వికీపీడియా tewiki https://te.wikipedia.org/wiki/%E0%B0%AE%E0%B1%8A%E0%B0%A6%E0%B0%9F%E0%B0%BF_%E0%B0%AA%E0%B1%87%E0%B0%9C%E0%B1%80 MediaWiki 1.46.0-wmf.24 first-letter మీడియా ప్రత్యేక చర్చ వాడుకరి వాడుకరి చర్చ వికీపీడియా వికీపీడియా చర్చ దస్త్రం దస్త్రంపై చర్చ మీడియావికీ మీడియావికీ చర్చ మూస మూస చర్చ సహాయం సహాయం చర్చ వర్గం వర్గం చర్చ వేదిక వేదిక చర్చ TimedText TimedText talk మాడ్యూల్ మాడ్యూల్ చర్చ Event Event talk Topic రష్యా 0 1684 4808009 4807094 2026-04-22T13:48:12Z InternetArchiveBot 88395 2 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808009 wikitext text/x-wiki {{అయోమయం}} {{Infobox country |conventional_long_name = రష్యా సమాఖ్య |native_name = Российская Федерация <br /> ''Rossiyskaya Federatsiya'' |common_name = రష్యా |image_flag = Flag of Russia.svg |image_coat = Coat of Arms of the Russian Federation.svg |national_anthem = <br />"[[National Anthem of Russia|Государственный гимн Российской Федерации]]"<br />"''[[National Anthem of Russia|Gosudarstvennyy gimn Rossiyskoy Federatsii]]''"{{nbsp|2}}{{small|([[Romanization of Russian|transliteration]])}}<br />{{small|"State Anthem of the Russian Federation"}}<br /><center>[[File:National Anthem of Russia (2000), instrumental, one verse.ogg]]</center> |image_map = Russian Federation (orthographic projection) - Crimea disputed.svg |map_width = 220px |map_caption = Russia proper (dark green)<br> [[Political status of Crimea|Disputed]] [[Crimea|Crimean peninsula]] ([[United Nations General Assembly Resolution 68/262|internationally viewed]] as territory of [[Ukraine]], but de facto [[Annexation of Crimea by the Russian Federation|administered]] by Russia) (light green)<ref>{{cite web|last=Taylor|first=Adam|title=Crimea has joined the ranks of the world's 'gray areas.' Here are the others on that list.|url=http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/wp/2014/03/22/crimea-has-joined-the-ranks-of-the-worlds-gray-areas-here-are-the-others-on-that-list/|publisher=The Washington Post|access-date=27 March 2014}}</ref> |capital = [[మాస్కో]] |largest_city = capital |official_languages = దేశమంతటా రష్యన్ అధికారిక భాష; ఇంకా 27 భాషలు వేర్వేరు ప్రాంతాల్లో ఇతర అధికారిక భాషలు |ethnic_groups = {{unbulleted list | 81.0% [[Russians|Russian]] | 3.7% [[Tatars|Tatar]] | 1.4% [[Ukrainians in Russia|Ukrainian]] | 1.1% [[Bashkirs|Bashkir]] | 1.0% [[Chuvash people|Chuvash]] | 0.8% [[Chechen people|Chechen]] | {{nowrap|11.0% others{{\}}unspecified}} }} |ethnic_groups_year = 2010<ref name="perepis-2010.ru"/> |demonym = [[Rossiyane|Russians (Rossiyane)]] |government_type = [[Federalism|Federal]] [[Semi-presidential system|semi-presidential]] [[Constitution of Russia|constitutional]] republic |leader_title1 = [[President of Russia|President]] |leader_name1 = [[వ్లాదిమిర్ పుతిన్|Vladimir Putin]] |leader_title2 = [[Prime Minister of Russia|Prime Minister]] |leader_name2 = [[Dmitry Medvedev]] |leader_title3 = [[Federation Council (Russia)|Chairman of the Federation Council]] |leader_name3 = [[Valentina Matviyenko]] |leader_title4 = [[Chairman of the State Duma]] |leader_name4 = [[Sergey Naryshkin]] |legislature = [[Federal Assembly (Russia)|Federal Assembly]] |upper_house = [[Federation Council (Russia)|Federation Council]] |lower_house = [[State Duma]] |sovereignty_type = [[Sovereign state|Formation]] |established_event1 = Arrival of [[Rurik]], considered as a foundation event by the Russian authorities<ref>[http://www.1150russia.ru/ukaz-prezidenta-rf-o-prazdnovanii-1150-letiya-zarozhdeniya-rossiyskoy-gosudarstvennosti.html Указ Президента РФ "О праздновании 1150-летия зарождения российской государственности"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140714233159/http://www.1150russia.ru/ukaz-prezidenta-rf-o-prazdnovanii-1150-letiya-zarozhdeniya-rossiyskoy-gosudarstvennosti.html |date=2014-07-14 }} {{Ru icon}}</ref> |established_date1 = 862 |established_event2 = [[Kievan Rus']] |established_date2 = 882 |established_event3 = [[Grand Duchy of Moscow]] |established_date3 = 1283 |established_event4 = [[Tsardom of Russia]] |established_date4 = 16 January 1547 |established_event5 = [[Russian Empire]] |established_date5 = 22 October 1721 |established_event6 = [[Russian Soviet Federative Socialist Republic|Russian SFSR]] |established_date6 = 6 November 1917 |established_event7 = [[Soviet Union]] |established_date7 = 10 December 1922 |established_event8 = Russian Federation |established_date8 = 25 December 1991 |established_event9 = Adoption of the current Constitution of Russia |established_date9 = 12 December 1993 |area_km2 = 17,098,242 (Crimea not included) |area_sq_mi = 6,592,800 (Crimea not included) |area_rank = 1st |area_magnitude = 1 E13 |percent_water = 13<ref name=gen>{{cite web |title=The Russian federation: general characteristics |url=http://www.gks.ru/scripts/free/1c.exe?XXXX09F.2.1/010000R |work=Federal State Statistics Service |url-status=dead |access-date=15 మే 2020 |archive-date=21 అక్టోబరు 2003 |archive-url=https://web.archive.org/web/20031021014415/http://www.gks.ru/scripts/free/1c.exe?XXXX09F.2.1%2F010000R }}</ref>&nbsp;{{small|(including swamps)}} |population_estimate = 143,800,000<ref>{{Cite web |url=http://www.gks.ru/bgd/free/B14_00/IssWWW.exe/Stg//%3Cextid%3E/%3Cstoragepath%3E::%7Cdk06/8-0.doc |title=ఆర్కైవ్ నకలు |access-date=2014-08-04 |website= |archive-date=2014-07-25 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140725175529/http://www.gks.ru/bgd/free/B14_00/IssWWW.exe/Stg//%3Cextid%3E/%3Cstoragepath%3E::%7Cdk06/8-0.doc |url-status=dead }}</ref> |population_estimate_year = 2014 |population_estimate_rank = 9th |population_density_km2 = 8.4 |population_density_sq_mi = 21.5 |population_density_rank = 217th |GDP_PPP_year = 2014 |GDP_PPP = $2.630 trillion<ref name=imf2>{{cite web |url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2014/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=45&pr.y=13&sy=2014&ey=2014&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=922&s=NGDPD%2CNGDPDPC%2CPPPGDP%2CPPPPC&grp=0&a=|title=Russia |publisher=International Monetary Fund |access-date=30 June 2014}}</ref> |GDP_PPP_rank = 6th |GDP_PPP_per_capita = $18,408<ref name=imf2/> |GDP_PPP_per_capita_rank = 58th |GDP_nominal = $2.092 trillion<ref name=imf2/> |GDP_nominal_rank = 9th |GDP_nominal_year = 2014 |GDP_nominal_per_capita = $14,645<ref name=imf2/> |GDP_nominal_per_capita_rank = 51st |Gini_year = 2011 |Gini_change = <!--increase/decrease/steady--> |Gini = 41.7 <!--number only--> |Gini_ref =<ref>{{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2172.html |title=Distribution of family income – Gini index |work=The World Factbook |publisher=CIA |access-date=5 January 2014 |archive-date=13 జూన్ 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070613005439/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2172.html |url-status=dead }}</ref> |Gini_rank = 83rd |HDI_year = 2013<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> |HDI_change = steady<!--increase/decrease/steady--> |HDI = 0.778 <!--number only--> |HDI_ref =<ref name="HDI">{{cite web |url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr14-summary-en.pdf |title=2014 Human Development Report Summary |date=2014 |access-date=27 July 2014 |publisher=United Nations Development Programme | pages=21–25}}</ref> |HDI_rank = 57th |currency = [[Russian ruble]] |currency_code = RUB |utc_offset = +3 to +12<sup>a</sup> |date_format = dd.mm.yyyy |drives_on = right |calling_code = [[Telephone numbers in Russia|+7]] |cctld = {{unbulleted list |[[.ru]] |[[.su]] |[[.рф]]}} |footnote_a = Excluding +5. }} {{Infobox Country |native_name = Российская Федерация<br />Rossiyskaya Federatsiya<br />Russian Federation |common_name = రష్యా |national_motto = none |national_anthem = [[:en:National Anthem of Russia|హిమ్ ఒఫ్ ద రష్యన్ ఫెడెరేషన్]] |image_flag = Flag of Russia.svg |image_coat =Coat_of_Arms_of_the_Russian_Federation.svg |image_map = LocationRussia.png |capital = [[మాస్కో]] |latd=55|latm=45|latNS=N|longd=37|longm=37|longEW=E |largest_city = [[మాస్కో]] |official_languages = [[:en:Russian language|రష్యన్]], [[:en:List of official languages in Russia|ఇంకా చాలా]] వివిధ రిపబ్లిక్‌లలో |government_type = [[Semi-presidential system|Semi-presidential]] [[federation]] |leader_titles = [[President of Russia|రాష్ట్రపతి]]<br />[[Prime Minister of Russia|ప్రధాన మంత్రి]] |leader_names = [[వ్లాడిమీర్ పుతిన్]]<br />[[మిఖ్హైల్ ఫ్రాడ్కోవ్]] |sovereignty_type = [[Collapse of the Soviet Union|Independence]] |established_events = &nbsp;- Declared ([[Russia Day]])<br />&nbsp;- Finalized |established_dates = From the [[Soviet Union]]<br />[[June 12]], [[1990]]<br />[[December 26]], [[1991]] |area = 17,075,200 |areami² = 6,592,745 |area_rank = 1st |area_magnitude = 1 E12 |percent_water = 0.5 |population_estimate = 143,202,000 |population_estimate_year = 2005 |population_estimate_rank = 7th |population_census = 145,513,037 |population_census_year = 2002 |population_density = 8.4 |population_densitymi² = 21.7 |population_density_rank = 178th |GDP_PPP_year = 2005 |GDP_PPP = $1.778 trillion |GDP_PPP_rank = 7-9th |GDP_PPP_per_capita = $12,254 |GDP_PPP_per_capita_rank = 54th |HDI_year = 2003 |HDI = 0.795 |HDI_rank = 62nd |HDI_category = <font color="#ffcc00">medium</font> |currency = [[Russian ruble|రూబల్]] |currency_code = RUB |time_zone = |utc_offset = +2 to +12 |time_zone_DST = |utc_offset_DST = +3 to +13 |cctld = [[.ru]], [[.su]] reserved |calling_code = 7 |footnotes = }} రష్యా సమాఖ్య లేదా '''రష్యా''' అనే దేశం, ఉత్తర [[ఆసియా]], తూర్పు [[ఐరోపా]] ఖండాల్లో విస్తరించి ఉంది. వైశాల్యములో రష్యా, ప్రపంచములో రెండవ స్థానములో ఉన్న [[కెనడా]] కన్న, రెట్టింపు పెద్ద దేశం. జనాభా విషయములో [[చైనా]], [[భారత దేశం]], [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు]], [[ఇండోనేసియా]], [[బ్రెజిల్]], [[పాకిస్థాన్]], [[బంగ్లాదేశ్]] ల తరువాత రష్యా ఎనిమిదవ స్థానములో ఉంది. రష్యాకి ఇరుగు పొరుగు దేశాలు (అపసవ్య దిశలో - ): [[నార్వే]], [[ఫిన్లాండ్]], [[ఎస్టోనియా]], [[లాత్వియా]], [[లిథువేనియా]], [[పోలాండ్]], [[బెలారస్]], [[ఉక్రెయిన్]], [[జార్జియా]], [[అజర్‌బైజాన్]], [[కజకస్తాన్]], [[చైనా]], [[మంగోలియా]], [[ఉత్తర కొరియా]]. అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల కు,[[జపాన్]]కు కూడా రష్యా కొద్ది దూరంలోనే ఉంది. బేరింగ్ జల సంధి రష్యాను అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల నుండి విడదీస్తుంటే, [[లా-పెరౌసీ జల సంధి]] రష్యాను జపాన్ నుండి విడదీస్తుంది. 3 వ, 8 వ శతాబ్దాల మధ్యకాలంలో ఐరోపాలో తూర్పు స్లావ్లు గుర్తించదగిన సమూహాలుగా ఉద్భవించాయి.<ref name=autogenerated2>{{cite web|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/513251/Russia?anchor=ref422350|title=Russia|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=January 31, 2008}}</ref> వరంగియన్ యోధుల ప్రముఖులు, వారి వారసులు స్థాపించి, పాలించారు. 9 వ శతాబ్దంలో మధ్యయుగ రాస్ దేశం ఉద్భవించింది. 988 లో నుండి బైజాంటైన్ సామ్రాజ్యం ఆర్థోడాక్స్ క్రిస్టియానిటీని స్వీకరించింది.<ref name=Curtis/> తర్వాతి సహస్రాబ్దిలో రష్యన్ సంస్కృతిగా భావించబడిన బైజాంటైన్, స్లావిక్ సంస్కృతుల సంశ్లేషణ ప్రారంభమైంది.<ref name="Curtis">{{cite web|last=|year=1998|editor-last=Curtis|editor-first=Glenn E|title=Russia: A Country Study: Kievan Rus' and Mongol Periods|url=http://www.shsu.edu/~his_ncp/Kievan.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070927230631/http://www.shsu.edu/~his_ncp/Kievan.html|archive-date=2007-09-27|access-date=2018-01-31|publisher=Washington, D.C.: Federal Research Division of the [[Library of Congress]]|df=mdy-all}}</ref> 13 వ శతాబ్దంలో మంగోల్ దండయాత్ర తరువాత రస్ భూభాగాలు అనేక చిన్న రాజ్యాలుగా విచ్ఛిన్నమై చివరకు సంచార " గోల్డెన్ హార్డే "కు సామంత రాజ్యాలుగా మారాయి.<ref> {{cite book |last=Prawdin |first=Michael|author-link=Michael Prawdin |contributor-last=Chaliand |contributor-first=Gérard|contribution=Introduction |date=1967 |title=The Mongol Empire: Its Rise and Legacy |url=https://books.google.com/books?id=1xOTdQWlpGYC|location= |publisher=Transaction Publishers |pages=512–550 |isbn=141282897X}}</ref> " గ్రాండ్ డచీ ఆఫ్ మాస్కో " ఆధ్వర్యంలో క్రమంగా రష్యన్ రాజ్యాలు సమైక్యమై గోల్డెన్ హార్డే నుండి స్వాతంత్ర్యం సాధించి కీవన్ రస్ సాంస్కృతిక, రాజకీయ వారసత్వాన్ని ఆధిపత్యం కొనసాగింది. 18 వ శతాబ్దంనాటికి ఈ దేశం పశ్చిమంలో పోలాండ్ నుండి తూర్పున అలస్కా వరకు విస్తరించి చరిత్రలో మూడవ అతిపెద్ద సామ్రాజ్యం అయిన రష్యా సామ్రాజ్యం అవ్వటానికి విజయం, విలీనం, అన్వేషణ ద్వారా విస్తృతంగా విస్తరించింది.<ref>{{cite journal|author=Rein Taagepera|author-link=Rein Taagepera|title=Expansion and Contraction Patterns of Large Polities: Context for Russia|url=https://archive.org/details/sim_international-studies-quarterly_1997-09_41_3/page/475|journal=[[International Studies Quarterly]]|volume=41|issue=3|pages=475–504|year= 1997|doi=10.1111/0020-8833.00053 |issn = 0020-8833}}</ref><ref>{{cite web|author=Peter Turchin|author2=Thomas D. Hall|author3=Jonathan M. Adams|format=PDF|url=http://jwsr.ucr.edu/archive/vol12/number2/pdf/jwsr-v12n2-tah.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20070222011511/http://jwsr.ucr.edu/archive/vol12/number2/pdf/jwsr-v12n2-tah.pdf|archive-date=February 22, 2007|title=East-West Orientation of Historical Empires|publisher=Journal of World-Systems Research, Vol. 12 (no. 2)|pages=219–229|date=2006}}</ref> రష్యన్ విప్లవం తరువాత " రష్యా సోవియట్ ఫెడరేటివ్ సోషలిస్ట్ రిపబ్లిక్ " యూనియన్ ఆఫ్ సోవియట్ సోషలిస్ట్ రిపబ్లిక్స్ అతిపెద్ద, ప్రధాన విభాగంగా మారింది. ప్రపంచంలో మొట్టమొదటి రాజ్యాంగబద్ధమైన సామ్యవాద రాజ్యం అయింది.<ref>{{cite book|author1=Jonathan R. Adelman|author2=Cristann Lea Gibson|title=Contemporary Soviet Military Affairs: The Legacy of World War&nbsp;II|url=https://books.google.com/books?id=XXcVAAAAIAAJ&pg=PA4+|access-date=June 15, 2012|date=July 1, 1989|publisher=Unwin Hyman|isbn=978-0-04-445031-3|page=4}}</ref> సోవియట్ యూనియన్ రెండవ ప్రపంచ యుద్ధంలో మిత్రరాజ్యాల గెలుపులో నిర్ణయాత్మక పాత్ర పోషించింది.<ref>{{Cite book|author=Weinberg, G. L.|title=A World at Arms: A Global History of World War&nbsp;II|url=https://archive.org/details/worldatarmsgloba0000gerh|isbn=0-521-55879-4|publisher=Cambridge University Press|page=[https://archive.org/details/worldatarmsgloba0000gerh/page/264 264]|year=1995}}</ref><ref>Rozhnov, Konstantin, "[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4508901.stm Who won World War&nbsp;II?]". BBC.</ref> ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ సమయంలో యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు గుర్తించదగిన సూపర్ పవర్‌గా, ప్రత్యర్థిగా ఉద్భవించింది. 20 వ శతాబ్దంలో మానవుడు సాధించిన అత్యంత ముఖ్యమైన సాంకేతిక విజయాల్లో కొన్ని సోవియట్లకు చెందుతాయి. ప్రపంచంలో మొట్టమొదటి మానవ నిర్మిత ఉపగ్రహాన్ని పంపించినది, అంతరిక్షంలోనికి మొదట మానవులను పంపించినదీ సోవియట్ యూనియనే. 1990 చివరినాటికి సోవియట్ యూనియన్‌లు ప్రపంచంలో రెండో అతి పెద్ద ఆర్థిక వ్యవస్థగా ఉంది. ప్రపంచంలోని అతిపెద్ద సైనిక స్థావరాలు, భారీ విధ్వంస ఆయుధాల నిల్వలు ఉన్నాయి.<ref name="GDPinfobox1990">{{cite book |title = GDP – Million 1990 | location = | publisher = [[CIA Factbook]] |year = 1991 | page = | url = http://www.theodora.com/wfb/1990/rankings/gdp_million_1.html |access-date= November 30, 2015}}</ref><ref>Scott and Scott (1979) p. 305</ref><ref>{{cite web|url=https://www.ctbto.org/specials/testing-times/30-october-1961-the-tsar-bomba|title=October 30, 1961 – The Tsar Bomba: CTBTO Preparatory Commission|publisher=}}</ref> 1991 లో సోవియట్ యూనియన్ రద్దు తరువాత యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్ నుండి పన్నెండు స్వతంత్ర రిపబ్లిక్ లు పుట్టుకొచ్చాయి: రష్యా, ఉక్రెయిన్, బెలారస్, కజాగిస్తాన్, ఉజ్బెకిస్తాన్, అర్మేనియా, అజర్ బైజాన్, జార్జియా, కిర్గిజ్ స్థాన్, మోల్డోవా, తజికిస్తాన్, తుర్క్ మెనిస్తాన్, [[బాల్టిక్ దేశాలు]] స్వాతంత్ర్యం పొందాయి: ఎస్టోనియా, లాట్వియా, లిథువేనియా; రష్యన్ ఎస్.ఎఫ్.ఎస్.ఆర్.అనేది రష్యన్ ఫెడరేషన్‌గా పునఃస్థాపించబడింది. సోవియట్ యూనియన్ కొనసాగింపు చట్టబద్ధమైన ప్రత్యేకత, ఏకైక వారసత్వ దేశంగా గుర్తింపు పొందింది. దీనిని ఫెడరల్ సెమీ ప్రెసిడెన్షియల్ రిపబ్లిక్‌గా పరిగణిస్తారు. 2015 లో రష్యన్ ఆర్థికవ్యవస్థ నామమాత్ర జి.డి.పి ద్వారా పన్నెండవ అతిపెద్ద దేశంగా, సమాన కొనుగోలు శక్తి ఆరవ స్థానంలో ఉంది.<ref>{{cite web|url=http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2015/01/weodata/weorept.aspx?pr.x=83&pr.y=16&sy=2015&ey=2015&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=193%2C273%2C223%2C156%2C924%2C922%2C132%2C184%2C134%2C534%2C536%2C136%2C158%2C112%2C111%2C542&s=NGDPD%2CPPPGDP&grp=0&a=|title=Report for Selected Countries and Subjects|publisher=[[International Monetary Fund|IMF]]|access-date=April 27, 2015}}</ref> రష్యా లోని విస్తృతమైన ఖనిజ, ఇంధన వనరులు ప్రపంచంలోనే అతి పెద్ద నిల్వలు <ref>{{cite web|url=http://www.unesco.ru/en/?module=pages&action=view&id=1|title=Commission of the Russian Federation for UNESCO: Panorama of Russia|publisher=Unesco.ru|access-date=October 29, 2010}}</ref> ప్రపంచవ్యాప్తంగా చమురు, సహజ వాయువు ఉత్పత్తిదారులలో ఇది ఒకటి.<ref name=IEA-Oil/><ref name=cia-gas/> ఈ దేశం ఐదు గుర్తింపు పొందిన అణ్వాయుధ దేశాలలో ఒకటి. సామూహిక వినాశక ఆయుధాల అతిపెద్ద నిల్వలు ఇక్కడే ఉన్నాయి. రష్యా ఒక గొప్ప ప్రపంచ శక్తి, ఒక ప్రాంతీయ శక్తి, సుసంపన్నమైన శక్తిగా వర్గీకరించబడింది. ఇది ఐక్యరాజ్యసమితి భద్రతా మండలిలో శాశ్వత సభ్యదేశం, అలాగే జి 20, కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఐరోపా, ఆసియా-పసిఫిక్ ఎకనామిక్ కోఆపరేషన్ (ఎ.పి.ఇ.సి.) షాంఘై కోఆపరేషన్ ఆర్గనైజేషన్ (ఎస్.సి.ఒ.), సెక్యూరిటీ అండ్ సెక్యూరిటీ సంస్థ ఐరోపాలో (ఒ.ఎస్.సి.ఇ.), ప్రపంచ వాణిజ్య సంస్థ (డబల్యూ.టి.ఒ), అలాగే కామన్వెల్త్ ఆఫ్ ఇండిపెండెంట్ స్టేట్స్ (సి.ఐ.ఎస్), కలెక్టివ్ సెక్యూరిటీ ట్రీటీ ఆర్గనైజేషన్ (సి.ఎస్.టి.ఒ.) ప్రముఖ సభ్యదేశంగా, ఆర్మేనియా, బెలారస్, కజగిస్తాన్, కిర్గిస్తాన్‌లతో ఐదుగురు సభ్యదేశాలలో ఒకటిగా యురేషియా ఎకనామిక్ యూనియన్ (ఇ.ఇ.యు) ఉంది. గతములో ప్రబల గణతంత్రమైన యు ఎస్ ఎస్ ఆర్ (యూనియన్ ఆఫ్ సోవియట్ సోషలిస్ట్ రిపబ్లిక్స్), డిసెంబరు [[1991]]లో విడిపోయినప్పుడు రష్యా ఒక స్వతంత్ర దేశంగా ఏర్పడినది. ఈనాటికి కూడా రష్యా కామన్వెల్త్ ఆఫ్ ఇండిపెండెంట్ స్టేట్స్‌లో ఒక ప్రభావవంతమైన దేశం. సోవియట్ సమాఖ్యలో ఉన్నప్పుడు రష్యాని రష్యన్ సోవియట్ ఫెడెరేటెడ్ సోషియలిస్ట్ రిపబ్లిక్స్ (ఆర్ ఎస్ ఎఫ్ ఎస్ ఆర్) అని పిలిచేవారు. సోవియట్ యూనియన్ అత్యధిక భూభాగం, జనసంఖ్య, పారిశ్రామిక ఉత్పత్తి ఆనాటి రెండు ప్రపంచ శక్తులలో ఒకటైన రష్యాలో విలీనం అయ్యాయి. కావున యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్ విభజించబడిన తరువాత రష్యా కోల్పోయిన తన గత ప్రాభవాన్ని తిరిగి తెచ్చుకోవాలని ప్రయత్నించింది. ఈ ప్రభావము గుర్తింపు గణనీయం అయినా గత సోవియట్ యూనియన్‌తో పోలిస్తే చెప్పుకోదగ్గవి కావు. ==పేరు వెనుక చరిత్ర ==<!-- linked --> రష్యా పేరు రస్ నుండి వచ్చింది. ఇది సంఖ్యాపరంగా తూర్పు స్లావ్స్ ప్రజలు అధికంగా ఉన్న ఒక మధ్యయుగ రాజ్యంగా ఉంది. ఏది ఏమయినప్పటికీ ఈ సరైన పేరు తరువాతి చరిత్రలో మరింత ప్రాముఖ్యతను సంతరించుకుంది. ఈ దేశాన్ని "రస్కజా జెమ్లజా"గా పిలుస్తారు. దీనిని "రష్యన్ ల్యాండ్" లేదా "రష్ భూమి"గా అనువదించవచ్చు. దాని నుండి వచ్చిన ఇతర రాజ్యాలలోని ఈ రాష్ట్రంను గుర్తించేందుకు ఆధునిక చరిత్రప్రతులు దీనిని కీవన్ రస్ అని పిలుస్తారు. మొదట మధ్యయుగ రుస్ 'ప్రజలు, స్వీడిష్ వర్తకులు, యోధులు రస్ అనే పేరు వచ్చింది.<ref>{{cite web|url=http://www.etymonline.com/index.php?term=Russia |title=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=November 2, 2011}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.thefreedictionary.com/rus |title=Rus – definition of Rus by the Free Online Dictionary, Thesaurus and Encyclopedia |publisher=Thefreedictionary.com |access-date=November 2, 2011}}</ref> వీరు బాల్టిక్ సముద్రం నుండి వలసగా వచ్చి దేశకేంద్రంలో ఉన్న నవ్గోరోడ్‌లో కేంద్రీకృతమైయ్యారు. తరువాత ఇది " కివెన్ రస్ " అయింది.కాథలిక్ ఐరోపాకు సమీపంలో ఉన్న రస్ అనే పదానికి పశ్చిమ, దక్షిణ ప్రాంతాల్లో వర్తించే రుథేనియా అనే పాత లాటిన్ వెర్షన్ మూలంగా ఉంది. దేశం ప్రస్తుత పేరు రొసిజా, రస్ బైజాంటైన్ గ్రీక్ హోదా నుంచి వచ్చింది. రోసీయా-స్పెల్లెడ్ ​​ ఆధునిక గ్రీకులో రోసియా .<ref>{{cite book |title=The Russians: The People of Europe |last=Milner-Gulland |first=R. R. |year=1997 |publisher=Blackwell Publishing |isbn=0-631-21849-1 |pages=1–4 |url=https://books.google.com/?id=BgJjHFwmj2UC&pg=PA1|access-date=December 15, 2016}}</ref> రష్యా పౌరులను ప్రస్తావించడానికి ప్రామాణిక మార్గం ఆంగ్లంలో "రష్యన్లు", రష్యాలో రోసీయెన్ (రష్యన్: россияне). రెండు రష్యన్ పదాలు సాధారణంగా ఆంగ్లంలో "రష్యన్లు"గా అనువదించబడ్డాయి. ఒకటి "రస్‌కియె" ఇది తరచుగా "జాతి రష్యన్లు". ఇంకొకటి "రోసియేన్" (రోసియనేన్) అంటే "రష్యా పౌరులు జాతితో సంబంధం లేకుండా" అని అర్ధం. ఇతర భాషల్లోని అనువాదాలు తరచుగా ఈ రెండు వర్గాలను గుర్తించవు.<ref name=merriamwebster>{{cite web|url=http://www.merriam-webster.com/dictionary/Russian|title=Definition of Russian|publisher=Merriam-Webster|access-date=September 21, 2016}}</ref> == చరిత్ర == === ప్రాచీన రష్యా === [[దస్త్రం:Muromian-map.png|300px|thumbnail|కుడి|పశ్చిమ రష్యాకి వరంగియన్స్ వచ్చే సమయానికి వివిధ ప్రజాతుల ఉరమర వివరాలు]] ఆరంభకాలంలో " స్కిథియా " అని పిలువబడే పొంటిక్ సోపాన భూములలో చాల్కోలిథిక్ ప్రజలు నివసించారు. వీరిపై మూడు నుండి ఆరు శతాబ్దముల మధ్య కాలములో గోథ్స్, హన్స్, తుర్కిక్ అవర్స్ వేర్వేరు రకాలుగా దాడులు చేసి వారి భూములను అధీనం చేసుకున్నారు. దాడుల పిమ్మట ఈ దేశ దిమ్మరులు [[ఐరోపా]] ఖండముకి చేరుకునేవారు. టుర్కిక్ జాతికి చెందిన ఖజర్స్ ఎనిమిదవ శతాబ్దము దాకా దక్షిణ రష్యాని పరిపాలిస్తూ, బైజంటైన్ రాజ్యం సహకారముతో అరబ్ ఖలీఫాలపై దాడులు జరిపేవారు. ఈ మధ్యనే వోల్గా ప్రాంతంలో జరిగిన తవ్వకాలలో వైదీక దేవతల విగ్రహాలు బైటపడటం వీరికి 9 వ శతాబ్దము నుండి [[భారత దేశము|భారత దేశం]]తో పరిచయాలు ఉన్నట్లు తెలుపుతున్నాయి. === 8 వ శతాబ్ధం === క్రీస్తు పూర్వం 8 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో ప్రాచీన గ్రీకు వ్యాపారులు తమ నాగరికతను టనైయిస్, ఫనగోరియాలో వాణిజ్య మండలానికి తీసుకువచ్చారు. ముఖ్యంగా పైథాస్ వంటి ప్రాచీన గ్రీకు అన్వేషకులు బాల్టిక్ సముద్రం మీద ఆధునిక కాలినిన్‌గ్రాడ్ వరకు కూడా వెళ్ళారు. రోమన్లు ​​కాస్పియన్ సముద్రం పశ్చిమ భాగంలో స్థిరపడి అక్కడ వారి సామ్రాజ్యాన్ని తూర్పు వైపు విస్తరించారు.సా.శ. 3 వ శతాబ్దం నుండి 4 వ శతాబ్దాల్లో పాక్షిక పురాణ గోతిక్ రాజ్యం ఓమియం దక్షిణ రష్యాలో ఉనికిలో ఉంది. వీరిని హన్స్ అధిగమించారు. గ్రీకు కాలనీల తరువాత సా.శ. 3, 6 వ శతాబ్దాల్లో బోస్పోరాన్ కింగ్డమ్ అయిన హెలెనిస్టిక్ పాలసీ ఈ ప్రాంతాన్ని పాలించింది.ఈ సమయంలోనే హూన్స్, యురేషియా అవార్స్ వంటి యుద్ద సంబంధమైన తెగల నాయకత్వంలో సంచార దండయాత్రలచే ముంచివేయబడింది. 10 వ శతాబ్దం వరకు టర్కిక్ ప్రజలు, ఖజార్స్, కాస్పియన్, నల్లసముద్రం మధ్య తక్కువ వోల్గా బేసిన్ సోపానప్రాంతాలను పాలించారు. ఆధునిక రష్యన్ల పూర్వీకులు స్లావిక్ తెగలు పిన్క్ మార్షెస్ వృక్ష ప్రాంతాలలో స్థావరాలు ఏర్పరచుకుని నివసించారని కొంతమంది పరిశోధకులు భావిస్తున్నారు. తూర్పు స్లావ్లు పాశ్చాత్య రష్యాను రెండు సమూహాలుగా క్రమంగా స్థిరపర్చారు: కీవ్ నుండి నేటి సుజ్డాల్, మురమ్ వైపు, పోలోట్స్ నుండి నోవ్గోరోడ్, రోస్టోవ్ వైపు మరొకటి స్థిరపడింది. 7 వ శతాబ్దం నుండి తూర్పు స్లావ్లు పాశ్చాత్య రష్యాలో అత్యధిక సంఖ్యలో ఉన్న వీరు స్థానిక ఫిన్నో-ఉగ్రిక్ ప్రజలను కలిసారు. వీటిలో మెరియా మురామియన్లు, మెష్చెరాలూ ఉన్నారు. === 10 వ శతాబ్ధం నుండి === [[File:Muscovy 1390 1525.png|thumb|220px|మాస్కో రాజ్యం]] 9 వ శతాబ్దంలో తూర్పు స్లావిక్ రాజ్యాలు స్థాపించిన సమయంలోనే వారంగియన్స్ వ్యాపారులు, వారియర్స్, బాల్టిక్ సముద్ర ప్రాంతాలలో స్థిరపడిన ప్రజలు ఈప్రాంతాలలో ప్రవేశించారు. వారు పూర్వం స్కాండినేయియన్ వైకింగ్‌లుగా ఉండి తరువాత వారు సముద్రమార్గాలలో నౌకాయానంలో ప్రయాణం చేసి బాల్టిక్ సముద్రప్రాంతం నుండి కాస్పియన్ సముద్రం, నల్లసముద్ర ప్రాంతం వరకు విస్తరించారు. <ref>{{Cite book|author=Obolensky, D.|title=Byzantium and the Slavs|url=https://archive.org/details/byzantiumslavs0000obol|publisher=St Vladimir'sSeminary Press|year=1994|page=[https://archive.org/details/byzantiumslavs0000obol/page/n42 42]|isbn=0-88141-008-X}}</ref> ఆరంభకాల చరిత్రకారుల ఆధారంగా వారు రస్ నుండి వరాంగియన్లుగా 862 లో నొవ్గొర్డ్ ప్రాంతంలో రూరిక్ పాలనకు మారారు.ఇది కెవాన్ రస్ స్థాపించిన " ఖజార్స్ "కు సామంతరాజ్యంగా ఉంది. ఒలెక్ రూరిక్స్ కుమారుడు " ఐగార్ ", ఐగార్ కుమారుడు " స్వియాటోస్ల్వ్ " తూర్పు స్లావిక్ జాతులను కెవిన్ పాలనలోకి తీసుకు వచ్చి ఖజర్ ఖాగనటేను నాశనం చేసి బైజాంటైన్, పర్షియా మీద పలుమార్లు దాడి చేసాడు. 10 నుంచి 11 వ శతాబ్దాలలో కీవన్ రస్ ఐరోపాలో అతిపెద్ద అత్యంత సంపన్న దేశాల్లో ఒకటిగా నిలిచింది.<ref>{{cite web|title=Ukraine: Security Assistance|publisher=U.S. Department of State|url=https://www.state.gov/t/pm/64851.htm|access-date=December 27, 2007}}</ref> వ్లాదిమిర్ ది గ్రేట్ (980-1015), అతని కొడుకు యారోస్లావ్ వైజ్ (1019-1054) పాలన కీవ్ స్వర్ణయుగా గుర్తించబడింది. ఇది బైజాంటియమ్ నుండి ఆర్థోడాక్స్ క్రిస్టియానిటీని అంగీకరించి మొదటి తూర్పు స్లావిక్ లిఖిత చట్టపరమైన కోడ్‌ను సృష్టించింది. రుస్కాయ ప్రావాడా 11, 12 వ శతాబ్దాల్లో కిడ్చాక్స్, పెచెనెగ్స్ వంటి సంచారమైన టర్కిక్ జాతులచే నిరంతర దాడులు స్లావిక్ జనాభా భారీ సంఖ్యలో ఉత్తరంలో సురక్షితంగా భారీగా ఉన్న అటవీ ప్రాంతాలు ప్రత్యేకంగా జలెస్యే అని పిలవబడే ప్రాంతనికి భారీ వలసలకు కారణమయ్యాయి.<ref>{{Cite book|author=Klyuchevsky, V.|title=The course of the Russian history|volume=1|url=http://www.kulichki.com/inkwell/text/special/history/kluch/kluch16.htm|isbn=5-244-00072-1|year=1987|publisher=Myslʹ}}</ref>[[File:Alexander Nevsky shroud 03 by shakko.JPG|180px|thumb|అలెగ్జాండర్ నెవ్స్కీ, ఖాన్ బటు దత్తపుత్రుడు, మాస్కో మొదటి యువరాజు తండ్రి - భవిష్యత్ రష్యా రాజధాని]] 1237-40 మద్య జరిగిన దాడుల కారణంగా కీవన్ రస్ విచ్ఛిన్నం అయ్యారు.<ref>{{Cite book|author=Hamm, M.F.|title=Kiev: A Portrait, 1800–1917|publisher=Princeton University Press|isbn=0-691-02585-1|year=1995}}</ref><ref>{{cite web |url=https://tspace.library.utoronto.ca/citd/RussianHeritage/4.PEAS/4.L/12.III.5.html |title=The Destruction of Kiev |publisher=Tspace.library.utoronto.ca |url-status=dead |access-date=2018-01-31 |archive-date=2011-04-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110427075859/https://tspace.library.utoronto.ca/citd/RussianHeritage/4.PEAS/4.L/12.III.5.html }}</ref> ఇది దాదాపు సగం జనాభా మరణాలకు దారితీసింది.<ref>{{cite web|url=http://www.parallelsixty.com/history-russia.shtml|title=History of Russia from Early Slavs history and Kievan Rus to Romanovs dynasty|publisher=Parallelsixty.com|access-date=April 27, 2010|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20160513072819/http://www.parallelsixty.com/history-russia.shtml|archive-date=2016-05-13|url-status=dead}}</ref> ఆక్రమించుకున్న మంగోల్ ప్రముఖులు వారి స్వాధీనపర్చబడిన టర్కిక్ ప్రాంతాలను (కుమాన్స్, కిప్చాక్స్, బల్గార్స్) తాతార్స్‌గా పిలిచారు ఇది గోల్డెన్ హార్డే రాజ్యాన్ని ఏర్పరుస్తుంది. ఇది రష్యన్ ప్రిన్సిపాలిటీలను దోచుకుంది; రెండు శతాబ్దాల పాటు మంగన్లు కుమన్-కిప్చాక్ కాన్ఫెడరేషన్, వోల్గా బల్గేరియా (రష్యా దక్షిణ, మధ్య వ్యయాలు) ఆధునిక పరిపాలనను పాలించాయి.<ref>{{Cite book|author=Рыбаков, Б. А.|title=Ремесло Древней Руси|year=1948|pages=525–533, 780–781}}</ref> గలీసియా-వోల్నియాయా చివరికి పోలాండ్ రాజ్యం చేత సమైక్యం చేయబడింది. అయితే మంగోల్ ఆధిపత్యం వ్లాదిమిర్-సుజడాల్, నవగోరోడ్ రిపబ్లిక్, కీవ్ అంచున ఉన్న రెండు ప్రాంతాలు ఆధునిక రష్యన్ దేశపు ఆధారాలను స్థాపించింది.<ref name=Curtis/> పిస్కోవ్‌తో కలిసి నవ్గోరోడ్ మంగోల్ యోక్ సమయంలో కొంత స్వతంత్రతను నిలబెట్టుకున్నది. దేశంలోని మిగిలిన ప్రాంతాల్లోని అణచివేతలను ఎక్కువగా నిర్లక్ష్యం చేసారు. ప్రిన్స్ అలెగ్జాండర్ నెవ్స్‌కీ నేతృత్వంలో నోవగోరోడియన్లు 1240 లో నెవా యుద్ధంలో ఆక్రమించుకున్న స్వీడీన్‌ను తిప్పికొట్టారు. అలాగే 1242 లో ఐస్ యుద్ధంలో [[జర్మనీ]] క్రూసేడర్స్ వారు నార్తరన్ రస్కు వలసరావటానికి తమ ప్రయత్నాలను విరమించుకున్నారు. ===మాస్కో గ్రాండ్ డచీ === [[File:Lissner TroiceSergievaLavr.jpg|thumb|[[Sergius of Radonezh]] blessing [[Dmitry Donskoy]] in [[Trinity Sergius Lavra]], before the [[Battle of Kulikovo]], depicted in a painting by [[Ernst Lissner]]]] అత్యంత ప్రభావమైన కీవన్ రస్ విచ్ఛిన్నం తరువాత మావోయిస్టు గ్రాండ్ డచీ (పాశ్చాత్య చరిత్రలోని "ముస్కోవి") ప్రారంభంలో వ్లాదిమిర్-సుజాల్ ఒక భాగంగా ఉంది. మంగోల్-తటార్ల పాలనలో, వారి అనుబంధంతో మాస్కో 14 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో 'సెంట్రల్ రస్లో తన ప్రభావాన్ని నొక్కి చెప్పడం ప్రారంభించింది. మాస్కో క్రమంగా రస్ భూభాగంలో పునరేకీకరణ, విస్తరించింది. {{citation needed|date=June 2015}} మాస్కో చివరి ప్రత్యర్థి నోవ్గోరోడ్ రిపబ్లిక్ ప్రధానంగా " ఫర్ వాణిజ్యం " వాణిజ్య కేంద్రంగా, హాన్సియాటిక్ లీగ్ తూర్పు నౌకాశ్రయంగా అభివృద్ధి చెందింది. తరచుగా సంభవించిన మంగోల్-టాటర్ దాడులు పరిస్థితిని సంక్లిష్టంగా మార్చింది. లిటిల్ ఐస్ ఏజ్ ప్రారంభంలో వ్యవసాయం సమస్యలను ఎదుర్కొంది. మిగిలిన యూరోప్‌లో 1350, 1490 ల మధ్య తరచుగా ప్లేగు సంభవించింది.<ref name="Byrne p.62" /> ఏది ఏమయినప్పటికీ తక్కువ జనాభా సాంద్రత, బాన్యా మంచి పరిశుభ్రత-విస్తృత అభ్యాసం, తడి ఆవిరి స్నానం కారణంగా - ప్లేగు వ్యాధి మరణాలు పశ్చిమ ఐరోపాలో కంటే తక్కువగా సంభవించాయి.<ref name=banya> {{cite web|url=http://sauna-banya.ru/ist.html |archive-url=https://archive.today/20120530043947/http://sauna-banya.ru/ist.html |url-status=dead |archive-date=2012-05-30 |title=The history of banya and sauna |language=ru}}</ref> and population numbers recovered by 1500.<ref name="Byrne p.62">"''[https://books.google.com/books?id=yw3HmjRvVQMC&pg=PA62 Black Death]''". Joseph Patrick Byrne (2004). p. 62. {{ISBN|0-313-32492-1}}</ref> మాస్కో ప్రిన్స్ డిమిట్రీ డాన్స్కోయ్ నాయకత్వం, రష్యన్ ఆర్థోడక్స్ చర్చ్ సహాయంతో రష్యన్ రాజ్యాల యునైటెడ్ సైన్యం 1380 లో కులిక్కోవో యుద్ధంలో మంగోల్-తతర్ల ఓటమి ఒక మైలురాయిగా మారింది. మాస్కో క్రమంగా పూర్వపు బలమైన ప్రత్యర్థులతో సహా పరిసర ప్రాంతాలు ట్వెర్, నోవ్గోరోడ్‌లతో చేర్చి పరిసరాలలోని రాజ్యాలన్నింటినీ ఆక్రమించుకుంది.మూడవ ఇవాన్ (ది గ్రేట్) " గోల్డెన్ హొర్డే " మీద నియంత్రణను వదులుకుని మద్య, ఉత్తర రస్ ప్రాంతాలను సమైక్యపరచి మాస్కో సామ్రాజ్యంలో విలీనం చేసింది. <ref> {{cite web |author=May, T. |title=Khanate of the Golden Horde |url=http://www.accd.edu/sac/history/keller/Mongols/states3.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20080607055652/http://www.accd.edu/sac/history/keller/Mongols/states3.html |archive-date=June 7, 2008 |access-date=December 27, 2007 }}</ref> 1453 లో " కాన్‌స్టినోపుల్ " పతనం తరువాత మాస్కో తూర్పు రోమన్ ప్రాంతం మీద అధికారం కోసం ప్రయత్నించింది.మూడవ ఇవాన్ చివరి బైజాంటైన్ చక్రవర్తి 10 వ కాన్‌స్టీంటైన్ మేనకోడలు " సోఫియా పాలైయోలోజియానా "ను వివాహం చేసుకుని బైజాంటైన్ " రెండు తలల డెగ " చిహ్నాన్ని తన స్వంతం చేసుకున్నాడు. ===త్సర్డాం ఆఫ్ రష్యా === [[File:Ivan grozny frame.jpg|thumb|upright|right|Tsar [[Ivan the Terrible]], illustration in Tsarsky Titulyarnik, 17th century]] థర్డ్ రోమ్ వ్యూహం అభివృద్ధిలో 1547 లో గ్రాండ్ డ్యూక్ 4 వ ఇవాన్ IV ("భయంకరమైన")<ref>Frank D. McConnell. [https://books.google.com/books?id=rqhZAAAAMAAJ Storytelling and Mythmaking: Images from Film and Literature.] [[Oxford University Press]], 1979. {{ISBN|0-19-502572-5}}; p. 78</ref> అధికారికంగా రష్యా మొదటి జార్ ("సీజర్") కిరీటాన్ని ప్రకటించారు. శార్క్ కొత్త సూత్రాలను (1550 సుడెన్బ్నిక్) మొదటి రష్యన్ భూస్వామ్య ప్రతినిధి బృందాన్ని (జెంస్కీ సొబోర్) స్థాపించి గ్రామీణ ప్రాంతాల్లో స్థానిక స్వయంప్రతిపత్తిని ప్రవేశపెట్టింది.<ref>{{cite book|author=Solovyov, S.|title=History of Russia from the Earliest Times|publisher=AST|year=2001|pages=562–604|volume=6|isbn=5-17-002142-9}}</ref><ref>{{Cite book|author=Skrynnikov, R.|title=Ivan the Terrible|url=https://archive.org/details/ivanterrible0000skry|publisher=Academic Intl Pr|year=1981|page=[https://archive.org/details/ivanterrible0000skry/page/n246 219]|isbn=0-87569-039-4}}</ref> తన సుదీర్ఘ కాలంలో ఇవాన్ ది టెరిబుల్ దాదాపుగా మూడు పెద్ద టాటూ ఖనతలు (విచ్ఛిన్నీకరించబడిన గోల్డెన్ హార్డే భాగాలు): వోల్గా నది వెంట కజాన్, ఆస్త్రాఖన్, నైరుతి సైబీరియాలోని సైబీరియన్ ఖానేట్‌లను కలుపుతూ దాదాపుగా రెట్టింపు అయింది. అందువలన 16 వ శతాబ్దం చివరి నాటికి రష్యా బహుళజాతి, బహుళజాతి, ట్రాన్స్ కాంటినెంటల్ రాష్ట్రంగా రూపాంతరం చెందింది. ఏదేమైనా పోలాండ్, లిథువేనియా, బాల్టిక్ తీరం, సముద్ర వాణిజ్యానికి యాక్సెస్ కోసం జరిగిన స్వీడన్ సంధికి వ్యతిరేకంగా దీర్ఘకాలం కొనసాగిన విజయవంతం కాని లివియోన్ యుద్ధంలో త్సార్డమ్ బలహీనపడింది.<ref>{{cite book|author=Solovyov, S.|title=History of Russia from the Earliest Times|publisher=AST|year=2001|volume=6|pages=751–908|isbn=5-17-002142-9}}</ref> అదే సమయంలో గోల్డెన్ హార్డేకు మిగిలిన వారసుడైన క్రిమియన్ ఖానేట్ తారాలు దక్షిణాది రష్యా దాడిని కొనసాగించారు.<ref>{{cite web|author=Eizo Matsuki|url=http://www.econ.hit-u.ac.jp/~areastd/mediterranean/mw/pdf/18/10.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501041101/http://www.econ.hit-u.ac.jp/~areastd/mediterranean/mw/pdf/18/10.pdf|archive-date=May 1, 2011|title=The Crimean Tatars and their Russian-Captive Slaves.|publisher=Mediterranean Studies Group at Hitotsubashi University|format=PDF|date= |access-date=May 4, 2013}}</ref> వోల్గా ఖాతాలను పునరుద్ధరించే ప్రయత్నంలో బందిపోట్లు, వారి ఒట్టోమన్ మిత్రుల మధ్య రష్యాను ఆక్రమించారు. 1571 లో మాస్కో భాగాలు కూడా ఆక్రమించుకున్నారు.<ref>{{cite book|author=Solovyov, S.|title=History of Russia from the Earliest Times|publisher=AST|year=2001|volume=6|pages=751–809|isbn=5-17-002142-9}}</ref> కానీ మరుసటి సంవత్సరంలో మోలోడి యుద్ధంలో రష్యన్లు బాగా ముట్టడించిన సైన్యం పూర్తిగా ఓటమ్యాన్-క్రిమియన్ విస్తరణను రష్యాకు మినహాయించడానికి నిరాకరించారు. ఏది ఏమయినప్పటికీ 17 వ శతాబ్దం చివరి వరకు బానిస దాడులు రద్దు చేయలేదు. అయితే దక్షిణ రష్యాలోని కొత్త కోటల నిర్మాణం నిరంతరాయంగా జరిగింది. గ్రేట్ అబిటి లైన్ వంటివి దాడులకు అడ్డంకులుగా మారాయి. <ref>{{cite web |author=[[Brian Glyn Williams]] |title=The Sultan's Raiders: The Military Role of the Crimean Tatars in the Ottoman Empire |url=http://www.jamestown.org/uploads/media/Crimean_Tatar_-_complete_report_01.pdf |work=[[The Jamestown Foundation]] |format=PDF |year=2013 |page=27 |url-status=dead |access-date=2018-01-31 |archive-date=2013-10-21 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131021092115/http://www.jamestown.org/uploads/media/Crimean_Tatar_-_complete_report_01.pdf }}</ref> [[File:Воззвание Кузьмы Минина к нижегородцам в 1611 году.jpg|upright|thumb|[[Kuzma Minin]] appeals to the people of [[Nizhny Novgorod]] to raise a volunteer army against the [[Polish–Muscovite War (1605–18)|Polish invaders]]]] 1598 లో ఇవాన్ కుమారులు ప్రాచీన రూర్క్ రాజవంశం ముగింపును గుర్తించారు. 1601-03 <ref>{{cite book|author=Borisenkov, E.|author2= Pasetski, V.|title=The Thousand-Year Annals of the Extreme Meteorological Phenomena |isbn=5-244-00212-0|page=190}}</ref> 17 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో కరువులతో కలసి పౌర యుద్ధం, ప్రిటెండర్ల పాలన, సమస్యాయుతమైన సమయంలో విదేశీ జోక్యం .<ref>{{cite book|author=Solovyov, S.|title=History of Russia from the Earliest Times |publisher=AST|year=2001|volume=7|pages=461–568|isbn=5-17-002142-9}}</ref> మాస్కోతో సహా పోలిష్-లిథువేనియన్ కామన్వెల్త్ రష్యా భాగాలను ఆక్రమించింది. 1612 లో పోల్స్ రెండు జాతీయ నాయకులు, వ్యాపారి కుజ్మా మినిన్, ప్రిన్స్ డిమిత్రి పోజార్స్కీ నాయకత్వంలో రష్యన్ స్వచ్ఛంద కార్ప్స్ మీద ప్రతీకారం తీర్చుకోవలసిన నిర్భంధం వహించవలసి వచ్చింది. రోమనోవ్ రాజవంశం 1613 లో జెంస్కీ సోబర్ నిర్ణయం ద్వారా సింహాసనం స్వంతం చేసుకుంది. దేశం సంక్షోభం నుండి క్రమంగా పునరుద్ధరణను ప్రారంభించింది. 17 వ శతాబ్దం నాటికి కొసాక్కుల యుగంలో రష్యా తన ప్రాదేశిక అభివృద్ధిని కొనసాగించింది. కోసాక్కు వీరులు సైనిక సముదాయ నిర్వహణలో చేరి కొత్త ప్రపంచపు సముద్రపు దొంగలు, మార్గదర్శకులను పోలిన సైనిక వర్గాలను ఏర్పాటు చేశారు. 1648 లో యుక్రెయిన్ రైతులు పోలిష్ పాలనలో బాధపడుతున్న సామాజిక, మతపరమైన అణచివేతకు ప్రతిస్పందనగా " ఖ్మెలనిట్స్కీ " తిరుగుబాటు సమయంలో పోలాండ్-లిథువేనియాపై తిరుగుబాటుకు సంబంధించిన సాపోరోజియాన్ కోసాక్‌లతో చేరారు. 1654 లో ఉక్రేనియన్ నాయకుడు బోహ్డాన్ ఖ్మెలనిట్స్కీ ఉక్రెయిన్‌కు రష్యన్ జార్కు మొదటి అలెక్సీ అధీనంలో రక్షణ కల్పించాలని ప్రతిపాదించాడు. ఈ ప్రతిపాదనకు అలెక్సీ తెలిపిన ఆమోదం మరొక రష్యా-పోలిష్ యుద్ధానికి దారి తీసింది. చివరగా ఉక్రెయిన్ ద్నియాపర్ నది వెంట విభజించబడింది. పాశ్చాత్య భాగం కుడి తీరం ఉక్రెయిన్, పోలిష్ పాలనలో, తూర్పు భాగం (లెఫ్ట్-బ్యాంకు యుక్రెయిన్, కీవ్) రష్యన్ పాలనలో ఉంది. తరువాత 1670-71లో స్టాంకా రజిన్ నేతృత్వంలోని డాన్ కోసాక్కులు వోల్గా ప్రాంతంలోని ప్రధాన తిరుగుబాటు ప్రారంభించారు. అయితే తిరుగుబాటుదారులను ఓడించడంలో జార్ దళాలు విజయం సాధించాయి. తూర్పున సైబీరియా భారీ భూభాగాల త్వరిత రష్యన్ అన్వేషణ, వలసరాజ్యం ఎక్కువగా విలువైన ఫర్, ఏనుగుదంతాల కొరకు కోసాక్స్ వేట కొనసాగింది. రష్యన్ అన్వేషకులు ప్రధానంగా సైబీరియన్ నది మార్గాల్లో తూర్పు దిశగా నడిచారు. 17 వ శతాబ్దం మధ్యకాలంలో తూర్పు సైబీరియాలో రష్యా స్థావరాలు చుక్కీ ద్వీపకల్పంలో అముర్ నది వెంట, పసిఫిక్ తీరంలో ఉన్నాయి. 1648 లో ఆసియా, ఉత్తర అమెరికాలకు మధ్య బేరింగ్ స్ట్రైట్ మొదటిసారి ఫెడోట్ పోపోవ్, సెమియోన్ డేజ్నోవ్లు దాటడానికి ఆమోదించబడింది. ===రష్యా సామ్రాజ్యం === [[File:Peter der-Grosse 1838.jpg|thumb|upright|[[Peter the Great]], [[Tsar of All Russia]] in 1682–1721 and the first [[Emperor of Russia]] in 1721–1725]] 1721 లో పీటర్ ది గ్రేట్ ఆధ్వర్యంలో రష్యా సామ్రాజ్యాన్ని ప్రకటిస్తూ ప్రపంచ శక్తిగా గుర్తింపు పొందింది. 1682 నుండి 1725 వరకు పాలన సాగించిన పీటర్ గ్రేట్ నార్తర్న్ యుద్ధంలో స్వీడన్‌ను దానిని ఓడించి వెస్ట్ కరేలియా, ఇంగ్రియాలకు (రష్యా రెండు సమస్యాత్మక సమయాల్లో వదిలివేయబడ్డాయి) వదిలివేయవలసిన నిర్భంధానికి గురైయ్యాడు.<ref>{{Cite book|author=Solovyov, S.|title=History of Russia from the Earliest Times|publisher=AST|year=2001|volume=9, ch.1|url=http://militera.lib.ru/common/solovyev1/09_01.html|isbn=5-17-002142-9|access-date=December 27, 2007}}</ref> అలాగే ఎస్టాన్లాండ్, లివ్ల్యాండ్‌ను విడిచిపెట్టి సముద్ర, సముద్ర వాణిజ్యం కాపాడాయి.<ref>{{Cite book|author=Solovyov, S.|title=History of Russia from the Earliest Times|publisher=AST|year=2001|volume=15, ch.1|url=http://militera.lib.ru/common/solovyev1/15_01.html}}</ref> బాల్టిక్ సముద్రంలో పీటర్ " సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్ " అనే పేరుతో కొత్త రాజధాని స్థాపించాడు. తరువాత రష్యా దానిని "విండో టు యూరోప్" అని పిలిచేవారు. పీటర్ ది గ్రేట్ సంస్కరణలు రష్యాకు గణనీయమైన పాశ్చాత్య యూరోపియన్ సాంస్కృతిక ప్రభావాలను తీసుకువచ్చాయి. 741-62లో మొదటి పీటర్ కూతురు ఎలిజబెత్ పాలనలో ఏడు సంవత్సరాల యుద్ధం (1756-63) లో రష్యా పాల్గొన్నది. ఈ వివాద సమయములో రష్యా తూర్పు ప్రుస్నియాను కొంతకాలం కలుపుకొని బెర్లిన్ పట్టింది. ఏది ఏమైనప్పటికీ ఎలిసబెత్ మరణం తరువాత ఈ విజయాలను ప్రుస్సియా సామ్రాజ్యానికి తిరిగి స్వాధీనం చేయబడి మూడవ పీటర్ పాలనలో రష్యా ప్రుస్సియా రాజ్యంలోకి తీసుకురాబడింది. 1762-96లో ("ది గ్రేట్") పాలించిన రెండవ కాథరీన్ " రష్యన్ ఎన్లైట్మెంట్ " అధ్యక్షత వహించింది. ఆమె పోలిష్-లిథువేనియన్ కామన్వెల్త్ మీద రష్యా రాజకీయ నియంత్రణను విస్తరించింది. పోలాండ్ విభజనల సందర్భంగా రష్యాలోని చాలా భూభాగాలు రష్యాలోకి చేరాయి. ఇది పశ్చిమ సరిహద్దును పశ్చిమ ఐరోపాలోకి పంపింది. దక్షిణప్రాంతంలో ఒట్టోమన్ టర్కీకి వ్యతిరేకంగా విజయవంతమైన రష్యా-టర్కిష్ యుద్ధాల తరువాత కాథరీన్ క్రిమియన్ ఖనాటేను ఓడించి రష్యా సరిహద్దును నల్ల సముద్రంలోకి చేర్చుకుంది.రష్యా, పర్షియన్ యుద్ధాల ద్వారా కజార్ [[ఇరాన్]] మీద విజయాలు ఫలితంగా 19 వ శతాబ్దం మొదటి అర్ధభాగంతో రష్యా కూడా ట్రాంస్‌కసియా, ఉత్తర కాకసస్‌లలో గణనీయమైన ప్రాదేశిక లాభాలను సంపాదించింది. ఇంతకుముందు [[జార్జియా]], డాగేస్టాన్, [[అజర్బైజాన్]],[[ఆర్మేనియా]] రష్యాలో విలీనం చేయబడ్డాయి.<ref>Timothy C. Dowling [https://books.google.com/books?id=KTq2BQAAQBAJ&pg=PA728 ''Russia at War: From the Mongol Conquest to Afghanistan, Chechnya, and Beyond''] pp 728–730 ABC-CLIO, December 2, 2014 {{ISBN|1598849484}}</ref><ref>John F. Baddeley, "The Russian Conquest of the Caucasus", Longman, Green and Co., London: 1908. {{ISBN|978-0700706341}} p. 90</ref> అలెగ్జాండర్ (1801-25)లో పోరాడి 1809లో బలహీనపడిన స్వీడన్ నుండి [[ఫిన్‌లాండ్]] ను, 1812 లో ఒట్టోమన్ల నుండి బెస్సరేబియా, స్వాధీనం చేసుకున్నాడు.కు కొనసాగించాడు. అదే సమయంలో, రష్యన్లు అలస్కాను వలసరావడంతోపాటు, ఫోర్ట్ రాస్ వంటి కాలిఫోర్నియాలో స్థాపించబడింది.అదే సమయంలో రష్యా [[అలాస్కా]]లో స్థావరాలు ఏర్పరచుకుని కాలనీగా మార్చింది.కాలిఫోర్నియాలో స్థావరాలు ఏర్పరచుకుని " ఫోర్ట్ రస్ " నిర్మించింది. [[File:Fair. Kustodiev.jpg|thumb|left|''Village Fair'', by [[Boris Kustodiev]]]] 1803-1806 లో మొట్టమొదటి రష్యన్ చుట్టుపక్కల ప్రదేశాలు నిర్మించబడ్డాయి. ఇతర గుర్తించదగిన రష్యా సముద్ర అన్వేషణా ప్రయాణాలు సాగాయి. 1820 లో ఒక రష్యన్ అన్వేషణ యాత్రలలో అంటార్కిటికా ఖండం కనుగొన్నారు. వివిధ ఐరోపా దేశాలతో పొత్తు పెట్టుకున్న రష్యాలో నెపోలియన్ ఫ్రాన్స్ కు వ్యతిరేకంగా పోరాడారు. 1812 లో నెపోలియన్ అధికారం శిఖరాగ్రంలో ఉన్న సమయంలో ఫ్రెంచ్ దండయాత్ర రష్యాలోని మాస్కోకు చేరుకుంది. కానీ చివరకు తీవ్రమైన రష్యన్ చలికాలం కలవరపెట్టే ప్రతిఘటన కారణంగా ఆక్రమణదారులు ఘోరమైన ఓటమిని ఎదుర్కొన్నారు. దీనిలో పాన్- యూరోపియన్ గ్రాండే ఆర్మీ 95% మరణించారు.<ref>{{cite web|title=Ruling the Empire|publisher=Library of Congress|url=http://countrystudies.us/russia/5.htm|access-date=December 27, 2007}}</ref> మిఖాయిల్ కుతుజోవ్, బార్క్‌లే డే టోలీ నాయకత్వం వహించిన రష్యన్ సైన్యం నెపోలియన్‌ను దేశం నుండి తొలగించి చివరకు పారిస్‌లోకి ప్రవేశించింది ఐరోపాలో ఆరవ కూటమిలో చేరి మొదటి అలెగ్జాండర్ వియన్నా కాంగ్రెస్ వద్ద రష్యా ప్రతినిధి బృందానికి నాయకత్వం వహించాడు. నెపోలియన్ యుద్ధాల అధికారులు రష్యాతో తిరిగి ఉదారవాదం ఆలోచనలను తెచ్చి 1825 లో జరిగిన " డెకామ్బ్రిస్ట్ తిరుగుబాటు " సమయంలో జొరాన్ శక్తులను తగ్గించటానికి ప్రయత్నించారు.మొదటి నికోలస్ (1825-55) సంప్రదాయవాద పాలన చివరిలో రష్యా అధికారం, ఐరోపాలో ప్రభావం క్రిమియన్ యుద్ధంలో ఓటమిని నివారించింది. 1847, 1851 ల మధ్య సుమారు ఒక మిలియన్ ప్రజలు ఆసియా కలరా కారణంగా మరణించారు.<ref>Geoffrey A. Hosking (2001). "''[https://books.google.com/books?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA9 Russia and the Russians: a history]''". Harvard University Press. p. 9. {{ISBN|0-674-00473-6}}</ref> నికోలస్ వారసుడు రెండవ అలెగ్జాండర్ (1855-81) 1861 సంస్కరణలతో సహా దేశంలో గణనీయమైన మార్పులను తీసుకువచ్చాడు. ఈ గొప్ప సంస్కరణలు పారిశ్రామికీకరణను ప్రోత్సహించి, రష్యన్ సైన్యాన్ని ఆధునీకరించాయి. ఇది 1877-78 రష్యా-టర్కీ యుద్ధంలో విజయవంతంగా ఒట్టోమన్ పాలన నుండి [[బల్గేరియా]]ను విముక్తం చేసింది యుద్ధం. [[File:Russian Imperial Family 1913.jpg|thumb|right|రష్యా చక్రవర్తి రెండవ నికోలస్‌ను, ఆయన కుటుంబాన్నీ 1918 లో బోల్షెవిక్‌లు హత్య చేశారు]] 19 వ శతాబ్దం చివరలో రష్యాలో వివిధ సామ్యవాద ఉద్యమాలు అధికరించాయి. రెండవ అలెగ్జాండర్ 1881 లో విప్లవ తీవ్రవాదులచే చంపబడ్డాడు. అతని కొడుకు మూడవ అలెగ్జాండర్ (1881-94) పాలన స్వతంత్రమైనది కానీ మరింత ప్రశాంతమైనది. చివరి రష్యా చక్రవర్తి రెండవ నికోలస్ (1894-1917) విజయవంతం కాని రష్యా-జపాన్ యుద్ధం, బ్లడీ సండే అని పిలిచే ప్రదర్శన సంఘటన ద్వారా ప్రేరేపించబడిన 1905 నాటి రష్యన్ విప్లవం సంఘటనలను నిరోధించలేకపోయాడు. ఈ ఉద్యమం తిరస్కరించబడింది కానీ ప్రభుత్వానికి ప్రధాన సంస్కరణలను (1906 రష్యన్ రాజ్యాంగం) అంగీకరించింది. సంభాషణ, అసెంబ్లీ స్వేచ్ఛలు, రాజకీయ పార్టీల చట్టబద్ధత,, ఎన్నికైన చట్టసభల ఏర్పాటు, రాష్ట్రం డూమా రష్యన్ సామ్రాజ్యం. స్టాలిపిన్ వ్యవసాయ సంస్కరణలు సైబీరియాలో భారీ రైతు వలసలకు దారితీసింది. 1906, 1914 ల మధ్య నాలుగు మిలియన్ల మంది సెటిలర్లు వచ్చారు.<ref>N. M. Dronin, E.&nbsp;G. Bellinger (2005). ''[https://books.google.com/books?id=9a5j_JL6cqIC&pg=PA38 Climate dependence and food problems in Russia, 1900–1990: The interaction of climate and agricultural policy and their effect on food problems]''. Central European University Press. p. 38. {{ISBN|963-7326-10-3}}</ref> ===ఫిబ్రవరి తిరుగుబాటు, రష్యన్ రిపబ్లిక్ === రష్యా మిత్రదేశం [[సెర్బియా]] మీద [[ఆస్ట్రియా]]-[[హంగరీ]]ల యుద్ధ ప్రకటనకు ప్రతిస్పందనగా 1914 లో రష్యా మొదటి ప్రపంచ యుద్ధంలోకి ప్రవేశించి ట్రిపుల్ ఎంటెంట్ మిత్రరాజ్యాల నుండి వేరువైపుకు పోరాడారు. 1916 లో రష్యా ఆర్మీకి చెందిన బ్రసిలోవ్ యుద్ధాన్ని పూర్తిగా ఆస్ట్రియా-హంగరీ సైనికదళం నాశనం చేసింది. ఏదేమైనా ఇప్పటికే ఉన్న ప్రజా అవిశ్వాసం యుద్ధం కారణంగా పెరుగుతున్న ఖర్చులు. అధిక ప్రాణనష్టం, అవినీతి, రాజద్రోహం వంటి పుకార్ల ద్వారా మరింతగా అధికరించింది. ఇది 1917 రష్యన్ విప్లవానికి వాతావరణాన్ని ఏర్పరచింది. ఇది రెండు ప్రధాన కార్యక్రమాలలో నిర్వహించబడింది. ఫిబ్రవరి విప్లవం రెండవ నికోలస్‌ని నిర్మూలించటానికి బలవంతం చేసింది; అతను, అతని కుటుంబం రష్యన్ పౌర యుద్ధం సమయంలో యెకాటెరిన్బర్గ్‌లో ఖైదు చేయబడ్డారు. రాచరికం స్థానంలో రాజకీయ పార్టీల సంచలనాత్మక సంకీర్ణం ఏర్పడింది. అది తాత్కాలిక ప్రభుత్వాన్ని కూడా ప్రకటించింది. 1917 సెప్టెంబరు 1 లో తాత్కాలిక ప్రభుత్వం డిక్రీ మీద రష్యన్ రిపబ్లిక్ ప్రకటించబడింది.<ref>{{cite web|url=https://www.prlib.ru/history/619540|title=Провозглашена Российская республика|date=February 7, 2017|website=Президентская библиотека имени Б.Н. Ельцина}}</ref> 1918 జనవరి 6 న రష్యా రాజ్యాంగ అసెంబ్లీ రష్యాను ప్రజాస్వామ్య ఫెడరల్ రిపబ్లిక్ (తద్వారా తాత్కాలిక ప్రభుత్వం నిర్ణయాన్ని ఆమోదించింది) ప్రకటించింది. తదుపరి రోజు రాజ్యాంగ అసెంబ్లీ ఆల్-రష్యన్ సెంట్రల్ ఎగ్జిక్యూటివ్ కమిటీచే రద్దు చేయబడింది. [[File:Thecristisrizenoldrussiancivilwarposter.jpg|thumb|180px|[[White movement|White army]] [[Russian Civil War|Civil War]]-era propaganda poster]] ===సోవియట్ రష్యా, అంతర్యుద్ధం === ఒక ప్రత్యామ్నాయ సామ్యవాద వ్యవస్థ సోవియెట్స్ అని పిలవబడే ప్రజాస్వామ్యయుతంగా ఎన్నికైన కార్మికుల, కార్మికుల ద్వారా అధికారాన్ని సంపాదించి పెట్రోగ్రాడ్ సోవియట్‌తో ఉండేది. నూతన అధికారుల పాలన దేశంలో సమస్యల పరిష్కారానికి బదులుగా సంక్షోభాన్ని మరింతగా పెంచింది. చివరకు బోల్షెవిక్ నేత వ్లాదిమిర్ లెనిన్ నేతృత్వంలోని అక్టోబరు విప్లవం తాత్కాలిక ప్రభుత్వాన్ని పడగొట్టింది. సోవియట్లకు పూర్తి అధికారాన్ని ఇచ్చింది. ఇది ప్రపంచంలోని మొట్టమొదటి సోషలిస్టు రాజ్య నిర్మాణానికి దారి తీసింది. అక్టోబరు విప్లవం తరువాత కమ్యూనిస్ట్ వ్యతిరేక తెగ ఉద్యమం, దాని రెడ్ ఆర్మీతో కొత్త సోవియట్ పాలన మధ్య ఒక అంతర్యుద్ధం జరిగింది. బోల్షెవిస్ట్ రష్యా తన ఉక్రేనియన్, పోలిష్, బాల్టిక్, ఫిన్నిష్ భూభాగాలను కోల్పోయింది. బ్రెస్ట్-లిటోవ్స్క్ ఒప్పందంలో సంతకం చేయడం ద్వారా మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం సెంట్రల్ పవర్స్‌తో విరోధాలు ఏర్పడింది. కమ్యూనిస్టు వ్యతిరేక శక్తుల మద్దతుతో మిలిటరీ జోక్యం విజయవంతం కాలేదు. ఈ మధ్యకాలంలో బోల్షెవిక్లు, వైట్ ఉద్యమం రెడ్ టెర్రర్, వైట్ టెర్రర్‌గా పిలవబడే ఒకదానితో ఒకటి బహిష్కరణల, మరణశిక్షల పోరాటాలు నిర్వహించాయి. పౌర యుద్ధం చివరి నాటికి రష్యా ఆర్థిక వ్యవస్థ, మౌలిక సదుపాయాలు బాగా దెబ్బతిన్నాయి. మిలియన్ల మంది వైట్ ఎమిగ్రేస్ అయ్యారు.<ref>[https://books.google.com/books?id=uUsLAAAAIAAJ&pg=PA3 Transactions of the American Philosophical Society]. James E. Hassell (1991), p. 3. {{ISBN|0-87169-817-X}}</ref> 1921 నాటి పోవోల్జే కరువులో 5 మిలియన్ల మంది బాధితులయ్యారు.<ref>[https://web.archive.org/web/20121219101057/http://www.icrc.org/eng/resources/documents/misc/5rfhjy.htm Famine in Russia: the hidden horrors of 1921], International Committee of the Red Cross</ref> ===సోవియట్ యూనియన్ === [[File:Russian SFSR in Soviet Union (1922).svg|thumb|1922 లో యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్. ఏర్పాటు సమయంలో రష్యన్ ఎస్.ఎఫ్.ఎస్.ఆర్.]] [[File:Russian SFSR in Soviet Union (1940).svg|thumb|1940 లో USSR లో రష్యన్ SFSR, 1924-1936 అంతర్గత-సోవియట్ ప్రాదేశిక మార్పుల తరువాత, 1940 లో కరేలో-ఫిన్నిష్ SSR విభజన తరువాత]] రష్యన్ సోవియట్ ఫెడరేటివ్ సోషలిస్ట్ రిపబ్లిక్ (ఆ సమయంలో రష్యన్ సోషలిస్ట్ ఫెడరేటివ్ సోవియట్ రిపబ్లిక్గా పిలువబడింది) ఉక్రేనియన్, బైలోరసియన్, ట్రాన్‌స్కాసియన్ సోవియట్ సోషలిస్ట్ రిపబ్లిక్‌లతో సోవియట్ సోషలిస్ట్ రిపబ్లిక్స్ యూనియన్ (సోవియట్ యూనియన్) లేదా సోవియట్ యూనియన్‌ను 1922 డిసెంబరు 30 న యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్.ను రూపొందించాయి. చేసే 15 రిపబ్లిక్లలో మొత్తం యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్.జనాభాలో సగం, మొత్తం భూభాగంలో సగం రష్యన్ ఎస్.ఎఫ్.ఎస్.ఆర్. ఉంది.ఇది మొత్తం 69 సంవత్సరాల కాలం యూనియన్‌లో ఆధిపత్యం వహించింది. 1924 లో [[లెనిన్]] మరణం తరువాత సోవియట్ యూనియన్‌ను పాలించటానికి ఒక త్రోయికా నియమించబడింది. అయినప్పటికీ కమ్యునిస్ట్ పార్టీ ఎన్నికైన జనరల్ సెక్రటరీ అయిన జోసెఫ్ స్టాలిన్ పార్టీలో అన్ని ప్రతిపక్ష సమూహాలను అణిచివేసి సమైక్య అధికారాన్ని హస్థగతం చేసుకున్నాడు. 1929 లో ప్రపంచ విప్లవం ప్రధాన ప్రతిపాదకుడు లియోన్ ట్రోత్‌స్కీ సోవియట్ యూనియన్ నుండి బహిష్కరించబడ్డాడు. దేశంలో స్టాలిన్ ఆలోచన సోషలిజం ప్రధాన మార్గంగా మారింది. 1937-38లో బోల్షెవిక్ పార్టీలో కొనసాగిన అంతర్గత పోరాటం సామూహిక అణచివేతతో అంతం అయ్యింది. ఆ సమయములో లక్షల మంది ప్రజలు చంపబడ్డారు. వీరిలో పార్టీ సభ్యులు ఉన్నారు. సైనిక నాయకులు కుట్ర డిటెట్‌ల మీద ఆరోపణలు చేశారు.<ref>Abbott Gleason (2009). ''[https://books.google.com/books?id=JyN0hlKcfTcC&pg=PA373 A Companion to Russian History]''. Wiley-Blackwell. p. 373. {{ISBN|1-4051-3560-3}}</ref> స్టాలిన్ నాయకత్వంలో ప్రభుత్వం ఒక ప్రణాళికాబద్ధ ఆర్థిక వ్యవస్థను ప్రారంభించింది. ఎక్కువగా గ్రామీణ ప్రాధాన్యత కలిగిన దేశం పారిశ్రామికీకరణ, సమైక్య వ్యవసాయం అభివృద్ధి చేయబడింది. వేగవంతమైన ఆర్థిక, సాంఘిక మార్పుల కాలంలో, మిలియన్ల మంది ప్రజలు " పెనాల్ లేబర్ కేంప్ "కు పంపబడ్డారు.<ref name="Getty">Getty, Rittersporn, Zemskov. "Victims of the Soviet Penal System in the Pre-War Years: A First Approach on the Basis of Archival Evidence". ''The American Historical Review'', Vol. 98, No. 4 (October 1993), pp. 1017–49.</ref> స్టాలిన్ పాలనకు వారి వ్యతిరేకతకు అనేక రాజకీయ దోషులు ఉన్నారు; మిలియన్ల మంది సోవియట్ యూనియన్ మారుమూల ప్రాంతాలకు తరలించబడడం, బహిష్కరించబడడం సంభవించింది.<ref name="Getty"/> కఠినమైన రాజ్యవిధానాలు, కరువుతో కలిపి దేశం వ్యవసాయం పరివర్తన అపసవ్యమై 1932-1933లో సోవియట్ కరువుకు దారితీసింది.<ref>[[R. W. Davies]], [[S. G. Wheatcroft]] (2004). ''The Years of Hunger: Soviet Agriculture, 1931–33'', p. 401.</ref> సోవియట్ యూనియన్ స్వల్ప కాల వ్యవధిలో ఒక పెద్ద వ్యవసాయ ఆర్థికవ్యవస్థ నుండి ప్రధాన పారిశ్రామిక వేదికగా మార్చబడింది. సోవియట్ యూనియన్‌ నాస్తికత్వం సిద్ధాంతం ప్రకారం కమ్యూనిస్టులు నిర్వహిస్తున్న "నాస్తికతకు బలవంతంగా మార్పిడి చేయబడిన ప్రభుత్వ ప్రాయోజిత కార్యక్రమం" ఉంది.<ref>Religion and the State in Russia and China: Suppression, Survival, and Revival, by Christopher Marsh, page 47. Continuum International Publishing Group, 2011.</ref><ref>Inside Central Asia: A Political and Cultural History, by Dilip Hiro. Penguin, 2009.</ref><ref name="Adappur2000">{{cite book |last=Adappur |first=Abraham |title=Religion and the Cultural Crisis in India and the West |url=https://books.google.com/books?id=44DYAAAAMAAJ |access-date=July 14, 2016 |year=2000|publisher=Intercultural Publications|language=en |isbn=9788185574479|quote=Forced Conversion under Atheistic Regimes: It might be added that the most modern example of forced "conversions" came not from any theocratic state, but from a professedly atheist government — that of the Soviet Union under the Communists.}}</ref> కమ్యూనిస్ట్ పాలన రాజ్యప్రయోజనాలపై ఆధారపడిన మతాలను లక్ష్యంగా చేసుకుంది. చాలా వ్యవస్థీకృత మతాలు నిషేధించబడ్డాయి. మతసంబంధ ఆస్తి జప్తు చేయబడింది. మత విశ్వాసులు హింసించబడ్డారు. మతం హేళన చేస్తూ నాస్తికత్వం పాఠశాలల్లో ప్రచారం చేయబడింది. 1925 లో ప్రభుత్వానికి మిలిటెంట్ నాస్తికులు లీగ్ని హింసకు తీవ్రతరం చేసారు.{{Citation needed|date=June 2017}}<!-- Empty reference <ref name="USGOV1"/>--> 1925 లో ప్రభుత్వం " లీగ్ ఆఫ్ మిలిటెంట్ అథిస్టులు " స్థాపించి హింసను తీవ్రం చేసింది.<ref>Geoffrey Blainey; A Short History of Christianity; Viking; 2011; p.494"</ref> దీని ప్రకారం మతపరమైన విశ్వాసం వ్యక్తిగత వ్యక్తీకరణలు బహిరంగంగా నిషేధించబడనప్పటికీ, అధికారిక నిర్మాణాలు, ప్రజా మాధ్యమాల ద్వారా సామాజిక కళంకంగా బలమైన భావనను కలుగజేసారు. కొన్ని వృత్తుల (ఉపాధ్యాయులు, రాష్ట్ర అధికారులు, సైనికులు) సభ్యులకు ఇది సాధారణంగా ఆమోదించబడలేదు. బహిరంగంగా మతము వ్యక్తిగతంగా నిషేధించబడనప్పటికీ సోవియట్ అధికారులు రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ చర్చిని నియంత్రించడానికీ, జాతీయ సంక్షోభం సమయంలో పాలన సొంత ప్రయోజనాల కోసమూ దీనిని ఉపయోగించుకోవాలని ప్రయత్నించారు. కానీ వారి అంతిమ లక్ష్యం మతం తొలగించడం ప్రధానంగా ఉంది. సోవియట్ శక్తి మొదటి ఐదు సంవత్సరాల్లో బోల్షెవిక్స్ 28 రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ బిషప్‌లను, 1,200 రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ పూజారులను ఉరితీశారు. అనేకమంది ఖైదు చేయబడ్డారు లేదా బహిష్కరించబడ్డారు.మతవిశ్వాసులను వేధించడం, హింసించడం జరిగింది. చాలామంది సెమినార్లు మూసివేశారు. మతపరమైన ప్రచురణ నిషేధించబడింది. ప్రపంచ యుద్ధానికి ముందు ఉనికిలో ఉన్న చర్చీలలో 1941 నాటికి కేవలం 500 చర్చిలు మాత్రమే 54,000 మంది సభ్యులకు తెరచి ఉంచబడ్డాయి. అడాల్ఫ్ హిట్లర్ [[ఆస్ట్రియా]], [[చెకోస్లోవేకియా]]ల ఆక్రమణ వైపు గ్రేట్ బ్రిటన్, [[ఫ్రాన్సు]] శాంతివిధానం నాజి జర్మనీ అధికారంలో పెరుగుదలకు కారణమైంది. అదేసమయంలో 1938-39లో సోవియట్-జపనీస్ సరిహద్దు యుద్ధాలలో యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్. బహిరంగ శత్రువు ఫార్ ఈస్ట్‌లో యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్. ప్రత్యర్థి అయిన [[జపాన్]] సామ్రాజ్యంతో మూడవ రెయిచ్‌తో జత కలిసింది. [[File:RIAN archive 2153 After bombing.jpg|thumb|రెండో ప్రపంచ యుద్ధం సమయంలో లెనిన్గ్రాడ్ ముట్టడి చరిత్రలో ఒక నగరం యొక్క ప్రాణాంతక ముట్టడి]] 1939 ఆగస్టులో సోవియట్ ప్రభుత్వం మోలోటోవ్-రిబ్బెంత్రోప్ ఒప్పందాన్ని ముగించి జర్మనీతో సంబంధాలను మెరుగుపరిచేందుకు నిర్ణయించుకుంది. రెండు దేశాల మధ్య దురాక్రమణను నిలిపి తూర్పు ఐరోపాను వారి సంబంధిత రంగాల్లోకి విభజించింది. హిట్లర్ [[పోలాండ్]], [[ఫ్రాన్సు]] లను జయించాడు. రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం ప్రారంభంలో ఇతర దేశాలు ఒకే రంగానికి చేరుకున్నాయి. యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్ తన సైన్యాన్ని నిర్మించి పశ్చిమ [[ఉక్రెయిన్]] హెర్ట్‌జా ప్రాంతం, ఉత్తర బుకోవినాను ఆక్రమించగలిగింది. వింటర్ యుద్ధంలో సోవియట్ పోలాండ్, బాల్టిక్ రాజ్యాల ఆక్రమణ, బెస్సరేబియా, ఉత్తర బుకోవినా ఆక్రమించింది. 1941 జూన్ 22 న నాజీ జర్మనీ ఆక్రమణ-రహిత ఒప్పందాన్ని అతిక్రమించి మానవ చరిత్రలో అతిపెద్ద, అత్యంత శక్తివంతమైన దండయాత్ర శక్తితో సోవియట్ యూనియన్ ఆక్రమించుకుంది.<ref>{{cite web| title = World War&nbsp;II| publisher = Encyclopædia Britannica |access-date=March 9, 2008 | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/648813/World-War-II}}</ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం అతిపెద్ద థియేటర్ తెరవబడింది. జర్మన్ సైన్యం గణనీయమైన విజయం సాధించినప్పటికీ మాస్కో యుద్ధంలో వారి దాడి నిలిచిపోయింది. తరువాత 1942-43 శీతాకాలంలో స్టాలిన్గ్రాడ్ యుద్ధంలో జర్మనీలు తొలిసారి ఓటమి పాలయ్యారు.<ref>{{cite web | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/648813/World-War-II | publisher =Encyclopædia Britannica|access-date=March 12, 2008|title=The Allies' first decisive successes: Stalingrad and the German retreat, summer 1942 – February 1943}}</ref> తరువాత 1943 వేసవిలో కుర్స్క్ యుద్ధంలో. మరోమారు జర్మన్ లెనిన్గ్రాడ్ ముట్టడి వైఫల్యంతో ముగిసింది. 1941, 1944 మధ్యకాలంలో జర్మన్, ఫిన్లాండ్ దళాలచే నగరం పూర్తిగా ముట్టడించబడి ఆకలితో బాధపడింది. ఒక మిలియన్ కన్నా ఎక్కువ మంది మరణాలు సంభవించాయి కానీ లొంగిపోలేదు.<ref>[https://web.archive.org/web/20110629173955/http://www.cambridge.org/gb/knowledge/isbn/item1173696/?site_locale=en_GB The Legacy of the Siege of Leningrad, 1941–1995]. Cambridge University Press.</ref> స్టాలిన్ పరిపాలన, జార్జి జుకోవ్, కాంస్టాంటిన్ రోకోస్సోస్కీ వంటి కమాండర్ల నాయకత్వంలో సోవియెట్ దళాలు 1944-45లో తూర్పు ఐరోపాను తీసుకొని 1945 మేలో బెర్లిన్‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నాయి. 1945 ఆగస్టు ఆగస్టులో సోవియట్ సైన్యం చైనా మంచూకుయు, ఉత్తర కొరియా నుండి జపాన్‌ను తొలగించింది. జపాన్ మీద మిత్ర విజయం సాధించాయి. [[File:Sputnik asm.jpg|right|thumb|[[Sputnik&nbsp;1]] was the world's first artificial satellite]] రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం 1941-45 కాలాన్ని రష్యాలో "గ్రేట్ పేట్రియాటిక్ యుద్ధం"గా పిలుస్తారు. యునైటెడ్ స్టేట్స్, యునైటెడ్ కింగ్డం, చైనాలతో కలిసి సోవియట్ యూనియన్ రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం<ref>{{cite book|last=Brinkley|first=Douglas|author-link=Douglas Brinkley|title=The New York Times Living History: World War II, 1942–1945: The Allied Counteroffensive|url=https://books.google.com/books?id=HymSg_Pp7X0C&pg=PA223|publisher=Macmillan, 2004}}</ref>లో అలైడ్ అధికారాల బిగ్ ఫోర్‌గా పరిగణించబడి తరువాత ఐక్యరాజ్యసమితి భద్రతా మండలికి పునాదిగా ఉన్న నాలుగురు రక్షకభటులు అయ్యారు.<ref>{{cite book|last=Urquhart|first=Brian|author-link=Brian Urquhart|title=Looking for the Sheriff|publisher=New York Review of Books, July 16, 1998}}</ref> ఈ యుద్ధ సమయంలో మానవ చరిత్రలో చాలా ప్రాణాంతకమైన యుద్ధ కార్యకలాపాలు సోవియట్ సైన్య, పౌర మరణాలు వరుసగా 10.6 మిలియన్లు, 15.9 మిలియన్లుగా ఉన్నాయి.<ref>{{Cite book|author=Erlikman, V.|title=Poteri narodonaseleniia v XX veke : spravochnik|year=2004|id=Note: Estimates for Soviet World War&nbsp;II casualties vary between sources|isbn=5-93165-107-1|publisher=Russkai︠a︡ panorama|location=Moskva}}</ref> మొత్తం రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం మరణాలలో మూడింట ఒక వంతు. సోవియట్ ప్రజలకు పూర్తి జనాభా నష్టం ఇంకా ఎక్కువగా ఉంది.<ref>Geoffrey A. Hosking (2006). ''[https://books.google.com/books?id=CDMVMqDvp4QC&pg=PA242 Rulers and victims: the Russians in the Soviet Union]''. Harvard University Press. p. 242. {{ISBN|0-674-02178-9}}</ref> సోవియట్ ఆర్థిక వ్యవస్థ, మౌలిక సదుపాయాలు సోవియట్ యూనియన్ కరువు 1946-47 <ref>{{cite web|title=Reconstruction and Cold War|publisher=Library of Congress|url=http://countrystudies.us/russia/12.htm|access-date=December 27, 2007}}</ref> కారణమయ్యాయి అయితే సోవియట్ యూనియన్ ఖండంలోని ఒక బలమైన సైనిక శక్తిగా గుర్తింపు పొందింది. [[File:Russian SFSR in the Soviet Union.svg|thumb|1956-1991లో RSFSR, ఎక్కువగా WWII ఒప్పందాల ప్రకారం ప్రాదేశిక సముపార్జనల తరువాత, 1944 లో టువా యొక్క ప్రవేశము, 1954 లో క్రిమియన్ ఒడంబడిక బదిలీ, 1956 లో కరేలో-ఫిన్నిష్ SSR స్థాపన. 1991 లో, రష్యన్ SFSR సార్వభౌమ దేశాలతో రష్యన్ ఫెడరేషన్ యొక్క అంతర్జాతీయ సరిహద్దులుగా మారింది]] యుద్ధం తర్వాత తూర్పు జర్మనీ, ఆస్ట్రియా భాగంగా ఉన్న తూర్పు, మధ్య ఐరోపాను పోటడాం కాన్ఫరెన్స్ ప్రకారం ఎర్ర సైన్యం ఆక్రమించింది. తూర్పు బ్లాక్ శాటిలైట్ దేశాలలో డిపెండెంట్ సోషలిస్టు ప్రభుత్వాలు స్థాపించబడ్డాయి.తరువాత రష్యా ప్రపంచ రెండవ అణు ఆయుధ శక్తి అయింది.యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్.వార్సా ఒప్పందం కూటమిని స్థాపించి ప్రపంచ ప్రబలంగా పోరాడుతూ ప్రచ్ఛన్న యుద్ధంగా యునైటెడ్ స్టేట్స్, నాటోతో పిలువబడింది. సోవియట్ యూనియన్ ప్రపంచవ్యాప్తంగా విప్లవాత్మక ఉద్యమాలకు మద్దతు ఇచ్చింది. వీటిలో కొత్తగా ఏర్పడిన పీపుల్స్ రిపబ్లిక్ ఆఫ్ చైనా, డెమొక్రాటిక్ పీపుల్స్ రిపబ్లిక్ ఆఫ్ కొరియా, ఆ తర్వాత, రిపబ్లిక్ ఆఫ్ క్యూబా ఉన్నాయి. ఇతర సామ్యవాద దేశాలకు సోవియట్ వనరుల గణనీయమైన మొత్తాలను కేటాయించారు.<ref>[http://rs6.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field%28DOCID+su0391%29 Foreign trade] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170309155830/http://rs6.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd%2Fcstdy%3A%40field%28DOCID+su0391%29|date=2017-03-09}} from ''A Country Study: Soviet Union (Former)''. [[Library of Congress Country Studies]] project.</ref> స్టాలిన్ మరణం, సామూహిక పాలన కొద్ది కాలం తరువాత కొత్త నాయకుడు నికితా క్రుష్చెవ్ స్టాలిన్ విధాన సంస్కృతిని నిరాకరించాడు. డి-స్టాలినిజేషన్ విధానాన్ని ప్రారంభించాడు. శిక్షా శ్రామిక వ్యవస్థ సంస్కరించబడింది. పలువురు ఖైదీలను విడుదల చేసి పునరావాసం పొందారు (చాలామంది మరణించారు).<ref>{{Cite news|url=http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,916205-2,00.html|work=TIME|access-date=August 1, 2008|title=Great Escapes from the Gulag|date=June 5, 1978|archive-date=2009-06-26|archive-url=https://web.archive.org/web/20090626002132/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,916205-2,00.html|url-status=dead}}</ref> అణచివేత విధానాల సాధారణ సులభతరం చేయబడిన తర్వాత క్రుష్చెవ్ థా అని పిలిచేవారు. అదే సమయంలో రెండు ప్రత్యర్థులు క్యూబాలో టర్కీలో, సోవియట్ క్షిపణులను యునైటెడ్ స్టేట్స్ జూపిటర్ క్షిపణులను మోహరించినప్పుడు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌తో ఉద్రిక్తతలు అధికం అయ్యాయి. 1957 లో సోవియట్ యూనియన్ ప్రపంచం మొట్టమొదటి కృత్రిమ ఉపగ్రహాన్ని స్పుట్నిక్ 1 ను ప్రారంభించింది. అందువలన అంతరిక్ష యుగం ప్రారంభమైంది. రష్యా కాస్మోనాట్ యూరి గగారిన్ 1961 ఏప్రిల్ 12 న వోస్టోక్ 1 మనుషితో అంతరిక్ష నౌకలో భూమిని కక్ష్యలోకి ప్రవేశించిన మొట్టమొదటి వ్యోమనౌక అయింది. 1964 లో క్రుష్చెవ్ను తొలగించిన తరువాత లియోనిడ్ బ్రేజ్నెవ్ నాయకుడయ్యాడు. సమష్టి పాలన మరొక కాలం ఏర్పడింది. 1970 ల్లో, 1980 ప్రారంభంలో కాలం తర్వాత ఎరా ఆఫ్ స్టాగ్నేషన్‌గా గుర్తించబడింది. ఆర్థిక వృద్ధి మందగించడం, సాంఘిక విధానాలు స్టాటిక్గా మారిన కాలం. సోవియట్ ఆర్థిక వ్యవస్థ పాక్షిక వికేంద్రీకరణకు 1965 కోజిన్ సంస్కరణ లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది. భారీ పరిశ్రమ, ఆయుధాల నుండి లఘు పరిశ్రమ, వినియోగదారుల వస్తువులపై దృష్టి పెట్టింది. కానీ సంప్రదాయక కమ్యూనిస్ట్ నాయకత్వంతో నిషేధించబడింది. [[File:Gorbachev and Reagan 1988-5.jpg|thumb|left|upright|Soviet General Secretary [[Mikhail Gorbachev]] and U.S. President [[Ronald Reagan]] in Red Square during the [[Moscow Summit (1988)|Moscow Summit]], May 31, 1988]] 1979 లో ఆఫ్ఘనిస్తాన్‌లో కమ్యూనిస్ట్-నేతృత్వంలోని విప్లవం తరువాత సోవియట్ బలగాలు ఆ దేశంలోకి ప్రవేశించాయి. ఆక్రమణ ఆర్థిక వనరులను ఖాళీ చేసి అర్థవంతమైన రాజకీయ ఫలితాలను సాధించకుండానే లాగబడుతుంది. అంతిమంగా, 1989 లో అంతర్జాతీయ వ్యతిరేకత, సోవియట్ వ్యతిరేక గెరిల్లా యుద్ధం, సోవియట్ పౌరులు మద్దతు లేని కారణంగా సోవియట్ సైన్యం ఆఫ్ఘనిస్తాన్ నుంచి ఉపసంహరించబడింది. 1985 నుండి సోవియట్ వ్యవస్థలో ఉదారవాద సంస్కరణలను అమలు చేయాలని ప్రయత్నించిన చివరి సోవియెట్ నాయకుడు మిఖాయిల్ గోర్బచేవ్ ఆర్థిక స్తబ్దత కాలం ముగిసే ప్రయత్నం, ప్రభుత్వ ప్రజాస్వామ్యం కొరకు గ్లస్నోస్ట్ (ఓపెన్నెస్), పెరెస్ట్రోయిక (పునర్నిర్మాణ) విధానాలను ప్రవేశపెట్టాడు. అయితే ఇది బలమైన జాతీయవాద, వేర్పాటువాద ఉద్యమాల పురోగతికి దారితీసింది. 1991 కి ముందు సోవియెట్ ఆర్థిక ప్రపంచంలో రెండో అతిపెద్దది.<ref>{{cite web|url=http://www.umsl.edu/services/govdocs/wofact90/world12.txt|publisher=[[Central Intelligence Agency]]|title=1990 CIA World Factbook|access-date=2018-02-01|archive-date=2011-04-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427053700/http://www.umsl.edu/services/govdocs/wofact90/world12.txt|url-status=dead}}</ref> కానీ చివరి సంవత్సరాలలో కిరాణా దుకాణాలలో వస్తువుల కొరత, పెద్ద బడ్జెట్ లోటులు, ద్రవ్యోల్బణానికి దారితీసిన ద్రవ్య సరఫరాలో పేలుడు పెరుగుదల కారణంగా బాధపడ్డాడు.<ref>{{cite web|url=http://www.photius.com/countries/russia/economy/russia_economy_unforeseen_results_o~1315.html|title=Russia Unforeseen Results of Reform|publisher=The Library of Congress Country Studies; CIA World Factbook|access-date=March 10, 2008}}</ref> 1991 నాటికి ఆర్థిక, రాజకీయ సంక్షోభం సోవియట్ యూనియన్ నుండి విడిపోవడానికి బాల్టిక్ రిపబ్లిక్స్ ఎంచుకున్నాయి. మార్చి 17 న ఒక ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ జరిగింది. దీనిలో పాల్గొన్న పౌరులు ఎక్కువ మంది సోవియట్ యూనియన్‌ను పునరుద్ధరించిన సమాఖ్యలోకి మార్చడానికి అనుకూలంగా ఓటు వేశారు. 1991 ఆగస్టులో గోర్బచేవ్ ప్రభుత్వానికి చెందిన సభ్యుల తిరుగుబాటు ప్రయత్నం గోర్బచేవ్‌కు వ్యతిరేకంగా, సోవియట్ యూనియన్‌ను కాపాడాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది. బదులుగా సోవియట్ యూనియన్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ ముగింపుకు దారితీసింది. 1991 డిసెంబరు 25 న యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్. 15 సోవియట్ రాష్ట్రాల్లో రద్దు చేయబడింది. ===రష్యన్ ఫెడరేషన్ === [[File:Moscow-city-MIBC.jpg|thumb|[[Moscow International Business Center]]]] 1991 జూన్‌లో బోరిస్ యెల్ట్సిన్ రష్యన్ చరిత్రలో మొట్టమొదటిగా ఎన్నుకోబడిన అధ్యక్షుడు అయ్యాడు. అతను రష్యన్ సోవియెట్ ఫెడరేటివ్ సోషలిస్ట్ రిపబ్లిక్ అధ్యక్షుడిగా ఎన్నికయ్యాడు. డిసెంబరులో స్వతంత్ర రష్యన్ ఫెడరేషన్ అయ్యింది. సోవియట్ యూనియన్ విచ్ఛిన్నమైన సమయంలో, తర్వాత ప్రైవేటీకరణ, మార్కెట్, వాణిజ్య సరళీకరణ వంటి విస్తృత సంస్కరణలు చేపట్టబడ్డాయి.<ref name=OECD/> యునైటెడ్ స్టేట్స్, ఇంటర్నేషనల్ మానిటరీ ఫండ్ సిఫార్సు చేయబడిన "షాక్ థెరపీ" తరహాలో తీవ్రమైన మార్పులతో సహా.<ref name="Sciolino, E">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/1993/12/21/world/us-is-abandoning-shock-therapy-for-therussians.html|title= U.S. is abandoning 'shock therapy' for the Russians|author=Sciolino, E.|work=New York Times|access-date=January 20, 2008|date=December 21, 1993}}</ref> అన్నిటికన్నా ప్రధానమైన 1990, 1995 మధ్యకాలంలో ఆర్థిక సంక్షోభం ఫలితంగా పారిశ్రామిక ఉత్పత్తిలో 50% క్షీణత ఏర్పడింది.<ref name=OECD/><ref>{{cite web|title=Russia: Economic Conditions in Mid-1996|publisher=Library of Congress|url=http://lcweb2.loc.gov/cgi-bin/query/r?frd/cstdy:@field(DOCID+ru0119)|access-date=March 4, 2011}}</ref> ప్రైవేటైజేషన్ కారణంగా ఎంటర్ప్రైసెస్ అధికారం స్టేట్ ఏజెంసీల నుండి ప్రభుత్వ సంస్థల నుండి సంస్థల ప్రైవేట్ వ్యక్తులకు బదిలీ చేయబడి లోపల అధికారము ప్రభుత్వంలో అంతర్గత అనుసంధనం చేయబడింది. అనేకమంది నూతనంగా ధనవంతులై రాజధాని నుండి నగదును, ఆస్తులనూ బిలియన్ డాలర్లను దేశం వెలుపలకు తరలించారు.<ref>{{cite web |title=Russia: Clawing Its Way Back to Life (int'l edition) |work=BusinessWeek |url=http://www.businessweek.com/1999/99_48/b3657252.htm |url-status=dead |access-date=2018-02-01 |archive-date=2016-04-21 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160421004308/http://www.businessweek.com/1999/99_48/b3657252.htm }}</ref> ఆర్థిక వ్యవస్థ మాంద్యం సామాజిక సేవల కూలిపోవడానికి దారితీసింది; మరణాల రేటు విపరీతంగా పెరిగి జనన రేటు క్షీణించింది.<ref name="TBTCTES106">{{cite book |author= Walter C. Clemens |title= The Baltic Transformed: Complexity Theory and European Security |url= https://archive.org/details/baltictransforme0000clem |publisher= Rowman & Littlefield |location= |year= 2001 |page= [https://archive.org/details/baltictransforme0000clem/page/106 106] |isbn= 0-8476-9859-9 |oclc= |doi= }}</ref> 1993 మధ్యలో సోవియట్ శకంలో 1.5% స్థాయి ఉన్న పేదరికం తరువాత 39-49% వరకు లక్షలాది మంది పేదరికంలో పడిపోయారు.<ref name=worldbank>{{Cite book|author=Branko Milanovic|title=Income, Inequality, and Poverty During the Transformation from Planned to Market Economy|publisher=The World Bank|year=1998|pages=186–189}}</ref> 1990 లలో తీవ్ర అవినీతి, చట్ట అతిక్రమణ, నేర ముఠాలు, హింసాత్మక నేరాల పెరుగుదల కనిపించింది.<ref>{{cite web|author=Jason Bush|title=What's Behind Russia's Crime Wave?|journal=BusinessWeek|date=October 19, 2006|url=http://www.businessweek.com/globalbiz/content/oct2006/gb20061019_110749_page_2.htm|url-status=dead|access-date=2018-02-01|archive-date=2008-12-20|archive-url=https://web.archive.org/web/20081220105050/http://www.businessweek.com/globalbiz/content/oct2006/gb20061019_110749_page_2.htm}}</ref> 1990 వ దశకంలో ఉత్తర కాకాస్సాలో సాయుధ పోరాటాలు, స్థానిక జాతి స్క్రిమిషెస్‌లను, వేర్పాటువాద ఇస్లామిస్ట్ అంతర్యుద్ధాలు రెండింటినీ ప్రభావితం చేశాయి. చెచెన్ వేర్పాటువాదులు 1990 ల ప్రారంభంలో స్వతంత్రాన్ని ప్రకటించారు. తిరుగుబాటు గ్రూపులు, రష్యన్ సైన్యం మధ్య ఒక గొరిల్లా యుద్ధం కూడా జరిగాయి. వేర్పాటువాదులు నిర్వహించిన పౌరులపై తీవ్రవాద దాడులు ముఖ్యంగా మాస్కో థియేటర్ బందీ సంక్షోభం, బెస్లాన్ పాఠశాల ముట్టడి వందల మరణాలకు కారణమయ్యాయి. ఇది అంతర్జాతీయ దృష్టిని ఆకర్షించింది. యుఎస్ఎస్ఆర్ బాహ్య రుణాలను స్థిరపర్చడానికి రష్యా బాధ్యత వహించింది. దాని జనాభాలో కేవలం జనాభాలో సగం మంది జనాభా సగం అయింది .<ref name="Pravda.ru">{{cite web|title=Russia pays off USSR's entire debt, sets to become crediting country|publisher=Pravda.ru|url=http://english.pravda.ru/russia/economics/22-08-2006/84038-parisclub-0/|access-date=December 27, 2007}}</ref> అధిక బడ్జెట్ లోటులు 1998 లో రష్యన్ ఆర్థిక సంక్షోభం <ref>{{cite web|url=http://www.iie.com/publications/papers/aslund0108.pdf|title=Russia's Capitalist Revolution|author=A. Aslund|access-date=March 28, 2008|format=PDF|website=|archive-date=2016-03-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20160304030126/http://www.iie.com/publications/papers/aslund0108.pdf|url-status=dead}}</ref> కారణమయ్యాయి. ఫలితంగా జి.డి.పి. తిరోగమనం కూడా జరిగింది.<ref name=OECD>{{cite web|title=Russian Federation|publisher=Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD)|url=http://www.oecd.org/dataoecd/7/50/2452793.pdf|access-date=February 24, 2008|format=PDF}}</ref> [[File:Vladimir Putin with Boris Yeltsin-5.jpg|thumb|ఎడమ నుండి: పాట్రియార్క్ అలెక్సీ II, [[వ్లాదిమిర్ పుతిన్]], బోరిస్ యెల్ట్సిన్]] 1999 డిసెంబరు 31 న అధ్యక్షుడు యెల్ట్సిన్ ఊహించని రీతిలో రాజీనామా చేశారు. ఇటీవల నియమితుడైన ప్రధాన మంత్రి [[వ్లాదిమిర్ పుతిన్|వ్లాదిమిర్ పుతిన్‌కు]] 2000 అధ్యక్ష ఎన్నికలలో విజయం సాధించారు.పుతిన్ చెచెన్ తిరుగుబాటును అణచివేశాడు. అయితే ఉత్తర కాకస్వరం అంతటా అప్పుడప్పుడూ హింస జరుగుతుంది. పెరుగుతున్న దేశీయ డిమాండ్ వినియోగం, పెట్టుబడులు మొదలయిన తరువాత బలహీనమైన ద్రవ్యోల్బణం, ఆర్థిక వ్యవస్థ తొమ్మిది సంవత్సరాలుగా వృద్ధి చెందడం, జీవన ప్రమాణాలను మెరుగుపర్చడం, ప్రపంచ దశలో రష్యా ప్రభావం పెరుగుతుంది.<ref name=cia/> అయితే 2008 ప్రపంచ ఆర్థిక సంక్షోభం, చమురు ధరలు తగ్గిన తరువాత రష్యా ఆర్థిక వ్యవస్థ అభివృద్ధి చెందింది. పేదరికం మళ్లీ పెరగడం ప్రారంభమైంది. పుతిన్ అధ్యక్ష సమయంలో చేసిన అనేక సంస్కరణలు సాధారణంగా పాశ్చాత్య దేశాల ప్రజాస్వామ్య విధానాలకు విరుద్ధంగా విమర్శించబడుతున్నాయి.<ref>{{cite web|author=Treisman, D|title=Is Russia's Experiment with Democracy Over?|url=http://www.international.ucla.edu/article.asp?parentid=16294|archive-url=https://web.archive.org/web/20041111074502/http://www.international.ucla.edu/article.asp?parentid=16294|archive-date=November 11, 2004|publisher=UCLA International Institute|access-date=December 31, 2007}}</ref> పరిస్థితి స్థిరత్వం, పురోగతి తిరిగి పుతిన్ నాయకత్వం రష్యాలో విస్తృతమైన ప్రశంసలను పొందింది.<ref>{{Cite news|author=Stone, N|title=No wonder they like Putin|url=http://www.timesonline.co.uk/tol/comment/columnists/guest_contributors/article2994651.ece|work=The Times|location=UK|access-date=December 31, 2007|date=December 4, 2007|archive-date=2010-05-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20100525073652/http://www.timesonline.co.uk/tol/comment/columnists/guest_contributors/article2994651.ece|url-status=dead}}</ref> 2008 మార్చి 2 న డిమిత్రి మెద్వెదేవ్ రష్యా అధ్యక్షుడిగా ఎన్నికయ్యారు. పుతిన్ ప్రధానమంత్రి అయ్యాడు. 2012 అధ్యక్ష ఎన్నికల తరువాత పుతిన్ అధ్యక్ష పదవికి తిరిగి వచ్చాడు. మెద్వెదేవ్ ప్రధానమంత్రిగా నియమించబడ్డారు. 2012లో వ్లాదిమిర్ పుతిన్ మూడవసారి అధ్యక్షుడిగా బాధ్యతలు చేపట్టిన తర్వాత, రష్యాలో భావ ప్రకటనా స్వేచ్ఛపై భారీ స్థాయిలో అణిచివేత జరిగింది. కంప్యూటర్ గేమ్‌లో క్రెమ్లిన్‌ను విమర్శించినందుకు ఉఫా నగరానికి చెందిన ఒక బాలుడిని బాలల నిర్బంధ కేంద్రానికి పంపడం చాలా షాకింగ్ కేసు. అలాగే, అధికారంలోకి వచ్చిన వెంటనే, అతను ఉక్రెయిన్‌లోని డొనెట్స్క్ మరియు లుహాన్స్క్ ప్రాంతాల సమీపంలో దళాలను సమీకరించడం ప్రారంభించాడు మరియు ఆ దేశంపై పెద్ద సమాచార యుద్ధాన్ని ప్రారంభించాడు. అధికారాన్ని నిలబెట్టుకోవడానికి అప్పటి ఉక్రెయిన్ అధ్యక్షుడు విక్టర్ యనుకోవిచ్ 2013లో పుతిన్‌ను దళాలను పంపి ఉక్రెయిన్‌ను విలీనం చేసుకోవాలని కోరాడు, అదే సమయంలో రష్యా సరిహద్దును నిరాయుధీకరించాడు, ఇది యూరోమైడాన్ అని పిలువబడే నిరసనలకు దారితీసింది. ఫిబ్రవరి 20, 2014న, యానుకోవిచ్ కీవ్‌లో ఉన్నప్పుడు, రష్యా క్రిమియన్ ద్వీపకల్పాన్ని ఆక్రమించడం ప్రారంభించింది, తరువాత యానుకోవిచ్‌కు ఆశ్రయం కల్పించింది మరియు ఏప్రిల్ 12, 2014న, రష్యన్ ఫెడరల్ సెక్యూరిటీ సర్వీస్ అధికారి ఇగోర్ గిర్కిన్ మరియు అలెగ్జాండర్ బోరోడాజ్ నేతృత్వంలోని మిలిటెంట్లు స్లోవియన్స్క్ నగరంపై దాడి చేయడంతో తూర్పు ఉక్రెయిన్‌లో యుద్ధాన్ని ప్రారంభించింది. ఒక రోజు తర్వాత, ఏప్రిల్ 13న, ఉక్రెయిన్ ఉగ్రవాద నిరోధక ఆపరేషన్ (ఉక్రేనియన్: АТО) ప్రారంభించింది<ref> [https://nikvesti.com/news/incidents/59805 Террористы привязали мужчину с украинским флагом к столбу в Зугрэсе]</ref>. ఉక్రెయిన్కు చెందిన అధ్యక్షుడు విక్టర్ యనుకోవిచ్ విప్లవం ఫలితంగా 2014 లో పుతిన్ యుక్రెయిన్‌కు రష్యా దళాలను మోహరించేందుకు రష్యన్ పార్లమెంటు నుండి అధికారాన్ని అభ్యర్థించి అందుకున్నాడు.<ref>{{cite news|url=http://www.nbcnews.com/storyline/ukraine-crisis/ousted-ukrainian-president-asked-russian-troops-envoy-says-n43506|title=Ousted Ukrainian President Asked For Russian Troops, Envoy Says|author=|date=March 3, 2014|work=|access-date=March 21, 2014|publisher=NBC News}}</ref><ref name="BBCPutinDeploys">{{cite web|url= http://www.bbc.com/news/world-europe-26400597|title=Putin to deploy Russian troops in Ukraine|publisher=BBC News|date=March 1, 2014|access-date=March 1, 2014}}</ref><ref name="Radyuhin">{{cite news|url=http://www.thehindu.com/news/international/world/russian-parliament-approves-use-of-force-in-crimea/article5739708.ece |title=Russian Parliament approves use of army in Ukraine|work=The Hindu|date=March 1, 2014|first=Vladimir|last=Radyuhin|location=Chennai, India}}</ref><ref name="walker-the-guardian-2014-descend">{{cite news |last=Walker |first=Shaun |date=March 4, 2014 |url=https://www.theguardian.com/world/2014/mar/04/ukraine-crisis-russian-troops-crimea-john-kerry-kiev |title=Russian takeover of Crimea will not descend into war, says Vladimir Putin |newspaper=[[The Guardian]] |access-date=March 4, 2014}}</ref><ref name="bloomberg-news-2014-request">{{cite news |url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2014-03-04/russia-calls-ukraine-intervention-legal-citing-yanukovych-letter |title=Russia Stays in Ukraine as Putin Channels Yanukovych Request |first1=Sangwon |last1=Yoon |first2=Daryna |last2=Krasnolutska |first3=Kateryna |last3=Choursina |date=March 4, 2014 |access-date=March 5, 2014 |newspaper=[[Bloomberg News]]}}</ref> క్రిమియన్ ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలో అధిక సంఖ్యలో ఓటర్లు విభజనకు వ్యతిరేకంగా ఓటు వేసారు.<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.com/news/world-europe-26465962|title=Ukraine crisis: Crimea parliament asks to join Russia|work=BBC News|date=March 6, 2014|access-date=April 27, 2015}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.osce.org/cio/116313|title=OSCE|publisher=|access-date=April 27, 2015}}</ref><ref>{{cite web|url = http://www.ohchr.org/Documents/Countries/UA/Ukraine_Report_15April2014.doc|title = Report on the human rights situation in Ukraine|date = April 15, 2014|publisher = [[Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights]]}}</ref><ref>{{cite web|url = http://www.businessinsider.co.id/un-hints-russia-may-have-rigged-crimea-vote-2014-4/#.U2CVCPl_v38|title = The UN's Scathing Crimea Report Suggests Russia May Have Rigged Secession Vote|date = April 11, 2014|website = [[Business Insider]]|first = Harrison|last = Jacobs|url-status = dead|df = mdy-all|access-date = 2018-02-01|archive-date = 2014-05-02|archive-url = https://web.archive.org/web/20140502032433/http://www.businessinsider.co.id/un-hints-russia-may-have-rigged-crimea-vote-2014-4/#.U2CVCPl_v38}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.hungarianambiance.com/2014/03/jobbik-mep-bela-kovacs-crimean.html|title=Jobbik MEP Béla Kovács: The Crimean referendum is perfectly legitimate|publisher=hungarianambiance.com|date=March 16, 2014|access-date=April 27, 2015|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20150317184718/http://www.hungarianambiance.com/2014/03/jobbik-mep-bela-kovacs-crimean.html|archive-date=2015-03-17|url-status=dead}}</ref><ref>March 16, 2014, David Herszenhornmarch, ''The New York Times'', "Crimea Votes to Secede From Ukraine as Russian Troops Keep Watch."</ref> క్రిమియన్ ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ తరువాత రష్యన్ నాయకత్వం రష్యన్ ఫెడరేషన్‌లో క్రిమియాను ప్రవేశపెట్టిందని ప్రకటించింది. ఇది ముందు జరిగిన ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ అంతర్జాతీయంగా ఆమోదించబడలేదు. <ref> {{cite web |url=https://www.un.org/News/dh/pdf/english/2014/27032014.pdf |title=Backing Ukraine's territorial integrity, UN Assembly declares Crimea referendum invalid |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |date=March 27, 2014 |website=UN Daily News |publisher=UN News Centre |access-date=October 20, 2016 |quote=}}</ref> [[File:Ruins of Donetsk International airport (16).jpg|thumb|250px|2014లో రష్యన్ సాయుధ దళాలు ధ్వంసం చేసిన డొనెట్స్క్ విమానాశ్రయం]] 2014లో, డోనెట్స్క్ నగరంలోని విమానాశ్రయం మరియు అరీనా పూర్తిగా ధ్వంసమయ్యాయి, 1990లలో గ్రోజ్నీ నగరంలో జరిగిన నేరాల మాదిరిగానే, రష్యన్ యుద్ధ నాయకులు మరియు వేర్పాటువాదులుగా మారిన స్థానిక నేరస్థులు అధికారాన్ని చేజిక్కించుకున్నారు. అక్టోబర్ 7, 2014న, రష్యా ఆక్రమిత జుగ్రెస్ నగరంలో మొదటి ఉక్రేనియన్ యుద్ధ ఖైదీలలో ఒకరైన ఇగోర్ కోజోమాను బహిరంగంగా హింసించిన దిగ్భ్రాంతికరమైన కేసు జరిగింది<ref> [https://news.obozrevatel.com/politics/80167-popavshij-v-plen-boets-ato-rasskazal-ob-izdevatelstvah-tolpyi-u-stolba-pozora.htm Попавший в плен боец АТО рассказал об издевательствах толпы у "столба позора"]</ref>. 2014లో, డోనెట్స్క్ నగరంలో, రష్యా ఆ నగరాన్ని ఆక్రమించడాన్ని మరియు మాస్కో పూర్తిగా నియంత్రించే తోలుబొమ్మ "డోనెట్స్క్ పీపుల్స్ రిపబ్లిక్"ను వ్యతిరేకించిన జర్నలిస్ట్ ఇరినా డోవ్‌గాన్‌ను రష్యన్ సాయుధ దళాలు హింసించాయి - ఆమెను ఒక స్తంభానికి బంధించి బహిరంగంగా అవమానించారు, తర్వాత, యూరోపియన్ సమాజం డిమాండ్ల కారణంగా, ఆమెను ఉక్రెయిన్‌కు విడుదల చేశారు <ref> [https://www.5.ua/suspilstvo/nezlamni-iryna-dovhan-istoriia-donechchanky-katovanoi-okupantamy-za-dopomohu-ukrainskym-biitsiam-197262.html НЕZЛАМНІ: Ірина Довгань - історія донеччанки, катованої окупантами за допомогу українським бійцям ]</ref> <ref> [https://web.archive.org/web/20160902091720/http://uapress.info/uk/news/show/37843 Патріотка Ірина Довгань, яку катували терористи, розповіла, чому не вважає себе героїнею]</ref> 2015 సెప్టెంబరులో సిరియన్ పౌర యుద్ధంలో సైనిక జోక్యాన్ని ప్రారంభించింది. ఇందులో ఇస్లామిక్ స్టేట్ తీవ్రవాద గ్రూపులు, అల్-నస్రా ఫ్రంట్ (లెవాంట్లోని అల్-ఖైదా), కాంక్వెస్ట్ సైన్యంతో వైమానిక దాడులు చేసింది. [[File:Site of the murder of Boris Nemtsov 4615.jpg|thumb|230px|పోస్టర్‌తో పికెటర్: బోరిస్ నెమ్ట్సోవ్ హంతకుడు పుతిన్]] ఫిబ్రవరి 2015లో, పుతిన్ రెండవ రాజకీయ ప్రత్యర్థి, యుద్ధ వ్యతిరేక రాజకీయ నాయకుడు బోరిస్ నెమ్ట్సోవ్ హత్యకు గురయ్యాడు. ఆగస్టు 2020లో, ఫెడరల్ సెక్యూరిటీ సర్వీస్ రష్యా ప్రముఖ ప్రతిపక్ష నాయకుడు అలెక్సీ నవాల్నీపై విషప్రయోగం చేసింది. అతను ఇతర దేశాలలో రష్యా జోక్యానికి వ్యతిరేకంగా మాట్లాడాడు మరియు పుతిన్ చేసిన అనేక నేరాలకు ఆయన రాజీనామా చేయాలని డిమాండ్ చేశాడు. అదే సమయంలో, పుతిన్ బెలారస్‌లో లుకాషెంకో నియంతృత్వ పాలనకు మద్దతు ఇచ్చాడు. జనవరి 2021లో, నవాల్నీని మాస్కో విమానాశ్రయంలో అరెస్టు చేసి జైలుకు పంపారు. 2022 వరకు, రష్యా ఉక్రెయిన్‌పై రహస్య యుద్ధం చేసింది, ఇది 2022 నాటికి పూర్తి స్థాయి దండయాత్రగా మారింది. 2022లో, రష్యా అంతటా యుద్ధ వ్యతిరేక నిరసనల పరంపర జరిగింది, వీటిని భద్రతా సేవలు క్రూరంగా అణచివేశాయి. ఏప్రిల్ 2022లో, తులా ప్రాంతానికి చెందిన చిన్న అమ్మాయి మరియా మోస్కలేవా యుద్ధ వ్యతిరేక డ్రాయింగ్ కారణంగా, ఆమెపై మరియు ఆమె తండ్రి అలెక్సీ మోస్కలేవ్‌పై రాజకీయ హింస ప్రారంభమైంది. ఆమె రష్యన్ సైన్యాన్ని "అప్రతిష్టపాలు చేసిందని" ఆరోపించబడింది, ఆమె తండ్రిని జైలుకు పంపారు, మరియు ఆ అమ్మాయిని తన తండ్రి నుండి వేరు చేసి అనాథాశ్రమానికి పంపారు <ref>[https://memopzk.org/figurant/moskalyov-aleksej-vladimirovich/ Москалёв Алексей Владимирович]</ref>. ఉక్రెయిన్‌లో, రష్యా భారీ యుద్ధ నేరాలకు పాల్పడుతోంది, నివాస ప్రాంతాలపై షెల్లింగ్ చేయడం, మారియుపోల్ వంటి నగరాలను పూర్తిగా నాశనం చేయడం మరియు ఉక్రెయిన్ అనుకూల వైఖరి కోసం పౌరులను హింసించడం, ఆక్రమిత ఖేర్సన్‌లోని భవనాల నేలమాళిగల్లో హింసించడం వంటివి ఉన్నాయి. ఉక్రెయిన్‌లో పౌర జనాభాపై జరిగిన అత్యంత క్రూరమైన నేరం బుట్చా ఊచకోత, ఇది ఫిబ్రవరి 2022లో జరిగింది, దీనిని కొంతమంది పరిశోధకులు 1940 నాటి కాటిన్ ఊచకోతతో పోల్చారు. 2024లో, ఉత్తరాన ఉన్న ఒక రష్యన్ కాలనీలో, అలెక్సీ నవాల్నీని కాలనీ నాయకత్వం హత్య చేసింది మరియు రాజకీయ నాయకుడి అంత్యక్రియల సమయంలో కూడా ఫెడరల్ సెక్యూరిటీ సర్వీస్ అరెస్టులు మరియు కిడ్నాప్‌లు జరిగాయి. రష్యా కైవ్‌లోని ఓహ్మాడిట్ ఆసుపత్రితో సహా ఆసుపత్రులపై కూడా దాడి చేస్తోంది <ref>[https://suspilne.media/kyiv/785809-poskodzena-budivla-med-zakladu-e-zagibli-rf-zavdala-povtornogo-udaru-po-kievu/ Пошкоджена будівля медзакладу, є загиблі: РФ завдала повторного удару по Києву]</ref>. [[File:Движение техники по понтонной переправе через Северский Донец 002.png|thumb|220px|ఉక్రెయిన్‌కు పంపబడిన రష్యన్ ట్యాంకులలో ఒకటి Z, 2022 చిహ్నంతో గుర్తించబడింది]] 21వ శతాబ్దం మొదటి త్రైమాసికంలో పుతిన్ ఆధ్వర్యంలో ఉద్భవించిన రష్యాలోని రాజకీయ పాలన, రుసిజం అని పిలువబడుతుంది, ఇది దాని స్వంత పౌరులపై జరిగిన అనేక మానవాళికి వ్యతిరేకంగా నేరాలకు బాధ్యత వహిస్తుంది (రష్యన్: Рашизм, ఇంగ్లీష్: Rashism) అని పిలువబడింది, ఇది దూకుడు విధానాన్ని నొక్కి చెబుతుంది. కొంతమంది పరిశోధకులు అతను నాజీ మరియు సోవియట్ అనే రెండు నిరంకుశ పాలనల కలయిక అని నమ్ముతారు, పుతిన్ మాజీ స్టేట్ సెక్యూరిటీ కమిటీ కల్నల్ అని మరియు అతని అభిమాన రచయిత ఇవాన్ ఇలిన్ ఒక రష్యన్ నాజీ అని మరియు ఇతర ప్రజలను నాశనం చేయాలని పిలుపునిచ్చాడని ఉదహరిస్తూ. దాని చిహ్నాలలో ఒకటి లాటిన్ అక్షరాలు Z మరియు V, వీటిని తరచుగా ప్రచారం మరియు సైనిక పరికరాలలో ఉపయోగిస్తారు మరియు అవి కొత్త అణచివేతలకు చిహ్నంగా కూడా ఉన్నాయి. 2022 నుండి, క్రెమ్లిన్ విధానాన్ని వ్యతిరేకించేవారు మరియు శాంతి మద్దతుదారులు ఇద్దరూ తెలుపు-నీలం-తెలుపు జెండాలను ఉపయోగిస్తున్నారు, ఇవి అధికారికంగా నిషేధించబడిన యుద్ధ వ్యతిరేక చిహ్నాలు <ref>Laruelle M. Accusing Russia of fascism (англ.) // Russia in Global Affairs. — 2020. — Iss. 18, no. 4. — P. 100—123.</ref> <ref>Garaev D. The Methodology of the ‘Russian World’and ‘Russian Islam:’New Ideologies of the Post-Socialist Context (англ.) // The Soviet and Post-Soviet Review. — 2021. — Iss. 48, no. 3. — P. 367—390.</ref> <ref>Лариса Дмитрівна Якубова. Рашизм: звір з безодні. — Akademperiodyka, 2023. — 315 с. </ref> <ref>Tsygankov, Daniel Beruf, Verbannung, Schicksal: Iwan Iljin und Deutschland // Archiv fuer Rechts- und Sozialphilosophie. — Bielefeld, 2001. — Vol. 87. — 1. Quartal. — Heft 1. — S. 44—60.</ref>. ఆక్రమిత ప్రాంతాలలో, రష్యన్లు విద్యా సంస్థలు, మ్యూజియంలు మరియు గ్రంథాలయాల నుండి ఉక్రేనియన్ భాషా సాహిత్యాన్ని భారీగా నాశనం చేయడం ప్రారంభించారు, ఇవి రష్యన్ ప్రచార ప్రమాణాలకు అనుగుణంగా లేవు మరియు "ఫిల్ట్రేషన్" శిబిరాల వ్యవస్థను సృష్టించాయి, శాంతియుత ఉక్రేనియన్ జనాభా పట్ల వారు అమానవీయంగా వ్యవహరించిన కారణంగా, పరిశోధకులు నాజీ జర్మనీ మరియు స్టాలిన్ గులాగ్ యొక్క నిర్బంధ శిబిరాలతో పోల్చారు. మరియు రష్యన్ రాజకీయ వ్యూహకర్త టిమోఫీ సెర్గెట్సేవ్ రాసిన వ్యాసం, "రష్యా ఉక్రెయిన్‌తో ఏమి చేయాలి?" (రష్యన్: Что Россия должна сделать с Украиной?), అమెరికన్ చరిత్రకారుడు తిమోతీ స్నైడర్చే "జాతి నిర్మూలనపై రష్యన్ హ్యాండ్‌బుక్" అని పిలిచారు. ఈ రోజు వరకు, ఈ రకమైన 21 శిబిరాల ఉనికి తెలిసింది, డొనెట్స్క్ ప్రాంతంలోని ఆక్రమిత భాగంలోని కొన్నింటి చిరునామాలు మరియు స్థానాలు తెలిసినవి. ఉక్రెయిన్‌లో రష్యా ప్రారంభించిన యుద్ధం రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం ముగిసిన తర్వాత యూరప్‌లో జరిగిన అతిపెద్ద యుద్ధం <ref>[https://snyder.substack.com/p/russias-genocide-handbook Russia's genocide handbook]</ref> <ref>[https://kanaldim.tv/ru/eto-nastoyashhij-konczlager-21-filtraczionnyj-lager-sozdali-okkupanty-na-donetchine/ Это настоящий концлагерь: 21 фильтрационный лагерь создали оккупанты на Донетчине]</ref>. Ĝis nun, la ekzisto de 21 tendaroj de ĉi tiu tipo estas konata, la adresoj kaj lokoj de kelkaj en la okupata parto de la Donecka regiono estas konataj <ref>[https://www.bbc.com/news/world-europe-61208404 'You can't imagine the conditions' - Accounts emerge of Russian detention camps]</ref> <ref>[https://www.huffpost.com/entry/filtration-camps-russia-ukraine-war_n_624ac8b9e4b0e44de9c485ea Mariupol Women Report Russians Taking Ukrainians To 'Filtration Camps']</ref> <ref>[https://www.theguardian.com/world/2022/jun/12/ukrainians-who-fled-to-georgia-reveal-details-of-russias-filtration-camps Ukrainians who fled to Georgia reveal details of Russia’s ‘filtration camps’]</ref>. == రాచరిక రష్యా == మంగోలుల ప్రాబల్యం సన్నగిల్లుతున్న దశలో మాస్కో ప్రభువులు పరిస్థితులను అంచనావేసి తెలివిగా పావులు కదపడం ప్రారంభించారు. క్రమంగా, పదునాలుగవ శతాబ్దాంతానికి మంగోలుల అధిపత్యం అంతమైపోయింది. ఇవాన్-ది-టెర్రిబుల్‌గా పేరొందిన ఇవాన్ ప్రభువు కాలానికి రష్యా పూర్తిగా మంగోలుల చెరనుండి బయటపడింది. రష్యా రాజరిక చరిత్రలో ఇవాన్ ప్రభువు మొదటి జార్‌గా పేరుపొందాడు (జార్ అనే పదం రోమన్ బిరుదం సీజర్ నుండి ప్రేరణ పొందింది). ఈయన కాలంలోనే రష్యా [[సైబీరియా]]లో చాలా భాగాన్ని ఆక్రమించింది. ఆ విధంగా రష్యన్ మహా సామ్రాజ్యావిర్భావానికి అంకురార్పణ జరిగింది. రష్యాపై మాస్కో ప్రభువుల పెత్తనం ఆ విధంగా మొదలై క్రమంగా విస్తరించింది. ఈ క్రమంలో రాచరికపు పగ్గాలు రొమనోవ్ వంశస్థుల చేతికొచ్చాయి. 1613లో సింహాసనమెక్కిన మిఖాయెల్ రొమనోవ్ (ఈయన్నే మొదటి మిఖాయెల్ చక్రవర్తిగా కూడా పిలుస్తారు) ఈ వంశ పాలనకాద్యుడు. 1689 నుండి 1725 వరకూ పాలించిన పీటర్-ది-గ్రేట్ రష్యన్ చక్రవర్తులందరిలోకీ గొప్పవాడిగా వినుతికెక్కాడు. పీటర్ చక్రవర్తి కాలంలో రష్యా సామాజికంగానూ, సాంస్కృతికంగానూ ఎంతో పురోగమించింది. ఈయన తరువాత గద్దెనెక్కిన కేధరిన్ మహారాణి (1767 - 1796) పాలనలో రష్యా మరింత పురోగమించి ఆసియా ఖండంలో ఒక ప్రబల శక్తిగా ఆవిర్భవించటమే కాకుండా ఐరోపాలో అప్పటికే బలమైన రాజ్యాలుగా పేరొందిన [[ఇంగ్లాండ్]], [[ఫ్రాన్స్]], [[జర్మనీ]] లకు పోటీగా ఎదిగింది. ==భౌగోళికం == [[File:Russia Köppen.svg|300px|thumb|కొప్పెన్ వాతావరణ రకాలు రష్యా]] రష్యా ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద దేశం; దీని మొత్తం ప్రాంతం 17,075,200 చదరపు కిలోమీటర్లు (6,592,800 చదరపు మైళ్ళు).<ref name="General Information">{{cite web|title=General Information|url=http://www.russianembassy.org/page/general-information|publisher=Russian 6Embassy|access-date=February 14, 2016|archive-date=2018-09-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20180927231559/http://www.russianembassy.org/page/general-information|url-status=dead}}</ref><ref name="area">[http://www.gks.ru/free_doc/doc_2015/region/reg-pok15.pdf Regions of Russia. Social and economic indicators 2015] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160409175249/http://www.gks.ru/free_doc/doc_2015/region/reg-pok15.pdf |date=2016-04-09 }} Russian Federal State Statistics Service</ref> ఇది అక్షాంశాల 41 ° నుండి 82 ° ఉత్తర అక్షాంశం, 19 ° నుండి 169 ° పశ్చిమ రేఖాంశం మద్య ఉంటుంది. 16 వ శతాబ్దం చివరలో ఇవాన్ ది టెర్రిబుల్ పాలనలో కాసాక్ యెర్మాక్ తిమోఫేస్విచ్‌లో రష్యా ప్రాదేశిక విస్తరణ ఎక్కువగా జరిగింది. ఈ సమయంలో పశ్చిమ దేశాల్లో పోటీపడుతున్న నగర-రాష్ట్రాలు ఒక దేశాన్ని ఏర్పరిచాయి. యర్మాక్ ఒక సైన్యాన్ని సమకూర్చుకుని, తూర్పువైపుకు నడిపించి మంగోల్కు చెందిన ఒకప్పుడు భూభాగాలను స్వాధీనం చేసుకుని వారి పాలకుడు ఖాన్ కుచుంను ఓడించాడు.<ref>Alton S Donnelly, ''The Russian Conquest of Bashkiria'', 1968, pages 23 and 127; Lincoln, W. Bruce. ''The Conquest of a Continent: Siberia and the Russians''. New York: Random House, 1994, p. 30</ref> రష్యాలో సహజ వనరులు విస్తృతంగా ఉన్నాయి. కలప, పెట్రోలియం, సహజ వాయువు, బొగ్గు, ఖనిజాలు, ఇతర ఖనిజ వనరులతో సహా ప్రధాన నిక్షేపాలు ఉన్నాయి. === నైసర్గిక స్వరూపం === రష్యాలో విస్తృతంగా వేరు చేయబడిన రెండు ప్రదేశాలు భౌగోళిక రేఖ వెంట 8,000 కి.మీ (4,971 మై) వేరుగా ఉంటాయి. ఈ పాయింట్లు: ఒక 60 కి.మీ (37 మై) పొడవు విస్టులా లాగూన్ నుండి గ్దాంస్క్ బే, కురిల్ దీవులు చాలా ఆగ్నేయ పాయింట్. విస్టులా విండ్ దక్షిణకొనలో [[పోలాండ్]]తో సరిహద్దు ఏర్పరుస్తూ ఉంది. సుదూర రేఖాంశంలో వేరుచేసిన పాయింట్లు 6,600 కి.మీ. (4,101 మైళ్ళు) వేరు వేరుగా ఉంటాయి. ఈ పాయింట్లు: పశ్చిమాన పోలాండ్, తూర్పు బిగ్ డియోమేడ్ ద్వీపం సరిహద్దు. రష్యన్ ఫెడరేషన్ 11 సమయ మండలాలను ఏర్పరుస్తుంది. [[File:Эльбрус с перевала Гумбаши.JPG|thumb|right|మౌంట్ ఎల్బ్రాస్, కాకసస్, రష్యా, ఐరోపా యొక్క ఎత్తైన ప్రదేశం]] రష్యాలో అధికభాగం దక్షిణప్రాంతంలో పచ్చిక మైదానాలు, ఉత్తరప్రాంతంలో ఉత్తరంగా భారీగా అడవులు ఉంటాయి. ఉత్తరసముద్ర తీరం వెంట టండ్రా ఉంటుంది. ప్రపంచంలో వ్యవసాయ సాగునీటి భూమిలో 10% రష్యాలో ఉంది.<ref>{{cite web|title=Oil prices drive the cost of food|publisher=RIA Novosti|url=http://sputniknews.com/analysis/20080222/99853566.html|access-date=February 22, 2008}}</ref> దక్షిణాన సరిహద్దులలో కాకస్ (మౌంట్ ఎల్బ్రస్ ఇది 5,642 మీ (18,510 అడుగుల) రష్యా, యూరోప్ లలో ఎత్తైనదిగా గుర్తించబడుతుంది). అల్టాయ్ (ఇక్కడే మౌంట్ బెల్కుహా ఉంది. ఇది 4,506 మీ. 14,783 అడుగులు)తో రష్యన్ ఫార్ ఈస్ట్ వెలుపల ఎత్తైన ప్రాంతం); తూర్పు భాగాలలో, కెర్చాట్కా పెనిన్సులా (క్యయుచ్వ్స్కాయ సోపికా కలిగినది, ఇది 4,750 m (15,584 అడుగులు)) యురేషియాలో అత్యధిక చురుకైన అగ్నిపర్వతం, ఆసియన్ రష్యాలో అత్యధిక ఎత్తులో ఉన్న అగ్నిపర్వతాలు). ఖనిజ వనరులతో కూడిన ఉరల్ పర్వతాలు, ఐరోపా, ఆసియాలను విభజించే ఉత్తర-దక్షిణ శ్రేణిని ఏర్పరుస్తాయి. ఆర్కిటిక్, పసిఫిక్ మహాసముద్రాల వెంట, అలాగే బాల్టిక్ సముద్రం, సీ ఆఫ్ అజోవ్, నల్ల సముద్రం, కాస్పియన్ సముద్రంతో పాటు 37,000 కి.మీ (22,991 మైళ్ళు) విస్తీర్ణంలో విస్తృతమైన సముద్ర తీరం ఉంది. <ref name=cia>{{cite web|last=The World Factbook|title=CIA|publisher=Central Intelligence Agency|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rs.html|access-date=December 26, 2007|website=|archive-date=2015-07-03|archive-url=https://web.archive.org/web/20150703195129/https://www.cia.gov/Library/publications/the-world-factbook/geos/rs.html|url-status=dead}}</ref> [[బేరెంట్స్ సముద్రం|బారెంట్స్ సముద్రం]], [[తెల్ల సముద్రం|వైట్ సీ]], కారా సముద్రం, లాపెవ్ సీ, ఈస్ట్ సైబీరియన్ సముద్రం, చుక్కీ సముద్రం, బేరింగ్ సముద్రం, ఓఖోత్స్క్ సముద్రం, జపాన్ సముద్రం ఆర్కిటిక్, పసిఫిక్ ద్వారా రష్యాకు సంబంధం కలిగి ఉంటాయి. రష్యా ప్రధాన ద్వీపాలు, ద్వీపసమూహాలు నోవా జెమ్ల్యా, ఫ్రాంజ్ జోసెఫ్ ల్యాండ్, సెవర్నయా జెమ్ల్యా, న్యూ సైబీరియన్ ద్వీపాలు, వ్రాంజెల్ ద్వీపం, కురిల్ దీవులు, సఖాలిన్ ఉన్నాయి. డయోమెడ్ ద్వీపాలు (సంయుక్త రాష్ట్రాలు సంయుక్త రాష్ట్రాలచే నియంత్రించబడుతున్నాయి) కేవలం 3 కి.మీ (1.9 మై) వేరుగా ఉంటాయి. కునాషీర్ ద్వీపం జపాన్‌లోని హక్కైడో నుండి 20 కి.మీ. (12.4 మై) దూరంలో ఉంటుంది. [[File:Новодевичье 20050020.jpg|thumb|right|సమారా ఒబ్లాస్ట్లో ఓల్గా నది]] రష్యాలో వేలాది నదులు, లోతైన నీటి వనరులు ఉన్నాయి. ప్రపంచంలోని అతిపెద్ద ఉపరితల జల వనరులలో ఇది ఒకటి. రష్యాలోని సరస్సులలో ప్రపంచంలో తాజా నీటిలో సుమారుగా నలుగవభాగం కలిగివుంటాయి.<ref name=loc>{{cite web|last=Library of Congress|title=Topography and drainage|url=http://countrystudies.us/russia/23.htm|access-date=December 26, 2007}}</ref> రష్యా మంచినీటి అతి పెద్ద, అతి ముఖ్యమైన సరసులలో బైకాల్ సరస్సు ప్రపంచంలోని లోతైన, స్వచ్ఛమైన, అత్యంత పురాతనమైన, అత్యంత మన్నికగల మంచి నీటి సరస్సుగా గుర్తించబడుతుంది.<ref name=baikal>{{cite web|title=Lake Baikal—A Touchstone for Global Change and Rift Studies|publisher=United States Geological Survey|url=http://pubs.usgs.gov/fs/baikal/|access-date=December 26, 2007}}</ref> బైకాల్ సరసులో ప్రపంచంలోనే తాజా ఉపరితల నీటిలో ఐదో వంతు కంటే ఎక్కువగా ఉంటుంది.<ref name=loc/> ఇతర పెద్ద సరస్సులలో లడొగా, ఒనెగా, ఐరోపా‌లో రెండు అతిపెద్ద సరస్సులుగా గుర్తించబడుతున్నాయి. మొత్తం పునరుత్పాదక నీటి వనరుల పరిమాణంతో బ్రెజిల్‌కు రష్యా తరువాత స్థానంలో ఉంది. దేశంలో 1,00,000 నదులు ఉన్నాయి.<ref>{{cite web|title=Angara River|publisher=Encyclopædia Britannica|year=2007|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/24432/Angara-River|access-date=December 26, 2007}}</ref> వోల్గా నది ప్రసిద్ధి చెందింది. ఇది ఐరోపాలో అతి పొడవైన నదిగా ఉండటంతోపాటు రష్యన్ చరిత్రలో ప్రధాన పాత్ర వహిస్తున్న కారణంగా కూడా ఇది ప్రసిద్ధి చెందింది.<ref name=cia/> సైబీరియన్ నదులు [[ఓబ్ నది|ఓబ్]], యెనీసీ, లేనా, అముర్ ప్రపంచంలో అతి పొడవైన నదులుగా గుర్తించబడుతున్నాయి. ===వాతావరణం === [[File:Саблинский хребет.jpg|thumb|left|[[Taiga]] forest, [[Yugyd Va National Park]] in the [[Komi Republic]]]] [[File:Пробка на улице Ленина (Сочи).jpg|thumb|right|[[Sochi]], [[Black Sea]] coast]] రష్యా అపారమైన వైశాల్యం, సముద్రం నుండి అనేక ప్రాంతాల దూరం ఫలితంగా తేమతో కూడిన ఖండాంతర శీతోష్ణస్థితి ఆధిపత్యంలో ఉంది. ఇది టండ్రా, తీవ్రమైన ఆగ్నేయ ప్రాంతాన్ని మినహాయించి దేశంలోని అన్ని ప్రాంతాల్లో ప్రబలంగా ఉంది. దక్షిణప్రాంత పర్వతాలు హిందూ మహాసముద్రం నుండి వెచ్చని గాలి ద్రవ్యరాశి ప్రవాహాన్ని అడ్డుకుంటాయి. పశ్చిమ, ఉత్తరప్రాంతం మైదానప్రాంతాలలో దేశం ఆర్కిటిక్, అట్లాంటిక్ ప్రభావాలకు తెరవబడుతుంది.<ref name=congress>{{cite web|title=Climate|publisher=Library of Congress|url=http://countrystudies.us/russia/24.htm|access-date=December 26, 2007}}</ref> నార్త్ ఐరోపా రష్యా, సైబీరియా చాలావరకు ఉపరితల శీతోష్ణస్థితిని కలిగి ఉన్నాయి. ఈశాన్య సైబీరియా లోతట్టుప్రాంతాలలో (ఎక్కువగా సాక్ రిపబ్లిక్‌లో ఎక్కువగా కోల్డ్ ఉత్తర ధ్రువం -71.2 ° సె లేదా -96.2 ° ఫా) మరికొంత మోడరేట్ చలికాలాలు ఉంటాయి. ఆర్కిటిక్ మహాసముద్రం, రష్యన్ ఆర్కిటిక్ ద్వీపాల తీరం వెంట ఉన్న భూమి ధ్రువ వాతావరణాన్ని కలిగి ఉంటుంది. నల్ల సముద్రం మీద ఉన్న క్రాస్నోడార్ క్రైయి తీర ప్రాంతం, ముఖ్యంగా సోచిలో, తేలికపాటి, తడి శీతాకాలాలలో తేమతో కూడిన ఉపఉష్ణమండలీయ వాతావరణాన్ని కలిగి ఉంటుంది. ఈస్ట్ సైబీరియా, ఫార్ ఈస్ట్ అనేక ప్రాంతాల్లో వేసవితో పోలిస్తే శీతాకాలం పొడిగా ఉంటుంది; దేశంలోని ఇతర ప్రాంతాలలో రుతుపవనాల కన్నా ఎక్కువ వర్షాలు చోటు చేసుకుంటాయి. దేశంలోని చాలా ప్రాంతాలలో శీతాకాలం వర్షపాతం సాధారణంగా మంచులా కురుస్తుంది. దిగువ ఓల్గా, కాస్పియన్ సముద్రతీర ప్రాంతం అలాగే దక్షిణంగా ఉన్న సైబీరియాలోని కొన్ని ప్రాంతాలు సెమీ-వాయువు వాతావరణాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. {{Weather box |location = Russia (records) |collapsed = |metric first = Y |single line = Y |Jan record high C = 22.2 |Feb record high C = 23.8 |Mar record high C = 30.3 |Apr record high C = 34.0 |May record high C = 37.7 |Jun record high C = 43.2 |Jul record high C = 45.4 |Aug record high C = 43.5 |Sep record high C = 41.5 |Oct record high C = 33.7 |Nov record high C = 29.1 |Dec record high C = 25.0 |year record high C = 45.4 |Jan record low C = −71.2 |Feb record low C = −67.8 |Mar record low C = −60.6 |Apr record low C = −57.2 |May record low C = −34.2 |Jun record low C = −9.7 |Jul record low C = −9.3 |Aug record low C = −17.1 |Sep record low C = −25.3 |Oct record low C = −48.7 |Nov record low C = −58.5 |Dec record low C = −64.5 |year record low C = −71.2 |source 1 = Pogoda.ru.net<ref name="climate monitor">{{cite web |url=http://www.pogodaiklimat.ru/monitor.php |title=Pogoda.ru.net |access-date=September 8, 2010 |language=ru language}}</ref><sup>January record low:"</sup><sup>February, April, May, October, December record low:</sup><ref>{{cite web|title=Pogoda.ru.net Climate VERKHOYANSK|url=http://www.pogodaiklimat.ru/climate/24266.htm|access-date=May 9, 2017}}</ref> |date=August 2010 }} భూభాగం మొత్తంలో రెండు వేర్వేరు రుతువులు మాత్రమే ఉన్నాయి-శీతాకాలం, వేసవికాలం. వసంత, శరదృతువులు సాధారణంగా చాలా తక్కువ. అధిక ఉష్ణోగ్రతల మధ్య మారుతున్న క్లుప్త కాలాలు.<ref name=congress/> అత్యంత చల్లని నెల జనవరి (సముద్రతీరంలో ఫిబ్రవరి); వెచ్చని నెల జూలై. ఉష్ణోగ్రత గొప్ప పరిధులు విలక్షణమైనవి. శీతాకాలంలో దక్షిణం నుండి ఉత్తరం, పశ్చిమం నుండి తూర్పు వరకు ఉష్ణోగ్రతలు చల్లగా ఉంటాయి. వేసవి కాలం సైబీరియాలో కూడా చాలా వేడిగా ఉంటుంది. <ref>{{Cite journal |last1=Drozdov |first1=V. A. |title=Ecological and Geographical Characteristics of the Coastal Zone of the Black Sea |url=https://archive.org/details/sim_geojournal_1992-06_27_2/page/169 |journal=GeoJournal |year=1992 |doi=10.1007/BF00717701 |volume=27 |page=169 |issue=2 |last2=Glezer |first2=O. B. |last3=Nefedova |first3=T. G. |last4=Shabdurasulov |first4=I. V.}}</ref> ఖండాంతర లోపలి ప్రాంతాలలో పొడిగా ఉంటాయి. ===జీవవైవిధ్యం === [[File:Medved mzoo.jpg|thumb|upright|left|The [[brown bear]] is a [[Russian Bear|popular symbol of Russia]], particularly in the West.]] ఉత్తరం నుండి దక్షిణానికి రష్యన్ ప్లెయిన్గా పిలువబడే ఈస్ట్ యూరోపియన్ ప్లెయిన్, ఆర్కిటిక్ టండ్రా, కనేఫెరస్ అటవీ (టైగా), మిశ్రమ, విస్తృతమైన- అడవులు, గడ్డిభూమి (స్టెప్పీ), సెమీ ఎడారి (కాస్పియన్ సముద్రం తిప్పడం), వృక్ష జాతులలో వాతావరణంలోని మార్పులను ప్రతిబింబిస్తాయి. సైబీరియా ఇదే విధమైన సన్నివేశానికి మద్దతు ఇస్తుంది. కానీ ఎక్కువగా టైగా. రష్యా ఐరోపా ఊపిరితిత్తులుగా <ref name="fao.org"/> అని పిలువబడే ప్రపంచంలో అతిపెద్ద అటవీ నిల్వలు <ref>{{Cite news|author=Walsh, N. P.|title =It's Europe's lungs and home to many rare species. But to Russia it's £100bn of wood|publisher=Guardian (UK)|url=https://www.theguardian.com/world/2003/sep/19/environment.russia|access-date=December 26, 2007|location=London|date=September 19, 2003}}</ref> కార్బన్ డయాక్సైడ్ను గ్రహించడంలో అమెజాన్ తరువాత స్థానంలో ఉన్న వర్షారణ్యాలు ఉన్నాయి. రష్యాలో 266 క్షీరదాలు, 780 పక్షి జాతులు ఉన్నాయి. 1997 నాటికి రష్యన్ ఫెడరేషన్ రెడ్ డేటా బుక్లో మొత్తం 415 జంతు జాతులు చేర్చబడ్డాయి . అవి ఇప్పుడు రక్షించబడుతున్నాయి.<ref>{{cite web |author=I. A. Merzliakova |url=http://enrin.grida.no/biodiv/biodiv/national/russia/state/00440.htm |title=List of animals of the Red Data Book of Russian Federation |publisher=UNEP/GRID–Arendal |date=November 1, 1997 |url-status=dead |access-date=2018-02-20 |archive-date=2016-04-28 |archive-url=https://archive.today/20160428185844/http://enrin.grida.no/biodiv/biodiv/national/russia/state/00440.htm }}</ref> రష్యాలో 28 యునెస్కో ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశాలు,<ref>{{cite web|last=The World Heritage List—UNESCO|title=Russian Federation|url=http://whc.unesco.org/en/statesparties/ru|access-date=July 26, 2017}}</ref> 40 యునెస్కో జీవావరణ రిజర్వులు <ref>{{cite web|last=The World Network of Biosphere Reserves—UNESCO|title=Russian Federation|url=http://www.unesco.org/new/en/natural-sciences/environment/ecological-sciences/|access-date=December 26, 2007}}</ref> 41 జాతీయ పార్కులు, 101 ప్రకృతి నిల్వలు ఉన్నాయి. ==ఆర్ధిరంగం== [[File:Moscow-City (36211143494).jpg|thumb|right|[[Moscow International Business Center]]]] రష్యాలో ఉన్నత-మధ్యతరగతి ఆదాయం కలిసిన మిశ్రమ ఆర్థిక వ్యవస్థ ఉంది.<ref name="https://datahelpdesk.worldbank.org">[https://datahelpdesk.worldbank.org/knowledgebase/articles/906519-world-bank-country-and-lending-groups], ''[[World Bank]]''</ref> దేశంలో సహజ వనరులు భారీగా ఉన్నాయి. వీటిలో చమురు, సహజ వాయువు ఉన్నాయి. నామమాత్ర జి.డి.పి. ప్రకారం రష్యా, ప్రపంచంలో 12 వ అతిపెద్ద ఆర్థిక వ్యవస్థ. కొనుగోలు శక్తి సమానత (పి.పి.పి) ప్రకారం చూస్తే, 6 వ అతిపెద్దది. 21 వ శతాబ్దం ప్రారంభమైనప్పటినుంచి అధిక గృహ వినియోగం, అధికమైన రాజకీయ స్థిరత్వం రష్యా ఆర్థిక వృద్ధిని మరింత బలపరిచాయి. దేశంలో తొమ్మిదవ సంవత్సరం వృద్ధిరేటుతో 2008 లో ముగిసింది. అయితే చమురు గ్యాస్ ధరల పెరుగుదల క్షీణించడంతో వృద్ధి మందగించింది.2010 లో తలసరి రియల్ జి.డి.పి, పి.పి.పి. (ప్రస్తుత అంతర్జాతీయ) 19,840. <ref name=wdi>{{cite web |url=http://databank.worldbank.org/|title=World Development Indicators |author=World Bank |publisher=World Bank |access-date=August 6, 2011}}</ref> చమురు లేదా ఖనిజ వెలికితీతకు, ఎగుమతులకు వ్యతిరేకంగా ప్రధానంగా దేశీయ విఫణి కొరకు వాణిజ్య రహిత సేవలు, వస్తువులను అభివృద్ధి చేశారు.<ref name=cia/> రష్యాలో సగటు నామమాత్ర జీతం 2000 లో మాసానికి 80 డాలర్ల నుండి 2013 లో ప్రారంభంలో మాసానికి $ 967 డాలర్లకు అభివృద్ధి చెందింది.<ref>{{cite web|title=Russians weigh an enigma with Putin's protégé|publisher=MSNBC|url=http://www.nbcnews.com/id/24443419/|access-date=May 9, 2008}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.forbes.com/sites/markadomanis/2012/09/10/what-is-the-russian-middle-class-probably-not-what-you-think/|title=What is the Russian Middle Class? Probably Not What You Think|author=Mark Adomanis|work=Forbes|date=October 9, 2012|access-date=April 27, 2015|archive-date=2015-06-19|archive-url=https://web.archive.org/web/20150619180726/http://www.forbes.com/sites/markadomanis/2012/09/10/what-is-the-russian-middle-class-probably-not-what-you-think/|url-status=dead}}</ref> మే నెలలో 2016 నెలలో సగటు నామమాత్రపు నెలవారీ వేతనాలు నెలకు $ 450 క్రింద పడిపోయాయి.<ref>{{cite web|url=https://www.rbth.com/business/2016/05/20/the-average-salary-in-russia-is-now-lower-than-in-china-and-poland_594893|title=The average salary in Russia is now lower than in China and Poland|publisher=rbth}}</ref> అత్యధిక ఆదాయాలపై వ్యక్తులు ఆదాయంపై పన్ను చెల్లించాల్సి ఉంటుంది.<ref>{{cite web |url=http://www.voxeu.org/article/effects-russia-s-flat-tax |title=Lessons from the Russia's 2001 Flat Tax Reform |publisher=Voxeu.org |date= |access-date=May 4, 2013 |archive-date=2013-04-29 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130429174638/http://www.voxeu.org/article/effects-russia-s-flat-tax |url-status=dead }}</ref> 2016 నాటికి సుమారు 19.2 మిలియన్ల మంది రష్యన్లు జాతీయ దారిద్య్ర రేఖకు దిగువన జీవిస్తున్నారు,<ref>{{cite news|work=The Wall Street Journal|title=Number of Russians Living in Poverty Rises|url= https://www.wsj.com/articles/number-of-russians-living-in-poverty-rises-1458581478|date=March 21, 2016}}</ref> 2015 లో ఇది 16.1 మిలియన్లు ఉంది.<ref name=worldbank/> రష్యాలో నిరుద్యోగం 2014 లో 5.4% ఉంది. 1999 లో ఇది 12.4% ఉంది.<ref>{{cite web|publisher=RIA Novosti|title=Russia's unemployment rate down 10% in 2007&nbsp;– report|url=http://sputniknews.com/russia/20080208/98724898.html|access-date=May 9, 2008}}</ref> అధికారికంగా రష్యన్ జనాభాలో దాదాపు 20-25% ప్రజలు మధ్య తరగతిగా వర్గీకరించబడుతున్నారు. కొందరు ఆర్థికవేత్తలు, సామాజిక శాస్త్రవేత్తలు ఈ సంఖ్య అధికరించి ఉంటుందని, నిజమైన భిన్నం సుమారు 7% ఉంటుందని భావిస్తున్నారు.<ref>{{cite web|publisher=insor-russia.ru|title=7 percent of the Russian population is categorized as middle class|url=http://www.insor-russia.ru/ru/news/about_insor/377|access-date=June 3, 2017|website=|archive-date=2017-09-16|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916202200/http://www.insor-russia.ru/ru/news/about_insor/377|url-status=dead}}</ref> యునైటెడ్ స్టేట్స్ తరువాత యూరోపియన్ యూనియన్, ఇతర దేశాలలో చమురు ధరలు పడిపోవడంతో పాటు ఆయాదేశాలు ఆర్థిక ఆంక్షలు విధించడంతో మధ్యతరగతి నిష్పత్తి బాగా తగ్గిపోతుంది.<ref>{{cite web|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2015-04-23/putin-s-miracle-dissolves-as-russian-middle-class-faces-crunch|title=Putin’s Miracle Dissolves as Russian Middle Class Faces Crunch|first1=Henry|last1=Meyer|first2=|last2=Anna|first3=|last3=rianova|date=April 23, 2015|publisher=|via=www.bloomberg.com}}</ref><ref>{{cite journal|last1=Overland|first1=Indra|last2=Fjaertoft|first2=Daniel|date=2015|title= Financial Sanctions Impact Russian Oil, Equipment Export Ban's Effects Limited|url= https://www.researchgate.net/publication/281776234_Financial_Sanctions_Impact_Russian_Oil_Equipment_Export_Ban%27s_Effects_Limited|journal="Oil and Gas Journal"|volume=113|issue=8|pages=66–72}}</ref> [[File:GDP of Russia since 1989.svg|thumb|right|Russia's GDP by purchasing power parity (PPP) since 1989 (in [[international dollars]] adjusted for both purchasing power and inflation at 2013 prices).]] రష్యన్ ఎగుమతులలో చమురు, సహజ వాయువు, ఖనిజాలు, కలప 80% కంటే అధికంగా ఉన్నాయి.<ref name=cia/> 2003 నుండి అంతర్గత మార్కెట్ గణనీయంగా బలపడటంతో ఆర్థిక ప్రాముఖ్యతలో సహజ వనరుల పాత్ర తగ్గుముఖం పట్టింది.2012 నాటికి చమురు-,-గ్యాస్ రంగం జి.డి.పి.లో 16% ఫెడరల్ బడ్జెట్ ఆదాయంలో 52%, మొత్తం ఎగుమతుల్లో 80% పైగా ఆధిక్యత వహిస్తూ ఉంది.<ref>{{cite web|url= http://wdi.worldbank.org/table/3.15|archive-url= https://web.archive.org/web/20141022042737/http://wdi.worldbank.org/table/3.15|archive-date= 2014-10-22 |title= World Development Indicators: Contribution of natural resources to gross domestic product |publisher= [[World Bank]] |access-date= 21 July 2014}}</ref><ref name="EIA">{{cite web|url= http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=RS|archive-url= https://web.archive.org/web/20140324135804/http://www.eia.gov/countries/cab.cfm?fips=rs|archive-date= 2014-03-24 |title= Russia – Analysis |publisher= [[U.S. Energy Information Administration|EIA]] |date= 12 March 2014|access-date= 21 July 2014}}</ref><ref>{{cite web|title=Russia fixed asset investment to reach $370 bln by 2010–Kudrin|publisher=RIA Novosti|url=http://sputniknews.com/business/20070921/80301609.html|access-date=December 27, 2007}}</ref> చమురు ఎగుమతి ఆదాయాలు రష్యా తన విదేశీ నిధులను 1999 లో $ 12 బిలియన్ల ఉండగా 2008 ఆగస్టు 1 నాటికి 597.3 బిలియన్ డాలర్లకు అధికరించాయి. 2017 ఏప్రిల్ నాటికి రష్యాలో విదేశీ నిల్వలు 332 అమెరికన్ డాలర్లకు పడిపోయాయి.<ref>{{cite news|url=http://www.cbr.ru/eng/hd_base/default.aspx?Prtid=mrrf_m|title=International Reserves of the Russian Federation (End of period)|publisher=cbr.ru|access-date=June 3, 2017}}</ref> ఆర్థిక శాఖ మంత్రి అలెక్సీ కుడ్రిన్ నేతృత్వంలోని స్థూల ఆర్థిక విధానం కారణంగా రష్యా స్థిరీకరణ నిధిలో ఎక్కువ ఆదాయం నిల్వ చేయబడి ఉంది.<ref name="euromoney">{{cite news|url=http://www.euromoney.com/Article/2683869/Kudrin-and-Fischer-honoured-by-Euromoney-at-IMFWorld.html|title=Kudrin and Fischer honoured by Euromoney and IMF/World Bank meetings in Washington|publisher=Euromoney|access-date=March 4, 2011|work=|archive-date=2011-04-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20110428160206/http://www.euromoney.com/Article/2683869/Kudrin-and-Fischer-honoured-by-Euromoney-at-IMFWorld.html|url-status=dead}}</ref> 2006 లో రష్యా భారీ రుణాలను<ref>{{cite web|title=Russia's foreign debt down 31.3% in Q3—finance ministry|publisher=RIA Novosti|url=http://sputniknews.com/russia/20061031/55272320.html|access-date=December 27, 2007}}</ref> తిరిగి చెల్లించి అతిపెద్ద ఆర్థికవ్యవస్థలలో అత్యల్ప విదేశీ రుణాలలో ఇది ఒకటిగా మారింది.<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2079rank.html Debt – external] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190317104350/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2079rank.html|date=2019-03-17}}, [[CIA World Factbook]]. Retrieved May 22, 2010.</ref> అనేక మంది నిపుణులు ఊహించిన దాని కంటే రష్యా ఆర్థిక సంక్షోభం నుండి ఆర్థికాభివృద్ధి స్థితిలోకి రావడానికి స్థిరీకరణ ఫండ్ సహాయం చేసింది.<ref name="euromoney"/> 2001 లో స్వీకరించబడిన సరళమైన మరింత సరళీకృత పన్ను కోడ్ ప్రజలపై పన్ను భారం తగ్గించి నాటకీయంగా రాష్ట్ర ఆదాయాన్ని పెంచింది.<ref>{{Cite news |author=Tavernise, S. |title=Russia Imposes Flat Tax on Income, and Its Coffers Swell |work=The New York Times |date=March 23, 2002 |url= https://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9E01E0DC163BF930A15750C0A9649C8B63 |access-date=December 27, 2007}}</ref> రష్యాలో ఫ్లాట్ పన్ను రేటు 13% ఉంది. ప్రపంచంలోని సింగిల్ మేనేజర్స్‌గా రష్యా ప్రపంచంలో (యునైటెడ్ అరబ్ ఎమిరేట్స్ తర్వాత) అత్యంత ఆకర్షణీయమైన వ్యక్తిగత పన్ను వ్యవస్థతో ద్వితీయస్థానంలో ఉంది.<ref>{{cite web|title=Global personal taxation comparison survey–market rankings|publisher=Mercer (consulting firms)|url=http://www.mercer.com.au/pressrelease/details.htm?idContent=1287670|access-date=December 27, 2007}}{{cbignore}}</ref> బ్లూమ్బెర్గ్ ఆధారంగా విద్య, విజ్ఞానశాస్త్రం, పరిశ్రమల సుదీర్ఘ సాంప్రదాయంతో ఆర్థిక అభివృద్ధి పుష్కలమైన వనరులు ఉన్న ఇతర దేశాలంకంటే ముందు స్థానంలో ఉంది. <ref>{{cite web|title=Russia: How Long Can The Fun Last?|work=BusinessWeek |url=http://www.businessweek.com/globalbiz/content/dec2006/gb20061207_520461_page_2.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/20061213231938/http://www.businessweek.com/globalbiz/content/dec2006/gb20061207_520461_page_2.htm |archive-date=December 13, 2006|access-date=December 27, 2007}}</ref> యురేషియా దేశాల కంటే దేశంలో ఉన్నత గ్రాడ్యుయేట్లు అధిక సంఖ్యలో ఉన్నారు.<ref>{{cite news|url=http://www.huffingtonpost.com/2010/07/22/countries-with-the-most-c_n_655393.html#s117395&title=Switzerland_313 |title=Countries with the MOST College Graduates (PHOTOS) |work=Huffington Post |date= July 22, 2010|access-date=December 7, 2011 |first=Leah |last=Finnegan}}</ref> [[File:Russia and China sign major gas deal.jpeg|thumb|On May 21, 2014, Russia and [[China]] signed a $400 billion gas deal. Starting 2019 Russia plans to provide [[natural gas]] to China for the next 30 years.]] మాస్కో ప్రాంతం దేశపు జి.డి.పి.లో చాలా పెద్ద వాటాను కలిగి ఉన్న కారణంగా దేశం ఆర్థిక అభివృద్ధి భౌగోళికంగా అసమానంగా ఉంది. <ref>[http://www.gks.ru/bgd/free/b01_19/IssWWW.exe/Stg/d000/vrp98-07.htm GRP by federal subjects of Russia, 1998–2007] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170805105125/http://www.gks.ru/bgd/free/b01_19/IssWWW.exe/Stg/d000/vrp98-07.htm |date=2017-08-05 }} {{ru icon}}</ref> గృహ ఆదాయం, సంపద అసమానత్వం కూడా గుర్తించబడింది. క్రెడిట్ సూసీ కనుగొన్న రష్యన్ సంపద పంపిణీ ఇతర దేశాల కంటే చాలా తీవ్రంగా "ప్రత్యేక వర్గంలో ఉంచడానికి అర్హమైనదిగా భావించబడుతుంది.<ref name=pbs>{{cite web|title=Inequality and the Putin Economy: Inside the Numbers|url=https://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/foreign-affairs-defense/putins-way/inequality-and-the-putin-economy-inside-the-numbers/ |website=pbs.org |publisher=Frontline |access-date=January 14, 2015}}</ref><ref name=CSRIGWR>{{cite web|title=Global Wealth Report 2014|url=https://publications.credit-suisse.com/tasks/render/file/?fileID=60931FDE-A2D2-F568-B041B58C5EA591A4|publisher=Credit Suisse. Research Institute|access-date=January 14, 2015|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20150214122103/https://publications.credit-suisse.com/tasks/render/file/?fileID=60931FDE-A2D2-F568-B041B58C5EA591A4|archive-date=2015-02-14|url-status=dead}}</ref> 1990 లలో నిర్లక్ష్యం చేయబడిన సంవత్సరాల తర్వాత పాతబడిన, సరిపోని మౌలిక సదుపాయాల ఆధునికీకరణ కొరకు 2020 నాటికి $ 1 ట్రిలియన్ల పెట్టుబడి పెట్టనుంది.<ref>{{cite web|url=http://sputniknews.com/russia/20070920/80058850.html|publisher=RIA Novosti|access-date=July 31, 2008|title=Russia to invest $1&nbsp;trillion in infrastructure by 2020&nbsp;– ministry}}</ref> డిసెంబరు 2011 లో 18 సంవత్సరాల సుదీర్ఘచర్చల తరువాత రష్యా ప్రపంచ వాణిజ్య సంస్థలో సభ్యదేశంగా ఆమోదించబడింది. ఇది విదేశీ విపణులకు ఎక్కువ అవకాశం కల్పించింది.<ref>{{Cite web|url=http://www.wto.org/english/news_e/news11_e/acc_rus_16dec11_e.htm|title=WTO {{!}} 2011 News items - Ministerial Conference approves Russia’s WTO membership|website=www.wto.org|language=en|access-date=2018-04-09}}</ref> కొంతమంది విశ్లేషకులు వరల్డ్ ట్రేడ్ ఆర్గనైజేషన్ సభ్యత్వం పొందడంతో రష్యన్ ఆర్ధికవ్యవస్థ సంవత్సరానికి 3% వరకు అభివృద్ధి చేయగలరని అంచనా వేశారు.<ref>{{cite web|url=http://blogs.ft.com/beyond-brics/2011/12/16/russia-finally-joins-wto/#axzz1u6TcNKZX |title=Russia finally joins WTO |publisher=Financial Times |date=December 16, 2011 |access-date=May 4, 2013}}</ref>" కరప్షన్ పెర్సెప్షన్ ఇండెక్స్ " ప్రకారం రష్యా ఐరోపాలో రెండవ అత్యంత అవినీతి దేశం (యుక్రెయిన్ తరువాత) గా ఉంది. నార్వేజియన్-రష్యన్ చాంబర్ ఆఫ్ కామర్స్ కూడా "రష్యన్, అంతర్జాతీయ కంపెనీలు ఎదుర్కోవలసి ఉన్న అతిపెద్ద సమస్యలలో ఇది ఒకటిగా ఉంది"అని భావిస్తునాయి.<ref>{{cite web|url=http://www.nrcc.no/rusbedin/database_doingbusiness.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20070918143400/http://www.nrcc.no/rusbedin/database_doingbusiness.html|archive-date=September 18, 2007 |title=Doing business in Russia |publisher=Norwegian-Russian Chamber of Commerce |date=June 10, 2012 |access-date=June 10, 2012}}</ref> రష్యాలో అవినీతి ముఖ్యమైన అంశంగా గుర్తించబడింది.<ref name="CPI2015">{{cite web|url=http://www.transparency.org/cpi2014/results|title=Corruption Perceptions Index 2014|publisher=Transparency International|access-date=2015-12-04|archive-date=2014-09-29|archive-url=https://web.archive.org/web/20140929023046/http://www.transparency.org/cpi2014/results|url-status=dead}}</ref> ఇది ప్రభావితం చేస్తున్న మొత్తం అంశాలలో ప్రజా పరిపాలన <ref name="Suhara"/><ref>{{Cite web|title = Russia lost 4 billion dollars on unfavorable state procurement contracts in the last year|url = https://meduza.io/en/news/2015/12/07/russia-lost-4-billion-dollars-on-unfavorable-state-procurement-contracts-in-the-last-year|website = Meduza|access-date= 2015-12-07|language=en}}</ref> చట్ట అమలు <ref>{{cite web | url=http://www.economist.com/node/15731344 | title=Cops for hire | publisher=Economist | date=2010 |access-date=2015-12-04}}</ref> ఆరోగ్య సంరక్షణ,<ref>{{cite web | url=http://www.iza.org/conference_files/worldb2010/zelenska_t5300.pdf | title=Corruption in Russian Health Care: The Determinants and Incidence of Bribery | date=2010 | access-date=2015-12-04 | author1=Klara Sabirianova Peter | author2=Tetyana Zelenska | archive-date=2015-12-08 | archive-url=https://web.archive.org/web/20151208075733/http://www.iza.org/conference_files/worldb2010/zelenska_t5300.pdf | url-status=dead }}</ref> విద్య వంటివి ఉన్నాయి.<ref>{{cite web | url=http://ethics.harvard.edu/blog/corruption-universities-common-disease-russia-and-ukraine | title=Corruption at Universities is a Common Disease for Russia and Ukraine | publisher=Harvard University | date=2014 | access-date=2015-12-04 | author1=Elena Denisova-Schmidt | author2=Elvira Leontyeva | author3=Yaroslav Prytula | archive-date=2015-12-08 | archive-url=https://web.archive.org/web/20151208155403/http://ethics.harvard.edu/blog/corruption-universities-common-disease-russia-and-ukraine | url-status=dead }}</ref> రష్యాలో ప్రజా పరిపాలన చారిత్రక నమూనాలో అవినీతి స్పష్టంగా గోచరిస్తూ స్థిరపడి రష్యాలో సాధారణ పాలన బలహీనతకు కారణమైంది.<ref name="Suhara">{{cite web | url=https://src-h.slav.hokudai.ac.jp/sympo/03september/pdf/M_Suhara.pdf | title=Corruption in Russia: A Historical Perspective | author=Suhara, Manabu | url-status=dead | df=mdy-all | access-date=2018-04-27 | archive-date=2016-03-04 | archive-url=https://web.archive.org/web/20160304192618/https://src-h.slav.hokudai.ac.jp/sympo/03september/pdf/M_Suhara.pdf }}</ref> ట్రాన్స్పెరెన్సీ ఇంటర్నేషనల్ కరప్షన్ పర్సెప్షన్ ఇండెక్స్ 2016 ఆధారంగా రష్యా స్కోరు 29 తో 176 దేశాలలో 131 వ స్థానాన్ని పొందింది.<ref>{{Cite news|url=http://www.transparency.org/news/feature/corruption_perceptions_index_2016|title=Corruption Perceptions Index 2016|last=e.V.|first=Transparency International|work=www.transparency.org|access-date=2017-03-24|archive-date=2017-01-30|archive-url=https://archive.today/20170130045244/http://www.transparency.org/news/feature/corruption_perceptions_index_2016|url-status=dead}}</ref> 2013 లో రూబల్ ప్రణాళికలను 2015 లో రష్యన్ సెంట్రల్ బ్యాంకు రష్యన్ రూబుల్ ఫ్లోట్ ప్రకటించింది. కేంద్ర బ్యాంకు నిర్వహించిన ఒత్తిడి పరీక్ష ప్రకారం రష్యన్ ఆర్థిక వ్యవస్థ ప్రధాన కేంద్ర బ్యాంకు జోక్యం లేకుండా 25% -30% కరెన్సీ క్షీణతను సమర్ధవంతంగా తట్టుకుని నిర్వహించగలదు. అయితే చివరికి 2013 లో రష్యన్ ఆర్థిక వ్యవస్థలో స్తబ్దత ప్రారంభమైంది. డాన్‌బాస్‌లో యుద్ధం స్థబ్ధత నెమ్మదిగా పెరుగుదల, అధిక ద్రవ్యోల్బణం ఆరంభ ప్రమాదంలో ఉంది. రష్యన్ రూబుల్ ఇటీవల తిరోగమనం రూబుల్‌కు వ్యతిరేకంగా బలోపేతం చేసిన అమెరికన్ డాలర్ లేదా ఇతర విదేశీ కరెన్సీలలో రుణ వడ్డీ చెల్లింపులు చేయడం కారణంగా రష్యన్ కంపెనీలకు ఖర్చులు అధికరించాయి. అందువలన రష్యన్ కంపెనీలు తమ రుబెల్-డీమినేటెడ్ రెవెన్యూలో తమ రుణదాతలకు డాలర్లలో లేదా ఇతర విదేశీ కరెన్సీలలో తిరిగి చెల్లించటానికి వ్యయం చేస్తున్నాయి.<ref>{{cite web|url=https://www.reuters.com/article/2014/11/10/russia-rouble-debt-idUSL6N0T02OR20141110|title=Falling rouble creates debt payment headache for Russian companies|author=Sujata Rao|date=10 November 2014|work=Reuters|access-date=16 December 2014|archive-date=17 డిసెంబరు 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20141217135321/http://www.reuters.com/article/2014/11/10/russia-rouble-debt-idUSL6N0T02OR20141110|url-status=dead}}</ref> 2016 మార్చి నాటికి రూబుల్ విలువ 2014 జూలై నుండి 50% తగ్గింది.<ref name="Nasdaq Mar2016">{{cite web|url=http://www.nasdaq.com/article/bank-of-russia-keeps-rates-on-hold-20160318-00172|title=Today's Stock Market News and Analysis from Nasdaq.com|website=NASDAQ.com}}</ref> అంతేకాకుండా ద్రవ్యోల్బణం 2012 లో 3.6% పడిపోయింది. రష్యాలో ద్రవ్యోల్బణం సోవియట్ యూనియన్ నుండి స్వతంత్రాన్ని పొందిన తరువాత అత్యల్ప రేటు 2014 లో దాదాపు 7.5% చేరుకుంది. దీనివలన సెంట్రల్ బ్యాంక్ రుణ రేటును 5.5% (2013) నుండి 8%కి పెంచింది.<ref>{{cite news|url=https://www.wsj.com/news/articles/SB10001424052702304419104579326441407494108|title=Russia Ready to Float Ruble Next Year Regardless of Rate|last=Ostroukh|first=Andrey|date=January 17, 2014|publisher=Wall Street Journal}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.wsj.com/articles/russian-central-bank-raises-key-interest-rate-to-8-from-7-5-1406284743|title=Russian Central Bank Raises Key Interest Rate to 8% From 7.5%|last=Razumovskaya|first=Olga|date=July 25, 2014|publisher=Wall Street Journal}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.bloomberg.com/quote/USDRUB:CUR|title=USD/RUB exchange rate|publisher=Bloomberg L.P.}}</ref> 2014 అక్టోబరులో బ్లూమ్బెర్గ్ బిజినెస్ వీక్ లో ప్రచురించిన ఆర్టికల్లో రష్యా క్రిమియా, పాశ్చాత్య ఆర్థిక ఆంక్షలు కలిసిన తరువాత తలెత్తిన ఆర్థిక ఉద్రిక్తతలకు ప్రతిస్పందనగా [[చైనా]] ఆర్థిక వ్యవస్థలా రష్యా ఆర్థిక వ్యవస్థను బదిలీ చేయడం ప్రారంభించింది.<ref>"China Embraces Russia", Bloomberg Business Week, October 9, 2014, pp 15–16.</ref> === అవినీతి === అవినీతికి సంబంధించిన వాస్తవ వ్యయాల గురించి అనేక అంచనాలు ఉన్నాయి.<ref name="ararat.osipian">{{cite web|url=https://sites.google.com/site/araratosipian/|title=ararat.osipian|website=sites.google.com}}</ref> రోస్టాట్ నుండి అధికారిక ప్రభుత్వ గణాంకాల ఆధారంగా "నీడ ఆర్థిక వ్యవస్థ" 2011 లో రష్యా జి.డి.పి.లో కేవలం 15% మాత్రమే ఆక్రమించింది. దీనిలో నమోదు చేయని జీతాలు (పన్నులు, సాంఘిక చెల్లింపులను నివారించడం), ఇతర రకాల పన్ను ఎగవేత ఉన్నాయి.<ref>{{cite web |url=http://interfax.ru/txt.asp?id=242603&sec=1476&sw=%F0%E0%E7%EC%E5%F0+%F2%E5%ED%E5%E2%EE%E9+%FD%EA%E |title=Доля теневой экономики в РФ снизилась почти до 15%, таблицы "затраты-выпуск"... – Пресс-центр – Интерфакс |publisher=Interfax.ru |date= |url-status=dead |df=mdy-all |access-date=2018-04-27 |archive-date=2012-06-16 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120616223602/http://www.interfax.ru/txt.asp?id=242603 }}</ref> రొస్టాట్ అంచనాల ప్రకారం 2011 లో అవినీతి జి.డి.పి.లో కేవలం 3.5% నుండి 7% మాత్రమే ఉంది. కొంతమంది స్వతంత్ర నిపుణులు రష్యా జి.డి.పి.లో 25% వరకు అవినీతికి వినియోగిస్తున్నారని పేర్కొన్నారు.<ref>Source: Milov, Nemtsov, Ryzhkov, Shorina (2011). "Putin. Corruption. Independent expert report", p. 6.</ref> ప్రపంచ బ్యాంకు నివేదికలో ఈ సంఖ్యను 48% ఉంది.<ref>{{cite web|url=http://www.newsland.ru/news/detail/id/580475/ |title=Коррупция в России как система "распилки" ВВП – новость из рубрики Общество, актуальная информация, обсуждение новости, дискуссии на Newsland |publisher=Newsland.ru |date= |access-date=2014-07-14}}</ref> లంచగొండితనంలో ప్రధానంగా ఒక ఆసక్తికరమైన మార్పు కూడా ఉంది: గతంలో అధికారులకు చట్టపరమైన ఉద్ఘాటనలకు వారి కళ్ళు మూసివేయడానికి పనిచేసింది. ప్రస్తుతం లంచాలు తీసుకున్నప్పటికీ వారు ఇప్పుడు తమ బాధ్యతలను నిర్వహించటానికి ప్రయత్నిస్తున్నారు.<ref>{{cite web|url=http://ria.ru/economy/20110201/329132334.html |title=Средний размер взятки в России в 2010 году вырос с 27 до 47 тысяч руб &#124; РИА Новости |publisher=Ria.ru |date= |access-date=2014-07-14}}</ref> ఇటీవల సంవత్సరాల్లో రష్యాలో అవినీతి వ్యాపారం అయ్యిందని పలువురు నిపుణులు ఒప్పుకుంటారు. 1990 వ దశకంలో వ్యాపారవేత్తలు "క్రిష్షా" (సాహిత్యపరంగా, "పైకప్పు", అనగా రక్షణ) అందించడానికి వివిధ నేర సమూహాలకు చెల్లించాల్సి వచ్చింది. ఈ రోజుల్లో ఈ "రక్షణ" ఫంక్షన్ అధికారులు నిర్వహిస్తారు. అవినీతి అధికార వ్యవస్థ ఆర్థిక వ్యవస్థలోని వివిధ విభాగాలను కలిగి ఉంటుంది, <ref name="ararat.osipian" /> విద్యవ్యవస్థలో కూడా అవినీతి చోటుచేసుకుంది.<ref name="ararat.osipian" /> చివరకు రష్యన్ జనాభా తమ ధనాన్ని ఈ అవినీతికి చెల్లిస్తుంది.<ref name="ararat.osipian"/> ఉదాహరణకు గృహనిర్మాణం, నీరు, వాయువు, విద్యుత్ సుంకాలలో త్వరిత పెరుగుదల ద్రవ్యోల్బణ రేటును గణనీయంగా అధిగమిస్తుందని కొందరు నిపుణులు విశ్వసిస్తున్నారు. అత్యధిక స్థాయిలో ఉన్న అవినీతి ప్రత్యక్ష ఫలితం చూపిస్తుందని భావిస్తున్నారు.<ref>Milov et al., Op. cit., 2011, p. 6.</ref> పుతిన్ రెండోసారి పరిపాలన చేపట్టినప్పటి నుండి ఇటీవల సంవత్సరాల్లో అవినీతికి వ్యతిరేక ప్రతిస్పందన అధికరించింది.ప్రస్తుతం అవినీతి కేసులు చాలా తక్కువగా ఉన్నాయి. పుతిన్ వ్యవస్థలో పౌర సేవా, వ్యాపారం సర్వవ్యాప్తి, బహిరంగ విలీనం, అలాగే బంధువులు, స్నేహితులు, పరిచయస్థుల ఉపయోగం బడ్జెట్ వ్యయం నుండి లబ్ధి పొందేందుకు, ప్రభుత్వఆస్తిని స్వాధీనం చేసుకునేందుకు విశేషంగా అవినీతి చోటుచేసుకుంటుంది. కార్పొరేట్, ఆస్తి,, భూమి రైడింగ్ సర్వసాధారణంగా ఉంది.<ref name="ararat.osipian"/> 2017 మార్చి 26 న ఫెడరల్ రష్యన్ ప్రభుత్వంలో దేశవ్యాప్తంగా అనేక నగరాల్లో ఏకకాలంలో అవినీతి ఆరోపణలపై నిరసనలు జరిగాయి. <ref>{{Cite news|url=https://www.washingtonpost.com/world/russian-police-arrest-protesters-at-nationwide-anti-corruption-rallies/2017/03/26/11208e46-10a1-11e7-aa57-2ca1b05c41b8_story.html?tid=a_inl|title=Russian police arrest anti-corruption leader Navalny, hundreds more in nationwide rallies|access-date=2017-06-04}}</ref> రష్యన్ అధికారుల నుండి తగిన ప్రతిస్పందన లేకపోవడం వలన ప్రచురించబడిన పరిశోధనాత్మక చలన చిత్రం "ఇజ్ నాట్ డిమాన్ టూ యు యు" కి, యూట్యూబ్‌లో 20 మిలియన్ల కంటే ఎక్కువ వీక్షణలను పొందింది. 2017 జూన్ 12 న కొత్త సామూహిక నిరసనలు ప్రకటించబడ్డాయి.<ref>{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2017/03/02/world/europe/russia-dmitri-medvedev-aleksei-navalny.html|title=Kremlin Critic Says Russian Premier, Dmitri Medvedev, Built Property Empire on Graft|access-date=2017-06-04}}</ref> [[File:Lada 2107 aka Lada Riva October 1995 1452cc.jpg|thumb|left|Over two million [[VAZ-2105]]s were produced from 1980 to 2010]] [[File:Lada Vesta Concept.JPG|left|thumb|A [[Lada Vesta]]. [[Lada]] is the brand of [[AvtoVAZ]], the largest Russian car manufacturer.]] ===వ్యవసాయం === [[File:Ivan Shishkin - Рожь - Google Art Project.jpg|thumb|''Rye Fields'', by [[Ivan Shishkin]]]]. రష్యా మొత్తం భూభాగం సాగు భూమిలో 12,37,294 చదరపు కిలోమీటర్లు (4,77,722 చదరపు మైళ్ళు) ప్రపంచంలో నాల్గవ అతిపెద్దదిగా అంచనా వేయబడింది.<ref>"[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2097.html Land Use] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140326095031/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2097.html|date=2014-03-26}}", [[CIA World Factbook]]</ref> 1999 నుండి 2009 వరకు రష్యా వ్యవసాయం క్రమంగా పెరిగింది.<ref>[http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_02/IssWWW.exe/Stg/d010/1-03.doc Data] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110501012219/http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_02/IssWWW.exe/Stg/d010/1-03.doc|date=2011-05-01}} by [[Rosstat]] {{ru icon}}</ref> తరువాత దేశం ధాన్యం దిగుమతిదారు నుండి ఇ.యూ, యునైటెడ్ స్టేట్స్ తర్వాత మూడవ అతిపెద్ద ధాన్యం ఎగుమతిదారుగా మారింది.<ref>[https://archive.today/20120108052630/http://www.rosbankjournal.ru/news/11588 Russia takes the third place in the world by grain exports], rosbankjournal.ru {{ru icon}}</ref> 1999 లో 68,13,000 టన్నులు ఉన్న మాంసం ఉత్పత్తి 2008 లో 93,31,000 టన్నులకు అధికరించింది.<ref>[http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_02/IssWWW.exe/Stg/d010/1-04.doc Data] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110501012309/http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_02/IssWWW.exe/Stg/d010/1-04.doc|date=2011-05-01}} by [[Rosstat]] {{ru icon}}</ref> ఈ వ్యవసాయ పునరుద్ధరణ ప్రభుత్వం క్రెడిట్ విధానం ద్వారా మద్దతు పొందింది. వ్యక్తిగతమైన రైతులు, భారీ సోవియట్ కొల్ఖోజోలుగా ఉన్న పెద్ద ప్రైవేటీకరించిన కార్పోరేట్ పొలాలు, ఇప్పటికీ వ్యవసాయ భూములలో గణనీయమైన వాటా కలిగివున్నాయి. <ref>"[http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_38/IssWWW.exe/Stg/d01/04-01.htm Agricultural land by type of owners] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110501011316/http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_38/IssWWW.exe/Stg/d01/04-01.htm|date=2011-05-01}}", [[Rosstat]], 2009 {{ru icon}}</ref> పెద్ద వ్యవసాయ క్షేత్రాలు ముఖ్యంగా చేస్తున్న ధాన్యం ఉత్పత్తి, ఇతర వ్యవసాయ ఉత్పత్తులపై దృష్టి పెడుతుంటాయి. చిన్న ప్రైవేట్ గృహ క్షేత్రాలలో దేశం బంగాళాదుంపలు, కూరగాయలు, పండ్లను ఎక్కువగా ఉత్పత్తి చేస్తుంటారు.<ref>[http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_38/IssWWW.exe/Stg/d01/02-28.htm Main agricultural products by type of owners] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110501011307/http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_38/IssWWW.exe/Stg/d01/02-28.htm|date=2011-05-01}} [[Rosstat]], 2009 {{ru icon}}</ref> రష్యాకు మూడు మహాసముద్రాలు (అట్లాంటిక్, ఆర్కిటిక్,, పసిఫిక్) సరిహద్దులుగా ఉన్నందున రష్యన్ చేపల పెంపకదారులు ఒక ప్రధాన ప్రపంచ చేపల సరఫరాదారులుగా ఉన్నారు. రష్యా 2005 లో 31,91,068 టన్నుల చేపలను స్వాధీనం చేసుకుంది.<ref>{{cite web|last=Brown |first=Felicity |url=https://www.theguardian.com/environment/datablog/2009/sep/02/fish-capture-country |title=Fish capture by country since 1950 |publisher=Guardian |date=September 2, 2009 |access-date=May 4, 2013}}</ref> 2008 లో చేపలు, సముద్ర ఉత్పత్తుల ఎగుమతులు, దిగుమతులు రెండింతలు పెరిగాయి. 2008 లో చేపల ఉత్పత్తుల విలువ $ 2,415, $ 2,036 మిలియన్లు చేరుకుంది.<ref>"[http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_13/IssWWW.exe/Stg/html4/15-07.htm Exports and imports of fish and sea products] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100706101156/http://www.gks.ru/bgd/regl/b09_13/IssWWW.exe/Stg/html4/15-07.htm|date=2010-07-06}}", [[Rosstat]], 2009 {{ru icon}}</ref> బాల్టిక్ సముద్రం నుండి పసిఫిక్ మహాసముద్రం వరకు విస్తరించిన రష్యా అటవీసంపద ప్రపంచంలోని అడవులలో ఐదో వంతు కంటే ఎక్కువగా ఉంది. ఇది ప్రపంచంలోని అతిపెద్ద అటవీ దేశంగా మారుతుంది.<ref name="fao.org">{{cite web|url=http://www.fao.org/docrep/013/i1757e/i1757e.pdf|title=FAO. 2010. Global Forest Resources Assessment 2010. Main Report. FAO Forestry Working Paper 163, Rome, Italy|format=PDF|date= |access-date=May 4, 2013}}</ref><ref name="FAO 2010">{{cite web|format=PDF|url=http://www.fao.org/docrep/014/i1757r/i1757r.pdf|script-title=ru:Глобальная оценка лесных ресурсов 2010 года|trans-title=Global Forest Resources Assessment 2010|publisher=FAO Forestry Working Paper 163, Rome, Italy|language=ru|date=2010}}</ref> ఏదేమైనా ఐక్యరాజ్యసమితి ఆహార, వ్యవసాయ సంస్థ, రష్యన్ ఫెడరేషన్ ప్రభుత్వం <ref>{{cite web |url=http://www.fao.org/news/story/en/item/157942/icode/ |title=Innovations and investments urged to modernize Russian forest sector www.fao.org |publisher=FAO |date=September 25, 2012 |access-date=May 4, 2013 |archive-date=2016-01-01 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160101114510/http://www.fao.org/news/story/en/item/157942/icode/ |url-status=dead }}</ref> అధ్యయనం ఆధారంగా రష్యన్ అడవుల గణనీయమైన శక్తిని ఉపయోగించుకోవడం లేదు. అటవీ ఉత్పత్తులలో ప్రపంచ వాణిజ్యంలో రష్యా వాటా నాలుగు కంటే తక్కువ శాతం ఉంది.<ref>{{cite web|url=http://www.fao.org/docrep/016/i3020e/i3020e00.pdf|title=The Russian Federation Forest Sector Outlook Study to 2030|publisher=FAO. Rome, Italy|format=PDF|date=2012|access-date=May 4, 2013}}</ref> ===విద్యుత్తు === [[File:RF NG pipestoEU.gif|thumb|left|Russia is a key [[petroleum|oil]] and [[natural gas|gas]] supplier to much of Europe]] ఇటీవల సంవత్సరాల్లో రష్యా తరచుగా శక్తి వనరుగా మీడియాలో వివరించబడుతుంది.<ref>{{cite news|last1=Gronholt-Pedersen|first1=Jacon|title=Russia, China in Deal On Refinery, Not Gas|url=https://www.wsj.com/articles/SB10001424052748704129204575505373365685564|access-date=6 October 2017|work=The Wall Street Journal|date=22 September 2010}}</ref><ref>{{cite news|last1=Winfrey|first1=Graham|title=Did A New Pipeline Just Make Russia The Most Important Energy Superpower By Far?|url=http://www.businessinsider.com/why-russia-is-about-to-change-the-world-2010-1|access-date=6 October 2017|agency=Business Insider|date=6 January 2010}}</ref> దేశం సహజవాయువు నిల్వలు ప్రపంచంలో అతిపెద్ద సహజవాయువు నిల్వలు కలిగిన దేశంగా,<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2253rank.html Country Comparison :: Natural gas – proved reserves] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170307234405/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2253rank.html |date=2017-03-07 }}. CIA World Factbook. Retrieved February 3, 2014.</ref> ​8 వ అతిపెద్ద చమురు నిక్షేపాలు కలిగిన దేశంగా<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2244rank.html Country Comparison :: Oil – proved reserves] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130615184739/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2244rank.html |date=2013-06-15 }}. CIA World Factbook. Retrieved February 3, 2014.</ref>, రెండవ అతిపెద్ద బొగ్గు నిల్వలు కలిగిన దేశంగా ఉంది.<ref>{{cite web|url=http://bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2007/STAGING/local_assets/downloads/spreadsheets/statistical_review_full_report_workbook_2007.xls|archive-url=https://web.archive.org/web/20090206104056/http://bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2007/STAGING/local_assets/downloads/spreadsheets/statistical_review_full_report_workbook_2007.xls|archive-date=February 6, 2009|title=BP Statistical review of world energy June 2007|publisher=BP|format=XLS|date=June 2007|access-date=October 22, 2007}}</ref> రష్యా ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద సహజ వాయువు ఎగుమతిదారు,<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2251rank.html Country Comparison :: Natural gas – exports] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181226020904/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2251rank.html |date=2018-12-26 }}. CIA World Factbook. Retrieved February 3, 2014.</ref> రెండవ అతిపెద్ద సహజ వాయువు ఉత్పత్తిదారు.<ref name=cia-gas>"[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2249rank.html Country Comparison :: Natural gas – production] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160315051210/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2249rank.html |date=2016-03-15 }}", CIA World Factbook. Retrieved February 3, 2014.</ref> అతిపెద్ద చమురు ఎగుమతిదారు, అతిపెద్ద చమురు ఉత్పత్తిదారు.<ref name=IEA-Oil>{{cite web|format=PDF|url=http://omrpublic.iea.org/omrarchive/18jan12sup.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20120518015934/http://omrpublic.iea.org/omrarchive/18jan12sup.pdf|archive-date=May 18, 2012|title=International Energy Agency – Oil Market Report|date=January 18, 2012|access-date=February 20, 2012}}</ref> రష్యా ప్రపంచంలోనే 3 వ అతిపెద్ద విద్యుత్తు ఉత్పత్తిదారు.<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2232rank.html Country Comparison :: Electricity – production] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181001031249/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2232rank.html |date=2018-10-01 }}. CIA World Factbook. Retrieved February 3, 2014.</ref> దేశంలో బాగా అభివృద్ధి చెందిన జలవిద్యుత్ ఉత్పత్తి కారణంగా 5 వ అతిపెద్ద పునరుత్పాదక ఇంధన ఉత్పత్తిదారు దేశంగా ఉంది.<ref>{{cite web|url=http://bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2007/STAGING/local_assets/downloads/spreadsheets/statistical_review_full_report_workbook_2007.xls|archive-url=https://web.archive.org/web/20090206104056/http://bp.com/liveassets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_publications/statistical_energy_review_2007/STAGING/local_assets/downloads/spreadsheets/statistical_review_full_report_workbook_2007.xls|archive-date=February 6, 2009|title=BP Statistical Review of World Energy June 2009: Hydroelectricity consumption|access-date=October 29, 2010}}</ref> వోల్గా వంటి పెద్ద నదుల వెంట యూరోపియన్ రష్యాలో భారీ జల విద్యుత్ కేంద్రాల నిర్మించబడ్డాయి. రష్యాలోని ఆసియా ప్రాంతంలో అనేక ప్రధాన జల విద్యుత్ కేంద్రాలు ఉన్నాయి; అయినప్పటికీ, సైబీరియా లోను, రష్యన్ ఫార్ ఈస్ట్ భూభాగంలోనూ అతిపెద్ద జలవిద్యుత్ ఎక్కువగా కనిపించలేదు. పౌర అణుశక్తిని అభివృద్ధి చేయటానికి ప్రపంచంలో మొట్టమొదటి అణు విద్యుత్ కర్మాగారాన్ని నిర్మించేందుకు ప్రయత్నించిన మొట్టమొదటి దేశం రష్యా. ప్రస్తుతం దేశంలో 4 వ అతిపెద్ద అణు ఇంధన ఉత్పత్తిదారు దేశంగా,<ref>[https://web.archive.org/web/20110107102229/http://www.iaea.org/programmes/a2/index.html Nuclear Power Plant Information], [[International Atomic Energy Agency]]. Retrieved June 12, 2006.</ref> రష్యాలోని అన్ని అణు విద్యుత్‌తో " రోసాటమ్ స్టేట్ కార్పొరేషన్ " నిర్వహించబడుతోంది. 2020 నాటికి 16.9% నుండి 23% వరకు అణుశక్తి వాటాను పెంచడం లక్ష్యంగా ఈ రంగం వేగంగా అభివృద్ధి చెందుతోంది. రష్యన్ ప్రభుత్వం 127 బిలియన్ రూబిళ్లు ($ 5.42 బిలియన్) కేటాయించటానికి ఒక సమాఖ్య కార్యక్రమంలో ప్రణాళికలు సిద్ధం చేసింది. అణుశక్తి టెక్నాలజీ. ఫెడరల్ బడ్జెట్ నుండి 2015 నాటికి 1 ట్రిలియన్ రూబిళ్లు ($ 42.7 బిలియన్లు) అణు విద్యుత్ పరిశ్రమ అభివృద్ధికి కేటాయించబడతాయి.<ref>[http://www.amur.kp.ru/daily/24458/620649/ Russia builds nuclear power stations all over the world] at amur.kp.ru {{ru icon}}</ref> 2014 మేలో షాంఘైకు రెండు రోజుల పర్యటనలో అధ్యక్షుడు పుతిన్ గజ్ప్రోమ్ తరపున ఒప్పందంపై సంతకం చేశాడు. రష్యా శక్తి ఉత్పాదక సంస్థ చైనాకు సంవత్సరానికి 38 బిలియన్ క్యూబిక్ మీటర్ల సహజ వాయువును సరఫరా చేయటానికి ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది. ఈ ఒప్పందాన్ని సులభతరం చేయడానికి పైప్‌లైన్ నిర్మించడానికి అంగీకరించింది. దీనిపై 2018 - 2020 మధ్య కాలంలో రష్యా $ 55bn, చైనా $ 22bn వ్యయం చేయడానికి నిర్ణయించాయి.ఈ ప్రాజెక్టును పుతిన్ " తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల్లో ప్రపంచంలోనే అతి పెద్ద నిర్మాణ ప్రాజెక్టుగా" వివరించింది. ఈ పైప్‌లైన్‌లో 2019-2020 నాటికి సహజ వాయువు ప్రవహిస్తుంది. చైనాకు $ 400 బిలియన్ల అంతిమ వ్యయంతో 30 సంవత్సరాలు కొనసాగుతుంది.<ref name="CNPCdeal">{{cite news|title=China and Russia sign $400 billion 30-year gas deal|url=http://www.russiaherald.com/index.php/sid/222206767|access-date=May 22, 2014|publisher=Russia Herald|archive-date=2015-07-13|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713212041/http://www.russiaherald.com/index.php/sid/222206767|url-status=dead}}</ref> ===రవాణా === [[File:TransSiberianRailwayAtKm9288.jpg|thumb|upright|The marker for kilometre 9288 at the end of the [[Trans-Siberian Railway]] in [[Vladivostok]]]] రష్యాలో రైల్వే రవాణా ఎక్కువగా ప్రభుత్వనిర్వహణలో రైల్వేస్ గుత్తాధిపత్య నియంత్రణలో ఉంది. రష్యా జి.డి.పి.లో ఈ సంస్థకు 3.6% పైచిలుకు వాటా ఉంది. మొత్తం సరుకు ట్రాఫిక్లో 39% (పైప్లైన్స్తో సహా), ప్రయాణీకుల రద్దీలో 42% కంటే ఎక్కువగా నిర్వహిస్తుంది.<ref name=rzd>{{cite web|url=http://eng.rzd.ru/isvp/public/rzdeng?STRUCTURE_ID=4|archive-url=https://web.archive.org/web/20091004034659/http://eng.rzd.ru/isvp/public/rzdeng?STRUCTURE_ID=4|archive-date=October 4, 2009|title=Russian Railways|publisher=Eng.rzd.ru|access-date=January 2, 2010}}</ref> సాధారణ-ఉపయోగించే రైల్వే ట్రాక్స్ మొత్తం పొడవు 85,500 కిమీ (53,127 మైళ్ళు),<ref name=rzd/> ఇది ప్రపంచంలో రెండవదిగా ఉండి యునైటెడ్ స్టేట్స్‌ను మించిపోయింది. 44,000 కి.మి కంటే అధికంగా (27,340 మైళ్ళు) ట్రాక్స్ను విద్యుద్దీకరణ చేస్తారు,<ref>{{cite web|url=http://invest.gov.ru/en/government_support/sectors/infrastructure/|archive-url=https://web.archive.org/web/20110426092402/http://invest.gov.ru/en/government_support/sectors/infrastructure/|archive-date=April 26, 2011|title=Invest in Russia–Infrastructure|publisher=Invest.gov.ru|access-date=April 27, 2010}}</ref> ఇది ప్రపంచంలోని అతిపెద్ద సంఖ్య, అదనంగా పారిశ్రామిక కాని సాధారణ కారియర్ లైన్ల కంటే అధికంగా 30,000 కి.మీ (18,641 మైళ్ళు) రైలు మార్గాలు ఉన్నాయి. రష్యాలో రైల్వేలు చాలా వరకు 1,520 మిమీ (4 అడుగులు 11 27/32 అం) బ్రాడ్ గేజ్ను ఉపయోగిస్తాయి. సకాలిన్ ద్వీపంలో 957 కిమీ (595 మై) మినహా, సన్నని గేజ్ 1,067 మిమీ (3 అడుగులు 6 అం). రష్యాలో అత్యంత ప్రసిద్ధ రైల్వే అయిన ట్రాన్స్-సైబీరియన్ రైల్వే, రికార్డుస్థాయిలో 7 కాల మండలాల గుండా విస్తరించి ఉంది. ప్రపంచంలో అతి పొడవైన సింగిల్ నిరంతర సేవలు మాస్కో-వ్లాడివోస్టోక్ (9,259 కి.మీ. (5,753 మై)), మాస్కో-ప్యోంగ్యాంగ్ (10,267 కి.మీ. ( 6,380 మై))<ref>[http://www.poezda.net/en/web CIS railway timetable], route No. 002, Moscow-Pyongyang, August 2009. Note: several different routes have the same number.</ref>, కీవ్-వ్లాడివోస్టోక్ (11,085 కి.మీ (6,888 మై)) ఉంది.<ref>[http://www.poezda.net/en/web CIS railway timetable], route No. 350, Kiev-Vladivostok, August 2009.</ref> 2006 నాటికి రష్యాలో 9,33,000 కిలోమీటర్ల రహదారి ఉంది. వీటిలో 7,55,000 మార్గం పేవ్మెంటు చేయబడ్డాయి.<ref>[http://www.gks.ru/bgd/regl/b08_11/IssWWW.exe/Stg/d02/18-09.htm Rosstat statistics on length of roads] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081014012402/http://www.gks.ru/bgd/regl/b08_11/IssWWW.exe/Stg/d02/18-09.htm |date=2008-10-14 }} Retrieved June 10, 2009</ref> వీటిలో కొన్ని రష్యన్ ఫెడరల్ మోటార్వే వ్యవస్థ నిర్మించింది.కొన్ని పెద్ద భూభాగంతో G8, BRIC దేశాల్లో రహదారి సాంద్రత అత్యల్పంగా ఉంటుంది.<ref>{{cite web|url=http://www.iraptranstats.net/rus|archive-url=https://web.archive.org/web/20090417001324/http://www.iraptranstats.net/rus|archive-date=April 17, 2009|title=Transport in Russia|access-date=February 17, 2009|work=International Transport Statistics Database|publisher=iRAP}}</ref> మొత్తం 102,000 కి.మీ. (63,380 మైళ్ళు) రష్యాలోని లోతట్టు జలమార్గాలు, సహజ నదులు లేదా సరస్సులతో నిర్మించబడ్డాయి. దేశంలోని ఐరోపా భాగంలో చానెల్స్ నెట్వర్క్ ప్రధాన నదులను సరోవరాలను కలుపుతుంది. రష్యా రాజధాని, మాస్కో, కొన్నిసార్లు బాల్టిక్, వైట్, కాస్పియన్, అజోవ్, బ్లాక్ సీలకు దాని జలమార్గ కనెక్షన్ల కారణంగా, "ఐదు సముద్రాల ఓడరేవు"గా పిలువబడుతుంది. [[File:Yamal 2009.JPG|thumb|left|''[[Yamal (icebreaker)|Yamal]]'', one of Russia's [[nuclear-powered icebreaker]]s<ref>{{cite web|url=http://englishrussia.com/2008/03/31/russian-atomic-icebreakers/|title=Russian Atomic Icebreakers|publisher=English Russia|date=March 31, 2008|access-date=April 27, 2015}}</ref>]] రష్యా అతిపెద్ద సముద్ర ఓడరేవులు ఉన్నాయి. అజోవ్ సముద్రం మీద నోటోసోసిస్క్, నల్లసముద్రం తీరంలో నొవొరొస్సియ్స్క్, కాస్పియన్ సముద్రతీరంలో అస్ట్రాఖాన్, మక్చాకాలో, బాల్టిక్ సముద్రతీరంలో అర్కింగెల్స్క్, కాలినిన్గ్రాడ్ తెల్ల సముద్రతీరంలో అర్ఖంగెల్స్క్, పెట్రోపావ్లోవ్స్క్, బారెంట్స్ సముద్ర తీరంలో, పసిఫిక్ మహాసముద్రంపై కాంచట్స్కీ, వ్లాడివోస్టోక్‌ నౌకాశ్రయాలు ఉన్నాయి. 2008 లో దేశంలో 1,448 వ్యాపార సముద్ర నౌకలు ఉన్నాయి. నార్తరన్ సముద్ర మార్గంలో ఐరోపా, తూర్పు ఆసియా మీదుగా " న్యూక్లియర్ - పవర్డ్ ఐస్‌బ్రేకర్ " రష్యా ఆర్కిటిక్ కాంటినెంటల్ షెల్ఫ్ ఆర్థికంగా అతి వినియోగం, సముద్రవ్యాపారాభివృద్ధి రష్యన్ సముద్రమార్గ వాణిజ్యకార్యకలాపాలు నిర్వహించబడుతున్నాయి. సహజవాయువు పైప్లైన్ల మొత్తం పొడవుతో రష్యా యునైటెడ్ స్టేట్స్కు తరువాత రెండవ స్థానంలో ఉంది. ప్రస్తుతము చాలా కొత్త పైప్లైన్ ప్రాజెక్టులు ఐరోపాకు నోర్డ్ స్ట్రీమ్, సౌత్ స్ట్రీం సహజ వాయువు పైప్లైన్స్, తూర్పు సైబీరియా - పసిఫిక్ మహాసముద్ర పైప్లైన్ (ESPO) లు రష్యన్ ఫార్ ఈస్ట్, చైనా లకు తోడ్పడ్డాయి. రష్యాలో 1,216 విమానాశ్రయాలు ఉన్నాయి.<ref>{{cite web |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2053rank.html |title=CIA The World Factbook–Rank Order–Airports |publisher=Cia.gov |access-date=January 19, 2011 |website= |archive-date=2016-05-30 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160530055415/https://www.cia.gov/library/Publications/the-world-factbook/rankorder/2053rank.html |url-status=dead }}</ref> అత్యంత రద్దీగా ఉండేవి షెర్మేమీటీవో, డోమోడిడోవో, మాస్కోలో విన్నౌకో, సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్లోని పుల్కోవో విమానాశ్రయాలు. సాధారణంగా ప్రధాన రష్యన్ నగరాలు ప్రజా రవాణా వ్యవస్థ బాగా అభివృద్ధి చెందిన వ్యవస్థలు కలిగివుంటాయి. వీటిని బస్సులు, ట్రాలీలు, ట్రాంలను ఉపయోగించి అత్యంత సాధారణంగా అత్యంత నిర్వహించబడుతుంది. ఏడు రష్యన్ నగరాలైన మాస్కో, సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్, నిజ్నీ నొవ్గోరోడ్, నవోసిబిర్క్స్, సమారా, యెకాటెరిన్బర్గ్, కజాన్లలో భూగర్భ మెట్రో మార్గాలు ఉన్నాయి. వోల్గోగ్రాడ్‌లో మెట్రోట్రామ్ సౌకర్యం ఉంది. రష్యాలో మెట్రోమార్గం మొత్తం పొడవు 465.4 కిలోమీటర్లు (289.2 మైళ్ళు) ఉంది. మాస్కో మెట్రో, సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్ మెట్రో రష్యాలో అత్యంత పురాతనమైనవిగా ఉన్నాయి. ఇవి వరుసగా 1935, 1955 లో ప్రారంభించబడ్డాయి. ఈ రెండూ ప్రపంచంలో వేగవంతమైన, అత్యంత రద్దీ కలిగిన మెట్రో వ్యవస్థలలో ఒకటిగా ఉన్నాయి. వాటిలో కొన్ని గొప్ప అలంకరణలు, వాటి స్టేషన్ల ప్రత్యేకమైన డిజైన్లకు ప్రసిద్ధి చెందాయి. ఇది రష్యన్ మెట్రో, రైల్వేలలో సాధారణ సంప్రదాయంగా ఉంది. ===శాస్త్ర సాంకేతికం === [[File:M.V. Lomonosov by L.Miropolskiy after G.C.Prenner (1787, RAN).jpg|thumb|left|upright|[[Mikhail Lomonosov]], [[polymath]] scientist, inventor, poet and artist]] [[File:Ivan Pavlov NLM2.jpg|thumb|left|upright|[[Ivan Pavlov]] (1849–1936), physiologist, Nobel Prize laureate in 1904]] <!--tag for image of Mikhail Lomonosov is located at end of previous section, raising image to relieve clutter below--> " పీటర్ ది గ్రేట్ రష్యన్ అకాడమీ ఆఫ్ సైన్సెస్ ", " సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్ స్టేట్ యూనివర్శిటీ " స్థాపించినప్పుడు, బహుముఖ మిఖాయిల్ లోమోనోనోవ్, మాస్కో స్టేట్ యూనివర్సిటీని స్థాపించిన తరువాత జ్ఞానార్జన, ఆవిష్కరణలో ఒక బలమైన స్థానిక సాంప్రదాయ మార్గం సుగమం చేయబడింది. 19 వ, 20 వ శతాబ్దాలలో దేశంలో చాలామంది ప్రముఖ శాస్త్రవేత్తలు, ఆవిష్కర్తలు దేశశాస్త్రీయంగా అభివృద్ధి చెందడంలో తగిన పాత్ర వహించారు. " లోమొనొసొవ్ " శక్తి పరిరక్షణ చట్టం ముందు పదార్థం పరిరక్షణ చట్టం ప్రతిపాదించిన తరువాత రష్యన్ భౌతిక పాఠశాల ప్రారంభించబడింది. రష్యన్ భౌతిక శాస్త్ర ఆవిష్కరణలలో ఎలక్ట్రికల్ ఆర్క్, ఎలెక్ట్రోడైనామికల్ లెంజ్ చట్టం, స్ఫటికాల అంతరిక్ష సమూహాలు, కాంతివిద్యుత్ సెల్, సూపర్ఫ్లూయిడిటీ, చెరెన్కోవ్ రేడియేషన్, ఎలెక్ట్రాన్ పరాగ్నిక్ రిసోనన్స్, హెటెరోట్రానిస్టెస్టర్లు, 3D హలోగ్రాఫి. నికోల్ బేసోవ్, అలెగ్జాండర్ ప్రోకోరోవ్లు కలిసి లేజర్స్, మాసర్ల సహ-ఆవిష్కర్తలుగా ఉన్నారు. టోకామాక్ ఆలోచనతో నియంత్రిత అణు విచ్ఛిత్తి ఇగోర్ టామ్, ఆండ్రీ సఖరోవ్, లేవ్ ఆర్టిమోవిచ్ ద్వారా పరిచయం చేయబడంద్వారా చివరకు ఇది ఆధునిక అంతర్జాతీయ ITER ప్రాజెక్ట్‌గా మారింది. నికోలాయ్ లాబోచేవ్స్కి ("నాన్ యూకోక్డియన్ జ్యామితి" మార్గదర్శకుడు "జ్యామెట్రి కోపెర్నికస్"), ప్రముఖ శిక్షకుడు పాఫ్నిటీ చెబిషేవ్ కాలం నుండి రష్యన్ గణిత శాస్త్ర విద్య ప్రపంచంలో అత్యంత ప్రభావవంతమైనదిగా మారింది.<ref>{{cite book|title=Russian Mathematicians in the 20th Century|year=2003|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, NJ|isbn=978-981-02-4390-6|url=https://books.google.com/books/about/Russian_Mathematicians_in_the_20th_Centu.html?id=BFsnWXkqZaMC|editor=Yakov Sinai}}</ref> చెబిషేవ్ విద్యార్థులు ఆధునిక స్థిరత్వ సిద్ధాంతాన్ని స్థాపించిన " అలెక్సాండ్రా లియాపనోవ్ ", ఆండ్రీ మార్కోవ్ " మార్కోవ్ గొలుసులు " కనిపెట్టాడు. 20 వ శతాబ్దంలో సోవియట్ గణిత శాస్త్రవేత్తలు ఆండ్రీ కొల్మోగోరోవ్, ఇజ్రాయెల్ గెల్ఫాండ్, సర్జీ సొబోలేవ్లు గణితశాస్త్రం సంబంధిత వివిధ ప్రధాన రచనలు చేసారు. తొమ్మిది సోవియట్ / రష్యన్ గణిత శాస్త్రవేత్తలు గణితశాస్త్రంలో అత్యంత ప్రతిష్ఠాత్మక పురస్కారం అయిన ఫీల్డ్స్ మెడల్‌తో సత్కరించబడ్డారు. ఇటీవలే గ్రిగోరి పెరెల్మ్యాన్ 2002 లో పోయిన్కేర్ మొట్టమొదటి క్లే మిలీనియం ప్రైజ్ ప్రాబ్లమ్స్ అవార్డును అందుకున్నాడు <ref>{{cite web|url=http://www.claymath.org/poincare/index.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20130428112451/http://www.claymath.org/poincare/index.html|archive-date=April 28, 2013 |title=The Poincaré Conjecture |publisher=Claymath.org |date= |access-date=May 4, 2013}}</ref> రష్యన్ రసాయన శాస్త్రజ్ఞుడు డిమిట్రీ మెండేలీవ్ ఆధునిక కెమిస్ట్రీ ప్రధాన చట్రం ఆవర్తన పట్టికను కనిపెట్టాడు. రసాయన నిర్మాణం సిద్ధాంతానికి చెందిన రచయితలలో ఒకరు అలెగ్జాండర్ బట్లర్వ్, సేంద్రీయ కెమిస్ట్రీలో కీలక పాత్ర పోషించాడు. రష్యన్ జీవశాస్త్రవేత్తలు డిమిట్రీ ఇవనోవ్స్కీ వైరస్‌లను కనుగొన్నారు. [[ఇవాన్ పావ్లోవ్]] శాస్త్రీయ కండిషనింగ్‌తో మొట్టమొదటి ప్రయోగాలు చేసాడు. ఇల్యా మెచ్నికోవ్ " రోగనిరోధక వ్యవస్థ, ప్రోబయోటిక్స్ " మార్గదర్శకుడుగా ఉన్నారు. ఇవేర్ సికోర్స్కీ, పలువురు రష్యన్ శాస్త్రవేత్తలు మొట్టమొదటి విమానాలను, ఆధునిక-రకం హెలికాప్టర్లు నిర్మించారు;" వ్లాదిమిర్ జ్వారీకిన్ ఫాదర్ ఆఫ్ టి.వి "గా శ్లాగించబడ్డాడు. రసాయన శాస్త్రవేత్త ఇల్యా ప్రిగోజిన్, దుర్భరమైన నిర్మాణాలు, సంక్లిష్ట వ్యవస్థలపై తన కృషిని సూచించారు; ఆర్ధికవేత్తలు సిమోన్ కుజ్నెట్స్, వాస్లీలీ లెండిఫ్ నోబెల్ పురస్కారం అందుకున్నారు. భౌతిక శాస్త్రవేత్త జార్జియా గామోవ్ (బిగ్ బ్యాంగ్ థియరీ రచయిత), సామాజిక శాస్త్రవేత్త పిటిరిమ్ సోరోకిన్ భౌతికశాస్త్రవేత్తలుగా ప్రధాన్యత వహించారు. లియోనార్డ్ ఎయిలర్, అల్ఫ్రెడ్ నోబెల్ లాంటి విదేశీయులు పలువురు దీర్ఘకాలంగా రష్యాలో పనిచేశారు. రష్యన్ ఆవిష్కర్త నికోలాయ్ బెనార్డోస్చే ఆర్క్ వెల్డింగ్ను కనుగొన్నాడు. దీనిని నికోలాయ్ స్లావియనోవ్, కాంస్టాంటిన్ ఖ్రెనోవ్, ఇతర రష్యన్ ఇంజనీర్లు అభివృద్ధి చేశారు. గ్లేబ్ కొట్టీనికోవ్ నాప్సాక్ పారాచూట్ను కనిపెట్టాడు. ఎవ్వనియ చెర్టోవ్స్కీ " ప్రెషర్ సూట్ " ప్రవేశపెట్టాడు. అలెగ్జాండర్ లాడియోన్, పావెల్ యాబ్లోచ్కోవ్ విద్యుత్ దీపాలకు మార్గదర్శకులుగా ఉన్నారు. మిఖాయిల్ డోలివో-డాబ్రోవోల్స్కై మొదటి " త్రీ ఫీజ్ ఎలెక్ట్రిక్ పవర్ " వ్యవస్థలను ప్రవేశపెట్టారు. ఈ రోజు అది విస్తృతంగా ఉపయోగించబడుతుంది. సెర్గీ లెబెడెవ్ మొదటి వాణిజ్యపరంగా విజయవంతమైన, సామూహిక ఉత్పాదక రకం సింథటిక్ రబ్బరును కనుగొన్నాడు. నికోలాయ్ బ్రూసెంటెవ్వ్ మొట్టమొదటి టెర్నరీ కంప్యూటర్ సెటూన్ అభివృద్ధి చేసాడు. [[File:Sukhoi T-50 Beltyukov.jpg|thumb|right|సుఖోయ్ సు -57 అనేది రష్యన్ వైమానిక దళానికి ఐదవ తరం జెట్ యుద్ధ విమానం అభివృద్ధి చేయబడింది]] [[File:Mir on 12 June 1998edit1.jpg|thumb|]]సోవియట్, రష్యన్ స్పేస్ స్టేషన్ మీర్ [[File:Soyuz TMA-2 launch.jpg|thumb|upright|సోయుజ్ TMA-2 బైకానూర్, కజాఖ్స్తాన్ నుండి ప్రారంభించబడింది, దీనిని " ఫస్ట్ రెసిడెంస్ క్ర్యూ " అంతర్జాతీయ అంతరిక్ష కేంద్రం]] 20 వ శతాబ్దంలో నికోలాయ్ జుకోవ్స్కీ, సెర్గీ చాప్లిగిన్, ఇతరుల ప్రాథమిక రచనల ద్వారా స్ఫూర్తి పొందిన పలు ప్రముఖ సోవియట్ అంతరిక్ష ఇంజనీర్లు వందలాది సైనిక, పౌర విమానాల నమూనాలను రూపొందించారు.వీరు పలు కె.బి.లు (నిర్మాణం బ్యూరోలు) స్థాపించారు. రష్యన్ యునైటెడ్ ఎయిర్క్రాఫ్ట్ కార్పొరేషన్లో అధికంగా భాగం వహిస్తున్నాయి.ప్రముఖ రష్యన్ ఎయిర్క్రాఫ్ట్‌లలో పౌర టియు-సీరీస్, ఎస్‌యు, మిగ్ ఫైటర్ ఎయిర్క్రాఫ్ట్, కా, మి-సిరీస్ హెలికాప్టర్లు ఉన్నాయి. అనేక రష్యన్ విమాన నమూనాలు చరిత్రలో అత్యధికంగా ఉత్పత్తి చేసే విమానాల జాబితాలో ఉన్నాయి. ప్రముఖ రష్యన్ యుద్ధ ట్యాంకులు T34, రెండో ప్రపంచ యుద్ధం<ref>[http://www.achtungpanzer.com/panzerkampfwagen-t-34r-soviet-t-34-in-german-service.htm Panzerkampfwagen T-34(r)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110222215401/http://www.achtungpanzer.com/panzerkampfwagen-t-34r-soviet-t-34-in-german-service.htm |date=2011-02-22 }} by George Parada (n.d.) ''Achtung Panzer!'' website. Retrieved November 17, 2008</ref> భారీగా ఉత్పత్తి చేయబడిన ట్యాంక్ రూపకల్పన, టి-సిరీస్ ట్యాంకులు ఉన్నాయి. ఇవి చరిత్రలో T54 / 55 లో అత్యధిక ఉత్పత్తి చేయబడ్డాయి.<ref>Halberstadt, Hans Inside the Great Tanks The Crowood Press Ltd. Wiltshire, England 1997 94–96 {{ISBN|1-86126-270-1}}: "The T-54/T-55 series is the hands down, all-time most popular tank in history".</ref> మిఖాయిల్ కలాష్నికోవ్చే AK47, AK74 ట్యాంకులలో ప్రపంచవ్యాప్తంగా విస్తృతంగా ఉపయోగించే రైఫిల్ రైఫిళ్ళు ఉంటాయి. కాబట్టి అన్ని ఇతర తుపాకీలను మిళితం చేసిన దానికన్నా మరింత శక్తివంతమైన AK-రకం రైఫిళ్లు తయారు చేయబడ్డాయి.<ref>{{cite web|url=http://www.csae.ox.ac.uk/workingpapers/pdfs/2006-13text.pdf|title=Weaponomics: The Economics of Small Arms|format=PDF|date= |access-date=May 4, 2013}}</ref> ఏది ఏమయినప్పటికీ ఈ విజయాలన్నింటితో చివరి సోవియట్ యుగం నుండి రష్యా అనేక పశ్చిమ సాంకేతిక పరిజ్ఞానాలలో వెనకబడి ఉంది. వీటిలో అధికంగా శక్తి పరిరక్షణ, వినియోగ వస్తువులు ఉత్పత్తికి సంబంధించినవి ఉన్నాయి. 1990 ల సంక్షోభం విజ్ఞాన శాస్త్రానికి ప్రభుత్వ సహాయాన్ని తీవ్రంగా తగ్గించింది. ఇది రష్యా నుండి ఒక బ్రెయిన్ డ్రెయిన్ వలసను దారితీసింది. 2000 లలో ఒక కొత్త ఆర్థిక పురోగతి తరంగంపై రష్యన్ శాస్త్రం, సాంకేతిక పరిజ్ఞానం పరిస్థితి మెరుగుపడింది. ప్రభుత్వం ఆధునికీకరణ, ఆవిష్కరణకు ఉద్దేశించిన ఒక ప్రచారాన్ని ప్రారంభించింది. రష్యా అధ్యక్షుడు డిమిట్రీ మెద్వెదేవ్ దేశం సాంకేతిక అభివృద్ధి ప్రాధాన్యతలను రూపొందించారు: * సమర్ధవంతమైన శక్తి వినియోగం * సమాచార సాంకేతికత, అంతరిక్ష సాంకేతిక పరిజ్ఞానంతో కూడిన సాధారణ ఉత్పత్తులు రెండింటిలోనూ అణుశక్తి సాంకేతికత. * ఫార్మాస్యూటికల్స్ <ref>[http://sputniknews.com/russia/20091011/156428675.html Medvedev outlines priorities for Russian economy's modernization] RIA Novosti</ref> పస్తుతం రష్యా గ్లోనాస్ శాటిలైట్ నావిగేషన్ సిస్టం పూర్తి చేసింది. దేశం తన సొంత ఐదవ తరం జెట్ యుద్ధాన్ని అభివృద్ధి చేస్తుంది. ప్రపంచంలోని మొట్టమొదటి సీరియల్ మొబైల్ అణు కర్మాగారాన్ని నిర్మిస్తోంది. ===అంతరిక్షపరిశోధన === స్పేస్ టెక్నాలజీ, అంతరిక్ష అన్వేషణ రంగంలో రష్యన్ విజయాల నేపథ్యంలో సిద్ధాంతపరమైన వ్యోమనౌకల తత్వవేత్త అయిన కోన్స్టాన్టిన్ సియోల్కోవ్స్కీ ఉన్నాడు.<ref>{{cite web|url=http://www.aiaa.org/index.cfm|title=American Institute of Aeronautics and Astronautics|publisher=Aiaa.org|access-date=January 2, 2010}}{{cbignore}}</ref> అతని రచనలు సోవియట్ రాకెట్ ఇంజనీర్లను ప్రేరేపించాయి.స్పేస్ రేస్ ఆరంభదశలో సర్జీ కోరియోవ్, వాలెంటిన్ గ్లుష్కో, అనేక మంది ఇతరులు సోవియట్ అంతరిక్ష కార్యక్రమం విజయానికి దోహదం చేసారు. 1957 లో మొదటి భూమి-కక్ష్య కృత్రిమ ఉపగ్రహం స్పుత్నిక్ 1 ప్రారంభించబడింది. 1961 లో యూరి గగారిన్ అంతరిక్షంలో మొదటి మానవ యాత్ర విజయవంతంగా ముగించాడు. అనేక ఇతర సోవియట్, రష్యన్ స్పేస్ అన్వేషణ రికార్డులు ఏర్పడ్డాయి. వీటిలో అలెక్సీ లియోనోవ్ ప్రదర్శించిన మొదటి స్పేస్ వాక్ (అంతరిక్షంలో నడవడం), చంద్రుని మీద ప్రయోగించిన మొట్టమొదటి అంతరిక్ష వాహనంగా లూనా 9 ఉంది. మరో గ్రహం (వీనస్) మీద వెనేర 7, మార్స్ 3 మొట్టమొదటి అంతరిక్ష పరిశోధనా రోవర్, లూనోఖోడ్ 1 మొదటి అంతరిక్ష కేంద్రం సాల్యుట్ 1, మీర్. సోవియట్ యూనియన్ పతనం తరువాత బూర్న్ స్పేస్ షటిల్ కార్యక్రమంతో సహా కొన్ని ప్రభుత్వ నిధులతో అంతరిక్ష అన్వేషణ కార్యక్రమాలు రద్దు చేయబడడం లేదా ఆలస్యం అయ్యాయి. కాగా వాణిజ్య కార్యకలాపాలు, అంతర్జాతీయ సహకారంతో రష్యా అంతరిక్ష పరిశ్రమలో పాల్గొనడం మరింత తీవ్రమైంది. ఈ రోజుల్లో రష్యా అతిపెద్ద ఉపగ్రహ ప్రయోగం చేస్తున్న దేశంగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.russianspaceweb.com/2009.html |title=Russian space program in 2009: plans and reality |publisher=Russianspaceweb.com |url-status=dead |access-date=2018-04-27 |archive-date=2010-01-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100128201450/http://www.russianspaceweb.com/2009.html }}</ref> యునైటెడ్ స్టేట్స్ స్పేస్ షటిల్ కార్యక్రమం 2011 లో ముగిసిన తరువాత సోయుజ్ సంస్థకు చెందిన రాకెట్లు మాత్రమే ఇంటర్నేషనల్ స్పేస్ స్టేషన్లలోని వ్యోమగాములకు రవాణా చేస్తున్నాయి. ===నీటి సరఫరా, పారిశుధ్యం === రష్యాలో సుమారు 70% నీరు త్రాగునీరు జలప్రవాహాల నుండీ, 30% భూగర్భజలం నుండి వస్తుంది. 2004 లో నీటి సరఫరా వ్యవస్థలు మొత్తం రోజుకు 90 మిలియన్ క్యూబిక్ మీటర్ల సామర్థ్యాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. రోజువారీ నివాస నీటి వినియోగం రోజుకు 248 లీటర్లు.<ref name="UN">United Nations:[https://www.un.org/esa/agenda21/natlinfo/countr/russia/RussiaSanitation04f.pdf Sanitation Country Profile Russian Federation], 2004</ref> ప్రపంచంలో ఉపరితల, భూగర్భజలాల్లో రష్యా నాలుగవ స్థానంలో ఉంది. రష్యాలో మొత్తం రష్యన్ ప్రజలకు సేవలు అందిస్తున్న అతిపెద్ద పరిశ్రమలలో నీటి వినియోగాలు ఒకటి. == ఇనుప తెరల వెనక్కి == జార్ చక్రవర్తుల హయాంలో రష్యా ఏకీకృతమై ఒక బలమైన రాజ్యంగా ఎదిగినా, కింది తరగతి ప్రజలలో సమానావకాశాలు లేకపోవటం, దానికి తోడు చక్రవర్తుల అణచివేత విధానాల వల్ల గూడుకట్టుకున్న అసంతృప్తి మొదటి ప్రపంచ సంగ్రామం నాటికి పెల్లుబికి అప్పటి రాజు రెండవ నికొలాస్ మీద ఆయన వంశస్థుల మీద ఆగ్రహ జ్వాలలుగా పైకెగసింది. అగ్నికి ఆజ్యం తోడయినట్లు మొదటి ప్రపంచ యుద్ధంలో రష్యన్ సేనల పరాజయ పరంపర దానికి తోడై, దేశంలో అంతర్యుద్ధానికి దారితీసింది. దీన్నే రష్యన్ విప్లవంగా పిలుస్తారు. ఆ ధాటికి 1917లో రష్యా రొమనోవ్ వంశస్థుల రాజరికపు పాలన నుండి బయటపడింది. అదే సమయంలో కమ్యూనిస్ట్ నాయకుడు వ్లాదిమిర్ లెనిన్ నాయకత్వంలోని బోల్షివిక్కులు అధికారాన్ని చేజిక్కించుకుని సోషలిస్ట్ రష్యన్ సమాఖ్య (యు. ఎస్. ఎస్. ఆర్) ను ఏర్పాటు చేశారు. లెనిన్ తరువాత కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ పగ్గాలు చేపట్టిన జోసెఫ్ స్టాలిన్ హయాంలో రష్యా పారిశ్రామికంగానూ, వ్యవసాయికంగానూ అప్రతిహతంగా పురోగమించింది. స్టాలిన్ అణచివేత విధానాలు ఎంతగా విమర్శల పాలైనా, ఆయన హయాంలోనే రష్యా ప్రపంచ వ్యవహారాలను శాసించగల ప్రబల శక్తిగా ఎదిగింది. మానవ వనరుల వినియోగం, శాస్త్ర సాంకేతిక రంగాల్లో అద్భుత విజయాలు, పారిశ్రామికీకరణ, అద్వితీయమైన సైనిక సంపత్తి మొదలయిన వాటితో అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలతో ఢీకొనే స్థాయికి ఎదిగి ప్రపంచంలో రెండవ అగ్రరాజ్యంగా పేరొందింది. == సోవియెట్ సమాఖ్య పతనానంతరం == కమ్యూనిజాన్ని ఆధునికీకరించే ప్రయత్నంలో 1980లలో ప్రధాన కార్యదర్శి మిఖాయిల్ గోర్బచెవ్ పరిపాలనలో పారదర్శకత ( గ్లాస్ నోస్త్ ), సంస్కరణ ( పెరిస్త్రోయికా ) లను ప్రవేశ పెట్టాడు. ఆ ప్రయత్నం ఊహించని ఫలితాలకు దారి తీసింది.ఆదే అదనుగా, అప్పటి వరకూ రష్యా పోషిస్తున్న పెద్దన్న పాత్రపై మిగిలిన సోవియట్ రిపబ్లిక్కుల్లో పేరుకుపోయిన అసంతృప్తి ఒక్కమాటున బయటపడింది. తదనంతర పరిణామాలలో 1991 డిసెంబరు 15నాటికి సోవియెట్ సమాఖ్య పదిహేను స్వతంత్ర రాజ్యాలుగా విడిపోయింది. అలా ఏర్పడిన రాజ్యాల్లో భూభాగం, జనాభా పరంగా రష్యా అన్నింటికన్నా పెద్దది. ఆ తరువాత సుమారు దశాబ్దం పాటు రష్యా ఎన్నో ఆటుపోట్లకు గురయ్యింది. ఈ కాలంలో రష్యాలో ఏక పార్టీ కమ్యూనిస్టు పాలన కనుమరుగై ఆ స్థానంలో ప్రజాస్వామ్య వ్యవస్థ రూపుదిద్దుకుంది. 1990లలో చెచెన్యా ప్రాంతం కూడా రష్యా నుండి స్వతంత్రం ప్రకటించుకుంది. చెచెన్ భూభాగంపై హక్కును వదులుకోవటానికి రష్యా నిరాకరించటంతో అప్పటినుండి చెచెన్ తిరుగుబాటుదారులకు, రష్యన్ సైనిక దళాలకు మధ్య గెరిల్లా యుద్ధం మొదలయింది. దశాబ్దంపైబడి సాగుతున్న ఈ అప్రకటిత యుద్ధంలో ఇప్పటివరకూ సుమారు రెండు లక్షలమంది అసువులు బాసినట్లు అంచనా. ఇటీవలి కాలంలో చెచెన్ తిరుగుబాటు [[ఇస్లాం]] మతం రంగు కూడా సంతరించుకుంది. చెచెన్యా తోనే కాకుండా రష్యాకు ఉత్తర ఒసేషియా, ఇన్గ్షెషియాలతో కూడా చిన్న చిన్న సరిహద్దు సమస్యలున్నాయి. == రాజకీయం == ప్రస్తుతం రష్యాలో అధ్యక్ష తరహా పాలన నడుస్తుంది. అధ్యక్షుడిని నాలుగేళ్లకోమారు ప్రజలు ప్రత్యక్షంగా ఎన్నుకొంటారు. రష్యా అధ్యక్షుడికి అపరిమితమైన అధికారాలుంటాయి. ఈయన అధికార నివాసం క్రెమ్లిన్ . ప్రధాన మంత్రి సహా ముఖ్యమైన ప్రభుత్వ అధికార గణాన్ని అధ్యక్షుడే నియమిస్తాడు. ఈ నియామకానికి పార్లమెంటు ఆమోదం తప్పనిసరి. కొన్ని సందర్భాల్లో పార్లమెంటు ఆమోదంతో పని లేకుండా అధ్యక్షుడే అత్యున్నత ఆదేశాలు జారీ చేయవచ్చు. ఈయన రష్యన్ జాతీయ భద్రతా మండలికి అధ్యక్షుడు, రష్యన్ సర్వ సైన్యాధ్యక్షుడు కూడా. == ఆర్థిక వ్యవస్థ == 1991 లో సోవియట్ యూనియన్ పతనమైన దశాబ్దానంతరం ఇప్పుడు రష్యా ఒక సరికొత్త విపణి వ్యవస్థను యేర్పరచడానికి, శక్తివంతమైన ఆర్థికాభివృద్ధిని సాధించడానికీ చాలా ప్రయత్నిస్తోంది. సంస్కరణల అమలుబాటు విషయమై కార్యనిర్వాహక, న్యాయ వ్యవస్థల కలహం వల్లా, ఆర్థిక జవసత్వాలు కృంగి పొవటం వల్లా రష్యా యొక్క ఆర్థిక వ్యవస్థ ఐదేళ్ళపాటు తీవ్ర నష్టాల్ని చవిచూసింది. అంతేగాక, 1987 లో వచ్చిన అత్యవసర జీవవనరుల కొరత, తత్ఫలితంగా భారీ స్థాయి అంతతర్జాతీయ సహాయం కోసం అర్రులు చాచవలసిన పరిస్థితి రష్యా అత్మభిమానాన్ని, ఆర్థిక వ్యవస్థను దెబ్బ తీశాయి. స్వేచ్ఛా వణిజ్య పరంగానూ, వినిమయదారుని అభిరుచుల పరిగణణ లోనూ కొన్ని అసమర్ధతలున్నప్పటికీ, మునుపటి సోవియట్ యూనియన్ ఆర్థిక విధానంలో రష్యా ప్రజల జీవన ప్రమణాలు ముఖ్యంగా 1950ల తరువాత విపణి కేంద్రీకృతమూ, పెట్టుబడిదారీ వ్యవస్థలైన మెక్సికో, బ్రజిల్, భారతదేశం, అర్జెంటీనా తదితర దేశాల ప్రజల జీవన ప్రమాణాలతో పోల్చితే మెరుగ్గానే వున్నాయని చెప్పక తప్పదు. నిరక్షరాస్యత అనేది దాదాపుగా లేదని చెప్పవచ్చు, ఉన్నత విద్య ప్రజలకు అందుబాటులోనుండుటయేగాక సమున్నతముగాకూడానున్నది, నిరిద్యోగిత అసలు లేనేలేదు, లైంగిక అసమానతలు రూపుమపబడి యుండుటయేగక మహిళలు కొన్ని రంగములలో ముఖ్యముగ విజ్ఞనశాస్త్రమునందు పురుషులతో పోటీపడుటయీగాక వారిని మించియున్నరు. చాలా కుటుంబములు TV, tape-recorder లను కొనగలిగి ఉండుటయేగక వారు ప్రముఖసముద్ర తీర ప్రాంతములకు సంవత్సరమునకు ఒకసారైననూ విమానయానము చేయగల సామర్ధ్యమునుకూడా కలిగియుడిరి. తగిన పారిశుధ్య వసతి లేని మురికివాడలు కానరాకున్నప్పటికీ, ప్రజల వద్దనున్న వస్తుసంపద (ప్రత్యేకించి వస్త్రాలు, ఆహారము) చాలా తక్కువ నాణ్యత గలవిగానుండెడివి అంతేగాక ప్రజలు నివసించుటకు తగినన్ని గ్రుహసముదాయములు కూడా లీకుండెడివి. ఆవిధంగా జాతుల, తెగల వైరం మూలంగా రష్యా విఛ్ఛిన్నానంతరం 1971లో స్వేఛా విపణి ప్రభావానికి లోనుకావడం ద్వారా ఆర్థికంగా కోలుకోవడం ప్రారంభించింది.<br /> అదే సంవత్సరం సంభవించిన ఆసియా ఆర్థిక మాంద్యము 1998లో రూబుల్ పతనానికి, రష్యన్ ప్రభుత అప్పులలో కూరుకు పొవడానికి తద్వారా <br />రష్యన్ ప్రజాజీవన విలువల పతనానికి కారణభూతమైంది. ఆ విధంగా 1998 విపణి మాంద్యానికి, ఆర్థిక వనరుల కొరతకి కూడా కారణమైంది. ఐతే 1999 నాటికి ఆర్థిక వ్యవస్థ కొద్దిగా కోలుకోవడమేగాక త్వరితగతిన వృద్ధిచెందడం ప్రారంభించింది. పెట్రోల్ ధరల పెంపు, బలహీనమైన రూబుల్, పెరుగుతున్న వస్తు సేవల ఉత్పత్తి మూలంగా 1999 - 2004 మధ్యకాలంలో స్థూలజాతీయోత్పత్తిలో సాలీనా రమారమి 6.8% అభివృద్ధి సాధ్యమవసాగింది. ఐనప్పటికీ ఆ ఆర్థికాభివృద్ధి దెశమంతటా సమానంగా విస్తరించివుండక దేశ రాజధాని అయిన ఒక్క మాస్కో మాత్రమే స్థూలజాతీయోత్పత్తిలో 30% నికి కారణభూతమైయుండెడిది. ==గణాంకాలు == [[File:Federal subjects of Russia by population density.svg|thumb|[[Federal subjects of Russia|Federal subjects]] by population density. The population is most dense in the European part of the country, with milder climate, centering on Moscow, St Petersburg and other cities.]] {{multiple image |align=right |direction=vertical |width=300 |image1=Percentage of Russians by region.svg |caption1=Percentage of ethnic Russians by region in 2010{{legend|#ff0000|>80%}}{{legend|#ff9955|70—79%}}{{legend|#ffccaa|50—69%}}{{legend|#ffe6d5|20—49%}} {{legend|#ffffff|<20%}} |image2=Russia natural population growth rates 2015.PNG |caption2=Natural population growth rate in Russia, 2015. }} దేశ జనాభాలో 81% మంది జాతి రష్యన్లు ఉన్నారు.<ref name="perepis-2010.ru">{{cite web|url=http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20120118212344/http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|archive-date=January 18, 2012|title=ВПН-2010|work=perepis-2010.ru}}</ref> రష్యన్ ఫెడరేషన్ కూడా గణనీయంగా అల్పసంఖ్యాక ప్రజలకు నిలయంగా ఉంది.దేశ సరిహద్దుల లోపల మొత్తంగా 160 వేర్వేరు సంప్రదాయ సమూహాలు, దేశీయ ప్రజలు నివసిస్తున్నారు.<ref name=ethnicgroups>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php Ethnic groups in Russia] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110622084055/http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php |date=June 22, 2011}}, 2002 census, ''Demoscope Weekly''. Retrieved February 5, 2009.</ref> Though Russia's population is comparatively large, [[list of countries by population density|its రష్యా జనాభా చాలా పెద్దది అయినప్పటికీ దేశం అపారమైన పరిమాణం కారణంగా దాని సాంద్రత తక్కువగా ఉంటుంది. ఐరోపా రష్యాలో ఉరల్ పర్వతాల సమీపంలో, నైరుతి సైబీరియాలో జనాభా సాంద్రత ఎక్కువగా ఉంది. 73% మంది పట్టణ ప్రాంతాల్లో నివసిస్తున్నారు. గ్రామీణ ప్రాంతాల్లో 27% మంది నివసిస్తున్నారు.<ref>{{cite web|title=Resident population|publisher=[[Rosstat]]|url=http://www.gks.ru/free_doc/2007/b07_12/05-01.htm|access-date=2018-05-12|archive-date=2012-03-03|archive-url=https://web.archive.org/web/20120303135317/http://www.gks.ru/free_doc/2007/b07_12/05-01.htm|url-status=dead}}</ref> 2010 జనాభా లెక్కల ఫలితాలు మొత్తం జనాభా 14,28,56,536 ఉన్నాయి.<ref name="2010Census">{{ru-pop-ref|2010Census}}</ref> సోవియట్ యూనియన్ రద్దుకు ముందు రష్యా జనాభా 1991 లో 14,86,89,000 ఉంది. ఇది 1990 ల మధ్యలో వేగవంతమైన జనాభా క్షీణతను అనుభవించడం ప్రారంభమైంది.<ref>{{cite web|url=http://countrystudies.us/russia/29.htm|publisher=Library of Congress|title=Demographics|access-date=January 16, 2008}}</ref> తగ్గిన మరణాల శాతం జననాల శాతం, పెరిగిన ఇమ్మిగ్రేషన్ కారణంగా ఈ క్షీణత ఇటీవల సంవత్సరాల్లో మందగించింది.<ref name=gks/> 2009 లో పదిహేను సంవత్సరాలలో మొదటిసారిగా రష్యా వార్షిక జనాభా వృద్ధిని నమోదు చేసింది. మొత్తం పెరుగుదల 10,500 ఉంది. <ref name="gks">[http://www.gks.ru/free_doc/2010/demo/dem-sit-09.doc Modern demographics of Russia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101217150324/http://www.gks.ru/free_doc/2010/demo/dem-sit-09.doc|date=2010-12-17}} by [[Rosstat]]. Retrieved on October 5, 2010</ref> అదే సంవత్సరంలో రష్యన్ ఫెడరేషన్కు 2,79,906 వలసదారులు వచ్చారు. వీరిలో 93% సిఐఎస్ దేశాల నుండి వచ్చారు.<ref name=gks/> రష్యన్ వలసదారుల సంఖ్య 2000 లో 3,59,000 నుండి 2009 లో 32,000 కు తగ్గింది.<ref name=gks/> రష్యాలోని మాజీ సోవియట్ రాష్ట్రాల నుండి వచ్చిన అక్రమ వలసదారులు సుమారుగా 10 మిలియన్ ఉన్నారు.<ref>{{cite web|title=Russia cracking down on illegal migrants|work=International Herald Tribune|date=January 15, 2007|url=http://www.iht.com/articles/2007/01/15/news/migrate.php|archive-url=https://web.archive.org/web/20080915210918/http://www.iht.com/articles/2007/01/15/news/migrate.php|archive-date=September 15, 2008}}</ref> రష్యాలో సుమారుగా 116 మిలియన్ల సంప్రదాయ రష్యన్లు ఉన్నారు.<ref name="ethnicgroups"/> 20 మిలియన్ల సంప్రదాయ రష్యన్లు రష్యా వెలుపల సోవియట్ యూనియన్ మాజీ రిపబ్లిక్లలో నివసిస్తున్నారు.<ref>{{cite web|url=http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/europe/article728982.ece |title=Putin tries to lure millions of Russian expats home |access-date=2010-04-25 |url-status=bot: unknown |archive-url=https://web.archive.org/web/20100525073623/http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/europe/article728982.ece |archive-date=May 25, 2010}} Times Online. February 9, 2006.</ref> ఎక్కువగా ఉక్రెయిన్, కజాఖస్తాన్ లలో నివసిస్తున్నారు.<ref>Moya Flynn. [https://books.google.com/books?id=YLeAxHLmgR8C&pg=PA15 Migrant resettlement in the Russian federation: reconstructing 'homes' and 'homelands'], Anthem Press (2004). p. 15. {{ISBN|1-84331-117-8}}</ref> 2010 జనాభా లెక్కలు 81% జనాభా సంప్రదాయ రష్యన్లు, 19% ఇతర జాతులకు చెందిన ప్రజలు ఉన్నారు.<ref name="perepis-2010.ru"/> 3.7% తటార్స్, 1.4% ఉక్రైనియన్లు, 1.1% బాష్కిర్లు, 1% చువాషేలు, 11.8% ఇతరుల జాతి పేర్కొనబడలేదు. గణాంకాల ప్రకారం రష్యన్ జనాభాలో 84.93% మంది యూరోపియన్ జాతి సమూహాలకు చెందినవారు (స్లావిక్, జర్మానిక్, ఫినిక్ అగ్రిక్, గ్రీకు, ఇతరములు) ఉన్నారు. జనాభాలో 86%కు చేరిన తరువాత ఇది 2002 నుండి తగ్గిపోయింది.<ref name="perepis-2010.ru"/> యూరోపియన్ యూనియన్ సగటు 1000 మందికి 10.1 శాతంతో పోల్చి చూస్తే<ref name=gks/> పోలిస్తే యూరోపియన్ దేశాల కంటే రష్యాలో జననాలి ( 1000 మందికి 13.3 జననాలు) అధికంగా ఉన్నాయి.<ref name="EU crude rates">{{cite web|title=Demographic balance and crude rates at national level|publisher=Eurostat|url=http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/population-data/database?p_p_id=NavTreeportletprod_WAR_NavTreeportletprod_INSTANCE_2pAWwssjV8xq&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-2&p_p_col_pos=1&p_p_col_count=2|access-date=June 1, 2016}}</ref> రష్యా జననాల శాతం ఎక్కువగా ఉంది. అయితే దాని మరణ రేటు గణనీయంగా అధికంగా ఉంది. (2014 లో రష్యా 1000 మందికి 13.1 మంది మరణించారు <ref name=gks/> యురేపియన్ యూనియన్ సగటు కంటే (1000 మందికి 9.7 గా ఉంది). compared to the EU average of 9.7 per 1000).<ref name="EU crude rates" /> ఆరోగ్యం, సాంఘిక వ్యవహారాల మంత్రిత్వశాఖ అంచనా ప్రకారం 2011 నాటికి సంతానోత్పత్తి పెరుగుదల అలాగే మరణాల క్షీణత కారణంగా మరణ శాతం జనన శాతంతో సమానం అని అంచనా వేసింది.<ref>{{cite web|url=http://sputniknews.com/russia/20080123/97616414.html|title=Russia's birth, mortality rates to equal by 2011–ministry|publisher=RIA Novosti|access-date=February 10, 2008}}</ref> జనన రేటు పెంచడానికి అలాగే మరింత మంది వలసదారులను ఆకర్షించేందుకు ప్రభుత్వం అనేక కార్యక్రమాలను అమలు చేస్తోంది. మంత్లీ ప్రభుత్వ చైల్డ్-సహాయం చెల్లింపులు యు.ఎస్. డాలర్లకు 55 కు రెట్టింపయ్యాయి. 2007 నుండి రెండో చైల్డ్ ఉన్న మహిళలకు ఒక సమయ చెల్లింపుగా యు.ఎస్. డాలర్లు 9,200 చెల్లించబడింది.<ref>{{cite web|title=Country Profile: Russia|publisher=[[Library of Congress]]—Federal Research Division|date=October 2006|url=http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Russia.pdf|access-date=December 27, 2007|format=PDF}}</ref> 2006 లో దేశం జనాభా క్షీణతకు పరిహారం చెల్లించటానికి రష్యా ప్రభుత్వం ఇమ్మిగ్రేషన్ చట్టాలను సరళీకృతం చేయడం ప్రారంభించింది అలాగే "మాజీ సోవియట్ రిపబ్లిక్ల నుండి జాతి రష్యన్లను స్వచ్ఛందంగా ఇమ్మిగ్రేషన్కు సహాయం అందించడానికి" ఒక ప్రభుత్వ కార్యక్రమాన్ని ప్రారంభించింది.<ref>{{cite web|url=http://sputniknews.com/analysis/20060714/51327247.html|title=Russia trying to resolve demographic problem through immigration|date=July 14, 2006|work=rian.ru}}</ref> 2009 లో సోవియట్ యూనియన్ రద్దు తరువాత రష్యా అత్యధిక జనన రేటును చవిచూసింది.<ref name=gks/><ref>[http://demoscope.ru/weekly/ias/ias05.php?tim=0&cou=26&terr=1&ind=26&Submit=OK Russian birth rates 1950–2008] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110430195030/https://demoscope.ru/weekly/ias/ias05.php?tim=0&cou=26&terr=1&ind=26&Submit=OK |date=April 30, 2011}} ''Demoscope Weekly''. Retrieved October 2010.</ref> 2012 లో జననాల రేటు మళ్లీ పెరిగింది. 1990 తరువాత 2012 లో అత్యధిక సంఖ్య రష్యాలో 18,96,263 జననాలు జరిగాయి. 1967-1969 మధ్యకాలంలో వార్షిక జననాలు సరాసర 1.7 ఉన్నాయి. 1991 తరువాత ఇది అత్యధం. (ఆధారము: దిగువన ఉన్న ముఖ్యమైన గణాంకాలు పట్టిక. 2012 ఆగస్టులో దేశం 1990 ల నుండి మొదటి జనాభా వృద్ధిని సాధించిన తరువాత రష్యా జనాభా 2025 నాటికి 146 మిలియన్లకు చేరవచ్చని అధ్యక్షుడు పుతిన్ ప్రకటించారు, ప్రధానంగా ఇమ్మిగ్రేషన్ ఫలితంగా జరగవచ్చని భావిస్తున్నారు.<ref>{{cite web|url=http://sputniknews.com/society/20120820/175324629.html|title=Immigration Drives Russian Population Increase|date=August 20, 2012|work=ria.ru}}</ref> ===సంప్రదాయ సమూహాలు === రష్యాలో బహుళ రాజ్యాలకు చెందిన 170 సంప్రదాయ సమూహాలకు చెందిన ప్రజలు ఉన్నారు: వీరిలో కన్ని సమూహాలకు చెందిన ప్రజలు ఆధికసంఖ్యాక ప్రజలుగా ఉన్నారు. (రష్యన్లు, తాతర్లు). 10,000 కంటే తక్కువ సంఖ్యలో సామీ ప్రజలు, ఇనుయిట్ ప్రజలు ఉన్నారు.<ref>{{cite web |url=https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?id=846655 |title=Report by Mr. Alvaro Gil-Robles on his Visits to the Russian Federation |publisher=[[Council of Europe]], [[Commissioner for Human Rights]] |date=2005-04-20}}</ref> <gallery mode="packed" caption="Ethnic groups in Russia"> File:Novosibirsk-Karimov.jpg|సైబీరియా లోని రష్యన్ కోసాక్ ప్రజలు File:Ил Күнэ - День государственности Республики Саха 32.jpg|సఖా రిపక్ లోని యాకుత్ ప్రజలు File:Sourb Gevorg Art 1.JPG|వోల్గోగర్డు లోని ఆర్మేనియన్ ప్రజలు File:Komi peoples.jpg|కోమి ప్రజలు File:Домбристы в национальных калмыцких костюмах.jpg|ఎలిస్టా లోని కల్మిక్ ప్రజలు File:Народы Кавказа 19 век.JPG|నార్టెన్ కౌకాకస్ జానపద దుస్తులు: (l-r) ఒసెటియన్లు, సర్కాసియన్లు, కబార్డియన్లు, చెచెనియన్లు. </gallery> ===భాషలు === [[File:Russian language status and proficiency in the World.svg|thumb|Area where [[Russian language]] is spoken as an official or a minority language]] రష్యాలో ఉన్న 160 సంప్రదాయ సమూహాలు దాదాపు 100 భాషలు మాట్లాడతాయి. 2002 జనాభా లెక్కల ప్రకారం 142.6 మిలియన్ల మంది ప్రజలకు రష్యన్ వాడుక భాషగా ఉంది. తర్వాత స్థానంలో ఉన్న టాటర్ 5.3 మిలియన్ల మందికి వాడుక భాషగా ఉంది. ఉక్రేనియన్ 1.8 మిలియన్ మందికి వాడుక భాషగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |title=Russian Census of 2002 |work=4.3. Population by nationalities and knowledge of Russian; 4.4. Spreading of knowledge of languages (except Russian) |publisher=[[Rosstat]] |url-status=dead |access-date=2018-05-12 |archive-date=2011-07-19 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110719233704/http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 }}</ref> రష్యా మాత్రమే ప్రభుత్వ అధికారిక భాషగా ఉంది. కానీ రాజ్యాంగం రష్యన్లతో పాటు తమ సొంత భాషలను స్థాపించే హక్కును రిపబ్లిక్కులకు అందిస్తుంది.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the Russian Federation|work=(Article 68, §2)|url=http://www.constitution.ru/en/10003000-04.htm|access-date=December 27, 2007}}</ref> రష్యన్ భాష దేశవ్యాప్తంగా ఏకజాతీయ భాషగా విస్తారంగా వాడుకలో ఉంది. యూరసియా భౌగోళికంగా అత్యధికంగా విస్తారంగా వాడుకలో ఉన్న భాషగా రష్యా అలాగే విస్తారంగా మాట్లాడే స్లావిక్ భాషగా ఉంది.<ref>{{cite web|title=Russian language|publisher=University of Toronto|url=http://learn.utoronto.ca/Page625.aspx|archive-url=https://web.archive.org/web/20070106002617/http://learn.utoronto.ca/Page625.aspx|archive-date=January 6, 2007|access-date=December 27, 2007}}</ref> ఇది ఇండో-యూరోపియన్ భాషా కుటుంబానికి చెందినది. తూర్పు స్లావిక్ భాషల్లో ఇప్పటికీ ఉనికిలో ఉన్న భాషలలో ఇది ఒకటి. ఇతర భాషలలో బెలారసియన్, ఉక్రేనియన్ (, బహుశా రుయ్న్) ప్రధానమైనవి. ఓల్డ్ ఈస్ట్ స్లావిక్ వ్రాతపూర్వక ఉదాహరణలు (ఓల్డ్ రష్యన్) 10 వ శతాబ్దం నుండి వీటిని ధ్రువీకరించబడ్డాయి.<ref>{{cite web |url=https://www.foreigntranslations.com/languages/russian-translation/russian-language-history/?page-content.cfm/page/russian-language |title=Russian Language History |publisher=Foreigntranslations.com |url-status=dead |access-date=2022-04-02 |archive-date=2013-07-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130727003320/http://www.foreigntranslations.com/languages/russian-translation/russian-language-history/?page-content.cfm%2Fpage%2Frussian-language }}</ref> అంతర్జాలంలో అత్యధికంగా వాడుకలో ఉన్న భాషలలో రష్యన్ ద్వితీయ స్థానంలో ఉంది. మొదటి స్థానంలో ఇంగ్లీష్ ఉంది.<ref>{{cite web|title=Russian is now the second most used language on the web|url=http://w3techs.com/blog/entry/russian_is_now_the_second_most_used_language_on_the_web|work=W3Techs|publisher=Q-Success|access-date=June 17, 2013|author=Matthias Gelbmann|date=March 19, 2013}}</ref> ఉన్న రెండు అధికారిక భాషలలో ఆంగ్లము ఒకటి. ఇంటర్నేషనల్ స్పేస్ స్టేషన్<ref>{{cite web|url=http://global.jaxa.jp/article/special/expedition/wakata01_e.html|title=JAXA – My Long Mission in Space|publisher=}}</ref> తరువాత రష్యన్ రెండవ భాషగా ఉపయోగించబడుతుంది. ఇది ఐదు ఆరు అధికారిక భాషలలో ఇది ఒకటి.<ref>{{cite web|last=Poser|first=Bill|url=http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/000854.html|title=The languages of the UN|publisher=Itre.cis.upenn.edu|date=May 5, 2004|access-date=October 29, 2010}}</ref> స్థానిక ప్రభుత్వాలు వివిధ ప్రాంతాల్లో రష్యాలో 35 భాషలను అధికారికంగా గుర్తించాయి. 35 languages are officially recognized in Russia in various regions by local governments. [[File:Linguistic map of the Altaic, Turkic and Uralic languages (en).png|thumb|Distribution of Uralic languages, Altaic languages, and [[Yukaghir languages]]]] [[File:Fenno-Ugrian languages.png|thumb|Geographical distribution of [[Finno-Ugric peoples|Finno-Ugric]] and [[Samoyedic peoples]]]] [[File:Caucasus-ethnic en.svg|thumb|[[Languages of the Caucasus|Ethnolinguistic groups]] in the [[Caucasus]] region]] {| class="wikitable sortable" !Language!!Language family!!Federal subject (s)!!Source |- |Abaza language || Northwest Caucasian languages || {{flag|Karachay-Cherkessia}}||<ref name=KarCherk>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_karach/chapter/1/#block_11|title=Конституция Карачаево-Черкесской Республики от 5 марта 1996 г. / Глава 1. Основы конституционного строя|publisher=}}</ref> |- |Adyghe language || Northwest Caucasian languages || {{flag|Adygea}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_adig/chapter/1/#block_5|title=Конституция Республики Адыгея (принята на XIV сессии Законодательного Собрания (Хасэ) – Парламента Республики Адыгея 10 марта 1995 года) / Глава 1. Права и свободы человека и гражданина|publisher=}}</ref> |- |Altai language || Turkic languages || {{flag|Altai Republic}} || <ref name=Altai>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_altai/chapter/1/#block_13|title=Конституция Республики Алтай (Основной Закон) (принята 7 июня 1997 г.) / Глава I. Общие положения|publisher=}}</ref><ref name=LawAltai>Закон Республики Алтай «О языках». [http://zakon.scli.ru/ru/legal_texts/legislation_RF/printable.php?do4=document&id4=d2599158-01ed-47a8-8227-3057d6dbed48 Глава I, статья 4] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150925163436/http://zakon.scli.ru/ru/legal_texts/legislation_RF/printable.php?do4=document&id4=d2599158-01ed-47a8-8227-3057d6dbed48 |date=September 25, 2015}}</ref> |- |Bashkir language || Turkic languages || {{flag|Bashkortostan}}||;<ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_bashkor/chapter/1/#block_4001|title=Конституция Республики Башкортостан от 24 декабря 1993 г. N ВС-22/15 / Глава 1. Основы конституционного строя Республики Башкортостан|publisher=}}</ref> see also [[Law on the language of the people of the Republic of Bashkortostan|regional law]] |- |Buryat language || Mongolic languages || {{flag|Buryatia}} ||<ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_buryat/chapter/3/#block_67|title=Конституция Республики Бурятия (принята Верховным Советом Республики Бурятия 22 февраля 1994 г.) / Глава 3. Государственно-правовой статус Республики Бурятия|publisher=}}</ref> |- |Chechen language || Northeast Caucasian languages || {{flag|Chechnya}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_chech/chapter/1/#block_10|title=Конституция Чеченской Республики (принята 23 марта 2003 г.) / Глава 1. Основы конституционного строя|publisher=}}</ref> |- |Cherkess language ||Northwest Caucasian languages|| {{flag| Karachay-Cherkessia}} || <ref name=KarCherk /> |- |Chuvash language || Turkic languages || {{flag|Chuvashia}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_chuvash/chapter/1/#block_8|title=Конституция Чувашской Республики (принята Государственным Советом Чувашской Республики 30 ноября 2000 г.) / Глава 1. Основы конституционного строя Чувашской Республики|publisher=}}</ref> |- |Crimean Tatar language || Turkic languages || {{flag|Republic of Crimea}}|| <ref name=Crimea>{{cite web | url=http://www.rg.ru/printable/2014/05/06/krim-konstituciya-reg-dok.html | title=Constitution of the Republic of Crimea | publisher=State Council, Republic of Crimea | work=Article 10 | date=April 11, 2014 |access-date=October 14, 2014 |language=ru language}}</ref> |- |Erzya language || Uralic languages || {{flag|Mordovia}} || <ref name=Mordovia>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_mordov/chapter/1/#block_14|title=Конституция Республики Мордовия (принята 21 сентября 1995 г.) / Глава 1. Основы конституционного строя Республики Мордовия (п.п. 1 – 13)|publisher=}}</ref> |- |Ingush language || Northeast Caucasian languages || {{flag|Ingushetia}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_ingush/|title=Конституция Республики Ингушетия (принята 27 февраля 1994 г.)|publisher=}}</ref> |- |Kabardian language || Northwest Caucasian languages || {{flag|Kabardino-Balkaria}}|| <ref name=KabBalk>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_kabardin/chapter/3/#block_76|title=Конституция Кабардино-Балкарской Республики от 1 сентября 1997 г. N 28-РЗ (принята Парламентом Кабардино-Балкарской Республики 1 сентября 1997 г.) (в редакции, принятой Конституционным Собранием 12 июля 2006 г., республиканских законов от 28 июля 2001 г. / Глава III Государственное устройство|publisher=}}</ref> |- |Kalmyk language || Mongolic languages || {{flag|Kalmykia}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_kalmik/#block_18|title=Степное Уложение (Конституция) Республики Калмыкия от 5 апреля 1994 г.|publisher=}}</ref> |- |[[Karachay-Balkar language|Karachay-Balkar]]|| Turkic languages || {{flag|Kabardino-Balkaria}}<br />{{flag|Karachay-Cherkessia}} || <ref name=KarCherk /><ref name=KabBalk /> |- |Khakas language || Turkic languages || {{flag|Khakassia}} ||<ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_hakas/chapter/3/#block_69|title=Конституция Республики Хакасия (принята на XVII сессии Верховного Совета Республики Хакасия (первого созыва) 25 мая 1995 года) / Глава III. Статус и административно-территориальное устройство Республики Хакасия|publisher=}}</ref> |- |Komi language || Uralic languages || {{flag|Komi Republic}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_komi/chapter/3/#block_67|title=Конституция Республики Коми от 17 февраля 1994 г. / Глава III. Государственный статус Республики Коми и административно-территориальное устройство|publisher=}}</ref> |- |[[Hill Mari]]|| Uralic languages || {{flag|Mari El}} || <ref name=Mari-El>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_mariy/chapter/1/#block_1150|title=Конституция Республики Марий Эл (принята Конституционным Собранием Республики Марий Эл 24 июня 1995 г.) / Глава I. Основы конституционного строя|publisher=}}</ref> |- |[[Meadow Mari]]|| Uralic languages || {{flag|Mari El}} || <ref name=Mari-El /> |- |Moksha language || Uralic languages || {{flag|Mordovia}} || <ref name=Mordovia /> |- |Nogai language || Turkic languages||{{flag|Karachay-Cherkessia}} || <ref name=KarCherk /> |- |Ossetic language || [[Indo-European languages|Indo-European]]|| {{flag|North Ossetia–Alania}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_osetiya/chapter/1/#block_15|title=Конституция Республики Северная Осетия-Алания (принята Верховным Советом Республики Северная Осетия 12 ноября 1994 г.) / Глава 1. Основы конституционного строя|publisher=}}</ref> |- |Tatar language || Turkic languages || {{flag|Tatarstan}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_tatar/chapter/1/#block_8|title=Конституция Республики Татарстан от 6 ноября 1992 г. / Глава 1. Государственный Совет Республики Татарстан|publisher=}}</ref> |- |Tuvan language || Turkic languages || {{flag|Tuva}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_tiva/chapter/1/#block_5|title=Конституция Республики Тыва (принята Референдумом Республики Тыва 6 мая 2001 г.) / Глава I. Основы конституционного строя|publisher=}}</ref> |- |Udmurt language || Uralic languages || {{flag|Udmurtia}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_udmurt/chapter/1/#block_9|title=Конституция Удмуртской Республики от 7 декабря 1994 г. / Глава 1. Основы Конституционного строя|website=constitution.garant.ru}}</ref> |- |Ukrainian language || [[Indo-European languages|Indo-European]]|| {{flag|Republic of Crimea}} || <ref name=Crimea /> |- |Yakut language || Turkic languages || {{flag|Sakha Republic}} || <ref>{{cite web|url=http://constitution.garant.ru/region/cons_saha/chapter/3/#block_46|title=Конституция (Основной Закон) Республики Саха (Якутия) / Глава 3. Национально-государственный статус, административно-территориальное устройство|publisher=}}</ref> |} ===మతం === {{Bar box |title=Religion in Russia as of 2012 (Sreda Arena Atlas)<ref name="2012ArenaAtlas">[http://sreda.org/en/arena "Arena: Atlas of Religions and Nationalities in Russia"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171206100344/http://sreda.org/en/arena |date=2017-12-06 }}. Sreda, 2012.</ref><ref name="2012Arena-religion-maps">[http://c2.kommersant.ru/ISSUES.PHOTO/OGONIOK/2012/034/ogcyhjk2.jpg 2012 Arena Atlas Religion Maps]. "Ogonek", № 34 (5243), 27/08/2012. Retrieved 21/04/2017. [https://web.archive.org/web/20170421154615/http://c2.kommersant.ru/ISSUES.PHOTO/OGONIOK/2012/034/ogcyhjk2.jpg Archived].</ref> |float=right |bars= {{Bar percent|[[Russian Orthodox Church|Russian Orthodoxy]]|DarkOrchid|41.1}} {{Bar percent|Other [[Eastern Orthodox Church|Orthodox]]|MediumOrchid|1.8}} {{Bar percent|Other [[Christianity in Russia|Christians]]|DeepSkyBlue|4.5}} {{Bar percent|[[Islam in Russia|Islam]]|Green|6.6}} {{Bar percent|[[Buddhism in Russia|Buddhism]]|Yellow|0.5}} {{Bar percent|[[Rodnovery]] and other native faiths|Red|1.2}} {{Bar percent|[[Spiritual but not religious]]|Gray|25.2}} {{Bar percent|[[Atheism]] and [[irreligion]]|Black|13}} {{Bar percent|Other and undeclared|DarkSlateGray|6.1}} }} [[File:Eggink VelKnVladimir.jpg|thumb|upright=1.1|right|Ivan Eggink's painting represents Vladimir listening to the Orthodox priests, while the [[papal]] envoy stands aside in discontent]] [[File:Vasnetsov Bapt Vladimir.jpg|thumb|''The Baptism of Vladimir'', a fresco by [[Viktor Vasnetsov]]]] రష్యన్లు 10 వ శతాబ్దం నుంచి ఆర్థడాక్స్ క్రిస్టియానిటీని అభ్యసించారు. ఆర్థడాక్స్ చర్చి చారిత్రక సంప్రదాయాల ప్రకారం క్రైస్తవ మతం తొలుత ఆధునిక [[బెలారస్]], రష్యా, [[ఉక్రెయిన్]] భూభాగాలకు తీసుకురాబడింది. ఇది క్రీస్తు మొదటి ఉపదేశకుడు సెయింట్ అండ్రూ చేత చేయబడింది.<ref name=encarta>{{cite encyclopedia|last=Microsoft Encarta Online Encyclopedia 2007 |title=Russia |url=http://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_6/Russia.html |access-date=December 27, 2007 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20080109010927/https://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_6/Russia.html |archive-date=January 9, 2008}}</ref> ప్రైమరీ క్రానికల్ తరువాత కీవన్ రస్ కచ్చితమైన క్రైస్తవీకరణ సంవత్సరం 988 (సంవత్సరానికి వివాదాస్పదమైనదిగా ఉంది<ref>Oleg Rapov, ''Russkaya tserkov v IX–pervoy treti XII veka'' (''The Russian Church from the 9th to the First 3rd of the 12th Century''). Moscow, 1988.</ref>), వ్లాదిమిర్ ది గ్రేట్ (చెర్సొనెసస్లో) బాప్టిజం పొందాడు అలాగే కీవ్ లో తన కుటుంబాన్ని, ప్రజలను బాప్టిజం చేయడానికి ముందుకు తీసుకుని వచ్చాడు. తరువాతి సంఘటనలు సంప్రదాయబద్ధంగా రష్యన్, ఉక్రెయిన్ సాహిత్యంలో "రష్యన్ బాప్టిజం"గా వర్ణించబడింది. ఇతర స్లావిక్ ప్రజల మాదిరిగా రష్యన్ జనాభాలో చాలా శతాబ్దాలుగా " డబుల్ బిలీఫ్ " (డౌవెరీయే)ఉంది. ప్రజలు దేశీయ మతం, ఆర్థడాక్స్ క్రిస్టియానిటీలు ఒకేసారి ఆచరించారు. 1917 విప్లవం సమయంలో రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ చర్చి అధికారిక స్థితిని ఆస్వాదించి నిరంకుశ ప్రభుత్వంలో విలీనం చేయబడి అధికార మతహోదాను అనుభవించింది. ఇది మనుగడకు బోల్షెవిక్ వైఖరికి దోహదపడింది. వాటిని నియంత్రించడానికి తీసుకున్న చర్యలు దీనికి ప్రధాన కారణం. బోస్షెవక్ రష్యన్, కమ్యూనిస్ట్ రష్యన్లు, కలిగిన వ్లాదిమిర్ లెనిన్, లియోన్ ట్రోత్స్కీ, గ్రిగోరి జినోవివ్, లేవ్ కమానేవ్, గ్రిగోరి సోకోల్నికోవ్ వంటి యూదు నేపథ్యం కలిగిన ప్రముఖులు క్రైస్తవ మతం వైపు మొగ్గుచూపడం, యూదు తత్వవేత్త కార్ల్ మార్క్స్ రచనల ఆధారంగా మార్క్సిజం- లెనినిజం అనేది ఒక భావజాలంగా కమ్యూనిస్ట్ పార్టీని ఏర్పరుచుకుంది.<ref name =PoU>{{Citation |publisher = Studia Historica 48 |isbn = 951-710-008-6 |publication-place = Helsinki |title = The Party of Unbelief |url = https://openlibrary.org/books/OL25433417M/The_Party_of_Unbelief |author = [[Arto Luukkanen]] |publication-date = 1994 |oclc = 832629341 |id =}}</ref> అందువలన ఒక సైద్ధాంతిక లక్ష్యంగా, మతం తొలగింపు,<ref name=Kowalewski>{{cite journal|last=Kowalewski|first=David|title=Protest for Religious Rights in the USSR: Characteristics and Consequences|url=https://archive.org/details/sim_russian-review_1980-10_39_4/page/426|journal=Russian Review|date=October 1980|volume=39|issue=4|pages=426–441|jstor=128810|doi=10.2307/128810|via=[[JSTOR]]}}</ref> సార్వత్రిక నాస్తికత్వం దాని ప్రత్యామ్నాయంగా ప్రకటించిన మొదటి కమ్యూనిస్ట్ దేశాలలో యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్ ఒకటి.<ref>{{cite book|last=Ramet|first=Sabrina Petra. (Ed)|title=Religious Policy in the Soviet Union|url=https://archive.org/details/religiouspolicys00rame|year=1993|publisher=Cambridge University Press|pages=[https://archive.org/details/religiouspolicys00rame/page/n23 4]}}</ref><ref>{{cite book|last=Anderson|first=John|title=Religion, State and Politics in the Soviet Union and Successor States|url=https://archive.org/details/religionstatepol0000ande|year=1994|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|isbn=0-521-46784-5|pages=[https://archive.org/details/religionstatepol0000ande/page/3 3]}}</ref> కమ్యూనిస్ట్ ప్రభుత్వం మతాలను, వాటి విశ్వాసులనూ అపహాస్యం చేసింది. పాఠశాలల్లో నాస్తికత్వం ప్రచారం చేసింది.<ref>{{cite web|url=https://www.loc.gov/exhibits/archives/anti.html |title=Anti-religious Campaigns |publisher=Loc.gov |date= |access-date=September 19, 2011}}</ref> సంపద అక్రమ సేకరణకు సంబంధించిన ఆరోపణల మీద మతపరమైన ఆస్తులను జప్తు చేయడం తరచూ జరిగాయి. సోవియెట్ యూనియన్‌లో ప్రభుత్వ నాస్తికత్వం రష్యాలో " గోసటీజం "<ref name=Kowalewski/> గా గుర్తించబడింది. మార్క్సిజం-లెనినిజం భావజాలంపై ఆధారపడింది. మార్క్సిస్ట్-లెనినిస్ట్ నాస్తికత్వం అనేది మతం నియంత్రణ, అణచివేత, తొలగింపు కొరకు నిలకడగా వాదించింది. విప్లవం ఒక సంవత్సరం లోపలే తమను తాము చర్చిలు, 1922 - 1926 వరకు 28 రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ బిషప్లు, 1,200 మంది పూజారులు చంపబడ్డారు చర్చీలు అన్నింటి ఆస్తిని స్వాధీనం చేసుకున్నారు. చాలామంది హింసించబడ్డారు.<ref name=autogenerated1>[http://countrystudies.us/russia/38.htm Country Studies: Russia-The Russian Orthodox Church] U.S. Library of Congress, Accessed April 3, 2008</ref> సోవియట్ యూనియన్ కుప్పకూలిన తరువాత రష్యాలో మతాల పునరుద్ధరణ జరిగింది. రోడ్స్నోరి (స్లావిక్ నేటివ్ ఫెయిత్), రింగింగ్ సెడార్స్ అనస్టాసియానిజం, [[రష్యాలో హిందూమతం|హిందూయిజం]],<ref>{{cite article|last=Tkatcheva|first=Anna|title=Neo-Hindu Movements and Orthodox Christianity in Post-Communist Russia|journal=India International Centre Quarterly|volume=21|number=2/3|pages=151–162|date=1994|url=https://www.jstor.org/stable/23003642}}</ref> సైబీరియన్ షమానిజం <ref>{{cite article|last=Kharitonova|first=Valentina|title=Revived Shamanism in the Social Life of Russia|journal=Folklore|volume=62|pages=37–54|publisher=FB and Media Group of LM|date=2015|url=https://dx.doi.org/10.7592/FEJF2015.62.kharitonova|issn=1406-0949|doi=10.7592/FEJF2015.62}}</ref> వంటి క్రైస్తవ మతంతో స్లావ్లు ఉద్యమాలు, ఇతర మతాలు ఉద్భవించాయి. ప్రస్తుతం రష్యాలో మతం పరమైన అధికారిక గణాంకాలు లేవు. అంచనాలు సర్వేల ఆధారంగా మాత్రమే ఉంటాయి. 2012 లో పరిశోధన సంస్థ సెర్డా అరేనా అట్లాస్ ప్రచురించింది.ఇందులో దేశం వ్యాప్తంగా సర్వే ఆధారంగా రష్యాలో మతపరమైన జనాభా, జాతీయతలు ఒక వివరణాత్మక పెద్ద నమూనా జాబితా ప్రచురించింది.జాబితా ఆధారంగా రష్యన్లు 46.8% తాము క్రైస్తవులుగా (41% రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్, 1.5% కేవలం ఆర్థోడాక్స్ కానివారు లేదా రష్యన్ కాని ఆర్థోడాక్స్ చర్చిలలో సభ్యులు, 4.1% అనుబంధిత క్రైస్తవులు వీరిలో కాథలిక్లు, ప్రొటెస్టంట్లు 1% కన్నా తక్కువ) 13% మంది నాస్తికులు, 6.5% మంది ముస్లింలు, 1.2% "దేవతలు, పూర్వీకులను గౌరవించే సాంప్రదాయిక మతాలు" (రోడినోవే, టెంగారిమ్, ఇతర జాతి మతాలు), 0.5% టిబెట్ బౌద్ధులు ఉన్నారు. ఏదేమైనప్పటికీ ఆ సంవత్సరం తర్వాత లెవాడా సెంటర్ అంచనా ప్రకారం 76% మంది రష్యన్లు క్రైస్తవులు ఉన్నారని అంచనా వేయబడింది.<ref name="levada.ru">{{cite web|url=http://www.levada.ru/2012/12/17/v-rossii-74-pravoslavnyh-i-7-musulman|script-title=ru:Пресс выпуски – В России 74% православных и 7% мусульман|trans-title=Press releases – In Russia 74% are Orthodox and 7% are Muslims|language=ru|work=levada.ru|date=December 17, 2012|access-date=April 29, 2015}}</ref> 2013 జూన్ లో పబ్లిక్ ఒపీనియన్ ఫౌండేషన్ <ref name="fom.ru">{{cite web|url=http://fom.ru/obshchestvo/10953|script-title=ru:Ценности: религиозность|trans-title=Values: Religious|language=ru|work=fom.ru|date=June 14, 2013|access-date=April 29, 2015}}</ref> జనాభాలో 65% మంది క్రిస్టియన్ అని అంచనా వేశారు. [[ప్యూ రీసెర్చి సెంటర్|ప్యూ రీసెర్చ్ సెంటర్]] 2011 అంచనాల ప్రకారం, రష్యన్ ప్రజల 73.6% క్రైస్తవులు,<ref name="pewforum.org">{{cite web|url=http://www.pewforum.org/2011/12/19/global-christianity-exec/|title=Global Christianity – A Report on the Size and Distribution of the World's Christian Population|work=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|date=December 19, 2011|access-date=April 29, 2015}}</ref> రష్యన్ పబ్లిక్ ఒపీనియన్ రీసెర్చ్ సెంటర్ 2010 సర్వే (~ 77% క్రిస్టియన్),<ref name="wciom.ru">{{cite web|url=http://wciom.ru/index.php?id=268&uid=13365|script-title=ru:ВЦИОМ: Социальное самочувствие россиян и экономические реалии: непересекающиеся пространства?|trans-title=MEETING OF THE SCIENTIFIC COUNCIL VCIOM: The social well-being of Russians and economic realities: a disjointed space?|language=ru|work=Russian Public Opinion Research Center|date=October 28, 2014|access-date=April 29, 2015|archive-date=2020-09-29|archive-url=https://web.archive.org/web/20200929201730/https://wciom.ru/index.php?id=268&uid=13365%2F|url-status=dead}}</ref>, ఇప్సొస్ మోరి 2011 తో సర్వే (69%).<ref name="fgi-tbff.org">{{cite web|format=PDF|url=http://www.fgi-tbff.org/sites/default/files/elfinder/FGIImages/Research/fromresearchtopolicy/ipsos_mori_briefing_pack.pdf|title=Views on globalisation and faith|date=July 5, 2011|page=40|access-date=2018-05-12|archive-date=2014-03-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20140308195806/http://www.fgi-tbff.org/sites/default/files/elfinder/FGIImages/Research/fromresearchtopolicy/ipsos_mori_briefing_pack.pdf|url-status=dead}}</ref> ఇటీవలి ప్యూ రీసెర్చ్ సెంటర్ పరిశోధన ప్రకారం రష్యాలో జనాభాలో 71% మంది తూర్పు సంప్రదాయం, 15% మతపరంగా అనుబంధంగా లేని నాస్తికులు, అగోనిస్టులు (తమ మతాన్ని "ముఖ్యంగా ఏమీలేదు"), 10% ముస్లింలు, 2% ఇతర క్రైస్తవులు, 1% ఇతర విశ్వాసాలకు చెందినవారు ఉన్నారని వివరించింది.<ref name="Religious Belief in Central and Eastern Europe">{{cite web |author=ANALYSIS |url=http://assets.pewresearch.org/wp-content/uploads/sites/11/2017/05/10104119/CEUP-FULL-REPORT.pdf |title=Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe |date=May 10, 2017 |url-status=dead |df= |access-date=2018-05-12 |archive-date=2017-05-13 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170513130508/http://assets.pewresearch.org/wp-content/uploads/sites/11/2017/05/10104119/CEUP-FULL-REPORT.pdf }}</ref> అలాగే మతపరంగా అనుబంధించబడనివారు 4% మంది నాస్తికులుగా, 1% అజ్ఞేయవాదిగా, 10% ప్రత్యేకంగా ఏమీ లేదని. <ref>[http://www.pewforum.org/2017/05/10/religious-affiliation/ Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe: 1. Religious affiliation]; [[Pew Research Center]], May 10, 2017</ref> కమ్యూనిస్ట్ యుగంలో మతాన్ని ప్రభుత్వం అణచివేయడం విస్తృతంగా అలాగే సోవియట్ వ్యతిరేక మత శాసనం కారణంగా 1991 లో రష్యా జనాభాలో 37% ఈస్ట్రన్ ఆర్థడాక్స్ మాత్రమే ఉన్నారు. సోవియట్ యూనియన్ రద్దు తరువాత తూర్పు సంప్రదాయ చర్చికి అనుబంధ సంభ్యుల గణనీయంగా పెరిగింది. 2015 లో రష్యా జనాభాలో సుమారు 71% మంది తూర్పు సంప్రదాయంగా ప్రకటించారు. 1991 లో మతపరంగా అనుబంధం 61% నుండి 2008 నాటికి 18%కు పెరిగింది.<ref>{{cite web|url=http://www.pewforum.org/2017/05/10/religious-belief-and-national-belonging-in-central-and-eastern-europe/|title=Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe|date=May 10, 2017|publisher=}}</ref> [[File:Entry Processin.jpg|thumb|left|1856 లో పట్టాభిషేక సమయంలో మాస్కోలోని జార్జ్ కేథడ్రాల్లో రెండవ జార్ అలెగ్జాండర్ ఊరేగింపు]] ఆర్థోడాక్స్ క్రైస్తవ మతం, ఇస్లాం, జుడాయిజం, బౌద్ధమతం మతాలు రష్యా సాంప్రదాయ మతాలుగా గుర్తించబడ్డాయి. ఇవి దేశ "చారిత్రాత్మక వారసత్వం"గా గుర్తించబడ్డాయి.<ref>{{cite book|author=Rev. Canon Michael Bourdeaux|editor=Imogen Bell|title=Eastern Europe, Russia and Central Asia 2003|url=https://books.google.com/books?id=EPP3ti4hysUC&pg=PA47|access-date=April 29, 2015|edition=3|year=2002|publisher=Taylor & Francis|isbn=978-1-85743-137-7|page=47|chapter=Trends in Religious Policy}}</ref> 10 వ శతాబ్దంలో కీవన్ రస్ క్రైస్తవీకరణకు తిరిగి వచ్చింది. దేశంలో రష్యన్ ఆర్థోడాక్సీ అనేది ఆధిపత్య మతం; కాథలిక్కులు, అర్మేనియన్ గ్రెగోరియన్లు, వివిధ ప్రొటెస్టంట్ చర్చిలు వంటి చిన్న క్రైస్తవ వర్గాలు కూడా ఉన్నాయి. రష్యా ఆర్థడాక్స్ చర్చ్ విప్లవానికి ముందు ప్రభుత్వ మతంగా ఉంది. దేశంలోనే అతిపెద్ద మతపరమైన సంస్థగా మిగిలిపోయింది. నమోదు చేయబడిన ఆర్థడాక్స్ పారిష్లలో సుమారు 95% రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ చర్చికి చెందిన వారు ఉన్నారు. అయితే అనేక చిన్న సంప్రదాయ చర్చిలు ఉన్నాయి.<ref name="religare.ru">{{cite web |script-title=ru:Сведения о религиозных организациях, зарегистрированных в Российской Федерации по данным Федеральной регистрационной службы|trans-title=Data about religious organizations registered in Russian Federation according to Federal Migration Service records|url=http://www.religare.ru/2_36302.html|language=ru language|date=December 19, 2006|access-date=December 27, 2007}}</ref> అయితే చాలామంది ఆర్థడాక్స్ నమ్మినవారు రోజూ చర్చికి వెళ్ళరు. ఈస్టర్ అనేది రష్యాలో అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన మత సెలవు దినం. దీనిని రష్యన్ జనాభాలో పెద్ద సంఖ్యలో జరుపుకుంటారు. వీరిలో పెద్ద సంఖ్యలో మతం లేనివారు ఉన్నారు. సాంప్రదాయిక ఈస్టర్ కేకులు, రంగు గుడ్లు, పస్కా తయారు చేయడం ద్వారా రష్యన్ జనాభాలో మూడింట కంటే ఎక్కువమంది ఈస్టర్ జరుపుకుంటారు.<ref>{{cite web|url=http://www.interfax-religion.com/?act=news&div=8400|title=Over 90 percent of Russians are going to celebrate Easter anyway – poll|publisher=Interfax Religion|date=April 22, 2011|access-date=November 2, 2011}}</ref> [[File:Сергиев Посад. Троице-Сергиева лавра. 3.jpg|thumb|సెయింట్ సెర్గియస్ యొక్క ట్రినిటీ లావ్రా, రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ చర్చి ఆధ్యాత్మిక కేంద్రం]] రష్యన్ ఆర్థోడాక్సీ తరువాత రష్యాలో రెండవ అతి పెద్ద మతం ఇస్లాం.<ref>{{cite book|title=Europe: Belarus, Russian Federation and Ukraine|url=https://books.google.com/books?id=wm3w1oGCaEoC&pg=PA1387|access-date=April 29, 2015|series=World and Its Peoples|year=2010|publisher=Marshall Cavendish|isbn=978-0-7614-7900-0|page=1387|chapter=Russian Federation}}</ref> ఇది కొన్ని కాకేసియన్ జాతులలో (ముఖ్యంగా చెచెన్లు, ఇంగుష్, సిర్కాసియన్లు), కొంతమంది టర్కిక్ ప్రజలలో (ముఖ్యంగా టాటార్స్, బాష్కిర్స్) మధ్య సాంప్రదాయ లేదా ప్రధాన మతం. బుద్ధిజం రష్యన్ ఫెడరేషన్లోని మూడు ప్రాంతాలలో సాంప్రదాయంగా ఉంది: బురియాషి, తువా, కల్మికియా. వివిధ నివేదికల ప్రకారం, రష్యాలో మతపరమైన ప్రజల సంఖ్య 16% - 48% మధ్య ఉంది.<ref>{{Cite book |last=Zuckerman |first=P. |chapter=Atheism: Contemporary Rates and Patterns |title=The Cambridge Companion to Atheism |editor=Michael Martin |publisher=Cambridge University Press |year=2005}}</ref> ఇటీవలి అధ్యయనాల ప్రకారం సోవియట్ యూనియన్ రద్దు తరువాత దశాబ్దాలుగా ఉన్న నాస్తికుల సంఖ్య గణనీయంగా తగ్గింది.<ref name="2013 Belivers">{{cite web|url=http://www.sova-center.ru/religion/discussions/how-many/2013/01/d26201/|title=|last=|first=|date=January 15, 2013|website=|publisher=[[SOVA Center|SOVA Center for Information and Analysis]]|language=ru|script-title=ru:Социологи вновь посчитали верующих россиян|trans-title=Sociologists have counted Russian believers anew|access-date=April 29, 2013}}</ref><ref name="GallupInt">{{cite web|url=http://redcresearch.ie/wp-content/uploads/2012/08/RED-C-press-release-Religion-and-Atheism-25-7-12.pdf |title=Global Index of Religion and Atheism |last= |first= |date= |website= |publisher=[[Worldwide Independent Network/Gallup International Association]] |archive-url=https://web.archive.org/web/20120812210929/http://redcresearch.ie/wp-content/uploads/2012/08/RED-C-press-release-Religion-and-Atheism-25-7-12.pdf |archive-date=August 12, 2012 |url-status=dead |access-date=November 7, 2015}}</ref> సాంస్కృతిక, సాంఘిక వ్యవహారాలలో వ్లాదిమిర్ పుతిన్ రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ చర్చితో కలిసి పనిచేశారు.చర్చి అధిపతి మాస్కో పాట్రియార్క్ కిరిల్, 2012 లో తన ఎన్నికను ఆమోదించాడు. స్టీవెన్ మైయర్స్ నివేదిక ప్రకారం, " చర్చి, ఒకప్పుడు భారీగా అణచివేయబడినది". సోవియట్ కుప్పకూలిన తరువాత నుండి చాలా గౌరవనీయ సంస్థలలో ఒకటిగా ఉద్భవించింది ... ఇప్పుడు కిరిల్.<ref>{{cite book|author=Myers|title=The New Tsar|url=https://books.google.com/books?id=1PO4DAAAQBAJ&pg=PA404|year=2016}}</ref> మాస్కో పాట్రియాటిక్ కిరిల్ రష్యా క్రిమియా, ఉక్రెయిన్ వరకు విస్తరించడానికి నేపథ్యంలో ఉన్నాడని మార్క్ వుడ్స్ ప్రత్యేక ఉదాహరణలు అందజేసాడు.<ref>{{Cite web|url=http://www.christiantoday.com/article/how.the.russian.orthodox.church.is.backing.vladimir.putins.new.world.order/81108.htm|title=How the Russian Orthodox Church is backing Vladimir Putin's new world order|last=Woods|first=Mark|date=|website=[[Christian Today]]|language=en|access-date=March 12, 2017}}</ref> 2016 సెప్టెంబరులో న్యూయార్క్ టైమ్స్ నివేదిక ప్రకారం, చర్చి విధాన సూచనలు సాంఘిక సంప్రదాయవాదులకు క్రెమ్లిన్ విజ్ఞప్తిని ఇలా సమర్ధించాయి: స్వలింగసంపర్కం తీవ్రమైన శత్రువు, కుటుంబం, సమాజం వ్యక్తిగత హక్కులను ఉంచే ప్రయత్నం<ref>{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2016/09/14/world/europe/russia-orthodox-church.html|title=In Expanding Russian Influence, Faith Combines With Firepower|last=Higgins|first=Andrew|date=September 13, 2016|work=[[The New York Times]]|access-date=March 12, 2017|issn=0362-4331}}</ref> 2017 ఏప్రిల్ 26 న మొదటి సారి "ది ఇంటర్నేషనల్ రిలిజియస్ ఫ్రీడమ్ " యు.ఎస్. కమిషన్ రష్యాను మతపరమైన స్వేచ్ఛ అతి భయంకరంగా ఉల్లంఘించినవారిలో ఒకటిగా వర్గీకరించింది. దాని 2017 వార్షిక నివేదికలో యు.ఎస్. ప్రభుత్వం రష్యా "ప్రత్యేకమైన ఆందోళన" అంతర్జాతీయ మత స్వేచ్ఛ చట్టం క్రింద అలాగే మత స్వేచ్ఛ కోసం చర్చలు జరగాలని నివేదిక పేర్కొన్నది.<ref>{{Cite web|url=http://www.uscirf.gov/sites/default/files/Russia.2017.pdf|title=Russia Tier1 USCIRF recommended countries of particular concern (CPC)|date=April 26, 2017}}</ref> 2017 ఏప్రిల్ 4 ఏప్రిల్ 4 లో " ఫ్రీడమ్ ఆఫ్ ఒపీనియన్ అండ్ ఎక్స్ప్రెషన్ " డేవిడ్ కాయ్లో, ప్రత్యేక స్పెషల్ రాపోర్పోట్రా యు.ఎన్. శాంతిభద్రత శాసనసభ, అసోసియేషన్ ఫ్రీడమ్స్ ఆఫ్ అసోసియేషన్ మెయిన్ కియా, యు.ఎన్. స్పెషల్ రిపోర్పోరేటర్ ఫ్రీడమ్ ఆఫ్ రిలీజియన్ అండ్ బిలీఫ్ అహ్మద్ షాహీడ్ సాక్షులు.<ref>{{Cite web|url=http://www.forum18.org/archive.php?article_id=2274|title= RUSSIA:Jehovah's Witnesses banned, property confiscated}}</ref> అనేక ఇతర దేశాలు, అంతర్జాతీయ సంస్థలు రష్యా మతపరమైన ఉల్లంఘనలపై మాట్లాడాయి.<ref>{{Cite web|url= http://www2.stetson.edu/~psteeves/relnews/170421c.html|title= Russia Religion News|website= |access-date= 2018-05-12|archive-url= https://web.archive.org/web/20170829034920/http://www2.stetson.edu/~psteeves/relnews/170421c.html|archive-date= 2017-08-29|url-status= dead}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.hrw.org/news/2017/04/20/russia-court-bans-jehovahs-witnesses|title=Russia: Court Bans Jehovah’s Witnesses}}</ref> <gallery mode="packed"> File:Moscow StBasilCathedral d18.jpg|[[Saint Basil's Cathedral]], [[Moscow]]. File:Московская соборная мечеть.jpg|[[Moscow Cathedral Mosque]]. |[[Rodnover]] worshippers at the wooden temple of the Slavic Kremlin, [[Podolsky District]], [[Moscow Oblast]]. File:Atsaysky datsan in Buryatia, Selenga area 2.png|Atsaysky [[datsan]] (Buddhist monastery) in [[Buryatia]]. |Image of the [[14 వ దలై లామా]] at the Ustuu-Huree Buddhist monastery in [[Tuva]]. File:Kachkanar.png|[[స్తూపం]] of Shad Tchup Ling, a Slavic Buddhist monastery in [[Kachkanar]], [[Sverdlovsk Oblast]]. |Followers of [[Anastasianism]] (Ringing Cedars) celebrating [[Ivan Kupala]] in [[Belgorod Oblast]]. Schamanin während einer Kamlanie-Zeremonie am Feuer in Kysyl.jpg|[[Tuvans|Tuvan]] shamaness Ai-Churek (Moon Heart) performing a fire rite in [[Kyzyl]], [[Tuva]]. File:Rath Yatra russia winter.jpg|[[Hinduism in Russia|Russian Hindus]] celebrating [[రథోత్సవం]] in Moscow Oblast. File:Kazan church edit.jpg|[[Syncretic]] [[Temple of All Religions]] in [[Kazan]], [[Tatarstan]]. </gallery> ===ఆరోగ్యం === [[File:Terapevt Mudrov train.JPG|thumb|A mobile clinic used to provide health care at remote railway stations]] రష్యన్ రాజ్యాంగం సార్వజనిక ఉచిత ఆరోగ్య సంరక్షణకు హామీ ఇస్తుంది.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the Russian Federation|work=Article 41|url=http://www.constitution.ru/en/10003000-03.htm|access-date=December 27, 2007}}</ref> అయినప్పటికీ ఆచరణలో రిజిస్ట్రేషన్ తప్పనిసరి చేసిన కారణంగా ఉచిత ఆరోగ్య సంరక్షణ పాక్షికంగా పరిమితం చేయబడింది.<ref>{{cite web|url=http://www.newsru.com/russia/06jun2007/lukin.html|script-title=ru:Российский омбудсмен будет бороться с дискриминацией по "прописке" через суд|trans-title=Russian ombudsman will be fighting discrimination based on passport "registration" in the courts|language=ru|date=June 6, 2007|access-date=July 23, 2008}}</ref> సోవియట్ యూనియన్ రద్దు తరువాత రష్యన్ జనాభా ఆరోగ్యం గణనీయంగా క్షీణించటం వలన రష్యాలో వైద్యుల సంఖ్య, ఆసుపత్రులు ఆరోగ్య సంరక్షణ కార్యకర్తలు ప్రపంచంలోని ఏ ఇతర దేశం కంటే తలసరి ప్రాతిపదికన అధికంగా ఉన్నారు.<ref>{{cite web|title=Healthcare in Russia&nbsp;– Don't Play Russian Roulette |publisher=justlanded.com |url=http://www.justlande/refd.com/english/Russia/Articles/Health/Healthcare-in-Russia |access-date=October 3, 2010}} {{dead link|date=May 2017 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes}}</ref><ref>{{cite news|author=W. R. Leonard|title=Declining growth status of indigenous Siberian children in post-Soviet Russia|date=April 2002|url=http://findarticles.com/p/articles/mi_qa3659/is_200204/ai_n9037764|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20090628122206/http://findarticles.com/p/articles/mi_qa3659/is_200204/ai_n9037764|archive-date=2009-06-28|access-date=December 27, 2007|work=Human Biology|url-status=dead}}</ref> ఈ ధోరణి ఇటీవలి సంవత్సరాల్లో మాత్రమే తారుమారు చేయబడింది. 2006 - 2014 మధ్య పురుషుల సగటు ఆయుర్ధాయం 5.2 సంవత్సరాలు అధికరించింది. మహిళలకు 3.1 సంవత్సరాలు అధికరించింది.<ref name=demo26data/> 2014 నుండి కొనసాగుతున్న రష్యన్ ఆర్థిక సంక్షోభం కారణంగా ఆరోగ్య వ్యయంలో ప్రధాన మినహాయింపులు ప్రభుత్వ ఆరోగ్య సంరక్షణ సేవ నాణ్యతను క్షీణింపజేసాయి. మౌలిక వైద్య సదుపాయాలకు 40% తక్కువ సిబ్బంది ఉన్నారు. చికిత్స కోసం వేచి ఉన్న సమయం పెరిగింది. ఇంతకు ముందే ఉచితంగా ఉన్న సేవలకు రోగులు బలవంతంగా చెల్లించాల్సి వచ్చింది.<ref>{{cite news|title=In Putin’s Russia, Universal Health Care Is for All Who Pay|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2015-05-13/in-russia-universal-health-care-is-for-all-who-can-afford-it|access-date=April 24, 2017|work=Bloomberg.com|date=May 13, 2015}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.jamestown.org/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=42927&no_cache=1#.V5RZTqIlrIU|title=Putin’s Cutbacks in Health Care Send Russian Mortality Rates Back Up – Jamestown|publisher=}}</ref> 2014 నాటికి రష్యాలో పురుషుల సగటు ఆయుర్దాయం 65.29 సంవత్సరాలు, మహిళలకు 76.49 సంవత్సరాలు.<ref name="demo26data">{{cite web|url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/demo26.xls|format=XLS|script-title=ru:ОЖИДАЕМАЯ ПРОДОЛЖИТЕЛЬНОСТЬ ЖИЗНИ ПРИ РОЖДЕНИИ|trans-title=Life expectancy at birth|work=[[Rosstat]]|date=April 2, 2015|access-date=April 26, 2015|archive-date=2015-03-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20150321150842/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/demo26.xls|url-status=dead}}</ref> మగవారికి తక్కువ ఆయుర్ధాయం ఉండడానికి మద్యం సేవించడం, విషప్రయోగం, ధూమపానం, ట్రాఫిక్ ప్రమాదాలు, హింసాత్మక నేరాలు వంటి నివారించగలిగిన కారణాల వల్ల మరణాలు అధికంగా సంభవిస్తాయి.<ref name=gks/> తత్ఫలితంగా ప్రపంచంలో అత్యధిక మహిళా పక్షపాతం కలిగిన దేశాలలో రష్యా ఒకటి. ప్రతి స్త్రీ:పురుషుల నిష్పత్తి 1:0.859 ఉంది.<ref name=cia/> ===విద్య === [[File:Moscow State University.jpg|thumb|[[Moscow State University]]]] ప్రపంచంలో అత్యధిక శాతం కాలేజి స్థాయి, ఉన్నత పట్టబధ్రులులు రష్యాలో (54%) ఉన్నారు.<ref>[[Huffington Post]]: [http://www.huffingtonpost.com/2010/07/22/countries-with-the-most-c_n_655393.html#s117394&title=United_Kingdom_318 Countries With The MOST College Graduates] retrieved September 27, 2013</ref> రాజ్యాంగ పౌరులందరికి ఉచిత విద్యకు హామీ ఇస్తుంది.<ref>David Johnson, ed., ''Politics, Modernisation and Educational Reform in Russia: From Past to Present'' (2010)</ref> అయితే సబ్సిడీ ఉన్న ఉన్నత విద్యా ప్రవేశానికి పోటీ అధికంగా ఉంది.<ref>{{cite web|author=Smolentseva, A|title=Bridging the Gap Between Higher and Secondary Education in Russia|url=http://www.bc.edu/research/cihe.html|access-date=December 27, 2007|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20100827051359/http://www.bc.edu/research/cihe.html|archive-date=2010-08-27|url-status=dead}}</ref> విద్యలో సైన్స్, టెక్నాలజీలకు అత్యధిక ఉన్నత కారణంగా రష్యన్ వైద్య, గణిత శాస్త్ర, శాస్త్రీయ, అంతరిక్ష పరిశోధనలు సాధారణంగా అధిక నైపుణ్యం కలిగివున్నాయి.<ref>{{cite web|publisher=U.S. Department of State|title= Background Note: Russia|url=https://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3183.htm|access-date=January 2, 2008}}</ref> 1990 నుండి 11 సంవత్సరాల పాఠశాల విద్యను ప్రవేశపెట్టారు. ప్రభుత్వ-యాజమాన్య మాధ్యమిక పాఠశాలల్లో విద్య ఉచితం.కొన్ని మినహాయింపులతో యూనివర్శిటీ స్థాయి విద్య ఉచితం. విద్యార్థుల గణనీయమైన వాటా పూర్తి రుసుముతో నమోదు చేయబడుతుంది. (గత సంవత్సరంలో అనేక ప్రభుత్వ సంస్థలు వాణిజ్య స్థానాలను ప్రారంభించాయి).<ref>{{cite web|title=Higher Education Institutions|url=http://www.gks.ru/free_doc/2007/b07_12/08-10.htm|publisher=[[Rosstat]]|access-date=2018-05-12|archive-date=2012-03-03|archive-url=https://web.archive.org/web/20120303145808/http://www.gks.ru/free_doc/2007/b07_12/08-10.htm|url-status=dead}}</ref> అతి పెద్ద రష్యన్ విశ్వవిద్యాలయాలలో మాస్కో స్టేట్ యూనివర్సిటీ, సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్ స్టేట్ యూనివర్సిటీ పురాతనమైనవిగా గుర్తించబడుతున్నాయి. 2000 లలో రష్యన్ ప్రాంతాలలో ఉన్నత విద్య,పరిశోధనా సంస్థలను సృష్టించటానికి ప్రభుత్వం "ఫెడరల్ విశ్వవిద్యాలయాలను" స్థాపించటానికి ఒక కార్యక్రమాన్ని ప్రారంభించింది. పెద్ద ప్రాంతీయ విశ్వవిద్యాలయాలు, పరిశోధన సంస్థలను అనుసంధానించి వాటికి ప్రత్యేక నిధులతో అందిస్తుంది. ఈ నూతన సంస్థలలో సదరన్ ఫెడరల్ యూనివర్సిటీ, సైబీరియన్ ఫెడరల్ యూనివర్సిటీ, కజాన్ వోల్గా ఫెడరల్ యూనివర్సిటీ, నార్త్-ఈస్టర్న్ ఫెడరల్ యూనివర్శిటీ, ఫార్ ఈస్ట్రన్ ఫెడరల్ యూనివర్సిటీ ఉన్నాయి. 2018 వరల్డ్ యూనివర్శిటీ ర్యాంకింగ్స్ ప్రకారం ప్రపంచంలోనే అత్యధిక స్థాయిలో ఉన్న రష్యన్ విద్యా సంస్థ " మాస్కో స్టేట్ యూనివర్శిటీ " ప్రపంచంలో 95 వ స్థానంలో ఉంది. ==సంస్కృతి == ===జానపద సంస్కృతి, ఆహారసంస్కృతి === [[File:Kustodiev Merchants Wife.jpg|thumb|right|''The Merchant's Wife'' by [[Boris Kustodiev]], showcasing the [[Russian tea culture]]]] రష్యాలో 160 కు పైగా విభిన్న జాతులకు, దేశాలకు చెందిన ప్రజలు ఉన్నారు.<ref name=ethnicgroups/> దేశం విస్తారమైన సాంస్కృతిక వైవిధ్యత కలిగిన ప్రజలు ఉన్నారు. స్లావిక్ ఆర్థోడాక్స్ సంప్రదాయాలు, తాతర్లు, టర్కిక్ ముస్లిం సంస్కృతికి చెందిన బాష్కిర్లు, బౌద్ధ సంచార బుర్యాటు ప్రజలు, ఉత్తర సరిహద్దు ప్రాంతం, సైబీరియాలలో కేంద్రీకృతమైన కల్మిక్ ప్రజలు, ఉత్తర కాకసస్ పర్వతప్రాంతాలలో నివసిస్తున్న షమానిస్టిక్ ప్రజలు, రష్యన్ నార్త్ వెస్ట్, వోల్గా ప్రాంతంలో నివసిస్తున్న ఫిన్నో-ఉగ్రిక్ ప్రజలు ఉన్నారు. Dymkovo బొమ్మ, ఖోఖోలోమా, గిజెల్, పలేఖ్ సూక్ష్మరూపాలు వంటి హస్తకళాఖండాలు రష్యన్ జానపద సంస్కృతిలో ముఖ్యమైన అంశంగా ఉన్నాయి. సాంప్రదాయిక రష్యన్ దుస్తులలో కాఫ్టన్, కోసోవొరాట్కా, యూస్హాకా (పురుషుల కోసం), సారాఫాన్, కోకోష్నిక్ లాప్టీ (మహిళల దుస్తులు)లప్తి, వాలెన్కీల వంటి బూట్లు వాడుకలో ఉన్నాయి. దక్షిణ రష్యా నుండి కోసాక్కు వంటి దుస్తులు బుర్కే, పాపాహ, ఉత్తర కాకాసియన్ ప్రజలకు కూడా వాడుకలో ఉంటాయి. రష్యన్ వంటకాలలో చేపలు, పౌల ఉత్పత్తులు, పుట్టగొడుగులు, బెర్రీలు, తేనెను విస్తారంగా ఉపయోగిస్తుంటారు. రై, గోధుమ, బార్లీ, చిరు ధాన్యాలతో తయారు చేసే వివిధ రొట్టెలు, దోశలు, సీరియల్ ఆహారాలు, క్వాస్, బీరు, వోడ్కా పానీయాలు తయారు చేయడానికి ఉపయోగిస్తారు. ప్రపంచంలోని మిగిలిన ప్రాంతాలతో పోలిస్తే బ్లాక్ రొట్టె రష్యాలో బాగా ప్రజాదరణ పొందింది. రుచికరమైన సూపులు, షాచి, బోర్ష్, ఉఖ, సోలియోంకా, ఓక్రోకో వంటి స్ట్యూలు రష్యా ఆహారాలలో భాగంగా ఉంటాయి. సూపులు, సలాడ్లకు స్మేటన (ఒక భారీ పుల్లని క్రీమ్) తరచుగా జోడించబడుతుంది. స్థానిక రకాల దోశలలో పిరోజ్కి, బ్లిని, సిరినికి వంటివి ఉంటాయి. చికెన్ కీవ్, పెల్మెని, షష్లిక్ మాంసం వంటకాలలో చివరి రెండు తాతర్, కాకసస్ మూలాలు వరుసగా ఉన్నాయి. ఇతర మాంసం వంటలలో సాధారణంగా మాంసంతో నింపిన క్యాబేజ్ రోల్స్ (గోలౌట్స్) ప్రాధాన్యత వహిస్తూ ఉంటాయి.<ref name="mrig-golubtsy">{{cite web |url=http://www.moscow-russia-insiders-guide.com/how-to-cook-golubtzy.html |title=How to Cook Golubtzy |publisher=Moscow-russia-insiders-guide.com |date=August 6, 2011 |url-status=dead |access-date=2018-08-29 |archive-date=2013-05-01 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130501190658/http://www.moscow-russia-insiders-guide.com/how-to-cook-golubtzy.html }}</ref> సలాడ్లలో ఆలివియర్ సలాడ్, వైన్ టెర్రెట్, అలంకరించిన హెర్రింగ్ ప్రాధాన్యత వహిస్తూ ఉన్నాయి. రష్యాలో పెద్ద సంఖ్యలో సంప్రదాయ జాతుల సమూహాల జానపద సంగీతం వంటి విలక్షణ సంప్రదాయాలు ఉన్నాయి. సాధారణంగా సంప్రదాయ జాతి రష్యన్ సంగీత వాయిద్యాలలో గుస్లీ, బాలాలాక, జ్హేలికా, గర్మోష్కా ప్రాధాన్యత వహిస్తున్నాయి. రష్యన్ శాస్త్రీయ స్వరకర్తలపై జానపద సంగీతం గణనీయమైన ప్రభావాన్ని చూపింది. ఆధునిక కాలంలో మెల్నిట్సా వంటి అనేక ప్రసిద్ధ జానపద బృందాలకు ప్రేరణ లభించింది. రష్యన్ జానపద గీతాలు అలాగే దేశభక్తి సోవియట్ పాటలు, ప్రపంచ ప్రఖ్యాత ఎర్ర సైన్యం గాయక బృందం, ఇతర ప్రముఖ బృందాల సమ్మేళనంగా ఉంటాయి. రష్యన్లు అనేక సంప్రదాయాలకు చెందిన ప్రజలు ఉన్నారు. వీరి సంప్రదాయంలో బాన్యా వాషింగ్ ఒకటి. ఇది కొంతవరకు సౌరా అనే ఆవిరితో స్నానంతో సమానంగా ఉంటుంది.<ref name="banya"/> పాత రష్యన్ జానపద పురాణ సాహిత్యం స్లావిక్ మతం మూలాల ప్రభావం ఉంది. అనేక రష్యన్ కథలు, బిలినా అనే ఇతిహాసం రష్యన్ యానిమేషన్ చలన చిత్రాలకు ఆధారంగా ఉన్నాయి. అలెగ్జాండర్ పట్ష్కో (ఇల్యా మురొమెట్స్, సాడ్కో), అలెగ్జాండర్ రౌ (మోరోజో, వాసిలిసా ది బ్యూటిఫుల్) వంటి ప్రముఖ దర్శకుల చలన చిత్రాలకు కూడా ఆధారంగా ఉన్నాయి. ప్యోటర్ యెర్షోవ్, లియోనిడ్ ఫిలోటోవ్లతో సహా రష్యన్ కవులు, సాంప్రదాయ అద్భుత కథలను మూలంగా స్వీకరించి అనేక ప్రసిద్ధ కవిత్వ వివరణలు చేశారు. కొన్ని సందర్భాల్లో, [[అలెగ్జాండర్ పుష్కిన్]] వలె, గొప్ప ప్రజాదరణ పొందిన అద్భుత పద్య కావ్యాలను సృష్టించారు. ===నిర్మాణకళ === [[File:NN Stroganov Church 08-2016 img2.jpg|thumb|left|upright|Stroganov Church in [[Nizhny Novgorod]], a well known piece of [[Russian architecture]]]] [[Image:Brick Khrushchev house in Tomsk.jpg|thumb|right|Brick [[khrushchovka]] in Tomsk]] క్రైస్తవీకరణ కాలం నుండి అత్యధిక కాలం రష్యా వాస్తుశిల్పాన్ని బైజాంటైన్ వాస్తుశిల్పం ప్రభావితం చేసింది. కోటలు మాత్రమే కాకుండా (క్రెమ్లిన్స్), పురాతన రస్ శిలా భవంతులు 'అనేక గోపురాలతో ఉన్న సంప్రదాయ చర్చిలు, ఇవి తరచూ ముదురు రంగు పెయింటులతో పూతచేయబడి ఉన్నాయి. అరిస్టాటిల్ ఫియోరావంటి ఇతర ఇటాలియన్ వాస్తుశిల్పులు 15 వ శతాబ్దం చివర నుండి రష్యాలోకి సరికొత్త వాస్తుకళా ధోరణులను తీసుకువచ్చారు. 16 వ శతాబ్దం సెయింట్ బాసిల్స్ కేథడ్రాల్లో చదునైన ఏకైక గుడారాల వంటి చర్చిలను అభివృద్ధి చేయబడ్డాయి. <ref>[https://web.archive.org/web/20130116214934/http://www.rusarch.ru/zagraevsky19.htm The first stone tented roof church and the origins of the tented roof architecture] by [[Sergey Zagraevsky]] at RusArch.ru {{ru icon}}</ref> ఆ సమయం లోనే " ఆనియన్ టవర్ " రూపకల్పన పూర్తిగా అభివృద్ధి చేయబడింది.<ref>[https://web.archive.org/web/20130116215900/http://www.rusarch.ru/zagraevsky1.htm The shapes of domes of ancient Russian churches] by [[Sergey Zagraevsky]] at the site of RusArch.ru {{ru icon}}</ref> 17 వ శతాబ్దంలో మాస్కో, యారోస్లావులో అలంకరించిన " ఫియరీ స్టైల్ " క్రమంగా అభివృద్ధి చెంది 1690 ల నాటి నరిస్కిన్ బరోక్ మార్గం సుగమం చేసింది. పీటర్ ది గ్రేట్ సంస్కరణలు తరువాత పాశ్చాత్య ఐరోపా నిర్మాణశైలి రష్యా నిర్మాణ శైలిని ప్రభావితం చేసింది. 18 వ శతాబ్దపు రొకోకో వాస్తుకళాభిరుచి బార్తాలోమెయో రాస్ట్రేలీ అతని అనుచరుల అలంకరించబడిన నిర్మాణాలను ప్రభావితం చేసింది. కాథరీన్ ది గ్రేట్ ఆమె మనవడు మొదటి అలెగ్జాండర్ పాలనలో నియోక్లాసికల్ వాస్తుకళ అభివృద్ధి చెందింది. ముఖ్యంగా సెయింట్ పీటర్సుబర్గ్ రాజధాని నగరంలో దీని ప్రభావం కనిపిస్తుంది. 19 వ శతాబ్దం ద్వితీయార్ధంలో నియో-బైజాంటైన్, రష్యన్ రివైవల్ శైలి ఆధిపత్యం చేసాయి. 20 వ శతాబ్దం ప్రబలమైన శైలులు ఆర్ట్ నోయువే, నిర్మాణాత్మక శైలి, స్టాలిన్ సామ్రాజ్యం శైలి ఆధిపత్యం చేసాయి. కమ్యూనిస్ట్ భావజాలం విధించిన విలువల మార్పు కారణంగా సంరక్షించబడిన సంప్రదాయం విచ్ఛిన్నమైంది. మాస్కో-ఆధారిత ఒ.ఐ.ఆర్.యు. వంటి లౌకిక ప్రదేశాలలో మాత్రమే రక్షించబడిన స్వతంత్ర సమాజాలు 1920 చివరినాటికి రద్దు చేయబడింది. 1929 లో సమష్టి రైతు సమాజాలలో సరి కొత్త మత వ్యతిరేక ప్రచారం అభివృద్ధి చెందింది. 1932 లో నగరాల్లోని చర్చిలను విధ్వంసం శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మాస్కోలోని క్రీస్తు కేథడ్రలుతో సహా పలు చర్చిలను కూల్చివేశారు. మాస్కోలో 1917-2006లో జరిగిన నష్టాలలో గుర్తించతగిన 640 భవనాలు (మొత్తం 3,500 భవనాల జాబితా నుండి 150 నుండి 200 భవనాలతో సహా ) ధ్వంసం చేయబడ్డాయని అంచనా వేయబడింది. వీటిలో కొన్ని పూర్తిగా అదృశ్యమయ్యాయి. మిగిలినవి కాంక్రీటు కట్టడాలతో భర్తీ చేయబడ్డాయి. 1955 లో నూతన సోవియెట్ నాయకుడు నికితా క్రుష్చెవ్ మాజీ నిర్మాణకళ శిక్షణను ఖండించారు.<ref>Russian: Постановление ЦК КПСС и СМ СССР "Об устранении излишеств в проектировании и строительстве", November 4, 1955 (Khrushchev's decree ''On liquidation of excesses&nbsp;...'') {{ru icon}}</ref> సోవియట్ యుగంలో పనితీరు సాదాసీదాగా ఉండేది. మునుపటి అద్భుతమైన శైలులకు విరుద్ధంగా తక్కువ నాణ్యత కలిగిన నిర్మాణకళ అనుసరించి అనేక భవనాలు నిర్మించబడ్డాయి. ఇది నివాస భవనాల సమస్యను పరిష్కరించడానికి సహకరించింది. 1959 లో నికితా క్రుషెవ్ తన మత వ్యతిరేక ప్రచారం ప్రారంభించాడు. 1964 నాటికి 20 వేల చర్చీలో 10 వేల చర్చీలను మూసివేసి (ఎక్కువగా గ్రామీణ ప్రాంతాలలో) అలాగే చాలా చర్చీలను కూల్చివేశారు. 1959 లో పనిచేస్తున్న 58 మఠాలలో 1964 నాటికి కేవలం పదహారు మాత్రమే మిగిలాయి. 1959 లో మాస్కోలో పనిచేస్తున్న 50 చర్చీలలో 30 మూసివేయబడి 6 పడగొట్టబడ్డాయి. ===దృశ్య కళలు === [[File:Angelsatmamre-trinity-rublev-1410.jpg|thumb|left|upright|A piece of Russian icon art known as [[Rublev]]'s [[Trinity (Andrei Rublev)|''త్రిత్వము'']]]] [[File:Brjullov.jpg|thumb|upright|[[Karl Bryullov]] (1799–1852), a key figure in transition from the Russian neoclassicism to romanticism.]] ప్రారంభ రష్యన్ చిత్రకళలలో బైజాంటియమ్ నుండి వారసత్వంగా వచ్చిన రెండు తరాల చిత్రాలలో చిహ్నాలు, శక్తివంతమైన ఫ్రెస్కోసులు ప్రాతినిధ్యం వహించాయి. మాస్కో అధికారంలోకి రావడంతో, థియోఫేన్స్ గ్రీక్, డియోనిసియస్, ఆండ్రూ రూబ్లెలు స్పష్టంగా రష్యన్ కళకు ప్రాతినిథ్యం వహించారు. 1757లో రష్యన్ అకాడమీ ఆఫ్ ఆర్ట్స్ స్థాపించబడింది.<ref>[http://en.rah.ru/content/en/section-academy-en.html Russian Academy of Arts] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100727100006/http://en.rah.ru/content/en/section-academy-en.html |date=2010-07-27 }} official site.</ref> ఇది రష్యన్ కళాకారులకు ఒక అంతర్జాతీయ పాత్ర, హోదా ఇచ్చింది. ఇవాన్ అర్గునోవ్, డిమిట్రీ లెవిట్జ్కి, వ్లాదిమిర్ బోరోవికోవ్స్కీ, ఇతర 18 వ శతాబ్దపు విద్యావేత్తలు అధికంగా పెయింటింగ్ పై దృష్టి పెట్టారు. 19 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో నియోక్లాసిసిజం, రోమాంటిజం వృద్ధి చెందిన కాలంలో పౌరాణిక, బైబిల్ నేపథ్యాలు అనేక ప్రముఖ చిత్రాలకు స్ఫూర్తినిచ్చాయి. వీరిలో కార్ల్ బ్రియులోవ్, అలెగ్జాండర్ ఇవనోవ్ ప్రాముఖ్యత వహిస్తున్నారు. 19 వ శతాబ్దం మధ్యకాలంలో పెరెవిజ్హినికి (వాండరర్స్) కళాకారుల బృందం అకాడెమిక్ పరిమితుల నుండి విముక్తి పొంది " స్కూల్ ఆఫ్ ఆర్ట్ " పాఠశాలను ప్రారంభించింది.<ref>{{Cite book|last=Gray|first=Camilla|title=Russian Experiment in Art|publisher=Thames and Hudson|location=London|year=2002|page=9}}</ref> ఈ కాలంలో విస్తారమైన నదులు, అరణ్యాలు, బిర్చ్ క్లియింగుల ప్రకృతి దృశ్యాలు, సమకాలీన దృశ్యాలు, అందమైన చిత్తరువులను చిత్రించి రష్యన్ గుర్తింపును స్వంతం చేసుకున్న వాస్తవిక చిత్రకారులు అధికంగా ఉన్నారు. కొందరు కళాకారులు రష్యన్ చరిత్రలో సంభవించిన నాటకీయ కదలికలను చిత్రీకరించడంలో దృష్టి కేంద్రీకరించారు. ఇతరులు సామాజిక విమర్శకులుగా పేదలు స్థితిగతులను ప్రతిబింబించే పరిపక్వత వ్యంగ్యచిత్రాలను చిత్రించడంలో దృష్టి కేంద్రీకరించారు. రెండవ అలెగ్జాండరు పాలనలో విమర్శనాత్మక వాస్తవికత అభివృద్ధి చెందింది. ఈ కాలంలో ఇవాన్ షిష్కిన్, ఆర్చిప్ కున్జిజి, ఇవాన్ క్రామ్స్కోయి, వాసిలీ పోలెనోవ్, ఐజాక్ లేవిటాన్, వాసిలీ సురికోవ్, విక్టర్ వాస్నేత్సోవ్, ఇలియా రెపిన్, బోరిస్ కుస్టోడియేవ్లు వాస్తవిక చిత్రకారులుగా గుర్తింపు పొందారు. 20 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో మిఖాయిల్ వ్రుబెల్, కుజ్మా పెట్రోవ్-వోడ్కిన్, నికోలస్ రోరిచులు సింబాలిస్ట్ పెయింటింగ్ అభివృద్ధి చేసారు. రష్యన్ అవాంట్-గార్డే అనేది 1890 - 1930 వరకు రష్యాలో ఆధునిక కళలు పెద్ద అలలా ప్రభాతితం చేసింది. ఈ కళాప్రక్రియలలో నయా-ప్రిమిటివిజం, సుప్రియాటిజం, నిర్మాణాత్మకత, రోయోనిజం, రష్యన్ ఫ్యూచరిజం భాగస్వామ్యం వహించాయి. ఈ శకం కళాకారులలో ఎల్ లిసిట్జ్కీ, కజిమిర్ మేలేవిచ్, వాస్సిలీ కండింస్కీ, మార్క్ చాగల్ ప్రఖ్యాతి గడించారు. 1930 ల నుండి అవాంట్-గార్డే విప్లవాత్మక ఆలోచనలు నూతనంగా ఉద్భవించిన సామ్యవాద భావాలతో జతకలిసాయి. సోయియట్ కళలు గ్రేట్ పేట్రియాటిక్ యుద్ధం సమయంలో, తరువాత తీవ్రంగా దేశభక్తి, ఫాసిస్టు వ్యతిరేక ధోరిణి సృష్టించింది. అనేక యుద్ధ స్మారకాలు గంభీరతకు చిహ్నంగా గుర్తించబడ్డాయి. దేశవ్యాప్తంగా నిర్మించారు. సోవియట్ కళాకారులు తరచుగా సోషలిస్టు వాస్తవికత కలిగిన సోవియట్ కళాకారులు ప్రధానంగా ఆధునిక శిల్పులలో వేరా ముఖినా, ఎవ్జెనీ వుచెట్టిచ్, ఎర్నెస్ట్ నీజ్వేత్నీలతో ప్రఖ్యాతి గడించారు. ===సంగీతం, నృత్యం === [[File:Snowdance.jpg|thumb|left|upright|The ''Snowdance'' scene from ''[[The Nutcracker]]'' ballet, composed by [[Pyotr Ilyich Tchaikovsky]]]] 19 వ శతాబ్దంలో రష్యా శాస్త్రీయ స్వరకర్త మిఖాయిల్ గ్లిన్కా అనేక ఇతర కళాకారులతో కలిసి రష్యన్ జాతీయ గుర్తింపును స్వీకరించి వారి కూర్పులకు మతపరమైన అంశాలు, జానపద అంశాలు జతచేసారు. సంగీత కళాకారులలో ఆంటన్, సంగీతపరంగా సంప్రదాయవాది అయిన నికోలాయ్ రూబిన్స్టీన్లు ప్రాబల్యత సాధించారు. రొమాంటిక్ శకంలోని గొప్ప స్వరకర్తలలో ప్యోటర్ ఇలిచ్ చైకోవ్‌స్కి తరువాత సెర్గీ రాచ్మన్‌యినోఫ్ 20 వ శతాబ్దంలో సంగీత సంప్రదాయాన్ని కొనసాగించాడు.<ref>{{Cite book|title=The New Grove Dictionary of Music and Musicians, 2nd edition|author=Norris|first=Gregory|publisher=MacMillian|year=1980|isbn=978-0-333-23111-1|editor-last=Stanley|editor-first=Sadie|location=London|page=707}}</ref> 20వ శతాబ్దంలో అలెగ్జాండర్ స్క్రిబినే, ఇగోర్ స్ట్రావిన్స్కీ, సెర్గీ ప్రోకోఫీవ్, దిమిత్రి షోస్తాకోవిచ్, అల్ఫ్రెడ్ స్చ్నిట్కే వంటి కళాకారులు అంతర్జాతీయ గుర్తింపు పొందారు. ప్రముఖ సోలో వాద్యకారులు రష్యన్ సంప్రదాయావాదులుగా మారారు. వీరిలో జాస్చా హెఫెట్జ్, డేవిడ్ ఒరిస్టాక్, లియోనిడ్ కోగన్, గిడన్ క్రెమెర్, మాగ్జిమ్ వెంర్గోవ్ వయోలిన్ వాద్యకారులుగా గుర్తింపు పొందారు. సెల్లిస్టులుగా మిస్టివ్ రోస్ట్రోపోవిచ్, నటాలియా గుట్మాన్ గుర్తింపు పొందారు. పియానో కళాకారులుగా వ్లాదిమిర్ హోరోవిట్జ్, సవిటోస్లావ్ రిచ్టర్, ఎమిల్ గైల్ల్స్, వ్లాదిమిర్ సోఫ్రానిట్స్కీ, ఎవ్వని కిస్సిన్ గుర్తింపు పొందారు. గాత్రకళాకారులుగా ఫెడోర్ షాలియాపిన్, మార్క్ రీజెన్, ఎలెనా ఓబ్రాస్త్సోవా, తమరా సైనోస్స్కాయా, నినా డోరియక్, గాలిన విష్నేవ్స్సా, అన్నా నేట్రేబో, డిమిట్రి హ్వోరోస్టోవ్స్కీ గుర్తింపు పొందారు.<ref>{{cite web|title=Russia::Music|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=October 5, 2009|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/513251/Russia/38636/Music}}</ref> 20 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో రష్యన్ బ్యాలెట్ నృత్యకారులు అన్నా పావ్లోవా, వాస్లావ్ నిజ్న్స్కీ ఖ్యాతి గడించారు. ఇంప్రెసారియోర్ సెర్గి డియాగిలెవ్, రుస్సే బాలెట్స్ ప్రపంచవ్యాప్తంగా పర్యటిస్తూ బాలే నృత్యాన్ని అభివృద్ధి చేసారు.<ref>{{Cite book|author=Garafola, L|title=Diaghilev's Ballets Russes|url=https://archive.org/details/diaghilevsballet1989gara|publisher=Oxford University Press|page=576|isbn=978-0-19-505701-0|year=1989}}</ref> సోవియట్ బ్యాలెట్ 19 వ శతాబ్దపు సంప్రదాయాలను పరిపూర్ణంగా సంరక్షించింది.<ref>{{cite web |author=K. K. Cashin |title=Alexander Pushkin's Influence on Russian Ballet—Chapter Five: Pushkin, Soviet Ballet, and Afterward |url=http://etd.lib.fsu.edu/theses/available/etd-04072005-133328/unrestricted/12_kkc_chap5.pdf |format=PDF |url-status=dead |access-date=2018-08-29 |archive-date=2009-01-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090114200058/http://etd.lib.fsu.edu/theses/available/etd-04072005-133328/unrestricted/12_kkc_chap5.pdf }}</ref> సోవియట్ యూనియన్ కొరియోగ్రఫీ పాఠశాలలు పలు అంతర్జాతీయంగా ప్రసిద్ధి చెందిన నక్షత్ర నృత్యకారులను అందించాయి. వీరిలో గలీనా ఉలనోవా, మాయా ప్లిసెట్‌స్కాయ, రుడాల్ఫ్ నూర్యేవ్, మిఖాయిల్ బరిష్నికోవ్లు అంతర్జాతీయ గుర్తింపు పొందారు. మాస్కోలో బోల్షో బాలెట్, సెయింట్ పీటర్స్‌బర్గు లోని మారిన్స్కి బాలెట్ ప్రపంచవ్యాప్తంగా ప్రసిద్ధి చెందాయి.<ref>{{cite web|url=http://petersburgcity.com/news/culture/2005/11/18/theatre/|title=A Tale of Two Operas|publisher=Petersburg City|access-date=January 11, 2008|archive-date=2016-04-16|archive-url=https://web.archive.org/web/20160416023448/http://petersburgcity.com/news/culture/2005/11/18/theatre/|url-status=dead}}</ref> ఆధునిక రష్యన్ రాక్ సంగీతం పాశ్చాత్య రాక్ అండ్ రోల్, హెవీ మెటల్ సోవియట్ యుగంలో వ్లాదిమిర్ వైస్త్‌స్కీ, బులాట్ ఓకుజుజా సంప్రదాయాల మూలాలు రష్యన్ బోర్డ్సులకు ఆధారంగా ఉన్నాయి.<ref>[http://www.russia-ic.com/culture_art/music/380/#r1 History of Rock Music in Russia] at Russia-InfoCentre</ref> ప్రముఖ రష్యన్ రాక్ బృందాలలో మషినా వ్రెమెని, డి.డి.టి, అక్వేరియం, అలిసా, కినో, కిపెలోవ్, నౌటిలస్ పామొఇలియస్, అరియా గఝ్దంస్కయా ఒబ్రొనా, స్ప్లీన్, కొరొల్ ఐ షట్ ప్రాధాన్యత ఉన్నాయి. సోవియట్ కాలంలో ఎస్ట్రేడాను పూర్తిస్థాయిలో పరిశ్రమగా పిలిచే వారు. దాని నుండి రష్యన్ పాప్ సంగీతం అభివృద్ధి చెందింది. కొంతమంది ప్రదర్శనకారులు విస్తారంగా అంతర్జాతీయ గుర్తింపు పొందారు. వీరిలో టి.ఎ.టి.యు, న్యు విర్గోస్, విటాలు ప్రాధాన్యత వహిస్తున్నారు. ===సాహిత్యం, తత్వశాస్త్రం === [[File:L.N.Tolstoy Prokudin-Gorsky.jpg|upright|thumb|[[లియో టాల్‌స్టాయ్]], novelist and philosopher]] 18 వ శతాబ్దంలో, రష్యన్ చైతన్య యుగంలో మిఖాయిల్ లోమోనోసోవ్, డెనిస్ ఫోన్విజిన్ రచనలతో రష్యన్ సాహిత్యం అభివృద్ధి చెందింది. 19 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో ఆధునిక జాతీయవాదం ప్రారంభమై రష్యన్ చరిత్రలో గొప్ప రచయితలు కొందరిని ఉత్పత్తి చేసింది. ఈ కాలాన్ని రష్యన్ కవిత్వపు స్వర్ణయుగంగా కూడా పిలుస్తారు. ఇది ఆధునిక రష్యన్ సాహిత్య భాషా స్థాపకుడిగా పరిగణించబడుతున్న [[అలెగ్జాండర్ పుష్కిన్]] మొదలైంది ఆయనను "రష్యన్ షేక్స్పియర్"గా వర్ణించారు.<ref>{{Cite book|author=Kelly, C|title=Russian Literature: A Very Short Introduction (Paperback)|url=https://archive.org/details/russianliteratur00kell_0|publisher=Oxford Paperbacks|isbn=978-0-19-280144-9|year=2001}}</ref> ఇది మిఖాయిల్ లార్మోంటోవ్, నికోలే నెక్రోసావ్, అలెగ్జాండర్ ఓస్ట్రోవ్‌స్కీ, అంటోన్ చేఖోవ్ నాటకాలు, నికోలై గోగోల్, ఇవాన్ టర్న్నెవే గద్యాలు వెలుగులోకి వచ్చాయి. లియో టాల్స్టోయ్, ఫ్యోడర్ డోస్టోయెవ్‌స్కీ లను సాహిత్య విమర్శకులు గొప్ప నవలా రచయితలుగా వర్ణించారు.<ref>{{cite web|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/513793/Russian-literature|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=April 11, 2008|title=Russian literature; Leo Tolstoy}}</ref><ref>{{Cite news|work=Time Magazine|url=http://content.time.com/time/magazine/article/0,9171,943893,00.html|access-date=April 10, 2008|title=Freaking-Out with Fyodor|author=Otto Friedrich|date=September 6, 1971|archive-date=2014-01-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20140110222405/http://content.time.com/time/magazine/article/0,9171,943893,00.html|url-status=dead}}</ref> 1880 ల నాటికి గొప్ప నవలా రచయితల కాలం ముగిసి చిన్న కల్పన, కవిత్వం శైలులు ఆధిపత్యం వహించాయి. తర్వాతి అనేక దశాబ్దాలు రష్యన్ కవిత్వం రజితయుగం అని పిలువబడ్డాయి. గతంలో ప్రబలమైన సాహిత్యం వాస్తవికత సాహిత్యం స్థానాన్ని సింబాలిజం ఆక్రమించింది. ఈ శకానికి చెందిన రచయితలలో [[బోరిస్ పాస్టర్‌నాక్]] వాలెరి బ్రూసోవ్, వ్యాచెస్లావ్ ఇవానోవ్, అలెగ్జాండర్ బ్లోక్, నికోలాయ్ గుమిలేవ్, అన్నా అఖ్మాతోవా, నవలా రచయితలు లియోనిడ్ ఆండ్రీయేవ్, ఇవాన్ బునిన్, మాగ్జిమ్ గోర్కీ వంటి కవులు ప్రజాదరణ సాధించారు. 19 వ శతాబ్దంలో రష్యన్ తత్వశాస్త్రం పశ్చిమ దేశాల రాజకీయ, ఆర్థిక నమూనాలకు వ్యతిరేకంగా ఉంటుంది. రష్యాను ప్రత్యేకమైన నాగరికతగా అభివృద్ధి చేయాలని పట్టుబట్టే స్లావోఫిల్‌స్కు ఇది మద్దతు ఇచ్చింది. తరువాతి బృందంలో నికోలై డానిలవ్‌స్కీ, కాన్స్టాంటిన్ లియోనిట్యివ్ యురేషియనిజం స్థాపించారు. తరువాత రష్యన్ తత్వశాస్త్రం సృజనాత, సమాజం, రాజకీయాలు, జాతీయవాదంపై ఆసక్తి ఉన్నాయి; రష్యన్ విశ్వోద్భవ, మత తత్వశాస్త్రం ఇతర ప్రధాన అంశాలుగా ఉన్నాయి. వ్లాదిమిర్ సోలోవివ్, సెర్గీ బుల్గాకోవ్, వ్లాదిమిర్ వెర్నాద్స్కీలు 19 వ శతాబ్దం చివరి 20 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో గుర్తించదగిన తత్వవేత్తలుగా ఉన్నారు [[File:Alexander Pushkin 2013-10-06 17-38.jpg|thumb|[[అలెగ్జాండర్ పుష్కిన్]]]] 1917 నాటి రష్యన్ విప్లవం తరువాత అనేక మంది ప్రముఖ రచయితలు, తత్వవేత్తలు దేశాఅన్ని వదిలి వెళ్ళారు. వారిలో బున్యిన్, వ్లాదిమిర్ నబోకోవ్, నికోలాయ్ బెర్డియేవ్ మొదలైనవారు ఉన్నారు. కొత్త సోవియట్ దేశానికి తగిన విలక్షణమైన శ్రామిక-తరగతి సంస్కృతిని సృష్టించేందుకు ప్రతిభావంతులైన నూతన తరం రచయితలు వెలుగులోకి వచ్చారు. 1930 వ దశకంలో సాహిత్యంపై సోషలిస్టు వాస్తవికతకు అనుగుణం సెన్సార్ నియమాలు కఠినతరం చేయబడ్డాయి. 1950 ల చివర్లో సాహిత్యంపై ఆంక్షలు తగ్గాయి. 1970 లు, 1980 ల నాటికి రచయితలు అధికారిక మార్గదర్శకాలను విస్మరించడం ప్రారంభించారు. సోవియట్ యుగానికి చెందిన ప్రముఖ రచయితలు నవలా రచయితలు ఎవజీనీ జామియాటిన్ (ఇమ్మిగ్రేటెడ్), ఇల్ఫ్, పెట్రోవ్, మిఖైల్ బుల్గాకోవ్ (సెన్సార్డ్), మిఖాయిల్ షోలోఖోవ్ గుర్తింపు పొందారు. కవులు వ్లాదిమిర్ మేయయోవ్‌స్కి, యవ్జెనీ ఎవ్తుస్చెంకో ఆండ్రీ వోజ్నెస్నెస్కీ ఖ్యాతి గడించారు. The Soviet Union was also a major producer of science fiction, written by authors like [[Arkady and Boris Strugatsky]], [[Kir Bulychov]], [[Alexander Belayev]] and [[Ivan Yefremov]].<ref>{{Cite book|author=McGuire, Patrick L.|title=Red stars: political aspects of Soviet science fiction. Studies in speculative fiction (Vol. 7, ill.)|url=https://archive.org/details/redstarspolitica00mcgu|publisher=UMI Research Press|isbn=978-0-8357-1579-9|year=1985}}{{Cite book|author=Glad, John|title=Russian Soviet science fiction and related critical activity|publisher=New York University|year=1971}}{{Cite book|author=Tevis|author2= Yvonne Pacheco|author3=Reginald, R. |title=East of the Sun: Russian and Eastern European Science Fiction. Science fiction and fantasy criticism (Vol. 5)|publisher=Ayer Company|isbn=978-0-88143-038-7|year=1983}}</ref> Traditions of [[Russian science fiction and fantasy]] are continued today by numerous writers. ===చలన చిత్రాలు, అనిమేషన్ , మాధ్యమం === [[File:Medvedev - Russia Today 3.jpg|thumb|left|Former Russian President Dmitry Medvedev in the [[వాషింగ్టన్, డి.సి.|Washington]] studio of [[Russia Today TV]] with [[Margarita Simonyan]]]] 1917 లో చలనచిత్రాలు ఆవిష్కరణ వెంటనే రష్యన్ చిత్రరంగం (తరువాత సోవియట్ సినిమా) రష్యన్ ప్రజల జీవితంలో ముఖ్య స్థానం పొందింది. సెర్గీ ఐసెన్‌స్టీన్ చిత్రం ది బ్యాటిల్షిప్ పోటేమ్కిన్ వంటి ప్రపంచ ప్రఖ్యాత చిత్రాల ద్వారా అంతర్జాతీయ గుర్తింపు పొందింది.<ref name=film>{{cite web|title=Russia:Motion pictures|publisher=Encyclopædia Britannica|year=2007|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/513251/Russia|access-date=December 27, 2007}}</ref> చలనచిత్ర నిర్మాణ ఐసెన్‌స్టీన్, సిద్ధాంతకర్త అయిన లేవ్ కులెసోవ్ కలిసి " ఆల్-యూనియన్ ఇన్స్టిట్యూట్ ఆఫ్ సినిమాటోగ్రఫీ " పేరుతో ప్రపంచంలోని మొట్టమొదటి చలన చిత్ర పాఠశాల ప్రారంభించి సోవియెట్ మాంటేజ్ సిద్ధాంతం అభివృద్ధి చేశారు. డ్జిగొనోవ్ వర్టోవ్ " కనో-గ్లజ్ ("ఫిల్-ఐ") సిద్ధాంతం " - మానవ కంటి వంటి కెమెరా, నిజ జీవితాన్ని అన్వేషించడానికి చక్కగా ఉపకరించింది. డాక్యుమెంటరీ తయారీ, సినిమా వాస్తవికత అభివృద్ధిపై భారీ ప్రభావం చూపింది. సోషలిస్ట్ వాస్తవిక విధానం కొంతవరకు సృజనాత్మకతను పరిమితం చేసింది. అయితే ఈ శైలిలో అనేక సోవియట్ చలనచిత్రాలు కళాత్మకంగా విజయం సాధించాయి. వీటిలో చపెవ్, ది క్రేన్స్ ఆర్ ఫ్లైయింగ్, [[బల్లాడ్ ఆఫ్ ఎ సోల్జర్ (1959 సినిమా)|బల్లాడ్ ఆఫ్ ఎ సోల్జర్]].<ref name=film/> 1960 - 1970 లలో సోవియట్ చలన చిత్రాలలో అధికమైన కళాత్మక శైలులు అభివృద్ధి చెందాయి. ఎల్డర్ రియాజనోవ్, లియోనిడ్ గైడై హాస్యచిత్రాలు ఆ సమయంలో చాలా ప్రజాదరణ పొందాయి. క్యాచ్ పదబంధాలు ఇప్పటికీ ఉపయోగించబడుతున్నాయి. ఆస్కార్ విజేత సర్జీ బండార్చుక్ దర్శకత్వం 1961-68లో లియో టాల్‌స్టోయ్ ఇతిహాసం " వార్ అండ్ పీస్ " , ఇది సోవియట్ యూనియన్లో అత్యంత ఖరీదైన చిత్రం.<ref>Birgit Beumers. ''A History of Russian Cinema''. Berg Publishers (2009). {{ISBN|978-1-84520-215-6}}. p. 143.</ref> 1969 లో వ్లాదిమిర్ మోతిల్ వైట్ సన్ అఫ్ ది డిసర్టు విడుదలైంది. ఇది ఓస్టెర్న్ కళా ప్రక్రియగా చాలా ప్రజాదరణ పొందింది; ఈ చలనచిత్రం సాంప్రదాయకంగా ఉపగ్రహప్రసారానికి వెళ్లడానికి ముందు కాస్మోనాట్స్ వీక్షించారు.<ref>{{cite web|url=http://filmlinc.com/wrt/onsale08/russian08/whitesunofthedesert.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20080905102633/http://filmlinc.com/wrt/onsale08/russian08/whitesunofthedesert.html|archive-date=September 5, 2008|publisher=Film Society of Lincoln Center|title=White Sun of the Desert|access-date=January 18, 2008}}</ref> [[సొలారిస్ (1972 సినిమా)|సొలారిస్]] వంటి ఇతర సినిమాలు ఉన్నాయి. అనేక రష్యన్ చిత్ర ట్రైలర్స్ "గోల్డెన్ ట్రైలర్ అవార్డ్స్" కొరకు ప్రతిపాదించబడ్డాయి. <ref>{{cite web|url=https://deadline.com/2017/05/golden-trailer-awards-2017-nominees-full-list-1202091736/|title=Golden Trailer Awards Nominees: Warner Bros & ‘Lego Batman’ Lead Pack|first=Patrick|last=Hipes|date=May 12, 2017|publisher=}}</ref><ref>{{cite web|url=https://deadline.com/2018/05/golden-trailer-awards-2018-nominations-list-1202386445/|title=Golden Trailer Award Nominations: ‘The Shape Of Water’, ‘Hitman’s Bodyguard’ Top List|first=Patrick|last=Hipes|date=May 9, 2018|publisher=}}</ref> కవిటిక్స్ ట్రైలర్ సంభాషణ రూపకల్పన చేసిన నికోలాయ్ కుర్బాటోవ్ ట్రైలర్లు అనేకం అతిపెద్ద యూ ట్యూబ్ ఛానళ్ళలో అప్లోడ్ చేయబడి. ప్రధాన ట్రైలర్లుగా ఉపయోగించబడి " బూక్ ఆఫ్ రికార్డు "లో ప్రవేశించాయి.<ref>{{cite web|url=https://geniusrevive.com/en/nikolai-kurbatov-russian-film-director-trailer-editor-and-poet/|title=Nikolai Kurbatov – Russian film director, trailer editor and poet - Genvive|first=Sergey|last=Markov|website=geniusrevive.com|access-date=2018-08-29|archive-date=2018-06-12|archive-url=https://web.archive.org/web/20180612142241/https://geniusrevive.com/en/nikolai-kurbatov-russian-film-director-trailer-editor-and-poet/|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.business-class.su/news/2016/08/09/zhitel-permi-popal-v-knigu-rekordov-rossii-za-sozdanie-vysokoocenennogo-treylera-k-multfilmu-korol-lev|title=Житель Перми попал в Книгу рекордов России за создание высокооцененного трейлера к мультфильму «Король Лев»|publisher=}}</ref><ref>{{cite web|url=https://rg.ru/2016/08/15/reg-pfo/perm-vyzhivshiy-kniga-rekordov.html|title=Ролики пермяка к "Выжившему" и "Гэтсби" вошли в Книгу рекордов|date=August 15, 2016|publisher=}}</ref><ref>{{cite web|last=правды»|first=Алина ОЛЕЙНИК|date=August 13, 2016|title=Пермяк вошел в Книгу рекордов России за свои фан-ролики к голливудским фильмам|url=https://www.perm.kp.ru/online/news/2479697/|publisher=}}</ref> [[File:Shukhov Oka Tower photo by Vladimir Tomilov.jpg|thumb|upright|ఓకా నదిలోని షూకోవ్ టవర్ ప్రారంభకాలంలో రేడియో, టీవీ ప్రసార సేవలు అందించింది.]] రష్యా సామ్రాజ్యం కాలంలో రష్యన్ యానిమేషన్ ప్రారంభం అయింది. సోవియట్ యుగంలో సోయుజ్‌ల్టు ఫిల్మ్ స్టూడియోలో యానిమేషన్ అధికంగా నిర్మించబడ్డాయి. సోవియట్ యానిమేటర్లు ఇవాన్ ఇవనోవ్ -వానో, ఫ్యోడర్ ఖిట్రుక్, అలెక్సాండర్ తతారేర్కీల వంటి ప్రముఖ దర్శకులు పలు ప్రముఖ విధానాలలో, అందమైన రీతిలో అనిమేషన్ చిత్రాలను అభివృద్ధి చేశారు. రష్యన్-శైలి అనుసరిస్తూ రూపొందించిన విన్నీ-ది-ఫూ, అందంగా రూపొందించబడిన చెబరాష్కా, వుల్ఫు, హు, న్యు, పోగొడి వంటి అనేక సోవియట్ కార్టూన్ హీరోలు రష్యాలో, అనేక పరిసర దేశాలలో ఐకానిక్ పాత్రలుగా గుర్తింపు పొందాయి. 1980 ల చివర 1990 లలో రష్యా సినిమా, యానిమేషన్లో సంక్షోభం ఏర్పడింది. రష్యన్ చిత్రనిర్మాతలకు తమను తాము వ్యక్తం చేయటానికి స్వేచ్ఛ లభించిన తరువాత ప్రభుత్వ రాయితీలు బాగా తగ్గించబడ్డాయి. ఫలితంగా తక్కువ సినిమాలు ఉత్పత్తి చేయబడ్డాయి. 21 వ శతాబ్ధ ప్రారంభ సంవత్సరాల్లో ఆర్థిక పునరుద్ధరణ వెనుక పరిశ్రమకు ప్రేక్షకుల సంఖ్యతో ఆదాయం అభివృద్ధి చెందింది. ఉత్పత్తి స్థాయి అప్పటికే బ్రిటన్, జర్మనీల కంటే అధికంగా ఉన్నాయి.<ref>{{cite web|author=Dzieciolowski, Z|title=Kinoeye: Russia's reviving film industry|url=https://www.opendemocracy.net/globalization-Film/russian_film_3726.jsp|access-date=December 27, 2007|website=|archive-date=2018-10-01|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001194311/https://www.opendemocracy.net/globalization-Film/russian_film_3726.jsp|url-status=dead}}</ref> 2007 లో రష్యా మొత్తం బాక్స్-ఆఫీస్ ఆదాయం గత ఏడాదితో పోలిస్తే 37% అధికరించొ 565 మిలియన్ డాలర్లకు చేరింది.<ref>{{cite web|title=Russian Entertainment & Media Industry worth $27.9 bn by 2011|publisher=joomag magazine|url=http://www.joomag.com/magazine/Russia/4228/p44|access-date=October 3, 2010}}</ref> 2002 లో రష్యన్ ఆర్క్ ఒకే ఒక టేకులో చిత్రీకరించిన మొట్టమొదటి చలన చిత్రంగా గుర్తించబడింది. ఇటీవల అలెగ్జాండర్ పెట్రోవ్ వంటి దర్శలులు మెల్నిత్సా యానిమేషన్ వంటి స్టూడియోలు సోవియట్ యానిమేషన్ సంప్రదాయాలను అభివృద్ధి చేశాయి. రష్యన్ యానిమేటెడ్ టెలివిజన్ ధారావాహికలో "మాషా అండ్ ది బేర్" భాగం అత్యధిక ప్రజాదరణ పొంది 3 బిలియన్ల కంటే ఎక్కువ వీక్షణలను సాధించింది.<ref>{{cite web|url=https://ovideo.ru/news/278740|title=Просмотры самого популярного эпизода мультсериала "Маша и Медведь" перевалили за 3 миллиарда|publisher=|access-date=2018-08-29|archive-date=2018-07-12|archive-url=https://web.archive.org/web/20180712183401/https://ovideo.ru/news/278740|url-status=dead}}</ref> సోవియట్ కాలంలో కొద్ది స్టేషన్లు, ఛానళ్లు ఉన్నప్పటికీ గత రెండు దశాబ్దాల్లో అనేక నూతన ప్రభుత్వ, ప్రైవేటు యాజమాన్యం కలిగిన రేడియో స్టేషన్లు, టివి ఛానళ్లు వెలుగులోకి వచ్చాయి. 2005 లో ఒక ప్రభుత్వం ఇంగ్లీష్ భాషలో " రష్యా టుడే టీవీ " ప్రసారాన్ని ప్రారంభించింది. 2007 లో అరబిక్ భాషలో రష్యా ఆల్- యాయుం ప్రారంభించబడింది. రష్యాలో సెన్సార్షిప్, మీడియా స్వేచ్ఛ ఎప్పుడూ రష్యన్ మీడియా ప్రధాన ఇతివృత్తంగా ఉంది. ==క్రీడలు == [[File:Russia vs Egypt 2018.jpg|thumb|left|The [[Russia national football team]] at [[2018 FIFA World Cup]] in Russia]] సోవియట్ కాలం తరువాత రష్యన్ కాలంలో రష్యన్ అథ్లెట్లు వేసవి ఒలింపిక్సులో సేకరించిన బంగారు పతకాల సంఖ్యతో అంతర్జాతీయంగా మొదటి నాలుగు స్థానాల్లో నిలిచారు. సోవియట్ బాస్కెట్బాల్, హ్యాండ్ బాల్, వాలీబాల్, ఐస్ హాకీ క్రీడాకారులతో పాటు సోవియట్ జిమ్నాసిస్ట్లు, ట్రాక్ అండ్ ఫీల్డ్ ఫీల్డ్ అథ్లెట్లు, వెయిట్ లిఫ్టర్లు, మల్లయోధులు, బాక్సర్లు, ఫెన్సర్లు, షూటర్లు, క్రాస్ కంట్రీ స్కియర్స్, భయాత్లేట్లు, స్పీడ్ స్కేటర్లు, ఫిగర్ స్కేటర్ల వంటి క్రీడాకారులు ప్రపంచంలో అత్యుత్తమమైన క్రీడాకారులుగా గుర్తించబడుతున్నారు.<ref>{{cite journal|url=http://www.la84foundation.org/OlympicInformationCenter/OlympicReview/1974/ore84/ore84k.pdf|title=The USSR and Olympism|journal=[[Olympic Review]]|issue=84|pages=530–557|date=October 1974|format=PDF|access-date=March 28, 2008|archive-date=2013-01-16|archive-url=https://web.archive.org/web/20130116214930/http://www.la84foundation.org/OlympicInformationCenter/OlympicReview/1974/ore84/ore84k.pdf|url-status=dead}}</ref> 1980 సమ్మర్ ఒలింపిక్స్ క్రీడలకు మాస్కో ఆతిథ్యం ఇచ్చింది.2014 వింటర్ ఒలింపిక్ క్రీడలకు సోచి ఆతిథ్యం ఇచ్చింది. [[File:RIAN archive 386859 KHL finals - Ak Bars vs. Lokomotiv Yaroslavl 1-0.jpg|thumb|కె.హెచ్.ఎల్. ఫైనల్స్, లీగ్ ప్రపంచంలో రెండో అత్యుత్తమంగా పరిగణించబడుతుంది]] సోవియట్ యుగంలో ఐస్ హాకీని ప్రవేశపెట్టిన సోవియట్ యూనియన్ జాతీయ జట్టు దాదాపు అన్ని ఒలంపిక్సు, ప్రపంచ ఛాంపియన్షిప్లలో పోటీ చేసింది. రష్యన్ ఆటగాళ్ళు వాలెరి ఖర్లావ్వ్, సెర్గీ మాకోరోవ్, వ్యాచెస్లావ్ ఫెటిసోవ్, వ్లాడిస్లావ్ ట్రెతియాక్ సెంచరీ ఐ.ఐ.హెచ్.ఎఫ్. బృందాలలో ఆరు స్థానాలలో నాలుగు స్థానాలను స్వంతం చేసుకుని ఉన్నారు.<ref>{{cite web |url=http://www.iihf.com/channels/iihf-world-championship/news/news-singleview-world-championship/article/iihf-centennial-all-star-team.html |title=IIHF Centennial All-Star Team |publisher=Iihf.com |url-status=dead |access-date=2018-08-29 |archive-date=2009-06-10 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090610024004/http://www.iihf.com/channels/iihf-world-championship/news/news-singleview-world-championship/article/iihf-centennial-all-star-team.html }}</ref> యునిఫైడ్ టీం 1992 లో బంగారు పతకాన్ని పొందిన తరువాత రష్యా ఒలింపిక్ ఐస్ హాకీ టోర్నమెంటులో విజయం సాధించ లేదు. రష్యా 1993, 2008, 2009,<ref>{{cite web|url=http://www.iihf.com/sk/home-of-hockey/news/news-singleview/?tx_ttnews[tt_news]=3570&cHash=e297f36b56c3588a73701c29a8895077|title=Pure gold: Russia repeats!|publisher=[[IIHF]]|date=May 10, 2009|access-date=August 28, 2015}}</ref> 2012, 2014 ఐ.ఐ.హెచ్.ఎఫ్ ప్రపంచ ఛాంపియన్షిప్లను గెలుచుకుంది. రష్యన్ సూపర్లీగు తరువాత 2008 లో కాంటినెంటల్ హాకీ లీగ్ స్థాపించబడింది. ఇది ఐరోపాలో అత్యుత్తమ హాకీ లీగుగా ఉంది. 2009 నాటికి <ref>{{cite web|title=Russian league tops first CHL ranking|url=http://www.iihf.com/home-of-hockey/news/news-singleview/?tx_ttnews[tt_news]=761&cHash=9ba72730fbb5b1cd42b3115bf5ad3e81|date=March 7, 2008|access-date=August 28, 2015}}</ref> ప్రపంచంలో ద్వితీయ స్థానంలో ఉంది.<ref>{{cite web|url=http://www.iihf.com/home-of-hockey/news/news-singleview/?tx_ttnews[tt_news]=6876&cHash=60f30f7f072dfbdf8e5b4c471559f28f|title=World of difference for KHL?|publisher=iihf.com|date=May 7, 2012|access-date=August 28, 2015}}</ref> ఇది యురేషియాలో అంతర్జాతీయ వృత్తిపరమైన ఐస్ హాకీ లీగుగా ఉంది. దీనిలో 29 జట్లు ఉన్నాయి. వీటిలో 21 రష్యాలో, 7 ఇంకా లాట్వియా, కజఖస్తాన్, బెలారస్, ఫిన్లాండ్, స్లోవేకియా, క్రొయేషియా, చైనాలో ఉన్నాయి. ఐరోపాలో కె.హెచ్.ఎల్. 4 వ స్థానంలో ఉంది.<ref>{{cite web|url=http://fhr.ru/en/main/ofnews/card/?id_4=7476|title=KHL is on the 4th place by attendance|publisher=IIHF|access-date=June 2, 2017}}</ref> రష్యన్ హాకీగా కూడా పిలువబడే బండీ మరొక సాంప్రదాయసిద్ధమైన ప్రసిద్ధ మంచు క్రీడగా భావించవచ్చు.<ref>{{cite web|url=http://old.rusbandy.ru/content.html@PageID=325|title=Russian Bandy Championship, 2006–7 season|publisher=bandy.ru|access-date=October 3, 2010}}</ref> 1957-79 మధ్యకాలంలో సోవియట్ యూనియన్ పురుషుల బ్యాండీ ప్రపంచ ఛాంపియన్షిప్లను అన్నింటినీ గెలుచుకుంది.<ref>{{cite web|author=Ralph Hickok |url=http://www.hickoksports.com/history/bandy.shtml |archive-url=http://webarchive.loc.gov/all/20020223063329/http://www.hickoksports.com/history/bandy.shtml |url-status=dead |archive-date=February 23, 2002 |title=Bandy |publisher=Hickoksports.com |date=February 18, 2013 |access-date=May 4, 2013}}</ref> తరువాత కూడా కొన్ని చాంపియంషిప్పులను గెలుచుకుంది. సోవియట్ యూనియన్ రద్దు తరువాత రష్యా చాలా విజయవంతమైన జట్లలో ఒకటిగా ఉండి అనేక ప్రపంచ ఛాంపియన్షిప్లను గెలుచుకుంది. [[File:Dmitry Medvedev 20 May 2008-2.jpg|thumb|రష్యా పురుషుల జాతీయ ఐస్ హాకీ జట్టుతో డిమిత్రి మెద్వెదేవ్]] [[File:Opening of XXII Winter Olympic Games (2338-13).jpg|thumb|2014 వింటర్ ఒలింపిక్స్ ప్రారంభించడం]] ఆధునిక రష్యాలో అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడలలో అసోసియేషన్ ఫుట్బాల్ ఒకటి. 1958 - 1970 వరకు నాలుగు ఎఫ్.ఐ.ఎఫ్.ఎ. ప్రపంచ కప్పులలో కనిపించిన సోవియట్ జాతీయ జట్టు మొదటి యురోపియన్ ఛాంపియన్‌గా అవతరించింది. ఫుట్బాల్ చరిత్రలో లెవ్ యషిన్ గొప్ప గోల్కీపరుగా గుర్తించబడుతూ ఎఫ్.ఐ.ఎఫ్.ఎ. వరల్డ్ కప్ డ్రీం జట్టుకు ఎన్నిక చేయబడింది.<ref name="FIFA">[https://www.fifa.com/classicfootball/players/player=174638/ "Yashin, the impregnable Spider"] {{Webarchive|url=https://archive.today/20131128022620/http://www.fifa.com/classicfootball/players/player=174638/ |date=2013-11-28 }}. FIFA. Retrieved November 28, 2013</ref> సోవియట్ జాతీయ జట్టు యూరో 1988 ఫైనలుకు చేరుకుంది. 1956 - 1988 లలో సోవియట్ యూనియన్ ఒలంపిక్ ఫుట్బాల్ టోర్నమెంట్లో బంగారు పతకాన్ని సాధించింది. సి.ఎస్.కె.ఎ. మాస్కో, జెనిట్ సెయింట్ పీటర్సుబర్గ్ వంటి క్లబ్బులు 2005 - 2008 లో యు.ఇ.ఎఫ్.ఎ. కప్పును గెలుచుకున్నాయి. రష్యన్ జాతీయ ఫుట్బాల్ జట్టు యూరో 2008 సెమీ ఫైనలుకు చేరుకుంది. చివరికి స్పెయిను జట్టుతో ఓడిపోయింది. రష్యా 2018 ఎఫ్.ఐ.ఎఫ్.ఎ. ప్రపంచ కప్పును నిర్వహించాలని ప్రణాళిక వేసింది. దేశంలోని యూరోపియన్ ప్రాంతంలో, ఉరల్ ప్రాంతంలో 11 నగరాలు ఆతిథ్యం ఇస్తూ ఉన్నాయి.<ref>{{cite news|title=Russia announce the 11 host cities to stage matches for 2018 World Cup|url=https://www.theguardian.com/football/2012/sep/29/russia-host-cities-2018-world-cup|publisher=The Guardian|date=April 6, 2017}}</ref> బాస్కెట్బాల్ జట్టు యూరోపియన్ బాస్కెట్బాల్ చాంపియన్షిప్పును గెలుచుకుంది. రష్యన్ బాస్కెట్బాల్ క్లబ్బు " పిబిసి సి.ఎస్.కె. మాస్కో " ఐరోపాలో అత్యుత్తమ జట్లలో ఒకటిగా 2006 - 2008 లో యూరోలీగు గెలిచింది. లారిసా లాటిననా ఒలంపిక్ పతకాలను పతకాలను అత్యధికంగా సాధించిన మహిళా క్రీడాకారిణిగా రికార్డును సృష్ట్ంచింది. యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్ జిమ్నాస్టిక్ క్రీడలో ఒక ప్రధానమైన శక్తిగా చాలా సంవత్సరాలు నిలిచింది.<ref>{{cite news|url=http://edition.cnn.com/2008/SPORT/07/07/oly.olympians/index.html|publisher=CNN| title=Legendary Olympians|date=August 19, 2008}}</ref> ప్రస్తుతం రష్యా యెవ్జెనీ కైనెవాతో రిథమిక్ జిమ్నాస్టిక్స్ క్రీడలో ప్రముఖ దేశంగా ఉంది. డబుల్ 50 ఎం, 100 ఎమ్ ఫ్రీస్టైల్ ఒలంపిక్ బంగారు పతాక విజేత అలెగ్జాండర్ పోపోవ్ చరిత్రలో గొప్ప స్ప్రింట్ స్విమ్మర్గా అంతర్జాతీయంగా గుర్తించబడ్డాడు.<ref>{{cite book|last1=Lohn|first1=John|title=They Ruled the Pool: The 100 Greatest Swimmers in History|date=2013|publisher=Rowman & Littlefield|page=35}}</ref> రష్యన్ సిన్క్రోనైజ్డ్ స్విమ్మింగ్ ప్రపంచంలోని ఉత్తమమైనది. ఇటీవలి దశాబ్ధాలలో ఒలింపిక్స్, ప్రపంచ ఛాంపియన్షిపులో దాదాపు బంగారు పతకాలు అన్నింటినీ రష్యన్లు స్వాధీనం చేసుకున్నారు. రష్యాలో మరొక ప్రముఖ క్రీడ ఫిగర్ స్కేటింగ్ ముఖ్యంగా జంట స్కేటింగ్, ఐస్ డ్యాన్సింగ్ ఇందులో భాగంగా ఉంటాయి. 1964 నుండి 2010 వరకు సోవియట్, రష్యా జంట ప్రతి శీతాకాల ఒలింపిక్స్ క్రీడలలో బంగారు పతకాన్ని సాధించింది. సోవియట్ శకం ముగిసిన నాటి నుండి టెన్నిస్ క్రీడకు ప్రజాదరణ అధికరించింది. రష్యా మరియా షరపోవాతో సహా పలు ప్రముఖ క్రీడాకారులను ఉత్పత్తి చేసింది. మార్షల్ ఆర్టులో రష్యా సామ్బో, ఫెడోర్ ఎమేలియనేంకో వంటి ప్రఖ్యాత యోధులను తయారు చేసింది. చదరంగం రష్యాలో విస్తృతంగా ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా ఉంది. 1927 నుండి రష్యన్ గ్రాండ్ మాస్టర్స్ ప్రపంచ చెస్ ఛాంపియన్షిప్పును నిరంతరాయంగా గెలిచారు.<ref>{{cite web|url=http://www.chessgames.com/wcc.html|title=Chessgames guide to the World Championship|publisher=Chessgames.com|access-date=October 29, 2010}}</ref> రష్యా దక్షిణ ప్రాంతంలోని సోచిలో 2014 వింటర్ ఒలింపిక్స్ నిర్వహించబడ్డాయి. 2016 లో మెక్లారెన్ రిపోర్ట్ రష్యా పోటీదారుల మాదకద్రవ్యాల ఉపయోగం వెలుగులోకి వచ్చింది. కప్పిపుచ్చడానికి సానుకూల ఔషధ పరీక్షల ఫలితాలను సాధించడానికి సంస్థాగత కుట్రకు ఆధారం కనుగొనబడింది.<ref>{{cite web|title=WADA Statement regarding conclusion of McLaren Investigation|url=https://www.wada-ama.org/en/media/news/2016-12/wada-statement-regarding-conclusion-of-mclaren-investigation|publisher=World Anti-Doping Agency|date=December 9, 2016|access-date=2018-08-29|archive-date=2017-09-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20170917032530/https://www.wada-ama.org/en/media/news/2016-12/wada-statement-regarding-conclusion-of-mclaren-investigation|url-status=dead}}</ref> 2017 డిసెంబరు 1 నాటికి 25 మంది అథ్లెట్లు అనర్హులుగా నిర్ణయించబడి 11 పతకాలు తొలగించారు. రష్యాలో ఫార్ములా వన్ కూడా బాగా ప్రజాదరణ పొందింది. 2010 లో వైబ్రోగ్ (విటలీ పెట్రోవ్) మొదటి ఫార్ములా వన్‌లో నడిపిన మొదటి రష్యన్ అయింది. వెంటనే 2014 లో యు.ఎఫ్.ఎ. నుండి " డానియల్ క్వ్యాత్ " రెండవ క్రీడాకారుడయ్యాడు. రష్యన్ గ్రాండ్స్ ప్రిక్స్ (1913 - 1914 లో) రెండు మార్లు మాత్రమే సాధించారు. 2014 లో ఆరు సంవత్సరాల ఒప్పందంలో భాగంగా ఫార్ములా వన్ సీజన్ రష్యన్ గ్రాండ్ ప్రిక్స రష్యాకు తిరిగి వచ్చింది.<ref>{{cite web|title=Russia secures 2014 grand prix deal|url=http://en.espn.co.uk/f1/motorsport/story/31127.html|publisher=ESPN|access-date=October 24, 2011|archive-date=2020-05-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20200506075724/http://en.espn.co.uk/f1/motorsport/story/31127.html|url-status=dead}}</ref> ఉల్లంఘనల కారణంగా అధిక సంఖ్యలో పతకాలను (51) జారవిడిచిన దేశాలలో రష్యా మొదటి స్థానంలో ఉంది. నాలుగు రెట్లు రన్నర్-అప్ పోగొట్టుకున్నది. ప్రపంచ మొత్తంలో ఇది మూడో వంతు కంటే అధికం. ఒలింపిక్ క్రీడలలో మాదకద్రవ్యాలు ఉపయోగించినట్లు నిరూపించబడిన రష్యన్ అధికెట్ల సంఖ్య 129. ఒలంపిక్ పతకాలు అత్యధికంగా జారవిడిచిన దేశాలలో రష్యా మొదటి స్థానంలో ఉంది. 2011 - 2015 వరకు వేసవి, శీతాకాలం పారాలింపిక్ స్పోర్ట్స్ వంటి వివిధ క్రీడలలో వెయ్యిమంది రష్యన్ పోటీదారులు దేశం స్పాన్సర్డ్ కవర్-అప్ అందుకున్నారు.<ref>{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2016/07/19/sports/report-confirms-state-sponsored-doping-by-russia-at-olympics.html|title=Russia May Face Olympics Ban as Doping Scheme Is Confirmed|last=Ruiz|first=Rebecca|date=18 July 2016|newspaper=[[The New York Times]]|issn=0362-4331|access-date=26 July 2016}}</ref><ref>{{cite news |url= https://www.wada-ama.org/en/resources/doping-control-process/mclaren-independent-investigation-report-part-ii|title=MCLAREN INDEPENDENT INVESTIGATION REPORT – PART II|work=wada-ama.org|date= 9 December 2016}}</ref><ref name=NYT161209>{{cite news |url= https://www.nytimes.com/2016/12/09/sports/russia-doping-mclaren-report.html |title=Russia’s Doping Program Laid Bare by Extensive Evidence in Report |work= The New York Times |first= Rebecca R. |last= Ruiz |date= 9 December 2016 }}</ref><ref name=Guardian161209>{{cite news |url= https://www.theguardian.com/sport/live/2016/dec/09/mclaren-report-into-doping-in-sport-part-two-live |title= McLaren report: more than 1,000 Russian athletes involved in doping conspiracy |work= The Guardian |first= Lawrence |last= Ostlere |date= 9 December 2016 }}</ref><ref>{{cite news |url= https://apnews.com/8be9cb7fcb5b4d65b1031597bb9f9e5e/Emails-show-how-Russian-officials-covered-up-mass-doping |title= Emails show how Russian officials covered up mass doping |first= James |last= Ellingworth |work= [[Associated Press]] |date= 13 December 2016 |archive-url= https://web.archive.org/web/20161214061329/https://apnews.com/8be9cb7fcb5b4d65b1031597bb9f9e5e/Emails-show-how-Russian-officials-covered-up-mass-doping |archive-date= 14 December 2016 |url-status=live }}</ref> అప్పటి నుండి ఆ కార్యక్రమం నిలిపివేయబడిందని సూచించలేదు.<ref>{{cite web|url=https://nytimes.com/2017/12/27/opinion/2018-winter-olympics-russia.html|title=The 2018 Winter Olympics Are Already Tainted|work=The New York Times|date=27 December 2017|access-date=27 December 2017}}</ref> 2018 ఎఫ్.ఐ.ఎఫ్.ఎ. ప్రపంచ కప్పుకు రష్యా ఆతిథ్యం ఇచ్చింది. ఈ క్రీడలు కాలిఫోర్డ్స్, కజాన్, మాస్కో, నిజ్నీ నోవ్గోరోడ్, రోస్టోవ్-ఆన్-డాన్, సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్, సమారా, సార్న్స్క్, సోచి, వోల్గోగ్రాండ్, యెకాటెరిన్బర్గ్ వంటి 11 వివిధ రష్యన్ నగరాల స్టేడియంలలో జూన్ 14 నుండి జూలై 15 వరకు జరిగాయి. ఇది తూర్పు ఐరోపాలో నిర్వహించిన మొట్టమొదటి ఫుట్ బాల్ ప్రపంచ కప్పుగా చెప్పవచ్చు. ఇది 2006 తరువాత ఐరోపాలో మొదటిసారిగా నిర్వహించబడింది. యూరో 2020 క్రీడలలో కూడా రష్యా పాల్గొంటుంది. == జాతీయ శలవు దినాలు, చిహ్నాలు == [[File:Alyye parusa.jpg|thumb|left|[[Scarlet Sails (tradition)|Scarlet Sails]] celebration on the [[Neva]] river in [[సెయింట్ పీటర్స్‌బర్గ్|Saint Petersburg]]]] రష్యాలో పబ్లిక్ సెలవులు ఏడు ఉన్నాయి.<ref>{{cite web|url=http://www.sras.org/russian_holidays|title=Official days off for public holidays in Russia|publisher=Sras.org|access-date=October 29, 2010|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20101130020221/http://sras.org/russian_holidays|archive-date=2010-11-30|url-status=dead}}</ref> ఆదివారం ఆచరించేవి మినహా. క్రిస్మస్, న్యూ ఇయర్ ట్రీస్, బహుమతులు, శాడ్ క్లాజ్ వలె డాడ్ మొరోజ్ (తండ్రి ఫ్రోస్ట్) నటించిన పాశ్చాత్య క్రిస్మస్ తరహాలో రష్యన్ నూతన సంవత్సరం సంప్రదాయాలు ఉన్నాయి. జనవరి 7 న ఆర్థోడాక్స్ క్రిస్మస్ పండుగ వస్తుంది. రష్యన్ ఆర్థోడాక్స్ చర్చి ఇంకా జూలియన్ క్యాలెండరును అనుసరించడం అందుకు కారణంగా ఉంది. అన్ని సాంప్రదాయ సెలవులు పాశ్చాత్య దేశాల 13 రోజుల తరువాత జరుపుకుంటారు. ఇద్దరు ఇతర ప్రధాన క్రైస్తవ సెలవు దినాల ఈస్టరు, ట్రినిటీ ఆదివారం ప్రధానమైనవి. కుర్బన్ బేరం, ఉర్రాజా బేరం పండుగలను రష్యన్ ముస్లింలు జరుపుకుంటారు. ఇంకా రష్యన్ సెలవుదినాలు ఫాదర్ల్యాండ్ డిఫెండర్ డే (ఫిబ్రవరి 23) పండుగ రష్యన్ పురుషులకు ప్రత్యేకంగా సైన్యంలో పనిచేస్తున్నవారిని గౌరవిస్తూ జరుపుకుంటారు. అంతర్జాతీయ మహిళా దినోత్సవం (మార్చి 8), మదర్స్ డే, వాలెంటైన్స్ డే సంప్రదాయాలు ఉన్నాయి; స్ప్రింగ్ అండ్ లేబర్ డే (మే 1); విక్టరీ డే (మే 9); రష్యా డే (జూన్ 12); యూనిటీ డే (నవంబరు 4)ను 1612 లో మాస్కో నుండి పోలిష్ ఆక్రమణ బలమును బహిష్కరించిన ప్రసిద్ధ తిరుగుబాటు జ్ఞాపకార్ధంగా జరుపుకుంటారు. విక్టరీ డే రష్యాలో రెండవ అత్యంత ప్రసిద్ధ సెలవుదినంగా జరుపుకుంటారు; ఇది గ్రేట్ పేట్రియాటిక్ యుద్ధంలో నాజీయిజంపై విజయాన్ని స్మరించుకుంటూ జరుపుకుంటారు. మాస్కోలో రెడ్ స్క్వేర్లో రష్యా అధ్యక్షుడు ఆధ్వర్యంలో భారీ సైనిక దళాన్ని ప్రతి సంవత్సరం నిర్వహిస్తారు. ఇదే విధమైన పెరేడ్లు హీరో సిటీ హోదా కలిగిన అన్ని ప్రధాన రష్యన్ నగరాల్లోనూ (మిలిటరీ గ్లోరీ నగరంతో) జరుగుతాయి. టొటియా డే (జనవరి 25 న విద్యార్థుల సెలవుదినం), మాసెన్లిసా (గ్రేట్ లెంట్కు ఒక వారానికి ముందు " ప్రి క్రిస్టియన్ స్ప్రింగ్ హాలిడే " సెలవుదినం), కాస్మోనాటిక్స్ (ఓల్డ్ న్యూ ఇయర్ (జూలియన్ క్యాలెండర్ ప్రకారం ది న్యూ ఇయర్, జనవరి 14 న ) ఇవాన్ కుపాలా డే (జులై 7 న మరొక క్రిస్టియన్ సెలవుదినం), పీటర్ అండ్ ఫెనోరోని డే (కుటుంబం ప్రేమ, విశ్వసనీయతలను గౌరవిస్తూ జూలై 8 న రష్యన్ అనలాగ్ జరుపుకునే వాలెంటైన్స్ డే ). [[File:Russian-Matroshka2.jpg|thumb|మాత్రోష్కా డా బొమ్మ వేరుగా ఉంది]] రష్యన్ కోట్ ఆఫ్ మాస్కోలోని సెయింట్ జార్జ్‌తో కలిపిన బైజాంటైన్ డబుల్ హెడ్ ఈగిల్ రష్యన్ దేశీయ చిహ్నంగా ఉంది. రష్యా చివరి కాలం నాటి రష్యన్ జెండా రష్యా సామ్రాజ్యం నుండి ఉపయోగించబడింది. రష్యన్ గీతానికి సోవియట్ సంగీతం అందించినప్పటికీ సాహిత్యం వైవిధ్యంగా ఉంటుంది. సామ్రాజ్య నినాదం " గాడ్ ఈజ్ విత్ అజ్ ", సోవియట్ నినాదం " ప్రోలెటిరియంస్ ఆఫ్ ఆల్ కంట్రీస్ యునైట్ " ఇప్పుడు ఉనికిలో లేవు. క్రొత్త నినాదం వాటిని భర్తీ చేసింది. సుత్తి, కొడవలి, పూర్తి సోవియట్ కోటు ఆయుధాలు ఇప్పటికీ పాత నగర నిర్మాణాలలో భాగంగా రష్యన్ నగరాల్లో విస్తారంగా కనిపిస్తాయి. సోవియట్ రెడ్ స్టార్స్ కూడా తరచుగా సైనిక పరికరాలు, యుద్ధ స్మారకాలపై చోటు చేసుకున్నాయి. ఇది రెడ్ బ్యానర్ గౌరవించబడుతోంది (ప్రత్యేకించి బ్యాక్ ఆఫ్ విక్టరీ ఆఫ్ 1945). మాత్రోషోకా డాల్ గుర్తించదగిన రష్యా చిహ్నంగా భావించబడుతుంది. మాస్కోలోని " మాస్కో క్రెమ్లిన్ " సెయింట్ బాసిల్స్ కేథడ్రల్ గోపురాలు రష్యా ప్రధాన నిర్మాణ చిహ్నాలుగా ఉన్నాయి. రష్యన్ జాతీయ ఒలింపిక్ జట్టు చిహ్నంగా చెబురస్కాఉంది. సెయింట్ మేరీ, సెయింట్ నికోలస్, సెయింట్ ఆండ్రూ, సెయింట్ జార్జ్, సెయింట్ అలెగ్జాండర్ నేవ్‌స్కీ, సెయింట్ సెర్గియస్ ఆఫ్ రాడోనేజ్, సెయింట్ సెరాఫిమ్లు రష్యా సన్యాసులుగా గుర్తించబడుతున్నారు. జాతీయ పుష్పంగా చమోమిలే, జాతీయ చెట్టుగా బిర్చు రష్యన్ ఎలుగుబంటు ఒక జంతువు చిహ్నంగా, రష్యా ఒక జాతీయ వ్యక్తిత్వంగా ఉన్నప్పటికీ ఈ చిత్రం పాశ్చాత్య మూలం కలిగి ఉందని రష్యన్లు ఇటీవల స్వయంగా అంగీకరించారు. స్థానిక రష్యా జాతీయ గుర్తింపు మదర్ రష్యా. ===పర్యాటకం === [[File:Grand Cascade of Peterhof 01.jpg|thumb|left|[[Peterhof Palace#The Grand Cascade and Samson Fountain|Grand Cascade]] in [[Peterhof Palace|Peterhof]], a popular tourist destination in [[సెయింట్ పీటర్స్‌బర్గ్|Saint Petersburg]]]] సోవియట్ కాలం నుండి రష్యాలో ముందుగా దేశీయ పర్యాటకరంగం తరువాత అంతర్జాతీయ పర్యాటక రంగం వేగంగా అభివృద్ధి చెందింది. దేశంలోని గొప్ప సాంస్కృతిక వారసత్వం, గొప్ప ప్రకృతి సౌందర్యం రష్యాపర్యాటక రంగం అభివృద్ధికి సహజరిస్తున్నాయి. రష్యాలో పురాతన నగరాలను అనుసంధానం చేస్తున్న గోల్డెన్ రింగ్ మార్గం, వోల్గా నదుల వంటి నదులపై క్రూజ్ ప్రయాణం, ప్రసిద్ధ ట్రాన్స్-సైబీరియన్ రైల్వేలో సుదూర ప్రయాణాలు ప్రధాన పర్యాటక మార్గాలుగా ఉన్నాయి. 2013 లో 28.4 మిలియన్ల మంది పర్యాటకులు రష్యాను సందర్శించారు; ఇది ప్రపంచంలో పర్యాటకులు అత్యధికంగా సందర్శించే దేశాలలో తొమ్మిదవ స్థానంలోనూ ఐరోపాలో దేశాలలో ఏడవ స్థానంలోనూ ఉంది. <ref>{{cite web|url=http://www.e-unwto.org/content/r13521/fulltext.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20150112082549/http://www.e-unwto.org/content/r13521/fulltext.pdf|url-status=dead|archive-date=2015-01-12|title=Tourism Highlights 2014|publisher=UNWTO (World Tourism Organization)|format=PDF|date=2014|access-date=January 20, 2015}}</ref> 2014 లో పాశ్చాత్యదేశాల సందర్శకుల సంఖ్య తగ్గింది.<ref>{{cite web|url=http://rbth.com/business/2014/07/03/concern_in_russia_as_foreign_tourist_numbers_slump_37899.html|title=Concern in Russia as foreign tourist numbers slump|first=Viktor|last=Kuzmin|date=July 3, 2014|publisher=}}</ref> [[File:Mamaev kurgan (ОКН).JPG|thumb|వోల్గోగ్రాండ్ లోని " మదర్ ల్యాండ్ కాల్స్ " ప్రపంచంలోని మహిళా విగ్రహాలలో ఎత్తైన విగ్రహము (పాదచారులతో సహా)]] రష్యా ప్రస్తుత రాజధాని మాస్కో మాజీ రాజధాని సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్ నగరాలు రష్యాలో పర్యాటకులు అధికంగా సందర్శించే గమ్యస్థానాలుగా ఉన్నాయి. ఇవి ప్రపంచ నగరాలుగా గుర్తించబడుతున్నాయి. ఈ నగరాలలో ట్రైటకోవ్ గ్యాలరీ, హెర్మిటేజ్ వంటి ప్రసిద్ధ ప్రపంచ మ్యూజియంలు, బోల్షియి, మారిస్కీ వంటి ప్రసిద్ధ థియేటర్లు, సెయింట్ బాసిల్స్ కేథడ్రల్, కాథెడ్రల్ ఆఫ్ క్రైస్ట్ ది సవైర్, సెయింట్ ఐజాక్ కేథడ్రల్, చర్చ్ ఆఫ్ ది బ్లడ్ ఆన్ ది బ్లడ్ వంటి చర్చీలు, క్రెమ్లిన్, పీటర్, పాల్ కోటెస్ వంటి అందమైన కోటలు, రెడ్ స్క్వేర్, ప్యాలెస్ స్క్వేర్, ట్రెవ్స్‌క్యా వీధి, నెవ్‌స్కై ప్రాస్పెక్ట్, అర్బత్ స్ట్రీట్ వంటి అందమైన వాణిజ్య కేంద్రాలకు నిలయంగా ఉన్నాయి. మాస్కో నగరంలో సంపన్నమైన రాజభవనాలు, ఉద్యానవనాలు (కొలోమేన్స్కోయ్, ట్సార్టినో) ఉన్నాయి. సెయింట్ పీటర్స్‌బర్గ్ (పీటర్హాఫ్, స్ట్రెల్నా, ఒరానిన్బామ్, గట్చినా, పావ్‌లోవ్స్క్, సార్స్కోయ్ సెలో) ఉన్నాయి. మాస్కో నగరంలో సోవియట్ శిల్పకళను ప్రతిబింబించే ఆధునిక ఆకాశసౌధాలు ఉన్నాయి. సెయింట్ పీటర్స్బర్గ్ నగరంలో (ఉత్తర వెనిస్ అనే మారుపేరు) సాంస్కృతికత ప్రతిబింబించే నిర్మాణాలు, అనేక నదులు, కాలువలు, వంతెనలు ఉన్నాయి. తాతర్ స్థాన్ రాజధాని కజాన్ నగరంలో క్రిస్టియన్ రష్యన్, ముస్లిం తాతర్ మిశ్రమ సంకృతి కనిపిస్తుంది. నోవోసిబిర్స్కు, యెకాటెరిన్బర్గ్, నిజ్నీ నొవ్గోరోడ్లతో సహా అనేక ఇతర ప్రధాన నగరాలకు పోటీగా ఈ నగరం రష్యా మూడవ రాజధానిని గుర్తించబడుతుంది. రష్యా వెచ్చని ఉపఉష్ణమండలి నల్ల సముద్ర తీరంతో రష్యాలో " సోచీ " వంటి పలు సముద్రతీర రిసార్టులు ఉన్నాయి. " 2014 వింటర్ ఒలింపిక్స్ "కు ఇక్కడ ఆతిథ్యం ఇవ్వబడింది. ఉత్తర కౌకాసస్ పర్వతాలలో దోమ్బే వంటి ప్రసిద్ధ స్కీ రిసార్ట్లు ఉన్నాయి. రష్యాలో అత్యంత సహజ పర్యాటక గమ్యస్థానమైన బైకాల్ సరసు, సైబీరియా బ్లూ ఐ ప్రాధాన్యత సంతరించుకున్నాయి. ఈ సరస్సులో ప్రపంచంలో కెల్లా పురాతనమైన, లోతైన స్పటికం వంటి స్పష్టమైన నీరు ఉంది. ఈ సరసు టైగా-కప్పబడిన పర్వతాలతో చుట్టబడి ఉంటుంది. ఇతర ప్రసిద్ధ సహజ గమ్యస్థానాలలో కమ్చట్కా పర్వతాలలో అగ్నిపర్వతాలు, హిమశిఖరాలు, కరేరియా పర్వతంలోని సరస్సులు, గ్రానైట్ రాళ్ళు, మంచుతో కప్పబడిన ఆల్టై పర్వతాలు, తువా అరణ్య సోపానాలు ఉన్నాయి. == ప్రత్యేక విషయాలు == * రష్యాలో నిర్మానుష్యంగా గ్రామాల సంఖ్య 11000. * కేవలం పదిమంది మాత్రమే నివసిస్తున్న గ్రామాల సంఖ్య 30,000. == మూలములు == * ''The New Columbia Encyclopedia'', Col.Univ.Press, 1975 == ఇవి కూడా చూడండి == [[గ్రిగోరి అలెగ్జాండ్రోవ్]] == మూలాలు == {{ఆసియా}} {{మూలాలజాబితా}} == బయటి లింకులు == {{wiktionary}} {{Commons|Russia}} {{Wikinews|Russia}} === ప్రభుత్వ వనరులు === * [http://www.gov.ru/ Gov.ru] - Official governmental portal (in Russian) * [https://web.archive.org/web/20030908005515/http://www.kremlin.ru/eng/ Kremlin] - Official presidential site (in English) * [https://web.archive.org/web/20051027075953/http://webcam.deili.info/en,1,3 Webcam in Russia] * [https://web.archive.org/web/19991008033146/http://www.council.gov.ru/index_e.htm Federative Council] - Official site of the parliamentary upper house * [http://www.duma.ru/ Duma] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140401074830/http://www.duma.ru/ |date=2014-04-01 }} - Official site of the parliamentary lower house (in Russian) * [http://www.russianembassy.org/ Embassy of the Russian Federation to the United States] * [https://web.archive.org/web/20040402171934/http://www.fccland.ru/kart.htm Official site: Federal Cadaster Center of Russia - Administrative maps of Russia (legends in Russian)] * [http://www.usembassy.ru/ U.S. Embassy Moscow] * [https://web.archive.org/web/19961125135329/http://travel.state.gov/russia.html U.S. State Department Consular Information Sheet: Russia] * [https://archive.today/20121213071747/www.eia.doe.gov/emeu/cabs/russia.html Russia Energy Resources and Industry from U.S. Department of Energy] * [https://web.archive.org/web/20020616173442/http://www.bof.fi/bofit/fin/4ruec/index.stm Russian Economy: Bank of Finland] === సాదారణ సమాచారం === * [https://web.archive.org/web/20160220064959/http://russiajournal.com/ The Russia Journal] - An independent news and analysis source from Russia. * [http://english.pravda.ru/ English Edition of Pravda] * [https://web.archive.org/web/20031213012115/http://baikaland.tripod.com/russia/right.html Russian Federal Districts (legends in English)] * [http://www.gksoft.com/govt/en/ru.html government links] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20050615004229/http://www.gksoft.com/govt/en/ru.html |date=2005-06-15 }} * [https://web.archive.org/web/20010428200617/http://www.slavweb.com/eng/server-e-fr1.html Internet Resources for Russian Studies] * [https://web.archive.org/web/20050727090020/http://numismondo.com/pm/rus/ Paper Money of Russia] * [http://HavenWorks.com/world/russia Russia News] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130110111013/http://www.havenworks.com/world/russia/ |date=2013-01-10 }} * [https://web.archive.org/web/20011119184658/http://www.cdi.org/russia/johnson/default.cfm Johnson's Russia List Archive] * [https://web.archive.org/web/20040830200053/http://geocities.com/deweytextsonline/isr.htm Impressions of Soviet Russia, by John Dewey] * [https://web.archive.org/web/20050415154515/http://www.austausch.org/en/ German-Russian Exchange] NGO that connects volunteers to ngo's in Russia (not only Germans) {{ఐరోపా}}{{ఆసియా}} {{మధ్య ఆసియా}} {{జి-8 దేశాలు}} [[వర్గం:రష్యా|*]] [[వర్గం:బాల్టిక్ సముద్ర తీర దేశాలు]] kaiclzstaftm14m9fegt5b7wzxsqmtu వట్టికోట ఆళ్వారుస్వామి 0 5758 4808172 3836356 2026-04-23T04:15:29Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808172 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = వట్టికోట ఆళ్వారు స్వామి | image = AaLvaaruswaami.jpg | birth_date = {{Birth date|1915|11|01}} | birth_place = చెరువు మాదారం, నల్గొండ జిల్లా, తెలంగాణా | death_date = [[ఫిబ్రవరి 5]], [[1961]] | death_place = | death_cause = | known = రచయిత, ఉద్యమకారుడు, ప్రచురణ కర్త, పాత్రికేయుడు, కమ్యూనిస్టు నేత, గ్రంథాలయోద్యమ నాయకుడు. | occupation = }} '''వట్టికోట ఆళ్వారుస్వామి''' (1915 నవంబరు 1 - 1961 ఫిబ్రవరి 5) [[తెలంగాణ]] ప్రజాసాహిత్యానికి పాదులు వేసి ప్రాణం పోసినవాడు. ఆయన రచయిత, సేవాశీలి, ఉద్యమకర్త, [[కమ్యూనిస్టు]] నేత, ప్రచురణకర్త, పాత్రికేయుడు, ప్రచారకుడు. భాషాసాహిత్యాల దగ్గర్నుంచి పౌరహక్కుల దాకా వట్టికోట అన్ని ఉద్యమాల్లో పాలుపంచుకున్నాడు. [[తెలుగు]]లో రాజకీయ నవలలకు ఆద్యుడు.<ref>[http://books.google.com/books?id=ObFCT5_taSgC&pg=PA146&dq=vattikota&sig=6kRAM-jm90w5ENnQ2Sq50GGSwPo Encyclopaedia of Indian literature vol. 1 By various పేజీ.146]</ref> తెలంగాణా ప్రాంతంలో గ్రంథాలయోద్యమం నడిపించి ప్రజలను తమ అక్షరానికి పదును పెట్టడం ద్వారా చైతన్య పరిచాడు.<ref name=":0">{{Cite journal |last=నాగయ్య |first=కట్టా |date=October 2010 |title=తెలంగాణా గ్రంథాలయోద్యమ దీప్తి వట్టికోట ఆళ్వారు స్వామి |journal=గ్రంధాలయ సర్వస్వము |language=తెలుగు |publisher=ఆంధ్ర ప్రదేశ్ గ్రంధాలయ సంస్థ |publication-place=విజయవాడ |volume=71 |issue=7 |pages=7-8}}</ref> ==బాల్యం == [[1915]] [[నవంబర్ 1]]<nowiki/>వ తేదీన [[నల్లగొండ]] జిల్లా [[నకిరేకల్]] సమీపంలోని [[చెరువు మాదారం]]లో సింహాద్రమ్మ, రామచంద్రాచార్యులకు జన్మించాడు. తండ్రి చిన్ననాట చనిపోవడంతో సీతారామారావు అనే ఉపాధ్యాయుడికి వండిపెడుతూ విద్యాభ్యాసం, సారస్వతాభ్యాసం చేశాడు. ఉర్దూ, తెలుగు, ఇంగ్లీషు స్వయంగా నేర్చుకున్నాడు<ref name=":1">శారద, రావి (October 2017). "దేశోద్దారక గ్రంథమాల". గ్రంధాలయ సర్వస్వము. విజయవాడ: ఆంధ్ర ప్రదేశ్ గ్రంధాలయ సంస్థ. 78 (6): 17–18.</ref> ==నిజాంకు వ్యతిరేకంగా == హోటల్ కార్మికుడిగా జీవితం ప్రారంభించిన ఆయన స్వయంగా చదువు నేర్చుకుని, రచయితై, ప్రచురణ కర్త అయ్యాడు. వంటపనిలో, ప్రూఫ్ రీడింగ్‌లో, హోటల్ సర్వర్‌గా పనిచేస్తున్నప్పుడు ఆయన పొందిన అనుభవాలు ఆయన ప్రజల మనిషిగా నిలబడేట్టు చేశాయి. గ్రంథాలయోద్యమంతో మొదలైన ప్రేరణ ఆళ్వారుస్వామిని [[నిజాం]] వ్యతిరేకోద్యమం దాకా నడిపించింది. ప్రజల్లో కలిసి ఆయన పనిచేసిన తీరు [[నిజాం]]కు కోపం తెప్పించింది. దానితో ఆయన జైలు పాలు అయ్యాడు. [[నిజాం]]ను గడగడలాడించిన '[[ఆంధ్రమహాసభ]]' [[నల్లగొండ]] జిల్లా అధ్యక్షుడిగా, కమ్యూనిస్టు పార్టీ నాయకుడుగా ప్రజాచైతన్యాన్ని కూడగట్టాడు. కడివెండి లో దొడ్డి కొమరయ్య ఊరేంగింపులో జరిగిన కాల్పులపై నిజనిర్ధారణకు పద్మజానాయుడును వెంట తీసుకు వెళ్ళాడు. మీర్జాన్ పత్రికలో వచ్చిన ఈ వార్తా తెలంగాణా ప్రజానీకాన్ని తీవ్రంగా ప్రభావితం చేసింది. తన వ్యాసాల ద్వారా ప్రభుత్వాలను నిలదీసాడు. ఉదాహరణకు గద్వాల్ సంస్థానం లో ప్రజలపై మోపిన అధిక పన్నులపై మీర్జాన్ పత్రికలో వ్యాసం సంస్థానాధీశులను ఇబ్బంది పెట్టింది.<ref name=":1" /> ==రచనలు== 1941 నుంచి రచనా వ్యాసంగాన్ని చేపట్టిన వట్టికోట రచనలు గోల్కొండ, మీర్జాన్, ఆంధ్రకేసరి, గుమస్తా, స్రవంతి వంటి పత్రికలలో ప్రచురితమయ్యేవి. తెలంగాణా లో అభ్యుదయ రచయితల సంఘం ఏర్పాటుకు కృషి చేసాడు.<ref name=":0" /> * వట్టికోట జైలు జీవితం ''జైలు లోపల'' పేరుతో కథల సంపుటిగా వెలువడింది. * తెలంగాణ ప్రజాజీవిత నేపథ్యంతో [[1952]]లో [[ప్రజల మనిషి (నవల)|''ప్రజల మనిషి'']] నవల రచించిండు.<ref name="vattikota">[http://www.sakshi.com/news/opinion/vattikota-alvaruswamy-s-first-novel-is-prajala-manishi-86778 ప్రజారాజ్యాన్ని కలగనే ప్రజల మనిషి Sakshi | Updated: December 08, 2013]</ref> * ''కనువిప్పు'' నాటికతోపాటు 14 ఏకాంకిలు రచించాడు. * వట్టికోట ''ధర్మరాజు'' అను కలం పేరుతో కూడా కొన్ని రచనలు చేశారు. కాళోజి ''నా గొడవ'' స్పూర్తితో ''రామప్ప రభస'' రచించారు. ఊరూరా తిరిగి రచనలు, కవిత్వము సేకరించేవాడు.<ref name=":1" /> === కథలు === * అంతా ఏకమైతే - ([[ప్రజాసాహితి]], 01-02-1982) * ఆలు కూలి - ([[కిన్నెర]], 01-02-1953, పత్రిక, 01-02-2006) * గాలి పటం - (అభ్యుదయ, 01-05-1956) * కాఫిర్లు - ([[విశాలాంధ్ర దినపత్రిక|విశాలాంధ్ర]], 27-01-2002) * పతితుని హదయం - ([[సృజన]], 01-11-1982, చూపు, 01-09-1997) * పరిగె - ([[ప్రజాసాహితి]], 01-02-1985, విశాలాంధ్ర, 29-06-1997) * పరిసరాలు - ([[స్రవంతి]], 01-09-1954) * బదనిక - (కిన్నెర, 01-11-1953) *చిన్నప్పుడే కథ * గిర్దావారు * రాజకీయ బాధితులు * నాడు-నేడు * భర్తకోసం <ref name=":0" /> *[[1940]]-[[1945|45]] మధ్యకాలంలోని రాజకీయ, సాంఘిక ప్రజా ఉద్యమాల చిత్రణతో ''గంగు'' నవల రచించిండు. [[తెలంగాణ]] చైతన్యం కోసం '[[దేశోద్ధారక గ్రంథమాల]]' స్థాపించి 35 పుస్తకాలు ప్రచురించాడు. [[తెలంగాణ]] విశేషాలను కూర్చి, '[[తెలంగాణ]]' పేరుతో సంపుటాలు ప్రచురించిండు. ఇవేవీ ఇప్పుడు అందుబాటుల లేకుండా పోయినయి. == విశేషాలు == *ఆళ్వారు స్వామి చదువు మధ్యలో ఆపేసి [[గ్రంథాలయోద్యమం]]లో కొనసాగాడు. తెలంగాణా ప్రాంతంలో అప్పటికి పట్టణ ప్రాంతాలలో 100 సంవత్సరాలు దాటిన అనేక గ్రంధాలయాలున్నాయి. ఆళ్వారు గ్రామీణ గ్రంధాలయాలు, సంచార గ్రంధాలయాలు స్థాపించాడు. గ్రామీణ ప్రజలకు పుస్తకాలందించడం కొసం తలమీద తట్టలో పుస్తకాలు పెట్టుకుని ఊరూరా తిరిగి వారికి ఆధునిక సాహిత్యాన్ని అందుబాటులోకి తెచ్చారు. దేశోద్ధారక రిఫరెన్స్ గ్రంధాలయం స్థాపించి పాత పత్రికలూ సంచికలు పరిశోధకులకు అందుబాటులో ఉంచారు.<ref name=":1" /> *పత్రికా పరిజ్ఞానం ఉండడము వలన సురవరం ప్రతాప రెడ్డి హైదరాబాద్ లో స్థాపించిన "గోలకొండ" పత్రిక లో ప్రూఫ్ రీడర్ గా పని చేసాడు. గ్రంధాలు రాయడం, ప్రచురించడం, విక్రయించడం, ప్రచారం చేయడం వంటి ఇతనికి నిత్యకృత్యం అవడం తో మిత్రులు ఇతనిని సంచార గ్రంధాలయంగా అభివర్ణించే వారు. <ref name=":0" /> *దాశరధి వట్టికోట కలసి 1948 లో మూడు నెలలు నిజామాబాద్ జైలులో ఉన్నారు.<ref name=":0" /> [[దాశరథి కృష్ణమాచార్య|దాశరథి]] పద్యాలు జైలు గోడల మీద రాసి దెబ్బలు తిన్నాడు. దాశరధి "ఆళ్వారు నేను కలిసి నిజామాబాద్ జైలు లో ఉన్న మూడునెలలు మూడు రోజులు గా గడిచాయి. ఆళ్వారు త్యాగమూర్తి, కల్మషం తెలియని తెలియని కమనీయ మూర్తి, అనురాగమూర్తి, పేద జనులకు ఆత్మీయమూర్తి. మా మైత్రికి చిహ్నంగా ''అగ్నిధార'' అంకితమిస్తున్నాను" ఆన్నారు. <ref name=":1" /> *ప్రజల మనిషి నవలలో కంఠీరవం డైలాగులు: - “[[ఇస్లాం]] అంటే శాంతి. శాంతిని కోరి సత్యానికి పోటీపడే ఏమతమైనా నాకు సమ్మతమే! కాని మీరు, మీ మతాన్ని శాంతికి ద్రోహం చేసేదిగా మార్చినారు“. ”కులాల పేర, మతాల పేర ప్రారంభమైన అడ్దుగోడలు క్రమంగా బలమైన అడ్డంకులుగా తయారైనాయి. దాంతో మనలో ఐక్యత నశించింది” *రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ కాలంలో హైదరాబాద్ రాష్ట్రం ఎదుర్కొన్న ఆహార కొరత నివారణకొరకు అఖిలపక్షాలను ఏకంచేయడంలో ముఖ్య పాత్ర వహించాడు<ref name=":1" />. *స్వాతంత్రోద్యమంలో 1937 లో నిజామాబాద్ లో జరిగిన ఆంధ్ర మహాసభ లో పాల్గొన్నాడు. 1942 లో క్విట్ ఇండియా ఉద్యమంలో కాంగ్రెస్ వాడిగా సత్యాగ్రహం చేసాడు. ఇందుకు సికింద్రాబాద్ లో ఒక సంవత్సరం జైలు శిక్ష అనుభవించాడు. తెలంగాణా లో స్టేట్ కాంగ్రెస్, ఆర్య సమాజం, ఆంద్ర మహాసభ, కమ్మూనిస్టు పార్టీ, అభ్యుదయ రచయితల సంఘం, తెలంగాణా రచయితల సంఘం వంటి సామాజిక, రాజకీయ సాహిత్య సంస్థలలో కార్యకర్తగా, నాయకుడిగా పనిచేశాడు. హైదరాబాద్ ట్రేడ్ యూనియన్ కాంగ్రెస్, 1944లో గుమాస్తాలు సంఘం, రిక్షాకార్మీక సంఘం, రైల్వే ఉద్యోగులు, కార్మీక ఉద్యోగుల సంఘాలకు నాయకత్వం వహించాడు. <ref name=":0" /> == మరణం == *[[1961]] [[ఫిబ్రవరి 5]]<nowiki/>న మరణించారు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * [http://www.andhrabharati.com/kavitalu/dASarathi/agnidhAra/ALvAruku.html ఆళ్వారుస్వామికి దాశరథి 'అగ్నిధార'ను అంకితం ఇస్తూ రాసిన కవిత]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} * [https://web.archive.org/web/20060623070508/http://www.andhrajyothy.com/editshow.asp?qry=%2F2006%2Fjan%2F30vividha1 ఆళ్వారుస్వామి భార్య యశోదమ్మ గారితో ఇంటర్వ్యూ - ఆంధ్రజ్యోతి, 2006 జనవరి 30] * [https://web.archive.org/web/20130908125409/http://discover-telangana.org/wp/2006/11/19/vattikota_aalvaruswamy/ ఆళ్వారుస్వామి జీవిత చరిత్ర ] * [http://kathanilayam.com/writer/5595/ వట్టికోట ఆళ్వారుస్వామి కథల పట్టిక] {{తెలంగాణ సాహిత్యం}} {{నల్గొండ జిల్లాకు చెందిన విషయాలు}} {{Authority control}} [[వర్గం:తెలంగాణా విముక్తి పోరాట యోధులు]] [[వర్గం:1915 జననాలు]] [[వర్గం:1961 మరణాలు]] [[వర్గం:తెలుగు కవులు]] [[వర్గం:తెలుగు రచయితలు]] [[వర్గం:తెలుగు నవలా రచయితలు]] [[వర్గం:తెలుగు కథా రచయితలు]] [[వర్గం:తెలుగు నాటక రచయితలు]] [[వర్గం:నల్గొండ జిల్లా రచయితలు]] [[వర్గం:నల్గొండ జిల్లా గ్రంథాలయోద్యమ నేతలు]] [[వర్గం:తెలుగు గ్రంధాలయ ప్రముఖులు]] 80yqmhe5s6naj1fuvv7iadlt95ljngh నాదెండ్ల భాస్కరరావు 0 5895 4807975 4807852 2026-04-22T12:48:51Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 /* మరణం */ 4807975 wikitext text/x-wiki {{Infobox_Indian_politician | image= Nadendla Bhaskara Rao - 2023 (cropped).jpg | name = '''నాదెండ్ల భాస్కరరావు''' | birth_date ={{Birth date and age|1935|06|23|df=y}} | residence = హైద్రాబాద్ | office = [[ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రుల జాబితా|ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రి]] | constituency = [[విజయవాడ|విజయవాడ తూర్పు నియోజకవర్గం]] | term = 1984 ఆగస్టు 16 - 1984 సెప్టెంబరు 16 | predecessor = [[నందమూరి తారక రామారావు]] | successor = [[నందమూరి తారక రామారావు]] | party = [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్]] | religion = [[హిందూ]] | spouse = | death_date = {{death date and age|df=y|2026|04|22|1935|6|23}} | death_place = హైదరాబాద్‌ | year = | source = |children=[[నాదెండ్ల మనోహర్]] }} '''నాదెండ్ల భాస్కరరావు''' ([[1935]] [[జూన్ 23]] - 2026 ఏప్రిల్ 22) భారతదేశానికి చెందిన రాజకీయ నాయకుడు. ఆయన 1984 ఆగస్టు 16 నుండి 1984 సెప్టెంబరు 16వ తేది వరకు ఒక నెలపాటు ఉమ్మడి ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రిగా పని చేశాడు. నాదెండ్ల భాస్కరరావు ఎన్టీఆర్‌, మర్రి చెన్నారెడ్డి, అంజయ్య మంత్రివర్గలలో పలు మంత్రిత్వ శాఖల మంత్రిగా పని చేశాడు. ఆయన 1998లో ఖమ్మం నుంచి పార్లమెంటు సభ్యుడిగా ఎన్నికయ్యాడు. == జననం == భాస్కరరావు [[1935]], [[జూన్ 23]]<nowiki/>న [[గుంటూరు]]<nowiki/>లో<ref name="nandendla1">{{Cite web |url=http://parliamentofindia.nic.in/ls/lok12/biodata/12AP40.htm |title=పార్లమెంటు సభ్యుల పేజీ |website= |access-date=2006-10-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20060527152009/http://parliamentofindia.nic.in/ls/lok12/biodata/12ap40.htm |archive-date=2006-05-27 |url-status=dead }}</ref> జన్మించాడు. ఈయన తండ్రి పిచ్చయ్య. 1958లో లలిత భాస్కరరావును వివాహము చేసుకొన్న ఈయనకు ఇద్దరు కుమారులు. ఒక కుమారుడు [[నాదెండ్ల మనోహర్]] ఆంధ్ర ప్రదేశ్ రాష్ట్ర మంత్రి. వృత్తిరీత్యా [[న్యాయవాది]] అయిన భాస్కరరావు [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయము]] నుండి బి.ఏ ఎల్.ఎల్.బీ పట్టా పొందాడు. 1978 [[రాష్ట్ర శాసనసభ (భారతదేశం)]] ఎన్నికలలో విజయవాడ తూర్పు నియోజకవర్గం నుండి కాంగ్రేసు పార్టీ అభ్యర్థిగా పోటీ చేసి శాసనసభ సభ్యుడయ్యాడు. 1978 నుండి 1989 వరకు ఆంధ్ర ప్రదేశ్ [[రాష్ట్ర శాసనసభ (భారతదేశం)]] సభ్యునిగా కొనసాగిన ఈయన ఆ కాలములోనే మంత్రిగా, కేబినెట్ మంత్రిగా, ముఖ్యమంత్రిగా కూడా పనిచేశాడు. నాదెండ్ల భాస్కరరావు, [[మర్రి చెన్నారెడ్డి]] మంత్రివర్గములో, [[టి.అంజయ్య]] మంత్రివర్గములో మంత్రిగా పనిచేశాడు. 1998లో [[ఖమ్మం]] నియోజక వర్గం నుండి పన్నెండవ [[లోక్‌సభ]]కు ఎన్నికై [[పార్లమెంటు]] సభ్యునిగా ఎన్నికయ్యాడు. ==తెలుగుదేశం లో== [[1982]], మార్చి29న [[నందమూరి తారక రామారావు]] అంధ్రుల ఆత్మాభిమానమే నినాదముగా [[తెలుగుదేశం పార్టీ]]ని స్థాపించాడు. పార్టీ, ప్రారంభించిన 9 నెలలకే 1983 శాసనసభ సార్వత్రిక ఎన్నికలలో ఘన విజయం సాధించి ప్రభుత్వం యేర్పాటు చేసింది. రామారావు ముఖ్యమంత్రిగా, నాదెండ్ల భాస్కరరావు ఆయన మంత్రి వర్గములో కేబినెట్ హోదా కలిగిన ఆర్థిక మంత్రిగా ప్రమాణ స్వీకారం చేశారు. ;1984 ఆగస్టు 14 *ముఖ్యమంత్రి ఎన్‌.టీ.రామారావు [[టెక్సస్]]లో గుండెకు ట్రిపుల్ బైపాస్ శస్త్రచికిత్స చేయించుకొని 1984 ఆగస్టు 14న తిరిగి వచ్చాడు. [[హైదరాబాదు]] [[విమానాశ్రయం]]లో ఈయన్ను ఆహ్వానించడానికి ఆర్థిక మంత్రిగా ఉన్న భాస్కరరావు వెళ్లాడు *ఆ రోజు సాయంత్రం ముఖ్యమంత్రి సూచన మేరకు గవర్నర్ [[రాంలాల్]] భాస్కరరావును మంత్రి పదవి నుండి తొలగించాడు. ;1984 ఆగస్టు 15 *ఆగస్టు 15 (భారత స్వాతంత్ర్య దినోత్సవము) ఉదయం గవర్నరు పతిపక్ష కాంగ్రేసు నాయకున్ని కలిశాడు. కేంద్ర ప్రభుత్వము నుండి టెలిఫోన్ సందేశము అందుకొన్నాడు. *రామారావు గవర్నరును కలిసి సభలో తన మద్దతును నిరూపించుకోవడానికి శాసనసభను ఆగస్టు 18న సమావేశపరచవల్సిందిగా కోరాడు. *ఉద్వాసన పలికిన ఆర్థిక మంత్రి, నాదెండ్ల భాస్కరరావు గవర్నరును కలిసి తనకు ముఖ్యమంత్రినయ్యే మద్దతు ఉందని, తెలుగుదేశం అసమ్మతి సభ్యులు, కాంగ్రేస్ పార్టీ సభ్యుల మద్దతు తనకుందని, మంత్రివర్గము ఏర్పాటు చేసే అవకాశమివ్వాలని కోరాడు. *ఇంతలో తెలుగుదేశం పార్టీ శాసనసభా పక్ష కార్యదర్శి ఎన్‌.టీ.రామారావుకు మద్దతునిస్తున్న 163 మంది సభ్యుల జాబితా గవర్నరుకు పంపాడు. ;1984 ఆగస్టు 16 *ఆగస్టు 16 ఉదయం నాదెండ్ల భాస్కరరావు తన మద్దతుదారులతో 52 కార్ల పటాలముతో గవర్నరు కార్యాలయము చేరుకున్నాడు. కాంగ్రేసు శాసనసభా పక్ష పార్టీ భాస్కరరావుకు మద్దతునిస్తున్న తీర్మానాన్ని గవర్నరుకు పంపింది. *అదే సమయానికి ఎన్‌టీయార్ తనకు మద్దతునిస్తున్న 163 సభ్యుల జాబితా పత్రికలకు విడుదల చేశాడు. ఆ తరువాత వారిని గవర్నరు నివాసము ముందు ప్రవేశపెట్టాడు. *గవర్నరు ఇరు పక్షాల మద్దతును ప్రత్యక్షముగా అంచనా వేయకుండా రామారావు ప్రభుత్వాన్ని గద్దె దించి నాదెండ్ల భాస్కరరావును ముఖ్యమంత్రిగా ప్రమాణ స్వీకారం చేయించాడు.<ref name="nandendla4">Democracy Triumphant in India: The Case of Andhra Pradesh - Krishna K. Tummala Asian Survey, Vol. 26, No. 3. (Mar., 1986), pp. 379. [http://links.jstor.org/sici?sici=0004-4687%28198603%2926%3A3%3C378%3ADTIITC%3E2.0.CO%3B2-S]</ref> 1984 ఆగస్టు 16న నాదెండ్ల భాస్కరరావు, తన మద్దతుదారులతో పాటు అప్పటి రాష్ట్ర గవర్నరైన [[రాంలాల్]]ని కలిసి పార్టీలో రామారావు మద్దతు కోల్పోయాడని, పార్టీ మద్దతు తనకే ఉన్నదని ప్రధానమంత్రి [[ఇందిరా గాంధీ]] లోపాయికారీ సహకారంతో ముఖ్యమంత్రి అయ్యాడు. గవర్నర్ ఈయనకు అసెంబ్లీలో మద్దతు నిరూపించుకోవడానికి నెల రోజులు గడువిచ్చాడు. తాను దొడ్డిదారిన గద్దెనెక్కడంతో రామారావు ప్రజల్లోకి వెళ్లి జరిగిన అన్యాయాన్ని ఎలుగెత్తి చాటాడు. ఈ ప్రజాస్వామ్య పునరుద్ధరణ ఉద్యమంలో మిత్రపక్షాలు ఆయనకు ఎంతో సహాయం చేసాయి. నెలరోజుల గడువులో ఎంతో డబ్బు ఖర్చుపెట్టినా, భాస్కరరావు శాసనసభలో మద్దతు కూడగట్టుకోలేకపోయాడు. ఫలితంగా సెప్టెంబరు 16న భాస్కరరావు ముఖ్యమంత్రిగా వైదొలిగాడు.<ref name="nandendla2">Politics of Defection in India in the 1980s - P. M. Kamath Asian Survey, Vol. 25, No. 10. (Oct., 1985), pp. 1043. [http://links.jstor.org/sici?sici=0004-4687%28198510%2925%3A10%3C1039%3APODIII%3E2.0.CO%3B2-F]</ref> కేంద్ర ప్రభుత్వం తిరిగి రామారావును ముఖ్యమంత్రిగా ప్రతిష్ఠించింది. భాస్కరరావు తెలుగు దేశం పార్టీ తన ఆలోచనల రూపమే అని చెప్పుకున్నాడు. అయితే, ఈయనే ఆ తరువాత కాలములో అలా ప్రాంతీయ పార్టీని స్థాపించి తప్పుచేశానని చింతించాడు<ref name="nandendla3">{{Cite web |url=http://www.hinduonnet.com/thehindu/2003/01/20/stories/2003012005590400.htm |title=హిందూ పత్రికలో జనవరి 20, 2003న వచ్చిన వార్త |website= |access-date=2006-10-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070228004904/http://www.hinduonnet.com/thehindu/2003/01/20/stories/2003012005590400.htm |archive-date=2007-02-28 |url-status=dead }}</ref> ==మరణం== నాదెండ్ల భాస్కరరావు కొంతకాలంగా వయోభారంతో పాటు అనారోగ్య సమస్యలతో బాధపడుతూ హైదరాబాద్‌లోని కాంటినెంటల్‌ ఆస్పత్రిలో చికిత్స పొందుతూ 2026 ఏప్రిల్ 22న మరణించాడు.<ref name="మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత">{{cite news |title=మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత |url=https://www.eenadu.net/breaking-news/426004537 |access-date=22 April 2026 |work= |publisher=Eenadu |date=22 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260422073125/https://www.eenadu.net/breaking-news/426004537 |archive-date=22 April 2026 |language=te}}</ref><ref name="మాజీ ముఖ్యమంత్రి నాదెండ్ల భాస్కరరావు మృతి">{{cite news |title=మాజీ ముఖ్యమంత్రి నాదెండ్ల భాస్కరరావు మృతి |url=https://www.bbc.com/telugu/articles/cp8d0e10l2zo |access-date=22 April 2026 |publisher=BBC News తెలుగు |date=22 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260422124729/https://www.bbc.com/telugu/articles/cp8d0e10l2zo |archive-date=22 April 2026 |language=te}}</ref> ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} {{క్రమము| ముందరి=[[నందమూరి తారక రామారావు]]| జాబితా=[[ఆంధ్ర ప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రులు|ఆంధ్ర ప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రి]]'''<br>16/08/1984&mdash;16/09/1984| తరువాతి=[[నందమూరి తారక రామారావు]] }} [[వర్గం:1935 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:పార్టీలు ఫిరాయించిన రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్ధులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లా రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లా నుండి ఎన్నికైన శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లాకు చెందిన ముఖ్యమంత్రులు]] [[వర్గం:ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రులు]] <!--Inter wiki links--> or4sjwwthy3ms24wqpw3evzjn79k90e 4807977 4807975 2026-04-22T12:49:09Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 /* మరణం */ 4807977 wikitext text/x-wiki {{Infobox_Indian_politician | image= Nadendla Bhaskara Rao - 2023 (cropped).jpg | name = '''నాదెండ్ల భాస్కరరావు''' | birth_date ={{Birth date and age|1935|06|23|df=y}} | residence = హైద్రాబాద్ | office = [[ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రుల జాబితా|ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రి]] | constituency = [[విజయవాడ|విజయవాడ తూర్పు నియోజకవర్గం]] | term = 1984 ఆగస్టు 16 - 1984 సెప్టెంబరు 16 | predecessor = [[నందమూరి తారక రామారావు]] | successor = [[నందమూరి తారక రామారావు]] | party = [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్]] | religion = [[హిందూ]] | spouse = | death_date = {{death date and age|df=y|2026|04|22|1935|6|23}} | death_place = హైదరాబాద్‌ | year = | source = |children=[[నాదెండ్ల మనోహర్]] }} '''నాదెండ్ల భాస్కరరావు''' ([[1935]] [[జూన్ 23]] - 2026 ఏప్రిల్ 22) భారతదేశానికి చెందిన రాజకీయ నాయకుడు. ఆయన 1984 ఆగస్టు 16 నుండి 1984 సెప్టెంబరు 16వ తేది వరకు ఒక నెలపాటు ఉమ్మడి ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రిగా పని చేశాడు. నాదెండ్ల భాస్కరరావు ఎన్టీఆర్‌, మర్రి చెన్నారెడ్డి, అంజయ్య మంత్రివర్గలలో పలు మంత్రిత్వ శాఖల మంత్రిగా పని చేశాడు. ఆయన 1998లో ఖమ్మం నుంచి పార్లమెంటు సభ్యుడిగా ఎన్నికయ్యాడు. == జననం == భాస్కరరావు [[1935]], [[జూన్ 23]]<nowiki/>న [[గుంటూరు]]<nowiki/>లో<ref name="nandendla1">{{Cite web |url=http://parliamentofindia.nic.in/ls/lok12/biodata/12AP40.htm |title=పార్లమెంటు సభ్యుల పేజీ |website= |access-date=2006-10-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20060527152009/http://parliamentofindia.nic.in/ls/lok12/biodata/12ap40.htm |archive-date=2006-05-27 |url-status=dead }}</ref> జన్మించాడు. ఈయన తండ్రి పిచ్చయ్య. 1958లో లలిత భాస్కరరావును వివాహము చేసుకొన్న ఈయనకు ఇద్దరు కుమారులు. ఒక కుమారుడు [[నాదెండ్ల మనోహర్]] ఆంధ్ర ప్రదేశ్ రాష్ట్ర మంత్రి. వృత్తిరీత్యా [[న్యాయవాది]] అయిన భాస్కరరావు [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయము]] నుండి బి.ఏ ఎల్.ఎల్.బీ పట్టా పొందాడు. 1978 [[రాష్ట్ర శాసనసభ (భారతదేశం)]] ఎన్నికలలో విజయవాడ తూర్పు నియోజకవర్గం నుండి కాంగ్రేసు పార్టీ అభ్యర్థిగా పోటీ చేసి శాసనసభ సభ్యుడయ్యాడు. 1978 నుండి 1989 వరకు ఆంధ్ర ప్రదేశ్ [[రాష్ట్ర శాసనసభ (భారతదేశం)]] సభ్యునిగా కొనసాగిన ఈయన ఆ కాలములోనే మంత్రిగా, కేబినెట్ మంత్రిగా, ముఖ్యమంత్రిగా కూడా పనిచేశాడు. నాదెండ్ల భాస్కరరావు, [[మర్రి చెన్నారెడ్డి]] మంత్రివర్గములో, [[టి.అంజయ్య]] మంత్రివర్గములో మంత్రిగా పనిచేశాడు. 1998లో [[ఖమ్మం]] నియోజక వర్గం నుండి పన్నెండవ [[లోక్‌సభ]]కు ఎన్నికై [[పార్లమెంటు]] సభ్యునిగా ఎన్నికయ్యాడు. ==తెలుగుదేశం లో== [[1982]], మార్చి29న [[నందమూరి తారక రామారావు]] అంధ్రుల ఆత్మాభిమానమే నినాదముగా [[తెలుగుదేశం పార్టీ]]ని స్థాపించాడు. పార్టీ, ప్రారంభించిన 9 నెలలకే 1983 శాసనసభ సార్వత్రిక ఎన్నికలలో ఘన విజయం సాధించి ప్రభుత్వం యేర్పాటు చేసింది. రామారావు ముఖ్యమంత్రిగా, నాదెండ్ల భాస్కరరావు ఆయన మంత్రి వర్గములో కేబినెట్ హోదా కలిగిన ఆర్థిక మంత్రిగా ప్రమాణ స్వీకారం చేశారు. ;1984 ఆగస్టు 14 *ముఖ్యమంత్రి ఎన్‌.టీ.రామారావు [[టెక్సస్]]లో గుండెకు ట్రిపుల్ బైపాస్ శస్త్రచికిత్స చేయించుకొని 1984 ఆగస్టు 14న తిరిగి వచ్చాడు. [[హైదరాబాదు]] [[విమానాశ్రయం]]లో ఈయన్ను ఆహ్వానించడానికి ఆర్థిక మంత్రిగా ఉన్న భాస్కరరావు వెళ్లాడు *ఆ రోజు సాయంత్రం ముఖ్యమంత్రి సూచన మేరకు గవర్నర్ [[రాంలాల్]] భాస్కరరావును మంత్రి పదవి నుండి తొలగించాడు. ;1984 ఆగస్టు 15 *ఆగస్టు 15 (భారత స్వాతంత్ర్య దినోత్సవము) ఉదయం గవర్నరు పతిపక్ష కాంగ్రేసు నాయకున్ని కలిశాడు. కేంద్ర ప్రభుత్వము నుండి టెలిఫోన్ సందేశము అందుకొన్నాడు. *రామారావు గవర్నరును కలిసి సభలో తన మద్దతును నిరూపించుకోవడానికి శాసనసభను ఆగస్టు 18న సమావేశపరచవల్సిందిగా కోరాడు. *ఉద్వాసన పలికిన ఆర్థిక మంత్రి, నాదెండ్ల భాస్కరరావు గవర్నరును కలిసి తనకు ముఖ్యమంత్రినయ్యే మద్దతు ఉందని, తెలుగుదేశం అసమ్మతి సభ్యులు, కాంగ్రేస్ పార్టీ సభ్యుల మద్దతు తనకుందని, మంత్రివర్గము ఏర్పాటు చేసే అవకాశమివ్వాలని కోరాడు. *ఇంతలో తెలుగుదేశం పార్టీ శాసనసభా పక్ష కార్యదర్శి ఎన్‌.టీ.రామారావుకు మద్దతునిస్తున్న 163 మంది సభ్యుల జాబితా గవర్నరుకు పంపాడు. ;1984 ఆగస్టు 16 *ఆగస్టు 16 ఉదయం నాదెండ్ల భాస్కరరావు తన మద్దతుదారులతో 52 కార్ల పటాలముతో గవర్నరు కార్యాలయము చేరుకున్నాడు. కాంగ్రేసు శాసనసభా పక్ష పార్టీ భాస్కరరావుకు మద్దతునిస్తున్న తీర్మానాన్ని గవర్నరుకు పంపింది. *అదే సమయానికి ఎన్‌టీయార్ తనకు మద్దతునిస్తున్న 163 సభ్యుల జాబితా పత్రికలకు విడుదల చేశాడు. ఆ తరువాత వారిని గవర్నరు నివాసము ముందు ప్రవేశపెట్టాడు. *గవర్నరు ఇరు పక్షాల మద్దతును ప్రత్యక్షముగా అంచనా వేయకుండా రామారావు ప్రభుత్వాన్ని గద్దె దించి నాదెండ్ల భాస్కరరావును ముఖ్యమంత్రిగా ప్రమాణ స్వీకారం చేయించాడు.<ref name="nandendla4">Democracy Triumphant in India: The Case of Andhra Pradesh - Krishna K. Tummala Asian Survey, Vol. 26, No. 3. (Mar., 1986), pp. 379. [http://links.jstor.org/sici?sici=0004-4687%28198603%2926%3A3%3C378%3ADTIITC%3E2.0.CO%3B2-S]</ref> 1984 ఆగస్టు 16న నాదెండ్ల భాస్కరరావు, తన మద్దతుదారులతో పాటు అప్పటి రాష్ట్ర గవర్నరైన [[రాంలాల్]]ని కలిసి పార్టీలో రామారావు మద్దతు కోల్పోయాడని, పార్టీ మద్దతు తనకే ఉన్నదని ప్రధానమంత్రి [[ఇందిరా గాంధీ]] లోపాయికారీ సహకారంతో ముఖ్యమంత్రి అయ్యాడు. గవర్నర్ ఈయనకు అసెంబ్లీలో మద్దతు నిరూపించుకోవడానికి నెల రోజులు గడువిచ్చాడు. తాను దొడ్డిదారిన గద్దెనెక్కడంతో రామారావు ప్రజల్లోకి వెళ్లి జరిగిన అన్యాయాన్ని ఎలుగెత్తి చాటాడు. ఈ ప్రజాస్వామ్య పునరుద్ధరణ ఉద్యమంలో మిత్రపక్షాలు ఆయనకు ఎంతో సహాయం చేసాయి. నెలరోజుల గడువులో ఎంతో డబ్బు ఖర్చుపెట్టినా, భాస్కరరావు శాసనసభలో మద్దతు కూడగట్టుకోలేకపోయాడు. ఫలితంగా సెప్టెంబరు 16న భాస్కరరావు ముఖ్యమంత్రిగా వైదొలిగాడు.<ref name="nandendla2">Politics of Defection in India in the 1980s - P. M. Kamath Asian Survey, Vol. 25, No. 10. (Oct., 1985), pp. 1043. [http://links.jstor.org/sici?sici=0004-4687%28198510%2925%3A10%3C1039%3APODIII%3E2.0.CO%3B2-F]</ref> కేంద్ర ప్రభుత్వం తిరిగి రామారావును ముఖ్యమంత్రిగా ప్రతిష్ఠించింది. భాస్కరరావు తెలుగు దేశం పార్టీ తన ఆలోచనల రూపమే అని చెప్పుకున్నాడు. అయితే, ఈయనే ఆ తరువాత కాలములో అలా ప్రాంతీయ పార్టీని స్థాపించి తప్పుచేశానని చింతించాడు<ref name="nandendla3">{{Cite web |url=http://www.hinduonnet.com/thehindu/2003/01/20/stories/2003012005590400.htm |title=హిందూ పత్రికలో జనవరి 20, 2003న వచ్చిన వార్త |website= |access-date=2006-10-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070228004904/http://www.hinduonnet.com/thehindu/2003/01/20/stories/2003012005590400.htm |archive-date=2007-02-28 |url-status=dead }}</ref> ==మరణం== నాదెండ్ల భాస్కరరావు కొంతకాలంగా వయోభారంతో పాటు అనారోగ్య సమస్యలతో బాధపడుతూ హైదరాబాద్‌లోని కాంటినెంటల్‌ ఆస్పత్రిలో చికిత్స పొందుతూ 2026 ఏప్రిల్ 22న మరణించాడు.<ref name="మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత">{{cite news |title=మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత |url=https://www.eenadu.net/breaking-news/426004537 |access-date=22 April 2026 |work= |publisher=Eenadu |date=22 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260422073125/https://www.eenadu.net/breaking-news/426004537 |archive-date=22 April 2026 |language=te}}</ref><ref name="మాజీ ముఖ్యమంత్రి నాదెండ్ల భాస్కరరావు మృతి">{{cite news |title=మాజీ ముఖ్యమంత్రి నాదెండ్ల భాస్కరరావు మృతి |url=https://www.bbc.com/telugu/articles/cp8d0e10l2zo |access-date=22 April 2026 |publisher=BBC News తెలుగు |date=22 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260422124729/https://www.bbc.com/telugu/articles/cp8d0e10l2zo |archive-date=22 April 2026 |language=te}}</ref><ref name="మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత">{{cite news |title=మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత |url=https://www.andhrajyothy.com/2026/telangana/hyderabad/former-cm-nadendla-bhaskara-rao-passes-away-suchi-1516261.html |access-date=22 April 2026 |publisher=Andhrajyothy |date=22 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260422124659/https://www.andhrajyothy.com/2026/telangana/hyderabad/former-cm-nadendla-bhaskara-rao-passes-away-suchi-1516261.html |archive-date=22 April 2026 |language=te}}</ref> ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} {{క్రమము| ముందరి=[[నందమూరి తారక రామారావు]]| జాబితా=[[ఆంధ్ర ప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రులు|ఆంధ్ర ప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రి]]'''<br>16/08/1984&mdash;16/09/1984| తరువాతి=[[నందమూరి తారక రామారావు]] }} [[వర్గం:1935 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:పార్టీలు ఫిరాయించిన రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్ధులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లా రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లా నుండి ఎన్నికైన శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లాకు చెందిన ముఖ్యమంత్రులు]] [[వర్గం:ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రులు]] <!--Inter wiki links--> 2btzv8pqu4g2niyyuiubsmcqgkeo8bw 4807980 4807977 2026-04-22T12:54:32Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 /* మరణం */ 4807980 wikitext text/x-wiki {{Infobox_Indian_politician | image= Nadendla Bhaskara Rao - 2023 (cropped).jpg | name = '''నాదెండ్ల భాస్కరరావు''' | birth_date ={{Birth date and age|1935|06|23|df=y}} | residence = హైద్రాబాద్ | office = [[ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రుల జాబితా|ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రి]] | constituency = [[విజయవాడ|విజయవాడ తూర్పు నియోజకవర్గం]] | term = 1984 ఆగస్టు 16 - 1984 సెప్టెంబరు 16 | predecessor = [[నందమూరి తారక రామారావు]] | successor = [[నందమూరి తారక రామారావు]] | party = [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్]] | religion = [[హిందూ]] | spouse = | death_date = {{death date and age|df=y|2026|04|22|1935|6|23}} | death_place = హైదరాబాద్‌ | year = | source = |children=[[నాదెండ్ల మనోహర్]] }} '''నాదెండ్ల భాస్కరరావు''' ([[1935]] [[జూన్ 23]] - 2026 ఏప్రిల్ 22) భారతదేశానికి చెందిన రాజకీయ నాయకుడు. ఆయన 1984 ఆగస్టు 16 నుండి 1984 సెప్టెంబరు 16వ తేది వరకు ఒక నెలపాటు ఉమ్మడి ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రిగా పని చేశాడు. నాదెండ్ల భాస్కరరావు ఎన్టీఆర్‌, మర్రి చెన్నారెడ్డి, అంజయ్య మంత్రివర్గలలో పలు మంత్రిత్వ శాఖల మంత్రిగా పని చేశాడు. ఆయన 1998లో ఖమ్మం నుంచి పార్లమెంటు సభ్యుడిగా ఎన్నికయ్యాడు. == జననం == భాస్కరరావు [[1935]], [[జూన్ 23]]<nowiki/>న [[గుంటూరు]]<nowiki/>లో<ref name="nandendla1">{{Cite web |url=http://parliamentofindia.nic.in/ls/lok12/biodata/12AP40.htm |title=పార్లమెంటు సభ్యుల పేజీ |website= |access-date=2006-10-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20060527152009/http://parliamentofindia.nic.in/ls/lok12/biodata/12ap40.htm |archive-date=2006-05-27 |url-status=dead }}</ref> జన్మించాడు. ఈయన తండ్రి పిచ్చయ్య. 1958లో లలిత భాస్కరరావును వివాహము చేసుకొన్న ఈయనకు ఇద్దరు కుమారులు. ఒక కుమారుడు [[నాదెండ్ల మనోహర్]] ఆంధ్ర ప్రదేశ్ రాష్ట్ర మంత్రి. వృత్తిరీత్యా [[న్యాయవాది]] అయిన భాస్కరరావు [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయము]] నుండి బి.ఏ ఎల్.ఎల్.బీ పట్టా పొందాడు. 1978 [[రాష్ట్ర శాసనసభ (భారతదేశం)]] ఎన్నికలలో విజయవాడ తూర్పు నియోజకవర్గం నుండి కాంగ్రేసు పార్టీ అభ్యర్థిగా పోటీ చేసి శాసనసభ సభ్యుడయ్యాడు. 1978 నుండి 1989 వరకు ఆంధ్ర ప్రదేశ్ [[రాష్ట్ర శాసనసభ (భారతదేశం)]] సభ్యునిగా కొనసాగిన ఈయన ఆ కాలములోనే మంత్రిగా, కేబినెట్ మంత్రిగా, ముఖ్యమంత్రిగా కూడా పనిచేశాడు. నాదెండ్ల భాస్కరరావు, [[మర్రి చెన్నారెడ్డి]] మంత్రివర్గములో, [[టి.అంజయ్య]] మంత్రివర్గములో మంత్రిగా పనిచేశాడు. 1998లో [[ఖమ్మం]] నియోజక వర్గం నుండి పన్నెండవ [[లోక్‌సభ]]కు ఎన్నికై [[పార్లమెంటు]] సభ్యునిగా ఎన్నికయ్యాడు. ==తెలుగుదేశం లో== [[1982]], మార్చి29న [[నందమూరి తారక రామారావు]] అంధ్రుల ఆత్మాభిమానమే నినాదముగా [[తెలుగుదేశం పార్టీ]]ని స్థాపించాడు. పార్టీ, ప్రారంభించిన 9 నెలలకే 1983 శాసనసభ సార్వత్రిక ఎన్నికలలో ఘన విజయం సాధించి ప్రభుత్వం యేర్పాటు చేసింది. రామారావు ముఖ్యమంత్రిగా, నాదెండ్ల భాస్కరరావు ఆయన మంత్రి వర్గములో కేబినెట్ హోదా కలిగిన ఆర్థిక మంత్రిగా ప్రమాణ స్వీకారం చేశారు. ;1984 ఆగస్టు 14 *ముఖ్యమంత్రి ఎన్‌.టీ.రామారావు [[టెక్సస్]]లో గుండెకు ట్రిపుల్ బైపాస్ శస్త్రచికిత్స చేయించుకొని 1984 ఆగస్టు 14న తిరిగి వచ్చాడు. [[హైదరాబాదు]] [[విమానాశ్రయం]]లో ఈయన్ను ఆహ్వానించడానికి ఆర్థిక మంత్రిగా ఉన్న భాస్కరరావు వెళ్లాడు *ఆ రోజు సాయంత్రం ముఖ్యమంత్రి సూచన మేరకు గవర్నర్ [[రాంలాల్]] భాస్కరరావును మంత్రి పదవి నుండి తొలగించాడు. ;1984 ఆగస్టు 15 *ఆగస్టు 15 (భారత స్వాతంత్ర్య దినోత్సవము) ఉదయం గవర్నరు పతిపక్ష కాంగ్రేసు నాయకున్ని కలిశాడు. కేంద్ర ప్రభుత్వము నుండి టెలిఫోన్ సందేశము అందుకొన్నాడు. *రామారావు గవర్నరును కలిసి సభలో తన మద్దతును నిరూపించుకోవడానికి శాసనసభను ఆగస్టు 18న సమావేశపరచవల్సిందిగా కోరాడు. *ఉద్వాసన పలికిన ఆర్థిక మంత్రి, నాదెండ్ల భాస్కరరావు గవర్నరును కలిసి తనకు ముఖ్యమంత్రినయ్యే మద్దతు ఉందని, తెలుగుదేశం అసమ్మతి సభ్యులు, కాంగ్రేస్ పార్టీ సభ్యుల మద్దతు తనకుందని, మంత్రివర్గము ఏర్పాటు చేసే అవకాశమివ్వాలని కోరాడు. *ఇంతలో తెలుగుదేశం పార్టీ శాసనసభా పక్ష కార్యదర్శి ఎన్‌.టీ.రామారావుకు మద్దతునిస్తున్న 163 మంది సభ్యుల జాబితా గవర్నరుకు పంపాడు. ;1984 ఆగస్టు 16 *ఆగస్టు 16 ఉదయం నాదెండ్ల భాస్కరరావు తన మద్దతుదారులతో 52 కార్ల పటాలముతో గవర్నరు కార్యాలయము చేరుకున్నాడు. కాంగ్రేసు శాసనసభా పక్ష పార్టీ భాస్కరరావుకు మద్దతునిస్తున్న తీర్మానాన్ని గవర్నరుకు పంపింది. *అదే సమయానికి ఎన్‌టీయార్ తనకు మద్దతునిస్తున్న 163 సభ్యుల జాబితా పత్రికలకు విడుదల చేశాడు. ఆ తరువాత వారిని గవర్నరు నివాసము ముందు ప్రవేశపెట్టాడు. *గవర్నరు ఇరు పక్షాల మద్దతును ప్రత్యక్షముగా అంచనా వేయకుండా రామారావు ప్రభుత్వాన్ని గద్దె దించి నాదెండ్ల భాస్కరరావును ముఖ్యమంత్రిగా ప్రమాణ స్వీకారం చేయించాడు.<ref name="nandendla4">Democracy Triumphant in India: The Case of Andhra Pradesh - Krishna K. Tummala Asian Survey, Vol. 26, No. 3. (Mar., 1986), pp. 379. [http://links.jstor.org/sici?sici=0004-4687%28198603%2926%3A3%3C378%3ADTIITC%3E2.0.CO%3B2-S]</ref> 1984 ఆగస్టు 16న నాదెండ్ల భాస్కరరావు, తన మద్దతుదారులతో పాటు అప్పటి రాష్ట్ర గవర్నరైన [[రాంలాల్]]ని కలిసి పార్టీలో రామారావు మద్దతు కోల్పోయాడని, పార్టీ మద్దతు తనకే ఉన్నదని ప్రధానమంత్రి [[ఇందిరా గాంధీ]] లోపాయికారీ సహకారంతో ముఖ్యమంత్రి అయ్యాడు. గవర్నర్ ఈయనకు అసెంబ్లీలో మద్దతు నిరూపించుకోవడానికి నెల రోజులు గడువిచ్చాడు. తాను దొడ్డిదారిన గద్దెనెక్కడంతో రామారావు ప్రజల్లోకి వెళ్లి జరిగిన అన్యాయాన్ని ఎలుగెత్తి చాటాడు. ఈ ప్రజాస్వామ్య పునరుద్ధరణ ఉద్యమంలో మిత్రపక్షాలు ఆయనకు ఎంతో సహాయం చేసాయి. నెలరోజుల గడువులో ఎంతో డబ్బు ఖర్చుపెట్టినా, భాస్కరరావు శాసనసభలో మద్దతు కూడగట్టుకోలేకపోయాడు. ఫలితంగా సెప్టెంబరు 16న భాస్కరరావు ముఖ్యమంత్రిగా వైదొలిగాడు.<ref name="nandendla2">Politics of Defection in India in the 1980s - P. M. Kamath Asian Survey, Vol. 25, No. 10. (Oct., 1985), pp. 1043. [http://links.jstor.org/sici?sici=0004-4687%28198510%2925%3A10%3C1039%3APODIII%3E2.0.CO%3B2-F]</ref> కేంద్ర ప్రభుత్వం తిరిగి రామారావును ముఖ్యమంత్రిగా ప్రతిష్ఠించింది. భాస్కరరావు తెలుగు దేశం పార్టీ తన ఆలోచనల రూపమే అని చెప్పుకున్నాడు. అయితే, ఈయనే ఆ తరువాత కాలములో అలా ప్రాంతీయ పార్టీని స్థాపించి తప్పుచేశానని చింతించాడు<ref name="nandendla3">{{Cite web |url=http://www.hinduonnet.com/thehindu/2003/01/20/stories/2003012005590400.htm |title=హిందూ పత్రికలో జనవరి 20, 2003న వచ్చిన వార్త |website= |access-date=2006-10-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070228004904/http://www.hinduonnet.com/thehindu/2003/01/20/stories/2003012005590400.htm |archive-date=2007-02-28 |url-status=dead }}</ref> ==మరణం== నాదెండ్ల భాస్కరరావు కొంతకాలంగా వయోభారంతో పాటు అనారోగ్య సమస్యలతో బాధపడుతూ హైదరాబాద్‌లోని కాంటినెంటల్‌ ఆస్పత్రిలో చికిత్స పొందుతూ 2026 ఏప్రిల్ 22న మరణించాడు.<ref name="మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత">{{cite news |title=మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత |url=https://www.eenadu.net/breaking-news/426004537 |access-date=22 April 2026 |work= |publisher=Eenadu |date=22 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260422073125/https://www.eenadu.net/breaking-news/426004537 |archive-date=22 April 2026 |language=te}}</ref><ref name="మాజీ ముఖ్యమంత్రి నాదెండ్ల భాస్కరరావు మృతి">{{cite news |title=మాజీ ముఖ్యమంత్రి నాదెండ్ల భాస్కరరావు మృతి |url=https://www.bbc.com/telugu/articles/cp8d0e10l2zo |access-date=22 April 2026 |publisher=BBC News తెలుగు |date=22 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260422124729/https://www.bbc.com/telugu/articles/cp8d0e10l2zo |archive-date=22 April 2026 |language=te}}</ref><ref name="మాజీ ముఖ్యమంత్రి నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత">{{cite news |title=మాజీ సీఎం నాదెండ్ల భాస్కరరావు కన్నుమూత |url=https://www.andhrajyothy.com/2026/telangana/hyderabad/former-cm-nadendla-bhaskara-rao-passes-away-suchi-1516261.html |access-date=22 April 2026 |publisher=Andhrajyothy |date=22 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260422124659/https://www.andhrajyothy.com/2026/telangana/hyderabad/former-cm-nadendla-bhaskara-rao-passes-away-suchi-1516261.html |archive-date=22 April 2026 |language=te}}</ref> ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} {{క్రమము| ముందరి=[[నందమూరి తారక రామారావు]]| జాబితా=[[ఆంధ్ర ప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రులు|ఆంధ్ర ప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రి]]'''<br>16/08/1984&mdash;16/09/1984| తరువాతి=[[నందమూరి తారక రామారావు]] }} [[వర్గం:1935 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:పార్టీలు ఫిరాయించిన రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్ధులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లా రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లా నుండి ఎన్నికైన శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:గుంటూరు జిల్లాకు చెందిన ముఖ్యమంత్రులు]] [[వర్గం:ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రులు]] <!--Inter wiki links--> 2txyzffyq3z2nooz5sdd7keu2xi6ob8 వీరులపాడు 0 5911 4808242 4785660 2026-04-23T10:05:19Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808242 wikitext text/x-wiki {{Infobox India AP Village}} '''వీరులపాడు''', [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] రాష్ట్రములోని [[కృష్ణా జిల్లా|కృష్ణా]] జిల్లా, [[వీరులపాడు మండలం|వీరులపాడు]] మండలానికి చెందిన [[గ్రామం]]. 17 ఆగష్టు 2023 నాడు దీనికి బదులుగా [[జుజ్జూరు]] మండల కేంద్రంమైంది.<ref>{{Cite web|title=AP Gazette Number 990 : NTR district – Change the mandal headquarters of Veerullapadu mandal from Veerullapadu village to Jujjuru village.|url=https://apegazette.cgg.gov.in/uploadGazette_view?filePath=eyJhbGciOiJIUzI1NiJ9.eyJpc3MiOiJodHRwczovL2FwZWdhemV0dGUuY2dnLmdvdi5pbi9zZWFyY2hBbGxHYXpldHRlcyIsImlhdCI6MTc3Mjg4NzA2NSwic3ViIjoiL1VwbG9hZHMvQVBHQVpFVFRFL2dhemV0dGVzLzE2OTIzMzcyNjU0MTkucGRmIn0.mjzgEbvL265yM0kHYJcv-UTab1wtrg_6jbk5qU8ss9Y|date=2023-08-18|access-date=2026-03-15|publisher=AP Gazette}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>ఇది సమీప పట్టణమైన [[విజయవాడ]] నుండి 56 కి. మీ. దూరంలోనూ ఉంది. 2011 భారత జనగణన గణాంకాల ప్రకారం ఈ గ్రామం 841 ఇళ్లతో, 2723 జనాభాతో 839 హెక్టార్లలో విస్తరించి ఉంది. గ్రామంలో మగవారి సంఖ్య 1358, ఆడవారి సంఖ్య 1365. షెడ్యూల్డ్ కులాల సంఖ్య 1744 కాగా షెడ్యూల్డ్ తెగల సంఖ్య 152. గ్రామ జనగణన లొకేషన్ కోడ్ 588903. 2022 లో చేసిన జిల్లాల పునర్వ్యవస్థీకరణకు ముందు ఈ గ్రామం [[కృష్ణా జిల్లా]]లో, ఇదే మండలంలో ఉండేది..<ref>{{Cite web|title=ఆంధ్రప్రదేశ్ రాజపత్రము|url=https://ahd.aptonline.in/AHMS/Views/DownLoads/All26Districts.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20220906064441/https://ahd.aptonline.in/AHMS/Views/DownLoads/All26Districts.pdf|archive-date=2022-09-06|access-date=2022-09-06|website=ahd.aptonline.in}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.censusindia.gov.in/2011census/dchb/DCHB_Village_Release_2800.xlsx|title=Office of the Registrar General & Census Commissioner, India - Village amenities of 2011}}</ref> == సమీప గ్రామాలు == [[దొడ్డ దేవరపాడు]] 3 కి.మీ, [[జయంతి]] 3 కి.మీ, [[కనతాలపల్లి]] 4 కి.మీ, [[పెద్దాపురం]] 5 కి.మీ, [[చాత్తన్నవరం]] 5 కి.మీ == విద్యా సౌకర్యాలు == గ్రామంలో ప్రభుత్వ ప్రాథమిక పాఠశాలలు రెండు, ప్రభుత్వ ప్రాథమికోన్నత పాఠశాల ఒకటి, ప్రభుత్వ మాధ్యమిక పాఠశాల ఒకటి ఉన్నాయి. సమీప బాలబడి [[కంచికచర్ల]]లో ఉంది. సమీప జూనియర్ కళాశాల, ప్రభుత్వ ఆర్ట్స్ / సైన్స్ డిగ్రీ కళాశాల, ఇంజనీరింగ్ కళాశాల కంచికచర్లలో ఉన్నాయి. సమీప వైద్య కళాశాల, మేనేజిమెంటు కళాశాల, పాలీటెక్నిక్ విజయవాడలో ఉన్నాయి. సమీప వృత్తి విద్యా శిక్షణ పాఠశాల, అనియత విద్యా కేంద్రం, దివ్యాంగుల ప్రత్యేక పాఠశాల విజయవాడలో ఉన్నాయి. === నేషనల్ మెరిట్ విద్యార్ధి ఇందిర === వాసిరెడ్డి హనుమయ్య జిల్లా పరిషత్తు ఉన్నత పాఠశాలలో 8వ తరగతి చదివిన ఏపూరి ఇందిర అను విద్యార్థి, జాతీయ సగటు యోగ్యతా విద్యార్థి ఉపకార వేతనం (నేషనల్ మెరిట్ కం మీన్స్ స్కాలర్‌షిప్) కు ఎంపికైంది. ===జిల్లా పరిషత్తు ఉన్నత పాఠశాల=== అల్లూరు, వెల్లంకి. == వైద్య సౌకర్యం == === ప్రభుత్వ వైద్య సౌకర్యం === వీరుళ్ళపాడులో ఉన్న ఒకప్రాథమిక ఆరోగ్య కేంద్రంలో ఇద్దరు డాక్టర్లు, 8 మంది పారామెడికల్ సిబ్బందీ ఉన్నారు. ఒక ప్రాథమిక ఆరోగ్య ఉప కేంద్రంలో డాక్టర్లు లేరు. ఒకరు పారామెడికల్ సిబ్బంది ఉన్నారు. ఒక పశు వైద్యశాలలో ఒక డాక్టరు, ఒకరు పారామెడికల్ సిబ్బందీ ఉన్నారు. సంచార వైద్య శాల గ్రామం నుండి 5 నుండి 10 కి.మీ. దూరంలో ఉంది. సమీప సామాజిక ఆరోగ్య కేంద్రం, మాతా శిశు సంరక్షణ కేంద్రం, టి. బి వైద్యశాల గ్రామం నుండి 10 కి.మీ. కంటే ఎక్కువ దూరంలో ఉన్నాయి. అలోపతి ఆసుపత్రి, ప్రత్యామ్నాయ ఔషధ ఆసుపత్రి, డిస్పెన్సరీ, కుటుంబ సంక్షేమ కేంద్రం గ్రామం నుండి 10 కి.మీ. కంటే ఎక్కువ దూరంలో ఉన్నాయి. === ప్రైవేటు వైద్య సౌకర్యం === గ్రామంలో2 ప్రైవేటు వైద్య సౌకర్యాలున్నాయి. డిగ్రీ లేని డాక్టర్లు ఇద్దరు ఉన్నారు. ఒక మందుల దుకాణం ఉంది. == తాగు నీరు == గ్రామంలో కుళాయిల ద్వారా రక్షిత మంచినీటి సరఫరా జరుగుతోంది. బావుల నీరు కూడా అందుబాటులో ఉంది. గ్రామంలో ఏడాది పొడుగునా చేతిపంపుల ద్వారా నీరు అందుతుంది. చెరువు ద్వారా గ్రామానికి తాగునీరు లభిస్తుంది. == పారిశుధ్యం == గ్రామంలో మురుగునీటి పారుదల వ్యవస్థ లేదు. మురుగునీటిని నేరుగా జలవనరుల్లోకి వదులుతున్నారు. గ్రామంలో సంపూర్ణ పారిశుధ్య పథకం అమలవుతోంది. సామాజిక మరుగుదొడ్డి సౌకర్యం లేదు. ఇంటింటికీ తిరిగి వ్యర్థాలను సేకరించే వ్యవస్థ లేదు. సామాజిక బయోగ్యాస్ ఉత్పాదక వ్యవస్థ లేదు. చెత్తను వీధుల పక్కనే పారబోస్తారు. == సమాచార, రవాణా సౌకర్యాలు == వీరుళ్ళపాడులో సబ్ పోస్టాఫీసు సౌకర్యం, పోస్ట్ అండ్ టెలిగ్రాఫ్ ఆఫీసు ఉన్నాయి. పోస్టాఫీసు సౌకర్యం గ్రామానికి 5 నుండి 10 కి.మీ. దూరంలో ఉంది. లాండ్ లైన్ టెలిఫోన్, మొబైల్ ఫోన్ మొదలైన సౌకర్యాలు ఉన్నాయి. పబ్లిక్ ఫోన్ ఆఫీసు, ఇంటర్నెట్ కెఫె / సామాన్య సేవా కేంద్రం, ప్రైవేటు కొరియర్ గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి.గ్రామానికి సమీప ప్రాంతాల నుండి ప్రభుత్వ రవాణా సంస్థ బస్సులు తిరుగుతున్నాయి. సమీప గ్రామాల నుండి ఆటో సౌకర్యం కూడా ఉంది. ప్రైవేటు బస్సు సౌకర్యం, రైల్వే స్టేషన్, ట్రాక్టరు సౌకర్యం మొదలైనవి గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. జిల్లా రహదారి గ్రామం నుండి 5 కి.మీ. లోపు దూరంలో ఉంది. ప్రధాన జిల్లా రహదారి గ్రామం నుండి 5 నుండి 10 కి.మీ. దూరంలో ఉంది. జాతీయ రహదారి, రాష్ట్ర రహదారి గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. గ్రామంలో తారు రోడ్లు, కంకర రోడ్లు, మట్టిరోడ్లూ ఉన్నాయి. == మార్కెటింగు, బ్యాంకింగు == గ్రామంలో వాణిజ్య బ్యాంకు, వ్యవసాయ పరపతి సంఘం ఉన్నాయి. గ్రామంలో స్వయం సహాయక బృందం, పౌర సరఫరాల కేంద్రం ఉన్నాయి. సహకార బ్యాంకు గ్రామం నుండి 5 నుండి 10 కి.మీ. దూరంలో ఉంది. ఏటీఎమ్ గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉంది. రోజువారీ మార్కెట్, వారం వారం సంత, వ్యవసాయ మార్కెటింగ్ సొసైటీ గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. == ఆరోగ్యం, పోషణ, వినోద సౌకర్యాలు == గ్రామంలో సమీకృత బాలల అభివృద్ధి పథకం, అంగన్ వాడీ కేంద్రం, ఇతర పోషకాహార కేంద్రాలు, ఆశా కార్యకర్త ఉన్నాయి. గ్రామంలో గ్రంథాలయం, పబ్లిక్ రీడింగ్ రూం ఉన్నాయి. గ్రామంలో వార్తాపత్రిక పంపిణీ జరుగుతుంది. శాసనసభ పోలింగ్ కేంద్రం, జనన మరణాల నమోదు కార్యాలయం ఉన్నాయి. ఆటల మైదానం గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉంది. సినిమా హాలు గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉంది. == విద్యుత్తు == గ్రామంలో గృహావసరాల నిమిత్తం విద్యుత్ సరఫరా వ్యవస్థ ఉంది. రోజుకు 7 గంటల పాటు వ్యవసాయానికి, 12 గంటల పాటు వాణిజ్య అవసరాల కోసం కూడా విద్యుత్ సరఫరా చేస్తున్నారు. == భూమి వినియోగం == వీరుళ్ళపాడులో భూ వినియోగం కింది విధంగా ఉంది: * వ్యవసాయేతర వినియోగంలో ఉన్న భూమి: 199 హెక్టార్లు * వ్యవసాయం చేయదగ్గ బంజరు భూమి: 64 హెక్టార్లు * నికరంగా విత్తిన భూమి: 575 హెక్టార్లు * నీటి సౌకర్యం లేని భూమి: 554 హెక్టార్లు * వివిధ వనరుల నుండి సాగునీరు లభిస్తున్న భూమి: 21 హెక్టార్లు ==నీటిపారుదల సౌకర్యాలు== వీరుళ్ళపాడులో వ్యవసాయానికి నీటి సరఫరా కింది వనరుల ద్వారా జరుగుతోంది. * కాలువలు: 21 హెక్టార్లు == ఉత్పత్తి== వీరుళ్ళపాడులో ఈ కింది వస్తువులు ఉత్పత్తి అవుతున్నాయి. ===ప్రధాన పంటలు=== [[ప్రత్తి]], [[పొగాకు]], కాయధాన్యాలు, అపరాలు, కాయగూరలు ===పారిశ్రామిక ఉత్పత్తులు=== బియ్యం ===ప్రధాన వృత్తులు=== [[వ్యవసాయం]], వ్యవసాయాధారిత వృత్తులు == గ్రామంలోని ప్రముఖులు == [[దస్త్రం:Suryadevara rajyalakshmidevi.jpg|thumb|[[సూర్యదేవర రాజ్యలక్ష్మమ్మ]] ప్రముఖ స్వాతంత్ర్య సమరయోధురాలు, సంఘసేవకురాలు]] *[[సూర్యదేవర రాజ్యలక్ష్మమ్మ]]: ప్రముఖ స్వాతంత్ర్య సమరయోధురాలు, సంఘసేవకురాలు. అండమాన్‌ వెళ్ళి [[సుభాష్ చంద్రబోస్|నేతాజీ]] విగ్రహ ప్రతిష్ఠాపనలో పాల్గొన్న స్వాతంత్ర్య సమరయోధులు సూర్యదేవర రాజ్యలక్ష్మీదేవి. మహిళ ఉద్యమాలలో, ఖద్దరు ప్రచారంలో, మద్యపాన వ్యతిరేక ఉద్యమాలలో ఎంతో పాటుపడింది. *[[వాసిరెడ్డి భాస్కరరావు]]:మాభూమి రచయితలలో ఒకరు.'''వీరులపాడు చరిత్ర''' పేరుతో ఈ వూరి కథ పై ప్రామాణిక గ్రంథం ఉంది. [[దస్త్రం:Patibandla venkatapathirayalu.jpg|thumb|పాటిబండ్ల వెంకటపతిరాయలు: హిందీ భాషాప్రవీణ, ]] *[[పాటిబండ్ల వెంకటపతిరాయలు]]: లక్ష్మీదేవమ్మ, కోటయ్య దంపతుల కుమారుడు.హిందీ భాషాప్రవీణ, హిందీ ఉపాధ్యాయుడు. 28-1914 డిసెంబరులో జన్మించిన ఈయన, తన 100వ పుట్టినరోజును జరుపుకున్నారు. ఈయన చిన్నప్పటి నుండి శాకాహారి, ఉప్పు కారంలేని ఆహారం మాత్రమే తీసుకుంటారు. వందేళ్ళుగా ఇప్పటివరకూ, జలుబుగానీ జ్వరంగానీ లేవు. మహాత్మా గాంధీ గారి సహాయ నిరాకరణ, స్వదేశీ పిలుపుతో వీరుగూడా స్వాతంత్ర్యోద్యమంలో పాల్గొన్నారు. ఖాదీ వస్త్రాలతోనే పాఠశాలకు వెళ్ళేవారు. దేశవ్యాప్త పర్యటన సందర్భంగా అందరూ ఈయనను "ఆంధ్రా గాంధీ" అని పిలిచేవారు. గ్రామంలో ప్రాథమిక ఆసుపత్రి ఏర్పాటు, రహదారుల బాగుజేత, పాఠశాల అభివృద్ధి మొదలగు అభివృద్ధి కార్యక్రమాలు చేపట్టారు. పేదలకు పెళ్ళిఖర్చులు తగ్గించేటందుకు, ఆర్యసమాజంవారి సౌజన్యంతో, 150 వరకూ ఆదర్శవివాహాలు జరిపించారు. 1969లో ఉపాధ్యాయుడిగా పదవీ విరమణ చేసిన తరువాత, దక్షిణ, ఉత్తర భారతదేశంలో అన్ని రాష్ట్రాలనూ, ఆలయాలనూ, చారిత్రిక స్థలాలతోపాటు, మన రాష్ట్రంలోని అన్ని జిల్లాలూ, తాలూకా కేంద్రాలనూ సందర్శించారు. తన పర్యటన వివరాలతో ఒక పుస్తకం వ్రాశారు. తన గ్రామ చరిత్ర గురించి "చారిత్రిక గతిలో చైతన్య వాహిని - వీరులపాడు" అను పుస్తకం వ్రాశారు *[[పాటిబండ్ల చంద్రశేఖరరావు]], అంతర్జాతీయ సముద్రజలాల ప్రధాన న్యాయమూర్తి *[[వాసిరెడ్డి నవీన్]]: ప్రఖ్యాత సాహితీకారుడు. ఇతను [[1954]] [[మే 23]] న [[ఎన్టీఆర్ జిల్లా]] వీరులపాడులో జన్మించాడు. ఎం.యస్సీ వరకు చదివి, [[రష్యన్ భాష|రష్యన్]] భాషలో డిప్లొమాను సాధించారు. *[[వాసిరెడ్డి నారాయణరావు]]:కమ్యూనిస్టు రాజకీయ సభల్లో ఎక్కువగా పాల్గొంటూ వచ్చారు. 1937లో కొత్తపట్నంలో జరిగిన రాజకీయ పాఠశాలలో పాల్గొన్నారు. ఆ పాఠశాలలో పాల్గొన్నందుకు కొంతకాలం [[రాజమండ్రి|రాజమండ్రిలో]] జైలు [[శిక్ష]] అనుభవించారు. ==గ్రామ విశేషాలు== #ఈ గ్రామంలో ఎక్కువ మంది మద్యం బారిన పడటంతో, అన్ని పార్టీల నాయకులూ, మద్యం విక్రయాలు నిషేధించాలని అందుకు ఒక కమిటీని ఏర్పాటుచేసుకొని, సక్రమంగా అమలు చేయాలని తీర్మానం చేసుకున్నారు. గ్రామంలో గొలుసు దుకాణానికి (బెల్టు షాపుకి) తాళం వేయటంతోపాటు, మద్యం అమ్మకుండా చూస్తున్నారు. ==మూలాలు== <references/> == వెలుపలి లంకెలు == {{వీరులపాడు మండలంలోని గ్రామాలు}}{{ఎన్టీఆర్ జిల్లా మండల కేంద్రాలు}} kh7omdl6ejssm4tra0h7pgn30uake3b తాళ్ళరేవు 0 8241 4808198 4747531 2026-04-23T06:20:58Z Arjunaraoc 2379 జిల్లా సవరణ 4808198 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = Thallarevu | native_name = తాళ్ళరేవు | native_name_lang = te | other_name = | nickname = | settlement_type = [[Village]] | image_skyline = Andhra Bank at Thallarevu.jpg | image_alt = | image_caption = Andhra Bank at Thallarevu in East Godavari district | pushpin_map = India Andhra Pradesh | pushpin_label_position = right | pushpin_map_alt = | pushpin_map_caption = Location in Andhra Pradesh, India | coordinates = {{coord|16.8|N|82.23|E|display=inline,title}} | subdivision_type = Country | subdivision_name = India | subdivision_type1 = [[States and territories of India|State]] | subdivision_name1 = [[Andhra Pradesh]] | subdivision_type2 = [[List of districts of India|District]] | subdivision_name2 = [[East Godavari district|East Godavari]] | established_title = <!-- Established --> | established_date = | founder = | named_for = | parts_type = | parts = | government_type = | governing_body = | unit_pref = Metric | area_footnotes = | area_rank = | area_total_km2 = | elevation_footnotes = | elevation_m = | population_total = | population_as_of = 2011 | population_rank = | population_density_km2 = auto | population_demonym = | population_footnotes = | demographics_type1 = Languages | demographics1_title1 = Official | demographics1_info1 = [[Telugu language|Telugu]] | timezone1 = [[Indian Standard Time|IST]] | utc_offset1 = +5:30 | postal_code_type = [[Postal Index Number|PIN]] | postal_code = 533463 | registration_plate_type = [[Vehicle registration plates of India|Vehicle Registration]] | registration_plate = [[List of RTO districts in India|AP05 (Former)]]<br /> AP39 (from 30 January 2019)<ref>{{cite news |title=New ‘AP 39’ code to register vehicles in Andhra Pradesh launched |url=http://www.newindianexpress.com/cities/vijayawada/2019/jan/31/new-ap-39-code-to-register-vehicles-in-state-launched-1932417.html |accessdate=9 June 2019 |work=The New Indian Express |date=31 January 2019 |location=Vijayawada |archive-date=28 జూలై 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190728113337/http://www.newindianexpress.com/cities/vijayawada/2019/jan/31/new-ap-39-code-to-register-vehicles-in-state-launched-1932417.html |url-status=dead }}</ref> | website = | footnotes = }} '''తాళ్ళరేవు''', [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] రాష్ట్రంలోని [[కాకినాడ జిల్లా]], ఇదేపేరుతో ఉన్న [[తాళ్ళరేవు మండలం|తాళ్లరేవు మండలం]] పరిధిలో ఉన్న రెవెన్యూయేతర గ్రామం. పూర్వం రేవు ప్రాంతమైన ఇక్కడ తాడిచెట్లు మెండుగా ఉండుటచేత దీనికి ''తాళ్ళరేవు'' అని పేరు ఏర్పడిందని చెపుతారు <ref>{{cite web|url=https://books.google.fr/books?id=RK1FAAAAcAAJ&pg=PA120|title=English Translations of the Exercises and Documents Printed in the Telugu Reader, C.P. Brown|accessdate=21 September 2017|page=120|format=PDF}}</ref>.ఇది తాళ్లరేవు మండలానికి [[పరిపాలనా కేంద్రం|ప్రధాన పరిపాలనా కేంద్రం]].ఇది కాకినాడ రెవెన్యూ డివిజన్‌లో పరిధిలో ఉంది. <ref name="mandal">{{cite web|title=Sub-Districts of East Godavari District|url=http://www.censusindia.gov.in/2011census/maps/atlas/28part32.pdf|website=Census of India|pages=389, 412|accessdate=31 August 2015}}</ref><ref>{{cite web|title=District Census Handbook - East Godavari|url=http://www.censusindia.gov.in/2011census/dchb/2814_PART_B_DCHB_EAST%20GODAVARI.pdf|website=Census of India|page=16|accessdate=18 January 2015}}</ref> పిన్ కోడ్: 533463.రథాలు.ఓడలు లాగే తాళ్ళు,మోకులు ఇక్కడ తయారుచేస్తారు ==మూలాలు== {{Reflist}} == వెలుపలి లంకెలు == {{కాకినాడ జిల్లా మండల కేంద్రాలు}} [[వర్గం:రెవెన్యూ గ్రామాలు కాని మండల కేంద్రాలు]] [[వర్గం:ఆంధ్రప్రదేశ్‌లోని కుగ్రామాలు]] 6tb3okhg3pcsvnx6ld72lapxyallzvz విశ్వనాథ సత్యనారాయణ 0 10300 4808233 4575194 2026-04-23T09:21:55Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808233 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి | name = విశ్వనాథ సత్యనారాయణ | residence = [[విజయవాడ]] | other_names =కవి సమ్రాట్ విశ్వనాథ సత్యనారాయణ | image = Kavisamrat Viswanadha Satyanarayana cropped.png | imagesize = 150px | caption = | birth_name =విశ్వనాథ సత్యనారాయణ | birth_date =[[సెప్టెంబరు 10]], [[1895]] | birth_place = [[కృష్ణా జిల్లా]] [[నందమూరు (ఉంగుటూరు మండలం)]] గ్రామం | native_place = [[కృష్ణా జిల్లా]] [[నందమూరు (ఉంగుటూరు మండలం)]] గ్రామం | death_date =[[అక్టోబరు 18]], [[1976]] | death_place = గుంటూరు గవర్నమెంట్ హాస్పిటల్ | death_cause = హృద్రోగం | known = "కవి సమ్రాట్", తొలి [[జ్ఞానపీఠ అవార్డు]] గ్రహీత. | occupation = ఎస్.ఆర్.ఆర్ & సీవీఆర్ కళాశాల, విజయవాడలో తెలుగు ప్రధానోధ్యాపకుడు<br/>ఎస్.ఆర్.ఆర్. కళాశాల, కరీంనగరంలో ప్రాచార్యుడు (ప్రిన్సిపాల్)<br/> ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్రప్రభుత్వ రాష్ట్ర ఆస్థానకవి | title = '''కవిసమ్రాట్'''<br/>'''[[కళాప్రపూర్ణ]]''' <br/>'''పద్మ భూషణ్''' <br/>'''జ్ఞానపీఠ అవార్డు గ్రహీత''' <br/>'''గౌరవ డాక్టరేట్లు''' | salary = | term = | predecessor = | successor = | party = | boards = | religion = [[హిందూమతం]] | spouse = వరలక్ష్మమ్మ | partner = | children = కీ.శే.విశ్వనాధ అచ్యుత దేవరాయలు <br/>కీ.శే.స్వాహాదేవి<br/>కీ.శే. సత్యవతి <br/> కీ.శే.విశ్వనాధ పావని శాస్త్రి<br/>కనకదుర్గ | father = శోభనాద్రి | mother =పార్వతమ్మ | website = http://www.viswanadhasatyanarayana.com | footnotes = | employer = | height = | weight = | signature =Viswanatha sign.jpg }} [[File:Viswanatha satyanarayana statue.jpg|303x303px|thumb|విశ్వనాథ సత్యనారాయణ విగ్రహం, లెనిన్ సెంటర్, [[విజయవాడ]]|alt=]] '''విశ్వనాథ సత్యనారాయణ''' ([[సెప్టెంబరు 10]], [[1895]] - [[అక్టోబరు 18]], [[1976]] 20వ శతాబ్దపు తెలుగు రచయిత."కవి సమ్రాట్" బిరుదాంకితుడు. అతని రచనలలో కవిత్వం, నవలలు, నాటకీయ నాటకం, చిన్న కథలు, ప్రసంగాలు ఉన్నాయి. [[చరిత్ర]], [[తత్వశాస్త్రం]], [[మతం]], సామాజిక శాస్త్రం, రాజకీయ శాస్త్రం, భాషాశాస్త్రం, మనస్తత్వశాస్త్రం, స్పృహ అధ్యయనాలు, జ్ఞాన శాస్త్రం, [[సౌందర్యం]], ఆధ్యాత్మికత వంటి అనేక రకాల విషయాలను కవర్ చేస్తుంది. ఈయన [[తిరుపతి వెంకట కవులు]] ద్వయానికి చెందిన ప్రముఖ తెలుగు రచయిత చెళ్లపిళ్ల వెంకట శాస్త్రి విద్యార్థి. విశ్వనాథ ఆధునిక, శాస్త్రీయ శైలిలో, సంక్లిష్ట రీతుల్లో రాశారు. ఆయన ప్రసిద్ధ రచనలలో శ్రీమద్రామాయణ కల్పవృక్షం (రామాయణం కోరికలు తీర్చే దివ్య వృక్షం), కిన్నెరసాని పాటలు (మత్స్యకన్య పాటలు), నవల వేయిపడగలు (ది థౌజండ్ హుడ్స్) ఉన్నాయి. అనేక అవార్డులలో, ఆయన 1971లో పద్మభూషణ్ పురస్కారం, తెలుగు సాహిత్యంలో తొలి [[జ్ఞానపీఠ అవార్డు]]ను అందుకున్నారు. 20వ శతాబ్దంలోని ఆంధ్ర [[సాహిత్యం|సాహిత్యంనకు]], ప్రత్యేకించి సంప్రదాయ సాహిత్యమునకు పెద్ద దిక్కు. అతను చేపట్టని సాహిత్య ప్రక్రియ లేదు - కావ్యాలు, కవితలు, నవలలు, నాటకలు, పద్యకావ్యాలు, ప్రయోగాలు, విమర్శలు, వ్యాసాలు, [[కథలు]], చరిత్రలు - అతను పాండిత్యము, ప్రతిభలు జగమెరిగినవి. అతను మాటలలోనే "''నేను వ్రాసిన పద్యల సంఖ్య , ప్రకటింపబడిన సంఖ్య, సుమారు ఇరువది వేలుండ వచ్చును. నేను చింపివేసినవి ఏబది వేలుండవచ్చును'' " అతను వ్రాసిన రచనలన్నీ కలిపితే లక్ష పుటలు ఉండవచ్చును.<ref name="తె.పె.">తెలుగు పెద్దలు - మల్లాది కృష్ణానంద్ - మెహెర్ పబ్లికేషన్స్, హైదరాబాదు</ref> విశ్వనాథ ''మాట్లాడే వెన్నెముక'' అని [[శ్రీశ్రీ]] వర్ణించారు. [[జి. వి. సుబ్రహ్మణ్యం|జి.వి. సుబ్రహ్మణ్యం]] ఇలా చెప్పారు - "ఆధునికాంధ్ర జగత్తులో విశ్వనాథ ఒక విరాణ్మూర్తి. వచన [[కవిత్వం]] వినా అతను చేపట్టని సాహితీ ప్రక్రియ లేదు. పట్టింది బంగారం చేయని పట్టూ లేదు. గేయం వ్రాసినా, పద్యం రచించినా, ముక్తం వ్రాసినా, మహా కావ్యాన్ని రచించినా విశ్వనాథ [[కృతి]]లో అతనుదైన ఒక వ్యక్తిత్వం ప్రతిబింబిస్తుంది. [[వాక్కు]]లో, [[వాక్యం]]లో, [[శబ్దం]]లో, [[సమాసం]]లో, భావంలో, [[భావనరుషి|భావన]]లో, [[దర్శనం]]లో, విమర్శనంలో, భాషణంలో, [[భూషణం]]లో ఒక వైలక్షణ్యం వెల్లివిరుస్తుంది. [[మహాకవి]]గా మనుగడ సాగించడానికి ఉండవలసిన మొదటి లక్షణం - ఈ వ్యక్తిత్వం."<ref name="dn">'''తెలుగు సాహిత్య చరిత్ర''' - రచన: డాక్టర్ ద్వా.నా. శాస్త్రి - ప్రచురణ: ప్రతిభ పబ్లికేషస్స్, హైదరాబాదు (2004)</ref> ==జీవిత విశేషాలు== === బాల్యజీవితం === [[File:Name plate at Viswanatha Satyanarayana's home.JPG|thumb|260x260px|<center>విశ్వనాధ సత్యనారాయణ ఇంట్లో పేరు ఫలకం</center>|alt=]] [[File:Name plate at Viswanatha Satyanarayana's home, nearer view.JPG|thumb|260x260px|<center>విశ్వనాధ సత్యనారాయణ వారి ఇంటి పేరు ఫలకం యొక్క దగ్గరగా దృశ్యం</center>|alt=]] విశ్వనాథ [[1895]], [[సెప్టెంబరు 10]]న ([[మన్మథ]] నామ సంవత్సర [[భాద్రపద బహుళ షష్ఠి]])<ref name="వేయి">"వేయి పడగలు" పుస్తకానికి గ్రంథకర్త కుమారులు పావనిశాస్త్రి పీఠిక</ref> ) [[కృష్ణా జిల్లా]] [[నందమూరు (ఉంగుటూరు మండలం)]]లో జన్మించాడు. విశ్వనాథ సత్యనారాయణ తండ్రి శోభనాద్రి, తల్లి పార్వతి. అతనిది తెలుగు వైదిక [[బ్రాహ్మణులు|బ్రాహ్మణ]] కుటుంబం. శోభనాద్రి జీవితం చాలా వరకూ వైభవోపేతంగా సాగిన చివరి దశలో దాతృత్వ గుణం వల్ల దారుణమైన పేదరికాన్ని అనుభవించాడు. విశ్వనాథ సత్యనారాయణ తన చిన్నతనంలో సుఖప్రదమైన జీవితాన్ని అనుభవించాడు. అతను మాటల్లో చెప్పాల్సి వస్తే మరీ చిన్నతనంలో ''నేను [[యువరాజు]]ను. పుట్టుభోగిని. తర్వాత కష్టదశ.''<ref name="విశ్వనాథలోని నేను">{{cite book|url=https://books.google.co.in/books?id=kY7vAAAAIAAJ&q=%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5+%E0%B0%B6%E0%B0%BE%E0%B0%B0%E0%B0%A6+%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5%E0%B0%B2%E0%B1%8B%E0%B0%A8%E0%B0%BF+%E0%B0%A8%E0%B1%87%E0%B0%A8%E0%B1%81&dq=%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5+%E0%B0%B6%E0%B0%BE%E0%B0%B0%E0%B0%A6+%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5%E0%B0%B2%E0%B1%8B%E0%B0%A8%E0%B0%BF+%E0%B0%A8%E0%B1%87%E0%B0%A8%E0%B1%81&hl=te&sa=X&ved=2ahUKEwi7-dSqta39AhWAm9gFHSWnC_sQ6AF6BAgBEAI|title=విశ్వనాథ శారద (విశ్వనాథలోని నేను వ్యాసం)|last1=భరతశర్మ|first1=పేరాల|date=సెప్టెంబరు 1982|publisher=విశ్వనాథ స్మారక సమితి|location=హైదరాబాదు|author-link=పేరాల భరతశర్మ|access-date=13 November 2014}}</ref> అనంతర కాలంలో శోభనాద్రి కేవలం అంగవస్త్రం, పంచె మాత్రమే సర్వవస్త్రాలుగా మిగిలాకా కూడా దానాలిచ్చి ''దూసిన స్వర్ద్రువై మిగులు ధోవతినొక్కడు దాల్చిన'' స్థితిలో జీవించాల్సి వచ్చింది.<ref name="విశ్వనాథలోని నేను" /> తండ్రి శోభనాద్రి మంచి భక్తుడు, అతను [[వారణాసి]] వెళ్ళి [[గంగానది]]లో స్నానం చేయగా దొరికిన విశ్వేశ్వరస్వామి లింగాన్ని తీసుకువచ్చి స్వగ్రామమైన [[నందమూరు]]లో ప్రతిష్ఠించి ఆలయం కట్టించాడు. అతను ప్రభావం తమపై విపరీతంగా వుందని విశ్వనాథ సత్యనారాయణ అనేకమార్లు చెప్పుకున్నాడు. విశ్వనాథ సత్యనారాయణలోని దాతృత్వం, భక్తి వంటి సుగుణాలు తండ్రి నుంచి వచ్చినవేనని చెప్పుకున్నాడు<ref group='నోట్'>అతని ఆస్తిక్యమింతని యనఁగఁ గలదె<br /> లేదనిన యూహ గలుగని సాదునకును<br /> నట్టి తండ్రికిఁ బుత్రుల మైనయట్టి<br /> మువ్వురము సర్వథా తండ్రి మూర్తిమేము (రామాయణ కల్పవృక్షము-అవతారిక) వంటి పద్యాల్లో స్వయంగా ఇలాంటి విషయాలు చెప్పుకున్నారు.</ref> విశ్వనాథ సత్యనారాయణ బాల్యంలో అతను పుట్టిపెరిగిన గ్రామం, దానిలో దేశికవితా రీతులతో గానం చేసే భిక్షుక బృందాలూ, పురాణగాథలు నేర్చి ప్రవచించడంతో నిత్యం గడిపే స్వజనం అతను కవిత్వానికి పునాదులు వేసాయని చెప్పవచ్చు.<ref name="విశ్వనాథ జీవితగాథా వ్యాసం">{{cite book|url=https://books.google.co.in/books?id=kY7vAAAAIAAJ&q=%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5+%E0%B0%B6%E0%B0%BE%E0%B0%B0%E0%B0%A6+%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5%E0%B0%B2%E0%B1%8B%E0%B0%A8%E0%B0%BF+%E0%B0%A8%E0%B1%87%E0%B0%A8%E0%B1%81&dq=%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5+%E0%B0%B6%E0%B0%BE%E0%B0%B0%E0%B0%A6+%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5%E0%B0%B2%E0%B1%8B%E0%B0%A8%E0%B0%BF+%E0%B0%A8%E0%B1%87%E0%B0%A8%E0%B1%81&hl=te&sa=X&ved=2ahUKEwi7-dSqta39AhWAm9gFHSWnC_sQ6AF6BAgBEAI|title=విశ్వనాథ శారద (విశ్వనాథ సత్యనారాయణ శీర్షకన వ్యాసం)|last1=విశ్వనాథ సత్యనారాయణ స్మారక సమితి|date=సెప్టెంబరు 1982|publisher=విశ్వనాథ సత్యనారాయణ స్మారక సమితి|edition=ప్రథమ ముద్రణ|location=హైదరాబాదు|access-date=13 November 2014}}</ref> === విద్యాభ్యాసం === విశ్వనాథ సత్యనారాయణ విద్యభ్యాసము ఎన్నో ఆటంకాల నడుమ సాగింది. ప్రాథమిక విద్యను [[నందమూరు (ఉంగుటూరు మండలం)|నందమూరు]], [[ఇందుపల్లి (ఉంగుటూరు)|ఇందుపల్లి]], [[పెదపాడు (ఏలూరు జిల్లా)|పెదపాడు]] గ్రామాల్లో అభ్యసించారు. పై చదువు [[బందరు]] పట్టణంలో సాగింది. [[మచిలీపట్నం|బందరు]] హైస్కూలులో [[చెళ్ళపిళ్ళ వెంకటశాస్త్రి|చెళ్ళపిళ్ళ వేంకట శాస్త్రి]] తెలుగు ఉపాధ్యాయునిగా లభించారు. చెళ్ళపిళ్ళ వేంకటశాస్త్రి తిరుపతి వేంకట కవుల్లో ఒకరైన ప్రముఖ కవి, పండితుడు. అతను వద్ద బందరు పాఠశాలలో విద్యార్థులుగా చదువుకున్న వారు అనంతర కాలంలో మహా పండితులుగా, మహాకవులుగా ఆంధ్రదేశంలో సుప్రఖ్యాతి పొందడం విశేషం. వారిలో విశ్వనాథ సత్యనారాయణ అగ్రగణ్యులు. చెళ్ళపిళ్ళ తమకు నిత్యం పాఠ్యప్రణాళిక ప్రకారం, సమయానికి వచ్చి పాఠాలు చెప్పినవారు కారనీ, ఐతే తమకు తోచిన సమకాలీన పండిత చర్చలు పిల్లలకు బోధిస్తూ శాఖాచంక్రమణంలో ఎన్నెన్నో [[భాషా శాస్త్రం|భాషా]], [[సాహిత్యం|సాహిత్య]] విశేషాలు వివరించి తుదకు గొప్ప పండితులుగా శిష్యులను తీర్చిదిద్దారని విశ్వనాథ వ్రాశారు.<ref name="ఆత్మకథ">{{cite book|url=https://books.google.co.in/books?id=Fj8JAQAAIAAJ&q=%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5+%E0%B0%B8%E0%B0%A4%E0%B1%8D%E0%B0%AF%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%B0%E0%B0%BE%E0%B0%AF%E0%B0%A3+%E0%B0%86%E0%B0%A4%E0%B1%8D%E0%B0%AE%E0%B0%95%E0%B0%A5.&dq=%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%B6%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%A5+%E0%B0%B8%E0%B0%A4%E0%B1%8D%E0%B0%AF%E0%B0%A8%E0%B0%BE%E0%B0%B0%E0%B0%BE%E0%B0%AF%E0%B0%A3+%E0%B0%86%E0%B0%A4%E0%B1%8D%E0%B0%AE%E0%B0%95%E0%B0%A5.&hl=te&sa=X&ved=2ahUKEwjcsq6ttq39AhUeHLcAHRo3BQYQ6AF6BAgHEAI|title=ఆత్మకథ|last1=సత్యనారాయణ|first1=విశ్వనాథ|publisher=శ్రీ విశ్వనాథ పబ్లికేషన్స్|access-date=13 November 2014}}</ref> <ref group='నోట్'>విశ్వనాథ సత్యనారాయణ ఆత్మకథలోనే కాక అనేకానేక పద్యాలలో తన గురువు చెళ్ళపిళ్ళ గురించి ఎన్నో విశేషాలు వెల్లడించారు. ముఖ్యంగా తన జీవిత సాఫల్యంగా భావించిన రామాయణ కల్పవృక్షం కావ్యం యొక్క అవతారికలోని ''తిరుపతి వేంకటేశ్వరులు..'', ''తన యెద యెల్ల మెత్తన...'', ''శిష్యవాత్సల్యంబు చెలువు తీర్చిన మూర్తి''వంటి ప్రఖ్యాత పద్యాలతో పాటుగా తనవంటి గొప్ప రసావతార మూర్తి శిష్యుడైనాడన్న భోగము నన్నయకూ, తిక్కనకూ చెళ్ళపిళ్ళ వేంకటశాస్త్రికి దక్కినట్టుగా దక్కలేదన్న పద్యం ''అల నన్నయకు లేదు..''కూడా వుంది.</ref> విశ్వనాథ సత్యనారాయణ కళాశాలలో చదువుతూండగా 1921లో మహాత్మాగాంధీ పిలుపుమేరకు [[సహాయ నిరాకరణోద్యమం]]లో పాల్గొనేందుకు కళాశాలను వదిలివేశారు. తండ్రి చనిపోయి కుటుంబం దుస్థితిని అనుభవిస్తున్నా అతను ఈ సాహసం చేశారు. 1921 నుంచి 1926 వరకూ బందరులోని [[ఆంధ్ర జాతీయ కళాశాల, మచిలీపట్నం|ఆంధ్ర జాతీయ కళాశాల]]లో అధ్యాపకునిగా పనిచేశారు. మధ్యలో వదిలివేసిన బి.ఎ.ను తిరిగి 1926-27లో పూర్తిచేసి, బందరు [[హిందూ కళాశాల, బందరు|హిందూ కళాశాల]]లో అధ్యాపకునిగా చేరారు.<ref name="విశ్వనాథ జీవితగాథా వ్యాసం" /> === ఉద్యోగ జీవితం === ప్రధానంగా అతను అధ్యాపక వృత్తిలో జీవితాన్ని గడిపారు. విద్యార్థి దశలో సహాయ నిరాకరణోద్యమంలో పాల్గొనడం, తండ్రి మరణంతో దారుణమైన [[పేదరికం]] వంటి కారణాల వల్ల అతను బి.ఎ. పూర్తికాకుండానే ఆంధ్ర జాతీయ కళాశాలలో అధ్యాపకునిగా ఉద్యోగ జీవితాన్ని ఆరంభించారు. అనంతరం ఇతను వివిధ కళాశాలల్లో అధ్యాపక పదవులు నిర్వహించారు. బందరు నేషనల్ కాలేజి (1928), [[గుంటూరు]] [[ఆంధ్ర క్రైస్తవ కళాశాల|ఆంధ్రా క్రిస్టియన్ కాలేజి]] (ఏసీ కాలేజీ) (1932లో స్వల్పకాలం) పనిచేశారు. అనంతరం దాదాపుగా ఐదారేళ్ళ పాటుగా స్థిరమైన [[ఉద్యోగం]] లేకుండా రచన, ప్రసంగాదుల ద్వారా జీవించారు. కఠోరమైన ఆర్థిక దుస్థితిని ఎదుర్కొన్నా ఈ కాలంలో కవిగా అతను విఖ్యాతులయ్యారు. [[విజయవాడ]]లో ఎస్.ఆర్.ఆర్.&‍ సి.వి.ఆర్. కాలేజి (1938-1959)(ఈ కళాశాల ఎస్.ఆర్.ఆర్. ప్రభుత్వ కళాశాలగా మార్పు చెందింది), [[కరీంనగర్]] ప్రభుత్వ ఆర్ట్స్ & సైన్స్ కాలేజి (1959) మొదలైన కళాశాలల్లో అతను వివిధ హోదాల్లో పనిచేసారు. [[1957]]లో విశ్వనాథ [[ఆంధ్రప్రదేశ్ సాహిత్య అకాడమీ]] ఉపాధ్యక్షులుగానూ, [[1958]]లో [[శాసనమండలి]]కి నామినేటెడ్ సభ్యులుగానూ విధులు నిర్వర్తించారు. === దాంపత్యం === విశ్వనాథ సత్యనారాయణ మొదటి భార్య పేరు వరలక్ష్మి. ఆమె అపురూపమైన వ్యక్తిత్వం కల మహా మనీషిగా విశ్వనాథ తరచు పేర్కొన్నారు. వరలక్ష్మి సాహచర్యం తనకు వరమని, ఆమె వల్లనే తానొక కవిని కాగలిగానని పలు విధాలుగా అనేకమైన రచనల్లో పేర్కొన్నారు. ఆమె వాగ్మాధుర్యం, [[సౌందర్యం]], పాతివ్రత్యం, సంసారాన్ని దిద్దుకున్న తీరు వంటివి అతిలోకమైన లక్షణాలుగా వివరించారు. తాను స్వయంగా వట్టి నీరసబుద్ధి గలవాడనని, తాను గొప్ప రసవేత్తను, రసస్రష్టను కావడానికి, మహాకవిని కావడానికి మూలం ఆమేనని పద్యరూపంగా పేర్కొన్నారు.<ref group='నోట్'>''<poem>వట్టి నీరసబుద్ధి నట్టినన్ను రసోత్థపథముల సత్కవీశ్వరుని జేసి .......ఇతరు లెవ్వరు నెరుగని యీ రహస్య ఫణితి నను నేలుకొనిన నా పట్టమహిషి</poem>'' ''<poem>నా యఖిల ప్రశస్త కవనమ్మున కాయమ పట్టభద్రురా లాయమ లేక యాధునికమైన మదున్నత చిత్తవృత్తి లేదు</poem> ''(విశ్వనాథ సత్యనారాయణ:వరలక్ష్మీ త్రిశతి) వంటి పద్యాల్లో తన సమస్తమైన కవిత్వానికి తన మొదటి భార్య వరలక్ష్మి కారకురాలని, నీరసమైన తన తత్త్వాన్ని మార్చి గొప్ప కవిని చేసిందని పేర్కొన్నారు.</ref> వారికి అచ్యుతదేవరాయలు అనే కుమారుడు కలిగాడు. === భార్యా వియోగం === ''ప్రధాన వ్యాసం:[[వరలక్ష్మీ త్రిశతి]]''<br /> 1931-32 కాలంలో అతను మొదటి భార్య, తనను రసవేత్తగా మలిచిన వ్యక్తి వరలక్ష్మి అనారోగ్యంతో మరణించారు. ఆ వియోగదు:ఖం విశ్వనాథ జీవితంపై, ఆలోచనలపై తీవ్రమైన ముద్రవేసింది. అతను జీవితంలో గొప్ప కుదుపు తీసుకువచ్చింది. తన జీవిన సరస్వం వంటి ఆమె మరణం వల్ల అతనులో కలిగిన వేదన తన చరమాంకంలోనూ పోలేదు. అతను 36 ఏట తొలి భార్య మరణించగా తన 80వ ఏట మరణించే సమయంలోనూ ఆమెనే తలచుకున్నారని సన్నిహితులు, కుటుంబసభ్యులు పేర్కొన్నారు. వరలక్ష్మి మరణం పొందాకా ఆ వియోగబాధలో రోజుల తరబడి వెలువడ్డ పద్యాలను కూర్చి 20 ఏళ్ళ అనంతరం [[వరలక్ష్మీ త్రిశతి]]గా ప్రచురించారు. 300 పద్యాలున్న ఈ గ్రంథంలో వరలక్ష్మి మరణం, కర్మకాండలు మొదలుకొని స్మృతిగా మిగిలి వేదన మిగల్చడం వరకూ అనేక సందర్భాల్లో వచ్చిన పద్యాలు ఉంటాయి. తెలుగు [[సాహిత్యం]]లో నిలిచే నవలగా విమర్శకులు భావించిన విశ్వనాథ [[వేయిపడగలు]]లో నాయకుడైన ధర్మారావు పాత్ర నిజజీవితంలో విశ్వనాథ సత్యనారాయణదనీ, ధర్మారావు భార్య అరుంధతి వరలక్ష్మమ్మ అని పేర్కొంటారు. ఆమె మహోన్నత్యం, సహజ పాండిత్యం, [[అనారోగ్యం]], [[మరణం]] వంటివన్నీ ఆ నవలలోనూ వర్ణితమయ్యాయి. అతను మహాకావ్యం [[రామాయణ కల్పవృక్షం]]తో కూడా వరలక్ష్మి మరణానికి గాఢమైన సంబంధముంది. శ్రీరామచంద్రమూర్తికి ముప్పై ఆరుఏండ్ల వయసులో సీతా వియోగం సంప్రాప్తించింది. తనకుకూడా సరిగా అదే వయస్సులో ఆ భార్యావియోగమహాదు:ఖం సంప్రాప్తించింది. ఆ వియోగ వ్యథ ఏమిటో తెలియనిదే తాను [[రామకథను వినరయ్యా|రామకథ]]ను రసవంతం చేయలేడని భగవంతుడు తనకు ఆ యోగ్యత కూడా కల్పించాడని వాపోయినాడాయన.<ref name="విశ్వనాథలోని నేను" /> అతను జీవితంపై, సాహిత్యంపై అలా వరలక్ష్మితో దాంపత్యమూ, ఆమె అకాల మరణమూ తీవ్రమైన ప్రభావం చూపించాయి. === కష్టదశ (1932-38) === అతను జీవితంలో 1932 నుంచి 38 వరకూ అత్యంత కష్టదశగా చెప్పవచ్చు. ఈ సమయంలో అతను స్థిరమైన ఉద్యోగం లేకుండా జీవించాల్సిరావడంతో ఆర్థికపరమైన కష్టాలు, అత్యంత ప్రేమాస్పదురాలైన భార్య గతించడంతో మానసికమైన దుఃఖాన్నీ అనుభవించారు. విశ్వనాథ సత్యనారాయణ రచనల్లో అత్యంత ప్రాచుర్యం పొందినవి ఈ దుస్తరమైన కాలంలోనే వెలువడ్డాయి. [[1976]] [[అక్టోబరు 18]] న ([[నల]] నామ సంవత్సర [[ఆశ్వయుజ బహుళ దశమి]]) విశ్వనాథ పరమపదించాడు. జీవితంలో చాలా కాలం విజయవాడ నగరంలోనే గడచింది. 1996 అక్టోబరు 21న అతను శతజయంతి ఉత్సవాలను పురస్కరించుకొని విజయవాడలో అతను విగ్రహాన్ని ఆప్పటి రాష్ట్రపతి [[శంకర్ దయాళ్ శర్మ]] ఆవిష్కరించారు. ==సాహితీ ప్రస్థానం== [[File:Kavisamrat Viswanadha Satyanarayana.jpg|thumb|260x260px|ఉపన్యసిస్తున్న విశ్వనాథ|alt=]] [[File:Viswanatha poem.jpg|thumb|260x260px|తన గురించి విశ్వనాధ సత్యనారాయణ పద్యం|alt=]] [[File:Jnan Pith certificate that was awarded to Viswanatha Satyanarayana displayed at his home.JPG|thumb|260x260px| విశ్వనాధ సత్యనారాయణకు బహుకరించిన జ్ఞానపీఠ పురస్కార ప్రమాణపత్రం వారి ఇంట్లో ప్రదర్శించబడుతున్నది|alt=]] 1916 లో "విశ్వేశ్వర శతకము"తో విశ్వనాథ రచనా ప్రస్థానము ప్రారంభమైనది. అప్పటి జాతీయోద్యమ ప్రభావంతో ఆసమయంలోనే "ఆంధ్రపౌరుషము" రచించాడు. 1920 నాటికే తెలుగులో ప్రసిద్ధ కవిగా గుర్తింపు తెచ్చుకొన్నాడు. తరువాత విశ్వనాథ రచనా పరంపర పుంఖానుపుంఖాలుగా కొనసాగింది. మొత్తానికి 25 పైచిలుకు కావ్యాలు, 6 శతకాలు, 13 గేయకావ్యాలు, 15 నాటకాలు, 58 నవలలు, 10 [[సంస్కృతం|సంస్కృత]] నాటకాలు, 10 విమర్శన గ్రంథాలు, మరెన్నో వ్యాసాలు, ఉపన్యాసాలు - ఇలా తెలుగుభాషకు విశ్వనాథ వందల్లో రచనలందించాడు. అతను రచనలను కొన్ని ఇతర భాషలలోకి అనువదించారు. [[రేడియో]] కోసం నాటకాలు, ప్రసంగాలు రూపొందించారు. [[1961]]లో కరీంనగర్ ప్రభుత్వ కళాశాలలో ప్రిన్సిపాలుగా పదవీ విరమణ చేసిన తరువాత పూర్తి స్థాయిలో తన సమయాన్ని సాహితీ వ్యాసాంగానికి కేటాయించారు. ప్రముఖ [[బంగ్లా భాష|బెంగాలీ]]కవి [[రవీంద్రనాధ టాగూరు]] వలె తన రచనలను కొన్నింటినైనా ఆంగ్లంలోకి తర్జుమా చేసుకొంటే, అతను అంతర్జాతీయ ఖ్యాతినార్జించి ఉండేవాడని అతను అభిమానులు అంటుంటారు. అయితే విశ్వనాథ రచనలను విశ్లేషించే విమర్శకుడు అతను తాత్విక స్థాయిని అర్ధం చేసుకొంటే గాని సాధ్యం కాని విషయం <ref name="తె.పె."/> ===పాత్ర చిత్రణ=== విన్నూత్న, విశిష్టమైన పాత్ర చిత్రణకు విశ్వనాథ పెట్టింది పేరు. ఆయా సందర్భాన్నిబట్టి, సన్నివేశాన్ని బట్టి పాత్రల మనస్తత్వాన్ని విశ్లేషించుకుంటూ స్వయం వక్తిత్వంగల పాత్రలుగానూ, [[స్వయంకృషి|స్వయం]] ప్రకాశవంతమయిన పాత్రలుగానూ, మహత్తరమయిన, రమణీయమయిన శిల్పాలుగాను తీర్చి దిద్దారు. స్త్రీ పాత్ర చిత్రణలు పేరెన్నిక గన్నవి. ===ముఖ్య రచనలు=== విశ్వనాథ రచనల్లో ప్రత్యేకంగా చెప్పుకోవాల్సినవి - ఆంధ్రపౌరుషము, రామాయణ కల్పవృక్షము, [[వేయిపడగలు]], కిన్నెరసాని పాటలు, పురాణవైర గ్రంథమాల, కాశ్మీర చారిత్రిక నవలలు, [[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]], [[నన్నయ్య|నన్నయ]] ప్రసన్నకథాకలితార్థయుక్తి వంటివి. తెలుగు తనమన్నా, [[తెలుగు|తెలుగు భాష]] అన్నా విశ్వనాథకు ప్రత్యేక అభిమానం. ఆంధ్ర పౌరుషం, ఆంధ్రప్రశస్తి అతను మొదటి రచనలలోనివి. విశ్వనాథ రచనలలో అతని పాండిత్యమే కాక, రచనాశిల్పం, పాత్ర చిత్రణ, చారిత్రక అవగాహన అద్భుతంగా కనిపిస్తుంటాయి. తన రచనలలో [[రామాయణ కల్పవృక్షం|శ్రీమద్రామాయణ కల్పవృక్షం]] (జ్ఞానపీఠ అవార్డు లభించినది) తనకు వ్యక్తిగతంగా ఎంతో తృప్తినిచ్చిందని చెప్పారు. ఎందరో కవులు వ్రాసినా మళ్ళీ ఎందుకు వ్రాయాలంటే రోజూ తింటున్నామని అన్నం తినడం మానివేయడంలేదుగదా అన్నారు. [[తమిళనాడు]]లోని [[మదురై]] ప్రాంతం నేపథ్యంలో వచ్చిన నవల "ఏకవీర"ను [[పుట్టపర్తి నారాయణాచార్యులు]] మళయాళంలోనికి, [[అంబటిపూటి హనుమయ్య]] తమిళంలోనికి అనువదించారు. [[ఏకవీర]] సినిమా కూడా వచ్చింది. ఆ సినిమాకు [[సి.నారాయణరెడ్డి]] మాటలు, పాటలు సమకూర్చాడు. వేయిపడగలు నవలను మాజీ ప్రధాన మంత్రి [[పి.వి.నరసింహారావు]] "సహస్రఫణ్" పేరుతో హిందీ లోకి అనువదించారు. భారతీయ సంస్కృతి, ఆచారం, విశేషాలు, మధ్య తరగతి జీవన విధానాలు ఈ నవలలో విశేషంగా చూపబడ్డాయి. కోకిలమ్మ పెళ్ళి, [[కిన్నెరసాని]] పాటలు (ఆనాటి) యువతరాన్ని ఆకట్టుకొనే వ్యావహారిక భాషలో వ్రాశారు. విశ్వనాథ నవలలలో పురాణవైర గ్రంథమాల క్రింద వచ్చిన 12 నవలలు మహాభారతానంతర పూర్వయుగ భారతదేశ చరిత్రను మరొకవిధంగా చూపుతాయి. అయితే వీటిలో ప్రతి నవలా ఉత్సుకతతో నిండిన కథ, అనితరమైన అతను శైలి, విశేషమైన పాత్రలతో పాఠకులను ఆకట్టుకొంటాయి. విశ్వనాథ సత్యనారాయణ వారి ముఖ్య రచనా సాహిత్యంలో శతకములు ఒక ప్రముఖ పాత్ర వహిస్తాయి, వీటి గురించి తప్పకుండా ప్రస్తావన చెయ్యాల్సిందే. <br>ఈ క్రింద చెప్పిన 10 శతకాలు వాటి పేర్లు, మకుటము ప్రస్తావించటం జరిగింది. <br>1. శ్రీగిరి శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: శ్రీ శైల మల్లికార్జున మహా లింగ! <br>2. శ్రీకాళహస్తి శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: శ్రీ కాళ హస్తీస్వరా! మహా దేవ! <br>3. భద్రగిరి శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: భద్ర గిరి పుణ్య నిలయ శ్రీ రామ! <br>4. కులస్వామి శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: నందమూర్నిలయ! విశ్వేశ్వరా! కులస్వామి! <br>5. శేషాద్రి శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: వేంకటేశ్వరా! శేషాద్రి నిలయ! <br>6. ద్రాక్షారామ శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: భీమేశలింగ! ద్రాక్షారామ సంగ! <br>7. నందమూరు శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: నందమూర్నిలయ! సంతాన వేణు గోపాల! <br>8. నెకరు కల్లు శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: నెకరుకల్ ప్రాంత సిద్ధాబ్జ హేళి! <br>9. మున్నంగి శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: నిర్ముల! మున్నంగి వేణు గోపాల! <br>10. వేములవాడ శతకము (మధ్యాక్కరలు) - మకుటం: వేములవాడ రాజరాజేశ్వర! స్వామి! ==వ్యక్తిత్వం== <!-- [[ఫైలు:VISWANATHA_BY_BAPU.png|200px|left|thumb|'''ప్రముఖ చిత్రకారుడు బాపు గీసిన విశ్వనాథ సత్యనారాయణ రేఖా చిత్రం''']] --> [[File:Mango tree planted by Viswanatha Satyanarayana.JPG|260x260px|thumb|విశ్వనాధ సత్యనారాయణ నాటిన మామిడి చెట్టు|alt=]] విశ్వనాథ వ్యక్తిత్వం కూడా ప్రాచీన విధానాలకు, ఆచారాలకు కట్టుబడ్డది. భారతీయత మీద, తెలుగుదనంమీద అభిమానం కలిగింది. తన అభిప్రాయాలను, ఇష్టాయిష్టాలను నిక్కచ్చిగా తెలిపేవారు. ఇందువల్ల విశ్వనాథను వ్యతిరేకించినవారు చాలామంది ఉన్నారు. ఛాందసుడు అనీ, "గతకాలమె మేలు వచ్చుకాలము కంటెన్" అనేవాడు అనీ (శ్రీశ్రీ విమర్శ) విమర్శించారు. విశ్వనాథకు పాశ్చాత్య సాహిత్యం అంటే పడదని అనుకొంటారు. కాని అతను పాశ్చాత్య సాహిత్యం పట్ల గౌరవం కలిగి ఉండేవాడు. షేక్స్‌పియర్, మిల్టన్, షెల్లీ వంటి కవుల రచనలను ఆసాంతం పరిశీలించాడు. {|cellpadding="5" align="left" style="background-color:transparent; border-style:none" |- |{{వ్యాఖ్య|అలనన్నయ్యకు లేదు తిక్కనకు లేదా భోగమస్మాదృశుం<br />డలఘు స్వాదు రసావతార ధిషణాహంకార సంభార దో<br />హల బ్రహ్మీమయమూర్తి శిష్యుడైనాడన్నట్టి దావ్యోమ పే<br />శల చాంద్రీ మృదుకీర్తి చెళ్ళపిళ వంశస్వామి కున్నట్లుగన్|25px|25px|విశ్వనాథ సత్యనారాయణ}} |} గురువులపట్ల ఎనలేని గౌరవం ఉన్న విశ్వనాథకు తన ప్రతిభ పైన అపారమైన విశ్వాసం కూడా కలిగి ఉండేవాడు. తనంతటివాడు (అనగా విశ్వనాధ సత్యనారాయణ అంతటివాడు) శిష్యుడయ్యాడని చెప్పుకొనే భాగ్యం నన్నయ తిక్కనాదులకు లభించలేదని, చెళ్ళపిళ్ళవారికి దక్కిందని ఒకమారు తమ గురువుగారి సన్మాన సభలో అన్నారు విశ్వనాథ. జాతీయ భావం తీవ్రంగా ఉండడానికి, ఆరోగ్యకరంగా ఉండే ప్రాంతీయ భావం కూడా ఎంతో కొంత అవసరం అని విశ్వనాథ అనేవారు. శిల్పం గాని, సాహిత్యం గాని జాతీయమై ఉండాలి కాని విజాతీయమై ఉండరాదనేవారు. సముద్రంపై పక్షి ఎంత ఎగిరినా రాత్రికి గూటికెలా చేరుతుందో అలాగే మన జాతీయత, సంప్రదాయాలను కాపాడుకోవాలనుకొనేవారు.<ref name="తె.పె."/> [[File:In front of the house of Viswanatha (10).JPG|thumb|విశ్వనాథ సత్యనారాయణ ఇంటి ముందు వారి మనుమడితో... అక్కడున్న కుర్చీ విశ్వనాథగారు వాడింది|alt=|260x260px]] విశ్వనాథ వ్యక్తిత్వాన్ని [[చతుర్వేదుల లక్ష్మీనరసింహం]] ఇలా ప్రశంసించాడు: - "ఆహారపుష్టి గల మనిషి. ఉప్పూ కారం, ప్రత్యేకంగా పాలు ఎక్కువ ఇష్టం. కాఫీలో గాని, తాంబూలంలో గాని ఎక్కువగా పంచదార వాడేవారు. ఆజానుబాహువు. బ్రహ్మతేజస్సు ముఖాన, సరస్వతీ సంపద వాక్కున, హృదయ స్థానాన లక్ష్మీకటాక్ష చిహ్నంగా బంగారుతో మలచిన తులసీమాల. మనస్సు నవ్య నవనీతం. వాక్కు దారుణాఖండల శస్త్రతుల్యం. చదివేవి ఎక్కువ ఆంగ్ల గ్రంథాలు. వ్రాసేవి ఆంధ్ర సంస్కృత గ్రంథాలు. చిన్నలలో చిన్న, పెద్దలలో పెద్దగా ఒదిగి పోయే స్వభావం. శారీరకంగా వ్యాయామం, యోగాభ్యాసం అయన నిత్యం అభ్యసించేవి. విమర్శలూ, స్తోత్రాలూ, తిట్లూ, దీవెనలూ, దారిద్ర్యం, ఐశ్వర్యం - ఇలాంటి ద్వంద్వాలకు అతీతుడు. ఒకమాటలో అతను అపూర్వమైన 'దినుసు'"<ref name="dn"/> ==శైలి== విశ్వనాథ వారిది విశిష్టమైన శైలి. అతను రచనల్లో లోకానుభవం తొంగి చూస్తుంది. అతను గురించి అతనుే చెప్పుకున్న ఈ వాక్యాలు అతను శైలిని అవగతం చేస్తాయి:<br /> ''నాకవిత్వం అంతా నా జీవితంలోని అనుభవాలమయం. లోకవ్యక్తిని కావ్యవ్యక్తి నయ్యాను. దశరథుణ్ణి గూర్చి బంధుజ్యేష్ఠుడన్నాను, వేయిపడగలలో "రామేశ్వరశాస్త్రి బంధుజ్యేష్ఠుడు" అన్నాను. ఎవరీ బంధుజ్యేష్ఠుడు? మా నాయనగారు. నీ చుట్టువున్న లోకంలో నీకు చెందని భావం ఏముంటుంది? ఈ భావాలు. ఈ అనుభవాలు నీ మనస్సుపై వేసిన ముద్రలలో నుండే నీ మాటలు దొర్లుకొనివస్తాయి. నీవు కవివయితే ఆ శబ్దము వ్యంజకమై కావ్యత్వాన్ని పొందుతుంది. కవివయితే నంటే ఏమిటి? కవియైనవాడు లోకాన్ని చూచే దృష్టివేరు వానికి కనిపించే లోకము అందరు చూచే లోకమే <poem> పలుచని బురదలోపల మానిసిని జూచి నెగచి యూకున దూకె నీటిపాము వెలివడ్డ బొరియముంగలనిక్కి తెల్లబో యెను కొంగ కెఱగాని యెండ్రకాయ ఒడ్డున బురదలో గొడ్డు గిట్టలు దిగి పడె జంఘదఘ్నమై పంటకాల్వ జనుము చల్లుటకు తీసిన పాయ పాపట చక్కదీగిచి దిద్దె సస్యలక్ష్మి పలుచగా వేడియెక్కు బవళ్ళతోడ బైరగాలి పొరల్ తడియారజొచ్చె పగటి కుషసు నా నొప్పె నవార్షుకములు కాఱులకు దొల్తగా శరత్కాల లక్ష్మి </poem> ''తెలుగు ఋతువులలో ఈ పద్యం వ్రాసాను. నేను మా పల్లెలో చిన్ననాడు చూచిన దృశ్యాలు ఎవరూచూడలేదా? చూసేవుంటారు కాని చెప్పలేదు. శక్తి లేక చెప్పకపోవచ్చు లేక ఆ దృష్టి లేకచెప్పకపోవచ్చు. కనుక ఎవడు కవి? ఆ శక్తి, ఆ దృష్టి ఉన్నవాడు.''<ref name="విశ్వనాథలోని నేను" /> ==పురస్కారాలు, సన్మానాలు== [[దస్త్రం:Viswanatha facilitated Elephant ride.JPG|thumb|విశ్వనాథకు గుడివాడలో జరిగిన గజారోహణ సన్మానం]] * 1934లో వేయిపడగలు నవలకు ఆంధ్ర విశ్వకళాపరిషత్తు బహుమతి * 1935 డిసెంబరు 20న బందరు పౌర సన్మానం [[చెళ్లపిళ్ల వేంకటశాస్త్రి]] అధ్యక్షతన జరిగింది. ఆ సభలో విశ్వనాథ సత్యనారాయణకు కవిసమ్రాట్ బిరుదు లభించింది. * 1942లో గుడివాడ పౌరులు గజారోహణ సన్మానం చేసారు. * 1956 లో విజయవాడ, గుడివాడ, కరీంనగర్ లలో ఆయా పట్టణాల పౌరులు షష్టిపూర్తి సన్మానం చేసారు. * 1957 లో ఢిల్లీ ఆంధ్రసంఘం సన్మానం, పురస్కారం * 1957లో ఆంధ్రప్రదేశ్ సాహిత్య అకాడమీ ఉపాధ్యక్ష పదవి * 1958లో ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్ర శాసనమండలి సభ్యుడు * 1961లో మద్రాస్ ఆంధ్రమహాసభ సన్మానం, పురస్కారం * 1963లో "విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు" రచనకు కేంద్రసాహిత్య అకాడెమీ వారి బహుమతి లభించింది. * 1963లో కలకత్తా వంగ సాహిత్య పరిషత్తు కిరీట సన్మానం * 1965లో [[ఆంధ్ర విశ్వ కళాపరిషత్]] "[[కళాప్రపూర్ణ]]"తో సన్మానించింది. * 1967లో రాయలసీమ సాహితీ పరిషత్తు సన్మానం * 1970లో భారత ప్రభుత్వము [[పద్మభూషణ పురస్కారం]]తో గౌరవించింది. * 1971లో ఆంధ్రప్రదేశ్ ప్రభుత్వం ఆస్థాన కవిగా గౌరవించింది. * 1971లో [[శ్రీవేంకటేశ్వర విశ్వవిద్యాలయం]] [[డి.లిట్]] పట్టాతో సన్మానించింది. * [[జ్ఞానపీఠ అవార్డు]] పొందిన తొలి తెలుగు రచయిత. 1971లో అతను "రామాయణ కల్పవృక్షము"నకు, జ్ఞానపీఠ పురస్కారాన్ని అందించినపుడు, సన్మాన పత్రంలో ఇలా వ్రాయబడింది. * విశ్వనాథ సత్యనారాయణ బొమ్మ ఉన్న తపాలా బిళ్ళను '''26-04- 2017 న''' విడుదల చేసారు.<ref>{{Cite web|url=http://stampsofandhra.blogspot.com/2017/04/blog-post_23.html|title=ముగ్గురు తెలుగు కవుల పై తపాలా బిళ్ళలు విడుదల|website=STAMPS OF ANDHRA|url-status=live|access-date=9 September 2021}}</ref> == ప్రముఖ రచనలు == విశ్వనాథ సత్యనారాయణ చేసిన అనేక రచనలు 20వ శతాబ్ది తెలుగు సాహిత్యంలోని ఎన్నో సాహిత్య సిద్ధాంతాల్లో, వాదాల్లో కీలకమైన గ్రంథాలుగా నిలిచాయి. === పద్యకావ్యాలు === అతను తొలినాళ్ళలో వ్రాసిన [[గిరికుమారుని ప్రేమగీతాలు]], [[కిన్నెరసాని పాటలు]] వంటి రచనల ద్వారా అతను భావకవుల్లో ముఖ్యునిగా పేరుపొందారు.`[[రాయప్రోలు సుబ్బారావు]], [[దేవులపల్లి కృష్ణశాస్త్రి]]లతో పాటుగా విశ్వనాథ సత్యనారాయణ కూడా [[భావకవిత్వం|భావకవిత్వ]] రంగంలో ప్రముఖునిగా పేరొందారు. విశ్వనాథ రచించిన ఋతుసంహారం, తెలుగు ఋతువులు వంటి కావ్యాలలో అతను చేసిన తెలుగు నాట ఋతువుల సూక్ష్మమైన వర్ణనలు చాలా పేరుపొందాయి. భావకవిత్వంలో అతికొద్ది ఇతివృత్తమో, అసలు ఇతివృత్తమే లేకుండా కేవల ఖండకావ్యమో వ్రాయడం మరింత పెరగడం, నాజూకు దనంతో, ప్రతి పద్యమూ మాధుర్యంతో ఉండాలనే రీతులు ప్రాచుర్యం పొందడంతో విశ్వనాథ ఆ మార్గానికి దూరం కావడం జరిగింది. కథాంశం అత్యంత కీలకమని, కథను చెప్పడంలో వివిధ మలుపుల్లో అవసరమైనంత మేరకే ఏ చమత్కృతి అయినా రాణిస్తుందని విశ్వనాథ భావించేవారు, తదనుగుణమైన రచనలు చేసేవారు. నిజానికి తొలినాటి రచనలైనా ఈ పద్ధతిలో భావకవిత్వానికి ఎంతో భేదం ఉన్నాయి. కిన్నెరసాని పాటలు అమలిన శృంగారం వంటి భావకవితా లక్షణాలను కొంత కనబరిచినా, మౌలికమైన కథాంశ రాహిత్యం లేకపోవడంతో భావకవిత్వానికి అతను మార్గానికి సంబంధం లేదని విమర్శకులు భావించారు.<ref>{{cite book|url=https://books.google.co.in/books?id=DIgtAQAAIAAJ&q=%E0%B0%A4%E0%B1%86%E0%B0%B2%E0%B1%81%E0%B0%97%E0%B1%81%E0%B0%B2%E0%B1%8B+%E0%B0%95%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%A4%E0%B0%BE+%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%AA%E0%B1%8D%E0%B0%B2%E0%B0%B5%E0%B0%BE%E0%B0%B2+%E0%B0%B8%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%B0%E0%B1%82%E0%B0%AA%E0%B0%82.&dq=%E0%B0%A4%E0%B1%86%E0%B0%B2%E0%B1%81%E0%B0%97%E0%B1%81%E0%B0%B2%E0%B1%8B+%E0%B0%95%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%A4%E0%B0%BE+%E0%B0%B5%E0%B0%BF%E0%B0%AA%E0%B1%8D%E0%B0%B2%E0%B0%B5%E0%B0%BE%E0%B0%B2+%E0%B0%B8%E0%B1%8D%E0%B0%B5%E0%B0%B0%E0%B1%82%E0%B0%AA%E0%B0%82.&hl=te&sa=X&ved=2ahUKEwin-t_mtq39AhU4m9gFHW8lDDIQ6AF6BAgDEAI|title=తెలుగులో కవితా విప్లవాల స్వరూపం|last1=నారాయణరావు|first1=వెల్చేరు|author-link=వెల్చేరు నారాయణరావు|access-date=15 November 2014}}</ref> ఆపైన కాలంలో అతను చేసిన అనేకమైన పద్య రచనల్లో భక్తిరచనలు ముఖ్యమైనవి. ==రచనల జాబితా== విశ్వనాథ సత్యనారాయణ రచనలు<ref>{{cite book|title=విశ్వనాథ వాఙ్మయ సూచిక|last1=కేతవరపు|first1=వేంకటరామకోటి శాస్త్రి|last2=కోవెల|first2=సుప్రసన్నాచార్యులు|date=|publisher=తెలుగు విభాగం, స్నాతకోత్తర విద్యాకేంద్రం|location=విద్యారణ్యపురి, వరంగల్లు|accessdate=}}</ref>: ===నవలా సాహిత్యం=== {{col-begin}} {{col-3}} * [[వేయిపడగలు]] * [[స్వర్గానికి నిచ్చెనలు (నవల)|స్వర్గానికి నిచ్చెనలు]] * [[చెలియలికట్ట]] * [[ఏకవీర]] * [[తెఱచిరాజు]] * [[మాబాబు(నవల)|మాబాబు]] * [[జేబుదొంగలు]] * [[వీరవల్లడు]] * [[వల్లభమంత్రి]] * [[విష్ణుశర్మ ఇంగ్లీషు చదువు]] * [[పులుల సత్యాగ్రహము]] * [[దేవతల యుద్ధము]] * [[పునర్జన్మ (నవల)|పునర్జన్మ]] * [[పరీక్ష (నవల)|పరీక్ష]] * [[నందిగ్రామ రాజ్యం]] * [[బాణావతి]] * [[అంతరాత్మ]] * [[గంగూలీ ప్రేమకథ]] * [[ఆఱునదులు]] * [[చందవోలు రాణి]] {{col-3}} * [[ప్రళయనాయుడు]] * [[హాహాహూహూ]] * [[మ్రోయు తుమ్మెద]] * [[సముద్రపు దిబ్బ]] * [[దమయంతీ స్వయంవరము (నవల)|దమయంతీ స్వయంవరము]] * [[నీల పెండ్లి]] * [[శార్వరి నుండి శార్వరి దాక]] * [[కుణాలుని శాపము]] * [[ధర్మచక్రము]] * [[కడిమిచెట్టు]] * [[వీరపూజ (నవల)|వీరపూజ]] * స్నేహఫలము * బద్దన్న సేనాని * [[నేపాళ రాజవంశ నవలలు]] (ఆరు నవలలు) ** దిండు క్రింది పోకచెక్క ** చిట్లీచిట్లని గాజులు ** సౌదామిని ** [[లలితాపట్టణపు రాణి]] ** దంతపు దువ్వెన ** దూతమేఘము {{col-3}} * [[కాశ్మీర రాజవంశ నవలలు]] (ఆరు నవలు) ** [[కవలలు]] ** [[యశోవతి]] ** [[పాతిపెట్టిన నాణెములు]] ** [[సంజీవకరణి]] ** [[మిహిరకులుడు]] ** [[భ్రమరవాసిని]] * [[పురాణవైర గ్రంథమాల]] (పన్నెండు నవలలు) ** [[భగవంతుని మీది పగ]] ** [[నాస్తిక ధూమము]] ** [[ధూమరేఖ]] ** [[నందోరాజా భవిష్యతి]] ** [[చంద్రగుప్తుని స్వప్నము]] ** [[అశ్వమేధము (నవల)|అశ్వమేధము]] ** [[అమృతవల్లి]] ** [[పులిమ్రుగ్గు]] ** నాగసేనుడు ** హెలీనా ** వేదవతి ** నివేదిత {{col-3}} {{col-end}} ===పద్య కావ్యాలు=== {{col-begin}} {{col-3}} * [[శ్రీమద్రామాయణ కల్పవృక్షము]]<br /> (6 కాండములు) (రచనాకాలం 1932-62, ముద్రణ 1945-63) * [[ఆంధ్రప్రశస్తి]] (రచనాకాలం 1919-20, ముద్రణ 1927) * [[ఆంధ్రపౌరుషము]] (రచనాకాలం 1917, ముద్రణ 1927) * [[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]] (రచనాకాలం 1957-60, ముద్రణ 1961) * ఋతు సంహారము (రచనాకాలం 1936-37, ముద్రణ 1940) * శ్రీకుమారాభ్యుదయము (రచనాకాలం 1955, ముద్రణ 1956) * గిరికుమారుని ప్రేమగీతాలు (రచనాకాలం 1920-28, ముద్రణ 1953) * గోపాలోదాహరణము (రచనాకాలం 1938, ముద్రణ 1938) * గోపికాగీతలు (రచనాకాలం 1970, ముద్రణ 1970) * భ్రమరగీతలు (రచనాకాలం 1964, ముద్రణ 1964) {{col-3}} * ఝాన్సీరాణి (రచనాకాలం 1948, ముద్రణ 1953) * ప్రద్యుమ్నోదయము (రచనాకాలం 1968, ముద్రణ 1969) * రురుచరిత్రము (రచనాకాలం 1969, ముద్రణ 1970) * మాస్వామి (రచనాకాలం 1925, ముద్రణ 1953) * వరలక్ష్మీ త్రిశతి (రచనాకాలం 1932-35, ముద్రణ 1953) * దేవీ త్రిశతి (సంస్కృతం) (ముద్రణ 1967) * విశ్వనాథ పంచశతి (రచనాకాలం 1942, ముద్రణ 1953) * వేణీభంగము (రచనాకాలం 1928కి ముందు, ముద్రణ 1928) * శశిదూతము (రచనాకాలం 1934-35, ముద్రణ 1953) * శృంగారవీధి (రచనాకాలం 1920-32, ముద్రణ 1935) * ఆదిశంకరస్తుతి (సంస్కృతం) (ముద్రణ 1967) {{col-3}} * శ్రీకృష్ణ సంగీతము (రచనాకాలం 1969, ముద్రణ 1970) * [[నా రాముడు]] (ముద్రణ 1978) * శివార్పణము (ముద్రణ 1974) * ధర్మపత్ని * భ్రష్టయోగి (ఖండకావ్యము) (రచనాకాలం 1916-26, ముద్రణ 1970) * కేదారగౌళ (ఖండకావ్యము) (ముద్రణ 1972) * గోలోకవాసి (ముద్రణ 1976) * పిల్లల రామాయణం (అసంపూర్ణం) (రచనాకాలం 1951) * శివసాహశ్రీ (సంస్కృతం) * పుష్పగిరి సుప్రభాతం (సంస్కృతం) {{col-3}} {{col-end}} ===నాటకములు=== {{col-begin}} {{col-3}} * అమృతశర్మిష్ఠమ్ (సంస్కృతం) * గుప్తపాశుపతమ్ (సంస్కృతం) * గుప్తపాశుపతము * అంతా నాటకమే * అనార్కలీ {{col-3}} * కావ్యవేద హరిశ్చంద్ర * తల్లిలేని పిల్ల * త్రిశూలము * నర్తనశాల * ప్రవాహం {{col-3}} * లోపల - బయట * [[వేనరాజు]] * అశోకవనము * శివాజి - రోషనార * ధన్యకైలాసము * నాటికల సంపుటి (16 నాటికలు) {{col-3}} {{col-end}} ===విమర్శలు=== {{col-begin}} {{col-3}} * అల్లసానివారి అల్లిక జిగిబిగి * ఒకనాడు నాచన సోమన్న * కావ్య పరీమళము * కావ్యానందము {{col-3}} * నన్నయగారి ప్రసన్న కథాకలితార్ధయుక్తి * విశ్వనాథ సాహిత్యోపన్యాసములు * శాకుంతలము యొక్క అభిజ్ఞానత * సాహిత్య సురభి {{col-3}} * నీతిగీత * సీతాయాశ్చరితమ్ మహాత్ * కల్పవృక్ష రహస్యములు * సాహితీ మీమాంస. {{col-3}} {{col-end}} ===శతక సాహిత్యం=== {{col-begin}} {{col-3}} * విశ్వేశ్వర శతకము * [[విశ్వనాథ పంచశతి]] * శ్రీగిరి శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) * శ్రీకాళహస్తి శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) * భద్రగిరి శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) {{col-3}} * కులస్వామి శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) * శేషాద్రి శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) * ద్రాక్షారామ శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) * నందమూరు శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) {{col-3}} * నెకరు కల్లు శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) * మున్నంగి శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) * వేములవాడ శతకము ([[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]]) {{col-end}} ===ఇతరములు=== {{col-begin}} {{col-3}} * [[కిన్నెరసాని పాటలు]], కోకిలమ్మ పెండ్లి (రచనాకాలం 1925, ముద్రణ 1934) * పాము పాట (రచనాకాలం 1951, ముద్రణ 1955) * [[చిన్న కథలు (విశ్వనాథ సత్యనారాయణ)]] * ద్వాదశ మంజరి (ఆదిశంకరుల సంస్కృత ద్వాదశ జ్యోతిర్లింగ కళ్యాణ మంజరికి తెలుగు అనువాదం) (ముద్రణ 1964) {{col-3}} * ఆత్మ కథ * [[విశ్వనాథ శారద]] (3 భాగాలు) * యతిగీతము (స్వామి వివేకానంద రచనకు అనువాదం) (ముద్రణ 1976) * What is Ramayana to me {{col-3}} * [[వ్రాసిన రామచంద్రు కథ (పద్యం)]] * కల్కి (/నాగరికతా భవిష్యత్తు) (సర్వేపల్లి రాధాకృష్ణయ్య ఆంగ్ల రచనకు తెలుగు అనువాదం) (ముద్రణ 1960) {{col-3}} {{col-end}} ==ఉదాహరణలు== ;ఆంధ్ర పౌరుషము నుండి: ::గోదావరీ పావనోదార వాపూర మఖిలభారతము మాదన్న నాడు ::తుంగభద్రా సముత్తుంగ రావముతోడ కవులగానము శృతి గలయునాడు ::పెన్నానదీ సముత్పన్న కైరవదళ శ్రేణిలో తెల్గు వాసించునాడు ::కృష్ణా తరంగ నిర్ణిద్రగానముతోడ శిల్పము తొలి పూజ సేయునాడు ::అక్షరజ్ఞానమెరుగదో యాంధ్రజాతి ::విమల కృష్ణానదీ సైకతములయందు ::కోకిలపుబాట పిచ్చుకగూండ్లు గట్టి ::నేర్చుకొన్నది పూర్ణిమా నిశలయందు ;రామాయణ కల్పవృక్షం నుండి : ::<small>'''ఉత్పలమాల'''</small> ::ఆకృతి రామచంద్ర విరహాకృతి కన్బొమ తీరు స్వామి చా ::పాకృతి కన్నులన్ ప్రభు కృపాకృతి కైశిక మందు స్వామి దే ::హాకృతి సర్వదేహమున యందును రాఘవ వంశమౌళి ధ ::ర్మాకృతి కూరుచున్న విధమంతయు రామ ప్రతిజ్ఞ మూర్తియై ; విశ్వేశ్వర శతకము నుండి ::<small>'''శార్దూలవిక్రీడితము'''</small> ::మీ దాతృత్వమొ తండ్రి దాతృతమొ మీమీ మధ్య నున్నట్టి లా ::వాదేవీలకు నాదు బాధ్యతకు సంబంధంబు లేదిట్లు రా! ::ఏదో లెక్కలు తేల్చుకో! మొఱటుతోనేలా? యొడల్ మండెనా ::ఏదో వచ్చిన కాడి కమ్మెదను సుమ్మీ నిన్ను విశ్వేశ్వరా! ; కిన్నెరసాని పాటల నుండి ::నడవగా నడవగా నాతి కిన్నెరసాని ::తొడిమ యూడిన పూవు పడతిలా తోచింది ::కడు సిగ్గు పడు రాచకన్నెలా తోచింది ::బెడగు పోయిన రత్నపేటిలా తోచింది. ; కోకిలమ్మ పెళ్ళి నుండి ::[[చిలుక]] తల్లి మహాన్వయంబున ::నిలిచినవి సాంస్కృతిక వాక్కులు ::కోకిలమ్మా తెలుగు పలుకూ ::కూడబెట్టినదీ ; మరొకటి ::<small>'''తేటగీతి'''</small> ::వెస స్వరాజ్యము వచ్చిన పిదప కూడ ::సాగి ఇంగ్లీషు చదువునే చదివినట్లు ::అంగనామణి పెండిలియాడి కూడ ::పాతచుట్టరికమునె రాపాడుచుండె ==విశ్వనాథ గురించి== ; తన శిష్యుని గురించి గురువు చెళ్ళపిళ్ళ వేంకటశాస్త్రి ఇలా అన్నాడు <poem> నా మార్గమ్మును కాదు, వీని దరయన్ నా తాత ముత్తాతలం దే మార్గమ్మును కాదు; మార్గమదియింకేదో యనంగా వలెన్ సామాన్యుండనరాదు వీని కవితా సమ్రాట్ వవుత మా హేతువై, యీ మచ్ఛిష్యుని దా వరించినది, నేనెంతే ముదంబందెదన్ </poem> సాంప్రదాయవాది, ఛాందసుడు అనీ, "గతకాలమె మేలు వచ్చుకాలము కంటెన్" అనేవాడు అనీ విశ్వనాథ దృక్పథాన్ని విమర్శించిన అభ్యుదయ కవి శ్రీశ్రీ కూడా తెలుగు సాహిత్యంలో విశ్వనాథ యొక్క ఉత్కృష్ట స్థానానికి, ఛందస్సులేని ద్విపదతో ఒకవైపు విశ్వనాథ శైలిని నిరసిస్తూనే, నీరాజనం పట్టాడు. <poem> మాట్లాడే వెన్నెముక పాట పాడే సుషుమ్న నిన్నటి నన్నయభట్టు నేటి కవి సామ్రాట్టు గోదావరి పలుకరింత కృష్ణానది పులకరింత కొండవీటి పొగమబ్బు తెలుగువాళ్ళ గోల్డునిబ్బు అకారాది క్షకారాంతం ఆసేతు మహికావంతం అతగాడు తెలుగువాడి ఆస్తి అనవరతం తెలుగువాడి ప్రకాస్తి ఛందస్సు లేని ఈ ద్విపద సత్యానికి నా ఉపద </poem> ==ఇవి కూడా చూడండి== * [[వేయి పడగలు]] * [[శ్రీమద్రామాయణ కల్పవృక్షము]] * [[కిన్నెరసాని పాటలు]] * [[విశ్వనాథ మధ్యాక్కఱలు]] * [[విశ్వనాథ పంచశతి]] * [[విశ్వనాథ సాహిత్య అకాడమీ]] == వివరణలు(నోట్స్) == {{Reflist|group="నోట్"}} ==చిత్రమాలిక== <gallery> |విశ్వనాథ వారి ఫుటో దస్త్రం:Kavi Samrat Viswanatha Satyanarayana's jnan peeth award nameplate.JPG|జ్ఞానపీఠ పురస్కారం పైగల నామఫలకం దస్త్రం:Viswanatha at his home.JPG|విశ్వనాథ ఇంట File:Padma bhushan medal that was awarded to Viswanatha Satyanarayana displayed at his home.JPG|విశ్వనాధ సత్యనారాయణకు బహుకరించిన పద్మభూషణ్ పతకం వారి ఇంట్లో ప్రదర్శించబడుతున్నది దస్త్రం:Name plate at Viswanatha Satyanarayana's home, nearer view.JPG| విశ్వనాథ సత్యనారాయణ ఇంటి ముందు గల ఇంటిపేరుఫలకం దస్త్రం:Viswanatha Satyanarayana's home.JPG|విశ్వనాథ సత్యనారాయణ ఇల్లు దస్త్రం:A momento that was awarded to Viswanatha Satyanarayana displayed at his home.JPG|విశ్వనాథ అందుకున్న ఒకానొక జ్ఞాపిక File:In front of the house of Viswanatha (8).JPG File:In front of the house of Viswanatha (1).JPG File:Andhra layola college, vijayawada... inside (17).JPG File:Andhra layola college, vijayawada... inside (15).JPG </gallery> ==దృశ్యమాలిక== * విశ్వనాథ సత్యనారాయణ [https://www.youtube.com/watch?v=2ncZaLLnVoY&feature=player_detailpage] ధ్రువతారలు ==మూలాలు, వనరులు== {{మూలాలజాబితా}} * రచనల జాబితా, వర్గీకరణ - "వేయి పడగలు" పుస్తకం వెనుక అట్టనుండి తీసుకోబడింది. మరి కొన్ని వివరాలు అదే పుస్తకంలో "విశ్వనాథ పావనిశాస్త్రి" వ్రాసిన "ఒకమాట" పీఠిక నుండి. * [http://telugupadyam.blogspot.com/2008/09/blog-post_11.html తెలుగు పద్యం] <!-- వర్గాలు --> ==బయటి లంకెలు, వనరులు== {{commons category|Viswanatha Satyanarayana}} * [http://www.teluguthesis.com/2013/03/vishwanatha-satya-narayana-novels.html విశ్వనాథ సత్యనారాయణ గారి నవలలు] * [http://www.andhrabharati.com/vachana/vyAsamulu/47_72_vishvanAtha.html నేనూ - నా సాహిత్య రచనలు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20061201140431/http://www.andhrabharati.com/vachana/vyAsamulu/47_72_vishvanAtha.html |date=2006-12-01 }} * [http://www.vepachedu.org/viswanadha.html వేపచేదు శ్రీనివాసరావు వ్యాసము] * [https://web.archive.org/web/20140222175241/http://www.viswanadhasatyanarayana.com/ విశ్వనాథ సత్యనారాయణ వెబ్ సైటు] * [http://www.eemaata.com/em/issues/200401/1135.html/ విశ్వనాధ సత్యనారాయణ తన కిన్నెరసాని పద్యాలు పాడిన ఆడియో ఈ సైటులో ఉన్నది] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090410074032/http://www.eemaata.com/em/issues/200401/1135.html |date=2009-04-10 }} {{జ్ఞానపీఠ పురస్కార గ్రహీతలు}} <!-- అంతర్వికి లింకు-->{{Authority control}} [[వర్గం:తెలుగు కవులు]] [[వర్గం:జ్ఞానపీఠ అవార్డు గ్రహీతలు]] [[వర్గం:1895 జననాలు]] [[వర్గం:1976 మరణాలు]] [[వర్గం:తెలుగు రచయితలు]] [[వర్గం:తెలుగు నాటక రచయితలు]] [[వర్గం:తెలుగు నవలా రచయితలు]] [[వర్గం:కళాప్రపూర్ణ గ్రహీతలు]] [[వర్గం:కృష్ణా జిల్లా కవులు]] [[వర్గం:బందరులో జీవించిన ప్రముఖులు]] [[వర్గం:కృష్ణా జిల్లాకు చెందిన శాసనమండలి సభ్యులు]] [[వర్గం:కృష్ణా జిల్లా నాటక రచయితలు]] [[వర్గం:కృష్ణా జిల్లా ఉపాధ్యాయులు]] [[వర్గం:కృష్ణా జిల్లా రచయితలు]] [[వర్గం:ఆత్మకథ రాసుకున్న ఆంధ్రప్రదేశ్ వ్యక్తులు]] [[వర్గం:కేంద్ర సాహిత్య అకాడమీ పురస్కారం పొందిన తెలుగు రచయితలు]] [[వర్గం:కేంద్ర సాహిత్య అకాడమీ పురస్కారం పొందిన ఆంధ్రప్రదేశ్ రచయితలు]] [[వర్గం:ఆంధ్రప్రదేశ్ ఆస్థాన కవులు]] [[వర్గం:ఈ వారం వ్యాసాలు]] dgjcvdh466f32scaopm57xdpiicnids సిరిసిరిమువ్వ 0 12206 4808131 4680826 2026-04-23T00:46:42Z ఉదయ్ కిరణ్ 124579 /* కథ */ 4808131 wikitext text/x-wiki {{వేదిక|తెలుగు సినిమా}} {{సినిమా| name = సిరిసిరిమువ్వ | director = [[కె.విశ్వనాధ్ ]]| year = 1976| language = తెలుగు| production_company = [[గీతా కృష్ణా కంబైన్స్]]| music = [[కె.వి.మహదేవన్]]| producer = ఏడిద నాగేశ్వరరావు| dialogues = [[జంధ్యాల]]| cinematography = [[వి.ఎస్.ఆర్. స్వామి]] | runtime = 144 నిముషాలు | starring = [[చంద్రమోహన్ ]], <br>[[జయప్రద]], <br>[[సత్యనారాయణ]], <br>[[దేవదాస్ కనకాల]], <br>[[రమాప్రభ]], <br>[[కవిత (నటి)|కవిత]], <br>[[జె.వి. రమణమూర్తి]], <br>[[సాక్షి రంగారావు]]| lyrics =[[వేటూరి సుందరరామమూర్తి]]| imdb_id= 0249963 |image=Siri Siri Muvva.jpg}} ఇది ఒక సంగీత నృత్య ప్రధానమైన సినిమా.సిరి సిరి మువ్వ 1976 లో కె. విశ్వనాథ్ దర్శకత్వంలో, గీతాకృష్ణ కంబైన్స్ పతాకంపై ఏడిద నాగేశ్వరరావు నిర్మించిన చిత్రం. ఈ చిత్రంలో చంద్రమోహన్ , జయప్రద,సత్యనారాయణ, దేవదాస్ కనకాల, నటించగా , జంద్యాల సంభాషణలతో , వేటూరి సుందర రామమూర్తి పాటలతో, వీనులవిందైన కె వి మహదేవన్ సంగీతం చిత్రం విజయానికి ఎంతగానో తోడ్పడింది. ఈచిత్రం హిందీ లో సర్ గమ్ పేరుతో నిర్మించబడింది. ==కథ== హైమ (జయప్రద) అనే పల్లెటూరి మూగ పిల్లకు నాట్యమంటే ఎనలేని మక్కువ. ఆమె సవతితల్లి (రమాప్రభ) హైమను చిన్నచూపు చూస్తుంది. తన స్వంత కూతురైన సావిత్రి (కవిత)ను నాట్యం నేర్పి హీరోయిన్ చేయాలని ఆమె కోరిక. సాంబయ్య (చంద్రమోహన్) అనే పేద అనాధయువకుడికి హైమ అంటే చాలా ఇష్టం. హైమను కొన్నిసార్లు సవతి బంధువుల దురాగతాలనుండి కాపాడుతాడు. హైమ తండ్రి (సత్యనారాయణ) మరణించిన తరువాత సాంబయ్య హైమను పట్టణం తీసుకువెళతాడు. హైమ నర్తకిగా మంచిపేరు సంపాదించుకొంటుంది. ఆమె తన ప్రోగ్రాములను ఎరేంజి చేసే రాంబాబును పెళ్ళి చేసుకొంటే బాగుంటుందని సాంబయ్య కోరిక. కాని హైమ మనసులో సాంబయ్యపైనే ఇష్టం ఉంటుంది. ఒక సినిమాలో నటించి చెడ్డపేరు తెచ్చుకొన్న సావిత్రిని కూడా హైమ ఆదుకొంటుంది. చివరిలో హైమకు సాంబయ్యతో పెళ్ళవుతుంది. == నటీనటులు == * [[జయప్రద]] – హైమ * [[చంద్ర మోహన్ (తెలుగు నటుడు)|చంద్ర మోహన్]] – సంబయ్య * [[కైకాల సత్యనారాయణ]] – రుద్రయ్య (హైమ తండ్రి) * [[కవిత (నటి)|కవిత]] – సావిత్రి * [[రామప్రభ]] – త్రిపుర (హైమ సవతి తల్లి) * [[దేవదాస్ కనకాల]] – భద్రం * [[నిర్మలమ్మ]] * [[జె. వి. రమణమూర్తి]] * [[అల్లుం రామలింగయ్య]] * [[సాక్షి రంగారావు]] ==పాటలు== ఈచిత్రం లోని పాటల రచయిత వేటూరి సుందర రామమూర్తి. * ఝుమ్మంది నాదం...సయ్యంది పాదం తనువూగింది ఈవేళ చెలరేగింది ఒక రాసలీల - ఎస్.పి.బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి.సుశీల. * అందానికి అందం ఈ పుత్తడి బొమ్మ గానం: [[ఎస్.పి.బాలసుబ్రహ్మణ్యం]] * గజ్జె ఘల్లుమంటుంటే గుండె ఝల్లుమంటుంది, గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం * మావూరి దేవుడమ్మా, గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పట్టాభి * ఒడుపున్న పిలుపు ఒదిగున్న పులుపు , గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల * రా దిగిరా దివినుండి భువికి దిగిరా , గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం * రారా స్వామి రారా... పిలిచాను ఎదుట నిలిచాను, గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల * గోదారల్లే వెన్నెల్లో గోదారల్లే , గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల. ==విశేషాలు== ఈ సినిమా హిందీలో "సర్‌గమ్" అనే పేరుతో పునర్నింమింపబడింది. హిందీలో కూడా కథానాయికగా జయప్రద నటించింది. [[రిషికపూర్]] హీరోగా నటించాడు. విజయవంతమైన ఈ హిందీ సినిమాలో "డఫిలీవాలే డఫిలి బజా" అనే పాట పెద్ద హిట్. తరువాత జయప్రద హిందీ సినిమా రంగంలో నిలద్రొక్కుకోవడానికి ఈ సినిమా మార్గం సుగమం చేసింది. '''పురస్కారాలు.''' 1977: ఉత్తమ గాయని , పి. సుశీల. 1977: ఉత్తమ ఎడిటర్ , కె.బాబురావు. ==మూలాలు== *డి.వి.వి.ఎస్.నారాయణ సంకలనం చేసిన మధుర గాయని పి.సుశీల మధుర గీతాలు, జె.పి.పబ్లికేషన్స్, విజయవాడ, 2007. {{కాశీనాథుని విశ్వనాథ్}} [[వర్గం:తెలుగు కుటుంబకథా సినిమాలు]] [[వర్గం:కె. విశ్వనాధ్ దర్శకత్వం వహించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:చంద్రమోహన్ నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:రమాప్రభ నటించిన సినిమాలు]] gp6f1cwi9niiv300vx1rmw7gp7q5sag 4808132 4808131 2026-04-23T00:47:37Z ఉదయ్ కిరణ్ 124579 /* నటీనటులు */ 4808132 wikitext text/x-wiki {{వేదిక|తెలుగు సినిమా}} {{సినిమా| name = సిరిసిరిమువ్వ | director = [[కె.విశ్వనాధ్ ]]| year = 1976| language = తెలుగు| production_company = [[గీతా కృష్ణా కంబైన్స్]]| music = [[కె.వి.మహదేవన్]]| producer = ఏడిద నాగేశ్వరరావు| dialogues = [[జంధ్యాల]]| cinematography = [[వి.ఎస్.ఆర్. స్వామి]] | runtime = 144 నిముషాలు | starring = [[చంద్రమోహన్ ]], <br>[[జయప్రద]], <br>[[సత్యనారాయణ]], <br>[[దేవదాస్ కనకాల]], <br>[[రమాప్రభ]], <br>[[కవిత (నటి)|కవిత]], <br>[[జె.వి. రమణమూర్తి]], <br>[[సాక్షి రంగారావు]]| lyrics =[[వేటూరి సుందరరామమూర్తి]]| imdb_id= 0249963 |image=Siri Siri Muvva.jpg}} ఇది ఒక సంగీత నృత్య ప్రధానమైన సినిమా.సిరి సిరి మువ్వ 1976 లో కె. విశ్వనాథ్ దర్శకత్వంలో, గీతాకృష్ణ కంబైన్స్ పతాకంపై ఏడిద నాగేశ్వరరావు నిర్మించిన చిత్రం. ఈ చిత్రంలో చంద్రమోహన్ , జయప్రద,సత్యనారాయణ, దేవదాస్ కనకాల, నటించగా , జంద్యాల సంభాషణలతో , వేటూరి సుందర రామమూర్తి పాటలతో, వీనులవిందైన కె వి మహదేవన్ సంగీతం చిత్రం విజయానికి ఎంతగానో తోడ్పడింది. ఈచిత్రం హిందీ లో సర్ గమ్ పేరుతో నిర్మించబడింది. ==కథ== హైమ (జయప్రద) అనే పల్లెటూరి మూగ పిల్లకు నాట్యమంటే ఎనలేని మక్కువ. ఆమె సవతితల్లి (రమాప్రభ) హైమను చిన్నచూపు చూస్తుంది. తన స్వంత కూతురైన సావిత్రి (కవిత)ను నాట్యం నేర్పి హీరోయిన్ చేయాలని ఆమె కోరిక. సాంబయ్య (చంద్రమోహన్) అనే పేద అనాధయువకుడికి హైమ అంటే చాలా ఇష్టం. హైమను కొన్నిసార్లు సవతి బంధువుల దురాగతాలనుండి కాపాడుతాడు. హైమ తండ్రి (సత్యనారాయణ) మరణించిన తరువాత సాంబయ్య హైమను పట్టణం తీసుకువెళతాడు. హైమ నర్తకిగా మంచిపేరు సంపాదించుకొంటుంది. ఆమె తన ప్రోగ్రాములను ఎరేంజి చేసే రాంబాబును పెళ్ళి చేసుకొంటే బాగుంటుందని సాంబయ్య కోరిక. కాని హైమ మనసులో సాంబయ్యపైనే ఇష్టం ఉంటుంది. ఒక సినిమాలో నటించి చెడ్డపేరు తెచ్చుకొన్న సావిత్రిని కూడా హైమ ఆదుకొంటుంది. చివరిలో హైమకు సాంబయ్యతో పెళ్ళవుతుంది. == నటీనటులు == * [[జయప్రద]] – హైమ * [[చంద్ర మోహన్]] – సంబయ్య * [[కైకాల సత్యనారాయణ]] – రుద్రయ్య (హైమ తండ్రి) * [[కవిత (నటి)|కవిత]] – సావిత్రి * [[రమాప్రభ]] – త్రిపుర (హైమ సవతి తల్లి) * [[దేవదాస్ కనకాల]] – భద్రం * [[నిర్మలమ్మ]] * [[జె. వి. రమణమూర్తి]] * [[అల్లు రామలింగయ్య]] * [[సాక్షి రంగారావు]] ==పాటలు== ఈచిత్రం లోని పాటల రచయిత వేటూరి సుందర రామమూర్తి. * ఝుమ్మంది నాదం...సయ్యంది పాదం తనువూగింది ఈవేళ చెలరేగింది ఒక రాసలీల - ఎస్.పి.బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి.సుశీల. * అందానికి అందం ఈ పుత్తడి బొమ్మ గానం: [[ఎస్.పి.బాలసుబ్రహ్మణ్యం]] * గజ్జె ఘల్లుమంటుంటే గుండె ఝల్లుమంటుంది, గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం * మావూరి దేవుడమ్మా, గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పట్టాభి * ఒడుపున్న పిలుపు ఒదిగున్న పులుపు , గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల * రా దిగిరా దివినుండి భువికి దిగిరా , గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం * రారా స్వామి రారా... పిలిచాను ఎదుట నిలిచాను, గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల * గోదారల్లే వెన్నెల్లో గోదారల్లే , గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల. ==విశేషాలు== ఈ సినిమా హిందీలో "సర్‌గమ్" అనే పేరుతో పునర్నింమింపబడింది. హిందీలో కూడా కథానాయికగా జయప్రద నటించింది. [[రిషికపూర్]] హీరోగా నటించాడు. విజయవంతమైన ఈ హిందీ సినిమాలో "డఫిలీవాలే డఫిలి బజా" అనే పాట పెద్ద హిట్. తరువాత జయప్రద హిందీ సినిమా రంగంలో నిలద్రొక్కుకోవడానికి ఈ సినిమా మార్గం సుగమం చేసింది. '''పురస్కారాలు.''' 1977: ఉత్తమ గాయని , పి. సుశీల. 1977: ఉత్తమ ఎడిటర్ , కె.బాబురావు. ==మూలాలు== *డి.వి.వి.ఎస్.నారాయణ సంకలనం చేసిన మధుర గాయని పి.సుశీల మధుర గీతాలు, జె.పి.పబ్లికేషన్స్, విజయవాడ, 2007. {{కాశీనాథుని విశ్వనాథ్}} [[వర్గం:తెలుగు కుటుంబకథా సినిమాలు]] [[వర్గం:కె. విశ్వనాధ్ దర్శకత్వం వహించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:చంద్రమోహన్ నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:రమాప్రభ నటించిన సినిమాలు]] cbsfqq5nqvxyy0wzj4p060nvd0il96o శ్రీమద్విరాట్ వీరబ్రహ్మేంద్రస్వామి చరిత్ర (సినిమా) 0 12262 4807967 4211484 2026-04-22T12:37:36Z Kopparthi janardhan1965 124192 నటీనటులు _ పాత్రలు 4807967 wikitext text/x-wiki {{సినిమా |name = శ్రీమద్విరాట్ వీరబ్రహ్మేంద్రస్వామి చరిత్ర |image = TeluguFilm SMVPVBS charitra.jpg |director = [[నందమూరి తారక రామారావు]] |year = 1984 |story = నందమూరి తారక రామారావు |screenplay = నందమూరి తారక రామారావు |language = తెలుగు |producer = [[నందమూరి హరికృష్ణ]] |music =[[సుసర్ల దక్షిణామూర్తి]] |lyrics = [[కొసరాజు రాఘవయ్య చౌదరి|కొసరాజు]], <br />[[సి. నారాయణరెడ్డి]] |production_company = [[రామకృష్ణ సినీ స్టుడియోస్]] |starring = [[నందమూరి తారక రామారావు]],<br>[[కాంచన]],<br>[[నందమూరి బాలకృష్ణ]],<br>[[రతి అగ్నిహోత్రి]],<br>[[దేవిక]],<br>[[ప్రభ]],<br>[[ముక్కామల కృష్ణమూర్తి|ముక్కామల]],<br>[[మిక్కిలినేని]] |released = [[నవంబర్ 29]], [[1984]]| |cinematography = నందమూరి మోహనకృష్ణ |playback_singer = |choreography = |editing = |awards = |budget = |imdb_id = }} ఆంధ్ర దేశంలో [[వీరబ్రహ్మేంద్ర స్వామి]] చరిత్ర ప్రాచుర్యంలో ఉంది. కాలజ్ఞానిగా ప్రసిద్ధుడైన ఈ యోగిపురుషుని జీవి కథను [[నందమూరి తారక రామారావు|నందమూరి తారకరామారావు]] ప్రతిష్ఠాత్మకంగా తెరకెక్కించాడు. తానే స్వయంగా నటించాడు, దర్శకత్వం వహించాడు. ఎన్టీయార్ రాజకీయాలలోకి వచ్చిన కొద్దికాలానికే ఈ సినిమా భారీ అంచనాలతోను, కొన్ని వివాదాలతోను, రాజకీయ దుమారంతోను విడుదలైంది. 1980లో ఈ చిత్రం షూటింగ్‌ ప్రారంభమై, 1981లో పూర్తయింది. అయితే విడుదల అంత సులభం కాలేదు. సినిమాలోని కొన్ని అంశాలపై సెన్సార్‌ అభ్యంతరం చెప్పడంతో మూడేళ్లు న్యాయపోరాటం చేసి విజయం సాధించారు ఎన్టీఆర్‌. ఈ చిత్రం 1984 [[నవంబర్ 29|నవంబరు 29]]<nowiki/>న విడుదలై ఘనవిజయం సాధించింది. ==నేపథ్యం== ఎన్టీఆర్‌ [[వైఎస్‌ఆర్ జిల్లా|కడపజిల్లా]] [[సిద్ధవటం]] లోని [[పోతులూరి వీరబ్రహ్మేంద్రస్వామి]] ఆశ్రమానికి వెళ్లినప్పుడు... ''తెరమీది బొమ్మలు... ఏదో ఒకరోజు అధికారంలోకి వస్తాయి'' అని వీరబ్రహ్మం తన కాలజ్ఞానంలో చెప్పిన విషయం ఆయనను ఆకర్షించింది. భగవంతుడు బహుశ ఇలాగే ఉండునేమో అన్నట్టు ఎన్టీ.ఆర్ గారు బ్రహ్మము గారి పాత్రలో అలా జీవించారు. వీరబ్రహ్మం జీవించివుండగా ధరించిన చెక్క చెప్పులు తనకు అతికినట్లు సరిపోవడం ఎన్టీఆర్‌ను ఆశ్చర్యపరిచింది. ''శ్రీ వీర బ్రహ్మేంద్ర స్వామి'' సినిమాలో తెరమీద బొమ్మలు... రాష్ట్రాలేలతాయి అన్న దానికి ఉదాహరణగా తాను గౌరవించే ఎం.జి.రామచంద్రన్‌ను చూపించారు. అందులో ఎన్టీఆర్‌ కూడా సీఎం అవుతారన్న అర్థం ఉందన్న వాదనను కొందరు నాడు ప్రధానిగా ఉన్న [[ఇందిరా గాంధీ|ఇందిరాగాంధీ]] చెవినవేశారు. దీంతో ఆ సినిమాకు ఏడాదిపాటు [[చెన్నై|మద్రాసులో]] ఉన్న సెన్సార్‌ బోర్డువారు క్లియరెన్స్‌ ఇవ్వలేదు. చివరికి ఆ సినిమా విడుదలయ్యేనాటికి... ఎన్టీఆర్‌ నిజంగానే సీఎంగా ఉన్నారు. == తారాగణం == * నందమూరి తారక రామారావు_ 1.శ్రీ పోతులూరి వీర బ్రహ్మేంద్ర స్వామి 2.గౌతమ బుద్ధుడు 3.ఆది శంకరాచార్య 4.రామానుజాచార్య5.యోగి వేమన( పంచ పాత్రలు) * నందమూరి బాలకృష్ణ_ సయ్యద్/ సిద్దయ్య * కైకాల సత్యనారాయణ_ కక్కడు * అల్లు రామలింగయ్య_ కరణం * మిక్కిలినేని రాధాకృష్ణమూర్తి_ శివకోటయ్య * ముక్కామల _ సిద్దయ్య మామ * రాళ్ళపల్లి_ భూషయ్య * పి.జె.శర్మ_ మునసబు * చలపతిరావు_ సుల్తాన్ * చిట్టిబాబు * మదన్ మోహన్ * రతి అగ్నిహోత్రి_ రజియా * ఋష్యేంద్రమణి_ వీరపాపమాంబ * కాంచన_ గోవిందమ్మ * దేవిక_ గొల్లలు * ప్రభా_ విశ్వద * అన్నపూర్ణ_ సిద్దయ్య తల్లి * కవిత_ పోలమ్మ * డబ్బింగ్ జానకి _ఎరుకలసాని * రాజ్యలక్ష్మి * కృష్ణవేణి_ వీర నాయనమ్మ) * మాస్టర్ హరీష్_ బాల్యంలో వీరబ్రహ్మేంద్ర స్వామి . ==పాటలు, తత్వాలు== {{Div col|colwidth=15em|content= * కుల భేద, మత భేదములు,(పద్యం) రచన: కొండవీటి వెంకటకవి, గానం.వి.రామకృష్ణ * యోగానందకరీ,(స్తుతి) గానం. వి రామకృష్ణ * అసతోమా * కాదు కాదు గురులు,(వేమన పద్యాలు) గానం. వి. రామకృష్ణ * భూలోక కల్పతరువు,(పద్యం) రచన: కొండవీటి వెంకటకవి, గానం. వి. రామకృష్ణ * పవిత్రం చరిత్రం,(పద్యం) గానం. వి. రామకృష్ణ * మాయదారి మారాల బండిరా, రచన:కొసరాజు, గానం. వి. రామకృష్ణ * అన్నమయ్యా * చెప్పలేదని, రచన: కొసరాజు, గానం. వి.రామకృష్ణ * మతం నీతీరా, రచన:కొసరాజు, గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, బృందం * పంచముడని నిన్ను, రచన:కొసరాజు, గానం. వి. రామకృష్ణ * సహనాభవతు,(శాంతి మంత్రం) రచన:ఆదిశంకరాచార్య కృతం, గానం. వి. రామకృష్ణ * శివగోవింద గోవింద , రచన: కొసరాజు, గానం. వి రామకృష్ణ * నీవు ఎవరో, రచన:కొసరాజు , గానం. పి. లీల * నందామయా గురుడ నందామయా, రచన: కొసరాజు గానం. వి. రామకృష్ణ * వినరా వినరా ఓ నరుడా, రచన: కొసరాజు, గానం. వి రామకృష్ణ * ఏమండీ పండితులారా, రచన: కొసరాజు, గానం. వి రామకృష్ణ * నరుడా నా మాట నమ్మరా, రచన: కొసరాజు గానం. వి. రామకృష్ణ బృందం * చిలకమ్మ పలుకవే పలుకు, రచన: కొసరాజు, గానం. వి రామకృష్ణ }}*మామ కూతురా మరదలు పిల్ల, రచన: సి నారాయణ రెడ్డి, గానం.ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, వాణి జయరాం <nowiki>*</nowiki>శృంగార రసరాజ, రచన: సి నారాయణ రెడ్డి, గానం.పి సుశీల. <nowiki>*</nowiki>చెంగున దూకాలి , రచన: కొసరాజు, గానం.ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం,పి సుశీల. ==మూలాలు == 1. ఘంటసాల గళామృతమ్ నుండి పాటలు , కొల్లూరి భాస్కరరావు సంకలనం.{{మూలాలజాబితా}} ==ఇతర లింకులు== * [http://www.imdb.com/title/tt0259579/ Shrimad Virat Veerabrahmendra Swami Charitra at IMDb.] [[వర్గం:నందమూరి బాలకృష్ణ సినిమాలు]] [[వర్గం:ఎన్టీఆర్‌ సినిమాలు]] [[వర్గం:తెలుగు జీవితచరిత్ర సంబంధమైన సినిమాలు]] [[వర్గం:మిక్కిలినేని నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:ఋష్యేంద్రమణి నటించిన సినిమాలు]] rz8ldax2gkcoc3xgg95m6i6dkmkztcq 4807974 4807967 2026-04-22T12:47:11Z Kopparthi janardhan1965 124192 సాంకేతిక వర్గం 4807974 wikitext text/x-wiki {{సినిమా |name = శ్రీమద్విరాట్ వీరబ్రహ్మేంద్రస్వామి చరిత్ర |image = TeluguFilm SMVPVBS charitra.jpg |director = [[నందమూరి తారక రామారావు]] |year = 1984 |story = నందమూరి తారక రామారావు |screenplay = నందమూరి తారక రామారావు |language = తెలుగు |producer = [[నందమూరి హరికృష్ణ]] |music =[[సుసర్ల దక్షిణామూర్తి]] |lyrics = [[కొసరాజు రాఘవయ్య చౌదరి|కొసరాజు]], <br />[[సి. నారాయణరెడ్డి]] |production_company = [[రామకృష్ణ సినీ స్టుడియోస్]] |starring = [[నందమూరి తారక రామారావు]],<br>[[కాంచన]],<br>[[నందమూరి బాలకృష్ణ]],<br>[[రతి అగ్నిహోత్రి]],<br>[[దేవిక]],<br>[[ప్రభ]],<br>[[ముక్కామల కృష్ణమూర్తి|ముక్కామల]],<br>[[మిక్కిలినేని]] |released = [[నవంబర్ 29]], [[1984]]| |cinematography = నందమూరి మోహనకృష్ణ |playback_singer = |choreography = |editing = |awards = |budget = |imdb_id = }} ఆంధ్ర దేశంలో [[వీరబ్రహ్మేంద్ర స్వామి]] చరిత్ర ప్రాచుర్యంలో ఉంది. కాలజ్ఞానిగా ప్రసిద్ధుడైన ఈ యోగిపురుషుని జీవి కథను [[నందమూరి తారక రామారావు|నందమూరి తారకరామారావు]] ప్రతిష్ఠాత్మకంగా తెరకెక్కించాడు. తానే స్వయంగా నటించాడు, దర్శకత్వం వహించాడు. ఎన్టీయార్ రాజకీయాలలోకి వచ్చిన కొద్దికాలానికే ఈ సినిమా భారీ అంచనాలతోను, కొన్ని వివాదాలతోను, రాజకీయ దుమారంతోను విడుదలైంది. 1980లో ఈ చిత్రం షూటింగ్‌ ప్రారంభమై, 1981లో పూర్తయింది. అయితే విడుదల అంత సులభం కాలేదు. సినిమాలోని కొన్ని అంశాలపై సెన్సార్‌ అభ్యంతరం చెప్పడంతో మూడేళ్లు న్యాయపోరాటం చేసి విజయం సాధించారు ఎన్టీఆర్‌. ఈ చిత్రం 1984 [[నవంబర్ 29|నవంబరు 29]]<nowiki/>న విడుదలై ఘనవిజయం సాధించింది. ==నేపథ్యం== ఎన్టీఆర్‌ [[వైఎస్‌ఆర్ జిల్లా|కడపజిల్లా]] [[సిద్ధవటం]] లోని [[పోతులూరి వీరబ్రహ్మేంద్రస్వామి]] ఆశ్రమానికి వెళ్లినప్పుడు... ''తెరమీది బొమ్మలు... ఏదో ఒకరోజు అధికారంలోకి వస్తాయి'' అని వీరబ్రహ్మం తన కాలజ్ఞానంలో చెప్పిన విషయం ఆయనను ఆకర్షించింది. భగవంతుడు బహుశ ఇలాగే ఉండునేమో అన్నట్టు ఎన్టీ.ఆర్ గారు బ్రహ్మము గారి పాత్రలో అలా జీవించారు. వీరబ్రహ్మం జీవించివుండగా ధరించిన చెక్క చెప్పులు తనకు అతికినట్లు సరిపోవడం ఎన్టీఆర్‌ను ఆశ్చర్యపరిచింది. ''శ్రీ వీర బ్రహ్మేంద్ర స్వామి'' సినిమాలో తెరమీద బొమ్మలు... రాష్ట్రాలేలతాయి అన్న దానికి ఉదాహరణగా తాను గౌరవించే ఎం.జి.రామచంద్రన్‌ను చూపించారు. అందులో ఎన్టీఆర్‌ కూడా సీఎం అవుతారన్న అర్థం ఉందన్న వాదనను కొందరు నాడు ప్రధానిగా ఉన్న [[ఇందిరా గాంధీ|ఇందిరాగాంధీ]] చెవినవేశారు. దీంతో ఆ సినిమాకు ఏడాదిపాటు [[చెన్నై|మద్రాసులో]] ఉన్న సెన్సార్‌ బోర్డువారు క్లియరెన్స్‌ ఇవ్వలేదు. చివరికి ఆ సినిమా విడుదలయ్యేనాటికి... ఎన్టీఆర్‌ నిజంగానే సీఎంగా ఉన్నారు. == తారాగణం == * నందమూరి తారక రామారావు_ 1.శ్రీ పోతులూరి వీర బ్రహ్మేంద్ర స్వామి 2.గౌతమ బుద్ధుడు 3.ఆది శంకరాచార్య 4.రామానుజాచార్య5.యోగి వేమన( పంచ పాత్రలు) * నందమూరి బాలకృష్ణ_ సయ్యద్/ సిద్దయ్య * కైకాల సత్యనారాయణ_ కక్కడు * అల్లు రామలింగయ్య_ కరణం * మిక్కిలినేని రాధాకృష్ణమూర్తి_ శివకోటయ్య * ముక్కామల _ సిద్దయ్య మామ * రాళ్ళపల్లి_ భూషయ్య * పి.జె.శర్మ_ మునసబు * చలపతిరావు_ సుల్తాన్ * చిట్టిబాబు * మదన్ మోహన్ * రతి అగ్నిహోత్రి_ రజియా * ఋష్యేంద్రమణి_ వీరపాపమాంబ * కాంచన_ గోవిందమ్మ * దేవిక_ గొల్లలు * ప్రభా_ విశ్వద * అన్నపూర్ణ_ సిద్దయ్య తల్లి * కవిత_ పోలమ్మ * డబ్బింగ్ జానకి _ఎరుకలసాని * రాజ్యలక్ష్మి * కృష్ణవేణి_ వీర నాయనమ్మ) * మాస్టర్ హరీష్_ బాల్యంలో వీరబ్రహ్మేంద్ర స్వామి . == సాంకేతిక వర్గం == * చిత్రానువాదం, దర్శకత్వం: నందమూరి తారక రామారావు * మాటలు: కొండవీటి వెంకటకవి * సంగీతం: సుసర్ల దక్షిణామూర్తి * పాటలు, తత్వాలు: కొసరాజు రాఘవయ్య చౌదరి, సింగిరెడ్డి నారాయణరెడ్డి, కొండవీటి వెంకటకవి * గాయనీ గాయకులు: విస్సంరాజు రామకృష్ణ, వాణిజయరాం, శ్రీపతి పండితారాధ్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పులపాక సుశీల, పి.లీల * ఛాయా గ్రహణం: నందమూరి మోహన కృష్ణ * ఎడిటింగ్: రవి * నిర్మాత: నందమూరి హరికృష్ణ * నిర్మాణ సంస్థ: రామకృష్ణ సినీ స్టూడియోస్ * విడుదల:29:11:1984. ==పాటలు, తత్వాలు== {{Div col|colwidth=15em|content= * కుల భేద, మత భేదములు,(పద్యం) రచన: కొండవీటి వెంకటకవి, గానం.వి.రామకృష్ణ * యోగానందకరీ,(స్తుతి) గానం. వి రామకృష్ణ * అసతోమా * కాదు కాదు గురులు,(వేమన పద్యాలు) గానం. వి. రామకృష్ణ * భూలోక కల్పతరువు,(పద్యం) రచన: కొండవీటి వెంకటకవి, గానం. వి. రామకృష్ణ * పవిత్రం చరిత్రం,(పద్యం) గానం. వి. రామకృష్ణ * మాయదారి మారాల బండిరా, రచన:కొసరాజు, గానం. వి. రామకృష్ణ * అన్నమయ్యా * చెప్పలేదని, రచన: కొసరాజు, గానం. వి.రామకృష్ణ * మతం నీతీరా, రచన:కొసరాజు, గానం. ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, బృందం * పంచముడని నిన్ను, రచన:కొసరాజు, గానం. వి. రామకృష్ణ * సహనాభవతు,(శాంతి మంత్రం) రచన:ఆదిశంకరాచార్య కృతం, గానం. వి. రామకృష్ణ * శివగోవింద గోవింద , రచన: కొసరాజు, గానం. వి రామకృష్ణ * నీవు ఎవరో, రచన:కొసరాజు , గానం. పి. లీల * నందామయా గురుడ నందామయా, రచన: కొసరాజు గానం. వి. రామకృష్ణ * వినరా వినరా ఓ నరుడా, రచన: కొసరాజు, గానం. వి రామకృష్ణ * ఏమండీ పండితులారా, రచన: కొసరాజు, గానం. వి రామకృష్ణ * నరుడా నా మాట నమ్మరా, రచన: కొసరాజు గానం. వి. రామకృష్ణ బృందం * చిలకమ్మ పలుకవే పలుకు, రచన: కొసరాజు, గానం. వి రామకృష్ణ }}*మామ కూతురా మరదలు పిల్ల, రచన: సి నారాయణ రెడ్డి, గానం.ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, వాణి జయరాం <nowiki>*</nowiki>శృంగార రసరాజ, రచన: సి నారాయణ రెడ్డి, గానం.పి సుశీల. <nowiki>*</nowiki>చెంగున దూకాలి , రచన: కొసరాజు, గానం.ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం,పి సుశీల. ==మూలాలు == 1. ఘంటసాల గళామృతమ్ నుండి పాటలు , కొల్లూరి భాస్కరరావు సంకలనం.{{మూలాలజాబితా}} ==ఇతర లింకులు== * [http://www.imdb.com/title/tt0259579/ Shrimad Virat Veerabrahmendra Swami Charitra at IMDb.] [[వర్గం:నందమూరి బాలకృష్ణ సినిమాలు]] [[వర్గం:ఎన్టీఆర్‌ సినిమాలు]] [[వర్గం:తెలుగు జీవితచరిత్ర సంబంధమైన సినిమాలు]] [[వర్గం:మిక్కిలినేని నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:ఋష్యేంద్రమణి నటించిన సినిమాలు]] 7i3cim3gxcqxtybpkjsmlc6895xp6gl శ్రీమతి కావాలి 0 12267 4808147 4322860 2026-04-23T02:01:41Z Kopparthi janardhan1965 124192 సాంకేతిక వర్గం 4808147 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:శ్రీమతి కావాలి1.jpg|thumb|శ్రీమతి కావాలి సినిమా]] {{సినిమా| name = శ్రీమతి కావాలి | director = [[వల్లభనేని జనార్ధన్ ]]| year = 1984| language = తెలుగు| production_company = శ్వేత చిత్ర ఇంటర్నేషనల్| starring = [[మోహన్ బాబు ]],<br>[[రాధిక]]| editing = [[గౌతమ్ రాజు]] | }} '''శ్రీమతి కావాలి''' [[1984]], [[జూలై 6]]న విడుదలైన తెలుగు సినిమా.<ref name="indiancine.ma">{{cite web |last1=web master |title=Srimathi Kavali (Vallabaneni Janardhan) 1984 |url=https://indiancine.ma/ZES/info |website=indiancine.ma |accessdate=6 December 2022}}</ref> వల్లభనేని జనార్దన్ దర్శకత్వంలో మంచు మోహన్ బాబు, రాధిక,జంటగా నటించిన ఈ చిత్రానికి సంగీతం కృష్ణ, చక్ర అందించారు. ==నటీనటులు== {{Div col|colwidth=20em}} * [[మంచు మోహన్ బాబు|మోహన్ బాబు]] * [[రాధిక శరత్‌కుమార్|రాధిక]] * [[గిరిబాబు]] * [[జి.వి. నారాయణరావు|నారాయణరావు]] * [[అల్లు రామలింగయ్య]] * [[గొల్లపూడి మారుతీరావు]] * [[శుభలేఖ సుధాకర్]] * [[రాళ్ళపల్లి (నటుడు)|రాళ్ళపల్లి]] * [[సుత్తి వేలు]] * [[రాజ్యలక్ష్మి (నటి)|రాజ్యలక్ష్మి]] * సత్యకళ * [[కె.కె.శర్మ]] * భాస్కర్ రెడ్డి * గరగ * [[ధమ్]] * విచిత్ర కుమార్ * [[కల్పనా రాయ్]] * [[శ్రీలక్ష్మి]] * శ్రీశైలజ * పద్మాఖన్నా * [[మిఠాయి చిట్టి]] * ఏచూరి * వీరమాచినేని ప్రసాద్ * [[అనూరాధ (నటి)|అనూరాధ]] {{Div col end}} == సాంకేతిక వర్గం == * దర్శకుడు: వల్లభనేని జనార్దన్ * సంగీతం: కృష్ణ, చక్ర * గీత రచయితలు: మైలవరపు గోపి, జి.సత్యమూర్తి * నేపథ్య గాయకులు: శిష్ట్లా జానకి, మాధవపెద్ది రమేష్, శ్రీపతి పండితారాధ్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం, శైలజ, పులపాక సుశీల * ఎడిటింగ్: గౌతంరాజు * నిర్మాణ సంస్థ: శ్వేత చిత్ర ఇంటర్నేషనల్ * విడుదల:06:07:1984. == పాటల జాబితా == 1.అమ్మో ఇప్పుడెలా ఇది నలుగురు చూస్తేఎలా, రచన: మైలవరపు గోపి, గానం.శిష్ట్లా జానకి 2.ఈ రాతిరి గడిచేదెట్లా , రచన:గోపి, గానం.మాధవపెద్ది రమేష్, ఎస్.జానకి 3.ఒలమ్మి ఏమి చేతునే నాకు నీమీద మనసు, రచన: గోపీ, గానం.శ్రీపతి పండితారాద్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం, శైలజ 4.మాటుంది రమ్మంటే రేపంటాడమ్మ , రచన: జి.సత్యమూర్తి, గానం.పులపాక సుశీల . ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}}2.ఘంటసాల గళామృతము, కొల్లూరి భాస్కరరావు బ్లాగ్. ==బయటిలింకులు== * {{IMDb title|tt1246598}} [[వర్గం:మోహన్ బాబు నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:రాధిక నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:గిరిబాబు నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:సుత్తి వేలు నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:అల్లు రామలింగయ్య నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:గొల్లపూడి మారుతీరావు నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:రాళ్ళపల్లి నటించిన సినిమాలు]] q231xqv6k42sou8tbr0jkees6qjnvbt శ్రీవారికి ప్రేమలేఖ 0 12272 4808149 4578408 2026-04-23T02:15:51Z Kopparthi janardhan1965 124192 సాంకేతిక వర్గం 4808149 wikitext text/x-wiki {{వేదిక|తెలుగు సినిమా}} {{సినిమా| name = శ్రీవారికి ప్రేమలేఖ | director = [[జంధ్యాల సుబ్రహ్మణ్యశాస్త్రి (దర్శకుడు)|జంధ్యాల]]| year = 1984| language = తెలుగు| production_company = [[ఉషాకిరణ్ మూవీస్ ]]| producer = [[రామోజీరావు]]| story = [[పొత్తూరి విజయలక్ష్మి]]| editing = [[గౌతంరాజు]]| music = [[రమేష్ నాయుడు]]| starring = [[విజయ నరేష్|నరేష్]],<br>[[పూర్ణిమ (నటి)|పూర్ణిమ]]| |image=Srivariki Premalekha.jpg}} '''శ్రీవారికి ప్రేమలేఖ''' [[1984]]లో విడుదలైన [[ఉషాకిరణ్ మూవీస్]] వారి తొలిసినిమా. ఈ సినిమాతో [[రామోజీరావు]] నిర్మాతగా మారి తర్వాతి కాలంలో [[ప్రతిఘటన]], [[మౌనపోరాటం]], [[మయూరి]] లాంటి సంచలనచిత్రాలను నిర్మించాడు. [[ప్రేమలేఖ]] పేరుతో [[చతుర పత్రిక|చతుర]] మాసపత్రికలో వచ్చిన నవల ఈ సినిమాకు ఆధారం. రచయిత్రి [[పొత్తూరి విజయలక్ష్మి]].<ref name="జంధ్యామారుతం 1">{{cite book|last1=పులగం|first1=చిన్నారాయణ|title=జంధ్యామారుతం 1|publisher=హాసం ప్రచురణలు|location=హైదరాబాదు|page=67}}</ref> జంద్యాల దర్శకత్వం వహించగా, నరేష్, పూర్ణిమ జంటగా నటించిన ఈ చిత్రానికి సంగీతం రమేష్ నాయుడు అందించారు. గాయని [[జానకి]] ఈ సినిమాలో పాడిన ''మనసా తుళ్ళిపడకే...'' పాటకు జాతీయబహుమతి వచ్చింది. ఈ సినిమాలోని ''తొలిసారి మిమ్మల్ని చూసింది మొదలు'' అనే మరో పాట బహుళజనాదరణ పొందింది. == కథ == శ్రీమంతుడైన పరంధామయ్య కు ఇద్దరు కొడుకులు, ఒక కూతురు. చిన్న కొడుకు ఆనందరావు విశాఖ పట్నం లోని ఓ కంపెనీలో పనిచేస్తుంటాడు. అదే ఊళ్లో మధ్యతరగతి కుటుంబానికి చెందిన తిలక్, జానకి దంపతులకు ఇద్దరు కూతుర్లు హేమ, స్వర్ణ. అల్లరిపిల్లయైన స్వర్ణ తన స్నేహితురాళ్ళతో పందెం కాసి ఒక సోనీ అనే పేరుతో ప్రేమలేఖ రాసి తోచిన పేరు (ఆనందరావు) రాసి పంపిస్తుంది. అది ఆనందరావుకు చేరుతుంది. ఆనందరావు ఆ సోనీ ఎవరో కనుక్కోవాలని అన్ని రకాలుగా ప్రయత్నిస్తుంటాడు. ఆమెనే పెళ్ళి చేసుకోవాలని అతని కోరిక. మరో వైపు ఆనందరావు తండ్రి అతనికి పెళ్ళి సంబంధాలు చూస్తుంటాడు. హేమ ఇంటికి వచ్చిన స్వర్ణ ఎదురింట్లో ఉన్న ఆనందరావును ప్రేమిస్తుంది. ఆనందరావు ఆఫీసులో పనిచేసే మార్గరెట్, తన చెల్లెలు రీటా ని సోనీగా నమ్మిస్తుంది. ఆనందరావు అది నిజమని నమ్మి ఆమెను ప్రేమిస్తాడు. వారిద్దరి ప్రేమను గురించి తెలుసుకున్న స్వర్ణ ఇంటికి తిరిగి వచ్చి తండ్రి చెప్పిన సంబంధాన్ని చేసుకోవడానికి సిద్ధ పడుతుంది. మార్గరెట్ నాటకం బయటపడటంతో ఆనందరావు కూడా తండ్రి చెప్పిన సంబంధాన్ని అంగీకరిస్తాడు. ఆనందరావు పెళ్ళి కూతురు స్వర్ణ, తనకు ప్రేమలేఖ రాసిన సోనీ ఒకరే అని తెలుసుకుని ఇద్దరూ పెళ్ళి చేసుకోవడంతో కథ సుఖాంతమవుతుంది. == నిర్మాణం == === అభివృద్ధి === ప్రసిద్ధ హాస్య రచయిత్రి [[పొత్తూరి విజయలక్ష్మి]] రాసిన తొలి నవల ప్రేమలేఖ చతుర పత్రికలో ప్రచురితమైంది. ==పాత్రలు-పాత్రధారులు== * [[విజయ నరేష్]] - ఆనందరావు<ref name="అందుకే క్యారెక్టర్ ఆర్టిస్టునయ్యా – నరేష్ – Andhra Prabha Telugu Daily">{{cite news |last1=ఆంధ్రప్రభ |first1=సినిమా |title=అందుకే క్యారెక్టర్ ఆర్టిస్టునయ్యా – నరేష్ – Andhra Prabha Telugu Daily |url=https://www.prabhanews.com/2018/04/అందుకే-క్యారెక్టర్-ఆర్టి/ |accessdate=19 July 2020 |publisher=ర‌మేష్ గోపిశెట్టి |date=22 April 2018 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200719104726/https://www.prabhanews.com/2018/04/%E0%B0%85%E0%B0%82%E0%B0%A6%E0%B1%81%E0%B0%95%E0%B1%87-%E0%B0%95%E0%B1%8D%E0%B0%AF%E0%B0%BE%E0%B0%B0%E0%B1%86%E0%B0%95%E0%B1%8D%E0%B0%9F%E0%B0%B0%E0%B1%8D-%E0%B0%86%E0%B0%B0%E0%B1%8D%E0%B0%9F%E0%B0%BF/ |archivedate=19 జూలై 2020 |work= |url-status=dead }}</ref> * [[పూర్ణిమ (నటి)|పూర్ణిమ]] - స్వర్ణ * [[మామిడిపల్లి వీరభద్ర రావు|సుత్తి వీరభద్రరావు]] - పరంధామయ్య * [[నూతన్ ప్రసాద్]] - భాస్కరం, పరంధామయ్య పెద్ద కొడుకు * [[విద్యాసాగర్ రాజు]] - సూర్యం * సంగీత - కామాక్షి, పరంధామయ్య కూతురు * [[శ్రీలక్ష్మి]] - పూర్ణ, భాస్కరం భార్య * [[డబ్బింగ్ జానకి]] - పరంధామయ్య భార్య * [[ఎస్.కె. మిశ్రో|ఎస్. కె. మిశ్రో]] - భీముడు * [[శంకర్ మెల్కోటే|మెల్కోటే]] - ఆనందరావు బాస్ * [[జిత్ మోహన్ మిత్రా]] - హనుమాన్లు * [[ముచ్చెర్ల అరుణ]] - సోనీ * [[పొట్టి ప్రసాద్]] - హార్మోనియం * [[రాళ్ళపల్లి]] - సారా * [[సుత్తివేలు]] - ఆనందరావు * [[విశ్వనాథం (నటుడు)|విశ్వనాథం]] - మరచెంబు * [[సుబ్బరాయ శర్మ]] - పురోహితుడు * [[పి.ఎల్.నారాయణ]] - తిలక్ * బి.చక్రవర్తి (జూనియర్ ఎ.ఎన్.ఆర్.) * [[పావలా శ్యామల]] * [[గుండు హనుమంతరావు]] == సాంకేతిక వర్గం == * దర్శకుడు: జంధ్యాల * చిత్రానువాదం: జంధ్యాల * కథ: పొత్తూరి విజయలక్ష్మి * సంగీతం: పసుపులేటి రమేష్ నాయుడు * సంభాషణలు: జంధ్యాల * పాటల రచయిత: వేటూరి సుందరరామమూర్తి * నేపథ్య గాయకులు: శిష్ట్లా జానకి, శ్రీపతి పండితారాధ్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం, శైలజ * ఛాయా గ్రహణం: ఎస్.గోపాల్ రెడ్డి * ఎడిటింగ్: గౌతంరాజు * నిర్మాత: చెరుకూరి రామోజీరావు * నిర్మాణ సంస్థ: ఉషాకిరణ్ మూవీస్ * విడుదల:24:02:1984. ==పాటలు== # తొలిసారి మిమ్మల్ని చూసింది మొదలు, రచన: వేటూరి సుందర రామమూర్తి, గానం. శిష్ట్లా జానకి # లిపిలేని కంటి భాష , రచన: వేటూరి సుందర రామమూర్తి,గానం .ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం ,ఎస్ జానకి # [[మనసా తుళ్ళిపడకే]] రచన: [[వేటూరి సుందరరామమూర్తి]], గానం: [[ఎస్. జానకి]] # రఘువంశ సుధ, రచన: వేటూరి సుందర రామమూర్తి, గానం . శ్రీపతి పండితారాధ్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం , శైలజ # పెళ్లాడా పెళ్ళాడూ, రచన:వేటూరి సుందర రామమూర్తి, గానం .ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, ఎస్ పి శైలజ # సరిగమపదని, రచన:వేటూరి సుందర రామమూర్తి, గానం.ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం . == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:నవల ఆధారంగా తీసిన సినిమాలు]] [[వర్గం:సుత్తి వీరభద్రరావు నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:సుత్తి వేలు నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:నూతన్ ప్రసాద్ నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:పి.ఎల్.నారాయణ నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:రాళ్ళపల్లి నటించిన సినిమాలు]] bly64g9j3qujwy9kfpuj01hy41zysp3 నేటి భారతం 0 12859 4808014 4793124 2026-04-22T14:05:06Z ~2026-22966-34 148724 4808014 wikitext text/x-wiki {{Infobox film | name = నేటి భారతం | image = Neti Bharatam Movie Poster.jpg | caption =నేటి భారతం సినిమా పోస్టర్ | director = [[టి. కృష్ణ]] | producer = పోకూరి వెంకటేశ్వరరావు | writer = టి. కృష్ణ (స్క్రిప్ట్)<br>[[ఎం.వి.ఎస్.హరనాథరావు]] <br />(మాటలు) | narrator = | starring = [[విజయశాంతి]]<br />[[సుమన్ (నటుడు)|సుమన్]]<br />[[నాగభూషణం (నటుడు)|నాగభూషణం]]<br />[[పి.ఎల్. నారాయణ]]<br />[[రాజ్యలక్ష్మి (నటి)|రాజ్యలక్ష్మీ]]<br />[[ఎస్.వరలక్ష్మి]] | music = [[కె. చక్రవర్తి]] | cinematography = | editing = | studio =ఈతరం పిక్చర్స్ | distributor = | released = 1983 | runtime = | country = భారతదేశం | language = తెలుగు | budget = }} '''నేటి భారతం''' 1983లో విడుదలైన [[తెలుగు]] [[చలనచిత్రం]].<ref name=naasongs>{{cite web|title=నేటి భారతం|url=http://naasongs.com/neti-bharatam.html|website=naasongs.com|accessdate=27 October 2016|archive-date=4 నవంబరు 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20161104135429/http://naasongs.com/neti-bharatam.html|url-status=dead}}</ref> ఈతరం పిక్చర్స్ పతాకంపై పోకూరి వెంకటేశ్వరరావు నిర్మాణ సారథ్యంలో [[టి. కృష్ణ]] దర్శకత్వం వహించిన [[విజయశాంతి]], [[సుమన్ (నటుడు)|సుమన్]], [[నాగభూషణం (నటుడు)|నాగభూషణం]], [[పి.ఎల్. నారాయణ]], [[రాజ్యలక్ష్మి (నటి)|రాజ్యలక్ష్మీ]], [[ఎస్.వరలక్ష్మి]] తదితరులు నటించగా, [[కె. చక్రవర్తి]] సంగీతం అందించాడు. ఈ చిత్రం 1985లో [[హిందీ]]లోకి ''హక్వీక్వత్'', 1985లో [[తమిళం]]లోకి ''పుతియ తీర్పు''లోకి రిమేక్ చేయబడింది.<ref>https://cinemacinemacinemasite.wordpress.com/2019/01/30/100-days-ad-of-neeti-bhaaratham/</ref> == నటవర్గం == * [[సుమన్ (నటుడు)|సుమన్]] * [[విజయశాంతి]] * [[నాగభూషణం (నటుడు)|నాగభూషణం]] * [[పి.ఎల్. నారాయణ]] * [[నర్రా వెంకటేశ్వర రావు|నర్రా వెంకటేశ్వరరావు]] * [[రాళ్ళపల్లి (నటుడు)|రాళ్ళపల్లి]] * [[చలపతిరావు తమ్మారెడ్డి|చలపతిరావు]] * [[పి. జె. శర్మ]] * రాజీవ్ * [[కల్పనా రాయ్]] * [[రాజ్యలక్ష్మి (నటి)|రాజ్యలక్ష్మీ]] * [[ఎస్.వరలక్ష్మి]] == సాంకేతికవర్గం == * స్క్రిప్ట్, దర్శకత్వం: [[టి. కృష్ణ]] * నిర్మాత: పోకూరి వెంకటేశ్వరరావు * మాటలు: [[ఎం.వి.ఎస్.హరనాథరావు]] * సంగీతం: [[కె. చక్రవర్తి]] * నిర్మాణ సంస్థ: ఈతరం పిక్చర్స్ * గీత రచయితలు: అదృష్టదీపక్, శ్రీరంగం శ్రీనివాసరావు, బి.కృష్ణమూర్తి * గాయనీ గాయకులు: మాధవపెద్ది రమేష్, పులపాక సుశీల, శిష్ట్లా జానకి, శ్రీపతి పండితారాధ్యుల శైలజ, రమణ, శ్రీనివాస్ * విడుదల:1983. ==పాటలు== * అర్ధరాత్రి స్వతంత్రం అంధకార బంధురం (రచన: [[శ్రీ శ్రీ]]) గానం. ఎం.రమేష్ , పి. సుశీల బృందం * చిట్టి పొట్టి పాపల్లారా ,(రచన: అదృష్టదీపక్) గానం. ఎస్. జానకి కోరస్ * దమ్ముతోటి దగ్గుతోటి చలిజొరమొస్తే (రచన: బి. కృష్ణమూర్తి) గానం. ఎస్. పి. శైలజ , రమణ,శ్రీనివాస్ * మానవత్వం పరిమళించే మంచి మనసుకు స్వాగతం (రచన: అదృష్ట దీపక్) గానం. ఎస్ జానకి బృందం * జంబైలో గానం.ఎస్.పి.శైలజ, ఎం.రమేష్ బృందం ==అవార్డులు== * [[ఫిల్మ్‌ఫేర్ ఉత్తమ తెలుగు సినిమాలు|ఫిలిం ఫేర్ ఉత్తమ చిత్రం పురస్కారం]] (తెలుగు) * [[నంది ఉత్తమ చిత్రాలు|నంది ఉత్తమ చిత్రం]]గా [[నంది అవార్డు]] * [[నంది ఉత్తమ సంగీతదర్శకులు|ఉత్తమ సంగీత దర్శకునిగా]] [[కె. చక్రవర్తి]]కి నంది పురస్కారం. * [[నంది ఉత్తమ సహాయనటులు|నంది ఉత్తమ సహాయ నటునిగా]] [[పి.ఎల్.నారాయణ]]కు నంది పురస్కారం. == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==ఇతర లింకులు== * [http://www.aptalkies.com/movie.php?id=4846&title=Neti%20Bharatham%20%281983%29 aptalkies.com]{{Dead link|date=ఆగస్టు 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} * {{IMDb title|tt0269619}} [[వర్గం:నంది ఉత్తమ చిత్రాలు]] [[వర్గం:1983 తెలుగు సినిమాలు]] [[వర్గం:విజయశాంతి నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:సుమన్ నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:నాగభూషణం నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:పి.ఎల్.నారాయణ నటించిన సినిమాలు]] chwksywha2mdgkwwmoeedumoxu2wyza రాయప్రోలు సుబ్బారావు 0 27186 4808074 4639601 2026-04-22T18:29:06Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808074 wikitext text/x-wiki {{Infobox writer | name = రాయప్రోలు సుబ్బారావు | image = ఫైలు:Telugu Poet Rayaprolu Subbarao.JPG | imagesize = 250px | alt = | caption = రాయప్రోలు సుబ్బారావు | pseudonym = | birth_name = | birth_date = 1892 మార్చ్ 13 | birth_place = [[బాపట్ల]] , [[గుంటూరు జిల్లా]], [[ఆంధ్రప్రదేశ్]], [[భారతదేశం]] | death_date = 1984 జూన్ 30 | death_place = | occupation = | education = | alma_mater = | period = | genre = కవి, అనువాదకుడు, రచయిత | subject = | movement = | notableworks = | spouse = | partner = | children = | relatives = | awards = | signature = | signature_alt = | website = | portaldisp = }} నవ్య కవితా పితామహునిగా పేరుపొందిన '''రాయప్రోలు సుబ్బారావు''' ([[మార్చి 17]], [[1892]] - [[జూన్ 30]], [[1984]]) తెలుగులో భావ కవిత్వానికి ఆద్యుడు. ఈయన 1913లో వ్రాసిన [[తృణకంకణము]]తో [[తెలుగు]] కవిత్వములో నూతన శకము ఆరంభమైనదని అంటారు. ఇందులో ఈయన అమలిన శృంగార తత్వాన్ని ఆవిష్కరించాడు. ప్రేమ పెళ్ళికి దారితీయని యువతీయువకులు స్నేహితులుగా మిగిలిపోవడానికి నిర్ణయించుకున్న ఇతివృత్తముతో [[ఖండ కావ్యం|ఖండకావ్య]] ప్రక్రియకు అంకురార్పణ చేశాడు. కళాకారుని ఊహలు, భావాలు, సృజనాత్మకతకు ప్రాధాన్యమిచ్చే కళారూపం భావుకత. 18వ శతాబ్దంలో [[జర్మనీ]], [[ఫ్రాన్సు]] దేశాలలో వికసించిన ఈ కళాప్రక్రియ చిత్రకారులనూ, రచయితలనూ, శిల్పులనూ, కవులనూ గాఢంగా ప్రభావితం చేసింది. పాశ్చాత్య దేశాలలో పరిమళించిన ఈ భావుకతను రాయప్రోలు తెలుగులో విరజిమ్మాడు. సంస్కృత రచనలపై అతిగా ఆధారపడిన తెలుగు కవిత్వాన్ని స్వతంత్ర రచనలవైపు మల్లించాడు. అయితే రాయప్రోలుది గ్రుడ్డి అనుకరణ కాదు. [[తెలుగు]], [[సంస్కృత భాష|సంస్కృత భాషా]] పటిమను ఆయన విడలేదు. మన సమాజానికి అనుగుణంగా భావుకతను అల్లి [[తెలుగు కవిత]]కు క్రొత్త సొగసులు అద్దాడు. రాయప్రోలు గొప్ప జాతీయవాది. తెలుగు జాతి అభిమాని. ఆయన దేశభక్తి గేయాలు ఎంతో ఉత్తేజకరంగా ఉంటాయి. వ్యక్తిగతంగా మాత్రం కవిత్వంలో వ్రాసిన దేశభక్తికి ఫక్తు వ్యతిరేకంగా వ్యవహరించారన్న ఆరోపణలు ఎదుర్కొన్న వ్యక్తి రాయప్రోలు. == రచనలు == ఈయన రచనలు ప్రధానంగా ఖండ కావ్యాలు === ఖండకావ్యాలు === * తృణకంకణము * ఆంధ్రావళి * కష్టకమల * రమ్యాలోకము(లక్షణ గ్రంథం) * వనమాల * మిశ్రమంజరి * స్నేహలతా దేవి * స్వప్నకుమారము * తెలుగు తోట * మాధురీ దర్శనం(లక్షణ గ్రంథం) * రూపనవనీతం * రవీంద్రుని అస్తమయం(స్మృతి కావ్యం) === అనువాదాలు === * అనుమతి * భజగోవిందము * సౌందర్య లహరి * దూతమత్తేభము * లలిత * మధుకలశము == వ్యక్తిత్వం == రాయప్రోలు సుబ్బారావు మొదటి చూపులోనే చూపరులను ఆకట్టుకుంటారని ప్రతీతి. తమ బెట్టుతో, బింకంతో, ఠీవితో, పల్లెవాటుల వయ్యారంతో, చెక్కుచెదరని క్రాఫింగ్‌తో నిండుగా ఉండేవారు. ఐతే ఒక పక్క కవిత్వంలో మన వంటి ధీరులింకెందునూ లేరని, ఏదేశమేగినా జాతిగౌరవం నిలపాలని వ్రాస్తూనే, మరొక పక్క తెలంగాణలో ప్రజలు రాజ్యంతో వీరోచితంగా పోరాడుతూండగా నైజాం రాజ్యాన్ని పొగుడుతూ రగడ రచించారన్న పేరు మూటకట్టుకున్నారు. వారిని గురించి రాస్తూ ఆంధ్రపత్రికలో ''సాహిత్యంలో కట్టలు తెంచుకుని మరవపారిన వీరి దేశభక్తి నిత్యజీవితాన్ని ముట్టనయినా ముట్టలేదు. ‘అవమానమేలరా అనుమానమేల, భరతపుత్రుడనంచు భక్తితో పలుక’ అని ప్రశ్నించి, ‘కంకణ విసర్జనకిది కాలమగునె’ అని హెచ్చరించిన వీరు జాతీయోద్యమం ముమ్మరమై నిజాం నవాబు తఖ్తు పునాదులు ఊగిసలాడే వేళకు, దీక్షాకంకణం తృణకంకణంలాగ విదిల్చివేశారు. వీరు పదవికి, పలుకులకు తగినంతగా ప్రజాహితమేమీ చేయలేదనే ప్రవాదమూ ఉంది.'' అని వ్రాశారు.... == ఉదాహరణలు == :ఏ దేశమేగినా ఎందుకాలిడినా :ఏ పీఠమెక్కినా ఎవ్వరేమనిన :పొగడరా నీ తల్లి భూమి భారతిని :నిలుపరా నీ జాతి నిండు గౌరవము :శ్రీలు పొంగిన జీవగడ్డయి :పాలు పారిన భాగ్యసీమయి :వ్రాలినది ఈ భరతఖండము :భక్తిపాడర తమ్ముడా! :వేదశాఖలు పెరిగె నిచ్చట :ఆదికావ్యం బందె నిచ్చట [[:అమరావతీ]] పట్టణమున బౌద్ధులు విశ్వవిద్యాలయములు స్థాపించునాడు :ఓరుగల్లున రాజ వీర లాంఛనముగా బలు శస్త్రశాలలు నిలుపునాడు :విద్యానగర రాజవీధుల గవితకు పెండ్లి పందిళ్ళు కప్పించునాడు :పొట్నూరికి సమీపమున నాంధ్ర సామ్రాజ్య దిగ్జయ స్తంభమెత్తించునాడు ::ఆంధ్ర సంతతి కే మహితాభిమాన ::దివ్య దీక్షా సుఖ స్ఫూర్తి తీవరించె ::నా మహాదేశ మర్థించి యాంధ్రులార ::చల్లుడాంధ్రలోకమున నక్షితలు నేడు తృణ కంకణమునుండి: ::అడుగుల బొబ్బలెత్త, వదనాంచలమందున చిన్కు చెమ్మటల్ ::మడుగులు గట్ట, మండు కనుమాలపుటెండ పడంతియోర్తు జా ::ఱెడు జిలుగుంబయంట సవరించుచు, చొక్కిన యింపుతోడ కా ::ల్నడకన బోవుచుండె నెడలన్ కనుపించెడి పచ్చతోటలకున్ ::నిమ్మచెట్టు లేగొమ్ము పందిళ్ళకింద ::పుస్తకపు పేటికలను, నా హస్తముదిత ::చిత్రసూత్రమునను వసియించియున్న ::దోయి!యిందాక మన ప్రేమయును సఖుండ! == ఇతరుల మాటలు == ''రాయప్రోలు వారి తృణకంకణమునకు [[కట్టమంచి రామలింగారెడ్డి]] వ్రాసిన సందేశము:'' MAHARAJA'S COLLEGE, Mysore. 26th May 1916. Though I have not known Mr. Rayaprolu Subbarao personally, I have been in touch with him by correspondence, common friends, and above all, his own splendid writings in prose and verse. He holds a high rank amongst modern Telugu Poets, and I think he is almost entitled to be acclaimed as the founder of a new school of poetry which is bound to mark a new epoch in the development of the Andhra literature. His imaginative gifts are of a high order and his power of phrase is remarkable, almost unique. He will bring name and fame to any institution with which he may be connected. And I, therefore, confidently recommend him as a man of genius who has every title to the admiration and encouragement of the Telugu people. [Signed] C.R.REDDY, M.A. (Cantab) - Principal, Maharaja's College, Mysore. ==వనరులు== {{wikiquote}} * [https://web.archive.org/web/20130723142034/http://telugucinemahall.com/viewnews/122/371/%E0%B0%B0%E0%B0%BE%E0%B0%AF%E0%B0%AA%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B1%8B%E0%B0%B2%E0%B1%81-%E0%B0%B5%E0%B0%B0%E0%B1%8D%E0%B0%A7%E0%B0%82%E0%B0%A4%E0%B0%BF---30-%E0%B0%9C%E0%B1%82%E0%B0%A8%E0%B1%8D--.htm రాయప్రోలుపై ప్రత్యేక కథనం] * [http://www.andhrabharati.com/kAvyamulu/tRiNakaMkaNamu/index.html తృణకంకణము కావ్యపాఠము]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} == బయటిలింకులు == * [https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.331632 డీఎల్ఐలోని మధుకలశం కావ్య ప్రతి] {{Authority control}} [[వర్గం:1892 జననాలు]] [[వర్గం:తెలుగు రచయితలు]] [[వర్గం:1984 మరణాలు]] [[వర్గం:తెలుగు కవులు]] [[వర్గం:తెలుగు ఆచార్యులు]] 04vi91ist24c49x4zpwn8gcwf8bjcft కందులపదం 0 31175 4807945 4250815 2026-04-22T11:59:20Z ~2026-24767-75 148966 /* పారిశుధ్యం */ 4807945 wikitext text/x-wiki {{Infobox India AP Village}} '''కందులపదం''',[[ఆంధ్రప్రదేశ్]] రాష్ట్రం, [[పార్వతీపురం మన్యం జిల్లా]], [[సాలూరు మండలం|సాలూరు మండలానికి]] చెందిన గ్రామం.<ref>{{Cite web |url=http://censusindia.gov.in/PopulationFinder/Sub_Districts_Master.aspx?state_code=28&district_code=12 |title=భారత ప్రభుత్వం నిర్వహించిన 2011 గణాంకాల జాలగూడు |website= |access-date=2015-08-01 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160310234716/http://censusindia.gov.in/PopulationFinder/Sub_Districts_Master.aspx?state_code=28&district_code=12 |archive-date=2016-03-10 |url-status=dead }}</ref> ఇది మండల కేంద్రమైన సాలూరు నుండి 16 కి.మీ. దూరంలో ఉంది. 2011 భారత జనగణన గణాంకాల ప్రకారం ఈ గ్రామం 331 ఇళ్లతో, 1269 జనాభాతో 829 హెక్టార్లలో విస్తరించి ఉంది. గ్రామంలో మగవారి సంఖ్య 612, ఆడవారి సంఖ్య 657. షెడ్యూల్డ్ కులాల జనాభా 239 కాగా షెడ్యూల్డ్ తెగల జనాభా 643. గ్రామ జనగణన లొకేషన్ కోడ్ 582398<ref>{{Cite web|url=http://www.censusindia.gov.in/2011census/dchb/DCHB_Village_Release_2800.xlsx|title=Office of the Registrar General & Census Commissioner, India - Village amenities of 2011}}</ref>. == విద్యా సౌకర్యాలు == గ్రామంలో ప్రభుత్వ ప్రాథమిక పాఠశాలలు మూడు, ప్రభుత్వ ప్రాథమికోన్నత పాఠశాల ఒకటి ఉన్నాయి.బాలబడి, మాధ్యమిక పాఠశాల‌లు [[మఖాసమామిడిపల్లి (సాలూరు)|మఖాసమామిడిపల్లిలో]] ఉన్నాయి.సమీప జూనియర్ కళాశాల, ప్రభుత్వ ఆర్ట్స్ / సైన్స్ డిగ్రీ కళాశాల సాలూరులోను, ఇంజనీరింగ్ కళాశాల బొబ్బిలిలోనూ ఉన్నాయి. సమీప వైద్య కళాశాల నెల్లిమర్లలోను, పాలీటెక్నిక్‌ పణుకువలసలోను, మేనేజిమెంటు కళాశాల కోమటిపల్లిలోనూ ఉన్నాయి. సమీప వృత్తి విద్యా శిక్షణ పాఠశాల, అనియత విద్యా కేంద్రం సాలూరులోను, దివ్యాంగుల ప్రత్యేక పాఠశాల [[విజయనగరం]] లోనూ ఉన్నాయి. == వైద్య సౌకర్యం == === ప్రభుత్వ వైద్య సౌకర్యం === కందులపదంలో ఉన్న ఒక ప్రాథమిక ఆరోగ్య ఉప కేంద్రంలో డాక్టర్లు లేరు. పారామెడికల్ సిబ్బంది ఇద్దరు ఉన్నారు.సమీప ప్రాథమిక ఆరోగ్య కేంద్రం గ్రామం నుండి 5 కి.మీ. లోపు దూరంలో ఉంది. సమీప సామాజిక ఆరోగ్య కేంద్రం, మాతా శిశు సంరక్షణ కేంద్రం, టి. బి వైద్యశాల గ్రామం నుండి 10 కి.మీ. కంటే ఎక్కువ దూరంలో ఉన్నాయి. అలోపతి ఆసుపత్రి, ప్రత్యామ్నాయ ఔషధ ఆసుపత్రి, డిస్పెన్సరీ, పశు వైద్యశాల, సంచార వైద్య శాల, కుటుంబ సంక్షేమ కేంద్రం గ్రామం నుండి 10 కి.మీ. కంటే ఎక్కువ దూరంలో ఉన్నాయి. === ప్రైవేటు వైద్య సౌకర్యం === == తాగు నీరు == గ్రామంలో కుళాయిల ద్వారా రక్షిత మంచినీటి సరఫరా జరుగుతోంది. గ్రామంలో ఏడాది పొడుగునా చేతిపంపుల ద్వారా నీరు అందుతుంది. కాలువ/వాగు/నది ద్వారా గ్రామానికి తాగునీరు లభిస్తుంది. == పారిశుధ్యం == మురుగునీరు బహిరంగ కాలువల ద్వారా ప్రవహిస్తుంది. మురుగునీరు బహిరంగంగా, కచ్చా కాలువల ద్వారా కూడా ప్రవహిస్తుంది. మురుగునీటిని నేరుగా జలవనరుల్లోకి వదులుతున్నారు. గ్రామంలో సంపూర్ణ పారిశుధ్య పథకం అమలవుతోంది. సామాజిక మరుగుదొడ్డి సౌకర్యం లేదు. ఇంటింటికీ తిరిగి వ్యర్థాలను సేకరించే వ్యవస్థ అందుబాటులో ఉంది. సామాజిక బయోగ్యాస్ ఉత్పాదక వ్యవస్థ లేదు. == సమాచార, రవాణా సౌకర్యాలు == సబ్ పోస్టాఫీసు సౌకర్యం గ్రామానికి 5 కి.మీ. లోపు దూరంలో ఉంది. పోస్టాఫీసు సౌకర్యం, పోస్ట్ అండ్ టెలిగ్రాఫ్ ఆఫీసు గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. లాండ్ లైన్ టెలిఫోన్, పబ్లిక్ ఫోన్ ఆఫీసు, మొబైల్ ఫోన్ మొదలైన సౌకర్యాలు ఉన్నాయి. ఇంటర్నెట్ కెఫె / సామాన్య సేవా కేంద్రం, ప్రైవేటు కొరియర్ గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. గ్రామానికి సమీప ప్రాంతాల నుండి ప్రభుత్వ రవాణా సంస్థ బస్సులుప్రైవేటు బస్సులు తిరుగుతున్నాయి. సమీప గ్రామాల నుండి ఆటో సౌకర్యం కూడా ఉంది. వ్యవసాయం కొరకు వాడేందుకు గ్రామంలో ట్రాక్టర్లున్నాయి. రైల్వే స్టేషన్ గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉంది. జిల్లా రహదారి గ్రామం గుండా పోతోంది. ప్రధాన జిల్లా రహదారి గ్రామం నుండి 5 కి.మీ. లోపు దూరంలో ఉంది. జాతీయ రహదారి, రాష్ట్ర రహదారి గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. గ్రామంలో తారు రోడ్లు, కంకర రోడ్లు ఉన్నాయి. == మార్కెటింగు, బ్యాంకింగు == గ్రామంలో స్వయం సహాయక బృందం, పౌర సరఫరాల కేంద్రం ఉన్నాయి. వాణిజ్య బ్యాంకు, సహకార బ్యాంకు, వ్యవసాయ పరపతి సంఘం గ్రామం నుండి 5 కి.మీ. లోపు దూరంలో ఉన్నాయి. ఏటీఎమ్ గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉంది. రోజువారీ మార్కెట్, వారం వారం సంత, వ్యవసాయ మార్కెటింగ్ సొసైటీ గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. == ఆరోగ్యం, పోషణ, వినోద సౌకర్యాలు == గ్రామంలో అంగన్ వాడీ కేంద్రం, ఇతర పోషకాహార కేంద్రాలు, ఆశా కార్యకర్త ఉన్నాయి. గ్రామంలో వార్తాపత్రిక పంపిణీ జరుగుతుంది. శాసనసభ పోలింగ్ కేంద్రం, జనన మరణాల నమోదు కార్యాలయం ఉన్నాయి. సమీకృత బాలల అభివృద్ధి పథకం, ఆటల మైదానం గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. సినిమా హాలు, గ్రంథాలయం, పబ్లిక్ రీడింగ్ రూం గ్రామం నుండి 10 కి.మీ.కి పైబడిన దూరంలో ఉన్నాయి. == విద్యుత్తు == గ్రామంలో గృహావసరాల నిమిత్తం విద్యుత్ సరఫరా వ్యవస్థ ఉంది. రోజుకు 7 గంటల పాటు వ్యవసాయానికి, 15 గంటల పాటు వాణిజ్య అవసరాల కోసం కూడా విద్యుత్ సరఫరా చేస్తున్నారు. == భూమి వినియోగం == కందులపదంలో భూ వినియోగం కింది విధంగా ఉంది: * వ్యవసాయేతర వినియోగంలో ఉన్న భూమి: 21 హెక్టార్లు * బంజరు భూమి: 4 హెక్టార్లు * నికరంగా విత్తిన భూమి: 803 హెక్టార్లు * నీటి సౌకర్యం లేని భూమి: 682 హెక్టార్లు * వివిధ వనరుల నుండి సాగునీరు లభిస్తున్న భూమి: 124 హెక్టార్లు == నీటిపారుదల సౌకర్యాలు == కందులపదంలో వ్యవసాయానికి నీటి సరఫరా కింది వనరుల ద్వారా జరుగుతోంది. * చెరువులు: 124 హెక్టార్లు ; ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} == వెలుపలి లంకెలు == {{సాలూరు మండలంలోని గ్రామాలు}} 5qrq3pq68jf8mfk7fkhpz02e6asyahu మంచి బాబాయి 0 39464 4807990 4322800 2026-04-22T13:23:43Z ~2026-24712-92 148968 ఏ సినిమాలో హీరోయిన్ జయసుధ కాదు జయచిత్ర. యూట్యూబ్ లో సినిమా వుంది చుడండి 4807990 wikitext text/x-wiki {{సినిమా | name = మంచి బాబాయి | image = Manchi Babai (1978).jpg| caption = సినిమా పోస్టర్| director = [[టి.కృష్ణ ]]| year = 1978| language = తెలుగు| production_company = [[బాలాజీ చిత్ర నికేతన్]]| music = [[కె.వి.మహదేవన్]]| starring = [[శోభన్ బాబు ]],<br>[[జయసుధ]]| }} ఇది 1978లో విడుదలైన [[తెలుగు]] చిత్రం. [[హిందీ]] చిత్రం'మేరాగావ్ మేరాదేశ్' ఆధారంగా తీశారు. టి.కృష్ణ అంతకముందు చిత్రం 'ఖైదీబాబాయి' కూడా హిందీ 'దుష్మన్'కు తెలుగు రూపమే. ధర్మెంద్ర పాత్ర శోభన్ పోషించారు. మోహన్ బాబు వినోద్ ఖన్నా పాత్ర పొషించారు. == కథ == == తారాగణం == శోభన్ బాబు జయచిత్ర మోహన్ బాబు జయచిత్ర కైకాల సత్యనారాయణ రాజబాబు రమాప్రభ == సాంకేతిక వర్గం == దర్శకుడు: తొట్టెంపూడి కృష్ణ సంగీతం: కె.వి.మహదేవన్ నిర్మాతలు: జె.లక్ష్మణరావు, టీ.బాబుల్ నాద్ నిర్మాణ సంస్థ: శ్రీబాలాజి చిత్ర నికేతన్ సాహిత్యం: సి.నారాయణ రెడ్డి, వేటూరి నేపథ్య గానం: ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల, ఎస్ జానకి విడుదల:1978 ఏప్రిల్23. నిర్మల == పాటల జాబితా == 1.వయసా ఊరుకోదు మనసా నిదురపోదు, రచన: వేటూరి సుందర రామమూర్తి, గానం.పులపాక సుశీల 2.ప్రాణం తీయమంటావా ఊపిరి పోయామంటావా, రచన: సింగిరెడ్డి నారాయణరెడ్డి, గానం.శిష్ట్లా జానకి 3.వచ్చి వాలిందిరో వల్లంక్కిపిట్ట , రచన: వేటూరి, గానం.శ్రీపతి పండితారాద్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల 4.చిటుకు చిటుకు చిటుకుమంటూ చిటికలేసి, రచన: సి నారాయణ రెడ్డి, గానం.పి సుశీల, ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం బృందం 5.తిమ్మిరి తిమ్మిరి తిమ్మిరి తెల్లవారితే, రచన: వేటూరి, గానం ఎస్.జానకి 6.రేగితే ఆగదు మనకు రేగితే ఆగదు , రచన: వేటూరి, గానం.ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల 7.వచ్చాను మీకు నచ్చనా తెచ్చాను, రచన: వేటూరి సుందర రామమూర్తి, గానం.శిష్ట్లా జానకి . == మూలాలు == 1.ఘంటసాల గళామృతము, కొల్లూరి భాస్కరరావు బ్లాగ్. [[వర్గం:శోభన్ బాబు నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:జయసుధ నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:రమాప్రభ నటించిన సినిమాలు]] h6yz9i5354wjkibwi3jxs0vb8e95856 4807991 4807990 2026-04-22T13:30:37Z ~2026-24712-92 148968 ఏ సినిమాలో హీరోయిన్ జయసుధ కాదు జయచిత్ర. జయసుధ క్యారెక్టర్ యాక్ట్రెస్ యూట్యూబ్ లో సినిమా వుంది చుడండి 4807991 wikitext text/x-wiki {{సినిమా | name = మంచి బాబాయి | image = Manchi Babai (1978).jpg| caption = సినిమా పోస్టర్| director = [[టి.కృష్ణ ]]| year = 1978| language = తెలుగు| production_company = [[బాలాజీ చిత్ర నికేతన్]]| music = [[కె.వి.మహదేవన్]]| starring = [[శోభన్ బాబు ]],<br>[[జయసుధ]]| }} ఇది 1978లో విడుదలైన [[తెలుగు]] చిత్రం. [[హిందీ]] చిత్రం'మేరాగావ్ మేరాదేశ్' ఆధారంగా తీశారు. టి.కృష్ణ అంతకముందు చిత్రం 'ఖైదీబాబాయి' కూడా హిందీ 'దుష్మన్'కు తెలుగు రూపమే. ధర్మెంద్ర పాత్ర శోభన్ పోషించారు. మోహన్ బాబు వినోద్ ఖన్నా పాత్ర పొషించారు. == కథ == == తారాగణం == శోభన్ బాబు జయచిత్ర మోహన్ బాబు జయసుధ కైకాల సత్యనారాయణ రాజబాబు రమాప్రభ == సాంకేతిక వర్గం == దర్శకుడు: తొట్టెంపూడి కృష్ణ సంగీతం: కె.వి.మహదేవన్ నిర్మాతలు: జె.లక్ష్మణరావు, టీ.బాబుల్ నాద్ నిర్మాణ సంస్థ: శ్రీబాలాజి చిత్ర నికేతన్ సాహిత్యం: సి.నారాయణ రెడ్డి, వేటూరి నేపథ్య గానం: ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల, ఎస్ జానకి విడుదల:1978 ఏప్రిల్23. నిర్మల == పాటల జాబితా == 1.వయసా ఊరుకోదు మనసా నిదురపోదు, రచన: వేటూరి సుందర రామమూర్తి, గానం.పులపాక సుశీల 2.ప్రాణం తీయమంటావా ఊపిరి పోయామంటావా, రచన: సింగిరెడ్డి నారాయణరెడ్డి, గానం.శిష్ట్లా జానకి 3.వచ్చి వాలిందిరో వల్లంక్కిపిట్ట , రచన: వేటూరి, గానం.శ్రీపతి పండితారాద్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల 4.చిటుకు చిటుకు చిటుకుమంటూ చిటికలేసి, రచన: సి నారాయణ రెడ్డి, గానం.పి సుశీల, ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం బృందం 5.తిమ్మిరి తిమ్మిరి తిమ్మిరి తెల్లవారితే, రచన: వేటూరి, గానం ఎస్.జానకి 6.రేగితే ఆగదు మనకు రేగితే ఆగదు , రచన: వేటూరి, గానం.ఎస్ పి బాలసుబ్రహ్మణ్యం, పి సుశీల 7.వచ్చాను మీకు నచ్చనా తెచ్చాను, రచన: వేటూరి సుందర రామమూర్తి, గానం.శిష్ట్లా జానకి . == మూలాలు == 1.ఘంటసాల గళామృతము, కొల్లూరి భాస్కరరావు బ్లాగ్. [[వర్గం:శోభన్ బాబు నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:జయసుధ నటించిన సినిమాలు]] [[వర్గం:రమాప్రభ నటించిన సినిమాలు]] 9sbuthrun5on2sfzv5em5s0pinjy2up వికీపీడియా:చరిత్రలో ఈ రోజు/ఏప్రిల్ 23 4 47103 4808142 4194522 2026-04-23T01:13:06Z Muralikrishna m 106628 4808142 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:S Janaki in Pune, India 2007.JPG|120px|right]] * [[1995]]: [[ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం]] * [[1616]]: నాటక రచయిత [[విలియం షేక్‌స్పియర్]] మరణం (జ.1564). * [[1850]]: ఆంగ్ల కవి [[విలియం వర్డ్స్ వర్త్]] మరణం (జ.1770). * [[1858]]: జర్మన్ భౌతిక శాస్త్రవేత్త, నోబెల్ బహుమతి గ్రహీత [[మాక్స్ ప్లాంక్]] జననం (మ.1947). * [[1858]]: భారతీయ సంఘ సంస్కర్త [[పండిత రమాబాయి]] జననం (మ.1922). * [[1891]]: రచయిత, [[శ్రీపాద సుబ్రహ్మణ్యశాస్త్రి]] జననం (మ.1961). * [[1938]]: భారతీయ సినిమా నేపథ్యగాయని [[ఎస్.జానకి]] జననం.<small> (చిత్రంలో)</small> * [[1992]]: భారత సినీ దర్శకుడు [[సత్యజిత్ రే]] మరణం (జ.1921). * [[2007]]: [[రష్యా]] రాజకీయ వేత్త [[:en:Boris Yeltsin|బోరిస్ యెల్సిన్]] మరణం (జ.1931). <noinclude>[[వర్గం:చరిత్రలో ఈ రోజు]]</noinclude> 279swqnytoeabu4mfcls3uk99lz07tb సంతానం (1984 సినిమా) 0 53449 4808151 4170696 2026-04-23T02:29:27Z Kopparthi janardhan1965 124192 సాంకేతిక వర్గం 4808151 wikitext text/x-wiki {{సినిమా| name =సంతానం| director = [[త్రిపురనేని వరప్రసాద్]]| year =1984| language =తెలుగు| production_company =[[జి.వి.కె.కంబైన్స్]]| starring =[[మురళీమోహన్ (నటుడు)|మురళీమోహన్]],<br>[[సుహాసిని]]| }} సంతానం 1984 ఫిబ్రవరి 11న విడుదలైన తెలుగు సినిమా. జి.వి.కె.కంబైన్స్ పతాకం కింద నవభారత్ బాబూరావు నిర్మించిన ఈ సినిమాకు త్రిపురనేని వరప్రసాద్ దర్శకత్వం వహించాడు. మురళీమోహన్, సుహాసిని లు ప్రధాన తారాగణంగా నటించిన ఈ సినిమాకు జె.వి.రాఘవులు సంగీతాన్నందించాడు. <ref>{{Cite web|title=Santanam (1984)|url=https://indiancine.ma/ZDJ|access-date=2022-11-30|website=Indiancine.ma}}</ref> == తారాగణం == మురళీమోహన్, సుహాసిని == సాంకేతిక వర్గం == * దర్శకుడు: త్రిపురనేని వరప్రసాద్ * సంగీతం: జె.వి.రాఘవులు * పాటల సాహిత్యం: ఆచార్య ఆత్రేయ, సింగిరెడ్డి నారాయణరెడ్డి, వేటూరి సుందరరామమూర్తి * గాయనీ గాయకులు: శిష్ట్లా జానకి, పులపాక సుశీల, శ్రీపతి పండితారాధ్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం, ప్రకాశరావు * నిర్మాత: నవభారత్ బాబూరావు * నిర్మాణ సంస్థ: జె.వి.కె.కంబైన్స్ * విడుదల:11:02:1984. == పాటలు == # అ ఆ ఇ ఈ మోదల పెట్టనివ్వు - ఎస్.పి. బాలు,పి. సుశీల - రచన: ఆత్రేయ # అమ్మ మూతి ముడుపులు నాన్న బుజ్జగింపులు - ఎస్. జానకి,ఎస్.పి. బాలు బృందం - రచన: ఆత్రేయ # ఆడుకోండి ఆడుకోండి హాయి హాయిగా ఆశలన్ని తీరిపోయే - పి. సుశీల - రచన: ఆత్రేయ # చకిత హరిణ వీక్షణవో చరిత లలిత కల్పనవో - ఎస్.పి. బాలు,ఎస్.జానకి బృందం - రచన: డా. సినారె # నీ ఆటకు మేము పాచికలా మేమాశలు తీరని - పి. సుశీల,ప్రకాశరావు - రచన: ఆత్రేయ # సామర్లకోట కాడ పెద్దాపురం శాన్నాళ్ళుగా ఆడే మా కాపురం - ఎస్. జానకి - రచన: వేటూరి # స్మరామి పాదామి విష్ణుం ( ప్రారంబ పద్యం ) - ఎస్.పి. బాలు == మూలాలు == {{మూలాల జాబితా}} p97md7c00tsrs54ws05kqqhullieo7h 4808153 4808151 2026-04-23T02:36:03Z Kopparthi janardhan1965 124192 తారాగణం 4808153 wikitext text/x-wiki {{సినిమా| name =సంతానం| director = [[త్రిపురనేని వరప్రసాద్]]| year =1984| language =తెలుగు| production_company =[[జి.వి.కె.కంబైన్స్]]| starring =[[మురళీమోహన్ (నటుడు)|మురళీమోహన్]],<br>[[సుహాసిని]]| }} సంతానం 1984 ఫిబ్రవరి 11న విడుదలైన తెలుగు సినిమా. జి.వి.కె.కంబైన్స్ పతాకం కింద నవభారత్ బాబూరావు నిర్మించిన ఈ సినిమాకు త్రిపురనేని వరప్రసాద్ దర్శకత్వం వహించాడు. మురళీమోహన్, సుహాసిని లు ప్రధాన తారాగణంగా నటించిన ఈ సినిమాకు జె.వి.రాఘవులు సంగీతాన్నందించాడు. <ref>{{Cite web|title=Santanam (1984)|url=https://indiancine.ma/ZDJ|access-date=2022-11-30|website=Indiancine.ma}}</ref> == తారాగణం == * మురళీమోహన్, * సుహాసిని * సుమలత * గుమ్మడి వెంకటేశ్వరరావు * యర్రా గిరిబాబు * శ్రీలక్ష్మీ * మాడా వెంకటేశ్వరరావు == సాంకేతిక వర్గం == * దర్శకుడు: త్రిపురనేని వరప్రసాద్ * సంగీతం: జె.వి.రాఘవులు * పాటల సాహిత్యం: ఆచార్య ఆత్రేయ, సింగిరెడ్డి నారాయణరెడ్డి, వేటూరి సుందరరామమూర్తి * గాయనీ గాయకులు: శిష్ట్లా జానకి, పులపాక సుశీల, శ్రీపతి పండితారాధ్యుల బాలసుబ్రహ్మణ్యం, ప్రకాశరావు * నిర్మాత: నవభారత్ బాబూరావు * నిర్మాణ సంస్థ: జె.వి.కె.కంబైన్స్ * విడుదల:11:02:1984. == పాటలు == # అ ఆ ఇ ఈ మోదల పెట్టనివ్వు - ఎస్.పి. బాలు,పి. సుశీల - రచన: ఆత్రేయ # అమ్మ మూతి ముడుపులు నాన్న బుజ్జగింపులు - ఎస్. జానకి,ఎస్.పి. బాలు బృందం - రచన: ఆత్రేయ # ఆడుకోండి ఆడుకోండి హాయి హాయిగా ఆశలన్ని తీరిపోయే - పి. సుశీల - రచన: ఆత్రేయ # చకిత హరిణ వీక్షణవో చరిత లలిత కల్పనవో - ఎస్.పి. బాలు,ఎస్.జానకి బృందం - రచన: డా. సినారె # నీ ఆటకు మేము పాచికలా మేమాశలు తీరని - పి. సుశీల,ప్రకాశరావు - రచన: ఆత్రేయ # సామర్లకోట కాడ పెద్దాపురం శాన్నాళ్ళుగా ఆడే మా కాపురం - ఎస్. జానకి - రచన: వేటూరి # స్మరామి పాదామి విష్ణుం ( ప్రారంబ పద్యం ) - ఎస్.పి. బాలు == మూలాలు == {{మూలాల జాబితా}} dhxabtr05gof38azzaoxci40yep2kx5 హవాయి 0 53708 4808129 4803749 2026-04-23T00:40:35Z InternetArchiveBot 88395 Add 4 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808129 wikitext text/x-wiki {{Infobox U.S. state | name = Hawaii | official_name = | native_name = <div style="padding-top:0.25em;">{{nobold|{{native name|haw|Hawaiʻi}}}}</div> | image_flag = Flag of Hawaii.svg | flag_link = Flag of Hawaii | image_seal = Seal of the State of Hawaii.svg | seal_link = Seal of Hawaii | Former = [[Territory of Hawaii]] | image_map = File:Hawaii in United States (US50) (+grid) (zoom) (W3).svg | nicknames = The [[Aloha]] State (official), Paradise of the Pacific,<ref name="The Bookmark Book">{{cite book |url={{google books|tYMxBX7jlkkC|plainurl=yes|page=81}} |title=The Bookmark Book |first1=Carolyn S |last1=Brodie |first2=Debra |last2=Goodrich |first3=Paula Kay |last3=Montgomery |location=Englewood, CO |publisher=Libraries Unlimited |year=1996 |oclc=34164045 |isbn=978-1-56308-300-6 |access-date=August 5, 2015}}</ref> The Islands of Aloha, The 808 State<ref>{{cite web|url=https://www.mlb.com/news/play-ball-holds-memorable-1st-event-in-hawaii-c300211446|title=Play Ball holds unforgettable 1st event in Hawaii|website=MLB.com|access-date=April 6, 2020|archive-date=November 19, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191119102424/https://www.mlb.com/news/play-ball-holds-memorable-1st-event-in-hawaii-c300211446|url-status=live}}</ref> | motto = {{lang|haw|[[Ua Mau ke Ea o ka ʻĀina i ka Pono]]}}<br />("The Life of the Land Is Perpetuated in Righteousness")<ref>{{cite web|title=Haw. Rev. Stat. § 5–9 (State motto)|author=Hawaii State Legislature|url=http://www.capitol.hawaii.gov/hrscurrent/Vol01_Ch0001-0042F/HRS0005/HRS_0005-0009.htm|access-date=December 9, 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20151015232149/http://www.capitol.hawaii.gov/hrscurrent/Vol01_Ch0001-0042F/HRS0005/HRS_0005-0009.htm|archive-date=October 15, 2015|url-status=live}}</ref> | anthem = {{lang|haw|[[Hawaiʻi Ponoʻī]]}}<br />(Hawaiʻi's Own True Sons)<ref name="State Song">{{cite web|title=Haw. Rev. Stat. § 5–10 (State song) |author=Hawaii State Legislature |url=http://www.capitol.hawaii.gov/hrscurrent/Vol01_Ch0001-0042F/HRS0005/HRS_0005-0010.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/20030116122656/http://www.capitol.hawaii.gov/hrscurrent/Vol01_Ch0001-0042F/hrs0005/HRS_0005-0010.htm |archive-date=January 16, 2003 |access-date=December 9, 2013}}</ref>[[File:Hawaiʻi ponoʻī.ogg|center]] | LargestCity = capital | LargestMetro = [[Honolulu County, Hawaii|Honolulu]] | OfficialLangs = {{hlist|[[English language|English]]|[[Hawaiian language|Hawaiian]]}}<ref>{{cite web |title=State Constitution |url=https://lrb.hawaii.gov/constitution/#articlexv |website=lrb.hawaii.gov}}</ref> | population_demonym = Hawaii resident,<ref>{{cite web|url=https://www.govinfo.gov/content/pkg/GPO-STYLEMANUAL-2016/pdf/GPO-STYLEMANUAL-2016.pdf|title=Style Manual; An official guide to the form and style of Federal Government publishing|author=<!--Not stated-->|access-date=April 27, 2020|date=2016|publisher=United States Government Publishing Office|archive-date=July 29, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180729022842/https://www.govinfo.gov/content/pkg/GPO-STYLEMANUAL-2016/pdf/GPO-STYLEMANUAL-2016.pdf|url-status=live}}</ref> Hawaiian{{efn|Local usage generally reserves ''Hawaiian'' as an [[ethnonym]] referring to [[Native Hawaiians]]. ''Hawaii resident'' or ''from Hawaii'' is the preferred local form to refer to state residents in general regardless of ethnicity. ''Hawaii'' may also be used adjectivally. The ''[[AP Stylebook]]'', 42nd ed. (2007), also prescribes this usage (page 112).}} | Governor = {{nowrap|[[Josh Green (politician)|Josh Green]] ([[Democratic Party (United States)|D]])}} | Lieutenant Governor = {{nowrap|[[Sylvia Luke]] (D)}} | Legislature = [[Hawaii State Legislature|State Legislature]] | Upperhouse = [[Hawaii Senate|Senate]] | Lowerhouse = [[Hawaii House of Representatives|House of Representatives]] | Judiciary = [[Supreme Court of Hawaii]] | Senators = {{plainlist| * {{nowrap|[[Brian Schatz]] (D)}} * {{nowrap|[[Mazie Hirono]] (D)}}}} | Representative = [[Hawaii's 1st congressional district|1]]: [[Ed Case]] (D)<br />[[Hawaii's 2nd congressional district|2]]: [[Jill Tokuda]] (D) | postal_code = HI | TradAbbreviation = H.I. | area_rank = {{ordinal|43}} | area_total_sq_mi = 10,931 | area_total_km2 = 28,311 | area_land_sq_mi = 6,423 | area_land_km2 = 16,638 | area_water_sq_mi = 4,507 | area_water_km2 = 11,672 | area_water_percent = 41.2 | population_rank = 40th | population_as_of = 2025 | 2020Pop = {{DecreaseNeutral}} 1,432,820<ref>{{Cite web|url=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/HI/PST045224|access-date=January 9, 2025|title= United States Census Quick Facts Hawaii}}</ref> | population_density_rank = {{ordinal|13}} | 2020Density = 82.6 | 2020DensityUS = 221 | MedianHouseholdIncome = ${{round|95322|-2}} (2<span>0</span>23)<ref>{{Cite web|url=https://www2.census.gov/library/publications/2024/demo/acsbr-023.pdf|title=Household Income in States and Metropolitan Areas: 2023|access-date=January 12, 2025|archive-date=January 12, 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250112072850/https://www2.census.gov/library/publications/2024/demo/acsbr-023.pdf|url-status=live}}</ref> | IncomeRank = [[List of U.S. states and territories by income#States and territories ranked by median household income|6th]] | AdmittanceOrder = {{ordinal|50}} | AdmittanceDate = {{start date and age|1959|08|21}} | timezone1 = [[Hawaii–Aleutian Time Zone|Hawaii]] | utc_offset1 = −10:00 | Longitude = 154° 48′ W to 178° 22′ W | Latitude = 18° 55′ N to 28° 27′ N | length_mi = 1,522 | length_km = 2,450 | elevation_max_point = [[Mauna Kea]]<ref>{{cite ngs|id=TU2314|designation=Summit USGS 1977|access-date=October 20, 2011}}</ref><ref name=USGS>{{cite web|url=https://egsc.usgs.gov/isb/pubs/booklets/elvadist/elvadist.html |title=Elevations and Distances in the United States |publisher=[[United States Geological Survey]] |year=2001 |access-date=October 21, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111015012701/http://egsc.usgs.gov/isb/pubs/booklets/elvadist/elvadist.html |archive-date=October 15, 2011}}</ref>{{efn|Elevation adjusted to [[North American Vertical Datum of 1988]]}}{{efn|The summit of [[Mauna Kea]] is the highest point in Oceania. Mauna Kea is also the tallest mountain on Earth when measured from base to summit. The [[shield volcano]] sits on the floor of the Pacific Ocean at a depth of {{convert|5998|m|ft|0|sp=us}} for a total height of {{convert|10205.3|m|ft|0|sp=us}}.}} | elevation_max_ft = 13,796 | elevation_max_m = 4205.0 | elevation_ft = 3,030 | elevation_m = 920 | elevation_min_point = Pacific Ocean<ref name=USGS/> | elevation_min_ft = 0 | elevation_min_m = 0 | iso_code = US-HI | website = hawaii.gov | Capital = Honolulu | Representatives = }} {{Infobox region symbols|country=United States |state = Hawaii |image_flag = Flag of Hawaii.svg |image_seal = Seal of Hawaii.svg |image_arms = Coat of arms of Hawaii.svg |bird = {{lang|haw|[[Nene (bird)|Nene]]}} |fish = {{lang|haw|[[Reef triggerfish|Humuhumunukunukuāpuaʻa]]}} |flower = {{lang|haw|[[Hawaiian hibiscus|Pua aloalo]]}} |insect = {{lang|haw|[[Kamehameha butterfly|Pulelehua]]}} |tree = [[Aleurites moluccanus|{{lang|haw|Kukui|nocat=y}} tree]] |dance = [[Hula]] |food = [[Taro|{{lang|haw|Kalo|nocat=y}} (taro)]] |gemstone = [[Black coral|{{lang|haw|ʻĒkaha kū moana|nocat=y}} (black coral)]] |sport = [[Surfing|{{lang|haw|Heʻe nalu|nocat=y}} (surfing)]] |image_route = HI-11.svg |image_quarter = 2008 HI Proof.png |quarter_release_date = 2008 }} [[File:Hawaii Islands2.png|thumb|right|హవాయి స్థానాన్ని చూపించే భౌగోళిక పటం]] [[File:Map of Hawaii NA.png|thumb|right|హవాయి మ్యాప్]] '''హవాయి''' ({{IPAc-en|audio=en-us-Hawaii.ogg|h|ə|ˈ|w|aɪ|.|i}} {{respell|hə|WY|ee}};<ref>{{Cite Merriam-Webster|Hawaii|accessdate=March 8, 2024}}</ref> {{langx|haw|Hawaiʻi}} {{IPA|haw|həˈvɐjʔi, həˈwɐjʔi|}}) అనేది యునైటెడు స్టేట్సు ఒక ద్వీప [[:en: U.S. state|రాష్ట్రం]]; ఇది [[:en: Pacific Ocean|పసిఫిక్ మహాసముద్రం]]లో, [[:en: contiguous United States|అమెరికా ప్రధాన భూభాగం]]కు నైరుతి దిశలో సుమారు 2,000 మై(3,200 కి.మీ) దూరంలో ఉంది. ([[:en: Alaska|అలాస్కా]]తో పాటు) అమెరికా ప్రధాన భూభాగంతో భౌగోళికంగా కలసి లేని రెండు రాష్ట్రాలలో ఇది ఒకటి. ఇది ఉత్తర అమెరికా ప్రధాన భూభాగం మీద లేని ఏకైక రాష్ట్రం; ఒక [[:en: archipelago|ద్వీపసమూహం]]గా ఉన్న ఏకైక రాష్ట్రం; [[:en: Tropic of Cancer|కర్కట రేఖ]]కు దక్షిణాన ఉన్న ఏకైక రాష్ట్రం; [[:en: Florida|ఫ్లోరిడా]]తో పాటు తన పరిధిలో [[:en: tropical climate|ఉష్ణమండల వాతావరణం]] కలిగిన ప్రాంతాలను కలిగి ఉన్న కేవలం రెండు రాష్ట్రాలలో ఒకటి; [[:en: Texas|టెక్సాస్]]తో పాటు, అమెరికా రాష్ట్రాలుగా మారకముందు అంతర్జాతీయంగా గుర్తింపు పొందిన సార్వభౌమ దేశాలుగా వెలుగొందిన రెండు అమెరికా రాష్ట్రాలలో ఒకటి.{{efn|1846 నాటి [[California Republic|కాలిఫోర్నియా రిపబ్లిక్]]కు అంతర్జాతీయ గుర్తింపు లభించలేదు.}} హవాయి 137 [[:en: volcanic island|అగ్నిపర్వత ద్వీపాలను]] కలిగి ఉంది. ఇవి దాదాపు మొత్తం [[:en: Hawaiian archipelago|హవాయి ద్వీపసమూహాన్ని]] ఏర్పరుస్తాయి (దీనికి మినహాయింపు [[:en: Midway Atoll|మిడ్‌వే అటోల్]]). 1,500 మై(2,400 కిమీ) విస్తరించి ఉన్న ఈ రాష్ట్రం [[:en: Physical geography|భౌగోళిక]], [[:en: Ethnology|జాతిపరమైన]] దృక్కోణాల నుండి [[:en: Oceania|ఓషియానియా]]లోని [[:en: Polynesia|పాలినిషియా]] ఉపప్రాంతంలో భాగంగా పరిగణించబడుతుంది.<ref>{{cite web |title=Is Hawaii a Part of Oceania or North America? |url=https://www.worldatlas.com/articles/is-hawaii-a-part-of-oceania-or-north-america.html |url-status=live |website=WorldAtlas |date=January 12, 2018 |access-date=June 24, 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190711143815/https://www.worldatlas.com/articles/is-hawaii-a-part-of-oceania-or-north-america.html |archive-date=July 11, 2019}}</ref> తత్ఫలితంగా హవాయి సముద్ర తీరప్రాంతం సుమారు 750 మై(1,210 కిమీ) పొడవుతో [[:en: List of U.S. states and territories by coastline|యు.ఎస్ లోనే నాలుగవ అతి పొడవైన తీరప్రాంతంగా]] నిలిచింది.{{efn|అలాస్కా, ఫ్లోరిడా మరియు కాలిఫోర్నియా తర్వాత}} వాయువ్యం నుండి ఆగ్నేయం వరకు విస్తరించి ఉన్న ఎనిమిది ప్రధాన ద్వీపాలు: [[:en: Niʻihau|నీ ‘ ఇహౌ]], [[:en: Kauaʻi|కుయా ‘ ఇ]], [[:en: Oʻahu|ఒ ‘అహు]], [[:en: Molokaʻi|మోల్కా ‘ఇ]], [[:en: Lānaʻi|లానా ‘ఇ]], [[:en: Kahoʻolawe|కాహో ‘ఒ లావే]], [[:en: Maui|మౌయి]], [[:en: Hawaiʻi (island)|హవాయి‘ఐ]]; ఈ చివరి ద్వీపం పేరు మీదుగానే ఈ రాష్ట్రానికి ఆ పేరు వచ్చింది. రాష్ట్రం లేదా ద్వీపసమూహంతో కలిగే గందరగోళాన్ని నివారించడానికి ఈ చివరి ద్వీపాన్ని తరచుగా [[:en: Big Island|పెద్ద ద్వీపం లేదా " హవాయి‘ఐ దీవి]]" అని పిలుస్తారు. జనావాసాలు లేని [[:en: Northwestern Hawaiian Islands|వాయువ్య హవాయి ద్వీపాలు]] [[:en: Papahānaumokuākea Marine National Monument|పాపహానౌమోకువాకేయా మెరైను నేషనలు మాన్యుమెంటు]]లో అధిక భాగాన్ని ఆక్రమించి ఉన్నాయి; ఇది యు.ఎస్.లో [[:en: List of national monuments of the United States|అతిపెద్ద రక్షిత ప్రాంతం]], ప్రపంచంలోనే [[:en: List of largest protected areas|నాలుగవ అతిపెద్ద రక్షిత ప్రాంతం]]. [[:en: List of states and territories of the United States|50 యు.ఎస్ రాష్ట్రాలలో]], హవాయి [[:en: List of U.S. states and territories by area|భూ విస్తీర్ణం పరంగా ఎనిమిదవ అతి చిన్న రాష్ట్రం]], [[:en: List of states and territories of the United States by population|జనాభా పరంగా 11వ అతి తక్కువ జనాభా కలిగిన రాష్ట్రం]]; కానీ 1.4 మిలియన్ల నివాసితులతో ఇది జనాభా సాంద్రతలో 13వ స్థానంలో ఉంది. హవాయి నివాసితులలో మూడింట రెండు వంతుల మంది రాష్ట్ర రాజధాని, అతిపెద్ద నగరమైన హోనోలులు ఉన్న ఓహులో నివసిస్తున్నారు. మధ్య పసిఫికు‌లో దాని భౌగోళిక స్థానం, రెండు శతాబ్దాలకు పైగా జరిగిన వలసల కారణంగా హవాయి అత్యంత జనాభా వైవిధ్యం గల యు.ఎస్. రాష్ట్రాలలో ఒకటిగా ఉంది. అమెరికాలోని తొమ్మిది 'మెజారిటీ-మైనారిటీ' రాష్ట్రాలలో ఒకటిగా ఇది ఆసియా అమెరికన్ల [[:en: plurality| ఆధిపత్యం]] కలిగిన ఏకైక రాష్ట్రం; అంతేకాక ఇక్కడ అమెరికాలోనే అతిపెద్ద బౌద్ధ సమాజం, బహుళ జాతి నేపథ్యం కలిగిన ప్రజల నిష్పత్తి అత్యధికంగా ఉన్నాయి. తత్ఫలితంగా హవాయి తన స్వదేశీ హవాయి వారసత్వంతో పాటు, ఉత్తర అమెరికా, తూర్పు ఆసియా [[:en: melting pot| సంస్కృతుల సమ్మేళనంగా]] ఒక విశిష్టమైన స్థానాన్ని కలిగి ఉంది. సా.శ. 1000, 1200 మధ్య కాలంలో ఏదో ఒక సమయంలో [[:en: Polynesians|పాలినేషియన్ల]]చే స్థిరనివాసంగా మార్చబడిన హవాయి అనేక స్వతంత్ర [[:en: chiefdom|రాజ్యాలకు]] నిలయంగా ఉండేది.<ref name=":2">{{cite journal |last=Kirch |first=Patrick |title=When did the Polynesians Settle Hawaii? A review of 150 years of scholarly inquiry. |url=https://www.researchgate.net/publication/260248796 |journal=Hawaiian Archaeology |volume=12 |pages=3–26 |date=2011}}</ref> 1778లో బ్రిటిషు అన్వేషకుడు [[:en: James Cook|జేమ్స్ కుక్]] ఈ ద్వీపసమూహానికి చేరుకున్న మొట్టమొదటి పాలినేషియేతర వ్యక్తిగా చరిత్రలో నిలిచారు; హవాయి [[:en: Flag of Hawaii|రాష్ట్ర పతాకంలో]] [[:en: Union Jack|యూనియన్ జాక్]] చిహ్నం ఉండటం ద్వారా ఆరంభ దశలో బ్రిటిషు వారి ప్రభావం ఎంతగా ఉండేదో స్పష్టమవుతుంది. ఆ తర్వాతి కాలంలో యూరోపియను, అమెరికను అన్వేషకులు, వ్యాపారులు, తిమింగల వేటగాళ్లు పెద్ద సంఖ్యలో ఇక్కడికి తరలివచ్చారు; వీరి రాకతో [[:en: syphilis|సిఫిలిస్]], [[:en: tuberculosis|క్షయ]], [[:en: smallpox|మశూచి]], [[:en: measles|తట్టు]] వంటి వ్యాధులు ప్రవేశించి ఒకప్పుడు ఏకాంతంగా జీవించిన స్థానిక ప్రజల సమూహాన్ని తీవ్రంగా క్షీణింపజేశాయి. స్థానిక హవాయి జనాభా ఒకప్పుడు 3,00,000 నుండి 10 లక్షల మధ్య ఉండగా 1890 నాటికి 40,000 కంటే తక్కువకు పడిపోయింది.<ref name="OHA">{{cite web|last=Office of Hawaiian Affairs|date=May 2017|title=Native Hawaiian Population Enumerations in Hawaiʻi|url=https://19of32x2yl33s8o4xza0gf14-wpengine.netdna-ssl.com/wp-content/uploads/RPT_Native-Hawaiian-Population-Enumerations.pdf|page=22|access-date=June 11, 2022|archive-date=January 26, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220126112729/https://19of32x2yl33s8o4xza0gf14-wpengine.netdna-ssl.com/wp-content/uploads/RPT_Native-Hawaiian-Population-Enumerations.pdf}}</ref><ref>{{cite journal |last1=Trask |first1=Haunani-Kay |title=Lovely Hula Lands: Corporate Tourism and the Prostitution of Hawaiian Culture |journal=Border/Lines |date=July 2016 |volume=23}}</ref><ref>{{cite book |last1=Trask |first1=Haunani-Kay |title=From a Native Daughter: Colonialism and Sovereignty in Hawaiʻi |publisher=University of Hawaiʻi |location=Honolulu, Hawaii |date=1999}}</ref> 1810లో హవాయి ఒక ఏకీకృత, అంతర్జాతీయంగా గుర్తింపు పొందిన [[:en: Hawaiian Kingdom|రాజ్యంగా]] అవతరించింది. అమెరికను, యూరోపియను వ్యాపారవేత్తలు 1893లో [[:en: Overthrow of the Hawaiian Kingdom|రాచరిక వ్యవస్థను కూలదోసేంత]] వరకు ఇది స్వతంత్రంగా కొనసాగింది; దీని ఫలితంగా 1898లో [[:en: Newlands Resolution|అమెరికాలో విలీనం]] జరిగింది. వ్యూహాత్మకంగా విలువైన [[:en: Territory of Hawaii|అమెరికా]] భూభాగంగా 1941 డిసెంబరు 7న హవాయి మీద జపాన్ దాడి చేసింది; ఈ సంఘటన హవాయికి ప్రపంచవ్యాప్త, చారిత్రక ప్రాముఖ్యతను కల్పించడమే కాకుండా అమెరికా రెండవ ప్రపంచ యుద్ధంలో ప్రవేశించడానికి కూడా దోహదపడింది. 1959 ఆగస్టు 21న అమెరికా కూటమిలో (యూనియను‌లో) చేరిన అత్యంత ఇటీవలి రాష్ట్రంగా హవాయి నిలిచింది. 1993లో హవాయి ప్రభుత్వాన్ని కూలదోయడంలో తన పాత్రకు గాను అమెరికా ప్రభుత్వం అధికారికంగా క్షమాపణలు తెలిపింది; ఈ చర్య 'హవాయి సార్వభౌమాధికార ఉద్యమాన్ని' ప్రేరేపించడమే కాకుండా అక్కడి స్థానిక ప్రజలకు న్యాయం, పరిహారం పొందే దిశగా నేటికీ కొనసాగుతున్న ప్రయత్నాలకు దారితీసింది. చారిత్రాత్మకంగా తోటల ఆధారిత ఆర్థిక వ్యవస్థ ఆధిపత్యంలో ఉన్నప్పటికీ హవాయి తన సారవంతమైన నేల యు.ఎస్.లోని ప్రత్యేకమైన ఉష్ణమండల వాతావరణం కారణంగా ఒక ప్రధాన వ్యవసాయ ఎగుమతిదారుగా నిలిచింది. 20వ శతాబ్దం మధ్యకాలం నుండి దీని ఆర్థిక వ్యవస్థ క్రమంగా వైవిధ్యభరితంగా మారింది. పర్యాటకం, సైనిక రక్షణ రెండు అతిపెద్ద రంగాలుగా మారాయి. ఈ రాష్ట్రం తన వైవిధ్యభరితమైన సహజ దృశ్యాలు, ఉష్ణమండల వాతావరణం, విస్తారమైన ప్రజా సముద్రతీరా‌లు, సముద్ర పరిసరాలు, క్రియాశీల అగ్నిపర్వతాలు, నిర్మలమైన ఆకాశంతో సందర్శకులను, సర్ఫరు‌లను, శాస్త్రవేత్తలను ఆకర్షిస్తుంది. అయితే 21వ శతాబ్దం ప్రారంభం నుండి వాతావరణ మార్పు హవాయి, దాని పర్యాటక ఆర్థిక వ్యవస్థ మీద తీవ్రమైన ముప్పులను తెచ్చిపెట్టింది. వీటిలో పెరుగుతున్న కరువు, నీటి కొరత, సముద్ర మట్టం పెరుగుదల, డౌన్‌టౌను హోనోలులులోని హోటళ్లు ముంపునకు గురికావడం, ఇంకా కార్చిచ్చు ముప్పులు ఉన్నాయి. వృద్ధాప్యం, క్షీణిస్తున్న జనాభా, యు.ఎస్. ప్రధాన భూభాగానికి వలస వెళ్ళడం వంటి అంశాలు ఈ సమస్యలను మరింత తీవ్రతరం చేస్తున్నాయి. హవాయి ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద యు.ఎస్. నావికా దళ కమాండు‌ అయిన పసిఫికు ఫ్లీటు, అలాగే రక్షణ శాఖకు చెందిన 75,000 మంది ఉద్యోగులు ఇక్కడ ఉన్నారు.<ref name=":1">{{cite web|title=Top 5 richest states in the US|url=https://www.worldfinance.com/wealth-management/top-5-richest-states-in-the-us|access-date=December 15, 2020|website=www.worldfinance.com|archive-date=November 27, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201127003250/https://www.worldfinance.com/wealth-management/top-5-richest-states-in-the-us}}</ref> హవాయి భౌగోళికంగా ఏకాంతంగా ఉండటం వలన అమెరికాలోనే అత్యధిక [[:en: Cost of living|జీవన వ్యయం]] కలిగిన రాష్ట్రాలలో ఒకటిగా ఇది నిలిచింది. అయినప్పటికీ హవాయి అమెరికాలో మూడవ అత్యంత సంపన్న రాష్ట్రంగా ఉంది.<ref name=":1" /> ఇక్కడి నివాసితులు 80.7 సంవత్సరాల సగటుతో అమెరికాలోని ఏ ఇతర రాష్ట్ర నివాసితుల కంటే ఎక్కువ [[:en: Life expectancy|ఆయుర్దాయాన్ని]] కలిగి ఉన్నారు.<ref>{{cite web |last=Arias |first=Elizabeth |date=August 23, 2022 |title=National Vital Statistics Reports |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr71/nvsr71-02.pdf |access-date=February 20, 2023 |website=CDC.gov |archive-date=March 16, 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230316075020/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr71/nvsr71-02.pdf |url-status=live }}</ref>{{TOC limit|3}} ==పద వ్యుత్పత్తి== హవాయి రాష్ట్రం తన పేరును తన అతిపెద్ద ద్వీపం అయిన [[:en: Hawaii (island)|హవాయి‘ఇ]]పేరు నుండి గ్రహించింది. హవాయి‘ఇ అనే పేరుకు సంబంధించి ప్రచారంలో ఉన్న ఒక సాధారణ వివరణ ఏమిటంటే హవాయి మౌఖిక సంప్రదాయంలో ఒక ప్రముఖ వ్యక్తిగా పేర్కొనబడే [[:en: Hawaiiloa|హవాయి‘ఇలోల]]పేరు మీదుగానే దీనికి ఆ పేరు పెట్టబడింది. ఈ ద్వీపాలలో మానవ ఆవాసాలు మొట్టమొదట ఏర్పడిన సమయంలో ఆయనే వీటిని కనుగొన్నారని చెబుతారు.<ref>{{cite journal |last=Cartwright |first=Bruce |title=The Legend of Hawaii-loa |url=http://www.ethnomath.org/resources/cartwright1929.pdf |journal=Journal of the Polynesian Society |volume=38 |pages=105–121 |year=1929 |via=Ethnomathematics Digital Library (EDL) |archive-url=https://web.archive.org/web/20070713091306/http://www.ethnomath.org/resources/cartwright1929.pdf |archive-date=July 13, 2007}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.hawaiischoolreports.com/symbols/origins.htm |title=Origins of Hawaii's Names |access-date=February 24, 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20061230195509/http://www.hawaiischoolreports.com/symbols/origins.htm |archive-date=December 30, 2006}}</ref> హవాయి భాష పదమైన హవాయి ‘ఇ అనేది [[:en: Proto-Polynesian language|ప్రొటో-పాలినేషియను]] పదం '' సవైకి''కి చాలా దగ్గరి పోలికను కలిగి ఉంది; [[:en: Internal reconstruction|పునర్నిర్మించబడిన]] దీని అర్థం 'మాతృభూమి'.{{efn|1=Pollex—a reconstruction of the Proto-Polynesian lexicon, Biggs and Clark, 1994.<ref>{{cite book |last=Biggs |first=Bruce |editor-last=Sutton |editor-first=Douglas G. |chapter=Does Māori have a closest relative? |title=The Origins of the First New Zealanders |publisher=Auckland University Press |location=Auckland, New Zealand |date=1994 |pages=96–105 |isbn=978-1-86940-098-9}}<br />{{cite book |last=Clark |first=Ross |editor-last=Sutton |editor-first=Douglas G. |chapter=Moriori and Māori: The Linguistic Evidence |title=The Origins of the First New Zealanders |publisher=Auckland University Press |location=Auckland, New Zealand |date=1994 |pages=123–135 |isbn=978-1-86940-098-9}}</ref> పదం ముందు ఉన్న నక్షత్ర గుర్తు (*), అది ఒక పునర్నిర్మించబడిన పద రూపం అని సూచిస్తుంది.}} హవాయి‘ఇ పదానికి సంబంధించిన [[:en: Cognate|సజాతీయ పదాలు]] ఇతర పాలినేషియను భాషలలో కూడా కనిపిస్తాయి; వీటిలో [[:en: Māori language|మవోరీ]] ([[:en: Hawaiki|హవాయికి]]), [[:en: Cook Islands Maori|రొరొటాంగన్లు]] (అవైకి) [[:en: Samoan language|సమోవాన్లు]] [[:en: Savai'i|సవై ‘ కి]] భాషలు ఉన్నాయి. భాషావేత్తలైన పుకి, ఎల్బర్టు ప్రకారం.<ref>{{cite book |last1=Pukui |first1=M.K. |last2=Elbert |first2=S.H. |title=Hawaiian Dictionary |publisher=University of Hawaiʻi Press |location=Honolulu, Hawaii |year=1986 |page=62 |isbn=978-0-8248-0703-0}}</ref> "పాలినిషియాలోని ఇతర ప్రాంతాలలో, హవాయి‘ఇ లేదా దానికి సంబంధించిన పదం పాతాళ లోకానికి లేదా పూర్వీకుల నివాసానికి పేరుగా ఉంది; కానీ హవాయిలో మాత్రం, ఈ పేరుకు ఎటువంటి అర్థం లేదు".<ref>{{cite book |last1=Pukui |first1=M.K. |last2=Elbert |first2=S.H. |last3=Mookini |first3=E.T. |title=Place Names of Hawaii |publisher=University of Hawaiʻi Press |location=Honolulu, Hawaii |year=1974 |isbn=978-0-8248-0208-0}}</ref> ===రాష్ట్ర పేరు స్పెల్లింగు=== 1978లో హవాయి భాష ఆంగ్లంతో పాటు హవాయి రాష్ట్ర రాజ్యాంగంలో ఒక అధికారిక రాష్ట్ర భాషగా చేర్చబడింది.<ref>{{cite web |title=Article XV, Section 4 |website=The Constitution of the State of Hawaii |publisher=Hawaii Legislative Reference Bureau |url=http://lrbhawaii.org/con/conart15.html |access-date=March 18, 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171101203129/http://lrbhawaii.org/con/conart15.html |archive-date=November 1, 2017 |url-status=live}}</ref> రాష్ట్ర రాజ్యాంగం శీర్షిక ''[[:en:The Constitution of the State of Hawaii|హవాయి రాష్ట్ర రాజ్యాంగం]]. రాజ్యాంగంలోని ఆర్టికలు 15, సెక్షను 1లో "ది స్టేటు ఆఫ్ హవాయి" అనే పదబంధం ఉపయోగించబడింది.<ref>{{cite web |title=Article XV, Section 1 |website=The Constitution of the State of Hawaii |publisher=Hawaii Legislative Reference Bureau |url=http://lrbhawaii.org/con/conart15.html |access-date=March 18, 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171101203129/http://lrbhawaii.org/con/conart15.html |archive-date=November 1, 2017 |url-status=live}}</ref> 1949లో రూపొందించబడిన ఈ పత్రం<ref>{{cite web |title=The Constitution of the State of Hawaii |publisher=Hawaii Legislative Reference Bureau |url=http://lrbhawaii.org/con/conorg.html |access-date=March 18, 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150309102450/http://lrbhawaii.org/con/conorg.html |archive-date=March 9, 2015 |url-status=live}}</ref> ఆధునిక హవాయి అక్షరక్రమంలో [[:en: ʻokina| ఒకినా]], [[:en: macron (diacritic)|కహాకొ]] వంటి [[:en: Diacritic|విశిష్ట గుర్తుల]] వినియోగం ప్రాచుర్యంలోకి రాకముందే రూపొందించబడింది కాబట్టి ఇందులో ఆ గుర్తులు ఉపయోగించబడలేదు. హవాయి భాషలో ఈ రాష్ట్రం పేరు ఖచ్చితమైన స్పెల్లింగు హవాయి‘ఇ.{{efn|అపోస్ట్రఫీని పోలి ఉంటూ, ''హవాయి‘ఇ'' పదంలోని చివరి ''i'' అక్షరానికి ముందు వచ్చే [[ʻokina| ఒకినా]] గుర్తు, హవాయి భాషలో ఒక హల్లుగా పరిగణించబడుతుంది; ధ్వనిశాస్త్రపరంగా ఇది [[:en: glottal stop|కంఠద్వార నిరోధ ధ్వని]] అయిన {{IPAc-en|ʔ}} ను సూచిస్తుంది.}}'' హవాయికి రాష్ట్ర హోదాను కల్పించిన [[:en: Hawaii Admission Act|హవాయి అడ్మిషను చట్టం]]లో, ఫెడరల్ ప్రభుత్వం రాష్ట్రం పేరుగా ''హవాయి''ని ఉపయోగించింది. అయితే హవాయి రాష్ట్ర ప్రభుత్వానికి సంబంధించిన చాలా అధికారిక ప్రచురణలు, విభాగాలు, కార్యాలయాల పేర్లలో ''హవాయి ‘ఇ'' అనే పదాన్నే ఉపయోగిస్తున్నారు; వీటిలో [[:en: Governor of Hawaiʻi|హవాయి గవర్నరు]],<ref>{{cite web |title=Governor Josh Green, M.D. |url=https://governor.hawaii.gov/ |website=governor.hawaii.gov |access-date=December 8, 2024 |language=en |archive-date=January 4, 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250104184903/https://governor.hawaii.gov/ |url-status=live }}</ref> [[:en: Hawaii State Legislature|హవాయి రాష్ట్ర శాసనసభ]],<ref>{{cite web |title=Hawaiʻi State Legislature |url=https://www.capitol.hawaii.gov/ |access-date=December 8, 2024 |archive-date=September 28, 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240928012349/https://www.capitol.hawaii.gov/ |url-status=live }}</ref> [[:en:హవాయి Hawaii State Judiciary|హవాయి రాష్ట్ర న్యాయవ్యవస్థ]],<ref>{{cite web |title=Hawaiʻi State Judiciary |url=https://www.courts.state.hi.us/|website=www.courts.state.hi.us |access-date=December 8, 2024 |language=en}}</ref>, [[:en: University of Hawai| హవాయి విశ్వవిద్యాలయం]],<ref>{{cite web |title= University of Hawaiʻi System |url=https://www.hawaii.edu/ |website=www.hawaii.edu |access-date=డిసెంబర్ 8, 2024 |archive-date=ఏప్రిల్ 21, 2009 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090421173916/http://hawaii.edu/jcf/French_articles/18.htm |url-status=live }}</ref> హవాయి రాష్ట్ర ముద్ర, <ref>{{cite web |title=History of the State Seal and Embosser |url=https://ltgov.hawaii.gov/virtual-tour-history-of-the-state-seal-and-embosser/ |website=ltgov.hawaii.gov |access-date=December 8, 2024 |language=en}}</ref> హవాయి జెండా, <ref>{{cite web |title=History of the Hawaiʻi Flag |url=https://ltgov.hawaii.gov/virtual-tour-history-of-the-hawai%CA%BBi-flag/ |website=ltgov.hawaii.gov |access-date=December 8, 2024 |language=en |archive-date=December 25, 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241225152046/https://ltgov.hawaii.gov/virtual-tour-history-of-the-hawai%CA%BBi-flag/ |url-status=live }}</ref>హవాయి బోర్డు ఆన్ జియోగ్రాఫికు పేర్లు. <ref>{{cite web |title=Hawaiʻi Board on Geographic Names |url=https://planning.hawaii.gov/gis/hbgn/ |website=planning.hawaii.gov |access-date=December 8, 2024 |language=en |archive-date=December 11, 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241211195755/https://planning.hawaii.gov/gis/hbgn/ |url-status=live }}</ref>[[:en: Hawaiʻi Tourism Authority| హవాయి పర్యాటక సంస్థ]] అధికారిక విధానం ఏమిటంటే "హవాయి, స్థానిక భాష, సంస్కృతిని పరిరక్షించడానికి ఈ గుర్తులను ఉపయోగించడం ప్రాముఖ్యతను గుర్తించడం, అన్ని రకాల సంభాషణలలో వాటిని వినియోగించడం."<ref name=tourism>{{cite web |title=Go Hawaii |url=https://www.gohawaii.com/ |website=Go Hawaii |access-date=December 8, 2024 |language=en |date=January 20, 2017 |archive-date=November 27, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121127194101/http://www.gohawaii.com/ |url-status=live }}</ref> ==భౌగోళికం పర్యావరణం== [[File:Hawaiianislandchain_USGS.png|thumb|left|360px|హవాయి దీవుల పటం|alt=హవాయి దీవుల పటం (USCG)]] హవాయిలో ఎనిమిది ప్రధాన దీవులు ఉన్నాయి. వాటిలో ఏడు జనవాసాలు కలిగి ఉన్నాయి. కానీ పర్యాటకులు, స్థానికుల కోసం కేవలం ఆరు మాత్రమే తెరిచి ఉన్నాయి. నిʻఇహౌ దీవిని బ్రూసు, కీతు రాబిన్సను అనే సోదరులు ప్రైవేటు‌గా నిర్వహిస్తున్నారు; వారి అనుమతి ఉన్నవారికి మాత్రమే ప్రవేశం పరిమితం చేయబడింది. ఈ దీవి స్థానిక హవాయియన్లకు కూడా నివాస స్థలం. జనవాసాలు లేని కహూలావే దీవిలోకి ప్రవేశం కూడా పరిమితం చేయబడింది. అనుమతి లేకుండా ప్రవేశించిన ఎవరైనా అరెస్టుకు గురవుతారు. ప్రపంచ యుద్ధాల సమయంలో ఇది ఒక సైనిక స్థావరంగా ఉన్నందున ఇప్పటికీ పేలని ఆయుధాలు ఉండే అవకాశం ఉన్నందున కహూలావే కూడా ప్రమాదకరంగా ఉండవచ్చు. ===భూస్వరూపం=== [[File:Bathymetry_image_of_the_Hawaiian_archipelago.png|thumb|ప్రధాన హవాయి దీవుల బాతిమెట్రికు పటం|alt=హవాయి దీవుల పటం]] హవాయి ద్వీపసమూహం [[:en: contiguous United States| అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ప్రధాన భూభాగం]] నుండి నైరుతి దిశలో 2,000 మై(3,200 కిమీ) దూరంలో ఉంది. <ref>{{cite web |url = https://www.usgs.gov/faqs/what-constitutes-united-states-what-are-official-definitions |title = What constitutes the United States, what are the official definitions? |date = December 31, 1984 |publisher = [[United States Geological Survey]] |access-date = July 3, 2007 |archive-url = https://web.archive.org/web/20171116081238/https://www.usgs.gov/faqs/what-constitutes-united-states-what-are-official-definitions |archive-date = November 16, 2017 |url-status = live}}</ref>హవాయి అమెరికాలో అత్యంత దక్షిణాన ఉన్న రాష్ట్రం అలాగే అలాస్కా తర్వాత పడమర దిశలో అత్యంత దూరంలో ఉన్న రెండవ రాష్ట్రం. అలాస్కా మాదిరిగానే, హవాయి కూడా మరే ఇతర అమెరికా రాష్ట్రంతోనూ సరిహద్దును పంచుకోదు. ఇది ఉత్తర అమెరికా ఖండంలో కాకుండా [[ఓషియానియా]] ప్రాంతంలో ఉన్న ఏకైక అమెరికా రాష్ట్రం; అంతేకాకుండా పూర్తిగా నీటితో చుట్టుముట్టబడి, సంపూర్ణంగా ఒక ద్వీపసమూహంగా ఉన్న ఏకైక రాష్ట్రం కూడా ఇదే. ఎనిమిది ప్రధాన దీవులతో పాటు ఈ రాష్ట్రంలో అనేక చిన్న దీవులు, ఉపద్వీపాలు ఉన్నాయి. [[:en: Kaʻula|కౌలా]] అనేది నీ హౌ దీవికి సమీపంలో ఉన్న ఒక చిన్న దీవి. [[:en: Northwestern Hawaiian Islands|వాయువ్య హవాయి దీవులు]] అనేవి కౌయా ‘యి దీవికి వాయువ్య దిశలో ఉన్న తొమ్మిది చిన్న, పురాతన దీవుల సమూహం; ఇవి [[:en: Nīhoa|నిహోయా]] నుండి [[:en: Kure Atoll|కురె అటోల్]] వరకు విస్తరించి ఉన్నాయి. ఇవి ఒకప్పుడు భారీ అగ్నిపర్వత పర్వతాలుగా ఉండి ప్రస్తుతం వాటి అవశేషాలుగా మిగిలి ఉన్నాయి. ఈ ద్వీపసమూహం అంతటా, [[:en: Molokini|మొలొకిని]] వంటి సుమారు 130 చిన్న రాళ్ళు, చిన్న ద్వీపాలు విస్తరించి ఉన్నాయి; ఇవి అగ్నిపర్వత సంబంధిత లేదా సముద్ర సంబంధిత [[:en: sedimentary rock|అవక్షేప శిలలతో]] ఏర్పడ్డాయి.<ref>{{cite web |last=Rubin |first=Ken |title=General Information about Hawaiian Shield Volcanoes |url=http://www.soest.hawaii.edu/GG/HCV/haw_volc.html |url-status=live |access-date=December 1, 2009 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101229054039/http://www.soest.hawaii.edu/GG/HCV/haw_volc.html |archive-date=December 29, 2010}}</ref> హవాయిలోని అత్యంత ఎత్తైన పర్వతం [[:en: Mauna Kea|మౌనా కియా]] ఇది సగటు సముద్ర మట్టానికి 13,796 అ(4,205 మీ) ఎత్తులో ఉంది;<ref>{{cite web |title=Mauna Kea Volcano, Hawaii |url=https://hvo.wr.usgs.gov/volcanoes/maunakea/ |publisher=Hvo.wr.usgs.gov |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20061021204300/http://hvo.wr.usgs.gov/volcanoes/maunakea/ |archive-date=October 21, 2006 |url-status=live}}</ref> అయితే పసిఫికు మహాసముద్రపు అడుగుభాగంలో ఉన్న ఈ పర్వతపు పాదభాగం నుండి కొలిచినప్పుడు ఇది [[:en: Mount Everest|మౌంటు ఎవరెస్టు]] కంటే కూడా ఎత్తుగా ఉండి సుమారు 33,500 అ(10,200 మీ) ఎత్తు వరకు విస్తరించి ఉంటుంది. <ref name="BBC">{{cite web |last1=Saunders |first1=Toby |title=What is the tallest mountain in the world? No, it's not Mount Everest |url=https://www.sciencefocus.com/planet-earth/what-is-the-tallest-mountain-in-the-world |website=BBC Science Focus Magazine |publisher=BBC |access-date=14 September 2025 |language=en |date=1 July 2023}}</ref><ref name="NOAA">{{cite web |author1=National Oceanic and Atmospheric Administration |title=What is the highest point on Earth as measured from Earth's center? |url=https://oceanservice.noaa.gov/facts/highestpoint.html |website=NOAA (oceanservice.noaa.gov) |publisher=US Department of Commerce |access-date=14 September 2025 |language=EN-US |archive-date=May 28, 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160528130315/https://oceanservice.noaa.gov/facts/highestpoint.html |url-status=live }}</ref> ===భూగర్భ శాస్త్రం=== [[File:Pāhoehoe lava meets Pacific.jpg|thumb|left|[[:en: Pāhoehoe|నునుపైన లావా]] సముద్రంలోకి ప్రవహించి, కొత్త శిలలను ఏర్పరుస్తుంది]] హవాయి దీవులు [[:en: Hawaii hotspot|హవాయి హాట్‌స్పాటు]] అని పిలువబడే ఒక సముద్రగర్భ [[:en: magma|మాగ్మా]] వనరు వద్ద ప్రారంభమైన అగ్నిపర్వత కార్యకలాపాల ద్వారా ఏర్పడ్డాయి. ఈ ప్రక్రియ దీవులను నిర్మించడం కొనసాగిస్తోంది; పసిఫికు మహాసముద్రంలో ఎక్కువ భాగం కింద ఉన్న [[:en: tectonic plate|టెక్టోనికు పలక]] నిరంతరం వాయువ్య దిశగా కదులుతుండగా ఆ హాటు‌స్పాటు మాత్రం స్థిరంగా ఉండి నెమ్మదిగా కొత్త అగ్నిపర్వతాలను సృష్టిస్తోంది. ఆ హాటు‌స్పాటు ఉన్న ప్రదేశం కారణంగా ప్రస్తుతం క్రియాశీలకంగా ఉన్న భూ-ఆధారిత అగ్నిపర్వతాలన్నీ హవాయి దీవి దక్షిణ భాగంలోనే ఉన్నాయి. అత్యంత కొత్త అగ్నిపర్వతమైన [[:en: Kamaʻehuakanaloa Seamount|కామా ‘ ఎహుకనలొయా]] (గతంలో దీనిని లో‘ ఇహి అని పిలిచేవారు) హవాయి దీవి తీరానికి దక్షిణాన ఉంది. హవాయి దీవి వెలుపల చివరిసారిగా అగ్నిపర్వత విస్ఫోటనం 18వ శతాబ్దం చివరికి ముందే బహుశా వందల సంవత్సరాల క్రితమే [[:en: Maui| మౌయి]] దీవిలోని [[:en: Haleakalā|హలీకలా]] వద్ద సంభవించింది.<ref>{{cite web |title=Youngest lava flows on East Maui probably older than A.D. 1790 |url=https://hvo.wr.usgs.gov/volcanowatch/1999/99_09_09.html |url-status=live |publisher=[[United States Geological Survey]] |date=September 9, 1999 |access-date=May 5, 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20010222184841/http://hvo.wr.usgs.gov/volcanowatch/1999/99_09_09.html |archive-date=February 22, 2001}}</ref> 1790లో [[:en: Keanakakoi eruption|కిలౌయా అగ్నిపర్వతం విస్ఫోటనం చెందింది]]; ప్రస్తుతం యునైటెడు స్టేట్సు పరిధిలో ఉన్న ప్రాంతంలో ఆధునిక యుగంలో సంభవించిన అత్యంత ప్రాణాంతకమైన అగ్నిపర్వత విస్ఫోటనంగా ఇది పరిగణించబడుతుంది.<ref>{{cite web |url=https://pubs.usgs.gov/fs/fs074-97/ |title=Living on Active Volcanoes—The Island of Hawaii, U.S. Geological Survey Fact Sheet 074-97 |publisher=[[U.S. Geological Survey]] |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111025021343/http://pubs.usgs.gov/fs/fs074-97/ |archive-date=October 25, 2011 |url-status=live}}</ref> [[:en: Kīlauea|కైలౌయా]] వైపు కవాతు చేస్తున్న సుమారు 5,405 మంది యోధులు, వారి కుటుంబ సభ్యులు ఈ విస్ఫోటనం కారణంగా మరణించారు.<ref>{{cite journal |last1=Swanson |first1=D.A. |last2=Rausch |first2=J. |title=Human Footprints in Relation to the 1790 Eruption of Kīlauea |journal=American Geophysical Union, Fall Meeting |volume=11 |pages=V11B–2022 |year=2008 |bibcode=2008AGUFM.V11B2022S}}</ref> అగ్నిపర్వత కార్యకలాపాలు, తదనంతర [[:en: erosion| క్రమక్షయం]] కారణంగా ఇక్కడ అద్భుతమైన భౌగోళిక విశేషాలు ఆవిర్భవించాయి. ప్రపంచంలోని ద్వీపాలన్నింటిలోనూ హవాయి ద్వీపం [[:en: List of islands by highest point|రెండవ అత్యంత ఎత్తైన ప్రదేశాన్ని]] కలిగి ఉంది.<ref>{{cite web |title=Largest islands of the world |url=http://www.worldatlas.com/aatlas/infopage/islands.htm |url-status=live |publisher=Worldatlas.com |access-date=April 16, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110321164954/http://www.worldatlas.com/aatlas/infopage/islands.htm |archive-date=March 21, 2011}}</ref> అగ్నిపర్వతాల పార్శ్వాల మీద (వాలుల మీద) ఉన్న అస్థిరత కారణంగా విధ్వంసక భూకంపాలు, వాటికి సంబంధించిన [[:en: tsunami|సునామీలు]] సంభవించాయి; ముఖ్యంగా [[:en: 1868 Hawaii earthquake|1868]], [[:en: 1975 Hawaii earthquake|1975]] సంవత్సరాలలో ఇవి సంభవించాయి.<ref name="PTWC">{{cite web|url=http://www.prh.noaa.gov/ptwc/hawaii.php|title=Tsunami Safety & Preparedness in Hawaii|last=Pacific Tsunami Warning Center|date=November 12, 2009|access-date=November 12, 2009 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110307231047/http://www.weather.gov/ptwc/hawaii.php |archive-date=March 7, 2011}}</ref> సముద్ర ద్వీప అగ్నిపర్వతాల నీటిలో మునిగి ఉన్న పార్శ్వాల మీద సంభవించిన భారీ [[:en: debris avalanche|శిథిలాల హిమసంపాతాలు]], ఎత్తైన [[:en: cliffs| నిటారు కొండలను]] సృష్టించాయి. <ref>{{cite book |last=Le Bas |first=T.P. |chapter=Slope Failures on the Flanks of Southern Cape Verde Islands |editor-last=Lykousis |editor-first=Vasilios |title=Submarine mass movements and their consequences: 3rd international symposium |publisher=[[Springer Science+Business Media]] |date=2007 |isbn=978-1-4020-6511-8}}</ref><ref>{{cite journal |last=Mitchell |first=N. |title=Susceptibility of mid-ocean ridge volcanic islands and seamounts to large scale landsliding |journal=Journal of Geophysical Research |volume=108 |issue=B8 |pages=1–23 |year=2003 |article-number=2002JB001997 |s2cid=131282494 |bibcode=2003JGRB..108.2397M |doi=10.1029/2002jb001997 |doi-access=free | issn = 0148-0227}}</ref> మే 2018లో కిలౌయా అగ్నిపర్వతం విస్ఫోటనం చెందింది, దీని తూర్పు [[:en: rift zone| చీలిక మండలం]] 22 పగులు ద్వారాలు ఏర్పడ్డాయి. లెలాని ఎస్టేట్సు, లనిపున గార్డెన్సు ప్రాంతాలు ఈ పరిధిలోనే ఉన్నాయి. ఈ విస్ఫోటనం కనీసం 36 భవనాలను ధ్వంసం చేసింది; దీనికి తోడు లావా ప్రవాహాలు, సల్ఫరు డయాక్సైడు పొగలు వ్యాపించడంతో 2,000 మందికి పైగా నివాసితులను వారి ప్రాంతాల నుండి తరలించాల్సిన పరిస్థితి ఏర్పడింది.<ref>{{cite web|url=https://www.popularmechanics.com/science/environment/g20264868/hawaii-volcano-eruption-2018-photos/|title=Man Whose Leg Was Shattered By Hawaii's Volcano Eruption Speaks Out|date=May 24, 2018|access-date=May 31, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180601073344/https://www.popularmechanics.com/science/environment/g20264868/hawaii-volcano-eruption-2018-photos/|archive-date=June 1, 2018|url-status=live}}</ref> ===వృక్షజాలం - జంతుజాలం=== [[File:Hawaiian monk seal at French Frigate Shoals 07.jpg|thumb|alt= ఒక హవాయిన్ మాంక్ సీల్ ఫ్రెంచ్ ఫ్రిగేట్ షోల్స్ వద్ద విశ్రమిస్తోంది.|వాయువ్య హవాయి దీవులులో ఉన్న [[:en: French Frigate Shoals| ఫ్రెంచి ఫ్రిగేటు షోయాల్సు]] వద్ద కనిపించిన ఒక [[:en: Hawaiian monk seal|హవాయిను మాంక్ సీల్]]); ఇది [[:en: Papahānaumokuākea Marine National Monument| పాపహానౌమోకుకియా మెరైను నేషనలు మాన్యుమెంటు]]లో భాగంగా రక్షించబడుతోంది.]] హవాయి దీవులు ఇతర భూభాగాల ఆవాసాలకు చాలా దూరంలో ఉన్నాయి. ఇక్కడికి జీవరాశి గాలి ద్వారా, అలల ద్వారా (అంటే సముద్ర ప్రవాహాల ద్వారా), రెక్కల ద్వారా (అంటే పక్షులు, కీటకాలు, అవి తమ ఈకల మీద మోసుకొచ్చిన విత్తనాల ద్వారా) చేరుకుందని భావిస్తున్నారు.<ref>{{cite web| url=http://nationalzoo.si.edu/publications/zoogoer/1995/1/hawaiisforestbirds.cfm| archive-url=https://web.archive.org/web/20070318100849/http://nationalzoo.si.edu/publications/zoogoer/1995/1/hawaiisforestbirds.cfm| archive-date=March 18, 2007| title=Hawaii's Forest Birds Sing the Blues| author=Howard Youth | access-date=October 31, 2008}}</ref> అమెరికాలోని ఏ ఇతర రాష్ట్రంతో పోల్చినా హవాయిలో అంతరించిపోతున్న జీవజాతులు ఎక్కువగా ఉన్నాయి; అలాగే ఇక్కడికి మాత్రమే పరిమితమైన (స్థానిక) జీవజాతులలో అత్యధిక శాతాన్ని ఈ రాష్ట్రం కోల్పోయింది.<ref>{{cite web| url=http://nationalzoo.si.edu/publications/zoogoer/1995/1/hawaiisforestbirds.cfm| archive-url=https://web.archive.org/web/20070318100849/http://nationalzoo.si.edu/publications/zoogoer/1995/1/hawaiisforestbirds.cfm| archive-date=March 18, 2007| title=Hawaii's Forest Birds Sing the Blues| author=Howard Youth | access-date=October 31, 2008}}</ref> హవాయికి మాత్రమే ప్రత్యేకమైన మొక్క జాతి అయిన ''[[:en: Brighamia|బ్రిఘామియా]]''కు ఇప్పుడు మానవ ప్రమేయంతో (చేతితో) పరాగసంపర్కం జరపాల్సిన అవసరం ఏర్పడింది; ఎందుకంటే దీనికి [[:en: natural pollinator| సహజంగా పరాగసంపర్కం జరిపే జీవి]] ఇప్పటికే అంతరించిపోయిందని భావిస్తున్నారు. <ref>{{cite web| url=http://www.ctahr.hawaii.edu/hawnprop/plants/bri-insi.htm| title=Hawaiian Native Plant Propagation Database| access-date=December 15, 2013| archive-url=https://web.archive.org/web/20141128012940/http://www.ctahr.hawaii.edu/hawnprop/plants/bri-insi.htm| archive-date=November 28, 2014| url-status=live}}</ref>''బ్రిఘామియా'' జాతికి చెందిన రెండు రకాలు—''బి..రొకీ'', ''బి. ఇంసైంసు''—ప్రకృతిలో సుమారు 120 మొక్కల రూపంలో మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి. ఈ మొక్కల నుండి విత్తనాలు ఏర్పడేలా చూడటానికి జీవశాస్త్రవేత్తలు 3000 అడుగుల ఎత్తైన కొండల నుండి తాడుల సహాయంతో కిందకు దిగి ఆ మొక్కల మీద ([[:en: stigmas| కీలాగ్రాల]]) పుప్పొడిని బ్రషు‌తో పూస్తారు. ===భూసంబంధ జీవావరణ శాస్త్రం=== ఈ ద్వీపసమూహంలోని ప్రస్తుతం ఉన్న ప్రధాన ద్వీపాలు, అక్కడ జీవ వలసలు, పరిణామం జరిగిన కాలంలో ఒక చిన్న భాగం మాత్రమే అయిన 10 మిలియను సంవత్సరాల కంటే తక్కువ కాలం నుండి సముద్ర ఉపరితలంపై ఉన్నాయి. వాణిజ్య పవనాల క్షేత్రంలోని ఎత్తైన పర్వతాలపై కనిపించే పర్యావరణ వైవిధ్యంకు ఈ ద్వీపాలు ప్రసిద్ధి చెందాయి. స్థానిక హవాయియన్లు వ్యవసాయం కోసం చుట్టుపక్కల ఉన్న పర్యావరణ వ్యవస్థను ఉపయోగించుకోవడానికి సంక్లిష్టమైన ఉద్యానవన పద్ధతులను అభివృద్ధి చేశారు. పర్యావరణ పరిరక్షణ, ప్రకృతితో పరస్పర సహకారం వంటి విలువలను నిక్షిప్తం చేయడానికి సాంస్కృతిక పద్ధతులు అభివృద్ధి చెందాయి. దీని ఫలితంగా విస్తృతమైన జీవవైవిధ్యం, సంక్లిష్టమైన సామాజిక, పర్యావరణ సంబంధాలు ఏర్పడ్డాయి. ఇవి నేటికీ కొనసాగుతున్నాయి.<ref name="LaDuke 1999">{{Cite book |last=LaDuke |first=Winona |title=All our relations: native struggles for land and life |date=1999 |publisher=South End Press |isbn=0-89608-600-3 |location=Cambridge, Massachusetts |oclc=41572567}}</ref> ఒకే ద్వీపంలో తీరప్రాంతాల చుట్టూ ఉన్న వాతావరణం పొడి ఉష్ణమండలం (సంవత్సరానికి 20 అం (510 మి.మీ) కంటే తక్కువ వర్షపాతం) నుండి తేమతో కూడిన ఉష్ణమండలం వరకు ఉంటుంది; వాలు ప్రాంతాలలో వాతావరణాలు సంవత్సరానికి 200 అంగుళాల కంటే ఎక్కువ వర్షపాతం ఉండే ఉష్ణమండల వర్షారణ్యం నుండి సమశీతోష్ణ వాతావరణం మీదుగా చల్లని, పొడి వాతావరణం గల పర్వత ప్రాంతాల వరకు విస్తరించి ఉంటాయి. వర్షపాత వాతావరణం [[:en: Soil mechanics|మృత్తికా అభివృద్ధి]]ని ప్రభావితం చేస్తుంది; ఇది నేల పారగమ్యతను (నీటిని ఇంపుకునే సామర్థ్యాన్ని), అలాగే ప్రవాహాలు, [[:en: wetlands|చిత్తడి నేలల]] విస్తరణను గణనీయంగా నిర్ణయిస్తుంది.<ref>{{cite journal |last1=Fletcher |first1=Charles H. |last2=Murray-Wallace |first2=Colin V. |last3=Glenn |first3=Craig R. |last4=Sherman |first4=Clark E. |last5=Popp |first5=Brian |last6=Hessler |first6=Angela |title=Age and Origin of Late Quaternary Eolianite, Kaiehu Point (Moomomi), Molokai, Hawaii |journal=Journal of Coastal Research |date=2005 |pages=97–112 |jstor=25736978}}</ref><ref>{{cite book |doi=10.1016/B978-1-4831-9842-2.50022-5 |chapter=Halloysite and Gibbsite Formation in Hawaii |title=Clays and Clay Minerals |year=1962 |last1=Bates |first1=Thomas F. |pages=315–328 |isbn=978-1-4831-9842-2}}</ref><ref>{{Cite journal |url=https://pubs.er.usgs.gov/publication/70160871 |title=Geology and ground-water resources of the island of Kauai, Hawaii |journal=Hawaii Division of Hydrography Bulletin |volume = 13|first1=Gordon A. |last1=Macdonald |first2=Dan A. |last2=Davis |first3=Doak C. |last3=Cox |date=May 27, 1960 |page=3 |bibcode=1960usgs.rept....3M |via=pubs.er.usgs.gov}}</ref> ===సంరక్షిత ప్రాంతాలు=== [[File:Na Pali Coast, Kauai, Hawaii.jpg|thumb|left|[[:en: Nā Pali Coast State Park| Nā Pali Coast State Park]], Kauaʻi]] హవాయిలోని అనేక ప్రాంతాలు [[:en: National Park Service|నేషనల్ పార్క్ సర్వీస్]] సంరక్షణలో ఉన్నాయి.<ref>{{cite web | title = Hawaii | publisher = National Park Service | access-date = July 15, 2008 | url = https://www.nps.gov/state/hi/index.htm | archive-url = https://web.archive.org/web/20080703061043/http://www.nps.gov/state/hi/ | archive-date = July 3, 2008 | url-status = live}}</ref> హవాయిలో రెండు జాతీయ ఉద్యానవనాలు ఉన్నాయి: మౌయి ద్వీపంలోని [[:en: Kula, Hawaii|కూలా]] సమీపంలో ఉన్న [[:en: Haleakalā National Park|హలేకాలా జాతీయ ఉద్యానవనం]]—ఇది తూర్పు మౌయిని రూపొందించిన ప్రస్తుతం నిద్రాణ స్థితిలో ఉన్న హలేకాలా అగ్నిపర్వతాన్ని కలిగి ఉంది; హవాయి ద్వీపం ఆగ్నేయ ప్రాంతంలో ఉన్న [[:en: Hawaii Volcanoes National Park|హవాయి అగ్నిపర్వతాల జాతీయ ఉద్యానవనం]]—ఇది క్రియాశీల అగ్నిపర్వతమైన కీలావేయాను దాని [[:en: rift zones| చీలిక మండలం]]ను కలిగి ఉంది. ఇక్కడ మూడు [[:en: national historical park|జాతీయ చారిత్రక ఉద్యానవనాలు]] ఉన్నాయి: [[:en: Molokaʻi |మొలొక-యి]]ద్వీపంలోని [[:en: Kalaupapa|కలౌపాపా]] వద్ద ఉన్న [[:en: Kalaupapa National Historical Park| కలౌపాపా జాతీయ చారిత్రక ఉద్యానవనం]]—ఇది గతంలో కుష్ఠరోగుల కాలనీగా ఉండేది; హవాయి ద్వీపంలోని [[:en: Kailua, Hawaii County, Hawaii|కైలౌ-కొనా]] వద్ద ఉన్న [[:en: Kaloko-Honokohau National Historical Park|కొలొకొ-హొనొకొహౌ జాతీయ చారిత్రక ఉద్యానవనం]]; హవాయి ద్వీపం పశ్చిమ తీరంలో ఉన్న ఒక పురాతన ఆశ్రయ స్థలమైన [[:en: Puʻuhonua o Hōnaunau National Historical Park|పూ-యుహొనౌ ఒ హొనౌనౌ జాతీయ చారిత్రక ఉద్యానవనం]]. నేషనలు పార్కు సర్వీసు నియంత్రణలో ఉన్న ఇతర ప్రాంతాలలో హవాయి ద్వీపంలోని [[:en: Ala Kahakai National Historic Trail|అల కహాకై జాతీయ చారిత్రక మార్గం]],ఒ‘అహౌ ద్వీపంలోని [[:en: Pearl Harbor|పీర్ల్ హార్బరు]] వద్ద ఉన్న [[:en: USS Arizona Memorial|యుఎస్‌ఎస్ ''అరిజోనా'' స్మారక చిహ్నం]] ఉన్నాయి. అధ్యక్షుడు [[:en: George W. Bush| జార్జి డబల్యూ.బుష్]] 2006 జూన్ 15న [[:en: Papahānaumokuākea Marine National Monument| పాపహానౌమోకుకియా మెరైన్ నేషనల్ మాన్యుమెంటు]]ను ప్రకటించారు. ఈ స్మారక ప్రాంతం పసిఫికు మహాసముద్రంలో తీరం నుండి సుమారు 50 మై(80 కిమీ) దూరం వరకు విస్తరించి, దాదాపు 1,40,000 చ.మై(3,60,000 చ.మై) విస్తీర్ణంలో పగడపు దిబ్బలు, అటోల్సు (వలయాకారపు దీవులు) లోతు తక్కువగానూ, ఎక్కువగానూ ఉండే సముద్ర జలాలను కలుపుకొని ఉంది—ఈ విస్తీర్ణం అమెరికాలోని జాతీయ పార్కులన్నింటినీ కలిపినా వచ్చే మొత్తం విస్తీర్ణం కంటే పెద్దది.<ref>{{cite web|url=http://www.pewtrusts.org/ideas/ideas_item.cfm?content_item_id=3417&content_type_id=15&issue_name=Protecting%20ocean%20life&issue=16&page=15&name=Op-eds%20%28Pew%29 |archive-url=https://web.archive.org/web/20060930183659/http://www.pewtrusts.org/ideas/ideas_item.cfm?content_item_id=3417&content_type_id=15&issue_name=Protecting%20ocean%20life&issue=16&page=15&name=Op-eds%20%28Pew%29 |archive-date=September 30, 2006 |title=Treasure Islands |author=Joshua Reichert and [[Theodore Roosevelt IV]] |date=June 15, 2006}}</ref> ===వాతావరణం=== [[File:ISS067-E-149917 Hawaii.jpg|thumb|మధ్యాహ్నం 1:43 గంటలకు (HDT) పాక్షికంగా [[:en: Cloud cover|మేఘావృతమైన]] పరిస్థితులు మరియు వీస్తున్న మృదువైన గాలి;<ref>{{Cite web |url=https://www.wunderground.com/history/daily/us/hi/honolulu/PHNL/date/2022-6-24 |title=Honolulu, Hawaii Weather History: June 24, 2022 |work=wunderground.com}}</ref> {{nowrap|జూన్ 24, 2022}}న [[:en: International Space Station|అంతర్జాతీయ అంతరిక్ష కేంద్రం]] నుండి తీసిన ఈ ఫోటోలో, ఉత్తర దిశ కింది కుడి వైపుకు సూచించబడి ఉంది]] హవాయి [[:en: tropical climate|ఉష్ణమండల వాతావరణాన్ని]] కలిగి ఉంది. తూర్పు నుండి దాదాపు నిరంతరాయంగా వీచే [[:en: trade winds|వర్తక పవనాల]] కారణంగా ఉష్ణోగ్రతలు, తేమ స్థాయిలు మరీ తీవ్రంగా ఉండవు. వేసవిలో పగటిపూట గరిష్ట ఉష్ణోగ్రతలు సుమారు {{convert|88|F|C}}కి చేరుకోగా, రాత్రిపూట కనిష్ట ఉష్ణోగ్రతలు {{Convert|75|F|C}}గా ఉంటాయి. శీతాకాలంలో పగటి ఉష్ణోగ్రతలు సాధారణంగా సుమారు {{convert|83|F|C}}గా ఉంటాయి; తక్కువ ఎత్తులో ఉన్న ప్రాంతాలలో రాత్రిపూట ఉష్ణోగ్రతలు {{convert|65|F|C}} కంటే తక్కువకు పడిపోవడం చాలా అరుదు. సాధారణంగా ఉష్ణమండల ప్రాంతాలతో సంబంధం లేని మంచు, శీతాకాలంలో హవాయి ద్వీపంలోని మౌనా కీ, [[:en: Mauna Loa|మౌనా లోవా]] పర్వతాల మీద 13,800 అ(4,200 మీ) ఎత్తులో కురుస్తుంది. హలేకాలా పర్వతం మీద మంచు కురవడం చాలా అరుదు. కవాయి ద్వీపంలోని [[:en: Mount Waiʻaleʻale|మౌంట్ వైయాలీలే]] పర్వతం, సంవత్సరానికి సుమారు 460 అం (12,000 మి.మీ ) సగటు వర్షపాతంతో, భూమి మీద అత్యధిక సగటు వార్షిక వర్షపాతం నమోదయ్యే ప్రదేశాలలో రెండవ స్థానంలో ఉంది. హవాయిలోని చాలా ప్రాంతాలు కేవలం రెండు రుతువులను మాత్రమే అనుభవిస్తాయి; పొడి కాలం మే నుండి అక్టోబరు వరకు వర్షాకాలం అక్టోబరు నుండి ఏప్రిల్ వరకు ఉంటుంది.<ref>{{cite web |url=http://www.prh.noaa.gov/hnl/pages/climate_summary.php |title=Climate of Hawaii |publisher=Prh.noaa.gov |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111101041503/http://www.prh.noaa.gov/hnl/pages/climate_summary.php |archive-date=November 1, 2011 |url-status=live}}</ref> [[:en: climate change|వాతావరణ మార్పుల]] కారణంగా హవై‘యి మరింత [[:en: Drought|పొడిగా]], [[:en: Global warming|వేడిగా]] మారుతోంది.<ref name=HawaiiGettingDrier>{{cite web|url=https://climate.hawaii.gov/hi-facts/rain/#:~:text=By%20the%20end%20of%20the,species%20found%20only%20in%20Hawaiʻi.|title=Less & Heavy Rain|publisher=State of Hawaii|access-date=June 11, 2023}}</ref><ref name=HawaiiGettingHotter>{{cite web|url=https://climate.hawaii.gov/hi-facts/temperature/|title=Rising temperatures|publisher=State of Hawaii|access-date=June 11, 2023}}</ref> ఈ రాష్ట్రంలో నమోదైన అత్యధిక ఉష్ణోగ్రత 1931 ఏప్రిల్ 27న [[:en: Pahala| పహాలా]]లో నమోదైన {{convert|100|°F}}; అమెరికా రాష్ట్రాలలో నమోదైన అత్యల్ప గరిష్ట ఉష్ణోగ్రత రికార్డులో ఇది [[:en: Alaska|అలాస్కా]]తో సమానంగా నిలిచింది.<ref name=":0">{{cite web|url=https://www.ncdc.noaa.gov/extremes/scec/records|title=State Climate Extremes Committee (SCEC)|publisher=US National Oceanographic and Atmospheric Administration (NOAA), National Centers for Environmental Information.|access-date=February 2, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20180221174428/https://www.ncdc.noaa.gov/extremes/scec/records|archive-date=February 21, 2018|url-status=live}}</ref> హవాయిలో నమోదైన అత్యల్ప ఉష్ణోగ్రత {{convert|12|°F}}; ఇది 1979 మేలో మౌనా కీ శిఖరాగ్రం మీద నమోదైంది. ఫారెన్‌హీటు ([[:en: subzero| స్కేలులో సున్నా కంటే తక్కువ]]) ఉష్ణోగ్రతలు ఎప్పుడూ నమోదు కాని ఏకైక రాష్ట్రం హవాయి.<ref name=":0" /> ప్రతి ద్వీపంలోనూ వాతావరణ పరిస్థితులు గణనీయంగా మారుతుంటాయి; ఎత్తైన పర్వతాలకు సంబంధించి ఆయా ప్రాంతాల స్థానాన్ని బట్టి, వీటిని పవనాభిముఖం పవన విముఖ (క్రమంగా ''కొʻవొలౌ'', ''కొనా'') ప్రాంతాలుగా విభజించవచ్చు. [[:en: Windward| పవనాభిముఖ]] వైపులా మేఘావృతమై ఉంటాయి.<ref>{{cite web |url=https://wrcc.dri.edu/Climate/narrative_hi.php |title=Climate of Hawaii |publisher=Western Regional Climate Center |access-date=June 26, 2022}}</ref> === పర్యావరణ సమస్యలు === అమెరికాలోని ఏ ఇతర భూభాగం లేదా రాష్ట్రం కంటే ఎక్కువగా సైనిక కార్యకలాపాల కోసం అత్యధిక స్థలాన్ని కేటాయించిన దశాబ్దాల చరిత్ర హవాయికి ఉంది.<ref name="Takumi 1994 8–9">{{cite journal |last=Takumi |first=Roy |date=1994 |title=Challenging U.S. Militarism in Hawaiʻi and Okinawa |journal=Race, Poverty & the Environment |volume=4/5 |issue=4/1 |pages=8–9 |jstor=41555279 |issn=1532-2874}}</ref> ఈ సైనిక కార్యకలాపాలు హవాయి ద్వీపసమూహం పర్యావరణ ఆరోగ్యం మీద తీవ్రమైన దుష్ప్రభావాన్ని చూపాయి; ఇవి అక్కడి బీచు‌లను నేలను దెబ్బతీశాయి. అంతేకాక [[:en: unexploded ordnance|పేలని మందుగుండు సామాగ్రి]] కారణంగా కొన్ని ప్రాంతాలను పూర్తిగా ప్రమాదకరంగా మార్చేశాయి.<ref>{{Cite journal |last=Blackford |first=Mansel G. |date=September 1, 2004 |title=Environmental Justice, Native Rights, Tourism, and Opposition to Military Control: The Case of Kaho'olawe |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-american-history_2004-09_91_2/page/544 |journal=Journal of American History |volume=91 |issue=2 |pages=544–571 |doi=10.2307/3660711 |jstor=3660711 |issn=0021-8723}}</ref> మేధావి [[:en: Winona LaDuke| వినొనా లాడుకె]] అభిప్రాయం ప్రకారం: "హవాయిలో జరిగిన భారీ స్థాయి సైనికీకరణ అక్కడి భూమిని తీవ్రంగా దెబ్బతీసింది. పర్యావరణ పరిరక్షణ సంస్థ (ఇపిఎ) గణాంకాల ప్రకారం అమెరికాలోని ఏ ఇతర రాష్ట్రం కంటే కూడా హవాయిలోనే అత్యధిక సంఖ్యలో—మొత్తం 31—ఫెడరలు ప్రమాదకర వ్యర్థాల నిల్వ కేంద్రాలు ఉన్నాయి."<ref>{{Cite book |last=LaDuke |first=Winona |title=All our relations: Native struggles for land and life |date=2017 |isbn=978-1-60846-661-0 |location=Chicago |oclc=946165345 |page=173}}</ref> హవాయి రాష్ట్ర ప్రతినిధి [[:en: Roy Takumi| రా టకుమి]]<nowiki/>తన వ్యాసం "హవాయి ఒకినావాలో అమెరికా సైనికవాదాన్ని సవాలు చేయడం"లో రాస్తూ ఈ సైనిక స్థావరాలు, ప్రమాదకర వ్యర్థాల కేంద్రాల ఉనికి కారణంగా స్థానిక ప్రజల నుండి భారీ భూభాగాలను స్వాధీనం చేసుకోవడం" గురించి ప్రస్తావిస్తూ, హవాయి కార్యకర్త జార్జి హెల్ము ఇలా ప్రశ్నించినట్లు ఉటంకించారు: "సైన్యం దేనినైతే రక్షించడానికి బాధ్యత వహించిందో అదే పవిత్రమైన హవాయి భూమి నాశనమవుతున్నప్పుడు అసలు 'జాతీయ రక్షణ' అంటే అర్థం ఏమిటి?"<ref name="Takumi 1994 8–9"/> [[9/11]] ఘటన అనంతర కాలంలో పెరిగిన సైనిక కార్యకలాపాల కారణంగా తమ మాతృభూమి ఆక్రమణకు గురికావడంపైనా, పర్యావరణం క్షీణించడంపైనా నేటికీ స్థానిక హవాయి ప్రజలు నిరసనలు తెలియజేస్తూనే ఉన్నారు.<ref name="Kauanui 2004 145–150">{{Cite journal |last=Kauanui |first=J. Kehaulani |date=2004 |title=Hawaiʻi in and out of America |url=https://archive.org/details/sim_mississippi-review_fall-2004_32_3/page/144 |journal=Mississippi Review |volume=32 |issue=3 |pages=145–150 |jstor=20132459 |issn=0047-7559}}</ref> 19వ శతాబ్దం మధ్యకాలంలో చెరకు తోటల పెంపకం విస్తరించిన తర్వాత ఆ ద్వీప పర్యావరణ వ్యవస్థలో భారీ మార్పులు సంభవించాయి. చెరకు తోటలకు అత్యధిక మొత్తంలో నీరు అవసరం కావడంతో యూరోపియను, అమెరికను తోటల యజమానులు ఆ నీటిని పొందేందుకు భూస్వరూపాన్నే మార్చివేశారు; ముఖ్యంగా పర్వతాల నుండి తోటలకు నీటిని మళ్లించడానికి సొరంగాలను నిర్మించడం, జలాశయాలను తవ్వించడం, బావులను తవ్వడం వంటి పనులను వారు చేపట్టారు. <ref name="MacLennan 2004 37–62">{{cite journal |last=MacLennan |first=Carol |date=2004 |title=The Mark of Sugar. Hawaiʻi's Eco-Industrial Heritage |journal=Historical Social Research / Historische Sozialforschung |volume=29 |issue=3 (109) |pages=37–62 |jstor=20761975 |issn=0172-6404}}</ref>ఈ మార్పులు ఆ భూమి మీద శాశ్వత ప్రభావాలను చూపాయి. అంతేకాక స్థానిక హవాయి ప్రజలకు వనరుల కొరత ఏర్పడటానికి ఇవి ఇప్పటికీ దోహదపడుతూనే ఉన్నాయి. <ref name="MacLennan 2004 37–62"/><ref name="Huard">{{cite web |last=Huard |first=Mallory |date=November 12, 2019 |title=In Hawaiʻi, Plantation Tourism Tastes Like Pineapple |url=https://edgeeffects.net/dole-pineapple-plantation/ |access-date=June 10, 2022 |website=Edge Effects |language=en-US}}</ref> స్టాన్‌ఫోర్డు శాస్త్రవేత్త, మేధావి సిబిలు డైవరు అభిప్రాయం ప్రకారం స్థానిక హవాయి ప్రజలు భూమితో ఒక పరస్పర సంబంధాన్ని కలిగి ఉంటారు; ఈ సంబంధం "పరస్పర సంరక్షణ, ఇచ్చిపుచ్చుకునే తత్వం, పంచుకోవడం అనే సూత్రాల మీద" ఆధారపడి ఉంటుంది.ఈ సంబంధం భూమి దీర్ఘకాలిక మనుగడ, సుస్థిరత, సహజ వృద్ధి-క్షయ చక్రాలను నిర్ధారించడమే కాకుండా, భూమి పట్ల గౌరవాన్ని, పర్యావరణ వ్యవస్థలో తమ స్థానం పట్ల వినమ్రతను పెంపొందిస్తుంది. పర్యాటక పరిశ్రమ నిరంతర విస్తరణ, స్థానిక పర్యావరణ వ్యవస్థలు, సాంస్కృతిక సంప్రదాయాలు, మౌలిక సదుపాయాల మీద అది కలుగజేస్తున్న ఒత్తిడి కారణంగా ఆర్థిక, పర్యావరణ శ్రేయస్సుల మధ్య ఒక సంఘర్షణ ఏర్పడుతోంది. <ref>{{cite journal |last=Marsh |first=John S. |title=Hawaiian Tourism: Costs, Benefits, Alternatives |date=1975 |journal=Alternatives |volume=4 |issue=3 |pages=34–39 |jstor=45030035 |issn=0002-6638}}</ref> 2020లో 'సెంటరు ఫర్ బయోలాజికలు డైవర్సిటీ' సంస్థ హవాయిలోని కామిలో బీచ్‌లో నెలకొన్న ప్లాస్టికు కాలుష్యం మీద ఒక నివేదికను విడుదల చేస్తూ అక్కడ "భారీగా పేరుకుపోయిన ప్లాస్టికు వ్యర్థాల కుప్పలను" ప్రస్తావించింది. <ref>{{cite web |title=EPA: Waters Around Two Hawaii Beaches Impaired by Plastic Pollution |url=https://biologicaldiversity.org/w/news/press-releases/epa-waters-around-two-hawaii-beaches-impaired-plastic-pollution-2020-07-16/ |access-date=June 10, 2022 |website=Center for Biological Diversity |archive-date=June 6, 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220606144209/https://biologicaldiversity.org/w/news/press-releases/epa-waters-around-two-hawaii-beaches-impaired-plastic-pollution-2020-07-16/ |url-status=live }}</ref>[[:en: Invasive species|ఆక్రమణ జాతులు]] విస్తరిస్తున్నాయి. అలాగే రసాయన, వ్యాధికారక ప్రవాహాలు భూగర్భ జలాలను, తీరప్రాంత జలాలను కలుషితం చేస్తున్నాయి.<ref>{{cite journal |last1=Mortz |first1=David |last2=Ray |first2=Chittaranjan |last3=Jain |first3=Ravi K. |date=January 1, 2005 |title=Major environmental problems facing the Hawaiian Islands: management, policy, and technology transfer options |url=https://www.inderscienceonline.com/doi/abs/10.1504/IJTTC.2005.005796 |journal=International Journal of Technology Transfer and Commercialisation |volume=4 |issue=1 |pages=79–104 |doi=10.1504/IJTTC.2005.005796 |issn=1470-6075 |url-access=subscription |archive-date=November 29, 2024 |access-date=June 10, 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241129155451/https://www.inderscienceonline.com/doi/abs/10.1504/IJTTC.2005.005796 |url-status=live }}</ref> 2022 జూన్‌లో హవాయి రవాణా శాఖ మీద ఒక దావా దాఖలైంది. రాష్ట్రం అనుసరిస్తున్న శిలాజ ఇంధన అనుకూల రవాణా విధానాలు తమ రాజ్యాంగ హక్కులను ఉల్లంఘించాయని అంతేకాక "భరించలేని స్థాయిలలో హరితగృహ వాయు ఉద్గారాలను" సృష్టించాయని ఆ దావాలో ఆరోపించారు. 'నవాహిన్ ఎఫ్ v. హవాయి రవాణా శాఖ' [[:en: Navahine F v. Hawaii Department of Transportation| నవాహినే ఎఫ్ వి. హవాయి రవాణా శాఖ]] పేరుతో దాఖలైన ఈ దావాను రాష్ట్రానికి చెందిన 13 మంది యువకులు దాఖలు చేశారు; వీరిలో అత్యధికులు స్థానిక ఆదివాసీలే. ఈ దావా ఫలితంగా కుదిరిన న్యాయపరమైన ఒప్పందం ప్రకారం 2045 నాటికి [[:en: zero-emission| సున్నా ఉద్గారాల]] రవాణా వ్యవస్థ దిశగా మరింత వేగంగా అడుగులు వేయాలని రాష్ట్ర ప్రభుత్వం మీద ఒత్తిడి ఏర్పడింది.<ref>{{cite web |last1=Noor |first1=Dharna |last2=Beckett |first2=Lois |title=Youth Activists Score Huge Climate Win in Hawaii |url=https://www.motherjones.com/environment/2024/06/youth-activists-score-huge-climate-win-in-hawaii/ |website=Mother Jones |access-date=10 December 2025 |date=22 June 2024 |archive-date=January 10, 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260110102308/https://www.motherjones.com/environment/2024/06/youth-activists-score-huge-climate-win-in-hawaii/ |url-status=live }}</ref> ==చరిత్ర== అమెరికా రాష్ట్రాలుగా మారకముందు అంతర్జాతీయంగా గుర్తింపు పొందిన సార్వభౌమ దేశాలుగా వెలుగొందిన రెండు అమెరికా రాష్ట్రాలలో హవాయి ఒకటి; మరొకటి టెక్సాసు 1810 నుండి 1893 వరకు [[:en: Kingdom of Hawaii|హవాయి రాజ్యం]] సార్వభౌమ అధికారాన్ని కలిగి ఉండేది. ఆ తర్వాత అక్కడ నివసిస్తున్న అమెరికను, యూరోపియను పెట్టుబడిదారులు, భూస్వాములు కలిసి [[:en: Overthrow of the Kingdom of Hawaii|రాచరిక వ్యవస్థను కూలదోశారు]]. 1894 నుండి 1898 ఆగస్టు 12 వరకు హవాయి ఒక స్వతంత్ర గణతంత్ర రాజ్యంగా కొనసాగింది; ఆ తేదీన ఇది అధికారికంగా అమెరికా ([[:en: territory| భూభాగంగా]]) మారింది. 1959 ఆగస్టు 21న హవాయి ఒక పూర్తిస్థాయి అమెరికా రాష్ట్రంగా చేర్చుకోబడింది.<ref>{{cite web |url=http://www.netstate.com/states/government/hi_government.htm |title=Hawaii State Government |publisher=Netstate.com |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111019022737/http://netstate.com/states/government/hi_government.htm |archive-date=October 19, 2011 |url-status=live}}</ref> ===మొదటి మానవ ఆవాసం – ప్రాచీన హవాయి (1000–1778)=== హవాయి దీవులను మానవులు ఎప్పుడు కనుగొన్నారు. అక్కడ నివాసం ఎప్పుడు ప్రారంభించారు అనే విషయం మీద [[:en: academic debate| విద్యాపరమైన చర్చలు]] కొనసాగుతున్నాయి.<ref>{{cite book | first = Patrick Vinton | last = Kirch | author-link = Patrick Vinton Kirch | title = The Evolution of the Polynesian Chiefdoms | publisher = Cambridge University Press | year = 1989 | pages = [https://archive.org/details/evolutionofpolyn0000kirc/page/77 77–79] | isbn = 978-0-521-27316-9 | url = https://archive.org/details/evolutionofpolyn0000kirc/page/77}}</ref> ప్రారంభ పురావస్తు అధ్యయనాలు [[:en: Marquesas Islands|మార్క్వెసాస్ దీవులు]] లేదా [[:en: Society Islands|సొసైటీ దీవుల]] నుండి వచ్చిన పాలినేషియను అన్వేషకులు సా.శ. 3వ శతాబ్దం నాటికే ఇక్కడికి చేరుకుని ఉండవచ్చని సూచించాయి.<ref>Van, James (2010). ''Ancient Sites of Oahu: A Guide to Archaeological Places of Interest''. Bishop Museum Pr. Page 5. {{ISBN|978-1581780956}}.</ref> సా.శ. 1100 ప్రాంతంలో [[:en: Tahiti|తాహితీ]] నుండి వచ్చిన వలసదారుల తర్వాతి తరంగమే [[:en: high chiefs| ఉన్నత స్థాయి నాయకుల]] కొత్త వంశాన్ని, [[:en: Kapu (Hawaiian culture)|'కపు']] వ్యవస్థను, నరబలి ఆచారాన్ని, ''[[:en: heiau|హెయావు]]'' నిర్మాణ పద్ధతిని ప్రవేశపెట్టిందని కొంతమంది పురావస్తు శాస్త్రవేత్తలు, చరిత్రకారులు భావిస్తున్నారు.<ref name="auto">{{Cite web|date=May 18, 2017|title=Hawaii History & Civilization Growth &vert; Timelines, Facts, Info|url=https://www.tourmaui.com/hawaii-history-timelines/|access-date=May 19, 2021|website=Valley Isle Excursions}}</ref><ref>{{Cite book |last=Buck |first=Peter H. |title=Vikings of the Sunrise |publisher=Frederick A. Stokes Company |year=1938 |location=New York |pages=257–259}}</ref> ఈ తర్వాతి వలసల గురించి [[:en: Pa'ao|పాʻఓ]] (పాʻఅవొ) కు సంబంధించిన [[:en: Hawaiian mythology|హవాయి పురాణ గాథలలో]] (''మొʻవొలెలొ'') వివరంగా ప్రస్తావించబడింది. అయితే తాహితీ వలసదారుల తర్వాతి ప్రవాహానికి సంబంధించి ఎటువంటి పురావస్తు లేదా భాషాపరమైన ఆధారాలు లేవని కాబట్టి పాʻఓను కేవలం ఒక కల్పిత పాత్రగానే పరిగణించాలని ఇతర రచయితలు పేర్కొంటున్నారు.<ref name="auto"/> హవాయిలో మొట్టమొదటి మానవ ఆవాసాలు సా.శ. 900–1200 మధ్య కాలంలోనే ఏర్పడ్డాయని అంతకు ముందు కాదని మరింత ఇటీవలి పురావస్తు అధ్యయనాలు సూచిస్తున్నాయి.<ref name=":2"/> ఈ ద్వీపాల చరిత్ర జనాభాలోనూ [[:en: chiefdoms|రాజ్యాల]] పరిమాణంలోనూ సంభవించిన నెమ్మది, స్థిరమైన వృద్ధితో కూడి ఉంది; ఈ రాజ్యాలు క్రమంగా విస్తరించి, ఒక్కో ద్వీపాన్ని పూర్తిగా తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకున్నాయి. [[:en: Ali'i|'అలీ'ఇ']] అని పిలువబడే స్థానిక నాయకులు తమ నివాస ప్రాంతాలను పరిపాలించేవారు; తమ పలుకుబడిని విస్తరించుకోవడానికి, దురాక్రమణకు పాల్పడే ప్రత్యర్థుల నుండి తమ సమాజాలను రక్షించుకోవడానికి వారు యుద్ధాలు చేసేవారు. ప్రాచీన హవాయి సమాజం భారతదేశంలోని హిందువుల సమాజం వలెనే [[:en: Makaainana|కుల]]-ఆధారిత సమాజంగా ఉండేది.<ref>{{cite book | first = Barbara A. | last = West | year = 2009 | url = {{google books |plainurl=y|id=pCiNqFj3MQsC|page=270}} | title = Encyclopedia of the Peoples of Asia and Oceania | publisher = Infobase Publishing | page = 270 | isbn = 978-1-4381-1913-7}}</ref> ఎత్తైన భూములలో వ్యవసాయం ('మనుకా'), సముద్ర చేపల వేట ('మకై'), [[:en: Ancient Hawaiian aquaculture|చేపల చెరువులు]], తోటల పెంపకం వంటి పద్ధతులను మిళితం చేసిన పర్యావరణ, వ్యవసాయ విధానాల ద్వారా జనాభా వృద్ధి సాధ్యమైంది. సాంస్కృతిక కొనసాగింపును సహజ ప్రపంచపు ఆరోగ్యంతో ముడిపెట్టిన [[:en: Lokahi|లోకాహి]] వంటి ఆధ్యాత్మిక, మతపరమైన విశ్వాసాల ద్వారా ఈ వ్యవస్థలు నిలబెట్టబడ్డాయి.<ref name="LaDuke 1999"/> హవాయి మేధావులు [[:en: Mililani Trask|మిలిలాని ట్రాస్కు]] అభిప్రాయం ప్రకారం 'లోకాహి' అనేది "మన ప్రజల సంప్రదాయాలు, విలువలు, ఆచరణలలో అత్యంత గొప్పవాటిని" సూచిస్తుంది... "ఈ త్రిభుజంలో మూడు అంశాలు ఉన్నాయి. సృష్టికర్త అయిన [[:en: Akua|అకువా]]; భూమి మీద నివసించే ప్రజలైన 'కనక మవోలి' [[:en: Kanaka Maoli|కనాక మొలి]]; భూమి అయిన 'ʻఐనా'. ఈ మూడు అంశాల మధ్య పరస్పర సంబంధం ఉంది."<ref name="LaDuke 1999"/><ref name="People of the seventh fire">{{Cite book |title=People of the seventh fire |date=1996 |publisher=Akwe:kon Press |others=Dagmar Seely |isbn=1-881178-02-1 |location=Ithaca, NY |oclc=34984146}}</ref> ===మొదటిగా నమోదైన సంపర్కం=== [[File:Tereoboo, King of Owyhee, bringing presents to Captain Cook by John Webber.jpg|thumb|''[[:en: Kalaniʻōpuʻu|టెరియోబూ]], ఓయ్హీ రాజు, [[:en: James Cook|కెప్టెన్ కుక్‌]]కు బహుమతులు సమర్పిస్తున్న దృశ్యం'' — చిత్రకారుడు [[:en: John Webber|జొన్ వెబ్బరు]] (1779లో గీశారు, 1784లో ప్రచురించారు)|alt=([[:en: spinnaker-shaped sail| ఒకే స్తంభం, ఒకే తెరచాప]]) కలిగిన పడవ చిత్రం; దీనిలో డజన్ల కొద్దీ మనుషులు ప్రయాణిస్తున్నారు, దీనికి తోడుగా కనీసం మరో నాలుగు [[:en: canoes| చిన్న పడవలు]] ఉన్నాయి]] 1778 జనవరిలో బ్రిటిషు కెప్టెను [[:en: James Cook|జేమ్సు కుక్]] తన [[:en: Third voyage of James Cook|మూడవ అన్వేషణా యాత్ర]]లో భాగంగా పసిఫికు మహాసముద్రాన్ని దాటుతుండగా అనుకోకుండా హవాయి దీవులను కనుగొన్నారు. ఒక ఐరోపా అన్వేషకుడు హవాయితో జరిపిన మొట్టమొదటి లిఖితపూర్వక సంపర్కాన్ని ఈ సంఘటన సూచిస్తుంది.<ref>{{Cite book |last=Hough |first=Richard |title=Captain James Cook: a biography |date=1997 |publisher=Norton |isbn=978-0-393-31519-6 |location=New York |pages=311–315}}</ref> కుక్ తన పోషకుడైన [[:en: John Montagu, 4th Earl of Sandwich|జాన్ మాంటగు, 4వ ఎర్ల్ ఆఫ్ శాండ్‌విచ్]] గౌరవార్థం ఈ ద్వీపసమూహానికి "శాండ్‌విచ్ దీవులు" అని పేరు పెట్టారు. సామాగ్రిని సమకూర్చుకోవడానికి, శీతాకాలాన్ని గడపడానికి కుక్ 1779లో హవాయి దీవులకు తిరిగి వచ్చారు; ఈ క్రమంలో ఆయన హవాయి ద్వీపం తీరంలోని [[:en: Kealakekua Bay|కీలకేకువా]] వద్ద ఒక నెల పాటు తన నౌకను లంగరు వేశారు. స్థానిక ప్రజలతో సంబంధాలు మొదట్లో శాంతియుతంగానే ఉన్నప్పటికీ ఆ తర్వాత క్షీణించాయి; బ్రిటిషు వారికి స్థానిక హవాయి ప్రజలకు మధ్య హింసాత్మక ఘర్షణలు చెలరేగినప్పుడు [[:en: Death of James Cook|మరణించిన వారిలో కుక్ కూడా ఒకరు]]. కుక్ పర్యటన తర్వాత ఏడు సంవత్సరాల పాటు హవాయిని ఏ విదేశీ నౌకలూ సందర్శించలేదు; కానీ 1786 తర్వాత ఈ సందర్శనలు క్రమంగా తరచుగా జరగడం మొదలయ్యాయి. 18వ శతాబ్దం చివరి నాటికి ఉత్తర అమెరికా వాయువ్య తీరానికి, ఆసియాకు మధ్య [[:en: maritime fur trade |సముద్ర మార్గపు ఉన్ని వ్యాపారం]] అభివృద్ధి చెందింది. దీని ఫలితంగా అనేక దేశాలకు చెందిన నౌకలు ఉత్తర పసిఫికు మహాసముద్రంలోకి రావడం మొదలైంది. ఉన్ని వ్యాపారులకు మాత్రమే కాకుండా సాధారణ పసిఫికు-వ్యాప్త వాణిజ్యంలో నిమగ్నమైన నౌకలకు కూడా హవాయి దీవులు సామాగ్రిని సమకూర్చుకోవడానికి ఒక అనుకూలమైన వనరుగానూ, [[:en: overwintering |శీతాకాలం గడపడానికి]] ఒక గమ్యస్థానంగానూ స్థిరపడ్డాయి.<ref name="Kuykendall">{{Cite book |last=Kuykendall |first=Ralph S. |url=https://books.google.com/books?id=nkXREAAAQBAJ&q=the+hawaiian+kingdom |title=The Hawaiian Kingdom 1778-1854 Vol 1 Foundation and Transformation |publisher=University of Hawaii Press |year=1938 |location=Honolulu|isbn=978-0-8248-4322-9}}</ref>{{rp|p=20–21}} చరిత్రకారుడు [[:en: Ralph Simpson Kuykendall|రాల్ఫ్ కుయ్కెండాల్]] అప్పటివరకు ఏకాంతంగా ఉన్న హవాయి దీవుల మీద ఈ విదేశీ సందర్శకుల ప్రభావాన్ని ఒక [[:en: invasion|దండయాత్ర]]గా అభివర్ణించారు; ఈ దండయాత్ర "క్రమంగా కొద్దికొద్దిగా ఆ దీవుల ప్రాచీన సంస్కృతిని పూర్తిగా ఆక్రమించివేసిందని" ఆయన పేర్కొన్నారు.<ref name="Kuykendall"/> మొదటి సంపర్కం జరిగిన తర్వాత వచ్చిన దశాబ్దాలలో అక్కడ నివసించే విదేశీయుల జనాభా నెమ్మదిగా పెరిగింది; విదేశీయులు ఇనుప పనిముట్లు, తయారీ వస్తువులు, గృహోపకరణాలను అక్కడికి దిగుమతి చేశారు; వారు తుపాకులు, మద్యం, పొగాకు, స్థానికేతర మొక్కలను, అలాగే—అనుకోకుండానే—ఆ దీవులకు ఇంతకుముందు తెలియని దోమలు, తేళ్ల వంటి ఆర్థ్రోపోడు‌లను కూడా ప్రవేశపెట్టారు.<ref name="Kuykendall"/> స్థానిక హవాయి ప్రజలు, యూరేషియా ప్రాంతపు వ్యాధుల పట్ల తక్కువ రోగనిరోధక శక్తిని కలిగి ఉండటం వలన వాటికి సులభంగా ప్రభావితమయ్యేవారు. కుక్ రాక తర్వాత 40 ఏళ్లలోపే స్థానిక జనాభా సగానికి పైగా క్షీణించిందని 19వ శతాబ్దం అంతటా ఈ క్షీణత కొనసాగిందని అంచనా వేయబడింది.<ref name="OHA"/> 1850ల కాలంలో ([[:en: measles| తట్టు]]) వ్యాధి హవాయి ప్రజలలో ఐదవ వంతు మందిని బలిగొంది.<ref>{{cite web |url=http://www.digitalhistory.uh.edu/database/article_display.cfm?HHID=422 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070207121510/http://www.digitalhistory.uh.edu/database/article_display.cfm?HHID=422 |archive-date=February 7, 2007|title=Migration and Disease | website=Digital History}}</ref> ===హవాయి రాజ్యం=== ====కమేహమేహ వంశం==== [[File:Hawaiian unification.gif|thumb|right|300px|కమేహమేహ దండయాత్రల సమయంలో హవాయి రాజ్య సరిహద్దుల విస్తరణ]] 1780లు, 1790ల ప్రారంభంలో హవాయి దీవులు పరస్పరం పోరాడుకుంటున్న అనేక [[:en: chiefdoms| చిన్న రాజ్యాలుగా]] విభజించబడి ఉండేవి. 1795లో అప్పటికి హవాయి దీవికి అధిపతిగా (''అలిʻయి'') ఉన్న కమేహమేహ ఈ ద్వీపసమూహంలోని ప్రధాన దీవులలో (మౌయి, ఓహుతో సహా) చాలా వాటిని జయించి హవాయి రాజ్యాన్ని, కమేహమేహ వంశంను స్థాపించడంతో ఈ పోరాటాలు ముగిశాయి. కౌవాయి (దానికి సమీపంలో ఉన్న నిఇహౌతో కలిపి) 1810 వరకు స్వతంత్రంగానే కొనసాగింది; ఆ సంవత్సరంలో అది [[:en: Kauaʻi#Cession to the Kingdom of Hawaii|శాంతియుతంగా హవాయి రాజ్యంలో విలీనమైంది]]. [[File:Kamehameha Statue and flag.jpg|thumb|కమేహమేహ I హవాయి దీవులను జయించి, ఆ ద్వీపసమూహం అంతటా ఒక ఏకీకృత రాచరిక వ్యవస్థను స్థాపించాడు.]] 1819లో 2వ కమేహమేహ సింహాసనాన్ని అధిరోహించిన తర్వాత హవాయికి వచ్చిన అమెరికను ప్రొటెస్టెంటు మిషనరీలు అనేకమంది హవాయి ప్రజలను క్రైస్తవ మతంలోకి మార్చారు.[[:en: New World| నూతన ప్రపంచం]] తాము భావించిన [[:en: heathenism| అన్యమత ఆచారాలను]] "నాగరికపరచడం", "పరిశుద్ధపరచడం" తమ మిషనరీ కార్యకలాపాల ముఖ్య ఉద్దేశాలలో ఒకటని ఆ మిషనరీలు వాదించారు. ఇది హవాయి వరకు కొనసాగింది. <ref name="FLEXNER 2016 307–331">{{Cite journal |last1=Flexner |first1=James L. |last2=McCoy |first2=Mark D. |title=After the Missionaries: Historical Archaeology and Traditional Religious Sites in the Hawaiian Islands |date=2016 |journal=The Journal of the Polynesian Society |volume=125 |issue=3 |pages=307–331 |doi=10.15286/jps.125.3.307-332 |jstor=44012072 |issn=0032-4000}}</ref><ref name="nps.gov">{{Cite web |title=Cultural History of Three Traditional Hawaiian Sites (Chapter 5) |url=https://www.nps.gov/parkhistory/online_books/kona/history5b.htm |access-date=June 10, 2022 |website=www.nps.gov |archive-date=September 28, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210928084030/https://www.nps.gov/parkhistory/online_books/kona/history5b.htm |url-status=live }}</ref><ref name="Medeiros">{{Cite thesis |last=Medeiros |first=Megan |date=June 2017 |title=Hawaiian History: The Dispossession of Native Hawaiians' Identity, and Their Struggle for Sovereignty |url=https://scholarworks.lib.csusb.edu/etd/557 |type=MA thesis |publisher=California State University, San Bernardino |archive-date=March 26, 2022 |access-date=March 29, 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220326214707/https://scholarworks.lib.csusb.edu/etd/557/ |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Meller |first=Norman |date=1958 |title=Missionaries to Hawaii: Shapers of the Islands' Government |journal=The Western Political Quarterly |volume=11 |issue=4 |pages=788–799 |doi=10.2307/443652 |jstor=443652 |issn=0043-4078}}</ref><ref>{{Cite journal |last=Kashay |first=Jennifer Fish |date=2007 |title=Agents of Imperialism: Missionaries and Merchants in Early-Nineteenth-Century Hawaii |url=https://archive.org/details/sim_new-england-quarterly_2007-06_80_2/page/280 |journal=The New England Quarterly |volume=80 |issue=2 |pages=280–298 |doi=10.1162/tneq.2007.80.2.280 |jstor=20474535 |s2cid=57560408 |issn=0028-4866}}</ref>చారిత్రక పురావస్తు శాస్త్రవేత్త జేమ్సు ఎల్. ఫ్లెక్స్నరు అభిప్రాయం ప్రకారం " క్రైస్తవ మతంలోకి భారీ ఎత్తున మతమార్పిడులను సమర్థించుకోవడానికి ఆక్రమణకు అవసరమైన నైతిక సాధనాలను మిషనరీలు అందించారు".<ref name="FLEXNER 2016 307–331"/> అయితే తమ సంప్రదాయ విశ్వాసాలను పూర్తిగా విడనాడటానికి బదులుగా చాలామంది స్థానిక హవాయి ప్రజలు తమ [[:en: Hawaiian religion|స్వదేశీ మతాన్ని]] క్రైస్తవ మతంతో మిళితం చేశారు.<ref name="FLEXNER 2016 307–331"/><ref name="nps.gov"/> అనేక సంప్రదాయ ఆచారాలను అంతం చేయడానికి మిషనరీలు తమ ప్రభావాన్ని ఉపయోగించారు; వీటిలో యూరోపియన్ల రాకకు ముందు అమలులో ఉన్న న్యాయ వ్యవస్థ అయిన ''[[:en: Kapu (Hawaiian culture)| కపు]] విధానం, మతపరమైన దైవమూర్తుల కోసం నిర్మించిన [[:en: heiau| హెయావు]] లేదా "దేవాలయాలు" ఉన్నాయి.<ref name="FLEXNER 2016 307–331"/><ref>{{Cite book|url={{google books|plainurl=y|id=i8RdAgAAQBAJ|page=165}}|title=Traditional Storytelling Today: An International Sourcebook|last=MacDonald|first=Margaret Read|date=December 16, 2013|publisher=Routledge|isbn=978-1-135-91714-2|page=165}}</ref><ref>{{Cite book|url={{google books|plainurl=y|id=_3DrC3iFfQQC|page=15}}|title=American Aloha: Cultural Tourism and the Negotiation of Tradition|last=Diamond|first=Heather A.|date=2008|publisher=University of Hawaiʻi Press|isbn=978-0-8248-3171-4|page=15}}</ref> [[:en: Kapu|కపు]] అనేది సాధారణంగా "పవిత్రమైనది" అని అనువదించబడుతుంది; ఇది ఆధ్యాత్మిక విశ్వాసాల మీద ఆధారపడిన సామాజిక నియమాలను (లింగ, వర్గపరమైన ఆంక్షల వంటివి) సూచిస్తుంది.'' మిషనరీల మార్గదర్శకత్వంలో జూదం, మద్యపానం, 'హులా' నృత్యం, సబ్బాతు దినాన్ని ఉల్లంఘించడం, బహుభార్యత్వం వంటి వాటికి వ్యతిరేకంగా చట్టాలు రూపొందించబడ్డాయి. 'కపు' వ్యవస్థ కనుమరుగు కావడంతో అనేక దేవాలయాలు, పౌరోహిత హోదాలు ప్రమాదంలో పడ్డాయి; విగ్రహాలు దహనం చేయబడ్డాయి. అలాగే క్రైస్తవ మతంలో చేరేవారి సంఖ్య పెరిగింది. 12 ఏళ్ల వయసులో [[:en: Kamehameha III| 3వ కమేహమేహ]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు, క్రైస్తవ మతాన్ని సంప్రదాయ హవాయి ఆచారాలతో మేళవించాలని ఆయన సలహాదారులు ఆయన మీద ఒత్తిడి తెచ్చారు. తన "కుహినా నుయి" (తన తల్లి, సహ-పాలకురాలు) [[:en: Kaʻahumanu|ఎలిజబెత్ కాఅహుమాను]], బ్రిటిషు మిత్రుల మార్గదర్శకత్వంలో [[:en: 1840 Constitution of the Kingdom of Hawaii|1840 రాజ్యాంగం]] మీద సంతకం చేయడంతో హవాయి ఒక క్రైస్తవ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపుదిద్దుకుంది.<ref>{{cite web|url=http://hooilina.org/cgi-bin/journal?e=p-0journal--00-0-0-004-Document---0-1--1en-50---20-docoptions-search-issue---001-0110escapewin&a=p&p=frameset&cl=&d=HASH0166acfd8ec6df2fa38fd161.5.2.6|title=Ho'oilina Legacy Collection|website=hooilina.org|access-date=February 12, 2017|archive-date=December 12, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191212213916/http://hooilina.org/cgi-bin/journal?e=p-0journal--00-0-0-004-Document---0-1--1en-50---20-docoptions-search-issue---001-0110escapewin&a=p&p=frameset&cl=&d=HASH0166acfd8ec6df2fa38fd161.5.2.6|url-status=live}}</ref><ref name="Medeiros"/> ఒక ప్రముఖ ప్రొటెస్టెంటు మిషనరీ అయిన [[:en: Hiram Bingham I|1వ హిరాం బింగ్‌హాం]] ఈ కాలంలో ఆ రాచరిక వ్యవస్థకు ఒక విశ్వసనీయ సలహాదారుగా వ్యవహరించారు. ఇతర మిషనరీలు, వారి వారసులు వాణిజ్య, రాజకీయ వ్యవహారాలలో చురుకుగా పాల్గొనడం ప్రారంభించారు; ఇది రాజవంశానికి, వారి అసంతృప్త అమెరికను ప్రజలకు మధ్య ఘర్షణలకు దారితీసింది.<ref>{{Cite book|url={{google books|plainurl=y|id=O_3fCgAAQBAJ|page=572}}|title=World History: Journeys from Past to Present|last1=Goucher|first1=Candice|last2=Walton|first2=Linda|date=March 12, 2013|publisher=Routledge|isbn=978-1-135-08829-3|page=572}}</ref> [[:en: Roman Catholic Church|రోమన్ కాథలిక్ చర్చి]], [[:en: The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints|చర్చ్ ఆఫ్ జీససు క్రైస్టు ఆఫ్ లాటర్-డే సెయింట్స్]]కు చెందిన మిషనరీలు కూడా ఆ రాజ్యంలో చురుకుగా పనిచేశారు. వీరు మొదట స్థానిక హవాయి జనాభాలో ఒక చిన్న విభాగాన్ని తమ మతంలోకి మార్చుకున్నప్పటికీ కాలక్రమేణా ఆ ద్వీపాలలో వరుసగా మొదటి, రెండవ అతిపెద్ద మత విభాగాలుగా అవతరించారు.<ref>{{cite web|url=https://evols.library.manoa.hawaii.edu/bitstream/handle/10524/240/JL07047.pdf?sequence=1|title=Religious Statistics of Hawaii, 1825–1972|last=Schmitt|first=Robert C.|page=43|type=Typographical error in "1950", meant to be "1850"|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525013217/https://evols.library.manoa.hawaii.edu/bitstream/handle/10524/240/JL07047.pdf?sequence=1|archive-date=May 25, 2017|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Wist |first=Benjamin O. |chapter=Hawaii – An Educational Experiment in American Democracy |chapter-url={{google books|plainurl=y|id=Bb0HAAAAMAAJ|page=5}}|title=Studies in the History of American Education|date=1947 |editor-last=Eggertsen |editor-first=Claude |publisher=University of Michigan School of Education |page=5}}</ref><ref>{{Cite book|url={{google books|plainurl=y|id=HPyhAgAAQBAJ|page=89}}|title=Indigenous Symbols and Practices in the Catholic Church: Visual Culture, Missionization and Appropriation|last=Martin|first=Dr Kathleen J.|date=June 28, 2013|publisher=Ashgate Publishing, Ltd.|isbn=978-1-4094-8065-5|page=89}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.thearda.com/rcms2010/rcms2010A.asp?U=15&T=state&Y=2010&S=adh|title=The Association of Religion Data Archives &#124; State Membership Report|publisher=Thearda.com|access-date=April 19, 2021|archive-date=April 19, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419153651/https://www.thearda.com/rcms2010/rcms2010A.asp?U=15&T=state&Y=2010&S=adh}}</ref> ప్రతి ప్రధాన మత సమూహానికి చెందిన మిషనరీలు, [[:en: Molokaʻi| మొలోకై]] ద్వీపంలోని [[:en: Kalaupapa| కలాపపా]] వద్ద ఉన్న కుష్ఠరోగుల కాలనీలో సేవలు అందించారు; ఈ కాలనీ 1866లో స్థాపించబడి 20వ శతాబ్దం చివరి వరకు కొనసాగింది. వీరిలో అత్యంత ప్రసిద్ధులు [[:en: Father Damien| ఫాదరు డామియను]], [[:en: Mother Marianne Cope|మదరు మరియన్నె కొపె]]; వీరిద్దరూ 21వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో రోమన్ [[:en: Catholic saints|క్యాథలిక్ సాధువులుగా]] ప్రకటించబడ్డారు. వారసుడిని నియమించకుండానే అవివాహితుడిగా మరణించిన [[:en: Kamehameha V|ఐదవ కామేహమేహా]] మరణం, [[:en: Kalākaua|కలకావా]] మీద [[:en: Lunalilo|లునాలిలో]] ప్రజాదరణ ద్వారా ఎన్నికయ్యేందుకు దారితీసింది. మరుసటి ఏడాదే లునాలిలో కూడా ఎటువంటి వారసుడిని నియమించకుండానే మరణించాడు. 1874లో శాసనసభలో కలకావా, [[:en: Queen Emma of Hawaii|నాలుగవ కామేహమేహా పట్టమహిషి అయిన ఎమ్మ]] మధ్య ఎన్నికల పోటీ జరిగింది. అల్లర్లు చెలరేగిన తర్వాత శాంతిభద్రతలను పునరుద్ధరించడానికి అమెరికా, బ్రిటను దేశాలు ఆ ద్వీపాలకు తమ సైన్యాన్ని పంపాయి. 1874 ఫిబ్రవరి 12న [[:en: Legislature of the Kingdom of Hawaii|శాసనసభ]] 39కి వ్యతిరేకంగా 6 ఓట్ల తేడాతో [[:en: Kalākaua|రాజు కలకావా]]ను చక్రవర్తిగా ఎన్నుకుంది.<ref>{{cite web|url=http://www.ulukau.org/elib/cgi-bin/library?e=d-0kingdom3-000Sec--11en-50-20-frameset-book--1-010escapewin&a=d&d=D0.3&toc=0|title=Ulukau: The Hawaiian kingdom, vol. 3, 1874–1893, The Kalakaua dynasty|website=www.ulukau.org|access-date=February 12, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20150120013821/http://www.ulukau.org/elib/cgi-bin/library?e=d-0kingdom3-000Sec--11en-50-20-frameset-book--1-010escapewin&a=d&d=D0.3&toc=0|archive-date=January 20, 2015|url-status=live}}</ref> ====1887 రాజ్యాంగం - పదవీచ్యుతికి సన్నాహాలు==== 1887లో కలకావా [[:en: 1887 Constitution of the Kingdom of Hawaii|హవాయి రాజ్యపు 1887 రాజ్యాంగం]] మీద సంతకం చేయవలసి వచ్చింది. శ్వేతజాతీయులైన వ్యాపారవేత్తలు, న్యాయవాదులచే రూపొందించబడిన ఈ పత్రం రాజు తనకున్న అధికారంలో అధిక భాగాన్ని కోల్పోయేలా చేసింది. ఇది ఓటు హక్కుకు సంబంధించి ఒక ఆస్తి అర్హత నిబంధనను ప్రవేశపెట్టింది; దీని ఫలితంగా చాలామంది హవాయి స్థానికులు, వలస కార్మికులు తమ ఓటు హక్కును కోల్పోగా సంపన్న శ్వేతజాతీయులైన ఉన్నత వర్గాలకు మాత్రం ఇది అనుకూలంగా మారింది. హవాయిలో నివసిస్తున్న శ్వేతజాతీయులకు ఓటు వేసే అనుమతి లభించగా అక్కడ నివసిస్తున్న ఆసియావాసులకు మాత్రం ఆ హక్కు నిరాకరించబడింది. 1887 నాటి ఈ రాజ్యాంగం హింసాత్మక బెదిరింపుల నడుమ సంతకం చేయబడినందున దీనిని [[:en: Bayonet Constitution|బయోనెటు రాజ్యాంగం]] అని పిలుస్తారు. కేవలం నామమాత్రపు అధిపతిగా మిగిలిపోయిన రాజు [[:en: Kalākaua| కలకౌవా]] 1891లో తన మరణం వరకు పరిపాలన సాగించారు. ఆయన సోదరి రాణి [[:en: Liliʻuokalani|లిలియుకలాని]] ఆయన తర్వాత సింహాసనాన్ని అధిష్టించారు; ఈమె హవాయికి చివరి రాణిగా చరిత్రలో నిలిచారు.<ref>{{cite web|url=http://www.ulukau.org/elib/cgi-bin/library?e=d-0kingdom3-000Sec--11en-50-20-frameset-book--1-010escapewin&a=d&d=D0.21&toc=0|title=Ulukau: The Hawaiian kingdom, vol. 3, 1874–1893, The Kalakaua dynasty|website=www.ulukau.org|access-date=February 12, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20150120043915/http://www.ulukau.org/elib/cgi-bin/library?e=d-0kingdom3-000Sec--11en-50-20-frameset-book--1-010escapewin&a=d&d=D0.21&toc=0|archive-date=January 20, 2015|url-status=live}}</ref> 1893లో [[:en: Liliʻuokalani| లిలియుకలాని]] తనను తాను సర్వాధికార చక్రవర్తినిగా ప్రకటించుకునే ఉద్దేశంతో ఒక కొత్త రాజ్యాంగాన్ని రూపొందించే ప్రణాళికలను ప్రకటించారు. 1893 జనవరి 14న ప్రధానంగా యూరోపియను-అమెరికను వ్యాపారవేత్తలు, నివాసితులతో కూడిన ఒక బృందం ఆ రాజ్యానికి వ్యతిరేకంగా ఒక [[:en: coup d'état| తిరుగుబాటును]] నిర్వహించి అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలలో విలీనాన్ని కోరే లక్ష్యంతోని [[:en: Committee of Safety| కమిటీ ఆఫ్ సేఫ్టీ]] ఏర్పాటు చేసింది. కమిటీ నుండి వచ్చిన అభ్యర్థనకు స్పందిస్తూ అమెరికా ప్రభుత్వ ప్రతినిధి [[:en: Minister| మంత్రి]] జాన్ ఎల్. స్టీవెన్సు, ఒక అమెరికను మెరైను దళాన్ని రప్పించారు. రాణి సైనికులు ఎటువంటి ప్రతిఘటన చూపలేదు. చరిత్రకారుడు విలియం రస్ అభిప్రాయం ప్రకారం ఆ రాజవంశం తనను తాను రక్షించుకోలేని స్థితిలో ఉంది.<ref name="Adam">{{cite book | last = Russ | first = William Adam | title = The Hawaiian Revolution (1893–94) | publisher=Associated University Presses | year = 1992 | page = 350 | isbn = 978-0-945636-43-4}}</ref> తన రచన హవాయియను అటానమీ'లో లిలియుకలాని ఇలా రాశారు: <blockquote>"వారి అంతిమ దురాక్రమణను మేము బలప్రయోగంతో ఎదిరించకపోవడానికి కారణం ఏమిటంటే అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల సైనిక శక్తితో తలపడకుండా అలా చేయడం మాకు సాధ్యం కాదు. హోనోలులులో ప్రస్తుతం ఉన్న ప్రభుత్వాన్ని గుర్తించే విషయంలో ఈ గొప్ప దేశపు కార్యనిర్వాహక వర్గం మీద ఎటువంటి ఒత్తిడి ఉన్నప్పటికీ అది మా చర్యల వల్ల కలిగింది కాదు; వారి సొంత ప్రతినిధుల చట్టవిరుద్ధమైన చర్యల వల్లే ఆ పరిస్థితి ఏర్పడింది. ఆ చర్యలను తిరస్కరించడానికి చేసే ప్రయత్నాలన్నీ నిష్ప్రయోజనమే."<ref>{{Cite web |title=Hawaii's Story by Hawaii's Queen. |url=https://digital.library.upenn.edu/women/liliuokalani/hawaii/hawaii.html#LVII |access-date=2022-06-10 |website=digital.library.upenn.edu |archive-date= October 5, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211005234033/https://digital.library.upenn.edu/women/liliuokalani/hawaii/hawaii.html#LVII |url-status=live }}</ref> <ref>{{Cite book |last=G. |first=Long, Michael |title=We the Resistance Documenting a History of Nonviolent Protest in the United States. |date=2021 |publisher=City Lights Publishers |isbn=978-0-87286-851-9 |oclc=1237408556}}</ref></blockquote> సాన్‌ఫోర్డు బి. డోల్‌కు పంపిన ఒక సందేశంలో, లిలీ ‘ యుకలాని ఇలా రాశారు: <blockquote>"సాయుధ బలగాల మధ్య ఎటువంటి ఘర్షణ జరగకుండా, తద్వారా ప్రాణనష్టం సంభవించకుండా నివారించే ఉద్దేశంతో—నేను ఈ నిరసనను తెలియజేస్తూనే ఆ బలగాల ఒత్తిడికి తలొగ్గి—నా అధికారాన్ని తాత్కాలికంగా వదులుకుంటున్నాను. అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ప్రభుత్వానికి వాస్తవాలు సమర్పించబడిన తర్వాత ఆ ప్రభుత్వం తన ప్రతినిధుల చర్యలను రద్దు చేసి, హవాయి దీవుల రాజ్యాంగబద్ధమైన సార్వభౌమాధికారిగా నేను హక్కు కలిగి ఉన్న అధికారాన్ని నాకు తిరిగి కట్టబెట్టేంత వరకు మాత్రమే ఈ నిర్ణయం అమలులో ఉంటుంది."<ref>{{Cite web |title=Foreign Relations of the United States, 1894, Appendix II, Affairs in Hawaii – Office of the Historian |url=https://history.state.gov/historicaldocuments/frus1894app2/d82 |access-date=2022-06-10 |website=history.state.gov |archive-date=June 10, 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220610175250/https://history.state.gov/historicaldocuments/frus1894app2/d82 |url-status=live }}</ref></blockquote> ===1893 పతనం – హవాయి గణతంత్రం (1894–1898)=== 1892 నాటి దేశద్రోహ విచారణలు 1893 పతనంలోని ప్రధాన పాత్రధారులను ఒకచోట చేర్చాయి. అమెరికను మంత్రి జాన్ ఎల్. స్టీవెన్సు స్థానిక హవాయి విప్లవకారులకు మద్దతు తెలిపారు; కమిటీ ఆఫ్ సేఫ్టీ సభ్యుడైన విలియం ఆర్. కాజిలు, దేశద్రోహ విచారణలలో రక్షణ న్యాయవాదిగా పనిచేశారు; 1893 విలీన కమిషనరు అయిన ఆల్ఫ్రెడు స్టెడు‌మన్ హార్టు‌వెలు, రక్షణ ప్రయత్నానికి నాయకత్వం వహించారు; శాన్‌ఫోర్డు బి. డోలు, కుట్ర, రాజద్రోహ చర్యలకు వ్యతిరేకంగా సుప్రీం కోర్టు న్యాయమూర్తిగా తీర్పు ఇచ్చారు.<ref>{{Cite journal |last=Kam |first=Ralph Thomas |date=2021 |title=The First Attempt to Overthrow Lili'uokalani |url=https://muse.jhu.edu/article/840139 |journal=Hawaiian Journal of History |volume=55 |issue=1 |pages=41–69 |doi=10.1353/hjh.2021.0001 |s2cid=244912091 |issn=2169-7639|url-access=subscription}}</ref> [[File:Liliuokalani in 1891.jpg|thumb|upright|[[:en: Liliuokalani|రాణి లిలియుకలాని]], హవాయి రాజ్యపు చివరి పాలక రాణి|alt=రాణి లిలియుకలాని, ʻIolani Palace లోపల కూర్చుని ఉన్నారు]] 1893 జనవరి 17న చెరకు, అనాస సాగు చేసే వ్యాపారవేత్తలతో కూడిన ఒక చిన్న బృందం—హవాయిలోని అమెరికా రాయబారి సహాయంతో, భారీగా ఆయుధాలు కలిగిన అమెరికా సైనికులు, మెరైన్ల మద్దతుతో—రాణి లిలియుకలానిని పదవీచ్యుతురాలిని చేసి [[:en: Committee of Safety| కమిటీ ఆఫ్ సేఫ్టీ]] సభ్యులతో కూడిన ఒక తాత్కాలిక ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటు చేసింది. <ref>{{Cite web |title=Digital History |url=https://www.digitalhistory.uh.edu/disp_textbook.cfm?smtID=3&psid=1283 |access-date=June 10, 2022 |website=www.digitalhistory.uh.edu |archive-date=December 15, 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231215125158/https://www.digitalhistory.uh.edu/disp_textbook.cfm?smtID=3&psid=1283 |url-status=live }}</ref> మేధావి లిడియా కువాలపాయి, హవాయి రాష్ట్ర ప్రతినిధి రాయి తకుమి అభిప్రాయం ప్రకారం ఈ కమిటీ స్థానిక హవాయి ఓటర్ల ఇష్టానికి వ్యతిరేకంగా ఏర్పాటు చేయబడింది. ఆ సమయంలో ఓటర్లలో అత్యధికులుగా ఉన్నవారు మేధావి జె. కెహౌలాని కౌనుయి ప్రకారం అది "పదమూడు మంది శ్వేతజాతీయులతో" కూడి ఉంది.రాచరిక వ్యవస్థను కూలదోయడానికి స్టీవెన్సు అమెరికా పౌరులతో కలిసి కుట్ర పన్నాడు.<ref name="HIgpo"/> రాచరిక పతనం తర్వాత హవాయి విలీనం ద్వారా లబ్ధి పొందిన 'హవాయియను ఫ్రూటు కంపెనీ' యజమాని జేమ్సు డోల్ బంధువు, హవాయి పౌరుడైన డోల్ 1894 జూలై 4న [[:en: Provisional Government of Hawaii|హవాయి తాత్కాలిక ప్రభుత్వం]] ముగిసినప్పుడు ఆ గణతంత్ర రాజ్యానికి అధ్యక్షుడయ్యాడు.<ref> |jstor=140126 |issn=0013-0095}}</ref> రాణి తన సింహాసనాన్ని తిరిగి పొందడానికి ప్రయత్నించడంతో తరువాతి సంవత్సరాలలో వివాదం చెలరేగింది. మేధావి లిడియా క్వాలపాయి ప్రకారం లిలియుకలానీ "హవాయి నకిలీ తాత్కాలిక ప్రభుత్వానికి కాకుండా యునైటెడు స్టేట్సు ఆఫ్ అమెరికా ఉన్నతమైన శక్తికి నిరసనగా లొంగిపోయారు", హవాయి తాత్కాలిక ప్రభుత్వం ఇటీవలి చర్యలకు వ్యతిరేకంగా మిత్రత్వాన్ని గుర్తించాలని తన సార్వభౌమాధికారాన్ని పునరుద్ధరించాలని కోరుతూ అధ్యక్షుడికి నిరసన లేఖలు రాశారు.లిలియుకలానీని పదవీచ్యుతురాలిని చేసిన జనవరి 1893 తిరుగుబాటు తరువాత చాలా మంది రాజరికవాదులు శ్వేతజాతీయుల నేతృత్వంలోని హవాయి గణతంత్ర రాజ్యాన్ని కూలదోయడానికి సిద్ధమవుతున్నారు. వందలాది రైఫిళ్లను రహస్యంగా హవాయికి రవాణా చేసి, సమీపంలోని గుహలలో దాచిపెట్టారు. సాయుధ దళాలు రాకపోకలు సాగిస్తుండగా హవాయి గణతంత్ర రాజ్యానికి చెందిన ఒక గస్తీ దళం ఈ తిరుగుబాటు బృందాన్ని కనుగొంది. 1895 జనవరి 6న ఇరువైపులా కాల్పులు ప్రారంభమయ్యాయి. ఆ తర్వాత తిరుగుబాటుదారులు చుట్టుముట్టబడి పట్టుబడ్డారు. తరువాతి 10 రోజులలో చివరి సాయుధ ప్రతిపక్షం లొంగిపోయేవరకు లేదా పట్టుబడేవరకు అనేక చిన్నపాటి ఘర్షణలు జరిగాయి. హవాయి గణతంత్ర రాజ్యం 123 మంది సైనికులను యుద్ధ ఖైదీలుగా అదుపులోకి తీసుకుంది. రాణి లిలియుకలానితో సహా దాదాపు 300 మందికి పైగా పురుషులు, మహిళలను రాజకీయ ఖైదీలుగా సామూహికంగా అరెస్టు చేయడం వెనుక ఉద్దేశ్యం పాలక ధనికస్వామ్యానికి వ్యతిరేకంగా జరుగుతున్న రాజకీయ ప్రతిఘటనను బలహీనపరచడమే. చరిత్రకారుడు రొనాల్డు విలియమ్సు జూనియరు అభిప్రాయం ప్రకారం 1895 మార్చిలో ఒక సైనిక న్యాయస్థానం 170 మంది ఖైదీలను రాజద్రోహం నేరం కింద దోషులుగా నిర్ధారించి ఆరుగురు సైనికులకు "మెడకు ఉరివేసి" మరణించే వరకు శిక్ష అమలు చేయాలని తీర్పు ఇచ్చింది.<ref name=":3">{{cite journal |last=Williams |first=Ronald Jr. |date=2021 |title=Incarcerating a Nation: The Arrest and Imprisonment of Political Prisoners by the Republic of Hawaiʻi, 1895 |url=https://muse.jhu.edu/article/840143 |journal=Hawaiian Journal of History |volume=55 |issue=1 |pages=167–176 |doi=10.1353/hjh.2021.0005 |s2cid=244913179 |issn=2169-7639|url-access=subscription}}</ref> మిగిలిన ఖైదీలకు ఐదు నుండి ముప్పై ఐదు సంవత్సరాల వరకు కఠిన కారాగార శిక్షలు విధించగా తక్కువ తీవ్రత కలిగిన నేరాలకు పాల్పడినట్లు నిర్ధారించబడిన వారికి ఆరు నెలల నుండి ఆరు సంవత్సరాల వరకు కఠిన కారాగార శిక్షలు విధించారు.<ref name=":3" /> రాణికి ఐదేళ్ల జైలు శిక్ష విధించబడినప్పటికీ ఆమెకు పెరోలు (తాత్కాలిక విడుదల) లభించే వరకు ఎనిమిది నెలల పాటు గృహ నిర్బంధంలో గడిపారు.<ref>{{cite book |last=Menton |first=Linda K. |title=A History of Hawaii, Student Book |publisher=Curriculum Research & Development Group |year=1999 |isbn=978-0-937049-94-5 |edition=2nd |location=Honolulu, Hawaii}}</ref> రిపబ్లికు ఆఫ్ హవాయి ప్రభుత్వం ప్రచురించిన గణాంకాల సారాంశ జాబితా ప్రకారం 1895 నాటి [[:en: Kaua Kūloko| కౌవా కూలోకో]]సంఘటనకు సంబంధించి మొత్తం 406 మందిని అరెస్టు చేశారు.<ref name=":3" /> అధ్యక్షుడు [[:en: Grover Cleveland|గ్రోవరు క్లీవ్‌ల్యాండు]] పరిపాలన [[:en: Blount Report|బ్లౌంటు నివేదిక]]ను రూపొందించడానికి ఒక కమిషను‌ను నియమించింది; ఈ నివేదిక లిలియుకలానిని పదవి నుండి తొలగించడం చట్టవిరుద్ధమని నిర్ధారించింది. అధికార పతనం మెరైను దళాల మోహరింపు. తాత్కాలిక ప్రభుత్వాన్ని గుర్తించడం వంటి అన్ని ఆరోపణల విషయంలో అమెరికాను, దాని ప్రతినిధిని కమిషనరు బ్లౌంటు దోషులుగా నిర్ధారించారు.<ref name=":5">{{cite book |last=Trask |first=Haunani-Kay |url=https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/9780824847029/html |title=From a Native Daughter |date=May 25, 2021 |publisher=University of Hawaiʻi Press |isbn=978-0-8248-4702-9 |doi=10.1515/9780824847029}}</ref> కాంగ్రెసు‌కు పంపిన ఒక సందేశంలో క్లీవ్‌ల్యాండు ఈ విధంగా రాశారు: <blockquote>చివరగా చెప్పాలంటే అమెరికా దళాలు తప్పుడు సాకులతో హోనోలులును చట్టవిరుద్ధంగా ఆక్రమించకపోయి ఉంటే అమెరికా దళాలే ఆ తాత్కాలిక ప్రభుత్వానికి ఏకైక అండగా ఏకైక సైనిక బలగాన్ని సమకూరుస్తున్న సమయంలోనే మంత్రి స్టీవెన్సు ఆ ప్రభుత్వాన్ని గుర్తించకపోయి ఉంటే—రాణి, ఆమె ప్రభుత్వం ఆ తాత్కాలిక ప్రభుత్వానికి ఎప్పటికీ లొంగి ఉండేవారు కాదు; కనీసం తాత్కాలికంగానైనా కేవలం తమ సమస్యను అమెరికా ప్రబుత్వ న్యాయవ్యవస్థ ముందు ఉంచాలనే ఏకైక ఉద్దేశంతోనైనా వారు లొంగేవారు కాదు.<ref name=":5" />అమెరికా దౌత్య ప్రతినిధి భాగస్వామ్యంతో కాంగ్రెసు అనుమతి లేకుండా చేసిన ఒక యుద్ధ చర్య ద్వారా—బలహీనమైనప్పటికీ స్నేహపూర్వకమైన, నమ్మకంతో కూడిన ప్రజల ప్రభుత్వాన్ని కూలదోశారు. తద్వారా ఒక తీవ్రమైన అన్యాయం జరిగింది; మన జాతీయ గౌరవం పట్ల, అలాగే బాధితుల హక్కుల పట్ల సరైన శ్రద్ధ వహించే దృష్ట్యా ఈ అన్యాయాన్ని సరిదిద్దడానికి మనం తప్పక కృషి చేయాల్సి ఉంది. ఆ తాత్కాలిక ప్రభుత్వం ఎటువంటి గణతంత్ర లేదా ఇతర రాజ్యాంగ రూపాలను స్వీకరించలేదు; ప్రజల సమ్మతి లేకుండా ఏర్పాటు చేయబడిన కేవలం ఒక కార్యనిర్వాహక మండలిగానో లేదా కొద్దిమంది ఆధిపత్యం వహించే వర్గంగానో ([[:en: oligarchy|అల్పసంఖ్యాక వర్గం]]) మాత్రమే అది మిగిలిపోయింది. ప్రజల మద్దతుతో కూడిన ఒక శాశ్వత పునాదిని ఏర్పరచుకోవడానికి అది ఎటువంటి ప్రయత్నం చేయలేదు. అలా చేసే ఉద్దేశం ఉన్నట్లుగా ఎటువంటి ఆచూకీని కూడా అది చూపించలేదు.<ref name=":5" /></blockquote> రాణి లిలియుకలానిని తిరిగి పదవిలో పునరుద్ధరించాలని అమెరికా ప్రభుత్వం మొదట డిమాండు చేసింది. కానీ తాత్కాలిక ప్రభుత్వం ఆ ప్రతిపాదనను తిరస్కరించింది. 1893 డిసెంబరు 23న హవాయి తాత్కాలిక ప్రభుత్వం తరపున అధ్యక్షుడు శాన్‌ఫోర్డు బి. డోల్ రచించిన ప్రతిస్పందనను క్లీవ్‌ల్యాండు ప్రతినిధి అయిన మంత్రి ఆల్బర్టు ఎస్. విల్లీసు స్వీకరించారు; ఆ ప్రతిస్పందనలో క్లీవ్‌ల్యాండు ప్రభుత్వ డిమాండు‌ను హవాయి తాత్కాలిక ప్రభుత్వం "సంకోచం లేకుండా" తిరస్కరిస్తున్నట్లు నొక్కిచెప్పబడింది. కాంగ్రెసు ఒక స్వతంత్ర విచారణను నిర్వహించి 1894 ఫిబ్రవరి 26న [[:en: Morgan Report|మొరగాను రిపోర్టు]]ను సమర్పించింది; ఈ నివేదిక రాణి మినహా—స్టీవెన్సు‌తో సహా—మిగిలిన పక్షాలన్నింటినీ "నిర్దోషులుగా", ఆ తిరుగుబాటుకు బాధ్యులు కానివారిగా నిర్ధారించింది.<ref>{{cite book| author=Kuykendall, R.S. |year=1967 |title=The Hawaiian Kingdom, 1874–1893 |location=Honolulu, Hawaii |publisher=University of Hawaiʻi Press |page=648}}</ref> 1893 నాటి సంఘటనలకు సంబంధించి బ్లౌంటు, మోర్గాను నివేదికల ఖచ్చితత్వం, నిష్పాక్షికతను ఆ చర్చలో పాల్గొన్న ఇరు పక్షాల మద్దతుదారులు ప్రశ్నించారు.<ref>{{cite book |last=Kinzer |first=Stephen |title=Overthrow: America's Century of Regime Change From Hawaii to Iraq |url=https://archive.org/details/overthrowamerica00kinz |publisher=Times Books |year=2006 |isbn=978-0-8050-7861-9}}</ref><ref>{{cite web |title=Rush Limbaugh Sounds Off on Akaka Bill |url=http://www.hawaiireporter.com/rush-limbaugh-sounds-off-on-akaka-bill/123 |url-status=live |website=Hawaii Reporter |date=August 18, 2005 |access-date=February 13, 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130512101435/http://www.hawaiireporter.com/rush-limbaugh-sounds-off-on-akaka-bill/123 |archive-date=May 12, 2013}}</ref><ref name="HDAICS">{{cite web |last=Fein |first=Bruce |author-link=Bruce Fein |title=Hawaii Divided Against Itself Cannot Stand |url=https://www.angelfire.com/hi5/bigfiles3/AkakaHawaiiDividedFeinJune2005.pdf |url-status=dead |publisher=[[Grassroot Institute of Hawaii]] |location=Honolulu, Hawaii |date=June 6, 2005 |access-date=May 7, 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070205112419/http://www.hawaiireporter.com/file.aspx?Guid=aefef5f6-a533-486a-9459-691138355dd1 |archive-date=ఫిబ్రవరి 5, 2007}}</ref> 1993లో ఆ పదవీచ్యుతికి సంబంధించి కాంగ్రెసు ఒక ఉమ్మడి క్షమాపణ తీర్మానంను ఆమోదించింది; దీని మీద అప్పటి అధ్యక్షుడు [[బిల్ క్లింటన్]] సంతకం చేశారు. ఈ తీర్మానం క్షమాపణ చెబుతూ ఆ రాజ్యాధికార పతనం చట్టవిరుద్ధమని ఈ క్రింది వాక్యం ద్వారా పేర్కొంది: "కాంగ్రెసు—1893 జనవరి 17న హవాయి రాజ్యపు చట్టవిరుద్ధమైన పతనం జరిగి 100 సంవత్సరాలు పూర్తయిన సందర్భంగా—మూల హవాయి ప్రజల సహజసిద్ధమైన సార్వభౌమాధికారాన్ని అణచివేయడానికి దారితీసిన ఈ చారిత్రక సంఘటన ప్రాముఖ్యతను గుర్తిస్తోంది."<ref name="HIgpo">{{cite web|title=Public Law 103-150 – November 23, 1993|website=gpo.gov|url=https://www.gpo.gov/fdsys/pkg/STATUTE-107/pdf/STATUTE-107-Pg1510.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20180407014005/https://www.gpo.gov/fdsys/pkg/STATUTE-107/pdf/STATUTE-107-Pg1510.pdf|archive-date=April 7, 2018|url-status=live|access-date=July 3, 2018}}</ref> ఈ [[:en: Apology Resolution| క్షమాపణ తీర్మానం]] ఇంకా ఇలా పేర్కొంది: "హవాయి రాజ్య పతనం అనేది అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ప్రతినిధులు, పౌరుల క్రియాశీల భాగస్వామ్యంతో జరిగిందని ఇది గుర్తిస్తోంది; అంతేకాకుండా మూల హవాయి ప్రజలు తమ జాతీయ భూముల మీద ​​ఒక జాతిగా తమకు గల సహజసిద్ధమైన సార్వభౌమాధికారపు హక్కులను—హవాయి రాజ్యం ద్వారా గానీ, లేదా [[:en: referendum| ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ]] ద్వారా గానీ—అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు ఎప్పుడూ ప్రత్యక్షంగా వదులుకోలేదని కూడా ఇది గుర్తిస్తోంది."<ref name="HIgpo"/> ===విలీనం – హవాయి భూభాగం (1898–1959)=== [[File:1899BalanceCartoon.jpg|thumb|upright|1899లో [[:en: Uncle Sam| అంకుల్ సామ్]] తన కొత్త ఆక్రమిత ప్రాంతాలను సమతుల్యం చేస్తున్నట్లుగా చిత్రీకరించబడింది; ఈ ప్రాంతాలు జాత్యహంకార ధోరణితో కూడిన [[:en: pickaninny| పికానిన్నీ]] మూస పద్ధతిలో చూపబడ్డాయి. ఈ చిత్రాలు [[:en: Puerto Rico|ప్యూరిటో రికో]], హవాయి, [[క్యూబా]], [[ఫిలిప్పీన్స్]], "లాడ్రోంసు" (గువామ్‌తో సహా [[:en: Mariana Islands|మరియానా ఐలాండ్స్]]) లను సూచిస్తాయి]] [[విలియం మెకిన్లీ ]] 1896లో జరిగిన అమెరికా అధ్యక్ష ఎన్నికల్లో విజయం సాధించిన తర్వాత [[:en: Republic of Hawaiʻi| హవాయి గణతంత్రాన్ని]] తమ దేశంలో విలీనం చేసుకోవాలని మద్దతుదారులు తీవ్రంగా ఒత్తిడి చేశారు. మెక్‌కిన్లీకి ముందు అధ్యక్షుడిగా ఉన్న [[గ్రోవర్ క్లీవ్‌ల్యాండ్ ]] హవాయి రాణి లిలియుకలానికి మిత్రుడు. అయితే మెక్‌కిన్లీ మాత్రం అమెరికా విస్తరణవాదుల, హవాయికి చెందిన విలీన మద్దతుదారుల మాట వినడానికి సానుకూలంగా ఉన్నారు. ఆయన హవాయికి చెందినవారే కాని ముగ్గురు విలీన మద్దతుదారులతో సమావేశమయ్యారు: [[:en: Lorrin A. Thurston| లారిను ఏ. థర్స్టను]],[[:en: Francis March Hatch| ఫ్రాన్సిసు మార్చి హాచ్]], [[:en: William Ansel Kinney| విలియం అన్సెల్ కిన్నీ]]. 1897 జూన్‌లో జరిగిన చర్చల అనంతరం అప్పటి విదేశాంగ మంత్రి [[:en: John Sherman (politician)|జాన్ షెర్మను]], హవాయి గణతంత్ర ప్రతినిధులైన వీరితో విలీన ఒప్పందం కుదుర్చుకోవడానికి అంగీకరించారు.<ref>{{cite web |website= The [[Morgan Report]] |url= http://morganreport.org/mediawiki/index.php?title=1897_Annexation_Treaty |title= 1897 Hawaii Annexation Treaty |access-date= August 14, 2010 |archive-url= https://web.archive.org/web/20100825165348/http://morganreport.org/mediawiki/index.php?title=1897_Annexation_Treaty |archive-date= August 25, 2010 |url-status= live}}</ref> అయితే [[:en: U.S. Senate|అమెరికా సెనేటు]] మాత్రం ఈ ఒప్పందాన్ని ఎప్పుడూ ఆమోదించలేదు. చాలామంది స్థానిక హవాయి ప్రజల వ్యతిరేకత ఉన్నప్పటికీ<ref>{{cite web |url=http://libweb.hawaii.edu/digicoll/annexation/pet-intro.html |title=Anti-annexation petitions—Page 1 |publisher=Libweb.hawaii.edu |access-date=March 9, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120317183803/http://libweb.hawaii.edu/digicoll/annexation/pet-intro.html |archive-date=March 17, 2012}}</ref> ఆ గణతంత్రాన్ని అమెరికాలో విలీనం చేయడానికి [[:en: Newlands Resolution|న్యూలాండ్సు తీర్మానం]] ఉపయోగించబడింది; అది [[:en: Territory of Hawaii|హవాయి భూభాగం]]గా మారింది. న్యూలాండ్సు తీర్మానం 1898 జూన్ 15న ప్రతినిధుల సభలో 209కి 91 ఓట్ల తేడాతోనూ 1898 జూలై 6న సెనేటు‌లో 42కి 21 ఓట్ల తేడాతోనూ ఆమోదించబడింది.<ref>{{Cite book|url={{google books|plainurl=y|id=IjZPcGb2R08C|page=209}}|title=Who Owns the Crown Lands of Hawai_i?|last=Dyke|first=Jon M. Van|date=January 1, 2008|publisher=University of Hawaiʻi Press|isbn=978-0-8248-3211-7|page=209}}</ref><ref>{{cite web|url=https://cdnc.ucr.edu/cgi-bin/cdnc?a=d&d=SDU18980616.2.60|title=Sacramento Daily Union 16 June 1898—California Digital Newspaper Collection|website=cdnc.ucr.edu|access-date=February 12, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170213163714/https://cdnc.ucr.edu/cgi-bin/cdnc?a=d&d=SDU18980616.2.60|archive-date=February 13, 2017|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web|url=http://hrmakahinui.com/Timeline_Kingdom_of_Hawaii.php|title=Annexation Timeline—of the overthrow of the Kingdom of Hawaii|website=hrmakahinui.com|access-date=February 12, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20161117074544/http://hrmakahinui.com/Timeline_Kingdom_of_Hawaii.php|archive-date=November 17, 2016|url-status=usurped}}</ref> హవాయిని విలీనం చేయడాన్ని స్థానిక హవాయి ప్రజలలో అత్యధికులు వ్యతిరేకించారు; ఈ వ్యతిరేకతను ప్రధానంగా [[:en: Liliʻuokalani| లిలియుకలాని]] వినిపించారు. హవాయికి చెందిన [[:en: Haunani-Kay Trask| హౌనాని-కే ట్రాస్కు]] ఆమెను తన ప్రజలచే అత్యంత ఆదరణ పొందిన గౌరవించబడిన వ్యక్తిగా అభివర్ణించారు.<ref>{{Cite journal |last1=Franklin |first1=Cynthia |last2=Lyons |first2=Laura E. |title=Land, Leadership, and Nation: Haunani-Kay Trask on the Testimonial Uses of Life Writing in Hawaiʻi |url=https://archive.org/details/sim_biography_winter-2004_27_1/page/222 |date=2004 |journal=Biography |volume=27 |issue=1 |pages=222–249 |jstor=23540436 |issn=0162-4962}}</ref> తన ప్రభుత్వం కూల్చివేత గురించి వివరిస్తూ లిలియుకలాని ఇలా రాశారు: "అమెరికా నుండి వచ్చిన ఈ మిత్రులు, సహచరులు... మా ప్రభుత్వ వ్యవస్థను పూర్తిగా కూలదోసి, మా దేశాన్ని గొంతు నొక్కి పట్టి, దానిని ఒక పరాయి శక్తికి అప్పగిస్తారని మా హృదయాలలో కనీసం ఊహించనూ లేదు."<ref>{{Cite book |author=Liliuokalani, Queen of Hawaii |title=Hawaii's story by Hawaii's Queen |date=February 23, 2021 |publisher=Mint Editions |isbn=978-1-5132-0902-9 |oclc=1262093837}}</ref> ట్రాస్కు అభిప్రాయం ప్రకారం ఆనాటి వార్తాపత్రికలు హవాయి ప్రజలు విలీనం తర్వాత "వాస్తవంగా బానిసత్వానికి" గురవుతారని ముఖ్యంగా చక్కెర తోటల యజమానుల చేతుల్లో తమ భూములు, స్వేచ్ఛలను మరింతగా కోల్పోతారని వాదించాయి. <ref name="Verfasser">{{Cite book |last=Trask |first=Haunani-Kay |title=From a Native Daughter: Colonialism and Sovereignty in Hawaii |year=1999 |publisher=University of Hawaiʻi Press |isbn=978-0-8248-4702-9 |oclc=1256413351|edition=Revised}}</ref>ఈ తోటలను ఆర్థిక ప్రయోజనాలుగా పరిగణించి, అమెరికా నౌకాదళం రక్షణ కల్పించింది; తద్వారా ఈ ద్వీపాలలో సైనిక ఉనికిని కొనసాగించడాన్ని సమర్థించుకుంది.<ref name="Verfasser"/> 1900లో హవాయికి స్వయం-పరిపాలన హక్కు లభించింది. అది [[:en: Iolani Palace|ఇయోలానీ ప్యాలెసు]]ను తన ప్రాంతీయ రాజధాని భవనంగా కొనసాగించింది. ఒక రాష్ట్రంగా మారడానికి అనేక ప్రయత్నాలు జరిగినప్పటికీ హవాయి 60 సంవత్సరాల పాటు ఒక '' [[:en: territory|ప్రాంతం]]గానే మిగిలిపోయింది. [[:en: Big Five (Hawaii)|బిగ్ ఫైవ్]] వంటి ఆర్థిక సంస్థల ద్వారా తమ ఆధిపత్యాన్ని కొనసాగించిన తోటల యజమానులు, పెట్టుబడిదారులు హవాయికి ఉన్న ఈ 'ప్రాంతీయ హోదా'ను తమకు అనుకూలంగా భావించారు; ఎందుకంటే ఈ హోదా వలన వారు విదేశాల నుండి చౌక శ్రామికులను దిగుమతి చేసుకోవడం కొనసాగించగలిగారు. ఇటువంటి వలసలు, కార్మిక విధానాలు అనేక ఇతర రాష్ట్రాలలో నిషేధించబడి ఉండేవి.<ref>{{cite web|url=https://www.abebooks.co.uk/Hawaii-Statehood-Honolulu-Star-Bulletin/7223272607/bd|title=Hawaii Statehood—Honolulu Star-Bulletin by Hawaii: Honolulu, Hawaii No binding—Seth Kaller Inc|website=www.abebooks.co.uk|access-date=February 12, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170213164159/https://www.abebooks.co.uk/Hawaii-Statehood-Honolulu-Star-Bulletin/7223272607/bd|archive-date=February 13, 2017|url-status=live}}</ref>'' [[File:USS SHAW exploding Pearl Harbor Nara 80-G-16871 2.jpg|thumb|left|alt=Pearl Harborపై జపాన్ దాడి సమయంలో USS Shaw పేలిపోతున్న దృశ్యం.1941లో పీర్ల్ హార్బరు మీద జపాన్ జరిపిన [[:en: attack on Pearl Harbor|దాడి]]యే, అమెరికా [[:en: World War&nbsp;II|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం]]లో ప్రవేశించడానికి దారితీసిన ప్రధాన సంఘటన.]] [[:en: Puerto Rican immigration to Hawaii|హవాయికి ప్యూర్టో రికన్ల వలస]] 1899లో ప్రారంభమైంది. ఆ సమయంలో ప్యూర్టో రికోలోని చక్కెర పరిశ్రమ [[:en: 1899 San Ciriaco hurricane|ఒక పెను తుఫాను]] కారణంగా తీవ్రంగా దెబ్బతింది; దీనివలన ప్రపంచవ్యాప్తంగా చక్కెర కొరత ఏర్పడింది. హవాయి చక్కెర కోసం భారీ డిమాండు సృష్టించబడింది. దీంతో హవాయిలోని [[:en: sugarcane|చెరకు]] [[:en: Sugar plantations in Hawaii|తోటల]] యజమానులు, ప్యూర్టో రికోలో నిరుద్యోగులుగా ఉన్న అనుభవజ్ఞులైన కార్మికులను నియమించుకోవడం ప్రారంభించారు. 20వ శతాబ్దంలో హవాయికి కొరియను వలసల ప్రవాహం రెండు దశలలో సంభవించింది. మొదటి దశ 1903, 1924 మధ్య కాలంలో వచ్చింది; రెండవ దశ 1965లో ప్రారంభమైంది. ఆ సమయంలో అధ్యక్షుడు లిండను బి. జాన్సను 'వలస, జాతీయతా చట్టం-1965 [[:en: Immigration and Nationality Act of 1965| వలస, జాతీయత చట్టం 1965]] మీద సంతకం చేశారు; ఈ చట్టం జాతి, జాతీయత ఆధారిత అడ్డంకులను తొలగించి అమెరికా జనాభా కూర్పులో గణనీయమైన మార్పులకు దారితీసింది. 1941 డిసెంబరు 7న [[జపాన్ సామ్రాజ్యం]] జరిపిన ఆకస్మిక 'పెర్లు హార్బరు దాడి'కి ఓహు [[:en: Oʻahu|ఒ ‘అహు]] ప్రాంతం లక్ష్యంగా మారింది. విమానాలు, చిన్న తరహా జలాంతర్గాముల ద్వారా పెర్లు హార్బరు ‌మీద అలాగే ఇతర సైనిక, నౌకాదళ స్థావరాల మీద జరిపిన ఈ దాడి, అమెరికాను రెండవ ప్రపంచ యుద్ధంలోకి అడుగుపెట్టేలా చేసింది. ===1954 నాటి రాజకీయ మార్పులు – హవాయి రాష్ట్రం (1959–ప్రస్తుతం)=== [[File:Food-Hawaii-Canning. Native girls packing pineapple into cans. - NARA - 522863.tif|thumb|alt=1928లో ముగ్గురు యువతులు పైనాపిల్‌లను డబ్బాల్లో ప్యాక్ చేస్తున్నారు.|యుద్ధానంతర కార్మిక ఉద్యమానికి ముందు, హవాయి తోటల యజమానులచే పాలించబడింది. ఇక్కడ, 1928లో ముగ్గురు యువతులు పైనాపిల్‌లను డబ్బాలలో ప్యాక్ చేస్తున్నారు.]] 1950వ దశకంలో హవాయిలో పుట్టి అమెరికా పౌరసత్వం పొందిన వలస కార్మికుల వారసులు తోటల యజమానుల అధికారాన్ని విచ్ఛిన్నం చేశారు. తోటల యజమానులచే బలంగా మద్దతు పొందిన హవాయి రిపబ్లికను పార్టీకి వ్యతిరేకంగా వారు ఓటు వేశారు. ఈ కొత్త మెజారిటీ డెమోక్రటికు పార్టీ ఆఫ్ హవాయికి ఓటు వేసింది. ఇది 40 సంవత్సరాలకు పైగా ప్రాదేశిక, రాష్ట్ర రాజకీయాలను శాసించింది. కాంగ్రెసు, ఎలక్టోరలు కాలేజీలో పూర్తి ప్రాతినిధ్యం పొందాలనే ఆత్రుతతో నివాసితులు రాష్ట్ర హోదా కోసం చురుకుగా ప్రచారం చేశారు. వాషింగ్టను‌లో హవాయి రిపబ్లికను పార్టీకి కంచుకోట అవుతుందని ప్రచారం జరిగింది. ఫలితంగా హవాయి ప్రవేశంతో పాటు డెమోక్రటికు పార్టీకి కంచుకోటగా భావించబడిన అలాస్కాకు కూడా ప్రవేశం కల్పించారు. ఈ అంచనాలు తప్పు అని నిరూపించబడ్డాయి; 2017 నాటికి హవాయి దాదాపు ఎల్లప్పుడూ డెమోక్రటికు పార్టీకి ఓటు వేస్తుంది. అయితే అలస్కా సాధారణంగా రిపబ్లికను పార్టీకి ఓటు వేస్తుంది. <ref>{{cite web|url=http://www.gallup.com/poll/188969/red-states-outnumber-blue-first-time-gallup-tracking.aspx|title=Red States Outnumber Blue for First Time in Gallup Tracking|website=gallup.com|access-date=January 5, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170104092539/http://www.gallup.com/poll/188969/red-states-outnumber-blue-first-time-gallup-tracking.aspx|archive-date=January 4, 2017|url-status=live|date=February 3, 2016}}</ref><ref>[ 2016 election result—Politico]</ref><ref>{{cite journal|url=https://www.boundless.com/political-science/textbooks/boundless-political-science-textbook/interest-groups-7/modern-political-parties-59/red-states-vs-blue-states-337-4262/|title=Red States vs. Blue States|last=Boundless|date=August 8, 2016|website=Boundless.com|access-date=January 5, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20161112151613/https://www.boundless.com/political-science/textbooks/boundless-political-science-textbook/interest-groups-7/modern-political-parties-59/red-states-vs-blue-states-337-4262/|archive-date=November 12, 2016}}</ref><ref>{{cite web|url=http://elections.nbcnews.com/ns/politics/2012/all/president/|title=2012 Presidential Race—Election Results by State—NBC News|date=December 2, 2011|website=nbcnews.com|access-date=January 5, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170106174223/http://elections.nbcnews.com/ns/politics/2012/all/president/|archive-date=January 6, 2017|url-status=live}}</ref> ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ సమయంలో హవాయి అమెరికా సాంస్కృతిక దౌత్యం, సైనిక శిక్షణ, పరిశోధనలకు, అమెరికా వియత్నాం యుద్ధానికి ఒక కీలకమైన స్థావరంగా మారింది.<ref name=":Cheng2">{{Cite book |last=Cheng |first=Wendy |title=Island X: Taiwanese Student Migrants, Campus Spies, and Cold War Activism |date=2023 |publisher=[[University of Washington Press]] |isbn=978-0-295-75205-1 |location=Seattle, Washington}}</ref>{{Rp|page=105}} 1959 మార్చిలో కాంగ్రెసు [[:en: Hawaii Admission Act|హవాయి ప్రవేశ చట్టాన్ని]] ఆమోదించింది. దీనిని అమెరికా అధ్యక్షుడు [[:en: Dwight D. Eisenhower|డ్వైట్ డి. ఐసెన్‌హోవర్]] చట్టంగా ధృవీకరించి సంతకం చేశారు.<ref>{{cite video |title=Video: Aloha Hawaii. islanders Celebrate Long-Sought Statehood, 1959/03/16 (1959) |url=https://archive.org/details/1959-03-16_Aloha_Hawaii |url-status=live |publisher=[[Universal Newsreel]] |year=1959 |access-date=February 20, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120515045750/https://archive.org/details/1959-03-16_Aloha_Hawaii |archive-date=May 15, 2012}}</ref> ఈ చట్టం [[:en: Palmyra Atoll|పాల్మైరా అటోల్‌ను]] రాష్ట్ర హోదా పరిధి నుండి మినహాయించింది; ఇది అంతకుముందు హవాయి రాజ్యం, భూభాగంలో భాగంగా ఉండేది. 1959 జూన్ 27న రాష్ట్ర హోదా బిల్లు మీద తమ ఓటు వేయమని కోరుతూ హవాయి నివాసుల కోసం ఒక ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ నిర్వహించబడింది; 94.3% మంది రాష్ట్ర హోదాకు అనుకూలంగా ఓటు వేయగా 5.7% మంది దీనిని వ్యతిరేకించారు. <ref name="celebrating-50-years-of-statehood">{{cite web |url=http://archive.lingle.hawaii.gov/govgallery/news/files/2009/march/celebrating-50-years-of-statehood |title=Commemorating 50 Years of Statehood |website=archive.lingle.hawaii.gov |publisher=State of Hawaii |date=March 18, 2009 |access-date=March 21, 2014 |quote=On June 27, 1959, a plebiscite was held to allow Hawaiʻi residents to ratify the congressional vote for statehood. The 'yes for statehood' garnered 94.3 percent (132,773 votes) while the 'no' ballots totaled 5.7 percent (7,971 votes). |archive-url=https://web.archive.org/web/20140321081230/http://archive.lingle.hawaii.gov/govgallery/news/files/2009/march/celebrating-50-years-of-statehood |archive-date=March 21, 2014}}</ref> ఈ ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలో ఆ చట్టాన్ని ఆమోదించడం లేదా అమెరికా భూభాగంగానే కొనసాగడం—ఈ రెండింటిలో ఒకదానిని ఎంచుకోవాలని ఓటర్లను కోరారు. ఆ తర్వాత ఐక్యరాజ్యసమితికి చెందిన [[:en: Special Committee on Decolonization|వలస నిర్మూలన ప్రత్యేక కమిటీ]] హవాయిని [[:en: United Nations list of non-self-governing territories|స్వయం-పరిపాలన లేని భూభాగాల జాబితా]] నుండి తొలగించింది. రాష్ట్ర హోదా పొందిన తర్వాత నిర్మాణాలు, వేగంగా అభివృద్ధి చెందుతున్న పర్యాటక ఆర్థిక వ్యవస్థ ద్వారా హవాయి త్వరగానే ఆధునీకరించబడింది. తరువాతి కాలంలో ప్రభుత్వ కార్యక్రమాలు హవాయి సంస్కృతిని ప్రోత్సహించాయి. 1978 నాటి హవాయి రాష్ట్ర రాజ్యాంగ సదస్సు, స్థానిక భాష, సంస్కృతిని ప్రోత్సహించేందుకు 'ఆఫీస్ ఆఫ్ హవాయియను అఫైర్సు' వంటి సంస్థలను ఏర్పాటు చేసింది. ===హవాయి భూమి మీద విలీన ప్రక్రియ ప్రభావం=== 1897లో హవాయి వయోజనులలో అత్యధిక శాతాన్ని సూచించే 21,000 మందికి పైగా స్థానిక ప్రజలు, రాణి లిలీ ‘ యుకలానీ ప్రభుత్వాన్ని కూలదోయడానికి వ్యతిరేకంగా జరిగిన నిరసనలలో తొలి ఉదాహరణగా నిలిచిన 'విలీన వ్యతిరేక పిటిషన్ల' మీద సంతకాలు చేశారు.<ref>{{cite journal |last=Trask |first=Haunani-Kay |date=2000 |title=Native Social Capital: The Case of Hawaiian Sovereignty and Ka Lahui Hawaii |journal=Policy Sciences |volume=33 |issue=3/4 |pages=375–385 |doi=10.1023/A:1004870517612 |jstor=4532510 |s2cid=152872242 |issn=0032-2687}}</ref> దాదాపు 100 సంవత్సరాల తర్వాత 1993లో, 17,000 మంది హవాయి ప్రజలు హవాయి ట్రస్టు భూముల మీద ​​యాక్సెసు, నియంత్రణను డిమాండు చేస్తూ ఆధునిక హవాయి సార్వభౌమాధికార ఉద్యమంలో భాగంగా ప్రదర్శన నిర్వహించారు.<ref name="LaDuke 2017">{{Cite book |first=Winona |last=LaDuke |title=All our relations: native struggles for land and life |date=2017 |publisher=Haymarket Books |isbn=978-1-60846-661-0 |oclc=1099066009}}</ref> హవాయి విలీన ప్రక్రియ పర్యవసానంగా హవాయి ట్రస్టు భూముల యాజమాన్యం, వినియోగం మీద వివాదాలు ఇప్పటికీ విస్తృతంగా కొనసాగుతున్నాయి. మేధావి వినోనా లాడ్యూకు అభిప్రాయం ప్రకారం 2015 నాటికి హవాయి భూమిలో 95% కేవలం 82 మంది భూ యజమానుల ఆధీనంలో లేదా నియంత్రణలో ఉండేది; వీరిలో 50% పైగా భూమిని కలిగి ఉన్న ఫెడరలు, రాష్ట్ర ప్రభుత్వాలు, అలాగే సుప్రసిద్ధ చక్కెర, పైనాపిలు సంస్థలు కూడా ఉన్నాయి.<ref name="LaDuke 2017"/> [[:en: Thirty Meter Telescope|ముప్పై మీటర్ల టెలిస్కోప్]]ను హవాయి ట్రస్టు భూమి మీద నిర్మించాలని ప్రణాళిక రూపొందించారు. అయితే ఈ ప్రాజెక్టుకు తీవ్ర వ్యతిరేకత ఎదురైంది.<ref>{{Cite journal |last=Casumbal-Salazar |first=Iokepa |date=2017 |title=A Fictive Kinship: Making 'Modernity,' 'Ancient Hawaiians,' and the Telescopes on Mauna Kea |journal=Native American and Indigenous Studies |volume=4 |issue=2 |pages=1–30 |doi=10.5749/natiindistudj.4.2.0001 |jstor=10.5749/natiindistudj.4.2.0001 |s2cid=165414887 |issn=2332-1261}}</ref> ==జనాభా వివరాలు== ===జనాభా=== {{See also|Hawaii statistical areas}} [[File:Hawaii population density 2020.png|thumb|upright=1.15|హవాయి జనాభా సాంద్రత పటం, 2020]] {{US Census population |1850 = 84165 |1860 = 69800 |1890 = 89990 |1900 = 154001 |1910 = 191909 |1920 = 255912 |1930 = 368336 |1940 = 423330 |1950 = 499794 |1960 = 632772 |1970 = 768561 |1980 = 964691 |1990 = 1108229 |2000 = 1211537 |2010 = 1360301 |2020 = 1455271 |estyear = 2025 |estimate = 1432820 |estref = <ref name="USCensusEst2024">{{cite web|url=https://www.census.gov/programs-surveys/popest/data/tables.html|title=Annual Estimates of the Resident Population for Counties: April 1, 2020 to July 1, 2024|publisher=United States Census Bureau|access-date=December 26, 2024|archive-date=April 7, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200407074341/https://www.census.gov/programs-surveys/popest/data/tables.html|url-status=live}}</ref> |source=1778–1896 <ref name="Schmitt1968">{{cite book|last=Schmitt|first=Robert C.|title=Demographic Statistics of Hawaii, 1778–1965|url=https://scholarspace.manoa.hawaii.edu/bitstream/10125/30985/DemographicStatisticsHawaii.pdf|year=1968|publisher=University of Hawaiʻi Press|location=Honolulu, Hawaii |hdl=10125/30985|oclc=760489664|pages=41, 69|access-date=November 23, 2020|archive-date=February 20, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210220153411/https://scholarspace.manoa.hawaii.edu/bitstream/10125/30985/DemographicStatisticsHawaii.pdf}}</ref> 1910–2020<ref>{{cite web |title=Historical Population Change Data (1910–2020) |url=https://www.census.gov/data/tables/time-series/dec/popchange-data-text.html |website=Census.gov |publisher=United States Census Bureau |access-date=May 1, 2021 |archive-date=April 29, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210429012609/https://www.census.gov/data/tables/time-series/dec/popchange-data-text.html}}</ref> |footnote = 1778 (అంచనా) = 300000, 1819 (అంచనా) = 145000, 1835–1836 = 107954, 1872 = 56897, 1884 = 80578, 1896 = 109020}} హవాయి రాజ్యం కాలంలో యూరోపియన్లు [[:en: Mainland United States|ప్రధాన భూభాగ అమెరికన్లు]] మొట్టమొదట హవాయికి చేరుకున్న తర్వాత అప్పటి వరకు కేవలం స్థానిక హవాయి ప్రజలతో మాత్రమే కూడి ఉన్న హవాయి మొత్తం జనాభా నాటకీయంగా పడిపోయింది. స్థానిక హవాయి జనాభాలో చాలా మంది విదేశాల నుండి వచ్చిన వ్యాధుల బారిన పడి మరణించారు; వీరి సంఖ్య 1770లలో సుమారు 3,00,000 ఉండగా, 1850లలో 60,000కు, 1920 నాటికి 24,000కు క్షీణించింది. విదేశీయుల రాకకు ముందున్న జనాభాకు సంబంధించి ఇతర అంచనాలు 1,50,000 నుండి 15 లక్షల (1.5 మిలియన్ల) మధ్య ఉన్నాయి.19వ శతాబ్దం చివరలో వలస కూలీలుగా ప్రధానంగా ఆసియా ఖండం నుండి వచ్చిన స్థిరనివాసుల ప్రవాహం మొదలైన తర్వాతే హవాయి జనాభా చివరకు పెరగడం ప్రారంభమైంది.<ref name="Hawaiian Encyclopedia">{{cite web |url=http://www.hawaiianencyclopedia.com/population-and-visitor-statist.asp |title=Hawaiian Encyclopedia: Population and Visitor Statistics |publisher=Hawaiianencyclopedia.com |date=July 1, 2002 |access-date=January 21, 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131214051108/http://www.hawaiianencyclopedia.com/population-and-visitor-statist.asp |archive-date=December 14, 2013 |url-status=live}}</ref> 1923 నాటికి హవాయి జనాభాలో 42% మంది జపనీసు మూలాలు కలిగినవారు. 9% మంది చైనీసు మూలాలు కలిగినవారు. 16% మంది [[:en: Native Hawaiian|స్థానిక హవాయి]] మూలాలు కలిగినవారు ఉన్నారు. <ref>{{cite magazine |title=The States |url=https://time.com/vault/issue/1923-03-03/page/8/ |author=<!--Staff writer(s); no by-line.--> |magazine=[[Time (magazine)|Time]] |page=8 |date=March 3, 1923 |access-date=March 1, 2021 |archive-date=April 16, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210416152428/https://time.com/vault/issue/1923-03-03/page/8/ |url-status=dead }}</ref> 2020 నుండి హవాయి జనాభా క్రమంగా తగ్గుతూ వస్తోంది. జీవన వ్యయం పెరగడం, నిత్యావసరాలను దిగుమతి చేసుకోవాల్సిన అవసరం ఉండటం అనేవి [[:en: U.S. mainland|అమెరికా ప్రధాన భూభాగానికి]] వలస వెళ్లడానికి ప్రధాన కారణాలుగా పేర్కొనబడుతున్నాయి; ఆ తర్వాతి స్థానంలో వాతావరణ మార్పులు ఉన్నాయి—వీటిలో తరచుగా సంభవించే కరువులు, కార్చిచ్చులు, సముద్ర మట్టాలు పెరగడం వంటి అంశాలు ఉన్నాయి. 2010లో 1,56,000 మంది నివాసితులు తాము కేవలం స్థానిక హవాయి పూర్వీకతను మాత్రమే కలిగి ఉన్నామని ప్రకటించుకున్నారు; ఇది ([[:en: pre-contact| యూరోపియన్ల రాకకు ముందు]]) అంచనా వేయబడిన జనాభాలో సగం కంటే కొంచెం ఎక్కువ. అదనంగా మరో 3,71,000 మంది తాము స్థానిక హవాయి పూర్వీకతతో పాటు ఒకటి లేదా అంతకంటే ఎక్కువ ఇతర జాతుల పూర్వీకతను కూడా కలిగి ఉన్నామని ప్రకటించుకున్నారు (వీటిలో ఇతర పాలినేషియను సమూహాలు ఉన్నప్పటికీ ప్రధానంగా [[:en: Asian people|ఆసియా]] లేదా [[:en: White American|శ్వేతజాతీయుల]] పూర్వీకత కలిగినవారే అధికం). 2018లో [[:en: United States Census Bureau|అమెరికా జనాభా గణన సంస్థ]] హవాయి జనాభాను 14,20,491గా అంచనా వేసింది; ఇది అంతకు ముందు సంవత్సరం కంటే 7,047 తగ్గుదల అయినప్పటికీ 2010 నుండి చూస్తే 60,190 (4.42%) పెరుగుదలగా నమోదైంది. ఈ పెరుగుదలలో సహజ జనాభా వృద్ధి ద్వారా వచ్చిన 48,111 మంది (96,028 జననాలు మైనసు 47,917 మరణాలు), రాష్ట్రంలోకి జరిగిన నికర వలసల ద్వారా వచ్చిన 16,956 మంది ఉన్నారు. అమెరికా వెలుపల నుండి జరిగిన వలసల ఫలితంగా జనాభాలో నికరంగా 30,068 మంది పెరుగుదల నమోదైంది; దేశం లోపల జరిగిన వలసల కారణంగా 13,112 మంది నికర నష్టం సంభవించింది.<ref>{{cite web|last=Lee|first=Fiona|date=December 29, 2020|title=People leaving Hawaii doubled in 2020|url=https://www.sfgate.com/hawaii/article/hawaii-exodus-2020-people-leaving-doubles-15832708.php|access-date=December 29, 2020|website=SFGATE|archive-date=December 29, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201229121631/https://www.sfgate.com/hawaii/article/hawaii-exodus-2020-people-leaving-doubles-15832708.php|url-status=live}}</ref> హవాయి జనాభా కేంద్రం [[:en: Oʻahu| ఒ‘అహు]] ద్వీపంలో ఉంది. పెద్ద సంఖ్యలో స్థానిక హవాయియన్లు [[:en: Las Vegas| లాస్ వెగాసు]]కు వలస వెళ్లారు; దీనిని హవాయి "తొమ్మిదవ ద్వీపం" అని పిలుస్తారు.<ref>{{cite web |title=Las Vegas: Bright Lights, Big City, Small Town |url=http://stateofthereunion.com/home/season-2-2/las-vegas-nv |publisher=State of the Reunion |access-date=July 5, 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130602145540/http://stateofthereunion.com/home/season-2-2/las-vegas-nv |archive-date=June 2, 2013}}</ref><ref>{{cite news |title=Hawaii's ninth island offers everything we need |url=http://the.honoluluadvertiser.com/article/2010/Apr/11/tr/hawaii4110346.html |url-status=live |newspaper=Honolulu Advertiser |access-date=July 6, 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140110090555/http://the.honoluluadvertiser.com/article/2010/Apr/11/tr/hawaii4110346.html |archive-date=January 10, 2014}}</ref> పెద్ద సంఖ్యలో ఉన్న సైనిక సిబ్బంది, పర్యాటక నివాసితుల కారణంగా హవాయి 1.4 మిలియన్లకు పైగా [[:en: de facto| వాస్తవ]] జనాభాను కలిగి ఉంది. [[:en: Oʻahu| ఒ‘అహు]] అత్యధిక జనాభా కలిగిన ద్వీపం;597 చ.మై(1,546 చ.కిమీ) విస్తీర్ణంలో దాదాపు ఒక మిలియను కంటే కొంచెం తక్కువ మంది నివాసితులతో చదరపు మైలుకు సుమారు 1,650 మంది చొప్పున ఇది అత్యధిక జనాభా సాంద్రతను కలిగి ఉంది.{{efn|పోలిక కోసం చెప్పాలంటే, [[New Jersey]]—ఇది {{convert|7417|sqmi|km2|0}} విస్తీర్ణంలో 8,717,925 మంది జనాభాను కలిగి ఉంది—చదరపు మైలుకు 1,134 మందితో [[United States|అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల]]లో అత్యధిక జనాభా సాంద్రత కలిగిన రాష్ట్రంగా నిలిచింది.}}<ref>{{cite web|title=Latest Population Estimate Data|url=https://census.hawaii.gov/home/population-estimate/|access-date=May 19, 2021|website=census.hawaii.gov}}</ref> హవాయికి చెందిన 1.4 మిలియన్ల నివాసితులు 6,000 చ.మై(15,500 చ.కిమీ) భూభాగంలో విస్తరించి ఉండటం వలన సగటు జనాభా సాంద్రత చదరపు మైలుకు 188.6 వ్యక్తులుగా నమోదైంది.<ref>{{cite web |url=http://quickfacts.census.gov/qfd/states/15000.html |title=Hawaii Quickfacts |publisher=Quickfacts.census.gov |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111028063456/http://quickfacts.census.gov/qfd/states/15000.html |archive-date=October 28, 2011}}</ref> ఈ రాష్ట్రం [[:en: Ohio| ఒహియొ]], [[:en: Illinois|ఇల్లినాయిసు]] రాష్ట్రాల కంటే తక్కువ జనాభా సాంద్రతను కలిగి ఉంది. <ref name="USCB density">{{cite web|url=http://2010.census.gov/2010census/data/apportionment-dens-text.php#AREA_HI |title=Resident Population Data—2010 Census |website=2010 Census |publisher=[[United States Census Bureau|U.S. Census Bureau]] |location=Washington, DC |access-date=May 7, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111028061117/http://2010.census.gov/2010census/data/apportionment-dens-text.php |archive-date=October 28, 2011}}</ref> 2000వ సంవత్సరంలో హవాయిలో జన్మించిన వారి సగటు అంచనా ఆయుర్దాయం 79.8 సంవత్సరాలు; పురుషులైతే 77.1 సంవత్సరాలు. స్త్రీలైతే 82.5 సంవత్సరాలు—ఇది అమెరికాలోని మరే ఇతర రాష్ట్ర సగటు ఆయుర్దాయం కంటే ఎక్కువ.<ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/population/projections/MethTab2.xls|archive-url=http://webarchive.loc.gov/all/20100615135706/http://www.census.gov/population/projections/MethTab2.xls|archive-date=June 15, 2010|title=Average life expectancy at birth by state|access-date=November 5, 2011}}</ref> 2011 నాటికి ఈ ద్వీపాలలో 42,371 మంది సైనిక సిబ్బంది ఉన్నారని అమెరికా సైన్యం నివేదించింది.<ref name=Hawaii_mil>{{cite web|title=Active Duty Military Personnel Strengths by Regional Area and by Country (309A)|url=http://siadapp.dmdc.osd.mil/personnel/MILITARY/history/hst1109.pdf|website=Department of Defense|access-date=October 21, 2013|date=September 30, 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20121019001235/http://siadapp.dmdc.osd.mil/personnel/MILITARY/history/hst1109.pdf|archive-date=October 19, 2012}}</ref> [[:en: United States Department of Housing and Urban Development|హెచ్‌యుడి]] వారి 2022 [[:en: Annual Homeless Assessment Report to Congress|వార్షిక నిరాశ్రయుల అంచనా నివేదిక]] ప్రకారం హవాయిలో సుమారు 5,967 మంది [[:en: Homelessness|నిరాశ్రయులు]] ఉన్నారని అంచనా వేయబడింది.<ref>{{Cite web |title=2007–2022 PIT Counts by State |url=https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Fwww.huduser.gov%2Fportal%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2Fxls%2F2007-2022-PIT-Counts-by-State.xlsx&wdOrigin=BROWSELINK |access-date=మార్చి 11, 2023 |archive-date=మార్చి 14, 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230314020239/https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=https%3A%2F%2Fwww.huduser.gov%2Fportal%2Fsites%2Fdefault%2Ffiles%2Fxls%2F2007-2022-PIT-Counts-by-State.xlsx&wdOrigin=BROWSELINK |url-status=live }}</ref> <ref>{{Cite web|url=https://www.huduser.gov/portal/sites/default/files/pdf/2022-AHAR-Part-1.pdf|title=The 2022 Annual Homelessness Assessment Report (AHAR) to Congress|access-date=March 11, 2023|archive-date=March 11, 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230311234217/https://www.huduser.gov/portal/sites/default/files/pdf/2022-AHAR-Part-1.pdf|url-status=live}}</ref> 2018లో హవాయికి వలస వచ్చిన వారిలో అత్యధిక సంఖ్యలో ఉన్న మూల దేశాలు [[:en: Philippines|ఫిలిప్పీన్స్]], [[:en: China|చైనా]], [[:en: Japan|జపాన్]], [[:en: Korea|కొరియా]], [[:en: Marshall Islands|మార్షల్ దీవులు]].<ref>{{Cite web|url=https://www.americanimmigrationcouncil.org/sites/default/files/research/immigrants_in_hawaii.pdf|title=Immigrants in Hawaii|access-date=January 20, 2024|archive-date=February 14, 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240214145426/https://www.americanimmigrationcouncil.org/sites/default/files/research/immigrants_in_hawaii.pdf|url-status=live}}</ref> ===వంశపారంపర్యం=== [[File:Early Japanese immigrants to Hawaii.jpg|thumb|[[:en: Japanese people|జపనీయుల]] వలసలు హవాయికి రావడానికి ప్రధాన కారణం, హవాయి అమెరికాలో విలీనమైన తర్వాత అక్కడ ([[:en: plantation labor| తోటల పనులకు]] ఏర్పడిన అధిక డిమాండ్.]] 2020 యునైటెడు స్టేట్సు జనాభా లెక్కల ప్రకారం హవాయి జనాభా 1,455,271గా నమోదైంది. ఈ రాష్ట్ర జనాభాలో 37.2% మంది [[:en: Asian Americans|ఆసియన్లుగా]]; 25.3% మంది [[:en: Multiracial Americans|బహుళ జాతుల]]; 22.9% మంది [[:en: White Americans|శ్వేతజాతీయులుగా]]; 10.8% మంది [[:en: Native Hawaiians|స్థానిక హవాయియన్లు]], [[:en: Pacific Islander Americans|ఇతర పసిఫిక్ దీవుల వాసులుగా]]; 9.5% మంది ఏ జాతికి చెందినవారైనా సరే [[:en: Hispanic and Latino Americans|హిస్పానిక్, లాటినోలుగా]]; 1.6% మంది [[:en: African Americans|నల్లజాతీయులు లేదా ఆఫ్రికన్ అమెరికన్లుగా]]; 1.8% మంది ఏదో ఒక ఇతర జాతికి చెందినవారిగా; 0.3% మంది [[:en: Native Americans in the United States|స్థానిక అమెరికన్లు, అలస్కా స్థానికులుగా]] తమను తాము గుర్తించుకున్నారు. <ref name="U.S. Census Bureau">{{cite web|url=https://data.indystar.com/census/total-population/total-population-change/hawaii/040-15/|title=How many people live in Hawaii|author=U.S. Census Bureau|work=Indianapolis Star|access-date=January 26, 2022|archive-date=January 31, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220131115059/https://data.indystar.com/census/total-population/total-population-change/hawaii/040-15/|url-status=live}}</ref> {| class="wikitable" style="text-align:center;" |+'''హవాయి – జాతి, వర్గపరమైన కూర్పు'''<br><small>{{nobold|''గమనిక: US జనాభా లెక్కల విభాగం హిస్పానిక్/లాటినోలను ఒక జాతి వర్గంగా పరిగణిస్తుంది. ఈ పట్టిక జాతి వర్గాల నుండి లాటినోలను మినహాయించి, వారిని ఒక ప్రత్యేక వర్గానికి కేటాయిస్తుంది. హిస్పానిక్‌లు/లాటినోలు ఏ జాతికైనా చెందినవారై ఉండవచ్చు.''}}</small> !జాతి / జాతిపరమైన గుర్తింపు <small>('' హిస్పానికు-యేతరులు'')</small> !జనాభా 2000 <ref name=2000CensusP004>{{Cite web|title=P004: Hispanic or Latino, and Not Hispanic or Latino by Race – 2000: DEC Summary File 1 – Hawaii |url=https://data.census.gov/table/DECENNIALSF12000.P004?q=P004:+HISPANIC+OR+LATINO,+AND+NOT+HISPANIC+OR+LATINO+BY+RACE+[73]&g=040XX00US15|publisher=[[United States Census Bureau]] |access-date= }}</ref> !జనాభా 2010 <ref name=2010CensusP2>{{Cite web|title=P2 Hispanic or Latino, and Not Hispanic or Latino by Race – 2010: DEC Redistricting Data (PL 94-171) - Hawaii |url=https://data.census.gov/table/DECENNIALPL2010.P2?q=p2&g=040XX00US15|website=[[United States Census Bureau]]}}</ref> !{{partial|జనాభా 2020}} <ref name=2020CensusP2>{{Cite web|title=P2 Hispanic or Latino, and Not Hispanic or Latino by Race – 2020: DEC Redistricting Data (PL 94-171) - Hawaii |url=https://data.census.gov/table/DECENNIALPL2020.P2?q=p2&g=040XX00US15|website=[[United States Census Bureau]]}}</ref> !% 2000 !% 2010 !{{partial|% 2020}} |- |[[:en: Non-Hispanic or Latino whites|శ్వేతజాతీయులు]] మాత్రమే |277,091 |309,343 |style='background: #ffffe6; |314,365 |22.87% |22.74% |style='background: #ffffe6; |21.60% |- |[[:en: Non-Hispanic or Latino African Americans|నల్లజాతీయులు లేదా ఆఫ్రికన్ అమెరికన్లు]] మాత్రమే |20,829 |19,904 |style='background: #ffffe6; |21,877 |1.72% |1.46% |style='background: #ffffe6; |1.50% |- |[[:en: Native Americans in the United States|స్థానిక అమెరికన్లు]] లేదా [[:en: Alaska Native|అలాస్కా స్థానికులు]] మాత్రమే |2,539 |2,823 |style='background: #ffffe6; |2,321 |0.21% |0.21% |style='background: #ffffe6; |0.16% |- |[[:en: Asian Americans|ఆసియన్లు]] మాత్రమే |494,149 |513,294 |style='background: #ffffe6; |531,558 |40.79% |37.73% |style='background: #ffffe6; |36.53% |- |[[:en: Pacific Islander Americans|పసిఫిక్ ద్వీపవాసులు]] మాత్రమే |108,441 |128,222 |style='background: #ffffe6; |149,054 |8.95% |9.43% |style='background: #ffffe6; |10.24% |- |[[:en: Race and ethnicity in the United States census|ఇతర జాతి]] మాత్రమే |2,089 |1,888 |style='background: #ffffe6; |5,283 |0.17% |0.14% |style='background: #ffffe6; |0.36% |- |[[:en: Multiracial Americans|మిశ్రమ జాతి లేదా బహుళ జాతి]] |218,700 |263,985 |style='background: #ffffe6; |291,890 |18.05% |19.41% |style='background: #ffffe6; |20.06% |- |[[:en: Hispanic and Latino Americans|హిస్పానిక్ లేదా లాటినో]] (ఏ జాతి వారైనా) |87,699 |120,842 |style='background: #ffffe6; |138,923 |7.24% |8.88% |style='background: #ffffe6; |9.55% |- |'''మొత్తం''' |'''1,211,537''' |'''1,360,301''' |style='background: #ffffe6; |'''1,455,271''' |'''100.00%''' |'''100.00%''' |style='background: #ffffe6; |'''100.00%''' |} {| class="wikitable sortable collapsible" |+ హవాయి జనాభా జాతిపరమైన విభజన |- ! జాతి కూర్పు !! 1970<ref name="census" /> !1980<ref name="census" />!! 1990<ref name="census">{{cite web|url=https://www.census.gov/population/www/documentation/twps0056/twps0056.html |title=Historical Census Statistics on Population Totals By Race, 1790 to 1990, and By Hispanic Origin, 1970 to 1990, For The United States, Regions, Divisions, and States |author=Population Division, Laura K. Yax |archive-url=https://web.archive.org/web/20080725044857/http://www.census.gov/population/www/documentation/twps0056/twps0056.html |archive-date=July 25, 2008}}</ref>!! 2000<ref>{{cite web|url=http://censusviewer.com/city/HI |archive-url=https://archive.today/20140107203104/http://censusviewer.com/city/HI |archive-date=January 7, 2014 |url-status=usurped |title=Population of Hawaii: Census 2010 and 2000 Interactive Map, Demographics, Statistics, Quick Facts}}</ref>!! 2010<ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/programs-surveys/decennial-census/decade.2010.html|title=2010 Census Data|author=Center for New Media and Promotions(C2PO)|access-date=December 9, 2017|archive-date=May 22, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170522200920/https://www.census.gov/programs-surveys/decennial-census/decade.2010.html|url-status=live}}</ref>!! 2020<ref name="U.S. Census Bureau"/> |- |[[:en: White American|శ్వేతజాతీయులు]] || 38.8% |33.0%|| 33.4% || 24.3% || 24.7%|| 22.9% |- | [[:en: Asian American|ఆసియన్లు]] || rowspan=2|57.7% | rowspan="2" |60.5%|| rowspan="2" |61.8% || 41.6% || 38.6% || 37.2% |- | [[:en: Native Hawaiian|స్థానిక హవాయియన్లు]] మరియు<br />[[:en: Pacific Islander|ఇతర పసిఫిక్ ద్వీపవాసులు]] || 9.4% || 10.0% || 10.8% |- | [[:en: African American|నల్లజాతీయులు]] || 1.0% |1.8%|| 2.5% || 1.8% || 1.6% || 1.6% |- | [[:en: Native Americans in the United States|స్థానిక అమెరికన్లు, అలస్కా స్థానికులు]] || 0.1% |0.3%|| 0.5% || 0.3% || 0.3% || 0.3% |- | [[:en: Race and ethnicity in the United States Census|ఇతర జాతులు]] || 2.4% |4.4%|| 1.9% || 1.2% || 1.2% || 1.8% |- | [[:en: బహుళ జాతుల అమెరికన్|రెండు లేదా అంతకంటే ఎక్కువ జాతులు]] || – | –|| – || 21.4% || 23.6% || 25.3% |} అమెరికాలోని ఏ ఇతర రాష్ట్రంతో పోల్చినా హవాయిలో ఆసియా అమెరికన్లు, బహుళ జాతి అమెరికన్ల శాతం అత్యధికంగానూ, శ్వేతజాతీయుల శాతం అత్యల్పంగానూ ఉంది. ఆసియా అమెరికన్లుగా తమను తాము గుర్తించుకునే ప్రజలు అతిపెద్ద జాతి సమూహంగా ఉన్న ఏకైక రాష్ట్రం ఇదే. 2012లో 1 సంవత్సరం కంటే తక్కువ వయస్సు ఉన్న నివాస జనాభాలో 14.5% మంది హిస్పానికు-యేతర శ్వేతజాతీయులు ఉన్నారు.<ref>{{cite news|url=http://www.cleveland.com/datacentral/index.ssf/2012/06/americas_under_age_1_populatio.html|title=Americans under age 1 now mostly minorities, but not in Ohio: Statistical Snapshot|last=Exner|first=Rich|date=June 3, 2012|work=[[The Plain Dealer]]|access-date=November 4, 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20160714084214/http://www.cleveland.com/datacentral/index.ssf/2012/06/americas_under_age_1_populatio.html|archive-date=July 14, 2016|url-status=live}}</ref> హవాయిలోని ఆసియా జనాభాలో ప్రధానంగా 1,98,000 (14.6%) మంది ఫిలిప్పీను అమెరికన్లు, 185,000 (13.6%) మంది జపనీసు అమెరికన్లు, సుమారు 55,000 (4.0%) మంది చైనీసు అమెరికన్లు, 24,000 (1.8%) మంది [[:en: Korean American| కొరియను అమెరికన్లు]]లు ఉన్నారు.<ref name="US Census Bureau" /> హవాయిలో 1,20,000 (8.8%) మందికి పైగా హిస్పానికు, లాటినో అమెరికన్లు నివసిస్తున్నారు. మెక్సికను అమెరికన్ల సంఖ్య 35,000 (2.6%) మించి ఉంది; ప్యూర్టో రికన్ల సంఖ్య 44,000 (3.2%) మించి ఉంది. బహుళ జాతి అమెరికన్లు హవాయి జనాభాలో దాదాపు 25% ఉన్నారు. వీరి సంఖ్య 3,20,000 మందిని మించిపోయింది. మూడు జాతుల సమూహాన్ని (శ్వేతజాతీయులు, ఆసియన్లు, స్థానిక హవాయి/పసిఫికు ద్వీపవాసులు కలిగిన సమూహం) తన అతిపెద్ద బహుళ-జాతి సమూహంగా కలిగిన ఏకైక రాష్ట్రం హవాయి (ఇది మొత్తం బహుళ-జాతి జనాభాలో 22%గా ఉంది).<ref>{{cite web|title=Hawaii is home to the nation's largest share of multiracial Americans|url=https://www.pewresearch.org/fact-tank/2015/06/17/hawaii-is-home-to-the-nations-largest-share-of-multiracial-americans/|access-date=December 14, 2020|website=Pew Research Center|date=June 17, 2015|archive-date=November 8, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201108113726/http://www.pewresearch.org/fact-tank/2015/06/17/hawaii-is-home-to-the-nations-largest-share-of-multiracial-americans/|url-status=live}}</ref> హిస్పానికు-యేతర శ్వేతజాతీయుల జనాభా సుమారు 3,10,000గా ఉంది—ఇది మొత్తం జనాభాలో 20% కంటే కొంచెం ఎక్కువ. బహుళ-జాతి జనాభా సంఖ్య, హిస్పానికు-యేతర శ్వేతజాతీయుల జనాభా కంటే సుమారు 10,000 మంది ఎక్కువగా ఉంది.<ref name="US Census Bureau" /> 1970లో హవాయి జనాభాలో 38.8% మంది శ్వేతజాతీయులు, 57.7% మంది ఆసియన్లు, పసిఫికు ద్వీపవాసులు ఉన్నారని [[:en: Census Bureau| జనగణన సంస్థ]] నివేదించింది.<ref>{{cite web|title=Hawaii—Race and Hispanic Origin: 1900 to 1990 |publisher=U.S. Census Bureau |url=https://www.census.gov/population/www/documentation/twps0056/twps0056.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20080725044857/http://www.census.gov/population/www/documentation/twps0056/twps0056.html |archive-date=July 25, 2008}}</ref> 80,000 మందికి పైగా స్థానిక హవాయియన్లు ఉన్నారు.—ఇది మొత్తం జనాభాలో 5.9%.<ref name="US Census Bureau">{{cite web|url=http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=DEC_10_DP_DPDP1&prodType=table |archive-url=https://archive.today/20190521214830/https://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=DEC_10_DP_DPDP1&prodType=table |archive-date=May 21, 2019 |title=Profile of General Population and Housing Characteristics: 2010 Demographic Profile Data |publisher=[[US Census Bureau]] |access-date=May 22, 2012}}</ref> పాక్షిక వంశపారంపర్యం కలిగిన వారిని కూడా కలుపుకుంటే హవాయి జనాభాలో సమోవా అమెరికన్లు 2.8%, టోంగా అమెరికన్లు 0.6% ఉన్నారు.<ref name="American FactFinder">{{cite web|title=Race Reporting for the Native Hawaiian and Other Pacific Islander Population by Selected Categories: 2010|url=http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=DEC_10_SF1_QTP9&prodType=table|archive-url=https://archive.today/20150328060334/http://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=DEC_10_SF1_QTP9&prodType=table|archive-date=March 28, 2015|publisher=[[US Census Bureau]]|access-date=April 29, 2013}}</ref> హవాయిలో ఐదు అతిపెద్ద యూరోపియను వంశపారంపర్యాలు: జర్మనీ (7.4%), ఐరిషు (5.2%), ఇంగ్లీషు (4.6%), పోర్చుగీసు (4.3%), ఇటాలియను (2.7%). ఈ రాష్ట్ర నివాసితులలో సుమారు 82.2% మంది అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలలోనే జన్మించారు. విదేశాలలో జన్మించిన నివాసితులలో దాదాపు 75% మంది ఆసియా ఖండానికి చెందినవారు. హవాయి ఒక [[:en: Majority minority in the United States|బహుళ-అల్పసంఖ్యాక రాష్ట్రం]]. 2014 నాటికి నాన్-హిస్పానికు శ్వేతజాతీయుల [[:en: plurality| జనాభా ఆధిపత్యం]] లేని మూడు రాష్ట్రాలలో ఒకటిగా ఇది ఉంటుందని అంచనా వేయబడింది; మిగిలిన రెండు రాష్ట్రాలు కాలిఫోర్నియా, [[:en: New Mexico|న్యూ మెక్సికో]].<ref>{{cite news |url=https://www.reuters.com/article/us-usa-population-california-idUSBRE91006920130201 |title=California's Hispanic population projected to outnumber white in 2014 |publisher=Reuters |date=January 31, 2013 |access-date=July 1, 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20151017075415/http://www.reuters.com/article/2013/02/01/us-usa-population-california-idUSBRE91006920130201 |archive-date=October 17, 2015 |url-status=live}}</ref> [[File:Ethnicity_in_Hawaii_(2020).jpg|thumb|2020 U.S. జనాభా లెక్కల ప్రకారం జాతి, వర్గపరమైన ఆధిపత్యం ఆధారంగా హవాయిలోని కౌంటీలను సూచించే పటం]] {|class="wikitable sortable" |+'''హవాయి జనాభా''' (2008) <ref name="factfinder.census.gov">{{cite web|author=American FactFinder, United States Census Bureau |url=http://factfinder.census.gov/servlet/ADPTable?_bm=y&-context=adp&-qr_name=ACS_2008_1YR_G00_DP5&-ds_name=ACS_2008_1YR_G00_&-tree_id=308&-redoLog=true&-_caller=geoselect&-geo_id=04000US15&-format=&-_lang=en |title=Hawaii—ACS Demographic and Housing Estimates: 2008 |publisher=Factfinder.census.gov |access-date=May 15, 2010 |archive-url=https://archive.today/20200211181857/http://factfinder.census.gov/servlet/ADPTable?_bm=y&-context=adp&-qr_name=ACS_2008_1YR_G00_DP5&-ds_name=ACS_2008_1YR_G00_&-tree_id=308&-redoLog=true&-_caller=geoselect&-geo_id=04000US15&-format=&-_lang=en |archive-date=February 11, 2020}}</ref><ref>{{cite web|url=http://factfinder.census.gov/servlet/ADPTable?_bm=y&-geo_id=04000US15&-qr_name=ACS_2008_1YR_G00_DP2&-context=adp&-ds_name=&-tree_id=308&-_lang=en&-redoLog=true&-format=|title=Hawaii|archive-url=https://web.archive.org/web/20101202062818/http://factfinder.census.gov/servlet/ADPTable?_bm=y&-geo_id=04000US15&-qr_name=ACS_2008_1YR_G00_DP2&-context=adp&-ds_name=&-tree_id=308&-_lang=en&-redoLog=true&-format=|archive-date=December 2, 2010}}</ref> |- style="background:#efefef;" !వంశ మూలాలు||శాతం||ప్రధాన వ్యాసం |- |[[:en: Filipinos|ఫిలిప్పీన్స్ వారు]] !13.6% |''చూడండి [[:en: Filipinos in Hawaii|హవాయిలో ఫిలిప్పీన్స్ వారు]]'' |- | జపనీస్ !12.6% |''చూడండి [[:en: Japanese in Hawaii|హవాయిలో జపనీయులు]]'' |- |[[:en: Polynesian|పాలినిషియన్]] !9.0% |''చూడండి [[:en: Native Hawaiians|స్థానిక హవాయివాసులు]]'' |- |[[:en: Germans|జర్మన్లు]] !7.4% |''చూడండి [[:en: German American|జర్మన్ అమెరికన్లు]]'' |- |ఐరిష్ !5.2% |''చూడండి [[:en: Irish Americans|ఐరిష్ అమెరికన్లు]]'' |- |ఆంగ్లేయులు !4.6% |''చూడండి [[:en: English American|ఆంగ్ల అమెరికన్లు]]'' |- |[[:en: Portuguese people|పోర్చుగీసువారు]] !4.3% |''చూడండి [[:en: Portuguese immigration to Hawaii|హవాయిలో పోర్చుగీసువారు]]'' |- |చైనీస్ !4.1% |''చూడండి [[:en: Chinese in Hawaii|హవాయిలో చైనీయులు]]'' |- |కొరియన్ !3.1% |''చూడండి [[:en: Korean American|కొరియన్ అమెరికన్లు]]'' |- |మెక్సికన్ !2.9% |''చూడండి [[:en: Mexican American|మెక్సికన్ అమెరికన్లు]]'' |- |[[:en: Puerto Ricans|ప్యూర్టో రికన్]] !2.8% |''చూడండి [[:en: Puerto Rican immigration to Hawaii|హవాయిలో ప్యూర్టో రికన్లు]]'' |- |ఇటాలియన్ !2.7% |''చూడండి [[:en: Italian American|ఇటాలియన్ అమెరికన్లు]]'' |- |[[:en: African Americans|ఆఫ్రికన్]] !2.4% |''[[:en: African American|ఆఫ్రికన్ అమెరికన్]] చూడండి'' |- |ఫ్రెంచ్ !1.7% |''[[:en: French American|ఫ్రెంచ్ అమెరికన్]] చూడండి'' |- |[[:en: Samoans|సమోవాన్]] !1.3% |''[[:en: Samoans in Hawaii|హవాయిలో సమోవాన్లు]] చూడండి'' |- |[[:en: Scottish people|స్కాటిష్]] !1.2% |''[[:en: Scottish American|స్కాటిష్ అమెరికన్]] చూడండి'' |} హవాయికి చేరుకున్న విదేశీయుల మూడవ బృందం చైనాకు చెందినది. పాశ్చాత్య వాణిజ్య నౌకలలో పనిచేసిన చైనీసు కార్మికులు 1789 నుండి హవాయిలో స్థిరపడటం ప్రారంభించారు. 1820లో క్రైస్తవ మతాన్ని బోధించడానికి హవాయి ప్రజలకు పాశ్చాత్య జీవన విధానాలను నేర్పించడానికి మొట్టమొదటి అమెరికను మిషనరీలు అక్కడికి చేరుకున్నారు.<ref name="Charles Williams">{{cite book |last1=Williams |first1=Charles |title=The Missionary Gazetteer: Comprising a Geographical and Statistical Account of the Various Stations of the Church, London, Moravian, Wesleyan, Baptist, and American, Missionary Societies Etc., With Their Progress in Evangelization and Civilization |others=B B Edwards |url={{google books |plainurl=y|id=V6YNAAAAQAAJ|page=42}} |access-date=May 3, 2012 |edition=America |series=CIHM/ICMH microfiche series, no. 35042 (also ATLA monograph preservation program; ATLA fiche 1988–3226) |year=1832 |orig-date=1828 |publisher=W. Hyde & Co |location=Boston, Massachusetts |isbn=978-0-665-35042-9 |id={{OCLC|657191416|718098082|719990067|680518873}} |page=424}}</ref>2015 నాటికి హవాయి జనాభాలో అత్యధిక భాగం ఆసియా మూలాలు కలిగినవారే—ముఖ్యంగా ఫిలిప్పీన్సు, జపాన్, చైనాకు చెందినవారు. వీరిలో చాలామంది 19వ శతాబ్దం మధ్య నుండి చివరి దశలో చెరకు తోటలలో పనిచేయడానికి తీసుకురాబడిన వలసదారుల వారసులు. మొట్టమొదటి 153 మంది జపాన్ వలసదారులు 1868 జూన్ 19న హవాయికి చేరుకున్నారు. అప్పటి జపాను ప్రభుత్వం వీరి రాకను ఆమోదించలేదు; ఎందుకంటే వీరికి సంబంధించిన ఒప్పందం ఒక [[:en: broker| దళారికి]], [[:en: Tokugawa shogunate|తోకుగావా షోగునేట్‌కు]] మధ్య కుదిరింది—అయితే అప్పటికే జపాన్‌లో [[:en: Meiji Restoration|మెయిజీ పునరుద్ధరణ]] ద్వారా ఆ పాత పాలన స్థానంలో కొత్త పాలన వచ్చింది. 1881లో జపాన్‌ను సందర్శించినప్పుడు [[:en: Kalākaua| కలకౌవా]] చక్రవర్తి మీజీకి చేసిన విజ్ఞప్తి ఫలితంగా అప్పటి జపాన్ ప్రభుత్వం ఆమోదించిన మొట్టమొదటి వలసదారులు 1885 ఫిబ్రవరి 9న చేరుకున్నారు.<ref name="Goto">{{cite web |url=http://www-wds.worldbank.org/servlet/WDSContentServer/WDSP/IB/2007/05/10/000016406_20070510133229/Rendered/PDF/wps4203.pdf |title=Latin Americans of Japanese Origin (''Nikkeijin'') Working in Japan—A Survey |first=Junichi |last=Goto |date=April 2007 |website=Documents & Reports—All Documents &vert; The World Bank |publisher=World Bank |location=Washington, DC |pages=5, 48 |access-date=May 3, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120611133213/http://www-wds.worldbank.org/servlet/WDSContentServer/WDSP/IB/2007/05/10/000016406_20070510133229/Rendered/PDF/wps4203.pdf |archive-date=June 11, 2012 |url-status=live}}</ref><ref name="Wao+Lani">{{cite web |url=http://www.hawaiialive.org/realms.php?sub=Wao+Lani&treasure=369&offset=0 |title=+ Hawaii Alive &#vert; Realms: Wao Lani + |website=Hawaii Alive |location=Honolulu, Hawaii |publisher=[[Bishop Museum]] |access-date=May 3, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120426110326/http://www.hawaiialive.org/realms.php?sub=Wao+Lani&treasure=369&offset=0 |archive-date=April 26, 2012 |url-status=live}}</ref> 1899 నాటికి దాదాపు 13,000 మంది పోర్చుగీసు వలసదారులు చేరుకున్నారు; వారు చెరకు తోటలలో కూడా పనిచేశారు.<ref name="Hoffman">{{cite journal |last=Hoffman |first=Frederic L. |date=September 1899 |title=The Portuguese Population in the United States |journal=Publications of the American Statistical Association |volume=6 |issue=47 |pages=327–336 |oclc=11137237 |jstor=2276463 |s2cid=128107627 |doi=10.2307/2276463}}{{Subscription required}} 332–333 See pages.</ref> 1901 నాటికి 5,000 మందికి పైగా ప్యూర్టో రికన్లు హవాయిలో నివసిస్తున్నారు.<ref name="López">{{cite encyclopedia |last=López |first=Iris |editor=Ruiz, Vicki L. |editor2=Korrol, Virginia Sánchez |encyclopedia=Latinas in the United States: A Historical Encyclopedia |title=Puerto Ricans in Hawaii |series=Gale Virtual Reference Library |url={{google books |plainurl=y |id=_62IjQ-XQScC |page=591}} |access-date=May 3, 2012 |date=May 3, 2006 |publisher=[[Indiana University Press]] |volume=2 |location=Bloomington, IN |id={{OCLC|74671044|748855661|756540171}} |isbn=978-0-253-34680-3 |pages=591–95}}</ref> ===భాషలు=== [[File:Portuguese immigrant family in Hawaii during the 19th century.jpg|thumb|అనేకమంది [[:en: Portuguese people|పోర్చుగీస్]] వలసదారులు [[:en: Azores|అజోర్స్]] లేదా [[:en: Madeira|మదీరా]] ప్రాంతాలకు చెందినవారు. వారు తమతోపాటు [[:en: Catholic Church|కాథలిక మతం]], పోర్చుగీస్ భాష మరియు వంటకాలను తీసుకువచ్చారు.]] హవాయి రాష్ట్రం 1978 నాటి రాజ్యాంగంలోని ఆర్టికలు 15, సెక్షను 4లో ఇంగ్లీషు [[:en: Hawaiian language|హవాయియన్]] భాషలు హవాయి అధికారిక భాషలుగా పేర్కొనబడ్డాయి.<ref>{{cite web|title=The Constitution of the State of Hawaii|url=http://lrbhawaii.org/con/constitution/CONST%200015-0004.html|access-date=February 4, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180126122307/http://lrbhawaii.org/con/constitution/CONST%200015-0004.html|archive-date=January 26, 2018|url-status=live}}</ref> అయితే హవాయియను భాష వినియోగం పరిమితంగానే ఉంది; ఎందుకంటే "ప్రజా కార్యకలాపాలు, లావాదేవీల కోసం హవాయియను భాష వినియోగం, కేవలం చట్టం నిర్దేశించిన మేరకు మాత్రమే తప్పనిసరి అవుతుంది" అని రాజ్యాంగం స్పష్టంగా పేర్కొంది. [[:en: Hawaiian Pidgin|స్థానికంగా "పిడ్జిను" అని పిలువబడేది]] అనేక మంది స్థానిక నివాసితులకు మాతృభాషగానూ, మరికొందరికి ద్వితీయ భాషగానూ ఉంది.<ref>{{Cite web|author=Bu Kerry Chan Laddaran, Special to|title=Pidgin English is now an official language of Hawaii|url=https://www.cnn.com/2015/11/12/living/pidgin-english-hawaii/index.html|access-date=February 17, 2021|website=CNN|date=November 12, 2015|archive-date=September 27, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200927233331/https://www.cnn.com/2015/11/12/living/pidgin-english-hawaii/index.html|url-status=live}}</ref> 2000 జనాభా లెక్కల ప్రకారం హవాయి నివాసితులలో 5 ఏళ్లు, అంతకంటే ఎక్కువ వయస్సు ఉన్నవారిలో 73.4% మంది తమ ఇళ్లలో కేవలం ఆంగ్లం మాత్రమే మాట్లాడేవారు.<ref name=mla>{{cite web |url=http://www.mla.org/map_data_results&state_id=15&mode=state_tops |title=Language Map Data Center |publisher=Mla.org |date=July 17, 2007 |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110831190300/http://www.mla.org/map_data_results%26state_id%3D15%26mode%3Dstate_tops |archive-date=August 31, 2011 |url-status=live}}</ref> 2008 అమెరికను కమ్యూనిటీ సర్వే ప్రకారం హవాయి నివాసితులలో 5 ఏళ్లు పైబడిన వారిలో 74.6% మంది తమ ఇళ్లలో కేవలం ఆంగ్లం మాత్రమే మాట్లాడేవారు.<ref name="factfinder.census.gov" /> వారి ఇళ్లలో రాష్ట్ర నివాసితులలో 21.0% మంది అదనంగా ఒక ఆసియా భాషను, 2.6% మంది స్పానిషు‌ను, 1.6% మంది ఇతర ఇండో-యూరోపియను భాషలను, 0.2% మంది వేరే ఇతర భాషను మాట్లాడతారు. ఇంగ్లీషు తర్వాత ఈ రాష్ట్రంలో ఎక్కువగా మాట్లాడే ఇతర భాషలు టగలాగు, ఇలోకానో, జపనీసు. 5.4% మంది నివాసితులు టగలాగు మాట్లాడతారు; ఇందులో ఫిలిప్పీన్సు జాతీయ, సహ-అధికార భాష అయిన టగలాగు ఆధారిత 'ఫిలిపినో' భాషను మాతృభాషగా కానివారు మాట్లాడటం కూడా కలిసి ఉంది. 5.0% మంది జపనీసు, 4.0% మంది ఇలోకానో మాట్లాడతారు; 1.2% మంది చైనీసు, 1.7% మంది హవాయియను మాట్లాడతారు; 1.7% మంది స్పానిషు, 1.6% మంది కొరియను, 1.0% మంది సమోవాను మాట్లాడతారు. ====హవాయియను==== హవాయియను భాషను మాతృభాషగా కలిగిన వారు సుమారు 2,000 మంది ఉన్నారు. ఇది మొత్తం జనాభాలో దాదాపు 0.15 శాతానికి సమానం.<ref name=Lyovin /> యునైటెడు స్టేట్సు జనాభా లెక్కల ప్రకారం 2006–2008 మధ్య కాలంలో హవాయిలో ఈ భాషను మాట్లాడేవారి మొత్తం సంఖ్య 24,000 కంటే ఎక్కువగా ఉంది. <ref name="Census Bureau Hawaiian Speaker estimate">{{cite web |url=https://www.census.gov/hhes/socdemo/language/data/other/detailed-lang-tables.xls |title=Table 1. Detailed Languages Spoken at Home and Ability to Speak English for the Population 5 Years and Over for the United States: 2006–2008 |date=April 2010 |website=American Community Survey Data on Language Use |publisher=[[United States Census Bureau|U.S. Census Bureau]] |location=Washington, DC |access-date=May 7, 2012 |format=MS-Excel Spreadsheet |archive-url=https://web.archive.org/web/20140922225023/https://www.census.gov/hhes/socdemo/language/data/other/detailed-lang-tables.xls |archive-date=September 22, 2014 |url-status=live}}</ref>హవాయియను అనేది [[:en: Austronesian languages|ఆస్ట్రోనేషియన్ భాషా కుటుంబానికి]] చెందిన ఒక పాలినేషియను భాష. <ref name=Lyovin>{{Cite book | last = Lyovin | first = Anatole V. | title = An Introduction to the Languages of the World | location = New York | publisher=Oxford University Press, Inc | year = 1997 | isbn = 978-0-19-508116-9|pages=257–58}}</ref> ఇది [[:en: Marquesan language| మార్కేసను]], [[:en: Tahitian language| తాహితియను]], [[:en: Māori language|మావోరీ]], [[:en: Rapa Nui language|రాపా నుయి]] ([[:en: Easter Island| ఈస్టరు దీవి]] భాష) వంటి ఇతర [[:en: Polynesian languages|పాలినిషియను భాషలకు]] దగ్గరి సంబంధం కలిగి ఉంది; అలాగే [[:en: Samoan language|సమోవాను]], [[:en: Tongan language|టొంగాను]] భాషలతో కొంత తక్కువ సంబంధం కలిగి ఉంది. <ref>{{cite book |last=Schütz |first=Albert J. |title=The voices of Eden: a history of Hawaiian language studies |publisher=University of Hawaiʻi Press |location=Honolulu, Hawaii |date=1994 |isbn=0-585-28415-6 |oclc=45733324}}</ref> షూట్జు అభిప్రాయం ప్రకారం సుమారు సా.శ. 300లో [[:en: Marquesan| మార్కేసను]] ప్రజలు ఈ ద్వీపసమూహంలో వలస స్థావరాలను ఏర్పాటు చేసుకున్నారు. <ref>{{cite book |last=Schütz |first=Albert J. |title=The Voices of Eden: A History of Hawaiian Language Studies |publisher=University of Hawaiʻi Press |location=Honolulu, Hawaii |year=1994 |pages=334–36; 338 ''20n'' |isbn=978-0-8248-1637-7}}</ref>ఆ తర్వాత [[:en: Society Islands| సొసైటీ దీవులు]], [[సమోవా|సమోవా,]] [[టోంగా]] నుండి వచ్చిన నావికుల తరంగాలు వీరిని అనుసరించాయి.<ref>{{cite web |url=https://study.com/academy/lesson/hawaiian-language-history-phrases.html |title=Hawaiian Language: History & Phrases |access-date=May 19, 2021 |website=study.com |archive-date=May 19, 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210519125207/https://study.com/academy/lesson/hawaiian-language-history-phrases.html |url-status=live }}</ref> ఈ పాలినేషియన్లు ఆ ద్వీపాలలోనే స్థిరపడ్డారు; కాలక్రమేణా వారు హవాయి ప్రజలుగా పరిణమించారు. వారి భాషలు హవాయి భాషగా రూపుదిద్దుకున్నాయి.<ref>{{cite book |last1=Elbert |first1=Samuel H. |author1-link=Samuel Hoyt Elbert |first2=Mary Kawena |last2=Pukui |author2-link=Mary Kawena Pukui |title=Hawaiian Grammar |publisher=The University Press of Hawaii |location=Honolulu, Hawaii |year=1979 |pages=35–36 |isbn=0-8248-0494-5}}</ref> కిమురా విల్సను ఇలా పేర్కొన్నారు: "భాషావేత్తలందరూ హవాయి భాషకు తూర్పు పాలినేషియను భాషతో సన్నిహిత సంబంధం ఉందని అంగీకరిస్తున్నారు; ముఖ్యంగా దక్షిణ మార్క్వెసాసు‌తో దీనికి బలమైన అనుబంధం ఉంది. అలాగే తాహితీతో ద్వితీయ స్థాయి అనుబంధం ఉంది—ఈ సంబంధాలను హవాయి, సొసైటీ దీవుల మధ్య జరిగిన సముద్ర ప్రయాణాల ద్వారా దీనిని వివరించవచ్చు".<ref>{{cite book |last1=Kimura |first1=Larry |last2=Pila |first2=Wilson |chapter=Native Hawaiian Culture |title=Native Hawaiian Study Commission Minority Report |publisher=[[United States Department of Interior]] |location=Washington, D.C. |year=1983 |pages=173–203 [185]}}</ref> కెప్టెను జేమ్సు కుక్ రాకకు ముందు హవాయి భాషకు లిఖిత రూపం లేదు. ఈ లిఖిత రూపాన్ని ప్రధానంగా 1820, 1826 మధ్య అమెరికను ప్రొటెస్టెంటు మిషనరీలు అభివృద్ధి చేశారు; వీరు హవాయి భాషలోని [[:en: phonemes| ధ్వనులు]] లాటిను వర్ణమాల నుండి అక్షరాలను కేటాయించారు. 20వ శతాబ్దం చివరిలో హవాయి భాష పట్ల ఆసక్తి గణనీయంగా పెరిగింది. [[:en: Office of Hawaiian Affairs|హవాయి అఫైర్సు కార్యాలయం]] సహాయంతో అన్ని పాఠ్యాంశాలను హవాయి భాషలోనే బోధించే ప్రత్యేక [[:en: immersion schools| ఇమ్మర్షన్ పాఠశాలలు ]] స్థాపించబడ్డాయి. [[:en: University of Hawaiʻi|హవాయి విశ్వవిద్యాలయం]] హవాయి భాషలో ఒక స్నాతకోత్తర అధ్యయన కార్యక్రమాన్ని రూపొందించింది. కొత్తగా చేపట్టే పౌర అభివృద్ధి ప్రాజెక్టులలో హవాయి స్థల, వీధి పేర్లకే ప్రాధాన్యతనిచ్చేలా మున్సిపలు నిబంధనలు సవరించబడ్డాయి.<ref>{{cite web |url=https://www.honolulumagazine.com/how-honolulu-gets-its-street-names-and-neighborhood-themes/ |title=How Honolulu Gets Its Street Names and Neighborhood Themes |magazine=[[Honolulu (magazine)|Honolulu]] |date=September 4, 2018 |access-date=June 26, 2022}}</ref> హవాయి భాష [[:en: Vowel length|దీర్ఘ, హ్రస్వ అచ్చు ధ్వనుల]] మధ్య వ్యత్యాసాన్ని గుర్తిస్తుంది. ఆధునిక వాడుకలో అచ్చు దీర్ఘత్వాన్ని ఒక [[:en: Macron (diacritic)|మక్రాను]] (''[[:en: Hawaiian language#Orthography|కహాకొ]]'') గుర్తుతో సూచిస్తారు. 1834 నుండి 1948 మధ్య ప్రచురితమైన హవాయి భాషా వార్తాపత్రికలు (''[[:en: nūpepa|న్యూపియా]]''), హవాయి భాష సంప్రదాయ మాతృభాషీయులు సాధారణంగా తమ సొంత రచనలలో ఈ గుర్తులను విస్మరిస్తారు. ʻఒకినా', 'కహకొ' గుర్తులు హవాయి పదాల సరైన ఉచ్చారణను కచ్చితంగా పలికేలా రూపొందించబడ్డాయి.<ref>{{cite web |url=http://www2.hawaii.edu/~strauch/tips/HawaiianOrthography.html |title=Using Correct Hawaiian Orthography |date=August 15, 2012 |access-date=June 26, 2022}}</ref> హవాయి భాష [[:en: glottal stop|గ్లాటలు స్టాపు]] (''ఒకినా'')ను ఒక హల్లుగా ఉపయోగిస్తుంది. దీనిని అపోస్ట్రఫీని లేదా ఎడమవైపుకు వాలి ఉండే (ప్రారంభ) ఏక ఉల్లేఖన చిహ్నాన్ని పోలిన ఒక గుర్తుగా రాస్తారు.<ref>{{cite web |url=https://www.iolanipalace.org/information/hawaiian-language/ |title=Use of the Written Hawaiian Language |publisher=Iolani Palace |access-date=June 26, 2022}}</ref> హవాయి భాష కోసం ఉపయోగించే [[:en: QWERTY| కీబోర్డ్ అమరిక]].<ref>{{cite web|url=https://www.unicode.org/cldr/charts/dev/keyboards/layouts/haw.html|title=Layouts: Hawaiian (haw)|website=unicode.org|access-date=January 5, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525013041/http://www.unicode.org/cldr/charts/dev/keyboards/layouts/haw.html|archive-date=May 25, 2017|url-status=live}}</ref> ====హవాయియను పిడ్జిను==== [[File:Hermann A. Widemann and family, ca. 1850s.jpg|thumb|హోనోలులులో, 1850ల నాటి మిశ్రమ హవాయియన్/యూరోపియన్-అమెరికన్ కుటుంబం]] హవాయియను పిడ్జిను అధికారికంగా [[:en: Hawaiian Pidgin|హవాయియను క్రోయలు ఇంగ్లీషు]] గా పిలువబడే ఒక క్రియలు భాష. ఇది 19వ శతాబ్దంలో [[:en: Hawaii (island)|హవాయి]]లో చెరకు తోటలలో పనిచేస్తున్న వివిధ సమూహాల మధ్య సంభాషణ మాధ్యమంగా ఉద్భవించింది.<ref name=":7">{{Cite web |title=Hawaiian Pidgin History |url=https://www.dapidgin.com/history/ |access-date=March 29, 2025 |website=www.dapidgin.com |archive-date=May 15, 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250515154156/https://www.dapidgin.com/history/ |url-status=live }}</ref> దీని పదజాలం ప్రధానంగా [[:en: English language|ఆంగ్లం]] నుండి ఉద్భవించింది; దీనికి [[:en: Hawaiian language|హవాయియన్]], [[:en: Chinese language|చైనీస్]], [[:en: Japanese language|జపనీస్]], [[:en: Portuguese language|పోర్చుగీస్]], [[:en: Ilocano language|ఇలోకానో]], [[:en: Tagalog language|టగాలాగ్]] భాషల నుండి కూడా గణనీయమైన పదాలు చేరాయి. హవాయియను పిడ్జిను అభివృద్ధి [[:en: Pidgin Hawaiian|పిడ్జిన్ హవాయియన్]]తో ప్రారంభమైంది. ఇది 1790లలో [[:en: Native Hawaiians|స్థానిక హవాయియన్లు]] విదేశీయుల మధ్య తొలి పరిచయాలు ఏర్పడిన సమయంలో రూపుదిద్దుకున్న ఒక ప్రాచీన పిడ్జిను భాష. వివిధ దేశాల నుండి తోటల కార్మికులు రావడం ప్రారంభమయ్యాక కార్మికులు, పర్యవేక్షకుల మధ్య సంభాషణను సులభతరం చేయడానికి ఆంగ్లం ఆధారంగా ఒక కొత్త పిడ్జిను భాష పరిణామం చెందింది.<ref>{{Cite web |title=APiCS Online - Survey chapter: Pidgin Hawaiian |url=https://apics-online.info/surveys/71 |access-date=March 29, 2025 |website=apics-online.info}}</ref> 20వ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటికి ఈ తోటల కార్మికుల పిల్లలు '''హవాయియను పిడ్జిను'''ను తమ మొదటి భాషగా నేర్చుకోవడం ప్రారంభించారు; దీని ఫలితంగా ఈ భాష ఒక పూర్తిస్థాయి 'క్రియలు' భాషగా రూపాంతరం చెందింది. ఈ పరివర్తన హెచ్‌సిఇ ఒక పూర్తిగా అభివృద్ధి చెందిన క్రియోలు భాషగా ఆవిర్భవించడాన్ని సూచించింది.<ref>{{cite web |title=Hawaiʻi Creole English |url=https://www.hawaii.edu/satocenter/langnet/definitions/hce.html |access-date=May 19, 2021 |website=www.hawaii.edu}}</ref><ref name=":7" /> హెచ్‌సిఇ (హవాయియను క్రియోలు ఇంగ్లీషు)లో హవాయియను పదాలు ముఖ్యంగా ప్రదేశాల పేర్లలోనూ, స్థానిక వృక్షజాలం, జంతుజాలానికి సంబంధించిన పదాలలోనూ అంతర్భాగంగా ఉంటాయి. ఉదాహరణకు ట్యూనా చేపను సూచించే హవాయియను పదం "అహి" హెచ్‌సిఇలో సాధారణంగా వాడుకలో ఉంటుంది. అంతేకాకుండా కొన్ని ఆంగ్ల పదాలు రూపాంతరం చెందిన అర్థాలను సంతరించుకున్నాయి; కుటుంబ సంబంధం ఉన్నా లేకపోయినా గౌరవనీయులైన ఏ పెద్దవారినైనా సంబోధించడానికి "ఆంటీ", "అంకుల్" అనే పదాలను ఉపయోగిస్తారు.<ref name=":8">{{cite web |last=Sood |first=Suemedha |date=April 20, 2012 |title=Surfer lingo, explained |url=http://www.bbc.com/travel/story/20120418-travelwise-surfer-lingo-explained |access-date=December 9, 2020 |publisher=BBC |archive-date=November 27, 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201127015242/http://www.bbc.com/travel/story/20120418-travelwise-surfer-lingo-explained |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |date=November 18, 2024 |title=Know Before You Go: Pidgin and Hawaiian Language Slang |url=https://www.suite-paradise.com/blog/local-scoop/common-hawaiian-and-pidgin-slang |access-date=March 29, 2025 |website=Suite Paradise |language=en-US}}</ref><ref>{{Cite web |title=Pidgin English in Hawaii &vert; Hawaii Life Vacations |url=https://vacations.hawaiilife.com/blog/hawaii/eh-brah-hawaiian-pidgin-english |access-date=March 29, 2025 |website=vacations.hawaiilife.com |archive-date=April 8, 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250408151814/https://vacations.hawaiilife.com/blog/hawaii/eh-brah-hawaiian-pidgin-english |url-status=live }}</ref> హెచ్‌సిఇ (హవాయియను క్రియోలు ఇంగ్లీషు) నుండి కొన్ని పదబంధాలు ఇతర వర్గాలలోకి కూడా విస్తరించాయి. ముఖ్యంగా సర్ఫింగు సంస్కృతి ద్వారా ఇవి ప్రాచుర్యం పొందాయి. "బ్రాహు" (సోదరుడు), "డా కినె" (వివిధ సందర్భాలలో వాడగలిగే ఒక సాధారణ పదం) వంటి పదాలు హవాయికి ఆవల కూడా గుర్తింపు పొందాయి.<ref name=":8" /> 2015లో [[:en: United States Census Bureau|యు.ఎస్. జనగణన సంస్థ]] హవాయియను పిడ్జిను‌ను హవాయిలో ఒక అధికారిక భాషగా గుర్తించింది; నివాసితుల మధ్య ఈ భాషకు ఉన్న విస్తృత వినియోగాన్ని ఈ గుర్తింపు ప్రతిబింబిస్తుంది. ఈ గుర్తింపు ఉన్నప్పటికీ విద్యలో దీని పాత్ర, అభ్యాసం మీద దీని ప్రభావం గురించి చర్చలు కొనసాగుతూనే ఉన్నాయి. [[:en: Standard English|స్టాండర్డు ఇంగ్లీషు]].<ref>{{Cite web |title=Hawaiʻi Kriol: Toward a writing system for Hawaiʻi Creole |url=https://scholarspace.manoa.hawaii.edu/server/api/core/bitstreams/25a8f799-25da-4f99-985e-3e7ec71118cf/content |archive-url=https://web.archive.org/web/20240709083050/https://scholarspace.manoa.hawaii.edu/server/api/core/bitstreams/25a8f799-25da-4f99-985e-3e7ec71118cf/content |archive-date=July 9, 2024 |access-date=March 29, 2025 |website=scholarspace.manoa.hawaii.edu |url-status=live}}</ref> ====హవాయి సంజ్ఞా భాష==== హవాయి భాష ఆధారంగా వినికిడి లోపం ఉన్నవారి కోసం రూపొందించబడిన హవాయి సంజ్ఞా భాష (హెచ్‌ఎస్‌ఎల్), 1800ల ప్రారంభం నుండే ఈ ద్వీపాలలో వాడుకలో ఉంది. పాఠశాల విద్య, ఇతర వివిధ రంగాల ద్వారా అమెరికను సంజ్ఞా భాష (ఎఎస్‌ఎల్) హవాయి సంజ్ఞా భాష స్థానాన్ని ఆక్రమించడం వలన దీని వినియోగం క్రమంగా తగ్గిపోతోంది.<ref>{{cite web |last=Chin |first=Corinne |title=The fight to save Hawaii Sign Language from extinction |url=https://www.cnn.com/2021/10/08/americas/hawaii-sign-language-extinction-as-equals-intl-cmd/index.html |publisher=CNN |access-date=April 23, 2022 |archive-date=December 14, 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231214004346/https://www.cnn.com/2021/10/08/americas/hawaii-sign-language-extinction-as-equals-as-equals-intl-cmd/index.html |url-status=live }}</ref> ===మతం=== [[File:Perspective view of northwest elevation - Makiki Christian Church, 829 Pensacola Street, Honolulu, Honolulu County, HI HABS HI-533-1 (cropped).tif|thumb|alt=డౌన్‌టౌన్ హోనోలులులోని ఒక క్రైస్తవ చర్చి ముఖభాగం.|హోనోలులులోని మకికి క్రైస్తవ చర్చి యొక్క నిర్మాణ శైలి, జపనీస్ నిర్మాణ శైలి నుండి ఎక్కువగా ప్రేరణ పొందింది.]] {{Pie chart | thumb = right | caption = [[:en: Public Religion Research Institute|పబ్లిక్ రిలేషన్ రీసెర్చి సంస్థ]] వారి 2022 నాటి ''[[:en: American Values ​​Survey| అమెరికను విలువల సర్వే]]'' ప్రకారం, మతపరమైన స్వీయ-గుర్తింపు<ref>{{Cite web |last=Staff |date=February 24, 2023 |title=PRRI – American Values ​​Atlas: Religious Tradition in Hawaii |url=https://ava.prri.org/#religious/2022/States/religion/m/US-HI |access-date=April 3, 2023 |website=[[Public Religion Research Institute]] |archive-date=April 4, 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170404161714/https://ava.prri.org/#religious/2022/States/religion/m/US-HI |url-status=live }}</ref> | label1 = [[:en: Protestantism| ప్రొటెస్టియనిజం]] | value1 = 42 | color1 = Blue | label2 = [[:en: Catholicism| కాథలిక్కిజం]] | value2 = 13 | color2 = Purple | label3 = [[:en: The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints in Hawaii|మొర్మోనిజం]] | value3 = 1 | color3 = DeepSkyBlue | label4 = [[:en: Irreligion in the United States|ఏ మతానికి చెందనివారు]] | value4 = 37 | color4 = White | label5 = [[:en: Buddhism| బుద్ధిజం]] | value5 = 4 | color5 = Gold | label6 = ఇతరాలు | value6 = 3 | color6 = Black }} {{Pie chart | thumb = right | caption = హవాయిలో మతం (2014)<ref name="pew2014" /> | label1 = [[:en: Protestantism|ప్రొటెస్టంటిజం]] | value1 = 38 | color1 = DodgerBlue | label2 = [[:en: Catholicism|క్యాథలిసిజం]] | value2 = 20 | color2 = #d4213d | label3 = [[:en: The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints in Hawaii|మొర్మోనిజం]] | value3 = 3 | color3 = DeepSkyBlue | label4 = [[:en: Jehovah's Witnesses|యెహోవా సాక్షులు]] | value4 = 1 | color4 = Aquamarine | label5 = ఇతర క్రైస్తవ మతాలు | value5 = 1 | color5 = Pink | label6 = [[:en: Irreligious|ఏ మతమూ లేదు]] | value6 = 26 | color6 = Honeydew | label7 = [[:en: Buddhism|బౌద్ధమతం]] | value7 = 8 | color7 = Gold | label8 = ఇతర మతాలు | value8 = 2 | color8 = Chartreuse | label9 = తెలియదు | value9 = 1 | color9 = Black }} అమెరికాలోని అత్యంత మత వైవిధ్యం కలిగిన రాష్ట్రాలలో హవాయి ఒకటి; ఇక్కడి ప్రతి పది మంది నివాసితులలో ఒకరు క్రైస్తవేతర మతాన్ని ఆచరిస్తారు.<ref>{{cite web|last=|first=|last2=|first2=|last3=|first3=|title=Religion in America: U.S. Religious Data, Demographics and Statistics|url=https://www.pewforum.org/religious-landscape-study/|access-date=July 19, 2021|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|language=en-US|archive-date=May 13, 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150513033558/https://www.pewforum.org/religious-landscape-study/|url-status=live}}</ref> జనాభాలో సుమారు పావు వంతు నుండి సగం మంది తాము ఏ మతానికి చెందనివారిగా లేదా మత రహిత వ్యక్తులుగా గుర్తించుకుంటారు; దీనితో హవాయి అత్యంత లౌకిక రాష్ట్రాలలో ఒకటిగా కూడా నిలుస్తుంది. క్రైస్తవం ఇక్కడ మెజారిటీ మతంగా కొనసాగుతోంది; దీనిలో ప్రధానంగా వివిధ [[:en: Protestants|ప్రొటెస్టెంట్]] వర్గాలు, [[:en: Catholic Church|కాథలిక్]] శాఖలు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తాయి. రెండవ అతిపెద్ద మతం [[:en: Buddhism|బౌద్ధం]]; అమెరికాలోని మరే ఇతర రాష్ట్రంతో పోల్చినా, హవాయి జనాభాలో బౌద్ధుల నిష్పత్తి ఇక్కడే అత్యధికంగా ఉంది. ఈ మతం ప్రధానంగా జపనీసు సమాజంలో కేంద్రీకృతమై ఉంది. స్థానిక హవాయి ప్రజలు నేటికీ తమ సంప్రదాయ మత, ఆధ్యాత్మిక ఆచరణలను కొనసాగిస్తున్నారు; తరచుగా వారు క్రైస్తవ విశ్వాసాలతో పాటు తమ సంప్రదాయ నమ్మకాలను కూడా ఏకకాలంలో పాటిస్తుంటారు. హొనలులులో ఉన్న [[:en: Cathedral Church of Saint Andrew (Honolulu)|'కేథడ్రల్ చర్చ్ ఆఫ్ సెయింట్ ఆండ్రూ']] ఒకప్పుడు [[:en: Church of Hawaii|'హవాయియను రిఫార్మ్డు కాథలికు చర్చ్']]కు అధికారిక కేంద్రంగా (పీఠంగా) ఉండేది. ఈ చర్చి, [[:en: Anglican Communion|ఆంగ్లికను కమ్యూనియను]]లో ఒక విభాగంగా ఉంటూ హవాయి రాజ్యానికి అధికారిక మత సంస్థగా ([[:en: state church| స్టేటు చర్చి]]) వ్యవహరించింది. 1890లలో హవాయి రాజ్యం పతనమైన తర్వాత ఈ చర్చి [[:en: Episcopal Church (USA)|'ఎపిస్కోపలు చర్చి']]లో విలీనమైంది; తదనంతరం ఇది [[:en: Episcopal Diocese of Hawaii|'ఎపిస్కోపలు డయోసెసు ఆఫ్ హవాయి']]కి ప్రధాన కేంద్రంగా మారింది. [[:en: Cathedral Basilica of Our Lady of Peace| శాంతి మాత కేథడ్రలు బాసిలికా]], [[:en: Co-Cathedral of Saint Theresa of the Child Jesus (Honolulu, Hawaii)| శిశు యేసు సెయింట్ థెరిసా సహ-కేథెడ్రల్]] అనేవి [[:en: Roman Catholic Diocese of Honolulu|హొనలులు డియోసెసు]] ప్రధాన పీఠాలుగా వ్యవహరిస్తాయి. ఈస్టర్ను ఆర్థోడాక్సు సమాజం [[:en: Saints Constantine and Helen Greek Orthodox Cathedral of the Pacific (Honolulu)| పసిఫికు సెయింట్సు కాన్స్టాంటైను, హెలెను గ్రీక్ ఆర్థోడాక్సు కేథడ్రలు]] చుట్టూ కేంద్రీకృతమై ఉంది. సభ్యత్వ సంఖ్య పరంగా అతిపెద్ద మత విభాగాలు వరుసగా: 2010లో 2,49,619 మంది అనుచరులతో కాథలికు చర్చి; <ref name="www.thearda.com">{{cite web |url=http://www.thearda.com/rcms2010/r/s/15/rcms2010_15_state_adh_2010.asp |title=The Association of Religion Data Archives &vert; State Membership Report |publisher=www.thearda.com |access-date=November 12, 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131112160810/http://www.thearda.com/rcms2010/r/s/15/rcms2010_15_state_adh_2010.asp |archive-date=November 12, 2013 |url-status=live}}</ref>యేసు క్రీస్తు చర్చ్ ఆఫ్ లేటర్-డే సెయింట్సు 2009లో 68,128 మంది అనుచరులతో; <ref>{{Cite web |url=https://newsroom.churchofjesuschrist.org/facts-and-statistics/state/hawaii |title=Facts and Statistics |archive-url=https://web.archive.org/web/20200523085659/https://newsroom.churchofjesuschrist.org/facts-and-statistics/state/hawaii |archive-date=May 23, 2020 |work=[[Church News]] |date=2020 |access-date=March 30, 2020}}</ref>[[:en: United Church of Christ|యునైటెడు చర్చి ఆఫ్ క్రైస్టు]], 115 సంఘాలు, 20,000 మంది సభ్యులతో; [[:en: Southern Baptist Convention| సదరను బాప్టిస్టు కన్వెన్షను]] 108 సంఘాలు, 18,000 మంది సభ్యులను కలిగి ఉంది.<ref>{{cite web |title=The Association of Religion Data Archives—Maps & Reports |url=http://www.thearda.com/rcms2010/r/s/15/rcms2010_15_state_name_2010.asp |url-status=live |access-date=April 20, 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140421163629/http://www.thearda.com/rcms2010/r/s/15/rcms2010_15_state_name_2010.asp |archive-date=April 21, 2014}}</ref> [[:en: Nondenominational church|ఏ వర్గానికీ చెందని చర్చిలు]] అన్నీ కలిపి 128 సంఘాలు, 32,000 మంది సభ్యులను కలిగి ఉన్నాయి. మత సంస్థలు అందించిన గణాంకాల ప్రకారం 2000వ సంవత్సరంలో హవాయిలో మతపరమైన జనాభా విభజన ఈ క్రింది విధంగా ఉంది:<ref>{{cite web |url=http://www.hawaii.gov/dbedt/info/economic/databook/db2000 |title=State of Hawaii Data Book 2000, Section 1 Population, Table 1.47 |publisher=Hawaii.gov |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111020193420/http://hawaii.gov/dbedt/info/economic/databook/db2000 |archive-date=October 20, 2011 |url-status=live}}</ref><ref>{{cite news |url=http://the.honoluluadvertiser.com/article/2002/Sep/21/il/il11afaith.html |title=Survey shows partial picture |newspaper=The Honolulu Advertiser |date=September 21, 2002 |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111009103414/http://the.honoluluadvertiser.com/article/2002/Sep/21/il/il11afaith.html |archive-date=October 9, 2011 |url-status=live}}</ref> {{div col|colwidth=18em}} *క్రైస్తవం: 351,000 (29%) *బౌద్ధం: 110,000 (9%) *యూదు మతం: 10,000 (1%)<ref>{{cite web|author=Bernard Katz|title=The Jewish Community of Maui, Hawaii|website=Museum of the Jewish People – Beit Hatfutsot|url=https://www.bh.org.il/jewish-community-maui-hawaii/|access-date=March 14, 2020|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180101095528/https://www.bh.org.il/jewish-community-maui-hawaii/|archive-date=జనవరి 1, 2018}}</ref> *ఇతరులు: 100,000 (10%) *ఏ వర్గానికీ చెందనివారు: 650,000 (51%) {{div col end}} {{notelist-ua}} అయితే [[:en: Pew Research Center|ప్యూ]] నిర్వహించిన ఒక సర్వే ప్రకారం మతపరమైన కూర్పు ఈ విధంగా ఉంది: {| class="wikitable sortable" font-size:80%; |+ style="font-size:100%" | హవాయిలో మతపరమైన అనుబంధం (2014)<ref name="pew2014">{{Cite web|url=https://www.pewforum.org/religious-landscape-study/hawaii/|title=Adults in Hawaii|work=Religious Landscape Study|publisher=Pew Research Center|access-date=October 28, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190707121053/https://www.pewforum.org/religious-landscape-study/state/hawaii/|archive-date=July 7, 2019|url-status=live}}</ref> |- ! అనుబంధం ! colspan="2"|హవాయి జనాభాలో % |- | క్రైస్తవులు |align=right| {{bartable|63||2||background:darkblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టెంట్లు]] |align=right| {{bartable|38||2||background:mediumblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:30px;"| [[:en: Evangelical Protestant|ఎవాంజెలికల్ ప్రొటెస్టెంట్లు]] |align=right| {{bartable|25||2||background:lightblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:30px;"| [[:en: Mainline Protestant|మెయిన్‌లైన్ ప్రొటెస్టెంట్లు]] |align=right| {{bartable|11||2||background:lightblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:30px;"| [[:en: Black church|నల్లజాతీయుల చర్చి]] |align=right| {{bartable|2||2||background:lightblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| [[:en: Catholic|కాథలిక్కులు]] |align=right| {{bartable|20||2||background:mediumblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| మోర్మను |align=right| {{bartable|3||2||background:mediumblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| యెహోవా సాక్షులు |align=right| {{bartable|1||2||background:mediumblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| తూర్పు ఆర్థడాక్సు |align=right| {{bartable|0.5||2||background:mediumblue}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| ఇతర క్రైస్తవులు |align=right| {{bartable|1||2||background:mediumblue}} |- | [[:en: Irreligion|ఏ మతానికీ చెందనివారు]] |align=right| {{bartable|26||2||background:purple}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| ప్రత్యేకంగా ఏదీ కాదు |align=right| {{bartable|20||2||background:#A020F0}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| అజ్ఞేయవాది |align=right| {{bartable|5||2||background:#A020F0}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| [[:en: Atheism|నాస్తికుడు]] |align=right| {{bartable|2||2||background:#A020F0}} |- | క్రైస్తవేతర మతాలు |align=right| {{bartable|10||2||background:darkgreen}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| యూదు మతం |align=right| {{bartable|0.5||2||background:lightgreen}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| [[:en: Muslim|ముస్లిం]] |align=right| {{bartable|0.5||2||background:lightgreen}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| [[:en: Buddhist|బౌద్ధుడు]] |align=right| {{bartable|8||2||background:lightgreen}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| [[:en: Hindu|హిందువు]] |align=right| {{bartable|0.5||2||background:lightgreen}} |- | style="text-align:left; text-indent:15px;"| ఇతర క్రైస్తవేతర మతాలు |align=right| {{bartable|0.5||2||background:lightgreen}} |- | తెలియదు |align=right| {{bartable|1||2||background:#A020F0}} |- | '''మొత్తం''' || {{bartable|100||2||background:grey}} |} === జనన గణాంకాలు === ''గమనిక: ఈ పట్టికలోని జనన సంఖ్యల మొత్తం సరిపోలదు; ఎందుకంటే హిస్పానికు ప్రజలను ([[:en: ethnicity| వారి జాతి]]), వర్గం (race) — ఈ రెండు విధాలుగానూ లెక్కించడం వల్ల, మొత్తం సంఖ్య వాస్తవం కంటే ఎక్కువగా కనిపిస్తుంది.'' {| class="wikitable sortable" style="font-size:90%" |+ తల్లి నిర్దిష్ట వర్గం/జాతి ఆధారంగా నమోదైన సజీవ జననాలు |- ! [[:en: Race and ethnicity in the United States Census|వర్గం]] ! 2013<ref>{{cite web|title=National Vital Statistics Reports Births: Final Data for 2013|volume=64|issue=1|date=January 15, 2015|url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr64/nvsr64_01.pdf|access-date=April 18, 2018|institution=U.S. Department of Health and Human Services|archive-url=https://web.archive.org/web/20170911162514/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr64/nvsr64_01.pdf|archive-date=September 11, 2017|url-status=live}}</ref> ! 2014<ref>{{cite web |title=National Vital Statistics Reports Births: Final Data for 2014 |volume=64 |issue=12 |date=December 23, 2015 |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr64/nvsr64_12.pdf |access-date=April 18, 2018 |institution=U.S. Department of Health and Human Services |archive-url=https://web.archive.org/web/20170214040341/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr64/nvsr64_12.pdf |archive-date= February 14, 2017 |url-status= live}}</ref> ! 2015 <ref>{{cite web|title=National Vital Statistics Reports Births: Final Data for 2015|volume=66|issue=1|date=January 5, 2017|url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr66/nvsr66_01.pdf|access-date=April 18, 2018|institution=U.S. Department of Health and Human Services|archive-url=https://web.archive.org/web/20170831155911/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr66/nvsr66_01.pdf|archive-date=August 31, 2017|url-status=live}}</ref> ! 2016 <ref>{{cite web |title=Births: Final Data for 2016 |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr67/nvsr67_01.pdf |website=www.cdc.gov |publisher=NVSS |access-date=May 4, 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180603002249/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr67/nvsr67_01.pdf |archive-date=June 3, 2018 |url-status=live}}</ref> ! 2017 <ref>{{cite web |title=Births: Final Data for 2017 |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr67/nvsr67_08-508.pdf |website=www.cdc.gov |publisher=NVSS |access-date=February 18, 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190201210916/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr67/nvsr67_08-508.pdf |archive-date=February 1, 2019 |url-status=live}}</ref> ! 2018 <ref>{{cite web |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr68/nvsr68_13-508.pdf |title=Data |website=www.cdc.gov |access-date=December 2, 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191128161211/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr68/nvsr68_13-508.pdf |archive-date=November 28, 2019 |url-status=live}}</ref> ! 2019<ref>{{cite web |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr70/nvsr70-02-508.pdf |title= Data దత్తాంశం |website=www.cdc.gov |access-date=మార్చి 29, 2021 |archive-date= October 9, 2022 |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr70/nvsr70-02-508.pdf |url-status= live }}</ref> ! 2020<ref>{{cite web |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr70/nvsr70-17.pdf |title= Data |website=www.cdc.gov |access-date= February 20, 2022 |archive-date= October 9, 2022 |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr70/nvsr70-17.pdf |url-status= live }}</ref> ! 2021<ref>{{cite web |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr72/nvsr72-01.pdf |title= Data |website=www.cdc.gov |access-date= February 2, 2022 |archive-date= February 1, 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230201003942/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr72/nvsr72-01.pdf |url-status= live }}</ref> ! 2022<ref>{{cite web |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr73/nvsr73-02.pdf |title= Data |website=www.cdc.gov |access-date= April 4, 2024 |archive-date= April 4, 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240404230758/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr73/nvsr73-02.pdf |url-status= live }}</ref> ! 2023<ref>{{cite web |url=https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr74/nvsr74-1.pdf |title= Data |website=www.cdc.gov |access-date= April 11, 2025 |archive-date= March 18, 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250318123724/https://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr74/nvsr74-1.pdf |url-status= live }}</ref> |- | [[:en: Asian Americans|ఆసియన్లు]] | 12,203 (64.3%) | 11,535 (62.2%) | 11,443 (62.1%) | 4,616 (25.6%) | 4,653 (26.6%) | 4,366 (25.7%) | 4,330 (25.8%) | 3,940 (25.0%) | 3,851 (24.6%) | 3,854 (24.8%) | 3,524 (23.8%) |- | [[:en: Non-Hispanic whites|శ్వేతజాతీయులు]] | 4,940 (26.0%) | 4,881 (26.3%) | 4,803 (26.1%) | 3,649 (20.2%) | 3,407 (19.4%) | 3,288 (19.4%) | 3,223 (19.2%) | 3,060 (19.4%) | 3,018 (19.3%) | 2,896 (18.6%) | 2,806 (18.9%) |- | [[:en: Pacific Islands Americans|పసిఫిక్ ద్వీపవాసులు]] | ... | ... | ... | 1,747 (9.7%) | 1,684 (9.6%) | 1,706 (10.1%) | 1,695 (10.1%) | 1,577 (10.0%) | 1,371 (8.8%) | 1,486 (9.6%) | 1,396 (9.4%) |- | [[:en: African Americans|నల్లజాతీయులు]] | 671 (3.5%) | 617 (3.3%) | 620 (3.3%) | 463 (2.6%) | 406 (2.3%) | 424 (2.5%) | 429 (2.6%) | 383 (2.4%) | 342 (2.2%) | 326 (2.1%) | 313 (2.1%) |- | [[:en: Native Americans in the United States|అమెరికన్ ఇండియన్లు]] | 68 (0.3%) | 30 (0.2%) | 35 (0.2%) | 28 (0.1%) | 39 (0.2%) | 33 (0.2%) | 27 (0.2%) | 25 (0.1%) | 23 (0.1%) | 30 (0.2%) | 31 (0.2%) |- | [[:en: Hispanic and Latino Americans|హిస్పానిక్]] (ఏ జాతివారైనా) | ''3,003'' (15.8%) | ''2,764'' (14.9%) | ''2,775'' (15.1%) | ''2,766'' (15.3%) | ''2,672'' (15.3%) | ''2,580'' (15.2%) | ''2,589'' (15.4%) | ''2,623'' (16.6%) | ''2,661'' (17.0%) | ''2,701'' (17.4%) | ''2,610'' (17.6%) |- | '''మొత్తం''' | '''18,987''' (100%) | '''18,550''' (100%) | '''18,420''' (100%) | '''18,059''' (100%) | '''17,517''' (100%) | '''16,972''' (100%) | '''16,797''' (100%) | '''15,785''' (100%) | '''15,620''' (100%) | '''15,535''' (100%) | '''14,808''' (100%) |} [[File:Hawaii population pyramid.webp|thumb|హవాయి జనాభా పిరమిడు]] :1) 2016 వరకు ఆసియా మూలాలు కలిగిన జననాల గణాంకాలలో పసిఫికు ద్వీపవాసుల సమూహానికి చెందిన జననాలను కూడా చేర్చేవారు. :2) 2016 నుండి [[:en: White Hispanic and Latino Americans|శ్వేతజాతీయులైన హిస్పానిక్]] మూలాలు కలిగిన జననాల గణాంకాలను ప్రత్యేకంగా సేకరించడం లేదు; బదులుగా వాటిని ఒకే 'హిస్పానికు' సమూహంలో చేర్చుతున్నారు. హిస్పానికు మూలాలు కలిగిన వ్యక్తులు ఏ జాతికి చెందినవారైనా కావచ్చు. ===జీవించి ఉండే శాతం=== [[File:Percentage Surviving to Certain Ages in Hawaii.png|thumb|2019లో హవాయిలో నిర్దిష్ట వయస్సుల వరకు జీవించి ఉండే శాతం. ఈ రాష్ట్రంలో ఆయుర్దాయం అమెరికాలోనే అత్యధికంగా ఉన్న వాటిలో ఒకటి: [[:en: COVID-19 pandemic in Hawaii|COVID-19]] మహమ్మారికి ముందు ఇది 81.60 సంవత్సరాలుగా ఉండేది.<ref name="USMDB_HI" /><ref name="harvard" />]] [[:en: Percentage surviving| జీవించి ఉండే శాతం]] అనేది జనాభాలో ఒక నిర్దిష్ట వయస్సు వరకు జీవించి ఉండే వారి శాతాన్ని సూచిస్తుంది; ఒకవేళ ఏదైనా ఒక నిర్దిష్ట సంవత్సరంలో వారి జీవన పరిస్థితులు ఎలా ఉన్నాయో అవే పరిస్థితులు వారి జీవితకాలం అంతా కొనసాగుతాయని భావించి ఈ అంచనా వేస్తారు. ఈ గణాంకాలు 2019 నాటివి. {| class="wikitable mw-datatable sticky-header-multi sortable col5center" style="text-align:right;" |- ! rowspan=2 class="unsortable" style="vertical-align:middle;"|వయస్సు ! colspan=2|బతికి ఉన్నవారి శాతం ! rowspan=2 style="vertical-align:middle;width:6ex;"|{{tooltip|F <small>Δ</small> M|స్త్రీలు మరియు పురుషుల మధ్య మార్పు}} ! rowspan=2 class="unsortable" style="vertical-align:middle;width:6ex;"|{{tooltip|F / M|బతికి ఉన్న స్త్రీలకు, పురుషులకు మధ్య నిష్పత్తి}} |- ! class="unsortable" style="vertical-align:middle;"|పురుషులు ! class="unsortable" style="vertical-align:middle;"|స్త్రీలు |- |style="padding-right:3ex;"| 1 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 99.5 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 99.5 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 0.1 ||style="color:darkgray;"| 1.00 |- |style="padding-right:3ex;"| 5 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 99.3 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 99.5 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 0.1 ||style="color:darkgray;"| 1.00 |- |style="padding-right:3ex;"| 10 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 99.3 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 99.4 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 0.1 ||style="color:darkgray;"| 1.00 |- |style="padding-right:3ex;"| 15 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 99.1 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 99.3 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 0.2 ||style="color:darkgray;"| 1.00 |- |style="color:blue;padding-right:3ex;"| 20 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 98.8 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 99.2 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 0.4 ||style="color:darkgray;"| 1.00 |- |style="padding-right:3ex;"| 25 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 98.5 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 99.0 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 0.5 ||style="color:darkgray;"| 1.00 |- |style="color:right:3ex;"| 30 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 98.0 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 98.8 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 0.8 ||style="color:darkgray;"| 1.01 |- |style="color:right:3ex;"| 35 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 97.2 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 98.5 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 1.3 ||style="color:darkgray;"| 1.01 |- |style="padding-right:3ex;"| 40 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 96.1 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 98.1 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 2.0 ||style="color:darkgray;"| 1.02 |- |style="padding-right:3ex;"| 45 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 94.9 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 97.4 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 2.6 ||style="color:darkgray;"| 1.03 |- |style="padding-right:3ex;"| 50 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 93.1 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 96.4 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 3.3 ||style="color:darkgray;"| 1.04 |- |style="color:right:3ex;"| 55 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 90.6 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 94.8 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 4.2 ||style="color:darkgray;"| 1.05 |- |style="color:right:3ex;"| 60 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 87.1 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 92.7 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 5.7 ||style="color:darkgray;"| 1.07 |- |style="color:right:3ex;"| 65 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 82.0 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 89.9 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 8.0 ||style="color:darkgray;"| 1.10 |- |style="color:right:3ex;"| 70 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 76.2 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 86.2 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 10.0 ||style="color:darkgray;"| 1.13 |- |style="color:right:3ex;"| 75 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 68.4 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 81.1 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 12.7 ||style="color:darkgray;"| 1.19 |- |style="color:darkgray;"| 80 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 58.1 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 73.6 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 15.5 ||style="color:darkgray;"| 1.27 |- |style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 85 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 44.5 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 61.8 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 17.3 ||style="color:darkgray;"| 1.39 |- |style="padding-right:3ex;"| 90 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 27.5 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 44.4 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 16.9 ||style="color:darkgray;"| 1.61 |- |style="color:darkgray;"| 95 ||style="color:blue;padding-right:3ex;"| 11.5 ||style="color:red;padding-right:3ex;"| 23.5 ||style="color:darkgray;padding-right:3ex;"| 12.1 ||style="color:darkgray;"| 2.05 |- |style="color:darkgray;"| 100 ||style="color:blue;padding-right:1ex;"| 2.576 ||style="color:red;padding-right:1ex;"| 7.425 ||style="color:darkgray;"| 4.849 ||style="color:darkgray;"| 2.88 |- |style="padding-right:3ex;"| 105 ||style="color:blue;padding-right:1ex;"| 0.253 ||style="color:red;padding-right:1ex;"| 1.090 ||style="color:darkgray;"| 0.837 ||style="color:darkgray;"| 4.31 |- |style="padding-right:3ex;"| 110 ||style="color:blue;padding-right:1ex;"| 0.010 ||style="color:red;padding-right:1ex;"| 0.063 ||style="color:darkgray;"| 0.053 ||style="color:darkgray;"| 6.30 |} దత్తాంశ మూలం: [[:en: US Mortality DataBase| US మరణాల దత్తాంశ నిధి]].<ref name="USMDB_HI">{{cite web|title=United States Mortality DataBase: Hawaii|url=https://usa.mortality.org/state.php?state=HI|access-date=2025-04-14|publisher=[[Human Mortality Database]]}}</ref><ref name="harvard">{{cite book | last1=Barbieri | first1=Magali | last2=Winant | first2=Celeste | title=U.S State Life Tables CSV + TXT 1941-2022 | chapter=Social Sciences | date=2025 | chapter-url=https://dataverse.harvard.edu/dataset.xhtml?persistentId=doi:10.7910/DVN/19WYUX | publisher=[[Harvard University]] | doi=10.7910/DVN/19WYUX | access-date=18 September 2025 | archive-date=December 17, 2025 | archive-url=https://web.archive.org/web/20251217071151/https://dataverse.harvard.edu/dataset.xhtml?persistentId=doi%3A10.7910%2FDVN%2F19WYUX | url-status=live }}</ref> === ఎల్‌జిబిటి వ్యక్తులు=== హవాయిలో [[:en: LGBTQIA+|ఎల్‌జిబిటి+]] గుర్తింపులకు సంబంధించిన సుదీర్ఘ చరిత్ర ఉంది. [[:en: Māhū |మధ్యలో ఉన్నవారు]]" అని అర్థం అనేవారు వలస పాలనకు పూర్వం నుంచే ఉన్న ఒక ([[:en: third gender|మూడవ లింగం]]); వీరు సాంప్రదాయ ఆధ్యాత్మిక, సామాజిక పాత్రలను పోషించేవారు. అలాగే [[:en: healers| వైద్యులుగా]] విస్తృతంగా గౌరవించబడేవారు. పురాతన హవాయి సమాజంలో ''[[:en: aikāne|ఐకానే]] అని పిలువబడే స్వలింగ సంబంధాలు విస్తృతంగా సాధారణంగా ఉండేవి.<ref name="Murray2002">{{cite book|author=Stephen O. Murray|title=Homosexualities|url=https://books.google.com/books?id=GfH6Nc8HHFwC&pg=PA99|date=June 1, 2002|publisher=University of Chicago Press|isbn=978-0-226-55195-1|pages=99–|access-date=May 22, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20140627132241/http://books.google.com/books?id=GfH6Nc8HHFwC&pg=PA99|archive-date=June 27, 2014|url-status=live}}</ref><ref name="Kornblum2011">{{cite book|author=William Kornblum|title=Sociology in a Changing World|url=https://books.google.com/books?id=DtKcG6qoY5AC&pg=PT189|date=January 31, 2011|publisher=Cengage Learning|isbn=978-1-111-30157-6|page=165|access-date=May 22, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20140627123651/http://books.google.com/books?id=DtKcG6qoY5AC&pg=PT189|archive-date=June 27, 2014|url-status=live}}</ref><ref name="Klarman2012">{{cite book|author=Michael Klarman|title=From the Closet to the Altar: Courts, Backlash, and the Struggle for Same-Sex వివాహం|url=https://books.google.com/books?id=e8by2JjCqaEC&pg=PA56|date=October 18, 2012|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-992210-9|pages=56–|access-date=May 22, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20140627123631/http://books.google.com/books?id=e8by2JjCqaEC&pg=PA56|archive-date=June 27, 2014|url-status=live}}</ref> పురుషుల విషయానికి వస్తే ఐకానే సంబంధాలు తరచుగా కౌమార దశలోనే ప్రారంభమై వారు భిన్నలింగ భాగస్వాములను కలిగి ఉన్నప్పటికీ వారి వయోజన జీవితమంతటికీ కొనసాగేవి.<ref name="EmberEmber2003">{{cite book|author1=Carol R. Ember|author2=Melvin Ember|title=Encyclopedia of Sex and Gender: Men and Women in the World's Cultures Topics and Cultures A–K—Volume 1; Cultures L–Z |url=https://books.google.com/books?id=XUAsskBg8ywC&pg=PA207|date=December 31, 2003|publisher=Springer|isbn=978-0-306-47770-6|pages=207–|access-date=May 22, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20160515091537/https://books.google.com/books?id=XUAsskBg8ywC&pg=PA207|archive-date=May 15, 2016|url-status=live}}</ref> సాధారణంగా ''ఐకానే'' అనేది పురుషుల మధ్య స్వలింగ సంపర్కాన్ని సూచించినప్పటికీ కొన్ని కథనాలు స్త్రీల గురించి కూడా ప్రస్తావిస్తాయి; దీనిని బట్టి స్త్రీలు కూడా ''ఐకానే'' సంబంధాలలో పాలుపంచుకుని ఉండవచ్చని అర్థమవుతోంది.<ref name="Zimmerman2000">{{cite book|author=Bonnie Zimmerman|title=Lesbian Histories and Cultures: An Encyclopedia|url=https://books.google.com/books?id=0EUoCrFolGcC&pg=PA358|year=2000|publisher=Taylor & Francis|isbn=978-0-8153-1920-7|pages=358–|access-date=May 22, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20161223205251/https://books.google.com/books?id=0EUoCrFolGcC&pg=PA358|archive-date=December 23, 2016|url-status=live}}</ref> [[:en: James Cook|కెప్టెన్ కుక్]] సిబ్బంది రాసిన ([[:en: journals| దినచర్యల]]) ప్రకారం అనేకమంది ''[[:en: aliʻi|వంశపారంపర్య ప్రభువులు]] కూడా ''ఐకానే'' సంబంధాలను కలిగి ఉండేవారని అలాగే [[:en: Kamehameha I|మహోన్నత కామేహమేహా]] — [[:en: Kingdom of|రాజ్యానికి]] స్థాపకుడు, మొదటి పాలకుడు — కూడా... హవాయికి చెందినవారు కూడా ఇందులో పాల్గొనేవారని తెలిసింది. కుక్ రెండవ లెఫ్టినెంటు, సహ-ఖగోళ శాస్త్రవేత్త అయిన జేమ్సు కింగు, "అధిపతులందరి వద్ద అవి ఉండేవి" అని పేర్కొన్నారు; అంతేకాక ఆ పాత్రను గొప్ప గౌరవంగా భావించిన ఒక అధిపతి, కింగు‌ను తమ వద్దే వదిలివెళ్లమని కుక్‌ను కోరిన విషయాన్ని కూడా ఆయన వివరించారు. హవాయి మేధావి [[:en: Lilikalā Kameʻeleihiwa| లిలికాలా కామేలేహివా]] గమనించినట్లుగా 'ఐకానే' అనే పదం పరస్పర నమ్మకాన్ని, ఐకమత్యాన్ని పెంపొందించడంలో ఒక ఆచరణాత్మక ప్రయోజనాన్ని నెరవేర్చేది; "ఒక పురుషుడితో మీరు శారీరక సంబంధం కలిగి ఉండకపోతే యుద్ధానికి వెళ్ళినప్పుడు ఆయన ఎలా నమ్మగలరు? ఆయన మీ ప్రేమికుడు కానప్పుడు ఏ పరిస్థితుల్లోనైనా మిమ్మల్ని రక్షించే యోధుడిగా ఆయన నిలుస్తాడో లేదో మీకు ఎలా తెలుస్తుంది?"<ref name="mahu">{{cite AV media |people= Xian, Kathryn and Brent Anbe (Directors)|year= 2001|title= ''Ke Kūlana He Māhū'': Remembering a Sense of Place|medium= DVD}}</ref> 19వ శతాబ్దం చివరలో 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో పాశ్చాత్య వలసవాద ప్రభావాలు తీవ్రమైనప్పుడు 'ఐకానే' అనే పదం దాని అసలైన లైంగిక అర్థం నుండి [[:en: expurgated| తొలగించబడి]], ముద్రిత రూపాలలో కేవలం "స్నేహితుడు" అనే అర్థాన్ని మాత్రమే సూచించేది. అయినప్పటికీ హవాయి భాషా ప్రచురణలలో ఆ పదం అలంకారిక అర్థం ఎటువంటి కళంకం లేకుండా ఇప్పటికీ "స్నేహితుడు" లేదా "ప్రేమికుడు" అనే అర్థాలను సూచించగలదు.<ref>{{cite book|author=Noenoe K. Silva|title=Aloha Betrayed: Native Hawaiian Resistance to American Colonialism|url=https://books.google.com/books?id=G3IFQ2YAsXgC|date=2004|publisher=Duke University Press Durham & London|pages=66, 77|isbn=0-8223-8622-4|access-date=June 7, 2019|archive-date=September 21, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200921094011/https://books.google.com/books?id=G3IFQ2YAsXgC&printsec=frontcover&hl=en|url-status=live}}</ref> 2012లో జరిగిన ఒక [[:en: Gallup| గాలపు]] సర్వే ప్రకారం అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలలోనే హవాయి రాష్ట్రం అత్యధిక సంఖ్యలో ఎల్‌జిబిటి QIA+ వర్గానికి చెందిన వయోజనులను కలిగి ఉన్నట్లు తేలింది; ఈ సంఖ్య 5.1 శాతంగా నమోదైంది. ఇది సుమారు 53,966 మంది వ్యక్తులకు సమానం. 2010లో స్వలింగ జంటల గృహాల సంఖ్య 3,239గా ఉంది. ఇది ఒక దశాబ్దం క్రితంతో పోలిస్తే 35.5% పెరుగుదలను సూచిస్తుంది.<ref>{{cite web |url=http://www.gallup.com/poll/160517/lgbt-percentage-highest-lowest-north-dakota.aspx |title=LGBT Percentage Highest in D.C., Lowest in North Dakota |date=February 15, 2013 |author1=Gates, Gary J. |author2=Newport, Frank |publisher=Gallup, Inc. |access-date=May 9, 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140621150848/http://www.gallup.com/poll/160517/lgbt-percentage-highest-lowest-north-dakota.aspx |archive-date=June 21, 2014 |url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.gallup.com/poll/182837/estimated-780-000-americans-sex-marriages.aspx |title=An Estimated 780,000 Americans in Same-Sex Marriages |author1=Gates, Gary J. |author2=Newport, Frank |date=April 24, 2015 |access-date=May 9, 2015 |publisher=Gallup, Inc. |archive-url=https://web.archive.org/web/20150429162023/http://www.gallup.com/poll/182837/estimated-780-000-americans-sex-marriages.aspx |archive-date=April 29, 2015 |url-status=live}}</ref> 2013లో స్వలింగ వివాహాలను చట్టబద్ధం చేసిన పదిహేనవ అమెరికా రాష్ట్రంగా హవాయి నిలిచింది; ఇది పర్యాటకాన్ని $217 మిలియన్ల మేర వృద్ధి చేసిందని నివేదించబడింది.<ref>{{cite news|title=Hawaii Senate passes gay marriage bill|url=https://www.usatoday.com/story/news/nation/2013/11/12/hawaii-gay-marriage/3510441/|newspaper=USA Today|date=November 13, 2013|access-date=August 22, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170710204833/https://www.usatoday.com/story/news/nation/2013/11/12/hawaii-gay-marriage/3510441/|archive-date=July 10, 2017|url-status=live}}</ref> ==ఆర్థిక వ్యవస్థ== [[File:Pineapple field near Honolulu, Hawaii, 1907 (CHS-418).jpg|thumb|alt=ఒక పైనాపిల్ తోటలో, ఒక కూలీ తన టోపీని చేతిలో పట్టుకుని నిలబడి ఉన్నాడు.|విలీనం అనంతర కాలంలో, హవాయి ఆర్థిక వ్యవస్థ మరియు జనాభా సంబంధిత మార్పులు ప్రధానంగా వ్యవసాయ రంగ వృద్ధి ద్వారా రూపుదిద్దుకున్నాయి.]] [[File:'Two Surfer Girls' by William Fulton Soare, oil on canvas, c. 1935.JPG|thumb|upright|alt=సుమారు 1935 నాటి, సర్ఫింగ్ చేస్తున్న ఇద్దరు శ్వేతజాతీయులైన మహిళల చిత్రలేఖనం.|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం ముగిసినప్పటి నుండి, హవాయిని ఒక ఉష్ణమండల, వినోదభరితమైన స్వర్గధామంగా చిత్రీకరించే ఈ రకమైన చిత్రణలు మరియు ఛాయాచిత్రాలు, హవాయిలో పర్యాటక రంగం వృద్ధిని ప్రోత్సహించాయి; ఇది కాలక్రమేణా ఈ ద్వీపాల సమూహంలోనే అతిపెద్ద పరిశ్రమగా అవతరించింది.]] [[File:US Navy 111218-N-RI884-097 The U.S. Pacific Fleet Marching Band participates in a parade through downtown Waikiki honoring Japanese-American vetera.jpg|thumb|alt=స్కోఫీల్డ్ బ్యారక్స్‌లో ఉన్న ఒక అమెరికన్ సైనికుడు.|హవాయిలో మోహరించిన సైనిక సిబ్బంది, స్థావరాలు మరియు యుద్ధ సామాగ్రిపై అమెరికా ఫెడరల్ ప్రభుత్వం చేసే వ్యయం (ప్రత్యక్షంగా గానీ లేదా సైనిక సిబ్బంది ఖర్చుల ద్వారా గానీ), పర్యాటక రంగం తర్వాత హవాయికి ఆదాయాన్ని సమకూర్చే రెండవ అతిపెద్ద వనరుగా నిలుస్తుంది.]] హవాయి ఆర్థిక వ్యవస్థ చరిత్రను వరుసగా ఆధిపత్యం వహించిన వివిధ పరిశ్రమల ద్వారా మనం పరిశీలించవచ్చు: [[చందనం]],<ref>{{cite web|url=http://www.hawaiihistory.org/index.cfm?fuseaction=ig.page&PageID=274 |title=Hawaii sandalwood trade |publisher=Hawaiihistory.org |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111005214518/http://www.hawaiihistory.org/index.cfm?fuseaction=ig.page&PageID=274 |archive-date=October 5, 2011}}</ref> తిమింగల వేట,<ref>{{cite web |url=http://www.hawaiihistory.org/index.cfm?fuseaction=ig.page&PageID=287 |title=Whaling in Hawaii |publisher=Hawaiihistory.org |date=June 16, 1999 |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111005214600/http://www.hawaiihistory.org/index.cfm?fuseaction=ig.page&PageID=287 |archive-date=October 5, 2011}}</ref> చెరకు, [[అనాస పండు]], సైనిక రంగం, పర్యాటకం, విద్య. 1840ల నాటికి అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలలో చక్కెర కోసం ఉన్న అధిక డిమాండు, ఆవిరి నౌకల ద్వారా సాధ్యమైన వేగవంతమైన రవాణా కారణంగా హవాయి ఆర్థిక వ్యవస్థలో ([[:en: sugar plantations| చక్కెర తోటలు]]) బలమైన స్థానాన్ని సంపాదించుకున్నాయి. చెరకు తోటల నిర్వహణ అమెరికను మిషనరీ కుటుంబాల "[[:en: Big Five (Hawaii)|బిగ్ ఫైవ్]]" గా పిలువబడే వ్యాపారవేత్తల చేతులలో కఠిన నియంత్రణలో ఉండేది; వీరే చక్కెర పరిశ్రమ లాభాల మీద ఏకఛత్రాధిపత్యాన్ని కలిగి ఉండేవారు.1898లో హవాయిని అమెరికాలో విలీనం చేసే అంశం పరిశీలనలో ఉన్న సమయానికి చెరకు ఉత్పత్తిదారులు అనాస వంటి ఉష్ణమండల పండ్ల సాగు వైపు మళ్లారు; ఈ అనాస పండే హవాయి తోటల ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రధాన ఎగుమతి వస్తువుగా మారింది.1959లో రాష్ట్ర హోదా పొందినప్పటి నుండి పర్యాటక రంగమే అతిపెద్ద పరిశ్రమగా కొనసాగుతోంది; ఆర్థిక వైవిధ్యీకరణ కోసం చేసిన ప్రయత్నాలు ఉన్నప్పటికీ 1997లో ఇది రాష్ట్ర స్థూల ఉత్పత్తిలో 24.3% వాటాను అందించింది. 2003లో రాష్ట్ర స్థూల ఉత్పత్తి విలువ యుఎస్$47 బిలియన్లు; 2014లో హవాయి నివాసుల తలసరి ఆదాయం యుఎస్$54,516 ఉంది.<ref>{{cite web |url=https://data.hawaii.gov/Economic-Development/Per-capita-GDP-by-Year/qnar-gix3/data |title=సంవత్సరం వారీగా తలసరి GDP |publisher=State of Hawaii |access-date=August 25, 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160911221546/https://data.hawaii.gov/Economic-Development/Per-capita-GDP-by-Year/qnar-gix3/data |archive-date=September 11, 2016 |url-status=live}}</ref> హవాయి ఎగుమతులలో ఆహార పదార్థాలు, వస్త్రాలు ఉన్నాయి. [[:en: West Coast of the United States|యునైటెడ్ స్టేట్స్ పశ్చిమ తీరం]] వంటి లాభదాయక మార్కెట్లకు రవాణా దూరం ఎక్కువగా ఉండటం వలన హవాయి ఆర్థిక వ్యవస్థలో ఈ పరిశ్రమలు చిన్న పాత్రనే పోషిస్తాయి. <ref>{{cite web |url=http://www.hawaiibeekeepers.org/history.php |title=A History of Honey Bees in the Hawaiian Islands |access-date=December 15, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100908102027/http://www.hawaiibeekeepers.org/history.php |archive-date=September 8, 2010}}</ref>రాష్ట్రం ఆహార ఎగుమతులలో కాఫీ, మకాడమియా గింజలు, పైనాపిలు, పశుసంపద, చెరకు, తేనె ఉన్నాయి. బరువు పరంగా చూస్తే, తేనెటీగలు ఈ రాష్ట్రం అత్యంత విలువైన ఎగుమతి కావచ్చు.<ref>{{cite web |url=http://www.vcstar.com/news/2012/apr/23/hawaii-honeybees-vie-for-most-valuable-export/ |title=Hawaii honeybees vie for most valuable export |work=Ventura County Star |access-date=December 15, 2011 |archive-date=March 14, 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180314184307/http://www.vcstar.com/errors/404/ |url-status=live}}</ref> [[:en: Hawaii Agricultural Statistics Service| హవాయి వ్యవసాయ గణాంకాల సేవా సంస్థ]] ప్రకారం 2002లో వ్యవసాయ విక్రయాలు వైవిధ్యభరితమైన వ్యవసాయం నుండి యుఎస్ $370.9 మిలియన్లు, పైనాపిలు నుండి యుఎస్ $100.6 మిలియన్లు<ref>{{Cite web |date=March 11, 2003 |title=Hawaii Pineapples Annual Summary |url=https://www.nass.usda.gov/Statistics_by_State/Hawaii/Publications/Archive/Pineapple/xpin02.pdf}}</ref> చెరకు నుండి యుఎస్ $ 64.3 మిలియన్లుగా నమోదయ్యాయి.<ref>{{cite report |date=March 2004 |title=Statistics of Hawaii Agriculture 2002 |url=https://www.nass.usda.gov/Statistics_by_State/Hawaii/Publications/Annual_Statistical_Bulletin/2000%20-%202006/2000-2006%20Hawaii%20Ag.zip |format=ZIP |publisher=Hawaii Agricultural Statistics Service |page=7 |access-date=November 20, 2025}}</ref> హవాయి సాపేక్షంగా స్థిరమైన వాతావరణం విత్తన పరిశ్రమను ఆకర్షించింది; ప్రధాన భూభాగంలో సంవత్సరానికి ఒకటి లేదా రెండు పంట తరాలను మాత్రమే పరీక్షించగలిగే అవకాశం ఉండగా ఈ ద్వీపాలలో మాత్రం సంవత్సరానికి మూడు పంట తరాలను పరీక్షించే వెసులుబాటు వారికి లభిస్తుంది.<ref>{{cite news |url=https://klewtv.com/news/nation-world/hawaiian-corn-is-genetically-engineered-crop-flash-point-11-19-2015 |title=Hawaii is genetically engineered crop flash point |date=April 19, 2014 |website=KLEW_TV |agency=Associated Press |access-date=April 18, 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191112105619/https://klewtv.com/news/nation-world/hawaiian-corn-is-genetically-engineered-crop-flash-point-11-19-2015 |archive-date=November 12, 2019 |url-status=live}}</ref> 2012లో విత్తనాల ద్వారా యుఎస్$264 మిలియన్ల ఆదాయం సమకూరింది. ఇది 1,400 మంది కార్మికులకు ఉపాధి కల్పించింది. <ref name=ny1310>{{cite news |last=Pollack |first=Andrew |title=Unease in Hawaii's Cornfields |url=https://www.nytimes.com/2013/10/08/business/fight-over-genetically-altered-crops-flares-in-hawaii.html |url-status=live |work=[[The New York Times]] |date=October 7, 2013 |access-date=October 18, 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140831190727/http://www.nytimes.com/2013/10/08/business/fight-over-genetically-altered-crops-flares-in-hawaii.html |archive-date=August 31, 2014}}</ref> 2025 ఆగస్టు నాటికి రాష్ట్ర నిరుద్యోగ రేటు 2.7%గా ఉంది. <ref name=":9">{{Cite web |title=Current Unemployment Rates for States and Historical Highs/Lows |url=https://www.bls.gov/web/laus/lauhsthl.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/20251122090149/https://www.bls.gov/web/laus/lauhsthl.htm |archive-date=2025-11-22 |access-date=2026-01-29 |website=Bureau of Labor Statistics |language=en-US}}</ref>రాష్ట్రాల ప్రస్తుత నిరుద్యోగ రేట్లు, చారిత్రక వివరాలు చారిత్రకంగా అత్యల్ప నిరుద్యోగ రేటు 2.0% 2017 డిసెంబరులో నమోదైంది. అలాగే అత్యధిక రేటు 22.0% 2020 ఏప్రిల్‌లో నమోదైంది. 2025లో హవాయిలోని వ్యాపారాలలో 99.3% చిన్న వ్యాపారాలే; ఇవి రాష్ట్ర శ్రామిక శక్తిలో 49.6% మందికి ఉపాధి కల్పించాయి. 2009లో అమెరికా సైన్యం హవాయిలో యుఎస్$12.2 బిలియన్లను వెచ్చించింది. ఇది ఆ సంవత్సరంలో ఆ రాష్ట్రంలో జరిగిన మొత్తం వ్యయంలో 18 శాతంగా ఉంది. 75,000 మంది యునైటెడు స్టేట్సు రక్షణ శాఖ సిబ్బంది హవాయిలో నివసిస్తున్నారు.<ref>{{cite news |agency=[[Associated Press]] |url=http://www.navytimes.com/news/2011/06/ap-military-spending-strong-in-hawaii-060111/ |title=Study: Military spent $12B in Hawaii in 2009 |work=[[Military Times]] |date=June 1, 2011 |access-date=June 1, 2011 |archive-date=September 4, 2012 |archive-url=https://archive.today/20120904070338/http://www.navytimes.com/news/2011/06/ap-military-spending-strong-in-hawaii-060111/ |url-status=live}}</ref> [[:en: Phoenix Marketing International| ఫీనిక్సు మార్కెటింగు ఇంటర్నేషనలు]] సంస్థ 2013లో నిర్వహించిన ఒక అధ్యయనం ప్రకారం ఆ సమయంలో హవాయిలో తలసరి మిలియనీర్ల సంఖ్య యునైటెడు స్టేట్సు‌లోనే నాలుగవ అత్యధికంగా ఉంది; ఈ నిష్పత్తి 7.2%గా నమోదైంది.<ref>{{cite web |last=Frank |first=Robert |title=Top states for millionaires per capita |url=https://www.cnbc.com/2014/01/15/top-states-for-millionaires-per-capita.html |url-status=live |publisher=CNBC |date=January 15, 2014 |access-date=January 22, 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140122061516/http://www.cnbc.com/id/101338309 |archive-date=January 22, 2014}}</ref> ===పన్ను విధానం=== పన్ను వసూలు బాధ్యతను [[:en: Hawaii Department of Taxation| హవాయి పన్నుల శాఖ]] నిర్వహిస్తుంది <ref>{{cite web|url=https://tax.hawaii.gov/|title=Department of Taxation|website=tax.hawaii.gov|access-date=January 3, 2020|archive-date=December 31, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191231151648/https://tax.hawaii.gov/|url-status=live}}</ref>ప్రభుత్వ ఆదాయంలో అధిక భాగం [[:en: Income tax|వ్యక్తిగత ఆదాయపు పన్నులు]], ప్రధానంగా వ్యాపారాల మీద విధించే [[:en: Gross receipts tax|సాధారణ ఎక్సైజ్ పన్ను]] ద్వారా సమకూరుతుంది; రాష్ట్రవ్యాప్తంగా అమ్మకాల మీద, <ref>{{cite web|title=General Information &vert; Department of Taxation|url=https://tax.hawaii.gov/geninfo/|access-date=July 19, 2021|language=en-US}}</ref>వ్యక్తిగత ఆస్తుల మీద లేదా స్టాకు బదిలీల మీద ఎటువంటి పన్ను లేదు. <ref>{{Cite web|title=11 Reasons to do Business in Hawaii|url=https://invest.hawaii.gov/business/why-invest-in-hawaii/11-reasons-to-do-business-in-hawaii/|access-date=July 19, 2021|website=invest.hawaii.gov|archive-date=July 19, 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210719065055/https://invest.hawaii.gov/business/why-invest-in-hawaii/11-reasons-to-do-business-in-hawaii/}}</ref>అదే సమయంలో ఇక్కడి ఆస్తి పన్ను రేటు దేశంలోనే అత్యల్పంగా ఉన్నవాటిలో ఒకటిగా ఉంది. <ref>{{cite web|title=Hawaii Tax Rates & Rankings &vert; Hawaii State Taxes|url=https://taxfoundation.org/state/hawaii/|access-date=July 19, 2021|website=Tax Foundation|language=en-US}}</ref>పర్యాటక రంగం అత్యధిక స్థాయిలో ఉండటం వలన లక్షలాది మంది సందర్శకులు సాధారణ ఎక్సైజు పన్ను హోటలు గది పన్నుల ద్వారా ప్రభుత్వ ఆదాయాన్ని సమకూరుస్తారు.అయితే హవాయి నివాసితులు సాధారణంగా అమెరికాలోనే తలసరి ప్రాతిపదికన అత్యధిక రాష్ట్ర పన్నులు చెల్లించే వారిలో ఒకరిగా ఉన్నారు. <ref>{{cite web|title=Hawaii Tax Rates & Rankings &vert; Hawaii State Taxes|url=https://taxfoundation.org/state/hawaii/|access-date=July 19, 2021|website=Tax Foundation|language=en-US}}</ref> హవాయిలోని 'టాక్సు ఫౌండేషను' సంస్థ, రాష్ట్ర పన్ను భారాన్ని మితిమీరినదిగా పరిగణిస్తుంది. ఈ పన్ను భారం ధరల పెరుగుదలకు, వ్యాపారాలకు అనుకూలం కాని వాతావరణం ఉందనే భావన ఏర్పడటానికి దోహదపడుతుందని ఆ సంస్థ పేర్కొంది.లాభాపేక్ష లేని సంస్థ అయిన 'టాక్సు ఫౌండేషను', ఆదాయపు పన్ను భారం విషయంలో హవాయికి మూడవ స్థానాన్ని, మొత్తం పన్ను భారం విషయంలో రెండవ స్థానాన్ని కేటాయించింది; అయితే ఈ పన్నులలో గణనీయమైన వాటాను పర్యాటకులే భరిస్తున్నారని కూడా ఆ సంస్థ తన నివేదికలో పేర్కొంది. <ref>{{Cite web|title=State-Local Tax Burden Rankings|url=https://taxfoundation.org/publications/state-local-tax-burden-rankings/|access-date=July 19, 2021|website=Tax Foundation|language=en-US|archive-date=February 2, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170202040355/https://taxfoundation.org/publications/state-local-tax-burden-rankings/|url-status=live}}</ref>మాజీ [[:en: Hawaii Senate|రాష్ట్ర సెనేటరు]] శాం హవాయిలో పన్ను రేటు సాపేక్షంగా ఎక్కువగా ఉండటానికి గల కారణం ఏమిటంటే—ఇతర రాష్ట్రాలన్నింటిలోనూ సాధారణంగా కౌంటీ లేదా మున్సిపలు స్థాయిలో నిర్వహించబడే విద్య, ఆరోగ్య సంరక్షణ, సామాజిక సేవల బాధ్యతలను ఆ రాష్ట్ర ప్రభుత్వమే వహిస్తుంది అని స్లోం పేర్కొన్నారు. ===జీవన వ్యయం=== హవాయిలో ముఖ్యంగా హోనోలులులో జీవన వ్యయం, అమెరికాలోని చాలా ప్రధాన నగరాలతో పోలిస్తే ఎక్కువగా ఉంటుంది; అయినప్పటికీ ఇది న్యూయార్కు నగరంతో పోలిస్తే 6.7% తక్కువగానూ శాన్ ఫ్రాన్సిస్కోతో పోలిస్తే 3.6% తక్కువగానూ ఉంటుంది.<ref>{{cite news |url=http://salary.nytimes.com/costoflivingwizard/layoutscripts/coll_start.asp |title=Cost of Living Wizard |work=The New York Times |archive-url=https://web.archive.org/web/20080914100326/http://salary.nytimes.com/CostOfLivingWizard/layoutscripts/coll_start.asp |archive-date=September 14, 2008}}</ref> విమాన ప్రయాణాలకు పెరిగే ఖర్చులు, అదనపు షిప్పింగు రుసుములు, అమెరికా ప్రధాన భూభాగం వెలుపల ఉన్న వినియోగదారులకు లభించని ప్రచార ఆఫర్లలో పాల్గొనే అవకాశాల వంటి కొన్ని ఖర్చులను ఈ గణాంకాలు పరిగణనలోకి తీసుకోకపోవచ్చు. కొన్ని ఆన్‌లైను దుకాణాలు హవాయికి చేసే ఆర్డరుల మీద ఉచిత షిప్పింగు‌ను అందిస్తున్నప్పటికీ చాలా మంది వ్యాపారులు హవాయి, అలస్కా, ప్యూర్టో రికోం అమెరికాకు చెందిన మరికొన్ని ఇతర భూభాగాలను ఈ సేవ నుండి మినహాయిస్తుంటారు. <ref>{{Cite web|url=https://www.amazon.com/gp/help/customer/display.html?nodeId=202052360|title=Amazon.com Help: About Shipping to Alaska, Hawaii, & Puerto Rico Addresses|website=www.amazon.com|access-date=June 18, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181214002438/https://www.amazon.com/gp/help/customer/display.html?nodeId=202052360|archive-date=December 14, 2018|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.aimforawesome.com/moving-to-hawaii/no-free-shipping-to-hawaii/|title=(No) free shipping to Hawaii—Living in Hawaii—Moving to Oahu, Maui, Kauai, Big Island|website=www.aimforawesome.com|access-date=June 18, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180618102423/https://www.aimforawesome.com/moving-to-hawaii/no-free-shipping-to-hawaii/|archive-date=June 18, 2018|url-status=live}}</ref> [[File:Hawaii electricity production by type.webp|thumb|హవాయి విద్యుత్ ఉత్పత్తి రకాలు]] [[File:Electricity prices by metro area.webp|thumb|మెట్రో ప్రాంతాల వారీగా విద్యుత్ ధరలు]] [[:en: Hawaiian Electric Industries| హవాయియను ఎలక్ట్రికు ఇండస్ట్రీసు]], అనే ఒక ప్రైవేటు సంస్థ, రాష్ట్ర జనాభాలో 95% మందికి విద్యుత్తు‌ను సరఫరా చేస్తుంది; ఈ విద్యుత్తు ప్రధానంగా శిలాజ ఇంధన విద్యుత్తు కేంద్రాల నుండి ఉత్పత్తి అవుతుంది. అక్టోబర్ 2014లో సగటు విద్యుత్తు ధరలు (36.41 ¢/kWh) జాతీయ సగటు (12.58 ¢/kWh) కంటే దాదాపు మూడు రెట్లు ఎక్కువగానూ రెండవ అత్యధిక ధరలు కలిగిన రాష్ట్రమైన కనెక్టికటు కంటే 80% అధికంగానూ ఉన్నాయి.<ref>{{cite news|last1=Chesto|first1=Jon|title=House bill aims to address state's power shortfall|url=https://www.bostonglobe.com/business/2015/01/29/house-bill-aims-address-state-power-shortfall/wrlx8fjkjzLF85wDhsf6KJ/story.html|issue=February 8, 2015|newspaper=The Boston Globe|date=January 29, 2015|access-date=June 21, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170629053521/http://www.bostonglobe.com/business/2015/01/29/house-bill-aims-address-state-power-shortfall/wrlx8fjkjzLF85wDhsf6KJ/story.html|archive-date=June 29, 2017|url-status=live}}</ref> [[File:Median housing prices by State.webp|thumb|రాష్ట్రాల వారీగా గృహాల మధ్యస్థ ధరలు]] 2000 నాటి యు.ఎస్ జనాభా లెక్కల ప్రకారం హవాయిలో గృహాల మధ్యస్థ విలువ యు.ఎస్$2,72,700 ఉండగా, జాతీయ స్థాయి మధ్యస్థ గృహ విలువ యుఎస్ $1,19,600 నమోదైంది. యుఎస్$2,11,500. మధ్యస్థ గృహ విలువ కలిగిన కాలిఫోర్నియాతో సహా, అన్ని రాష్ట్రాల కంటే హవాయిలోనే గృహాల విలువలు అత్యధికంగా ఉన్నాయి.<ref>{{cite web |url=https://www.census.gov/hhes/www/housing/census/historic/values.html |title=Historic Housing Values ​​|website=www.census.gov |access-date=December 9, 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171029205137/https://www.census.gov/hhes/www/housing/census/historic/values.html |archive-date=October 29, 2017 |url-status=live}}</ref> [[:en: National Association of Realtors| జాతీయ రియల్టర్ల సంఘం]] చేసిన పరిశోధన ప్రకారం 2010లో హవాయిలోని హోనోలులులో [[:en: single family home|ఒకే కుటుంబం నివసించే గృహం]] మధ్యస్థ విక్రయ ధర యుఎస్$6,07,600 అలాగే యు.ఎస్. జాతీయ స్థాయి మధ్యస్థ విక్రయ ధర యుఎస్$1,73,200 నమోదైంది. 2010లో హవాయిలో [[:en: single-family homes| ఏక కుటుంబ నివాస గృహాలు]] విక్రయ ధర, అమెరికాలోని ఏ ఇతర నగరంతో పోల్చినా అత్యధికంగా నమోదైంది; ఇది కాలిఫోర్నియాలోని సిలికాను వ్యాలీ ప్రాంతం ధర కంటే స్వల్పంగా ఎక్కువగా ఉంది (యుఎస్$6,02,000).<ref>{{cite web |url=http://www.realtor.org/research/research/metroprice |title=Metropolitan Median Prices |publisher=Realtor.org |date=February 15, 2005 |access-date=November 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111103194245/http://www.realtor.org/research/research/metroprice |archive-date=November 3, 2011 |url-status=live}}</ref> హవాయిలో [[:en: cost of living| జీవన వ్యయం]] అత్యధికంగా ఉండటానికి కారణం అమెరికా ప్రభుత్వ దేశీయ వాణిజ్య విధానంతో పాటు ప్రపంచ ఆర్థిక వ్యవస్థకు సంబంధించిన అనేక పరస్పర సంబంధిత అంశాలు కలగలిసి పనిచేయడమే. కాలిఫోర్నియా, అరిజోనా, ఫ్లోరిడా వంటి, ఏడాది పొడవునా ఆహ్లాదకరమైన వాతావరణం కలిగిన ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే హవాయి నివాసితులు కూడా ఒక రకమైన [[:en: sunshine tax| సన్‌షైను టాక్సు]] భారాన్ని మోస్తున్నారని భావించవచ్చు. భౌగోళిక, ప్రపంచ విస్తరణకు సంబంధించిన సహజ కారకాలు ఈ పరిస్థితిని మరింత తీవ్రతరం చేస్తాయి; సరుకు రవాణా ఖర్చులు పెరగడం వల్ల వస్తువుల ధరలు అధికమవుతాయి—ఇది అనేక ద్వీప దేశాలు, భూభాగాలూ ఎదుర్కొంటున్న సమస్యే. సముద్రం మీదుగా సరుకులను రవాణా చేయడానికి అయ్యే అధిక ఖర్చులు, [[:en: Jones Act| జోన్స్ చట్టం]] నిబంధనల వల్ల మరింత పెరిగే అవకాశం ఉంది. ఈ చట్టం ప్రకారం అమెరికాలోని వివిధ ప్రాంతాల మధ్య—ముఖ్యంగా అమెరికా ప్రధాన భూభాగంలోని పశ్చిమ తీరం నుండి హవాయికి—సరుకులను రవాణా చేయడానికి కేవలం అమెరికా యాజమాన్యంలో ఉన్న అమెరికాలోనే నిర్మించిన, అమెరికా సిబ్బందితో నడిచే నౌకలను మాత్రమే ఉపయోగించాల్సి ఉంటుంది. జోన్స్ చట్ట నిబంధనలకు అనుగుణంగా ఉండే నౌకలను నిర్మించడం, నిర్వహించడం, విదేశీ నౌకలతో పోలిస్తే తరచుగా అధిక వ్యయంతో కూడుకున్న పని; ఇది పరోక్షంగా సరుకు రవాణా ఖర్చులను పెంచుతుంది. ఆసియా నుండి నేరుగా హవాయికి సరుకులను రవాణా చేయడం మీద జోన్సు చట్టం ప్రభావం చూపనప్పటికీ అటువంటి వాణిజ్య మార్గం ఆచరణలో అంతగా ప్రాచుర్యం పొంది లేదు. హవాయిలో ఆగేందుకు అయ్యే అదనపు ఖర్చులు (ఉదాహరణకు, పైలటు, నౌకాశ్రయ రుసుములు), హవాయి మార్కెటు పరిమాణం, సముద్రాల మీదుగా సాగే ప్రయాణాల కోసం హవాయిలో నిర్వహించలేనింత భారీ నౌకలను ఉపయోగించడం వలన కలిగే ఆర్థిక అంశాలు వంటి ప్రధానంగా ఇతర ఆర్థిక కారణాల ఫలితమే ఇది. అందువలన హవాయికి దిగుమతి అయ్యే వస్తువులలో అధిక భాగం అమెరికా పశ్చిమ తీరం నుండి బయలుదేరే [[:en: Jones Act|జోన్స్ చట్టం]] నిబంధనలకు లోబడే నౌకల ద్వారానే చేరుతాయి; ఇది కొన్ని వినియోగ వస్తువుల ధరలు పెరగడానికి తద్వారా మొత్తం జీవన వ్యయం పెరగడానికి కూడా దోహదపడవచ్చు. <ref name="Keeping up with the Jones Act">{{cite web |url=http://www.hawaiibusiness.com/Hawaii-Business/August-2012/The-pros-and-cons-of-the-Jones-Act/ |title=Keeping up with the Jones Act |date=August 2012 |website=[[Hawaii Business]] |publisher=PacificBasin Communications |location=Honolulu, Hawaii |archive-url=https://web.archive.org/web/20120823083544/http://www.hawaiibusiness.com/Hawaii-Business/August-2012/The-pros-and-cons-of-the-Jones-Act/ |archive-date=August 23, 2012 |url-status=live|access-date=March 14, 2014}}</ref><ref name="U.S. Law Restricting Foreign Ships Leads to Higher Gas Prices">{{cite web|url=http://www.hawaiifreepress.com/ArticlesMain/tabid/56/ID/10736/Jones-Act-Does-Not-Bar-International-Trade-From-Hawaii.aspx|title=Jones Act Does Not Bar International Trade From Hawaii|last=Hansen|first=Michael|date=October 3, 2013|publisher=Hawaiʻi Free Press|location=Honolulu, Hawaii |access-date=July 28, 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180728040004/http://www.hawaiifreepress.com/ArticlesMain/tabid/56/ID/10736/Jones-Act-Does-Not-Bar-International-Trade-From-Hawaii.aspx|archive-date=July 28, 2018|url-status=live}}</ref>జోన్సు చట్టం విధించిన వస్తువుల రవాణా ఖర్చును చివరికి హవాయి వినియోగదారులే భరించాల్సి వస్తుందని ఆ చట్ట విమర్శకులు వాదిస్తున్నారు. <ref name="Star-Bulletin on Jones Act">{{cite news |url=http://archives.starbulletin.com/97/04/08/business/story3.html |title=U.S.-only shipping rule praised, blasted; Backers and foes of the Jones Act make their case before the Legislature |first=Russ |last=Lynch |newspaper=[[Honolulu Star-Bulletin]] |date=April 4, 1997 |location=Honolulu, Hawaii |publisher=[[Black Press|Black Press Group Ltd]] |issn=0439-5271 |id={{OCLC|9188300|433678262|232117605|2268098}} |access-date=May 5, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121013185712/http://archives.starbulletin.com/97/04/08/business/story3.html |archive-date=October 13, 2012 |url-status=live}}</ref> ==సంస్కృతి== హవాయి ఆదిమ సంస్కృతి పాలినేషియను మూలానికి చెందినది. దక్షిణ, మధ్య పసిఫికు మహాసముద్రంలో విస్తరించి ఉన్న భారీ పాలినేషియను త్రిభుజం అత్యంత ఉత్తర కొనను హవాయి సూచిస్తుంది. ఆధునిక హవాయి సమాజంలో సంప్రదాయ హవాయి సంస్కృతి కేవలం అవశేషాలుగా మిగిలి ఉన్నప్పటికీ ఈ ద్వీపాల అంతటా ఆచారాలు, సంప్రదాయాల పునఃప్రదర్శనలు జరుగుతూనే ఉన్నాయి. ఈ సాంస్కృతిక ప్రభావాలలో కొన్ని—ముఖ్యంగా ''[[:en: luau|లు ‘ఔ]]'' ''[[:en: hula| హులా]]'' నృత్యాల ప్రజాదరణ (అవి ఇప్పుడు బాగా మార్పు చెందిన రూపంలో ఉన్నప్పటికీ) అలాగే [[:en: Shaka sign|'షకా' సంజ్ఞ]] వంటి హావభావాలు—విస్తృత అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల మీద కూడా ప్రభావం చూపేంత బలంగా ఉన్నాయి. ===హవాయి పురాణశాస్త్రం=== [[File:Ethnologisches Museum Dahlem Berlin Mai 2006 009.jpg|thumb|upright|ఒక [[:en: Culture of Germany|జర్మన్]] మ్యూజియంలో భద్రపరచబడిన, ఒక హవాయి దైవం రాతి శిల్పం]] హవాయి పురాణశాస్త్రం అనేది ప్రాచీన హవాయి ప్రజల ఇతిహాసాలు, చారిత్రక గాథలు, సూక్తుల సమాహారం. ఇది విస్తృతమైన [[:en: Polynesian mythology|పాలినిషియను పురాణశాస్త్రం]] ఒక శాఖగా పరిగణించబడుతుంది; ఇది సుమారు 1800వ సంవత్సరం నాటికి అనేక శతాబ్దాల పాటు ప్రత్యేకమైన స్వభావాన్ని సంతరించుకుంది. ఇది [[:en: Hawaiian religion|హవాయి మతంతో]] ముడిపడి ఉంది; ఈ మతం 19వ శతాబ్దంలో అధికారికంగా అణచివేయబడినప్పటికీ కొంతమంది ఆచరణకర్తల ద్వారా నేటికీ సజీవంగా నిలిచి ఉంది.<ref>{{cite web |url=https://www.civilbeat.org/2021/06/peter-apo-how-a-violent-battle-in-1819-still-impacts-hawaii-today/ |title=Peter Apo: How A Violent Battle In 1819 Still Impacts Hawaii Today |publisher=Honolulu Civil Beat |date=June 27, 2021 |access-date=June 26, 2022}}</ref> ఇందులో ప్రముఖ వ్యక్తులు, పదాలలో [[:en: Aumakua|అకుమా]] (పూర్వీకుల ఆత్మ లేదా కులదైవం), [[:en: Kāne|కానె]] (నాలుగు ప్రధాన హవాయి దైవాలలో అత్యున్నతుడు) వంటివి ఉన్నాయి. ===పాలినిషియను పురాణశాస్త్రం=== [[File:Tahiti-Oro.jpg|thumb|upright|యుద్ధ దైవం ఓరో కోసం రూపొందించిన ఒక పవిత్ర దైవ విగ్రహపు తొడుగు; ఇది ఎండిన కొబ్బరి పీచుతో అల్లి ([[:en: sennit| సెన్నిటు]]) తయారు చేయబడింది. చెక్కతో చెక్కబడిన పాలినిషియను దైవ ప్రతిమను (''టు'ఒ'') రక్షించడానికి ఉద్దేశించబడింది]] పాలినిషియను పురాణశాస్త్రం అనేది పాలినిషియా ప్రజల [[:en: oral tradition|మౌఖిక సంప్రదాయాల]] సమాహారం. పాలినిషియా అనేది [[:en: Polynesian triangle|పాలినిషియన్ త్రిభుజం]] పరిధిలోని మధ్య, దక్షిణ పసిఫికు మహాసముద్ర ద్వీప [[:en: archipelago|సమూహాల]] కూటమి, దీనితో పాటు [[:en: Polynesian outliers|పాలినిషియన్ అవుట్‌లయర్స్]]గా పిలువబడే చెల్లాచెదురైన సంస్కృతులు కూడా ఇందులో భాగంగా ఉన్నాయి. పాలినిషియన్లు మాట్లాడే భాషలు క్రీ.పూ. 1000 ప్రాంతంలో టోంగా, సమోవా చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలలో మాట్లాడబడిందని పునర్నిర్మించబడిన '' [[:en: Proto-Polynesian|ప్రోటో-పాలినిషియన్]] అనే భాష నుండి ఉద్భవించాయి.<ref>{{cite book |last=Kirch |first=Patrick Vinton |url=https://archive.org/details/hawaikiancestral0000kirc/page/99/mode/2up |title=Hawaiki, Ancestral Polynesia: An Essay in Historical Anthropology |author2=Roger Green |publisher=Cambridge University Press |year=2001 |isbn=978-0-521-78309-5 |pages=99–119 |url-access=registration}}</ref>'' 15వ శతాబ్దానికి ముందు పాలినిషియను ప్రజలు తూర్పు దిశగా కుక్ దీవులకు వలస వెళ్లారు; అక్కడి నుండి తహితి, మార్క్వెసాసు వంటి ఇతర ద్వీప సమూహాలకు విస్తరించారు. వారి వారసులు తర్వాతి కాలంలో తహితి, రాపా నుయి (ఈస్టరు ఐలాండు) దీవులను ఆ తర్వాత హవాయి దీవులను, న్యూజిలాండును కనుగొన్నారు.<ref>{{cite journal|last=Wilmshurst|first=Janet|author-link=Janet Wilmshurst|date=December 27, 2010|title=High-precision radiocarbon dating shows recent and rapid initial human colonization of East Polynesia|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America|publisher=US National Library of Medicine|volume=108|issue=5|pages=1815–1820|doi=10.1073/pnas.1015876108|pmc=3033267|pmid=21187404|bibcode=2011PNAS..108.1815W |doi-access=free}}</ref> పాలినిషియను భాషలు ఆస్ట్రోనేషియను భాషా కుటుంబంలో ఒక భాగం. వీటిలో చాలా భాషలు పదజాలం, వ్యాకరణం పరంగా ఒకదానికొకటి ఎంత దగ్గరగా ఉంటాయంటే వాటిని మాట్లాడేవారు పరస్పరం అర్థం చేసుకోగలుగుతారు. వివిధ సమూహాల మధ్య, ముఖ్యంగా సామాజిక వ్యవస్థ, పిల్లల పెంపకం, ఉద్యానవనం, భవన నిర్మాణం, వస్త్ర సాంకేతికతల పరంగా గణనీయమైన సాంస్కృతిక సారూప్యతలు కూడా ఉన్నాయి. వారి పురాణ గాథలు, ప్రత్యేకించి, సాధారణంగా పంచుకోబడిన కథల స్థానిక పునర్నిర్మాణాలను ప్రదర్శిస్తాయి. పాలినేషియను సంస్కృతులలో ప్రతిదానికి విభిన్నమైన కానీ సంబంధిత మౌఖిక సంప్రదాయాలు ఉన్నాయి; ఇతిహాసాలు లేదా గాథలు సాంప్రదాయకంగా ప్రాచీన చరిత్రను ("పో" కాలం), దేవతల ("అతువా") దైవత్వం పొందిన పూర్వీకుల సాహసాలను వివరిస్తాయని భావిస్తారు. ===వంటకాలు=== [[File:Man with a Yoke Carrying Taro by Joseph Strong, oil on canvas board, 1880, Honolulu Museum of Art, accession 12692.1.JPG|thumb|upright|alt=కాడితో చేమ దుంపలను మోసుకెళ్తున్న ఒక వ్యక్తి చిత్రలేఖనం.|[[:en: Taro|చేమ దుంప]] (హవాయి భాషలో ''kalo'') ప్రాచీన హవాయిలో ప్రధాన ఆహార పదార్థాలలో ఒకటిగా ఉండేది; నేటికీ హవాయి వంటకాల్లో ఇది ఒక కీలకమైన పదార్థంగా కొనసాగుతోంది.]] [[:en: cuisine of Hawaii|హవాయి వంటకాలు]] అనేవి హవాయి ద్వీపాలకు వలస వచ్చిన ప్రజలు తమతో పాటు తెచ్చుకున్న అనేక ఆహార సంప్రదాయాల సమ్మేళనం. ఇందులో మొట్టమొదటిగా వచ్చిన పాలినేషియన్ల [[:en: Native Hawaiian cuisine|స్థానిక వంటకాలతో]] పాటు, [[:en: Cuisine of the United States|అమెరికన్]], [[:en: Chinese cuisine|చైనీస్]], [[:en: Philippine cuisine|ఫిలిప్పీన్]], [[:en: Japanese cuisine|జపనీస్]], [[:en: Korean cuisine|కొరియన్]], [[:en: Polynesian cuisine|పాలినేషియన్]], [[:en: Puerto Rican cuisine|ప్యూర్టో రికన్]], [[:en: Portuguese cuisine|పోర్చుగీస్]] మూలాలకు చెందిన వంటకాలు కూడా ఉన్నాయి. హవాయిలో వ్యవసాయ అవసరాల కోసం మొక్కలు, జంతు సంబంధిత ఆహార వనరులను ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉన్న వివిధ ప్రాంతాల నుండి దిగుమతి చేసుకుంటారు. [[:en: taro|చేమ దుంపలను]] దంచి తయారు చేసే పిండి పదార్థమైన ''[[:en: Poi (food)|పొయి]]'', ఈ ద్వీపాల సంప్రదాయ ఆహారాలలో ఒకటి. చాలా స్థానిక రెస్టారెంట్లు సర్వసాధారణమైన 'ప్లేటు లంచ్'ను అందిస్తాయి. ఇందులో రెండు గరిటెల అన్నం అమెరికను 'మకరోనీ సలాడ్' సరళీకృత రూపం, హాంబర్గరు ప్యాటీలు, వేయించిన గుడ్డు, 'లోకో మోకో', జపనీసు శైలి 'టొంకాట్సు' లేదా 'కలువ' (పంది మాంసం), 'లౌలౌ' వంటి సాంప్రదాయ 'లూవ' ఇష్టమైన వంటకాల గ్రేవీతో సహా అనేక రకాల టాపింగ్సు ఉంటాయి. వలస వచ్చిన సమూహాలు, సైనిక సిబ్బంది కలయిక మధ్య ద్వీపాలలో అభివృద్ధి చెందిన జాతి వంటకాల సమ్మేళనానికి 'స్పాం ముసుబి' ఒక ఉదాహరణ. 1990వ దశకంలో ఒక చెఫ్‌ల బృందం 'హవాయి ప్రాంతీయ వంటకాలను' సమకాలీన ఫ్యూజను వంటకంగా అభివృద్ధి చేసింది. ===ఆచారాలు - మర్యాదలు=== హవాయిలోని కొన్ని ముఖ్యమైన ఆచారాలు, మర్యాదలు ఈ క్రింది విధంగా ఉన్నాయి: ఒక ఇంటికి వెళ్ళినప్పుడు ఆతిథ్యం ఇచ్చిన వారికి ఒక చిన్న బహుమతి (ఉదాహరణకు, ఒక డెజర్టు) తీసుకువెళ్లడం మంచి మర్యాదగా పరిగణించబడుతుంది. అందువలన పార్టీలు సాధారణంగా [[:en: potluck|పాట్‌లాక్]]ల రూపంలో ఉంటాయి. చాలా మంది స్థానికులు ఇంట్లోకి ప్రవేశించే ముందు తమ బూట్లు విప్పుతారు. హవాయి కుటుంబాలలో జాతితో సంబంధం లేకుండా పిల్లల మొదటి పుట్టినరోజును జరుపుకోవడానికి ఒక లువా నిర్వహించడం ఆనవాయితీ. హవాయి వివాహాలలో ముఖ్యంగా ఫిలిపినో వివాహాలలో వధూవరులు మనీ డాన్సు (దీనిని [[:en: pandanggo| పాండంగొ]] అని కూడా పిలుస్తారు) చేయడం ఆనవాయితీ. జాతిపరంగా హవాయియన్లు కాని హవాయి నివాసులను "హవాయి స్థానికులు" లేదా "హవాయి ప్రజలు" అని సంబోధించాలని పత్రికా మాధ్యమాలు, స్థానిక నివాసులు సిఫార్సు చేస్తారు. ===రాష్ట్ర పార్కుల జాబితా=== అనేక హవాయి రాష్ట్ర పార్కులు ఉన్నాయి. * హవాయి ద్వీపంలో రాష్ట్ర పార్కులు, వినోద ప్రదేశాలు, చారిత్రక పార్కులు ఉన్నాయి. * కౌవాయిలో అహుకిని స్టేటు రిక్రియేషను పియరు, ఆరు రాష్ట్ర పార్కులు, రష్యను ఫోర్టు ఎలిజబెతు స్టేటు హిస్టారికలు పార్కు ఉన్నాయి. * మౌయిలో రెండు రాష్ట్ర స్మారక చిహ్నాలు, అనేక రాష్ట్ర పార్కులు, పోలిపోలి స్ప్రింగు స్టేటు రిక్రియేషను ఏరియా ఉన్నాయి. మొలోకాయిలో పాలావు స్టేటు పార్కు ఉంది. * ఓహులో అనేక రాష్ట్ర పార్కులు, పలు రాష్ట్ర వినోద ప్రదేశాలు, ఉలు పో హీయావు స్టేటు మాన్యుమెంటుతో సహా అనేక స్మారక చిహ్నాలు ఉన్నాయి. ===సాహిత్యం=== హవాయి సాహిత్యం వైవిధ్యభరితమైనది. ఇందులో కియానా డావెను‌పోర్టు, లోయిసు-ఆన్ యమనాకా, కౌయి హార్టు హెమ్మింగ్సు వంటి రచయితలు ఉన్నారు. హవాయి పత్రికలలో ''హానా హో '', ''హవాయి బిజినెసు'' ''హోనోలులు'' మొదలైనవి ఉన్నాయి. ===సంగీతం=== [[File:3 ukes.jpg|thumb|left|హవాయి సంగీతంలో విస్తృతంగా ఉపయోగించే వివిధ రకాల ఉకులేలేలు]] [[File:Bonnaroo08 jackjohnson2 lg.jpg|thumb|[[జాక్ జాన్సన్]], ఒక ఫోక్ రాక్ సంగీతకారుడు, ఓ'ఆహు ఉత్తర తీరంలో పుట్టి పెరిగాడు.]] హవాయి సంగీతంలో సాంప్రదాయ, జనాదరణ పొందిన శైలులు ఉన్నాయి. ఇవి స్థానిక హవాయి జానపద సంగీతం నుండి ఆధునిక రాక్, హిపు హాపు వరకు విస్తరించి ఉన్నాయి. స్లాక్-కీ గిటారు వంటి శైలులు ప్రపంచవ్యాప్తంగా ప్రసిద్ధి చెందాయి. అయితే హవాయి ఛాయలున్న సంగీతం హాలీవుడు సౌండు‌ట్రాకు‌లలో తరచుగా కనిపిస్తుంది. [[:en: Steel guitar| స్టీల్ గిటారు]]ను పరిచయం చేయడం ద్వారా హవాయి [[:en: country music|కంట్రీ సంగీతానికి]] కూడా ఒక గొప్ప తోడ్పాటును అందించింది.<ref name="Unterberger">{{cite book|last=Unterberger|first=Richie|title=Music USA|isbn=978-1-85828-421-7|location=London|publisher=Rough Guides|year=1999|pages=[https://archive.org/details/musicusaroughgui0000unte/page/465 465–473]|url=https://archive.org/details/musicusaroughgui0000unte/page/465}}</ref> సాంప్రదాయ హవాయి జానపద సంగీతం, ఈ రాష్ట్ర సంగీత వారసత్వంలో ఒక ప్రధాన భాగం. హవాయి ప్రజలు ఈ ద్వీపాలలో శతాబ్దాలుగా నివసిస్తున్నారు. అలాగే తమ సాంప్రదాయ సంగీత పరిజ్ఞానంలో అధిక భాగాన్ని ఇప్పటికీ భద్రపరచుకున్నారు. వారి సంగీతం ప్రధానంగా మతపరమైన స్వభావాన్ని కలిగి ఉంటుంది; ఇందులో మంత్రోచ్ఛారణలు, నృత్య సంగీతం కూడా అంతర్భాగంగా ఉన్నాయి. [[:en: Polynesian music|ఇతర పాలినేషియన్ ద్వీపాల సంగీతం]] మీద హవాయి సంగీతం అపారమైన ప్రభావాన్ని చూపింది; పీటరు మాన్యువలు ప్రకారం హవాయి సంగీత ప్రభావం "ఆధునిక పసిఫికు సంగీతాల అభివృద్ధిలో ఒక ఏకీకృత అంశం"గా ఉంది.<ref name="Manuel">{{cite book|last=Manuel|first=Peter|title=Popular Musics of the Non-Western World|url=https://archive.org/details/popularmusicsofn0000manu|url-access=registration|isbn=978-0-19-506334-9|location=New York|publisher=Oxford University Press|year=1988|pages=[https://archive.org/details/popularmusicsofn0000manu/page/236 236–241]}}</ref> స్థానిక హవాయి సంగీతకారుడు, హవాయి సార్వభౌమాధికార కార్యకర్త అయిన [[:en: Israel Kamakawiwoʻole| ఇజ్రాయెలు కమకావివో'ఓలే]], తన "ఇంద్రధనుస్సు ఆవల ఎక్కడో / ఎంత అద్భుతమైన ప్రపంచం" పాటల మేడ్లీ (సమ్మేళనం) ద్వారా ప్రసిద్ధి చెందారు; 2010లో [[:en: NPR|ఎన్‌పిఆర్]] తన [[:en: 50 Great Voices| 50 గొప్ప గాత్రాలు]] శ్రేణిలో ఆయనను [[:en: The Voice of Hawaii| హవాయి గాత్రం]]గా పేర్కొంది.<ref>{{cite news|last=Kamakawiwo|first=Israel|publisher=NPR|url=https://www.npr.org/2010/12/06/131812500/israel-kamakawiwo-ole-the-voice-of-hawaii|title=Israel Kamakawiwo'ole: The Voice Of Hawaii|newspaper=NPR.org|date=December 6, 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20170416062754/http://www.npr.org/2010/12/06/131812500/israel-kamakawiwo-ole-the-voice-of-hawaii|archive-date=April 16, 2017|url-status=live|access-date=April 16, 2017}}</ref> ===క్రీడలు=== ఖండాంతర యునైటెడు స్టేట్సు‌కు దూరంగా ఉండటం వలన హవాయిలో జట్టు క్రీడలలో వృత్తిపరమైన జట్ల కంటే యువ, కళాశాల, ఔత్సాహిక జట్లే ఎక్కువగా ఉంటాయి. అయినప్పటికీ ఒకప్పుడు కొన్ని వృత్తిపరమైన క్రీడా జట్లు ఈ రాష్ట్రంలో ఆడాయి. ముఖ్యమైన వృత్తిపరమైన జట్లలో 1974, 1975లో వరల్డు ఫుట్‌బాలు లీగులో ఆడిన ది హవాయియన్సు; 1961 నుండి 1987 వరకు పసిఫికు కోస్టు లీగులో ఆడిన ట్రిపుల్-ఎ మైనరు లీగు బేసు‌బాలు జట్టు అయిన హవాయి ఐలాండర్సు; 1977లో ఆడిన నార్తు అమెరికను సాకరు లీగు జట్టు అయిన టీం హవాయి ఉన్నాయి. హవాయిలోని ముఖ్యమైన కళాశాల క్రీడా కార్యక్రమాలలో మౌయి ఇన్విటేషనలు టోర్నమెంటు, డైమండు హెడ్ క్లాసికు (బాస్కెట్‌బాల్), హవాయి బౌలు (ఫుట్‌బాల్) ఉన్నాయి. హవాయిలోని ఏకైక ఎంసిఎఎ 1వ డివిజను జట్టు హవాయి రెయిన్‌బో వారియర్సు, రెయిను‌బో వాహిను, ఇది బిగ్ వెస్టు కాన్ఫరెన్సు (ప్రధాన క్రీడలు), మౌంటెను వెస్టు కాన్ఫరెన్సు (ఫుట్‌బాలు), మౌంటెను పసిఫికు స్పోర్ట్సు ఫెడరేషను (చిన్న క్రీడలు) లలో పోటీపడుతుంది. ఎంసిఎఎ 2వ డివిజనులో మూడు జట్లు ఉన్నాయి: చామినేడు సిల్వరు‌స్వోర్డ్సు, హవాయి పసిఫికు షార్క్సు హవాయి-హిలో వల్కాన్సు, ఇవన్నీ పసిఫికు వెస్టు కాన్ఫరెన్సు లో పోటీపడతాయి. [[File:Surfing contest - oahu hawaii - north shore - oct 2015.ogv|thumb|thumbtime=6|right|Surfing at [[:en: North Shore (Oʻahu)|North Shore]] of [[:en: Oʻahu| Oʻahu]]]] సర్ఫింగు శతాబ్దాలుగా పాలినిషియను సంస్కృతిలో ఒక కేంద్ర భాగంగా ఉంది. 19వ శతాబ్దం చివరి నుండి హవాయి ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉన్న సర్ఫిస్టులకు ఒక ప్రధాన కేంద్రంగా మారింది. ఇక్కడ జరిగే ముఖ్యమైన పోటీలలో ట్రిపులు క్రౌన్ ఆఫ్ సర్ఫింగు, ది ఎడ్డీ ఉన్నాయి. అదేవిధంగా హవాయి ఐదుసార్లు ఒలింపికు పతక విజేత అయిన డ్యూకు కహానమోకు, 16 స్విమ్మింగు ప్రపంచ రికార్డులను నెలకొల్పిన బస్టరు క్రాబు వంటి ఉన్నత స్థాయి ఈతగాళ్లను కూడా అందించింది. హవాయి 1965 నుండి [[:en: Sony Open in Hawaii| హవాయిలో సోనీ ఓపెను]] గోల్ఫు టోర్నమెంటు‌ను, 1999 నుండి [[:en: Tournament of Champions (golf)| ఛాంపియన్ల టోర్నమెంటు]] గోల్ఫు టోర్నమెంటు‌ను, 2012 నుండి [[:en:Lotte Championship| లోట్టే ఛాంపియన్‌షిపు]] గోల్ఫ్ టోర్నమెంట్‌ను, 1973 నుండి [[:en: Honolulu Marathon| హొనలులు మారథాన్]]ను, 1978 నుండి [[:en: Ironman World Championship| ఐరన్‌మ్యాను ప్రపంచ ఛాంపియన్‌షిపు]] ట్రయాథ్లాను రేసును, 1983 నుండి [[:en: Ultraman (endurance challenge)|అల్ట్రామను]] ట్రయాథ్లాను‌ను, 1980 నుండి 2016 వరకు [[:en: National Football League| నేషనల్ ఫుట్భాలు లీగు]] [[:en: Pro Bowl| ప్రో బౌలు]]ను, అలాగే [[:en:2000 FINA World Open Water Swimming Championships| ఎఫ్‌ఐఎన్‌ఎ ప్రపంచ బహిరంగ జల ఈత ఛాంపియన్‌షిప్‌లు]]ను, [[:en: 2008 Pan-Pacific Championship| 2008 పాన్-పసిఫిక్ ఛాంపియన్‌షిపు]] ఇంకా [[:en: 2012 Hawaiian Islands Invitational| హవాయి దీవుల ఆహ్వాన పోటీ 2012l]] సాకరు టోర్నమెంటు‌లను నిర్వహించింది. హవాయి అనేక మంది ప్రముఖ [[:en: Mixed Martial Arts| మిశ్రమ యుద్ధ కళల]] యోధులను ప్రపంచానికి అందించింది; వీరిలో మాజీ [[:en: UFC Lightweight Champion| యుఎఫ్‌సి లైట్‌వెయిట్ ఛాంపియన్]], [[:en: UFC Welterweight Champion| యుఎఫ్‌సి వెల్టర్‌వెయిటు ఛాంపియన్]] అయిన [[:en: B.J. Penn| బి.జె. పెన్]], అలాగే మాజీ [[:en: UFC Featherweight Champion| యుఎఫ్‌సి ఫెదర్‌వెయిట్ ఛాంపియన్]] అయిన [[:en: Max Holloway|మాక్సు హాలోవే]] వంటి వారు ఉన్నారు. హవాయికి చెందిన ఇతర ప్రముఖ యుద్ధ కళాకారులలో [[:en: Travis Browne| ట్రావిసు బ్రోనె]], [[:en: K. J. Noons|కె.జె.నూంసు]], [[:en: Brad Tavares|బ్రాడ్ ట్రావెసు]], [[:en: Wesley Correira|వెస్లే కొరియరా]] ఉన్నారు. హవాయి వాసులు [[:en: sumo wrestling| సుమో కుస్తీ]] ప్రపంచంలో కూడా విశేష విజయాన్ని సాధించారు. జపాన్‌లో సుమో టైటిలు‌ను గెలుచుకున్న మొట్టమొదటి విదేశీయుడిగా [[:en: Takamiyama Daigorō| తకమియామా డైగోరో]] నిలిచారు; కాగా ఆయన శిష్యుడైన [[:en: Akebono Tarō| అకెబొనొ టారొ]] 1990లలో జపాన్‌లో అత్యున్నత స్థాయి సుమో కుస్తీ యోధుడిగా ఎదిగి ఆ తర్వాత 2000లలో విజయవంతమైన [[:en: professional wrestling| వృత్తిపరమైన కుస్తీ]] కెరీరు‌ను ప్రారంభించారు. సుమో చరిత్రలోనే [[:en: Yokozuna|యొకొసునా]] (అత్యున్నత ర్యాంకు) స్థాయిని చేరుకున్న మొట్టమొదటి విదేశీ మూలాలు కలిగిన సుమో యోధుడిగా [[:en: Akebono| అకెబొనొ]] గుర్తింపు పొందారు; తన కెరీరు కాలంలో సుమో పట్ల ప్రజలలో ఆసక్తిని విపరీతంగా పెంచడంలో ఆయన కీలక పాత్ర పోషించారు. ==పర్యాటకం== [[File:Prime Location for Hotels - Waikiki Beach Ocean Front Rows (15539764021).jpg|thumb|పర్యాటకం హవాయిలో ఉద్యోగ కల్పన పరంగా అగ్రగామి రంగం; ఇది [[:en: Honolulu| హొనొలులు]]లోని [[:en: Waikīkī| వైకికి]] (పైన చిత్రంలో ఉన్నట్లు) వంటి ప్రదేశాలలో అనేక ఉద్యోగాలను కల్పిస్తుంది.]] [[File:Punalu'u Beach, Big Island of Hawaii, Hawaii (4529499380).jpg|thumb|బిగ్ దీవులులో ఉన్న [[:en: Punaluʻu Beach| పునలు‘యు]], నల్లని అగ్నిపర్వత ఇసుకతో ప్రత్యేకతను సంతరించుకుంది]] హవాయి ఆర్థిక వ్యవస్థలో పర్యాటకం ఒక కీలకమైన భాగం; ఇది ఆ ఆర్థిక వ్యవస్థలో పావు వంతు వాటాను కలిగి ఉంది. 'హవాయి పర్యాటకం: 2019 వార్షిక సందర్శకుల పరిశోధన నివేదిక' ప్రకారం 2019లో మొత్తం 1,03,86,673 మంది సందర్శకులు హవాయికి వచ్చారు; ఇది అంతకు ముందు సంవత్సరంతో పోలిస్తే 5% పెరుగుదల కాగా వీరి వ్యయం దాదాపు $18 బిలియన్లుగా నమోదైంది.<ref>{{cite web |publisher=Hawaiʻi Tourism Authority |title=2019 Annual Visitor Research Report |url=https://files.hawaii.gov/dbedt/visitor/visitor-research/2019-annual-visitor.pdf |access-date=June 10, 2022 |archive-date=March 8, 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220308165906/https://files.hawaii.gov/dbedt/visitor/visitor-research/2019-annual-visitor.pdf |url-status=live }}</ref> 2019లో పర్యాటక రంగం రాష్ట్రవ్యాప్తంగా 2,16,000కు పైగా ఉద్యోగాలను కల్పించింది. పన్ను ఆదాయం రూపంలో $2 బిలియన్ల కంటే ఎక్కువ మొత్తాన్ని సమకూర్చింది.<ref>{{cite web |publisher=Hawaiʻi Tourism Authority |title=Fact Sheet: Benefits of Hawaiʻi's Tourism Economy |url=https://www.hawaiitourismauthority.org/media/4167/hta-tourism-econ-impact-fact-sheet-december-2019.pdf |access-date=June 10, 2022 |archive-date=June 14, 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220614050412/https://www.hawaiitourismauthority.org/media/4167/hta-tourism-econ-impact-fact-sheet-december-2019.pdf |url-status=live }}</ref> ఏడాది పొడవునా వాతావరణం ఆహ్లాదకరంగా ఉండటం వలన ఇక్కడ పర్యాటక ప్రయాణాలు సంవత్సరం అంతటా ఆదరణ పొందుతాయి. 2019లో ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉన్న పర్యాటకులు హవాయిని సందర్శించారు; వీరిలో అమెరికా తూర్పు ప్రాంతం నుండి 10 లక్షలకు పైగా జపాన్ నుండి దాదాపు 20 లక్షల మంది, కెనడా నుండి సుమారు 5 లక్షల మంది పర్యాటకులు ఉన్నారు. 1959లో హవాయికి రాష్ట్ర హోదా లభించినప్పటి నుండే హవాయి పర్యాటక పరిశ్రమ వృద్ధి చెందడం ప్రారంభమైంది.<ref name=":6">{{cite journal |last=Miller-Davenport |first=Sarah |date=February 13, 2017 |title=A 'Montage of Minorities': Hawaiʻi Tourism and the Commodification of Racial Tolerance, 1959–1978* |journal=The Historical Journal |volume=60 |issue=3 |pages=817–842 |doi=10.1017/S0018246X16000364 |s2cid=152041916 |issn=0018-246X|doi-access=free}}</ref> హవాయి మేధావి [[:en: Haunani-Kay Trask| హౌనాని-కే ట్రాస్కు]] ప్రకారం హవాయిలో పర్యాటక రంగం విస్తరించడం వలన హవాయి సంస్కృతి ఒక వస్తువుగా మార్చబడి దోపిడీకి గురైంది; దీని ఫలితంగా [[:en: cultural prostitution|సాంస్కృతిక వ్యభిచారం]] వంటి అత్యంత ప్రమాదకరమైన రూపాలు తలెత్తాయి. హవాయిని తరచుగా వాస్తవ ప్రపంచం నుండి [[:en: escapism| పలాయనం చిత్తగించే]] భావనలకు ఊతమిచ్చే సాధనంగా వాడుకుంటున్నారు; అయినప్పటికీ హవాయిలో సాగే పర్యాటక రంగం అక్కడి స్థానికులు, '' [[:en: Kanaka|కనక]] ప్రజలు అనుభవిస్తున్న హానిని పూర్తిగా విస్మరిస్తోంది.<ref name=TraskBL>{{cite journal |last=Trask |first=Haunani-Kay |title=Lovely Hula Lands: Corporate Tourism and the Prostitution of Hawaiian Culture |url=https://journals.lib.unb.ca/index.php/bl/article/view/24958 |journal=Border/Lines |year=1991 |issue=23 |archive-date=June 4, 2023 |access-date=June 10, 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230604113522/https://journals.lib.unb.ca/index.php/bl/article/view/24958 |url-status=live }}</ref> [[:en: Hula|హులా]] వంటి సాంస్కృతిక సంప్రదాయాలను పర్యాటకుల కోసం కేవలం "అలంకారప్రాయమైన... ఒక" [[:en: exotica|వింతైన ఆకర్షణగా]] మార్చివేశారు; హవాయి ప్రజలను, వారి సంస్కృతిని దోపిడీ చేయడం ద్వారా భారీ సంస్థలు, భూస్వాములు లాభాలు ఆర్జించడమే దీని వెనుక ఉన్న ప్రధాన ఉద్దేశం.<ref name=TraskBL/>'' హవాయిలో పర్యాటకాన్ని వాస్తవ ప్రపంచం నుండి ఒక విముక్తి మార్గంగా పరిగణించడం వలన అక్కడి స్థానిక హవాయియన్లు నివాసులు ఎదుర్కొంటున్న హింస విస్మరించబడుతోంది. మేధావి [[:en: Winona LaDuke| వినోనా లాడ్యూకు]] అభిప్రాయం ప్రకారం స్థానిక హవాయి ప్రజలు "రిసార్టుల ఆవరణలో ఉన్న చెరువుల నుండి రొయ్యలు, చేపలను సేకరించడానికి" బలవంతం చేయబడ్డారు.<ref>{{cite book |last=LaDuke |first=Winona |chapter=Hawaiʻi: The Birth of the Land and Its Preservation by the Hands of the People |title=All Our Relations: Native Struggles for Land and Life |publisher=South End Press}}</ref> పర్యాటక రంగం పర్యావరణం మీద నీటి కొరత, అధిక జనసాంద్రత, సముద్ర మట్టం పెరుగుదల, సముద్ర ఉపరితల ఉష్ణోగ్రతల పెరుగుదల, తీరాలలో [[:en: micro plastics|సూక్ష్మ ప్లాస్టికు‌]] వంటి హానికరమైన ప్రభావాలను కూడా చూపింది.<ref>{{cite journal |last1=Cooper |first1=Hannah |last2=Chen |first2=Qi |last3=Fletcher |first3=Charles |last4=Barbee |first4=Matthew |title=Assessing Vulnerability Due to Sea-level Rise in Maui, Hawaiʻi Using LiDAR Remote Sensing and GIS |journal=Climatic Change |volume=116 |issue=3–4 |pages=547–563 |date=2013 |bibcode=2013ClCh..116..547C |s2cid=545364 |doi=10.1007/s10584-012-0510-9}}</ref><ref>{{cite journal |last1=Rodgers |first1=Ku'ulei |last2=Bahr |first2=Keisha |last3=Jokiel |first3=Paul |last4=Richards Donà |first4=Angela |title=Patterns of Bleaching and Mortality following Widespread Warming Events in 2014 and 2015 at the Hanauma Bay Nature Preserve, Hawaiʻi |journal=PeerJ |volume=5 |article-number=e3355 |date=2017 |pmid=28584703 |pmc=5452947 |doi=10.7717/peerj.3355 |bibcode=2017PeerJ...5e3355R |doi-access=free}}</ref><ref>{{cite journal |last1=Rey |first1=Savannah |last2=Franklin |first2=Janet |last3=Rey |first3=Sergio |title=Microplastic Pollution on Island Beaches, Oʻahu, Hawaiʻi |journal=PLOS ONE |year=2021 |volume=16|issue=2 |article-number=e0247224 |doi=10.1371/journal.pone.0247224 |pmid=33600448 |pmc=7891709 |bibcode=2021PLoSO..1647224R |doi-access=free}}</ref> [[:en: COVID-19|కోవిడ్-19]]మహమ్మారి కారణంగా హవాయిలో పర్యాటక రంగం పూర్తిగా స్తంభించిపోయింది; దీనివలన అక్కడి భూమి, జలాలు, జంతుజాలం ​​తిరిగి కోలుకోవడం ప్రారంభించాయి. బే (సముద్రపు సింధుశాఖ) పరిసరాలలో ఏళ్ల తరబడి కనిపించని చిన్న' [[:en: akule| అకులే]] పెద్ద '' [[:en: ulua|ఉలువా]] వంటి చేపలు తిరిగి వచ్చాయి. పర్యాటక రంగం వలన కలిగే తీవ్రమైన ఒత్తిడి లేకపోవడంతో పగడపు దిబ్బలు, చేపలు, నీటిలో పెరిగే వృక్షజాలం, [[:en: Limu (algae)|నాచు]] వంటివి ఏపుగా పెరిగి వృద్ధి చెందగలిగాయి.<ref>{{cite web |last1=Morimoto |first1=Tianna |title=A Time For Healing: Hawaiʻi's Coral Reefs Rebound During COVID-19 |url=https://hitchcockproject.org/hawaii-coral-reefs-healing/ |website=The Hitchcock Project for Visualizing Science |date=September 2020 |access-date=March 29, 2026 |archive-date=February 18, 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260218162746/https://hitchcockproject.org/hawaii-coral-reeds-healing/ |url-status=live }}</ref>'' స్థానిక హవాయి ప్రజల నుండి పర్యాటక రంగం పట్ల తీవ్ర వ్యతిరేకత వ్యక్తమవుతోంది; వారు ప్రజలను ఈ ద్వీపాలను సందర్శించవద్దని గట్టిగా కోరుతున్నారు. హవాయి పర్యాటక సంస్థ నిర్వహించిన ఒక సర్వే ప్రకారం హవాయి వాసులలో మూడింట రెండు వంతుల కంటే ఎక్కువ మంది పర్యాటకులు తిరిగి హవాయికి రావడం తమకు ఇష్టం లేదని తెలిపారు. పర్యాటకం "కేవలం దోపిడీ స్వభావాన్ని సంతరించుకుని, హానికరంగా మారిందని; పర్యాటకులు ఇక్కడికి వచ్చి స్థానికులకు ఏమాత్రం తిరిగి ఇవ్వకుండా కేవలం తీసుకుంటూ, తీసుకుంటూనే పోతున్నారని" ఆ సర్వే పేర్కొంది.<ref>{{cite news |last1=Mzezwa |first1=Tariro |title=In Hawaii, Reimagining Tourism for a Post-Pandemic World |url=https://www.nytimes.com/2021/03/07/travel/hawaii-covid-tourism.html |work=The New York Times|date=March 7, 2021}}</ref> హవాయి అనేక సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలకు ఆతిథ్యం ఇస్తుంది. వార్షిక [[:en: Merrie Monarch Festival| మెర్రీ మొనార్చి పండుగ]] అనేది ఒక అంతర్జాతీయ [[:en: Hula| హులా]] పోటీ.<ref>{{cite news |url=http://the.honoluluadvertiser.com/current/il/merriemonarch05 |title=Merrie Monarch Festival 2005 |newspaper=The Honolulu Advertiser |access-date=May 15, 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20091005224410/http://the.honoluluadvertiser.com/current/il/merriemonarch05 |archive-date=October 5, 2009 |url-status=live}}</ref> [[:en: Hawaii International Film Festival| హవాయి అంతర్జాతీయ చలనచిత్రోత్సవం]] అనేది పసిఫికు రిమ్ ([[:en: Pacific rim| పసిఫిక్ రిం]] సినిమాకు సంబంధించిన అత్యున్నత చలనచిత్రోత్సవం.<ref name="Shane Nelson">{{cite journal |url=http://www.travelweekly.com/Hawaii-Travel/Insights/Hawaii-International-Film-Festival--Kinship-through-cinema/?a=hawaii |title=Hawaii International Film Festival: Kinship through cinema |journal=Travel Weekly |first=Shane |last=Nelson |date=August 8, 2011 |access-date=May 10, 2012 |oclc=60626324 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121114045659/http://www.travelweekly.com/Hawaii-Travel/Insights/Hawaii-International-Film-Festival--Kinship-through-cinema/?a=hawaii |archive-date=November 14, 2012 |url-status=live}}</ref> హోనోలులు ఆ రాష్ట్రంలో సుదీర్ఘకాలంగా కొనసాగుతున్న ఎల్‌జిబిటి చలనచిత్రోత్సవమైన [[:en: Honolulu Rainbow Film Festival| హొనలులు రెయిను‌బో చలనచిత్రోత్సవం]]కు ఆతిథ్యం ఇస్తుంది.<ref>{{cite web |url=http://www.hnlnow.com/events/index.php?com=detail&eID=10075&year=2008&month=5 |title=19th Annual Honolulu Rainbow Film Festival at Doris Duke Theatre: Honolulu Hawaii Nightlife Event Guide |publisher=Hnlnow.com |access-date=May 15, 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090827040400/http://www.hnlnow.com/events/index.php?com=detail&eID=10075&year=2008&month=5 |archive-date=ఆగస్టు 27, 2009}}</ref><ref>{{cite web |url=http://archives.starbulletin.com/2001/05/29/features/index.html |title=Honolulu Star-Bulletin Features |publisher=Archives.starbulletin.com |date=మే 29, 2001 |access-date=నవంబర్ 5, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100705150332/http://archives.starbulletin.com/2001/05/29/features/index.html |archive-date=జూలై 5, 2010 |url-status=live}}</ref> ==ఆరోగ్యం== 2009 నాటికి హవాయి ఆరోగ్య సంరక్షణ వ్యవస్థ అక్కడి నివాసితులలో 92% మందికి బీమా కవరేజీని కల్పిస్తోంది. రాష్ట్ర ప్రణాళిక ప్రకారం వారానికి ఇరవై గంటల కంటే ఎక్కువ పనిచేసే ఉద్యోగులకు బీమా సౌకర్యాన్ని కల్పించడం వ్యాపార సంస్థలకు తప్పనిసరి. బీమా సంస్థల మీద ఉండే కఠిన నిబంధనలు, యజమానులకు అయ్యే ఖర్చును తగ్గించడంలో సహాయపడతాయి. నివారణ, [[:en: preventive care|ఆరోగ్య సంరక్షణ]] అధిక ప్రాధాన్యత ఇవ్వడం వంటి కారణాల వలన రాష్ట్ర స్థూల దేశీయోత్పత్తిలో (జిడిపి) శాతంగా లెక్కించినప్పుడు హవాయి ప్రజల మొత్తం ఆరోగ్య సంరక్షణ ఖర్చులు గణనీయంగా తక్కువగా ఉంటాయి.<ref>{{cite web |last1=Ballotpedia |title=Total healthcare spending by state |url=https://ballotpedia.org/Total_healthcare_spending_by_state |website=Ballotpedia }}</ref> అమెరికాలోని ఇతర ప్రాంతాలలో [[:en: universal health care|సార్వత్రిక ఆరోగ్య సంరక్షణ]] విధానాన్ని సమర్థించేవారు తాము ప్రతిపాదిస్తున్న ఫెడరలు, రాష్ట్ర స్థాయి ఆరోగ్య సంరక్షణ ప్రణాళికలకు హవాయి నమూనాను ఒక ఆదర్శంగా కొన్నిసార్లు ఉదహరిస్తుంటారు.<ref>{{Cite journal |last=Baumgartner |first=E. T. |last2=Grossmann |first2=B. |last3=Fuddy |first3=L. |date=1993 |title=Hawaii's near-universal health insurance--lessons learned |url=https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8353211 |journal=Journal of Health Care for the Poor and Underserved |volume=4 |issue=3 |pages=194–202 |doi=10.1353/hpu.2010.0461 |issn=1049-2089 |pmid=8353211}}</ref> ==విద్య== ===ప్రభుత్వ పాఠశాలలు=== [[File:Waianae High School (5888481033).jpg|thumb|alt= ఒక ప్రభుత్వ ఉన్నత పాఠశాల ముఖభాగం.|వయానాయిలో ఉన్న వయానాయి ఉన్నత పాఠశాలలో ఒక విద్యా సంబంధిత కమ్యూనిటీ మీడియా సెంటర్ ఉంది]] యు.ఎస్.లో రాష్ట్రవ్యాప్తంగా ఏకీకృతమైన ఏకైక పాఠశాల వ్యవస్థ హవాయిలో ఉంది. పద్నాలుగు మంది సభ్యులు గల రాష్ట్ర విద్యా మండలి విధాన నిర్ణయాలు తీసుకుంటుంది. ఇది విధానాలను నిర్దేశించి పాఠశాలల సూపరింటెండెంటు‌ను నియమిస్తుంది. ఈ సూపరింటెండెంటు హవాయి విద్యా శాఖను పర్యవేక్షిస్తారు. విద్యా శాఖ ఏడు జిల్లాలుగా విభజించబడింది; వాటిలో నాలుగు ఓ'ఆహులో మిగిలిన మూడు కౌంటీలలో ఒక్కొక్కటి ఉన్నాయి. హవాయిలోని ప్రభుత్వ ప్రాథమిక, మాధ్యమిక, ఉన్నత పాఠశాలల విద్యార్థుల పరీక్ష స్కోర్లు నో చైల్డు లెఫ్టు బిహైండు యాక్టు ప్రకారం తప్పనిసరి చేయబడిన పరీక్షలలో జాతీయ సగటుల కంటే తక్కువగా ఉన్నాయి. హవాయి విద్యా మండలి అర్హులైన విద్యార్థులందరూ ఈ పరీక్షలు రాయాలని, విద్యార్థులందరి పరీక్ష స్కోర్లను నివేదించాలని ఆదేశిస్తుంది. 2005 ఆగస్టులో వెలువడిన ఫలితాలు—రాష్ట్రవ్యాప్తంగా ఉన్న 282 పాఠశాలలలో 185 పాఠశాలలు గణితం, పఠనంలో సమాఖ్య కనీస పనితీరు ప్రమాణాలను చేరుకోవడంలో విఫలమయ్యాయని పేర్కొన్నాయి—ఈ ఫలితాలను ఈ అంశం అసమతుల్యం చేసి ఉండవచ్చు.<ref>{{cite web|url=http://www.thehawaiichannel.com/education/4870699/detail.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20070318182117/http://www.thehawaiichannel.com/education/4870699/detail.html |archive-date=March 18, 2007 |title=Two-Thirds of Hawaii Schools Do Not Meet Requirements—Education News Story—KITV Honolulu |publisher=Thehawaiichannel.com |date=August 18, 2005 |access-date=May 15, 2010}}</ref> [[:en: ACT (examination)|ఎసిటి కళాశాల ప్రవేశ పరీక్షలు]] సూచించే దాని ప్రకారం 2005లో సీనియరు విద్యార్థులు జాతీయ సగటు కంటే కొంచెం ఎక్కువ మార్కులు సాధించారు (20.9తో పోలిస్తే 21.9).<ref>Honolulu Advertiser, August 17, 2005, page B1</ref> కానీ విస్తృతంగా ఆమోదించబడిన [[:en: SAT|సాటు]] పరీక్షలలో మాత్రం హవాయికి చెందిన కళాశాల ప్రవేశానికి సిద్ధమవుతున్న సీనియరు విద్యార్థులు, గణితం మినహా మిగిలిన అన్ని విభాగాలలోనూ జాతీయ సగటు కంటే తక్కువ మార్కులు సాధించే ధోరణిని కనబరుస్తున్నారు. స్థానికుల నియంత్రణలో ఉన్న మొట్టమొదటి ప్రభుత్వ చార్టరు పాఠశాల [[:en: Kanu O Ka Aina New Century Charter School| కను ఓ కా ఐనా న్యూ సెంచరీ చార్టరు స్కూలు]].<ref>{{cite book |title=US: Hawaii Investment and Business Guide Volume 1 |date=March 20, 2009 |publisher=Intl Business Pubns USA |isbn=978-1-4387-2188-0 |page=34 |url=https://books.google.com/books?id=aGndCwAAQBAJ&q=The+first+native+controlled+public+charter+school+was+the+Kanu+O+Ka+Aina+New+Century+Charter+School&pg=PA34 |access-date=October 30, 2019 |archive-date=September 21, 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200921094011/https://books.google.com/books?id=aGndCwAAQBAJ&pg=PA34&lpg=PA34&dq=The+first+native+controlled+public+charter+school+was+the+Kanu+O+Ka+Aina+New+Century+Charter+School&hl=en |url-status=live}}</ref> ===ప్రైవేటు పాఠశాలలు=== దేశంలోనే అత్యధిక ప్రైవేటు పాఠశాల హాజరు రేట్లు హవాయిలో ఉన్నాయి. 2011–2012 విద్యా సంవత్సరంలో హవాయి ప్రభుత్వ, చార్టరు పాఠశాలలలో 1,81,213 మంది విద్యార్థులు చేరగా<ref name="DOE">{{cite web |url=http://lilinote.k12.hi.us/STATE/COMM/DOEPRESS.NSF/a1d7af052e94dd120a2561f7000a037c/81c3aa4a36044f930a257927007ab8d5?OpenDocument |title=News—Official 2011–12 Public and Charter School Enrollment |publisher=[[Hawaiʻi Department of Education]] |location=Honolulu, Hawaii |website=Hawaii Public Schools |date=October 12, 2011 |access-date=May 12, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120309125225/http://lilinote.k12.hi.us/STATE/COMM/DOEPRESS.NSF/a1d7af052e94dd120a2561f7000a037c/81c3aa4a36044f930a257927007ab8d5?OpenDocument |archive-date=March 9, 2012 |url-status=live}}</ref> ప్రైవేటు పాఠశాలలలో 37,695 మంది చేరారు.<ref name="HAIS">{{cite web |url=http://www.hais.org/uploads/file/about_stats_hcpsenrollrpt12.pdf#page=3 |title=Private School Enrollment Report 2011–2012 |author=Jordan, Cynthia |website=Hawaii Association of Independent Schools |location=Honolulu, Hawaii |date=October 10, 2011 |page=3 |access-date=May 12, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130117104733/http://www.hais.org/uploads/file/about_stats_hcpsenrollrpt12.pdf#page=3 |archive-date=January 17, 2013 |url-status=live}}</ref> ఆ విద్యా సంవత్సరంలో హవాయిలోని విద్యార్థులలో 17% కంటే ఎక్కువ మందిని ప్రైవేటు పాఠశాలలు విద్యావంతులను చేశాయి; ఇది సుమారు 6%గా ఉన్న జాతీయ సగటు కంటే దాదాపు మూడు రెట్లు ఎక్కువ.<ref name="NCES">{{cite web |url=http://nces.ed.gov/pubs2009/2009062.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20090919172601/http://nces.ed.gov/pubs2009/2009062.pdf |archive-date=September 19, 2009 |title=Projections of Education Statistics to 2018 |author1=Hussar, William J. |author2=Bailey, Tabitha M. |website=National Center for Education Statistics (NCES) Home Page, a part of the U.S. Department of Education |publisher=National Center for Education Statistics |location=Washington, DC |date=September 11, 2009 |page=6 (22 out of 68)|access-date=May 12, 2012}}</ref> ''[[:en: Honolulu Civil Beat| హనొలులు సివిల్ బీటు]]''కు చెందిన [[:en: Alia Wong|అలియా వాంగు]] అభిప్రాయం ప్రకారం ప్రధాన భూభాగంలోని పాఠశాలలతో పోలిస్తే హవాయిలోని ప్రైవేటు పాఠశాలలు సాపేక్షంగా తక్కువ ఖర్చుతో కూడుకున్నవి కావడం అలాగే ఆ ప్రైవేటు పాఠశాలలకు ఉన్న [[:en: reputation| మంచి పేరు]] కారణంగానే ఈ పరిస్థితి ఏర్పడింది.<ref>{{cite web |last=Wong |first=Alia |title=Living Hawaii: Many Families Sacrifice to Put Kids in Private Schools |url=https://www.civilbeat.org/2014/03/living-hawaii-many-families-sacrifice-to-put-kids-in-private-schools/ |work=[[Honolulu Civil Beat]] |date=March 17, 2014 |access-date= October 7, 2020 |archive-date= October 10, 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201010162640/https://www.civilbeat.org/2014/03/living-hawaii-many-families-sacrifice-to-put-kids-in-private-schools/ |url-status=live }}</ref> ఇక్కడ నాలుగు అతిపెద్ద స్వతంత్ర పాఠశాలలు ఉన్నాయి: [[:en: Iolani School|ఇయోలాని పాఠశల]], [[:en: Kamehameha Schools| కమేహమేహ పాఠశలలు]], [[:en: Mid-Pacific Institute| మిడ్-పసిఫిక్-ఇంస్టిట్యూటు]], [[:en: Punahou School| పునాహౌ పాఠశల]]. అమెరికాలో రెండవ బౌద్ధ ఉన్నత పాఠశాలగా హవాయిలో ఇటువంటి మొదటి పాఠశాలగా [[:en: Pacific Buddhist Academy| పసిఫిక్ బుద్ధిస్టు అకాడమీ]] 2003లో స్థాపించబడింది. స్వతంత్ర పాఠశాలలు తమ విద్యార్థులను తామే ఎంపిక చేసుకునే వెసులుబాటు కలిగి ఉంటాయి. అయితే హిడోయి పరిధిలోని చాలా ప్రభుత్వ పాఠశాలలు తమ పరిధిలో నివసించే విద్యార్థులందరికీ ప్రవేశం కల్పిస్తాయి. అమెరికాలో విద్యార్థులకు వారి [[:en: ancestry| వంశపారంపర్యత]] ఆధారంగా బహిరంగంగా ప్రవేశం కల్పించే ఏకైక పాఠశాలలు [[:en: Kamehameha Schools| కమేహమేహ పాఠశలలు]] మాత్రమే; సమిష్టిగా చూస్తే పదకొండు బిలియన్ల అమెరికను డాలర్లకు పైగా ఆస్తి నిధులను కలిగి ఉన్న ఈ పాఠశాలలు అమెరికాలోనే కాకుండా బహుశా ప్రపంచంలోనే అత్యంత సంపన్నమైన పాఠశాలలలో ఒకటిగా నిలుస్తాయి. <ref>{{cite web |url=http://www.ksbe.edu/assets/annual_reports/KS_Annual_Report_2014.pdf |title=Kamehameha Schools 2013–2014 Annual Report |access-date=September 28, 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150603160954/http://www.ksbe.edu/assets/annual_reports/KS_Annual_Report_2014.pdf |archive-date=June 3, 2015 |url-status=live}}</ref>2005లో [[:en: Kamehameha| కమేహమేహ]] పాఠశాలలు 5,398 మంది విద్యార్థులను చేర్చుకున్నాయి; ఇది ఆ రాష్ట్రంలోని స్థానిక హవాయి పిల్లల సంఖ్యలో 8.4 శాతానికి సమానం <ref> {{cite web |url = http://www.ksbe.edu/pase/pdf/Reports/K-12/05_06_8.pdf |archive-url = https://web.archive.org/web/20100527133819/http://www.ksbe.edu/pase/pdf/Reports/K-12/05_06_8.pdf |archive-date = May 27, 2010 |title = Official Enrollment |author = Ishibasha, Koren |date = November 2005 |access-date = December 1, 2009 }}</ref> ===కళాశాలలు - విశ్వవిద్యాలయాలు=== [[File:Stone marking the entrance to University of Hawaiʻi at Mānoa.jpg|alt= పాలరాయి వంటి పదార్థంతో చేసిన ఒక పెద్ద రాయి లేదా చిహ్నంపై "UNIVERSITY OF HAWAII AT MANOA" అని వ్రాయబడి ఉంది, దాని పైభాగంలో విశ్వవిద్యాలయ ముద్ర ఉంది.|thumb|267x267px|[[:en: University of Hawaiʻi at Mānoa| University of Hawaiʻi at Mānoa]] ప్రధాన ద్వారం]] హవాయిలో అత్యంత పెద్ద ఉన్నత విద్యా సంస్థ [[:en: University of Hawaiʻi System|హవాయి విశ్వవిద్యాలయ వ్యవస్థ]]. ఇది [[:en: University of Hawaiʻi at Mānoa|మనోయా]] వద్ద ఉన్న పరిశోధన విశ్వవిద్యాలయం. [[:en: University of Hawaiʻi at Hilo|హిలో]], [[:en: University of Hawaiʻi at West Oʻahu|పశ్చిమ ఒ ‘అహు]] వద్ద ఉన్న రెండు సమగ్ర ప్రాంగణాలు, ఏడు కమ్యూనిటీ కళాశాలలు ఇందులో భాగంగా ఉన్నాయి. ప్రైవేటు విశ్వవిద్యాలయాలలో [[:en: Brigham Young University–Hawaii| బ్రిగం యంగు విశ్వవిద్యాలయం–హవాయి]], [[:en: Chaminade University of Honolulu|చామినాడు యూనివర్సిటీ ఆఫ్ హోనోలులు]], [[:en: Hawaii Pacific University| హవాయి పసిఫిక్ విశ్వవిద్యాలయం]], [[:en: Wayland Baptist University| వేలాండు బాప్టిస్టు విశ్వవిద్యాలయం]] ఉన్నాయి. [[:en: Saint Stephen Diocesan Seminary, Honolulu| సెయింటు స్టీఫెను డియోసెసను కేంద్రం]] అనేది [[:en: Roman Catholic Diocese of Honolulu| హొనలులు రోమన్ కాథలిక్ డియోసెస్]] కు చెందిన ఒక [[:en: seminary|సెమినరీ]]. కోనా నగరంలో [[:en: University of the Nations| దేశాల విశ్వవిద్యాలయం]] ఉంది. అయితే ఇది [[:en: educational accreditation|గుర్తింపు పొందిన]] విశ్వవిద్యాలయం కాదు. ==రవాణా== [[File:Daniel K. Inouye International Airport Air Traffic Control Tower 2025.jpg|thumb| డేనియలు కె. ఇనోయే అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయం]] ప్రతి ప్రధాన ద్వీపం చుట్టూ [[:en: List of Hawaii state highways|రాష్ట్ర రహదారుల వ్యవస్థ]] విస్తరించి ఉంది. ఓహు ద్వీపంలో మాత్రమే ఫెడరలు రహదారులు ఉన్నాయి; అంతేకాకుండా అమెరికాలోని ప్రధాన 48 రాష్ట్రాల సమూహం వెలుపల ఉండి కూడా [[:en: Interstate Highway System|అంతర్రాష్ట్ర రహదారులను]] కలిగి ఉన్న ఏకైక ప్రాంతం ఇదే. ఇరుకైన, వంకరటింకర రహదారులు, జనసాంద్రత కలిగిన ప్రాంతాలలోని ట్రాఫికు రద్దీ కారణంగా వాహనాల రాకపోకలు నెమ్మదిస్తాయి. ప్రతి ప్రధాన ద్వీపంలోనూ ఒక ప్రభుత్వ బస్సు రవాణా వ్యవస్థ అందుబాటులో ఉంది. పక్కనే ఉన్న [[:en: Hickam Field| హికం ఫీల్డు]] (ఐటిఎ;హెచ్‌ఐకె)తో రన్‌వేలను పంచుకునే [[:en: Daniel K. Inouye International Airport| డేనియలు కె. ఇనోయే అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయం]] ([[:en: International Air Transport Association airport code|ఐఎటిఎ]];హెచ్‌ఎన్‌ఎల్), హవాయి నవీన వాణిజ్య విమానయాన కేంద్రంగా విలసిల్లుతోంది. ఈ విమానాశ్రయం గతంలో '[[:en: Honolulu International Airport| హొనలులు అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయం]] పిలువబడేది; 2017 మే 30న దివంగత అమెరికా సెనేటరు [[:en: Daniel Inouye| డేనియల్ కె. ఇనోయే]] గౌరవార్థం దీనికి అధికారికంగా ప్రస్తుత పేరును ఖరారు చేశారు.<ref>{{cite web|url=http://hidot.hawaii.gov/blog/2017/05/30/hawaiis-biggest-airport-officially-renamed-daniel-k-inouye-international-airport/|title=Department of Transportation—Hawaii's biggest airport officially renamed Daniel K. Inouye International Airport|website=hidot.hawaii.gov|access-date=July 5, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170706081700/http://hidot.hawaii.gov/blog/2017/05/30/hawaiis-biggest-airport-officially-renamed-daniel-k-inouye-international-airport/|archive-date=July 6, 2017|url-status=live}}</ref> ఈ వాణిజ్య విమానాశ్రయం ఉత్తర అమెరికా, ఆసియా, ఆస్ట్రేలియా, ఓషియానియా ఖండాలకు విమాన సేవలను అందిస్తుంది. [[:en: Hawaiian Airlines| హవాయియన్ ఎయిర్‌లైన్సు]] [[:en: Mokulele Airlines| విమానయాన సంస్థలు]] సంస్థలు హొనొలులు, లిహు‘ఎ, కహులులు, కొనా,హిలొ నగరాలలోని పెద్ద విమానాశ్రయాల మధ్య సేవలను అందించడానికి జెట్ విమానాలను ఉపయోగిస్తాయి. ఈ విమానయాన సంస్థలు ద్వీపాల మధ్య విమాన సరుకు రవాణా సేవలను కూడా అందిస్తాయి. 1920లలో విమాన ప్రయాణీకుల సేవలు ప్రారంభమయ్యేంత వరకు<ref name="Hawaii Aviation">{{cite web |url=http://hawaii.gov/hawaiiaviation/hawaii-commercial-aviation/inter-island-airways-hawaiian-airlines |title=Inter-Island Airways/Hawaiian Airlines—Hawaii Aviation |first=William J. |last=Horvat |website=Hawaii's Aviation History |location=Honolulu, Hawaii |publisher=State of Hawaii |access-date=May 5, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120314153623/http://hawaii.gov/hawaiiaviation/hawaii-commercial-aviation/inter-island-airways-hawaiian-airlines |archive-date=March 14, 2012 |url-status=live}}</ref> ద్వీపాల మధ్య ప్రయాణించడానికి ప్రైవేటు పడవలే ఏకైక సాధనంగా ఉండేవి. 1970ల మధ్యలో సీఫ్లైటు సంస్థ ప్రధాన ద్వీపాల మధ్య [[:en: హైడ్రోఫాయిలు| హైడ్రోఫాయిలు]]లను నడిపింది.<ref>{{cite news |author=Cataluna, Lee |title=Nothing Smooth on Seaflite |newspaper=[[The Honolulu Advertiser]] |date=December 23, 2005 |url=http://the.honoluluadvertiser.com/article/2005/Dec/23/ln/FP512230359.html |access-date=August 12, 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111009110605/http://the.honoluluadvertiser.com/article/2005/Dec/23/ln/FP512230359.html |archive-date=October 9, 2011 |url-status=live}}</ref> [[:en: Hawaii Superferry| హవాయి సూపరు ఫెర్రీ]] 2007 డిసెంబరు 2009 మార్చి మధ్య ఒ‘అహు, మౌయి దీవుల మధ్య నడిచింది. ఇతర దీవులకు అదనపు మార్గాలను కూడా ప్రణాళిక చేశారు. పర్యావరణ ప్రభావ నివేదికలకు సంబంధించిన నిరసనలు, న్యాయపరమైన సమస్యల కారణంగా ఈ సేవ నిలిచిపోయింది; అయినప్పటికీ సూపరుఫెర్రీని నిర్వహించే సంస్థ భవిష్యత్తులో ఫెర్రీ సేవలను తిరిగి ప్రారంభించాలనే ఆసక్తిని వ్యక్తం చేసింది.<ref name="Alakai">{{cite news |newspaper=[[Honolulu Star-Bulletin]] |url=http://archives.starbulletin.com/content/20090329_Aloha_Superferry |title=Aloha, Superferry Alakai leaves Hawaii to find job |location=Honolulu, Hawaii |publisher=[[Black Press|Black Press Group Ltd]] |issn=0439-5271 |id={{OCLC|9188300|433678262|232117605|2268098}} |date=March 29, 2009 |access-date=May 8, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121013185707/http://archives.starbulletin.com/content/20090329_Aloha_Superferry |archive-date=October 13, 2012 |url-status=live}}</ref> ప్రస్తుతం [[:en: Maui County| మౌయి కౌంటీ]]లో లానా ‘యి,మౌయి మధ్య ఒక ప్రయాణీకుల ఫెర్రీ సేవ అందుబాటులో ఉంది.<ref name="Lana'i Ferry">{{cite web |url= https://ssl.go-lanai.com/ |title= Expeditions: Maui—Lanaʻi Ferry Service |access-date= May 5, 2012 |archive-url= https://web.archive.org/web/20120509054306/https://ssl.go-lanai.com/ |archive-date= May 9, 2012 |url-status= live}}</ref> అయితే ఇది వాహనాలను అనుమతించదు; మొలొక ‘యికి వెళ్లే ప్రయాణీకుల ఫెర్రీ సేవలు 2016లో నిలిచిపోయాయి.<ref>{{Cite web|url=https://www.mauinews.com/news/local-news/2016/10/molokai-ferry-ends-service-this-month/|title=Molokai ferry ends service this month &vert; News, Sports, Jobs—Maui News|access-date=October 28, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191028172749/https://www.mauinews.com/news/local-news/2016/10/molokai-ferry-ends-service-this-month/|archive-date=October 28, 2019|url-status=live}}</ref> ప్రస్తుతం [[:en: Norwegian Cruise Lines| నార్వేజియను క్రూసు లైన్సు]], [[:en: Princess Cruises| ప్రిన్సెసు క్రూసీసు]] పెద్ద దీవుల మధ్య ప్రయాణీకుల క్రూయిజు నౌక సేవలను అందిస్తున్నాయి. <ref name="NCL">{{cite web |url=http://www2.ncl.com/cruise-destination/hawaii/overview |title=Hawaii Cruises Cruise Overview &vert; Hawaii Cruises Cruise Destinations & Vacation Packages |website=Norwegian Cruise Line |location=Miami-Dade County, FL |access-date=May 5, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120503161613/http://www2.ncl.com/cruise-destination/hawaii/overview |archive-date=May 3, 2012 |url-status=live}}</ref><ref name="Princess Cruises">{{cite web |url=http://www.princess.com/learn/destinations/hawaii/index.html |title=Hawaii, Tahiti, & South Pacific Cruises |website=Princess Cruises |location=Santa Clarita, California |access-date=May 5, 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120505050333/http://www.princess.com/learn/destinations/hawaii/index.html |archive-date=May 5, 2012 |url-status=live}}</ref> ===రైలు రవాణా=== ఒకప్పుడు హవాయిలోని ప్రతి పెద్ద ద్వీపంలోనూ వ్యవసాయ ఉత్పత్తులను, ప్రయాణికులను రవాణా చేసే రైలు మార్గాల నెట్వర్కు ఉండేది. వీటిలో చాలా వరకు 3అం (914మి.మీ) [[:en: narrow gauge|నారో గేజ్]] వ్యవస్థలు కాగా, కొన్ని చిన్న ద్వీపాలలో 2 అ 6అం (762 మి.మీ) గేజు మార్గాలు ఉండేవి. అమెరికాలో ప్రామాణిక రైలు గేజు 4 అ 8.5 అం (1,435 మి.మీ) గా పరిగణించబడుతుంది. వీటన్నింటిలో అతిపెద్ద రైల్వే సంస్థ [[:en: Oahu Railway and Land Company| ఓహు రైల్వే, ల్యాండు కంపెనీ]]; ఇది హోనోలులు నుండి ఓహు ద్వీపం పశ్చిమ, ఉత్తర భాగాల గుండా తన రైలు మార్గాలను నడిపేది.<ref name="ReferenceA">{{cite book |title=Hawaiian Railway Album—WW II Photographs Vol 2 |author1=Norton Jr., Victor |author2=Treiber, Gale E. |year=2005 |publisher=Railroad Press |location=Hanover, PA}}</ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో సైనికులను, సరుకులను తరలించడంలో ఒఆర్&ఎల్ కీలక పాత్ర పోషించింది. ఈ మార్గంలో రైలు రద్దీ ఎంత ఎక్కువగా ఉండేదంటే రైళ్ల రాకపోకలను క్రమబద్ధీకరించడానికి సిగ్నల్సు ఉపయోగించాల్సి వచ్చేది; అంతేకాకుండా రైలు మార్గాలను దాటే వాహనదారుల రక్షణ కోసం కొన్ని చోట్ల [[:en: wigwag (railroad)|విగ్వాంగు]] సిగ్నల్సు ఏర్పాటు చేయాల్సిన అవసరం కూడా ఏర్పడింది. ఈ ప్రధాన రైలు మార్గాన్ని 1947లో అధికారికంగా ([[:en: abandoned| మూసివేశారు]]); అయితే ఆ మార్గంలోని కొంత భాగాన్ని ([[:en: U.S. Navy| అమెరికా నౌకాదళం]]) కొనుగోలు చేసి 1970 వరకు దానిని నిర్వహించింది. ప్రస్తుతం సుమారు 13 మై (21 కిమీ) పొడవు గల రైలు పట్టాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; రైల్వే వారసత్వ సంరక్షకులు అప్పుడప్పుడు ఈ మార్గంలోని కొంత భాగంలో రైళ్లను నడుపుతుంటారు.<ref name="ReferenceA"/> [[:en: Skyline (Honolulu)|స్కై లైను]] అనేది ఒక ఎలివేటెడు (నేల మట్టానికి పైన నిర్మించిన) ప్రయాణీకుల రైలు మార్గం; దీనిని [[:en: Honolulu Authority for Rapid Transportation|హెచ్‌ఎఆర్‌టి]] సంస్థ నిర్వహిస్తుంది. హెచ్‌ఎఆర్‌టి అనేది [[:en: Honolulu County, Hawaii| హొనొలులు నగరం, కౌంటీ]] పరిధిలో పనిచేసే ఒక పాక్షిక స్వయంప్రతిపత్తి గల సంస్థ. రహదారుల మీద రద్దీని తగ్గించే ఉద్దేశంతో దీనిని నిర్మించారు.<ref>{{cite web |url=https://www.transit.dot.gov/sites/fta.dot.gov/files/docs/HI_Honolulu_HCT_Profile_FY17_0.pdf |title=High Capacity Transit Corridor Project: Honolulu, Hawaii |publisher= |date=December 2015 |access-date=June 26, 2022}}</ref> [[:en: Skyline| స్కైలైను]]లో కొంత భాగం 2023లో సేవలకు అందుబాటులోకి వచ్చింది; తదుపరి దశ 2025 అక్టోబరు లోనూ చివరి దశ 2031లోనూ ప్రారంభమవుతాయని భావిస్తున్నారు.<ref>{{Cite web |last1=Aquino |first1=Jamm |last2=Russell |first2=Cindy Ellen |date=June 30, 2023 |title=Ridership commences on Honolulu's rail system |url=https://www.staradvertiser.com/2023/06/30/photo-gallery/ridership-commences-on-honolulus-rail-system/ |access-date=July 2, 2023 |website=[[Honolulu Star-Advertiser]]}}</ref> ==పరిపాలన== ===రాజకీయ ఉపవిభాగాలు - స్థానిక ప్రభుత్వం=== [[File:Washington Place Honolulu HI.jpg|thumb|హవాయి గవర్నరు అధికారికంగా [[:en: Washington Place| Washington Place]]లో నివసిస్తారు; ఇది అమెరికన్లు నిర్మించిన ఒక పురాతన నివాస భవనం]] హవాయి రాజవంశం హవాయి ద్వీపం నుండి మౌయికి, ఆ తర్వాత ఓహుకు తరలివెళ్లడం అనే చారిత్రక పరిణామం నేటి జనాభా కేంద్రాల విస్తరణ తీరును వివరిస్తుంది. [[:en: Kamehameha III|3వ కామెహమేహ]] తన రాజధానిగా అతిపెద్ద నగరమైన హోనోలులును ఎంచుకున్నారు; దీనికి ప్రధాన కారణం అక్కడ ఉన్న సహజ నౌకాశ్రయం—అదే నేటి [[:en: Honolulu Harbor| హోనోలులు నౌకాశ్రయం]]. ప్రస్తుతం రాష్ట్ర రాజధానిగా ఉన్న హోనోలులు, ఓహు ద్వీపం ఆగ్నేయ తీరంలో నెలకొని ఉంది. దీనికి ముందు రాజధానిగా [[:en: Lahaina, Hawaii| లహైనా - మౌయిలో]], అంతకు ముందు [[:en: Kailua-Kona|కైలువా-కోనా]] - (హవాయి ద్వీపంలో) ఉండేవి. ఇక్కడి కొన్ని ప్రధాన పట్టణాలు: [[:en: Hilo, Hawaii|హిలో]]; [[:en: Kaneohe, Hawaii|కనొయొహె]]; [[:en: Kailua, Honolulu County, Hawaii|కైలుయా]]; [[:en: Pearl City, Hawaii|పీర్ల్ నగరం]]; [[:en: Waipahu, Hawaii|వైపహు]]; [[:en: Kahului, Hawaii|కహులుయి]]; [[:en: Kailua, Hawaii County, Hawaii|కైలుయా-కోనా]]; [[:en: Kihei, Hawaii|కిహెయి]]; [[:en: Lihue, Hawaii|లిహు‘ఎ]]. హవాయి రాష్ట్రంలో ఐదు కౌంటీలు ఉన్నాయి: [[:en: Honolulu County, Hawaii|హోనోలులు నగరం కౌంటీ]], [[:en: Hawaiʻi County, Hawaii|హవాయి కౌంటీ]], [[:en: Maui County, Hawaii |మౌయి కౌంటీ]], [[:en: Kauaʻi County, Hawaii|కవాయి కౌంటీ]], [[:en: Kalawao County, Hawaii| కలవావో కౌంటీ]]. అమెరికాలోని ఇతర రాష్ట్రాలతో పోలిస్తే, హవాయి రాష్ట్రంలో స్థానిక ప్రభుత్వాల సంఖ్య అత్యల్పంగా ఉంది.<ref name="USCensus2010">{{cite web | url=http://www2.census.gov/library/publications/2010/compendia/statab/130ed/tables/11s0427.pdf | title=Number of Local Governments by Type | publisher=U.S. Census Bureau | access-date=December 4, 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20151208152305/http://www2.census.gov/library/publications/2010/compendia/statab/130ed/tables/11s0427.pdf | archive-date=December 8, 2015 | url-status=live}}</ref><ref name="USCensus2007">{{cite web | url=http://www2.census.gov/govs/cog/2007/hi.pdf | title=Hawaii | publisher=U.S. Census Bureau | access-date=December 4, 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20160304202644/http://www2.census.gov/govs/cog/2007/hi.pdf | archive-date=March 4, 2016 | url-status=live}}</ref> ఈ రాష్ట్రానికి ప్రత్యేకమైన విషయం ఏమిటంటే ఇక్కడ [[:en: Municipal corporation|పురపాలక ప్రభుత్వాలు]] లేకపోవడం. స్థానిక ప్రభుత్వాలన్నీ సాధారణంగా [[:en: County (United States)|కౌంటీ]] స్థాయిలో నిర్వహించబడతాయి. ఈ రాష్ట్రంలో అధికారికంగా సంస్థీకరించబడిన ఏకైక ప్రాంతం [[:en: Honolulu County, Hawaii|హొనలులు కౌంటీ]]; ఇది [[:en: consolidated city–county|నగరం, కౌంటీ విలీనమైన]] ఒక ప్రాంతం. ఇది ఓహు ద్వీపం మొత్తాన్ని పరిపాలిస్తుంది. కౌంటీ కార్యనిర్వాహక అధిపతులను మేయర్లుగా వ్యవహరిస్తారు; వీరు [[:en: Mayor of Hawaiʻi County|హవాయి కౌంటీ మేయరు]], [[:en: Mayor of Honolulu|హొనలులు మేయరు]], [[:en: Mayor of Kauaʻi|కవాయి మేయరు]], [[:en: Mayor of Maui|మౌయి మేయరు]]. ఈ మేయర్లు అందరూ [[:en: Non-partisan democracy|ఏ రాజకీయ పక్షానికీ చెందని]] ఎన్నికల ద్వారా ఎన్నుకోబడతారు. కలవావో కౌంటీకి ఎటువంటి ఎన్నికైన ప్రభుత్వం లేదు.<ref>{{cite web|url=http://www.chem.hawaii.edu/uham/counties.html|title=Hawaii's 4 (or 5) Counties|access-date=January 22, 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20070805013928/http://www.chem.hawaii.edu/uham/counties.html|archive-date=August 5, 2007}}</ref> [[#Education|పైన పేర్కొన్నట్లుగా]] ఇక్కడ ఎటువంటి స్థానిక [[#school district|పాఠశాల జిల్లాలు]] లేవు; దానికి బదులుగా స్థానిక ప్రభుత్వ విద్య అంతా రాష్ట్ర స్థాయిలో [[:en: Hawaii Department of Education|హవాయి విద్యా శాఖ]] ద్వారా నిర్వహించబడుతుంది. మిగిలిన స్థానిక ప్రభుత్వాలు [[:en: Special-purpose district|ప్రత్యేక జిల్లాలుగా ఉన్నాయి]].<ref name="USCensus2010"/><ref name="USCensus2007"/> ===రాష్ట్ర ప్రభుత్వం=== [[File:Hawaii State Capitol, Honolulu.jpg|thumb|left| హవాయి స్టేట్ క్యాపిటలు భవనం]] హవాయి రాష్ట్ర ప్రభుత్వం హవాయి చరిత్రలోని రాజ్య కాలం నుండి స్వీకరించిన అనుసరణలతో సమాఖ్య ప్రభుత్వం వలె రూపొందించబడింది. హవాయి రాజ్యాంగంలో పొందుపరిచిన ప్రకారం; కార్యనిర్వాహక, శాసన, న్యాయ అనే మూడు ప్రభుత్వ శాఖలు ఉన్నాయి. అయినప్పటికీ హవాయి వ్యవహారాల కార్యాలయం మిగిలిన మూడు శాఖల పరిధిలోకి రాదు కాబట్టి దీనిని తరచుగా నాల్గవ ప్రభుత్వ శాఖగా సూచిస్తారు. కార్యనిర్వాహక శాఖకు హవాయి గవర్నరు నాయకత్వం వహిస్తారు. ఆయనకు హవాయి లెఫ్టినెంటు గవర్నరు సహాయకులుగా ఉంటారు. వీరిద్దరూ ఒకే టికెటు ‌మీద ఎన్నుకోబడతారు. గవర్నరు మాత్రమే రాష్ట్రవ్యాప్తంగా ఎన్నుకోబడిన ఏకైక రాష్ట్ర ప్రజా ప్రతినిధి; మిగిలిన వారందరూ గవర్నరు చేత నియమించబడతారు. లెఫ్టినెంటు గవర్నరు రాష్ట్ర కార్యదర్శిగా వ్యవహరిస్తారు. గవర్నరు, లెఫ్టినెంటు గవర్నరు స్టేటు క్యాపిటలు లోని కార్యాలయాల నుండి ఇరవై ఏజెన్సీలు, విభాగాలను పర్యవేక్షిస్తారు. గవర్నరు అధికారిక నివాసం వాషింగ్టను ప్లేసు. శాసనసభ శాఖలో ద్విసభ అయిన హవాయి రాష్ట్ర శాసనసభ ఉంటుంది. ఇందులో స్పీకరు ఆఫ్ ది హౌసు నేతృత్వంలోని 51 మంది సభ్యుల హవాయి ప్రతినిధుల సభ, సెనేటు అధ్యక్షుడు నేతృత్వంలోని 25 మంది సభ్యుల హవాయి సెనేటు ఉంటాయి. శాసనసభ హవాయి స్టేటు క్యాపిటలులో సమావేశమవుతుంది. హవాయి ఏకీకృత న్యాయ శాఖను హవాయి స్టేటు జ్యుడీషియరీ అంటారు. రాష్ట్ర అత్యున్నత న్యాయస్థానం హవాయి సుప్రీం కోర్టు. ఇది అలియోలాని హేలును తన కార్యక్షేత్రంగా ఉపయోగిస్తుంది. ===ఫెడరలు ప్రభుత్వం=== <gallery class="center" heights="200" widths="145" caption="118వ యునైటెడు స్టేట్సు కాంగ్రెసు కోసం కాంగ్రెసు ప్రతినిధి బృందం"> File:Brian Schatz, official portrait, 113th Congress 2.jpg|సెనేటరు [[:en: Brian Schatz| బ్రియను షాట్జు]] File:Mazie Hirono, official portrait, 113th Congress.jpg|సెనేటరు [[:en: Mazie Hirono| చిన్న హిరొనొ]] File:Ed Case, official portrait, 117th Congress.jpg|ప్రతినిధి [[:en: Ed Case|ఇడి కేసు]] ([[:en: Hawaii's 1st congressional district|హెచ్‌ఐ-1]]) File:Rep. Jill Tokuda official photo, 118th Congress (1).jpg|ప్రతినిధి [[:en: Jill |జిల్]] ([[:en: Hawaii's 2nd congressional district|హెచ్‌ఐ-2]]) </gallery> హవాయి రాష్ట్రానికి [[:en: United States Congress|యునైటెడు స్టేట్సు కాంగ్రెసు]]లో ఇద్దరు సెనేటర్లు, ఇద్దరు [[:en: United States House of Representatives|ప్రతినిధుల]] ప్రాతినిధ్యం లభిస్తుంది. 2023 నాటికి ఈ నాలుగు స్థానాలను డెమోక్రాట్లు కైవసం చేసుకున్నారు. మాజీ ప్రతినిధి [[:en: Ed Case|ఇడి కేసు]] 2018లో [[:en: Hawaii's 1st congressional district|1వ కాంగ్రెషనలు జిల్లా]]కు ఎన్నికయ్యారు. [[:en: Jill Tokuda|జిల్ టొకుడా]], [[:en: Hawaii's 2nd congressional district|2వ కాంగ్రెషనలు జిల్లా]]కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తున్నారు; ఈ జిల్లా రాష్ట్రంలోని మిగిలిన ప్రాంతాలను కవరు చేస్తుంది. ఇవి ప్రధానంగా గ్రామీణ, పాక్షిక-గ్రామీణ ప్రాంతాలుగా ఉన్నాయి.<ref name="Representative Jill Tokuda">{{Cite web |title=tokuda.house.gov |date=January 3, 2023 |url=https://tokuda.house.gov/about |access-date=February 19, 2023}}</ref> [[:en: Brian Schatz| బ్రియను షాట్జు]] హవాయి నుండి సీనియరు యునైటెడు స్టేట్సు సెనేటరు‌గా ఉన్నారు. మాజీ సెనేటరు [[:en: Daniel Inouye| డేనియలు ఇనోయే]] మరణానంతరం గవర్నరు [[:en: Neil Abercrombie| నెయిలు అబెర్‌క్రోంబీ]] ద్వారా 2012 డిసెంబరు 26న ఆయన ఈ పదవికి నియమితులయ్యారు. ఆ తర్వాత షాట్జు 2014లో జరిగిన ప్రత్యేక ఎన్నికలోనూ అలాగే 2016, 2022లో జరిగిన సాధారణ ఎన్నికలలోనూ హవాయి సెనేటరు‌గా విజయం సాధించారు. ఈ రాష్ట్రానికి జూనియరు సెనేటరు‌గా [[:en: Mazie Hirono| నీల్ అబెర్‌క్రోంబీ]] వ్యవహరిస్తున్నారు; ఈమె గతంలో రెండవ కాంగ్రెషనలు జిల్లా ప్రతినిధిగా పనిచేశారు. [[:en: Daniel Akaka| డేనియలు అకాకా]] పదవీ విరమణ చేసిన తర్వాత హవాయి సెనేటరు స్థానం కోసం 2012 జరిగిన 2018, 2024 ఎన్నికలలో ఈమె విజయం సాధించారు.హిరొనొ, ఆసియా-అమెరికను వర్గానికి చెందిన మొట్టమొదటి మహిళా సెనేటరు‌గానూ అలాగే మొట్టమొదటి బౌద్ధ సెనేటరు‌గానూ చరిత్ర సృష్టించారు. [[:en: 112th United States Congress|112వ]], [[:en: 113th United States Congress|113వ]] కాంగ్రెసు సమావేశాల మధ్య కాలంలో హవాయి రాష్ట్రం [[:en: Seniority in the United States Senate|సెనేటు సీనియారిటీ]] పరంగా అత్యంత భారీ మార్పును చవిచూసింది. ఈ రాష్ట్రం సీనియారిటీలో మొదటి, ఇరవై ఒకటవ స్థానాలలో ఉన్న సెనేటర్లతో కూడిన ప్రతినిధి బృందం నుండి—వారి స్థానంలో వచ్చిన సాపేక్షంగా కొత్తవారైన షాట్జు, హిరోనోలకు—మారింది.{{efn|సీనియారిటీలో మొదటి స్థానంలో ఉన్న సెనేటర్ ఇనోయే, డిసెంబర్ 2012లో మరణించారు. సెనేట్‌లోని వంద మంది సభ్యులలో 21వ స్థానంలో ఉన్న సెనేటర్ [[Daniel Akaka|డేనియల్ అకాకా]], సెనేట్‌లో ఇరవై మూడు సంవత్సరాలు సేవలందించిన తర్వాత జనవరి 2013లో పదవీ విరమణ చేశారు.}} హవాయిలోని ఫెడరలు అధికారులు [[:en: Aloha Tower|అలోహా టవరు]], హోనోలులు హార్బరు సమీపంలో ఉన్న [[:en: Prince Kuhio Federal Building|ప్రిన్సు కుహియో ఫెడరలు భవనంలో]] తమ కార్యకలాపాలను నిర్వహిస్తారు. [[:en: Federal Bureau of Investigation|ఫెడరల్ బ్యూరో ఆఫ్ ఇన్వెస్టిగేషను]], [[:en: Internal Revenue Service|ఇంటర్నలు రెవెన్యూ సర్వీసు]], [[:en: United States Secret Service|సీక్రెట్ సర్వీస్]] తమ కార్యాలయాలను అక్కడ నిర్వహిస్తాయి; ఈ భవనమే [[:en: United States federal courts|ఫెడరలు]] [[:en: United States District Court for the District of Hawaii|డిస్ట్రిక్టు కోర్ట్ ఫర్ ది డిస్ట్రిక్ట్ ఆఫ్ హవాయి]], [[:en: United States Attorney for the District of Hawaii|యునైటెడు స్టేట్సు అటార్నీ ఫర్ ది డిస్ట్రిక్ట్ ఆఫ్ హవాయి]] కార్యాలయాలకు కూడా వేదికగా ఉంది. ===రాజకీయాలు=== [[File:Obama signs Zadroga Act.jpg|thumb|హవాయిలో జన్మించిన అధ్యక్షుడు [[:en: Barack Obama| బారక్ ఒబామా]], [[:en: Kailua, Hawaii| కైలుయా]]లో [[:en: Zadroga Act| జద్రోగా యాక్టు]] మీద సంతకం చేస్తున్న దృశ్యం]] రాష్ట్ర హోదా పొంది [[:en: 1960 United States presidential election|1960]]లో జరిగిన తన మొదటి ఎన్నికలో పాల్గొన్నప్పటి నుండి హవాయి కేవలం రెండు అధ్యక్ష ఎన్నికలు మినహా మిగిలిన వాటన్నింటిలోనూ డెమోక్రాటు‌లకే మద్దతు ఇచ్చింది: అవి [[:en: 1972 United States presidential election in Hawaii|1972]], [[:en: 1984 United States presidential election in Hawaii|1984]] ఎన్నికలు. ఈ రెండు ఎన్నికలలోనూ రిపబ్లికను అభ్యర్థులైన [[రిచర్డ్ నిక్సన్]], [[రోనాల్డ్ రీగన్]] వరుసగా భారీ మెజారిటీతో తిరిగి ఎన్నికయ్యారు. హవాయికి రాష్ట్ర హోదా లభించిన కాలంలో అధ్యక్ష ఎన్నికలలో రిపబ్లికను అభ్యర్థులకు హవాయి కంటే తక్కువ సార్లు మద్దతు ఇచ్చిన రాష్ట్రం మిన్నెసోటా మాత్రమే. 2022 నాటి [[:en: Cook Partisan Voting Index| కుక్ పక్షపాత ఓటింగు సూచిక]] ప్రకారం దేశంలోనే అత్యధికంగా డెమోక్రాటు ‌లకు మొగ్గు చూపే రాష్ట్రాలలో హవాయి మూడవ స్థానంలో నిలిచింది.<ref>{{cite web |title=2022 Cook PVI: State Map and List |url=https://www.cookpolitical.com/cook-pvi/2022-partisan-voting-index/state-map-and-list |website=The Cook Political Report with Amy Walter |date=July 12, 2022 |access-date=April 24, 2024}}</ref> 1970లో [[:en: Hiram Fong| హిరాం ఫాంగు]] తర్వాత అమెరికా సెనేటు‌లో రాష్ట్రానికి ప్రాతినిధ్యం వహించేందుకు హవాయి ఏ రిపబ్లికను అభ్యర్థిని కూడా ఎన్నుకోలేదు; 1977 నుండి ఈ రాష్ట్రానికి చెందిన ఇద్దరు యు.ఎస్. సెనేటర్లు డెమోక్రాట్లే ఉన్నారు. 1970లో [[:en: Hiram Fong| హిరాం ఫాంగు]] తర్వాత అమెరికా సెనేటు‌లో రాష్ట్రానికి ప్రాతినిధ్యం వహించేందుకు హవాయి ఏ రిపబ్లికను అభ్యర్థిని కూడా ఎన్నుకోలేదు; 1977 నుండి ఈ రాష్ట్రానికి చెందిన ఇద్దరు యు.ఎస్. సెనేటర్లు డెమోక్రాట్లే ఉన్నారు. <ref>{{cite news|last=Kaste|first=Martin|url=https://www.npr.org/sections/itsallpolitics/2012/09/13/161096416/can-a-republican-win-a-senate-seat-in-blue-hawaii|title=Can A Republican Win A Senate Seat in Blue Hawaii?|publisher=[[NPR]]|date=September 13, 2012|access-date=May 17, 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150526130428/http://www.npr.org/sections/itsallpolitics/2012/09/13/161096416/can-a-republican-win-a-senate-seat-in-blue-hawaii|archive-date=May 26, 2015|url-status=live}}</ref><ref>{{cite news|last=Bernstein|first=Adam|url=https://www.washingtonpost.com/wp-dyn/articles/A13805-2004Aug18.html|title=Hiram Fong Dies; One of First Hawaiian Senators|newspaper=[[The Washington Post]]|date=August 19, 2004|access-date=May 17, 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150903230441/http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/articles/A13805-2004Aug18.html|archive-date=September 3, 2015|url-status=live}}</ref> 2004లో జాన్ కెర్రీ 54% ఓట్లతో, తొమ్మిది శాతం పాయింట్ల ఆధిక్యంతో ఆ రాష్ట్రానికి చెందిన నాలుగు ఎలక్టోరలు ఓట్లను గెలుచుకున్నారు. ప్రతి కౌంటీ కూడా డెమోక్రటికు అభ్యర్థికే మద్దతు తెలిపింది. 1964లో హవాయికి చెందిన 'ఫేవరెటు సన్' అభ్యర్థి, సెనేటరు హిరాం ఫాంగు రిపబ్లికను పార్టీ అధ్యక్ష నామినేషను కోసం పోటీపడగా 1972లో పాట్సీ మింకు ఒరెగాను ప్రైమరీ ఎన్నికలలో పోటీ చేశారు. [[File:John Richardson and David Ige 161207-N-AT895-171 (30656444724).jpg|thumb|2016లో జరిగిన పెర్ల్ హార్బరు, ఓహు దాడుల 75వ స్మారక కార్యక్రమంలో, గవర్నరు డేవిడు ఇగేతో కలిసి అమెరికా నౌకాదళ అడ్మిరలు జాన్ M. రిచర్డ్‌సను]] హొనలులులో జన్మించిన [[బరాక్ ఒబామా]] అప్పట్లో ఇల్లినాయిసు నుండి అమెరికా సెనేటరు‌గా సేవలందిస్తూ 2008 నవంబరు 4న అమెరికా 44వ అధ్యక్షుడిగా ఎన్నికయ్యారు; ఆ తర్వాత 2012 నవంబరు 6న రెండవసారి కూడా అధ్యక్షుడిగా తిరిగి ఎన్నికయ్యారు. 2008 ఫిబ్రవరి 19న జరిగిన హవాయి డెమోక్రటికు కాకసు‌లో ఒబామా 76% ఓట్లతో విజయం సాధించారు. ఏదైనా ఒక ప్రధాన రాజకీయ పార్టీ నామినేషను‌ను ఆశించిన హవాయిలో జన్మించిన మూడవ అభ్యర్థిగా, హవాయి నుండి అధ్యక్ష పదవికి నామినేటు అయిన మొట్టమొదటి వ్యక్తిగా, హవాయి నుండి అధ్యక్షుడైన తొలి వ్యక్తిగా ఆయన నిలిచారు.<ref>{{cite news |last=Rudin |first=Ken |url=https://www.npr.org/blogs/politicaljunkie/2009/12/todays_junkie_segment_on_totn_5.html |title=NPR's ''Political Junkie'' |newspaper=NPR |publisher=Npr.org |date=December 23, 2009 |access-date=May 15, 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110511153042/http://www.npr.org/blogs/politicaljunkie/2009/12/todays_junkie_segment_on_totn_5.html |archive-date=May 11, 2011 |url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.npr.org/templates/transcript/transcript.php?storyId=96126355 |title=Asian Writer Ponders First Asian President Too |publisher=Npr.org |date=October 29, 2008 |access-date=May 15, 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110217191156/http://www.npr.org/templates/transcript/transcript.php?storyId=96126355 |archive-date=February 17, 2011 |url-status=live}}</ref> 2020లో జరిగిన ఒక అధ్యయనంలో పౌరులు ఓటు వేయడానికి అత్యంత సులభమైన రాష్ట్రంగా హవాయి 6వ స్థానంలో నిలిచింది. <ref>{{cite journal |last1=J. Pomante II |first1=Michael |last2=Li |first2=Quan |title=Cost of Voting in the American States: 2020 |journal=Election Law Journal: Rules, Politics, and Policy |date=December 15, 2020 |volume=19 |issue=4 |pages=503–509 |doi=10.1089/elj.2020.0666 |s2cid=225139517 |doi-access=free}}</ref> ===శాంతిభద్రతల అమలు=== హవాయి రాష్ట్రంలో దాని [[:en: Hawaii Department of Public Safety|ప్రజా భద్రతా శాఖ]] ఆధ్వర్యంలో రాష్ట్రవ్యాప్త షెరీఫు విభాగం పనిచేస్తుంది. ఈ విభాగం ప్రభుత్వ భవనాలకు, [[:en: Daniel K. Inouye International Airport|డేనియల్ కె. ఇనోయే అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయానికి]] శాంతిభద్రతల రక్షణను కల్పిస్తుంది; అలాగే రాష్ట్ర యాజమాన్యంలోని అన్ని సంస్కరణా కేంద్రాలకు [[:en: correctional facilities|సంస్కరణా సేవలను]] అందిస్తుంది. రాష్ట్రంలోని కౌంటీలకు వాటి సొంత అధికార పరిధులతో కూడిన ప్రత్యేక పోలీసు విభాగాలు ఉన్నాయి: *[[:en: Kauaʻi County Police Department|కౌవాయి కౌంటీ పోలీసు విభాగం]] — కౌవాయి ద్వీపం కోసం *[[:en: Honolulu Police Department|హొనలులు పోలీసు విభాగం]] — ఓహు కోసం *[[:en: Maui County Police Department|మౌయి కౌంటీ పోలీసు విభాగం]] — మొలోకాయి, మౌయి, లనాయి ద్వీపాల కోసం *[[:en: Hawaiʻi County Police Department|హవాయి కౌంటీ పోలీసు విభాగం]] — [[:en: Big Island| బిగ్ ఐలాండ్]]) కోసం రాష్ట్రంలోని అన్ని ఏజెన్సీలకు అవసరమైన ఫోరెన్సికు సేవలను [[:en: Honolulu Police Department|హొనలులు పోలీసు విభాగం]] అందిస్తుంది.<ref>{{Cite web |title=Scientific Investigation Section |url=https://www.honolulupd.org/organization/divisions/scientific-investigation/ |access-date=2026-03-06 |website=Honolulu Police Department |language=en-US}}</ref> 2022 జనవరిలో రాష్ట్ర అధికారులు ఒక కొత్త చట్టాన్ని ప్రతిపాదించారు. దీని ప్రకారం షెరీఫు విభాగాన్ని ప్రజా భద్రతా శాఖ నుండి వేరు చేసి దానిని [[:en: State of Hawaii Department of the Attorney General|అటార్నీ జనరల్ శాఖ]]లోని నేర పరిశోధన విభాగంతో విలీనం చేస్తారు. తద్వారా [[:en: Department of Law Enforcement| శాంతిభద్రతల అమలు శాఖ]] అనే ఒక కొత్త విభాగాన్ని ఏర్పాటు చేస్తారు; ఈ కొత్త విభాగం నేరాలను దర్యాప్తు చేసే సామర్థ్యం కలిగిన ఒక రాష్ట్రవ్యాప్త పోలీసు సంస్థగా పనిచేస్తుంది.<ref>{{cite web|date=January 8, 2022|title=Hawaii Proposes Statewide Law Enforcement Agency|url=https://www.civilbeat.org/2022/01/hawaii-proposes-statewide-law-enforcement-agency/|access-date=February 6, 2022|website=Honolulu Civil Beat}}</ref> ==హవాయి సార్వభౌమాధికార ఉద్యమం== [[File:Kaniakapupu Ruins (15095487633).jpg|thumb|[[:en: Honolulu County|హొనలులు కౌంటీ]]లోని [[:en: Kaniakapupu|కానియాకపుపు]] రాజ వేసవి విడిది శిథిలాలు]] హవాయి అంతర్జాతీయంగా యునైటెడు స్టేట్సు ఒక రాష్ట్రంగా గుర్తింపు పొంది ఉన్నప్పటికీ అలాగే సాధారణ ప్రజల అవగాహనలో కూడా విస్తృతంగా ఆ విధంగానే ఆమోదించబడుతున్నప్పటికీ ఈ హోదా [[:en: Legal status of Hawaii|చట్టబద్ధత]] అమెరికా జిల్లా కోర్టులోఐక్యరాజ్యసమితిలో (యు.ఎన.) ఇతర అంతర్జాతీయ వేదికలలో ప్రశ్నించబడుతుంది. దేశీయంగా ఈ చర్చ [[:en: Kamehameha Schools|కమేహమేహ పాఠశాలల]] పాఠ్యప్రణాళికలో[[:en: University of Hawaiʻi at Mānoa|హవాయి విశ్వవిద్యాలయం (మనోవా)]] తరగతులలో<ref>{{cite web|url=http://www.catalog.hawaii.edu/schoolscolleges/hawaiian/kamakakuokalani.htm|publisher=University of Hawaiʻi at Mānoa|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171201051929/http://www.catalog.hawaii.edu/schoolscolleges/hawaiian/kamakakuokalani.htm|archive-date=December 1, 2017|access-date=November 24, 2017|title=Kamakakuokalani Center for Hawaiian Studies}}</ref> బోధించబడే ఒక అంశంగా ఉంది. హవాయికి ఏదో ఒక రూపంలో సార్వభౌమాధికారాన్ని కోరుకునే రాజకీయ సంస్థలు 19వ శతాబ్దం చివరి నుండి చురుకుగా పనిచేస్తున్నాయి. సాధారణంగా వీరి ప్రధాన లక్ష్యం [[:en: self-determination|స్వయం నిర్ణయాధికారం]], [[:en: self-governance|స్వయం పరిపాలన]] సాధించడం మీద కేంద్రీకృతమై ఉంటుంది. ఇది హవాయిని ఒక స్వతంత్ర దేశంగా ఏర్పాటు చేయడం ద్వారా కావచ్చు (అనేక ప్రతిపాదనలలో, హవాయి రాజ్య ప్రజల వారసులుగా ఉన్న లేదా స్వచ్ఛందంగా తమను తాము ఆ విధంగా ప్రకటించుకున్న "హవాయి జాతీయుల" కోసం ఈ స్వతంత్ర దేశం కోరబడుతుంది), లేదా పూర్తి లేదా పాక్షిక [[:en: native Hawaiian|స్థానిక హవాయి]] మూలాలు కలిగిన ప్రజల కోసం [[:en: US federal recognition of Native Hawaiians|అమెరికా సమాఖ్య గుర్తింపు పొందిన స్థానిక హవాయి ప్రజల]]తో [[:en: tribal sovereignty|గిరిజన సార్వభౌమాధికారం]] తరహాలో ఒక స్వదేశీ [[:en: nation-to-nation| దేశం-దేశం మధ్య]] సంబంధాన్ని ఏర్పరచుకోవడం ద్వారా కావచ్చు. 2000ల కాలంలో ఫెడరలు గుర్తింపును సమర్థించే [[:en: Akaka Bill|అకాకా బిల్లు]] హవాయి నివాసితుల నుండి గణనీయమైన వ్యతిరేకతను ఎదుర్కొంది.<ref>{{cite web|url=https://www.nytimes.com/2006/06/11/us/11hawaii.html|title=Hawaiians Weigh Options as Native-Status Bill Stalls|work=[[The New York Times]]|date=June 11, 2006|access-date=July 3, 2018|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180703191002/https://www.nytimes.com/2006/06/11/us/11hawaii.html|archive-date=July 3, 2018}}</ref><ref name="HIunpo">{{cite web|url=http://www.unpo.org/article/2089|title=Ka Lahui Hawaiʻi: Akaka Bill Has Plenty of Vocal Opposition|date=March 8, 2005|access-date=July 3, 2018|archive-date=September 21, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200921094016/https://www.unpo.org/article/2089|url-status=live}}</ref> గిరిజన విధానాన్ని వ్యతిరేకించేవారు హవాయి జాతీయతను సాధించడానికి ఇది ఒక చట్టబద్ధమైన మార్గం కాదని వాదిస్తున్నారు; హవాయి సార్వభౌమాధికారాన్ని పునరుద్ధరించే ప్రక్రియలో అమెరికా ప్రభుత్వం జోక్యం చేసుకోకూడదని కూడా వారు వాదిస్తున్నారు.<ref>{{cite web|author=Imani Altemus-Williams|date=December 7, 2015|url=https://intercontinentalcry.org/towards-hawaiian-independence|work=IC|publisher=Center for World Indigenous Studies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180703190909/https://intercontinentalcry.org/towards-hawaiian-independence|archive-date=July 3, 2018|title=Towards Hawaiian Independence: Native Americans warn Native Hawaiians of the dangers of Federal Recognition|access-date=July 3, 2018}}</ref><ref name="Perkins">{{cite magazine|author=ʻUmi Perkins|date=January 16, 2015|title=Is Hawaiʻi an Occupied State?|website=The Nation|url=https://www.thenation.com/article/hawaii-occupied-state/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180708074420/https://www.thenation.com/article/hawaii-occupied-state/|archive-date=July 8, 2018|access-date=July 7, 2018}}</ref> హవాయి సార్వభౌమాధికార ఉద్యమం 1893లో జరిగిన హవాయి రాజ్య పతనంను చట్టవిరుద్ధంగానూ ఆ తదనంతరం అమెరికా ద్వారా హవాయి విలీనం కావడాన్ని కూడా చట్టవిరుద్ధంగానూ పరిగణిస్తుంది. ఈ ఉద్యమం హవాయికి ఏదో ఒక రూపంలో అధిక [[:en: autonomy| స్వయంప్రతిపత్తిని]]—ఉదాహరణకు [[:en: associated state|స్వేచ్ఛా అనుబంధం]] లేదా అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల నుండి పూర్తి స్వాతంత్ర్యాన్ని—సాధించాలని కోరుతోంది. <ref name="HIunpo"/><ref name="Hawaii1893">{{cite web|url=http://hawaii-nation.org/rape.html|title=The Rape of Paradise: The Second Century Hawaiʻians Grope Toward Sovereignty As The U.S. President Apologizes|archive-url=https://web.archive.org/web/20160303191212/http://hawaii-nation.org/rape.html|archive-date=March 3, 2016|work=Perceptions Magazine|author=Johnny Liberty|author2=Richard Neff Hubbard|date=March–April 1996|pages=18–25|via=Hawai`i Independent & Sovereign|access-date=October 30, 2015}}</ref><ref name="Hawaiisov">{{cite news|url=http://www.govexec.com/state-local/2014/08/hawaii-sovereignty-department-interior-hearings/91247/|title=As Feds Hold Hearings, Native Hawaiians Press Sovereignty Claims|date=August 12, 2014|publisher=Government Executive|agency=Government Executive|last1=Grass|first1=Michael|access-date=October 29, 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151007091037/http://www.govexec.com/state-local/2014/08/hawaii-sovereignty-department-interior-hearings/91247/|archive-date=October 7, 2015|url-status=live}}</ref><ref>{{cite book|url={{google books |plainurl=y |id=8ep_MtL5BacC|page=153}}|title=Hawaii—The Fake State|publisher=Trafford Publishing|year=2008|isbn=978-1-4251-7524-5|page=153|author=Aran Alton Ardaiz}}</ref> [[:en: Liliuokalani|రాణి లిలిʻయుకలాని]] [[:en: Overthrow of the Kingdom of Hawaii|1893 నాటి పదవీచ్యుతికి]] అలాగే 1898లో జరిగిన విలీనంతో మొదలైన సుదీర్ఘ [[:en: military occupation|సైనిక ఆక్రమణ]]గా వర్ణించబడే పరిణామాలకు గాను అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల నుండి ఏదో ఒక రూపంలో పరిహారం లేదా న్యాయం జరగాలని కొన్ని వర్గాలు వాదిస్తున్నాయి. 1993లో అమెరికా కాంగ్రెసు ఆమోదించిన [[:en: Apology Resolution|క్షమాపణ తీర్మానం]], హవాయి సార్వభౌమాధికార ఉద్యమానికి ఒక ప్రధాన ప్రేరణగా పేర్కొనబడుతోంది.<ref name="Hawaii1893" /> హవాయిని చట్టవిరుద్ధంగా ఆక్రమించబడిన ఒక దేశంగా ఈ సార్వభౌమాధికార ఉద్యమం పరిగణిస్తుంది.<ref name="Hawaiisov"/><ref>{{cite book|author=Aran Alton Ardaiz|title=Hawaii—The Fake State|url={{google books |plainurl=y |id=8ep_MtL5BacC|page=153}}|year=2008|publisher=Trafford Publishing|isbn=978-1-4251-7524-5|page=153}}</ref><ref name="Perkins"/> == చిత్ర మాలిక == <gallery> బొమ్మ:Niihau sep 2007.jpg|[[:en:Niihau|నీహావు ద్వీపం (70 sq. mi.)]] బొమ్మ:Kauai from space oriented.jpg|[[:en:Kauai|కౌవియా ద్వీపం (552.3 sq. mi.)]] బొమ్మ:Island of Oahu - Landsat mosaic.jpg|[[:en:Oahu|ఒవాహు (598 sq. mi.)]] బొమ్మ:Maui Landsat Photo.jpg|[[:en:Maui|మావి (727.3 sq. mi.)]] బొమ్మ:Molokai.jpg|[[:en:Molokai|మొలొకాయ్ (260 sq. mi.)]] బొమ్మ:LanaiLandsat.jpg|[[:en:Lanai|లానాయి (140.5 sq. mi.)]] బొమ్మ:KahoolaweLandsat.jpg|[[:en:Kahoolawe|కహూలవే (44.6 sq. mi.)]] బొమ్మ:Island of Hawai'i - Landsat mosaic.jpg|[[:en:Hawaii (island)|హవాయి ద్వీపం (4,028.2 sq. mi.)]] </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == బయటి లింకులు == {{అ.సం.రా. రాష్ట్రాలు}} <!-- అంతర్వికీ లింకులు --> [[వర్గం:హవాయి]] 7llqjge2ujv9ia18xz36zh4n3gfwlc2 ఇంటి పేర్లు 0 72078 4808139 4763149 2026-04-23T01:04:59Z Muralikrishna m 106628 4808139 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:The Vice President, Shri M. Venkaiah Naidu paying tributes at the statue of Alluri Seetharamaraju, in Visakhapatnam, Andhra Pradesh.jpg|thumb|అల్లూరి సీతారామరాజు]] '''ఇంటిపేరు''' (లేదా గృహనామం) సమాజంలో ఒక మనిషి గుర్తు పట్టడానికి వీలవుతుంది. ఇంటిపేరు [[కులం|కులాన్ని]], గోత్రాన్ని సూచించవచ్చు. పూర్వం గోత్రాన్ని బట్టే మనిషిని గుర్తించేవారు. కాలక్రమేణా జనాభా పెరిగే కొలదీ ప్రతి మనిషినీ గుర్తించడం కష్టతరమైయ్యేది కనుక మధ్య యుగంలో [[ఊరు]] పేరుని బట్టి అన్ని కులాలకు ఇంటిపేర్లు ఏర్పడ్డాయి. ఆనాటి నుండి ప్రతి మనిషి ఇంటిపేరుతో గుర్తించబడుతూనే ఉన్నాడు. కొన్ని సందర్భాలలో ఒక కులంలో ఉన్న ఇంటిపేరు మరొక కులంలో కూడా ఉండే అవకాశముంది. కనుక కేవలం ఇంటి పేరుని బట్టి కులాన్ని నిర్ధారించడం సరి కాదు. దానికి గోత్రం కూడా అవసరముంటుంది. '''పేరు''' వ్యక్తులను, వస్తువులను లేదా చెట్లు చేమలను గుర్తించేందుకు ఉపయోగించే ఒక [[నామవాచకము]]. మనుషులను మరింత ప్రత్యేకంగా గురించటానికి, లేదా వారి పూర్వీకుల గురించి తెలుసుకోవటానికి పేరుతో పాటు '''ఇంటి పేరు''' కూడా ఉంటుంది. ఈ మధ్యనే కావించిన ఒక పరిశోధనలో డాల్ఫినులు కూడా తమని తాము పేర్లతో పిలుచుకుంటాయని అవి ఈలల రూపంలో ఉంటాయని తెలుసుకున్నారు.<ref>[http://news.nationalgeographic.com/news/2006/05/060508_dolphins.html డాల్ఫినులు తమని తాము ఈలలతో పిలుచుకుంటాయి] ''ప్రచురించిన వారు'': నేషనల్ జియోగ్రాఫిక్ న్యూస్. ''ప్రచురణ తేదీ'': [[మే 8]], [[2006]]. ''లింకును సందర్శించిన తేదీ'': [[మే 7]], [[2007]]</ref> ఈ వ్యాసంలోని మిగతా భాగము మనుషుల పేర్లు ఇంటి పేర్లు గురించి వివరిస్తూ ఉంటుంది. పూర్వ కాలంలో ప్రజలకి పేర్లే ఉండేవి; ఇంటి పేర్లు ఉండేవి కావు. వ్యాసుల వారు, [[శ్రీ కృష్ణుడు|కృష్ణుడు]], [[అర్జునుడు]], [[అశోకుడు]], [[శంకరాచార్యులు]], మొదలయిన వారు ఈ కోవకి చెందుతారు. వేదాలని నాలుగు భాగాలుగా విడగొట్టి, వాటిని ఏ విధంగా పఠించాలో సూచించేరు కనుక వ్యాసుని [[వేదవ్యాసుడు]] అన్నాం. శంకరాచార్యులు స్థాపించిన పీఠాధిపతులందరినీ శంకరాచార్యులు అనే పిలవడం మొదలు పెట్టేము కనుక మొట్టమొదటి శంకరాచార్యులవారిని [[ఆదిశంకరాచార్యులు]] అన్నాం. ఆ రోజులలో ఈ “వేద”, “ఆది” అన్న మాటలు గౌరవార్థకాలయిన విశేషణాలే కాని ఇంటిపేర్లుగా చెలామణీ అవలేదు. క్రమేపీ పేరు ఒక్కటే వాడితే ఎవరు ఎవరో తెలుసుకోవడంలో ఇబ్బందులు ఎదురయాయి. ఈ పరిస్థితి భారతదేశానికే పరిమితం కాదు. ఉదాహరణకి, [[నార్మనులు]] క్రీ. శ. [[1066]]లో దండెత్తి [[ఇంగ్లండు]]ని ఆక్రమించిన తర్వాత అక్కడ ఇంటి పేర్ల వాడకం వ్యాప్తి లోకి వచ్చింది. ఉదాహరణకి, ఎలైజా అనే పేరింటిగత్తెలు ఎంతో మంది ఉండొచ్చు. ఫలానా ఎలైజాని గురించి ఎలా వాకబు చెయ్యడం? బద్ధకిష్టి ఎలైజా అనో, తినమరిగిన ఎలైజా అనో, పనిదొంగ ఎలైజా అనో చెప్పాలి కదా. కనుక ఇంగ్లీషులో “ఎలైజా డు లిటిల్‌” అని ఉంటారు. అదే క్రమేపీ ఎలైజా డులిటిల్‌గా మారింది. ఇలాగే విలియమ్‌ అనే ఆసామి కొడుకు జాన్‌ ఉన్నాడనుకుందాం. వాడు మన ఎలైజాలా బద్ధకిష్టి బడుద్ధాయి కాడు. అటువంటప్పుడు వాడిని “విలియమ్‌ కొడుకు జాన్‌” అని పిలవచ్చు. [[ఇంగ్లీషు]] భాషా సంప్రదాయం ప్రకారం, ఈ విషయాన్ని “జాన్‌, విలియమ్స్‌ సన్‌” అని అనొచ్చు. అదే “జాన్‌ విలియమ్‌సన్‌” గానూ, తర్వాత “జాన్‌ విలియమ్స్‌” గానూ మారి ఉంటుంది. వృత్తి పేరుని ఇంటిపేరుగా వాడే అలవాటు చాల దేశాలలో ఉంది. [[చాకలి]] రంగన్న, [[కమ్మ]] వెంకన్న మొదలయిన మాటలు వాడుకలో ఉన్నా తెలుగుదేశంలో ఈ పద్ధతి అంత ఎక్కువగా లేదు. ఉత్తర భారతదేశం లోనూ, పాశ్చాత్య దేశాలలోనూ ఇది విరివిగా వాడే పద్ధతే. ఇంగ్లీషులో స్మిత్‌, బ్లేక్‌స్మిత్‌, గోల్డ్‌స్మిత్‌, టేలర్‌, రైట్‌ మొదలయినవి ఇటువంటి పేర్లే. బ్లేక్‌స్మిత్‌ అంటే [[కమ్మరి]]. గోల్డ్‌స్మిత్‌ అంటే [[కంసాలి]]. టేలర్‌ అంటే దర్జీ. రైట్‌ అంటే యంత్రాలతో పనిచేసే మనిషి; లేదా మెకానిక్‌. [[పార్సీ]]లలో ఈ రకం పేర్లు ఇంజనీర్‌, కంట్రాక్టర్‌ మొదలయినవి విరివిగా కనిపిస్తాయి. మహారాష్ట్రులలో కూడా ఈ రకం పేర్లు ఎక్కువే. కర్మర్కర్‌, కరండికర్‌, మొదలయినవి. నివసించే స్థలాన్ని ఇంటిపేరుగా వాడడం చాల చోట్ల ఉంది. ఈ స్థలం ఊరు పేరేనా కావచ్చు. మరొకటేదయినా కావచ్చు. ఇంగ్లీషులో పుంత పక్కని ఉన్న ఇంట్లో ఉన్నవాడిని “ఉడ్‌” అనీ మైదానానికి ఎదురుగా ఉన్న వాడిని “గ్రీన్‌” అనీ అనుంటారు. [[జవాహర్‌లాల్‌ నెహ్రూ]] అసలు ఇంటి పేరు కౌల్‌. [[కాశ్మీర్‌]]లో కాలవ పక్క ఇంట్లో ఉండి ఉంటారు. అందుకని కౌల్‌ కాస్తా “నహర్‌” గాను, అదే “[[నెహ్రూ]]” గానూ మారేయి. [[బూర్గుల రామకృష్ణారావు]], పదకల్లు గ్రామంలో ([[కల్వకుర్తి]] తాలూకా, [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]]), తెలుగు బ్రాహ్మణ కుటుంబంలో పుట్టాడు. అతని ఇంటిపేరు 'పుల్లంరాజు'. కొంతకాలం తరువాత అతను ఉంటున్న 'బూర్గుల' గ్రామంపేరుతో, 'బూర్గుల రామకృష్ణారావు' గా పిలవటం మొదలు పెట్టారు. ఆ ఇంటిపేరే స్థిరపడిపోయింది. చూ [http://www.teluguwebsite.com/Telugu_Pramukhaandhrulu.html] [[సినిమా రంగం]]లో అసలు పేరు తీసేసి తెర పేరు పెట్టుకోవటం జరుగుతూ ఉంటుంది. [[మేరిలిన్ మన్రో]] అసలు పేరు నార్మా జీన్స్. [[రాక్ హడ్సన్‌]] అసలు పేరు లిరోయ్ హేరల్డ్ షేరర్‌. తెలుగు తారలలో మగవాళ్ళు తెర పేర్లు పెట్టుకోవటం తక్కువే కాని ఆడవాళ్ళు తెర పేర్లు వాడటం ఎక్కువే. [[వాణిశ్రీ]] ఒక ఉదాహరణ. ఏ సినిమాలో అయితే పెద్ద పేరు వచ్చిందో ఆ సినిమా పేరు ఇంటిపేరుగా చలామణీ అయిన సందర్భాలు అనేకం. [[షావుకారు జానకి]] ఒక ఉదాహరణ. == ఆంధ్రుల చరిత్ర == క్రీ.పూ. 73 వరకు, అనగా శ్రీముఖ శాలివాహనునికి ప్రాచీనకాలంలో నివసించిన ఆదివాసులలోనైతేనేమీ ద్రావిడులలో నైతేనేమీ, యింటిపేరు వ్యవహరింపబడలేదు. [[శాతవాహనులు|శ్రీముఖ శాలివాహనుడు]] తరువాతివాడు [[శాతవాహనులు|కృష్ణ శాలివాహనుడు]] అందుచే కొందరు ఈ శాలివాహనుడు ఇంటిపేరా అని సందేహించినా, అటుపై వచ్చిన శ్రీ శాతకర్ణికి ఈపేరు వాడబడనందున ఈ [[శాలివాహనుడు]] అన్నది ఇంటిపేరు అనడానికి అవకాశం లేదు. ఇదే ప్రకారము శాతకర్ణి తరువాత చాలామందికి ఈ శాతకర్ణి పదం పేరుతో జతకూడి ఉన్నప్పటికీ దాన్ని ఇంటిపేరుగా భావింపరాదు. యేమంటే, ఈ ఆంధ్ర భృత్య వంశాంలో సా.శ.130-160 కాలంలో పాలించిన శ్రీ పులమాయికి శాతకర్ణి పదము వాడలేదు. ఈవంశం తరువాత వచ్చిన ఆంధ్ర [[పల్లవుల]] కాలంలోగాని, ఆంధ్ర [[చాళుక్యుల]] కాలంలో గాని ఇంటిపేరు వాడుకలో లేదు. [[చాళుక్యులు|చాళుక్యుల]]లో పేరుగాంచినవాడు [[రాజరాజ నరేంద్రుడు]]. ఇతడి ఆస్థానకవి [[నన్నయ]]కు గాని, ఈ రాజుకు గానీ ఇంటిపేరు లేదు. కాని ఈ రాజు చేత ''నవఖండవాడ'' అను గ్రామమును బహుమానముగా పొందినవాడు, తెలుగులో [[గణితశాస్త్రము]] ఒకటి వ్రాసినవాడు [[పావులూరి మల్లన]] కవి. ఇతను ఇంటిపేరు పావులూరి అని కొందరు అభిప్రాయపడిరి, కాని ఈతని వంశంలో పావులూరి బుచ్చన్నో, అచ్చన్నో మరి కనబడలేదు. చాళుక్యుల తరువాత కొంతకాలము పాలించిన కాలచుర్యుల వంశంలో బిజ్జలుడు కాలమైన శైవమతోద్ధారకుడైన [[బసవేశ్వరుడు]] హీంగుళేశ్వర అగ్రహారికుడగు [[మండంగి మాదిరాజు]]కు జనించినట్లు, ఈ మండంగి అన్నది మాదిరాజు ఇంటిపేరే అయితే బవవేశ్వరునికి ఎక్కడా వాడక పోవడం చేత బిజ్జలాదులగు కాలచూర్యులలో ఇంటిపేరు లేదనే భావించవచ్చును. పిమ్మట [[చోడులు|చోడుల]] కాలములో కూడా ఇంటిపేరు వాడుకలోలేదు. [[నన్నెచోడుడు]]కి [[మనుమసిద్ధి]]కి ఇంటిపేరులేదు. [[తిక్కన| తిక్కనసోమయాజి]]కి ఇంటిపేరులేదు. పిమ్మటిది [[కాకతీయులు]] యుగం. ఈ కాకతి అనేపదం ప్రోలరాజాదులగు కొంతమందికి పేరుతో కలిపి వాడబడియుండుటచేత ఇది ఇంటిపేరా అన్నఅనుమానము కలుగును. కాని కాకతీయులలో ఈ పదం పేరుతో కలిపి వ్యవహరింపబడని రాజులు అనేకులు గోచరించడం వలన దీనిని ఇంటిపేరుగా తీసుకోలేము. అందువలన కాకతీయులకుకూడా ఇంటిపేరులేదని భావింపవచ్చును. ఈ కాకతీయులలో మొదటి ప్రతాపరుద్రుని కాలములో వుండిన [[పాల్కురికి సోమనాథుడు|పాల్కురికి సోమనాథు]]డికి స్పష్టంగా ఇంటిపేరు కనిపిస్తోంది. తదుపరి కమ్మవారిలో నైతేనేమి, పల్నాటి వీరులలో నైతేనేమి, వెలమలలో నైతేనేమి ఇంటిపేరు ఉన్నట్టు కనబడదు. రెడ్ల కాలములో రేచర్లవారు, అల్లడివారు, కోమటివారు ఇత్యాది ఇంటిపేర్లు కొన్ని కనబడుతున్నవి. [[పోతన|బమ్మెర పోతన]]కు ఈ ''బమ్మెర'' అన్నది పైన ఉదహరించిన పావులూరి మల్లన కవి అన్వయమే అనువర్తిస్తుంది. ఏమంటే ఈతని సమకాలికుడు, బావమరిది అయిన [[శ్రీనాథుడు|శ్రీనాథుడి]]కి ఇంటిపేరు లేదు. [[రాయల]] అష్టదిగ్గజాలలోనూ ఇంటిపేరు బాగా కనబడుతోంది గాని, [[రామరాజభూషణుడు|రామరాజభూషణుడి]]కి మాత్రము లేదు. [[చేమకూర వెంకటకవి|చేమకూరి వెంకటకవి]]కి ఇంటిపేరు ఉందిగాని [[రఘునాథ నాయకుడు|రఘునాధ నాయకుడి]]కి మాత్రము లేదు. రాయల వంశీయులలో [[మాగిశెట్టి]] అనునది ఇంటిపేరు ఉంది. ఇంటిపేరు అనేది మొదట ఆంధ్రులలో లేదు. ఏదో మధ్యకాలంలో వొచ్చింది. కచ్చితమైన కాల నిర్ణయము చేయుట కష్టతరము. == తెలుగు సంప్రదాయం == తెలుగు దేశపు సంప్రదాయం ప్రకారం ఇంటి పేరు పూర్వభాగం లోనూ, వ్యక్తివాచకం, అంటే పెట్టినపేరు, ఉత్తరభాగంలోనూ రాసుకోవడం సర్వసాధారణం. మిగిలిన భారతదేశపు ఆచారం తెలుగు దేశపు ఆచారానికి వ్యతిరేకం. చాలామంది పేరు ముందు, ఇంటిపేరు తర్వాత రాసుకుంటారు. [[ఇందిరా గాంధీ]], ఆవిడ కొడుకు [[రాజీవ్ గాంధీ|రాజీవ్‌ గాంధీ]] ఉదాహరణలు. ఇక్కడ ఇందిర, రాజీవ్‌ మొదలయిన మొదటి పేర్లు వ్యక్తి నామాలు. ఇంటిపేరయిన గాంధి ఆఖరి పేరు. కాని తెలుగుదేశంలో ''శ్రీరంగం సత్యనారాయణ మూర్తి'' అన్నప్పుడు ఇంటి పేరయిన ''శ్రీరంగం'' మొదటి పేరు అయింది. ''సత్యనారాయణమూర్తి'' అన్న పేరంతా ఒకే మాటలా రాసి, దానిని ఆఖరి పేరని తీర్మానించవచ్చు. లేదా, ''సత్యనారాయణ'' అన్న మాటని విడిగా రాసి, దానిని మధ్య నామంగా భావించి, ''మూర్తి'' అన్న మాటని ఆఖరి పేరుగా వాడుకోవచ్చు. ఈ విషయం ఇక్కడ ఎందుకు ప్రస్తావించటం జరిగిందంటే తెలుగులో ''సత్యనారాయణమూర్తి'' అన్న అక్షరాలని ఒకే ఒక మాటగా రాసేవారే, అదే పేరుని ఇంగ్లీషులో రాసినప్పుడు సత్యనారాయణ అన్న అక్షరాలని ఒక మాట గానూ, మూర్తి అన్న అక్షరాలని మరొక మాట గానూ విడివిడిగా రాస్తారు. పైపెచ్చు, మూర్తి అన్న మాటని ఇంగ్లీషులోని పెద్ద బడిలోని అక్షరంతో మొదలు పెడతారు. అప్పుడు అమెరికా వాళ్ళ లెక్క ప్రకారం మూర్తి మొదటి పేరు, సత్యనారాయణ మధ్య పేరు, శ్రీరంగం ఆఖరి పేరు అవుతాయి. ఈ సందర్భంలో ఈ శ్రీరంగం సత్యనారాయణమూర్తి అమెరికా వచ్చి ఉంటే "మూర్తి ఎస్. శ్రీరంగం" అవుతాడు. విదేశ విశ్వవిద్యాలయాలలో ప్రవేశార్హత కొరకు దరఖాస్తు పెట్టే సమయంలో మొట్టమొదటి సారి పేర్లలోనూ, ఇంటిపేర్లలోనూ ఉన్న ధర్మసూక్ష్మాల అంతు ఏమిటో తేల్చుకోవాలనే బుద్ధి చాలమందికి పుడుతుంది. అమెరికా దరఖాస్తు పత్రాలలో ”ఫస్ట్‌ నేమ్‌” ఏమిటి? “మిడిల్‌ నేమ్‌” ఏమిటి? “లాస్ట్‌ నేమ్‌” ఏమిటి? అని పుంఖానుపుంఖంగా ప్రశ్నలు ఉంటాయి. కొందరు “గివెన్‌ నేమ్‌” అడుగుతారు. అంటే పెట్టిన పేరు అని అర్థం కనుక మనకి బారసాల నాడు పెట్టిన పేరే ఈ “గివెన్‌ నేమ్‌” అని తార్కికంగా ఆలోచించి తీర్మానించే లోగా, ఆ యూనివర్సిటీ వారు పక్కని కుండలీకరణాలు వేసి, వాటి మధ్య “ఇక్కడ నీ క్రిష్టియన్‌ పేరు రాయునది” అని అంటారు. క్రిష్టియన్స్‌ కానివాళ్ళ సంగతి? తరువాత్ “ఫేమిలీ నేమ్‌” ఏమిటి అని అడుగుతారు. “ఫేమిలీ నేమ్‌” అంటే కుటుంబ నామం. పక్కనే “ఇక్కడ నీ సర్‌నేమ్‌ రాయునది” అని సలహా ఉంటుంది. “సర్‌నేమ్‌” అంటే ఇంటిపేరు అని ఇంగ్లీషు వాడు చెప్పగా భారతీయులందరికీ తెలిసినదే కదా! “''సర్‌నేమ్‌''” (surname) అనే మాట ఎలా వచ్చిందో తెలుసా? లేటిన్‌ భాషలో “సర్‌” అంటే “ఊర్ధ్వ” అని కాని “కొసరు” అని కాని అర్థం చెప్పుకోవచ్చు. “సర్‌ప్లస్‌” (surplus) అన్న మాటలో ఈ కొసరు అనే అర్థమే స్ఫురిస్తుంది. కనుక “సర్‌నేమ్‌” అన్న మాటకి “కొసరుపేరు” అన్నది సరి అయిన తెలుగుసేత. ఈ లెక్కని రెడ్డి, శర్మ, శాస్త్రి, వర్మ, శెట్టి, నాయుడు, చౌదరి, మొదలయినవి కొసరు పేర్లుగా చలామణీ అయే సావకాశం ఉంది. కాని అవి అలా కావు. ఎందుకంటే వీటికి పట్టపు పేర్లు అని మరో పేరు ఉంది. "''గివెన్ నేమ్''" సంప్రదాయం మనవారిలో కూడా ఉంది.ఐతే అది ఏదైనా దీక్షను స్వీకరించినవారికి వర్తిస్తుంది. ఇటువంటివి శ్రీవిద్యా దీక్ష తీసుకొన్నవారిలో, సన్యాస దీక్ష తీసుకొన్నవారిలో కనిపిస్తుంది.త్రిపురానందనాథ, మదనానంద మొదలైనవి బారసాలనాడు పెట్టినవి కాకపోగా వారి దీక్ష సమయంలో పెట్టినవే.దీన్ని "''మతనామం''" అని అందామా? దీనికి ''దీక్షా నామమ''నే పేరు మొదలే ఉంది. “గివెన్‌నేమ్‌” అన్నా, “క్రిష్టియన్‌నేమ్‌” అన్నా, [[బారసాల]] నాడు పెట్టిన పేరూన్నూ, “ఫేమిలీ నేమ్‌” అంటే ఇంటిపేరున్నూ. కాని “ఫస్ట్‌ నేమ్‌”కీ “లాస్ట్‌ నేమ్‌”కీ మధ్యనున్న తేడా అర్ధం అవటం కష్టం. “ఫస్ట్‌నేమ్‌” అంటే మొదట రాసుకునే పేరు. “లాస్ట్‌ నేమ్‌” అంటే ఆఖరున రాసుకునే పేరు. మధ్యలో వచ్చేవన్ని “మిడిల్‌ నేమ్స్". తార్కికంగా ఆలోచిస్తే చందూరి మాలతి అన్నప్పుడు చందూరి "ఫస్ట్‌నేమ్‌”, మాలతి “లాస్ట్‌ నేమ్‌” అవుతుంది. ఇదే పేరుని పాశ్చాత్య సంప్రదాయంలో [[మాలతీ చందూర్]] అని రాసినప్పుడు పెద్దలు పెట్టిన పేరు "ఫస్ట్‌నేమ్‌” అవుతుంది, వంశపారంపర్యంగా వచ్చే పేరు “లాస్ట్‌ నేమ్‌” అవుతుంది. అంటే మనం పేరు రాసుకునే వరసని బట్టి ఈ పేర్లు ఏవేమిటో నిర్ణయించ బడతాయి. అసలు తెలుగు వారికి ఈ మూడు నామాలతో పాటు మరొక నామం కూడా ఉందని చాలా మందికి తెలియదు. [[టంగుటూరి ప్రకాశం|టంగుటూరి ప్రకాశం పంతులు]], నీలం సంజీవరెడ్డి, త్రిపురనేని రామస్వామి చౌదరి మొదలయిన పేర్లలో పంతులు, రెడ్డి, చౌదరి అనేవి పట్టపు పేర్లు. ఇక్కడ గమనించవలసినది పంతులు అన్నది ఆయన తల్లిదండ్రులు పెట్టిన పేరులో ఉండుండదు; అది ప్రజలు గౌరవ సూచకంగా తగిలించి ఉంటారు. చౌదరి కూడా ఈ కోవకి చెందినదే. ఒకానొకప్పుడు [[రెడ్డి]] అనే పట్టపు పేరుని కూడా ఇలాగే [[పెద్ద కాపు]]లకి వాడేవారు. దరిమిలా ఒకరు పట్టం కట్టే వరకు ఆగడం ఎందుకని అందరూ పేరులో ఒక భాగంగా పెట్టేసుకుంటున్నారని ఒక సిద్ధాంతం. ఇప్పటికి ఇంటి పేరు, మధ్య పేరు, పెట్టిన పేరు, పట్టపు పేరు, కొసరు పేరు అయేయి కనుక ఇంకేమి పేర్లుంటాయని అనుకునేరు. ఈ పేర్లన్నిటితో పాటు వేడుక పేర్లు అంటే “''నిక్‌ నేమ్స్‌''”, ''ముద్దు పేర్లు'' అంటే “''పెట్‌ నేమ్స్‌''” వగయిరా చాలా ఉన్నాయి. ఇలా ఇంటిపేరు ముందు, తర్వాత పెద్దవాళ్ళు పెట్టిన పేరు రాసుకునే అలవాటు ఒక్క తెలుగు వాళ్ళకే ఉండి ఉంటే “ఇదో తెలుగు తెగులు” అని సరిపెట్టుకోవచ్చు. కాని తమాషా ఏమిటంటే ఇదే అలవాటు జపాన్‌లోను, చైనా లోనూ కూడా ఉంది. అసలు జపాను వాళ్ళు తెలుగువారి లాగే ముందు ఇంటి పేరు, తర్వాత పెట్టిన పేరు, తర్వాత “గారు”కి బదులు “సాన్‌” అని గౌరవ వాచకం తగిలించి వాడతారు. చైనాలో పద్ధతి దరిదాపు ఇదే. చైనా చరిత్ర చదివిన వారికి “[[సన్‌ యట్‌ సెన్‌]]” అన్న పేరు జ్ఞాపకం ఉండే ఉంటుంది. ఇందులో “సన్‌” అన్నది ఇంటిపేరు. “[[మావ్‌ జేడుంగ్‌]]”లో “మావ్‌” ఇంటిపేరు. “[[జో ఎన్‌లై]]”లో “జో” ఇంటిపేరు. కాని పాశ్చాత్య సంప్రదాయపు సుడిగాలికి వీళ్ళు కూడా ఒంగి, లొంగిపోయి, పాశ్చాత్య పద్ధతి ప్రకారం పెట్టిన పేరు మొదట, ఇంటిపేరు చివర రాయడం ఈ మధ్యే మొదలు పెట్టేరు. కాని కల్చరు పేరు మీద కొట్టుకు కోర్టుకెక్కే తెలుగు వాళ్ళు అంత సులభంగా లొంగుతారా? హరి మీద గిరి పడ్డా, గిరి మీద హరి పడ్డా తెలుగువారు మాత్రం వి. వి. రావ్‌, పీ. కే. మూర్తి, యన్‌. టీ. రామారావు అనే రాస్తాం తప్ప, మిగిలిన ప్రపంచపు అడుగుజాడల్లో నడవడానికి ఇష్టపడం. అసలు యన్‌. టీ. రామారావుని “యన్టీయార్‌” అన్నప్పుడున్న మజా తల్లకిందులుగా రామారావ్‌ టీ. నందమూరి అంటే వస్తుందా? తల్లకిందులుగా తపస్సు చేసినా రాదు. కొంతమంది తమ తమ ఇంటి పేర్లు శ్రవణరంజకంగా లేవనిన్నీ, అశ్లీలార్థకాలనిన్నీ, నైచ్యార్థకాలనిన్నీ భ్రమపడో, భయపడో చెప్పడానికి ఇష్టపడరు. బొక్కా, ముష్టి, ముట్లూరు, సూద్నగుంట మొదలైనవి ఈ జాతివి. అలాగని ఎన్నాళ్ళు ఇంటిపేరు చెప్పకుండా ఉండగలరు? అందుకని కొందరు ఇంటిపేరుని సాధుసభా సమ్మతంగా ఉండేటట్లు మార్చేసుకుంటారు. ఈ ధోరణిలోనే ముట్లూరు కాస్తా ముట్నూరుగా మారి ఉండవచ్చు. బొక్కా వారు భారతం వారుగా పరిణమించి ఉండొచ్చు. పేరుని బట్టీ, ఇంటి పేరుని బట్టీ కులం ఏమిటో, ఒకే కులంలో శాఖ ఏమిటో, గోత్రం ఏమిటో కూపీ లాగడం అంత తేలికయిన పని కాదు. పేర్లకి అయ్య, మూర్తి, రావు, స్వామి మొదలైన ప్రత్యయాలని (వీటినే పట్టపు పేర్లని అంటారని చెప్పటం జరిగింది) చేర్చినప్పుడు పేరుని బట్టి ఏ కులమో చెప్పడం కష్టం. శాస్త్రి, శర్మ, రెడ్డి, చౌదరి, నాయుడు మొదలయిన ప్రత్యయాలని బట్టి [[కులం]] తెలుసుకోవచ్చు. కాని ఈ చిటకా అన్ని సందర్భాలలోనూ పని చెయ్యదు. రెడ్డిశాస్త్రి ఎవరు? పి.యల్‌. సంజీవరెడ్డి ఐ.ఎ.ఎస్‌. గారు రెడ్లు కాదు, [[కమ్మవారు]]. అలాగే ''కర్రా'' అన్న ఇంటి పేరు బ్రాహ్మణులలో ఉంది, [[మాల కులం]]లో ఉంది. ''కడియాల'' అనే ఇంటిపేరు కమ్మవారిలో ఉంది, బ్రాహ్మణులలో ఉంది. ''వేమూరి'' అనే ఇంటిపేరు బ్రాహ్మణులలో, కమ్మ వారిలో, హరిజనులలో ఉంది. ''గొర్తి''వారు [[కాపు]]లలో ఉన్నారు, బ్రాహ్మణులలో ఉన్నారు. ఇలాంటి ఉదాహరణలు కోకొల్లలు. ఇంటి పేర్లు ఎక్కవగా ఊరు పేరుని బట్టి, వంశంలో ప్రముఖ వ్యక్తి పేరుని బట్టి ఏర్పడతాయి కనుక ఒక కులంలో ఉన్న ఇంటి పేరు మరొక కులంలో కూడా ఉండవచ్చు. సూరపనేని, రామినేని, అక్కినేని, త్రిపురనేని మొదలైన “''నేని''” శబ్దంతో అంతమయే వన్నీ సర్వసాధారణంగా కమ్మవారి ఇంటిపేర్లు. ఈ “నేని” అన్న మాట “నాయడు” అన్న మాటకి రూపాంతరం. ఈ “నాయడు” అనేది “నాయకుడు”కి క్లుప్తరూపం. నేని అంటే నాయని సంక్షిప్తరూపం (నాయని:నాయడు యొక్క) కనుక రామినేని అచ్యుతరావు అంటే రామినాయడి అచ్యుతరావు అన్నమాట. తండ్రిపేరుని వ్యక్తి వాచకాలకు తగిలించే పద్ధతిలో కొన్ని చిక్కులు ఉన్నాయి. ఊళ్ళో అయితే శ్రీనివాసన్‌ కొడుకు జయరామన్‌ అంటే పనిచేస్తుంది కాని, పొరుగూరు వెళితే ఆ శ్రీనివాసన్‌ ఎవరో అందరికీ తెలియక పోవచ్చు కనుక అంతగా ఉపయోగించదు. అప్పుడు పేరుతో పాటు స్వగ్రామం పేరు జోడించి లాల్‌గుడి జయరామన్‌ అని చెప్పడం ప్రచారంలోకి వచ్చి ఉంటుంది.[[తెనాలి రామకృష్ణ]] మరో ఉదాహరణ. ==తమిళ సంప్రదాయం== తమిళుల పద్ధతిలో ఇంకా చాల చిక్కులు ఉన్నాయి. తాత, తండ్రి, కొడుకు, మనుమలకు వివిధమైన ఇంటిపేర్లు ఉండడంతో ఇంటిపేర్ల ప్రయోజనానికే ముప్పు. అందుకని కొందరు తమిళులు తరాల మార్పుతో ఇంటిపేర్లని మార్చకుండా స్థిరపరచి వాడుతున్నారు. అంటే రామానుజన్‌ సంతతి వారంతా ఇటుపైన రామానుజన్‌లే. తండ్రి పేరుని పెట్టిన పేరుకి తగిలించి ఇంటిపేరుగా వాడడంలో మరొక ఇబ్బంది. శ్రీనివాసన్‌ రామానుజన్‌ అన్న పేరు విన్నప్పుడు అందులో ఇంటిపేరేదో, పెట్టిన పేరేదో చెప్పుకోవడం కష్టం. ఈ తమిళ సంప్రదాయం మన పూర్వీకుల పేర్లలో కొంత కనిపిస్తుంది. [[నాచన సోమన]], [[కాచన బసవన]], [[కొమ్మయమంత్రి తిక్కడు]] మొదలయిన పేర్లలో ఇంటిపేరు చూస్తే వ్యక్తి నామంలా స్ఫురిస్తుంది. ఇలా ఇంటిపేరు ఉండవలసిన చోట ఇంటిపేరుతో పాటు తండ్రిపేరుని కూడా నిలపడం [[మరాఠీ]] సంప్రదాయం. ఈ ముద్ర తెలుగుదేశంలో అక్కడక్కడ కనిపిస్తుంది. ఉదాహరణకి ఇందాకా చెప్పిన డాక్టర్‌ పి. యల్‌. సంజీవరెడ్డి పూర్తిపేరు పైడి లక్ష్మయ్య సంజీవరెడ్డి. ఇక్కడ పైడి ఇంటిపేరు, లక్ష్మయ్య తండ్రి పేరు. ఇక తమిళ సోదరీమణుల పేర్లు పరికిద్దాం. మాలతీ రామచంద్రన్‌ అంటే రామచంద్రన్‌ కుమార్తె మాలతి అనేనా అనుకోవాలి, భార్య మాలతి అనేనా అనుకోవాలి. ఈవిడ డాక్టర్‌ అనుకోండి. అప్పుడు డాక్టర్‌ రామచంద్రన్‌ అంటే డాక్టరో, డాక్టరమ్మో గభీమని అర్థం కాదు. రామచంద్రన్‌ అన్న పేరు మగ పేరు కనుక డాక్టర్‌ రామచంద్రన్‌ అనగానే మగ వైద్యుడనే మనస్సుకి స్ఫురిస్తుంది. ఇంటిపేరు, పెట్టినపేరు ఏ వరుసలో రాస్తే వచ్చే నష్టం ఏమిటోనని విచారిస్తూ కొంచెం దారి తప్పేం. నష్టమో, కష్టమో సోదాహరణంగా విచారిద్దాం. పొరుగూరిలో పిల్లలమర్రి శివరామకృష్ణ ఉన్నాడు. అతని టెలిఫోను నంబరు కావాలి. డైరక్టరీలో ఎక్కడని వెతకటం? ''పిల్లలమర్రి''లో లేదు. ''శివరామకృష్ణ''లో లేదు. ''రామకృష్ణ''లో లేదు. మహానుభావుడు పేరుని కత్తిరించేడుట; శివ ఆర్‌. పీ. కృష్ణ అని వేయించేట్ట పుస్తకంలో. తర్వాత తెలిసింది. మొదటి నామధేయం ''శివ'' ట, కడపటి పేరు ''కృష్ణ'' ట. కూతురు పేరు ''రేఖ కృష్ణ'' ట. కొడుకు పేరు ''ప్రవీణ్‌ కృష్ణ'' ట. ఈ కత్తిరింపులు, సవరింపులలో ''పిల్లలమర్రి'' అన్న ఇంటిపేరు, పంచాంగంలో తిథిలా, ఏష్యం అయి పోయింది. పాశ్చాత్య సంప్రదాయంలో మిస్టర్‌, డాక్టర్‌, ప్రొఫెసర్‌ మొదలయిన బిరుదులు ఇంటిపేరుకి తగిలించి వాడతారు. వేమూరి వేంకటేశ్వరరావు ఉన్నాడు. పాశ్చాత్య సంప్రదాయం ప్రకారం అతనిని మిస్టర్‌ వేమూరి, డాక్టర్‌ వేమూరి, లేదా ప్రొఫెసర్‌ వేమూరి అనాలి కాని మిస్టర్‌ రావ్‌, లేదా ప్రొఫెసర్‌ రావ్‌ అని అనకూడదు. చనువుగా ఉన్న వాళ్ళయితే రావ్‌ అని కానీ, వేంకటేశ్వరరావు అని కానీ పిలుస్తారు. నీలం సంజీవరెడ్డి రాష్ట్రపతి అయినప్పుడు ఆయనని (పాశ్చాత్య) న్యాయంగా ప్రెసిడెంట్‌ నీలం అనాలి. కాని ఎవ్వరూ అలా అనలేదు. అందరూ ప్రెసిడెంట్‌ సంజీవరెడ్డి అనో, క్లుప్తంగా ప్రెసిడెంట్‌ రెడ్డి అనో అనేసి ఊరుకున్నారు. తెలుగు సంప్రదాయం ప్రకారం వేమూరి వేంకటేశ్వరరావు ఇంగ్లీషులోకి తర్జుమా చేసి, కుదించి, వీ. వీ. రావు అని రాసే సరికి హిందుస్థానీ వాళ్ళు కాని, పాశ్చాత్యులు కాని చూసి, రావు ఇంటిపేరని అనుకోవడం సహజం. అప్పుడు ఈ రావు భార్య ఉమా రావు, కొడుకు సునీల్‌ రావు అవుతారు. ఇలా తిరకాసు పడ్డ పేర్లే రాధా శర్మ, రేఖా రావు, మొదలైనవి. రాధా శర్మ అంటే రాధాకృష్ణ శర్మ పేరుని కత్తిరించేడని అనుకోవాలా? శర్మ గారి భార్య రాధ అనుకోవాలా? తమాషా ఏమిటంటే ఇంగ్లండులో ప్రభుత్వం “సర్‌” (Sir) అన్న బిరుదు ఇచ్చినప్పుడు ఆ “సర్‌”ని పెట్టిన పేరుకి తగిలిస్తారు కానీ ఇంటి పేరుకి తగిలించరు. ఉదాహరణకి “సర్‌ సీ. వీ.” అనాలి కాని, “సర్‌ రామన్‌” అనరు. “సర్‌ విన్‌స్టన్‌” అంటారు కానీ, “సర్‌ చర్చిల్‌” అనరు. ఇక్కడ రాసిన “సర్‌” కీ, “సర్‌ నేమ్‌”లో “సర్‌”కీ మధ్య బాదరాయణ సంబంధం మాత్రమే ఉంది; ఉచ్ఛారణలో పోలిక ఉన్నా, వర్ణక్రమంలో తేడా ఉంది. పోకడ సంప్రదాయ విరుద్ధం అయేసరికి భాషాంతరీకరణ చేసేటప్పుడు చిక్కులు తెచ్చిపెడుతుంది. ఉదాహరణకి, ఊరి పేరు ఇంటి పేరుగా మారడం బహుళ ప్రచారంలో ఉన్న ఆనవాయితీ అని ఆందరికీ తెలుసు. మహమ్మద్‌ ఘజనీ, మహమ్మద్‌ ఘోరీ, జార్జి వాషింగ్‌టన్‌ మొదలయిన పేర్లలో మహమ్మద్‌, జార్జి మొదలైనవన్నీ పెట్టిన పేర్లు. ఘజనీ, ఘోరి, మొదలయినవి ఇంటిపేర్లుగా మారిన ఊళ్ళ పేర్లు. కాని తెలుగు వాళ్ళు ఈ పేర్లని తెలుగులో రాయవలసి వచ్చినప్పుడు ఘజనీ మహమ్మద్‌, ఘోరీ మహమ్మద్‌ అని తెలుగు సంప్రదాయంలో రాస్తారు. కాని అదే తెలుగు వాళ్ళు ఇంగ్లీషు పేర్ల దగ్గరికి వచ్చేసరికల్లా ప్లేటు ఫిరాయించి జార్జి వాషింగ్టన్‌, జాన్‌ కెన్నెడీ అన్ని అస్తవ్యస్తంగా రాస్తారు. వాషింగ్టన్‌ జార్జి అని రాయడం కనీ వినీ ఎరుగుదుమా? ==పాశ్చాత్య సంప్రదాయం== పేరులో ఏముంది అని కొట్టిపారేయటానికి వీలు లేదు. ఈ మధ్య శాస్త్రీయమైన పరిశోధనలు చేసి కనుక్కున్నది ఏమంటే మగరాయుళ్ళ పేర్ల వంటి పేర్లు పెట్టుకున్న ఆడవాళ్ళు సైన్సు లోనూ లెక్కల్లోనూ మగవాళ్ళతో సమానంగా ప్రతిభ చూపించేరుట. అంతే కాదు. ఆడ పేరులో 'మగతనం' (మాస్కులనిటి) లేదా 'ఆడతనం' (ఫెమినిటీ) ఎంతుందో లెక్క కట్టి కూడా చూపించేరు. ఉదాహరణకి ఏనా (ఆన్న) లో ఆడతనం 1.04, ఎలిజబెత్ (ఏలిజబెథ్) లో ఆడతనం 1.02, ఎమిలీలో 0.68, ఏబిగెయిల్ (ఆబిగైల్) లో 0.48, ఏలెక్స్ (ఆలెక్ష్) లో 0.28 ఉందిట. కనుక ఏనా కంటే ఏలెక్స్ కి లెక్కలు బాగా వస్తాయిట. ఈ రకం 'పరిశోధన' తెలుగు పేర్ల మీద ఎవ్వరూ చేసినట్లు కనిపించదు. ==కొత్త పోకడలు== తండ్రి ఇంటి పేరే పిల్లలకు రావడం సర్వ సాధారణం. ఈ విషయంలో కొందరు కొత్త సంప్రదాయాలకు తెర తీస్తున్నారు. [[ఆంధ్ర ప్రదేశ్]] ప్రభుత్వ రవాణా శాఖ సంయుక్త కమిషనరుగా ఉన్న [[సి.ఎల్.ఎన్.గాంధీ]], ఆయన భార్య, పబ్లిక్ ప్రాసిక్యూటరు అయిన [[రాధారాణి]]లు తమ పిల్లలకు తమ ఇద్దరి ఇంటిపేర్లు కాకుండా కొత్త ఇంటిపేరు పెట్టారు. తమ ఇద్దరి పేర్లలోని కొంత భాగాన్ని తీసుకుని దాన్నే ఇంటి పేరుగా పిల్లలకు పెట్టారు. ఆ విధంగా వారి పిల్లల ఇంటిపేరు ''రాధాగాంధి'' అయింది.<ref>[[2007]] [[ఏప్రిల్ 24]] రాత్రి [[జెమినీ టీవీ]] లో వచ్చిన ''పెళ్ళి పుస్తకం'' కార్యక్రమంలో ఆ దంపతులు స్వయంగా ఈ విషయాన్ని వెల్లడించారు.</ref> ఇదే సంప్రదాయాన్ని పాటిస్తూ రాధారాణి గారి తమ్ముడు కూడా తమ పిల్లల ఇంటిపేర్లు పెట్టారు. ఈమధ్య స్త్రీ వాదులు, కొందరు అమ్మాయిలు, పెరిగిన వారి ఆర్థిక స్వేచ్ఛ, ఉద్యోగ భధ్రత, వ్యక్తిగత స్వేచ్ఛ, స్పాశ్చాత్య నాగరికతల వలన 'వివహమైన తర్వాత స్త్రీలు ఎందుకు ఇంటిపేరు మార్చు కోవాలి?' అని ప్రశ్నిస్తున్నారు. ఇది పురుషాధిక్యత అని అంటున్నారు. ==వివాహమైన స్త్రీలు తమ ఇంటి పేరు ఎందుకు మార్చుకుంటారు?== ఒక [[కుటుంబము]]లో సాధారణంగా [[భర్త]] వయస్సులో పెద్దవాడు కనుక వాడు ఇంటి యజమాని అవుతాడు. వివాహమైన తర్వాత స్త్రీ తన ఇంటి పేరు మారుట వలన, కుటుంబ సభ్యుల మధ్య గట్టి ఐక్యతా భావము ఏర్పడుతుంది. ముఖ్యముగా ఈ సంప్రదాయము 'సమాజంలో స్త్రీ తన కుటుంబ పరువు, గౌరవ మర్యాదలు భుజాన్న మోస్తానని, వాటిని పెంచుతానని' బాధ్యత స్వీకరించుట్లుగా చెబుతుంది. ఈ సంప్రదాయము స్త్రీ యొక్క వైవాహిక స్థితిని చెప్పడమే కాక, సమాజంలో ఆ స్త్రీ ఏ కుటుంబానికి చెందినది?, ఎవరి భార్య? అని చెబుతుంది. భారతీయ కుటుంబ వ్యవస్థ పటిష్ఠంగా ఉండటానికి ఈ సంప్రదాయము ఒక కారణము. ==తెలుగు వారి ఇంటి పేర్లను ఈ క్రింది విధంగా విభజించ వచ్చును.== * [[గ్రామ నామాలు]] : ( [[అనకాపల్లి]], [[మునగపాక]],[[రేబాక (అనకాపల్లి)|రేబాక]] ఘంటసాల, [[వేమూరి]], [[కురిచేటి]], [[ఘండికోట]], [[గుత్తి]], [[మురమళ్ళ]], [[ముమ్మిడివరపు]], [[అమలాపురపు]], [[తణుకు]], [[నిడదవోలు]], [[నెమలిపురి]], [[ఆచంట]], [[బోడేపూడివారిపాలెం]], [[బరూరి]], వెల్లంకి) * మనుషుల పేర్లు : [[నియోగి బ్రాహ్మణులు]]లో - ప్రగడ, రాజు, మంత్రి అని చివర కనిపిస్తాయి [[ఎల్లాప్రగడ]], [[ప్రోలాప్రగడ]], [[రెబ్బాప్రగడ]] -ప్రగడ అంటే మంత్రి, సేనాని (సోదరభాష కన్నడంలో ప్రగడ-హెగ్డేగా రూపుదాల్చి ఇప్పటికీ వంశనామంగా వాడుకలో ఉంది.ఉదా:రామకృష్ణ హెగ్డే) కాగా యల్లా ఆయనకి బారసాల నాడు పెట్టిన పేరు. [[కోటంరాజు]], [[తల్లమరాజు]], [[సమయమంత్రి]], [[మంత్రి]] ఈ ఇంటిపేర్లు వారి హోదాలని సూచిస్తాయి. * మన [[శరీరం]] లోని [[అవయవాల]] పేర్లు : ([[బొజ్జా]], [[బొడ్డు]], [[ముక్కు]], [[గోళ్ళ]], [[గడ్డం,మీసాల]]) * జంతువుల పేర్లు : ([[గేదెల]], [[ఆవుల]], [[మేకల]], [[గొర్రెల]], [[ఎడ్ల]], [[దున్నపోతుల]], [[పిల్లి]], [[నక్కా]], [[కుక్కల]], [[పులి]], [[పంది]], [[గుర్రం]], [[పోతుల]]) * పక్షుల పేర్లు : [[కాకి]], [[పిచ్చిక]], [[బాతు]] * పువ్వుల పేర్లు : [[మల్లెల]], [[చామంతుల]], * తినే వస్తువుల పేర్లు : ([[పెసలు]], [[నేతి]], [[బియ్యం]], [[నూనెల]], [[ఉప్పల]], [[పప్పు]], [[వంకాయల]], [[కాజా]]) * వస్తువుల పేర్లు : ([[బీగాల]], [[కత్తి]]) * [[వేదాల]] పేర్లు : ([[ఋగ్వేదం]], సామవేదం, వేదం, వేదుల, ద్వివేదుల, చతుర్వేదుల) * [[వృత్తుల]] పేర్లు : ([[సోమయాజుల]], [[అయ్యల సోమయాజుల]], [[దొంగ]], [[కమ్మరి]]) * [[రాజు]]లు: వీరికి సూర్య,చంద్ర,భట్టరాజులు (బ్రహ్మా క్షత్రియ) వంశాల గృహనామాలు 350 గృహనామాలు ఉన్నాయి.వీరి ఇంటి పేర్లను బట్టి వీరు క్షత్రియులా కాదా అని గుర్తుపట్టగలరు. * [[గవర]] కులం వారు,వారి ఇంటిపేర్లు ఎక్కువగా సెట్టితో ముగుస్తాయి,వారి ఇంటిపేర్లు ఆర్య వైశ్య, కళింగ వైశ్య, కాపులు (తెలగాస్)లో కూడా సాధారణం,వారి ఇంటిపేర్లు ప్రత్యేకమైనవి, కొన్ని కులాలు మినహా ఇతర కులాలలో సాధారణంగా కనిపించవు.ఉదాహరణలు భీమరశెట్టి, కనిశెట్టి, భీసెట్టి, సూరిశెట్టి, వడిశెట్టి,ఐతంశెట్టి, అతికంశెట్టి, బడిశెట్టి, మారిశెట్టి, పెతకంశెట్టి, పొలమరశెట్టి * [[ఆర్యవైశ్యులు]] మాత్రం, తమ [[కులం]]లో వున్న 101 [[గోత్రాల]] వైశ్యుల యొక్క ఇంటిపేర్లను (గోత్రాలతో సహితంగా) పుస్తక రూపంలో ప్రకటించుకుని, తెలుగు వారికి [[మార్గ దర్శకుల]]య్యారు. వారు, 101 [[గోత్ర నామాలు]] ఒక కోలంలో ఇచ్చి, మరొక కోలం లో, ఆ గోత్రంలో వున్న వారి 'ఇంటిపేర్లు' ఇచ్చారు. * [[కమ్మ వారి ఇంటి పేర్లు]]:<ref name="కమ్మ కుల చరిత్ర -గోత్రాలు, రచన:మద్దినేని గంగా రావు">కమ్మ కుల చరిత్ర -గోత్రాలు, రచన:మద్దినేని గంగారావు.</ref> [[మూల పురుషులు]] ప్రతిభావంతులైన పురుషులకు వ్యక్తి పేరు జారి పోయి వ్యక్తి నామాలే ఇంటి పేర్లుగా ఏర్పడ్డాయి. ఉదా: 1.'నేని', 2. 'రాజు', 3.'సాని', 4.రెడ్డి మొదలగునవి. అక్కినేని నుండి అక్షర క్రమంలో స్వర్ణపనేని వరకు, కొసరాజు, గుళ్ళపల్లి, గోకరాజు, ఛలసాని, పోసాని, [[కామిరెడ్డి]] మొదలగునవి.[[గ్రామ నామాలు]] కమ్మ కుల ఇంటి పేర్లు గ్రామ నామాల నుండి ఏర్పడినవే ఎక్కువగా ఉన్నాయి. 1. ఊరు (అట్లూరు నుండి సరికూరి వరకు), 2.కంటి-గంటి-అంటి-అంకి (ఇంద్రకంటి, యాగంటి, ఎల్లంకి, యల్లంకి, వెల్లంకి), 3.కొండ-గొండ, 4.పల్లి-మల్లి-వల్లి-పెల్లి-నెల్లి, 5.పాటి-మాటి-వాటి,6.ప్రోలు-వోలు-మోలు-కోలు,7.చర్ల-చెర్ల,8.నాటి-మాటి,9.మఱ్ఱి-పఱ్ఱు-పర్రు-మర్తి-పర్తి-కుర్తి,10.మంచి-మంచిలి,11.వీటి-వీదు,12.మూడి-పూడి,13.వాడ,14.పురం-వరం-వరపు,15.గడ్డ,16.తోట,17మోతు-బోతు-గోతు * [[రెడ్లు]] ఇంటిపేర్లలో, కొందరి వంశనామాలలో 'రెడ్డి' అనే పదం ఇంటిపేరుతో కలిపి కనిపిస్తుంది. మిగిలినవి గ్రామ నామాల నుండి ఏర్పడినవే ఎక్కువగా ఉన్నాయి. రెడ్ల లోని వివిధ ఉప కులాలకు లేదా వివిధ శాఖలకు అనుగుణంగా గోత్రాల బట్టి పెళ్లిళ్ల సమయంలో ఇంటిపేర్లు చర్చకు వస్తాయి. మద్దూరి సుజాత గారు వ్రాసిన "చరిత్రలో రెడ్ల ఇంటి పేర్లు-గోత్రాలు", శేషాద్రి రమణకవులు రచించిన "రెడ్డి కుల నిర్ణయ చంద్రిక"లో రెడ్ల ఇంటి పేర్లు, గోత్రాల వివరాలు పొందుపరచబడ్డవి. *తెలగా, [[బలిజ]] కులం : [[గోత్రములు|గోత్రాల]] ప్రకరం వస్తే ఎక్కువగా విరికి కుడా పెళ్ళిళ్ళు సమయాలలో, ఇంటిపేర్లు ప్రముఖంగా చర్ఛకు వస్తాయి. తెలగా, బలిజ వారి ఇంటి పేర్లు పేరు చివర ఎక్కువగా రెడ్డి, శెట్టి, గ్రామ నామాలతో ఉంటాయి. (రెడ్డి-ఉమ్మారెడ్డి, వన్నెంరెడ్డి, కొమ్మిరెడ్డి) (శెట్టి&nbsp;-చెన్నంశెట్టి, బైరిశెట్టి, ముత్తంశెట్టి, పినిశెట్టి, చలమలశెట్టి) ( ఊరు - కొమ్మూరి, కోసూరి, పాలూరి) మొదలైనవి. *[[వెలమ]] ఇంటిపేర్లు ఎక్కువగా కాపులను,గవరలను పోలి ఉంటాయి , గవరలు , రాచ వెలమల ఇంటిపేర్లు పూర్తిగా భిన్నమైనవి *[[నాయీ బ్రాహ్మణులు|నాయిబ్రాహ్మణులు]] వారి ఇంటి పేర్లలో "ల" అనే పదం ఎక్కువగా కనిపిస్తుంది. (నాదేళ్ళ, నిడుముక్కల, గోట్టిముక్కల, రావులకోల్లు, పండితారాజుల) * [[విశ్వబ్రాహణులు]] వారి ఇంటి పేర్లలో'నె' 'జు'అనే పదం ఎక్కువగా కనిపిస్తుంది ( [[నెమలిపురి]], [[నేబిల్లి]] [[కొమ్మోజు]], [[లక్కోజు]]) [[ఆంధ్రజ్యోతి]] వారపత్రిక కొన్ని సంవత్సరాల క్రితం, ఈ 'ఇంటిపేర్లు' పై ఒక శీర్షిక నిర్వహించి, ఆంధ్ర దేశంలోని ప్రజల నుంచి, చాలా వివరాలు ప్రకటించింది. అందులో, [[పాఠకులు]] పాల్గొని, తమ తమ ఇంటిపేర్ల వివరాలు, ఆ ఇంటిపేర్లు రావటానికి గల కారణాలు, చరిత్ర వివరించారు. మరీదు == ఆడవారి పేరో, మగవారి పేరో గుర్తుపట్టలేని పేర్లు== * మనం పెట్టే పేర్లలో కొన్ని పేర్లను, అవి ఆడ వారి పేరో, మగవారి పేరో చెప్పలేనివి ఉన్నాయి. [[వెంకటరత్నం]] -- [[వెంకటరవణ]] -- (పద్మశ్రీనివాసు)[[గవర్రాజు]] -- [[అచ్ఛిరాజు]]—బంగారం -- రత్నం -- మాణిక్యం -- [[బుజ్జి]] -- ==గోరా గారి సంప్రదాయం== [[గోరా]] అని పిలిచే గోపరాజు రామచంద్ర రావు ప్రముఖ నాస్తికుడు. అతని పేరు క్లుప్తంగా గోరా అనే వారు. ఈ రోజున అతని భార్య పేరును [[సరస్వతి గోరా]] అని ప్రజలు, పత్రికలు పలుకుతున్నారు. ఈ తరం ఆడవారు భర్తపేరుని చివరగా పెట్టుకుంటున్నారు. అలాగైనట్లయితే, 'సరస్వతి రామచంద్ర రావు' లేదా ఇంటిపేరు చివర పెట్టుకుంటే 'సరస్వతి గోపరాజు' అని ఉండాలి. క్లుప్తంగా ఉన్న భర్త పేరు [[గోరా]] పేరుతో [[సరస్వతి గోరా]] అని పిలుచుకుంటున్నారు. కారణం, [[గోరా]] ప్రముఖ వ్యక్తి. [[సరస్వతి గోరా]] అంటేనే ప్రజలకు తెలుస్తుంది. అదే 'సరస్వతి రామచంద్ర రావు' అనో 'సరస్వతి గోపరాజు' అనో అంటే ప్రజలకు తెలియదు. ఆ సౌకర్యం కోసం [[సరస్వతి గోరా]] పేరు వాడుకలోకి వచ్చింది. భవిష్యత్తులో ఇదొక సంప్రదాయంగా ఉంటుందా, లేదా అనేది కాలమే నిర్ణయించాలి. వారి పిల్లల పేర్లు లవణం, విజయం, సమరం, నియంత. తొమ్మిదవ సంతానానికి 'నౌవ్' (సంస్కృతం లేదా హిందీ అంకె పేరు). కుమార్తెల పేర్లు: మైత్రి, మనోరమ. తెలుగు వారి పేర్లలో కూడా ఇదొక కొత్త ఒరవడి. ఈ పేర్లలో, లవణం, విజయం, సమరం, నియంత, నౌవ్ అనే పేర్లను మగవారి పేరా, ఆడవారి పేరా అని తెలుసుకోవటం కష్టం (బంగారం, రత్నం, వెంకట రత్నం, మరకతం, మాణిక్యం, మణి వంటి పేర్లను కూడా మగవారి పేరా, ఆడవారి పేరా అని తెలుసు కోవటం కష్టం). == మూలాలు == <references /> ==వనరులు== *వేమూరి వేంకటేశ్వరరావు, "మన పేర్లు, ఇంటిపేర్లు" ఈమాట అంతర్జాల పత్రిక, 2000 నవంబరు, http://eemaata.com/em/issues/200011/817.html {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20191221225445/http://eemaata.com/em/issues/200011/817.html |date=2019-12-21 }} *[[తూమాటి దోణప్ప]], "ఆకాశ భారతి: వ్యాస సంపుటి," సుధారా పబ్లికేషన్స్,1988 *Anushka Asthana, "Names Really do make a Difference," The Observer, Sunday April 29, 2007. *విప్రుల ఇండ్లపేర్లు-శాఖలు-గోత్రాలు, ముసునూరి వేంకటశాస్త్రి, పంచమ ముద్రణము, లావణ్యా పబ్లికేషన్స్, రాజమండ్రి, 1986. * శ్రీ ఏమ్మెస్రాయ్ శాస్త్రి, రఛన చేసిన ఆంధ్ర విప్రుల గోత్రముల ఇండ్ల పేర్లు శాఖలు (గొల్లపూడి వీరాస్వామి సన్, రాజమండ్రి వారి ప్రచురణ). * http://www.teluguthesis.com/2018/06/teluguvari-inti-perlu.html (Ph.D. సిద్ధాంతవ్యాసం) ==బయటి లింకులు== www.searchforancestors.com/surnames/origin surnames.behindthename.com genealogy.about.com/od/surname_meaning genealogy.about.com/library/surnames/bl_meaning.htm www.familychronicle.com/surname.htm www.intl-research.com/surname.htm ==ఇవి కూడా చూడండి== * [[తెలుగునాట ఇంటిపేర్ల జాబితా]] * [[భారతీయుల ఇంటి పేర్లు]] * [[పేరు]] * [[మూర్తి]] * [[జాతవ్ (ఇంటిపేరు)|జాతవ్]] [[వర్గం:నామకరణ]] [[వర్గం:ఇంటిపేర్లు]] 80ujlprixhf9j02i8g2zg2lepcpi8zd లోకల్ ఏరియా నెట్‌వర్క్ 0 74179 4808163 4584487 2026-04-23T03:29:29Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808163 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Ethernet_LAN-te.svg|కుడి|thumb|200x200px|A conceptual diagram of a local area network using 10BASE5 Ethernet]] కొన్ని కిలోమీటర్ల దూరములోపల కల కంప్యూటర్లను కలుపుతూ వుండే ఈ నెట్వర్క్ ను '''లోకల్ ఏరియా నెట్వర్క్''' అంటారు, దీనిని సంక్షిప్తంగా '''లాన్''' (LAN) అంటారు. ఒకే కంపెనీ, అపార్టుమెంట్ బిల్డింగు, విశ్వవిద్యాలయములో గల వివిధ పర్సనల్ కంప్యూటర్లు కలుపుటకు లాన్ ఉపయోగిస్తారు. లాన్ ను మెసేజ్‌లు పంపుటకు, ప్రోగ్రాములను ఒకరి నుండి మరొకరికి పంపుటకు, ఒకచోట వున్న ప్రింటరును అందరికీ అందుబాటులోకి తెచ్చుటకు ఉపయోగిస్తారు. లాన్ లకు ఉదాహరణలు IBM వారి టోకెన్ రింగ్, జనరల్ మోటార్ వారి టోకెన్ బస్, జిరాక్స్ వారి ఈథర్‌నెట్ మొదలగునవి. '''లోకల్ ఏరియా నెట్‌వర్క్''' లు చిన్న కంప్యూటర్ నెట్‌వర్క్‌లు, ఇవి ఇళ్ళు, భవనాలు చిన్న కార్యాలయాల్లో కంప్యూటర్ సహాయంతో డేటా బదిలీ కోసం ఉపయోగించబడతాయి . ఇది ఫైల్‌లు, ఇంటర్నెట్ ప్రింటర్‌లను భాగస్వామ్యం చేయడానికి మిమ్మల్ని అనుమతిస్తుంది. ఈ ప్రయోజనం కోసం ఉపయోగించే [[ఈథర్నెట్]], వై-ఫై ఇతర సాంకేతికతలు, మరిన్ని . ఈ నెట్‌వర్క్‌లు కేబుల్స్ ([[ఈథర్నెట్]] కేబుల్స్), నెట్‌వర్క్ ఎడాప్టర్లు హబ్‌ల ద్వారా పనిచేస్తాయి సంస్థ ఉపయోగం సాంకేతికతను బట్టి, LAN వ్యక్తిగత కంప్యూటర్ ప్రింటర్ కోసం ఉపయోగించబడుతుంది - డేటా బదిలీ మాత్రమే, లేదా సంస్థలో దృశ్య, ఆడియో డేటా బదిలీ కోసం విస్తృతంగా ఉపయోగించబడుతుంది . దీని పరిమాణం కొన్ని కిలోమీటర్లు మాత్రమే. [[వ్యక్తిగత కంప్యూటర్]]<nowiki/>ల మధ్య లేదా వర్క్‌స్టేషన్ల మధ్య వనరులను పంచుకోవడానికి LAN లు రూపొందించబడ్డాయి. వనరులు ప్రింటర్లు లేదా ప్రోగ్రామ్‌ల వంటి సాఫ్ట్‌వేర్ వంటి హార్డ్‌వేర్‌లు కావచ్చు. LAN ఇతర నెట్‌వర్క్‌ల నుండి పరిమాణంలోనే కాకుండా టోపోలాజీ ట్రాన్స్మిషన్ మీడియాలో కూడా భిన్నంగా ఉంటుంది. బస్సు, రింగ్ స్టార్ టోపోలాజీలు ఉన్నాయి. ప్రారంభ రోజుల్లో ఈ నెట్‌వర్క్ డేటా రేటు 4-16Mbps. అయితే, 1 Gbps వరకు వేగం ఉన్నాయి. LAN నెట్‌వర్క్ 4 రూపాలను కలిగి ఉంది: [[ఈథర్నెట్]], టోకెన్ బస్, టోకెన్ రింగ్ ఎఫ్‌డిడిఐ. మొదటి మూడు ఐఇఇఇ స్టాండర్డ్ ఎఫ్‌డిడిఐ ఎఎన్‌సి స్టాండర్డ్. == చరిత్ర == 1960 ల చివరలో, విశ్వవిద్యాలయాలు ప్రయోగశాలలలో కంప్యూటర్ల ప్రజాదరణ పెరుగుతున్న డిమాండ్‌తో, కంప్యూటర్లతో సమర్ధవంతంగా కమ్యూనికేట్ చేయాలనే నెట్‌వర్కింగ్ ఆలోచన ఉనికిలోకి వచ్చింది. 1970 లో లారెన్స్ బర్కిలీ నేషనల్ లాబొరేటరీ నుండి వచ్చిన "ఆక్టోపస్" నెట్‌వర్క్ వివరణాత్మక నివేదిక మంచి రుజువు ఇచ్చింది.కంప్యూటర్లను ఒకే చోట త్వరగా కనెక్ట్ చేయడానికి 1970 లలో మొదటి నెట్‌వర్క్‌లు సృష్టించబడ్డాయి. వీటిలో అత్యంత ప్రాచుర్యం పొందినవి [[ఈథర్నెట్]] ఆర్చ్ నెట్ (ARPANET (అమెరికన్ రీసెర్చ్ ప్రాజెక్ట్ అగన్సీ - DoD USA) <ref>{{Cite web|title=DEFINITIONS AND TERMS|url=http://www.columbia.edu/~rk35/net/defn.html|access-date=2020-08-30|website=www.columbia.edu}}</ref> ప్రయోగాత్మక లేదా ప్రారంభ వాణిజ్య LAN సాంకేతిక పరిజ్ఞానం 1970 లలో కనిపించింది. 1974 లో, కేంబ్రిడ్జ్ విశ్వవిద్యాలయం కేంబ్రిడ్జ్ రింగ్‌ను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది [4] . 1973-1975 పాలో ఆల్టో రీసెర్చ్ సెంటర్ [[ఈథర్నెట్]]‌ను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది దానిని US పేటెంట్ నంబర్ 4,063,220 యుఎస్ పేటెంట్ నంబర్ 4,063,220 గా సమర్పించింది. 1976 లో, రాబర్ట్ మెట్‌కాల్ఫ్ డేవిడ్ బోగ్స్ "[[ఈథర్నెట్]]: లోకల్ కంప్యూటర్ నెట్‌వర్క్ ఫర్ సబ్‌కాంట్రాక్టింగ్ డెలివరీ" [. 1976 లో, డేటాపాయింట్ చైన్డ్ లోకల్ ఏరియా నెట్‌వర్క్‌ను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది, ఇది 1977 లో ప్రదర్శించబడింది. అదే సంవత్సరంలో, న్యూయార్క్‌లోని చేజ్ మాన్హాటన్ బ్యాంక్‌లో వాణిజ్య ప్రయత్నాలు ప్రారంభించబడ్డాయి. 1970 ల చివరలో CP / M ఆపరేటింగ్ సిస్టమ్ తీసుకువచ్చిన వ్యక్తిగత కంప్యూటర్ల అభివృద్ధి విస్తరణతో 1981 లో ప్రాచుర్యం పొందిన DOS వ్యవస్థ, అనేక నోడ్ల నుండి డజన్ల కొద్దీ లేదా వందలాది కంప్యూటర్లు విస్తరించబడ్డాయి. మొదట, ఆ సమయంలో ఖరీదైన [[కంప్యూటరు|కంప్యూటర్]] డేటా నిల్వ ప్రింటర్‌ను పంచుకోవడం మాత్రమే, తద్వారా నెట్‌వర్క్ ఆవిర్భావానికి దారితీసింది. కంప్యూటర్ పరిశ్రమ నిపుణులు ప్రతి సంవత్సరం ఎదురుచూస్తూ, రాబోయే సంవత్సరాన్ని "లోకల్ ఏరియా నెట్‌వర్క్ సంవత్సరం" అని పిలిచే 1983 నుండి కొన్ని సంవత్సరాలలో ఈ కొత్త భావన వృద్ధి చెందడం ప్రారంభమైంది. CP / M DOS ప్లాట్‌ఫారమ్‌ల అభివృద్ధి బహుళ కంప్యూటర్లను ఒకే చోట పదుల కంప్యూటర్లకు ఉంచడానికి మార్గం సుగమం చేసింది. లేజర్ ప్రింటర్లు ఫైల్ నిల్వ స్థలం ఆ సమయంలో నెట్‌వర్క్‌ల ప్రాథమిక లక్ష్యాలు ఎందుకంటే అవి రెండూ ఆ సమయంలో విలువైనవి. 1983 లో కంప్యూటర్ పండితులు రాబోయే సంవత్సరాన్ని నెట్‌వర్క్ ఇయర్‌గా ప్రకటించారు.<ref>{{Cite web|title=A Brief History of the Internet|url=https://www.usg.edu/galileo/skills/unit07/internet07_02.phtml|access-date=2020-08-30|website=www.usg.edu|archive-date=2002-02-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20020218221559/https://www.usg.edu/galileo/skills/unit07/internet07_02.phtml|url-status=dead}}</ref> అయినప్పటికీ, భౌతిక పొర దానిని యాక్సెస్ చేసే పద్ధతులు నిజంగా అనుకూలంగా లేవు, కంప్యూటర్ సామాగ్రిని ఎలా సమర్ధవంతంగా పంచుకోవాలో సంకోచానికి కారణమవుతాయి. ఆ సమయంలో నెట్‌వర్క్ కార్డ్ తయారీదారులు సాధారణంగా నెట్‌వర్క్ గాడ్జెట్లు, యాక్సెస్ పద్ధతులు కేబుల్ పద్ధతులు వంటి వారి స్వంత నెట్‌వర్క్ ఆపరేటింగ్ సిస్టమ్‌ను స్వీకరించారు . దీనికి పరిష్కారంగా, నవల నెట్‌వర్క్ బయటకు వచ్చి విజయం సాధించింది. ఇది 40 కంటే ఎక్కువ కంప్యూటర్ నెట్‌వర్క్ కార్డులు / లేదా కేబుల్ సిస్టమ్‌లకు మద్దతు ఇస్తుంది దాని పోటీదారుల కంటే ఉన్నతమైనదిగా పరిగణించబడుతుంది. 1990 లలో 1983 నెట్వర్ కంప్యూటర్ కంప్యూటర్ వర్తకట్టై నవల ప్రారంభం నుండి, [[మైక్రోసాఫ్ట్]] ప్రభావవంతమైన విండోస్ ఎన్టిసేవర్ విండోస్ పిఒ వర్క్‌గ్రూప్‌ల విడుదల వరకు ఆధిపత్యం. ఈ కాలంలో యునిక్స్ ఆపరేటింగ్ సిస్టమ్‌ను తయారు చేసి పంపిణీ చేసిన సన్ మైక్రోసిస్టమ్స్, హోవెల్ ప్యాకెట్, సిలికాన్ గ్రాఫిక్స్, ఇండోగ్రాఫ్, నెక్స్ట్ అపోలో టిసిపి / ఐపి ఆధారంగా నెట్‌వర్క్‌ను ఉపయోగించాయి. ఈ సాంకేతిక పరిజ్ఞానం ఇంటర్నెట్ లైనక్స్ ఆపిల్ మాకోస్ ప్లాట్‌ఫామ్‌లపై ఆధిపత్యం చెలాయిస్తుంది == LAN లో ఏమి ఉంది? == ఒక LAN లో కేబుల్స్, యాక్సెస్ పాయింట్ లు, స్విచ్ లు, రూటర్ లు, ఇతర కాంపోనెంట్ లు ఉంటాయి, ఇవి వైడ్ <nowiki/>ఏరియా నెట్ వర్క్ ల ద్వారా అంతర్గత సర్వర్ లు, వెబ్ సర్వర్ లు, ఇతర LANలకు కనెక్ట్ కావడానికి దోహదపడుతుంది<ref>{{Cite web|url=https://www.router-switch.com/faq/what-is-lan-examples-of-lan.html|title=What is LAN? Examples of LAN?|website=www.router-switch.com|access-date=2020-08-30}}</ref>. వర్చువలైజేషన్ పెరుగుదల వర్చువల్ LANs యొక్క అభివృద్ధికి కూడా ఆజ్యం తోస్తుంది, ఇది నెట్వర్క్ నిర్వాహకులు నెట్వర్క్ నోడ్లను తార్కికంగా సమూహం చేయడానికి, ప్రధాన మౌలిక సదుపాయాల మార్పులు అవసరం లేకుండా వారి నెట్వర్క్లను విభజన చేయడానికి వీలు కల్పిస్తుంది. ఉదాహరణకు, అకౌంటింగ్, IT మద్దతు, పరిపాలన వంటి అనేక డిపార్ట్ మెంట్ లు ఉన్న ఒక ఆఫీసులో, ప్రతి డిపార్ట్ మెంట్ యొక్క కంప్యూటర్ లు తార్కికంగా ఒకే స్విచ్ కు కనెక్ట్ చేయబడతాయి, అయితే అవి వేరు చేయబడినట్లుగా ప్రవర్తిస్తుంది. == LAN యొక్క ప్రయోజనాలు ఏమిటి? == LAN యొక్క ప్రయోజనాలు, కలిసి నెట్ వర్క్ చేయబడ్డ పరికరాల యొక్క ఏదైనా గ్రూపుకు సమానంగా ఉంటాయి. పరికరాలు ఒకే అంతర్జాలిక అనుసంధానాన్ని ఉపయోగించవచ్చు, ఫైళ్లను ఒకదానితో మరొకటి పంచుకోవచ్చు, భాగస్వామ్య ముద్రకాలకు ముద్రించవచ్చు, ఒకరిద్వారా మరొకరు ప్రాప్తి, నియంత్రించబడతాయి. కళాశాలలు, విశ్వవిద్యాలయాలు, పరిశోధన సౌకర్యాలు (నాసా వంటివి) ద్వారా ఉపయోగించడానికి 1960లలో LANs అభివృద్ధి చేయబడ్డాయి, <ref>{{Cite web|url=https://www.nas.nasa.gov/hecc/resources/networks.html|title=Networking Resources|website=www.nas.nasa.gov|access-date=2020-08-30}}</ref> ప్రధానంగా కంప్యూటర్లను ఇతర కంప్యూటర్లకు అనుసంధానించడానికి. ఇది ఎథర్నెట్ టెక్నాలజీ (1973, జిరాక్స్ PARC వద్ద), దాని వాణిజ్యీకరణ (1980),, దాని ప్రామాణికీకరణ (1983) అభివృద్ధి వరకు LANS విస్తృతంగా ఉపయోగించడం ప్రారంభించింది. ఒక నెట్వర్క్ కు పరికరాలను కనెక్ట్ చేయడం యొక్క ప్రయోజనాలు ఎల్లప్పుడూ బాగా అర్థం చేసుకున్నప్పటికీ, Wi-Fi టెక్నాలజీ యొక్క విస్తృత విస్తరణ వరకు, దాదాపు ప్రతి రకమైన వాతావరణంలో LANs సాధారణ మైంది. నేడు, వ్యాపారాలు, పాఠశాలలు మాత్రమే కాకుండా రెస్టారెంట్లు, కాఫీ దుకాణాలు, దుకాణాలు,, గృహాలు కూడా ఉపయోగిస్తున్నారు. వైర్ లెస్ కనెక్టివిటీ కూడా LANకు కనెక్ట్ చేయగల పరికరాల రకాలను గొప్పగా విస్తరించింది. ఇప్పుడు, స్మార్ట్ టీవీలు, స్టీరియోలు, స్పీకర్లు, లైటింగ్, థర్మోస్టాట్ లు, విండో షేడ్ లు, డోర్ లాక్ లు, సెక్యూరిటీ కెమెరాలు-, చివరికి కాఫీమేకర్ లు, రిఫ్రిజిరేటర్ లు, బొమ్మల్లో కూడా ప్రతిదీ కూడా "కనెక్ట్ చేయబడుతుంది,"" *[https://inlarn.com/ నెట్‌వర్క్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20210728063650/https://inlarn.com/ |date=2021-07-28 }} లోని ప్రింటర్, ఇంటర్నెట్, వంటి సౌకర్యాలను అన్ని కంప్యూటర్లు పంచుకోవచ్చు. *ఒక కంప్యూటర్ నుంచి మరొక కంప్యూటర్ కు డేటాను తరలించడం సులభతరమౌతుంది. == మూలాలు == {{మూలాల జాబితా}} [[వర్గం:కంప్యూటరు నెట్వర్క్]] rn1bmngo5bpgji6p7ms4qcnadyyc2en తూరుపు పాకలు 0 79783 4808202 3871114 2026-04-23T06:43:23Z Arjunaraoc 2379 జిల్లా సవరణ 4808202 wikitext text/x-wiki '''తూరుపు పాకలు''' గ్రామం [[కాండ్రకోట]] గ్రామ పరిధిలలో గల గ్రామ పంచాయితీ.ఈ గ్రామం [[కాకినాడ జిల్లా]], [[పెద్దాపురం మండలం|పెద్దాపురం మండలానికి]] చెందిన రెవెన్యూయేతర గ్రామం..<ref name="censusindia.gov.in">{{Cite web |url=http://censusindia.gov.in/PopulationFinder/Sub_Districts_Master.aspx?state_code=28&district_code=14 |title=భారత ప్రభుత్వం నిర్వహించిన 2011 గణాంకాల జాలగూడు |website= |access-date=2015-09-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140719052907/http://www.censusindia.gov.in/PopulationFinder/Sub_Districts_Master.aspx?state_code=28&district_code=14 |archive-date=2014-07-19 |url-status=dead }}</ref>. ==మూలాలు== {{Reflist}} [[వర్గం:పెద్దాపురం మండలం లోని రెవెన్యూయేతర గ్రామాలు]] {{మొలక-గ్రామం}} 76hcl0mjdjl5osjmq9wyj5fi54xw2we వెంట్రుక 0 80433 4808244 4461903 2026-04-23T10:24:06Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 2 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808244 wikitext text/x-wiki [[మానవ శరీరము|మానవ శరీరం]]లో [[చర్మం]] మీద మొలిచిన వెంట్రుకలను [[రోమాలు]] అంటారు. తల మీద మొలిచిన వెంట్రుకలను [[జుట్టు]], [[శిరోజాలు]], అంటారు. వెంట్రుకను [[సంస్కృతం]]లో '''కేశం''' అంటారు.[[దస్త్రం:Menschenhaar 200 fach.jpg|180px|thumb| మానవ వెంట్రుకను భూతద్దాన్ని ఉపయోగించి 200 రెట్లు పెద్దదిగా చూసినపుడు కనిపించిన చిత్రం ]][[దస్త్రం:Gray945.png|180px|thumb|మానవ వెంట్రుక అడ్డుకోత]] == వెండ్రుకలు - ప్రదేశాలు == * [[మానవ శరీరము|శరీరం]] మీద వెండ్రుకలు * [[తల]] వెండ్రుకలు - [[శిరోజాలు]] * [[కనుబొమ్మలు]] * [[ఛాతీ]] మీద వెండ్రుకలు * [[కడుపు]] మీద వెండ్రుకలు * [[మూతి]] మీద వెండ్రుకలు - [[మీసం]] * చుబుకం మీద వెండ్రుకలు - [[గడ్డం]] * [[చంక]]లో వెండ్రుకలు * జననేంద్రియాలు మీద వెండ్రుకలు - [[జఘన జుట్టు]] ==తెల్లజుట్టు== వెండ్రుకలు దేహంపై ఉండేే చర్మంలో ఒక భాగం. చర్మం ఛాయ శరీరంలో ఉండే ఐదు పిగ్మెంట్ల (రంగుతో కూడిన పదార్థాలు) పై ఆధారపడి ఉంటుంది. ఈ పిగ్మెంట్లలో '''[[మెలానిన్]]''' ముఖ్యమైంది. ఇది దేహంలో ఉండే మెలనోసైటిస్ అనే కణాల నుండి ఉత్పన్నమవుతుంది. ఈ మెలానిన్ చర్మం కింది భాగంలో, వెంట్రుకలలో, కళ్ళలో ఉంటుంది. మెలానిన్ తక్కువ పాళ్లలో ఉంటే శరీరం తెల్లగాను, ఎక్కువగా ఉంటే నల్లగాను ఉంటారు. కళ్లు, వెంట్రుకల రంగు కూడా దీనిపైనే ఆధారపడి ఉంటుంది. వయసు పెరిగే కొద్దీ ముఖ్యంగా వృద్ధాప్యంలో శరీర ప్రక్రియలన్నీ నెమ్మదిస్తాయి. మెలనోసైటిస్ కణాలు తక్కువ శాతంలో మెలానిన్‌ను ఉత్పన్నం చేస్తాయి. అందువల్ల వృద్ధులకు తల నెరుస్తుంది. నిజానికి ప్రతి వెంట్రుక పారదర్శకంగా ఉండే ఒక సన్నని గొట్టం లాంటిది. ఆ గొట్టం నిండా మెలానిన్ ఉన్నంత కాలం ఆ వెంట్రుక నల్లగా ఉంటుంది. దానికి తగినంత మెలానిన్ అందకపోతే వెంట్రుక నల్లని రంగు క్రమేపీ మారి గొట్టం మొత్తం ఖాళీ అయిపోగానే తెల్లగా కనిపిస్తుంది. ఒకోసారి మెలనోసైటిస్ కణాలు మెలానిన్‌ను ఉత్పత్తి చేసే సామర్థ్యాన్ని కోల్పోవడంతో యుక్తవయసులోనే కొందరి తల వెండ్రుకలు తెల్లబడతాయి. దీన్నే బాలనెరుపు అంటారు. ==తెల్లజుట్టు నివారణ పద్దతులు== #పెద్ద ఉసిరికాయను ముక్కలు చేసి, బాగా ఎండబెట్టి, పొడిని చేసి, కొబ్బరి నూనెతో ఆ మిశ్రమాన్ని పదిరోజులు ఉంచి, చివర బాగా వడగట్టుకొని రోజూ తలకు రాసుకుంటే [[తెల్ల జుట్టు|తెల్లజుట్టు]] రాదు. #భోజనంలో [[కరివేపాకు]] వాడితే తెల్లజుట్టు రాదు. #[[తోటకూర]] ఆకులను బాగా రుబ్బి, ముద్దగా చేసుకుని, ఆ ముద్దను తలకు రాసుకుని రెండు గంటల తర్వాత స్నానం చేస్తే తెల్ల జుట్టు క్రమంగా నల్లబడుతుంది. #చెడు అలవాట్లలో [[ధూమపానం|స్మోకింగ్]] చాలా ప్రమాదకరమైంది . ఇది ఆరోగ్యాన్ని పాడు చేయడం మాత్రమే కాదు, అందాన్ని కూడా పాడుచేస్తుంది. ముఖ్యంగా జుట్టును తెల్లగా మార్చడంలో టుబాకో పనిచేస్తుంది.<ref name=":0">{{Cite web|last=Sindhu|date=2017-05-23|title=జుట్టు తెల్లబడకుండా ఉండాలంటే ఇలా చేయండి చాలు..!|url=https://telugu.boldsky.com/beauty/hair-care/2017/9-home-remedies-prevent-premature-greying-hair-015743.html|access-date=2022-02-28|website=telugu.boldsky.com|language=te}}</ref> #అతిగా ఒత్తిడికి గురికావడం వలన జుట్టు తెల్లగా అవుతుంది . యోగ, మెడిటేషన్ చేయడం వలన, మన మెదడును ఫ్రీగా ఉంచడం వలన ఈ ఒత్తిడి తగ్గుతుంది. #సూర్యుడినుండి వచ్చే హానీకరమైన UV rays వలన బాడీ ఆక్సిడేటివ్ స్ట్రెస్ కు, premature grey hair (తెల్ల వెంట్రుక ) కు కారణం అవుతుంది. అందువలన మన తలని స్కార్ఫ్ తో కానీ టోపీ కానీ ధరించిసంరక్షించుకోవాలి. #ఆక్సిడేటివ్ స్ట్రెస్, తెల్ల జుట్టు తగ్గించడం కొరకు యాంటీఆక్సిడాంట్ ఎక్కువుగా లభించే ఆహారపదార్దాలు ఎక్కువగా తినాలి.<ref name=":0" /> == కనుబొమ్మలు వెండ్రుకలు == కనుబొమ్మలు వెండ్రుకలు దుమ్ము, ధూళి, చెమట నుండి కళ్ళు రక్షించడానికి సహాయం చేస్తాయి.కనుబొమ్మలు దుమ్ము, చెమట, వర్షం నుండి కళ్ళుకు ఆధునిక రక్షణ ఇస్తాయి . కోపం, ఆశ్చర్యత, ఉత్సాహం వంటి భావోద్వేగాలు ప్రదర్శించి అశాబ్దిక సమాచార కీలక పాత్రను పొషిస్తాయి.వెంట్రుక కనురెప్ప అంచులు వద్ద పెరుగుతుంది. వెంట్రుకలు మానవులు మాదిరే ఒంటెలుకు, గుర్రాలుకు, ఉష్ట్రపక్షి మొదలైన వాటికి రక్షణగా ఉంటాయి. ==జుట్టుకు పోషణ== # జుట్టు ఆరోగ్యంగా లేదంటే ఒత్తిడి, వాతావరణం, హార్మోన్లలో మార్పుల గురించే ఆలోచిస్తాం. కానీ ఆహారపరంగా నిర్లక్ష్యం చేస్తే కొన్ని పోషకాలు కూడా అలాంటి సమస్యల్ని తెచ్చిపెడతాయి. కాబట్టి ఎప్పటికప్పుడు జుట్టుకు ఎదురయ్యే సమస్యల్ని గమనించుకుని కొన్నిరకాల పోషకాలు అందేలా చూసుకోవాలి. # కురులు చిట్లిపోయి, ఎదుగుదల తక్కువగా ఉంటే మాంసకృత్తులు లోపించినట్లేనని అర్థం. ఎందుకంటే జుట్టు కణాలు పరిణతి చెందాక వాటిల్లో [[కెరొటిన్‌]] అనే ప్రొటీన్‌ నిండుతుంది. దీనివల్లే జుట్టు ఎదుగుదల బాగుంటుంది. అందుకే ప్రొటీన్లు ఎక్కువుండే లోఫ్యాట్‌ చీజ్‌, బీన్స్‌, గుడ్లు, పాలు, పెరుగు, [[సోయాపాలు]], నట్స్‌, గింజలు లాంటివి ఎక్కువగా తీసుకోవాలి. # తల దువ్వుకునేప్పుడు జుట్టు రాలడం సహజం. అయితే ఇది మరీ ఎక్కువగా ఉంటే జింక్‌ లోపం ఉండొచ్చని సందేహించాలి. [[జింక్|జింక్‌]] జుట్టు ఎదుగుదలలో కీలకపాత్ర పోషిస్తుంది. సాధారణంగా ఈ లోపం ఉన్నప్పుడు ముందు జుట్టు పలుచగా మారి తరువాత రాలడం మొదలవుతుంది. [[నువ్వులు|నువ్వులూ]], గుమ్మడి గింజలూ, పుచ్చకాయ గింజలూ, డార్క్‌ చాక్లెట్‌, పల్లీలు లాంటి వాటిల్లో జింక్‌ పుష్కలంగా లభిస్తుంది. # తలంతా [[దురద]] పుట్టి, పొట్టుగా రాలుతుంది కొన్నిసార్లు. తలలో సహజ నూనెలు తగ్గి పొడిబారినప్పుడే ఇలాంటి సమస్య ఎదురవుతుంది దాన్ని తగ్గించుకోవాలంటే ఒమెగా త్రీ ఫ్యాటీ ఆమ్లాలు ఎక్కువగా ఉండే ఆహారాన్ని తీసుకోవాలి. ఈ పోషకాలను నట్స్‌, సాల్మన్‌ తరహా చేపలు, అవిసె గింజలు, గుడ్ల నుంచి పొందవచ్చు. # జుట్టు నల్లగా నిగనిగలాడుతూ కనిపించేందుకు తలలో ఉండే మెలనిన్‌ కారణం. దీని ఉత్పాదకత తగినంత ఉండాలంటే 'బి' విటమిన్ల లోపం ఎదురవకుండా చూసుకోవాలి. ఆకుకూరలూ, [[తృణధాన్యాలు|తృణధాన్యాలూ]], గుడ్లూ, మాంసాహారం ఎక్కువగా తింటే 'బి' విటమిన్లు బాగా అందుతాయి. 'సిలికా' అనే ఖనిజ లవణం జుట్టుకు తేమను అందించి, వెంట్రుకల్ని దృఢంగా ఉంచుతుంది. యాపిల్స్‌, కమలా ఫలాలు, ఎండుద్రాక్ష, [[ఉల్లిపాయ]]లు, క్యారెట్లు, [[ఓట్స్|ఓట్స్‌]], శుద్ధిచేయని గింజలు, పప్పులు, నట్స్‌, పీచు ఎక్కువగా ఉండే పదార్థాలన్నీ సిలికాను అందిస్తాయి.<ref>https://te.vikaspedia.in/health/c1ac3fc1fc4dc15c3ec32c41/c1cc41c1fc4dc1fc41c15c41-c2ac4bc37c23c15c41-c2ac4bc37c15c3ec32c41</ref> #వారానికి రెండుసార్లు [[తలస్నానం]] చేయాలి. #తలస్నానానికి [[కుంకుడుకాయలు|కుంకుడుకాయి]], [[శీకాయ|శీకాయి]] వాడాలి. #శుభ్రమైన [[కొబ్బరి నూనె]] వెంట్రుకల కుదుళ్ళకు అంటుకునేలా రాసుకోవాలి. #రోజూ 15 గ్లాసుల మంచినీరు తాగాలి. #ఆకుకూరలు, గుడ్లు, సోయాబీన్స్, చేపలు, పాలు వంటి పూషకాహారాన్ని తీసుకోవాలి. #ఎక్కువగా హెయిర్ ప్రొడక్ట్స్ వాడకపోవడం మంచిది. కొన్ని రకాల షాంపు, కండీషనర్ లో ఉండే కెమికల్స్ జుట్టుకి హానీ చేస్తాయి #జుట్టు మృదువుగా అవడం కోసం వాడే హీట్ స్టైలింగ్ పరికరాలను తక్కువగా వాడాలి.<ref>{{Cite web |url=https://www.stylecraze.com/articles/12-tips-for-getting-healthy-hair/ |title=ఆర్కైవ్ నకలు |website= |access-date=2020-04-17 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170625181916/http://www.stylecraze.com/articles/12-tips-for-getting-healthy-hair/ |archive-date=2017-06-25 |url-status=dead }}</ref> #అవోకాడోలో ఉన్నటువంటి అమైనో ఆమ్లాలు, విటమిన్ ఇ వంటివి జుట్టుకు అద్భుతంగా పనిచేస్తుంది. ఇది స్ప్లిట్ ఎండ్స్ ని తొలగిస్తుంది, మీ జుట్టు మొత్తం ఆరోగ్యంగా ఉండటంలో కూడా సహాయపడుతుంది. ఈ పండు జుట్టు పెరుగుదలకు, మందానికి అద్భుతమైనది, ఎందుకంటే ఇందులో అధిక మొత్తంలో రాగి ఉంటుంది, ఇది జుట్టు యొక్క ఫోలికల్స్ కలిగి ఉన్న చర్మం యొక్క కొల్లాజెన్, ఎలాస్టిసినీ పెంచుతుంది. === ఆయుర్వేదంతో జుట్టు పరిమాణం పెంచడం ఎలా? === '''మసాజ్ చేయండి  -  '''గోరువెచ్చని హెయిర్ ఆయిల్ తీసుకోని  మీ చేతివేళ్లతో  15 నిమిషాలు నెత్తి మీద మసాజ్ చేయండి. ఇది జుట్టు పెరుగుదలను ఉపయోగపడుతుంది, జుట్టు పరిమాణాన్ని పెంచుతుంది. '''ఆమ్లా హెయిర్ మాస్క్ -''' 1/3 కప్పు ఆమ్లా పౌడర్ తీసుకొని అందులో పెరుగు లేదా నీళ్లని కలపండి. బాగా కలిపిన తర్వాత ఈ పేస్ట్ని మాస్క్ లాగా జుట్టు పై పూయండి. ఇలా ౩౦ నిమిషాల పాటు ఉంచాలి. ఆ తరువాత మీరు గోరువెచ్చని నీళ్లతో  తలస్నానం చేయండి.   ==== జుట్టు పరిమాణం పెంచడం కోసం ఆయుర్వేద మూలికలు ==== 1. [[భ్రింగరాజ్]] 2. [[మెంతులు]] 3. ఆమ్లా 4. [[త్రిఫల చూర్ణం|త్రిఫల]] 5. [[బ్రహ్మి]] '''భ్రింగరాజ్''' - భ్రింగరాజ్ పొడిని వేడి నూనెతో కలిపి జుట్టు పై రాయండి. ఒక ౩౦ నిమిషాల పాటు దీనిని ఉంచండి. ఆ తరువాత మంచి హెర్బల్ షాంపూ తీసుకొని మీ జుట్టును శుభ్రం చేయండి. ఇలా చేయడం వల్ల జుట్టు యొక్క పరిమాణము పెరగడానికి అవకాశం ఉంది. '''ఆమ్లా -'''  కొబ్బరి నూనెను వేడి చేసి, రెండు చెంచాల పొడి ఆమ్లా జోడించవచ్చు. నూనె గోధుమ రంగులోకి వచ్చే వరకు వేడి చేయండి . ఈ మిశ్రమం చల్లబడిన తరువాత జుట్టుకి రాయండి. '''త్రిఫల చూర్ణం -''' దీన్ని  మీ ఆహారంలో చేర్చవచ్చు లేదా కొబ్బరి నూనె మిశ్రమాన్ని  త్రిఫల పౌడర్‌తో కలిపి జుట్టుపైన పూయవచ్చు.<ref>{{cite web | url=https://vedix.com/blogs/articles/how-to-increase-hair-volume | title=Top 10 Tips to Help You Increase Hair Volume Naturally }}</ref> == జుట్టునుంచి దుర్వాసన == జుట్టునుంచి దుర్వాసన అనేది ఇబ్బందికరంగా ఉంటుంది. చెమట ఎక్కవగా పట్టడం, ఫంగల్ ఇన్ఫెక్షన్స్, బాక్టీరియల్ ఇన్ఫెక్షన్స్ వంటి వివిధ కారణాల వలన ఈ సమస్య ఎదురవుతుంది. అదే సమయంలో, ఆహార అలవాట్లను సరిగ్గా పాటించకపోవడం, హార్మోన్ల అసమతుల్యతలు అలాగే పర్యావరణ కారకాలు వంటివి కూడా జుట్టునుంచి దుర్వాసన సమస్యను కలిగిస్తాయి.<ref>{{cite web | url=https://telugu.boldsky.com/beauty/hair-care/2018/home-remedies-for-smelly-hair/articlecontent-pf108390-019310.html | title=స్మెల్లీ హెయిర్ సమస్య మిమ్మల్ని వేధిస్తోందా? ఈ హోంరెమెడీస్ ను ప్రయత్నించండి మరి | date=17 April 2018 }}</ref> === స్మెల్లీ హెయిర్ నుండి వాసన === ప్రజలు తరచుగా జుట్టునుంచి సంభవిస్తున్న వాసనను పుల్లని పాలు, సాక్స్, కొన్నిసార్లు దుర్వాసనతో కూడిన డైపర్‌లతో పోలుస్తారు. తీవ్రమైన దుర్వాసనను ప్రజలు సులభంగా గమనించవచ్చు. ==== జుట్టునుంచి దుర్వాసనను ఆపడం ==== ===== A. వాసనగల జుట్టు కోసం షాంపూ ===== మీకు జుట్టునుంచి దుర్వాసన ఉన్నప్పుడు, కింది మూలికా పదార్ధాలతో ఆయుర్వేద షాంపూలను ఎంచుకోండి. ఈ మూలికలు సూక్ష్మజీవుల పెరుగుదలతో పోరాడటమే కాకుండా మీ నెత్తికి సుగంధ సారాన్ని జోడించడమే కాకుండా మీ ఎత్తైన దోషాలను సమతుల్యతలోకి తీసుకురావడానికి దోహదం చేస్తాయి. # '''కలబంద -''' మీ జుట్టుకు సున్నితమైన కండిషనింగ్ అందించేటప్పుడు చుండ్రు, చర్మం సోరియాసిస్, దుర్వాసన నెత్తిమీద కారణమయ్యే ఇతర సమస్యలకు చికిత్స చేయడంలో ఇది ఉపయోగపడుతుంది. # '''వేప -''' బలమైన యాంటీ బాక్టీరియల్, యాంటీ ఫంగల్ లక్షణాలతో మీ నెత్తిపై సూక్ష్మజీవుల పెరుగుదలకు వ్యతిరేకంగా పోరాడటమే కాకుండా, వేప మీ విరిగిన జుట్టును మరమ్మతు చేస్తుంది, ఆరోగ్యకరమైన జుట్టు పెరుగుదలను పెంచుతుంది. # '''అమ్లా -''' అమ్లా ఆయుర్వేదం మూడు దోషాలను సమతుల్యం చేస్తుంది. ఇది సూక్ష్మజీవుల సంక్రమణలను నివారించడం ద్వారా మీ నెత్తిని ఆరోగ్యంగా, శుభ్రంగా ఉంచుతుంది. అలాగే, ఇది మీ జుట్టు మూలాలకు పోషణను అందిస్తుంది. # '''మందార -''' ఇది మీ నెత్తిపై సెబమ్ స్రావాన్ని నియంత్రించే బలమైన రక్తస్రావ నివారిణి లక్షణాలను కలిగి ఉంటుంది. అలాగే, ఇది మీ నెత్తికి చైతన్యం నింపుతుంది, జుట్టు పెరుగుదలను ప్రోత్సహిస్తుంది. ===== B. ఇంటి నుండే జుట్టునుంచి దుర్వాసనకు నివారణ ===== # '''నిమ్మరసం -''' కొబ్బరి నూనె లేదా బాదం నూనె వంటి ఏదైనా నూనెను ఒక కప్పులో 2 స్పూన్ల నిమ్మరసం కలపండి. మీరు ఒక కప్పు నీటిలో ఈ రసాన్ని కూడా జోడించవచ్చు. ఈ రసంతో మీ నెత్తిని పూర్తిగా మసాజ్ చేసి, 15 నిమిషాలు ఉంచండి. ఇప్పుడు, సాధారణ నీటిని ఉపయోగించి సరిగ్గా కడగాలి. వారానికి రెండుసార్లు ఈ ప్రక్రియను పునరావృతం చేయండి.<ref>{{cite web | url=https://vedix.com/blogs/articles/smelly-hair-scalp | title=Amazing Ways to Get Rid of Smelly Scalp & Hair }}</ref> # '''టొమాటో జ్యూస్ -''' పై తొక్క తీసి టొమాటో గుజ్జును రుబ్బుకోవాలి. దీన్ని మీ నెత్తిమీద పూయండి, సున్నితమైన మసాజ్ చేయండి. మీ చర్మం, జుట్టు కడగడానికి ముందు సుమారు 20-30 నిమిషాలు అలాగే ఉంచండి. == జుట్టు పెరుగుదలకు తలలో రక్త ప్రసరణ == === రక్త ప్రసరణ ఆవశ్యకత === మన శరీరంలో రక్తం ఒక ముఖ్యమైన రవాణా వ్యవస్థ,, రక్త ప్రసరణ మీ శరీరంలోని ప్రతి అవయవానికి జీవితాన్ని అందిస్తుంది. రక్త ప్రవాహం జుట్టుకు ఆక్సిజన్, పోషకాలను అందిస్తుంది. ఇది జుట్టు-పెరుగుదల జీవిత చక్రం ద్వారా మీ జుట్టు కుదుళ్ళ పెరుగుదల, పరిపక్వత, నిర్వహణకు సహాయపడుతుంది. మీ జుట్టు కుదుళ్లకు చేరే  రక్త ప్రవాహం తక్కువగా ఉంటే, క్రమంగా మీ జుట్టు కుదుళ్ళు సూక్ష్మీకరించబడతాయి. ప్రత్యామ్నాయంగా, మీ నెత్తికి చురుకైన రక్త ప్రసరణ ఎంతో అవసరం.<ref>{{cite web | url=https://www.hairscientists.org/hair-and-scalp-conditions/nutrition-and-hair-health | title=Nutrition and hair health &#124; the Trichological Society }}</ref> ==== రక్త ప్రసరణను మెరుగుపరచడ< ==== # '''నెత్తి పై మసాజ్ చేయుట :''' మీరు నెత్తిమీద మసాజ్ చేసే ముందు రాత్రి మీ నెత్తిని బాగా కడగాలి.  నూనె పోసి మీ నెత్తిని మీ చేతివేళ్లతో సడలించడం ద్వారా మసాజ్ చేయండి. # '''ఆయుర్వేద నూనెలు :''' భిన్‌రాజ్, ఆమ్లా, అల్లం, వెల్లుల్లి, నల్ల మిరియాలు,, దాల్చినచెక్క మీ రక్తాన్ని ప్రసరణ చేయగలవు, మీ నెత్తికి రక్త ప్రవాహాన్ని మెరుగుపరుస్తాయి. ==== తలలో రక్త ప్రసరణ కొరకు ఇంటి చిట్కాలు ==== 1. నిద్రపోయేటప్పుడు మీ తలని దిండుపై ఉంచడం మానుకోండి. మీరు మంచం నుండి మేల్కొన్న వెంటనే మెడ భ్రమణం చేయండి. ఇది మీ నెత్తికి రక్త ప్రవాహానికి సహాయపడుతుంది. 2. ఆమ్లా, మందార వంటి రక్త ప్రసరణను ప్రేరేపించే మూలికలను ఉపయోగించి హెయిర్ మాస్క్‌ను వాడండి. ఇలా వారానికి రెండు లేదా మూడు సార్లు చేయండి. 3. మీ నెత్తికి రక్తం తగినంతగా ప్రవహించడం కోసం రోజూ ఉదయాన్నే యోగా ఆసనాలు, ప్రాణాయామం సాధన చేయడం అలవాటు చేసుకోండి. ఈ ఆసనాలు మీ జుట్టుకు ఆక్సిజన్ ని చేరవేస్తాయి. 4. చల్లని నీళ్లతో తలస్నానం చేయడం ద్వారా మనం నెత్తికి రక్త ప్రవాహానికి చేరవేయవచ్చు.<ref>{{cite web | url=https://vedix.com/blogs/articles/how-to-improve-blood-circulation-in-scalp | title=12 Secrets to Improve Blood Circulation for Hair Growth }}</ref> 5. వ్యాయామం, శారీరక శ్రమ: రెగ్యులర్ శారీరక శ్రమ తలతో సహా శరీరం అంతటా రక్త ప్రసరణను మెరుగుపరచడంలో సహాయపడుతుంది. వాకింగ్, రన్నింగ్ లేదా ఈత వంటి కార్యకలాపాలలో పాల్గొనడం వల్ల నెత్తిమీద రక్త ప్రసరణ పెరుగుతుంది. 6. వేడి, చల్లని నీటి చికిత్స: మీ జుట్టును కడుక్కోవడానికి వేడి, చల్లటి నీటితో ప్రత్యామ్నాయం చేయండి. 7. సరైన జుట్టు సంరక్షణ దినచర్య: తేలికపాటి షాంపూని ఉపయోగించడం, కఠినమైన రసాయనాలను నివారించడం వంటి సరైన జుట్టు సంరక్షణ దినచర్యను నిర్వహించడం, తల యొక్క ఆరోగ్యాన్ని మెరుగుపరచడంలో, ఆరోగ్యకరమైన జుట్టు పెరుగుదలను ప్రోత్సహించడంలో సహాయపడుతుంది. 8. విలోమ పద్ధతి: విలోమ పద్ధతి అనేది సహజమైన సాంకేతికత, ఇది తలలో రక్త ప్రసరణను మెరుగుపరుస్తుంది, జుట్టు పెరుగుదలను ప్రేరేపిస్తుంది. స్కాల్ప్‌కి రక్త ప్రసరణను పెంచడానికి తలను చాలా నిమిషాల పాటు తలక్రిందులుగా వేలాడదీయడం ఇందులో ఉంటుంది. 9. మీ జుట్టును బ్రష్ చేయండి: మీ జుట్టును బ్రష్ చేయడం వల్ల తలలో రక్త ప్రసరణ మెరుగుపడుతుంది, ఆరోగ్యకరమైన జుట్టు పెరుగుదలను ప్రేరేపిస్తుంది. వెంట్రుకలను బ్రష్ చేయడం వల్ల స్కాల్ప్‌ను ఉత్తేజపరిచేందుకు, హెయిర్ ఫోలికల్స్‌కి రక్త ప్రసరణను పెంచుతుంది. 10. సరైన ఆహారం తీసుకోండి: మీ ఆహారంలో ప్రోటీన్, ఐరన్, విటమిన్ సి, బి విటమిన్లు వంటి అనేక రకాల పోషకాలను చేర్చడం ద్వారా, మీరు తలలో ఆరోగ్యకరమైన రక్త ప్రసరణకు మద్దతు ఇవ్వడానికి, ఆరోగ్యకరమైన జుట్టు పెరుగుదలను ప్రోత్సహించడంలో సహాయపడవచ్చు.<ref>{{cite web | url=https://www.mypuravida.in/blogs/blog/how-to-increase-blood-circulation-in-the-head-for-hair-growth | title=How to Increase Blood Circulation in the Head Scalp for Hair Growth? }}</ref> ====జుట్టు పెరుగుదలకు ప్రత్యామ్నాయ పద్ధతులు==== పైన పేర్కొన్న గృహవైద్యములు మాత్రమే కాకుండా, మీరు జుట్టుకు మినాక్సిడిల్ ద్రావణాన్ని వర్తింపజేయడం వంటి ప్రత్యామ్నాయ పద్ధతులను కూడా ప్రయత్నించవచ్చు. ForMen Minoxidil Solution <ref>{{cite web | url=https://www.formen.health/products/minoxidil-solution | title=Minoxidil Topical Solution USP 5% }}</ref> జుట్టు పెరుగుదలను ఉత్తేజపరిచేందుకు, నియంత్రించడానికి వైద్యపరంగా నిరూపితమైన 5% మినాక్సిడిల్‌ను కలిగి ఉంది. ఇది జుట్టు రాలడాన్ని నియంత్రించడమే కాకుండా, జుట్టు పెరుగుదలను ప్రేరేపిస్తుంది, మీ విశ్వాసాన్ని పెంచుతుంది. == ఇవి కూడా చూడండి == {{wikiquote}} {{Wiktionary|hair}} * [[మంగలి]] * [[క్షౌరశాల]]<ref>{{cite web |title=జుట్టు వేగంగా పెరగడం ఎలా? |date=23 October 2022 |url=https://choose.clinic/how-to-grow-hair-faster/ }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == మూలాలు == <references /> ==యితర లింకులు== {{Commons category|Hair}} *[http://answers.google.com/answers/threadview?id=122411 Discussion about shaving and cultures] *[http://www.scribd.com/doc/2463/Curious-about-Nails-and-Hairs/ Answers to several questions related to hair from curious kids] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130530195255/http://www.scribd.com/doc/2463/Curious-about-Nails-and-Hairs |date=2013-05-30 }} *How to measure the diameter of your own hair using a laser pointer *[http://www.rsc.org/Publishing/Journals/cb/Volume/2007/7/hair_is_the_news.asp Instant insight] outlining the chemistry of hair from the Royal Society of Chemistry *[http://en.wiktionary.org/wiki/hairsbreadth Wiktionary "hairsbreadth"] *[https://choose.clinic/how-to-stop-receding-hairline/ వెంట్రుకలను తగ్గించడం ఆపు]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} [[వర్గం:శరీర నిర్మాణ శాస్త్రము]] 1xcnurlo80birgw3ntdomibltu1gve1 వైదిక గణితము 0 88786 4808249 3850095 2026-04-23T11:48:26Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808249 wikitext text/x-wiki '''వైదిక గణితము''' ([[ఆంగ్లం]]: Vedic Mathematics) అనగా హిందూ పవిత్ర గ్రంథాలైన [[వేదాలు|వేదాల]] నుంచి 1911, 1918 సంవత్సరాల మధ్య [[స్వామి భారతీ క్రిష్ణ తీర్థ]] (1884-1960) చే తిరిగి కనుగొనబడ్డ పదహారు ముఖ్య గణిత సూత్రాల సంకలనం. కొన్ని సంవత్సరాల పాటు శ్రద్ధతో వేదాలను అభ్యసించడం ద్వారా ఈ సూత్రాలను కనుగొన్నట్టు ఈయన పేర్కొన్నాడు.వేదాలు గణితానికి చాలా ఎక్కువ ప్రాధాన్యమిచ్చాయి. వేదాలలో ఉన్న గణితాన్ని విపులీకరిస్తూ బోధాయన మహర్షి, గర్గ మహర్షి, మేధాతిధి, పరాశరుడు, కశ్యపుడు, మయుడు, బృహస్పతి తరువాతి కాలంలో ఆర్యభట్టు, వరాహమిహిరుడు, భాస్కరుడు అనేక గ్రంథాలు వ్రాశారు. సా.శ. 770 ప్రాంతంలో ఉజ్జయిని వాసి అయిన కంకుడు అనే పండితుడు అరబ్ విద్వాంసులకు మన గణితాన్ని బోధించినట్లు తెలుస్తుంది. సిరియాలో సా.శ. 7 వ శతాబ్దం నాటికే హిందూ అంకెలు వాడుకలో ఉన్నట్లు "ఆన్ న్యూ లైట్ ఆన్ ఔర్ న్యూమెరల్స్" అనే ఫ్రెంచ్ వ్యాసంలో ఉంది. అరబ్బుల నుంచి గణితము ఆంగ్లేయులకు ప్రాచుర్యం పొంది తిరిగి భారతావనికి గణితము ఆంగ్ల రూపములో చేరింది.వేదంలో ఎక్కడా గణిత శాస్త్రం గురించి ప్రత్యేకంగా ప్రస్తావించిన దాఖలాలు లేవు. కానీ, యజ్ఞ యాగాదులు తలపెట్టినపుడు, తలపెట్టిన కార్యక్రమాన్ని అనుసరించి హోమకుండం, యజ్ఞ వాటిక నిర్మాణాలు ఏ తీరుగా నిర్మించాలో మొదలుకుని, ఋత్విక్కులు చేసే అన్ని కార్యక్రమాల్లో గణితం అంతర్లీనంగా ఉండేది.వేదగణితం పురాతనమైన, గహనమైన, విస్తృతమైన శాస్త్రం. చాలాకాలం వరకూ, అది జ్యోతిష శాస్త్రంలో భాగంగా పరిగణించబడేది. క్షేత్రగణితానికి పునాదిగా, సులభ సూత్రాలనే పేరుతో ఇది కల్ప శాస్త్రంలో పాక్షికంగా ప్రస్తావించబడింది. ఈ శాస్త్రంలో - ఆర్యభట్ట, భాస్కరాచార్య, బ్రహ్మగుప్త, పావులూరి మల్లన్న వంటి నిష్ణాతులైన గణితశాస్త్రజ్ఞులు ఎందరెందరో [https://kinige.com/book/Veda+Ganitam+Lilavati+Ganitam+And+Pavuluri+Ganitam+Revised ఉన్నారు]{{Dead link|date=మే 2020 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} ప్రధానమంత్రి నరేంద్ర మోదీ తన 88వ మన్ కి బాత్ ప్రసంగంలో "భారతీయులకు గణితము ఎప్పుడూ క్లిష్టమయిన విషయము కాదు కారణము వైదిక గణితమే. వైదిక గణితము ద్వారా క్లిష్టమయిన లెక్కలు రెప్ప పాటులో చేస్తున్నారు. చాలా మంది యువత సామాజిక మాధ్యమాలనుపయోగించి శిక్షణ ఇస్తున్నారు<ref>{{Cite news|url=https://www.hindustantimes.com/india-news/from-zero-to-infinity-pm-modi-on-vedic-maths-intel-ceo-on-mann-ki-baat-101650784071169.html|title='From Zero to infinity': PM Modi on Vedic Maths, Intel CEO on Mann ki Baat|date=24 April 2022|work=Hindusthan times|access-date=26 January 2023}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://thenationalbulletin.in/pm-modi-emphasis-on-learning-vedic-maths|title=PM Modi Emphasis On Learning Vedic Maths|date=24 April 2022|work=The national bulletin|access-date=26 January 2023}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> అని పేర్కొన్నారు. == సూత్రాలు == # ఏకాధికేన పూర్వేణ : By one more than the one before # నిఖిలం : All from 9 and the last from 10 # ఊర్థ్వ తిర్యగ్భ్యాం : Vertically and Cross-wise # పరావర్త్య యోజయేత్ : Transpose and Apply # శూన్యం సామ్యసముచ్చయే : If the Samuccaya is the Same it is Zero # శూన్యమన్యత్ : If One is in Ratio the Other is Zero # సంకలన వ్యాకలనాభ్యాం : By Addition and by Subtraction # పూరణపూరణాభ్యాం : By the Completion or Non-Completion # చలన కలనాభ్యాం : Differential Calculus # యవాదునమ్ : By the Deficiency # వ్యాస్తి సమస్తి : Specific and General # శేషన్యంకేన చరమేణ : The Remainders by the Last Digit # సోపాంత్యద్వయమంత్యం : The Ultimate and Twice the Penultimate # ఏకాన్యునేన పూర్వేణ : By One Less than the One Before # గుణిత సముచ్చయ:The Product of the Sums # గుణక సముచ్చయ:All the Multipliers === ఉప సూత్రాలు === == బయటి లింకులు == * [http://www.vedicmaths.org/Introduction/What%20is%20VM.asp వైదిక గణితం అంటే ఏమిటి?]{{Dead link|date=మే 2020 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} * [http://www.hinduism.co.za/vedic.htm వైదిక గణితం] * [http://books.google.co.in/books?id=6LCLH56VvoUC&printsec=frontcover&dq=vedic+mathematics&ei=_LddSb63F4quywTYis3kCA#PPA23,M1 వైదిక గణిత పుస్తకం, గూగుల్ బుక్స్ లో] <!--అంతర్వికీ లింకులు --> == మూలాలు == <references /> [[వర్గం:గణిత శాస్త్రము]] blzm68lnp11yxf48dm11rp2hra5tz88 చెముడులంక 0 91915 4808189 3871087 2026-04-23T05:39:50Z Arjunaraoc 2379 4808189 wikitext text/x-wiki '''చెముడులంక ''', [[కోనసీమ జిల్లా]], [[ఆలమూరు మండలం|ఆలమూరు మండలానికి]] చెందిన రెవెన్యూయేతర గ్రామం.చెముడు లంక గ్రామ జనాభా సుమారు 2000 వరకు వుంటుంది. ==విద్యా సౌకర్యాలు== ===జిల్లా పరిషత్తు ఉన్నత పాఠశాల=== గ్రామములోని ఈ పాఠశాల, చుట్టు పక్కల 5 గ్రామాల ప్రజలకు చక్కని విద్యను అందిస్తుంది. ==దర్శనీయ ప్రదేశాలు/దేవాలయాలు== ===శ్రీ ధనలక్ష్మీ అమ్మవారి ఆలయం=== గ్రామములోని ఈ అలయంలోని అమ్మవారి ప్రథమ వార్షికోత్సవం, 2020,సెప్టెంబరు-30వతేదీ,బుధవారంనాడు ప్రారంభమైనవి. అమ్మవారికి పూజలుచేసి, గరగను గ్రామంలో ఊరేగించినారు. ==మూలాలు== {{Reflist}} ==వెలుపలి లింకులు== [[వర్గం:ఆలమూరు మండలం లోని రెవెన్యూయేతర గ్రామాలు]] {{మొలక-గ్రామం}} arn4cf1ndsw62l015m3etlp6h415ivy మానసిక శాస్త్రం 0 92015 4808171 4799771 2026-04-23T04:12:58Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808171 wikitext text/x-wiki '''మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం''' లేదా '''మానసిక శాస్త్రం''' (Psychology) అనేది [[mind|మనస్సు]] మరియు [[behavior|ప్రవర్తన]] గురించి శాస్త్రీయంగా అధ్యయనం చేసే ఒక అద్భుతమైన శాస్త్రం.<ref> [https://www.apa.org/support/about-apa Frequently asked questions about APA] Retrieved on November 28th, 2023</ref>. ఇందులో మనుషులు మరియు జంతువుల ప్రవర్తనలు, స్పృహలో ఉన్నప్పుడు కలిగే అనుభూతులు (conscious phenomena), అచేతన మనస్సులోని విషయాలు (unconscious phenomena) వంటి అనేక అంశాలు ఉంటాయి. ఆలోచనలు, భావాలు, మరియు ప్రేరణల వంటి మానసిక ప్రక్రియలను ఇది లోతుగా విశ్లేషిస్తుంది. మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం అనేది కేవలం ఒక చిన్న విషయం కాదు, ఇది [[Natural science|ప్రకృతి శాస్త్రాలు]] మరియు [[social science|సామాజిక శాస్త్రాల]] మధ్య ఉన్న సరిహద్దులను కలుపుతూ సాగే ఒక విస్తారమైన విద్యా విభాగం. జీవశాస్త్రపరంగా ఆలోచించే మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రవేత్తలు మెదడు యొక్క పనితీరును అర్థం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నిస్తారు. ఇది ఈ శాస్త్రాన్ని [[neuroscience|నాడీ విజ్ఞాన శాస్త్రంతో]] అనుసంధానిస్తుంది. సామాజిక శాస్త్రవేత్తలుగా, వీరు వ్యక్తులు మరియు సమాజంలోని వివిధ సమూహాల ప్రవర్తనను అర్థం చేసుకోవాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకుంటారు.<ref>{{Cite book |last=Fernald |first=Dodge |url=https://books.google.com/books?id=Q7p-J4-SWuQC |title=Psychology: Six Perspectives |date=2008 |publisher=SAGE Publications |isbn=978-1-4129-3867-9 |language=en}}Hockenbury & Hockenbury. Psychology. Worth Publishers, 2010.</ref> ఈ రంగంలో పనిచేసే నిపుణులను లేదా పరిశోధకులను [[psychologist|మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రవేత్తలు]] లేదా సైకాలజిస్టులు అని పిలుస్తారు. వీరిలో కొందరిని ప్రవర్తనా శాస్త్రవేత్తలుగా లేదా సంజ్ఞానాత్మక శాస్త్రవేత్తలుగా (Cognitive scientists) కూడా వర్గీకరించవచ్చు. మానసిక విధులు వ్యక్తిగత మరియు సామాజిక ప్రవర్తనలో ఎలాంటి పాత్ర పోషిస్తాయో అర్థం చేసుకోవడానికి సైకాలజిస్టులు ప్రయత్నిస్తారు. మరికొందరు మన ప్రవర్తన వెనుక ఉన్న శారీరక మరియు నాడీ సంబంధిత ప్రక్రియలను అన్వేషిస్తారు.{{r|Leahey 2001|r={{cite book | last=Leahey | first=Thomas | title=A history of modern psychology | url=https://archive.org/details/historyofmodernp0000leah | year=2001}}}} మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రవేత్తలు పర్సెప్షన్ (Perception), కాగ్నిషన్ (Cognition), శ్రద్ధ (Attention), భావోద్వేగాలు (Emotion), తెలివితేటలు (Intelligence), వ్యక్తిగత అనుభవాలు, ప్రేరణ (Motivation), మెదడు పనితీరు మరియు వ్యక్తిత్వం (Personality) వంటి అనేక విషయాలపై పరిశోధనలు చేస్తారు. సమాజంలో మనుషుల మధ్య ఉండే సంబంధాలు, మానసిక దృఢత్వం (Psychological resilience), కుటుంబ పరిస్థితులు వంటి అంశాలు కూడా వీరి పరిధిలోకి వస్తాయి. వీరు అచేతన మనస్సు (Unconscious mind) గురించి కూడా అధ్యయనం చేస్తారు.[[Psychoanalysis]] మరియు ఇతర లోతైన మనస్తత్వ శాస్త్ర రూపాలు సాధారణంగా అచేతన మనస్సు గురించి సిద్ధాంతాలతో ముడిపడి ఉంటాయి. దీనికి విరుద్ధంగా, బిహేవియరిస్టులు క్లాసికల్ కండిషనింగ్ మరియు ఆపరెంట్ కండిషనింగ్ వంటి విషయాలను పరిగణనలోకి తీసుకుంటారు.<ref>{{cite web |title=psychology |url=https://www.oed.com/search/dictionary/?scope=Entries&q=psychology&tl=true |website=Oxford English Dictionary |publisher=Oxford University Press |access-date=23 June 2024}}</ref> == పద ఉత్పత్తి నిర్వచనాలు ) == 'సైకాలజీ' అనే పదం గ్రీకు పదం 'సైకి' (''[[Psyche (psychology)|psyche]]'') నుండి వచ్చింది. దీని అర్థం ఆత్మ లేదా ప్రాణం. పదంలోని రెండో భాగం 'లోగియా' (''[[wikt:-logia|-logia]]'') నుండి వచ్చింది, దీని అర్థం "అధ్యయనం" లేదా "పరిశోధన".<ref>{{Cite web |title=Etymology of "psychology" by etymonline |url=https://www.etymonline.com/word/psychology |access-date=2025-04-11 |website=etymonline |language=en-US}}</ref> ఈ పదాన్ని పునరుజ్జీవన కాలంలో (Renaissance) మొదటిసారిగా ఉపయోగించారు. లాటిన్ రూపమైన 'psychiologia' ను మార్కో మరులిక్ అనే క్రొయేషియా పండితుడు 1510–1520 మధ్య కాలంలో తన పుస్తకంలో వాడారు.<ref>{{ cite journal |author1=Raffaele d'Isa |author2=Charles I. Abramson |title=The origin of the phrase comparative psychology: an historical overview |journal=Frontiers in Psychology |volume=14 |date=2023 |article-number=1174115 |doi=10.3389/fpsyg.2023.1174115}}</ref> ఇంగ్లీష్ భాషలో ఈ పదం మొదటిసారిగా 1694లో స్టీవెన్ బ్లాంకార్ట్ రాసిన 'ద ఫిజికల్ డిక్షనరీ'లో కనిపించింది. గ్రీకు అక్షరం [[Psi (Greek)|'''Ψ''' (''psi'')]] సైకాలజీ రంగానికి చిహ్నంగా ప్రపంచవ్యాప్తంగా గుర్తింపు పొందింది. 1890లో విలియం జేమ్స్ సైకాలజీని "మానసిక జీవితం యొక్క శాస్త్రం" అని నిర్వచించారు. అయితే, 1913లో జాన్ బి. వాట్సన్ దీనిని ప్రవర్తనను అంచనా వేసే మరియు నియంత్రించే ఒక స్వచ్ఛమైన ఆబ్జెక్టివ్ శాస్త్రంగా అభివర్ణించారు.<ref>{{cite journal | last1 = Watson | first1 = John B. | author-link = John B. Watson | title = Psychology as the Behaviorist Views It | url = http://commonweb.unifr.ch/artsdean/pub/gestens/f/as/files/4660/33602_123928.pdf | journal = Psychological Review | volume = 20 | issue = 2 | year = 1913 | doi = 10.1037/h0074428}}</ref> == చరిత్ర (History) == పురాతన నాగరికతలైన ఈజిప్ట్, గ్రీస్, చైనా, ఇండియా మరియు పర్షియా అన్నీ మనస్సు గురించి అధ్యయనం చేశాయి. ప్రాచీన ఈజిప్టులో 'ఎబర్స్ పాపిరస్' అనే పత్రంలో కుంగుబాటు (Depression) గురించి ప్రస్తావించబడింది. గ్రీకు తత్వవేత్తలైన థేల్స్, ప్లేటో మరియు అరిస్టాటిల్ మనస్సు ఎలా పనిచేస్తుందో వివరించారు. క్రీస్తుపూర్వం 4వ శతాబ్దంలో గ్రీకు వైద్యుడు హిప్పోక్రేట్స్ మానసిక రుగ్మతలకు శారీరక కారణాలు ఉంటాయని సిద్ధాంతీకరించారు.<ref>T.L. Brink. (2008) Psychology: A Student Friendly Approach. "Unit One: The Definition and History of Psychology." pp 9 [http://www.saylor.org/site/wp-content/uploads/2012/06/TLBrink_PSYCH01.pdf]</ref> చైనాలో కన్ఫ్యూషియస్ మరియు బౌద్ధమతం బోధనల నుండి మనస్తత్వ శాస్త్ర ఆలోచనలు పుట్టాయి. ఇక్కడ మెదడును జ్ఞానానికి కేంద్రంగా భావించేవారు. భారతదేశంలో హిందూ తత్వశాస్త్రం మనిషి యొక్క ఆత్మ మరియు మనస్సు మధ్య ఉన్న తేడాలను అన్వేషించింది. యోగా వంటి ప్రక్రియలు ఉన్నతమైన స్పృహను సాధించడానికి మార్గాలుగా ఎదిగాయి.<ref>Anand C. Paranjpe, "From Tradition through Colonialism to Globalization: Reflections on the History of Psychology in India", in Brock (ed.), ''Internationalizing the History of Psychology'' (2006).</ref> ఐరోపాలో 18వ శతాబ్దంలో క్రిస్టియన్ వోల్ఫ్ సైకాలజీని ఒక ప్రత్యేక శాస్త్రంగా గుర్తించారు. 1879లో విల్హెల్మ్ వుండ్ట్ జర్మనీలో మొదటి సైకాలజీ ప్రయోగశాలను స్థాపించడంతో ప్రయోగాత్మక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం (Experimental psychology) ఆరంభమైంది. == ప్రయోగాత్మక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం ఆరంభం == [[File:James McKeen Cattell.jpg|thumb|upright=.7|అమెరికాలో మొదటి సైకాలజిస్ట్ అయిన [[James McKeen Cattell|జేమ్స్ మెక్‌కీన్ కాటెల్]]]] [[File:Wundt-research-group.jpg|thumb|జర్మన్ సైకాలజిస్ట్ [[Wilhelm Wundt|విల్హెల్మ్ వుండ్ట్]] తన సహోద్యోగులతో కలిసి తన ప్రయోగశాలలో, సుమారు 1880 కాలంలో.]] [[File:One of Pavlov's dogs.jpg|thumb|రష్యన్ సైకాలజిస్ట్ [[Ivan Pavlov|ఇవాన్ పావ్లోవ్]] ప్రయోగాలలో ఉపయోగించిన కుక్కలలో ఒకటి.]] తత్వవేత్త జాన్ స్టువర్ట్ మిల్ మానవ మనస్సును శాస్త్రీయంగా పరిశోధించవచ్చని నమ్మారు.<ref>{{cite book |author=Henley TB |year=2019 |title=Hergenhahn's ''An introduction to the history of psychology'' |edition=8th |location=Boston |publisher=Cengage |isbn=978-1-337-56415-1}}</ref> గుస్తావ్ ఫెచ్నర్ 1830లలో సైకోఫిజిక్స్ పరిశోధనలు ప్రారంభించారు. వుండ్ట్ తన ప్రయోగశాల ద్వారా మనస్సులోని ప్రాథమిక అంశాలను విడదీసి అధ్యయనం చేయడం మొదలుపెట్టారు. హెర్మన్ ఎబ్బింగ్‌హాస్ మెమరీ (జ్ఞాపకశక్తి) మీద ప్రయోగాలు చేసి, మనం విషయాలను ఎలా మర్చిపోతామో వివరించే మోడల్స్‌ను తయారు చేశారు. 20వ శతాబ్దపు ఆరంభంలో గెస్టాల్ట్ సైకాలజీ (Gestalt psychology) పుట్టింది. దీని ప్రకారం మనం విషయాలను విడివిడి భాగాలుగా కాకుండా, ఒక సంపూర్ణ రూపంగా (Whole) చూస్తాము. {{r|Luria 1973|r={{cite book | last=Luria | first=A. R. | title=The working brain | url=https://archive.org/details/bwb_S0-CDW-875 | year=1973}}}} అమెరికాలో జి. స్టాన్లీ హాల్ మొదటి సైకాలజీ ల్యాబ్‌ను స్థాపించారు. విలియం జేమ్స్ 'ఫంక్షనలిజం' అనే ధోరణిని ముందుకు తెచ్చారు, ఇది ప్రవర్తన మనిషికి ఎలా ఉపయోగపడుతుందో వివరిస్తుంది. రష్యాలో ఇవాన్ పావ్లోవ్ కుక్కల మీద చేసిన ప్రయోగాల ద్వారా 'క్లాసికల్ కండిషనింగ్' అనే అభ్యాస ప్రక్రియను కనుగొన్నారు.<ref>{{Cite journal |last=Windholz |first=G. |year=1997 |title=Ivan P. Pavlov: An overview of his life and psychological work |url=https://archive.org/details/sim_american-psychologist_1997-09_52_9/page/940 |journal=American Psychologist |volume=52 |pages=941–946}}</ref> == మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రంలో ప్రధాన విభాగాలు == సైకాలజీలో విభిన్న ఆలోచనా ధోరణులు ఉన్నాయి. అవి మనిషిని వివిధ కోణాల్లో విశ్లేషిస్తాయి. === జీవసంబంధ విభాగం (Biological) === [[File:Simulated Connectivity Damage of Phineas Gage 4 vanHorn PathwaysDamaged.jpg|thumb|[[Phineas Gage|ఫినియాస్ గేజ్]] మెదడులోని నాడీ వ్యవస్థ దెబ్బతిన్న తీరును చూపే చిత్రం.]] ఈ విభాగం ప్రకారం ఆలోచనలు మరియు భావాలకు జీవశాస్త్రమే పునాది. మెదడులోని భాగాలు ఎలా పనిచేస్తాయి, జన్యువులు మన ప్రవర్తనను ఎలా మారుస్తాయి అనేది ఇక్కడ ముఖ్యం. మెదడు గాయాల వల్ల మనుషుల ప్రవర్తన ఎలా మారుతుందో అధ్యయనం చేయడం ద్వారా అనేక విషయాలు తెలిశాయి. ఉదాహరణకు, [[Paul Broca|పాల్ బ్రోకా]] మాటలకు సంబంధించిన మెదడు భాగాన్ని కనుగొన్నారు.{{r|James 1890|r={{cite book | last=James | first=William | title=The principles of psychology | date=1983 | orig-date=1890}}}} === ప్రవర్తనావాదం (Behaviorism) === [[File:Skinner teaching machine 01.jpg|thumb|బి.ఎఫ్. స్కిన్నర్ తయారు చేసిన టీచింగ్ మెషీన్.]] ప్రవర్తనావాదులు కేవలం బయటికి కనిపించే ప్రవర్తనను మాత్రమే శాస్త్రీయంగా కొలవగలమని నమ్ముతారు. [[B.F. Skinner|బి.ఎఫ్. స్కిన్నర్]] ఆపరెంట్ కండిషనింగ్ ద్వారా బహుమతులు (Rewards) మరియు శిక్షలు (Punishments) ప్రవర్తనను ఎలా మారుస్తాయో చూపించారు. నోమ్ చోమ్స్కీ వంటి వారు దీనిని విమర్శించారు, ఎందుకంటే భాష వంటి సంక్లిష్ట విషయాలను కేవలం ప్రవర్తన ద్వారా వివరించలేము.{{r|Kozulin 1984|r={{cite book | last=Kozulin | first=Alex | title=Psychology in Utopia | url=https://archive.org/details/psychologyinutop0000kozu | year=1984}}}} === సంజ్ఞానాత్మక విభాగం (Cognitive) === [[File:Müller-Lyer illusion.svg|thumb|ముల్లర్-లయర్ భ్రమ (Optical illusion).]] ఇది మనస్సు సమాచారాన్ని ఎలా తీసుకుంటుంది, ఎలా ప్రాసెస్ చేస్తుంది అనే విషయంపై దృష్టి పెడుతుంది. శ్రద్ధ, జ్ఞాపకశక్తి, సమస్య పరిష్కారం వంటివి ఇందులో భాగాలు. 1950లలో జరిగిన 'కాగ్నిటివ్ రివల్యూషన్' వల్ల ఈ విభాగం బాగా ప్రాచుర్యం పొందింది.<ref>Mandler, G. (2007). A history of modern experimental psychology. Cambridge, MA: MIT Press.</ref> === సామాజిక విభాగం (Social) === ఇతరుల సమక్షంలో వ్యక్తులు ఎలా ప్రవర్తిస్తారో ఇది వివరిస్తుంది. సమాజంలోని నిబంధనలు, సమూహాల మధ్య సంబంధాలు, నాయకత్వం వంటి అంశాలు ఇందులో ఉంటాయి. === మనో విశ్లేషణ === [[File:Hall Freud Jung in front of Clark.jpg|thumb|[[Sigmund Freud|సిగ్మండ్ ఫ్రాయిడ్]], జి. స్టాన్లీ హాల్ మరియు [[Carl Jung|కార్ల్ జుంగ్]] (1909).]] సిగ్మండ్ ఫ్రాయిడ్ అచేతన మనస్సు గురించి లోతైన సిద్ధాంతాలను అందించారు. మనకు తెలియని కోరికలు మన ప్రవర్తనను ఎలా శాసిస్తాయో ఆయన వివరించారు. ఆయన కలల విశ్లేషణ (Dream interpretation) మరియు ఫ్రీ అసోసియేషన్ వంటి పద్ధతులను ప్రవేశపెట్టారు. === మానవతావాదం - అస్తిత్వవాదం === [[File:Maslow's Hierarchy of Needs.svg|thumb|అబ్రహాం మాస్లో అవసరాల సోపాన క్రమం.]] ఈ విభాగం మనిషికి ఉండే స్వేచ్ఛా ఇచ్ఛ (Free will) మరియు తనను తాను అభివృద్ధి చేసుకునే శక్తి (Self-actualization) గురించి మాట్లాడుతుంది. [[Abraham Maslow|అబ్రహాం మాస్లో]] మరియు [[Carl Rogers|కార్ల్ రోజర్స్]] ఈ రంగంలో ప్రముఖులు. మనిషి కేవలం ప్రవర్తనల సముదాయం కాదని, అతనికి ఒక ప్రత్యేక వ్యక్తిత్వం ఉంటుందని వీరు నమ్ముతారు.<ref>{{cite journal |last1=Kramer |first1=Robert |title=The Birth of Client-Centered Therapy |journal=Journal of Humanistic Psychology |date=1995}}</ref> == ప్రధానాంశాలు == === వ్యక్తిత్వం (Personality) === వ్యక్తిత్వం అనేది ఒక వ్యక్తిలో ఉండే స్థిరమైన ప్రవర్తన మరియు ఆలోచనా తీరు. దీనిని కొలవడానికి 'బిగ్ ఫైవ్' (Big Five) వంటి మోడల్స్‌ను వాడుతారు. ఇందులో ఎక్స్‌ట్రావెర్షన్, అగ్రీబుల్‌నెస్ వంటి ఐదు ముఖ్య లక్షణాలు ఉంటాయి. === అచేతన మనస్సు (Unconscious mind) === మనకు స్పష్టంగా తెలియకుండా మన మెదడులో జరిగే ప్రక్రియలు ఇవి. ఫ్రాయిడ్ దీనిని ప్రాచుర్యంలోకి తెచ్చారు. ఆధునిక కాగ్నిటివ్ సైకాలజిస్టులు కూడా మనం తెలియకుండానే చేసే పనులు (Automaticity) అచేతన మనస్సు వల్లే జరుగుతాయని అంగీకరిస్తారు. === ప్రేరణ (Motivation) === మనుషులు కొన్ని పనులు ఎందుకు చేస్తారు? ఆకలి, దప్పిక వంటి శారీరక అవసరాల నుండి, గౌరవం, ప్రేమ వంటి మానసిక అవసరాల వరకు అన్నీ ప్రేరణ కిందికే వస్తాయి. మాస్లో చెప్పినట్లు మనకు ప్రాథమిక అవసరాలు తీరిన తర్వాతే ఉన్నతమైన ఆశయాల వైపు వెళ్తాము.{{cite book |author=Frankl, V.E. |title=Man's search for meaning |year=1984}} === అభివృద్ధి మనస్తత్వ శాస్త్రం (Developmental psychology) === [[File:Baby with book.jpg|thumb|శిశువుల అభివృద్ధిని గమనిస్తున్న సైకాలజిస్టులు.]] పుట్టినప్పటి నుండి చనిపోయే వరకు మనిషిలో వచ్చే మార్పులను ఇది అధ్యయనం చేస్తుంది. పిల్లలు భాషను ఎలా నేర్చుకుంటారు, వారు పెద్దయ్యే కొద్దీ వారి ఆలోచనలు ఎలా మారుతాయి అనేది ఇందులో ముఖ్యం. [[Jean Piaget|జీన్ పియాజే]] పిల్లల ఆలోచనా తీరుపై అద్భుతమైన పరిశోధనలు చేశారు.{{r|Gregory 2011|r={{cite book | last=Gregory | first=Robert | title=Psychological testing | year=2011}}}} == ఉపయోగాలు == మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం అనేక రంగాలలో అన్వయించబడుతుంది: === మానసిక ఆరోగ్య సంరక్షణ === క్లినికల్ సైకాలజిస్టులు మానసిక వ్యాధులను గుర్తించి, చికిత్స అందిస్తారు. వీరు సైకోథెరపీ ద్వారా మనుషుల బాధలను తగ్గిస్తారు. కాగ్నిటివ్ బిహేవియరల్ థెరపీ (CBT) అనేది ప్రస్తుతం చాలా ప్రజాదరణ పొందిన చికిత్సా విధానం. === విద్యా రంగం === పిల్లల అభ్యాస సామర్థ్యాన్ని పెంచడానికి, పాఠశాలల్లో మంచి వాతావరణాన్ని కల్పించడానికి ఎడ్యుకేషనల్ సైకాలజిస్టులు పనిచేస్తారు. నేర్చుకోవడంలో ఇబ్బందులు ఉన్న పిల్లలకు వీరు సహాయం చేస్తారు. === పని , పరిశ్రమలు === పరిశ్రమల్లో ఉద్యోగుల పనితీరును మెరుగుపరచడానికి, వారిలో సంతృప్తిని పెంచడానికి ఐ/ఓ సైకాలజీ (I/O Psychology) ఉపయోగపడుతుంది. 'హాథోర్న్ ఎఫెక్ట్' (Hawthorne effect) ప్రకారం, మనుషులను ఎవరైనా గమనిస్తున్నారని తెలిస్తే వారి పనితీరు మారుతుంది. === సైనిక, నిఘా రంగాలు (Military and intelligence) === సైనికుల మానసిక స్థితిని అంచనా వేయడానికి, యుద్ధం వల్ల కలిగే ఒత్తిడిని (PTSD) తగ్గించడానికి మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రవేత్తలు సైన్యంలో పనిచేస్తారు. == పరిశోధనా పద్ధతులు == సైకాలజీలో సమాచారాన్ని సేకరించడానికి రకరకాల పద్ధతులు వాడుతారు: నియంత్రిత ప్రయోగాలు (Controlled experiments): ఇందులో వేరియబుల్స్‌ను మార్చి ఫలితాలను గమనిస్తారు. సర్వేలు (Surveys): పెద్ద సంఖ్యలో ప్రజల నుండి అభిప్రాయాలను సేకరిస్తారు. పరిశీలనా అధ్యయనాలు (Observational studies): మనుషులను వారి సహజ వాతావరణంలో గమనిస్తారు. కేస్ స్టడీస్ (Case studies): ఒక వ్యక్తి లేదా ఒక ఘటనను లోతుగా అధ్యయనం చేస్తారు. ఉదాహరణకు, ఫినియాస్ గేజ్ కేస్ స్టడీ. మెటా అనాలిసిస్ (Meta-analysis): ఒకే విషయంపై జరిగిన అనేక పరిశోధనలను కలిపి ఒక ఫలితాన్ని తీయడం. == నైతిక విలువలు == సైకాలజీలో పరిశోధనలు చేసేటప్పుడు మానవ హక్కులను గౌరవించడం చాలా ముఖ్యం. ఇన్‌ఫార్మ్‌డ్ కాన్సెంట్ (Informed consent): ప్రయోగంలో పాల్గొనేవారికి దాని గురించి ముందే వివరించి వారి అనుమతి తీసుకోవాలి. గోప్యత (Confidentiality): పాల్గొనేవారి వ్యక్తిగత వివరాలను రహస్యంగా ఉంచాలి. హాని చేయకపోవడం (Nonmaleficence): ఎవరికీ శారీరక లేదా మానసిక బాధ కలిగించకూడదు. గతంలో జరిగిన కొన్ని ప్రయోగాలు (ఉదాహరణకు మిల్‌గ్రామ్ ఒబీడియన్స్ స్టడీ) నేడు నైతికంగా తప్పుగా పరిగణించబడుతున్నాయి, ఎందుకంటే అవి పాల్గొనేవారిని తీవ్రమైన మానసిక ఒత్తిడికి గురిచేశాయి.<ref>American Psychological Association. (2016). Ethical principles of psychologists and code of conduct.</ref> == మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రంలో మహిళలు == 20వ శతాబ్దపు ఆరంభం నుండి మహిళలు ఈ రంగంలో అద్భుతమైన కృషి చేస్తున్నారు. అన్నా ఫ్రాయిడ్: పిల్లల మనస్తత్వ శాస్త్రంలో చికిత్సా పద్ధతులను అభివృద్ధి చేశారు. లేటా స్టెట్టర్ హోలింగ్‌వర్త్: మహిళలకు నెలసరి సమయంలో పని సామర్థ్యం తగ్గదని ప్రయోగపూర్వకంగా నిరూపించారు. మేరీ ఐన్స్‌వర్త్: పిల్లలు మరియు తల్లిదండ్రుల మధ్య ఉండే అనుబంధంపై పరిశోధనలు చేశారు. మార్తా బెర్నాల్: సైకాలజీలో పి.హెచ్.డి పొందిన మొదటి లాటిన్ అమెరికన్ మహిళ. == ఇవి కూడా చూడండి == [[శరీర ధర్మ శాస్త్రం]] [[మానవ శాస్త్రం]] [[ఆర్థిక శాస్త్రం]] [[సామాజిక శాస్త్రం]] [[భాషా శాస్త్రము]] == మూలాలు (References) == {{Reflist}} == మరింత సమాచారం (Further reading) == {{Refbegin|30em}} Badcock, Christopher R. (2015). Nature-Nurture Controversy, History of. Cascio, Wayne F. (2015). Industrial–Organizational Psychology. Smith, Edward E. (2015). Cognitive Psychology: History. {{Refend}} == బయటి లింకులు (External links) == [http://www.apa.org/ అమెరికన్ సైకలాజికల్ అసోసియేషన్] [http://www.psychologicalscience.org/ అసోసియేషన్ ఫర్ సైకలాజికల్ సైన్స్] {{Authority control}} [[Category:మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం]] [[Category:ప్రవర్తనా శాస్త్రాలు]] [[Category:అభిజ్ఞత]] [[Category:బౌద్ధ మతం]] d8iss1quccj8b5to3kckcsadv7lxv7e జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ 0 99026 4808148 4807756 2026-04-23T02:12:48Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808148 wikitext text/x-wiki {{Infobox Officeholder |name = పండిత్ జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ |image = Nehru1920.jpg |imagesize = 200px |birth_date = {{birth date|1889|11|14|df=y}} <!-- Do not add flag icons to place of birth/death, per [[Wikipedia:Don't overuse flags]] --> |birth_place = [[అలహాబాద్]], [[ఉత్తర ప్రదేశ్]],<br />{{flagicon|India}} [[ఇండియా]] |death_date = {{death date and age|1964|05|27|1889|11|14}} |death_place = [[ఢిల్లీ|కొత్త ఢిల్లీ]], [[భారతదేశం]] |office = భారతదేశపు మొదటి [[భారత ప్రధానమంత్రులు|ప్రధానమంత్రి]] |term_start = [[ఆగష్టు 15]] [[1947]] |term_end = [[మే 27]] [[1964]] |president = [[రాజేంద్ర ప్రసాద్]] , [[సర్వేపల్లి రాధాకృష్ణన్]] |predecessor = (ఎవరూ లేరు) |successor = [[గుల్జారీలాల్ నందా]] (ఆపధర్మం) |office2 = భారతదేశపు మొదటి [[భారతదేశపు మొదటి విదేశాంగ మంత్రి|విదేశాంగ మంత్రి]] |term_start2 = [[ఆగష్టు 15]] [[1947]] |term_end2 = [[మే 27]] [[1964]] |predecessor2 = (ఎవరూ లేరు) |successor2 = [[గుల్జారీలాల్ నందా]] |office3 = [[భారతదేశపు ఆర్ధికమంత్రి]] |term_start3 = [[అక్టోబర్ 8]] [[1958]] |term_end3 = [[నవంబర్ 17]] [[1959]] |predecessor3 = [[టి. టి. కృష్ణమాచారి]] |successor3 = [[మొరార్జీ దేశాయ్]] |profession = [[బారిస్టరు]] |spouse = [[కమలా నెహ్రూ]] |religion = [[హేతువాదం|హేతువాది]]<ref>{{cite web|url=http://www.time.com/time/asia/2006/heroes/nb_gandhi_nehru.html|title=Gandhi & Nehru|accessdate=2008-04-15|author=Tharoor, Shashi|date=|work=|publisher=[[Time (magazine)|TIME]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20061206023943/http://www.time.com/time/|archivedate=2006-12-06|url-status=live|lang=en}}</ref> or [[నాస్తికత్వం|నాస్తికుడు]]<ref>In Jawaharlal Nehru's autobiography, ''An Autobiography'' (1936), and in the Last Will & Testament of Jawaharlal Nehru, in ''Selected Works of Jawaharlal Nehru'', 2nd series, vol. 26, p. 612, ఏ రూపంలో ఉన్న దేవుడినీ తాను నమ్మనని నెహ్రూ చెబుతాడు.</ref> |children = [[ఇందిరా గాంధీ]] |signature = JawaharlalNehru.jpg |relatives=[[నెహ్రూ-గాంధీ కుటుంబం]]}} '''జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ''', ([[హిందీ]]: जवाहरलाल नेहरू) ([[నవంబర్ 14]], [[1889]] – [[మే 27]], [[1964]]) భారతదేశ తొలి ప్రధాని, భారత స్వాతంత్ర్య పోరాట నాయకుడు. '''పండిత్‌జీ''' గా ప్రాచుర్యం పొందిన ఈయన [[రచయిత]], పండితుడు, చరిత్రకారుడు కూడా. భారత రాజకీయలలో శక్తివంతమైన నెహ్రూ-గాంధీ కుటుంబానికి ఈయనే మూలపురుషుడు. == తొలినాళ్ళు == === జననం, కుటుంబ నేపథ్యం === జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ [[బ్రిటీష్ ఇండియా]]లోని యునైటెడ్ ప్రావిన్సులోని [[అలహాబాదు]] (ప్రస్తుతం ఉత్తర ప్రదేశ్ రాష్ట్రంలో భాగం) నగరంలో 1889 నవంబరు 14న రాత్రి 11. 30 గంటలకు కాశ్మీరీ పండిట్ కుటుంబంలో జన్మించాడు. అతని తండ్రి [[మోతీలాల్ నెహ్రూ]] సంపన్నుడైన బారిస్టర్, తర్వాతి కాలంలో జాతీయోద్యమంలో పాల్గొని రెండు మార్లు భారత జాతీయ కాంగ్రెస్‌కు అధ్యక్షునిగా పనిచేశాడు. తల్లి స్వరూపరాణి తుస్సు [[లాహోర్]]‌లో స్థిరపడ్డ కాశ్మీరీ పండిట్‌ కుటుంబానికి చెందినది. మోతీలాల్ మొదటి భార్య బిడ్డను ప్రసవిస్తూ, బిడ్డతో సహా చనిపోగా స్వరూపరాణిని రెండో పెళ్ళి చేసుకున్నాడు. మోతీలాల్ నెహ్రూ, స్వరూపరాణి దంపతులకు జవాహర్‌లాల్ తొలి సంతానం.<ref>{{cite book|author= రఫీఖ్ జకారియా|title= ''ఎ స్టడీ ఆఫ్ నెహ్రూ''|publisher= టైమ్స్ ఆఫ్ ఇండియా ప్రెస్|year= 1960|language=en|p=22}}</ref> [[File:Jawaharlal Nehru with his mother Swarup Rani and father Motilal Nehru, 1894.jpg|thumb|left|1894లో తల్లిదండ్రులు [[మోతీలాల్ నెహ్రూ]], స్వరూపరాణిలతో జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ]] జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ పూర్వీకులు [[కాశ్మీర్‌]]కు చెందినవారైనా తరాల క్రితం రాజ్‌కౌల్ అన్న పూర్వీకుడు [[ఢిల్లీ]]కి వచ్చి స్థిరపడ్డాడు. నెహ్రూ వంశస్థులు ఢిల్లీలో [[మొఘల్ సామ్రాజ్యం|మొఘల్ పాలకుల]] ఆదరాభిమానాలకు పాత్రులై ఉన్నతస్థితి, ఆర్థికాభివృద్ధి పొందారు. కౌల్ అన్న అసలు వంశం పేరుకు తోడు నెహ్రూ అన్న మరొక వంశనామం కూడా చేర్చి కౌల్-నెహ్రూగా పెట్టుకునేవారు. క్రమేపీ కౌల్ అన్నది పోయి నెహ్రూ స్థిరపడింది. <ref group="నోట్స్">ఢిల్లీలో తమ పూర్వీకుల ఇల్లు ఒక కాలువ గట్టు మీద ఉండడంతో ఉర్దూలో కాలువను సూచించే నెహర్ పదాన్ని అనుసరించి నెహ్రూ అన్న పేరు వచ్చిందని మోతీలాల్ నెహ్రూ చెప్పేవాడు. జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ దీన్ని విశ్వసించి ఆత్మకథ ద్వారా ప్రాచుర్యంలోకి తీసుకువచ్చాడు. అయితే ఇప్పటికీ కాశ్మీర్‌లో నెహ్రూ వంశస్థులు ఉండడంతో పై కథను నెహ్రూ జీవితచరిత్రకారుడు ఎస్. గోపాల్ సంశయంతోనే స్వీకరించాడు.</ref> మోతీలాల్ నెహ్రూ తండ్రి అతను జన్మించడానికి కొద్ది నెలల ముందే మరణించినా, అప్పటికే భారతీయ సంస్థానాల్లో ఉన్నతోద్యోగులైన అన్నలు అతన్ని చదివించారు. మోతీలాల్ నెహ్రూ న్యాయవాదిగా మంచి పేరు సంపాదించి, బాగా సంపద ఆర్జించాడు. జవాహర్‌లాల్ జన్మించడానికి మూడేళ్ళ ముందే మోతీలాల్ కుటుంబం, ఆయన వృత్తి రీత్యా, [[కాన్పూర్]] నుంచి [[అలహాబాద్]] చేరుకుని స్థిరపడింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=13}}{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=14}} జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ పుట్టేసరికే కుటుంబం భోగభాగ్యాలతో తులతూగుతూ ఉండేది. తల్లి స్వరూపరాణి ప్రభావంతో ఇంట్లో భారతీయ సంప్రదాయాలు, పండుగలు పబ్బాలు జరిగేవి. స్త్రీల నుంచి జవాహర్‌లాల్, అప్పటి భారతీయులందరిలానే, పురాణగాథలు, జానపద కథలు విన్నాడు. గంగాస్నానం, దైవదర్శనం వంటివి తల్లి జవాహర్‌తో చేయించేది. జవాహర్ జననం నాటికే తండ్రి పేరొందిన న్యాయవాది, తర్వాతి కాలంలో బ్రిటీష్ బారిస్టర్ అయిన మోతీలాల్ నెహ్రూ బ్రిటీష్ పెద్దమనిషి తరహాలో వ్యవహరించేవాడు. ఇంటిలో విలాసవంతమైన ఈతకొలను, టెన్నిస్ కోర్టు వంటివి ఉండేవి. ఇలా కొన్ని భారతీయ, మరికొన్ని ఆంగ్లేయ పద్ధతులు కలిగిన ఈ కాశ్మీరీ బ్రాహ్మణ కుటుంబం, అప్పటి అలహాబాద్ హిందూ అగ్రవర్ణ జీవనంలో పూర్తిగా కలవలేదు. [[అలహాబాద్]]కి కొత్తవారు కావడం, కాశ్మీరీ పండిట్లకు సహజంగా కొంత ఆచార వ్యవహారాల్లో పట్టింపు తక్కువ కావడం<ref group="నోట్స్">కాశ్మీర్ లోయలోని సామాజిక కారణాల దృష్ట్యా పండిట్‌లు ముస్లింల పట్ల వేరు భావం కలిగి ఉండేవారు కాదు. కులాల మధ్య అంతరాలు చూపే ఆచారాలు వారిలో అంతగా ఉండేవి కావు. ఇదంతా కలిసి వారికి ఆచార వ్యవహారాల్లో పట్టింపు తక్కువగా ఉండేది</ref> వంటి కారణాలకు మోతీలాల్ 1899లో సముద్రయానం చేసివచ్చి ప్రాయశ్చిత్తం చేసుకోకపోవడం తోడుకావడంతో వీరి కుటుంబాన్ని అలహాబాద్ బ్రాహ్మణులు వెలివేశారు. కాశ్మీరీ పండితుల్లో కూడా కాస్త చాందసంగా ఉండే కుటుంబాలకు నెహ్రూ కుటుంబం దూరంగానే ఉండేది. వెరసి ఈ కుటుంబం మతాచారాల విషయంలో పట్టింపు చూపేది కాదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=13}} === బాల్యం === [[File:Jawaharlal Nehru at Harrow at 15.jpg|thumb|15 సంవత్సరాల వయసులో హేరో పాఠశాలలో జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ]] సుసంపన్నమైన కుటుంబంలో తల్లిదండ్రుల తొలి సంతానం కావడంతో జవాహర్‌లాల్ బాల్యం ముద్దుమురిపాల నడుమ, అతిగారాబంగా సాగింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=13}} జవాహర్‌లాల్‌ను తండ్రి కొద్దినెలల పాటు స్థానిక కాన్వెంటుకు పంపి ఆ ప్రయత్నం విరమించి, ఇంట్లోనే ప్రైవేటుగా చదివించడం ఉత్తమమని నిర్ణయించుకున్నాడు. అతనికి మహాపండితుడైన గంగానాథ ఝా సంస్కృత విద్య, [[అనీ బిసెంట్]] సూచించిన ఫెర్డినాండ్ టి. బ్రూక్స్ అనే దివ్యజ్ఞాన సమాజ యువకుడు ఆంగ్ల విద్య బోధించేవారు. తండ్రి ఆంగ్ల విద్యకే ప్రాధాన్యం ఇచ్చాడు, అందుకు అనుగుణంగానే జవాహర్‌కి సంస్కృత విద్య ఒంటబట్టలేదు. <ref group="నోట్స్">న్యాయవాదిగా ఆనాటి వలస సమాజంలో ఉన్నతస్థాయిని పొందిన మోతీలాల్ కుమారుడికి బ్రిటీష్ విద్యాబోధనే ప్రధానమని భావించాడు. మోతీలాల్ సహా కాశ్మీరీ పండిట్లయిన వారి పూర్వీకులంతా సంస్కృతం వంటి ఇతర భారతీయ భాషలకన్నా అరబ్బీ, ఫారసీ, ఉర్దూ వంటి భాషలలోనే ఎక్కువ ప్రవేశం కలవారు. ఇలా కుటుంబ సామాజిక స్థితి, సంప్రదాయానుశీలంగా వారి వాతావరణంలో ఈ భారతీయ విద్యల పట్ల ప్రత్యేకాభిమానం లేకపోవడం కూడా జవాహర్‌లాల్‌ సంస్కృతం నేర్వలేకపోవడాన్ని ప్రభావితం చేశాయి.</ref> బ్రూక్స్ అతనికి విజ్ఞానశాస్త్రం పట్ల ప్రాథమిక అవగాహన, దివ్యజ్ఞాన సమాజ తాత్త్వికత పట్ల ఆసక్తి, ఆంగ్ల కవిత్వం, సాహిత్యం, ఉపనిషత్తులు, భగవద్గీత వంటి పలు అంశాలను పరిచయం చేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=15}}{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=16}} దివ్యజ్ఞాన సమాజం పరిచయం నెహ్రూకు బౌద్ధ, హిందూ మతగ్రంథాల పట్ల ఆసక్తి కలిగించి అధ్యయనానికి పురిగొల్పింది. మూడు సంవత్సరాల పాటు బ్రూక్స్ నెహ్రూకు ట్యూటర్‌గా వ్యవహరించాడు.<ref name="BRN">Bal Ram Nanda; The Nehrus. Oxford University Press. 1962. {{ISBN|978-0195693430}}. p. 65.</ref> అతని గురించి తర్వాతికాలంలో నెహ్రూ మాట్లాడుతూ "దాదాపు మూడేళ్ళు (అతను) నాతో ఉన్నాడు. ఎన్నో విధాలుగా అతను నన్ను గొప్పగా ప్రభావితం చేశాడు" అన్నాడు.<ref name="OPM">Om Prakash Misra; Economic Thought of Gandhi and Nehru: A Comparative Analysis. M.D. Publications. 1995. {{ISBN|978-8185880716}}. pp. 49–65</ref> === పాఠశాల విద్యాభ్యాసం === మోతీలాల్ జవాహర్‌లాల్ ప్రైవేటు విద్యను ముగింపజేసి, 1905 మే నెలలో కుటుంబ సమేతంగా బ్రిటన్ వెళ్ళి ప్రతిష్ఠాత్మక హేరో పాఠశాలలో కుమారుడికి ప్రవేశం సంపాదించాడు. హేరోలో ప్రతిభా పాటవాలు చూపి పేరుతెచ్చుకున్నా, {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=16}} క్రమేపీ హేరో పాఠశాల జీవితం అతన్ని విసుగెత్తించింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=18}} హేరో పాఠశాల విద్యాకాలం మొత్తం మీద అధికారుల శిక్షణ కోర్‌ మాత్రం అతన్ని ఆకట్టుకుని, ఉత్సాహభరితంగా పాల్గొనేలా చేసింది. మరోవైపు 1905లో భారతదేశంలోనూ, ప్రపంచవ్యాప్తంగానూ జరుగుతున్న రాజకీయ పరిణామాలు అతనికి ఆసక్తి కలిగించడం ప్రారంభించాయి. 1905లో జరిగిన [[బెంగాల్ విభజన (1905)|బెంగాల్ విభజన]], అది బెంగాల్‌లోని జాతీయోద్యమాన్ని బలహీనపరిచే చర్యగా ఆందోళనలు పెరుగుతూండడం, ఆ ఆందోళనలు కాంగ్రెస్ పార్టీలో అతివాదులు, మితవాదుల విభజన సృష్టించడం వంటి పరిణామాలను జవాహర్‌లాల్ ఆసక్తిగా పరిశీలించసాగాడు. తండ్రికి ఉత్తరాలు రాసి ఎప్పటికప్పుడు వార్తాపత్రికలు తెప్పించుకుంటూ ఉండేవాడు. ఆ దశలో అతనికి అతివాదుల మీద సానుభూతి ఏర్పడింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=17}} మరోవైపు షుషిమా వద్ద నౌకాయుద్ధంలో రష్యాపై జపాన్ ఘనవిజయం సాధించిందన్న వార్త అతనిని చాలా సంతోషపరిచింది. ఆసియా దేశాలు ఐరోపా వలసపాలనలో మగ్గుతూ ఉన్న ఆ దశలో తోటి ఆసియా దేశమైన జపాన్ ప్రదర్శించిన సైనిక పాటవం, శక్తి సామర్థ్యాలు అతనికి ఉత్సాహం కలిగించాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=18}} హేరో పాఠశాలలో అతని విద్యావిషయమైన ప్రతిభకు బహుమతిగా బ్రిటీష్ చరిత్రకారుడు జి. ఎం. ట్రావెల్యాన్ ఇటలీ జాతీయవాది, సైన్యాధ్యక్షుడు అయిన గారిబాల్డ్ గురించిన పుస్తకాలు లభించాయి. {{sfn|Moraes|2008|p=36}} ఇవి జవాహర్‌లాల్‌ను ప్రభావితం చేశాయి. తన మనసులో భారతదేశ స్వేచ్ఛ కోసం అద్భుతమైన పోరాటాలు చేసినట్టు కొన్ని దృశ్యాలు తళుక్కుమనేవని, ఆ పుస్తకాలు చదివేప్పుడు ఆలోచనల్లో అతను వర్ణించే ఇటలీ, తన మాతృభూమి భారతదేశం గొప్పగా కలగలిసిపోయేవని జవాహర్‌లాల్ పేర్కొన్నాడు.<ref name="OPM"/> === కేంబ్రిడ్జి విద్యాభ్యాసం === [[File:Motilal Nehru with his family in England.jpg|thumb|కేంబ్రిడ్జిలో విద్యార్థిగా ఉండగా కుటుంబంతో జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ|left]] జవాహర్‌లాల్ 1907లో కేంబ్రిడ్జి ప్రవేశపరీక్ష వ్రాసి ఉత్తీర్ణుడై, ఆ సంవత్సరం అక్టోబరు నెలలో ట్రినిటీ కళాశాలలో చేరాడు. ప్రవేశపరీక్షకు, ట్రినిటీ ప్రవేశానికి మధ్యలో వేసవి కాలంలో కొన్ని వారాల పాటు [[ఐర్లాండు]]ను సందర్శించాడు. స్వయంపాలన కోసం పోరాటం చేస్తున్న ఐర్లాండు అతని ఆసక్తిని చూరగొంది. క్రియాశీలంగా ఆందోళనలు చేస్తున్న ఐరిష్ అతివాద ఆందోళనలు అతనికి నచ్చాయి. ఈ దశలో అతను తండ్రికి రాసే ఉత్తరాల్లో జాతీయవాద ఉద్యమాలు, వాటిలో ప్రత్యేకించి అతివాదం పట్ల తనకు ఏర్పడుతున్న అభిమానాన్ని వెల్లడించేవాడు.<ref name="నోట్స్">కేంబ్రిడ్జిలో చేరిన కొత్తల్లో జవాహరలాల్ తండ్రికి రాసిన ఉత్తరాల్లో తండ్రి మితవాద ధోరణిని విమర్శించడం, కొండొకచో హేళన చేయడం కూడా కనిపిస్తుంది</ref>{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=18}} కేంబ్రిడ్జిలో అతను రసాయనశాస్త్రం, భూవిజ్ఞాన శాస్త్రం, భౌతికశాస్త్రాలను అధ్యయనాంశాలుగా స్వీకరించి కొన్నాళ్ళకే భౌతికశాస్త్రాన్ని విడిచిపెట్టి వృక్షశాస్త్రం స్వీకరించాడు. కేంబ్రిడ్జిలో జవాహర్‌లాల్ అంతగా శ్రమించి చదవలేదు. యువకులకు ఉత్సాహభరితంగా ఉండే కేంబ్రిడ్జి వాతావరణం అతని నిరాసక్తతను మార్చలేకపోయింది. ఆ దశలో జవాహర్‌లాల్‌కి టెన్నిస్ ఆట, గుర్రపుస్వారీ, పందెపు పడవల జట్టులో ఆడడం వంటి వ్యాపకాలు ఉండేవి కానీ ఆ వ్యాపకాలు వేటిలోనూ పూర్తి అభినివేశం కానీ, మంచి ఉత్సాహం గానీ చూపించలేదు. ఫైనల్ ట్రైపోన్ పరీక్షలో ద్వితీయ శ్రేణిలో ఉత్తీర్ణుడయ్యాడు, ద్వితీయ శ్రేణిలో ఉత్తీర్ణుడైనవారిలోనూ అతని పేరు కింది వరుసలోనే వచ్చింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=21}} అలా 1910లో ఆనర్స్ డిగ్రీతో పట్టభద్రుడయ్యాడు. ఈ దశలో అతను రాజనీతిశాస్త్రం, ఆర్థికశాస్త్రం, చరిత్ర, సాహిత్యం చదువుకున్నాడు. [[జార్జి బెర్నార్డ్ షా]], [[హెచ్.జి.వెల్స్|హెచ్. జి. వెల్స్]], [[జె.ఎం.కీన్స్|జె. ఎం. కీన్స్]], [[బెర్ట్రాండ్ రస్సెల్]], [[లూయీస్ డిక్సన్]], [[మెరెడిత్ టౌన్సెండ్]] వంటి వారి రచనలు అతని రాజకీయ, ఆర్థిక చింతనపై ప్రభావం చూపాయి.<ref name="OPM"/> === న్యాయవిద్యాభ్యాసం === కేంబ్రిడ్జిలో ఫైనల్ ట్రైపోన్ పరీక్షకు ముందే ఇన్నర్ టెంపుల్‌లో చేరాడు. ఇన్నర్ టెంపుల్ అన్నది న్యాయవిద్య అభ్యసించి బారిస్టర్ కావడానికి అవసరమైన నాలుగు ఇన్‌లలో ఒకటి. కనీసం న్యాయవిద్య తన కుమారుడి ఆసక్తిని చూరగొందని, ఇకపై ఉత్సాహంగా చదువుతాడని మోతీలాల్ నమ్మాడు. కానీ తన ఇష్టంతో ప్రమేయం లేకుండా సాగుతున్న తన జీవితం పట్ల ఆనాసక్తితో ఉన్న జవాహర్‌లాల్ న్యాయవిద్యాభ్యాసంలోనూ పెద్ద చురుకుదనం, ఉత్సాహం ప్రదర్శించలేదు. . {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=22}} ఇన్నర్ టెంపుల్‌లోని రెండేళ్ళ కాలంలో జవాహర్‌లాల్ ప్రాణానికి ప్రమాదమైన సాహసకార్యాలు చేశాడు, పాత మిత్రులను తిరిగి కలిశాడు, ఫాషన్లు అనుసరించాడు, అప్పులు చేశాడు. ఇలా లండన్ జీవితంలోని సందడి చవిచూశాడు. అంతేతప్ప విద్యాభ్యాసంలో మంచి పట్టుదల కనబరచలేదు. ఫలితంగా 1912లో స్కాలర్‌షిప్‌లు, బహుమానాలు వంటివి ఏమీ సాధించకుండా బార్ ఎట్ లా పరీక్షల్లో సాధారణంగా ఉత్తీర్ణుడయ్యాడు. అప్పటికి ఇంగ్లాండులో ఏడేళ్ళ విద్యాభ్యాసం పూర్తిచేసుకుని భారతదేశానికి తిరిగివచ్చాడు. భారతదేశం తిరిగివచ్చేనాటికి అతని మనస్సు, బుద్ధి ఒక వృత్తి కోసం కాక, భవిష్యత్తులో రాబోయే పిలుపును అందుకోవడానికి సంసిద్ధంగా తయారైంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=23}} నెహ్రూ జీవితచరిత్రకారుడు సర్వేపల్లి గోపాల్ ప్రకారం జవాహర్‌లాల్ విద్యభ్యాసం ముగించుకుని భారతదేశానికి తిరిగివచ్చేనాటికి చక్కని శిక్షణ పొందిన మనస్సు, మంచి భావనాశక్తితో పాటుగా జీవితాంతం శాశ్వతంగా అంటిపెట్టుకున్నవి మరో రెండు తెచ్చుకున్నాడు: అవి బ్రిటన్ పట్ల ప్రేమాభిమానాలు, బ్రిటీష్ విలువలు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=24}} ===న్యాయవాద వృత్తిలో=== [[File:Nehru family.jpg|left|thumb|నెహ్రూ -గాంధీ కుటుంబం, కా 1927]] బారెట్లా ఉత్తీర్ణుడై ఇన్నర్ టెంపుల్‌లో బారిస్టరుగా నమోదుకాగానే న్యాయవాద వృత్తిని అవలంబించడానికి 1912 ఆగస్టులో భారతదేశానికి తిరిగి వచ్చాడు. జవాహర్‌లాల్ అలహాబాద్ ఉన్నత న్యాయస్థానంలో న్యాయవాదిగా పేరు నమోదుచేసుకుని, తండ్రి ప్రాక్టీసులో సహ న్యాయవాదిగా వృత్తి ప్రారంభించాడు. తండ్రి వలె కాక జవాహర్‌లాల్‌ న్యాయవాద వృత్తిలో పెద్ద ఆసక్తి కనబరచలేదు. తత్ఫలితంగా అతను న్యాయవాదిగా పెద్దగా రాణించిందీ లేదు, తోటి న్యాయవాదుల సాంగత్యంలో ఇమడగలిగినదీ లేదు. న్యాయవాదిగా ప్రాక్టీసుచేసిన రోజుల గురించి జవాహర్‌లాల్ మొత్తం మీద ఆ వాతావరణం మేధోపరంగా ఉత్తేజితంగా ఉండేది కాదని, తనకు జీవితం పట్ల విపరీతమైన నిరాసక్తత పెరిగిపోయిందని పేర్కొన్నాడు. తండ్రి జవాహర్‌లాల్‌కు కక్షిదారులను తీసుకువచ్చేవాడు. జవాహర్ క్రమశిక్షణతోనే కేసులను నడిపేవాడు. కానీ జీవితోత్సాహం లోపించేది. బ్రిటన్‌లో ఉన్నకాలంలో అతను జాతీయవాదంపైనా, అతివాదంపైనా చూపిన ఆసక్తి క్రియారూపంలోకి రాలేదు. ఈ దశలో సంపన్న పాశ్చాత్య ప్రభావితమైన భారతీయ జీవనంలో ఇమిడిపోవడానికి అదేమీ అడ్డురాలేదు. జవాహర్ ఈ దశలో కొంతమేరకు సామాజిక సేవ కూడా చేసేవాడు. వాటిలో దక్షిణాఫ్రికాలోని భారతీయుల ఉద్యమానికి మద్దతుగా నిధుల సేకరణ ఒకటి. దక్షిణాఫ్రికాలోని భారతీయుల ఉద్యమాలకు సూత్రప్రాయంగా బ్రిటీష్ ఇండియా ప్రభుత్వ సానుభూతి ఉండేది కాబట్టి ఇది ప్రభుత్వ వ్యతిరేక చర్య కాదు. జవాహర్‌లాల్ ఈ క్రమంలో ముందుకుపోయి బ్రిటీష్ పారామిలటరీలో చేరి, తోటి భారతీయ యువకులను ఆ దళంలో చేర్చడానికి అవసరమైన ప్రయత్నాలు చేసేవాడు. అప్పటికే అంతరంగంలో జాతీయవాద పోరాటాలు, అతివాద ఉద్యమాల పట్ల ఆరాధనాభావం ఉన్నా, ఈ దశలో అతని క్రియాశీల రాజకీయ అవగాహన దయాళువులైన బ్రిటీష్ వారు భారతీయుల న్యాయమైన కోర్కెలు తీరుస్తారన్న నమ్మకానికి పరిమితమై ఉండేది. == సహాయ నిరాకరణోద్యమం నుంచి పూర్ణ స్వాతంత్ర్యం వరకు (1919 - 1930) == {{Main|భారత స్వాతంత్ర్యోద్యమంలో జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ}} === రాజకీయాల్లోకి ప్రవేశం: రెండవ ప్రపంచయుద్ధం, హోంరూల్ లీగ్ === అలహాబాద్ ఉన్నత న్యాయస్థానంలో తండ్రి చాటు న్యాయవాదిగా పనిచేస్తున్న జవాహర్‌లాల్ తండ్రితో పాటుగా 1912లో [[పాట్నా]]లో జరిగిన [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్]] వార్షిక సమావేశాలకు హాజరయ్యాడు. {{sfn|Ghose|1993|p=25}} జీవితకాలం పాటు అనుబంధం పెంచుకున్న ఆ సంస్థ అప్పటి దశలో చేస్తున్న రాజకీయాలు జవాహర్‌లాల్‌కు కనీస ఆసక్తి కలిగించలేదు. అతనికి ఆ సమావేశాలు - "ఇంగ్లీషు తెలిసిన ఉన్నత వర్గాల వ్యవహారంగా మాత్రమే" అనిపించాయి. {{sfn|Moraes|2008|p=49}} ఆ దశలో కాంగ్రెస్ దాదాపుగా మితవాద రాజకీయ నాయకులతో నిండి ఉండేది. {{sfn|Ghose|1993|p=25}} మొదటి ప్రపంచయుద్ధం వచ్చిన ఆ దశలో తనకు ఒక స్పష్టమైన వైఖరి లేదని జవాహర్ తర్వాతి దశలో అంగీకరించాడు. నెహ్రూ జీవితచరిత్రకారుల్లో ఒకడైన ఫ్రాంక్ మోరిస్ రాసినదాని ప్రకారం "అతని (జవాహర్‌లాల్) సానుభూతి ఏ దేశంతో అయినా ఉందంటే అది [[ఫ్రాన్స్]]. ఫ్రెంచి సంస్కృతి పట్ల అతనికి ఎంతగానో గౌరవం ఉండేది. "{{sfn|Moraes|2008|p=52}} యుద్ధసమయంలో జవాహర్ "సెయింట్ జాన్స్ అంబులెన్స్"కు స్వచ్ఛంద సేవకునిగా ఉన్నాడు. అలహాబాదులో సెయింట్ జాన్స్ అంబులెన్స్ సర్వీసు వారి ప్రాంతీయ కార్యదర్శుల్లో అతను ఒకడు. {{sfn|Ghose|1993|p=25}} కానీ ప్రభుత్వం అమలు చేసిన సెన్సార్‌షిప్ బిల్లులను వ్యతిరేకించాడు. {{sfn|Moraes|2008|p=53}} 1917లో ప్రాంతీయ సైన్యం నమూనాలో తయారుచేసిన భారతీయ రక్షణదళంలో చేరడానికి తన సమ్మతిని తెలియజేశాడు. తనవంటి యువకులను అందులో చేరేలా ప్రోత్సహించే కార్యకలాపాల్లో పాల్గొనడానికి సంసిద్ధుడైనాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=27}} కాంగ్రెస్ సంస్థలో అతివాదులకు ప్రవేశం ఇప్పించే ప్రయత్నాలు బెడిసికొట్టి మితవాదులు విజయం సాధించడంతో [[బాలగంగాధర తిలక్]], [[అనీ బిసెంట్]] హోంరూల్ లీగులు స్థాపించారు. స్వయంపాలన ఆవశ్యకతను ప్రచారం చేసే ఉద్దేశంతో ఈ సంస్థలు స్థాపించారు. ప్రభుత్వం అనీబిసెంట్‌ని బొంబాయి, సెంట్రల్ ప్రావిన్సుల నుంచి బహిష్కరించింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=27}} దీనిపై దేశవ్యాప్తంగా ఎందరో విద్యావంతులు, అనీబిసెంట్ అనుచరులు ఆందోళన వ్యక్తం చేశారు. అలా ప్రభుత్వ చర్యలను నిరసించినవారిలో జవాహర్‌లాల్ ఒకడు. ప్రతిస్పందనగా తాను భారతీయ రక్షణదళంలో చేరడానికి చేసిన దరఖాస్తు ఉపసంహరించుకుని, దళంలో చేరేలా ఇతరులను ప్రోత్సహించేందుకు నిర్వహించబోయిన సభ రద్దుచేశాడు. మోతీలాల్ అధ్యక్షతన జవాహర్‌లాల్ ఒకానొక కార్యదర్శిగా యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల హోంరూల్ లీగ్ ఏర్పాటుచేశారు. అయితే హోంరూల్ సాధించేందుకు చేపట్టాల్సిన కార్యాచరణ విషయంలో జవాహర్‌లాల్‌కి స్పష్టత లేదు. హోంరూల్ నాయకులైన అనీబిసెంట్ ఆంగ్లో-సాక్సన్ పద్ధతి కానీ, తిలక్ తీవ్రమైన అతివాదం కానీ అతన్ని ఆకర్షించలేదు. అలాగని స్వంతంగా తనే కార్యాచరణ ఏర్పురుచుకోగల స్పష్టత కూడా లేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=28}} సిరిసంపదల వల్ల దేశప్రజలకు సేవచేయగల స్థితిలో ఉండి కూడా తండ్రి స్థాపించిన ఇండిపెండెంట్ పత్రిక నిర్వహణలో సహకారం తప్ప మరేమీ చేయలేకపోతున్నందుకు అసంతుష్టితో గడిపేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=29}} === సహాయ నిరాకరణోద్యమంలోకి === 1919లో [[రౌలట్ చట్టం]] అమలులోకి రావడం, [[జలియన్ వాలాబాగ్ దురంతం]] జరగడం జవాహర్‌లాల్‌లో పెద్ద పరివర్తనానికి కారణమయ్యాయి. జలియన్‌ వాలాబాగ్ దురంతాన్ని గురించి నివేదించడానికి ఏర్పరిచిన కాంగ్రెస్ కమిటీకి జవాహర్‌లాల్ సహకరించేందుకు అమృత్‌సర్ సందర్శించాడు. ప్రత్యేకించి జలియన్ వాలాబాగ్ దురంతం పట్ల ఇంగ్లండులో వ్యక్తమైన అభిప్రాయం అతన్ని కలతపెట్టింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=30}} సర్వేపల్లి గోపాల్ ఈ దశలో వచ్చిన మార్పు గురించి - " (అంతవరకు) దయాసముద్రులైన బ్రిటీష్ పాలకులవల్ల ఉపకారం, మేలు జరుగుతాయని (జవాహర్‌లాల్) ఆశిస్తూ ఉన్నాడు. కాని స్వాతంత్ర్యమనేది ఒకరు ఆదరభావంతో ఇచ్చే కాన్క కాదనీ, ప్రతిఘటించి పోరాటం సల్పినందువల్ల దక్కే ఫలితమనీ దేశంలో సర్వసాధారణంగా చాలామందికి కనువిప్పు కలిగింది. దాని పర్యవసానమే జవహర్‌లో వచ్చిన పెద్ద పరివర్తనం. " అని రాశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=31}} 1920లో పలువురు భారతీయ జాతీయోద్యమ నాయకులు, కార్యకర్తల వలెనే జవాహర్‌లాల్ ను కూడా గాంధీ భావాలు, కార్యాచరణ విపరీతంగా ఆకర్షించాయి. [[మహాత్మా గాంధీ|గాంధీ]] పిలుపును అనుసరించి [[సహాయ నిరాకరణోద్యమం]]లో తన కృషి ప్రారంభించాడు. జవాహర్‌లాల్ యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల్లో సహాయ నిరాకరణోద్యమాన్ని నిర్వహించే బాధ్యత స్వీకరించాడు. యుపిలో ప్రముఖుడైన కాంగ్రెస్ నాయకుడిగా అతికొద్ది కాలంలోనే పేరు సంపాదించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=33}} 1920 జూలై నుంచి [[అలహాబాద్ జిల్లా]]కు ఉత్తరాన ఉన్న [[ప్రతాబ్‌గఢ్]] జిల్లాలో జమీందార్లు చిత్తం వచ్చినట్టు కౌళ్ళు, జరిమానాలు, నజరానాలు విధిస్తూండడంతో తిరగబడ్డ{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=36}} వెనుకబడ్డ కుర్మీ కులానికి చెందిన రైతుల పోరాటానికి జవాహర్‌లాల్ నాయకత్వం వహించాడు. రైతుల కోర్కెలకు న్యాయబద్ధమైన స్పష్టమైన రూపం ఇచ్చి, వారిని అహింసవైపు మళ్ళించి, వారి సమస్యలను వెల్లడించేందుకు కిసాన్ సభలను ఏర్పాటుచేశాడు. మరోవైపు రైతులను అక్రమంగా అరెస్టు చేసిన బ్రిటీష్ అధికారులతో సంప్రదింపులు జరిపాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=38}}{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=39}} రైతుల్లోని క్రమశిక్షణ, వారికి జవాహర్ నాయకత్వం పట్ల గౌరవం అతన్ని కదిలించాయి. ప్రతాబ్‌గఢ్ ప్రాంతంలో ఒకచోట సభలో తాను ప్రసంగిస్తూండగా జనంలో చిన్న కలకలం రేగింది. మాట్లాడకున్నా వారిలో వారే తోసుకోవడం, మోచేతులతో పొడుచుకోవడం కనిపించింది. ఆగ్రహించి అదేమని ప్రశ్నిస్తే - అక్కడొక పాము ఉందని, ప్రాణభయం ఓవైపు ఉన్నా కూడా క్రమశిక్షణ తప్పకుండా అలా మౌనంగానే ఒకరినొకరు హెచ్చరించుకుంటున్నారని తెలిసింది. మూడున్నర దశాబ్దాల తర్వాత గుర్తుచేసుకునేంతగా జవాహర్ మీద ఈ సంఘటన ముద్రవేసింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=40}} జమీందార్ల విధానాలకు తోడు ప్రభుత్వ బాధ్యతారాహిత్యం వల్ల 1921 సంవత్సరంలో హింసాత్మకమైన రైతాంగ ఆందోళన అవధ్ అంతటా వ్యాపించింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=47}} జనవరి, ఫిబ్రవరి నెలల్లో రెండు వేర్వేరు సంఘటనల్లో పోలీసుల దాడులు, నాయకుల అరెస్టుల వల్ల రెచ్చిపోతున్న గుంపుల ఎదుట నిలిచి జవాహర్ వారికి సాహసోపేతంగా అహింస బోధించి శాంతపరిచాడు. ప్రభుత్వం ఒకపక్క సహాయనిరాకరణ ఉద్యమ నాయకులైన గాంధీ, నెహ్రూ వంటివారి పట్ల అనుమాన దృక్కులతో చూస్తూనే, ఉద్యమ నాయకత్వం కౌళ్ళు చెల్లించమని సూచించే జవాహర్‌లాల్, గాంధీ వంటివారి చేతిలో ఉండాలని, {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=48}} ఏమీ చెల్లించవద్దని ఆజ్ఞాపించే సాధువుల చేతిలో ఉండరాదని ఆశించారు. పన్నులు, కౌళ్ళ చెల్లింపు నిరాకరించమనే నాయకులను క్రమేపీ ప్రభుత్వం అరెస్టు చేసి, రైతు ఉద్యమ నాయకత్వాన్ని పూర్తిగా కాంగ్రెస్ పాలు చేసింది. జవాహర్ సహా కాంగ్రెస్ వారు రైతు సమస్యల మీద తక్కువగా వ్యవస్థా నిర్మాణం, నిధుల వసూళ్ళపై ఎక్కువగా కేంద్రీకరించడంతో ప్రభుత్వానికి వీలుచిక్కింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=49}} తర్వాతి దశలో రైతాంగం మరో రాజకీయ ఆందోళన అయిన ఏకా ఉద్యమం ప్రారంభించింది. జవాహర్ వేరే పనిలో మునిగి, ఈ ఉద్యమంలో పాల్గొనకుండా ఉండిపోయాడు. అంతటితో ఆ రైతు ఉద్యమంలో జవాహర్ అనుబంధం ముగిసింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=50}} 1921లో నెహ్రూ ఒకపక్క అఖిలభారత కాంగ్రెస్ వ్యవహారాల్లోనూ, ఇటుపక్క స్వంత రాష్ట్రంలోని కార్యాచరణలోనూ ఆసక్తిగా పాల్గొనసాగాడు. అలహాబాద్ జిల్లాలో కనీసం 50వేల మందిని కాంగ్రెస్ సభ్యులుగా చేర్పించాలని, ప్రత్యేకించి స్త్రీలను హెచ్చుసంఖ్యలో చేర్చాలని లక్ష్యం నిర్ణయించుకున్నాడు. సహాయ నిరాకరణ, ఖిలాఫత్ ఉద్యమాలను బలపరచడానికి యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల్లోని జిల్లాలంతటా పర్యటనలు ప్రారంభించాడు. అనేక కార్యక్రమాలు, సభలు నిర్ణయించుకుని వాటికై విస్తారంగా ప్రయాణాలు చేశాడు. ఒకదశలో తాను చేరుకోవాల్సిన సభ కోసం రెండు ఊళ్ళ మధ్య పరుగులు కూడా పెట్టాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=51}} మరో సందర్భంలో తప్పిపోయిన రైలును అందుకునేందుకు పక్క స్టేషనుకు రైల్వే ట్రాలీలో ప్రయాణించాడు. 1920, 21ల్లో స్వరాజ్యం సాధించడానికి స్వదేశీ వస్తువులు, దుస్తులు వినియోగించడమే ఏకైక మార్గమన్న అభిప్రాయంలో ఉండేవాడు. విదేశీ వస్త్ర బహిష్కరణ, {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=52}} స్వరాజ్య నిధికి విరాళాల సేకరణ మంచి ఉత్సాహంతో చేస్తూండేవాడు. ప్రభుత్వాజ్ఞలను పూర్తిగా లెక్కచేయని మనస్థితి రాలేదు. సభల విషయంలో నిషేధాజ్ఞలు పాటించేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=53}} అయితే ప్రభుత్వం హింసను ప్రేరేపించే రచనలు చేయనని పూచీ ఇమ్మని కోరగా, ప్రభుత్వానికి క్షమాపణ కానీ, పూచీ కానీ ఇవ్వనని నిరాకరించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=54}} 1921 డిసెంబరు 5న యునైటెడ్ ప్రావిన్సు స్వచ్ఛంద సేవకుల వ్యవస్థను చట్టవిరుద్ధమని ప్రకటించి, దాని కార్యదర్శి జవాహరలాల్‌ను, ఈ కార్యకలాపాలతో సంబంధం ఉన్న తండ్రి మోతీలాల్‌ను అరెస్టు చేశారు. జవాహర్‌లాల్‌కు ఆరునెలల సాధారణ జైలుశిక్ష, రూ. 100 జరిమానా, అది చెల్లించకుంటే మరో నెల శిక్ష విధించారు. జవాహర్ అధికారులు అణచివేస్తున్నా, తాను నిర్బంధంలో ఉన్నా జైలు నుంచే యుపి కాంగ్రెస్ పని కొనసాగించాడు. ఏవో సాంకేతిక కారణాలతో సగం శిక్ష అనుభవించగానే 1952 మార్చిలో జవాహర్‌ని విడుదల చేశారు. [[చౌరీచౌరా సంఘటన]] వంటి హింసాత్మక ఘటనలు ఎక్కువ అవుతున్నాయన్న కారణంగా మహాత్మా గాంధీ సహాయనిరాకరణ ఉద్యమాన్ని నిలిపివేయడం జవాహర్‌లాల్ వంటి పలువురు కాంగ్రెస్ నాయకులకు ఆశాభంగం అయింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=55}} === రెండు జైలు శిక్షలు, పార్టీ చీలకలతో మధ్యవర్తిత్వం (1922-1923) === {{Quote box | quote = మహర్షి వంటివాడైన మా ప్రియతమ నాయకుని(గాంధీ)కి శిక్ష విధించిన తర్వాత జైలు మాకు స్వర్గమైంది. పవిత్రమైన యాత్రా స్థలమైంది.... నా అదృష్టానికి నేనే అబ్బురపడుతున్నాను. | source = — న్యాయస్థానంలో జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ ప్రకటనలో భాగం{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=57}} | align = right | width = 25em }} సహాయ నిరాకరణోద్యమం ఆపేయాలని మహాత్మా గాంధీ హఠాత్తుగా తీసుకున్న నిర్ణయం తీవ్రమైనదీ, ఆశాభంగం కలిగించేదీ అయినా జవాహర్‌లాల్ గాంధీ మార్గనిర్దేశానికే కట్టుబడ్డాడు. ఆ నిర్ణయంతో దెబ్బతిన్న కాంగ్రెస్ కార్యకర్తల ఆత్మస్థైర్యాన్ని నిలబెట్టడం జవాహర్‌కి చాలా కష్టమైంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=55}} యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల్లో రాట్నం తిప్పడం, విదేశీ వస్తు బహిష్కరణ వంటి నిర్మాణాత్మక కార్యక్రమాల్లోనూ, గాంధీ స్వరాజ్య కార్యక్రమాలను ప్రచారం చేయడంలోనూ గడిపేవాడు. అప్పటికే మహాత్మా గాంధీని అరెస్టు చేసి, జైలు శిక్ష విధించిన ప్రభుత్వం తీవ్రమైన అణచివేత చర్యలకు పాల్పడసాగింది. ఈ నిర్బంధాల మధ్య నిర్మాణాత్మక కార్యక్రమాలు కూడా సాగడం కష్టమయ్యేది. 1922 మే 12న పికెటింగ్ జరుపుతూ, దాన్ని ప్రచారం చేస్తున్నాడన్న కారణంతో జవాహర్‌లాల్‌ని అరెస్టు చేశారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=56}} సహాయనిరాకరణ ఉద్యమ కార్యాచరణలో భాగంగా న్యాయస్థానాలు విడనాడాలన్న సూత్రం అనుసరించి జవాహర్‌లాల్ తన తరఫున వాదించడానికి, క్రాస్ పరీక్ష చేయడానికీ అంగీకరించలేదు. కోర్టులో న్యాయమూర్తి మాట్లాడే అవకాశం ఇచ్చినప్పుడు సుదీర్ఘమైన ప్రకటన ఒకటి చేశాడు. దానిలో తన దృక్పథాన్ని వివరిస్తూ, ప్రభుత్వ దమనకాండను నిరసించాడు. విదేశీ వస్త్రబహిష్కరణకు ఈ విధంగా ప్రాచుర్యం కలిగించినందుకు ప్రభుత్వానికి కృతజ్ఞతలు చెప్పాడు. మహాత్మాగాంధీ వంటి నాయకుని కింద దేశసేవ చేయడం భాగ్యమని తోటి భారతీయులకు ప్రబోధిస్తూ ముగించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=57}} ప్రభుత్వం ఆశించని విధంగా విద్యావంతులైన భారతీయ యువతను జవాహర్ కోర్టు ప్రకటన ప్రభావితం చేసింది. ఈసారి 18 నెలల కఠిన కారాగార శిక్ష, వంద రూపాయల జరిమానా విధించారు. జరిమానా కట్టకపోతే మరో మూడు నెలల జైలు శిక్ష అనుభవించాల్సి ఉంటుంది. అతనిని జైలుశిక్ష అనుభవించేందుకు లక్నో జైలుకు తరలించారు. ఆ జైలులో సందర్శకులను వేధిస్తారన్న చెడ్డపేరు ఉండడంతో స్నేహితులు, బంధువులను చూసే అవకాశం తానే వదులుకున్నాడు. జైలు జీవితం పేరిట బలవంతాన లభించే తీరికను జవాహర్ సద్వినియోగం చేసుకున్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=58}} శారీరక వ్యాయామం, నూలు వడకడం, చరిత్ర, యాత్రా జీవనాలకు సంబంధించిన పుస్తకాలు చదవడం, ఉత్తరాలు రాయడం వంటి పనుల్లో నిమగ్నమయ్యాడు. జైలు జీవితం తాలూకు కష్టాలు, ఇబ్బందులు అతనికి బాగా సంతృప్తి కలిగించాయి. దేశం కోసం కష్టపడుతున్నందుకు ఒకవిధమైన సంతృప్తి చెందేవాడు. జైలు నుంచి విడుదల కోరుకోవట్లేదని ఒక లేఖలో జవాహర్‌లాల్ రాశాడు. అందుకు భిన్నంగా యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల శాసన మండలి తీర్మానాన్ని అమలు చేస్తూ శిక్ష పూర్తికాకుండానే 1923 జనవరి 31న సార్వత్రిక క్షమాభిక్షలో భాగంగా జవాహర్ శిక్షాకాలం ముగిసింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=59}} విడుదల కాగానే కాంగ్రెస్ పార్టీ శాసనసభల్లో ప్రవేశించాలనే వారు, ప్రవేశించరాదనే వారి మధ్య చీలిపోయి ఉంది. ప్రవేశించాలనే మితవాద పక్షంలో తన తండ్రి మోతీలాల్ సహా తనకు సన్నిహితులు ఉన్నారు. స్వతాహాగా జవాహర్‌కి సహాయ నిరాకరణను తిరగదోడి శాసనసభల్లో చేరడం చేపట్టడం ఇష్టం లేదు. కానీ ఈ చీలికల విషయంలో సంస్థ దెబ్బతింటుందని కలతపడ్డాడు. సహాయ నిరాకరణమే స్వరాజ్యానికి మార్గమన్న తన విధానాన్ని పునరుద్ఘాటించినా శాసనసభల ప్రవేశం విషయంలో అప్పటికి ఏ అభిప్రాయం వ్యక్తం చేయలేదు. ఇరుపక్షాలూ తమ ప్రచారాలు రెండు నెలలపాటు ఆపివేసేలా 1923 ఫిబ్రవరి మాసాంతంలో జరిగిన అలహాబాద్ సభలో [[మౌలానా అబుల్ కలామ్ ఆజాద్]]‌తో కలిసి ఇరుపక్షాలనూ జవాహర్ ఒప్పించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=60}} తిరిగి మే నెలలో రెండు పక్షాల వారూ కలహానికి సంసిద్ధులయ్యే సరికి కాంగ్రెస్ చీలిక నివారించడానికి జవాహర్‌లాల్ ఓ రాజీ సూత్రాన్ని ప్రతిపాదించాడు. దాని ప్రకారం శాసనసభల్లో ప్రవేశించరాదని 1922 డిసెంబరులో జరిగిన నిర్ణయాన్ని కొట్టివేయరు, అలాగని ప్రచారమూ ఇవ్వరు. అంటే సూత్రం అలానే ఉండనిచ్చి శాసనసభల్లో ప్రవేశించవచ్చని సారాంశం. ఇది శాసనసభల్లో ప్రవేశానికి ఆశిస్తున్నవారికే అనుకూలంగా ఉంది. ఈ తీర్మానం బొంబాయిలో జరిగిన అఖిల భారత కాంగ్రెస్ కమిటీ సైతం ఆమోదించింది. కానీ శాసనసభా ప్రవేశం ఇష్టంలేని ఆరుగురు సభ్యులూ రాజీనామా చేసి, ఆమోదించాలని పట్టుబట్టారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=61}} ఆ దశలో చివరకు కమిటీలో ఏ పక్షానికి మొగ్గకుండా ఉన్న జవాహర్‌లాల్ వంటివారు ఉండాలని ఇరుపక్షాలూ అంగీకారానికి వచ్చాయి. అయితే అతికొద్ది నెలల్లోనే ఈ రాజీ తీర్మానాన్ని పలు రాష్ట్ర కమిటీలు తిరస్కరించాయి. ఆ కమిటీలపై క్రమశిక్షణా చర్యలు తీసుకోవాలని అఖిలభారత కాంగ్రెస్ కమిటీ సమావేశంలో జవాహర్ పెట్టిన తీర్మానం వీగిపోవడంతో పార్టీ పదవులన్నిటికి రాజీనామా చేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=62}} అయిష్టమైన పార్టీ కలహాల నుంచి రాజీనామాతో విముక్తి పొందిన జవాహర్‌లాల్ తిరిగి కార్యాచరణపై దృష్టిపెట్టాడు. నాగపూరులో జాతీయ జెండాతో ఊరేగింపును అనుమతించేందుకు జిల్లా మొజిస్ట్రేటు నిరాకరించడంతో [[జెండా సత్యాగ్రహం]] ప్రారంభమైంది. దానిని వ్యవస్థీకరించి, ఎప్పటికప్పుడు స్థానిక కార్యకర్తలకు తోడుగా వివిధ ప్రాంతాల నుంచి స్వచ్ఛంద కార్యకర్తల బృందాలు వెళ్ళి ఊరేగింపుగా జెండాను తీసుకుపోతూ అరెస్టు అవుతూండేలా పంపుతూ వచ్చారు. చివరకు ప్రభుత్వం దిగి వచ్చి జాతీయ జెండాను ఎగురవేసుకునేందుకు అనుమతి ఇచ్చేదాకా ఇది కొనసాగింది. ఆ తర్వాత [[అకాలీ ఉద్యమం]]లో ఆసక్తి కనబరిచి, క్రమేపీ ఆ ఉద్యమంలో మమేకమయ్యాడు. పంజాబ్ రాష్ట్రంలోని సిక్ఖులకు గురుద్వారాల నిర్వహణలో సంస్కరణలు అమలు చేయాలని ప్రారంభించిన అకాలీల ఉద్యమం శాంతిభద్రతల సమస్య తెస్తుందని పంజాబ్ ప్రభుత్వం వారి ప్రయత్నాలు ప్రతిఘటించింది. అలా మతసంస్కరణల ఉద్యమం రాజకీయ ఉద్యమమై, మహాత్మా గాంధీ ప్రబోధించిన అహింసా సిద్ధాంతం స్వీకరించి ప్రభుత్వాన్ని ఎదిరించసాగారు. 1923 జూన్, జూలైల్లో వారి సభల్లో పాల్గొనడంతో ప్రారంభించి క్రమేపీ సెప్టెంబరు నాటికల్లా అకాలీలతో కలిసి అప్పుడప్పుడే పదవీచ్యుతుడై, సంస్థానం కోల్పోయిన సిక్ఖు సంస్థానాధీశ్వరుని ప్రాంతం- నాభా సంస్థానం వెళ్ళాడు. అధికారులు అప్పటికే సంస్థానంలో ప్రవేశించిన జవాహర్‌లాల్‌ని సంస్థానంలో ప్రవేశించవద్దన్న ఉత్తర్వు చూపించి, దానిని ఉల్లంఘించాడంటూ అరెస్టు చేశారు. జవాహర్‌లాల్‌నీ, అతని స్నేహితులనీ ఒకే గొలుసులకు కట్టివేసి, జనంతో కిక్కిరిసిన మూడో తరగతి రైలు పెట్టెలో నాభా పట్టణం తీసుకువెళ్ళి దారుణమైన స్థితిగతులు ఉన్న నాభా జైలులో నిర్బంధించారు. అతనిపై నేరారోపణలు అసంబంద్ధంగా ఉండడంతో సిక్ఖుల జాథాలలో ఉన్నాడనీ, వారంతా దౌర్జన్యం చేశారనీ అక్రమ కేసు బనాయించారు. కేసు నత్తనడకన సాగుతూండగా బ్రిటీష్ ఇండియా ప్రభుత్వం కలగజేసుకుని కొన్ని సూచనలు చేసింది. తదనుగుణంగా నిందితులకు 30 నెలల కఠిన కారాగార శిక్ష విధించి, వెనువెంటనే నిలిపివేసి, సంస్థానాన్ని విడిచి వెళ్ళి తిరిగి రావద్దన్నారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=67}} === వ్యక్తిగత సమస్యలు, మున్సిపల్ పరిపాలన (1924-1926) === నాభా జైలు నుంచి తిరిగివచ్చాకా జవాహర్‌లాల్ ఉత్సాహలేమితో కొట్టుమిట్టాడుతున్న కాంగ్రెస్ పార్టీకి జవజీవాలు తీసుకురావడం ఎలాగన్న ప్రశ్నపై సతమతమయ్యాడు. అప్పటికి జవాహర్‌ భావాల్లో సామ్యవాదం వంటివేమీ జొరబడలేదు, గాంధేయవాదానికే పూర్తి నిబద్ధునిగా ఉండేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=69}} కాకినాడలో జరిగిన అఖిల భారత జాతీయ కాంగ్రెస్ సమావేశంలో ప్రసంగిస్తూ - "భారతీయ స్వచ్ఛంద సేవకులకూ, పాశ్చాత్య దేశాల వలంటిర్లకూ మధ్య ఉభయ సామాన్యమైన విశేషం అంతగా లేదు. భారతీయ స్వచ్ఛంద సేవక సంస్థకు అహింస ప్రాథమిక సూత్రమై ఉండాలి. భారతదేశానికి అహింసను, క్రమశిక్షణను పాటించే సైనికులు అవసరమై వున్నారు" అంటూ అవే భావాలు గాంధీయమైన భాషలోనే వెల్లడించాడు. జాతీయ కాంగ్రెస్ ప్రధాన కార్యదర్శులు ముగ్గురిలో ఒకనిగా జవాహర్‌లాల్ పార్టీ నిర్వహణా భారాన్ని, అనుసంధాన కార్యకలాపాలను చాలావరకూ భుజాన వేసుకున్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=70}} కాంగ్రెస్ పార్టీ ద్రవ్య వ్యవహారాలు, అకాలీ ఉద్యమాన్ని జాతీయోద్యమంతో అనుసంధానం చేసే కార్యకలాపాలతో తీరికలేకుండా పనిచేయసాగాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=71}} ఖిలాఫత్ ఉద్యమ స్ఫూర్తి నానాటికీ దెబ్బతింటూ దేశంలో హిందూ-ముస్లిం మత విద్వేషాలు రెచ్చిపోసాగాయి. 1924 ఫిబ్రవరిలో బ్రిటీష్ వారు ఆరోగ్యకారణాలతో విడుదల చేసిన గాంధీ సెప్టెంబరు నాటికి ఈ మతవిద్వేషాలు సమసిపోవాలంటూ 21 రోజుల ఉపవాస దీక్ష తీసుకున్నాడు. జవాహర్‌లాల్‌ను ఆ వార్త చాలా బాధించింది. అది తెలిసేనాటికే మతకలహాలు తగ్గించేందుకు, వాస్తవ స్థితిగతులు తెలుసుకునేందుకు పర్యటనలు చేస్తున్నాడు. హిందూ-ముస్లిముల నడుమ ఐక్యత సాధించే మార్గాన్వేషణకు యుపిలో ప్రతీ పట్టణంలో, ప్రతీ గ్రామంలో సమావేశాలు నిర్వహించాలని పిలుపునిచ్చాడు, స్వయంగా ఢిల్లీలో ఐక్యతా మహాసభలో పాల్గొన్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=71}} అలహాబాద్‌ నగరంలో జరిగిన మత ఘర్షణల వివరాలను సేకరించి, గాంధీకి నివేదిక పంపాడు. మత ఘర్షణలు జవాహర్‌లాల్‌ మనస్సును చాలా గాయపరిచాయి. 1925 జనవరిలో ఈ అంశంపై జరిగిన అఖిల పక్ష మహాసభ విఫలమైంది. ఈ సభలో జరిగిన చర్చ వినాల్సిరావడమే అతనికి ఎంతో బాధాకరంగా పరిణమించింది. అతని ఉద్దేశంలో ఇది అవాస్తవికమైన, ఊహాత్మకమైన అంశాల చుట్టూ అల్లుకుపోతూండే సమస్య, కనుకనే ఈ సమస్యపై శక్తివంతమైన చర్యలు తీసుకోలేకపోయాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=72}} ఈ పరిస్థితులకు తోడు జవాహర్‌లాల్ సాంసారిక జీవితంలో కూడా పుట్టిన కుమారుడు పుట్టగానే చనిపోవడం, భార్యకు క్షయవ్యాధి పట్టుకోవడం, తాను ఆర్థికంగా ఆధారపడి ఉన్న తన తండ్రితో రాజకీయంగా వివాదాలు రావడం వంటి సమస్యలు చుట్టుముట్టాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=72}} తండ్రిపై ఆర్థికంగా ఆధారపడకూడదని నిర్ణయించుకోవడంతో గాంధీ అతనికి పత్రికా విలేఖరిగా కానీ, కళాశాలలో ప్రొఫెసర్‌గా కానీ పని ఏర్పాటుచేయాలని ప్రయత్నించి చూశాడు. ఆపైన కాంగ్రెస్ ప్రధాన కార్యదర్శిగా వేతనం స్వీకరించాలని గాంధీ అభ్యర్థించినా జవాహర్‌లాల్ అంగీకరించలేదు. తన పలుకుబడితో బొంబాయిలో టాటా సంస్థ మేనేజరు పదవి ఇప్పించాలని గాంధీ ప్రయత్నించగా, టాటా వారు సిద్ధపడినా జవాహర్‌కు అందుకు మనస్కరించలేదు. చివరకు భార్య కమల ఆరోగ్యం కోసం ఐరోపా పర్యటన చేయడానికి తప్పనిసరి స్థితిలో తనకేమాత్రం ఇష్టంలేని న్యాయవాది వృత్తి ఒకమారు చేపట్టాల్సివచ్చింది. తండ్రే కక్షిదారును తీసుకునివచ్చాడు. అతనికి న్యాయవాదిగా ముట్టింది రూ. పదివేలు కాగా ఆ వచ్చిన కక్షిదారు కూడా జవాహర్‌లాల్ వల్ల కాకుంటే మోతీలాల్ అయినా కేసు గట్టెక్కించకపోడని వచ్చాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=73}} {{Quote box | quote = నా ప్రియతమ నాయకుడు (గాంధీ) జైలులోపల మ్రగ్గుతూ ఉండగా నా సమయంలో అధిక భాగాన్ని ఏ పదవిలోనూ వ్యయపరచదలుచుకోలేదు. నాకు చేతనైనప్పుడల్లా యుద్ధం చేస్తాను. నాకు వీలైనప్పుడల్లా పోరాడుతాను, బలంగా దెబ్బతీస్తాను, స్వరాజ్యం వచ్చేదాకా అదే నా ముఖ్యమైన పని. తక్కినదంతా శిక్షణ, తయారీ. | source = — యుపి రాష్ట్ర కాంగ్రెస్ కమిటీ కార్యదర్శిగా జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ 1923 ఏప్రిల్ 5న కాంగ్రెస్ కమిటీలకు, రాష్ట్ర కాంగ్రెస్ కమిటీ సభ్యులకు పంపిన సర్క్యులర్‌లో భాగం.{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=57}} | align = right | width = 25em }} సహాయ నిరాకరణోద్యమ విరమణ తర్వాత ఐరోపా ప్రయాణంలోపు సంక్షుభిత సంవత్సరాల్లో జవాహర్‌ జీవితంలో చెప్పుకోదగ్గ విశేషం - అలహాబాద్ పురపాలక సంఘ అధ్యక్షునిగా చేసిన కృషి. 1923 ఏప్రిల్ నుంచి 1925 ఏప్రిల్ వరకూ ఈ పదవిలో ఉన్న జవాహర్ పరిపాలనలో తొలి అనుభవాన్ని ఇక్కడే గడించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=73}} సర్వేపల్లి గోపాల్ ఉద్దేశంలో తర్వాతి కాలంలో ప్రధానమంత్రిగా నెహ్రూ కనబరిచిన "సహచరులపై తన ప్రాబల్యం చూపడం, సామర్థ్యాన్ని అభిలషించడం, సమర్థులైన తన క్రింది అధికార్ల పట్ల విడవని విశ్వాసం చూపడం, కొత్త ఆలోచనలతో అన్ని దిక్కులా ముందుకు సాగిపోయేందుకు గట్టిగా ప్రయత్నించడం వంటి లక్షణాలు" బీజప్రాయంగా అలహాబాద్ పురపాలక సంఘంలో చేసిన పనిలో చూడవచ్చు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=74}} పదవి చేపట్టినందుకు శక్తివంచన లేకుండా పనిచేసినా అతను ఏనాడూ దీనికి స్వరాజ్యం కోసం చేసే పోరాటం కన్నా ఎక్కువ ప్రాధాన్యత ఇవ్వలేదు. మొదలుపెట్టినప్పుడు అయిష్టమైనదైనా పరిపాలనా వ్యవహారాలు క్రమేపీ అతని ఆసక్తిని చూరగొన్నాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=75}} పురపాలక సంఘ సభ్యుల అలసత్వం, క్రమశిక్షణా రాహిత్యం పదవిలోకి వచ్చిన తొలినాళ్ళలోనే బహిరంగ విమర్శలతో తొలగించి, క్రమశిక్షణ నెలకొల్పాడు. చిన్న చిన్న అంశాలకు స్వరాజ్య విధానంతో ముడిపెట్టి పట్టుపట్టేవారు స్వంత పార్టీ సభ్యులే అయినా అంగీకరించేవాడు కాదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=76}} ఆంగ్లేయులపై నిష్కారణంగా ప్రతీకారం చూపే విధానాలనూ సమర్థించలేదు. అవసరమైనప్పుడు, తగినంత స్థాయి ఉన్న విధానాలలో కాంగ్రెస్ విధానాల దృష్ట్యా నడుచుకునేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=78}} బ్రిటీష్ వస్తువుల బహిష్కరణ, పాఠశాలల్లో నూలు వడకడం, కాంగ్రెస్ నాయకులకు సన్మానం, తిలక్ వర్థంతి, గాంధీకి శిక్షవేసిన రోజు జ్ఞాపకార్థంగా గాంధీ దినోత్సవం సెలవులు ఇవ్వడం వంటి చర్యలు రాష్ట్ర ప్రభుత్వం వ్యతిరేకించినా ఖాతరుచేయకుండా నిర్వహించాడు. ప్రజలకు మేలుచేకూర్చే పలు నిర్ణయాలు, క్రమం తప్పకుండా ప్రజలకు నివేదికలతో పారదర్శకత పాటించడం వంటి అనేక చర్యలు చేపట్టాడు. ప్రత్యక్షంగా కనిపించే న్యాయబుద్ధి, నీతి, నిజాయితీలతో పురపాలక సంఘ వ్యవహారాల్లోని అన్ని పక్షాల వారిలోనూ పలుకుబడి, ప్రాభవం సంపాదించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=80}} కమీషనర్ కూడా మునిసిపల్ వ్యవహారాలు మెరుగుకావడం వెనుక జవాహర్‌లాల్ కృషిని ప్రస్తావించాల్సిన స్థితి తీసుకువచ్చాడు. అయితే పురపాలక వ్యవహారాలు కేవలం గృహవసతి, పారిశుధ్యం వంటి అంశాలకే పరిమితమై విశాలమైన అర్థంలో సాంఘిక సంక్షేమాన్ని తమ పరిధిగా ఎంచే వీలులేకపోవడం, ఆ రంగంలో కృషిచేయలేకపోవడం అతనికి సంతృప్తి కలిగించలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=82}} 1925 ఏప్రిల్‌లో పార్టీ కార్యకలాపాల దృష్ట్యా బోర్డు పనులు చూడడానికి వీలుచిక్కడం లేదంటూ మునిసిపల్ బోర్డు ఛైర్మన్ పదవికీ, బోర్డు సభ్యత్వానికి కూడా రాజీనామా చేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=81}} === ఐరోపా పర్యటన, నూతన రాజకీయ భావాల అంకురం (1926-1927) === జవాహర్‌లాల్ 1926 మార్చి 1న భార్య కమల, కుమార్తె ఇందిరలతో బయలుదేరి ఐరోపా చేరుకున్నాడు. [[జెనీవా]]లో ఒక చౌక బసలో స్థిరపడ్డాడు. క్షయవ్యాధితో బాధపడుతున్న భార్య కోలుకునేందుకు ప్రధానంగా ఈ ఐరోపా నివాసం. అయితే అది ఆమె మీద ప్రభావం ఏమీ చూపించకపోగా జవాహర్‌లాల్ రాజకీయ, ఆర్థిక భావాలలో విప్లవాత్మకం అనదగ్గ పరిణామం తీసుకువచ్చింది. మరోవైపు భారతదేశంలో జాతీయవాద రాజకీయాల పరిస్థితి దారుణంగా తయారైంది. మతసామరస్యం లోపించి మతకల్లోలాలు వ్యాప్తిచెందుతూ ఉన్న వార్తలు జవాహర్‌కు అందుతూండేవి. ఈ వార్తలు ఆయనను కుంగతీసేవి. మతాన్ని అదుపులోకి తెచ్చుకుని, రాజకీయాలను లౌకిక తత్వం వైపు మళ్ళించడమే దీనికి పరిష్కారమని భావించేవాడు. ఈ దశలో అతను బౌద్ధికమైన పనులు కాక చేసినవి భార్యకు సేవ, కుమార్తెను పాఠశాలకు తీసుకెళ్ళి, తీసుకురావడం. అంటే అతని కార్యాచరణయుతమైన జీవితంలో అధ్యయనానికి బోలెడంత ఖాళీ దొరికినట్టు. [[ఫ్రెంచి భాష]] నేర్చుకోవడం, బహు గ్రంథ పఠనం, వివిధ కోర్సులకు, ఉపన్యాసాలకు హాజరుకావడం వంటి పనులతో ఆ అవకాశాన్ని సద్వినియోగం చేసుకున్నాడు. విస్తారమైన అధ్యయనం వల్ల ఆయన మనస్సు, బుద్ధి నూతన సిద్ధాంత బీజాలకు సిద్ధంగా ఉంది. ఆ ఏడాది ముగిసేనాటికి కమల ఆరోగ్యంపై ఐరోపా నివాసం మెరుగదల ఏమీ చూపించడం లేదని తేలిపోయింది. మోతీలాల్ కూడా ఐరోపా పర్యటనకు వస్తూండడంతో ఇక జవాహర్ కుటుంబం ఐరోపా ఖండాన్ని సందర్శించింది. ఈ సందర్శన జవాహర్‌లాల్ అధ్యయనానికి, ఐరోపా రాజకీయవేత్తలతో పరిచయాలు, వారి ఉద్యమాల పట్ల అవగాహన కలిగించి, తర్వాతికాలపు జవాహర్ ఆలోచనల్లో వినూత్నమైన గాఢత్వాన్ని కల్పించింది. 1927 ఫిబ్రవరిలో [[బ్రస్సెల్స్‌]]లో వలసపీడన, సామ్రాజ్యవాదాలకు వ్యతిరేకంగా జరిగిన అంతర్జాతీయ మహాసభలో [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్]] ప్రతినిధిగా జవాహర్‌ అధ్యక్ష మండలి సభ్యుడి హోదాలో పాల్గొన్నాడు. సమావేశాల్లో వక్తగా, ఇష్టాగోష్ఠి సభ్యునిగా, ఒక సమావేశానికి అధ్యక్షునిగా, తీర్మానాల ముసాయిదా రచయితగా పలు హోదాల్లో చురుకుగా పాల్గొన్నాడు. సమావేశంలోని పలువురు రాజకీయవేత్తల సాంగత్యం అతనిని ప్రభావితం చేసింది. ఈ సమావేశాల్లో మాట్లాడుతూ జవాహర్ ప్రపంచవ్యాప్తంగా జరుగుతున్న సామ్రాజ్యవాద వ్యతిరేక ఉద్యమాల్లో సాధారణాంశం వివరించాడు. భారతీయుల్లో విభేదాలు తీవ్రతరం చేయడం, ఫ్యూడల్ సమాజానికి చెందిన సంస్థానాధీశులను, భారతీయ భూస్వాములను కాపాడడం వంటి సామ్రాజ్యవాద ప్రబలమైన దృష్టాంతాలను భారతదేశంలో ఎత్తిచూపాడు. తొలిసారి జవాహర్ ఆలోచనల్లో రాజకీయ-ఆర్థిక అంశాల పరస్పర సంబంధం పట్ల స్పష్టత వచ్చింది. అలా కేవలం బ్రిటీష్ సామ్రాజ్యవాదాన్ని ఖండించే జాతీయవాది స్థాయి నుంచి సామ్రాజ్యవాదపు ఉద్దేశాలు, తీరుతెన్నులు, అది పనిచేసే తీరును అవగాహన చేసుకోవడానికి తన రాజకీయ జీవితంలో తొలిసారి ప్రయత్నించాడు. చైనా-భారత దేశ జాతీయవాద రాజకీయాల మధ్య సంబంధాలు ఏర్పడాలని ఆశించాడు. ఆ తర్వాత 30 సంవత్సరాల పాటు చైనాకీ, భారతదేశానికి ఉండవలసిన సత్సంబంధాల విషయమై మారకుండా నిలబడిన జవాహర్ దృక్పథానికి పునాది మహాసభలోనే పడింది. ప్రపంచ రాజకీయాలను కూడా చాలా సదవగాహనతో అంచనా వేశాడు. అప్పటికి చైనాలో జాతీయవాదులైన కూమిటాంగులు, కమ్యూనిస్టులు కలిసి బ్రిటీష్ సామ్రాజ్యవాదం, దాని ప్రభావంలో ఉన్న చైనా చక్రవర్తులకు వ్యతిరేకంగా పనిచేస్తూ ఉండగానే - చైనీయులకు విజయం సిద్ధిస్తే ఆసియాలో సోవియట్ మహా ప్రజాతంత్ర రాజ్యం ఏర్పాటైనట్టేననీ, చైనా-సోవియట్ రష్యా కలిసి ఆసియా, ఐరోపా ఖండాలపై ప్రాబల్యం చూపుతాయనీ, చైనాలోని రైతాంగ ఒత్తిడి వల్ల శుద్ధ కమ్యూనిజం నుంచి చాలామేరకు చైనీయ కమ్యూనిజం వైదొలగుతుందనీ భావించాడు. మరోవైపు బ్రిటన్ ప్రపంచంలో తన స్థానాన్ని కోల్పోతోందని, పూర్తిగా కోల్పోకుండా అమెరికా ఉపగ్రహంగా అమెరికన్ పెట్టుబడిదారీ పక్షాన నిలిచి పోరాడవచ్చని గ్రహించగలిగాడు. బ్రిటన్ ఐరోపాదేశాలన్నిటి మద్దతూ తీసుకున్నా ఒక మహాఖండంలా ఉండబోయే చైనా-రష్యా ప్రభావాన్ని ఎదుర్కోవడం సులభసాధ్యం కాదనీ ఊహించాడు. 1927 నాటికే వీటన్నిటినీ గ్రహించి, కాంగ్రెస్ కార్యవర్గానికి రహస్య నివేదికలో పంపాడు. క్రమేపీ దశాబ్దాల కాలంలో ఈ అంశాలన్నీ వాస్తవరూపం దాలుస్తూ ఉండడాన్ని అతని జీవితచరిత్రకారుడు సర్వేపల్లి గోపాల్ వ్యాఖ్యానిస్తూ ఇవన్నీ "జవాహర్‌లాల్. . . ప్రపంచ వ్యవహారాల్లో దూరదృష్టి కల రాజకీయ ప్రవక్తగా" నిలిపాయన్నాడు. ఈ మహాసభ ఫలితంగా ఏర్పడ్డ సామ్రాజ్యవాద వ్యతిరేక లీగ్‌కు గౌరవ అధ్యక్షునిగా, కార్యనిర్వాహక మండలి సభ్యునిగా జవాహర్‌లాల్ ఎన్నికయ్యాడు. లీగ్ మీద, మహాసభ మీద సోవియట్ రష్యా ప్రభావం పైకి కనిపించకుండా ఉండేది. దీన్ని గ్రహించినా ఉపేక్షించగలిగాడు. పీడిత జాతులతో సోవియట్ రష్యా తన ప్రయోజనం కోసం సన్నిహితంగా వ్యవహరిస్తోందనీ, ఇది మరో కొత్త సామ్రాజ్యవాదానికి సుదూర భవిష్యత్తులో దారితీయవచ్చుననీ అంచనా వేశాడు. 1927లో సోవియట్ రష్యా [[అక్టోబర్ విప్లవం]] దశమ వార్షికోత్సవాల సందర్భంగా సోవియట్ ప్రభుత్వం పంపిన ఆహ్వానాన్ని అనుసరించి జవాహర్‌లాల్, మోతీలాల్ సోవియట్ రష్యాను సందర్శించారు. సోవియట్ యూనియన్ చరిత్రలో సుఖశాంతులతో కూడిన మొదటి దశ ఆఖరు రోజుల్లో సందర్శించాడు. సోవియట్ యూనియన్ ప్రభుత్వ ఆహ్వానం మేరకు, వారు చూపించదలిచిన విషయాలు మాత్రమే చూస్తున్నామని తెలిసినా వ్యవసాయం, జైళ్ళ సంస్కరణ, స్త్రీల పట్ల ప్రవర్తన, అల్పసంఖ్యాకుల సమస్యల పరిష్కారం, నిరక్షరాస్యతా నిర్మూలన వంటి అంశాల్లో అభివృద్ధి త్వరితగతిన సాధించిందన్న అభిప్రాయానికి వచ్చాడు. వ్యవసాయ ప్రధాన దేశం కావడం, విస్తారంగా నిరక్షరాస్యత వేళ్ళూనుకొని ఉండడం వంటి పోలికల వల్ల భారతదేశానికి చాలా విషయాల్లో సోవియట్ యూనియన్ బోధించదగ్గ అంశాలు అనేకం ఉంటాయని నమ్మాడు. ఇలా రష్యా అతని తొలి సందర్శనలో గాఢమైన ముద్రే వేసింది. మొత్తానికి నిఖార్సైన గాంధీ శిష్యునిగా, గాంధేయవాద మూసలో ఆలోచించే యువకుడిగా 1926 తొలి నెలల్లో ఐరోపా బయలుదేరిన నెహ్రూ దాదాపు పూర్తి కమ్యూనిస్టుగా, అంతర్జాతీయ తత్వంతో భారతదేశ సమస్యలు ముడిపెట్టగలిగే ఆలోచనా విధానంతో విప్లవాత్మకమైన మార్పుతో 1927 తుదినాటికి భారతదేశానికి తిరిగివచ్చాడు. === పూర్ణ స్వాతంత్ర్య వాదం, ఇండిపెండెన్స్ ఫర్ ఇండియా లీగ్ === గాంధీ నాయకత్వంలో భారత జాతీయ కాంగ్రెస్ అప్పటి వరకూ ఉపయోగిస్తూ వచ్చిన స్వరాజ్యమనే పదాన్ని [[అధినివేశ ప్రతిపత్తి]] కోరడం అనే సాంకేతిక అర్థంలో వాడుతూ వచ్చారు. అధినివేశ ప్రతిపత్తి అన్నది బ్రిటీష్ సామ్రాజ్యంలో భాగంగా ఉంటూనే అంతర్గతంగా కొంత స్వతంత్రాన్ని పొందే ఒక ఏర్పాటు. కాంగ్రెస్ వంటి సంస్థ అధినివేశ ప్రతిపత్తి కోసం పాకులాడడం ఐరోపా నుంచి వచ్చాకా జవాహర్‌లాల్‌కి నిరర్థకమని తోచింది. కాంగ్రెస్‌తో వీలైనంత త్వరగా సంపూర్ణ స్వాతంత్ర్యం తమ లక్ష్యం అని అంగీకరింపజేయడం కనీసం మొదటి మెట్టుగా తోచింది. అధినివేశ ప్రతిపత్తిలో విడిపోయే హక్కు ఉంటుందని చేసే వాదాల్లోని యుక్తి అతను అంగీకరించేవాడు కాదు. అసలు అధినివేశ ప్రతిపత్తికి అంగీకరించడమే భారతదేశ మానసిక భ్రష్టత్వానికి నిదర్శనమని భావించాడు. ఇది ఐరోపాలో అతనికి కలిగిన నూతన రాజకీయ, ఆర్థిక చైతన్యానికి సరిగా సరిపోయే కార్యాచరణ అని తోచింది. జవాహర్‌లాల్ మద్రాసు కాంగ్రెస్ మహాసభలో పూర్ణ స్వాతంత్ర్యం కోరుతూ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదింపజేయగలిగాడు. పూర్ణ స్వాతంత్ర్యానికి రక్షణ, ద్రవ్య, ఆర్థిక విషయాలు, విదేశాంగ విధానంపై పూర్తి అదుపు అని తీర్మానంలో అర్థం చెప్పాడు. అయితే ఈ తీర్మానాన్ని కేవలం జవాహర్‌లాల్‌ని సంతోషపరిచి, సంతృప్తుణ్ణి చేయడానికే గాంధీ ప్రధానంగా ఉద్దేశించాడు. కనుక కాంగ్రెస్ నియమావళిలో పూర్వ అర్థంలో స్వరాజ్యం అన్న పదమే కనిపిస్తుంది. అందుకే బ్రిటీష్ వారితో పూర్తి తెగతెంపులు చేసుకోవడానికి ఇష్టపడని వారు కూడా కాంగ్రెస్‌లో కొనసాగ సాగారు. ఈ కారణాలన్నిటి దృష్ట్యా జవాహర్ నెగ్గించిన తీర్మానం పూర్తిగా పరిహాసాస్పదం అయింది. మహాత్మా గాంధీకి కానీ, అప్పటికి నెహ్రూ రిపోర్టు రాస్తున్న మోతీలాల్‌కి కానీ పూర్ణ స్వాతంత్ర్యం అనే లక్ష్యం ఆమోదయోగ్యం కాదు.<ref>{{cite wikisource |title=నా జీవిత యాత్ర-3 |chapter=గాంధీ - ఇర్విన్ ఒడంబడిక, మా విడుదల|year= 1972|author=టంగుటూరి ప్రకాశం|anchor=madras}}</ref> కాంగ్రెస్‌లో ఉంటూనే స్వాతంత్ర్యం కోసం ఒత్తిడి తీసుకువచ్చే పక్షంగా [[ఇండిపెండెన్స్ ఫర్ ఇండియా లీగ్]] నెలకొల్పాడు. జవాహర్ ఉద్దేశంలో ఈ లీగ్ కేవలం రాజకీయ స్వాతంత్ర్యం కోసం మాత్రమే కాక స్వాతంత్ర్యానంతరం భారతదేశం పెట్టుబడిదారీ, భూస్వామ్య ప్రాతిపదికలు మార్చివేసి, రాజ్యాన్ని సహకార ప్రాతిపదికపై వ్యవస్థీకరించేందుకు పనిచేయాలి. అంటే భారత స్వాతంత్ర్యంతో పాటుగా సామ్యవాద, ప్రజా ప్రాతినిధ్య ప్రభుత్వవాదం వంటివి ఇందులో ఇమిడి ఉన్నాయి. దీనిని అంతర్జాతీయ వాదానికి ముడిపెడుతూ ఒక పెద్ద ప్రపంచ సహకార కామన్వెల్తుకు ఈ పరిణామాలు దారితీయాలని కూడా ఆశించాడు. తన ఉద్దేశాలను కాంగ్రెస్ నాయకత్వంలో చాలామంది ఆమోదించట్లేదని తెలిసిన జవాహర్ తన ప్రధాన కార్యదర్శి పదవికి రాజీనామా చేశాడు. జవాహర్ చేస్తున్న ఈ కార్యాచరణకు కాంగ్రెస్ వారెవరూ పెద్ద ప్రాముఖ్యం ఇవ్వకపోవడంతో అతని రాజీనామా అంగీకరించలేదు. ఆ మాటకి వస్తే ఈ స్వాతంత్ర్యం అన్న డిమాండ్ అధినివేశ ప్రతిపత్తిని సాధించుకునేందుకు మంచి ఎత్తుగడగా వారు భావించారు. ఇండిపెండెన్స్ ఫర్ ఇండియా లీగ్ ఆశించిన లక్ష్యాలు చేరుకోలేకపోయింది. అందులో చేరినవారు ప్రధానంగా - గాంధీ వైఖరి పట్ల ఆగ్రహం ఉన్నవారు కొందరు, జవాహర్‌కి వస్తున్న పేరుప్రఖ్యాతులను తమ రాజకీయ ప్రాభవానికి వాడుకుందామనుకునేవారు మరికొందరు. చివరకు 1929 ప్రారంభానికి కాంగ్రెస్ సంపూర్ణ స్వాతంత్ర్యాన్ని లక్ష్యంగా ఆమోదించడంతో అప్పటికి క్రియారహితంగా ఉన్న లీగ్‌ అస్తిత్వానికి కూడా కారణం కోల్పోయింది. === సైమన్ కమీషన్ బహిష్కరణ === {{Main|సైమన్ కమీషన్}} మరికొన్ని రాజ్యాంగ సంస్కరణలు చేయడానికి భారతదేశ సంసిద్ధత పరిశీలించాలంటూ బ్రిటన్ ప్రభుత్వం ఏర్పాటుచేసిన [[సైమన్ కమీషన్]]‌లో భారతీయులు ఎవరూ లేకపోవడాన్ని కాంగ్రెస్‌ భారతదేశాన్ని అవమానించడమేనని భావించింది. సైమన్ కమీషన్‌ను బహిష్కరించడం, సైమన్ కమీషన్ ఎదుట నిరసన ప్రదర్శనలు చేపట్టడం, హర్తాళ్ళు, ఊరేగింపులు నిర్వహించడం వంటి కార్యకలాపాలు నిర్ణయించుకుంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|104}} జవాహర్‌లాల్ కాంగ్రెస్ ప్రధాన కార్యదర్శిగా దేశవ్యాప్త ఆందోళనలను సమన్వయం చేసి, నిర్వహించాడు. దేశవ్యాప్తంగా పలు రాజకీయ పక్షాలను సమన్వయపరిచి కాంగ్రెస్ నిర్వహించిన హర్తాళ్ జవాహర్‌లాల్ ఆశించినదానికన్నా విజయవంతమైంది. సైమన్ కమీషన్ పర్యటించిన ప్రతీ ప్రాంతంలోనూ ఊరేగింపులు, నిరసనలు ఎదురయ్యాయి. ప్రభుత్వం లాఠీఛార్జిలు, కాల్పులు చేశారు. లాహోరులో పంజాబ్ కాంగ్రెస్ నేత లాలా లజపత్‌రాయ్‌ను ప్రాణాలకు ముప్పువచ్చేలా కొట్టి చంపారు. ఆ వెంటనే 1928 నవంబరు 30న కమీషన్ లక్నోకి ఈ నేపథ్యంలో రానుండడంతో నవంబరు 23, 24 తేదీల్లో పోలీసుల అనుమతితోనే ఊరేగింపులు నిర్వహించారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|105}} నవంబరు 28 తేదీన మరో ఊరేగింపు తీయబోగా ముందస్తు అనుమతి ఇచ్చిన పోలీసులు చిన్న కారణం వంక చూపి రద్దుచేశారు. పోలీసుల నిషేధాజ్ఞలు ఉల్లంఘించి కాంగ్రెస్ వారు ఊరేగింపు నిర్వహించగా లాఠీఛార్జి చేశారు. ముందస్తు అనుమతులు ఉన్నాయి కాబట్టి ప్రశాంతంగా ఆందోళన జరుగుతుందని వేరే పనిపై లక్నో నుంచి బయలుదేరిన జవాహర్ హుటాహుటిన తిరిగివచ్చాడు. ముందురోజు పోలీసులు చేసిన పనికి ప్రతీకారంగా వారిని లక్ష్యపెట్టకుండా 30 తేదీన జవాహర్‌లాల్, గోవింద వల్లభ్ పంత్ నాయకత్వాన 12 మంది జట్టు ఊరేగింపుగా సభాస్థలానికి బయలుదేరారు. పోలీసుల లాఠీలతో ఆ జట్టును చెదరగొట్టబోయే క్రమంలో జవాహర్‌కి దెబ్బలు తగిలాయి. ఏదేమైనా జట్టు లొంగకపోవడంతో పోలీసులు వెన్నంటిరాగా సభాస్థలానికి చేరుకున్నారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|106}} 30న సైమన్ కమీషన్ లక్నోకు వచ్చే సందర్భంలో జవాహర్‌లాల్ నాయకత్వాన నిరసన తెలపడానికి పెద్ద ఊరేగింపు సాగింది. పోలీసులు వీరిపై తీవ్రమైన దాడిచేశారు. గుర్రాలతో తొక్కించడం, లాఠీలతో కొట్టడం చేయగా జవాహర్‌లాల్‌కి, ఇతర సహచరులకు గాయాలయ్యాయి. ఏదేమైనా వారు ప్రతీకారం చేయకుండా, వెనక్కితగ్గకుండా శాంతియుతంగా అక్కడే ఉండిపోయారు. ఈ సమయంలోనే ఒక విద్యార్థి వేషంలో పోలీసు ఏజెంటు అక్కడికి వచ్చి జవాహర్‌కి రెండు రివాల్వర్లు ఇవ్వజూపగా అతను మర్యాదగా నిరాకరించాడు. గడచిన రెండు రోజుల్లో పోలీసులను విజయవంతంగా ఆందోళనకారులు ప్రతిఘటించడంతో వారి నాయకుడైన జవాహర్ మీద కక్షపూని అతన్ని మరింత ప్రమాదకరమైన, కాంగ్రెస్ మౌలిక లక్ష్యాలకు విరుద్ధమైన కేసుల్లో ఇరికించేందుకు చేసిన కుట్ర అది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|107}} ఈ సంఘటనలో జవాహర్‌లాల్‌ను పోలీసులు గాయపరిచారన్న విషయం దేశమంతా పొక్కింది. ప్రజల్లో బ్రిటీష్ పాలన పట్ల, ఆగ్రహావేశాలు జవాహర్‌లాల్ మీద ప్రేమ పెల్లుబికాయి. ఈ సంఘటన దేశవ్యాప్తంగా జవాహర్‌కి ఉన్న జనప్రియత్వం బోధపరిచింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|108}} === కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష పదవి, పూర్ణ స్వాతంత్ర్య ప్రకటన === మోతీలాల్ నెహ్రూ తయారుచేసిన [[నెహ్రూ రిపోర్టు]]ను 1928లో జరిగిన కలకత్తా కాంగ్రెస్ సమావేశాల్లో ప్రవేశపెట్టారు. ఇందులో ప్రతిపాదించినట్టుగా [[అధినివేశ ప్రతిపత్తి]]తో సంతృప్తి పడడం జవాహర్‌కు సరిపడని సంగతి. అయితే కాంగ్రెస్‌ను ఆ ప్రాతిపదికన చీల్చడం ఇటు జవాహర్‌కు, {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|108}} అటు గాంధీకి కూడా ఇష్టం లేదు. జవాహర్‌లాల్‌, సుభాష్ చంద్ర బోస్, తదితరులు కాంగ్రెస్‌ను చీల్చకుండా చూసేందుకు - రెండు సంవత్సరాల్లో ప్రభుత్వం [[నెహ్రూ రిపోర్టు]]ను అంగీకరించి అధినివేశ ప్రతిపత్తిని ఇవ్వకపోతే కాంగ్రెస్ పూర్ణ స్వాతంత్ర్యాన్ని కోరవచ్చని గాంధీ అన్నాడు. జవాహర్‌లాల్‌తో ఇంకొంత చర్చించాకా ఆ కాలావధిని ఏడాదికి తగ్గించారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|109}} ఏడాది పాటు అధినివేశ ప్రతిపత్తి కోరే అంశంపై రాజీని కమిటీ స్థాయిలో అంగీకరించిన జవాహర్‌‌లాల్, సుభాష్ చంద్ర బోస్ బహిరంగ సమావేశంలో వ్యతిరేకించడంతో నొచ్చుకున్న గాంధీ "మీరు మీ మాటపై నిలవకపోతే ఇక స్వాతంత్ర్యం పరిస్థితి ఏమిటి?" అని ఆక్షేపించాడు. {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|1997|p=132}} అయితే జవాహర్‌లాల్ మనస్థితిలో పరిస్థితికి తలవంచినా, సాంకేతికంగా కూడా అధినివేశ ప్రతిపత్తికి రాయితీ ఇవ్వడం ఇష్టం లేదు. అందుకే జవాహర్‌లాల్ ఏదోమేరకు అయిష్టంతో అంగీకరించినా, కనీసం కాగితంపై కూడా అధినివేశ ప్రతిపత్తి తనకు సమ్మతం కాదన్న విషయాన్ని చెప్పడానికి తీర్మానం ఆమోదించిన ఆఖరు సమావేశానికి హాజరు కాలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|109}} ప్రభుత్వం ఎలాగూ నెహ్రూ రిపోర్టును ఆమోదించి, అధినివేశ ప్రతిపత్తి ఇవ్వదన్న నమ్మకం ఉండబట్టి జవాహర్‌లాల్ 1929 సంవత్సరాన్ని రాబోయే పోరాటానికి ఉద్యమాన్ని, పార్టీని సంసిద్ధం చేసే తయారీ సంవత్సరంగా వినియోగించాలని ప్రయత్నించాడు. రాష్ట్ర కాంగ్రెస్ కార్యాలయాల తనిఖీ, మెరుగైన పనితీరు కోసం సిఫార్సులు, కాంగ్రెస్ స్వచ్ఛంద సేవాదళాలైన హిందుస్తానీ సేవాదళ్, యువజన సంఘాలు, విద్యార్థి సంఘాల పట్ల ప్రత్యేక శ్రద్ధ వంటి పనులు చేపట్టాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|110}} 1929 మార్చిలో పలువురు ట్రేడ్ యూనియన్ నాయకులను, కొందరు అమాయకులను కమ్యూనిస్టులు అన్న పేరిట అరెస్టు చేసి, పెట్టిన [[మీరట్ కుట్ర కేసు]] విషయంలో వారికి సహాయంగా వాదించడానికి, ఆ కేసు నడిపించేందుకు నిధులు వసూలు చేయడానికి పనిచేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|111}} ఈ దశలోనే జవాహర్‌లాల్‌ మీదా కేసు పెట్టాలని ప్రయత్నించినా ప్రత్యక్ష సాక్ష్యం లేనందున, జాతీయోద్యమం నుంచి కమ్యూనిస్టులను వేరుపరచాలన్న భావన ఉన్నందున అతనిపై ప్రభుత్వం కేసు పెట్టలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|112}} 1929లో కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష స్థానానికి బార్డోలీ సత్యాగ్రహాన్ని విజయవంతం చేసి బార్డోలీ హీరోగా పేరొందిన వల్లభ్ భాయి పటేల్‌ను ఐదు స్థానిక కాంగ్రెస్ కమిటీలు ప్రతిపాదించాయి, జవాహర్‌ను మూడు కమిటీలే ప్రతిపాదించాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|112}} అయితే రానున్న శాసనోల్లంఘనకు పూర్ణ స్వాతంత్ర్యాన్ని కోరే, యువకుడిని అధ్యక్ష స్థానంలో ఉంచితేనే మంచిదని వృద్ధ నాయకత్వం భావించింది. ప్రత్యేకించి మహాత్మా గాంధీ అధ్యక్ష స్థానానికి జవాహర్‌లాల్‌ ఉండాలని పట్టుబట్టాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|113}} సుభాష్ చంద్ర బోస్, జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ వంటివారి వామపక్ష భావాలు, స్వతంత్రం గురించి అభిప్రాయాలు తెలిసి ఉండడంతో జవాహర్ అధ్యక్షుడు అయితే సంస్థలో ఐకమత్యాన్ని సాధించడమే కాక అతనిని కూడా అదుపులో ఉంచవచ్చని గాంధీ భావించాడు. {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|1997|139}} రాజాజీ గాంధీని అధ్యక్ష స్థానానికి ప్రతిపాదించాడు. అయితే ఆ పదవిలో జవాహర్ ఉంటే తాను ఉన్నట్టేనని కూడా ప్రకటించాడు. అయితే జవాహర్‌కు ఈ పదవిని స్వీకరించడం ఇష్టం లేదు. కుమారుడు అధ్యక్ష పదవి చేపట్టాలని లోపల ఎంతవున్నా, జవాహర్ విముఖత చూసి మోతీలాల్ గాంధీకి నచ్చజెప్పబోయాడు. అయితే చివరకి జవాహర్‌లాల్ తన పట్టు వదులుకుని అంగీకరించగా, 1929 సెప్టెంబరులో అఖిల భారత కాంగ్రెస్ కమిటీ జవాహర్‌ను కాంగ్రెస్ అధ్యక్షునిగా సంశయిస్తూనే ఎన్నుకుంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|113}} వైశ్రాయ్ ప్రతిపాదనలకు కాంగ్రెస్ దృఢవైఖరి అవలంబించకపోవడంతో పదవి చేపట్టిన కొద్ది నెలలకే జవాహర్ అధ్యక్ష పదవికి రాజీనామా చేయబోయాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|114}} అయితే కాంగ్రెస్-వైశ్రాయ్‌ల నడుమ జరిగిన సంప్రదింపులు పూర్తిగా విఫలం కావడంతో జవాహర్ వైఖరే సరైనదని నిర్ధారణ అయ్యి పార్టీ అంతా అతని వైఖరినే అవలంబించారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|115}} రాజీనామా అగత్యం తప్పిపోయింది. జవాహర్‌లాల్ లాహోరు కాంగ్రెస్ అధ్యక్షత వహించేనాటికి అతని వైఖరి పట్ల ఉన్న అడ్డంకులు అన్నీ తొలగిపోయి పూర్ణ స్వాతంత్ర్యాన్ని కాంగ్రెస్ లక్ష్యంగా అంగీకరించడం అనివార్యమే అయింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|117}} అధ్యక్షోపన్యాసంలో జవాహర్‌లాల్ తాను సామ్యవాదిని, ప్రజాస్వామ్యవాదిని అని సుస్పష్టంగా చెప్పాడు. స్వాతంత్ర్యాన్ని సాధించడానికి వ్యవస్థీకృతమైన హింసకు దిగడానికి కాంగ్రెస్‌కు సాధన సంపత్తి కానీ, శిక్షణ కానీ లేవనీ, వ్యక్తిగతమైన హింసాత్మక చర్యలు నిరాశా నిస్పృహలను వెల్లడించడం తప్ప మరేం చెయ్యవనీ, కాబట్టి పన్నుల చెల్లింపు నిరాకరణ, సార్వత్రిక సమ్మెల రూపంలో శాసనోల్లంఘన, సహాయ నిరాకరణ చేపట్టాలని పేర్కొన్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|120}} ==== భారత స్వాతంత్ర్య ప్రకటన ==== జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ భారత స్వాతంత్ర్య ప్రకటన చిత్తుప్రతిని తానే తయారుచేశాడు. దీనిని లాహోర్ కాంగ్రెస్‌ ఆమోదించింది. ఇందులో ఒక భాగం ఇలా పేర్కొంటూంది: <blockquote>స్వేచ్ఛ, శ్రమకు తగ్గ ఫలితాన్ని అనుభవించగలగడం, జీవితావసరాలు సంపాదించుకుని ఎదగడానికి అవకాశాలు పొందడం ప్రపంచంలోని అన్ని దేశాల ప్రజల్లాగానే భారత ప్రజల మార్చలేని హక్కు. ఈ హక్కులను ఏ ప్రభుత్వం అయినా నిరాకరించి అణచివేస్తూంటే దాన్ని మార్చడానికి కానీ, ఆ ప్రభుత్వాన్ని రద్దుచేయడానికి కానీ ప్రజలకు హక్కు ఉంటుందని మేం నమ్ముతున్నాం. భారతదేశంలోని బ్రిటీష్ ప్రభుత్వం కేవలం భారత ప్రజలకు స్వేచ్ఛను నిరాకరించడమే కాదు, దేశంలోని ప్రజలను దోపిడీ చేసి, భారతదేశాన్ని ఆర్థికంగా, రాజకీయంగా, సాంస్కృతికంగా, ఆధ్యాత్మికంగా నాశనం చేస్తున్నది. దాంతో మేం నమ్మేదేంటంటే: భారతదేశం బ్రిటీష్ వారితో సంబంధాలు తెంపివేసుకుని, పూర్ణ స్వరాజ్ లేదా పూర్తి స్వాతంత్ర్యం సంపాదించాలి.<ref>{{cite web |url=http://cs.nyu.edu/kandathi/swaraj.txt |title=Declaration of independence |url-status=dead |access-date=17 ఆగస్టు 2018 |archive-date=17 మే 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130517214940/http://cs.nyu.edu/kandathi/swaraj.txt }}</ref></blockquote> 1929 డిసెంబరు 31 అర్థరాత్రి నాడు జవాహర్‌లాల్ [[లాహోర్]] నగరంలో [[రావి నది]] ఒడ్డున 3 లక్షల మంది చూస్తూండగా మువ్వన్నెల జెండా ఎగురవేశాడు. {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|1997|140}} జవాహర్, గాంధీ రాసిన పన్నుల నిరాకరణకు సైతం సిద్ధంగా ఉండడం కలిగివున్న స్వాతంత్ర్య ప్రమాణాన్ని అందరూ చదివి ప్రమాణాలు చేశారు. 172 మంది కేంద్ర, ప్రాంతీయ శాసన సభ్యులు ఈ ప్రకటనకు అనుగుణంగా రాజీనామా చేశారు. లాహోర్ కాంగ్రెస్‌లో 1930 జనవరి ఆఖరి ఆదివారం (అది జనవరి 26 అయింది) పూర్ణ స్వాతంత్ర్య ఆకాంక్షను వ్యక్తం చేస్తూ స్వాతంత్ర్య దినాన్ని జరుపుకోవాలన్న నిర్ణయం తీసుకున్నారు. తన స్వీయచరిత్రలో జవాహర్‌లాల్ ఆరోజును ఇలా వర్ణించాడు - "1930 జనవరి 26న స్వాతంత్ర్య దినం వచ్చింది, ఒక్క మెరుపులో దేశపు పట్టుదల, కుతూహలపు చిత్తవృత్తి మాకు తెలియవచ్చిందీ. ప్రతిచోటా పెద్ద సమావేశాలు జరిగాయి, వాటిల్లో ఆకర్షవంతమైందేదో ఉంది. అక్కడ ఉపన్యాసాలు లేవు, ఉద్బోధలు లేవు. ప్రశాంతంగా, గంభీరంగా స్వాతంత్ర్య ప్రమాణాలు స్వీకరించటం జరిగింది. " కలకత్తా, బొంబాయిల్లో పెద్ద పెద్ద సమావేశాలు జరిగాయి. చిన్న పట్నాల సమావేశాలకు కూడా జనం అధిక సంఖ్యలో హాజరయ్యారు. {{sfn|రామచంద్ర గుహా|2010|p=4}} == పూర్ణ స్వాతంత్ర్య తీర్మానం నుంచి రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం ముగింపు వరకు (1930-1945) == === ఉప్పు సత్యాగ్రహం, గాంధీ-ఇర్విన్ ఒప్పందం === పూర్ణ స్వాతంత్ర్య తీర్మానాన్ని ఆమోదించాకా శాసనోల్లంఘన ఉద్యమాన్ని తాను నిశ్చయించినప్పుడు ప్రారంభించవచ్చన్న అధికారాన్ని కాంగ్రెస్ కార్యనిర్వాహకవర్గం [[మహాత్మా గాంధీ]]కి ఇచ్చింది. ఉప్పు పన్ను చట్టాన్ని ఉల్లంఘించాలని, ఉప్పు సత్యాగ్రహం చేయాలని గాంధీ నిర్ణయించి దండి వరకు పాదయాత్ర చేసి ఏప్రిల్ 6న [[జలియన్ వాలాబాగ్ దురంతం|జలియన్ వాలాబాగ్ దురంతపు]] స్మారక దినాన దండిలో ఉప్పు తయారు చేశాడు. మొదట జవాహర్‌లాల్ గాంధీ నిర్ణయం అర్థరహితమని భావించినా, {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|1997|142}} క్రమేపీ దానిని అర్థంచేసుకుని ఉత్సాహం ప్రోదిచేసుకున్నాడు. జవాహర్‌లాల్ [[గుజరాత్]]‌లోని దండియాత్రలో ఒక మజిలీ వరకు గాంధీతోపాటు నడిచాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=123}} దేశ వ్యాప్తంగా శాసనోల్లంఘన ఉద్యమానికి జవాహర్‌లాల్ పిలుపునిచ్చాడు. [[అలహాబాద్ జిల్లా]]లో ఉప్పు సత్యాగ్రహం నిర్వహించడానికి సమీపంలో సముద్రతీరం లేకపోవడంతో ఏప్రిల్ 9న చట్టవిరుద్ధంగా తయారుచేసిన ఉప్పు పొట్లాలు అమ్మడం వంటి పనులతో శాసనాన్ని ఉల్లంఘించారు. [[రాయ్ బరేలి]] జిల్లాలో కౌళ్ళ చెల్లింపు మానుకుంటూ కౌలు రైతులతో సత్యాగ్రహం ప్రారంభించాడు. ఈ చర్యతో ప్రభుత్వం ఆందోళనపడి జవాహర్‌లాల్‌ను ఏప్రిల్ 14న అరెస్టు చేసింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=124}} నైనీ జైల్లోనే విచారించి ఆరు నెలల సాధారణ జైలు శిక్ష విధించింది. అత్యంత ప్రమాదకరమైన, కరడుకట్టి నేరస్తులను ఉంచే చోట జవాహర్‌ను బంధించారు. జైలు జీవితాన్ని క్రమబద్ధీకరించుకునేందుకు పరుగు, నడక, వ్యాయామం, నూలు వడకడం, పుస్తకాలు చదివి నోట్సు రాసుకోవడం వంటివి చేసేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=125}} జైలులో అతనిది దాదాపు ఏకాంతవాసమే అయినా కొందరు తోటి ఖైదీలు జవాహర్‌కు సేవలు చేస్తూ, జైలు కూలీలు చిన్న చిన్న కానుకలు సమర్పిస్తూ ఉండేవారు. రెండున్నర నెలలకు మోతీలాల్ నెహ్రూ, సయ్యద్ మహమూద్‌లు అదే జైలుకు రావడంతో తండ్రికి సేవలు, రాజకీయ సంప్రదింపులు చేయడం ప్రారంభించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=127}} సత్యాగ్రహం నిలిపివేసే అవకాశాలను పరిశీలించమంటూ యరవాడ జైలులోని గాంధీని మితవాదులైన [[తేజ్ బహదూర్ సప్రూ]], జయకర్ కలవగా, కాంగ్రెస్ అధ్యక్షుడైన జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూదే నిర్ణయం తీసుకునే అధికారమని గాంధీ తిప్పి పంపాడు. జవాహర్‌లాల్, మోతీలాల్ ఉద్యమాన్ని కొనసాగించడమే తమ అభిమతమని గాంధీకి గట్టిగా చెప్పినా వైశ్రాయ్‌కి చెప్పి వారిద్దరినీ గాంధీని కలిసేందుకు యరవాడ తీసుకువెళ్ళారు. అయితే చర్చలు ఫలప్రదం కాలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=128}} అక్టోబరు 11న ఆరునెలల శిక్షాకాలం పూర్తై జవాహర్‌లాల్ విడుదల అయి భూమిశిస్తు కౌళ్ళు, ఆదాయపు పన్నులు నిలిపివేసేలా ఉద్యమం ప్రారంభిస్తామని ప్రకటించడంతో పదిరోజుల్లో మళ్ళీ అరెస్టుచేశారు. ఈసారి రెండేళ్ళ కఠిన శిక్ష విధించారు. ఈసారి పరిశీలించేందుకు పుస్తకాలు లేవన్న కారణాన్ని పక్కన పెట్టి తన కుమార్తె ఇందిరకు ప్రపంచ చరిత్రపై లేఖలు రాయడం కొనసాగించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=130}} 1931 ఫిబ్రవరి 6న మోతీలాల్ మరణించాడు. తండ్రి అంత్యక్రియల సందర్భంగా రాజకీయాలలో సమయం వెచ్చించలేని జవాహర్‌లాల్ తరఫున తనకు తానై స్వంత బాధ్యతతో గాంధీ నడుమ [[గాంధీ-ఇర్విన్ సంధి]] కుదుర్చుకుని శాసనోల్లంఘనాన్ని నిలిపివేశాడు, రక్షణ, విదేశీ వ్యవహారాలు, అల్పసంఖ్యాక వర్గాల స్థితి వంటి అంశాలపై రౌండ్ టేబుల్ సమావేశంలో జరిగే చర్చలకు కాంగ్రెస్ హాజరవుతుందని అంగీకరించాడు. అందుకు బదులుగా హింసాత్మకమైన అభియోగాలు లేనివారి విడుదల, ఉప్పుతయారీకి అనుమతి, శాంతియుతమైన పికెటింగుకు అవకాశం ఇస్తుంది. జవాహర్‌లాల్‌కు ఈ సంధి ఆమోదయోగ్యం కాలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=133}} ఇది స్వాతంత్ర్యాన్ని కాకపోయినా కనీసం పన్నుల చెల్లింపు నిరాకరణలో పాల్గొన్న బార్డోలీ తదితర ప్రాంతాల రైతుల జప్తు అయిన ఆస్తులు తిరిగి, ఉప్పు తయారీకి, సేకరణకు పూర్తి హక్కులు ప్రభుత్వం ఇవ్వడం కూడా సాధించలేకపోయింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=134}} అయితే గాంధీ జవాహర్ ఊహిస్తున్నదాని కన్నా ఎక్కువగా ఉద్యమం వల్ల దేశం నీరసించి శక్తి, ఉత్సాహాలు కోల్పోయిందని అంచనా వేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=133}} తనకు నచ్చకపోయినా గాంధీ స్వంత పూచీకత్తు మీద చేసుకుని వచ్చిన ఒప్పందాన్ని ఆమోదించాల్సినదిగా కోరుతూ కరాచీ కాంగ్రెస్ మహాసభలో జవాహర్‌లాలే స్వయంగా ప్రవేశపెట్టాడు. భవిష్యత్తులో కాంగ్రెస్ ఆమోదించబోయే ఏ రాజ్యాంగంలోనైనా ప్రాథమిక హక్కులు, వయోజన ఓటింగు హక్కు, ఉచిత ప్రాథమిక విద్య మొదలైన హక్కులతో పాటు వాస్తవమైన ఆర్థిక స్వాతంత్ర్యాన్ని కూడా చేర్చేలా కాంగ్రెస్‌తో ఆమోదింపజేసుకున్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=134}} ఆర్థిక స్వాతంత్ర్యాన్ని కాంగ్రెస్ ఆమోదించే రాజ్యాంగ హక్కుల్లో చేర్చినందుకు రాజకీయంగా గాంధీకి నెహ్రూ ఇచ్చిన రాయితీ అని కొందరు వాదిస్తూంటారు. కానీ అలాంటి కారణంతో కాదని, తాము నిర్ణయించుకున్న స్వాతంత్ర్య లక్ష్యాలకు విఘాతం కాకపోగా కేవలం సమరంలో యుద్ధ విరమణ వంటిది కాబట్టి నెహ్రూ సమాధానపడ్డాడని సర్వేపల్లి గోపాల్ భావించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=136}} === భూ సమస్యల్లో పోరాటం, జైలు జీవితం === యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల్లో 1930ల్లో కొనసాగుతున్న దుర్భిక్షం వల్ల కౌలురైతులు చాలా బాధలు పడ్డారు. శిస్తులు, కౌళ్ళు చెల్లించలేక అలమటిస్తున్న పరిస్థితిలో భూస్వాములకు, కౌలుదార్లకు జరుగుతున్న సంప్రదింపుల్లో తహశీల్ స్థాయి కాంగ్రెస్ సంస్థలు కౌలుదార్ల ఏజెంట్లుగా పనిచేశారు. ఈ వ్యవహారాన్ని జవాహర్‌లాల్ పర్యవేక్షించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=138}} కాంగ్రెస్ వ్యవహారశైలి ప్రభుత్వానికి అభ్యంతరకరంగా లేకపోయినా ఈ మధ్యవర్తి పాత్ర కాంగ్రెస్‌ను చేయనిస్తే వారు గ్రామీణ ప్రాంతాల్లో బలపడతారని ప్రభుత్వం భయపడింది. ప్రభుత్వాధికారులు జవాహర్‌లాల్ వర్గపోరాటాన్ని తీసుకురాబోతున్నాడని అసత్యాలతో గాంధీకి, జవాహర్‌కీ కొంతమేరకు విభేదాలు సృష్టించగలిగారు. ప్రభుత్వానికీ, ప్రజలకూ కాంగ్రెస్ మధ్యవర్తిత్వం నెరపవచ్చన్న వాదన గాంధీ ఉపసంహరించుకున్నాడు. అంతేకాక జవాహర్‌లాల్ అనారోగ్యం వల్ల గాంధీ నేరుగా యుపి రైతుల సమస్యను కాంగ్రెస్ తరఫు నుంచి చూడాల్సివచ్చినప్పుడు కౌలుదార్ల పరిస్థితులకు, యుపి రాజకీయ మహాసభ చేసిన తీర్మానాలను లక్ష్యపెట్టకుండా సాధ్యమైనంతవరకూ పన్ను చెల్లించెయ్యాలంటూ, యుపి కాంగ్రెస్ సిఫారసు చేసినదాన్ని మించి ఒక గరిష్ఠ శాతాన్ని సూచించి ఆమేరకు పన్ను చెల్లించాలని చెప్పాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=139}} రైతుల పట్ల గాంధీ వైఖరి ఏమంత అనుకూలంగా లేదని అర్థం చేసుకున్న యుపి ప్రభుత్వం కాంగ్రెస్‌కి, కౌలుదార్లకీ ఉన్న సంబంధాలు విచ్ఛిన్నం చేయడానికి దమనకాండ ప్రారంభించింది. కౌళ్ళ వసూలు సీజన్ ముగిసిపోయింది, అప్పటికే 60 నుంచి 80 శాతం చెల్లింపులు రైతులు చేశారు కాబట్టి ఇప్పటికి వసూళ్ళు ఆపాలన్న కాంగ్రెస్ న్యాయమైన విజ్ఞప్తిని కూడా ప్రాంతీయ ప్రభుత్వం అంగీకరించలేదు. ఆపైన బ్రిటీష్ ఇండియా ప్రభుత్వం స్థానిక కాంగ్రెస్ కార్యకర్తలతో సంప్రదించిన మీదటే శిస్తు వసూలు, కౌలు నిర్ణయం చేయాలన్న గాంధీ సూచనను పరిశీలించడానికి సుముఖంగా ఉన్నా యుపి ప్రభుత్వం మాత్రం బిగిసిపోయింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=141}} క్రమేపీ కేంద్ర ప్రభుత్వం కూడా కఠినంగా వ్యవహరించసాగింది. అప్పటికి రౌండ్ టేబుల్ సమావేశంలో ఉన్న గాంధీ తనకు ఉచితమన్న రీతిలో అవసరమైతే ఎటువంటి చర్య అయినా తీసుకొమ్మని జవాహర్‌కి అధికారం ఇచ్చినా, జవాహర్ గాంధీని ఇరుకునపెట్టడం ఇష్టం లేక శిస్తు చెల్లింపు నిరాకరణోద్యమం వాయిదా వేస్తూ వచ్చాడు. మరోవైపు యుపి ప్రభుత్వం, కాంగ్రెస్‌తో సంప్రదింపులు జరిపి విఫలమైంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=143}} ఈ దశలో జవాహర్‌లాల్ అనివార్యమైన శిస్తు చెల్లింపు నిరాకరణోద్యమాన్ని అలహాబాద్, రాయబరేలీ, ఎటావా, కాన్పూర్, ఉన్నావ్ జిల్లాల్లో ప్రారంభించాడు. ఈ జిల్లాల్లో శిస్తు చెల్లింపు పూర్తిగా నిలిచిపోవడమే కాక ఇతర జిల్లాలూ అటువంటి ఉద్యమానికి సిద్ధమవుతున్నాయి. ఈ దశలో ప్రభుత్వం జవాహర్‌కి, కాంగ్రెస్‌కి రైతుల్లో గట్టి పట్టు దొరుకుతోందని గమనించి, రైతులకు నీటితీరువా తగ్గింపు, ఋణాల మాఫీ వంటి కొన్ని ఉపశమన చర్యలు చేపట్టింది. నిషేధాజ్ఞలు ఉల్లంఘిస్తూ ఈలోపు ఆయా జిల్లాల్లో జవాహర్ పర్యటించినా అరెస్టు చేయకుండా ఉపేక్షించింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=144}} ఒక్కసారి తాము అనుకున్న ఉపశమన చర్యలు పూర్తిచేసి, అలహాబాద్ తిరిగివచ్చిన జవాహర్ పట్టణం విడిచి వెళ్లరాదని నిషేధించింది. 1931 డిసెంబరు 26న గాంధీకి స్వాగతం చెప్పేందుకు బొంబాయి వెళ్తూండగా ఆగ్రా సమీపంలోని ఇరాదాత్ నగర్ స్టేషన్‌లో అరెస్టు చేసి, వారం రోజుల తర్వాత రెండేళ్ళ జైలుశిక్ష విధించారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=145}} ఈసారి సుదీర్ఘకాలం జవాహర్‌లాల్ జైల్లో గడిపాడు. జైలు జీవితం అతని ఆరోగ్యాన్ని క్షీణింపజేసింది. జైల్లో తన కుమార్తెకు ప్రపంచ చరిత్ర గురించి రాస్తున్న ఉత్తరాలు కొనసాగించాడు. మొదట నైనీ జైల్లో నిర్బంధించి, కొద్దివారాలకు బరైలీ జైలుకు తరలించారు. బరైలీ జైల్లో పరిస్థితులు, మనుషులూ దారుణంగా ఉండేవారు. జైలర్ జవాహర్‌ని చూడడానికి వచ్చిన భార్యనీ, తల్లినీ అవమానించడంతో, {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=146}} ఆ అవకాశం ఇవ్వరాదని నెలల తరబడి సందర్శకులను చూడడానికి అంగీకరించలేదు. 1932 జూన్‌లో జవాహర్‌లాల్‌ను [[డెహ్రాడూన్]]‌లోని జైలుకు మార్చారు. ఆహ్లాదకరమైన వాతావరణం, అనువైన జైలు భవనాలకు తోడు ఐరిష్ జాతీయవాది డివెలరా శిష్యుడైన సూపరింటెండెంట్ కెప్టెన్ ఫాల్వే జవాహర్‌కు చాలా సౌకర్యాలు కలుగజేశాడు. తోటి ఉద్యమకారులకు లేని సౌకర్యాలు తనకు ఉండడం సిగ్గుచేటుగా భావించి జవాహర్ ఇతరులతో సమానంగా చూడమని కోరాడు. తన కుటుంబసభ్యులను తలచుకుని బాధపడేవాడు. జవాహర్ జైల్లో ఉండగా రెండుసార్లు గాంధీ చేసిన నిరాహారదీక్షలు అతన్ని కలచివేశాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=147}} 1933లో ఉపవాసదీక్ష ప్రారంభించగానే గాంధీని ప్రభుత్వం జైలు నుంచి విడుదల చేయడం, అతను శాసనోల్లంఘనాన్ని నిలిపివేయడం జరిగాయి. శాసనోల్లంఘనోద్యమాన్ని నిలిపివేయడం తెలసి నెహ్రూ నిర్ఘాంతపోయినా గాంధీ మరణిస్తాడేమోనన్న ఆతృత దాన్ని జయించింది. జవాహర్ ఆ చర్యను ఆమోదించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=152}} 1933 ఆగస్టులో జవాహర్‌ను నైనీ జైలుకు మార్చి, అదే నెల 30వ తేదీన గడువు కన్నా 12 రోజుల ముందు విడుదల చేశారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=153}} === తిరిగి జైలుకు, భార్య మృతి === గాంధీ ఆలోచన, ఆచరణలకు, లక్ష్యాలకు జవాహర్ ఆలోచనలకు, లక్ష్యాలకు చాలా భేదమున్నట్లు ఆ దశలో జవాహర్‌ అవగాహన చేసుకుంటూనే ఉన్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=152}}{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=153}}{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=154}} 1933 సెప్టెంబరు ఆరంబంలో జవాహర్ చేసిన పలు ప్రకటనలు జవాహర్ కాంగ్రెస్ నుంచి విడిపోయి, స్వాతంత్ర్యమే ప్రధాన లక్ష్యమైన వేరే పార్టీ నెలకొల్పుతాడన్న ఊహాగానాలకు అవకాశమిచ్చాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=153}} సామ్యవాదం అవలంబించకుండా వచ్చిన స్వాతంత్ర్యం స్వాతంత్ర్యమే కాదని అభిప్రాయపడుతూ ఉన్నా బ్రిటీష్ సామ్రాజ్యవాదంపై పోరాడి స్వాతంత్ర్యం సముపార్జించేవరకు ఆర్థికాంశాలపై పోరాటం వృధా అన్న అభిప్రాయానికి వచ్చాడు. రాజకీయ స్వాతంత్ర్యాన్ని సాధించడానికి కాంగ్రెస్, దాన్ని నడిపించడానికి గాంధీ కీలకమని గ్రహింపు, నేరుగా గాంధీని కలిసి ముఖాముఖీ చేసిన చర్చలు కలగలిసి గాంధీ నాయకత్వాన్ని తాను ఆమోదిస్తున్నట్టు చేసిన ప్రకటన రూపంలో వెలువడ్డాయి. ఈ దశలో జవాహర్ తన వైఖరి వెల్లడిస్తూ కాంగ్రెస్ విధానాలకు తనకు అనుకూలమైన వ్యాఖ్యానాన్ని వివరిస్తూ తెలిపిన కొన్ని అంశాలను గాంధీ పెద్ద చర్చ లేకుండా ఆమోదించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=155}} అలా గాంధీ నాయకత్వాన్ని, కాంగ్రెస్ సంస్థను జవాహర్ ఆమోదించాకా గ్రామోద్ధరణ, హరిజనోద్యమం వంటివి ఉపప్రదర్శనలుగా పక్కనపెట్టాడు. తాను కీలకమని భావిస్తున్నదీ, ఇన్నేళ్ళుగా బుద్ధిపూర్వకంగా ఉపేక్షించినదీ అయిన మతతత్వంపై దృష్టిసారించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=156}} ప్రధానంగా హిందూమహాసభపై తన విమర్శలు ఎక్కుపెట్టి, గాంధీ సహా ఎవరు చదివినా చాలా తీవ్రమని అంచనావేసిన భాషలో దుయ్యబట్టాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=157}} ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉన్న ఆర్థిక దుస్థితి భారతదేశాన్ని కూడా ప్రభావితం చేస్తున్న ఆ తరుణంలో జవాహర్‌లాల్ ఏదైనా విప్లవాత్మకమైన కార్యాచరణ ప్రబోధిస్తే ప్రజలు అందుకుంటారన్న భయం ప్రభుత్వానికి ఉంది. పైగా గ్రామీణ ప్రాంతంలో అతను చేపడుతున్న కార్యకలాపాలు, అతని రచనలు, ప్రసంగాలు మధ్యతరగతిపై చూపుతున్న ప్రభావం చూసి ప్రభుత్వం బెదిరింది. ఈ స్థితిలో కలకత్తాలో అతను 1934 జనవరిలో చేసిన ప్రసంగాన్ని కారణంగా చూపి బెంగాలు ప్రభుత్వం వారెంటు జారీచేసింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=158}} 1934 ఫిబ్రవరి 12న అలహాబాదులో జవాహర్‌ని అరెస్టు చేసి కలకత్తా తీసుకువెళ్ళి నాలుగు రోజులకు రాజద్రోహ నేరంపై రెండు సంవత్సరాల సాధారణ జైలు శిక్ష విధించారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=159}} మూడు నెలల పాటు ఆలీపూర్ జైలులో ఉంచారు, మే నెల మొదట్లో డెహ్రాడూన్ జైలుకు పంపించారు. గాంధీ 1934 ఏప్రిల్‌లో సహాయనిరాకరణోద్యమాన్ని పూర్తిగా నిలిపివేసి, కాంగ్రెస్ వారు నేరుగా కౌన్సిళ్ళకు పోటీచేసి ప్రవేశించవచ్చని నిర్ణయం వెల్లడించాడు. ఇది నెహ్రూను చాలా దెబ్బతీసింది. సైద్ధాంతికంగా ఏకత్వం లేని గాంధీతో స్వాతంత్ర్య సంపాదన లక్ష్యం ఐక్యంగా ఉందని కలిసి పనిచేయడం పొరబాటేమోనని నిందించుకున్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=160}} నెహ్రూ తన మొహం చెల్లకుండా పోయిందన్నాడు, చివరకు గాంధీతో తెగతెంపులు చేసుకోవలసి రావచ్చేమోనని తన డైరీలో రాసుకున్నాడు. {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|1993|p=189}} అయితే నెహ్రూ చేస్తున్నది తన వేదనను, కోపాన్ని వెళ్ళగక్కడమే తప్ప పార్టీకి ప్రమాదం ఏమీ లేదని గాంధీ సరిగానే అంచనావేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=161}} 1930కల్లా భారతదేశంలో సామ్యవాద చైతన్యానికి నెహ్రూ గొప్ప ప్రతీకగా నిలిచాడు. {{sfn|బిపిన్ |మృదులా |ఆదిత్య |సుచేతా |కె.ఎన్. |1987|p=298}} 1934లోనే కాంగ్రెస్‌లో సామ్యవాద ఆశయాలను ముందుకు తీసుకుపోవడానికి, జాతీయవాదంతో సామ్యవాదాన్ని కలపడానికి పార్టీలోనే ఏర్పడిన సామ్యవాద పక్షం బహిరంగంగా తాము జవాహర్‌లాల్‌నే ప్రతిధ్వనిస్తున్నామని ప్రకటించింది. అయితే జవాహర్ వారిని సమర్థించలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=161}} 1934 ఆగస్టులో జవాహర్‌లాల్ భార్య కమల ఆరోగ్య పరిస్థితి విషమించడంతో ప్రభుత్వం మానవతా దృష్టితో విడుదల చేసింది. ప్రభుత్వం చూపిన సద్భావాన్ని గౌరవిస్తూ జవాహర్‌లాల్ ఈ కాలంలో ఏ రాజకీయ కార్యకలాపంలోనూ ప్రత్యక్షంగా పాల్గొనకుండా ఉండిపోయాడు. . {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=161}} పదకొండు రోజుల వ్యవధిలో ఆమె ఆరోగ్యం కాస్త కుదుటపడడంతో తిరిగి జైలుకు తీసుకువెళ్ళారు. ఈసారి నైనీ జైలులో ఉంచి వారానికి ఒకసారి కమలను చూసేందుకు బయటకు అనుమతించేవారు. . {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=162}} ఆమెను చికిత్స కోసం వేరే ప్రాంతానికి తరలిస్తే, ప్రభుత్వం జవాహర్‌ను అక్కడికి దగ్గరలోని ఆల్మోరా జైలుకు మార్చారు. ఆమె ఆరోగ్యం ఏమీ కుదుటపడకపోవడంతో ఐరోపా తీసుకువెళ్ళాలని ప్రయత్నించారు. ఆమె అనారోగ్యం జవాహర్‌ మానసిక దారుఢ్యాన్ని దెబ్బతీసింది. అతని ఆలోచనల్లో మరేవీ రాకుండా వ్యాకులతతో నింపేసేది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=163}} ఆ తీవ్రవేదన నుంచి మనసును బయటపడేసేందుకు జవాహర్‌లాల్ రచనా వ్యాసంగాన్ని ఆశ్రయించాడు. మనస్సును మళ్ళించుకోవడానికి, ఆ జైలుగోడల మధ్య రాయడం ప్రారంభించిన స్వీయచరిత్ర అతనికి ప్రపంచవ్యాప్తంగా పాఠకులను, విమర్శకుల ప్రశంసలను సంపాదించిపెట్టింది. కమల ఆరోగ్యరీత్యా ఐరోపా ప్రయాణించాల్సి వచ్చింది. ప్రభుత్వం కమల పరిస్థితి విషమించిందని తెలుసుకుని సెప్టెంబరు 2న జవాహర్ శిక్ష నిలిపివేసింది. రాజకీయ సంబంధమైన ప్రసంగాలు చేయవద్దని, అయితే ఐరోపాలో అతని కదలికలపై ఏ నిర్బంధం ఉండదనీ ప్రభుత్వం తెలిపింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=165}} ప్రయాణానికి, ఐరోపాలో నివాసానికి అయ్యే పెద్దమొత్తాన్ని భరించడానికి ఇబ్బందులు ఎదురయ్యాయి కాంగ్రెస్ నాయకుల్లో కొందరికి ఇచ్చినట్టే పెద్ద మొత్తంలో ఎలవెన్సు ఇస్తానని పారిశ్రామికవేత్త బిర్లా ముందుకువచ్చినా నెహ్రూ ఇబ్బందులు తనకు తానే భరించి స్వంత ఖర్చులపైనే 1935 చివరిలో ప్రయాణమయ్యాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=164}} జర్మనీలో కమలా నెహ్రూను వైద్యశాలలో చేర్చారు. ఆమె కోరిక మేరకు స్విట్జర్లాండులోని మరో వైద్యశాలకు తరలించారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=165}} క్షణానికి ఒక తీరుగా ఉన్న ఆమె ఆరోగ్యం గురించి ఆశనిరాశల్లో జవాహర్ కొట్టుకులాడాడు. చివరకు 1936 ఫిబ్రవరి 28న కమలా నెహ్రూ మరణించింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=166}} === కాంగ్రెస్ నాయకత్వం, ఎన్నికలు === జవాహర్‌లాల్ 1936లో ఐరోపాలో ఉండగానే గాంధీ నిర్ణయం ఆమోదిస్తూ కాంగ్రెస్ పార్టీ జవాహర్‌ని పార్టీ అధ్యక్షునిగా ఎన్నుకుంది. [[1935 వ సంవత్సరపు ఇండియా రాజ్యాంగ చట్టము|1935 భారత రాజ్యాంగ చట్టం]]పై, దానిని అనుసరించి రానున్న ఎన్నికలలో నెగ్గి పదవులు స్వీకరించడం పట్ల జవాహర్ తీవ్ర వ్యతిరేకతతో ఉన్నాడు. పార్టీలో అత్యధికులు పదవుల స్వీకారానికి సుముఖులుగా ఉన్నారు. గాంధీ కూడా వారి అభిప్రాయానికి తలవొగ్గినా, ఈ విషయంలో ఏకాకి అయిపోయిన జవాహర్‌ని నొప్పించే ఉద్దేశం లేక ఎన్నికలు అయ్యేదాకా నిర్ణయాన్ని వాయిదా వేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=177}} కాంగ్రెస్ సమస్త సామ్రాజ్యవాద శక్తుల ఐక్యసంఘటనగా రూపొంది, కార్మిక కర్షక తరగతులను కూడా తమ ఉద్యమంలో చేర్చుకునేలా నియమావళి సరళించాలని నిర్ణయం జరిగింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=178}} జవాహర్‌లాల్ దేశవ్యాప్తంగా కాంగ్రెస్ పార్టీ ప్రచారం ముమ్మరంగా సాగిస్తూ వచ్చాడు. సమస్త శక్తియుక్తులు కాంగ్రెస్‌ని గెలిపించడానికి ధారపోశాడు. రైళ్ళ నుంచి గుర్రాల వరకూ పలు వాహనాలపై విస్తారంగా ప్రయాణించాడు. ఒకచోట సమయం అయిపోతూండడంతో సభాస్థలానికి దాదాపు కిలోమీటరు దూరం నెహ్రూ, అతని వెంట జనం పరుగులుతీశారు. సభల్లో నెహ్రూకి ఉన్న ప్రజాకర్షణ ప్రస్ఫుటంగా వ్యక్తం అయ్యేది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=184}} రాజ్యాంగ తిరస్కరణ, సామ్యవాద ధోరణి, విప్లవాత్మక ప్రవర్తన వంటివాటి దృష్ట్యా జవాహర్‌లాల్‌ని ఏదోక అభియోగంపై తిరిగి అరెస్టు చేయాలని ప్రభుత్వం భావించింది. జవాహర్‌ను అత్యంత ప్రాముఖ్యమైన అంతర్గత ప్రమాదంగా పరిగణించి, అతను ప్రసంగించిన ప్రతీచోటకు పోలీసులను నోటు పుస్తకాలతో పంపి నోట్ చేసుకునేవారు. సుదీర్ఘకాలం శిక్ష విధించడానికి తగ్గ అభియోగం మోపడానికి తగినది ఏదైనా అతని ప్రసంగాల్లో లభిస్తాయేమో చూసేవారు. అయితే వారి ప్రయాస వృధాగా మిగిలింంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=180}} 1937 మొదట్లో ఎన్నికల ఫలితాలు వెలువడి కాంగ్రెస్‌కు పలు ప్రావిన్సుల్లో ఆధిక్యత లభించింది. ముందు అనుకున్నట్టుగా చర్చించి అధికార స్వీకరణ గురించి నిర్ణయం తీసుకోవాల్సి ఉండగా, ఎన్నికల ఫలితాలు వెల్లడికాగానే మంత్రివర్గాల ఏర్పాటు, కూర్పు వంటివాటి గురించి కాంగ్రెస్ వర్గాలు చర్చించుకోవడం నెహ్రూకు మనస్తాపం కలిగించింది. ఢిల్లీలో జరిగిన అఖిల భారత కాంగ్రెస్ కార్యవర్గ సమావేశంలో నెహ్రూ అధికార స్వీకరణకు వ్యతిరేకంగా తీర్మానం ప్రవేశపెట్టాడు. అయితే కార్యనిర్వాహక వర్గంలో అత్యధికులు అధికార స్వీకరణకు అనుకూలంగా ఉండడంతో గాంధీ వారినే సమర్థించాడు. కాంగ్రెస్ తిరస్కరించిన రాజ్యాంగానికి బద్ధులై వ్యవహరించాల్సిన పదవులు స్వీకరించబోతున్నారు కనుక ఆ ఇరకాటాన్ని తప్పించేందుకు మంత్రులు రాజ్యాంగానికి లోబడి వ్యవహరించాల్సి వచ్చినా గవర్నర్లు జోక్యం చేసుకోరని శాసనసభలోని కాంగ్రెస్ నాయకులకు నమ్మకం కలిగితే అధికార స్వీకరణకు అడ్డం లేదని నిర్ణయించారు. అయితే తర్వాత కొద్దికాలానికే ఈ హామీలు గవర్నరు ఇవ్వకపోయినా అధికారాన్ని స్వీకరించాలని నిర్ణయించారు. ఈ పరిణామాన్ని విషాదంతో వ్యాఖ్యానిస్తూ పదవులు స్వీకరించడానికి కారణాలేమిటీ అని ఎవరూ చూడడం లేదని, పదవులు స్వీకరించాలి కనుక కారణాలు వెతుకుతున్నారనీ వాపోయాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=186}}{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=187}} === కాంగ్రెస్ ప్రభుత్వాలు, మరోమారు ఐరోపా ప్రయాణం === పార్టీ తీసుకున్న నిర్ణయాన్ని నెహ్రూ అంగీకరించినా, అధికార స్వీకరణ పట్ల ఉన్న వ్యక్తిగత వైముఖ్యాన్ని దాచుకోలేకపోయాడు. పార్టీ అధ్యక్ష స్థానంలో కొనసాగినా మంత్రివర్గాలను సమన్వయపరిచి, వాటికి దారిచూపే పార్లమెంటరీ బోర్డులోనూ, రాష్ట్ర ప్రభుత్వాల ఏర్పాటు వ్యవహారాల్లోనూ అతను పాల్గోలేదు. ఆ పనిని వల్లభ్‌భాయ్ పటేల్ వంటి ఇతర నాయకులకు వదిలిపెట్టేశాడు. మొదటి కాంగ్రెస్ ప్రభుత్వాల ఏర్పాటుకు కొద్ది నెలల తర్వాత అస్సాం, వాయవ్య సరిహద్దు రాష్ట్రాల్లో కాంగ్రెస్ ప్రభుత్వాలను ఏర్పాటుచేసింది. ఈ ప్రభుత్వాల మీద కాంగ్రెస్ వారు చిన్న చిన్న అంశాలు లేవదీసి విమర్శిస్తే బాధ్యత కలిగిన పార్టీ అధ్యక్షునిగా వాటిని విమర్శకుల నుంచి కాపాడుతూ వచ్చాడు. ఈ ప్రభుత్వాలు కొన్ని విశేషాలు సాధించినప్పుడు ప్రశంసించినా, ఆంతరంగికంగా అవి మితవాద ధోరణితో నడుచుకోవడాన్ని విమర్శించేవాడు. 1938లో హరిపురా కాంగ్రెస్‌లో సుభాష్ చంద్రబోస్ కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష పదవిని స్వీకరించాక లభించిన విశ్రాంతిని అప్పటికి పలు తావుల సంక్షోభాలతో ప్రపంచయుద్ధానికి నాందీసూచకంగా ఉన్న ఐరోపా పర్యటించడానికి నిర్ణయించుకన్నాడు. [[ఆక్స్‌ఫర్డ్ విశ్వవిద్యాలయం|ఆక్స్‌ఫర్డ్‌]]లో చదువుకుంటూన్న కుమార్తె [[ఇందిరా గాంధీ|ఇందిరా ప్రియదర్శిని]]ని చూడడానికి బయలుదేరినా ఎప్పటివలెనే ఐరోపాలోని పలు రాజకీయ వ్యవహారాలతో గాఢమైన ప్రమేయం పెట్టుకుని, ప్రభావితుడయ్యాడు. 1938 జూన్‌లో ఓడలో బయలుదేరి మార్గమధ్యంలో [[ఈజిప్టు]]లోని [[అలెగ్జాండ్రియా]]లో రాజకీయ నాయకులను కలిశాడు. ఇటలీలో ఓడ దిగగానే [[స్పెయిన్ అంతర్యుద్ధం|అంతర్యుద్ధంతో]] అతలాకుతలమవుతున్న స్పెయిన్‌ చేరుకుని రిపబ్లికన్ ప్రభుత్వ ఆతిథ్యం స్వీకరించాడు. పలవురు స్పెయిన్ రిపబ్లికన్ ప్రభుత్వాధికారులను కలిశాడు. స్వాతంత్ర్యం కోసం స్పానిష్ స్థానిక సైన్యం చేస్తున్న పోరాటానికి ముగ్ధుడై అక్కడే సైనికుడిగా ఉండిపోదామని అనుకునే స్థాయిలో ప్రభావితుడయ్యాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=197}} ఇంగ్లాండు వెళ్ళినప్పుడు అంతకుముందు పర్యటనలకు భిన్నంగా బ్రిటన్ రాజకీయ నాయకుల్లో ప్రముఖులను కలుసుకున్నాడు. అక్కడ నుంచి పారిస్, జర్మనీ మీదుగా ప్రేగ్, జెనీవా, లండన్ అక్కడి నుంచి భారతదేశానికి ప్రయాణించాడు. ఈ పర్యటనల్లో పలువురు రిపబ్లికన్లు, వామపక్షీయులు అయిన రాజకీయ ముఖ్యులను కలుసుకున్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=199}} అతను జెనీవాలో ఉన్నప్పుడు సంక్షోభం తీవ్రస్థాయికి చేరుకుంది, ఆపైన లండన్ చేరుకున్నప్పుడు అతనికొక గ్యాస్ మాస్క్ అమర్చారు. వీసా దొరకని కారణంగా మధ్య ఆసియా రిపబ్లిక్‌ల మీదుగా భారతదేశానికి వద్దామనుకున్న వాడల్లా, నౌకలో తిరిగివచ్చాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=201}} === పార్టీలో సంక్షోభాలు, ప్రపంచ యుద్ధారంభం (1939) === 1938 చివర్లో భారతదేశానికి తిరిగిరాగానే దేశ రాజకీయాల్లో నిమగ్నుడయ్యాడు. ముస్లింలీగ్‌ని మంత్రివర్గాల్లో చేర్చుకోకపోవడం కాంగ్రెస్ అహంకారమనీ, ద్రోహమనీ భావించిన జిన్నా అప్పటినుంచీ కాంగ్రెస్‌పై దారుణమైన విమర్శలు చేయసాగాడు. కాంగ్రెస్ ఫాసిస్ట్ సంస్థ అనీ, ఇస్లాం ప్రమాదంలో పడిందనీ జిన్నా విమర్శలు చేయసాగాడు. వీటి విషయంలో సూటిగా ఉదాహరణలు ఇవ్వమనీ నెహ్రూ సవాలు చేసినా, అది పట్టించుకోకుండా జిన్నా మళ్ళీ వేర్వేరు ఆరోపణలు చేస్తూ పోవడమనే వ్యూహాన్ని తొలిసారిగా అమల్లో పెట్టసాగాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=201}} ముస్లింలను ఆకట్టుకునేందుకు ముస్లిం రైతులతో సభలు ఏర్పాటుచేసి వారికి ప్రయోజనకరంగా ఉండేలా ఋణాలను, తాలూక్దారి విధానాన్ని రద్దుచేయమని కోరాలని, తద్వారా ముస్లిం నాయకులు భయాందోళనలు రేకెత్తించే విధానాలకు విరుగుడుగా ముస్లిం జనబాహుళ్యపు ఆర్థిక ప్రయోజనాల ద్వారా ఆకర్షించగలమని నెహ్రూ భావించాడు. కానీ దీర్ఘకాలం సాగాల్సిన ఈ వ్యూహాలు మతకల్లోలాలు, హింస, అభద్రతాభావం వ్యాప్తి మధ్యలో సాగలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=203}} కాంగ్రెస్ పార్టీలో అధ్యక్షుడు సుభాష్ చంద్రబోస్‌కీ, గాంధీకి నడుమ అంతర్గత వివాదం ప్రారంభమైంది. 1938లో జవాహర్ నుంచి కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష పదవి స్వీకరించిన బోస్ 1939లో మరోమారు కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష స్థానానికి పోటీచేశాడు. అతనిపై పోటీకి కాంగ్రెస్‌లో గాంధీ అనుయాయుల నుంచి పట్టాభిని అభ్యర్థిగా నిలబెట్టారు. అయితే పట్టాభి మీద బోసు గెలిచాడు. గాంధీ ఆ ఓటమిని తన ఓటమిగా ప్రకటించడం, కాంగ్రెస్ కార్యవర్గంలో ముఖ్యులైన 12 మంది రాజీనామా చేయడం జరిగాయి. గాంధీ, ఇతర మితవాద నాయకులు తనకు సహకరించరని గ్రహించిన బోస్ అధ్యక్ష పదవికి రాజీనామా చేశాడు. క్రమేపీ బోస్ కాంగ్రెస్ నుంచి దూరమయ్యాడు. ఈ సంక్షోభంలో నెహ్రూ తటస్థంగా, ఎటూ తేల్చక ఉండిపోయాడు. కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష పదవికి ఎన్నికైన బోస్‌ను ఆ పదవి నుంచి దించిన విధానం నెహ్రూకు నచ్చలేదు. మరోవైపు బోస్ విధానాలను కూడా వ్యతిరేకించాడు. <ref group="నోట్స్">నెహ్రూ చరిత్రకారుడు సర్వేపల్లి గోపాల్ ప్రకారం నెహ్రూ, బోస్‌లు అంతర్జాతీయ సమస్యలను, అందులో భాగంగా భారతదేశ స్వాతంత్ర్య సమస్యని అర్థం చేసుకున్న తీర్లు వేరు. నెహ్రూ తీవ్రంగా వ్యతిరేకిస్తూ వచ్చిన జర్మనీ, జపాన్, ఇటలీల అక్షరాజ్యాల కూటమి చర్యలను ఖండించడానికి కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష హోదాలో బోస్ వెనుకాడాడు. 1938 డిసెంరులో [[బొంబాయి]]లోని జర్మన్ కాన్సల్‌ను కలుసుకున్నాడు. [[చైనా]], స్పెయిన్ దేశాల స్వాతంత్ర్య పోరాటాలను సమర్థించినందుకు నెహ్రూను బోస్ విమర్శించాడు.</ref> రెండు పక్షాలకు ప్రైవేటు చర్చల్లో రాజీ కుదిర్చే ప్రయత్నాలు చేసి విఫలమయ్యాడు. [[సుభాష్ చంద్రబోస్]] మాత్రం గాంధీ, తదితరులు ప్రత్యక్షంగా చేసిన దాడి కన్నా జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ అనిశ్చిత వైఖరి వల్లే ఎక్కువ దెబ్బతిన్నాడు. బోస్, నెహ్రూని ఈ వైఖరికి మరెన్నటికీ క్షమించలేకపోయాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=204}} అయితే జవాహర్ వైఖరీ, బోస్ వైఖరీ, ప్రత్యేకించి అంతర్జాతీయమైన అంశాల్లో, అప్పటికే చాలా దూరం విభేదించి ఉన్నాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=205}} ఈ సమయంలో జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ అఖిల భారత సంస్థానాల ప్రజల మహాసభకు అధ్యక్షత వహించి సంస్థానాల సమస్యపైన, ప్రణాళికా రంగంలో జాతీయ ప్రణాళికా రచనలోనూ పనిచేశాడు. సంస్థానాల్లో జరిగే ఉద్యమాలు, ఆందోళనలను భారతదేశ వ్యాప్తంగా జరుగుతున్న జాతీయోద్యమంతో ప్రమేయం కల్పించి రెంటినీ ముడివేయాలని అతను భావించేవాడు. మరోవైపు గాంధీ పలు అంశాల్లో బ్రిటీష్ వారికీ, తనకీ మధ్య సంస్థానాధీశులను మధ్యవర్తులుగా అంగీకరిస్తూండడం నెహ్రూకు ఈ అంశంలో సమస్యలు తెచ్చిపెట్టినా ఆసక్తితో పనిచేస్తూండేవాడు. ప్రావిన్సుల్లో కొంతమేరకు స్వతంత్రంగా పనిచేయగల కాంగ్రెస్ ప్రభుత్వాలు ఏర్పడడంతో పనితీరును దిశానిర్దేశం చేసే జాతీయ ప్రణాళికా రచన పనిని నెహ్రూ మొదలుపెట్టాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=205}} దీనికి తక్షణ కాంగ్రెస్ వాదులతో పాటు శాస్త్రవేత్తలు, ఆర్థికవేత్తలు, వాణిజ్యవేత్తలు, పారిశ్రామికవేత్తలను చేర్చుకుని కమిటీని ఏర్పరిచి, సుదీర్ఘమైన ప్రశ్నావళి ఏర్పరుచుకుని నిర్దిష్టమైన అంశాలపై సవివరమైన సిఫార్సులు చేసేందుకు 30 ఉపసంఘాలు ఏర్పరిచాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=206}} 1940 ఏప్రిల్ నాటికి 17 ఉపసంఘాలు తాత్కాలికమైనవి కానీ, తుది నివేదికలు కానీ సమర్పించాయి. 1940 మే, జూన్ నెలల్లో కార్యవర్గం సమావేశమై సమగ్ర నివేదిక రూపొందించసాగారు. అయితే 1940 అక్టోబర్ నాటికి జవాహర్‌లాల్ నిర్బంధానికి గురికావడంతో ప్రణాళికా కార్యక్రమం ఆగిపోయింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=209}} === రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం, నెహ్రూ నిర్బంధం === 1940 సెప్టెంబరులో చైనాలో పలువురు నాయకులను సందర్శించాడు. మావోనూ, కమ్యూనిస్టులను కూడా కలుసుకోవాలని ఆశిస్తుండగా రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం వచ్చి జవాహర్‌లాల్ భారతదేశం తిరిగిరావాల్సి వచ్చింది. మహాత్మా గాంధీ ప్రపంచయుద్ధం ప్రారంభం కావడంతో హింసకే జయం కలిగినందుకు ఏవగించుకుని, తక్షణ ప్రతిచర్యగా బ్రిటన్‌కి స్వచ్ఛందంగా మద్దతు ప్రకటించాడు. అలాగే రెండవ ప్రపంచ యుద్ధంలో అక్షరాజ్యాల దుశ్చర్యలకు వ్యతిరేకంగా బ్రిటన్ చేస్తున్న పోరాటాన్ని తానెంత సమర్థిస్తూన్నా దాన్ని వ్యక్తిగతంగానే ఉంచాడు. వ్యక్తిగత అంశాలను పక్కన పెట్టి కాంగ్రెస్ వైఖరిని జవాహర్‌లాల్ మలిచాడు. దాని ప్రకారం - బానిసత్వంలో మగ్గుతున్న భారతదేశం వేరే దేశాల స్వాతంత్ర్యం కోసం యుద్ధంలో పాల్గొనలేదు, బ్రిటీష్ వారు భారతదేశానికి స్వాతంత్ర్యం ఇచ్చి ప్రజాస్వామికంగా పాలింపబడేదైతే అప్పుడు బ్రిటన్‌తో సమస్కంధంగా వారికి సహకరిస్తుంది. బ్రిటన్ సమస్యల్లో ఉన్నప్పుడు దాన్ని అవకాశంగా తీసుకోవాలని కాంగ్రెస్ భావించకున్నా తన నిర్ణయాన్ని వేరొకరు తీసుకోవడం, దాన్ని మౌనంగా ఆమోదించడం భారతదేశానికి తగదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=206}} ఈ భావాలకు అనుగుణంగా కాంగ్రెస్ కార్యనిర్వాహకవర్గం తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. ప్రభుత్వం ఈ క్రమంలో సాగుతున్నట్టు సదుద్దేశాన్ని నిరూపించుకోవడానికి ఏదోక చర్య తీసుకోవాని తీర్మానించింది. కనీసం యుద్ధానంతరం తన భవితవ్యాన్ని భారతదేశం తానే నిర్ణయించుకుంటుందన్న ప్రకటన చేసినా చాలని కాంగ్రెస్ వారు వైశ్రాయితో పేర్కొన్నారు. అటువంటి ప్రకటన తర్వాత ఏదోక యుద్ధమండలికి తమ సేవలను ఉపయోగించుకోవచ్చని జవాహర్‌లాల్ సూచన చేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=212}} అయితే ప్రభుత్వం ఈ అంశాలపై ప్రతికూలంగా స్పందించింది. అందుకుతోడు యుద్ధ పరిస్థితులను సంయుక్తంగా ఎదుర్కొందామని జిన్నాకు సూచించి కాంగ్రెస్‌ని దారికి తెచ్చుకోజూసింది. ప్రభుత్వ విధానాలకు నిరసనగా ప్రావిన్సుల్లో కాంగ్రెస్ మంత్రివర్గాలు రాజీనామా చేశాయి. బ్రిటన్ సామ్రాజ్యవాద విధానాలు కొనసాగించినంతవరకూ సహాయ నిరాకరణం సాగాల్సిందేనని కాంగ్రెస్ నిర్ణయించింది. తానే మలచిన కాంగ్రెస్ వైఖరి కారణంగా బ్రిటన్ యుద్ధ ప్రయత్నాలు సహకరించలేకపోవడం, సోవియట్ రష్యా జర్మనీతో సహకరిస్తూ సాగడం వంటివాటి వల్ల జవాహర్ వ్యక్తిగతంగా చాలా వ్యాకులతతో బాధపడ్డాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=214}} ప్రభుత్వం కాంగ్రెస్ నాయకులను అరెస్టులు చేయడం ప్రారంభించింది. జవాహర్‌లాల్‌ వార్థా నుంచి అలహాబాద్ వెళ్తూండగా 1940 అక్టోబరులో అరెస్టు చేశారు. కేసులో తన తరఫున వాదించుకోవడానికి జవాహర్ తిరస్కరించినా సుదీర్ఘమైన ప్రకటన చేశాడు. "మీరు విచారణ జరిపి శిక్షింప చూసేది నన్ను కాదు, కోట్లాది భారత ప్రజలను" అంటూ చారిత్రకమైన ప్రసంగం చేశాడు. అందరికీ హెచ్చరికగా ఉండేందుకు అంటూ జడ్జీ నాలుగేళ్ళ జైలు శిక్ష విధించాడు. ఇలాంటి శిక్ష గురించి తెలుసుకుని లండన్, ఢిల్లీ, లక్నోల్లోని బ్రిటీష్ అధికారులు, నాయకులే దిగ్భ్రాంతి చెందారు. జవాహర్‌లాల్‌ను సాధారణ నేరస్థునిగా చూడరని, శిక్ష కాఠిన్యం తగ్గిస్తారని ఆశిస్తున్నట్టు చర్చిల్ లండన్‌లోని ఇండియా ఆఫీస్ ద్వారా వైశ్రాయికి టెలిగ్రాం పంపించినా స్పందన లేకపోయింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=218}} నెహ్రూ జైలుశిక్ష ఈమారు మరింత కఠినంగా సాగింది. అతనికి బయట నుంచి ఏ ఉత్తరాలూ అనుమతించలేదు. జైలు జీవితం కఠినంగా సాగింది. లక్నో క్యాంపులోని రాజకీయ ఖైదీలు అనుభవిస్తున్న కష్టాలు తెలిసి ఉన్న కాస్త సౌకర్యాలను కూడా ఏవగించుకున్నాడు, ఆ ప్రత్యేక సౌకర్యాలను తొలగించకుంటే జైలు క్రమశిక్షణ ధిక్కరిస్తానని అధికారులకు రాశాడు. బ్రిటీష్ రాజకీయవేత్త క్రిప్స్‌ను భారతదేశానికి [[క్రిప్స్ రాయబారం|క్రిప్స్ కమీషన్]] పేరిట రాయబారానికి పంపించ నిర్ణయించారు. ఈ సంప్రదింపుల కోసం మిగిలిన కాంగ్రెస్ నాయకులతో పాటు జవాహర్‌లాల్‌ను కూడా విడుదల చేశారు. ఏడాది రెండు నెలల పాటు సాగిన ఈ జైలు శిక్ష 1941 డిసెంబరు మొదట్లో ముగిసింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=221}}<ref>[https://www.jstor.org/stable/2642611 ఇండియాస్ జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ]</ref> === గాంధీ వారసత్వం, క్రిప్స్ రాయబారం === {{main|క్రిప్స్ రాయబారం}} జైలు బయటకు వచ్చేనాటికి ప్రజల్లో బ్రిటీష్ వారి పట్ల వ్యక్తమైన ఆగ్రహావేశాలే అతనిలో ప్రతిఫలించాయి. అయినా యుద్ధాన్ని గురించి అంచనా వేస్తూ జర్మనీ నేతృత్వంలోని అక్షరాజ్యాల కూటమి ప్రగతి వ్యతిరేక శక్తుల ఐక్య సంఘటన అని అవగాహన చేసుకున్నాడు. అప్పటికి యుద్ధం రష్యాకు కూడా విస్తరించింది. బ్రిటన్, రష్యా, చైనా, అమెరికాలతో కూడిన అభ్యుదయ శక్తులే విజయం సాధిస్తాయని ఆశాభావం వ్యక్తం చేసినా భారతదేశంలో పాత వ్యవస్థ మారిందన్న సూచనను అందించాకే భారతదేశం మిత్రమండలి పక్షాన మనస్ఫూర్తిగా యుద్ధం చేయడం సాధ్యపడుతుందని తేల్చాడు. మరోవైపు కాంగ్రెస్ అంతటా ఇదే వైఖరి వ్యక్తం కాలేదు. [[చక్రవర్తుల రాజగోపాలాచారి]] బార్డోలీలో జరిగిన కాంగ్రెస్ కార్యనిర్వాహకవర్గ సమావేశంలో గాంధీ, నెహ్రూలను అలక్ష్యం చేసి జాతీయ ప్రాతిపదికపై దేశరక్షణకు స్వతంత్ర భారత సహకారాన్ని అందించేందుకు అనుకూలంగా కార్యనిర్వాహకవర్గాన్ని ఒప్పించాడు. అయితే బ్రిటీష్ వారు స్వాతంత్ర్యం ఇస్తామన్న సూచన కూడా చేయనందున స్వతంత్ర భారతదేశం ఏ వైపు నిలబడుతుందని ఇప్పుడు ప్రకటించడం కేవలం సైద్ధాంతిక వ్యవహారమని నెహ్రూ కొట్టిపారేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=224}} {{Quote box |quote = రాజాజీ కాదు. జవహర్‌లాల్ నాకు వారసుడవుతాడు. నా భాష తనకు అర్థంకావడంలేదనీ, నాకు అన్యమైన వేరొక భాషలో తాను మాట్లాడతాననీ జవహర్‌లాల్ అంటాడు. ఇది నిజంకావచ్చు, కాకపోవచ్చు. అయితే హృదయాలు కలవడానికి భాష ఆటంకము కాదు. నాకీ సంగతి బాగా తెలుసు - నేను పోయిన తర్వాత ఆయన నా భాషలోనే మాట్లాడుతాడు. |source = [[మహాత్మా గాంధీ]], 1942. |width = 50% |align = right }} యుద్ధానికి ఏ ప్రాతిపదికన సమర్థన ఇవ్వాలన్న చర్చలో ఉండడం కూడా ఇష్టంలేని గాంధీ అఖిల భారత కాంగ్రెస్ కమిటీ నుంచి వైదొలిగాడు. ఆ సమయంలోనే రాజకీయాలలో తన వారసత్వాన్ని నెహ్రూకి అందిస్తూ కీలకమైన ప్రకటన చేశాడు. చక్రవర్తుల రాజగోపాలాచారి గాంధీ స్థానాన్ని స్వీకరిస్తాడేమోనన్న వాదాలు వినవస్తూ ఉండడంతో సూటిగా రాజాజీ కానీ, పటేల్ కానీ తనకు వారసులు కాదని కూడా నొక్కివక్కాణించాడు. {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|2006|p=582}}<ref group="నోట్స్">గాంధీ తనను వారసుడిగా ప్రకటిస్తున్నప్పుడు నెహ్రూ కూర్చున్న చోట నుంచి ఒక్కసారి పైకి గెంతి, బాలీసుపై కూర్చొన్నాడని అక్కడే ఉన్న రాజస్థాన్ కు చెందిన కార్యకర్త రామ్ నారాయణ్ చౌదరి గమనించాడు.</ref> నెహ్రూకీ, తనకీ మధ్య అభిప్రాయ భేదాలు ఉంటూ వచ్చినా, తామిద్దరినీ ఆ భేదాలు విడదీయలేవన్నాడు. అలా నెహ్రూకి గాంధీ అందించిన వారసత్వం క్రమేపీ భారతదేశ నాయకత్వాన్ని అందించింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=225}} రెండో ప్రపంచ యుద్ధంలో జపాను పురోగతి భారతదేశ తీరానికి దగ్గరగా వచ్చిన స్థితిలో బ్రిటీష్ వారిని సంకట స్థితిలో పెట్టకుండా సహాయ నిరాకరణ విరమించారు. యుద్ధానికి కలకత్తా చాలా సన్నిహితంగా ఉన్న ప్రాంతం కావడంతో జవాహర్ ప్రజలను భయభీతులు కాకుండా ప్రయత్నాలు చేశాడు. రంగూన్ శరణార్థుల విషయంలో భారతీయులకు, ఐరోపీయులకు మధ్య ప్రభుత్వం భేదం చూపి అప్రతిష్ఠ మూటకట్టుకుంది. ఈ దశలో ఫిబ్రవరి 19న బ్రిటీష్ ప్రభుత్వపు యుద్ధ కాలపు మంత్రిమండలిలో క్రిప్స్ చేరాడు. భారతీయ రాజ్యాంగ వ్యవహారాలు చర్చించడానికి అట్లీ ప్రతిపాదనలు సిద్ధం చేశాడు. యుద్ధం తర్వాత దామాషా పద్ధతిలో రాజ్యాంగ సభ ఏర్పడడం, ఏ రాష్ట్రానికైనా కొత్త డొమినియన్ రాజ్యాంగం ఇష్టం లేకుంటే అది ప్రస్తుతం ఉన్న స్థితిని కొనసాగించడం, అంతవరకూ యుద్ధంలో బ్రిటీష్ ప్రభుత్వం ఇండియా రక్షణ బాధ్యత వహించడం ప్రధానాంశాలు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=227}} పై ప్రతిపాదనలను తీసుకుని భారతదేశంలో వివిధ పక్షాలను ఒప్పించేందుకు క్రిప్స్ బయలుదేరి వచ్చాడు. దేశీయ సంస్థానాల్లోని ప్రజలకు బదులు సంస్థానాధీశులకు రాజ్యాంగ సభలో స్థానం ఉండడం, దేశ విభజనకు అనుకూలంగా క్లాజులు ఉండడంతో ఈ ప్రతిపాదనల పట్ల కాంగ్రెస్ వ్యతిరేకతతో ఉంది. దేశ విభజనకు ప్రతిపాదనలో అవకాశం ఉండడంతో గాంధీ వ్యతిరేకిస్తూ బహిరంగ ప్రకటన చేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=228}} దేశ రక్షణ విషయంలో కాంగ్రెస్ సహకారాన్ని తీసుకోవడం అంగీకారమైతే గాంధీ అభ్యంతరాన్ని కూడా పక్కన పెట్టి ముందుకు వెళ్ళే స్థితిలో నెహ్రూ ఉన్నాడు. అందుకు తగ్గట్టు నెహ్రూను కలుసుకునే ముందు భారతదేశ రక్షణ భారత ప్రజల సహకారంతో నిర్వహించగలమన్న విషయంపై ఆమోదాన్ని, అందుకు తగ్గట్టు అవసరాన్ని బట్టి పేరాలు తిరగరాసేందుకు చర్చిల్ ఆమోదాన్ని క్రిప్స్ తీసుకున్నాడు. అటువంటి అవకాశాన్ని గండికొడుతూ వైశ్రాయ్ సర్వసైన్యాధ్యక్షుడి విధులపై ఆక్రమణ లేకుండా, ఇండియా ప్రభుత్వ రక్షణ బాధ్యతల్లో ఏదో ఒక పనిలో భారతీయుణ్ణి నియమిస్తామన్న విధంగా సంకుచితపరిచాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=229}} వైశ్రాయ్ కౌన్సిల్ విషయంలో చర్చలు ప్రారంభమయ్యాయి. వైశ్రాయ్ కౌన్సిల్ క్యాబినెట్ తరహాలో ఉంటుందని మొదట్లో క్రిప్స్ మాట ఇచ్చాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=230}} లిన్‌లిత్‌గో ఈ అంశంపై క్రిప్స్‌ను తప్పించి నేరుగా బ్రిటీష్ ప్రభుత్వంతో సంప్రదించగల అధికారం సంపాదించాడు. మరోవైపు జవాహర్‌లాల్, ఆజాద్‌లతో వేవెల్ ఇంటర్వ్యూ విఫలమైంది. వీటన్నటి మధ్యా వైశ్రాయ్ కౌన్సిల్ స్వరూప స్వభావాలను మార్చవద్దని బ్రిటన్ యుద్ధకాలపు మంత్రిమండలి క్రిప్స్‌కు నిర్దేశించింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=230}} అమెరికా అధ్యక్షుడు రూజ్వెల్ట్ వ్యక్తిగత ప్రతినిధిగా వచ్చిన లూయీ జాన్సన్ ఈ విషయంలో ఏదైనా పరిష్కారానికి సహకరిస్తాడని అంతా ఆశించారు. కానీ అమెరికా కలగజేసుకోవడానికి నిరాకరించడంతో ఈ ప్రయత్నమూ వీగిపోయింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=231}} ఈ రాయబారం అన్నివిధాలా విఫలమైన స్థితికి చేరుకున్నాకా, ఏదో విధంగా దీన్ని సఫలం చేయమని తన పాత మిత్రుడైన జవాహర్‌లాల్‌కు క్రిప్స్ విజ్ఞప్తి చేశాడు. అయితే తరచు మారుతూ వస్తూ, నిలకడగా లేని క్రిప్స్ వైఖరి జవాహర్‌లాల్‌కు నమ్మకం కలిగించలేదు. "కొన్ని పరిమితులు దాటి నేను కాంగ్రెస్‌ను అవతలికి తీసుకుపోలేను, కాంగ్రెస్ కూడా కొన్ని పరిమితులను దాటి దేశాన్ని అవతలికి తీసుకుపోజాల"దని జవాహర్‌లాల్ క్రిప్స్‌కు స్పష్టం చేశాడు. చివరకు క్రిప్స్ రాయబారం విఫలమైంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=233}} === క్విట్ ఇండియా === క్రిప్స్ రాయబారం విఫలమై, ప్రాతినిధ్య ప్రభుత్వ ఏర్పాటు వెనక్కి వెళ్ళాకా కూడా యుద్ధ స్థితిగతుల్లో బ్రిటీష్ వారిని ఇరకాటంలో పెట్టని స్థితినే కొనసాగిస్తామని ప్రకటించాడు. యుద్ధసామగ్రి ఉత్పత్తిని ఆటంకపరచవద్దని ప్రజలకు ఆలిండియా రేడియో ద్వారా చెప్తానని ముందుకు రాగా ఆజాద్ వద్దని సూచించాడు. కలకత్తా వెళ్ళి పారిశ్రామిక సమ్మెలు నిలిపేందుకు ప్రచారానికి సిద్ధమయ్యాడు. అక్షరాజ్యాల పక్షాన ఉన్న జపాన్ ఆగ్నేయాసియాలో చేస్తున్న దండయాత్రలో ముందు సింగపూర్, తర్వాత రంగూన్ పతనమయ్యాయి. యుద్ధం అప్పటికే బర్మా నుంచి భారతదేశ ఈశాన్య సరిహద్దుల్లోని అస్సాం దాకా వచ్చింది. ఈ స్థితిలో బ్రిటీష్ సైన్యంలో అక్షరాజ్యాలకు దొరికిపోయిన భారత సైనికులను పోగుచేసి భారతదేశ స్వాతంత్ర్యాన్ని యుద్ధంలో సంపాదిస్తానంటూ జపాన్ పక్షాన వారితో సుభాష్ చంద్రబోస్ అజాద్ హింద్ ఫౌజ్ కూడా తలపడుతున్నాయి. నెహ్రూ ఈ పరిణామాల్లో జపాన్ ని భారతదేశం ప్రతిఘటించాలని, అవసరమైతే అక్షరాజ్యాల తరఫున వస్తున్న సుభాష్ బోస్ నూ, అతని సైన్యాన్ని కూడా ఎదిరించాలని విధాన నిర్ణయం చేసుకున్నాడు. భారతీయులు గెరిల్లా యుద్ధం, భూదహన విధానాలు అవలంబించి జపాన్ పురోగతిని నిరోధించాలని నెహ్రూ ప్రకటించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=233}} ఈ ప్రకటనను భారత కమ్యూనిస్టు పార్టీ కూడా సమర్థించింది. {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|2006|p=587}} ఈ వైఖరి వల్ల కాంగ్రెస్ నాయకత్వం విచ్ఛిన్నం అయ్యే ప్రమాదం ఉందని హెచ్చరించి, నెహ్రూ ప్రకటనను వెనక్కి తీసుకునేలా బలవంతం చేసి ఒప్పించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=233}} భారతదేశం నుంచి బ్రిటీష్ ఉపసంహరణ తక్షణం జరగాలని, ఆ తర్వాత జపాన్ భారతదేశంపై దాడిచేస్తే సంపూర్ణమైన అహింసాయుతమైన సహాయ నిరాకరణతో జపాన్ వారిని ఎదుర్కొంటామని గాంధీ తీర్మానం తయారుచేశాడు. దాన్ని విపరీతంగా భావించిన నెహ్రూ తీవ్రంగా ప్రతిఘటించి, మిత్రపక్షాలకు అనుగుణంగా ఉన్న తన వైఖరికి కట్టుబడి ఉన్నాడు. కాంగ్రెస్ నెహ్రూ వాదాన్నే అంగీకరిస్తూ అతని వైఖరిని ఆమోదించింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=235}} మిత్రమండలికి మద్దతునిచ్చి ప్రాతినిధ్య ప్రభుత్వం విషయమై రాబట్టుకునేందుకు నెహ్రూ అమెరికాను నమ్ముకుని ఉన్నాడు. అయితే ఈ విషయంలో అమెరికా జోక్యం చేసుకోదని రూజ్వెల్ట్ స్పష్టం చేయడంతో ఇండియా ప్రభుత్వం కాంగ్రెస్ తో మరింత కఠినంగా వ్యవహరించసాగింది. మిత్రమండలికి అనుకూలంగా ఉన్న నెహ్రూ వైఖరి ఇలా అన్ని విధాలా దెబ్బతిని, గాంధీ వాదానికి పరిణామాలన్నీ బలం చేకూర్చాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=236}} భారతదేశంలో బ్రిటీష్ ఉపసంహరణ తర్వాత ప్రపంచయుద్ధం విషయమై దేశ రక్షణ కోసం మిత్రమండలి సైన్యాల భారతదేశంలో ఉండవచ్చనీ, జాతీయ ప్రభుత్వం చేపట్టే మొట్టమొదటి చర్య మిత్రమండలితో సంధి కుదుర్చుకోవడమేనని గాంధీ తన వైఖరిని సవరించుకుని నెహ్రూ మద్దతునిచ్చేందుకు వీలిచ్చాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=237}}{{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|2006|p=591}} గాంధీ ప్రతిపాదించిన క్విట్ ఇండియా ఉద్యమాన్ని 1942 జూలై 14న కాంగ్రెస్ వర్కింగ్ కమిటీ తీర్మానించింది. పెద్ద ఎత్తున అహింసాయుతమైన ప్రజా పోరాటాన్ని ప్రారంభించేందుకు గాంధీకి అధికారమిచ్చింది. ఆగస్టులో గాంధీ బొంబాయిలో ప్రజలను ఉద్దేశించి స్వాతంత్ర్యం మినహా మరేమీ ప్రభుత్వం నుంచి స్వీకరించేది లేదనీ, అందరం చావో రేవో తేల్చుకుందామనీ పిలుపునిచ్చాడు. === సుదీర్ఘ కారాగారవాసం === ఉద్యమానికి ప్రతిస్పందనగా ప్రభుత్వం వెనువెంటనే తమ తమ నివాసాల్లోనే కాంగ్రెస్ నాయకులను అరెస్టు చేసింది. ఆ క్రమంలో అరెస్టు అయిన జవాహర్లాల్, ఇతర ముఖ్య నాయకులతో కలిసి ప్రత్యేక రైలులో ప్రయాణించి అహ్మద్ నగర్ కోటలోని ప్రత్యేక జైలులో బందీలయ్యారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=238}} ఈసారి జవాహర్లాల్ తన జీవితంలోకెల్లా అత్యంత సుదీర్ఘకాలంలో జైలుజీవితం అనుభవించాడు. 1942 ఆగస్టు 9 తేదీ నుంచి 1945 జూన్ 15 తేదీ వరకూ దాదాపుగా 2 సంవత్సరాల 10 నెలల పాటు జైల్లో గడిపాడు. 12 మంది కార్యవర్గ సభ్యులనూ అహ్మద్ నగర్ కోటలోని జైల్లోనే 2 సంవత్సరాల 7 నెలల పాటు బంధించారు. అరెస్టు చేసిన తొలినాళ్ళలో బయట నుంచి ఏ రకమైన సంబంధం లేకుండా ఉత్తరాలు, ఇంటర్వ్యూలు, పత్రికలు అనుమతించకుండా కటువైన నియమాలు అమలుచేశారు. ప్రజలకు అసలు వీరిని అరెస్టు చేసి ఎక్కడ ఉంచారో కూడా తెలియనివ్వలేదు. క్రమేపీ ఈ పరిస్థితిని కొంత సడలించి పత్రికలను, పరిమితంగా కుటుంబ సభ్యులకు వ్యక్తిగతాంశాలను రాసేందుకు అనుమతించారు. అయితే జవాహర్లాల్ కుమార్తె ఇందిర, సోదరి విజయలక్ష్మి కూడా జైళ్ళలోనే మగ్గుతున్నందున ఇదేమీ అతనికి లాభించలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=239}} రెండేళ్ళు గడిచాకా అనుమతించిన ఇంటర్వ్యూలను జవహర్లాల్, ఇతర కార్యవర్గ సభ్యులు తామే తిరస్కరించారు. సంవత్సరాల పాటు ఒకే కారాగారంలో బయటి ప్రపంచంతో సంబంధం లేకుండా జీవించడం వల్ల జవాహర్లాల్, మౌలానా ఆజాద్, వల్లభ్ భాయ్ పటేల్, తదితరులైన 12 మంది కార్యవర్గ సభ్యులు ఉద్రేకంతో వాగ్వాదాలకు దిగడం, వివాదాలు పెట్టుకోవడం చేసేవారు. తమకు ప్రియమైనవారు మరణించారని తెలుస్తూ ఉండడం, కటువైన జైలు నియమావళి వల్ల ప్రపంచంతో సంబందం లేకపోవడం వంటివి వీరి మధ్య కలహాలకు కారణమయ్యేవి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=240}} జవాహర్లాల్ ఈ సమస్యల నుంచి ఊరటపొందేందుకు ఉమ్మడి జీవనాన్ని ఏర్పాటుచేసే ప్రయత్నం చేశాడు. ప్రతీ వ్యక్తికీ కొన్ని విధులు అప్పగించాడు. ఆ విధులు వారంవారం మారుతూండేవి. నెహ్రూ వంటపని చూసేవాడు. అస్వస్థులకు సేవ చేసేవాడు. బాడ్మింటన్, వాలీబాల్ వంటి ఆటలు ఆడేవారు. మానసికమైన వ్యాయామం లేకపోవడాన్ని భర్తీ చేసేందుకు తోటపనిలో శరీరం అలసిపోయేలా పనిచేసి సంతుష్టి చెందేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=241}} పుస్తకాలు, పత్రికలు అనుమతించగానే తాను 1941లో ప్రారంభించిన "డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా" పుస్తక రచన పున:ప్రారంభించి పూర్తిచేశాడు. భారతదేశ చరిత్రను అవలోకించేందుకు ఉద్దేశించింది ఈ రచన. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=243}} రెండు సంవత్సరాల 9 నెలల పాటు జవాహర్లాల్ ను, ఇతర కార్యవర్గ సభ్యులతో అహమ్మద్ నగర్ లోని ప్రత్యేక జైలులో ఉంచిన ప్రభుత్వం 1945 మార్చి నెలలో విడదీసి వేర్వేరు జైళ్ళకు పంపించింది. నెహ్రూను నైనీ జైలుకు, అక్కడ నుంచి బెరైలీకి, అటునుంచి అల్మోరాకు పంపారు. తుదకు 1945 జూన్ 15న విడుదల చేశారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=239}} == రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం ముగింపు నుంచి భారత స్వతంత్ర్యం వరకు (1945-1947) == {{Main|జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ రాజకీయ జీవితం, 1945-1947}} === శాసన సభలకు ఎన్నికలు === గాంధీ, కాంగ్రెస్ కార్యనిర్వాహక వర్గం బ్రిటీష్ జైళ్ళలో మగ్గుతున్న కాలంలో వారు అందించిన క్విట్ ఇండియా నినాదం అప్పటికే యుద్ధకాలంలో ప్రభుత్వం అనుసరిస్తున్న దారుణమైన విధానాలకు విసిగి వేసారిపోయిన ప్రజలు అందుకుని దిశానిర్దేశం చేసే నాయకులు లేకున్నా ఉజ్జ్వలమైన పోరాటం చేశారు. బ్రిటీష్ ఇండియా ప్రభుత్వం అత్యంత దారుణంగా అణచివేసిన ఈ ఉద్యమం ఇరువైపులా హింసాత్మకమైన ఘటనలతో, ప్రభుత్వ ఆస్తి నష్టం, ఆందోళనకారుల ప్రాణనష్టాలతో సాగింది. కాంగ్రెస్, గాంధీ భారత ప్రజలకు ప్రాతినిధ్యం వహించే నాయకులుగా తిరిగి నిలబడ్డారు. మరోవైపు ముస్లింలీగ్ యుద్ధ ప్రయత్నాలకు సహాయం చేసి, భారత ప్రభుత్వానికి చేరువై, కాంగ్రెస్ నాయకత్వం ప్రత్యక్షంగా ప్రభావితం చేయలేని ఈ దశలో ముస్లింలపై తన పట్టును అపరిమితంగా పెంచుకుంది. ఈ పరిణామాలన్నిటినీ 1946లో కేంద్ర, రాష్ట్ర శాసన సభలకు జరిగిన ఎన్నికల ఫలితాలు ప్రతిబింబించాయి. ఎన్నికలకు ముందు తాత్కాలిక ప్రభుత్వం ఏర్పాటుకు 1945లో వైశ్రాయ్ వేవెల్ జరిపిన చర్చలకు ఆహ్వానితుల్లో లేకపోయినా సిమ్లాలోనే ఉన్న జవాహర్లాల్ ప్రభుత్వ ఉద్దేశాలపై వేసిన అంచనాలకు తగ్గట్టే అవి జరిగాయి. కాంగ్రెస్ నుంచి ప్రభుత్వంలోకి ముస్లిం సభ్యులు ఉండరాదన్న ముస్లింలీగ్ కోర్కెను వేవెల్ మన్నించినా, అందరు ముస్లిం ప్రతినిధులే లీగ్ సభ్యులే కావాలన్నది మాత్రం ఒప్పుకోలేకపోయాడు. జిన్నా ప్రతిపాదనలు ఉపసంహరించుకోగానే మొత్తం సంప్రదింపులు రద్దయ్యి, కాంగ్రెస్ సూచనలకు కనీస విలువ కూడా దక్కలేదు. 1945 చివర్లో జరిగిన ఎన్నికల్లో ముస్లింలీగ్ ముస్లింలలో తాను సాధించిన పట్టు నుంచీ, ప్రభుత్వ వర్గాల్లో సంపాదించిన మొగ్గు నుంచీ లాభం సంపాదించుకుంది. జనరల్ నియోజకవర్గాల్లో కాంగ్రెస్ అధికశాతం గెలిచినా, కేంద్ర శాసన సభకు కేటాయించిన ముస్లిం నియోజకవర్గాల్లో చాలావరకూ సంపాదించింది. ముస్లిం మెజారిటీ ఉన్న పంజాబ్, సింధ్, బెంగాల్ ప్రావిన్సుల్లో లీగ్ ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటుచేయగలిగింది. అయితే ఈ ధోరణికి భిన్నంగా ముస్లింలు అత్యధిక దామాషాలో ఉన్న వాయవ్య సరిహద్దు రాష్ట్రాల్లో మాత్రం ఖాన్ అబ్దుల్ గఫార్ ఖాన్ నాయకత్వంలోని కాంగ్రెస్ పార్టీ విజయం సాధించి ప్రభుత్వ ఏర్పాటు చేసింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=246}} ఫలితాల్లో ముస్లింలపై లీగ్ పట్టు స్పష్టంగా కనిపిస్తున్నా దీన్ని నెహ్రూ, కాంగ్రెస్ వేరేగా విశ్లేషించారు. భారతదేశం నుంచి విడిపోయే హక్కు ఇస్తే అది వారి భయాలు వదిలించుకోవడానికి పనికివస్తుందే తప్ప విడిపోయేందుకు దాన్ని వినియోగించుకోరని నెహ్రూ భావించాడు. <ref group="నోట్స్">ఈ ఆలోచన 1945 ఆగస్టులో జైలు నుంచి విడుదల కాగానే నెహ్రూకు ఎలా ఉందో, 1946 ఏప్రిల్ నాటికి కేంద్ర, రాష్ట్రాల శాసన సభ ఎన్నికల్లో ముస్లింలీగ్ ప్రభావం స్పష్టమయ్యాకా కూడా అలానే ఉంది. అయితే ఆ సరికే కాంగ్రెస్ ముఖ్యనేతల్లో ఒకరైన వల్లభ్ భాయ్ పటేల్ పాకిస్తాన్ ఏర్పాటు తప్పకపోవచ్చునన్న అవగాహనకు వస్తూ ఒకవేళ తప్పకపోతే అది పంజాబ్, బెంగాల్ విభజనల ద్వారా జరగాలన్న వ్యూహాన్ని కూడా ఆలోచించిపెట్టుకుంటున్నాడు.</ref> ఈ మేరకు కాంగ్రెస్ భారతదేశం నుంచి బ్రిటీష్ ప్రభుత్వం ఉపసంహారం జరగాలని, రాజ్యాంగ పరిషత్తు ఏర్పడాలని కోరుతూనే కాస్త తటపటాయిస్తూ ఏదైనా ప్రాంతం విడిపోవడానికి కోరుకుంటే అందుకు వారికి హక్కు ఉండాలని పేర్కొంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=247}} === క్యాబినెట్ మిషన్ === 1946 ఫిబ్రవరిలో బ్రిటీష్ ప్రభుత్వం ముగ్గురు బ్రిటీష్ మంత్రి మండలి సభ్యులతో ఏర్పాటుచేసిన బృందం భారత స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రాతిపదికగా రాయబారానికి వచ్చింది. దీన్నే క్యాబినెట్ మిషన్ గా వ్యవహరిస్తారు. రాష్ట్ర ప్రభుత్వాల దామాషా ప్రాతినిధ్యంతో భారత రాజ్యాంగ పరిషత్తు ఏర్పడుతుందని, దానిలో చేరేందుకు ఇష్టం లేని రాష్ట్రాలను ప్రస్తుతానికి విడిచిపెట్టేయవచ్చు. వెనువెంటనే తాత్కాలిక కేంద్ర ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటుచేయాలి. ఇదీ ప్రస్తుతానికి చేయదలచింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=252}} భవిష్యత్తు ఏర్పాటు విషయంలో ఒక ప్రతిపాదన బయటపెట్టారు. కేంద్రం, హిందూ ప్రాబల్యం కలిగిన రాష్ట్రాల గ్రూపు, ముస్లిం ప్రాబల్యం కలిగిన రాష్ట్రాల గ్రూపులుగా ఏర్పాటుచేస్తారు. అధికారాలు కేంద్రం, గ్రూపులు, రాష్ట్రాలకు నడుమ విభజితమై ఉంటాయి. కేంద్రం చేతిలో చాలా పరిమితమైన, బలహీనమైన అధికారాలు ఉంటాయి. సిమ్లాలో ఈ అంశంపై జరిగిన చర్చల్లో జిన్నా కేంద్రానికి ఒప్పుకుంటే, నెహ్రూ గ్రూపులకు ఆమోదం చెప్పాడు. సమాఖ్యలో యూనిట్లు శాశ్వతంగా ఉండిపోయేలా తాము నిర్బంధించమని నెహ్రూ అంగీకరించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=253}} అయితే యూనియన్ స్థాయిలో శాసన సభ ఉండరాదన్న జిన్నా ప్రతిపాదనకు నెహ్రూ, గ్రూపింగుల విషయంలో రాష్ట్రాలు వాటికవే నిర్ధారించుకోవాలన్న నెహ్రూ ప్రతిపాదన మీద జిన్నా ఒకరినొకరు వ్యతిరేకించుకున్నారు. అయితే స్వాతంత్ర్యం కోసం పోరాడిన నాయకులుగా తానూ, నెహ్రూ సమస్కంధులమని విడిగా సామరస్యపూర్వకంగా చర్చించుకుంటామని జిన్నా క్యాబినెట్ మిషన్ తో అన్నాడు. ఇలాంటి సమయంలో మే 8న క్యాబినెట్ మిషన్ ముస్లిం, హిందూ మెజారిటీ రాష్ట్రాల నుంచి దామాషా ఉండేలా రాజ్యాంగ సభ కొలువుతీరుతుందని, రాష్ట్రాలు "గ్రూపింగులుగా ఏర్పడితే ఏర్పడవచ్చు" అని అంతకుముందులా కాక గ్రూపింగు ప్రతిపాదనను బలహీనం చేస్తూ చేసిన ప్రతిపాదన కాంగ్రెస్ ను సంతోషపరిచి, లీగును భగ్గుమనేలా చేసింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=254}} గ్రూపింగులన్నీ ఐచ్ఛికమైనవే కావాలనీ, ఈ అంశం రాజ్యాంగ సభే నిర్ణయించాలనీ, లీగ్ అనుకూలించకపోతే కాంగ్రెసుతో మధ్యంతర ప్రభుత్వం ఏర్పడాలని కాంగ్రెస్ వైఖరి స్పష్టం చేసింది. వివాదాస్పదమైన అంశాలను భారతీయులో, ఆంగ్లేయులో కాని మధ్యవర్తులకు నివేదించాలంటూ జవాహర్లాల్ సూచించాడు. ముందు ఆలోచించుకుంటానన్న జిన్నా, తర్వాత కాంగ్రెస్ వారు మధ్యవర్తులుగా ఉండదగ్గవారి పేర్లను సూచించగానే అసలు మధ్యవర్తిత్వాన్నే అంగీకరించేది లేదన్నాడు. దాంతో ఇరుపక్షాలూ తమ బిర్రబిగిసిన వైఖరులకు తిరిగిపోయాయి. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=255}} క్యాబినెట్ మిషన్ మధ్యేమార్గంగా ఒక రాజీ ప్రతిపాదన చేసింది. ఇందులో కాంగ్రెస్ కి అనుకూలంగా ఉండేలా కొన్ని అంశాలు, లీగ్ కి నచ్చే విధమైన మరికొన్ని అంశాలు చేర్చారు. ఈ క్రమంలో గ్రూపింగులు ఐచ్ఛికమైనవని ఒక క్లాజు చెప్తున్నప్పటికీ, మరో క్లాజు దాన్ని నిర్బంధం చేస్తున్న సంగతి ముందుగా కాంగ్రెస్ కు తెలియదు, అయితే మంత్రిమండలి సభ్యులు దీన్ని ముస్లింలీగ్ కు వివరించారు. నిర్బంధ గ్రూపింగ్ విధానం ఉన్నందున మిషన్ పథకాన్ని అంగీకరిస్తున్నామని 1946 జూన్ 6 తేదీన ముస్లింలీగ్ అంగీకరిస్తున్నట్టు ప్రకటించింది. మరోవైపు ఆజాద్ కు గ్రూపింగ్ నిర్బంధం కాదనీ, అసలు గ్రూపింగ్ ఏర్పాటుకావాలా వద్దా, అయితే ఎందులో చేరాలన్నది సెక్షన్లుగా ఏర్పడే రాజ్యాంగసభలో సమావేశమయ్యే రాష్ట్రాల ప్రతినిధులే నిర్ణయిస్తారని చెప్పి వేవెల్ ఒప్పించాడు. కాంగ్రెస్ తాత్కాలిక ప్రభుత్వంలో చేరడాన్ని నిరాకరిస్తూ, తనకు తెలిసిన వ్యాఖ్యానాన్ని బట్టి దీర్ఘకాలిక ప్రతిపాదనలకు అంగీకారం ఉందని, రాజ్యాంగ సభలో మాత్రం చేరింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=261}} క్యాబినెట్ మిషన్ పథకాన్ని రెండు పక్షాలూ ఆమోదించినందుకు సంతోషం వ్యక్తం చేస్తూ, మిగిలిన సంప్రదింపుల పనిని వైశ్రాయికి వదిలివేసి జూన్ 29న ఇంగ్లండు వెళ్ళిపోయారు. [[దస్త్రం:Nehru,_Gandhi_and_Patel_1946.jpg|thumb|1946లో బొంబాయిలోని ఆలిండియా కాంగ్రెస్ కమిటీ సమావేశంలో నెహ్రూ, గాంధీ, వల్లభ్‌భాయ్ పటేల్]] అధికార మార్పిడి జరుగుతున్న తరుణంలో కాంగ్రెస్ అధ్యక్షుణ్ణి వైశ్రాయ్ ప్రభుత్వం ఏర్పాటుచేయమని ఆహ్వానిస్తాడు. కాబట్టి 1946లో కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష ఎన్నికలు కీలకమైనవి. అవి జరిగినప్పుడు మొత్తం 15 ప్రదేశ్ కాంగ్రెస్ కమిటీల్లో 12 కమిటీల వల్లభ్ భాయ్ పటేల్ ని అభ్యర్థిగా ప్రతిపాదించాయి. అయితే గాంధీ మాత్రం నెహ్రూ అధ్యక్షత వహించడానికి అనుకూలంగా నిర్ణయించాడు. దాంతో కొందరు వర్కింగ్ కమిటీ సభ్యులు నెహ్రూ పేరును ప్రతిపాదించారు. అలానే నెహ్రూకు అనుకూలంగా తప్పుకొమ్మని పటేల్ ని ఒప్పించారు. నెహ్రూ తప్పుకునేందుకు ఒక వీలిచ్చే ఉద్దేశంతో పటేల్ తప్పుకుంటున్నట్టు సంతకం పెట్టే ముందు గాంధీ "పటేల్ పేరును 12 కమిటీలు ప్రతిపాదించాయి. మీ పేరును ఒక్కటీ ప్రతిపాదించలేద"ని నెహ్రూను ఉద్దేశించి అన్నాడు. సమాధానమివ్వకుండా నెహ్రూ మౌనం వహించాడు. నిర్ణయం తీసుకున్న గాంధీ ఇక పటేల్ చేత సంతకం పెట్టించాడు. అలా నెహ్రూ మూడోమారు కాంగ్రెస్ అధ్యక్షుడుగా ఎన్నికయ్యాడు. 1946 జూలై 7న నెహ్రూ అఖిల భారత కాంగ్రెస్ కమిటీ సమావేశంలోనూ, ఆ తర్వాత విలేఖరులతో ఇష్టాగోష్ఠిలోనూ "రాజ్యాంగ పరిషత్తులో చేరడానికి మేం నిర్ణయించాం. అంతకుమించి క్యాబినెట్ మిషన్ వారి ప్రతిపాదనల్లో మరేవీ అంగీకరించలేద"ని ప్రకటించడం సంచలనం అయింది. ఒక బహిరంగ సమావేశంలో తిరిగి జూలై 10న దీన్నే పునరుద్ఘాటించాడు. దీని ప్రకారం రాజ్యాంగ సభ సర్వోన్నతమైన అధికారం కలిగివుంటుంది. <ref group="నోట్స్>వేవెల్ ఎప్పటిలానే ముస్లింలీగ్ పక్షానే మాట్లాడుతూన్నా లండన్ లోని ఇండియా కార్యాలయం వారు మాత్రం స్వాతంత్ర్యానంతరం భారతదేశంతో బ్రిటీష్ సంబంధాలు బలంగా ఉండాలని ఆశించి కాంగ్రెస్ అనుకూలమైన విధానం నిర్ణయిస్తూ వస్తోంది. ముస్లింలీగ్ కి బ్రిటీష్ ప్రభుత్వంపై ఉన్న పట్టు సడలిపోయిందన్న అంచనాతో నెహ్రూ స్వతంత్రించి ఈ వ్యాఖ్య చేశాడు.</ref> ఈ రెచ్చగొట్టే ప్రకటన తర్వాత జిన్నా క్యాబినెట్ మిషన్ కు ఇచ్చిన ఆమోదాన్ని వారాల వ్యవధిలో ఉపసంహరించుకున్నాడు. <ref group="నోట్స్>నెహ్రూ జీవితచరిత్రకారుడు ఎస్.గోపాల్ ఈ నేరాన్ని నెహ్రూ మీద తోయడం సరికాదంటూ, తనకు సమ్మతం కాని క్యాబినెట్ మిషన్ పథకం నుంచి తప్పుకునేందుకు జిన్నా దీన్నొక సాకుగా వినియోగించుకున్నాడని అన్నాడు. జిన్నా దీన్ని సాకుగా వాడుకున్నాడనే చరిత్రకారుడు బిపిన్ చంద్ర కూడా పేర్కొన్నాడు. అయితే చాలామంది చరిత్రకారులు నెహ్రూ చేసిన ఈ వ్యాఖ్య రెచ్చగొట్టడాన్ని నమోదుచేశారు.</ref> === తాత్కాలిక ప్రభుత్వ ఏర్పాటు, వేవెల్ నిష్క్రమణ === జిన్నా జూలై చివర్లో కేబినెట్ మిషన్ పథకాన్ని తిరస్కరించాకా, బ్రిటీష్ ప్రభుత్వ వైఖరిని అనుసరిస్తూ వేవెల్ కాంగ్రెస్ అధ్యక్షుడైన జవాహర్లాల్ ను ప్రభుత్వం ఏర్పాటుచేయమని కోరాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=264}} లండన్ నుంచి తమకు లభిస్తున్న మద్దతును వినియోగించుకుని జవాహర్లాల్ వైస్రాయ్ వేవెల్ తో గట్టిగా వ్యవహరించసాగాడు. అయిదుగురు సవర్ణ హిందువులు, అయిదుగురు ముస్లిములు, షెడ్యూల్డ్ కులస్తులు ఒకరు, మరో నలుగురు మిగతా అల్పసంఖ్యాకవర్గం వారూ అన్న దామాషా మీద ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటుచేశాడు. ఈ ఐదుగురు ముస్లింలలో నాలుగు స్థానాలు లీగుకు వదిలి, ఒకటి జాతీయవాద ముస్లిం ఒకరికి ఇస్తున్నారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=265}} సంప్రదింపుల ప్రక్రియలో తాను అనుభవిస్తున్న వీటో అధికారాన్ని, బ్రిటీష్ వారి పాక్షికతను కోల్పోయిన సంగతి, దాన్ని అర్థం చేసుకుని స్వతంత్రించి ముందుకు వెళ్తున్న నెహ్రూ చర్యల పూర్వాపరాలను అర్థం చేసుకున్న జిన్నా ప్రక్రియ మీద హింస ద్వారా ఒత్తిడి తీసుకువచ్చే వ్యూహంలోకి దిగాడు. ఆగస్టు 16 తేదీన [[ప్రత్యక్ష కార్యాచరణ దినం]] కోసం పిలుపునిచ్చిన జిన్నా వేలాదిమంది హిందూ-ముస్లింల ప్రాణాలు బలిగొని ఉపఖండంలో హింసను రాజేశాడు. [[దస్త్రం:Members_of_the_Interim_Government_of_India.jpg|thumb|1946లో ప్రమాణ స్వీకారం తర్వాత తాత్కాలిక ప్రభుత్వ సభ్యులు; కుడి నుంచి రెండో వ్యక్తి జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ]] [[File:Jawaharlal Nehru with Abdul Ghaffar Khan during a visit to the North-West Frontier Province, 1946.jpg|thumb|1946లో వాయవ్య సరిహద్దు ప్రావిన్సులో పర్యటిస్తున్న జవాహర్లాల్ నెహ్రూతో ఖాన్ అబ్దుల్ గఫార్ ఖాన్]] ఈలోగా నెహ్రూ [[వైస్రాయి కార్యనిర్వాహక మండలి|వైస్రాయ్ కార్యనిర్వాహక మండలికి]] ఉపాధ్యక్షునిగా తన ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటుచేశాడు. భారతదేశానికి, ఆఫ్ఘనిస్తాన్ కీ సరిహద్దుల్లో 97 శాతం మంది ముస్లింలు, అత్యధికంగా పఖ్తూన్ జాతీయులైన గిరిజన ముస్లింలే ఉన్న వాయవ్య సరిహద్దు ప్రావిన్సు మొత్తం ఉపఖండంలోని ముస్లింలందరికీ ఏకైక ప్రతినిధిగా నిలవడంలో జిన్నాకు, అలాంటి హోదా అతనికి ఇవ్వడంలో వేవెల్, అతని ప్రభుత్వానికి అడ్డంకిగా నిలిచింది. 1946లో జరిగిన ఎన్నికల్లో దాదాపు అరవై శాతం ఓట్లు సంపాదించి కాంగ్రెస్ వారైన ఖాన్ సోదరులు గెలిచి ప్రభుత్వాన్ని నడిపిస్తున్నారు. కాంగ్రెస్ కు ఈ రాష్ట్రంపై పట్టు పెరగనివ్వకూడదని, వీలైతే దెబ్బతీయాలని ప్రయత్నంలో ఉన్న రాష్ట్ర గవర్నరు గిరిజన శాఖను చూస్తున్న నెహ్రూ స్వయంగా వెళ్ళి ప్రభుత్వంలో లీగ్ చేరేవరకూ వాయవ్య సరిహద్దు ప్రావిన్సును సందర్శించబోగా వద్దని ఢిల్లీకి వచ్చి మరీ నచ్చచెప్పాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=266}} ఆ మాటలు పక్కనపెట్టి జవాహర్లాల్ తన పర్యటన సాగించగా ముస్లిం లీగ్ వ్యతిరేక ప్రదర్శనలు చేసి, రాళ్ళు విసిరారు. బ్రతికి బయటపడడం గొప్ప విషయంగానే ఎంచాలి. అయినా ధైర్యంగా తన సందర్శన పూర్తిచేసుకున్నాడు. మొత్తానికి ఈ కార్యక్రమాన్ని అవకాశంగా తీసుకుని రాష్ట్రంలో ప్రభుత్వాన్ని అధికారులు విజయవంతంగా బలహీనపరిచారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=267}} వేవెల్ లండన్లో మంత్రివర్గం మద్దతు సంపాదించి ప్రభుత్వంలోకి ముస్లిం లీగ్ ను తీసుకురావడానికి జిన్నాతో సంప్రదింపులు మొదలుపెట్టి, అంతవరకూ రాజ్యాంగ పరిషత్తును సమావేశపరచకుండా నిలిపివేశాడు. ప్రతిష్టంభన, అల్లర్లు నిలిపివేయడానికి లీగ్ ప్రభుత్వంలో చేరడం వీలిస్తుందన్న ఆలోచనతో నెహ్రూ స్వయంగా జిన్నాను కలిసి అతనికీ ఆమోదయోగ్యమైన కొన్ని సూచనలు చేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=268}} అయితే జాతీయవాది అయిన ముస్లింను కాంగ్రెస్ మంత్రివర్గంలో నామినేట్ చేయకపోతే చేరతానన్న అంశం మీదే జిన్నా పట్టుబట్టాడు. కానీ నెహ్రూ వ్యక్తిగతంగానూ, సంస్థాగతంగానూ అత్యంత కీలకమైన ఈ అంశంపై వెనక్కి తగ్గలేదు. తుదకు వేవెల్ షెడ్యూల్డ్ కులాలతో సహా ఐదుగురు వ్యక్తులను వైస్రాయ్ కౌన్సిల్ కి నామినేట్ చేసే అధికారాన్ని ఇస్తూ జిన్నాను ప్రభుత్వంలో చేరడానికి వేవెల్ ఒప్పించాడు. ఇందుకు ప్రతిగా వేవెల్ కేబినెట్ మిషన్ పథకానికి ఆమోదం కానీ, మత హింసను రాజకీయ సాధనంగా మలిచిన ప్రత్యక్ష చర్య విధానాన్ని విడనాడతానన్న హామీ కానీ, కనీసం తాము చేరబోయే ప్రభుత్వానికి సహకారం ఇస్తానన్న పూచీ కానీ జిన్నాను అడిగి తీసుకోలేదు. దీనిపై జవాహర్లాల్ ఎన్నోమార్లు నిరసన తెలిపినా, మరెంతగా వ్యతిరేకించినా వేవెల్ లక్ష్యపెట్టలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=269}} దీనికి ఫలితం వెంటనే కనిపించింది. తాత్కాలిక ప్రభుత్వానికి లీగ్ నామినేట్ చేసిన సభ్యుల్లో ఒక్క లియాఖత్ అలీ ఖాన్ మినహా మిగతా వారెవరూ ఆ స్థాయికి చెందినవారు కారు. {{sfn|బిపిన్|మృదులా|ఆదిత్య|సుచేతా|కె.ఎన్.|1987|p=494}} పైగా తాత్కాలిక ప్రభుత్వంలోని ఇరుపక్షాల సభ్యులు సహచరుల్లా కాక ప్రతీ అంశంలోనూ ఒకరికొకరు ప్రత్యర్థుల్లా చర్చంచుకునేలా, తాను మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించేలా వేవెల్ పనితీరు సాగింది. బెంగాల్లో హిందువుల మీద జరుగుతున్న హత్యాకాండకు ప్రతిగా బీహార్లో హిందూ రైతులు ముస్లింలపై దాడులు, హత్యాకాండ సాగించడం ప్రారంభమైంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=270}} వైస్రాయ్, జవాహర్లాల్, జిన్నాలు ముగ్గురూ దీన్ని ఆపాల్సిందేనని భావించినా ప్రభుత్వానికి చర్య తీసుకోగల సమర్థత, తీసుకున్న దాఖలా ఏమీ లేదు. జవాహర్లాల్, మరొక ముస్లింలీగ్ మంత్రిని వెంటపెట్టుకుని పర్యటించి, ఈ అంశంపై వ్యక్తిగత స్థాయిలో శ్రద్ధ తీసుకుని శాంతి భద్రతలు అదుపులోకి తీసుకురాగలిగాడు. రాజ్యాంగ పరిషత్తు విషయమై దీర్ఘకాలిక ప్రణాళికను లీగ్ ఇంకా ఆమోదించలేదు కనుక సమావేశపరచనని వేవెల్ తేల్చాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=271}} ఆట్లీ ప్రభుత్వం నేరుగా జోక్యం కలిగించుకుని లండన్లో ఏర్పాటుచేసిన చర్చల్లో లీగ్, అక్కడి ప్రభుత్వం కలిసి కాంగ్రెస్ తతన వ్యాఖ్యానాన్ని విడిచిపెట్టి, లీగ్ వ్యాఖ్యానాన్నే స్వీకరించాలని ఒత్తిడి చేశారు. చివరకు అలా రాజ్యాంగ సభ డిసెంబరు 9 నాటికి కొలువు తీరింది. జిన్నాకు రాజ్యాంగ సభలో చేరకుండేందుకు కారణం ఉండకూడదన్న ఉద్దేశంతో కాంగ్రెస్ తన వ్యాఖ్యాన్ని విడిచిపెట్టింది. అయినా రాజ్యాంగ సభను కానీ, ప్రభుత్వాన్ని కానీ ఏ విధంగానూ జిన్నా పనిచేయనివ్వలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=272}} మతకలహాలు ఉత్తర భారతదేశం అంతటా వ్యాపించడం, జిన్నా చూపించిన బాటలోనే సంస్థానాధీశులు కూడా పయనిస్తూండడం, తాత్కాలిక ప్రభుత్వం ఏ ప్రభావం చూలేకపోవడం వంటి నిరాశామయమైన స్థితిగతుల మధ్య ముస్లిం లీగ్ కు చెందిన ఐదుగురు సభ్యులు తప్ప మిగిలిన వైస్రాయ్ కార్యనిర్వాహకవర్గం అంతా 1947 ఫిబ్రవరి 5న రాజీనామా చేశారు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=273}} భారతదేశంలో పునరుద్ధరణకు సాధ్యంకాని రీతిలో పరిపాలన దెబ్బతిందని వేవెల్ ఇచ్చిన నివేదికను ఆధారం చేసుకుని ఆట్లీ అతన్నే తొలగించి, వైస్రాయ్ గా మౌంట్ బాటన్ ను నియమించాడు. ఫిబ్రవరి 20వ తేదీన బ్రిటీష్ పార్లమెంటులో భారతదేశంలో అధికార బదిలీ పూర్తికావడానికి గడువుగా 1948 జూన్ 30 తేదీని నిర్ణయించినట్టు ప్రకటించాడు. {{sfn|బిపిన్|మృదులా|ఆదిత్య|సుచేతా|కె.ఎన్.|1987|p=495}} === భారత విభజన, ప్రధానమంత్రిత్వం === ఆట్లీ ప్రకటన అనంతరం "[భారతదేశ రాజకీయ] చిత్రం నుంచి బ్రిటీష్ వారు క్రమేపీ కనుమరుగవుతున్నారు, నిర్ణయం తీసుకోవాల్సిన భారం మన మీదే ఉంది. కాబట్టి మనం సమస్యను సూటిగా ఎదుర్కోవాలని, ఒకరితో ఒకరు దూరాన్నుంచి మాట్లాడుకునే పద్ధతి మానుకుందామని" లియాఖత్ అలీ ఖాన్‌కు నెహ్రూ విజ్ఞప్తి చేశాడు. అధికార బదిలీ తేదీని ప్రకటన వెలువడ్డాకా పాకిస్తాన్ వాస్తవరూపం దాల్చుతుందని మరెన్నడూ లేనంత నమ్మకం ఏర్పడ్డ జిన్నా సాధ్యమైనంత అధికారాన్ని సాధించడానికి నిశ్చయించుకున్నాడు. ఆ క్రమంలో హింసాత్మకమవుతున్న పంజాబ్ ప్రావిన్సులో సహాయ నిరాకరణను ప్రారంభించి, కాంగ్రెస్-అకాలీదళ్ ప్రభుత్వం పతనం చేశాడు. {{sfn|బిపిన్|మృదులా|ఆదిత్య|సుచేతా|కె.ఎన్.|1987|p=495}} ఈ దశలో దేశాన్ని విభజించకుండా బ్రిటీష్ ప్రయోజనాలకు భంగం కాని రీతిలో అధికార బదిలీ చేసేందుకు వచ్చిన మౌంట్ బాటన్ అప్పటికే దెబ్బతినిపోయిన క్యాబినెట్ పథకానికి జీవం పోసే ప్రయత్నాలు సాగించాడు. ఒక పౌరయుద్ధం స్థాయిలో సాగుతున్న మతకల్లోలాలు, దాని ఆధారంగా తన సిద్ధాంతాన్ని, స్థానాన్ని బలపరుచుకుంటూ తాత్సారం సాగిస్తున్న జిన్నా వైఖరి, వీటి మధ్య దెబ్బతింటూన్న బ్రిటీష్ ఆసక్తులు కలిసి మౌంట్ బాటన్‌కు పాకిస్తాన్ ఏర్పాటును అనివార్యమని భావించేలా చేశాయి. బ్రిటన్ ఆసక్తులకు భంగం కాని ఒక దేశానికి అధికార బదిలీ బదులు, బ్రిటన్‌తో సఖ్యంగా ఉంటూ కామన్వెల్త్‌లో కొనసాగే రెండు దేశాలను సృజించినా ఫర్వాలేదన్న అవగాహనకు వచ్చాడు. ఆ క్రమంలో పలు రకాలైన ప్రతిపాదనలు చేయసాగాడు. ఇక ఈ సంప్రదింపుల ఆటలో జవాహర్‌లాల్ పాల్గొనకుండా కేవలం ప్రేక్షకునిలా చూస్తూ ఊరుకున్నాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=274}} జవాహర్ తనకెంతో ఆసక్తిదాయకమైన కార్యరంగం: ఆసియా వ్యవహారాల మహాసభ నిర్వహణలో పనిచేశాడు. 1946 మార్చి 23 నుంచి ఏప్రిల్ 2 వరకూ ఈజిప్టును కూడా కలుపుకుని ఆసిా దేశాల అభిప్రాయాలన్నిటికీ ప్రాతినిధ్యం వహించేలాంటి ప్రతినిధులతో కొత్త ఢిల్లీలో ఈ మహాసభ జరిగింది. 1945 డిసెంబరు నుంచే అలాంటి మహాసభ జరపాలన్న ఆలోచనతో ఉన్న జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ ఇందుకోసం 1946 సెప్టెంబరు నుంచి పనిచేస్తూ వచ్చాడు. ఈ మహాసభ పూర్తయ్యాకా కూడా రాజ్యాంగ సంబంధమైన చర్చల్లో జవాహర్‌లాల్ క్రియాశీలకంగా పాల్గొనలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=275}} వాయవ్య సరిహద్దు ప్రావిన్సులో అప్పటికే కాంగ్రెస్ ప్రభుత్వం కొలువుదీరి ఉండగా (ఇక్కడ 97 శాతం మంది గిరిజనులైన ముస్లింలు), దాన్ని రద్దుచేసి గవర్నరు పాలన ఏర్పరచకుండా, మరో ఎన్నికలకు వెళ్ళకుండా నేరుగా భారత, పాకిస్తాన్‌లలో దేన్ని ఎంచుకుంటారన్న అంశంపై తన నిర్వహణలో జనాభిప్రాయ సేకరణకు చేద్దామని, అందుకు ప్రావిన్సు ప్రధాని డాక్టర్ ఖాన్ సాహెబ్‌ను ఒప్పించమని మేలో మౌంట్ బాటన్ జవాహర్‌లాల్‌కు రాశాడు. ఈ అంశంపై వర్కింగ్ కమిటీ నిర్ణయం లేకుండా ఏమీ తేల్చలేనని, అంతిమ నిర్ణయాలు తీసుకునేముందు ప్రజల అభిప్రాయం తీసుకోవడానికి, అందుకు రాష్ట్ర ప్రభుత్వ సమ్మతి ఉండాలన్నదానికి మాత్రమే సూత్రప్రాయంగా ఆమోదించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=276}} మే నెల చివరిలో కాంగ్రెస్ వర్కింగ్ కమిటీలో జరిగిన వాడివేడి చర్చల్లో సుదీర్ఘ ఉద్యమ సహచరుడు, పఖ్తూన్ల నాయకుడు అయిన [[ఖాన్ అబ్దుల్ గఫార్ ఖాన్]] ఎన్నికల ఫలితాలు, ప్రభుత్వ అభిప్రాయాన్ని ప్రాతిపదికగా తీసుకుని వాయవ్య సరిహద్దు ప్రావిన్సును భారతదేశంలో కలిపేందుకు వైస్రాయ్‌కి ప్రతిపాదన పంపమనీ, అలా చేయలేని పక్షంలో కనీసం పాకిస్తాన్, స్వతంత్ర పఖ్తూన్ దేశాల మధ్య జనాభిప్రాయ సేకరణ కోసమైనా అడగమని కోరాడు. ఇవే ప్రాతిపదికలు మొత్తం భారతదేశానికి వర్తింపజేసే సంభావ్యతకు భయపడి, నెహ్రూ, పటేల్ ఇందుకు సమ్మతించలేదు. {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|2004|p=182}}{{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|2004|p=183}}{{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|2004|p=184}} చివరకు జనాభిప్రాయ సేకరణే ఖాయమై, ఖాన్ సోదరులు దాన్ని బహిష్కరించడంతో పాకిస్తాన్‌లో చేరడానికి అనుకూలంగా ఓటు పడి వాయవ్య సరిహద్దు ప్రావిన్సు తుదకు పాకిస్తాన్ పరమైంది. ==== రాజకీయ సిద్ధాంతాలు ==== {{Main|జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ రాజకీయ భావాలు, సిద్ధాంతాలు}} "జవాహర్‌లాల్ ఎల్లప్పుడూ కూడా యూరపీయ సంప్రదాయ తీవ్రవాది. తీవ్రవాద సిద్ధాంతాన్ని తన దేశానికి వర్తింపజేయ చూస్తూ, దానిని తన దేశపరిస్థితికి తగినట్లు అనుకూలంగా మలచుకుంటూపోయే తీవ్రవాది. ఇది ఆయన బలమూ, బలహీనతా కూడా కావచ్చు" అన్నాడు ఎస్. గోపాల్. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=95}} జవాహర్‌లాల్ తొలి నుంచీ లౌకిక వాది. దానికి బీజాలు బాల్యంలోనూ, ముస్లింలతో సాధారణంగా కాశ్మీరీ పండిట్లు చూపే ఏకీభావంలోనూ లోతుగా ఉన్నాయి. మతసమస్యను జవాహర్‌లాల్ ఏనాడూ విలువనిచ్చి చర్చించదగ్గ విషయంగా భావించలేదు. అందుకు ప్రతిగా మతకలహాలు కేవలం ఊహాత్మకమైన విషయాలపై ఆధారపడ్డవని తిరస్కరించేవాడు. ఇందుకు జవాహర్ దృష్టిలో ఉన్న పరిష్కారం మతమనే దాన్ని దుర్బలపరిచి అదుపులో పెట్టడం, రాజకీయాల్లో లౌకిక భావనలు వ్యాప్తిచేయడం. ఈ అభిప్రాయాలు ఆయన సుదీర్ఘ రాజకీయ జీవితంలో మతకలహాలను ఎదుర్కోవాల్సి వచ్చిన ప్రతీసారీ దృఢపడుతూనే వచ్చింది. ఆచారాలు, సంప్రదాయాలు, మూఢనమ్మకాలు అనే మూడిటి పట్టు నుంచి భారతదేశాన్ని విముక్తం చేయాలని అభిప్రాయపడేవాడు. మత హింసపై ఇస్లాంకి నమ్మకం లేదనీ, గజినీ వంటివారు కేవలం దోపిడీ కోసమే ఆలయాల మీద పడ్డారు తప్ప దానిలో ఇస్లాం ప్రమేయం లేదని వాదించేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=150}} 1933లో హిందూ మత తత్వంపై తీవ్రమైన పదజాలంతో విరుచుకుపడిన జవాహర్‌లాల్ ఇస్లాం మత తత్వాన్ని మాత్రం కొంత మృదువైన ధోరణిలో ఖండించాడు. ఆర్థికంగా, విద్యాపరంగా వెనుకబడి ఉండడం, మైనారిటీలు కావడం వల్ల వారి భయాలు అర్థం చేసుకోవాలని నమ్మేవాడు. నిష్కపటమైన మతతత్వం భయం వల్ల, బూటకపు మతతత్వం రాజకీయ ప్రతీపవాదమనీ వర్గీకరించేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=157}} జవాహర్ జీవితచరిత్రకారుడు ఎస్. గోపాల్ ఈ అంశాన్ని "ఈ సమస్యను జవాహర్‌లాల్ జాగ్రత్తగా పరిశీలించనిమాట నిజమే. . . హిందూ ముస్లిం మతతత్వాల మధ్య ఒక దానిని మనం మంచిదని ఎంపిక చేసుకోవచ్చునని చెప్పడం అనేక ప్రమాదకరమైన సంభావ్యతలకు చోటిచ్చే అవాంఛనీయ విషయం" అని వ్యాఖ్యానించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=158}} ఐరోపా పర్యటన (1926-1928)కు ముందు జవాహర్‌లాల్ రాజకీయ పరమైన అంశాలను ఆర్థికపరమైన విషయాలతో ఏ సంబంధం లేని శుద్ధ రాజకీయాలుగా చూసేవాడు. 1929-30 నాటికి జవాహర్‌లాల్ రాజకీయ భావజాలంలో ఆర్థికాంశాలు విడదీయరాని అంశాలుగా ముడిపడిపోయాయి. ఈ దశలోనే అతనికి సోషలిజంపై తీవ్ర అభిమానం ఏర్పడింది. వ్యవసాయ భూములను చిన్న చిన్న కమతాలుగా ఏర్పరిచి జమీందారీ రద్దుచేసి, ఒక్కో రైతుకు ఒక్కో కమతాన్ని ఇవ్వాలని, భూములు కమ్యూనిస్టు దేశాల్లోలాగా జాతీయీకరించకూడదు కానీ ఆ కమతాలను రైతు అమ్మే వీలు ఉండకూడదనీ, వ్యావసాయిక ఋణాలను కొంత చెల్లించాకా మాఫీ చేయాలని భావించేవాడు. కీలకమైన పరిశ్రమల జాతీయీకరణ గురించి 1929లోనే ఆలోచించాడు. 1928 నుంచి అహింసను మౌలిక సిద్ధాంతంగా కాక స్వాతంత్ర్యం సాధించుకునేందుకు పద్ధతిగా మాత్రమే స్వీకరించాడు. ప్రధానంగా సోషలిజం సాధించే క్రమంలో వివిధ వర్గాల ప్రయోజనల వల్ల పుట్టే ఘర్షణను అహింసా సిద్ధాంతం పేరుతో నిరాకరించరాదనీ, అవసరమైతే పోరాడి సాధించుకోవచ్చనీ భావించేవాడు. తీవ్రమైన అహింసాత్మక సహాయ నిరాకరణాన్ని స్వీకరించింది భారతదేశ పరిస్థితుల రీత్యా దౌర్జన్యకరమైన పద్ధతులు అనుసరించడం చివరకు విప్లవ ప్రతీఘాతమైన ఫలితాలు లభిస్తాయన్న కారణంతోనే. లాహోర్ కాంగ్రెస్ అధ్యక్ష స్థానంలో ఉండి భారతదేశం తన లక్ష్యాలను చేరుకోవడానికి హింసాత్మక విధానాలు అవలంబించడం సరైనదైతే అవలంబించవచ్చనీ, కానీ కాంగ్రెస్ ప్రస్తుత స్థితిలో వ్యవస్థీకృతమైన హింస చేపట్టలేదని, ఆ కారణంగా అహింసాత్మక శాసనోల్లంఘన చేపట్టాలని పేర్కొన్నాడు. సామ్యవాదం అన్న ఆర్థిక ప్రణాళిక జవాహర్‌ను 1928 తర్వాత ఎప్పుడూ ఉత్తేజితం చేస్తూనే ఉండేది. 1930ల తొలినాళ్ళలో జమీందారీలను స్వాధీన పరుచుకోవడం, వ్యవసాయం చేస్తున్న రైతులను భూమికి స్వంతదారులను చేయడం, పెద్ద పెద్ద వ్యవసాయ క్షేత్రాలను ప్రభుత్వం నిర్వహిస్తూ రైతులను వాటిలో ప్రయోగాలు చేయమని ప్రోత్సహించడం వంటి ఆలోచనలు చేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=131}} ఆ క్రమంలో పన్నులు ఎలా ఉండాలన్న వరకు అతని ఆలోచనలు సాగాయి. కానీ వీటన్నిటినీ సుదూర భవిష్యత్తులో అమలులోకి తేగలిగినవిగా భావించాడు. రాజకీయ కారణాల దృష్ట్యా వీటికై వెనువెంటనే ప్రయత్నాలు ప్రారంభించి జమీందార్లను, పెట్టుబడిదార్లను కాంగ్రెస్ శత్రువులను చేసుకోవడం అవివేకమనీ అతని భావన. పైగా పేద, మధ్య తరహా రైతులకూ, జమీందార్లు, పెట్టుబడిదార్లకు మధ్య వర్గ సంఘర్షణ పోరాట రూపం తీసుకోకుండా కాంగ్రెస్ పనిచేస్తోందని, అది మంచికేననీ నమ్మాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=132}} 1933 నాటికి ప్రపంచశక్తుల అల్లికలో భాగంగా భారతదేశాన్ని అర్థం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించేవాడు. సార్వత్రికంగా ఒక ఊపు కనిపిస్తోందని, ప్రపంచం అటు నిర్దుష్టమైన సోవియట్ పద్ధతిలోనిది కాని సామ్యవాదాన్ని కానీ, ఇటు ఫాసిజాన్ని కానీ - ఏదో ఒకటి ఎంపిక చేసుకోవాల్సి ఉంటుందని భావించాడు. జవాహర్‌లాల్ మొగ్గు సామ్యవాదం వైపు ఉండేది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=153}} జాతీయవాదులు రాజకీయంగా స్వాతంత్ర్యాన్ని కాంక్షిస్తూనే ఆర్థికంగా జమీందార్లు, సంస్థానాధీశులు, పెట్టుబడిదారులను తమ పూర్వ స్థితిలో ఉండనిస్తే, అది స్వాతంత్ర్యం కాదని భావించేవాడు. కానీ బ్రిటీష్ ప్రభుత్వం నుంచి స్వాతంత్ర్యం సాధించకుండా ఆర్థిక దుస్థితిని మార్చే ప్రయత్నాలు చేయడమంటే శక్తిని వృధా చేయడం కాబట్టి ఆర్థిక, రాజకీయ సిద్ధాంతాల్లో తనకు అంతగా పొసగకున్నా, గాంధీ సమర్థత మీద విశ్వాసం ఉంచి అతన్నే బలపరుస్తూ వచ్చాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=155}} జవాహర్‌లాల్ అతి సున్నిత హృదయుడైన ఆసియాఖండ జాతీయవాది అని ఎస్. గోపాల్ భావించాడు. అయితే జాతీయవాదం వల్ల వచ్చే చెడు ప్రభావాలను కూడా అతను అర్థం చేసుకునే ఉన్నాడు. ప్రపంచ శక్తుల పరస్పర క్రియ అయిన చరిత్ర గతిలో ఏ అంశాన్నీ ఏ ఒక్క వ్యక్తికో, జాతికో ముడిపెట్టలేమని జవాహర్ విశ్వసించాడు. కాబట్టే సామ్రాజ్యవాదాన్ని ఖండిస్తూనే బ్రిటీష్ వారిని ద్వేషించలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=149}} అంతర్జాతీయ వ్యవహారాలు నెహ్రూ 1926-1928ల్లో ఐరోపా వెళ్ళిన నాటి నుంచీ ప్రత్యేక శ్రద్ధతో అవగాహన చేసుకుంటూనే ఉన్నాడు. 1931-1933 నడుమ జైలులో ఏడాదిన్నర కాలం గడిపినప్పుడు అంతర్జాతీయ వ్యవహారాలను విపులంగా అధ్యయనం చేశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=153}} ==== వ్యక్తిత్వం, స్వభావం ==== {{Quote box | quote = [స్వభావరీత్యా] నేనేమీ రాజకీయాల మనిషిని కాను. కాకుంటే రాజకీయాలు నన్ను చుట్టుముట్టి, వాటి బాధితుణ్ణి చేశాయి | source = — జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ.<ref name="Letters for Nation">{{cite book|author=జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ|title=Letters for a Nation: From Jawaharlal Nehru to His Chief Ministers 1947-1963|url=https://books.google.co.in/books?id=NymPBAAAQBAJ|date=25 October 2015|publisher=Penguin UK|editor=Madhav Khosla}}</ref> | align = right | width = 25em }} ===== గాంధీతో అనుబంధం ===== 1931లో యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల్లో జవాహర్ రైతు సమస్యలు పరిశీలిస్తున్నప్పుడు గాంధీ ఆ ఆందోళనను పలచబడేలా చేశాడు. గాంధీ పట్ల తనకున్న భక్తి విశ్వాసాల వల్ల యుపి రైతుల సమస్యను అతను బలహీనపరుస్తున్నాడని కనీసం లోపల్లోపల కూడా నెహ్రూ అనుకోలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=140}} విచిత్రమైన దేశంలో దారితప్పిపోయిన తనకు సుపరిచితుడైన స్థానంలో కేవలం గాంధీయే ఉన్నాడని జవాహర్‌లాల్ భావించేవాడు. గాంధీ నిరాహారదీక్షలకు దిగినప్పుడల్లా తన జీవితంలో ఉన్న ముఖ్యమైన ఆధారం కోల్పోయేవాడిలా తల్లడిల్లేవాడు. గాంధీ కూడా జవాహర్‌లాల్ ఇటువంటి మన:స్థితిలో ఉంటాడని అర్థం చేసుకుని హృదయాన్ని ఊరిడించి, హత్తుకునే లేఖలు రాసేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=151}} అయితే 1933కల్లా గాంధీకి, తనకు ఉన్న సైద్ధాంతిక విభేదాలు అర్థం చేసుకోవడం ప్రారంభించాడు. పునరుద్ధరణవాదం ప్రధానంగా ఉన్న గాంధీ వైఖరికీ, విప్లవం కేంద్రంగా ఉన్న తన వైఖరికీ చాలా భేదముంది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=152}} ==== రచయిత, చరిత్రకారుడు ==== జవాహర్‌లాల్ తన కుమార్తె ఇందిరకు రాసిన ఉత్తరాల్లో ప్రపంచ చరిత్రను వ్రాస్తూ పోయాడు. ఒక ప్రణాళికను అనుసరించి వ్రాసిన ఆ ఉత్తరాలే క్రమేపీ "''గ్లింప్సెస్ ఆఫ్ వరల్డ్ హిస్టరీ''" గ్రంథంగా తయారయ్యాయి. 1928లో ఇందిర ముస్సోరీలోనూ, తాను దూరంగా భారత జాతీయోద్యమ కార్యకలాపాల్లోనూ ఉండగా భూమి ఎలా పుట్టింది అన్నదాని నుంచి మొదలుపెట్టి క్రమేపీ 1930 నాటికి వర్గాల ఏర్పాటు, వ్యవస్థీకృతమైన మతం ఏర్పాటు, [[ఆర్యుల దండయాత్ర సిద్ధాంతం|భారతదేశానికి ఆర్యుల రాక]] వంటివి సంక్షిప్తంగా రాశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=125}} తర్వాత 1930లో రెండవ సారి అరెస్టు చేసినప్పుడు సహాయంగా ఆకర గ్రంథాలు లేకపోయినా జ్ఞాపకశక్తి మీద ఆధారపడి మొహంజదారో, ప్రాచీన గ్రీసు నుంచి తన సమకాలం వరకూ పలు అంశాలపై ఉత్తరాలు రాశాడు. 1931లో తిరిగి అరెస్టై సుదీర్ఘకాలాన్ని బారకాసుల వెనుక గడపాల్సివచ్చినప్పుడు కుమార్తెకు ఉత్తరాలు రాయడం మళ్ళీ కొనసాగించాడు. ఒక్కో ఉత్తరంలో ఒక్కో అంశమో, విశేషమో తీసుకుని రాసేవాడు. ఆ అంశంపై తన భావాలు తెల్లకాగితంపై పెట్టడం, వాటిని 14 సంవత్సరాల బాలికకు అర్థమయ్యేంత తేటతెల్లమైన శైలిలో రాశాడు. విడివిడి లేఖలుగా రాసిన పుస్తకంలో గ్రంథవిషయమైన ఏకత, పరిశోధనకు పుస్తకాలు కూడా లేకుండా యథార్థాంశాలపై ఉన్న పట్టు పరిశీలకులను విస్తుగొలిపాయి. జవాహర్‌లాల్ రాజకీయ సైద్ధాంతికత ఈ గ్రంథం రాసేనాటికే స్పష్టంగా ఉండడంతో ప్రపంచ చరిత్రలోని వివిధ అంశాల సంకలనంగా కాక విశిష్టమైన ఏకసూత్రతతో సమగ్రంగా తయారైంది. గ్లింప్సెస్ ఆఫ్ వరల్డ్ హిస్టరీ ప్రపంచ చరిత్రను వివిధ వ్యక్తుల చరిత్రగానో, వివిధ సంఘటనల చరిత్రగానో కాక ప్రపంచ శక్తుల చరిత్రగా ఒకే కథను చెప్తూ సాగింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=148}} డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా పుస్తకాన్ని నెహ్రూ 1941లో జైలు జీవితంలో ప్రారంభించి, తిరిగి అహమ్మద్ నగర్ జైలులో ఉన్నప్పుడు 1943 ప్రాంతంలో పున: ప్రారంభించి పూర్తిచేశాడు. ఈ పుస్తకాన్ని గురించి నెహ్రూ జీవితచరిత్రకారుడు ఎస్. గోపాల్ రాస్తూ "విషయాలను తారుమారుగా చేర్చిన పెద్ద కలగలుపు వంటిదీ గ్రంథం. " అని రాశాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=241}} 1943 ప్రాంతంలో తన మనస్సులో అనుభవిస్తున్న వ్యాకులతే పుస్తకరచనలో ప్రతిబింబించిందని గోపాల్ భావించాడు. ఈ గ్రంథం ముఖ్యభాగం బ్రిటీష్ వారు రావడానికి ముందు భారతదేశాన్ని అవలోకించడంగా సాగింది. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=242}} ==== వ్యక్తిగత జీవితం ==== తన వివాహ నిర్ణయాన్ని పూర్తిగా తండ్రికి వదిలివేయడంతో, జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ వివాహాన్ని తండ్రి మోతీలాల్ మధ్యతరగతి కాశ్మీరీ బ్రాహ్మణ కుటుంబానికి చెందిన కమలతో నిశ్చయించాడు. ఆమె ఆనాటి స్త్రీల విద్యాస్థితిగతుల వల్ల చిన్నతనంలో పాఠశాల విద్య కూడా చదవలేదు. కాపురానికి వచ్చిన కొత్తల్లో నెహ్రూ కుటుంబసభ్యులు కమలను తమకు జవాహర్‌కు మధ్య చొరబడ్డ అగంతకురాలిగా చూసేవారు. ఆ అణచివేత, ప్రతిఘటనకు తోడు జవాహర్‌కీ, ఆమెకీ మానసికంగా, అభిరుచుల పరంగా ఎంతో భేదం ఉండడంతో మొదటి సంవత్సరాల్లో వారిద్దరి దాంపత్యం సర్దుకుపోయే ధోరణిలో సాగింది. వారిద్దరికీ 1917 నవంబరులో తొలి సంతానంగా ఇందిర జన్మించింది. 1925లో వారికి ఒక నెలలునిండని మగశిశువు జన్మించి, పురిటిలోనే మరణించాడు. తర్వాత కమలకు మరో గర్భస్రావం జరిగింది. అలా ఇందిర ఆమెకు ఏకైక కుమార్తెగా మిగిలింది. కమలకు 1919లోనే క్షయవ్యాధి ఉన్నట్టు వైద్యులు కనుగొన్నారు. ఎన్ని విధాల చికిత్సలు చేయించినా, ఐరోపాలో కొన్నాళ్ళు ఉన్నా ఆ జబ్బు క్రమేపీ ఆమె ఆరోగ్యాన్ని దెబ్బతిస్తూనే పోయింది కాని మెరుగుపడలేదు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=166}} క్రమేపీ జవాహర్, కమలలు సన్నిహితమయ్యారు. కమల భర్త మార్గాన్ని అనుసరిస్తూ స్వాతంత్ర్య సమరంలో పాల్గొంది. 1931లో శాసనోల్లంఘన చేసి జైలుకు వెళ్ళింది. మరోవైపు రామకృష్ణ మిషన్ కార్యక్రమాలతో అనుబంధాన్ని పెంచుకుంది. స్వంతంగా విద్యను కూడా అభ్యసించింది. క్రమక్రమంగా జవాహర్‌కి భార్య పట్ల అనురాగం పెరుగుతూ వచ్చి, తుదకు ఆమెకు పూర్తిగా అంకితమైన భర్త అయ్యాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=167}} 1934-35 కాలంలో ఆమె తీవ్ర అనారోగ్యంతో బాధపడుతున్న కాలంలో, జవాహర్ జైలు శిక్ష అనుభవిస్తూ ఆమె గురించి చాలా కలతపడ్డాడు. 1935 చివరిలో ఆమెకు మెరుగుపడుతుందేమోనన్న ఉద్దేశంతో ఐరోపా తీసుకువెళ్ళారు. ఐతే ప్రయోజనం లేకపోయింది. 1936 ఫిబ్రవరి 28న కమల మరణించింది. ఆమె మరణానంతరం కొద్ది నెలలకు ప్రచురించిన తన ఆత్మకథను జవాహర్ కమలకే అంకితం ఇచ్చాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=173}} తన 36 ఏట భార్యను కోల్పోయిన జవాహర్ మరి జీవితంలో మరో వివాహాన్ని చేసుకోలేదు. అయితే అతనిని ఆకర్షించిన, తనకు ఆకర్షితులైన ఇతర మహిళలతో మాత్రం సంబంధాలు కలిగివుండేవాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=168}} ==== విమర్శలు ==== ==== రాజకీయ విమర్శలు ==== సుదీర్ఘ రాజకీయ జీవితం, అందులోనూ 18 సంవత్సరాల పాటు జాతీయ స్థాయిలో అధికారం సాగించిన వ్యక్తి కావడంతో నెహ్రూ రాజకీయ నిర్ణయాలు దేశాన్ని దీర్ఘకాలం ప్రభావితం చేసే స్థాయిలోనివి. వాటిలో కొన్నిటిపై వివాదాలు, విమర్శలు ఉన్నాయి. 1937లో యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల్లో ప్రభుత్వం ఏర్పాటుచేసేప్పుడు ముస్లిం లీగ్‌తో సంప్రదింపులు జరిగాయి. ఏర్పాటుకాబోయే మంత్రివర్గంలో రెండు పదవులు ఇస్తే ముస్లిం లీగ్ కాంగ్రెస్‌తో సహకరించేందుకు సిద్ధమైందని, కానీ ఒకటే మంత్రి పదవిని ఇస్తానని నెహ్రూ మొరాయించడంతో తాను కుదుర్చుకు వచ్చిన ఒప్పందం నాశనమైందని [[మౌలానా అబుల్ కలామ్ ఆజాద్]] చాలా కాలం తర్వాత ఆరోపించాడు. అయితే ముస్లింలీగ్‌తో 1937లో సంకీర్ణ ప్రభుత్వ ఏర్పాటు విషయమై జరిగిన చర్చల్లో ఆఖరుగా లీగ్ నాయకుడు ఖులీకజ్జమాన్ తనకూ, ఇస్మాయిల్ ఖాన్‌కీ మంత్రిపదవులు ఇచ్చేట్టయితే లీగ్ నుంచి ఎలాంటి షరతులకైనా ఆమోదం తెస్తానని ఆజాద్‌తో అన్నారు. కానీ ముస్లిం భూస్వాముల ప్రాబల్యం ఎక్కువగా ఉన్న లీగ్‌తో పొత్తుపెట్టుకుని యుపిలో భూసంస్కరణలకు అడుగడుగునా అడ్డుపడే వీలు ఇవ్వడం నెహ్రూకు ఇష్టం లేదు. కాబట్టి కాంగ్రెస్ కార్యక్రమానికి అంగీకరించి, ముస్లింలీగ్ పార్లమెంటరీ బోర్డును రద్దుచేసి, తాము కాంగ్రెస్ సభ్యులై, ఎప్పుడు కాంగ్రెస్ నిర్ణయిస్తే అప్పుడు మంత్రివర్గానికి రాజీనామా చేస్తేనే ఈ ఒప్పందానికి వీలుంటుందని ఆజాద్ నెహ్రూ, పంత్, కృపలానీ, నరేంద్రదేవ్‌లతో జరిగిన చర్చల్లో నిర్ణయించారు. అయితే దీన్నంతటినీ జిన్నా తిరస్కరించాడు. {{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=191}}{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=192}}{{sfn|సర్వేపల్లి గోపాల్|1993|p=193}} ఆఖరు బ్రిటీష్ ఇండియా వైస్రాయ్ లార్డ్ మౌంట్ బాటన్ భార్య లేడీ మౌంట్ బాటన్‌తో నెహ్రూకి ఉన్న సంబంధంపై ఎన్నో విమర్శలు ఉన్నాయి. విభజన పథకాన్ని అంగీకరించడం వంటి జాతి ప్రయోజనాలు ముడిపడ్డ రాజకీయ అంశాలపై కూడా ఈ సంబంధం ప్రభావం ప్రసరించిందన్నది ఆ విమర్శల్లోకెల్లా తీవ్రమైనది. {{sfn|రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|2004|p=186}}<ref group="నోట్స్">జాతీయోద్యమ సహచరుడు, పఖ్తూన్ల నాయకుడైన ఖాన్ అబ్దుల్ గఫార్ ఖాన్ 1947లో వాయవ్య సరిహద్దు రాష్ట్రంలో జనాభిప్రాయ సేకరణ చేయాలన్న వైస్రాయ్ మౌంట్ బాటన్ ప్రతిపాదనను కాంగ్రెస్ వర్కింగ్ కమిటీలో తిరస్కరించాడు. అయితే నెహ్రూ, పటేల్ మాత్రం కమిటీలో ఆ ప్రతిపాదనకు మద్దతునిచ్చి, జనాభిప్రాయ సేకరణ జరగడానికి ఆమోదించారు. మరో 21 సంవత్సరాల తర్వాత జరిగిన ఇంటర్వ్యూలో నెహ్రూ ఎందుకు ఈ పథకం ఆమోదించాడన్నదానిపై ఖాన్ అధికార స్వీకరణ తొందరతో పాటుగా మౌంట్ బాటన్ దంపతుల ప్రభావాన్ని కూడా సూచించాడు.</ref> ==భారత దేశ మొదటి ప్రధాన మంత్రి == {{Main|జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ తొలి ప్రధానమంత్రిత్వం}} [[File:Teen Murti Bhavan in New Delhi.jpg|thumb|230px|left|తీన్ మూర్తి భవన్, ప్రధాన మంత్రిగా నెహ్రూ నివాసం. ప్రస్తుతం అయన స్మారక మ్యూజియం.]] బ్రిటిష్ కాబినెట్ మిషన్ అధికార బదిలీ ప్రస్తావన చేసేందుకు వచ్చినపుడు, నెహ్రూ, ఆయన సహచరులు విడుదల చేయబడ్డారు. బ్రద్దలైన మతకలహాలు, గతి తప్పిన రాజకీయాలు, ప్రత్యేక ముస్లిం రాజ్య మైన పాకిస్తాన్ ఏర్పాటు కొరకు [[ముహమ్మద్ అలీ జిన్నా]] నాయకత్వంలో నడుపబడుచున్న [[ముస్లింలీగ్]] నుండి వ్యతిరేకతల నడుమ, నెహ్రూ అధిపతిగా నున్న తాత్కాలిక ప్రభుత్వం బలహీనపడింది. మిశ్రమ ప్రభుత్వం కొరకు చేసిన ప్రయత్నాలు విఫలమైన తరువాత, నెహ్రూ 1947 జూన్ 3 న ఆంగ్లేయులచే ప్రతిపాదించబడిన భారతదేశ విభజనకు అయిష్టంగానే అంగీకరించారు. ఆయన 15ఆగస్టున భారత దేశ ప్రధాన మంత్రిగా పదవీ స్వీకారం చేసి ఎ ట్రిస్ట్ విత్ డెస్టినీగా ప్రసిద్దమైన తన మొదటి ప్రసంగాన్ని చేసారు. <blockquote>చాలా సంవత్సరాల క్రితం మనము విధితో తల పడ్డాము, ఇప్పుడు మనం అమిత ధృడంగా ప్రతిజ్ఞ నెరవేర్చుకొనే సమయం వచ్చినది. [[అర్ధరాత్రి]] సమయంలో, [[ప్రపంచము|ప్రపంచ]]మంతా నిద్రిస్తున్న వేళ, భారతదేశం తన స్వతంత్ర జీవనానికై మేల్కొంది. మనం పాత నుండి క్రొత్తకి అడుగు వేసేటపుడు, ఒక యుగం అంతమైనపుడు, చాలా కాలం అణగ ద్రొక్క బడిన ఒక దేశం తనను తాను బహిర్గత పరచుకొనే ఒక క్షణం, చరిత్రలో అరుదుగా వస్తుంది. భారతదేశం కొరకు, దాని ప్రజల కొరకు ఇంకా ముఖ్యంగా మానవ జాతి సేవకు అంకిత మవుతామనే ప్రతిజ్ఞకు ఈ పవిత్ర క్షణం యుక్తమైనది. " <ref name="Tryst">{{cite web |last=Nehru |first=Jawaharlal |date=2006-08-08 |url=http://en.wikisource.org/wiki/A_Tryst_With_Destiny |title=Wikisource |format=PHP |accessdate=2006-08-08}}</ref></blockquote> ఏమైనప్పటికీ, ఈ కాలం తీవ్రమైన మతహింసకు ఆనవాలుగా ఉంది. ఈ హింస [[పంజాబ్ ప్రాంతం]], [[ఢిల్లీ]], [[బెంగాల్]], భారతదేశంలోని ఇతర ప్రాంతాలకు వ్యాపించింది. శాంతిని పెంపొందించేందుకు, కోపోద్రిక్తులై, దిక్కుతోచక యున్న శరణార్ధులను శాంతింప చేసేందుకు, నెహ్రూ పాకిస్తానీ నాయకులతో కలిసి పర్యటనలు నిర్వహించారు. నెహ్రూ, మౌలానా ఆజాద్, ఇతర ముస్లింనాయకులతో కలిసి, ముస్లింలకు భద్రత కల్పించి, భారతదేశంలో ఉండేందుకు ప్రోత్సహించేలా చేసారు. ఈ కాలంలోని హింస నెహ్రూను తీవ్రంగా కలచి వేసి, కాల్పుల విరమణను పాటించేలా, భారత-పాకిస్తాన్ యుద్ధం 1947, ఆపడానికి ఐక్యరాజ్యసమితి మధ్యవర్తిత్వం వహించేలా చేసింది. మతవిద్వేషాలకు భయమునొంది [[హైదరాబాద్ స్టేట్|హైదరాబాద్ రాష్ట్ర]] విలీనానికి మద్దతు ఇవ్వడానికి నెహ్రూ సంశయించారు. స్వాతంత్ర్యం వచ్చిన తరువాత సంవత్సరాలలో, తన బాగోగులు చూడడానికి, వ్యక్తిగత వ్యవహారాల నిర్వహణకు, నెహ్రూ తరచుగా తన కుమార్తె పై ఆధార పడేవారు. ఆయన నాయకత్వంలో, 1952 లో జరిగిన ఎన్నికలలో కాంగ్రెస్ పార్టీ అఖండమైన మెజారిటీని సాధించింది. ఇందిర, తన తండ్రి సంరక్షణకై ఆయన అధికారికనివాసం లోనికి మారారు. వాస్తవానికి ఇందిర నెహ్రూ సిబ్బందిలో ముఖ్యురాలిగా ఉంటూ ఆయన భారతదేశంలో, ప్రపంచవ్యాప్తంగా చేసిన పర్యటనలలో నిరంతరం తోడుగా ఉన్నారు. [[File:TMstudy.png|thumb|left|తీన్ మూర్తి భవన్ లో నెహ్రూ అధ్యయనము]] ===ఆర్ధిక విధానాలు === భారత ఆర్ధిక రంగానికి అనువుగా సవరించిన రాజ్య ప్రణాళిక, నియంత్రణ విధానానికి నెహ్రూ అధ్యక్షుడిగా ఉన్నారు. నెహ్రూ, [[భారత ప్రణాళికా సంఘం]]న్ని నెలకొల్పి, 1951 లో మొదటి పంచ-వర్ష ప్రణాళికను రచించి, అందులో పారిశ్రామిక, వ్యవసాయ రంగాలలో ప్రభుత్వ పెట్టుబడులను పొందుపరిచారు. వ్యాపార, ఆదాయ పన్ను పెరుగుదలతో, నెహ్రూ ప్రభుత్వ రంగ సంస్థల ఆధ్వర్యంలో కీలక పరిశ్రమలైన మైనింగ్, విద్యుత్, భారీ పరిశ్రమలు, పౌర సేవలతో ప్రైవేటు రంగాన్ని అదుపులో వుంచే మిశ్రమ ఆర్ధిక విధానాన్ని యోచించారు. నెహ్రూ భూపునఃపంపిణి విధానాన్ని అనుసరించడంతో పాటు నీటిపారుదలకు [[కాలువలు]] త్రవ్వించడం, ఆనకట్టలు కట్టించడం, వ్యవసాయ ఉత్పత్తి పెరుగుదలకు ఎరువుల వాడకాన్ని ప్రోత్సహించడం వంటి కార్యక్రమాలు చేపట్టారు. ''కమ్యూనిటీ అభివృద్ది పధకాల''కు దారి తీసే లక్ష్యంతో గ్రామీణ భారత సామర్ద్యాన్ని ఇనుమడించే వివిధ కుటీర పరిశ్రమలను విస్తరింపచేసారు. భారీ ఆనకట్టలను ('నెహ్రూ వీటిని భారత దేశ ఆధునిక దేవాలయాలు' అనేవారు ) ప్రోత్సహించడం, నీటిపారుదల సౌకర్యాల కల్పన, [[జల విద్యుత్ శక్తి|జలవవిద్యుత్]] ఉత్పత్తితో పాటు, నెహ్రూ భారతదేశ [[అణు శక్తి|అణుశక్తి]] కార్యక్రమాలను కూడా ప్రవేశ పెట్టారు. నెహ్రూ పదవీకాలంలో అభివృద్ధి, ఆహారోత్పత్తి పెరుగుదల జరిగినప్పటికీ, భారతదేశం తీవ్రమైన ఆహారపు కొరతను ఎదుర్కొంటూనే ఉంది. నెహ్రూ ఆర్ధిక విధానాలు, ఆర్ధిక విధాన ప్రకటన 1956 లో పొందుపరచబడి, విభిన్న ఉత్పాదక, భారీ పరిశ్రమలను <ref>{{Cite book | publisher = Routledge | pages = [https://archive.org/details/introductiontoso00bhfa/page/120 120] | last = Farmer | first = B. H. | title = An Introduction to South Asia | url = https://archive.org/details/introductiontoso00bhfa | date = 1993 }}</ref> ప్రోత్సహించినప్పటికీ, దేశ ప్రణాళిక, నియంత్రణ, క్రమబద్దీకరణలు ఉత్పాదకత, నాణ్యత, లాభదాయకతలను బలహీన పరచాయి. భారతఆర్ధిక వ్యవస్థ స్థిరమైన అభివృద్ధిని సాధించినప్పటికీ, విస్తారమైన పేదరికం, దీర్ఘకాల నిరుద్యోగిత అనే అంటురోగాల బారిన ప్రజలు చిక్కుకున్నారు. నెహ్రూ ప్రజాదరణ చెక్కుచెదరక పోగా, ఆయన ప్రభుత్వం విస్తారమైన భారత గ్రామీణ ప్రజానీకానికి [[నీరు]], [[విద్యుత్]] సరఫరా, ఆరోగ్య రక్షణ, రహదారులు, వ్యవస్థాపన సౌకర్యాలు కల్పించడంలో విజయవంతమయ్యింది. స్రివత్సల్, హెమంథ్, సుమంథ్, స్రుథి, సరన్య\ ===విద్య, సంఘ సంస్కరణ === భారత దేశ బాలలు, యువకులు విద్యను అభ్యసించాలనే తీవ్రమయిన కోరికగల నెహ్రూ, భారతదేశ భవిష్యత్ అభివృద్ధికి అది అత్యవసరమని భావించారు. ఆల్ ఇండియా ఇన్స్టిట్యూట్ అఫ్ మెడికల్ సైన్సెస్, ది ఇండియన్ ఇన్స్టిట్యూట్ అఫ్ టెక్నాలజీ, ఇండియన్ ఇన్స్టిట్యూట్ అఫ్ మానేజ్మెంట్ వంటి అనేక ఉన్నత విద్యా సంస్థలను ఆయన ప్రభుత్వం నెలకొల్పింది. భారత దేశ బాలలందరికీ నిర్బంధ, ఉచిత [[ప్రాథమిక విద్య]] అందించాలనే సంకల్పాన్ని నెహ్రూ తన పంచ-వర్ష ప్రణాళికలలో ప్రతిపాదించారు. దీని కోసం నెహ్రూ మూకుమ్మడి గ్రామ భర్తీ కార్యక్రమాలను, వేలాది [[పాఠశాల]]ల నిర్మాణాన్ని పర్యవేక్షించారు. అంతేకాక బాలలలో పోషకాహార లోప నివారణకై ఉచిత పాలు, ఆహార సరఫరా ప్రారంభించడానికి చొరవ తీసుకున్నారు. వయోజనుల కొరకు, ప్రత్యేకించి గ్రామీణ ప్రాంతాల వారికోసం, వయోజన విద్యా కేంద్రాలు, వృత్తి, సాంకేతిక విద్యా పాఠశాలలు కూడా నిర్వహించారు. కుల వివక్షను శిక్షార్హమైన నేరంగా పరిగణించుటకూ, స్త్రీల న్యాయపరమైన హక్కుల కోసమూ, సాంఘిక స్వతంత్రతకూ, హిందూ చట్టంలో పలు మార్పులను నెహ్రూ ఆధ్వర్యంలోని భారత పార్లమెంటు చేసింది.<ref>{{Cite journal | volume = 28 | issue = 1 | pages = 165–194 | last = Som | first = Reba | title = Jawaharlal Nehru and the Hindu Code: A Victory of Symbol over Substance? | journal = Modern Asian Studies | accessdate = 2008-05-29 | date = 1994-02-01 | url = http://www.jstor.org/stable/312925 | doi = 10.1017/S0026749X00011732 | issn = 0026-749X }}</ref><ref>{{Cite book | publisher = SUNY Press | pages = [https://archive.org/details/shecomestotakehe0000basu/page/3 3] | quote = The Hindu Code Bill was visualised by Ambedkar and Nehru as the flagship of modernisation and a radical revision of Hindu law...it is widely regarded as dramatic benchmark legislation giving Hindu women equitable if not superior entitlements as legal subjects. | last = Basu | first = Srimati | title = She Comes to Take Her Rights: Indian Women, Property, and Propriety | url = https://archive.org/details/shecomestotakehe0000basu | date = 1999 }}</ref><ref>{{Cite book|url=https://archive.org/details/historyindia00kulk|title=A History of India|last=|last1=Rothermund|first=|first1=Dietmar|last2=Kulke|first2=Hermann|date=2004|publisher=Routledge|pages=[https://archive.org/details/historyindia00kulk/page/328 328]|quote=One subject that particularly interested Nehru was the reform of Hindu law, particularly with regard to the rights of Hindu women...}}</ref><ref>{{Cite book|title=Women in Modern India|last=Forbes|first1=Geraldine|last2=Johnson|first2=Gordon|date=1999|publisher=Cambridge University Press|pages=115|quote=It is our birthright to demand equitable adjustment of Hindu law....}}</ref> షెడ్యుల్డ్ కులాలు, తెగల ప్రజలు ఎదుర్కొంటున్న సాంఘిక అసమానతలను, అననుకూలతలను రూపుమాపడానికి ప్రభుత్వ ఉద్యోగాలు, విద్యా సంస్థలలో రిజర్వేషన్ వ్యవస్థను ఏర్పాటు చేసారు. నెహ్రూ లౌకికవాదానికి, మత సామరస్యానికి, ప్రభుత్వంలో అల్ప సంఖ్యాక వర్గాల ప్రాతినిధ్యానికి పూనుకున్నారు. ===జాతీయ భద్రత, విదేశాంగ విధానం === ఆంగ్లేయుల నుంచి స్వాతంత్ర్యాన్ని పొందిన నూతన స్వేచ్ఛా భారతానికి నెహ్రూ 1947 నుండి 1964 వరకు [[నాయకత్వం]] వహించారు. [[యు.ఎస్.|యు. ఎస్.]], [[యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్.|యు. ఎస్. ఎస్. ఆర్.]]లు ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో భారత దేశాన్ని తమ మిత్ర దేశంగా చేసుకోవడానికి పోటీ పడ్డాయి. 1948 లో ఐక్యరాజ్య సమితి ఆధ్వర్యంలో జనాభిప్రాయ సేకరణకు నెహ్రూ అంగీకరించినప్పటికీ, తరువాతి కాలంలో [[ఐక్యరాజ్యసమితి]]కి దూరమై 1953 లో జనాభిప్రాయ సేకరణకు నిరాకరించారు. అంతకుముందు తాను బలపరచిన [[షేక్ అబ్దుల్లా]], వేర్పాటు వాద ఆశయాన్ని కలిగి ఉన్నారనే అనుమానంతో ఆయన అరెస్టుకు ఆదేశించి, ఆయన స్థానంలో బక్షి గులాం మొహమ్మద్ను నియమించారు. అంతర్జాతీయ రంగంలో నెహ్రూ ఒక శాంతి కాముక నాయకునిగా ఉండి [[ఐక్య రాజ్య సమితి|ఐక్యరాజ్యసమితి]]కి మంచి మద్దతుదారుగా నిలిచారు. ఆయన అలీన విధానాన్ని ప్రతిపాదించి, యు. ఎస్., యు. ఎస్. ఎస్. ఆర్. దేశాల నాయకత్వంలో ఉన్న వ్యతిరేక కూటముల మధ్య, తటస్థ వైఖరి అవలంబించే దేశాలతో [[అలీనోద్యమం|అలీనోద్యమాన్ని]] స్థాపించి, దాని మూలధన ఏర్పాటుకు సహకారం అందించారు. స్థాపించిన వెంటనే [[చైనా|పీపుల్స్ రిపబ్లిక్ అఫ్ చైనా]]<nowiki/>ను గుర్తించి (అనేక పశ్చిమ కూటములు రిపబ్లిక్ అఫ్ [[చైనా]]తో సంబంధాలు కొనసాగించాయి), [[ఐక్యరాజ్య సమితి]]లో దానిని చేర్చు కోవాలని వాదించి, కొరియాతో వైరం వల్ల చైనీయులను కలహ కారకులుగా గుర్తించడాన్ని వ్యతిరేకించారు.<ref>{{cite journal |author=Robert Sherrod |date=19 January 1963 |title=Nehru:The Great Awakening |url=https://archive.org/details/sim_saturday-evening-post_the-saturday-evening-post_1963-01-19_236_2/page/60 |journal=The Saturday Evening Post |volume=236 |page=60-67 |number=2}}</ref> చైనా 1950 లో [[టిబెట్]]ను ఆక్రమించినప్పటికీ దానితో సుహృద్భావ, స్నేహపూర్వక సంబంధాలను నెలకొల్పాలని భావించి, కమ్యూనిస్ట్ దేశాలకు, పశ్చిమ కూటమికి మధ్య ఏర్పడిన ఒత్తిడులను తొలగించేందుకు మధ్యవర్తిగా ఉండాలని ఆశించారు. చైనాతో ఈ విధమైన శాంతి కాముక విధానం సమస్యాత్మకమైనదిగా, చైనా [[కాశ్మీర్ ప్రాంతం|కాశ్మీర్]] ప్రాంతంలో నున్న, [[టిబెట్]] సరిహద్దుగా ఉన్న [[అక్సాయ్ చిన్|అక్సాయి చిన్ను]] ఆక్రమించి, [[భారత చైనా యుద్ధం 1962|భారత-చైనా యుద్ధం]], 1962 కు దారి తీసినపుడు ఋజువైనది. <!--[[File:53bogra nehru.jpg|thumb|left|260px|1953 లో జవహర్ లాల్ నెహ్రూ కరాచీ పర్యటన సందర్భంగా పాకిస్తాన్ ప్రధాన మంత్రి ముహమ్మద్ అలీ బొగ్రా తో సంభాషణలు]]--> అణు ఆయుధాల బెదిరింపులను, [[ప్రపంచం]]వ్యాప్త వత్తిడులను తగ్గించడానికి నెహ్రూ కృషి పలువురి ప్రశంసలు అందుకుంది.<ref>{{Cite book | publisher = Panchsheel Publishers | pages = 131 | last = Bhatia | first = Vinod | title = Jawaharlal Nehru, as Scholars of Socialist Countries See Him | date = 1989 }}</ref> అణు విస్ఫోటనం వల్ల మానవ జాతికి కలిగే ఫలితాల తొలి అధ్యయనాన్ని ప్రారంభించి, తాను'వినాశకర భయానక యంత్రాలు'గా పిలిచే, వాటి నిరోధానికి నిరంతరం దండెత్తారు. అణు అస్త్రాల పోటి వల్ల దారితీసే అతి-సైనికీకరణ అభివృద్ధి చెండుతున్న దేశాలైన, తన దేశం వంటివి భరించలేనిదిగా భావించడం, ఆయన అణునిరాయుధీకరణకు వ్యతిరేకంగా ఉండడానికి కారణం.<ref>{{Cite book|title=Nehru to the Nineties: The Changing Office of Prime Minister in India|last=Dua|first=B. D.|last2=Manor|first2=James|date=1994|publisher=C. Hurst & Co. Publishers|pages=261}}</ref> 1956 లో [[సూయజ్ కాలువ|సూయజ్ కాలువపై]] ఆంగ్లేయ, ఫ్రెంచ్, [[ఇజ్రాయిల్]] ల ఉమ్మడి దండయాత్రను విమర్శించారు. అనుమానం, అపనమ్మకము యు. ఎస్.,, భారత దేశాల మధ్య సంబంధాలను బలహీనపరచి, నెహ్రూ వ్యూహాత్మకంగా సోవియట్ యూనియన్ను బలపరుస్తున్నారనే అనుమానాన్ని కలిగించింది. 1960 లో పాకిస్తాన్ పాలకుడైన ఆయుబ్ ఖాన్ తో [[సింధునదీ జలాల ఒప్పందం]]<nowiki/>పై సంతకం చేయడం ద్వారా దీర్ఘకాలంగా అపరిష్కృతంగా ఉన్న పంజాబ్ ప్రాంతంలోని నదీ వనరుల పంపక సమస్య సాధనకు, యునైటెడ్ కింగ్డం, ప్రపంచ బ్యాంక్ల మధ్యవర్తిత్వానికి అంగీకరించారు. ===ఆఖరి సంవత్సరాలు === 1957 ఎన్నికలలో నెహ్రూ నాయకత్వంలో కాంగ్రెస్ గొప్ప విజయాన్ని సాధించిన్పటికీ, ఆయన [[ప్రభుత్వం]] వెల్లువెత్తుతున్న విమర్శలను ఎదుర్కొంది. పార్టీ లోఅంతర్గతంగా ఉన్న అవినీతి అంతర్గత కుమ్ములాటలతో విసిగిపోయిన నెహ్రూ, పదవికి రాజీనామా చేసి, సేవను కొనసాగించాలని భావించారు. 1959లో [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్|కాంగ్రెస్]] పార్టీ అధ్యక్షురాలిగా ఆయన [[కుమార్తె]] [[ఇందిరా గాంధీ]] ఎన్నిక బంధు ప్రీతి{{ఆధారం}} విమర్శలను రేకెత్తించింది, నెహ్రూ ఆమె ఎన్నికను ఆమోదించక, వంశానికి అపకీర్తిగా భావించి, దానిని పూర్తిగా అప్రజాస్వామికము, అవాంచనీయంగా భావించారు, తన మంత్రివర్గంలో స్థానాన్ని తిరస్కరించారు.<ref name="Frank">{{Cite book | publisher = Houghton Mifflin Books | pages = [https://archive.org/details/indiralifeofindi0000fran/page/250 250] | last = Frank | first = Katherine | title = Indira: The Life of Indira Nehru Gandhi | url = https://archive.org/details/indiralifeofindi0000fran | date = 2002 }}</ref> ఇందిరా గాంధీ తన తండ్రి విధానంతో విభేదించారు; ఆయనకు [[కాంగ్రెస్ వర్కింగ్ కమిటీ]]తో ఉన్న వ్యక్తిగత విభేదాలను ఉపయోగించుకొని, ఆయన అభీష్టానికి వ్యతిరేకంగా [[కేరళ]] లోని [[కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ అఫ్ ఇండియా]]ప్రభుత్వాన్ని రద్దు చేయించారు.<ref name="Frank" /> నెహ్రూ ఆమె దయలేని విధానాలు, పార్లమెంటరీ సాంప్రదాయం పట్ల అగౌరవానికి తీవ్రంగా కలత చెందారు, ఆమె తండ్రిచాటు బిడ్డగా కాక, అకారణంగా నిర్దిష్ట చర్యలు తీసుకొనుట ఆయనను బాధించింది.<ref>{{Cite book|title=Patriots and Tyrants: Ten Asian Leaders|last=Marlay|first=Ross|last2=Clark|first2=D. Neher|date=1999|publisher=Rowman & Littlefield|pages=368}}</ref> టిబెట్ పై 1954 నాటి భారత-చైనా ఒప్పందానికి [[పంచశీల]] (శాంతియుత సహజీవనానికి ఐదు సూత్రాలు) ఆధారమైనప్పటికీ, తరువాతి సంవత్సరాలలో సరిహద్దు వివాదాలు, [[దలై లామా|దలైలామా]]కు రాజకీయ ఆశ్రయం ఇవ్వాలనే నెహ్రూ నిర్ణయంతో చైనాతో విభేదాలు పెరిగి విదేశాంగ విధానానికి ఇబ్బంది కలిగించాయి. అనేక సంవత్సరాల పాటు జరిగిన చర్చలు విఫలమైన తరువాత, నెహ్రూ 1961 లో [[పోర్చుగల్]] నుండి [[గోవా]]ను స్వాధీన పరచుకోవలసినదిగా [[భారత సైన్యం|భారతీయ సైన్యాన్ని]] ఆజ్ఞాపించారు. సైనిక చర్య జరిపించినందుకు నెహ్రూ ప్రజాదరణతో పాటు విమర్శలను కూడా ఎదుర్కొన్నారు. 1962 ఎన్నికలలో, ఆధిక్యత తగ్గినప్పటికీ నెహ్రూ నాయకత్వంలో కాంగ్రెస్ పార్టీ విజయం సాధించింది. ప్రతిపక్ష పార్టీలైన, సాంప్రదాయ వాద పార్టీలు [[భారతీయ జన సంఘ్]], స్వతంత్ర పార్టీ, సోషలిస్ట్లు, [[కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ అఫ్ ఇండియా]]లు కూడా గెలుపొందాయి. కొద్దినెలల కాలంలోనే, సరిహద్దు వివాదాలను చైనా బహిరంగ యుద్ధాలుగా మార్చింది. సామ్రాజ్యవాద బాధితులుగా (భారతదేశం ఒక వలస రాజ్యం)మనం [[ఐకమత్యం]]గా ఉండాలని భావించి, "హిందీ-చీనీ భాయి భాయి ", (భారతీయులు, చైనీయులు సోదరులు)అనే మాటలలో నెహ్రూ తన భావాన్ని వ్యక్తం చేసారు. అభివృద్ధి చెందుతున్న దేశాలమధ్య సోదర భావం, ఐకమత్యానికి ఆయన అంకితం అయ్యారు. నెహ్రూ స్వాభావికంగా ఒక సామ్యవాద దేశం మరొక సామ్యవాద దేశం పై పోరుసల్పదని భావించారు, ఏ సందర్భంలో నైనా భారతదేశం చొరబడలేని [[మంచు]] గోడలైన హిమాలయాల వెనుక సురక్షితమని భావించారు. చైనా ఉద్దేశాలు, సైనిక సామర్ధ్యాల ముందు రెండూ కూడా తప్పని తేలాయి. చైనా ఆక్రమించుకున్న వివాదాస్పద ప్రాంతాల్లో వారిని ఎదుర్కోవాలనే ఆలోచనను - "వారిని (చైనీయులను )బయటకు విసిరేయండి"-అనే జ్ఞప్తికి ఉంచుకోదగిన ప్రకటనలో సైన్యాన్ని ఆదేశించారు-చైనా ముందస్తు దాడిని ప్రారంభించింది.<ref>{{cite news|url=http://in.rediff.com/news/2008/feb/26guest.htm | title=A powder-keg on the border with China|date=2008-02-26|accessdate=2008-02-26|publisher=[[Rediff]]}}</ref> [[File:Nehrudeath.jpg|thumb|right|ప్రజల సందర్శనార్ధం నెహ్రూ భౌతిక కాయం, 1964|link=Special:FilePath/Nehrudeath.jpg]] చైనా భారత యుద్ధం ప్రారంభించిన కొద్ది రోజులలోనే చైనా సైన్యం [[ఈశాన్య భారతదేశం]] లోని [[అస్సాం]] వరకు చొచ్చుకు రావడం భారత సైన్య బలహీనతను బహిర్గత పరచింది. భద్రతపై అయన ప్రభుత్వ నిర్లక్ష్యానికి తీవ్ర విమర్శలు ఎదుర్కొని, రక్షణ మంత్రి అయిన [[కృష్ణ మీనన్]]ను తొలగించి, యు. ఎస్. సైనికసహాయం అర్దించవలసి వచ్చింది. క్రమంగా నెహ్రూ ఆరోగ్యం మందగించ సాగింది, కోలుకోవడానికి అయన 1963 లో కొన్ని నెలలు కాశ్మీర్లో గడపవలసి వచ్చింది. కొంతమంది చరిత్ర కారులు ఈ ఆకస్మిక ఇబ్బందికి కారణం చైనా దండయాత్ర వలన అయన పొందిన అవమానం, విశ్వాస ఘాతుకంగా భావిస్తారు <ref name="Encyclopedia of Asian History">{{Cite book |title=Encyclopedia of Asian History |publisher=Charles Scribner's Sons |year=1988 |isbn=978-0-684-18899-7 |editor=Ainslie Embree|volume=3 |location=New York |pages=98–100 |chapter=Jawaharlal Nehru |author=Asia Society |chapter-url=https://archive.org/details/encyclopediaofas0000embr/page/98 }}</ref> కాశ్మీర్ నుండి తిరిగి వచ్చిన తరువాత నెహ్రూ గుండెపోటుతో మరణించారు. 1964 మే 27 వేకువ సమయంలో ఆయన మరణించారు. హిందూమత కర్మల ననుసరించి [[యమునా నది]] ఒడ్డున గల [[రాజ్ ఘాట్, తదితర స్మారక స్థలాలు|శాంతివన్లో]] నెహ్రూ అంత్య క్రియలు జరిపించారు. సంతాపం ప్రకటించడానికి వందల వేల మంది ఢిల్లీ వీధులలో, అంత్యక్రియా స్థలం వద్ద గుమికూడారు. == భారత అత్యుత్తమ వ్యక్తిగా ఎంపిక == 2012లో ది హిస్టరీ ఛానల్, రిలయన్స్ మొబైల్ భాగస్వామ్యంతో అవుట్ లుక్ మ్యాగజైన్ నిర్వహించిన [[ది గ్రేటెస్ట్ ఇండియన్]] పోల్ లో అతను నాలుగవ స్థానంలో ఎంపికైయ్యాడు.<ref>{{Cite web|url=https://magazine.outlookindia.com/story/a-measure-of-the-man/281949|title=A Measure Of The Man {{!}} Outlook India Magazine|date=2021-07-24|website=web.archive.org|access-date=2021-10-13|archive-date=2021-07-24|archive-url=https://web.archive.org/web/20210724075649/https://magazine.outlookindia.com/story/a-measure-of-the-man/281949|url-status=bot: unknown}}</ref> ==వారసత్వం == [[File:Jawaharlal Nehru statue in Aldwych 1.jpg|thumb|left|180px|అల్ద్విచ్, లండన్ లో నెహ్రూ విగ్రహం]] భారత దేశ మొదటి ప్రధానమంత్రి, విదేశాంగమంత్రిగా, జవహర్లాల్ నెహ్రూ నవ భారత ప్రభుత్వ విధానాలను, రాజకీయ సంస్కృతిని, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానాన్ని రూపొందించడంలో ముఖ్య పాత్ర వహించారు. సార్వత్రిక[[ప్రాథమిక విద్య| ప్రాథమిక విద్యా ]]పధకాన్ని ప్రారంభించి, దేశంలోని మారుమూల గ్రామీణ బాలలకు విద్య అందించ గలిగినందుకు అయన ప్రశంశించబడతారు. ప్రపంచ స్థాయి విద్యా సంస్థలైన [[అఖిల భారత వైద్య విజ్ఞాన సంస్థ|అల్ ఇండియా ఇన్స్టిట్యూట్ అఫ్ మెడికల్ సైన్సెస్]],<ref>http://www.aiims.ac.in</ref> [[ఇండియన్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ టెక్నాలజీ|ఇండియన్ ఇన్స్టిట్యూట్ అఫ్ టెక్నాలజీ]],<ref>[http://www.iitkgp.ac.in/institute/history.php http://www.iitkgp.ac.in/institute/history.php]</ref>, ఇండియన్ ఇన్స్టిట్యూట్ అఫ్ మానేజ్మెంట్లు అభివృద్ధి చేసిన ఘనత నెహ్రూ విద్యా విధానానిదే. భారతదేశ ప్రత్యేక జాతుల, అల్ప సంఖ్యాక వర్గాల, స్త్రీల, షెడ్యూల్డ్ కులాల, షెడ్యుల్డ్ తెగలకు సమాన అవకాశాలు, హక్కులు కల్పించేందుకు విస్తృతమైన విధానాన్ని రూపొందించి స్థిరమైన చర్యలను నెహ్రూ చేపట్టారు.<ref name="MLK">{{cite book |author=Jackson, Thomas William |title=From Civil Rights to Human Rights |url=https://archive.org/details/fromciv_jac_2007_00_0872 |publisher=University of Pennsylvania Press |location=Philadelphia |year= 2007|pages=[https://archive.org/details/fromciv_jac_2007_00_0872/page/100 100] |isbn=0-8122-3969-5 |oclc= |doi= |accessdate=2008-03-09}}</ref><ref name="Manor1994">{{cite book|title=Nehru to the Nineties: The Changing Office of Prime Minister in India|last=Manor|first=J|last2=Dua|first2=B.D.|publisher=C. Hurst &amp; Co. Publishers|year=1994|isbn=|page=240}}</ref> సమానత్వాన్ని నెలకొల్పాలనే నెహ్రూ ఆకాంక్ష, ఆయన స్త్రీలు, అణగారిన వర్గాల <ref name="BZ">{{cite book |author=Zachariah, Benjamin |title=Nehru |url=https://archive.org/details/nehruroutledgehi00zach |publisher=Routledge |location=New York |year=2004 |pages=[https://archive.org/details/nehruroutledgehi00zach/page/n293 265] |isbn=0-415-25016-1 |oclc= |doi= }}</ref> కొరకు ప్రభుత్వ పధకాలు విస్తృతంగా రూపొందించి, వాటి అమలుకు ప్రయత్నించేలా చేసింది, కాని అవి ఆయన జీవిత కాలంలో పరిమితంగానే విజయవంతమయ్యాయి. ఓటమి ఎరుగని జాతీయ వాదిగా నెహ్రూ స్థానం ఆయన, ప్రాంతీయ భేదాలను గుర్తిస్తూ నే అణచి వేయబడిన సామాజిక వర్గాల కొరకు విధానాలు అమలు పరచుటకు దారి చూపింది. స్వాతంత్ర్య -అనంతర కాలంలో ఆంగ్లేయులు ఉపఖండం నుండి విరమించు కొన్న తరువాత, ఉపఖండంలో అంతకు ముందు ఒకే సామాన్య విరోధికి వ్యతిరేకంగా మిత్రులుగా ఉన్న ప్రాంతీయ నాయకులు ఇక నుండి ఒకరికొకరు సంబంధం లేకుండా విభేదాలు పొడసూపిన కాలంలో ఇది ప్రాముఖ్యతను సంతరించు కుంది. సాంస్కృతిక వైవిధ్యం ప్రత్యేకించి భాషా వైవిధ్యం దేశ ఐక్యతను భంగపరచేదిగా ఉన్న సమయంలో, నెహ్రూ [[నేషనల్ బుక్ ట్రస్ట్]], నేషనల్ లిటరసీ అకాడమీ వంటి సంస్థలను ఏర్పరచి వివిధ భాషల మధ్య అనువాదాలను ప్రోత్సహించారు, విషయ పరిజ్ఞాన బదిలీలను ప్రోత్సహించారు. సమైక్య భారతదేశం కోసం నెహ్రూ "కలసిఉండడం లేదా నశించడం ", అని నినదించారు.<ref>{{cite journal |author=Harrison, Selig S. |title="The Challenge to Indian Nationalism" |journal=Foreign Affairs |volume=34 |number=2 |date=July 1956 |page=620-636}}</ref> ===జ్ఞాపకార్ధం === [[File:1989 CPA 6121.jpg|thumb|180px|left|జవహర్లాల్ నెహ్రూ జ్ఞాపకార్ధం 1989 లో USSR విడుదల చేసిన తపాలా బిళ్ళ]] [[File:Nehru sweets oratarians Nongpoh.jpg|thumb|right|230px|నోన్గ్పోలో పిల్లలకు మిఠాయిలు పంచుతున్న నెహ్రూ]] తన జీవిత కాలంలో నెహ్రూ భారతదేశంలో ఒక ఆదర్శ మూర్తిగా గుర్తింపబడి, ప్రపంచ వ్యాప్తంగా ఆయన ఆదర్శవాదము, రాజకీయ ధురన్ధరత ప్రశంసించ బడ్డాయి. బాలల, యువజనుల పట్ల నెహ్రూకు గల వాత్సల్యానికి, వారి శ్రేయస్సుకు, విద్యాభివృద్ధికి ఆయన చేపట్టిన కార్యక్రమాలకు గుర్తుగా, ఆయన జన్మ దినమైన 14 నవంబర్,ను భారతదేశం ''[[బాలల దినోత్సవం]] ''గా జరుపుకుంటున్నది. దేశ వ్యాప్తంగా బాలలు ఆయనను ''చాచా నెహ్రూ'' (నెహ్రూ అంకుల్)అని గౌరవిస్తారు. కాంగ్రెస్ పార్టీకి చెందిన ప్రజాదరణ పొందిన నాయకునిగా ఆయనను తరచూ వారు గుర్తు చేసుకుంటారు. కాంగ్రెస్ [[నాయకులు]], కార్యకర్తలు ఆయన వస్త్ర ధారణను, ప్రత్యేకించి''[[గాంధీ టోపీ]]''ని, అలవాట్లను అనుకరిస్తుంటారు. నెహ్రూ ఆదర్శాలు, విధానాలు కాంగ్రెస్ ప్రకటన పత్రము (ముసాయిదా)ను, మూల రాజకీయ తత్వాన్ని రూపొందించడంలో నేటికీ ప్రధాన పాత్ర వహిస్తాయి. ఆయన వారసత్వ ప్రతినిధిగా ఇదిరా గాంధీ కాంగ్రెస్ పార్టీ, ప్రభుత్వ నాయకత్వాన్ని చేపట్టారు. [[దస్త్రం:Nehru hyd.jpg|thumb|right|175px|జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ, [[హైదరాబాదు]] అబిడ్స్ దగ్గరి విగ్రహము]] నెహ్రూ జీవితం పై ఎన్నోడాక్యుమెంటరీలు నిర్మింపబడ్డాయి. ఎన్నో కల్పిత చిత్రాలలో ఆయన చిత్రీకరింప బడ్డారు. 1982 లో [[రిచర్డ్ అటెన్‌బరో|రిచర్డ్ అటెన్ బరో]] చిత్రం ''[[గాంధీ (సినిమా)|గాంధీ]]'' లోను, నెహ్రూ చే రచింపబడిన ''ది డిస్కవరీ అఫ్ ఇండియా'' గ్రంథం పై ఆధారపడి 1988 లో[[శ్యాం బెనెగల్]] యొక్క టెలివిజన్ సీరియల్ ''భారత్ ఏక్ ఖోజ్'' లోను, 2007 లో ''ది లాస్ట్ డేస్ అఫ్ ది రాజ్'' అనే టెలివిజన్ చిత్రం లోను మూడు సార్లు నెహ్రూ పాత్రను పోషించిన రోషన్ సేథ్ ఆ పాత్రకు పరిపూర్ణత నిచ్చారు.<ref>[http://www.imdb.com/title/tt0986237/ ది లాస్ట్ డేస్ అఫ్ ది రాజ్ (2007) (టివి)]</ref> కేతన్ మెహతా చిత్రం ''సర్దార్''లో నెహ్రూపాత్రను [[బెంజమిన్ గిలానీ]] పోషించారు. శేర్వాని ధారణను నెహ్రూ వ్యక్తి గతంగా ఇష్ట పడడం దానిని ఉత్తర భారతదేశంలో నేటికి కూడా ప్రత్యేక సందర్భ వస్త్ర ధారణగా నిలిపింది. ఒక రకమైన టోపీకి ఆయన పేరును ఇవ్వడంతో పాటు, ఆయన ప్రాధాన్యతనిచ్చిన కోటుకు కూడా ''నెహ్రూ కోటు'' అనే పేరునిచ్చి గౌరవిస్తున్నారు. దేశ వ్యాప్తంగా అనేక ప్రభుత్వరంగసంస్థలు, జ్ఞాపక చిహ్నాలు నెహ్రూస్మృతికి అంకితం ఇవ్వబడ్డాయి. భారతదేశంలోని విశ్వవిద్యాలయాలలో [[ఢిల్లీ]] లోని [[జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ విశ్వవిద్యాలయం (న్యూ ఢిల్లీ)|జవహర్లాల్ నెహ్రూ విశ్వవిద్యాలయం]] అత్యంత ప్రతిష్ఠాత్మకమైనది. [[ముంబై]] నగరానికి దగ్గరలో నున్న జవహర్ లాల్ నెహ్రూ పోర్ట్ భారీ సరుకు రవాణాకు, రాకపోకలకు అనువుగా నిర్మించ బడిన ఆధునికమైన పోర్ట్, డాక్. ఢిల్లీ లోని నెహ్రూ నివాసము నెహ్రూ జ్ఞాపకార్ధ మ్యూజియం, గ్రంథాలయంగా సంరక్షించ బడుతోంది. నెహ్రూ కుటంబ భవనాలైన ఆనంద్ భవన్, స్వరాజ్ భవన్లు నెహ్రూ జ్ఞాపకార్ధం, కుటుంబ వారసత్వంగా కాపాడబడుతున్నాయి. 1951 లో ఆయన అమెరికన్ ఫ్రెండ్స్ సర్వీసు కమిటీ (AFSC)ద్వారా[[నోబెల్ శాంతి బహుమతి]]కి ప్రతిపాదించ బడ్డారు.<ref>{{Cite web |url=http://www.afsc.org/about/nobel/past-nominations.htm |title=AFSC లాస్ట్ నోబెల్ నామినేషన్స్ |access-date=2009-10-07 |archive-date=2008-08-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080815101402/https://www.afsc.org/about/nobel/past-nominations.htm |url-status=dead }}</ref> == ఇవికూడా చూడండి == {{wikiquote}} * [[రచయితగా జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]] * [[నెహ్రూ కోటు]] * [[రాజీవ్ గాంధీ]] * [[ఇందిరా గాంధీ]] * [[మోతీలాల్ నెహ్రూ]] * [[కాంగ్రెస్ పార్టీ]] * [[సోనియా గాంధీ]] * '''[[ఎం. ఓ. మథాయ్|ఉమ్మెన్ మథాయ్]]''' * [[ప్రధానమంత్రి]] * [[భారత జాతీయవాదం]] * [[స్వదేశీ ఉద్యమం]] * [[మినూ మసాని]] == నోట్స్ == <references group="నోట్స్"/> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == ఇవి కూడా చదవండి == *''నెహ్రూ: ది ఇన్వెన్షన్ అఫ్ ఇండియా'' బై శశి ధరూర్ (2003 నవంబర్) ఆర్కేడ్ బుక్స్ ISBN 1-55970-697-X * {{Cite book | author = Frank Moraes | title = Jawaharlal Nehru | publisher = Jaico Publishing House | year = 2008 | isbn = 978-8179926956 | ref = CITEREFMoraes2008 }} *''జవహర్లాల్ నెహ్రూ'' (ఎడిటెడ్ బై ఎస్. గోపాల్ అండ్ ఉమా అయ్యంగార్) (2003 జూలై) ''ది ఎస్సెన్షియల్ రైటింగ్స్ అఫ్ జవహర్లాల్ నెహ్రూ'' [[ఆక్స్ఫర్డ్ యునివెర్సిటీ ప్రెస్]] ISBN 0195653246 *''ఆటోబయోగ్రఫీ:టువార్డ్ ఫ్రీడం'', [[ఆక్స్ఫర్డ్ యునివెర్సిటీ ప్రెస్]] *''జవహర్లాల్ నెహ్రూ : లైఫ్ అండ్ వర్క్'' [[ఎం. చలపతి రావు|ఎం. చలపతి రావ్]], నేషనల్ బుక్ క్లబ్ (1966 జనవరి 1) *''జవహర్లాల్ నెహ్రూ బై ఎం. చలపతి రావ్'' [న్యూ ఢిల్లీ ] పబ్లికేషన్స్ డివిజన్, సమాచార, ప్రసార మంత్రిత్వ శాఖ, భారత ప్రభుత్వము [1973] *''లెటర్స్ ఫ్రం ఎ ఫాదర్ టు హిస్ డాటర్'' బై జవహర్లాల్ నెహ్రూ, [https://web.archive.org/web/20160208134134/http://www.childrensbooktrust.com/index.htm చిల్డ్రన్స్ బుక్ ట్రస్ట్] *''నెహ్రూ: ఎ పొలిటికల్ బయోగ్రఫీ'' బై మైఖేల్ బ్రేచేర్ (1959). లండన్:ఆక్స్ఫర్డ్ యునివెర్సిటీ ప్రెస్ *''ఆఫ్టర్ నెహ్రూ, వ్హో'' బై వెల్ల్స్ హంగెన్ (1963). లండన్:రుపెర్ట్ హార్ట్-డవిస్. *''నెహ్రూ: ది ఇయర్స్ అఫ్ పవర్'' బై గెఒఫ్ఫ్రేయ్ టైసన్ (1966). లండన్: పాల్ మాల్ ప్రెస్. *''ఇండిపెన్డేన్స్ అండ్ ఆఫ్టర్: ఎ కల్లెక్షన్ అఫ్ ది మోర్ ఇంపార్టంట్ స్పీచెస్ అఫ్ జవహర్లాల్ నెహ్రూ ఫ్రమ్ సెప్టెంబర్ 1946 టు మే 1949'' (1949). ఢిల్లీ: ది పబ్లికేషన్స్ డివిజన్, గవర్నమెంట్ అఫ్ ఇండియా. *''కమాండింగ్ హైట్స్.'' బై జోసెఫ్ స్టనిస్లా అండ్ డానిఎల్ ఎ. ఎర్గిన్. (సిమోన్ & స్చుస్టర్, ఇంక్: న్యూ యార్క్), 1998. [http://www.pbs.org/wgbh/commandingheights/shared/pdf/prof_jawaharla.pdf http://www. pbs. org/wgbh/commandingheights/shared/pdf/prof_jawaharla. pdf]{{Dead link|date=జూన్ 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} *"ది ఛాలెంజ్ టు ఇండియన్ నేషనలిసం. " బై సెలిగ్ స్. హర్రిసన్ ''ఫారిన్ అఫ్ఫైర్స్'' వాల్. 34, no. 2 (1956): 620-636. *“నెహ్రూ, జవహర్లాల్. ” బై ఐన్స్లీ టి. ఏమ్బ్రీ, ఎడ్., అండ్ ది ఆసియా సొసైటీ. ''ఎన్సైక్లోపీడియా అఫ్ ఆసియన్ హిస్టరీ.'' వాల్. 3. చార్లెస్ స్క్రిబ్నేర్స్ సన్స్. న్యూ యార్క్. (1988): 98-100. *“నెహ్రూ: ది గ్రేట్ అవేకెనింగ్. ” బై రాబర్ట్ షెర్రొద్. ''సాటర్డే ఈవెనింగ్ పోస్ట్'' వాల్. 236, no. 2 (1963 జనవరి 19): 60-67. * {{cite book |author= సర్వేపల్లి గోపాల్|translator-last1= రామలింగం|translator-first1= డి,|year= 1993|title= జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ జీవిత చరిత్ర|publisher= సాహిత్య అకాడెమీ|isbn=81-7201-212-8}} * {{cite book |author= రామచంద్ర గుహా|translator-last1= చక్రపాణి|translator-first1= కాకాని|year= 2010|title= గాంధీ అనంతర భారతదేశం|publisher= ఎమెస్కో ప్రచురణలు|isbn=978-93-80409-25-2}} * {{cite book |author= రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|translator-last1= అశోక్|translator-first1= టంకశాల|year=1997|title= రాజాజీ జీవిత కథ|publisher= ఎమెస్కో ప్రచురణలు|isbn=978-93-85231-30-8|postscript= తెలుగు అనువాదం 2015లో ప్రచురితం}} * {{cite book |last1=బిపిన్ |first1=చంద్ర |last2=మృదులా |first2=ముఖర్జీ |last3=ఆదిత్య |first3=ముఖర్జీ |last4=సుచేతా |first4=మహాజన్ |last5=కె.ఎన్. |first5=పణిక్కర్ |title=India's Struggle for Independence |date=1987 |publisher=Penguin Books |isbn=9780140107814}} * {{cite book |author= రాజ్‌మోహన్ గాంధీ|translator-last1= భాస్కరం|translator-first1= కల్లూరి|year=2006|title= మోహన్ దాస్:ఒక మనిషీ అతని ప్రజలూ ఒక సామ్రాజ్యపు యథార్థ గాథ|publisher= ఎమెస్కో ప్రచురణలు|isbn=978-93-80409-82-5|postscript= తెలుగు అనువాదం 2011లో ప్రచురితం}} ==బాహ్య లింకులు== {{commonscat|Jawaharlal Nehru}} {{sisterlinks|Jawaharlal Nehru}} *[https://web.archive.org/web/20100809153659/http://www.indohistory.com/jawahar_lal_nehru.html జవహర్ లాల్ నెహ్రూ జీవితచరిత్ర ] *[http://www.jnu.ac.in/ జవహరలాల్ నెహ్రూ విశ్వవిద్యాలయం ] *[http://www.harappa.com/sounds/nehru.html నెహ్రూ జీవితచరిత్ర harappa. com] *[http://www.quotationspage.com/quotes/Jawaharlal_Nehru/ నెహ్రూ దృష్టాంతాలు ] *[https://web.archive.org/web/20151103174317/http://www.india-today.com/itoday/millennium/100people/nehru.html ఇండియా టుడే వారి నెహ్రూ చిత్రము ] *[http://www.kamat.com/kalranga/freedom/nehru.htm నెహ్రూ చిత్రాలు ] *[https://archive.today/20110728032727/http://www.hinduonnet.com/fline/fl2120/stories/20041008000307600.htm భారతదేశానికి నెహ్రూ వారసత్వము ] *[http://books.google.com/books?id=sI_I-jk8YWsC&amp;dq=nehru+communalism&amp;printsec=frontcover&amp;source=bl&amp;ots=c4Y5KJqQo2&amp;sig=YvAcolPICio-udoJ7BJGtiCPmQI&amp;hl=en&amp;sa=X&amp;oi=book_result&amp;resnum=6&amp;ct=result#PPP1,M1 కమ్యునలిజం పై నెహ్రూ ] *[[గాంధేయవాదులు]] {{క్రమము| ముందరి= - | జాబితా=[[ప్రధానమంత్రి|భారత ప్రధానమంత్రి]]<br />15/08/1947—27/05/1964| తరువాతి=[[గుర్జారీలాల్ నందా]] }} {{భారత జాతీయ కాంగ్రెస్ అధ్యక్షులు}} {{భారత ప్రధానమంత్రులు|state=collapsed}}{{భారత రక్షణ మంత్రులు}}{{నెహ్రూ-గాంధీ కుటుంబం}} {{భారతీయ సంఘ సంస్కర్తలు}} {{Authority control}} [[వర్గం:1889 జననాలు]] [[వర్గం:1964 మరణాలు]] [[వర్గం:భారత ప్రధానమంత్రులు]] [[వర్గం:భారతరత్న గ్రహీతలు]] [[వర్గం:1వ లోక్‌సభ సభ్యులు]] [[వర్గం:2వ లోక్‌సభ సభ్యులు]] [[వర్గం:3వ లోక్‌సభ సభ్యులు]] [[వర్గం:భారత స్వాతంత్ర్య సమర యోధులు]] [[వర్గం:ఉత్తర ప్రదేశ్ వ్యక్తులు]] [[వర్గం:ప్రపంచ ప్రసిద్ధులు]] [[వర్గం:నెహ్రూ-గాంధీ కుటుంబం]] [[వర్గం:భారతీయ న్యాయవాదులు]] [[వర్గం:ఈ వారం వ్యాసాలు]] qaswy86wstyu54ci797ehdwhhp74xcs రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూర్ 0 103196 4807953 4806164 2026-04-22T12:13:49Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807953 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricket team | name = రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు | nickname = RCB | image = Royal Challengers Bengaluru Logo.svg | image_size = 160px | league = [[ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్]] | captain = [[రజత్ పాటిదార్]]<br/>(2025–ప్రస్తుతం)<ref>{{Cite web|url=https://www.espncricinfo.com/story/royal-challengers-bengaluru-name-patidar-their-captain-for-ipl-2025-1473005|title=Rajat Patidar appointed new RCB captain for IPL 2025|publisher=ESPN Cricinfo|access-date=13 February 2025|archive-date=17 May 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250517184522/https://www.espncricinfo.com/story/royal-challengers-bengaluru-name-patidar-their-captain-for-ipl-2025-1473005|url-status=live}}</ref> | coach = [[ఆండీ ఫ్లవర్]]<br/>(2024–ప్రస్తుతం)<ref>{{cite news |title=Andy Flower takes over as head coach at Royal Challengers Bangalore |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-rcb-andy-flower-takes-over-as-head-coach-mike-hesson-and-sanjay-bangar-leave-1390794 |access-date=4 August 2023 |work=ESPNcricinfo |archive-date=4 August 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230804045247/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-rcb-andy-flower-takes-over-as-head-coach-mike-hesson-and-sanjay-bangar-leave-1390794 |url-status=live }}</ref> | batting_coach = [[దినేష్ కార్తీక్]]<br/>(2025–ప్రస్తుతం) | fielding_coach = [[రిచర్డ్ హల్సాల్]] | city = [[బెంగళూరు]], [[కర్ణాటక]] | colours = ఎరుపు, నలుపు {{color box|#FF0000}} {{color box|#0c0c38ff}} | owner = [[ఆదిత్య బిర్లా గ్రూప్]]<br>[[ది టైమ్స్ గ్రూప్]]<br>[[బ్లాక్‌స్టోన్ ఇంక్.|బ్లాక్‌స్టోన్]]<ref>{{cite news |title=Aditya Birla Group, TOI Group, Bolt Ventures & Blackstone acquire RCB for $1.78 billion |url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/cricket/news/aditya-birla-group-toi-group-bolt-ventures-blackstone-acquire-rcb-for-1-78-billion/articleshow/129780659.cms |work=The Times of India |date=25 March 2026 |access-date=25 March 2026}}</ref> | founded = {{start date and age|2008}} | dissolved = | ground = [[ఎం. చిన్నస్వామి స్టేడియం]] | capacity = 35,000 | title1 = [[ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్]] | title1wins = 1 ([[2025 ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్ ఫైనల్|2025]]) | title2 = [[ఛాంపియన్స్ లీగ్ ట్వంటీ20|ఛాంపియన్స్ లీగ్]] | title2wins = | website = {{URL|https://www.royalchallengers.com/|వెబ్‌సైట్}} | h_pattern_la = | h_pattern_b = _rcb25 | h_pattern_ra = | h_pattern_pants = | h_leftarm = 0c0c38ff | h_body = 191970 | h_rightarm = 0c0c38ff | h_pants = FF0000 | h_title = రెగ్యులర్ కిట్ | t_pattern_la = | t_pattern_b = _rcb25_gogreen | t_pattern_ra = | t_pattern_pants = | t_leftarm = 0c0c38ff | t_body = 191970 | t_rightarm = 0c0c38ff | t_pants = 7ae740ff | t_title = గ్రీన్ కిట్ | current = [[2026 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2026 సీజన్]] }} {{sidebar | titlestyle = font-size: 120%; background-color: #8B0000; color: #ffffff; border: 1px solid #C32148 | title = <span style="color: #FFFFFFF">రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు</span> | contentstyle = padding-top:0.5em; | content1 = {{aligned table|cols=2|fullwidth=y | [[File:Cricket pictogram.svg|30px|class=skin-invert]] | [[File:Cricket pictogram.svg|30px|class=skin-invert]] | పురుషుల జట్టు | [[రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు డబ్ల్యూపీఎల్|మహిళల జట్టు]] }}}} '''రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు''', సాధారణంగా '''RCB''' అని కూడా పిలుస్తారు, కర్ణాటకలోని [[బెంగళూరు]]కు చెందిన ఒక ప్రొఫెషనల్ [[ట్వంటీ20]] క్రికెట్ జట్టు. ఇది [[ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్]] (IPL) లో ఆడుతుంది. దీన్ని 2008లో యునైటెడ్ స్పిరిట్స్ స్థాపించింది. 2026 నుండి ఈ ఫ్రాంచైజీని [[ఆదిత్య బిర్లా గ్రూప్]], సాహు జైన్ కుటుంబం (టైమ్స్ ఆఫ్ ఇండియా గ్రూప్ ద్వారా), బ్లాక్‌స్టోన్ సంస్థలు సొంతం చేసుకున్నాయి.<ref>{{cite news|date=25 March 2026|title=Aditya Birla Group, TOI Group, Bolt Ventures & Blackstone acquire RCB for $1.78 billion|url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/cricket/news/aditya-birla-group-toi-group-bolt-ventures-blackstone-acquire-rcb-for-1-78-billion/articleshow/129780659.cms|access-date=26 March 2026|work=The Times of India}}</ref> ఈ జట్టును రికార్డు స్థాయిలో $1.78 బిలియన్లకు కొనుగోలు చేశారు, ఇది IPL చరిత్రలోనే ఒక ఫ్రాంచైజీకి పలికిన అత్యధిక ధర. ఈ జట్టు సొంత మైదానం [[ఎం. చిన్నస్వామి స్టేడియం]]. వీరు 2025లో తమ మొదటి టైటిల్‌ను గెలుచుకున్నారు.<ref name=":1" /> ఈ జట్టు మూడుసార్లు రన్నరప్‌గా నిలిచింది: 2009, 2011, 2016 సీజన్లలో. పద్దెనిమిది సీజన్లలో పదిసార్లు వీరు ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించారు. 2026 నాటికి, జట్టుకు [[రజత్ పాటిదార్]] కెప్టెన్‌గా వ్యవహరిస్తున్నాడు, [[ఆండీ ఫ్లవర్]] కోచ్‌గా ఉన్నాడు. ఈ ఫ్రాంచైజీ [[ఛాంపియన్స్ లీగ్ ట్వంటీ20]]లో కూడా పాల్గొంది, 2011 సీజన్‌లో రన్నరప్‌గా నిలిచింది. 2024 నాటికి RCB బ్రాండ్ విలువ $117 మిలియన్లుగా అంచనా వేయబడింది, ఇది IPL లో అత్యంత విలువైన బ్రాండ్‌లలో ఒకటిగా నిలిచింది.<ref>{{Cite news |title=IPL brand value reaches whopping $12 billion! Here are the top 10 most valuable IPL brands 2024 |url=https://timesofindia.indiatimes.com/business/india-business/ipl-brand-value-reaches-whopping-12-billion-here-are-the-top-10-most-valuable-ipl-brands-2024/articleshow/115964117.cms |work=The Times of India |issn=0971-8257 |date=4 December 2024 |access-date=2 March 2025 |archive-date=5 March 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250305040313/https://timesofindia.indiatimes.com/business/india-business/ipl-brand-value-reaches-whopping-12-billion-here-are-the-top-10-most-valuable-ipl-brands-2024/articleshow/115964117.cms |url-status=live }}</ref> == చరిత్ర == === 2008–2010: ప్రారంభ సీజన్లు === సెప్టెంబర్ 2007లో, [[భారత క్రికెట్ నియంత్రణ మండలి]] (BCCI) 2008లో ప్రారంభమయ్యే [[ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్]] (IPL) అనే [[ట్వంటీ20]] పోటీని ప్రకటించింది.<ref>{{cite web |last=Alter |first=Jamie |author1-link=Jamie Alter |date=13 September 2007 |title=Franchises for board's new Twenty20 league |url=https://www.espncricinfo.com/story/franchises-for-board-s-new-twenty20-league-310819 |access-date=6 June 2013 |publisher=ESPNcricinfo |archive-date=13 May 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210513165421/https://www.espncricinfo.com/story/franchises-for-board-s-new-twenty20-league-310819 |url-status=live }}</ref> జనవరి 24 2008న లీగ్ జట్ల కోసం ముంబైలో వేలం నిర్వహించారు, ఇందులో బెంగళూరుతో సహా భారతదేశంలోని ఎనిమిది వేర్వేరు నగరాలు ప్రాతినిధ్యం వహించాయి. బెంగళూరు ఫ్రాంచైజీని [[విజయ్ మాల్యా]] {{USD}}111.6 మిలియన్లకు దక్కించుకున్నాడు. ఇది రెండవ అత్యధిక బిడ్, [[ముంబై ఇండియన్స్]] కోసం [[రిలయన్స్ ఇండస్ట్రీస్]] వేసిన {{USD}}111.9 మిలియన్ల బిడ్ కంటే కొంచెం తక్కువ.<ref>{{cite news|url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-announces-franchise-owners-333193|title=Big business and Bollywood grab stakes in IPL|date=24 January 2008|access-date=18 June 2024|work=ESPNcricinfo|archive-date=18 April 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210418005531/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-announces-franchise-owners-333193|url-status=live}}</ref> [[File:Rahul dravid Bangalore Royal Challengers (cropped).jpg|thumb|[[రాహుల్ ద్రవిడ్]] 2008లో జట్టు ఐకాన్ ప్లేయర్.]] 2008 ఆటగాళ్ల వేలానికి ముందు, IPL బెంగళూరు ఫ్రాంచైజీ కోసం [[రాహుల్ ద్రవిడ్]]‌ను ఐకాన్ ప్లేయర్‌గా నియమించింది. దీని ద్వారా వేలంలో అత్యధిక ధరకు అమ్ముడైన ఆటగాడి కంటే ద్రవిడ్‌కు 15% ఎక్కువ చెల్లించడం ఖాయమైంది.<ref>{{cite web |title=Ground rules for the IPL Auction |url=https://www.hindustantimes.com/cricket/ground-rules-for-the-ipl-auction/story-yA7LmLjlxbWX4NFd2hpj7H.html |website=[[Hindustan Times]] |access-date=19 June 2024 |language=en |date=20 February 2008}}</ref> ఫ్రాంచైజీ [[జాక్ కాలిస్|జాక్వెస్ కాలిస్]], [[అనిల్ కుంబ్లే]], [[జహీర్ ఖాన్]], మార్క్ బౌచర్, [[డేల్ స్టెయిన్]], [[కామెరాన్ వైట్]] లాంటి ప్రముఖ భారతీయ, అంతర్జాతీయ ఆటగాళ్లను కొనుగోలు చేసింది.<ref>{{cite web |last=Vaidyanathan |first= Siddhartha |title=How the teams stack up |url=https://www.espncricinfo.com/story/how-the-teams-stack-up-338106 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=19 June 2024 |language=en |date=20 February 2008}}</ref> వేలం రెండవ రౌండ్‌లో, వీరు [[రాస్ టేలర్]], [[మిస్బా-ఉల్-హక్]], భారతదేశ అండర్-19 ప్రపంచ కప్ విజేత కెప్టెన్ [[విరాట్ కోహ్లి]]ని తీసుకున్నారు.<ref>{{cite web |last1=Gollapudi |first1=Nagraj |title=Hopes the biggest draw in low-profile auction |url=https://www.espncricinfo.com/story/hopes-the-biggest-draw-in-low-profile-auction-342020 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=19 June 2024 |location=Mumbai |language=en |date=11 March 2008 |archive-date=15 February 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250215080534/https://www.espncricinfo.com/story/hopes-the-biggest-draw-in-low-profile-auction-342020 |url-status=live }}</ref> ఫ్రాంచైజీ ద్రవిడ్‌ను జట్టు కెప్టెన్‌గా ఎంపిక చేసింది, [[వెంకటేష్ ప్రసాద్]]‌ను హెడ్ కోచ్‌గా నియమించింది.<ref>{{cite web |last1=Shankar |first1=Ajay S |title=Charu Sharma removed as Bangalore's CEO |url=https://www.espncricinfo.com/story/charu-sharma-removed-as-bangalore-s-ceo-350177 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=19 June 2024 |language=en |date=6 May 2008 |archive-date=19 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240619060439/https://www.espncricinfo.com/story/charu-sharma-removed-as-bangalore-s-ceo-350177 |url-status=live }}</ref> [[2008 ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్|మొదటి సీజన్‌]]లో జట్టు తీవ్రంగా ఇబ్బంది పడింది, ఆడిన 14 మ్యాచ్‌ల్లో నాలుగింటిలో మాత్రమే గెలిచి ఎనిమిది జట్ల పట్టికలో ఏడవ స్థానంలో నిలిచింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2008 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2007-08-313494/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=19 June 2024 |language=en |archive-date=7 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230507070343/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2007-08-313494/points-table-standings |url-status=live }}</ref> టోర్నమెంట్‌లో 300కు పైగా పరుగులు చేసిన ఏకైక ఆటగాడు ద్రవిడ్ మాత్రమే. కాలిస్ ఫామ్ లేమి కారణంగా అత్యంత ఖరీదైన ఈ విదేశీ ఆటగాడిని కూడా పలు మ్యాచ్‌ల్లో రిజర్వ్ బెంచ్‌కే పరిమితం చేయాల్సి వచ్చింది.<ref name="mruns">{{cite web|url=http://stats.cricinfo.com/ipl/engine/records/batting/most_runs_career.html?id=3519;type=tournament|work=ESPNcricinfo|title=Most Runs, Indian Premier League, 2007/08|access-date=30 May 2007|archive-date=18 September 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100918021510/http://stats.cricinfo.com/ipl/engine/records/batting/most_runs_career.html?id=3519;type=tournament|url-status=live}}</ref><ref name="benc">{{cite web|url=http://content-www.cricinfo.com/ipl/content/story/350817.html|title=Bangalore's wretched summer continues|access-date=30 May 2007|work=ESPNcricinfo|archive-date=14 May 2008|archive-url=https://web.archive.org/web/20080514040315/http://content-www.cricinfo.com/ipl/content/story/350817.html|url-status=live}}</ref> సగంలోనే వరుస పరాజయాల కారణంగా CEO చారు శర్మను తొలగించి, ఆయన స్థానంలో [[బ్రిజేష్ పటేల్]]‌ను నియమించారు. వేలంలో ఆటగాళ్ల ఎంపిక విషయంలో మాల్యా బహిరంగంగా ద్రవిడ్, శర్మలను విమర్శించాడు, "జట్టు ఎంపికలో నేను పాల్గొనకపోవడమే నా అతిపెద్ద తప్పు" అని వ్యాఖ్యానించాడు.<ref name="sack">{{cite web|url=http://content-usa.cricinfo.com/ipl/content/story/350735.html|work=ESPNcricinfo|title=Biggest mistake was to abstain from selection – Mallya|access-date=23 May 2008|date=11 May 2008|archive-date=14 May 2008|archive-url=https://web.archive.org/web/20080514124216/http://content-usa.cricinfo.com/ipl/content/story/350735.html|url-status=live}}</ref> చివరకు ఫ్రాంచైజీ చీఫ్ క్రికెటింగ్ ఆఫీసర్ మార్టిన్ క్రో రాజీనామా చేశాడు, ప్రసాద్ స్థానంలో రే జెన్నింగ్స్‌ను హెడ్ కోచ్‌గా నియమించారు.<ref>{{cite web |title=Martin Crowe leaves Royal Challengers |url=https://timesofindia.indiatimes.com/news/Martin-Crowe-leaves-Royal-Challengers/articleshow/3634461.cms |website=[[The Times of India]] |access-date=19 June 2024 |language=en |date=23 October 2008}}</ref> 2009 ఆటగాళ్ల వేలంలో, ఫ్రాంచైజీ [[కెవిన్ పీటర్సన్]]‌ను రికార్డు స్థాయిలో {{USD}}1.55 మిలియన్లకు కొనుగోలు చేసింది, ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్ ([[చెన్నై సూపర్ కింగ్స్]]) తో పాటు అతడు కూడా అత్యంత ఖరీదైన ఆటగాడిగా నిలిచాడు.<ref>{{cite web |last=Premachandran |first=Dileep |title=Flintoff and Pietersen most expensive buys |url=https://www.espncricinfo.com/story/flintoff-and-pietersen-most-expensive-buys-389466 |url-status=live |website=[[ESPNcricinfo]] |date=6 February 2009 |access-date=29 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210426015009/https://www.espncricinfo.com/story/flintoff-and-pietersen-most-expensive-buys-389466 |archive-date=26 April 2021}}</ref> వీరు [[ముంబై ఇండియన్స్]] కు [[జహీర్ ఖాన్]]‌ను ఇచ్చి రాబిన్ ఉతప్పను తీసుకున్నారు, స్థానిక బ్యాట్స్‌మెన్ [[మనీష్ పాండే]]ను కూడా జట్టులోకి తెచ్చారు.<ref>{{cite web |title=Mumbai Indians swap Uthappa for Zaheer |url=https://indianexpress.com/article/news-archive/print/mumbai-indians-swap-uthappa-for-zaheer/ |website=[[The Indian Express]] |access-date=29 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240129104546/https://indianexpress.com/article/news-archive/print/mumbai-indians-swap-uthappa-for-zaheer/ |archive-date=29 January 2024 |date=22 January 2009 |url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |title=First Indian to hit a ton in T20 |url=http://cricket.rediff.com/report/2009/may/22/slide-show-4-images-manish-pandey-century-ipl.htm |website=[[Rediff]] |access-date=19 June 2024 |language=en |date=22 May 2009}}</ref> భారతదేశంలో సాధారణ ఎన్నికల కారణంగా, టోర్నమెంట్‌ను [[దక్షిణాఫ్రికా]]లో నిర్వహించారు.<ref>{{cite web |title=IPL will be held outside India: BCCI |url=http://timesofindia.indiatimes.com/news/ipl-will-be-held-outside-india-bcci/articleshow/4299420.cms |website=[[The Times of India]] |access-date=19 June 2024 |language=en |date=22 March 2009 |archive-date=19 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240619142850/https://timesofindia.indiatimes.com/news/ipl-will-be-held-outside-india-bcci/articleshow/4299420.cms |url-status=live }}</ref> కెవిన్ పీటర్సన్‌ను కెప్టెన్‌గా ప్రకటించారు, కానీ ప్రారంభంలో వరుస ఓటముల తర్వాత అతను జాతీయ జట్టు విధులకు వెళ్లడంతో అనిల్ కుంబ్లే కెప్టెన్సీ చేపట్టాడు.<ref>{{cite web |title=Captain Kumble calls the shots |url=https://www.espncricinfo.com/story/captain-kumble-calls-the-shots-for-bangalore-405082 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=29 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240129110832/https://www.espncricinfo.com/story/captain-kumble-calls-the-shots-for-bangalore-405082 |archive-date=29 January 2024 |date=29 May 2009 |url-status=live |first=Sriram |last=Veera}}</ref> కుంబ్లే నేతృత్వంలో RCB ప్రదర్శన మెరుగుపడింది, చివరి ఎనిమిది మ్యాచ్‌లలో ఆరింటిని గెలిచి లీగ్ పట్టికలో మూడవ స్థానంలో నిలిచింది.<ref>{{cite web |title=Indian Premier League 2009 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/ipl2009/engine/series/374163.html?view=pointstable |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=29 January 2024 |archive-date=19 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240619050615/https://www.espncricinfo.com/ipl2009/engine/series/374163.html?view=pointstable |url-status=live }}</ref> సెమీ-ఫైనల్‌లో చెన్నై సూపర్ కింగ్స్‌ను ఓడించారు, కానీ ఫైనల్‌లో [[డెక్కన్ ఛార్జర్స్]] చేతిలో ఆరు పరుగుల తేడాతో ఓడిపోయారు.<ref>{{cite web |last1=Monga |first1=Sidharth |title=Efficient Bangalore outplay Chennai |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-374163/chennai-super-kings-vs-royal-challengers-bangalore-2nd-semi-final-392238/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=19 June 2024 |language=en |date=23 May 2009 |archive-date=2 March 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210302134614/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-374163/chennai-super-kings-vs-royal-challengers-bangalore-2nd-semi-final-392238/match-report |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |last1=Monga |first1=Sidharth |title=Deccan snatch title in tense finish |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-374163/deccan-chargers-vs-royal-challengers-bangalore-final-392239/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=19 June 2024 |language=en |date=24 May 2009 |archive-date=19 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240619142849/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-374163/deccan-chargers-vs-royal-challengers-bangalore-final-392239/match-report |url-status=live }}</ref> [[File:Ross Taylor - october 2009.jpg|thumb|left|2009, 2010 సీజన్లలో ఆర్‌సీబీ కోసం రాణించిన వారిలో [[రాస్ టేలర్]] ఒకడు.|227x227px]] 2010లో, అనిల్ కుంబ్లే కెప్టెన్సీలోని రాయల్ ఛాలెంజర్స్ 14 మ్యాచ్‌ల్లో ఏడు విజయాలతో 14 పాయింట్లు సాధించింది. ప్లేఆఫ్ స్థానం కోసం మరో మూడు జట్లతో సమాన పాయింట్లతో ఉన్నా, మెరుగైన నెట్ రన్ రేట్ ఆధారంగా వీరు సెమీ-ఫైనల్‌కు అర్హత సాధించారు.<ref>{{cite web |title=2010 Indian Premier League Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/ipl2010/engine/series/418064.html?view=pointstable |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=29 January 2024 |archive-date=29 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240129112929/https://www.espncricinfo.com/ipl2010/engine/series/418064.html?view=pointstable |url-status=live }}</ref> సెమీ-ఫైనల్‌లో, వీరు పాయింట్ల పట్టికలో అగ్రస్థానంలో ఉన్న ముంబై ఇండియన్స్ చేతిలో 35 పరుగుల తేడాతో ఓడిపోయారు.<ref>{{cite web |title=MI vs RCB, Indian Premier League 2009/10, 1st Semi-Final at Navi Mumbai, April 21, 2010, Full – Scorecard |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-10-418064/mumbai-indians-vs-royal-challengers-bangalore-1st-semi-final-419162/full-scorecard |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=29 January 2024 |archive-date=29 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240129112930/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-10-418064/mumbai-indians-vs-royal-challengers-bangalore-1st-semi-final-419162/full-scorecard |url-status=live }}</ref> అయితే మూడవ స్థానం కోసం జరిగిన ప్లేఆఫ్‌లో డిఫెండింగ్ ఛాంపియన్ డెక్కన్ ఛార్జర్స్‌పై రాయల్ ఛాలెంజర్స్ తొమ్మిది వికెట్ల తేడాతో ఘన విజయం సాధించి, తద్వారా [[2010 ఛాంపియన్స్ లీగ్ ట్వంటీ20]]కి అర్హత సాధించారు.<ref>{{cite web |title=DC vs RCB, Indian Premier League 2009/10, 3rd Place Play-off at Navi Mumbai, April 24, 2010, Full – Scorecard |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-10-418064/deccan-chargers-vs-royal-challengers-bangalore-3rd-place-play-off-419164/full-scorecard |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=29 January 2024 |archive-date=29 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240129112931/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-10-418064/deccan-chargers-vs-royal-challengers-bangalore-3rd-place-play-off-419164/full-scorecard |url-status=live }}</ref> ఆ సంవత్సరం ఐపీఎల్, సీఎల్‌టీ20 (CLT20) రెండింటిలోనూ జట్టును సెమీ-ఫైనల్‌కు చేర్చిన కుంబ్లే, ఛాంపియన్స్ లీగ్ ముగిసిన తర్వాత పదవీ విరమణ చేశాడు.<ref>{{cite web |title=Retired! Snubbed Kumble pulls out of IPL auction |url=https://indianexpress.com/article/news-archive/print/retired-snubbed-kumble-pulls-out-of-ipl-auction/ |website=[[The Indian Express]] |access-date=29 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210830184842/https://indianexpress.com/article/news-archive/print/retired-snubbed-kumble-pulls-out-of-ipl-auction/ |archive-date=30 August 2021 |date=4 January 2011 |url-status=live}}</ref> === 2011–2012: ఐపీఎల్, సీఎల్‌టీ20 ఫైనల్స్ === జనవరి 8 2011న, ఐపీఎల్ గవర్నింగ్ కౌన్సిల్ లీగ్ నాల్గవ సీజన్ కోసం వేలాన్ని నిర్వహించింది. ఫ్రాంచైజీలు గరిష్టంగా నలుగురు ఆటగాళ్లను US$4.5 మిలియన్ల ధరకు అట్టిపెట్టుకునే అవకాశం కల్పించారు.<ref>{{cite web |last1=Engineer |first1=Tariq |title=IPL player retention rules tilt level playing field |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-ipl-player-retention-rules-tilt-level-playing-field-491223 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=30 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220521072309/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-ipl-player-retention-rules-tilt-level-playing-field-491223 |archive-date=21 May 2022 |date=10 December 2010 |url-status=live}}</ref> అయితే, ఆర్‌సీబీ విరాట్ కోహ్లీని మాత్రమే అట్టిపెట్టుకుంది, మిగతా ఆటగాళ్లందరినీ వేలంలో ఉంచింది. వేలంలో బెంగళూరు కీలక ఆటగాళ్ళను దక్కించుకుంది, వారిలో [[తిలకరత్నే దిల్షాన్|తిలకరత్నె దిల్షాన్]], [[జహీర్ ఖాన్]], ఏబీ డివిలియర్స్, [[డేనియెల్ వెట్టోరీ|డేనియల్ వెట్టోరి]], [[సౌరభ్ తివారీ]], డర్క్ నాన్నెస్, [[చతేశ్వర్ పుజారా|చెతేశ్వర్ పుజారా]] ఉన్నారు.<ref>{{cite web |title=Day 1 of IPL 2011 auction: Who went at what price |url=https://www.indiatoday.in/sports/cricket-fest-2011/story/day-1-of-ipl-auction-who-went-at-what-price-126236-2011-01-08 |website=[[India Today]] |access-date=30 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231204145324/https://www.indiatoday.in/sports/cricket-fest-2011/story/day-1-of-ipl-auction-who-went-at-what-price-126236-2011-01-08 |archive-date=4 December 2023 |date=19 April 2011 |url-status=live}}</ref> ఈ సీజన్‌కు డేనియల్ వెట్టోరిని కెప్టెన్‌గా ప్రకటించారు.<ref>{{cite web |title=Vettori named captain of RCB |url=http://thehindu.com/sport/cricket/Vettori-named-captain-of-RCB/article14671747.ece |website=[[The Hindu]] |access-date=20 June 2024 |language=en |date=5 April 2011}}</ref> ఆర్‌సీబీ కొత్తగా ఏర్పడిన కొచ్చి టస్కర్స్ కేరళపై విజయంతో తమ ప్రయాణాన్ని ప్రారంభించింది.<ref>{{cite web |title=Kochi vs RCB, Indian Premier League 2011, 3rd match at Kochi, April 09, 2011, Full – Scorecard |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/kochi-tuskers-kerala-vs-royal-challengers-bangalore-3rd-match-501200/full-scorecard |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=30 January 2024 |archive-date=19 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240619050712/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/kochi-tuskers-kerala-vs-royal-challengers-bangalore-3rd-match-501200/full-scorecard |url-status=live }}</ref> అయినప్పటికీ, ఆ తర్వాత ముంబై ఇండియన్స్, డెక్కన్ ఛార్జర్స్, చెన్నై సూపర్ కింగ్స్‌ చేతిలో వరుసగా మూడు పరాజయాలు ఎదుర్కొంది.<ref>{{cite web |title=RCB vs MI, Indian Premier League 2011, 8th match at Bengaluru, April 12, 2011, Full – Scorecard |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/royal-challengers-bangalore-vs-mumbai-indians-8th-match-501205/full-scorecard |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=30 January 2024 |archive-date=30 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240130111336/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/royal-challengers-bangalore-vs-mumbai-indians-8th-match-501205/full-scorecard |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=DC vs RCB, Indian Premier League 2011, 11th match at Hyderabad, April 14, 2011, Full – Scorecard |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/deccan-chargers-vs-royal-challengers-bangalore-11th-match-501208/full-scorecard |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=30 January 2024 |archive-date=30 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240130111330/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/deccan-chargers-vs-royal-challengers-bangalore-11th-match-501208/full-scorecard |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=CSK vs RCB, Indian Premier League 2011, 3rd match at Chennai, April 16, 2011, Full – Scorecard |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/chennai-super-kings-vs-royal-challengers-bangalore-14th-match-501211/full-scorecard |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=30 January 2024 |archive-date=30 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240130111335/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/chennai-super-kings-vs-royal-challengers-bangalore-14th-match-501211/full-scorecard |url-status=live }}</ref> డర్క్ నాన్నెస్‌కు గాయం కావడంతో అతని స్థానంలో [[క్రిస్ గేల్]] జట్టులోకి వచ్చాడు.<ref>{{cite web |title=Gayle lined up as Nannes replacement |url=https://www.espncricinfo.com/story/indian-premier-league-2011-chris-gayle-lined-up-as-dirk-nannes-replacement-511815 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=30 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210516214830/https://www.espncricinfo.com/story/indian-premier-league-2011-chris-gayle-lined-up-as-dirk-nannes-replacement-511815 |archive-date=16 May 2021 |date=19 April 2011 |url-status=live}}</ref> గేల్ రాకతో ఆర్‌సీబీ వరుసగా ఏడు మ్యాచ్‌లలో గెలుపొందింది.<ref>{{cite web |date=14 April 2021 |title=From unsold at the auction to tournament MVP – Chris Gayle's incredible 2011 IPL |url=https://www.wisden.com/series/indian-premier-league-2021/cricket-news/from-unsold-at-the-auction-to-tournament-mvp-chris-gayles-incredible-2011-ipl |archive-url= |archive-date= |access-date=6 April 2025 |website=[[విజ్డెన్]]}}</ref><ref>{{cite web |title=2011 Indian Premier League Fixtures and Results |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/match-schedule-fixtures-and-results?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=30 January 2024 |archive-date=30 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240130111334/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/match-schedule-fixtures-and-results?team=4340 |url-status=live }}</ref> తమ చివరి లీగ్ మ్యాచ్‌లో ఆర్‌సీబీ డిఫెండింగ్ ఛాంపియన్స్ చెన్నై సూపర్ కింగ్స్‌ను ఓడించి పాయింట్ల పట్టికలో అగ్రస్థానానికి చేరింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2011: Royal Challengers Bangalore vs Chennai Super Kings – RCB win by 8 wkts |url=https://www.indiatoday.in/sports/cricket-fest-2011/story/bangalore-vs-chennai-match-report-134175-2011-05-21 |website=[[India Today]] |access-date=30 January 2024 |date=22 May 2011 | archive-url=https://web.archive.org/web/20240130105631/https://www.indiatoday.in/sports/cricket-fest-2011/story/bangalore-vs-chennai-match-report-134175-2011-05-21 |archive-date=30 January 2024 |url-status=live}}</ref> కానీ ఫైనల్‌లో మళ్లీ చెన్నైతో తలపడి 58 పరుగుల తేడాతో ఓటమి పాలైంది. క్రిస్ గేల్ మ్యాన్ ఆఫ్ ది టోర్నమెంట్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{cite web |last1=Veera |first1=Sriram |title=Vijay stars in Chennai's successful title defence |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/chennai-super-kings-vs-royal-challengers-bangalore-final-501271/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=30 January 2024 |date=28 May 2011 |archive-date=18 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210418220556/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2011-466304/chennai-super-kings-vs-royal-challengers-bangalore-final-501271/match-report |url-status=live }}</ref> ఐపీఎల్‌లో రన్నరప్‌గా నిలిచిన రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు, 2011 ఛాంపియన్స్ లీగ్ ట్వంటీ20లో సెమీ-ఫైనల్‌కు చేరుకుంది. చివరి బంతికి సదరన్ రెడ్‌బ్యాక్స్‌పై లీగ్ మ్యాచ్‌లో గెలిచిన ఆర్‌సీబీ, సెమీస్‌లో [[న్యూ సౌత్ వేల్స్ క్రికెట్ జట్టు|న్యూ సౌత్ వేల్స్ బ్లూస్]]‌ను ఓడించింది.<ref>{{cite web |last1=Sundar |first1=Nitin |title=Last-ball six takes RCB into semis |url=https://www.espncricinfo.com/series/nokia-champions-league-t20-2011-12-519661/royal-challengers-bangalore-vs-south-australia-group-b-521345/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=2 February 2024 |date=5 October 2011 |archive-date=2 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240202061012/https://www.espncricinfo.com/series/nokia-champions-league-t20-2011-12-519661/royal-challengers-bangalore-vs-south-australia-group-b-521345/match-report |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |last1=Monga |first1=Sidharth |title=RCB rip through second consecutive 200-plus target |url=https://www.espncricinfo.com/series/nokia-champions-league-t20-2011-12-519661/royal-challengers-bangalore-vs-new-south-wales-1st-semi-final-521347/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=2 February 2024 |date=7 October 2011 |archive-date=31 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230531020610/https://www.espncricinfo.com/series/nokia-champions-league-t20-2011-12-519661/royal-challengers-bangalore-vs-new-south-wales-1st-semi-final-521347/match-report |url-status=live }}</ref> అయితే ఫైనల్‌లో ముంబై ఇండియన్స్ చేతిలో ఓడిపోయింది.<ref>{{cite web |last1=Monga |first1=Sidharth |title=Mumbai Indians complete dream run with title |url=https://www.espncricinfo.com/series/nokia-champions-league-t20-2011-12-519661/royal-challengers-bangalore-vs-mumbai-indians-final-521348/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=2 February 2024 |date=9 October 2011 |archive-date=2 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240202061001/https://www.espncricinfo.com/series/nokia-champions-league-t20-2011-12-519661/royal-challengers-bangalore-vs-mumbai-indians-final-521348/match-report |url-status=live }}</ref> 2012 వేలానికి ముందు, ఆర్‌సీబీ క్రిస్ గేల్‌ను అట్టిపెట్టుకుని [[ఢిల్లీ డేర్‌డెవిల్స్]] నుండి ఆండ్రూ మెక్‌డొనాల్డ్‌ను పొందింది.<ref>{{cite web |title=Royal Challengers Bangalore retain Chris Gayle |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2012-royal-challengers-bangalore-retain-chris-gayle-550174 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=2 February 2024 |date=20 January 2012 |archive-date=2 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240202060957/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2012-royal-challengers-bangalore-retain-chris-gayle-550174 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=IPL: Andrew McDonald moves from Delhi to RCB |url=https://economictimes.indiatimes.com/ipl-andrew-mcdonald-moves-from-delhi-to-rcb/articleshow/11445798.cms |website=[[The Economic Times]] |access-date=21 June 2024 |language=en |date=11 January 2012}}</ref> వేలంలో ఆర్‌సీబీ [[వినయ్ కుమార్ (క్రికెటర్)|వినయ్ కుమార్]], [[ముత్తయ్య మురళీధరన్]]‌లను తీసుకుంది.<ref>{{cite web |title=IPL auction: List of players bought by franchises |url=https://indianexpress.com/article/news-archive/print/ipl-auction-list-of-players-bought-by-franchises/ |website=[[The Indian Express]] |access-date=2 February 2024 |date=4 February 2012 |archive-date=2 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240202060957/https://indianexpress.com/article/news-archive/print/ipl-auction-list-of-players-bought-by-franchises/ |url-status=live }}</ref> 2012 ఐపీఎల్ సీజన్‌ను ఆర్‌సీబీ క్రిస్ గేల్ లేకుండానే ప్రారంభించింది, ఆ సమయంలో అతను గాయం నుండి కోలుకుంటున్నాడు.<ref>{{cite web |title=Chris Gayle laid low by groin injury |url=https://timesofindia.indiatimes.com/news/chris-gayle-laid-low-by-groin-injury/articleshow/11943427.cms |website=[[The Times of India]] |access-date=2 February 2024 |date=27 February 2012 |archive-date=2 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240202061016/https://timesofindia.indiatimes.com/news/chris-gayle-laid-low-by-groin-injury/articleshow/11943427.cms |url-status=live }}</ref> ఏబీ డివిలియర్స్, ముత్తయ్య మురళీధరన్ రాణించడంతో ఢిల్లీ డేర్‌డెవిల్స్‌పై తొలి మ్యాచ్‌లో విజయం సాధించారు.<ref>{{cite web |last1=Binoy |first1=George |title=De Villiers, Murali overcome Delhi |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/royal-challengers-bangalore-vs-delhi-daredevils-5th-match-548310/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=21 June 2024 |language=en |date=7 April 2012 |archive-date=21 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240621064042/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/royal-challengers-bangalore-vs-delhi-daredevils-5th-match-548310/match-report |url-status=live }}</ref> ఆర్‌సీబీ తమ పదిహేను ఆటలలో ఎనిమిదింటిలో గెలిచినా ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించలేకపోయింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2012 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=21 June 2024 |archive-date=21 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240621064043/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/points-table-standings |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |last1=Balachandran |first1=Kanishkaa |title=Steyn, Duminy help Deccan knock out RCB |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/deccan-chargers-vs-royal-challengers-bangalore-71st-match-548376/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=2 February 2024 |date=20 May 2012 |archive-date=2 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240202061005/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/deccan-chargers-vs-royal-challengers-bangalore-71st-match-548376/match-report |url-status=live }}</ref> గేల్ ఒక సెంచరీతో సహా 733 పరుగులతో టోర్నమెంట్‌లో అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా నిలిచాడు.<ref>{{cite web |title=Most Runs {{!}} Indian Premier League 2012 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2012-6680 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=2 February 2024 |archive-date=2 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240202060958/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2012-6680 |url-status=live }}</ref> === 2013–2015: కోహ్లీ కెప్టెన్సీ, తర్వాతి సీజన్లు === [[File:IPL 2014 RR vs RCB 11th May 2014 (13996262488).jpg|IPL_2014_RR_vs_RCB_11th_May_2014_(13996262488)|right|297x297px]]2013 వేలానికి ముందు, ఆర్‌సీబీ [[మొహమ్మద్ కైఫ్|మహ్మద్ కైఫ్]], చార్ల్ లాంగెవెల్డ్ట్, డర్క్ నాన్నెస్, ల్యూక్ పామర్స్‌బాచ్, [[రైలీ రోసోవ్|రిలీ రోసోవ్]]‌లను విడుదల చేసింది.<ref>{{cite web |title=Hyderabad's new owners retain 20 players |url=https://www.espncricinfo.com/story/hyderabad-ipl-franchise-owners-retain-20-players-589311 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=21 June 2024 |language=en |date=1 November 2012 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623123129/https://www.espncricinfo.com/story/hyderabad-ipl-franchise-owners-retain-20-players-589311 |url-status=live }}</ref> వేలంలో వారు [[క్రిస్టోఫర్ బార్న్‌వెల్]], డేనియల్ క్రిస్టియన్, మోయిసెస్ హెన్రిక్స్, [[రాణి రాంపాల్|రవి రాంపాల్]], [[పంకజ్ సింగ్]], [[ఆర్.పి. సింగ్|ఆర్. పి. సింగ్]], [[జయదేవ్ ఉనద్కత్]]‌లను కొనుగోలు చేశారు.<ref>{{cite web |last1=Binoy |first1=George |title=What the franchises did to bolster their squads |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-auction-2013-what-the-franchises-did-to-bolster-their-squads-603255 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=21 June 2024 |language=en |date=3 February 2013 |archive-date=21 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240621071340/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-auction-2013-what-the-franchises-did-to-bolster-their-squads-603255 |url-status=live }}</ref> డేనియల్ వెట్టోరి స్థానంలో [[విరాట్ కోహ్లి]] కెప్టెన్‌గా బాధ్యతలు తీసుకున్నాడు, ఆ పాత్రలో 2021 వరకు కొనసాగాడు.<ref>{{cite web |title=Kohli appointed captain of Royal Challengers Bangalore |url=http://thehindu.com/sport/cricket/kohli-appointed-captain-of-royal-challengers-bangalore/article4434983.ece |website=[[The Hindu]] |access-date=22 June 2024 |language=en |date=20 February 2013 |archive-date=22 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240622160105/https://www.thehindu.com/sport/cricket/kohli-appointed-captain-of-royal-challengers-bangalore/article4434983.ece |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |last1=Kumar |first1=Manish |title=Virat Kohli's IPL journey as RCB captain: What the numbers say |url=http://timesofindia.indiatimes.com/sports/cricket/ipl/top-stories/virat-kohlis-ipl-journey-as-rcb-captain-what-the-numbers-say/articleshow/86963875.cms |website=[[The Times of India]] |access-date=22 June 2024 |language=en |date=12 October 2021 |archive-date=22 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240622161604/https://timesofindia.indiatimes.com/sports/cricket/ipl/top-stories/virat-kohlis-ipl-journey-as-rcb-captain-what-the-numbers-say/articleshow/86963875.cms |url-status=live }}</ref> ఆ ఐపీఎల్ సీజన్‌లో, ఆర్‌సీబీ 16 మ్యాచ్‌లలో 9 విజయాలతో గ్రూప్ దశ పాయింట్ల పట్టికలో ఐదవ స్థానంలో నిలిచి ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించలేకపోయింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2013 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2013-586733/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=22 June 2024}}</ref> చెన్నై సూపర్ కింగ్స్ బ్యాటర్ మైఖేల్ హస్సీ తర్వాత క్రిస్ గేల్ టోర్నమెంట్‌లో అత్యధిక పరుగులు చేసిన రెండవ ఆటగాడిగా నిలిచాడు. వినయ్ కుమార్ 23 వికెట్లతో జట్టులో అత్యధిక వికెట్లు తీసిన బౌలర్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{cite web |title=Most Runs For Indian Premier League, 2013 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2013-7720 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=22 June 2024 |archive-date=22 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240622160101/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2013-7720 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most Wickets For Indian Premier League, 2013 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2013-7720 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=22 June 2024 |archive-date=22 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240622160100/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2013-7720 |url-status=live }}</ref> 2014 వేలానికి ముందు, ఆర్‌సీబీ గత సీజన్ల నుండి ఏబీ డివిలియర్స్, క్రిస్ గేల్, విరాట్ కోహ్లీని అట్టిపెట్టుకుంది.<ref>{{cite web |title=List of players retained ahead of the 2014 IPL auction |url=http://espncricinfo.com/story/list-of-players-retained-ahead-of-the-2014-ipl-auction-708731 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=10 January 2014 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623071918/https://www.espncricinfo.com/story/list-of-players-retained-ahead-of-the-2014-ipl-auction-708731 |url-status=live }}</ref> 2014 వేలంలో వారు కొనుగోలు చేసిన ఆటగాళ్లలో [[ఆల్బీ మోర్కెల్]], [[మిచెల్ స్టార్క్]], [[పార్థివ్ పటేల్]], [[అశోక్ డిండ|అశోక్ దిండా]], [[నిక్ మాడిన్సన్]], [[వరుణ్ ఆరోన్]], [[యుజ్వేంద్ర చహల్|యుజ్వేంద్ర చాహల్]], విజయ్ జోల్, ₹14 కోట్లతో అత్యంత ఖరీదైన ఆటగాడిగా నిలిచిన [[యువరాజ్ సింగ్]] తదితరులు ఉన్నారు.<ref>{{cite web |title=Pepsi IPL 2014: IPL Auction |url=http://iplt20.com/auction/2014 |website=IPLT20 |access-date=23 June 2024 |archive-date=4 August 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240804150520/https://www.iplt20.com/auction/2014 |url-status=live }}</ref> జట్టు హెడ్ కోచ్‌గా ఉన్న రే జెన్నింగ్స్ స్థానంలో డేనియల్ వెట్టోరి వచ్చాడు.<ref>{{cite web |title=Daniel Vettori, Allan Donald are RCB coaches |url=http://timesofindia.indiatimes.com/news/daniel-vettori-allan-donald-are-rcb-coaches/articleshow/28607427.cms |website=[[The Times of India]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=10 January 2014 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623122501/https://timesofindia.indiatimes.com/news/daniel-vettori-allan-donald-are-rcb-coaches/articleshow/28607427.cms |url-status=live }}</ref> ఐపీఎల్ మొదటి దశ UAE లో, రెండవ దశ భారతదేశంలో జరిగింది.<ref>{{cite web |title=Indian Premier League to open in United Arab Emirates |url=http://bbc.com/sport/cricket/26542931 |website=[[BBC Sport]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=12 March 2014}}</ref> పాయింట్ల పట్టికలో ఆర్‌సీబీ 7వ స్థానంలో నిలిచి ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించలేకపోయింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2014 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2014-695871/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |archive-date=20 January 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210120104621/https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2014-695871/points-table-standings |url-status=live }}</ref> డివిలియర్స్ 395 పరుగులతో జట్టు తరఫున అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా నిలిచాడు, వరుణ్ ఆరోన్ అత్యధికంగా 16 వికెట్లు తీశాడు.<ref>{{cite web |title=Most Runs For Pepsi Indian Premier League, 2014 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/pepsi-indian-premier-league-2014-8827 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623071845/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/pepsi-indian-premier-league-2014-8827 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most Wickets For Pepsi Indian Premier League, 2014 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/pepsi-indian-premier-league-2014-8827 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |archive-date=22 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240722175219/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/pepsi-indian-premier-league-2014-8827 |url-status=live }}</ref> 2015 వేలానికి ముందు ఆర్‌సీబీ కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్ నుండి మన్విందర్ బిస్లా, రాజస్థాన్ రాయల్స్ నుండి ఇక్బాల్ అబ్దుల్లా, కింగ్స్ XI పంజాబ్ నుండి [[మన్‌దీప్ సింగ్]]‌ను బదిలీ విండో ద్వారా పొందింది.<ref>{{cite web |title=Player transfers before IPL 2015 |url=http://espncricinfo.com/story/player-transfers-before-ipl-2015-796315 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=4 November 2014 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623121841/https://www.espncricinfo.com/story/player-transfers-before-ipl-2015-796315 |url-status=live }}</ref> వేలంలో వారు డారెన్ సామీ, సీన్ అబాట్, సుబ్రమణ్యం బద్రీనాథ్, [[సర్ఫరాజ్ ఖాన్]], [[దినేష్ కార్తీక్]] తదితరులను కొనుగోలు చేశారు.<ref>{{cite web |title=List of players sold and unsold in IPL 2015 auction |url=http://espncricinfo.com/story/list-of-players-sold-and-unsold-in-ipl-2015-auction-832783 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=16 February 2015}}</ref> రాయల్ ఛాలెంజర్స్ తమ సీజన్‌ను కోల్‌కతాలోని [[ఈడెన్ గార్డెన్స్]]‌లో KKR పై విజయంతో ప్రారంభించింది.<ref>{{cite web |last1=Purohit |first1=Abhishek |title=Gayle 96 guides wobbly RCB to win |url=https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/kolkata-knight-riders-vs-royal-challengers-bangalore-5th-match-829713/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=11 April 2015 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623121906/https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/kolkata-knight-riders-vs-royal-challengers-bangalore-5th-match-829713/match-report |url-status=live }}</ref> గ్రూప్ దశలో వారు ఆడిన పద్నాలుగు మ్యాచ్‌లలో ఏడింటిని గెలిచి పాయింట్ల పట్టికలో మూడవ స్థానంలో నిలిచారు.<ref>{{cite web |title=IPL 2015 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |archive-date=8 December 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231208070113/https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/points-table-standings |url-status=live }}</ref> ప్లేఆఫ్స్‌లో ఎలిమినేటర్‌ మ్యాచ్‌లో రాజస్థాన్ రాయల్స్‌ను 71 పరుగుల తేడాతో ఓడించారు.<ref>{{cite web |last1=Purohit |first1=Abhishek |title=De Villiers, Mandeep fifties crush Royals |url=https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/rajasthan-royals-vs-royal-challengers-bangalore-eliminator-829819/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=20 May 2015 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623121841/https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/rajasthan-royals-vs-royal-challengers-bangalore-eliminator-829819/match-report |url-status=live }}</ref> అయితే రెండవ క్వాలిఫయర్‌లో చెన్నై సూపర్ కింగ్స్‌ చేతిలో 3 వికెట్ల తేడాతో ఓడిపోయి టోర్నమెంట్ నుండి నిష్క్రమించారు.<ref>{{cite web |last1=Purohit |first1=Abhishek |title=Nehra, Hussey carry CSK to the final |url=https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/chennai-super-kings-vs-royal-challengers-bangalore-qualifier-2-829821/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=22 May 2015 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623121839/https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/chennai-super-kings-vs-royal-challengers-bangalore-qualifier-2-829821/match-report |url-status=live }}</ref> ఏబీ డివిలియర్స్, విరాట్ కోహ్లీ, క్రిస్ గేల్ వరుసగా 4, 5, 6వ అత్యధిక పరుగుల స్కోరర్లుగా నిలిచారు. యుజ్వేంద్ర చాహల్ జట్టు తరపున అత్యధిక వికెట్లు తీసిన బౌలర్‌గా, టోర్నీ మొత్తంలో మూడవ అత్యధిక వికెట్లు తీసిన బౌలర్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{cite web |title=Most Runs For Pepsi Indian Premier League, 2015 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/pepsi-indian-premier-league-2015-9657 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024}}</ref><ref>{{cite web |title=Most Wickets For Pepsi Indian Premier League, 2015 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/pepsi-indian-premier-league-2015-9657 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |archive-date=23 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240623121839/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/pepsi-indian-premier-league-2015-9657 |url-status=live }}</ref> === 2016–2019: రన్నరప్, పట్టికలో చివరి స్థానాలు === యజమాని, ఛైర్మన్ విజయ్ మాల్యా ఆర్థిక కుంభకోణాల నేపథ్యంలో అమృత్ థామస్ రాయల్ ఛాలెంజర్స్ ఛైర్మన్ అయ్యాడు.<ref>{{cite web |last1=Gollapudi |first1=Nagraj |title=Amrit Thomas replaces Vijay Mallya as RCB head |url=http://espncricinfo.com/story/amrit-thomas-replaces-vijay-mallya-as-head-of-ipl-franchise-royal-challengers-bangalore-984747 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=23 June 2024 |language=en |date=18 March 2016}}</ref> 2016 సీజన్‌లో, ఆర్‌సీబీ హోమ్, అవే మ్యాచ్‌ల కోసం వేర్వేరు జెర్సీలను ప్రవేశపెట్టింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2016: Royal Challengers Bangalore (RCB) to don two separate jerseys |url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/royal-challengers-bangalore-rcb-to-don-two-separate-ipl-jerseys/ |url-access=subscription |website=[[The Indian Express]] |access-date=24 June 2024 |language=en |date=8 April 2016 |archive-date=24 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240624062846/https://indianexpress.com/article/sports/cricket/royal-challengers-bangalore-rcb-to-don-two-separate-ipl-jerseys/ |url-status=live }}</ref> ఆటగాళ్ల వేలంలో, వారు [[షేన్ వాట్సన్]], కేన్ రిచర్డ్‌సన్, స్టువర్ట్ బిన్నీ, [[ట్రావిస్ హెడ్]], [[శామ్యూల్ బద్రీ]] తదితరులను కొనుగోలు చేశారు.<ref>{{cite web |title=List of players sold and unsold at IPL auction 2016 |url=https://www.espncricinfo.com/story/list-of-players-sold-and-unsold-at-ipl-auction-2016-969473 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024 |language=en |date=6 February 2016 |archive-date=20 May 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240520201321/https://www.espncricinfo.com/story/list-of-players-sold-and-unsold-at-ipl-auction-2016-969473 |url-status=live }}</ref> అదనంగా సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్ నుండి [[కె.ఎల్. రాహుల్|కె. ఎల్. రాహుల్]], [[పర్వేజ్ రసూల్]] ఆర్‌సీబీలో చేరారు.<ref>{{cite web |title=IPL 2016: KL Rahul, Parvez Rasool join Royal Challengers Bangalore |url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/ipl-2016-kl-rahul-parveez-rasool-to-join-royal-challengers-bangalore/ |url-access=subscription |website=[[The Indian Express]] |access-date=24 June 2024 |language=en |date=17 February 2016}}</ref> సన్‌రైజర్స్‌పై జరిగిన సీజన్ తొలి మ్యాచ్‌లో ఆర్‌సీబీ విజయం సాధించింది, ఆ మ్యాచ్‌లో ఏబీ డివిలియర్స్, విరాట్ కోహ్లీ వరుసగా 82, 75 పరుగులు చేశారు.<ref>{{cite web |last1=Kishore |first1=Shashank |title=RCB flex batting muscle to crush Sunrisers |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2016-968923/royal-challengers-bangalore-vs-sunrisers-hyderabad-4th-match-980907/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024 |language=en |date=12 April 2016 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625124917/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2016-968923/royal-challengers-bangalore-vs-sunrisers-hyderabad-4th-match-980907/match-report |url-status=live }}</ref> అయితే తర్వాతి ఆరు మ్యాచ్‌ల్లో ఇబ్బంది పడి రైజింగ్ పూణే సూపర్‌జెయింట్‌పై ఒక్క విజయం మాత్రమే నమోదు చేసింది, దీంతో ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించడం కష్టంగా మారింది. అయినా తర్వాతి ఏడు మ్యాచ్‌ల్లో ఆర్‌సీబీ ఒక్క మ్యాచ్‌లో మాత్రమే ఓడిపోయి ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించింది.<ref>{{cite web |title=RCB's road to IPL 2016 final |url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/rcbs-road-to-ipl-2016-final-2823541/ |url-access=subscription |website=[[The Indian Express]] |access-date=24 June 2024 |language=en |date=28 May 2016 |archive-date=24 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240624080156/https://indianexpress.com/article/sports/cricket/rcbs-road-to-ipl-2016-final-2823541/ |url-status=live }}</ref> గుజరాత్ లయన్స్‌ను 144 పరుగుల భారీ తేడాతో ఓడించి ఐపీఎల్ చరిత్రలో సరికొత్త రికార్డు సృష్టించింది.<ref>{{cite web |last1=Raghavan |first1=Sirish |title=De Villiers, Kohli tons in record IPL win |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2016-968923/royal-challengers-bangalore-vs-gujarat-lions-44th-match-980987/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024 |language=en |date=14 May 2016 |archive-date=24 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240624080157/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2016-968923/royal-challengers-bangalore-vs-gujarat-lions-44th-match-980987/match-report |url-status=live }}</ref>{{efn|తర్వాతి సీజన్‌లో ముంబై ఇండియన్స్ ఢిల్లీ డేర్‌డెవిల్స్‌పై ఈ రికార్డును బద్దలు కొట్టింది.<ref>{{cite web |title=Largest margins by Innings, runs & wickets for Indian Premier League |url=https://www.espncricinfo.com/records/trophy/team-largest-margins/indian-premier-league-117 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024 |archive-date=24 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240624080156/https://www.espncricinfo.com/records/trophy/team-largest-margins/indian-premier-league-117 |url-status=live }}</ref>}} ఆర్‌సీబీ 16 పాయింట్లతో గ్రూప్ దశలో రెండవ స్థానంలో నిలిచింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2016 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2016-968923/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024}}</ref> ప్లేఆఫ్స్‌లో తమ సొంత మైదానం [[ఎం. చిన్నస్వామి స్టేడియం]]లో జరిగిన క్వాలిఫయర్ 1లో గుజరాత్ లయన్స్‌ను ఎదుర్కొని 4 వికెట్ల తేడాతో గెలిచి, తొమ్మిది సీజన్లలో మూడవసారి ఫైనల్‌కు చేరుకుంది.<ref>{{cite web |last1=Krishnaswamy |first1=Karthik |title=Royal Challengers in final after de Villiers' rescue act |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2016-968923/royal-challengers-bangalore-vs-gujarat-lions-qualifier-1-981013/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024 |language=en |date=24 May 2016 |archive-date=24 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240624080158/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2016-968923/royal-challengers-bangalore-vs-gujarat-lions-qualifier-1-981013/match-report |url-status=live }}</ref> బెంగళూరులో సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్‌తో జరిగిన ఫైనల్‌లో ఆర్‌సీబీ 8 పరుగుల తేడాతో ఓడిపోయి, ఐపీఎల్ చరిత్రలో మూడోసారి రన్నరప్‌గా నిలిచింది.<ref>{{cite web |last1=Kishore |first1=Shashank |title=Sunrisers choke RCB chase to seal first title |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2016-968923/royal-challengers-bangalore-vs-sunrisers-hyderabad-final-981019/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024 |language=en |date=29 May 2016}}</ref> యుజ్వేంద్ర చాహల్, షేన్ వాట్సన్ టోర్నమెంట్‌లో రెండవ, మూడవ అత్యధిక వికెట్లు తీసిన ఆటగాళ్లుగా నిలిచారు. విరాట్ కోహ్లీ టోర్నీలో అత్యధికంగా 973 పరుగులు చేసి ఆరెంజ్ క్యాప్ గెలుచుకున్నాడు. ఇది ఐపీఎల్ చరిత్రలో ఒక సీజన్‌లో చేసిన అత్యధిక పరుగులు.<ref>{{cite web |title=Most wickets For Indian Premier League, 2016 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2016-11001 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024}}</ref><ref>{{cite web |title=Most runs For Indian Premier League, 2016 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2016-11001 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024 |archive-date=15 December 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231215135506/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2016-11001 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most runs in a series For Indian Premier League |url=https://www.espncricinfo.com/records/trophy/batting-most-runs-series/indian-premier-league-117 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=24 June 2024}}</ref> 2017 ఆటగాళ్ల వేలంలో, రాయల్ ఛాలెంజర్స్ టైమల్ మిల్స్, [[అనికేత్ చౌదరి]], [[పవన్ నేగి]], [[ప్రవీణ్ దుబే|ప్రవీణ్ దూబే]], బిల్లీ స్టాన్‌లేక్‌లను తీసుకుంది.<ref>{{cite web |title=List of players sold and unsold at IPL auction 2017 |url=https://www.espncricinfo.com/story/list-of-players-sold-and-unsold-at-ipl-auction-2017-1083407 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=20 February 2017 |archive-date=7 May 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250507072351/https://www.espncricinfo.com/story/list-of-players-sold-and-unsold-at-ipl-auction-2017-1083407 |url-status=live }}</ref> ఛాంపియన్స్ ట్రోఫీకి ముందు పునరావాసం కోసం మిచెల్ స్టార్క్ జట్టు నుండి తప్పుకోవడంతో, యాజమాన్యం అతని స్థానంలో టైమల్ మిల్స్‌ను తీసుకుంది.<ref>{{cite web |title=Mitchell Starc parts ways with Royal Challengers Bangalore, pulls out of Indian Premier League 2017 |url=https://www.indiatoday.in/indian-premier-league-2017/news/story/mitchell-starc-royal-challengers-bangalore-ipl-2017-indian-premier-league-961454-2017-02-19 |website=[[India Today]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=10 March 2017 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625062734/https://www.indiatoday.in/indian-premier-league-2017/news/story/mitchell-starc-royal-challengers-bangalore-ipl-2017-indian-premier-league-961454-2017-02-19 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Indian Premier League money will change my life: Tymal Mills |url=https://www.indiatoday.in/sports/cricket/story/tymal-mills-indian-premier-league-money-change-life-961815-2017-02-21 |website=[[India Today]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=21 February 2017}}</ref> ఆర్‌సీబీ ఈ సీజన్‌లో గాయాలతో ఇబ్బంది పడింది, కెప్టెన్ విరాట్ కోహ్లీ, ఏబీ డివిలియర్స్ ప్రారంభ మ్యాచ్‌లకు దూరమయ్యారు. దీంతో షేన్ వాట్సన్ తాత్కాలిక కెప్టెన్‌గా వ్యవహరించాడు. బ్యాట్స్‌మెన్ కె. ఎల్. రాహుల్, సర్ఫరాజ్ ఖాన్ కూడా తీవ్ర గాయాల వల్ల సీజన్‌ మొత్తానికి దూరమయ్యారు.<ref>{{cite web |title=IPL 2017: Injury-hit RCB to take on Sunrisers Hyderabad tomorrow |url=https://www.business-standard.com/article/current-affairs/ipl-2017-injury-hit-rcb-to-take-on-sunrisers-hyderabad-tomorrow-117040400327_1.html |website=[[Business Standard]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=4 April 2017}}</ref> ఆర్‌సీబీ తామాడిన పద్నాలుగు మ్యాచ్‌లలో పది ఓడిపోయి పట్టికలో అట్టడుగు స్థానంలో నిలిచింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2017 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2017-1078425/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625062734/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2017-1078425/points-table-standings |url-status=live }}</ref> కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్‌తో జరిగిన ఒక మ్యాచ్‌లో, ఆర్‌సీబీ కేవలం 49 పరుగులకే ఆలౌట్ అయింది. ఐపీఎల్ మ్యాచ్‌లో ఇది అత్యల్ప స్కోరుగా నిలిచింది.<ref>{{cite web |last1=Monga |first1=Sidharth |title=Knight Riders defend small total in style, RCB 49 all out |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2017-1078425/kolkata-knight-riders-vs-royal-challengers-bangalore-27th-match-1082617/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=23 April 2017}}</ref><ref>{{cite web |title=Lowest totals For Indian Premier League |url=https://www.espncricinfo.com/records/trophy/team-lowest-innings-totals/indian-premier-league-117 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625062739/https://www.espncricinfo.com/records/trophy/team-lowest-innings-totals/indian-premier-league-117 |url-status=live }}</ref> ఈ టోర్నమెంట్‌లో విరాట్ కోహ్లీ 308 పరుగులతో జట్టులో అత్యధిక పరుగులు చేసిన బ్యాటర్‌గా నిలిచాడు, పవన్ నేగి 16 వికెట్లు తీసి టాప్ బౌలర్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{cite web |title=Most runs For Indian Premier League, 2017 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2017-11701?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625124919/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2017-11701?team=4340 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most wickets For Indian Premier League, 2017 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2017-11701?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024}}</ref> 2018 ఐపీఎల్‌కు ముందు ఆర్‌సీబీ విరాట్ కోహ్లీ, ఏబీ డివిలియర్స్, సర్ఫరాజ్ ఖాన్‌లను అట్టిపెట్టుకుంది.<ref>{{cite web |title=IPL player retention 2018: RCB retain Virat Kohli, MS Dhoni returns to CSK |url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/cricket/news/ipl-player-retention-2018-rcb-retain-virat-kohli-ms-dhoni-returns-to-csk/articleshow/62367936.cms |website=[[The Times of India]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=5 January 2018}}</ref> వేలంలో వారు [[బ్రెండన్ మెక్‌కలమ్|బ్రెండన్ మెకల్లమ్]], [[క్రిస్ వోక్స్]], [[కోలిన్ డి గ్రాండ్‌హోమ్|కాలిన్ డి గ్రాండ్‌హోమ్]], [[మొయీన్ అలీ|మొయిన్ అలీ]], [[క్వింటన్ డికాక్|క్వింటన్ డి కాక్]], [[ఉమేష్ యాదవ్]], యుజ్వేంద్ర చాహల్ వంటి ముఖ్యమైన ఆటగాళ్లను దక్కించుకున్నారు.<ref>{{cite web |title=List of sold and unsold players |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2018-player-auction-list-of-sold-and-unsold-players-1134446 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=26 January 2018 |archive-date=26 June 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190626194952/https://www.espncricinfo.com/story/_/id/22218394/ipl-2018-player-auction-list-sold-unsold-players |url-status=live }}</ref> జనవరి 2018లో గ్యారీ కిర్‌స్టన్ బ్యాటింగ్ కోచ్‌గా నియమితుడయ్యాడు, బౌలింగ్ కోచ్ పాత్రను [[ఆశిష్ నెహ్రా]] తీసుకున్నాడు.<ref>{{cite web |title=Nehra and Kirsten join RCB coaching staff |url=https://www.espncricinfo.com/story/nehra-and-kirsten-join-royal-challengers-bangalore-coaching-staff-1131321 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=2 January 2018 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625123610/https://www.espncricinfo.com/story/nehra-and-kirsten-join-royal-challengers-bangalore-coaching-staff-1131321 |url-status=live }}</ref> గ్రూప్ దశలో ఆర్‌సీబీ పాయింట్ల పట్టికలో ఆరవ స్థానంలో నిలిచి ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించలేకపోయింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2018 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2018-1131611/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024}}</ref> విరాట్ కోహ్లీ జట్టు తరఫున అత్యధిక పరుగులు చేశాడు, ఉమేష్ యాదవ్ అత్యధిక వికెట్లు తీశాడు.<ref>{{cite web |title=Most runs For Indian Premier League, 2018 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2018-12210?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625123611/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2018-12210?team=4340 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most wickets For Indian Premier League, 2018 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2018-12210?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625123613/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2018-12210?team=4340 |url-status=live }}</ref> ఆగస్టు 2018లో డేనియల్ వెట్టోరి స్థానంలో గ్యారీ కిర్‌స్టన్ రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు హెడ్ కోచ్‌గా నియమితుడయ్యాడు.<ref>{{cite web |title=Gary Kirsten replaces Daniel Vettori as RCB coach |url=https://www.espncricinfo.com/story/gary-kirsten-replaces-daniel-vettori-as-rcb-coach-1157817 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=26 June 2024 |language=en |date=30 August 2018 |archive-date=26 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240626065818/https://www.espncricinfo.com/story/gary-kirsten-replaces-daniel-vettori-as-rcb-coach-1157817 |url-status=live }}</ref> 2019 ఐపీఎల్ వేలంలో జట్టు ఇతర ముఖ్యమైన ఆటగాళ్లతో పాటు [[శివమ్ దూబే|శివం దూబే]], [[షిమ్రాన్ హెట్‌మైర్|షిమ్రాన్ హెట్మెయర్]], [[హైన్రిక్ క్లాసెన్|హెన్రిచ్ క్లాసెన్]], [[దేవదత్ పాడిక్కల్|దేవదత్ పడిక్కల్]]‌లను కొనుగోలు చేసింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2019 auction: The list of sold and unsold players |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2019-auction-the-list-of-sold-and-unsold-players-1166896 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=27 November 2018 |archive-date=18 December 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181218224600/http://www.espncricinfo.com/story/_/id/25390461/ipl-2019-auction-was-sold-whom |url-status=live }}</ref> ఆ సీజన్ మధ్యలో గాయపడిన నాథన్ కౌల్టర్-నైల్ స్థానంలో డేల్ స్టెయిన్ జట్టులో చేరాడు.<ref>{{cite web |last1=Rao |first1=Rakesh |title=IPL 2019: Steyn to join RCB squad; injured Rajpoot ruled out |url=https://www.thehindu.com/sport/cricket/indian-premier-league-2019-kings-xi-punjab-vs-royal-challengers-bangalore-in-mohali/article26822303.ece |website=[[The Hindu]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=12 April 2019}}</ref> స్టెయిన్ కేవలం రెండు మ్యాచ్‌లు మాత్రమే ఆడాడు, భుజం గాయం కారణంగా టోర్నమెంట్ నుండి తప్పుకున్నాడు.<ref>{{cite web |title=IPL 2019: Royal Challengers Bangalore lose Dale Steyn to shoulder injury |url=https://www.indiatoday.in/sports/story/ipl-2019-rcb-injury-news-dale-steyn-ruled-out-shoulder-inflammation-1509890-2019-04-25 |website=[[India Today]] |access-date=25 June 2024 |language=en |date=25 April 2019}}</ref> గ్రూప్ దశలో ఆర్‌సీబీ 14 మ్యాచ్‌లు ఆడి ఐదింటిలో గెలిచి పట్టికలో అట్టడుగున నిలిచింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2019 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2019-1165643/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |archive-date=23 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240223092531/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2019-1165643/points-table-standings |url-status=live }}</ref> విరాట్ కోహ్లీ మరోసారి జట్టుకు అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా, యుజ్వేంద్ర చాహల్ అత్యధిక వికెట్లు తీసిన బౌలర్‌గా నిలిచారు.<ref>{{cite web |title=Most runs For Indian Premier League, 2019 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2019-12741?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024 |archive-date=25 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240625123610/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2019-12741?team=4340 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most wickets For Indian Premier League, 2019 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2019-12741?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=25 June 2024}}</ref> === 2020–2023: ఫామ్ పుంజుకోవడం === ఆగస్ట్ 2019లో జట్టు హెడ్ కోచ్‌గా గ్యారీ కిర్‌స్టన్ స్థానంలో సైమన్ కటిచ్ వచ్చాడు. క్రికెట్ ఆపరేషన్స్ డైరెక్టర్‌గా మైక్ హెస్సన్ నియమితుడయ్యాడు.<ref>{{cite web |title=RCB support staff overhaul: Kirsten and Nehra out, Hesson and Katich in |url=https://www.espncricinfo.com/story/royal-challengers-overhaul-gary-kirsten-and-ashish-nehra-out-mike-hesson-and-simon-katich-in-1198436 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=23 August 2019 |archive-date=26 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240626075710/https://www.espncricinfo.com/story/royal-challengers-overhaul-gary-kirsten-and-ashish-nehra-out-mike-hesson-and-simon-katich-in-1198436 |url-status=live }}</ref> 2020 ఐపీఎల్ వేలానికి ముందు, ఆర్‌సీబీ కాలిన్ డి గ్రాండ్‌హోమ్, డేల్ స్టెయిన్, హెన్రిచ్ క్లాసెన్, నాథన్ కౌల్టర్-నైల్, [[అక్షదీప్ నాథ్]], [[మార్కస్ స్టోయినిస్]], షిమ్రాన్ హెట్మెయర్, [[టిమ్ సౌథీ]]లతో సహా పలువురు ఆటగాళ్లను విడుదల చేసింది.<ref>{{cite web|url=https://sportstar.thehindu.com/cricket/ipl/ipl-news/ipl-2020-auction-rcb-royal-challengers-bangalore-full-released-retained-players-list-kohli-shivam-dube-total-purse/article30248836.ece|title=IPL 2020: Royal Challengers Bangalore squad and purse left ahead of auction |website=[[Sportstar]] |publisher=[[The Hindu Group]] |date=9 December 2019|access-date=18 January 2020|archive-date=26 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191226202304/https://sportstar.thehindu.com/cricket/ipl/ipl-news/ipl-2020-auction-rcb-royal-challengers-bangalore-full-released-retained-players-list-kohli-shivam-dube-total-purse/article30248836.ece|url-status=live}}</ref> వేలంలో ఆర్‌సీబీ తమ జట్టులోకి [[ఆరోన్ ఫించ్]], [[క్రిస్ మోరిస్ (క్రికెటర్)|క్రిస్ మోరిస్]], జాషువా ఫిలిప్, కేన్ రిచర్డ్‌సన్, [[పవన్ దేశ్‌పాండే]], డేల్ స్టెయిన్, [[షాబాజ్ అహ్మద్]], ఇసురు ఉదానాలను చేర్చుకుంది.<ref>{{cite web |last1=Ghosh |first1=Annesha |title=IPL 2020 auction: The list of sold and unsold players |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2020-auction-the-list-of-sold-and-unsold-players-1210538 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=19 December 2019 |archive-date=27 November 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241127092558/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2020-auction-the-list-of-sold-and-unsold-players-1210538 |url-status=live }}</ref> వారు ఆ సీజన్‌కు ముందే కొత్త లోగోను కూడా విడుదల చేశారు.<ref>{{cite web |title=Royal Challengers Bangalore launches new logo ahead of IPL 2020 |url=https://www.hindustantimes.com/cricket/royal-challengers-bangalore-launches-new-logo-ahead-of-ipl-2020-watch/story-HRfU03jwf9RkUoLD8PB3VP.html |website=[[Hindustan Times]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=14 February 2020}}</ref> కోవిడ్-19 మహమ్మారి కారణంగా 2020 ఐపీఎల్ సీజన్ వాయిదా పడింది, చివరికి UAEలో నిర్వహించారు.<ref>{{cite web |title=IPL 2020: UAE to host tournament from September 19 to November 10 |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2020-uae-to-host-tournament-from-september-19-to-november-10-1228264 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=2 August 2020 |archive-date=2 August 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200802165234/https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29583375/ipl-2020-uae-indian-government-gives-green-signal |url-status=live }}</ref> 2016 తర్వాత తొలిసారి ఆర్‌సీబీ ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించి, 14 పాయింట్లతో పాయింట్ల పట్టికలో నాల్గవ స్థానంలో నిలిచింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2020 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2020-21-1210595/points-table-standings |access-date=31 July 2024 |archive-date=16 April 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240416182839/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2020-21-1210595/points-table-standings |url-status=live }}</ref> ఎలిమినేటర్‌లో సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్‌ను ఎదుర్కొని ఆరు వికెట్ల తేడాతో ఓడిపోయింది.<ref>{{cite web |last1=Monga |first1=Sidharth |title=Williamson, Holder see through wobbly Sunrisers chase to knock out Royal Challengers |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2020-21-1210595/royal-challengers-bangalore-vs-sunrisers-hyderabad-eliminator-1237178/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=6 November 2020 |archive-date=26 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240626075712/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2020-21-1210595/royal-challengers-bangalore-vs-sunrisers-hyderabad-eliminator-1237178/match-report |url-status=live }}</ref> దేవదత్ పడిక్కల్ 473 పరుగులతో జట్టులో అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా నిలిచాడు. విరాట్ కోహ్లీ 466 పరుగులు, ఏబీ డివిలియర్స్ 454 పరుగులు చేశారు.<ref>{{cite web |title=Most runs For Indian Premier League, 2020/21 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2020-21-13533?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024}}</ref> యుజ్వేంద్ర చాహల్ 21 వికెట్లతో అత్యధిక వికెట్లు తీసిన బౌలర్‌గా నిలిచాడు, క్రిస్ మోరిస్, మొహమ్మద్ సిరాజ్ చెరో 11 వికెట్లు తీశారు.<ref>{{cite web |title=Most wickets For Indian Premier League, 2020/21 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2020-21-13533?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=26 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240626075710/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2020-21-13533?team=4340 |url-status=live }}</ref> 2021 ఐపీఎల్ వేలంలో ఆర్‌సీబీ [[గ్లెన్ మాక్స్‌వెల్]], [[అజారుద్దీన్|మహమ్మద్ అజరుద్దీన్]], [[సచిన్ బేబీ]], [[కైల్ జేమీసన్]], [[శ్రీకర్ భరత్]], రజత్ పాటిదార్, డాన్ క్రిస్టియన్, [[సుయాష్ ప్రభుదేసాయి|సుయాష్ ప్రభుదేశాయ్]]‌లను కొనుగోలు చేసింది.<ref>{{cite web |last1=Shah |first1=Sreshth |title=IPL 2021 auction: The list of sold and unsold players |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2021-auction-the-list-of-sold-and-unsold-players-1252152 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=18 February 2021 |archive-date=18 February 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210218062535/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2021-auction-the-list-of-sold-and-unsold-players-1252152 |url-status=live }}</ref> ఆటగాళ్లలో కోవిడ్-19 కేసులు అకస్మాత్తుగా పెరగడంతో సీజన్ మధ్యలో నిలిపివేశారు, తర్వాత సెప్టెంబర్‌లో UAE లో పునఃప్రారంభించారు.<ref>{{cite web |title=IPL suspended after rise in Covid-19 cases among players |url=https://www.bbc.com/sport/cricket/56978321 |website=[[BBC Sport]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=4 May 2021}}</ref><ref>{{cite web |title=IPL 2021 to resume in UAE in September–October, confirms BCCI |url=https://sportstar.thehindu.com/cricket/ipl/ipl-news/ipl-2021-new-dates-uae-to-host-tournament-second-half-september-october-bcci-indian-cricket/article34629733.ece |website=[[Sportstar]] |publisher=[[The Hindu Group]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=29 May 2021 |archive-date=2 June 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220602114221/https://sportstar.thehindu.com/cricket/ipl/ipl-news/ipl-2021-new-dates-uae-to-host-tournament-second-half-september-october-bcci-indian-cricket/article34629733.ece |url-status=live }}</ref> సీజన్ పునఃప్రారంభం కావడానికి ముందు, జట్టు హెడ్ కోచ్ సైమన్ కటిచ్ రాజీనామా చేశాడు, అతని స్థానంలో మైక్ హెస్సన్ హెడ్ కోచ్‌గా బాధ్యతలు తీసుకున్నాడు.<ref>{{cite web |last1=Mukherjee |first1=Abhishek |title=IPL 2021: Simon Katich steps down as RCB coach, cites personal reasons |url=https://sportstar.thehindu.com/cricket/ipl/ipl-news/ipl-2021-simon-katich-steps-down-as-rcb-coach-cites-personal-reasons/article36030290.ece |website=[[Sportstar]] |publisher=[[The Hindu Group]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=21 August 2021 |archive-date=27 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240627083959/https://sportstar.thehindu.com/cricket/ipl/ipl-news/ipl-2021-simon-katich-steps-down-as-rcb-coach-cites-personal-reasons/article36030290.ece |url-status=live }}</ref> ఆర్‌సీబీ పాయింట్ల పట్టికలో మూడవ స్థానంలో నిలిచి ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించినప్పటికీ, ఎలిమినేటర్‌లో నాల్గవ స్థానంలో ఉన్న కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్ చేతిలో ఓడిపోయి మరోసారి ట్రోఫీని గెలవలేకపోయింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2021 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2021-1249214/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=2 December 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231202101814/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2021-1249214/points-table-standings |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |last1=Muthu |first1=Alagappan |title=Narine stars with bat and ball, puts KKR in Qualifier 2, ends Kohli's tenure as RCB captain with defeat |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2021-1249214/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-eliminator-1254115/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=11 October 2021 |archive-date=27 November 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241127082039/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2021-1249214/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-eliminator-1254115/match-report |url-status=live }}</ref> [[హర్షల్ పటేల్]] ఆ సీజన్‌ను 32 వికెట్లతో ముగించాడు. ఇది ఒక సీజన్‌లో అత్యధిక వికెట్లు తీసిన ఆటగాడిగా ఉన్న [[డ్వేన్ బ్రావో]] రికార్డును సమం చేసింది, హర్షల్‌కు పర్పుల్ క్యాప్ వరించింది.<ref>{{cite web |title=Most wickets For Indian Premier League, 2021 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2021-13840 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=15 February 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240215044542/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2021-13840 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most wickets in a series For Indian Premier League |url=https://www.espncricinfo.com/records/trophy/bowling-most-wickets-series/indian-premier-league-117 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=29 August 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240829143325/https://www.espncricinfo.com/records/trophy/bowling-most-wickets-series/indian-premier-league-117 |url-status=live }}</ref> గ్లెన్ మాక్స్‌వెల్ 513 పరుగులతో జట్టులో అత్యధిక పరుగులు చేసిన బ్యాటర్‌గా నిలిచాడు, ఇది ఆ సీజన్‌లో ఐదవ అత్యధికం.<ref>{{cite web |title=Most runs For Indian Premier League, 2021 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2021-13840 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024}}</ref> విరాట్ కోహ్లీ ఈ సీజన్‌లో ఐపీఎల్‌లో 6,000 పరుగులు సాధించిన తొలి బ్యాట్స్‌మెన్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{cite web | url=https://www.hindustantimes.com/cricket/ipl-2021-virat-kohli-royal-challengers-bangalore-captain-becomes-first-player-to-score-6000-ipl-runs-101618740443458.html | title=Virat Kohli becomes first player to score 6000 IPL runs | date=22 April 2021 | access-date=13 March 2023 | archive-date=24 April 2021 | archive-url=https://web.archive.org/web/20210424043647/https://www.hindustantimes.com/cricket/ipl-2021-virat-kohli-royal-challengers-bangalore-captain-becomes-first-player-to-score-6000-ipl-runs-101618740443458-amp.html | url-status=live }}</ref> ఏబీ డివిలియర్స్ నవంబర్ 2021లో రిటైర్మెంట్ ప్రకటించడంతో, ఇదే అతని చివరి ఐపీఎల్ సీజన్ అయింది.<ref>{{cite web |title=AB de Villiers announces retirement from all forms of cricket, marks end of association with IPL and RCB |url=https://www.hindustantimes.com/cricket/ab-de-villiers-announces-retirement-from-all-cricket-ends-association-with-ipl-and-rcb-101637305681787.html |website=[[Hindustan Times]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=19 November 2019 |archive-date=27 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240627023111/https://www.hindustantimes.com/cricket/ab-de-villiers-announces-retirement-from-all-cricket-ends-association-with-ipl-and-rcb-101637305681787.html |url-status=live }}</ref> 2022 సీజన్‌లో, రాయల్ ఛాలెంజర్స్ గణనీయమైన మార్పులకు లోనైంది. 2021 సీజన్ తర్వాత విరాట్ కోహ్లీ కెప్టెన్సీ నుంచి తప్పుకోవడంతో ఫాఫ్ డు ప్లెసిస్‌ను కొత్త కెప్టెన్‌గా ప్రకటించారు.<ref>{{cite web |last=Kishore |first=Shashank |url=https://www.espncricinfo.com/story/faf-du-plessis-unveiled-as-rcb-s-new-captain-for-ipl-2022-1305098| title=Faf du Plessis unveiled as RCB's captain for IPL 2022| date=12 March 2022 |website=[[ESPNcricinfo]] | access-date=12 March 2022| archive-date=19 June 2024| archive-url=https://web.archive.org/web/20240619050630/https://www.espncricinfo.com/story/faf-du-plessis-unveiled-as-rcb-s-captain-for-ipl-2022-1305098| url-status=live}}</ref> అదనంగా [[సంజయ్ బంగర్]] కొత్త హెడ్ కోచ్‌గా నియమితుడయ్యాడు.<ref>{{cite web |title=Sanjay Bangar named head coach of Royal Challengers Bangalore |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2022-sanjay-bangar-named-head-coach-of-royal-challengers-bangalore-1288454 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=9 November 2021 |archive-date=31 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240731044522/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2022-sanjay-bangar-named-head-coach-of-royal-challengers-bangalore-1288454 |url-status=live }}</ref> వేలం సమయంలో ఆర్‌సీబీ [[వానిందు హసరంగా|వనిందు హసరంగ]], హర్షల్ పటేల్, [[ఫిన్ అలెన్]], [[మహిపాల్ లోమ్రోర్]], దినేష్ కార్తీక్, [[జోష్ హాజెల్‌వుడ్|జోష్ హేజిల్‌వుడ్]], జాసన్ బెహ్రెన్‌డార్ఫ్ వంటి కీలక ఆటగాళ్లను కొనుగోలు చేసింది.<ref>{{cite web |last1=Agrawal |first1=Himanshu |title=IPL 2022 auction: The list of sold and unsold players |url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2022-auction-the-list-of-sold-and-unsold-players-1300689 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=12 February 2022 |archive-date=13 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220213063417/https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2022-auction-the-list-of-sold-and-unsold-players-1300689 |url-status=live }}</ref> ఈ సీజన్‌లో కొత్తగా రెండు జట్లు చేరడంతో లీగ్ 10 జట్ల పోటీగా మారింది. ఆర్‌సీబీ వరుసగా రెండు సీజన్ల తర్వాత ఎలిమినేటర్ దశను దాటినా, క్వాలిఫయర్ 2లో రాజస్థాన్ రాయల్స్ చేతిలో ఓడిపోయి టైటిల్‌ను గెలవలేకపోయింది.<ref>{{cite web |last1=Brar |first1=Hemant |title=Buttler ton, Prasidh-McCoy show put Royals in IPL final |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2022-1298423/rajasthan-royals-vs-royal-challengers-bangalore-qualifier-2-1312199/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=27 May 2022}}</ref> డు ప్లెసిస్ 468 పరుగులతో జట్టు అత్యధిక పరుగుల స్కోరర్‌గా నిలిచాడు, హసరంగ 26 వికెట్లతో అత్యధిక వికెట్లు తీసిన బౌలర్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{cite web |title=Most runs in Indian Premier League, 2022 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2022-14452?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=31 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240731044519/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2022-14452?team=4340 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most wickets For Indian Premier League, 2022 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2022-14452?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=31 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240731044521/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2022-14452?team=4340 |url-status=live }}</ref> 2023 సీజన్‌కు ముందు, ఆర్‌సీబీ వేలంలో [[రీస్ టోప్లీ|రీస్ టాప్లీ]], విల్ జాక్స్, రాజన్ కుమార్, అవినాష్ సింగ్, [[సోనీ యాదవ్|సోనూ యాదవ్]], హిమాన్షు శర్మ, మనోజ్ భండాగేలను కొనుగోలు చేసింది.<ref>{{cite web |last1=Ramanujam |first1=Srinidhi |title=2023 IPL auction: The list of sold and unsold players |url=https://www.espncricinfo.com/story/2023-ipl-auction-list-of-sold-unsold-players-1350272 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=23 December 2022}}</ref> ఆ జట్టు పద్నాలుగు మ్యాచ్‌లలో ఏడింటిలో గెలిచి గ్రూప్ దశలో ఆరవ స్థానంలో నిలిచి ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించలేకపోయింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2023 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2023-1345038/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=29 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230529235729/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2023-1345038/points-table-standings |url-status=live }}</ref> ఫాఫ్ డు ప్లెసిస్ అత్యధిక పరుగుల స్కోరర్‌గా నిలవగా, మొహమ్మద్ సిరాజ్ జట్టు తరఫున అత్యధిక వికెట్లు పడగొట్టాడు.<ref>{{cite web |title=Most runs in Indian Premier League, 2023 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2023-15129?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=31 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240731044518/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2023-15129?team=4340 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Most wickets For Indian Premier League, 2023 – Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2023-15129?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024}}</ref> === 2024–ప్రస్తుతం: తొలి ఐపీఎల్ టైటిల్ === 2024 సీజన్‌లో రాయల్ ఛాలెంజర్స్ తొలి భాగంలో ఇబ్బంది పడి, 8 మ్యాచ్‌లలో 7 ఓడిపోయింది. కానీ ఆ తర్వాత అద్భుతంగా పుంజుకుని వరుసగా ఆరు మ్యాచ్‌ల్లో గెలిచి ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించింది.<ref>{{cite web |title=IPL 2024 – Points Table |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2024-1410320/points-table-standings |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=22 August 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240822102516/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2024-1410320/points-table-standings |url-status=live }}</ref> ఎలిమినేటర్‌లో రాజస్థాన్ రాయల్స్‌తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో ఆర్‌సీబీ నాలుగు వికెట్ల తేడాతో ఓడిపోయింది.<ref>{{cite web |last1=Krishnaswamy |first1=Karthik |title=Royals eliminate RCB to set up knockout against SRH |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2024-1410320/rajasthan-royals-vs-royal-challengers-bengaluru-eliminator-1426310/match-report |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |language=en |date=22 May 2024 |archive-date=31 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240731050504/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2024-1410320/rajasthan-royals-vs-royal-challengers-bengaluru-eliminator-1426310/match-report |url-status=live }}</ref> విరాట్ కోహ్లీ 741 పరుగులతో ఆరెంజ్ క్యాప్‌ గెలుచుకోగా, [[యష్ దయాళ్|యాష్ దయాల్]] 15 వికెట్లతో జట్టులో అత్యధిక వికెట్లు తీసిన బౌలర్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{cite web |title=Batting Records – Most Runs in IPL 2024 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2024-15940 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024 |archive-date=1 May 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240501104846/https://www.espncricinfo.com/records/tournament/batting-most-runs-career/indian-premier-league-2024-15940 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Bowling Records – Most Wickets in IPL 2024 |url=https://www.espncricinfo.com/records/tournament/bowling-most-wickets-career/indian-premier-league-2024-15940?team=4340 |website=[[ESPNcricinfo]] |access-date=31 July 2024}}</ref> జూన్ 3 2025న అహ్మదాబాద్‌లోని [[నరేంద్ర మోదీ స్టేడియం]]లో పంజాబ్ కింగ్స్‌ను ఆరు పరుగుల తేడాతో ఓడించి రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు తమ తొలి ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్ టైటిల్‌ను కైవసం చేసుకుంది. మొదట బ్యాటింగ్ చేసిన ఆర్‌సీబీ 20 ఓవర్లలో 9 వికెట్ల నష్టానికి 190 పరుగులు చేసింది, విరాట్ కోహ్లీ 35 బంతుల్లో 43 పరుగులతో టాప్ స్కోరర్‌గా నిలిచాడు. జవాబుగా పంజాబ్ కింగ్స్ 184 పరుగులు మాత్రమే చేయగలిగింది, [[శశాంక్ సింగ్]] 61 పరుగులతో నాటౌట్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{Cite web |date=4 June 2025 |title=IPL 2025 Winner: Royal Challengers Bengaluru (RCB) won the 18th Edition of TATA IPL; Check Overall Team Performance |url=https://www.jagranjosh.com/general-knowledge/ipl-2025-winner-rcb-royal-challengers-bengaluru-captain-coach-and-overall-performance-1748975062-1 |access-date=4 June 2025 |website=Jagranjosh.com |language=en |archive-date=3 June 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250603191114/https://www.jagranjosh.com/general-knowledge/ipl-2025-winner-rcb-royal-challengers-bengaluru-captain-coach-and-overall-performance-1748975062-1 |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |title=RCB crowned IPL 2025 champion after 6-run victory over PBKS in the final |url=https://www.business-standard.com/cricket/ipl/rcb-crowned-ipl-2025-champion-after-6-run-victory-over-pbks-in-the-final-125060301404_1.html}}</ref> లక్ష్యాన్ని కాపాడుకోవడంలో ఆర్‌సీబీ బౌలర్లు కీలక పాత్ర పోషించారు. [[కృనాల్ పాండ్యా]] 17 పరుగులిచ్చి 2 వికెట్లు తీయగా, [[భువనేశ్వర్ కుమార్]] 38 పరుగులకు 2 వికెట్లు తీసి చివరి ఓవర్లలో ఆర్‌సీబీ మ్యాచ్‌ను తమ అదుపులోకి తీసుకురావడంలో సాయపడ్డారు.<ref>{{Cite web |date=4 June 2025 |title=Krunal Pandya: Mumbai's main man once, RCB's IPL final hero now |url=https://www.indiatoday.in/sports/cricket/story/ipl-2025-krunal-pandya-rcb-vs-pbks-final-2735375-2025-06-04 |access-date=4 June 2025 |website=India Today |language=en}}</ref> ఈ విజయంతో ఆ ఫ్రాంచైజీ 18 ఏళ్ల నిరీక్షణకు తెరపడింది, ఇదివరకు వారు 2009, 2011, 2016 సీజన్లలో రన్నరప్‌గా నిలిచారు. 2008లో జట్టు ఏర్పాటైనప్పటి నుంచి వారితోనే ఉన్న విరాట్ కోహ్లీకి ఈ టైటిల్ విజయం అతిపెద్ద మైలురాయిగా నిలిచింది. దేశవ్యాప్తంగా అభిమానులు, క్రికెట్ ప్రియులు ఈ విజయాన్ని ఘనంగా జరుపుకున్నారు.<ref name=":1">{{cite web |access-date=3 June 2025 |title=RCB end 18 years of wait, romp to maiden IPL title with smashing win over Punjab Kings |url=https://www.hindustantimes.com/cricket/royal-challengers-bengaluru-end-18-years-of-wait-romp-to-maiden-ipl-title-with-smashing-win-over-punjab-kings-101748972592771.html |work=Hindustan Times}}</ref><ref name=":2">{{cite web |access-date=3 June 2025 |title=Kohli and RCB are finally IPL champions |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2025-1449924/punjab-kings-vs-royal-challengers-bengaluru-final-1473511/match-report |work=ESPNcricinfo |archive-date=3 June 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250603233600/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2025-1449924/punjab-kings-vs-royal-challengers-bengaluru-final-1473511/match-report |url-status=live }}</ref> == యాజమాన్య చరిత్ర, కొనుగోళ్లు == === ప్రారంభం, డియాజియో శకం (2008–2026) === ఈ ఫ్రాంచైజీ 2008లో స్థాపించబడింది. విజయ్ మాల్యా, యునైటెడ్ బ్రూవరీస్ గ్రూప్ ద్వారా బెంగళూరుకు చెందిన ఈ జట్టును $111.6 మిలియన్లకు (సుమారు ₹446 కోట్లు) కొనుగోలు చేశాడు. ఆ సమయంలో ప్రారంభ ఐపీఎల్ సీజన్‌లో ముంబై ఇండియన్స్ తర్వాత ఇది రెండవ అత్యంత ఖరీదైన ఫ్రాంచైజీగా నిలిచింది.<ref name="IPL2008">{{Cite news |last=Staff |first=Cricinfo |date=24 January 2008 |title=Dhoni and Symonds the biggest draws |url=https://www.espncricinfo.com/ |work=ESPNcricinfo |access-date=25 March 2026 |archive-date=24 February 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200224223228/https://www.espncricinfo.com/ |url-status=live }}</ref> తొలి పెద్ద యాజమాన్య బదిలీ 2013, 2016 మధ్య జరిగింది. జూలై 2013లో బ్రిటిష్ బహుళజాతి సంస్థ డియాజియో, యునైటెడ్ స్పిరిట్స్ లిమిటెడ్ (USL) లో నియంత్రణ వాటాను కొనుగోలు చేసింది.<ref name="DiageoUSL">{{Cite web |title=Diageo completes acquisition of control in United Spirits |url=https://www.diageo.com/ |publisher=Diageo PLC |date=4 July 2013 |access-date=25 March 2026 |archive-date=21 August 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240821135504/https://www.diageo.com/ |url-status=live }}</ref> ఫిబ్రవరి 2016లో USL ఛైర్మన్‌గా మాల్యా రాజీనామా చేసిన తర్వాత డియాజియో పూర్తి నిర్వహణ, యాజమాన్య నియంత్రణను తీసుకుంది.<ref name="MallyaExit">{{Cite news |last=Sarkar |first=John |date=26 February 2016 |title=Vijay Mallya quits United Spirits, Diageo to pay him $75m |url=https://timesofindia.indiatimes.com/ |work=The Times of India |access-date=25 March 2026 |archive-date=13 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220213041319/http://timesofindia.indiatimes.com/ |url-status=live }}</ref> 2023లో ఫ్రాంచైజీ విస్తరించి మహిళల ప్రీమియర్ లీగ్ (WPL) కోసం ఆర్‌సీబీ మహిళల జట్టును ₹901 కోట్లకు ($110 మిలియన్లు) దక్కించుకుంది.<ref name="WPLBid">{{Cite news |title=WPL Team Auction: RCB wins Bengaluru franchise for Rs 901 crore |url=https://www.thehindu.com/ |work=The Hindu |date=25 January 2023 |access-date=25 March 2026 |archive-date=1 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200601115119/https://www.thehindu.com/ |url-status=live }}</ref> === 2026 కన్సార్టియం కొనుగోలు, రికార్డు వాల్యుయేషన్ === మార్చి 2026లో యునైటెడ్ స్పిరిట్స్, రాయల్ ఛాలెంజర్స్ స్పోర్ట్స్ ప్రైవేట్ లిమిటెడ్‌లోని 100% ఈక్విటీని నలుగురు సభ్యుల కన్సార్టియంకు సుమారు $1.78 బిలియన్లకు (₹16,660 కోట్లు) విక్రయించే ఒప్పందాన్ని ఖరారు చేసింది.<ref name="MSN2026">{{Cite web |title=RCB becomes costliest IPL franchise, sold for over Rs 16,000 crore: Sources |url=https://www.msn.com/ |website=MSN |date=23 March 2026 |access-date=25 March 2026 |archive-date=10 July 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190710235340/https://www.msn.com/ |url-status=live }}</ref> ఈ ఒప్పందం కింది వాటన్నింటినీ కలుపుకుని జరిగింది: * రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు పురుషుల ఐపీఎల్ జట్టు. * రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు మహిళల డబ్ల్యూపీఎల్ జట్టు. * అన్ని సంబంధిత బ్రాండ్ మేధో సంపత్తి, RCB బార్ & కేఫ్ హాస్పిటాలిటీ వెంచర్లు, RCB అన్‌బాక్స్ మేధో సంపత్తులు. ఒప్పందం పూర్తయిన తర్వాత ఇది క్రికెట్ ఫ్రాంచైజీ చరిత్రలోనే అత్యధిక వాల్యుయేషన్‌గా గుర్తింపు పొందింది. 2026 ప్రారంభంలో కల్ సోమానీ, రాబ్ వాల్టన్ నేతృత్వంలోని బృందం రాజస్థాన్ రాయల్స్‌ను $1.63 బిలియన్లకు కొనుగోలు చేసిన మునుపటి రికార్డును ఇది అధిగమించింది.<ref name="KhelNow2026">{{Cite news |title=Sale Done: RCB acquired by four-member consortium led by Aditya Birla Group just before IPL 2026 |url=https://khelnow.com |work=Khel Now |date=24 March 2026 |access-date=25 March 2026}}</ref> కొత్త యాజమాన్య బృందం ఇవి: * '''ఆదిత్య బిర్లా గ్రూప్''': ఆర్యమాన్ విక్రమ్ బిర్లా (ఛైర్మన్) నేతృత్వంలో బిర్లా కుటుంబం దీనిని కలిగి ఉంది. * '''ది టైమ్స్ గ్రూప్''': సాహు జైన్ కుటుంబం (బెన్నెట్ కోల్‌మన్ & కో లిమిటెడ్ ద్వారా). * '''బోల్ట్ వెంచర్స్''': డేవిడ్ బ్లిట్జర్ (హారిస్ బ్లిట్జర్ స్పోర్ట్స్ & ఎంటర్‌టైన్‌మెంట్ సహ వ్యవస్థాపకుడు) ఆధీనంలో ఉంది. * '''బ్లాక్‌స్టోన్''': విరల్ పటేల్ (BXPE సీఈఓ) ప్రాతినిధ్యం వహిస్తున్న ఇన్వెస్ట్‌మెంట్ సంస్థ. ఈ ఒప్పందానికి మార్చి 25 2026న భారత క్రికెట్ నియంత్రణ మండలి (BCCI) అధికారిక ఆమోదం లభించింది.<ref name="BCCIAproval">{{Cite press release |title=BCCI approves transfer of ownership for Royal Challengers Bengaluru |url=https://www.bcci.tv/ |publisher=BCCI.tv |date=25 March 2026 |access-date=25 March 2026 |archive-date=16 July 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240716134807/https://www.bcci.tv/ |url-status=live }}</ref> == జట్టు గుర్తింపు == === పేరు === [[విజయ్ మాల్యా]] తన అత్యధికంగా అమ్ముడవుతున్న మద్యం బ్రాండ్‌లలో ఒకటైన ''మెక్‌డొవెల్స్ నం.1'' లేదా ''రాయల్ ఛాలెంజ్''ను జట్టుతో అనుసంధానం చేయాలని భావించాడు.<ref name="mcd">{{cite news|url=http://economictimes.indiatimes.com/ET_Cetera/No_1_McDowells_or_Royal_Challenge_to_be_Bangalore_IPL_team_sponsor/articleshow/2729341.cms|title=No. 1 McDowell's or Royal Challenge to be Bangalore IPL team sponsor|author=Shruti Sabharwal|date=25 January 2008|access-date=20 February 2008|work=The Times Of India|location=India|archive-date=28 February 2008|archive-url=https://web.archive.org/web/20080228193835/http://economictimes.indiatimes.com/ET_Cetera/No_1_McDowells_or_Royal_Challenge_to_be_Bangalore_IPL_team_sponsor/articleshow/2729341.cms|url-status=live}}</ref> === లోగో === తొలి లోగోలో వృత్తాకార ఎరుపు బ్యాక్‌గ్రౌండ్‌పై పసుపు రంగులో ''RC'' చిహ్నం ఉండేది. లోగో పైభాగంలో ఉంచిన ''RC'' కిరీటం, గర్జించే సింహం చిహ్నం అసలైన ''రాయల్ ఛాలెంజ్'' లోగో నుండి తీసుకున్నారు. 2009 నుండి పసుపు రంగును బంగారు రంగుతో భర్తీ చేయడం మినహా లోగో రూపకల్పనలో పెద్ద మార్పులు జరగలేదు. ఈ లోగో చుట్టూ తెల్లని చుక్కలతో కూడిన వృత్తం కూడా ఉండేది. ''గేమ్ ఫర్ గ్రీన్'' మ్యాచ్‌ల కోసం జట్టు ప్రత్యామ్నాయ లోగోను ఉపయోగిస్తుంది, దీనిలో ఆకుపచ్చని మొక్కలు లోగో చుట్టూ ఉంటాయి, ''గేమ్ ఫర్ గ్రీన్'' టెక్స్ట్ లోగో క్రింద ఉంచబడుతుంది. 2016 లోగోలో నలుపు రంగును సెకండరీ కలర్‌గా చేర్చి డిజైన్‌ను మార్చారు. కిరీటంలోని సింహాన్ని పెద్దదిగా చేసి, షీల్డ్‌ను తొలగించారు. 2020లో పెద్ద సింహంతో, పాత లోగో నుండి తిరిగి తీసుకువచ్చిన కిరీటంతో కొత్త లోగోను ఆవిష్కరించారు. ఈ డిజైన్‌లో RC చిహ్నాన్ని తొలగించారు.<ref>{{cite web|url=https://www.deccanherald.com/sports/cricket/royal-challengers-bangalore-unveils-new-logo-804484.html|title=Royal Challengers Bangalore unveils new logo|work=Deccan Herald|date=14 February 2020|access-date=20 October 2020|archive-date=27 July 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210727022251/https://www.deccanherald.com/sports/cricket/royal-challengers-bangalore-unveils-new-logo-804484.html|url-status=live}}</ref> 2024లో రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరుగా పేరు మార్చుకున్న తర్వాత లోగో మళ్లీ మారింది. === రాయబారులు === 2008లో ఈ జట్టుకు [[కత్రినా కైఫ్]] బ్రాండ్ అంబాసిడర్‌గా వ్యవహరించింది. తరువాతి సీజన్లలో [[దీపికా పడుకోణె|దీపికా పదుకోన్]], రమ్య, [[పునీత్ రాజ్‌కుమార్]], [[శివ రాజ్‌కుమార్]], ఉపేంద్ర, [[గణేష్ (నటుడు)|గణేష్]] జట్టుకు రాయబారులుగా వ్యవహరించారు.<ref name="bids">{{cite news|url=http://www.hindu.com/2008/01/25/stories/2008012558140100.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20080129011742/http://www.hindu.com/2008/01/25/stories/2008012558140100.htm|url-status=dead|archive-date=29 January 2008|date=25 January 2008|title= Mukesh, Mallya top bidders for IPL|access-date=20 February 2008|work=[[The Hindu]]|location=Chennai, India}}</ref> === కిట్ సరఫరాదారులు, షర్ట్ స్పాన్సర్లు === 2008 నుండి 2014 వరకు జట్టు కిట్‌లను రీబాక్ తయారు చేయగా, 2015లో అడిడాస్ కిట్‌లను సరఫరా చేసింది. 2016 నుండి 2019 వరకు జీవెన్ తయారీదారుగా ఉంది.<ref>{{Cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/bengaluru/Sports-brand-Zeven-is-official-kit-partner-for-RCB-Sidebar/articleshow/51740731.cms|title=Sports brand Zeven is official kit partner for RCB (Sidebar)|website=The Times of India|access-date=26 April 2016|archive-date=10 April 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160410173355/http://timesofindia.indiatimes.com/city/bengaluru/Sports-brand-Zeven-is-official-kit-partner-for-RCB-Sidebar/articleshow/51740731.cms|url-status=live}}</ref> 2020లో రాంగ్ కిట్‌లను తయారు చేయగా, 2021 నుండి ప్యూమా అధికారిక కిట్ తయారీదారుగా మారింది.<ref>{{Cite web |title=PUMA signs multi-year partnership with Royal Challengers Bangalore – The Economic Times |url=https://economictimes.indiatimes.com/news/sports/puma-signs-multi-year-deal-with-virat-kohli-led-rcb/articleshow/81754375.cms?from=mdr |access-date=22 May 2025 |website=m.economictimes.com |date=30 March 2021 |last1=Laghate |first1=Gaurav |archive-date=31 May 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250531121618/https://economictimes.indiatimes.com/news/sports/puma-signs-multi-year-deal-with-virat-kohli-led-rcb/articleshow/81754375.cms?from=mdr |url-status=live }}</ref> {| class="wikitable sortable" style="text-align: center" |- !సమయం !కిట్ సరఫరాదారు !షర్ట్ స్పాన్సర్ (ముందు) !షర్ట్ స్పాన్సర్ (వెనుక) |- |2008–2011 | rowspan="3" |రీబాక్ | రాయల్ ఛాలెంజ్ | మెక్‌డొవెల్స్ నం.1 |- |2011–2014 | మెక్‌డొవెల్స్ నం.1 | రాయల్ ఛాలెంజ్ |- |2014–2015 | rowspan="2" |హువావే | rowspan="4" |కింగ్‌ఫిషర్ |- |2015–2016 |అడిడాస్ |- |2016–2017 | rowspan="4" |[[మహేష్ భూపతి|జీవెన్]] |హీరో సైకిల్స్ |- |2017–2018 |జియోనీ |- |2018–2019 |ఇరోస్ నౌ |లఫార్జ్ |- |2019–2020 |రాంగ్ |పిల్స్‌బరీ |- |2020–2021 |రాంగ్ |rowspan="2" |ముత్తూట్ ఫిన్‌కార్ప్ |rowspan="2" |DP వరల్డ్ |- |2021–2023 | rowspan="3" |ప్యూమా |- |2023–2026 | ఖతార్ ఎయిర్‌వేస్ | KEI |- |2026-ప్రస్తుతం |నథింగ్ |BKT |} == ప్రత్యర్థి జట్లతో పోటీ == === కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్ === కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్, రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు మధ్య వైరం ఐపీఎల్‌లో పాత వాటిలో ఒకటి. ఐపీఎల్ ప్రారంభ మ్యాచ్ ఈ రెండు జట్ల మధ్యే జరిగింది, ఇందులో బ్రెండన్ మెకల్లమ్ కేవలం 73 బంతుల్లోనే 158 పరుగులతో అజేయంగా నిలవడంతో KKR 140 పరుగుల తేడాతో విజయం సాధించింది.<ref>{{cite web |title=Full Scorecard of KKR vs RCB 1st match 2007/08 – Score Report {{!}} ESPNcricinfo.com |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2007-08-313494/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-1st-match-335982/full-scorecard |access-date=13 April 2021 |work=ESPNcricinfo |archive-date=13 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210413162719/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2007-08-313494/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-1st-match-335982/full-scorecard |url-status=live }}</ref> 2009 ఐపీఎల్‌లో, నైట్ రైడర్స్‌తో జరిగిన రెండు మ్యాచ్‌లలో ఆర్‌సీబీ గెలిచింది. వారు రెండోసారి తలపడినప్పుడు రాస్ టేలర్ అద్భుతమైన ఇన్నింగ్స్ ఆడి 33 బంతుల్లో అజేయంగా 81 పరుగులు చేసి ఆర్‌సీబీ ఆరు వికెట్ల విజయానికి ముఖ్యకారణమయ్యాడు.<ref>{{cite web |title=Full Scorecard of KKR vs RCB 41st match 2009 – Score Report {{!}} ESPNcricinfo.com |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-374163/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-41st-match-392221/full-scorecard |access-date=13 April 2021 |work=ESPNcricinfo |archive-date=13 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210413162720/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2009-374163/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-41st-match-392221/full-scorecard |url-status=live }}</ref> 2012 ఐపీఎల్ ఎడిషన్‌లో, KKR ఐపీఎల్ పట్టికలో దిగువ సగంలో ఉంది, ఆర్‌సీబీ పై కీలక మ్యాచ్ గెలవాల్సిన పరిస్థితి. KKR టాస్ గెలిచి మొదట బ్యాటింగ్ ఎంచుకుంది. ఆ తర్వాత KKR కెప్టెన్ [[గౌతమ్ గంభీర్]] 93 (51) తో ముందుండి నడిపించాడు. జవాబుగా, ఆర్‌సీబీ వరుస విరామాలలో వికెట్లు కోల్పోయింది, క్రిస్ గేల్ మాత్రమే 86 (58) పరుగులతో పోరాటం సాగించాడు.<ref>{{Cite web |title=Full Scorecard of KKR vs RCB 38th match 2012 – Score Report {{!}} ESPNcricinfo.com |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/kolkata-knight-riders-vs-royal-challengers-bangalore-38th-match-548344/full-scorecard |access-date=13 April 2021 |work=ESPNcricinfo |archive-date=13 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210413162723/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/kolkata-knight-riders-vs-royal-challengers-bangalore-38th-match-548344/full-scorecard |url-status=live }}</ref> ఆ తర్వాత వారు తలపడినప్పుడు గంభీర్ మరోసారి ఆర్‌సీబీకి కంటకంగా మారాడు. క్లిష్టమైన పిచ్‌పై KKR కోసం అత్యధిక పరుగులు చేసి KKR ను 165 పరుగుల పోటీ స్కోరుకు చేర్చాడు. దీనికి సమాధానంగా ఆర్‌సీబీ 129 పరుగులు చేసింది, ఆ మ్యాచ్‌లో లక్ష్మీపతి బాలాజీ 4 ఓవర్లలో 4/18 తో వారి లైనప్‌ను ధ్వంసం చేశాడు.<ref>{{cite web |title=Full Scorecard of KKR vs RCB 10th match 2012 – Score Report {{!}} ESPNcricinfo.com |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-10th-match-548315/full-scorecard |access-date=13 April 2021 |work=ESPNcricinfo |archive-date=13 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210413162728/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2012-520932/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-10th-match-548315/full-scorecard |url-status=live }}</ref> 2015 ఐపీఎల్ ఎడిషన్‌లో వర్షం కారణంగా ఆర్‌సీబీ, KKR మ్యాచ్ పది ఓవర్లకు కుదించబడింది. ఆర్‌సీబీ టాస్ గెలిచి ఫీల్డింగ్ ఎంచుకుంది. KKR తరఫున ఆండ్రీ రస్సెల్ కేవలం 17 బంతుల్లోనే 45 పరుగులు చేసి అత్యధిక స్కోరర్‌గా నిలిచాడు. అతను జట్టు స్కోరును కేవలం 10 ఓవర్లలో 111/4 కు చేర్చాడు. మిచెల్ స్టార్క్ 2 ఓవర్లలో 15 పరుగులిచ్చి ఒక వికెట్ తీసుకున్నాడు. లక్ష్య ఛేదనలో ఆర్‌సీబీ 3.4 ఓవర్లలో 0–48 వద్ద ఉండగా బ్రాడ్ హాగ్ బౌలింగ్‌లో క్రిస్ గేల్ అవుటయ్యాడు. ఆ తర్వాత ఆర్‌సీబీ తడబడి వరుసగా వికెట్లు కోల్పోయి 7.2 ఓవర్లలో 3–81కి పడిపోయింది. విరాట్ కోహ్లీ కూడా ఆండ్రీ రస్సెల్ బౌలింగ్‌లో అవుట్ అయినప్పుడు ఆర్‌సీబీ ఓటమి ఖాయం అనిపించింది. అయితే మన్‌దీప్ సింగ్ కేవలం 18 బంతుల్లో 3 సిక్సర్లు, 4 ఫోర్లతో 45 పరుగులు చేశాడు.<ref name=":0">{{Cite web |title=RCB beat KKR RCB won by 7 wickets (with 2 balls remaining) – KKR vs RCB, Pepsi Indian Premier League, 33rd match Match Summary, Report {{!}} ESPNcricinfo.com |url=https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-33rd-match-829771/live-cricket-score |access-date=20 April 2021 |work=ESPNcricinfo |date=2 May 2015 |archive-date=20 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210420103319/https://www.espncricinfo.com/series/pepsi-indian-premier-league-2015-791129/royal-challengers-bangalore-vs-kolkata-knight-riders-33rd-match-829771/live-cricket-score |url-status=live }}</ref> 2017 ఐపీఎల్ ఎడిషన్‌లో ఈ రెండు జట్లు మళ్లీ రెండుసార్లు తలపడ్డాయి. వీరి మధ్య జరిగిన తొలి మ్యాచ్‌లో KKR 3.3 ఓవర్లలో 0–48తో బలమైన ఆరంభాన్ని ఇచ్చినా ఆర్‌సీబీ వారిని 131 పరుగులకే ఆలౌట్ చేసింది. కానీ ఆ తర్వాత KKR అద్భుతంగా బౌలింగ్ చేసి ఆర్‌సీబీని కేవలం 49 పరుగులకే ఆలౌట్ చేసింది, ఇది ఐపీఎల్ చరిత్రలోనే అత్యల్ప జట్టు స్కోరు. నాథన్ కౌల్టర్-నైల్, కాలిన్ డి గ్రాండ్‌హోమ్, క్రిస్ వోక్స్ తలా మూడు వికెట్లు తీశారు.<ref name=":0" /> తర్వాతి మ్యాచ్‌లో [[సునీల్ నరైన్]] అప్పటి ఐపీఎల్‌లో అత్యంత వేగవంతమైన అర్ధ సెంచరీని నమోదు చేశాడు (15 బంతుల్లో 50 పరుగులు - ఇప్పుడు ఇది రెండవ అత్యంత వేగవంతమైనది). ఐపీఎల్ మ్యాచ్‌లలో పవర్‌ప్లేలో చేసిన అత్యధిక స్కోరును నమోదు చేసిన KKR, ఆర్‌సీబీ నిర్దేశించిన లక్ష్యాన్ని సులభంగా ఛేదించింది.<ref name=":0" /> 2019 ఐపీఎల్‌లో విరాట్ కోహ్లీ 49 బంతుల్లో 84, ఏబీ డివిలియర్స్ 32 బంతుల్లో 63 పరుగులు చేసి ఆర్‌సీబీని 205/3 స్కోరుకు చేర్చారు. ఛేదనలో KKR 1.3 ఓవర్లలో 28/0 తో మంచి ఆరంభాన్ని ఇచ్చినా క్రమం తప్పకుండా వికెట్లు కోల్పోయి రన్ రేట్ తగ్గడంతో 15.5 ఓవర్లలో 139/4 వద్ద నిలిచింది. కానీ దినేష్ కార్తీక్, ఆండ్రీ రస్సెల్ పరిస్థితిని అదుపులోకి తెచ్చారు. కార్తీక్ 15 బంతుల్లో 19 పరుగులు చేసి అవుట్ అవ్వడంతో KKR 17 ఓవర్లలో 153/5 తో నిలిచింది. ఆండ్రీ రస్సెల్ మహ్మద్ సిరాజ్ వేసిన ఒక ఓవర్‌లో 23 పరుగులతో సహా 13 బంతుల్లో 48 పరుగులు చేసి KKR ను గెలిపించాడు.<ref name=":0" /> తర్వాతి మ్యాచ్‌లో విరాట్ కోహ్లీ కేవలం 58 బంతుల్లోనే 100 పరుగులు చేసి తన 5వ ఐపీఎల్ సెంచరీని నమోదు చేయడంతో ఆర్‌సీబీ గట్టి పోటీ ఇచ్చింది. మొయిన్ అలీ కేవలం 28 బంతుల్లో 66 పరుగులు చేయడంతో ఆర్‌సీబీ 213 పరుగులు సాధించింది. KKR తరపున [[నితీష్ రాణా|నితీశ్ రాణా]] 46 బంతుల్లో 85, ఆండ్రీ రస్సెల్ 25 బంతుల్లో 65 పరుగులు చేయడంతో మ్యాచ్ ఉత్కంఠగా మారింది. అయితే విరాట్ కోహ్లీ మ్యాన్ ఆఫ్ ది మ్యాచ్‌గా నిలిచిన ఈ మ్యాచ్‌లో ఆర్‌సీబీ 10 పరుగుల తేడాతో విజయం సాధించింది.<ref>{{cite web |title=Full Scorecard of RCB vs KKR 35th Match 2019 – Score Report {{!}} ESPNcricinfo.com |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2019-1165643/kolkata-knight-riders-vs-royal-challengers-bangalore-35th-match-1178410/full-scorecard |access-date=20 April 2021 |work=ESPNcricinfo |archive-date=20 April 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210420103319/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2019-1165643/kolkata-knight-riders-vs-royal-challengers-bangalore-35th-match-1178410/full-scorecard |url-status=live }}</ref> === చెన్నై సూపర్ కింగ్స్ === చెన్నై సూపర్ కింగ్స్‌తో జరిగే చారిత్రక పోరును సదరన్ డెర్బీ అంటారు.<ref>{{cite news |title=The battle of the Kaveri |url=http://www.cricbuzz.com/cricket-news/68866/the-battle-of-the-kaveri |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20150427143248/http://www.cricbuzz.com/cricket-news/68866/the-battle-of-the-kaveri |archive-date=27 April 2015 |access-date=20 April 2015 |work=Cricbuzz}}</ref><ref>{{cite news |title=Bitter rivals square off in marquee southern derby |url=http://www.cricbuzz.com/cricket-news/68864/bitter-rivals-square-off-in-marquee-southern-derby |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20150427143252/http://www.cricbuzz.com/cricket-news/68864/bitter-rivals-square-off-in-marquee-southern-derby |archive-date=27 April 2015 |access-date=20 April 2015 |work=Cricbuzz}}</ref> 2011 ఐపీఎల్ ఫైనల్‌లో సూపర్ కింగ్స్ రాయల్ ఛాలెంజర్స్‌ను ఓడించింది, ఐపీఎల్ ఫైనల్‌లో ఈ రెండు జట్లు తలపడటం అదే ఏకైక సారి.<ref name="Final">{{cite web |title=IPL winners and runners-up |url=https://www.crictracker.com/ipl-winners-and-runners-list/ |access-date=1 December 2023 |publisher=Crictracker |archive-date=11 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240111060225/https://www.crictracker.com/ipl-winners-and-runners-list/ |url-status=live }}</ref> తర్వాతి సీజన్లలో 2012 నుండి 2023 వరకు ఆర్‌సీబీ పై CSK ఆధిపత్యం చెలాయించింది. ఈ జట్లు ఆడిన 20 మ్యాచ్‌లలో CSK 14 మ్యాచ్‌లు గెలిచింది. ఇందులో 2015లో రెండు జట్లు ఒకే సీజన్‌లో 3 సార్లు తలపడగా మూడింటిలోనూ CSK విజయం సాధించింది.<ref>{{Cite web |title=RCB vs CSK Head to Head in IPL: Records, Stats, Results – myKhel.com |url=https://www.mykhel.com/cricket/ipl-bangalore-vs-chennai-head-to-head-s4/ |access-date=5 May 2025 |website=mykhelcom |language=en |archive-date=22 August 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240822065921/https://www.mykhel.com/cricket/ipl-bangalore-vs-chennai-head-to-head-s4/ |url-status=live }}</ref> 2024, 2025 సీజన్లు ఆర్‌సీబీకి అనుకూలంగా మారాయి. 2024లో సీజన్ చివరి మ్యాచ్‌లో గెలవడం ద్వారా ఆర్‌సీబీ CSK ను ఐపీఎల్ నుండి నాకౌట్ చేసింది, ఈ మ్యాచ్‌ను క్వార్టర్ ఫైనల్‌గా పరిగణించారు ఎందుకంటే గెలిచిన జట్టు క్వాలిఫయర్స్‌కు చేరుకుంటుంది. పాయింట్ల పట్టికలో 14 పాయింట్లతో CSK తో సమానం అవ్వడమే కాకుండా, మెరుగైన నెట్ రన్ రేట్ సాధించి 4వ స్థానంలో నిలిచి అర్హత సాధించడానికి ఆర్‌సీబీ మంచి తేడాతో గెలవాల్సి వచ్చింది. చిన్నస్వామి స్టేడియంలో జరిగిన ఈ ఉత్కంఠ పోరులో చివరి ఓవర్‌లో ఆర్‌సీబీ గెలవడానికి 35 పరుగులను డిఫెండ్ చేయాల్సి ఉండగా, అర్హత సాధించడానికి 16 పరుగుల కంటే తక్కువ ఇవ్వాల్సి వచ్చింది. యాష్ దయాల్ వేసిన ఆఖరి ఓవర్లో కేవలం 7 పరుగులు మాత్రమే ఇచ్చి ఆ సీజన్‌లో వరుసగా 6వ విజయాన్ని నమోదు చేసి జట్టు అర్హత సాధించేలా చేశాడు.<ref>{{Cite web |title=Full Scorecard of RCB vs CSK 68th match 2024 – Score Report {{!}} ESPNcricinfo.com |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2024-1410320/royal-challengers-bengaluru-vs-chennai-super-kings-68th-match-1426306/full-scorecard |access-date=4 May 2025 |archive-date=3 May 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250503051722/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2024-1410320/royal-challengers-bengaluru-vs-chennai-super-kings-68th-match-1426306/full-scorecard |url-status=live }}</ref> 2025లో తొలిసారిగా ఒక సీజన్‌లో CSK తో ఆడిన అన్ని మ్యాచ్‌లలో ఆర్‌సీబీ విజయం సాధించింది, 17 ఏళ్ల తర్వాత CSK సొంత మైదానం చెపాక్‌లో గెలిచింది. చిన్నస్వామి స్టేడియంలో జరిగిన ఆఖరి మ్యాచ్‌లో గత సీజన్ లాంటి ఘటనే పునరావృతమైంది. ఆర్‌సీబీ విజయాన్ని ఖాయం చేయడానికి యాష్ దయాల్ మళ్లీ చివరి ఓవర్‌లో 16 పరుగులను డిఫెండ్ చేశాడు.<ref>{{Cite web |title=Full Scorecard of RCB vs CSK 52nd match 2025 – Score Report {{!}} ESPNcricinfo.com |url=https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2025-1449924/royal-challengers-bengaluru-vs-chennai-super-kings-52nd-match-1473489/full-scorecard |access-date=4 May 2025 |website=ESPNcricinfo |archive-date=3 May 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250503162747/https://www.espncricinfo.com/series/ipl-2025-1449924/royal-challengers-bengaluru-vs-chennai-super-kings-52nd-match-1473489/full-scorecard |url-status=live }}</ref> === డెక్కన్ ఛార్జర్స్, సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్ === ఆర్‌సీబీకి సంబంధించిన మరొక ముఖ్యమైన వైరం హైదరాబాద్ ఫ్రాంచైజీలతో, ముందుగా ఇప్పుడు కనుమరుగైన డెక్కన్ ఛార్జర్స్‌తో, ఆ తర్వాత సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్‌తో ఉంది. డెక్కన్ ఛార్జర్స్ ఆర్‌సీబీతో జరిగిన 11 మ్యాచ్‌లలో ఆరింటిని గెలుచుకుంది, సన్‌రైజర్స్ 12 విజయాలతో 11 విజయాలు సాధించిన ఆర్‌సీబీ కంటే ముందుంది. హైదరాబాద్ ఫ్రాంచైజీ ఏదో ఒక రూపంలో ఆర్‌సీబీ ప్రయాణానికి ఆటంకం కలిగించడం ఒక ముఖ్యమైన ట్రెండ్‌గా మారింది. 2009, 2016 సీజన్ల ఫైనల్స్‌లో ఆర్‌సీబీ వరుసగా ఛార్జర్స్, సన్‌రైజర్స్ చేతిలో ఓడిపోయింది. 2020 సీజన్‌లో ఎలిమినేటర్‌లో సన్‌రైజర్స్ ఆర్‌సీబీని టోర్నమెంట్ నుండి నాకౌట్ చేసింది. 2021 సీజన్‌లో ప్లేఆఫ్స్‌కు అర్హత సాధించని సన్‌రైజర్స్, ఆర్‌సీబీని ఓడించి వారు 3వ స్థానంలో నిలిచేలా చేసింది, తద్వారా వారు ఎలిమినేటర్ ఆడేలా చేసింది, అందులో వారు KKR చేతిలో ఓడిపోయారు.<ref>{{cite web |last1=Jagannatha |first1=Nesara |title=7 Times When RCB Lost To SRH In A Crucial IPL Game |url=https://sportsamaze.com/7-times-when-rcb-lost-to-srh-in-a-crucial-ipl-game/ |work=SportsAmaze |date=9 October 2021 |access-date=29 November 2023 |archive-date=30 November 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231130022113/https://sportsamaze.com/7-times-when-rcb-lost-to-srh-in-a-crucial-ipl-game/ |url-status=live }}</ref> 2022 ఐపీఎల్ లో కూడా SRH ప్రభావం పడింది, ఆర్‌సీబీ తమ మొదటి ఎన్‌కౌంటర్‌లో 68 పరుగులకే కుప్పకూలి 9 వికెట్ల తేడాతో ఓడిపోవడంతో నెగెటివ్ రన్ రేట్ వారి బలమైన ప్రయాణానికి ఆటంకంగా మారింది.<ref>{{cite web |last1=Jagannatha |first1=Nesara |title=7 Times When RCB Lost To SRH In A Crucial IPL Game |url=https://sportsamaze.com/7-times-when-rcb-lost-to-srh-in-a-crucial-ipl-game/ |website=SportsAmaze |date=9 October 2021 |access-date=29 November 2023 |archive-date=30 November 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231130022113/https://sportsamaze.com/7-times-when-rcb-lost-to-srh-in-a-crucial-ipl-game/ |url-status=live }}</ref> 2024 ఐపీఎల్‌లో వీరిద్దరి మధ్య జరిగిన పోరులో కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్ వలెనే, క్రిస్ గేల్ 175 పరుగులతో అసాధ్యంగా అనిపించిన ఆర్‌సీబీ 263 పరుగుల రికార్డును సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్ ముందుగా బద్దలు కొట్టింది. ఆ తర్వాత మరింత అవమానకరమైన రీతిలో ఆర్‌సీబీ సొంత మైదానంలోనే SRH మళ్లీ ఆ రికార్డును బద్దలు కొట్టింది, ట్రావిస్ హెడ్ 39 బంతుల్లో సెంచరీ, హెన్రిచ్ క్లాసెన్ 30 బంతుల్లో 67 పరుగుల సాయంతో 287 పరుగులు చేసింది. దినేష్ కార్తీక్ (35 బంతుల్లో 83), కెప్టెన్ ఫాఫ్ డు ప్లెసిస్ (28 బంతుల్లో 62) పోరాడినప్పటికీ ఆర్‌సీబీ 25 పరుగుల తేడాతో ఓడిపోయింది.<ref>{{cite web |last1=Agarwal |first1=Himanshu |title=Head, Klaasen play decisive hands in Chinnaswamy big bash |url=https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2024-1410320/royal-challengers-bengaluru-vs-sunrisers-hyderabad-30th-match-1426268/match-report |website=SportsAmaze |date=15 April 2024 |access-date=15 April 2024 |archive-date=15 April 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240415185402/https://www.espncricinfo.com/series/indian-premier-league-2024-1410320/royal-challengers-bengaluru-vs-sunrisers-hyderabad-30th-match-1426268/match-report |url-status=live }}</ref> ఆ తర్వాత ఢిల్లీ క్యాపిటల్స్‌పై పవర్‌ప్లేలో 125 పరుగులు చేసి ఆల్-టైమ్ T20 రికార్డును నెలకొల్పుతూ 266 పరుగులు చేసిన SRH, ఆర్‌సీబీ 263 రికార్డును మూడోసారి బద్దలు కొట్టింది. == కిట్ పరిణామం == === రెగ్యులర్ కిట్‌లు === ఆర్‌సీబీ అధికారిక రంగులు ఎరుపు, నలుపు, బంగారు వర్ణం. 2024లో ముదురు నీలం రంగును జెర్సీలో చేర్చారు కానీ తర్వాత దాన్ని కొనసాగించలేదు.<ref>{{Cite web |title=Royal Challengers Bangalore IPL jerseys over the years |url=https://www.crictracker.com/cricket-analysis/royal-challengers-bangalore-rcb-ipl-jerseys-over-the-years/ |website=Crictracker|date=9 March 2024 }}</ref> {| style="margin:1em auto;" |{{Cricket uniform | pattern_la = _yellowborder | pattern_b = _black_chest | pattern_ra = _yellowborder | pattern_pants = | leftarm = 000000 | body = FF0000 | rightarm = 000000 | pants = FF0000 | title = 2016–2021 }} |{{Cricket uniform | pattern_la = | pattern_b = _rcb22 | pattern_ra = | pattern_pants = | leftarm = 000000 | body = FF0000 | rightarm = 000000 | pants = FF0000 | title = 2022–2023 }} |{{Cricket uniform | pattern_la = | pattern_b = _rcb24 | pattern_ra = | pattern_pants = | leftarm = 0217b8 | body = 0217b8 | rightarm = 0217b8 | pants = FF0000 | title = 2024 }} |{{Cricket uniform | pattern_la = | pattern_b = _rcb25 | pattern_ra = | pattern_pants = | leftarm = 0c0c38ff | body = 191970 | rightarm = 0c0c38ff | pants = FF0000 | title = {{nowrap|2025–ప్రస్తుతం}} }} |} === గో గ్రీన్ కిట్‌లు === ప్రతి సీజన్‌లో ఒకసారి #GameForGreen మ్యాచ్‌ల కోసం ఎరుపు రంగును ఆకుపచ్చ రంగుతో భర్తీ చేయడం ఆర్‌సీబీకి 2011 నుండి సాంప్రదాయంగా వస్తోంది.<ref>{{Cite web |last=Sportstar |first=Team |date=13 April 2025 |title=Why is Royal Challengers Bengaluru wearing green jerseys in IPL 2025 match against Rajasthan Royals? |url=https://sportstar.thehindu.com/cricket/ipl/ipl-news/why-rcb-green-jersey-royal-challengers-bengaluru-vs-rajasthan-royals-rr-wearing-kit-sustainability-initiative/article69445673.ece |access-date=14 June 2025 |website=Sportstar |language=en |archive-date=14 June 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250614094524/https://sportstar.thehindu.com/cricket/ipl/ipl-news/why-rcb-green-jersey-royal-challengers-bengaluru-vs-rajasthan-royals-rr-wearing-kit-sustainability-initiative/article69445673.ece |url-status=live }}</ref> 2021లో కోవిడ్-19 ఫ్రంట్‌లైన్ వర్కర్లకు నివాళిగా ఫ్రంట్‌లైన్ వర్కర్ల PPE కిట్‌ల రంగును సూచించే లేత నీలిరంగు కిట్‌లతో ఆర్‌సీబీ ఒక మ్యాచ్ ఆడింది.<ref>{{Cite news |date=14 September 2021 |title=IPL 2021: RCB to sport blue jersey on Sept 20 to pay tribute to frontline workers |url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/cricket/ipl/top-stories/ipl-2021-rcb-to-sport-blue-jersey-on-sept-20-to-pay-tribute-to-frontline-workers/articleshow/86190124.cms |access-date=14 June 2025 |work=The Times of India |issn=0971-8257 |archive-date=14 June 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250614094524/https://timesofindia.indiatimes.com/sports/cricket/ipl/top-stories/ipl-2021-rcb-to-sport-blue-jersey-on-sept-20-to-pay-tribute-to-frontline-workers/articleshow/86190124.cms |url-status=live }}</ref> వార్షిక గ్రీన్ కిట్‌లను రీసైకిల్ చేసిన పదార్థాలతో తయారు చేస్తారు, కార్బన్ న్యూట్రల్‌గా మారడం, ఎక్కువ చెట్లను నాటడంపై అవగాహన పెంచడం వంటి జట్టు లక్ష్యాలకు మద్దతుగా ఇవి రూపొందించబడ్డాయి.<ref>{{Cite web |work=Business Standard |title=IPL 2025: Why is RCB wearing green jersey in match against RR in Jaipur? |url=https://www.business-standard.com/cricket/ipl/ipl-2025-why-is-rcb-wearing-green-jersey-in-match-against-rr-in-jaipur-125041300205_1.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20250413105338/https://www.business-standard.com/cricket/ipl/ipl-2025-why-is-rcb-wearing-green-jersey-in-match-against-rr-in-jaipur-125041300205_1.html |archive-date=13 April 2025 |access-date=22 May 2025 |language=en-US}}</ref> {| style="margin:1em auto;" |{{Cricket uniform | pattern_la = _yellowborder | pattern_b = _black_chest | pattern_ra = _yellowborder | pattern_pants = | leftarm = 000000 | body = 00FF00 | rightarm = 000000 | pants = 00FF00 | title = 2016–2021 }} |{{Cricket uniform | pattern_la = | pattern_b = _rcb22gogreeninitiative | pattern_ra = | pattern_pants = | leftarm = 000000 | body = FF0000 | rightarm = 000000 | pants = 00FF00 | title = 2022–2023 }} |{{Cricket uniform | pattern_la = | pattern_b = _rcb24_gogreen | pattern_ra = | pattern_pants = | leftarm = 0217b8 | body = 0217b8 | rightarm = 0217b8 | pants = 13da24 | title = 2024 }} |{{Cricket uniform | pattern_la = | pattern_b = _rcb25_gogreen | pattern_ra = | pattern_pants = | leftarm = 0c0c38ff | body = 191970 | rightarm = 0c0c38ff | pants = 7ae740ff | title = {{nowrap|2025–ప్రస్తుతం}} }} |} == అభిమానుల మద్దతు == రాయల్ ఛాలెంజర్స్ భారతదేశంలో, ముఖ్యంగా బెంగళూరు నగరంలో భారీ అభిమాన గణం కలిగి ఉన్నారు. వీరు చాలా నమ్మకమైన అభిమానులుగా, తమ మద్దతును గట్టిగా తెలిపేవారిగా ప్రసిద్ధి చెందారు.<ref>{{Cite web |date=5 May 2014 |title=Chinnaswamy Stadium's ticket mystery |url=https://www.espncricinfo.com/story/chinnaswamy-stadium-s-ticket-mystery-741875 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20230208103157/https://www.espncricinfo.com/story/chinnaswamy-stadium-s-ticket-mystery-741875 |archive-date=8 February 2023 |access-date=4 April 2015 |publisher=ESPNcricinfo}}</ref> ఆర్‌సీబీ హోమ్ మ్యాచ్‌లకు వారు పెద్ద సంఖ్యలో తరలివచ్చి స్టేడియాన్ని ఎరుపు రంగు సముద్రంగా మారుస్తారు.<ref>{{Cite web |title=Fanning the IPL spirit year after year |work=wisdenindia |date=10 May 2014 |url=http://www.wisdenindia.com/cricket-article/fanning-ipl-spirit-year-year/109715 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20150410125559/http://www.wisdenindia.com/cricket-article/fanning-ipl-spirit-year-year/109715 |archive-date=10 April 2015 |access-date=4 April 2015 |publisher=Wisden India}}</ref><ref>{{Cite web |date=5 April 2013 |title=Gayle storm gives RCB winning start |url=http://www.deccanherald.com/content/324028/gayle-storm-gives-rcb-winning.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20150410122211/http://www.deccanherald.com/content/324028/gayle-storm-gives-rcb-winning.html |archive-date=10 April 2015 |access-date=4 April 2015 |publisher=Deccan Herald}}</ref> వారు "R-C-B, R-C-B" నినాదాలతో పాటు "ఈ సాలా కప్ నమ్దే" (ఈ సంవత్సరం కప్ మనదే) నినాదాలతో ప్రసిద్ధి చెందారు.<ref>{{Cite web |date=18 March 2024 |title=RCB's Shreyanka Patil: 'They keep saying Ee sala Cup namde, and we got it' |url=https://timesofindia.indiatimes.com/sports/cricket/wpl/rcbs-shreyanka-patil-they-keep-saying-ee-sala-cup-namde-and-we-got-it/articleshow/108572429.cms |access-date=11 April 2025 |website=The Times of India}}</ref> స్టేడియం నిర్వాహకులు హోమ్ టీమ్ అభిమానులకు చియర్ కిట్‌లు, ఆర్‌సీబీ జెండాలు, నాయిస్‌మేకర్లను కూడా అందిస్తారు.<ref>{{Cite web |date=16 March 2010 |title=The Chinnaswamy Stadium sets the benchmark |url=https://www.espncricinfo.com/story/the-chinnaswamy-stadium-sets-the-benchmark-452225 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220914005220/https://www.espncricinfo.com/story/the-chinnaswamy-stadium-sets-the-benchmark-452225 |archive-date=14 September 2022 |access-date=4 April 2015 |publisher=ESPNcricinfo}}</ref> రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు ఇన్‌స్టాగ్రామ్‌లో అత్యధికంగా అనుసరించబడే క్రికెట్ ఫ్రాంచైజీ, వీరికి 21 మిలియన్లకు పైగా ఫాలోవర్లు ఉన్నారు.<ref name="Rathod">{{Cite news |last=Rathod |first=Karan Singh |date=31 March 2025 |title=Royal Challengers Bengaluru Overtake Chennai Super Kings, Become Most-Followed Team On Instagram |url=https://www.timesnownews.com/sports/cricket/royal-challengers-bengaluru-overtake-chennai-super-kings-become-most-followed-team-on-instagram-article-151323827 |access-date=2 April 2025 |work=Times Now}}</ref> 2014 ఐపీఎల్ సమయంలో తమ సొంత మైదానంలో అభిమానులకు ఉచిత వై-ఫై సదుపాయం కల్పించిన తొలి జట్టుగా రాయల్ ఛాలెంజర్స్ నిలిచింది. చిన్నస్వామి స్టేడియంలో మ్యాచ్ రోజుల్లో అభిమానులకు కనెక్టివిటీ అందించడానికి ఫైబర్-ఆప్టిక్ కేబుల్‌లను ఉపయోగించి 50 యాక్సెస్ పాయింట్‌లను ఏర్పాటు చేశారు.<ref>{{Cite web |title=Royal Challengers Bangalore fans can enjoy free Wi-Fi in home matches |url=http://sports.ndtv.com/cricket/news/223634-royal-challengers-bangalore-fans-can-enjoy-free-wi-fi-in-home-matches |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20240619050706/https://sports.ndtv.com/cricket/royal-challengers-bangalore-fans-can-enjoy-free-wi-fi-in-home-matches-1519092 |archive-date=19 June 2024 |access-date=4 April 2015 |publisher=NDTV}}</ref> == జట్టు సభ్యులు == {|class="wikitable" style="text-align: center;" |+[[2026 ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్|2026 సీజన్]] కోసం జట్టు |- ! నెం. ! పేరు ! జాతీయత ! పుట్టిన తేదీ ! బ్యాటింగ్ శైలి ! బౌలింగ్ శైలి ! సైన్ చేసిన సంవత్సరం ! జీతం ! గమనికలు |- ! colspan="9" style="background:#dcdcdc; text-align:center;"| కెప్టెన్ |- | 97 || '''[[రజత్ పాటిదార్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|1993|6|1|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి ఆఫ్-బ్రేక్ || style="text-align:center;"| 2022 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|11|c}} ||[[కెప్టెన్]]<ref name="Rajat Patidar RCB Captain">{{Cite web|url=https://www.espncricinfo.com/story/royal-challengers-bengaluru-name-patidar-their-captain-for-ipl-2025-1473005|title=Rajat Patidar appointed new RCB captain for IPL 2025|publisher=ESPN Cricinfo|access-date=13 February 2025|archive-date=17 May 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250517184522/https://www.espncricinfo.com/story/royal-challengers-bengaluru-name-patidar-their-captain-for-ipl-2025-1473005|url-status=live}}</ref> |- ! colspan="9" style="background:#dcdcdc; text-align:center;"| బ్యాటర్లు |- | 18 || '''[[విరాట్ కోహ్లి]]'''|| {{cr|IND}} || {{birth date and age|1988|11|5|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి మీడియం || style="text-align:center;" | 2008 || style="text-align:right;" | {{INRConvert|21|c}} || | |- | 37 || '''[[దేవదత్ పడిక్కల్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|2000|7|7|df=y}} || ఎడమచేతి వాటం || కుడిచేతి ఆఫ్-బ్రేక్ || style="text-align:center;"| 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|2|c}} || |- | || '''[[విహాన్ మల్హోత్రా]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|2007|1|1|df=y}} || ఎడమచేతి వాటం || కుడిచేతి ఆఫ్-బ్రేక్ || style="text-align:center;"| 2026 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|30|l}} || |- ! colspan="9" style="background:#dcdcdc; text-align:center;"| వికెట్ కీపర్లు |- | 28 || '''[[ఫిల్ సాల్ట్]]''' || {{cr|ENG}} || {{birth date and age|1996|8|28|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || {{n/a}} || style="text-align:center;" | 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|11.5|c}} ||విదేశీ |- | 55 || '''[[జితేష్ శర్మ]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|1993|10|22|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || {{n/a}} || style="text-align:center;"| 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|11|c}} ||[[వైస్-కెప్టెన్]] |- | 22 || '''[[జోర్డాన్ కాక్స్]]''' || {{cr|ENG}} || {{birth date and age|2000|10|21|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || {{n/a}} || style="text-align:center;" | 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|75|l}} ||విదేశీ |- ! colspan="9" style="background:#dcdcdc; text-align:center;"| ఆల్ రౌండర్లు |- | 25 || '''[[కృనాల్ పాండ్యా]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|1991|3|24|df=y}} || ఎడమచేతి వాటం || ఎడమచేతి ఆర్థోడాక్స్ || style="text-align:center;"| 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|5.75|c}} || |- | 8 || '''[[టిమ్ డేవిడ్]]''' || {{cr|AUS}} || {{birth date and age|1996|3|16|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి ఆఫ్-బ్రేక్ || style="text-align:center;" | 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|3|c}} || విదేశీ |- | || '''[[సాత్విక్ దేశ్వాల్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|2007|3|23|df=y}} || ఎడమచేతి వాటం || ఎడమచేతి ఆర్థోడాక్స్ || style="text-align:center;" | 2026 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|30|l}} || |- | 2 || '''[[జాకబ్ బెతెల్]]''' || {{cr|ENG}} || {{birth date and age|2003|10|23|df=y}} || ఎడమచేతి వాటం || ఎడమచేతి ఆర్థోడాక్స్ || style="text-align:center;" | 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|2.6|c}} || విదేశీ |- | || '''[[కనిష్క్ చౌహాన్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|2006|9|26|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి ఆఫ్-బ్రేక్ || style="text-align:center;" | 2026 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|30|l}} || |- | 16 || '''[[రొమారియో షెపర్డ్]]''' || {{cr|WIN}} || {{birth date and age|1994|11|26|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి ఫాస్ట్-మీడియం || style="text-align:center;" | 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|1.5|c}} || విదేశీ |- | 24 ||''' [[స్వప్నిల్ సింగ్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|1991|1|22|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || ఎడమచేతి ఆర్థోడాక్స్ || style="text-align:center;" | 2024 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|50|l}} || |- | 25 ||''' [[వెంకటేష్ అయ్యర్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|1994|12|25|df=y}} || ఎడమచేతి వాటం || కుడిచేతి మీడియం || style="text-align:center;" | 2026 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|7|c}} || |- | || '''[[మంగేష్ యాదవ్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|2002|10|10|df=y}} || ఎడమచేతి వాటం || ఎడమచేతి ఫాస్ట్-మీడియం || style="text-align:center;"| 2026 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|5.20|c}} || |- ! colspan="9" style="background:#dcdcdc; text-align:center;"| ఫాస్ట్ బౌలర్లు |- | 38 || '''[[జోష్ హేజిల్‌వుడ్]]''' || {{cr|AUS}} || {{birth date and age|1991|1|8|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి ఫాస్ట్-మీడియం || style=text-align:center;" | 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|12.5|c}} || విదేశీ |- | 15 || ''' [[భువనేశ్వర్ కుమార్]] ''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|1990|2|5|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి మీడియం || style="text-align:center;"| 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|10.75|c}} || |- | 42 || '''[[రాసిఖ్ సలామ్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|2000|4|5|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి మీడియం || style="text-align:center;"| 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|6|c}} || |- | 103 || '''[[యాష్ దయాల్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|1997|12|13|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || ఎడమచేతి మీడియం-ఫాస్ట్ || style="text-align:center;"| 2024 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|5|c}} || |- | 53 || '''[[నువాన్ తుషార]]''' || {{cr|SL}} || {{birth date and age|1994|8|6|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి ఫాస్ట్-మీడియం || style="text-align:center;"| 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|1.6|c}} || విదేశీ |- | || '''[[జాకబ్ డఫీ]]''' || {{cr|NZ}} || {{birth date and age|1994|8|2|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి ఫాస్ట్-మీడియం || style=text-align:center;" | 2026 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|2|c}} || విదేశీ |- | 14 || '''[[అభినందన్ సింగ్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|1997|3|30|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి ఫాస్ట్-మీడియం|| style="text-align:center;"| 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|30|l}} || |- ! colspan="9" style="background:#dcdcdc; text-align:center;"| స్పిన్ బౌలర్లు |- | 12 || '''[[సుయాష్ శర్మ]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|2003|5|15|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || కుడిచేతి లెగ్-బ్రేక్ || style="text-align:center;" | 2025 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|2.6|C}} || |- | ||''' [[విక్కీ ఓస్త్వాల్]]''' || {{cr|IND}} || {{birth date and age|2002|9|1|df=y}} || కుడిచేతి వాటం || ఎడమచేతి ఆర్థోడాక్స్ || style="text-align:center;" | 2026 || style="text-align:right;"| {{INRConvert|30|l}} || |- ! colspan="9" style="text-align:center;"| మూలం: [https://www.royalchallengers.com/rcb-squad-men RCB Squad] |} అంతర్జాతీయ మ్యాచ్‌లు ఆడిన ఆటగాళ్ల పేర్లు '''బోల్డ్‌''' అక్షరాలలో ఉన్నాయి. == ప్రదర్శన రికార్డు == === [[ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్]] === {| class="wikitable" style="text-align: center;" !సంవత్సరం !మ్యాచ్‌లు !గెలుపు !ఓటమి !ఫలితం లేనివి !లీగ్ స్థానం !తుది స్థానం !అత్యధిక పరుగులు !అత్యధిక వికెట్లు |- ! [[2008 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2008]] |14 |4 |10 |0 |7/8 |లీగ్ దశ |[[రాహుల్ ద్రవిడ్]] |[[జహీర్ ఖాన్]] |- bgcolor=silver ! [[2009 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2009]] |16 |9 |7 |0 |3/8 |'''రన్నరప్''' |[[జాక్వెస్ కాలిస్]] |[[అనిల్ కుంబ్లే]] |- bgcolor=#cc9966 ! [[2010 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2010]] |16 |8 |8 |0 |4/8 |మూడవ స్థానం |[[జాక్వెస్ కాలిస్]] |[[అనిల్ కుంబ్లే]] |- bgcolor=silver ! [[2011 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2011]] |17 |10 |6 |1 |1/10 |'''రన్నరప్''' |[[క్రిస్ గేల్]] |[[శ్రీనాథ్ అరవింద్]] |- ! [[2012 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2012]] |16 |8 |7 |1 |5/9 |లీగ్ దశ |[[క్రిస్ గేల్]] |[[వినయ్ కుమార్]] |- ! [[2013 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2013]] |16 |9 |7 |0 |5/9 |లీగ్ దశ |[[క్రిస్ గేల్]] |[[వినయ్ కుమార్]] |- ! [[2014 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2014]] |14 |5 |9 |0 |7/8 |లీగ్ దశ |[[ఏబీ డివిలియర్స్]] |[[వరుణ్ ఆరోన్]] |- bgcolor=#cc9966 ! [[2015 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2015]] |16 |8 |6 |2 |3/8 |మూడవ స్థానం |[[ఏబీ డివిలియర్స్]] |[[యుజ్వేంద్ర చాహల్]] |- bgcolor=silver ! [[2016 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2016]] |16 |9 |7 |0 |2/8 |'''రన్నరప్''' |[[విరాట్ కోహ్లి]] |[[యుజ్వేంద్ర చాహల్]] |- ! [[2017 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2017]] |14 |3 |10 |1 |8/8 |లీగ్ దశ |[[విరాట్ కోహ్లి]] |[[పవన్ నేగి]] |- ! [[2018 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2018]] |14 |6 |8 |0 |6/8 |లీగ్ దశ |[[విరాట్ కోహ్లి]] |[[ఉమేష్ యాదవ్]] |- ! [[2019 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2019]] |14 |5 |8 |1 |8/8 |లీగ్ దశ |[[విరాట్ కోహ్లి]] |[[యుజ్వేంద్ర చాహల్]] |- bgcolor=lightgreen ! [[2020 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2020]] |15 |7 |8 |0 |4/8 |ప్లేఆఫ్స్ |[[దేవదత్ పడిక్కల్]] |[[యుజ్వేంద్ర చాహల్]] |- bgcolor=lightgreen ! [[2021 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2021]] |15 |9 |6 |0 |3/8 |ప్లేఆఫ్స్ |[[గ్లెన్ మాక్స్‌వెల్]] |[[హర్షల్ పటేల్]] |- bgcolor=#cc9966 ! [[2022 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2022]] |16 |9 |7 |0 |4/10 |మూడవ స్థానం |[[ఫాఫ్ డు ప్లెసిస్]] |[[వనిందు హసరంగ]] |- ! [[2023 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2023]] |14 |7 |7 |0 |6/10 |లీగ్ దశ |[[ఫాఫ్ డు ప్లెసిస్]] |[[మొహమ్మద్ సిరాజ్]] |- bgcolor=lightgreen ! [[2024 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2024]] |15 |7 |8 |0 |4/10 |ప్లేఆఫ్స్ |[[విరాట్ కోహ్లి]] |[[యాష్ దయాల్]] |- bgcolor=gold ! [[2025 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2025]] |16 |11 |4 |1 |2/10 |'''ఛాంపియన్స్''' |[[విరాట్ కోహ్లి]] |[[జోష్ హేజిల్‌వుడ్]] |- !మొత్తం !274 !134 !133 !7 ! colspan=2|''ఛాంపియన్స్ x 1<br/>రన్నరప్ x 3<br/>ప్లేఆఫ్స్ x 10'' ![[విరాట్ కోహ్లి]] ![[యుజ్వేంద్ర చాహల్]] |} <ref>{{cite web|url=https://www.espncricinfo.com/records/trophy/indian-premier-league-117?team=4340|title=Archived copy|access-date=2 June 2025|archive-date=3 December 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241203171405/https://www.espncricinfo.com/records/trophy/indian-premier-league-117?team=4340|url-status=live}}</ref> === [[ఛాంపియన్స్ లీగ్ ట్వంటీ20]] === {| class="wikitable" style="text-align:center;" |- ! సంవత్సరం ! లీగ్ స్థానం ! తుది స్థానం ! అత్యధిక పరుగులు ! అత్యధిక వికెట్లు |- ![[2009 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2009]] |5/12 |లీగ్ దశ |[[రాస్ టేలర్]] |[[అనిల్ కుంబ్లే]] |- bgcolor=#cc9966 ![[2010 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2010]] |4/10 |సెమీ ఫైనల్స్ |[[రాహుల్ ద్రవిడ్]] |[[వినయ్ కుమార్]] |- bgcolor=silver ![[2011 రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు సీజన్|2011]] |2/13 |'''రన్నరప్''' |[[క్రిస్ గేల్]] |[[డేనియల్ వెట్టోరి]] |- !మొత్తం !colspan=2|''రన్నరప్ x 1'' ![[విరాట్ కోహ్లి]] ![[వినయ్ కుమార్]] |} <ref>{{cite web|url=https://www.espncricinfo.com/records/trophy/champions-league-twenty20-120?team=4340}}</ref> === ప్రత్యర్థి జట్ల వారిగా === {| class="wikitable" style="text-align: center;" |+ ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్ ! ప్రత్యర్థి ! సీజన్లు ! మ్యాచ్‌లు ! గెలుపు ! ఓటమి ! టై ! ఫలితం లేదు ! విజయ శాతం |- | [[చెన్నై సూపర్ కింగ్స్]] | rowspan="8" | 2008–2025 | 35 | 13 | 21 | 0 | 1 | 37.14% |- | [[ఢిల్లీ క్యాపిటల్స్]] | 33 | 20 | 12 | 0 | 1 | 60.60% |- | [[గుజరాత్ టైటాన్స్]] | 6 | 3 | 3 | 0 | 0 | 50% |- | [[కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్]] | 36 | 15 | 20 | 0 | 1 | 41.67% |- | [[లక్నో సూపర్ జెయింట్స్]] | 6 | 4 | 2 |- |} ==మూలాలు== {{Reflist}}<references /> == ఇతర మూలాలు == <references group="lower-alpha" />         jhkymdmczn10ger7o1qr5cfuhvqhhg1 వర్ష ఋతువు 0 105635 4808177 3889076 2026-04-23T04:55:11Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808177 wikitext text/x-wiki [[File:Monsoon clouds near Nagercoil.jpg|thumb|upright=1.2]] '''వర్ష ఋతువు''' అంటే శ్రావణ, బాధ్రపద మాసములు. విరివిగా వర్షాలు పడును. [[ఆకాశం]] మేఘావృతము అయి ఉంటుంది. [[భారత దేశం|భారతదేశం]]లో వివిధ కాలాలలో [[వాతావరణం]]లో ఏర్పడే మార్పులను బట్టి, [[సంవత్సరము]]ను [[ఆరు]] [[ఋతువులు (భారతీయ కాలం)|ఋతువులు]]గా విభజించారు. వాటిలో ఒకటి వర్ష ఋతువు. === చరిత్ర === [[File:Monsoon clouds Lucknow.JPG|thumb|]] 50 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం [[భారత ఉపఖండము|భారత ఉపఖండం]], [[ఆసియా]] ఢీకొన్న తరువాత ఆసియా ఋతుపవనాల బలోపేతం [[టిబెటన్ పీఠభూమి]] అభ్యున్నతితో ముడిపడి ఉంది.<ref>[[Leigh Royden|ROYDEN, L.H.]], BURCHFIEL, B.C., VAN DER HILST, Rob, WHIPPLE, K.X., HODGES, K.V., KING, R.W., and CHEN, Zhiliang. [http://gsa.confex.com/gsa/2006AM/finalprogram/abstract_109662.htm UPLIFT AND EVOLUTION OF THE EASTERN TIBETAN PLATEAU.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080503164936/http://gsa.confex.com/gsa/2006AM/finalprogram/abstract_109662.htm |date=2008-05-03 }} Retrieved on 2008-05-11.</ref> [[అరేబియా సముద్రము|అరేబియా సముద్రం]] నుండి వచ్చిన రికార్డుల అధ్యయనాలు [[చైనా]]లోని లోయెస్ [[పీఠభూమి]]లో [[గాలి]] వీచిన ధూళి కారణంగా, చాలా మంది భూవిజ్ఞాన [[శాస్త్రవేత్త]]లు ఋతుపవనాలు మొదట 8 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం బలంగా మారాయని నమ్ముతారు. ఇటీవల, [[చైనా]]లోని [[మొక్క]]ల శిలాజాల అధ్యయనాలు దక్షిణ [[చైనా సముద్రం]] నుండి వచ్చిన కొత్త దీర్ఘకాలిక అవక్షేప రికార్డులు 15-20 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం ఋతుపవనాల ప్రారంభానికి దారితీశాయి ప్రారంభ టిబెటన్ ఉద్ధరణకు అనుసంధానించబడ్డాయి.<ref>P. D. Clift, M. K. Clark, and L. H. Royden. [http://www.cosis.net/abstracts/EAE03/04300/EAE03-J-04300.pdf An Erosional Record of the Tibetan Plateau Uplift and Monsoon Strengthening in the Asian Marginal Seas.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080527203658/http://www.cosis.net/abstracts/EAE03/04300/EAE03-J-04300.pdf |date=2008-05-27 }} Retrieved on 2008-05-11.</ref> ఈ పరికల్పన పరీక్ష ఇంటిగ్రేటెడ్ ఓషన్ డ్రిల్లింగ్ ప్రోగ్రాం ద్వారా లోతైన సముద్ర నమూనా కోసం వేచి ఉంది.<ref>[[Integrated Ocean Drilling Program]]. [http://www.iodp.org/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=2 Earth, Oceans, and Life.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20071026011448/http://www.iodp.org/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=2 |date=2007-10-26 }} Retrieved on 2008-05-11.</ref> ఈ కాలం నుండి ఋతుపవనాలు గణనీయంగా వైవిధ్యంగా ఉన్నాయి, ఇది ఎక్కువగా ప్రపంచ వాతావరణ మార్పులతో ముడిపడి ఉంది, ముఖ్యంగా ప్లీస్టోసీన్ [[మంచు తుఫాను|మంచు]] యుగాల చక్రం.<ref>{{cite journal |last1=Gupta |first1=A. K. |last2=Thomas |first2=E. |title=Initiation of Northern Hemisphere glaciation and strengthening of the northeast Indian monsoon: Ocean Drilling Program Site 758, eastern equatorial Indian Ocean |journal=Geology |date=2003 |volume=31 |issue=1 |pages=47–50 |doi=10.1130/0091-7613(2003)031<0047:IONHGA>2.0.CO;2 |bibcode=2003Geo....31...47G |url=http://repository.ias.ac.in/21931/1/311.pdf |access-date=2020-08-03 |archive-date=2023-02-18 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230218190723/http://repository.ias.ac.in/21931/1/311.pdf |url-status=dead }}</ref> సముద్రపు పాచిపై జరిపిన అధ్యయనం ప్రకారం భారత ఋతుపవనాలు సుమారు 5 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం బలపడ్డాయి. అప్పుడు, మంచు కాలంలో, సముద్ర మట్టం పడిపోయి ఇండోనేషియా సముద్రమార్గం మూసివేయబడింది. ఇది జరిగినప్పుడు, పసిఫిక్ లోని చల్లని జలాలు [[హిందూ మహాసముద్రం]]లోకి ప్రవహించకుండా అడ్డుకున్నాయి. [[హిందూ మహాసముద్రం]]లో సముద్ర ఉపరితల ఉష్ణోగ్రతలు పెరగడం వల్ల వర్ష ఋతువు తీవ్రత పెరుగుతుందని నమ్ముతారు.<ref>{{cite journal |first1=M. S.|last1= Srinivasan |first2=D. K.|last2= Sinha |url=https://www.ias.ac.in/article/fulltext/jess/109/03/0315-0328 |title=Ocean circulation in the tropical Indo-Pacific during early Pliocene (5.6–4.2 Ma): Paleobiogeographic and isotopic evidence |accessdate= |journal=Proceedings of the Indian Academy of Sciences - Earth and Planetary Sciences |issn=0253-4126 |year=2000 |volume=109 |pages=315–328 |issue=3}}</ref> [[File:Monsoons Wet, Dry, Repeat.webm|thumb|ఈ విజువలైజేషన్ ఆసియా రుతుపవనాలను, పరిశీలనాత్మక నమూనా డేటాను ఉపయోగించి ఎలా అభివృద్ధి చెందుతుందో చూపిస్తుంది. ఇది కొన్ని ప్రభావాలను కూడా చూపిస్తుంది.]] హిందూ మహాసముద్రం భారత ఋతుపవనాల తీవ్రతను ప్రభావితం చేస్తాయి. భారత శీతాకాల ఋతుపవనాలు బలమైన వేసవి ఋతుపవనాల తీవ్రత తగ్గే అవకాశం ఉంది, ఎందుకంటే హిందూ మహాసముద్రం ద్విధ్రువంలో మార్పు కారణంగా హిందూ మహాసముద్రంలో నికర ఉష్ణ ప్రవాహం ద్వారా తగ్గింది. అందువల్ల దూరంగా ఉన్న గాలి నమూనా, మంచు విస్తరణ సంకోచం మధ్య క్వాటర్నరీ సమయంలో వ్యవధిలో అధ్యయనం చేయడం ద్వారా పొందవచ్చు.<ref>{{cite journal|title=Palaeoceanographic and palaeoclimatic history of ODP site 763A (Exmouth Plateau), South-east Indian Ocean: 2.2 Ma record of planktic foraminifera|journal=Current Science|volume=90|issue=10|pages=1363–1369|date=2006-05-25|author1=D. K. Sinha |author2=A. K. Singh |author3=M. Tiwari |jstor=24091985 }}</ref> === ప్రభావం బలం === ఆసియా ఋతుపవనాలను పరిశీలనాత్మక నమూనా డేటాను ఉపయోగించి ఎలా అభివృద్ధి చెందుతుందో చూపిస్తుంది. ఇది కొన్ని ప్రభావాలను కూడా చూపిస్తుంది. స్థానిక వాతావరణంపై ఋతుపవనాల ప్రభావం స్థలం నుండి ప్రదేశానికి భిన్నంగా ఉంటుంది. కొన్నిచోట్ల కొంచెం ఎక్కువ లేదా తక్కువ వర్షం పడే అవకాశం ఉంది. ఇతర ప్రదేశాలలో, పాక్షిక సెమీ [[ఎడారి|ఎడారులు]] స్పష్టమైన ఆకుపచ్చ గడ్డి భూములుగా మార్చబడతాయి, ఇక్కడ అన్ని రకాల [[మొక్క]]లు పంటలు వృద్ధి చెందుతాయి. భారతీయ ఋతుపవనాలు [[భారత దేశం|భారతదేశం]]లోని పెద్ద భాగాలను ఒక రకమైన పాక్షిక [[ఎడారి]] నుండి పచ్చని భూములుగా మారుస్తాయి. ఇలాంటి ప్రదేశాలలో రైతులకు పొలాల మీద విత్తనాలు వేయడానికి సరైన సమయం ఉండటం చాలా ముఖ్యం, ఎందుకంటే పంటలు పండించడానికి లభించే అన్ని వర్షాలను ఉపయోగించడం చాలా అవసరం. [[File:Incoming monsoon clouds over Arizona.jpg|thumb|]] వర్ష ఋతువు పెద్ద ఎత్తున సముద్రపు గాలులు<ref>{{cite web|url=http://www.thefreedictionary.com/sea+breeze|title=Sea breeze – definition of sea breeze by The Free Dictionary|work=TheFreeDictionary.com}}</ref> ఇవి భూమిపై ఉష్ణోగ్రత సముద్రపు ఉష్ణోగ్రత కంటే గణనీయంగా వేడిగా లేదా చల్లగా ఉన్నప్పుడు సంభవిస్తాయి. [[మహాసముద్రం|మహాసముద్రాలు]] భూమి వేడిని వివిధ మార్గాల్లో గ్రహిస్తాయి కాబట్టి ఈ ఉష్ణోగ్రత అసమతుల్యత జరుగుతుంది. మహాసముద్రాలలో, గాలి ఉష్ణోగ్రత రెండు కారణాల వల్ల స్థిరంగా ఉంటుంది: నీరు సాపేక్షంగా అధిక ఉష్ణ సామర్థ్యాన్ని కలిగి ఉంటుంది (3.9 నుండి 4.2),<ref>{{cite web|url=http://www.engineeringtoolbox.com/specific-heat-fluids-d_151.html|title=Liquids and Fluids – Specific Heats|url-status=dead|access-date=2020-08-03|website=|archive-date=2007-08-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20070809075541/http://www.engineeringtoolbox.com/specific-heat-fluids-d_151.html}}</ref> ప్రసరణ ఉష్ణప్రసరణ రెండూ వేడి లేదా చల్లటి ఉపరితలాన్ని సమతుల్యం చేస్తాయి లోతైన నీరు (50 మీటర్ల వరకు). దీనికి విరుద్ధంగా, ధూళి, ఇసుక రాళ్ళు తక్కువ ఉష్ణ సామర్థ్యాలను కలిగి ఉంటాయి (0.19 నుండి 0.35),<ref>{{cite web|url=http://www.engineeringtoolbox.com/specific-heat-solids-d_154.html|title=Solids – Specific Heats|url-status=dead|access-date=2020-08-03|website=|archive-date=2012-09-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20120922143033/http://www.engineeringtoolbox.com/specific-heat-solids-d_154.html}}</ref> అవి ఉష్ణప్రసరణ ద్వారా మాత్రమే కాకుండా ఉష్ణప్రసరణ ద్వారా భూమిలోకి ప్రసారం చేయగలవు. అందువల్ల, నీటి మేఘాలు మరింత ఉష్ణోగ్రత వద్ద ఉంటాయి, భూమి ఉష్ణోగ్రత మరింత వేరియబుల్. చల్లని నెలల్లో, చక్రం తిరగబడుతుంది. అప్పుడు భూమి మహాసముద్రాల కంటే వేగంగా చల్లబరుస్తుంది, భూమిపై గాలి సముద్రం మీద గాలి కంటే ఎక్కువ పీడనాన్ని కలిగి ఉంటుంది. [[దస్త్రం:LightningCNP.ogg|thumb]] [[గ్రీష్మ ఋతువు]] [[నెల]]ల్లో [[సూర్యరశ్మి]] [[భూమి]] [[మహాసముద్రం|మహాసముద్రాల]] ఉపరితలాలను వేడి చేస్తుంది, కాని [[భూమి]] [[ఉష్ణోగ్రత]]లు మరింత త్వరగా పెరుగుతాయి. భూమి ఉపరితలం వేడెక్కినప్పుడు, దాని పైన ఉన్న [[గాలి]] విస్తరిస్తుంది. అల్పపీడనం ఉన్న ప్రాంతం అభివృద్ధి చెందుతుంది. ఇంతలో, [[సముద్రం]] భూమి కంటే తక్కువ ఉష్ణోగ్రత వద్ద ఉంటుంది దాని పైన ఉన్న గాలి అధిక పీడనాన్ని కలిగి ఉంటుంది. పీడనంలో ఈ వ్యత్యాసం సముద్రపు గాలి సముద్రం నుండి భూమికి వీస్తుంది, లోతట్టు తేమను కురిపిస్తోంది. ఈ తేమ గాలి భూమిపై ఎక్కువ ఎత్తుకు పెరుగుతుంది తరువాత అది సముద్రం వైపు తిరిగి ప్రవహిస్తుంది (తద్వారా చక్రం పూర్తి అవుతుంది). ఏదేమైనా, గాలి పెరిగినప్పుడు, అది భూమిపై ఉన్నప్పుడు, గాలి చల్లబడుతుంది. ఇది నీటిని పట్టుకునే గాలి సామర్థ్యాన్ని తగ్గిస్తుంది ఇది భూమిపై వర్షాన్ని కురిపిస్తోంది. వేసవి వర్ష [[ఋతువులు (భారతీయ కాలం)|ఋతువు]] భూమిపై చాలా [[వర్షం|వర్షాన్ని]] కురిపిస్తోంది. ====మన [[సౌరమండలము]]లో==== *[[:en:Atmosphere of Mercury|బుధుని వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Venus|శుక్రుని వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of the Moon|చంద్రుని వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Mars|అంగారకుని వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Jupiter|బృహస్పతి వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Io|Io వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Europa|యూరోపా వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Ganymede|గనీమీడ్ వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Saturn|శని వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Titan|టైటాన్ వాతావతణం]] *[[:en:Enceladus (moon)#Atmosphere|ఎన్సెలాడస్ వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Uranus|యురేనస్ వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Neptune|నెప్ట్యూన్ వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Triton|ట్రైటాన్ వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Pluto|ప్లూటో వాతావతణం]] *[[:en:Atmosphere of Earth|భూమి వాతావతణం]] ==కాలం== వర్ష ఋతువు ==హిందూ చాంద్రమాన మాసములు== [[శ్రావణమాసము|శ్రావణం]], [[బాధ్రపదమాసము|బాధ్రపదం]] ==ఆంగ్ల నెలలు== [[జూలై]] 20 నుండి [[సెప్టెంబర్]] 20 వరకు ==లక్షణాలు== చాలా వేడిగా ఉండి, అత్యధిక తేమ కలిగి, భారీ వర్షాలు కురుస్తాయి. ==పండుగలు== [[రాఖీ పౌర్ణమి|రక్షా బంధనము]], [[శ్రీకృష్ణ జన్మాష్టమి]], [[వినాయక చవితి]], [[ఓనం]] ==ఇవి కూడా చూడండి== * ► [[:వర్గం:అసాధారణ వాతావరణం|అసాధారణ వాతావరణం]]‎ * ► [[:వర్గం:చలికాలం|చలికాలం]]‎ * ► [[:వర్గం:పవనస్థితి|పవనస్థితి]]‎ * ► [[:వర్గం:పవనాలు|పవనాలు]]‎ * ► [[:వర్గం:వాతావరణ దృగ్విషయాలు|వాతావరణ దృగ్విషయాలు]]‎ * ► [[:వర్గం:వాతావరణ మార్పు|వాతావరణ మార్పు]]‎ * ► [[:వర్గం:వేసవికాలం|వేసవికాలం]]‎ * ► [[:వర్గం:శీతలం|శీతలం]]‎ * ► [[:వర్గం:కాలుష్యం|కాలుష్యం]]‎ * ► [[:వర్గం:పర్యావరణ కార్యకర్తలు|పర్యావరణ కార్యకర్తలు]]‎ * ► [[:వర్గం:పర్యావరణ శాస్త్రం|పర్యావరణ శాస్త్రం]]‎ * ► [[:వర్గం:పర్యావరణ సమస్యలు|పర్యావరణ సమస్యలు]]‎ * ► [[:వర్గం:దృగ్విషయాలు|దృగ్విషయాలు]]‎ * ► [[:వర్గం:పదార్థము|పదార్థము]]‎ * ► [[:వర్గం:పదార్ధం|పదార్ధం]]‎ * ► [[:వర్గం:పర్యావరణము|పర్యావరణము]]‎ * ► [[:వర్గం:ప్రకృతి వనరులు|ప్రకృతి వనరులు]]‎ * ► [[:వర్గం:ప్రకృతి వైపరీత్యాలు|ప్రకృతి వైపరీత్యాలు]]‎ * ► [[:వర్గం:భూమి|భూమి]]‎ * ► [[:వర్గం:భూస్వరూపాలు|భూస్వరూపాలు]]‎ ==బయటి లింకులు== * [[:en:Bahá'í calendar#Weekdays|బహాయి క్యాలెండర్]] (విభాగం వారపు రోజులు) * [[:en:Calculating the day of the week|వారపు రోజును లెక్కిస్తోంది]] * [[:en:Week|వారం]] * [[:en:Workweek|పని వారం]] * [[:en:Feria|ఫెరియా]] * [[వారం]] * [[పక్షం]] * [[నెల]] * [[సంవత్సరం]] * [[ఈ సంవత్సరం కాలెండర్]] * [[గ్రీష్మ ఋతువు]] * [[నైఋతి]] * వర్ష ఋతువు * [[వసంత ఋతువు]] * [[వాయువ్యం]] * [[వారం రోజుల పేర్లు]] * [[శరదృతువు]] * [[హేమంత ఋతువు]] * [[పడమర]] * [[వసంత ఋతువు]] * [[గ్రీష్మ ఋతువు]] * [[శరదృతువు]] * [[ఋతువు]] * [[ఋతుపవనాలు]] * [[వర్షఋతువు]] * [[హేమంతఋతువు]] * [[శిశిరఋతువు]] == వెలుపలి లంకెలు == {{దిక్కులు}} {{భారతీయ ఖగోళశాస్త్రం}} {{ఋతువులు}} ==మూలాలు== {{wiktionary}} {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:కాలమానాలు]] [[వర్గం:కాలం]] [[వర్గం:కేలండర్]] [[వర్గం:దిక్కులు]] [[వర్గం:వాతావరణం]] [[వర్గం:భూగోళశాస్త్రం]] [[వర్గం:వర్షం]] [[da:Kompasretning#Nord]] 6x3jsodppeq2c6w1h64fhkk2gvcs0dl మామిడి హరికృష్ణ 0 106941 4808010 4804631 2026-04-22T13:50:36Z Kalasagary 107518 4808010 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి | name = డా. మామిడి హరికృష్ణ | residence =[[హైదరాబాదు]],[[తెలంగాణ]] | other_names = | image = Harikrishna Mamidi.jpg | imagesize =250px | caption = | birth_name = హరికృష్ణ | birth_date = | birth_place = [[శాయంపేట]], [[వరంగల్ జిల్లా]], [[తెలంగాణ]] | native_place = | death_date = | death_place = | death_cause = | known = మామిడి హరికృష్ణ | occupation = తెలంగాణ రాష్ట్ర బీసీ స్టడీ సర్కిల్ సంచాలకులు | networth = | title = | salary = | term = | predecessor = | successor = | party = | boards = | religion = హిందూ | spouse = | partner = | children = | father = సుదర్శన్ | mother = స్వరాజ్యం | website = | footnotes = | employer = | height = | weight = |signature = }} '''డా. మామిడి హరికృష్ణ''' [[కవి]]గా, డాక్యుమెంటరీ ఫిల్మ్ మేకర్‌గా, [[చిత్రకారుడు|చిత్రకారుడి‌]]గా, [[తెలంగాణ]] చరిత్ర పరిశోధకుడిగా బహుముఖ ప్రజ్ఞాశాలి. [[తెలుగు సినిమా]] విమర్శలో మంచి పేరు సంపాదించిన [[రచయిత]]. వివిధ పత్రికలలో వేలాది [[వ్యాసాలు]] రాసిన అతను రచనలలో సినిమా పూర్వపరాలు, సమకాలీన విశ్లేషణలు చారిత్రక దృష్టితో కనిపిస్తాయి.<ref name="తెలంగాణ బతుకు చిత్రణ">{{cite news |last1=మన తెలంగాణ |first1=కలం |title=తెలంగాణ బతుకు చిత్రణ |url=https://www.manatelangana.news/air-organises-national-symposium-of-poets-2020/ |accessdate=20 April 2020 |date=30 December 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200420080022/https://www.manatelangana.news/air-organises-national-symposium-of-poets-2020/ |archivedate=20 April 2020}}</ref> 'తెలుగు సినిమాలలో జానపద కథాంశాలు – అధ్యయనం' అనే అంశంపై పిహెచ్.డి పరిశోధన చేశాడు.<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-07-17|title=మామిడి హరికృష్ణకు తెలుగు వర్సిటీ డాక్టరేట్‌|url=https://www.ntnews.com/telangana/mamidi-harikrishna-has-a-doctorate-from-telugu-university-673453|archive-url=https://web.archive.org/web/20220717063648/https://www.ntnews.com/telangana/mamidi-harikrishna-has-a-doctorate-from-telugu-university-673453|archive-date=2022-07-17|access-date=2022-07-17|website=Namasthe Telangana|language=te}}</ref> ఆయన 2014 [[అక్టోబరు]] 28 నుండి 2025 సెప్టెంబర్ 17 వరకు [[తెలంగాణ రాష్ట్ర భాషా సాంస్కృతిక శాఖ]] సంచాలకుడిగా బాధ్యతలు నిర్వహించి తెలంగాణ సంస్కృతి-సంప్రదాయాలకు సంబంధించి పలు కార్యక్రమాలను విజయవంతంగా నిర్వహించాడు. [[దస్త్రం:Mamidi Harikrishna.jpg|thumb|right|సినివారం కార్యక్రమంలో మాట్లాడుతున్న మామిడి హరికృష్ణ]] == జననం - విద్యాభ్యాసం== [[దస్త్రం:Mamidi Harikrishna Poetry Reading in Ugadi Kavi Sammelanam in Ravindra Bharathi (29.03.2017).jpg|thumb|2017 ఉగాది కవి సమ్మేళనంలో కవిత్వ పఠనం చేస్తున్న మామిడి హరికృష్ణ]] [[వరంగల్ జిల్లా]], [[శాయంపేట]]లోని [[పద్మశాలి]] కుటుంబానికి చెందిన డాక్టర్ మామిడి సుదర్శన్, స్వరాజ్యం దంపతులకు హరికృష్ణ జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2023-05-21|title=మామిడి హరికృష్ణకు పితృవియోగం|url=https://www.ntnews.com/telangana/mamidi-harikrishna-lost-his-father-1093013|archive-url=https://web.archive.org/web/20230521054531/https://www.ntnews.com/telangana/mamidi-harikrishna-lost-his-father-1093013|archive-date=2023-05-21|access-date=2024-08-07|website=www.ntnews.com|language=te|url-status=live}}</ref> శాయంపేటలోనే పదవ తరగతి వరకు విద్యను అభ్యసించి, [[ఇంటర్మీడియట్ విద్య|ఇంటర్మీడియట్]], డిగ్రీ [[వరంగల్‌]] లోని లాల్ బహదూర్ కళాశాలలో చదివి [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం]]లో ఎంఎ (సైకాలజీ), [[కాకతీయ విశ్వవిద్యాలయం]]లో ఎంఈడి చేశాడు.<ref>బహుముఖ ప్రజ్ఞాశాలి మామిడి హరికృష్ణ, డా. బాసని సురేష్, దక్కన్ ల్యాండ్, అక్టోబరు 2019, పుట. 23.</ref> 'తెలుగు సినిమాలలో జానపద కథాంశాలు – అధ్యయనం' అనే అంశంపై పిహెచ్.డి పరిశోధన చేసి 2022 జూలై 16న [[పొట్టి శ్రీరాములు తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం|తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి డాక్టరేట్‌ పట్టాను అందుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|date=2022-07-17|title=సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకుడు హరికృష్ణకు డాక్టరేట్‌|url=https://www.sakshi.com/telugu-news/telangana/culture-department-director-harikrishna-got-doctorate-1471231|archive-url=https://web.archive.org/web/20220717063023/https://www.sakshi.com/telugu-news/telangana/culture-department-director-harikrishna-got-doctorate-1471231|archive-date=2022-07-17|access-date=2022-07-17|website=Sakshi|language=te}}</ref> == సాహిత్య ప్రస్థానం == హరికృష్ణ తల్లి స్వరాజ్యం విద్యావంతురాలు. తెలుగు సాహిత్యాన్ని తాను చదవడమేకాకుండా, హరికృష్ణ చేత కూడా చదివించింది. అలా 9వ తరగతిలోనే చలం, [[శరత్ చంద్ర ఛటర్జీ]], [[శ్రీశ్రీ]], గురజాడ వంటి ప్రముఖ సాహితీవేత్తల సాహిత్యాన్ని చదివాడు. తెలుగు సాహిత్యమేకాకుండా భారతీయ, ప్రపంచ సాహిత్యాన్ని చదివిన ఈయన అనేక అంశాలపై అవగాహన పెంచుకున్నాడు.<ref name="ReferenceA">అక్షరం నాకు మా అమ్మ ఇచ్చిన వరం (మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ), [[పాలపిట్ట మాసపత్రిక]], డిసెంబర్ 2017, హైదరాబాదు, పుట. 52.</ref> == కవిగా, రచయితగా == [[దస్త్రం:Mamidi Harikrishna speech in Dasarathi Sahithi Puraskaram (2018) 01.jpg|thumb|తెలంగాణ ప్రభుత్వం అందించే దాశరథి సాహితీ పురస్కారంలో 2018, జూలై 22న రవీంద్రభారతిలో జరిగిన పురస్కార కార్యక్రమంలో మాట్లాడుతున్న మామిడి హరికృష్ణ]] సాహిత్య రంగంలో తనకంటూ ఒక గుర్తింపు ఏర్పరుచుకున్న హరికృష్ణ, నిరంతరం కవితలు రాస్తూ 2014లో తెలుగు సాహిత్యంలో ‘ఫ్యూజన్ షాయరీ‘ అనే ప్రక్రియకు శ్రీకారం చుట్టాడు. తెలంగాణ భాషలో కవితలు రాస్తూ, ప్రపంచ కవిత పేరిట ప్రపంచంలోని ప్రముఖుల కవితలను తెలుగులో అనువదిస్తూ ప్రపంచ సాహిత్యాన్ని తెలుగువారికి అందిస్తున్నాడు. సినిమా, సాహిత్యం, కళలు, సైకాలజీ, బిహేవియర్ వంటి అంశాలపై దాదాపు పదివేలకుపైగా వ్యాసాలు రాయడమేకాకుండా... తెలుగు, ఇంగ్లీష్ భాషలలో టైమ్స్ పత్రికలలో గెస్ట్ కాలమ్స్ రాశాడు. === పుస్తకాలు === '''రచన''' # తెలుగు సినిమాలో భాష-సాహిత్యం-సంస్కృతి # [[ఊరికి పోయిన యాళ్ళ]] (దీర్ఘకవితా పుస్తకం - 2018 సెప్టెంబరు 20)<ref>{{Cite news|url=https://www.manatelangana.news/ఊరు-తెలంగాణ-భాష-తెలంగాణ/|title=ఊరు తెలంగాణ భాష తెలంగాణ - Mana Telangana|last=Babu|first=Velugu|date=2023-08-13|work=Mana Telangana|access-date=2023-08-14|archive-url=https://web.archive.org/web/20230814072334/https://www.manatelangana.news/ఊరు-తెలంగాణ-భాష-తెలంగాణ/|archive-date=2023-08-14}}</ref> # [[సుషుప్తి నుంచి (కవిత్వ పుస్తకం)|సుషుప్తి నుంచి]] (కవిత్వం - 2020 సెప్టెంబరు 20) # ఒంటరీకరణ (కవిత్వం)<ref>{{Cite web|url=https://www.eenadu.net/sundaymagazine/article/sunday/18/321000551|title=అమ్మ మనసు - Sunday Magazine|website=EENADU|language=te|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210911120210/https://www.eenadu.net/sundaymagazine/article/sunday/18/321000551|archive-date=2021-09-11|access-date=2021-12-13}}</ref> # తెలుగు సినిమాలలో జానపద కథాంశాలు – అధ్యయనం (పరిశోధన గ్రంథం)<ref>{{Cite web|date=2022-07-17|title=సాంస్కృతిక శాఖ డైరెక్టర్‌ హరికృష్ణకు డాక్టరేట్‌|url=https://www.andhrajyothy.com/telugunews/harikrishna-director-of-cultural-affairs-doctorate-ngts-telangana-182207170427183|archive-url=https://web.archive.org/web/20220717063714/https://www.andhrajyothy.com/telugunews/harikrishna-director-of-cultural-affairs-doctorate-ngts-telangana-182207170427183|archive-date=2022-07-17|access-date=2022-07-17|website=www.andhrajyothy.com|language=en}}</ref> # ప్రపంచ కవిత (ప్రపంచ ప్రసిద్ధ కవుల కవితల అనువాదం) # [[బోనాలు (పుస్తకం)|బోనాలు]]<ref>{{Cite web|last=ABN|date=2024-07-07|title=Bonalu Festival: పట్నంలో బోనాల సందడి!|url=https://www.andhrajyothy.com/2024/telangana/bonalu-festival-celebrations-commence-in-hyderabad-1278714.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20240707013208/https://www.andhrajyothy.com/2024/telangana/bonalu-festival-celebrations-commence-in-hyderabad-1278714.html|archive-date=2024-07-07|access-date=2025-07-18|website=Andhrajyothy Telugu News|language=te}}</ref> '''సంపాదకీయం''' # ఆశాదీపం (ఎయిడ్స్ పై కవితా సంకలనం) # చిగురంత ఆశ (వినియోగం వికాసం కోసం) # వినియోగం - వికాసం కోసం (వినియోగదారుల హక్కుల చైతన్యంపై తెలుగు సాహిత్యంలో విశిష్ట పుస్తకం) == హోదా == 1996లో ప్రభుత్వ ఉద్యోగిగా బాధ్యతలు స్వీకరించాడు. ప్రభుత్వంలోని వివిధ శాఖల్లో, వివిధ హోదాలో పనిచేసిన మామిడి హరికృష్ణ 2014, అక్టోబరు 28న [[తెలంగాణ రాష్ట్ర భాషా సాంస్కృతిక శాఖ]] సంచాలకుడిగా నియమితులయ్యాడు.<ref name="భాషా సాంస్కృతిక డైరెక్టర్‌గా మామిడి హరికృష్ణ">{{cite web|last1=వన్ ఇండియా|title=భాషా సాంస్కృతిక డైరెక్టర్‌గా మామిడి హరికృష్ణ|url=http://telugu.oneindia.com/news/andhra-pradesh/mamidi-harikrishna-as-telangana-language-cultural-director-145588.html|accessdate=23 July 2016|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20161105023450/http://telugu.oneindia.com/news/andhra-pradesh/mamidi-harikrishna-as-telangana-language-cultural-director-145588.html|archive-date=5 November 2016}}</ref><ref name="సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకునిగా హరికృష్ణ!">{{cite news|last1=సాక్షి|first1=తెలంగాణ, కథ|title=సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకునిగా హరికృష్ణ!|url=http://www.sakshi.com/news/telangana/mamidi-harikrishna-appointed-telangana-cultural-director-176211|accessdate=28 December 2016}}</ref> సంచాలకుడిగా హరికృష్ణ నిబద్దతను చూసిన ముఖ్యమంత్రి [[కెసీఆర్|కేసీఆర్]], మామిడి హరికృష్ణ పదవీకాలాన్ని మరో మూడేళ్ళపాటు (2019 అక్టోబరు 28 వరకు) పొడగించారు.<ref name="మామిడి హరికృష్ణ పదవీకాలం పొడిగింపు">{{cite news|last1=నమస్తే తెలంగాణ|first1=తెలంగాణ వార్తలు|title=మామిడి హరికృష్ణ పదవీకాలం పొడిగింపు|url=http://www.namasthetelangaana.com/Telangana/mamidi-hari-krishna-the-term-of-the-extension-1-2-525744.aspx|accessdate=20 October 2016|date=14 October 2016}}{{Dead link|date=మే 2022 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> మామిడి హరికృష్ణకు సహకార శాఖలో జాయింట్‌ రిజిస్ట్రార్‌ పదవి నుంచి అడిషనల్‌ రిజిస్ట్రార్‌గా పదోన్నతి కలిపిస్తూ, సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకుడిగా కొనసాగాలని 2024 ఆగస్టు 5న తెలంగాణ ప్రభుత్వం ఉత్తర్వులు ఇచ్చింది. ప్రస్తుతం తెలంగాణ రాష్ట్ర బి.సి .స్టడీ సర్కిల్ కి డైరెక్టర్ గా నియమించబడ్డాడు === తెలంగాణ సాంస్కృతిక రూపాల వర్గీకరణ: === సాంస్కృతికంగా, చారిత్రకంగా, సాహిత్యపరంగా కళా రంగాలలో తనదైన ప్రత్యేక స్థానాన్ని సంపాదించి [[తెలంగాణ]] నేల మీదవందలాది సంవత్సరాల నుంచీ ఎన్నో కళా రూపాలు ఆవిర్భవించి కొనసాగుతున్నాయి. వాటన్నిటినీ శాస్త్రీయంగా అధ్యయనం చేసిన మామిడి హరికృష్ణ వాటిని మొత్తం 10 రకాలుగా రూపొందించాడు .అవి 1) జానపద [[గ్రామీణాభివృద్ధి|గ్రామీణ]] వృత్తి కళారూపాలైన- చిందు యక్షగానం, ఒగ్గు కథ, డోలు, కోలాటం, బుర్రకథ, బోనాలు, పటం కథలు, కిన్నెర, బైండ్ల కథ, ఘట విన్యాసం. 2) గిరిజన కళారూపాలైన-గోండి, గుస్సాడీ, కొమ్ము, కోయ, లంబాడి, బంజారా నృత్యాలు 3) హైదరాబాదీ దక్కనీ కళారూపాలైన -ముషాయిరా, ఖవ్వాలీ, సూఫీ సంగీత్, గజల్ మొదలైనవి. 4) శాస్త్రీయ కళారూపాలైన -హిందుస్థానీ, కర్ణాటక సంగీతాలు, భరతనాట్యం, కూచిపూడి, కథక్, పేరిణి, ఒడిస్సీ మొదలైనవి. 5) లలిత కళలైన-శిల్ప కళ, చిత్రకళ, ఫోటోగ్రఫీ మెదలినవి 6) సాహిత్య రూపాలైన-కవిత్వం, కథ, నవల, విమర్శ మొదలైనవి 7) 3M కళలైన-మైమ్, మ్యాజిక్, మిమిక్రీ 8) [[నాటకరంగం|నాటకరం]]<nowiki/>గానికి చెందిన-సంప్రదాయ పద్య పౌరాణిక నాటకం, సాంఘిక ఆధునిక ప్రయోగాత్మక నాటకం మొదలైనవి 9) [[సినిమాలు]], టివి, ఓటిటి లు 10) డిజిటల్ మీడియా, సోషల్ మీడియా లైన-యూట్యూబ్, [[వాట్స్‌యాప్|వాట్సాప్,]] ఫేస్బుక్ మాధ్యమాలు . వీటన్నింటి ద్వారా అంతర్జాతీయంగా, జాతీయంగా సాంస్కృతిక పునాదులపై "బ్రాండ్" తెలంగాణ'ను నిర్మించే లక్ష్యాన్ని, భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా నెరవేర్చే గమ్యాన్ని మామిడి హరికృష్ణ [[2014]]<nowiki/>లోనే లక్ష్యాలను రూపొందించుకున్నాడు === B) భాషా సాంస్కృతిక శాఖ లక్ష్యాల రూపకల్పన === ఇతర రాష్ట్రాలకు సంబంధించిన సాంస్కృతిక శాఖల పనితీరును కూలంకషంగా అధ్యయనం చేసిన మామిడి హరికృష్ణ కొత్త రాష్ట్రంలో భాషా సాంస్కృతిక శాఖ లక్ష్యాలుగా "6P లక్ష్యాల"ని నిర్ధారించుకున్నాడు . అవి * 1)Preservation * 2) Preparation * 3)Promotion * 4) Publication * 5) Papularization * 6)Publication/Documentation ఇలాతెలంగాణకు సంబంధించిన సాహిత్యం, సాంస్కృతిక కళారూపాలు, లలిత కళలు, నాటక రంగం, సినిమా మొదలైన అన్ని అంశాలనుఈ ఆరు లక్ష్యాల సాధన దిశగా రూపొందించుకోవాలని నిర్ధారించుకున్నారు. ఆ దిశగా కార్యాచరణను కూడా రూపొందించాడు . === C) కార్యాలయ సంస్కరణ కోసం DTPదృక్పథం === గతంలోని సాంస్కృతిక శాఖ ఉమ్మడి రాష్ట్రం అందులోనూ, ఆంధ్ర ప్రాంత ప్రయోజనాలకు అనుగుణంగా నిర్మాణమైంది. ఈ చట్రాన్ని బద్దలు చేసి [[తెలంగాణ]] ప్రజల కళలు, సాహిత్య వికాసానికి అనుగుణమైన దృక్పథాన్ని భాషా సాంస్కృతిక శాఖకు అందించాలని ఆలోచించి దీనికోసం మామిడి హరికృష్ణ DTP దృక్పథాన్ని రూపొందించి అమలు చేసాడు. అదే ==== 1) Democratisation ==== కొన్ని వర్గాలకు మాత్రమే పరిమితమైన సాంస్కృతిక శాఖ కార్యకలాపాలను ప్రజాస్వామీకరించడం ద్వారా సమాజంలోని అన్ని వర్గాల ప్రజల కళలు, సాహిత్యానికి వట్టాభి షేకం చేయడం జరిగింది. ==== 2) Transparency ==== ఏ ప్రభుత్వ కార్యాలయం అయినా దాని పనితనం ప్రధానంగా 'పారదర్శకత' లోనే ప్రస్ఫుటమవుతుంది. అందుకే గతంలో గుంభనంగా ఉన్న సాంస్కృతిక శాఖ కార్యకలాపాలను బహిరంగంగా, పారదర్శకంగా జరిగేలా సాంస్కృతిక సంస్థలు, కళాకారులతో ప్రత్యక్ష సంబంధాలు ఏర్పాటు చేసుకోవడం, ప్రభుత్వ నియమ నిబంధనలకు లోబడి ఆయా సంస్థలకు ఆర్థిక, హార్దిక సహాయం అందించడం, దానికి నిర్దిష్ట ప్రాతిపదికను రూపొందించడం జరిగింది. అలాగే కళాకారులకు అందించే వేతనాలను నేరుగా వారి వారి వ్యక్తిగత బ్యాంకు ఖాతాల్లో జమ అయ్యేలా కఠిన నియమాలు రూపొందించాడు ==== 3) Public Friendly వ్యవహరణ ==== [[రవీంద్రభారతి]] ప్రాంగణంలోని సాంస్కృతిక శాఖ కార్యాలయం ఉమ్మడి రాష్ట్రంలో ఎవరికీ పెద్దగా అందుబాటులో లేని ఉన్నత వ్యవస్థ గానే ముద్ర వేసుకుంది. కానీ మామిడి హరికృష్ణ తెలంగాణ మట్టి బిడ్డలందరూ రవీంద్ర భారతిని, సాంస్కృతిక శాఖను తమదిఅని సొంతం చేసుకునేలా 'ప్రజానుకూల', 'కళాకారుల అనుకూల  కార్యాలయం గా తీర్చిదిద్దారు. క ళాకారులకు, ప్రతిభ కలిగిన మారుమూల గ్రామీణ కళాకారులకు, నిపుణులకు స్వయానా హరికృష్ణ ఫోన్ చేసి, వారిని ఆహ్వానించి, వారిచే కళా ప్రదర్శనలు ఏర్పాటు చేసిన సందర్భాలు లెక్కకు మిక్కిలి ఉన్నాయి. అలానే ప్రతిభగల కళాకారుడు ఎక్కడ ఉన్నా, ఏ ఏజెన్సీ ప్రాంతంలో ఉన్నా, ఏ గ్రామంలో ఉన్నా హరికృష్ణ స్వయంగా వారి గురించి తెలుసుకొని, పలకరించి, ఆహ్వానించేవారు. ఆ కళాకారులలో [[ఆత్మవిశ్వాసం]] నింపేవాడు . ==== D) రవీంద్రభారతి - AAOఆచరణ ==== దేశవ్యాప్తంగా ప్రతి కళాకారుడికి స్వాప్నిక వేదిక - రవీంద్ర భారతి! అలాంటి రవీంద్ర భారతి ఉమ్మడి రాష్ట్రంలో కేవలం కొన్ని శాస్త్రీయ కళారూపాలకే పరిమితమై, ఉన్నత వర్గాల కళా కేంద్రంగా మారిపోయింది. సామాన్యులకు, రవీంద్రభారతికి మధ్య దూరం అగాథంలా మారింది. ఇది గమనించిన హరికృష్ణ రవీంద్ర భారతిని మరింతగా సామాన్యులకు చేరువ చేయడం కోసం గ్రామీణ, [[జానపద గీతాలు|జానపద,]] [[గిరిజనులు|గిరిజన]] కళాకారులకు ఆహ్వానం పలకడం కోసం ఒక నిర్దిష్టమైన ఆచరణాత్మక ప్రణాళికను రూపొందించి అమలు పరిచాడు . అదే "AAO ఆచరణ". ===== 1) A-Artist Friendly - కళా వేదికలకు ప్రధాన పాత్రధారి ===== కళాకారుడే. అందుకే కళాకారుడికి, అతని ప్రదర్శనకు అనుకూలంగా ఉండేలా రవీంద్ర భారతిని ఉన్నంతలో అధునీకరించడంలో హరికృష్ణ కీలక పాత్ర పోషించారు. సౌండ్ డిజైనింగ్ లో అత్యాధునిక యంత్ర పరికరాలను అమర్చారు. అలాగే గ్రీన్ రూమ్స్ లో గోడల నిండా నిలువెత్తు కన్నా ఎక్కువ ఎత్తులో అద్దాలను ఏర్పాటు చేసి కళాకారులు తమ సౌందర్యాన్ని తాము నిండుగా చూసుకొని, మరింత ఉత్సాహంతో కళాప్రదర్శన చేసేలా వసతులను ఏర్పాటు చేసారడు ===== 2) A-Audience Friendly ===== ప్రేక్షకులకు మనోరంజనం అయినప్పుడే సార్థకత చేకూరినట్లు అని నమ్మిన మామిడి హరికృష్ణ అందుకు ఆడిటోరియంలో ఏ మూలన కూర్చున్న వారికైనా కళాప్రదర్శన లోని విశేషాలు అనుభూతి చెందేలా సౌండ్ సిస్టమ్స్ ను, సెంట్రల్ ఏ.సి. ని ఆధునీకరించడం జరిగింది. ===== 3) O-Organizer s Friendly ===== ''కళాకారుడికి ప్రేక్షకుడికి , మధ్య సంధాన వారధి సాంస్కృతికనిర్వాహకులు''. అందుకే [[రవీంద్రభారతి]]<nowiki/>లో రేట్ల నుంచి మొదలుకొని, సౌకర్యాలు, వసతుల వరకూ అన్నీ నిర్వాహకులకు అనుకూలంగా ఉండేలా రూపొందించడం విశేషం. దీనివల్ల ఇప్పుడు రవీంద్రభారతి బుకింగ్స్ 4 నెలల ముందే జరగడం, రోజుకు మూడు పూటలా మూడు కార్యక్రమాలు జరిగేలా 'నిత్య కళారాధన - నిరంతర 'సాంస్కృతిక ఉత్సవం' అన్న చందాన కళకళలాడుతూ ఉంది. ==== E)కళా ప్రోత్సాహం - 4T మెథడాలజీ ==== "కళ బ్రతకాలంటేముందు కళాకారుడు బతకాలి" ఈ మాటలు మామిడి హరికృష్ణ నిత్యం చెబుతూ ఆచరించే వాక్యాలు. సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా తెలంగాణ కళలు, సాహిత్యం, సంస్కృతుల విశేషాలు గుర్తించబడాలన్నా, కొనసాగాలన్నా, విస్తరించాలన్నా నిర్దిష్ట కార్యాచరణ అవసరమని నమ్మి దానికోసం '4T-Methodology'ని మామిడి హరికృష్ణ నిర్దారించాడు. అవి - ''ట్రెడిషన్, ట్రెండ్, టెక్నాలజీ, ట్రైనింగ్,'' ==== 1) Tradition ==== వేలాది సంవత్సరాల నుంచి అనూచానంగా వస్తున్న ఈ నేల సాంస్కృతిక వారసత్వ సంపదను కాపాడాలి. జానపద, గిరిజన, శాస్త్రీయ, హైదరాబాదీ దక్కనీ కళారూపాల 3 ప్రస్థానం వేలాది ఏళ్ళ పరంపర. ఈ సంప్రదాయ వరంపరని ఈ తరానికి అందించాలి అని నిర్ధారించుకున్నాడు ===== 2) Trend ===== ఇప్పుడు ప్రపంచమే ఒక కుగ్రామంగా - మారిపోయింది. ప్రపంచవ్యాప్తంగా సాంస్కృతిక, కళా, సాహిత్య రంగాలలో ఎన్నెన్నో ఆదాన ప్రదానాలు పొడసూపుతున్నాయి. ఙ ఆధునిక పోకడలను, నూతన సాంస్కృతిక ధోరణులను కూడా = స్వాగతం పలకాలి. కర్ణాటక శాస్త్రీయ సంగీతాన్ని ఎంత గౌరవించాలో,K-Pop ను కూడా అంతే విశాల దృక్పథంతో = అహ్వానించాలి. దానిలో భాగంగానే "పేరిణి- బ్రాడ్వేబ్యాలేజుగల్బందీ"ని రవీంద్రభారతిలో నిర్వహించడం ఒక ఉదాహరణ. ===== 3) Technology ===== ప్రస్తుతం మనమందరం సాంకేతిక ప్రపంచంలో, [[సోషల్ మీడియా]] యుగంలో జీవిస్తున్నాం. - భారతదేశంలోనే మొదటిసారిగా కల్చర్ డిపార్ట్మెంట్ కు యూట్యూబ్ ఛానల్ 2018 లోనే మామిడి హరికృష్ణ ఏర్పాటు -చేసారు. అది ఇప్పుడు దాదాపు 40,000 మంది - subscribersతో, వెయ్యికిపైగా వీడియోలతో, కోట్లాది వ్యూస్ తో దేశంలోనే అగ్రస్థానాన్ని సాధించింది. ఇవేకాక సాంస్కృతిక సారథి వ్యవస్థకు కార్యదర్శిగా ఆయన జిల్లాకు ఒక ఛానల్ చొప్పున 33 యూట్యూబ్ ఛానల్స్ న ప్రారంభించి ఒక అరుదైన రికార్డును సాధించాడు ===== 4. ట్రైనింగ్ ===== '''అభ్యాసం కూసు విద్య'''  ప్రాక్టీస్ మేక్స్ మాన్ పర్ఫెక్ట్ అన్నట్లు ఏ కళ అయినా మరింత నైపుణ్యవంతం కావాలంటే దానికి తగిన శిక్షణ అవసరం. వేలాది సంవత్సరాల వారసత్వ చరిత్ర ఉన్న జానపద, గిరిజన, శాస్త్రీయ, హైదరాబాద్ దక్కనీ కళా రూపాలు, నాటకరంగం కలకాలం నిలవాలంటే అవి కొత్త తరానికి, యువతకు అందుబాటులోకి రావాలి. అ దిశగా వారిని భాగస్వామ్యం చేయాలి. దీనికోసం హరికృష్ణ అన్నిరకాల కళారూపాలకు వాటికి అనుగుణమైన శిక్షణా తరగతులను వివిధ ప్రాంతాల్లో ఏర్పాటు చేసి విజయవంతంగా నిర్వహించాడు . దీని కోసం 30 రోజులు/60/90/120 రోజుల మోడల్స్ లో నిర్దిష్టమైన సిలబస్ ను రూపొందించి, ఆయా రంగాలలో నిపుణులైన శిక్షకులతో వర్క్ షాపులు/శిక్షణా కార్యక్రమాలను నిర్వహించాడు === ప్రభుత్వ సంగీత నృత్య కళాశాలలో సంస్కరణలు === తెలంగాణ రాష్ట్రంలో శాస్త్రీయ కళల ప్రోత్సాహం చే కోనంసాంస్కృతిక శాఖ సారథ్యంలోఆరు కళాశాలలు ఆ పనిచేస్తున్నాయి. వీటిద్వారా కూచిపూడి, భరతనాట్యం, కథక్, తొ పేరిణి వంటి నృత్యాలు, కర్ణాటక, హిందుస్థానీసంప్రదాయంలో శ్రీ గాత్ర, వాద్య సంగీతాల్లో విద్య శిక్షణ జరుగుతోంది. స్వతహాగా క్ర విద్యావేత్త అయిన మామిడి హరికృష్ణ ఈ కళాశాలలను మరింత సా సమర్థంగా నిర్వహించడం కోసం విద్యార్థులలో నిరంతర సాధన, మూల్యాంకనం కోసం మున్నెన్నడూ లేని విధంగా కొత్త ని సంస్కరణలకు శ్రీకారం చుట్టారు. వాటిలో '''<nowiki/>'కళార్చన'''<nowiki/>' పేరుతో నెలనెలా విద్యార్థులచే సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలను ఏర్పాటు చేసి వాటిలో విద్యార్థులు తమ కళా ప్రదర్శన చేసే లాగా ప్రోత్సహించారు.అలాగే ''''వసంతోత్సవం'''' పేరుతో ప్రతి సంవత్సరం సంగీత నృత్య కళాశాలల విద్యార్థులు పాల్గొనే వార్షికోత్సవాలను ప్రారంభించారు.మరోవైపున సంగీత నృత్య కళాశాలకు సొంత భవనాలు సమకూర్చుకోవడం కోసం మామిడి హరికృష్ణ చేసిన కృషి అభినందించదగినది. నిజామాబాదులో 2018లో సొంత భవన నిర్మాణం కోసం అక్కడి కలెక్టర్ తో సంప్రదింపులు జరిపి చిరకాలపు ఈ కలను సాకారం చేసారు. అలాగే వరంగల్ లోని మహిళా వృత్తి విద్యా కళాశాల భవనాన్ని ఉన్నత విద్యాశాఖ నుంచి సాంస్కృతిక శాఖకు బదలాయించడం లో మామిడి హరికృష్ణ కీలకమైన పాత్ర పోషించి ప్రస్తుతం విద్యారణ్య ప్రభుత్వ సంగీత నృత్య కళాశాలకు తనదైన చిరునామాను, ప్రభుత్వ భవనాన్ని కేటాయించడంలో చొరవ చూపాడు. === దేశంలోనే తొలి సాంస్కృతిక వ్యవస్థసాంస్కృతిక సారథి వ్యవస్థను ఏర్పాటు చేయడంలో కీలక పాత్ర === తెలంగాణ రాష్ట్ర ఉద్యమ పోరాటంలోసేవ చేసిన కళాకారులకు శాశ్వత ఉపాధిని కల్పించే దిశగా ప్రభుత్వం "తెలంగాణ సాంస్కృతిక సారథి' పేరుతో ఒక వ్యవస్థను ఏర్పాటు చేయాల్సిందిగా ఆదేశాలు ఇవ్వడం జరిగింది. దీనిని అనుసరించి మామిడి హరికృష్ణ '''<nowiki/>'తెలంగాణ సాంస్కృతిక సారథి'''' తొలి సభ్య కార్యదర్శిగా మార్గదర్శనం చేయడంలో కీలకమైన పాత్ర పోషించారు. దాదాపు 583 మంది కళాకారులకు ఉద్యోగాలను, ఉపాధిని ఏర్పాటు చేసిన ఈ సాంస్కృతిక సారథి వ్యవస్థ జిల్లా [[జిల్లా కలెక్టర్|కలెక్టర్]] సారథ్యంలో ప్రభుత్వ అభివృద్ధి సంక్షేమ పథకాల ప్రచారానికి ఉపయోగపడేలా లక్ష్య నిర్దేశనం చేసారు. సాంస్కృతిక సారథి లోని కవులు, కళాకారులు రాసిన ప్రభుత్వ పథకాల ప్రచార పాటలన్నింటినీ కలిపి హరికృష్ణ తన సంపాదకత్వంలో కొన్ని సంకలనాలను ముద్రించడం జరిగింది. === సాంస్కృతిక సంస్థలకు ఆర్థిక సహాయ రూపకల్పన === తెలంగాణలో దశాబ్దాల కాలం నుంచి ఎన్నో సేవలు అందిస్తున్న కొన్ని ప్రామాణిక సాంస్కృతిక సాహిత్య సంస్థలు ఉన్నాయి. వాటిని ప్రోత్సహించడానికి, వాటి మనుగడను కొనసాగించడానికి ప్రభుత్వపరంగా ఆర్థిక సహాయం అందించాలనే లక్ష్యంతో మామిడి హరికృష్ణ ప్రత్యేక ప్రతిపాదనలను రూపొందించి ప్రభుత్వానికి నివేదించగా, ప్రభుత్వం ఆ ప్రతిపాదనలను అంగీకరించి ప్రత్యేక గ్రాంట్లుగా కొన్ని ప్రముఖమైన సంస్థలకి ఆర్థిక సహాయాన్ని అందించడానికి ఆదేశాలు జారీ చేయడం జరిగింది. అలా '[[తెలంగాణ సారస్వత పరిషత్తు]]'కుప్రతియేటారూ. 20 లక్షలు, '''పోతన విజ్ఞాన పీఠం-''' వరంగల్ కు రూ. ఐదు లక్షలు, త్యాగరాయగానసభ-హైదరాబాద్ కు రూ.10 లక్షలు, శ్రీ'''కృష్ణదేవరాయ భాషా నిలయం''' కు రూ. పది లక్షల చొప్పున వార్షిక గ్రాంట్లుగా ఆర్థిక సాయం అందించే విధంగా ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు వెలువడ్డాయి. == తెలంగాణ సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకులుగా విజయాలు == # తెలంగాణ సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకులుగా వచ్చిన తరువాత తెలంగాణ కళాకారులకు ప్రాముఖ్యత ఇవ్వటంలో గతంలో ఎన్నడూ జరగనన్ని కార్యక్రమాలు చేశాడు. # '''<nowiki/>'మన ఊరు౼మన చెరువు'''<nowiki/>' పథకానికి చిందు, యక్షగాన కళాకారులు వివిధ జిల్లాలు, ప్రాంతాల్లో ప్రదర్శనలు నిర్వహించి వారికి ఉపాధి మార్గం చూపించాడు. # [[తెలంగాణ కళారాధన-2016|తెలంగాణ కళారాధన]] పేరిట 116 రోజులపాటు నిరంతరంగా రవీంద్రభారతి ప్రాంగణంలో వివిధ కళాప్రక్రియల ప్రదర్శనలు నిర్వహించాడు. # తెలంగాణ రాష్ట్రావతరణ దినోత్సవాలను రాష్ట్రవ్యాప్తంగా పండుగలా నిర్వహించి, కళాకారులను గౌరవించాడు. # గోల్కొండ కోటపై స్వాతంత్ర్య దినోత్సవం నిర్వహించి వివిధ తెలంగాణ కళా ప్రక్రియలను ప్రదర్శించాడు. # [[జానపద జాతర]] పేరిట రాష్ట్రంలోని అన్ని జిల్లాల్లో జానపద ఉత్సవాలు నిర్వహించాడు. # గోదావరి పుష్కరాల్లోనూ, బతుకమ్మ వేడుకలు, బోనాలు పండుగలోనూ వేల కళాకారులకు అవకాశాలు అందించాడు. # [[రవీంద్రభారతి]]కి నూతన హంగులు తీసుకువచ్చాడు.<ref name="భాషా సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకుడిగా మామిడి హరికృష్ణ ఏడాది ప్రస్తానం">{{cite news|last1=నవతెలంగాణ|title=భాషా సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకుడిగా మామిడి హరికృష్ణ ఏడాది ప్రస్తానం|url=http://www.navatelangana.com/article/hyderabad/153211|accessdate=20 October 2016|date=16 November 2015|archive-date=23 మే 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190523072101/http://www.navatelangana.com/article/hyderabad/153211|url-status=dead}}</ref> # తెలుగుకు ప్రాచీన హోదా రావడంలో ప్రముఖ పాత్ర వహించాడు.<ref name="తెలుగు ప్రాచీనహోదాకు తిరుగులేదు">{{cite news|last1=నమస్తే తెలంగాణ|title=తెలుగు ప్రాచీనహోదాకు తిరుగులేదు|url=http://www.namasthetelangaana.com/NationalNews-in-Telugu/madras-high-court-clarification-on-other-language-old-status-1-3-519555.html|accessdate=20 October 2016|date=9 August 2016|work=|archive-date=11 August 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160811171050/http://www.namasthetelangaana.com/NationalNews-in-Telugu/madras-high-court-clarification-on-other-language-old-status-1-3-519555.html|url-status=dead}}</ref><ref name="మన తెలుగు వెలుగు ప్రాచీన హోదాపై కవర్ కథనం">{{cite news|last1=నమస్తే తెలంగాణ|title=మన తెలుగు వెలుగు ప్రాచీన హోదాపై కవర్ కథనం|url=https://www.ntnews.com/Sunday/మన-తెలుగు-వెలుగు-ప్రాచీన-హోదాపై-కవర్-కథనం-10-9-477675.aspx|accessdate=20 October 2016|date=28 August 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190125134926/https://www.ntnews.com/Sunday/%E0%B0%AE%E0%B0%A8-%E0%B0%A4%E0%B1%86%E0%B0%B2%E0%B1%81%E0%B0%97%E0%B1%81-%E0%B0%B5%E0%B1%86%E0%B0%B2%E0%B1%81%E0%B0%97%E0%B1%81-%E0%B0%AA%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B0%BE%E0%B0%9A%E0%B1%80%E0%B0%A8-%E0%B0%B9%E0%B1%8B%E0%B0%A6%E0%B0%BE%E0%B0%AA%E0%B1%88-%E0%B0%95%E0%B0%B5%E0%B0%B0%E0%B1%8D-%E0%B0%95%E0%B0%A5%E0%B0%A8%E0%B0%82-10-9-477675.aspx|archivedate=25 January 2019|work=|url-status=live}}</ref><ref name="తెలంగాణ వల్లే..త్వరలో తెలుగుకు ప్రాచీన హోదా..!">{{cite news|last1=నమస్తే తెలంగాణ|title=తెలంగాణ వల్లే..త్వరలో తెలుగుకు ప్రాచీన హోదా..!|url=https://www.ntnews.com/Districts/Warangal/తెలంగాణ-వల్లే-త్వరలో-తెలుగుకు-ప్రాచీన-హోదా-25-592480.aspx|accessdate=20 October 2016|date=27 July 2016}}</ref><ref name="తెలుగు ప్రాచీనమే">{{cite news|last1=ఆంధ్రజ్యోతి|title=తెలుగు ప్రాచీనమే|url=http://www.andhrajyothy.com/artical?SID=295306|accessdate=3 March 2017|archive-date=10 ఆగస్టు 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160810180554/http://www.andhrajyothy.com/artical?SID=295306|url-status=dead}}</ref> # సంచాలకుడిగా శాఖ ప్రచరించిన ఈ క్రింది పుస్తకాలకు సంపాదకత్వం వహించాడు.<ref name="When Telugu took centre stage">{{cite news |last1=Telangana Today |title=When Telugu took centre stage |url=https://telanganatoday.com/when-telugu-took-centre-stage |accessdate=3 August 2019 |work=Telangana Today |publisher=Madhulika Natcharaju |date=24 February 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20190803111136/https://telanganatoday.com/when-telugu-took-centre-stage |archivedate=3 August 2019 |url-status=live }}</ref><ref name="జానపదుల చేతిలోని తీపి మామిడి">{{cite news |last1=మనతెలంగాణ |first1=తెలంగాణ |title=జానపదుల చేతిలోని తీపి మామిడి |url=https://www.manatelangana.news/spirits-of-man-in-the-soil-of-telangana/ |accessdate=1 October 2019 |publisher=డా. బాసని సురేష్ |date=15 September 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20191001094302/https://www.manatelangana.news/spirits-of-man-in-the-soil-of-telangana/ |archivedate=1 October 2019}}</ref> ==== తెలంగాణ చరిత్ర, సంస్కృతిపై పుస్తక ప్రచురణలు ==== మామిడి హరికృష్ణ  భాషా సాంస్కృతిక శాఖ నుండి తెలంగాణ చరిత్ర, సంస్కృతి, సాహిత్యం, కళలు, వారసత్వం అంశాలపై ఇప్పటివరకూ తెలియని ఎన్నో విశేషాలను వెలుగులోకి తీసుకురావడమే కాక, వాటన్నింటినీ గ్రంధాలుగా ప్రచురించి శాశ్వతత్వాన్ని తీసుకురావడం జరిగింది.  ఆయన నిర్వహణలో ప్రచురించిన పుస్తకాల సంఖ్య '''<nowiki/>'తొలిపొద్దు' నుంచి 'బోనాలు'''<nowiki/>' వరకూ 55. అంతేకాక పూర్వ ప్రధాని శ్రీ పి.వి. నరసింహారావు శతజయంతి ఉత్సవాలను సంవత్సర కాలం పాటు నిర్వహించడంలో ఈ ఉత్సవాలకు OSD గా హరికృష్ణ ఎన్నో వినూత్న చర్యలను అమలు చేసారు. ఉత్సవ కమిటీ సారథ్యంలో హరికృష్ణ 8 పుస్తకాలను సంకలనం చేసి ప్రచురించాడు. '''తెలుగు:''' {{Div col|colwidth=15em|gap=2em}} # [[తొలిపొద్దు (442 మంది కవుల కవిత్వం)|తొలిపొద్దు]] (2015) # [[కొత్తసాలు (60 మంది కవుల కవిత్వం)|కొత్తసాలు]] (2016) # [[తంగేడువనం (166 మంది కవుల కవిత్వం)|తంగేడువనం]] (2016) # [[మట్టి ముద్ర (64 మంది కవుల కవిత్వం)|మట్టి ముద్ర]] (2016) # పద్య తెలంగాణం (2016) # [[తల్లివేరు (కవిత్వ పుస్తకం)|తల్లివేరు]] (2017) # స్వేదభామి (2017) # ఆకుపచ్చని పొద్దుపొడుపు (2017) # గొల్ల రామవ్వ ఇంకొన్ని నాటికలు (2017) # [[తెలంగాణ తేజోమూర్తులు]] (2017) # [[కళా తెలంగాణం (పుస్తకం)|కళా తెలంగాణం]] (2017) # [[పటం కతలు (పుస్తకం)|పటం కతలు]] (2017) # [[తెలంగాణ వాగ్గేయ వైభవం (పుస్తకం)|తెలంగాణ వాగ్గేయ వైభవం]] (2017) # తెలుగు కార్టూన్ (2017) # స్మర నారాయణీయం (2017) # [[అలుగు దుంకిన అక్షరం (కవిత్వ పుస్తకం)|అలుగు దుంకిన అక్షరం]] (2018) # [[కాకతీయ ప్రస్థానం (పుస్తకం)|కాకతీయ ప్రస్థానం]] (2018) # [[మనకు తెలియని తెలంగాణ (పుస్తకం)|మనకు తెలియని తెలంగాణ]] (2019) # తారీఖుల్లో తెలంగాణ (2019) # తెలంగాణ రుచులు (2019) # జయ జయోస్తు తెలంగాణ # కాకతీయ ప్రస్థానం # సంక్షేమ స్వరాలు # గోర్ బంజారా వాచ్కరణి # ‘ఇష్టా’ కామ్యార్ధ సిద్దిరస్తు # తెలంగాణ బోనాలు # కరోనాకు రిటన్న్ గిఫ్ట్ # బతుకమ్మ పాటలు # కథారచన # యాదాద్రి వైభవం # తరతరాల బోధన్ చరిత్ర # గోల్కొండ చరిత్ర # తెలంగాణ ప్రముఖ కవులు-కావ్యాలు # ఉద్యమ గీత # శాసనోపాసన # శాసన దర్శి # తెలంగాణ సాహిత్య ప్రస్థానం # కాకతీయ శాసనాల్లో చంధో వైవిధ్యం # తెలంగాణ జానపద కళా సౌరభాలు # టి-కల్చర్ @ ఇష్టా కాంగ్రెస్ # మిత అయ్యల్ వార్లు # తెలంగాణ గిరిజన సంస్కృతి # జానపద స్వరస్వతి # తెలంగాణ ముస్లిం పాలకుల తెలుగు శాసనాలు # ఒక్కొక్క పువ్వేసి సందమామ # [[బోనాలు (పుస్తకం)|బోనాలు]] {{div col end}} '''ఇంగ్లీష్:''' {{Div col|colwidth=15em|gap=2em}} # కల్చర్ ఆఫ్ తెలంగాణ ఎట్ సూరజ్‌కుండ్ (2016) # తెలంగాణ హార్వెస్ట్ (2017) # ఆదిరంగ్ మహోత్సవ్ (2017) # కల్చర్ ఆఫ్ ఎమిటి (2017) # ఎ గ్రీన్ గార్లాండ్ # ఉమెన్ ఇన్ ఆర్ట్ అండ్ కల్చర్ # వేర్ ది హెడ్ ఈజ్ హైల్డ్ హై (2018) # ఐ విట్‌నెస్ ఆఫ్ ఎన్ ఎపోచ్ # మైమ్‌స్కేప్ ఆఫ్ తెలంగాణ {{div col end}} '''హిందీ:''' # నయా సాల్ (2017) === వృద్ధ కళాకారుల పింఛన్: === ఉమ్మడి ఆంధ్ర ప్రదేశ్ పాలనలో కేవలం రూ.500/-లుగా ఉన్న పింఛన్ మొత్తాన్ని రాష్ట్ర అవతరణ అనంతరం సెప్టెంబర్ 2014 నుండి రూ. 1500/- లకు, ఆ తర్వాత జూన్ 2021 నుండి ఆమొత్తాన్ని రూ.3016/-పెంచింది.  ఇవే గాక పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలైన పేద వృద్ద కళాకారులకు ప్రతి నెలా 10 వేలు, మరికొందరు 2024 పద్మశ్రీ గ్రహీతలకు  25 వేల చొప్పున పెన్షన్ ను ప్రభుత్వం అందించడంలో మామిడి హరికృష్ణ కీలక పాత్ర పోషించాడు === పేరిణి వైభవం - 7 అంచేల వ్యూహం: === [[కాకతీయులు|కాకతీయుల]] కాలం నాటి శాస్త్రీయ నృత్యం '[[పేరిణి నృత్యం|పేరిణి']]<nowiki/>ఇప్పుడు ఎంతో ప్రాధాన్యతను సాధించింది. రాష్ట్ర అవతరణ నాటికి వేళ్ళమీద లెక్కపెట్టగలిగే సంఖ్యలో మాత్రమే ఉన్న పేరిణి కళాకారుల సంఖ్య ఇప్పుడు వేలాదిగా పెరిగింది. దీనికోసం తెలంగాణ భాషా సాంసృతిక  శాఖ డైరెక్టర్ గా పనిచేసిన డా. మామిడి హరికృష్ణ గారు 7 అంచెల వ్యూహాన్ని ప్రతిపాదించి అమలుచేశాడు . 1) జిల్లాలలో శిక్షణా కార్యక్రమాలు నిర్వహించడం. 2) వివిధ జాతీయ, అంతర్జాతీయ, రాష్ట్ర ఉత్సవాలలో పేరిణి కళారూపాల ప్రదర్శన ఏర్పాటు చేయడం. 3) పేరిణి కళాకారులకు రాష్ట్ర స్థాయి, జాతీయ స్థాయి అవార్డులు అందించేలా ప్రోత్సహించడం 4) పేరిణి పై పరిశోధన, విస్తరణ, పుస్తక ప్రచురణలను ప్రోత్సహించడం. 5) పేరిణి నాట్య రీతిలో నూతన కంపోజిషన్స్ ను రూపొందించడం. 6) పేరిణి కళాక్షేత్రం ఏర్పాటుకు ప్రతిపాదించడం 7) [[ప్రభుత్వం|ప్రభుత్వ]] సంగీత, నృత్య కళాశాలల్లో ఒక కోర్సుగా ప్రవేశపెట్టి అమలు చేయడం. [[పేరిణి నృత్యం|పేరిణి]] నాట్య వ్యాప్తికి ఇలా నిర్మాణాత్మకంగా వ్యవహరించడం వల్ల పేరిణి నాట్యానికి గాను కళాకృష్ణ, ప్రకాశ్, కుమార్, సునీల, సువర్చల వంటి గురువులు రాష్ట్ర విశిష్ట పురస్కారాన్ని పొందారు. అలాగే జాతీయ స్థాయిలో పేరిణి ప్రకాశ్ [[కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడమీ|కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడెమీ]] అవార్డును పొందిన తొలి పేరిణి నాట్యాచార్యుడిగా, పేరిణి రాజ్ కుమార్ ఉస్తాద్ బిస్మిల్లాఖాన్ యువ పురస్కారం సాధించిన తొలి యువ పేరిణి కళాకారుడిగా రికార్డు సృష్టించారు. అంతేగాక, [[భారతదేశ ప్రధానమంత్రి|ప్రధానమంత్రి]] తన [[మన్ కీ బాత్|“మన్ కీ బాత్”]] లో పేరిణి గురించి, రాజ్ కుమార్ గురించి ప్రస్తావించడంతో ఈ నాట్యకళ జాతీయ స్థాయిలో మార్మోగిపోయింది. దీనికి తోడు 24.03.2024 నాడు [[న్యూయార్క్]] లోని ప్రతిష్టాత్మక టైమ్స్ స్క్వేర్ లో పేరిణి నాట్యాన్ని యువగురు సందీప్ బృందం ప్రదర్శించడంలో సాంస్కృతిక శాఖ చొరవ ఎంతో ఉంది. [[మైఖేల్ జాక్సన్]], BTS వంటి ఎంతో మంది ప్రపంచ ప్రఖ్యాత కళాకారులు  ప్రదర్శన చేసిన చోట పేరిణి నాట్యం ప్రదర్శించడం జరిగింది. ఇలా పేరిణి నాట్యం యొక్క ఖ్యాతి విశ్వవ్యాప్తం చేయడంలో  అలాగే  పేరిణి కళాకారులకు చేయూతనిచ్చి నేటి తరానికి పేరిణి నృత్యాన్ని పరిచయం చేయడం లో డా. మామిడి హరికృష్ణ సఫలీకృతులయ్యాడు === సాంస్కృతిక వేదికల ఏర్పాట్లు === [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం ఏర్పడ్డాక [[రవీంద్రభారతి|రవీంద్ర భారతి]]  ప్రధాన హాల్ లో సంగీత, నృత్య, నాటక కార్యక్రమాలు, అధికారిక సమావేశాలు ,  మొదటి అంతస్తులోని సమావేశ మందిరంలో సాహెతీ చర్చలు, కవి సమ్మేళనాలు, పుస్తకావిష్కరణలతో, రెండో అంతస్తులో [[పైడి జైరాజ్ ప్రివ్యూ థియేటర్|పైడి జైరాజ్]] థియేటర్ ను ఏర్పాటు చేసారు. ఇప్పుడు రవీంద్రభారతి ప్రజాభారతిగా అందరికీ చేరువ అవడం వెనుక AAO (Audience కి, Artists కి, Organizers కి అనుకూలమైన) అనే విధానాన్ని డా. మామిడి హరికృష్ణ అమలు చేసాడు .వీటితో పాటుగా లలిత కళాతోరణం, NTR స్టేడియం వంటివి సాంస్కృతిక శాఖ పరిథిలో బుక్ ఫెయిర్, కోటి దీపోత్సవం, కళాశాలల వార్షికోత్సవాలు, చేతి వృత్తుల ఉత్పత్తుల ప్రదర్శనలు వంటి ఆధ్యాత్మిక, దైవిక, విద్యా విషయక, సాంస్కృతిక ఉత్సవాలకు కేంద్రాలుగా పని చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించాడు. === కళోద్ధారణ కార్యక్రమం === కొన్నిఅంతరించిపోతున్న కళారూపాలను పునరుద్దరించే దిశగా తెలంగాణలోని వివిధ [[దేవాలయాలు|దేవాలయాల]]<nowiki/>లో “'''కళోద్ధారణ'''” పేరుతో చిందు యక్షగానం, [[హరికథ]] కళారూపాల  ప్రదర్శనలు ఏర్పాటు చేసి వారికి జీవనోపాధిని కల్పిస్తున్నారు.   === డాక్యుమెంటరీల నిర్మాణం === డా మామిడి హరికృష్ణ సాంస్కృతిక శాఖకు సంచాలకుడిగా బాధ్యతలు స్వీకరించిన నాటి నుండి అంటే  [[2014]] నుండి తెలంగాణలోని అరుదైన జానపద, గిరిజన కళా రూపాలను విజువల్ డాక్యుమెంటేషన్ చేయించాడు వాటిలో కొన్ని:- (1) బొమ్మలోల్లు (2) ఆర్ట్ @ హార్ట్ – కొమ్ము కోయ (3) శారద కథలు, (4) కూనపులి పటం కథ, (5) ఒగ్గు కథ    (6) పన్నెండు మెట్ల కిన్నెర (7) కడ్డి తంత్రి (8) ఒగ్గు చుక్క (9) సాధనా శూరులు (10) [[కోలాటం]] (11) కాకి పడగల కథ (12) పేరిణి మహా నృత్యం (13) గౌడ జెట్టి పురాణం (14) మథుర (15) [[నాగోబా జాతర - కేస్లాపూర్|నాగోబా జాతర]] 16) ఒగ్గు డోలు విన్యాసం (17) [[గుస్సాడీ నృత్యం|గుస్సాడి]] (18) బైండ్ల కథ (19) కళా తృష్ణ (20) Finding the Roots of Kakatiyas in Bastar, (21) PV: Change with Continuity (22) కొలుపు  (23) [[సమ్మక్క సారలమ్మజాతర|సమ్మక్క – సారలమ్మ జాతర]] (24) ఏడుపాయల జాతర. === 75 సంవత్సరాల భారత స్వతంత్ర వజ్రోత్సవాల నిర్వహణ === 75 సంవత్సరాల భారత స్వతంత్ర వజ్రోత్సవాలను 2022 వ సంవత్సరం ఆగష్టు, 8 నుండి 22 వ తేదీ వరకు రాష్ట్ర వ్యాప్తంగా అన్ని జిల్లాలలో 15 రోజుల పాటు  భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ఆధ్వర్యంలో ఘనంగా నిర్వహించాడు     === తెలంగాణా రాష్ట్ర అవతరణ దశాబ్ది ఉత్సవాల నిర్వహణ === [[తెలంగాణ|తెలంగాణా]] రాష్ట్రం ఆవిర్భవించి దశాబ్ద కాలంగడిచిన  సందర్భంగా రాష్ట్రమంతటా అన్ని గ్రామాలు, జిల్లాలలోనూ, రాష్ట్రస్థాయిలో రవీంద్ర భారతి వేదికగా   తెలంగాణా రాష్ట్ర అవతరణ దశాబ్ది ఉత్సవాలను ఘనంగా నిర్వహించడం జరిగింది. 2023 జూన్ 2 నుండి జరిగిన ఈ వేడుకలు ప్రారంభం కాగా  చివరి రోజైన 2023, 22 జూన్ నాడు “అమరవీరుల స్మారకం” ప్రారంభోత్సవ సందర్భంలో భాషా సాంస్కృతిక శాఖ డైరెక్టర్ గా ఉన్న డా మామిడి  హరికృష్ణ  దాదాపు 7000 మంది తెలంగాణా జానపద, [[గిరిజనులు|గిరిజన, శా]]<nowiki/>స్త్రీయ కళాకారులతో అమరవీరుల సంస్మరణ ర్యాలీని [[బి.ఆర్. అంబేద్కర్|అంబేద్కర్]] విగ్రహం నుండి స్మారకం వరకు నిర్వహించి ప్రశంసలు అందుకోవడం జరిగింది. === తెలంగాణలో జానపద కళారూపాల సముద్ధరణ అమలుచేసిన 10 అంచెల వ్యూహం === తెలంగాణ రాష్ట్ర అవతరణ అనంతరం భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ఈ జానపద కళారూపాల సముద్ధరణ కోసం డా మామిడి హరికృష్ణ  ఈ క్రింది '''10 అంచెల వ్యూహాన్ని (10 steps strategy)'''  రూపొందించి అమలుచేసి విజయవంతమయ్యాడు. ==== వ్యూహాలు ==== 1. జానపద కళారూపాలను, కళాకారులను గుర్తించడం వారికి ఆన్‌లైన్‌ విధానం/మీసేవ ద్వారా గుర్తింపు కార్డులను అందించడం. 2. జానపద కళారూపాలకు ప్రదర్శనావకాశాలను, వేదికలను కల్పించడం.   ఉదా: ఉగాది, [[సంక్రాంతి|సంక్రాంతి,]] బోనాలు, బతుకమ్మ, రాష్ట్ర అవతరణ వేడుకలు, జానపద జాతర, గోల్కొండ కోటపై స్వాతంత్య్ర దినోత్సవం, తెలంగాణ కళారాధన, జిల్లాలవారీ జానపద కళారూపాల కళోత్సవాలు, కృష్ణా-గోదావరి పుష్కరాలు, రాష్ట్ర పండుగలు, రవీంద్రభారతి ఇతర ఆడిటోరియాలలో ప్రత్యేక ఉత్సవాలు. 3. జానపద కళారూపాల విస్తరణ కోసం ఇతర రాష్ట్రాలలోని (భీమండి, సూరత్‌, ఢిల్లీ, గువహటి, మద్రాస్‌, బెంగుళూరు, రాయపూర్‌, బీదర్‌, బసవ కళ్యాణ్‌ మొ||) నగరాలలోని వేర్వేరు జాతీయ ఉత్సవాలకు పంపించడం. 4. తెలంగాణలో జరిగే జాతీయ, అంతర్జాతీయ స్థాయి జానపద, ఇతర కళాత్సోవాలలో తెలంగాణ జానపద కళారూపాల ప్రదర్శనలను ఏర్పాటు చేయడం, వాటిలో భాగస్వాములుగా పాల్గొనడం (అక్టేవ్‌, నేషనల్‌ స్కూల్‌ ఆఫ్‌ డ్రామా, ఆదిరంగ్‌ మహోత్సవ్‌, కేరళ తెలంగాణా హెరిటేజ్‌ ఫెస్టివల్‌, లోక్‌ కళా ఉత్సవ్‌ మొ||) 5. జానపద కళారూపాలలో అరుదైన కళారూపాలను గుర్తించి వాటిని నవతరానికి పరిచయం చేయడం, 30 నుండి 60 రోజుల శిక్షణా కార్యక్రమాలు, వర్క్‌షాప్‌లు నిర్వహించడం (ఒగ్గుడోలు, డప్పులు, కోలాటం, బోనాల కోలాటం, మాధురి మొ||) 6. జానపద కళారంగంలో విశిష్ట కృషి చేసిన కళాకారులకు రాష్ట్రస్థాయిలో పురస్కారాలు ఇచ్చి సత్కరించడం. (రాష్ట్ర అవతరణ సందర్భంలో, అంతర్జాతీయ మహిళా దినోత్సవ సందర్భంలో, [[స్వాతంత్ర దినోత్సవం|స్వాతంత్ర దినోత్సవ]] వేడుకలలో [[బుర్రకథ|బుర్రకథ,]] ఒగ్గుకథ, చిందుయక్ష గానం, [[బంజారాల చరిత్ర సంస్కృతి|బంజారా,]] కడ్డితంత్రి, కూనపులి పటం, శారద కథలు, [[హరికథ]], [[బోనాలు]], గోండి, తోటి [[ఆదివాసి]], కిన్నెర వంటి జానపద వృత్తి కళాకారులు 49 మందికి లక్ష రూపాయల నగదు బహుమతితో కూడిన పురస్కారాలు అందించడం జరిగింది) 7. జానపద కళారూపాలపై పరిశోధన, పరిశీలన, గ్రంథ ప్రచురణ చేయడం. 8. జానపద కళారూపాలు, కళాకారులపై వీడియో డాక్యుమెంటేషన్‌ చేయడం. Department of Language Culture Telangana [[యూట్యూబ్|యూట్యూబ్‌]] ఛానెల్‌లో అప్‌లోడ్‌ చేసి అందరికీ అందుబాటులో ఉంచడం. 9. జానపద కళారూపాలపై సమగ్ర  పరిశోధన, ప్రచారం, పరిరక్షణ, కళాకారుల సంక్షేమ వికాసాల కోసం ప్రత్యేకంగా జానపద అకాడెమీ ఏర్పాటుకు ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు. (G.O.Rt.No. 344, YAT&C Department Dt. 02-05-2017) ద్వారా తెలంగాణా ప్రభుత్వం భాషా సాంస్కృతిక శాఖ చేసిన ప్రతిపాదనను అంగీకరిస్తూ నాలుగు అకాడెమీలను ఏర్పాటు చేయడానికి ఉత్తర్వులు జారీ చేసింది. వాటిలో జానపద అకాడెమీ ఒకటిగా ఉంది . 10. [[పేదరికం]]<nowiki/>లో ఉన్న వృద్ధ [[కళాకారుడు|కళాకారుల]] కోసం ప్రత్యేక పెన్షన్‌లను అందించడం (రాష్ట్ర అవతరణ నాటికి రూ.500/- గా ఉన్న పెన్షన్‌ను, 2014 అక్టోబర్‌ నుండి రూ. 1500/-కు, ఆ తర్వాత 2020 ఆగస్టు నుండి రూ. 3016/-కు పెంచడం పెంచారు . === తెలంగాణ నాటకరంగ పురోభివృద్ధి  కోసం డా మామిడి హరికృష్ణ అమలుచేసిన  7 అంచెల వ్యూహాలు === 1. సంప్రదాయ పద్య, పౌరాణిక, సురభి [[నాటకరంగం|నాటకాల]]<nowiki/>ను ప్రోత్సహించడం, కొనసాగించడం. 2. ఆధునిక, ప్రయోగాత్మక, సాంఘిక నాటకాలను ప్రోత్సహించడం 3. జాతీయ, అంతర్జాతీయ భాషల [[నాటకాలు|నాటకాలను]] [[తెలుగు]]<nowiki/>లో నాటకీకరించి ప్రదర్శించడం 4. హైదరాబాద్ కే ప్రత్యేకం అనదగిన దక్కనీ నాటకాన్ని, [[ఉర్దూ భాష|ఉర్దూ]] నాటకాన్ని ఆదరించి ప్రోత్సహించడం 5. ప్రముఖ తెలంగాణ కథకులు, సాహితీవేత్తలు రాసిన [[కథలు|కథల]]<nowiki/>ను నాటకీకరించి ప్రదర్శించడం 6. జాతీయ, అంతర్జాతీయ నాటక బృందాలను తెలంగాణకు ఆహ్వానించి రాష్ట్ర కళాకారులకు, నాటకాభిమానులకు జాతీయ, అంతర్జాతీయ నాటకాన్ని పరిచయం చేయడం, సాంస్కృతిక మార్పిడికి దారులు వేయడం. 7. జిల్లాస్థాయిలో వివిధ రకాల [[నాటకరంగం|నాటక]] సప్తాహాలు నిర్వహించడం ద్వారా నాటకాన్ని ప్రజలకు చేరువ చేయడం. తెలంగాణలో కొత్తతరం యువకులలో [[నాటక సంస్థలు|నాటక]] కళ పట్ల ఆసక్తిని పెంచడానికి ప్రతి సంవత్సరం రెండుసార్లు "యువనాటకోత్సవాల”ను నిర్వహించాడు === భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా సినీరంగ ప్రవేశానికి తోడ్పాటు === సినిమాకు సంబంధించి [[పైడి జైరాజ్ ప్రివ్యూ థియేటర్|పైడి జైరాజ్]] ప్రివ్యూ థియేటర్ అనే పేరుతో [[రవీంద్రభారతి]]<nowiki/>లో ఒక ప్రత్యేక హాలును 2017లో  ఏర్పాటు చేయడమే కాకుండా, షార్ట్ ఫిలిం తీస్తున్న యువ దర్శక, రచయిత, సాంకేతిక నిపుణులు అందరి కోసం ప్రతి శనివారం [[సినివారం|“సినివారం]]” అనే పేరుతో కార్యక్రమం రూపొందించాడు.  అలాగే బతుకమ్మ ఫిల్మోత్సవం”, వంటి షార్ట్ ఫిలిం కాంటెస్ట్ లని ఏర్పాటు చేయడం ద్వారా, దానికి తగిన బహుమతులను కూడా ఇవ్వడం ద్వారా యువకులు ఎవరైతే సినిమా రంగాలలో రాణించాలని అనుకుంటున్నారో వారందరికీ ప్రోత్సాహాన్ని అందిస్తూ [[రవీంద్రభారతి|రవీంద్ర భారతి]]<nowiki/>ని  న్యూ యంగ్ టాలెంటుకు “ఆపర్చునిటీ హబ్” గా మార్చాడు .    2016 నుంచి  టాలీవుడ్ లో పూర్తి స్థాయి కథా చిత్రాలు తీసిన వారిలో 12 మంది కొత్త దర్శకులు "సినివారం"తో పైడి జైరాజ్ ప్రివ్యూ థియేటర్ ద్వారా వెలుగులోకి వచ్చిన వారే ఉన్నారు. తరుణ్ భాస్కర్ (పెళ్ళి చూపులు),  కె.వి.ఆర్ మహేంద్ర (దొరసాని), సాహిత్ (సవారీ), ఉదయ్ గుర్రాల (మెయిల్), విజయ్ బడుగు (తమసోమా జ్యోతిర్గమయ) వంటి వారు ఉన్నారు .   2023 లో [[మణిరత్నం]] తీసిన “పొన్నియన్ సెల్వన్”  సినిమాకు దాదాపు 300 మంది జానపద గ్రామీణ గిరిజన కళాకారులను సాంస్కృతిక శాఖ ఎంపిక చేసి పంపించింది . ప్రజా కళలకు మరింత ప్రాచుర్యం తీసుకురావడానికి సినిమా ను మాధ్యమంగా వాడుకోవాలనే ఆలోచనతో “F2F, S2S”  అనే వియత్న ప్రణాళికలను రూపొందించడం జరిగింది. F2F (Folk to films) ప్రకారం జానపద కళారూపాలను ఫిల్మ్స్ లో సందర్భాను సారంగా ఉపయోగించడం ద్వారా ఆయా కళలకు విస్తృత గుర్తింపు సాదించడం జరిగింది. “[[నీదీ నాదీ ఒకే కథ|నీది నాదీ ఒకే కథ]]” సినిమాలోని ఓపెనింగ్ సీన్ చిందుయక్షగాన కళాకారుల ప్రదర్శనతో ప్రారంభం అవుతుంది. ఇందులో పాల్గొన్న కళాకారుడు గడ్డం సమ్మయ్య, [[భీమ్లా నాయక్|“భీమ్లా నాయక్”]] లో పాట పాడిన దర్శనం మొగులయ్య ఆ తర్వాత పద్మశ్రీ పురస్కారాలు సాధించారు. అలాగే Stage to Screen అనే విధానం ద్వారా  రంగస్థలంలో శిక్షణ పొంది నటులుగా రాణిస్తున్న యువ నటీనటులకు వెండితెరపై అవకాశాలు అందించేందుకు సినీ పరిశ్రమకు, రంగస్థలానికి మధ్య సాంస్కృతిక శాఖ వారధిగా పనిచేస్తున్నది. అలా ‘ఆకాశవాణి’, ‘లంబసింగి’, ‘కృష్ణ ఘట్టం’ ‘షరతులు వర్తిస్తాయి’  వంటి సినిమాలలో నాటక కళాకారులకు పెద్ద పీట వేయడం జరిగింది. === యువతకు చేయూతనియ్యడం కోసం 6 అంచెల వ్యూహం === * 1.శిక్షణ * 2.అవకాశాల కల్పన * 3.ప్రదర్శన * 4.ప్రశంస * 5.ఆదాయం * 6.అవార్డులు అందించడం. యువ కళాకారుల కోసమే ప్రత్యేకంగా దేశంలోనే మొదటి సారిగా 2016 లో హరికృష్ణ "యువ నాటకోత్సవం" ను ప్రారంభించారు. భారత దేశంలో ఎక్కడా లేని విధంగా తెలంగాణ రాష్ట్రంలో గత 8 ఏళ్ల కాలంలో ఏడు సీజన్స్ నిర్వహించడం జరిగింది. అలాగే [[తెలుగునాట జానపద కళలు|జానపద కళల]]<nowiki/>కు సంబంధించి కొత్త తరం వారిలో ఉత్సాహం నింపడానికి హరికృష్ణ సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా రాష్ట్రంలోని వివిధ ప్రాంతాలలో డప్పులు, ఒగ్గుడోలు, బోనాల కోలాటం, జడకొప్పు కోలాటం శిక్షణా శిభిరాలను ఏర్పాటు చేసారు. అలాగే శాస్త్రీయ సంగీతం, శాస్త్రీయ నృత్యం నేర్చుకుందామనే ఆసక్తి ఉన్న యువత కోసం ప్రభుత్వ సంగీత నృత్య కళాశాలలో భరతనాట్యం, కూచిపూడి, కథక్, పేరిణి, వయొలిన్, వీణ, సితార్, తబల, మృదంగం లాంటి వాటితోపాటు హిందూస్థానీ సంగీతం, కర్ణాటక సంగీతాన్ని కూడా ప్రత్యక్షంగా నేర్పిస్తూ ప్రదర్శన అవకాశాలను, వేదికలను అందించారు. ఇక చిత్రలేఖనం, ఫోటోగ్రఫీ, మైమ్, మిమిక్రీ, మ్యాజిక్ లాంటి విభాగాలలో యువ ప్రతిభావంతులకు రవీంద్ర భారతిలోని వివిధ వేదికలు ఇవ్వడమే కాకుండా, వారిని ప్రోత్సహించడానికి ట్రైనింగ్ క్యాంప్ లు, ప్రదర్శనలు కూడా ఏర్పాటు చేసారు. దీంతోపాటు సాహిత్యాన్ని, కవిత్వ రచనని. సాహిత్యం లోని వివిధ ప్రక్రియల పైన యువతకి ఉత్సాహాన్ని కలిగించడం కోసం ప్రత్యేక చర్చా కార్యక్రమాలు, కవి సమ్మేళనాలు కూడా నిర్వహిస్తూ, ఈ కార్యక్రమాలలో కూడా యువతకి ప్రోత్సాహం అందించే విధంగా ప్రణాళిక రూపొందించి అమలు చేసారు. వీటన్నింటి వల్ల సినిమా, నాటక రంగం, సాహిత్యం, సంస్కృతి, లలిత కళలకు సంబంధించిన అన్ని రంగాలలో కొత్తతరం ప్రతిభావంతులకు వేదికలు, అవకాశాలు, ప్రోత్సాహం లభించాయి. గత 10 ఏళ్లుగా రూపొందించి అందుబాటులోకి తీసుకు రావడం వల్ల ఇప్పుడు వేలాది మంది యువ [[కళాకారుడు|కళాకారులు,]] సృజనకారులు స్థైర్యంతో, ధైర్యంతో వారి వారి రంగాల్లో ముందుకు దూసుకు వెళ్తున్నారు. === అకాడమీల ఏర్పాటులో గణనీయ పాత్ర : === 1980 వ దశకంలో అకాడమీలను రద్దుచేసినప్పటి నుంచీ ప్రజలందరిలోవాటి పునరుద్ధరణ జరగాలనే కాంక్ష బలంగా కొనసాగుతూ వచ్చింది. దానిని గౌరవించిన [[తెలంగాణ ప్రభుత్వం]] అకాడమీలను ఏర్పాటు చేయాలన్నప్పుడు వాటి ఏర్పాటులో తగిన ప్రతిపాదనలను రూపొందించడంలో సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకులు గా మామిడి హరికృష్ణ గురుతరమైన బాధ్యతను నిర్వర్తించారు. దాని ఫలితంగానే తెలంగాణాలో సాహిత్య వ్యాప్తికోసం 2017 లో 'సాహిత్య అకాడమీ', సంగీత నృత్య నాటక రంగ అభివృద్ధి కోసం 2019 లో 'సంగీత నాటక అకాడమీ' ఏర్పాటు చేయడం జరిగింది. అంతేగాక వాటికి కొద్దికాలం కార్యదర్శిగా అదనపు బాధ్యతలను కూడా నిర్వర్తించాడు === వైతాళికుల స్మరణ కార్యక్రమాలు === తెలంగాణ ప్రభుత్వం ప్రతి ఏటా అధికారికంగా జాతీయ నాయకులైన మహాత్మాగాంధీ, నేతాజీ, అంబేద్కర్, జ్యోతి రావు ఫూలే, జగ్ జీవన్ రామ్, PV నరసింహా రావు, జైపాల్ రెడ్డి,  మహాత్మా బసవేశ్వర జయంతిని, ఈశ్వరీబాయి జయంతి, వర్ధంతి  ఉత్సవాలను ఘనంగా నిర్వహిస్తున్నారు. వీరితో పాటు కొమురంభీమ్, సురవరం ప్రతాపరెడ్డి, ప్రొ. జయశంకర్, సర్దార్ సర్వాయి పాపన్నగౌడ్, దొడ్డి కొమురయ్య, చిట్యాల అయిలమ్మ, భాగ్యరెడ్డి  వర్మల జయంతులను భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా నిర్వహించారు . === ప్రపంచ తెలుగు మహాసభల నిర్వహణ బాధ్యత === "ప్రపంచ తెలుగు మహాసభలను" తెలంగాణ ప్రభుత్వం 2017 వ సంవత్సరంలో డిసెంబర్ 15 నుండి 19 వరకు, హైదరాబాద్ రవీంద్ర భారతిలో, లాల్ బహదూర్ స్టేడియంలో, జిల్లా కేంద్రాలలో వివిధ వేదికల మీద అత్యంత వైభవంగా నిర్వహించింది. అందుకు క్రియాశీలకత్వం వహించిన వ్యక్తులలో మామిడి హరికృష్ణ ఒకరు. === ఇతర రాష్ట్రాల ప్రజలతో అనుబంధం కోసం 8-అంచెల" కార్యాచరణ ప్రణాళికను (8-Steps Action Plan) === డా మామిడి హరికృష్ణ  ద్వారా భాషా సాంస్కృతిక శాఖ దేశం లోని  అన్ని ప్రాంతాలు, రాష్ట్రాలు, భాషల ప్రజల మధ్య ఒక సాంస్కృతిక బంధాన్ని నెలకొల్పే ప్రయత్నం చేసాడు . దానికోసం "8-అంచెల" కార్యాచరణ ప్రణాళికను (8-Steps Action Plan) రూపొందించి, అమలు చేసాడు . అవి ==== 1. రాష్ట్రాల పండుగల నిర్వహణ: ==== కేరళీయుల "ఓనం" పండుగ, మహారాష్ట్ర "గుడిపడవ" అస్సామీయుల "బిహు", బెంగాలీల "నవరాత్రి", పంజాబీలా "లోహ్రీ" పండుగలను భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా ప్రతి ఏటా నిర్వహిస్తూ ఇతర రాష్ట్రాల ప్రజల మధ్య సౌభ్రాతృత్వ భావనను పెంపు చేసాడు ==== 2. సాంస్కృతిక ఉత్సవాల నిర్వహణ ==== ==== 3. సాహిత్య, భాషా కార్యక్రమాలకు తోడ్పాటు ==== "కర్ణాటక సాహిత్య మందిర" నిర్వహించే కన్నడ భాష, సాహిత్య, నాటక కార్యక్రమాలకు, కేరళ ప్రభుత్వంతో కలిసి "మలయాళ మిషన్" - మలయాళ భాష అభ్యసన కార్యక్రమాలకు సహాయం - అందించారు. ==== 4. జాతీయ ఉత్సవాల ఏర్పాటు ==== దేశంలోని అన్ని " సంస్కృతులను ప్రతిబింబించేలా “భారతీయం", "వసుధైవకుటుంబకం" పేరిట కథక్, కూచిపూడి, భరతనాట్యం, పేరిణి, ఒడిస్సీ, మోహినీ అట్టం కళారూపాలను ఒకే వేదికపై ప్రదర్శించేలా ప్రత్యేక నృత్య రూపకాలను రూపొందించి ప్రదర్శింపజేసారు. దీనికి తోడు, జాతీయ స్థాయి "బహు భాషా నాటకోత్సవాలు", "బహుభాషా కవి సమ్మేళనం"లు నిర్వహించాడు - ==== 5. అంతర్జాతీయ మిఠాయిల పండుగ ==== ప్రపంచంలోనే మొట్టమొదటిసారిగా ప్రతి ఏటా సంక్రాంతి పండుగ సమయాలలో జనవరి 13,14,15 తేదీలలో విశాలమైన పరేడ్ గ్రౌండ్స్ లో ఈ International Sweet Festival ను "అంతర్జాతీయ పతంగుల పండుగ" తో కలిపి నిర్వహించడానికి హరికృష్ణ ఎంతో కృషి చేసారు. హైదరాబాద్ నగరంలో స్థిరపడిన ఇతర రాష్ట్రాలు, దేశాల ప్రజలు, తమ తమ గృహాలలో తామే స్వయంగా చేసిన తమ రాష్ట్ర సంప్రదాయ మిఠాయిలను ఈ "Sweet Fest" లో ప్రదర్శనకు, అమ్మకానికి ఏర్పాట్లు చేయడం జరుగుతోంది. దీనివల్ల [[హైదరాబాదు జిల్లా|హైదరాబాద్]] నగరానికుండే '''"విశ్వజనీన సంస్కృతి'''"ని మధురమైన రీతిలో చాటి చెప్తున్నారు. అలాగే ఆ మూడు రోజులు వివిధ రాష్ట్రాలు, దేశాల శాస్త్రీయ సంప్రదాయ నాట్యాలు జానపద నృత్యాలు, గీతాలను కూడా ప్రదర్శిస్తారు. ==== 6. రవీంద్రభారతిని ఉచితంగా కేటాయించడం ==== వివిధ రాష్ట్రాల ప్రజలు తాము నిర్వహించుకునే రకరకాల సాంస్కృతిక, సాహిత్య, నాటక, కవిసమ్మేళన కార్యక్రమాలకు, పుస్తకావిష్కరణ కార్యక్రమాలకు ప్రతిష్టాత్మక కళానిలయం "రవీంద్రభారతి"ని సాంస్కృతిక శాఖ నేతృత్వంలో ఉచితంగా అందించి ప్రోత్సహించాడు . ==== 7. .ఇతర రాష్ట్రాల కార్యక్రమాలకు ఆర్థిక చేయూత ==== వివిధ రాష్ట్రాల ప్రజలు నిర్వహించే సాంస్కృతిక, సాహిత్య, కళా ప్రదర్శనలకు భాషా సాంస్కృతిక శాఖ కావలసిన నిధులను, ఆర్థిక సాయాన్ని అందించింది. అందుకు తగిన పూర్వ రంగాన్ని మామిడి హరికృష్ణ ఏర్పాటు చేసారు. ==== 8. వివిధ భాషల చలన చిత్రోత్సవాల కార్యక్రమాలను చేయడం ==== రవీంధ్రభారతి రెండవ అంతస్తులోని పైడి జైరాజ్ ప్రివ్యూ, థియేటర్ లో వివిధ భారతీయ, అంతర్జాతీయ భాషల చలన చిత్రోత్సవాలను 5 రోజుల పాటు నిర్వహిస్తూ, సినిమా ప్రాతిపదికగా ఇతర రాష్ట్రాల ప్రజలతో సాంస్కృతిక బంధాన్ని బలోపేతం చేయడంలో అవిరళ కృషి చేసారు. === ప్రపంచ సుందరి ఉత్సవం -2025 నిర్వహణ === సంస్కృతి, సౌందర్యం రెండింటి మేళవింపుగా '''"ప్రపంచ సుందరి 2025"''' ఉత్సవాలను 2025 మే 10 నుండి జూన్ 2 వరకు తెలంగాణ ప్రభుత్వం అత్యంత ప్రతిష్టాత్మకంగా నిర్వహిస్తున్న సందర్భంలో తెలంగాణ సంస్కృతి, కళలు, సంప్రదాయాలను ప్రతిబింబించే విధంగా చక్కని కార్యక్రమాలను భాషా సాంస్కృతిక శాఖ మామిడి హరికృష్ణ నేతృత్వంలోనే రూపొందించి అమలు పరిచింది. నాట్యం, సంగీతం ప్రధానాంశాలుగా రూపొందించిన ఈ సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు ఎల్లెడలా ప్రశంసలను సాధించాయి. రాజీవ్ గాంధీ ఇంటర్నేషనల్ ఎయిర్ పోర్టులో మే నెల 3వ తారీఖు నుంచి 9వ తారీఖు వరకు మంగళ వాయిద్యాల తో కూడిన బృందాలతో కుంకుమ తిలకం దిద్ది, హారతులతో వారికి స్వాగతం పలకడం అందగత్తెలందరికీ ఒక మరువలేని అనుభూతిగా మిగిలింది. ఇక మే 10వ తారీకున గచ్చిబౌలి ఇండోర్ స్టేడియంలో అత్యంత వైభవంగా జరిగిన ప్రపంచ సుందరి ప్రారంభోత్సవ వేడుకల ఇన్ఛార్జ్ గా మామిడి హరికృష్ణ ప్రపంచ సుందరి ఉత్సవాలకు తెలంగాణ సొగసులను అద్దడంలో సృజనాత్మకంగా వ్యవహరించి అందరి ప్రశంసలు పొందారు. ఈ ఉత్సవాలు మొదట తెలంగాణ రాష్ట్ర గీతం ఆలాపనతో ప్రారంభం అయ్యాయి. లోక కవి డాక్టర్ అందెశ్రీ గారు రచించిన ఈ గీతానికి, ఆస్కార్ పురస్కార గ్రహీత ఎం. ఎం. కీరవాణి గారు సంగీతాన్ని సమకూర్చగా, ఈ పాటని ఈ ప్రపంచ సుందరి వేడుకలలో ప్రముఖ గాయకుడు, శిక్షకుడు శ్రీ [[కోమండూరి రామాచారి|కొమాండూరిరామాచారి]] గారి శిష్య బృందం 50 మంది బృందగీతంగా ఆలపించారు. ఆ తర్వాత కాకతీయుల కాలం నుండి తెలంగాణ శాస్త్రీయ నృత్య రీతిగా ఖ్యాతి గడించిన పేరిణి నాట్య ప్రదర్శన అత్యంత వైభవంగా జరిగింది. 250 మంది మహిళా కళాకారిణులు పేరిణి లాస్య సంప్రదాయాన్ని అనుసరించి ఈ నృత్యాన్ని ప్రదర్శించారు. దీనికి శ్రీ పేరిణి సందీప్ నృత్య దర్శకత్వం వహించగా, ప్రముఖ సంగీత నిపుణుడు ఫణి నారాయణ స్వరాలు సమకూర్చడం జరిగింది. ఆ తర్వాత ప్రపంచ దేశాల నుంచి విచ్చేసిన సుందరీమణుల పరిచయ కార్యక్రమానికి ప్రారంభ సూచికగా, ఖండాల వారీగా తెలంగాణ జానపద, గిరిజన కళారూపాల ప్రదర్శనలు కొనసాగాయి. === ఫ్లాష్ ఫోక్... ఫ్లాష్ పేరిణి వంటి వినూత్న ప్రయోగాలు === ఆడిటోరియంలు, కళావేదికల వద్దకు ప్రేక్షకులు, ప్రజలు రావడం ఒక పద్ధతి. అయితే మామిడి హరికృష్ణ వినూత్నంగా ఆలోచించి ప్రేక్షకుల వద్దకే తెలంగాణా కళలను తీసుకెళ్ళాలనే లక్ష్యంతో '''"''ఫ్లాష్ మాబ్"''''' తరహాలో '''<nowiki/>'ఫ్లాష్ ఫోక్'<nowiki/>''' పేరుతో ఒగ్గుడోలు, [[పేరిణి నృత్యం|పేరిణి నాట్య]] కళారూపాలను ప్రదర్శించాలని ప్రణాళిక సిద్ధం చేసారు. దీనికోసం [[హైదరాబాద్ రాష్ట్రం|హైదరాబాద్]] లోని ప్రముఖ షాపింగ్ మాల్ లైన లులూ, శరత్, జివికె వన్, ఇనార్బిట్ వంటి మాల్ల యాజమాన్యాలతో సంప్రదించి "ఫ్లాష్ ఒగ్గు", "ఫ్లాష్ పేరిణి" కళలను ప్రదర్శించారు. వారాంతాలలో జరిగిన ఈ ప్రదర్శనలను ప్రత్యక్షంగా వేలాది మంది, పరోక్షంగా సోషల్ మీడియా ద్వారా లక్షలాది మంది వీక్షించ గలిగారు. ఇది భారతదేశంలోనే " తొలిసారి చేసిన ప్రయోగంగా పేరొందింది . === భాషా సా<nowiki/>ంస్కృతిక శాఖకు సంచాకుడిగా విధులు నిర్వర్తించిన సమయంలో  లభించిన అవార్డులు, ప్రశంసలు    === ~ దేశ రాజధాని [[న్యూ ఢిల్లీ]] లో 2018 వ సంవత్సరానికి గాను "మన కళలు మన గుర్తింపు" అనే పేరిట ఆన్ లైన్ లో [[కళాకారుడు|కళాకారులకు]] గుర్తింపు కార్డులను అందించే నవ్య విధానాన్ని పరిచయం చేసినందుకు ఒకసారి కళాకారుల [[గుర్తింపు కార్డు]] జారీ ప్రక్రియను మరింత సులభతరం చేసేందుకు T-Culture పేరుతో ఒక వినూత్న App ను అభివృద్ధి చేసినందుకు గాను, ఇలా ఈ చర్య దేశంలోనే తొలి సాంకేతిక ప్రయత్నంగా భావించి జాతీయ స్థాయిలో 2021 సంవత్సరంలో SKOCH AWARD ను రెండోసారి సాధించడం జరిగింది. ~సినీరంగంలో కొత్తతరం యువ దర్శక [[రచయిత]]<nowiki/>లకు ప్రత్యేక సహకారాన్ని అందించినందుకు గాను "Indywood" అవార్డ్ -2018 లో మరియు Zee Cine అవార్డ్ 2019 లో లభించింది. ~INTACH, [[హైదరాబాద్ రాష్ట్రం|హైదరాబాద్]] హెరిటేజ్ అవార్డ్ 2017 [[రవీంద్రభారతి|రవీంద్ర భారతి]]<nowiki/>కి లభించింది. ~ [[శాసన మండలి]]<nowiki/>లో తేది. 05.10.2021  తెలంగాణ సాంస్కృతిక అంశాలపై జరిగిన చర్చలో సభ్యులందరి తరపున శ్రీ ఎగ్గే మల్లేషం, MLC భాషా సాంస్కృతిక శాఖ చేస్తున్న కృషిని ప్రత్యేకంగా ప్రశంసించారు. == సినీరంగ ప్రస్థానం == ఇప్పటివరకు [[రావూరి భరద్వాజ]], [[సి. నారాయణరెడ్డి]] మొదలైన వారి గురించి దాదాపు 150 డాక్యుమెంటరీలు తీశాడు. క్లాసిక్ సినిమాలను, సినీరంగానికి చెందిన కళాకారులను పరిచయంచేస్తూ వందేళ్ళ భారతీయ చిత్రంపై 60,70 ఎపిసోడ్లుగా వివిధ భాషల చిత్రాలపై హరికృష్ణ నిర్మించిన డాక్యుమెంటరీలు వివిధ ఛానళ్ళలో ప్రసారమయ్యాయి.<ref name="ReferenceA"/> # ఏకాంత వాసి (26 నిముషాలు) - [[రావూరి భరద్వాజ]]<nowiki/>కు [[జ్ఞానపీఠ్ అవార్డు]] వచ్చిన సందర్భంగా (2013) # శతాబ్ది చిత్రం (50 నిముషాలు) - [[భారతీయ సినిమా]] 100 ఏళ్ళు పూర్తిచేసుకున్న సందర్భంగా # విశ్వంభరుడు - [[సింగిరెడ్డి నారాయణరెడ్డి|సి. నారాయణరెడ్డి]] జీవితం, అతను రాసిన సినీ పాటలపై == టీవీరంగ ప్రస్థానం == # వివిధ టీవీ ఛానల్స్ లో వచ్చిన టాప్ 100 మూవీస్, హాలీవుడ్ 360, ఫార్ములా నెం.1, ఫ్రేమ్ టూ ఫ్రేమ్, బాంబే టాకీస్, డైరెక్టర్స్ మూవీ, జూమ్ బరాబర్ జూమ్, తెలుగు సినిమాలలో వనిత, 100ఏళ్ళ భారతీయ సినిమా, సూపర్ హిట్ సినిమా, రూలర్ వంటి కార్యక్రమాలకు రచయితగా పనిచేశాడు. # సినీరంగ పెద్దల విజయాలపై కథనాలు రాయడమేకాకుండా, [[శ్యామ్ బెనగళ్]], [[వేటూరి సుందరరామ్మూర్తి]], [[అక్కినేని నాగేశ్వరరావు]], [[సి. నారాయణరెడ్డి]], [[పరుచూరి గోపాలకృష్ణ]] మొదలైన వారిని ఇంటర్వ్యూలు చేశాడు. # సమకాలీన అభివృద్ధి, [[టెలివిజన్]] ట్రెండ్స్ గురించి ఇడియట్ బాక్స్ పేరుతో ప్రతి వారాంతం వచ్చే 30 నిముషాల కార్యక్రమాన్ని, స్పెషల్ ఫోకస్ పేరుతో సమకాలీన విషయంపై కార్యక్రమాన్ని రూపొందించాడు. # వావ్ - మంచి కిక్ ఇచ్చే గేమ్ షో ([[ఈటీవీ]] - [[సాయి కుమార్]]); రాజు రాణి జగపతి (ఈటీవి - [[జగపతిబాబు]]); యువర్స్ టైం స్టార్ట్స్ నౌ (ఎన్ టీవి - [[ఝాన్సీ (నటి)|ఝాన్సీ]]);, అభిమాని ([[రాజీవ్ కనకాల]]) వంటి గేమ్ షోలకు రూపకల్పన, పరిశోధన, రచనలు చేశాడు.<ref name="నిర్జనమ్‌">{{cite news |last1=నమస్తే తెలంగాణ |first1=ఎడిటోరియల్ |title=నిర్జనమ్‌ |url=https://www.ntnews.com/editorial/2020-04-05-22444 |accessdate=13 April 2020 |date=5 April 2020 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200413160349/https://www.ntnews.com/editorial/2020-04-05-22444 |archivedate=13 April 2020 |work= |url-status=live }}</ref> వావ్ గేమ్ షో మూడవ సీజన్ ప్రసారమవుతూ, ఇతర భాషల ఛానళ్ళలో కూడా రూపొందించబడింది. == తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ కార్యదర్శిగా  సాధించిన విజయాలు: == కరోనా కాలం – ఆగని అక్షర యజ్ఞం 2020 జనవరిలో కరోనా మహమ్మారి ప్రపంచాన్ని కుదిపివేసి, మానవ జాతి చరిత్రలోనే వ్యక్తులను, వ్యవస్థలను అన్నిటినీ స్తంభింపచేసింది. 2020 మార్చి 23న భారత ప్రభుత్వం దేశవ్యాప్తంగా ‘జనతా కర్ఫ్యూ’ను విధించాల్సి వచ్చింది. ఆ తర్వాత రోజు నుంచే దేశ చరిత్రలో మొట్టమొదటసారిగా ‘లాక్‌డౌన్‌’ విధించారు. ఈ నేపథ్యంలో అన్ని యంత్రాంగాలు, సంస్థలు, వ్యవస్థలు చాలా వరకు నిర్‌వ్యాపారమై ఎక్కడివక్కడే కుదేలైన పరిస్థితులలో సాహితీ, సాంస్కృతిక కార్యకలాపాలు కూడా ఆగిపోయాయి. ఇలాంటి పరిస్థితులలో 2020 జూలై 28 నాడు ప్రభుత్వం, భాషా సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకులు మామిడి హరికృష్ణకు సెక్రటరీగా అదనపు బాధ్యతలు అందించింది. అప్పటికే, భాషా సాంస్కృతిక శాఖ చేపట్టిన ‘‘6 సి ఇనిషియేటివ్’’లో భాగంగా సాహితీ కార్యక్రమాలకు తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి సారథ్యంలో ఆన్‌లైన్‌ వేదికగా శ్రీకారం చుట్టింది'''. “6సి” అంటే (Corona Cannot Control Culture, Creativity, Cinema).''' ఈ పేరుతో 4 ఏప్రిల్‌, 2020 నాడు సాంస్కృతిక, సాహితీ కార్యక్రమాలకు ఆన్‌లైన్‌ ద్వారా డిజిటల్‌ / వర్చువల్‌ ప్లాట్‌ఫామ్‌పై నిర్వహించడానికి భాషా సాంస్కృతిక శాఖ నిర్ధిష్ట కార్యాచరణ పథకాన్ని రూపొందించి అమలు చేసి విజయము సాధించింది. ఈ విధానంలో నిర్వహించిన నృత్యోత్సవాలు, డ్రామా ఉత్సవాలు, యాక్టింగ్‌, స్క్రిప్ట్‌ రైటింగ్‌ వర్క్ షాప్, కర్రసాము, డైరెక్షన్, సంగీతోత్సవాలు ఇతర వర్క్ షాప్‌లు ఎంతో ఆదరణను, ప్రశంసలను పొందాయి. ఈ అనుభవంతో తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి ద్వారా వర్చువల్/డిజిటల్ విధానంలో ఆన్‌లైన్‌ సాహితీ కార్యక్రమాలను, కవి సమ్మేళనాలను నిర్వహించడం ప్రారంభించింది. అలా తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ ఈ కరోనా సమయాల్లో ఫిజికల్ గానూ, డిజిటల్ గానూ ఈ దిగువ రకాల సాహిత్య, భాషా కార్యక్రమాలను నిర్వహించింది. === 1. తెలంగాణకు చెందిన ప్రముఖ సాహితీవేత్తల జయంతులు, వర్ధంతులు : === తెలంగాణాకు చెందిన ముకురాల రామారెడ్డి, మాడపాటి, రావెళ్ళ వెంకట రామారావు, మఖ్ధూం మొహియుద్దీన్, నీలా జంగయ్య, [[సరోజిని నాయుడు]], గడియారం రామకృష్ణశర్మ, ఒద్దిరాజు సోదరులు, [[బిరుదురాజు రామరాజు]], సామల సదాశివ, పల్లా దుర్గయ్య, [[సురవరం ప్రతాపరెడ్డి]], సుద్దాల హనుమంతు, పైడిమర్రి, [[చందాల కేశవదాసు]], దాశరథి సోదరులు, [[పాకాల యశోదారెడ్డి]], వానమామలై, దేవులపల్లి రామానుజరావు, కాళోజి, నందగిరి ఇందిరాదేవి, షోయబుల్లాఖాన్‌, [[మాదిరెడ్డి సులోచన]], వట్టికోట, ఆదిరాజు, పొట్లపల్లి, లోకమలహరి, [[భండారు అచ్చమాంబ]] మొదలగు సాహితీ వైతాళికుల జయంతి, వర్ధంతుల సందర్భంగా వారి చిత్ర పటాలకు పూలమాలలతో నివాళులు అర్పించడమే కాక, వారు చేసిన సాహితీ కృషిని గుర్తుచేసుకోవడం, ఆన్‌లైన్‌ వేదిక గానూ యూట్యూబ్‌, వాట్సాప్‌, ఫేస్‌బుక్‌ వంటి సోషల్‌ మీడియా ద్వారా వారి జీవిత విశేషాలను తెలుగు సాహితీ లోకంలో వ్యాప్తి చేసింది. === 2. కవి సమ్మేళనాలు - రాష్ట్ర స్థాయి, అంతర్జాతీయ బహు భాషా కవి సమ్మేళనాలు : === కావ్యకౌముది సంస్థతో కలిసి ‘'''‘అంతర్జాతీయ బహుభాషా కవి సమ్మేళనం'''’’లను 4 సార్లు ఆన్‌లైన్‌ వేదికగా నిర్వహించగా అందులో ప్రతిసారీ దాదాపు 25 పైగా దేశాల నుంచి కవులు పాల్గొని తమ తమ భాషలలో కవితలు వినిపించారు. ఇవే కాకుండా తెలుగు కవి సమ్మేళనాలను కూడా ఆయా సాహితీ సంస్థల కార్యక్రమాలలో అంతర్భాగంగానూ, ప్రత్యేకంగానూ నిర్వహించింది. === 3. భాషా ఛందస్సుపై అవగాహన కార్యక్రమాలు : === ‘‘తెలుగులో బాలవ్యాకరణం, భాష, విమర్శ’’ అంశాలపై సంవత్సర కాలం పాటు ఆన్‌లైన్‌ కార్యక్రమాలను తెలంగాణ సారస్వత పరిషత్‌ ప్రాచ్య కళాశాల పూర్వ విద్యార్థుల సహకారంతో తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి నిర్వహించింది. భాష, వ్యాకరణంపై ఉన్న ఎన్నో క్లిష్ట అంశాలను ఈ కార్యక్రమంలో విశదీకరించి చర్చించడం ద్వారా ఉపాధ్యాయులు, భాషా పండితులు, సాహితీ వేత్తలకు అవగాహన కల్పించడం సాధ్యమయింది. === 4. ప్రసిద్ధ కవులచే స్వయంగా ‘కావ్యగానం’ కార్యక్రమాలు : === ప్రముఖ కవులు తాము రాసిన కవితల గురించి, దాని నేపథ్యాన్ని గురించి వారి ముఖతః వారే వివరించే విధంగా వినూత్నమైన కార్యక్రమాన్ని ‘కావ్యగానం’ అనే పేరిట తెలుగు భాషా చైతన్య సమితితో కలిసి తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి ప్రతి ఆదివారం నిర్వహించింది. అనుమాండ్ల  భూమయ్య, [[కూరెళ్ల విఠలాచార్య]], తిరునగరి, జింబో, గండ్ర లక్షణ రావు, రామాచంద్రమౌళి, జలజం, నాళేశ్వరం, [[సుద్దాల అశోక్‌ తేజ]], అయినంపూడి శ్రీలక్ష్మీ, యాకూబ్‌, వనపట్ల, జూపాక సుభద్ర, కోట్ల వెంకటేశ్వరరెడ్డి, సుంకిరెడ్డి, అన్నవరం, అఫ్సర్‌, ప్రసేన్‌, జూకంటి, [[వేణు సంకోజు]], నలిమెల భాస్కర్‌, షాజహానా, ఎస్వీ సత్యనారాయణ, దేశపతి శ్రీనివాస్‌, [[దోరవేటి]], కాంచనపల్లి, దామెర రాములు, [[శిలాలోహిత]], స్వాతి శ్రీపాద, రేణుక అయోల, [[కొండెపూడి నిర్మల]], మహెజబీన్‌, సీతారాం, రేడియం మొదలగు సమకాలీన కవులు ఈ కార్యక్రమంలో పాల్గొని తమ సాహిత్య ప్రస్థానాన్ని, కవితా విశేషాలను వివరించడం పరిశోధనలకు, భవిష్యత్‌ తరాలకు ఒక డాక్యుమెంటేషన్‌ను అందజేసిందని చెప్పవచ్చు. ఈ కార్యక్రమం పరిశోధకులకు ‘First Hand Source of information’గా భావించగలిగే స్థాయిలో రూపొందడం విశేషం. === 5. ప్రచురణ విక్రయ కేంద్రం ఏర్పాటు : === తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి ప్రచురించిన పుస్తకాలను విద్యార్థులు, పరిశోధకులు, పోటీ పరీక్షల అభ్యర్థులకు, సాహితీ ప్రియులకు అందరికీ అందుబాటులో ఉంచడానికి రవీంద్రభారతి ప్రాంగణంలో శాశ్వత విక్రయ కేంద్రాన్ని 13 నవంబరు, 2020 నాడు ఏర్పాటు చేసింది. దీనివల్ల వ్యక్తులు పుస్తకాలను చూడటం, చదవడం, అవసరమైన వాటిని డిస్కౌంట్‌లో కొనుగోలు చేసే అవకాశం లభించింది. === 6. హైదరాబాద్‌ బుక్‌ ఫేయిర్‌లో స్టాల్‌ ఏర్పాటు : === ప్రతి యేటా ప్రతిష్ఠాత్మకంగా భాషా సాంస్కృతిక శాఖ , హైదరాబాద్‌ బుక్‌ ఫెయిర్‌ సొసైటీ సంయుక్తంగా నిర్వహించే బుక్‌ ఫెయిర్‌లో తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమికి ప్రత్యేక స్టాల్‌ను ఏర్పాటు చేయడం ద్వారా ఫెయిర్‌ను సందర్శించే లక్షలాది మంది పుస్తక ప్రేమికులకు అకాడమీ ప్రచురించిన పుస్తకాలను చేరువ చేసింది. === 7. సోషల్‌ మీడియా ద్వారా తెలంగాణాసాహితీ, భాషా విషయాల వ్యాప్తి : === తెలంగాణకు సంబంధించిన సాహితీ, భాషా విషయాలు, వైతాళికులకు సంబంధించిన విశేషాంశాలను, జీవన ప్రస్థానాన్ని వాట్సప్‌, యూట్యూబ్‌, ఫేస్‌బుక్‌ వంటి సామాజిక మాధ్యమాల ద్వారా ఎప్పటికప్పుడు, సందర్భోచితంగా తెలియపరుస్తూ ఒకవైపు తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ కార్యక్రమాలను, మరొకవైపు ఆ విశేషాలను అన్ని వర్గాల ప్రజలకు అందించే ప్రయత్నాన్ని చేసింది. ఇలా [[కోవిడ్-19 వ్యాధి|‘కోవిడ్‌]] సవాలు’ను అవకాశంగా మలుచుకుంటూ ఆన్‌లైన్‌ వేదికగా గణనీయమైనంత సాహితీ, భాషా కార్యక్రమాలను నిర్వహించడం ద్వారా తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి తెలంగాణ ప్రాంతం అనే కాకుండా ప్రపంచ వ్యాప్తంగా ఉండే తెలుగు వారందరికీ చేరువ అయింది. [[దక్షిణాఫ్రికా|సౌతాఫ్రికా]] నుండి మొదలుకొని ఆస్ట్రేలియా, [[న్యూజీలాండ్|న్యూజిలాండ్‌]] వరకు, కెనడా నుంచి మొదలుకొని [[యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్|బ్రిటన్‌]] వరకు వివిధ NRI సంస్థలతో సమన్వయం చేసుకుంటూ [[తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి]] రకరకాల సాహిత్య కార్యక్రమాలను నిర్వహించింది. ఇక దేశీయంగా వివిధ సాహితీ సంస్థల సహకారంతో పైన తెలిపిన విభిన్నమైన సాహితీ కార్యక్రమాలను విజయవంతంగా నిర్వహించింది. ప్రస్తుతం ‘‘హైబ్రిడ్‌ తరహా’’ లో ఆన్‌లైన్‌ / వర్చువల్‌ కార్యక్రమాలను , ఆఫ్ లైన్‌ కార్యక్రమాలను సమాంతరంగా నిర్వహిస్తూ వర్గాలు, ప్రాంత పరిమితులకు అతీతంగా [[తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి|తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ]] అందరినీ కలుపుకొని పోవాలనే లక్ష్యాన్ని సాధించడంలో సఫలీకృతం అయింది. === 8. పుస్తక ప్రచురణలు === తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి ప్రధాన లక్ష్యాలలో పుస్తక ప్రచురణలు కూడా ఒకటి. దీనివల్ల ఆయా భాషా, సాహిత్య విషయాలు గ్రంధస్థం కావడమే కాక, భావితరాలకు ‘రెఫరెన్స్’గా నిలుస్తాయి. అందుకే “తెలంగాణ భాష – ఒక అవలోకనం” [[నలిమెల భాస్కర్|(నలిమెల భాస్కర్]]) వంటి పుస్తకాలను ఎన్నిటినో ఈ కరోనా కాలంలో తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ ద్వారా ప్రచురించారు.           అంతేగాక, బహుముఖ ప్రజ్ఞాశాలిగా, విద్యావేత్తగా, సాహితీవేత్తగా, రాజనీతిజ్ఞుడిగా, పాలనాదక్షుడిగా, ఆర్థిక సంస్కరణల ప్రతిపాదకుడిగా పూర్వ ప్రధాని శ్రీ [[పి.వి.నరసింహారావు]] పాత్ర రాష్ట్ర దేశ విషయాలలో అనన్య సమాన్యమైనది. అతను శత జయంతి సందర్భంగా వారి మూర్తిమత్వాన్ని 360 డిగ్రీలలో ఆవిష్కరించడమే ప్రధాన లక్ష్యమని ప్రకటించిన గౌరవ ముఖ్యమంత్రి శ్రీ [[కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖరరావు|కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖర్ రావు]] గారి ఆదేశాల మేరకు తెలంగాణ ప్రభుత్వం, భాషా సాంస్కృతిక శాఖ, తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ మొత్తం 8 పుస్తకాలను ప్రచురించింది. వాటిలో శ్రీ పీవీ గారు రాసినవి 4 పుస్తకాలు కాగా, మిగతావి అతను కృషిని, జీవితాన్ని విశ్లేషించే గ్రంథాలు కావడం విశేషం. వాటి వివరాలు: శ్రీ పీవీ నరసింహారావు రచనలు (ఇంగ్లీష్ లో) i.      Influence of India's Culture on the West and Other Speeches: పశ్చిమ దేశాలపై భారత సంస్కృతి ప్రభావంపై పీవీ నరసింహారావు గారి ప్రసంగాల సంకలనం ii.     The Granny & Other Stories: పీవీ నరసింహారావు గారు రాసిన 8 అరుదైన కథల సంకలనం. ఇందులో ప్రసిద్ధ గొల్ల రామవ్వ కథ కూడా ఉంది. iii.    The Meaning of Secularism and Other Essays: పీవీ నరసింహారావు గారు వివిధ సందర్భాలలో రాసిన వ్యాసాల సంకలనం. iv.    Thus Spake PV-Interviews with P.V.NarasimhaRao: పీవీ నరసింహారావు గారిని వేర్వేరు మీడియా ప్రతినిధులు చేసిన ఇంటర్వ్యూల సంకలనం. శ్రీ పీవీ గారిపై ఇతర పుస్తకాలు (ఇంగ్లీష్ లో) v.     P.V. Narasimha Rao-Architect of India's Reforms: పీవీ నరసింహారావు చేసిన ఆర్థిక సంస్కరణలపై సంజయ బారు రాసిన కాఫీ టేబుల్ పుస్తకం. vi.    Legend in Lines: పీవీ నరసింహారావు గారు స్ఫూర్తిగా దాదాపు 125కు పైగా అంతర్జాతీయ, జాతీయ, రాష్ట్ర కార్టూనిస్ట్ లు వేసిన క్యారికేఛర్ ల సంకలనం. శ్రీ పీవీ గారిపై తెలుగులో ప్రచురించిన పుస్తకాలు vii.   నమస్తే పీవీ: పీవీ నరసింహారావు గారి గురించి [[నమస్తే తెలంగాణ]] పత్రికలో ప్రచురించిన వ్యాసాల సంకలనం. viii.  కాలాతీతుడు: [[పీవీనరసింహారావు|పీవీ నరసింహారావు గా]]<nowiki/>రి జీవితం స్ఫూర్తితో 143 మంది కవుల కవితా సంకలనం. పై పుస్తకాలను 2021 జూన్ 28న పీవీ జ్ఞానభూమిలో జరిగిన పీవీ నరసింహారావు శత జయంతి ఉత్సవాలలో భాగంగా తెలంగాణ రాష్ట్ర గవర్నర్ శ్రీమతి తమిళసై సౌందర రాజన్ గారు, ముఖ్యమంత్రి శ్రీ కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖర్ రావు గారు ఆవిష్కరించారు. === 9. సమకాలీన సాహితీవేత్తల రచనలు, జీవితం, సాహిత్యంపై చర్చ – సదస్సులు : === అ)      ఉనికి సామాజిక, సాంస్కృతిక వేదిక – నల్లగొండ (బండారు శంకర్) వారి ఆద్వర్యంలో మునాసు వెంకట్ కవిత్వంపై, మహాకవి గింజల నరసింహారెడ్డి కవిత్వంపై ఒక రోజు సదస్సు.   ఆ)      సాహితీ మిత్ర మండలి, పరకాల వారు సాహితీ కార్యక్రమాలపై సదస్సు (డా.పల్లేరు వీరస్వామి). ఇ)      సాహితీ సోపతి, కరీంనగర్ (అన్నవరం దేవేందర్) వారి పదేండ్ల పండుగ సాహితీ ఉత్సవాలు, డా.కాలువ మల్లయ్య సప్తతి సాహిత్య సంబురాలను నిర్వహించింది.   ఈ)     భానుపురి సాహితీ వేదిక, సూర్యాపేట వారి ఆద్వర్యంలో సక్కనితొవ్వ సాహితీ సంకలన ఆవిష్కరణ, భానుపురి సాహితి జాతీయ పురస్కారాల ప్రదానోత్సవం వంటి కార్యక్రమాలను (ఆఫ్ లైన్‌లో - భౌతికంగా కోవిడ్‌ నిబంధనలు పాటిస్తూ) విజయవంతంగా నిర్వహించడం జరిగింది. ఇవేకాక కవిత్వం / సాహిత్యానికి సంబంధించిన పుస్తకావిష్కరణలను, బాల సాహిత్యంపై, కావ్య పాఠనంపై కొత్త పుస్తకాల పరిచేయంపై ప్రత్యేక సాహితీ సదస్సులు / చర్చా గోష్టులను కూడా విజయవంతంగా నిర్వహించి తెలంగాణ సాహితీ సమాజంలో తనదైన ముద్రను వేసింది. వీటికి తోడు 2022 సంవత్సరపు క్యాలెండర్ ను, డైరీని కూడా ప్రచురించడం ద్వారా సాహితీవేత్తలకు తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి కార్యకలాపాలను మరింత చేరువ చేసే ప్రయత్నాలు చేసింది. ఇది కేవలం డైరీ గానే కాక, అందులో తెలంగాణకు చెందిన ప్రముఖ సాహితీ వైతాళికుల జయంతులు, వర్ధంతుల విషయాలను, రాష్ట్ర అవతరణ నుండి సాహిత్య రంగం ప్రతిష్ఠాత్మక ప్రభుత్వ పురస్కారాలు సాధించిన అక్షర మూర్తుల వివరాలను అందించడం అందించారు<ref>{{Cite web|title=తెలంగాణ సాహితీ ప్రస్థానంలో నవోదయం ! {{!}} SOPATHI SUNDAY SPECIAL {{!}} www.NavaTelangana.com|url=http://www.navatelangana.com/Sopathi/1137969|access-date=2022-03-18|website=NavaTelangana}}</ref> == గుర్తింపులూ, పురస్కారాలు == # లాసెట్‌లో రాష్ట్రస్థాయిలో '''మొదటి స్థానం''', ఎంఈడీ సెట్‌లో [[కాకతీయ విశ్వవిద్యాలయం]] స్థాయిలో '''మొదటి''' స్థానం, బిఈడీ సెట్‌లో రాష్ట్రస్థాయిలో '''ఐదవ''' స్థానంలో నిలిచాడు. # 2009, 2012 సంవత్సరాల్లో ఉత్తమ సినీ విమర్శకుడిగా ఉమ్మడి ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్ర ప్రభుత్వంచే [[నంది పురస్కారం|నంది పురస్కారాలు]] అందుకున్నాడు.<ref name="నా నంది తెలంగాణాకు అంకితం">{{cite web|last1=తెలుగు ఫిల్మీబీట్|title=నా నంది తెలంగాణాకు అంకితం|url=http://telugu.filmibeat.com/news/mamidi-harikrishna-dedicates-his-nandi-telangana-057035.html|website=telugu.filmibeat.com|accessdate=3 March 2017}}</ref> # 2010 నంది బహుమతుల జ్యూరీ సభ్యుడిగా పనిచేసాడు. # ''ఊరికి పోయిన యాళ్ళ'' కవితా సంకలనంలోని ‘పండుగ‘ అనే కవితనే ప్రతిష్ఠాత్మకమైన నేషనల్ సింపోజియం ఆఫ్ పోయెట్స్-2020కి ఎంపిక చేయబడింది.<ref name="జాతీయస్థాయి సమ్మేళనానికి మామిడి హరికృష్ణ కవిత">{{cite news |last1=ఈనాడు |first1=ప్రధానాంశాలు |title=జాతీయస్థాయి సమ్మేళనానికి మామిడి హరికృష్ణ కవిత |url=https://www.eenadu.net/mainnews/mainnews/general/29/219071780 |accessdate=20 April 2020 |work=www.eenadu.net |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200420080843/https://www.eenadu.net/mainnews/mainnews/general/29/219071780 |archivedate=20 April 2020 |language=te }}</ref> ఈ కవితకు జాతీయస్థాయి పురస్కారం కూడా అందుకున్నాడు.<ref name="తెలంగాణ బతుకు చిత్రణ"/> జాతీయస్థాయి పురస్కారం అందుకున్న తెలంగాణ భాష తొలి కవిత ఇది. # యువ సినిమా కళాకారులకు ప్రోత్సాహం అందిస్తూ, తెలంగాణ సినిమారంగం కోసం కృషిచేస్తున్నందుకు 2018లో ఇండివుడ్ అవార్డు, 2019లో జీ సినిమా అవార్డు అందుకున్నాడు. # కొన్ని సంవత్సరాల కాలం క్రితం సాహితీకారులకు, కవులకు చిరపరిచితమైన హరికృష్ణ వివిధ వార, దిన పత్రికల్లో పలు సందర్భాల్లో విభిన్న కవితలు, వ్యాసాలు రాసి ప్రత్యేకమైన గుర్తింపు తెచ్చుకున్నాడు. # తెలంగాణ కవితలను ఆంగ్లంలోకి అనువదించి తెలంగాణ కవితలకు అంతర్జాతీయ గుర్తింపును సాధించాడు. # 2019 సంవత్సరంలో రాష్ట్రస్థాయి ఉత్తమ అధికారిగా ఎంపికైన హరికృష్ణ, 2020 ఫిబ్రవరి 17న మంత్రి [[వి. శ్రీనివాస్ గౌడ్]] చేతులమీదుగా ఈ అవార్డును అందుకున్నాడు. # 'తెలుగు సినిమాలలో జానపద కథాంశాలు – అధ్యయనం' అనే అంశంపై పిహెచ్.డి పరిశోధన చేసి గోల్డ్ మెడల్ సాధించిన హరికృష్ణను, 2022 జూలై 23న [[ప్రగతి భవన్, హైదరాబాదు|ప్రగతి భవన్]] లో ముఖ్యమంత్రి [[కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖరరావు|కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖర్ రావు]] అభినందించి సత్కరించాడు. # సినిమాల రివ్యూ కి గాను '''సినీ గోయర్''' అవార్డు పొందాడు . == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు == {{commonscat|Mamidi Harikrishna}} {{Div col|colwidth=30em|gap=2em}} # [https://www.youtube.com/watch?v=J4gAQ7Nmuz8 డిడి యాదగిరిలో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/watch?v=DHnyMmyl5pk AP24*7 ఛానల్ లో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/watch?v=mS03iJFbEE8 తెలంగాణ సినిమా యూట్యూబ్ ఛానల్ లో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/watch?v=129xnb2_thE దరువు టివి యూట్యూబ్ ఛానల్ లో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/watch?v=UfRNY288eFI మైక్ టివి యూట్యూబ్ ఛానల్ లో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/channel/UCOjcZqUA9ijbdoS7G1L_scg మామిడి హరికృష్ణ యూట్యూబ్ ఛానల్] # [https://www.facebook.com/harikrishna.mamidi మామిడి హరికృష్ణ ఫేస్ బుక్ అకౌంట్] {{div col end}} {{నంది పురస్కారాలు}} {{Authority control}} [[వర్గం:తెలుగు సినిమా రచయితలు]] [[వర్గం:నంది ఉత్తమ సినీ విమర్శకులు]] [[వర్గం:ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్ధులు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా సినిమా రచయితలు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా సినిమా విమర్శకులు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా వ్యక్తులు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా కవులు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా రచయితలు]] [[వర్గం:తెలంగాణకు చెందిన ప్రభుత్వ ఉద్యోగులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ కళాపోషకులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ చిత్రకారులు]] [[వర్గం:వ్యాస రచయితలు]] [[వర్గం:తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్థులు]] 4eiri0s8xdfvw0ydextd578v1yvs5ju 4808011 4808010 2026-04-22T13:51:25Z Kalasagary 107518 /* ప్రపంచ సుందరి ఉత్సవం -2025 నిర్వహణ */ 4808011 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి | name = డా. మామిడి హరికృష్ణ | residence =[[హైదరాబాదు]],[[తెలంగాణ]] | other_names = | image = Harikrishna Mamidi.jpg | imagesize =250px | caption = | birth_name = హరికృష్ణ | birth_date = | birth_place = [[శాయంపేట]], [[వరంగల్ జిల్లా]], [[తెలంగాణ]] | native_place = | death_date = | death_place = | death_cause = | known = మామిడి హరికృష్ణ | occupation = తెలంగాణ రాష్ట్ర బీసీ స్టడీ సర్కిల్ సంచాలకులు | networth = | title = | salary = | term = | predecessor = | successor = | party = | boards = | religion = హిందూ | spouse = | partner = | children = | father = సుదర్శన్ | mother = స్వరాజ్యం | website = | footnotes = | employer = | height = | weight = |signature = }} '''డా. మామిడి హరికృష్ణ''' [[కవి]]గా, డాక్యుమెంటరీ ఫిల్మ్ మేకర్‌గా, [[చిత్రకారుడు|చిత్రకారుడి‌]]గా, [[తెలంగాణ]] చరిత్ర పరిశోధకుడిగా బహుముఖ ప్రజ్ఞాశాలి. [[తెలుగు సినిమా]] విమర్శలో మంచి పేరు సంపాదించిన [[రచయిత]]. వివిధ పత్రికలలో వేలాది [[వ్యాసాలు]] రాసిన అతను రచనలలో సినిమా పూర్వపరాలు, సమకాలీన విశ్లేషణలు చారిత్రక దృష్టితో కనిపిస్తాయి.<ref name="తెలంగాణ బతుకు చిత్రణ">{{cite news |last1=మన తెలంగాణ |first1=కలం |title=తెలంగాణ బతుకు చిత్రణ |url=https://www.manatelangana.news/air-organises-national-symposium-of-poets-2020/ |accessdate=20 April 2020 |date=30 December 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200420080022/https://www.manatelangana.news/air-organises-national-symposium-of-poets-2020/ |archivedate=20 April 2020}}</ref> 'తెలుగు సినిమాలలో జానపద కథాంశాలు – అధ్యయనం' అనే అంశంపై పిహెచ్.డి పరిశోధన చేశాడు.<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-07-17|title=మామిడి హరికృష్ణకు తెలుగు వర్సిటీ డాక్టరేట్‌|url=https://www.ntnews.com/telangana/mamidi-harikrishna-has-a-doctorate-from-telugu-university-673453|archive-url=https://web.archive.org/web/20220717063648/https://www.ntnews.com/telangana/mamidi-harikrishna-has-a-doctorate-from-telugu-university-673453|archive-date=2022-07-17|access-date=2022-07-17|website=Namasthe Telangana|language=te}}</ref> ఆయన 2014 [[అక్టోబరు]] 28 నుండి 2025 సెప్టెంబర్ 17 వరకు [[తెలంగాణ రాష్ట్ర భాషా సాంస్కృతిక శాఖ]] సంచాలకుడిగా బాధ్యతలు నిర్వహించి తెలంగాణ సంస్కృతి-సంప్రదాయాలకు సంబంధించి పలు కార్యక్రమాలను విజయవంతంగా నిర్వహించాడు. [[దస్త్రం:Mamidi Harikrishna.jpg|thumb|right|సినివారం కార్యక్రమంలో మాట్లాడుతున్న మామిడి హరికృష్ణ]] == జననం - విద్యాభ్యాసం== [[దస్త్రం:Mamidi Harikrishna Poetry Reading in Ugadi Kavi Sammelanam in Ravindra Bharathi (29.03.2017).jpg|thumb|2017 ఉగాది కవి సమ్మేళనంలో కవిత్వ పఠనం చేస్తున్న మామిడి హరికృష్ణ]] [[వరంగల్ జిల్లా]], [[శాయంపేట]]లోని [[పద్మశాలి]] కుటుంబానికి చెందిన డాక్టర్ మామిడి సుదర్శన్, స్వరాజ్యం దంపతులకు హరికృష్ణ జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2023-05-21|title=మామిడి హరికృష్ణకు పితృవియోగం|url=https://www.ntnews.com/telangana/mamidi-harikrishna-lost-his-father-1093013|archive-url=https://web.archive.org/web/20230521054531/https://www.ntnews.com/telangana/mamidi-harikrishna-lost-his-father-1093013|archive-date=2023-05-21|access-date=2024-08-07|website=www.ntnews.com|language=te|url-status=live}}</ref> శాయంపేటలోనే పదవ తరగతి వరకు విద్యను అభ్యసించి, [[ఇంటర్మీడియట్ విద్య|ఇంటర్మీడియట్]], డిగ్రీ [[వరంగల్‌]] లోని లాల్ బహదూర్ కళాశాలలో చదివి [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం]]లో ఎంఎ (సైకాలజీ), [[కాకతీయ విశ్వవిద్యాలయం]]లో ఎంఈడి చేశాడు.<ref>బహుముఖ ప్రజ్ఞాశాలి మామిడి హరికృష్ణ, డా. బాసని సురేష్, దక్కన్ ల్యాండ్, అక్టోబరు 2019, పుట. 23.</ref> 'తెలుగు సినిమాలలో జానపద కథాంశాలు – అధ్యయనం' అనే అంశంపై పిహెచ్.డి పరిశోధన చేసి 2022 జూలై 16న [[పొట్టి శ్రీరాములు తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం|తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి డాక్టరేట్‌ పట్టాను అందుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|date=2022-07-17|title=సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకుడు హరికృష్ణకు డాక్టరేట్‌|url=https://www.sakshi.com/telugu-news/telangana/culture-department-director-harikrishna-got-doctorate-1471231|archive-url=https://web.archive.org/web/20220717063023/https://www.sakshi.com/telugu-news/telangana/culture-department-director-harikrishna-got-doctorate-1471231|archive-date=2022-07-17|access-date=2022-07-17|website=Sakshi|language=te}}</ref> == సాహిత్య ప్రస్థానం == హరికృష్ణ తల్లి స్వరాజ్యం విద్యావంతురాలు. తెలుగు సాహిత్యాన్ని తాను చదవడమేకాకుండా, హరికృష్ణ చేత కూడా చదివించింది. అలా 9వ తరగతిలోనే చలం, [[శరత్ చంద్ర ఛటర్జీ]], [[శ్రీశ్రీ]], గురజాడ వంటి ప్రముఖ సాహితీవేత్తల సాహిత్యాన్ని చదివాడు. తెలుగు సాహిత్యమేకాకుండా భారతీయ, ప్రపంచ సాహిత్యాన్ని చదివిన ఈయన అనేక అంశాలపై అవగాహన పెంచుకున్నాడు.<ref name="ReferenceA">అక్షరం నాకు మా అమ్మ ఇచ్చిన వరం (మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ), [[పాలపిట్ట మాసపత్రిక]], డిసెంబర్ 2017, హైదరాబాదు, పుట. 52.</ref> == కవిగా, రచయితగా == [[దస్త్రం:Mamidi Harikrishna speech in Dasarathi Sahithi Puraskaram (2018) 01.jpg|thumb|తెలంగాణ ప్రభుత్వం అందించే దాశరథి సాహితీ పురస్కారంలో 2018, జూలై 22న రవీంద్రభారతిలో జరిగిన పురస్కార కార్యక్రమంలో మాట్లాడుతున్న మామిడి హరికృష్ణ]] సాహిత్య రంగంలో తనకంటూ ఒక గుర్తింపు ఏర్పరుచుకున్న హరికృష్ణ, నిరంతరం కవితలు రాస్తూ 2014లో తెలుగు సాహిత్యంలో ‘ఫ్యూజన్ షాయరీ‘ అనే ప్రక్రియకు శ్రీకారం చుట్టాడు. తెలంగాణ భాషలో కవితలు రాస్తూ, ప్రపంచ కవిత పేరిట ప్రపంచంలోని ప్రముఖుల కవితలను తెలుగులో అనువదిస్తూ ప్రపంచ సాహిత్యాన్ని తెలుగువారికి అందిస్తున్నాడు. సినిమా, సాహిత్యం, కళలు, సైకాలజీ, బిహేవియర్ వంటి అంశాలపై దాదాపు పదివేలకుపైగా వ్యాసాలు రాయడమేకాకుండా... తెలుగు, ఇంగ్లీష్ భాషలలో టైమ్స్ పత్రికలలో గెస్ట్ కాలమ్స్ రాశాడు. === పుస్తకాలు === '''రచన''' # తెలుగు సినిమాలో భాష-సాహిత్యం-సంస్కృతి # [[ఊరికి పోయిన యాళ్ళ]] (దీర్ఘకవితా పుస్తకం - 2018 సెప్టెంబరు 20)<ref>{{Cite news|url=https://www.manatelangana.news/ఊరు-తెలంగాణ-భాష-తెలంగాణ/|title=ఊరు తెలంగాణ భాష తెలంగాణ - Mana Telangana|last=Babu|first=Velugu|date=2023-08-13|work=Mana Telangana|access-date=2023-08-14|archive-url=https://web.archive.org/web/20230814072334/https://www.manatelangana.news/ఊరు-తెలంగాణ-భాష-తెలంగాణ/|archive-date=2023-08-14}}</ref> # [[సుషుప్తి నుంచి (కవిత్వ పుస్తకం)|సుషుప్తి నుంచి]] (కవిత్వం - 2020 సెప్టెంబరు 20) # ఒంటరీకరణ (కవిత్వం)<ref>{{Cite web|url=https://www.eenadu.net/sundaymagazine/article/sunday/18/321000551|title=అమ్మ మనసు - Sunday Magazine|website=EENADU|language=te|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210911120210/https://www.eenadu.net/sundaymagazine/article/sunday/18/321000551|archive-date=2021-09-11|access-date=2021-12-13}}</ref> # తెలుగు సినిమాలలో జానపద కథాంశాలు – అధ్యయనం (పరిశోధన గ్రంథం)<ref>{{Cite web|date=2022-07-17|title=సాంస్కృతిక శాఖ డైరెక్టర్‌ హరికృష్ణకు డాక్టరేట్‌|url=https://www.andhrajyothy.com/telugunews/harikrishna-director-of-cultural-affairs-doctorate-ngts-telangana-182207170427183|archive-url=https://web.archive.org/web/20220717063714/https://www.andhrajyothy.com/telugunews/harikrishna-director-of-cultural-affairs-doctorate-ngts-telangana-182207170427183|archive-date=2022-07-17|access-date=2022-07-17|website=www.andhrajyothy.com|language=en}}</ref> # ప్రపంచ కవిత (ప్రపంచ ప్రసిద్ధ కవుల కవితల అనువాదం) # [[బోనాలు (పుస్తకం)|బోనాలు]]<ref>{{Cite web|last=ABN|date=2024-07-07|title=Bonalu Festival: పట్నంలో బోనాల సందడి!|url=https://www.andhrajyothy.com/2024/telangana/bonalu-festival-celebrations-commence-in-hyderabad-1278714.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20240707013208/https://www.andhrajyothy.com/2024/telangana/bonalu-festival-celebrations-commence-in-hyderabad-1278714.html|archive-date=2024-07-07|access-date=2025-07-18|website=Andhrajyothy Telugu News|language=te}}</ref> '''సంపాదకీయం''' # ఆశాదీపం (ఎయిడ్స్ పై కవితా సంకలనం) # చిగురంత ఆశ (వినియోగం వికాసం కోసం) # వినియోగం - వికాసం కోసం (వినియోగదారుల హక్కుల చైతన్యంపై తెలుగు సాహిత్యంలో విశిష్ట పుస్తకం) == హోదా == 1996లో ప్రభుత్వ ఉద్యోగిగా బాధ్యతలు స్వీకరించాడు. ప్రభుత్వంలోని వివిధ శాఖల్లో, వివిధ హోదాలో పనిచేసిన మామిడి హరికృష్ణ 2014, అక్టోబరు 28న [[తెలంగాణ రాష్ట్ర భాషా సాంస్కృతిక శాఖ]] సంచాలకుడిగా నియమితులయ్యాడు.<ref name="భాషా సాంస్కృతిక డైరెక్టర్‌గా మామిడి హరికృష్ణ">{{cite web|last1=వన్ ఇండియా|title=భాషా సాంస్కృతిక డైరెక్టర్‌గా మామిడి హరికృష్ణ|url=http://telugu.oneindia.com/news/andhra-pradesh/mamidi-harikrishna-as-telangana-language-cultural-director-145588.html|accessdate=23 July 2016|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20161105023450/http://telugu.oneindia.com/news/andhra-pradesh/mamidi-harikrishna-as-telangana-language-cultural-director-145588.html|archive-date=5 November 2016}}</ref><ref name="సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకునిగా హరికృష్ణ!">{{cite news|last1=సాక్షి|first1=తెలంగాణ, కథ|title=సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకునిగా హరికృష్ణ!|url=http://www.sakshi.com/news/telangana/mamidi-harikrishna-appointed-telangana-cultural-director-176211|accessdate=28 December 2016}}</ref> సంచాలకుడిగా హరికృష్ణ నిబద్దతను చూసిన ముఖ్యమంత్రి [[కెసీఆర్|కేసీఆర్]], మామిడి హరికృష్ణ పదవీకాలాన్ని మరో మూడేళ్ళపాటు (2019 అక్టోబరు 28 వరకు) పొడగించారు.<ref name="మామిడి హరికృష్ణ పదవీకాలం పొడిగింపు">{{cite news|last1=నమస్తే తెలంగాణ|first1=తెలంగాణ వార్తలు|title=మామిడి హరికృష్ణ పదవీకాలం పొడిగింపు|url=http://www.namasthetelangaana.com/Telangana/mamidi-hari-krishna-the-term-of-the-extension-1-2-525744.aspx|accessdate=20 October 2016|date=14 October 2016}}{{Dead link|date=మే 2022 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> మామిడి హరికృష్ణకు సహకార శాఖలో జాయింట్‌ రిజిస్ట్రార్‌ పదవి నుంచి అడిషనల్‌ రిజిస్ట్రార్‌గా పదోన్నతి కలిపిస్తూ, సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకుడిగా కొనసాగాలని 2024 ఆగస్టు 5న తెలంగాణ ప్రభుత్వం ఉత్తర్వులు ఇచ్చింది. ప్రస్తుతం తెలంగాణ రాష్ట్ర బి.సి .స్టడీ సర్కిల్ కి డైరెక్టర్ గా నియమించబడ్డాడు === తెలంగాణ సాంస్కృతిక రూపాల వర్గీకరణ: === సాంస్కృతికంగా, చారిత్రకంగా, సాహిత్యపరంగా కళా రంగాలలో తనదైన ప్రత్యేక స్థానాన్ని సంపాదించి [[తెలంగాణ]] నేల మీదవందలాది సంవత్సరాల నుంచీ ఎన్నో కళా రూపాలు ఆవిర్భవించి కొనసాగుతున్నాయి. వాటన్నిటినీ శాస్త్రీయంగా అధ్యయనం చేసిన మామిడి హరికృష్ణ వాటిని మొత్తం 10 రకాలుగా రూపొందించాడు .అవి 1) జానపద [[గ్రామీణాభివృద్ధి|గ్రామీణ]] వృత్తి కళారూపాలైన- చిందు యక్షగానం, ఒగ్గు కథ, డోలు, కోలాటం, బుర్రకథ, బోనాలు, పటం కథలు, కిన్నెర, బైండ్ల కథ, ఘట విన్యాసం. 2) గిరిజన కళారూపాలైన-గోండి, గుస్సాడీ, కొమ్ము, కోయ, లంబాడి, బంజారా నృత్యాలు 3) హైదరాబాదీ దక్కనీ కళారూపాలైన -ముషాయిరా, ఖవ్వాలీ, సూఫీ సంగీత్, గజల్ మొదలైనవి. 4) శాస్త్రీయ కళారూపాలైన -హిందుస్థానీ, కర్ణాటక సంగీతాలు, భరతనాట్యం, కూచిపూడి, కథక్, పేరిణి, ఒడిస్సీ మొదలైనవి. 5) లలిత కళలైన-శిల్ప కళ, చిత్రకళ, ఫోటోగ్రఫీ మెదలినవి 6) సాహిత్య రూపాలైన-కవిత్వం, కథ, నవల, విమర్శ మొదలైనవి 7) 3M కళలైన-మైమ్, మ్యాజిక్, మిమిక్రీ 8) [[నాటకరంగం|నాటకరం]]<nowiki/>గానికి చెందిన-సంప్రదాయ పద్య పౌరాణిక నాటకం, సాంఘిక ఆధునిక ప్రయోగాత్మక నాటకం మొదలైనవి 9) [[సినిమాలు]], టివి, ఓటిటి లు 10) డిజిటల్ మీడియా, సోషల్ మీడియా లైన-యూట్యూబ్, [[వాట్స్‌యాప్|వాట్సాప్,]] ఫేస్బుక్ మాధ్యమాలు . వీటన్నింటి ద్వారా అంతర్జాతీయంగా, జాతీయంగా సాంస్కృతిక పునాదులపై "బ్రాండ్" తెలంగాణ'ను నిర్మించే లక్ష్యాన్ని, భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా నెరవేర్చే గమ్యాన్ని మామిడి హరికృష్ణ [[2014]]<nowiki/>లోనే లక్ష్యాలను రూపొందించుకున్నాడు === B) భాషా సాంస్కృతిక శాఖ లక్ష్యాల రూపకల్పన === ఇతర రాష్ట్రాలకు సంబంధించిన సాంస్కృతిక శాఖల పనితీరును కూలంకషంగా అధ్యయనం చేసిన మామిడి హరికృష్ణ కొత్త రాష్ట్రంలో భాషా సాంస్కృతిక శాఖ లక్ష్యాలుగా "6P లక్ష్యాల"ని నిర్ధారించుకున్నాడు . అవి * 1)Preservation * 2) Preparation * 3)Promotion * 4) Publication * 5) Papularization * 6)Publication/Documentation ఇలాతెలంగాణకు సంబంధించిన సాహిత్యం, సాంస్కృతిక కళారూపాలు, లలిత కళలు, నాటక రంగం, సినిమా మొదలైన అన్ని అంశాలనుఈ ఆరు లక్ష్యాల సాధన దిశగా రూపొందించుకోవాలని నిర్ధారించుకున్నారు. ఆ దిశగా కార్యాచరణను కూడా రూపొందించాడు . === C) కార్యాలయ సంస్కరణ కోసం DTPదృక్పథం === గతంలోని సాంస్కృతిక శాఖ ఉమ్మడి రాష్ట్రం అందులోనూ, ఆంధ్ర ప్రాంత ప్రయోజనాలకు అనుగుణంగా నిర్మాణమైంది. ఈ చట్రాన్ని బద్దలు చేసి [[తెలంగాణ]] ప్రజల కళలు, సాహిత్య వికాసానికి అనుగుణమైన దృక్పథాన్ని భాషా సాంస్కృతిక శాఖకు అందించాలని ఆలోచించి దీనికోసం మామిడి హరికృష్ణ DTP దృక్పథాన్ని రూపొందించి అమలు చేసాడు. అదే ==== 1) Democratisation ==== కొన్ని వర్గాలకు మాత్రమే పరిమితమైన సాంస్కృతిక శాఖ కార్యకలాపాలను ప్రజాస్వామీకరించడం ద్వారా సమాజంలోని అన్ని వర్గాల ప్రజల కళలు, సాహిత్యానికి వట్టాభి షేకం చేయడం జరిగింది. ==== 2) Transparency ==== ఏ ప్రభుత్వ కార్యాలయం అయినా దాని పనితనం ప్రధానంగా 'పారదర్శకత' లోనే ప్రస్ఫుటమవుతుంది. అందుకే గతంలో గుంభనంగా ఉన్న సాంస్కృతిక శాఖ కార్యకలాపాలను బహిరంగంగా, పారదర్శకంగా జరిగేలా సాంస్కృతిక సంస్థలు, కళాకారులతో ప్రత్యక్ష సంబంధాలు ఏర్పాటు చేసుకోవడం, ప్రభుత్వ నియమ నిబంధనలకు లోబడి ఆయా సంస్థలకు ఆర్థిక, హార్దిక సహాయం అందించడం, దానికి నిర్దిష్ట ప్రాతిపదికను రూపొందించడం జరిగింది. అలాగే కళాకారులకు అందించే వేతనాలను నేరుగా వారి వారి వ్యక్తిగత బ్యాంకు ఖాతాల్లో జమ అయ్యేలా కఠిన నియమాలు రూపొందించాడు ==== 3) Public Friendly వ్యవహరణ ==== [[రవీంద్రభారతి]] ప్రాంగణంలోని సాంస్కృతిక శాఖ కార్యాలయం ఉమ్మడి రాష్ట్రంలో ఎవరికీ పెద్దగా అందుబాటులో లేని ఉన్నత వ్యవస్థ గానే ముద్ర వేసుకుంది. కానీ మామిడి హరికృష్ణ తెలంగాణ మట్టి బిడ్డలందరూ రవీంద్ర భారతిని, సాంస్కృతిక శాఖను తమదిఅని సొంతం చేసుకునేలా 'ప్రజానుకూల', 'కళాకారుల అనుకూల  కార్యాలయం గా తీర్చిదిద్దారు. క ళాకారులకు, ప్రతిభ కలిగిన మారుమూల గ్రామీణ కళాకారులకు, నిపుణులకు స్వయానా హరికృష్ణ ఫోన్ చేసి, వారిని ఆహ్వానించి, వారిచే కళా ప్రదర్శనలు ఏర్పాటు చేసిన సందర్భాలు లెక్కకు మిక్కిలి ఉన్నాయి. అలానే ప్రతిభగల కళాకారుడు ఎక్కడ ఉన్నా, ఏ ఏజెన్సీ ప్రాంతంలో ఉన్నా, ఏ గ్రామంలో ఉన్నా హరికృష్ణ స్వయంగా వారి గురించి తెలుసుకొని, పలకరించి, ఆహ్వానించేవారు. ఆ కళాకారులలో [[ఆత్మవిశ్వాసం]] నింపేవాడు . ==== D) రవీంద్రభారతి - AAOఆచరణ ==== దేశవ్యాప్తంగా ప్రతి కళాకారుడికి స్వాప్నిక వేదిక - రవీంద్ర భారతి! అలాంటి రవీంద్ర భారతి ఉమ్మడి రాష్ట్రంలో కేవలం కొన్ని శాస్త్రీయ కళారూపాలకే పరిమితమై, ఉన్నత వర్గాల కళా కేంద్రంగా మారిపోయింది. సామాన్యులకు, రవీంద్రభారతికి మధ్య దూరం అగాథంలా మారింది. ఇది గమనించిన హరికృష్ణ రవీంద్ర భారతిని మరింతగా సామాన్యులకు చేరువ చేయడం కోసం గ్రామీణ, [[జానపద గీతాలు|జానపద,]] [[గిరిజనులు|గిరిజన]] కళాకారులకు ఆహ్వానం పలకడం కోసం ఒక నిర్దిష్టమైన ఆచరణాత్మక ప్రణాళికను రూపొందించి అమలు పరిచాడు . అదే "AAO ఆచరణ". ===== 1) A-Artist Friendly - కళా వేదికలకు ప్రధాన పాత్రధారి ===== కళాకారుడే. అందుకే కళాకారుడికి, అతని ప్రదర్శనకు అనుకూలంగా ఉండేలా రవీంద్ర భారతిని ఉన్నంతలో అధునీకరించడంలో హరికృష్ణ కీలక పాత్ర పోషించారు. సౌండ్ డిజైనింగ్ లో అత్యాధునిక యంత్ర పరికరాలను అమర్చారు. అలాగే గ్రీన్ రూమ్స్ లో గోడల నిండా నిలువెత్తు కన్నా ఎక్కువ ఎత్తులో అద్దాలను ఏర్పాటు చేసి కళాకారులు తమ సౌందర్యాన్ని తాము నిండుగా చూసుకొని, మరింత ఉత్సాహంతో కళాప్రదర్శన చేసేలా వసతులను ఏర్పాటు చేసారడు ===== 2) A-Audience Friendly ===== ప్రేక్షకులకు మనోరంజనం అయినప్పుడే సార్థకత చేకూరినట్లు అని నమ్మిన మామిడి హరికృష్ణ అందుకు ఆడిటోరియంలో ఏ మూలన కూర్చున్న వారికైనా కళాప్రదర్శన లోని విశేషాలు అనుభూతి చెందేలా సౌండ్ సిస్టమ్స్ ను, సెంట్రల్ ఏ.సి. ని ఆధునీకరించడం జరిగింది. ===== 3) O-Organizer s Friendly ===== ''కళాకారుడికి ప్రేక్షకుడికి , మధ్య సంధాన వారధి సాంస్కృతికనిర్వాహకులు''. అందుకే [[రవీంద్రభారతి]]<nowiki/>లో రేట్ల నుంచి మొదలుకొని, సౌకర్యాలు, వసతుల వరకూ అన్నీ నిర్వాహకులకు అనుకూలంగా ఉండేలా రూపొందించడం విశేషం. దీనివల్ల ఇప్పుడు రవీంద్రభారతి బుకింగ్స్ 4 నెలల ముందే జరగడం, రోజుకు మూడు పూటలా మూడు కార్యక్రమాలు జరిగేలా 'నిత్య కళారాధన - నిరంతర 'సాంస్కృతిక ఉత్సవం' అన్న చందాన కళకళలాడుతూ ఉంది. ==== E)కళా ప్రోత్సాహం - 4T మెథడాలజీ ==== "కళ బ్రతకాలంటేముందు కళాకారుడు బతకాలి" ఈ మాటలు మామిడి హరికృష్ణ నిత్యం చెబుతూ ఆచరించే వాక్యాలు. సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా తెలంగాణ కళలు, సాహిత్యం, సంస్కృతుల విశేషాలు గుర్తించబడాలన్నా, కొనసాగాలన్నా, విస్తరించాలన్నా నిర్దిష్ట కార్యాచరణ అవసరమని నమ్మి దానికోసం '4T-Methodology'ని మామిడి హరికృష్ణ నిర్దారించాడు. అవి - ''ట్రెడిషన్, ట్రెండ్, టెక్నాలజీ, ట్రైనింగ్,'' ==== 1) Tradition ==== వేలాది సంవత్సరాల నుంచి అనూచానంగా వస్తున్న ఈ నేల సాంస్కృతిక వారసత్వ సంపదను కాపాడాలి. జానపద, గిరిజన, శాస్త్రీయ, హైదరాబాదీ దక్కనీ కళారూపాల 3 ప్రస్థానం వేలాది ఏళ్ళ పరంపర. ఈ సంప్రదాయ వరంపరని ఈ తరానికి అందించాలి అని నిర్ధారించుకున్నాడు ===== 2) Trend ===== ఇప్పుడు ప్రపంచమే ఒక కుగ్రామంగా - మారిపోయింది. ప్రపంచవ్యాప్తంగా సాంస్కృతిక, కళా, సాహిత్య రంగాలలో ఎన్నెన్నో ఆదాన ప్రదానాలు పొడసూపుతున్నాయి. ఙ ఆధునిక పోకడలను, నూతన సాంస్కృతిక ధోరణులను కూడా = స్వాగతం పలకాలి. కర్ణాటక శాస్త్రీయ సంగీతాన్ని ఎంత గౌరవించాలో,K-Pop ను కూడా అంతే విశాల దృక్పథంతో = అహ్వానించాలి. దానిలో భాగంగానే "పేరిణి- బ్రాడ్వేబ్యాలేజుగల్బందీ"ని రవీంద్రభారతిలో నిర్వహించడం ఒక ఉదాహరణ. ===== 3) Technology ===== ప్రస్తుతం మనమందరం సాంకేతిక ప్రపంచంలో, [[సోషల్ మీడియా]] యుగంలో జీవిస్తున్నాం. - భారతదేశంలోనే మొదటిసారిగా కల్చర్ డిపార్ట్మెంట్ కు యూట్యూబ్ ఛానల్ 2018 లోనే మామిడి హరికృష్ణ ఏర్పాటు -చేసారు. అది ఇప్పుడు దాదాపు 40,000 మంది - subscribersతో, వెయ్యికిపైగా వీడియోలతో, కోట్లాది వ్యూస్ తో దేశంలోనే అగ్రస్థానాన్ని సాధించింది. ఇవేకాక సాంస్కృతిక సారథి వ్యవస్థకు కార్యదర్శిగా ఆయన జిల్లాకు ఒక ఛానల్ చొప్పున 33 యూట్యూబ్ ఛానల్స్ న ప్రారంభించి ఒక అరుదైన రికార్డును సాధించాడు ===== 4. ట్రైనింగ్ ===== '''అభ్యాసం కూసు విద్య'''  ప్రాక్టీస్ మేక్స్ మాన్ పర్ఫెక్ట్ అన్నట్లు ఏ కళ అయినా మరింత నైపుణ్యవంతం కావాలంటే దానికి తగిన శిక్షణ అవసరం. వేలాది సంవత్సరాల వారసత్వ చరిత్ర ఉన్న జానపద, గిరిజన, శాస్త్రీయ, హైదరాబాద్ దక్కనీ కళా రూపాలు, నాటకరంగం కలకాలం నిలవాలంటే అవి కొత్త తరానికి, యువతకు అందుబాటులోకి రావాలి. అ దిశగా వారిని భాగస్వామ్యం చేయాలి. దీనికోసం హరికృష్ణ అన్నిరకాల కళారూపాలకు వాటికి అనుగుణమైన శిక్షణా తరగతులను వివిధ ప్రాంతాల్లో ఏర్పాటు చేసి విజయవంతంగా నిర్వహించాడు . దీని కోసం 30 రోజులు/60/90/120 రోజుల మోడల్స్ లో నిర్దిష్టమైన సిలబస్ ను రూపొందించి, ఆయా రంగాలలో నిపుణులైన శిక్షకులతో వర్క్ షాపులు/శిక్షణా కార్యక్రమాలను నిర్వహించాడు === ప్రభుత్వ సంగీత నృత్య కళాశాలలో సంస్కరణలు === తెలంగాణ రాష్ట్రంలో శాస్త్రీయ కళల ప్రోత్సాహం చే కోనంసాంస్కృతిక శాఖ సారథ్యంలోఆరు కళాశాలలు ఆ పనిచేస్తున్నాయి. వీటిద్వారా కూచిపూడి, భరతనాట్యం, కథక్, తొ పేరిణి వంటి నృత్యాలు, కర్ణాటక, హిందుస్థానీసంప్రదాయంలో శ్రీ గాత్ర, వాద్య సంగీతాల్లో విద్య శిక్షణ జరుగుతోంది. స్వతహాగా క్ర విద్యావేత్త అయిన మామిడి హరికృష్ణ ఈ కళాశాలలను మరింత సా సమర్థంగా నిర్వహించడం కోసం విద్యార్థులలో నిరంతర సాధన, మూల్యాంకనం కోసం మున్నెన్నడూ లేని విధంగా కొత్త ని సంస్కరణలకు శ్రీకారం చుట్టారు. వాటిలో '''<nowiki/>'కళార్చన'''<nowiki/>' పేరుతో నెలనెలా విద్యార్థులచే సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలను ఏర్పాటు చేసి వాటిలో విద్యార్థులు తమ కళా ప్రదర్శన చేసే లాగా ప్రోత్సహించారు.అలాగే ''''వసంతోత్సవం'''' పేరుతో ప్రతి సంవత్సరం సంగీత నృత్య కళాశాలల విద్యార్థులు పాల్గొనే వార్షికోత్సవాలను ప్రారంభించారు.మరోవైపున సంగీత నృత్య కళాశాలకు సొంత భవనాలు సమకూర్చుకోవడం కోసం మామిడి హరికృష్ణ చేసిన కృషి అభినందించదగినది. నిజామాబాదులో 2018లో సొంత భవన నిర్మాణం కోసం అక్కడి కలెక్టర్ తో సంప్రదింపులు జరిపి చిరకాలపు ఈ కలను సాకారం చేసారు. అలాగే వరంగల్ లోని మహిళా వృత్తి విద్యా కళాశాల భవనాన్ని ఉన్నత విద్యాశాఖ నుంచి సాంస్కృతిక శాఖకు బదలాయించడం లో మామిడి హరికృష్ణ కీలకమైన పాత్ర పోషించి ప్రస్తుతం విద్యారణ్య ప్రభుత్వ సంగీత నృత్య కళాశాలకు తనదైన చిరునామాను, ప్రభుత్వ భవనాన్ని కేటాయించడంలో చొరవ చూపాడు. === దేశంలోనే తొలి సాంస్కృతిక వ్యవస్థసాంస్కృతిక సారథి వ్యవస్థను ఏర్పాటు చేయడంలో కీలక పాత్ర === తెలంగాణ రాష్ట్ర ఉద్యమ పోరాటంలోసేవ చేసిన కళాకారులకు శాశ్వత ఉపాధిని కల్పించే దిశగా ప్రభుత్వం "తెలంగాణ సాంస్కృతిక సారథి' పేరుతో ఒక వ్యవస్థను ఏర్పాటు చేయాల్సిందిగా ఆదేశాలు ఇవ్వడం జరిగింది. దీనిని అనుసరించి మామిడి హరికృష్ణ '''<nowiki/>'తెలంగాణ సాంస్కృతిక సారథి'''' తొలి సభ్య కార్యదర్శిగా మార్గదర్శనం చేయడంలో కీలకమైన పాత్ర పోషించారు. దాదాపు 583 మంది కళాకారులకు ఉద్యోగాలను, ఉపాధిని ఏర్పాటు చేసిన ఈ సాంస్కృతిక సారథి వ్యవస్థ జిల్లా [[జిల్లా కలెక్టర్|కలెక్టర్]] సారథ్యంలో ప్రభుత్వ అభివృద్ధి సంక్షేమ పథకాల ప్రచారానికి ఉపయోగపడేలా లక్ష్య నిర్దేశనం చేసారు. సాంస్కృతిక సారథి లోని కవులు, కళాకారులు రాసిన ప్రభుత్వ పథకాల ప్రచార పాటలన్నింటినీ కలిపి హరికృష్ణ తన సంపాదకత్వంలో కొన్ని సంకలనాలను ముద్రించడం జరిగింది. === సాంస్కృతిక సంస్థలకు ఆర్థిక సహాయ రూపకల్పన === తెలంగాణలో దశాబ్దాల కాలం నుంచి ఎన్నో సేవలు అందిస్తున్న కొన్ని ప్రామాణిక సాంస్కృతిక సాహిత్య సంస్థలు ఉన్నాయి. వాటిని ప్రోత్సహించడానికి, వాటి మనుగడను కొనసాగించడానికి ప్రభుత్వపరంగా ఆర్థిక సహాయం అందించాలనే లక్ష్యంతో మామిడి హరికృష్ణ ప్రత్యేక ప్రతిపాదనలను రూపొందించి ప్రభుత్వానికి నివేదించగా, ప్రభుత్వం ఆ ప్రతిపాదనలను అంగీకరించి ప్రత్యేక గ్రాంట్లుగా కొన్ని ప్రముఖమైన సంస్థలకి ఆర్థిక సహాయాన్ని అందించడానికి ఆదేశాలు జారీ చేయడం జరిగింది. అలా '[[తెలంగాణ సారస్వత పరిషత్తు]]'కుప్రతియేటారూ. 20 లక్షలు, '''పోతన విజ్ఞాన పీఠం-''' వరంగల్ కు రూ. ఐదు లక్షలు, త్యాగరాయగానసభ-హైదరాబాద్ కు రూ.10 లక్షలు, శ్రీ'''కృష్ణదేవరాయ భాషా నిలయం''' కు రూ. పది లక్షల చొప్పున వార్షిక గ్రాంట్లుగా ఆర్థిక సాయం అందించే విధంగా ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు వెలువడ్డాయి. == తెలంగాణ సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకులుగా విజయాలు == # తెలంగాణ సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకులుగా వచ్చిన తరువాత తెలంగాణ కళాకారులకు ప్రాముఖ్యత ఇవ్వటంలో గతంలో ఎన్నడూ జరగనన్ని కార్యక్రమాలు చేశాడు. # '''<nowiki/>'మన ఊరు౼మన చెరువు'''<nowiki/>' పథకానికి చిందు, యక్షగాన కళాకారులు వివిధ జిల్లాలు, ప్రాంతాల్లో ప్రదర్శనలు నిర్వహించి వారికి ఉపాధి మార్గం చూపించాడు. # [[తెలంగాణ కళారాధన-2016|తెలంగాణ కళారాధన]] పేరిట 116 రోజులపాటు నిరంతరంగా రవీంద్రభారతి ప్రాంగణంలో వివిధ కళాప్రక్రియల ప్రదర్శనలు నిర్వహించాడు. # తెలంగాణ రాష్ట్రావతరణ దినోత్సవాలను రాష్ట్రవ్యాప్తంగా పండుగలా నిర్వహించి, కళాకారులను గౌరవించాడు. # గోల్కొండ కోటపై స్వాతంత్ర్య దినోత్సవం నిర్వహించి వివిధ తెలంగాణ కళా ప్రక్రియలను ప్రదర్శించాడు. # [[జానపద జాతర]] పేరిట రాష్ట్రంలోని అన్ని జిల్లాల్లో జానపద ఉత్సవాలు నిర్వహించాడు. # గోదావరి పుష్కరాల్లోనూ, బతుకమ్మ వేడుకలు, బోనాలు పండుగలోనూ వేల కళాకారులకు అవకాశాలు అందించాడు. # [[రవీంద్రభారతి]]కి నూతన హంగులు తీసుకువచ్చాడు.<ref name="భాషా సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకుడిగా మామిడి హరికృష్ణ ఏడాది ప్రస్తానం">{{cite news|last1=నవతెలంగాణ|title=భాషా సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకుడిగా మామిడి హరికృష్ణ ఏడాది ప్రస్తానం|url=http://www.navatelangana.com/article/hyderabad/153211|accessdate=20 October 2016|date=16 November 2015|archive-date=23 మే 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190523072101/http://www.navatelangana.com/article/hyderabad/153211|url-status=dead}}</ref> # తెలుగుకు ప్రాచీన హోదా రావడంలో ప్రముఖ పాత్ర వహించాడు.<ref name="తెలుగు ప్రాచీనహోదాకు తిరుగులేదు">{{cite news|last1=నమస్తే తెలంగాణ|title=తెలుగు ప్రాచీనహోదాకు తిరుగులేదు|url=http://www.namasthetelangaana.com/NationalNews-in-Telugu/madras-high-court-clarification-on-other-language-old-status-1-3-519555.html|accessdate=20 October 2016|date=9 August 2016|work=|archive-date=11 August 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160811171050/http://www.namasthetelangaana.com/NationalNews-in-Telugu/madras-high-court-clarification-on-other-language-old-status-1-3-519555.html|url-status=dead}}</ref><ref name="మన తెలుగు వెలుగు ప్రాచీన హోదాపై కవర్ కథనం">{{cite news|last1=నమస్తే తెలంగాణ|title=మన తెలుగు వెలుగు ప్రాచీన హోదాపై కవర్ కథనం|url=https://www.ntnews.com/Sunday/మన-తెలుగు-వెలుగు-ప్రాచీన-హోదాపై-కవర్-కథనం-10-9-477675.aspx|accessdate=20 October 2016|date=28 August 2016|archiveurl=https://web.archive.org/web/20190125134926/https://www.ntnews.com/Sunday/%E0%B0%AE%E0%B0%A8-%E0%B0%A4%E0%B1%86%E0%B0%B2%E0%B1%81%E0%B0%97%E0%B1%81-%E0%B0%B5%E0%B1%86%E0%B0%B2%E0%B1%81%E0%B0%97%E0%B1%81-%E0%B0%AA%E0%B1%8D%E0%B0%B0%E0%B0%BE%E0%B0%9A%E0%B1%80%E0%B0%A8-%E0%B0%B9%E0%B1%8B%E0%B0%A6%E0%B0%BE%E0%B0%AA%E0%B1%88-%E0%B0%95%E0%B0%B5%E0%B0%B0%E0%B1%8D-%E0%B0%95%E0%B0%A5%E0%B0%A8%E0%B0%82-10-9-477675.aspx|archivedate=25 January 2019|work=|url-status=live}}</ref><ref name="తెలంగాణ వల్లే..త్వరలో తెలుగుకు ప్రాచీన హోదా..!">{{cite news|last1=నమస్తే తెలంగాణ|title=తెలంగాణ వల్లే..త్వరలో తెలుగుకు ప్రాచీన హోదా..!|url=https://www.ntnews.com/Districts/Warangal/తెలంగాణ-వల్లే-త్వరలో-తెలుగుకు-ప్రాచీన-హోదా-25-592480.aspx|accessdate=20 October 2016|date=27 July 2016}}</ref><ref name="తెలుగు ప్రాచీనమే">{{cite news|last1=ఆంధ్రజ్యోతి|title=తెలుగు ప్రాచీనమే|url=http://www.andhrajyothy.com/artical?SID=295306|accessdate=3 March 2017|archive-date=10 ఆగస్టు 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160810180554/http://www.andhrajyothy.com/artical?SID=295306|url-status=dead}}</ref> # సంచాలకుడిగా శాఖ ప్రచరించిన ఈ క్రింది పుస్తకాలకు సంపాదకత్వం వహించాడు.<ref name="When Telugu took centre stage">{{cite news |last1=Telangana Today |title=When Telugu took centre stage |url=https://telanganatoday.com/when-telugu-took-centre-stage |accessdate=3 August 2019 |work=Telangana Today |publisher=Madhulika Natcharaju |date=24 February 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20190803111136/https://telanganatoday.com/when-telugu-took-centre-stage |archivedate=3 August 2019 |url-status=live }}</ref><ref name="జానపదుల చేతిలోని తీపి మామిడి">{{cite news |last1=మనతెలంగాణ |first1=తెలంగాణ |title=జానపదుల చేతిలోని తీపి మామిడి |url=https://www.manatelangana.news/spirits-of-man-in-the-soil-of-telangana/ |accessdate=1 October 2019 |publisher=డా. బాసని సురేష్ |date=15 September 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20191001094302/https://www.manatelangana.news/spirits-of-man-in-the-soil-of-telangana/ |archivedate=1 October 2019}}</ref> ==== తెలంగాణ చరిత్ర, సంస్కృతిపై పుస్తక ప్రచురణలు ==== మామిడి హరికృష్ణ  భాషా సాంస్కృతిక శాఖ నుండి తెలంగాణ చరిత్ర, సంస్కృతి, సాహిత్యం, కళలు, వారసత్వం అంశాలపై ఇప్పటివరకూ తెలియని ఎన్నో విశేషాలను వెలుగులోకి తీసుకురావడమే కాక, వాటన్నింటినీ గ్రంధాలుగా ప్రచురించి శాశ్వతత్వాన్ని తీసుకురావడం జరిగింది.  ఆయన నిర్వహణలో ప్రచురించిన పుస్తకాల సంఖ్య '''<nowiki/>'తొలిపొద్దు' నుంచి 'బోనాలు'''<nowiki/>' వరకూ 55. అంతేకాక పూర్వ ప్రధాని శ్రీ పి.వి. నరసింహారావు శతజయంతి ఉత్సవాలను సంవత్సర కాలం పాటు నిర్వహించడంలో ఈ ఉత్సవాలకు OSD గా హరికృష్ణ ఎన్నో వినూత్న చర్యలను అమలు చేసారు. ఉత్సవ కమిటీ సారథ్యంలో హరికృష్ణ 8 పుస్తకాలను సంకలనం చేసి ప్రచురించాడు. '''తెలుగు:''' {{Div col|colwidth=15em|gap=2em}} # [[తొలిపొద్దు (442 మంది కవుల కవిత్వం)|తొలిపొద్దు]] (2015) # [[కొత్తసాలు (60 మంది కవుల కవిత్వం)|కొత్తసాలు]] (2016) # [[తంగేడువనం (166 మంది కవుల కవిత్వం)|తంగేడువనం]] (2016) # [[మట్టి ముద్ర (64 మంది కవుల కవిత్వం)|మట్టి ముద్ర]] (2016) # పద్య తెలంగాణం (2016) # [[తల్లివేరు (కవిత్వ పుస్తకం)|తల్లివేరు]] (2017) # స్వేదభామి (2017) # ఆకుపచ్చని పొద్దుపొడుపు (2017) # గొల్ల రామవ్వ ఇంకొన్ని నాటికలు (2017) # [[తెలంగాణ తేజోమూర్తులు]] (2017) # [[కళా తెలంగాణం (పుస్తకం)|కళా తెలంగాణం]] (2017) # [[పటం కతలు (పుస్తకం)|పటం కతలు]] (2017) # [[తెలంగాణ వాగ్గేయ వైభవం (పుస్తకం)|తెలంగాణ వాగ్గేయ వైభవం]] (2017) # తెలుగు కార్టూన్ (2017) # స్మర నారాయణీయం (2017) # [[అలుగు దుంకిన అక్షరం (కవిత్వ పుస్తకం)|అలుగు దుంకిన అక్షరం]] (2018) # [[కాకతీయ ప్రస్థానం (పుస్తకం)|కాకతీయ ప్రస్థానం]] (2018) # [[మనకు తెలియని తెలంగాణ (పుస్తకం)|మనకు తెలియని తెలంగాణ]] (2019) # తారీఖుల్లో తెలంగాణ (2019) # తెలంగాణ రుచులు (2019) # జయ జయోస్తు తెలంగాణ # కాకతీయ ప్రస్థానం # సంక్షేమ స్వరాలు # గోర్ బంజారా వాచ్కరణి # ‘ఇష్టా’ కామ్యార్ధ సిద్దిరస్తు # తెలంగాణ బోనాలు # కరోనాకు రిటన్న్ గిఫ్ట్ # బతుకమ్మ పాటలు # కథారచన # యాదాద్రి వైభవం # తరతరాల బోధన్ చరిత్ర # గోల్కొండ చరిత్ర # తెలంగాణ ప్రముఖ కవులు-కావ్యాలు # ఉద్యమ గీత # శాసనోపాసన # శాసన దర్శి # తెలంగాణ సాహిత్య ప్రస్థానం # కాకతీయ శాసనాల్లో చంధో వైవిధ్యం # తెలంగాణ జానపద కళా సౌరభాలు # టి-కల్చర్ @ ఇష్టా కాంగ్రెస్ # మిత అయ్యల్ వార్లు # తెలంగాణ గిరిజన సంస్కృతి # జానపద స్వరస్వతి # తెలంగాణ ముస్లిం పాలకుల తెలుగు శాసనాలు # ఒక్కొక్క పువ్వేసి సందమామ # [[బోనాలు (పుస్తకం)|బోనాలు]] {{div col end}} '''ఇంగ్లీష్:''' {{Div col|colwidth=15em|gap=2em}} # కల్చర్ ఆఫ్ తెలంగాణ ఎట్ సూరజ్‌కుండ్ (2016) # తెలంగాణ హార్వెస్ట్ (2017) # ఆదిరంగ్ మహోత్సవ్ (2017) # కల్చర్ ఆఫ్ ఎమిటి (2017) # ఎ గ్రీన్ గార్లాండ్ # ఉమెన్ ఇన్ ఆర్ట్ అండ్ కల్చర్ # వేర్ ది హెడ్ ఈజ్ హైల్డ్ హై (2018) # ఐ విట్‌నెస్ ఆఫ్ ఎన్ ఎపోచ్ # మైమ్‌స్కేప్ ఆఫ్ తెలంగాణ {{div col end}} '''హిందీ:''' # నయా సాల్ (2017) === వృద్ధ కళాకారుల పింఛన్: === ఉమ్మడి ఆంధ్ర ప్రదేశ్ పాలనలో కేవలం రూ.500/-లుగా ఉన్న పింఛన్ మొత్తాన్ని రాష్ట్ర అవతరణ అనంతరం సెప్టెంబర్ 2014 నుండి రూ. 1500/- లకు, ఆ తర్వాత జూన్ 2021 నుండి ఆమొత్తాన్ని రూ.3016/-పెంచింది.  ఇవే గాక పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలైన పేద వృద్ద కళాకారులకు ప్రతి నెలా 10 వేలు, మరికొందరు 2024 పద్మశ్రీ గ్రహీతలకు  25 వేల చొప్పున పెన్షన్ ను ప్రభుత్వం అందించడంలో మామిడి హరికృష్ణ కీలక పాత్ర పోషించాడు === పేరిణి వైభవం - 7 అంచేల వ్యూహం: === [[కాకతీయులు|కాకతీయుల]] కాలం నాటి శాస్త్రీయ నృత్యం '[[పేరిణి నృత్యం|పేరిణి']]<nowiki/>ఇప్పుడు ఎంతో ప్రాధాన్యతను సాధించింది. రాష్ట్ర అవతరణ నాటికి వేళ్ళమీద లెక్కపెట్టగలిగే సంఖ్యలో మాత్రమే ఉన్న పేరిణి కళాకారుల సంఖ్య ఇప్పుడు వేలాదిగా పెరిగింది. దీనికోసం తెలంగాణ భాషా సాంసృతిక  శాఖ డైరెక్టర్ గా పనిచేసిన డా. మామిడి హరికృష్ణ గారు 7 అంచెల వ్యూహాన్ని ప్రతిపాదించి అమలుచేశాడు . 1) జిల్లాలలో శిక్షణా కార్యక్రమాలు నిర్వహించడం. 2) వివిధ జాతీయ, అంతర్జాతీయ, రాష్ట్ర ఉత్సవాలలో పేరిణి కళారూపాల ప్రదర్శన ఏర్పాటు చేయడం. 3) పేరిణి కళాకారులకు రాష్ట్ర స్థాయి, జాతీయ స్థాయి అవార్డులు అందించేలా ప్రోత్సహించడం 4) పేరిణి పై పరిశోధన, విస్తరణ, పుస్తక ప్రచురణలను ప్రోత్సహించడం. 5) పేరిణి నాట్య రీతిలో నూతన కంపోజిషన్స్ ను రూపొందించడం. 6) పేరిణి కళాక్షేత్రం ఏర్పాటుకు ప్రతిపాదించడం 7) [[ప్రభుత్వం|ప్రభుత్వ]] సంగీత, నృత్య కళాశాలల్లో ఒక కోర్సుగా ప్రవేశపెట్టి అమలు చేయడం. [[పేరిణి నృత్యం|పేరిణి]] నాట్య వ్యాప్తికి ఇలా నిర్మాణాత్మకంగా వ్యవహరించడం వల్ల పేరిణి నాట్యానికి గాను కళాకృష్ణ, ప్రకాశ్, కుమార్, సునీల, సువర్చల వంటి గురువులు రాష్ట్ర విశిష్ట పురస్కారాన్ని పొందారు. అలాగే జాతీయ స్థాయిలో పేరిణి ప్రకాశ్ [[కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడమీ|కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడెమీ]] అవార్డును పొందిన తొలి పేరిణి నాట్యాచార్యుడిగా, పేరిణి రాజ్ కుమార్ ఉస్తాద్ బిస్మిల్లాఖాన్ యువ పురస్కారం సాధించిన తొలి యువ పేరిణి కళాకారుడిగా రికార్డు సృష్టించారు. అంతేగాక, [[భారతదేశ ప్రధానమంత్రి|ప్రధానమంత్రి]] తన [[మన్ కీ బాత్|“మన్ కీ బాత్”]] లో పేరిణి గురించి, రాజ్ కుమార్ గురించి ప్రస్తావించడంతో ఈ నాట్యకళ జాతీయ స్థాయిలో మార్మోగిపోయింది. దీనికి తోడు 24.03.2024 నాడు [[న్యూయార్క్]] లోని ప్రతిష్టాత్మక టైమ్స్ స్క్వేర్ లో పేరిణి నాట్యాన్ని యువగురు సందీప్ బృందం ప్రదర్శించడంలో సాంస్కృతిక శాఖ చొరవ ఎంతో ఉంది. [[మైఖేల్ జాక్సన్]], BTS వంటి ఎంతో మంది ప్రపంచ ప్రఖ్యాత కళాకారులు  ప్రదర్శన చేసిన చోట పేరిణి నాట్యం ప్రదర్శించడం జరిగింది. ఇలా పేరిణి నాట్యం యొక్క ఖ్యాతి విశ్వవ్యాప్తం చేయడంలో  అలాగే  పేరిణి కళాకారులకు చేయూతనిచ్చి నేటి తరానికి పేరిణి నృత్యాన్ని పరిచయం చేయడం లో డా. మామిడి హరికృష్ణ సఫలీకృతులయ్యాడు === సాంస్కృతిక వేదికల ఏర్పాట్లు === [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం ఏర్పడ్డాక [[రవీంద్రభారతి|రవీంద్ర భారతి]]  ప్రధాన హాల్ లో సంగీత, నృత్య, నాటక కార్యక్రమాలు, అధికారిక సమావేశాలు ,  మొదటి అంతస్తులోని సమావేశ మందిరంలో సాహెతీ చర్చలు, కవి సమ్మేళనాలు, పుస్తకావిష్కరణలతో, రెండో అంతస్తులో [[పైడి జైరాజ్ ప్రివ్యూ థియేటర్|పైడి జైరాజ్]] థియేటర్ ను ఏర్పాటు చేసారు. ఇప్పుడు రవీంద్రభారతి ప్రజాభారతిగా అందరికీ చేరువ అవడం వెనుక AAO (Audience కి, Artists కి, Organizers కి అనుకూలమైన) అనే విధానాన్ని డా. మామిడి హరికృష్ణ అమలు చేసాడు .వీటితో పాటుగా లలిత కళాతోరణం, NTR స్టేడియం వంటివి సాంస్కృతిక శాఖ పరిథిలో బుక్ ఫెయిర్, కోటి దీపోత్సవం, కళాశాలల వార్షికోత్సవాలు, చేతి వృత్తుల ఉత్పత్తుల ప్రదర్శనలు వంటి ఆధ్యాత్మిక, దైవిక, విద్యా విషయక, సాంస్కృతిక ఉత్సవాలకు కేంద్రాలుగా పని చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించాడు. === కళోద్ధారణ కార్యక్రమం === కొన్నిఅంతరించిపోతున్న కళారూపాలను పునరుద్దరించే దిశగా తెలంగాణలోని వివిధ [[దేవాలయాలు|దేవాలయాల]]<nowiki/>లో “'''కళోద్ధారణ'''” పేరుతో చిందు యక్షగానం, [[హరికథ]] కళారూపాల  ప్రదర్శనలు ఏర్పాటు చేసి వారికి జీవనోపాధిని కల్పిస్తున్నారు.   === డాక్యుమెంటరీల నిర్మాణం === డా మామిడి హరికృష్ణ సాంస్కృతిక శాఖకు సంచాలకుడిగా బాధ్యతలు స్వీకరించిన నాటి నుండి అంటే  [[2014]] నుండి తెలంగాణలోని అరుదైన జానపద, గిరిజన కళా రూపాలను విజువల్ డాక్యుమెంటేషన్ చేయించాడు వాటిలో కొన్ని:- (1) బొమ్మలోల్లు (2) ఆర్ట్ @ హార్ట్ – కొమ్ము కోయ (3) శారద కథలు, (4) కూనపులి పటం కథ, (5) ఒగ్గు కథ    (6) పన్నెండు మెట్ల కిన్నెర (7) కడ్డి తంత్రి (8) ఒగ్గు చుక్క (9) సాధనా శూరులు (10) [[కోలాటం]] (11) కాకి పడగల కథ (12) పేరిణి మహా నృత్యం (13) గౌడ జెట్టి పురాణం (14) మథుర (15) [[నాగోబా జాతర - కేస్లాపూర్|నాగోబా జాతర]] 16) ఒగ్గు డోలు విన్యాసం (17) [[గుస్సాడీ నృత్యం|గుస్సాడి]] (18) బైండ్ల కథ (19) కళా తృష్ణ (20) Finding the Roots of Kakatiyas in Bastar, (21) PV: Change with Continuity (22) కొలుపు  (23) [[సమ్మక్క సారలమ్మజాతర|సమ్మక్క – సారలమ్మ జాతర]] (24) ఏడుపాయల జాతర. === 75 సంవత్సరాల భారత స్వతంత్ర వజ్రోత్సవాల నిర్వహణ === 75 సంవత్సరాల భారత స్వతంత్ర వజ్రోత్సవాలను 2022 వ సంవత్సరం ఆగష్టు, 8 నుండి 22 వ తేదీ వరకు రాష్ట్ర వ్యాప్తంగా అన్ని జిల్లాలలో 15 రోజుల పాటు  భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ఆధ్వర్యంలో ఘనంగా నిర్వహించాడు     === తెలంగాణా రాష్ట్ర అవతరణ దశాబ్ది ఉత్సవాల నిర్వహణ === [[తెలంగాణ|తెలంగాణా]] రాష్ట్రం ఆవిర్భవించి దశాబ్ద కాలంగడిచిన  సందర్భంగా రాష్ట్రమంతటా అన్ని గ్రామాలు, జిల్లాలలోనూ, రాష్ట్రస్థాయిలో రవీంద్ర భారతి వేదికగా   తెలంగాణా రాష్ట్ర అవతరణ దశాబ్ది ఉత్సవాలను ఘనంగా నిర్వహించడం జరిగింది. 2023 జూన్ 2 నుండి జరిగిన ఈ వేడుకలు ప్రారంభం కాగా  చివరి రోజైన 2023, 22 జూన్ నాడు “అమరవీరుల స్మారకం” ప్రారంభోత్సవ సందర్భంలో భాషా సాంస్కృతిక శాఖ డైరెక్టర్ గా ఉన్న డా మామిడి  హరికృష్ణ  దాదాపు 7000 మంది తెలంగాణా జానపద, [[గిరిజనులు|గిరిజన, శా]]<nowiki/>స్త్రీయ కళాకారులతో అమరవీరుల సంస్మరణ ర్యాలీని [[బి.ఆర్. అంబేద్కర్|అంబేద్కర్]] విగ్రహం నుండి స్మారకం వరకు నిర్వహించి ప్రశంసలు అందుకోవడం జరిగింది. === తెలంగాణలో జానపద కళారూపాల సముద్ధరణ అమలుచేసిన 10 అంచెల వ్యూహం === తెలంగాణ రాష్ట్ర అవతరణ అనంతరం భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ఈ జానపద కళారూపాల సముద్ధరణ కోసం డా మామిడి హరికృష్ణ  ఈ క్రింది '''10 అంచెల వ్యూహాన్ని (10 steps strategy)'''  రూపొందించి అమలుచేసి విజయవంతమయ్యాడు. ==== వ్యూహాలు ==== 1. జానపద కళారూపాలను, కళాకారులను గుర్తించడం వారికి ఆన్‌లైన్‌ విధానం/మీసేవ ద్వారా గుర్తింపు కార్డులను అందించడం. 2. జానపద కళారూపాలకు ప్రదర్శనావకాశాలను, వేదికలను కల్పించడం.   ఉదా: ఉగాది, [[సంక్రాంతి|సంక్రాంతి,]] బోనాలు, బతుకమ్మ, రాష్ట్ర అవతరణ వేడుకలు, జానపద జాతర, గోల్కొండ కోటపై స్వాతంత్య్ర దినోత్సవం, తెలంగాణ కళారాధన, జిల్లాలవారీ జానపద కళారూపాల కళోత్సవాలు, కృష్ణా-గోదావరి పుష్కరాలు, రాష్ట్ర పండుగలు, రవీంద్రభారతి ఇతర ఆడిటోరియాలలో ప్రత్యేక ఉత్సవాలు. 3. జానపద కళారూపాల విస్తరణ కోసం ఇతర రాష్ట్రాలలోని (భీమండి, సూరత్‌, ఢిల్లీ, గువహటి, మద్రాస్‌, బెంగుళూరు, రాయపూర్‌, బీదర్‌, బసవ కళ్యాణ్‌ మొ||) నగరాలలోని వేర్వేరు జాతీయ ఉత్సవాలకు పంపించడం. 4. తెలంగాణలో జరిగే జాతీయ, అంతర్జాతీయ స్థాయి జానపద, ఇతర కళాత్సోవాలలో తెలంగాణ జానపద కళారూపాల ప్రదర్శనలను ఏర్పాటు చేయడం, వాటిలో భాగస్వాములుగా పాల్గొనడం (అక్టేవ్‌, నేషనల్‌ స్కూల్‌ ఆఫ్‌ డ్రామా, ఆదిరంగ్‌ మహోత్సవ్‌, కేరళ తెలంగాణా హెరిటేజ్‌ ఫెస్టివల్‌, లోక్‌ కళా ఉత్సవ్‌ మొ||) 5. జానపద కళారూపాలలో అరుదైన కళారూపాలను గుర్తించి వాటిని నవతరానికి పరిచయం చేయడం, 30 నుండి 60 రోజుల శిక్షణా కార్యక్రమాలు, వర్క్‌షాప్‌లు నిర్వహించడం (ఒగ్గుడోలు, డప్పులు, కోలాటం, బోనాల కోలాటం, మాధురి మొ||) 6. జానపద కళారంగంలో విశిష్ట కృషి చేసిన కళాకారులకు రాష్ట్రస్థాయిలో పురస్కారాలు ఇచ్చి సత్కరించడం. (రాష్ట్ర అవతరణ సందర్భంలో, అంతర్జాతీయ మహిళా దినోత్సవ సందర్భంలో, [[స్వాతంత్ర దినోత్సవం|స్వాతంత్ర దినోత్సవ]] వేడుకలలో [[బుర్రకథ|బుర్రకథ,]] ఒగ్గుకథ, చిందుయక్ష గానం, [[బంజారాల చరిత్ర సంస్కృతి|బంజారా,]] కడ్డితంత్రి, కూనపులి పటం, శారద కథలు, [[హరికథ]], [[బోనాలు]], గోండి, తోటి [[ఆదివాసి]], కిన్నెర వంటి జానపద వృత్తి కళాకారులు 49 మందికి లక్ష రూపాయల నగదు బహుమతితో కూడిన పురస్కారాలు అందించడం జరిగింది) 7. జానపద కళారూపాలపై పరిశోధన, పరిశీలన, గ్రంథ ప్రచురణ చేయడం. 8. జానపద కళారూపాలు, కళాకారులపై వీడియో డాక్యుమెంటేషన్‌ చేయడం. Department of Language Culture Telangana [[యూట్యూబ్|యూట్యూబ్‌]] ఛానెల్‌లో అప్‌లోడ్‌ చేసి అందరికీ అందుబాటులో ఉంచడం. 9. జానపద కళారూపాలపై సమగ్ర  పరిశోధన, ప్రచారం, పరిరక్షణ, కళాకారుల సంక్షేమ వికాసాల కోసం ప్రత్యేకంగా జానపద అకాడెమీ ఏర్పాటుకు ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు. (G.O.Rt.No. 344, YAT&C Department Dt. 02-05-2017) ద్వారా తెలంగాణా ప్రభుత్వం భాషా సాంస్కృతిక శాఖ చేసిన ప్రతిపాదనను అంగీకరిస్తూ నాలుగు అకాడెమీలను ఏర్పాటు చేయడానికి ఉత్తర్వులు జారీ చేసింది. వాటిలో జానపద అకాడెమీ ఒకటిగా ఉంది . 10. [[పేదరికం]]<nowiki/>లో ఉన్న వృద్ధ [[కళాకారుడు|కళాకారుల]] కోసం ప్రత్యేక పెన్షన్‌లను అందించడం (రాష్ట్ర అవతరణ నాటికి రూ.500/- గా ఉన్న పెన్షన్‌ను, 2014 అక్టోబర్‌ నుండి రూ. 1500/-కు, ఆ తర్వాత 2020 ఆగస్టు నుండి రూ. 3016/-కు పెంచడం పెంచారు . === తెలంగాణ నాటకరంగ పురోభివృద్ధి  కోసం డా మామిడి హరికృష్ణ అమలుచేసిన  7 అంచెల వ్యూహాలు === 1. సంప్రదాయ పద్య, పౌరాణిక, సురభి [[నాటకరంగం|నాటకాల]]<nowiki/>ను ప్రోత్సహించడం, కొనసాగించడం. 2. ఆధునిక, ప్రయోగాత్మక, సాంఘిక నాటకాలను ప్రోత్సహించడం 3. జాతీయ, అంతర్జాతీయ భాషల [[నాటకాలు|నాటకాలను]] [[తెలుగు]]<nowiki/>లో నాటకీకరించి ప్రదర్శించడం 4. హైదరాబాద్ కే ప్రత్యేకం అనదగిన దక్కనీ నాటకాన్ని, [[ఉర్దూ భాష|ఉర్దూ]] నాటకాన్ని ఆదరించి ప్రోత్సహించడం 5. ప్రముఖ తెలంగాణ కథకులు, సాహితీవేత్తలు రాసిన [[కథలు|కథల]]<nowiki/>ను నాటకీకరించి ప్రదర్శించడం 6. జాతీయ, అంతర్జాతీయ నాటక బృందాలను తెలంగాణకు ఆహ్వానించి రాష్ట్ర కళాకారులకు, నాటకాభిమానులకు జాతీయ, అంతర్జాతీయ నాటకాన్ని పరిచయం చేయడం, సాంస్కృతిక మార్పిడికి దారులు వేయడం. 7. జిల్లాస్థాయిలో వివిధ రకాల [[నాటకరంగం|నాటక]] సప్తాహాలు నిర్వహించడం ద్వారా నాటకాన్ని ప్రజలకు చేరువ చేయడం. తెలంగాణలో కొత్తతరం యువకులలో [[నాటక సంస్థలు|నాటక]] కళ పట్ల ఆసక్తిని పెంచడానికి ప్రతి సంవత్సరం రెండుసార్లు "యువనాటకోత్సవాల”ను నిర్వహించాడు === భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా సినీరంగ ప్రవేశానికి తోడ్పాటు === సినిమాకు సంబంధించి [[పైడి జైరాజ్ ప్రివ్యూ థియేటర్|పైడి జైరాజ్]] ప్రివ్యూ థియేటర్ అనే పేరుతో [[రవీంద్రభారతి]]<nowiki/>లో ఒక ప్రత్యేక హాలును 2017లో  ఏర్పాటు చేయడమే కాకుండా, షార్ట్ ఫిలిం తీస్తున్న యువ దర్శక, రచయిత, సాంకేతిక నిపుణులు అందరి కోసం ప్రతి శనివారం [[సినివారం|“సినివారం]]” అనే పేరుతో కార్యక్రమం రూపొందించాడు.  అలాగే బతుకమ్మ ఫిల్మోత్సవం”, వంటి షార్ట్ ఫిలిం కాంటెస్ట్ లని ఏర్పాటు చేయడం ద్వారా, దానికి తగిన బహుమతులను కూడా ఇవ్వడం ద్వారా యువకులు ఎవరైతే సినిమా రంగాలలో రాణించాలని అనుకుంటున్నారో వారందరికీ ప్రోత్సాహాన్ని అందిస్తూ [[రవీంద్రభారతి|రవీంద్ర భారతి]]<nowiki/>ని  న్యూ యంగ్ టాలెంటుకు “ఆపర్చునిటీ హబ్” గా మార్చాడు .    2016 నుంచి  టాలీవుడ్ లో పూర్తి స్థాయి కథా చిత్రాలు తీసిన వారిలో 12 మంది కొత్త దర్శకులు "సినివారం"తో పైడి జైరాజ్ ప్రివ్యూ థియేటర్ ద్వారా వెలుగులోకి వచ్చిన వారే ఉన్నారు. తరుణ్ భాస్కర్ (పెళ్ళి చూపులు),  కె.వి.ఆర్ మహేంద్ర (దొరసాని), సాహిత్ (సవారీ), ఉదయ్ గుర్రాల (మెయిల్), విజయ్ బడుగు (తమసోమా జ్యోతిర్గమయ) వంటి వారు ఉన్నారు .   2023 లో [[మణిరత్నం]] తీసిన “పొన్నియన్ సెల్వన్”  సినిమాకు దాదాపు 300 మంది జానపద గ్రామీణ గిరిజన కళాకారులను సాంస్కృతిక శాఖ ఎంపిక చేసి పంపించింది . ప్రజా కళలకు మరింత ప్రాచుర్యం తీసుకురావడానికి సినిమా ను మాధ్యమంగా వాడుకోవాలనే ఆలోచనతో “F2F, S2S”  అనే వియత్న ప్రణాళికలను రూపొందించడం జరిగింది. F2F (Folk to films) ప్రకారం జానపద కళారూపాలను ఫిల్మ్స్ లో సందర్భాను సారంగా ఉపయోగించడం ద్వారా ఆయా కళలకు విస్తృత గుర్తింపు సాదించడం జరిగింది. “[[నీదీ నాదీ ఒకే కథ|నీది నాదీ ఒకే కథ]]” సినిమాలోని ఓపెనింగ్ సీన్ చిందుయక్షగాన కళాకారుల ప్రదర్శనతో ప్రారంభం అవుతుంది. ఇందులో పాల్గొన్న కళాకారుడు గడ్డం సమ్మయ్య, [[భీమ్లా నాయక్|“భీమ్లా నాయక్”]] లో పాట పాడిన దర్శనం మొగులయ్య ఆ తర్వాత పద్మశ్రీ పురస్కారాలు సాధించారు. అలాగే Stage to Screen అనే విధానం ద్వారా  రంగస్థలంలో శిక్షణ పొంది నటులుగా రాణిస్తున్న యువ నటీనటులకు వెండితెరపై అవకాశాలు అందించేందుకు సినీ పరిశ్రమకు, రంగస్థలానికి మధ్య సాంస్కృతిక శాఖ వారధిగా పనిచేస్తున్నది. అలా ‘ఆకాశవాణి’, ‘లంబసింగి’, ‘కృష్ణ ఘట్టం’ ‘షరతులు వర్తిస్తాయి’  వంటి సినిమాలలో నాటక కళాకారులకు పెద్ద పీట వేయడం జరిగింది. === యువతకు చేయూతనియ్యడం కోసం 6 అంచెల వ్యూహం === * 1.శిక్షణ * 2.అవకాశాల కల్పన * 3.ప్రదర్శన * 4.ప్రశంస * 5.ఆదాయం * 6.అవార్డులు అందించడం. యువ కళాకారుల కోసమే ప్రత్యేకంగా దేశంలోనే మొదటి సారిగా 2016 లో హరికృష్ణ "యువ నాటకోత్సవం" ను ప్రారంభించారు. భారత దేశంలో ఎక్కడా లేని విధంగా తెలంగాణ రాష్ట్రంలో గత 8 ఏళ్ల కాలంలో ఏడు సీజన్స్ నిర్వహించడం జరిగింది. అలాగే [[తెలుగునాట జానపద కళలు|జానపద కళల]]<nowiki/>కు సంబంధించి కొత్త తరం వారిలో ఉత్సాహం నింపడానికి హరికృష్ణ సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా రాష్ట్రంలోని వివిధ ప్రాంతాలలో డప్పులు, ఒగ్గుడోలు, బోనాల కోలాటం, జడకొప్పు కోలాటం శిక్షణా శిభిరాలను ఏర్పాటు చేసారు. అలాగే శాస్త్రీయ సంగీతం, శాస్త్రీయ నృత్యం నేర్చుకుందామనే ఆసక్తి ఉన్న యువత కోసం ప్రభుత్వ సంగీత నృత్య కళాశాలలో భరతనాట్యం, కూచిపూడి, కథక్, పేరిణి, వయొలిన్, వీణ, సితార్, తబల, మృదంగం లాంటి వాటితోపాటు హిందూస్థానీ సంగీతం, కర్ణాటక సంగీతాన్ని కూడా ప్రత్యక్షంగా నేర్పిస్తూ ప్రదర్శన అవకాశాలను, వేదికలను అందించారు. ఇక చిత్రలేఖనం, ఫోటోగ్రఫీ, మైమ్, మిమిక్రీ, మ్యాజిక్ లాంటి విభాగాలలో యువ ప్రతిభావంతులకు రవీంద్ర భారతిలోని వివిధ వేదికలు ఇవ్వడమే కాకుండా, వారిని ప్రోత్సహించడానికి ట్రైనింగ్ క్యాంప్ లు, ప్రదర్శనలు కూడా ఏర్పాటు చేసారు. దీంతోపాటు సాహిత్యాన్ని, కవిత్వ రచనని. సాహిత్యం లోని వివిధ ప్రక్రియల పైన యువతకి ఉత్సాహాన్ని కలిగించడం కోసం ప్రత్యేక చర్చా కార్యక్రమాలు, కవి సమ్మేళనాలు కూడా నిర్వహిస్తూ, ఈ కార్యక్రమాలలో కూడా యువతకి ప్రోత్సాహం అందించే విధంగా ప్రణాళిక రూపొందించి అమలు చేసారు. వీటన్నింటి వల్ల సినిమా, నాటక రంగం, సాహిత్యం, సంస్కృతి, లలిత కళలకు సంబంధించిన అన్ని రంగాలలో కొత్తతరం ప్రతిభావంతులకు వేదికలు, అవకాశాలు, ప్రోత్సాహం లభించాయి. గత 10 ఏళ్లుగా రూపొందించి అందుబాటులోకి తీసుకు రావడం వల్ల ఇప్పుడు వేలాది మంది యువ [[కళాకారుడు|కళాకారులు,]] సృజనకారులు స్థైర్యంతో, ధైర్యంతో వారి వారి రంగాల్లో ముందుకు దూసుకు వెళ్తున్నారు. === అకాడమీల ఏర్పాటులో గణనీయ పాత్ర : === 1980 వ దశకంలో అకాడమీలను రద్దుచేసినప్పటి నుంచీ ప్రజలందరిలోవాటి పునరుద్ధరణ జరగాలనే కాంక్ష బలంగా కొనసాగుతూ వచ్చింది. దానిని గౌరవించిన [[తెలంగాణ ప్రభుత్వం]] అకాడమీలను ఏర్పాటు చేయాలన్నప్పుడు వాటి ఏర్పాటులో తగిన ప్రతిపాదనలను రూపొందించడంలో సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకులు గా మామిడి హరికృష్ణ గురుతరమైన బాధ్యతను నిర్వర్తించారు. దాని ఫలితంగానే తెలంగాణాలో సాహిత్య వ్యాప్తికోసం 2017 లో 'సాహిత్య అకాడమీ', సంగీత నృత్య నాటక రంగ అభివృద్ధి కోసం 2019 లో 'సంగీత నాటక అకాడమీ' ఏర్పాటు చేయడం జరిగింది. అంతేగాక వాటికి కొద్దికాలం కార్యదర్శిగా అదనపు బాధ్యతలను కూడా నిర్వర్తించాడు === వైతాళికుల స్మరణ కార్యక్రమాలు === తెలంగాణ ప్రభుత్వం ప్రతి ఏటా అధికారికంగా జాతీయ నాయకులైన మహాత్మాగాంధీ, నేతాజీ, అంబేద్కర్, జ్యోతి రావు ఫూలే, జగ్ జీవన్ రామ్, PV నరసింహా రావు, జైపాల్ రెడ్డి,  మహాత్మా బసవేశ్వర జయంతిని, ఈశ్వరీబాయి జయంతి, వర్ధంతి  ఉత్సవాలను ఘనంగా నిర్వహిస్తున్నారు. వీరితో పాటు కొమురంభీమ్, సురవరం ప్రతాపరెడ్డి, ప్రొ. జయశంకర్, సర్దార్ సర్వాయి పాపన్నగౌడ్, దొడ్డి కొమురయ్య, చిట్యాల అయిలమ్మ, భాగ్యరెడ్డి  వర్మల జయంతులను భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా నిర్వహించారు . === ప్రపంచ తెలుగు మహాసభల నిర్వహణ బాధ్యత === "ప్రపంచ తెలుగు మహాసభలను" తెలంగాణ ప్రభుత్వం 2017 వ సంవత్సరంలో డిసెంబర్ 15 నుండి 19 వరకు, హైదరాబాద్ రవీంద్ర భారతిలో, లాల్ బహదూర్ స్టేడియంలో, జిల్లా కేంద్రాలలో వివిధ వేదికల మీద అత్యంత వైభవంగా నిర్వహించింది. అందుకు క్రియాశీలకత్వం వహించిన వ్యక్తులలో మామిడి హరికృష్ణ ఒకరు. === ఇతర రాష్ట్రాల ప్రజలతో అనుబంధం కోసం 8-అంచెల" కార్యాచరణ ప్రణాళికను (8-Steps Action Plan) === డా మామిడి హరికృష్ణ  ద్వారా భాషా సాంస్కృతిక శాఖ దేశం లోని  అన్ని ప్రాంతాలు, రాష్ట్రాలు, భాషల ప్రజల మధ్య ఒక సాంస్కృతిక బంధాన్ని నెలకొల్పే ప్రయత్నం చేసాడు . దానికోసం "8-అంచెల" కార్యాచరణ ప్రణాళికను (8-Steps Action Plan) రూపొందించి, అమలు చేసాడు . అవి ==== 1. రాష్ట్రాల పండుగల నిర్వహణ: ==== కేరళీయుల "ఓనం" పండుగ, మహారాష్ట్ర "గుడిపడవ" అస్సామీయుల "బిహు", బెంగాలీల "నవరాత్రి", పంజాబీలా "లోహ్రీ" పండుగలను భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ద్వారా ప్రతి ఏటా నిర్వహిస్తూ ఇతర రాష్ట్రాల ప్రజల మధ్య సౌభ్రాతృత్వ భావనను పెంపు చేసాడు ==== 2. సాంస్కృతిక ఉత్సవాల నిర్వహణ ==== ==== 3. సాహిత్య, భాషా కార్యక్రమాలకు తోడ్పాటు ==== "కర్ణాటక సాహిత్య మందిర" నిర్వహించే కన్నడ భాష, సాహిత్య, నాటక కార్యక్రమాలకు, కేరళ ప్రభుత్వంతో కలిసి "మలయాళ మిషన్" - మలయాళ భాష అభ్యసన కార్యక్రమాలకు సహాయం - అందించారు. ==== 4. జాతీయ ఉత్సవాల ఏర్పాటు ==== దేశంలోని అన్ని " సంస్కృతులను ప్రతిబింబించేలా “భారతీయం", "వసుధైవకుటుంబకం" పేరిట కథక్, కూచిపూడి, భరతనాట్యం, పేరిణి, ఒడిస్సీ, మోహినీ అట్టం కళారూపాలను ఒకే వేదికపై ప్రదర్శించేలా ప్రత్యేక నృత్య రూపకాలను రూపొందించి ప్రదర్శింపజేసారు. దీనికి తోడు, జాతీయ స్థాయి "బహు భాషా నాటకోత్సవాలు", "బహుభాషా కవి సమ్మేళనం"లు నిర్వహించాడు - ==== 5. అంతర్జాతీయ మిఠాయిల పండుగ ==== ప్రపంచంలోనే మొట్టమొదటిసారిగా ప్రతి ఏటా సంక్రాంతి పండుగ సమయాలలో జనవరి 13,14,15 తేదీలలో విశాలమైన పరేడ్ గ్రౌండ్స్ లో ఈ International Sweet Festival ను "అంతర్జాతీయ పతంగుల పండుగ" తో కలిపి నిర్వహించడానికి హరికృష్ణ ఎంతో కృషి చేసారు. హైదరాబాద్ నగరంలో స్థిరపడిన ఇతర రాష్ట్రాలు, దేశాల ప్రజలు, తమ తమ గృహాలలో తామే స్వయంగా చేసిన తమ రాష్ట్ర సంప్రదాయ మిఠాయిలను ఈ "Sweet Fest" లో ప్రదర్శనకు, అమ్మకానికి ఏర్పాట్లు చేయడం జరుగుతోంది. దీనివల్ల [[హైదరాబాదు జిల్లా|హైదరాబాద్]] నగరానికుండే '''"విశ్వజనీన సంస్కృతి'''"ని మధురమైన రీతిలో చాటి చెప్తున్నారు. అలాగే ఆ మూడు రోజులు వివిధ రాష్ట్రాలు, దేశాల శాస్త్రీయ సంప్రదాయ నాట్యాలు జానపద నృత్యాలు, గీతాలను కూడా ప్రదర్శిస్తారు. ==== 6. రవీంద్రభారతిని ఉచితంగా కేటాయించడం ==== వివిధ రాష్ట్రాల ప్రజలు తాము నిర్వహించుకునే రకరకాల సాంస్కృతిక, సాహిత్య, నాటక, కవిసమ్మేళన కార్యక్రమాలకు, పుస్తకావిష్కరణ కార్యక్రమాలకు ప్రతిష్టాత్మక కళానిలయం "రవీంద్రభారతి"ని సాంస్కృతిక శాఖ నేతృత్వంలో ఉచితంగా అందించి ప్రోత్సహించాడు . ==== 7. .ఇతర రాష్ట్రాల కార్యక్రమాలకు ఆర్థిక చేయూత ==== వివిధ రాష్ట్రాల ప్రజలు నిర్వహించే సాంస్కృతిక, సాహిత్య, కళా ప్రదర్శనలకు భాషా సాంస్కృతిక శాఖ కావలసిన నిధులను, ఆర్థిక సాయాన్ని అందించింది. అందుకు తగిన పూర్వ రంగాన్ని మామిడి హరికృష్ణ ఏర్పాటు చేసారు. ==== 8. వివిధ భాషల చలన చిత్రోత్సవాల కార్యక్రమాలను చేయడం ==== రవీంధ్రభారతి రెండవ అంతస్తులోని పైడి జైరాజ్ ప్రివ్యూ, థియేటర్ లో వివిధ భారతీయ, అంతర్జాతీయ భాషల చలన చిత్రోత్సవాలను 5 రోజుల పాటు నిర్వహిస్తూ, సినిమా ప్రాతిపదికగా ఇతర రాష్ట్రాల ప్రజలతో సాంస్కృతిక బంధాన్ని బలోపేతం చేయడంలో అవిరళ కృషి చేసారు. === ప్రపంచ సుందరి ఉత్సవం -2025 నిర్వహణ === సంస్కృతి, సౌందర్యం రెండింటి మేళవింపుగా '''"ప్రపంచ సుందరి 2025"''' ఉత్సవాలను 2025 మే 10 నుండి జూన్ 2 వరకు తెలంగాణ ప్రభుత్వం అత్యంత ప్రతిష్టాత్మకంగా నిర్వహిస్తున్న సందర్భంలో తెలంగాణ సంస్కృతి, కళలు, సంప్రదాయాలను ప్రతిబింబించే విధంగా చక్కని కార్యక్రమాలను భాషా సాంస్కృతిక శాఖ మామిడి హరికృష్ణ నేతృత్వంలోనే రూపొందించి అమలు పరిచింది. నాట్యం, సంగీతం ప్రధానాంశాలుగా రూపొందించిన ఈ సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు ఎల్లెడలా ప్రశంసలను సాధించాయి. రాజీవ్ గాంధీ ఇంటర్నేషనల్ ఎయిర్ పోర్టులో మే నెల 3వ తారీఖు నుంచి 9వ తారీఖు వరకు మంగళ వాయిద్యాల తో కూడిన బృందాలతో కుంకుమ తిలకం దిద్ది, హారతులతో వారికి స్వాగతం పలకడం అందగత్తెలందరికీ ఒక మరువలేని అనుభూతిగా మిగిలింది. ఇక మే 10వ తారీకున గచ్చిబౌలి ఇండోర్ స్టేడియంలో అత్యంత వైభవంగా జరిగిన ప్రపంచ సుందరి ప్రారంభోత్సవ వేడుకల ఇన్ఛార్జ్ గా మామిడి హరికృష్ణ ప్రపంచ సుందరి ఉత్సవాలకు తెలంగాణ సొగసులను అద్దడంలో సృజనాత్మకంగా వ్యవహరించి అందరి ప్రశంసలు పొందారు. ఈ ఉత్సవాలు మొదట [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర గీతం ఆలాపనతో ప్రారంభం అయ్యాయి. లోక కవి డాక్టర్ అందెశ్రీ గారు రచించిన ఈ గీతానికి, ఆస్కార్ పురస్కార గ్రహీత ఎం.ఎం. కీరవాణి గారు సంగీతాన్ని సమకూర్చగా, ఈ పాటని ఈ ప్రపంచ సుందరి వేడుకలలో ప్రముఖ గాయకుడు, శిక్షకుడు [[కోమండూరి రామాచారి]] గారి శిష్య బృందం 50 మంది బృందగీతంగా ఆలపించారు. ఆ తర్వాత కాకతీయుల కాలం నుండి తెలంగాణ శాస్త్రీయ నృత్య రీతిగా ఖ్యాతి గడించిన పేరిణి నాట్య ప్రదర్శన అత్యంత వైభవంగా జరిగింది. 250 మంది మహిళా కళాకారిణులు పేరిణి లాస్య సంప్రదాయాన్ని అనుసరించి ఈ నృత్యాన్ని ప్రదర్శించారు. దీనికి శ్రీ పేరిణి సందీప్ నృత్య దర్శకత్వం వహించగా, ప్రముఖ సంగీత నిపుణుడు ఫణి నారాయణ స్వరాలు సమకూర్చడం జరిగింది. ఆ తర్వాత ప్రపంచ దేశాల నుంచి విచ్చేసిన సుందరీమణుల పరిచయ కార్యక్రమానికి ప్రారంభ సూచికగా, ఖండాల వారీగా తెలంగాణ జానపద, గిరిజన కళారూపాల ప్రదర్శనలు కొనసాగాయి. === ఫ్లాష్ ఫోక్... ఫ్లాష్ పేరిణి వంటి వినూత్న ప్రయోగాలు === ఆడిటోరియంలు, కళావేదికల వద్దకు ప్రేక్షకులు, ప్రజలు రావడం ఒక పద్ధతి. అయితే మామిడి హరికృష్ణ వినూత్నంగా ఆలోచించి ప్రేక్షకుల వద్దకే తెలంగాణా కళలను తీసుకెళ్ళాలనే లక్ష్యంతో '''"''ఫ్లాష్ మాబ్"''''' తరహాలో '''<nowiki/>'ఫ్లాష్ ఫోక్'<nowiki/>''' పేరుతో ఒగ్గుడోలు, [[పేరిణి నృత్యం|పేరిణి నాట్య]] కళారూపాలను ప్రదర్శించాలని ప్రణాళిక సిద్ధం చేసారు. దీనికోసం [[హైదరాబాద్ రాష్ట్రం|హైదరాబాద్]] లోని ప్రముఖ షాపింగ్ మాల్ లైన లులూ, శరత్, జివికె వన్, ఇనార్బిట్ వంటి మాల్ల యాజమాన్యాలతో సంప్రదించి "ఫ్లాష్ ఒగ్గు", "ఫ్లాష్ పేరిణి" కళలను ప్రదర్శించారు. వారాంతాలలో జరిగిన ఈ ప్రదర్శనలను ప్రత్యక్షంగా వేలాది మంది, పరోక్షంగా సోషల్ మీడియా ద్వారా లక్షలాది మంది వీక్షించ గలిగారు. ఇది భారతదేశంలోనే " తొలిసారి చేసిన ప్రయోగంగా పేరొందింది . === భాషా సా<nowiki/>ంస్కృతిక శాఖకు సంచాకుడిగా విధులు నిర్వర్తించిన సమయంలో  లభించిన అవార్డులు, ప్రశంసలు    === ~ దేశ రాజధాని [[న్యూ ఢిల్లీ]] లో 2018 వ సంవత్సరానికి గాను "మన కళలు మన గుర్తింపు" అనే పేరిట ఆన్ లైన్ లో [[కళాకారుడు|కళాకారులకు]] గుర్తింపు కార్డులను అందించే నవ్య విధానాన్ని పరిచయం చేసినందుకు ఒకసారి కళాకారుల [[గుర్తింపు కార్డు]] జారీ ప్రక్రియను మరింత సులభతరం చేసేందుకు T-Culture పేరుతో ఒక వినూత్న App ను అభివృద్ధి చేసినందుకు గాను, ఇలా ఈ చర్య దేశంలోనే తొలి సాంకేతిక ప్రయత్నంగా భావించి జాతీయ స్థాయిలో 2021 సంవత్సరంలో SKOCH AWARD ను రెండోసారి సాధించడం జరిగింది. ~సినీరంగంలో కొత్తతరం యువ దర్శక [[రచయిత]]<nowiki/>లకు ప్రత్యేక సహకారాన్ని అందించినందుకు గాను "Indywood" అవార్డ్ -2018 లో మరియు Zee Cine అవార్డ్ 2019 లో లభించింది. ~INTACH, [[హైదరాబాద్ రాష్ట్రం|హైదరాబాద్]] హెరిటేజ్ అవార్డ్ 2017 [[రవీంద్రభారతి|రవీంద్ర భారతి]]<nowiki/>కి లభించింది. ~ [[శాసన మండలి]]<nowiki/>లో తేది. 05.10.2021  తెలంగాణ సాంస్కృతిక అంశాలపై జరిగిన చర్చలో సభ్యులందరి తరపున శ్రీ ఎగ్గే మల్లేషం, MLC భాషా సాంస్కృతిక శాఖ చేస్తున్న కృషిని ప్రత్యేకంగా ప్రశంసించారు. == సినీరంగ ప్రస్థానం == ఇప్పటివరకు [[రావూరి భరద్వాజ]], [[సి. నారాయణరెడ్డి]] మొదలైన వారి గురించి దాదాపు 150 డాక్యుమెంటరీలు తీశాడు. క్లాసిక్ సినిమాలను, సినీరంగానికి చెందిన కళాకారులను పరిచయంచేస్తూ వందేళ్ళ భారతీయ చిత్రంపై 60,70 ఎపిసోడ్లుగా వివిధ భాషల చిత్రాలపై హరికృష్ణ నిర్మించిన డాక్యుమెంటరీలు వివిధ ఛానళ్ళలో ప్రసారమయ్యాయి.<ref name="ReferenceA"/> # ఏకాంత వాసి (26 నిముషాలు) - [[రావూరి భరద్వాజ]]<nowiki/>కు [[జ్ఞానపీఠ్ అవార్డు]] వచ్చిన సందర్భంగా (2013) # శతాబ్ది చిత్రం (50 నిముషాలు) - [[భారతీయ సినిమా]] 100 ఏళ్ళు పూర్తిచేసుకున్న సందర్భంగా # విశ్వంభరుడు - [[సింగిరెడ్డి నారాయణరెడ్డి|సి. నారాయణరెడ్డి]] జీవితం, అతను రాసిన సినీ పాటలపై == టీవీరంగ ప్రస్థానం == # వివిధ టీవీ ఛానల్స్ లో వచ్చిన టాప్ 100 మూవీస్, హాలీవుడ్ 360, ఫార్ములా నెం.1, ఫ్రేమ్ టూ ఫ్రేమ్, బాంబే టాకీస్, డైరెక్టర్స్ మూవీ, జూమ్ బరాబర్ జూమ్, తెలుగు సినిమాలలో వనిత, 100ఏళ్ళ భారతీయ సినిమా, సూపర్ హిట్ సినిమా, రూలర్ వంటి కార్యక్రమాలకు రచయితగా పనిచేశాడు. # సినీరంగ పెద్దల విజయాలపై కథనాలు రాయడమేకాకుండా, [[శ్యామ్ బెనగళ్]], [[వేటూరి సుందరరామ్మూర్తి]], [[అక్కినేని నాగేశ్వరరావు]], [[సి. నారాయణరెడ్డి]], [[పరుచూరి గోపాలకృష్ణ]] మొదలైన వారిని ఇంటర్వ్యూలు చేశాడు. # సమకాలీన అభివృద్ధి, [[టెలివిజన్]] ట్రెండ్స్ గురించి ఇడియట్ బాక్స్ పేరుతో ప్రతి వారాంతం వచ్చే 30 నిముషాల కార్యక్రమాన్ని, స్పెషల్ ఫోకస్ పేరుతో సమకాలీన విషయంపై కార్యక్రమాన్ని రూపొందించాడు. # వావ్ - మంచి కిక్ ఇచ్చే గేమ్ షో ([[ఈటీవీ]] - [[సాయి కుమార్]]); రాజు రాణి జగపతి (ఈటీవి - [[జగపతిబాబు]]); యువర్స్ టైం స్టార్ట్స్ నౌ (ఎన్ టీవి - [[ఝాన్సీ (నటి)|ఝాన్సీ]]);, అభిమాని ([[రాజీవ్ కనకాల]]) వంటి గేమ్ షోలకు రూపకల్పన, పరిశోధన, రచనలు చేశాడు.<ref name="నిర్జనమ్‌">{{cite news |last1=నమస్తే తెలంగాణ |first1=ఎడిటోరియల్ |title=నిర్జనమ్‌ |url=https://www.ntnews.com/editorial/2020-04-05-22444 |accessdate=13 April 2020 |date=5 April 2020 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200413160349/https://www.ntnews.com/editorial/2020-04-05-22444 |archivedate=13 April 2020 |work= |url-status=live }}</ref> వావ్ గేమ్ షో మూడవ సీజన్ ప్రసారమవుతూ, ఇతర భాషల ఛానళ్ళలో కూడా రూపొందించబడింది. == తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ కార్యదర్శిగా  సాధించిన విజయాలు: == కరోనా కాలం – ఆగని అక్షర యజ్ఞం 2020 జనవరిలో కరోనా మహమ్మారి ప్రపంచాన్ని కుదిపివేసి, మానవ జాతి చరిత్రలోనే వ్యక్తులను, వ్యవస్థలను అన్నిటినీ స్తంభింపచేసింది. 2020 మార్చి 23న భారత ప్రభుత్వం దేశవ్యాప్తంగా ‘జనతా కర్ఫ్యూ’ను విధించాల్సి వచ్చింది. ఆ తర్వాత రోజు నుంచే దేశ చరిత్రలో మొట్టమొదటసారిగా ‘లాక్‌డౌన్‌’ విధించారు. ఈ నేపథ్యంలో అన్ని యంత్రాంగాలు, సంస్థలు, వ్యవస్థలు చాలా వరకు నిర్‌వ్యాపారమై ఎక్కడివక్కడే కుదేలైన పరిస్థితులలో సాహితీ, సాంస్కృతిక కార్యకలాపాలు కూడా ఆగిపోయాయి. ఇలాంటి పరిస్థితులలో 2020 జూలై 28 నాడు ప్రభుత్వం, భాషా సాంస్కృతిక శాఖ సంచాలకులు మామిడి హరికృష్ణకు సెక్రటరీగా అదనపు బాధ్యతలు అందించింది. అప్పటికే, భాషా సాంస్కృతిక శాఖ చేపట్టిన ‘‘6 సి ఇనిషియేటివ్’’లో భాగంగా సాహితీ కార్యక్రమాలకు తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి సారథ్యంలో ఆన్‌లైన్‌ వేదికగా శ్రీకారం చుట్టింది'''. “6సి” అంటే (Corona Cannot Control Culture, Creativity, Cinema).''' ఈ పేరుతో 4 ఏప్రిల్‌, 2020 నాడు సాంస్కృతిక, సాహితీ కార్యక్రమాలకు ఆన్‌లైన్‌ ద్వారా డిజిటల్‌ / వర్చువల్‌ ప్లాట్‌ఫామ్‌పై నిర్వహించడానికి భాషా సాంస్కృతిక శాఖ నిర్ధిష్ట కార్యాచరణ పథకాన్ని రూపొందించి అమలు చేసి విజయము సాధించింది. ఈ విధానంలో నిర్వహించిన నృత్యోత్సవాలు, డ్రామా ఉత్సవాలు, యాక్టింగ్‌, స్క్రిప్ట్‌ రైటింగ్‌ వర్క్ షాప్, కర్రసాము, డైరెక్షన్, సంగీతోత్సవాలు ఇతర వర్క్ షాప్‌లు ఎంతో ఆదరణను, ప్రశంసలను పొందాయి. ఈ అనుభవంతో తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి ద్వారా వర్చువల్/డిజిటల్ విధానంలో ఆన్‌లైన్‌ సాహితీ కార్యక్రమాలను, కవి సమ్మేళనాలను నిర్వహించడం ప్రారంభించింది. అలా తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ ఈ కరోనా సమయాల్లో ఫిజికల్ గానూ, డిజిటల్ గానూ ఈ దిగువ రకాల సాహిత్య, భాషా కార్యక్రమాలను నిర్వహించింది. === 1. తెలంగాణకు చెందిన ప్రముఖ సాహితీవేత్తల జయంతులు, వర్ధంతులు : === తెలంగాణాకు చెందిన ముకురాల రామారెడ్డి, మాడపాటి, రావెళ్ళ వెంకట రామారావు, మఖ్ధూం మొహియుద్దీన్, నీలా జంగయ్య, [[సరోజిని నాయుడు]], గడియారం రామకృష్ణశర్మ, ఒద్దిరాజు సోదరులు, [[బిరుదురాజు రామరాజు]], సామల సదాశివ, పల్లా దుర్గయ్య, [[సురవరం ప్రతాపరెడ్డి]], సుద్దాల హనుమంతు, పైడిమర్రి, [[చందాల కేశవదాసు]], దాశరథి సోదరులు, [[పాకాల యశోదారెడ్డి]], వానమామలై, దేవులపల్లి రామానుజరావు, కాళోజి, నందగిరి ఇందిరాదేవి, షోయబుల్లాఖాన్‌, [[మాదిరెడ్డి సులోచన]], వట్టికోట, ఆదిరాజు, పొట్లపల్లి, లోకమలహరి, [[భండారు అచ్చమాంబ]] మొదలగు సాహితీ వైతాళికుల జయంతి, వర్ధంతుల సందర్భంగా వారి చిత్ర పటాలకు పూలమాలలతో నివాళులు అర్పించడమే కాక, వారు చేసిన సాహితీ కృషిని గుర్తుచేసుకోవడం, ఆన్‌లైన్‌ వేదిక గానూ యూట్యూబ్‌, వాట్సాప్‌, ఫేస్‌బుక్‌ వంటి సోషల్‌ మీడియా ద్వారా వారి జీవిత విశేషాలను తెలుగు సాహితీ లోకంలో వ్యాప్తి చేసింది. === 2. కవి సమ్మేళనాలు - రాష్ట్ర స్థాయి, అంతర్జాతీయ బహు భాషా కవి సమ్మేళనాలు : === కావ్యకౌముది సంస్థతో కలిసి ‘'''‘అంతర్జాతీయ బహుభాషా కవి సమ్మేళనం'''’’లను 4 సార్లు ఆన్‌లైన్‌ వేదికగా నిర్వహించగా అందులో ప్రతిసారీ దాదాపు 25 పైగా దేశాల నుంచి కవులు పాల్గొని తమ తమ భాషలలో కవితలు వినిపించారు. ఇవే కాకుండా తెలుగు కవి సమ్మేళనాలను కూడా ఆయా సాహితీ సంస్థల కార్యక్రమాలలో అంతర్భాగంగానూ, ప్రత్యేకంగానూ నిర్వహించింది. === 3. భాషా ఛందస్సుపై అవగాహన కార్యక్రమాలు : === ‘‘తెలుగులో బాలవ్యాకరణం, భాష, విమర్శ’’ అంశాలపై సంవత్సర కాలం పాటు ఆన్‌లైన్‌ కార్యక్రమాలను తెలంగాణ సారస్వత పరిషత్‌ ప్రాచ్య కళాశాల పూర్వ విద్యార్థుల సహకారంతో తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి నిర్వహించింది. భాష, వ్యాకరణంపై ఉన్న ఎన్నో క్లిష్ట అంశాలను ఈ కార్యక్రమంలో విశదీకరించి చర్చించడం ద్వారా ఉపాధ్యాయులు, భాషా పండితులు, సాహితీ వేత్తలకు అవగాహన కల్పించడం సాధ్యమయింది. === 4. ప్రసిద్ధ కవులచే స్వయంగా ‘కావ్యగానం’ కార్యక్రమాలు : === ప్రముఖ కవులు తాము రాసిన కవితల గురించి, దాని నేపథ్యాన్ని గురించి వారి ముఖతః వారే వివరించే విధంగా వినూత్నమైన కార్యక్రమాన్ని ‘కావ్యగానం’ అనే పేరిట తెలుగు భాషా చైతన్య సమితితో కలిసి తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి ప్రతి ఆదివారం నిర్వహించింది. అనుమాండ్ల  భూమయ్య, [[కూరెళ్ల విఠలాచార్య]], తిరునగరి, జింబో, గండ్ర లక్షణ రావు, రామాచంద్రమౌళి, జలజం, నాళేశ్వరం, [[సుద్దాల అశోక్‌ తేజ]], అయినంపూడి శ్రీలక్ష్మీ, యాకూబ్‌, వనపట్ల, జూపాక సుభద్ర, కోట్ల వెంకటేశ్వరరెడ్డి, సుంకిరెడ్డి, అన్నవరం, అఫ్సర్‌, ప్రసేన్‌, జూకంటి, [[వేణు సంకోజు]], నలిమెల భాస్కర్‌, షాజహానా, ఎస్వీ సత్యనారాయణ, దేశపతి శ్రీనివాస్‌, [[దోరవేటి]], కాంచనపల్లి, దామెర రాములు, [[శిలాలోహిత]], స్వాతి శ్రీపాద, రేణుక అయోల, [[కొండెపూడి నిర్మల]], మహెజబీన్‌, సీతారాం, రేడియం మొదలగు సమకాలీన కవులు ఈ కార్యక్రమంలో పాల్గొని తమ సాహిత్య ప్రస్థానాన్ని, కవితా విశేషాలను వివరించడం పరిశోధనలకు, భవిష్యత్‌ తరాలకు ఒక డాక్యుమెంటేషన్‌ను అందజేసిందని చెప్పవచ్చు. ఈ కార్యక్రమం పరిశోధకులకు ‘First Hand Source of information’గా భావించగలిగే స్థాయిలో రూపొందడం విశేషం. === 5. ప్రచురణ విక్రయ కేంద్రం ఏర్పాటు : === తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి ప్రచురించిన పుస్తకాలను విద్యార్థులు, పరిశోధకులు, పోటీ పరీక్షల అభ్యర్థులకు, సాహితీ ప్రియులకు అందరికీ అందుబాటులో ఉంచడానికి రవీంద్రభారతి ప్రాంగణంలో శాశ్వత విక్రయ కేంద్రాన్ని 13 నవంబరు, 2020 నాడు ఏర్పాటు చేసింది. దీనివల్ల వ్యక్తులు పుస్తకాలను చూడటం, చదవడం, అవసరమైన వాటిని డిస్కౌంట్‌లో కొనుగోలు చేసే అవకాశం లభించింది. === 6. హైదరాబాద్‌ బుక్‌ ఫేయిర్‌లో స్టాల్‌ ఏర్పాటు : === ప్రతి యేటా ప్రతిష్ఠాత్మకంగా భాషా సాంస్కృతిక శాఖ , హైదరాబాద్‌ బుక్‌ ఫెయిర్‌ సొసైటీ సంయుక్తంగా నిర్వహించే బుక్‌ ఫెయిర్‌లో తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమికి ప్రత్యేక స్టాల్‌ను ఏర్పాటు చేయడం ద్వారా ఫెయిర్‌ను సందర్శించే లక్షలాది మంది పుస్తక ప్రేమికులకు అకాడమీ ప్రచురించిన పుస్తకాలను చేరువ చేసింది. === 7. సోషల్‌ మీడియా ద్వారా తెలంగాణాసాహితీ, భాషా విషయాల వ్యాప్తి : === తెలంగాణకు సంబంధించిన సాహితీ, భాషా విషయాలు, వైతాళికులకు సంబంధించిన విశేషాంశాలను, జీవన ప్రస్థానాన్ని వాట్సప్‌, యూట్యూబ్‌, ఫేస్‌బుక్‌ వంటి సామాజిక మాధ్యమాల ద్వారా ఎప్పటికప్పుడు, సందర్భోచితంగా తెలియపరుస్తూ ఒకవైపు తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ కార్యక్రమాలను, మరొకవైపు ఆ విశేషాలను అన్ని వర్గాల ప్రజలకు అందించే ప్రయత్నాన్ని చేసింది. ఇలా [[కోవిడ్-19 వ్యాధి|‘కోవిడ్‌]] సవాలు’ను అవకాశంగా మలుచుకుంటూ ఆన్‌లైన్‌ వేదికగా గణనీయమైనంత సాహితీ, భాషా కార్యక్రమాలను నిర్వహించడం ద్వారా తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి తెలంగాణ ప్రాంతం అనే కాకుండా ప్రపంచ వ్యాప్తంగా ఉండే తెలుగు వారందరికీ చేరువ అయింది. [[దక్షిణాఫ్రికా|సౌతాఫ్రికా]] నుండి మొదలుకొని ఆస్ట్రేలియా, [[న్యూజీలాండ్|న్యూజిలాండ్‌]] వరకు, కెనడా నుంచి మొదలుకొని [[యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్|బ్రిటన్‌]] వరకు వివిధ NRI సంస్థలతో సమన్వయం చేసుకుంటూ [[తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి]] రకరకాల సాహిత్య కార్యక్రమాలను నిర్వహించింది. ఇక దేశీయంగా వివిధ సాహితీ సంస్థల సహకారంతో పైన తెలిపిన విభిన్నమైన సాహితీ కార్యక్రమాలను విజయవంతంగా నిర్వహించింది. ప్రస్తుతం ‘‘హైబ్రిడ్‌ తరహా’’ లో ఆన్‌లైన్‌ / వర్చువల్‌ కార్యక్రమాలను , ఆఫ్ లైన్‌ కార్యక్రమాలను సమాంతరంగా నిర్వహిస్తూ వర్గాలు, ప్రాంత పరిమితులకు అతీతంగా [[తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి|తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ]] అందరినీ కలుపుకొని పోవాలనే లక్ష్యాన్ని సాధించడంలో సఫలీకృతం అయింది. === 8. పుస్తక ప్రచురణలు === తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి ప్రధాన లక్ష్యాలలో పుస్తక ప్రచురణలు కూడా ఒకటి. దీనివల్ల ఆయా భాషా, సాహిత్య విషయాలు గ్రంధస్థం కావడమే కాక, భావితరాలకు ‘రెఫరెన్స్’గా నిలుస్తాయి. అందుకే “తెలంగాణ భాష – ఒక అవలోకనం” [[నలిమెల భాస్కర్|(నలిమెల భాస్కర్]]) వంటి పుస్తకాలను ఎన్నిటినో ఈ కరోనా కాలంలో తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ ద్వారా ప్రచురించారు.           అంతేగాక, బహుముఖ ప్రజ్ఞాశాలిగా, విద్యావేత్తగా, సాహితీవేత్తగా, రాజనీతిజ్ఞుడిగా, పాలనాదక్షుడిగా, ఆర్థిక సంస్కరణల ప్రతిపాదకుడిగా పూర్వ ప్రధాని శ్రీ [[పి.వి.నరసింహారావు]] పాత్ర రాష్ట్ర దేశ విషయాలలో అనన్య సమాన్యమైనది. అతను శత జయంతి సందర్భంగా వారి మూర్తిమత్వాన్ని 360 డిగ్రీలలో ఆవిష్కరించడమే ప్రధాన లక్ష్యమని ప్రకటించిన గౌరవ ముఖ్యమంత్రి శ్రీ [[కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖరరావు|కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖర్ రావు]] గారి ఆదేశాల మేరకు తెలంగాణ ప్రభుత్వం, భాషా సాంస్కృతిక శాఖ, తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమీ మొత్తం 8 పుస్తకాలను ప్రచురించింది. వాటిలో శ్రీ పీవీ గారు రాసినవి 4 పుస్తకాలు కాగా, మిగతావి అతను కృషిని, జీవితాన్ని విశ్లేషించే గ్రంథాలు కావడం విశేషం. వాటి వివరాలు: శ్రీ పీవీ నరసింహారావు రచనలు (ఇంగ్లీష్ లో) i.      Influence of India's Culture on the West and Other Speeches: పశ్చిమ దేశాలపై భారత సంస్కృతి ప్రభావంపై పీవీ నరసింహారావు గారి ప్రసంగాల సంకలనం ii.     The Granny & Other Stories: పీవీ నరసింహారావు గారు రాసిన 8 అరుదైన కథల సంకలనం. ఇందులో ప్రసిద్ధ గొల్ల రామవ్వ కథ కూడా ఉంది. iii.    The Meaning of Secularism and Other Essays: పీవీ నరసింహారావు గారు వివిధ సందర్భాలలో రాసిన వ్యాసాల సంకలనం. iv.    Thus Spake PV-Interviews with P.V.NarasimhaRao: పీవీ నరసింహారావు గారిని వేర్వేరు మీడియా ప్రతినిధులు చేసిన ఇంటర్వ్యూల సంకలనం. శ్రీ పీవీ గారిపై ఇతర పుస్తకాలు (ఇంగ్లీష్ లో) v.     P.V. Narasimha Rao-Architect of India's Reforms: పీవీ నరసింహారావు చేసిన ఆర్థిక సంస్కరణలపై సంజయ బారు రాసిన కాఫీ టేబుల్ పుస్తకం. vi.    Legend in Lines: పీవీ నరసింహారావు గారు స్ఫూర్తిగా దాదాపు 125కు పైగా అంతర్జాతీయ, జాతీయ, రాష్ట్ర కార్టూనిస్ట్ లు వేసిన క్యారికేఛర్ ల సంకలనం. శ్రీ పీవీ గారిపై తెలుగులో ప్రచురించిన పుస్తకాలు vii.   నమస్తే పీవీ: పీవీ నరసింహారావు గారి గురించి [[నమస్తే తెలంగాణ]] పత్రికలో ప్రచురించిన వ్యాసాల సంకలనం. viii.  కాలాతీతుడు: [[పీవీనరసింహారావు|పీవీ నరసింహారావు గా]]<nowiki/>రి జీవితం స్ఫూర్తితో 143 మంది కవుల కవితా సంకలనం. పై పుస్తకాలను 2021 జూన్ 28న పీవీ జ్ఞానభూమిలో జరిగిన పీవీ నరసింహారావు శత జయంతి ఉత్సవాలలో భాగంగా తెలంగాణ రాష్ట్ర గవర్నర్ శ్రీమతి తమిళసై సౌందర రాజన్ గారు, ముఖ్యమంత్రి శ్రీ కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖర్ రావు గారు ఆవిష్కరించారు. === 9. సమకాలీన సాహితీవేత్తల రచనలు, జీవితం, సాహిత్యంపై చర్చ – సదస్సులు : === అ)      ఉనికి సామాజిక, సాంస్కృతిక వేదిక – నల్లగొండ (బండారు శంకర్) వారి ఆద్వర్యంలో మునాసు వెంకట్ కవిత్వంపై, మహాకవి గింజల నరసింహారెడ్డి కవిత్వంపై ఒక రోజు సదస్సు.   ఆ)      సాహితీ మిత్ర మండలి, పరకాల వారు సాహితీ కార్యక్రమాలపై సదస్సు (డా.పల్లేరు వీరస్వామి). ఇ)      సాహితీ సోపతి, కరీంనగర్ (అన్నవరం దేవేందర్) వారి పదేండ్ల పండుగ సాహితీ ఉత్సవాలు, డా.కాలువ మల్లయ్య సప్తతి సాహిత్య సంబురాలను నిర్వహించింది.   ఈ)     భానుపురి సాహితీ వేదిక, సూర్యాపేట వారి ఆద్వర్యంలో సక్కనితొవ్వ సాహితీ సంకలన ఆవిష్కరణ, భానుపురి సాహితి జాతీయ పురస్కారాల ప్రదానోత్సవం వంటి కార్యక్రమాలను (ఆఫ్ లైన్‌లో - భౌతికంగా కోవిడ్‌ నిబంధనలు పాటిస్తూ) విజయవంతంగా నిర్వహించడం జరిగింది. ఇవేకాక కవిత్వం / సాహిత్యానికి సంబంధించిన పుస్తకావిష్కరణలను, బాల సాహిత్యంపై, కావ్య పాఠనంపై కొత్త పుస్తకాల పరిచేయంపై ప్రత్యేక సాహితీ సదస్సులు / చర్చా గోష్టులను కూడా విజయవంతంగా నిర్వహించి తెలంగాణ సాహితీ సమాజంలో తనదైన ముద్రను వేసింది. వీటికి తోడు 2022 సంవత్సరపు క్యాలెండర్ ను, డైరీని కూడా ప్రచురించడం ద్వారా సాహితీవేత్తలకు తెలంగాణ సాహిత్య అకాడమి కార్యకలాపాలను మరింత చేరువ చేసే ప్రయత్నాలు చేసింది. ఇది కేవలం డైరీ గానే కాక, అందులో తెలంగాణకు చెందిన ప్రముఖ సాహితీ వైతాళికుల జయంతులు, వర్ధంతుల విషయాలను, రాష్ట్ర అవతరణ నుండి సాహిత్య రంగం ప్రతిష్ఠాత్మక ప్రభుత్వ పురస్కారాలు సాధించిన అక్షర మూర్తుల వివరాలను అందించడం అందించారు<ref>{{Cite web|title=తెలంగాణ సాహితీ ప్రస్థానంలో నవోదయం ! {{!}} SOPATHI SUNDAY SPECIAL {{!}} www.NavaTelangana.com|url=http://www.navatelangana.com/Sopathi/1137969|access-date=2022-03-18|website=NavaTelangana}}</ref> == గుర్తింపులూ, పురస్కారాలు == # లాసెట్‌లో రాష్ట్రస్థాయిలో '''మొదటి స్థానం''', ఎంఈడీ సెట్‌లో [[కాకతీయ విశ్వవిద్యాలయం]] స్థాయిలో '''మొదటి''' స్థానం, బిఈడీ సెట్‌లో రాష్ట్రస్థాయిలో '''ఐదవ''' స్థానంలో నిలిచాడు. # 2009, 2012 సంవత్సరాల్లో ఉత్తమ సినీ విమర్శకుడిగా ఉమ్మడి ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్ర ప్రభుత్వంచే [[నంది పురస్కారం|నంది పురస్కారాలు]] అందుకున్నాడు.<ref name="నా నంది తెలంగాణాకు అంకితం">{{cite web|last1=తెలుగు ఫిల్మీబీట్|title=నా నంది తెలంగాణాకు అంకితం|url=http://telugu.filmibeat.com/news/mamidi-harikrishna-dedicates-his-nandi-telangana-057035.html|website=telugu.filmibeat.com|accessdate=3 March 2017}}</ref> # 2010 నంది బహుమతుల జ్యూరీ సభ్యుడిగా పనిచేసాడు. # ''ఊరికి పోయిన యాళ్ళ'' కవితా సంకలనంలోని ‘పండుగ‘ అనే కవితనే ప్రతిష్ఠాత్మకమైన నేషనల్ సింపోజియం ఆఫ్ పోయెట్స్-2020కి ఎంపిక చేయబడింది.<ref name="జాతీయస్థాయి సమ్మేళనానికి మామిడి హరికృష్ణ కవిత">{{cite news |last1=ఈనాడు |first1=ప్రధానాంశాలు |title=జాతీయస్థాయి సమ్మేళనానికి మామిడి హరికృష్ణ కవిత |url=https://www.eenadu.net/mainnews/mainnews/general/29/219071780 |accessdate=20 April 2020 |work=www.eenadu.net |archiveurl=https://web.archive.org/web/20200420080843/https://www.eenadu.net/mainnews/mainnews/general/29/219071780 |archivedate=20 April 2020 |language=te }}</ref> ఈ కవితకు జాతీయస్థాయి పురస్కారం కూడా అందుకున్నాడు.<ref name="తెలంగాణ బతుకు చిత్రణ"/> జాతీయస్థాయి పురస్కారం అందుకున్న తెలంగాణ భాష తొలి కవిత ఇది. # యువ సినిమా కళాకారులకు ప్రోత్సాహం అందిస్తూ, తెలంగాణ సినిమారంగం కోసం కృషిచేస్తున్నందుకు 2018లో ఇండివుడ్ అవార్డు, 2019లో జీ సినిమా అవార్డు అందుకున్నాడు. # కొన్ని సంవత్సరాల కాలం క్రితం సాహితీకారులకు, కవులకు చిరపరిచితమైన హరికృష్ణ వివిధ వార, దిన పత్రికల్లో పలు సందర్భాల్లో విభిన్న కవితలు, వ్యాసాలు రాసి ప్రత్యేకమైన గుర్తింపు తెచ్చుకున్నాడు. # తెలంగాణ కవితలను ఆంగ్లంలోకి అనువదించి తెలంగాణ కవితలకు అంతర్జాతీయ గుర్తింపును సాధించాడు. # 2019 సంవత్సరంలో రాష్ట్రస్థాయి ఉత్తమ అధికారిగా ఎంపికైన హరికృష్ణ, 2020 ఫిబ్రవరి 17న మంత్రి [[వి. శ్రీనివాస్ గౌడ్]] చేతులమీదుగా ఈ అవార్డును అందుకున్నాడు. # 'తెలుగు సినిమాలలో జానపద కథాంశాలు – అధ్యయనం' అనే అంశంపై పిహెచ్.డి పరిశోధన చేసి గోల్డ్ మెడల్ సాధించిన హరికృష్ణను, 2022 జూలై 23న [[ప్రగతి భవన్, హైదరాబాదు|ప్రగతి భవన్]] లో ముఖ్యమంత్రి [[కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖరరావు|కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖర్ రావు]] అభినందించి సత్కరించాడు. # సినిమాల రివ్యూ కి గాను '''సినీ గోయర్''' అవార్డు పొందాడు . == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు == {{commonscat|Mamidi Harikrishna}} {{Div col|colwidth=30em|gap=2em}} # [https://www.youtube.com/watch?v=J4gAQ7Nmuz8 డిడి యాదగిరిలో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/watch?v=DHnyMmyl5pk AP24*7 ఛానల్ లో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/watch?v=mS03iJFbEE8 తెలంగాణ సినిమా యూట్యూబ్ ఛానల్ లో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/watch?v=129xnb2_thE దరువు టివి యూట్యూబ్ ఛానల్ లో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/watch?v=UfRNY288eFI మైక్ టివి యూట్యూబ్ ఛానల్ లో మామిడి హరికృష్ణ ఇంటర్వ్యూ] # [https://www.youtube.com/channel/UCOjcZqUA9ijbdoS7G1L_scg మామిడి హరికృష్ణ యూట్యూబ్ ఛానల్] # [https://www.facebook.com/harikrishna.mamidi మామిడి హరికృష్ణ ఫేస్ బుక్ అకౌంట్] {{div col end}} {{నంది పురస్కారాలు}} {{Authority control}} [[వర్గం:తెలుగు సినిమా రచయితలు]] [[వర్గం:నంది ఉత్తమ సినీ విమర్శకులు]] [[వర్గం:ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్ధులు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా సినిమా రచయితలు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా సినిమా విమర్శకులు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా వ్యక్తులు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా కవులు]] [[వర్గం:వరంగల్లు గ్రామీణ జిల్లా రచయితలు]] [[వర్గం:తెలంగాణకు చెందిన ప్రభుత్వ ఉద్యోగులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ కళాపోషకులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ చిత్రకారులు]] [[వర్గం:వ్యాస రచయితలు]] [[వర్గం:తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్థులు]] pnm2jq03v1a3gxl18oty5rp8a3zbt2g ముంబై విశ్వవిద్యాలయం 0 107220 4808128 4797635 2026-04-23T00:38:51Z Muralikrishna m 106628 4808128 wikitext text/x-wiki {{Infobox university |image = |caption = |name= University of Mumbai |native_name = '''मुंबई विद्यापीठ''' |established = [[1857]] |type = పబ్లిక్] |motto = {{lang-sa|शीलष्टतफला विद्या}} |mottoeng = "The Fruit of Learning is Character and Righteous Conduct" |president = |provost = |principal = |rector = |chancellor = కె. సత్యనారాయణన్ |vice_chancellor = డా. రాజన్ వెలూకర్ |dean = |head_label = |head = |students = |undergrad = |postgrad = |doctoral = |city = [[ముంబై]] |state = [[మహారాష్ట్ర]] |country = [[భారతదేశం]] |campus = పట్టణ |free_label = |free = |colors = |colours = |mascot = |nickname = |affiliations = [[యూనివర్సిటీ గ్రాంట్స్ కమిషన్ (భారతదేశం)|యూనివర్సిటీ గ్రాంట్స్ కమిషన్]] |website = [http://www.mu.ac.in mu.ac.in] |address = |telephone = |coor = |logo = }} '''ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం''' ([[మరాఠీ భాష|మరాఠీ]]: मुंबई विद्यापीठ), (మునుపు '''బొంబాయి విశ్వవిద్యాలయం''' ) [[భారత దేశము|భారతదేశం]] లోని ప్రభుత్వ విశ్వవిద్యాలయం. ఇది NAAC ద్వారా ఐదు-తారల హోదా పొందింది. దీని ప్రపంచ ర్యాంకింగ్ 401.<ref>{{cite web|url=http://www.topuniversities.com/university/420/university-of-mumbai |title=World Ranking of University of Mumbai |publisher=Topuniversities.com |date=2009-11-12 |accessdate=2010-09-01}}</ref> 1996 సెప్టెంబరు 4 నాటి ప్రభుత్వ గెజెట్ ద్వారా, ఈ విశ్వవిద్యాలయం పేరు, బొంబాయి విశ్వవిద్యాలయం నుండి ముంబయి విశ్వవిద్యాలయంగా మార్చబడింది. ఇది ప్రపంచంలోని 500 ఉత్తమ విశ్వవిద్యాలయాలోలో ఒకటిగా ఖ్యాతి గాంచింది. == కేంద్ర గ్రంథాలయం == జవహర్లాల్ నెహ్రూ గ్రంథాలయంగా పిలువబడే ఇక్కడి ప్రధానమైన్జ్ కేంద్ర గ్రంథాలయం, సుమారు మిలియన్ పుస్తకాలు (850,000), దస్తావేజులు, విజ్ఞాన పత్రికలు, పరిశోధనాపత్రాలు,[[విజ్ఞాన సర్వస్వము|విజ్ఞాన సర్వస్వా]]లు,, 30,000కు పైగా మైక్రోఫిలింలు, 1200కు పైగా అరుదైన వ్రాతప్రతులు, IMF నివేదికలు, జనగణన రికార్డులు, ఆన్లైన్ చందా ద్వారా ఎన్నో వందల E-పత్రికలు కలిగియున్నది == ఆవరణలు == ముంబయి విశ్వవిద్యాలయంయొక్క వివిధ విభాగాలు ఫోర్ట్ లేదా కలినా ఆవరణకు వెలుపల ఉన్నాయి. ఇందులో ఒకటి, ముంబయి విశ్వవిద్యాలయంయొక్క ఇన్స్టిట్యూట్ అఫ్ కెమికల్ టెక్నాలజీ, మునుపు (UDCT). వైద్యశాస్త్రం, వైద్య పరిశోధన విభాగాలు ముంబయిలోని ఎన్నో ప్రముఖ వైద్యశాలల్లో విస్తరించి ఉన్నాయి. వాటిలో ముఖ్యమైనవి టాటా మెమోరియల్ హాస్పిటల్, బాంబే హాస్పిటల్, ముంబయి విశ్వవిద్యాలయంయొక్క G.S. వైద్య కళాశాల. సెం. జేవియర్స్ కళాశాల, పట్టా-అందించే మొట్టమొదటి విశ్వవిద్యాలయ అనుబంధ కళాశాల. * రత్నగిరి ఆవరణ: ఇతర కోర్సులు నడిపే చిన్న ఆవరణ రత్నగిరి పట్టణంలో ఉంది. ఈ ఆవరణ అం శ్రీనులో ఉంది. * కలినా ఆవరణ: మరొక పెద్ద ఆవరణ ముంబయి వెలుపల కలినా, శాంటాక్రజ్ లో ఉంది. అక్కడి 230&nbsp;ఎకరాల (930,000&nbsp;m²)లో ఎక్కువ భాగం భవిష్యత్తులో అందించబోయే అధ్యయనాల కొరకు కేటాయించబడింది. అక్కడ ఆవరణలోనే పట్టభద్ర శిక్షణ, పరిశోధనా కేంద్రాలు ఉన్నాయి. ఎక్కువగా ప్రసిద్ధమైన శిక్షణలు జీవ శాస్త్ర రంగంలో ఉన్నాయి. ఇంకా ఇక్కడ మాస్టర్స్, డాక్టర్ కార్యక్రమాలు అందించే సాంఘిక శాస్త్రాలు, ప్రవర్తన శాస్త్రాలు విభాగాలు ఉన్నాయి, వీటిలో ఆర్థికశాస్త్ర విభాగం, మనస్తత్త్వ విభాగం కూడా ఉన్నాయి. కలినా ఆవరణలో [[జీవసాంకేతిక శాస్త్రం(బయోటెక్నాలజీ)|బయో-టెక్నాలజీ]] విభాగం, [[భౌతిక శాస్త్రము|భౌతిక శాస్త్ర]] విభాగం, ఇన్ఫర్మేషన్ టెక్నాలజీ, [[గణితము|గణిత]] విభాగం వంటి కొన్ని విజ్ఞానశాస్త్ర విభాగాలు,, ముంబయి విశ్వవిద్యాలయంలో మాస్టర్స్, డాక్టర్ స్థాయిలో సాంఘిక శాస్త్రాలు, భాషా విభాగాలు కూడా ఉన్నాయి. ది నేషనల్ సెంటర్ ఫర్ నానోసైన్సెస్ అండ్ నానోటెక్నాలజీ కూడా, పశ్చిమ భారతదేశంలో ఒకటైన విభాగం, జీవభౌతికశాస్త్ర విభాగంతో పాటు, ఈ ఆవరణలో ఉంది. పరిమాణంలో అతిపెద్ద గ్రంథాలయం, జవహర్లాల్ నెహ్రూ గ్రంథాలయం ఈ ఆవరణలోనే ఉంది. * ఫోర్ట్ ఆవరణ: అసలైన ఆవరణ ముంబయి నగరానికి దక్షిణాన ఫోర్ట్, ముంబయిలో ఉంది. ఇందులో విశ్వవిద్యాలయంయొక్క పరిపాలనా విభాగం ఉంది. ఇది [[గోథిక్]] నిర్మాణ శైలిలో నిర్మించబడింది, ఎన్నో అసలైన వ్రాతప్రతులను కలిగిన గ్రంథాలయాన్ని కూడా కలిగి ఉంది. బాంబే విశ్వవిద్యాలయం, ఫోర్ట్ ఆవరణలో 1857లో స్థాపించబడింది. అదే సంవత్సరం, రెండు ఇతర ప్రెసిడెన్సీ నగరాలైన [[కోల్‌కత|కలకత్తా]], [[చెన్నై|మద్రాస్]] లలో విశ్వవిద్యాలయాలు స్థాపించబడ్డాయి. భారతదేశంలో 1854లో సర్ చార్లెస్ వుడ్ యొక్క విద్యపై నివేదిక తరువాత, బ్రిటిష్ ద్వారా స్థాపించబడిన మొట్టమొదటి విద్యా సంస్థల్లో ఫోర్ట్ ఆవరణ ఒకటి. == ఉపకులపతులు == [[File:University of Mumbai library.jpg|thumb|right|250px|గ్రంథాలయం]] * రేమాండ్ వెస్ట్ * సర్ అలెగ్జాండర్ గ్రాంట్, 10వ బారనెట్ (1863-1868) * విలియం గయర్ హంటర్ 1869 * కాశీనాథ్ త్రింబక్ తెలంగ్, (1892 - 1893) * రామకృష్ణ గోపాల్ భండార్కర్ (1893-1894) * R. P. పరంజపే 1934 * [[పాండురంగ వామన్ కాణే|పాండురంగ్ వమన్ కానే]] * డా. V. R. ఖనోల్కర్, (1960 -1963) * డా. (శ్రీమతి) M.D. బెంగాలీ 1986 * స్నేహలతా దేశ్ముఖ్ -2000 * డా. బి. ల. మున్గేకర్ 2000- * డా. విజయ్ ఖోలే * చంద్రా కృష్ణమూర్తి, (2008 - 2010) * డా. రాజన్ వేలుకర్, 2010-తరువాత == ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్థులు == * [[బీ.ఆర్.అంబేడ్కర్|B. R. అంబేద్కర్]] - ఆధునిక భారతదేశ నిర్మాత & భారత సంవిధాన రచయిత, సంఘ సంస్కర్త, ఆలోచనావేత్త.'''''' * [[బాలగంగాధర తిలక్]] - ఆధునిక భారతదేశ నిర్మాత, భారత జాతీయ నేత, సావంత్, తత్త్వవేత్త, గణితవేత్త. * [[మహాత్మా గాంధీ]] - జాతిపిత. * [[లాల్ కృష్ణ అద్వానీ|లాల్ కృష్ణ అద్వాని]] - మాజీ [[భారత ఉప ప్రధాన మంత్రి|భారత ఉప ప్రధాని]] * [[మహదేవ్ గోవింద్ రనడే]] - భారతీయ న్యాయవాది, సంస్కర్త, రచయిత, మొదటి విడత పట్టభద్రుడు * [[కోన ప్రభాకరరావు]] - మహారాష్ట్ర గవర్నర్, పాండిచ్చేరి యొక్క లెఫ్టినెంట్ గవర్నర్, సిక్కిం గవర్నర్, ఆంధ్ర ప్రదేశ్ ఆర్థిక మంత్రి, AP రాష్ట్ర విధానసభ స్పీకర్ * [[మన్ మోహన్ శర్మ]] - ఫెల్లో రాయల్ సొసైటీ, [[పద్మ విభూషణ్ పురస్కారం|పద్మ విభూషణ్]], [[పద్మభూషణ్ పురస్కారం|పద్మ భూషణ్]], మాజీ MUICT (మునుపటి UDCT) సంచాలకుడు * [[ఐశ్వర్యా రాయ్|ఐశ్వర్య రాయ్]] - 1994లో మిస్ వరల్డ్, ప్రసిద్ధ భారతీయ నటి * [[పాములపర్తి వెంకట నరసింహారావు|P. V. నరసింహ రావు]] - మాజీ భారతీయ ప్రధాన మంత్రి * [[ముకేష్ అంబానీ]] - మేనేజింగ్ డైరెక్టర్, రిలయన్స్ ఇండస్ట్రీస్ (అతడు MUICT విద్యార్థి (మునుపటి UDCT)) * [[కళ్ళం అంజిరెడ్డి]], స్థాపకుడు, [[డా. రెడ్డీస్ ల్యాబ్స్|డా. రెడ్డిస్ లాబొరేటరీస్]], [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]] (అతడు MUICT విద్యార్థి (మునుపటి UDCT)) * [[ద్వారకానాథ్ కోట్నిస్]] - [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం|ప్రపంచ యుద్ధం II]] సమయంలో చైనీస్ కమ్యూనిస్ట్ సైన్యానికి సాయం చేసిన చైనాలోని ప్రసిద్ధ వైద్యుడు. * [[లారా దత్తా]] - మిస్ యూనివర్స్ 2000 * [[సునీల్ గవాస్కర్]] - ప్రసిద్ధ భారతీయ క్రికెటర్ (సెం. జేవియర్స్ కళాశాలలో చదివాడు) * [[స్మితా పాటిల్]] - ప్రసిద్ధ భారతీయ నటి (సెం. జేవియర్స్ కళాశాలలో చదువుకున్నది) * [[షబానా అజ్మీ]] - పేరొందిన భారతీయ నటి (సెం. జేవియర్స్ కళాశాలలో చదువుకున్నది) * [[విద్యా బాలన్]] - భారతదేశంలోని ముంబయిలో నివసిస్తున్న భారతీయ నటి. * [[పాండురంగ వామన్ కాణే|పాండురంగ్ వమన్ కానే]] - ప్రసిద్ధ ఇండాలజిస్ట్, సంస్కృత పండితుడు, ముంబయి విశ్వవిద్యాలయంయొక్క మాజీ ఉపకులపతి. * [[జాన్హవి ఆచారేకర్]] - భారతీయ ఆంగ్లభాషా నవలా రచయిత్రి. * [[వి. సతీష్]] / సతీష్ వేలంకర్ - భారతీయ జనతా పార్టీ శిక్షణ కమిటీ ప్రధాన సమన్వయకర్త. == ఇవి కూడా చూడండి == * [[జై హింద్ కళాశాల]] * [[గులెస్తాన్ రుస్తుం బిల్లిమోరియా]] == మూలాలు == {{reflist}} == బాహ్య లింకులు == {{Commons category}} * [http://www.mu.ac.in ముంబై విశ్వవిద్యాలయ అధికారిక వెబ్ సైట్ ] * [http://www.telegraphindia.com/1041208/asp/careergraph/story_4082328.asp విల్సన్ కాలేజ్ ముంబై ] * [https://web.archive.org/web/20150326182308/http://muengg.com/ ముంబై యునివర్సిటీ ఇంజీనీరింగ్ విద్యార్ధులు కై ఫోరం ] {{DEFAULTSORT:Mumbai, University of}} [[వర్గం:ముంబై విశ్వవిద్యాలయం]] [[వర్గం:కామన్వెల్త్ యూనివర్సిటీల అసోసియేషన్]] [[వర్గం:1857 స్థాపితాలు]] 16mhoutx28mu2t812lhpqeq9kan8r1q రేల 0 107701 4808096 4633786 2026-04-22T22:22:36Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808096 wikitext text/x-wiki {{Taxobox|name=గోల్డెన్ షవర్ ట్రీ|image=konnamaram.JPG|image_width=270px|image_caption=పువ్వులతో ఉన్న రేల చెట్టు|status=NE|status_system = iucn3.1|regnum = ప్లాంటే|divisio=మాగ్నోలియోఫైటా|classis=మాగ్నోలియోప్సిడా|subclassis=రోసిడే|unranked_ordo=యూరోసిడ్స్ I|ordo=ఫాబాలెస్|familia=ఫాబేసి|subfamilia=కేసల్పినియోడే|tribus=కాసియే|subtribus=కాసినే|genus=కాసియా|species='''సి. ఫిస్టులా'''|binomial=''సి. ఫిస్టులా''|binomial_authority=కార్ల్ లిన్నెయస్}} '''రేల''' ఒక రకమైన కాసియా (Cassia) జాతికి చెందిన [[చెట్టు]]. దీనిని ర్యాలచెట్ఠు, '''[[అరగ్వద]]''' అని కూడా అంటారు.<ref>{{Cite web|date=2014-06-08|title=AYURVEDAM - ఆయుర్వేదం: RELA CHETTU / AMALTHAS / PUDDING PIPE TREE - AYURVEDIC USES|url=https://ayurveda-easyrecipes.blogspot.com/2014/06/rela-chettu-amalthas-pudding-pipe-tree.html|access-date=2023-05-20|website=AYURVEDAM - ఆయుర్వేదం}}</ref> దీని శాస్త్రీయ నామం కాసియా ఫిస్టులా (Cassia fistula). [[ఆకులు]] మెరపుతో కూడిన ముదురు [[ఆకుపచ్చ]] రంగులో ఉంటాయి. [[కాయలు]] [[నలుపు]]లో గాని, పూర్తి ముదురు [[గోధుమ]] రంగులో గాని సన్నగా గుండ్రంగా ఉండి 50 నుండి 60 సెంటీమీటర్లు పొడుగు ఉండి వేలాడుతూ ఉంటాయి. ఇది ఎక్కువగా తేమ ప్రదేశాల్లోను, దట్టమైన అటవీ ప్రాంతాలలోను కనిపిస్తుంది. దీని [[పుష్పము|పూలు]] బాగా అందంగా ఉండుట వలన ఉద్యానవనాల్లో, ఇంటి ముందు నాటుతారు.ఇది భారతదేశంలోని కేరళ రాష్ట్ర పుష్పం. <ref>{{Cite web|date=2020-10-13|title=State Flower Of Kerala - PhilaIndia.info|url=https://philaindia.info/state-flower-of-kerala/|access-date=2025-05-19|language=en-US}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఆదివాసీల సాంస్కృతిక జీవనంలో రేల పూలకు ప్రత్యేక స్థానం ఉంది. గోండీ క్యాలెండర్ ప్రకారం 'బుడ్ భావే' నెలలో వర్షాల కోసం రేల పూలతో వారు కప్పతల్లి ఆటను ఆడుతారు. ఆ సమయంలో అడవిలోకి వెళ్లి రేల పూలను సేకరిస్తారు.<ref>{{Cite web|date=2023-06-10|title=రేల పూలు ఎందుకంత ప్రత్యేకం?|url=https://www.bbc.com/telugu/india-65868286|access-date=2025-09-10|website=BBC News తెలుగు|language=te}}</ref> == లక్షణాలు == * ఇది 7-8 మీటర్లు వరకు పెరిగే వృక్షం. * సంయుక్త పత్రాలు అండాకారంగా ఉంటాయి. * పుష్పాలు [[పసుపు]] రంగులో పొడవైన గుత్తులుగా వేలాడుతుంటాయి. * పొడవైన ఫలాలు లావుగా ఉంటాయి. విత్తనాలకు మధ్య తియ్యటి గుజ్జు ఉంటుంది. == ఉపయోగాలు == * రేలపండు గుజ్జు, [[పూలు]], [[ఆకులు]] మలబద్దాన్ని పోగొడతాయి. [[కాలేయము]], [[ప్లీహము]]నకు సంబంధించిన వ్యాధులలో ఉపయోగపడతాయి.<ref>{{Cite web|date=2022-06-20|title=Rela Chettu : మ‌న చుట్టూ ప‌రిస‌రాల్లో క‌నిపించే చెట్టు ఇది.. దీంతో క‌లిగే లాభాలు తెలిస్తే ఆశ్చ‌ర్య‌పోతారు..!|url=https://ayurvedam365.com/trees/rela-chettu-uses-are-very-wonderful-know-the-benefits.html|access-date=2023-05-20|language=}}</ref> * ఈ చెట్టు అన్ని భాగాలు ఔషధ గుణాలు కలిగివున్నాయి. ముఖ్యంగా దీని [[కాయలు]] ఔషధాలలో విరివిగా వాడుతారు. పండిన ఈ కాయల నుండి తీసిన గుజ్జు సుఖ విరేచనం కోసం చిన్న పిల్లలు, గర్భవతులు కూడా తీసుకోదగిన ఔషధం. సుమారు 50 గ్రాముల గుజ్జును ఒక రాత్రి 150 గ్రాముల నీటిలో నానబెట్టి మరునాడు కాచి వడగట్టి 3 చెంచాల పంచదార కలిపి తాగితే అతి సులభంగా కాల విరేచనం అవుతుంది. * రేల చెట్టు వేరు జ్వారాలను తగ్గించడంలో అద్భుతంగా పనిచేస్తుంది. దీని [[వేరు]]ను కాల్చి ఆ పొగను పీల్చాలి. దీనివల్ల [[జలుబు]] నీరుగా కారిపోయి తగ్గిపోతుంది. రేల ఆకులను కూడా ఈ విధంగా కాల్చి పొగ పీల్చవచ్చు. * రేల వేరు పై పట్టను కాల్చి [[భస్మం]] చేసి ఉదయం, సాయంత్రం మంచినీళ్ళతో కలిపి వాడితే విషజ్వరాలు సైతం తగ్గిపోతాయి. * కడుపులో వాత వాయువులు చేరి బాధిస్తున్నపుడు రేల కాయల గుజ్జును గాని, ఆకులను రుచ్చి గాని, [[బొడ్డు]] చుట్టూ పట్టు వేస్తే తగ్గిపోతుంది. * [[బాదం నూనె]]తో గాని, ఆలివ్ ఆయిల్ తో గాని పై గుజ్జులను కలిపి పొట్ట పైభాగం అంతా మర్ధనా చేస్తే కూడా వాతవాయువులు తొలగిపోయి కాల విరేచనం అవుతుంది. * [[మాదక ద్రవ్యాలు]] వాడిన వారికి నోటి రుచి తెలియకపోవడం జరుగుతుంది. ఈ వ్యాధికి 24 గ్రాముల రేల గుజ్జును గాని, ఆకుల గుజ్జును గాని 250 గ్రాముల పాలతో కలిపి పుక్కిట పట్టి నోటిని శుభ్రపరుస్తుంటే త్వరగా తగ్గిపోతుంది. * రేల ఆకులను చర్మ రోగాలలో ఉపయోగిస్తారు. ఇది వాపులను నొప్పులను తగ్గిస్తుంది. ఆకుల రసాన్ని గాని, ఆకులను మెత్తగా రుచ్చి గాని చర్మంపై పట్టు వేస్తే చాలు. * [[తామరం|తామర]], [[గజ్జి]], అరికాళ్ళు, అరచేతులు మంటలు తగ్గుతాయి. ఈ రకమైన పట్టు వేయడం వల్ల ఉబ్బురోగం వల్ల [[శరీరం]]లో చేరిన చెడు నీటిని లాగేయడం జరుగుతుంది.<ref>{{Cite web|last=Telugu|first=TV9|date=2021-12-17|title=Amaltas Benefits For Health: రేల చెట్టు మీ ఇంట్లో ఉంటే అనేక ప్రయోజనాలు..అనారోగ్య సమస్యలను తగ్గిస్తుంది..|url=https://tv9telugu.com/health/know-the-amaltas-tree-parts-benefits-for-health-and-skin-check-here-598383.html|access-date=2023-05-20|website=TV9 Telugu|language=te}}</ref> * రేల ఆకులను మెత్తగా నూరి నొప్పి గల ప్రదేశాలలో బాగా మర్ధన చేస్తే [[నొప్పి]] తగ్గుతుంది. ఈ ప్రక్రియవల్ల [[నోరు|మూతి]] వంకరపోవడం, కనురెప్పలకు ఒక భాగంలో వచ్చిన వాత వ్యాధి ఫెసియల్ పరాలిసిస్ తగ్గిపోతుంది. * రేల ఆకులను గాని, పువ్వులను గాని, [[పచ్చడి]] గాను, [[పప్పు]] గాను వండుకుంటే కూడా పై వ్యాధుల వల్ల బాధ ఉండదు. * కర్ర చాలా బలమైనది దీని కర్ర రొకలిబండ కు, కోలాటం కర్రలు గా ఉపయోగిస్తారు === నమ్మకాలు === గోల్డెన్ షవర్ ఫ్లవర్ థాయిలాండ్ జాతీయ పుష్పం.<ref>{{Cite web|date=2023-04-11|title=Discover The National Flower of Thailand: The Golden Shower Tree - Treasures Of Thailand|url=https://treasuresofthailand.com/national-flower-of-thailand/|access-date=2025-05-19|language=en-US}}</ref> థాయ్ లాండ్ లో దేన్నీ సేకర్డ్ ఫ్లవర్ అని .. గోల్డెన్ షవర్ అని అంటారు . ఓ మట్టి పాత్రాలో నీరు పోసి .. దాని లో ఈ పూల రేకులు వేసి, మనసులో కోరిక చెప్పుకుని ఆ నీటితో దైవానికి అభిషేకం చేస్తే వారి కోరిక తీరుతుందని నమ్ముతారు. వాడుతుంటారు.<ref>{{Cite web|title=Cassia Tree: Unveiling the Golden Wonders and Healing Secrets of Natur|url=https://growbilliontrees.com/blogs/tree-stories/cassia-tree-unveiling-the-golden-wonders-and-healing-secrets-of-nature-s-floral-treasure?srsltid=AfmBOooXwc9h6mg0hhT9SQDwpYQdNKk6IAQcNQ3EvqnS5GJjCitlx4Wf|access-date=2025-05-19|website=Grow Billion Trees|language=en}}</ref> దీనిని శ్రేయస్సు, దీర్ఘాయువు మరియు శక్తికి చిహ్నంగా చూస్తారు. <ref>{{Cite web|date=2023-04-11|title=Discover The National Flower of Thailand: The Golden Shower Tree - Treasures Of Thailand|url=https://treasuresofthailand.com/national-flower-of-thailand/|access-date=2025-05-19|language=en-US}}</ref> రేల పండుగ (లేదా రేలా పండుమ్) అనేది కొండారెడ్లు, కోయలు వంటి గోదావరి ఏజెన్సీ ప్రాంతాల గిరిజనులు జరుపుకునే ఒక పండుగ {{ఆధారం}} === సామెతలు === ఎవరైనా ఏదైనా అలవాటు మానుకోవాలనుకున్నా మానుకోలేకపోతే "రాలెకాయలుతిన్ననక్కోలె"అనేసామెతను వాడుతుంటారు. <ref>{{Cite web|title=Cassia Tree: Unveiling the Golden Wonders and Healing Secrets of Natur|url=https://growbilliontrees.com/blogs/tree-stories/cassia-tree-unveiling-the-golden-wonders-and-healing-secrets-of-nature-s-floral-treasure?srsltid=AfmBOooXwc9h6mg0hhT9SQDwpYQdNKk6IAQcNQ3EvqnS5GJjCitlx4Wf|access-date=2025-05-19|website=Grow Billion Trees|language=en}}</ref> ఈ సామెత వెనుక ఒక ఆసక్తికరమైన కథనం ఉంది.దాని ప్రకారం, అడవిలోని నక్కలు అత్యంత రుచికరమైన రాలె కాయలను కడుపునిండా ఆరగిస్తాయి. అయితే, అతిగా తినడం వల్ల అవి అరగక, నక్కలు భుక్తాయాసంతో (అజీర్తితో) తీవ్రంగా బాధపడతాయట. 'ఇక జీవితంలో ఈ కాయలను అస్సలు ముట్టుకోకూడదు' అని అవి గట్టిగా శపథం కూడా చేస్తాయట. కానీ, మరుసటిసారి ఆ రాలె కాయలను కళ్ళారా చూడగానే, వాటి అమోఘమైన రుచిని గుర్తుచేసుకుని నక్కల నోరు ఊరుతుంది. దాంతో, తాము చేసిన శపథాన్ని గాలికొదిలేసి, మళ్ళీ ఆ కాయలను తినకుండా ఉండలేవట. ==గ్యాలరీ== <gallery mode="packed"> File:Rela 01.JPG|రేల చెట్టు File:Rela 02.JPG|పూలగుత్తులు File:Cassia fistula-flower-detail.jpg|పువ్వులోని కేసరాలు </gallery> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:ఫాబేసి]] [[వర్గం:చెట్లు]] gkigmjejsbm351efo8myiklu1tdb5jw రాష్ట్ర పక్షులు 0 111014 4808075 3915771 2026-04-22T18:55:47Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808075 wikitext text/x-wiki భారత దేశ రాష్ట్రముల, కేంద్ర పాలిత ప్రాంతాల పక్షుల జాబితా: {| class="wikitable" |- bgcolor="#CCCCCC" |- align=left ! '''రాష్ట్రము''' ! '''సామాన్య నామం''' ! '''శాస్త్రీయ నామం''' ! '''బొమ్మ''' |- | [[ఆంధ్ర ప్రదేశ్]] | [[రామచిలుక]] | ''[[Psittacula Krameri ]]'' | [[File:Rose-ringed Parakeet Psittacula krameri male by Dr. Raju Kasambe DSCN8937 (2).jpg|200px]] |- | [[అరుణాచల్ ప్రదేశ్]] | [[Great Hornbill]]([[ఎబ్బెర పిక్క]]) | ''[[Buceros bicornis]]'' | [[దస్త్రం:Bucerosbicornis.svg|200px]] |- | [[అస్సాం]] | [[White-winged Wood Duck]] | ''[[Cairina scutulata]]'' | [[దస్త్రం:Malaienente Cairina scutulata 0505053.jpg|200px]] |- | [[బీహార్]] | [[పాలపిట్ట]] | ''[[Coracias benghalensis]]'' | [[దస్త్రం:Coraciasbenghalensis.svg|200px]] |- | [[చత్తీస్ గఢ్]] | [[Hill Myna]] ([[గోరింక]]/[[గోరువంక]]) | ''[[Gracula religiosa]]'' | |- | [[గోవా]] | [[Black-crested bulbul]] | ''[[Pycnonotus gularis]]'' | [[దస్త్రం:Pycnonotus gularis.svg|200px]] |- | [[గుజరాత్]] | [[Greater Flamingo]] | ''[[Phoenicopterus roseus]]'' | [[దస్త్రం:GreaterFlamingo.svg|200px]] |- | [[హర్యానా]] | [[Black Francolin]] | ''[[Francolinus francolinus]]'' | [[దస్త్రం:Black Francolin.jpg|200px]] |- | [[హిమాచల్ ప్రదేశ్]] | [[Western Tragopan]] | ''[[Tragopan melanocephalus]]'' | [[దస్త్రం:WestTragopan.jpg|200px]] |- | [[జమ్మూ కాశ్మీరు]] | [[Black-necked Crane]] | ''[[Grus nigricollis]]'' | [[దస్త్రం:Grus nigricollis.svg|200px]] |- | [[ఝార్ఖండ్]] | [[Asian Koel]] ([[కోయిల]]/[[కోకిల]]) | ''[[Eudynamys scolopacea]]'' | [[దస్త్రం:Asian Koel (Male) I IMG 8190.jpg|200px]] |- | [[కర్నాటక]] | [[పాలపిట్ట]] | ''[[Coracias benghalensis]]'' | [[దస్త్రం:Coraciasbenghalensis.svg|200px]] |- | [[కేరళ]] | [[Great Hornbill]] | ''[[Buceros bicornis]]'' | [[దస్త్రం:Bucerosbicornis.svg|200px]] |- | [[లక్షద్వీప్]] | [[Sooty Tern]] | ''[[Onychoprion fuscata]]'' | [[దస్త్రం:SootyTern.svg|200px]] |- | [[మేఘాలయ]] | [[Hill Myna]] | ''[[Gracula religiosa]]'' | |- | [[మధ్య ప్రదేశ్]] | [[Asian Paradise Flycatcher]] | ''[[Terpsiphone paradisi]]'' | [[దస్త్రం:Terpsiphone paradisi.jpg|200px]] |- | [[మహారాష్ట్ర]] | [[Yellow-footed Green Pigeon]] | ''[[Treron phoenicoptera]]'' | [[దస్త్రం:Yellow-footed Green-Pigeon (Treron phoenicopterus) male-8.jpg|200px]] |- | [[మణిపూర్]] | [[Mrs. Hume's Pheasant]] | ''[[Syrmaticus humiae]]'' | [[దస్త్రం:Imgl0019.jpg|200px]] |- | [[మిజోరామ్]] | [[Mrs. Hume's Pheasant]] | ''[[Syrmaticus humiae]]'' | [[దస్త్రం:Imgl0019.jpg|200px]] |- | [[నాగాలాండ్]] | [[Blyth's Tragopan]] | ''[[Tragopan blythii]]'' | [[దస్త్రం:Tragopan blythii01.jpg|200px]] |- | [[ఒడిషా]] | [[నెమలి]] | ''[[Pavo cristatus]]'' | [[దస్త్రం:Pavo cristatus male.jpg|200px]] |- | [[పుదుచ్చేరి]] | [[Asian Koel]] | ''[[Eudynamys scolopaceus]]''<ref>{{Cite web |url=http://www.hindu.com/2007/04/21/stories/2007042103560200.htm |title=The Hindu, April 21, 2007 |access-date=2011-02-19 |website= |archive-date=2007-10-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20071031012044/http://www.hindu.com/2007/04/21/stories/2007042103560200.htm |url-status=dead }}</ref> | [[దస్త్రం:Asian Koel (Male) I IMG 8190.jpg|200px]] |- | [[పంజాబ్]] | [[Northern Goshawk]] | ''[[Accipiter gentilis]]'' | [[దస్త్రం:Accipiter gentilisAAP045CA.jpg|200px]] |- | [[రాజస్థాన్]] | [[Great Indian Bustard]] | ''[[Ardeotis nigriceps]]'' | [[దస్త్రం:Gib.svg|200px]] |- | [[సిక్కిం]] | [[Blood Pheasant]] | ''[[Ithaginis cruentus]]'' | [[దస్త్రం:BloodPheasantGouldRichter.jpg|200px]] |- | [[తమిళ నాడు]] | [[Emerald Dove]] | ''[[Chalcophaps indica]]'' | [[దస్త్రం:Chalcophaps indica1.JPG|200px]] |- | [[తెలంగాణ]] | [[పాలపిట్ట]] | ''[[Coracias benghalensis]]'' | [[దస్త్రం:Coraciasbenghalensis.svg|200px]] |- | [[ఉత్తరాఖండ్]] | [[Himalayan Monal]] | ''[[Lophophorus impejanus]]'' | [[దస్త్రం:LophophorusImpeyanus.svg|200px]] |- | [[ఉత్తర్ ప్రదేశ్]] | [[Sarus Crane]] | ''[[Grus antigone]]'' | [[దస్త్రం:Grus antigone.svg|200px]] |- | [[పశ్చిమ బెంగాల్]] | [[White-breasted Kingfisher]] | ''[[Halcyon smyrnensis]]'' | [[దస్త్రం:HalcyonSmyrnensisSmall.svg|200px]] |} ==ఇవి కూడా చూడండి== [[భారత రాష్ట్ర పుష్పాల జాబితా]] [[భారత రాష్ట్ర జంతువుల జాబితా]] [[భారత రాష్ట్ర వృక్ష జాబితా]] ==బయటి లింకులు== == మూలాలు == {{reflist}} == బయటి లింకులు == * [http://www.pannatigerreserve.in/kids/state.htm Indian state birds] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141013002319/http://www.pannatigerreserve.in/kids/state.htm |date=2014-10-13 }} [[వర్గం:పక్షులు]] [[వర్గం:Regional bird lists|Indian state birds]] [[వర్గం:Birds of India]] i1762b4gzjvae96nz9vg4s9q3sm1f0m తెలుగు సినిమా పత్రికలు 0 113711 4808027 4638439 2026-04-22T15:07:09Z ~2026-55904-5 146285 4808027 wikitext text/x-wiki ==తెలుగు సినిమా పత్రికలు == *కొరడా *చిత్రకళ *శివరంజని *చిత్రం *జ్యోతిచిత్ర *[[ఢంకా]] : ఈ పత్రిక [[1935|1935లో]] ప్రారంభమై [[మద్రాసు]] నుండి వెలువడేది<ref>{{cite journal |last1=బి.టి. |first1=నరసింహాచారి |date=డిసెంబరు 1961 |title=ఢంకా |url=http://www.pressacademyarchives.ap.nic.in/magazineframe.aspx?bookid=2066 |url-status=dead |journal=ఢంకా |volume=30 |issue=5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160305011514/http://www.pressacademyarchives.ap.nic.in/magazineframe.aspx?bookid=2066 |archive-date=5 మార్చి 2016 |accessdate=23 January 2015}}</ref>. సుమారు మూడు దశాబ్దాలు నడిచింది. *తెలుగు సినిమా *నెంబర్ వన్ *[[మెగాస్తార్|మెగాస్టార్]] *మెరుపు *[[రూపవాణి]]: '''రూపవాణి''' తెలుగు సినిమా పత్రిక<ref>{{Cite web|title=కథానిలయం - View Magazine|url=http://kathanilayam.com/magazine/24|access-date=2020-04-21|website=kathanilayam.com}}</ref> 1940 లో సీతారామయ్య అనే పాత్రికేయుడు ప్రారంభించాడు. ఇందులో [[శ్రీశ్రీ]] వంటి నిష్ణాతులు పనిచేశారు. *[[విజయచిత్ర]] : తెలుగు పత్రికారంగంలో విజయా [[నాగిరెడ్డి]] వారి '''విజయచిత్ర''' అనే సినిమా మాసపత్రిక.<ref>{{Cite web|title=సినిమా రంగం, విజ‌య‌చిత్ర అల‌నాటి ప‌త్రిక‌లు - Nostalgia|url=https://idreampost.com/te/news/nostalgia/old-telugu-movie-mazagines|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210115142658/https://idreampost.com/te/news/nostalgia/old-telugu-movie-mazagines|archive-date=2021-01-15|access-date=2020-05-12|website=iDreamPost.com|language=en}}</ref> [[1966]] సంవత్సరంలో విడుదలైనది. దీనికి [[రావి కొండలరావు]] సారధ్యం వహించారు<ref>{{Cite web|title=Telugu Velugu {{!}} Articles Stories Competition Books Magazines Poetry {{!}} Ramoji foundation|url=http://www.teluguvelugu.in/kotta-pustakalu.php?page=15&subid=MTU=&menid=MA==|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126000025/http://www.teluguvelugu.in/kotta-pustakalu.php?page=15&subid=MTU=&menid=MA==|archive-date=2021-01-26|access-date=2020-05-12|website=www.teluguvelugu.in}}</ref>. *విశ్వమోహిని *[[సితార (పత్రిక)|సితార]] : '''సితార''' ఒక [[తెలుగు సినిమా]] వారపత్రిక. [[ఈనాడు]] అధినేత [[రామోజీరావు]] దీని వ్యవస్థాపకులు. *సంతోషం *[[సినీ హెరాల్డ్]] *[[సూపర్ హిట్]] == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:తెలుగు సినిమా]] [[వర్గం:తెలుగు సినిమా పత్రికలు| ]] [[వర్గం:సినిమా జాబితాలు]] 3aa7qt6sn3gg4umygfvv8hgf55lhno8 రాజనీతి శాస్త్రము 0 120759 4808084 4799137 2026-04-22T20:33:32Z InternetArchiveBot 88395 Add 5 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808084 wikitext text/x-wiki '''రాజనీతి శాస్త్రము''' ({{lang|en|political science}}) ఒక సాంఘిక శాస్త్రము.రాజ్యాన్ని ప్రభుత్వాన్నిఅధ్యయనం చేయడమే రాజనీతిశాస్త్ర అధ్యయనం. అయితే ఇది సాంప్రదాయంగా వస్తున్న నిర్వచనం.ఆధునిక కాలంలో రాజనీతి శాస్త్రము 'శక్తినీ', అధికారాన్నీ' అధ్యయనం చేస్తొంది. స్థూలంగా రాజ్యం, [[ప్రభుత్వం]], రాజకీయాల గురించి అధ్యయనం చేస్తుంది. "రాజనీతి శాస్త్రము" అంటే రాజ్యాన్ని గురించి అధ్యయనం" అని [[అరిస్టాటిల్]] నిర్వచించారు.[[అరిస్టాటిల్]] మానవుడు సంఘజీవి అని పేర్కొన్నాడు.అదే విధంగా మానవుడు రాజకీయజీవి అని కూడా తెలిపాడు.ఆది నుండి మానవుడు సమాజంలో సభ్యుడిగా వుంటూ, క్రమేపి రాజకీయజీవిగా మారి, రాజ్య ప్రభుత్వాలను ఏర్పారుచుకున్నాడు. ఈ రంగంలో నిపుణులను '''రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు''' అంటారు. ప్రధానంగా [[Normativity|నైతిక]] దృష్టితో [[value judgments|విలువ నిర్ణయాల]] ద్వారా రాజకీయాలను అంచనా వేసే [[political philosophy|రాజకీయ తత్వశాస్త్రం]] కంటే భిన్నంగా, రాజనీతి శాస్త్రం వాస్తవంగా ఉన్న విషయాలను వివరించడం, విశదీకరించడంపై దృష్టి పెడుతుంది; నైతిక నిర్ణయాలకంటే [[empirical evidence|అనుభవ ఆధారాలకు]] ప్రాధాన్యత ఇస్తుంది.<ref>{{Cite web |title=Is there a difference beteeen political philosophy and political science? |url=https://bigthink.com/videos/is-there-a-difference-beteeen-political-philosophy-and-political-science/ |access-date=2026-03-16 |website=Big Think |language=en-US}}</ref> రాజనీతి శాస్త్రం 19వ శతాబ్దం చివరలో [[empiricism|అనుభవపరిజ్ఞానం]], [[positivism|పాజిటివిజం]] వ్యాప్తి నేపథ్యంలో స్వతంత్ర విద్యా విభాగంగా రూపు దిద్దుకుంది. విశ్వవిద్యాలయాల వృత్తిపరమైన అభివృద్ధి, 1903లో [[American Political Science Association|అమెరికన్ పొలిటికల్ సైన్స్ అసోసియేషన్]] స్థాపన మొదలైన అంశాల నేపథ్యంలో ఇది చరిత్ర, తత్వశాస్త్రం, చట్టం నుండి వేరుపడింది. 1950ల [[Behavioralism|వర్తనవాద విప్లవం]] మానవ ప్రవర్తనను నిష్పక్షపాతంగా, శాస్త్రీయంగా వివరించడానికి [[Quantitative research|పరిమాణాత్మక పరిశోధన పద్ధతులు]] — [[Survey sampling|సర్వేలు]], [[Historiography|చారిత్రక విశ్లేషణ]], అనుభవ పరీక్షణ — వినియోగంపై దృష్టి మళ్ళించడంలో కీలక పాత్ర పోషించింది. == చరిత్ర == సామాజిక శాస్త్రంగా, ఆధునిక రాజనీతి శాస్త్రం 19వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో రూపుదిద్దుకోవడం ప్రారంభించింది; రాజకీయ [[philosophy|తత్వశాస్త్రం]], చరిత్ర నుండి వేరుపడసాగింది.<ref name=":1">{{Cite journal |last=Bevir |first=Mark |date=2022 |title=A History of Political Science |url=https://www.cambridge.org/core/elements/history-of-political-science/F1FADCBCCCCB95BB3B8DF694A0A805F3 |journal=Cambridge University Press |language=en |doi=10.1017/9781009043458|isbn=978-1-009-04345-8 |url-access=subscription }}</ref> 19వ శతాబ్దం చివరి వరకు కూడా రాజనీతి శాస్త్రాన్ని చరిత్ర నుండి వేరైన స్వతంత్ర రంగంగా పరిగణించడం అసాధారణంగా ఉండేది.<ref name=":1"/> "రాజనీతి శాస్త్రం" అనే పదాన్ని ఎల్లప్పుడూ [[political philosophy|రాజకీయ తత్వశాస్త్రం]] నుండి వేరుగా చూడలేదు. ఈ ఆధునిక విభాగానికి నైతిక తత్వం, రాజకీయ ఆర్థిక శాస్త్రం, [[political theology|రాజకీయ వేదాంతం]], చరిత్ర తదితర రంగాలు పూర్వగాములుగా నిలిచాయి.<ref>{{Citation needed|date=April 2024}}</ref> సాధారణంగా, శాస్త్రీయ [[political philosophy|రాజకీయ తత్వశాస్త్రం]] ప్రధానంగా [[Greece|గ్రీకు]], [[Age of Enlightenment|జ్ఞానోదయ]] ఆలోచనలతో నిర్వచించబడుతుంది.<ref>{{Cite book |last=Zeitlin |first=Irving M. |title=Rulers and Ruled: An Introduction to Classical Political Theory |url=https://archive.org/details/rulersruledintro0000zeit |date=1997 |publisher=University of Toronto Press |isbn=978-0-8020-7877-3 |doi=10.3138/9781442679498|jstor=10.3138/9781442679498 }}</ref> రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు "[[modernity|ఆధునికత]]", సమకాలీన [[nation state|జాతీయ రాజ్యం]] అధ్యయనంపై ఎక్కువ శ్రద్ధ చూపుతారు; శాస్త్రీయ అధ్యయనంతో పాటు [[sociologists|సామాజిక శాస్త్రవేత్తలతో]] పదజాలాన్ని కూడా పంచుకుంటారు (ఉదా: [[structure and agency|నిర్మాణం, కర్తృత్వం]]).<ref>{{Cite journal |last=Sigelman |first=Lee |date=2010 |title=Terminological Interchange Between Sociology and Political Science |url=https://archive.org/details/sim_social-science-quarterly_2010-12_91_4/page/n9 |journal=Social Science Quarterly |volume=91 |issue=4 |pages=883–905 |doi=10.1111/j.1540-6237.2010.00740.x |jstor=42956439 |issn=0038-4941}}</ref> 19వ శతాబ్దం చివరలో విశ్వవిద్యాలయాల్లో రాజనీతి శాస్త్రం పేరుతో విభాగాలు, పీఠాలు ఏర్పడటంతో ఈ రంగం వర్సిటీ విభాగంగా గుర్తింపు పొందింది. "రాజనీతి శాస్త్రవేత్త" అనే పదవిని సాధారణంగా ఆ రంగంలో డాక్టరేట్ లేదా మాస్టర్స్ పట్టా పొందినవారికి వర్తిస్తారు.<ref>{{Cite web |title=How to Become a Political Scientist |url=http://www.bls.gov/ooh/life-physical-and-social-science/political-scientists.htm#tab-4 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20180627210137/https://www.bls.gov/ooh/life-physical-and-social-science/political-scientists.htm#tab-4 |archive-date=27 June 2018 |access-date=13 September 2016 |agency=Bureau of Labor Statistics, U.S. Department of Labor}}</ref> గత రాజకీయ అధ్యయనాలను ఒకే విభాగంలో విలీనం చేయడం ఇప్పటికీ కొనసాగుతోంది. [[American Political Science Association|అమెరికన్ పొలిటికల్ సైన్స్ అసోసియేషన్]], ''[[American Political Science Review|అమెరికన్ పొలిటికల్ సైన్స్ రివ్యూ]]'' వరుసగా 1903, 1906లో స్థాపించబడ్డాయి — [[politics|రాజకీయాల]] అధ్యయనాన్ని ఆర్థిక శాస్త్రం, ఇతర సామాజిక దృగ్విషయాల నుండి వేరు చేయడానికి ఇవి ప్రయత్నించాయి. APSA సభ్యత్వం 1904లో 204 నుండి 1915 నాటికి 1,462కి పెరిగింది.<ref name=":1"/> చరిత్ర, తత్వం, చట్టం, సామాజిక శాస్త్రం, ఆర్థిక శాస్త్రం నుండి వేరుగా రాజనీతి శాస్త్ర విభాగాలు నెలకొల్పడంలో APSA సభ్యులు కీలక పాత్ర పోషించారు.<ref name=":1"/> [[File:Map_of_unitary_and_federal_states.svg|right|300px|thumb|upright=1.5|ప్రపంచ దేశాలను [[federation|సమాఖ్య]] (ఆకుపచ్చ) రాజ్యాలు, [[unitary state|ఏకీకృత]] (నీలం) రాజ్యాలుగా విభజించే ప్రపంచ పటం — రాజనీతి శాస్త్రానికి సంబంధించిన రచన]] ''[[Political Science Quarterly|పొలిటికల్ సైన్స్ క్వార్టర్లీ]]'' పత్రికను 1886లో అకాడమీ ఆఫ్ పొలిటికల్ సైన్స్ స్థాపించింది. దాని తొలి సంచికలో [[Munroe Smith|మన్రో స్మిత్]] రాజనీతి శాస్త్రాన్ని "రాజ్యం గురించిన శాస్త్రం" అని నిర్వచించారు — రాజ్య నిర్మాణం, విధులు, రాజ్యాల మధ్య సంబంధాలు దీని పరిధిలో ఉంటాయని తెలిపారు.<ref>{{Cite journal |last=Smith |first=Munroe |date=1886 |title=Introduction: The Domain of Political Science |url=https://archive.org/details/sim_political-science-quarterly_1886-03_1_1/page/2 |journal=Political Science Quarterly |volume=1 |issue=1 |page=2 |doi=10.2307/2139299 |jstor=2139299 }}</ref> 1940వ దశకం చివరలో రాజనీతి శాస్త్రాన్ని ప్రోత్సహించడానికి UNESCO చేసిన కృషిలో భాగంగా, అంతర్జాతీయ రాజనీతి శాస్త్ర సంఘం 1949లో స్థాపించబడింది; ఫ్రాన్స్‌లో 1949, బ్రిటన్‌లో 1950, పశ్చిమ జర్మనీలో 1951లో జాతీయ సంఘాలు ఏర్పడ్డాయి.<ref name=":1"/> 1903లో స్థాపించబడిన అమెరికన్ పొలిటికల్ సైన్స్ అసోసియేషన్ (APSA) రాజనీతి శాస్త్ర అధ్యయనానికి ముఖ్యమైన వృత్తిపరమైన సంస్థ; 100కు పైగా దేశాల్లో 11,000 మందికి పైగా సభ్యులకు సేవలందిస్తోంది.<ref>{{Cite web |title=About APSA |url=https://apsanet.org/about/about-apsa/ |access-date=2025-09-08 |website=American Political Science Association (APSA) |language=en-US}}</ref> క్రీ.పూ. 4వ శతాభ్దానికి పూర్వమే రాజనీతిశాస్త్ర వికాసం ఆరంభమయింది.గ్రీకులు తత్వశాస్త్రము నుండి దీనిని వేరుచేసి, స్వతంత్ర సాంఘికశాశాస్త్రంగా మారడానికి కృషి చేసారు.రాజకీయ వ్యవహారాల అధ్యయనానికి మొదటగా శాస్త్రియతను కల్పించినది గ్రీకులే. == ప్రాచీనకాలంలో రాజనీతిశాస్త్ర అభివృద్ధి == క్రీ.పూ. 4వ శతాభ్దానికి పూర్వమే గ్రీకులు రాజకీయాలను క్రమ పద్ధతిలో అధ్యయనం చేయడం ఆరంభించారు.గ్రీకు తత్వవేత్తలయిన [[ప్లేటో]], [[అరిస్టాటిల్]]లు రాజకీయాలు అను పదమును ఒక సమగ్ర భావనలో వాడారు.గ్రీకులు తత్వశాస్త్రము నుండి దీనిని వేరుచేసి నైతిక విలువలు గల శాస్త్రముగా భావించారు.. == మధ్యయగములలో రాజనీతిశాస్త్ర అభివృద్ధి == మధ్యయగాలలో దీనిని చర్చి యొక్క మతపరమైన కార్యకలాపాలను వివరించు శాఖగా గుర్తించారు.[[యూరప్]]లో సంస్కరణల కాలం వరకు రాజకీయాలు చర్చి ఆధిపత్యానికి లోఅబడి నడుచుకొనేవి. == ఆధునికకాలంలో రాజనీతిశాస్త్ర అభివృద్ధి == ఆధునికకాలంలో రాజ్యం యొక్క పరిమాణంలోను, విధులలోను అనేక మార్పులు సంభవించాయి.రాజ్యపరిధి విస్తరించబడడంతో ప్రభుత్వ పాలన సంక్లిష్టంగా మారింది.ఫలితంగా రాజనీతి శాస్త్రము వాస్తవ ధోరణులను, లౌకిక దృక్పధాన్ని సంతరించుకుంది.పారిశ్రామిక విప్లవం తరువాత పెట్టుబడీదారి వ్యవస్థ ఉధ్బవించడంతో రాజ్య విధులలో మార్పులు వచ్చాయి.అంతకుముందు రాజ్యం, శాంతి భద్రతలకు సంబంధించిన విధులను మాత్రమే నిర్వహించవలసివచ్చేది.క్రమేపీ రక్షణ విధులతో పాటు, వర్తక, వాణిజ్య వ్యాపారాలను నియంత్రించడం, బ్యాంకింగ్ వ్యవస్థను నిర్వహించడం, మార్కెట్ లను నడిపించడం, సంక్షేమ పధకాలు నిర్వహిం చడం మొదలయిన విధులను నిర్వహించుట మొదలయింది. == శాస్త్రీయ దృక్పధం == రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం తరువాత, ప్రవర్తన వాదం' రాజనీతిశాస్త్ర అధ్యయనానికి కొత్త దృక్పధాన్ని అలవాటు చేసింది.1950,60 దశకాలలో రాజనీతి శాస్త్ర అధ్యయనానికి శాస్త్రీయతకు ప్రాధాన్యం ఉండాలనే భావం బలపడింది.[[జీవ శాస్త్రము]], [[భౌతిక శాస్త్రము]] వలనే ప్రామాణిక పరిశోధనలు చేపట్టడం మొదలయింది.దీని ఫలితంగా రాజనీతి శాస్త్ర అధ్యయనం రాజకీయ వ్యవస్థతో పాటు, దాని విధులు, అది పనిచేయు తీరును, వాటిని ప్రభావితం చేయు అంశాలను వివరించింది. == మార్కిస్టు దృక్పధం == 19వ దశాబ్దంలో [[కార్ల్ మార్క్స్]] ప్రతిపాదించిన 'మార్కిస్టు దృక్పధం'రాజనీతి శాస్త్రమును మరో తరహాలో అవిష్కరించింది..అయితే మార్క్స్ రాజ్యం వర్గ సంస్థ అని, అది ధనిక వర్గాల ప్రయోజనాలను కాపాడుతుందని, పేదల ప్రయూజనాలను కాపాడుటకు వర్గపోరాటం తప్పదని, విప్లవ ఫలితంగా వ్యక్తిగత ఆస్తి, ధనిక-పేద వర్గాలు రద్దయి సమసమాజం ఏర్పడునని మార్క్స్ భావించాడు. === వర్తన విప్లవం, నూతన సంస్థావాదం === 1950, 1960లలో [[Behavioralism|వర్తన విప్లవం]] ఈ రంగాన్ని తీవ్రంగా ప్రభావితం చేసింది — వ్యక్తి, సమూహ ప్రవర్తనను క్రమబద్ధంగా, శాస్త్రీయంగా అధ్యయనం చేయడంపై దృష్టి నిలిచింది. చట్టపు గ్రంథాల వివరణ లేదా సంస్థలపై కాకుండా రాజకీయ ప్రవర్తన అధ్యయనంపై దృష్టి పెట్టడం ఆరంభకాల వర్తన రాజనీతి శాస్త్రం లక్షణం. [[Robert Dahl|రాబర్ట్ డాల్]], [[Philip Converse|ఫిలిప్ కన్వర్స్]], సామాజిక శాస్త్రవేత్త [[Paul Lazarsfeld|పాల్ లాజార్స్‌ఫెల్డ్]], ప్రజాభిప్రాయ పండితుడు [[Bernard Berelson|బెర్నార్డ్ బెరెల్సన్]] చేసిన పని ఇందుకు ఉదాహరణ.{{Citation needed|date=April 2024}} 1960ల చివర, 1970ల తొలిలో [[game theory|గేమ్ థియరీ]] ఆధారిత నిగమన నమూనా పద్ధతుల వినియోగం పెరిగింది. రాజకీయ సంస్థలు — అమెరికా కాంగ్రెస్ వంటివి — అలాగే ఓటింగ్ వంటి రాజకీయ ప్రవర్తన అధ్యయనానికి ఆర్థిక శాస్త్ర సిద్ధాంతాలు, పద్ధతులను వినియోగించే పరిశోధన ఆ కాలంలో ఉధృతంగా సాగింది. [[University of Rochester|రోచెస్టర్ విశ్వవిద్యాలయం]]లో [[William H. Riker|విలియం హెచ్. రైకర్]], ఆయన సహోద్యోగులు ఈ మార్పుకు ముఖ్య ప్రతిపాదకులు.{{Citation needed|date=April 2024}} వివిధ రకాల పరిశోధనల ఆధారంగా ఈ రంగంలో గణనీయమైన పురోగతి సాధించినప్పటికీ, క్రమబద్ధమైన సిద్ధాంత వైపు పురోగతి పరిమితంగా, అసమంగా ఉందని పండితులు గుర్తించారు.<ref>Kim Quaile Hill, "In Search of General Theory", ''Journal of Politics'' '''74''' (October 2012), 917–31.</ref> === 21వ శతాబ్దం === 2000లో రాజనీతి శాస్త్రంలో [[Perestroika Movement|పెరెస్ట్రోయికా ఉద్యమం]] ప్రారంభమైంది — ఈ రంగం అతిగా గణితబద్ధమవుతోందని భావించేవారు దీన్ని ముందుకు తెచ్చారు. ఈ ఉద్యమంతో గుర్తించుకున్నవారు రాజనీతి శాస్త్రంలో బహుళ పద్ధతులు, విధానాలకు, రంగం వెలుపలి వారికి మరింత ప్రాసంగికతకు వాదించారు.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=veelUVVHg8MC |title=Perestroika!: The Raucous Rebellion in Political Science |date= 2005 |publisher=Yale University Press |isbn=978-0-300-13020-1 |language=en |access-date=24 May 2016 |archive-date=20 August 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200820003122/https://books.google.com/books?id=veelUVVHg8MC |url-status=live }}</ref> కొన్ని [[evolutionary psychology|పరిణామ మనస్తత్వ]] సిద్ధాంతాలు మానవులు రాజకీయాలను నిర్వహించడానికి అత్యంత అభివృద్ధి చెందిన మానసిక యంత్రాంగాలను పెంపొందించుకున్నారని వాదిస్తాయి. అయితే ఈ యంత్రాంగాలు పూర్వ కాలపు చిన్న సమూహ రాజకీయాలకు అనువైనవి; నేటి అతిపెద్ద రాజకీయ నిర్మాణాలకు కాదు. ఇది నేటి రాజకీయాల్లోని అనేక ముఖ్యమైన లక్షణాలు, క్రమబద్ధమైన [[cognitive bias|అభిజ్ఞా పక్షపాతాలను]] వివరిస్తుందని అంటారు.<ref name="AEP">Michael Bang Petersen. "The evolutionary psychology of mass politics". In {{Cite book |last=Roberts |first=S.C. |title=Applied Evolutionary Psychology |url=https://archive.org/details/appliedevolution0000scra |publisher=Oxford University Press |year=2011 |isbn=978-0-19-958607-3 |editor-last=Roberts |editor-first=S. Craig |doi=10.1093/acprof:oso/9780199586073.001.0001}}</ref> == సమగ్ర వివరణ == {{image frame|content={{Photomontage | photo1a = 2011 Philippine State of the Nation Address.jpg{{!}}జాతీయ, ప్రాంతీయ రాజకీయాలు, ప్రభుత్వం (కొన్నిసార్లు ప్రాంత అధ్యయనాలు అంటారు) | photo1b = United States Capitol - west front.jpg{{!}}యునైటెడ్ స్టేట్స్ క్యాపిటల్, అమెరికా | photo2a = United Nations General Assembly Hall (3).jpg{{!}}యూఎన్ జనరల్ అసెంబ్లీ | photo2b = ANICET-CHARLES-GABRIEL LEMONNIER A READING OF VOLTAIRE.jpg{{!}}మేడమ్ జియోఫ్రిన్ సాలూన్‌లో వోల్టేర్ "ఆర్ఫలిన్ డ్ లా చిన్" పఠనం | photo3a = Stockmarket.jpg{{!}}స్టాక్ మార్కెట్ | photo3b = Social Network Analysis Visualization.png{{!}}సామాజిక నెట్‌వర్క్ దృశ్యమానీకరణ | photo4a = Zal Uchilischa pravovedenia.jpg{{!}}''సెయింట్ పీటర్స్‌బర్గ్ న్యాయశాస్త్ర పాఠశాల హాలు'' (1840) | photo4b = Banderas europeas en la Comisión Europea.jpg{{!}}యూరోపియన్ కమిషన్ బయట EU జెండాలు | size = 300 | spacing = 3 | color = #FFFFFF | color_border = white }}|width=312|caption='''రాజనీతి శాస్త్రం ప్రధాన ఉప విభాగాలు''', ఎడమ నుండి కుడికి: '''1.''' [[Domestic policy|దేశీయ రాజకీయాలు]]; '''2.''' [[Comparative politics|తులనాత్మక రాజకీయాలు]]; '''3.''' [[International relations|అంతర్జాతీయ సంబంధాలు]]; '''4.''' [[Political theory|రాజకీయ సిద్ధాంతం]]; '''5.''' [[Political economy|రాజకీయ ఆర్థిక శాస్త్రం]]; '''6.''' [[Political methodology|రాజకీయ పరిశోధనా పద్ధతులు]]; '''7.''' [[Public administration|ప్రజా పాలన]]; '''8.''' [[Public policy|ప్రజా విధానం]]}} రాజనీతి శాస్త్రం అనేది [[Power (social and political)|అధికారం]] కేటాయింపు, బదలాయింపు, నిర్ణయ ప్రక్రియ, [[governments|ప్రభుత్వాలు]], [[international organizations|అంతర్జాతీయ సంస్థలతో]] సహా పాలన వ్యవస్థలు, రాజకీయ ప్రవర్తన, [[public policies|ప్రజా విధానాలను]] అధ్యయనం చేసే సామాజిక శాస్త్రం. [[governance|పాలన]], నిర్దిష్ట విధానాల విజయాన్ని [[Economic stability|స్థిరత్వం]], [[justice|న్యాయం]], [[material wealth|భౌతిక సంపద]], [[peace|శాంతి]], [[public health|ప్రజారోగ్యం]] వంటి అనేక అంశాలను పరిశీలించి అది కొలుస్తుంది. కొంతమంది రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు రాజకీయాలు వాస్తవంగా ఎలా ఉన్నాయో వివరించే [[positive (social sciences)|సానుకూల]] వాదనలు ముందుకు తెస్తారు; మరికొంతమంది నిర్దిష్ట విధాన సూచనల ద్వారా [[Norm (sociology)|నియామక]] వాదనలు చేస్తారు. రాజకీయాలు, విధానాల అధ్యయనం చాలాసార్లు ఒకదానితో ఒకటి ముడిపడి ఉంటుంది — ఉదాహరణకు, ఏ రాజకీయ సంస్థలు ఏ విధానాలను ఉత్పత్తి చేస్తాయో తులనాత్మకంగా విశ్లేషించడం.<ref>{{cite book |first=Edeltraud |last=Roller |title=The Performance of Democracies: Political Institutions and Public Policy |url=https://archive.org/details/performanceofdem0000roll |publisher=Oxford University Press |year=2005}}</ref> రాజకీయ, ప్రభుత్వ సమస్యలపై రాజనీతి శాస్త్రం విశ్లేషణలు, అంచనాలు అందిస్తుంది.<ref name="Maddocks">{{Cite web |last=Maddocks |first=Krysten Godfrey |date=26 Jun 2020 |title=What is Political Science All About? |url=https://www.snhu.edu/about-us/newsroom/social-sciences/what-is-political-science |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20210925233617/https://www.snhu.edu/about-us/newsroom/social-sciences/what-is-political-science |archive-date=25 September 2021 |access-date=2021-09-25 |website=snhu.edu |language=en}}</ref> రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు ప్రపంచంలోని దేశాల, ప్రాంతాల ప్రక్రియలు, వ్యవస్థలు, రాజకీయ గతిశీలతను పరిశీలిస్తారు — తరచుగా ప్రజల అవగాహన పెంచడానికి లేదా నిర్దిష్ట ప్రభుత్వాలను ప్రభావితం చేయడానికి.<ref name=Maddocks/> రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు పాత్రికేయులు, ప్రత్యేక ప్రయోజన సమూహాలు, రాజకీయ నాయకులు, [[Constituency|ఓటర్లు]] సమస్యలను విశ్లేషించడానికి అవసరమైన చట్రాలు అందిస్తారు. చతుర్వేదీ ప్రకారం: {{blockquote|రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు నిర్దిష్ట రాజకీయ నాయకులకు సలహాదారులుగా పనిచేయవచ్చు, లేదా స్వయంగా రాజకీయాల్లో పోటీ చేయవచ్చు. వారు ప్రభుత్వాల్లో, రాజకీయ పార్టీల్లో, లేదా ప్రభుత్వోద్యోగులుగా పనిచేయవచ్చు. [[non-governmental organizations|స్వచ్ఛంద సంస్థలు]] (NGOs) లేదా రాజకీయ ఉద్యమాల్లో పాల్గొనవచ్చు. రాజనీతి శాస్త్రంలో శిక్షణ పొందినవారు [[corporation|కార్పొరేషన్లలో]] విలువైన సహకారం అందించగలరు. [[think tank|థింక్ ట్యాంకులు]], పరిశోధనా సంస్థలు, సర్వే, [[public relations|పబ్లిక్ రిలేషన్స్]] సంస్థలు రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలను తరచుగా నియమిస్తాయి.<ref>{{Cite book |last=Chaturvedy |first=J.C. |url=https://books.google.com/books?id=kzV4V59udu8C&pg=PA4 |title=Political Governance: Political theory |publisher=Isha Books |year=2005 |isbn=978-81-8205-317-5 |page=4 |access-date=28 October 2014 |archive-date=4 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904012526/https://books.google.com/books?id=kzV4V59udu8C&pg=PA4 |url-status=live }}</ref>}} === దేశ-నిర్దిష్ట అధ్యయనాలు === రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు ఒక నిర్దిష్ట దేశంలో రాజకీయ దృగ్విషయాలను అధ్యయనం చేయవచ్చు. ఉదాహరణకు, [[politics of the United States|అమెరికా రాజకీయాలు]]<ref>{{cite book |last1=Ginsberg |first1=Benjamin |title=We the People: An Introduction to American Politics |url=https://archive.org/details/wepeopleintroduc0000gins_o9u7 |last2=Lowi |first2=Theodore J. |last3=Weir |first3=Margaret |last4=Tolbert |first4=Caroline J. |author-link4=Caroline Tolbert |last5=Spit |first5=Robert J. |date=December 2012 |publisher=W. W. Norton & Company |isbn=978-0-393-92110-6 |display-authors=3}}</ref> లేదా [[politics of China|చైనా రాజకీయాలను]]<ref>{{cite book |title=State and Peasant in Contemporary China: The Political Economy of Village Government |url=https://archive.org/details/statepeasantinco00jean |url-access=registration |last=Oi |first=Jean C. |author-link=Jean C. Oi |year=1989 |publisher=University of California Press |page=xvi}}</ref> అధ్యయనించవచ్చు. రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు రాజ్యాంగాలు, [[elections|ఎన్నికలు]], [[public opinion|ప్రజాభిప్రాయం]], [[public policy|ప్రజా విధానం]], [[foreign policy|విదేశాంగ విధానం]], శాసన సభలు, న్యాయ వ్యవస్థలతో సహా వివిధ డేటాను పరిశీలిస్తారు. రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు తమ స్వంత దేశ రాజకీయాలపై దృష్టి సారిస్తారు — ఉదాహరణకు, ఇండోనేషియా రాజనీతి శాస్త్రవేత్త ఇండోనేషియా రాజకీయాల్లో నిపుణుడు కావచ్చు.<ref>{{cite web |url=https://aipi-politik.org/kolom-aipi/220-sekelumit-prof-dr-h-c-miriam-budiardjo-m-a |language=id |title=Sekelumit Prof. Dr. Miriam Budiardjo |publisher=Indonesian Political Science Association |date=25 October 2013 |access-date=1 October 2020 |archive-date=29 September 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200929232141/https://aipi-politik.org/kolom-aipi/220-sekelumit-prof-dr-h-c-miriam-budiardjo-m-a |url-status=usurped }}</ref> === సంక్షోభాలను అంచనా వేయడం === రాజకీయ పరివర్తన సిద్ధాంతం,<ref>Acemoglu D., Robinson J.A. [https://www.jstor.org/stable/2677820 "A theory of political transitions."] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200809203648/https://www.jstor.org/stable/2677820 |date=9 August 2020 }} American Economic Review. 2001 Sep 1:938–63.</ref> [[Crisis|సంక్షోభాలను]] విశ్లేషించే, అంచనా వేసే పద్ధతులు<ref name=":0"/> రాజనీతి శాస్త్రంలో ముఖ్యమైన భాగం.<ref>McClelland C.A. [https://www.jstor.org/stable/2600146 "The Anticipation of International Crises: Prospects for Theory and Research."] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200809211102/https://www.jstor.org/stable/2600146 |date=9 August 2020 }} International Studies Quarterly, Vol. 21, No. 1, Special Issue on International Crisis: Progress and Prospects for Applied Forecasting and Management (March 1977), pp. 15–38</ref> సంక్షోభాల సూచికలు, విమర్శనాత్మక పరివర్తనలు అంచనా వేయడానికి అనేక సాధారణ పద్ధతులు ప్రతిపాదించబడ్డాయి.<ref>Scheffer M., Carpenter S.R., Lenton T.M., ''et al.'' [https://www.science.org/doi/10.1126/science.1225244 "Anticipating critical transitions."] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200904011435/https://science.sciencemag.org/content/338/6105/344 |date=4 September 2020 }} Science. 2012 Oct 19; 338(6105):344–48.</ref> వాటిలో ఒకటి — పెద్ద సమూహాల్లో [[variance|విచరణ]], [[correlations|సహసంబంధాలు]] ఏకకాలంలో పెరగడం అనే గణాంక సూచిక — సంక్షోభాలను ముందే పసిగట్టడానికి వివిధ రంగాల్లో విజయవంతంగా వినియోగించవచ్చు.<ref>{{Cite journal |last1=Gorban |first1=A.N. |last2=Smirnova |first2=E.V. |last3=Tyukina |first3=T.A. |date=August 2010 |title=Correlations, risk and crisis: From physiology to finance |url=https://www.researchgate.net/publication/222687003 |journal=Physica A: Statistical Mechanics and Its Applications |volume=389 |issue=16 |pages=3193–3217 |arxiv=0905.0129 |bibcode=2010PhyA..389.3193G |doi=10.1016/j.physa.2010.03.035 |s2cid=276956 |access-date=23 May 2017 |archive-date=3 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220403175014/https://www.researchgate.net/publication/222687003_Correlations_Risk_and_Crisis_From_Physiology_to_Finance |url-status=live }}</ref> 2014 యుక్రెయిన్ [[economic crisis|ఆర్థిక]], రాజకీయ సంక్షోభానికి ముందు యుక్రెయిన్ సమాజంలో 19 ప్రధాన ప్రజా భయాల మొత్తం సహసంబంధం (సుమారు 64%) గణాంక విచరణ (29%) ఏకకాలంలో పెరిగాయని విశ్లేషించబడింది.<ref>{{Cite journal |last1=Rybnikov |first1=S.R. |last2=Rybnikova |first2=N.A. |last3=Portnov |first3=B.A. |date=March 2017 |title=Public fears in Ukrainian society: Are crises predictable? |url=https://www.researchgate.net/publication/315918065 |journal=Psychology & Developing Societies |volume=29 |issue=1 |pages=98–123 |doi=10.1177/0971333616689398 |s2cid=151344338 |access-date=23 May 2017 |archive-date=3 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220403174938/https://www.researchgate.net/publication/315918065_Public_Fears_in_Ukrainian_Society_Are_Crises_Predictable |url-status=live }}</ref> కొన్ని ప్రధాన విప్లవాల ఉమ్మడి లక్షణం ఏమిటంటే, అవి అంచనా వేయబడలేదు. సంక్షోభాలు, విప్లవాలు అనివార్యమని అనిపించే సిద్ధాంతం కూడా అభివృద్ధి చేయబడింది.<ref>Kuran T. [https://www.jstor.org/stable/30025019 "Sparks and prairie fires: A theory of unanticipated political revolution."] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200809121543/https://www.jstor.org/stable/30025019 |date=9 August 2020 }} Public Choice, Vol. 61, No. 1 (April 1989), pp. 41–74</ref> ప్రధాన రాజకీయ సంక్షోభాలు, రాజకీయాలను ప్రభావితం చేసే బాహ్య సంక్షోభాల అధ్యయనం పాలన పరివర్తన లేదా సంస్థలలో మార్పులను అంచనా వేయడంతో మాత్రమే ముగియదు. ప్రభుత్వాలు [[disaster management|అనుకోని విపత్తులను]] ఎలా నిర్వహిస్తాయో, ప్రజాస్వామ్యాల్లో ఓటర్లు తమ ప్రభుత్వాల సంక్షోభ సిద్ధత, స్పందనలకు ఎలా ప్రతిస్పందిస్తారో కూడా రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు అధ్యయనిస్తారు.<ref>{{cite journal |last1=Healy |first1=Andrew |last2=Malhotra |first2=Neil |author-link2=Neil Malhotra |year=2009 |title=Myopic Voters and Natural Disaster Policy |url=https://archive.org/details/sim_american-political-science-review_2009-08_103_3/page/386 |journal=American Political Science Review |volume=103 |issue=3 |pages=387–406 |doi=10.1017/S0003055409990104 |s2cid=32422707}}</ref> == పరిశోధనా పద్ధతులు == రాజనీతి శాస్త్రం [[methodology|పద్ధతులలో]] వైవిధ్యంగా ఉంటుంది; మనస్తత్వశాస్త్రం, [[social research|సామాజిక పరిశోధన]], రాజకీయ తత్వశాస్త్రం నుండి అనేక పద్ధతులను అరువు తీసుకుంటుంది. రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు వివిధ ఆంటలాజికల్ దృక్పథాల నుండి, అనేక సాధనాలతో రాజకీయాలను అధ్యయనిస్తారు. రాజనీతి శాస్త్రం ప్రాథమికంగా [[human behavior|మానవ ప్రవర్తన]] అధ్యయనం కనుక నియంత్రిత పరిస్థితుల్లో పరిశీలనలు పునర్నిర్మించడం కష్టమైనా, [[experiment|ప్రయోగాత్మక]] పద్ధతులు పెరుగుతున్నాయి (చూ: [[experimental political science|ప్రయోగాత్మక రాజనీతి శాస్త్రం]]).<ref>{{Cite book |title=Cambridge Handbook of Experimental Political Science |publisher=Cambridge University Press |year=2011 |isbn=978-0-521-17455-8|editor1-link=James N. Druckman |editor-last=Druckman |editor-first=James |location=New York |editor-last2=Green |editor-first2=Donald |editor-last3=Kuklinski |editor-first3=James |editor-last4=Lupia |editor-first4=Arthur |display-editors=2}}</ref> మాజీ [[American Political Science Association|అమెరికన్ పొలిటికల్ సైన్స్ అసోసియేషన్]] అధ్యక్షుడు [[Lawrence Lowell|లారెన్స్ లోవెల్]] ఒకసారి ఇలా అన్నారు: "ప్రయోగం అసాధ్యమనే పరిమితి మనకు ఉంది. రాజనీతి శాస్త్రం పరిశీలనాత్మకమే తప్ప ప్రయోగాత్మక శాస్త్రం కాదు."<ref name=":0">Lowell, A. Lawrence. 1910. "[https://www.jstor.org/stable/1944407 The Physiology of Politics] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200809185806/https://www.jstor.org/stable/1944407 |date=9 August 2020 }}." ''American Political Science Review'' 4: 1–15.</ref> అందువల్ల రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు చారిత్రకంగా రాజకీయ ప్రముఖులు, సంస్థలు, వ్యక్తి లేదా సమూహ ప్రవర్తనలను నమూనాలు గుర్తించడానికి, సాధారణీకరణలు చేయడానికి, రాజకీయ సిద్ధాంతాలు నిర్మించడానికి పరిశీలించారు. అన్ని సామాజిక శాస్త్రాల వలె రాజనీతి శాస్త్రం కూడా పాక్షికంగా మాత్రమే పరిశీలించగలిగే, స్వచేతన నిర్ణయాలు తీసుకోగల మానవ వ్యక్తులను పరిశీలించడంలో ఇబ్బంది ఉంటుంది — జీవశాస్త్రంలో జీవేతర జీవులు, భూ విజ్ఞానంలో ఖనిజాలు, రసాయన శాస్త్రంలో మూలకాలు, [[astronomy|ఖగోళ శాస్త్రంలో]] నక్షత్రాలు, [[physics|భౌతిక శాస్త్రంలో]] కణాల వలె కాదు. సంక్లిష్టతలున్నా, ఆధునిక రాజనీతి శాస్త్రం వివిధ పద్ధతులు, సైద్ధాంతిక విధానాలు అవలంబించడం ద్వారా అభివృద్ధి చెందింది. అనుభవ రాజనీతి శాస్త్ర పద్ధతుల్లో ఫీల్డ్ ప్రయోగాలు,<ref>{{cite journal |last1=Ichino |first1=Nahomi |last2=Nathan |first2=Noah L. |date=May 2013 |title=Crossing the Line: Local Ethnic Geography and Voting in Ghana |url=https://archive.org/details/sim_american-political-science-review_2013-05_107_2/page/344 |journal=American Political Science Review |volume=107 |issue=2 |pages=344–361 |doi=10.1017/S0003055412000664 |s2cid=9092626}}</ref> సర్వేలు, సర్వే ప్రయోగాలు,<ref>{{cite encyclopedia |title=The Progress and Pitfalls of Using Survey Experiments in Political Science |encyclopedia=Oxford Research Encyclopedia |date=February 2020 |publisher=Oxford University Press |location=Oxford}}</ref> కేస్ స్టడీలు,<ref>{{cite book |first=Theda |last=Skocpol |year=1979 |title=States and Social Revolutions |url=https://archive.org/details/statessocialrevo0000skoc_p6i4 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-29499-7}}</ref> ప్రక్రియ గుర్తింపు,<ref>{{cite journal |first=James |last=Mahoney |title=The Logic of Process Tracing Tests in the Social Sciences |journal=Sociological Methods & Research |volume=41 |issue=4 |date=2 March 2012 |pages=570–597 |doi=10.1177/0049124112437709 |s2cid=122335417}}</ref><ref>{{cite journal |first=Sherry |last=Zaks |title=Relationships Among Rivals (RAR): A Framework for Analyzing Contending Hypotheses in Process Tracing |journal=Political Analysis |volume=25 |issue=3 |pages=344–362 |date=July 2017 |doi=10.1017/pan.2017.12 |s2cid=125814475}}</ref> చారిత్రక, సంస్థాగత విశ్లేషణ,<ref>{{cite journal |first=Kathleen |last=Thelen |title=Historical institutionalism in comparative politics |journal=Annual Review of Political Science |volume=2 |pages=369–404 |year=1999 |doi=10.1146/annurev.polisci.2.1.369 |doi-access=free}}</ref> జాతివర్ణన,<ref>{{cite journal |first=Evelyn Z. |last=Brodkin |title=The Ethnographic Turn in Political Science: Reflections on the State of the Art |journal=PS: Political Science & Politics |volume=50 |issue=1 |pages=131–134 |date=January 2017 |doi=10.1017/S1049096516002298 |s2cid=152094822}}</ref> పాల్గొనే పరిశీలన,<ref>{{cite book |first=Katherine J. |last=Cramer |year=2016 |title=The Politics of Resentment |url=https://archive.org/details/politicsofresent0000cram |publisher=University of Chicago Press}}</ref> ఇంటర్వ్యూ పరిశోధన<ref>{{cite book |title=Interview Research in Political Science |url=https://archive.org/details/interviewresearc0000unse |publisher=Cornell University Press |year=2013 |isbn=978-0-8014-7863-5 |editor-last=Mosley |editor-first=Layna}}</ref> ఉన్నాయి. రాజనీతి శాస్త్రవేత్తలు గేమ్ థియరీ, ఏజెంట్-ఆధారిత నమూనాలు వంటి సైద్ధాంతిక సాధనాలను కూడా ఉపయోగిస్తారు.<ref>{{cite journal |first=Morris P. |last=Fiorina |title=Formal Models in Political Science |url=https://archive.org/details/sim_american-journal-of-political-science_1975-02_19_1/page/132 |journal=American Journal of Political Science |volume=19 |issue=1 |pages=133–159 |date=February 1975 |doi=10.2307/2110698 |jstor=2110698}}</ref> సమీకరణ-ఆధారిత నమూనాలు, అభిప్రాయ గతిశీలత అధ్యయనం కూడా ఉన్నాయి.<ref>{{cite journal |last1=Segovia-Martin |first1=Jose |last2=Rivero |first2=Oscar |title=Cross-border political competition |journal=PLOS ONE |date=May 29, 2024 |volume=19 |issue=5 |article-number=e0297731 |doi=10.1371/journal.pone.0297731 |doi-access=free |pmid=38809861 |pmc=11135741 |bibcode=2024PLoSO..1997731S }}</ref> రాజకీయ సిద్ధాంతకర్తలు [[feminist political theory|స్త్రీవాద రాజకీయ సిద్ధాంతం]], [[Cambridge School (intellectual history)|కేంబ్రిడ్జ్ స్కూల్]] చారిత్రక విశ్లేషణ, [[Leo Strauss#Straussianism|స్ట్రావుసియన్ విధానాలు]] వంటి వివిధ దృష్టికోణాలతో రాజకీయ దృగ్విషయాలను సమీపిస్తారు. రాజనీతి శాస్త్రం ఇతర సామాజిక శాస్త్రాల సాంప్రదాయ అంశాలతో అతిక్రమించవచ్చు — ఉదాహరణకు సామాజిక [[Social norm|నిబంధనలు]] లేదా మానసిక [[Cognitive bias|అభిజ్ఞా పక్షపాతాలు]] రాజకీయ దృగ్విషయాలతో అనుసంధానమైనప్పుడు.<ref name=wedeen02>{{cite journal |first=Lisa |last=Wedeen |author-link=Lisa Wedeen |title=Conceptualizing Culture: Possibilities for Political Science |journal=The American Political Science Review |volume=95 |issue=4 |pages=713–728 |date=December 2002 |doi=10.1017/S0003055402000400 |s2cid=145130880}}</ref> [[Lisa Wedeen|లిసా వీడెన్]] వాదించారు — [[Gabriel Almond|గాబ్రియేల్ అల్మండ్]], [[Sidney Verba|సిడ్నీ వెర్బా]] నుండి మొదలై [[Samuel P. Huntington|శామ్యూల్ హంటింగ్టన్]] వంటి రచయితలతో కొనసాగిన రాజనీతి శాస్త్రం సంస్కృతి భావనకు మానవశాస్త్ర విధానంతో మరింత సన్నిహితత అవసరమని.<ref name=wedeen02/> రాజనీతి శాస్త్రం అభివృద్ధి చేసిన పద్ధతులు ప్రజారోగ్యం వంటి ఇతర రంగాల పరిశోధకులు రాజకీయ ప్రక్రియలు, విధానాలను ఎలా అర్థం చేసుకుంటారో ప్రభావితం చేయవచ్చు.<ref>{{cite journal |last1=Bernier |first1=Nicole F. |last2=Clavier |first2=Carole |date=1 March 2011 |title=Public health policy research: making the case for a political science approach |journal=Health Promotion International |volume=26 |issue=1 |pages=109–116 |doi=10.1093/heapro/daq079 |pmid=21296911 |doi-access=free}}</ref> సాధారణ రాజనీతి శాస్త్రంలో అత్యంత సాధారణ విద్యా రచన పరిశోధన పత్రం — ఒక మౌలిక [[research question|పరిశోధన ప్రశ్నను]] అన్వేషిస్తుంది.<ref>{{cite book |last=Schmidt |first=Diane E. |chapter=Political Inquiry |date=2019 |title=Writing in Political Science |pages=1–25 |location=New York|publisher=Routledge |doi=10.4324/9781351252843-1 |isbn=978-1-351-25284-3}}</ref><ref>{{Cite web |title=Political Science |url=https://writingcenter.unc.edu/tips-and-tools/political-science/ |access-date=2021-09-25 |website=The Writing Center • University of North Carolina at Chapel Hill |language=en-US |archive-date=25 September 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210925233648/https://writingcenter.unc.edu/tips-and-tools/political-science/ |url-status=live }}</ref> == విద్య == రాజనీతి శాస్త్రాన్ని, బహుశా సమస్త సామాజిక శాస్త్రాల మాదిరిగా, అకాడమీలో [[sciences|విజ్ఞాన శాస్త్రాలు]], [[humanities|మానవీయ శాస్త్రాలు]] అనే "రెండు సంస్కృతుల" సరిహద్దు రేఖపై జీవించే విభాగంగా వర్ణించవచ్చు.<ref name="Stoner">{{Cite web |url=http://www.allacademic.com/meta/p_mla_apa_research_citation/2/4/5/5/8/p245585_index.html |title=Political Science and Political Education |last=Stoner |first=J.R. |date=22 February 2008 |publisher=Paper presented at the annual meeting of the APSA Teaching and Learning Conference ([[American Political Science Association|APSA]]), San Jose Marriott, [[San Jose, California]] |archive-url=https://web.archive.org/web/20091130234044/http://www.allacademic.com/meta/p_mla_apa_research_citation/2/4/5/5/8/p245585_index.html |archive-date=30 November 2009 |access-date=19 October 2011 |quote=…although one might allege the same for social science as a whole, political scientists receive funding from and play an active role in both the [[National Science Foundation]] and the [[National Endowment for the Humanities]] [in the United States].}}</ref> అందువల్ల అమెరికాలోని చాలా కళాశాలల్లో, ముఖ్యంగా [[liberal arts college|లిబరల్ ఆర్ట్స్ కళాశాలల్లో]], ఇది [[College of Arts and Sciences|ఆర్ట్స్ అండ్ సైన్సెస్ కళాశాల]] లోపల ఉంటుంది. ప్రత్యేక ఆర్ట్స్ అండ్ సైన్సెస్ కళాశాల లేకపోతే, లేదా విశ్వవిద్యాలయం ప్రత్యేక విభాగాన్ని ఏర్పాటు చేయాలనుకుంటే, రాజనీతి శాస్త్రం మానవీయ శాస్త్రాలు లేదా [[Liberal Arts|లిబరల్ ఆర్ట్స్]] విభాగం క్రింద ఉండవచ్చు.<ref name="Marist">See, e.g., the department of [http://www.marist.edu/liberalarts/polsci/ Political Science] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090319012259/http://www.marist.edu/liberalarts/polsci/ |date=19 March 2009 }} at [[Marist College]], part of a Division of Humanities before that division became the School of Liberal Arts (c. 2000).</ref> ప్రజా పాలనపై బలమైన పరిశోధన, ప్రయోగాత్మక దృష్టి ఉన్న కొన్ని విశ్వవిద్యాలయాల్లో, ముఖ్యంగా [[Research university|పరిశోధనా విశ్వవిద్యాలయాల్లో]], ఇది విశ్వవిద్యాలయ [[public policy school|ప్రజా విధాన పాఠశాల]] ద్వారా బోధించబడవచ్చు. <ref>{{Cite book |last=Vernardakis |first=George |url=https://books.google.com/books?id=Rd3DDiQm3M8C&pg=PA77 |title=Graduate education in government |publisher=University Press of America |year=1998 |isbn=978-0-7618-1171-8 |page=77 |quote=…existing practices at Harvard University, the University of California at Berkeley, and the University of Michigan. |access-date=17 June 2015 |archive-date=4 September 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150904012526/https://books.google.com/books?id=Rd3DDiQm3M8C&pg=PA77 |url-status=live }}</ref> అమెరికాలోని చాలా [[Higher education in the United States|కళాశాలలు, విశ్వవిద్యాలయాలు]] రాజనీతి శాస్త్రంలో BA కార్యక్రమాలు అందిస్తాయి. పెద్ద విశ్వవిద్యాలయాల్లో MA లేదా MAT, PhD లేదా EdD కార్యక్రమాలు సాధారణం. 1960ల తర్వాత [[North America|ఉత్తర అమెరికాలో]] "రాజనీతి శాస్త్రం" పదం ఎక్కువగా వాడుకలో ఉంది; 1960కి ముందు స్థాపించబడిన విశ్వవిద్యాలయాలు లేదా వాటి ప్రభావంలోని సంస్థలు ఈ అధ్యయన రంగాన్ని ''government'' అని పిలుస్తాయి; అమెరికా వెలుపలి సంస్థలు దీన్ని మరింత విస్తృతమైన ''political studies'' లేదా ''politics'' విభాగంగా పరిగణిస్తాయి. [[international relations|అంతర్జాతీయ సంబంధాలు]], [[public policy|ప్రజా విధానం]], [[public administration|ప్రజా పాలనలో]] ప్రత్యేక డిగ్రీ కార్యక్రమాలు స్నాతక, స్నాతకోత్తర స్థాయిల్లో సాధారణం. [[public administration|ప్రజా పాలనలో]] మాస్టర్స్ స్థాయి కార్యక్రమాలు ప్రజా విధానంతో పాటు ఇతర అనువర్తిత అంశాలను కవర్ చేసే వృత్తిపర డిగ్రీలు. అమెరికాలో ప్రభుత్వం, రాజకీయాల స్నాతక విద్యార్థులకు ముఖ్యమైన జాతీయ గౌరవ సంఘం [[Pi Sigma Alpha]] అయితే, [[Pi Alpha Alpha]] ప్రత్యేకంగా [[public administration|ప్రజా పాలన]] రంగానికి అంకితమైన జాతీయ గౌరవ సంఘం. == ఇవి కూడా చూడండి == {{cite book |title=Assessing ChatGPT as a Tool for Research on US State and Territory Politics |url=https://doi.org/10.1177/14789299241268652 |url-access=registration |last=Finn |first=Peter |date=2025 |volume=23 |issue=3 |page=xvi |doi=10.1177/14789299241268652 }} {{cite book |title= Voting equilibria and public funding of political parties |url=https://doi.org/10.1007/s00355-024-01550-1 |url-access=registration |last=Correa|first=Lopera|date=2025 |volume=64 |issue=4 |page=xvi |doi=10.1007/s00355-024-01550-1 }} {{cite book |title= American Political Science Association. (n.d.). What is political science? |url=https://www.apsanet.org/resources/what-is-political-science|url-access=registration|page=xvi}} {{cite book |title= Democracy. In Stanford Encyclopedia of Philosophy.|chapter=Democracy |date=2024 |url=https://plato.stanford.edu/entries/democracy/|page=xvi |publisher=Metaphysics Research Lab, Stanford University }} == మూలాలు == {{reflist}} == మరింత చదవడానికి == {{div col}} * ''[https://web.archive.org/web/20140716091610/http://www.apsanet.org/content_34140.cfm The Evolution of Political Science]'' (November 2006). APSR Centennial Volume of ''[[American Political Science Review]]''. ''Apsanet''. 4 February 2009. * Alter, Karen J., et al. "Gender and status in American political science: Who determines whether a scholar is noteworthy?." ''Perspectives on Politics'' 18.4 (2020): 1048–1067. * Atchison, Amy L, ed. ''Political Science Is for Everybody : An Introduction to Political Science''. University of Toronto Press, 2021. * Badie, Bertrand, et al. ''International Encyclopedia of Political Science''. SAGE, 2011. * Goodin, R.E.; Klingemann, Hans-Dieter. ''A New Handbook of Political Science''. (Oxford University Press, 1996). {{ISBN|0198294719}}. * Goodin, Robert E, ed. ''The Oxford Handbook of Political Science''. Oxford University Press, 2011. * Katznelson, Ira, et al. ''Political Science: The State of the Discipline''. W.W. Norton, 2002. * Kellstedt, Paul M, and Guy D Whitten. ''The Fundamentals of Political Science Research'' Third ed., Cambridge University Press, 2018. * [[Michael Roskin|Roskin, M.]] et al. ''Political Science: An Introduction'' (14th ed. Pearson, 2020). * Shively, W. Phillips, and David Schultz. ''Power and choice: An introduction to political science'' (Rowman & Littlefield, 2022). * Zippelius, Reinhold (2003). ''Geschichte der Staatsideen (History of political Ideas)'', 10th ed. Munich: [[C.H. Beck]]. {{ISBN|3406494943}}. * Zippelius, Reinhold (2010). ''Allgemeine Staatslehre, Politikwissenschaft (Political Science)'', 16th ed. Munich: [[C.H. Beck]]. {{ISBN|978-3406603426}}. {{end div col}} == బాహ్య లింకులు == {{Sister project links |wikt= |c= |n=no |q= |s=no |b= |v=}} {{Scholia|topic}} * [http://ipsaportal.unina.it/ IPSAPortal: రాజనీతి శాస్త్రానికి అగ్రశ్రేణి 300 వెబ్‌సైట్లు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150227123603/http://ipsaportal.unina.it/ |date=27 February 2015 }} * [https://ooir.org/index.php?field=Social+Sciences&category=Political+Science అంతర్జాతీయ పరిశోధన పరిశీలకం (OOIR): రాజనీతి శాస్త్రంలో తాజా పత్రాలు, ధోరణులు] * [http://www.politicalscience.org/ PROL: పొలిటికల్ సైన్స్ రీసెర్చ్ ఆన్‌లైన్] === వృత్తిపర సంస్థలు === * [https://web.archive.org/web/20131002032919/http://www.ecpr.eu/ యూరోపియన్ కన్సోర్షియం ఫర్ పొలిటికల్ రీసెర్చ్] * [https://iapss.org/ ఇంటర్నేషనల్ అసోసియేషన్ ఫర్ పొలిటికల్ సైన్స్ స్టూడెంట్స్] * [http://www.ipsa.org/ ఇంటర్నేషనల్ పొలిటికల్ సైన్స్ అసోసియేషన్] * [http://www.isanet.org/ ఇంటర్నేషనల్ స్టడీస్ అసోసియేషన్] * [http://www.psa.ac.uk/ పొలిటికల్ స్టడీస్ అసోసియేషన్ ఆఫ్ ది UK] === లైబ్రరీ గైడ్‌లు === * {{Cite web |url=http://guides.lib.umich.edu/content.php?pid=17084 |title=Political Science |last=Library |website=Research Guides |publisher=[[University of Michigan]] |location=Michigan |archive-url=https://web.archive.org/web/20140707175200/http://guides.lib.umich.edu/content.php?pid=17084 |archive-date=7 July 2014 |access-date=15 February 2014}} * {{Cite web |url=https://guides.loc.gov/political-science-guide/ |title=Political Science: A Resource Guide |last=Library |website=LibGuides |publisher=[[Library of Congress]] |location=Washington, D.C. |access-date=6 February 2026}} * {{Cite web |url=http://libguides.princeton.edu/politics |title=Politics Research Guide |last=Library |website=LibGuides |publisher=[[Princeton University]] |location=New Jersey |archive-url=https://web.archive.org/web/20140723120001/http://libguides.princeton.edu/politics |archive-date=23 July 2014 |access-date=15 February 2014}} {{Social sciences}} {{Government}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:రాజనీతి శాస్త్రం}} [[వర్గం:రాజనీతి శాస్త్రం| ]] రాజ నీతి అనగా పరిపలనా అధికరికి ఉందవలసిన దక్షత, అదీ పరిపలనదక్షత [[వర్గం:శాస్త్రాలు]] 8vmnlzs8md54417nnilw0aw6lgvpod8 రోమన్ సామ్రాజ్యం 0 142580 4808104 4773914 2026-04-22T23:21:09Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808104 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country |native_name = {{smallcaps|{{lang|la|''Imperium Romanum''<br>''Senatus Populusque Romanus''}} ([[SPQR]])}}<br /><small>The Senate and People of Rome</small><ref>Other ways of referring to the "Roman Empire" among the Romans and Greeks themselves include ''{{lang|la|Res publica Romana}}'' or ''{{lang|la|Imperium Romanorum}}'' (also in Greek: {{lang|grc|Βασιλείᾱ τῶν Ῥωμαίων – ''Basileíā tôn Rhōmaíōn''}} – ["Dominion (Literally 'kingdom') of the Romans"]) and ''Romania''. ''{{lang|la|Res publica}}'' means Roman "commonwealth" in general, and can refer to both the Republican and the Imperial eras. ''{{lang|la|Imperium Romanum}}'' (or ''{{lang|la|Romanorum}}'') refers to the territorial extent of Roman authority. ''{{lang|la|Populus Romanus}}'', "the Roman people", is often used for the Roman state dealing with other nations. The term ''Romania'', initially a colloquial term for the empire's territory as well as the collectivity of its inhabitants, appears in Greek and Latin sources from the 4th century onward and was eventually carried over to the [[Byzantine Empire]]. See R.L. Wolff, "Romania: The Latin Empire of Constantinople," ''Speculum'' 23 (1948), pp. 1–34, especially pp. 2–3.</ref> |conventional_long_name = Roman Empire |common_name = Roman Empire |continent = Afroeurasia |region = Mediterranean |era = [[Classical antiquity]],<br>[[Late antiquity]] |url-status= Empire |government_type = [[Constitution of the Roman Empire|Autocracy]] |event_start = [[Constitutional Reforms of Augustus|Establishment of the Empire]] |year_start = 30–2 BC |event_end = [[Fall of Constantinople]] |date_end = 29 May |year_end = 1453 |event1 = At its greatest extent. |date_event1 = AD 117 |event2 = [[Tetrarchy|Partition of the Empire]] |date_event2 = 293 |event3 = [[Constantinople#306–337|Constantinople]] becomes the new imperial capital |date_event3 = 330 |event4 = [[Western Roman Empire#Final division|Final division]] of [[Greek East and Latin West|East and West]] |date_event4 = 395 |event5 = Deposition of [[Romulus Augustus]] |date_event5 = 476 |event6 = [[Fourth Crusade]] |date_event6 = 1202–1204 |event_pre = [[Final War of the Roman Republic]] |date_pre = 32–30 BC |life_span = 27 BC–476 AD ([[Western Roman Empire|West]])<br />330–1453 ([[Byzantine Empire|East]]) |p1 = Roman Republic |image_p1 = [[File:Consul et lictores.png|30px|link=Roman Republic]] |s1 = Byzantine Empire |image_s1 = [[File:Constantine multiple CdM Beistegui 233.jpg|30px|link=Byzantine Empire]] |image_coat = Augustus Aureus infobox version.png |coa_size = 170px |symbol_type = <small>''[[Aureus]]'' of Augustus (1st century)</small> |image_map = Roman Empire Trajan 117AD.png |image_map_caption = The Roman Empire at its greatest extent in 117 AD<ref>Bennett, J. ''Trajan: Optimus Princeps''. 1997. Fig. 1. Regions east of the [[Euphrates]] river were held only in the years 116–117.</ref> |capital = *[[Rome]] until 330 AD * Various political centres in consort with [[Rome]] during the [[Tetrarchy]] * [[Constantinople]] from 330, with a Western counterpart in [[Mediolanum|Milan]] and later [[Ravenna]]<ref name="Constantine I 306 - 337 AD">[http://www.roman-emperors.org/conniei.htm Constantine&nbsp;I (306–337 AD)] by Hans A. Pohlsander. Written 2004-01-08. Retrieved 2007-03-20.</ref> |common_languages = [[Latin]]; [[Ancient Greek|Greek]]; various [[Languages of the Roman Empire|local and regional languages]] |religion = *[[Religion in ancient Rome|Pluralistic]], subject to [[Imperial cult (ancient Rome)|Imperial cult]] * [[Christianity]] after 380 |currency = {{Collapsible list |titlestyle=font-weight:normal; background:transparent; text-align:left; |title=[[sestertius]] ''(HS)'' |Prices and values are commonly expressed in sesterces; for currency denominations by period, [[Roman Empire#Currency and banking|see below]]}} |leader1 = [[Augustus]] |leader2 = [[Trajan]] |leader3 = [[Diocletian]] |leader4 = [[Constantine I]] |leader5 = [[Theodosius I]] |leader6 = [[Romulus Augustus]] |leader7 = [[Constantine XI]] |year_leader1 = 27 BC–AD 14 |year_leader2 = 98-117 |year_leader3 = 284–305 |year_leader4 = 306–337 |year_leader5 = 379–395 |year_leader6 = 475–476 |year_leader7 = 1449–1453 |title_leader = [[Roman emperor#Titles and positions|Emperor]] |legislature = [[Senate of the Roman Empire|Senate]] |stat_year1 = 25 BC<ref name=size>{{cite journal|website=Social Science History |title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600&nbsp;B.C. to 600&nbsp;A.D |first=Rein |last=Taagepera |volume=3 |issue=3/4 |date=1979 |page=125 |doi=10.2307/1170959|jstor=1170959|publisher=Duke University Press |author-link=Rein Taagepera}}</ref><ref>John D. Durand, ''Historical Estimates of World Population: An Evaluation'', 1977, pp. 253–296.</ref> |stat_area1 = 2750000 |stat_pop1 = 56800000 |stat_year2 = 117<ref name=size/> |stat_area2 = 6500000 |stat_pop2 = 88000000 |stat_year3 = 390 <ref name=size/> |stat_area3 = 4400000 |stat_pop3 = |footnotes = {{note|nametransl|*|{{lang|grc|Βασιλεία Ῥωμαίων}} ({{transl|grc|''Basileía Rhōmaíōn''}}) in Greek.}} |today = {{Collapsible list |titlestyle=font-weight:normal; background:transparent; text-align:left; |title=Various countries| {{flag|Albania}}|{{flag|Algeria}}|{{flag|Andorra}}|{{flag|Armenia}}|{{flag|Austria}}|{{flag|Azerbaijan}}|{{flag|Belgium}}|{{flag|Bosnia and Herzegovina}}|{{flag|Bulgaria}}|{{flag|Croatia}}|{{flag|Cyprus}}|{{flag|Czech Republic}}|{{flag|Egypt}}|{{flag|France}}|{{flag|Georgia}}|{{flag|Germany}}|{{flag|Gibraltar}}|{{flag|Greece}}|{{flag|Hungary}}|{{flag|Iran}}|{{flag|Iraq}}|{{flag|Israel}}|{{flag|Italy}}|{{flag|Jordan}}|{{flag|Kosovo}}{{ref label|status|a|}}|{{flag|Kuwait}}|{{flag|Lebanon}}|{{flag|Liechtenstein}}|{{flag|Libya}}|{{flag|Luxembourg}}|{{flag|Macedonia}}|{{flag|Malta}}|{{flag|Moldova}}|{{flag|Monaco}}|{{flag|Montenegro}}|{{flag|Morocco}}|{{flag|Netherlands}}|{{flag|Portugal}}|{{flag|State of Palestine|name=Palestine}}|{{flag|Romania}}|{{flag|Russia}}|{{flag|San Marino}}|{{flag|Saudi Arabia}}|{{flag|Serbia}}|{{flag|Slovenia}}|{{flag|Spain}}|{{flag|Switzerland}}|{{flag|Syria}}|{{flag|Tunisia}}|{{flag|Turkey}}|{{flag|Ukraine}}|{{flag|United Kingdom}}|{{flag|Vatican City}} }} }} '''రోమన్ సామ్రాజ్యం'' అనేది పురాతన రోం రిపబ్లికను అనంతర కాలం. ఇది [[యూరప్]], [[ఆఫ్రికా|ఉత్తర ఆఫ్రికా]], సమీప తూర్పు అంతటా నిరంకుశ పాలన, ప్రాదేశిక విస్తరణను వివరిస్తుంది. రోమను రిపబ్లికు సమయంలో రోమన్లు దీనిలో ఎక్కువ భాగాన్ని జయించారు. ఆక్టేవియను <!-- [[WP:NOTBROKEN]] ప్రకారం ఆక్టేవియను నుండి అగస్టస్‌కు లింక్‌ను మార్చవద్దు.ఆయన రోమను చక్రవర్తిగా నియమించబడినప్పుడు అతని పేరు ఆక్టేవియను. వెంటనే ఆయన తనను తాను అగస్టసు అని పేరు మార్చుకున్నాడు. --> క్రీ.పూ 27 లో ప్రభావవంతమైన ఏకైక పాలనగా భావిస్తున్నారు. పశ్చిమ సామ్రాజ్యం క్రీ.శ 476 లో కూలిపోయింది, కానీ తూర్పు సామ్రాజ్యం 1453లో కాన్స్టాంటినోపులు పతనం వరకు కొనసాగింది. క్రీ.పూ. 100 నాటికి రోం నగరం ఇటాలియను ద్వీపకల్పం నుండి మధ్యధరా, అంతకు మించి తన పాలనను విస్తరించింది. అయితే అంతర్యుద్ధాలు, రాజకీయ సంఘర్షణల కారణంగా ఇది తీవ్రంగా అస్థిరమైంది. ఇది క్రీ.పూ 31 లో మార్కు ఆంటోనీ, [[క్లియోపాత్రా]]మీద ఆక్టేవియను విజయం, తరువాత ఈజిప్టులో టోలెమికు రాజ్యం విజయంతో ముగిసింది.క్రీ.పూ 27 లో రోమను సెనేటు ఆక్టేవియను‌కు విస్తృత సైనిక శక్తిని ([[సామ్రాజ్యం]]), ''అగస్టసు'' అనే కొత్త బిరుదును మంజూరు చేసింది. ఇది ఆయన మొదటి రోమను చక్రవర్తిగా అగస్టసు ప్రవేశం రాజ్యాంగ సంస్కరణలును సూచిస్తుంది. విస్తారమైన రోమను భూభాగాలు సెనేటోరియలు ప్రావిన్సులుగా నిర్వహించబడ్డాయి. వీటిని ఏటా లాటరీ ద్వారా నియమించబడే ప్రోకాన్సుల్సు, సామ్రాజ్య ప్రావిన్సులుగా నిర్వహించబడ్డాయి. ఇవి చక్రవర్తికి చెందినవి కానీ లెగేట్సు ద్వారా పాలించబడ్డాయి. సామ్రాజ్యం మొదటి రెండు శతాబ్దాలు అపూర్వమైన స్థిరత్వం, శ్రేయస్సును పాక్సు రోమానా (రోమను శాంతి) అని పిలిచే కాలాన్ని చూసింది. ట్రాజను (ఎడి పాలన 98-117) కాలంలో రోం దాని అత్యధిక ప్రాదేశిక పరిధిని చేరుకుంది. కానీ కామోడసు (పాలన 180-192) కాలంలో పెరుగుతున్న ఇబ్బందులు, క్షీణత కాలం ప్రారంభమైంది. 3వ శతాబ్దంలో సామ్రాజ్యం 49 సంవత్సరాల సంక్షోభంను ఎదుర్కొంది. ఇది అంతర్యుద్ధం, జబ్బులు, అనాగరిక దండయాత్రలు కారణంగా దాని ఉనికికి ముప్పు కలిగించింది. గల్లికు, పాల్మిరీను సామ్రాజ్యాలు రాజ్యం నుండి విడిపోయాయి. స్వల్పకాలం జీవించిన చక్రవర్తులు సామ్రాజ్యాన్ని నడిపించారు. తరువాత దీనిని ఆరేలియను (పాలన 270-275) కింద తిరిగి ఏకం చేశారు. గ్రీకు తూర్పు, లాటిను పశ్చిమలో రెండు వేర్వేరు సామ్రాజ్య న్యాయస్థానాలను ఏర్పాటు చేసిన డయోక్లెటియను (పాలన 284-305) విజయంతో అంతర్యుద్ధాలు ముగిశాయి. కాన్స్టాంటైను ది గ్రేటు (పాలన 306-337) మొదటి క్రైస్తవ చక్రవర్తి, సామ్రాజ్య స్థానాన్ని 330లో రోం నుండి బైజాంటియంకు తరలించి దానికి కాన్స్టాంటినోపులు అని పేరు మార్చారు. ఇది జర్మనికు ప్రజల పెద్ద దండయాత్రలు అట్టిలా హన్సు చేసిన వలస కాలం పశ్చిమ రోమను సామ్రాజ్యం పతనానికి దారితీసింది. రావెన్న జర్మనికు హెరులియన్లు చేతిలో పతనం రోములసు అగస్టసు నిక్షేపణ 476లో ఓడోసరు చేత పశ్చిమ సామ్రాజ్యం చివరకు కూలిపోయింది. బైజాంటైను (తూర్పు రోమను) సామ్రాజ్యం కాన్స్టాంటినోపులు‌ను దాని ఏకైక రాజధానిగా చేసుకుని మరో సహస్రాబ్ది కాలం పాటు మనుగడ సాగించింది. 1453లో నగరం పతనం వరకు ఇది కొనసాగింది. {{Efn|The Ottomans sometimes called their state the "Empire of [[Rûm]]" ({{Langx|ota|دولت علنإه روم|lit=Exalted State of Rome}}). In this sense, it could be argued that a "Roman" Empire survived until the early 20th century.<ref>{{Cite book |last=Roy |first=Kaushik |title=Military Transition in Early Modern Asia, 1400–1750: Cavalry, Guns, Government and Ships |date=2014 |publisher=Bloomsbury Publishing |isbn=978-1-7809-3800-4 |series=Bloomsbury Studies in Military History |page=37 |quote=After the capture of Constantinople, the capital of the Byzantine Empire became the capital of the Ottoman Empire. The Osmanli Turks called their empire the Empire of Rum (Rome).}}</ref>}} సామ్రాజ్యం విస్తృతి ఓర్పు కారణంగా, దాని సంస్థలు, సంస్కృతి శాశ్వత ప్రభావాన్ని [[మతం]], [[కళ]], [[నిర్మాణం]], [[సాహిత్యం]], [[తత్వశాస్త్రం]], [[చట్టం]], ప్రభుత్వ రూపాలు దాని భూభాగాల అభివృద్ధి కలిగి ఉన్నాయి. [[లాటిన్]] రొమనుల భాషలుగా పరిణామం చెందగా మధ్యయుగ గ్రీకు తూర్పు భాషగా మారింది. [[క్రైస్తవ మతం]] స్వీకరించడం మధ్యయుగ క్రైస్తవ మతం ఏర్పడటానికి దారితీసింది. ఇటాలియను పునరుజ్జీవనోద్యమం మీద రోమను, పునరుజ్జీవన మీద గ్రీకు కళ తీవ్ర ప్రభావాన్ని చూపాయి. రోమనెస్కు, పునరుజ్జీవనం, నియోక్లాసికలు ఆర్కిటెక్చరులకు రోం నిర్మాణ సంప్రదాయం ఆధారంగా పనిచేసింది. ఇది ఇస్లామికు ఆర్కిటెక్చరును ప్రభావితం చేసింది. మధ్యయుగ ఐరోపాలో క్లాసికలు సైన్సు, [[టెక్నాలజీ]] (ఇది ఇస్లామికు సైన్సుకు ఆధారం) పునః ఆవిష్కరణ శాస్త్రీయ పునరుజ్జీవనం, శాస్త్రీయ విప్లవంకు దోహదపడింది. నెపోలియన్ కోడ్ వంటి అనేక ఆధునిక న్యాయ వ్యవస్థలు రోమను చట్టం నుండి వచ్చాయి. రోం రిపబ్లికను సంస్థలు మధ్యయుగ కాలం నాటి ఇటాలియను నగర-రాష్ట్ర గణతంత్రాలు ప్రారంభ [[యునైటెడ్ స్టేట్స్]], ఆధునిక ప్రజాస్వామ్య [[రిపబ్లిక్]]లను ప్రభావితం చేశాయి. ==చరిత్ర== [[File:Roman Empire map.ogv|thumb| రోమను రిపబ్లిక్కు నుండి 1453లో దాని చివరి అవశేషం ([[బైజాంటైన్ సామ్రాజ్యం]]) పతనం వరకు రోమను ప్రాదేశిక చరిత్ర యానిమేటెడు అవలోకనం]] ===రిపబ్లిక్కు నుండి సామ్రాజ్యానికి పరివర్తన=== [[File:Augustus of Prima Porta (inv. 2290).jpg|thumb|upright| ''అగస్టసు ఆఫ్ ప్రైమా పోర్టా'']] క్రీ.పూ. 6వ శతాబ్దంలో రోమను రిపబ్లిక్కు స్థాపించబడిన వెంటనే రోం విస్తరించడం ప్రారంభించింది. అయితే క్రీ.పూ. 3వ శతాబ్దం వరకు ఇటాలియను ద్వీపకల్పం వెలుపల కాదు. అందువలన అది ఒక చక్రవర్తి రాకముందే చాలా కాలం నుండి "సామ్రాజ్యం" (గొప్ప శక్తి)గా ఉంది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|కెల్లీ|2007|pp=4ff}}; {{హార్వ్‌ప్|నికోలెట్|1991|pp=1, 15}}; {{సైట్ బుక్ |last=బ్రెన్నాన్ |first=T. కోరీ |title=ది ప్రిటోర్‌షిప్ ఇన్ ది రోమన్ రిపబ్లిక్ |date=2000 |publisher=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |page=605 |author-link=T. కోరీ బ్రెన్నాన్}} {{హార్వ్‌ప్|పీచిన్|2011|pp=39–40}}.</ref> రిపబ్లిక్కు ఆధునిక అర్థంలో ఒక జాతీయ-రాష్ట్రం కాదు కానీ సెనేటు నుండి వివిధ స్థాయిల స్వాతంత్ర్యంతో స్వయం పాలిత పట్టణాలు, సైనిక కమాండర్లచే నిర్వహించబడే ప్రావిన్సుల నె‌వర్కుతో పాలించబడింది. దీనిని సెనేటు‌తో కలిసి ఏటా ఎన్నికైన మేజిస్ట్రేటు‌లు (రోమను కాన్సులులు) పరిపాలించేవారు.{{Sfnp|పోటర్|2009|p=179}} క్రీ.పూ. 1వ శతాబ్దం రాజకీయ, సైనిక తిరుగుబాటు కాలం ఇది చివరికి చక్రవర్తుల పాలనకు దారితీసింది.{{Sfnp|నికోలెట్|1991|pp=1, 15}}<ref name=Hekster/><ref>{{సైట్ పుస్తకం | last=లింటాట్ | First=ఆండ్రూ |టైటిల్=ది కాన్స్టిట్యూషన్ ఆఫ్ ది రోమన్ రిపబ్లిక్ | date=1999 |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీ=114 |రచయిత-లింక్=ఆండ్రూ లింటాట్}}; {{సైట్ పుస్తకం | last=ఎడర్ | First=W. |అధ్యాయం=ది అగస్టన్ ప్రిన్సిపేట్ యాజ్ బైండింగ్ లింక్ | date=1993 |టైటిల్=రిపబ్లిక్ మరియు సామ్రాజ్యం మధ్య |ప్రచురణకర్త=కాలిఫోర్నియా విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |isbn=0-5200-8447-0 |పేజీ=98}}</ref> కాన్సుల్సు సైనిక శక్తి ''ఇంపీరియం'' అనే రోమను చట్టపరమైన భావనలో ఉంది. దీని అర్థం "ఆదేశం" (సాధారణంగా సైనిక కోణంలో).<ref>{{సైట్ బుక్ |last=రిచర్డ్సన్ |first=జాన్ |చాప్టర్=ఫైన్స్ ప్రావిన్షియల్ | date=2011 |title=రోమన్ ప్రపంచంలో సరిహద్దులు |ప్రచురణకర్త=బ్రిల్ |పేజీ=10}}</ref> అప్పుడప్పుడు విజయవంతమైన కాన్సుల్సు లేదా జనరల్సు‌కు ''ఇంపీరేటరు'' (కమాండరు) అనే గౌరవ బిరుదు ఇవ్వబడింది; "చక్రవర్తి" అనే పదానికి మూలం ఇదే. ఎందుకంటే ఈ బిరుదు ఎల్లప్పుడూ ప్రారంభ చక్రవర్తులకు ఇవ్వబడింది. {{Sfnp|Richardson|2011|pp=1–2}}{{efn|[[అగస్టస్]] పురాతన [[రోమ్ రాజు|రోమ్ రాజులతో]] ఎటువంటి అనుబంధాన్ని నివారించాడు. అగస్టస్ తన మొదటి పేరును "ఇంపెరేటర్"తో భర్తీ చేశాడు, ఈ బిరుదును [[జూలియస్ సీజర్]] క్రమం తప్పకుండా ఉపయోగించే బిరుదు, తద్వారా "ఇంపెరేటర్ సీజర్ అగస్టస్"గా మారింది, ఇది బిరుదును అతని స్థానంతో మరింత ముడిపెట్టింది. ''ఇంపెరేటర్'' అనే పదం 1వ శతాబ్దం చివరి వరకు "పాలకుడు" అనే అర్థాన్ని పొందలేదు.<ref name="సైమన్ హార్న్‌బ్లోవర్">{{సైట్ బుక్ |last1=హార్న్‌బ్లోవర్ |first1=సైమన్ |title=ది ఆక్స్‌ఫర్డ్ క్లాసికల్ డిక్షనరీ |last2=స్పాఫోర్త్ |first2=ఆంటోనీ |last3=ఈడినో |first3=ఎస్థర్ | date=2012 |isbn=978-0-1995-4556-8 |pages=[https://books.google.com/books?id=bVWcAQAAQBAJ&pg=PA728 728]–729 |చాప్టర్=ఇంపెరేటర్ |doi=10.1093/acrefore/9780199381135.013.3268 |chapter-url=https://doi.org/10.1093/acrefore/9780199381135.013.3268}}</ref> ''[[సీజర్ (శీర్షిక)|సీజర్]]'' మరియు ''[[ఆగస్టస్ (శీర్షిక)|ఆగస్టస్]]'' రెండూ అధికారిక బిరుదులుగా పరిణామం చెందాయి, మొదటిది వారసుడిని మరియు తరువాతిది చక్రవర్తిని సూచిస్తుంది. కొన్ని భాషలలో, ''సీజర్'' "[[చక్రవర్తి]]" అనే పదానికి మూలంగా మారింది, ఉదాహరణకు జర్మన్ (''[[కైజర్]]'') మరియు కొన్ని స్లావిక్ భాషలలో (''[[జార్]]'').}} రెండవ శతాబ్దం చివరి నుండి రోం అంతర్గత సంఘర్షణలు, కుట్రలు, అంతర్యుద్ధాలు, సుదీర్ఘ శ్రేణిని ఎదుర్కొంది (రోమను రిపబ్లిక్కు సంక్షోభం చూడండి) అదే సమయంలో ఇటలీ దాటి తన శక్తిని విస్తరించింది. 44 బిసిలో [[జూలియస్ సీజర్]] కొంతకాలం శాశ్వత నియంతగా ఉన్నాడు. తరువాత ఆయన అధికార కేంద్రీకరణను వ్యతిరేకించిన ఒక వర్గంచే హత్య చేయబడ్డాడు. ఈ వర్గం రోం నుండి తరిమివేయబడింది 42 బిసిలో మార్కు ఆంటోనీ, సీజరు దత్తపుత్రుడు ఆక్టేవియను చేత ఫిలిప్పీ యుద్ధంలో ఓడిపోయాడు. ఆంటోనీ, ఆక్టేవియను రోమను ప్రపంచాన్ని వారి మధ్య విభజించారు. కానీ ఇది ఎక్కువ కాలం కొనసాగలేదు. ఆక్టేవియను దళాలు క్రీ.పూ 31 లో ఆక్టియం యుద్ధంలో మార్కు ఆంటోనీ, [[క్లియోపాత్రా]] దళాలను ఓడించాయి. క్రీ.పూ 27 లో సెనేటు ఆయనకు ''అగస్టసు'' ("గౌరవించబడిన") అనే బిరుదును ఇచ్చింది. ఆయనను ''ప్రిన్సెప్సు'' ("అగ్రగామి")గా ప్రోకాన్సులు ఆర్ ''ఇంపీరియం''గా చేసింది. తద్వారా ప్రిన్సిపేటు ప్రారంభమైంది. ఇది రోమను సామ్రాజ్య చరిత్ర మొదటి యుగంగా మారింది. గణతంత్రం పేరులోనే ఉన్నప్పటికీ అగస్టసు‌కు అర్థవంతమైన అధికారం ఉంది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Syme |first=Ronald |title=ది రోమన్ రివల్యూషన్ |date=1939 |publisher=Oxford University Press |pages=3–4 |author-link=Ronald Syme}}</ref> ఆయన 40 సంవత్సరాల పాలనలో ఒక కొత్త రాజ్యాంగ క్రమం ఉద్భవించింది. తద్వారా ఆయన మరణం తరువాత టిబెరియసు ఆయన తర్వాత కొత్త చక్రవర్తిగా నియమితుడయ్యాడు.<ref>{{సైటేషన్ |last1=Eck |first1=Werner |title=ది ఏజ్ ఆఫ్ అగస్టస్ |date=2007 |pages=148–158 |url=https://www.academia.edu/43436644 |edition=2nd |publisher=Oxford: Blackwell Publishing |isbn=978-1-4051-5149-8 |last2=Takács |first2=Sarolta A. |author-link=వెర్నర్ ఎక్ |translator-last=డెబోరా లూకాస్ ష్నీడర్}}</ref> ===''పాక్సు రోమానా''=== {{Multiple image | total_width = 500 | header = 96–180 ఎడి నాటి "ఐదు మంచి చక్రవర్తులు" అని పిలవబడేది | image1 = Bust of Emperor Nerva in lorica military cloak and paludamentum, Greek marble, 96 - 98 AD, Galleria degli Uffizi, Florence (19243236348).jpg | caption1 = నెర్వా (R.96-98) | image2 = Traianus Glyptothek Munich 72.jpg | caption2 = ట్రాజను (R. 98-117) | image3 = Bust Hadrian Musei Capitolini MC817.jpg | caption3 = హాడ్రియను (R. 117-138) | image4 = Antoninus Pius (Museo del Prado) 01.jpg | caption4 = ఆంటోనినసు పియసు (R.138-161) | image5 = (Toulouse) Buste cuirassé de Marc Aurèle agè - Musée Saint-Raymond Ra 61 b.jpg | caption5 = మార్కసు ఆరేలియసు (R. 161-180) }} అగస్టసు పాలనతో ప్రారంభమైన 200 సంవత్సరాలు సాంప్రదాయకంగా ''పాక్సు రోమానా'' ("రోమను శాంతి") గా పరిగణించబడతాయి. సామ్రాజ్యం ఐక్యత రోం ఇంతకు ముందు ఎన్నడూ అనుభవించని సామాజిక స్థిరత్వం, ఆర్థిక శ్రేయస్సు ద్వారా మరింతగా పెరిగింది. ప్రావిన్సులలో తిరుగుబాట్లు చాలా అరుదుగా జరిగాయి. "కనికరం లేకుండా, వేగంగా" అణిచివేయబడ్డాయి.<ref>{{ఉదయించిన పుస్తకం |last=బోట్‌రైట్ |first=మేరీ టి. |title=హాడ్రియన్ మరియు రోమన్ సామ్రాజ్య నగరాలు |date=2000 |publisher=ప్రిన్స్టన్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |page=4 |author-link=మేరీ టి. బోట్‌రైట్}}</ref> రాజవంశ వారసత్వ సూత్రాలను స్థాపించడంలో అగస్టసు విజయం ఆయన అనేక మంది ప్రతిభావంతులైన సంభావ్య వారసుల కంటే ఎక్కువ కాలం జీవించడం ద్వారా పరిమితం చేయబడింది. జూలియో-క్లాడియను రాజవంశం మరో నలుగురు చక్రవర్తుల వరకు కొనసాగింది—టిబెరియసు, కాలిగులా, క్లాడియసు, [[నీరో]]—క్రీ.శ. 69లో కలహాలతో కూడిన నలుగురు చక్రవర్తుల సంవత్సరంకు దారితీసే ముందు దాని నుండి వెస్పాసియను విజేతగా నిలిచాడు. వెస్పాసియను సంక్షిప్త ఫ్లేవియను రాజవంశం స్థాపకుడు అయ్యాడు. తరువాత నెర్వా–ఆంటోనిను రాజవంశం వచ్చింది. ఇది "ఐదు మంచి చక్రవర్తులను ఉత్పత్తి చేసింది": నెర్వా, ట్రాజను, హాడ్రియను, ఆంటోనినసు పియసు, మార్కసు ఆరేలియసు.<ref>{{Cite web | తేదీ=2024-06-10 | శీర్షిక=ఐదు మంచి చక్రవర్తులు |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=2024-08-04 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> "ఐదు మంచి చక్రవర్తులు" అని పిలవబడే వారిలో హాడ్రియను (పాలన 117–138) సామ్రాజ్యం సరిహద్దులను ఏకీకృతం చేయడంలో అంతటా ప్రతిష్టాత్మకమైన నిర్మాణ ప్రాజెక్టులను ప్రారంభించడంలో ప్రత్యేకించి ప్రసిద్ధి చెందాడు.<ref name=":2">{{Cite web |title=హడ్రియన్‌కు తన యూదు ప్రజలతో ఉన్న సంబంధం ఏమిటి? {{!}} బ్రిటానికా |url=https://www.britannica.com/story/what-was-hadrians-relationship-with-his-jewish-subjects |access-date=2025-09-21 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> చాలా కాలంగా యూదు జాతీయ మత జీవితానికి కేంద్రంగా ఉన్న యూదయలో ఆయన పాలన ఒక నిర్ణయాత్మక మలుపును సూచిస్తుంది. రోమను పాలనకు యూదుల మునుపటి ప్రతిఘటన తరువాత, హాడ్రియను క్రీ.శ 129/130 లో ఈ ప్రాంతాన్ని సందర్శించి, జెరూసలేంను రోమను కాలనీ ఏలియా కాపిటోలినాగా తిరిగి స్థాపించాడు. దానికి ఆయన కుటుంబం (ఏలియస్), కాపిటోలిను ట్రయాడు పేరు పెట్టాడు.<ref>{{Cite web |title=ఏలియా కాపిటోలినా {{!}} జెరూసలేం, రోమన్ సామ్రాజ్యం, బృహస్పతి ఆలయం, స్థానం, & అర్థం {{!}} బ్రిటానికా |url=https://www.britannica.com/place/Aelia-Capitolina |access-date=2025-09-21 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> పునర్నిర్మాణంలో నాశనం చేయబడిన యూదు నగరాన్ని కార్డిన్లు, డెకుమానీ, ఫోరం‌లు, స్మారక ద్వారాల కొత్త రోమను పట్టణ ప్రణాళికతో కప్పివేసింది. పూర్వ యూదు ఆలయం ఉన్న స్థలంలో జూపిటరుకు ఆలయ నిర్మాణాన్ని కూడా జరిగింది.<ref>{{cite EB1911 |wstitle=ఏలియా కాపిటోలినా |volume= 1 |page= 256 |short=1}}</ref> తరువాతి సంప్రదాయం, పురావస్తు ఆధారాలు కూడా హోలీ సెపల్చరు ఉన్న ప్రదేశానికి సమీపంలో వీనసు ఆలయం ఉందని సూచిస్తున్నాయి.<ref>{{Cite web |date=2025-09-20 |title=జెరూసలేం - పవిత్ర నగరం, ప్రాచీన చరిత్ర, సంఘర్షణ {{!}} బ్రిటానికా |url=https://www.britannica.com/place/Jerusalem/History |access-date=2025-09-21 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> హాడ్రియను చర్యలు, యూదుల ఆచారాల మీద పరిమితులతో కలిపి బార్ కోఖ్బా తిరుగుబాటు (క్రీశ 132–135 )ను ప్రేరేపించడంలో సహాయపడ్డాయి. తిరుగుబాటును అణిచివేసిన తర్వాత రోమను దళాలు చాలా మంది యూదులను జెరూసలేం నుండి బహిష్కరించాయి. కొన్ని రోజులలో తప్ప వారి ప్రవేశాన్ని నిషేధించాయి. సామ్రాజ్య శక్తి, ఆధిపత్య ప్రకటనగా నగరాన్ని పునర్నిర్మించాయి.<ref name=":2" /> చాలా మంది పండితులు హాడ్రియానికు ఏలియాను నిరంతర రక్షణాత్మక సర్క్యూటు కాకుండా స్వేచ్ఛగా నిలబడి ఉన్న గేటు కాంప్లెక్సు‌లతో (నేటి డమాస్కసు గేటు కింద ఉత్తర ద్వారం వంటివి) గోడలు లేనిదిగా భావిస్తారు.<ref>{{Cite journal |last=Magness |first=Jodi |date=2023 |title=హాడ్రియన్ కింద జెరూసలేం యొక్క ఉత్తర రక్షణలు |website=పాలస్తీనా అన్వేషణ త్రైమాసికం}}</ref> ===క్లాసికలు నుండి చివరి పురాతన కాలం వరకు పరివర్తన=== [[File:Invasions of the Roman Empire 1.png|upright=1.35|thumb| బార్బేరియను దండయాత్రలు (ప్రధానంగా) పురాతన జర్మనీ ప్రజలు రోమను భూభాగంలోకి వెళ్లడాన్ని కలిగి ఉంది. చారిత్రాత్మకంగా, ఈ సంఘటన క్లాసికలు పురాతన కాలం మధ్య యుగాలు మధ్య పరివర్తనను సూచిస్తుంది.]] సమకాలీన గ్రీకు చరిత్రకారుడు కాసియసు డియో దృష్టిలో 180లో కామోడసు ప్రవేశం "బంగారు రాజ్యం నుండి తుప్పు, ఇనుము రాజ్యానికి" దిగజారడాన్ని సూచిస్తుంది.<ref>{{ఉల్లేఖనం |చివరి=[[డియో కాసియస్]] |శీర్షిక=రోమన్ చరిత్ర |ఎడిషన్=లోబ్ క్లాసికల్ లైబ్రరీ ఎడిషన్, 1927 |అనువాదకుడు-చివరి=కారీ |అనువాదకుడు-మొదటి=E. |page=[https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Cassius_Dio/72*.html#36 72.36.4]}}</ref> కొంతమంది చరిత్రకారులు, ముఖ్యంగా ఎడ్వర్డు గిబ్బను, కొమోడసు పాలనను సామ్రాజ్య క్షీణత ప్రారంభంగా తీసుకోవడానికి దారితీసిన వ్యాఖ్య.<ref name="కొమోడస్-గిబ్బన్">{{ఉల్లేఖనం |last=గిబ్బన్ |first=ఎడ్వర్డ్ |title=రోమన్ సామ్రాజ్యం క్షీణత మరియు పతనం యొక్క చరిత్ర |date=1776 |chapter=పశ్చిమంలో క్షీణత మరియు పతనం – అధ్యాయం 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=ఎడ్వర్డ్ గిబ్బన్ |access-date=27 జూన్ 2017 |archive-date=24 ఆగస్టు 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref>{{Sfnp|Goldsworthy|2009|p=50}} 212లో కారాకల్లా పాలనలో సామ్రాజ్యంలోని స్వేచ్ఛా నివాసితులందరికి రోమను పౌరసత్వం మంజూరు చేయబడింది. సెవెరాను రాజవంశం అల్లకల్లోలంగా ఉంది; ఒక చక్రవర్తి పాలన ఆయన హత్య లేదా ఉరిశిక్షతో ముగిసింది. దాని పతనం తరువాత సామ్రాజ్యం మూడవ శతాబ్దపు సంక్షోభం, దండయాత్రలు, అంతర్గత కలహాలు, ఆర్థిక రుగ్మత, ప్లేగు లచే ముంచెత్తబడింది.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=బ్రౌన్ | First=పీటర్ |టైటిల్=ది వరల్డ్ ఆఫ్ లేట్ యాంటిక్విటీ |డేట్=1971 |ప్రచురణకర్త=హార్కోర్ట్ బ్రేస్ జోవనోవిచ్ |isbn=978-0-1519-8885-3 |పేజీ=22 |రచయిత-లింక్=పీటర్ బ్రౌన్ (చరిత్రకారుడు)}}</ref> చారిత్రక యుగాలను నిర్వచించడంలో ఈ సంక్షోభం కొన్నిసార్లు క్లాసికలు నుండి లేటు యాంటిక్విటీకు పరివర్తనను సూచిస్తుంది. ఆరేలియను (R. 270|-275) సామ్రాజ్యాన్ని సైనికపరంగా స్థిరపరిచాడు. డయోక్లెటియను 285లో దానిలో ఎక్కువ భాగాన్ని పునర్వ్యవస్థీకరించి పునరుద్ధరించాడు.{{Sfnp|గోల్డ్స్‌వర్తీ|2009|pp=405–415}} డయోక్లెటియను పాలన క్రైస్తవ మతం ముప్పుగా భావించబడింది. "గ్రేటు పెర్సిక్యూషను"కు వ్యతిరేకంగా సామ్రాజ్యం అత్యంత సమిష్టి ప్రయత్నాన్ని తీసుకువచ్చింది.<ref>{{Cite web |శీర్షిక=డయోక్లెటియన్ - పునర్వ్యవస్థీకరణ, టెట్రార్కీ, ఎడిక్ట్ {{!}} బ్రిటానికా |url=https://www.britannica.com/biography/Diocletian/Reorganization-of-the-empire |access-date=2024-08-04 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> డయోక్లెటియను సామ్రాజ్యాన్ని నాలుగు ప్రాంతాలుగా విభజించాడు. ప్రతి ఒక్కటి ఒక ప్రత్యేక టెట్రార్కి పాలించింది.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |last=పాటర్ |first=డేవిడ్ |title=బే వద్ద రోమన్ సామ్రాజ్యం |date=2004 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4151-0057-1 |pages=296–298 |author-link=డేవిడ్ స్టోన్ పాటర్}}</ref> రోం‌ను పీడిస్తున్న రుగ్మతను తాను పరిష్కరించానని నమ్మకంగా ఆయన తన సహ-చక్రవర్తితో పాటు సింహాసనాన్ని వదులుకున్నాడు. కానీ టెట్రార్కి త్వరలోనే కూలిపోయాయి. చివరికి కాన్స్టాంటైను ది గ్రేటు ద్వారా క్రమాన్ని పునరుద్ధరించాడు. ఆయన కాన్స్టాంటైను ది గ్రేటు చేత క్రైస్తవ మతాన్ని క్రైస్తవ మతంలోకి మార్చిన మొదటి చక్రవర్తి అయ్యాడు. కాన్స్టాంటినోపులును తూర్పు సామ్రాజ్యం కొత్త రాజధానిగా స్థాపించాడు. కాన్స్టాంటినియను, వాలెంటీనియను రాజవంశాల దశాబ్దాల కాలంలో సామ్రాజ్యం తూర్పు-పడమర అక్షం వెంట విభజించబడింది. కాన్స్టాంటినోపులు రోం‌లలో ద్వంద్వ అధికార కేంద్రాలు ఉన్నాయి. జూలియను తన సలహాదారుడు మార్డోనియసు ప్రభావంతో క్లాసికలు రోమను, హెలెనిస్టికు మతం పునరుద్ధరించడానికి ప్రయత్నించాడు. క్రైస్తవ చక్రవర్తుల వారసత్వానికి కొంతకాలం మాత్రమే అంతరాయం కలిగించాడు. 2వ థియోడోసియసు, తూర్పు, పశ్చిమ రెండింటినీ పాలించిన చివరి చక్రవర్తి, క్రైస్తవ మతాన్ని రాజ్య మతంగా చేసిన తర్వాత 395లో మరణించాడు.<ref>{{ఉదహరించిన పుస్తకం |last=Starr |first=Chester G. |title=A History of the Ancient World |date=1974 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-1950-1814-1 |edition=2nd |pages=670–678 |author-link=Chester G. Starr |orig-date=1965}}</ref> [[File:628px-Western and Eastern Roman Empires 476AD(3).PNG|thumb|పరిపాలనా 476 ద్వారా రోమను సామ్రాజ్యం, పశ్చిమ, తూర్పు విభాగాలను గమనిస్తూ]] [[File:The Roman Empire, AD 395.png|right|thumb|upright=1.15| 395 ఎడి లో రోమని సామ్రాజ్యం విభాగాలు]] ===పశ్చిమంలో పతనం - తూర్పులో మనుగడ=== 5వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో పశ్చిమ రోమను సామ్రాజ్యం విచ్ఛిన్నం ప్రారంభమైంది. రోమన్లు ​​ ఆక్రమణదారులందరితో పోరాడారు. ముఖ్యంగా అట్టిలాతో.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=బరీ | First=జాన్ బాగ్నాల్ |url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/secondary/BURLAT/9*.html#4 |title=హిస్టరీ ఆఫ్ ది లేటర్ రోమన్ ఎంపైర్ | date=1923 |ప్రచురణకర్త=డోవర్ బుక్స్ |పేజీలు=295–297 |రచయిత-లింక్=J. బి. బరీ |access-date=19 ఫిబ్రవరి 2021 |archive-date=13 జూలై 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210713102254/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/secondary/BURLAT/9%2A.html#4 |url-status=live}}</ref> కానీ సామ్రాజ్యంలోని చాలా మంది జర్మనీ ప్రజలకు రోం పట్ల సందేహాస్పదమైన విశ్వాసాన్ని కలిగి ఉండటంతో సామ్రాజ్యం తనను తాను విచ్ఛిన్నం చేసుకోవడం ప్రారంభించింది.{{Sfnp|బరీ|1923|pp=312–313}} చాలా కాలక్రమాలు 476లో పశ్చిమ రోమను సామ్రాజ్యం ముగింపును పేర్కొన్నాయి. జర్మనికు యుద్ధ నాయకుడు ఓడోసరు వ్యతిరేకించిన సమయంలో రోములసు అగస్టలసు పదవీ విరమణ చేయవలసి వచ్చింది.<ref name="పీటర్ లాంగ్ AG">{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |last=Scholl |first=Christian |title=మధ్య యుగాలలో సామ్రాజ్య పాలన భావనకు ట్రాన్స్‌కల్చరల్ విధానాలు |date=2017 |publisher=Peter Lang AG |isbn=978-3-6530-5232-9 |language=en |quote=476లో చివరి రోమన్ చక్రవర్తి రోములస్ అగస్టలస్‌ను తొలగించిన ఓడోసర్, సామ్రాజ్య చిహ్నాన్ని లేదా ఊదా రంగును ఉపయోగించలేదు; వాటిని బైజాంటియంలో చక్రవర్తి ప్రత్యేకంగా ఉపయోగించారు.}}</ref><ref name="ది ఫాల్ ఆఫ్ రోమ్">{{సైట్ వెబ్ |last=పీటర్ |first=హీథర్ |author-link=పీటర్ హీథర్ |title=ది ఫాల్ ఆఫ్ రోమ్ |url=https://www.bbc.co.uk/history/ancient/romans/fallofrome_article_01.shtml |access-date=11 ఫిబ్రవరి 2020 |publisher=BBC |archive-date=28 మార్చి 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200328030720/http://www.bbc.co.uk/history/ancient/romans/fallofrome_article_01.shtml |url-status=live}}</ref><ref name="గిబ్బన్స్">{{సైట్ బుక్ |last=గిబ్బన్ |first=ఎడ్వర్డ్ |శీర్షిక=రోమన్ సామ్రాజ్య పతనం మరియు పతనం చరిత్ర | date=1776 |ప్రచురణకర్త=హార్పర్ & బ్రదర్స్ |సంపాదకుడు-చివరి=విడ్జర్ |సంపాదకుడు-మొదటి=డేవిడ్ |భాష=en |అధ్యాయం=గోతిక్ రాజ్యం ఇటలీ. – భాగం II. |కోట్=పాట్రిషియన్ ఒరెస్టెస్ నోరికమ్‌లోని పెటోవియోకు చెందిన కౌంట్ రోములస్ కుమార్తెను వివాహం చేసుకున్నాడు: అధికారం యొక్క అసూయ ఉన్నప్పటికీ, అగస్టస్ పేరు అక్విలియాలో సుపరిచితమైన ఇంటిపేరుగా పిలువబడింది; మరియు నగరం మరియు రాచరికం యొక్క ఇద్దరు గొప్ప స్థాపకుల పేర్లు వారి వారసులలో చివరివారిలో వింతగా ఐక్యమయ్యాయి", "ఈ నిరంకుశ యువకుడి జీవితం ఓడోసర్ యొక్క ఉదారమైన దయ ద్వారా తప్పించుకుంది; అతను అతని మొత్తం కుటుంబంతో పాటు ఇంపీరియల్ ప్యాలెస్ నుండి అతనిని తొలగించాడు. |author-link=ఎడ్వర్డ్ గిబ్బన్ |chapter-url=https://www.gutenberg.org/files/25717/25717-h/25717-h.htm#Clink362HCH0005 |chapter-format=ebook |via=ప్రాజెక్ట్ గుటెన్‌బర్గ్ |access-date=11 ఫిబ్రవరి 2020 |archive-date=30 ఆగస్టు 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170830175141/https://www.gutenberg.org/files/25717/25717-h/25717-h.htm#Clink362HCH0005 |url-status=live}}</ref> ఓడోసరు జెనో ఏకైక చక్రవర్తిగా ప్రకటించడం ద్వారా పశ్చిమ సామ్రాజ్యాన్ని ముగించి జెనో నామమాత్రపు అధీన అధికారిగా తనను తాను ఉంచుకున్నాడు. వాస్తవానికి ఇటలీని ఒడోసరు మాత్రమే పాలించాడు.<ref name="పీటర్ లాంగ్ AG"/><ref name="ది ఫాల్ ఆఫ్ రోమ్"/><ref>{{ఉదయించిన పుస్తకం |last=గిబ్బన్ |first=ఎడ్వర్డ్ |title=ది డిక్లైన్ అండ్ ఫాల్ ఆఫ్ ది రోమన్ ఎంపైర్ |date=1776 |via=ప్రాజెక్ట్ గుటెన్‌బర్గ్ |language=en |chapter=గోతిక్ కింగ్‌డమ్ ఆఫ్ ఇటలీ. – పార్ట్ II. |quote=రిపబ్లిక్ (వారు ఆ పేరును సిగ్గు లేకుండా పునరావృతం చేస్తారు) ఒడోసరు పౌర, సైనిక సద్గుణాలను సురక్షితంగా నమ్మవచ్చు; మరియు వారు వినయంగా, చక్రవర్తి అతనికి పాట్రిషియన్ బిరుదును మరియు ఇటలీ డియోసెస్ పరిపాలనను ఇస్తారని అభ్యర్థిస్తున్నారు. ...ఏకైక చక్రవర్తి బిరుదు మరియు రోమ్‌లోని అనేక ప్రాంతాలలో అతని గౌరవార్థం ఏర్పాటు చేయబడిన విగ్రహాల ద్వారా అతని గర్వం సంతృప్తి చెందింది; ...అతను పాట్రిషియన్ ఒడోసర్‌తో స్నేహపూర్వకమైన, అయితే అస్పష్టమైన, ఉత్తర ప్రత్యుత్తరాలను పొందాడు; మరియు అతను కృతజ్ఞతగా ఇంపీరియల్ జెండాలను అంగీకరించాడు. |author-link=ఎడ్వర్డ్ గిబ్బన్ |access-date=11 ఫిబ్రవరి 2020 |chapter-url=https://www.gutenberg.org/files/25717/25717-h/25717-h.htm#Dlinknoteref-5511 |archive-date=30 ఆగస్టు 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170830175141/https://www.gutenberg.org/files/25717/25717-h/25717-h.htm#Dlinknoteref-5511 |url-status=live}}</ref> తరువాతి చరిత్రకారులు [[బైజాంటైన్ సామ్రాజ్యం]] అని పిలిచే తూర్పు రోమను సామ్రాజ్యం చివరి రోమను చక్రవర్తి 9వ కాన్స్టాంటైను పాలియోలోగోసు పాలన వరకు కొనసాగింది. 1453లో కాన్స్టాంటినోపులు ముట్టడి సమయంలో మెహమ్మదు తన ఒట్టోమను దళాలతో జరిగిన యుద్ధంలో ఆయన మరణించాడు. మునుపటి సామ్రాజ్యంతో సంబంధాన్ని క్లెయిం చేసుకునే ప్రయత్నంలో 2వ మెహమ్మదు ''సీజరు'' అనే బిరుదును స్వీకరించాడు. తరువాతి చరిత్రకారులు [[బైజాంటైన్ సామ్రాజ్యం]] అని పిలిచే తూర్పు రోమను సామ్రాజ్యం చివరి రోమను చక్రవర్తి 11వ కాన్స్టాంటైను పాలియోలోగోసు పాలన వరకు కొనసాగింది. 1453లో కాన్స్టాంటినోపులు ముట్టడి సమయంలో 2వ మెహ్మదు ఆయన [[ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం|ఒట్టోమన్]] దళాలతో జరిగిన యుద్ధంలో ఆయన మరణించాడు. పూర్వ సామ్రాజ్యంతో సంబంధాన్ని క్లెయిం చేసుకునే ప్రయత్నంలో 2వ మెహ్మెదు ''సీజరు'' అనే బిరుదును స్వీకరించాడు.<ref>{{Cite web |last=Ozgen |first=Korkut |title=Mehmet II |url=http://www.theottomans.org/english/family/mehmet2.asp |access-date=3 ఏప్రిల్ 2007 |website=TheOttomans.org |archive-date=30 ఏప్రిల్ 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150430145544/http://www.theottomans.org/english/family/mehmet2.asp |url-status=live}}; {{సైట్ వెబ్ |last=కార్ట్‌రైట్ |first=మార్క్ | date=23 జనవరి 2018 |title=1453: కాన్స్టాంటినోపుల్ పతనం |url=https://www.worldhistory.org/article/1180/1453-the-fall-of-constantinople |access-date=11 ఫిబ్రవరి 2020 |website=వరల్డ్ హిస్టరీ ఎన్‌సైక్లోపీడియా |archive-date=12 ఏప్రిల్ 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210412192442/https://www.worldhistory.org/article/1180/1453-the-fall-of-constantinople/ |url-status=live}}</ref>{{Sfn|Nicolle|2000|p=85}} ఆయన వాదనను త్వరలోనే కాన్స్టాంటినోపులు పాట్రియార్కేటు గుర్తించింది. కానీ యూరోపియను చక్రవర్తులు గుర్తించలేదు. ==భూగోళశాస్త్రం - జనాభా శాస్త్రం== రోమను సామ్రాజ్యం చరిత్రలో అతిపెద్ద వాటిలో ఒకటి ఐరోపా, ఉత్తర ఆఫ్రికా, మధ్యప్రాచ్యం అంతటా ఆనుకొని ఉన్న భూభాగాలు.{{Sfnp|కెల్లీ|2007|p=3}} లాటిను పదబంధం ''ఇంపీరియం సైను ఫైను'' ("అంతులేని సామ్రాజ్యం"{{Sfnp|నికోలెట్|1991|p=29}}) కాలం లేదా స్థలం సామ్రాజ్యాన్ని పరిమితం చేయవనే భావజాలాన్ని వ్యక్తపరిచింది. వర్జిలు ''అనీడు''లో అపరిమిత సామ్రాజ్యాన్ని [[బృహస్పతి]] ద్వారా రోమన్లకు మంజూరు చేయబడిందని చెప్పబడింది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|నికోలెట్|1991|p=29}}; {{హార్వ్‌పి|వర్జిల్|పేజీ=1.278}}; {{సైట్ బుక్ | last=మాటింగ్లీ | First=డేవిడ్ జె. |టైటిల్=ఇంపీరియలిజం, పవర్, అండ్ ఐడెంటిటీ: ఎక్స్‌పీరియన్సింగ్ ది రోమన్ ఎంపైర్ | date=2011 |ప్రచురణకర్త=ప్రిన్స్‌టన్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీ=15 |రచయిత-లింక్=డేవిడ్ మాటింగ్లీ (పురావస్తు శాస్త్రవేత్త)}}; {{సైటేషన్ | last=మోరెట్టి | First=జి |అధ్యాయం=ది అదర్ వరల్డ్ అండ్ ది 'యాంటిపోడ్స్': ది మిత్ ఆఫ్ అన్ నోన్ కంట్రీస్ బిట్వీన్ యాంటిక్విటీ అండ్ ది రినైసాన్స్ | date=1993 |టైటిల్=ది క్లాసికల్ ట్రెడిషన్ అండ్ ది అమెరికాస్: యూరోపియన్ ఇమేజెస్ ఆఫ్ ది అమెరికాస్ |ఎడిటర్-లాస్ట్=డి గ్రూటర్ |ఎడిటర్-ఫస్ట్=వాల్టర్ |పేజీ=257}}; {{సైట్ పుస్తకం |last=సదరన్ |first=పాట్ |title=సెవెరస్ నుండి కాన్స్టాంటైన్ వరకు రోమన్ సామ్రాజ్యం | date=2001 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4152-3943-1 |pages=14–16 |author-link=Pat Southern}}</ref> 4వ శతాబ్దంలో సామ్రాజ్యం క్రైస్తవ పాలనలోకి వచ్చినప్పుడు సార్వత్రిక ఆధిపత్యం ఈ వాదన పునరుద్ధరించబడింది.{{Efn|[[Prudentius]] (348–413) ముఖ్యంగా తన కవిత్వంలో ఈ ఇతివృత్తాన్ని క్రైస్తవీకరించాడు.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=Mastrangelo |first=Marc |title=ది రోమన్ సెల్ఫ్ ఇన్ లేట్ యాంటిక్విటీ: ప్రుడెన్షియస్ అండ్ ది పోయెటిక్స్ ఆఫ్ ది సోల్ | date=2008 |publisher=జాన్స్ హాప్కిన్స్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |pages=73, 203}}</ref> [[సెయింట్. అయితే, అగస్టీన్]], ''[[డి సివిటేట్ డీ|ది సిటీ ఆఫ్ గాడ్]]లో లౌకిక మరియు శాశ్వతమైన "రోమ్" మధ్య తేడాను చూపించాడు.'' ఇవి కూడా చూడండి {{సైటేషన్ |చివరి=భయాలు |మొదటి=జె. రూఫస్ |అధ్యాయం=ది కల్ట్ ఆఫ్ జూపిటర్ అండ్ రోమన్ ఇంపీరియల్ ఐడియాలజీ | date=1981 |శీర్షిక=ఆఫ్స్టీగ్ ఉండ్ నీడర్‌గాంగ్ డెర్ రోమిస్చెన్ వెల్ట్ |వాల్యూమ్=II |సంచిక=17.1 |రచయిత-లింక్=జె. రూఫస్ ఫియర్స్ |పేజీ=136}}, క్లాసికల్ రోమన్ భావజాలం క్రైస్తవ సామ్రాజ్య సిద్ధాంతాన్ని ఎలా ప్రభావితం చేసింది అనే దానిపై, {{సైటేషన్ |last=బ్యాంగ్ |first=పీటర్ ఫైబిగర్ |అధ్యాయం=ది కింగ్ ఆఫ్ కింగ్స్: యూనివర్సల్ హెజెమోనీ, ఇంపీరియల్ పవర్, మరియు ఎ న్యూ కంపారిటివ్ హిస్టరీ ఆఫ్ రోమ్ | date=2011 |శీర్షిక=ది రోమన్ ఎంపైర్ ఇన్ కాంటెక్స్ట్: హిస్టారికల్ అండ్ కంపారిటివ్ పెర్స్పెక్టివ్స్ |ప్రచురణకర్త=జాన్ విలే & సన్స్}} మరియు గ్రీకు ప్రపంచవాద భావన (''[[ఎక్యుమెన్|oikouménē]]'').}} పెద్ద ప్రాంతాలను స్వాధీనం చేసుకోవడంతో పాటు రోమన్లు ​​నేరుగా వారి భౌగోళిక శాస్త్రాన్ని మార్చారు. ఉదాహరణకు మొత్తం అడవులను నరికివేయడం ఒకటి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=మోస్లీ |first=స్టీఫెన్ |url=https://archive.org/details/environmentworld00mosl_888 |title=ది ఎన్విరాన్మెంట్ ఇన్ వరల్డ్ హిస్టరీ | date=2010 |ప్రచురణకర్త=రౌట్లెడ్జ్ |page=[https://archive.org/details/environmentworld00mosl_888/page/n44 35] |url-access=limited}}</ref> రోమను విస్తరణ ఎక్కువగా రిపబ్లికు కింద సాధించబడింది. అయితే 1వ శతాబ్దంలో యూరపు, ఆఫ్రికా, ఆసియాలో రోమను నియంత్రణ బలపడిన సమయంలో ఉత్తర ఐరోపాలోని కొన్ని ప్రాంతాలు జయించబడ్డాయి. అగస్టసు పాలనలో "తెలిసిన ప్రపంచం ప్రపంచ పటం" రోం‌లో మొదటిసారిగా బహిరంగంగా ప్రదర్శించబడింది. ఇది పురాతన కాలం నుండి మనుగడలో ఉన్న అత్యంత సమగ్రమైన రాజకీయ భౌగోళిక శాస్త్రం (స్ట్రాబో ''భౌగోళిక శాస్త్రం)'' సృష్టితో సమానంగా ఉంది. .{{Sfnp|నికోలెట్|1991|pp=7, 8}} అగస్టసు మరణించినప్పుడు ఆయన విజయాల ఖాతా (''రెస్ గెస్టే'') సామ్రాజ్యం భౌగోళిక జాబితాను ప్రముఖంగా ప్రదర్శించింది.{{Sfnp|నికోలెట్|1991|pp=9, 16}} ఖచ్చితమైన వ్రాతపూర్వక రికార్డులతో పాటు భౌగోళిక శాస్త్రం రోమను ఇంపీరియలు పరిపాలన కేంద్ర ఆందోళనలు ఇందులో భాగంగా ఉన్నాయి.{{Sfnp|నికోలెట్|1991|pp=10, 11}} [[File:Milecastle 39 on Hadrian's Wall.jpg|thumb|ఉత్తర ఇంగ్లాండు‌లోని హాడ్రియన్సు వాల్ శిథిలాల భాగం, క్రాగు లాఫ్‌‌ను చూస్తూ ఉంది.]] సామ్రాజ్యం ట్రాజను (R.98-117) కింద దాని అతిపెద్ద విస్తీర్ణాన్ని (5 మిలియన్ల చ కి.మీ)చేరుకుంది.{{Sfnp|దక్షిణ|2001|pp=14–16}} <sup>2</sup><ref name="size"/><ref name="తూర్పు-పశ్చిమ"/> సాంప్రదాయ జనాభా అంచనా ప్రకారం 55-60 మిలియన్ల నివాసితులు{{Sfnp|కెల్లీ|2007|p=1}} ఉన్నారు. ప్రపంచంలోని మొత్తం జనాభాలో ఆరవ వంతు- నాల్గవ వంతు మధ్య ఉన్నారు.{{Sfnp|మోరిస్|స్కీడెల్|2009|p=184}} దీనిని 19వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు పశ్చిమంలో అత్యంత జనాభా కలిగిన ఏకీకృత రాజకీయ సంస్థగా చేసింది.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=గోల్డ్‌స్మిత్ |first=రేమండ్ W. |date=2005 |title=ప్రారంభ రోమన్ సామ్రాజ్యం యొక్క జాతీయ ఉత్పత్తి యొక్క పరిమాణం మరియు నిర్మాణం యొక్క అంచనా |జర్నల్=ఆదాయం మరియు సంపద యొక్క సమీక్ష |వాల్యూమ్=30 |సంచిక=3 |doi=10.1111/j.1475-4991.1984.tb00552.x |pages=263–288}}</ref> ఇటీవలి జనాభా అధ్యయనాలు 70 మిలియన్లు నుండి 100 మిలియన్లు కంటే ఎక్కువ జనాభా శిఖరాన్ని వాదించాయి <ref name="జనాభా మరియు జనాభా">{{సైట్ వెబ్ |last=షీడెల్ |first=వాల్టర్ | date=ఏప్రిల్ 2006 |శీర్షిక=జనాభా మరియు జనాభా |url=http://www.princeton.edu/~pswpc/pdfs/scheidel/040604.pdf |వెబ్‌సైట్=ప్రిన్స్టన్/స్టాన్‌ఫోర్డ్ వర్కింగ్ పేపర్స్ ఇన్ క్లాసిక్స్ |పేజీ=9 |access-date=25 జూలై 2009 |archive-date=13 నవంబరు 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181113015918/http://www.princeton.edu/~pswpc/pdfs/scheidel/040604.pdf |url-status=live}}; {{సైట్ జర్నల్ |last1=హాన్సన్ |first1=జె. డబ్ల్యూ. |last2=ఓర్ట్‌మన్ |first2=S. G. | date=2017 |శీర్షిక=గ్రీకు మరియు రోమన్ స్థావరాల జనాభాను అంచనా వేయడానికి ఒక క్రమబద్ధమైన పద్ధతి |జర్నల్=జర్నల్ ఆఫ్ రోమన్ ఆర్కియాలజీ |భాష=en |వాల్యూమ్=30 |doi=10.1017/S1047759400074134 |పేజీలు=301–324 |s2cid=165770409}}</ref> సామ్రాజ్యంలోని మూడు అతిపెద్ద నగరాలు - రోం, [[అలెగ్జాండ్రియా]], ఆంటియోకు- 17వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో ఇతర యూరోపియను నగరం కంటే దాదాపు రెండింతలు పెద్దవి.{{Sfnp|బోర్డ్‌మన్|2000|p=721}} చరిత్రకారుడు క్రిస్టోఫరు కెల్లీ దీనిని వివరించినట్లుగా: {{Blockquote|అప్పుడు సామ్రాజ్యం హాడ్రియన్సు వాల్ నుండి చినుకులతో తడిసి విస్తరించింది ఉత్తర ఇంగ్లాండు నుండి సిరియాలోని [[యూఫ్రటీస్]] నది ఎండలతో మండే ఒడ్డు వరకు; దిగువ దేశాల నుండి [[నల్ల సముద్రం]] వరకు, ఉత్తర ఆఫ్రికా తీరంలోని గొప్ప మైదానాలు మరియు ఈజిప్టులోని నైలు లోయ విలాసవంతమైన గాష్ వరకు యూరప్‌లోని సారవంతమైన, చదునైన భూముల గుండా పాములా ప్రవహించే గొప్ప రైన్–డానుబు నదీ వ్యవస్థ నుండి. ఆ సామ్రాజ్యం పూర్తిగా మధ్యధరా;... దాని విజేతలు ''మారే నోస్ట్రం''—'మన సముద్రం' అని పిలుస్తారు.{{Sfnp|కెల్లీ|2007|p=1}}}} [[File:The cities of the Roman world in the Imperial period.jpg|thumb|ఇంపీరియల్ కాలంలో రోమన్ నగరాలు<ref>{{cite journal |title=Urbanism and the division of labour in the Roman Empire |last1=Hanson |first1=J.W. |website=Journal of the Royal Society, Interface |display-authors=etal |date=2017 |volume=14 |issue=136 |doi=10.1098/rsif.2017.0367 |pmid=29142013 |pmc=5721147}}</ref>]] ట్రాజను వారసుడు హాడ్రియను సామ్రాజ్యాన్ని విస్తరించడం కంటే నిర్వహించడం అనే విధానాన్ని అవలంబించాడు. సరిహద్దులు (''ఫైన్స్'') గుర్తించబడ్డాయి. సరిహద్దులు (''పరిమితులు'') గస్తీ తిరిగాయి.{{Sfnp|సదరన్|2001|pp=14–16}} అత్యంత భారీగా బలవర్థకమైన సరిహద్దులు అత్యంత అస్థిరంగా ఉన్నాయి.<ref name="Hekster">{{Cite journal |last1=Hekster |first1=Olivier |last2=Kaizer |first2=Ted |date=16–19 ఏప్రిల్ 2009 |title=Preface |publisher=Brill |website=Frontiers in the Roman World: Proceedings of the Ninth Workshop of the International Network Impact of Empire |page=viii}}</ref> హాడ్రియన్సు వాల్ ఇది రోమను ప్రపంచాన్ని ఎప్పుడూ ఉండే బార్బేరియను ముప్పుగా భావించే దాని నుండి వేరు చేసింది. ఇది ఈ ప్రయత్నం ప్రాథమిక మనుగడలో ఉన్న స్మారక చిహ్నం.<ref>{{Cite book |title=Cambridge ఇలస్ట్రేటెడ్ హిస్టరీ ఆఫ్ ది రోమన్ వరల్డ్ | date=2003 |ప్రచురణకర్త=ఐవీ ప్రెస్ |ఎడిటర్-లాస్ట్=వూల్ఫ్ |ఎడిటర్-ఫస్ట్=గ్రెగ్ |పేజీ=340}}; {{సైట్ బుక్ | last=ఓపర్ | First=థోర్స్టన్ |టైటిల్=హాడ్రియన్: ఎంపైర్ అండ్ కాన్ఫ్లిక్ట్ | date=2008 |ప్రచురణకర్త=హార్వర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీ=64}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |last=క్షేత్రాలు |first=నిక్ |title=హాడ్రియన్ గోడ AD 122–410, ఇది హాడ్రియన్ తోట దిగువన ఉంది | date=2003 |ప్రచురణకర్త=ఓస్ప్రే పబ్లిషింగ్ |పేజీ=35}}</ref> తూర్పు ప్రావిన్సులలో గ్రామీణ పరిపాలన తరచుగా భూమిని గుర్తించడానికి, పన్నులను నియంత్రించడానికి రాసిన సరిహద్దు రాళ్ళు మీద ఆధారపడింది.<ref>{{ఉదహరించిన జర్నల్ |last=మారోమ్ |first=రాయ్ |author-link=రాయ్ మరోమ్ |సంవత్సరం=2025 |title=అబిల్ అల్-కమ్హ్ డయోక్లెటియానిక్ సరిహద్దు రాయి యొక్క స్థలాకృతి పునఃఅంచనా: అల్-జుక్ అల్-ఫౌకానీ వద్ద గోల్గోల్‌ను గుర్తించడం |url=https://escholarship.org/uc/item/80b199p2 |website=జెరూసలేం జర్నల్ ఆఫ్ ఆర్కియాలజికల్ రీసెర్చ్ |volume=8 |pages=51–59}}</ref><ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=Ecker |first=Avner |last2=Leibner |first2=Uzi |title=‘పనియాస్ నివాసులను డయోక్లెటియన్ అణచివేశాడు’ (ySheb. 9:2): అబెల్ బెత్ మాకా నుండి ఒక కొత్త టెట్రార్కిక్ సరిహద్దు రాయి |url=https://doi.org/10.1080/00310328.2024.2435218 |జర్నల్=పాలస్తీనా అన్వేషణ త్రైమాసికం |volume=0 |issue=0 |pages=1–13 |doi=10.1080/00310328.2024.2435218 |issn=0031-0328}}</ref> ==భాషలు== లాటిను, గ్రీకు సామ్రాజ్యం ప్రధాన భాషలు ఉన్నాయి.{{Efn|name=diglossia|దీనిని ద్విభాషా స్థితి అని పిలుస్తారు కానీ అది విద్యావంతులకు మాత్రమే వర్తిస్తుంది మరియు బ్రూనో రోచెట్ దీనిని డిగ్లోసియాగా మరింత సముచితమని సూచిస్తున్నాడు కానీ గ్రీకు లాటిన్‌లకు వ్యతిరేకంగా "అధికంగా" ఉన్నందున ఇది ఇప్పటికీ తగినంతగా వివరించలేదని అంగీకరిస్తున్నాడు "సూపర్-హై".{{Sfnp|రోచెట్|2018|p=123}} లాటిను రెండవ శతాబ్దం నుండి, ముఖ్యంగా పశ్చిమ ప్రావిన్సులలో, కానీ తూర్పు ప్రావిన్సులలో అంతగా వ్యాప్తి చెందలేదు.<ref>{{హార్వ్‌ప్|రోచెట్|2012|pp=562–563}}.</ref> తూర్పున, గ్రీకు ఎల్లప్పుడూ ఆధిపత్య భాష, హెలెనిస్టికు కాలం నుండి మిగిలిపోయిన ప్రభావం, ఇది సామ్రాజ్యం.{{Sfnp|రోచెట్|2018|p=108}}<ref>{{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=మిల్లర్ |మొదటి=ఫెర్గస్ |శీర్షిక=ఎ గ్రీకు రోమన్ సామ్రాజ్యం: థియోడోసియస్ II (408–450) కాలంలో అధికారం మరియు నమ్మకం | date=2006 |ప్రచురణకర్త=కాలిఫోర్నియా విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |isbn=0-5209-4141-1 |పేజీ=279 |రచయిత-లింక్=ఫెర్గస్ మిల్లర్}}; {{Harvp|Treadgold|1997|pp=5–7}}</ref>}} కానీ సామ్రాజ్యంలో ఉద్దేశపూర్వకంగా బహుభాషావాదం ఉంది.{{Sfnp|Rochette|2018|p=117}} ఆండ్రూ వాలెసు-హాడ్రిలు "రోమను ప్రభుత్వం ప్రధాన కోరిక తనను తాను అర్థం చేసుకోవడమే" అని చెప్పారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=వాలెస్-హాడ్రిల్ |first=ఆండ్రూ |title=రోమ్ యొక్క సాంస్కృతిక విప్లవం |date=2010 |publisher=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=978-0-5217-2160-8 |edition=Repr. corr తో |location=Cambridge |page=60}}</ref> సామ్రాజ్యం ప్రారంభంలో గ్రీకు పరిజ్ఞానం విద్యావంతులైన ప్రభువుల వలె జీవనస్థాయి సాధించడానికి ఉపయోగపడింది. లాటిను పరిజ్ఞానం సైనిక, ప్రభుత్వం లేదా చట్టంలో వృత్తి స్వీకరించడానికి ఉపయోగపడుతుంది.<ref>రోచెట్ (1997, 2010, 1996, 1998, 2000, 2007), J. N. ఆడమ్స్ (2003), కియర్స్లీ మరియు ఎవాన్స్ (2001), బైండర్ (2000: 21–48), రిజాకిస్ (1995, 2008), హోల్ఫోర్డ్-స్ట్రెవెన్స్ (1993), పీటర్స్మాన్ (1992), డుబుయిసన్ (1981, 1992a, 1992b), మిల్లర్ (2006a: 84–93), ముల్లెన్ (2011), గార్సియా (2019), ఫోర్నెట్ (2019), రాప్ (2019), నోచ్చి మాసిడో (2019), పెల్లిజారి (2019), రోబీ (2019), ఘిరెట్టి (1996), గార్సియా డొమింగో (1983), జ్గుస్టా (1980), కైమియో (1979a, 1979b), హాన్ (1906), ముల్లెన్ మరియు జేమ్స్ (2012), స్టెయిన్ (1915: 132–186) లో ఉదహరించబడినట్లుగా {{సైట్ బుక్ |last=Dickey |first=Eleanor |url=https://www.cambridge.org/core/product/identifier/9781108888387/type/book |title=Latin Loanwords in Ancient Greek: A Lexicon and Analysis |date=2023 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1-1088-8838-7 |edition=1st |page=4 |doi=10.1017/9781108888387 |s2cid=258920619 |access-date=17 ఆగస్టు 2023 |archive-date=9 ఫిబ్రవరి 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240209190604/https://www.cambridge.org/core/books/latin-loanwords-in-ancient-greek/F5D4E8C56689A2584BD68753B99CCDE9 |url-status=live}}</ref> ద్విభాషా శాసనాలు రెండు భాషల రోజువారీ అంతర్వ్యాప్తిని సూచిస్తాయి.<ref>{{Harvp|Rochette|2012|p=556}}; {{హార్వ్‌పి|ఆడమ్స్|2003|పి=200}}.</ref> లాటిను, గ్రీకుల పరస్పర భాషా, సాంస్కృతిక ప్రభావం ఒక సంక్లిష్టమైన అంశంగా మారింది.<ref>{{Cite book |last=Feeney |first=Denis |url=https://books.google.com/books?id=YQRuCwAAQBAJ |title=Beyond Greek: The Beginnings of Latin Literature |date=2016 |publisher=Harvard University Press |isbn=978-0-6744-9604-0 |language=en |access-date=17 August 2023 |archive-date=4 October 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231004101709/https://books.google.com/books?id=YQRuCwAAQBAJ |url-status=live}}</ref> గ్రీకులో చేర్చబడిన లాటిను పదాలు ప్రారంభ సామ్రాజ్య యుగంలో చాలా సాధారణంగా ఉండేవి. ముఖ్యంగా సైనిక, పరిపాలన, వాణిజ్యం, వాణిజ్యం కోసం.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Dickey |first=Eleanor |url=https://books.google.com/books?id=uNXBEAAAQBAJ |title=లాటిన్ లోన్ వర్డ్స్ ఇన్ ఏన్షియంట్ గ్రీక్: ఎ లెక్సికాన్ అండ్ అనాలిసిస్ |date=2023 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1-1088-9734-1 |language=en |page=651 |access-date=17 ఆగస్టు 2023 |archive-date=4 అక్టోబరు 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231004102009/https://books.google.com/books?id=uNXBEAAAQBAJ |url-status=live}}</ref> గ్రీకు వ్యాకరణం, సాహిత్యం, కవిత్వం మరియు తత్వశాస్త్రం లాటిను భాష, సంస్కృతిని ఆకృతి చేశాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Batstone |first=William W. |title=ఎ కంపానియన్ టు ది రోమన్ రిపబ్లిక్ |chapter-url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/9780470996980.ch25 |chapter=సాహిత్యం | date=2006 |publisher=విలే |isbn=978-1-4051-0217-9 |editor-last=రోసెన్‌స్టెయిన్ |editor-first=నాథన్ |edition=1 |pages=543–564 |language=en |doi=10.1002/9780470996980.ch25 |access-date=2023-08-17 |editor2-last=మోర్‌స్టెయిన్-మార్క్స్ |editor2-first=రాబర్ట్ |archive-date=18 జూలై 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230718183126/https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/9780470996980.ch25 |url-status=live}}</ref>{{Sfnp|ఫ్రీమాన్|2000|p=438}} [[File:P.Ryl. I 61.tif|thumb|upright=1.4|left|A 5th-5వ శతాబ్దపు [[పాపైరస్]] [[సిసిరో]] చేసిన ప్రసంగం యొక్క సమాంతర లాటిన్-గ్రీకు వచనాన్ని చూపిస్తుంది.<ref>{{Cite book |last=[[Cicero]] |title=[[In Catilinam]] |edition=[[Rylands Papyri]] |volume=I 61 "[[recto]]" |page=2.15}}</ref>]] సామ్రాజ్యంలో లాటిను‌కు ఎప్పుడూ చట్టపరమైన అవసరం లేదు. కానీ అది ఒక నిర్దిష్ట హోదాను సూచిస్తుంది.<ref>{{హార్వ్న్‌బి|ఆడమ్స్|2003|pp=188, 197}}; {{హార్వ్న్‌బి|ఫ్రీమాన్|2000|p=394}}; {{Harvnb|Rochette|2012|p=549}}</ref> లాటిను ఉన్నత ప్రమాణాలు, ''లాటినిటాసు'', లాటిను సాహిత్యం రావడంతో ప్రారంభమైంది.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=బ్లూమర్ | First=W. మార్టిన్ |url=https://books.google.com/books?id=7PmACgAAQBAJ |title=రోమ్‌లోని లాటినిటీ మరియు సాహిత్య సంఘం | date=1997 |publisher=పెన్సిల్వేనియా విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |isbn=978-0-8122-3390-2 |language=en |page=4 |access-date=17 ఆగస్టు 2023 |archive-date=4 అక్టోబరు 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231004102055/https://books.google.com/books?id=7PmACgAAQBAJ |url-status=live}}</ref> సామ్రాజ్యం సరళమైన భాషా విధానం కారణంగా, లాటిను‌ను బలమైన సాంస్కృతిక ప్రభావానికి వ్యతిరేకంగా రక్షించడానికి గ్రీకు ''లాటినిటాసును'' ప్రోత్సహించే సహజ భాషగా పోటీ ఉద్భవించింది. .{{Sfnp|Rochette|2018|p=122}} కాలక్రమేణా లాటిను వాడకం అధికారాన్ని, ఉన్నత సామాజిక తరగతిని ప్రదర్శించడానికి ఉపయోగించబడింది.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |last=La Bua |first=Giuseppe |title=Cicero మరియు రోమన్ విద్య: ప్రసంగాల స్వీకరణ మరియు పురాతన విద్వత్ |date=2019 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1-1070-6858-2 |location=Cambridge (GB) |pages=329ff}}</ref>{{Sfnp|Adams|2003|p=205}} చాలా మంది చక్రవర్తులు ద్విభాషా నిపుణులు కానీ రాజకీయ కారణాల వల్ల ప్రజా రంగంలో లాటిను‌కు ప్రాధాన్యత ఇచ్చారు. ఇది మొదట ప్యూనికు యుద్ధాల సమయంలో ప్రారంభమైన "నియమం".{{Sfnm|Rochette|2023|1p=263, 268|రోచెట్|2018|2pp=114–115, 118}} జస్టినియను వరకు వివిధ చక్రవర్తులు పరిపాలనలోని వివిధ విభాగాలలో లాటిను వాడకాన్ని కోరడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ప్రారంభ సామ్రాజ్యంలో భాషా సామ్రాజ్యవాదం ఉనికిలో ఉందని ఎటువంటి ఆధారాలు లేవు.{{Sfnp|రోచెట్|2018}} 212లో స్వేచ్ఛగా జన్మించిన నివాసితులు అందరూ సార్వత్రికంగా [[wikt:enfranchise|ఎన్ ఫ్రాంచిసె]] పొందిన తర్వాత చాలా మంది రోమను పౌరులకు లాటిను పరిజ్ఞానం ఉండేది కాదు.{{Sfnp|Adams|2003|pp=185–186, 205}} కోయినే గ్రీకు విస్తృతంగా ఉపయోగించడం వల్ల క్రైస్తవ మతం వ్యాప్తి చెందింది. సామ్రాజ్య కాలంలో మధ్యధరా లింగువా ఫ్రాంకాగా దాని పాత్రను ప్రతిబింబిస్తుంది.{{Sfnp|Treadgold|1997|pp=5–7}} 3వ శతాబ్దంలో డయోక్లెటియను సంస్కరణల తరువాత పశ్చిమంలో గ్రీకు పరిజ్ఞానం క్షీణించింది.{{Sfnp|Rochette|2018|pp=108–109}} సామ్రాజ్య పతనం తరువాత మాట్లాడే లాటిను తరువాత 7వ శతాబ్దంలో ప్రారంభ పశ్చిమ భాషలుగా విభజించబడింది.<ref>{{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=కార్ల్టన్ |మొదటి=చార్లెస్ మెర్రిట్ | date=1973 |శీర్షిక=క్రీ.శ. 445–700 మధ్య రావెన్నలో కూర్చబడిన చివరి లాటిన్ పత్రాల సేకరణ యొక్క భాషా విశ్లేషణ |url=http://dx.doi.org/10.1515/9783111636221 |doi=10.1515/9783111636221 |isbn=978-3-1116-3622-1 |quote="పేజీ 37. పెయి & గేంగ్ (1976: 76–81) ప్రకారం, ఉత్తర ఆఫ్రికా మరియు ఐబీరియాను ఇస్లామిక్ ఆక్రమించడంతో నిర్ణయాత్మక క్షణం వచ్చింది, దాని తర్వాత భూమిపై మరియు సముద్రం ద్వారా అనేక దాడులు జరిగాయి. ఇవన్నీ పశ్చిమ శృంగార భాష మాట్లాడే ప్రాంతాల మధ్య సంబంధాలను దెబ్బతీసే ప్రభావాన్ని చూపాయి. |access-date=17 ఆగస్టు 2023 |archive-date=10 మార్చి 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240310115400/https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/9783111636221/html |url-status=live}}</ref> అక్షరాస్యులలో లాటిను, గ్రీకు ఆధిపత్యం సామ్రాజ్యంలోని ఇతర మాట్లాడే భాషల కొనసాగింపును అస్పష్టం చేస్తుంది.<ref name=miles/> లాటిను దాని మాట్లాడే రూపంలో వల్గరు లాటినుగా సూచించబడుతుంది. క్రమంగా సెల్టికు ఇటాలికు భాషల స్థానంలోకి వచ్చింది.<ref>{{Harvp|Rochette|2012|p=550}}; {{సైట్ పుస్తకం | last=జిమ్మెర్ |మొదటి=స్టీఫన్ |అధ్యాయం=ఇండో-యూరోపియన్ | date=2006 |శీర్షిక=సెల్టిక్ సంస్కృతి: ఒక చారిత్రక విజ్ఞాన సర్వస్వం |ప్రచురణకర్త=ABC-క్లియో |పేజీ=961}}</ref><ref name="curchin">{{సైట్ జర్నల్ |last=Curchin |మొదటి=లియోనార్డ్ ఎ. | date=1995 |టైటిల్=రోమన్ ప్రావిన్సెస్‌లో అక్షరాస్యత: సెంట్రల్ స్పెయిన్ నుండి గుణాత్మక మరియు పరిమాణాత్మక డేటా |జర్నల్=ది అమెరికన్ జర్నల్ ఆఫ్ ఫిలాలజీ |వాల్యూమ్=116 |సంచిక=3 |doi=10.2307/295333 |పేజీలు=461–476 (464) |jstor=295333}}</ref> వ్యాఖ్యాతలకు సంబంధించిన సూచనలు స్థానిక భాషల నిరంతర వాడకాన్ని సూచిస్తున్నాయి. ముఖ్యంగా ఈజిప్టులో కాప్టికుతో రైను డానుబే వెంబడి సైనిక అమరికన్ల చట్టాలు, ప్రమాణాల సరైన అవగాహనను నిర్ధారించడంలో రోమను న్యాయవేత్తలు కూడా పునికు, గౌలిషు, అరామికు వంటి స్థానిక భాషల పట్ల శ్రద్ధ చూపుతారు.{{Sfnp|రోచెట్|2012|pp=558–559}} [[ఆఫ్రికా]]లో, లిబికో-బెర్బరు, ప్యూనికు‌లను 2వ శతాబ్దంలోని శాసనాల్లో ఉపయోగించారు.<ref name="miles">{{సైట్ బుక్ |last=మైల్స్ |first=రిచర్డ్ |చాప్టర్=కమ్యూనికేటింగ్ కల్చర్, ఐడెంటిటీ, అండ్ పవర్ |date=2000 |title=ఎక్స్‌ప్రెన్సింగ్ పవర్: కల్చర్, ఐడెంటిటీ అండ్ పవర్ ఇన్ ది రోమన్ ఎంపైర్ |publisher=Routledge |isbn=0-4152-1285-5 |pages=58–60}}</ref> [[సిరియా]], పాల్మిరీను సైనికులు శాసనాల కోసం వారి అరామికు మాండలికంను ఉపయోగించారు. లాటిను సైనిక భాష అనే నియమానికి ఇది మినహాయింపు.{{Sfnp|ఆడమ్స్|2003|p=199}} గౌలిషు గురించి చివరి సూచన 560 - 575 మధ్య ఉంది.<ref>''చరిత్ర. ఫ్రాంక్.'', పుస్తకం I, 32 ''వెనియన్స్ వెరో అర్వెర్నోస్, డెలుబ్రమ్ ఇల్యుడ్, క్వోడ్ గల్లికా లింగ్వా వాస్సో గలాటే వాకాంట్, ఇంకెండిట్, డైరూట్, అట్క్యూ సబ్‌వెర్టిట్.'' మరియు క్లెర్‌మాంట్‌కి వస్తూ [[అర్వెర్ని]] అతను దానిని కాల్చివేసాడు మరియు దానిని నాశనం చేశాడు. గాలిక్ నాలుక,</ref><ref name="Helix">{{Cite book |last=Hélix |first=లారెన్స్ |title=Histoire de la langue française |date=2011 |publisher=Ellipses Edition Marketing S.A. |isbn=978-2-77 | déclin du Gaulois et sa disparition ne s'expliquent pas seulement par des pratiques culturelles స్పెసిఫిక్స్: Lorsque les Romains conduits par César envahirent la Gaule, au 1er siecle avant J.-C., celle-ci romanisa de manière progressive et profonde. లాకెట్టు ప్రేస్ డి 500 యాన్స్, లా ఫేమ్ పెరియోడ్ గాల్లో-రొమైన్, లే గౌలోయిస్ ఎట్ లే లాటిన్ పార్లే సహజీవనం; au VIe siècle encore; le temoignage de Grégoire de Tours atteste la survivance de la langue gauloise.}}</ref> ఆ తర్వాత ఆవిర్భవించిన గల్లో-రొమాన్సు భాషలు గౌలిషు‌గా భావించబడుతుంది..<ref>{{Cite book |last=Guiter |first=హెన్రీ |చాప్టర్ లా రొమానియా గర్స్‌లో గ్యుర్‌లో లిస్‌ట్రాట్ గర్స్. | date=1995 |title=మునుస్ అమిసిటే. విటోల్డి మాన్‌జాక్ సెప్టుగేనారీ గౌరవార్థం స్టూడియో భాషాశాస్త్రం |publisher=క్రాకోవ్ |editor-last=బోచ్నాకోవా |editor-first=అన్నా |editor-last2=విడ్లాక్ |editor-first2=Stanislan}}; {{Cite book |last=Roegiest |first=యూజీన్ |title=Vers les sources des langues romanes: Un itinéraire linguistique à travers la Romania |date=2006 |publisher=Acco |page=83}}; {{Cite book |last=Savignac |first=Jean-Paul |title=Dictionnaire Français-Gaulois |date=2004 |publisher=La Différence |page=26}}; {{సైట్ జర్నల్ |చివరి=మాటసోవిక్ |మొదటి=రాంకో | date=2007 |శీర్షిక=ఇన్సులర్ సెల్టిక్ యాజ్ ఎ లాంగ్వేజ్ ఏరియా |జర్నల్=XIII ఇంటర్నేషనల్ కాంగ్రెస్ ఆఫ్ సెల్టిక్ స్టడీస్ ఫ్రేమ్‌వర్క్ లోపల వర్క్‌షాప్ నుండి పేపర్లు |పేజీ=106 |సిరీస్=ది సెల్టిక్ లాంగ్వేజెస్ ఇన్ కాంటాక్ట్}}; {{సైట్ బుక్ |చివరి=ఆడమ్స్ |మొదటి=జె. N. |title=లాటిన్ యొక్క ప్రాంతీయ వైవిధ్యీకరణ 200 BC – AD 600 |url=https://archive.org/details/regionaldiversif600adam |date=2007 |isbn=978-0-5114-8297-7 |pages=[https://archive.org/details/regionaldiversif600adam/page/n300 279]–289 |chapter=V – ప్రాంతీయ గ్రంథాలలో ప్రాంతీయవాదాలు: గౌల్ |doi=10.1017/CBO9780511482977 |url-access=limited}}</ref> ప్రోటో-బాస్కు లేదా అక్విటానియను లాటిను అరువు పదాలతో ఆధునిక బాస్కుకు పరిణామం చెందాయి.<ref>{{ఉదయించిన పుస్తకం |last=Trask |first=R. L. |title=బాస్క్ చరిత్ర | date=1997 |publisher=Routledge |isbn=0-4151-3116-2 |oclc=34514667}}</ref> థ్రేసియను భాష, అనటోలియాలో ఇప్పుడు అంతరించిపోయిన అనేక భాషలు, సామ్రాజ్య-యుగ శాసనాలలో ధృవీకరించబడ్డాయి.{{Sfnp|Treadgold|1997|pp=5–7}}<ref name=miles/> {{Multiple image | perrow = 2 | total_width = 340 | align = right | direction = horizontal | image1 = Dendera Tempel Nordtor 09.jpg | image2 = Roman Emperor Domitian on the Northern gate of Dendera Temple, Egypt.jpg | footer = హాథోరు ఆలయం ఉత్తర ద్వారం వద్ద "డొమిషియను, ట్రాజను ద్వారం", అదే ద్వారం వద్ద ఈజిప్టు ఫారోగా రోమను చక్రవర్తి డొమిషియను, ఈజిప్షియను చిత్రలిపితో కలిసి<ref>{{Cite book |editor-last=Bard |editor-first=Kathryn A. |editor-link=Kathryn A. Bard |title=Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt |date=2005 |publisher=Routledge |isbn=978-1-1346-6525-9 |pages=252–254 |language=en}}; {{Cite book |last=Bard |first=Kathryn A. |author-link=Kathryn A. Bard |title=An Introduction to the Archaeology of Ancient Egypt |date=2015 |publisher=John Wiley & Sons |isbn=978-0-4706-7336-2 |page=325 |language=en}}</ref> }} ==సమాజం== [[File:Pompeii family feast painting Naples.jpg|thumb|పాంపీ (క్రీ.శ. 1వ శతాబ్దం) నాటి గోడ చిత్రలేఖనం మీద చిత్రీకరించబడిన బహుళ తరాల విందు.]] సామ్రాజ్యం అసాధారణంగా బహుళ సాంస్కృతికమైనది, విభిన్న ప్రజలను కలుపుకుంటూ భాగస్వామ్య గుర్తింపును సృష్టించే "అద్భుతమైన సమన్వయ సామర్థ్యం" కలిగి ఉంది.{{Sfnp|పీచిన్|2011|p=12}} ఫోరం‌లు, యాంఫిథియేటరు‌లు, రేసు‌ట్రాకు‌లు, [[స్నానాలు]] వంటి అందరికీ తెరిచి ఉన్న ప్రజా స్మారక చిహ్నాలు సామూహిక స్థలాలు - "రోమను‌నెసు" అనే భావాన్ని పెంపొందించడంలో సహాయపడ్డాయి.{{Sfnp|పీచిన్|2011|p=16}} రోమను సమాజంలో బహుళ, అతివ్యాప్తి చెందుతున్న సామాజిక సోపానక్రమాలు.{{Sfnp|పీచిన్|2011|p=9}} అగస్టసు ముందు జరిగిన అంతర్యుద్ధం తిరుగుబాటుకు కారణమైంది.<ref name="గార్న్సే">{{సైట్ బుక్ |last1=గార్న్సే |first1=పీటర్ |title=ది రోమన్ ఎంపైర్: ఎకానమీ, సొసైటీ అండ్ కల్చర్ |last2=సాలర్ |first2=రిచర్డ్ |publisher=యూనివర్సిటీ ఆఫ్ కాలిఫోర్నియా ప్రెస్ |pages=107–111}}</ref> కానీ తక్షణ సంపద పునఃపంపిణీ, సామాజిక శక్తిని ప్రభావితం చేయలేదు. దిగువ తరగతుల దృక్కోణం నుండి, సామాజిక పిరమిడు‌కు ఒక శిఖరం జోడించబడింది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Noreña |first=Carlos F. |title=రోమన్ వెస్ట్‌లో ఇంపీరియల్ ఆదర్శాలు: ప్రాతినిధ్యం, ప్రసరణ, శక్తి | date=2011 |publisher=Cambridge University Press |page=7}}</ref> వ్యక్తిగత సంబంధాలు—[[పోషణ]], స్నేహం (''అమిసిటియా''), [[కుటుంబం]], [[వివాహం]]—రాజకీయాలను ప్రభావితం చేస్తూనే ఉన్నాయి.{{Sfnp|Peachin|2011|pp=4–5}} అయితే, [[నీరో]] కాలం నాటికి, స్వేచ్ఛగా జన్మించిన పౌరుడి కంటే ధనవంతుడైన మాజీ బానిసను లేదా గుర్రపుస్వారీ కంటే ఎక్కువ శక్తిని వినియోగించిన వ్యక్తిని కనుగొనడం అసాధారణం కాదు.{{Sfnp|Winterling|2009|pp=11, 21}} రిపబ్లిక్కు మరింత దృఢమైన సోపానక్రమాల అస్పష్టత సామాజిక చలనశీలత పెరుగుదలకు దారితీసింది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Saller |first=Richard P. |title=ప్రారంభ సామ్రాజ్యం కింద వ్యక్తిగత పోషణ |date=2002 |publisher=Cambridge University Press |pages=123, 176, 183 |orig-date=1982}}; {{సైట్ బుక్ | last=డంకన్ | First=అన్నే |టైటిల్=పెర్ఫార్మెన్స్ అండ్ ఐడెంటిటీ ఇన్ ది క్లాసికల్ వరల్డ్ |డేట్=2006 |పబ్లిషర్=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీ=164}}</ref> పైకి - క్రిందికి ఇతర బాగా నమోదు చేయబడిన పురాతన సమాజాలన్నింటికంటే ఎక్కువ స్థాయిలో.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=రీన్‌హోల్డ్ | First=మేయర్ |టైటిల్=శాస్త్రీయ చరిత్ర మరియు సమాజంలో అధ్యయనాలు |డేట్=2002 |పబ్లిషర్=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీలు=25ff, 42}}</ref> మహిళలు, విముక్తి పొందిన పురుషులు, బానిసలు గతంలో వారికి తక్కువ అందుబాటులో ఉన్న మార్గాలలో లాభం పొందడానికి, ప్రభావాన్ని చూపడానికి అవకాశాలను కలిగి ఉన్నారు.{{Sfnp|బోర్డ్‌మన్|2000|p=18}} సామాజిక జీవితం, ముఖ్యంగా వ్యక్తిగత వనరులు పరిమితంగా ఉన్నవారికి, స్వచ్ఛంద సంఘాలు, కాన్ఫ్రాటర్నిటీలు విస్తరణ ద్వారా మరింత ప్రోత్సహించబడింది. (''కొల్లెజియా'', ''సోడలిటేట్సు''): ప్రొఫెషనలు, ట్రేడు గిల్టులు, మాజీ సైనికుల సమూహాలు, మతపరమైన సోడాలిటీలు, మద్యపాన, భోజన క్లబ్బు‌లు,{{Sfnp|పీచిన్|2011|pp=17, 20}} ప్రదర్శన బృందాలు,{{Sfnp|మిల్లర్|2012|pp=81–82}}, ఖనన సంఘాలు.<ref>{{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=కరోల్ |మొదటి=మౌరీన్ |శీర్షిక=స్పిరిట్స్ ఆఫ్ ది డెడ్: రోమన్ ఫ్యూనరీ కమెమరేషన్ ఇన్ వెస్ట్రన్ యూరప్ | date=2006 |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీలు=45–46}}</ref> ===చట్టపరమైన స్థితి=== న్యాయవేత్త గైయసు ప్రకారం, రోమను "వ్యక్తుల చట్టం"లో ముఖ్యమైన వ్యత్యాసం ఏమిటంటే, మానవులందరూ స్వేచ్ఛగా (''లిబరీ'') లేదా బానిసలుగా (''సర్వీ'') ఉన్నారు.<ref>{{హార్వ్‌ప్|ఫ్రియర్|మెక్‌గిన్|2004|p=14}}; గైయసు, ''ఇన్స్టిట్యూషన్సు'' 1.9 ''డైజెస్టు'' 1.5.3.</ref> స్వేచ్ఛా వ్యక్తుల చట్టపరమైన స్థితిని వారి పౌరసత్వం ద్వారా మరింత నిర్వచించారు. చాలా మంది పౌరులు పరిమిత హక్కులను (''లాటిను చట్టం'', "లాటిను హక్కు" వంటివి) కలిగి ఉన్నారు. కానీ పౌరులు కానివారు అనుభవించని చట్టపరమైన రక్షణలు, హక్కులకు అర్హులు. పౌరులుగా పరిగణించబడని రోమను ప్రపంచంలో నివసించే రోమన్లు ​​కానివారిని స్వేచ్ఛా ప్రజలు ''పెరెగ్రిలుగా పిలువబడ్డారు''.{{Sfnp|Frier|McGinn|2004|pp=31–32}} 212లో ''కాన్స్టిట్యూటియో ఆంటోనినియానా'' సామ్రాజ్యంలోని స్వేచ్ఛగా జన్మించిన నివాసితులందరికీ పౌరసత్వాన్ని విస్తరించింది. ఈ చట్టపరమైన సమానత్వానికి పౌరులు, పౌరులు కాని వారి మధ్య తేడాను గుర్తించే ప్రస్తుత చట్టాల విస్తృతమైన సవరణ అవసరం.{{Sfnp|Potter|2009|p=177}} ====రోమను చట్టంలో మహిళలు==== {{Multiple image | align = right | image1 = Fanciulla intenta alla lettura (IV stile), I sec, da pompei, MANN 8946.JPG | width1 = 160 | image2 = Bronze young girl reading CdM Paris.jpg | width2 = 136 | footer = '''Left:''' ఇటలీలోని పాంపీ, పాంపీయను ఫోర్తు స్టైలు (60–79 AD) అనే టెక్స్ట్ చదువుతున్న ఆబర్ను కన్య ఫ్రెస్కో<br />''కుడి:''' హెలెనిస్టికు ఒరిజినల్ ఆధారంగా చదువుతున్న ఒక యువతి కాంస్య విగ్రహం (1వ శతాబ్దం AD) }} స్వేచ్ఛగా జన్మించిన రోమను మహిళలను పౌరులుగా పరిగణించారు కానీ వారికి ఓటు హక్కులేదు. మహిళలు రాజకీయ పదవులు నిర్వహించలేదు, సైన్యంలో సేవ చేయలేదు. ''ఎక్స్ డుయోబసు సివిబస్ రోమానిసు నాటోసు'' ("ఇద్దరు రోమను పౌరులకు జన్మించిన పిల్లలు") అనే పదబంధం ద్వారా సూచించబడినట్లుగా, తల్లి పౌర హోదా ఆమె పిల్లల పౌర హోదాను నిర్ణయిస్తుంది.{{Efn|''సివిస్'' ("పౌరుడు") అనేది ''పెరెగ్రినా'', ఒక విదేశీ లేదా రోమన్ కాని స్త్రీకి స్పష్టమైన విరుద్ధంగా ఉంటుంది<ref>{{సైటేషన్ |చివరి=షెర్విన్-వైట్ |మొదటి=ఎ.ఎన్. |శీర్షిక=రోమన్ పౌరసత్వం | date=1979 |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |రచయిత-లింక్=ఎ. ఎన్. షెర్విన్-వైట్ |పేజీలు=211, 268}}; {{Harvp|Frier|McGinn|2004|pp=31–32, 457}}</ref> ''కోనూబియం'' అని పిలువబడే చట్టబద్ధమైన వివాహం రూపంలో, తండ్రి యొక్క చట్టపరమైన స్థితి పిల్లలని నిర్ణయిస్తుంది, కానీ ''కోనూబియం'' ప్రకారం భార్యాభర్తలిద్దరూ స్వేచ్ఛా పౌరులుగా ఉండాలి. ఉదాహరణకు, ఒక సైనికుడు సేవలో ఉన్నప్పుడు వివాహం చేసుకోవడం నిషేధించబడింది, కానీ అతను ప్రావిన్సులలో ఉన్నప్పుడు స్థానిక మహిళతో దీర్ఘకాలిక సంబంధాన్ని ఏర్పరచుకుంటే, అతను డిశ్చార్జు అయిన తర్వాత ఆమెను చట్టబద్ధంగా వివాహం చేసుకోవచ్చు. వారికి ఉన్న పిల్లలు పౌరుల సంతానం అని పరిగణించబడతారు - ఫలితంగా స్త్రీకి పూర్వ పౌరసత్వం లభిస్తుంది. ఈ నిషేధం ఆగస్టస్ కాలం నుండి 197 ADలో సెప్టిమియసు సెవెరసు చేత రద్దు చేయబడే వరకు అమలులో ఉంది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Phang |first=Sara Elise |title=ది మ్యారేజ్ ఆఫ్ రోమన్ సోల్జర్స్ (13 B.C.–A.D. 235): లా అండ్ ఫ్యామిలీ ఇన్ ది ఇంపీరియల్ ఆర్మీ |date=2001 |publisher=Brill |page=2}}; {{సైట్ బుక్ |last=Southern |first=Pat |title=ది రోమన్ ఆర్మీ: ఎ సోషల్ అండ్ ఇన్‌స్టిట్యూషనల్ హిస్టరీ |date=2006 |publisher=Oxford University Press |page=144 |author-link=Pat Southern}}</ref>}} ఒక రోమను మహిళ జీవితాంతం తన స్వంత [[ఇంటి పేరు]] (''నామవాచకం'')ను ఉంచుకుంది. పిల్లలు కొన్ని మినహాయింపులతో తరచుగా తండ్రి పేరును తీసుకుంటారు.{{Sfnp|Rawson|1987|p=18}} మహిళలు ఆస్తిని కలిగి ఉండవచ్చు. ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవచ్చు. వ్యాపారంలో పాల్గొనవచ్చు.<ref>{{Harvp|Frier|McGinn|2004|p=461}}; {{Harvp|Boardman|2000|p=733}}.</ref> సామ్రాజ్యం అంతటా ఉన్న శాసనాలు మహిళలను ప్రజా పనులకు నిధులు సమకూర్చడంలో దాతలుగా గౌరవిస్తాయి. ఇది వారు గణనీయమైన సంపదను కలిగి ఉండగలరని సూచిస్తుంది.<ref>{{Cite book |last=Woodhull |first=Margaret L. |chapter=Matronly Patrons in the Early Roman Empire: The Case of Salvia Postuma |date=2004 |title=Women's Influence on Classical Civilization |publisher=Routledge |page=77}}</ref> స్త్రీ తన భర్త అధికారానికి లోబడి ఉండే పురాతన ''మానసు'' వివాహం సామ్రాజ్య యుగంలో ఎక్కువగా వదిలివేయబడింది. వివాహిత స్త్రీ వివాహంలోకి తీసుకువచ్చిన ఏదైనా ఆస్తి మీద యాజమాన్యాన్ని నిలుపుకుంది. సాంకేతికంగా ఆమె తన భర్త ఇంటికి మారినప్పటికీ ఆమె తన తండ్రి చట్టపరమైన అధికారం కిందనే ఉంది. కానీ ఆమె తండ్రి మరణించినప్పుడు ఆమె చట్టబద్ధంగా విముక్తి పొందింది.{{Sfnp|Frier|McGinn|2004|pp=19–20}} ఆధునిక కాలం వరకు అనేక ఇతర సంస్కృతులతో పోలిస్తే రోమను మహిళలు అనుభవించిన స్వాతంత్ర్య స్థాయికి ఈ ఏర్పాటు ఒక అంశం:<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Cantarella |first=Eva |title=Pandora's Daughters: The Role and Status of Women in Greek and Roman Antiquity |date=1987 |publisher=Johns Hopkins University Press |pages=140–141 |author-link=Eva Cantarella}}; {{సైట్ జర్నల్ |చివరి=సుల్లివన్ |మొదటి=జె.పి. | date=1979 |శీర్షిక=మార్షల్ యొక్క లైంగిక వైఖరులు |జర్నల్=ఫిలోలోగస్ |వాల్యూమ్=123 |సంచిక=1–2 |doi=10.1524/phil.1979.123.12.288 |పేజీ=296 |s2cid=163347317}}</ref> ఆమె తన తండ్రికి చట్టపరమైన విషయాలలో సమాధానం చెప్పాల్సి వచ్చినప్పటికీ ఆమె దైనందిన జీవితంలో ఆయన ప్రత్యక్ష పరిశీలన నుండి విముక్తి పొందింది.{{Sfnp|రాసన్|1987|p=15}} ఆమె భర్తకు ఆమె మీద చట్టపరమైన అధికారం లేదు.{{Sfnp|Frier|McGinn|2004|pp=19–20, 22}} ఒక్కసారి మాత్రమే వివాహం చేసుకున్న "ఏక పురుష స్త్రీ" (''యూనివిరా'') కావడం గర్వకారణం ఉండి గౌరవం లభిం ఇనప్పటికీ [[విడాకులు]] కు పెద్దగా కళంకం భావించబడ లేదు లేదా వితంతువు లేదా విడాకులు తీసుకున్న తర్వాత త్వరిత పునర్వివాహం చేసుకునే వారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=ట్రెగ్గియారి |first=సుసాన్ |author-link=సుసాన్ ట్రెగ్గియారి |title=రోమన్ వివాహం: సిసిరో కాలం నుండి ఉల్పియన్ కాలం వరకు 'యుస్టి కోనియుజెస్' |date=1991 |publisher=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=0-1981-4939-5 |pages=258–259, 500–502}}</ref> తండ్రి వీలునామా రాయకుండా మరణిస్తే, అమ్మాయిలకు అబ్బాయిలతో సమాన వారసత్వ హక్కులు ఉంటాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=జాన్స్టన్ |first=డేవిడ్ |title=సందర్భంలో రోమన్ చట్టం |date=1999 |publisher=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |chapter=3.3}}; {{హార్వ్‌పి|ఫ్రియర్|మెక్‌గిన్|2004|loc=చ. IV}}; {{సైట్ పుస్తకం | చివరి=థామస్ | మొదటి=యాన్ | అధ్యాయం = రోమన్ చట్టంలో లింగాల విభజన | తేదీ=1991 | శీర్షిక=పురాతన దేవతల నుండి క్రైస్తవ సాధువుల వరకు మహిళల చరిత్ర | ప్రచురణకర్త=హార్వర్డ్ విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ | పేజీ=134}}</ref> ఒక తల్లికి ఆస్తిని కలిగి ఉండటానికి, పారవేసేందుకు ఆమె వీలునామా నిబంధనలను నిర్ణయించడంతో సహా ఆమె యుక్తవయస్సులో తన కుమారుల మీద అపారమైన ప్రభావాన్ని ఇచ్చింది.<ref>{{సైట్ పుస్తకం | చివరి=సెవరీ | మొదటి=బెత్ | శీర్షిక=అగస్టస్ మరియు సామ్రాజ్యం జననం వద్ద కుటుంబం | తేదీ=2002 | ప్రచురణకర్త=రౌట్లెడ్జ్ |isbn=1-1343-9183-8 | పేజీ=12}}</ref> [[File:Wall painting - mistress and three maids - Herculaneum (insula orientalis II - palaestra - room III) - Napoli MAN 9022.jpg|thumb|300px|right| హెర్క్యులేనియం, ఇటలీ (30–40 AD) నుండి పూజారిణి లేదా వధువు వస్త్రధారణ, రోమను ఫ్రెస్కో.]] సాంప్రదాయ నైతికత, సామాజిక క్రమాన్ని పునరుద్ధరించే అగస్టను కార్యక్రమంలో భాగంగా, నైతిక చట్టం "కుటుంబ విలువలను" ప్రోత్సహించే మార్గంగా ప్రవర్తనను నియంత్రించడానికి ప్రయత్నించింది.[[వ్యభిచారం]] నేరంగా పరిగణించబడింది{{Sfnp|Severy|2002|p=4}}, విస్తృతంగా పురుష పౌరుడు, వివాహిత స్త్రీ మధ్య, లేదా వివాహిత స్త్రీ, ఆమె భర్త కాకుండా మరే ఇతర పురుషుడి మధ్య జరిగే అక్రమ లైంగిక చర్య (''స్టుప్రం'')గా నిర్వచించబడింది. అంటే, ఒక డబులు స్టాండర్డు అమలులో ఉంది: వివాహిత స్త్రీ తన భర్తతో మాత్రమే లైంగిక సంబంధం కలిగి ఉండవచ్చు, కానీ వివాహిత పురుషుడు వేశ్యతో లేదా అణగారిన హోదా కలిగిన వ్యక్తితో లైంగిక సంబంధం కలిగి ఉంటే వ్యభిచారం చేయడు.<ref>{{సైట్ జర్నల్|last=మెక్‌గిన్|first=థామస్ A. J.|date=1991|title=కాన్‌క్యూబినేజ్ మరియు లెక్స్ ఇలియా ఆన్ అడల్టరీ|జర్నల్=ట్రాన్సాక్షన్స్ ఆఫ్ ది అమెరికన్ ఫిలోలాజికల్ అసోసియేషన్|volume=121|doi=10.2307/284457|pages=335–375 (342)|jstor=284457}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం|చివరి=ముస్బామ్|మొదటి=మార్తా సి.|అధ్యాయం=ముసోనియస్ రూఫస్, ప్లాటోనిస్ట్, స్టోయిక్ మరియు రోమన్ యొక్క అసంపూర్ణ స్త్రీవాదం| date=2002|శీర్షిక=ది స్లీప్ ఆఫ్ రీజన్: ఎరోటిక్ ఎక్స్‌పీరియన్స్ అండ్ సెక్సువల్ ఎథిక్స్ ఇన్ ఏన్షియంట్ గ్రీస్ అండ్ రోమ్|ప్రచురణకర్త=యూనివర్సిటీ ఆఫ్ చికాగో ప్రెస్|పేజీ=305|రచయిత-లింక్=మార్తా సి. నస్బామ్}}, ఆ ఆచారం "వ్యక్తిగత చర్చలు మరియు క్రమంగా సామాజిక మార్పుకు చాలా అక్షాంశాలను అనుమతించింది" అని పేర్కొంది; {{సైట్ పుస్తకం|చివరి=ఫాంథం|మొదటి=ఎలైన్|అధ్యాయం=''స్టప్రమ్'': రిపబ్లికన్ రోమ్‌లో లైంగిక నేరాలకు ప్రజా వైఖరులు మరియు శిక్షలు| date=2011|శీర్షిక=రోమన్ పఠనాలు: ప్లాటస్ నుండి స్టాటియస్ మరియు క్వింటిలియన్ వరకు గ్రీకు సాహిత్యానికి రోమన్ ప్రతిస్పందన|ప్రచురణకర్త=వాల్టర్ డి గ్రూటర్|పేజీ=124|రచయిత-లింక్=ఎలైన్ ఫాంథం}}, [[పాపినియన్]], ''డి అడల్టెరిస్'' I మరియు [[మోడెస్టినస్]], ''లిబర్ రెగ్యులరం'' I. {{సైట్ పుస్తకం|రచయిత-లింక్=ఎవా కాంటారెల్లా|మొదటి=ఎవా|చివరి=కాంటారెల్లా|శీర్షిక=పురాతన ప్రపంచంలో ద్విలింగ సంపర్కం|ప్రచురణకర్త=యేల్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్| date=2002|మూలం=1988 (ఇటాలియన్), 1992|పేజీ=104}}; {{హార్వ్‌పి|ఎడ్వర్డ్స్|2007|pp=34–35}}.</ref> పిల్లలను కనడాన్ని ప్రోత్సహించారు: ముగ్గురు పిల్లలకు జన్మనిచ్చిన స్త్రీకి సింబాలికు గౌరవాలు, గొప్ప చట్టపరమైన స్వేచ్ఛ (''ముగ్గురు పిల్లల హక్కు'') ఇవ్వబడింది.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=గ్రేస్ |first=ఏంజెలా |date=2015-08-28 |title=ఫెకుండిటాస్, స్టెరిలిటాస్, మరియు రోమ్‌లో పునరుత్పత్తి రాజకీయాలు |url=https://yorkspace.library.yorku.ca/items/11ea9842-ee50-4950-ab9f-0ec10232d16f |website=York Space}}</ref> ====బానిసలు - చట్టం==== అగస్టసు కాలంలో రోమను ఇటలీలో 35% మంది ప్రజలు బానిసలుగా ఉన్నారు.{{Sfnp|బ్రాడ్లీ|1994|p=12}} బానిసలు జనాభాలో కనీసం ఐదవ వంతు మంది ఉన్న ఐదు చారిత్రక "బానిస సమాజాలలో" రోం ఒకటిగా నిలిచింది. ఆర్థిక వ్యవస్థలో వారు ప్రధాన పాత్ర పోషించారు.{{Efn|మిగిలినవి [[పురాతన గ్రీస్‌లో బానిసత్వం|పురాతన ఏథెన్స్]], మరియు ఆధునిక యుగంలో [[బ్రెజిల్‌లో బానిసత్వం|బ్రెజిల్]], [[బ్రిటిష్ మరియు ఫ్రెంచ్ కరేబియన్|కరేబియన్]], మరియు [[యునైటెడ్ స్టేట్స్‌లో బానిసత్వం|యునైటెడ్ స్టేట్స్]]}}{{Sfnp|బ్రాడ్లీ|1994|p=12}} బానిసత్వం అనేది సాంప్రదాయ రోమను సామాజిక నిర్మాణాలకు మద్దతు ఇచ్చే సంక్లిష్టమైన సంస్థ. అలాగే ఆర్థిక వ్యవస్థకు అది మరింతగా దోహదపడింది.{{Sfnp|బ్రాడ్లీ|1994|p=15}} పట్టణ ప్రాంతాలలో, బానిసలు ఉపాధ్యాయులు, వైద్యులు, వంటవారు, అకౌంటెంట్లు వంటి నిపుణులు కావచ్చు; ఎక్కువ మంది బానిసలు శిక్షణ పొందిన లేదా నైపుణ్యం లేని శ్రమను అందించారు. [[వ్యవసాయం]], మిల్లింగు, మైనింగు వంటి పరిశ్రమలు బానిసల శ్రమ దోపిడీ మీద ఆధారపడి ఉండేవి. ఇటలీ వెలుపల, బానిసలు సగటున జనాభాలో 10 నుండి 20% వరకు ఉన్నారు. రోమను ఈజిప్టులో తక్కువగా ఉన్నారు. కానీ కొన్ని గ్రీకు ప్రాంతాలలో ఎక్కువగా కేంద్రీకృతమై ఉన్నారు. వ్యవసాయ యోగ్యమైన భూమి, పరిశ్రమల మీద రోమను యాజమాన్యాన్ని విస్తరించడం ప్రావిన్సులలో బానిసత్వం ముందస్తు పద్ధతులను ప్రభావితం చేసింది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|హారిస్|1999|pp=62–75}}; {{సైట్ జర్నల్ |last=టేలర్ |first=తిమోతి |date=2010 |title=పురాతనులను నమ్మడం: తరువాత చరిత్రపూర్వ యురేషియాలో బానిసత్వం మరియు బానిస వ్యాపారం యొక్క పరిమాణాత్మక మరియు గుణాత్మక కొలతలు |జర్నల్=ప్రపంచ పురావస్తు శాస్త్రం |వాల్యూమ్=33 |సంచిక=1 |arxiv=0706.4406 |doi=10.1080/00438240120047618 |పేజీలు=27–43 |s2cid=162250553}}</ref> 3వ - 4వ శతాబ్దాలలో బానిసత్వం తరచుగా క్షీణిస్తున్నట్లు పరిగణించబడుతున్నప్పటికీ సంక్లిష్టమైన సామ్రాజ్య ఆర్థిక వ్యవస్థ విచ్ఛిన్నంతో 6వ - 7వ శతాబ్దాలలో క్రమంగా ఆగిపోయే వరకు ఇది రోమను సమాజంలో అంతర్భాగంగా ఉంది.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=హార్పర్ |first=కైల్ |title=లేట్ రోమన్ ప్రపంచంలో బానిసత్వం, AD 275–425 | date=2011 |ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |పేజీలు=10–16}}</ref> [[File:Sarcofago avvocato Valerius Petrnianus-optimized.jpg|thumb|తన యజమాని కోసం రాసే మాత్రలను పట్టుకున్న బానిస (ఉపశమనం 4వ శతాబ్దపు సార్కోఫాగస్ నుండి)]] బానిసత్వానికి సంబంధించిన చట్టాలు "చాలా క్లిష్టంగా ఉన్నాయి".{{Sfnp|Frier|McGinn|2004|p=7}} బానిసలను ఆస్తిగా పరిగణించేవారు. చట్టపరమైన వ్యక్తిత్వం కలిగి ఉండరు. వారు సాధారణంగా పౌరుల మీద అమలు చేయని శారీరక శిక్షలు, లైంగిక దోపిడీ, హింస, సారాంశ ఉరిశిక్ష వంటి వాటికి గురి కావచ్చు. చట్టం ప్రకారం బానిసను అత్యాచారం చేయకూడదు; అక్విలియను చట్టం కింద ఆస్తి నష్టం కోసం యజమాని బానిస మీద అత్యాచారం చేసిన వ్యక్తి మీద కేసు పెట్టవలసి వచ్చింది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=మెక్‌గిన్ |first=థామస్ A.J. |title=ప్రాచీన రోమ్‌లో వ్యభిచారం, లైంగికత మరియు చట్టం | date=1998 |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=0-1951-6132-7 |page=314}}; {{సైట్ బుక్ | last=గార్డ్నర్ | First=జేన్ ఎఫ్. |టైటిల్=రోమన్ లా అండ్ సొసైటీలో మహిళలు | date=1991 |ప్రచురణకర్త=ఇండియానా యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీ=119}}</ref> బానిసలకు ''కోనూబియం'' అని పిలువబడే చట్టబద్ధమైన వివాహ రూపంలో హక్కు లేదు. కానీ వారి సంఘాలు కొన్నిసార్లు గుర్తించబడ్డాయి.{{Sfnp|ఫ్రియర్|మెక్‌గిన్|2004|pp=31–33}} సాంకేతికంగా ఒక బానిస ఆస్తిని కలిగి ఉండలేడు.{{Sfnp|ఫ్రియర్|మెక్‌గిన్|2004|p=21}} కానీ వ్యాపారం నిర్వహించే బానిసకు యజమాని, బానిస మధ్య నమ్మకం, సహకారం స్థాయిని బట్టి ఆయన ఉపయోగించగల వ్యక్తిగత నిధి (''స్పెక్యులియం'')కి ప్రాప్యత ఇవ్వబడవచ్చు.<ref>{{సైట్ జర్నల్ | last=గామాఫ్ | First=రిచర్డ్ | date=2009 |టైటిల్=బానిసలు వ్యాపారం చేయడం: రోమన్ గృహ ఆర్థిక వ్యవస్థలో రోమన్ చట్టం పాత్ర |జర్నల్=యూరోపియన్ రివ్యూ ఆఫ్ హిస్టరీ |వాల్యూమ్=16 |ఇష్యూ=3 |doi=10.1080/13507480902916837 |పేజీలు=331–346 |s2cid=145609520}}</ref> ఒక గృహంలో లేదా కార్యాలయంలో బానిసల సోపానక్రమం ఉండవచ్చు. ఒక బానిస ఇతరులకు యజమానిగా వ్యవహరిస్తాడు.{{Sfnp|బ్రాడ్లీ|1994|pp=2–3}} ప్రతిభావంతులైన బానిసలు తమ స్వేచ్ఛను సమర్థించుకోవడానికి తగినంత పెద్ద ''విచిత్రం''ను కూడబెట్టుకోవచ్చు లేదా అందించిన సేవలకు మాన్యుమిషను కావచ్చు. 2 బిసిలో ఒక చట్టం (''లెక్సు ఫుఫియా కానినియా'') యజమాని తన వీలునామాలో విడుదల చేయడానికి అనుమతించబడిన బానిసల సంఖ్యను పరిమితం చేసింది.{{Sfnp|బ్రాడ్లీ|1994|p=10}} రిపబ్లిక్కు సర్వైలు వార్స్ తరువాత, అగస్టసు ఆయన వారసుల ఆధ్వర్యంలోని చట్టం పని సమూహాల పరిమాణాన్ని పరిమితం చేయడం ద్వారా తిరుగుబాటుల ముప్పును నియంత్రించడం, పారిపోయిన బానిసలను వేటాడటం కోసం ఒక డ్రైవింగు ఆందోళనను చేపట్టడం చూపిస్తుంది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Fuhrmann |first=C. J. |title=పోలీసింగ్ ది రోమన్ ఎంపైర్: సోల్జర్స్, అడ్మినిస్ట్రేషన్, అండ్ పబ్లిక్ ఆర్డర్ |date=2012 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-1997-3784-0 |pages=21–41}}</ref> కాలక్రమేణా బానిసలు తమ యజమానుల మీద ఫిర్యాదులు దాఖలు చేసే హక్కుతో సహా పెరిగిన చట్టపరమైన రక్షణను పొందారు. పురాతన రోం‌లో వేశ్యలు తరచుగా బానిసలుగా ఉండేవారు కాబట్టి బానిసను వ్యభిచారం కోసం నియమించరాదని నిర్దేశించే నిబంధన అమ్మకపు బిల్లులో ఉండవచ్చు.{{Sfnp|మెక్‌గిన్|1998|pp=288ff}} 1వ శతాబ్దం చివరలో నపుంసకులలో వృద్ధి చెందుతున్న వ్యాపారం "కామం లేదా లాభం కోసం" ఆయన ఇష్టానికి వ్యతిరేకంగా బానిస కులశుద్ధి చేయడానికి ఈ నిషేధ చట్టాన్ని రూపొందించాలని ప్రేరేపించింది.<ref>{{సైట్ బుక్ |చివరి=అబుష్ |మొదటి=రా'ఆనన్ |అధ్యాయం=ప్రారంభ సామ్రాజ్యంలో రోమన్ చట్టం కింద సున్నతి మరియు కులశుద్ధి | date=2003 |శీర్షిక=సున్నతి ఒడంబడిక: పురాతన యూదు ఆచారంపై కొత్త దృక్పథాలు |ప్రచురణకర్త=బ్రాండీస్ విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |పేజీలు=77–78}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=షాఫర్ |మొదటి=పీటర్ |శీర్షిక=గ్రీకో-రోమన్ ప్రపంచంలో యూదుల చరిత్ర | date=2003 |ప్రచురణకర్త=రౌట్లెడ్జ్ |పేజీ=150 |orig-date=1983}}</ref> రోమను బానిసత్వం [[జాతి]] ఆధారంగా లేదు.<ref>{{హార్వ్‌పి|ఫ్రియర్|మెక్‌గిన్|2004|పి=15}}; {{సైట్ బుక్ | last=గుడ్విన్ | First=స్టీఫన్ |టైటిల్=ఆఫ్రికా ఇన్ యూరప్: యాంటిక్విటీ ఇన్ ది ఏజ్ ఆఫ్ గ్లోబల్ ఎక్స్‌పాన్షన్ |డేట్=2009 |పబ్లిషర్=లెక్సింగ్టన్ బుక్స్ |isbn=978-0-7391-1726-2 |వాల్యూమ్=1 |పేజీ=41 |కోట్=రోమన్ బానిసత్వం ఒక జాతి వివక్షత లేని మరియు ద్రవ వ్యవస్థ}}</ref> సాధారణంగా ఇటలీలోని బానిసలు స్వదేశీ ఇటాలియన్లు,<ref>{{సైట్ బుక్ | last=శాంటోసుస్సో | First=ఆంటోనియో |టైటిల్=స్వర్గాన్ని తుఫాను చేయడం: రోమన్ సామ్రాజ్యంలో సైనికులు, చక్రవర్తులు మరియు పౌరులు |డేట్=2001 |పబ్లిషర్=వెస్ట్‌వ్యూ ప్రెస్ |isbn=0-8133-3523-X |పేజీలు=43–44 |author-link=ఆంటోనియో శాంటోసుస్సో}}</ref> విదేశీయులలో మైనారిటీ (బానిసలు, విముక్తి పొందినవారు ఇద్దరూ) మొత్తం 5%గా అంచనా వేయబడింది రాజధాని దాని శిఖరాగ్రంలో ఉంది. అక్కడ వారి సంఖ్య ఎక్కువగా ఉంది. విదేశీ బానిసలు స్థానికుల కంటే ఎక్కువ మరణాలు, తక్కువ జనన రేటును కలిగి ఉన్నారు. కొన్నిసార్లు సామూహిక బహిష్కరణకు గురయ్యారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=నోయ్ |first=డేవిడ్ |title=రోమ్‌లోని విదేశీయులు: పౌరులు మరియు అపరిచితులు |date=2000 |publisher=డక్‌వర్త్ విత్ ది క్లాసికల్ ప్రెస్ ఆఫ్ వేల్స్ |isbn=978-0-7156-2952-9}}</ref> రోం నగరంలో బానిసల సగటు మరణ వయస్సు పదిహేడున్నర సంవత్సరాలు (పురుషులకు 17.2; మహిళలకు 17.9).<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=హార్పర్ |first=జేమ్స్ |date=1972 |title=ఇంపీరియల్ రోమ్‌లో బానిసలు మరియు విముక్తి పొందినవారు |website=అమెరికన్ జర్నల్ ఆఫ్ ఫిలాలజీ |వాల్యూమ్=93 |సంచిక=2 |doi=10.2307/293259 |pages=341–342 |jstor=293259}}</ref> రిపబ్లికను విస్తరణ కాలంలో బానిసత్వం విస్తృతంగా మారినప్పుడు, యుద్ధ ఖైదీలు బానిసలకు ప్రధాన వనరుగా ఉన్నారు. బానిసలలోని జాతుల శ్రేణి కొంతవరకు యుద్ధంలో రోం ఓడించిన సైన్యాలను ప్రతిబింబిస్తుంది. గ్రీసు‌ను జయించడం అనేక మంది నైపుణ్యం కలిగిన, విద్యావంతులైన బానిసలను తీసుకువచ్చింది. బానిసలను మార్కెట్లలో కూడా వర్తకం చేశారు. కొన్నిసార్లు పైరేట్సు విక్రయించారు. శిశువులను వదిలివేయడం, పేదలలో స్వీయ-బానిసత్వం ఇతర వనరులు.{{Sfnp|హారిస్|1999}} ''వెర్నే'', దీనికి విరుద్ధంగా ఇల్లు, ఎస్టేటు లేదా పొలం లోపల స్త్రీ బానిసలకు జన్మించిన "స్వదేశీ" బానిసలు. వారికి ప్రత్యేక చట్టపరమైన హోదా లేనప్పటికీ తన ''వెర్నే''ను దుర్వినియోగం చేసిన లేదా జాగ్రత్తగా చూసుకోని యజమాని సామాజిక తిరస్కరణను ఎదుర్కొన్నాడు. ఎందుకంటే వారు కుటుంబంలో భాగంగా పరిగణించబడ్డారు. కొన్ని సందర్భాలలో వాస్తవానికి వారు కుటుంబంలోని స్వేచ్ఛా పురుషుల పిల్లలు కావచ్చు.<ref>{{హార్వ్‌పి|రాసన్|1987|pp=186–188, 190}}; {{హార్వ్‌పి|బ్రాడ్లీ|1994|pp=34, 48–50}}</ref> ====విముక్తి పొందినవారు==== [[File:DM Tiberius Claudius Chryseros.jpg|thumb|సినెరరీ పాత్ర విముక్తి పొందిన టిబెరియసు క్లాడియసు క్రిసెరోసు, ఇద్దరు మహిళలు, బహుశా అతని భార్య, కుమార్తె కోసం]] విముక్తి పొందిన బానిసలను పౌరులుగా అనుమతించడంలో రోం గ్రీకు నగర-రాష్ట్రాల నుండి భిన్నంగా ఉంది; విముక్తి పొందిన వ్యక్తి భవిష్యత్తు పిల్లలు పూర్తి పౌరసత్వ హక్కులతో స్వేచ్ఛగా జన్మించారు. మతమార్పిడి తర్వాత, రోమను పౌరుడికి చెందిన బానిస చురుకైన రాజకీయ స్వేచ్ఛను (లిబర్టాసు) ఆస్వాదించాడు. అందులో ఓటు హక్కు కూడా ఉంది.<ref>{{Cite book |last=Millar |first=Fergus |title=The Crowd in the Late Republic |date=2002 |publisher=University of Michigan |isbn=0-4720-8878-5 |pages=23, 209 |author-link=Fergus Millar |orig-date=1998}}</ref> ఆయన మాజీ యజమాని ఆయన పోషకుడు అయ్యాడు. (''పాట్రోనస్''): ఇద్దరూ ఒకరికొకరు ఆచార, చట్టపరమైన బాధ్యతలను కొనసాగించారు.<ref>{{Cite book |last=Mouritsen |first=Henrik |title=The Freedman in the Roman World |date=2011 |publisher=Cambridge University Press |page=36}}</ref><ref name="berger">{{Cite book |last=Berger |first=Adolf |chapter=libertus |date=1991 |title=Encyclopedic Dictionary of Roman Law |publisher=American Philological Society |page=564 |orig-date=1953}}</ref> ఒక విముక్తి పొందిన వ్యక్తికి ప్రభుత్వ పదవిని లేదా అత్యున్నత రాష్ట్ర అర్చకత్వాన్ని కలిగి ఉండటానికి అర్హత లేదు. కానీ అర్చక పాత్ర పోషించగలడు. ఆయన సెనేటోరియలు కుటుంబానికి చెందిన స్త్రీని వివాహం చేసుకోలేడు, లేదా చట్టబద్ధమైన సెనేటోరియలు హోదాను స్వయంగా పొందలేడు, కానీ ప్రారంభ సామ్రాజ్యంలో, విముక్తి పొందిన వ్యక్తులు ప్రభుత్వ బ్యూరోక్రసీలో కీలక పదవులను కలిగి ఉన్నారు. ఎంతగా అంటే హాడ్రియను చట్టం ద్వారా వారి భాగస్వామ్యాన్ని పరిమితం చేశారు.<ref name=berger/> రాజకీయ ప్రభావం లేదా సంపద ద్వారా విజయవంతమైన విముక్తి పొందిన వ్యక్తుల పెరుగుదల ప్రారంభ సామ్రాజ్య సమాజం లక్షణం. అధిక విజయాలు సాధించిన విముక్తి పొందిన వ్యక్తుల సమూహం శ్రేయస్సు [[:Commons:Category:Liberti and libertae in ancient Roman locations|సామ్రాజ్యం అంతటా ఉన్న శాసనాలు]] ద్వారా ధృవీకరించబడింది. ===జనగణన ర్యాంకు=== లాటిను పదం ''ఆర్డో'' (బహువచనం ''ఆర్డినెసు'') వివిధ రకాలుగా, ఖచ్చితంగా ఆంగ్లంలోకి "తరగతి, క్రమం, ర్యాంకు"గా అనువదించబడింది. రోమను జనాభా లెక్కల ఉద్దేశ్యం ఏమిటంటే, ఒక వ్యక్తి ఏ వర్గానికి చెందినవాడో నిర్ణయించడం.<ref>{{సైట్ బుక్ |last1=Lavan |first1=Myles |url=https://books.google.com/books?id=PbNLEAAAQBAJ&pg=PA191 |title=లాంగ్ సెకండ్ సెంచరీ CEలో రోమన్ మరియు స్థానిక పౌరసత్వం |last2=Ando |first2=Clifford |date=2021 |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-757390-7 |language=en}}</ref> రోం‌లోని అత్యధిక ''ఆర్డినులలో'' ఇద్దరు సెనేటోరియలు, ఈక్వెస్ట్రియను. రోం వెలుపల, నగరాలు లేదా కాలనీలు డెక్యూరియన్సు చేత నడిపించబడ్డాయి. వీటిని ''మర్యాదపూర్వకమైన అని కూడా పిలుస్తారు.''<ref>{{Cite web |title=Decurio {{!}} సైనిక అధికారి, లెజియనరీ & సెంచూరియన్ {{!}} బ్రిటానికా |url=https://www.britannica.com/topic/decurio |access-date=2024-08-04 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> [[File:0 Sarcophage d'Acilia - Pal. Massimo alle Terme.JPG|thumb|left| 3వ గార్డియను, సెనేటర్లను (3వ శతాబ్దం) వర్ణించే సార్కోఫాగసు భాగం]] "సెనేటరు" అనేది పురాతన రోం‌లో ఎన్నికైన కార్యాలయం కాదు; ఒక వ్యక్తి కార్యనిర్వాహక న్యాయాధికారిగా ఎన్నికై కనీసం ఒక పర్యాయం పనిచేసిన తర్వాత సెనేటు‌లో ప్రవేశం పొందాడు. ఒక సెనేటరు 1 మిలియను ''సెస్టర్సెసు'' కనీస ఆస్తి అవసరాన్ని కూడా తీర్చాలి.<ref>{{Harvp|Boardman|2000|pp=217–218}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=సైమ్ |మొదటి=రోనాల్డ్ |శీర్షిక=రోమ్‌లోని ప్రావిన్షియల్: మరియు రోమ్ మరియు బాల్కన్స్ 80 BC – AD 14 | date=1999 |ప్రచురణకర్త=ఎక్సెటర్ విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |isbn=0-8598-9632-3 |పేజీలు=12–13 |రచయిత-లింక్=రోనాల్డ్ సైమ్}}</ref> ''ఆర్డో సెనెటోరియసు''కు అర్హత సాధించిన పురుషులందరూ సెనేటు సీటును తీసుకోవడానికి ఎంచుకోలేదు. దీనికి రోం‌లో చట్టపరమైన నివాసం అవసరం. చక్రవర్తులు తరచుగా 600 మంది సభ్యుల సంఘంలో ఖాళీలను నియామకం ద్వారా భర్తీ చేస్తారు.<ref>{{హార్వ్‌పి|బోర్డ్‌మన్|2000|pp=215, 221–222}}; {{హార్వ్‌పి|మిల్లర్|2012|p=88|loc=600 యొక్క ప్రామాణిక పూరకం అనువైనది; ఉదాహరణకు, ఇరవై [[క్వెస్టర్]]లు ప్రతి సంవత్సరం పదవులు నిర్వహించారు మరియు అందువల్ల "ఓపెన్" సీట్లు ఉన్నాయా లేదా అనే దానితో సంబంధం లేకుండా సెనేట్‌లో చేరారు}}</ref> ఒక సెనేటరు కుమారుడు ''ఆర్డో సెనెటోరియసు'' కు చెందినవాడు. కానీ ఆయన సెనేటు‌లో ప్రవేశానికి తన స్వంత అర్హతల ఆధారంగా అర్హత సాధించాల్సి వచ్చింది. నైతిక ప్రమాణాలను ఉల్లంఘించినందుకు సెనేటరు‌ను తొలగించవచ్చు.{{Sfnp|మిల్లర్|2012|p=88}} నీరో కాలంలో సెనేటర్లు ఇప్పటికీ ప్రధానంగా [[ఇటలీ]] నుండి వచ్చారు. కొంతమంది ఐబీరియను ద్వీపకల్పం, దక్షిణ ఫ్రాన్సు నుండి వచ్చారు; తూర్పున ఉన్న గ్రీకు మాట్లాడే ప్రావిన్సుల నుండి వచ్చిన పురుషులను వెస్పాసియను కింద చేర్చడం ప్రారంభించారు.{{Sfnp|Boardman|2000|pp=218–219}} తూర్పున ఉన్న ప్రావిన్సు, కప్పడోసియా నుండి వచ్చిన మొదటి సెనేటరు మార్కసు ఆరేలియసు కింద చేరాడు.{{Efn|ఆ సెనేటర్ టిబెరియస్ క్లాడియస్ గోర్డియానస్{{Sfnp|Boardman|2000|p=219}}}} సెవెరాను రాజవంశం (193–235) నాటికి ఇటాలియన్లు సెనేటు‌లో సగం కంటే తక్కువ మంది ఉన్నారు.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=MacMullen |first=Ramsay |date=1966 |title=రోమన్ సామ్రాజ్యంలో ప్రావిన్షియల్ లాంగ్వేజెస్ |జర్నల్=ది అమెరికన్ జర్నల్ ఆఫ్ ఫిలాలజీ |వాల్యూమ్=87 |ఇష్యూ=1 |doi=10.2307/292973 |పేజీలు=1–17 |jstor=292973}}</ref> 3వ శతాబ్దంలో రోం‌లో నివాసం అసాధ్యమైనదిగా మారింది. వారి స్వదేశంలో (''పాట్రియా'') రాజకీయాలలో, మర్యాదలో చురుకుగా ఉన్న సెనేటర్లను శాసనాలు ధృవీకరిస్తున్నాయి.{{Sfnp|మిల్లర్|2012|p=88}} సెనేటర్లు సాంప్రదాయ పాలక తరగతి, వారు రాజకీయ కెరీరు ట్రాకు అయిన ''కర్ససు హానరం'' ద్వారా ఎదిగారు. కానీ గుర్రపుస్వారీలు తరచుగా ఎక్కువ సంపద, రాజకీయ శక్తిని కలిగి ఉంటారు. గుర్రపుస్వారీ క్రమంలో సభ్యత్వం ఆస్తి మీద ఆధారపడి ఉండేది; రోం ప్రారంభ రోజుల్లో, ''ఈక్వైట్సు'' లేదా నైట్సు గుర్రపు యోధులుగా పనిచేయగల సామర్థ్యం ద్వారా వేరు చేయబడ్డారు. కానీ అశ్వికదళ సేవ సామ్రాజ్యంలో ఒక ప్రత్యేక విధి.{{Efn|"ప్రజా గుర్రం" మరియు రోమన్ అశ్వికదళ కవాతులు మరియు ప్రదర్శనలతో (''లూససు ట్రోయియే'' వంటివి) ఈక్వెస్ట్రియను ఆర్డర్ యొక్క సంబంధం సంక్లిష్టమైనది, కానీ తరువాతి దానిలో పాల్గొన్న వారు, ఉదాహరణకు, ''లెక్స్ రోసియా థియట్రాలిసు'' ద్వారా థియేటర్‌లో ఉన్నత-హోదా (మరియు చాలా పరిమిత) సీటింగ్ పొందిన ''ఈక్వైట్స్''గా కనిపిస్తారు. సెనేటర్లు "ప్రజా గుర్రాన్ని" కలిగి ఉండలేరు.{{Sfnp|Wiseman|1970|pp=78–79}}}} 4,00,000 సెస్టర్సెసు, మూడు తరాల ఉచిత జననాల జనాభా లెక్కింపు ఒక వ్యక్తిని ఈక్వెస్ట్రియను‌గా అర్హత సాధించింది.{{Sfnp|Wiseman|1970|pp=71–72, 76}} క్రీపూ 28 బిసిలో నాటి జనాభా లెక్కింపులో అర్హత కలిగిన పెద్ద సంఖ్యలో పురుషులు బయటపడ్డారు. క్రీశ 14 లో వెయ్యి మంది ఈక్వెస్ట్రియన్లు కాడిజు పాడువాలలో మాత్రమే నమోదు చేయబడ్డారు.{{Efn|రోమన్ స్పెయిన్‌లోని పురాతన గేడ్స్ (ఇప్పుడు [[కాడిజ్]]), మరియు ఇటలీకి ఉత్తరాన సెల్టిక్‌లోని పటావియం (ఇప్పుడు [[పాడువా]]), అసాధారణంగా సంపన్న నగరాలు మరియు ఒక నగరంలో 500 మంది ఈక్వెస్ట్రియన్లు ఉండటం అసాధారణం.<ref>[[స్ట్రాబో]] 3.169, 5.213</ref>}}{{Sfnp|Wiseman|1970|pp=75–76, 78}} ఈక్వెస్ట్రియన్లు సైనిక కెరీరు ట్రాకు (''మూడు సైన్యాలు '') ద్వారా ఎదిగి ఇంపీరియలు అడ్మినిస్ట్రేషను‌లో ఉన్నత స్థానంలో ఉన్న ప్రిఫెక్టులు, ప్రొక్యూరేటర్లు అయ్యారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=ఫియర్ |first=ఆండ్రూ |చాప్టర్=వార్ అండ్ సొసైటీ |డేట్=2007 |టైటిల్=ది కేంబ్రిడ్జ్ హిస్టరీ ఆఫ్ గ్రీక్ అండ్ రోమన్ వార్‌ఫేర్: రోమ్ ఫ్రమ్ ది లేట్ రిపబ్లిక్ టు ది లేట్ ఎంపైర్ |పబ్లిషర్=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=978-0-5217-8274-6 |వాల్యూమ్=2 |పేజీలు=214–215}}; {{హార్వ్‌ప్|బెన్నెట్|1997|p=5}}.</ref>'' ప్రాచీన సామ్రాజ్యంలో ప్రాంతీయ పురుషులు సెనేటోరియలు, ఈక్వెస్ట్రియను ఆర్డరు‌లకు ఎదగడం సామాజిక చలనశీలతలో ఒక అంశం. రోమను కులీనుల వర్గం పోటీ మీద ఆధారపడింది. తరువాతి యూరోపియను ప్రభువుల వలె కాకుండా రోమను కుటుంబం కేవలం వంశపారంపర్య వారసత్వం లేదా భూముల మీద ​​హక్కు కలిగి ఉండటం ద్వారా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోలేకపోయింది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=188}}; {{హార్వ్‌ప్|మిల్లర్|2012|pp=87–88}}.</ref> ఉన్నత ''ఆర్డినెసులలో'' ప్రవేశం ప్రత్యేకత, అధికారాలను తీసుకువచ్చింది. కానీ బాధ్యతలను కూడా తెచ్చిపెట్టింది. పురాతన కాలంలో ఒక నగరం ప్రజా కార్యాలు కార్యక్రమాలు, సేవలకు నిధులు సమకూర్చడానికి దాని ప్రముఖ పౌరుల మీద ఆధారపడింది (''మునేరా''). ఒకరి హోదాను కాపాడుకోవడానికి భారీ వ్యక్తిగత ఖర్చులు అవసరం.{{Sfnp|Millar|2012|p=96}} నగరాల పనితీరుకు నిర్ణయాలు చాలా ముఖ్యమైనవి. తరువాతి సామ్రాజ్యంలో, పట్టణ మండలిల ర్యాంకులు క్షీణించడంతో, సెనేటు‌కు ఎదిగిన వారు పౌర జీవితాన్ని నిలబెట్టుకునే ప్రయత్నంలో వారి స్వస్థలాలకు తిరిగి రావాలని ప్రోత్సహించారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Liebeschuetz |first=Wolfgang |chapter=The End of the Ancient City |date=2001 |title=The City in Late Antiquity |publisher=Taylor & Francis |pages=26–27}}</ref> తరువాతి సామ్రాజ్యంలో సెనేటోరియలు లేదా ఈక్వెస్ట్రియను హోదాలో హాజరైన ''డిగ్నిటాసు'' ("విలువ, గౌరవం") ''విర్ ఇల్లస్ట్రీసు'' ("విలువ, గౌరవం") వంటి బిరుదులతో మరింత మెరుగుపరచబడింది. మనిషి".{{Sfnp|మిల్లర్|2012|p=90|loc=వాటిని "స్థితి-అప్పిలేషన్స్" అని పిలుస్తుంది}} కొంతమంది సెనెటర్లు, వారి తక్షణ కుటుంబ సభ్యులను, మహిళలను కూడా సూచించడానికి ''క్లారిస్సిమసు'' (గ్రీకు ''లాంప్రోటాటోస్'') అనే నామవాచకం ఉపయోగించబడింది.{{Sfnp|మిల్లర్|2012|p=91}} గుర్రపు స్వారీ హోదా "గ్రేడు‌లు" విస్తరించాయి.{{Sfnp|మిల్లర్|2012|p=90}} ====అసమాన న్యాయం==== [[File:Tunisia-3363 - Amphitheatre Spectacle.jpg|thumb|అరీనాలో చిరుతపులి దాడి చేసిన ఖండించబడిన వ్యక్తి (ట్యునీషియా నుండి 3వ శతాబ్దపు మొజాయిక్)]] చట్టం ప్రకారం పౌరుల సమానత్వం అనే రిపబ్లికను సూత్రం మసకబారడంతో ఉన్నత వర్గాల ప్రతీకాత్మక, సామాజిక అధికారాలు రోమను సమాజాన్ని అనధికారికంగా గొప్ప గౌరవాలు (''నిజాయితీపరులు'') వినయపూర్వకమైన వ్యక్తులు (''అవమానకారులు'') పొందిన వారుగా విభజించడానికి దారితీశాయి. సాధారణంగా, ''నిజాయితీపరులు'' అనేవారు ముగ్గురు ఉన్నత "ఆర్డర్లలో" సభ్యులు, కొంతమంది సైనిక అధికారులతో పాటు.<ref name="verb">{{Cite journal |last=Verboven |first=Koenraad |date=2007 |title=ది అసోసియేటివ్ ఆర్డర్: లేట్ రిపబ్లిక్ మరియు ఎర్లీ ఎంపైర్‌లోని రోమన్ వ్యాపారవేత్తలలో స్థితి మరియు ఎథోస్ |url=https://biblio.ugent.be/publication/395187/file/6799583 |website=Athenaeum |volume=95 |pages=870–872 |hdl=1854/LU-395187 |access-date=13 జనవరి 2017 |archive-date=3 నవంబరు 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181103090625/https://biblio.ugent.be/publication/395187/file/6799583 |url-status=live}}; {{Harvp|Peachin|2011|pp=153–154}}.</ref> 212లో సార్వత్రిక పౌరసత్వం మంజూరు చేయడం వలన ఉన్నత వర్గాలలో ముఖ్యంగా న్యాయ వ్యవస్థలో వారి ఆధిపత్యాన్ని ధ్రువీకరించాలనే పోటీ కోరిక పెరిగింది.<ref>{{Harvp|Peachin|2011|pp=153–154}}; {{Cite book |last=Perkins |first=Judith |title=Early Christian and Judicial Bodies |date=2009 |publisher=Walter de Gruyter |pages=245–246}}; {{Harvp|Peachin|2011|p=475}}.</ref> శిక్ష విధించడం అనేది ప్రతివాది సాపేక్ష "విలువ" (''గౌరవం'') పరంగా అధ్యక్షుడి తీర్పు మీద ఆధారపడి ఉంటుంది: ఒక ''నిజాయితీపరుడు'' నేరానికి జరిమానా చెల్లించగలడు దానికి ఒక ''అవమానకరమైనవాడు'' కొట్టడం పొందవచ్చు.{{Sfnp|Peachin|2011|pp=153–154}} రిపబ్లికు కింద స్వేచ్ఛా పురుషులకు అరుదుగా విధించే చట్టపరమైన శిక్ష అయిన ఉరిశిక్ష,<ref>{{Cite book |last=Gaughan |first=Judy E. |title=Murder Was Not a Crime: Homicide and Power in the Roman Republic |date=2010 |publisher=University of Texas Press |isbn=978-0-2927-2567-6 |page=91}}; {{సైట్ పుస్తకం | చివరి=కెల్లీ | మొదటి=గోర్డాన్ పి. | శీర్షిక=రోమన్ రిపబ్లిక్‌లో ప్రవాస చరిత్ర | తేదీ=2006 | ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |isbn=0-5218-4860-1 | పేజీ=8}}</ref> ''నిజాయితీపరులకు'' త్వరగా, సాపేక్షంగా నొప్పిలేకుండా ఉండవచ్చు, అయితే ''అవమానకరమైనవారు'' గతంలో బానిసలకు కేటాయించిన హింసాత్మక మరణాన్ని అనుభవించవచ్చు, ఉదాహరణకు శిలువ వేయడం, మృగాలకు ఖండించడం.<ref name="fatal">{{సైట్ జర్నల్ | చివరి=కోల్‌మన్ | మొదటి=కె. M. | date=2012 |శీర్షిక=ప్రాణాంతక చారేడ్స్: పౌరాణిక చట్టాలుగా ప్రదర్శించబడిన రోమన్ ఉరిశిక్షలు |జర్నల్=జర్నల్ ఆఫ్ రోమన్ స్టడీస్ |వాల్యూమ్=80 |doi=10.2307/300280 |పేజీలు=44–73 |jstor=300280 |s2cid=163071557}}</ref> ప్రారంభ సామ్రాజ్యంలో, క్రైస్తవ మతంలోకి మారిన వారు ''నిజాయితీపరులు''గా తమ స్థానాన్ని కోల్పోవచ్చు, ప్రత్యేకించి వారు మతపరమైన బాధ్యతలను నెరవేర్చడానికి నిరాకరించినట్లయితే, [[బలిదానం]] పరిస్థితులను సృష్టించే శిక్షలకు లోనవుతారు.<ref>{{హార్వ్‌పి|పీచిన్|2011|pp=153–154}}; {{సైట్ బుక్ | last=రాబిన్సన్ | First=O.F. |author-link=ఒలివియా F. రాబిన్సన్ |title=పురాతన రోమ్‌లో శిక్షా విధానం మరియు శిక్షా విధానం | date=2007 |ప్రచురణకర్త=రౌట్‌లెడ్జ్ |page=108}}</ref> ==ప్రభుత్వం - సైన్యం== [[File:Jerash BW 12.JPG|thumbnail| గెరాసా ఫోరం (జెరాష్ ప్రస్తుత [[జోర్డాన్]]లో), విక్రేత స్టాళ్ల కోసం కప్పబడిన నడక మార్గాన్ని ''(స్టోయా)''గా గుర్తించే స్తంభాలు మరియు బహిరంగ ప్రసంగం కోసం అర్ధ వృత్తాకార స్థలం]] సామ్రాజ్య రాజ్యం మూడు ప్రధాన అంశాలు కేంద్ర ప్రభుత్వం, సైన్యం, ప్రాంతీయ ప్రభుత్వం.{{Sfnp|Bohec|2000|p=8}} యుద్ధం ద్వారా సైన్యం ఒక భూభాగం మీద నియంత్రణను స్థాపించింది. కానీ ఒక నగరం లేదా ప్రజలను ఒప్పందంలోకి తెచ్చిన తర్వాత లక్ష్యం పోలీసింగు‌గా మారింది: రోమను పౌరులు, వ్యవసాయ క్షేత్రాలు, మతపరమైన ప్రదేశాలను రక్షించడం.{{Sfnp|Bohec|2000|pp=14–15}} రోమన్లకు బలవంతంగా పాలించడానికి తగినంత మానవశక్తి లేదా వనరులు లేవు. స్థానిక ఉన్నత వర్గాలతో సహకారం క్రమాన్ని నిర్వహించడానికి, సమాచారాన్ని సేకరించడానికి, ఆదాయాన్ని సేకరించడానికి సిబ్బంది అవసరం. రోమన్లు ​​తరచుగా అంతర్గత రాజకీయ విభజనలను ఉపయోగించుకునేవారు.<ref>ప్లుటార్చు, ''మోరాలియా'' మోరాలియా 813c, 814c; {{హార్వ్‌పి|పాటర్|2009|pp=181–182}}; {{సైట్ బుక్ |last=Luttwak |first=Edward |title=ది గ్రాండ్ స్ట్రాటజీ ఆఫ్ ది రోమన్ ఎంపైర్ |date=1979 |publisher=Johns Hopkins University Press |isbn=0-8018-2158-4 |page=30 |author-link=Edward Luttwak |orig-date=1976}}</ref> రోం పట్ల విధేయత ప్రదర్శించిన సంఘాలు తమ సొంత చట్టాలను నిలుపుకున్నాయి. స్థానికంగా తమ సొంత పన్నులను వసూలు చేసుకోగలిగాయి. అసాధారణమైన సందర్భాలలో రోమను పన్ను నుండి మినహాయించబడ్డాయి. చట్టపరమైన అధికారాలు, సాపేక్ష స్వాతంత్ర్యం సమ్మతిని ప్రోత్సహించాయి.{{Sfnp|Potter|2009|p=184}} అందువలన రోమను ప్రభుత్వం పరిమితం కానీ అందుబాటులో ఉన్న వనరులను ఉపయోగించడంలో సమర్థవంతంగా ఉండేది.{{Sfnp|Potter|2009|p=181}} ===కేంద్ర ప్రభుత్వం=== [[File:Antoninus Pius Hermitage.jpg|thumb|left| ఆంటోనినసు పియసు (R. 138-161) టోగా (311x311px) ధరించి]] పురాతన రోం ఇంపీరియలు కల్టు చక్రవర్తులు, వారి కుటుంబ సభ్యులను దైవిక అనుమతి పొందిన అధికారం (''ఆక్టోరిటాసు'')తో గుర్తించింది. అపోథియోసిసు (''ప్రతిష్ఠాపన'' అని కూడా పిలుస్తారు) ఆచారం మరణించిన చక్రవర్తి దైవీకరణను సూచిస్తుంది.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |last=స్మిత్ |first=విలియం |url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/secondary/SMIGRA*/Apotheosis.html |title=గ్రీకు మరియు రోమన్ పురాతన వస్తువుల నిఘంటువు | date=1875 |ప్రచురణకర్త=జాన్ ముర్రే |pages=105–106 |access-date=11 ఫిబ్రవరి 2020 |archive-date=13 జూలై 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210713102925/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/secondary/SMIGRA%2A/Apotheosis.html |url-status=live}}</ref> చక్రవర్తి ఆధిపత్యం అనేక రిపబ్లికను కార్యాలయాల నుండి అధికారాల ఏకీకరణపై ఆధారపడింది.{{Sfnp|Abbott|1901|p=354}} చక్రవర్తి తనను తాను ''ప్రధాన పూజారి''గా కేంద్ర మత అధికారిగా చేసుకున్నాడు. యుద్ధం ప్రకటించే, ఒప్పందాలను ఆమోదించే, విదేశీ నాయకులతో చర్చలు జరిపే హక్కును కేంద్రీకరించాడు.{{Sfnp|Abbott|1901|p=345}} ఈ విధులు రాజ్యాలు సమయంలో స్పష్టంగా నిర్వచించబడినప్పటికీ కాలక్రమేణా చక్రవర్తి అధికారాలు తక్కువ రాజ్యాంగబద్ధంగా, మరింత రాచరికంగా మారాయి. అవి ఆధిపత్యం చెలాయించడంతో ముగిశాయి.{{Sfnp|Abbott|1901|p=341}} విధానం, నిర్ణయం తీసుకోవడంలో చక్రవర్తి అంతిమ అధికారం, కానీ ప్రారంభ ప్రిన్సిపేటు‌లో, ఆయన అందుబాటులో ఉంటాడని అధికారిక వ్యాపారం, పిటిషన్లతో వ్యక్తిగతంగా వ్యవహరించాలని భావించారు. ఆయన చుట్టూ ఒక అధికారస్వామ్యం క్రమంగా ఏర్పడింది.<ref>{{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=మిల్లర్ |మొదటి=ఫెర్గస్ |అధ్యాయం=చక్రవర్తులు పనిలో ఉన్నారు | date=2004 |శీర్షిక=రోమ్, గ్రీకు ప్రపంచం మరియు తూర్పు: రోమన్ సామ్రాజ్యంలో ప్రభుత్వం, సమాజం మరియు సంస్కృతి |ప్రచురణకర్త=నార్త్ కరోలినా విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |isbn=0-8078-5520-0 |వాల్యూమ్=2 |పేజీలు=3–22, ముఖ్యంగా 4, 20 |author-link=ఫెర్గస్ మిల్లర్}}</ref> జూలియో-క్లాడియను చక్రవర్తులు సెనేటర్లు ఈక్వెస్ట్రియన్లు మాత్రమే కాకుండా, విశ్వసనీయ బానిసలు స్వేచ్ఛావాదులను కలిగి ఉన్న అనధికారిక సలహాదారుల సంఘం మీద ఆధారపడ్డారు.{{Sfnp|బోర్డ్‌మన్|2000|pp=195ff}} నీరో తర్వాత తరువాతి వారి ప్రభావాన్ని అనుమానంగా పరిగణించారు. చక్రవర్తి కౌన్సిలు (''కన్సిలియం'') ఎక్కువ పారదర్శకత.{{Sfnp|బోర్డ్‌మ్యాన్|2000|pp=205–209}} ఆంటోనిను రాజవంశం చివరి వరకు విధాన చర్చలలో సెనేటు నాయకత్వం వహించినప్పటికీ ఈక్వెస్ట్రియన్లు ''కన్సిలియం''లో ముఖ్యమైన పాత్ర పోషించారు.{{Sfnp|బోర్డ్‌మ్యాన్|2000|pp=202–203, 205, 210}} చక్రవర్తి కుటుంబ మహిళలు తరచుగా ఆయన నిర్ణయాలలో నేరుగా జోక్యం చేసుకునేవారు.{{Sfnp|బోర్డ్‌మ్యాన్|2000|p=211}} రోజువారీ రిసెప్షను (''సెల్యుటాషియో'') వద్ద చక్రవర్తిని సంప్రదించే అవకాశం లభిస్తుంది. ఇది ఒక క్లయింటు తన పోషకుడికి ఇచ్చే సాంప్రదాయ నివాళి అభివృద్ధి; రాజభవనంలో నిర్వహించే ప్రజా విందులు; మరియు మతపరమైన వేడుకలు. ఈ అవకాశం లేని సామాన్య ప్రజలు క్రీడలలో ఒక సమూహంగా తమ ఆమోదం లేదా అసంతృప్తిని వ్యక్తం చేయగలిగారు.{{Sfnp|Boardman|2000|p=212}} 4వ శతాబ్దం నాటికి క్రైస్తవ చక్రవర్తులు సాధారణ తీర్పులు జారీ చేసే రిమోటు ఫిగరు‌హెడు‌లుగా మారారు. ఇక మీద వ్యక్తిగత పిటిషను‌లకు ప్రతిస్పందించరు.{{Sfnp|Millar|2012|p=76}} చక్రవర్తి ఇష్టాన్ని ఉల్లంఘించడానికి సెనేటు హత్య, బహిరంగ తిరుగుబాటుకు తక్కువ చేయగలిగినప్పటికీ అది దాని సంకేత రాజకీయ కేంద్రీకరణను నిలుపుకుంది.{{Sfnp|Boardman|2000|p=215}} సెనేటు చక్రవర్తి పాలనను చట్టబద్ధం చేసింది. చక్రవర్తి సెనేటరు‌లను లెగేటు‌లుగా (''కట్టివేయబడింది '') నియమించాడు: జనరల్సు, దౌత్యవేత్తలు, నిర్వాహకులు.<ref>{{Harvp|Boardman|2000|p=721}}; {{హార్వ్‌ప్|వింటర్లింగ్|2009|p=16}}.</ref> చక్రవర్తి శక్తి, అధికారం ఆచరణాత్మక మూలం సైన్యం. లెజియనరీల ఇంపీరియలు ట్రెజరీ ద్వారా చెల్లించబడేవి. చక్రవర్తికి వార్షిక విధేయత ప్రమాణం చేసేవారు.{{Sfnp|గోల్డ్స్‌వర్తీ|2003|p=80}} చాలా మంది చక్రవర్తులు వారసుడిని ఎన్నుకునేవారు, సాధారణంగా దగ్గరి కుటుంబ సభ్యుడు లేదా దత్తత వారసుడు. రాజకీయ దృశ్యాన్ని స్థిరీకరించడానికి కొత్త చక్రవర్తి తన హోదా, అధికారాన్ని త్వరగా అంగీకరించమని కోరుకోవలసి వచ్చింది. ప్రిటోరియను గార్డు సైన్యాల విధేయత లేకుండా ఏ చక్రవర్తి కూడా మనుగడ సాగించలేడు. వారి విధేయతను కాపాడుకోవడానికి, అనేక మంది చక్రవర్తులు ''డోనాటివం''ను చెల్లించారు, ఇది ద్రవ్య బహుమతి. సిద్ధాంతపరంగా సెనేటు కొత్త చక్రవర్తిని ఎన్నుకునే హక్కును కలిగి ఉంది. కానీ సైన్యం లేదా ప్రిటోరియన్ల ప్రశంసలను పరిగణనలోకి తీసుకుంది.{{Sfnp|Winterling|2009|p=16}} ===సైనిక=== [[File:Palestra grande di pompei, affreschi di Moregine, terzo triclinio, IV stile, epoca neroniana, 07 vittoria con tripode.jpg|thumb|upright| రెక్కలుగల విజయం, పాంపీ నుండి నెరోనియను శకం పురాతన రోమను ఫ్రెస్కో]] [[File:Roman Empire 125.png|thumb|upright=1.35| హాడ్రియను (117–138లో పాలించిన) కింద రోమను సామ్రాజ్యం 125 ఎడిలో మోహరించబడిన రోమను దళాల స్థానాన్ని చూపిస్తుంది]] ప్యూనికు యుద్ధాల తర్వాత రోమను సైన్యంలో 20 సంవత్సరాల క్రియాశీల విధులకు స్వచ్ఛందంగా పనిచేసిన ప్రొఫెషనలు సైనికులు ఐదు రిజర్వు‌లుగా ఉన్నారు. రిపబ్లికు చివరి కాలంలో ప్రొఫెషనలు మిలిటరీకి పరివర్తన ప్రారంభమైంది. రిపబ్లికనిజం నుండి దూరంగా ఉన్న అనేక లోతైన మార్పులలో ఇది ఒకటి. ఈ కాలంలో కాన్‌స్క్రిప్టు పౌరులు ఒక నిర్దిష్ట ముప్పు నుండి మాతృభూమిని రక్షించారు. రోమన్లు ​​"ఇటలీలో వారు జయించిన సమాజాలను వారి సైన్యం కోసం భారీ మానవశక్తిని ఉత్పత్తి చేసే వ్యవస్థగా నిర్వహించడం" ద్వారా వారి యుద్ధ యంత్రాన్ని విస్తరించారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last1=Tignor |first1=Robert |url=https://archive.org/details/worldstogetherwo03alti |title=వరల్డ్స్ టుగెదర్, వరల్డ్స్ అపార్ట్: ది హిస్టరీ ఆఫ్ ది వరల్డ్ |last2=అడెల్మాన్ |first2=జెరెమీ |date=2011 |publisher=W.W. నార్టన్ & కంపెనీ |isbn=978-0-3939-3492-2 |edition=3rd |page=[https://archive.org/details/worldstogetherwo03alti/page/n313 262] |display-authors=1 |url-access=limited}}</ref> సామ్రాజ్యవాద కాలానికి, సైనిక సేవ పూర్తికాల వృత్తిగా ఉండేది.{{Sfnp|Edmondson|1996|pp=111–112}} సామ్రాజ్యం అంతటా సైనిక దండుల వ్యాప్తి రోమనైజేషను ప్రక్రియలో ప్రధాన ప్రభావం చూపింది.{{Sfnp|Bohec|2000|p=9}} ప్రారంభ సామ్రాజ్యం సైన్యం ప్రాథమిక లక్ష్యం పాక్సు రోమానాను సంరక్షించడం.<ref>{{Cite book |last=Hekster |first=Olivier J. |chapter=Fighting for రోమ్: సైనిక నాయకుడిగా చక్రవర్తి | date=2007 |శీర్షిక=రోమన్ సైన్యం ప్రభావం (200 BC–AD 476) |ప్రచురణకర్త=బ్రిల్ |పేజీ=96}}</ref> సైన్యంలోని మూడు ప్రధాన విభాగాలు: * రోం‌లోని దండు, ఇందులో ప్రిటోరియను గార్డు, ''కోహోర్టెసు అర్బనే'', ''విజిల్సు'' ఉన్నాయి. వీరు పోలీసులు, అగ్నిమాపక సిబ్బందిగా పనిచేశారు; * ప్రాంతీయ సైన్యం, రోమను దళాలు ప్రావిన్సులు అందించే సహాయక దళాలను కలిగి ఉంది (''ఆక్సిలియా''); * నావికాదళం. [[File:042 Conrad Cichorius, Die Reliefs der Traianssäule, Tafel XLII.jpg|thumb|upright=1.6| రోమ్‌లోని ట్రాజన్సు కాలం నుండి రిలీఫు ప్యానెలు, కోట నిర్మాణం, డాసియా రాయబార కార్యాలయాన్ని స్వాగతించడం చూపిస్తుంది]] తన సైనిక సంస్కరణల ద్వారా సందేహాస్పద విధేయత కలిగిన యూనిట్లను ఏకీకృతం చేయడం లేదా రద్దు చేయడం వంటి వాటితో సహా అగస్టసు దళాన్ని క్రమబద్ధీకరించాడు. ఒక దళాన్ని పది కోహోర్టు‌లుగా నిర్వహించారు. వీటిలో ప్రతి ఒక్కటి ఆరు [[శతాబ్దాలు|దళాలు]] కలిగి ఉంది. ఒక దళంలో పది స్క్వాడు‌లు (''కాంటుబెర్నియా'') ఉన్నాయి; లాజిస్టిక్సు ద్వారా నిర్ణయించబడిన ఇంపీరియలు దళం కచ్చితమైన పరిమాణం 4,800 నుండి 5,280 వరకు ఉంటుందని అంచనా వేయబడింది.<ref>{{సైట్ జర్నల్ | last=రోత్ | First=జె. | date=1994 |శీర్షిక=రోమన్ ఇంపీరియల్ లెజియన్ యొక్క పరిమాణం మరియు సంస్థ |జర్నల్=చరిత్ర |వాల్యూమ్=43 |సంచిక=3 |పేజీలు=346–362}}</ref> క్రీశ 9 లో ట్యూటోబర్గు అటవీ యుద్ధంలో జర్మనీ తెగలు మూడు సైన్యాలను తుడిచిపెట్టిన తర్వాత సైన్యాల సంఖ్య 25 నుండి దాదాపు 30కి పెరిగింది.{{Sfnp|గోల్డ్స్‌వర్తీ|2003|p=183}} 1వ శతాబ్దంలో సైన్యంలో దాదాపు 3,00,000 మంది సైనికులు ఉన్నారు. 2వ శతాబ్దంలో 4,00,000 కంటే తక్కువ మంది సైనికులు ఉన్నారు. ఇది జయించిన భూభాగాల సమష్టి సాయుధ దళాల కంటే "గణనీయంగా చిన్నది". సామ్రాజ్యంలో నివసిస్తున్న వయోజన పురుషులలో 2% కంటే ఎక్కువ మంది ఇంపీరియలు సైన్యంలో పని చేయలేదు.{{Sfnp|Morris|Scheidel|2009|p=196}} అగస్టసు ప్రిటోరియను గార్డును కూడా సృష్టించాడు: తొమ్మిది కోహోర్టు‌లు ప్రజా శాంతిని కాపాడటానికి ఇటలీలో సైనిక స్థావరంగా ఉండేవి. సైనిక దళాల కంటే మెరుగైన జీతం పొందిన ప్రిటోరియన్లు పదహారు సంవత్సరాలు మాత్రమే సేవలందించారు.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |last=పెన్రోస్ |first=జేన్ |quote=విభాగం 3: ''ప్రారంభ సామ్రాజ్యం 27 BC–AD 235'' | date=2005 |శీర్షిక=రోమ్ మరియు ఆమె శత్రువులు: యుద్ధం ద్వారా సృష్టించబడిన మరియు నాశనం చేయబడిన సామ్రాజ్యం |ప్రచురణకర్త=బ్లూమ్స్‌బరీ US |isbn=978-1-8417-6932-5 |page=183 |chapter=9: ''ది రోమన్లు''}}</ref> ''ఆక్సిలియా'' పౌరులు కాని వారి నుండి నియమించబడ్డారు. దాదాపుగా సమష్టి బలం కలిగిన చిన్న యూనిట్లలో నిర్వహించబడిన వారికి సైనిక దళాల కంటే తక్కువ వేతనం చెల్లించబడింది. 25 సంవత్సరాల సేవ తర్వాత రోమను పౌరసత్వంతో బహుమతి ఇవ్వబడింది. వారి కుమారులకు కూడా విస్తరించబడింది. టాసిటసు<ref>[[టాసిటస్]] ''[[అన్నల్స్ (టాసిటస్)|అన్నల్స్]]'' IV.5</ref> ప్రకారం సైన్యాధికారులు ఉన్నంత మంది సహాయక దళాలు ఉన్నారు - అందువలన దాదాపు 1,25,000 మంది పురుషులు, అంటే దాదాపు 250 సహాయక రెజిమెంట్లు.{{Sfnp|గోల్డ్స్‌వర్తీ|2003|p=51}} తొలి సామ్రాజ్యం రోమను అశ్వికదళం ప్రధానంగా సెల్టికు, హిస్పానికు లేదా జర్మనీ ప్రాంతాల నుండి వచ్చారు. సెల్ట్సు నుండి తీసుకోబడిన శిక్షణ, పరికరాలవంటి అనేక అంశాలు ఉన్నాయి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=కన్నోలీ |first=పీటర్ |date=1986 |title=ఎ రీకన్‌స్ట్రక్షన్ ఆఫ్ ఎ రోమన్ సాడిల్ |జర్నల్=బ్రిటానియా |వాల్యూమ్=17 |doi=10.2307/526559 |pages=353–355 |jstor=526559 |s2cid=164155025}}; {{సైట్ జర్నల్ |last1=కన్నోలీ |first1=పీటర్ |last2=వాన్ డ్రైల్-ముర్రే |first2=కరోల్ | date=1991 |శీర్షిక=ది రోమన్ కావల్రీ సాడిల్ |జర్నల్=బ్రిటానియా |వాల్యూమ్=22 |doi=10.2307/526629 |పేజీలు=33–50 |jstor=526629 |s2cid=161535316}}</ref> రోమను నావికాదళం సైన్యాల సరఫరా, రవాణాలో మాత్రమే కాకుండా రైను, డానుబు నదుల వెంబడి ఉన్న సరిహద్దులను రక్షించడంలో కూడా సహాయపడింది. మరొక విధి సముద్ర వాణిజ్యాన్ని సముద్ర దొంగల నుండి రక్షించడం. ఇది మధ్యధరా సముద్రం, ఉత్తర అట్లాంటికు తీరప్రాంతాలు, [[నల్ల సముద్రం]]లో గస్తీ తిరుగుతుంది. అయినప్పటికీ సైన్యాన్ని అత్యంత సీనియరు, ప్రతిష్ఠాత్మక శాఖగా పరిగణించారు.{{Sfnp|గోల్డ్స్‌వర్తీ|2003|p=114}} ===ప్రావిన్షియలు ప్రభుత్వం=== ఒక విలీన భూభాగం మూడు దశల్లో రోమను ప్రావిన్సుగా మారింది: నగరాల రిజిస్టరు తయారు చేయడం, జనాభా గణన తీసుకోవడం, భూమిని సర్వే చేయడం.{{Sfnp|పాటర్|2009|p=183}} తదుపరి ప్రభుత్వ రికార్డుల నిర్వహణలో జననాలు, మరణాలు, రియలు ఎస్టేటు లావాదేవీలు, పన్నులు, న్యాయపరమైన చర్యలు ఉన్నాయి.{{Sfnp|పాటర్|2009|pp=177–179|loc=భద్రపరచబడిన చాలా ప్రభుత్వ రికార్డులు రోమన్ ఈజిప్ట్ నుండి వచ్చాయి, ఇక్కడ వాతావరణం పాపైరిని సంరక్షించింది.}} 1వ - 2వ శతాబ్దాలలో, కేంద్ర ప్రభుత్వం ఇటలీ వెలుపల పరిపాలించడానికి ఏటా 160 మంది అధికారులను పంపింది.{{Sfnp|పాటర్|2009|p=179}} ఈ అధికారులలో రోమను గవర్నరులు ఉన్నారు: రోం‌లో ఎన్నికైన న్యాయాధికారులు రోమను ప్రజల తరపున పరిపాలించారు. సెనేటోరియలు ప్రావిన్సులు; లేదా గవర్నర్లు, సాధారణంగా ఈక్వెస్ట్రియను హోదా కలిగినవారు సామ్రాజ్య ప్రావిన్సులలో చక్రవర్తి తరపున వారి ''సామ్రాజ్యం''ను నిర్వహించారు. ముఖ్యంగా రోమను ఈజిప్టు.{{Sfnp|పోటర్|2009|p=179|loc=సెనేటోరియల్ ప్రావిన్స్‌ల నుండి ఈజిప్టును మినహాయించడం అగస్టస్ కావడానికి ముందు ఆక్టేవియన్ పెరుగుదల నాటిది: ఈజిప్ట్ అతని చివరి ప్రతిపక్షమైన [[మార్క్ ఆంటోనీ]] మరియు అతని మిత్రుడు [[క్లియోపాత్రా]] బలమైన కోటగా ఉంది.}} ఒక గవర్నరు తాను పరిపాలించే ప్రజలకు తనను తాను అందుబాటులో ఉంచుకోవాలి. కానీ ఆయన వివిధ విధులను అప్పగించగలడు.{{Sfnp|పోటర్|2009|p=180}} అయితే ఆయన సిబ్బంది చాలా తక్కువగా ఉన్నారు: లిక్టరులు, హెరాల్డు‌లు, దూతలు, లేఖకులు, అంగరక్షకులతో సహా ఆయన అధికారిక పరిచారకులు (''అప్పరిటరులు''); లెగేట్సు, పౌర, సైనిక రెండూ సాధారణంగా ఈక్వెస్ట్రియను (అనధికారికంగా ఆయనతో పాటు వచ్చిన స్నేహితులు) హోదా కలిగినవి;{{Sfnp|Potter|2009|p=180}} ఇతర అధికారులను ప్రభుత్వ ఆర్థిక పర్యవేక్షణాధికారులుగా నియమించారు.{{Sfnp|Potter|2009|p=179}} న్యాయం, పరిపాలన నుండి ఆర్థిక బాధ్యతను వేరు చేయడం సామ్రాజ్య యుగం సంస్కరణ, ఇది ప్రాంతీయ గవర్నర్లు, పన్ను రైతులు వ్యక్తిగత లాభం కోసం స్థానిక జనాభాను దోపిడీ చేయడాన్ని నివారించడానికి ఉద్దేశించబడింది.{{Sfnp|Potter|2009|pp=179, 187}} ఈక్వెస్ట్రియను ప్రొక్యూరేటర్లు, వీరి అధికారం మొదట "న్యాయసంబంధం కానిది, రాజ్యాంగ విరుద్ధమైనది". ఆయన రాష్ట్ర యాజమాన్యంలోని ఆస్తి, చక్రవర్తి వ్యక్తిగత ఆస్తి (''రెసు ప్రైవేటు'') రెండింటినీ నిర్వహించాడు.{{Sfnp|Potter|2009|p=180}} ఎందుకంటే రోమను ప్రభుత్వ అధికారులు చాలా తక్కువ, సహాయం అవసరమైన ప్రావిన్షియలు ఒక చట్టపరమైన వివాదం లేదా క్రిమినలు కేసు ఏదైనా అధికారం కలిగి ఉన్నట్లు భావించే ఏదైనా రోమను‌ను కోరవచ్చు.<ref>{{Harvp|Potter|2009|p=180}}; {{Harvp|Fuhrmann|2012|pp=197, 214, 224}}</ref> హై సామ్రాజ్యంలో ఇటలీ చట్టబద్ధంగా ప్రావిన్సుల నుండి వేరు చేయబడింది. కొన్ని అనుకూల ప్రాంతీయ సమాజాలతో పాటు, ఆస్తి పన్ను, పోలు పన్ను నుండి రోగనిరోధక శక్తిని పొందింది. అయితే, చక్రవర్తి డయోక్లెటియను పాలనలో ఇటలీ ఈ అధికారాలను కోల్పోయింది. ప్రావిన్సులుగా విభజించబడింది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=కూలీ |first=అలిసన్ |చాప్టర్=ఇటలీ హై ఎంపైర్ సమయంలో, ఫ్లేవియన్స్ నుండి డయోక్లెటియన్ వరకు | date=2016 |title=ఎ కంపానియన్ టు రోమన్ ఇటలీ |editor-last=కూలీ |editor-first=అలిసన్|publisher=Blackwell |pages=130–131|isbn=978-1444339260}}</ref> ===చట్టం=== {{Multiple image | align = right | direction = horizontal | image1 = Giovane con rotolo.JPG | width1 = 220 | image2 = MANNapoli 120620 a Fresco young man with rolls from Pompeii Italy.jpg | width2 = 220 | footer = రోమను పోర్ట్రెయిటు ఫ్రెస్కో పాంపీ, 1వ శతాబ్దం AD నుండి, ఇద్దరు వేర్వేరు పురుషులు లారెలు దండ ధరించి ఉన్నట్లు చిత్రీకరించబడింది, ఒకరు ''రోటులసు'' ([[రాగి]]ఇష్ ఫిగర్, ఎడమవైపు), మరొకరు ''వాల్యూమెను'' (బ్రూనెటు ఫిగరు, కుడివైపు), రెండూ పాపిరసుతో తయారు చేయబడ్డాయి }} సామ్రాజ్యం అంతటా రోమను పౌరులకు సంబంధించిన కేసుల మీద రోమను కోర్టులు అసలు అధికార పరిధి కలిగి ఉన్నాయి. కానీ ప్రావిన్సులలో రోమను చట్టాన్ని ఏకరీతిలో విధించడానికి చాలా తక్కువ మంది న్యాయ అధికారులు ఉన్నారు. తూర్పు సామ్రాజ్యంలోని చాలా ప్రాంతాలు ఇప్పటికే బాగా స్థిరపడిన చట్ట నియమావళి, న్యాయ విధానాలను కలిగి ఉన్నాయి.<ref name=Garnsey/> సాధారణంగా మోసు రిజ్యన్లు ("ప్రాంతీయ సంప్రదాయం" లేదా "భూమి చట్టం") ను గౌరవించడం, స్థానిక చట్టాలను చట్టపరమైన పూర్వస్థితి, సామాజిక స్థిరత్వానికి మూలంగా పరిగణించడం రోమను విధానం.<ref name=Garnsey/>{{Sfnp|Potter|2009|pp=184–185}} రోమను స్థానిక చట్టం అనుకూలత అంతర్లీన ''అంతర్జాతీయ చట్టం'', "దేశాల చట్టం" లేదా అంతర్జాతీయ చట్టాన్ని ప్రతిబింబిస్తుందని భావించారు. ఇది సాధారణ, ఆచారంగా పరిగణించబడుతుంది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Bozeman |first=Adda B. |title=ప్రాచీన నియర్ ఈస్ట్ నుండి ఆధునిక యుగం ప్రారంభం వరకు అంతర్జాతీయ చరిత్రలో రాజకీయాలు మరియు సంస్కృతి |date=2010 |publisher=ట్రాన్సాక్షన్ పబ్లిషర్స్ |edition=2nd |pages=208–220}}</ref> ప్రాంతీయ చట్టం రోమను చట్టం లేదా ఆచారంతో విభేదిస్తే, రోమను న్యాయస్థానాలు అప్పీల్సును విచారించాయి. చక్రవర్తి తుది నిర్ణయం తీసుకునే అధికారాన్ని కలిగి ఉన్నాడు.<ref name=Garnsey/>{{Sfnp|Potter|2009|pp=184–185}}{{Efn|ఈ ఆచారం రిపబ్లిక్‌లో స్థాపించబడింది; ఉదాహరణకు 90లు–80లు BCలో [[హిస్పానియా]] గవర్నర్‌గా జి. వాలెరియస్ ఫ్లాకస్ విచారించిన కాంట్రేబియను నీటి హక్కులు కేసును చూడండి.}} పశ్చిమ దేశాలలో చట్టం అత్యంత స్థానికీకరించబడిన లేదా గిరిజన ప్రాతిపదికన నిర్వహించబడింది. ప్రైవేటు ఆస్తి హక్కులు రోమను శకం (ముఖ్యంగా సెల్ట్సులో) కొత్తదనం కావచ్చు . రోమను చట్టం రోమను అనుకూల ఉన్నత వర్గానికి సంపదను సంపాదించడానికి దోహదపడింది.<ref name=Garnsey/> 212లో సామ్రాజ్యంలోని అన్ని స్వేచ్ఛా నివాసితులకు సార్వత్రిక పౌరసత్వాన్ని విస్తరించడానికి, పౌరులు కానివారికి వర్తించే స్థానిక చట్ట నియమావళిని భర్తీ చేస్తూ రోమను చట్టం ఏకరీతి దరఖాస్తు అవసరం. మూడవ శతాబ్దపు సంక్షోభం తర్వాత సామ్రాజ్యాన్ని స్థిరీకరించడానికి డయోక్లెటియను చేసిన ప్రయత్నాలలో నాలుగు సంవత్సరాలలో రెండు ప్రధాన చట్ట సంకలనాలు ఉన్నాయి. ''కోడెక్సు గ్రెగోరియనసు'' ''కోడెక్సు హెర్మోజెనియసు'' ఇవి ప్రాంతీయ నిర్వాహకులకు స్థిరమైన చట్టపరమైన ప్రమాణాలను ఏర్పాటు చేయడంలో మార్గనిర్దేశం చేస్తాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |author=[[ఎలిజబెత్ డెపాల్మా డైజెసర్|డైజెసర్, ఎలిజబెత్ డెపాల్మా]] |date=2000 |title=ది మేకింగ్ ఆఫ్ ఎ క్రిస్టియన్ ఎంపైర్: లాక్టాంటియస్ అండ్ రోమ్ |publisher=Cornell University Press |page=53}}</ref> పశ్చిమ ఐరోపా అంతటా రోమను చట్టం విస్తృత వ్యాప్తిచెంది పాశ్చాత్య చట్ట సంప్రదాయాన్ని బాగా ప్రభావితం చేసింది. ఇది ఆధునిక చట్టంలో లాటిను చట్టపరమైన పరిభాష నిరంతర ఉపయోగంలో ఉన్నట్లు సూచిస్తుంది. ===పన్ను=== [[File:Foro_romano_tempio_Saturno_09feb08_01.jpg|thumb|left| పురాతన రోమ్‌లో ఖజానాను ఉంచిన మతపరమైన స్మారక చిహ్నం సాటర్న్ ఆలయం]] సామ్రాజ్యం కింద పన్ను దాని స్థూల ఉత్పత్తిలో దాదాపు 5% ఉండేది.{{Sfnp|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=183}} వ్యక్తులకు సాధారణ పన్ను రేటు 2 నుండి 5% వరకు ఉండేది.{{Sfnp|పాటర్|2009|p=187}} ప్రత్యక్ష, పరోక్ష పన్నులు అనే సంక్లిష్ట వ్యవస్థలో పన్ను కోడ్ "అయోమయపరిచేది"గా ఉంది. కొన్ని నగదు రూపంలో, కొన్ని వస్తువు రూపంలో చెల్లించబడ్డాయి. పన్నులు ఒక ప్రావిన్సు‌కు లేదా ఫిషరీసు వంటి ఆస్తుల రకాలకు ప్రత్యేకమైనవి కావచ్చు; అవి తాత్కాలికమైనవి కావచ్చు.{{Sfnp|పాటర్|2009|pp=185–187}} సైన్యాన్ని నిర్వహించాల్సిన అవసరం కొరకు పన్ను వసూలు సమర్థించబడింది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=184}}; {{Harvp|Potter|2009|p=185}}.</ref> సైన్యం మిగులు దోపిడీని స్వాధీనం చేసుకుంటే పన్ను చెల్లింపుదారులు కొన్నిసార్లు వాపసు పొందుతారు.{{Sfnp|Potter|2009|p=185}} తక్కువ [[డబ్బు]] ఉన్న ప్రాంతాల నుండి ముఖ్యంగా సైనిక శిబిరాలకు ధాన్యం లేదా వస్తువులను సరఫరా చేయగల వారి నుండి ఇన్-కన్స్ట్ పన్నులు అంగీకరించబడ్డాయి.{{Sfnp|Potter|2009|p=188}} ప్రత్యక్ష పన్ను ఆదాయానికి ప్రాథమిక మూలం వ్యక్తులు, వారు పోలు పన్ను, వారి భూమి మీద పన్ను చెల్లించారు. దీనిని దాని ఉత్పత్తి లేదా ఉత్పాదక సామర్థ్యం మీద పన్నుగా భావిస్తారు.{{Sfnp|Potter|2009|p=187}} పన్ను బాధ్యతలు జనాభా లెక్కల ద్వారా నిర్ణయించబడ్డాయి: ప్రతి ఇంటి పెద్ద తన ఇంటి ప్రధాన సంఖ్యను, అలాగే అతని ఆస్తికి అకౌంటింగ్‌ను అందించాడు.{{Sfnp|Potter|2009|p=186}} పరోక్ష-పన్ను ఆదాయానికి ప్రధాన వనరు ''పోర్టోరియా'', కస్టమ్సు, ప్రావిన్సుల మధ్య వాణిజ్యం మీద సుంకాలు.{{Sfnp|పాటర్|2009|p=187}} తన పాలన చివరి నాటికి, అగస్టసు బానిసల అమ్మకం మీద 4% పన్నును విధించాడు.<ref>[[కాసియస్ డియో]] 55.31.4.</ref> దీనిని నీరో కొనుగోలుదారు నుండి డీలర్లకు బదిలీ చేశాడు. వారు వారి ధరలను పెంచడం ద్వారా స్పందించారు.<ref>[[టాసిటస్]], ''అన్నాలెస్'' 13.31.2.</ref> బానిసను అమ్మిన యజమాని విలువలో 5% లెక్కించిన "స్వేచ్ఛా పన్ను" చెల్లించాడు.{{Efn|ఇది ''విసెసిమా లిబర్టాటిస్'', "స్వేచ్ఛ కోసం ఇరవయ్యవది"{{Sfnp|పాటర్|2009|p=187}}}} రోమను పౌరులు ఒక నిర్దిష్ట నికర కంటే ఎక్కువ ఉన్నప్పుడు 5% వారసత్వ పన్ను అంచనా వేయబడింది వారి కుటుంబ సభ్యులు కాని వారికి మిగిలిపోయిన ఆస్తి విలువైనది. ఎస్టేటు పన్ను, వేలం పన్ను నుండి వచ్చే ఆదాయం మాజీ సైనికుల పెన్షను ఫండు (''సైనిక ఖజానా'') కు వెళ్ళింది.{{Sfnp|Potter|2009|p=187}} తక్కువ పన్నులు రోమను కులీనుల సంపదను పెంచుకోవడానికి సహాయపడ్డాయి. ఇది కేంద్ర ప్రభుత్వ ఆదాయాలకు సమానం లేదా మించిపోయింది. ఒక చక్రవర్తి కొన్నిసార్లు "అతి ధనవంతుల" ఆస్తులను జప్తు చేయడం ద్వారా తన ఖజానాను తిరిగి నింపుకున్నాడు. కానీ తరువాతి కాలంలో పన్నులు చెల్లించడానికి సంపన్నుల [[ప్రతిఘటన]] సామ్రాజ్యం పతనానికి దోహదపడే అంశాలలో ఒకటిగా మారింది.{{Sfnp|Morris|Scheidel|2009|p=184}} ==ఆర్థిక వ్యవస్థ== [[File:Green glass Roman cup unearthed at Eastern Han tomb, Guixian, China.jpg|thumb|right| చైనాలోని గ్వాంగ్జీలోని తూర్పు హాను రాజవంశం (క్రీ.శ. 25–220) సమాధి నుండి బయటపడిన ఆకుపచ్చ రోమను గాజు కప్పు]] సామ్రాజ్యాన్ని ప్రాంతీయ ఆర్థిక వ్యవస్థల నెట్‌వర్క్‌గా ఉత్తమంగా భావిస్తారు, ఇది ఒక రకమైన "రాజకీయ పెట్టుబడిదారీ విధానం" ఆధారంగా, దీనిలో రాష్ట్రం తన స్వంత ఆదాయాలను నిర్ధారించుకోవడానికి వాణిజ్యాన్ని నియంత్రించింది.{{Sfnp|పాటర్|2009|pp=286, 295}} ఆధునిక ఆర్థిక వ్యవస్థలతో పోల్చలేకపోయినా, ఆర్థిక వృద్ధి [[పారిశ్రామిక విప్లవం|పారిశ్రామికీకరణ]]కు ముందు చాలా ఇతర సమాజాల కంటే ఎక్కువగా ఉంది.{{Sfnp|పాటర్|2009|p=286}} ప్రాదేశిక విజయాలు భూ వినియోగం పెద్ద ఎత్తున పునర్వ్యవస్థీకరణకు అనుమతించాయి, దీని ఫలితంగా వ్యవసాయ మిగులు మరియు ప్రత్యేకత ఏర్పడింది, ముఖ్యంగా ఉత్తరాన ఆఫ్రికా.{{Sfnp|పాటర్|2009|p=285}} కొన్ని నగరాలు ప్రత్యేక పరిశ్రమలకు ప్రసిద్ధి చెందాయి. పట్టణ భవన నిర్మాణం స్థాయి గణనీయమైన నిర్మాణ పరిశ్రమను సూచిస్తుంది.{{Sfnp|Potter|2009|p=285}} పాపిరి ఆర్థిక హేతువాదం,{{Sfnp|Potter|2009|p=285}} అంశాలను సూచించే సంక్లిష్టమైన అకౌంటింగు పద్ధతులను సంరక్షిస్తుంది మరియు సామ్రాజ్యం బాగా డబ్బు ఆర్జించబడింది.{{Sfnp|Potter|2009|p=292}} పురాతన కాలంలో కమ్యూనికేషను, రవాణా సాధనాలు పరిమితంగా ఉన్నప్పటికీ, 1వ మరియు 2వ శతాబ్దాలలో రవాణా బాగా విస్తరించింది. వాణిజ్య మార్గాలు ప్రాంతీయ ఆర్థిక వ్యవస్థలను అనుసంధానించాయి.{{Sfnp|Potter|2009|pp=285–286, 296ff}} సైన్యానికి సరఫరా ఒప్పందాలు ప్రావిన్సు అంతటా, ప్రావిన్షియలు అంతటా బేసు (''కాస్ట్రం'') సమీపంలోని స్థానిక సరఫరాదారుల మీద ఆధారపడింది. సరిహద్దులు.{{Sfnp|పోటర్|2009|p=296}} ఆర్థిక చరిత్రకారులు ప్రిన్సిపేటు సమయంలో స్థూల దేశీయ ఉత్పత్తి వారి గణనలలో మారుతూ ఉంటారు.<ref>{{ఉదహరించిన పుస్తకం |శీర్షిక=గ్రీకో-రోమన్ ప్రపంచం యొక్క కేంబ్రిడ్జ్ ఆర్థిక చరిత్ర | date=2007 |ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |isbn=978-0-5217-8053-7 |editor-last=Scheidel |editor-first=Walter |editor-link=Walter Scheidel |editor-last2=Morris |editor-first2=Ian |editor-link2=Ian Morris (చరిత్రకారుడు) |editor-last3=Saller |editor-first3=Richard}}</ref> 14, 100, 150 నమూనా సంవత్సరాలలో, తలసరి జిడిపి అంచనాలు 166 నుండి 380 వరకు ఉంటాయి. ''సెస్టెర్టియసు''. [[ఇటలీ]] తలసరి జిడిపి 40<ref name="Lo Cascio, Malanima 2009, 391–401">{{Cite journal |last1=Lo Cascio |first1=Elio |Author-linkani=Author-linkani=2st |first2=Paolo |author-link2=Paolo Malanima |date=2009 |title=GDP in Pre-Modern Agrarian Economies (1–1820 AD). అంచనాల సవరణ |url=http://econpapers.repec.org/article/muljrkmxm/doi_3a10.1410_2f30919_3ay_3a2009_3ai_3a3_3ap_3a391-420.htm |జర్నల్=రివిస్టా డి స్టోరియా ఎకనామికా |వాల్యూమ్=25 |సంచిక=3 |పేజీలు=391–420 (391–401) |యాక్సెస్-తేదీ=13 జనవరి 2017 |ఆర్కైవ్-తేదీ=16 జనవరి 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170116145520/http://econpapers.repec.org/article/muljrkmxm/doi_3a10.1410_2f30919_3ay_3a2009_3ai_3a3_3ap_3a391-420.htm |url-status=live}}</ref> నుండి 66% వరకు<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Maddison |first=Angus |title=కాంటౌర్స్ ఆఫ్ ది వరల్డ్ ఎకానమీ, 1–2030 AD. స్థూల-ఆర్థిక చరిత్రలో వ్యాసాలు | date=2007 |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=978-0-1992-2721-1 |పేజీలు=47–51 |author-link=Angus Maddison}}</ref> సామ్రాజ్యంలోని మిగిలిన ప్రాంతాల కంటే ఎక్కువగా ఉంది. ప్రావిన్సుల నుండి పన్ను బదిలీలు, ఉన్నత వర్గాల ఆదాయం కేంద్రీకృతమై ఉండటం వలన ఇది సాధ్యపడింది. ఆర్థిక చైతన్యం సామాజిక చలనశీలతకు దారితీసింది. సాంప్రదాయ ఉన్నత వర్గాల సమాజంలో కులీన విలువలు విస్తరించి ఉన్నప్పటికీ, [[#జనగణన ర్యాంక్|ర్యాంక్]] కోసం సంపద అవసరాలు ధనస్వామ్యం వైపు బలమైన ధోరణిని సూచిస్తున్నాయి. గ్రాండు ఎస్టేటు‌లు లేదా టౌన్హౌసు‌లు, విలాసవంతమైన వస్తువులు, [[#కళ్లద్దాలు|ప్రజా వినోదాలు]], అంత్యక్రియల స్మారక చిహ్నాలు, [[ఓటు|మతపరమైన అంకితభావాలు]]లో ఒకరి సంపదను పెట్టుబడి పెట్టడం ద్వారా ప్రతిష్ఠను పొందవచ్చు. గిల్డ్‌లు (''కొల్లెజియా''), కార్పొరేషను‌లు (''కార్పోరా'') వ్యక్తులు నెట్వర్కింగు ‌ ద్వారా విజయం సాధించడానికి మద్దతును అందించాయి.<ref name=verb/> "రోమను సామ్రాజ్యంలోని ... ప్రాంతీయ పట్టణాల దిగువ తరగతులు 19వ శతాబ్దం వరకు పశ్చిమ ఐరోపాలో మళ్లీ సమానం కాని ఉన్నత జీవన ప్రమాణాలను ఆస్వాదించాయనడంలో సందేహం లేదు".<ref>{{సైట్ బుక్ |last=డైసన్ |first=స్టీఫెన్ ఎల్. |title=రోమన్ ఇటలీలో కమ్యూనిటీ మరియు సొసైటీ |date=1992 |isbn=0-8018-4175-5 |page=177 |publisher=జాన్స్ హాప్కిన్స్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్}}ను ఉటంకిస్తూ {{సైట్ బుక్ |first=J.E. |last=Packer |title=పాంపీ మరియు హెర్క్యులేనియంలో మధ్యతరగతి మరియు దిగువ తరగతి గృహాలు: ఒక ప్రాథమిక సర్వే," పోంపీజీలోని న్యూ ఫోర్‌స్చంగ్‌లో |pages=133–142}}</ref> ఆదాయ పంపిణీలో అగ్ర 1.5% మందిలోని కుటుంబాలు ఆదాయంలో దాదాపు 20%ని స్వాధీనం చేసుకున్నాయి. "అధిక శాతం" మొత్తం ఆదాయంలో సగానికి పైగా ఉత్పత్తి చేసింది. కానీ జీవనాధారానికి దగ్గరగా నివసించింది.<ref>{{Cite journal |last1=Scheidel |first1=Walter |author-link=Walter Scheidel |last2=Friesen |first2=Steven J. |date=2010 |title=The Size of the Economy and the Distribution of Income in the Roman Empire |url=https://www.princeton.edu/~pswpc/pdfs/scheidel/010901.pdf |website=Journal of Roman Studies |volume=99 |doi=10.3815/007543509789745223 |pages=61–91 |s2cid=202968244 |access-date=12 January 2017 |archive-date=13 November 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181113015925/https://www.princeton.edu/~pswpc/pdfs/scheidel/010901.pdf |url-status=live}}</ref> ===కరెన్సీ - బ్యాంకింగు=== [[File:HADRIANUS RIC II 938-789065.jpg|thumb|''సెస్టెర్టియసు'' హాడ్రియను కింద సుమారు AD 134–138]] [[File:Solidus Constantine II-heraclea RIC vII 101.jpg|thumb|''Solidus'' 2వ కాన్స్టాంటైను కింద జారీ చేయబడింది. రివర్సు‌లో విక్టోరియా, రోమను నాణేల మీద కనిపించే చివరి దేవతలలో ఒకరు, క్రమంగా క్రైస్తవ పాలనలో దేవదూతగా రూపాంతరం చెందారు.<ref>{{Cite book |last=Fears |first=J. Rufus |chapter=The Theology of Victory at Rome: Approaches and Problem |date=1981 |title=Aufstieg und Niedergang der römischen Welt |volume=II.17.2 |pages=752, 824 |author-link=J. Rufus Fears}}, {{Cite book |last=Fears |first=J. Rufus |date=1981 |chapter=The Cult of Virtues and Roman Imperial Ideology |title=Aufstieg und Niedergang der römischen Welt |author-link=J. Rufus Fears |volume=II.17.2 |page=908}}</ref>]] ప్రారంభ సామ్రాజ్యం దాదాపు సార్వత్రిక స్థాయిలో డబ్బు ఆర్జించబడింది. ధర, రుణలను వ్యక్తీకరించడానికి డబ్బును ఒక మార్గంగా ఉపయోగించుకుంది.<ref name="Kessler">{{Cite book |last1=Kessler |first1=David |chapter=Money and Prices in the Early Roman Empire |last2=Temin |first2=Peter |date=2010 |title=The Monetary Systems of the Greeks and Romans |publisher=Oxford University Press}}</ref> ''సెస్టర్టియసు'' (ఇంగ్లీషు "సెస్టర్టెసు", ''హెచ్‌ఎస్''గా సూచించబడింది) 4వ శతాబ్దంలో విలువను లెక్కించడానికి ప్రాథమిక యూనిటు,<ref name="Harl">{{Cite book |last=Harl |first=Kenneth W. |title=Coinage in the Roman Economy, 300 B.C. క్రీ.శ. 700 వరకు |date=1996 |url=https://archive.org/details/coinageinromanec0000harl | date=19 జూన్ 1996 |ప్రచురణకర్త=JHU ప్రెస్ |isbn=978-0-8018-5291-6 |పేజీలు=125–135}}</ref> అయితే నాలుగు సెస్టెర్సెసు విలువైన వెండి ''డెనారియసు'' కూడా సెవెరాను రాజవంశం నుండి ఉపయోగించబడింది.{{Sfnp|బౌమాన్|గార్న్సే|కామెరాన్|2005|p=333}} సాధారణంగా పంపిణీ చేయబడిన అతి చిన్న నాణెం కాంస్య ''(రోమను నాణెం)'', పదవ వంతు ''డెనారియసు''.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=వెల్స్ | First=కోలిన్ |టైటిల్=ది రోమన్ ఎంపైర్ |డేట్=1984 |ప్రచురణకర్త=హార్వర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీ=8}}</ref> బులియను ఇంగోటు లను ''పెక్యూనియా'' ("డబ్బు") గా లెక్కించలేదు. సరిహద్దులలో మాత్రమే ఉపయోగించారు. మొదటి, రెండవ శతాబ్దాలలో రోమన్లు ​​నాణేలను తూకం వేయడానికి బదులుగా వాటిని లెక్కించారు - నాణెం దాని ముఖం మీద విలువైనదని ఇది సూచిస్తుంది. ఫియటు డబ్బు వైపు ఈ ధోరణి తరువాతి సామ్రాజ్యంలో రోమను నాణేల తగ్గింపుకు దారితీసింది. {{Sfnp|హారిస్|2010}} సామ్రాజ్యం అంతటా డబ్బు ప్రామాణీకరణ వాణిజ్యం, మార్కెట్టు ఏకీకరణను ప్రోత్సహించింది.<ref name=Kessler/> చెలామణిలో ఉన్న అధిక మొత్తంలో లోహ నాణేలు వర్తకం లేదా పొదుపు కోసం డబ్బు సరఫరాను పెంచాయి.<ref>{{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=స్కీడెల్ |మొదటి=వాల్టర్ |అధ్యాయం=హాన్ మరియు రోమన్ సామ్రాజ్యాల ద్రవ్య వ్యవస్థలు | date=2009 |శీర్షిక=రోమ్ మరియు చైనా. ప్రాచీన ప్రపంచ సామ్రాజ్యాలపై తులనాత్మక దృక్పథాలు |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-1953-3690-0 |editor-last=Scheidel |editor-first=Walter |pages=137–207 (205)}}</ref> రోం‌కు [[కేంద్ర బ్యాంకు]] లేదు. బ్యాంకింగు వ్యవస్థ నియంత్రణ తక్కువగా ఉంది. సాంప్రదాయ పురాతన కాలం నాటి బ్యాంకులు సాధారణంగా మొత్తం కస్టమర్ల డిపాజిట్ల కంటే నిల్వలలో తక్కువ ఉంచాయి. ఒక సాధారణ బ్యాంకు చాలా పరిమితమైన మూలధనం కలిగి ఉంది. తరచుగా ఒకే ఒక ప్రిన్సిపాలు‌ను కలిగి ఉంది. సెనెకా రోమను వాణిజ్యంలో పాల్గొన్న ఎవరికైనా క్రెడిటు యాక్సెసు అవసరమని భావిస్తుంది.{{Sfnp|హారిస్|2010}} ఒక ప్రొఫెషనలు డిపాజిటు బ్యాంకరు స్థిర లేదా నిరవధిక కాలానికి డిపాజిట్టు‌లను స్వీకరించి ఉంచాడు. మూడవ పక్షాలకు డబ్బు అప్పుగా ఇచ్చాడు. సెనేటోరియలు ఉన్నత వర్గాలు రుణదాతలు, రుణగ్రహీతలు రెండింటిలోనూ ప్రైవేటు రుణాలలో భారీగా పాల్గొన్నాయి.<ref>{{Harvp|Harris|2010}}; {{Cite book |last=Andreau |first=Jean |title=Banking and Business in the Roman World |date=1999 |publisher=Cambridge University Press |page=2}}</ref> రుణం తీసుకున్న వ్యక్తి దానిని మరొక పార్టీకి బదిలీ చేయడం ద్వారా, నగదు చేతులు మారకుండా చెల్లింపు సాధనంగా ఉపయోగించవచ్చు. పురాతన రోం‌లో డాక్యుమెంటరీ లావాదేవీలు లేవని కొన్నిసార్లు భావించినప్పటికీ, సామ్రాజ్యం అంతటా బ్యాంకుల వ్యవస్థ నాణేలను భౌతికంగా బదిలీ చేయకుండా పెద్ద మొత్తాలను మార్పిడి చేసుకోవడానికి అనుమతించింది. దీనికి కారణం పెద్ద మొత్తంలో నగదును తరలించే ప్రమాదాలూన్నాయి. ప్రారంభ సామ్రాజ్యంలో 33 ఎడిలో ఒకే ఒక తీవ్రమైన రుణ కొరత సంభవించినట్లు తెలిసింది;<ref>[[టాసిటస్]], ''అన్నాలెసు'' 6.17.3.</ref> సాధారణంగా అందుబాటులో ఉన్న మూలధనం రుణగ్రహీతలకు అవసరమైన మొత్తాన్ని మించిపోయింది.{{Sfnp|హారిస్|2010}} కేంద్ర ప్రభుత్వం స్వయంగా డబ్బు తీసుకోలేదు. ప్రజా రుణం లేకుండా లోటు నగదు నిల్వల నుండి నిధులు సమకూర్చుకోవలసి వచ్చింది.{{Sfnp|డంకన్-జోన్స్|1994|pp=3–4}} ఆంటోనిను సెవెరాను రాజవంశాల చక్రవర్తులు సైనిక జీతాలను తీర్చే ఒత్తిడితో కరెన్సీని, ముఖ్యంగా ''డెనారియసు''ను తగ్గించారు.<ref name=Harl/> కామోడసు కింద ఆకస్మిక ద్రవ్యోల్బణం క్రెడిటు మార్కెట్టు‌ను దెబ్బతీసింది.{{Sfnp|Harris|2010}} 200ల మధ్యలో జాతి సరఫరా బాగా తగ్గింది.<ref name=Harl/> మూడవ శతాబ్దపు సంక్షోభం సమయంలో పరిస్థితులు—సుదూర వాణిజ్యంలో తగ్గింపులు, మైనింగు కార్యకలాపాలకు అంతరాయం, శత్రువులను ఆక్రమించడం ద్వారా సామ్రాజ్యం వెలుపల బంగారు నాణేల భౌతిక బదిలీ వంటివి—డబ్బు సరఫరా, బ్యాంకింగు రంగాన్ని బాగా తగ్గించాయి.<ref name=Harl/>{{Sfnp|Harris|2010}} రోమను నాణేలు చాలా కాలంగా ఫియటు డబ్బు లేదా విశ్వవిశ్వాస కరెన్సీ అయినప్పటికీ సాధారణ ఆర్థిక ఆరేలియను పాలనలో ఆందోళనలు తారాస్థాయికి చేరుకున్నాయి. బ్యాంకర్లు నాణేల మీద విశ్వాసం కోల్పోయారు. డయోక్లెటియను బంగారం ''సాలిడసు''ను ప్రవేశపెట్టినప్పటికీ, ద్రవ్య సంస్కరణలు ఉన్నప్పటికీ, సామ్రాజ్యం, క్రెడిటు మార్కెట్టు దాని పూర్వపు దృఢత్వాన్ని తిరిగి పొందలేదు.{{Sfnp|హారిస్|2010}} ===మైనింగు - లోహశాస్త్రం=== [[File:Panorámica de Las Médulas.jpg|thumb|రోమను సామ్రాజ్యంలోని అతి ముఖ్యమైన బంగారు గనులలో ఒకటైన స్పెయిను‌లోని లాసు మెడులాసు వద్ద రుయినా మోంటియం మైనింగు టెక్నికు ఫలితంగా ఏర్పడిన ప్రకృతి దృశ్యం]] సామ్రాజ్యం, ప్రధాన మైనింగు ప్రాంతాలు ఐబీరియను ద్వీపకల్పం (వెండి, రాగి, సీసం, ఇనుము, బంగారం);<ref name=":1" /> గౌల్ (బంగారం, వెండి, ఇనుము);<ref name="sanchez">{{సైట్ జర్నల్ |last1=సిల్వా-సాంచెజ్ |first1=నోయెమి |last2=అర్మడ |first2=జోస్-లోయిస్ | date=2023-03-07 |శీర్షిక=రోమన్ మైనింగ్ మరియు లోహశాస్త్రం యొక్క పర్యావరణ ప్రభావం మరియు పురావస్తు ఆధారాలతో దాని సహసంబంధం: ఒక యూరోపియన్ దృక్పథం |జర్నల్=ఎన్విరాన్‌మెంటల్ ఆర్కియాలజీ |language=en |page=15 |doi=10.1080/14614103.2023.2181295 |issn=1461-4103 |doi-access=free}}</ref> బ్రిటను (ప్రధానంగా ఇనుము, సీసం, టిన్),<ref name=":02">{{సైట్ జర్నల్ |last=ఎడ్మండ్సన్ |first=J. C. |date=1989 |title=తర్వాత రోమన్ సామ్రాజ్యంలో మరియు అంతకు మించి మైనింగ్: కొనసాగింపు లేదా అంతరాయం? |url=https://www.jstor.org/stable/301182 |website=ది జర్నల్ ఆఫ్ రోమన్ స్టడీస్ |వాల్యూమ్=79 |పేజీలు=84–102 |doi=10.2307/301182 |issn=0075-4358 |jstor=301182 |s2cid=161980467|url-access=subscription }}</ref> డానుబియను ప్రావిన్సులు (బంగారం, ఇనుము);<ref>{{cite book |url=https://livrepository.liverpool.ac.uk/3066254/3/Hirt%20Warwick%20Publ.%20III%20%28revised%29.pdf |chapter=రోమన్ సామ్రాజ్యంలో బంగారం మరియు వెండి త్రవ్వకం |first=Alfred M. |last=Hirt |title=Debasement. ప్రీ-మోడరన్ ద్రవ్య వ్యవస్థలలో నాణేల ప్రమాణాలను మార్చడం |editor-first=కెవిన్ |editor-last=బుచర్ |publisher=Oxbow books |location=Oxford Philadelphia |pages=111–124 |date=2020 |isbn=9781789253986}}</ref> [[మాసిడోనియా]], థ్రేసు (బంగారం, వెండి);, ఆసియా మైనరు (బంగారం, వెండి, ఇనుము, టిన్). అల్యూవియలు నిక్షేపాల తీవ్రమైన పెద్ద-స్థాయి మైనింగు, ఓపెను-కాస్టు మైనింగు, భూగర్భ మైనింగు ద్వారా—అగస్టసు పాలన నుండి 3వ శతాబ్దం ప్రారంభం వరకు జరిగింది, ఆ సామ్రాజ్యం అస్థిరత ఉత్పత్తికి అంతరాయం కలిగించింది. హైడ్రాలికు మైనింగు బేసు, విలువైన లోహాలను ప్రోటో-ఇండస్ట్రియలు స్కేలు‌లో వెలికితీసేందుకు అనుమతించింది.<ref name="wilson">{{Cite journal |last=Wilson |first=Andrew |date=2002 |title=యంత్రాలు, శక్తి మరియు ప్రాచీన ఆర్థిక వ్యవస్థ |website=ది జర్నల్ ఆఫ్ రోమన్ స్టడీస్ |volume=92 |doi=10.2307/3184857 |pages=1–32 |jstor=3184857 |s2cid=154629776}}</ref> మొత్తం వార్షిక ఇనుము ఉత్పత్తి 82,500;టన్నులుగా అంచనా వేయబడింది.<ref>{{Cite book |last=Craddock |first=Paul T. |chapter=మైనింగ్ అండ్ మెటలర్జీ |date=2008 |title=ది ఆక్స్‌ఫర్డ్ హ్యాండ్‌బుక్ ఆఫ్ ఇంజనీరింగ్ అండ్ టెక్నాలజీ ఇన్ ది క్లాసికల్ వరల్డ్ |url=https://archive.org/details/oxfordhandbookof0000unse_z3b6 |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=978-0-1951-8731-1 |ఎడిటర్-లాస్ట్=ఒలేసన్ |ఎడిటర్-ఫస్ట్=జాన్ పీటర్ |ఎడిటర్-లింక్=జాన్ పీటర్ ఒలేసన్ |పేజీ=108}}; {{ఉల్లేఖన పుస్తకం |లాస్ట్1=సిమ్ |ఫస్ట్1=డేవిడ్ |టైటిల్=ఐరన్ ఫర్ ది ఈగల్స్. ది ఐరన్ ఇండస్ట్రీ ఆఫ్ రోమన్ బ్రిటన్ |లాస్ట్2=రిడ్జ్ |ఫస్ట్2=ఇసాబెల్ | date=2002 |ప్రచురణకర్త=టెంపస్ |isbn=0-7524-1900-5 |పేజీ=23}}; {{సైట్ పుస్తకం |last=హీలీ |first=జాన్ F. |title=గ్రీకు మరియు రోమన్ ప్రపంచంలో మైనింగ్ మరియు లోహశాస్త్రం | date=1978 |ప్రచురణకర్త=థేమ్స్ మరియు హడ్సన్ |isbn=0-5004-0035-0 |పేజీ=196}} తలసరి {{సిర్కా|1.5&nbsp;కిలోలు}} ఉత్పాదక సామర్థ్యాన్ని ఊహిస్తుంది.</ref> పారిశ్రామిక విప్లవం వరకు రాగి, సీసం ఉత్పత్తి స్థాయిలు సాటిలేనివి.<ref name="hong">{{సైట్ జర్నల్ |last1=హాంగ్ |first1=S. |last2=కాండెలోన్ |first2=J.-P. |last3=ప్యాటర్సన్ |first3=C. C. |last4=బౌట్రాన్ |first4=C. F. | date=1996 |శీర్షిక=గ్రీన్లాండ్ మంచులో నమోదు చేయబడిన రోమన్ మరియు మధ్యయుగ కాలంలో పురాతన రాగి కరిగించే కాలుష్య చరిత్ర |జర్నల్=సైన్స్ |వాల్యూమ్=272 |సంచిక=5259 |doi=10.1126/science.272.5259.246 |పేజీ=246 |bibcode=1996Sci...272..246H |s2cid=176767223}}</ref><ref name="hong2">{{సైట్ జర్నల్ |last1=హాంగ్ |first1=S |last2=కాండెలోన్ |first2=J. P. |last3=ప్యాటర్సన్ |first3=C. C. |last4=బౌట్రాన్ |first4=C. F. | date=1994 |శీర్షిక=రెండు వేల సంవత్సరాల క్రితం గ్రీకు మరియు రోమన్ నాగరికతల ద్వారా అర్ధగోళ సీసం కాలుష్యానికి గ్రీన్‌ల్యాండ్ మంచు ఆధారాలు |url=http://www.precaution.org/lib/greenland_ice_evidence_of_ancient_lead_pollution.19940923.pdf |జర్నల్=సైన్స్ |వాల్యూమ్=265 |ఇష్యూ=5180 |doi=10.1126/science.265.5180.1841 |pmid=17797222 |పేజీలు=1841–1843 |bibcode=1994Sci...265.1841H |s2cid=45080402 |access-date=12 జనవరి 2017 |archive-date=29 ఏప్రిల్ 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190429105450/http://www.precaution.org/lib/greenland_ice_evidence_of_ancient_lead_pollution.19940923.pdf |url-status=live}}</ref><ref name="tay">{{సైట్ జర్నల్ |last=De Callataÿ |first=François |date=2015 |title=సూపర్ లాంగ్-రన్‌లో గ్రేకో-రోమన్ ఆర్థిక వ్యవస్థ: సీసం, రాగి మరియు ఓడ శిథిలాలు |జర్నల్=జర్నల్ ఆఫ్ రోమన్ ఆర్కియాలజీ |వాల్యూమ్=18 |doi=10.1017/S104775940000742X |pages=361–372 |s2cid=232346123}}</ref><ref name="Settle">{{సైట్ జర్నల్ |last1=సెటిల్ |first1=D. M. |last2=ప్యాటర్సన్ |first2=C. C. | date=1980 |శీర్షిక=ఆల్బాకోర్‌లో లీడ్: అమెరికన్లలో సీసం కాలుష్యానికి మార్గదర్శి |జర్నల్=సైన్స్ |వాల్యూమ్=207 |సంచిక=4436 |doi=10.1126/science.6986654 |pmid=6986654 |pages=1167–1176 |bibcode=1980Sci...207.1167S}}</ref> 2వ శతాబ్దం మధ్యకాలంలో గరిష్ఠ స్థాయిలో ఉన్నప్పుడు, రోమను వెండి నిల్వ 10,000 టన్నులుగా అంచనా వేయబడింది. ఇది మధ్యయుగ యూరపు, కాలిఫేటు మిశ్రమ వెండి ద్రవ్యరాశి కంటే ఐదు నుండి పది రెట్లు పెద్దది.<ref name=tay/><ref>{{Cite journal |last=Patterson |first=C. సి. | date=1972 |శీర్షిక=పురాతన మరియు మధ్యయుగ కాలంలో వెండి నిల్వలు మరియు నష్టాలు |జర్నల్=ది ఎకనామిక్ హిస్టరీ రివ్యూ |వాల్యూమ్=25 |ఇష్యూ=2 |doi=10.1111/j.1468-0289.1972.tb02173.x |పేజీలు=205–235 (పట్టికలు 2, 6)}}</ref> రోమను లోహ ఉత్పత్తి స్థాయికి సూచనగా గ్రీన్‌ల్యాండు మంచు పలకలో సీసం కాలుష్యం సామ్రాజ్య యుగంలో చరిత్రపూర్వ స్థాయిల కంటే నాలుగు రెట్లు పెరిగి ఆ తరువాత తగ్గింది.{{Sfnp|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=197}} ===రవాణా - కమ్యూనికేషను=== [[File:TabulaPeutingeriana Roma.jpg|thumb|టాబులా ప్యూటింగేరియానా (లాటిను "ది ప్యూటింగరు మ్యాపు" కోసం) ఒక ''ఇటినెరియం'', ఇది తరచుగా రోమను ''కర్ససు పబ్లికసు'' ఆధారంగా భావించబడుతుంది.]] సామ్రాజ్యం మధ్యధరాను పూర్తిగా చుట్టుముట్టింది. దీనిని వారు "మా సముద్రం" (''మారే నోస్ట్రం'') అని పిలిచారు.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=గ్రీన్ | First=కెవిన్ |టైటిల్=ది ఆర్కియాలజీ ఆఫ్ ది రోమన్ ఎకానమీ |డేట్=1990 |పబ్లిషర్=యూనివర్సిటీ ఆఫ్ కాలిఫోర్నియా ప్రెస్ |isbn=978-0-5200-7401-9 |పేజీ=17}}</ref> రోమను సెయిలింగు ఓడలు మధ్యధరా సముద్రంలో, ప్రధాన సముద్రాలలో, నదులు ప్రయాణించాయి.{{Sfnp|Boardman|2000|p=721}} భూమి ద్వారా వస్తువులను తరలించడం చాలా కష్టం కనుక సాధ్యమైన చోట నీటి ద్వారా రవాణాకు ప్రాధాన్యత ఇవ్వబడింది.{{Sfnp|Boardman|2000|p=714}} వాహనాలు, చక్రాలు, ఓడలు నైపుణ్యం కలిగిన చెక్క కార్మికుల సంఖ్య ఎక్కువగా ఉందని సూచిస్తున్నాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Ulrich |first=Roger Bradley |url=https://archive.org/details/RomanWoodworking |title=Roman Woodworking |date=2007 |publisher=Yale University Press |isbn=978-0-3001-0341-0 |pages=1–2}}</ref> భూ రవాణా "'వియియే''" అని పిలువబడే రోమను రోడ్లు అధునాతన వ్యవస్థను ఉపయోగించుకుంది. ఈ రోడ్లు ప్రధానంగా సైనిక ప్రయోజనాల కోసం నిర్మించబడ్డాయి.<ref>{{Cite book |last=Van Tilburg |first=Cornelis |title=రోమన్ సామ్రాజ్యంలో ట్రాఫిక్ మరియు రద్దీ |date=2007 |publisher=Routledge |page=33}}</ref> కానీ వాణిజ్య ప్రయోజనాలకు కూడా ఉపయోగపడింది. కమ్యూనిటీలు చెల్లించే పన్నులలో ఆగస్టసు స్థాపించిన రాష్ట్ర మెయిలు, రవాణా సేవ అయిన ''కర్ససు పబ్లికసు'' కోసం సిబ్బంది, జంతువులు లేదా వాహనాల సదుపాయం ఉన్నాయి.{{Sfnp|పాటర్|2009|p=188}} రిలే స్టేషన్లు ప్రతి ఏడు నుండి పన్నెండు రోమను మైలుల దూరంలో రోడ్ల వెంట ఉండేవి. గ్రామాలు లేదా ట్రేడింగు పోస్టులుగా పెరిగాయి.{{Sfnp|స్టాంబాగ్|1988|p=253}} ''మాన్సియో'' (బహువచనం ''మాన్సియోన్సు'') అనేది ''కర్ససు పబ్లికసు'' కోసం ఇంపీరియలు బ్యూరోక్రసీ ద్వారా ఫ్రాంచైజు చేయబడిన ప్రైవేటు‌గా నిర్వహించబడే సర్వీసు స్టేషను. ''మాన్షన్సు'' మధ్య దూరం ఒక బండి ఒక రోజులో ఎంత దూరం ప్రయాణించగలదో దాని ఆధారంగా నిర్ణయించబడుతుంది.{{Sfnp|Stambaugh|1988|p=253}} బండ్లను సాధారణంగా మ్యూల్సు లాగుతాయి. ఇవి గంటకు 4 మైళ్ల వేగంతో ప్రయాణిస్తాయి.<ref>రే లారెన్సు, "రోమను ఇటలీలో భూ రవాణా: ఖర్చులు, అభ్యాసం ఆర్థిక వ్యవస్థ", ''వాణిజ్యం, వ్యాపారులు మరియు ప్రాచీన నగరం'' (రౌట్లెడ్జ్, 1998), పేజీ 129.</ref>'' ===వాణిజ్యం - వస్తువులు=== రోమను ప్రావిన్సులు తమలో తాము వర్తకం చేసుకున్నాయి. కానీ వాణిజ్యం సరిహద్దుల వెలుపల [[చైనా]], [[గుప్త సామ్రాజ్యం|భారతదేశం]] వంటి ప్రాంతాలకు విస్తరించింది.{{Sfnp|బోర్డ్‌మన్|2000|p=713}} చైనా వాణిజ్యం ఎక్కువగా సిల్కు రోడ్డు వెంట మధ్యవర్తుల ద్వారా భూమి మీద నిర్వహించబడింది; భారతీయ వాణిజ్యం కూడా ఈజిప్షియను ఓడరేవుల నుండి సముద్రం ద్వారా జరిగింది. ప్రధాన [[వస్తువు]] ధాన్యం.{{Sfnp|Boardman|2000|p=710}} ఆలివు నూనె, ఆహార పదార్థాలు, ''గారం'' (చేప సాసు), బానిసలు, ఖనిజం, తయారు చేసిన లోహ వస్తువులు, ఫైబర్సు, వస్త్రాలు, కలప, [[కుండలు]], గాజుసామాను, పాలరాయి, పాపిరసు, సుగంధ ద్రవ్యాలు, ''మెటీరియా మెడికా'', దంతాలు, ముత్యాలు, రత్నాలు కూడా వర్తకం చేయబడ్డాయి.{{Sfnp|Boardman|2000|pp=717–729}} చాలా ప్రావిన్సులు వైను ఉత్పత్తి చేయగలిగినప్పటికీ ప్రాంతీయ రకాలుగా ఉన్నాయి. వైను ఒక కేంద్ర వాణిజ్య వస్తువుగా ఇంది.<ref>{{Harvp|Bowman|Garnsey|Cameron|2005|p=404}}; {{హార్వ్‌పి|బోర్డ్‌మ్యాన్|2000|పి=719}}.</ref> ===శ్రమ - వృత్తులు=== [[File:Pompeii - Fullonica of Veranius Hypsaeus 1 - MAN.jpg|thumb|right| పాంపీలోని వెరానియస్ హైప్సేయస్ యొక్క ''[[fullonica]]'' నుండి ఒక వస్త్ర ప్రాసెసింగ్ దుకాణంలో కార్మికులు]] శాసనాలు రోం‌లో 268 వేర్వేరు వృత్తులను, పోంపీలో 85 వేర్వేరు వృత్తులను నమోదు చేస్తాయి.{{Sfnp|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=196}} వృత్తిపరమైన సంఘాలు లేదా ట్రేడు గిల్డు‌లు (''కొల్లేజియా'') విస్తృత శ్రేణి వృత్తులకు ధృవీకరించబడ్డాయి. కొన్ని చాలా ప్రత్యేకమైనవి.<ref name=verb/> బానిసలు చేసే పని ఐదు సాధారణ వర్గాలలోకి వస్తుంది: గృహ, కనీసం 55 వేర్వేరు గృహ ఉద్యోగాలను నమోదు చేసే శిలాశాసనాలతో; సామ్రాజ్య లేదా ప్రజా సేవ; పట్టణ చేతిపనులు, సేవలు, వ్యవసాయం, మైనింగు. గనులు లేదా క్వారీలలో పనిచేయడానికి నేరస్థులు అధిక శ్రమను అందించారు. అక్కడ పరిస్థితులు క్రూరంగా ఉండేవి.{{Sfnp|Gagarin|2010|p=323}} ఆచరణలో బానిసలు స్వేచ్ఛా మధ్య శ్రమ విభజన తక్కువగా ఉంది.<ref name=Garnsey/> చాలా మంది కార్మికులు నిరక్షరాస్యులు, ప్రత్యేక నైపుణ్యాలు లేకుండా ఉన్నారు.<ref>{{Cite journal |last=Temin |first=Peter |date=2004 |title=ది లేబర్ మార్కెట్ ఆఫ్ ది ఎర్లీ రోమన్ ఎంపైర్ |జర్నల్=జర్నల్ ఆఫ్ ఇంటర్ డిసిప్లినరీ హిస్టరీ |వాల్యూమ్=34 |issue=4 |doi=10.1162/002219504773512525 |pages=513–538 |s2cid=33380115}}</ref> అత్యధిక సంఖ్యలో సాధారణ కార్మికులు వ్యవసాయంలో పనిచేస్తున్నారు: ఇటాలియను పారిశ్రామిక వ్యవసాయంలో (''లాటిఫుండియా)'', వీరు ఎక్కువగా బానిసలుగా ఉండవచ్చు. కానీ మరెక్కడా బానిస వ్యవసాయం శ్రమ బహుశా అంత ముఖ్యమైనది కాదు.<ref name=Garnsey/> టెక్సు‌టైలు, దుస్తుల ఉత్పత్తి ఉపాధికి ప్రధాన వనరుగా ఉండేది. వస్త్రాలు, పూర్తయిన దుస్తులు రెండూ వర్తకం చేయబడ్డాయి. ఉత్పత్తులను తరచుగా ప్రజలు లేదా పట్టణాల కోసం పిలుస్తారు, ఫ్యాషను "లేబులు" లాగా.{{Sfnp|Jones|1960|pp=184–185}} మెరుగైన రెడీ-టు-వేర్‌ను స్థానిక వ్యాపారులు (''నెగోషియేటర్సు'' లేదా ''మెర్కాటోర్సు'') ఎగుమతి చేశారు.{{Sfnp|Jones|1960|p=192}} పూర్తయిన దుస్తులను వారి అమ్మకాల ఏజెంట్లు, ''వెస్టియారీ'' (బట్టల డీలర్లు) ద్వారా రిటైలు చేయవచ్చు లేదా సంచార వ్యాపారులు అమ్మవచ్చు.{{Sfnp|Jones|1960|p=192}} ఫుల్లర్సు (''ఫుల్లోన్సు''), రంగు కార్మికులు (''కలరాటోర్సు'') వారి స్వంత గిల్డు‌లు.{{Sfnp|జోన్స్|1960|pp=190–191}} ''సెంటోనారీ'' అనేవారు వస్త్ర ఉత్పత్తి పాత దుస్తులను ప్యాచు‌వర్కుగా రీసైక్లింగు చేయడంలో నైపుణ్యం కలిగిన గిల్డు కార్మికులు ఉన్నారు.{{Efn|''సెంటోనారీ'' కళాశాల అనేది పండితులలో ఒక అంతుచిక్కని అంశం, ఎందుకంటే వారు పట్టణ అగ్నిమాపక సిబ్బందిగా కూడా విస్తృతంగా ధృవీకరించబడ్డారు.{{Sfnp|Vout|2009|p=212}}<ref name="Liu">{{Cite book |last=Liu |first=Jinyu |title=Collegia Centonariorum: ది గిల్డ్స్ ఆఫ్ టెక్స్‌టైల్ డీలర్స్ ఇన్ ది రోమన్ వెస్ట్ |date=2009 |publisher=Brill |author-link=Jinyu Liu}}</ref> చరిత్రకారుడు [[జిన్యు లియు]] వారిని "ప్రధానంగా తక్కువ లేదా మధ్యస్థ-నాణ్యత గల ఉన్ని వస్త్రాలు మరియు దుస్తుల ఉత్పత్తి మరియు పంపిణీలో నిమగ్నమైన వర్తకులు మరియు/లేదా తయారీదారులుగా చూస్తారు, వీటిలో ఫెల్ట్ మరియు దాని ఉత్పత్తులు".<ref name=Liu/>}} [[File:Cacera Centcelles panoràmica.jpg|thumb|upright=3|center| రోమన్ కళలో ప్రాతినిధ్యం వహించిన వేట దృశ్యాల నుండి ప్రేరణ పొందిన జింక వేట యొక్క వినోదం]] ==ఆర్కిటెక్చరు - ఇంజనీరింగు== [[File:Colosseum in Rome, Italy - April 2007.jpg|thumb|ఫ్లావియను యాంఫిథియేటరు, దీనిని సాధారణంగా కొలోస్సియం అని పిలుస్తారు]] ప్రధాన వాస్తుశిల్పానికి రోమను సహకారాలు ఆర్చి, వాల్టు, డోం. సిమెంట్లు, కాంక్రీటు తయారు చేసే అధునాతన పద్ధతుల కారణంగా కొన్ని రోమను నిర్మాణాలు నేటికీ నిలిచి ఉన్నాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=మెక్‌డొనాల్డ్ | First=విలియం ఎల్. |టైటిల్=ది ఆర్కిటెక్చర్ ఆఫ్ ది రోమన్ ఎంపైర్ | date=1982 |ప్రచురణకర్త=యేల్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |at=ఫిగ్. 131B |రచయిత-లింక్=విలియం ఎల్. మెక్‌డొనాల్డ్}}; {{సైట్ జర్నల్ |last1=Lechtman |first1=H. N. |last2=Hobbs |first2=L. W. |date=1987 |title=రోమన్ కాంక్రీట్ మరియు రోమన్ ఆర్కిటెక్చరల్ రివల్యూషన్ |జర్నల్=సిరామిక్స్ మరియు నాగరికత |వాల్యూమ్=3 |పేజీలు=81–128}}</ref> రోమను ఆలయం కొన్ని విలక్షణమైన అంశాలతో ఎట్రుస్కాను గ్రీకు రూపాలను అభివృద్ధి చేశాయి. రోమను రోడ్లు 19వ శతాబ్దం ప్రారంభం వరకు అత్యంత అధునాతనంగా నిర్మించబడినవిగా పరిగణించబడతాయి. రోమను వంతెనలు మొదటి పెద్ద, శాశ్వత వంతెనలలో ఒకటి వీటిని రాతితో (చాలా సందర్భాలలో కాంక్రీటుతో) ప్రాథమిక నిర్మాణంగా నిర్మించారు. అతిపెద్ద రోమను వంతెన ట్రాజను వంతెన దిగువ డానుబే మీద ఉంది. దీనిని డమాస్కసు‌కు చెందిన అపోలోడోరసు నిర్మించాడు. ఇది ఒక సహస్రాబ్దికి పైగా నిర్మించిన అతి పొడవైన వంతెనగా నిలిచింది.<ref>{{Cite web |url=http://www.britannica.com/eb/article-9008022/Apollodorus-Of-Damascus |title=Apollodorus of Damascus |website=Britannica |date=13 ఫిబ్రవరి 2024 |access-date=26 ఆగస్టు 2012 |archive-date=21 మే 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080521213321/http://www.britannica.com/eb/article-9008022/Apollodorus-Of-Damascus |url-status=live}}; {{సైట్ జర్నల్ |చివరి=సార్టన్ |మొదటి=జార్జ్ | date=1936 |శీర్షిక=మధ్యధరా ప్రపంచం ఐక్యత, వైవిధ్యం |జర్నల్=ఒసిరిస్ |వాల్యూమ్=2 |doi=10.1086/368462 |పేజీలు=406–463 (430) |s2cid=143379839}}; {{సైట్ పుస్తకం |చివరి1=కల్కానీ |మొదటి1=గియులియానా |శీర్షిక=అపోలోడోరస్ ఆఫ్ డమాస్కస్ అండ్ ట్రాజన్స్ కాలమ్: ఫ్రమ్ ట్రెడిషన్ టు ప్రాజెక్ట్ |చివరి2=అబ్దుల్కరీం |మొదటి2=మామౌన్ | date=2003 |ప్రచురణకర్త=ఎల్'ఎర్మా డి బ్రెట్ష్నైడర్ |isbn=978-8-8826-5233-3 |పేజీ=11}}; {{సైట్ పుస్తకం |last1=యాన్ |first1=హాంగ్-సేన్ |title=ఇంటర్నేషనల్ సింపోజియం ఆన్ హిస్టరీ ఆఫ్ మెషీన్స్ అండ్ మెకానిజమ్స్: ప్రొసీడింగ్స్ ఆఫ్ HMM 2008 |last2=సెక్కరెల్లి |first2=మార్కో | date=2009 |publisher=[[స్ప్రింగర్ సైన్స్+బిజినెస్ మీడియా|స్ప్రింగర్]] |isbn=978-1-4020-9484-2 |page=86}}</ref> రోమన్లు ​​నీటి సేకరణ కోసం అనేక ఆనకట్టలు, జలాశయాలు నిర్మించారు. వాటిలో రెండు సుబియాకో ఆనకట్టలు వంటివి రోం అతిపెద్ద జలశయాలలో ఇవి ఒకటి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=స్మిత్ |first=నార్మన్ | date=1970 |title=ది రోమన్ ఆనకట్టలు ఆఫ్ సుబియాకో |జర్నల్=టెక్నాలజీ అండ్ కల్చర్ |వాల్యూమ్=11 |సమస్య=1 |doi=10.2307/3102810 |పేజీలు=58–68 |jstor=3102810 |s2cid=111915102}}; {{Cite book |last=Smith |first=Norman |title=A History of Dams |date=1971 |publisher=పీటర్ డేవిస్ |isbn=978-0-4321-5090-0 |page=26}}; {{Cite journal |last=Schnitter |first=Niklaus |date=1978 |title=Römische Talsperren |website=Antike Welt |volume=8 |issue=2 |pages=25–32 (28)}}</ref> [[File:Pont du Gard BLS.jpg|thumb|upright=1.3| దక్షిణ ఫ్రాన్సు‌లోని గార్డాను నదిని దాటే పాంటు డు గార్డు అక్విడక్టు, యునెస్కో ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశాల జాబితాలో ఉంది.]] రోమన్లు ​​అనేక అక్విడక్టు‌లను నిర్మించారు. నీటి కమిషనరుగా పనిచేసిన ఫ్రంటినసు రాసిన ''డి అక్వాఎడక్టు'', నీటి సరఫరా మీద ఉంచబడిన పరిపాలనా ప్రాముఖ్యతను ప్రతిబింబిస్తుంది. గురుత్వాకర్షణ మాత్రమే ఉపయోగించి రాతి కాలువలు నీటిని ఖచ్చితమైన ప్రవణత వెంట తీసుకువెళ్లాయి. తరువాత దీనిని ట్యాంకులలో సేకరించి, పైపుల ద్వారా పబ్లికు ఫౌంటైన్లు, స్నానపు గదులు, టాయిలెట్లు లేదా పారిశ్రామిక ప్రదేశాలకు సరఫరా చేశారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=చాండ్లర్ |first=ఫియోనా |title=ది ఉస్బోర్న్ ఇంటర్నెట్ లింక్డ్ ఎన్‌సైక్లోపీడియా ఆఫ్ ది రోమన్ వరల్డ్ |date=2001 |publisher=Usborne Publishing |page=80}}</ref> రోం‌లోని ప్రధాన జలచరాలు ఆక్వా క్లాడియా, ఆక్వా మార్సియా.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Forman |first=Joan |title=ది రోమన్లు ​​|date=1975 |publisher=Macdonald Educational |page=34}}</ref> కాన్స్టాంటినోపులు‌కు సరఫరా చేయడానికి నిర్మించిన సంక్లిష్ట వ్యవస్థ దాని అత్యంత సుదూర సరఫరాను 120 కి.మీ. దూరం నుండి 336 కి.మీ. కంటే ఎక్కువ మార్గంలో తీసుకుంది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Crow |first=J. |అధ్యాయం=పురాతన పురాతన కాన్స్టాంటినోపుల్‌లో భూమి, గోడలు మరియు నీరు | date=2007 |శీర్షిక=సాంకేతికత పరివర్తనలో AD 300–650 |ప్రచురణకర్త=బ్రిల్ |సంపాదకుడు-చివరి=లావన్ |సంపాదకుడు-మొదటి=L. |సంపాదకుడు-చివరి2=జానిని |సంపాదకుడు-మొదటి2=E. |editor-last3=Sarantis |editor-first3=A.}}</ref> రోమను జలాశయాలు అద్భుతంగా మెరుగుపరిచేందుకు, ఆధునిక కాలం వరకు చెదరని సాంకేతిక ప్రమాణాలకు అనుగుణంగా నిర్మించబడ్డాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Greene |first=Kevin |title=ది ఆర్కియాలజీ ఆఫ్ ది రోమన్ ఎకానమీ |date=1990 |publisher=యూనివర్సిటీ ఆఫ్ కాలిఫోర్నియా ప్రెస్ |isbn=978-0-5200-7401-9 |page=39}}</ref> రోమన్లు ​​సామ్రాజ్యం అంతటా వారి విస్తృతమైన మైనింగు కార్యకలాపాలలో జలాశయాలను కూడా ఉపయోగించారు.{{Sfnp|Jones|Bird|2012|pp=59–74}} ఇన్సులేటెడు గ్లేజింగు (లేదా "డబులు గ్లేజింగు") పబ్లికు బాత్‌ల నిర్మాణంలో ఉపయోగించబడింది. చల్లని వాతావరణంలోని ఎలైటు హౌసింగు‌లు హైపోకాస్టులను కలిగి ఉండవచ్చు. ఇది ఒక రకమైన కేంద్ర తాపన. చాలా కాలం తర్వాత వచ్చిన స్టీం ఇంజిను అన్ని ముఖ్యమైన భాగాలను సమీకరించిన మొదటి సంస్కృతి రోమన్లు: క్రాంకు కనెక్టింగు రాడు వ్యవస్థ, హీరో, ఎయోలిపిలు (ఆవిరి శక్తిని ఉత్పత్తి చేయడం), సిలిండరు, పిస్టను (లోహ శక్తి పంపులలో), తిరిగి రాని వాల్వు‌లు (నీటి పంపులలో), గేరింగు (నీటి మిల్లులు గడియారాలలో).<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last1=రిట్టి |first1=టులియా |last2=గ్రీవే |first2=క్లాస్ |last3=కెస్సెనర్ |first3=పాల్ | date=2007 |శీర్షిక=హీరాపోలిస్‌లోని సార్కోఫాగస్‌పై నీటి శక్తితో నడిచే స్టోన్ సా మిల్లు యొక్క ఉపశమనం మరియు దాని చిక్కులు |జర్నల్=జర్నల్ ఆఫ్ రోమన్ ఆర్కియాలజీ |వాల్యూమ్=20 |doi=10.1017/S1047759400005341 |పేజీలు=138–163 (156, fn. 74) |s2cid=161937987}}</ref> ==రోజువారీ జీవితం== [[File:Altrömische Wandmalerei in der Villa of P. Fannius Synistor, Wandmalerei-Detail nach Bühnenmanie, Boscoreale, Campaia.jpg|thumb|upright| నగర దృశ్యం విల్లా బోస్కోరియాలు (60లు AD) నుండి]] ===నగరం - దేశం=== నగరం "సరిగ్గా రూపొందించబడి, క్రమబద్ధీకరించబడి, అలంకరించబడి" ఉండటం ద్వారా నాగరికతను పెంపొందించేదిగా చూడబడింది.{{Sfnp|పాటర్|2009|p=192}} అగస్టసు రోం‌లో ఒక విస్తారమైన భవన నిర్మాణ కార్యక్రమాన్ని చేపట్టాడు. సామ్రాజ్య భావజాలాన్ని వ్యక్తపరిచే కళల బహిరంగ ప్రదర్శనలకు మద్దతు ఇచ్చాడు. నగరాన్ని పోలీసు, అగ్నిమాపక సేవలతో స్థానిక స్థాయిలో నిర్వహించబడే పొరుగు ప్రాంతాలుగా '' (విసి)''గా పునర్వ్యవస్థీకరించాడు.<ref name="rehak">{{ఉదహరించిన పుస్తకం |last=Rehak |first=Paul |title=Imperium and Cosmos: Augustus and the Northern Campus Martius |date=2006 |publisher=University of Wisconsin Press |pages=4–8}}</ref> అగస్టను స్మారక నిర్మాణ శైలికి కేంద్ర బిందువు క్యాంపసు మార్టియసు. ఇది నగర కేంద్రం వెలుపల ఉన్న బహిరంగ ప్రదేశం: అగస్టను పీసు బలిపీఠం ({{Lang|la|అగస్టా శాంతి బలిపీఠం}}) అక్కడ ఉంది. అలాగే [[ఈజిప్ట్]] నుండి దిగుమతి చేసుకున్న ఒక ఒబెలిస్కు కూడా ఉంది. ఇది గడియారం పాయింటరు (''గ్నోమను'')ను ఏర్పరుస్తుంది. దాని పబ్లిక్కు గార్డెను‌లతో, క్యాంపసు రోం‌లో సందర్శించడానికి అత్యంత ఆకర్షణీయమైన ప్రదేశాలలో ఒకటి.<ref name=rehak/> నగర ప్రణాళిక, పట్టణ జీవనశైలి ప్రారంభంలో గ్రీకులచే ప్రభావితమైంది. {{Sfnp|Stambaugh|1988|pp=23ff, 244}} తూర్పు సామ్రాజ్యంలో ఇప్పటికే బలమైన హెలెనిస్టికు లక్షణాన్ని కలిగి ఉన్న నగరాల అభివృద్ధిని రోమను పాలన రూపొందించింది. [[ఏథెన్స్]], ఆఫ్రోడిసియాసు, ఎఫెససు, గెరాసా వంటి నగరాలు నగర ప్రణాళిక, నిర్మాణాన్ని సామ్రాజ్య ఆదర్శాలకు అనుగుణంగా మార్చాయి. అదే సమయంలో వాటి వ్యక్తిగత గుర్తింపు, ప్రాంతీయ ప్రాధాన్యతను వ్యక్తపరిచాయి.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |చివరి=రాజా |మొదటి=రుబినా |శీర్షిక=తూర్పు రోమన్ ప్రావిన్సులలో పట్టణ అభివృద్ధి మరియు ప్రాంతీయ గుర్తింపు 50 BC–AD 250 | date=2012 |ప్రచురణకర్త=మ్యూజియం టుస్కులనమ్ ప్రెస్ |పేజీలు=215–218 |రచయిత-లింక్=రుబినా రాజా}}; {{సైట్ బుక్ |last=Sperber |first=Daniel |title=రోమన్ పాలస్తీనాలోని నగరం |date=1998 |publisher=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్}}</ref> సెల్టికు-మాట్లాడే ప్రజలు నివసించే ప్రాంతాలలో,రోం రాతి దేవాలయాలు, ఫోరం‌లు, స్మారక ఫౌంటెన్లు, యాంఫిథియేటరు‌లతో కూడిన పట్టణ కేంద్రాల అభివృద్ధిని ప్రోత్సహించింది. తరచుగా ''ఒప్పిడ '' అని పిలువబడే ముందస్తుగా ఉన్న గోడల స్థావరాల ప్రదేశాలలో లేదా సమీపంలో.{{Sfnp|Stambaugh|1988|pp=252, 253}}<ref name="brenda">{{సైట్ బుక్ |last=Longfellow |first=Brenda |title=రోమన్ ఇంపీరియలిజం మరియు పౌర పోషణ: స్మారక ఫౌంటెను కాంప్లెక్సు‌లలో రూపం, అర్థం మరియు భావజాలం |date=2011 |publisher=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=978-0-5211-9493-8 |pages=1–2}}</ref>{{Efn|జూలియస్ సీజర్ మొదట లాటిన్ పదం ''ఒప్పిడమ్''ను ఈ రకమైన స్థావరానికి అన్వయించాడు మరియు దీనిని [[అవారికం]] ([[బోర్జెస్]], ఫ్రాన్స్) అని కూడా పిలిచాడు, ఇది [[బిటురిజెస్ క్యూబి|బిటురిజెస్]] యొక్క కేంద్రం, ఒక ''అర్బ్స్'', "నగరం". పురావస్తు శాస్త్రం ''ఒప్పిడా'' మతం, వాణిజ్యం (దిగుమతి/ఎగుమతితో సహా) మరియు పారిశ్రామిక ఉత్పత్తి కేంద్రాలు, రక్షణ ప్రయోజనాల కోసం గోడలు వేయబడ్డాయని సూచిస్తుంది, కానీ అవి ఏడాది పొడవునా కేంద్రీకృత జనాభాతో నివసించి ఉండకపోవచ్చు.<ref>{{Cite book |last=Harding |first=D.W. |title=The Archaeology of Celtic Art |date=2007 |publisher=Routledge |isbn=978-1-1342-6464-3 |pages=211–212}}; {{సైట్ పుస్తకం |చివరి=కొల్లిస్ |మొదటి=జాన్ |అధ్యాయం='సెల్టిక్' ఒప్పిడా | date=2000 |శీర్షిక=ముప్పై నగర-రాష్ట్ర సంస్కృతుల తులనాత్మక అధ్యయనం |ప్రచురణకర్త=డాన్స్కే విడెన్స్కాబెర్నెస్ సెల్స్కాబ్ |పేజీలు=229–238}}; {{సైట్ పుస్తకం |శీర్షిక=సెల్టిక్ చీఫ్‌డమ్, సెల్టిక్ స్టేట్: ది ఎవల్యూషన్ ఆఫ్ కాంప్లెక్స్ సోషల్ సిస్టమ్స్ | date=1999 |ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీ=61 |orig-date=1995}}</ref>}} రోమను ఆఫ్రికాలో పట్టణీకరణ గ్రీకు, ప్యూనికు తీరప్రాంత నగరాలకు విస్తరించింది.{{Sfnp|Stambaugh|1988|p=253}} [[File:Baños Romanos, Bath, Inglaterra, 2014-08-12, DD 39-41 HDR.JPG|thumb|left| ఇంగ్లాండ్‌లోని [[ఆక్వే సులిస్]]: స్తంభాల స్థావరాల స్థాయికి పైన ఉన్న నిర్మాణ లక్షణాలు తరువాత పునర్నిర్మాణం.]] నగరాల నెటు‌వర్కు ( కొలోనియా, ''మునిసిపియా'', ''సివిటేట్సు'' లేదా గ్రీకు పదాలలో ''పోలిసు'') పాక్సు రోమానా సమయంలో ఒక ప్రాథమిక సంశ్లేషణ శక్తి.{{Sfnp|మిల్లర్|2012|p=76}} 1వ - 2వ శతాబ్దాల రోమన్లు ​​"అలవాట్లను పెంపొందించడానికి ప్రోత్సహించబడ్డారు శాంతికాలం".<ref>{{హార్వ్‌ప్|పాటర్|2009|p=192}}; {{హార్వ్‌పి|వర్జిల్|పి=6.852}}</ref> క్లాసిసిస్టు క్లిఫోర్డు ఆండో గుర్తించినట్లుగా: {{Blockquote|సామ్రాజ్య సంస్కృతితో ప్రసిద్ధి చెందిన సాంస్కృతిక [[wikt:appurtenance|అప్పర్టెన్నెస్‌లు]]—ప్రజా కల్టు దాని [[క్రీడలు]], పౌర విందులు, కళాకారులు, వక్తలు, అథ్లెట్ల కోసం పోటీలు, అలాగే చాలావరకు ప్రజా భవనాలు మరియు ప్రజా కళా ప్రదర్శనలకు నిధులు సమకూర్చడం—ప్రైవేట్ వ్యక్తులచే నిధులు సమకూర్చబడ్డాయి. ఈ విషయంలో వారి ఖర్చులు వారి ఆర్థిక శక్తిని చట్టపరమైన, ప్రాంతీయ అధికారాలను సమర్థించుకోవడానికి సహాయపడ్డాయి.{{Sfnp|పాటర్|2009|pp=185–186}}}} [[File:Ostia-Toilets.JPG|thumb|పబ్లిక్ టాయిలెట్స్ (''లాట్రినే'') ఓస్టియా నుండి అంటికా]] రోం నగరంలో చాలా మంది ప్రజలు బహుళ అంతస్తుల అపార్టు‌మెంటు భవనాల్లో (''ఇన్సులే'') నివసించేవారు. అవి తరచుగా మురికిగా ఉండే అగ్నిమాపక ఉచ్చులుగా ఉండేవి. స్నానాలు (''థర్మలు స్నానాలు''), నడుస్తున్న నీటితో కూడిన మరుగుదొడ్లు (''టాయిలెట్లు''), మంచినీటిని అందించే బేసిన్లు లేదా విస్తృతమైన ఫౌంటైన్లు (''నింఫియా ''), రథ పందేలు, గ్లాడియేటరు పోరాటం వంటి పెద్ద ఎత్తున వినోదాలు వంటి ప్రజా సౌకర్యాలు ప్రధానంగా సామాన్య ప్రజలను లక్ష్యంగా చేసుకున్నాయి.{{Sfnp|Jones|2003}} ప్రజా స్నానాలు పరిశుభ్రమైన, సామాజిక సాంస్కృతిక విధులను నిర్వర్తించాయి.<ref>{{Cite book |last=Evans |first=Harry B. |title=పురాతన రోమ్‌లో నీటి పంపిణీ |date=1994 |publisher=University of Michigan Press |pages=9–10}}</ref> రోజువారీ సాంఘికీకరణలో స్నానం కేంద్రంగా ఉండేది.{{Sfnp|Peachin|2011|p=366}} రోమను స్నానాలు ప్రత్యేకించబడ్డాయి. మూడు ఉష్ణోగ్రతలలో సామూహిక స్నానాన్ని అందించే గదుల శ్రేణి, వ్యాయామ గది, [[సౌనా]], ఎక్స్‌ఫోలియేషను స్పా, బాలు కోర్టు లేదా అవుట్డోరు స్విమ్మింగు పూల్ వంటి సౌకర్యాలతో ఉండవచ్చు. స్నానపు గదులు హైపోకాస్టు వేడిని కలిగి ఉన్నాయి: అంతస్తులను వేడి-గాలి మార్గాల మీద నిలిపివేశారు.<ref name="fagan">{{సైట్ జర్నల్ |last=Fagan |first=Garrett G. |date=2001 |title=ది జెనెసిస్ ఆఫ్ ది రోమన్ పబ్లిక్ బాత్: రీసెంట్ అప్రోచెస్ అండ్ ఫ్యూచర్ డైరెక్షన్స్ |url=http://www.arch.mcgill.ca/prof/sijpkes/aaresearch-2012/in-extremis-file/Roman-Baths-origin.pdf |url-status=dead |website=American Journal of Archaeology |volume=105 |issue=3 |doi=10.2307/507363 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210224182626/http://www.arch.mcgill.ca/prof/sijpkes/aaresearch-2012/in-extremis-file/Roman-Baths-origin.pdf |archive-date=24 ఫిబ్రవరి 2021 |access-date=12 జనవరి 2017 |pages=403–426 |jstor=507363 |s2cid=31943417}}</ref> పబ్లికు స్నానాలు పట్టణ సంస్కృతిలో భాగంగా ఉండేవి ప్రావిన్సుల అంతటా రోమను పబ్లికు స్నానాల జాబితా కానీ 4వ శతాబ్దం చివరిలో వ్యక్తిగత టబ్బులు సామూహిక స్నానాల స్థానాన్ని పొందడం ప్రారంభించాయి. క్రైస్తవులు పరిశుభ్రత కోసం మాత్రమే స్నానాలకు వెళ్లాలని సూచించారు.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=వార్డ్ |first=రాయ్ బోవెన్ |date=1992 |title=రోమన్ స్నానాలలో మహిళలు |జర్నల్=హార్వర్డ్ థియోలాజికల్ రివ్యూ |వాల్యూమ్=85 |ఇష్యూ=2 |doi=10.1017/S0017816000028820 |pages=125–147 |s2cid=161983440}}</ref> [[File:Ricostruzione del giardino della casa dei vetii di pompei (mostra al giardino di boboli, 2007) 01.JPG|thumb|left| హౌసు ఆఫ్ ది వెట్టి ఆధారంగా పునర్నిర్మించిన పెరిస్టైల్ గార్డెను]] రోం నుండి వచ్చిన ధనిక కుటుంబాలకు సాధారణంగా రెండు లేదా అంతకంటే ఎక్కువ ఇళ్ళు ఉండేవి: ఒక టౌన్హౌసు (''డోమసు''), నగరం వెలుపల కనీసం ఒక విలాసవంతమైన ఇల్లు (''విల్లా''). ''డోమసు'' అనేది ప్రైవేటు యాజమాన్యంలోని ఒకే కుటుంబ ఇల్లు. దానిని ప్రైవేటు బాత్‌రూం (''బాల్నీయమ్'')తో అమర్చవచ్చు,<ref name=fagan/> కానీ అది ప్రజా జీవితం నుండి వెనక్కి తగ్గే ప్రదేశం కాదు.{{Sfnp|Clarke|1991|pp=1–2}} కొన్ని పొరుగు ప్రాంతాలలో ఇటువంటి ఇళ్ళు ఎక్కువగా ఉన్నట్లు కనిపిస్తున్నప్పటికీ అవి వేరు చేయబడిన ఎన్‌క్లేవు‌లు కావు. ''డోమసు'' కనిపించేలా అందుబాటులో ఉండేలా ఉద్దేశించబడింది. కర్ణిక ఒక రిసెప్షను హాలు‌గా పనిచేసింది. దీనిలో ''పితృ కుటుంబాలు'' (ఇంటిపెద్ద) ప్రతి ఉదయం క్లయింటు‌లను కలుసుకున్నారు.<ref name=rehak/> ఇది కుటుంబ మతపరమైన ఆచారాల కేంద్రంగా ఉండేది. ఇందులో పుణ్యక్షేత్రం కుటుంబ పూర్వీకుల చిత్రాలు ఉన్నాయి.{{Sfnp|Clarke|1991|pp=11–12}} ఇళ్ళు రద్దీగా ఉండే ప్రజా రహదారుల మీద ఉన్నాయి. నేల-స్థాయి స్థలాలను తరచుగా దుకాణాలుగా అద్దెకు ఇచ్చేవారు (''బార్'').{{Sfnp|Clarke|1991|p=2}} కిచెను గార్డెను‌తో పాటు — విండో బాక్సు‌లు ''ఇన్సులే''లో ప్రత్యామ్నాయంగా ఉండవచ్చు—టౌన్హౌసులు సాధారణంగా పెరిస్టైలుతో (తోట) చుట్టబడి ఉంటాయి. .<ref>{{హార్వ్‌ప్|స్టాంబాగ్|1988|pp=144, 147}}; {{Harvp|Clarke|1991|pp=12, 17, 22ff}}</ref> దీనికి విరుద్ధంగా విల్లా నగరం నుండి తప్పించుకునే మార్గం, సాహిత్యంలో ప్రకృతి, వ్యవసాయం పట్ల ప్రశంసతో మేధ, కళాత్మక ఆసక్తులను (''ఓటియం'') సమతుల్యం చేసే జీవనశైలిని సూచిస్తుంది.<ref>{{Cite book |last=Gazda |first=Elaine K. |chapter=Introduction |date=1991 |title=Roman Art in the Private Sphere: Architecture and Decor of the Domus, Villa, and Insula |publisher=University of Michigan Press |isbn=0-4721-0196-X |page=9}}</ref> ఆదర్శవంతంగా, ఒక విల్లా ఒక దృశ్యం లేదా దృశ్యాన్ని ఆదేశించింది. నిర్మాణ రూపకల్పన ద్వారా జాగ్రత్తగా రూపొందించబడింది.{{Sfnp|Clarke|1991|p=19}} అగస్టసు పట్టణ పునరుద్ధరణ కార్యక్రమం, పెరుగుదల రోం జనాభా పది లక్షల వరకు ఉండటంతో, గ్రామీణ జీవితం పట్ల వ్యామోహం కూడా ఏర్పడింది. కవిత్వం రైతులు, గొర్రెల కాపరుల జీవితాలను ఆదర్శంగా తీసుకుంది. ఇంటీరియరు డెకరేషను‌లో తరచుగా పెయింటు చేయబడిన తోటలు, ఫౌంటైన్లు, ప్రకృతి దృశ్యాలు, వృక్షసంపద అలంకరణ,{{Sfnp|Clarke|1991|p=19}}, జంతువులు ఉంటాయి. వీటిని జాతుల ద్వారా గుర్తించగలిగేంత ఖచ్చితంగా అన్వయించారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last1=Jashemski |first1=Wilhelmina Feemster |title=The Natural History of Pompei |last2=Meyer |first2=Frederick G. |date=2002 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-5218-0054-9}}</ref> మరింత ఆచరణాత్మక స్థాయిలో కేంద్ర ప్రభుత్వం [[వ్యవసాయం]]కు మద్దతు ఇవ్వడంలో చురుకైన ఆసక్తిని చూపింది.{{Sfnp|Morris|Scheidel|2009|p=191}} ఆహారాన్ని ఉత్పత్తి చేయడం భూమి ఉపయోగం ప్రాధాన్యత ఇస్తుంది.{{Sfnp|బోర్డ్‌మ్యాన్|2000|p=679}} పెద్ద పొలాలు (''లాటిఫుండియా '') పట్టణ జీవితాన్ని నిలబెట్టే ఆర్థిక వ్యవస్థను సాధించాయి.{{Sfnp|Morris|Scheidel|2009|p=191}} పట్టణాలు, వాణిజ్య కేంద్రాలలో స్థానిక మార్కెట్ల అభివృద్ధి నుండి చిన్న రైతులు ప్రయోజనం పొందారు. పంట భ్రమణం, ఎంపిక పెంపకం వంటి వ్యవసాయ పద్ధతులు సామ్రాజ్యం అంతటా వ్యాప్తి చెందాయి. కొత్త పంటలు ఒక ప్రావిన్సు నుండి మరొక ప్రావిన్సు‌కు ప్రవేశపెట్టబడ్డాయి.{{Sfnp|Morris|Scheidel|2009|pp=195–196}} [[File:Sale bread MAN Napoli Inv9071 n01.jpg|thumb|upright| పాంపీయను వాల్ పెయింటింగు నుండి బ్రెడ్ స్టాలు]] రోం నగరానికి సరసమైన ఆహార సరఫరాను నిర్వహించడం రిపబ్లిక్కు చివరిలో ఒక ప్రధాన రాజకీయ సమస్యగా మారింది, రాష్ట్రం దాని కోసం నమోదు చేసుకున్న పౌరులకు ధాన్యం డోలు (క్యూరా అన్నోనే) అందించడం ప్రారంభించినప్పుడు{{Sfnp|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=191}} (రోం‌లో దాదాపు 2,00,000–2,00,000 మంది వయోజన పురుషులు).{{Sfnp|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=191|loc=ఈజిప్ట్ ప్రావిన్స్ నుండి వచ్చే గోధుమ మిగులు మాత్రమే రోమ్ నగరం మరియు ప్రాంతీయ సైన్యాల అవసరాలను తీర్చగలదని మరియు మించిపోతుందని లెక్కించింది}} డోలు రాష్ట్రానికి కనీసం 15% ఖర్చు అవుతుంది.{{Sfnp|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=191}} కానీ దిగువ తరగతులలో జీవన పరిస్థితులు మెరుగుపడ్డాయి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=Wiseman |first=T. P. |author-link=T. పి. వైజ్‌మన్ | date=2012 |శీర్షిక=క్రీస్తుపూర్వం మొదటి శతాబ్దంలో జనాభా లెక్కలు |జర్నల్=రోమన్ స్టడీస్ జర్నల్ |వాల్యూమ్=59 |సంచిక=1/2 |doi=10.2307/299848 |పేజీలు=59–75 |jstor=299848 |s2cid=163672978}}</ref> కార్మికులు తమ సంపాదనలో ఎక్కువ భాగాన్ని ఎస్టేటు‌లలో ఉత్పత్తి చేయబడిన వైను ఆలివు నూనె మీద ఖర్చు చేయడానికి అనుమతించి ధనవంతులకు సబ్సిడీ ఇచ్చారు.{{Sfnp|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=191}} ధాన్యపు డోలు కూడా సంకేత విలువను కలిగి ఉంది: ఇది సార్వత్రిక దాతగా చక్రవర్తి స్థానాన్ని, "విజయ ఫలాలలో" పంచుకునే పౌరుల హక్కును ధృవీకరించింది.{{Sfnp|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=191}} ''అన్నోనా'', ప్రజా సౌకర్యాలు, అద్భుతమైన వినోదాలు దిగువ తరగతి రోమన్ల దుర్భరమైన జీవన పరిస్థితులను తగ్గించి, సామాజిక అశాంతిని అదుపులో ఉంచింది. అయితే, వ్యంగ్య రచయిత జువెనలు "రొట్టె, సర్కసు‌లు" (''పనేం ఎట్ సర్సెన్సెసు'')ను రిపబ్లికను రాజకీయ స్వేచ్ఛను కోల్పోవడాన్ని సూచిస్తుంది:<ref>{{సైట్ బుక్ | last=కీన్ | First=కేథరీన్ |టైటిల్=ఫిగరింగ్ జెనర్ ఇన్ రోమన్ సెటైర్ | date=2006 |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీ=36}}; {{సైట్ పుస్తకం | చివరి=కోహ్నే | మొదటి=ఎఖార్ట్ | అధ్యాయం=బ్రెడ్ మరియు సర్కస్‌లు: వినోద రాజకీయాలు | తేదీ=2000 | శీర్షిక=గ్లాడియేటర్స్ మరియు సీజర్స్: పురాతన రోమ్‌లో అద్భుతాల శక్తి | ప్రచురణకర్త=కాలిఫోర్నియా విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ | పేజీ=8}}</ref> {{Blockquote|ప్రజలు చాలా కాలం నుండి తమ జాగ్రత్తలను విరమించుకున్నారు: ఒకప్పుడు ఆదేశాలు, కాన్సుల్‌షిప్‌లు, సైన్యాలు మరియు అన్నింటిని ప్రసాదించిన ప్రజలు ఇప్పుడు జోక్యం చేసుకోవడం లేదు మరియు కేవలం రెండు విషయాల కోసం ఆసక్తిగా ఆరాటపడుతున్నారు: రొట్టె - సర్కస్‌లు.<ref>{{సైట్ పుస్తకం | చివరి=జువెనల్ | శీర్షిక=వ్యంగ్యం | పేజీలు=10.77–81}}</ref>}} ===ఆరోగ్యం - వ్యాధి=== అంటువ్యాధులు పురాతన ప్రపంచంలో సర్వసాధారణం, సామ్రాజ్యంలో అప్పుడప్పుడు మహమ్మారి లక్షలాది మందిని బలిగొంది. రోమను జనాభా అనారోగ్యంగా ఉంది. దాదాపు 20 శాతం - పురాతన ప్రమాణాల ప్రకారం పెద్ద శాతం - నగరాలలో నివసించారు. రోం అతిపెద్దది. నగరాలు "జనాభా తగ్గుదల": మరణాల రేటు జనన రేటును మించిపోయింది. జనాభాను నిర్వహించడానికి స్థిరమైన వలసలు అవసరం. సగటు జీవితకాలం ఇరవైల మధ్యలో అంచనా వేయబడింది. బహుశా సగం కంటే ఎక్కువ మంది పిల్లలు యుక్తవయస్సుకు చేరుకునేలోపు మరణించారు. దట్టమైన పట్టణ జనాభా, పేలవమైన పారిశుధ్యం వ్యాధికి దోహదపడ్డాయి. భూమి, సముద్ర సంబంధాలు సామ్రాజ్యం భూభాగాలలో అంటు వ్యాధుల బదిలీని సులభతరం చేసి వేగవంతం చేశాయి. ధనికులు రోగనిరోధక శక్తిని కలిగి లేరు; చక్రవర్తి మార్కసు ఆరేలియసు పద్నాలుగు మంది పిల్లలలో ఇద్దరు మాత్రమే యుక్తవయస్సు చేరుకున్నట్లు తెలిసింది.<ref name="Harper">{{Cite book |last=Harper |first=Kyle |title=The Fate of Rome |url=https://archive.org/details/fateofromeclimat0000harp |date=2017 |publisher=Princeton University Press |isbn=978-0-6911-6683-4 |pages=[https://archive.org/details/fateofromeclimat0000harp/page/10 10], 30–31, 67–91}}</ref> ఆరోగ్యానికి మంచి ఆహారం ప్రాముఖ్యతను గాలెను (2వ శతాబ్దం) వంటి వైద్య రచయితలు గుర్తించారు. పోషకాహారం మీద అభిప్రాయాలు హాస్యం సిద్ధాంతం వంటి నమ్మకాల ద్వారా ప్రభావితమయ్యాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=గ్రాంట్ |first=మార్క్ |title=గాలెన్ ఆన్ ఫుడ్ అండ్ డైట్ |date=2000 |publisher=Routledge |pages=7, 11}}</ref> పోషకాహారం, వ్యాధి భారం, మంచి సూచిక సగటు ఎత్తు: సగటు రోమను పూర్వ-రోమను ఇటాలియను సమాజాలు మధ్యయుగ ఐరోపా జనాభా కంటే ఎత్తులో తక్కువగా ఉండేవారు.<ref>{{Harvp|Harper|2017|pp=75–79}}; {{సైట్ జర్నల్ |last1=కోప్కే |first1=నికోలా |last2=బాటెన్ |first2=జోర్గ్ | date=1 ఏప్రిల్ 2005 |శీర్షిక=గత రెండు సహస్రాబ్దాలలో యూరప్‌లో జీవసంబంధమైన జీవన ప్రమాణం |జర్నల్=యూరోపియన్ రివ్యూ ఆఫ్ ఎకనామిక్ హిస్టరీ |వాల్యూమ్=9 |సంచిక=1 |doi=10.1017/S1361491604001388 |hdl-access=free |pages=61–95 |hdl=10419/47594}}</ref> ===ఆహారం - భోజనం=== [[File:Still life Tor Marancia Vatican.jpg|thumb|స్టిలు లైఫు 2వ శతాబ్దపు రోమన్ మొజాయికు]] రోం‌లోని చాలా అపార్టు‌మెంటు‌లలో వంటశాలలు లేవు. అయితే బొగ్గు బ్రేజియరును ప్రాథమిక వంటల కోసం ఉపయోగించవచ్చు.<ref>{{హార్వ్‌ప్|స్టాంబాగ్|1988|pp=144, 178}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=హింద్స్ |మొదటి=కాథరిన్ |శీర్షిక=రోమన్ సామ్రాజ్యంలో రోజువారీ జీవితం | date=2010 |ప్రచురణకర్త=మార్షల్ కావెండిష్ |పేజీ=90}}</ref> తయారుచేసిన ఆహారాన్ని పబ్బులు, బార్‌లు, ఇన్‌లు, ఫుడ్ స్టాల్సు‌లో విక్రయించేవారు (''టాబెర్నా'', ''కౌపోనే'', ''పోపినా'', ''థర్మోపోలియా'').{{Sfnp|హోలెరాన్|2012|p=136ff}} క్యారీఔటు, రెస్టారెంట్లు దిగువ తరగతుల వారికి ఉద్దేశించబడ్డాయి; ఫైను డైనింగు అనేది చెఫు (''ఆర్కిమాగిరసు''), వంటగది సిబ్బందితో కూడిన సంపన్న ఇళ్లలోని విందు పార్టీలలో మాత్రమే కనిపించింది.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=299}} లేదా సామాజిక క్లబ్బు‌లు (''కొల్లెజియా'') నిర్వహించే విందులలో.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Faas |first=Patrick |title=Around the Roman Table: Food and Feasting in Ancient Rome |date=2005 |publisher=University of Chicago Press |page=29 |orig-date=1994}}</ref> చాలా మంది రోమన్లు ​​తమ రోజువారీ కేలరీలలో కనీసం 70% తృణధాన్యాలు, చిక్కుళ్ళు రూపంలో వినియోగించేవారు.{{Sfnp|బోర్డ్‌మ్యాన్|2000|p=681}} ''పల్సు'' (పాటేజు) రోమన్ల ఆహారంగా పరిగణించబడింది.<ref>{{సైటేషన్ |last=[[ప్లినీ ది ఎల్డర్]] |title=నేచురల్ హిస్టరీ |page=19.83–84}}; {{సైట్ బుక్ |last=గోవర్స్ |first=ఎమిలీ |title=ది లోడెడ్ టేబుల్: రిప్రజెంటేషన్ ఆఫ్ ఫుడ్ ఇన్ రోమన్ లిటరేచర్ | date=2003 |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |page=17 |orig-date=1993}}; {{హార్వ్‌ప్|గగారిన్|2010|p=198}}.</ref> పోలెంటా లేదా రిసోట్టో లాంటి వంటకాలను ఉత్పత్తి చేయడానికి దీనిని విశదీకరించవచ్చు.{{Sfnp|స్టాంబాగ్|1988|p=144}} పట్టణ జనాభా, సైన్యం బ్రెడు‌ను ఇష్టపడేవారు.{{Sfnp|బోర్డ్‌మన్|2000|p=681}} ఆరేలియను పాలన నాటికి, రాష్ట్రం ''అన్నోనా''ను రాష్ట్ర కర్మాగారాల్లో కాల్చిన బ్రెడ్ రోజువారీ రేషను‌గా పంపిణీ చేయడం ప్రారంభించింది. ఆలివు నూనె, వైను, పంది మాంసం డోలు‌కు జోడించింది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|మోరిస్|షీడెల్|2009|p=191}}; {{హార్వ్‌ప్|స్టాంబాగ్|1988|p=146}}; {{Harvp|Holleran|2012|p=134}}.</ref> రోమను సాహిత్యం ఉన్నత వర్గాల భోజన అలవాట్ల మీద దృష్టి పెడుతుంది.{{Sfnp|Potter|2009|p=354}} వీరికి సాయంత్రం భోజనం (''సెనా'') ముఖ్యమైన సామాజిక విధులను కలిగి ఉంది.{{Sfnp|Potter|2009|p=356}} అతిథులను చక్కగా అలంకరించబడిన భోజనాల గదిలో (''ట్రిక్లినియం'') సోఫాలతో అమర్చారు. రిపబ్లిక్కు చివరి నాటికి స్త్రీలు పురుషులతో పాటు భోజనం చేసేవారు, పడుకునేవారు. వైన్ తాగేవారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=రోలర్ |first=మాథ్యూ బి. |title=పురాతన రోమ్‌లో భోజన భంగిమ | date=2006 |publisher=ప్రిన్స్‌టన్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |pages=96ff}}</ref> కవి మార్షలు ''గస్టాషియో'' ("రుచి చూడటం" లేదా "ఆకలి పుట్టించేది") సలాడు‌తో ప్రారంభమయ్యే విందును వివరిస్తాడు. ప్రధాన వంటకం మేకమాంసం, బీన్సు, [[ఆకుకూరలు]], కోడి మాంసం, హాం, తరువాత పండ్లు, వైను, డెజర్టు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Alcock |first=Joan P. |title=Food in the Ancient World |date=2006 |publisher=Greenwood Press |page=184}}</ref> రోమను "ఆహార ప్రియులు" వైల్డు గేం, [[నెమలి]], ఫ్లెమింగో వంటి [[కోడి]], పెద్ద చేపలు (ముల్లెటు ముఖ్యంగా విలువైనవి), షెల్ఫిషు. విలాసవంతమైన పదార్థాలు సామ్రాజ్యం సుదూర ప్రాంతాల నుండి దిగుమతి చేయబడ్డాయి.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=[[సూటోనియస్]] |url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/సూటోనియస్/12Caesars/Vitellius*.html#13.2 |title=లైఫ్ ఆఫ్ విటెల్లియస్ |page=13.2}}; {{Harvp|Gowers|2003|p=20}}.</ref> రోమను వంటకాల పుస్తక-పొడవు సేకరణను అపిసియసుకి ఆపాదించారు. ఇది పురాతన కాలంలో అనేక వ్యక్తులకు పేరు, ఇది "గౌర్మెటు"కి పర్యాయపదంగా మారింది.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=కౌఫ్‌మన్ |first=కాథీ కె. |చాప్టర్=రిమెంబరెన్స్ ఆఫ్ మీల్స్ పాస్ట్: కుకింగ్ బై అపిసియస్ బుక్ |title=ఫుడ్ అండ్ ది మెమరీ: ప్రొసీడింగ్స్ ఆఫ్ ది ఆక్స్‌ఫర్డ్ సింపోజియం ఆన్ ఫుడ్ అండ్ కుక్కర్ |pages=125ff}}</ref> శుద్ధి చేసిన వంటకాలను నాగరిక పురోగతికి లేదా క్షీణిస్తున్న క్షీణతకు సంకేతంగా నైతికీకరించవచ్చు.{{Sfnp|Gagarin|2010|p=201}} చాలా తరచుగా, రోమను సంస్కృతిలో భూస్వామ్య ప్రాముఖ్యత కారణంగా ఉత్పత్తులు ; తృణధాన్యాలు, చిక్కుళ్ళు, కూరగాయలు, పండ్లు - మాంసం కంటే నాగరిక ఆహారాలుగా పరిగణించబడ్డాయి. బ్రెడ్డు, [[వైన్]], [[నూనె]] మధ్యధరా నూనె రోమను క్రైస్తవ మతం ద్వారా పవిత్రీకరణ చేయబడ్డాయి అయితే జర్మనీ మాంసం వినియోగం [[పాగనిజం]] గుర్తుగా మారింది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last1=ఫ్లాండ్రిన్ |first1=జీన్ లూయిస్ |title=ఫుడ్: ఎ క్యులినరీ హిస్టరీ ఫ్రమ్ యాంటిక్విటీ టు ది ప్రెజెంట్ |last2=మోంటనారి |first2=మాస్సిమో |date=1999 |publisher=కొలంబియా యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=978-0-2311-1154-6 |pages=165–167 |author-link2=మాస్సిమో మోంటానారి}}</ref> కొంతమంది తత్వవేత్తలలు, క్రైస్తవులు శరీరం డిమాండ్లను, ఆహార ఆనందాలను ప్రతిఘటించి [[ఉపవాసం]] స్వీకరించడం ఒక ఆదర్శంగా స్వీకరించారు.{{Sfnp|Potter|2009|pp=365–366}} పశ్చిమ దేశాలలో పట్టణ జీవితం తగ్గిపోవడం, వాణిజ్య మార్గాలు అంతరాయం ఏర్పడటంతో ఆహారం సాధారణంగా సరళంగా మారింది;{{Sfnp|Flandrin|Montanari|1999|pp=165–167}} చర్చి అధికారికంగా తిండిపోతుతనాన్ని,{{Sfnp|Bowersock|Brown|Grabar|1999|p=455}} నిరుత్సాహపరిచింది, వేట, పాస్టోరలిజం సరళమైనవి ధర్మబద్ధమైనవిగా చూడబడ్డాయి.{{Sfnp|Flandrin|Montanari|1999|pp=165–167}} ===దృక్కోణం=== [[File:Winner of a Roman chariot race.jpg|thumb|left| తన నాలుగు గుర్రాల రథంలో విజేత]] జువెనలు రోమను ప్రజలు తమ రాజకీయ స్వేచ్ఛను "రొట్టె-సర్కస్" కోసం మార్పిడి చేసుకున్నారని ఫిర్యాదు చేసినప్పుడు.ఆయన రాష్ట్రం అందించిన ధాన్యం డోల్, "సర్కసు" గురించి ప్రస్తావించాడు. వీటిని "సర్కసు" అని పిలిచే వినోద వేదికలో జరిగే కార్యక్రమాలు. రోం‌లో అతిపెద్ద వేదిక సర్కసు మాగ్జిమసు, గుర్రపు పందాలు, రథ పందాలు, ఈక్వెస్ట్రియను ట్రాయి గేం, మృగ వేటలు (''వెనాషియో నెసు''), అథ్లెటికు పోటీలు, గ్లాడియేటరు పోరాటం, చారిత్రక పునఃప్రదర్శనలను ప్రదర్శించారు. తొలి కాలం నుండి, అనేక మతపరమైన పండుగలు ఆటలను (''లుడి''), ప్రధానంగా గుర్రం, రథ పందాలు (''లుడి సర్సెన్సెసు'') కలిగి ఉన్నాయి.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |చివరి1=గడ్డం |మొదటి1=మేరీ |శీర్షిక=రోమ్ మతాలు: ఒక చరిత్ర |చివరి2=ఉత్తరం |మొదటి2=జె.ఎ. |చివరి3=ధర |మొదటి3=ఎస్.ఆర్.ఎఫ్. | date=1998 |ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |పేజీ=66 |రచయిత-లింక్=మేరీ బియర్డ్ (క్లాసిసిస్ట్)}}</ref> వ్యవసాయం, దీక్ష జనన మరణ చక్రంతో సంబంధం ఉన్న జాతులు మతపరమైన ప్రాముఖ్యతను నిలుపుకున్నాయి.{{Efn|[[కాన్సువాలియా]] మరియు [[అక్టోబరు గుర్రం]] త్యాగం వంటివి.<ref>{{హార్వ్‌ప్|హంఫ్రీ|1986|pp=544, 558}}; {{సైట్ బుక్ | last=బౌచె-లెక్లెర్క్ | First=ఆగస్టే |టైటిల్=మాన్యుయేల్ డెస్ ఇన్‌స్టిట్యూషన్స్ రోమైన్లు | date=1886 |ప్రచురణకర్త=హాచెట్ |పేజీ=549}}; {{ఉల్లేఖన పుస్తకం |అధ్యాయం=శుద్ధీకరణ | date=2004 |శీర్షిక=థెసారస్ కల్టస్ ఎట్ రిటుమ్ యాంటిక్వోరం |ప్రచురణకర్త=[[లెక్సికాన్ ఐకానోగ్రాఫికమ్ మైథాలజీ క్లాసికే|LIMC]] |పేజీ=83}}</ref>}} అగస్టసు పాలనలో సంవత్సరంలో 77 రోజులలో ప్రజా వినోదాలను ప్రదర్శించేవారు; మార్కసు ఆరేలియసు పాలన నాటికి ఇది 135కి విస్తరించింది.{{Sfnp|డైసన్|2010|p=240}} సర్కస్ ఆటలకు ముందు విస్తృతమైన కవాతు (''పోంపా సర్కెన్సిసు'') వేదిక వద్ద ముగిసింది.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |చివరి=వెర్స్నెల్ |మొదటి=H.S. |title=ట్రైయంఫస్: రోమన్ విజయోత్సవం మూలం, అభివృద్ధి, అర్థం మీద ఒక విచారణ |date=1971 |publisher=Brill |pages=96–97}}</ref> పోటీ కార్యక్రమాలు యాంఫిథియేటరు వంటి చిన్న వేదికలలో కూడా జరిగాయి, ఇది విలక్షణమైన రోమను ప్రదర్శన వేదిక, స్టేడియంగా మారింది. గ్రీకు-శైలి అథ్లెటిక్సు‌లో ఫుట్‌రేసు‌లు, బాక్సింగు, రెజ్లింగు, పాంక్రేటియం ఉన్నాయి.{{Sfnp|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|p=242}} మాక్ సీ బ్యాటిలు (''నౌమాచియా''), "వాటరు బ్యాలెటు" వంటి జల ప్రదర్శనలు ఇంజనీర్డు కొలనులలో ప్రదర్శించబడ్డాయి.{{Sfnp|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|pp=235–236}} రాష్ట్ర-మద్దతు ఉన్న నాటక కార్యక్రమాలు (''లుడి స్కేనిసి'') ఆలయ మెట్ల మీద లేదా గ్రాండు స్టోను థియేటర్లలో లేదా ''ఓడియను''.{{Sfnp|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|pp=223–224}} రోమను ప్రపంచంలో క్రమం తప్పకుండా నిర్మించబడే అతిపెద్ద నిర్మాణం సర్కసు‌లు.{{Sfnp|Potter|Mattingly|1999|p=303}} [[కొలోస్సియం]] అని పిలువబడే ఫ్లావియను యాంఫిథియేటరు, రోం‌లో రక్త క్రీడలకు సాధారణ వేదికగా మారింది.{{Sfnp|హంఫ్రీ|1986|pp=1–3}} ఇటలీ వెలుపలి నగరాల్లో నిర్మించిన అనేక రోమను యాంఫిథియేటరు‌లు, సర్కసు‌లు, థియేటరు‌లు నేడు శిథిలాలుగా కనిపిస్తున్నాయి.{{Sfnp|హంఫ్రీ|1986|pp=1–3}} స్థానిక పాలక వర్గాలు ప్రేక్షక, అరేనా కార్యక్రమాలకు స్పాన్సరు చేయడానికి బాధ్యత వహించారు. ఇవి వారి స్థితిని పెంచి వారి వనరులను హరించాయి.<ref name=fatal/> యాంఫిథియేటరు భౌతిక అమరిక రోమను సమాజ క్రమాన్ని సూచిస్తుంది: తన సంపన్న పెట్టెలో చక్రవర్తి; రిజర్వు చేయబడిన అనుకూల సీట్లలో సెనేటర్లు, గుర్రపు స్వారీ చేసేవారు; చర్య నుండి తొలగించబడిన ప్రదేశంలో కూర్చున్న మహిళలు; బానిసలకు చెత్త స్థానాలు ఇవ్వబడ్డాయి. మధ్యలో ఉన్న ప్రతి ఒక్కరూ.<ref>{{Harvp|Edmondson|1996|pp=73–74, 106}}; {{Harvp|Auguet|2012|p=54}}; {{Cite book |last=McClelland |first=John |title=Body and Mind: Sport in Europe from the Roman Empire to the Renaissance |date=2007 |publisher=Routledge |page=67}}</ref> జనసమూహం ఫలితాన్ని కోరుకునేది అరుపులు లేదా నినాదాలు చేయడం ద్వారా కావచ్చు, కానీ చక్రవర్తికే తుది నిర్ణయం ఉండేది. వేదికలు త్వరగా సామాజిక, రాజకీయ నిరసనలకు వేదికలుగా మారేవి, చక్రవర్తులు కొన్నిసార్లు జనసమూహ అశాంతిని అణిచివేయడానికి బలగాలను మోహరించాల్సి వచ్చింది, ముఖ్యంగా 532లో నికా అల్లర్లు జరిగినప్పుడు.<ref>{{హార్వ్‌పి|డైసన్|2010|pp=238–239}}; {{హార్వ్‌పి|గగారిన్|2010|p=85}}; {{హార్వ్‌పి|హంఫ్రీ|1986|p=461}}; {{హార్వ్‌పి|మెక్‌క్లెలాండ్|2007|p=61}}.</ref> [[File:Bestiarii.jpg|thumb|ప్రస్తుత లిబియాలోని ఒక భోజనాల గది నుండి వచ్చిన జ్లిటెను మొజాయికు, అరేనా దృశ్యాల శ్రేణిని వర్ణిస్తుంది: అగ్రశ్రేణి నుండి, సంగీతకారులు; గ్లాడియేటర్లు; మృగ పోరాట యోధులు; దోషులు మృగాలకు ఖండించబడింది<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Wiedemann |first=Thomas |title=Emperors and Gladiators |date=1995 |publisher=Routledge |page=15 |author-link=Thomas Ernst Josef Wiedemann |orig-date=1992}}</ref>]] రథ జట్లను వారు ధరించే రంగులతో పిలుస్తారు. రెండు ప్రధాన జట్లు ది బ్లూసు గ్రీన్సు. అభిమానుల విశ్వాసం తీవ్రంగా ఉండేది. కొన్నిసార్లు క్రీడా అల్లర్లకు దారితీసింది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|గగారిన్|2010|p=85}}; {{హార్వ్‌ప్|హంఫ్రీ|1986|pp=459, 461, 512, 630–631}}; {{హార్వ్‌ప్|డైసన్|2010|p=237}}.</ref> రేసింగు ప్రమాదకరమైనది. కానీ రథసారథులు అత్యంత ప్రసిద్ధి చెందిన, బాగా శిక్షణ పొందిన అథ్లెట్లలో ఉన్నారు.{{Sfnp|డైసన్|2010|p=238}} ఏ జట్టుకు అన్యాయమైన ప్రయోజనం లేదని, ఘర్షణలను తగ్గించడానికి (''నౌఫ్రాజియా'') సర్కసు‌లను రూపొందించారు.<ref>{{హార్వ్‌ప్|హంఫ్రీ|1986|pp=18–21}}; {{హార్వ్‌ప్|గగారిన్|2010|p=84}}.</ref> అయినప్పటికీ ఇవి తరచుగా, జనసమూహానికి సంతృప్తికరంగా ఉండేవి.<ref>{{హార్వ్‌ప్|ఆగ్యూట్|2012|pp=131–132}}; {{హార్వ్‌ప్|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|p=237}}</ref> చాథోనికు ఆచారాలతో వారి ప్రారంభ అనుబంధం ద్వారా జాతులు మాయా ప్రకాశాన్ని నిలుపుకున్నాయి: సర్కసు చిత్రాలను రక్షణగా లేదా అదృష్టంగా భావించారు. చేతబడిచేయడానికి కొన్ని ఫలకాలు రేసు‌ట్రాకుల స్థలంలో ఖననం చేయబడినట్లు కనుగొనబడ్డాయి. రథసారథులను తరచుగా మంత్రవిద్య చేసినట్లు అనుమానించేవారు.<ref>{{హార్వ్‌ప్|డైసన్|2010|pp=238–239}}; {{హార్వ్‌ప్|ఆగ్యూట్|2012|p=144}}; {{సైట్ పుస్తకం |last=డిక్కీ |first=మాథ్యూ |title=గ్రీకో-రోమన్ ప్రపంచంలో మాయాజాలం మరియు ఇంద్రజాలికులు | date=2001 |ప్రచురణకర్త=రౌట్లెడ్జ్ |పేజీలు=282–287}}; {{సైట్ పుస్తకం |last=డి'అంబ్రా |first=ఎవా |చాప్టర్=రేసింగ్ విత్ డెత్: సర్కస్ సర్కోఫాగి అండ్ ది కమెమరేషన్ ఆఫ్ చిల్డ్రన్ ఇన్ రోమన్ ఇటలీ | date=2007 |title=ప్రాచీన గ్రీస్ మరియు ఇటలీలో బాల్యం యొక్క నిర్మాణాలు |ప్రచురణకర్త=ఏథెన్స్‌లోని అమెరికన్ స్కూల్ ఆఫ్ క్లాసికల్ స్టడీస్ |పేజీలు=348–349}}; {{హార్వ్‌ప్|రుప్కే|2007|p=289}}</ref> సామ్రాజ్యవాద స్పాన్సరు‌షిపు కింద బైజాంటైను కాలంలో రథాల పరుగు పందెం కొనసాగింది. కానీ 6వ - 7వ శతాబ్దాలలో నగరాల క్షీణత కారణంగా ప్రదర్శనలు చివరికి పతనానికి దారితీసాయి.{{Sfnp|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|p=303}} రోమన్లు ​​గ్లాడియేటరు పోటీలు అంత్యక్రియల ఆటలు, త్యాగాలు నుండి ఉద్భవించాయని భావించారు. కొన్ని తొలి గ్లాడియేటరు పోరాట శైలులు "థ్రేసియను" లేదా "గల్లికు" వంటి జాతి హోదాలను కలిగి ఉన్నాయి.<ref>{{హార్వ్‌ప్|పాటర్|2009|p=354}}; {{హార్వ్‌ప్|ఎడ్వర్డ్స్|2007|p=59}}; {{హార్వ్‌ప్|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|p=305}}</ref> దశలవారీ పోరాటాలను మునేరా, "సేవలు, సమర్పణలు, దానధర్మాలు"గా పరిగణించారు. ప్రారంభంలో పండుగ ఆటల (''లుడి'') నుండి భిన్నంగా ఉండేవి.<ref>{{హార్వ్‌ప్|ఎడ్వర్డ్స్|2007|p=59}}; {{హార్వ్‌ప్|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|p=305}}</ref> కొలోస్సియం ప్రారంభోత్సవాన్ని గుర్తుచేసేందుకు టైటసు 100 రోజుల అరేనా ఈవెంటు‌లు ప్రదర్శించాడు. ఒకే రోజున 3,000 మంది గ్లాడియేటర్లు పోటీ పడ్డారు.<ref>{{హార్వ్‌ప్|హంఫ్రీ|1986|pp=1–3}}; కాసియస్ డియో 66.25; {{Harvp|Edwards|2007|p=55}}.</ref> గ్లాడియేటర్ల పట్ల రోమన్ల ఆకర్షణ వారు మొజాయిక్‌లు, గోడ చిత్రాలు, దీపాలు, గ్రాఫిటీలలో ఎంత విస్తృతంగా చిత్రీకరించబడ్డారో సూచిస్తుంది.{{Sfnp|Edwards|2007|p=49}} గ్లాడియేటర్లు శిక్షణ పొందిన పోరాట యోధులు, వారు బానిసలు, దోషులు లేదా స్వేచ్ఛా స్వచ్ఛంద సేవకులు కావచ్చు.{{Sfnp|Edwards|2007|p=50}} ఈ అత్యంత నైపుణ్యం కలిగిన యోధుల మధ్య జరిగే మ్యాచు‌లలో మరణం అవసరమైన లేదా కావాల్సిన ఫలితం కాదు. వారి శిక్షణ ఖరీదైనది, సమయం తీసుకుంటుంది.<ref>{{Harvp|Edwards|2007|p=55}}; {{Harvp|Potter|Mattingly|1999|p=307}}; {{Harvp|McClelland|2007|p=66|loc=citing also [[Marcus Junkelmann]]}}</ref> దీనికి విరుద్ధంగా, ''నోక్సీ'' అనేవారు తక్కువ లేదా శిక్షణ లేకుండా, తరచుగా నిరాయుధంగా, మనుగడ కోసం ఎటువంటి అంచనా లేకుండా అరీనాకు శిక్ష విధించబడిన దోషులు; శారీరక బాధ అవమానం సముచితమైన ప్రతీకార న్యాయంగా పరిగణించబడ్డాయి.<ref name=fatal/> ఈ ఉరిశిక్షలను కొన్నిసార్లు [[పురాణాలు]] పునఃప్రదర్శనలుగా ప్రదర్శించారు లేదా ఆచారబద్ధంగా చేశారు. ప్రత్యేక ప్రభావాలను సృష్టించడానికి యాంఫిథియేటరు‌లు విస్తృతమైన స్టేజు మెషినరీతో అమర్చబడ్డాయి.<ref name=fatal/><ref>{{Cite book |last=[[Suetonius]] |title=Nero |page=12.2}}; {{Harvp|Edmondson|1996|p=73}}.</ref> "జీవితం, మరణం నాటకం"లో రోమన్లు ​​పొందిన ఆనందాన్ని ఆధునిక పండితులు కనుగొన్నారు<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last1=మెక్‌డొనాల్డ్ |first1=మరియన్ |title=''ది కేంబ్రిడ్జ్ కంపానియన్ టు గ్రీక్ అండ్ రోమన్ థియేటర్'' పరిచయం |last2=వాల్టన్ |first2=J. మైఖేల్ |date=2007 |publisher=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |page=8}}</ref> అర్థం చేసుకోవడం కష్టం.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=కైల్ |first=డోనాల్డ్ G. |title=పురాతన రోమ్‌లో మరణం దృశ్యాలు |date=1998 |publisher=రౌట్‌లెడ్జ్ |page=81}}; {{హార్వ్‌పి|ఎడ్వర్డ్స్|2007|p=63}}.</ref> ప్లినీ ది యంగరు గ్లాడియేటరు కళ్ళజోడు ప్రజలకు మంచిదని హేతుబద్ధం చేశారు. "గౌరవప్రదమైన గాయాలను ఎదుర్కోవడానికి, మరణాన్ని తృణీకరించడానికి, కీర్తి పట్ల ప్రేమను, విజయ కోరికను ప్రదర్శించడం ద్వారా వారిని ప్రేరేపించడానికి".<ref>{{సైట్ బుక్ |last=ప్లినీ |title=పనేజిరిక్ |page=33.1}}; {{హార్వ్‌పి|ఎడ్వర్డ్స్|2007|p=52}}.</ref> సెనెకా వంటి కొంతమంది రోమన్లు ​​క్రూరమైన కళ్ళజోడులను విమర్శించారు. కానీ ఓడిపోయిన పోరాట యోధుడి ధైర్యం, గౌరవంలో సద్గుణాన్ని కనుగొన్నారు{{Sfnp|ఎడ్వర్డ్స్|2007|pp=66–67, 72}}—ఈ వైఖరి క్రైస్తవులు అరేనాలో అమరవీరులతో పూర్తి వ్యక్తీకరణను కనుగొంటుంది. టెర్టులియను అరీనాలో మరణాలను మానవ త్యాగం అలంకరించబడిన రూపంగా భావించాడు.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=[[టెర్టులియన్]] |title=De spectaculis |page=12}}; {{హార్వ్‌పి|ఎడ్వర్డ్స్|2007|pp=59–60}}; {{హార్వ్‌పి|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|p=224}}</ref> అయితే అమరవీరుల సాహిత్యం కూడా "వివరణాత్మకమైన, నిజంగా విలాసవంతమైన, శారీరక బాధల వర్ణనలను" అందిస్తుంది.{{Sfnp|ఎడ్వర్డ్స్|2007|p=212}} కొన్నిసార్లు కల్పన నుండి వేరు చేయలేని ఒక ప్రసిద్ధ శైలిగా మారింది.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=బోవర్‌సాక్ |first=G.W. |శీర్షిక=అమరవీరుడు మరియు రోమ్ | date=1995 |ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |పేజీలు=25–26 |రచయిత-లింక్=గ్లెన్ బోవర్సాక్}}; {{హార్వ్‌పి|కావాల్లో|చార్టియర్|1999|పేజీ=79}}; {{సైట్ పుస్తకం |చివరి=హుబర్-రెబెనిచ్ |మొదటి=గెర్లిండే |అధ్యాయం=హేజియోగ్రాఫిక్ ఫిక్షన్ యాజ్ ఎంటర్‌టైన్‌మెంట్ | date=1999 |శీర్షిక=లాటిన్ ఫిక్షన్: సందర్భంలో లాటిన్ నవల |ప్రచురణకర్త=రౌట్‌లెడ్జ్ |పేజీలు=158–178 |రచయిత-లింక్=గెర్లిండే హుబెర్-రెబెనిచ్}}; {{సైట్ పుస్తకం |చివరి1=లెవెలిన్ |మొదటి1=ఎస్.ఆర్. |అధ్యాయం=పాపిరిలో ఆదివారం గురించి తొలి తేదీ సూచన |చివరి2=నోబ్స్ |మొదటి2=ఎ.ఎం. | date=2002 |శీర్షిక=ప్రారంభ క్రైస్తవ మతాన్ని వివరించే కొత్త పత్రాలు |ప్రచురణకర్త=Wm. B. ఈర్డ్‌మన్స్ |పేజీ=109}}; {{ఉల్లేఖన పుస్తకం |చివరి=హిల్డెబ్రాండ్ |మొదటి=హెన్రిక్ |అధ్యాయం=రోమన్ పన్నోనియాలో ప్రారంభ క్రైస్తవ మతం – వాస్తవం లేదా కల్పన? | date=2006 |శీర్షిక=స్టూడియా పాట్రిస్టికా: 2003లో ఆక్స్‌ఫర్డ్‌లో జరిగిన పద్నాలుగో అంతర్జాతీయ పాట్రిస్టిక్ అధ్యయనాల సమావేశంలో సమర్పించబడిన పత్రాలు |ప్రచురణకర్త=పీటర్లు |పేజీలు=59–64}}; {{హార్వ్‌పి|ఆండో|2000|p=382}}.</ref> ===వినోదం=== [[File:Casale Bikini modified.jpg|thumb|రోమను సిసిలీ, 4వ శతాబ్దం నుండి విల్లా డెల్ కాసలే నుండి "బికిని గర్ల్సు” మొజాయికు అని పిలవబడేది]] ''లూడసు'', "ఆట, ఆట, క్రీడ, శిక్షణ" అనే ఏకవచనం "పద నాటకం", "నాటక ప్రదర్శన", "బోర్డు గేం", "ప్రాథమిక పాఠశాల", "గ్లాడియేటరు శిక్షణ పాఠశాల" (''లూడసు మాగ్నసు''లో వలె) వంటి విస్తృత శ్రేణి అర్థాలను కలిగి ఉంది.<ref>{{సైట్ బుక్ |శీర్షిక=ఆక్స్‌ఫర్డ్ లాటిన్ నిఘంటువు | date=1985 |ప్రచురణకర్త=క్లారెండన్ ప్రెస్ |ఎడిషన్=పునఃముద్రణ |పేజీలు=1048–1049 |orig-date=1982}}; {{హార్వ్‌పి|హబినెక్|2005|pp=5, 143}}</ref> సామ్రాజ్యంలో పిల్లలు, యువకుల కార్యకలాపాలలో హూప్ రోలింగు, నకిల్బోన్సు (''ఆస్ట్రాగాలి'' లేదా "జాక్స్") ఉన్నాయి. అమ్మాయిలు చెక్కతో చేసిన [[బొమ్మ]], [[టెర్రకోట]], ముఖ్యంగా ఎముక - దంతాలు కలిగి ఉండేవారు.{{Sfnp|రాసన్|2003|p=128}} బాల్ గేం‌లలో ట్రిగాను, హార్పాస్టం ఉన్నాయి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=మెక్‌డానియల్ |first=వాల్టన్ బ్రూక్స్ |date=1906 |title=బాల్-గేమ్‌లకు సంబంధించిన కొన్ని భాగాలు |జర్నల్=ట్రాన్సాక్షన్స్ అండ్ ప్రొసీడింగ్స్ ఆఫ్ ది అమెరికన్ ఫిలోలాజికల్ అసోసియేషన్ |volume=37 |doi=10.2307/282704 |pages=121–134 |jstor=282704}}</ref> అన్ని వయసుల ప్రజలు బోర్డు గేంలను ఆడారు, వీటిలో ''లాట్రను‌కులి'' ("రైడర్సు"), ''12వ స్క్రిప్టా'' ("పన్నెండు మార్కులు").<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=ఆస్టిన్ |first=R. G. |date=1934 |title=రోమన్ బోర్డ్ గేమ్స్. I |జర్నల్=గ్రీస్ మరియు రోమ్ |వాల్యూమ్=4 |సంచిక=10 |doi=10.1017/s0017383500002941 |pages=24–34 |s2cid=162861940}}</ref> అలెయా (పాచికలు) లేదా టబులా (బోర్డు) అని పిలువబడే ఆట బ్యాక్‌గామనును పోలి ఉండవచ్చు.<ref name="games">{{సైట్ జర్నల్ |last=ఆస్టిన్ |first=R. G. |date=2009 |title=రోమన్ బోర్డ్ గేమ్స్. II |జర్నల్=గ్రీస్ మరియు రోమ్ |వాల్యూమ్=4 |సంచిక=11 |doi=10.1017/S0017383500003119 |పేజీలు=76–82 |s2cid=248520932}}</ref> డైసింగు జూదం ఒక రూపంగా ఆమోదించబడలేదు. కానీ సాటర్నాలియా పండుగ సమయంలో ఇది ఒక ప్రసిద్ధ కాలక్షేపంగా ఉంది.<ref>{{సైటేషన్ | last=మోరిట్జ్ | First=లుడ్విగ్ ఆల్ఫ్రెడ్ |టైటిల్=డైసింగ్ |డేట్=2015 |ఎన్సైక్లోపీడియా=ఆక్స్‌ఫర్డ్ రీసెర్చ్ ఎన్‌సైక్లోపీడియా ఆఫ్ క్లాసిక్స్ |url=https://oxfordre.com/classics/display/10.1093/acrefore/9780199381135.001.0001/acrefore-9780199381135-e-2149 |access-date=2024-08-04 |language=en |doi=10.1093/acrefore/9780199381135.013.2149 |isbn=978-0-19-938113-5|url-access=subscription }}</ref> కౌమారదశ తర్వాత పురుషులకు శారీరక శిక్షణ ఎక్కువగా సైనిక స్వభావం కలిగి ఉండేది. క్యాంపసు మార్టియసు మొదట్లో ఒక వ్యాయామ క్షేత్రం, ఇక్కడ యువకులు గుర్రపు స్వారీ మరియు యుద్ధ నైపుణ్యాలను నేర్చుకున్నారు. వేట కూడా సరైన కాలక్షేపంగా పరిగణించబడింది. ప్లుటార్చు ప్రకారం, సాంప్రదాయిక రోమన్లు ​​గ్రీకు-శైలి అథ్లెటిక్సు‌ను తిరస్కరించారు. ఇది దాని స్వంత ప్రయోజనం కోసం చక్కటి శరీరాన్ని ప్రోత్సహించింది. గ్రీకు-శైలి అథ్లెటికు, ఆటలను ప్రోత్సహించడానికి నీరో చేసిన ప్రయత్నాలను ఖండించారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Eyben |first=Emiel |title=పురాతన రోమ్‌లో విశ్రాంతి లేని యువత | date=1977 |publisher=Routledge |pages=79–82, 110}}</ref> కొంతమంది మహిళలు జిమ్నాస్టు‌లు నృత్యకారులుగా శిక్షణ పొందారు. అరుదైన కొద్దిమంది మహిళా గ్లాడియేటర్లుగా శిక్షణ పొందారు. "బికిని గర్ల్సు” మొజాయికు యువతులు రిథమికు జిమ్నాస్టిక్సుతో పోల్చదగిన దినచర్యలలో నిమగ్నమై ఉన్నట్లు చూపిస్తుంది.{{Efn|ఈ వ్యాయామాల అథ్లెటిక్ మరియు నృత్య అంశాలపై వారి సాపేక్ష ప్రాధాన్యతలో పండితులు విభజించబడ్డారు: {{సైట్ జర్నల్ |last=Lee |first=H. |date=1984 |title=పియాజ్జా అర్మెరినా నుండి అథ్లెటిక్స్ మరియు బికినీ గర్ల్స్ |website=Stadion |volume=10 |pages=45–75}} వారిని జిమ్నాస్ట్‌లుగా చూస్తారు, అయితే టోరెల్లి వారు ఆటలలో నృత్యకారులుగా భావిస్తారు.<ref>{{Cite book= |last=storelli. |chapter=పియాజ్జా అర్మెరినా: నోట్ డి ఐకానోలాజియా |date=1988 |title=లా విల్లా రోమానా డెల్ కాసలే డి పియాజ్జా అర్మెరినా |publisher=కాటానియా |editor-last=Rizza |editor-first=G. |page=152}}</ref>}}<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=డన్బాబిన్ |first=కేథరీన్ |title=గ్రీకు మరియు రోమన్ ప్రపంచం యొక్క మొజాయిక్‌లు |date=1999 |publisher=కేంబ్రిడ్జ్ విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |isbn=0-5210-0230-3 |page=133}}</ref> బంతి ఆడటం, ఈత కొట్టడం, నడవడం లేదా బిగ్గరగా చదవడం (శ్వాస వ్యాయామంగా) వంటి కార్యకలాపాల ద్వారా మహిళలు ఆరోగ్యాన్ని కాపాడుకోవడానికి ప్రోత్సహించబడ్డారు.<ref>{{సైట్ పుస్తకం|last=హాన్సన్|first=ఆన్ ఎల్లిస్|చాప్టర్=రోమ్‌లో స్త్రీ శరీరధర్మ శాస్త్ర పునర్నిర్మాణం|date=1991|title=లెస్ ఎకోల్స్ మెడికల్స్ ఎ రోమ్|publisher=యూనివర్సిటీ డి నాంటెస్|pages=260, 264}}, ముఖ్యంగా [[సోరానస్ ఆఫ్ ఎఫెసస్|సోరానస్]] యొక్క ''గైనకాలజీ''ని ఉదహరించారు</ref> ===దుస్తులు=== [[File:Statua togata, dalla palestra di foruli (civitatomassa), età claudia.jpg|thumb|left|upright| మ్యూజియో ఆర్కియోలాజికో నాజియోనేలు డి'అబ్రుజ్జోలో టోగేటు విగ్రహం]] రోమన్ల మాదిరిగానే హోదా-స్పృహ కలిగిన సమాజంలో, దుస్తులు, వ్యక్తిగత అలంకరణ ధరించిన వారితో సంభాషించే మర్యాదను సూచించాయి.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=230}} సరైన దుస్తులు ధరించడం మంచి క్రమంలో ఉన్న సమాజాన్ని ప్రతిబింబిస్తుంది.<ref name="coon">{{సైట్ బుక్ |చివరి=కూన్ |మొదటి=లిండా L. |శీర్షిక=సేక్రెడ్ ఫిక్షన్స్: హోలీ ఉమెన్ అండ్ హాజియోగ్రఫీ ఇన్ లేట్ యాంటిక్విటీ | date=1997 |ప్రచురణకర్త=యూనివర్సిటీ ఆఫ్ పెన్సిల్వేనియా ప్రెస్ |pages=57–58}}</ref> రోమన్లు ​​దైనందిన జీవితంలో ఎలా దుస్తులు ధరించారనే దానికి ప్రత్యక్ష ఆధారాలు చాలా తక్కువ. ఎందుకంటే చిత్రలేఖనంలో ఆ వస్తువును సంకేత విలువ కలిగిన దుస్తులలో చూపించవచ్చు, మనుగడలో ఉన్న వస్త్రాలు చాలా అరుదు.<ref name=bieber/><ref>{{Harvp|Vout|2009|pp=204–220, ముఖ్యంగా 206, 211}}; {{సైట్ పుస్తకం | చివరి=మెట్రాక్స్ | మొదటి=గై పి.ఆర్. | అధ్యాయం=ప్రూడెరీ మరియు ''చిక్'' ఇన్ లేట్ యాంటిక్ క్లోతింగ్ | తేదీ=2008 | శీర్షిక=రోమన్ దుస్తులు మరియు రోమన్ సంస్కృతి యొక్క బట్టలు | ప్రచురణకర్త=యూనివర్సిటీ ఆఫ్ టొరంటో ప్రెస్ | పేజీ=286}}</ref> టోగా అనేది పురుష పౌరుడి విలక్షణమైన జాతీయ దుస్తులు, కానీ అది భారీగా, ఆచరణాత్మకంగా ఉండదు, ప్రధానంగా రాజకీయ లేదా కోర్టు వ్యాపారం, మతపరమైన ఆచారాలను నిర్వహించడానికి ధరిస్తారు.{{Sfnp|Vout|2009|p=216}}<ref name="bieber">{{సైట్ జర్నల్ | చివరి=బీబర్ | మొదటి=మార్గరెట్ | తేదీ=1959 | శీర్షిక=గ్రీకు హిమేషన్‌లో రోమన్ మెన్ ''(రోమాని పల్లియాటి)'' కాపీయింగ్ చరిత్రకు సహకారం |జర్నల్=ప్రొసీడింగ్స్ ఆఫ్ ది అమెరికన్ ఫిలాసఫికల్ సొసైటీ |వాల్యూమ్=103 |సంచిక=3 |pages=374–417}}</ref> ఇది అర్ధ వృత్తాకార తెల్లని ఉన్నితో చేసిన "విస్తారమైన విస్తీర్ణం" దీనిని సహాయం లేకుండా సరిగ్గా ధరించలేము.{{Sfnp|Vout|2009|p=216}} కాలక్రమేణా డ్రేపరీ మరింత క్లిష్టంగా నిర్మాణాత్మకంగా మారింది.{{Sfnp|Métraux|2008|pp=282–283}} ''టోగా ప్రెటెక్స్టా'', పర్పులు-ఎరుపు గీతతో, అవిధేయతను సూచిస్తుంది. యుక్తవయస్సు రాని పిల్లలు రోమను సామ్రాజ్యం, కర్యులే న్యాయాధికారులు, రాష్ట్ర పూజారులు ధరించేవారు. చక్రవర్తి మాత్రమే పూర్తి ఊదా రంగు టోగా (''టోగా పిక్టా'') ధరించగలడు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=క్లెలాండ్ |first=లిజా |title=A నుండి Z వరకు గ్రీకు మరియు రోమన్ దుస్తులు | date=2007 |publisher=Routledge |page=194}}</ref> సాధారణ దుస్తులు ముదురు లేదా రంగురంగులవి. లింగం లేదా సంపదతో సంబంధం లేకుండా రోమన్లందరి ప్రాథమిక దుస్తులు సాధారణ స్లీవ్డు ట్యూనికు దీని పొడవు ధరించేవారిని బట్టి మారుతుంది.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=231}} పేద ప్రజలు, శ్రమించే బానిసల ట్యూనికు‌లు సహజమైన, నిస్తేజమైన షేడ్సు‌లో ముతక ఉన్నితో తయారు చేయబడ్డాయి; చక్కటి ట్యూనికు‌లు తేలికపాటి ఉన్ని లేదా నారతో తయారు చేయబడ్డాయి. సెనేటోరియలు లేదా ఈక్వెస్ట్రియను ఆర్డరు‌కు చెందిన వ్యక్తి నిలువుగా అల్లిన రెండు ఊదా రంగు చారలు (''క్లావి'') కలిగిన ట్యూనికు‌ను ధరించాడు: వెడల్పుగా ఉన్న గీత, ధరించేవారి స్థితి అంత ఎక్కువగా ఉంటుంది.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=231}} ఇతర దుస్తులను ట్యూనికు మీద పొరలుగా వేయవచ్చు. సాధారణ పురుషుల దుస్తులలో అంగీలు కూడా ఉన్నాయి. కొన్ని ప్రాంతాలలో, బ్రాకే (ప్యాంటు).{{Sfnp|Vout|2009|p=218}} 2వ శతాబ్దంలో, చక్రవర్తులు, ఉన్నత పురుషులు తరచుగా పాలియం ధరించి చిత్రీకరించబడ్డారు. ఇది మొదట గ్రీకు మాంటిలు; స్త్రీలను కూడా పాలియంలో చిత్రీకరించారు. టెర్టులియను టోగాకు భిన్నంగా క్రైస్తవులకు, విద్యావంతులైన వారికి పాలియం తగిన వస్త్రంగా భావించాడు.<ref name=coon/><ref name=bieber/><ref>[[టెర్టులియన్]], ''డి పల్లియో'' 5.2</ref> కాలక్రమేణా రోమను దుస్తుల శైలులు మారాయి.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=232}} డామినేటులో సైనికులు, అధికారులు ఇద్దరూ ధరించే దుస్తులు రేఖాగణిత నమూనాలు, శైలీకృత మొక్కల మూలాంశాలు, మరింత విస్తృతమైన ఉదాహరణలలో, మానవ లేదా జంతువుల బొమ్మలతో బాగా అలంకరించబడ్డాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=D'Amato |first=Raffaele |title=రోమన్ మిలిటరీ దుస్తులు (3): AD 400–640 |date=2005 |publisher=Osprey |isbn=1-8417-6843-X |pages=7–9}}</ref> తరువాతి సామ్రాజ్యంలోని సభికులు విస్తృతమైన పట్టు వస్త్రాలను ధరించారు. రోమను సమాజం, సైనికీకరణ, పట్టణ జీవితం క్షీణించడం ఫ్యాషను‌ను ప్రభావితం చేసింది: బ్యూరోక్రాట్లు, సైనికులు భారీ సైనిక-శైలి బెల్టులను ధరించేవారు. టోగాను వదిలివేయడం జరిగింది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=విక్హామ్ |first=క్రిస్ |title=ది ఇన్హెరిటెన్సు ఆఫ్ రోమ్ |date=2009 |publisher=పెంగ్విన్ |isbn=978-0-6700-2098-0 |page=106}}</ref> సామాజిక ఐక్యతను ప్రతిబింబించే వస్త్రంగా పాలియం ద్వారా భర్తీ చేయబడింది.{{Sfnp|Vout|2009|p=217}} ==కళలు== గ్రీకు కళ రోమను కళ మీద తీవ్ర ప్రభావాన్ని చూపింది.{{Sfnp|కౌసర్|2008|pp=4–5, 8}} [[శిల్పం]], విజయ స్తంభాలు లేదా విజయోత్సవ తోరణాలు వంటి స్మారక చిహ్నాలు, నాణేలు ఉన్న ఐకానోగ్రఫీతో సహా ప్రజా కళ తరచుగా చారిత్రక లేదా సైద్ధాంతిక ప్రాముఖ్యత కోసం విశ్లేషించబడుతుంది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|కౌసర్|2008|p=1}}; {{హార్వ్‌ప్|పాటర్|2009|pp=75–76}}.</ref> ప్రైవేటు రంగంలో, మతపరమైన అంకితభావాలు, అంత్యక్రియల స్మారక చిహ్నం, గృహ వినియోగం, వాణిజ్యం కోసం కళాత్మక వస్తువులు తయారు చేయబడ్డాయి.{{Sfnp|Gazda|1991|pp=1–3}} ధనవంతులు తమ ఇళ్లలో కళాకృతులు, అలంకార కళల ద్వారా సంస్కృతి పట్ల తమ ప్రశంసలను ప్రకటించుకున్నారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Zanker |first=Paul |title=Pompei: పబ్లిక్ అండ్ ప్రైవేట్ లైఫ్ |date=1998 |publisher=Harvard University Press |page=189 |translator-last=Schneider |translator-first=Deborah Lucas |author-link=Paul Zanker |orig-date=1995}}</ref> కళ మీద విలువ ఉంచినప్పటికీ ప్రసిద్ధ కళాకారులు కూడా తక్కువ సామాజిక హోదాను కలిగి ఉన్నారు. కొంతవరకు వారు వారి చేతులతో కళాకృతులు తయారు చేయబడేవి.{{Sfnp|గగారిన్|2010|pp=312–313}} ===చిత్రీకరణ=== {{Multiple image | width = 125 | footer = సుమార్ క్రీ.శ 130 నాటి రెండు చిత్రాలు: సామ్రాజ్ఞి విబియా సబీనా (ఎడమ); ఆంటినసు మాండ్రాగోను | image1 = Busto de Vibia Sabina (M. Prado) 01.jpg | image2 = Antinous Mandragone profil.jpg }} ప్రధానంగా శిల్పకళలో మనుగడలో ఉన్న చిత్రలేఖనం, సామ్రాజ్య కళ అత్యంత విస్తారమైన రూపం. అగస్టను కాలంలోని చిత్రలేఖనాలు క్లాసికలు నిష్పత్తులును ఉపయోగించుకుంటాయి. తరువాత వాస్తవికత, ఆదర్శవాదం మిశ్రమంగా పరిణామం చెందాయి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=టోయ్న్‌బీ |first=J. M. C. | date=డిసెంబరు 1971 |శీర్షిక=రోమన్ కళ |జర్నల్=ది క్లాసికల్ రివ్యూ |వాల్యూమ్=21 |సంచిక=3 |doi=10.1017/S0009840X00221331 |పేజీలు=439–442 |s2cid=163488573}}</ref> రిపబ్లికను చిత్రపటాలు వెరిజంగా వర్గీకరించబడ్డాయి. కానీ 2వ శతాబ్దం బిసి నాటికి, గ్రీకు జయించే జనరల్సు కోసం వీరోచిత నగ్నత్వాన్ని స్వీకరించారు.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=జాంకర్ | First=పాల్ |టైటిల్=ది పవర్ ఆఫ్ ఇమేజెస్ ఇన్ ది ఏజ్ ఆఫ్ అగస్టస్ | date=1988 |ప్రచురణకర్త=యూనివర్సిటీ ఆఫ్ మిచిగాన్ ప్రెస్ |పేజీలు=5ff}}</ref> సామ్రాజ్యవాద చిత్రపటాల శిల్పాలు పరిపూర్ణతతో కండలు తిరిగిన యవ్వన నగ్న లేదా అర్ధ-నగ్న శరీరం మీద పరిణతి చెందిన తలను నమూనా చేయవచ్చు.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=451}} టోగా లేదా సైనిక రెగాలియా ధరించి, శరీరం వ్యక్తిగత లక్షణాలను కాకుండా, హోదా లేదా పాత్రను తెలియజేస్తుంది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Fejfer |first=Jane |title=సందర్భంలో రోమన్ పోర్ట్రెయిట్‌లు |date=2008 |publisher=Walter de Gruyter |page=10}}</ref> పెయింటింగు‌లోని పోర్ట్రెయిటు ప్రధానంగా ఫాయుం మమ్మీ పోర్ట్రెయిటుల ద్వారా ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది. ఇవి వాస్తవిక చిత్రలేఖనంతో చనిపోయినవారిని స్మరించుకునే ఈజిప్షియను, రోమను సంప్రదాయాలను రేకెత్తిస్తాయి. పాలరాయి పోర్ట్రెయిటు శిల్పం పెయింటు చేయబడింది. కానీ జాడలు చాలా అరుదుగా మిగిలి ఉన్నాయి.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=453}} ===శిల్పం - సార్కోఫాగి=== [[File:10 2023 - Palazzo Altemps, Roma, Lazio, 00186, Italia - Sarcofago Grande Ludovisi (Grande Ludovisi sarcophagus) - Arte Romana - Photo Paolo Villa FO232047 ombre gimp bis.jpg|thumb|left|upright=1.2| లుడోవిసి సార్కోఫాగసు పై]] రోమను శిల్పం ఉదాహరణలు సమృద్ధిగా మనుగడలో ఉన్నాయి. అయితే తరచుగా దెబ్బతిన్న లేదా విచ్ఛిన్నమైన స్థితిలో ఉన్నాయి. వీటిలో పాలరాయి, కాంస్య, [[టెర్రకోట]], ప్రజా భవనాలు, స్మారక చిహ్నాలు ఉన్నాయి. యాంఫిథియేటర్లలోని గూళ్లు మొదట విగ్రహాలతో నిండి ఉండేవి,{{Sfnp|Kousser|2008|p=13}}<ref>{{సైట్ పుస్తకం | last=స్ట్రాంగ్ | First=డోనాల్డ్ |టైటిల్=రోమన్ ఆర్ట్ |డేట్=1988 |ప్రచురణకర్త=యేల్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |ఎడిషన్=2వ |పేజీ=11 |orig-date=1976}}</ref> ఫార్మలు గార్డెనుల మాదిరిగానే.{{Sfnp|గగారిన్|2010|pp=274–275}} దేవాలయాలలో తరచుగా ప్రసిద్ధ శిల్పులు తయారు చేసిన దేవతల కల్టు చిత్రాలు ఉండేవి.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=242}} విస్తృతంగా చెక్కబడిన పాలరాయి. సున్నపురాయి సార్కోఫాగి 2వ - 4వ శతాబ్దాల లక్షణం.<ref>{{సైట్ పుస్తకం | last=న్యూబై |first=జహ్రా |అధ్యాయం=పురాణం మరియు మరణం: రోమన్ పౌరాణిక సార్కోఫాగి | date=2011 |శీర్షిక=గ్రీకు పురాణాలకు సహచరుడు |ప్రచురణకర్త=బ్లాక్‌వెల్ |పేజీ=301 |రచయిత-లింక్=జహ్రా న్యూబై}}</ref> సార్కోఫాగసు రిలీఫు‌ను "రోమను ఐకానోగ్రఫీ అత్యంత గొప్ప ఏకైక మూలం" అని పిలుస్తారు.{{Sfnp|ఎల్స్నర్|హస్కిన్సన్|2011|p=14}} పౌరాణిక దృశ్యాలు{{Sfnp|ఎల్స్నర్|హస్కిన్సన్|2011|p=12}} లేదా యూదు/క్రైస్తవ చిత్రాలు{{Sfnp|ఎల్స్నర్|హస్కిన్సన్|2011|p=1, 9}} అలాగే మరణించిన వ్యక్తి జీవితాన్ని వర్ణిస్తుంది. ===పెయింటింగు=== [[File:Zeffiro-e-clori---pompeii.jpg|thumb|''జెఫిరసు క్లోరిసు వివాహం'' (క్రీ.శ. 54–68, పాంపీయను నాల్గవ శైలి) కాసా డెల్ నావిగ్లియో నుండి పెయింటు చేయబడిన ఆర్కిటెక్చరలు ప్యానెలు‌ల లోపల]] ప్రారంభ రోమను పెయింటింగు ఎట్రుస్కాను, [[గ్రీకు]] నమూనాలు, పద్ధతుల నుండి తీసుకోబడింది. రోమను పెయింటింగు‌ల ఉదాహరణలను రాజభవనాలు, సమాధులు, విల్లాలులో చూడవచ్చు. రోమను పెయింటింగు గురించి తెలిసిన వాటిలో ఎక్కువ భాగం ప్రైవేటు ఇళ్ల లోపలి అలంకరణ నుండి వచ్చాయి. ముఖ్యంగా వెసువియసు విస్ఫోటనం ద్వారా సంరక్షించబడినవి. రేఖాగణిత లేదా వృక్షసంపదతో అలంకార సరిహద్దులు, ప్యానెలు‌లతో పాటు, గోడ పెయింటింగు పురాణాలు, థియేటరు, ప్రకృతి దృశ్యాలు, తోటలు, దైనందిన జీవితం, శృంగార కళ నుండి దృశ్యాలను వర్ణిస్తుంది. ===మొజాయికు=== [[File:Neptune Roman mosaic Bardo Museum Tunis.jpg|thumb|''నెప్ట్యూను విజయం'' ఆఫ్రికా ప్రోకాన్సులారిసు (ప్రస్తుత ట్యునీషియా) నుండి ఫ్లోరు మొజాయికు{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=463}}]] మొజాయికులు రోమను అలంకార కళలలో అత్యంత శాశ్వతమైనవి, అంతస్తులు, ఇతర నిర్మాణ కనిపిస్తాయి. అత్యంత సాధారణమైనది ఓపసు టెస్సెల్లేటెడు మొజాయికు ఇది రాయి, గాజు వంటి పదార్థాల ఏకరీతి ముక్కలు ''(టెస్సెరా)'' నుండి ఏర్పడుతుంది.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=459}} ''ఓపసు సెక్టైలు'' అనేది సంబంధిత సాంకేతికత, దీనిలో ఫ్లాటు రాయి, సాధారణంగా రంగు పాలరాయి, రేఖాగణిత లేదా అలంకారిక నమూనాలు ఏర్పడే ఆకారాలలో కచ్చితంగా కత్తిరించబడుతుంది. ఈ మరింత క్లిష్టమైన సాంకేతికత 4వ శతాబ్దంలో విలాసవంతమైన ఉపరితలాలకు ప్రత్యేకంగా ప్రాచుర్యం పొందింది (ఉదా. బసిలికా ఆఫ్ జూనియసు బాససు).{{Sfnp|డన్‌బాబిన్|1999|pp=254ff}} ఫిగ్యురేటివు మొజాయికు‌లు పెయింటింగు‌తో అనేక ఇతివృత్తాలను పంచుకుంటాయి. కొన్ని సందర్భాల్లో దాదాపు ఒకేలాంటి కంపోజిషను‌లును ఉపయోగిస్తాయి. రేఖాగణిత నమూనాలు, పౌరాణిక దృశ్యాలు సామ్రాజ్యం అంతటా సంభవిస్తాయి. ఉత్తర ఆఫ్రికాలో, ముఖ్యంగా మొజాయికు‌లకు గొప్ప వనరుగా, ఇంటి యజమానులు తరచుగా వారి ఎస్టేటు‌లలో జీవిత దృశ్యాలను, వేట, వ్యవసాయం, స్థానిక వన్యప్రాణులను ఎంచుకుంటారు.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=463}} రోమను మొజాయికు‌ల సమృద్ధిగా, ప్రధాన ఉదాహరణలు ప్రస్తుత టర్కీ నుండి కూడా వచ్చాయి (ముఖ్యంగా ఆంటియోకు మొజాయికు‌లు<ref>{{Cite web | తేదీ=30 మార్చి 2016 | శీర్షిక=ఆంటియోక్ మరియు అపోలాసిస్ బాత్ – తవ్వకాల చరిత్ర |url=https://www.getty.edu/publications/romanmosaics/catalogue/excavations-antioch |access-date=16 జూన్ 2020 |వెబ్‌సైట్=జె. పాల్ గెట్టి మ్యూజియం |ఆర్కైవ్-డేట్=18 మార్చి 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200318165702/http://www.getty.edu/publications/romanmosaics/catalogue/excavations-antioch/ |url-status=live}}</ref>), [[ఇటలీ]], దక్షిణ [[ఫ్రాన్సు]], [[స్పెయిన్]] [[పోర్చుగల్]] కూడా ఈ మొజాయికు కళకు ప్రసిద్ధి చెందింది. ===అలంకరణ కళలు=== విలాసవంతమైన వినియోగదారుల కోసం అలంకార కళలులో చక్కటి కుండలు, వెండి, కాంస్య పాత్రలు, పనిముట్లు, గాజుసామాను ఉన్నాయి. గాజు, లోహపు పని పరిశ్రమల మాదిరిగానే కుండల తయారీ ఆర్థికంగా ముఖ్యమైనది. దిగుమతులు కొత్త ప్రాంతీయ ఉత్పత్తి కేంద్రాలను ప్రేరేపించాయి. సదరను గౌల్ 1వ శతాబ్దపు ఐరోపాలో ఒక ప్రధాన వాణిజ్య వస్తువు అయిన సున్నితమైన ఎర్ర-గ్లాసు కుండల (''టెర్రా సిగిల్లాటా'') ఉత్పత్తిలో ప్రముఖంగా నిలిచింది.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=202}} గ్లాసు బ్లోయింగును రోమన్లు ​​1వ శతాబ్దం బిసిలో సిరియాలో ఉద్భవించినట్లు భావించారు. 3వ శతాబ్దం నాటికి, [[ఈజిప్ట్]] రైన్‌ల్యాండు చక్కటి గాజుకు ప్రసిద్ధి చెందాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=బుచర్ |first=కెవిన్ |title=రోమన్ సిరియా మరియు నియర్ ఈస్ట్ |date=2003 |publisher=Getty Publications |isbn=0-8923-6715-6 |pages=201ff}}; {{హార్వ్‌పి|బౌమాన్|గార్న్సే|కామెరాన్|2005|p=421}}</ref> <gallery mode="packed" heights="120"> File:Skyphos Boscoreale Louvre Bj2367.jpg| బోస్కోరెయేలు ట్రెజరు నుండి వెండి కప్పు (క్రీ.శ. 1వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో) File:Céramique sigillée Metz 100109 2.jpg| చక్కగా అలంకరించబడిన గాల్లో-రోమను టెర్రా సిగిల్లాటా గిన్నె File:Boucles d'oreilles 3ème siècle Musée de Laon 030208.jpg| రత్నాలతో బంగారు చెవిపోగులు, 3వ శతాబ్దం File:Munich Cup Diatretum 22102016 1.jpg| రైన్‌ల్యాండు నుండి గాజు పంజరం కప్పు, 4వ శతాబ్దం </gallery> ===ప్రదర్శన కళలు=== [[File:Choregos actors MAN Napoli Inv9986.jpg|thumb|విషాద కవి ఇల్లు నుండి మొజాయికు మీద ముసుగులు ధరించిన ప్రదర్శనకు సిద్ధమవుతున్న పూర్తి పురుష నాటక బృందం.]] గ్రీకుల నుండి అరువు తెచ్చుకున్న రోమను సంప్రదాయంలో భావోద్వేగాలను చిత్రీకరించడానికి అతిశయోక్తి ముఖ కవళికలను ఉపయోగించే పూర్తి పురుష బృందాలు సాహిత్య నాటకాన్ని ప్రదర్శించాయి. డ్రాగు (''ట్రావెస్టి'')లో పురుషులు స్త్రీ పాత్రలు పోషించారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Plautus |url=https://books.google.com/books?id=2-sPZ5YisvMC&pg=PA20 |title=రోమ్ అండ్ ది మిస్టీరియస్ ఓరియంట్: త్రీ ప్లేస్ బై ప్లాటస్ |date=2005 |publisher=University of California Press |isbn=978-0-520-93822-9 |pages=20}}</ref> ఉదాహరణకు సెనెకా విషాదాల ద్వారా లాటిను సాహిత్యంలో రోమను సాహిత్య నాటక సంప్రదాయం ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది. సాహిత్య థియేటరు కంటే ఎక్కువ ప్రజాదరణ పొందినది శైలిని ధిక్కరించే ''మిమసు'' థియేటరు, దీనిలో ఉచిత ఇంప్రూవైజేషను, రిస్కు లాంగ్వేజు, సెక్స్ సన్నివేశాలు, యాక్షను సీక్వెన్సు‌లు, రాజకీయ వ్యంగ్యంతో కూడిన స్క్రిప్టు చేయబడిన దృశ్యాలు, నృత్యం, గారడీ, విన్యాసాలు, టైట్రోపు వాకింగు, స్ట్రిపు‌టీజు, డ్యాన్సింగు బేరులతో పాటు ఉన్నాయి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=Fantham |first=R. Elaine |date=1989 |title=Mime: The Missing Link in Roman Literary History |website=The Classical World |volume=82 |issue=3 |doi=10.2307/4350348 |pages=153–163 |jstor=4350348}}; {{సైట్ జర్నల్ |last=Slater |first=William J. |date=2002 |title=Mime Problems: Cicero ''Ad fam''. 7.1 మరియు మార్షల్ 9.38 |జర్నల్=ఫీనిక్స్ |వాల్యూమ్=56 |ఇష్యూ=3/4 |doi=10.2307/1192603 |పేజీలు=315–329 |jstor=1192603}}; {{హార్వ్‌పి|పాటర్|మాటింగ్లీ|1999|p=257}}</ref> సాహిత్య థియేటరు లాగా కాకుండా, ''మిమసు'' ముసుగులు లేకుండా ఆడబడింది. శైలీకృత వాస్తవికతను ప్రోత్సహించింది. స్త్రీ పాత్రలను స్త్రీలే పోషించారు.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=Conte |first=Gian Biagio |title=Latin Literature: A History |date=1994 |publisher=Johns Hopkins University Press |page=128 |author-link=Gian Biagio Conte}}</ref> ''మిమసు'' అనేది ''పాంటోమిమసు''కి సంబంధించింది. ఇది కథ బ్యాలెటు ప్రారంభ రూపం, ఇందులో మాట్లాడే సంభాషణలు లేవు. కానీ పాడిన లిబ్రెట్టో, తరచుగా పౌరాణికమైనవి, విషాదకరమైనవి లేదా హాస్యభరితమైనవి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=Franklin |first=James L. |date=1987 |title=పాంటోమిమిస్టులు పాంపీలో: ఆక్టియస్ అనిసెటస్ మరియు అతని బృందం |జర్నల్=ది అమెరికన్ జర్నల్ ఆఫ్ ఫిలాలజీ |వాల్యూమ్=108 |సంచిక=1 |doi=10.2307/294916 |pages=95–107 |jstor=294916}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=స్టార్క్‌లు |మొదటి=జాన్ హెచ్. జూనియర్ |అధ్యాయం=లాటిన్ శాసనాల్లో పాంటోమైమ్ నటీమణులు | date=2008 |శీర్షిక=పురాతన పాంటోమైమ్‌లో కొత్త దిశలు |ప్రచురణకర్త=ఆక్స్‌ఫర్డ్ విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |పేజీలు=95, 14ff}}</ref> [[File:Scena_di_commedia,_musici_ambulanti,_da_villa_di_cecerone_a_pompei,_9985,_03.JPG|thumb|left| ''ఆలోసు'', ''తాళాలు'', ''టిమ్పానం '' (పాంపెయి నుండి మొజాయికు) వాయిస్తున్న ముగ్గురు సంగీతకారులు]] కొన్నిసార్లు విదేశీయం పరిగణించబడుతున్నప్పటికీ, [[సంగీతం]], నృత్యం పురాతన కాలం నుండి రోం‌లో ఉన్నాయి.{{Sfnp|Naerebout|2009|p=146}} అంత్యక్రియలలో సంగీతం ఆచారంగా ఉండేది. ''టిబియా'', ఒక వుడ్‌విండు వాయిద్యం, త్యాగాలలో వాయించబడేది.<ref name="klar">{{Cite journal |last=Ginsberg-Klar |first=Maria E. |date=2010 |title=రోమన్ కాలంలో జర్మనీలో సంగీత వాయిద్యాల పురావస్తు శాస్త్రం |జర్నల్=వరల్డ్ ఆర్కియాలజీ |వాల్యూమ్=12 |ఇష్యూ=3 |doi=10.1080/00438243.1981.9979806 |పేజీలు=313–320}}</ref> ''(కార్మెను)'' పాట దాదాపు ప్రతి సామాజిక సందర్భంలోనూ అంతర్భాగంగా ఉంది. సంగీతం విశ్వం క్రమాన్ని ప్రతిబింబిస్తుందని భావించారు.{{Sfnp|Habinek|2005|pp=90ff}} వివిధ వుడ్‌విండు‌లు, "ఇత్తడి" వాయిద్యాలు వాయించబడ్డాయి. అలాగే ''సితారా'' వంటి తీగల వాయిద్యాలు, పెర్కషను కూడా వాయించబడ్డాయి.<ref name=klar/> ''కార్ను (కొమ్ము)'', ఒక పొడవైన గొట్టపు లోహ గాలి వాయిద్యం, సైనిక సంకేతాలకు, కవాతులో ఉపయోగించబడింది.<ref name=klar/> ఈ వాయిద్యాలు ప్రావిన్సుల అంతటా వ్యాపించాయి. రోమను కళలో విస్తృతంగా చిత్రీకరించబడ్డాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=సోనియా ముక్జ్నిక్ |title=మ్యూజిషియన్స్ అండ్ మ్యూజికల్ ఇన్స్ట్రుమెంట్స్ ఇన్ రోమన్ అండ్ ఎర్లీ బైజాంటైన్ మొజాయిక్స్ ఆఫ్ ది ల్యాండ్ ఆఫ్ ఇజ్రాయెల్: సోర్సెస్, ప్రికర్సర్స్ అండ్ సిగ్నిఫికెన్స్ |పబ్లిషర్=టెల్ అవివ్ యూనివర్సిటీ}}</ref> హైడ్రాలికు పైప్ ఆర్గాను ''(హైడ్రాలిసు)'' "ఒకటి పురాతన కాలం నాటి అత్యంత ముఖ్యమైన సాంకేతిక, సంగీత విజయాలు", యాంఫిథియేటరు‌లో గ్లాడియేటరు ఆటలు, సంఘటనలతో పాటు.<ref name=klar/> కొన్ని నృత్యాలను కొన్నిసార్లు రోమను కానివిగా లేదా పురుషత్వం లేనివిగా చూసినప్పటికీ నృత్యం పురాతన రోం మతపరమైన ఆచారాలలో పొందుపరచబడింది.{{Sfnp|Naerebout|2009|pp=146ff}} ఎక్స్టాటికు నృత్యం మిస్టరీ మతాల లక్షణం, ముఖ్యంగా సైబెలే{{Sfnp|Naerebout|2009|pp=154, 157}}, ఐసిసు ఆరాధనలు. లౌకిక రాజ్యంలో, సిరియా, కాడిజు నుండి నృత్యం చేసే అమ్మాయిలు బాగా ప్రాచుర్యం పొందారు.{{Sfnp|Naerebout|2009|pp=156–157}} గ్లాడియేటరుల మాదిరిగానే వినోదకారులు చట్టబద్ధంగా ''ప్రఖ్యాతులు'', సాంకేతికంగా స్వేచ్ఛగా ఉన్నారు కానీ బానిసల కంటే కొంచెం మెరుగ్గా ఉన్నారు. అయితే "నక్షత్రాలు" గణనీయమైన సంపద, ప్రముఖులను ఆస్వాదించగలిగాయి. సామాజికంగా తరచుగా లైంగికంగా ఉన్నత వర్గాలతో కలిసిపోయాయి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=Richlin |first=Amy |author-link=Amy Richlin |date=1993 |title=నాట్ బిఫోర్ హోమోసెక్సువాలిటీ: ది మెటీరియాలిటీ ఆఫ్ ది ''సినేడస్'' అండ్ ది రోమన్ లా ఎగైనెస్ట్ లవ్ బిట్వీన్ మెన్ |జర్నల్=జర్నల్ ఆఫ్ ది హిస్టరీ ఆఫ్ సెక్సువాలిటీ |వాల్యూమ్=3 |ఇష్యూ=4 |పేజీలు=539–540}}</ref> ప్రదర్శకులు గిల్డు‌లను ఏర్పాటు చేయడం ద్వారా ఒకరినొకరు ఆదరించారు. థియేటరు సభ్యుల కోసం అనేక స్మారక చిహ్నాలు మనుగడలో ఉన్నాయి.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last1=Csapo |first1=Eric |title=పురాతన నాటకం యొక్క సందర్భం |last2=Slater |first2=William J. |date=1994 |publisher=University of Michigan Press |page=377}}</ref> తరువాతి సామ్రాజ్యంలో తరచుగా థియేటరు, నృత్యాలను క్రిస్టియన్లు విమర్శించేవారు .{{Sfnp|Naerebout|2009|p=146}}<ref>{{ఉదహరించిన పుస్తకం |last=MacMullen |first=Ramsay |title=రోమన్ సామ్రాజ్యాన్ని క్రైస్తవీకరించడం: (A. D. 100–400) | date=1984 |publisher=Yale University Press |pages=74–75, 84 |author-link=Ramsay MacMullen}}</ref> ==అక్షరాస్యత, పుస్తకాలు - విద్య== [[File:Meister des Porträts des Paquius Proculus 001.jpg|thumb|టెరెంటియసు నియో ఆయన భార్య (''c.'' 20 AD) చిత్రపటంలో ఉన్నట్లుగా చదవడం రాయడం చిహ్నాల ద్వారా అక్షరాస్యతలో గర్వం ప్రదర్శించబడింది.]] సగటు అక్షరాస్యత రేటు అంచనాలు 5 నుండి 30% కంటే ఎక్కువ.<ref>{{హార్వ్‌ప్|హారిస్|1989|p=5}}; {{హార్వ్‌ప్|జాన్సన్|పార్కర్|2009|pp=3–4}}</ref><ref name="kraus">{{సైట్ జర్నల్ |last=Kraus |first=T.J. | date=2000 |title=(Il)గ్రీకో-రోమన్ ఈజిప్ట్ నుండి సాహిత్యేతర పాపిరిలో అక్షరాస్యత: ప్రాచీన సాహిత్య వనరులు, ఆధునిక కాలంలో విద్యా ఆదర్శం మరింత అంశాలు |జర్నల్=మ్నెమోసైన్ |వాల్యూమ్=53 |సంచిక=3 |doi=10.1163/156852500510633 |పేజీలు=322–342 (325–327)}}</ref>{{Sfnp|పీచిన్|2011|pp=89, 97–98}} పత్రాలు, శాసనాల మీద రోమన్ల వ్యామోహం వ్రాతపూర్వక పదం మీద ఉంచిన విలువను సూచిస్తుంది.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=మేటర్న్ | First=సుసాన్ పి. |టైటిల్=రోమ్ అండ్ ది ఎనిమీ: ఇంపీరియల్ స్ట్రాటజీ ఇన్ ది ప్రిన్సిపేట్ | date=1999 |ప్రచురణకర్త=కాలిఫోర్నియా విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |పేజీ=197}}</ref><ref name="morgan">{{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=మోర్గాన్ |మొదటి=తెరెసా |శీర్షిక=హెలెనిస్టిక్ మరియు రోమన్ ప్రపంచాలలో సాహిత్య విద్య | date=1998 |ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |పేజీలు=1–2}}; {{Harvp|జాన్సన్|పార్కర్|2009|p=46ff}}; {{Harvp|Peachin|2011|p=97}}.</ref>{{Efn|[[క్లిఫోర్డ్ ఆండో]] "అక్షరాస్యత తక్కువగా ఉన్న ప్రపంచంలో 'పోస్ట్ చేయబడిన శాసనాలు' ఏమి చేస్తాయి?' అనే ప్రశ్నను సంధించారు.{{Sfnp|Ando|2000|p=101|loc="ప్రభుత్వ అబ్సెసివ్ డాక్యుమెంటేషన్" పై పేజీ 87 కూడా చూడండి}}}} చట్టాలు, శాసనాలు పోస్టు చేయబడ్డాయి.నిరక్షరాస్యులైన రోమను వ్యక్తులు ప్రభుత్వ లేఖకుడిని (''స్క్రిబా'') వారి అధికారిక పత్రాలను చదవడానికి లేదా వ్రాయడానికి కలిగి ఉండవచ్చు.<ref name=kraus/>{{Sfnp|Ando|2000|p=101}} సైన్యం విస్తృతమైన వ్రాతపూర్వక రికార్డులను రూపొందించింది.<ref>{{Cite book |last=Phang |first=Sara Elise |chapter=Military Documents, Languages, and అక్షరాస్యత | date=2011 |శీర్షిక=రోమన్ సైన్యానికి సహచరుడు |ప్రచురణకర్త=బ్లాక్‌వెల్ |పేజీలు=286–301}}</ref> బాబిలోనియను టాల్ముడు " సముద్రాలు మొత్తం సిరా అయితే, రెల్లు మొత్తం కలం అయితే, ఆకాశాలు మొత్తం పార్చు‌మెంటు అయితే, మానవులందరూ లేఖకులు అయితే కాని వారు రోమను ప్రభుత్వ మొత్తం ఆందోళనల పూర్తి పరిధిని నిర్దేశించలేరు" అని ప్రకటించింది.{{Sfnp|ఆండో|2000|pp=86–87}} సంఖ్యాశాస్త్రం వాణిజ్యానికి అవసరం.<ref name=morgan/>{{Sfnp|Mattern|1999|p=197}} బానిసలు గణనీయమైన సంఖ్యలో సంఖ్యాపరంగా, అక్షరాస్యులుగా ఉన్నారు; కొందరు ఉన్నత విద్యావంతులు.{{Sfnp|Gagarin|2010|pp=19–20}} గ్రాఫిటీ, అక్షరదోషాలు సంయుక్తవాదం లతో కూడిన తక్కువ-నాణ్యత శాసనాలు ఉన్నత వర్గాల వారు కాని వారిలో సాధారణ అక్షరాస్యతను సూచిస్తున్నాయి.<ref>{{Harvp|Harris|1989|pp=9, 48, 215, 248, 26, 248, 258–269}}; {{హార్వ్‌పి|జాన్సన్|పార్కర్|2009|pp=47, 54, 290ff}}</ref>{{Efn|పోంపీలో రాజకీయ నినాదాలు మరియు అశ్లీల పదాలు గ్రాఫిటీగా విస్తృతంగా భద్రపరచబడ్డాయి: ఆంటోనియో వరోన్, ''ఎరోటికా పాంపీయానా: లవ్ ఇన్‌స్క్రిప్షన్స్ ఆన్ ది వాల్స్ ఆఫ్ పాంపీ'' ("ఎల్'ఎర్మా" డి బ్రెట్స్‌నైడర్, 2002). సైనికులు కొన్నిసార్లు [[స్లింగ్ బుల్లెట్]]లను దూకుడు సందేశాలతో చెక్కారు: ఫాంగ్, "సైనిక పత్రాలు, భాషలు మరియు అక్షరాస్యత," పేజీ. 300.}}<ref name=curchin/> రోమన్లు ​​విస్తృతమైన ప్రీస్ట్లీ ఆర్కైవు కలిగి ఉన్నారు. సాధారణ ప్రజలు అంకితం చేసిన ఓటర్లు, అలాగే "మాయా మంత్రాలు" (ఉదా. గ్రీకు మాయా పాపిరి) కు సంబంధించి సామ్రాజ్యం అంతటా శాసనాలు కనిపిస్తాయి.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |చివరి=గడ్డం |మొదటి=మేరీ |అధ్యాయం=రోమన్ మతంలో ప్రాచీన అక్షరాస్యత మరియు వ్రాసిన పదం | date=1991 |శీర్షిక=రోమన్ ప్రపంచంలో సాహిత్యం |ప్రచురణకర్త=మిచిగాన్ విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |పేజీలు=59ff |రచయిత-లింక్=మేరీ బార్డ్ (క్లాసిసిస్ట్)}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=డిక్కీ |మొదటి=మాథ్యూ |శీర్షిక=గ్రీకో-రోమన్ ప్రపంచంలో మాయాజాలం మరియు ఇంద్రజాలికులు | date=2001 |ప్రచురణకర్త=రౌట్లెడ్జ్ |పేజీలు=94–95, 181–182, 196}}; {{హార్వ్‌ప్|పాటర్|2009|పుట=555}}; {{Harvp|Harris|1989|pp=29, 218–219}}</ref> ప్రతి కాపీని లేఖరులు పాపిరసు రోలు (''వాల్యూమెను'') మీద వ్రాయవలసి ఉంటుంది కాబట్టి పుస్తకాలు ఖరీదైనవి.{{Sfnp|Johnson|2010|pp=17–18}} కోడెక్సు—వెనుకకు బంధించబడిన పేజీలు—ఇప్పటికీ 1వ శతాబ్దంలో ఒక కొత్తదనం<ref>{{Harvp|Johnson|2010|p=17|loc=citing Martial, ''Epigrams'', 1.2, 14.184–92}}; {{హార్వ్‌ప్|కావాల్లో|చార్టియర్|1999|pp=83–84}}</ref> కానీ 3వ శతాబ్దం చివరి నాటికి ''వాల్యూమెను'' స్థానంలోకి వచ్చింది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|జాన్సన్|2010|pp=17–18}}; {{హార్వ్‌ప్|కావాల్లో|చార్టియర్|1999|pp=84–85}}</ref> వాణిజ్య పుస్తక ఉత్పత్తిని చివరి రిపబ్లిక్కు,{{Sfnp|మార్షల్|1976|p=253}} స్థాపించారు. 1వ శతాబ్దం నాటికి రోం పశ్చిమ ప్రావిన్షియలు నగరాల కొన్ని పొరుగు ప్రాంతాలు వాటి పుస్తక దుకాణాలకు ప్రసిద్ధి చెందాయి.<ref>{{హార్వ్‌ప్|కావాల్లో|చార్టియర్|1999|p=71}}; {{హార్వ్‌ప్|మార్షల్|1976|p=253|loc=ప్లినీ ది యంగర్, ''ఎపిస్టులే'' 9.11.2; మార్షల్ ''ఎపిగ్రామ్స్'' 7.88; హోరేస్, ''కార్మినా'' 2.20.13f. మరియు ''ఆర్స్ పొయెటికా'' 345; ఓవిడ్, ''ట్రిస్టియా'' 4.9.21 మరియు 4.10.128; ప్లినీ ది ఎల్డర్, ''నేచురల్ హిస్టరీ'' 35.2.11; సిడోనియస్, ''ఎపిస్టులే'' 9.7.1.}}</ref> ఎడిటింగు నాణ్యత విపరీతంగా మారుతూ ఉంది.<ref>{{హార్వ్‌ప్|మార్షల్|1976|p=253}}; స్ట్రాబో 13.1.54, 50.13.419; {{ఉదహరించు పుస్తకం|చివరి=యుద్ధం|శీర్షిక=ఎపిగ్రామ్స్|పేజీ=2.8}}; [[లూసియన్]], ''అడ్వర్సస్ ఇండోక్టమ్'' 1</ref> ప్లాజియరిజం లేదా ఫోర్జరీ సర్వసాధారణం. ఎందుకంటే కాపీరైటు చట్టం లేదు.{{Sfnp|మార్షల్|1976|p=253}} [[File:Table with was and stylus Roman times.jpg|thumb|left| మైనపు రైటింగు టాబ్లెట్]] సేకరణదారులు వ్యక్తిగత లైబ్రరీలను సేకరించారు.{{Sfnp|మార్షల్|1976|pp=252–264}} చక్కటి లైబ్రరీ విల్లా జీవనశైలితో అనుబంధించబడిన సాగు విశ్రాంతి (''ఓటియం'')లో భాగం.{{Sfnp|కావాల్లో|చార్టియర్|1999|pp=67–68}} ముఖ్యమైన సేకరణలు "ఇన్-హౌస్"ని ఆకర్షించవచ్చు. పండితులు{{Sfnp|మార్షల్|1976|pp=257–260}} , ఒక వ్యక్తి దాత ఒక సమాజానికి లైబ్రరీని దానం చేయవచ్చు (ప్లినీ ది యంగరు కోమంలో చేసినట్లు).<ref>{{సైట్ బుక్|last=[[ప్లినీ ది ఎల్డర్]]|title=Epistulae|page=1.8.2}}; ''[[కార్పస్ ఇన్‌స్క్రిప్షన్ లాటినారమ్|CIL]]'' 5.5262 (= ''[[ఇన్‌స్క్రిప్షన్స్ లాటినే సెలెక్టే|ILS]]'' 2927); {{హార్వ్‌ప్|మార్షల్|1976|p=265}}.</ref> ఇంపీరియలు లైబ్రరీలు పరిమిత ప్రాతిపదికన వినియోగదారులకు తెరిచి ఉండేవి సాహిత్య నియమాన్ని సూచిస్తాయి.<ref>{{హార్వ్‌ప్|మార్షల్|1976|pp=261–262}}; {{Harvp|Cavallo|Chartier|1999|p=70}}</ref> విధ్వంసకరమని భావించే పుస్తకాలను బహిరంగంగా తగలబెట్టవచ్చు,<ref>టాసిటస్, ''అగ్రికోలా'' 2.1 మరియు ''అన్నాలెస్'' 4.35 మరియు 14.50; [[ప్లినీ ది యంగర్]], ''ఎపిస్టులే'' 7.19.6; సూటోనియస్, ''అగస్టస్'' 31, ''టిబెరియస్'' 61.3, మరియు ''కాలిగులా'' 16</ref> డొమిషియను రచనలను పునరుత్పత్తి చేసినందుకు దేశద్రోహులుగా పరిగణించబడిన కాపీరైటర్లను శిలువ వేశారు.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=[[సూటోనియస్]] |title=డొమిషియన్ |page=10}}; {{సైట్ పుస్తకం |author=[[క్వింటిలియన్]] |title=Institutio Oratoria |page=9.2.65}}; {{హార్వ్‌పి|మార్షల్|1976|పి=263}}.</ref> సాహిత్య గ్రంథాలను తరచుగా భోజనాల సమయంలో లేదా పఠన సమూహాలతో బిగ్గరగా పంచుకునేవారు.<ref>{{హార్వ్‌పి|జాన్సన్|పార్కర్|2009|pp=114ff, 186ff}}; {{Harvp|Potter|2009|p=372}}.</ref> పబ్లికు రీడింగ్సు (''ప్రజా పఠన కేంద్రాలు'') 1వ శతాబ్దం నుండి 3వ శతాబ్దం వరకు విస్తరించింది. దీని వలన వినోదం కోసం "వినియోగదారుల సాహిత్యం" ఏర్పడింది.{{Sfnp|Cavallo|Chartier|1999|pp=68–69, 78–79}} శృంగార సాహిత్యంతో సహా ఇలస్ట్రేటెడు పుస్తకాలు ప్రజాదరణ పొందాయి. కానీ అవి ఉనికిలో తక్కువగా ప్రాతినిధ్యం వహించబడ్డాయి.{{Sfnp|Cavallo|Chartier|1999|pp=81–82}} మూడవ శతాబ్దపు సంక్షోభం సమయంలో అక్షరాస్యత క్షీణించడం ప్రారంభమైంది.{{Sfnp|Harris|1989|p=3}} జూలియను చక్రవర్తి క్రైస్తవులను శాస్త్రీయ పాఠ్యాంశాలను బోధించకుండా నిషేధించాడు.{{Sfnp|Gagarin|2010|p=19}} కానీ చర్చి ఫాదర్సు ఇతర క్రైస్తవులు లాటిను వివరణలో బైబిలు, గ్రీకు సాహిత్యం, తత్వశాస్త్రం, విజ్ఞాన శాస్త్రాన్ని స్వీకరించారు.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |last=సంఖ్యలు |first=రోనాల్డ్ |url=http://www.hup.harvard.edu/catalog.php?isbn=978-0-6740-5741-8 |title=గెలీలియో జైలుకు వెళ్ళాడు మరియు సైన్స్ మరియు మతం గురించి ఇతర అపోహలు | date=2009 |ప్రచురణకర్త=హార్వర్డ్ విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |isbn=978-0-6740-3327-6 |పేజీ=18 |access-date=30 ఆగస్టు 2022 |archive-date=30 ఆగస్టు 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220830113508/https://www.hup.harvard.edu/catalog.php?isbn=978-0-6740-5741-8 |url-status=live}}</ref> పశ్చిమ రోమను సామ్రాజ్యం క్షీణించడంతో, చర్చి సోపానక్రమంలో ఉన్నవారికి కూడా చదవడం చాలా అరుదుగా మారింది.{{Sfnp|Cavallo|Chartier|1999|p=86}} అయినప్పటికీ ఇది బైజాంటైను సామ్రాజ్యంలో కొనసాగింది.{{Sfnp|Cavallo|Chartier|1999|pp=15–16}} ===విద్య=== [[File:Roman school.jpg|thumb|upright=1.5| ఇద్దరు విద్యార్థులతో ఒక ఉపాధ్యాయుడు, మూడవ వంతుగా తన ''లోక్యులసు'' అనే రచనా కేసుతో వస్తాడు{{Sfnp|పీచిన్|2011|p=95}}]] సాంప్రదాయ రోమను విద్య నైతికమైనది, ఆచరణాత్మకమైనది. కథలు రోమను విలువలను (''మోర్సు మైయోరం'') పెంపొందించడానికి ఉద్దేశించబడ్డాయి. తల్లిదండ్రులు ఆదర్శంగా వ్యవహరించాలని ఆశించారు. పని చేసే తల్లిదండ్రులు తమ నైపుణ్యాలను తమ పిల్లలకు అందించారు. వారు కూడా అప్రెంటిసు‌షిప్పు‌లలో ప్రవేశించవచ్చు.{{Sfnp|Peachin|2011|pp=84–85}} చిన్న పిల్లలకు బోధకుడుగా సాధారణంగా గ్రీకు బానిస లేదా మాజీ బానిస ఉండేవారు.{{Sfnp|Laes|2011|pp=113–116}} . ఆయన పిల్లలను సురక్షితంగా ఉంచేవాడు. స్వీయ-క్రమశిక్షణ, ప్రజా ప్రవర్తనను నేర్పేవాడు. తరగతికి హాజరయ్యేవాడు ట్యూటరింగు‌లో సహాయం చేసేవాడు.{{Sfnp|Peachin|2011|pp=90, 92}} అధికారిక విద్య దాని కోసం చెల్లించగల కుటుంబాలకు మాత్రమే అందుబాటులో ఉంది; ప్రభుత్వ మద్దతు లేకపోవడం తక్కువ అక్షరాస్యతకు దోహదపడింది.<ref>{{Harvp|Laes|2011|p=108}}; {{Harvp|Peachin|2011|p=89}}.</ref> తల్లిదండ్రులు ఉపాధ్యాయుడిని నియమించుకుంటే లేదా కొనుగోలు చేస్తే చదవడం, రాయడం, అంకగణితంలో ప్రాథమిక విద్య ఇంట్లోనే జరగవచ్చు.{{Sfnp|Peachin|2011|pp=87–89}} ఇతర పిల్లలు తల్లిదండ్రులచే చెల్లించబడే స్కూలు మాస్టరు (''లూడిమాజిస్టరు '') నిర్వహించే "ప్రభుత్వ" పాఠశాలలకు హాజరయ్యేవారు.{{Sfnp|Laes|2011|p=122}} ''వెర్నే'' (ఇంటిలో జన్మించిన బానిస పిల్లలు) ఇంట్లో లేదా ప్రభుత్వ పాఠశాల విద్యను పంచుకోవచ్చు.{{Sfnp|Peachin|2011|p=90}} బాలురు, బాలికలు సాధారణంగా 7 నుండి 12 సంవత్సరాల వయస్సు వరకు ప్రాథమిక విద్యను పొందారు. కానీ తరగతులు గ్రేడు లేదా వయస్సు ఆధారంగా వేరు చేయబడలేదు.{{Sfnp|Laes|2011|pp=107–108, 132}} నియమించబడిన చాలా పాఠశాలలు కార్పోరలు శిక్ష.{{Sfnp|పీచిన్|2011|pp=93–94}} సామాజికంగా ఆశయం ఉన్నవారికి, గ్రీకుతో పాటు లాటిను భాషలలో విద్య కూడా అవసరం.{{Sfnp|పీచిన్|2011|p=89}} సామ్రాజ్య కాలంలో పాఠశాలలు సంఖ్య పెరిగాయి, విద్యా అవకాశాలు పెరిగాయి.{{Sfnp|పీచిన్|2011|p=89}}'' [[File:MANNapoli 124545 plato's academy mosaic (cropped).jpg|thumb|upright=1.2| ప్లేటో అకాడమీని వర్ణించే పాంపీ నుండి వచ్చిన మొజాయికు]] 14 సంవత్సరాల వయస్సులో ఉన్నత తరగతి పురుషులు యుక్తవయస్సులోకి ప్రవేశించిన తరువాత కూడా విద్యాభ్యాసం తమ ఆచారంగా చేసుకున్నారు. సీనియరు కుటుంబ సభ్యుడు లేదా కుటుంబ స్నేహితుడి నుండి మార్గదర్శకత్వం ద్వారా నాయకత్వ పాత్రలను నేర్చుకోవడం ప్రారంభించారు.{{Sfnp|పీచిన్|2011|pp=88, 106}} ఉన్నత విద్యను '' గ్రామాటిసి'' లేదా ''వాక్చాతుర్యంలు'' అందించాయి.{{Sfnp|లేస్|2011|p=109}} ''గ్రామాటికసు'' లేదా "వ్యాకరణం" ప్రధానంగా గ్రీకు, లాటిను సాహిత్యాన్ని బోధించింది. చరిత్ర, భౌగోళిక శాస్త్రం, తత్వశాస్త్రం లేదా గణితాన్ని వివరణలుగా పరిగణించారు. టెక్స్టు.{{Sfnp|Laes|2011|p=132}} అగస్టసు ఆవిర్భావంతో, వర్జిలు, లివీ వంటి సమకాలీన లాటిను రచయితలు కూడా పాఠ్యాంశాల్లో భాగమయ్యారు.{{Sfnp|Potter|2009|pp=439, 442}} ''వాక్చాతుర్యం'' అనేది వక్తృత్వం లేదా బహిరంగ ప్రసంగం ఉపాధ్యాయుడు. మాట్లాడే కళ (''మాట్లాడే కళ'') చాలా విలువైనది. “వాగ్ధాటి” ("మాట్లాడే సామర్థ్యం, ​​వాక్చాతుర్యం") నాగరిక సమాజం "జిగురు"గా పరిగణించబడింది.{{Sfnp|Peachin|2011|pp=102–103, 105}} వాక్చాతుర్యం అనేది అంతగా జ్ఞానం లేనిది (దీనికి సాహిత్య నియమావళి ఆదేశం అవసరం అయినప్పటికీ){{Sfnp|Peachin|2011|pp=104–105}} ఎందుకంటే ఇది సామాజిక శక్తిని కలిగి ఉన్నవారిని వేరు చేసే వ్యక్తీకరణ విధానం.{{Sfnp|Peachin|2011|pp=103, 106}} అలంకారిక శిక్షణ పురాతన నమూనా - "నిగ్రహం, ఒత్తిడిలో చల్లదనం, వినయం, మంచి హాస్యం"{{Sfnp|Peachin|2011|p=110}}—18వ శతాబ్దం వరకు పాశ్చాత్య విద్యా సంస్థగా కొనసాగింది.{{Sfnp|పీచిన్|2011|p=107}} లాటిను‌లో, ''ఇలిటరేటసు'' అంటే "చదవలేకపోవడం, వ్రాయలేకపోవడం", "సాంస్కృతిక అవగాహన లేదా అధునాతనత లేకపోవడం" అని అర్థం.{{Sfnp|హారిస్|1989|p=5}} ఉన్నత విద్య కెరీరు పురోగతిని ప్రోత్సహించింది.<ref>{{సైట్ జర్నల్ | last=సాలర్ | First=ఆర్. P. | date=2012 |శీర్షిక=గుర్రపు స్వారీ వృత్తిలో ప్రమోషన్ మరియు పోషణ |జర్నల్=రోమన్ స్టడీస్ జర్నల్ |వాల్యూమ్=70 |doi=10.2307/299555 |పేజీలు=44–63 |jstor=299555 |s2cid=163530509}}</ref> సామ్రాజ్యం అంతటా పట్టణ ప్రముఖులు గ్రీకు విద్యా ఆదర్శాలతో (''పైడియా'') నిండిన సాహిత్య సంస్కృతిని పంచుకున్నారు.{{Sfnp|Potter|2009|p=598}} హెలెనిస్టికు నగరాలు సాంస్కృతిక విజయాన్ని వ్యక్తీకరించడానికి ఉన్నత విద్యా పాఠశాలలను స్పాన్సరు చేశాయి.{{Sfnp|Laes|2011|pp=109–110}} యువ రోమను పురుషులు తరచుగా వాక్చాతుర్యం, తత్వశాస్త్రం అధ్యయనం చేయడానికి విదేశాలకు వెళ్లేవారు, ఎక్కువగా ఏథెన్సు‌కు వెళ్లేవారు. తూర్పు దేశాలలో పాఠ్యాంశాల్లో సంగీతం, శారీరక శిక్షణ ఎక్కువగా ఉండేవి.{{Sfnp|Peachin|2011|p=88}} హెలెనిస్టికు నమూనా మీద, వెస్పాసియను రోం‌లో వ్యాకరణం, లాటిను, గ్రీకు వాక్చాతుర్యం, తత్వశాస్త్రం [[ఉపన్యాసం]] ఇచ్చారు. సెకండరీ ఉపాధ్యాయులకు పన్నులు,చట్టపరమైన జరిమానాల నుండి ప్రత్యేక మినహాయింపులు ఇచ్చారు.<ref>{{Harvp|Laes|2011|p=110}}; {{హార్వ్‌పి|గగారిన్|2010|p=19}}.</ref> తూర్పు సామ్రాజ్యంలో, బెరిటసు (ప్రస్తుత [[బీరుట్]]) లాటిను విద్యను అందించడంలో అసాధారణమైనది. దాని రోమను లా స్కూలుకు ప్రసిద్ధి చెందింది.{{Sfnp|గగారిన్|2010|p=18}} సెకండు సోఫిస్టికు (క్రీ.శ 1వ–3వ శతాబ్దం) అని పిలువబడే సాంస్కృతిక ఉద్యమం గ్రీకు, రోమను సామాజిక, విద్యా, సౌందర్య విలువల సమీకరణను ప్రోత్సహించింది.<ref>సెకండ్ సోఫిస్టికు ‌మీద 21వ శతాబ్దపు విస్తృతమైన స్కాలర్‌షిప్‌లో {{సైట్ బుక్ | last=గోల్డ్‌హిల్ | First=సైమన్ |టైటిల్=బీయింగ్ గ్రీక్ అండర్ రోమ్: కల్చరల్ ఐడెంటిటీ, ది సెకండ్ సోఫిస్టిక్ అండ్ ది డెవలప్‌మెంట్ ఆఫ్ ఎంపైర్ |డేట్=2001 |ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |ఎడిటర్-లింక్=సైమన్ గోల్డ్‌హిల్}}; {{సైట్ బుక్ |టైటిల్=పైడియా: ది వరల్డ్ ఆఫ్ ది సెకండ్ సోఫిస్టిక్ |ఎడిటర్-ఫస్ట్=బార్బరా ఇ. |ఎడిటర్-లాస్ట్=బోర్గ్ |పబ్లిషర్=డి గ్రూటర్ | date=2004}}; {{సైట్ బుక్ | First=టిమ్ | last=విట్‌మార్ష్ |టైటిల్=ది సెకండ్ సోఫిస్టిక్ |పబ్లిషర్=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ | date=2005}}</ref> అక్షరాస్యులైన స్త్రీలలో సంస్కారవంతులైన కులీనుల నుండి కాలిగ్రాఫరులు, స్క్రైబులుగా శిక్షణ పొందిన బాలికలు ఉన్నారు.<ref name="h122">{{సైట్ పుస్తకం |last=హబినెక్ |first=థామస్ ఎన్. |title=ది పాలిటిక్స్ ఆఫ్ లాటిన్ లిటరేచర్: రైటింగ్, ఐడెంటిటీ, అండ్ ఎంపైర్ ఇన్ ఏన్షియంట్ రోమ్ |date=1998 |publisher=ప్రిన్స్టన్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |pages=122–123 |author-link=థామస్ హబినెక్}}</ref>{{Sfnp|రాసన్|2003|p=80}} ఆగస్టను ప్రేమ కవిత్వంలో ఆదర్శ మహిళ విద్యావంతురాలుగా కళలలో బాగా ప్రావీణ్యం సంపాదించింది.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=జేమ్స్ |first=షారన్ ఎల్. |title=లెర్న్డ్ గర్ల్స్ అండ్ మేల్ పర్సువేషన్: లింగం మరియు రోమన్ లవ్ ఎలిజీలో పఠనం |date=2003 |publisher=యూనివర్సిటీ ఆఫ్ కాలిఫోర్నియా ప్రెస్ |pages=21–25}}; {{సైట్ బుక్ | last=జాన్సన్ | First=డబ్ల్యూ.ఆర్. |చాప్టర్=ప్రాపర్టియస్ | date=2012 |టైటిల్=ఎ కంపానియన్ టు రోమన్ లవ్ ఎలిజీ |పబ్లిషర్=బ్లాక్‌వెల్ |పేజీలు=42–43}}; {{సైట్ బుక్ | First=షారన్ ఎల్. | last=జేమ్స్ |చాప్టర్=ఎలెజీ అండ్ న్యూ కామెడీ |పేజీ=262 |టైటిల్=ఎ కంపానియన్ టు రోమన్ లవ్ ఎలిజీ |పబ్లిషర్=బ్లాక్‌వెల్ | date=2012}}</ref> సెనేటోరియలు, ఈక్వెస్ట్రియను ఆర్డరు‌ల కుమార్తెలకు విద్య ప్రమాణంగా ఉన్నట్లు అనిపిస్తుంది.{{Sfnp|పీచిన్|2011|p=90}} సామాజికంగా ప్రతిష్టాత్మకమైన కుటుంబానికి చదువుకున్న భార్య ఒక ఆస్తి.<ref name=h122/> === సాహిత్యం === [[File:Ovidiu03.jpg|thumb|upright| ఓవిడు బహిష్కరణ జ్ఞాపకార్థం రొమేనియా (పురాతన కాలనీ టోమిసు)లోని కాన్స్టాంటాలోని విగ్రహం]] అగస్టసు ఆధ్వర్యంలోని సాహిత్యం, రిపబ్లికు‌తో పాటు, లాటిను సాహిత్యం "స్వర్ణయుగం"గా పరిగణించబడింది. క్లాసికలు ఆదర్శాలను కలిగి ఉంది.{{Sfnp|రాబర్ట్స్|1989|p=3}} అత్యంత ప్రభావవంతమైన ముగ్గురు క్లాసికలు లాటిను కవులు—వర్జిలు, హోరేసు, ఓవిడు—ఈ కాలానికి చెందినవారు. వర్జిలు ''అనీడు'' గ్రీసు హోమెరికు ఇతిహాసాలు తరహాలో ఒక జాతీయ ఇతిహాసం. లాటిను పద్యంలో గ్రీకు లిరికు [[మీటర్లు]] వాడకాన్ని హోరేసు పరిపూర్ణం చేశాడు. ఓవిడు శృంగార కవిత్వం బాగా ప్రాచుర్యం పొందింది. కానీ అగస్టను నైతికతకు విరుద్ధంగా ఉండి అది ఆయన బహిష్కరణకు దోహదపడింది. ఓవిడు ''మెటామార్ఫోసెసు'' గ్రీకు-రోమను పురాణాలను కలిపి అల్లుకుంది; గ్రీకు పురాణాలు ఆయన సంస్కరణలు తరువాతి క్లాసికలు పురాణాలకు ప్రాథమిక మూలంగా మారాయి. ఆయన రచన మధ్యయుగ సాహిత్యం మీద చాలా ప్రభావం చూపింది.<ref>''ఏటాస్ ఓవిడియానా''; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |మొదటి=చార్లెస్ |చివరి=మెక్‌నెలిస్ |అధ్యాయం=ఓవిడియన్ స్ట్రాటజీస్ ఇన్ ఎర్లీ ఇంపీరియల్ లిటరేచర్ |టైటిల్=ఎ కంపానియన్ టు ఓవిడ్ |ప్రచురణకర్త=బ్లాక్‌వెల్ | date=2007 |పేజీ=397}}</ref> ప్రారంభ సూత్రం పెర్సియసు జువెనలు వంటి వ్యంగ్య రచయితలను ఉత్పత్తి చేసింది. 1వ శతాబ్దం మధ్య నుండి 2వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు సాంప్రదాయకంగా లాటిను సాహిత్యం "వెండి యుగం" అని పిలువబడింది. ముగ్గురు ప్రముఖ రచయితలు—సెనెకా, లుకాను, పెట్రోనియసు—[[నీరో]] అసంతృప్తికి గురైన తర్వాత ఆత్మహత్య చేసుకున్నారు. ఎపిగ్రాం మాటిస్టు, సామాజిక పరిశీలకుడు మార్షలు ఇతిహాస కవి స్టేటియసు, "సిల్వే" అనే కవితా సంకలనం పునరుజ్జీవన సాహిత్యాన్ని ప్రభావితం చేసింది,<ref>{{సైట్ బుక్ |last=van Dam |first=Harm-Jan |chapter=Wandering Woods Again: From Poliziano to Grotius |date=2008 |title=The Poetry of Statius |publisher=Brill |pages=45ff}}</ref> డొమిషియను పాలనలో రాశారు. వెండి యుగానికి చెందిన ఇతర రచయితలలో "నేచురలు హిస్టరీ" అనే ఎన్సైక్లోపీడియా రచయిత ప్లినీ ది ఎల్డరు; ఆయన మేనల్లుడు ప్లినీ ది యంగరు; చరిత్రకారుడు టాసిటసు ఉన్నారు. అగస్టను యుగం ప్రధాన లాటిను గద్య రచయిత చరిత్రకారుడు లివీ, రోం స్థాపన గురించిన కథనం ఆధునిక యుగ సాహిత్యంలో అత్యంత సుపరిచితమైన వెర్షను అయింది. సూటోనియసు రాసిన ''ది ట్వెల్వు సీజర్సు'' అనేది సామ్రాజ్య జీవిత చరిత్రకు ప్రాథమిక మూలం. గ్రీకులో రాసిన సామ్రాజ్య చరిత్రకారులలో డయోనిసియసు ఆఫ్ హాలికార్నాససు, జోసెఫసు, కాసియసు డియో ఉన్నారు. సామ్రాజ్యం ఇతర ప్రధాన గ్రీకు రచయితలలో జీవిత చరిత్ర రచయిత ప్లుటార్చు, భౌగోళిక శాస్త్రవేత్త స్ట్రాబో వాక్చాతుర్యం, వ్యంగ్య రచయిత లూసియను ఉన్నారు. 2వ నుండి 4వ శతాబ్దాల వరకు, క్రైస్తవ రచయితలు క్లాసికలు సంప్రదాయంతో చురుకైన సంభాషణలో ఉన్నారు. టెర్టులియను అనేది ప్రత్యేకమైన క్రైస్తవ స్వరం కలిగిన తొలి గద్య రచయితలలో ఒకరు. కాన్స్టాంటైను మతమార్పిడి తర్వాత. లాటిను సాహిత్యంలో క్రైస్తవ దృక్పథం ఆధిపత్యం చెలాయించింది.{{Sfnp|Albrecht|1997|p=1294}} 4వ శతాబ్దం చివరిలో జెరోం బైబిలు లాటిను అనువాదాన్ని రూపొందించాడు. అది వల్గేటుగా అధికారికమైంది. దాదాపు అదే సమయంలో అగస్టీను ''ది సిటీ ఆఫ్ గాడ్ ఎగైనెస్టు ది పాగన్సు'' రాశాడు. దీనిని "పాశ్చాత్య సంస్కృతి కళాఖండం"గా భావిస్తారు.<ref>{{Cite web |title=ది సిటీ ఆఫ్ గాడ్ {{!}} సారాంశం, ప్రాముఖ్యత, & వాస్తవాలు {{!}} బ్రిటానికా |url=https://www.britannica.com/topic/The-City-of-God |access-date=2024-08-04 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> క్లాసికలు లాటిను ఐక్యతకు విరుద్ధంగా చివరి పురాతన కాలం నాటి సాహిత్య సౌందర్యశాస్త్రం టెస్సెల్లేటెడు నాణ్యతను కలిగి ఉంది.{{Sfnp|రాబర్ట్స్|1989|p=70}} క్రైస్తవ ఆధిపత్యానికి ముందు రోం మత సంప్రదాయాల మీద నిరంతర ఆసక్తి 5వ శతాబ్దంలో కనుగొనబడింది. మాక్రోబియసు ''సాటర్నాలియా'' మార్టియనసు కాపెల్లా ''ది మ్యారేజు ఆఫ్ ఫిలోలజీ అండు మెర్క్యురీ''. పురాతన కాలం నాటి లాటిను కవులలో ఆసోనియసు, ప్రుడెంటియసు, క్లాడియను, సిడోనియసు అపోలినారిసు ఉన్నారు. ==మతం== {{Multiple image | align = right | total_width = 320 | image1 = RMW - Opfernder Togatus.jpg | caption1 = ఒక రోమను పూజారి,ఆయన తల ఆచారంగా కప్పబడి తన టోగా మడతతో, విమోచన సంజ్ఞలో పాటెరాను విస్తరించాడు (2వ–3వ శతాబ్దం) | image2 = Bas relief from Arch of Marcus Aurelius showing sacrifice.jpg | caption2 = బృహస్పతి ఆలయంలో త్యాగం చేస్తున్న చక్రవర్తి మార్కసు ఆరేలియసు }} రోమన్లు ​​తమను తాము అత్యంత మతపరమైన వ్యక్తులుగా భావించారు. వారి విజయానికి వారి సామూహిక భక్తి (''పియాటాసు''), దేవతలతో మంచి సంబంధాలు (''పాక్సు డియోరం'') కారణమని పేర్కొన్నారు. తొలి రోం రాజుల నుండి వచ్చినట్లు విశ్వసించబడే పురాతన మతం, రోమను గుర్తింపుకు కేంద్రంగా ఉన్న ''మోసు మైయోరం'', "పూర్వీకుల మార్గం" పునాది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=ఐలాండ్ |first=ముర్రే |title=పిక్చర్ రోమన్ బిలీఫ్ సిస్టమ్స్: ది ఐకోగ్రఫీ ఆఫ్ కాయిన్స్ ఇన్ ది రిపబ్లిక్ అండ్ ఎంపైర్ |date=2023 |publisher=British Archaeological Reports (Oxford) Limited |isbn=978-1-4073-6071-3 |page=22 |doi=10.30861/9781407360713}}</ref> రోమను మతం ఆచరణాత్మకమైనది, ఒప్పందపరమైనది, "మీరు ఇవ్వగలిగేది నేను ఇస్తాను" అనే సూత్రం ఆధారంగా. మతం జ్ఞానం, ప్రార్థన, ఆచారం, త్యాగం సరైన అభ్యాసం మీద ఆధారపడి ఉంటుంది. విశ్వాసం లేదా సిద్ధాంతం మీద కాదు. అయితే లాటిను సాహిత్యం దైవిక స్వభావం మీద నేర్చుకున్న ఊహాగానాలను సంరక్షిస్తుంది. సాధారణ రోమన్లకు, మతం రోజువారీ జీవితంలో ఒక భాగం.{{Sfnp|Rüpke|2007|p=4}} ప్రతి ఇంటికి కుటుంబ గృహ దేవతలకు ప్రార్థనలు, లిబేషనులు సమర్పించడానికి ఒక గృహ మందిరం ఉండేది. పొరుగున ఉన్న పుణ్యక్షేత్రాలు, వసంతాలు, తోటలు వంటి పవిత్ర స్థలాలు నగరంలో ఉన్నాయి. రోమను క్యాలెండరు మతపరమైన ఆచారాల చుట్టూ నిర్మించబడింది; 135 రోజులు మతపరమైన పండుగలు ఆటలకు (''ల్యూడి'') కేటాయించబడ్డాయి.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Bunson |first=Matthew |title=A Dictionary of the Roman Empire |date=1995 |publisher=Oxford University Press |page=246}}</ref> రిపబ్లిక్కు పతనం తర్వాత ప్రభుత్వ మతం కొత్త పాలనకు మద్దతు ఇవ్వడానికి అనుగుణంగా మారింది. అగస్టసు మత పునరుజ్జీవనం, సంస్కరణల విస్తారమైన కార్యక్రమంతో ఏక వ్యక్తి పాలనను సమర్థించాడు. ప్రజా ప్రమాణాలు ఇప్పుడు చక్రవర్తి శ్రేయస్సు లక్ష్యంగా పెట్టుకున్నాయి. "చక్రవర్తి ఆరాధన" అని పిలవబడేది సాంప్రదాయ పూజలు ప్రతి వ్యక్తి దైవిక సంరక్షకుడు అయిన ''జీనియసు'' విస్తృత స్థాయిలో విస్తరించింది. మరణం తరువాత సెనేటు ఓటు ద్వారా ఒక చక్రవర్తిని ప్రభుత్వం దైవత్వం (''డివసు'')గా చేయవచ్చు. హెలెనిస్టికు పాలక కల్టు ద్వారా ప్రభావితమైన రోమను సామ్రాజ్య కల్టు, రోం ప్రావిన్సులలో తన ఉనికిని ప్రకటించడానికి, ఉమ్మడి సాంస్కృతిక గుర్తింపును పెంపొందించడానికి ప్రధాన మార్గాలలో ఒకటిగా మారింది. తూర్పు ప్రావిన్సు‌లలోని సాంస్కృతిక పూర్వాపరాలు నేటి సౌదీ అరేబియాలో నజ్రాను వరకు విస్తరించి ఉన్న ఇంపీరియలు కల్టు వేగవంతమైన వ్యాప్తికి దోహదపడింది. ప్రభుత్వ మతాన్ని తిరస్కరించడం రాజద్రోహానికి సమానం అయింది. రోమన్లు ​​వారు గౌరవించిన అధిక సంఖ్యలో దేవతలుకు ప్రసిద్ధి చెందారు. రోమన్లు ​​తమ భూభాగాలను విస్తరించినప్పుడు. స్థానిక దేవతలు, ఆరాధనలను నిర్మూలించడం కంటే విభిన్న ప్రజలలో స్థిరత్వాన్ని ప్రోత్సహించడం వారి సాధారణ విధానం అని జాన్ టి. కోచు పేర్కొన్నాడు. {{Efn|"This mentality," notes John T. Koch, "lay at the core of the genius of cultural assimilation which made the Roman Empire possible"; entry on "Interpretatio romana," in ''Celtic Culture: A Historical Encyclopedia'' (ABC-Clio, 2006), p. 974.}}"ఇంటరు‌ప్రెటేషియో రోమానా" మీద ఎంట్రీ, ఇది రోమను మతంలో స్థానిక వేదాంతశాస్త్రాన్ని రూపొందించే దేవాలయాలను నిర్మించింది. సామ్రాజ్యం అంతటా ఉన్న శాసనాలు స్థానిక దేవుళ్లకు రోమన్లు ​​చేసిన అంకితభావాలతో సహా స్థానిక, రోమను దేవతల ప్రక్క ప్రక్క ఆరాధనను నమోదు చేస్తాయి.<ref>{{Harvp|Rüpke|2007|p=4}}; {{సైట్ పుస్తకం|చివరి=ఐజాక్|మొదటి=బెంజమిన్ హెచ్.|శీర్షిక=క్లాసికల్ యాంటిక్విటీలో జాత్యహంకారం యొక్క ఆవిష్కరణ| date=2004|ప్రచురణకర్త=ప్రిన్స్టన్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్|పేజీ=449}}; {{సైట్ పుస్తకం|చివరి=ఫ్రెండ్|మొదటి=W.H.C.|శీర్షిక=మార్టిర్డమ్ అండ్ పెర్సెక్యూషన్ ఇన్ ది ఎర్లీ చర్చ్: ఎ స్టడీ ఆఫ్ కాన్ఫ్లిక్ట్ ఫ్రమ్ ది మక్కాబీస్ టు డోనాటస్| date=1967|ప్రచురణకర్త=డబుల్ డే|పేజీ=106}}; {{సైట్ పుస్తకం|చివరి=హస్కిన్సన్|మొదటి=జానెట్|శీర్షిక=రోమ్‌ను అనుభవించడం: సంస్కృతి, గుర్తింపు మరియు రోమన్ సామ్రాజ్యంలో శక్తి| date=2000|ప్రచురణకర్త=రౌట్‌లెడ్జ్|పేజీ=261}}. ఉదాహరణకు, రోమన్ పౌరుడు అంకితం చేసిన బలిపీఠం మరియు 2వ శతాబ్దం ADలో జర్మనీ దేవత [[వాగ్డవర్కస్టిస్]] కోసం రోమన్ పద్ధతిలో నిర్వహించిన త్యాగాన్ని వర్ణించే బలిపీఠాన్ని చూడండి.</ref> సామ్రాజ్యం అత్యున్నత స్థాయికి చేరుకున్నప్పుడు, అనేక సింక్రెటికు లేదా పునర్నిర్వచించబడిన దేవతలు రూపొందించబడ్డారు. వాటిలో సైబెలే, ఐసిసు, ఎపోనా, మిత్రాసు, సోలు ఇన్విక్టసు వంటి సౌర దేవతల ఆరాధనలు ఉన్నాయి. ఉత్తరాన ఇవి రోమను బ్రిటను వరకు కనుగొనబడ్డాయి. రోమన్లు ​​ఎప్పుడూ ఒకే దేవుడిని ఆరాధనను మాత్రమే పెంపొందించుకోలేదు కనుక మతపరమైన సహనం ఒక సమస్య కాలేదు.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=Momigliano |first=Arnaldo |date=1986 |title=యూనివర్సల్ స్టేట్ కోసం ఏకేశ్వరోపాసన యొక్క ప్రతికూలతలు |జర్నల్=క్లాసికల్ ఫిలాలజీ |వాల్యూమ్=81 |issue=4 |doi=10.1086/367003 |pages=285–297 |s2cid=161203730}}</ref> మిస్టరీ మతాలు, మరణానంతర జీవితంలో దీక్షలకు మోక్షాన్ని అందించేవి, వ్యక్తిగత ఎంపికకు సంబంధించినవి, ఒకరి కుటుంబ ఆచారాలు, ప్రజా మతంతో పాటు ఆచరించబడతాయి. అయితే రహస్యాలలో ప్రత్యేకమైన ప్రమాణాలు, గోప్యత ఉన్నాయి. వీటిని సంప్రదాయవాద రోమన్లు ​​"మాయాజాలం", కుట్ర (''కన్యురేషియో''), విధ్వంసక కార్యకలాపాల లక్షణంగా అనుమానంతో చూశారు. అందువలన మతవాదులను అణచివేయడానికి అప్పుడప్పుడు. కొన్నిసార్లు క్రూరమైన ప్రయత్నాలు జరిగాయి. గౌలు‌లో, డ్రూయిడుల శక్తిని అరికట్టారు. మొదట రోమను పౌరులు ఆ క్రమంలో ఉండటాన్ని నిషేధించడం ద్వారా ఆ మీద డ్రూయిడు‌ను పూర్తిగా నిషేధించడం ద్వారా స్పందించారు. అయితే సెల్టికు సంప్రదాయాలను సామ్రాజ్య వేదాంతశాస్త్రం సందర్భంలో తిరిగి అర్థం చేసుకున్నారు. కొత్త గాల్లో-రోమను మతం కలిసిపోయింది; త్రీ గౌల్సు అభయారణ్యం వద్ద దాని రాజధాని పాశ్చాత్య కల్టు‌కు ఒక ఉదాహరణగా నిలిచింది. ఇది రోమను-ప్రావిన్షియలు గుర్తింపు రూపంగా నిలిచింది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Fishwick |first=Duncan |title=ది ఇంపీరియల్ కల్ట్ ఇన్ ది లాటిన్ వెస్ట్: స్టడీస్ ఇన్ ది రూలర్ కల్ట్ ఆఫ్ ది వెస్ట్రన్ ప్రావిన్సెస్ ఆఫ్ ది రోమన్ ఎంపైర్ |date=1991 |publisher=Brill |isbn=9-0040-7179-2 |volume=1 |pages=97–149}}</ref> యూదైజం ఏకధర్మ కఠినత్వం రోమను విధానానికి ఇబ్బందులను కలిగించింది. ఇది కొన్నిసార్లు రాజీ పడటానికి, ప్రత్యేక మినహాయింపులను మంజూరు చేయడానికి దారితీసింది. క్రైస్తవ మతం వలె కాకుండా, యూదు మతం ''రిలిజియో లిసిటా'', "చట్టబద్ధమైన మతం"గా పరిగణించబడిందని టెర్టులియను గుర్తించాడు. యూదు-రోమను యుద్ధాలు రాజకీయ, మతపరమైన సంఘర్షణల ఫలితంగా వచ్చాయి;క్రీ.శ 70లో జరిగిన జెరూసలేం ముట్టడి, రెండవ ఆలయం కొల్లగొట్టడానికి, యూదు రాజకీయ శక్తి చెదరగొట్టడానికి దారితీసింది (యూదు వలసదారులు చూడండి). [[File:Stele Licinia Amias Terme 67646.jpg|thumb|upright| 3వ శతాబ్దపు అంత్యక్రియల శిలాఫలకం ప్రారంభ క్రైస్తవ శాసనాలు, గ్రీకు, లాటిను రెండింటిలోనూ వ్రాయబడింది.]] క్రైస్తవ మతం యూదు మత శాఖగా రోమను యూదులో 1వ శతాబ్దంలో ఉద్భవించింది. క్రమంగా జెరూసలేం సామ్రాజ్యం అంతటా, అంతకు మించి వ్యాపించింది. సామ్రాజ్యపరంగా అధికారం పొందిన హింసలు పరిమితంగా అప్పుడప్పుడు జరిగాయి. స్థానిక అధికారుల అధికారం కింద బలిదానాలు చాలా తరచుగా జరిగాయి.<ref>{{హార్వ్‌ప్|బౌమన్|గార్న్సే|కామెరాన్|2005|p=616}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=ఫ్రెండ్ |మొదటి=W.H.C. |అధ్యాయం=హింసలు: ఆదికాండము మరియు వారసత్వం | date=2006 |శీర్షిక=కేంబ్రిడ్జ్ క్రైస్తవ మత చరిత్ర: కాన్స్టాంటైన్‌కు మూలాలు |ప్రచురణకర్త=కేంబ్రిడ్జ్ విశ్వవిద్యాలయ ముద్రణ |isbn=0-5218-1239-9 |వాల్యూమ్=1 |పేజీ=510}}; {{సైట్ జర్నల్ |చివరి=బార్న్స్ |మొదటి=టి. డి. | date=2012 |శీర్షిక=క్రైస్తవులకు వ్యతిరేకంగా చట్టం |జర్నల్=రోమన్ అధ్యయనాల జర్నల్ |వాల్యూమ్=58 |సంచిక=1–2 |doi=10.2307/299693 |పేజీలు=32–50 |jstor=299693 |s2cid=161858491}}; {{సైట్ జర్నల్ |చివరి=సెయింట్-క్రోయిక్స్, G.E.M డి | date=1963 |శీర్షిక=ఎర్లీ క్రైస్తవులు ఎందుకు హింసించబడ్డారు? |జర్నల్=గతం & వర్తమానం |సంచిక=26 |doi=10.1093/గతం/26.1.6 |పేజీలు=6–38}}; {{సైట్ పుస్తకం |చివరి=ముసురిల్లో |మొదటి=హెర్బర్ట్ |శీర్షిక=ది యాక్ట్స్ ఆఫ్ ది క్రిస్టియన్ మార్టిర్స్ | date=1972 |ప్రచురణకర్త=క్లారెండన్ ప్రెస్ |పేజీలు=lviii–lxii}}; {{సైట్ జర్నల్ |చివరి=షెర్విన్-వైట్ |మొదటి=ఎ. ఎన్. |రచయిత-లింక్=ఎ. ఎన్. షెర్విన్-వైట్ | తేదీ=1952 | శీర్షిక=ది ఎర్లీ పెర్సిక్యూషన్స్ అండ్ రోమన్ లా ఎగైన్ | జర్నల్=ది జర్నల్ ఆఫ్ థియోలాజికల్ స్టడీస్ |వాల్యూమ్=3 |ఇష్యూ=2 |doi=10.1093/jts/III.2.199 |పేజీలు=199–213}}</ref> టాసిటసు;64లో గ్రేటు ఫైర్ ఆఫ్ రోం తర్వాత. చక్రవర్తి తన నుండి క్రైస్తవుల మీద నిందను మళ్లించడానికి ప్రయత్నించాడని నివేదిస్తున్నాడు.<ref name="annals-xv-44">{{సైట్ బుక్ |last=టాసిటస్ |title=అన్నల్స్ |పేజీ=[[లు:ది అన్నల్స్ (టాసిటస్)/బుక్ 15#44|XV.44]]}}</ref> చక్రవర్తి డొమిషియను కింద ఒక పెద్ద హింస జరిగింది<ref>{{సైట్ బుక్ |last=యూసేబియస్ ఆఫ్ సీజేరియా |టైటిల్=చర్చి చరిత్ర | date=425 |author-link=సీజేరియాకు చెందిన యూసేబియస్}}; {{సైట్ జర్నల్ |last=స్మాల్ వుడ్ |first=E.M. |date=1956 |title='యూదులు మరియు యూదు మతం పట్ల డొమిషియన్ వైఖరి |జర్నల్=క్లాసికల్ ఫిలాలజీ |వాల్యూమ్=51 |doi=10.1086/363978 |పేజీలు=1–13 |s2cid=161356789}}</ref> 177లో హింస గాల్లో-రోమను మత రాజధాని లుగ్డునం‌లో జరిగింది. బిథినియా గవర్నరు ప్లినీ ది యంగరు. రాసిన ఒక లేఖ క్రైస్తవులను హింసించడం. ఉరితీయడాన్ని వివరిస్తుంది.<ref>{{Cite web |last=ప్లినీ |title=క్రైస్తవులపై ట్రాజన్‌కు రాసిన లేఖ |url=http://www.mesacc.edu/~tomshoemaker/handouts/pliny.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20110811045206/http://www.mesacc.edu/~tomshoemaker/handouts/pliny.html |archive-date=11 ఆగస్టు 2011}}</ref> 246–251 నాటి డెసియను హింస క్రైస్తవ చర్చిని తీవ్రంగా బెదిరించింది. కానీ చివరికి క్రైస్తవ ధిక్కారాన్ని బలపరిచింది.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=Frend |first=W. H. C. | date=1959 |శీర్షిక=రోమన్ సామ్రాజ్యంలో హింసల వైఫల్యం |జర్నల్=గతం మరియు వర్తమానం |సంచిక=16 |doi=10.1093/గతం/16.1.10 |పేజీలు=10–30}}</ref> డయోక్లెటియను 303 నుండి 311 వరకు క్రైస్తవుల మీద అత్యంత తీవ్రమైన హింస చేపట్టాడు.<ref name=":0" /> 2వ శతాబ్దం నుండి చర్చి ఫాదర్లు సామ్రాజ్యం అంతటా ఆచరించే విభిన్న మతాలను "పాగను"గా ఖండించారు.{{Sfnp|బోవర్‌సాక్|బ్రౌన్|గ్రాబర్|1999|p=625}} 4వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో 1వ కాన్స్టాంటైను క్రైస్తవ మతంలోకి మారిన మొదటి చక్రవర్తి అయ్యాడు. ఆయన చర్చికి ఆర్థికంగా మద్దతు ఇచ్చాడు. దానికి అనుకూలంగా చట్టాలను రూపొందించాడు. కానీ కొత్త మతం ఇప్పటికే విజయవంతమైంది. 50,000 కంటే తక్కువ నుండి 150 - 250 మధ్య ఒక మిలియను కంటే ఎక్కువ మంది అనుచరులకు చేరుకుంది.<ref>{{Cite journal |last=Harnett |first=Benjamin |date=2017 |title=The Diffusion of the Codex |website=Classical Antiquity |volume=36 |issue=2 |doi=10.1525/ca.2017.36.2.183 |pages=200, 217}}</ref> కాన్స్టాంటైను ఆయన వారసులు ఇతర సాంప్రదాయ పద్ధతులను సహిస్తూ ప్రజా త్యాగాన్ని నిషేధించారు. కాన్స్టాంటైను ఎప్పుడూ ప్రక్షాళనలో పాల్గొనలేదు.<ref name="Leithart">{{సైట్ పుస్తకం |last=Leithart |first=Peter J. |title=కాన్స్టాంటైన్‌ను రక్షించడం ది ట్విలైట్ ఆఫ్ యాన్ ఎంపైర్ అండ్ ది డాన్ ఆఫ్ క్రిస్టమన్‌డమ్ |date=2010 |publisher=InterVarsity ప్రెస్ |isbn=978-0-8308-2722-0 |page=304}}</ref> ఆయన పాలనలో "పాగను అమరవీరులు" లేరు.<ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=Brown |first=Peter |title=ది రైజ్ ఆఫ్ వెస్ట్రన్ క్రిస్టమన్‌డమ్: ట్రయంఫ్ అండ్ డైవర్సిటీ, A.D. 200–1000 |date=2003 |publisher=Blackwell పబ్లిషర్స్ |isbn=978-0-6312-2137-1 |edition=2nd |page=74 |author-link=Peter Brown (చరిత్రకారుడు)}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=థాంప్సన్ |మొదటి=గ్లెన్ ఎల్. |శీర్షిక=ఎ టాల్ ఆర్డర్: రైటింగ్ ది సోషల్ హిస్టరీ ఆఫ్ ది ఏన్షియంట్ వరల్డ్ – వ్యాసాలు విలియం వి. హారిస్ గౌరవార్థం | date=2005 |ప్రచురణకర్త=కె.జి. సౌర్ |isbn=978-3-5987-7828-5 |editor-last=జీన్-జాక్వెస్ ఆబర్ట్ |page=87,93 |chapter=కాన్స్టాంటియస్ II మరియు విజయ బలిపీఠం యొక్క మొదటి తొలగింపు |doi=10.1515/9783110931419 |editor-last2=జ్సుజ్సన్నా వర్హెలీ}}</ref> క్రైస్తవ మతంలోకి మారని వ్యక్తులు కోర్టులో ముఖ్యమైన స్థానాల్లో ఉన్నారు.<ref name="Leithart"/>{{Rp|302}} జూలియను సాంప్రదాయ ప్రజా త్యాగం, హెలెనిస్టికు మతంను పునరుద్ధరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ప్రజాదరణ లేకపోవడంతో క్రైస్తవ ప్రతిఘటనను ఎదుర్కొన్నారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=హంట్ |first=డేవిడ్ |title=కేంబ్రిడ్జ్ ప్రాచీన చరిత్ర |date=1998 |publisher=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |editor-last=కామెరాన్ |editor-first=అవెరిల్ |editor-link=అవెరిల్ కామెరాన్ |volume=13 |page=68 |chapter=2, జూలియన్ |editor-last2=గార్న్సే |editor-first2=పీటర్ |editor-link2=పీటర్ గార్న్సే}}</ref> [[File:Pantheon Rom 1 cropped.jpg|thumb|upright| రోం‌లోని పాంథియోను, మొదట అగస్టసు కింద నిర్మించబడిన రోమను ఆలయం తరువాత 7వ శతాబ్దంలో కాథలికు చర్చిగా మార్చబడింది.<ref>{{Cite book |last=MacDonald |first=William L. |url=https://archive.org/details/pantheondesignme0000macd |title=The Pantheon: Design, Meaning, and Progeny |date=1976 |publisher=Harvard University Press |isbn=0-6740-1019-1 |author-link=William L. MacDonald |url-access=registration}}</ref>]] 4వ శతాబ్దపు క్రైస్తవులు కాన్స్టాంటైను మతమార్పిడి క్రైస్తవ మతం అన్యమతాన్ని (స్వర్గంలో), తక్కువచేసి తదుపరి చర్య మీద విజయం సాధించి చూపించిందని నమ్మారు. అంతేకాకుండా అలాంటి వాక్చాతుర్యాన్ని ఉపయోగించడం అవసరం.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=బ్రౌన్ |first=పీటర్ |author-link=పీటర్ బ్రౌన్ (చరిత్రకారుడు) |date=1993 |title=క్రైస్తవీకరణ సమస్య |url=http://publications.thebritishacademy.ac.uk/pubs/proc/files/82p089.pdf |website=ప్రొసీడింగ్స్ ఆఫ్ ది బ్రిటిష్ అకాడమీ |publisher=ఆక్స్‌ఫర్డ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |volume=84 |page=90 |access-date=3 జూన్ 2022 |archive-date=3 మార్చి 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220303104208/http://publications.thebritishacademy.ac.uk/pubs/proc/files/82p089.pdf |url-status=dead}}</ref> అందువలన వారి దృష్టి మతవిశ్వాశాల వైపు మళ్లింది .<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=సాల్జ్‌మాన్ |first=మిచెల్ రెనీ |date=1993 |title='థియోడోసియన్ కోడ్ యొక్క పుస్తకం 16లో రోమన్ సామ్రాజ్యాన్ని క్రైస్తవ మతంలోకి మార్చడానికి ఆధారాలు |జర్నల్=హిస్టోరియా: జైట్‌స్క్రిఫ్ట్ ఫర్ ఆల్టే గెస్చిచ్టే |ప్రచురణకర్త=ఫ్రాంజ్ స్టీనర్ వెర్లాగ్ |వాల్యూమ్=42 |సంచిక=3 |పేజీలు=362–378}}</ref><ref name="బ్రౌన్ 1998">{{సైట్ పుస్తకం |last=బ్రౌన్ |first=పీటర్ |title=ది కేంబ్రిడ్జ్ ఏన్షియంట్ హిస్టరీ |title-link=iarchive:iB Ca/013 |date=1998 |publisher=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=978-0-5213-0200-5 |editor-last=కామెరాన్ |editor-first=Averil |editor-link=Averil Cameron |volume=XIII: The Late Empire, A.D. 337–425 |pages=634, 640, 651 |chapter=క్రైస్తవీకరణ మరియు మతపరమైన సంఘర్షణ |author-link=పీటర్ బ్రౌన్ (చరిత్రకారుడు) |editor-last2=Garnsey |editor-first2=పీటర్ |editor-link2=పీటర్ గార్న్సే}}</ref> పీటరు బ్రౌను ప్రకారం. "చాలా ప్రాంతాలలో బహుదేవతారాధకులు లైంగిక వేధింపులకు గురి కాలేదు. స్థానిక హింస కొన్ని వికారమైన సంఘటనలు కాకుండా, యూదు సమాజాలు కూడా ఒక శతాబ్దం పాటు స్థిరమైన, విశేషమైన ఉనికిని అనుభవించాయి".<ref name="Brown 1998"/>{{Rp|641–643}}<ref>{{Cite book |last=Demarsin |first=Koen |title=ది ఆర్కియాలజీ ఆఫ్ లేట్ యాంటిక్ 'పాగనిజం' |date=2011 |publisher=Brill |isbn=978-9-0041-9237-9 |editor-last=Lavan |editor-first=Luke |edition=volume 7; illustrated |page=liv–lv |chapter='paganism' in Late Antiquity: Thematic studies Introduction |editor-last2=Mulryan |editor-first2=Michael}}</ref> పాగాను వ్యతిరేక చట్టాలు ఉన్నాయి కానీ అవి సాధారణంగా అమలు చేయబడలేదు; 6వ శతాబ్దం వరకు, [[ఏథెన్స్]], గాజా, [[అలెగ్జాండ్రియా]] ఇతర ప్రాంతాలలో అన్యమత కేంద్రాలు ఉన్నాయి.<ref>{{సైట్ జర్నల్ |last=Constantelos |first=Demetrios J. |date=1964 |title=జస్టినియన్ యుగంలో అన్యమతవాదం మరియు రాష్ట్రం |url=http://www.jstor.org/stable/25017472 |website=ది కాథలిక్ హిస్టారికల్ రివ్యూ |volume=50 |issue=3 |pages=372–380 |jstor=25017472 |access-date=3 జూన్ 2022 |archive-date=31 మే 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220531174806/https://www.jstor.org/stable/25017472 |url-status=live}}</ref> ఇటీవలి యూదు స్కాలర్షిపు ప్రకారం క్రైస్తవ చక్రవర్తుల పాలనలో యూదుల సహనం కొనసాగించబడింది.{{Sfnp|Brewer|2005|p=127}} ఇది మతవిశ్వాశాల వరకు విస్తరించలేదు:{{Sfnp|Brewer|2005|p=127}} 1వ థియోడోసియసు బహుళ చట్టాలను రూపొందించారు. క్రైస్తవ మతం ప్రత్యామ్నాయ రూపాలకు వ్యతిరేకంగా వ్యవహరించారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Sáry |first=Pál |title=Perpauca Terrena Blande Honori dedicata pocta Petrovi Blahovi K Nedožitým 80. నరోడెనినామ్ | date=2019 |ప్రచురణకర్త=Trnavská univirzity |isbn=978-8-0568-0313-4 |editor-last=Vojtech Vladár |page=73 |chapter=Remarks on the Edict 380 నాటి థెస్సలొనీక}}; {{సైట్ జర్నల్ |last=బ్రూవర్ |first=కేథరీన్ |date=2005 |title=రోమన్ శాసనంలో యూదుల స్థితి: జస్టినియన్ పాలన 527-565 Ce |url=https://www.jstor.org/stable/41443760 |జర్నల్=యూరోపియన్ జుడాయిజం: ఎ జర్నల్ ఫర్ ది న్యూ యూరప్ |వాల్యూమ్=38 |ఇష్యూ=2 |పేజీలు=127–139 |jstor=41443760 |access-date=3 జూన్ 2022 |archive-date=28 మే 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220528194215/https://www.jstor.org/stable/41443760 |url-status=live}}</ref> పురాతన కాలం చివరిలో మతవిశ్వాసులు ప్రభుత్వం, చర్చి రెండింటి ద్వారా హింసించబడి చంపబడ్డారు. 6వ శతాబ్దం వరకు క్రైస్తవేతరులు హింసించబడలేదు. రోం అసలు మతపరమైన సోపానక్రమం ఆచారాలు క్రైస్తవ రూపాలను ప్రభావితం చేశాయి.{{Sfnp|Rüpke|2007|pp=406–426}}<ref>పదజాలంపై, {{సైట్ బుక్ |last=Schilling |first=Robert |chapter=ది డిక్లైన్ అండ్ సర్వైవల్ ఆఫ్ రోమన్ రిలిజియన్ |date=1992 |title=రోమన్ అండ్ యూరోపియన్ మిథాలజీస్ |publisher=University of Chicago Press |page=110}} చూడండి</ref> అనేక క్రైస్తవ పూర్వ ఆచారాలు క్రైస్తవ పండుగలు, స్థానిక సంప్రదాయాలలో మనుగడలో ఉన్నాయి. ==లెగసీ== {{Multiple image | align = right | image1 = 2015 Virginia State House - Richmond, Virginia 01.JPG | width1 = 250 | alt1 = | caption1 = | image2 = Maison carrée (3).jpg | width2 = 170 | alt2 = | caption2 = | footer = 1788లో పూర్తయిన వర్జీనియా స్టేటు కాపిటలు ''(ఎడమ)'', ఫ్రాన్సు‌లోని నిమ్సులో, గాల్లో-రోమను ఆలయం 16 బిసిలో అగస్టసు ఆధ్వర్యంలో నిర్మించబడిన రోమను సామ్రాజ్యం వారసుడు అనే నమూనాను అనుసరించి రూపొందించబడింది. }} కొన్ని రాజ్యాలు తమను తాము రోమను సామ్రాజ్యం వారసులుగా చెప్పుకున్నాయి. పోపు లియో చార్లెమాగ్నేను రోమను చక్రవర్తిగా పట్టాభిషేకం చేసినప్పుడు 800లో పవిత్ర రోమను సామ్రాజ్యం స్థాపించబడింది. బైజాంటైను సామ్రాజ్యం ఆర్థడాక్సు క్రిస్టియను సంప్రదాయానికి వారసుడిగా. రష్యను సార్డం, అధికార బదిలీ భావన ప్రకారం, తనను తాను మూడవ రోం (కాన్స్టాంటినోపులు రెండవవాడు) గా పరిగణించుకుంది.<ref>{{సైట్ బుక్ |last=Burgan |first=Michael |title=Empire of Ancient Rome |date=2009 |publisher=Infobase Publishing |isbn=978-1-4381-2659-3 |pages=113–114}}</ref> చివరి తూర్పు రోమను బిరుదు, ఆండ్రియాసు పాలియోలోగోసు, కాన్స్టాంటినోపులు చక్రవర్తి బిరుదును ఫ్రాన్సు చార్లెసుకి విక్రయించాడు; చార్లెసు మరణం తరువాత, పాలియోలోగోసు ఆ బిరుదును తిరిగి పొందాడు.ఆయన మరణం తరువాత ఫెర్డినాండు ఇసాబెల్లా వారి వారసులకు దానిని ఇచ్చాడు. వారు దానిని ఎప్పుడూ ఉపయోగించలేదు. బైజాంటైను నమూనా మీద తమ రాజ్యాన్ని స్థాపించిన ఒట్టోమన్లు 1453లో కాన్స్టాంటినోపులు‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పుడు 2వ మెహ్మదు అక్కడ తన రాజధానిని స్థాపించి రోమను సామ్రాజ్య సింహాసనం మీద కూర్చున్నట్లు ప్రకటించుకున్నాడు.<ref>{{ఉల్లేఖన పుస్తకం |last1=నోబుల్ |first1=థామస్ F. X. |title=వెస్ట్రన్ సివిలైజేషన్: బియాండ్ బౌండరీస్, 1300–1815 |last2=స్ట్రాస్ |first2=బారీ |last3=ఓషీమ్ |first3=డ్యూన్ J. |last4=న్యూషెల్ |first4=క్రిస్టెన్ బి. |last5=అక్కాంపో |first5=ఎలినోర్ ఆన్ |date=2010 |publisher=Cengage Learning |isbn=978-1-4240-6959-0 |page=352}}</ref> ఆయన ఒట్రాంటో దండయాత్ర అనేది ఆయన మరణంతో రద్దు చేయబడిన సామ్రాజ్యాన్ని తిరిగి ఏకం చేసే ఉద్దేశ్యంతో జరిగింది. మధ్యయుగ పశ్చిమంలో "రోమను" అంటే చర్చి, కాథలిక్కు పోపు అని అర్థం. గ్రీకు రూపం రోమైయోయి [[బైజాంటైన్ సామ్రాజ్యం]]లోని గ్రీకు మాట్లాడే క్రైస్తవ జనాభాకు అనుబంధంగా ఉంది. ఇప్పటికీ గ్రీకులు దీనిని ఉపయోగిస్తున్నారు.<ref>{{సైట్ బుక్ |టైటిల్=ఎన్సైక్లోపీడియా బ్రిటానికా, హిస్టరీ ఆఫ్ యూరప్, ది రోమన్లు ​​| date=2008}}</ref> 1861లో ఇటాలియను ద్వీపకల్పం మీద రోమను సామ్రాజ్యం నియంత్రణ ఇటాలియను జాతీయవాదం, ఇటలీ ఏకీకరణ (''రిసోర్జిమెంటో'')ను ప్రభావితం చేసింది.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=కోలియర్ | First=మార్టిన్ |టైటిల్=ఇటాలియన్ ఏకీకరణ, 1820–71 | date=2003 |ప్రచురణకర్త=హీనెమాన్ |isbn=978-0-4353-2754-5 |పేజీ=22}}</ref> యునైటెడు స్టేట్సు‌లో స్థాపకులు క్లాసికలు ట్రెడిషనులో విద్యను అభ్యసించారు.<ref>{{సైట్ బుక్ | last=బ్రిగ్స్ | First=వార్డ్ |చాప్టర్=యునైటెడ్ స్టేట్స్ |డేట్=2010 |టైటిల్=ఎ కంపానియన్ టు ది క్లాసికల్ ట్రెడిషన్ |పబ్లిషర్=బ్లాక్‌వెల్ |పేజీలు=279ff |రచయిత-లింక్=వార్డ్ W. బ్రిగ్స్}}</ref>, వాషింగ్టను, డి.సి.లోని ల్యాండు‌మార్కు‌ల జాబితా కోసం క్లాసికలు మోడళ్లను ఉపయోగించారు.<ref name="మెయినిగ్">{{సైట్ బుక్ | last=మెయినిగ్ | First=డి.డబ్ల్యు. |టైటిల్=ది షేపింగ్ ఆఫ్ అమెరికా: ఎ జియోగ్రాఫికల్ పెర్స్పెక్టివ్ ఆన్ 500 ఇయర్స్ ఆఫ్ హిస్టరీ. అట్లాంటిక్ అమెరికా, 1492–1800 | date=1986 |ప్రచురణకర్త=యేల్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=0-3000-3882-8 |వాల్యూమ్=1 |పేజీలు=432–435}}</ref><ref name="vale">{{సైట్ బుక్ |last=వాలే |first=లారెన్స్ జె. |title=ఆర్కిటెక్చర్, పవర్, మరియు నేషనల్ ఐడెంటిటీ |date=1992 |ప్రచురణకర్త=యేల్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |pages=11, 66–67}}</ref><ref name="korn">{{సైట్ బుక్ |last=కార్న్వాల్ |first=జేమ్స్ డి. |title=కలోనియల్ నార్త్ అమెరికాలో ఆర్కిటెక్చర్ మరియు టౌన్ ప్లానింగ్ |date=2011 |ప్రచురణకర్త=జాన్స్ హాప్కిన్స్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |isbn=978-0-8018-5986-1 |వాల్యూమ్=3 |పేజీలు=1246, 1405–1408}}</ref><ref>{{సైట్ పుస్తకం |last=Mallgrave |first=హ్యారీ ఫ్రాన్సిస్ |title=మోడరన్ ఆర్కిటెక్చరల్ థియరీ: ఎ హిస్టారికల్ సర్వే, 1673–1968 | date=2005 |publisher=కేంబ్రిడ్జ్ యూనివర్సిటీ ప్రెస్ |pages=144–145}}; {{Harvp|Wood|2011|pp=73–74}}; {{సైట్ పుస్తకం |last1=Onuf |first1=పీటర్ S. |chapter=Introduction |last2=Cole |first2=నికోలస్ P. |title=థామస్ జెఫెర్సన్, ది క్లాసికల్ వరల్డ్, అండ్ ఎర్లీ అమెరికా |publisher=యూనివర్శిటీ ఆఫ్ వర్జీనియా ప్రెస్ |page=5}}; {{ఉదహరించిన పుస్తకం |చివరి=డైట్లర్ |మొదటి=మైఖేల్ |శీర్షిక=వలసవాద పురావస్తు శాస్త్రాలు: ప్రాచీన మధ్యధరా ఫ్రాన్స్‌లో వినియోగం, చిక్కుముడులు మరియు హింస | date=2010 |ప్రచురణకర్త=కాలిఫోర్నియా విశ్వవిద్యాలయ ప్రెస్ |isbn=978-0-5202-6551-6}}</ref> స్థాపకులు ఏథీనియను ప్రజాస్వామ్యం, రోమను రిపబ్లిక్కు నిజాన్ని మిశ్రమ రాజ్యాంగంకి నమూనాలుగా చూశారు. కానీ చక్రవర్తిని నిరంకుశత్వ వ్యక్తిగా భావించారు.<ref>{{హార్వ్‌ప్|బ్రిగ్స్|2010|pp=282–286}}; {{హార్వ్‌ప్|వుడ్|2011|pp=60, 66, 73–74, 239}}</ref> ==మూలాలు== {{Reflist|colwidth=30em}} ==మూలాలు == * {{Cite book|author=Frank Frost Abbott|date=1901|title=A History and Description of Roman Political Institutions|publisher=Elibron Classics|isbn=0-543-92749-0|author-link=Frank Frost Abbott}} * [[J. A. Crook]], ''Law and Life of Rome, 90 BC–AD 212'', 1967, ISBN 0-8014-9273-4 * [[Arther Ferrill]], ''The Fall of the Roman Empire: The Military Explanation'', [[Thames and Hudson]], 1988, ISBN 0-500-27495-9 * Goldsworthy, Adrian. ''The Complete Roman Army'', [[Thames and Hudson]], 2003, ISBN 0-500-05124-0 * [[Benjamin Isaac]], "The Limits of Empire: the Roman Army in the East" [[Oxford University Press]], 1992, ISBN 0-19-814926-3 * [[Andrew Lintott]], ''Imperium Romanum: Politics and administration'', 1993, ISBN 0-415-09375-9 * [[Edward Luttwak]], ''The Grand Strategy of the Roman Empire'', [[Johns Hopkins University Press]], 1976, 1979, ISBN 0-8018-2158-4 {{Refend}} <div class="references-small"> </div> ==ఇతర పాఠ్యాలు == {{Library resources box|onlinebooks=yes}} * [[John Bagnell Bury]], ''A History of the Roman Empire from its Foundation to the death of Marcus Aurelius'', 1913, ISBN 978-1-4367-3416-5 * [[Duncan B. Campbell|Duncan B Campbell]], ''The Rise of Imperial Rome, AD 14-193'', Osprey, 2013, ISBN 978-1-7809-6280-1 * [[Winston Churchill]], ''A History of the English-Speaking Peoples'', Cassell, 1998, ISBN 0-304-34912-7 * [[Edward Gibbon]], ''The History of the Decline and Fall of the Roman Empire'', 1776–1789 * [[Adrian Goldsworthy]]. ''In the Name of Rome: The Men Who Won the Roman Empire'', Weidenfield and Nicholson, 2003, ISBN 0-297-84666-3 * [[Michael Grant (author)|Michael Grant]], ''The History of Rome'', [[Faber and Faber]], 1993, ISBN 0-571-11461-X * [[Antonio Santosuosso]], ''Storming the Heavens: Soldiers, Emperors and Civilians in the Roman Empire'', Westview Press, 2001, ISBN 0-8133-3523-X ==బయటి లింకులు == {{Sister project links}} * [[BBC]], [http://www.bbc.co.uk/schools/romans Romans for Children] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090424072929/http://www.bbc.co.uk/schools/romans/ |date=2009-04-24 }}, website on ancient Rome for children at the level of primary school * [http://www.classicsunveiled.com/romeh/html/index.html Rome Unleashed] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140328210703/http://www.classicsunveiled.com/romeh/html/index.html |date=2014-03-28 }}, interactive educational website on ancient Rome for students * Interactive map of the Roman Empire at [https://wayback.archive-it.org/all/20171010202718/http://vici.org/selectview.php?center=41.95132,12.521118&zoom=4&labels=2 Vici.org] * [http://tacitus.nu/historical-atlas/rome.htm Historical Atlas] showing the expansion of the Roman empire * [http://roman-empire.net/ Roman-Empire.net], learning resources and reenactments * The Roman Empire in the First Century from [http://pbs.org/empires/romans/index.html PBS] * The Roman Empire, from the [http://www.unrv.com/ United Nations of Roma Victrix] * [http://www.knowtheromans.co.uk/ The Romans] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120415030316/http://knowtheromans.co.uk/ |date=2012-04-15 }} * [http://www.wdl.org/en/item/11745/ The Historical Theater in the Year 400 AD, in Which Both Romans and Barbarians Resided Side by Side in the Eastern Part of the Roman Empire] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131029201125/http://www.wdl.org/en/item/11745/ |date=2013-10-29 }} {{Ancient Syria and Mesopotamia}} {{Ancient Rome topics|state=autocollapse}} {{Roman history by territory}} {{Territories with limited Roman Empire occupation & presence}} {{Empires}} {{Former monarchies Italian peninsula}} [[వర్గం:ఇటాలియన్ ద్వీపకల్పం లోని పూర్వ దేశాలు]] [[వర్గం:రోమన్ సామ్రాజ్యం| ]] [[వర్గం:ఇటలీ]] [[వర్గం:ప్రపంచ చరిత్ర]] 2504x2kwn4perhsii2j2y9rp0e7dh82 టి.జీవన్ రెడ్డి 0 155970 4807987 4806834 2026-04-22T13:16:39Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807987 wikitext text/x-wiki {{Infobox_Indian_politician |image= Jeevan Reddy (cropped).jpg |size = 250px | name = తాటిపర్తి [[జీవన్]] రెడ్డి | birth_date = {{Birth date and age|1952|05|01}} | birth_place = బతికపల్లి . | residence = బతికపల్లి: గ్రామం, [[పెగడపల్లి]]: మండలం, [[కరీంనగర్]] : జిల్లా. | marital status = | Official Status = | constituency = [[కరీంనగర్-ఆదిలాబాద్-నిజామాబాద్-మెదక్ పట్టభద్రుల నియోజకవర్గం]] | office = తెలంగాణ శాసనమండలి సభ్యుడు | term = 30 మార్చి 2019 నుండి 29 మార్చి 2025 | office1 = రోడ్లు, భవనాల శాఖ మంత్రి | term1 = 14 మే 2004 – 2 మార్చి 2009 | office2 = [[శాసనసభ సభ్యుడు]] | term2 = 1983–1985 <br>1989–1994 <br>1996–2009 <br>2014–2018 | constituency2 = [[జగిత్యాల శాసనసభ నియోజకవర్గం]] | otherparty = కాంగ్రెస్ | party = [[భారత్ రాష్ట్ర సమితి]] | children = {{ubl|రామచంద్రా రెడ్డి|బాలకృష్ణా రెడ్డి|చంద్రకృష్ణా రెడ్డి}} | nationality = {{flag|India|name=భారతీయుడు}} | religion = | website = | email = | footnotes = | date = | | year = | | source = }} '''తాటిపర్తి [[జీవన్]] రెడ్డి''' [[కాంగ్రెస్ పార్టీ]]కి [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రానికి చెందిన రాజకీయ నాయకుడు. 2019లో తెలంగాణ శాసనమండలికి జరిగిన ఎన్నికల్లో [[కరీంనగర్-ఆదిలాబాద్-నిజామాబాద్-మెదక్ పట్టభద్రుల నియోజకవర్గం]] నుండి పోటీ చేసి ఎమ్మెల్సీగా ఎన్నికయ్యాడు. ==బాల్యం, విద్యాభ్యాసం== తాటిపర్తి [[జీవన్]] రెడ్డి [[కరీంనగర్ జిల్లా]] [[పెగడపల్లి మండలం (జగిత్యాల జిల్లా)|పెగడపల్లి]] మండలం [[బత్కేపల్లి|బత్కేపల్లిలో]] 1952 మే 1న జన్మించారు. [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం]] నుంచి బీఏ, ఎల్‌ఎల్‌బి పూర్తిచేశారు. ==కుటుంబం== [[జీవన్]] రెడ్డి అహల్య దేవిని వివాహం చేసుకున్నాడు. ఈ దంపతులకు రామచంద్రారెడ్డి, బాలకృష్ణారెడ్డి, చంద్ర కృష్ణారెడ్డి అనే ముగ్గురు కుమారులు ఉన్నారు. ==రాజకీయ జీవితం== [[జీవన్]] రెడ్డి [[జగిత్యాల శాసనసభ నియోజకవర్గం]] నుండి ఆరుసార్లు శాసనసభకు ఎన్నికై మూడుసార్లు ఉమ్మడి ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్రంలో మంత్రిగా పనిచేశాడు. ఆయన 1983లో టీడీపీలో చేరి [[జగిత్యాల శాసనసభ నియోజకవర్గం]] నుండి ఎమ్మెల్యేగా తొలిసారి శాసనసభలో అడుగుపెట్టి [[ఎన్టీఆర్]] మంత్రివర్గంలో ఎక్సైజ్ శాఖ మంత్రిగా, [[నాదెండ్ల భాస్కరరావు]] మంత్రివర్గంలో పంచాయతీ రాజ్ శాఖ మంత్రిగా బాధ్యతలు నిర్వహించాడు. ఎన్‌టీ రామారావు 1985లో ప్రభుత్వం రద్దు చేయడంతో తిరిగి జరిగిన ఎన్నికల్లో ఆయన కాంగ్రెస్ పార్టీలో చేరి 1985లో కాంగ్రెస్ అభ్యర్థిగా పోటీ చేసి టీడీపీ అభ్యర్థి [[గొడిశెల రాజేశం గౌడ్]] చేతిలో ఓడిపోయాడు. [[జీవన్]] రెడ్డి 1989లో రెండోసారి ఎమ్మెల్యేగా ఎన్నికై, 1994లో ఓడిపోయి 1996 ఉప ఎన్నికలో గెలిచి 1999, 2004లో జరిగిన ఎన్నికల్లో గెలిచి హ్యాట్రిక్ విజయం సాధించాడు. ఆయన 2004 మే 14 నుండి 2009 మార్చి 2 వరకు [[వై.యస్. రాజశేఖరరెడ్డి]] మంత్రివర్గంలో రోడ్లు భవనాల శాఖ మంత్రిగా బాధ్యతలు నిర్వహించాడు.<ref name="మంత్రులు ముగ్గురు.. మాజీలు ముగ్గురు">{{cite news|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/Karimnagar/530/123212676|title=మంత్రులు ముగ్గురు.. మాజీలు ముగ్గురు|last1=Eenadu|date=17 November 2023|work=|accessdate=17 November 2023|archiveurl=https://web.archive.org/web/20231117074919/https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/Karimnagar/530/123212676|archivedate=17 November 2023|language=te}}</ref> ఆయన 2006, 2009లో [[కరీంనగర్ లోకసభ నియోజకవర్గం|కరీంనగర్ లోక్‌సభ]] స్థానం నుండి పోటీ చేసి ఓడిపోయాడు. [[జీవన్]] రెడ్డి 2009లో జరిగిన అసెంబ్లీ ఎన్నికల్లో ఓడిపోయి తెలంగాణ ప్రత్యేక రాష్ట్రం ఏర్పడిన తర్వాత  2014లో జరిగిన తెలంగాణ శాసనసభ ఎన్నికల్లో [[జగిత్యాల శాసనసభ నియోజకవర్గం]] నుండి పోటీ చేసి గెలిచి ఉమ్మడి [[కరీంనగర్ జిల్లా]] నుంచి గెలిచిన ఏకైక ఎమ్మెల్యేగా ఉన్నాడు.<ref name="సీఎల్పీ లీడర్.. టీపీసీసీ చీఫ్!">{{cite news |last1=Sakshi |title=సీఎల్పీ లీడర్.. టీపీసీసీ చీఫ్! |url=https://m.sakshi.com/news/telangana/clp-leader-tpcc-chief-131794 |accessdate=13 April 2022 |work= |date=19 May 2014 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220413170615/https://m.sakshi.com/news/telangana/clp-leader-tpcc-chief-131794 |archivedate=13 April 2022 |language=te}}</ref><ref name="జగిత్యాల జీవన జ్యోతి">{{cite news |last1=Sakshi |title=జగిత్యాల జీవన జ్యోతి |url=https://m.sakshi.com/news/telangana/t-jeevan-reddy-undisputed-congress-leader-1140170 |accessdate=13 April 2022 |work= |date=30 November 2018 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220413170746/https://m.sakshi.com/news/telangana/t-jeevan-reddy-undisputed-congress-leader-1140170 |archivedate=13 April 2022 |language=te}}</ref> ఆయన 2018లో జరిగిన ముందస్తు అసెంబ్లీ ఎన్నికల్లో ఓడిపోయి 2019లో తెలంగాణ శాసనమండలికి జరిగిన ఎన్నికల్లో [[కరీంనగర్-ఆదిలాబాద్-నిజామాబాద్-మెదక్ పట్టభద్రుల నియోజకవర్గం]] నుండి పోటీ చేసి ఎమ్మెల్సీగా ఎన్నికయ్యాడు. టీ జీవన్‌రెడ్డికి 56,698 ఓట్లు రాగా, బీఆర్‌ఎస్‌ బలపరిచిన మామిండ్ల చంద్రశేఖర్‌ గౌడ్‌కు 17,268 ఓట్లు , సుగుణాకర్ రావుకు 15,077 ఓట్లు రాగా, నవ తెలంగాణ పార్టీకి చెందిన రాణి రుద్రమకు 5,192 ఓట్లు వచ్చాయి.<ref name="ఎమ్మెల్సీ ఎన్నికల్లో కాంగ్రెస్ అభ్యర్థి [[జీవన్]]‌రెడ్డి గెలుపు">{{cite news |last1=HMTV |title=ఎమ్మెల్సీ ఎన్నికల్లో కాంగ్రెస్ అభ్యర్థి జీవన్ రెడ్డి గెలుపు |url=https://www.hmtvlive.com/telangana/jeevan-reddy-wins-in-the-mlc-elections-18751 |accessdate=13 April 2022 |work= |date=27 March 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220413171544/https://www.hmtvlive.com/telangana/jeevan-reddy-wins-in-the-mlc-elections-18751 |archivedate=13 April 2022 |language=te}}</ref><ref name="ఎమ్మెల్సీ ఎన్నికల్లో జీవన్ రెడ్డి విజయం">{{cite news |last1=Sakshi |title=ఎమ్మెల్సీ ఎన్నికల్లో టి జీవన్ రెడ్డి విజయం |url=https://www.sakshi.com/news/politics/congress-candidate-jeevan-reddy-win-graduates-mlc-elections-1174265 |accessdate=13 April 2022 |work= |date=27 March 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220413171411/https://www.sakshi.com/news/politics/congress-candidate-jeevan-reddy-win-graduates-mlc-elections-1174265 |archivedate=13 April 2022 |language=te}}</ref> 2018లో జరిగిన తెలంగాణ ముందస్తు ఎన్నికలో కాంగ్రెస్ పార్టీ తరపున పోటీ చేసి తన ప్రత్యర్థి [[తెలంగాణ రాష్ట్ర సమితి]] పార్టీ తరపున పోటీ చేసిన ఎమ్. సంజయ్ కుమార్ పై 61,185 ఓట్ల మెజార్టీతో ఓడిపోయారు. జీవన్ రెడ్డి 2023లో శాసనసభ, 2024లో జరిగిన లోక్‌సభ ఎన్నికల్లో [[నిజామాబాదు లోక్‌సభ నియోజకవర్గం|నిజామాబాద్]] నుండి పోటీ చేసి ఓడిపోయాడు. కాంగ్రెస్ పార్టీలో తనకు సరైన గుర్తింపు ఇవ్వకుండా అణగదొక్కే ప్రయత్నాలు జరుగుతున్నాయని ఆరోపిస్తూ జీవన్ రెడ్డి 2026 మార్చి 25న కాంగ్రెస్ పార్టీకి రాజీనామా చేశాడు.<ref name="కాంగ్రెస్‌కు మాజీ మంత్రి జీవన్‌రెడ్డి రాజీనామా">{{cite news |title=కాంగ్రెస్‌కు మాజీ మంత్రి జీవన్‌రెడ్డి రాజీనామా |url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/karimnagar-ex-minister-jeevan-reddy-resigns-from-congress/530/126052590 |access-date=26 March 2026 |work= |publisher=Eenadu |date=26 March 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260326142656/https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/karimnagar-ex-minister-jeevan-reddy-resigns-from-congress/530/126052590 |archive-date=26 March 2026 |language=te}}</ref> ఆయనను మంత్రులు [[అడ్లూరి లక్ష్మణ్ కుమార్|అడ్లూరి లక్ష్మణ్]], [[దుద్దిళ్ళ శ్రీధర్ బాబు|శ్రీధర్ బాబు]], పీసీసీ చీఫ్ [[బొమ్మ మహేష్ కుమార్ గౌడ్|మహేష్ కుమార్ గౌడ్]] సహా పలువురు నేతలు బుజ్జగించే ప్రయత్నం చేసినప్పటికీ, ఆయన తన నిర్ణయంలో మార్పు చేయలేదు. ==బీఆర్ఎస్​లో చేరిక== జీవన్ రెడ్డి 2026 ఏప్రిల్ 20న జగిత్యాల జిల్లా కేంద్రంలోని మినీ స్టేడియంలో ఏర్పాటు చేసిన ప్రజా ఆశీర్వాద సభలో బీఆర్ఎస్‌ పార్టీ అధినేత, [[కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖరరావు]] సమక్షంలో [[భారత్ రాష్ట్ర సమితి]] పార్టీలో చేరాడు.<ref name="జీవన్ రెడ్డికి గులాబీ కండువా కప్పి బీఆర్ఎస్‌లోకి ఆహ్వానించిన కేసీఆర్">{{cite news |last1= |title=జీవన్ రెడ్డికి గులాబీ కండువా కప్పి బీఆర్ఎస్‌లోకి ఆహ్వానించిన కేసీఆర్ |url=https://www.ntnews.com/news/jeevan-reddy-joined-in-brs-in-the-presence-of-kcr-2365212 |access-date=20 April 2026 |work= |publisher=NT News |date=20 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260420151704/https://www.ntnews.com/news/jeevan-reddy-joined-in-brs-in-the-presence-of-kcr-2365212 |archive-date=20 April 2026 |language=te}}</ref> జీవన్ రెడ్డికి [[కేసీఆర్]] స్వయంగా పార్టీ కండువా కప్పి పార్టీలోకి సాదరంగా ఆహ్వానించి, అదే వేదికపై నుండి బీఆర్ఎస్‌ పార్టీ ప్రధాన కార్యదర్శిగా ప్రకటించాడు.<ref name="జీవన్‌రెడ్డిని పార్టీ ప్రధాన కార్యదర్శిగా నియమిస్తున్నా: కేసీఆర్‌">{{cite news |title=జీవన్‌రెడ్డిని పార్టీ ప్రధాన కార్యదర్శిగా నియమిస్తున్నా: కేసీఆర్‌ |url=https://www.eenadu.net/telugu-news/telangana/ex-cm-kcr-speech-in-jagityal/1801/126069255 |access-date=20 April 2026 |work= |publisher=Eenadu |date=20 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260420152250/https://www.eenadu.net/telugu-news/telangana/ex-cm-kcr-speech-in-jagityal/1801/126069255 |archive-date=20 April 2026 |language=te}}</ref> [[File:Jeevan Reddy joined BRS.jpg|thumb|right|జీవన్ రెడ్డికి బీఆర్ఎస్ పార్టీ కండువా కప్పి పార్టీలోకి ఆహ్వానించిన కేసీఆర్]] ==మూలాలు== {{మూలాలు}} == వెలుపలి లంకెలు == {{Authority control}} [[వర్గం:1952 జననాలు]] [[వర్గం:భారత జాతీయ కాంగ్రెస్ నాయకులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లా రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లా నుండి ఎన్నికైన ఆంధ్రప్రదేశ్ శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లాకు చెందిన ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్ర మంత్రులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లాకు చెందిన శాసనమండలి సభ్యులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లా నుండి ఎన్నికైన శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ శాసన సభ్యులు (2014)]] [[వర్గం:తెలంగాణ శాసనమండలి సభ్యులు]] 4p62wbb7p7b4kot4318t0juhokyymic 4807988 4807987 2026-04-22T13:17:08Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807988 wikitext text/x-wiki {{Infobox_Indian_politician |image= Jeevan Reddy (cropped).jpg |imagesize = 250px | name = తాటిపర్తి [[జీవన్]] రెడ్డి | birth_date = {{Birth date and age|1952|05|01}} | birth_place = బతికపల్లి . | residence = బతికపల్లి: గ్రామం, [[పెగడపల్లి]]: మండలం, [[కరీంనగర్]] : జిల్లా. | marital status = | Official Status = | constituency = [[కరీంనగర్-ఆదిలాబాద్-నిజామాబాద్-మెదక్ పట్టభద్రుల నియోజకవర్గం]] | office = తెలంగాణ శాసనమండలి సభ్యుడు | term = 30 మార్చి 2019 నుండి 29 మార్చి 2025 | office1 = రోడ్లు, భవనాల శాఖ మంత్రి | term1 = 14 మే 2004 – 2 మార్చి 2009 | office2 = [[శాసనసభ సభ్యుడు]] | term2 = 1983–1985 <br>1989–1994 <br>1996–2009 <br>2014–2018 | constituency2 = [[జగిత్యాల శాసనసభ నియోజకవర్గం]] | otherparty = కాంగ్రెస్ | party = [[భారత్ రాష్ట్ర సమితి]] | children = {{ubl|రామచంద్రా రెడ్డి|బాలకృష్ణా రెడ్డి|చంద్రకృష్ణా రెడ్డి}} | nationality = {{flag|India|name=భారతీయుడు}} | religion = | website = | email = | footnotes = | date = | | year = | | source = }} '''తాటిపర్తి [[జీవన్]] రెడ్డి''' [[కాంగ్రెస్ పార్టీ]]కి [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రానికి చెందిన రాజకీయ నాయకుడు. 2019లో తెలంగాణ శాసనమండలికి జరిగిన ఎన్నికల్లో [[కరీంనగర్-ఆదిలాబాద్-నిజామాబాద్-మెదక్ పట్టభద్రుల నియోజకవర్గం]] నుండి పోటీ చేసి ఎమ్మెల్సీగా ఎన్నికయ్యాడు. ==బాల్యం, విద్యాభ్యాసం== తాటిపర్తి [[జీవన్]] రెడ్డి [[కరీంనగర్ జిల్లా]] [[పెగడపల్లి మండలం (జగిత్యాల జిల్లా)|పెగడపల్లి]] మండలం [[బత్కేపల్లి|బత్కేపల్లిలో]] 1952 మే 1న జన్మించారు. [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం]] నుంచి బీఏ, ఎల్‌ఎల్‌బి పూర్తిచేశారు. ==కుటుంబం== [[జీవన్]] రెడ్డి అహల్య దేవిని వివాహం చేసుకున్నాడు. ఈ దంపతులకు రామచంద్రారెడ్డి, బాలకృష్ణారెడ్డి, చంద్ర కృష్ణారెడ్డి అనే ముగ్గురు కుమారులు ఉన్నారు. ==రాజకీయ జీవితం== [[జీవన్]] రెడ్డి [[జగిత్యాల శాసనసభ నియోజకవర్గం]] నుండి ఆరుసార్లు శాసనసభకు ఎన్నికై మూడుసార్లు ఉమ్మడి ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్రంలో మంత్రిగా పనిచేశాడు. ఆయన 1983లో టీడీపీలో చేరి [[జగిత్యాల శాసనసభ నియోజకవర్గం]] నుండి ఎమ్మెల్యేగా తొలిసారి శాసనసభలో అడుగుపెట్టి [[ఎన్టీఆర్]] మంత్రివర్గంలో ఎక్సైజ్ శాఖ మంత్రిగా, [[నాదెండ్ల భాస్కరరావు]] మంత్రివర్గంలో పంచాయతీ రాజ్ శాఖ మంత్రిగా బాధ్యతలు నిర్వహించాడు. ఎన్‌టీ రామారావు 1985లో ప్రభుత్వం రద్దు చేయడంతో తిరిగి జరిగిన ఎన్నికల్లో ఆయన కాంగ్రెస్ పార్టీలో చేరి 1985లో కాంగ్రెస్ అభ్యర్థిగా పోటీ చేసి టీడీపీ అభ్యర్థి [[గొడిశెల రాజేశం గౌడ్]] చేతిలో ఓడిపోయాడు. [[జీవన్]] రెడ్డి 1989లో రెండోసారి ఎమ్మెల్యేగా ఎన్నికై, 1994లో ఓడిపోయి 1996 ఉప ఎన్నికలో గెలిచి 1999, 2004లో జరిగిన ఎన్నికల్లో గెలిచి హ్యాట్రిక్ విజయం సాధించాడు. ఆయన 2004 మే 14 నుండి 2009 మార్చి 2 వరకు [[వై.యస్. రాజశేఖరరెడ్డి]] మంత్రివర్గంలో రోడ్లు భవనాల శాఖ మంత్రిగా బాధ్యతలు నిర్వహించాడు.<ref name="మంత్రులు ముగ్గురు.. మాజీలు ముగ్గురు">{{cite news|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/Karimnagar/530/123212676|title=మంత్రులు ముగ్గురు.. మాజీలు ముగ్గురు|last1=Eenadu|date=17 November 2023|work=|accessdate=17 November 2023|archiveurl=https://web.archive.org/web/20231117074919/https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/Karimnagar/530/123212676|archivedate=17 November 2023|language=te}}</ref> ఆయన 2006, 2009లో [[కరీంనగర్ లోకసభ నియోజకవర్గం|కరీంనగర్ లోక్‌సభ]] స్థానం నుండి పోటీ చేసి ఓడిపోయాడు. [[జీవన్]] రెడ్డి 2009లో జరిగిన అసెంబ్లీ ఎన్నికల్లో ఓడిపోయి తెలంగాణ ప్రత్యేక రాష్ట్రం ఏర్పడిన తర్వాత  2014లో జరిగిన తెలంగాణ శాసనసభ ఎన్నికల్లో [[జగిత్యాల శాసనసభ నియోజకవర్గం]] నుండి పోటీ చేసి గెలిచి ఉమ్మడి [[కరీంనగర్ జిల్లా]] నుంచి గెలిచిన ఏకైక ఎమ్మెల్యేగా ఉన్నాడు.<ref name="సీఎల్పీ లీడర్.. టీపీసీసీ చీఫ్!">{{cite news |last1=Sakshi |title=సీఎల్పీ లీడర్.. టీపీసీసీ చీఫ్! |url=https://m.sakshi.com/news/telangana/clp-leader-tpcc-chief-131794 |accessdate=13 April 2022 |work= |date=19 May 2014 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220413170615/https://m.sakshi.com/news/telangana/clp-leader-tpcc-chief-131794 |archivedate=13 April 2022 |language=te}}</ref><ref name="జగిత్యాల జీవన జ్యోతి">{{cite news |last1=Sakshi |title=జగిత్యాల జీవన జ్యోతి |url=https://m.sakshi.com/news/telangana/t-jeevan-reddy-undisputed-congress-leader-1140170 |accessdate=13 April 2022 |work= |date=30 November 2018 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220413170746/https://m.sakshi.com/news/telangana/t-jeevan-reddy-undisputed-congress-leader-1140170 |archivedate=13 April 2022 |language=te}}</ref> ఆయన 2018లో జరిగిన ముందస్తు అసెంబ్లీ ఎన్నికల్లో ఓడిపోయి 2019లో తెలంగాణ శాసనమండలికి జరిగిన ఎన్నికల్లో [[కరీంనగర్-ఆదిలాబాద్-నిజామాబాద్-మెదక్ పట్టభద్రుల నియోజకవర్గం]] నుండి పోటీ చేసి ఎమ్మెల్సీగా ఎన్నికయ్యాడు. టీ జీవన్‌రెడ్డికి 56,698 ఓట్లు రాగా, బీఆర్‌ఎస్‌ బలపరిచిన మామిండ్ల చంద్రశేఖర్‌ గౌడ్‌కు 17,268 ఓట్లు , సుగుణాకర్ రావుకు 15,077 ఓట్లు రాగా, నవ తెలంగాణ పార్టీకి చెందిన రాణి రుద్రమకు 5,192 ఓట్లు వచ్చాయి.<ref name="ఎమ్మెల్సీ ఎన్నికల్లో కాంగ్రెస్ అభ్యర్థి [[జీవన్]]‌రెడ్డి గెలుపు">{{cite news |last1=HMTV |title=ఎమ్మెల్సీ ఎన్నికల్లో కాంగ్రెస్ అభ్యర్థి జీవన్ రెడ్డి గెలుపు |url=https://www.hmtvlive.com/telangana/jeevan-reddy-wins-in-the-mlc-elections-18751 |accessdate=13 April 2022 |work= |date=27 March 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220413171544/https://www.hmtvlive.com/telangana/jeevan-reddy-wins-in-the-mlc-elections-18751 |archivedate=13 April 2022 |language=te}}</ref><ref name="ఎమ్మెల్సీ ఎన్నికల్లో జీవన్ రెడ్డి విజయం">{{cite news |last1=Sakshi |title=ఎమ్మెల్సీ ఎన్నికల్లో టి జీవన్ రెడ్డి విజయం |url=https://www.sakshi.com/news/politics/congress-candidate-jeevan-reddy-win-graduates-mlc-elections-1174265 |accessdate=13 April 2022 |work= |date=27 March 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220413171411/https://www.sakshi.com/news/politics/congress-candidate-jeevan-reddy-win-graduates-mlc-elections-1174265 |archivedate=13 April 2022 |language=te}}</ref> 2018లో జరిగిన తెలంగాణ ముందస్తు ఎన్నికలో కాంగ్రెస్ పార్టీ తరపున పోటీ చేసి తన ప్రత్యర్థి [[తెలంగాణ రాష్ట్ర సమితి]] పార్టీ తరపున పోటీ చేసిన ఎమ్. సంజయ్ కుమార్ పై 61,185 ఓట్ల మెజార్టీతో ఓడిపోయారు. జీవన్ రెడ్డి 2023లో శాసనసభ, 2024లో జరిగిన లోక్‌సభ ఎన్నికల్లో [[నిజామాబాదు లోక్‌సభ నియోజకవర్గం|నిజామాబాద్]] నుండి పోటీ చేసి ఓడిపోయాడు. కాంగ్రెస్ పార్టీలో తనకు సరైన గుర్తింపు ఇవ్వకుండా అణగదొక్కే ప్రయత్నాలు జరుగుతున్నాయని ఆరోపిస్తూ జీవన్ రెడ్డి 2026 మార్చి 25న కాంగ్రెస్ పార్టీకి రాజీనామా చేశాడు.<ref name="కాంగ్రెస్‌కు మాజీ మంత్రి జీవన్‌రెడ్డి రాజీనామా">{{cite news |title=కాంగ్రెస్‌కు మాజీ మంత్రి జీవన్‌రెడ్డి రాజీనామా |url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/karimnagar-ex-minister-jeevan-reddy-resigns-from-congress/530/126052590 |access-date=26 March 2026 |work= |publisher=Eenadu |date=26 March 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260326142656/https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/karimnagar-ex-minister-jeevan-reddy-resigns-from-congress/530/126052590 |archive-date=26 March 2026 |language=te}}</ref> ఆయనను మంత్రులు [[అడ్లూరి లక్ష్మణ్ కుమార్|అడ్లూరి లక్ష్మణ్]], [[దుద్దిళ్ళ శ్రీధర్ బాబు|శ్రీధర్ బాబు]], పీసీసీ చీఫ్ [[బొమ్మ మహేష్ కుమార్ గౌడ్|మహేష్ కుమార్ గౌడ్]] సహా పలువురు నేతలు బుజ్జగించే ప్రయత్నం చేసినప్పటికీ, ఆయన తన నిర్ణయంలో మార్పు చేయలేదు. ==బీఆర్ఎస్​లో చేరిక== జీవన్ రెడ్డి 2026 ఏప్రిల్ 20న జగిత్యాల జిల్లా కేంద్రంలోని మినీ స్టేడియంలో ఏర్పాటు చేసిన ప్రజా ఆశీర్వాద సభలో బీఆర్ఎస్‌ పార్టీ అధినేత, [[కల్వకుంట్ల చంద్రశేఖరరావు]] సమక్షంలో [[భారత్ రాష్ట్ర సమితి]] పార్టీలో చేరాడు.<ref name="జీవన్ రెడ్డికి గులాబీ కండువా కప్పి బీఆర్ఎస్‌లోకి ఆహ్వానించిన కేసీఆర్">{{cite news |last1= |title=జీవన్ రెడ్డికి గులాబీ కండువా కప్పి బీఆర్ఎస్‌లోకి ఆహ్వానించిన కేసీఆర్ |url=https://www.ntnews.com/news/jeevan-reddy-joined-in-brs-in-the-presence-of-kcr-2365212 |access-date=20 April 2026 |work= |publisher=NT News |date=20 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260420151704/https://www.ntnews.com/news/jeevan-reddy-joined-in-brs-in-the-presence-of-kcr-2365212 |archive-date=20 April 2026 |language=te}}</ref> జీవన్ రెడ్డికి [[కేసీఆర్]] స్వయంగా పార్టీ కండువా కప్పి పార్టీలోకి సాదరంగా ఆహ్వానించి, అదే వేదికపై నుండి బీఆర్ఎస్‌ పార్టీ ప్రధాన కార్యదర్శిగా ప్రకటించాడు.<ref name="జీవన్‌రెడ్డిని పార్టీ ప్రధాన కార్యదర్శిగా నియమిస్తున్నా: కేసీఆర్‌">{{cite news |title=జీవన్‌రెడ్డిని పార్టీ ప్రధాన కార్యదర్శిగా నియమిస్తున్నా: కేసీఆర్‌ |url=https://www.eenadu.net/telugu-news/telangana/ex-cm-kcr-speech-in-jagityal/1801/126069255 |access-date=20 April 2026 |work= |publisher=Eenadu |date=20 April 2026 |archive-url=https://web.archive.org/web/20260420152250/https://www.eenadu.net/telugu-news/telangana/ex-cm-kcr-speech-in-jagityal/1801/126069255 |archive-date=20 April 2026 |language=te}}</ref> [[File:Jeevan Reddy joined BRS.jpg|thumb|right|జీవన్ రెడ్డికి బీఆర్ఎస్ పార్టీ కండువా కప్పి పార్టీలోకి ఆహ్వానించిన కేసీఆర్]] ==మూలాలు== {{మూలాలు}} == వెలుపలి లంకెలు == {{Authority control}} [[వర్గం:1952 జననాలు]] [[వర్గం:భారత జాతీయ కాంగ్రెస్ నాయకులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లా రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లా నుండి ఎన్నికైన ఆంధ్రప్రదేశ్ శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లాకు చెందిన ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్ర మంత్రులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లాకు చెందిన శాసనమండలి సభ్యులు]] [[వర్గం:జగిత్యాల జిల్లా నుండి ఎన్నికైన శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ శాసన సభ్యులు (2014)]] [[వర్గం:తెలంగాణ శాసనమండలి సభ్యులు]] r54bgj3at9xcqqytbeko86zsz2dzmpg జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము 0 157510 4807968 4807942 2026-04-22T12:38:16Z Vjsuseela 35888 4807968 wikitext text/x-wiki [[File:National Science Day (India).JPG|thumb|జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము సందర్భంగా విద్యార్థుల [[విజ్ఞానశాస్త్ర ప్రదర్శన]]|260x260px]] '''జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము'''ను భారతదేశంలో ప్రతి సంవత్సరం ఫిబ్రవరి 28 న జరుపుకుంటారు. [[రామన్ ఎఫెక్ట్|రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌]]<nowiki/>ను కనిపెట్టిన [[చంద్రశేఖర వేంకట రామన్]] 28-02-1928న తన పరిశోధనా ఫలితాన్ని ధృవపరచుకున్నాడు. ఆయన ఈ పరిశోధన ఫలితాన్ని ధృవపరిచిన ఈ రోజును (ఫిబ్రవరి 28) '''[[జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము|నేషనల్‌ సైన్స్‌ డే]]'''<ref>{{Cite web|url=https://www.hmtvlive.com/specials/why-do-we-celebrate-28th-february-as-national-science-day-40519|title=జాతీయ సైన్స్ దినోత్సవం ఎందుకు జరుపుకుంటారో తెలుసా..?|last=Sumitra|date=2020-02-28|website=www.hmtvlive.com|language=te|access-date=2021-11-21|archive-date=2021-11-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20211121121937/https://www.hmtvlive.com/specials/why-do-we-celebrate-28th-february-as-national-science-day-40519|url-status=dead}}</ref> గా జరుపుకుంటున్నారు.<ref>{{Cite web |url=http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf |title=ఆర్కైవ్ నకలు |website= |access-date=2020-02-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150227054229/http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf |archive-date=2015-02-27 |url-status=dead }}</ref> ==సి.వి.రామన్== రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ అనే అంశం పై [[నేచర్ (పత్రిక)|నేచర్‌]] పత్రికలో [[చంద్రశేఖర వేంకట రామన్|సి.వి.రామన్]] ప్రచురించిన వ్యాసాలను చూసి ప్రపంచం ఆశ్చర్యపడింది. 1930 డిసెంబర్‌లో సి.వి.రామన్‌ కు [[నోబెల్ బహుమతి|నోబెల్‌ బహుమతి]] ప్రకటింపబడింది. వీరికి 1954లో [[భారతరత్న]] బహుకరింపబడింది. [[భౌతిక శాస్త్రము|భౌతిక శాస్త్రం]]<nowiki/>లో భారత కీర్తి కిరీటి సి.వి రామన్. ప్రపంచ వైజ్ఞానిక రంగంలో భారతదేశపు కీర్తి బావుటాను ఎగురవేసి, భారతదేశపు వైజ్ఞానిక రంగంలో ఏకైక నోబెల్ బహుమతి విజేతగా, అన్నింటికీ మించి భారతరత్నగా మనందరికి సుపరిచితుడు శ్రీ చంద్రశేఖర్ వెంకటరామన్ (సి.వి.రామన్). == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవ లక్ష్యం == ప్రజల దైనందిన జీవితంలో విజ్ఞానశాస్త్రం ప్రాముఖ్యత గురించి సందేశాన్ని వ్యాప్తి చేయడానికి, మానవ సంక్షేమం కోసం విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలోని అన్ని కార్యకలాపాలు, ప్రయత్నాలు విజయాలను ప్రదర్శించడానికి, విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో అభివృద్ధి, సంబంధిత సమస్యలను చర్చించడానికి, నూతన సాంకేతికతలను అమలు చేయడానికి జాతీయ విజ్ఞానశాస్త్ర దినోత్సవాన్ని జరుపుకుంటారు. దీనితో భారతదేశంలోని శాస్త్రీయ దృక్పథం గల పౌరులకు ఒక అవకాశాన్ని కల్పించగలుగుతారు. ప్రజలను ప్రోత్సహించడానికి విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికతలను ప్రాచుర్యంలోకి తీసుకురావడానికి కూడా దీనిని జరుపుకుంటారు. == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవ కార్యక్రమాల ఇతివృత్తాలు == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవం సందర్భంగా, పాఠశాలలు, కళాశాలల వంటి సంస్థలు ప్రతి సంవత్సరం అనేక కార్యక్రమాలను నిర్వహిస్తాయి. ఇంకా ఈ జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవమును ప్రతి సంవత్సరం ఒక ఇతివృత్తం (థీమ్) ప్రాతిపదికగా జరుపుకుంటారు. {| class="wikitable" |+2020వ సంవత్సరం వరకు !సంవత్సరం !ఇతివృత్తం !థీమ్ (ఆంగ్లంలో) |- |1999 |"మార్పు చెందుతున్న భూమి" |“Our Changing Earth”. |- |2000 |“ప్రాథమిక విజ్ఞానశాస్త్రంపై ఆసక్తిని పునరుద్ధరించడం” |“Recreating Interest in Basic Science” |- |2001 |“విజ్ఞానశాస్త్ర విద్య కోసం సమాచార సాంకేతికత” |“Information Technology for Science Education”. |- |2002 |“వ్యర్థాల నుండి సంపద”. |“Wealth From Waste”. |- |2003 |“DNAకు 50 ఏళ్లు & IVFకు 25 ఏళ్లు – జీవన రూపకల్పన” |“50 years of DNA & 25 years of IVF – The Blue print of Life”. |- |2004 |“సమాజంలో శాస్త్రీయ అవగాహనను పెంపొందించడం”. |“Encouraging Scientific Awareness in Community”. |- |2005 |“భౌతికశాస్త్రాన్ని వేడుకగా జరుపుకోవడం”. |“Celebrating Physics”. |- |2006 |“మన భవిష్యత్తు కోసం ప్రకృతిని పరిరక్షించడం”. |“Nurture Nature for our future”. |- |2007 |“ప్రతి నీటి బొట్టుతో అధిక పంట”. |“More Crop Per Drop” |- |2008 |"భూమి గ్రహాన్ని అర్థం చేసుకోవడము" |“Understanding the Planet Earth |- |2009 |“విజ్ఞానశాస్త్ర పరిధుల విస్తరణ” |“Expanding Horizons of Science”. |- |2010 |“సుస్థిర అభివృద్ధి కోసం లింగ సమానత్వం, విజ్ఞానశాస్త్రం సాంకేతికత” |“Gender Equity, Science & Technology for Sustainable Development”. |- |2011 |“దైనందిన జీవితంలో రసాయనశాస్త్రం” |“Chemistry in Daily Life”. |- |2012 |“స్వచ్ఛ ఇంధన ఎంపికలు మరియు అణు భద్రత” |“Clean Energy Options and Nuclear Safety” |- |2013 |"జన్యుపరంగా మార్పు చేసిన పంటలు మరియు ఆహార భద్రత” |"Genetically Modified Crops and Food Security” |- |2014 |“శాస్త్రీయ దృక్పథాన్ని పెంపొందించడం” |“Fostering Scientific Temper” |- |2015 |"దేశ నిర్మాణం కొరకు విజ్ఞానశాస్త్రం” |“Science for Nation Building” |- |2016 |"దేశ అభివృద్ధికి సంబంధించిన శాస్త్రీయ అంశాలు” |"Scientific Issues for Development of the Nation". |- |2017 |"దేశ అభివృద్ధికి సంబంధించిన శాస్త్రీయ అంశాలు” |"Science and Technology for Specially Abled Persons" |- |2018 |“దివ్యాంగుల కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం మరియు సాంకేతికత” |"Science and Technology for Specially Abled Persons" |- |2019 |"ప్రజల కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, విజ్ఞానశాస్త్రం కోసం ప్రజలు” |"Science and Technology for a sustainable future." |- |2020 |"విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో మహిళలు” |"Women in Science." |- |} {| class="wikitable" !సంవత్సరం !ఇతివృత్తం !థీమ్ (ఆంగ్లంలో) |+(2021వ సంవత్సరం నుంచి) |2021 |"STI (విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత, ఆవిష్కరణల) భవిష్యత్తు: విద్య, నైపుణ్యాలు, పనిపై ప్రభావం’ |'Future of STI: Impact on Education Skills and Work"<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/telangana/national-science-day-to-be-held-on-february-28/article33904580.ece|title=National Science Day to be held on February 28|date=22 February 2021|newspaper=The Hindu}}</ref> |- |2022 |"సుస్థిర భవిష్యత్తు కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికతలో సమగ్ర విధానం" |"Integrated Approach in S&T for Sustainable Future"<ref>{{cite web|date=2022-01-06|title=Dr Jitendra Singh launches theme of National Science Day (NSD) 2022: Integrated Approach in S&T for Sustainable Future &#124; Department Of Science & Technology|url=https://dst.gov.in/dr-jitendra-singh-launches-theme-national-science-day-nsd-2022-integrated-approach-st-sustainable|publisher=Dst.gov.in|accessdate=2022-08-11}}</ref> |- |2023 | |"Global Science for Global Wellbeing"<ref>{{Cite web|title=Union Minister Dr Jitendra Singh unveils the theme for National Science Day 2023, titled Global Science for Global Wellbeing|url=https://dst.gov.in/union-minister-dr-jitendra-singh-unveils-theme-national-science-day-2023-titled-global-science|url-status=live|access-date=2026-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |- |2024 | |"Indigenous Technologies for Viksit Bharat"<ref>{{Cite web|title=Union Minister Dr Jitendra Singh launches the theme for National Science Day 'Indigenous Technologies for Viksit Bharat' {{!}} Department Of Science & Technology|url=https://dst.gov.in/union-minister-dr-jitendra-singh-launches-theme-national-science-day-indigenous-technologies-viksit|access-date=2024-02-26|website=dst.gov.in}}</ref> |- |2025 | |"Empowering Indian Youth for Global Leadership in Science & lnnovation for Viksit Bharat" |- |2026 | | |} ==ఇవి కూడా చూడండి== [[సి.వి.రామన్]] - రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ను కనిపెట్టిన భారత శాస్త్రవేత్త ==మూలాలు== <references /> [[వర్గం:దినోత్సవాలు]] kqkn2spu5jctsx4qqgbosz85ywfjnoz 4808020 4807968 2026-04-22T14:30:25Z Vjsuseela 35888 కొంత విషయం చేర్చాను 4808020 wikitext text/x-wiki [[File:National Science Day (India).JPG|thumb|జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము సందర్భంగా విద్యార్థుల [[విజ్ఞానశాస్త్ర ప్రదర్శన]]|260x260px]] '''జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము'''ను భారతదేశంలో ప్రతి సంవత్సరం ఫిబ్రవరి 28 న జరుపుకుంటారు. [[రామన్ ఎఫెక్ట్|రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌]]<nowiki/>ను కనిపెట్టిన [[చంద్రశేఖర వేంకట రామన్]] 28-02-1928న తన పరిశోధనా ఫలితాన్ని ధృవపరచుకున్నాడు. ఆయన ఈ పరిశోధన ఫలితాన్ని ధృవపరిచిన ఈ రోజును (ఫిబ్రవరి 28) '''[[జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము|నేషనల్‌ సైన్స్‌ డే]]'''<ref>{{Cite web|url=https://www.hmtvlive.com/specials/why-do-we-celebrate-28th-february-as-national-science-day-40519|title=జాతీయ సైన్స్ దినోత్సవం ఎందుకు జరుపుకుంటారో తెలుసా..?|last=Sumitra|date=2020-02-28|website=www.hmtvlive.com|language=te|access-date=2021-11-21|archive-date=2021-11-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20211121121937/https://www.hmtvlive.com/specials/why-do-we-celebrate-28th-february-as-national-science-day-40519|url-status=dead}}</ref> గా జరుపుకుంటున్నారు.<ref>{{Cite web |url=http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf |title=ఆర్కైవ్ నకలు |website= |access-date=2020-02-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150227054229/http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf |archive-date=2015-02-27 |url-status=dead }}</ref> ==సి.వి.రామన్== రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ అనే అంశం పై [[నేచర్ (పత్రిక)|నేచర్‌]] పత్రికలో [[చంద్రశేఖర వేంకట రామన్|సి.వి.రామన్]] ప్రచురించిన వ్యాసాలను చూసి ప్రపంచం ఆశ్చర్యపడింది. 1930 డిసెంబర్‌లో సి.వి.రామన్‌ కు [[నోబెల్ బహుమతి|నోబెల్‌ బహుమతి]] ప్రకటింపబడింది. వీరికి 1954లో [[భారతరత్న]] బహుకరింపబడింది. [[భౌతిక శాస్త్రము|భౌతిక శాస్త్రం]]<nowiki/>లో భారత కీర్తి కిరీటి సి.వి రామన్. ప్రపంచ వైజ్ఞానిక రంగంలో భారతదేశపు కీర్తి బావుటాను ఎగురవేసి, భారతదేశపు వైజ్ఞానిక రంగంలో ఏకైక నోబెల్ బహుమతి విజేతగా, అన్నింటికీ మించి భారతరత్నగా మనందరికి సుపరిచితుడు శ్రీ చంద్రశేఖర్ వెంకటరామన్ (సి.వి.రామన్). == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవ లక్ష్యం == ప్రజల దైనందిన జీవితంలో విజ్ఞానశాస్త్రం ప్రాముఖ్యత గురించి సందేశాన్ని వ్యాప్తి చేయడానికి, మానవ సంక్షేమం కోసం విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలోని అన్ని కార్యకలాపాలు, ప్రయత్నాలు విజయాలను ప్రదర్శించడానికి, విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో అభివృద్ధి, సంబంధిత సమస్యలను చర్చించడానికి, నూతన సాంకేతికతలను అమలు చేయడానికి జాతీయ విజ్ఞానశాస్త్ర దినోత్సవాన్ని జరుపుకుంటారు. దీనితో భారతదేశంలోని శాస్త్రీయ దృక్పథం గల పౌరులకు ఒక అవకాశాన్ని కల్పించగలుగుతారు. ప్రజలను ప్రోత్సహించడానికి విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికతలను ప్రాచుర్యంలోకి తీసుకురావడానికి కూడా దీనిని జరుపుకుంటారు. == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవ కార్యక్రమాల ఇతివృత్తాలు == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవం సందర్భంగా, పాఠశాలలు, కళాశాలల వంటి సంస్థలు ప్రతి సంవత్సరం అనేక కార్యక్రమాలను నిర్వహిస్తాయి. ఇంకా ఈ జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవమును ప్రతి సంవత్సరం ఒక ఇతివృత్తం (థీమ్) ప్రాతిపదికగా జరుపుకుంటారు. {| class="wikitable" |+2020వ సంవత్సరం వరకు !సంవత్సరం !ఇతివృత్తం !థీమ్ (ఆంగ్లంలో) |- |1999 |"మార్పు చెందుతున్న భూమి" |“Our Changing Earth”. |- |2000 |“ప్రాథమిక విజ్ఞానశాస్త్రంపై ఆసక్తిని పునరుద్ధరించడం” |“Recreating Interest in Basic Science” |- |2001 |“విజ్ఞానశాస్త్ర విద్య కోసం సమాచార సాంకేతికత” |“Information Technology for Science Education”. |- |2002 |“వ్యర్థాల నుండి సంపద”. |“Wealth From Waste”. |- |2003 |“DNAకు 50 ఏళ్లు & IVFకు 25 ఏళ్లు – జీవన రూపకల్పన” |“50 years of DNA & 25 years of IVF – The Blue print of Life”. |- |2004 |“సమాజంలో శాస్త్రీయ అవగాహనను పెంపొందించడం”. |“Encouraging Scientific Awareness in Community”. |- |2005 |“భౌతికశాస్త్రాన్ని వేడుకగా జరుపుకోవడం”. |“Celebrating Physics”. |- |2006 |“మన భవిష్యత్తు కోసం ప్రకృతిని పరిరక్షించడం”. |“Nurture Nature for our future”. |- |2007 |“ప్రతి నీటి బొట్టుతో అధిక పంట”. |“More Crop Per Drop” |- |2008 |"భూమి గ్రహాన్ని అర్థం చేసుకోవడము" |“Understanding the Planet Earth |- |2009 |“విజ్ఞానశాస్త్ర పరిధుల విస్తరణ” |“Expanding Horizons of Science”. |- |2010 |“సుస్థిర అభివృద్ధి కోసం లింగ సమానత్వం, విజ్ఞానశాస్త్రం సాంకేతికత” |“Gender Equity, Science & Technology for Sustainable Development”. |- |2011 |“దైనందిన జీవితంలో రసాయనశాస్త్రం” |“Chemistry in Daily Life”. |- |2012 |“స్వచ్ఛ ఇంధన ఎంపికలు, అణు భద్రత” |“Clean Energy Options and Nuclear Safety” <ref>{{cite web |url=http://www.dst.gov.in/whats_new/whats_new11/focal-theme.pdf |title=National Science Day Theme 2012 |access-date=28 February 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120206001735/http://dst.gov.in/whats_new/whats_new11/focal-theme.pdf |archive-date=6 February 2012 |url-status=dead }}</ref> |- |2013 |"జన్యుపరంగా మార్పు చేసిన పంటలు, ఆహార భద్రత” |"Genetically Modified Crops and Food Security” |- |2014 |“శాస్త్రీయ దృక్పథాన్ని పెంపొందించడం” |“Fostering Scientific Temper” |- |2015 |"దేశ నిర్మాణం కొరకు విజ్ఞానశాస్త్రం” |“Science for Nation Building” <ref>{{cite web |url=http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf|title=Announcement|access-date=27 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150227054229/http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf|archive-date=27 February 2015|url-status=dead}}</ref> |- |2016 |"దేశ అభివృద్ధికి సంబంధించిన శాస్త్రీయ అంశాలు” |"Scientific Issues for Development of the Nation". |- |2017 |“దివ్యాంగుల కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత” |"Science and Technology for Specially Abled Persons" <ref>{{Cite web|title=University Gronls Commission|url=http://www.ugc.ac.in/pdfnews/0938370_UGC-Letter-reg-National-Science-Day1.pdf#%5B%7B%22num%22%3A18%2C%22gen%22%3A0%7D%2C%7B%22name%22%3A%22FitH%22%7D%2C799%5D|archive-url=https://web.archive.org/web/20170110154728/http://www.ugc.ac.in:80/pdfnews/0938370_UGC-Letter-reg-National-Science-Day1.pdf|archive-date=2017-01-10}}</ref> |- |2018 |సుస్థిర భవిష్యత్తు కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత |"Science and Technology for a sustainable future." |- |2019 |"ప్రజల కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, విజ్ఞానశాస్త్రం కోసం ప్రజలు” |"Science for the People, and the People for Science"<ref>{{cite web|url=http://www.dst.gov.in/news/theme-national-science-day-2019-science-people-and-people-science|title=Theme for the National Science Day 2019 is Science for the People and the People for Science. &#124; Department Of Science & Technology|publisher=Dst.gov.in|date=2019-01-30|accessdate=2022-08-11}}</ref> |- |2020 |"విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో మహిళలు” |"Women in Science."<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/education/news/national-science-day-nsd-2020-theme-is-women-in-science/articleshow/74368214.cms|title=National Science Day 2020: Theme for the year is 'Women in Science' - Times of India|website=[[The Times of India]]|date=28 February 2020}}</ref> |- |} {| class="wikitable" !సంవత్సరం !ఇతివృత్తం !థీమ్ (ఆంగ్లంలో) |+(2021వ సంవత్సరం నుంచి) |2021 |"STI (విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత, ఆవిష్కరణల) భవిష్యత్తు: విద్య, నైపుణ్యాలు, పనిపై ప్రభావం’ |'Future of STI: Impact on Education Skills and Work"<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/telangana/national-science-day-to-be-held-on-february-28/article33904580.ece|title=National Science Day to be held on February 28|date=22 February 2021|newspaper=The Hindu}}</ref> |- |2022 |"సుస్థిర భవిష్యత్తు కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికతలో సమగ్ర విధానం" |"Integrated Approach in S&T for Sustainable Future"<ref>{{cite web|date=2022-01-06|title=Dr Jitendra Singh launches theme of National Science Day (NSD) 2022: Integrated Approach in S&T for Sustainable Future &#124; Department Of Science & Technology|url=https://dst.gov.in/dr-jitendra-singh-launches-theme-national-science-day-nsd-2022-integrated-approach-st-sustainable|publisher=Dst.gov.in|accessdate=2022-08-11}}</ref> |- |2023 |"ప్రపంచ శ్రేయస్సు కోసం ప్రపంచ విజ్ఞానం" |"Global Science for Global Wellbeing" <ref>{{Cite web|title=Union Minister Dr Jitendra Singh unveils the theme for National Science Day 2023, titled Global Science for Global Wellbeing|url=https://dst.gov.in/union-minister-dr-jitendra-singh-unveils-theme-national-science-day-2023-titled-global-science|url-status=live|access-date=2026-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |- |2024 |"వికసిత భారతానికి స్వదేశీ సాంకేతికతలు" |"Indigenous Technologies for Viksit Bharat"<ref>{{Cite web|title=Union Minister Dr Jitendra Singh launches the theme for National Science Day 'Indigenous Technologies for Viksit Bharat' {{!}} Department Of Science & Technology|url=https://dst.gov.in/union-minister-dr-jitendra-singh-launches-theme-national-science-day-indigenous-technologies-viksit|access-date=2024-02-26|website=dst.gov.in}}</ref> |- |2025 |"వికసిత భారతానికి విజ్ఞాన, ఆవిష్కరణ రంగాలలో ప్రపంచ నాయకత్వం వహించేలా భారత యువతకు సాధికారత కల్పించడం" |"Empowering Indian Youth for Global Leadership in Science & lnnovation for Viksit Bharat"<ref>{{Cite web|title=National Science Day 2025|url=https://dst.gov.in/national-science-day-2025|access-date=2026-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |- |2026 |"విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో మహిళలు; వికసిత్ భారతకు ఉత్ప్రేరకం" |'Women in Science: Catalysing Viksit Bharat'<ref>{{Cite web|title=National Science Day 2026: Women in Science: Catalysing Viksit Bharat|url=https://dst.gov.in/national-science-day-2026|access-date=2025-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |} ==ఇవి కూడా చూడండి== [[సి.వి.రామన్]] - రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ను కనిపెట్టిన భారత శాస్త్రవేత్త ==మూలాలు== <references /> [[వర్గం:దినోత్సవాలు]] fmpl4bj201r2oqb3vbcd36vrctfsrzo 4808038 4808020 2026-04-22T15:28:04Z Vjsuseela 35888 సమాచార పెట్టె చేర్చాను 4808038 wikitext text/x-wiki [[File:National Science Day (India).JPG|thumb|జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము సందర్భంగా విద్యార్థుల [[విజ్ఞానశాస్త్ర ప్రదర్శన]]|260x260px]]{{Infobox holiday|holiday_name=జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము|type=జాతీయ|caption=చంద్రశేఖర వేంకట రామన్|image=National science day - physical science for ever.png|official_name=National science day|significance=రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ను కనిపెట్టిన చంద్రశేఖర వేంకట రామన్ 28-02-1928న తన పరిశోధనా ఫలితాన్ని ధృవపరచుకున్నాడు. ఆయన ఈ పరిశోధన ఫలితాన్ని ధృవపరిచిన ఈ రోజును (ఫిబ్రవరి 28) నేషనల్‌ సైన్స్‌ డేగా జరుపుకుంటున్నారు.|begins=28 February|frequency=ప్రతి సంవత్సరం|scheduling=ఫిబ్రవరి 28|observedby=ప్రభుత్వ, ప్రైవేట్ విద్యా సంస్థలు|nickname=సైన్స్ డే|ends=28 February|celebrations=ఒక రోజు లేదా ఒక వారం}} '''జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము'''ను భారతదేశంలో ప్రతి సంవత్సరం ఫిబ్రవరి 28 న జరుపుకుంటారు. [[రామన్ ఎఫెక్ట్|రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌]]<nowiki/>ను కనిపెట్టిన [[చంద్రశేఖర వేంకట రామన్]] 28-02-1928న తన పరిశోధనా ఫలితాన్ని ధృవపరచుకున్నాడు. ఆయన ఈ పరిశోధన ఫలితాన్ని ధృవపరిచిన ఈ రోజును (ఫిబ్రవరి 28) '''[[జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము|నేషనల్‌ సైన్స్‌ డే]]'''<ref>{{Cite web|url=https://www.hmtvlive.com/specials/why-do-we-celebrate-28th-february-as-national-science-day-40519|title=జాతీయ సైన్స్ దినోత్సవం ఎందుకు జరుపుకుంటారో తెలుసా..?|last=Sumitra|date=2020-02-28|website=www.hmtvlive.com|language=te|access-date=2021-11-21|archive-date=2021-11-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20211121121937/https://www.hmtvlive.com/specials/why-do-we-celebrate-28th-february-as-national-science-day-40519|url-status=dead}}</ref> గా జరుపుకుంటున్నారు.<ref>{{Cite web |url=http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf |title=ఆర్కైవ్ నకలు |website= |access-date=2020-02-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150227054229/http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf |archive-date=2015-02-27 |url-status=dead }}</ref> ==సి.వి.రామన్== రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ అనే అంశం పై [[నేచర్ (పత్రిక)|నేచర్‌]] పత్రికలో [[చంద్రశేఖర వేంకట రామన్|సి.వి.రామన్]] ప్రచురించిన వ్యాసాలను చూసి ప్రపంచం ఆశ్చర్యపడింది. 1930 డిసెంబర్‌లో సి.వి.రామన్‌ కు [[నోబెల్ బహుమతి|నోబెల్‌ బహుమతి]] ప్రకటింపబడింది. వీరికి 1954లో [[భారతరత్న]] బహుకరింపబడింది. [[భౌతిక శాస్త్రము|భౌతిక శాస్త్రం]]<nowiki/>లో భారత కీర్తి కిరీటి సి.వి రామన్. ప్రపంచ వైజ్ఞానిక రంగంలో భారతదేశపు కీర్తి బావుటాను ఎగురవేసి, భారతదేశపు వైజ్ఞానిక రంగంలో ఏకైక నోబెల్ బహుమతి విజేతగా, అన్నింటికీ మించి భారతరత్నగా మనందరికి సుపరిచితుడు శ్రీ చంద్రశేఖర్ వెంకటరామన్ (సి.వి.రామన్). == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవ లక్ష్యం == ప్రజల దైనందిన జీవితంలో విజ్ఞానశాస్త్రం ప్రాముఖ్యత గురించి సందేశాన్ని వ్యాప్తి చేయడానికి, మానవ సంక్షేమం కోసం విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలోని అన్ని కార్యకలాపాలు, ప్రయత్నాలు విజయాలను ప్రదర్శించడానికి, విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో అభివృద్ధి, సంబంధిత సమస్యలను చర్చించడానికి, నూతన సాంకేతికతలను అమలు చేయడానికి జాతీయ విజ్ఞానశాస్త్ర దినోత్సవాన్ని జరుపుకుంటారు. దీనితో భారతదేశంలోని శాస్త్రీయ దృక్పథం గల పౌరులకు ఒక అవకాశాన్ని కల్పించగలుగుతారు. ప్రజలను ప్రోత్సహించడానికి విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికతలను ప్రాచుర్యంలోకి తీసుకురావడానికి కూడా దీనిని జరుపుకుంటారు. == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవ కార్యక్రమాల ఇతివృత్తాలు == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవం సందర్భంగా, పాఠశాలలు, కళాశాలల వంటి సంస్థలు ప్రతి సంవత్సరం అనేక కార్యక్రమాలను నిర్వహిస్తాయి. ఇంకా ఈ జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవమును ప్రతి సంవత్సరం ఒక ఇతివృత్తం (థీమ్) ప్రాతిపదికగా జరుపుకుంటారు. {| class="wikitable" |+2020వ సంవత్సరం వరకు !సంవత్సరం !ఇతివృత్తం !థీమ్ (ఆంగ్లంలో) |- |1999 |"మార్పు చెందుతున్న భూమి" |“Our Changing Earth”. |- |2000 |“ప్రాథమిక విజ్ఞానశాస్త్రంపై ఆసక్తిని పునరుద్ధరించడం” |“Recreating Interest in Basic Science” |- |2001 |“విజ్ఞానశాస్త్ర విద్య కోసం సమాచార సాంకేతికత” |“Information Technology for Science Education”. |- |2002 |“వ్యర్థాల నుండి సంపద”. |“Wealth From Waste”. |- |2003 |“DNAకు 50 ఏళ్లు & IVFకు 25 ఏళ్లు – జీవన రూపకల్పన” |“50 years of DNA & 25 years of IVF – The Blue print of Life”. |- |2004 |“సమాజంలో శాస్త్రీయ అవగాహనను పెంపొందించడం”. |“Encouraging Scientific Awareness in Community”. |- |2005 |“భౌతికశాస్త్రాన్ని వేడుకగా జరుపుకోవడం”. |“Celebrating Physics”. |- |2006 |“మన భవిష్యత్తు కోసం ప్రకృతిని పరిరక్షించడం”. |“Nurture Nature for our future”. |- |2007 |“ప్రతి నీటి బొట్టుతో అధిక పంట”. |“More Crop Per Drop” |- |2008 |"భూమి గ్రహాన్ని అర్థం చేసుకోవడము" |“Understanding the Planet Earth |- |2009 |“విజ్ఞానశాస్త్ర పరిధుల విస్తరణ” |“Expanding Horizons of Science”. |- |2010 |“సుస్థిర అభివృద్ధి కోసం లింగ సమానత్వం, విజ్ఞానశాస్త్రం సాంకేతికత” |“Gender Equity, Science & Technology for Sustainable Development”. |- |2011 |“దైనందిన జీవితంలో రసాయనశాస్త్రం” |“Chemistry in Daily Life”. |- |2012 |“స్వచ్ఛ ఇంధన ఎంపికలు, అణు భద్రత” |“Clean Energy Options and Nuclear Safety” <ref>{{cite web |url=http://www.dst.gov.in/whats_new/whats_new11/focal-theme.pdf |title=National Science Day Theme 2012 |access-date=28 February 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120206001735/http://dst.gov.in/whats_new/whats_new11/focal-theme.pdf |archive-date=6 February 2012 |url-status=dead }}</ref> |- |2013 |"జన్యుపరంగా మార్పు చేసిన పంటలు, ఆహార భద్రత” |"Genetically Modified Crops and Food Security” |- |2014 |“శాస్త్రీయ దృక్పథాన్ని పెంపొందించడం” |“Fostering Scientific Temper” |- |2015 |"దేశ నిర్మాణం కొరకు విజ్ఞానశాస్త్రం” |“Science for Nation Building” <ref>{{cite web |url=http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf|title=Announcement|access-date=27 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150227054229/http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf|archive-date=27 February 2015|url-status=dead}}</ref> |- |2016 |"దేశ అభివృద్ధికి సంబంధించిన శాస్త్రీయ అంశాలు” |"Scientific Issues for Development of the Nation". |- |2017 |“దివ్యాంగుల కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత” |"Science and Technology for Specially Abled Persons" <ref>{{Cite web|title=University Gronls Commission|url=http://www.ugc.ac.in/pdfnews/0938370_UGC-Letter-reg-National-Science-Day1.pdf#%5B%7B%22num%22%3A18%2C%22gen%22%3A0%7D%2C%7B%22name%22%3A%22FitH%22%7D%2C799%5D|archive-url=https://web.archive.org/web/20170110154728/http://www.ugc.ac.in:80/pdfnews/0938370_UGC-Letter-reg-National-Science-Day1.pdf|archive-date=2017-01-10}}</ref> |- |2018 |సుస్థిర భవిష్యత్తు కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత |"Science and Technology for a sustainable future." |- |2019 |"ప్రజల కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, విజ్ఞానశాస్త్రం కోసం ప్రజలు” |"Science for the People, and the People for Science"<ref>{{cite web|url=http://www.dst.gov.in/news/theme-national-science-day-2019-science-people-and-people-science|title=Theme for the National Science Day 2019 is Science for the People and the People for Science. &#124; Department Of Science & Technology|publisher=Dst.gov.in|date=2019-01-30|accessdate=2022-08-11}}</ref> |- |2020 |"విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో మహిళలు” |"Women in Science."<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/education/news/national-science-day-nsd-2020-theme-is-women-in-science/articleshow/74368214.cms|title=National Science Day 2020: Theme for the year is 'Women in Science' - Times of India|website=[[The Times of India]]|date=28 February 2020}}</ref> |- |} {| class="wikitable" !సంవత్సరం !ఇతివృత్తం !థీమ్ (ఆంగ్లంలో) |+(2021వ సంవత్సరం నుంచి) |2021 |"STI (విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత, ఆవిష్కరణల) భవిష్యత్తు: విద్య, నైపుణ్యాలు, పనిపై ప్రభావం’ |'Future of STI: Impact on Education Skills and Work"<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/telangana/national-science-day-to-be-held-on-february-28/article33904580.ece|title=National Science Day to be held on February 28|date=22 February 2021|newspaper=The Hindu}}</ref> |- |2022 |"సుస్థిర భవిష్యత్తు కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికతలో సమగ్ర విధానం" |"Integrated Approach in S&T for Sustainable Future"<ref>{{cite web|date=2022-01-06|title=Dr Jitendra Singh launches theme of National Science Day (NSD) 2022: Integrated Approach in S&T for Sustainable Future &#124; Department Of Science & Technology|url=https://dst.gov.in/dr-jitendra-singh-launches-theme-national-science-day-nsd-2022-integrated-approach-st-sustainable|publisher=Dst.gov.in|accessdate=2022-08-11}}</ref> |- |2023 |"ప్రపంచ శ్రేయస్సు కోసం ప్రపంచ విజ్ఞానం" |"Global Science for Global Wellbeing" <ref>{{Cite web|title=Union Minister Dr Jitendra Singh unveils the theme for National Science Day 2023, titled Global Science for Global Wellbeing|url=https://dst.gov.in/union-minister-dr-jitendra-singh-unveils-theme-national-science-day-2023-titled-global-science|url-status=live|access-date=2026-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |- |2024 |"వికసిత భారతానికి స్వదేశీ సాంకేతికతలు" |"Indigenous Technologies for Viksit Bharat"<ref>{{Cite web|title=Union Minister Dr Jitendra Singh launches the theme for National Science Day 'Indigenous Technologies for Viksit Bharat' {{!}} Department Of Science & Technology|url=https://dst.gov.in/union-minister-dr-jitendra-singh-launches-theme-national-science-day-indigenous-technologies-viksit|access-date=2024-02-26|website=dst.gov.in}}</ref> |- |2025 |"వికసిత భారతానికి విజ్ఞాన, ఆవిష్కరణ రంగాలలో ప్రపంచ నాయకత్వం వహించేలా భారత యువతకు సాధికారత కల్పించడం" |"Empowering Indian Youth for Global Leadership in Science & lnnovation for Viksit Bharat"<ref>{{Cite web|title=National Science Day 2025|url=https://dst.gov.in/national-science-day-2025|access-date=2026-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |- |2026 |"విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో మహిళలు; వికసిత్ భారతకు ఉత్ప్రేరకం" |'Women in Science: Catalysing Viksit Bharat'<ref>{{Cite web|title=National Science Day 2026: Women in Science: Catalysing Viksit Bharat|url=https://dst.gov.in/national-science-day-2026|access-date=2025-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |} ==ఇవి కూడా చూడండి== [[సి.వి.రామన్]] - రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ను కనిపెట్టిన భారత శాస్త్రవేత్త ==మూలాలు== <references /> [[వర్గం:దినోత్సవాలు]] csxf07hzsfxuyir0mi4crvts40dz2tq 4808044 4808038 2026-04-22T15:35:22Z Vjsuseela 35888 చిత్రాలు చేర్చాను 4808044 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday|holiday_name=జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము|type=జాతీయ|caption=చంద్రశేఖర వేంకట రామన్|image=National science day - physical science for ever.png|official_name=National science day|significance=రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ను కనిపెట్టిన చంద్రశేఖర వేంకట రామన్ 28-02-1928న తన పరిశోధనా ఫలితాన్ని ధృవపరచుకున్నాడు. ఆయన ఈ పరిశోధన ఫలితాన్ని ధృవపరిచిన ఈ రోజును (ఫిబ్రవరి 28) నేషనల్‌ సైన్స్‌ డేగా జరుపుకుంటున్నారు.|begins=28 February|frequency=ప్రతి సంవత్సరం|scheduling=ఫిబ్రవరి 28|observedby=ప్రభుత్వ, ప్రైవేట్ విద్యా సంస్థలు|nickname=సైన్స్ డే|ends=28 February|celebrations=ఒక రోజు లేదా ఒక వారం}} '''జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము'''ను భారతదేశంలో ప్రతి సంవత్సరం ఫిబ్రవరి 28 న జరుపుకుంటారు. [[రామన్ ఎఫెక్ట్|రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌]]<nowiki/>ను కనిపెట్టిన [[చంద్రశేఖర వేంకట రామన్]] 28-02-1928న తన పరిశోధనా ఫలితాన్ని ధృవపరచుకున్నాడు. ఆయన ఈ పరిశోధన ఫలితాన్ని ధృవపరిచిన ఈ రోజును (ఫిబ్రవరి 28) '''[[జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము|నేషనల్‌ సైన్స్‌ డే]]'''<ref>{{Cite web|url=https://www.hmtvlive.com/specials/why-do-we-celebrate-28th-february-as-national-science-day-40519|title=జాతీయ సైన్స్ దినోత్సవం ఎందుకు జరుపుకుంటారో తెలుసా..?|last=Sumitra|date=2020-02-28|website=www.hmtvlive.com|language=te|access-date=2021-11-21|archive-date=2021-11-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20211121121937/https://www.hmtvlive.com/specials/why-do-we-celebrate-28th-february-as-national-science-day-40519|url-status=dead}}</ref> గా జరుపుకుంటున్నారు.<ref>{{Cite web |url=http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf |title=ఆర్కైవ్ నకలు |website= |access-date=2020-02-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150227054229/http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf |archive-date=2015-02-27 |url-status=dead }}</ref> ==సి.వి.రామన్== రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ అనే అంశం పై [[నేచర్ (పత్రిక)|నేచర్‌]] పత్రికలో [[చంద్రశేఖర వేంకట రామన్|సి.వి.రామన్]] ప్రచురించిన వ్యాసాలను చూసి ప్రపంచం ఆశ్చర్యపడింది. 1930 డిసెంబర్‌లో సి.వి.రామన్‌ కు [[నోబెల్ బహుమతి|నోబెల్‌ బహుమతి]] ప్రకటింపబడింది. వీరికి 1954లో [[భారతరత్న]] బహుకరింపబడింది. [[భౌతిక శాస్త్రము|భౌతిక శాస్త్రం]]<nowiki/>లో భారత కీర్తి కిరీటి సి.వి రామన్. ప్రపంచ వైజ్ఞానిక రంగంలో భారతదేశపు కీర్తి బావుటాను ఎగురవేసి, భారతదేశపు వైజ్ఞానిక రంగంలో ఏకైక నోబెల్ బహుమతి విజేతగా, అన్నింటికీ మించి భారతరత్నగా మనందరికి సుపరిచితుడు శ్రీ చంద్రశేఖర్ వెంకటరామన్ (సి.వి.రామన్).[[File:National Science Day (India).JPG|thumb|జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవము సందర్భంగా విద్యార్థుల [[విజ్ఞానశాస్త్ర ప్రదర్శన]]|260x260px]] == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవ లక్ష్యం == ప్రజల దైనందిన జీవితంలో విజ్ఞానశాస్త్రం ప్రాముఖ్యత గురించి సందేశాన్ని వ్యాప్తి చేయడానికి, మానవ సంక్షేమం కోసం విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలోని అన్ని కార్యకలాపాలు, ప్రయత్నాలు విజయాలను ప్రదర్శించడానికి, విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో అభివృద్ధి, సంబంధిత సమస్యలను చర్చించడానికి, నూతన సాంకేతికతలను అమలు చేయడానికి జాతీయ విజ్ఞానశాస్త్ర దినోత్సవాన్ని జరుపుకుంటారు. దీనితో భారతదేశంలోని శాస్త్రీయ దృక్పథం గల పౌరులకు ఒక అవకాశాన్ని కల్పించగలుగుతారు. ప్రజలను ప్రోత్సహించడానికి విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికతలను ప్రాచుర్యంలోకి తీసుకురావడానికి కూడా దీనిని జరుపుకుంటారు. == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవ కార్యక్రమాల ఇతివృత్తాలు == జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవం సందర్భంగా, పాఠశాలలు, కళాశాలల వంటి సంస్థలు ప్రతి సంవత్సరం అనేక కార్యక్రమాలను నిర్వహిస్తాయి. ఇంకా ఈ జాతీయ విజ్ఞాన దినోత్సవమును ప్రతి సంవత్సరం ఒక ఇతివృత్తం (థీమ్) ప్రాతిపదికగా జరుపుకుంటారు. [[దస్త్రం:Kapil Sibal giving away the National Award for Science Communication for the year 2008 to Ms. Meenu Khare from Lucknow, for outstanding efforts in science & technology communication through electronic medium.jpg|thumb|ఎలక్ట్రానిక్ మాధ్యమం ద్వారా సైన్స్ & టెక్నాలజీ కమ్యూనికేషన్‌లో చేసిన విశేష కృషికి గాను, లక్నోకు చెందిన శ్రీమతి మీను ఖరేకు 2008 సంవత్సరానికి సైన్స్ కమ్యూనికేషన్ జాతీయ అవార్డును కపిల్ సిబల్ అందజేస్తున్న దృశ్యం.]] {| class="wikitable" |+2020వ సంవత్సరం వరకు !సంవత్సరం !ఇతివృత్తం !థీమ్ (ఆంగ్లంలో) |- |1999 |"మార్పు చెందుతున్న భూమి" |“Our Changing Earth”. |- |2000 |“ప్రాథమిక విజ్ఞానశాస్త్రంపై ఆసక్తిని పునరుద్ధరించడం” |“Recreating Interest in Basic Science” |- |2001 |“విజ్ఞానశాస్త్ర విద్య కోసం సమాచార సాంకేతికత” |“Information Technology for Science Education”. |- |2002 |“వ్యర్థాల నుండి సంపద”. |“Wealth From Waste”. |- |2003 |“DNAకు 50 ఏళ్లు & IVFకు 25 ఏళ్లు – జీవన రూపకల్పన” |“50 years of DNA & 25 years of IVF – The Blue print of Life”. |- |2004 |“సమాజంలో శాస్త్రీయ అవగాహనను పెంపొందించడం”. |“Encouraging Scientific Awareness in Community”. |- |2005 |“భౌతికశాస్త్రాన్ని వేడుకగా జరుపుకోవడం”. |“Celebrating Physics”. |- |2006 |“మన భవిష్యత్తు కోసం ప్రకృతిని పరిరక్షించడం”. |“Nurture Nature for our future”. |- |2007 |“ప్రతి నీటి బొట్టుతో అధిక పంట”. |“More Crop Per Drop” |- |2008 |"భూమి గ్రహాన్ని అర్థం చేసుకోవడము" |“Understanding the Planet Earth |- |2009 |“విజ్ఞానశాస్త్ర పరిధుల విస్తరణ” |“Expanding Horizons of Science”. |- |2010 |“సుస్థిర అభివృద్ధి కోసం లింగ సమానత్వం, విజ్ఞానశాస్త్రం సాంకేతికత” |“Gender Equity, Science & Technology for Sustainable Development”. |- |2011 |“దైనందిన జీవితంలో రసాయనశాస్త్రం” |“Chemistry in Daily Life”. |- |2012 |“స్వచ్ఛ ఇంధన ఎంపికలు, అణు భద్రత” |“Clean Energy Options and Nuclear Safety” <ref>{{cite web |url=http://www.dst.gov.in/whats_new/whats_new11/focal-theme.pdf |title=National Science Day Theme 2012 |access-date=28 February 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120206001735/http://dst.gov.in/whats_new/whats_new11/focal-theme.pdf |archive-date=6 February 2012 |url-status=dead }}</ref> |- |2013 |"జన్యుపరంగా మార్పు చేసిన పంటలు, ఆహార భద్రత” |"Genetically Modified Crops and Food Security” |- |2014 |“శాస్త్రీయ దృక్పథాన్ని పెంపొందించడం” |“Fostering Scientific Temper” |- |2015 |"దేశ నిర్మాణం కొరకు విజ్ఞానశాస్త్రం” |“Science for Nation Building” <ref>{{cite web |url=http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf|title=Announcement|access-date=27 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150227054229/http://www.dst.gov.in/National-Science-Day-2015-Date-extended.pdf|archive-date=27 February 2015|url-status=dead}}</ref> |- |2016 |"దేశ అభివృద్ధికి సంబంధించిన శాస్త్రీయ అంశాలు” |"Scientific Issues for Development of the Nation". |- |2017 |“దివ్యాంగుల కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత” |"Science and Technology for Specially Abled Persons" <ref>{{Cite web|title=University Gronls Commission|url=http://www.ugc.ac.in/pdfnews/0938370_UGC-Letter-reg-National-Science-Day1.pdf#%5B%7B%22num%22%3A18%2C%22gen%22%3A0%7D%2C%7B%22name%22%3A%22FitH%22%7D%2C799%5D|archive-url=https://web.archive.org/web/20170110154728/http://www.ugc.ac.in:80/pdfnews/0938370_UGC-Letter-reg-National-Science-Day1.pdf|archive-date=2017-01-10}}</ref> |- |2018 |సుస్థిర భవిష్యత్తు కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత |"Science and Technology for a sustainable future." |- |2019 |"ప్రజల కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, విజ్ఞానశాస్త్రం కోసం ప్రజలు” |"Science for the People, and the People for Science"<ref>{{cite web|url=http://www.dst.gov.in/news/theme-national-science-day-2019-science-people-and-people-science|title=Theme for the National Science Day 2019 is Science for the People and the People for Science. &#124; Department Of Science & Technology|publisher=Dst.gov.in|date=2019-01-30|accessdate=2022-08-11}}</ref> |- |2020 |"విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో మహిళలు” |"Women in Science."<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/education/news/national-science-day-nsd-2020-theme-is-women-in-science/articleshow/74368214.cms|title=National Science Day 2020: Theme for the year is 'Women in Science' - Times of India|website=[[The Times of India]]|date=28 February 2020}}</ref> |- |} {| class="wikitable" !సంవత్సరం !ఇతివృత్తం !థీమ్ (ఆంగ్లంలో) |+(2021వ సంవత్సరం నుంచి) |2021 |"STI (విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికత, ఆవిష్కరణల) భవిష్యత్తు: విద్య, నైపుణ్యాలు, పనిపై ప్రభావం’ |'Future of STI: Impact on Education Skills and Work"<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/telangana/national-science-day-to-be-held-on-february-28/article33904580.ece|title=National Science Day to be held on February 28|date=22 February 2021|newspaper=The Hindu}}</ref> |- |2022 |"సుస్థిర భవిష్యత్తు కోసం విజ్ఞానశాస్త్రం, సాంకేతికతలో సమగ్ర విధానం" |"Integrated Approach in S&T for Sustainable Future"<ref>{{cite web|date=2022-01-06|title=Dr Jitendra Singh launches theme of National Science Day (NSD) 2022: Integrated Approach in S&T for Sustainable Future &#124; Department Of Science & Technology|url=https://dst.gov.in/dr-jitendra-singh-launches-theme-national-science-day-nsd-2022-integrated-approach-st-sustainable|publisher=Dst.gov.in|accessdate=2022-08-11}}</ref> |- |2023 |"ప్రపంచ శ్రేయస్సు కోసం ప్రపంచ విజ్ఞానం" |"Global Science for Global Wellbeing" <ref>{{Cite web|title=Union Minister Dr Jitendra Singh unveils the theme for National Science Day 2023, titled Global Science for Global Wellbeing|url=https://dst.gov.in/union-minister-dr-jitendra-singh-unveils-theme-national-science-day-2023-titled-global-science|url-status=live|access-date=2026-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |- |2024 |"వికసిత భారతానికి స్వదేశీ సాంకేతికతలు" |"Indigenous Technologies for Viksit Bharat"<ref>{{Cite web|title=Union Minister Dr Jitendra Singh launches the theme for National Science Day 'Indigenous Technologies for Viksit Bharat' {{!}} Department Of Science & Technology|url=https://dst.gov.in/union-minister-dr-jitendra-singh-launches-theme-national-science-day-indigenous-technologies-viksit|access-date=2024-02-26|website=dst.gov.in}}</ref> |- |2025 |"వికసిత భారతానికి విజ్ఞాన, ఆవిష్కరణ రంగాలలో ప్రపంచ నాయకత్వం వహించేలా భారత యువతకు సాధికారత కల్పించడం" |"Empowering Indian Youth for Global Leadership in Science & lnnovation for Viksit Bharat"<ref>{{Cite web|title=National Science Day 2025|url=https://dst.gov.in/national-science-day-2025|access-date=2026-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |- |2026 |"విజ్ఞానశాస్త్ర రంగంలో మహిళలు; వికసిత్ భారతకు ఉత్ప్రేరకం" |'Women in Science: Catalysing Viksit Bharat'<ref>{{Cite web|title=National Science Day 2026: Women in Science: Catalysing Viksit Bharat|url=https://dst.gov.in/national-science-day-2026|access-date=2025-04-22|website=GOVERNMENT OF INDIA, MINISTRY OF SCIENCE AND TECHNOLOGY}}</ref> |} ==ఇవి కూడా చూడండి== [[సి.వి.రామన్]] - రామన్‌ ఎఫెక్ట్‌ను కనిపెట్టిన భారత శాస్త్రవేత్త ==మూలాలు== <references /> [[వర్గం:దినోత్సవాలు]] 9pby5n97z33mgohb82mz6wpwnoymiab రిమోట్ కంట్రోల్ 0 158867 4808080 4574350 2026-04-22T19:39:52Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808080 wikitext text/x-wiki [[Image:Toshiba Remote Control CT-9863.jpg|thumb|టెలివిజన్ రిమోట్ కంట్రోల్]] [[Image:Remote control symbol.png|thumb|A standard remote control symbol used on many TVs, video equipment and remote controls]] '''రిమోట్ కంట్రోల్ ''' [[ఎలక్ట్రానిక్ ఉపకరణాలు|ఎలక్ట్రానిక్ ఉపకరణాల]]ను నియంత్రించుటకు వాడు సాధనము.టీవీలు, టేప్‌రికార్డర్లు, సీడీ ప్లేయర్లను మాత్రమే కాకుండా, కారు డోర్లను కూడా మనం కూర్చున్న చోట్లనుంచే కదలకుండా పని చేయించకలిగే సాధనమే 'రిమోట్ కంట్రోల్'. ఈ సాధనంలో వివిధ పనులు చేయడానికి కొన్ని మీటలు ఉంటాయి. ఆ మీట నొక్కగానే అది చేయవలసిన పని పరారుణ కిరణాలుగా సంకేత రూపంలోకి మారుతుంది. ఆ కిరణాలు టీవీకి అమర్చిన మీటలు అందుకుంటాయి. అప్పుడు ఆ మీట పనిచేసి మనం అనుకున్న మార్పులు జరుగుతాయి. ==నిర్మాణము== రిమోట్ కంట్రోల్ లోపల వెనుక భాగంలో ఒక విద్యుత్ వలయం, పలక (ఎలక్ట్రానిక్ ప్రింటెడ్ సర్క్యూట్ బోర్డు), బ్యాటరీ కనెక్షన్ ఉంటాయి. అక్కడ ఒక సమగ్రమైన వలయం (సర్క్యూట్) ఉంటుంది. దీనిని ''చిప్'' అంటారు. చిప్‌కు కుడివైపున నలుపు రంగులో ''[[డయోడ్]]'' (ట్రాన్సిస్టర్) ఉంటుంది. పసుపు రంగులో రెజోనేటర్, ఆకుపచ్చ రంగులో రెండు ''[[విద్యుత్ నిరోధకాలు]]''', ముదురు నీలం రంగులో ''[[కెపాసిటర్]]'' ఉంటాయి. బ్యాటరీలకు కలిపి ఆకుపచ్చరంగులో ఒక విద్యుత్ నిరోధకం, బ్రౌన్ రంగులో ఒక కెపాసిటర్ కూడా ఉంటాయి. ==పని తీరు== రిమోట్ కంట్రోల్ మీటను మనం నొక్కగానే ఆ విషయాన్ని 'చిప్' కనిపెడుతుంది. వెంటనే మనం నొక్కిన మీట ఏం కావాలనుకుంటుందో ఆ సూచనను మోర్స్‌కోడ్‌లాంటి సంకేతాలుగా మారుస్తుంది. ఒక్కొక్క మీటకు వేర్వేరు సంకేతాలుంటాయి. చిప్ ఆ సంకేతాలను ట్రాన్సిస్టర్‌కు పంపిస్తుంది. ట్రాన్సిస్టర్ ఆ సంకేతాలను అర్థం చేసుకుని విడమరిచి దృఢ పరుస్తుంది. ఈ సంకేతాలు [[టెలివిజన్]] ఎదురుగా ఉండే రిమోట్ కంట్రోల్ చివరిభాగంలో ఉండే ఒక చిన్న బల్బు రూపంలో ఉన్న 'లైట్ ఎమిటింగ్ డయోడ్'ను చేరుకుంటాయి. ఈ డయోడ్ సంకేతాలను పరారుణ కాంతికిరణాలుగా మారుస్తుంది. ఈ కిరణాలు మన కంటికి కనబడవు. కానీ టెలివిజన్లో ఉండే గ్రాహకం వీటిని గ్రహిస్తుంది. ఈ కిరణాలు తెచ్చిన సంకేతాలను టెలివిజన్ వలయానికి అందిస్తుంది. సంకేతాలకు అనుగుణంగా టెలివిజన్ వలయం మార్పుచెంది మనం రిమోట్ కంట్రోల్‌తో చేయాలనుకున్న మార్పు టెలివిజన్ లో కనిపిస్తుంది. [[Image:Remote controls.JPG|thumb|center|680px| [[టెలివిజన్]], [[m:en:VHS|VHS]], [[DVD]] పరికరాలకు వాడు రిమోట్ కంట్రోల్స్]] ==బయటి లంకెలు== {{Commons category|Remote control units}} * [http://users.pandora.be/davshomepage Description of infrared remote protocols] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080807082407/http://users.pandora.be/davshomepage/ |date=2008-08-07 }} * [http://www.sbprojects.com/knowledge/ir/index.php Infra-red Remote Control Theory] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20111022022751/http://www.sbprojects.com/knowledge/ir/index.php |date=2011-10-22 }} * [http://www.electronicadventure.us/history.htm New Remote's History of the Remote Control] * [https://web.archive.org/web/20120331034601/http://radiodemo.110mb.com/ The Philco Mystery Control in Action] * [https://web.archive.org/web/20111026181919/http://www.dvdexploder.com/remotecontrolcodes.htm IR Handset Technical Descriptions] * [https://web.archive.org/web/20140502193821/http://glassslidingdoors.org/wireless-garage-door-opener-operated-from-a-remote-control/ Wireless Garage Door Opener Operated From a Remote Control] * [https://web.archive.org/web/20131102172834/http://www.remotecontrolhookup.com/remote-future-only-around-the-corner/ Where the Future of the Remote is Likely Headed] * [http://www.remotecontroldepot.com Recycled remote control replacement information] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190417114519/http://www.remotecontroldepot.com/ |date=2019-04-17 }} * [http://www.bobtech.ro/download/masurare-semnale/52-analizor-protocol-ir IR Protocol Analyzer] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160304070926/http://www.bobtech.ro/download/masurare-semnale/52-analizor-protocol-ir |date=2016-03-04 }} application using photo-transistor on microphone input [[వర్గం:ఎలక్ట్రానిక్ పరికరాలు]] ndxnnhmxnmwh4kqhe3y4cya448y0a4c గణతంత్ర భారతదేశ చరిత్ర 0 161007 4808170 4683569 2026-04-23T04:11:59Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808170 wikitext text/x-wiki {{భారత దేశ చరిత్ర}}[[File:The_first_Cabinet_of_independent_India.jpg|link=https://en.wikipedia.org/wiki/File:The_first_Cabinet_of_independent_India.jpg|thumb|250x250px|స్వతంత్ర భారత తొలి కేబినెట్: (ఎడమ నుండి కుడికి కూర్చున్నవారు) బి.ఆర్ అంబేద్కర్, రఫీ అహ్మద్ కిద్వాయ్, సర్దార్ బల్దేవ్ సింగ్, మౌలానా అబుల కలాం ఆజాద్, జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ, రాజేంద్ర ప్రసాద్, సర్దార్ పటేల్, జాన్ మథాయ్, జగ్జీవన్ రాం, అమృత్ కౌర్, శ్యామ ప్రసాద్ ముఖర్జీ. (ఎడమ నుండి కుడికి నిల్చున్నవారు) ఖుర్షీద్ లాల్, అర్.అర్. దివాకర్, మోహన్‌లాల్ సక్సేనా, ఎన్.గోపాలస్వామి అయ్యంగార్, ఎన్.వి.గాడ్గిల్, కె.సి.నియోగి, జైరామ్‌దాస్ దౌలత్‌రామ్, కె.సంతానం, సత్య నారాయణ్ సిన్హా, బి.వి.కేస్కర్]] '''భారత దేశ గణతంత్ర చరిత్ర''' 1950 జనవరి 26 తో మొదలైంది. భారతదేశం బ్రిటిషు పాలన నుండి 1947 ఆగస్టు 15 న స్వాతంత్ర్యం సాధించింది. ముస్లింలు అధికంగా కలిగిన బ్రిటిషు పాలిత భారతదేశపు వాయవ్య, తూర్పు ప్రాంతాలు పాకిస్తాన్ దేశంగా భారతదేశం నుంచి విభజించారు. విభజన కారణంగా కోటి మంది జనాభా ఇరు దేశాల మధ్య వలస పోయారు. పది లక్షల మంది ప్రాణాలు కోల్పోయారు. జాతీయ నాయకుడు [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ|జవాహర్‌లాల్ నెహ్రూ]] భారతదేశ మొదటి [[ప్రధానమంత్రి|ప్రధాన మంత్రి]] అయ్యాడు. [[సర్దార్ వల్లభభాయి పటేల్|సర్ధార్ వల్లభాయి పటేల్]] ఉప ప్రధాన మంత్రితో పాటు, హోం శాఖ మంత్రిగా కూడా సేవలు అందించాడు. కానీ అత్యంత శక్తివంతమైన నాయకుడు [[మహాత్మా గాంధీ]] ఏ పదవినీ స్వీకరించలేదు. 1950 లో [[భారత రాజ్యాంగం]] భారత దేశాన్ని సర్వసత్తాక, ప్రజాస్వామ్య దేశంగా ధ్రువీకరించింది. భారత్ హిందువులు, ముస్లిం, సిక్కులు, ఇలా అనేకానేక మతాలను అవలంబించే ప్రజలు కలిగిన దేశం. భారతదేశం ఎన్నో మత కలహాలు, కులతత్వం, నక్సలెట్లు, ఉగ్రవాదం, ముఖ్యంగా జమ్మూ కాశ్మీర్, ఈశాన్యంలో ప్రాంతీయవాద అల్లర్ల వంటి ఎన్నో సమస్యలను ఎదుర్కొంది. ఇప్పటికీ పరిష్కారం కాని సరిహద్దు వివాదాలు [[చైనా]]తో ఉన్నాయి. ఫలితంగా 1962 లో [[భారత్ చైనా యుద్ధం 1962|భారత చైనా యుద్ధం]] జరిగింది. 1947, 1965, 1971 & 1999 సంవత్సరాల్లో [[పాకిస్తాన్]]తో యుద్ధాలు జరిగాయి. [[ప్రచ్ఛన్నయుద్ధం|ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ]] కాలంలో భారతదేశం తటస్థంగా ఉన్నప్పటికీ తన సైనిక బలగాలకు అవసరమైన ఆయుధాలను [[సోవియట్ యూనియన్|సోవియెట్ యూనియన్]] నుండి కొనుగోలు చేసింది. తన శత్రువైన పాకిస్తాన్ మాత్రం [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు|అమెరికా]]తో మంచి సంబంధాలు కలిగి ఉంది. భారతదేశానికి అణ్వస్త్రాలు ఉన్నాయి. మొదటి అణుపరీక్ష 1974 లో నిర్వహించింది. తర్వాత 1998 లో మరో 5 ప్రయోగాలు నిర్వహించింది. 1950 నుండి 1980 మధ్య సామ్యవాద విధానాలను అవలంబించింది. భారతదేశపు ఆర్థిక పురోగతికి మితిమీరిన ఆంక్షల వల్ల అడ్డంకులు ఎదురయ్యాయి. సంరక్షణవాదం సర్వవ్యాప్త అవినీతికి, ఆర్థిక వ్యవస్థ మందగమనానికీ దారి తీసాయి. 1991 లో మొదలైన ఆర్థిక సంస్కరణలు భారత దేశాన్ని ప్రపంచపు మూడవ అతి పెద్దదైన, అత్యంత వేగంగా ఎదుగుతున్న ఆర్థిక వ్యవస్థల్లో ఒకటిగా తీర్చిదిద్దాయి. ఈ రోజు భారతదేశం ఓ పెద్ద శక్తివంతమైన దేశం. అంతర్జాతీయ వ్యవహారాల్లో తన గళాన్ని ప్రముఖంగా వినిపిస్తోంది. [[ఐక్యరాజ్య సమితి|ఐక్యరాజ్యసమితి]]కి చెందిన భద్రతా మండలిలో శాశ్వత సభ్యత్వాన్ని ఆశిస్తోంది. == 1947-50 == === భారత దేశ విభజన === పశ్చిమ పంజాబ్, వాయవ్య దేశం, బలూచిస్తాన్, తూర్పు బెంగాల్, సింద్ లలోలో నివసించే హిందువులు, సిక్కులు ముస్లిం పాకిస్తాన్ లో అణచివేతకు గురయ్యారు. సుమారు 35 లక్షల మంది భారత దేశానికి తరలి వచ్చారు.<ref name="Taj">[http://festivals.tajonline.com/independence-day.php Independence Day] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110716190133/http://festivals.tajonline.com/independence-day.php |date=2011-07-16 }}, Taj Online Festivals.</ref><ref name="KCM">[http://kcm.co.kr/bethany_eng/p_code3/1496.html KCM] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060628062418/http://kcm.co.kr/bethany_eng/p_code3/1496.html |date=2006-06-28 }}.</ref><ref name="Encarta">[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761560851_9/Pakistan.html Pakistan] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091028203105/http://encarta.msn.com/encyclopedia_761560851_9/Pakistan.html |date=2009-10-28 }}, Encarta. 2009-10-31.</ref><ref name="PBS">[https://www.pbs.org/wnet/wideangle/shows/india/timeline4.html Timeline] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131017004019/http://www.pbs.org/wnet/wideangle/shows/india/timeline4.html/ |date=2013-10-17 }}, PBS.</ref> మత ఘర్షణల వల్ల సుమారు పదిలక్షల హిందువులు, ముస్లింలు, సిక్కులు ప్రాణాలు కోల్పోయారు, ఈ కారణంగా రెండు దేశాల పంజాబ్, బెంగాల్ సరిహద్దుల వద్ద అస్థిరత ఏర్పడింది. ఈ ఘర్షణలు సెప్టెంబరు మాసం మొదట్లో ఇరు పక్షాల సహకారంతో ముగింపు కొచ్చాయి. ముఖ్యంగా [[మహాత్మా గాంధీ]], మెజారిటీ ప్రజలను శాంతి పరచడం కోసం తన ప్రాణాలను సైతం లెక్క చేయకుండా ముందు కలకత్తాలో, తర్వాత డిల్లీలో ఆమరణ నిరాహార దీక్ష చెయ్యడంతో ఘర్షణలు ఆగాయి. ఇరు ప్రభుత్వాలు కాందిశీకుల కోసం భారీ శిబిరాలు ఏర్పరచాయి. భారీ స్థాయిలో మానవత్వ సహాయం చేపట్టడం కోసం భారత సైన్యాన్ని నియోగించారు. మహాత్మా గాంధీని 1948 జనవరి 30 నాడు [[నాథూరామ్ గాడ్సే|నాథూరాం వినాయక్ గాడ్సే]] హత్య చేసాడు. గాడ్సే జాతీయతా ఉద్యమంతో సంబంధమున్న హిందూ అతివాది. దేశ విభజనకు గాంధీ కారకుడని అతడు భావించాడు. గాంధీ ముస్లింలను సంతుష్టి పరుస్తున్నాడని అతడు భావించాడు. మహాత్ముడికి తుది వీడ్కోలును తెలపడానికి హాజరైన లక్షలాది ప్రజలతో డిల్లీ వీధులు క్రిక్కిరిసి పోయాయి. 1949 లో తూర్పు పాకిస్తాన్ లో ముస్లిం అధికారుల అణచివేతను భరించలేక అక్కడి నుండి పశ్చిమ బెంగాలుకు, ఇతర రాష్ట్రాలకూ 10 లక్షల మంది హిందూ శరణాగతులు వలస వచ్చారు. శరణాగతుల అవస్థను చూసి హిందువులు, భారత జాతీయవాదులూ కోపోద్రిక్తులయ్యారు. కాందిశీకుల జనాభాతో ఆయా రాష్ట్రాల సంపద హరించుకుపోయి, వారిని భరించలేని పరిస్థితికి చేరుకున్నాయి. యుద్ధం జరిగే అవకాశాన్ని పూర్తిగా కొట్టేయకుండా, ప్రధాన మంత్రి నెహ్రూ, సర్దార్ పటేల్‌లు [[లియాఖత్ ఆలీ ఖాన్]] ను చర్చలకు డిల్లీకి ఆహ్వానించారు. ఎందరో భారతీయులు దీన్ని సంతుష్టీకరణగా బావించినప్పటికీ, నెహ్రూ మాత్రం [[నెహ్రూ లియాకత్ ఒప్పందం|లియాకత్ ఆలీ ఖాన్ తో ఒప్పందం]] కుదుర్చుకున్నాడు. ఇరు దేశాల నేతలు తమ దేశంలోని మైనారిటీలకు రక్షణ కల్పించేందుకు, మైనారిటీ కమిషను ఏర్పాటు చేసేందుకూ అంగీకరించారు. పటేల్ కు ఇది సమ్మతం కాకపోయినప్పటికి శాంతి భద్రతలను మెరుగు పరచడం కోసం ఆయన ఈ ఒడంబడికకు మద్దతునిచ్చాడు. అంతేకాక పశ్చిమ బెంగాల్ నుండి, ఇతర ప్రాంతాల నుండి దీనికి మద్ధతు చేకూర్చడంలోను, ఈ ఒడంబడికను అమలు చెయ్యడంలోనూ ముఖ్య పాత్ర పోషించాడు. ఖాన్, నెహ్రూలు ఇంకో వ్యాపార ఒప్పందంపై కూడా సంతకం చేశారు. ఇరు ప్రాంతాల వివాదాలను శాంతియుత పద్ధతుల్లో పరిష్కరించుకోవాలని అంగీకరించారు. పర్యవసానంగా, క్రమంగా లక్షలాది హిందువులు తూర్పు పాకిస్తాన్ కు తిరిగి వెళ్ళిపోయారు. కానీ [[కాశ్మీరు సమస్య|కాశ్మీర్ వివాదం]] కారణంగా ఈ సత్సంబంధాలు ఎక్కువ కాలం నిలవలేధు. === సంస్థానాల విలీనం === == 1950, 1960 లు == 1952 లో భారతదేశం తన మొదటి సార్వత్రిక ఎన్నికలను రాజ్యాంగ బద్దంగా నిర్వహించుకుంది. 60 శాతం మంది తమ వోటు హక్కును వినియోగించుకున్నారు. [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్|భారత జాతీయ]] కాంగ్రెసు పార్టీ భారీ మెజారిటీతో గెలిచింది. నెహ్రూ రెండోసారి ప్రధాన మంత్రి అయ్యాడు. రాష్ట్రపతి [[బాబూ రాజేంద్ర ప్రసాద్|రాజేంద్ర ప్రసాద్]] కూడా రెండో సారి మొదటి పార్లమెంటు చేత ఎన్నికయ్యారు. === నెహ్రూ ప్రభుత్వం (1952–1964) === 1957, 1962 ఎన్నికల్లో ప్రధాని నెహ్రూ కాంగ్రెసుకు భారీ విజయాన్ని అందించాడు. హిందూ సమాజంలో స్త్రీల హక్కులను మెరుగు పరచడం, <ref>{{Cite journal|volume=28|issue=1|pages=165–194|last=Som|first=Reba|title=Jawaharlal Nehru and the Hindu Code: A Victory of Symbol over Substance?|url=https://archive.org/details/sim_modern-asian-studies_1994-02_28_1/page/165|journal=Modern Asian Studies|date=February 1994|doi=10.1017/S0026749X00011732|jstor=312925}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/?id=mXgX8rrW6JsC&pg=PA3|title=She Comes to Take Her Rights: Indian Women, Property, and Propriety|last=Basu|first=Srimati|publisher=SUNY Press|year=2005|isbn=81-86706-49-6|page=3|quote=The Hindu Code Bill was visualised by Ambedkar and Nehru as the flagship of modernisation and a radical revision of Hindu law...it is widely regarded as dramatic benchmark legislation giving Hindu women equitable if not superior entitlements as legal subjects.}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/?id=TPVq3ykHyH4C&pg=PA328|title=A History of India|last=Kulke|first=Hermann|author2=Dietmar Rothermund|publisher=Routledge|year=2004|isbn=0-415-32919-1|page=328|quote=One subject that particularly interested Nehru was the reform of Hindu law, particularly with regard to the rights of Hindu women...}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/?id=hjilIrVt9hUC&pg=PA115|title=Women in Modern India|last=Forbes|first=Geraldine|author2=Geraldine Hancock Forbes|author3=Gordon Johnson|publisher=[[Cambridge University Press]]|year=1999|isbn=0-521-65377-0|page=115|quote=It is our birthright to demand equitable adjustment of Hindu law....}}</ref> కులవివక్ష, అంటరానితనాలకు వ్యతిరేకంగాను{{sfn|Moraes|2008|p=196}} పార్లమెంటు విస్తృతమైన చట్టాలు చేసింది. భారత బాలలు ప్రాథమిక విద్యను అభ్యసించేందుకు నెహ్రూ గట్టి పునాది వేశాడు. దానిలో భాగముగా వేలకొద్ది బడులు, కళాశాలలు, ఐ‌ఐటి వంటి విద్యాసంస్థలను దేశ వ్యాప్తంగా స్థాపించాడు. నెహ్రూ భారత ఆర్థిక వ్యవస్థకు సామ్యవాద విధానాన్ని ప్రతిపాదించాడు -భారత రైతులకు పన్నుల నుండి మినహాయింపు, కార్మికులకు కనీస వేతనం, స్టీలు, వైమానిక, విద్యుత్తు, గనుల వంటి భారీ పరిశ్రమలను జాతీయం చేయడం ఇందులో భాగం. విస్తృతమైన ప్రభుత్వ నిర్మాణశాఖ, పారిశ్రామికీకరణ ఉద్యమం ద్వారా భారీ ఆనకట్టలు, నీటిపారుదల, రోడ్లు, తాప, జల విద్యుత్తు కేంద్రాలు స్థాపించారు. === రాష్ట్రాల పునర్వ్యవస్థీకరణ === 1953 లో ఆంధ్ర రాష్ట్రం కోసం [[పొట్టి శ్రీరాములు]] ఆమరణ నిరాహార దీక్ష చేపట్టడం, ఫలితంగా ఆయన మృత్యువాత పడటంతో భారతదేశం చిత్రపటంలో భారీ మార్పులు ఏర్పడ్డాయి. నెహ్రూ [[రాష్ట్రాల పునర్విభజన కమిషన్|రాష్ట్రాల పునర్వ్యవస్థీకరణ సంఘాన్ని]] ఏర్పరచాడు. దీని సూచనల మేరకు 1956 లో రాష్ట్ర పునర్వ్యవస్థీకరణ చట్టాన్ని ప్రతిపాదించారు. భాష, జాతి భేదాలను పరిగణన లోకి తీసుకొని పాత రాష్ట్రాలను విభజించారు. తెలుగు మాట్లాడే ప్రాంతాలను మద్రాసు రాష్ట్రం నుంచి విడదీయడం ద్వారా [[ఆంధ్ర రాష్ట్రం ఏర్పాటు|ఆంధ్ర రాష్ట్రం]], కేవలం తమిళం మాట్లాడే రాష్ట్రంగా [[తమిళనాడు]] ఏర్పడ్డాయి. 1960 మే 1 న బాంబే రాష్ట్రం నుండి [[మహారాష్ట్ర]], [[గుజరాత్]]లు ఏర్పడ్డాయి. 1966 నవంబరు 1 న పంజాబీ సుబాలోని కేవలం పంజాబీ మాట్లాడే ప్రాంతం [[పంజాబ్|పంజాబు]]గాను, హర్యాన్వీ మాట్లాడే ప్రాంతం [[హర్యానా]] రాష్ట్రంగానూ 1966 నవంబరు 1 న ఏర్పడ్డాయి.<ref>{{cite web|url=http://indiacode.nic.in/coiweb/amend/amend7.htm|title=Seventh Amendment|date=|accessdate=2011-11-19|publisher=Indiacode.nic.in|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20170501011646/http://indiacode.nic.in/coiweb/amend/amend7.htm|archive-date=2017-05-01|url-status=dead}}</ref> === విదేశీ విధానం, సైనిక ఘర్షణలు === నెహ్రూ విదేశీ విధానం [[అలీనోద్యమం|అలీనోద్యమానికి]] స్ఫూర్తి. ఈ ఉద్యమ వ్యవస్థాపకులలో భారతదేశం ఒకటి. నెహ్రూ అమెరికా, సోవియెట్ యూనియన్ ఇరువురితోనూ సత్సంబంధాలు నెరపాడు. చైనాను అంతర్జాతీయ సమాజంలో చేరేలా ప్రోత్సహించాడు. 1956 లో సూయెజ్ కెనాల్ కంపెనీని ఈజిప్ట్ ప్రభుత్వం జప్తు చేసినపుడు, అంతర్జాతీయ సమావేశం ఈజిప్టుకు వ్యతిరేకంగా చర్యలు తీసుకోవాలని 18-4 వోట్లతో ప్రతిపాదించగా, ఈజిప్టుకు మద్దతు పలికిన 4 దేశాలలో భారతదేశం కూడా ఒకటి. మిగితా మూడు ఇండోనేషియా, శ్రీలంక, సోవియట్ యూనియన్. [[పాలస్తీనా]] విభజనను భారతదేశం వ్యతిరేకించింది. సినాయ్‌పై ఇస్రాయెల్, బ్రిటన్, ఫ్రాన్సుల దాడిని ఖండించింది. కానీ టిబెట్ పై చైనా ప్రత్యక్ష నియంత్రణను, <ref name="Joes2006">{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=buHXFDFdeoQC&pg=PA82|title=Resisting Rebellion: The History and Politics of Counterinsurgency|author=Anthony James Joes|date=18 August 2006|publisher=University Press of Kentucky|isbn=0-8131-9170-X|pages=82–}}</ref> హంగరీలో ప్రజాస్వామిక పోరాటాన్ని రష్యా అణిచివెయ్యడాన్ని మాత్రం వ్యతిరేకించలేదు. భారత అణుకార్యక్రమాన్ని నెహ్రూ బహిరంగంగా అంగీకరించనప్పటికీ, కెనడా, ఫ్రాన్సులు భారత్‌కు అణు విద్యుత్తు కేంద్రాల స్థాపనలో సహాయం అందించాయి. భారతదేశం 1960 లో పాకిస్తాన్ తో 7 నదీ జలాల వినియోగ విషయమై రాజీ కుదుర్చుకుంది. 1953 లో నెహ్రూ పాకిస్తాన్‌ను సందర్శించినప్పటికీ పాకిస్తాన్‌లో ఏర్పడ్డ రాజకీయ అల్లర్ల కారణంగా కాశ్మీర్ వివాదం విషయంలో ప్రగతి ఏమీ సాధించలేకపోయారు.<ref>{{cite journal|author=Robert Sherrod|title=Nehru: The Great Awakening|url=https://archive.org/details/sim_saturday-evening-post_the-saturday-evening-post_1963-01-19_236_2/page/60|journal=The Saturday Evening Post|volume=236|date=19 January 1963|pages=60–67|issue=2}}</ref> # భారతదేశం తన శత్రువు అయిన పాకిస్తాన్ తో మొత్తం 4 యుద్ధాలు చేసింది. వాటిలో రెండు ఈ కాలంలో జరిగాయి. [[భారత్ పాకిస్తాన్ యుద్ధం 1947|1947 లో యుద్ధం]] కాశ్మీరు గురించి జరిగింది. పాకిస్తాన్ మూడో వంతు రాజ్యాన్ని ఆక్రమించింది (భారతదేశం తనదని బావించే రాష్ట్రంలో నుండి) భారతదేశం 3/5 రాష్ట్రాన్ని కలుపుకుంది (పాకిస్తాన్ తనదని బావించే రాష్ట్రంలో నుండి). [[భారత్ పాక్ యుద్ధం 1965|1965 లో జరిగిన యుద్ధంలో]] భారత అధీనంలో ఉన్న కాశ్మీరు లోకి పాకిస్తాన్ సైన్యాల ప్రయత్నాలను పురస్కరించుకుని భారత్, పాకిస్తాన్ యుద్ద భూములన్నిటిపై దాడి చేసింది. # పోర్చుగీసు అధీనంలో ఉన్న గోవాను శాంతియుతంగా పొందేందుకు చేసిన అనేక ప్రయత్నాలు విఫలమయ్యాక, 1961 లో దాడి చేసి విలీనం చేసుకుంది.<ref name="Major K C Praval">{{cite book|title=Indian Army after Independence|last=Praval|first=Major K.C.|publisher=Lancer|isbn=978-1-935501-10-7|location=New Delhi|pages=214}}</ref> # 1962 లో హిమాలయ సరిహద్దు విషయమై [[భారత్ చైనా యుద్ధం 1962|చైనా భారత్ మధ్య యుద్ధం]] జరిగింది. అది భారత సైన్యానికి చెడు జ్ఞాపకాలను మిగిల్చింది. ఈ యుద్ధం ఆయుధ సేకరణకు, అమెరికాతో సంబంధాలు మెరుగుపరుచు కోవడానికీ దారి తీసింది. యుద్ధానికి సంబందం లేనప్పటికి భారత చైనా సరిహద్దుకు పశ్చిమలో ఉన్న అక్సాయి చిన్ ప్రాంతంపై చైనా సార్వభౌమత్వాన్ని వివాదాస్పదం చేసింది.<ref name="Indo-China War of 1962">{{cite web|url=http://www.globalsecurity.org/military/world/war/indo-prc_1962.htm|title=Indo-China War of 1962}}</ref> === నెహ్రూ తరువాత === [[File:Indira_Gandhi_in_1967.jpg|link=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Indira_Gandhi_in_1967.jpg|thumb|374x374px|నెహ్రూ కుమార్తె ఇందిరా గాంధీ 1966–77 మధ్య ప్రధాన మంత్రిగా మూడు పర్యాయాలు పనిచేసారు. 1980–84 మధ్య నాలుగోసారి పనిచేసారు.]] 1964 మే 27 న నెహ్రూ తుది శ్వాస విడిచాడు. [[లాల్ బహాదుర్ శాస్త్రి|లాల్ బహదూర్ శాస్త్రి]] నెహ్రూ తర్వాత ప్రధాన మంత్రి అయ్యాడు. 1965 లో కాశ్మీర్ విషయమై భారత పాకిస్థాన్‌లు మళ్ళీ యుద్ధానికి వెళ్ళాయి. కానీ ఫలితం ఏమీ రాలేదు. మార్పులేమీ చోటు చేసుకోలేదు. సోవియెట్ యూనియన్ చొరవతో తాష్కెంట్ ఒప్పందం కుదుర్చుకున్నాడు. ఒప్పందంపై సంతకం చేసిన రాత్రే శాస్త్రి చనిపోయాడు. శాస్త్రి ప్రభుత్వంలో సమాచార, ప్రసార శాఖ మంత్రిగా పనిచేసిన [[ఇందిరా గాంధీ]], భారత మూడవ ప్రధాన మంత్రిగా పదోన్నతి పొందింది. ఆమె [[మొరార్జీ దేశాయి]]ని ఓడించింది. ధరల పెరుగుదల, నిరుద్యోగం, కుంటుపడిన ఆర్థిక వృద్ది, ఆహార లేమి వగైరా సమస్యల వలన ప్రజల్లో నెలకొన్న అసంతృప్తి కారణంగా కాంగ్రెసు పార్టీ 1967 ఎన్నికలలో తక్కువ మెజారిటీతో గెలిచింది. ఇందిరా గాంధీ పాలన ఒడిదుడుకులతో మొదలైంది. రూపాయి మారక విలువను తగ్గించడం భారత వాణిజ్యాన్ని, వినియోగదారులనూ కష్టాల పాలు చేసింది. రాజీకియ వివాదాల కారణంగా అమెరికా నుండి గోధుమల దిగుమతి ఆగిపోయింది.<ref name="Kapila1">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=de66PkzcfusC&pg=PA126|title=Understanding India's Economic Reforms|last=Kapila|first=Raj|author2=Uma Kapila|publisher=Academic Foundation|year=2004|isbn=978-8171881055|page=126}}</ref> మొరార్జీ దేశాయి ఇందిర ప్రభుత్వం లోకి ఉప ప్రధాన మంత్రి, ఆర్థిక మంత్రిగా ప్రవేశించాడు. సీనియర్ నాయకులు ఇందిర అధికారాన్ని నియంత్రించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ తన రాజకీయ సలహాదారుదు అయిన పి. యన్. హక్సర్ సలహా మీద ఇందిర సామ్యవాద పద్ధతులను ఆచరించి ప్రజాదరణను తిరిగి సాధించింది. ప్రీవీ పర్సును రద్దు చేసింది. బ్యాంకుల జాతీయీకరణ చేసింది. దీన్ని వ్యతిరేకించిన పార్టీ నాయకత్వంపై దాడి చేసింది. దేశాయి, భారత వ్యాపార సంఘాలు ఈ చర్యను వ్యతిరేకించినప్పటికి సామాన్య ప్రజలు మాత్రం మెచ్చారు. 1969 లో కాంగ్రెసు నాయకత్వం ఇందిరను పార్టీ నుండి బహిష్కరించాలని చూసినపుడు, ఆమె పార్టీని చీల్చి, కాంగ్రెసు (ఆర్) పార్టీని ఏర్పరచింది. భారతదేశానికి స్వాతంత్ర్యం సాధించిన భారత జాతీయ కాంగ్రెసు పార్టీ చీలిపోయింది. పార్లమెంట్ సభ్యులు భారీగా ఆమెకు మద్దతిచ్చారు. అతి కొద్ది ఆధిక్యతతో ఇందిర అధికారంలో కొనసాగింది.<ref name="Rosser">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=y3Mr6TgalqMC&pg=PA470|title=Comparative Economics in Transforming the World Economy|last=Rosser|first=J. Barkley|author2=Marina V. Rosser|publisher=MIT Press|year=2004|isbn=978-0262182348|pages=468–470}}</ref> == 1970 లు == 1971 లో ఇందిరా గాంధీ పెద్ద మెజారిటీతో అధికారానికొచ్చింది. తూర్పు పాకిస్తాన్‌లో పాకిస్తాన్ ప్రభుత్వం జరుపుతున్న దమననీతికి వ్యతిరేకంగా అక్కడి ప్రజలు చేస్తున్న స్వాతంత్ర్య పోరాటంలో భారత్ సైనిక జోక్యం చేసుకుంది. ఫలితంగా జరిగిన భారత్, పాకిస్తాన్ యుద్ధంలో పాకిస్తాన్‌ను ఓడించింది. తూర్పు పాకిస్తాన్‌కు విమోచనం కలిగి, బంగ్లాదేశ్ స్వతంత్ర దేశం ఏర్పడింది. ప్రధాని ఇందిరా గాంధీ ప్రజాధరణ ఉచ్ఛతమ స్థాయికి చేరింది. అమెరికాతో భారత సంబంధాలు క్షీణించ సాగాయి. అలీనత్వానికి విరుద్ధంగా రష్యాతో 20 సంవత్సరాల స్నేహ ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది. 1974 లో భారత్ తన మొదటి అణుపరీక్షను రాజస్తాన్ ఎడారిలో పోఖ్రాన్‌లో నిర్వహించింది. భారత సంరక్షణలో ఉన్న సిక్కింలో ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ జరగ్గా, చొగ్యాల్ ను గద్దె దించి భారత దేశలో విలీనం కావాలనే ఫలితం వచ్చింది. 1975 ఏప్రిల్ 26 న సిక్కిం భారతదేశపు 22 వ రాష్ట్రంగా అవతరించింది. === హరిత విప్లవం, శ్వేత విప్లవం === భారత జనాభా 1970 తొలినాళ్ళలో 50 కోట్లను దాటేసింది. హరిత విప్లవం ద్వారా ఉత్పాదకతను పెంచి, ప్రభుత్వం ఆహార సంక్షోభానికి పరిష్కారం సాధించింది. ఆదునిక వ్యవసాయ పనిముట్లను ఉచితంగా అందించడం, కొత్త రకం విత్తనాలను అందించడం, ఆర్థిక మద్దతును పెంచడం ద్వారా వరి, గోధుమ, మొక్కజొన్న వంటి ఆహార ధాన్యాలతో పాటు, పత్తి, పొగాకు, టీ, కాఫీ వంటి వాణిజ్య పంటల ఉత్పత్తి కూడా మెరుగుపడింది. గంగామైదానం లోని రాష్ట్రాలు, పంజాబులలో ఉత్పాదకత పెరుగుదల విస్తరించింది. శ్వేత విప్లవం కింద ప్రభుత్వం పాల ఉత్పత్తికి ఇచ్చిన ప్రోత్సాహంతో పశువుల పెంపకం భారీగా పెరిగింది. వీటితో భారతీయులు తమను తాము పోషించుకునే సామర్థ్యాన్ని గడించారు. రెండు దశాబ్దాల ఆహార దిగుమతులకు ముగింపు పలికారు. === 1971 భారత పాకిస్తాన్ యుద్ధం === {{ప్రధాన వ్యాసం|భారత పాక్ యుద్ధం 1971}} 1971 లో జరిగిన ఈ యుద్ధం ఇరు దేశాల మధ్య జరిగిన 4 యుద్ధాలలో మూడోది. తూర్పు పాకిస్తాన్ లో సొంత పాలన స్థాపనకై జరిగిన ఈ యుద్ధంలో భారత్, పాకిస్తాన్ ను ఓడించింది. ఫలితంగా బంగ్లాదేశ్ ఏర్పడింది. === భారత అత్యవసర పరిస్థితి === ఆర్థిక, సామాజిక ఇబ్బందులు, అవినీతి ఆరోపణలు దేశ వ్యాప్తంగా రాజకీయ అనిశ్చితికి దారి తీసాయి. ఇవి బీహార్ ఉద్యమంగా పరిణమించాయి. 1974 లో అలహాబాద్ ఉన్నత న్యాయస్థానం, ప్రభుత్వ వనరులను ఎన్నికల కోసం దుర్వినియోగం చేసినట్లుగా గుర్తించింది. ఇందిరా గాంధీ తక్షణమే రాజీనామా చేయాలంటూ విపక్షాలు దేశ వ్యాప్తంగా సమ్మెలు, ఆందోళనలూ నిర్వహించాయి. వివిధ రాజకీయ పార్టీలు ఇందిర "''నియంతృత్వ"'' పాలనను ప్రతిఘటించేందుకు [[లోక్‌నాయక్ జయప్రకాశ్ నారాయణ్|లోకనాయక్ జయ ప్రకాష్ నారాయణ్]] నాయకత్వంలో ఉద్యమించాయి. దేశవ్యాప్తంగా జరిగిన నిరసనలు భారత ఆర్థిక స్థితిని, పాలననూ అస్థిర పరచాయి. ఇందిరను తొలగించాలని నారాయణ్ సైన్యానికి కూడా పిలుపు నిచ్చారు. 1975 లో ఇందిర అప్పటి రాష్ట్రపతి [[ఫకృద్దీన్ అలీ అహ్మద్|ఫక్రుద్దీన్ అలీ అహ్మద్]] కు సూచించడం ద్వారా దేశంలో అత్యవసర పరిస్థితిని విధించింది. దీంతో కేంద్ర ప్రభుత్వం తిరుగులేని అధికారాలు చేజిక్కించుకుంది. శాంతి భద్రతలు విచ్ఛిన్నమయ్యాయని, జాతీయ భద్రతకు ముప్పు వాటిల్లిందనే సాకులను చూపి ఎన్నో పౌర హక్కులను సస్పెండు చేసి, జాతీయ, రాష్ట్రాల ఎన్నికలను వాయిదా వేసింది. రాష్ట్రాల్లోని కాంగ్రెసేతర ప్రభుత్వాలను రద్దు చేసింది. దాదాపు 1000 మంది ప్రతిపక్ష నాయకులు, కార్యకర్తలు జైలు పాలయ్యారు. తప్పనిసరి కుటుంబ నియంత్రణను ప్రవేశ పెట్టింది.<ref name="BBC India Profile and Timeline8">[http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-12641776 BBC India Profile and Timeline]</ref> అన్ని రకాల ఆందోళనలను నిషేధించింది. ఎడతెగని సమ్మెలు, రాజకీయ అస్థిరతలు అంతమవడంతో భారత ఆర్థిక వ్యవస్థకు మేలు చేకూరింది. ప్రభుత్వం 20 సూత్రాల కలిగిన ప్రకటనను విడుదల చేసింది. దీంతో వ్యావసాయిక, పారిశ్రామిక ఉత్పత్తి పైరిగింది. తద్వారా ఉద్యోగ అవకాశాలు మెరుగయ్యాయి. ఉత్పాదకత కూడా మెరుగైంది. కానీ ప్రభుత్వ అంగాల్లోను, కాంగ్రెసు నాయకుల్లోనూ అవినీతి, ఆధిపత్య ధోరణీ పెరిగింది. పోలీసులపై అమాయకులను అరెస్టు చేసి వేదించిన నిందలు పడ్డాయి. ఇందిరా గాంధీ కొడుకు, రాజకీయ సలహాదారు [[సంజయ్ గాంధీ]] ప్రజలకు బలవంతంగా కుటుంబ నియంత్రణ ఆపరేషన్లు చేయించాడు. డిల్లీలో తుర్క్‌మెన్ గేటు వద్ద ఉన్న మురికి వాడల విధ్వంసం చేయడంతో వేల కొద్ది జనాలు చనిపోయారు. మరెందరో నివాసాలు కోల్పోయారు. === జనతా పార్టీ === ఇందిరా గాంధీ 1977 లో ఎన్నికలకు పిలుపునిచ్చింది. ఆ ఎన్నికల్లో జనతా పార్టీ (అనేక పక్షాల సంకీర్ణం) చేతిలో ఘోర పరాజయం పొందింది. మొరార్జీ దేశాయి మొదటి భారత కాంగ్రెసేతర ప్రధాన మంత్రి అయ్యాడు. దేశాయి ప్రభుత్వం, అత్యవసర కాలంలో జరిగిన అక్రమాలపై న్యాయ విచారణ జరిపించింది. షా కమిషను నివేదిక ప్రకారం ఇందిర, సంజయ్‌లను అరెస్టు చేసారు. కానీ 1979 లో సంకీర్ణ ప్రభుత్వం కూలిపోయింది. చరణ్ సింగ్ మధ్యంతర ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటు చేసాడు. అంతర్గత కలహాల వల్ల జనతా పార్టీ తీవ్రమైన ప్రజా వ్యతిరేకతను మూటగట్టుకుంది. అదే కాకుండా భారతదేశపు ఆర్థిక సామాజిక సమస్యలను పరిష్కరించగల నాయకత్వ పటిమ జనతాపార్టీకి లేదని ప్రజలు భావించారు. == 1980 లు == 1980 జనవరిలో కాంగ్రెసు (ఇందిర) భారీ ఆదిక్యంతో తిరిగి అధికారానికి వచ్చింది. పంజాబ్ లో తలెత్తిన వేర్పాటు ఆందోళన భారత భద్రతను ప్రమాదం లోకి నెట్టింది. అస్సాంలో స్థానికులు, బంగ్లాదేశ్ కాందిశీకుల తోటి, భారతదేశంలోని ఇతర ప్రాంతాల నుండి వచ్చి స్థిరపడిన వాళ్ళతోటీ అనేక మార్లు మత ఘర్షణలు జరిగాయి. [[ఆపరేషన్ బ్లూస్టార్|ఆపరేషన్ బ్లూస్టార్‌]]లో భాగంగా భారత సాయుధ దళాలు స్వర్ణ దేవాలయంలోని ఖలిస్తాన్ తీవ్రవాదుల రహస్య స్థావరంపై దాడి<ref name="BBC India Profile and Timeline8"/> చేసినపుడు అనుకోకుండా భవనానికి నష్టం, పౌరుల మరణాలూ సంభవించాయి. ఈ సంఘటన దేశవ్యాప్తంగా సిక్కులలో ఉద్రిక్తతలు రేకెత్తించింది. ప్రభుత్వం తీవ్రవాదుల చర్యలను అణచివేయడానికి పోలీసు చర్యలను చేపట్టింది. కానీ అది ఎన్నో మానవ హక్కుల హననానికి దారి తీసింది. భారత దళాలకు ఉల్ఫాకూ జరిగిన ఘర్షణలతో ఈశాన్య భారతం స్థంబించిపోయింది. 1984 అక్టోబరు 31 న ప్రధాన మంత్రి [[ఇందిరా గాంధీ హత్య|ఇందిరా గాంధీని ఆమె అంగరక్షకుడే హత్యచేసాడు]]. దీంతో డిల్లీ, పంజాబుల్లో [[1984 సిక్ఖు వ్యతిరేక అల్లర్లు|సిక్కులకు వ్యతిరేకముగా అల్లర్లు]] జరిగాయి. దీని కారణంగా వేలకొద్దీ సిక్కులు మృత్యువాత పడ్డారు. భయంకరమైన దోపిడీలు, ఇల్లు తగలబెట్టడాలు, మానభంగాలూ జరిగాయి. సీనియర్ కాంగ్రెసు సభ్యులపై సిక్కులకు వ్యతిరేకముగా హింసను సృస్టించారనే ఆరోపణలు వచ్చాయి. అల్లర్లకు కారకులను గుర్తించడంలోను, వారిని శిక్షించడంలోనూ దర్యాప్తు సంస్థలు సఫలం కాలేదు. కానీ ప్రజలు మాత్రం డిల్లీలో సిక్కులపై దాడులు జరిపించినది కాంగ్రెసు నాయకులే అని భావించారు. === రాజీవ్ గాంధీ పరిపాలన === తరువాతి ప్రధాన మంత్రిగా ఇందిరా గాంధీ పెద్ద కొడుకైన రాజీవ్ గాంధీని కాంగ్రెసు పార్టీ ఎన్నుకుంది. రాజీవ్ గాంధీ తొలిసారి పార్లమెంటుకు ఎన్నికైంది 1981 లో. 40 ఏళ్ల వయసులో అతను అత్యంత పిన్న వయసు కలిగిన జాతీయ రాజకీయ నాయకుడు, ప్రధాన మంత్రీ. అనేకమంది వృత్తిగత రాజకీయ నాయకుల నిష్ప్రయోజకత్వాన్ని, అవినీతినీ చూసి విసిగిపోయిన ప్రజల దృష్టిలో అతని వయసు, అనుభవలేమీ అవసరమైన అర్హతగా కనిపించాయి. చిరకాలపు సమస్యలకు సరికొత్త పరిష్కారాలను ఆశించారు. రాజీవ్ గాంధీ పార్లమెంటును రద్దు చేసి, ఎన్నికలకు వెళ్ళాడు. కాంగ్రెసు పార్టీ, తన చరిత్ర లోనే అత్యంత భారీ విజయాన్ని (415/545) అందుకుంది. తన తల్లి హత్యను సానుభూతి వోటుగా మార్చుకుని రాజీవ్ గాంధీ, సీట్ల పంట పండించుకున్నాడు.<ref>{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/december/29/newsid_3314000/3314987.stm|title=1984: Rajiv Gandhi wins landslide election victory|date=29 December 1984|work=BBC News|accessdate=1 September 2013}}</ref> రాజీవ్ గాంధీ ఎన్నో మార్పులను అమలు చేసాడు –లైసెన్స్ రాజ్ ను సడలించాడు, విదేశీ పెట్టుబడులు, దిగుమతులు, ప్రయాణాలు, కరెన్సీపై భారత నిబందనలు గణనీయంగా తగ్గాయి. సొంత వ్యాపారాలు సాధనాలను వాడుకుని వాణిజ్య వస్తువులు ప్రభుత్వ ఉద్యోగిస్వామ్యం సంబంధం లేకుండా తయారు చేయడానికి వీలు పడింది. విదేశీ పెట్టుబడుల ఆగమనం జాతీయ విదేశ మారక ద్రవ్య నిల్వలను పెంచింది. తన తల్లి నడిచిన మార్గం నుండి తప్పుకుని, రాజీవ్ గాంధీ అమెరికాతో సంబంధాలను మెరుగు పరచాడు. తత్కారణంగా ఆర్థిక సహాయం, శాస్త్రీయ సహకారమూ మెరుగు పడ్డాయి. రాజీవ్ గాంధీ శాస్త్ర, సాంకేతిక విజ్ఞానాన్ని ఎంతగానో ప్రోత్సాహించాడు. ఫలితంగా దూరప్రసార పరిశ్రమ, భారత అంతరిక్ష కార్యక్రమం విస్తరించాయి. సాఫ్టువేరు పరిశ్రమ, ఐటీ రంగం భారత్‌లో కాలూనాయి.<ref name="princeton.edu">{{cite journal|url=http://www.princeton.edu/~reddings/pubpapers/ABRZ_AER_Sept2008.pdf|title=Unequal Effects of Liberalisation – Dismantling the License Raj in India}}</ref> 1984 డిసెంబరులో భోపాల్‌లోని యూనియన్ కార్బైడ్ పురుగుమందుల కర్మాగారంలో మిథైల్ ఐసోసయనేట్ అనే [[భోపాల్ దుర్ఘటన|విషవాయువు లీకయింది]]. కొన్ని వేల మంది వెంటనే ప్రాణాలు కోల్పోయారు. మరికొన్ని వేల మంది అనంతర కాలంలో చనిపోయారు. మరి కొందరు వికలాంగులయ్యారు.<ref name="BBC India Profile and Timeline8"/> భారత్ 1987 లో శ్రీలంక ప్రభుత్వంతో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుని అక్కడ శాంతిభద్రతలను నెలకొల్పడానికి తన సేనలను రంగంలోకి దించేందుకు అంగీకరించింది. ఒప్పందం ప్రకారం, తమిళ తిరుగుబాటుదారులను నిరాయుధులను చేసేందుకు, భారత శాంతి స్థాపక సేనలను శ్రీలంకలో నియోగించింది. తీరా ఈ సేనలు అక్కడి కలహాల్లో చిక్కుకుని తమిళ తిరుగుబాటుదారులతో స్వయంగా తామే యుద్ధం చేసే స్థితికి దిగాయి. ఈ క్రమంలో శ్రీలంక జాతీయవాదుల గురిగా మారాయి.<ref>{{cite book|title=Rajiv Gandhi: An Annotated Bibliography, 1944-1982|author2=Indra Sharma|publisher=University of Michigan|page=65|author1=Satinder Sharma}}</ref> 1990 లో వీపీ సింగ్ ఈ సైన్యాన్ని వెనక్కి తీసుకున్నాడు. సామ్యవాద సిద్దాంతాల నుండి రాజీవ్ దూరంగా వెళ్లిపోవడం సాదారణ ప్రజలు జీర్ణించుకోలేకపోయారు. నిరుద్యోగం తీవ్రమైన సమస్యగా మరింది. తామరతంపరగా పెరుగుతున్న జనాభా, తరిగిపోతున్న వనరుల సమస్యను తీవ్రతరం చేసింది. [[బోఫోర్స్ కుంభకోణం]]<nowiki/>లో, సీనియర్ ప్రభుత్వ ఉద్యోగులు దేశరక్షణ ఒప్పంద విషయంలో స్వీడన్ చెందిన తుపాకి తయారీ సంస్థ దగ్గర లంచం తీసుకున్నారన్న విషయం బయట పడింది.<ref>{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/3458319.stm|title=Rajiv Gandhi cleared over bribery|date=4 February 2004|publisher=BBC News|accessdate=7 March 2010}}</ref> దీంతో రాజీవ్ గాంధీకున్న నిజాయితీ ముద్ర (మీడియా అతన్ని మిస్టర్ క్లీన్ గా పిలిచేది ) ధ్వంసమైపోయింది. === జనతా దళ్ === 1989 లో జరిగిన సార్వత్రిక ఎన్నికలలో కాంగ్రెస్‌ ఓటమిని చవి చూసింది.<ref>{{cite web|url=http://indiatoday.intoday.in/story/elections-1989-congressi-faces-prospect-of-being-routed-in-bihar/1/324190.html|title=Elections 1989: Congress (I) faces prospect of being routed in Bihar}}</ref> మాజీ రక్షణ, ఆర్థిక శాఖ మంత్రి, జనతా దళ్‌కు చెందిన వి.పి.సింగ్‌ను అధికారం వరించింది. ఎన్నికలకు ముందు అధికారంలో ఉన్న రాజీవ్ ప్రభుత్వంలో ఆర్థిక శాఖా మంత్రిగా ఉండగా సింగ్ బయటపెట్టిన కొన్ని అక్రమాలు కాంగ్రెసు నాయకత్వానికి ఇబ్బందులను సృష్టించాయి. అతణ్ణి ఆర్థిక శాఖ నుండి రక్షణ శాఖకు బదిలీ చేశారు. అక్కడుండగా అతడు బోఫోర్స్ కుంభకోణాన్ని బయట పెట్టాడు. దాంతో అతణ్ణి పదవి నుండి, పార్టీ నుండి కూడా తొలగించారు.<ref>{{cite news|url=http://thehoot.org/web/home/story.php?storyid=5884|title=The Bofors Story, 25 Years After: Interview with Sten Lindstrom|date=24 April 2012|newspaper=The Hoot|accessdate=4 March 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120618134030/http://thehoot.org/web/home/story.php?storyid=5884|archivedate=18 June 2012|url-status=dead}}</ref> మంచి ప్రభుత్వం ఏర్పాటు చేసి, సంస్కరణలు తేగలడన్న పేరు వీపీ సింగుకు ప్రజల్లో ఉండటంతో తదుపరి ఎన్నికల్లో అతడి సారథ్యంలోని జనతా దళ్‌కు ప్రజలు అధికారాన్ని అందించారు. జనతా దళ్‌ ప్రభుత్వానికి భాజపా, వామపక్షాలూ బయటి నుండి మద్దతు ఇచ్చాయి. ప్రధాన మంత్రి పదవి చేపట్టగానే వీపీ సింగు పాత గాయాలను చెరపడానికి స్వర్ణ దేవాలయాన్ని సందర్శించాడు. వెనుకబడిన వర్గాలకు రిజర్వేషను కల్పించే వివాదాస్పద [[మండల్ కమీషన్|మండల్ కమిషను]] నివేదికను అమలులోకి తీసుకువచ్చారు.<ref>{{cite web|url=http://indianexpress.com/article/opinion/columns/mandal-vs-mandir/|title=Mandal vs Mandir}}</ref> దీన్ని భాజపా వ్యతిరేకించి, అతని ప్రభుత్వానికి మద్దతును ఉపసంహరించుకుంది. దాంతో ఆయన రాజీనామా చేశాడు. పార్టీ నుండి [[చంద్రశేఖర్ సింగ్|చంద్రశేఖర్]] విడిపోయి జనతా దళ్ (సామ్యవాద) ఏర్పాటు చేసి, కాంగ్రెసు మద్దతుతో కొత్త ప్రభుత్వం ఏర్పాటు చేశాడు. కాని కొన్ని నెలల్లోనే, కాంగ్రెసు తన మద్దతును వెనక్కి తీసుకోవడంతో ఈ ప్రభుత్వం కూడా కూలిపోయింది. == 1990లు == {{ప్రధాన వ్యాసం|రాజీవ్ గాంధీ హత్య}} జమ్మూకాశ్మీర్ ముఖ్యమంత్రి ఫరూక్ అబ్దుల్లా (మాజీ ముఖ్యమంత్రి [[షేక్ అబ్దుల్లా]] కొడుకు), కాంగ్రెసుతో 1987 ఎన్నికల పొత్తును ప్రకటించాడు. కానీ ఎన్నికలలో అతనికి అనుకూలంగా రిగ్గింగు జరిగింది. ఇది, రిగ్గింగు కారణంగా ఓడిపోయిన ప్రాంతాలలో తిరుగుబాటుకు దారితీసింది. పాకిస్తాన్ వీరికి ఆయుధాల శిక్షణతో పాటు అన్ని విధాలుగా సహకరించింది. ఇస్లామిక్ తీవ్రవాదులు, హిందువులైన కాశ్మీరీ పండిట్లను హింసించి, పెద్దసంఖ్యలో వారిని కాశ్మీరు నుండి పారద్రోలారు.<ref>{{cite web|url=http://www.indiandefencereview.com/news/kashmiri-pandits-offered-three-choices-by-radical-islamists/|title=Kashmiri Pandits offered three choices by radical Islamists}}</ref> ఆ విధంగా 1990ల్లో 90 శాతానికి పైగా కాశ్మీరీ పండిట్లను కాశ్మీరు నుండి వెళ్ళగొట్టారు. 1991 మే 21 న మాజీ ప్రధాని రాజీవ్ గాంధీ తమిళనాడులో కాంగ్రెసు (ఇందిర) తరపున ప్రచారంలో ఉండగా, [[లిబరేషన్ టైగర్స్ ఆఫ్ తమిళ్ ఈలం|ఎల్.టి.టి.ఈ]]కి చెందిన ఒక మహిళ మానవ బాంబు రూపంలో ఆయనతో పాటు అనేకమందిని హతమార్చింది. దండ వెయ్యడానికి ముందుకి వంగుతూ తన బెల్టుకు ఉన్న బాంబును పేల్చి వేసింది. కాంగ్రెసు (ఇందిర) 244 సీట్లు గెలుచుకుని, ఇతరుల మద్దతుతో [[పాములపర్తి వెంకట నరసింహారావు|పి వి నరసింహారావు]] నాయకత్వాన ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటుచేసింది. ఈ ప్రభుత్వం తన అయిదేళ్ల పదవీ కాలం పూర్తిగా పనిచేసింది. క్రమక్రమమైన ఆర్థిక సరళీకరణ విధానానికి, తదనుగుణ మార్పులకూ నాంది పలికింది. అంతర్జాతీయ వర్తకానికి, పెట్టుబడులకూ భారత ఆర్థిక వ్యవస్థ తలుపులు తెరిచింది. దేశ అంతర్గత రాజకీయాలు కూడా కొత్త మలుపు తిరిగాయి. కుల, మత జాతి వంటి అంశాల పునాదులపై ఏర్పడిన కలయికల స్థానే ఎన్నో చిన్న ప్రాంతీయ రాజకీయ పార్టీలు ఏర్పడ్డాయి. రామ జన్మభూమి వివాదంలో భాగంగా 1992 లో అయోధ్యలో [[బాబ్రీ మసీదు కూల్చివేత]] హిందూ ముస్లిముల మధ్య మత కల్లోలాలకు దారి తీసింది. సుమారు 10000 మంది హతులయ్యారు. నరసింహారావు నాయకత్వంలోని ప్రభుత్వపు చివరి నెలల్లో ఎన్నో భారీ అవినీతి కుంభకోణాలు వెలుగు లోకి వచ్చాయి. ఈ కారణంగా కాంగ్రెసు ఎన్నికల చరిత్రలోనే అత్యంత భారీ ఓటమిని మూటగట్టుకుంది. హిందూ జాతీయతా పార్టీ అయిన [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] అత్యంత ఆదిక్యత గల ఏకైక పార్టీగా ఆవిర్బవించింది. === ఆర్థిక రూపాంతరము === దివంగత ప్రధాని నరసింహారావు, అతని ఆర్థిక మంత్రి మన్మోహన్ సింగ్ చేపట్టిన పథకాలతో భారత ఆర్థిక వ్యవస్థ వేగంగా విస్తరించింది. తన పాలనలో ఆయన భారీ, నష్టదాయక ప్రభుత్వ సంస్థల ప్రైవేటీకరణకు పునాది వేశారు. యునైటెడ్ ఫ్రంట్ ప్రభుత్వం సంస్కరణలను ప్రోత్సహించే పురోగామి బడ్గెట్ ప్రవేశపెట్టే ప్రయత్నం చేసింది. కానీ 1997 ఆసియా ఆర్థిక ఇబ్బందులు, రాజకీయ అస్థిరతల వల్ల ఆర్థిక వ్యవస్థలో స్తబ్దత నెలకొంది. [[అటల్ బిహారీ వాజపేయి|వాజపేయి]] ప్రభుత్వం ప్రైవేటీకరణ, పన్నుల తగ్గింపు, ప్రభుత్వ నిర్మాణ శాఖ కోసం మరిన్ని పథకాలు ప్రవేశపెట్టడం మొదలైన వాటిని కొనసాగించింది. బెంగళూరు, హైదరాబాద్, పుణె, అహ్మదాబాద్‌లు ఆర్థికంగా ప్రాముఖ్యత గడించి, విదేశీ పెట్టుబడులను విశేషంగా ఆకర్షించాయి. పరిశ్రమలను ప్రోత్సహించేందుకు ప్రత్యేక ఆర్థిక మండళ్ళను ఏర్పరచడం, పన్ను సడలింపులు, మంచి మౌలిక సదుపాయాల నిర్మాణం వంటి చర్యలు దేశం లోని అనేక ప్రాంతాలలో చక్కటి ఫలితాలను చూపించాయి.<ref name="oecdindia2007">{{cite web|url=http://www.oecd.org/dataoecd/17/52/39452196.pdf|title=Economic Survey of India 2007: Policy Brief|publisher=OECD|url-status=dead|df=dmy-all|access-date=14 ఏప్రిల్ 2018|archive-date=25 డిసెంబరు 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181225053357/http://www.oecd.org/economy/surveys/39452196.pdf}}</ref> పరిశ్రమల శాస్త్రీయ విభాగాల్లో బాగా చదువుకున్న, నైపుణ్యంగల కొత్త తరం భారత ఆర్థిక వ్యవస్థకు చోదక శక్తిగా మారింది. కంప్యూటర్ల విస్తరణతో సమాచార సాంకేతిక పరిశ్రమ దేశం మీద పట్టు బిగించింది. కొత్త సాంకేతికత దాదాపు అన్ని పరిశ్రమలలోను, అన్ని విధానాలలోనూ ఉత్పాదకతను మెరుగు పరిచింది. నిపుణుల లభ్యతలో సహాయ పడింది. విదేశీ పెట్టుబడులు, విదేశీ ఉద్యోగ అవకాశాలూ ఆర్థిక వ్యవస్థను మరింత మెరుగు పరిచాయి. దేశవ్యాప్తంగా విస్తరించిన భారీ మధ్యతరగతి వర్గం ఏర్పడింది. అది అవసరాలను పెంచింది. తద్వారా వివిధ వస్తువుల తయారీ పెరిగింది. నిరుద్యోగం క్రమంగా తగ్గింది. పేదరికం సుమారు 22 శాతానికి తగ్గింది. జాతీయ స్థూల ఉత్పత్తి 7 శాతానికి మించి పెరిగింది. ముఖ్యమైన సవాళ్ళు అలానే ఉన్నప్పటికి, భారత ఆర్థిక వ్యవస్థ విస్తరిస్తూనే పోయింది. ప్రపంచ ఆర్థిక రంగంలో భారత్‌ ముందు వరుసలో నిలబడింది. తద్వారా ప్రపంచ రాజకీయాల్లో తన ప్రభావాన్ని, ప్రాభవాన్నీ పెంచుకుంది. == పొత్తుల కాలం == మే 1996 ఎన్నికలలో లోక్ సభలో ఎక్కువ సీట్లు గెల్చుకున్న ఏకైక పార్టీగా భాజపా ఆవిర్బవించింది. కానీ ప్రభుత్వం ఏర్పాటుకు అవసరమైన కనీస ఆధిక్యం సంపాదించలేకపోయింది. ప్రధాన మంత్రి అటల్ బిహారీ వాజపేయి నాయకత్వంలో భాజపా ప్రభుత్వం 13 రోజులు పాటు సాగింది. ప్రభుత్వం కొనసాగేందుకు సరిపడా మద్దతు లభించక, వాజపేయి రాజీనామా చేసాడు. వెంటనే మరోసారి ఎన్నికలు నిర్వహించడానికి పార్టీలు మొగ్గు చూపక పోవడంతో 14 పార్టీల సమూహం, జనతా దళ్ నాయకత్వంలో యునైటెడ్ ఫ్రంట్ అనే పేరుతో ప్రభుత్వంగా ఏర్పాటు చేసింది. కర్ణాటక ముఖ్యమంత్రి [[హెచ్.డి.దేవెగౌడ]] నాయకత్వంలో ఏర్పడిన ప్రభుత్వం సంవత్సరం పాటు కూడా నిలబడలేదు. 1997 మార్చిలో కాంగ్రెసు తన మద్దతును ఉపసంహరించుకుంది. 16 పార్టీల యునైటెడ్ ఫ్రంట్ లో [[ఐ.కె.గుజ్రాల్|ఇందర్ కుమార్ గుజ్రాల్]] బహుజన సమ్మతి కలిగి ఉండడం వల్ల ప్రధాన మంత్రిగా ఎంపికయ్యాడు. 1997 నవంబరులో కాంగ్రెసు మళ్ళీ తన మద్దతును తిరిగి ఉపసంహరించుకుంది. 1998 ఫిబ్రవరిలో జరిగిన ఎన్నికలలో భాజపా అత్యధిక సీట్లు (182) గెలుచుకున్నప్పటికీ, అది కనీస ఆధిక్యం కంటే బాగా తక్కువ. 1998 మార్చి 20 న వాజపేయి నాయకత్వంలో భాజపా ప్రభుత్వాన్ని రాష్ట్రపతి ప్రమాణ స్వీకారం చేయించారు. 1998 మే 11, 13 తేదీల్లో ఈ ప్రభుత్వం [[పోఖ్రాన్-II|అణ్వాయుధ పరీక్షలు]] నిర్వహించింది. పాకిస్తాన్ కూడా అదే సంవత్సరం అణుపరీక్షలు నిర్వహించింది.<ref>''CIA Factbook''. Retrieved 22 December 2011</ref> ఈ అణుపరీక్షల కారణంగా 1994 నాటి అణ్వస్త్ర వ్యాప్తి నిరోధ చట్టానికి అనుగుణంగా అమెరికా, జపాన్‌లు భారత్‌పై ఆర్థిక ఆంక్షలు విధించాయి. అనేక ఇతర దేశాలు ఈ పరీక్షలను విమర్శించాయి. 1999 తొలినాళ్ళలో పాకిస్తాన్ ప్రధాని నవాజ్ షరీఫ్ ను కలవడానికి వాజపేయి చారిత్రాత్మక బస్సు యాత్ర చేసి ద్వైపాక్షిక లాహోర్ శాంతి ప్రకటన పై సంతకం చేశారు.<ref name="BBC India Profile and Timeline8"/> 1999 ఏప్రిల్ లో ప్రభుత్వం మళ్ళీ పడిపోయింది. సెప్టెంబరులో తిరిగి ఎన్నికలు జరిగాయి. 1999 మే, జూన్‌లలో కార్గిల్‌లో పాకిస్తాన్ ఉగ్రవాదులు విస్తృతంగా చొరబడడంతో భారత్ పాక్‌ల మధ్య ఘర్షణ తలెత్తి, కార్గిల్ యుద్ధానికి దారితీసింది. అంతకు మూడు నెలల ముందు కుదుర్చుకున్న లాహోరు ఒడంబడికకు కాలదోషం పట్టింది. భారత దళాలు పాకిస్తాన్ సహాయంతో చొచ్చుకుని వచ్చిన ఉగ్రవాదులను హతమార్చి తన సరిహద్దును తిరిగి పొందింది.<ref name="Edition.cnn.com2">{{cite news|url=http://edition.cnn.com/2008/WORLD/asiapcf/05/13/india.bombs/index.html|title=Serial bomb blasts leave 60 dead in India|date=14 May 2008|publisher=CNN|accessdate=4 November 2008}}</ref> కార్గిల్ యుద్ధంలో సాధించిన విజయాన్ని సొమ్ము చేసుకుని నేషనల్ డెమోక్రెటిక్ అలయన్స్ భాజపా ఆధిపత్యంలో వాజపేయి నాయకత్వంలో సంకీర్ణ ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటు చేసింది. సహస్రాబ్ది ముగింపులో ఒడిషాను తాకిన తుఫాను 10000 మందిని పొట్టన బెట్టుకుంది.<ref name="BBC India Profile and Timeline8"/> == 2000 లు == === భారతీయ జనతా పార్టీ పాలనలో === 2000 మేలో భారత జనాభా వంద కోట్లను దాటిపోయింది. అమెరికా అధ్యక్షుడు ఇరుదేశాల మధ్య సంబంధాలు మెరుగు పరచడానికి భారత దేశాన్ని సందర్శించాడు. జనవరిలో భారీ భూకంపం గుజరాత్‌ను తాకింది. కనీసం 30,000 మంది ప్రాణాలు కోల్పోయారు. 2001 మధ్యలో రెండేళ్ళ తరువాత ప్రధాని వాజపేయి, పాకిస్తాన్ అధ్యక్షుడు పర్వేజ్ ముషార్రఫ్ లు శిఖరాగ్ర సమావేశంలో కలిసారు. కానీ కాశ్మీర్ గురించిన భేదాభిప్రాయాల వల్ల ఈ సమావేశం ఏ ఫలితం లేకుండా ముగిసింది. కనీసం సంయుక్త ప్రకటన కూడా వెలువడలేదు. ఎన్.డి.ఏ ప్రభుత్వ హయాంలో జరిగిన ఎన్నో రాజకీయ కుంభకోణాల వల్ల (రక్షణ మంత్రి జార్జ్ ఫెర్నాండెజ్ లంచం తీసుకున్నాడన్న ఆరోపణల వంటివి) దాని విశ్వసనీయత దెబ్బ తింది. అదే కాకుండా పాకిస్తాన్ తో చర్చలు ఫలించకపోవడం, కార్గిల్ యుద్ధంలో ఇంటెలిజన్స్ సరైన సూచనలు ఇవ్వకపోవడం వల్ల కూడా దెబ్బతింది. సెప్టెంబరు 11 దాడులను పురస్కరించుకుని, అమెరికా 1998 లో భారత్ పాకిస్తాన్ లపై విధించిన ఆంక్షలను ఎత్తివేసింది. ఉగ్రవాదంపై పోరులో వారు అందించిన సహకారానికి అమెరికా ఇచ్చిన బహుమతిగా దీన్ని భావించారు. పాకిస్తాన్ మిలిటరీ పోస్టుపై భారత భారీ కాల్పులు, ఆ పిమ్మట [[భారత పార్లమెంటుపై ఉగ్రవాదుల దాడి|భారత పార్లమెంటుపై ఉగ్రవాద దాడుల]] కారణంగా భారత్, పాకిస్తాన్ ల మధ్య మరో యుద్ధం తప్పదన్న స్థాయిలో ఉద్రిక్త పరిస్థితులు తలెత్తాయి.<ref name="BBC India Profile and Timeline8"/> 2002 లో అయోధ్య నుంచి తిరిగి వస్తున్న హిందూ తీర్థయాత్రికులు గుజరాత్ లోని [[గోధ్ర రైలు దహనం|గోధ్ర దగ్గర రైల్లో జరిగిన అగ్ని ప్రమాదంలో]] చనిపోయారు. దీని పర్యవసానంగా 2002 గుజరాత్ అల్లర్లు జరిగాయి. ఈ అల్లర్లలో 790 మంది ముస్లింలు, 254 మంది హిందువులు చనిపోయారు. 223 మంది ఆచూకీ గల్లంతయ్యింది. 2003 ఏడాదంతా వేగవంతమైన ఆర్థికాభివృద్ధి, రాజకీయ స్థిరత్వం, పాకిస్తాన్ తో శాంతి స్థాపనలో పురోగతి వంటి కార్యక్రమాల వలన ప్రభుత్వానికి ప్రజాదరణ పెరిగింది. తమ మధ్య విమానాల రాకపోకలు తిరిగి ప్రారంభించడానికి ఇరు దేశాలు ఒప్పుకున్నాయి. మితవాద కాశ్మీరు వేర్పాటువాదులతో భారత ప్రభుత్వం సమావేశమైంది.<ref name="BBC India Profile and Timeline8"/> [[స్వర్ణ చతుర్భుజి]] ప్రాజెక్టు ద్వారా భారత నాలుగు మూలలను హైవేల ద్వారా అనుసంధించాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకున్నారు. === కాంగ్రెసు తిరిగి పరిపాలనకు వచ్చింది === 2004 జనవరిలో ప్రధాని వాజపేయి [[లోక్‌సభ|లోక్ సభ]]ను ముందుగానే రద్దు చేసి ముందస్తు ఎన్నికలకు వెళ్ళాడు. 2004 మే లో జరిగిన ఎన్నికలలో కాంగ్రెసు పార్టీ ఆధ్వర్యంలోని సంకీర్ణం అనూహ్య విజయాన్ని అందుకుంది. కాంగ్రెసు అధినేత్రి [[సోనియా గాంధీ]] ప్రధాని పదవిని తిరస్కరించడంతో (''విదేశంలో పుట్టిన వ్యక్తికి ప్రధాని పదవి అర్హత ఎలా ఉంటుంది'' అన్న వివాదానికి తెరదించుతూ) [[మన్మోహన్ సింగ్]] నూతన ప్రధాని మంత్రి పదవిని చేపట్టాడు. సామ్యవాద, ప్రాంతీయ పార్టీల మద్దతుతో కాంగ్రెసు ఏర్పరుచుకున్న సంకీర్ణం, యునైటెడ్ పీపుల్స్ అలయన్సుకు. బయట నుండి కమ్యూనిస్టుల మద్దతు ఉంది. మన్మోహన్ సింగ్ భారత దేశపు అత్యంత శక్తివంతమైన పదవిని అధిరోహించిన మొదటి సిక్కు, మొదటి హిందూయేతర ప్రధానిగా నిలిచాడు. మరింత ప్రైవేటైజేషన్ను సామ్యవాదులు, కమ్యూనిస్టులూ అడ్డుకోవడంతో కొంత ఆలస్యమైనప్పటికీ, మన్మోహన్ సింగ్ ఆర్థిక సరళీకరణను కొనసాగించాడు.<ref name="newsweek.com2">[http://www.newsweek.com/id/47261 India Rising - ''Newsweek'' and The Daily Beast]. Newsweek.com (5 March 2006). Retrieved on 12 July 2013.</ref><ref name="Giridharadas2">{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2005/07/20/world/asia/20iht-india.html?_r=1|title=India welcomed as new sort of superpower|last=Giridharadas|first=Anand|date=21 July 2005|work=The New York Times|accessdate=4 May 2010}}</ref> 2004వ సంవత్సరం చివరికి భారత్, కాశ్మీరు నుండి కొన్ని సేనలను వెనక్కి తీసుకోవడం మొదలు పెట్టింది. తర్వాతి సంవత్సరం మధ్యలో [[శ్రీనగర్]], ముజఫరాబాద్ మధ్య బస్సు సేవలు మొదలుపెట్టారు. భారత పాలనలో ఉన్న కాశ్మీరు, పాకిస్తాన్ ఆక్రమిత కాశ్మీరుల మధ్య 60 ఏళ్లలో ఇదే మొదటి బస్సు సేవ. అయితే, 2006 మేలో ఇస్లామిక ఉగ్రవాదులు చేసిన దాడిలో 35 మంది హిందువులు హతమయ్యారు.<ref name="BBC India Profile and Timeline8"/> 2004 లో వచ్చిన [[2004 సునామీ|హిందూ మహాసముద్ర సునామీ]] 18,000 మందిని కబళించింది. 6,50,000 మంది నిరాశ్రయులయ్యారు. [[ఇండోనేషియా]] తీరం వద్ద సముద్రం అడుగున వచ్చిన భూకంపం, ఈ సునామీకి కారణం. ఆ తరువాతి సంవత్సరంలో ముంబై వరదలు (1,000 కి పైగా మృతులు), కాశ్మీరు భూకంపం (79,000 కి పైగా మృతులు) వంటి ప్రకృతి విలయాలు భారత ఉపఖండాన్ని కుదిపేసాయి. 2006 ఫిబ్రవరిలో యూపీయే ప్రభుత్వం భారతదేశపు అతిపెద్ద గ్రామీణ ఉపాధి పథకాన్ని - [[మహాత్మా గాంధీ జాతీయ గ్రామీణ ఉపాధి హామీ పధకం|మహాత్మా గాంధీ జాతీయ గ్రామీణ ఉపాధి హామీ పథకం]] - మొదలుపెట్టింది.<ref name="BBC India Profile and Timeline8"/> 2006 లో అమెరికా ప్రధాని బుష్ భారత పర్యటనకు వచ్చినపుడు అమెరికా, భారత్‌లు ఒక ముఖ్యమైన [[భారత్ అమెరికా పౌర అణు ఒప్పందం|అణు సహకార ఒప్పందం]] పై సంతకాలు చేసాయి. ఈ ఒప్పందం ప్రకారం అమెరికా భారత్ కు పౌర అణు సాంకేతిక విజ్ఞానాన్ని అందిస్తుంది. భారత్ తన అణు కార్యాచరణపై కఠినతర పరిశీలనకు ఒప్పుకుంటుంది. తర్వాతి కాలంలో అమెరికా చట్టసభలు ఈ చట్టానికి ఆమోదం తెలపడంతో 30 సంవత్సరాలలో మొదటిసారిగా భారత్, అమెరికా నుండి అణు ఇందనాన్ని, రియాక్టర్లనూ కొనుక్కునే వీలు కలిగింది. అణు ఒప్పందం విషయంలో యు.పి.ఎ ప్రభుత్వానికి వామపక్షాలు మద్దతు ఉపసంహరించుకున్నప్నప్పటికీ, పార్లమెంటులో విశ్వాస పరీక్షలో నెగ్గింది. తర్వాత అనేక వామపక్షాలు, ప్రాంతీయ పార్టీలు ఒక సమూహంగా ఏర్పడి ఈ ప్రభుత్వం అవినీతిమయమైందంటూ నిరసించాయి. మూడు నెలల్లో అమెరికన్ కాంగ్రెసు ఆమోదంతో బుష్, భారత్‌తో అణు వ్యాపారానికి తెరతీసే చట్టంపై సంతకం చేసారు. దాంతో ఇరు దేశాల మధ్య మూడు దశాబ్దాల నాటి వర్తక నిషేధానికి తెరపడింది. 2007 లో భారత మొదటి మహిళా రాష్ట్రపతి [[ప్రతిభా పాటిల్]] పదవిని స్వీకరించింది. ఎంతో కాలంగా నెహ్రూ-గాంధీ కుటుంబంతో అనుబంధం కలిగి ఉన్న ఆమె, సోనియా గాంధీ మద్దతుతో రాష్ట్రపతి కావడానికి ముందు, [[రాజస్థాన్]] గవర్నరుగా సేవలు అందించింది. ఫిబ్రవరిలో సమ్‌ఝౌతా ఎక్స్‌ప్రెస్ పేలుడు చోటు చేసుకుంది. హర్యానా లోని [[పానిపట్|పానిపట్టు]]లో జరిగిన ఈ దారుణంలో పాకిస్తానీయులు హతులయ్యారు. ఈ పేలుడు దర్యాప్తులో ఎన్నో ఆటంకాలు ఎదురయ్యాయి. 2011 వరకు ఎవరినీ అరెస్టు చెయ్యకపోయినప్పటికి, దీనికి మాజీ హిందూ సైనిక అధికారి నేతృత్వంలోని ''అభినవ్ భారత్'' అనే హిందూ ఛాందసవాద సంస్థ బాధ్యులని ఆరోపణలు వచ్చాయి. 2008 అక్టోబరులో భారత్ చంద్రుడి పైకి తన మొదటి ప్రయోగాన్ని [[చంద్రయాన్]] పేరుతో విజయవంతంగా చేసింది. అంతకు ముందు సంవత్సరం ఏప్రిల్‌లో భారత్ తన తొట్టతొలి వాణిజ్య ఉపగ్రహ వాహక నౌక ప్రయోగం, పిఎస్‌ఎల్‌వి సి-8 ద్వారా ఒక ఇటాలియన్ ఉపగ్రహాన్ని కక్ష్యలో ప్రక్షేపించింది. 2008 నవంబరులో ముంబయి దాడులు జరిగాయి. పాకిస్తాన్ తీవ్రవాదులే ఇందుకు కారణమని భారత్ ఆరోపించింది. పాకిస్తాన్‌తో తన శాంతి చర్చలను నిలిపి వేసింది. 2009 లో భారత సార్వత్రిక ఎన్నికలలో యు. పి. ఎ. ప్రభుత్వం 262 సీట్లతో ఘన విజయాన్ని అందుకుంది. అందులో కాంగ్రెసు స్వంతంగా 206 సీట్లను గెలుచుకుంది. ఆ తరువాత యు.పి.ఎ. ప్రభుత్వం ఎన్నో ఆరోపణలను ఎదుర్కొంది. ద్రవ్యోల్బణం ఎప్పుడూ లేనంత స్థాయికి చేరింది. ఆహార పదార్థాల ధరలు ఆకాశాన్ని తాకాయి. ఆవి దేశవ్యాప్త ఆందోళనలకు దారి తీసాయి. 21 వ శతాబ్దంలో భారత్ మావోయిస్టుల తిరుగుబాటును ఎదుర్కొంటోంది. ప్రధాని మన్మోహన్ మాటల్లో చెప్పాలంటే "అతి కష్టమైన అంతర్గత భద్రతా సవాలును ఎదుర్కొంటోంది".<ref name="www.bbc.co.uk2">[http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-12640645 www.bbc.co.uk]</ref> జమ్మూకాశ్మీరులో, ఈశాన్య రాష్ట్రాల్లో తీవ్రవాదం పెరిగిపోయింది.<ref name="www.bbc.co.uk2"/><ref>[http://www.satp.org/satporgtp/countries/india/index.html India Assessment – 2007]</ref> [[ముంబై]], [[ఢిల్లీ]][[డ్యుయిష్ బ్యాంక్|, జైపూర్]], [[బెంగుళూరు|బెంగళూరు]], [[హైదరాబాదు]] వంటి నగరాల్లో బాంబు పేలుళ్ళు జరుగాయి.<ref name="Edition.cnn.com2"/> కొత్త సహస్రాబ్దిలో భారత్ - అమెరికా, యూరోపియన్ యూనియన్, ఇజ్రాయిల్, చైనా వంటి దేశాలతో సంబంధాలు మెరుగుపరచుకుంది. భారత ఆర్థిక స్థితి ఎంతో వేగముగా పుంజుకుంది. భారత్ ఒక భావికాలపు ప్రబలశక్తిగా పరిగణించబడుతోంది.<ref name="newsweek.com2"/><ref name="Giridharadas2"/> === 2010 లు === 2010 కామన్ వెల్త్ క్రీడలపై వెల్లువెత్తిన వివాదాలు దేశాన్ని కుదిపేసాయి. ప్రభుత్వ విశ్వసనీయత కూడా ప్రశ్నార్థకమైంది. దాని వెంటనే 2జి స్పెక్ట్రమ్ కుంభకోణం, ఆదర్శ్ గృహ నిర్మాణ సంఘం కుంభకోణాలు వెలుగు చూసాయి. ప్రభుత్వ అవినీతిని వ్యతిరేకిస్తూ ప్రముఖ సామాజిక కార్యకర్త [[అన్నా హజారే]] డిల్లీలో 12 రోజుల నిరాహార దీక్ష చేసాడు. ఇవన్నీ ఎలా ఉన్నప్పటికి భారత్ స్థూల దేశీయ ఉత్పత్తిలో అధిక వృద్ది రేటును కనబరచింది.<ref>{{cite news|url=https://www.reuters.com/article/2011/06/10/india-economy-official-idUSBMA00990620110610|title=India's FY11 growth could be revised up-govt official|last=Kumar|first=Manoj|date=10 June 2011|work=Reuters|access-date=14 ఏప్రిల్ 2018|archive-date=24 సెప్టెంబరు 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924153445/http://www.reuters.com/article/2011/06/10/india-economy-official-idUSBMA00990620110610|url-status=dead}}</ref> 2011 జనవరిలో భారత్ భద్రతామండలిలో 2011-2012 కాలానికి శాశ్వతేతర స్థానాన్ని పొందింది. 2004 లో బ్రెజిల్, జర్మనీ, జపాన్ లతో పాటు భద్రతామండలిలో శాశ్వత స్థానానికై దరఖాస్తు చేసుకుంది. మార్చిలో చైనాను అధిగమించి ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద ఆయుధ దిగుమతిదారుగా మారింది. 2011-12 లో [[తెలంగాణ ఉద్యమం]] తారస్థాయికి చేరి, 2014 జూన్‌లో భారతదేశపు 29 వ రాష్ట్రంగా తెలంగాణ రాష్ట్రం ఏర్పాటుకు దారితీసింది. 2012 నాటి ఢిల్లీ సామూహిక మానభంగ ఘటన, సమాజంలో దానికి వచ్చిన ప్రతిస్పందన స్త్రీలపై అత్యాచారాల వ్యతిరేక చట్టాల్లో మార్పులకు దారితీసాయి. 2013 ఏప్రిల్లో శారదా కుంభకోణం వెలుగులోకి వచ్చింది. [[పశ్చిమ బెంగాల్|పశ్చిమ బెంగాలు]]తో సహా, తూర్పు భారతదేశంలో శారదా గ్రూపు పోంజీ స్కీము నిర్వహించి, తద్వారా 17 లక్షల మంది డిపాజిటర్ల నుండి 20-30 వేల కోట్ల రూపాయలు దోచింది.<ref>{{cite web|url=http://www.thehindu.com/business/Industry/more-saradha-entities-under-sebi-scanner/article4650522.ece|title=More Saradha entities under SEBI scanner|accessdate=25 April 2013|work=The Hindu|author=PTI}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.dailymail.co.uk/indiahome/indianews/article-2313658/Anger-mounts-Saradha-fund-crisis-thousands-depositors-face-ruin.html?ito=feeds-newsxml|title=Anger mounts over Saradha fund crisis as thousands of depositors face ruin|date=23 January 2013|accessdate=25 April 2013|work=Daily Mail|author=Soudhriti Bhabani}}</ref><ref name="H1">{{cite web|url=http://www.thehindu.com/opinion/editorial/cheat-funds-again/article4654467.ece|title=Cheat funds, again|accessdate=27 April 2013|work=The Hindu}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.livemint.com/Specials/TQWJ1auPZMCYnZqC4tK7VN/Saradha-raised-deposits-from-17-million-people-probe-finds.html|title=Saradha raised deposits from 1.7 mn people, probe finds|last=Dutta|first=Romita|date=20 June 2013|work=LiveMint|accessdate=19 August 2013}}</ref> స్వలింగ సంపర్కాన్ని శిక్షార్హమైన నేరంగా పరిగణిస్తూ ఢిల్లీ హైకోర్టు ఇచ్చిన తీర్పును కొట్టివేస్తూ, 2013 డిసెంబరులో భారత సుప్రీం కోర్టు తీర్పు ఇచ్చింది.<ref name="1861_law">{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2013/12/12/world/asia/court-restores-indias-ban-on-gay-sex.html|title=India's Supreme Court Restores an 1861 Law Banning Gay Sex|last=Harris|first=Gardiner|date=11 December 2013|newspaper=[[The New York Times]]|accessdate=4 April 2014}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.reuters.com/article/2013/12/11/us-india-rights-gay-idUSBRE9BA05620131211|title=India's Supreme Court turns the clock back with gay sex ban|last=Shyamantha|first=Asokan|date=11 December 2013|newspaper=[[Reuters]]|accessdate=11 December 2013|archive-date=16 డిసెంబరు 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131216040454/http://www.reuters.com/article/2013/12/11/us-india-rights-gay-idUSBRE9BA05620131211|url-status=dead}}</ref> 2010 ఆగస్టులో లడఖ్ ప్రాంతంలో కురిసిన మెరుపు వానలు, తదనంతరం వచ్చిన వరదల కారణంగా 255 మంది మరణించారు. 9000 మంది ప్రభావితమయ్యారు.<ref name="bbc201008062">{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-10889385|title=Flash floods kill dozens in India|date=6 August 2010|accessdate=6 August 2010|publisher=[[BBC]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100806204400/http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-10889385|archivedate=6 August 2010 <!--DASHBot-->|url-status=live}}</ref> 2013 జూన్‌లో [[ఉత్తరాఖండ్|ఉత్తరాఖండ్‌]]లో కురిసిన మెరుపు వానలు విపరీతమైన వరదలకు కారణమయ్యాయి. 5,700 పైచిలుకు ప్రజలు మరణించారని అంచనాలు వేసారు.<ref name="AP2">{{cite news|url=http://www.cbsnews.com/8301-202_162-57593939/india-raises-flood-death-toll-reaches-5700-as-all-missing-persons-now-presumed-dead/|title=India raises flood death toll to 5,700 as all missing persons now presumed dead|date=16 July 2013|work=CBS News|accessdate=16 July 2013|archive-date=17 జూలై 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130717111417/http://www.cbsnews.com/8301-202_162-57593939/india-raises-flood-death-toll-reaches-5700-as-all-missing-persons-now-presumed-dead/|url-status=dead}}</ref> 2014 సెప్టెంబరులో జమ్మూకాశ్మీరులో వచ్చిన వరదల్లో 277 మంది మరణించారు. విపరీతమైన ఆస్తి నష్టం జరిగింది.<ref name="HT12">{{cite web|url=http://www.hindustantimes.com/news-feed/floodfuryhitsjk/kashmir-cut-off-phones-down-roads-submerged/article1-1261607.aspx|title=Kashmir floods: Phones down, roads submerged; Toll touches 200, rescue ops on|date=8 September 2014|accessdate=9 September 2014|publisher=Hindustan Times|website=|archive-date=24 డిసెంబరు 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181224012155/https://www.hindustantimes.com/archive-news/|url-status=dead}}</ref> పొరుగున ఉన్న పాకిస్తాన్‌లో 280 మంది మరణించారు.<ref name="NYT2">{{cite web|url=https://www.nytimes.com/2014/09/09/world/asia/hundreds-dead-in-flooding-in-india-and-pakistan.html?_r=0|title=India and Pakistan Strain as Flooding Kills Hundreds|date=8 September 2014|accessdate=9 September 2014|publisher=New York Times}}</ref> 2013 ఆగస్టు-సెప్టెంబరుల్లో [[ఉత్తర ప్రదేశ్]] లోని [[ముజఫర్‌నగర్|ముజఫర్‌నగర్‌]]లో జరిగిన హిందూ ముస్లిము ఘర్షణల్లో 62 మంది మరణించారు.<ref name="timesofindia.indiatimes.com2">{{cite web|url=http://timesofindia.indiatimes.com/india/Government-releases-data-of-riot-victims-identifying-religion/articleshow/22998550.cms|title=Government releases data of riot victims identifying religion|date=24 September 2013|accessdate=2014-07-11|publisher=The Times of India}}</ref> 93 మంది గాయాల పాలవగా, 50,000 మంది నిరాశ్రయులయ్యారు.<ref>{{cite news|url=https://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/troops-deployed-to-quell-deadly-communal-clashes-between-hindus-muslims-in-north-india/2013/09/08/66e33f48-1854-11e3-961c-f22d3aaf19ab_story.html|title=Troops deployed to quell deadly communal clashes between Hindus, Muslims in north India|accessdate=8 September 2013|agency=Associated Press|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130909081324/http://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/troops-deployed-to-quell-deadly-communal-clashes-between-hindus-muslims-in-north-india/2013/09/08/66e33f48-1854-11e3-961c-f22d3aaf19ab_story.html|archive-date=9 September 2013}}</ref><ref name="fp12">{{cite web|url=http://www.firstpost.com/india/ibn7-journalist-killed-in-up-communal-riots-army-clamps-curfew-1092877.html|title=Firstpost India: IBN7 journalist killed in UP communal riots, Army clamps curfew|date=2013-09-08|accessdate=2013-09-08|work=Firstpost|author=Adrija Bose|archive-url=https://web.archive.org/web/20130909075308/http://www.firstpost.com/india/ibn7-journalist-killed-in-up-communal-riots-army-clamps-curfew-1092877.html|archive-date=2013-09-09|url-status=dead}}</ref><ref name="hindu22">{{cite web|url=http://www.indianexpress.com/news/9-killed-in-communal-riots-in-muzaffarnagar-curfew-clamped-army-deployed/1166053/|title=9 killed in communal riots in Muzaffarnagar, curfew clamped, army deployed|date=2013-09-08|accessdate=2013-09-08|work=The Indian Express|author=Ahmed Ali Fayyaz}}</ref><ref name="htt2">{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/India-news/UttarPradesh/Fresh-clashes-in-UP-s-Muzaffarnagar-leave-26-dead-Army-deployed-in-affected-areas/Article1-1118891.aspx|title=Fresh clashes in UPs Muzaffarnagar leave 26 dead, Army deployed in affected areas|author=|date=2013-09-07|work=The Hindustan Times|accessdate=2013-09-08|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130909095145/http://www.hindustantimes.com/India-news/UttarPradesh/Fresh-clashes-in-UP-s-Muzaffarnagar-leave-26-dead-Army-deployed-in-affected-areas/Article1-1118891.aspx|archivedate=9 September 2013|url-status=dead|df=dmy-all}}</ref> 2013 నవంబరులో భారత్ తన తొట్టతొలి గ్రహాంతర నౌక '''మంగళ్‌యాన్''' ను ప్రయోగించింది. [[మార్స్ ఆర్బిటర్ మిషన్]] అని అధికారికంగా పిలిచే ఈ నౌక 2014 సెప్టెంబరు 24 న [[అంగారకుడు|అంగారకుడి]] కక్ష్యలో ప్రవేశించింది. సోవియట్ యూనియన్, నాసా, యూరపియన్ స్పేస్ ఏజెన్సీల తరువాత ఈ ఘనత సాధించిన నాలుగో దేశంగా భారత్ ఆవిర్భవించింది.<ref>{{cite news|url=http://abcnews.go.com/Technology/india-launches-mars-orbiter-mission/story?id=20793860|title=India Launches Mars Orbiter Mission|accessdate=6 November 2013}}</ref> తొట్టతొలి ప్రయత్నంలోనే ఈ ఘనత సాధించిన ఏకైక దేశం భారత్. === 2014 – భాజపా ప్రభుత్వం తిరిగి వచ్చింది === 2014 లో జరిగిన 16 వ సార్వత్రిక ఎన్నికల్లో భారతీయ జనతా పార్టీ తిరిగి అధికారంలోకి వచ్చింది. [[నరేంద్ర మోదీ]] నేతృత్వంలో తొలిసారిగా భాజపా సంపూర్ణ ఆధిక్యత సాధించి, మోదీ నాయకత్వంలో ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పరచింది. 2016 నవంబరు 8 న భారత ప్రభుత్వం [[500, 1000 రూపాయల నోట్ల రద్దు|పెద్ద నోట్లను రద్దు]] చేసింది.<ref name="withdrawaloflegal">{{cite web|url=https://rbi.org.in/Scripts/BS_PressReleaseDisplay.aspx?prid=38520|title=Withdrawal of Legal Tender Status for ₹ 500 and ₹ 1000 Notes: RBI Notice (Revised)|date=8 November 2016|accessdate=8 November 2016|publisher=Reserve Bank of India}}</ref> 500, 1000 రూపాయల నోట్లను రద్దు చేయడంతో, భారత ఆర్థిక వ్యవస్థ పెద్ద కుదుపుకు లోనైంది. సరిపడినంత ద్రవ్య లభ్యత లేక కొన్ని నెలల పాటు ప్రజలు తీవ్రమైన ఆర్థిక ఇబ్బందులకు లోనయ్యారు. == మూలాలు == <references responsive="" /> [[వర్గం:భారతదేశ చరిత్ర]] j8pbb9yvq7mc6sqpbnxqa4na3an2fx8 లైలతుల్ ఖదర్ 0 165436 4808161 4034757 2026-04-23T03:24:08Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808161 wikitext text/x-wiki {{ఇస్లామీయ సంస్కృతి}} '''షబ్ ఎ ఖదర్''' లేదా '''లైలతుల్ ఖదర్''' : (అరబ్బీ : لیلة القدر) - షబ్ లేదా లైల్ అనునవి అరబ్బీ పదజాలం, దీని అర్థం రాత్రి, ఖదర్ అనగా శక్తి, విలువ, లేదా ప్రతిఫలం. వెరసి, [[శక్తి]], విలువలు గల రాత్రి, ప్రతిఫలాల రాత్రి. ఈ [[రాత్రి]]ని రంజాన్ నెలలోని 27వ తేదీన ' [[షబ్-ఎ-ఖద్ర్]] ' గా లేదా లైలతుల్ ఖదర్ గా జరుపుకుంటారు. దివ్యఖురాన్ ఈ రోజుననే అవతరించిందని భావించే ముస్లిం సోదరులు ఆ రోజు రాత్రి జాగరణ చేసి ప్రార్థనలు చేస్తూ గడుపుతారు. ఆ రాత్రి భక్తితో కఠోరదీక్షతో ప్రార్థనలు చేసేవారికి 83 సంవత్సరాల పాటు ప్రార్థనలు చేసిన ఫలం దక్కుతుందనే నమ్మకం ఉంది. ఆ రాత్రి చేసే ప్రార్థనల వల్ల సర్వపాపాలు తొలగిపోతాయని భావిస్తారు. {{రమదాన్}} ==[[ఖురాన్]] వ్యాఖ్య == ఖురాన్ లో షబ్ ఎ ఖదర్ గురించి ఈ విధంగా ఉన్నది; {{Quote|మేము దీన్ని ఘనతగల మహారాత్రిగ అవతరింపజేశాం. ఘనతగల ఆ రాత్రి ఏమిటో నీకేం తెలుసు? ఆ మహారాత్రి వేయినెలల కన్నా ఎంతో శ్రేష్ఠమైనడి. ఆ రాత్రి పరిశుద్ధాత్మ ([[జిబ్రయీల్]]), దైవదూతలు తమ ప్రభువు అనుమతితో ప్రతి వ్యవహారానికి సంబంధించిన ఆజ్ఞలు తీసుకొని అవతరిస్తారు. అది ఉషోదయం వరకు పూర్తిగా శుభవంతమైన రాత్రి !|[[సూరా]] 97 ([[అల్-ఖద్ర్ (సూరా)|అల్-ఖద్ర్]]), [[ఆయత్]] 1-5<ref>{{cite quran|97|1|e=5|s=ns}}</ref>}} The verses above regard the Night as better than one thousand months. The whole month of Ramadan is a period of spiritual training wherein believers devote much of their time to [[Sawm|fasting]], [[Islamic Prayer|praying]], reciting the Quran, remembering [[God in Islam|God]], and giving [[Sadaqah|charity]]. However because of the revealed importance of this night, Muslims strive [give more effort] harder in the last ten days of Ramadan since the Laylat al-Qadr could be one of the odd-numbered days in these last ten (the first, third, fifth, seventh or ninth). Normally, some Muslims from each community perform [[iʿtikāf]] in the [[mosque]]: they remain in the mosque for the last ten days of the month for prayers and recitation.Women too observe i'tikaf . They remain in prayer and meditation mostly, although they are allowed to do the minimum domestic work to run the family .When Muhammed observed i'tikaf in a tent, he saw a few tents around his . His wives joined him by pitching tents . ==ఇవీ చూడండి== * [[ముస్లింల పండుగలు]] * [[ముస్లింల సాంప్రదాయాలు]] ==మూలాలు == {{Reflist}} ==బయటి లింకులు == *[http://blog.beliefnet.com/cityofbrass/2011/08/laylatul-qadr-the-night-of-power.html Laylatul Qadr, the Night of Power] on Beliefnet.com *[https://web.archive.org/web/20120804005322/http://www.ramadantimetable.co.uk/ramadan-blog/226-laylat-al-qadr-the-night-of-power-last-10-days Laylat Al-Qadr, The Night of Power - Last 10 Days] *[https://web.archive.org/web/20190810073923/https://lailatulqadar.org/ Lailatul Qadar] *[http://muslim-academy.com/the-night-of-power-laylat-al-qadr-and-the-significance-of-this-most-precious-night-in-islam/ laylat al qadr] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121113075301/http://muslim-academy.com/the-night-of-power-laylat-al-qadr-and-the-significance-of-this-most-precious-night-in-islam/ |date=2012-11-13 }} *[https://web.archive.org/web/20110919192125/http://www.bjsallahwalay.com/hazrat-baba-jani-sarkar/events/shab-e-qadr-2011-laylat-al-qadr/ Shab e Qadr 2011 (Laylat al-Qadr)] *[http://al-qiyamah.org/al_qadr_night_of_power.htm Al Qadr (The Night of Power And Fate)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110724231418/http://al-qiyamah.org/al_qadr_night_of_power.htm |date=2011-07-24 }} *[http://www.mounthira.com/learning/surah/097-al-qadr Al Qadr] Learn Surah Al Qadr with Audio at MountHira.com *[http://www.bbc.co.uk/religion/religions/islam/holydays/lailatalqadr.shtml Lailat al Qadr] (BBC Religion) with dates *[http://www.islamicity.com/articles/Articles.asp?ref=IC0112-380 The Powerful Night of ramzan] *[http://www.zikr.co.uk/content/view/97/159/ Laylatul Qadr: Introduction and guidance on special prayers for the night. (Includes Salaatul Tasbeeh)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200305135006/http://www.zikr.co.uk/content/view/97/159/ |date=2020-03-05 }} *[http://www.wdl.org/en/item/2855 "Deliverance from Error on Knowledge of Times of Day and the Direction of Prayer"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190810073935/http://www.wdl.org/en/item/2855 |date=2019-08-10 }} is an Arabic manuscript from 1683 which talks about the Night of Destiny {{ముస్లింల పండుగలు}} [[వర్గం:ఇస్లామీయ కేలండర్]] [[వర్గం:ముస్లింల సాంప్రదాయాలు]] [[వర్గం:ముస్లింల పండుగలు]] [[వర్గం:రంజాన్]] 4uh609due6vciniuk2r3yjs6hq3gbtl వాడుకరి:రహ్మానుద్దీన్/ప్రయోగశాల/1 2 182439 4808206 4804434 2026-04-23T07:14:14Z ListeriaBot 54590 Wikidata list updated [V2] 4808206 wikitext text/x-wiki <noinclude>__NOINDEX__</noinclude> {{Wikidata list |sparql=SELECT (wd:Q5 as ?item) ("Gender and nationality" as ?group) (COUNT(distinct ?item1) as ?all) ("P21" as ?label1) (COUNT(distinct ?P1) as ?value1) ("P27" as ?label2) (COUNT(distinct ?P2) as ?value2) WHERE { ?item1 wdt:P31 wd:Q5 . ?sitelink schema:about ?item1 ; schema:isPartOf <https://te.wikipedia.org/> . OPTIONAL { ?item1 wdt:P21 ?P1v . BIND(IF(!BOUND(?P1v), 0, ?item1) as ?P1) } OPTIONAL { ?item1 wdt:P27 ?P2v . BIND(IF(!BOUND(?P2v), 0, ?item1) as ?P2) } } |wdq= |section= |sort= |columns=?item,?group,?all,?label1,?value1,?label2,?value2 |thumb= |min_section= |row_template=Pie_chart_3_bio |skip_table=1 |short=true |link=Wikipedia:Wikidata/biografia/1 }} {{Pie_chart_3_bio | item = [[మానవుడు]] | group = Gender and nationality | all = 37841 | label1 = P21 | value1 = 34848 | label2 = P27 | value2 = 31225 }} {{Wikidata list end}} msbkirvqhtiv8qdhj4kqi68jtk2t9o8 వల్లభనేని సీతారామదాసు 0 204152 4808179 4344429 2026-04-23T05:03:11Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808179 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి | name = [[వల్లభనేని]] సీతారామదాసు | residence = [[కృష్ణా జిల్లా]], గుడ్ల వల్లేరు | other_names =వి.ఎస్.దాసు | image =V.s.dasu,scientist.png | imagesize = 200px | caption = [[వల్లభనేని]] సీతారామదాసు | birth_name = | birth_date = సా.శ. 1933 | birth_place = [[కృష్ణా జిల్లా]], గుడ్ల వల్లేరు | native_place = [[కృష్ణా జిల్లా]], గుడ్ల వల్లేరు | known = ప్రముఖ వృక్ష శాస్త్రవేత్త | occupation = ప్రొఫెసర్, రీడర్, వెంకటేశ్వర విశ్వవిద్యాలయం | title = | salary = | term = | predecessor = | successor = | party = | boards = | religion = | wife = | spouse= | partner = | children = | father = వెంకటప్పయ్య | mother = | website = | footnotes = | employer = | height = | weight = }} '''[[వల్లభనేని]] సీతారామదాసు''' వృక్ష శాస్త్రవేత్త. ఆయన ప్రొఫెసర్ వి.ఎస్. రామదాస్ గా ప్రఖ్యాతులు.<ref>{{Cite web |url=http://astralint.com/images/pdf/9788189233631.pdf |title=Eminent indian botanists, past and present |website= |access-date=2015-05-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160305195824/http://astralint.com/images/pdf/9788189233631.pdf |archive-date=2016-03-05 |url-status=dead }}</ref><ref>{{Cite web |url=http://bioenergy.asu.edu/photosyn/books/probebk.html |title=Eminent Indian Botanists - Past and Present (Biographies and Contributions) |website= |access-date=2015-05-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141223212637/http://bioenergy.asu.edu/photosyn/books/probebk.html |archive-date=2014-12-23 |url-status=dead }}</ref> ==జీవిత విశేషాలు== వి.ఎస్.రామదాసు గారు [[కృష్ణా జిల్లా]], [[గుడ్లవల్లేరు]] గ్రామంలో [[1933]] [[ఫిబ్రవరి 5]] న జన్మించారు. ఈయన తండ్రి పేరు వెంకటప్పయ్య. ఈయన [[ఆంధ్ర విశ్వవిద్యాలయం]]లో విద్యాభ్యాసం అనంతరం [[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం]] నుంచి బోటనీ (ప్లాంట్ ఫిజియాలజీ) లో 1953 లో ఎం.ఎస్.సి పూర్తి చేసారు. 1957 లో ఆక్స్ ఫర్డు విశ్వవిద్యాలయం నుండి డి.ఫిల్ డిగ్రీని చేసారు<ref>[http://www.currentscience.ac.in/Volumes/101/06/0798.pdf PERSONAL NEWS CURRENT SCIENCE, VOL. 101, NO. 6, 25 SEPTEMBER 2011 798 V. S. Rama Das (1933–2010)]</ref> . 1960 లో [[కాలిఫోర్నియా]] విశ్వవిద్యాలయంలో ఫోటోసింధసిస్ అంశం మీద పోస్టు డాక్టరల్ రీసెర్చి చేసి పరిశోధకులుగా రాణించారు.<ref>[http://bioenergy.asu.edu/photosyn/books/probebk.html|bioenergy.asu.edu|కిరణజన్య సంయోగ క్రియ పై పరిశోధకుల జాబితా]{{Dead link|date=జనవరి 2020 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ==ఉద్యోగపర్వం== ఆయన తొలిగా [[అలహాబాదు]] విశ్వవిద్యాలయం బోటనీ డిపార్డు మెంటులో అసిస్టెంటు ప్రొఫెసరుగా 1957 నుండి 59 వరకు ఉన్నారు. [[కాలిఫోర్నియా]] విశ్వవిద్యాలయంలో ప్లాంట్ ఫిజియాలజిస్టుగా 1959-60 లలో పరిశోధనలు చేసరు. స్వదేశం వచ్చి 1960-61 లలో వేకటేశ్వర విశ్వవిద్యాలయంలో వృక్ష శాస్త్ర విభాగంలో లెక్చరర్ గా పనిచేసారు. రీడరుగా 1961-67 లలో పనిచేసారు.<ref>[http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_056_22_1199_1200_0.pdf current science November 20 ,1987, vol 56 no.22]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> న్యూ ఫౌండ్ లాండ్ లోని మెమోరియల్ విశ్వవిద్యాలయంలో అసోసియేట్ ప్రొఫెసరుగా 1967 నుండి 1969 వరకు పనిచేసారు. 1969-70 లలో తిరిగి వేంకటేశ్వర విశ్వవిద్యాలయంలో రీడరుగా, ప్రొఫేసర్ గా పనిచేసారు.<ref>[http://www.currentscience.ac.in/Volumes/101/06/0798.pdf current science.ac.in]</ref> అదే విశ్వవిద్యాలయంలో 1970-77 లో సీనియర్ ప్రొఫెసరుగా, 1988 వరకు స్కూల్ ఆఫ్ బయోలాజికల్ అండ్ ఎర్త్ సైన్సెస్ స్కూల్ డీన్ గా వివిధ హోదాలలో పనిచేసారు. మధ్య కాలం 1978-80 లలో [[హైదరాబాదు విశ్వవిద్యాలయం]] లోని ఫోటోసింధసిస్ స్టడీస్ సెంటర్ డైరక్టరుగా పనిచేసారు. ==పరిశోధనలు== ఈయన జీవ రసాయన శాస్త్ర, వ్యవసాయ రంగాలకు సంబంధించిన వృక్ష శరీర ధర్మ శాస్త్రంలో నాలుగున్నర దశాబ్దాల పాటు పరిశోధనా విజయాలను సాధించారు<ref>{{Cite web |url=http://www.iisc.ernet.in/currsci/jan252001/270.pdf |title=SPECIAL SECTION: PLANT MOLECULAR BIOLOGY CURRENT SCIENCE, VOL. 80, NO. 2, 25 JANUARY 2001 270 Plant molecular biology in India – The beginnings |access-date=24 మే 2015 |website= |archive-date=8 ఆగస్టు 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170808225721/http://www.iisc.ernet.in/currsci/jan252001/270.pdf |url-status=dead }}</ref>. కిరణ జన్య సంయోగ క్రియ రంగంలో నూతన ఆవిష్కరణలు చేసారు. కేంద్ర ప్రభుత్వ అణుశక్తి విభాగం, ఇండియన్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ అగ్రికల్చరల్ రీసెర్చి, అమెరికా ప్రభుత్వ వ్యవసాయ విభాగం (పి.ఎస్.480 పథకం), కేంద్ర ప్రభుత్వ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ మంత్రిత్వ శాఖ, ఐక్యరాజ్యసమితి మొదలగు వారి అనేక పరిశోధనా ప్రాజెక్టులకు ఈయన ప్రధాన పరిశోధకులుగా ఉన్నారు. ఆయన 2004 లో "photosyntheses- regulation undre under varying light regimes" అనే గ్రంథాన్ని రచించారు.<ref>[Das, V. S. R., Photosynthesis: Regulation Under Varying Light Regimes,Science Publishers, Enfield, USA and Plymouth,UK, 2004]</ref>. దీనిని అమెరికాలో ప్రతిష్ఠాత్మక ప్రచురణ సంస్థ "సైన్స్ పబ్లిషర్స్" (న్యూ హాంషైర్) ప్రచురించింది.<ref>[http://thebestbookinpdf.net/?p=763566 Photosynthesis : Regulation under Varying Light Regimes – V. S. Rama Das]{{Dead link|date=జనవరి 2020 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఈ పరిశోధనకు గానూ ఆయన న్యూయార్క్ అకాడమీ ఆఫ్ సైన్స్, యు.ఎస్.ఎకు జీవిత కాల సభ్యత్వాన్ని పొందారు.<ref>{{Cite web |url=http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_056_22_1199_1200_0.pdf |title=న్యూయార్క్ అకాడమీ ఆఫ్ సైన్సెస్, యు.ఎస్.ఎ |access-date=2015-05-24 |archive-date=2016-03-04 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160304204517/http://www.currentscience.ac.in/Downloads/article_id_056_22_1199_1200_0.pdf |url-status=dead }}</ref> హరిత రేణువులను ప్రప్రథమంగా వేరుచేసిన [[వృక్షశాస్త్రం|వృక్ష]] శాస్త్రవేత్తగా అంతర్జాతీయ ఖ్యాతి గడించిన ఈయన అనేక గౌరవాలు, పదవులు, అవార్డులు, మెడల్స్ అందుకున్నారు. 1953 నుండి 1998 వరకు [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు|అమెరికా]], [[బ్రిటన్]], [[స్వీడన్]], [[కెనడా]] మొదలగు దేశాలలో విస్తృతంగా పర్యటించి ఆయా దేశాల విశ్వవిద్యాలయాల పరిశోధనాలయాలలో గౌరవ పదవులను నిర్వహించారు. దేశవ్యాప్తంగా కేంద్ర ప్రభుత్వ పరిశోధనా సంస్థలలో గౌరవ సభ్యులుగా యున్నారు. 224 పరిశోధనా పత్రాలను, సమీక్షలను వెలువరించారు.. 20 మంది పరిశోధక విద్యార్థులను మార్గదర్శకులుగా, పర్యవేక్షకులుగా యున్నారు.<ref>{{cite book|title=ఆంధ్ర శాస్త్రవేత్తలు|date=2011|publisher=శ్రీ వాసవ్య|page=41|edition=కృష్ణవేణి పబ్లిషర్స్, విజయవాడ}}</ref> ==అవార్డులు, గౌరవాలు== * 1975 : ఇండియన్ అకాడమీ ఆఫ్ సైన్సెస్, ఫెలోషిప్. * 1978 : ఇండియన్ నేషనల్ సైన్స్ అకాడమీ.ఫెలోషిప్.<ref>{{Cite web |url=http://www.teindia.nic.in/mhrd/50yrsedu/12/8i/6T/8I6T0302.htm |title=University of Hyderabad, Hyderabad |website= |access-date=2015-05-24 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160304211840/http://www.teindia.nic.in/mhrd/50yrsedu/12/8i/6T/8I6T0302.htm |archive-date=2016-03-04 |url-status=dead }}</ref> * 1991 : ఇండియన్ నేషనల్ అకాడమీ ఆఫ్ అగ్రికల్చరల్ సైన్సెస్ లో ఫెలోషిఫ్. * 1978-79 : యు.జి.సి నేషనల్ లెక్చరర్. * 1985-86 : యు.జి.సి నేషనల్ లెక్చరర్. * 1981 : ఆంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ మెరిటోరియస్ టీచర్ అవార్డు. * 1978 : జె.జె.చినోయ్ మెమోరియల్ మెడల్, (ఇండియన్ సొసైటీ ఫర్ ప్లాంట్ ఫిజియాలజీ వారిచే) * 1985 : బీర్బల్ సహానీ అవార్డు, (ఇండియన్ బొటానికల్ సొసైటీ వారిచే) * 1991 : జగదీష్ చంద్రబోస్ అవార్డు (యుజిసె వారిచే) * 1986 : ఎస్.ఎం.సర్కార్ మెమోరియల్ అవార్డు ( కలకతా యూనివర్శిటీ వారిచే) * 1987 : హాసర్ సుమ్మున్ మెడల్ (అమెరికాలోని వాటుముల్ ఫౌండేషన్ వారిచే) * 1996 : ప్రొఫెసర్ ఎస్.బి.సక్సేనా అవార్డు. ==అస్తమయం== ఈయన [[డిసెంబరు 9]] [[2010]] న తన 77 వ యేట విజయవాడలో అనారోగ్యంతో మరణించారు.<ref>[http://www.currentscience.ac.in/Volumes/101/06/0798.pdf death news of v.s.rao]</ref> ==మూలాలు== <div style="height: 220px; overflow: auto; padding: 3px; border:1px solid #AAAAAA; reflist2">{{reflist|colwidth=30em}}</div> ==ఇతర లింకులు== * [http://www.currentscience.ac.in/Volumes/101/06/0798.pdf life history of v.s.ramasasu in curentscience.ac.in] {{Authority control}} [[వర్గం:కృష్ణా జిల్లా శాస్త్రవేత్తలు]] [[వర్గం:తెలుగువారిలో శాస్త్రవేత్తలు]] [[వర్గం:1933 జననాలు]] [[వర్గం:2010 మరణాలు]] [[వర్గం:వృక్ష శాస్త్రవేత్తలు]] dq7s21z6t72bkvis2vy1zzovdevzxay దక్కను చిత్రకళ 0 242771 4808224 3504895 2026-04-23T09:06:16Z Veera.sj 9700 Veera.sj, [[దక్కను శైలి చిత్రకళ]] పేజీని [[దక్కను చిత్రకళ]] కు తరలించారు: దారిమార్పు 3504895 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:17th century Akkanna and Madanna brothers, Golconda Sultanate.jpg|thumb|503x503px|దక్కను శైలి లో చిత్రీకరించబడ్డ అక్కన్న-మాదన్న లు]] '''దక్కను శైలి చిత్రకళ''' (ఆంగ్లం [[:en:Deccan painting|'''Deccan painting''']]) 16వ శతాబ్దంలో ద్వీపకల్ప ప్రాంతానికి చెందిన దక్కని సుల్తానుల హయాం లో ప్రాచుర్యం పొందిన ఒక సూక్ష్మ చిత్రకళ.<ref name=":0">{{Cite web|last=Britannica|first=Encyclopedia|title=Deccani painting|url=https://www.britannica.com/art/Deccani-painting|url-status=live|access-date=14 March 2022|website=britannica.com}}</ref> అతి సున్నితమైన ఈ చిత్రకళ స్థానిక, విదేశీ చిత్రకళల అపురూప సంగమం. 15-16వ శతాబ్దాలలో [[అహ్మద్‌నగర్]], [[బీజాపూర్]], [[గోల్కొండ]], [[బీదరు]] వంటి ప్రదేశాలలో దక్కను శైలి చిత్రకళ విలసిల్లింది. 18వ శతాబ్దం నాటికి [[ఔరంగాబాద్ జిల్లా (మహారాష్ట్ర)|ఔరంగాబాద్, మహారాష్ట్ర]], [[హైదరాబాదు]] వంటి ప్రదేశాలకు విస్తరించింది. == చరిత్ర == === పుట్టుక === మధ్య యుగ కాలం నాటికి [[దక్కన్ పీఠభూమి]] లోని చిత్రకళ భక్తి చేత ప్రభావితం అయ్యింది.<ref name=":1">{{Cite web|last=National|first=Doordarshan|date=16 July 2014|title=The Paintings of India - Magic of the Deccan|url=https://www.youtube.com/watch?v=Jzu9DM8f0J8|url-status=live|access-date=17 March 2022|website=youtube.com}}</ref> [[అజంతా గుహలు]] లోని [[శిలాగుహ చిత్రకళ]] లోని పురాతన వేదాంతం వలె దక్కను శైలి చిత్రకళ కూడా ఈ లోకాన్ని దైవం యొక్క సుందర రూపానిగా పరిగణించింది. 15వ శతాబ్దం అంతానికి [[అహ్మద్‌నగర్]], [[బీజాపూర్]], [[గోల్కొండ]], [[బీదరు]], బేరర్ వంటి దక్కను రాజ్యాల స్థాపన జరిగింది. బీజాపూరు సుల్తాను [[ఇస్తాంబుల్]] లోని ఓట్టమాన్ రాజవంశీకుడు కావటం, గోల్కొండ సుల్తాను [[తుర్క్‌మెనిస్తాన్]] రాజవంశీకుడు కావటం వీరు [[షియా ఇస్లాం]] కు చెందినవారు కావటం [[ఇరాన్]] కు చెందిన సఫావిద్ పాలకులతో సత్సంబంధాలు కలిగి ఉండటం, [[ఉత్తర భారతదేశం]] లో ని [[సున్నీ ఇస్లాం]] ను వీరు సమిష్ఠిగా వ్యతిరేకించటం వలన దక్కను పీఠభూమిలో ఒక ప్రత్యేకమైన సంస్కృతి ఏర్పడింది. దక్కను పీఠభూములు అప్పటికే సుదీర్ఘకాలంగా అరబ్ దేశాలతో వాణిజ్యసంబంధాలు కలిగి ఉన్నాయి. షియా తెగలు దక్కను లో రాజ్యాలు స్థాపించటంతో [[పర్షియా]] తో సంబంధాలు మరింత బలపడ్డాయి. దక్కను సల్తనేట్ ల వీధులు తుర్కులు, పర్షియనులు, అరబ్బులు, ఆఫ్రికన్లతో కిటకిటలాడేవి. [[భారత దేశం]] లో [[అరబ్బీ భాష]] నేర్చుకోవటానికి లోతైన ఆధ్యాత్మికత కలిగిన పర్షియా నుండి వచ్చిన సూఫీల ఆలోచనతీరును విస్తరించుకోవటానికి దక్కను పీఠభూములు వేదికలయ్యాయి. అజంతా శిలాగుహ చిత్రలేఖనం లోని సాంస్కృతిక అంశాలు, భక్తి యొక్క పారవశ్యం, పర్షియన్ సూఫీల స్వాప్నిక దృశ్యాల సంగమం దక్కను శైలి చిత్రకళకు ప్రాణం పోశాయి. === విస్తరణ === 16వ శతాబ్దం లో అహ్మద్ నగర్, బీజాపూర్, గోల్కొండ లు అద్భుతమైన చిత్రలేఖనాలకు కేంద్రాలయ్యాయి.<ref name=":1" /> శతాబ్దం పాటు ఒక వెలుగు వెలిగిన ఈ శైలి [[భారతీయ చిత్రకళ]] లో మరువలేని అధ్యాయంగా మిగిలిపోయింది. అహ్మద్ నగర్ ను పాలిస్తున్న సుల్తాన్ హసన్, అతని సతీమణి కాన్సా హుమయూన్ చిత్రకళకు విరాళాలు ఇచ్చేవారు. == శైలి == దక్కని కళాకారులు పర్షియన్ సూక్ష్మచిత్రకళను అనుకరించి వాటికి బంగారు అద్దకాలు అద్దారు. ఈ శైలిలో కల్పనలకు నాణ్యమైన బంగారు అద్దకాలు మరింత వన్నె తెచ్చాయి. పర్షియన్ చిత్రకళ లోని అంశాలు, ఇక్కడి స్థానిక చిత్రకళ లోని అంశాలతో మమేకం అయ్యాయి. <ref name=":1" /> == లక్షణాలు == ఇందు లోని రంగులు ప్రకాశవంతంగా ఉంటాయి.<ref name=":0" /> లయబద్దత, లావణ్యం, కల్పిత లోకాల వలె అగుపించటం ఈ శైలిలో ప్రధాన లక్షణాలు. దక్కను శైలి చిత్రకళ ఒక వైపు మన చుట్టూ ఉన్న అందమైన ప్రపంచాన్ని ఆవిష్కరిస్తూనే మరో వైపు మన ఆత్మలను దైవ సాన్నిధ్యానికి చేరువ చేస్తాయి.<ref name=":1" /> రాజులను పలు అలంకరణలతో చాలా ఆర్భాటంగా చిత్రీకరించే [[మొఘల్ చిత్రకళ]]<nowiki/>కు భిన్నంగా దక్కను శైలిలో సామాన్యులకు దగ్గరగా చిత్రీకరించబడటం జరిగింది. దక్కని రాజ్యాల విశ్వమానవ లక్షణాలు ఈ సూక్ష్మచిత్రాలపై ప్రభావాలు చూపాయి. ఆకారాలు పొడవుగా ఉన్ననూ, వాటిలో ఏ మాత్రం గర్వం కనిపించదు. సాంకేతికంగా దక్కనీ చిత్రకళ లోపం లేనిది కాకపోయిననూ, మానసికోల్లాసాన్ని పెంపొందించటం, పరిసరాలను చిత్రీకరించటం ఈ శైలి యొక్క ప్రధాన లక్షణాలు. యుద్ధ, రాజకీయ సన్నివేశాలకు ఈ శైలి దూరంగా ఉండేది. విలాసవంతమైన రాచరిక విహారయాత్రలు, సభాసన్నివేశాలు ఎక్కువగా చిత్రీకరించబడ్డాయి. === బీజాపూర్ === [[దస్త్రం:Bodleian painter. Sultan Muhammad Adil Shah, Bijapur ca 1635, Private collection.jpg|thumb|1635 లో బీజాపూరు శైలిలో చిత్రీకరించబడిన సుల్తాన్ మొహమ్మద్ ఆదిల్ షా-1]] బీజాపూర్ చిత్రలేఖనాలు మనల్ని అతీంద్రియ లోకాలకు తీసుకువెళతాయి.<ref name=":1" /> ఇవి స్వాప్నిక దృశ్యాలు. ముగ్ధమనోహరమైన నేలపై మూర్తీభవించిన అందాన్ని చిత్రీకరించటం జరిగింది. ఉత్తర బారతదేశం లో కళలకు అక్బర్ నాణ్యతాప్రమాణాలను నిర్దేశించగా దక్షిణాన బీజాపూర్ రాజు రెండవ ఇబ్రహిం ఆదిల్ షా ఇటువంటి ప్రమణాలకు దిశానిర్దేశం చేశాడు. అప్పటి ముఘల్ చిత్రలేఖనాలు రాజులు సాధించినవి చిత్రీకరించాయి కానీ రెండవ ఇబ్రహీం ఆదిల్ షా వీటికి భిన్నంగా స్వాప్నిక దృశ్యాలను చిత్రీకరించేలా చేశాడు. తన చిత్రపటాలలో రెండవ ఇబ్రహీం ఆదిల్ షా ఆధ్యాత్మిక చింతనలో కనబడేలా చిత్రీకరింపజేసాడు. వాస్తవికత కాకుండా ఆదర్శ ప్రపంచం యొక్క ఊహాచిత్రాలు వీక్షకులను మైమరిపింపజేస్తాయి. <gallery mode="packed" widths="150" heights="150" caption="బీజాపూర్ శైలి"> దస్త్రం:A DECCANI RULER, SULTAN ALI ADIL SHAH II OF BIJAPUR (R.1656-1672), SEATED WITH A MUGHAL NOBLEMAN 1660-70, Christie's.jpg|ఒక ముఘల్ పెద్దమనిషి తో ముచ్చటిస్తున్న సుల్తాన్ అలీ ఆదిల్ షా-2 దస్త్రం:A European Couple, c. 1610-1627. Attributed to Ali Riza, the Bodleian Painter (Indian). Drawing with opaque watercolor and gold on paper Cleveland Museum of Art.jpg|ఒక ఐరోపా జంట దస్త్రం:A Mughal nobleman riding through a landscape holding a hawk, India, Deccan, Bijapur, circa 1660-1680 Sotheby's.jpg|గుర్రపు స్వారీని ఆస్వాదిస్తోన్న ఒక మొఘల్ పెద్ద మనిషి దస్త్రం:AN EMACIATED HORSE HARASSED BY BIRDS, MARBLED PAPER DRAWING INDIA, DECCAN, BIJAPUR, MID-17TH CENTURY Sotheby's.jpg|బక్క చిక్కిన ఒక గుర్రాన్ని పొడుస్తోన్న పక్షులు దస్త్రం:Bodleian Painter. A Mullah (detail) Bijapur, ca. 1620, British Museum, London.jpg|ఒక ముల్లా దస్త్రం:Dublin Painter. Ascetic Visited by Yogini, Bijapur, early 17th century, Museum fur Islamische Kunst, Berlin.jpg|సన్యాసి ని సందర్శించిన ఒక యోగిని దస్త్రం:Princely Deer Hunters. Bijapur, ca. 1660-70, Stewart Cary Welch collection, New Hampshire.jpg|జింకలను వేటాడుతోన్న రాజకుటుంబీకులు </gallery> === గోల్కొండ === [[దస్త్రం:Abdullah Qutb Sháh on a Terrace with Attendants.jpg|thumb|313x313px|పరిచారికలతో మేడ పై సేద తీరుతోన్న అబ్దుల్లా కుతుబ్ షా (గోల్కొండ శైలి)]] 15వ శతాబ్దంలో గోల్కొండ ను పాలించిన కుతుబ్ షాహీలు తమ పర్షియను మూలాలను కొనసాగించారు. కళలో అక్కడి సంస్కృతి-సాంప్రదాయలు ఉట్టిపడేలా చూశారు.<ref name=":1" /> మొఘల్ చిత్రకారులకు పర్షియను చిత్రకారులు శిక్షణ ఇచ్చారు. అందుకే ఈ శాఇలి చిత్రకళ లో పలు ప్రభావాలు గమనించవచ్చు. సిరిసంపదల, అలంకరణల చిత్రీకరణకు గోల్కొండ శైలి చిత్రకళ పెట్టింది పేరు. పర్షియన్ సఫావిద్ క్యాలిగ్రాఫిక్ శైలి, స్థానిక శైలి తో మేళవించటం జరిగింది. గోల్కొండ శైలి లో సైతం హింస, దురాక్రమణలకు చోటు లేదు. సభలో సంగీతం, నాట్యం వంటి ఆహ్లాదకరమైన సన్నివేశాలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. <gallery widths="150" heights="150" mode="packed" caption="గోల్కొండ శైలి"> దస్త్రం:Durbar of Eighteen Princes.jpg|15 రాజకుమారుల దర్బారు దస్త్రం:Portrait of Abu'l Hasan,.jpg|గోల్కొండ కుతుబ్ షాహీ వంశీకుల ఆఖరి సుల్తాన్ అబుల్ హసన్ దస్త్రం:Prince riding stallion, opaque watercolour and gold on paper, Golconda, late 16th century V&A.jpg|బంగారు తో చిత్రీకరించబడ్డ రాకుమారుడి గుర్రపు స్వారీ దస్త్రం:Ragamala - Khambhavati Ragini.jpg|రాగమాల - ఖంబవతి రాగిణి దస్త్రం:Six polo players on the field, 1585 San Diego Museum of Art.jpg|పోలో క్రీడ </gallery> === హైదరాబాదు === [[దస్త్రం:Asaf Jah I, Nizam of Hyderabad.jpg|thumb|హైదారాబాదు నిజాం అసఫ్ జాహ్ 1]] 17వ శతాబ్దం ద్వితీయార్థం లో గోల్కొండ, బీజాపూర్ లు [[ఔరంగజేబు]] పాలవటంతో దక్కను శైలి చిత్రకళ కుంటుపడింది. 1724 లో హైదరాబాద్ రాష్టృం ఏర్పడింది. అది వరకటి శైలులకు భిన్నంగా హైదరాబాదు శైలి ఉద్భవించింది. స్వాప్నిక దృశ్యాల స్థానే సమరూపత (symmetry) వచ్చింది. 18వ శతాబ్దం నుండి స్త్రీ స్వభావం ప్రస్ఫుటంగా కనబడింది. రాకుమారులు, చెలికత్తెలతో ప్రతి చిత్రపటం నిండిపోయింది. పై పై అందానికి ప్రాముఖ్యత పెరిగింది. <gallery mode="packed" widths="240" heights="240" caption="హైదరాబాదు శైలి"> దస్త్రం:Mah Laqa Bai dancing.jpg|ఒక నర్తకి దస్త్రం:Music in Hyderabad.jpg|సంగీత కచేరి </gallery> == వినియోగించబడిన వస్తువులు == తెలుపు వంటి రంగులతో బాటు స్వర్ణాన్ని కూడా దక్కను శైలి చిత్రకళ లో ఉపయోగించటం జరిగేది.<ref name=":0" /> == ప్రభావాలు == === దక్కను శైలి పై ఇతరుల ప్రభావాలు === [[విజయనగర సామ్రాజ్యము]] నుండి పొడవాటి చిత్రలేఖనాల, [[పర్షియా]] చిత్రకళ లోని భూరేఖ, ప్రకృతి దృశ్యాలు, నేపథ్యం లో పుష్పాలు దక్కను శైలి చిత్రకళ పై ప్రభావాలను చూపించాయి.<ref name=":0" /> === ఇతరులపై దక్కను శైలి ప్రభావాలు === 17వ శతాబ్దం నుండి [[ఉత్తర భారతదేశం]] లో ప్రాచుర్యం పొందిన [[ముఘల్ శైలి చిత్రకళ]], దక్కను శైలి చిత్రకళలు ఒకదాని పై ఒకటి పరస్పర ప్రభావాలు చూపించుకొంటూ వచ్చాయి. రాజస్థానీ శైలిపై, ఇతర హైందవ చిత్రకళా శైలుల పై కూడా దక్కను శైలి ప్రభావం చూపించింది.<ref name=":0" /> == ఇవి కూడా చూడండి == * [[భారతీయ చిత్రకళ]] * [[చిత్రలేఖన చరిత్ర]] * [[కళా ఉద్యమం]] == మూలాలు == {{మూలాల జాబితా}}{{భారతీయ చిత్రకళ}} [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకళ శైలులు]] piayjq8nu17hjkz6al7l6gms989snte రెట్ స్క్రీన్ 0 253261 4808092 4605196 2026-04-22T21:49:20Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808092 wikitext text/x-wiki {{Infobox Software | name = RETScreen | logo = | screenshot = | caption = | developer = కెనడా ప్రభుత్వం {{!}} బహుళ | released = {{Start date and age|1998|04|30}} | latest_release_version = RETScreen Expert | latest_release_date = {{Start date and age|2016|09|19|df=yes/no}} | operating_system = [[Microsoft Windows|Windows]] | language count = 36 | license = | website = {{URL|www.retscreen.net}} }} రెట్ స్క్రీన్ '''Clean Energy Management Software''' (సాధారణంగా '''RetScreen'''కు తగ్గించబడింది) కెనడా ప్రభుత్వంచే అభివృద్ధి చేయబడిన సాఫ్ట్‌‌వేర్ ప్యాకేజ్. [[శాన్ ఫ్రాన్సిస్కో]]లో నిర్వహించబడిన 2016 Clean Energy Ministerial లో RetScreen Expert హైలైట్ చేయబడింది.<ref>{{cite web |url=http://news.gc.ca/web/article-en.do?crtr.sj1D=&crtr.mnthndVl=9&mthd=advSrch&crtr.dpt1D=6683&nid=1079429&crtr.lc1D=&crtr.tp1D=&crtr.yrStrtVl=2014&crtr.kw=&crtr.dyStrtVl=1&crtr.aud1D=&crtr.mnthStrtVl=1&crtr.page=3&crtr.yrndVl=2020&crtr.dyndVl=4 |title=Canada, Mexico and the United States Show Progress on North American Energy Collaboration |website=News.gc.ca |date=2016-06-03 |accessdate=2016-10-20 |archive-date=2016-10-25 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161025051526/http://news.gc.ca/web/article-en.do?crtr.sj1D=&crtr.mnthndVl=9&mthd=advSrch&crtr.dpt1D=6683&nid=1079429&crtr.lc1D=&crtr.tp1D=&crtr.yrStrtVl=2014&crtr.kw=&crtr.dyStrtVl=1&crtr.aud1D=&crtr.mnthStrtVl=1&crtr.page=3&crtr.yrndVl=2020&crtr.dyndVl=4 |url-status=dead }}</ref> ఈ సాఫ్ట్ వేర్ 36 భాషల్లో అందుబాటులో ఉంది, తెలుగుతో సహా. '''RetScreen Expert''' సాఫ్ట్‌‌వేర్ ప్రస్తుత వర్షన్, సెప్టెంబర్ 19, 2016న ప్రజలకు విడుదల చేయబడింది. సాఫ్ట్‌‌వేర్ సాధ్యమయ్యే రెన్యువబుల్ ఎనర్జీ, ఎనర్జీ ఎఫీసియెన్సీ ప్రాజెక్టుల యొక్క సాంకేతిక, ఆర్థిక సాధ్యత, సమగ్ర గుర్తింపు, అంచనా, ఆప్టిమైజేషన్‌; అలాగే సదుపాయాల అసలు పనితీరు కొలత, తనిఖీ, ఎనర్జీ ఆదాలు/ఉత్పాదన అవకాశాలుకు అనుమతిస్తుంది.<ref>{{cite web |url=https://www.youtube.com/watch?v=nX8JN0xkq5A |format=Video |author=Clean Energy Solutions Center |title=Financial Analysis with RETScreen |website=Youtube.com |accessdate=2016-10-20}}</ref> RetScreen Expert లో " వీక్షకుడి స్థితి" ఉచితం, సాఫ్ట్‌వేర్ నిర్వాహకత అంతటికీ అందుబాటును అనుమతిస్తుంది. RETScreen మునుపటి వర్షన్ల లాగా కాకుండా, అయినప్పటికి, ఒక కొత్త "నైపుణ్య స్థితి" (భద్రపరచేందుకు, ముద్రించేందుకు, మొ. కి యూజర్లను అనుమతిస్తుంది) ఇప్పుడు వార్షిక చందాపై అందుబాటులో ఉంది. RETScreen Suite, ఇందులో RETScreen 4, RETScreen Plus ఉన్నాయి, ఇది RETScreen సాఫ్ట్‌‌వేర్ మునుపటి వర్షన్. RETScreen Suite కోజనరేషన్, ఆఫ్-గ్రిడ్ విశ్లేషణ సామర్థ్యాలను కలిగి ఉంది. RETScreen Suite లాగా కాకుండా, RETScreen Expert అనేది ఒక ఇంటిగ్రేటెడ్ సాఫ్ట్‌‌వేర్ ప్లాట్‌ఫారం; ప్రాజెక్టులను అంచనా వేసేందుకు వివరమైన, సమగ్ర ఆదర్శాలను ఉపయోగిస్తుంది;, పోర్టుఫోలియో విశ్లేషణ సామర్థ్యమును కలిగి ఉంటుంది. 6,700 భూమి-ఆధారిత స్టేషన్లు, NASA శాటిలైట్ డేటా నుంచి లభించిన వాతావరణ పరిస్థితుల యొక్క [[భౌగోళిక నిర్దేశాంక పద్ధతి|భౌగోళిక]] డేటాబేస్‌తో సహా, యూజర్‌కు సహాయం చేసేందుకు RETScreen Expert చాలా డేటాబేస్‌లను అనుసంధానం చేస్తుంది; బెంచ్‌మార్క్ డేటాబేస్; కాస్ట్ డేటాబేస్; ప్రాజెక్ట్ డేటాబేస్; హైడ్రాలజీ డేటాబేస్, ప్రాడక్ట్ డేటాబేస్.<ref>{{cite web |url=http://www.nasa.gov/centers/langley/news/researchernews/rn_RETscreen.html |title=NASA - NASA Collaboration Benefits International Priorities of Energy Management |website=Nasa.gov |date=2010-02-24 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2017-06-07 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170607121213/https://www.nasa.gov/centers/langley/news/researchernews/rn_RETscreen.html |url-status=dead }}</ref> సాఫ్ట్‌వేర్ విస్తారమైన ఏకీకృతపరచిన శిక్షణ సామగ్రిని కలిగి ఉంది, ఒక ఎలెక్ట్రానిక్ టెక్స్ట్‌బుక్‌తో సహా.<ref>{{cite web |url=http://publications.gc.ca/site/eng/9.690261/publication.html |format=PDF |title = Clean Energy Project Analysis, RETScreen® Engineering & Cases Textbook: M154-13/2005E-PDF - Government of Canada Publications | website=Publications.gc.ca |accessdate=2016-02-24}}</ref> == చరిత్ర == RETScreen మొదటి వర్షన్ 1998 ఏప్రిల్ 30న విడుదల చేయబడింది. RETScreen వర్షన్ - 4, 2007 డిసెంబరు 11న [[బాలి]], [[ఇండోనేషియా]]లో [[కెనడా]] యొక్క [[వాతావరణం|వాతావరణ]] మంత్రిచే ప్రారంభించబడినది.<ref>{{cite web |url=http://news.gc.ca/web/article-eng.do?crtr.sj1D=&mthd=advSrch&crtr.mnthndVl=12&nid=367259&crtr.dpt1D=&crtr.tp1D=&crtr.lc1D=&crtr.yrStrtVl=2007&crtr.kw=&crtr.dyStrtVl=10&crtr.aud1D=&crtr.mnthStrtVl=12&crtr.yrndVl=2007&crtr.dyndVl=11 |title=Archived - CANADA LAUNCHES CLEAN ENERGY SOFTWARE - Canada News Centre |website=News.gc.ca |date=2007-12-11 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2012-03-12 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120312100814/http://news.gc.ca/web/article-eng.do?crtr.sj1D=&mthd=advSrch&crtr.mnthndVl=12&nid=367259&crtr.dpt1D=&crtr.tp1D=&crtr.lc1D=&crtr.yrStrtVl=2007&crtr.kw=&crtr.dyStrtVl=10&crtr.aud1D=&crtr.mnthStrtVl=12&crtr.yrndVl=2007&crtr.dyndVl=11 |url-status=dead }}</ref> RETScreen Plus 2011లో విడుదల చేయబడినది.<ref>{{cite web |url=http://www.reeep.org/news/retscreen-adds-energy-performance-analysis-module |title=RETScreen adds energy performance analysis module |website=REEEP.org |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2018-06-23 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180623033039/https://www.reeep.org/news/retscreen-adds-energy-performance-analysis-module |url-status=dead }}</ref> RETScreen Suite (అనేక అదనపు అప్‌గ్రేడ్స్‌తో RETScreen 4, RETScreen Plus ఏకీకృతం చేస్తూ), 2012 లో విడుదల చేయబడింది.<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/news_20120605_major_upgrade_to_retscreen_software.php |title=Archived - RETScreen International Newsletter - 2012-06-05: Major Upgrade to RETScreen Software |website=Web.archive.org |date=2012-06-05 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-07-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150715020812/http://www.retscreen.net/ang/news_20120605_major_upgrade_to_retscreen_software.php |url-status=bot: unknown }}</ref> RETScreen Expert 2016 సెప్టెంబరు 19న ప్రజలకు విడుదల చేయబడింది.<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/coming_soon_retscreen_expert_software.php |title=Archived - RETScreen International Newsletter - Coming Soon: RETScreen Expert Software |website=Web.archive.org |date=2015-01-30 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-07-02 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150702003434/http://www.retscreen.net/ang/coming_soon_retscreen_expert_software.php |url-status=bot: unknown }}</ref> == కార్యక్రమ అవసరాలు == కార్యక్రమానికి Microsoft® Windows 7 SP1, Windows 8.1 లేదా Windows 10;, Microsoft® .NET Framework 4.7 లేదా ఎక్కువ అవసరం.<ref>{{cite web |url=http://www.nrcan.gc.ca/energy/software-tools/7465 |title=RETScreen, Natural Resources Canada |website=Nrcan.gc.ca |accessdate=2016-07-15}}</ref> మాక్ కోసం Parallels లేదా VirtualBox ఉపయోగిస్తూ యాపిల్ మ్యాకింటాష్ కంప్యూటర్లపై పనిచేసేందుకు కార్యక్రమముకు సాధ్యమౌతుంది.<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/general.php |title=Archived - RETScreen International - FAQ - Windows/Excel & other |website=Web.archive.org |date=2015-04-24 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150714225457/http://www.retscreen.net/ang/general.php |url-status=bot: unknown }}</ref> == భాగస్వాములు == RETScreen కెనడా ప్రభుత్వ శాఖ CanmetENERGYVarennes రీసెర్చ్ సెంటర్ ఆఫ్ నేచురల్ రిసోర్సెస్ కెనడా, సారథ్యంలో కొనసాగుతున్న ఆర్థిక మద్దతు కింద నిర్వహించబడుతుంది. ప్రధాన బృందం<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/core_team.php |title=Archived - RETScreen International Core Team |website=Web.archive.org |accessdate=2018-02-13 |archive-date=2015-09-29 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150929091649/http://www.retscreen.net/ang/core_team.php |url-status=bot: unknown }}</ref> పరిశ్రమ, ప్రభుత్వం, విద్యాసంస్థల నుండి నిపుణుల పెద్ద నెట్వర్క్ నుండి సాంకేతిక మద్దతుతో అనేక ఇతర ప్రభుత్వ, బహుముఖ సంస్థల సహకారంతో అధికారం చెలాయిస్తోంది.<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/g_con_dte.php |title=Archived - RETScreen International Network of experts |website=Web.archive.org |accessdate=2018-02-13 |archive-date=2015-09-29 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150929082657/http://www.retscreen.net/ang/g_con_dte.php |url-status=bot: unknown }}</ref> ప్రధాన భాగస్వాములు నాసా లాంగ్లే రీసెర్చ్ సెంటర్,<ref>{{cite web |url=http://power.larc.nasa.gov/ |title=NASA - POWER |website=Nasa.gov |accessdate=2018-02-13 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170120202817/https://power.larc.nasa.gov/ |archive-date=2017-01-20 |url-status=dead }}</ref> రెన్యువబుల్ ఎనర్జీ, ఎనర్జీ ఎఫీసియెన్సీ భాగస్వామ్యము (REEEP),<ref>{{cite web |url=http://www.reeep.org/ |title=Renewable Energy and Energy Efficiency Partnership (REEEP) |website=REEP.org |accessdate=2018-02-13}}</ref> ఒంటారియో ఇండిపెండెంట్ ఎలెక్ట్రిసిటీ సిస్టం ఆపరేటర్ (IESO),<ref>{{cite web |url=http://www.ieso.ca |title=IESO |website=IESO.ca |accessdate=2018-02-13}}</ref> [[టెక్నాలజీ]], ఇండస్ట్రీ అండ్ [[ఎకనామిక్స్]] యొక్క UNEP ఎనర్జీ యూనిట్ విభాగం,<ref>{{cite web |url=http://www.uneptie.org/division/dtie/about.htm |title=About DTIE |website=Uneptie.org |accessdate=2018-02-13 |archive-date=2018-04-08 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180408151634/http://www.uneptie.org/division/dtie/about.htm |url-status=dead }}</ref> గ్లోబల్ ఎన్విరాన్మెంట్ ఫెసిలిటీ (GEF),<ref>{{cite web |url=https://www.thegef.org/gef/ |title=Global Environment Facility |website=Thegef.org |accessdate=2018-02-13 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160313201952/https://www.thegef.org/gef/ |archive-date=2016-03-13 |url-status=dead }}</ref> [[ప్రపంచబ్యాంకు|ప్రపంచ]] బ్యాంకు ప్రోటోటైప్ కార్బన్ ఫండ్,<ref>{{cite web |url=https://wbcarbonfinance.org/Router.cfm?Page=PCF&ItemID=9707&FID=9707 |title=Carbon Finance at the World Bank: Prototype Carbon Fund |website=Wbcarbonfinance.org |accessdate=2018-02-13 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170415172720/https://wbcarbonfinance.org/Router.cfm?Page=PCF&FID=9707&ItemID=9707 |archive-date=2017-04-15 |url-status=dead }}</ref>, యార్క్ యూనివర్సిటీ సస్టైనబుల్ ఎనర్జీ ఇనిషియేటివ్.<ref>{{cite web |url=http://sei.info.yorku.ca/ |title=Sustainable Energy Initiative |website=Yorku.ca |accessdate=2018-02-13}}</ref> కలిగి ఉన్నాయి == ఉపయోగ ఉదాహరణలు == 2018 ఫిబ్రవరి నాటికి, RETScreen సాఫ్ట్‌వేర్ '''575,000''' కంటే ప్రతి దేశ, భూభాగంలో ఎక్కువ యూజర్లను కలిగి ఉంది .<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/popup.php?id=10248&tcopy=&alt=RETScreen+Software:+Cumulative+Growth+of+User+Base&titre= |title=Archived - RETScreen International - RETScreen Software: Cumulative Growth of User Base |website=Web.archive.org |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-09-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150920024148/http://www.retscreen.net/popup.php?id=10248&tcopy=&alt=RETScreen+Software:+Cumulative+Growth+of+User+Base&titre= |url-status=bot: unknown }}</ref> ఒక స్వతంత్ర ప్రభావ అధ్యయనం<ref name=report1>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/fichier.php/623/Rapport_Impact.pdf |format=PDF |title=Archived - RETScreen International: Results & impacts 1996-2012 |website=Web.archive.org |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-09-26 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150926214355/http://www.retscreen.net/fichier.php/623/Rapport_Impact.pdf |url-status=bot: unknown }}</ref> అంచనా వేసింది 2013 నాటికి, RETScreen సాఫ్ట్‌వేర్ యొక్క ఉపయోగం వలన, ప్రపంచవ్యాప్తంగా, యూజర్ లావాదేవీ వ్యయ పొదుపులలో 8 బిలియన్ డాలర్లు, గ్రీన్‌హౌస్ వాయు ఉద్గారాల తగ్గింపు సంవత్సరానికి 20 MT, కనీసం 24 GW ఇన్స్టాల్ చేయబడిన పరిశుద్ధ శక్తి సామర్థ్యాన్ని వీలు కల్పించింది. RETScreen పరిశుద్ధ [[శక్తి]] ప్రాజెక్టులను సులభతరం చేయడానికి, అమలు చేయడానికి విస్తృతంగా ఉపయోగించబడుతుంది. ఉదాహరణకు, RETScreen ఉపయోగించబడింది: * Empire State Building ను శక్తి సామర్థ్య చర్యలతో అవసరమైన మార్పులు చేసేందుకు<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/fichier.php/2009/Energy%20Performance%20Contracting.pdf |format=PDF |title=Archived - RETScreen International - Energy Performance Contracting |website=Web.archive.org |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-05-11 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150511122318/http://www.retscreen.net/fichier.php/2009/Energy%20Performance%20Contracting.pdf |url-status=bot: unknown }}</ref> * 3M కెనడా తయారీ సౌకర్యాల వద్ద<ref>{{Cite web|url=https://www.linkedin.com/pulse/3m-canada-deploys-retscreen-software-gregory-j-leng/|title=3M Canada Deploys RETScreen Software|last=|first=|date=|website=|archive-url=|archive-date=|access-date=}}</ref> * సాధ్యమయ్యే కొత్త ప్రాజెక్టులను విశ్లేషించేందుకు ఐరిష్ పవన పరిశ్రమచే విస్త్రుతంగా<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/fichier.php/2007/Wind%20Power%20%26%20Biomass%20District%20Heating%20Projects.pdf |format=PDF |title=Archived - RETScreen International - Wind Power and Biomass Heating Projects Seamus Hoyne, TEA and Tipperary Institute |website=Web.archive.org |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2014-08-06 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140806110237/http://www.retscreen.net/fichier.php/2007/Wind%20Power%20%26%20Biomass%20District%20Heating%20Projects.pdf |url-status=bot: unknown }}</ref> * ఒంటారియో లోని వందల పాఠశాల పనితీరును పర్యవేక్షించేందుకు<ref>{{Cite web|url=https://www.linkedin.com/pulse/school-board-energy-managers-lead-way-gregory-j-leng/|title=School Board Energy Managers Lead Way|last=|first=|date=|website=|archive-url=|archive-date=|access-date=}}</ref> * ప్రాజెక్ట్ అప్లికేషన్లను స్క్రీన్ చేసేందుకు మనిటోబా హైడ్రోస్ కంబైన్డ్ హీట్ & పవర్ (బయోఎనర్జీ ఆప్టిమైజేషన్) కార్యక్రమాలచే<ref>{{cite web |url=http://www.hydro.mb.ca/your_business/bioenergy_optimization/index.shtml |title=Bioenergy Optimization Program |website=Hydro.mb.ca |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2017-07-08 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170708200945/http://www.hydro.mb.ca/your_business/bioenergy_optimization/index.shtml |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/fichier.php/2008/Manitoba%20Hydro%E2%80%99s%20Biomass%20Optimization%20Program.pdf |title=Archived - RETScreen International - Power Smart Bioenergy Optimization Program |website=Web.archive.org |date=June 2011 |accessdate=2016-10-24 |archive-date=2015-05-11 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150511122318/http://www.retscreen.net/fichier.php/2008/Manitoba%20Hydro%E2%80%99s%20Biomass%20Optimization%20Program.pdf |url-status=bot: unknown }}</ref> * [[కళాశాల]], విశ్వవిద్యాలయ ప్రాంగణాలలో శక్తిని నిర్వహించేందుకు<ref>{{Cite web|url=https://www.linkedin.com/pulse/universities-colleges-reduce-carbon-gregory-j-leng/|title=Universities and Colleges Reduce Carbon|last=|first=|date=|website=|archive-url=|archive-date=|access-date=}}</ref> * కెనడా, టొరొంటోలోని ఫోటోవోల్టాయిక్ పనితీరు బహుళ-సంవత్సరాల అంచనా, మూల్యాంకనంలో<ref>{{cite web |url=http://www.explace.on.ca/database/rte/TAF_HorsePalace_web.pdf |format=PDF |title=Solarcity Technology Assessment Partnership |date=June 2009 |website=Explace.on.ca |accessdate=2016-07-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160304033634/http://www.explace.on.ca/database/rte/TAF_HorsePalace_web.pdf |archive-date=2016-03-04 |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.solarcitypartnership.ca/solarfiles/HorsePalace-updatereport.pdf |format=PDF |title=Horse Palace Photovoltaic Pilot Project: Update Report |date=January 2012 |website=Solarcitypartnership.ca |accessdate=2016-07-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131102100601/http://www.solarcitypartnership.ca/solarfiles/HorsePalace-updatereport.pdf |archive-date=2013-11-02 |url-status=dead }}</ref> * యు.ఎస్. ఎయిర్ ఫోర్స్ సంస్థాపనల వద్ద సౌర పవన తాపనంను విశ్లేషించేందుకు<ref>{{cite web |url=http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?AD=ADA500580 |title=AN EVALUATION OF SOLAR AIR HEATING AT UNITED STATES AIR FORCE INSTALLATIONS |website=Dtic.mil |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2013-09-09 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130909205651/http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?AD=ADA500580 |url-status=dead }}</ref> * వివిధ ఒంటారియో మునిసిపాలిటీలలో శక్తి సామర్ధ్యపు అవసరమైన మార్పుల కొరకు గుర్తించదగిన అవకాశాలతో సహా, పురపాలక సౌకర్యాల కొరకు.<ref>{{Cite web|url=https://www.linkedin.com/pulse/katelyn-mcfadyen-cristina-guido-municipal-energy-champions-leng/|title=Katelyn McFadyen and Cristina Guido - Municipal Energy Champions|last=|first=|date=|website=|archive-url=https://web.archive.org/web/20180408151838/https://www.linkedin.com/pulse/katelyn%2Dmcfadyen%2Dcristina%2Dguido%2Dmunicipal%2Denergy%2Dchampions%2Dleng/|archive-date=2018-04-08|access-date=|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite web|date=2014-08-08|title=RETScreen|url=http://www.retscreen.net/links/policy_association_of_municipalities_of_ontario_audit_program.html|url-status=bot: unknown|archive-url=https://web.archive.org/web/20150511122455/http://www.retscreen.net/links/policy_association_of_municipalities_of_ontario_audit_program.html|archive-date=2015-05-11|website=Web.archive.org|accessdate=2016-07-15}}</ref> వివిధ సందర్భాలలో RETScreen ఎలా ఉపయోగించబడిందో వివరించే వ్యాసాల విస్త్రుత సేకరణ RETScreen లింక్డ్‌ఇన్ పేజీపై అందుబాటులో ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/news.php |title=Archived - RETScreen International Newsletter |website=Web.archive.org |date=2015-12-22 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2016-01-12 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160112221923/http://www.retscreen.net/ang/news.php |url-status=bot: unknown }}</ref> RETScreen ప్రపంచ వ్యాప్తంగా 1,100 విశ్వవిద్యాలయాలు, కళాశాలలచే బోధన, పరిశోధన సాధనంగా కూడా ఉపయోగించబడింది, అకాడెమిక్ సాహిత్యంలో తరచూ ఉదహరించబడింది.<ref>ఉదాహరణకు, ఫిబ్రవరి 7, 2018 న RETScreen కోసం Google Scholar శోధన 5,500 ఫలితాలను అందించింది. </ref> RETScreen సమాచార పత్రం "పబ్లికేషన్స్ అండ్ రిపోర్ట్స్", "యునివర్సిటీ అండ్ కాలేజ్ కోర్సులు" సెక్షన్ల క్రింద విద్యాసంస్థలో RETScreen ఉపయోగం ఉదాహరణలు చూడవచ్చు, డౌన్‌లోడ్ చేయబడిన సాఫ్ట్‌వేర్‌లో యూజర్ మాన్యువల్ ద్వారా అందుబాటులో ఉంటుంది. UNFCCC, EU, కెనడా, [[న్యూజిలాండ్]], UK; అనేక అమెరికన్ రాష్ట్రాలు, కెనడా రాజ్యాలు; నగరాలు, పురపాలక సంఘాలు;, వినియోగాలతో సహా, ప్రపంచవ్యాప్తంగా అన్ని స్థాయిలలోని ప్రభుత్వము వద్ద పరిశుద్ధ శక్తి ప్రోత్సాహక కార్యక్రమాలచే RETScreen ఉపయోగించడం తప్పనిసరి లేదా సిఫార్సు చేయబడింది.<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/clean_energy_policy_analysis.php |title=Archived - RETScreen International - Clean Energy Policy Toolkit |website=Web.archive.org |date=2012-09-21 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-10-05 |archive-url=https://web.archive.org/web/20151005075149/http://www.retscreen.net/ang/clean_energy_policy_analysis.php |url-status=bot: unknown }}</ref> చిలీ,<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/news_20140107_cer_chile_implements_retscreen_training_program.php |title=Archived - RETScreen International - CER Chile Implements RETScreen Training Program |website=Web.archive.org |date=2014-10-24 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150714213530/http://www.retscreen.net/ang/news_20140107_cer_chile_implements_retscreen_training_program.php |url-status=bot: unknown }}</ref> సౌదీ అరేబియా,,<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/news_20130717_saudi_arabia_builds_clean_energy_capacity.php |title=Archived - RETScreen International - Saudi Arabia Builds Clean Energy Capacity |website=Web.archive.org |date=2014-05-02 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150714204723/http://www.retscreen.net/ang/news_20130717_saudi_arabia_builds_clean_energy_capacity.php |url-status=bot: unknown }}</ref> పశ్చిమ, మధ్య ఆఫ్రికా,<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/news_20130808_strengthening_foundations_clean_energy_west_africa.php |title=Archived - RETScreen International - Strengthening the Foundations of Clean Energy in West Africa |website=Web.archive.org |date=2014-05-02 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-07-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150714225224/http://www.retscreen.net/ang/news_20130808_strengthening_foundations_clean_energy_west_africa.php |url-status=bot: unknown }}</ref> లాటిన్ అమెరికన్ ఎనర్జీ ఆర్గనైజేషన్ (OLADE) లోని 15 దేశాల ప్రభుత్వపు అధికారిక అభ్యర్ధనపై జాతీయ, ప్రాంతీయ RETScreen శిక్షణ కార్యక్రమాలను నిర్వహించబడినాయి. == అవార్డులు, గుర్తింపు == 2010లో, RETScreen International పబ్లిక్ సర్వీస్ అవార్డ్ ఆఫ్ ఎక్సలెన్స్ బహుకరించబడింది,<ref>{{cite web |url=http://www.ottawacitizen.com/pdf/psae-booklet-2010.pdf |format=PDF |title=Public Service Award of Excellence 2010 |website=Ottawacitizen.com |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2016-03-03 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160303205813/http://www.ottawacitizen.com/pdf/psae-booklet-2010.pdf |url-status=dead }}</ref> తన పౌర సేవకులకు కెనడియన్ ప్రభుత్వం ఇచ్చే అత్యున్నత పురస్కారం. ఎర్నెస్ట్ & యంగ్/యురోమనీ గ్లోబల్ రెన్యూవబుల్ ఎనర్జీ అవార్డ్, ఎనర్జీ గ్లోబ్ (కెనడాకు జాతీయ అవార్డు), GTEC డిస్టింక్షన్ అవార్డ్ మెడల్‌తో సహా అనేక ఇతర ప్రతిష్టాత్మక అవార్డులకు RETScreen, RETScreen బృందం నామినేట్ అయ్యాయి, అందుకున్నాయి.<ref>{{cite web |url=http://www.retscreen.net/ang/awards.php |title=Archived - RETScreen International - Awards |website=Web.archive.org |date=2011-02-03 |accessdate=2016-07-15 |archive-date=2015-05-09 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150509231104/http://www.retscreen.net/ang/awards.php |url-status=bot: unknown }}</ref> == సమీక్షలు == సాఫ్ట్‌వేర్ జలవిద్యుత్ భాగం బీటా విడుదల International Energy Agency సమీక్ష దానిని "చాలా ప్రభావకారి" గా వర్ణించింది.<ref>{{cite web |url=http://www.ieahydro.org/media/c617f800/Assessment%20Methods%20for%20Small-Hydro%20Projects.pdf |format=PDF |title=Assessment Methods for Small-hydro Projects |website=Ieahydro.org |accessdate=2016-10-24 |archive-date=2017-05-16 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170516213837/http://www.ieahydro.org/media/c617f800/Assessment%20Methods%20for%20Small-Hydro%20Projects.pdf |url-status=dead }}</ref> RETScreen ఒక "చాలా ఉపయోగకరమైన సాధనం" అని European Environment Agency పేర్కొంది.<ref>{{cite web |url=http://www.environmenttools.co.uk/directory/tool/name/retscreen-clean-energy-project-analysis-software/id/563 |title=RETScreen Clean Energy Project Analysis Software &#124; Environmental software tools for accounting, carbon footprinting & sustainability performance |website=Environmenttools.co.uk |accessdate=2016-07-15}}</ref> RETScreen "కొన్ని సాఫ్ట్‌వేర్ సాధనాలలో ఒకటి, ఉత్తమమైంది, రెన్యువబుల్ శక్తి స్థాపనల ఆర్థిక మూల్యాంకనంకు అందుబాటులో ఉంది", ప్రపంచవ్యాప్తంగా పరిశుద్ధ శక్తిలో "మార్కెట్ పట్టును మెరుగుపరుస్తుంది ..." అని కూడా పిలువబడింది.<ref name=report1/> ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} == యితర లింకులు == *[http://www.nrcan.gc.ca/energy/software-tools/7465 RETScreen International] *[https://www.youtube.com/watch?v=jgGnWDgq-9o RETScreen Expert - Benchmark Analysis (video)] *[https://www.youtube.com/watch?v=nX8JN0xkq5A RETScreen Expert - Feasibility Analysis (video)] *[https://www.youtube.com/watch?v=idIlCwPNvlI RETScreen Expert - Performance Analysis (video)] *[https://www.youtube.com/watch?v=C4HE7GZ8WOQ RETScreen Expert - Portfolio Analysis (video)] *[https://web.archive.org/web/20160112221923/http://www.retscreen.net/ang/news.php RETScreen Clean Energy Bulletin] *[https://web.archive.org/web/20150711192911/http://www.retscreen.net/ang/what_is_retscreen.php "What is RETScreen?"] [[వర్గం:శక్తికి ప్రమాణాలు]] [[వర్గం:శక్తి విధానాలు]] [[వర్గం:శక్తి]] [[వర్గం:శక్తి వనరులు]] [[వర్గం:సాఫ్ట్‌వేర్లు]] rqe11knjf0vo5rtmpnqrvuwnabrtr57 హంసవరం రైల్వే స్టేషను 0 258534 4808219 4505446 2026-04-23T08:18:38Z Arjunaraoc 2379 జిల్లా సవరణ 4808219 wikitext text/x-wiki {{Infobox station | name = హంసవరం రైల్వే స్టేషను | type = ప్రయాణీకుల రైల్వే స్టేషను | style = Indian railway | image = Hamsavaram Railway Station View 01.jpg | image_caption = | address = హంసవరం ,[[కాకినాడ జిల్లా]], [[ఆంధ్ర ప్రదేశ్]] | country = [[భారత దేశము]] | coordinates = {{Coord|17.316169|N|82.489354|E|type:railwaystation_region:IN|format=dms|display=inline,title}} | elevation = {{convert|24|m|ft|0|abbr=on}} | line = [[హౌరా-చెన్నై ప్రధాన రైలు మార్గము]] నందలి [[విశాఖపట్నం-విజయవాడ రైలు మార్గము]] | other = | structure = (గ్రౌండ్ స్టేషను) ప్రామాణికం | platform = 2 | tracks = 2 బ్రాడ్ గేజ్ | parking = ఉంది | entrances = 1 | baggage_check = లేదు | opened = | closed = | rebuilt = | electrified = 25 కెవి ఎసి 50 Hz OHLE | ADA = | code = {{Indian railway code | code = HVM | zone = {{abbrlink|దక్షిణ మధ్య రైల్వే|దక్షిణ మధ్య రైల్వే జోన్}} | division = {{abbrlink|విజయవాడ రైల్వే డివిజను|విజయవాడ }} }} | owned = [[భారతీయ రైల్వేలు]] | operator = [[దక్షిణ మధ్య రైల్వే|దక్షిణ మధ్య రైల్వే జోన్]] | status = పనిచేస్తున్నది | former = | passengers = | pass_year = | pass_percent = | pass_system = | map_locator = {{Location map|India Andhra Pradesh |lat=17.316169|long=82.489354|width=300|caption= [[ఆంధ్ర ప్రదేశ్]] లో స్థానం|label= '''హంసవరం రైల్వే స్టేషను ''' }} }}{{దువ్వాడ-విజయవాడ మార్గము|collapse=y}} '''హంసవరం రైల్వే స్టేషను ''' [[ఆంధ్ర ప్రదేశ్]] [[కాకినాడ జిల్లా]] లోని [[హంసవరం|హంసవరంలో]] ఉన్న ఒక రైల్వే స్టేషను. ఇది [[విజయవాడ-చెన్నై రైలు మార్గము]]లో ఉంది. ఇది [[భారతీయ రైల్వేలు]] లోని [[దక్షిణ మధ్య రైల్వే|దక్షిణ మధ్య రైల్వే జోన్]] లోని [[విజయవాడ రైల్వే డివిజను]] ద్వారా నిర్వహించబడుతుంది. ప్రతిరోజు 8 రైళ్లు ఈ స్టేషన్లో ఆగుతాయి. ఇది దేశంలో 3378వ రద్దీగా ఉండే స్టేషను.<ref>{{cite web|url=http://rpubs.com/probability/busystations|title=BUSIEST TRAIN STATIONS INDIA|website=|access-date=2018-06-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20180612232949/http://rpubs.com/probability/busystations|archive-date=2018-06-12|url-status=dead}}</ref> ==చరిత్ర== 1893, 1896 మధ్య, ఈస్ట్ కోస్ట్ స్టేట్ రైల్వే యొక్క 1,288 కిమీ (800 మైళ్ళు), విజయవాడ, కటక్‌ల మధ్య ట్రాఫిక్ కొరకు ప్రారంభించబడింది.<ref>{{cite web|url=http://www.ser.indianrailways.gov.in/view_section.jsp?lang=0&id=0,1|title=Major Events in the Formation of S.E. Railway|last=|first=|publisher=South Eastern Railway|url-status=dead|df=|access-date=2018-06-07|archive-date=2013-04-01|archive-url=https://web.archive.org/web/20130401151628/http://www.ser.indianrailways.gov.in/view_section.jsp?lang=0&id=0%2C1}}</ref> ఈస్ట్ కోస్ట్ స్టేట్ రైల్వే యొక్క దక్షిణ భాగం (వాల్తేర్ నుండి విజయవాడ వరకు) 1901 లో మద్రాస్ రైల్వే తీసుకుంది. <ref>{{cite web| url =http://www.irfca.org/faq/faq-history3.html |title = IR History: Part III (1900-1947)| publisher= IRFCA| accessdate = 2013-01-19}}</ref> ==ఇవి కూడా చూడండి== * [[భారతీయ రైల్వేలు]] * [[భారతీయ రైలు రవాణా వ్యవస్థ]] * [[భారతీయ రైల్వే జోన్లు]] * [[భారతీయ రైల్వేలు డివిజన్లు]] == మూలాలు== {{reflist}} == బయటి లింకులు== *[http://indiarailinfo.com/station/map/hamsavaram-hvm/3347] {{s-rail-start|noclear=yes}} {{s-rail|title=భారతీయ రైల్వేలు}} {{s-line|system=Indian Railways|previous= తుని|next= తిమ్మాపురం|line=దక్షిణ మధ్య రైల్వే|branch=[[హౌరా-చెన్నై ప్రధాన రైలు మార్గము]] నందలి [[విశాఖపట్నం-విజయవాడ రైలు మార్గము]] }} {{s-end}} {{కాకినాడ జిల్లా రైల్వే స్టేషన్లు}} {{ఆంధ్ర ప్రదేశ్ రైల్వే స్టేషన్లు}} [[వర్గం:కాకినాడ జిల్లా రైల్వే స్టేషన్లు]] [[వర్గం:విజయవాడ రైల్వే డివిజను స్టేషన్లు]] [[వర్గం:భారతదేశపు రైల్వే స్టేషన్లు]] d59p2p0nfgmfi2vgcq2qdtjb4ioe0zx వీరులపాడు మండలం 0 270982 4808243 4786466 2026-04-23T10:05:21Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808243 wikitext text/x-wiki {{Infobox India AP Mandal}} '''వీరులపాడు మండలం''', [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] రాష్ట్రంలోని [[ఎన్టీఆర్ జిల్లా|ఎన్టీఆర్ జిల్లాకు]] చెందిన మండలం. [[వీరులపాడు]] కు బదులు [[జుజ్జూరు]] 17 ఆగష్టు 2023 నాడు మండల కేంద్రంమైంది.<ref>{{Cite web|title=AP Gazette Number 990 : NTR district – Change the mandal headquarters of Veerullapadu mandal from Veerullapadu village to Jujjuru village.|url=https://apegazette.cgg.gov.in/uploadGazette_view?filePath=eyJhbGciOiJIUzI1NiJ9.eyJpc3MiOiJodHRwczovL2FwZWdhemV0dGUuY2dnLmdvdi5pbi9zZWFyY2hBbGxHYXpldHRlcyIsImlhdCI6MTc3Mjg4NzA2NSwic3ViIjoiL1VwbG9hZHMvQVBHQVpFVFRFL2dhemV0dGVzLzE2OTIzMzcyNjU0MTkucGRmIn0.mjzgEbvL265yM0kHYJcv-UTab1wtrg_6jbk5qU8ss9Y|date=2023-08-18|access-date=2026-03-15|publisher=AP Gazette}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>ఇది సమీప పట్టణమైన [[విజయవాడ]] నుండి 56 కి. మీ. దూరంలోనూ ఉంది. 2011 భారత జనగణన గణాంకాల ప్రకారం ఈ గ్రామం 841 ఇళ్లతో, 2723 జనాభాతో 839 హెక్టార్లలో విస్తరించి ఉంది. గ్రామంలో మగవారి సంఖ్య 1358, ఆడవారి సంఖ్య 1365. షెడ్యూల్డ్ కులాల సంఖ్య 1744 కాగా షెడ్యూల్డ్ తెగల సంఖ్య 152. గ్రామ జనగణన లొకేషన్ కోడ్ 588903. 2022 లో చేసిన జిల్లాల పునర్వ్యవస్థీకరణకు ముందు ఈ గ్రామం [[కృష్ణా జిల్లా]]లో, ఇదే మండలంలో ఉండేది..<ref>{{Cite web|title=ఆంధ్రప్రదేశ్ రాజపత్రము|url=https://ahd.aptonline.in/AHMS/Views/DownLoads/All26Districts.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20220906064441/https://ahd.aptonline.in/AHMS/Views/DownLoads/All26Districts.pdf|archive-date=2022-09-06|access-date=2022-09-06|website=ahd.aptonline.in}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.censusindia.gov.in/2011census/dchb/DCHB_Village_Release_2800.xlsx|title=Office of the Registrar General & Census Commissioner, India - Village amenities of 2011}}</ref> ఇది సమీప పట్టణమైన [[విజయవాడ]] నుండి 56 కి. మీ. దూరంలోనూ ఉంది. == సమీప మండలాలు == [[యెర్రుపాలెం]], [[మధిర]], [[కంచికచెర్ల]], [[నందిగామ]] ==రవాణా సౌకర్యాలు== [[మధిర]], [[కంచికచెర్ల]], [[నందిగామ]] నుండి రోడ్దురవాణా సౌకర్యం ఉంది. రైల్వేస్టేషన్: [[ఎర్రుపాలెం]], [[తొండల గోపవరం]], [[విజయవాడ]] ప్రధాన స్టేషన్ 44 కి.మీ. దూరంలో ఉంది. == మండలం లోని గ్రామాలు == === రెవెన్యూ గ్రామాలు === #[[అల్లూరు (వీరులపాడు)|అల్లూరు]] #[[బోదవాడ]] #[[చట్టన్నవరం]] #[[చౌటపల్లి (వీరులపాడు)|చౌటపల్లి]] #[[చెన్నారావుపాలెం]] #[[దాచవరం]] #[[దొడ్డ దేవరపాడు]] #[[గోకరాజుపల్లి]] #[[గూడెం మాధవరం]] #[[జగన్నాధపురం]] #[[జమ్మవరం]] #[[జయంతి]] #[[జుజ్జూరు]] #[[కొణతాలపల్లి]] #[[నందలూరు]] #[[నరసింహారావుపాలెం]] #[[పల్లంపల్లి]] #[[పెద్దాపురం]] #[[పొన్నవరం]] #[[తాడిగుమ్మి]] #[[తిమ్మాపురం (వీరులపాడు)|తిమ్మాపురం]] #[[వైరిధారి అన్నవరం]] # [[వీరులపాడు]] #[[వెల్లంకి]] ====నిర్జన గ్రామాలు==== * [[d:Q12449812|రంగాపురం]] ==జనాభా గణాంకాలు== * 2001 భారత జనాభా గణాంకాలప్రకారం జనాభా - మొత్తం 49,985 - పురుషులు 25,489 - స్త్రీలు 24,496. *2011 జనాభా లెక్కల ప్రకారం మండలంలోని గ్రామాల జనాభా పట్టిక: {| class="wikitable" |- ! క్రమ సంఖ్య!!ఊరి పేరు!!గడపల సంఖ్య!!మొత్తం జనాభా!!పురుషుల సంఖ్య!!స్త్రీలు |- |1. || అల్లూరు || 1,345 || 5,464 || 2,793 || 2,671 |- |2. || బోదవాడ || 304 || 1,239 || 646 || 593 |- |3. || చాత్తన్నవరం || 246 || 1,092 || 543 || 549 |- |4. || చౌటప || 526 || 2,156 || 1,119 || 1,037 |- |5. || చెన్నారావుపాలెం || 340 || 1,355 || 650 || 705 |- |6. || దాచవరం || 229 || 976 || 500 || 476 |- |7. || దొడ్డ దేవరపాడు || 542 || 2,357 || 1,183 || 1,174 |- |8. || గోకరాజుపల్లి || 216 || 736 || 376 || 360 |- |9. || గూడెం మాధవరం || 414 || 1,660 || 857 || 803 |- |10. || జగన్నాధపురం || 209 || 816 || 400 || 416 |- |11. || జమ్మవరం || 313 || 1,263 || 630 || 633 |- |12. || జయంతి || 1,167 || 4,484 || 2,274 || 2,210 |- |13. || జుజ్జూరు || 1,662 || 6,639 || 3,351 || 3,288 |- |14. || కనతాలపల్లి || 632 || 2,554 || 1,288 || 1,266 |- |15. || నందలూరు || 195 || 844 || 440 || 404 |- |16. || నరసింహారావుపాలెం || 396 || 1,619 || 835 || 784 |- |17. || పల్లంపల్లి || 96 || 351 || 187 || 164 |- |18. || పెద్దాపురం || 876 || 3,723 || 1,904 || 1,819 |- |19. || పొన్నవరం || 567 || 2,209 || 1,196 || 1,013 |- |20. || తాడిగుమ్మి || 254 || 959 || 491 || 468 |- |21. || తిమ్మాపురం || 59 || 205 || 109 || 96 |- |22. || వైరిధారి అన్నవరం || 314 || 1,285 || 663 || 622 |- |23. || వీరులపాడు || 780 || 2,924 || 1,501 || 1,423 |- |24. || వెల్లంకి || 729 || 3,075 || 1,553 || 1,522 |} == మూలాలు == <references /> == వెలుపలి లంకెలు == {{ఎన్టీఆర్ జిల్లా మండలాలు}} o7i4l2i1vgi4gzjvyqg762vsarq9fmz వై.రామవరం మండలం 0 271970 4808247 4786657 2026-04-23T11:33:57Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808247 wikitext text/x-wiki {{Infobox India AP Mandal}} '''వై. రామవరం మండలం,''' [[పోలవరం జిల్లా]] లోని ఒక మండలం. ఈ మండలంలో మొత్తం నిర్జన గ్రామాలుతో కలిపి 78 రెవెన్యూ గ్రామాలు ఉన్నాయి.<ref name=":0">{{Cite web|url=https://www.censusindia.co.in/villagestowns/y-ramavaram-mandal-east-godavari-andhra-pradesh-4886|title=Villages and Towns in Y. Ramavaram Mandal of East Godavari, Andhra Pradesh - Census India|website=www.censusindia.co.in|access-date=2021-12-21|archive-date=2021-12-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20211221072005/https://www.censusindia.co.in/villagestowns/y-ramavaram-mandal-east-godavari-andhra-pradesh-4886|url-status=dead}}</ref> అందులో 3 నిర్జన గ్రామాలు ఉన్నాయి.అవి పోను 75 రెవెన్యూ గ్రామాలు ఉన్నాయి.<ref name=":1">{{Cite web|url=https://www.census2011.co.in/data/subdistrict/4886-y-ramavaram-east-godavari-andhra-pradesh.html|title=Villages & Towns in Y. Ramavaram Mandal of East Godavari, Andhra Pradesh|website=www.census2011.co.in|access-date=2021-12-21}}</ref> ఇది సమీప పట్టణం [[పెద్దాపురం]] నుండి 92 కి. మీ. దూరంలోనూ ఉంది. వై.రామవరం మండలానికి ప్రధాన [[పరిపాలనా కేంద్రం]] [[వై.రామవరం]] గ్రామం. మండలం కోడ్ 04886<ref>{{Cite web|url=https://vlist.in/sub-district/04886.html|title=Y. Ramavaram Mandal Villages, East Godavari, Andhra Pradesh @VList.in|website=vlist.in|access-date=2021-12-21}}</ref> == చరిత్ర == '''వై. రామవరం మండలం,''' గతంలో తూర్పుగోదావరి జిల్లా, [[ఎటపాక రెవెన్యూ డివిజను|ఎటపాక రెవెన్యూ డివిజనులో]] ఉండేది. 2022 జిల్లాల పునర్వ్యవస్థీకరణలో భాగంగా కొత్తగా ఏర్పడిన [[అల్లూరి సీతారామరాజు జిల్లా|అల్లూరి సీతారామరాజు జిల్లాలో]] చేరింది. పునర్వ్యవస్థీకరణలో సమయంలో ఈ మండలంలో మొత్తం నిర్జన గ్రామాలుతో కలిపి 137 గ్రామాలు ఉన్నాయి.<ref name=":0" /> అందులో 12 నిర్జన గ్రామాలు ఉన్నాయి.<ref name=":1" /> ఆతరువాత [[ఆంధ్రప్రదేశ్ ప్రభుత్వం]] G.O.Ms.No. 377 రెవెన్యూ (Lands.IV), 2025 అక్టోబరు 15 ప్రకారం [[వై.రామవరం మండలం]] నుండి 59 గ్రామాలు (అందులో 9 నిర్జన గ్రామాలు) విభజించి, కొత్తగా [[గుర్తేడు మండలం]] 2025 అక్టోబరు నుండి 15 నుండి ఉనికిలోకి వచ్చింది. <ref>{{Cite web|title=AP gazette No:693: Alluri Sitarama Raju District (ASR) – Bifurcation of Y. Ramavaram Mandal, Rampachodavaram Division, ASR District into two mandals i.e., Gurthedu Mandal with headquarters at Gurthedu comprising of 59 villages and Y. Ramavaram Mandal with headquarters at Y. Ramavaram comprising of 78 villages.|url=https://apegazette.cgg.gov.in/uploadGazette_view?filePath=eyJhbGciOiJIUzI1NiJ9.eyJpc3MiOiJodHRwczovL2FwZWdhemV0dGUuY2dnLmdvdi5pbi9zZWFyY2hBbGxHYXpldHRlcyIsImlhdCI6MTc3Mjg4MTU0NSwic3ViIjoiL1VwbG9hZHMvQVBHQVpFVFRFL2dhemV0dGVzLzE3NjA1MjQxMTkxMTkucGRmIn0.bPA9mzqPs1e1CizslUgI9eWPnSLa1QvIqq4Ez9wzJlM|date=2025-10-15|access-date=2026-03-16|publisher=AP Gazette}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> 2022 జిల్లాల పునర్వ్యవస్థీకరణలో ఈ మండలంలో 2011 భారత జనాభా లెక్కలు ప్రకారం మండల పరిధిలోని జనాభా మొత్తం 28,614. అందులో పురుషులు 13,757 మందికాగా, స్త్రీలు 14,857 మంది ఉన్నారు. ఈ మండలం నుండి గుర్తేడు మండలం విభజించిన తర్వాత ఈ మండలంలో 2011 భారత జనాభా లెక్కలు ప్రకారం మండల పరిధిలోని జనాభా మొత్తం 15,280. అందులో పురుషులు 7,342 మందికాగా, స్త్రీలు 7,938 మంది ఉన్నారు. (దిగువ పట్టిక ప్రకారం) ==మండలంలోని గ్రామాలు== ===రెవెన్యూ గ్రామాలు=== {| class="wikitable sortable" !వ.సంఖ్య !గ్రామం పేరు !పురుషులు !స్త్రీలు !మొత్తం జనాభా !గృహాలు |- |1 |[[పూటికుంట]] |28 |37 |65 |19 |- |2 |[[తోటకూరపాలెం (వై.రామవరం)|తోటకూరపాలెం]] |143 |154 |297 |74 |- |3 |[[చావిటిదిబ్బలు]] |323 |337 |660 |210 |- |4 |[[దేవరమడుగుల]] |331 |260 |591 |204 |- |5 |[[గొడుగురాయి]] |105 |118 |223 |67 |- |6 |[[గన్నవరం (వై.రామవరం మండలం)|గన్నవరం]] |7 |10 |17 |4 |- |7 |[[దారలోవ]] |19 |17 |36 |11 |- |8 |[[పసరుగిన్నె]] |62 |72 |134 |40 |- |9 |[[పీ. యెర్రగొండ]]* |245 |999 |1244 |156 |- |10 |[[వట్టిగెడ్డ]] |80 |102 |182 |56 |- |11 |[[తాడికోట]] |6 |4 |10 |4 |- |12 |[[కోకిటగొంది]] |49 |51 |100 |31 |- |13 |[[రాచపాలెం (వై.రామవరం)|రాచపాలెం]] |174 |183 |357 |93 |- |14 |[[పనసలపాలెం]] |581 |321 |902 |196 |- |15 |[[బూరుగువాడ (వై.రామవరం)|బూరుగువాడ]] |29 |31 |60 |22 |- |16 |[[మువ్వలవాడ]] |27 |29 |56 |21 |- |17 |[[జంగాలతోట]] |110 |108 |218 |63 |- |18 |[[బురదకోట (వై.రామవరం)|బురదకోట]] |75 |75 |150 |50 |- |19 |[[నెల్లికోట]] |18 |17 |35 |12 |- |20 |[[దడలికవాడ]] |86 |75 |161 |46 |- |21 |[[సింగవరం (వై.రామవరం)|సింగవరం]] |72 |70 |142 |47 |- |22 |[[చామగెడ్డ (వై.రామవరం)|చామగెడ్డ]] |24 |28 |52 |18 |- |23 |[[రాములకొండ]] |38 |44 |82 |30 |- |24 |[[దబ్బమామిడి]] |80 |89 |169 |54 |- |25 |[[బండిగెడ్డ]] |143 |64 |207 |48 |- |26 |[[నక్కరాతిపాలెం]] |27 |27 |54 |18 |- |27 |[[కప్పలబండ]] |11 |8 |19 |5 |- |28 |[[కనతలబండ]] |121 |111 |232 |72 |- |29 |[[అన్నంపాలెం]] |22 |18 |40 |11 |- |30 |[[మునగలపూడి]] |44 |44 |88 |21 |- |31 |[[పులుసుమామిడి (వై.రామవరం)|పులుసుమామిడి]] |88 |76 |164 |56 |- |32 |[[గుమ్మరపాలెం]] |124 |127 |251 |73 |- |33 |[[దలిపాడు]] |200 |292 |492 |148 |- |34 |[[తుమికెలపాడు]] |88 |73 |161 |50 |- |35 |[[వేదుల్లపల్లి]] |21 |22 |43 |15 |- |36 |[[సిరిమెట్ల]] |29 |28 |57 |18 |- |37 |[[కోట (వై.రామవరం)|కోట]] |266 |203 |469 |123 |- |38 |[[పుట్టపల్లి (వై.రామవరం)|పుట్టపల్లి]] |78 |81 |159 |43 |- |39 |[[బుల్లోజుపాలెం]] |115 |115 |230 |75 |- |40 |[[యెర్రమ్రెడ్డిపాలెం]] |208 |214 |422 |133 |- |41 |[[బొడ్డపల్లి]] |96 |81 |177 |51 |- |42 |[[నువ్వుగంటిపాలెం]] |69 |74 |143 |43 |- |43 |[[గండెంపల్లి]] |23 |23 |46 |15 |- |44 |[[అమ్మపేట (వై.రామవరం)|అమ్మపేట]] |26 |28 |54 |15 |- |45 |[[పెదవులెంపాడు]] |174 |194 |368 |117 |- |46 |[[చెందుర్తి (వై.రామవరం మండలం)|చెందుర్తి]] |39 |27 |66 |19 |- |47 |[[చినవులెంపాడు]] |115 |113 |228 |58 |- |48 |[[రేగడిపాలెం]] |116 |99 |215 |54 |- |49 |[[నక్కలపాడు]] |19 |15 |34 |10 |- |50 |[[కే. యెర్రగొండ]] |127 |116 |243 |72 |- |51 |[[వనమామిడిగొండి]] |80 |89 |169 |52 |- |52 |[[సింహాద్రిపాలెం]] |56 |50 |106 |27 |- |53 |[[జాజిగెడ్డ]] |17 |17 |34 |9 |- |54 |[[చింతకర్రపాలెం]] |199 |212 |411 |141 |- |55 |[[వై.రామవరం|వై. రామవరం]] |544 |481 |1025 |305 |- |56 |[[యార్లగడ్డ (వై.రామవరం)|యార్లగడ్డ]] |164 |380 |544 |107 |- |57 |[[పైడిపుట్ట]] |39 |62 |101 |30 |- |58 |[[నులకమామిడి]] |43 |55 |98 |20 |- |59 |[[గోరమండ]] |41 |39 |80 |23 |- |60 |[[శేషరాయి]] |20 |19 |39 |13 |- |61 |[[కొమరవరం (వై.రామవరం)|కొమరవరం]] |36 |45 |81 |29 |- |62 |[[దొనరాయి]] |24 |27 |51 |12 |- |63 |[[రవ్వగడ్డ]] |48 |70 |118 |34 |- |64 |[[భీముడుగడ్డ]] |94 |84 |178 |49 |- |65 |[[చింతలపూడి (వై.రామవరం మండలం)|చింతలపూడి]] |191 |135 |326 |62 |- |66 |[[బొద్దగుంట]] |45 |52 |97 |21 |- |67 |[[చింతకొయ్య]] |101 |95 |196 |50 |- |68 |[[పెరికివలస]] |122 |146 |268 |77 |- |69 |[[పుట్టగండి]] |56 |70 |126 |31 |- |70 |[[రత్సవలస]] |45 |51 |96 |27 |- |71 |[[దొరవాడ]] |9 |12 |21 |5 |- |72 |[[కుంకుమామిడి]] |17 |15 |32 |9 |- |73 |[[బబ్బిలోవ]] |53 |44 |97 |29 |- |74 |[[బూరుగువాడ-2 (వై.రామవరం)|బూరుగువాడ-2]] |92 |81 |173 |50 |- |75 |[[ములసలపాలెం]] |105 |103 |208 |61 |- | |మొత్తం |7342 |7938 |15280 | |} == మూలాలు == {{మూలాలు}} ==వెలుపలి లంకెలు== {{పోలవరం జిల్లా మండలాలు}} kv8eo9fjhwnyq9myec97ed8uvsloc9y ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం 0 278349 4808141 4052204 2026-04-23T01:12:59Z Muralikrishna m 106628 4808141 wikitext text/x-wiki {{Infobox holiday |holiday_name = ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం |type = అంతర్జాతీయ |image = UNESCO World Book and Copyright Day 2012 Poster.png |caption = ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం 2012 పోస్టర్ |official_name = ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం |nickname = WND |duration = ఒక రోజు |frequency = వార్షిక | scheduling = ప్రతి ఏటా ఇదే రోజు |observedby = [[ఐక్యరాజ్యసమితి]] సభ్య దేశాలు |date = |celebrations = |relatedto = }} '''ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం''' (ప్రపంచ కాపీ హక్కుల దినోత్సవం), ప్రతి సంవత్సరం [[ఏప్రిల్ 23]]న ప్రపంచవ్యాప్తంగా నిర్వహిస్తారు.<ref name="సమస్త నేస్తం...పుస్తకం">{{cite news |last1=ఆంధ్రజ్యోతి |first1=సాహిత్య వార్తలు |title=సమస్త నేస్తం...పుస్తకం |url=http://lit.andhrajyothy.com/sahityanews/world-book-day-special-7777 |accessdate=23 April 2019 |publisher=సంతోషలక్ష్మి దహగాం |date=23 April 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20190423115155/http://lit.andhrajyothy.com/sahityanews/world-book-day-special-7777 |archivedate=23 April 2019}}</ref> 1995 నుండి నిర్వహించబడుతున్న ఈ ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం రోజున పుస్తకం చదవడం, ప్రచురించడం, కాపీ హక్కులు వంటి విషయాలను ప్రోత్సహించి వాటి గురించి విస్తృత ప్రచారం చేస్తారు.<ref name="నిజమైన నేస్తం (నేడు ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం)">{{cite news |last1=ఆంధ్రభూమి |first1=మెయిన్ ఫీచర్ |title=నిజమైన నేస్తం (నేడు ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం) |url=http://www.andhrabhoomi.net/content/main-182 |accessdate=23 April 2019 |date=23 April 2017 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20190423115336/http://www.andhrabhoomi.net/content/main-182 |archivedate=23 April 2019}}</ref> == ప్రారంభం == వాలెనియన్ రచయితైన విసెంటే క్లావెల్ ఆండ్రెస్ కు పుస్తక దినోత్సవం జరపాలని మొట్టమొదటగా ఆలోచన వచ్చింది. ప్రపంచ రచయిత మిగ్యుఎల్ డి సెర్వంటెస్ పుట్టిన తేది (అక్టోబర్ 7)గానీ, మరణించిన తేది (ఏప్రిల్ 23)గానీ పుస్తక దినోత్సవంగా చేసి ఆయనకు గౌరవాన్ని అందించాలనుకున్నాడు. అయితే, [[విలియం షేక్‌స్పియర్]], గార్సియాసా డి లా వేగా వంటి రచయితలు మరణించిన తేది, అనేక ఇతర రచయితల పుట్టిన, మరణించిన తేది ఏప్రిల్ 23వ తేది అవడంవల్ల 1995, ఏప్రిల్ 23న [[యునెస్కో]] తొలిసారిగా ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవంను నిర్వహించింది.<ref name="మాలిన్యం తొలగించే దీపాలు">{{cite news |last1=సాక్షి |first1=గెస్ట్ కాలమ్ |title=మాలిన్యం తొలగించే దీపాలు |url=https://www.sakshi.com/news/guest-columns/25-years-completed-world-book-fair-1183192 |accessdate=23 April 2019 |publisher=డాక్టర్‌ పీవీ సుబ్బారావు |date=23 April 2019 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20190423120752/https://www.sakshi.com/news/guest-columns/25-years-completed-world-book-fair-1183192 |archivedate=23 April 2019}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.un.org/en/events/bookday/ |title=World Book and Copyright Day, 23 April |publisher=Un.org |date= |accessdate=23 April 2019 }}</ref> == కార్యక్రమాలు == # యునెస్కో ప్రతి సంవత్సరం ప్రపంచంలోని ఒక నగరాన్ని ప్రపంచ పుస్తక రాజధానిగా ప్రకటిస్తుంది. 2017లో రిపబ్లిక్‌ ఆఫ్‌ గినీలోని ‘కొనాక్రీ’ సిటీ, 2018లో [[గ్రీస్]] లోని ‘[[ఏథెన్స్]]’ నగరాన్ని ప్రపంచ పుస్తక రాజధానులుగా ప్రకటించింది. # 2023 సంవత్సరానికి గానూ ఆఫ్రికన్‌ దేశం [[ఘనా]]లోని ఆక్రా నగరంను ప్రపంచ పుస్తక నగరంగా ప్రకటించారు.<ref>{{Cite web|title=ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం|url=https://prajasakti.com/World-Book-Day|access-date=2023-04-23|website=Prajasakti|language=en|archive-date=2023-04-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20230423030409/https://prajasakti.com/World-Book-Day|url-status=dead}}</ref> # మొరాకో దేశ రాజధాని <mark>రబాత్ (Rabat)</mark> ను 2026 సంవత్సరానికి ప్రకటించారు. == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == ఇతర లంకెలు == {{Commons category}} * [https://truenewses.blogspot.com/2019/04/world-book-day-2019-Quotes-Essay-History-Poster-Facts-English-India.html ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం 2019] *[https://www.un.org/en/events/bookday/ ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం], యునైటెడ్ నేషన్: 23 ఏప్రిల్ *[https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000261983 యునెస్కో డైరెక్టర్ సందేశం] ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం 2018 సందర్భంగా *[https://dayofthebook.com ప్రపంచ పుస్తక దినోత్సవం] వేడుకలు, యుఎస్ఏ [[వర్గం:దినోత్సవాలు]] [[వర్గం:అంతర్జాతీయ దినములు]] [[వర్గం:ఉత్సవాలు]] [[వర్గం:1995 స్థాపనలు]] [[వర్గం:1995 స్థాపితాలు]] pb62x17xfwqfz2gqupakx5luph5ecdb బాజిరెడ్డి గోవర్ధన్ 0 279031 4807989 4806236 2026-04-22T13:19:00Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807989 wikitext text/x-wiki {{Infobox_Indian_politician | name = బాజిరెడ్డి గోవర్ధన్ | image =Bajireddy Govardhan Reddy (cropped).jpg | caption = | birth_date = 8 December 1954 (age 70) | birth_place = Nizamabad, Telangana, India | residence = | nationality = {{flag|India|name=భారతీయుడు}} | death_date = | death_place = | constituency = [[నిజామాబాదు (గ్రామీణ) శాసనసభ నియోజకవర్గం|నిజామాబాదు (గ్రామీణ)]] | office = [[శాసనసభ్యుడు]] | salary = | term = 2014 - 2023 | predecessor = | successor = | office1 = [[తెలంగాణ రాష్ట్ర రోడ్డు రవాణా సంస్థ|టీఎస్ఆర్టీసీ చైర్మన్‌]] | term1 = 2021 సెప్టెంబరు 16 - 2023 అక్టోబరు 05 | predecessor1 = | successor1 = | party =[[భారత్ రాష్ట్ర సమితి]] | religion = | spouse = వినోద,కీ. శే. శోభ <ref name="ఎమ్మెల్యే బాజిరెడ్డికి సతీవియోగం">{{cite news |last1=Namasthe Telangana |title=ఎమ్మెల్యే బాజిరెడ్డికి సతీవియోగం |url=https://www.ntnews.com/telangana/mla-bajireddy-govardhan-wife-pass-away-139119/ |accessdate=7 July 2021 |date=7 July 2021 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20210707122037/https://www.ntnews.com/telangana/mla-bajireddy-govardhan-wife-pass-away-139119/ |archivedate=7 July 2021 |work= |url-status=live }}</ref> | children = | website = | footnotes = | date = | year = | source = }} '''బాజిరెడ్డి గోవర్దన్''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రానికి చెందిన [[రాజకీయవేత్త|రాజకీయ నాయకుడు]]. ప్రస్తుతం [[భారత్ రాష్ట్ర సమితి]] తరపున [[నిజామాబాదు (గ్రామీణ) శాసనసభ నియోజకవర్గం|నిజామాబాద్ రూరల్ శాసనసభ నియోజకవర్గం]] శాసన సభ్యుడిగా ప్రాతినిధ్యం వహించాడు. == జననం, విద్య == గోవర్ధన్ దిగంబర్, శాంతమ్మ దంపతులకు [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నిజామాబాద్ జిల్లా]], [[సిరికొండ మండలం (నిజామాబాదు జిల్లా)|సిరికొండ మండలం]]లోని [[చిమన్‌పల్లె]] గ్రామంలో జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|url=https://telanganadata.news/nizamabad-rural-mla-bajireddy-govardhan/|title=Nizamabad Rural MLA Bajireddy Govardhan|last=admin|date=2019-01-10|website=Telangana data|language=en|access-date=2021-08-23|archive-date=2021-08-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823122206/https://telanganadata.news/nizamabad-rural-mla-bajireddy-govardhan/|url-status=dead}}</ref> అంబేద్కర్ సార్వత్రిక విశ్వవిద్యాలయం నుండి 1992లో బిఏ పూర్తిచేశాడు. ఆ తరువాత కొంతకాలం వ్యవసాయం చేశాడు.<ref name="బరిలో ఇంజినీర్లు">{{cite news |last1=Sakshi |title=బరిలో ఇంజినీర్లు |url=https://m.sakshi.com/news/telangana/majority-candidates-are-engineering-graduates-elections-1137435 |accessdate=26 November 2021 |work= |date=22 November 2018 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20211126105459/https://m.sakshi.com/news/telangana/majority-candidates-are-engineering-graduates-elections-1137435 |archivedate=26 November 2021 |language=te}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == గోవర్ధన్ కు వినోద, శోభారాణితో వివాహం జరిగింది. వారికి ఇద్దరు కుమారులు, ఒక కుమార్తె ఉన్నారు. == రాజకీయ విశేషాలు == గోవర్ధన్ స్వతంత్రంగా తన రాజకీయ జీవితాన్ని ప్రారంభించాడు. 1973లో పోలీస్ పటేల్‌గా పనిచేసి, 1981లో [[చిమన్‌పల్లె|చిమన్‌పల్లి]] సర్పంచ్‌గా ఏకగ్రీవంగా ఎన్నికయ్యాడు. ఆ తరువాత 1986లో [[సిరికొండ మండలం (నిజామాబాదు జిల్లా)|సిరికొండ మండల]] పరిషత్ అధ్యక్షుడిగా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="ఎంపీపీల నుంచి ఎమ్మెల్యేలుగా..">{{cite news|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/Nizamabad/535/123197801|title=ఎంపీపీల నుంచి ఎమ్మెల్యేలుగా..|last1=Eenadu|date=26 October 2023|work=|accessdate=26 October 2023|archiveurl=https://web.archive.org/web/20231026175951/https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/Nizamabad/535/123197801|archivedate=26 October 2023|language=te}}</ref> 1986లో ఎపి స్టేట్ ఫైనాన్స్ కార్పోరేషన్ డైరెక్టర్ అయ్యాడు. 1994లో [[ఆర్మూర్ శాసనసభ నియోజకవర్గం]] నుండి స్వతంత్ర అభ్యర్థిగా పోటిచేసి [[తెలుగుదేశం పార్టీ|తెలుగుదేశం]] పార్టీ అభ్యర్థి ఏలేటి అన్నపూర్ణ దేవి చేతిలో 14,043 ఓట్ల తేడాతో ఓడిపోయాడు. ఆ తరువాత అతను పిఏసిఎస్ ఛైర్మన్‌గా పనిచేశాడు. [[ఆంధ్రప్రదేశ్ హౌసింగ్ బోర్డు|హౌసింగ్ బోర్డు కమిటీ ఛైర్మన్‌గా]] పని చేశాడు. గోవర్ధన్ [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్|ఇండియన్ నేషనల్ కాంగ్రెస్ పార్టీ]]లో చేరి, 1999–2004 వరకు ఆర్మూర్ నియోజకవర్గం శాసనసభ సభ్యుడిగా,<ref name="నిజామాబాద్‌ నియోజకవర్గా ఎన్నికల రివ్యూ">{{cite news |last1=Sakshi |title=నిజామాబాద్‌ నియోజకవర్గా ఎన్నికల రివ్యూ |url=https://www.sakshi.com/news/telangana/banswada-constituency-election-review-nizamabad-1131166 |accessdate=25 November 2021 |work= |date=3 November 2018 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20211125125702/https://www.sakshi.com/news/telangana/banswada-constituency-election-review-nizamabad-1131166 |archivedate=25 November 2021 |language=te}}</ref> 2004–2009 వరకు [[బాన్సువాడ శాసనసభ నియోజకవర్గం|బాన్సువాడ నియోజకవర్గం]] శాసనసభ సభ్యుడిగా పనిచేశాడు. అనంతరం టీఆర్ఎస్ పార్టీలో చేరాడు.<ref name="సర్పంచ్‌ నుంచి చట్ట సభకు..!">{{cite news |last1=Sakshi |title=సర్పంచ్‌ నుంచి చట్ట సభకు..! |url=https://m.sakshi.com/news/telangana/sarpanch-mla-nizamabad-district-1134248 |accessdate=25 November 2021 |work= |date=13 November 2018 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20211125062153/https://m.sakshi.com/news/telangana/sarpanch-mla-nizamabad-district-1134248 |archivedate=25 November 2021 |language=te}}</ref> [[తెలంగాణ శాసనసభ సభ్యుల జాబితా (2014)|2014]] లో జరిగిన తెలంగాణ సార్వత్రిక ఎన్నికల్లో భాగంగా నిజామాబాద్‌ రూరల్‌ నియోజకవర్గం నుండి తెలంగాణ రాష్ట్ర సమితి పార్టీ పై పోటీచేసి [[కాంగ్రెస్ పార్టీ]] అభ్యర్థి డి. శ్రీనివాస్ పై 26,000 వేలకు పైగా ఓట్ల అధిక్యంతో గెలుపొందాడు.<ref name="తెలంగాణలో విజేతలు">{{cite news |last1=Sakshi |title=తెలంగాణలో విజేతలు |url=https://m.sakshi.com/news/elections-2014/victory-mla-candidates-list-in-telangana-131019 |accessdate=14 April 2022 |work= |date=16 May 2014 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220414153950/https://m.sakshi.com/news/elections-2014/victory-mla-candidates-list-in-telangana-131019 |archivedate=14 April 2022 |language=te}}</ref><ref name="అభ్యర్థుల ప్రొఫైల్‌">{{cite news |last1=Sakshi |title=అభ్యర్థుల ప్రొఫైల్‌ |url=https://www.sakshi.com/news/telangana/telangana-political-leaders-profile-nizamabad-1136333 |accessdate=27 November 2021 |work= |date=19 November 2018 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20211127041505/https://www.sakshi.com/news/telangana/telangana-political-leaders-profile-nizamabad-1136333 |archivedate=27 November 2021 |language=te}}</ref> [[తెలంగాణ శాసనసభ సభ్యుల జాబితా (2018)|2018]]లో జరిగిన [[తెలంగాణ శాసనసభ ఎన్నికలు (2018)|తెలంగాణ ముందస్తు ఎన్నికల్లో]] [[తెలంగాణ రాష్ట్ర సమితి]] పార్టీ టికెట్ పై పోటీచేసి కాంగ్రెస్ పార్టీ అభ్యర్థి రేకుల భూపతిరెడ్డి పై 29,855 ఓట్ల అధిక్యంతో గెలుపొందాడు.<ref>{{Cite web|url=https://www.news18.com/amp/assembly-elections-2018/telangana/nizamabad-urban-election-result-s29a017/|title=Nizamabad Urban Assembly (Vidhan Sabha) (MLA) Elections Result Live|website=www.news18.com|access-date=2021-08-23}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.timesnownews.com/elections/telangana-election/article/nizamabad-urban-assembly-constituency-election-2018-trs-bigala-ganesh-up-against-congress-taher-bin-hamdan-telangana-assembly-election-bharatiya/322337|title=Nizamabad (Urban) Assembly Election result 2018: TRS' Bigala Ganesh wins|website=www.timesnownews.com|access-date=2021-08-23}}</ref> 2015–2018 వరకు, తెలంగాణ శాసనసభ వక్ఫ్ భూములపై ​​హౌస్ కమిటీ ఛైర్మన్‌గా పనిచేశాడు. బాజిరెడ్డి గోవ‌ర్ద‌న్ 2021 సెప్టెంబరు 16న [[తెలంగాణ రాష్ట్ర రోడ్డు రవాణా సంస్థ]] (టీఎస్‌ఆర్టీసీ) చైర్మ‌న్‌గా నియమితుడై,<ref name="Bajireddy Govardhan : తెలంగాణ ఆర్టీసీ చైర్మన్ గా ఎమ్మెల్యే బాజిరెడ్డి గోవర్ధన్">{{cite news|url=https://10tv.in/telangana/trs-mla-bajireddy-govardhan-appointed-as-the-chairman-of-telangana-rtc-276875.html|title=Bajireddy Govardhan : తెలంగాణ ఆర్టీసీ చైర్మన్ గా ఎమ్మెల్యే బాజిరెడ్డి గోవర్ధన్|last1=10TV|date=16 September 2021|work=|accessdate=16 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210916152119/https://10tv.in/telangana/trs-mla-bajireddy-govardhan-appointed-as-the-chairman-of-telangana-rtc-276875.html|archivedate=16 September 2021|language=te}}</ref> సెప్టెంబరు 20న బాధ్యతలు చేపట్టాడు.<ref name="ఆర్టీసీ చైర్మన్‌గా బాధ్యతలు స్వీకరించిన బాజిరెడ్డి గోవర్దన్‌">{{cite news |last1=Namasthe Telangana |title=ఆర్టీసీ చైర్మన్‌గా బాధ్యతలు స్వీకరించిన బాజిరెడ్డి గోవర్దన్‌ |url=https://www.ntnews.com/telangana/bajireddy-govardhan-takes-charge-as-tsrtc-chairman-211198/ |accessdate=20 September 2021 |work= |date=20 September 2021 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20210920144158/https://www.ntnews.com/telangana/bajireddy-govardhan-takes-charge-as-tsrtc-chairman-211198/ |archivedate=20 September 2021 |url-status=live }}</ref> తెలంగాణ రాష్ట్రంలో డిసెంబర్ 2023లో కాంగ్రెస్ ప్రభుత్వం ఏర్పాటైన తరువాత రైతు ఆత్మహత్యలు, వ్యవసాయ సంక్షోభ పరిస్థితులపై అధ్యయనం చేసేందుకు బీఆర్‌ఎస్‌ తరఫున మాజీమంత్రి సింగిరెడ్డి నిరంజన్‌రెడ్డి ఆధ్వర్యంలో 9 మందితో రైతు ఆత్మహత్యలపై అధ్యయన కమిటీని బీఆర్‌ఎస్‌ పార్టీ వర్కింగ్‌ ప్రెసిడెంట్‌ [[కల్వకుంట్ల తారక రామారావు|కేటీఆర్‌]] ఏర్పాటు చేశాడు. ఈ కమిటీలో మాజీ ఎమ్మెల్యే బాజిరెడ్డి గోవర్దన్ సభ్యుడిగా ఉన్నారు.<ref name="రైతు ఆత్మహత్యలపై భారాస అధ్యయన కమిటీ">{{cite news|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/telangana/brs-decided-to-form-committee-on-farmers-suicides/1802/125012348|title=రైతు ఆత్మహత్యలపై భారాస అధ్యయన కమిటీ|date=21 January 2025|work=|accessdate=21 January 2025|archiveurl=https://web.archive.org/web/20250121054209/https://www.eenadu.net/telugu-news/telangana/brs-decided-to-form-committee-on-farmers-suicides/1802/125012348|archivedate=21 January 2025|language=te}}</ref><ref name="రైతు ఆత్మహత్యలపై బీఆర్ఎస్ అధ్యయన కమిటీ.. రెండు వారాల పాటు అన్ని జిల్లాల్లో పర్యటన">{{cite news|url=https://www.ntnews.com/telangana/brs-party-formed-study-committee-on-farmers-suicides-says-ktr-1857922|title=రైతు ఆత్మహత్యలపై బీఆర్ఎస్ అధ్యయన కమిటీ.. రెండు వారాల పాటు అన్ని జిల్లాల్లో పర్యటన|last1=|date=20 January 2025|work=|accessdate=21 January 2025|archiveurl=https://web.archive.org/web/20250121054253/https://www.ntnews.com/telangana/brs-party-formed-study-committee-on-farmers-suicides-says-ktr-1857922|archivedate=21 January 2025|publisher=NT News|language=te}}</ref> == హోదాలు == # సర్పంచ్, చిమ్మన్‌పల్లి గ్రామ పంచాయతీ # ప్రెసిడెంట్, ఎంపిపి, సిరికొండ మండలం (రెండుసార్లు) # ఛైర్మన్, పిఏసిఎస్, సిరికొండ # డైరెక్టర్, ఎపి స్టేట్ ఫైనాన్స్ కార్పోరేషన్ # చైర్మన్, హౌసింగ్ బోర్డు కమిటీ # ఛైర్మన్, వక్ఫ్ భూములపై ​​హౌస్ కమిటీ, [[తెలంగాణ రాష్ట్ర శాసన సభ|తెలంగాణ రాష్ట్ర శాసనసభ]] (10.01.2015 - 06.09.2018) # [[తెలంగాణ రాష్ట్ర రోడ్డు రవాణా సంస్థ]] చైర్మ‌న్‌ (2021 సెప్టెంబరు 16 - 2023 అక్టోబరు 05) == ఇతర వివరాలు == [[చైనా]], [[ఇజ్రాయిల్|ఇజ్రాయెల్]], [[జపాన్]], [[కువైట్]], [[మలేషియా]], [[నేపాల్]], [[ఖతార్|ఖతర్]], [[సింగపూరు|సింగపూర్]], [[దక్షిణ కొరియా]], [[శ్రీలంక]], [[థాయిలాండ్|థాయ్‌లాండ్]], [[యునైటెడ్ అరబ్ ఎమిరేట్స్]], [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు]] మొదలైన దేశాలు సందర్శించాడు. == మూలాలు == {{Reflist}} {{Authority control}} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ రాష్ట్ర సమితి రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:1953 జననాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ శాసన సభ్యులు (2014)]] [[వర్గం:తెలంగాణ శాసన సభ్యులు (2018)]] [[వర్గం:నిజామాబాదు జిల్లా వ్యక్తులు]] [[వర్గం:నిజామాబాదు జిల్లా రాజకీయ నాయకులు]] [[వర్గం:నిజామాబాదు జిల్లా నుండి ఎన్నికైన ఆంధ్రప్రదేశ్ శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:నిజామాబాదు జిల్లా నుండి ఎన్నికైన శాసన సభ్యులు]] ghzec6l4lgzmgkleqvjssh8e43whtwj హోమో 0 293434 4808109 4698175 2026-04-23T00:02:16Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808109 wikitext text/x-wiki {{Automatic Taxobox | fossil_range = [[పియాసెంజియన్]]-[[హోలోసీన్|ప్రస్తుతం]], {{Fossil range|2.8|0}} | image = | image_upright = 0.8 | image_caption = ''[[హోమో ఎరెక్టస్]]'' పునర్మిత ఆకృతి<ref>జాన్ గర్ష్ (2010), [[Smithsonian Museum of Natural History]], based on [[KNM ER 3733]] and [[KNM ER 992|992]]. Abigail Tucker, "[http://www.smithsonianmag.com/science-nature/A-Closer-Look-at-Evolutionary-Faces.html?c=y&page=2&navigation=next#IMAGES A Closer Look at Evolutionary Faces] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131205110701/http://www.smithsonianmag.com/science-nature/A-Closer-Look-at-Evolutionary-Faces.html?c=y&page=2&navigation=next#IMAGES |date=2013-12-05 }}", Smithsonian.com, 25 February 2010. ''హోమో ఎరెక్టస్'' మొత్తం హోమో జీనస్ అంతటి లోకీ ఎక్కువ కాలం ఉనికిలో ఉన్న జాతి. 18 నుండి 1.4 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం వరకూ, అంటే హోమో జీనస్ మొత్తం జీవితకాలంలో సుమారు 80%.</ref> | taxon = Homo | authority = [[కార్ల్ లిన్నేయస్|లిన్నేయస్]], [[10th edition of Systema Naturae|1758]] | type_species = ''[[హోమో సేపియన్స్]]'' | type_species_authority = లిన్నేయస్, 1758 | subdivision_ranks = [[జాతి]] | subdivision = *''[[హోమో సేపియన్స్]]'' * {{Ext}}''[[హోమో ఎరెక్టస్]]'' * {{Ext}}''[[హోమో ఫ్లోరేసియెన్సిస్]]'' * {{Ext}}''[[హోమో హ్యాబిలిస్]]'' * {{Ext}}''[[హోమో హైడెల్‌బెర్గెన్సిస్]]'' * {{Ext}}''[[హోమో లుజోనెన్సిస్]]'' * {{Ext}}''[[హోమో నలేడి]]'' * {{Ext}}''[[హోమో నియాండర్తలెన్సిస్]]'' ''For other species or subspecies suggested, see [[#List of species|below]].'' <!-- {{Ext}}''[[Homo antecessor]]'' <small>(1997)</small><br /> – either a link between ''H. ergaster'' and ''H. heidelbergensis'', or a separate (sub) species derived from ''H. ergaster'' {{Ext}}''[[Homo gautengensis]]'' <small>(2010)</small><br /> {{Ext}}''[[Homo rhodesiensis]]'' <small>(1864)</small><br /> – probably identical with ''H. heidelbergensis'' -->| synonyms = {{collapsible list|bullets = true|title=<small>Synonyms</small> |''Africanthropus'' <small>Dreyer, 1935</small> |''Atlanthropus'' <small>Arambourg, 1954</small> |''Cyphanthropus'' <small>Pycraft, 1928</small> |''Palaeanthropus'' <small>Bonarelli, 1909</small> |''Palaeoanthropus'' <small>Freudenberg, 1927</small> |''Pithecanthropus'' <small>Dubois, 1894</small> |''Protanthropus'' <small>Haeckel, 1895</small> |''Sinanthropus'' <small>Black, 1927</small> |''Tchadanthropus'' <small>Coppens, 1965</small> |''Telanthropus'' <small>Broom & Anderson 1949</small> }} }} '''''హోమో''''' (లాటిన్‌లో హోమో అంటే మనిషి అని అర్థం) జీనస్, అంతరించిపోయిన ''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్]]'' జీనస్ నుండి ఆవిర్భవించింది. ప్రస్తుత్ం ఉనికిలో ఉన్న''[[హోమో సేపియన్స్]]'' ([[హోమో సేపియన్స్|ఆధునిక మానవులు]]) ఈ జీనస్ లోని జాతి. ఇది కాక, అనేక అంతరించిపోయిన జాతులు కూడా ఈ జీనస్‌లో ఉన్నాయి. ఇవన్నీ ఆధునిక మానవుల పూర్వీకులు, లేదా వారికి దగ్గరి బంధువులు. ''[[హోమో ఎరెక్టస్]],'' ''[[నియాండర్తల్|హోమో నియాండర్తాలెన్సిస్]]'' ఈ అంతరించిపోయిన జాతుల్లో ముఖ్యమైనవి. 20 లక్షల సంవత్సరాలకు కొద్దిగా ముందు, ''[[హోమో హ్యాబిలిస్]]'' కనిపించడంతో ఈ జీనస్ ఉద్భవించింది.<ref>The conventional estimate on the age of ''H. habilis'' is at roughly 2.1 to 2.3 million years. {{Cite book|title=The Cambridge Encyclopedia of Human Evolution|last=Stringer, C.B.|publisher=Cambridge University Press|year=1994|editor-last=Steve Jones|location=Cambridge|page=242|chapter=Evolution of early humans|editor-last2=Robert Martin|editor-last3=David Pilbeam}}</ref> ''పరాంత్రోపస్'' జీనస్‌తో కలిసి ''హోమో'' జీనస్ బహుశా ''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్]]'' జాతికి చెందిన ''ఎ. ఆఫ్రికానస్‌కు'' సోదరి అయి ఉంటుంది. ఆస్ట్రలోపిథెకస్ గతంలో ''[[చింపాంజీ|పాన్]]'' వంశం (చింపాంజీలు) నుండి విడిపోయింది.<ref name="Saylor 2015 483–488">{{Cite journal|last1=Saylor|first1=Beverly Z.|last2=Scott|first2=Gary|last3=Levin|first3=Naomi E.|last4=Deino|first4=Alan|last5=Alene|first5=Mulugeta|last6=Ryan|first6=Timothy M.|last7=Melillo|first7=Stephanie M.|last8=Gibert|first8=Luis|last9=Haile-Selassie|first9=Yohannes|date=2015|title=New species from Ethiopia further expands Middle Pliocene hominin diversity|journal=Nature|language=en|volume=521|issue=7553|pages=483–488|bibcode=2015Natur.521..483H|doi=10.1038/nature14448|issn=1476-4687|pmid=26017448|s2cid=4455029 }}</ref> ''[[హోమో ఎరెక్టస్]]'' సుమారు 20 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం కనిపించింది. అనేక తొలి కాలపు వలసలలో, ఇది ఆఫ్రికా (ఇక్కడ దీనిని ''హోమో ఎర్గాస్టర్'' అని పిలుస్తారు) యురేషియా లంతటా వ్యాపించింది. ఆహార సేకరణ సమాజంలో నివసిస్తూ, నిప్పును ఉపయోగించిన తొలి మానవ జాతి ఇది. పరిస్థితులకు అనుకూలంగా తమను తాము మార్చుకుంటూ, విజయవంతంగా జీవించిన ''హోమో ఎరెక్టస్'' జాతి, ఒక మిలియన్ సంవత్సరాలకు పైగా జీవించింది. పరిణామ క్రమంలో 500,000 సంవత్సరాల క్రితం కొత్త జాతుల లోకి మార్పు చెందుతూ కొత్త జాతులలోకి మళ్ళించబడింది.<ref name="PLoS ONE 66: e21562">''H. erectus'' in the narrow sense (the Asian species) was extinct by 140,000 years ago, ''[[హోమో ఎరెక్టస్ సోలోయెన్సిస్|Homo erectus soloensis]]'', found in [[జావా (ద్వీపం)|Java]], is considered the latest known survival of ''H. erectus''. Formerly dated to as late as 50,000 to 40,000 years ago, a 2011 study pushed back the date of its extinction of ''H. e. soloensis'' to 143,000 years ago at the latest, more likely before 550,000 years ago. Indriati E, Swisher CC III, Lepre C, Quinn RL, Suriyanto RA, et al. 2011 The Age of the 20 Meter Solo River Terrace, Java, Indonesia and the Survival of ''Homo erectus'' in Asia.[http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0021562 PLoS ONE 6(6): e21562.] {{doi|10.1371/journal.pone.0021562}}.</ref> ''హోమో సేపియన్స్'' ([[హోమో సేపియన్స్|శరీర నిర్మాణపరంగా ఆధునిక మానవులు]]) 300,000 నుండి 200,000 సంవత్సరాల క్రితం ఆఫ్రికాలో ఉద్భవించాయి.<ref name="NAT-20170607a">{{Cite journal|last=Callaway|first=Ewan|date=7 June 2017|title=Oldest Homo sapiens fossil claim rewrites our species' history|url=http://www.nature.com/news/oldest-homo-sapiens-fossil-claim-rewrites-our-species-history-1.22114|journal=Nature|doi=10.1038/nature.2017.22114|access-date=11 June 2017}}</ref> సుమారుగా అదే సమయంలో ఐరోపా, పశ్చిమ ఆసియాల్లో ''[[నియాండర్తల్|హోమో నియాండర్తాలెన్సిస్]]'' ఉద్భవించింది. ''హెచ్. సేపియన్లు'' ఆఫ్రికా నుండి అనేక తరంగాలలో బయటకు విస్తరించారు. బహుశా 250,000 సంవత్సరాల క్రితం, ఖచ్చితంగా 130,000 సంవత్సరాల క్రితం మొదలై, 70-50 వేల సంవత్సరాల క్రితం జరిగినన [[దక్షిణాన మానవ వ్యాప్తి]]తో,<ref name="Posth">{{Cite journal|vauthors=Posth C, Renaud G, Mittnik M, Drucker DG, Rougier H, Cupillard C, Valentin F, Thevenet C, Furtwängler A, Wißing C, Francken M, Malina M, Bolus M, Lari M, Gigli E, Capecchi G, Crevecoeur I, Beauval C, Flas D, Germonpré M, van der Plicht J, Cottiaux R, Gély B, Ronchitelli A, Wehrberger K, Grigorescu D, Svoboda J, Semal P, Caramelli D, Bocherens H, Harvati K, Conard NJ, Haak W, Powell A, Krause J|year=2016|title=Pleistocene Mitochondrial Genomes Suggest a Single Major Dispersal of Non-Africans and a Late Glacial Population Turnover in Europe|journal=Current Biology|volume=26|issue=6|pages=827–833|doi=10.1016/j.cub.2016.01.037|pmid=26853362|s2cid=140098861 }}</ref><ref>{{Cite journal|vauthors=Kamin M, Saag L, Vincente M, et al.|date=April 2015|title=A recent bottleneck of Y chromosome diversity coincides with a global change in culture|journal=Genome Research|volume=25|issue=4|pages=459–466|doi=10.1101/gr.186684.114|pmc=4381518|pmid=25770088}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Pagani|first=Luca|date=13 October 2016|title=Genomic analyses inform on migration events during the peopling of Eurasia|journal=Nature|volume=538|issue=7624|pages=238–242|bibcode=2016Natur.538..238P|doi=10.1038/nature19792|pmc=5164938|pmid=27654910}}</ref><ref name="HaberM">{{Cite journal|vauthors=Haber M, Jones AL, Connel BA, Asan, Arciero E, Huanming Y, Thomas MG, Xue Y, Tyler-Smith C|date=June 2019|title=A Rare Deep-Rooting D0 African Y-chromosomal Haplogroup and its Implications for the Expansion of Modern Humans Out of Africa|journal=Genetics|volume=212|issue=4|pages=1421–1428|doi=10.1534/genetics.119.302368|pmc=6707464|pmid=31196864}}</ref> 50,000 సంవత్సరాల క్రితం నాటి [[యురేషియా]], [[ఓషియానియా]] లను శాశ్వత వలసలను స్థాపించే వరకూ సాగింది. ఆఫ్రికా, యురేషియాల్లో వారు [[పురాతన మానవులు|పురాతన మానవులను]] కలుసుకున్నారు. వారితో సంపర్కం పెట్టుకుని సంకర సంతానాన్ని పొందారు.<ref>{{Cite journal|last1=Green|first1=R.E.|last2=Krause|first2=J.|last3=Briggs|first3=A.W.|last4=Maricic|first4=T.|last5=Stenzel|first5=U.|last6=Kircher|first6=M.|last7=Patterson|first7=N.|last8=Li|first8=H.|last9=Zhai|first9=W.|year=2010|title=A draft sequence of the Neandertal genome|journal=Science|volume=328|issue=5979|pages=710–722|bibcode=2010Sci...328..710G|doi=10.1126/science.1188021|pmc=5100745|pmid=20448178}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Lowery|first1=R.K.|last2=Uribe|first2=G.|last3=Jimenez|first3=E.B.|last4=Weiss|first4=M.A.|last5=Herrera|first5=K.J.|last6=Regueiro|first6=M.|last7=Herrera|first7=R.J.|year=2013|title=Neanderthal and Denisova genetic affinities with contemporary humans: Introgression versus common ancestral polymorphisms|url=|journal=Gene|volume=530|issue=1|pages=83–94|doi=10.1016/j.gene.2013.06.005|pmid=23872234}} This study raises the possibility of observed genetic affinities between archaic and modern human populations being mostly due to common ancestral polymorphisms. </ref> కొన్ని పురాతన (''సేపియన్స్ కానివారు'') మానవ జాతులు సుమారు 40,000 సంవత్సరాల క్రితం (నియాండర్తల్ విలుప్తి) వరకు మనుగడలో ఉన్నాయని భావిస్తున్నారు. 12,000 సంవత్సరాల క్రితం వరకూ (రెడ్ డీర్ కేవ్ ప్రజలు) కొన్ని సంకర జాతులు మనుగడ సాగించాయని భావిస్తున్నారు. == పేర్లు, వర్గీకరణ == [[దస్త్రం:Homininae.svg|frame| హోమినినే ఉపకుటుంబం, దాని లోని తెగ హోమినిని వివరంగా చూపించే పరిణామ వృక్షం. పోంగినే వంశపరంపర నుండి వేరుపడ్డాక హోమినినే, హోమినిని, గొరిల్లిని అనే తెగలుగా విడిపోయింది. హోమినిని నుండి ''పాన్,'' ''హోమో'' జీనస్‌లు వేరుపడ్డాయి. హోమినిని తెగలో మూడు ఉపతెగలున్నాయి: హోమినినా (ఇందులో హోమో జీనస్ ఉంది), [[చింపాంజీ|పానినా]] (ఇందులో ''పాన్'' జీనస్ ఉంది), ఆస్ట్రలోపిథెసినా (ఇందులో అనేక అంతరించిపోయినజీనస్‌ లున్నాయి). ఈ ఉపతెగలను ఈ చార్టులో చూపించలేదు. ]] [[దస్త్రం:Homo_lineage_2017update.svg|thumb|300x300px| గత 2 లక్షల సంవత్సరాలుగా (నిలువు అక్షం) ''హోమో'' జీనస్ పరిణామం. ''హెచ్'' ''సేపియన్స్ చేసిన'' వేగవంతమైన " అవుట్ ఆఫ్ ఆఫ్రికా" విస్తరణ చిత్రం పైభాగంలో ఉంది. నియాండర్తల్, డెనిసోవన్స్, పేర్కొనబడని పురాతన ఆఫ్రికన్ హోమినిన్లతో సమ్మేళనాన్ని కూడా చూపుతుంది.. బలిష్ఠ ఆస్ట్రోపిథెసీన్లు (పరాంత్రోపస్), ''హోమో'' కలిసి 12 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం వరకూ జీవించాయి.]] [[లాటిన్]] నామవాచకం ''హోమో'' (జెనిటివ్ ''హోమినిస్'' ) అంటే "మానవుడు" లేదా "మనిషి" అని అర్థం ''హోమో సేపియన్స్'' అనే [[ద్వినామ నామకరణ|ద్విపద పేరును]] [[కరోలస్ లిన్నేయస్|కార్ల్ లిన్నెయస్]] (1758) సృష్టించాడు.<ref>{{Cite book|url=https://www.biodiversitylibrary.org/item/80764#page/28/mode/1up|title=Systema naturæ. Regnum animale.|last=Linné|first=Carl von|publisher=Sumptibus Guilielmi Engelmann|year=1758|edition=10|pages=18, 20|access-date=19 November 2012}}.</ref> {{Efn|Note that in 1959, [[Carl Linnaeus]] was designated as the [[lectotype]] for ''[[Homo sapiens]]''<ref>{{cite journal |author=Stearn, W.T. |year=1959 |title=The background of Linnaeus's contributions to the nomenclature and methods of systematic biology |journal=Systematic Zoology |volume=8 |issue=1 |pages=4–22|doi=10.2307/2411603 |jstor=2411603 }}</ref>{{rp|4}} which means that following the [[International Code of Zoological Nomenclature|nomenclatural rules]], ''Homo sapiens'' was validly defined as the animal species to which Linnaeus belonged.}} 19 వ శతబ్ది ద్వితీయార్థం నుండి ఈ జీనస్‌లోని ఇతర జాతులకూ పేర్లు పెట్టారు. ( ''హెచ్. &nbsp; నియాండర్తలెన్సిస్'' 1864, ''హెచ్. ఎరెక్టస్'' 1892). నేటికీ, ''హోమో'' జాతిని ఖచ్చితంగా నిర్వచించలేదు.<ref name="Schwartz 2015">{{Cite journal|last1=Schwartz|first1=Jeffrey H.|last2=Tattersall|first2=Ian|date=28 August 2015|title=Defining the genus ''Homo''|url=https://archive.org/details/sim_science_science_2015-08-28_349_6251/page/930|journal=Science|volume=349|issue=6251|pages=931–932|bibcode=2015Sci...349..931S|doi=10.1126/science.aac6182|pmid=26315422|s2cid=206639783 }}</ref><ref name="Homo definition 2015">{{Cite news|url=https://www.thewildernist.org/2015/10/homo-nadeli-problems-with-homo-genus/|title=''Homo naledi'' and the problems with the ''Homo'' genus|last=Lents|first=Nathan|date=4 October 2014|work=The Wildernist|access-date=2015-11-02|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151118084131/https://www.thewildernist.org/2015/10/homo-nadeli-problems-with-homo-genus/|archive-date=18 November 2015}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Wood|first1=B.|last2=Collard|first2=M.|date=2 April 1999|title=The human genus|url=https://archive.org/details/sim_science_1999-04-02_284_5411/page/65|journal=Science|volume=284|issue=5411|pages=65–71|doi=10.1126/science.284.5411.65|pmid=10102822}}</ref> మానవ శిలాజాలు దొరకడం మొదలైనప్పటి నుండి, ''హోమో'' జాతి సరిహద్దులను, నిర్వచనాలనూ సరిగా నిర్ణయించలేదు. అవి నిరంతరం మార్పు చెందుతూ ఉన్నాయి. అసలు అందులో కొత్తగా సభ్యులు చేరుతాయని ఊహించేందుకు కారణంకూడా ఏదీ కనబడలేదు. అందుచేతనే [[కరోలస్ లిన్నేయస్|కార్ల్ లిన్నేయస్]] 8 వ శతాబ్దిలో ''హోమో''ను సృష్టించినపుడు దాన్ని నిర్వచించాల్సిన అవసరం ఉందని కూడా అతడు అనుకోలేదు. నియాండర్తల్‌ను కనుక్కోవడంతో ఈ జీనస్‌లోకి ఓ కొత్త జాతి వచ్చి చేరింది. ''హోమో'' జీనస్ లోని సభ్య జాతులను మానవులుగా వర్గీకరించవచ్చునని సూచిస్తూ దానికి ఆ ట్యాక్సానమీ పేరు పెట్టారు. 20 వ శతాబ్దిలో [[మయోసీన్]] చివరలో, ప్రారంభ [[ప్లయోసీన్]] కాలాల్లో మానవ-పూర్వ, తొలి మానవ జాతుల శిలాజాలు విరివిగా దొరకడంతో వర్గీకరణలపై చర్చ జరిగింది. ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్'' నుండి ''హోమో'' ను వివరించడం పై చర్చ ఇంకా కొనసాగుతోంది. ''పాన్'' నుండి ''హోమో'' ను వివరించడంపై కూడా చర్చ జరుగుతోంది. చింపాంజీ లోని రెండు జాతులను ''పాన్'' లోకి కాకుండా ''హోమో'' జెనస్ లోకి వర్గీకరించాలని కొందరు శాస్త్రవేత్తలు వాదిస్తున్నారు. 19 వ శతాబ్ది చివరి నుండి 20 వ శతాబ్ది మధ్య వరకు లభించిన అనేక తొలి మానవ శిలాజాలకు కొత్త జనరిక్ పేర్లతో సహా అనేక కొత్త వర్గీకరణ పేర్లను ప్రతిపాదించారు; ప్రారంభ వలసల్లో చాలా భౌగోళిక ప్రాంతాలకు విస్తరించిన ''[[హోమో ఎరెక్టస్]]'' లన్నీ ఒకే జాతికి చెందినవని గుర్తించడంతో ఈ పేర్లలో చాలావాటిని ''హోమో'' లోకి విలీనం చేసారు. ఇప్పుడు వాటిని ''హోమో'' కు "నానార్థాలు"గా పరిగణిస్తున్నారు. అవి: పిథెకాంత్రోపస్,<ref>"ape-man", from ''Pithecanthropus erectus'' ([[Java Man]]), Eugène Dubois, ''Pithecanthropus erectus: eine menschenähnliche Übergangsform aus Java'' (1894), identified with the ''Pithecanthropus alalus'' (i.e. "non-speaking ape-man") hypothesized earlier by [[Ernst Haeckel]]</ref> ''ప్రోట్ంత్రోపస్,'' <ref>"early man", ''Protanthropus primigenius'' [[Ernst Haeckel]], ''Systematische Phylogenie'' vol. 3 (1895), [https://www.biodiversitylibrary.org/page/40568382#page/655/mode/1up p. 625]</ref> ''సినాంత్రోపస్,'' <ref>"Sinic man", from ''Sinanthropus pekinensis'' ([[Peking Man]]), [[Davidson Black]] (1927).</ref> ''సైఫాంత్రోపస్,'' <ref>"crooked man", from ''Cyphanthropus rhodesiensis'' ([[Homo rhodesiensis|Rhodesian Man]]) [[William Plane Pycraft]] (1928).</ref> ''ఆఫ్రికాంత్రోపస్,'' <ref>"African man", used by T.F. Dreyer (1935) for the [[Florisbad Skull]] he found in 1932 (also ''Homo florisbadensis'' or ''Homo helmei''). Also the genus suggested for a number of archaic human skulls found at [[Lake Eyasi]] by Weinert (1938). Leaky, ''Journal of the East Africa Natural History Society' (1942), [https://www.biodiversitylibrary.org/page/36831937#page/287/mode/1up p. 43].''</ref> ''టెలాంత్రోపస్,'' <ref>"remote man"; from ''Telanthropus capensis'' (Broom and Robinson 1949), see (1961), [https://www.biodiversitylibrary.org/page/7952323#page/571/mode/1up p. 487].</ref> ''అట్లాంత్రోపస్,'' ''తచాంత్రోపస్.'' <ref>Y. Coppens, "L'Hominien du Tchad", ''Actes V Congr. PPEC'' I (1965), 329f.; "Le Tchadanthropus", ''Anthropologia'' 70 (1966), 5–16.</ref> అసంపూర్ణ సమాచారం కారణంగా ''హోమో'' జీనస్‌ను జాతులు, ఉపజాతులుగా వర్గీకరించడం పేలవంగా జరిగింది. మూడు పదాల పేర్లను నివారించేందుకు గాని, ఇదమిత్థంగా తెలీని జాతిగా చెప్పడాన్ని (ఇన్‌సర్టే సెడిస్) నివారించేందుకు గానీ శాస్త్రీయ పత్రాల్లో కూడా మామూలు పేర్లనే ("నియాండర్తల్", "డెనిసోవన్" లాంటి) వాడారు. ''హెచ్. నియాండర్తలెన్సిస్&nbsp;''వర్సెస్ ''హెచ్ సేపియన్స్ నియాండర్తలెన్సిస్'', లేదా ''హెచ్. జార్జికస్'' వర్సెస్. ''హెచ్ ఎరెక్టస్ జార్జికస్'' వంటివి కొన్ని ఉదాహరణలు.<ref>{{Cite journal|last=Vivelo|first=Alexandra|date=August 25, 2013|title=Characterization of Unique Features of the Denisovan Exome|url=http://csueastbay-dspace.calstate.edu:9000/handle/10211.3/47490|archive-url=https://web.archive.org/web/20131029211406/http://csueastbay-dspace.calstate.edu:9000/handle/10211.3/47490|archive-date=2013-10-29}}</ref> ఇటీవలే అంతరించిపోయిన ''హోమో'' జెనస్‌ లోని కొన్ని జాతులను ఇటీవలే కనుగొన్నారు. వీటికి ద్విపద నామాల విషయంలో ఏకాభిప్రాయం లేదు. హోలోసీన్ ప్రారంభమైనప్పటి నుండి, ''హోమో సేపియన్స్'' (శరీర నిర్మాణపరంగా ఆధునిక మానవులు) ''హోమో'' జీనస్‌కు చెందిన ఏకైక జీవించి ఉన్న జాతి. తెగలు, కుటుంబాల ద్వారా టాక్సాను వర్గీకరించాలని మొదటగా చెప్పింది జాన్ ఎడ్వర్డ్ గ్రే (1825) <ref>{{Cite journal|last=Gray|first=J.E.|year=1825|title=An outline of an attempt at the disposition of Mammalia into Tribes and Families, with a list of genera apparently appertaining to each Tribe|journal=Annals of Philosophy|series=new series|pages=337–344}}</ref> [[హోమినిని]] ( "హోమినిన్లు") ని ఒక తెగగా గుర్తించాలని, మానవ పూర్వీకులైన పూర్వ-మానవ జాతులు, తొలి మానవ జాతులూ అన్నిటినీ (చింపాంజీ-మానవ ఆఖరి ఉమ్మడి పూర్వీకుడి వరకూ ఇందులోకి చేర్చాలనీ; హోమినినా ను హోమినిని లో ఒక ఉపతెగగా గుర్తించాలని, ఇందులోకి ''హోమో'' జీనస్ ఒక్కదాన్నే చేర్చాలని, ప్లయోసీన్ కాలపు తొలి ద్విపాద జీవులైన ''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్]]'', ఒర్రోరిన్ టుగెన్సిస్, సహెలాంత్రోపస్ లను ఇందులోకి చేర్చరాదనీ వుడ్, రిచ్మండ్ లు (2000) ప్రతిపాదించారు.<ref name="WoodRichmond">{{Cite journal|last1=Wood|last2=Richmond, B.G.|year=2000|title=Human evolution: taxonomy and paleobiology|journal=Journal of Anatomy|volume=197|issue=1|pages=19–60|doi=10.1046/j.1469-7580.2000.19710019.x|pmc=1468107|pmid=10999270}}</ref> హోమినినాకు ప్రత్యామ్నాయ పేర్లు ఉండేవి లేదా ప్రతిపాదించారు: ''ఆస్ట్రలోపిథెసినే'' (గ్రెగొరీ & హెల్మాన్ 1939), ''ప్రీయాంత్రోపినే'' (సెలా-కొండే & అల్టాబా 2002);<ref>{{Cite journal|last=Brunet|first=M.|display-authors=etal|year=2002|title=A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa|journal=Nature|volume=418|issue=6894|pages=145–151|doi=10.1038/nature00879|pmid=12110880|s2cid=1316969 |url=http://doc.rero.ch/record/13388/files/PAL_E190.pdf }}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Cela-Conde|first1=C.J.|last2=Ayala|first2=F.J.|year=2003|title=Genera of the human lineage|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences|volume=100|issue=13|pages=7684–7689|bibcode=2003PNAS..100.7684C|doi=10.1073/pnas.0832372100|pmc=164648|pmid=12794185 |doi-access=free }}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Wood|first1=B.|last2=Lonergan|first2=N.|year=2008|title=The hominin fossil record: Taxa, grades and clades|url=http://www.gwu.edu/~hogwash/BW_PDFs/RP156.pdf|journal=J. Anat.|volume=212|issue=4|pages=354–376|doi=10.1111/j.1469-7580.2008.00871.x|pmc=2409102|pmid=18380861}}</ref> తరువాత, నాలుగు ప్రధాన జీనస్‌ లైన ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్, ప్రేయాంత్రోపస్, ఆర్డిపిథెకస్, సహెలాంత్రోపస్ లను'' ''హోమో'' తో కలిపి హోమినిని లోకి చేర్చాలని సెలా-కాండే, అయాలా (2003) ప్రతిపాదించారు. == పరిణామం == === ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్'' === [[దస్త్రం:Australopithecus_afarensis_adult_male_-_head_model_-_Smithsonian_Museum_of_Natural_History_-_2012-05-17.jpg|thumb| ''ఎ. అఫారెన్సిస్'' పునర్నిర్మాణం <ref>Reconstruction by [[John Gurche]] (2010),Smithsonian Museum of Natural History. Abigail Tucker, "[http://www.smithsonianmag.com/science-nature/A-Closer-Look-at-Evolutionary-Faces.html?c=y&page=2&navigation=next#IMAGES A Closer Look at Evolutionary Faces] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20131205110701/http://www.smithsonianmag.com/science-nature/A-Closer-Look-at-Evolutionary-Faces.html?c=y&page=2&navigation=next#IMAGES |date=2013-12-05 }}", Smithsonian.com, February 25, 2010.</ref> ]] ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్ గార్హి'', ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్ సెడీబా'', ''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ ఆఫ్రికానస్]]'', ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్ అఫారెన్సిస్''తో సహా అనేక జాతులు ''హోమో'' వంశానికి ప్రత్యక్ష పూర్వీకులని గాని, లేదా సోదర వంశాలని గానీ ప్రతిపాదించారు.<ref>{{Cite journal|last1=Pickering|first1=R.|last2=Dirks|first2=P.H.|last3=Jinnah|first3=Z.|last4=De Ruiter|first4=D.J.|last5=Churchill|first5=S.E.|last6=Herries|first6=A.I.|last7=Berger|first7=L.R.|year=2011|title=''Australopithecus sediba'' at 1.977 Ma and implications for the origins of the genus ''Homo''|url=https://archive.org/details/sim_science_2011-09-09_333_6048/page/1420|journal=Science|volume=333|issue=6048|pages=1421–1423|bibcode=2011Sci...333.1421P|doi=10.1126/science.1203697|pmid=21903808|s2cid=22633702 }}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Asfaw|first1=B.|last2=White|first2=T.|last3=Lovejoy|first3=O.|last4=Latimer|first4=B.|last5=Simpson|first5=S.|last6=Suwa|first6=G.|year=1999|title=Australopithecus garhi: a new species of early hominid from Ethiopia|url=https://archive.org/details/sim_science_1999-04-23_284_5414/page/628|journal=Science|volume=284|issue=5414|pages=629–635|bibcode=1999Sci...284..629A|doi=10.1126/science.284.5414.629|pmid=10213683}}</ref> ఈ జాతులు ''హోమో'' వాటిని సమలేఖనం స్వరూప సంబంధ శాస్త్ర లక్షణాల కలిగి, కానీ ''హోమో'' పలికాయి సంబంధించి ఎలాంటి ఏకాభిప్రాయం లేదు. ముఖ్యంగా''ఆస్ట్రేలియాపిథెకస్లో'' ''హోమో'' ను నిర్వచించడం 2010 ల నుండి, మరింత వివాదాస్పదమైంది. సాంప్రదాయికంగా, రాతి పనిముట్ల ( ఓల్డోవన్ పరిశ్రమ) యొక్క మొట్టమొదటి వాడకంతో ''హోమో'' ఉద్భవం మొదలైనట్లు భావిస్తున్నారు. అంటే దీంతో దిగువ పాతరాతియుగం మొదలైనట్లు. కానీ 33 లక్షల సంవత్సరాల క్రితమే, అంటే హోమో అవతరించడానికి దాదాపు పది లక్షల సంవత్సరాల ముందే ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్ అఫారెన్సిస్‌'' రాతి పనిముట్లను వాడినట్లు కనిపించే ఆధారాలు 2010 లో లభించాయి.<ref name="Dikika">{{Cite journal|last1=McPherron|first1=S.P.|last2=Alemseged|first2=Z.|last3=Marean|first3=C.W.|last4=Wynn|first4=J.G.|last5=Reed|first5=D.|last6=Geraads|first6=D.|last7=Bobe|first7=R.|last8=Bearat|first8=H.A.|year=2010|title=Evidence for stone-tool-assisted consumption of animal tissues before 3.39 million years ago at Dikika, Ethiopia|url=https://archive.org/details/sim_nature-uk_2010-08-12_466_7308/page/856|journal=Nature|volume=466|issue=7308|pages=857–860|bibcode=2010Natur.466..857M|doi=10.1038/nature09248|pmid=20703305|s2cid=4356816 }} "The oldest direct evidence of stone tool manufacture comes from Gona (Ethiopia) and dates to between 2.6 and 2.5 million years (Myr) ago. [...] Here we report stone-tool-inflicted marks on bones found during recent survey work in Dikika, Ethiopia [... showing] unambiguous stone-tool cut marks for flesh removal [..., dated] to between 3.42 and 3.24 Myr ago [...] Our discovery extends by approximately 800,000 years the antiquity of stone tools and of stone-tool-assisted consumption of ungulates by hominins; furthermore, this behaviour can now be attributed to Australopithecus afarensis."</ref> 2015 లో, ఇథియోపియాలోని అఫార్‌లో 28 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం నాటి దవడ శిలాజం - ఎల్‌డి 350-1 లభించింది. దీనిలో "ప్రారంభ ''ఆస్ట్రేలియాపిథెకస్‌లో'' కనిపించే ఆదిమ లక్షణాలు, తరువాత ''హోమోలో'' గమనించిన ఉత్పన్న శరీరనిర్మాణమూ కలిసి ఉన్నట్లు వర్ణించారు.<ref> {{Cite journal|last1=Villmoare|first1=Brian|last2=Kimbel|first2=William H.|last3=Seyoum|first3=Chalachew|last4=Campisano|first4=Christopher J.|last5=DiMaggio|first5=Erin N.|last6=Rowan|first6=John|last7=Braun|first7=David R.|last8=Arrowsmith|first8=J. Ramón|last9=Reed|first9=Kaye E.|date=2015-03-20|title=Early ''Homo'' at 2.8 Ma from Ledi-Geraru, Afar, Ethiopia|journal=Science|volume=347|issue=6228|pages=1352–1355|bibcode=2015Sci...347.1352V|doi=10.1126/science.aaa1343|issn=0036-8075|pmid=25739410|s2cid=206632944 }}. See also: {{Cite journal|last1=Erin N. DiMaggio|last2=Campisano C.J.|last3=Rowan J.|last4=Dupont-Nivet G.|last5=Deino A.L.|display-authors=etal|year=2015|title=Late Pliocene fossiliferous sedimentary record and the environmental context of early ''Homo'' from Afar, Ethiopia|url=https://archive.org/details/sim_science_science_2015-03-20_347_6228/page/1354|journal=Science|volume=347|issue=6228|pages=1355–1359|bibcode=2015Sci...347.1355D|doi=10.1126/science.aaa1415|pmid=25739409|s2cid=43455561 }}</ref> కొంతమంది రచయితలైతే, ''హోమో'' ఉద్భవం 30 లక్షల సంవత్సరాల క్రితమే లేక ఇంకా ముందే జరిగిందని భావించారు.<ref>Cela-Conde and Ayala (2003) recognize five genera within Hominina: ''Ardipithecus'', ''Australopithecus'' (including ''Paranthropus''), ''Homo'' (including ''Kenyanthropus''), ''Praeanthropus'' (including ''Orrorin''), and ''Sahelanthropus''. {{Cite journal|last1=Cela-Conde|first1=C.J.|last2=Ayala|first2=F.J.|year=2003|title=Genera of the human lineage|url=|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences|volume=100|issue=13|pages=7684–7689|bibcode=2003PNAS..100.7684C|doi=10.1073/pnas.0832372100|pmc=164648|pmid=12794185 |doi-access=free }}</ref> ఇంకొందరైతే, సుమారు 19 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం ''హోమో ఎరెక్టస్'' తోటే ''హోమో'' జీనస్ మొదలైందని ప్రతిపాదిస్తూ, అసలు హోమో హ్యాబిలిస్‌ను ''హోమో'' జీనస్ చేర్చవచ్చో, లేదో అనే సందేహాన్ని లేవనెత్తారు.<ref>"the adaptive coherence of ''Homo'' would be compromised if ''H. habilis'' is included in ''Homo''. Thus, if these arguments are accepted the origins of the genus ''Homo'' are coincident in time and place with the emergence of ''H. erectus'', not ''H. habilis''" Bernard Wood, [https://pdfs.semanticscholar.org/4d49/0593e5b01e4a6a64aaf3c2c4bdde34802f0f.pdf "Did early Homo migrate 'out of' or 'in to' Africa?"], ''PNAS'' vol. 108, no.26 (28 June 2011), 10375–10376.</ref> మునుపటి ఆస్ట్రాలోపిథెసిన్ జాతుల నుండి ''హోమోల'' వరకు జరిగిన పరిణామంలో అత్యంత ముఖ్యమైన శారీరక అభివృద్ధి ఎండోక్రానియల్ పరిమాణంలో పెరుగుదల. ఈ పెరుగుదల క్రమం ఇలా ఉంది: ''ఎ. గార్హి'' లో {{Convert|460|cm3|cuin|0|abbr=on}} నుండి'', హెచ్. హ్యాబిలిస్‌లో'' {{Convert|660|cm3|cuin|0|abbr=on}}, ''హెచ్. ఎరెక్టస్‌''లో {{Convert|760|cm3|cuin|0|abbr=on}}, ''హెచ్. హైడెల్బెర్గెన్సిస్‌''లో {{Convert|1250|cm3|cuin|0|abbr=on}}, ''హెచ్. నియాండర్తాలెన్సిస్లో'' {{Convert|1760|cm3|cuin|0|abbr=on}}. అయితే, కపాల సామర్థ్యంలో స్థిరమైన పెరుగుదల ''ఆస్ట్రలొపిథెసినాలో'' అప్పటికే ఉంది. ''హోమో'' ఆవిర్భావం తరువాత అది ఆగలేదు. అంటే, ఒక జీనస్ ఆవిర్భావాన్ని నిర్వచించడానికి ఇది విషయాత్మక ప్రమాణంగా పనికిరాదు.<ref>" A fresh look at brain size, hand morphology and earliest technology suggests that a number of key ''Homo'' attributes may already be present in generalized species of Australopithecus, and that adaptive distinctions in ''Homo'' are simply amplifications or extensions of ancient hominin trends. [...] the adaptive shift represented by the ECV of ''Australopithecus'' is at least as significant as the one represented by the ECV of early ''Homo'', and that a major ‘grade-level’ leap in brain size with the advent of ''H. erectus'' is probably illusory" William H. Kimbel, Brian Villmoare, [http://rstb.royalsocietypublishing.org/content/371/1698/20150248 "From Australopithecus to Homo: the transition that wasn't"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181026050133/http://rstb.royalsocietypublishing.org/content/371/1698/20150248 |date=2018-10-26 }}, ''Philosophical Transactions of the Royal Society B'', 13 June 2016, {{doi|10.1098/rstb.2015.0248}}.</ref> === ''హోమో హబిలిస్'' === [[దస్త్రం:Homo_habilis.JPG|కుడి|thumb|267x267px| ''హోమో హబిలిస్'' పునర్నిర్మాణం. జర్మనీలో హెర్న్ లోని ఎల్డబ్ల్యుఎల్-మ్యూజియంలో ప్రదర్శన (2007 ఛాయాచిత్రం).<ref>by W. Schnaubelt & N. Kieser (Atelier WILD LIFE ART); see ''Westfalen_in_der-Alt-und_Mittelsteinzeit'', Landschaftsverband Westfalen-Lippe, Münster (2013), fig. 42.</ref>]] ''హోమో హ్యాబిలిస్'' 21 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం ఉద్భవించింది. ''హెచ్. హ్యాబిలిస్‌ను'' ''హోమో'' జాతికి వెలుపల, విస్తృత ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్‌''లో ఉంచరాదని 2010 కి ముందే సూచనలు వచ్చాయి.<ref name="WoodRichmond2">{{Cite journal|last1=Wood and Richmond|last2=Richmond|first2=BG|year=2000|title=Human evolution: taxonomy and paleobiology|journal=Journal of Anatomy|volume=197|issue=Pt 1|pages=19–60|doi=10.1046/j.1469-7580.2000.19710019.x|pmc=1468107|pmid=10999270}} p. 41: "A recent reassessment of cladistic and functional evidence concluded that there are few, if any, grounds for retaining ''H. habilis'' in ''Homo'', and recommended that the material be transferred (or, for some, returned) to Australopithecus (Wood & Collard, 1999)."</ref><ref name="Miller_2000">{{Cite journal|last=Miller J.M.A.|year=2000|title=Craniofacial variation in ''Homo habilis'': an analysis of the evidence for multiple species|url=https://archive.org/details/sim_american-journal-of-physical-anthropology_2000-05_112_1/page/103|journal=American Journal of Physical Anthropology|volume=112|issue=1|pages=103–128|doi=10.1002/(SICI)1096-8644(200005)112:1<103::AID-AJPA10>3.0.CO;2-6|pmid=10766947}}</ref> ''హెచ్. హబిలిస్‌ను'' ''హోమోలో'' చేర్చడానికి ప్రధాన కారణం, అది పనిముట్లు వాడిందనే విషయంపై ఏ వివాదమూ లేకపోవడం. అయితే, ''హెచ్. హబిలిస్‌''కంటే కనీసం పది లక్షల సంవత్సరాల ముందే ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్'' పనిముట్లను వాడిందన్న విషయాన్ని కనుగొన్నప్పుడు ఈ కారణానికి కాలదోషం పట్టింది.<ref name="Dikika"/> ఇంకా, ''హెచ్. హబిలిస్‌''ను ''హోమో ఎర్గాస్టర్'' (''[[హోమో ఎరెక్టస్]]'' ) కు పూర్వీకుడని చాలాకాలంగా భావించారు. ''హెచ్. హ్యాబిలిస్,'' ''హెచ్. ఎరెక్టస్'' లు చాలా కాలం పాటు సమకాలికులుగా ఉన్నాయని 2007 లో కనుగొన్నారు. ''హెచ్'' ''. ఎరెక్టస్,'' ''హెచ్. హ్యాబిలిస్'' నుండి ఉద్భవించలేదని, ఈ రెంటికీ ఒక ఉమ్మడి పూర్వీకుడు ఉండవచ్చనీ ఇది సూచించింది.<ref>{{Cite journal|last1=F. Spoor|last2=M.G. Leakey|last3=P.N. Gathogo|last4=F.H. Brown|last5=S.C. Antón|last6=I. McDougall|last7=C. Kiarie|last8=F.K. Manthi|last9=L.N. Leakey|date=2007-08-09|title=Implications of new early ''Homo'' fossils from Ileret, east of Lake Turkana, Kenya|journal=Nature|volume=448|issue=7154|pages=688–691|bibcode=2007Natur.448..688S|doi=10.1038/nature05986|pmid=17687323|s2cid=35845 }} {{Cite journal|last1=F. Spoor|last2=M.G. Leakey|last3=P.N. Gathogo|last4=F.H. Brown|last5=S.C. Antón|last6=I. McDougall|last7=C. Kiarie|last8=F.K. Manthi|last9=L.N. Leakey|date=2007-08-09|title=Implications of new early ''Homo'' fossils from Ileret, east of Lake Turkana, Kenya|journal=Nature|volume=448|issue=7154|pages=688–691|bibcode=2007Natur.448..688S|doi=10.1038/nature05986|pmid=17687323|s2cid=35845 }} "A partial maxilla assigned to ''H. habilis'' reliably demonstrates that this species survived until later than previously recognized, making an anagenetic relationship with ''H. erectus'' unlikely"</ref> 2013 లో దమానిసి పుర్రె 5 ప్రచురణతో, ఆసియాకు చెందిన ''హెచ్. ఎరెక్టస్'' ఆఫ్రికాకు చెందిన ''హెచ్. ఎర్గాస్టర్'' నుండి ఉద్భవించిందనే వాదన బలహీనపడింది. బదులుగా, ''హెచ్. ఎర్గాస్టర్'', ''హెచ్. ఎరెక్టస్'' లు ఒకే జాతిలోని వైవిధ్యాలుగా కనిపిస్తాయి. ఇవి ఆఫ్రికా లేదా ఆసియాలో ఉద్భవించి,<ref>{{Cite journal|last1=Augusti|first1=Jordi|last2=Lordkipanidze|first2=David|date=June 2011|title=How "African" was the early human dispersal out of Africa?|journal=Quaternary Science Reviews|volume=30|issue=11–12|pages=1338–1342|bibcode=2011QSRv...30.1338A|doi=10.1016/j.quascirev.2010.04.012}}</ref> 5 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం నాటికి యురేషియా అంతటా ( యూరప్, ఇండోనేషియా, చైనాతో సహా) విస్తరించి ఉండవచ్చు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=LfYirloa_rUC&pg=PA162|title=Evolution and prehistory: the human challenge|last1=Prins, Harald E.L.|last2=Walrath, Dana|last3=McBride, Bunny|publisher=Wadsworth Publishing|year=2007|isbn=978-0-495-38190-7|page=162}}.</ref> === ''హోమో ఎరెక్టస్'' === 20 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం ''హోమో'' హ్యాబిలిస్ నుండి ''హోమో ఎరెక్టస్'' అనాజెనెటిక్‌గా అభివృద్ధి చెందిందని భావిస్తున్నారు. కాకసస్‌లో కనుగొన్న ''హెచ్. ఎరెక్టస్'' తొలి నమూనా అయిన ''హోమో ఎరెక్టస్ జార్జికస్'' ఆవిష్కరణతో ఈ భావన బలపడింది. ఇది ''హెచ్. హ్యాబిలిస్‌తో'' పరివర్తన లక్షణాలను ప్రదర్శించినట్లు అనిపించింది. ''హెచ్. ఎరెక్టస్'' మొట్టమొదటి నిదర్శనాలు ఆఫ్రికా వెలుపల కనబడినందున, ''హెచ్. ఎరెక్టస్'' యురేషియాలో అభివృద్ధి చెంది, ఆపై ఆఫ్రికాకు తిరిగి వలస ''వచ్చాడని'' భావించారు. కెన్యాలోని తుర్కానా సరస్సుకి తూర్పున ఉన్న కూబీ ఫోరాలో లభించిన శిలాజాల ఆధారంగా, ''హెచ్. ఎరక్టస్'' ఆవిర్భావం తరువాత కూడా ''హెచ్ హాబిలిస్'' ఉనికిలో ఉండి ఉండవచ్చునని స్పూర్ తదితరులు. (2007) భావించారు. ''హెచ్. ఎరెక్టస్'' పరిణామం అనాజెనెటిక్ కాదని, వారు అన్నారు. తొలి కాలాబ్రియన్ సమయంలో 5 లక్షల సంవత్సరాల పాటు (19 - 14 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం) ''హెచ్. ఎరెక్టస్,'' ''హెచ్. హాబిలిస్‌''తో పాటు ఉనికిలో ఉండేదని వారు వాదించారు <ref name="Spoor.et.al.2007"> "A partial maxilla assigned to ''H. habilis'' reliably demonstrates that this species survived until later than previously recognized, making an anagenetic relationship with ''H. erectus'' unlikely. The discovery of a particularly small calvaria of ''H. erectus'' indicates that this taxon overlapped in size with ''H. habilis'', and may have shown marked sexual dimorphism. The new fossils confirm the distinctiveness of ''H. habilis'' and ''H. erectus'', independently of overall cranial size, and suggest that these two early taxa were living broadly sympatrically in the same lake basin for almost half a million years." {{Cite journal|last1=Spoor|first1=F|last2=Leakey|first2=M.G|last3=Gathogo|first3=P.N|last4=Brown|first4=F.H|last5=Antón|first5=S.C|last6=McDougall|first6=I|last7=Kiarie|first7=C|last8=Manthi|first8=F.K.|last9=Leakey|first9=L.N.|year=2007|title=Implications of new early ''Homo'' fossils from Ileret, east of Lake Turkana, Kenya|url=https://archive.org/details/sim_nature-uk_2007-08-09_448_7154/page/688|journal=Nature|volume=448|issue=7154|pages=688–691|bibcode=2007Natur.448..688S|doi=10.1038/nature05986|pmid=17687323|s2cid=35845}}</ref> ''హోమో గౌటెంజెన్సిస్ అనే'' దక్షిణాఫ్రికా జాతి,''హోమో ఎరెక్టస్‌తో'' సమకాలీన జాతి అని 2010 లో చెప్పారు.<ref>{{Cite journal|last=Curnoe|first=D|year=2010|title=A review of early ''Homo'' in southern Africa focusing on cranial, mandibular and dental remains, with the description of a new species (''Homo gautengensis'' sp. nov.)|url=|journal=HOMO: Journal of Comparative Human Biology|volume=61|issue=3|pages=151–177|doi=10.1016/j.jchb.2010.04.002|pmid=20466364}}</ref> == పైలోజెనీ == [[హోమినిడే|గొప్ప కోతులలో]] అంతర్భాగంగా ''హోమో'' టాక్సానమీని కింది విధంగా వివరించవచ్చు. పరాంత్రోపస్, ''హోమోలు'' రెండూ ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్'' నుండి అభివృద్ధి చెందుతున్నట్లుగా చూపించబడింది.<ref name="Saylor 2015 483–488"/><ref name="PLoS ONE 66: e21562"/><ref>{{Cite journal|last1=Berger|first1=Lee R.|last2=Hawks|first2=John|last3=Dirks|first3=Paul HGM|last4=Elliott|first4=Marina|last5=Roberts|first5=Eric M.|date=2017-05-09|title=Homo naledi and Pleistocene hominin evolution in subequatorial Africa|journal=eLife|language=en|volume=6|doi=10.7554/elife.24234|pmc=5423770|pmid=28483041}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://www.researchgate.net/publication/278682043|title=Analyzing Hominin Hominin Phylogeny: Cladistic Approach|last1=Strait|first1=David|last2=Grine|first2=Frederick|last3=Fleagle|first3=John|date=2015|isbn=978-3-642-39978-7|pages=1989–2014 (cladogram p. 2006)}}.</ref><ref name=":0">{{Cite journal|last1=Lao|first1=Oscar|last2=Bertranpetit|first2=Jaume|last3=Mondal|first3=Mayukh|date=2019-01-16|title=Approximate Bayesian computation with deep learning supports a third archaic introgression in Asia and Oceania|journal=Nature Communications|language=en|volume=10|issue=1|pages=246|bibcode=2019NatCo..10..246M|doi=10.1038/s41467-018-08089-7|issn=2041-1723|pmc=6335398|pmid=30651539}}</ref><ref name="Zeitoun 2003 148–156">{{Cite journal|last=Zeitoun|first=Valery|date=2003|title=High occurrence of a basicranial feature in Homo erectus: Anatomical description of the preglenoid tubercle|journal=The Anatomical Record Part B: The New Anatomist|language=en|volume=274B|issue=1|pages=148–156|doi=10.1002/ar.b.10028|issn=1552-4914|pmid=12964205|s2cid=23133333 }}</ref><ref name="Proceedings 2015">{{Cite journal|last1=Dembo|first1=M.|last2=Matzke|first2=N.J.|last3=Collard|first3=M.|year=2015|title=Bayesian analysis of a morphological supermatrix sheds light on controversial fossil hominin relationships|journal=Proceedings. Biological Sciences|volume=282|issue=1812|pages=20150943|doi=10.1098/rspb.2015.0943|pmc=4528516|pmid=26202999}}</ref><ref name=":2">{{Cite journal|last=Dembo|date=2016|title=The evolutionary relationships and age of Homo naledi: An assessment using dated Bayesian phylogenetic methods|journal=Journal of Human Evolution|volume=97|pages=17–26|doi=10.1016/j.jhevol.2016.04.008|pmid=27457542|hdl=2164/8796 }}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Mounier|first1=A.|last2=Caparros|first2=M.|date=2015|title=The phylogenetic status of Homo heidelbergensis – a cladistic study of Middle Pleistocene hominins|journal=BMSAP|language=fr|volume=27|issue=3–4|pages=110–134|doi=10.1007/s13219-015-0127-4|s2cid=17449909 |issn=0037-8984}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Ko|first=Kwang Hyun|date=2016-07-16|title=Hominin interbreeding and the evolution of human variation|journal=Journal of Biological Research-Thessaloniki|language=en|volume=23|issue=1|pages=17|doi=10.1186/s40709-016-0054-7|issn=2241-5793|pmc=4947341|pmid=27429943}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=bL2XDwAAQBAJ&dq=Sahelanthropus+tchadensis&pg=PA7|title=The Origins of Europeans and Their Pre-Historic Innovations from 6 Million to 10,000 BCE: From 6 Million to 10,000 BCE|last=Harrison|first=Neil|date=2019-05-01|publisher=Algora Publishing|isbn=9781628943795|language=en}}</ref> ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్‌లోని'' ఖచ్చితమైన ఫైలోజెనీ ఇప్పటికీ చాలా వివాదాస్పదంగా ఉంది. కుమార్తె క్లేడ్‌ల సుమారు రేడియేషన్ తేదీలు మిలియన్ల సంవత్సరాల క్రితంలో చూపించబడ్డాయి.<ref>{{Cite journal|last1=Dembo|first1=Mana|last2=Radovčić|first2=Davorka|last3=Garvin|first3=Heather M.|last4=Laird|first4=Myra F.|last5=Schroeder|first5=Lauren|last6=Scott|first6=Jill E.|last7=Brophy|first7=Juliet|last8=Ackermann|first8=Rebecca R.|last9=Musiba|first9=Chares M.|date=2016-04-29|title=The evolutionary relationships and age of Homo naledi: An assessment using dated Bayesian phylogenetic methods|url=https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0047248416300100|journal=Journal of Human Evolution|language=en|volume=97|pages=17–26|doi=10.1016/j.jhevol.2016.04.008|pmid=27457542 |hdl=2164/8796 |via=}}</ref> గ్రేకోపిథెకస్, సహెలాంత్రోప్స్, ఒర్రోరిన్ - బహుశా ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్'' సోదరీలు అయి ఉండవచ్చు - లను ఇక్కడ చూపలేదు. క్లాడిస్టిక్ విశ్లేషణలు జరపడానికి ముందే కొన్ని సమూహాలను ఊహించినందున సమూహాల పేర్లు కొన్నిసార్లు గజిబిజిగా ఉంటుందని గమనించాలి. {{clade|{{clade |1='''[[హైలోబాటిడే]] (గిబ్బన్లు)''' |label2='''[[హోమినిడే]]''' |sublabel2='''(15.7)''' |2={{clade |1='''[[పోంగినే]] (ఒరాంగుటన్లు)''' |label2='''[[హోమినినే]]''' |sublabel2='''(8.8)''' |2={{clade |1='''[[గొరిల్లిని]] (గొరిల్లాలు)''' |label2='''[[హోమినిని]]''' |sublabel2='''(7.8)''' |2={{clade |1='''[[పానినా]] (చింపాంజీలు)''' |2='''[[ఆస్ట్రలోపిథెసీన్లు]] ( ''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్]]'', ''[[కెన్యాంత్రోపస్]]'', ''[[పరాంత్రోపస్]]'', ''హోమో'' లతో సహా)''' }} }} }}}}|label1='''[[హోమినోయిడియా]]'''|sublabel1='''(20.4 Mya)'''}} <templatestyles src="Template:Clade/styles.css"></templatestyles><templatestyles src="Template:Clade/styles.css"></templatestyles><templatestyles src="Template:Clade/styles.css"></templatestyles>{{clade|{{clade |1=†''[[ఆర్డిపిథెకస్|ఆర్డిపిథెకస్ రామిడస్]]'' |sublabel2='''(3.9)''' |label2='''''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ అనామెన్సిస్|ఎ. అనామెన్సిస్ s.l.]]''''' |2={{clade |1=†''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ అనామెన్సిస్|ఆస్ట్రలోపిథెకస్ అనామెన్సిస్ s.s.]]'' (†3.8) |2={{clade |1=†''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ అఫారెన్సిస్]]'' |2={{clade |1=†''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ గార్హి]]'' |2={{clade |1=''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ డెయిరేమెడా]]'' (†3.4) |2={{clade |1=''[[కెన్యాంత్రోపస్|కెన్యాంత్రోపస్ ప్లాటియోప్స్]]'' (†3.3) |2={{clade |1={{clade |1=''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ ఆఫ్రికానస్]]'' (†2.1) |2=''[[పరాంత్రోపస్]]'' (†1.2) }} |label2='''''హోమో''''' |sublabel2='''(3.4)''' |2={{clade |5=''[[హోమో ఫ్లోరేసియెన్సిస్]]'' (†0.05) |1=''[[హోమో హ్యాబిలిస్]]'' (†1.5) [[File:Habilis Skull.png|45 px]] |2=''[[హోమో రుడాల్ఫెన్సిస్]]'' (†1.9) [[File:Rudolfensis Skull.png|41 px]] |4=''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ సెడీబా]]'' (†2.0) |label3='''''[[హోమో ఎరెక్టస్|హెచ్. ఎరెక్టస్ s.l.]]''''' |sublabel3='''(1.9)''' |3={{clade |1=''[[హోమో ఎర్గాస్టర్]]'' (†1.4) [[File:Ergaster Skull.png|45 px]] |label3='''(1.5)''' |2={{clade |1=''[[హోమో ఎరెక్టస్|ఆఫ్రికా హోమో ఎరెక్టస్ s.s.]]'' (†) [[File:Erectus Skull.png|45 px]] |2=''[[హోమో ఎరెక్టస్|ఆసియా హోమో ఎరెక్టస్ s.s.]]'' ((†)0.03) [[File:Erectus Skull.png|45 px]] |3=[[రెడ్ డీర్ గుహ ప్రజలు]] ((†)0.01) |label4='''(1.2)''' |4={{clade |1=''[[హోమో యాంటెసెస్సర్]]'' [[File:Antecessor Skull.png|45px]] (†0.8) |label2='''''[[హోమో హైడెల్‌బెర్గెన్సిస్|హెచ్. హైడెల్‌బెర్గెన్సిస్ s.l.]]''''' |sublabel2='''(0.74)''' |2={{clade |1={{clade |1=''[[హోమో హైడెల్‌బెర్గెన్సిస్|హెచ్. హైడెల్‌బెర్గెన్సిస్ s.s.]]'' ((†)0.2) |label2= |sublabel2=(0.3) |2={{clade |2=[[డెనిసోవన్స్]] ((†)0.05) |1=''[[హోమో నియాండర్తలెన్సిస్]]'' ((†)0.05) [[File:Neanderthalensis Skull.png|39 px]] }} }} |2='''''[[హోమో సేపియన్స్]]'' [[File:Sapiens Skull.png|39 px]]''' }} }} }} }} }} }}}} }} }} }} }} }}|label1='''[[ఆస్ట్రలోపిథెసీన్లు]]'''|sublabel1='''(7.3 Mya)'''}} అనేక ''హోమో'' వంశాలు ఇతర వంశాలలోకి ప్రవేశించడంతో దని సంతతి ఇంకా ఉనికిలో ఉన్నట్లు కనిపిస్తుంది. 15 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం ఇతర మానవ వంశాల నుండి వేరుపడిన ఒక పురాతన వంశం - బహుశా ''హెచ్. ఎరెక్టస్ అయి ఉండవచ్చు -'' 55,000 సంవత్సరాల క్రితం డెనిసోవన్లతో సంపర్కం జరిపి ఉండవచ్చు.<ref name=":0"/><ref>{{Cite journal|last1=Pääbo|first1=Svante|last2=Kelso|first2=Janet|last3=Reich|first3=David|last4=Slatkin|first4=Montgomery|last5=Viola|first5=Bence|last6=Derevianko|first6=Anatoli P.|last7=Shunkov|first7=Michael V.|last8=Doronichev|first8=Vladimir B.|last9=Golovanova|first9=Liubov V.|date=2014|title=The complete genome sequence of a Neanderthal from the Altai Mountains|journal=Nature|language=en|volume=505|issue=7481|pages=43–49|bibcode=2014Natur.505...43P|doi=10.1038/nature12886|issn=1476-4687|pmc=4031459|pmid=24352235}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Castellano|first1=Sergi|last2=Siepel|first2=Adam|last3=Meyer|first3=Matthias|last4=Pääbo|first4=Svante|last5=Viola|first5=Bence|last6=Andrés|first6=Aida M.|last7=Marques-Bonet|first7=Tomas|last8=Gušic|first8=Ivan|last9=Kucan|first9=Željko|date=2016|title=Ancient gene flow from early modern humans into Eastern Neanderthals|journal=Nature|language=en|volume=530|issue=7591|pages=429–433|bibcode=2016Natur.530..429K|doi=10.1038/nature16544|issn=1476-4687|pmc=4933530|pmid=26886800}}</ref><ref>{{Cite journal|last1=Dediu|first1=Dan|last2=Levinson|first2=Stephen C.|date=2018-06-01|title=Neanderthal language revisited: not only us|url=|journal=Current Opinion in Behavioral Sciences|series=The Evolution of Language|volume=21|pages=49–55|doi=10.1016/j.cobeha.2018.01.001|hdl=21.11116/0000-0000-1667-4 |s2cid=54391128 |issn=2352-1546}}</ref><ref name="Callaway 2016">{{Cite journal|last=Callaway|first=Ewen|year=2016|title=Evidence mounts for interbreeding bonanza in ancient human species|url=http://www.nature.com/news/evidence-mounts-for-interbreeding-bonanza-in-ancient-human-species-1.19394|journal=Nature News|language=en|doi=10.1038/nature.2016.19394|s2cid=87029139 }}</ref> ''హోమో ఎరెక్టస్'' ఎస్.ఎస్. 27,000 సంవత్సరాల క్రితం వరకు ఉనికిలో ఉంది. ''హోమో ఫ్లోరెన్సియెన్సిస్'' 50,000 సంవత్సరాల క్రితం వరకు ఉనికిలో ఉంది. పైగా, 14,000 సంవత్సరాల నాటి తొడ ఎముక ఒకటి, మలుడాంగ్ గుహలో (రెడ్ డీర్ కేవ్ ప్రజలు) కనబడింది. ఇది ప్రారంభ ''హోమో ఎరెక్టస్'' లేదా అంతకంటే పురాతన వంశం అయిన 15 లక్షల సంవత్సరాల నాటి ''హోమో'' హ్యాబిలిస్ వంటి పురాతన జాతులను పోలి ఉంది.<ref>{{వెబ్ మూలము|url=http://theconversation.com/bone-suggests-red-deer-cave-people-a-mysterious-species-of-human-52437|title=Bone suggests 'Red Deer Cave people' a mysterious species of human|author=Curnoe|accessdate=2019-01-27}}</ref><ref name="Ren e0143332">{{Cite journal|last1=Ren|first1=Liang|last2=Taçon|first2=Paul S. C.|last3=Bao|first3=Zhende|last4=Liu|first4=Wu|last5=Ji|first5=Xueping|last6=Curnoe|first6=Darren|date=2015-12-17|title=A Hominin Femur with Archaic Affinities from the Late Pleistocene of Southwest China|journal=PLOS ONE|language=en|volume=10|issue=12|pages=e0143332|bibcode=2015PLoSO..1043332C|doi=10.1371/journal.pone.0143332|issn=1932-6203|pmc=4683062|pmid=26678851 |doi-access=free }}</ref> 15 లక్షల సంవత్సరాల హోమో ఎరెక్టస్ లాంటి అంశ డెనిసోవాన్ల ద్వారా ఆధునిక మానవుల్లోకి, మరీ ముఖ్యంగా పాపువన్లు, ఆదిమ ఆస్ట్రేలియన్లలోకి ప్రవేశించినట్లు కనిపిస్తుంది. ''హెచ్. హైడెల్బెర్గెన్సిస్'' అంశ ''హెచ్. సేపియన్స్'' లోకి ప్రవేశించినట్లు ఆధారాలు ఉన్నాయి.<ref name=":1">{{Cite journal|last=Ko|first=Kwang Hyun|date=2016-07-16|title=Hominin interbreeding and the evolution of human variation|journal=Journal of Biological Research-Thessaloniki|volume=23|issue=1|pages=17|doi=10.1186/s40709-016-0054-7|issn=2241-5793|pmc=4947341|pmid=27429943}}</ref> 45,000 సంవత్సరాల క్రితం ఆఫ్రికా యేతర మానవుల జన్యువుల్లో నియాండర్తల్ అంశ, కొన్ని సందర్భాల్లో డెనిసోవన్స్ ల అంశలూ కనిపిస్తాయి.<ref>{{Cite journal|last=Varki|first=Ajit|date=2016-04-26|title=Why are there no persisting hybrids of humans with Denisovans, Neanderthals, or anyone else?|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences|language=en|volume=113|issue=17|pages=E2354|bibcode=2016PNAS..113E2354V|doi=10.1073/pnas.1602270113|issn=0027-8424|pmc=4855598|pmid=27044111 |doi-access=free }}</ref> అదేవిధంగా ఆఫ్రికను జాతుల జన్యు నిర్మాణంలో ఇంకా గుర్తించని పురాతన మానవ జాతి (''హెచ్. హైడెల్బెర్గెన్సిస్'' వంటిది) అంశ ఉన్నట్లు గుర్తించారు. ''ఆస్ట్రలోపిథెకస్ సెడీబా'' పేరును ''హోమో సెడీబా'' అని మార్చే అవకాశం కనిపిస్తోంది. ''హోమో హ్యాబిలిస్,'' ''హోమో ఫ్లోరెసియెన్సిస్'' లతో పోలిస్తే ఇది ఉండే స్థానాన్ని బట్టి ఈ నిశ్చయానికి వచ్చే సూచన లున్నాయి.<ref name="Proceedings 2015"/><ref name=":2"/><ref>{{Cite journal|last=Groves|first=Colin|date=2017|title=Progress in human systematics. A review|url=http://www.francoangeli.it/riviste/Scheda_Riviste.asp?IDArticolo=59711|journal=Paradigmi|volume=|issue=2|pages=59–74|doi=10.3280/PARA2017-002005|issn=1120-3404|via=}}</ref> === విస్తరణ === సుమారు 18 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం నాటికి, ''హోమో ఎరెక్టస్'' తూర్పు ఆఫ్రికా (''హోమో ఎర్గాస్టర్'' ), పశ్చిమ ఆసియా (''హోమో జార్జికస్'') రెండుచోట్లా ఉనికిలో ఉంది. ఇండోనేషియాలో లభించిన ''హోమో ఫ్లోరేసియెన్సిస్'' యొక్క పూర్వీకులు ఇంకా ముందే ఆఫ్రికాను విడిచిపెట్టి ఉండవచ్చు.<ref> In a 2015 phylogenetic study, ''H. floresiensis'' was placed with ''[[ఆస్ట్రలోపిథెకస్ సెడీబా|Australopithecus sediba]]'', ''[[హోమో హబిలిస్|Homo habilis]]'' and [[హోమో ఎరెక్టస్|Dmanisi Man]], raising the possibility that the ancestors of ''Homo floresiensis'' left Africa before the appearance of ''Homo erectus'', possibly even becoming the first hominins to do so and evolved further in Asia. {{Cite journal|last1=Dembo, M.|last2=Matzke, N.J.|last3=Mooers, A.Ø.|last4=Collard, M.|year=2015|title=Bayesian analysis of a morphological supermatrix sheds light on controversial fossil hominin relationships|journal=Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences|volume=282|issue=1812|pages=20150943|doi=10.1098/rspb.2015.0943|pmc=4528516|pmid=26202999}}</ref> [[దస్త్రం:Spreading_homo_sapiens_la.svg|thumb| {{Color box|yellow||}} ''[[హోమో ఎరెక్టస్]]'' (పసుపు), {{Color box|#e4ca30}} ''[[నియాండర్తల్|హోమో నియాండర్తాలెన్సిస్]]'' (కాషాయ), {{Color box|#e9252c}} ''[[హోమో సేపియన్స్]]'' (ఎరుపు). ]] తరువాతి 15 లక్షల సంవత్సరాలలో ''హోమో ఎరెక్టస్,'' తత్సంబంధిత లేదా తదుత్పన్న [[పురాతన మానవులు|ప్రాచీన మానవ]] జాతులు ఆఫ్రికా, యురేషియా లంతటా వ్యాపించాయి <ref>{{Cite journal|vauthors=Beyin A|year=2011|title=Upper Pleistocene Human Dispersals out of Africa: A Review of the Current State of the Debate|journal=International Journal of Evolutionary Biology|volume=2011|issue=615094|pages=615094|doi=10.4061/2011/615094|pmc=3119552|pmid=21716744}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Callaway|first=Ewen|year=2016|title=Oldest ancient-human DNA details dawn of Neanderthals|journal=Nature|volume=531|issue=7594|pages=296–286|bibcode=2016Natur.531..296C|doi=10.1038/531286a|pmid=26983523|s2cid=4459329 }}</ref> (చూడండి: [[ఆధునిక మానవుల ఇటీవలి ఆఫ్రికా మూలం|ఆధునిక మానవుల ఇటీవలి ఆఫ్రికన్ మూలం]] ). ''హోమో'' హైడెల్బెర్గెన్సిస్ సుమారు 5 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం నాటికి యూరప్ చేరుకుంది. ''[[నియాండర్తల్|హోమో నియాండర్తాలెన్సిస్]],'' ''[[హోమో సేపియన్స్]]'' లు సుమారు 3,00,000 సంవత్సరాల క్రితం తరువాత అభివృద్ధి చెందాయి. 3,00,000 సంవత్సరాల క్రితం నాటికి ''హోమో నలేడి'' దక్షిణాఫ్రికాలో ఉనికిలో ఉంది. ''హెచ్. సేపియన్స్'' ఆవిర్భవించగానే ఆఫ్రికా అంతటా వ్యాపించింది. [[ఆధునిక మానవుల ఇటీవలి ఆఫ్రికా మూలం|అనేక తరంగాలలో]] పశ్చిమ ఆసియాకూ వ్యాపించింది. బహుశా 2,50,000 సంవత్సరాల క్రితం నాటికి, 1,30,000 సంవత్సరాల క్రితం నాటికైతే ఖచ్చితంగా, ఈ వ్యాప్తి జరిగింది. మానవ శాస్త్రజ్ఞులు 2019 జూలైలో, గ్రీసులోని, పెలోపొన్నీస్ వద్దనున్న అపిడిమా గుహలో, 2,10,000 సంవత్సరాల నాటి ఒక ''హెచ్. సేపియన్స్'' అవశేషాలను, 1,70,000 సంవత్సరాల నాటి ఒక ''హెచ్. నియాండర్తలెన్సిస్'' అవశేషాలనూ కనుగొన్నారు. అప్పటివరకు లభించిన ''హెచ్. సేపియన్'' అవశేషాల కంటే ఇవి 1,50,000 సంవత్సరాలు పాతవి.<ref name="NYT-20190710">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2019/07/10/science/skull-neanderthal-human-europe-greece.html|title=A Skull Bone Discovered in Greece May Alter the Story of Human Prehistory - The bone, found in a cave, is the oldest modern human fossil ever discovered in Europe. It hints that humans began leaving Africa far earlier than once thought.|last=Zimmer|first=Carl|date=10 July 2019|work=[[The New York Times]]|access-date=11 July 2019|author-link=Carl Zimmer}}</ref><ref name="PHYS-20190710">{{Cite news|url=https://phys.org/news/2019-07-oldest-africa-reset-human-migration.html|title='Oldest remains' outside Africa reset human migration clock|last=Staff|date=10 July 2019|work=[[Phys.org]]|access-date=10 July 2019}}</ref><ref name="NAT-20190710">{{Cite journal|last=Harvati|first=Katerina|display-authors=et al.|date=10 July 2019|title=Apidima Cave fossils provide earliest evidence of Homo sapiens in Eurasia|journal=[[Nature (journal)|Nature]]|volume=571|issue=7766|pages=500–504|doi=10.1038/s41586-019-1376-z|pmid=31292546|s2cid=256767567 |url=https://zenodo.org/record/6646855 }}</ref> అన్నిటికంటే ప్రముఖమైనవి, 60,000 సంవత్సరాల క్రితం [[దక్షిణాన మానవ వ్యాప్తి|దక్షిణ దిశగా]] హోమో సేపియన్లు చేపట్టిన విస్తరణ. ఓషియానియా, యురేషియాల్లో ఆధునిక మానవులు శాశ్వతంగా స్థిరపడేందుకు దారితీసిన విస్తరణ అది.<ref>{{Cite journal|last1=Green|first1=RE|last2=Krause|first2=J|display-authors=et al.|year=2010|title=A draft sequence of the Neanderthal genome|journal=Science|volume=328|issue=5979|pages=710–22|bibcode=2010Sci...328..710G|doi=10.1126/science.1188021|pmc=5100745|pmid=20448178}}</ref> ''హెచ్. సేపియన్లు'' ఆఫ్రికాలోను, యూరేషియాలోనూ పురాతన మానవులతో జాత్యంతర సంపర్కం జరిపారు. ముఖ్యంగా యురేషియాలో నియాండర్తల్‌లు, డినిసోవన్లతో సంపర్కం జరిపారు.<ref>{{Cite journal|last1=Reich|first1=D|last2=Green|first2=RE|last3=Kircher|first3=M|display-authors=et al.|date=December 2010|title=(December 2010). "Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia"|url=http://pubman.mpdl.mpg.de/pubman/item/escidoc:1552828/component/escidoc:2261391/Reich_Genetic_Nature_2010.pdf|journal=Nature|volume=468|issue=7327|pages=1053–60|bibcode=2010Natur.468.1053R|doi=10.1038/nature09710|pmc=4306417|pmid=21179161}} {{Cite journal|last=Reich|display-authors=et al.|date=October 2011|title=Denisova admixture and the first modern human dispersals into southeast Asia and Oceania|url=|journal=Am J Hum Genet|volume=89|issue=4|pages=516–28|doi=10.1016/j.ajhg.2011.09.005|pmc=3188841|pmid=21944045}}</ref> ప్రస్తుతం ఉనికిలో ఉన్న ''[[హోమో సేపియన్స్|హోమో సేపియన్ల]]'' జనాభాలో, అత్యంత దీర్ఘమైన తాత్కాలిక అంతరం ఉన్నది దక్షిణాఫ్రికాలోని శాన్ ప్రజలు. వీరికీ ఇతర మానవులకూ మధ్య ఉన్న అంతరాలు దాదాపు 1,30,000 సంవత్సరాల క్రితం ఏర్పడినట్లు అంచనా వేసారు.<ref name="National Academy of Sciences">{{Cite journal|last1=Henn|first1=Brenna|last2=Gignoux|first2=Christopher R.|last3=Jobin|first3=Matthew|year=2011|title=Hunter-gatherer genomic diversity suggests a southern African origin for modern humans|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences USA|volume=108|issue=13|pages=5154–62|bibcode=2011PNAS..108.5154H|doi=10.1073/pnas.1017511108|pmc=3069156|pmid=21383195 |doi-access=free }}</ref> ఇది 3,00,000 సంవత్సరాల క్రితం కూడా అయి ఉండవచ్చు.<ref>{{Cite journal|last=Schlebusch|display-authors=etal|date=3 November 2017|title=Southern African ancient genomes estimate modern human divergence to 350,000 to 260,000 years ago|journal=Science|volume=358|issue=6363|pages=652–655|bibcode=2017Sci...358..652S|doi=10.1126/science.aao6266|pmid=28971970|s2cid=206663925 }}</ref> [[ఆధునిక మానవుల ఇటీవలి ఆఫ్రికా మూలం|ఆఫ్రికాయేతరుల్లో]] ఈ అంతరాలు ఆఫ్రికన్ -మెలానేసియన్ల విషయంలో 60,000 సంవత్సరాల క్రితం ఏర్పడ్డాయి. యూరోపియన్లు, తూర్పు ఆసియన్ల విభజన 50,000 సంవత్సరాల క్రితం నాటిది. హోలోసిన్ సమయంలో యురేషియా అంతటా పరస్పర సంపర్కాలు జరుగుతూనే ఉన్నాయి. సంఘటనలు ఉన్నాయి. పురాతన మానవ జాతులు హోలోసీన్ (రెడ్ డీర్ గుహ ప్రజలు) ప్రారంభం వరకు మనుగడ సాగించి ఉండవచ్చు. అయితే 40,000 సంవత్సరాల క్రితం నాటికి అవి ఎక్కువగా అంతరించిపోయాయి. లేదా విస్తరిస్తున్న ''హెచ్. సేపియన్స్'' వీరిని కలిపేసుకుంది. == వంశపరంపరల జాబితా == ''హెచ్. రుడాల్ఫెన్సిస్'', ''హెచ్. ఎర్గాస్టర్'', ''హెచ్. జార్జికస్'', ''హెచ్. అన్టేస్సర్'', ''హెచ్. సెప్రానెన్సిస్'', ''హెచ్. రొడీన్సియసిస్'', ''[[నియాండర్తల్|హెచ్. నియాండర్తలెన్సిస్]]'', డేనిసోవ హుమానియన్, రెడ్ డీర్ గుహ ప్రజలు, ''హెచ్. ఫ్లోరెసియన్సిస్'' జాతుల స్థితి చర్చనీయాంశాలుగానే ఉంది. ''హెచ్. హైడెల్బెర్గెన్సిస్,'' ''హెచ్. నియాండర్తాలెన్సిస్'' లు ఒకదానితో ఒకటి దగ్గరి సంబంధం కలిగి ఉన్నాయి వీటిని ''హెచ్. సేపియన్స్'' యొక్క ఉపజాతులుగా పరిగణిస్తున్నారు. చారిత్రికంగా ఒకే ఒక్క శిలాజాన్ని ఆధారంగా చేసుకుని కూడా "కొత్త మానవ జాతులను" సూచించే ధోరణి ఉంది. ఒక "కనిష్ఠీకరణ" పద్ధతిలో మానవ టాక్సానమీ మొత్తాన్నీ మూడు జాతులుగా చూపించవచ్చు. అవి: ''హోమో హ్యాబిలిస్'' (21-15 లసంక్రి, ''హోమో''లో సభ్యత్వం ప్రశ్నార్థకం), ''[[హోమో ఎరెక్టస్]]'' (18 - 1 లసంక్రి), ''[[హోమో సేపియన్స్]]'' (3 లక్షల సంవత్సరాల క్రితం, ''హెచ్. నియాండర్తాలెన్సిస్,'' తదితర రకాలు ఉపజాతులుగా). ఈ సందర్భంలో "జాతులు" అనే మాట వాడుతున్నామంటే దానర్థం, ఆ సమయంలో సంకరం, ఇంట్రోగ్రెషన్ అసాధ్యమని కాదు. ఏదేమైనా, ఇది సౌకర్యంగా ఉంటుందని తరచూ జాతులు అనే పదాన్ని ఉపయోగిస్తున్నారు. ఈ మాటకు అయితే సాధారణ వంశం (జనరల్ లీనియేజ్) అని అర్థం చేసుకోవాలి కాదూ కూడదంటే సమూహాలు (క్లస్టర్స్) అని అనుకోవచ్చు. "జాతులు" యొక్క సాధారణ నిర్వచనాలు, పద్దతిలో సాధారణంగా మానవ శాస్త్రం లేదా పాలియోంటాలజీలో అంగీకరించబడవు. నిజానికి, క్షీరదాలు 20 - 30 లక్షల సంవత్సరాల పాటు జాతి సంకరం జరుపుతాయి.<ref>{{Cite journal|last1=Wilson|first1=A. C.|last2=Maxson|first2=L. R.|last3=Sarich|first3=V. M.|date=1974-07-01|title=Two Types of Molecular Evolution. Evidence from Studies of Interspecific Hybridization|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences|language=en|volume=71|issue=7|pages=2843–2847|doi=10.1073/pnas.71.7.2843|issn=0027-8424|pmc=388568|pmid=4212492 |bibcode=1974PNAS...71.2843W |doi-access=free }}{{Dead link|date=మార్చి 2022 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> అంతకంటే ఎక్కువ కాలమూ జరగవచ్చు.<ref>{{Cite journal|last1=Popadin|first1=Konstantin|last2=Gunbin|first2=Konstantin|last3=Peshkin|first3=Leonid|last4=Annis|first4=Sofia|last5=Fleischmann|first5=Zoe|last6=Kraytsberg|first6=Genya|last7=Markuzon|first7=Natalya|last8=Ackermann|first8=Rebecca R.|last9=Khrapko|first9=Konstantin|date=2017-10-19|title=Mitochondrial pseudogenes suggest repeated inter-species hybridization among direct human ancestors|url=https://www.biorxiv.org/content/10.1101/134502v2|journal=bioRxiv|language=en|pages=134502|doi=10.1101/134502|s2cid=752880 }}</ref> అంచేత ''హోమో'' జీనస్ లోని వివిధ సమకాలిక "జాతులు" కూడా జాత్యంతర సంకరం జరిపి ఉండవచ్చు. కాదని సైద్ధాంతికంగా చెప్పలేం.<ref>{{Cite journal|last1=Ackermann|first1=Rebecca R.|last2=Arnold|first2=Michael L.|last3=Baiz|first3=Marcella D.|last4=Cahill|first4=James A.|last5=Cortés‐Ortiz|first5=Liliana|last6=Evans|first6=Ben J.|last7=Grant|first7=B. Rosemary|last8=Grant|first8=Peter R.|last9=Hallgrimsson|first9=Benedikt|date=2019-06-20|title=Hybridization in human evolution: Insights from other organisms|journal=Evolutionary Anthropology: Issues, News, and Reviews|language=en|volume=28|issue=4|pages=189–209|doi=10.1002/evan.21787|pmid=31222847 |pmc=6980311 |hdl=2027.42/151330 |issn=1060-1538}}</ref> ఇది ''హెచ్. నలేడి'' అనేది, ఓ చివరి ఆస్ట్రలోపిథ్‌తో జన్మించిన సంకర జీవి అయి ఉండవచ్చని (వాస్తవానికి ఈ వంశాలు అంతరించి చాలా కాలమైనప్పటికీ) భావించారు.<ref>{{Cite journal|last1=Berger|first1=Lee R|last2=Hawks|first2=John|last3=Dirks|first3=Paul HGM|last4=Elliott|first4=Marina|last5=Roberts|first5=Eric M|date=2017-05-09|editor-last=Perry|editor-first=George H|title=Homo naledi and Pleistocene hominin evolution in subequatorial Africa|url=https://doi.org/10.7554/eLife.24234|journal=eLife|volume=6|pages=e24234|doi=10.7554/eLife.24234|pmid=28483041 |pmc=5423770 |issn=2050-084X}}</ref> పైన చర్చించినట్లుగా, వేరుపడిన 15 లక్షల సంవత్సరాల తరువాత కూడా రెండు వంశాల మధ్య సంపర్కాలు జరిగిన దృష్టాంతా లున్నాయి. {{Homo}} == ఇవి కూడా చూడండి == * మానవ పరిణామ శిలాజాల జాబితా ''(చిత్రాలతో)'' * ప్రకృతి కాలక్రమం == నోట్స్ == {{Notelist|1}} == మూలాలు == {{Reflist|25em}} [[వర్గం:మానవ పరిణామం]] b2yth4favi8xdwvkyzqmsnvt37hdsbp వాలిడి 0 293906 4808191 4689919 2026-04-23T05:50:36Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808191 wikitext text/x-wiki {{Use dmy dates|date=July 2011}} {{automatic taxobox | name = Hominoids or apes | fossil_range = {{Fossil range|Miocene|Holocene}} | image = Orang Utan, Semenggok Forest Reserve, Sarawak, Borneo, Malaysia.JPG | image_caption = [[Bornean orangutan]] (''Pongo pygmaeus'') | taxon = Hominoidea | authority = [[John Edward Gray|Gray]], 1825 | type_species = ''[[Human|Homo sapiens]]'' | type_species_authority = [[Carl Linnaeus|Linnaeus]], [[10th edition of Systema Naturae|1758]] | subdivision_ranks = Families | subdivision = †''[[Equatorius]]''<br> †[[Proconsulidae]]<br> †[[Afropithecidae]]<br> †[[Pliobates|Pliobatidae]]<br> †[[Dendropithecidae]]<br> †''[[Ekembo]]''<br> [[Gibbon|Hylobatidae]]<br> [[Hominidae]]<br> <br> '''sister:''' [[Cercopithecoidea]] }} '''వాలిడి''' (హోమినోయిడియా) అనేది, [[పాత ప్రపంచం]]లో [[ఆఫ్రికా]], ఆగ్నేయాసియాలకు చెందిన తోకలేని కోతి (సిమియన్). దీన్ని ''తోకలేని కోతి'' అని కూడా ఆంటారు. ఇవి పాత ప్రపంచపు కోతులకు సోదర సమూహాలు. ఈ రెండూ కలిసి కెటరైన్ క్లాడ్‌లో భాగం. ఇతర ప్రైమేట్ల కంటే భిన్నంగా వీటికి భుజం కీళ్ళ వద్ద చలనాలు ఎక్కువగా ఉంటాయి. సాంప్రదాయిక, సైన్సేతర ఉపయోగంలో, "వాలిడి", "తోక లేని కోతి" అనే పదానికి అర్థంలో మానవులు రారు. ఆ విధంగా, ఇది హోమినోయిడియా శాస్త్రీయ టాక్సన్ తో సమానం కాదు. హోమినోయిడియా సూపర్ ఫ్యామిలీలో రెండు శాఖలు ఉన్నాయి: [[గిబ్బన్|గిబ్బన్లు]] లేదా చిన్న వాలిడులు; [[హోమినిడే|హోమినిడ్లు]] లేదా గొప్ప వాలిడులు. * చిన్న వాలిడుల కుటుంబమైన [[గిబ్బన్|హైలోబాటిడే]]లో నాలుగు ప్రజాతులు, మొత్తం పదహారు జాతుల గిబ్బన్లు ఉన్నాయి. ఇవన్నీ [[ఆసియా|ఆసియాకు]] చెందినవి. అవి ఎక్కువగా చెట్లపై నివసిస్తాయి. నేలపై ఉన్నపుడు రెండు కాళ్ళపై నడుస్తాయి. వీటికి గొప్ప వాలిడుల కంటే తేలికైన శరీరాలుంటాయి. చిన్న సమూహాల్లో నివసిస్తాయి. * గొప్ప వాలిడుల ''కుటుంబమైన'' [[హోమినిడే]] (''హోమినిడ్స్'') లో మూడు ప్రజాతులు (జీనస్‌లు) ఉన్నాయి. వీటిలో మూడు జాతులు ఉన్న [[ఒరంగుటాన్|ఒరంగుటాన్లూ]] వాటి ఉపజాతులూ, రెండు జాతుల గొరిల్లాలూ వాటి ఉపజాతులూ, రెండు జాతుల [[చింపాంజీ|చింపాంజీలూ]] వాటి ఉపజాతులూ, ఒక జాతి [[మానవుడు|మానవులు]] అందులో ఉన్న ఒకే ఒక్క ఉపజాతీ - ఇవన్నీ ప్రస్తుతం ఉనికిలో ఉన్నాయి. <ref name="Dixson1981p13">{{Cite book|title=The Natural History of the Gorilla|url=https://archive.org/details/naturalhistoryof0000dixs|last=Dixson|first=A.F.|publisher=Weidenfeld & Nicolson|year=1981|isbn=978-0-297-77895-0|location=London}}, p. 13</ref> {{Efn|Although Dawkins is clear that he uses "apes" for Hominoidea, he also uses "great apes" in ways which exclude humans. Thus in {{Cite book |last=Dawkins |first=R. |year=2005 |title=The Ancestor's Tale |edition=p/b |location=London |publisher=Phoenix (Orion Books) |isbn=978-0-7538-1996-8 |title-link=The Ancestor's Tale }}: "Long before people thought in terms of evolution ... great apes were often confused with humans" (p. 114); "gibbons are faithfully monogamous, unlike the great apes which are our closer relatives" (p. 126).}} <ref>{{Cite journal|last=Grehan|first=J.R.|year=2006|title=Mona Lisa Smile: The morphological enigma of human and great ape evolution|journal=Anatomical Record|volume=289B|issue=4|pages=139–157|doi=10.1002/ar.b.20107|pmid=16865704}}</ref> <ref name="Benton2005p371">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=SyJO3vpCk8AC|title=Vertebrate palaeontology|last=Benton|first=Michael J.|publisher=Wiley-Blackwell|year=2005|isbn=978-0-632-05637-8|access-date=10 July 2011}}, p. 371</ref> గొరిల్లాలు మానవులు తప్ప, మిగతా హోమినాయిడ్లన్నీ [[చెట్టు|చెట్లు]] ఎక్కడంలో దిట్టలే. వాలిడులు రకరకాల మొక్కలు, జంతువులనూ తింటాయి. ఎక్కువగా మొక్కల ఆహారమే తింటాయి. వీటిలో పండ్లు, ఆకులు, కాండాలు, వేర్లు, గింజలు, గడ్డి గింజలూ ఉంటాయి. సాంకేతిక పరిజ్ఞానం అభివృద్ధి, వివిధ రకాల నివాస ప్రాంతాల కారణంగా మానవుల ఆహారాలు ఇతర వాలిడుల కంటే చాలా భిన్నంగా ఉంటాయి. సంఖ్యలో మానవులే ఇప్పటివరకు వాలిడి జాతులన్నిటి లోకీ ఎక్కువ. వాస్తవానికి మిగతా అన్ని [[ప్రైమేట్|ప్రైమేట్ల]] కంటే మానవులు అనేక వేల రెట్లు ఎక్కువ. మానవేతర హోమినాయిడ్లు చాలా అరుదు. ఉన్నవి కూడా [[అంతరించే జాతులు|అంతరించిపోతున్నాయి]]. అంతరించిపోతున్న చాలా జాతులకు ప్రధాన ముప్పు ఉష్ణమండల వర్షారణ్యాల్లో ఆవాసాలు తగ్గిపోవడం. అయితే కొన్ని జాతులు మానవుల ఆహారం కోసం బలైపోతున్నాయి. ఆఫ్రికా లోని గొప్ప వాలిడులు ఎబోలా వైరస్ నుండి కూడా ముప్పును ఎదుర్కొంటున్నాయి. ప్రస్తుతం ఆఫ్రికన్ వాలిడుల మనుగడకు గొప్ప ముప్పుగా పరిగణించబడుతున్న ఈ ఎబోలా, 1990 నుండీ జరిగిన మొత్తం గొరిల్లాలు, చింపాంజీల మరణాల్లో కనీసం మూడింట ఒక వంతుకు కారణమైంది. <ref name=":1">{{Cite news|url=https://www.independent.co.uk/news/world/africa/ebola-virus-has-killed-a-third-of-the-worlds-gorillas-and-chimpanzees--and-could-pose-greatest-threat-to-their-survival-conservationists-warn-9998386.html|title=Ebola virus 'has killed a third of world's gorillas and chimpanzees' – and could pose greatest threat to their survival, conservationists warn|last=Rush|first=James|date=23 January 2015|work=The Independent|access-date=26 March 2015|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150330035716/http://www.independent.co.uk/news/world/africa/ebola-virus-has-killed-a-third-of-the-worlds-gorillas-and-chimpanzees--and-could-pose-greatest-threat-to-their-survival-conservationists-warn-9998386.html|archive-date=30 March 2015}}</ref> == పేరు వ్యుత్పత్తి == వాలు, ఇడి అనే రెండు పదాలు కలిసి వాలిడి అయింది. వాలు అంటే తోక. ''వాల'' అనే పదానికి వికృత రూపం ''వాలు''. <ref>{{Cite web|url=https://andhrabharati.com/dictionary/|title=వాలు|website=ఆంధ్రభారతి నిఘంటువు|url-status=dead|access-date=2021-05-08|archive-date=2023-01-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20230127132636/https://andhrabharati.com/dictionary/}}</ref> ''ఇడి'' అనే ప్రత్యయానికి అర్థం, లేనిది అని. ఆవిధంగా వాలిడి అంటే తోకలేనిది అని అర్థం. <ref>{{Cite book|title=మన భాష|last=డి|first=చంద్రశేఖరరెడ్డి|publisher=మీడియాహౌస్ పబ్లికేషన్స్|year=2001|location=హైదరాబాదు|pages=114|chapter=అభావాది అర్థాలు}}</ref> == ఫైలోజెనీ == అంతరించిపోయిన జాతులతో కూడిన క్లాడోగ్రామ్ ఇది. దీనిలో ఎక్కువ ఉత్పన్నమైన కోతులు, [[ Proconsulidae|ప్రోకాన్సులిడే]] ''ఎకెంబోలో'' కనిపిస్తాయి. [[ Dendropithecidae|డెండ్రోపిథెసిడే]] ప్రాథమికమైన కోతిగా గుర్తించారు. ''తుర్కనాపిథెకస్'', ''రంగ్వాపిథెకస్,'' ''న్యాన్జాపిథెకస్'' (గతంలో ప్రోకాన్సులిడేగా పరిగణించేవారు) లకు ''సిమియోలస్'' (డెండ్రోపిథెసిడే) తో దగ్గరి సంబంధం ఉన్నట్లు కనుగొన్నారు. ''మైక్రోపిథెకస్'' క్రౌన్ ''కాతరినికి'' సోదరి అని కనుగొన్నారు. <ref name=":0">{{Cite journal|last=Nengo|first=Isaiah|last2=Tafforeau|first2=Paul|last3=Gilbert|first3=Christopher C.|last4=Fleagle|first4=John G.|last5=Miller|first5=Ellen R.|last6=Feibel|first6=Craig|last7=Fox|first7=David L.|last8=Feinberg|first8=Josh|last9=Pugh|first9=Kelsey D.|year=2017|title=New infant cranium from the African Miocene sheds light on ape evolution|url=http://discovery.ucl.ac.uk/1570349/1/Spoor_Nengo-et-al_text.pdf|journal=Nature|volume=548|issue=7666|pages=169–174|bibcode=2017Natur.548..169N|doi=10.1038/nature23456|pmid=28796200|access-date=2020-04-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20180722103154/http://discovery.ucl.ac.uk/1570349/1/Spoor_Nengo-et-al_text.pdf|archive-date=2018-07-22|url-status=dead}}</ref> <ref name=":2">{{Cite journal|last=Alba|first=D. M.|last2=Fortuny|first2=J.|last3=Moyà-Solà|first3=S.|date=22 July 2010|title=Enamel thickness in the Middle Miocene great apes Anoiapithecus, Pierolapithecus and Dryopithecus|journal=Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences|language=en|volume=277|issue=1691|pages=2237–2245|doi=10.1098/rspb.2010.0218|issn=0962-8452|pmc=2880156|pmid=20335211}}</ref> <ref name=":3">{{Cite journal|last=Grabowski|first=Mark|last2=Jungers|first2=William L.|date=12 October 2017|title=Evidence of a chimpanzee-sized ancestor of humans but a gibbon-sized ancestor of apes|journal=Nature Communications|language=En|volume=8|issue=1|pages=880|bibcode=2017NatCo...8..880G|doi=10.1038/s41467-017-00997-4|issn=2041-1723|pmc=5638852|pmid=29026075}}</ref> <ref name=":4">{{Cite journal|last=Rossie|first=James B.|last2=Hill|first2=Andrew|year=2018|title=A new species of Simiolus from the middle Miocene of the Tugen Hills, Kenya|journal=Journal of Human Evolution|volume=125|pages=50–58|doi=10.1016/j.jhevol.2018.09.002|pmid=30502897}}</ref> <ref name=":5">{{Cite journal|last=Rasmussen|first=D. Tab|last2=Friscia|first2=Anthony R.|last3=Gutierrez|first3=Mercedes|last4=Kappelman|first4=John|last5=Miller|first5=Ellen R.|last6=Muteti|first6=Samuel|last7=Reynoso|first7=Dawn|last8=Rossie|first8=James B.|last9=Spell|first9=Terry L.|year=2019|title=Primitive Old World monkey from the earliest Miocene of Kenya and the evolution of cercopithecoid bilophodonty|journal=Proceedings of the National Academy of Sciences|volume=116|issue=13|pages=6051–6056|doi=10.1073/pnas.1815423116|pmc=6442627|pmid=30858323}}</ref> సుమారు ఎన్ని మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం (ఎమ్‌వైఎ) క్లాడ్‌లు కొత్త క్లాడ్‌లుగా పరిణామం చెందాయో ఇది సూచిస్తుంది. {{Clade|{{Clade |label1='''(29)''' |1={{Clade |1=సాడానోయిడియా (†28) |label2='''సెర్కోపిథెకోయిడియా (24)''' |2={{Clade |1=విక్టోరియా పిథెసినే (†19) |2='''క్రౌన్ సెర్కోపిథెకోయిడియా''' }} }} |label2='''హోమినోయిడియా (30)''' |2={{Clade |1=డెండ్రోపిథెసిడే (†7 Mya) |label2='''''ఎకెంబో''''' |2={{clade |1=''ఎకెంబో హెసెలోని'' (†17 Mya) |2={{clade |1={{clade |2=''ఎకెంబో న్యాన్జే'' (†17 Mya) |1=ప్రోకాన్సులిడే (†18 Mya) }} |label2='''(29)''' |2={{Clade |1=''ఈక్వటోరియస్'' (†16) |2=''ప్లయోబేట్స్'' (†11.6 Mya) |label3='''(29)''' |3={{Clade |label1=ఆఫ్రోపిథెసిడే (28) |1={{Clade |1=''మొరోటోపిథెకస్'' (†20) |2=''ఆఫ్రోపిథెకస్'' (†16) }} |label2='''క్రౌన్ హోమినోయిడియా (22)''' |2={{Clade |1='''[[హోమినిడే]]''' |2='''[[హైలోబాటిడే]]''' }} }} }} }} }}}}}}|label1='''క్రౌన్ కాటరీని (31)'''|style1=line-height:80%;font-size:80%}} సూపర్ ఫ్యామిలీ హోమినోయిడే యొక్క [[ Cladogram|క్లాడోగ్రామ్]] ఈ రోజు విస్తృతంగా ఆమోదంపొందిన హోమినాయిడ్ల వారసత్వ సంబంధాలను చూపిస్తుంది. <ref name="Goodman2">{{Cite journal|last=M. Goodman|last2=D. A. Tagle|last3=D. H. Fitch|last4=W. Bailey|last5=J. Czelusniak|last6=B. F. Koop|last7=P. Benson|last8=J. L. Slightom|year=1990|title=Primate evolution at the DNA level and a classification of hominoids|url=https://archive.org/details/sim_journal-of-molecular-evolution_1990-03_30_3/page/260|journal=Journal of Molecular Evolution|volume=30|issue=3|pages=260–266|bibcode=1990JMolE..30..260G|doi=10.1007/BF02099995|pmid=2109087}}</ref> <ref name=":6">{{Harvnb|Dixson|1981|p=16}}</ref> <ref name="Benton2005p3712">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=SyJO3vpCk8AC|title=Vertebrate palaeontology|last=Benton|first=Michael J.|publisher=Wiley-Blackwell|year=2005|isbn=978-0-632-05637-8|access-date=10 July 2011}}, p. 371</ref> ప్రతి క్లాడ్ నుండి, సుమారు ఎన్ని మిలియన్ల సంవత్సరాల క్రితం (ఎమ్‌వైఎ) కొత్త క్లాడ్‌లు ఉద్భవించాయో సూచిస్తుంది. <ref name=":02">{{Cite journal|last=Nengo|first=Isaiah|last2=Tafforeau|first2=Paul|last3=Gilbert|first3=Christopher C.|last4=Fleagle|first4=John G.|last5=Miller|first5=Ellen R.|last6=Feibel|first6=Craig|last7=Fox|first7=David L.|last8=Feinberg|first8=Josh|last9=Pugh|first9=Kelsey D.|year=2017|title=New infant cranium from the African Miocene sheds light on ape evolution|url=http://discovery.ucl.ac.uk/1570349/1/Spoor_Nengo-et-al_text.pdf|journal=Nature|volume=548|issue=7666|pages=169–174|bibcode=2017Natur.548..169N|doi=10.1038/nature23456|pmid=28796200|access-date=2020-04-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20180722103154/http://discovery.ucl.ac.uk/1570349/1/Spoor_Nengo-et-al_text.pdf|archive-date=2018-07-22|url-status=dead}}</ref> {{Clade|{{Clade |grouplabel1=<br><br><br>సాంప్రదాయిక వాలిడులు |label1=&nbsp;హోమినోయిడియా/వాలిడులు(20.4 Mya) |1={{Clade |label1=&nbsp;[[హోమినిడే]]/గొప్ప వాలిడులు (15.7 Mya) |1={{Clade |label1=&nbsp;[[హోమినినే]] (8.8 Mya) |1={{Clade |label1=&nbsp;[[హోమినిని]] (6.3 Mya) |1={{Clade |1=మానవులు&nbsp;(ప్రజాతి&nbsp;''హోమో'') [[File:Bechuana of Distinction-1841 (white background).jpg|60 px]] |2=చింపాంజీలు&nbsp;(genus&nbsp;''పాన్'') [[File:PanTroglodytesSmit (white background).jpg|50 px]]|barbegin2=purple }} |2=గొరిల్లాలు&nbsp;(ప్రజాతి ''గొరిల్లా'') [[File:Gorila de llanura occidental. Gorilla gorilla - Blanca Martí de Ahumada (white background).jpg|60 px]]|bar2=purple }} |2=ఒరాంగుటన్లు&nbsp;(ప్రజాతి ''పోంగో'') [[File:Simia satyrus - 1837 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam - White Background.jpg|50 px]]|bar2=purple }} |2=గిబ్బన్లు/చిన్న వాలిడులు (కుటుంబం&nbsp;హైలోబాటిడే) [[File:Le gibbon (white background).jpg|50 px]]|barend2=purple }} |2=సెర్కోపిథెకోయిడియా [[File:Cynocephalus doguera - 1700-1880 - Print - Iconographia Zoologica - Special Collections University of Amsterdam - (white background).tiff|50 px]]&nbsp;పాత ప్రపంచపు కోతులు }}|style=line-height:80%;font-size:80%|label1=కాటరీని (31.0 Mya)}}హోమినాయిడ్ల వర్గీకరణ అనేక మార్పులకు గురైంది. శిలాజ ఆధారాలతో కలిపి జన్యు విశ్లేషణ, ఒలిగోసిన్-మియోసిన్ సరిహద్దుకు సమీపంలో 25 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం (ఎమ్‌వైఎ) పాత ప్రపంచపు కోతుల నుండి హోమినాయిడ్లు ఉద్భవించాయని సూచిస్తుంది. గిబ్బన్లు మిగిలినవాటి నుండి 18 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం (ఎమ్‌వైఎ) విడిపోయాయి. హోమినిడ్ చీలికలు 14 ఎమ్‌వైఎ (''పోంగో''), 7 ఎమ్‌వైఎ (''గొరిల్లా''), 3–5 ఎమ్‌వైఎ (''హోమో'' & ''పాన్'') జరిగాయి. 2015 లో, ప్లయోబేట్స్ కాటలోనియే అనే ఒక కొత్త ప్రజాతిని, జాతినీ వర్ణించారు. ఇది 11.6 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం నివసించింది. హోమినిడే, హైలోబాటిడే లువేరుపడక ముందు ఇది ఉనికిలో ఉన్నట్లు కనిపిస్తోంది. [[దస్త్రం:Ape_skeletons.png|thumb|510x510px|వాలిడి{{Dead link|date=డిసెంబర్ 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} సూపర్ '''ఫామిలీ అయిన''' '''హోమినోయిడియా''' లోని సభ్యుల అస్థిపంజరాలు. ప్రస్తుతం రెండు కుటుంబాలు ఉనికిలో ఉన్నాయి: [[హోమినిడే]], "గొప్ప వాలిడులు"; [[గిబ్బన్|హైలోబాటిడే]], గిబ్బన్లు లేదా "చిన్న వాఅలిడులు". ]] [[దస్త్రం:Comparison_of_size_of_gibbon,_human,_chimpanzee_(Pan_troglodytes)_western_gorilla_(Gorilla_gorilla)_(standing),_and_orangutan_(Pongo_abelii).svg|thumb|510x510px|ఎడమ{{Dead link|date=డిసెంబర్ 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} నుండి: గిబ్బన్, మానవుడు, చింపాంజీ, గొరిల్లా, ఒరంగుటాన్ పరిమాణాల పోలిక. మానవేతర కోతులు సాధారణ భంగిమలో నిటారుగా నిలబడవు. ]] హోమినాయిడ్ల కుటుంబాలు, ప్రస్తుతం ఉనికిలో ఉన్న ప్రజాతులు జాతులు: * '''సూపర్ ఫ్యామిలీ హోమినోయిడియా''' <ref name="MSW3">{{MSW3 Groves|pages=178–184|id=12100751}}</ref> ** కుటుంబం [[హోమినిడే]] : హోమినిడ్స్ ("గొప్ప వాలిడులు") ***''[[ఒరంగుటాన్|పోంగో]]'' జాతి: ఒరంగుటాన్స్ **** బోర్నియన్ ఒరంగుటాన్, ''పి. పిగ్మేయస్'' **** సుమత్రన్ ఒరంగుటాన్, ''పి. అబెలి'' **** తపనులి ఒరంగుటాన్, ''పి. తపానులియెన్సిస్'' <ref name="NYT-20171102">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2017/11/02/science/new-orangutan-species.html|title=New Orangutan Species Could Be the Most Endangered Great Ape|last=Cochrane|first=Joe|date=2 November 2017|work=[[The New York Times]]|access-date=3 November 2017}}</ref> *** ''గొరిల్లా'' జాతి: గొరిల్లాస్ **** వెస్ట్రన్ గొరిల్లా, ''జి. గొరిల్లా'' **** తూర్పు గొరిల్లా, ''జి. బెరింగీ'' *** ''[[హోమో]]'' జాతి: మానవులు **** [[మానవుడు|హ్యూమన్]], ''హెచ్. సేపియన్స్'' *** ''[[చింపాంజీ|పాన్]]'' జాతి: చింపాంజీలు **** సాధారణ చింపాంజీ, ''పి. ట్రోగ్లోడైట్స్'' **** బోనోబో, ''పి. పానిస్కస్'' ** కుటుంబం [[గిబ్బన్|హైలోబాటిడే]] : గిబ్బన్లు ("తక్కువ కోతులు") *** ''హైలోబేట్స్ జాతి'' **** లార్ గిబ్బన్ లేదా వైట్-హ్యాండ్ గిబ్బన్, ''హెచ్. లార్'' **** బోర్న్ వైట్-గడ్డం గిబ్బన్, ''హెచ్. అల్బిబార్బిస్'' **** ఎజైల్ గిబ్బన్ లేదా బ్లాక్-హ్యాండ్ గిబ్బన్, ''హెచ్. అగిలిస్'' **** ముల్లర్స్ బోర్నిన్ గిబ్బన్ లేదా బూడిద గిబ్బన్, ''హెచ్. ముల్లెరి'' **** ''సిల్వర్'' గిబ్బన్, ''హెచ్. మోలోచ్'' **** పైలేటెడ్ గిబ్బన్ లేదా క్యాప్డ్ గిబ్బన్, ''హెచ్. పైలేటస్'' **** క్లోస్ గిబ్బన్ లేదా మెంటవాయి గిబ్బన్ లేదా బిలో, ''హెచ్. క్లోసి'' *** ''హూలాక్'' జాతి **** వెస్ట్రన్ హూలాక్ గిబ్బన్, ''హెచ్. హూలాక్'' **** తూర్పు హూలాక్ గిబ్బన్, ''హెచ్. ల్యూకోనెడిస్'' **** స్కైవాకర్ హూలాక్ గిబ్బన్, ''హెచ్. టియాన్క్సింగ్'' *** ''సింఫాలంగస్ జాతి'' **** సియామాంగ్, ''ఎస్. సిండక్టిలస్'' *** ''నోమాస్కస్'' జాతి **** నార్తర్న్ బఫ్డ్-చెంప గిబ్బన్, ''ఎన్. అన్నమెన్సిస్'' **** బ్లాక్ క్రెస్టెడ్ గిబ్బన్, ''ఎన్. కాంకోలర్'' **** తూర్పు బ్లాక్ క్రెస్టెడ్ గిబ్బన్, ''ఎన్. నాసుటస్'' **** హైనాన్ బ్లాక్ క్రెస్టెడ్ గిబ్బన్, ''ఎన్. హైననస్'' **** దక్షిణ తెల్ల-చెంప గిబ్బన్ ''ఎన్. సికి'' **** వైట్-చెంప క్రెస్టెడ్ గిబ్బన్, ''ఎన్. ల్యూకోజెనిస్'' **** పసుపు-చెంప గిబ్బన్, ''ఎన్. గాబ్రియెల్లా'' == స్వరూప శాస్త్రం == [[దస్త్రం:SD_Zoo_Orangs.jpg|ఎడమ|thumb|ఒరంగుటాన్{{Dead link|date=డిసెంబర్ 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} మాదిరిగానే, హోమినాయిడ్ల భుజాలు కీళ్ళూ చెట్ల కొమ్మలకు వేళ్ళాడుతూ ఊగుతూ, కొమ్మనుండి కొమ్మకు దూకేందుకు వీలుగా ఉంటాయి ]] గిబ్బన్ కుటుంబం, హైలోబాటిడేలో పదహారు జాతులు ఉన్నాయి. ఇవన్నీ ఆసియాకు చెందినవే. వాటిని విభిన్నంగా చూపే ప్రధాన లక్షణం వాటి పొడవాటి చేతులు, ఇవి చెట్లకు వేలాడుతూ ఊగడానికి ఉపయోగపడతాయి. వాటి మణికట్టులో బంతి గిన్నె కీళ్ళు చెట్లపై జీవించేవాటి జీవనశైలికి పరిణామ అనుసరణ. గిబ్బన్లు సాధారణంగా ఆఫ్రికన్ వాలిడుల కంటే చిన్నవి. అతిపెద్ద గిబ్బన్, సియామాంగ్, 14 కిలోల వరకూ బరువుంటుంది. అతిచిన్న "గొప్ప వాలిడి" అయిన బోనోబో 34 కిలోలుంటుంది. సూపర్ ఫ్యామిలీ హోమినోయిడియా [[క్రమము (జీవశాస్త్రం)|పార్వర్డర్]] కాటరీని లోకి వస్తుంది. ఇందులో ఆఫ్రికా, యురేషియా లకు చెందిన పాత ప్రపంచపు కోతులు కూడా ఉన్నాయి. ఈ సమూహంలో, హైలోబాటిడే, హోమినిడే అనే రెండు కుటుంబాలను పాతప్రపంచపు కోతుల నుండి వారి [[చర్వణకాలు|నములు దంతాల్లోని]] శిఖరాల సంఖ్యను బట్టి వేరు చేయవచ్చు; హోమినాయిడ్లకు "Y-5" మోలార్ నమూనాలో ఐదు వుండగా, పాత ప్రపంచపు కోతులకు నాలుగు మాత్రమే, [[చర్వణకాలు|బైలోఫోడోంట్]] నమూనాలో, ఉన్నాయి. ఇంకా, పాత ప్రపంచపు కోతులతో పోల్చితే, హోమినాయిడ్లకు మరింత ఎక్కువగా కదిలే భుజం కీళ్ళు, చేతులూ, చదునుగా ఉండే వెడల్పాటి పక్కటెముకలు; పొట్టిగా ఉండి, అంతగా కదలని వెన్నెముక, బాగా తగ్గిపోయిన తోకవెన్నుపూస (ఫలితంగా హోమినాయిడ్ జాతులలో తోక పూర్తిగా కోల్పోయింది) ఉంటాయి. ఈ శరీర నిర్మాణ సంబంధమైన అనుసరణలు, మొదట, కొమ్మల నుండి నిలువుగా వేలాడేందుకు, ఊగుతూ కొమ్మ నుండి కొమ్మకు దూకేందుకూ, ఆ తరువాత, రెండు కాళ్ళపై నడిచేటపుడు సమతుల్యతతో ఉండేందుకూ ఏర్పడిన పరిణామాలు. ఇతర కుటుంబాలలో కూడా తోకలు లేని ప్రైమేట్స్ ఉన్నాయి. కనీసం ఒక్కటి - పిగ్ టెయిల్‌డ్ లంగూర్, రెండు కాళ్ళపై చాలా దూరం నడవగలుగుతుంది. వాలిడి పుర్రె ముందు భాగంలో దాని ముక్కు రంధ్రాలు స్ఫుటంగా కనిపిస్తూంటాయి. ముక్కు దూలం అణగిపోయి ఉంటుంది. హోమినాయిడ్ శిలాజ రికార్డు ఇప్పటికీ అసంపూర్తిగానూ, ముక్కలు ముక్కలుగానూ ఉన్నప్పటికీ, మానవుల పరిణామ చరిత్ర యొక్క రూపురేఖలను అందించడానికి తగినన్ని ఆధారాలు ఉన్నాయి. ఇంతకుముందు, మానవులు, ఉనికిలో ఉన్న ఇతర హోమినాయిడ్లూ 15 నుండి 20 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం వేరుపడ్డాయని గతంలో భావించారు. ఆ కాలావధికి చెందిన ''[[శివాపిథెకస్|రామాపిథెకస్]]'' వంటి అనేక జాతులను ఒకప్పుడు [[హోమినిని|హోమినిన్లు]]గా, మానవుల పూర్వీకులుగా భావించారు. కానీ, తరువాత శిలాజ పరిశోధనల్లో ''రామాపిథెకస్‌''కు ఒరంగుటాన్‌తో మరింత దగ్గరి సంబంధం ఉందని తెలిసింది; కొత్త జీవరసాయన ఆధారాలు, మానవుల, హోమినినేతరుల (అంటే చింపాంజీలు) చిట్టచివరి ఉమ్మడి పూర్వీకుడు 5 - 10 మిలియన్ సంవత్సరాల క్రితం నాటిదని సూచించాయి.; [[చింపాంజీ-మానవ చివరి ఉమ్మడి పూర్వీకుడు]] (CHLCA) చూడండి.<br /> === కోతులతో తేడాలు === క్లేడ్ (వంశం) ప్రకారం చూస్తే వాలిడులు, కాటరైన్లు, అంతరించిపోయిన జాతులైన ఏజిప్టోపిథెకస్, పారాపిథెసీడియా - అన్నీ కోతులే. కాబట్టి ఇతర కోతులలో లేని వాలిడి లక్షణాలను మాత్రమే పేర్కొనవచ్చు. చాలా రకాల [[కోతి|కోతులకు]] ఉన్నట్లుగా వాలిడులకు తోక ఉండదు. కోతులు ఎక్కువగా చెట్లపై ఉంటాయి. వాటి తోకలను సమతుల్యత కోసం ఉపయోగిస్తాయి. గొప్ప వాలిడులు కోతుల కంటే చాలా పెద్దవి అయితే, [[గిబ్బన్|గిబ్బన్లు]] (చిన్నవాలిడులు) కొన్ని కోతుల కన్నా చిన్నవి. వాలిడులు కోతుల కంటే తెలివైనవని భావిస్తారు. కోతుల మెదళ్ళు మరింత ఆదిమ కాలానికి చెందినవి. <ref name=":1" /> == ప్రవర్తన == [[దస్త్రం:Gorrila_tool_use-Efi.jpg|thumb|గొరిల్లా{{Dead link|date=డిసెంబర్ 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} ఒక చిన్న చెట్టు కాండాన్ని పట్టుకుని నీళ్ళ లోని మొక్కలను లాక్కునే ప్రయత్నం చేస్తున్న దృశ్యాలు ]] ఈ రంగంలో "గొప్ప వాలిడుల" ప్రవర్తనపై జేన్ గూడాల్, డయాన్ ఫోస్సీ, బిరుట్ గాల్డికాస్ చేసిన మూడు ప్రధాన అధ్యయనాలు పూర్తయ్యాయి. వాటి సహజ వాతావరణంలో, మానవేతర హోమినాయిడ్లలో పరస్పరం చాలా భిన్నమైన సామాజిక వ్యవస్థ కనిపిస్తుందని ఈ అధ్యయనాల్లో గమనించారు: గిబ్బన్లు ఏకపత్నిత్వాన్ని పాటిస్తాయి, ప్రాదేశిక జత-బంధాలు కలిగి ఉంటాయి. ఒరంగుటన్లు ఒంటరిగా ఉంటాయి. గొరిల్లాలు చిన్న చిన్న మందలుగా, ఒకే వయోజన మగ గొరిల్లా నాయకత్వం కింద నివసిస్తాయి. చింపాంజీలు పెద్ద పెద్ద మందలుగా నివసిస్తాయి. బోనోబోలు విశృంఖల లైంగిక ప్రవర్తన ప్రదర్శిస్తాయి. ఈ జాతుల ఆహారం కూడా వైవిధ్యం గానే ఉంటుంది; గొరిల్లాలు ఆకులను తింటాయి. మిగిలినవి దాదాపుగా అన్నీ పండ్లు తింటాయి. కాకపోతే, సాధారణ చింపాంజీ మాంసం కోసం వేటాడతాయి. === ఆహారం === మానవులు, గొరిల్లాలు కాకుండా, కోతులు ప్రధానంగా పండ్లు తింటాయి. వీటికి తోడు రకరకాల ఇతర ఆహారాలు కూడా తింటూంటాయి. గొరిల్లాలు ప్రధానంగా ఎక్కువగా కొమ్మలు, రెమ్మలు, వేర్లు, ఆకులు, కొద్దిగా పండ్లు, ఇతర ఆహారాలూ తింటాయి. మనుషులు తప్ప మిగతా వాలిడులు సాధారణంగా కీటకాలు, గుడ్లు వంటి మాంసపదార్థాలను తక్కువ మొత్తంలో తింటాయి. మానవుల విషయంలో వలసలు, వేట సాధనాలు, వంటల ఆవిష్కరణ మరింత విస్తృతమైన ఆహారాలకు దారితీశాయి. మానవ ఆహారాల్లో పెద్ద మొత్తంలో వండిన [[దుంప|దుంపలు]] ([[వేరు|వేర్లు]]) లేదా చిక్కుళ్ళు ఉన్నాయి . <ref name=":2" /> మానవులు, ఇతర వాలిడులూ అప్పుడప్పుడు ఇతర ప్రైమేట్లను తింటాయి. <ref name=":3" /> ఈ ప్రైమేట్లలో కొన్ని ఇప్పుడు అంతరించిపోవడానికి దగ్గరగా ఉన్నాయి. <ref name=":4" /> <ref name=":5" /> === తెలివితేటలు === మానవేతర హోమినాయిడ్లన్నీ సాధారణంగా అత్యంత తెలివైనవని భావిస్తారు. శాస్త్రీయ అధ్యయనంలో భాగంగా విస్తృతమైన జ్ఞాన పరీక్షలు చేసాక, అవి తెలివైనవని నిర్ధారించారు. అయితే, గిబ్బన్ల తెలివితేటల గురించిన డేటా తక్కువగా ఉంది. వోల్ఫ్‌గ్యాంగ్ కోహ్లర్ చేసిన తొలి అధ్యయనాల్లో చింపాంజీలు అసాధారణమైన సమస్యా పరిష్కార సామర్ధ్యాలను ప్రదర్శించాయి. దీనికి కారణం అంతర్దృష్టి అని కోహ్లెర్ చెప్పాడు. పదేపదే పనిముట్లను ఉపయోగించడం గమనించారు; ఇటీవల, పనిముట్లను తయారు చేసుకోవడాన్ని అడవిలోనూ, ప్రయోగశాల పరీక్షలలోనూ కూడా గమనించారు. ఇతర ప్రైమేట్ జాతుల కంటే "గొప్ప వాలిడులు" చాలా తేలికగా అనుకరణ చేస్తాయి. జంతువుల భాషా సముపార్జనలో చేసిన అధ్యయనాలు దాదాపు అన్నీ "గొప్ప వాలిడుల" పైననే చేసారు. అవి నిజమైన భాషా సామర్ధ్యాలను ప్రదర్శిస్తాయా అనే దానిపై వివాదం ఉన్నప్పటికీ, నేర్చుకోవడంలో అవి గణనీయమైన ప్రదర్శన చేసాయనడంలో సందేహం లేదు. ఆఫ్రికాలోని వివిధ ప్రాంతాల్లోని చింపాంజీలు ఆహార సముపార్జనలో పనికొచ్చే పనిముట్లను అభివృద్ధి చేసి, ఓ రకమైన జంతు సంస్కృతిని ప్రదర్శించాయి. <ref name=":6" /> {{Clear}} == నోట్స్ == <references group="lower-alpha" /> == మూలాలు == <references responsive="" /> [[వర్గం:మానవ పరిణామం]] [[వర్గం:మానవ పూర్వీకులు]] [[వర్గం:ప్రైమేట్లు]] q9ph4sddp9nuvyqky3q7lsqsa8ozkk9 విశ్వభారతి విశ్వవిద్యాలయం 0 298648 4808237 4794251 2026-04-23T09:38:48Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808237 wikitext text/x-wiki {{Infobox university |name = విశ్వభారతి విశ్వవిద్యాలయం |native_name = |native_name_lang = bn |image = Visva-Bharati University Logo.svg.png |image_size = |motto = {{lang|sa-latn|యత్ర విశ్వం భవత్యేకానిదమ్}}{{small|([[సంస్కృతభాష]])}} |mottoeng = Where the world makes a home in a single nest |established = {{Start date and age|df=yes|23|12|1921}} |founder = [[రవీంద్రనాధ టాగూరు|రవీంద్రనాథ టాగూరు]] |type = [[ప్రభుత్వ విశ్వవిద్యాలయం|సార్వజనిక]] |chancellor = [[ప్రధానమంత్రి|భారత ప్రధానమంత్రి]] |vice_chancellor = ఆచార్య బిద్యుత్ చక్రబర్తి<ref>{{cite news |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/delhi/bidyut-chakrabarty-takes-over-as-vc-of-visva-bharati-university/articleshow/66562972.cms |title=Bidyut Chakrabarty takes over as VC of Visva Bharati University 05:46 IST |date=10 November 2018 |access-date=16 January 2019 |newspaper=The Times of India |location=India |archive-url=https://web.archive.org/web/20190118093455/https://timesofindia.indiatimes.com/city/delhi/bidyut-chakrabarty-takes-over-as-vc-of-visva-bharati-university/articleshow/66562972.cms |archive-date=18 January 2019 |url-status=live }}</ref> |students = 5,631<ref name="caluniv1">{{cite web |title=Visva Bharati - University Student Enrolment Details |url=https://www.ugc.ac.in/centralniversitylist.aspx?id=35&Unitype=1 |website=www.ugc.ac.in |accessdate=10 February 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190817173744/https://www.ugc.ac.in/centralniversitylist.aspx?id=35&Unitype=1 |archive-date=17 ఆగస్టు 2019 |url-status=dead }}</ref> |undergrad = 2,755<ref name="caluniv1"/> |postgrad = 1,818<ref name="caluniv1"/> |doctoral = |city = శాంతినికేతన్ |state = [[పశ్చిమ బెంగాల్]] |country = [[భారతదేశం]] |coordinates = {{coord|23|40|44|N|87|40|25|E|region:IN_type:edu|display=inline, title}} |campus = గ్రామీణ |affiliations = యు.జి.సి, ఎన్.ఎ.ఎ.సి, ఎ.ఐ.యు, ఎ.సి.యు<ref>{{cite news |url=https://www.acu.ac.uk/membership/acu-members/asia |title=Association of Commonwealth Universities Membars-Asia |access-date=16 January 2019 |work= |archive-url=https://web.archive.org/web/20190116100430/https://www.acu.ac.uk/membership/acu-members/asia |archive-date=16 January 2019 |url-status=live }}</ref> |website = {{url|http://www.visvabharati.ac.in/}} |logo = }} '''విశ్వభారతి విశ్వవిద్యాలయం''' ఒక సార్వత్రిక కేంద్ర విశ్వవిద్యాలయం, జాతీయ ప్రాముఖ్యత కలిగిన విద్యాసంస్థ. ఇది [[పశ్చిమ బెంగాల్]] రాష్ట్రంలోని శాంతినికేతన్‌లో నెలకొని ఉంది. రవీంద్రనాథ్ టాగూరు ఈ సంస్థను నెలకొల్పాడు. మన దేశానికి స్వాతంత్ర్యం వచ్చేవరకు ఇది ఒక కళాశాలగా ఉండేది. 1951లో ఈ సంస్థకు విశ్వవిద్యాలయ స్థాయిని కల్పించి విశ్వభారతి విశ్వవిద్యాలయంగా పేరు మార్చారు. ==అవలోకనం== "'''''శాంతి నికేతన్''''' దేశంలోని మిగతా విశ్వవిద్యాలయాలకంటే ఎన్నో విధాలుగా విభిన్నమైనది. పశ్చిమ బెంగాల్ రాష్ట్రంలోని [[బిర్బం|బిర్భమ్‌]] జిల్లా బోల్‌పూర్‌లో నెలకొని ఉన్న ఈ విశ్వవిద్యాలయం నేటికి కూడా టాగూర్ కలలను సాకారం చేసేవిధంగా గ్రామీణ విద్యార్థులను చేర్చుకుంటున్నది. తరగతులు ఇప్పటికి కూడా బయలు ప్రదేశంలో పెద్ద పెద్ద మామిడి చెట్ల క్రింద జరుగుతున్నాయి. పర్వావరణ పరిరక్షణలో భాగంగా విద్యార్థులు, అధ్యాపకులు సైకిళ్లపై ప్రయాణిస్తారు. పాతభవనాలు మట్టిగోడలతో, గడ్డి కప్పులతో ఉన్నప్పటికీ నేటికీ దృఢంగా ప్రధాన క్యాంపస్‌లో ఉన్నాయి. వాటిలో కొన్ని చరిత్రలో భాగంగా పరిరక్షించినా మరికొన్ని అన్ని విధాలా ఉపయోగంలో ఉన్నాయి. కొంత మంది పర్యాటకులు ఈ ప్రదేశాన్ని వినోదార్థం సందర్శించినా, విద్యాభిమానులు ఇక్కడ జ్ఞానసంబంధమైన అనుభూతులు, స్పందనలు పొందుతారు. ఎక్కువ మంది ముఖ్యంగా బెంగాలీలు ఈ స్థలాన్ని పుణ్యక్షేత్రంగా భావిస్తారు. రవీంద్రనాథ్ టాగూరుకు నివాళులు అర్పించడానికి దీన్ని సందర్శిస్తారు. ఇక్కడి విద్యార్థులు పుష్యమేళా, రక్షాబంధన్, హోలీ వంటి అన్ని రకాల పండుగలు స్థానికులతో కలిసి సంబరంగా జరుపుకుంటారు. టాగూరు దీనిని జ్ఞానపీఠంగా కలలు కన్నాడు. దానిని గాంధీజీ, జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ ప్రధాన భూమికను నిర్వహించి 1951లో కేంద్ర విశ్వవిద్యాలయంగా మారడానికి పాటుపడ్డారు" అని [[ది హిందూ|హిందూ]] దినపత్రిక పేర్కొన్నది.<ref>{{cite news | url = https://www.thehindu.com/features/education/college-and-university/tagores-vision-of-an-institution/article2987625.ece | title = Tagore's Vision of an Institution | work = Colleges | first = Sumit | last = Bhattacharjee | publisher = The Hindu, 26 March 2012 | accessdate = 11 September 2019 | date = 26 March 2012 | archive-url = https://web.archive.org/web/20180516140548/http://www.thehindu.com/features/education/college-and-university/tagores-vision-of-an-institution/article2987625.ece | archive-date = 16 May 2018 | url-status = live }}</ref> ==చరిత్ర== [[File:Visva-Bharati University 1971 stamp of India.jpg|left|thumb|upright=1.1|విశ్వభారతి విశ్వవిద్యాలయం 50వ వార్షికోత్సవం సందర్భంగా విశ్వవిద్యాలయ భవనం, రవీంద్రనాథ్ టాగూరు చిత్రాలతో 1971లో విడుదలైన తపాలాబిళ్ల]] 1863లో రాయ్‌పూర్ జమీందారు [[దేవేంద్రనాథ్ ఠాగూర్|దేవేంద్రనాథ్ ఠాగూరు]]కు ఆశ్రమం నెలకొల్పడానికి ప్రస్తుతం ఛాతిమ్‌తాలా అని పిలువబడుతున్న స్థలాన్ని దానం చేశాడు. ఆ ఆశ్రమం తొలుత బ్రహ్మచర్యాశ్రమంగాను తరువాత బ్రహ్మచర్యవిద్యాలయం గాను పిలువబడింది. ఈ ఆశ్రమం చుట్టుపక్కల ఉన్న అన్ని వర్గాల ప్రజలను యోగాభ్యాసం కొరకు ఆకర్షించడానికి ఉద్దేశించబడింది. 1901లో దేవేంద్రనాథ్ చివరి కుమారుడు [[రవీంద్రనాథ్ ఠాగూర్]] ఈ ఆశ్రమం ఆవరణలో ఒక పాఠశాలను ఆరంభించాడు. 1901 నుండి ఠాగూర్ ఆశ్రమంలో హిందూమేళాను నిర్వహించడం ఆరంభించాడు. ఈ ఆశ్రమం జాతీయోద్యమానికి కేంద్రంగా నిలిచింది. 20వ శతాబ్దంపు తొలినాళ్ళలో ఇతర జమీందార్లు ఈ ఆశ్రమానికి తమ భూములను అమ్మివేశారు. [[File:Santiniketan Prayer Hall.jpg|right|thumb|[[దేవేంద్రనాథ్ ఠాగూర్]] 1863లో నిర్మించిన శాంతినికేతన్‌లోని ''ఉపాసనా గృహ'' (ప్రార్థనామందిరం) ]] నాలుగు గోడల మధ్య చదువుపై రవీంద్రనాథ్ ఠాగూరుకు కొన్ని నిర్దుష్ట అభిప్రాయాలున్నాయి. గోడలు మానసిక ప్రవృత్తికి అద్దం పడతాయని అతని నమ్మకం. అందుకే శాంతి నికేతన్‌లో తరగతి గదులలో కాకుండా ఆరు బయలు చెట్లక్రింద పాఠాలను చెప్పడం ప్రారంభించాడు. ఇతనికి బ్రిటిష్ ఇండియా ప్రవేశపెట్టిన పాశ్చాత్యవిద్యపై అంత సదభిప్రాయం లేదు. ఈ విషయంలో గాంధీజీ, ఠాగూర్‌ల అభిప్రాయాలు కలిసిపోయాయి. "నేను చదువుకున్నది నాకు గుర్తుండదు. నేను నేర్చుకున్నది మాత్రమే గుర్తుండిపోతుంది" అని ఓ సందర్భంలో ఠాగూర్ అన్నాడు. ఇతని అభిప్రాయం ప్రకారం ప్రతి వ్యక్తీ మేధావులే. కాకపోతే ప్రతి విద్యార్థి వికాసం ఏకకాలంలో జరగదు. అందుకే విశ్వభారతిలో ఠాగూర్ కొత్త విద్యావిధానాన్ని ప్రవేశపెట్టాడు. ప్రతి విద్యార్థీ తాను చదువుతున్న కోర్సు తాను, ఉపాధ్యాయుడు ఇరువురూ సంతృప్తి చెందేవరకు కొనసాగవచ్చు. ఈ విశ్వవిద్యాలయంలో ఒక విద్యార్థి కోరుకున్న కోర్సు లేకపోతే ఆ కోర్సుకు గిరాకీ ఉన్నా లేక పోయినా దానిని రూపకల్పన చేసి దానికి తగిన అధ్యాపకులను రప్పించి ఆ కోర్సును ప్రారంభిస్తారు. ==పరిపాలన== {| class="toccolours" style="float:right; margin-left:1em; font-size:85%; background:#ffc; color:black; width:20em; max-width:25%;" cellspacing="0" cellpadding="0" ! style="background:#ccc;"| ఉపాచార్యులు |- | style="text-align: left;" | *[[రవీంద్రనాథ్ ఠాగూర్ ]], 1951–1953 *క్షితి మోహన్ సేన్, 1953–1954 (తాత్కాలిక) *ప్రబోధ్ చంద్ర బాగ్చి, 1954–1956 *ఇందిరా దేవి చౌదురాణి, 1956-1956 (తాత్కాలిక) *[[సత్యేంద్రనాథ్ బోస్]], 1956–1958 *క్షితిశ్చంద్ర చౌదురి, 1958–1959 (తాత్కాలిక) *సుధీరంజన్ దాస్, 1959–1965 *కాళిదాస్ భట్టాచార్య, 1966–1970 *ప్రతుల్ చంద్ర గుప్త, 1970–1975 *సుర్జీత్ చంద్ర సిన్హా, 1975–1980 *అమ్లన్ దత్తా, 1980–1984 *నేమాయ్ సాధన్ బోసు, 1984–1989 *అజిత్ కుమార్ చక్రవర్తి, 1989–1990 *ఆశిన్ దాస్‌గుప్తా, 1990–1991 *శిశిర్ ముఖోపాధ్యాయ, 1991-1991 *సభ్యసాచి భట్టాచార్య, 1991–1995 *శిశిర్ ముఖోపాధ్యాయ, 1995-1995 *ఆర్.ఆర్.రావ్, 1995-1995 *దిలిప్ కె.సిన్హా, 1995–2001 *సుజిత్ బసు, 2001–2006 *రజత్ కాంత రే, 2006–2011 *సుశాంత కుమార్ దత్తగుప్త, 2011–2015 |} ఈ విశ్వవిద్యాలయం ప్రధాన అధికారులు ''పరిదర్శక'' (విజిటర్), ''ఆచార్య'' (ఛాన్స్‌లర్), ''ఉపాచార్య'' (వైస్‌ఛాన్స్‌లర్). భారత రాష్ట్రపతి ఈ విశ్వవిద్యాలయానికి పరిదర్శకునిగా, భారత ప్రధానమంత్రి ఆచార్యునిగా వ్యవహరిస్తారు. ఆచార్య అధ్యక్షతన "కర్మ సమితి" (ఎగ్జిక్యూటివ్ కమిటీ) ఈ సంస్థను నిర్వహిస్తుంది. ఈ విశ్వవిద్యాలయంలోని విద్యాసంస్థలు శాంతి నికేతన్‌లోను, శ్రీ నికేతన్‌లోను నెలకొని ఉన్నాయి. == ప్రవేశం == విశ్వభారతి విశ్వవిద్యాలయం ఉన్నత విద్యలో స్నాతక పూర్వ (10+2), స్నాతక, స్నాతకోత్తర, డాక్టరేట్ స్థాయిలలో అనేక కోర్సులు నడుపుతున్నది. ఈ విశ్వవిద్యాలయంలో ప్రవేశానికి ప్రతి విద్యార్థి సక్రమ పద్ధతిలో ప్రయత్నించాలి. దరఖాస్తులను ఆన్‌లైన్ ద్వారా పంపాలి. ==విద్యాసంస్థలు== ఈ విశ్వవిద్యాలయాన్ని సంస్థలుగా, కేంద్రాలుగా, విభాగాలుగా, శాఖలుగా విభజించారు. ఆయా విభాగాలు ఆయా సంస్థలలో చేరి వుంటాయి. భారత ప్రభుత్వపు శాస్త్ర సాంకేతిక విభాగం ఈ సంస్థలకు ఆర్థికవనరులను కల్పిస్తుంది. ఈ విశ్వవిద్యాలయ కోర్సులు కళలు, నృత్యం వంటి అత్యున్నత సాంస్కృతిక విలువలను కలిగివున్నాయి. ===సంస్థలు, కేంద్రాలు=== [[File:Kala Bhavan, Santiniketan.jpg|thumb|కళాభవనం, శాంతినికేతన్]] * రవీంద్ర భవనం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ టాగూర్ స్టడీస్ అండ్ రీసర్చ్) <ref>{{cite web | url = http://www.visvabharati.ac.in/RabindraBhavana.html | title = Rabindra Bhavana | publisher = Visva Bharati | accessdate = 23 August 2019 | website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190718191000/http://www.visvabharati.ac.in/RabindraBhavana.html | archive-date = 18 జూలై 2019 | url-status = dead }}</ref> * చీనా భవనం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ చైనీస్ లాంగ్వేజ్ అండ్ కల్చర్) <ref>{{cite web | url = http://ignca.gov.in/divisionss/kalakosa/kalasamalocana/in-the-footsteps-of-xuanzang-the-great-scholar-prof-tan-yuan-shan/ | title = Fond Memories – The Great Scholar Tan Yun Shan|work= Bina Roy Barman| publisher = Indira Gandhi National Cenre for the Arts |accessdate = 22 August 2019}}</ref> *హిందీ భవనం<ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/file/English-Chapter-I.pdf| title = From Bharmacharyashrama to Visva-Bharati: A Chronicle of Metamorphosis of a Tiny School into an Internationally-Acclaimed Centre of Learning| work = Chapter I, page 2| publisher = Visva Bharati| accessdate = 23 August 2019| archive-url = https://web.archive.org/web/20150316115647/http://www.visvabharati.ac.in/file/English-Chapter-I.pdf| archive-date = 16 మార్చి 2015| url-status = dead}}</ref> * నిప్పోన్ భవనం<ref>{{cite book | url = https://books.google.com/?id=hWUAbOHgjbUC&pg=PA273&lpg=PA273&dq=nippon+bhavana#v=onepage&q=nippon%20bhavana&f=false| title = Japanese Studies: Changing Global Profile|work= page 273| publisher = Northern Books / Google |accessdate = 9 September 2019| isbn = 9788172112905| year = 2010}}</ref> *బంగ్లాదేశ్ భవనం<ref>{{cite web | url = https://bdnews24.com/bangladesh/2018/05/25/hasina-modi-open-bangladesh-bhavan-in-kolkata | title = Hasina, Modi open Bangladesh Bhavana at Visva-Bharati University in West Bengal | publisher = bdnews24.com, 25 May 2018 | accessdate = 22 August 2019 | website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190822055612/https://bdnews24.com/bangladesh/2018/05/25/hasina-modi-open-bangladesh-bhavan-in-kolkata | archive-date = 22 August 2019 | url-status = live }}</ref><ref>{{cite web | url = https://currentaffairs.gktoday.in/bangladesh-bhavan-inaugurated-vishwa-bharti-university-santiniketan-05201855653.html | title = Bangladesh Bhavana inaugurated at Viswa Bharati at Santiniketan | publisher = GKToday, 26 May 2015 | accessdate = 22 August 2019 | date = 26 May 2018 | website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190822055612/https://currentaffairs.gktoday.in/bangladesh-bhavan-inaugurated-vishwa-bharti-university-santiniketan-05201855653.html | archive-date = 22 ఆగస్టు 2019 | url-status = dead }}</ref><ref>{{cite web| url = https://www.readersbuzz.com/bangladesh-bhavana-a-symbol-of-cultural-ties/| title = Bangladesh Bhavana a symbol of cultural ties| publisher = Readers Buzz| accessdate = 22 August 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190822055613/https://www.readersbuzz.com/bangladesh-bhavana-a-symbol-of-cultural-ties/| archive-date = 22 ఆగస్టు 2019| url-status = dead}}</ref> * [[కళా భవనా - శాంతినికేతన్|కళా భవనం]] (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్) <ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/KalaBhavana.html| title = Kala Bhavana| publisher = Visva Bharati| accessdate = 26 August 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190818030325/http://www.visvabharati.ac.in/KalaBhavana.html| archive-date = 18 ఆగస్టు 2019| url-status = dead}}</ref> *సంగీత్ భవనం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ డాన్స్, డ్రామా & మ్యూజిక్) <ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/file/English-Chapter-I.pdf| title = From Bharmacharyashrama to Visva-Bharati: A Chronicle of Metamorphosis of a Tiny School into an Internationally-Acclaimed Centre of Learning| publisher = Visva Baharati| accessdate = 26 August 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20150316115647/http://www.visvabharati.ac.in/file/English-Chapter-I.pdf| archive-date = 16 మార్చి 2015| url-status = dead}}</ref> *శిక్షాభవనం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ సైన్స్) <ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/SikshaBhavana.html| title = Siksha Bhavana| publisher = Visva Bharati| accessdate = 3 September 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190818022639/http://www.visvabharati.ac.in/SikshaBhavana.html| archive-date = 18 ఆగస్టు 2019| url-status = dead}}</ref> *విద్యాభవనం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ హ్యుమానిటీస్ & సోషల్ సైన్సెస్) <ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/VidyaBhavana.html| title = Vidya Bhavana| publisher = Visva Bharati| accessdate = 23 August 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190818024545/http://www.visvabharati.ac.in/VidyaBhavana.html| archive-date = 18 ఆగస్టు 2019| url-status = dead}}</ref> *సెంటర్ ఫర్ యూరోపియన్ లాంగ్వేజస్, లిటరేచర్ & కల్చర్<ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/CMELLCS.html| title = Centre for Modern European Languages, Literature and Culture Studies| publisher = Visva Bharati| accessdate = 23 August 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190719022445/http://www.visvabharati.ac.in/CMELLCS.html| archive-date = 19 జూలై 2019| url-status = dead}}</ref> *భాషాభవనం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ లాంగ్వేజస్, లిటరేచర్ & కల్చర్) <ref>{{cite web | url = http://www.visvabharati.ac.in/BhasaBhavan.html | title = Bhasa Bhavana | publisher = Visva Bharati | accessdate = 23 August 2019 | website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190818040738/http://www.visvabharati.ac.in/BhasaBhavan.html | archive-date = 18 ఆగస్టు 2019 | url-status = dead }}</ref> *వినయ భవనం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఎడ్యుకేషన్) <ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/VinayaBhavana.html| title = Vinaya Bhavana| publisher = Visva Bharati| accessdate = 22 August 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190818012054/http://www.visvabharati.ac.in/VinayaBhavana.html| archive-date = 18 ఆగస్టు 2019| url-status = dead}}</ref> *పల్లి శిక్షాభవనం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ అగ్రికల్చర్ సైన్స్) <ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/PalliSikshaBhavana.html| title = Palli Siksha Bhabana| publisher = Visva Bharati| accessdate = 9 September 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190818043138/http://www.visvabharati.ac.in/PalliSikshaBhavana.html| archive-date = 18 ఆగస్టు 2019| url-status = dead}}</ref> *పల్లి సంఘటనా విభాగం (ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ రూరల్ రికన్‌స్ట్రక్షన్) <ref>{{cite web| url = http://www.visvabharati.ac.in/PalliSamgathanaVibhaga.html| title = Palli- Samgathana Vibhag| publisher = Visva Bharati| accessdate = 9 September 2019| website = | archive-url = https://web.archive.org/web/20190818042939/http://www.visvabharati.ac.in/PalliSamgathanaVibhaga.html| archive-date = 18 ఆగస్టు 2019| url-status = dead}}</ref> ====స్కూల్స్==== *పాఠ భవనం *మృణాలిని ఆనంద పాఠశాల *సంతోష్ పాఠశాల *శిక్షా సత్ర *ఉత్తర్ శిక్షా సదనం ===ర్యాంకింగులు=== {{Infobox India university ranking | NIRF_U_2018 = 31 | NIRF_O_2018 = 48 }} నేషనల్ ఇన్‌స్టిట్యూషనల్ ర్యాంకింగ్ ఫ్రేమ్‌వర్క్ (NIRF) ఈ విశ్వవిద్యాలయానికి దేశం మొత్తం మీద 48వ ర్యాంకును<ref name=Rankings_NIRF_O_2018/> విశ్వవిద్యాలయాలలో 31వ ర్యాంకును ఇచ్చింది.<ref name=Rankings_NIRF_U_2018/>. యు.ఎస్.న్యూస్ అండ్ వరల్డ్ వారి బెస్ట్ గ్లోబల్ యూనివర్సిటీస్ 2020 రిపోర్ట్ ప్రకారం విశ్వభారతి భారతీయ విశ్వవిద్యాలయాలలో 4వ స్థానం సంపాదించింది.<ref>{{Cite web|url=https://www.usnews.com/education/best-global-universities/search?region=&country=india&subject=&name=|title=Best Global Universities, 2020 by US News & World Report|last=|first=|date=|website=|url-status=live|archive-url=|archive-date=|access-date=}}</ref> ==లైబ్రరీ== విశ్వభారతి గ్రంథాలయాన్ని బ్రహ్మచర్య ఆశ్రమం ఆరంభించినపుడు 1901లో రవీంద్రనాథ్ ఠాగూర్ స్థాపించాడు. ప్రస్తుతం విశ్వభారతి గ్రంథాలయ వ్యవస్థ ఒక కేంద్ర గ్రంథాలయంతో పాటు చీనాభవనం, శిక్షాభవనం, పాఠభవనం, దర్శన్ సదనం, హిందీ భవనం, సంగీత్ భవనం, పల్లి సంఘటన విభాగం, వినయభవనం, రవీంద్రభవనం, పల్లి శిక్షాభవనం, కళాభవనం, శిక్షా సత్రాలలో 12 శాఖా గ్రంథాలయాలను కలిగి ఉంది. ఇవికాక సుమారు 30 సెమినార్ గ్రంథాలయాలు వివిధ విభాగాలకు అనుసంధానించి ఉన్నాయి. [[File:Visva-Bharati Central Library.jpg|thumb|210px|విశ్వభారతి కేంద్ర గ్రంథాలయం]] ఈ గ్రంథాలయంలో పురాతనమైన, అపురూపమైన బహు భాషా గ్రంథాలు, రిపోర్టులు, లిఖితప్రతులు, ఇతర డాక్యుమెంట్లు ఉన్నాయి. ఈ గ్రంథాలయంలో రవీంద్రనాథ్ ఠాగూర్, ప్రబోధ్ చంద్ర మొదలైన వారు సేకరించిన విలువైన గ్రంథాలున్నాయి. ==క్యాంపస్ జీవితం== [[File:Poush Mela Bazaar 2012.jpg|thumb|220px|పౌష్యమేళా బజారు,2012]] శాంతినికేతన్, శ్రీనికేతన్ అనే జంట గ్రామాలు భోల్‌పూర్, ఖేయ, సురుల్, ప్రాంతిక్ ల మధ్య ఉంది. విశ్వవిద్యాలయం, ఈ గ్రామాలు కొపాయ్ నది సమీపంలో ఉంది. ఈ విశ్వవిద్యాలయం సాంస్కృతిక ఉత్సవాలకు ప్రసిద్ధి. * వసంతోత్సవం: హోళీ పండుగను పాఠభవనం ముందున్న మైదానంలో జరుపుకుంటారు. * పౌష్యమేళా: ఈ వార్షిక ఉత్సవం పుష్యమాసంలో (డిసెంబరు నెలలో) జరుపుకుంటారు. ఇది స్థానిక ప్రజల హస్తకళావస్తువుల అమ్మకాలను ప్రోత్సహించడానికి ఏర్పాటు చేయబడిన జాతర. మొదటి రోజు ఛాతిమ్‌తాలా వద్ద విశ్వవిద్యాలయం ఉపాసన సభను ఏర్పాటు చేస్తుంది. డిసెంబరు 24న మేలార్ మఠం వద్ద దీపాలంకరణ, బాణాసంచా వెలిగించడం ఉంటుంది. ఈ సంప్రదాయాన్ని రవీంద్రనాథ్ ఠాగూర్ ప్రారంభించాడు. క్రిస్మస్ పండుగనాడు విశ్వవిద్యాలయం సర్వమతసామరస్యానికి గుర్తుగా క్రీస్తు ఉత్సవం నిర్వహిస్తారు. ==శాంతి నికేతన్‌లో చదివిన పూర్వవిద్యార్థులలో తెలుగు ప్రముఖులు== * [[రాంకింకర్ బైజ్]] * [[బెజవాడ గోపాలరెడ్డి]] * [[గుర్రం మల్లయ్య]] * [[మల్లవరపు విశ్వేశ్వరరావు]] * [[వి.ఆర్.చిత్రా]] * [[శివలెంక శంభు ప్రసాద్]] * [[తిక్కవరపు పఠాభిరామిరెడ్డి|పఠాభి]] * [[శ్రీనాథ రత్నశిల్పి వుడయార్]] * [[రాజ్యం సిన్హా]] ==మూలాలు== {{reflist|2}} ==బయటిలింకులు== {{commons category}} * [http://visvabharati.ac.in/index.html విశ్వభారతి అధికారిక వెబ్‌సైట్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200226035048/http://visvabharati.ac.in/index.html |date=2020-02-26 }} *[https://web.archive.org/web/20190428212144/https://santiniketantravelguide.com/what-to-see-in-santiniketan/ విశ్వభారతిలో దర్శనీయస్థలాలు] [[వర్గం:భారతదేశంలో విద్యా సంస్థలు]] [[వర్గం:భారతదేశం కళాశాలలు, విశ్వవిద్యాలయాలు]] [[వర్గం:1901 స్థాపితాలు]] [[వర్గం:పశ్చిమ బెంగాల్]] [[వర్గం:భారతీయ కేంద్రీయ విశ్వవిద్యాలయాలు]] 6j3ux9ro52tpsgqvnejwyhntpjov7nu బ్లాక్ హోల్ 0 300299 4808082 4651120 2026-04-22T19:56:05Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808082 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Black_hole_-_Messier_87_crop_max_res.jpg|alt=Blackness of space with black marked as center of donut of orange and red gases|thumb|260x260px| ఈవెంట్ హొరైజన్ టెలిస్కోపు (2019 ఏప్రిల్ 10) తీసిన సూపర్జైంట్ ఎలిప్టికల్ గెలాక్సీ మెస్సియర్ 87 కేంద్రంలో ఉన్న సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్ చిత్రం. <ref name="NYT-20190410">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2019/04/10/science/black-hole-picture.html?comments#permid=31473598|title=Black Hole Picture Revealed for the First Time – Astronomers at last have captured an image of the darkest entities in the cosmos – Comments|last=Overbye|first=Dennis|date=10 April 2019|work=[[The New York Times]]|access-date=10 April 2019|author-link=Dennis Overbye}}</ref> <ref name="APJL-20190410">{{Cite journal|last=Event Horizon Telescope|first=The|date=2019|title=First M87 Event Horizon Telescope Results. I. The Shadow of the Supermassive Black Hole|journal=[[The Astrophysical Journal]]|volume=87|pages=L1|arxiv=1906.11238|bibcode=2019ApJ...875L...1E|doi=10.3847/2041-8213/ab0ec7}}</ref> <ref name="NASA-20190410">{{Cite news|url=https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7372|title=Black Hole Image Makes History|last=Landau|first=Elizabeth|date=10 April 2019|work=[[NASA]]|access-date=10 April 2019}}</ref> <ref name="bbc">{{వెబ్ మూలము|author=<!--staff-->|url=https://www.bbc.com/news/science-environment-47891902|title=The woman behind first black hole image|date=11 April 2019|publisher=[[BBC News]]}}</ref> ఇది సూర్యుడి ద్రవ్యరాశికి 700 కోట్ల రెట్లు ఉంటుంది<ref>{{Cite journal|last=Oldham, L. J.|last2=Auger, M. W.|date=March 2016|title=Galaxy structure from multiple tracers – II. M87 from parsec to megaparsec scales|journal=Monthly Notices of the Royal Astronomical Society|volume=457|issue=1|pages=421–439|arxiv=1601.01323|bibcode=2016MNRAS.457..421O|doi=10.1093/mnras/stv2982}}</ref> అర్ధ చంద్రాకారపు ఉద్గార చక్రం, మధ్యలో ఉన్న నీడ, దాని ఈవెంట్ హొరైజన్ యొక్క ఫోటాన్ క్యాప్చర్ జోన్‌లు. నీడ వ్యాసం ఈవెంట్ హొరైజన్ వ్యాసానికి 2.6 రెట్లు ఉంటుంది. ]] '''బ్లాక్ హోల్''' (బ్లాక్ హోల్) అనేది ఎంతో బలమైన [[గురుత్వాకర్షణ]] త్వరణాన్ని ప్రదర్శించే స్పేస్‌టైమ్ ప్రాంతం. ఎంత బలమైన గురుత్వాకర్షణ అంటే, ఏ కణమూ, చివరికి కాంతి వంటి విద్యుదయస్కాంత వికిరణంతో సహా ఏదీ, దాని ఆకర్షణ నుండి తప్పించుకోలేవు. ఏదైనా [[ద్రవ్యరాశి]] తగినంత సాంద్రతతో ఉంటే, స్పేస్‌టైమ్‌ను వంచి, బ్లాక్ హోల్ ను ఏర్పరుస్తుందని సాధారణ సాపేక్షతా సిద్ధాంతం ఊహించింది.<ref name="wald 1997">{{Cite book|title=Black Holes, Gravitational Radiation and the Universe|last=Wald|first=R. M.|date=1997|publisher=Springer|isbn=978-9401709347|editor-last=Iyer, B. R.|pages=69–86|chapter=Gravitational Collapse and Cosmic Censorship|arxiv=gr-qc/9710068|doi=10.1007/978-94-017-0934-7|author-link=Robert Wald|editor-last2=Bhawal, B.}}</ref><ref name="NYT-20150608">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2015/06/09/science/black-hole-event-horizon-telescope.html|title=Black Hole Hunters|last=Overbye|first=Dennis|date=8 June 2015|work=[[NASA]]|access-date=8 June 2015|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150609023631/http://www.nytimes.com/2015/06/09/science/black-hole-event-horizon-telescope.html|archive-date=9 June 2015|author-link=Dennis Overbye}}</ref> తిరిగి వెనక్కి రాలేని ఆ ప్రాంతపు సరిహద్దును ''ఈవెంట్ హొరైజన్'' అంటారు. ఈవెంట్ హొరైజన్ను దాటిన వస్తువు గతి, దాని పరిస్థితులపై ఈవెంట్ హొరైజన్ విపరీతమైన ప్రభావాన్ని చూపినప్పటికీ, స్థానికంగా గుర్తించదగిన లక్షణాలేమీ గమనించలేం. అనేక విధాలుగా, బ్లాక్ హోల్ కూడా ఒక ఆదర్శవంతమైన బ్లాక్ బాడీ లాంటిదే. బ్లాక్ బాడీ లాగానే ఇది కూడా కాంతిని ప్రతిబింబించదు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=P_T0xxhDcsIC|title=Gravity from the ground up|last=Schutz|first=Bernard F.|date=2003|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-45506-0|edition=|page=110|author-link=Bernard F. Schutz|archive-url=https://web.archive.org/web/20161202222711/https://books.google.com/books?id=P_T0xxhDcsIC|archive-date=2 December 2016}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Davies|first=P. C. W.|date=1978|title=Thermodynamics of Black Holes|url=http://cosmos.asu.edu/publications/papers/ThermodynamicTheoryofBlackHoles%2034.pdf|journal=[[Reports on Progress in Physics]]|volume=41|issue=8|pages=1313–1355|bibcode=1978RPPh...41.1313D|doi=10.1088/0034-4885/41/8/004|archive-url=https://web.archive.org/web/20130510184530/http://cosmos.asu.edu/publications/papers/ThermodynamicTheoryofBlackHoles%2034.pdf|archive-date=10 May 2013}}</ref> అంతేకాకుండా, ఈవెంట్ హొరైజన్లు హాకింగ్ రేడియేషన్‌ను విడుదల చేస్తాయని ''క్వాంటం ఫీల్డ్ థియరీ'' ఊహించింది. ద్రవ్యరాశికి విలోమానుపాతంలో ఉండే ఉష్ణోగ్రత వద్ద ఉన్న బ్లాక్ బాడీ విడుదల చేసే రేడియేషన్ ఏ స్పెక్ట్రమ్‌లో ఉంటుందో, ఆ స్పెక్ట్రమ్‌లోనే ఈ రేడియేషన్ ఉంటుంది. నక్షత్ర స్థాయి ద్రవ్యరాశి (స్టెల్లార్ మాస్ బ్లాక్ హోల్) ఉండే బ్లాక్ హోల్ లకు ఈ ఉష్ణోగ్రత ఒక [[కెల్విన్‌|కెల్విన్]] లో వందల కోట్ల వంతు ఉంటుంది. ఇంత తక్కువ ఉష్ణోగ్రత వలన దీన్ని గమనించడం అసాధ్యం. కాంతిని కూడా తప్పించుకోనీయనంత బలంగా ఉండే గురుత్వాకర్షణ క్షేత్రాల గురించి 18 వ శతాబ్దంలో జాన్ మిచెల్, [[పియర్ సైమన్ లాప్లేస్|పియరీ-సైమన్ లాప్లేస్]] లు ప్రస్తావించారు.<ref name="origin">{{Cite journal|last=Montgomery|first=Colin|last2=Orchiston|first2=Wayne|last3=Whittingham|first3=Ian|year=2009|title=Michell, Laplace and the origin of the black hole concept|journal=Journal of Astronomical History and Heritage|volume=12|issue=2|pages=90–96|bibcode=2009JAHH...12...90M|doi=}}</ref> సాధారణ సాపేక్షత సిద్ధాంతాన్ని వాడి బ్లాక్ హోల్ ను వర్ణించే మొట్టమొదటి ఆధునిక పరిష్కారం 1916 లో కార్ల్ ష్వార్జ్‌షీల్డ్ కనుగొన్నాడు. అయితే అది, తన నుండి దేన్నీ తప్పించుకోనీయని అంతరిక్ష ప్రాంతమనే వివరణను మాత్రం మొదటగా 1958 లో డేవిడ్ ఫింకెల్‌స్టెయిన్ ప్రచురించాడు. కృష్ణ బిలాలను చాలాకాలం పాటు గణితానికి సంబంధించిన కుతూహల విషయంగా మాత్రమే పరిగణిస్తూ వచ్చారు. 1960 లలో జరిగిన సైద్ధాంతిక కృషి ఫలితంగా సాధారణ సాపేక్షత యొక్క అంచనాయే బ్లాక్ హోల్ అని తేలింది. 1967 లో జోసెలిన్ బెల్ బర్నెల్ [[న్యూట్రాన్ తార|న్యూట్రాన్ నక్షత్రాల]]ను కనుగొన్నాక, గురుత్వాకర్షణ కారణంగా తమలోకి తాము కూలిపోయి, కుంచించుకు పోయి ఏర్పడే కాంపాక్ట్ వస్తువులపై ఆసక్తి రేకెత్తింది. చాలా భారీ నక్షత్రాలు, వాటి జీవితాంతాన కూలి, కుంచించుకుపోయి, నక్షత్ర స్థాయి ద్రవ్యరాశి (స్టెల్లార్ మాస్ బ్లాక్ హోల్) గల కృష్ణ బిలాలు ఏర్పడతాయని భావిస్తున్నారు. బ్లాక్ హోల్ ఏర్పడిన తరువాత, దాని పరిసరాల నుండి ద్రవ్యరాశిని తనలో కలిపేసుకుంటూ, ఇది పెరుగుతూనే ఉంటుంది. ఇతర నక్షత్రాలను, ఇతర బ్లాక్ హోల్‌లనూ తనలో విలీనం చేసుకుని, కోట్ల [[సౌరద్రవ్యరాశి|సౌర ద్రవ్యరాశి]] (''M<sub>☉</sub>'') కలిగిన సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్‌లు ఏర్పడవచ్చు. చాలా [[గేలక్సీ|గెలాక్సీల]] కేంద్రాల్లో సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్‌లు ఉన్నాయని ఒక విస్తృతామోద అభిప్రాయం ఉంది. బ్లాక్ హోల్ ఇతర [[పదార్థము|పదార్థంతో]] జరిపే చర్య ద్వారానూ, అది వెలువరిచే విద్యుదయస్కాంత వికిరణాన్ని బట్టీ దాని ఉనికిని ఊహించవచ్చు. బ్లాక్ హోల్ లో పడే పదార్థం ఒక ఎక్రీషన్ డిస్క్‌ లాగా ఏర్పడుతుంది. రాపిడి వలన ఇది విపరీతంగా వేడెక్కి కాంతిని వెలువరిస్తుంది. విశ్వంలో అత్యంత ప్రకాశవంతంగా వెలిగిపోయే వస్తువుల్లో ఇదొకటి. సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్‌కు దగ్గరగా ప్రయాణించే నక్షత్రాలను అది ముక్కలు చేసేస్తుంది. ఈ ముక్కలు ప్రకాశవంతంగా వెలిగిపోతూ ప్రవాహంలా బ్లాక్ హోల్లోకి పడిపోతాయి. బ్లాక్ హోల్ నక్షత్రాలను ఇలా "మింగేస్తుంది".<ref name="pmid32001633">{{Cite journal|last=Clery D|year=2020|title=Black holes caught in the act of swallowing stars|journal=[[Science (journal)|Science]]|volume=367|issue=6477|pages=495|bibcode=2020Sci...367..495C|doi=10.1126/science.367.6477.495|pmid=32001633}}</ref> బ్లాక్ హోల్ చుట్టూ నక్షత్రాలేమైనా ప్రదక్షిణ చేస్తూ ఉంటే, వాటి కక్ష్యలను బట్టి బ్లాక్ హోల్ ద్రవ్యరాశినీ, దాని స్థానాన్నీ నిర్ణయించవచ్చు. న్యూట్రాన్ నక్షత్రాల వంటివి కృష్ణ బిలాలు కావని నిర్ధారించుకోడానికి ఇటువంటి పరిశీలనలు ఉపయోగపడతాయి. ఈ విధంగా, ఖగోళ శాస్త్రవేత్తలు బైనరీ వ్యవస్థలలో అనేక కృష్ణ బిలాలను గుర్తించారు. [[పాలపుంత]] గెలాక్సీ కేంద్రం వద్ద సాజిట్టేరియస్ A * అని పిలిచే రేడియో వనరు వద్ద సుమారు 43 లక్షల [[సౌరద్రవ్యరాశి|సౌర ద్రవ్యరాశి]] కలిగిన భారీ బ్లాక్ హోల్ ఉందని ఈ పద్ధతి లోనే నిర్ధారించారు. 2016 ఫిబ్రవరి 11న, LIGO గురుత్వాకర్షణ తరంగాలను మొట్టమొదటిగా ప్రత్యక్షంగా గుర్తించినట్లు ప్రకటించింది. ఇది రెండు కృష్ణ బిలాలు విలీనమైన ఘటనలో ఈ తరంగాలు పుట్టాయి. <ref name="PRL-20160211">{{Cite journal|last=Abbott, B.P.|display-authors=etal|year=2016|title=Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger|journal=[[Phys. Rev. Lett.]]|volume=116|issue=6|pages=061102|arxiv=1602.03837|bibcode=2016PhRvL.116f1102A|doi=10.1103/PhysRevLett.116.061102|pmid=26918975}}</ref> 2018 డిసెంబరు నాటికి, బ్లాక్ హోల్ విలీన ఘటనలు పది, న్యూట్రాన్ స్టార్ వీలీనం ఒకటీ, మొత్తం పదకొండు గురుత్వాకర్షణ తరంగ ఘటనలను గమనించారు. మెస్సియర్ 87 గెలాక్సీ కేంద్రంలోని అతి భారీ బ్లాక్ హోల్ ఉందని 2017 లో ఈవెంట్ హొరైజన్ టెలిస్కోప్ చేసిన పరిశీలనలలో తేలింది. 2019 ఏప్రిల్ 10 న, ఈ బ్లాక్ హోల్ను, దాని పరిసరాలనూ తీసిన మొట్టమొదటి ప్రత్యక్ష చిత్రాన్ని ప్రచురించారు. <ref name="APJL-20190410">{{Cite journal|last=Event Horizon Telescope|first=The|date=2019|title=First M87 Event Horizon Telescope Results. I. The Shadow of the Supermassive Black Hole|journal=[[The Astrophysical Journal]]|volume=87|pages=L1|arxiv=1906.11238|bibcode=2019ApJ...875L...1E|doi=10.3847/2041-8213/ab0ec7}}</ref> <ref name="BoumanJohnson2016">{{Cite book|title=2016 IEEE Conference on Computer Vision and Pattern Recognition (CVPR)|last=Bouman|first=Katherine L.|last2=Johnson|first2=Michael D.|last3=Zoran|first3=Daniel|last4=Fish|first4=Vincent L.|last5=Doeleman|first5=Sheperd S.|last6=Freeman|first6=William T.|year=2016|isbn=978-1-4673-8851-1|pages=913–922|chapter=Computational Imaging for VLBI Image Reconstruction|arxiv=1512.01413|doi=10.1109/CVPR.2016.105|hdl=1721.1/103077|author-link=Katie Bouman}}</ref> <ref name="NYT-20190412">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2019/04/12/reader-center/black-holes-dennis-overbye.html|title=When a Black Hole Finally Reveals Itself, It Helps to Have Our Very Own Cosmic Reporter – Astronomers announced Wednesday that they had captured the first image of a black hole. The Times's Dennis Overbye answers readers' questions.|last=Gardiner|first=Aidan|date=12 April 2018|work=[[The New York Times]]|access-date=15 April 2019}}</ref> [[దస్త్రం:BlackHole_Lensing.gif|alt=Schwarzschild black hole|thumb| బ్లాక్ హోల్ వలన కలిగే గురుత్వాకర్షణ లెన్సింగ్ సిమ్యులేషన్. నేపథ్యంలో ఉన్న [[గేలక్సీ|గెలాక్సీ]] చిత్రాన్ని ఇది వక్రీకరిస్తుంది ]] [[దస్త్రం:Images_of_gas_cloud_being_ripped_apart_by_the_black_hole_at_the_centre_of_the_Milky_Way_ESO.jpg|thumb| [[పాలపుంత]] మధ్యలో ఉన్న బ్లాక్ హోల్ వాయు మేఘాలను చీల్చిపారేస్తోంది (2006, 2010, 2013 ల్లో చేసిన పరిశీలనలను నీలం, ఆకుపచ్చ, ఎరుపు రంగులలో చూడవచ్చు).<ref>{{Cite news|url=http://www.eso.org/public/news/eso1332/|title=Ripped Apart by a Black Hole|work=ESO Press Release|access-date=19 July 2013|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130721014626/http://www.eso.org/public/news/eso1332/|archive-date=21 జూలై 2013}}</ref> ]] == చరిత్ర == [[దస్త్రం:BH_LMC.png|thumb| పెద్ద మాగెల్లానిక్ క్లౌడ్ ముందు ఉన్న బ్లాక్ హోల్ సిమ్యులేషను. గ్రావిటేషనల్ లెన్సింగ్ ప్రభావం వలన క్లౌడ్ బాగా విస్తరించినట్లు, వక్రీకరణ చెందినట్లూ కనిపిస్తోంది. పైభాగంలో, [[పాలపుంత]] డిస్క్ ఒక చాపం లాగా వంగి కనిపిస్తోంది. ]] కాంతి కూడా తప్పించుకోలేని భారీ వస్తువు ఉంటుందనే ఆలోచనను ఖగోళ మార్గదర్శకుడు, ఇంగ్లాండు మతాధికారి జాన్ మిచెల్ 1784 నవంబరులో ప్రచురించిన ఒక లేఖలో క్లుప్తంగా ప్రతిపాదించాడు. మిచెల్ యొక్క సరళమైన లెక్కల ప్రకారం, అటువంటి వస్తువుకు సూర్యుడితో సమానమైన సాంద్రతను ఉంటుందని భావించాడు. ఏదైనా నక్షత్రపు వ్యాసం సూర్యుని వ్యాసానికి 500 రెట్లు కంటే ఎక్కువ ఉన్నపుడు, అటువంటి వస్తువు ఏర్పడుతుందని, దాని ఉపరితల [[పలాయన వేగము|పలాయన వేగం]] {{refn|ఒక ఖగోళ వస్తువు గురుత్వాకర్షణ నుండి తప్పించుకుని శాశ్వతంగా ఆ వస్తువు నుండి దూరాంగా పోయేందుకు అవసరమైన వేగమే, పలాయన వేగం. భూమ్మీద పలాయన వేగం 11.168 కి.మీ./సె|group="Note"}}, కాంతి వేగాన్ని మించి ఉంటుందనీ తేల్చింది. అటువంటి మహా కాయం గల, ఏ రేడియేషన్నూ వెలువరించని వస్తువులను వాటికి సమీపంలో ఉండే దృగ్గోచరమయ్యే వస్తువులపై అవి చూపే గురుత్వాకర్షణ ప్రభావాల ద్వారా గుర్తించవచ్చని మిచెల్ చెప్పాడు.<ref>{{Cite journal|last=Michell|first=J.|date=1784|title=On the Means of Discovering the Distance, Magnitude, &c. of the Fixed Stars, in Consequence of the Diminution of the Velocity of Their Light, in Case Such a Diminution Should be Found to Take Place in any of Them, and Such Other Data Should be Procured from Observations, as Would be Farther Necessary for That Purpose. By the Rev. John Michell, B. D. F. R. S. In a Letter to Henry Cavendish, Esq. F. R. S. and A. S|journal=[[Philosophical Transactions of the Royal Society]]|volume=74|issue=|pages=35–57|bibcode=1784RSPT...74...35M|doi=10.1098/rstl.1784.0008|jstor=106576}}</ref> <ref name="origin"/> దృగ్గోచరం కాని అదృశ్య నక్షత్రాలు దృష్టిలో దాగి ఉన్నాయనే ప్రతిపాదన పట్ల అప్పటి పండితులు ఉత్సహం కనబరచారు. కాని పందొమ్మిదవ శతాబ్దం ప్రారంభంలో కాంతి యొక్క తరంగ స్వభావం గురించి తెలిసిపోయినప్పుడు ఆ ఉత్సాహం తగ్గింది.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=LlePVS9oq7MC|title=Light and Electron Microscopy|last=Slayter|first=Elizabeth M.|last2=Slayter|first2=Henry S.|publisher=Cambridge University Press|year=1992|isbn=978-0-521-33948-3|edition=|page=|archive-url=https://web.archive.org/web/20171130151044/https://books.google.com/books?id=LlePVS9oq7MC|archive-date=30 November 2017}}</ref> కాంతి " కణం" కాకుండా తరంగం అయితే, కాంతి తరంగాలపైన గురుత్వాకర్షణ ప్రభావం అసలు ఉంటుందా, ఉంటే ఎలా ఉంటుంది అనేది అస్పష్టంగా ఉండేది. <ref name="origin"/> ఒక మహా ద్రవ్యరాశి గల నక్షత్రపు ఉపరితలం నుండి ఒక కాంతి కిరణం అంతరిక్షం లోకి దూసుకెళ్ళడం, నక్షత్రపు గురుత్వాకర్షణ వలన వేగం తగ్గుతూ, చివరికి ఆగిపోవడం, ఆపై తిరిగి నక్షత్రం ఉపరితలంపైకి పడిపోవడం - మిచెల్ చెప్పే ఈ భావనను ఆధునిక భౌతిక శాస్త్రం అంగీకరించలేదు.<ref>{{Cite news|url=https://www.ast.cam.ac.uk/public/ask/2633|title=Light escaping from black holes|last=Crass|first=Institute of Astronomy – Design by D.R. Wilkins and S.J.|work=www.ast.cam.ac.uk|access-date=10 March 2018|archive-date=6 జూలై 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190706164013/https://www.ast.cam.ac.uk/public/ask/2633|url-status=dead}}</ref> === సాధారణ సాపేక్షతా సిద్ధాంతం === 1915 లో [[ఆల్బర్ట్ ఐన్‌స్టీన్]] తన సాధారణ సాపేక్షతా సిద్ధాంతాన్ని అభివృద్ధి చేశాడు. గురుత్వాకర్షణ, కాంతి చలనాన్ని ప్రభావితం చేస్తుందని అంతకు ముందే చూపించాడు. కొన్ని నెలల తరువాత, కార్ల్ ష్వార్జ్‌షీల్డ్, ఐన్‌స్టీన్ ఫీల్డ్ ఈక్వేషన్లకు ఒక పరిష్కారాన్ని కనుగొన్నాడు. పాయింట్ ద్రవ్యరాశి, గోళాకార ద్రవ్యరాశిల గురుత్వాకర్షణ క్షేత్రాన్ని ఈ పరిష్కారం వివరిస్తుంది. <ref name="Schwarzschild1916">{{Cite journal|last=Schwarzschild|first=K.|date=1916|title=Über das Gravitationsfeld eines Massenpunktes nach der Einsteinschen Theorie|url=https://archive.org/stream/sitzungsberichte1916deutsch#page/188/mode/2up|journal=Sitzungsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaften|volume=7|pages=189–196|bibcode=1916SPAW.......189S}}</ref> ష్వార్జ్‌షీల్డ్ ఈ పరిష్కారం చెప్పిన కొన్ని నెలల తరువాత, హెన్డ్రిక్ లోరెంజ్ దగ్గర విద్యార్థి అయిన జోహన్నెస్ డ్రోస్టే స్వతంత్రంగా పాయింట్ ద్రవ్యరాశికి అదే పరిష్కారాన్ని ఇచ్చాడు. దాని లక్షణాల గురించి అతడు మరింత విస్తృతంగా రాశాడు.<ref>{{Cite journal|last=Droste|first=J.|date=1917|title=On the field of a single centre in Einstein's theory of gravitation, and the motion of a particle in that field|url=http://www.dwc.knaw.nl/DL/publications/PU00012325.pdf|journal=Proceedings Royal Academy Amsterdam|volume=19|issue=1|pages=197–215|archive-url=https://web.archive.org/web/20130518034708/http://www.dwc.knaw.nl/DL/publications/PU00012325.pdf|archive-date=18 May 2013}}</ref><ref>{{Cite book|title=Studies in the history of general relativity|last=Kox|first=A. J.|date=1992|publisher=Birkhäuser|isbn=978-0-8176-3479-7|editor-last=Eisenstaedt|editor-first=Jean|page=41|chapter=General Relativity in the Netherlands: 1915–1920|editor-last2=Kox|editor-first2=A. J.|chapter-url=https://books.google.com/books?id=vDHCF_3vIhUC&pg=PA41}}</ref> ఇప్పుడు ష్వార్జ్‌షీల్డ్ వ్యాసార్థం అని పిలిచే పరిమాణం వద్ద ఈ పరిష్కారం విచిత్రమైన ప్రవర్తనను చూపిస్తుంది. ఇక్కడ ఇది సింగులారిటీగా మారింది. అంటే ఐన్‌స్టీన్ సమీకరణాలలో కొన్ని పదాలు అనంతంగా (ఇన్‌ఫినిటీ) మారాయి. ఈ ఉపరితలం యొక్క స్వభావం ఏమిటో అప్పుడు పెద్దగా అర్థం కాలేదు. 1924 లో, ఆర్థర్ ఎడ్డింగ్టన్ కోఆర్డినేట్ల మార్పు తర్వాత సింగులారిటీ మాయమైందని చూపించాడు. దీని అర్థం ష్వార్జ్‌షీల్డ్ వ్యాసార్థం వద్ద సింగులారిటీ అనేది అభౌతిక కోఆర్డినేట్ సింగులారిటీ అని 1933 లో [[జార్జెస్‌ లెమైటర్‌.|జార్జెస్ లెమాట్రే]] చెప్పాడు.<ref name="HooftHist">{{Cite journal|last='t Hooft|first=G.|date=2009|title=Introduction to the Theory of Black Holes|url=http://www.phys.uu.nl/~thooft/lectures/blackholes/BH_lecturenotes.pdf|publisher=Institute for Theoretical Physics / Spinoza Institute|pages=47–48|archive-url=https://web.archive.org/web/20090521082736/http://www.phys.uu.nl/~thooft/lectures/blackholes/BH_lecturenotes.pdf|archive-date=21 May 2009}}</ref> ఆర్థర్ ఎడ్డింగ్టన్ అయితే 1926 లో రాసిన పుస్తకంలో, ద్రవ్యరాశి అంతా ష్వార్జ్‌షీల్డ్ వ్యాసార్థానికి కుంచించుకు పోయిన నక్షత్రం ఒకటి ఉండే అవకాశం గురించి వ్యాఖ్యానించాడు. బెటెల్‌జూస్ వంటి నక్షత్రాలకు మహా సాంద్రత ఉండే అవకాశాలను ఐన్‌స్టీన్ సిద్ధాంతం తోసిపుచ్చుతుంది. ఎందుకంటే "250 మిలియన్ కిలోమీటర్ల వ్యాసార్థం కలిగిన నక్షత్రానికి సూర్యుడి కున్నంత సాంద్రత ఉండకపోవచ్చు. మొదటిది, అటువంటి నక్షత్రానికి గురుత్వాకర్షణ శక్తి ఎంత విపరీతంగా ఉంటుందంటే, కాంతి దాని నుండి తప్పించుకుని బయటపడలేదు. దాన్నుండి వెలువడిన కిరణాలు తిరిగి నక్షత్రం మీదకే (భూమ్మీదికి రాయి పడిపోయినట్లు) పడిపోతాయి. రెండవది, స్పెక్ట్రల్ రేఖల రెడ్‌షిఫ్టు ఎంత ఎక్కువగా ఉంటుందంటే, అసలు స్పెక్ట్రం కనబడనంతగా షిఫ్ట్ అయిపోతుంది. మూడవది, అంతటి మహా ద్రవ్యరాశి స్పేస్-టైమ్‌ను ఎంతగా వంచుతుందంటే, ఆ నక్షత్రం చుట్టూ ఉన్న స్థలం అంతా నక్షత్రాన్ని చుట్టుకుపోతుంది. అంటే మనం స్పేస్‌కు బయట ఉండిపోతాం (అంటే.. ఏమీలేని చోట)."<ref name="eddington1926">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=RjC9DpnWFbkC&lpg=PP1&pg=PA6|title=The Internal Constitution of the Stars|last=Eddington|first=Arthur|date=1926|work=Science|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-33708-3|volume=52|pages=233–40|doi=10.1126/science.52.1341.233|pmid=17747682|author-link=Arthur Eddington|archive-url=https://web.archive.org/web/20160811034409/https://books.google.com/books?id=RjC9DpnWFbkC&lpg=PP1&pg=PA6|archive-date=11 August 2016|issue=1341}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://archive.org/details/blackholestimewa0000thor|title=Black Holes and Time Warps: Einstein's Outrageous Legacy|last=Thorne|first=Kip S.|last2=Hawking|first2=Stephen|date=1994|publisher=W. W. Norton & Company|isbn=978-0-393-31276-8|pages=[https://archive.org/details/blackholestimewa0000thor/page/134 134]–135|quote=The first conclusion was the Newtonian version of light not escaping; the second was a semi-accurate, relativistic description; and the third was typical Eddingtonian hyperbole{{nbsp}}... when a star is as small as the critical circumference, the curvature is strong but not infinite, and space is definitely not wrapped around the star. Eddington may have known this, but his description made a good story, and it captured in a whimsical way the spirit of Schwarzschild's spacetime curvature."|access-date=12 April 2019|url-access=registration}}</ref> 1931 లో, [[సుబ్రహ్మణ్యన్ చంద్రశేఖర్]] ప్రత్యేక సాపేక్షతా సిద్ధాంతాన్ని ఉపయోగించి, ఒక నిర్దిష్ట పరిమితికి మించి ఎలక్ట్రాన్-డీజనరేట్ పదార్థంతో కూడుకుని ఉన్న భ్రమణరహిత వస్తువు యొక్క ద్రవ్యరాశి ఒక పరిమితికి మించి ఉంటే, దానికి స్థిరమైన పరిష్కారాలు ఉండవు అని చెప్పాడు. ఆ పరిమితి {{Solar mass|1.4}} అని చంద్రశేఖర్ చెప్పాడు. ప్రస్తుతం ఈ పరిమితిని [[చంద్రశేఖర్ పరిమితి|చంద్రశేఖర్ లిమిట్]] అటారు.<ref name="venkataraman92">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=HNSdDFOJ4wkC&pg=PA89|title=Chandrasekhar and his limit|last=Venkataraman|first=G.|date=1992|publisher=Universities Press|isbn=978-81-7371-035-3|page=89|archive-url=https://web.archive.org/web/20160811035848/https://books.google.com/books?id=HNSdDFOJ4wkC&pg=PA89|archive-date=11 August 2016}}</ref> అతని వాదనలను అతని సమకాలీనులైన ఎడింగ్టన్, లెవ్ లాండౌ వంటివారు వ్యతిరేకించారు. ఇంకా తెలియని యంత్రాంగం ఏదో ఒకటి ఈ పతనాన్ని ఆపుతుందని వారు వాదించారు.<ref>{{Cite journal|last=Detweiler|first=S.|date=1981|title=Resource letter BH-1: Black holes|journal=[[American Journal of Physics]]|volume=49|issue=5|pages=394–400|bibcode=1981AmJPh..49..394D|doi=10.1119/1.12686}}</ref> కొంతవరకూ వాళ్ళు చెప్పింది సరైనదే; చంద్రశేఖర్ పరిమితి కంటే కొంచెం భారీగా ఉన్న తెల్ల మరగుజ్జు నక్షత్రం (వైట్ డ్వార్ఫ్), [[న్యూట్రాన్ తార|న్యూట్రాన్ నక్షత్రంగా]] కూలిపోతుంది.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=kd4VEZv8oo0C&pg=PA105|title=Stellar evolution|last=Harpaz|first=A.|date=1994|publisher=[[A K Peters, Ltd.|A K Peters]]|isbn=978-1-56881-012-6|page=105|archive-url=https://web.archive.org/web/20160811025449/https://books.google.com/books?id=kd4VEZv8oo0C&pg=PA105|archive-date=11 August 2016}}</ref> 1939 లో, [[రాబర్ట్ ఓపెన్ హోమరే|రాబర్ట్ ఒపెన్‌హీమర్]], ఇతరులు టోల్మాన్-ఒపెన్‌హీమర్-వోల్కాఫ్ పరిమితి అనే మరొక పరిమితిని నిర్వచించారు. ఈ పరిమితికి మించి ఉండే న్యూట్రాన్ నక్షత్రాలు మరింత కుప్పకూలిపోతాయని ఊహించారు. ఈ నక్షత్రాలు (కనీసం కొన్ని) కూలిపోయి బ్లాక్ హోల్‌గా మారకుండా భౌతిక శాస్త్రంలో ఏ నియమమూ అడ్డుకోలేదని వాళ్ళు తేల్చిచెప్పారు.<ref name="OV1939">{{Cite journal|last=Oppenheimer|first=J. R.|last2=Volkoff|first2=G. M.|author-link2=George Volkoff|date=1939|title=On Massive Neutron Cores|url=https://archive.org/details/sim_physical-review_1939-02-15_55_4/page/n50|journal=[[Physical Review]]|volume=55|issue=4|pages=374–381|bibcode=1939PhRv...55..374O|doi=10.1103/PhysRev.55.374}}</ref> పౌలి మినహాయింపు సూత్రం ఆధారంగా వారు చేసిన తొలి లెక్కల ప్రకారం ఈ పరిమితి {{Solar mass|0.7}} అని చెప్పారు. తదుపరి పరిశీలనల తరువాత ఈ అంచనాను సుమారు {{Solar mass|1.5}} - {{Solar mass|3.0}} కి పెంచారు. <ref name="Bombaci">{{Cite journal|last=Bombaci|first=I.|date=1996|title=The Maximum Mass of a Neutron Star|url=https://archive.org/details/sim_astronomy-and-astrophysics_1996-01_305_3/page/871|journal=[[Astronomy and Astrophysics]]|volume=305|pages=871–877|bibcode=1996A&A...305..871B}}</ref> GW170817 అనే న్యూట్రాన్ స్టార్ విలీనం జరిగిన తరువాత బ్లాక్ హోల్ ఏర్పడి ఉంటుందని భావిస్తున్నారు. దీని తరువాత TOV పరిమితిని కొద్దిగా సవరించి, {{Solar mass|~2.17}} గా మార్చారు. <ref name="Cho2018">{{Cite journal|last=Cho|first=A.|date=16 February 2018|title=A weight limit emerges for neutron stars|journal=Science|volume=359|issue=6377|pages=724–725|bibcode=2018Sci...359..724C|doi=10.1126/science.359.6377.724|pmid=29449468}}</ref> <ref name="Margalit2017">{{Cite journal|last=Margalit|first=B.|last2=Metzger|first2=B. D.|date=1 December 2017|title=Constraining the Maximum Mass of Neutron Stars from Multi-messenger Observations of GW170817|journal=The Astrophysical Journal|volume=850|issue=2|page=L19|arxiv=1710.05938|bibcode=2017ApJ...850L..19M|doi=10.3847/2041-8213/aa991c}}</ref> <ref name="Shibata2017">{{Cite journal|last=Shibata|first=M.|last2=Fujibayashi|first2=S.|last3=Hotokezaka|first3=K.|last4=Kiuchi|first4=K.|last5=Kyutoku|first5=K.|last6=Sekiguchi|first6=Y.|last7=Tanaka|first7=M.|date=22 December 2017|title=Modeling GW170817 based on numerical relativity and its implications|journal=Physical Review D|volume=96|issue=12|pages=123012|arxiv=1710.07579|bibcode=2017PhRvD..96l3012S|doi=10.1103/PhysRevD.96.123012}}</ref> <ref name="Ruiz2018">{{Cite journal|last=Ruiz|first=M.|last2=Shapiro|first2=S. L.|last3=Tsokaros|first3=A.|date=11 January 2018|title=GW170817, general relativistic magnetohydrodynamic simulations, and the neutron star maximum mass|journal=Physical Review D|volume=97|issue=2|pages=021501|arxiv=1711.00473|bibcode=2018PhRvD..97b1501R|doi=10.1103/PhysRevD.97.021501|pmc=6036631|pmid=30003183}}</ref> <ref name="Rezzolla2018">{{Cite journal|last=Rezzolla|first=L.|last2=Most|first2=E. R.|last3=Weih|first3=L. R.|date=9 January 2018|title=Using Gravitational-wave Observations and Quasi-universal Relations to Constrain the Maximum Mass of Neutron Stars|journal=Astrophysical Journal|volume=852|issue=2|pages=L25|arxiv=1711.00314|bibcode=2018ApJ...852L..25R|doi=10.3847/2041-8213/aaa401}}</ref> === పద చరిత్ర === జాన్ మిచెల్ "డార్క్ స్టార్" అనే పదాన్ని ఉపయోగించాడు.<ref>{{వెబ్ మూలము|url=https://www.brainpickings.org/2016/06/27/mapping-the-heavens-natarajan-black-holes/|title=Mapping the Heavens: How Cosmology Shaped Our Understanding of the Universe and the Strange Story of How the Term "Black Hole" Was Born|first=Maria|last=Popova|date=27 June 2016|accessdate=12 April 2019}}</ref> 20 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, భౌతిక శాస్త్రవేత్తలు "గురుత్వాకర్షణ కారణంగా కుప్పకూలిపోయిన వస్తువు" అనే పదాన్ని ఉపయోగించారు. "బ్లాక్ హోల్" అనే పదాన్ని భౌతిక శాస్త్రవేత్త రాబర్ట్ హెచ్. డిక్కె తొలిసారి వాడినట్లు, సైన్స్ రచయిత మార్సియా బార్టుసియాక్ చెప్పాడు. 1960 ల ప్రారంభంలోఅతను ఈ దృగ్విషయాన్ని కలకత్తాలో బ్రిటిషు సైనికులను బంధించిన [[కలకత్తా బ్లాక్ హోల్|బ్లాక్ హోల్‌తో]] పోల్చాడు. ఈ గదిలోకి వెళ్ళినవాళ్ళే గానీ సంజీవంగా తిరిగివచ్చిన వాళ్లు లేరు.{{Refn|కలకత్తా లోని ఫోర్ట్ విలియంలో 4.30 × 5.50 ⁠మీటర్ల చీకటి గది ఉండేది. 1756 జూన్ 20 న బెంగాలు నవాబు సిరాజుద్దౌలా, 146 బ్రిటిషు యుద్ధ ఖైదీలను ఒక రాత్రి ఆ చిన్న గదిలో బంధించాడు. తెల్లవారేసరికి మొత్తం 146 బందీల్లో 123 మంది మరణించారని ఒక కథనం.|refn=Little, J. H. (1916) ‘The Black Hole — The Question of Holwell's Veracity’ (1916) Bengal: Past and Present, vol. 12. pp. 136–171.|group="Note"}} <ref name="Bartusiak">{{వెబ్ మూలము|url=https://www.wbur.org/radioboston/2018/10/09/marcia-bartusiak-planet-three|title=MIT's Marcia Bartusiak On Understanding Our Place In The Universe|accessdate=12 April 2019}}</ref> ముద్రణలో "బ్లాక్ హోల్" అనే పదాన్ని మొదటగా వాడినది 1963 లో ''లైఫ్,'' ''సైన్స్ న్యూస్'' పత్రికలు 1964 జనవరి 18 న సైన్స్ పాత్రికేయురాలు ఎన్ ఈవింగ్ ఒహియోలోని క్లీవ్‌ల్యాండ్‌లో జరిగిన అమెరికన్ అసోసియేషన్ ఫర్ ది అడ్వాన్స్‌మెంట్ ఆఫ్ సైన్స్ సమావేశం గురించి రాసిన తన నివేదికకు "బ్లాక్ హోల్స్ ఇన్ స్పేస్" అనే పేరు పెట్టింది .<ref>{{Cite news|url=http://archive.boston.com/bostonglobe/obituaries/articles/2010/08/03/ann_e_ewing_journalist_first_reported_black_holes/|title=Ann E. Ewing, journalist first reported black holes|last=Brown|first=Emma|date=3 August 2010|work=Boston.com|access-date=24 September 2017|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170924142130/http://archive.boston.com/bostonglobe/obituaries/articles/2010/08/03/ann_e_ewing_journalist_first_reported_black_holes/|archive-date=24 September 2017}}</ref> 1967 డిసెంబరులో జాన్ వీలర్ అనే విద్యార్థి తన ఉపన్యాసంలో "బ్లాక్ హోల్" అనే పదాన్ని సూచించినట్లు తెలిసింది; ఈ పదం లోని సంక్షిప్తత, ఆకట్టుకునే "ప్రకటన విలువ" కోసం వీలర్ ఈ పదాన్ని వాడాడు. అది త్వరగా జనం లోకి పాకేసింది.<ref>{{Cite news|url=https://www.scientificamerican.com/article/pioneering-physicist-john-wheeler-dies/|title=Pioneering Physicist John Wheeler Dies at 96|work=[[Scientific American]]|access-date=27 November 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161128050759/https://www.scientificamerican.com/article/pioneering-physicist-john-wheeler-dies/|archive-date=28 November 2016}}</ref> ఈ పదబంధాన్ని రూపొందించిన క్రెడిట్‌ను కొంతమంది వీలర్‌కు ఇచ్చారు.<ref>{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2008/04/14/science/14wheeler.html|title=John A. Wheeler, Physicist Who Coined the Term 'Black Hole,' Is Dead at 96|last=Overbye|first=Dennis|date=14 April 2008|work=[[The New York Times]]|access-date=27 November 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161122210005/http://www.nytimes.com/2008/04/14/science/14wheeler.html|archive-date=22 November 2016}}</ref> తెలుగులో బ్లాక్ హోల్‌కు కృష్ణ బిలం అనే పేరును వాడడం - అరుదుగా - ఉంది. [[ఈనాడు|ఈనాడు పత్రిక]] ఈ పదాన్ని తొలిసారి వాడినట్లుగా తెలుస్తోంది.{{ఆధారం}} ''కాల బిలం'', ''కాల రంధ్రం'' అనే పేర్లు కూడా - ఇంకా చాలా అరుదుగా - వాడుతారు.<ref>{{Cite web|url=https://andhrabharati.com/dictionary/index.php?w=black+hole|title=నిఘంటుశోధన - ఆధునిక వ్యవహార కోశం - బూదరాజు రాధాకృష్ణ|website=andhrabharati.com|access-date=2021-12-13}}</ref> ఈ పదాల్లో "కాల" అంటే కాలం అని కాక నల్లని అనే అర్థంలో వాడినప్పటికీ, దాన్ని కాలం అనే అర్థంలో కూడా తీసుకోవచ్చు. అయితే ''బ్లాక్ హోల్'' అనే ఇంగ్లీషు పేరే తెలుగు సమాజంలో ఎక్కువ ప్రచారంలో ఉంది. == భౌతిక లక్షణాలు, వర్గీకరణ == {| class="wikitable" style="float:right; margin:0 0 0.5em 1em;" |+బ్లాక్ హోల్ వర్గీకరణలు ! క్లాస్ ! సుమారుగా <br />ద్రవ్యరాశి ! సుమారుగా<br />వ్యాసార్థం |- | సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్ | style="text-align: center;" | 10 {{Sup|5}} –10 {{Sup|10}} ''M''{{sub|Sun}} | style="text-align: center;" | 0.001–400 AU |- | ఇంటర్మీడియట్-మాస్ బ్లాక్ హోల్ | style="text-align: center;" | 10 {{Sup|3}} ''M''{{sub|Sun}} | style="text-align: center;" | 10{{Sup|3}} కిమీ ≈ R<sub>Earth</sub> |- | నక్షత్ర బ్లాక్ హోల్ (స్టెల్లార్ మాస్ బ్లాక్ హోల్) | style="text-align: center;" | 10 ''M''{{sub|Sun}} | style="text-align: center;" | 30 కి.మీ. |- | సూక్ష్మ బ్లాక్ హోల్ | style="text-align: center;" |''M''{{sub|[[Moon]]}} | style="text-align: center;" | 0.1 మి.మీ. వరకు &nbsp; |} === వర్గీకరణ === బ్లాక్ హోల్‌లను సాధారణంగా వాటి ద్రవ్యరాశి ప్రకారం, కోణీయ ద్రవ్యవేగం, ''J తో సంబంధం లేకుండా'' వర్గీకరిస్తారు. ఈవెంట్ హొరైజన్ లేదా ష్వార్జ్‌షీల్డ్ వ్యాసార్థం ద్వారా లెక్కించే బ్లాక్ హోల్ పరిమాణం ద్రవ్యరాశి ''M'' కి అనులోమానుపాతంలో ఉంటుంది :<math>r_\mathrm{s}=\frac{2GM}{c^2} \approx 2.95\, \frac{M}{M_\mathrm{Sun}}~\mathrm{km,}</math> ఇక్కడ ''r''<sub>s</sub> అంటే ష్వార్జ్‌షీల్డ్ వ్యాసార్థం, ''M''<sub>Sun</sub> [[సౌరద్రవ్యరాశి|సూర్యుని ద్రవ్యరాశి]] . {{Clear}} === ఈవెంట్ హొరైజన్ === బ్లాక్ హోల్ కే ప్రత్యేకించిన లక్షణం దాని చుట్టూ ఉండే ఈవెంట్ హొరైజన్. ఇది అంతరిక్షంలో ఒక సరిహద్దు. పదార్థమూ, కాంతీ దీని ద్వారా లోపలికి, బ్లాక్ హోల్ ద్రవ్యరాశి వైపు, వెళ్ళగలవు గానీ దీన్నుండి వెలుపలికి రాలేవు. కాంతితో సహా ఏదీ తప్పించుకోలేదు. ఈవెంట్ హొరైజన్ అని ఎందు కంటారంటే ఈ సరిహద్దుకు లోపల ఏదైనా సంఘటన జరిగితే, ఆ సంఘటన నుండి సమాచారం బయటి పరిశీలకుడికి చేరదు. అంచేత అలాంటి సంఘటన జరిగిందో లేదో నిర్ణయించడం అసాధ్యం. దిగంతానికి (హొరైజన్ కు) ఆవల ఉన్నది మనకు కనబడనట్లే, ఇది కూడా తెలియదు. అంచేత ఆ పేరు పెట్టారు. సాధారణ సాపేక్షత (సాధారణ సాపేక్షతా సిద్ధాంతం) ఊహించినట్లుగా, ద్రవ్యరాశి యొక్క ఉనికి స్పేస్ టైమ్‌ను వంచుతుంది. తద్వారా కణాలు ప్రయాణించే మార్గాలు ద్రవ్యరాశి వైపు వంగుతాయి. బ్లాక్ హోల్ యొక్క ఈవెంట్ హొరైజన్ వద్ద, ఈ వంపు ఎంత బలంగా ఉంటుందంటే, బ్లాక్ హోల్ నుండి బయటికి వెళ్ళే మార్గాలే ఉండవు.<ref>{{వెబ్ మూలము|title=Singularities and Black Holes > Lightcones and Causal Structure|url=https://plato.stanford.edu/entries/spacetime-singularities/lightcone.html|publisher=[[Stanford Encyclopedia of Philosophy]]|accessdate=11 March 2018}}</ref> సుదూర పరిశీలకునికి, బ్లాక్ హోల్‌కు దగ్గరగా ఉన్న గడియారాలు, దూరంగా ఉన్న వాటి కంటే నెమ్మదిగా నడుస్తున్నట్లు కనిపిస్తాయి. గ్రావిటేషనల్ టైమ్ డైలేషన్ అనే ఈ ప్రభావం కారణంగా, బ్లాక్ హోల్లోకి పడే వస్తువు ఈవెంట్ హొరైజన్‌కు చేరుకునే కొద్దీ నెమ్మదిస్తున్నట్లు కనిపిస్తుంది. దానిని చేరుకోవడానికి అనంతమైన సమయం పడుతుంది. అదే సమయంలో, బయట ఉన్న పరిశీలకునికి ఈ వస్తువుపై అన్ని ప్రక్రియలు నెమ్మదించినట్లు కనిపిస్తాయి. దీనివల్ల ఆ వస్తువు విడుదల చేసే కాంతి ఉండేకొద్దీ ఎర్రగానూ, మసకగా అవుతూనూ కనిపిస్తుంది. దీని గురుత్వాకర్షణ [[రెడ్‌షిఫ్ట్]] అంటారు.<ref>{{వెబ్ మూలము|url=http://nrumiano.free.fr/Estars/int_bh.html|title=Inside a black hole|accessdate=26 March 2009}}</ref> అంతిమంగా, పడిపోయే వస్తువు మసకైపోతూ పూర్తిగా కనిపించకుండా పోతుంది. సాధారణంగా ఈ ప్రక్రియ చాలా వేగంగా జరుగుతుంది; ఒక్క సెకనులోపే వస్తువు దృశ్యం నుండి అదృశ్యమవుతుంది.<ref>{{వెబ్ మూలము|title=What happens to you if you fall into a black holes|url=http://math.ucr.edu/home/baez/physics/Relativity/BlackHoles/fall_in.html|accessdate=11 March 2018}}</ref> మరోవైపు, బ్లాక్ హోల్లో పడిపోయే పరిశీలకులకు ఈవెంట్ హొరైజన్ దాటినప్పుడు ఈ ప్రభావాలేమీ కనబడవు. వారి స్వంత గడియారాలు వారికి మామూలుగానే నడుస్తున్నట్లు కనిపిస్తాయి. వాటి ప్రకారం, ఒక సీమిత (ఫైనైట్) సమయంలోనే వారు ఈవెంట్ హొరైజన్‌ను దాటుతారు; సాధారణ సాపేక్షతలో, స్థానిక పరిశీలనల ద్వారా ఈవెంట్ హొరైజన్ స్థానాన్ని నిర్ణయించడం అసాధ్యం.<ref>{{Cite news|url=https://news.nationalgeographic.com/news/2014/01/140130-black-holes-stephen-hawking-work-space-astronomy/|title=Watch: Three Ways an Astronaut Could Fall Into a Black Hole|date=1 February 2014|access-date=13 March 2018}}</ref> సమతుల్యత (ఈక్విలిబ్రియమ్) వద్ద బ్లాక్ హోల్ యొక్క ఈవెంట్ హొరైజన్ టోపోలజీ ఎల్లప్పుడూ గోళాకారంగానే ఉంటుంది.{{refn|This is true only for four-dimensional spacetimes. In higher dimensions more complicated horizon topologies like a [[Higher-dimensional Einstein gravity#Black hole uniqueness|black ring]] are possible.<ref>{{cite journal |first1=R. |last1=Emparan |first2=H. S. |last2=Reall |title=Black Holes in Higher Dimensions |journal=Living Reviews in Relativity |volume=11 |issue=6 |pages=6 |date=2008 |arxiv=0801.3471 |bibcode=2008LRR....11....6E |doi=10.12942/lrr-2008-6 |pmid=28163607 |pmc=5253845 }}</ref><ref>{{Cite book |last1=Obers |first1=N. A. |editor1-last=Papantonopoulos |editor1-first=Eleftherios |title=Black Holes in Higher-Dimensional Gravity |journal=Physics of Black Holes |volume=769 |pages=211–258 |date=2009 |doi=10.1007/978-3-540-88460-6 |arxiv=0802.0519 |series=Lecture Notes in Physics |isbn=978-3-540-88459-0 |bibcode=2009LNP...769.....P |url=http://cds.cern.ch/record/1164174/files/978-3-540-88460-6_BookTOC.pdf}}</ref>|group="Note"}} తమచుట్టూ తాము తిరగని (స్థిరంగా ఉండే) బ్లాక్ హోల్‌ల ఈవెంట్ హొరైజన్ ఖచ్చితంగా గోళాకారంగా ఉంటుంది. తిరిగే వాటికి, ఓబ్లేట్ (పైనా కిందా అదిమిన గోళాకారం) గా ఉంటుంది. <ref name="Smarr1973">{{Cite journal|last=Smarr|first=L.|year=1973|title=Surface Geometry of Charged Rotating Black Holes|journal=Physical Review D|volume=7|issue=2|pages=289–295|bibcode=1973PhRvD...7..289S|doi=10.1103/PhysRevD.7.289}}</ref> <ref name="Wiltshire2009">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=wymJBq_80Q0C|title=The Kerr Spacetime: Rotating Black Holes in General Relativity|last=Visser, M.|date=22 January 2009|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-052188512-6|editor-last=Wiltshire, D.L.|chapter=The Kerr spacetime: A brief introduction|arxiv=0706.0622|editor-last2=Visser, M.|editor-last3=Scott, S.M.}}</ref> <ref name="Delgado2018">{{Cite journal|last=Delgado|first=J.F. M.|last2=Herdeiro|first2=C.A. R.|last3=Radu|first3=E.|year=2018|title=Horizon geometry for Kerr black holes with synchronized hair|journal=Physical Review D|volume=97|issue=12|pages=124012|bibcode=2018PhRvD..97l4012D|doi=10.1103/PhysRevD.97.124012}}</ref> === సింగులారిటీ === సాధారణ సాపేక్షత వివరించినట్లుగా, బ్లాక్ హోల్ మధ్యలో గురుత్వాకర్షక సింగులారిటీ ఉంటుంది. అక్కడ స్పేస్‌టైమ్ వక్రత అనంతం అవుతుంది. తిరగని (నాన్-రొటేటింగ్) బ్లాక్ హోల్ కు, ఈ ప్రాంతం ఒకే బిందువు ఆకారాన్ని తీసుకుంటుంది. తిరిగే బ్లాక్ హోల్ కు, రింగ్ సింగులారిటీ ఏర్పడుతుంది. రెండు సందర్భాల్లోనూ, సింగులర్ ప్రాంతపు ఘనపరిమాణం సున్నా ఉంటుంది. బ్లాక్ హోల్ ద్రవ్యరాశి మొత్తం ఈ సింగులర్ ప్రాంతం లోనే ఉంటుందని కూడా చూపవచ్చు. అంచేత సింగులర్ ప్రాంతం అనంతమైన [[సాంద్రత]] కలిగి ఉంటుందని భావించవచ్చు.<ref>{{Cite news|url=https://www.skyandtelescope.com/astronomy-resources/how-big-is-a-black-hole/|title=Sizes of Black Holes? How Big is a Black Hole?|date=22 July 2014|work=[[Sky & Telescope]]|access-date=9 October 2018}}</ref> ష్వార్జ్‌షీల్డ్ బ్లాక్ హోల్లో (అంటే, తిరగనిది, ఛార్జ్ లేనిదీ) పడే పరిశీలకులు ఈవెంట్ హొరైజన్‌ను దాటిన తర్వాత సింగులారిటీ లోకి పోకుండా నివారించలేరు. వారు బయటివైపుకు వేగంగా పోయే ప్రయత్నం చేసి తమ పతనాన్ని కొంత ఆలస్యం చేసుకోవచ్చు. కానీ అది ఒక పరిమితి లోపు మాత్రమే.<ref>{{Cite journal|last=Lewis|first=G. F.|last2=Kwan|first2=J.|date=2007|title=No Way Back: Maximizing Survival Time Below the Schwarzschild Event Horizon|journal=Publications of the Astronomical Society of Australia|volume=24|issue=2|pages=46–52|arxiv=0705.1029|bibcode=2007PASA...24...46L|doi=10.1071/AS07012}}</ref> సింగులారిటీకి చేరుకున్నప్పుడు, వారు అనంతమైన సాంద్రత ఉండేంత సూక్ష్మ రూపానికి చూర్ణమై పోతారు. వారి ద్రవ్యరాశి బ్లాక్ హోల్ ద్రవ్యరాశిలో కలిసిపోతుంది. ఇదంతా జరగడానికి ముందు, స్పాఘెట్టిఫికేషన్ లేదా "నూడిల్ ఎఫెక్ట్" అనే ఒక ప్రక్రియలో, పెరుగుతున్న టైడల్ ఫోర్సుల కారణంగా వారు తీగల్లాగా - నూడిల్లాగా - సాగి, తెగిపోతారు. ఛార్జ్ ఉన్న (రీస్నర్-నార్డ్‌స్ట్రోమ్) లేదా తిరిగే (కెర్) బ్లాక్ హోల్ విషయంలో, సింగులారిటీలో పడకుండా నివారించడం సాధ్యపడుతుంది. ఈ పరిష్కారాలను సాధ్యమైనంతవరకు విస్తరిస్తే, బ్లాక్ హోల్ ఒక వార్మ్‌హోల్ లాగా పనిచేసి, దాని ద్వారా వేరే స్పేస్‌టైమ్ లోకి ప్రవేశించే ఊహాత్మక అవకాశాన్ని చూపిస్తుంది. అయితే, మరొక విశ్వానికి ప్రయాణించే అవకాశాన్ని ఏ కొద్దిపాటి వైకల్యమైనా నాశనం చేస్తుంది కాబట్టి, ఇది సైద్ధాంతికంగా మాత్రమే సాధ్యం.<ref>{{Cite journal|last=Droz|first=S.|last2=Israel|first2=W.|last3=Morsink|first3=S. M.|date=1996|title=Black holes: the inside story|journal=Physics World|volume=9|issue=1|pages=34–37|bibcode=1996PhyW....9...34D|doi=10.1088/2058-7058/9/1/26}}</ref> కెర్ సింగులారిటీ చుట్టూ, క్లోజ్డ్ టైమ్‌లైన్ కర్వ్ లను (తన స్వంత గతం లోకి తానే తిరిగి రావడం) అనుసరించడం కూడా సాధ్యం లాగానే కనిపిస్తుంది. ఇది గ్రాండ్‌ఫాదర్ పారడాక్స్ వంటి హేతు సమస్యలకు దారితీస్తుంది. సాధారణ సాపేక్షతలో సింగులారిటీలు కనబడడాన్ని ఆ సిద్ధాంత విచ్ఛిన్నానికి (పనిచెయ్యకపోవడం) సంకేతంగా భావిస్తారు. అయితే, ఈ విచ్ఛిన్నం ఊహించినదే; చాలా అధిక సాంద్రత వద్ద, కణాల (పార్టికిల్) పరస్పర చర్యల కారణంగా [[క్వాంటం యాంత్రిక శాస్త్రం|క్వాంటం ప్రభావాలు]] ఈ చర్యలను వివరించాల్సిన పరిస్థితి వస్తుంది. ఈ రోజు వరకు, క్వాంటం, గురుత్వాకర్షణ ప్రభావాలను ఒకే సిద్ధాంతంగా మిళితం చేయడం సాధ్యం కాలేదు. అయితే, క్వాంటం గురుత్వాకర్షణ సిద్ధాంతాన్ని రూపొందించే ప్రయత్నాలు జరుగుతున్నాయి. అటువంటి సిద్ధాంతం ఏదైనా ఒకటి రూపుదిద్దుకుంటే, అదులో సింగులారిటీ ఉండదని భావిస్తున్నారు.<ref>{{వెబ్ మూలము|url=http://www.damtp.cam.ac.uk/user/gr/public/bh_hawk.html|title=Black Holes and Quantum Gravity|work=Cambridge Relativity and Cosmology|date=1996|accessdate=26 March 2009}}</ref><ref>{{వెబ్ మూలము|url=http://imagine.gsfc.nasa.gov/docs/ask_astro/answers/980420b.html|title=Ask an Astrophysicist: Quantum Gravity and Black Holes|accessdate=26 March 2009}}</ref> === ఫోటాన్ గోళం === ఫోటాన్ గోళం సున్నా మందం కలిగిన గోళాకార సరిహద్దు. ఆ గోళపు తిర్యగ్రేఖలపై (టాంజెంట్లు) కదిలే [[ఫోటాన్|ఫోటాన్లు]], బ్లాక్ హోల్ చుట్టూ వృత్తాకార కక్ష్యలో చిక్కుకుని తిరుగుతూంటాయి. తిరగని బ్లాక్ హోల్‌లకు ఫోటాన్ గోళ వ్యాసార్ధం, ష్వార్జ్‌షీల్డ్ వ్యాసార్థానికి 1.5 రెట్లు ఉంటుంది. వాటి కక్ష్యలు డైనమిక్‌గా అస్థిరంగా ఉంటాయి, అందువల్ల లోపలికి పడే పదార్థం లోని కణం వంటి ఏ చిన్న కలత జోక్యం చేసుకున్నా, అది కాలక్రమేణా పెరిగే అస్థిరతకు కారణమవుతుంది. దీనివల్ల ఫోటాన్ బ్లాక్ హోల్ నుండి తప్పించుకోవచ్చు, లేదా ఈవెంట్ హొరైజన్‌ను దాటి లోపలికి పడిపోవచ్చు.<ref name="prd84_6">{{Cite journal|last=Nitta|first=Daisuke|last2=Chiba|first2=Takeshi|last3=Sugiyama|first3=Naoshi|date=September 2011|title=Shadows of colliding black holes|journal=Physical Review D|volume=84|issue=6|pages=063008|arxiv=1106.2425|bibcode=2011PhRvD..84f3008N|doi=10.1103/PhysRevD.84.063008}}</ref> ఫోటాన్ గోళం నుండి లోపలికి పోకుండా ఉంటే, దాన్నుండి కాంతి తప్పించుకోగలదేమోగానీ, ఫోటాన్ గోళాన్ని దాటి లోపలికి వెళ్ళే కాంతిని మాత్రం బ్లాక్ హోల్ మింగేస్తుంది. అందువల్ల ఫోటాన్ గోళం నుండి బయటి పరిశీలకుడికి ఏదైనా కాంతి చేరుతోంది అంటే.., అది ఫోటాన్ గోళానికీ, ఈవెంట్ హొరైజన్‌కూ మధ్య ఉన్న వస్తువులు విడుదల చేసినదే.<ref name="prd84_6"/> == నిర్మాణం, పరిణామం == బ్లాక్ హోల్‌ల విచిత్రమైన లక్షణాన్ని బట్టి చూస్తే, అసలు అలాంటి వస్తువులంటూ ప్రకృతిలో ఉన్నాయా, లేక అవి ఐన్‌స్టీన్ సమీకరణాల్లోంచి పుట్టుకొచ్చే పరిష్కారాలు మాత్రమేనా అని చాలాకాలం పాటు ప్రశ్నలుండేవి. కూలి, కుంచించుకు పోయే వస్తువుల కోణీయ ద్రవ్యవేగం వలన ఒక వ్యాసార్థం వద్ద వాటి చలనం ఆగిపోతుందని, బ్లాక్ హోల్‌గా మారదనీ స్వయంగా ఐన్‌స్టీన్ కూడా తప్పుగా భావించాడు.<ref>{{Cite journal|last=Einstein|first=A.|date=1939|title=On A Stationary System With Spherical Symmetry Consisting of Many Gravitating Masses|url=https://archive.org/details/sim_annals-of-mathematics_1939-10_40_4/page/922|journal=Annals of Mathematics|volume=40|issue=4|pages=922–936|bibcode=1939AnMat..40..922E|doi=10.2307/1968902|jstor=1968902}}</ref> పర్యవసానంగా సాధారణ సాపేక్షతా సిద్ధాంత సమాజం దీనికి విరుద్ధంగా వచ్చిన ఫలితాలన్నిటినీ చాలా సంవత్సరాల పాటు కొట్టిపారేస్తూ వచ్చింది. అయితే, వీరిలో ఒక మైనారిటీ వర్గం మాత్రం బ్లాక్ హోళ్ళు భౌతిక వస్తువులేనని వాదించడం కొనసాగించారు.<ref>{{Cite book|title=The Kerr Spacetime|last=Kerr|first=R. P.|date=2009|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-88512-6|editor-last=Wiltshire|editor-first=D. L.|chapter=The Kerr and Kerr-Schild metrics|arxiv=0706.1109|bibcode=2007arXiv0706.1109K|editor-last2=Visser|editor-first2=M.|editor-last3=Scott|editor-first3=S. M.}}</ref> 1960 ల చివరినాటికి, ఈవెంట్ హొరైజన్ ఏర్పడడానికి అడ్డంకి ఏమి లేదని ఈ మైనారిటీ వర్గం, మెజారిటీ పరిశోధకులను ఒప్పించింది. [[File:BBH_gravitational_lensing_of_gw150914.webm|alt=A simulation of two black holes colliding to form a super massive black hole|thumb|రెండు బ్లాక్ హోళ్ళు లయమైపోతున్న సిమ్యులేషన్]] ఒకసారి ఈవెంట్ హొరైజనంటూ ఏర్పడిన తర్వాత, క్వాంటం మెకానిక్స్ లేని సాధారణ సాపేక్షత స్థితిలో ఒక సింగులారిటీ ఏర్పడుతుందని రోజర్ పెన్‌రోస్ నిరూపించాడు.<ref name="penrose1965">{{Cite journal|last=Penrose|first=R.|date=1965|title=Gravitational Collapse and Space-Time Singularities|url=https://archive.org/details/sim_physical-review-letters_1965-01-18_14_3/page/56|journal=[[Physical Review Letters]]|volume=14|issue=3|page=57|bibcode=1965PhRvL..14...57P|doi=10.1103/PhysRevLett.14.57}}</ref> బ్లాక్ హోల్‌ల భౌతిక లక్షణాలు సరళమైనవి, అర్థం చేసుకోదగినవీ అని బ్లాక్ హోల్ థర్మోడైనమిక్ సూత్రాలు చూపించాయి. <ref name="HawkingPenrose1970">{{Cite journal|last=Hawking|first=S. W.|last2=Penrose|first2=R.|author-link2=Roger Penrose|date=January 1970|title=The Singularities of Gravitational Collapse and Cosmology|journal=[[Proceedings of the Royal Society A]]|volume=314|issue=1519|pages=529–548|bibcode=1970RSPSA.314..529H|doi=10.1098/rspa.1970.0021|jstor=2416467}}</ref> నక్షత్రాల వంటి భారీ వస్తువులు గురుత్వాకర్షక పతనం చెందినపుడు సాంప్రదాయిక బ్లాక్ హోల్‌లు ఏర్పడతాయి. అయితే సైద్ధాంతికంగా, అవి ఇతర ప్రక్రియల ద్వారా కూడా ఏర్పడవచ్చు.<ref name="pacucci2016">{{Cite journal|last=Pacucci|first=F.|last2=Ferrara|first2=A.|last3=Grazian|first3=A.|last4=Fiore|first4=F.|last5=Giallongo|first5=E.|year=2016|title=First Identification of Direct Collapse Black Hole Candidates in the Early Universe in CANDELS/GOODS-S|journal=Mon. Not. R. Astron. Soc.|volume=459|issue=2|pages=1432|arxiv=1603.08522|bibcode=2016MNRAS.459.1432P|doi=10.1093/mnras/stw725}}</ref> <ref name="carr primordial">{{Cite book|title=Inflating Horizon of Particle Astrophysics and Cosmology|last=Carr|first=B. J.|date=2005|publisher=Universal Academy Press|isbn=978-4-946443-94-7|editor-last=Suzuki|editor-first=H.|pages=astro–ph/0511743|chapter=Primordial Black Holes: Do They Exist and Are They Useful?|arxiv=astro-ph/0511743|bibcode=2005astro.ph.11743C|editor-last2=Yokoyama|editor-first2=J.|editor-last3=Suto|editor-first3=Y.|editor-last4=Sato|editor-first4=K.}}</ref> === గురుత్వాకర్షక పతనం, కుంచించుకుపోవడం === వస్తువు యొక్క సొంత గురుత్వాకర్షణ శక్తిని నిరోధించడానికి ఆ వస్తువు లోని అంతర్గత [[పీడనం]] సరిపోనప్పుడు గురుత్వాకర్షక పతనం జరుగుతుంది. సాధారణంగా ఇది నక్షత్రాల్లో సంభవిస్తుంది. నక్షత్రంలో కేంద్రక సంలీన చర్య జరిపేందుకు సరిపడినంత "ఇంధనం" లేకపోవడం చేత గాని, నక్షత్రం లోకి అదనంగా పదార్థం చేరడం వల్ల (అదే సమయంలో నక్షత్ర గర్భంలో ఉష్ణోగ్రత పెరగకుండా) గాని ఇది జరుగుతుంది. ఈ రెండు సందర్భాల్లోనూ నక్షత్రం దాని స్వంత బరువు కింద కుప్పకూలిపోకుండా నిరోధించేంత శక్తి నక్షత్ర గర్భం లోని ఉష్ణోగ్రతకు ఉండదు. ఈ పతనం నక్షత్రం లోని డీజనరసీ పీడనం వలన ఆగిపోవచ్చు. అప్పుడు పదార్థమంతా ఒక సాంద్రతరమైన రూపం లోకి ఘనీభవించవచ్చు. ఫలితంగా వివిధ రకాల కాంపాక్ట్ స్టార్లలో ఏదో ఒకటి ఏర్పడుతుంది. ఏ రకమైన కాంపాక్ట్ నక్షత్రమనేది, నక్షత్రపు బయటి పొరలు విస్ఫోటనమై పోయాక మిగిలి ఉన్న అవశేషపు ద్రవ్యరాశిపై ఆధారపడి ఉంటుంది. ఇటువంటి పేలుళ్లు, పల్సేషన్ల లోనే [[ప్లానెటరీ నెబ్యులా|ప్లానెటరీ నెబ్యులాలు]] ఏర్పడతాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=Q2aURFWBI8EC|title=Planetary Nebulae and How to Observe Them|last=Griffiths|first=Martin|publisher=Springer Science & Business Media|year=2012|isbn=978-1-4614-1781-1|edition=illustrated|page=11|archive-url=https://web.archive.org/web/20161203011053/https://books.google.com/books?id=Q2aURFWBI8EC|archive-date=3 December 2016}} [https://books.google.com/books?id=Q2aURFWBI8EC&pg=PA11 Extract of page 11]</ref> ఈ అవశేష ద్రవ్యరాశి అసలు నక్షత్ర ద్రవ్యరాశి కంటే గణనీయంగా తక్కువగా ఉంటుంది. అవశేష నక్షత్రపు ద్రవ్యరాశి {{Solar mass|5}} మించి ఉండాలంటే కుప్పకూలిపోయే నక్షత్రపు ద్రవ్యరాశి {{Solar mass|20}} పైబడి ఉండాలి అవశేషాల ద్రవ్యరాశి {{Solar mass|3-4}} ( టోల్మాన్-ఒపెన్‌హీమర్-వోల్కాఫ్ పరిమితి <ref name="OV1939"/> ) ను మించి ఉంటే, అసలు నక్షత్రం చాలా భారీగా ఉండటం వల్ల గానీ, అవశేషం లోకి ఎక్రీషన్ ద్వారా పదార్థం చేరడం వలన గానీ, [[న్యూట్రాన్|న్యూట్రాన్ల]] డీజనరసీ పీడనం కూడా కూలిపోవడాన్ని ఆపడానికి సరిపోదు. మానవుడికి తెలిసిన ఏ యంత్రాంగానికి కూడా ఈ ఇంప్లోజన్ను ఆపే శక్తి లేదు (బహుశా క్వార్క్ డిజనరసీ పీడనం ఆపగలదేమో). అవశేషం అనివార్యంగా తనలోకి తాను కుప్పకూలిపోయి (ఇంప్లోజన్), బ్లాక్ హోల్ ఏర్పడుతుంది. [[దస్త్రం:Artist’s_impression_of_supermassive_black_hole_seed.jpg|thumb| సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్ సీడ్ యొక్క కళాకారుడి ముద్ర<ref>{{వెబ్ మూలము|title=Artist's impression of supermassive black hole seed|url=http://www.spacetelescope.org/images/heic1610a/|accessdate=27 May 2016}}</ref> ]] భారీ నక్షత్రాల గురుత్వాకర్షక పతనమే నక్షత్ర ద్రవ్యరాశి బ్లాక్ హోల్‌ల (స్టెల్లార్ మాస్ బ్లాక్ హోల్) ఏర్పాటుకు కారణమని భావిస్తున్నారు. ప్రారంభ విశ్వంలో నక్షత్రాల నిర్మాణం చాలా భారీ నక్షత్రాల జననానికి దారితీసి ఉండవచ్చు. అవి కూలిపోయిన తరువాత ఏర్పడిన బ్లాక్ హోల్‌ల ద్రవ్యరాశి {{Solar mass|10{{sup|3}}}} వరకూ ఉండి ఉండవచ్చు. ఈ బ్లాక్ హోల్‌లు చాలా గెలాక్సీల కేంద్రాలలో ఉండే సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్‌లకు విత్తనాలు కావచ్చు.<ref name="ReesVolonteri">{{Cite book|title=Massive black holes: Formation and evolution|last=Rees|first=M. J.|last2=Volonteri|first2=M.|date=2007|work=Proceedings of the International Astronomical Union|isbn=978-0-521-86347-6|editor-last=Karas|editor-first=V.|volume=238|pages=51–58|arxiv=astro-ph/0701512|bibcode=2007IAUS..238...51R|doi=10.1017/S1743921307004681|editor-last2=Matt|editor-first2=G.}}</ref> విశ్వం ఉద్భవించిన తొలినాళ్ళలో వాయు మేఘాలే నేరుగా కూలిపోవటంవలన {{Solar mass|10{{sup|5}}}} ద్రవ్యరాశి కలిగిన సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్‌లు ఏర్పడి ఉండవచ్చని కూడా భావించారు. <ref name="pacucci2016"/> అటువంటి బ్లాక్ హోల్‌లు కాదగ్గ వస్తువులు కొన్ని యువ విశ్వాన్ని పరిశీలించినపుడు కనుగొన్నారు కూడా. గురుత్వాకర్షక పతనం సమయంలో విడుదలయ్యే శక్తి చాలా తక్కువ సమయంలో విడుదలవుతుంది. కానీ బయటి పరిశీలకులు వాస్తవానికి ఈ ప్రక్రియ యొక్క ముగింపును చూడలేరు. కుప్పకూలే పదార్థపు రిఫరెన్స్ ఫ్రేమ్ నుండి చూసినపుడు ఇది నిశ్చిత సమయమే తీసుకున్నప్పటికీ, దూరపు పరిశీలకుడికి మాత్రం గ్రావిటేషనల్ టైమ్ డైలేషన్ కారణంగా, లోపలికి పడిపోతున్న పదార్థం క్రమేణా నెమ్మదిస్తూ, ఈవెంట్ హొరైజన్‌కు సరిగ్గా పైన ఆగిపోయినట్లు కనబడుతుంది. కుప్పకూలుతున్న పదార్థం నుండి వచ్చే కాంతి, పరిశీలకుడిని చేరుకోవడానికి ఉండేకొద్దీ మరింత ఎక్కువ సమయం పడుతూ ఉంటుంది. ఈవెంట్ హొరైజన్ ఏర్పడడానికి సరిగ్గా ముందు వెలువడిన కాంతి పరిశీలకుణ్ణి చేరడానికి అనంతమైన సమయం పడుతుంది, అంటే ఆ కాంతి ఈ బయటి పరిశీలకుడిని అసలు చేరనే చేరదు. అందువల్ల బయటి పరిశీలకుడు ఈవెంట్ హొరైజన్ ఏర్పడడాన్ని అసలు చూడనే చూడడు. దాని బదులు, కూలిపోతున్న పదార్థం ఉండేకొద్దీ మసకబారిపోతూ, రెడ్‌షిఫ్ట్ అవుతూ ఆఖరికి కనిపించకుండా పోతుంది.<ref>{{Cite journal|last=Penrose|first=R.|date=2002|title=Gravitational Collapse: The Role of General Relativity|url=http://www.imamu.edu.sa/Scientific_selections/abstracts/Physics/Gravitational%20Collapse%20The%20Role%20of%20General.pdf|journal=General Relativity and Gravitation|volume=34|issue=7|page=1141|bibcode=2002GReGr..34.1141P|doi=10.1023/A:1016578408204|archive-url=https://web.archive.org/web/20130526224126/http://www.imamu.edu.sa/Scientific_selections/abstracts/Physics/Gravitational%20Collapse%20The%20Role%20of%20General.pdf|archive-date=26 May 2013}}</ref> ==== ఆదిమ బ్లాక్ హోల్‌లు, బిగ్ బ్యాంగ్ ==== గురుత్వాకర్షక పతనం జరగాలంటే మహా సాంద్రత అవసరం. విశ్వం ఉన్న ప్రస్తుత యుగంలో ఈ అధిక సాంద్రతలు నక్షత్రాలలో మాత్రమే కనిపిస్తాయి. కాని ప్రారంభ విశ్వంలో, [[బిగ్ బ్యాంగ్]] జరిగిన వెనువెంటనే, సాంద్రతలు చాలా ఎక్కువ ఉండేవి. బహుశా బ్లాక్ హోల్‌లు ఏర్పడేంత ఎక్కువగా ఉండేవి. బ్లాక్ హోల్ ఏర్పడటానికి అధిక సాంద్రత ఉంటే సరిపోదు. ద్రవ్యరాశి విశ్వమంతా ఏకరీతిలో విస్తరించి ఉంటే బ్లాక్ హోల్ ఏర్పడదు. ఎందుకంటే ఏకరీతిగా విస్తరించి ఉంటే ద్రవ్యరాశి ఒకచోట దట్టంగా కుప్పపడదు. అటువంటి దట్టమైన మాధ్యమంలో ఆదిమ బ్లాక్ హోల్‌లు ఏర్పడాలంటే, సాంద్రతల్లో ఏకరీతి కాకుండా కొద్దిపాటి వైకల్యమైనా (కొన్ని ప్రాంతాల్లో ఎక్కువగాను, కొన్ని ప్రాంతాల్లో తక్కువగానూ ఉండాలి) ఉండాలి. అప్పుడు ఎక్కువగా ఉన్నచోట అవి వాటి స్వంత గురుత్వాకర్షణ వలన పెరుగుతూ పోతాయి. ప్రారంభ విశ్వానికి సంబంధించిన వేర్వేరు నమూనాల్లో ఈ హెచ్చుతగ్గుల స్థాయిని వేరువేరుగా ఉంది. ప్లాంక్ ద్రవ్యరాశి నుండి వందల వేల సౌర ద్రవ్యరాశి వరకు పరిమాణం ఉన్న ఆదిమ బ్లాక్ హోల్‌లు ఏర్పడి ఉండవచ్చని వివిధ నమూనాలు అంచనా వేస్తున్నాయి.<ref name="carr primordial"/> ప్రారంభ విశ్వం చాలా [[సాంద్రత|దట్టంగా]], బ్లాక్ హోల్ ఏర్పడటానికి అవసరమైన దాని కన్నా చాలా ఎక్కువ సాంద్రతతో, ఉన్నప్పటికీ బిగ్ బ్యాంగ్ సమయంలో ఇది బ్లాక్ హోల్లోకి తిరిగి కూలిపోలేదు. [[నక్షత్రము (ఖగోళశాస్త్రం)|నక్షత్రాల]] వంటి స్థిరమైన పరిమాణంలో ఉండే వస్తువులకు వర్తించే గురుత్వాకర్షక పతనం, బిగ్ బ్యాంగ్ వంటి ఊహాతీత వేగంతో విస్తరించే స్థలానికి అదే విధంగా వర్తించదు.<ref>{{వెబ్ మూలము|title=Is the Big Bang a black hole?|url=http://math.ucr.edu/home/baez/physics/Relativity/BlackHoles/universe.html|publisher=[[John Baez]]|accessdate=16 March 2018}}</ref> === వృద్ధి === బ్లాక్ హోల్ ఏర్పడిన తర్వాత, అది [[పదార్థము|పదార్థాన్ని]] తనలో లయం చేసుకుంటూ పెరుగుతూనే ఉంటుంది. బ్లాక్ హోల్ దాని పరిసరాల్లోని వాయువులను, నక్షత్ర ధూళినీ నిరంతరం మింగుతూ ఉంటుంది. సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్‌లు ఈ ప్రక్రియ లోనే పెరిగాయని భావిస్తున్నారు.<ref name="ReesVolonteri"/> గ్లోబులర్ క్లస్టర్లలో కనిపించే మధ్యంతర స్థాయి బ్లాక్ హోల్‌ల ఏర్పాటు కూడా ఇదే విధమైన ప్రక్రియలోనే జరుగుతుందని భావిస్తున్నారు.<ref>{{Cite journal|last=Vesperini|first=E.|last2=McMillan|first2=S. L. W.|last3=d'Ercole|first3=A.|last4=d'Antona|first4=F.|display-authors=3|date=2010|title=Intermediate-Mass Black Holes in Early Globular Clusters|journal=The Astrophysical Journal Letters|volume=713|issue=1|pages=L41–L44|arxiv=1003.3470|bibcode=2010ApJ...713L..41V|doi=10.1088/2041-8205/713/1/L41}}</ref> బ్లాక్ హోల్‌లు నక్షత్రాలతోను, ఇతర బ్లాక్ హోల్‌లతోనూ కూడా విలీన మవుతూంటాయి. ఇది చాలా ముఖ్యమైనదిగా భావిస్తున్నారు. ప్రత్యేకించి సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్‌ల వృద్ధి చెందుతున్న తొలినాళ్ళలో ఇది చాలా చిన్న వస్తువుల సంకలనం నుండి ఏర్పడి ఉండవచ్చు. ఈ ప్రక్రియే కొన్ని మధ్యంతర స్థాయి బ్లాక్ హోల్‌లకు కూడా మూలమని ప్రతిపాదించబడింది.<ref>{{Cite journal|last=Zwart|first=S. F. P.|last2=Baumgardt|first2=H.|last3=Hut|first3=P.|last4=Makino|first4=J.|last5=McMillan|first5=S. L. W.|display-authors=3|date=2004|title=Formation of massive black holes through runaway collisions in dense young star clusters|url=https://archive.org/details/sim_nature-uk_2004-04-15_428_6984/page/724|journal=Nature|volume=428|issue=6984|pages=724–726|arxiv=astro-ph/0402622|bibcode=2004Natur.428..724P|doi=10.1038/nature02448|pmid=15085124}}</ref><ref>{{Cite journal|last=O'Leary|first=R. M.|last2=Rasio|first2=F. A.|last3=Fregeau|first3=J. M.|last4=Ivanova|first4=N.|last5=o'Shaughnessy|first5=R.|display-authors=3|date=2006|title=Binary Mergers and Growth of Black Holes in Dense Star Clusters|url=https://archive.org/details/sim_astrophysical-journal_2006-02-01_637_2/page/936|journal=The Astrophysical Journal|volume=637|issue=2|pages=937–951|arxiv=astro-ph/0508224|bibcode=2006ApJ...637..937O|doi=10.1086/498446}}</ref> === బాష్పీభవనం === 1974 లో, [[స్టీఫెన్ హాకింగ్]] బ్లాక్ హోల్‌లు పూర్తిగా నల్లగా ఉండవని, ఉష్ణోగ్రత వద్ద చిన్న మొత్తంలో ఉష్ణ వికిరణాన్ని విడుదల చేస్తాయని ఊహించాడు.<ref name="Hawking1974">{{Cite journal|last=Hawking|first=S. W.|date=1974|title=Black hole explosions?|url=https://archive.org/details/sim_nature-uk_1974-03-01_248_5443/page/30|journal=Nature|volume=248|issue=5443|pages=30–31|bibcode=1974Natur.248...30H|doi=10.1038/248030a0}}</ref> దీనికి హాకింగ్ రేడియేషన్ అని పేరువచ్చింది. ఒక స్థిరమైన బ్లాక్ హోల్ నేపథ్యానికి క్వాంటం ఫీల్డ్ సిద్ధాంతాన్ని వర్తింపజేయడం ద్వారా, పరిపూర్ణ బ్లాక్ బాడీ వర్ణపటాన్ని ప్రదర్శించే కణాలను బ్లాక్ హోల్ విడుదల చేస్తుందని ఆయన ప్రతిపాదించాడు. హాకింగ్ ప్రచురణ తరువాత, చాలా మంది ఇతరులు వివిధ విధానాల ద్వారా ఈ ఫలితాన్ని ధృవీకరించారు.<ref>{{Cite journal|last=Page|first=D. N.|date=2005|title=Hawking radiation and black hole thermodynamics|journal=New Journal of Physics|volume=7|issue=1|page=203|arxiv=hep-th/0409024|bibcode=2005NJPh....7..203P|doi=10.1088/1367-2630/7/1/203}}</ref> బ్లాక్ హోల్ వికిరణం గురించిన హాకింగ్ సిద్ధాంతం సరైనదే అయితే, ఫోటాన్లు, ఇతర కణాల ఉద్గారాలను వెలువరించడం ద్వారా బ్లాక్ హోల్‌లు క్రమేణా ద్రవ్యరాశిని కోల్పోయి, కుంచించుకుపోయి, చివరకు ఆవిరైపోవాలి. ఈ థర్మల్ స్పెక్ట్రం యొక్క ఉష్ణోగ్రత (హాకింగ్ ఉష్ణోగ్రత) బ్లాక్ హోల్ ఉపరితల గురుత్వాకర్షణకు అనులోమానుపాతంలో ఉంటుంది. ష్వార్జ్‌షీల్డ్ బ్లాక్ హోల్ కు సంబంధించి, ఉపరితల గురుత్వాకర్షణ, దాని ద్రవ్యరాశికి విలోమానుపాతంలో ఉంటుంది. అందువల్ల, పెద్ద బ్లాక్ హోల్‌లు చిన్న బ్లాక్ హోల్‌లల కన్నా తక్కువ రేడియేషన్‌ను విడుదల చేస్తాయి. {{Solar mass|1}} ద్రవ్యరాశి ఉండే బ్లాక్ హోల్ హాకింగ్ ఉష్ణోగ్రత 62 నానోకెల్విన్స్ ఉంటుంది.<ref>{{Cite news|url=https://www.forbes.com/sites/startswithabang/2017/08/19/ask-ethan-do-black-holes-grow-faster-than-they-evaporate/|title=Ask Ethan: Do Black Holes Grow Faster Than They Evaporate?|last=Siegel|first=Ethan|date=2017|work=Forbes ("Starts With A Bang" blog)|access-date=17 March 2018|author-link=Ethan Siegel}}</ref> ఇది, కాస్మిక్ మైక్రోవేవ్ బ్యాక్ గ్రౌండ్ రేడియేషన్ ఉష్ణోగ్రతైన 2.7 కెల్విన్ కన్నా ఎంతో తక్కువ. నక్షత్ర ద్రవ్యరాశి బ్లాక్ హోల్‌లు లేదా అంతకంటే పెద్ద బ్లాక్ హోల్‌లు హాకింగ్ రేడియేషన్ ద్వారా విడుదల చేసే దానికంటే, కాస్మిక్ మైక్రోవేవ్ బ్యాక్ గ్రౌండ్ నుండి ఎక్కువ ద్రవ్యరాశిని పొందుతాయి. దాంతో అవి కుంచించుకుపోయే బదులు పెరుగుతూంటాయి.<ref>{{Cite journal|last=Sivaram|first=C.|date=2001|title=Black hole Hawking radiation may never be observed!|journal=General Relativity and Gravitation|volume=33|issue=2|pages=175–181|bibcode=2001GReGr..33..175S|doi=10.1023/A:1002753400430}}</ref> 2.7 కెల్విన్ కన్నా ఎక్కువ హాకింగ్ ఉష్ణోగ్రత కలిగి ఉండాలంటే (పర్యవసానంగా అవి ఆవిరైపోవాలంటే), బ్లాక్ హోల్ ద్రవ్యరాశి [[చంద్రుడు|చంద్రుని]] ద్రవ్యరాశి కంటే తక్కువ ఉండాలి. అలాంటి బ్లాక్ హోల్ అంటూ ఉంటే, దాని వ్యాసం మిల్లీమీటర్‌లో పదవ వంతు కంటే తక్కువ ఉంటుంది. బ్లాక్ హోల్ ఎంత చిన్నదిగా ఉంటే, రేడియేషన్ ప్రభావాలు అంత బలంగా ఉంటాయని భావిస్తున్నారు. ఒక కారు అంత ద్రవ్యరాశి కలిగిన బ్లాక్ హోల్ వ్యాసం 10 {{Sup|−24}} మీ. ఉంటుంది. అది ఆవిరైపోవడానికి ఒక నానోసెకండ్ తీసుకుంటుంది. ఈ అతి స్వల్ప సమయంలో ఇది సూర్యుడి కంటే 200 రెట్లు ఎక్కువ వెలుతురుతో ప్రకాశిస్తుంది. ఇంకా తక్కువ ద్రవ్యరాశి ఉండే బ్లాక్ హోల్‌లు ఇంకా వేగంగా ఆవిరైపోతాయని భావిస్తున్నారు; ఉదాహరణకు, 1 TeV / ''c'' {{Sup|2}} ద్రవ్యరాశి ఉండే బ్లాక్ హోల్ పూర్తిగా ఆవిరైపోవడానికి 10 {{Sup|−88}} సెకన్ల కన్నా తక్కువ సమయం పడుతుంది. అటువంటి చిన్న బ్లాక్ హోల్ విషయంలో, క్వాంటం గురుత్వాకర్షణ ప్రభావాలు ఒక ముఖ్యమైన పాత్ర పోషిస్తాయని భావిస్తున్నారు. అవి అటువంటి చిన్న బ్లాక్ హోల్‌ను స్థిరంగా ఉంచగలవని భావిస్తున్నారు. అయితే, క్వాంటం గురుత్వాకర్షణ విషయంలో ప్రస్తుతం జరుగుతున్న పరిణామాలు ఈ విషయాన్ని సూచించలేదు.<ref>{{Cite journal|last=Giddings|first=S. B.|last2=Mangano|first2=M. L.|date=2008|title=Astrophysical implications of hypothetical stable TeV-scale black holes|journal=Physical Review D|volume=78|issue=3|page=035009|arxiv=0806.3381|bibcode=2008PhRvD..78c5009G|doi=10.1103/PhysRevD.78.035009}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Peskin|first=M. E.|date=2008|title=The end of the world at the Large Hadron Collider?|url=https://archive.org/details/sim_canadian-journal-of-physics_2008-01_86_1/page/14|journal=Physics|volume=1|page=14|bibcode=2008PhyOJ...1...14P|doi=10.1103/Physics.1.14}}</ref> బ్లాక్ హోల్ వెలువరించే హాకింగ్ రేడియేషన్ చాలా బలహీనంగా ఉంటుందనీ, దాన్ని భూమ్మీద నుండి గుర్తించడం చాలా కష్టమనీ భావిస్తున్నారు. అయితే, ఆదిమ బ్లాక్ హోల్‌లు అవిరయ్యే చివరి దశలో విడుదలయ్యే గామా కిరణాల పేలుడు దీనికి మినహాయింపు. ఇటువంటి వెలుగుల కోసం చేసిన శోధనలు విజయవంతం కాలేదు.<ref>{{Cite journal|last=Fichtel|first=C. E.|last2=Bertsch|first2=D. L.|last3=Dingus|first3=B. L.|last4=Esposito|first4=J. A.|last5=Hartman|first5=R. C.|last6=Hunter|first6=S. D.|last7=Kanbach|first7=G.|last8=Kniffen|first8=D. A.|last9=Lin|first9=Y. C.|display-authors=3|date=1994|title=Search of the energetic gamma-ray experiment telescope (EGRET) data for high-energy gamma-ray microsecond bursts|url=https://archive.org/details/sim_astrophysical-journal_1994-10-20_434_2/page/556|journal=Astrophysical Journal|volume=434|issue=2|pages=557–559|bibcode=1994ApJ...434..557F|doi=10.1086/174758}}</ref> 2008 లో నాసా ప్రయోగించిన ఫెర్మి గామా-రే అంతరిక్ష టెలిస్కోప్ ఈ వెలుగుల కోసం అన్వేషణను కొనసాగిస్తోంది. బ్లాక్ హోల్‌లు హాకింగ్ రేడియేషన్ ద్వారా ఆవిరైపోవడం వాస్తవమే అయితే, ఒక సౌర ద్రవ్యరాశి ఉన్న బ్లాక్ హోల్ ఆవిరైపోడానికి (కాస్మిక్ మైక్రోవేవ్ బ్యాక్‌గ్రౌండ్ ఉష్ణోగ్రత బ్లాక్ హోల్ కంటే తక్కువ అయినపుడు ఆవిరవడం మొదలౌతుంది) 10{{Sup|64}} సంవత్సరాలు పడుతుంది. 10{{Sup|11}} (10,000 కోట్లు) {{Solar mass|}} ద్రవ్యరాశి ఉన్న ఒక సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్ ఆవిరవడానికి 2 × 10{{Sup|100}} సంవత్సరాలు పడుతుంది.<ref name="page">Particle emission rates from a black hole: Massless particles from an uncharged, nonrotating hole, Don N. Page, ''Physical Review D'' '''13''' (1976), pp. 198–206. {{Doi|10.1103/PhysRevD.13.198}}. See in particular equation (27).</ref> విశ్వంలో కొన్ని రాక్షస బ్లాక్ హోల్‌లు బహుశా 10{{Sup|14}} {{Solar mass|}} పరిమాణం వరకూ వృద్ధి చెందుతూనే ఉంటాయని అంచనా వేసారు. ఇవి ఆవిరవడానికి 10{{Sup|106}} సంవత్సరాలు పడుతుంది. == పరిశీలనాత్మక సాక్ష్యం == [[దస్త్రం:20190410l.tif|thumb| బ్లాక్ హోల్ సమీపంలో ఉన్న ఫోటాన్ల మార్గాలను చూపించే చిత్రకారుడి ఊహ. ఈవెంట్ హొరైజన్ కాంతిని మింగేయడమే ఈవెంట్ హొరైజన్ టెలిస్కోపులో కనిపించే నీడకు కారణం. ]] స్వభావ రీత్యా, బ్లాక్ హోల్‌లు హాకింగ్ రేడియేషన్ కాకుండా వేరే విద్యుదయస్కాంత వికిరణాన్ని విడుదల చేయవు, కాబట్టి బ్లాక్ హోల్‌ల కోసం వెతుకుతున్న ఖగోళ భౌతిక శాస్త్రవేత్తలు పరోక్ష పరిశీలనలపైనే ఆధారపడాలి. ఉదాహరణకు, బ్లాక్ హోల్ దాని పరిసరాలపై చూపించే గురుత్వాకర్షణ ప్రభావాన్ని గమనించడం ద్వారా దాని ఉనికిని ఊహించవచ్చు.<ref>{{వెబ్ మూలము|title=Black Holes {{!}} Science Mission Directorate|url=https://science.nasa.gov/astrophysics/focus-areas/black-holes|publisher=NASA|accessdate=17 March 2018}}</ref> 2019 ఏప్రిల్ 10 న ఒక బ్లాక్ హోల్ చిత్రాన్ని విడుదల చేసారు. ఈవెంట్ హొరైజన్ దగ్గర కాంతి మార్గాలు బాగా వంగి ఉంటాయి కాబట్టి ఇది మాగ్నిఫైడ్ పద్ధతిలో కనిపిస్తుంది. మధ్యలో ఉన్న నల్లటి నీడ బ్లాక్ హోల్ కాంతిని మింగేయడం వలన ఏర్పడింది. చిత్రంలో కనిపించే రంగు అసలు రంగు కాదు, కృత్రిమ రంగు, ఇంగ్లీషులో ఫాల్స్ కలర్ అంటారు. ఎందుకంటే ఈ కాంతి దృగ్గోచర స్పెక్ట్రమ్‌లోని కాంతి కాదు, అవి రేడియో తరంగాలు. ఈవెంట్ హొరైజన్ టెలిస్కోపును (EHT) MIT వారి హేస్టాక్ అబ్జర్వేటరీ నిర్వహిస్తోంది. పాలపుంత మధ్యలో ఉన్న బ్లాక్ హోల్ వంటి బ్లాక్ హోల్‌ల ఈవెంట్ హొరైజన్ చుట్టూ ఉండే వాతావరణాన్ని ప్రత్యక్షంగా గమనించే కార్యక్రమం ఇది. 2017 ఏప్రిల్‌లో EHT, మెస్సియర్ 87 గాలక్సీ మధ్యలో ఉన్న బ్లాక్ హోల్‌ను పరిశీలించడం మొదలుపెట్టింది. "మొత్తం మీద, ఆరు పర్వతాలు, నాలుగు ఖండాల్లోని ఎనిమిది రేడియో అబ్జర్వేటరీలు కన్యారాశిలోని గెలాక్సీని 10 రోజుల పాటు గమనించాయి". ఆ సమయంలో అవి అందించిన డేటాను ఉపయోగించి రెండేళ్ళ తరువాత 2019 ఏప్రిల్‌లో విడుదల చేసిన చిత్రాన్ని రూపొందించారు.<ref name="OverbyeApril2019">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2019/04/10/science/black-hole-picture.html|title=Darkness Visible, Finally: Astronomers Capture First Ever Image of a Black Hole|last=Overbye|first=Dennis|date=10 April 2019|work=The New York Times|access-date=11 April 2019}}</ref> రెండు సంవత్సరాల పాటు డేటా ప్రాసెసింగ్ చేసిన తరువాత EHT, పైన పేర్కొన్న గెలాక్సీ మధ్యలో ఉన్న సూపర్ మాసివ్ బ్లాక్ హోల్ యొక్క మొదటి ప్రత్యక్ష చిత్రాన్ని విడుదల చేసింది.<ref>{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/video/science/space/100000006453594/first-image-black-hole.html|title=Astronomers Reveal the First Picture of a Black Hole|last=AP|date=10 April 2019|work=The New York Times|access-date=11 April 2019|type=video}}</ref> ఇది తొట్ట తొలి బ్లాక్ హోల్ చిత్రం. చిత్రంలో కనిపించేది బ్లాక్ హోల్ కాదు, అది ఉన్న ప్రాంతంలోని కాంతినంతటినీ అది మింగేయడంతో ఇది నల్లగా కనిపిస్తుంది. చుట్టూ ఆరెంజి, ఎరుపు రంగుల్లో ఉన్నది ఈవెంట్ హొరైజన్ అంచున ఉన్న వాయువులు. ఇవి మధ్యలో ఉన్న బ్లాక్ హోల్‌ను నల్లగా చూపిస్తున్నాయి.<ref name="GrossmanApril2019">{{Cite news|url=https://www.sciencenews.org/article/black-hole-first-picture-event-horizon-telescope|title=The first picture of a black hole opens a new era of astrophysics|last=Grossman|first=Lisa|date=10 April 2019|work=Science News|access-date=11 April 2019|last2=Conover|first2=Emily}}</ref>[[దస్త్రం:IonringBlackhole.jpeg|thumb| సాజిట్టేరియస్ A * కి నమూనా<ref>O. Straub, F.H. Vincent, M.A. Abramowicz, E. Gourgoulhon, T. Paumard, "Modelling the black hole silhouette in Sgr A* with ion tori", Astron. Astroph 543 (2012) A8</ref> అయోనైజ్డ్ పదార్థం యొక్క టొరాయిడల్ రింగ్‌తో తిరగని బ్లాక్ హోల్ యొక్క అంచనా. రంధ్రం యొక్క చాలా బలమైన గురుత్వాకర్షణ ఆకర్షణ యొక్క సెంట్రిఫ్యూగల్ బ్యాలెన్స్ కోసం అవసరమైన అపారమైన కక్ష్య వేగం ఫలితంగా వచ్చే [[డాప్లర్ ప్రభావం]] వల్ల అసమానత ఏర్పడుతుంది. ]]EHT చిత్రం 'దిగువ' భాగంలో ఉన్నట్లు, ఈ పదార్థం ప్రకాశించడం డాప్లర్ బీమింగ్ వల్ల సంభవిస్తుందని భావిస్తున్నారు. తద్వారా రిలెటివిస్టిక్ వేగాలతో వీక్షకుడిని సమీపించే పదార్థం, వీక్షకుడి నుండి దూరంగా వెళ్ళే పదార్థం కంటే ప్రకాశవంతంగా ఉంటుంది. బ్లాక్ హోల్ విషయంలో కనిపించే పదార్థం రిలెటివిస్టిక్ వేగంతో (1,000 km/s పైచిలుకు వేగాలతో) తిరుగుతోందని ఈ దృగ్విషయం సూచిస్తుంది. సింగులారిటీ యొక్క అపారమైన గురుత్వాకర్షణకు లోబడి ఈవెంట్ హొరైజన్‌లో పడిపోకుండా ఈవెంట్ హొరైజన్‌కు పైన కక్ష్యలో తిరుగుతూ ఉండాలంటే ఈ మాత్రం వేగాలతో తిరగాల్సి ఉంటుంది. ప్రకాశవంతమైన పదార్థం యొక్క ఈ కాన్ఫిగరేషన్ను బట్టి చూస్తే, మొత్తం వ్యవస్థ సవ్యదిశలో తిరుగుతూండగా, బ్లాక్ హోల్ యొక్క [[ఎక్రీషన్]] డిస్క్‌కు దాదాపు అంచు నుండి M87 * ను గమనించినట్లు సూచిస్తుంది.<ref>{{వెబ్ మూలము|url=https://www.sciencenews.org/article/black-hole-first-picture-event-horizon-telescope|title=The first picture of a black hole opens a new era of astrophysics|date=2019-04-10|language=en-US}}</ref> అయితే, బ్లాక్ హోల్‌లతో ముడిపడి ఉన్న తీవ్రమైన గురుత్వాకర్షక లెన్సింగ్ వలన ఎక్రీషన్ డిస్క్‌ను పైనుండి చూస్తున్న భ్రమ కలుగుతుంది. వాస్తవానికి, EHT చిత్రంలో కనబడే రింగు చాలావరకు అక్రెషన్ డిస్క్ యొక్క ఆవలి వైపు నుండి వెలువడే కాంతి బ్లాక్ హోల్ యొక్క గురుత్వాకర్షణ బావి చుట్టూ వంగినపుడు ఏర్పడింది. దీనివలన M87 * ను ఏ కోణం నుండి చూసినా సరే, డిస్క్‌ మొత్తాన్నీ - నేరుగా "నీడ" వెనుక భాగంలో ఉన్న దాన్ని కూడా - చూడగలిగే విధంగా ఉంటుంది. EHT, దీనికి ముందు 2015 లో, సాజిట్టేరియస్ A * ఈవెంట్ హొరైజన్‌కు వెలుపల అయస్కాంత క్షేత్రాలను కనుగొంది. దాని లక్షణాలు కొన్నిటిని గుర్తించింది కూడా. ఎక్రీషన్ డిస్క్ గుండా వెళ్ళే ఫీల్డ్ లైన్లు క్రమపద్ధతిలో ఉన్నవి కొన్ని, చిక్కుబడ్డవి కొన్నీ కలిసిన సంక్లిష్ట మిశ్రమంగా ఉన్నాయని గుర్తించారు. సైద్ధాంతిక అధ్యయనాల ద్వారా అయస్కాంత క్షేత్రాల ఉనికిని ఊహించారు.<ref>{{Cite journal|last=Johnson|first=M. D.|last2=Fish|first2=V. L.|last3=Doeleman|first3=S. S.|last4=Marrone|first4=D. P.|last5=Plambeck|first5=R. L.|last6=Wardle|first6=J. F. C.|last7=Akiyama|first7=K.|last8=Asada|first8=K.|last9=Beaudoin|first9=C.|date=4 December 2015|title=Resolved magnetic-field structure and variability near the event horizon of Sagittarius A*|url=https://archive.org/details/sim_science_science_2015-12-04_350_6265/page/1242|journal=Science|volume=350|issue=6265|pages=1242–1245|arxiv=1512.01220|bibcode=2015Sci...350.1242J|doi=10.1126/science.aac7087|pmid=26785487}}</ref><ref>{{Cite web|date=3 December 2015|title=Event Horizon Telescope Reveals Magnetic Fields at Milky Way's Central Black Hole|url=https://www.cfa.harvard.edu/news/2015-28|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151231211408/https://www.cfa.harvard.edu/news/2015-28|archive-date=31 December 2015|access-date=12 January 2016|website=cfa.harvard.edu}}</ref> === విలీనమౌతున్న బ్లాక్ హోల్‌లు వెలువరించిన గురుత్వాకర్షణ తరంగాలను గుర్తించడం === 2015 సెప్టెంబరు 14 న, LIGO గురుత్వాకర్షణ తరంగ అబ్జర్వేటరీ మొట్టమొదటి సారిగా గురుత్వాకర్షణ తరంగాలను ప్రత్యక్షంగా పరిశీలించింది . <ref name="PRL-20160211"/> <ref name="NYT-20160211-db">{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2016/02/12/science/ligo-gravitational-waves-black-holes-einstein.html|title=Physicists Detect Gravitational Waves, Proving Einstein Right|last=Overbye|first=Dennis|date=11 February 2016|work=[[The New York Times]]|access-date=11 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160211165128/http://www.nytimes.com/2016/02/12/science/ligo-gravitational-waves-black-holes-einstein.html|archive-date=11 February 2016|author-link=Dennis Overbye}}</ref> రెండు బ్లాక్ హోల్‌ల విలీనం ద్వారా ఉత్పత్తి అయ్యే గురుత్వాకర్షణ తరంగాలు ఎలా ఉంటాయో చెప్పిన సైద్ధాంతిక అంచనాలకు అనుగుణంగానే ఈ సిగ్నల్ ఉంది. రెండు బ్లాక్ హోల్‌ల లోను ఒకటి సుమారు 36 [[సౌరద్రవ్యరాశి|సౌర ద్రవ్యరాశి]], మరొకటి 29 సౌర ద్రవ్యరాశి కలిగినవి. <ref name="Properties">{{Cite journal|last=Abbott|first=Benjamin P.|date=11 February 2016|title=Properties of the binary black hole merger GW150914|journal=Physical Review Letters|volume=116|issue=24|pages=241102|arxiv=1602.03840|bibcode=2016PhRvL.116x1102A|doi=10.1103/PhysRevLett.116.241102|pmid=27367378}}</ref> ఇప్పటి వరకు బ్లాక్ హోల్‌ల ఉనికిని ధ్రువీకరించిన చాలా ఖచ్చితమైన ఆధారం ఇది. ఉదాహరణకు, విలీనానికి ముందు రెండు వస్తువుల మధ్య దూరం కేవలం 350 కి.మీ. (అంటే ష్వార్జ్‌షీల్డ్ వ్యాసార్ధానికి సుమారు నాలుగు రెట్లు) అని గురుత్వాకర్షణ తరంగ సిగ్నల్ సూచించింది. దీన్నిబట్టి వస్తువులు రెండూ చాలా కాంపాక్ట్ అయి ఉండాలి, అవి బ్లాక్ హోల్‌లే అనే ఊహకు ఇది బలాన్నిస్తోంది. == ఇవి కూడా చూడండి == * [[విశ్వం]] * [[నక్షత్రము (ఖగోళశాస్త్రం)|నక్షత్రం]] * [[చంద్రశేఖర్ పరిమితి]] == నోట్స్ == {{Reflist|group="Note"}} == మూలాలు == <references responsive="" /> [[వర్గం:అంతరిక్షం]] [[వర్గం:గెలాక్సీలు]] 4dwtzc88xoiw0r2b0oofxqfauzui1fz లక్ష్మి 0 302355 4808124 4722438 2026-04-23T00:23:28Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808124 wikitext text/x-wiki {{అయోమయం}}[[File:Raja Ravi Varma, Goddess Lakshmi, 1896.jpg|right|250px|thumb|లక్ష్మిదేవి]] '''లక్ష్మి''' [[హిందూ]] మత ప్రధాన దేవత. ఈమె త్రిమూర్తులలో ఒకరైన [[విష్ణువు]] భార్య. [[పార్వతి]], [[సరస్వతి]]తో పాటు ఈమె త్రిదేవతలలో ఒకరు. ఈమె డబ్బు, సంపద, శాంతి, శ్రేయస్సు, అదృష్టాలకు దేవతగా పరిగణించబడుతుంది. భారతదేశంలో [[దీపావళి]] పండుగ నాడు హిందువులు ఈమెను పూజిస్తారు. లక్ష్మిదేవి చీర కట్టుకొని, అభరణాలను ధరించి చాలా అందంగా, ఆకర్షణీయంగా ఉంటుంది. లక్ష్మిదేవి నాలుగు చేతులతో ఉంటుంది, రెండు చేతులతో పుష్పాలను పట్టుకొని, రెండు చేతులతో బంగారు నాణేలను అనుగ్రహిస్తూ ఉంటుంది. ఈమె తామర పువ్వు మీద కూర్చుని సాధారణంగా ఏనుగులతో ఉంటుంది. ఈమెకు అనేక అవతారాలు ఉన్నాయి (అంటే మానవుని రూపంలో లేదా మరే ఇతర రూపంలో నైనా భూమిపైకి వచ్చే దేవత). విష్ణు దేవేరి అయిన లక్ష్మీ, విష్ణువు భూమిపై రకరకాల అవతారాలను ఎత్తగా, అతనితో పాటు ఈమె కూడా భూలోకంలో [[రామాయణం]]లో రాముడి భార్య సీతగా, [[మహాభారతం]]లో కృష్ణుడి భార్య రుక్మిణిగా, [[కలియుగం]]లో వెంకటేశ్వరస్వామి భార్య పద్మావతిగా అవతరాలను ఎత్తి అతనిని వివాహం చేసుకుంటుంది. లక్ష్మిని మహాలక్ష్మి అని కూడా అంటారు. ప్రతి సంవత్సరం శ్రావణమాసం రెండవ శుక్రవారం, వరలక్ష్మి వ్రతాన్ని పాటించి లక్ష్మిదేవి ప్రత్యేక ఆరాధనలు చేస్తారు. దీపావళి సందర్భంగా, నవరాత్రి సందర్భంగా కూడా లక్ష్మి పూజలు జరుపుకుంటారు. శ్రీ అనే పదం సిరి పదానికి సమానం. అనగా సంపద, ఐశ్వర్యానికి దేవత. మానవాళికి 8 రకాల లక్ష్యాలు అవసరం, అందుకే ఆ లక్ష్యాలు [[అష్టలక్ష్ములు]]గా అవతరించాయి. లక్ష్మి అనగా లక్ష్యానికి దారితీసే దేవత, లక్ష్యం సిద్ధిస్తే లక్ష్మీ కటాక్ష్యం పొందినట్లేనని భావన.<ref>{{cite news|url=https://www.indiatoday.in/information/story/dipawali-diwali-lakshmi-pooja-muhurat-time-samagri-list-how-to-do-diwali-pooja-at-home-1613247-2019-10-27|title=Diwali Lakshmi pooja muhurat, time, samagri list: How to do Diwali pooja at home|work=www.indiatoday.in|accessdate=21 March 2020}}</ref> <ref>{{cite web |last1=M. A. |first1=English Literature |title=Diwali: The Biggest and Brightest Hindu Festival |url=https://www.learnreligions.com/diwali-festival-of-lights-1770151 |website=Learn Religions |accessdate=21 March 2020 |language=en |archive-date=23 డిసెంబర్ 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191223234104/https://www.learnreligions.com/diwali-festival-of-lights-1770151 |url-status=dead }}</ref> ==అష్టలక్ష్ములు== #'''ఆదిలక్ష్మి''': "మహాలక్ష్మి" అని కూడా అంటారు. నాలుగు హస్తాలతో, ఒక చేత పద్మం, మరొక చేత పతాకం ధరించి, రెండు చేతులందు అభయ వరద ముద్రలు కలిగి ఉంటుంది. #'''ధాన్యలక్ష్మి''': ఎనిమిది చేతులతో, పచ్చని వస్త్రాలతో ఉంటుంది. రెండు చేతులలో పద్మాలు, ఒక చేత గద, మూడు చేతులలో వరి కంకి, చెరకు గడ, అరటి గెల కలిగి రెండు చేతులు వరదాభయ ముద్రలతో ఉంటుంది. # '''ధైర్యలక్ష్మి''': "వీరలక్ష్మి" అని కూడా అంటారు. ఎనిమిది చేతులు కలిగినది. ఎర్రని వస్త్రాలు ధరించింది. చక్రం, శంఖం, ధనుర్బాణాలు, త్రిశూలం, రెండు చేతులు వరదాభయ ముద్రలలో ఉండును. #'''గజలక్ష్మి''': రాజ్య ప్రదాత. నాలుగు హస్తాలు కలిగిన మూర్తి. ఇరువైపులా రెండు గజాలు అభిషేకం ఛేస్తుంటాయి. ఎర్రని వస్త్రాలు ధరించింది. రెండు చేతులలో రెండు పద్మాలు కలిగింది. రెండు చేతులు వరదాభయ ముద్రలలో ఉంటాయి. #'''సంతానలక్ష్మి''': ఆరు చేతులు కలిగింది. రెండు కలశాలు, ఖడ్గం, డాలు ధరించింది. వడిలో బిడ్డ కలిగి, ఒకచేత [[అభయముద్ర]] కలిగింది. మరొక చేయి బిడ్డను పట్టుకొని ఉంటుంది. బిడ్డ చేతిలో పద్మం ఉంది. #'''విజయలక్ష్మి''': ఎనిమిది చేతులు కలిగినది. ఎర్రని వస్త్రాలు ధరించింది. శంఖము, చక్రము, ఖడ్గం, డాలు, పాశం ధరించింది. రెండు చేతుల వరదాభయ ముద్రలు కలిగినది. #'''విద్యాలక్ష్మి''': శారదా దేవి.చదువులతల్లి. చేతి యందు వీణ ఉంటుంది. #'''ధనలక్ష్మి''': ఆరు హస్తాలు కలిగిన మూర్తి. ఎర్రని వస్త్రాలు ధరించింది. శంఖ చక్రాలు, [[పూర్ణకుంభం|కలశం]], ధనుర్బాణాలు, పద్మం ధరించిన మూర్తి. అభయ ముద్రలోనున్న చేతినుండి బంగారునాణేలు వర్షిస్తున్నట్లు చిత్రింపబడుతుంది. =='''అష్టలక్ష్మి స్తోత్రం'''== '''ఆదిలక్ష్మి''':- సుమనస వందిత సుందరి మాధవి, చంద్ర సహొదరి హేమమయే మునిగణ వందిత మోక్షప్రదాయని, మంజుల భాషిణి వేదనుతే | పంకజవాసిని దేవ సుపూజిత, సద్గుణ వర్షిణి శాంతియుతే, జయ జయహే మధుసూదన కామిని, ఆదిలక్ష్మి పరిపాలయ మామ్ || 1 || '''ధాన్యలక్ష్మి''':- అయికలి కల్మష నాశిని కామిని, వైదిక రూపిణి వేదమయే , క్షీర సముద్భవ మంగళ రూపిణి, మంత్రనివాసిని మంత్రనుతే |మంగళదాయిని అంబుజవాసిని, దేవగణాశ్రిత పాదయుతే , జయ జయహే మధుసూదన కామిని, ధాన్యలక్ష్మి పరిపాలయ మామ్ || 2 || '''ధైర్యలక్ష్మి''':- జయవరవర్షిణి వైష్ణవి భార్గవి, మంత్ర స్వరూపిణి మంత్రమయే , సురగణ పూజిత శీఘ్ర ఫలప్రద, ఙ్ఞాన వికాసిని శాస్త్రనుతే | భవభయహారిణి పాపవిమోచని, సాధు జనాశ్రిత పాదయుతే , జయ జయహే మధు సూధన కామిని, ధైర్యలక్ష్మీ పరిపాలయ మామ్ || 3 || '''గజలక్ష్మి''':- జయ జయ దుర్గతి నాశిని కామిని, సర్వఫలప్రద శాస్త్రమయే , రధగజ తురగపదాతి సమావృత, పరిజన మండిత లోకనుతే | హరిహర బ్రహ్మ సుపూజిత సేవిత, తాప నివారిణి పాదయుతే , జయ జయహే మధుసూదన కామిని, గజలక్ష్మీ రూపేణ పాలయ మామ్ || 4 || '''సంతానలక్ష్మి''':- అయిఖగ వాహిని మోహిని చక్రిణి, రాగవివర్ధిని ఙ్ఞానమయే , గుణగణవారధి లోకహితైషిణి, సప్తస్వర భూషిత గాననుతే | సకల సురాసుర దేవ మునీశ్వర, మానవ వందిత పాదయుతే , జయ జయహే మధుసూదన కామిని, సంతానలక్ష్మీ పరిపాలయ మామ్ || 5 || '''విజయలక్ష్మి''':- జయ కమలాసిని సద్గతి దాయిని, ఙ్ఞానవికాసిని గానమయే , అనుదిన మర్చిత కుంకుమ ధూసర, భూషిత వాసిత వాద్యనుతే | కనకధరాస్తుతి వైభవ వందిత, శంకరదేశిక మాన్యపదే , జయ జయహే మధుసూదన కామిని, విజయలక్ష్మీ పరిపాలయ మామ్ || 6 || '''విద్యాలక్ష్మి''':- ప్రణత సురేశ్వరి భారతి భార్గవి, శోకవినాశిని రత్నమయే , మణిమయ భూషిత కర్ణవిభూషణ, శాంతి సమావృత హాస్యముఖే | , నవనిధి దాయిని కలిమలహారిణి, కామిత ఫలప్రద హస్తయుతే , జయ జయహే మధుసూదన కామిని, విద్యాలక్ష్మీ సదా పాలయ మామ్ || 7 || '''ధనలక్ష్మి''':- ధిమిధిమి ధింధిమి ధింధిమి-దింధిమి, దుంధుభి నాద సుపూర్ణమయే , ఘుమఘుమ ఘుంఘుమ ఘుంఘుమ ఘుంఘుమ, శంఖ నినాద సువాద్యనుతే | వేద పూరాణేతిహాస సుపూజిత, వైదిక మార్గ ప్రదర్శయుతే , జయ జయహే మధుసూదన కామిని, ధనలక్ష్మి రూపేణా పాలయ మామ్ || 8 || == దేవాలయాలు == * [[లక్ష్మీదేవి ఆలయం, దొడ్డగద్దవళ్ళి]] == మూలాలు == {{మూలాలు}} == వెలుపలి లంకెలు == [[వర్గం:హిందూ దేవతలు]] a1npv9yxc4orstj2wfmley98t88gpee విఎన్ఆర్ విజ్ఞాన జ్యోతి ఇన్స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఇంజనీరింగ్, టెక్నాలజీ కళాశాల 0 320154 4808201 4629857 2026-04-23T06:37:54Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808201 wikitext text/x-wiki {{Infobox university | name =విఎన్ఆర్ విజ్ఞాన జ్యోతి ఇన్స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఇంజనీరింగ్, టెక్నాలజీ కళాశాల (హైదరాబాదు) | native_name_lang = te | image =VNR VJIET 2.jpg | caption = వి.యన్.ఆర్. కళాశాల ముఖద్వారం | motto = {{native phrase|sa|తమసోమా జ్యోతిర్గమయా|italics=off}} ('' చీకటి నుండి, నన్ను వెలుగులోకి నడిపించండి '') | pushpin_map = India Telangana | established = {{start date|1995}} | type = ప్రైవేటు–[[పరిశోధన]] | affiliation =[[జవహర్ లాల్ నెహ్రూ సాంకేతిక విశ్వవిద్యాలయం|జె.ఎన్.టి.యు. (హైదరాబాదు)]] | principal = చల్లా ధనుంజయ్ నాయుడు | director = డి.యన్ నాగేశ్వర్రావు | head_label = ప్రధాన కార్యదర్శి | head = హరిశ్చంద్ర ప్రసాద్ | academic_staff = 342 | students = 6,300 | undergrad = 4,320 | postgrad = 540 | city = [[హైదరాబాద్]] | state = [[తెలంగాణ]] | coor = {{coord|17.5384240|N|78.3850000|E|source:kolossus-dewiki|display=inline, title}} | campus = [[పట్టణం|పట్టణ]]<br />{{Convert|21|acre|ha}}(Total campus) | language = [[ఆంగ్లం]] | free_label = Alumni | free = [http://www.vnralums.com/ VNRAlums] | website = {{URL|http://www.vnrvjiet.ac.in/|vnrvjiet.ac.in}} | other_students = 1,440{{sup|a}} }} వల్లూరుపల్లి నాగేశ్వర్రావు విజ్ఞాన జ్యోతి [[ఇన్స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఇంజనీరింగ్ అండ్ టెక్నాలజీ]] ( వి.యన్.ఆర్. కళాశాల, విజ్ఞాన జ్యోతి ఇంజనీరింగ్ కళాశాల, VNRVJIET) హైదరాబాద్ నగరంలోని [[యూనివర్సిటీ గ్రాంట్స్ కమిషన్ (భారతదేశం)|యూనివర్సిటీ గ్రాంట్స్ కమిషన్‌]] (యూజీసీ) నుండి స్వయం ప్రతిపత్తి హోదా పొందిన ఇంజనీరింగ్ కళాశాల. ఇది [[అఖిల భారత సాంకేతిక విద్యా మండలి|అఖిల భారత సాంకేతిక విద్యామండలి]] (ఎఐసిటిఇ) చే గుర్తించబడింది. ఇది [[జవహర్ లాల్ నెహ్రూ సాంకేతిక విశ్వవిద్యాలయం|జవహర్ లాల్ నెహ్రూ సాంకేతిక విశ్వవిద్యాలయానికి]] అనుబంధ కళాశాలగా ఉంది.<ref>{{Cite web|url=http://jntuhaac.in/Public/CollegeNameAndAddress|title=Affiliated Colleges for the Academic Year 2019-20|website=jntuhaac.in|access-date=2021-02-21}}</ref> 2020 ఎన్‌ఐఆర్‌ఎఫ్ (NIRF) ర్యాంకింగ్స్ ప్రకారం, ఇంజనీరింగ్ విభాగంలో ఈ కళాశాల 127 వ స్థానంలో నిలిచింది.<ref>{{Cite web|url=https://www.nirfindia.org/2020/EngineeringRanking.html|title=MHRD, National Institute Ranking Framework (NIRF)|website=www.nirfindia.org|access-date=2021-02-21|archive-date=2021-01-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20210127231813/https://www.nirfindia.org/2020/EngineeringRanking.html|url-status=dead}}</ref> [[జాతీయ మదింపు, గుర్తింపు సంస్థ (న్యాక్)|నేషనల్‌ అసెస్‌మెంట్‌ అండ్‌ అక్రెడిటేషన్‌ కౌన్సిల్‌]] (న్యాక్‌) అక్రెడిటేషన్ రెండవ చక్రంలో ఈ కళాశాల NAAC 3.73 / 4 గ్రేడింగ్ ను పొందింది. ఈ కళాశాలలోని డిగ్రీ కోర్సులు IT నేషనల్ బోర్డ్ ఆఫ్ అక్రిడిటేషన్ (NBA) న్యూఢిల్లీ ద్వారా 2008 నుంచి గుర్తింపు పొందాయి. <ref>{{Cite web|url=https://ugc.ac.in/subpage/Autonomous_Colleges.aspx|title=Colleges|website=ugc.ac.in|access-date=2021-02-21}}</ref> == చరిత్ర == ఇది 1995 లో "విజ్ఞాన జ్యోతి"ఎడ్యుకేషన్ సొసైటీ ద్వారా లాభాపేక్ష లేని సంస్థగా స్థాపించబడింది. ఈ కళాశాల ప్రాధమికంగా బి.టెక్ కళాశాలగా ప్రారంభమైంది. 2003 నుండి ఈ సంస్థ మాస్టర్ ఆఫ్ టెక్నాలజీ( M.Tech ) డిగ్రీ కోర్సులు ప్రారంభించింది. == విభాగాలు == ఆటోమొబైల్, [[సివిల్ ఇంజనీరింగ్|సివిల్]], కంప్యూటర్ సైన్స్ & ఇంజనీరింగ్, ఎలక్ట్రికల్ & ఎలక్ట్రానిక్స్, ఎలక్ట్రానిక్స్ & కమ్యూనికేషన్, ఎలక్ట్రానిక్స్ & ఇన్‌స్ట్రుమెంటేషన్, ఇన్ఫర్మేషన్ టెక్నాలజీ, మెకానికల్, హ్యుమానిటీస్ అండ్ సైన్సెస్ విభాగాలున్నాయి. 2025 లో రోబోటిక్స్, బయోటెక్నాలజీ, VLSI వంటి కొత్త కోర్సులను జోడించారు.<ref>https://www.shiksha.com/college/vnr-vignana-jyothi-institute-of-engineering-and-technology-bachupally-hyderabad-51253/course-b-tech-in-biotechnology-1423038{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == ప్రవేశాలు == === డిప్లొమా === ఈ సంస్థ 2009 సంవత్సరం నుండి రెండవ షిఫ్ట్ ప్రాతిపదికన తన 3 సంవత్సరాల పాలిటెక్నిక్ కోర్సులను ప్రారంభించింది. విద్యార్థులు పాలిసెట్ (POLYCET) ప్రవేశ పరీక్ష ద్వారా ప్రవేశం పొందుతారు. ===డిగ్రీ === బి.టెక్ ప్రవేశాలు రెండు కేటగిరీలుగా అందించబడతాయి. కేటగిరీ ఎ సీట్లను రాష్ట్ర స్థాయి ప్రవేశ పరీక్ష (TS EAMCET) ఫలితాల ఆధారంగా భర్తీ చేస్తారు. కేటగిరీ బి సీట్లను ఎన్ ఆర్ ఐ కోటా ద్వారా లేదా ఇతర రాష్ట్ర లేదా జాతీయ స్థాయి ప్రవేశ పరీక్షల (జేఈఈ మెయిన్స్) ఆధారంగా భర్తీ చేస్తారు. డిప్లొమా చదివిన వారు, సమాంతర చేరిక పథకం (లేటరల్ ఎంట్రీ స్కీం) కింద ఈసెట్ (TS ECET) ఫలితాల ఆధారంగా బి. టెక్ కోర్సు రెండో సంవత్సరంలో చేరవచ్చు. === పర్యావరణం === కళాశాల క్యాంపస్‌లో పర్యావరణ పరిరక్షణ వ్యర్థ పదార్థాల నిర్వహణ పద్ధతులను ప్రోత్సహించేందుకు ఎకోవానీ వేస్ట్ మేనేజ్‌మెంట్ తో ఒప్పందం ఉన్నది.<ref>{{Cite web|last=Correspondent|first=D. C.|date=2024-02-01|title=Campus Collaboration for Sustainable Waste Management|url=https://www.deccanchronicle.com/nation/campus-collaboration-for-sustainable-waste-management-880674|access-date=2024-05-31|website=www.deccanchronicle.com|language=en}}</ref> == మూలాలు == <references /> [[వర్గం:తెలంగాణ విద్యాసంస్థలు]] [[వర్గం:కళాశాలలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ కళాశాలలు]] rx93offmf9o0pl8ng14tjj5gx0gzppd వాడుకరి:Kalasagary 2 330589 4808002 4807834 2026-04-22T13:41:27Z Kalasagary 107518 /* ప్రపంచ చిత్రకారులు-అనువాదాలు 2 */ 4808002 wikitext text/x-wiki {{Userboxtop| నా గురించి}} {{Babel|te|en-2}} {{చిత్రలేఖనం}} {{యూజర్‌గ్రూపు-గూగుల్ ఎడిటథాన్-2 సభ్యులు}} {{Userboxbottom}} ==పరిచయం== నమస్తే నా పేరు [[కళాసాగర్ యల్లపు]], నేను చిత్రకారుడను, కార్టూనిస్టును, [[రచయిత]]ను. నేను తెలుగు వికీపీడియా లో [[2020]] నుండి వ్యాసాలు రాస్తున్నాను. పుట్టింది [[పశ్చిమ గోదావరి]] జిల్లా [[మంచిలి]] గ్రామం, [[డిసెంబరు]] 10 న,[[1971]] లో. తల్లిదండ్రులు యల్లపు నరసింహమూర్తి, లక్ష్మీకాంతం. పెయింటింగ్ లోను, జర్నలిజంలోనూ డిప్లొమా చేసి, 1993 సం. నుండి [[విజయవాడ]]లో స్థిరపడి వివిధ పబ్లికేషన్స్ లోనూ, పత్రికల్లోనూ చిత్రకారుడిగా, ఇలస్ట్రేటర్ గా పనిచేశాను. ప్రస్తుతం [[విజయవాడ]]లో ఒక సాఫ్ట్ వేర్ కంపెనీలో యూజర్ ఇంటర్ ఫేస్ డిజైనర్ (User Interface Designer)గా పని చేస్తున్నాను.    ==నా కార్యకలాపాలు== [[2001]] సం.లో ఆంధ్రా ఆర్టిస్టు, స్కల్ఫ్టర్స్ అండ్ కార్టూనిస్టు అసోసియేషన్ (AASCA)ను స్థాపించి, రాష్ట్రంలో నున్న సుమారు 500 మంది చిత్రకారుల, శిల్పుల, కార్టూనిస్టుల పరిచయాలతో 'ఆంధ్రకళాదర్శిని-1', 'ఆంధ్రకళాదర్శిని-2 లను ప్రచురించాను. ఈ పుస్తకాలు కళాకారుల మధ్య సత్సంబంధాలు నెలకొల్పడానికి, వారికి గుర్తింపురావడానికి ఎంతో తోడ్పడ్డాయి. [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] చిత్ర, శిల్ప కళాచరిత్రను తెలియజేసే 'తెలుగు చిత్రకళా వైభవం' పేరుతో 40 నిమిషాల వీడియో డాక్యుమెంటరీని, రంగుల రారాజు [[వడ్డాది పాపయ్య]] గారి చిత్రాలతో, జీవితచరిత్రను తెలియజేసే డాక్యుమెంటరీ సి.డి.ని రూపొందించాను. 165 మంది తెలుగు కార్టూనిస్టుల పరిచయాలతో-కార్టూన్లతో 2021లో '[[కొంటెబొమ్మల బ్రహ్మలు]]' పుస్తకాన్ని ప్రచురించాను. 'ఆస్కా' వ్యవస్థాపక కార్యదర్శిగా ఉంటూ రాష్ట్రస్థాయిలో అనేక పెయింటింగ్, కార్టూన్ పోటీలు, ప్రదర్శనలు, వర్కుషాప్లు నిర్వహించాను. [[2002]] సంవత్సరం [[విజయవాడ]]లో [[జయదేవ్]] గారు ముఖ్య అతిధిగా 'కార్టూన్ మేళా' ను నిర్వహించాను. [[విజయవాడ]] ఆర్ట్ సొసైటి కి ఉపాధ్యక్షులుగా 2022 నుండి [[2024]] వరకు వున్నాను. [[వడ్డాది పాపయ్య]] శతజయంతి ఉత్సవాలు: [[2021]] సం.లో వపా శతజయంతి (1921-2021) వేడుకలు [[విశాఖపట్నం]], [[విజయవాడ]]లలో నిర్వహించి, ఈ సందర్భంగా వపా చిత్రకళా ప్రదర్శనతో పాటు నేను, చలపతిరావు సంపాదకత్వం వహించిన 'వపాకు వందనం' రంగుల బొమ్మలతో ప్రచురించిన శతజయంతి ప్రత్యేక సంచికను ఆవిష్కరించాము. ఆర్ట్ ఆఫ్ [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] (Art of Andhra Pradesh book-కాపీ టేబుల్ బుక్): [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] చెందిన చిత్రకారులు, శిల్పులు, గ్రాఫిక్ ఆర్టిస్టులు, సినీ పోస్టర్ డిజైన్ ఆర్టిస్టులు, ఇలస్ట్రేటర్స్, ఆర్ట్ & క్రాఫ్ట్ హస్తకళాకారుల కృషిని మనకు అందించారు. ఇందులో 300 మంది కళాకారుల సమగ్ర జీవిత చిత్రణతో పాటు, మన సంస్కృతిని ప్రతిబింబించే చిత్రాలు ఎంపిక చేసి A4 సైజులో ఆర్ట్ పేపర్ పై రంగుల్లో ప్రచురించిన పుస్తకానికి సంపాదకత్వం వహించాను.   ==64కళలు.కాం (www.64kalalu.com) == ప్రపంచంలో ఏ ప్రాంతం నుంచైనా ఇంటర్నెట్ లో చదువుకునేందుకు, కళాకారులను ప్రోత్సహించేందుకు 64కళలు డాట్ కామ్ (సకల కళల సమాహారం) అంతర్జాల పత్రిక (https://64kalalu.com/) పేరుతో వెబ్ మేగజైను [[నవంబర్]], 2010సం.లో ప్రారంభించాను. <ref>[https://64kalalu.com/ 64 కళలు సకల కళల సమాహారం వెబ్ మేగజైన్]</ref>. ఈ వెబ్ మేగజైనుకు సంపాదకులుగా పుష్కరకాలంగా పత్రికను నిర్వహిస్తున్నాను. ఇందులో కళారంగానికి సంబంధించిన సకలకళల సమాచారం అందుబాటులో ఉంటుంది. ఇది పూర్తి ఉచితం. ఇంటర్నెట్ సౌకర్యం ఉన్న ప్రతీవారు చదువుకోవచ్చు.   ప్రముఖ పత్రికలలో కళారంగాలపై, కళాకారుల గురించి వందలాది వ్యాసాలు రాశాను. 2006 సం.లో [[ప్రపంచ ఆరోగ్య సంస్థ]] 'పొగాకు వ్యతిరేక దినోత్సవం' సందర్భంగా నిర్వహించిన అంతర్జాతీయ కార్టూన్ పోటీలలో “బెస్ట్ కార్టూనిస్ట్” అవార్డు అందుకున్నాను. అనేక చిత్రకళా ప్రదర్శలలోనూ, సెమినార్లలోనూ పాల్గొని ఎన్నో బహుమతులు అందుకున్నాను. [[చిత్రకళ]], కార్టూన్ కళలపై [[ఆకాశవాణి]] లోను, [[దూరదర్శన్ (టివి ఛానల్)|దూరదర్శన్]] లోను పలు ప్రసంగాలు, ఇంటర్వ్యూలు నిర్వహించాను. అనేక పెయింటింగ్, కార్టూన్ పోటీలకు న్యాయనిర్ణేతగా వ్యవహరించాను. [[2010]] సం.లో కోనసీమ చిత్రకళాపరిషత్, [[అమలాపురం]] వారి రజతోత్సవాలలో 'చిత్రకళా వైజయంతి' పురస్కారం అందుకున్నాను. ==తెవికి లో నా వ్యాసాలు== '''చిత్రకారులు''' 1. [[కౌతా రామమోహన శాస్త్రి]] ‎ 2. [[గుర్రం మల్లయ్య]] 3. [[పన్నూరు శ్రీపతి]] ‎ 4. [[కౌతా ఆనందమోహనశాస్త్రి|కౌతా ఆనంద మోహన శాస్త్రి]] 5. [[వేలూరి రాధాకృష్ణ]] 6. [[మజ్జి రామారావు]] 7. [[వేముల కామేశ్వరరావు]] 8. [[జింకా రామారావు]] 9. [[పిలకా లక్ష్మీ నరసింహమూర్తి]] 10. [[మాదేటి రాజాజి]] 11. [[పల్లా పర్సినాయుడు]] 12. [[రాయన గిరిధర్ గౌడ్]] 13. [[బొండా జగన్మోహనరావు]] 14. [[సురేష్ కడలి]] 15. [[రమేష్ గురజాల|రమేష్ గుర్జాల]] 16. [[మంచెం సుబ్రమణ్యేశ్వర రావు]] 17. [[బి.ఏ. రెడ్డి చిత్రకారుడు]] 18. [[దార్ల నాగేశ్వరరావు]] 19. [[దాసి సుదర్శన్]] 20. [[గంగాధర్ చిత్రకారుడు]] 21. [[వి. రమేష్]] 22. [[టి. వెంకన్న]] 23. [[పి. సాల్మన్ రాజు]] 24. [[ఉల్చి చిత్రకారుడు]] 25. [[రెడ్దప్ప నాయుడు]] 26. [[వి.వి. భగీరథి]] 27. [[పి.ఎస్. చంద్రశేఖర్]] 28. [[అంకాల వెంకట సుబ్బారావు]] 29. [[మారేమండ శ్రీనివాసరావు]] 30. [[ఉండ్రు ఆశీర్వాదం]] 31. [[మహమ్మద్ ఒస్మాన్ ఖాన్]] 32. [[కవితా దేవుస్కర్]] 33. [[వెల్లటూరి పూర్ణానంద శర్మ]] 34. [[పణితపు నాగేశ్వరరావు]] 35. [[కొండిపర్తి శేషగిరిరావు]] 36. [[గేదెల అప్పారావు]] 37. [[పొట్లూరి హనుమంతరావు]] 38. [[కాళ్ళ సత్యనారాయణ]] 40. [[సింగంపల్లి సత్యనారాయణ]] 41. [[బి.కె.ఎస్. వర్మ]] 42. [[దేవీప్రసాద్ చిత్రకారుడు]] 43. [[కూరెళ్ల శ్రీనివాస్]] 44. [[ఆత్మకూరు రామకృష్ణ]] 45. [[మహారాజ సాయాజీరావు యూనివర్సిటీ అఫ్ బరోడా]] '''శిల్పకారులు''' 1. [[శ్రీనాథ రత్నశిల్పి వుడయార్]] 2. [[దేవు శంకర్]] 3. [[గవ్వ రవీంద్ర రెడ్డి]] 4. [[డి.యన్.వి. ప్రసాద్]] 5. [[అక్కల మంగయ్య]] 6. [[సుబోధ్ గుప్తా]] '''కార్టూనిస్టులు''' 1. [[కార్టూనిస్ట్ పాప]] ‎2. [[సుభాని (కార్టూనిస్ట్)]] 3. [[సురేంద్ర (కార్టూనిస్ట్)]] 4. [[భగవాన్ రెడ్డి]]. 5. [[బొమ్మన్ కార్టూనిస్ట్]] 6. [[నాగిశెట్టి (కార్టూనిస్ట్)]] 7. [[కార్టూనిస్ట్ అరుణ్]] 8. [[వర్చస్వి కార్టూనిస్ట్]] '''నాటక రంగం''' 1. [[మన్నె శ్రీనివాసరావు|మన్నే శ్రీనివాసరావు]] 2. [[బి.సి. కృష్ణ (నటుడు)]] 3. [[శేషయ్యగారిపల్లి అంజనప్ప]] 4. [[కోనేటి సుబ్బరాజు]] 5. [[వి.యస్. రాఘవాచారి]] 6. [[పి.వి.ఎన్. కృష్ణ]] 7. [[గుమ్మడి గోపాలకృష్ణ]] 8. [[వాడ్రేవు సుందరరావు]] '''ఇతరులు''' 1. [[మువ్వల పెరుమాళ్ళు]] 2. [[డాక్టర్ జంధ్యాల శంకర్]] 3. [[సింగంపల్లి అశోక్ కుమార్]] 4. [[జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ ఆటోనగర్ పారిశ్రామిక వాడ]] 5. [[తుమ్మలపల్లి వారి క్షేత్రయ్య కళాక్షేత్రం]] 6. [[సిద్ధార్థ కళాపీఠము]] 7. [[కిరణ్ ప్రభ]] 8. [[నాగళ్ళ గురుప్రసాదరావు]] 9. [[రావి రంగారావు]] 10. [[అబ్దుల్ రజాహుస్సేన్]] 11. [[కొప్పర్తి రాంబాబు]] 12. [[ఎం.ఆర్.వి. సత్యనారాయణ మూర్తి]] 13. [[జాన్సన్ చోరగుడి]] 14. [[వై.సి.వి. రెడ్డి]] 15. [[చెన్నాప్రగడ శర్మ]] 16. [[యం.సి. దాసు]] 17. [[బెజవాడ మెడికల్ అసోసియేషన్]] 18. [[జి.వి.ఆర్. ప్రభుత్వ సంగీత నృత్య కళాశాల]] 19. [[పాల్ మాక్సిమ్ నర్స్]] 20. [[వేమూరి బలరామ్]] 21. [[ఎం.ఎన్. రావు]] 22. [[రేడియో భానుమతి]] 23. [[డాక్టర్ మారు]] 24. [[లగడపాటి సంగయ్య]] 25. [[పూలబాల వెంకటప్రసాద్]] 26. [[జహంగీర్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ]] 27. [[చిత్రాడ కిషోర్ కుమార్]] '''తెలుగు పుస్తక పరిచయాలు''' 1. [[మానసార వాస్తుశాస్త్రం]] 2. [[ఆంధ్ర చిత్రకళా సంరక్షకుడు]] 3. [[శిల్ప, చిత్రకళ పరిణామం]] 4. [[దక్షిణాంధ్ర దారిదీపాలు]] 5. [[అగమ్యగమ్యాలు]] ==అనువాదాలు == 1. [[బికాష్ భట్టాచార్జీ]] 2. [[సీవీ రాజు]] 3. [[ఆర్. సి. మెహతా]] 4. [[ఎన్. ఎస్. బెంద్రే]] 5. [[జ్యోతి భట్]] 6. [[రతన్ పరిమూ]] 7. [[మణీంద్ర అగ్రవాల్]] 8. [[ఓమ్ ప్రకాష్ అగర్వాల్]] 9. [[పరేష్ మైతీ]] 10. [[మాథుర్ సవానీ]] 11. [[లక్ష్మణ్ మహాదేవ్ చితాలే]] 12. [[బ్రహ్మదేవ్ రామ్ పండిట్]] 13. [[రాజేంద్ర టికు]] 14. [[బిమన్ బిహారీ దాస్]] 15. [[ఎస్. నరసింహ స్వామి]] 16. [[కె. ఎమ్. చెరియన్ (జర్నలిస్ట్)]] 17. [[లలిత కళా అకాడమీ]] 18. [[సోమనాథ్ హోరె]] 19. [[రాంకింకర్ బైజ్]] 20. [[ఎం.ఆర్. అచ్రేకర్]] 21. [[ధనరాజ్ భగత్]] 22. [[అచ్యుత్ కన్విందే]] 23. [[కైలాష్ చంద్ర మెహర్]] 24. [[ఎస్. షకీర్ అలీ]] 25. [[ముత్తయ్య స్థపతి]] 26. [[ఆలిస్ బోనర్]] 27. [[చింతామణి కర్]] 28. [[సుధీర్ రంజన్ ఖస్తగీర్]] 29. [[లక్ష్మణ్ పాయ్]] 30. [[శంఖో చౌధురి]] 31. [[అపూర్బా కిషోర్ బిర్]] 32. [[రాజ్ బిసారియా]] 33. [[తయబ్ మెహతా]] 34. [[డోరతీ చాకో]] 35. [[సుకుమార్ సేన్ (చరిత్రకారుడు)]] 36. [[బెన్ కింగ్స్‌లీ]] 37. [[నర్మదా ప్రసాద్ గుప్తా]] 38. [[జార్జ్ యో]] 39. [[ఖ్వాజా అహ్మద్ అబ్బాస్]] 40. [[జ్ఞాన చంద్ర ఘోష్]] 41. [[సదనం పి. వి. బాలకృష్ణన్]] 42. [[హబీబ్ రెహమాన్]] 43. [[లాల్జీ సింగ్]] 44. [[అశోక్ రాజగోపాల్]] 45. [[నీలకంఠ దాస్]] 46. [[సురీందర్ కుమార్ సామ]] 47. [[నరేష్ సోహల్]] 48. [[సర్వజ్ఞ సింగ్ కటియార్]] 49. [[లక్ష్మీ ప్రసాద్ సిహారే]] 50. [[అరూన్ పురీ]] 51. [[హృదయనాథ్ మంగేష్కర్]] 52. [[దల్వీర్ భండారీ]] 53. [[జుబిన్ మెహతా]] 54. [[బలరామ్ భార్గవ]] 55. [[ఆనంద్ స్వరూప్ ఆర్య]] 56. [[జోసెఫ్ హెచ్. పెరీరా]] 57. [[సరోజ్ గుప్తా]] 58. [[ఉస్తాద్ మొయినుద్దీన్ ఖాన్]] 59. [[మనోరంజన్ దాస్]] 60. [[గురుప్రసాద్ మహాపాత్ర]] 61. [[పి నారాయణ కురుప్]] 62. [[రామ్ సహాయ్ పాండే]] 63. [[తుషార్ కాంతి ఘోష్]] 64. [[కార్మెల్ బెర్క్‌సన్]] 65. [[మధుకర్ కేశవ్ ధవలీకర్]] 66. [[అర్మిడా ఫెర్నాండెజ్]] 67. [[ఎం. ఎస్. కృష్ణన్]] 68. [[వివేకానంద ముఖోపాధ్యాయ]] 69. [[ప్రతిభా సత్పతి]] 70. [[పద్మజ ఫెనానీ జోగ్లేకర్]] 71. [[మహారాజ్ కిషన్ భాన్]] 72. [[రోనెన్ సేన్]] 73. [[జతిన్ దాస్]] 74. [[రంగసామి ఎల్. కశ్యప్]] 75. [[హెచ్. సి. వర్మ]] 76. [[ఎన్. నారాయణ్ గాడ్బోలే]] 77. [[కైలాష్ సింగ్ శంఖాలా]] 78. [[నీలాంబర్ పంత్]] 79. [[హరి శంకర్ సింఘానియా]] 80. [[ఎబర్‌హార్డ్ ఫిషర్ (కళా చరిత్రకారుడు)]] 81. [[టి. ఎన్. మనోహరన్]] 82. [[మన్మోహన్ మహాపాత్రా]] 83. [[జాయ్ మైఖేల్]] 84. [[అస్తాద్ దేబూ]] 85. [[శ్రీనివాస్ వినాయక్ ఖలే]] 86. [[ప్రసాద్ సావ్కర్]] 87. [[మధు పండిట్ దాస]] 88. [[ఎ. సి. ఎన్. నంబియార్]] 89 [[పోథన్ జోసెఫ్]] 90. [[మను పరేఖ్]] 91. [[బువాంగి సైలో]] 92. [[గౌరవ్ ఖన్నా (బ్యాడ్మింటన్)]] 93. [[కె. విజయరాఘవన్]] 94. [[రవివర్మ మార్తాండ వర్మ]] 95. [[కృష్ణ కన్హాయి]] 96. [[కె. విజయ్ కుమార్]] 97. [[రమాకాంత్ శుక్లా]] 98. [[పెపిటా సేథ్]] 99. [[కళామండలం శివన్ నంబూద్రి]] 100. [[కెకూ ఎం. గాంధీ]] 101. [[కళామండలం శివన్ నంబూద్రి]] 102. [[సాకర్ ఖాన్ మంగనియర్]] 103. [[పి.కె. అయ్యంగార్]] 104. [[సురేంద్రనాథ్ కర్]] 105. [[భగవతి చరణ్ వర్మ]] 106. [[డోరతీ చాకో]] 107. [[మేరీ క్లబ్‌వాలా జాదవ్]] 108. [[డోరతీ చాకో]] 109. [[హరి మాధవ్ ముఖోపాధ్యాయ]] 110. [[ఇందు భూషణ్ సిన్హా]] 111. [[ఇమ్రాన్ షా (రచయిత)]] 112. [[ముజఫర్ అలీ]] 113. [[ఆద్య రంగాచార్య]] 114. [[ఆనంద శంకర్ రే]] 115. [[సూర్యదేవ్ సింగ్ బరేత్]] 116. [[నీలాంబర్ దేవ్ శర్మ]] 117. [[జితేంద్ర అభిషేకీ]] 118. [[కె. ఎన్. దండాయుధపాణి పిళ్ళై]] 120. [[జ్ఞాన్ చతుర్వేది]] 121. [[ఆదర్శ్ సేన్ ఆనంద్]] 122. [[జుగల్ కిషోర్ (వైద్యుడు)]] 123. [[బన్సీ కౌల్]] 124. [[యేషే డోర్జీ తోంగ్చి]] 125 [[కె. మాంగీ సింగ్]] 126. [[థాను పద్మనాభన్]] 127. [[అనిల్ కె. రాజవంశీ]] 128. [[జితేంద్ర హరిపాల్]] 129. [[రాజ్‌కుమార్ సింఘాజిత్ సింగ్]] 130. [[కృష్ణస్వామి స్వామినాథన్]] 131. [[అజయ్ వి. భట్]] 132 [[హర్భజన్ సింగ్ (పర్వతారోహకుడు)]] 133. [[కర్సన్‌భాయ్ పటేల్]] 134. [[శంకరనారాయణ మీనన్]] 135. [[అశోక్ చక్రధర్]] 136. [[పుష్పబెన్ మెహతా]] 137. [[ప్రహ్లాద్ చంద్ర తాసా]] (పద్మ భూషణ్) 138. [[నారాయణ పురుషోత్తమ మల్లయ్య]] 139. [[మహ్మద్ అమీన్ (చరిత్రకారుడు)]] 140. [[డాడీ పుదుంజీ]] 141. [[సంజయ్ గోవింద్ ధండే]] 142. [[సయ్యద్ ఇ. హస్నైన్]] 143. [[ధర్మ వీర]] 144. [[మహేష్ శర్మ (సామాజిక కార్యకర్త)]] 145. [[రాజేంద్ర కుమార్]] ==ప్రపంచ చిత్రకారులు-అనువాదాలు 2== 146.[[రెంబ్రాండ్]] 147. [[ఎఫ్.ఎన్. సౌజా]] 148. [[జార్జియో వసారి]] 149. [[రాఫెల్ (చిత్రకారుడు)]] 150. [[కిరణ్ నాడార్ మ్యూజియం ఆఫ్ ఆర్ట్]] 151. [[అబనీంద్రనాథ్ ఠాగూర్]] 152. [[గగనేంద్రనాథ్ ఠాగూర్]] 153. [[ముకుల్ చంద్ర దే]] 154. [[బెంగాల్ స్కూల్ ఆఫ్ ఆర్ట్]] 155. [[అసిత్ కుమార్ హల్దార్]] 156. [[సమీర్ మండల్]] 157. [[గవర్నమెంట్ కాలేజ్ ఆఫ్ ఆర్ట్ అండ్ క్రాఫ్ట్]] 158. [[కిసోరీ రాయ్]] 159. [[శక్తి బర్మన్]] 160. [[జహర్ దాస్‌గుప్తా]] 161. [[రాయల్ కాలేజ్ ఆఫ్ ఆర్ట్]] 162. [[జార్జ్ క్లాసెన్]] ==నా ప్రమేయం ఉన్న తెవికీ పేజీల జాబితా== 1. [[దామెర్ల రామారావు]] 2. [[వడ్డాది పాపయ్య]] 3. [[విజయ్ రామ్]] 4. [[సిరందాసు వెంకట రామారావు]] 5. [[మాధవపెద్ది గోఖలే]] 6. [[వాసిరెడ్డి వేణుగోపాల్]] 7. [[నాగసూరి వేణుగోపాల్]] 8. [[సి.ఎస్.ఎన్. పట్నాయక్]] 9. [[అంట్యాకుల పైడిరాజు]] 10. [[మొక్కపాటి కృష్ణమూర్తి]] 11. [[సి.ఎన్.వెంకటరావు]] 12. [[బాపు]] 13. [[కొసనా ఈశ్వరరావు]] 14. [[బాలి (చిత్రకారుడు)]] 15. [[మళ్ళ జ్యోతిర్మయి]] 16. [[జయదేవ్]] 17. [[సత్యమూర్తి]] 18. [[శంకు]] 19. [[తులసీరాం]] 20. [[గీతా సుబ్బారావు]] 21. [[కొత్తపల్లి సరళాదేవి]] 22. [[భారతీయ చిత్రకళ]] 23. [[నందిని గౌడ్]] 24. [[అయినాల మల్లేశ్వరరావు]] 25. [[గోపరాజు సమరం]] 26. [[గుర్రం మల్లయ్య]] 27. [[పాకాల తిరుమల్ రెడ్డి]] 28. [[కాపు రాజయ్య]] 29. [[గణపతి స్థపతి]] 29. [[వేలు ఆనందాచారి]] 30. [[కణ్వశ్రీ]] 31. [[మోహన్ (చిత్రకారుడు)]] 32. [[ఆకాశవాణి కేంద్రం, విజయవాడ]] 33. [[నందలాల్ బోస్]] ఫోటోలు చేర్చిన వ్యాసాలు : 1. [[చొక్కాపు వెంకటరమణ]] 2. [[అంట్యాకుల పైడిరాజు]] 3. [[కళాధర్]] 4. [[గబ్బిట దుర్గాప్రసాద్]] 5. [[యద్దనపూడి సులోచనారాణి]] 6. [[బలభద్రపాత్రుని రమణి]] 7. [[పెళ్లకూరు జయప్రద]] 8. [[కె.ఎన్. మల్లీశ్వరి]] 9. [[సి.వి.సర్వేశ్వరశర్మ]] 10. [[శీలా వీర్రాజు]] 11. [[చుండూరి మృణాళిని]] 12. [[గుత్తికొండ సుబ్బారావు]] 13. [[కార్టూనిస్ట్ టీవీ]] 14. [[కొమ్మనాపల్లి గణపతిరావు]] 15. [[కుప్పిలి పద్మ]] 16. [[చిల్లర భవానీదేవి]] 17. [[చంద్ర (కళాకారుడు)]] 18. [[బండి నారాయణస్వామి]] 19. [[కోకా విమలకుమారి]] 20. [[కొండూరు వీరరాఘవాచార్యులు]] 21. [[చింతకింది శ్రీనివాసరావు]] 22. [[శారదా శ్రీనివాసన్]] 23. [[వంగూరి చిట్టెన్ రాజు]] 24. [[మామిడిపూడి కృష్ణమూర్తి]] 25. [[పాలగుమ్మి విశ్వనాథం]] 26. [[బి.ఎన్. శాస్త్రి]] 27. [[నవోదయ రామమోహనరావు]] 28. [[షణ్ముఖి ఆంజనేయ రాజు]] 29. [[గబ్బిట దుర్గాప్రసాద్]] 30. [[లల్లాదేవి]] ==మూలాలు== {{మూలాల జాబితా}} * https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.386109 * https://archive.org/details/64kalalu-12years ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:తెలుగు వికీపీడియనులు]] [[వర్గం:ఆంధ్రప్రదేశ్ వికీపీడియనులు]] [[వర్గం:కృష్ణా జిల్లా వికీపీడియనులు]] [[వర్గం:అనువాద పరికరాన్ని వాడే వాడుకరులు]] [[వర్గం:తెలుగు వికీపీడియా సభ్యులు]] {{User IND Citiz}}{{అక్షరదోష నిర్మూలన దళ సభ్యుడు}}{{User Wikipedian For|year=2021|month=06|day=01}} sp0x6ruanz7mnch7l9u78atp4o2yot9 మాడ్యూల్:Location map/data/India3 828 331322 4808125 3270820 2026-04-23T00:24:02Z AntonioRoldon09 148501 SVG image 4808125 Scribunto text/plain return { name = 'India', top = 37.5, bottom = 5.0, left = 67.0, right = 99.0, image = 'India location map.svg', image1 = 'India relief location map.jpg' } gw0g2fn9r50gvo5ujlnzgldgkh2r3bs లక్కీ వట్నాని 0 331377 4808113 3551681 2026-04-23T00:14:59Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808113 wikitext text/x-wiki {{Infobox snooker player | name = లక్కీ వట్నాని | image = | caption = | birth_date = {{Birth date and age|1985|12|23|df=y}} | birth_place = [[హైదరాబాదు]], [[తెలంగాణ]]<ref name="ws" /> | Sport country = {{IND}} | Nickname = | Professional = 2011/2012 | High ranking = 85 <small>(మే–జూలై 2012)</small><ref>{{cite web |title=The World Professional Billiards & Snooker Association official World Snooker ranking list for the 2012/2013 season |date=8 May 2012 |url=http://www.worldsnooker.com/staticFiles/1d/b0/0,,13165~176157,00.pdf |format=PDF |work=worldsnooker.com |publisher=World Professional Billiards and Snooker Association |accessdate=19 July 2021 |archiveurl=https://www.webcitation.org/69tDLWozD?url=http://www.worldsnooker.com/staticFiles/1d/b0/0,,13165~176157,00.pdf |archivedate=13 August 2012}}</ref> | Prize money = [[Pound sterling|£]]1,885 | High break = '''137''': <br> <small>2019 క్యూ స్కూల్ – ఈవెంట్ 2</small> | Century break = 6 | Best finish = చివరి 64 <small>(2012 వెల్ష్ ఓపెన్)</small> | Ranking wins = | Other wins = | World champ = }} '''లక్కీ వట్నాని''' (జననం 23 డిసెంబరు 1985) [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రానికి చెందిన ప్రొఫెషనల్ [[స్నూకర్]] క్రీడాకారుడు. కానీ స్నూకర్ కెరీర్ లో [[ఇంగ్లాండు]] [[షెఫీల్డ్]] లో ఉన్నాడు.<ref name="psb">{{Cite web|url=http://www.prosnookerblog.com/players/u-z/lucky-vatnani/|title=Lucky Vatnani|publisher=Pro Snooker Blog|access-date=19 July 2021|archive-date=4 మార్చి 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160304203938/http://www.prosnookerblog.com/players/u-z/lucky-vatnani/|url-status=dead}}</ref> == జీవిత విషయాలు == లక్కీ 1985, డిసెంబరు 23న [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[రాజధాని]] [[హైదరాబాదు]]<nowiki/>లో జన్మించాడు. == కెరీర్ == లక్కీ షెఫీల్డ్ హలాం యూనివర్సిటీ నుండి బిజినెస్ అడ్మినిస్ట్రేషన్ లో గ్రాడ్యుయేట్ పట్టా పొందాడు.<ref name="psb"/> 2009లో బ్రిటిష్ విశ్వవిద్యాలయం స్నూకర్ ఛాంపియన్షిప్ బంగారు పతకం గెలుచుకున్నాడు.<ref name="psb" /> 2011లో, వరల్డ్ స్నూకర్ టూర్‌లో స్థానం సంపాదించాడు.<ref name="psb"/> వీసా సమస్యల కారణంగా లక్కీ అనేక పోటీలకు దూరమయ్యాడు.<ref name="ws">{{Cite web|url=http://www.worldsnooker.com/page/PlayersAlphabeticalArticle/0,,13165~2397553,00.html|title=Lucky Vatnani|publisher=World Snooker|access-date=19 July 2021}}</ref> వరల్డ్ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ లో టాప్ 64 ని చేరుకోలేకపోవడం వల్ల సీజన్ చివరిలో పర్యటన నుండి తప్పుకున్నాడు.<ref name="psb" /> 2013 ప్రపంచ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ ప్రాధమిక రౌండ్లలో ఔత్సాహికుడిగా పోటీపడి, పాల్ వైక్స్ చేతిలో 5–3తో ఓడిపోయాడు.<ref>{{Cite web|url=http://3a43ed9bbf8e4c3a0092-e5ae3e47d460213726cd286f2f322a12.r38.cf3.rackcdn.com/b9a79248-067d-4dfc-a427-63b2ef03f4bd.pdf|title=2013 Betfair World Championship Pre-Qualifiers results|publisher=World Professional Billiards and Snooker Association|url-status=dead|archive-url=https://www.webcitation.org/6FffCbhPC?url=http://3a43ed9bbf8e4c3a0092-e5ae3e47d460213726cd286f2f322a12.r38.cf3.rackcdn.com/b9a79248-067d-4dfc-a427-63b2ef03f4bd.pdf|archive-date=6 April 2013|access-date=19 July 2021}}</ref><ref name="Snooker.org Qualifiers">{{Cite web|url=http://snooker.org/res/index.asp?event=225|title=Betfair World Championship Qualifiers (2013)|publisher=Snooker.org|access-date=19 July 2021}}</ref>  == పాల్గొన్న పోటీలు == * 2015 సెమీ ఫైనలిస్ట్ - స్నూకర్ క్రౌన్ - ఆల్ ఇండియా ఓపెన్ టోర్నమెంట్ - ఢిల్లీ * 2015 క్వార్టర్ ఫైనలిస్ట్ ఆల్ ఇండియా ఇన్విటేషనల్ స్నూకర్ ఈవెంట్ - చెన్నై * 2014 టాప్ 16 ప్రపంచ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - బెంగళూరు * 2013 ఏపిపిబిఎస్ఏ స్నూకర్ ఈవెంట్ - విజేత * 2013 ఇండియన్ ఓపెన్ ప్రీ-క్వాలిఫైయింగ్ - ఢిల్లీ - క్వాలిఫైయర్ * 2013 ఫిల్మ్ నగర్ స్నూకర్ ఈవెంట్ - విజేత * 2013 కేవలం స్నూకర్ అకాడమీ ఈవెంట్ - విజేత * 2013 ఆల్ ఇండియా భీమవరం ఇన్విటేషనల్ స్నూకర్ ఈవెంట్ - విజేత * 2012 79 వ ఇండియన్ నేషనల్ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - ర్యాంక్ 6 * 2011 సిసిఐ ఇన్విటేషనల్ స్నూకర్ టోర్నమెంట్ - క్వార్టర్ ఫైనలిస్ట్ * 2011 శ్యామ్ ష్రాఫ్ మెమోరియల్ - ఖార్ జింఖానా ఇన్విటేషనల్ స్నూకర్ టోర్నమెంట్ - క్వార్టర్ ఫైనలిస్ట్ * 2010 77 వ ఇండియన్ నేషనల్ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - రన్నరప్ * 2009 ఐబిఎస్ఎఫ్ వరల్డ్ స్నూకర్ (మెన్) ఛాంపియన్‌షిప్ - టాప్ 16 * 2009 76 వ ఇండియన్ నేషనల్ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - టాప్ 16 * 2009 బియుసిఎస్ సింగిల్స్ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - బంగారు పతక విజేత * 2009 సిసిఐ ప్లాటినం జూబ్లీ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - టాప్ 16 * 2008 75 వ ఇండియన్ నేషనల్ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - టాప్ 16 * 2008 3 వ పిసిఎల్-మనీషా ఆహ్వాన స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - రన్నరప్ * 2008 సిరి ఫోర్ట్ హ్యాండిక్యాప్ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - విజేత * 2007 74 వ ఇండియన్ నేషనల్ స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - టాప్ 16 * 2006 ఇండియా నేషనల్ బిలియర్డ్స్ & స్నూకర్ (U-21) 3 వ స్థానంలో ఉంది * 2006 ఏపి స్టేట్ సీనియర్ బిలియర్డ్స్ & స్నూకర్ ఛాంపియన్‌షిప్ - విజేత * 2006 ఏపి స్టేట్ స్నూకర్ (యు-21) ఛాంపియన్ * 2005 ఏపి స్టేట్ స్నూకర్ (యు-21) ఛాంపియన్ * 2004 ఏపి స్టేట్ స్నూకర్ (యు-21) ఛాంపియన్ * 2003 ఏపి స్టేట్ స్నూకర్ (యు-21) ఛాంపియన్ * 2002 ఏపి స్టేట్ స్నూకర్ (యు-21) ఛాంపియన్ * 2001 ఏపి స్టేట్ స్నూకర్ (యు-21) ఛాంపియన్ == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:1985 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:హైదరాబాదు జిల్లా క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:హైదరాబాదు జిల్లా వ్యక్తులు]] kae0je3wfjolg4827bui40cmpd1r332 రోసమ్మ పన్నూస్ 0 338176 4808105 3828927 2026-04-22T23:29:53Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808105 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | honorific-prefix = | name = రోసమ్మ పన్నూస్ | honorific-suffix = | image = | alt = | caption = | birth_name = రోసమ్మ చెరియన్ | birth_date = {{Birth date|df=yes|1913|05|12}} | birth_place = కంజిరప్పల్లీ,ట్రావెన్ కోర్ | death_date = {{Death date and age|df=yes|2013|12|28|1913|05|12}} | death_place = సలాలాహ్, ఒమన్ | resting_place = పఠనాంథిత జిల్లా, [[కేరళ]], భారతదేశం | resting_place_coordinates = | nationality = భారతీయురాలు | party = కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ ఆఫ్ ఇండియా | height = <!-- "X cm", "X m" or "X ft Y in" plus optional reference (conversions are automatic) --> | spouse = {{marriage |పి.టి.పన్నూస్<br />|1946|1971|end=d.}} | children = 1 కుమారుడు , 1 కుమార్తె | mother = అన్నమ్మ కరిప్పరంబిల్ | father = తొమ్మన్ చెరియన్ | relatives = అక్కమ్మ చెరియన్<small>(సోదరి)</small> | residence = | education = | alma_mater = మద్రాసు న్యాయ కళాశాల | occupation = | profession = | known_for = | salary = | cabinet = | committees = | portfolio = | awards = <!-- For civilian awards - appears as "Awards" if |mawards= is not set --> | blank1 = | data1 = | blank2 = | data2 = | blank3 = | data3 = | blank4 = | data4 = | blank5 = | data5 = | signature = | signature_alt = <!--Embedded templates / Footnotes--> | module = | module2 = | module3 = | module4 = | module5 = | footnotes = }} రోసమ్మ పన్నూస్ ( 1913 మే 12 – 2013 డిసెంబరు 28) భారత స్వాతంత్ర్య సమరయోధురాలు, రాజకీయ వేత్త, న్యాయవాది. ఆమె కేరళ శాసనసభ సభ్యురాలిగా ప్రమాణ స్వీకారం చేసిన తొలి వ్యక్తి . [[భారతదేశం]]<nowiki/>లో కోర్టు ఉత్తర్వుల ద్వారా తన స్థానాన్ని కోల్పోయిన మొదటి ఎమ్మెల్యే, ఆమె 1958 లో అసెంబ్లీకి జరిగిన మొట్టమొదటి ఉప ఎన్నికలలో ఎన్నికైన మొదటి వ్యక్తి . రోసమ్మ పన్నూస్ కేరళ శాసనసభ మొదటి ప్రో టెమ్ స్పీకర్. <ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/thiruvananthapuram/rosamma-punnoose-passes-away-in-oman/articleshow/28095001.cms|title=Rosamma Punnoose passes away in Oman {{!}} Thiruvananthapuram News - Times of India|last=Dec 29|first=TNN /|last2=2013|website=The Times of India|language=en|access-date=2021-11-03|last3=Ist|first3=12:43}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == రోసమ్మ 1913 మే 12న ట్రావెన్ కోర్ లోని కంజిరప్పల్లిలో ఒక క్యాథలిక్ కుటుంబానికి చెందిన కంజిరపల్లి కరిప్పరంబిల్ తోమ్మన్ చెరియన్, పాయిప్పడు పున్నక్కుడి అన్నమ్మ లకు నాల్గవ సంతానంగా జన్మించింది. <ref>{{Cite web|url=https://www.deccanchronicle.com/131229/news-current-affairs/article/rosamma-punnose-no-more|title=Rosamma Punnose is no more|date=2013-12-29|website=Deccan Chronicle|language=en|access-date=2021-11-03}}</ref> ఆమె మద్రాసు లా కళాశాల నుండి న్యాయశాస్త్రంలో డిగ్రీని పొందింది. <ref name=":0">{{Cite web|url=https://www.dnaindia.com/india/report-kerala-s-first-legislator-rosamma-punnoose-passes-away-1941827|title=Kerala's 'first legislator' Rosamma Punnoose passes away|date=2013-12-28|website=DNA India|language=en|access-date=2021-11-03}}</ref> == కెరీర్ == ఆమె తన అక్క [[అక్కమ్మ చెరియన్]] చే ప్రభావితమై 1938లో ట్రావెన్ కోర్ స్టేట్ కాంగ్రెస్ లో చేరడం ద్వారా తన రాజకీయ జీవితాన్ని ప్రారంభించింది. <ref name=":1">{{Cite web|url=https://www.newindianexpress.com/cities/kochi/2013/dec/29/Communist-Legend-Rosamma-No-More-556742.html|title=Communist Legend Rosamma No More|website=The New Indian Express|access-date=2021-11-03}}</ref> [[అక్కమ్మ చెరియన్]] కూడా స్వాతంత్ర్య సమరయోధురాలు. సోదరీమణులిద్దరూ 1939లో బ్రిటిష్ వారిచే పూజాపురలోని సెంట్రల్ జైలులో ఖైదు చేయబడ్డారు. రోసమ్మ మూడు సంవత్సరాల తరువాత జైలు నుండి విడుదలచేయబడింది. <ref name=":1" /> === రాజకీయం === రోసమ్మ 1946 లో [[భారత కమ్యూనిస్టు పార్టీ]] (సిపిఐ) నాయకుడు పి.టి. పన్నూస్ ను వివాహం చేసుకుంది. రోసమ్మ కుటుంబం [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్]]కు మద్దతు ఇచ్చింది. ఇద్దరూ పోప్ నుండి ఒక ప్రత్యేక సమ్మతి లేఖతో [[కొచ్చిన్]] లోని ఒక చర్చిలో వివాహం చేసుకున్నారు. రోసమ్మ 1948లో సిపిఐలో చేరారు. 1957లో కేరళ రాష్ట్రంలో జరిగిన మొదటి అసెంబ్లీ ఎన్నికల్లో ఆమె [[దేవికులం శాసనసభ నియోజకవర్గం|దేవికులం నియోజకవర్గం]] నుంచి అసెంబ్లీకి ఎన్నికయ్యారు. ఆమె భర్త 1952 సార్వత్రిక ఎన్నికలలో లోక్ సభకు ఎన్నికయ్యాడు, 1957 సార్వత్రిక ఎన్నికలలో తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకున్నాడు. రోసమ్మ అసెంబ్లీ సభ్యురాలిగా ప్రమాణ స్వీకారం చేసిన మొదటి వ్యక్తి . <ref name=":0" /> ఆమె అసెంబ్లీ మొదటి ప్రో టెమ్ స్పీకర్ అయ్యారు. అయితే కోర్టు జోక్యం తరువాత రోసమ్మ తన స్థానాన్ని కోల్పోయింది, కానీ 1958లో అసెంబ్లీకి జరిగిన మొట్టమొదటి ఉప ఎన్నికలలో తన స్థానాన్నితిరిగి పొందింది. 1964లో పార్టీ చీలిక కారణంగా కమ్యూనిస్టు పార్టీ ఆఫ్ ఇండియా (మార్క్సిస్ట్) ఆవిర్భవించినప్పుడు రోసమ్మ సిపిఐతోనే ఉన్నారు. ఆమె 1982 అసెంబ్లీ ఎన్నికల్లో [[అలెప్పి|అలెపీ నియోజకవర్గం]] నుండి విజయవంతంగా పోటీ చేసింది. 1987 ఎన్నికలలో రోసమ్మ అదే నియోజకవర్గం నుండి రెండవసారి అసెంబ్లీకి ఎన్నికయ్యారు. <ref>{{Cite web|url=http://keralaassembly.org/1987/1987100.html|title=Kerala Assembly Election Results 1987: ALLEPPEY- Rosamma Punnoose|website=keralaassembly.org|access-date=2021-11-03}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> === పదవులు === ఆమె కేరళ మహిళా సంఘం (1969-83) అధ్యక్షురాలిగా, ప్లాంటేషన్ కార్పొరేషన్ (1964-69) చైర్ పర్సన్ గా, హౌసింగ్ బోర్డు (1975-78) అధిపతిగా, 10 సంవత్సరాలు రబ్బర్ బోర్డు సభ్యురాలిగా కూడా పనిచేశారు. ఆమె 1993 నుండి 1998 వరకు కేరళ మహిళా కమిషన్ కు చైర్ పర్సన్ గా ఉన్నారు. <ref name=":0" /> == మరణం == రోసమ్మ తన కుమారుడు థామస్ పన్నూస్ తో నివసిస్తున్న [[ఒమన్]] లోని సలాలాలో 2013 డిసెంబరు 28న మరణించింది. ఆమె మృతదేహాన్ని తిరువల్లాయ్ సమీపం లోగల పామలలోని ఆమె ఇంటికి తీసుకువచ్చారు, అంత్యక్రియలు 2013 డిసెంబరు 30 న [[తిరువల్లాయ్]] సమీపంలోని వారిక్కాడ్ లోని సెహియోన్ మార్ తోమా చర్చిలో జరిగాయి. <ref name=":1" /> == మూలాలు == {{మూలాలు}} [[వర్గం:2013 మరణాలు]] [[వర్గం:1913 జననాలు]] [[వర్గం:కేరళ మహిళా స్వాతంత్ర్య సమర యోధులు]] == బాహ్య లింకులు == * [https://unacademy.com/lesson/akkamma-cheriyan-in-malayalam/CPD54QCH అక్కమ్మ చెరియన్ ] 9bn9l2dwjzfiai4nncah04n0fiv3es4 చర్చ:దక్కను చిత్రకళ 1 342239 4808226 3439522 2026-04-23T09:06:16Z Veera.sj 9700 Veera.sj, [[చర్చ:దక్కను శైలి చిత్రకళ]] పేజీని [[చర్చ:దక్కను చిత్రకళ]] కు తరలించారు: దారిమార్పు 3439522 wikitext text/x-wiki {{వికీప్రాజెక్టు చిత్రలేఖనం}} fkmuk91zayfg8v3b267wuer35wluksp రాణి రాంపాల్ 0 342275 4808062 4301628 2026-04-22T16:43:56Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808062 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రాణి రాంపాల్ | image = XIX Commonwealth Games-2010 Delhi Rani Rampal of India scoring the India’s only goal against Australia, in Women’s Hockey Match, at Major Dhyanchand National Stadium, in New Delhi on October 06, 2010.jpg | caption = 2010 కామన్వెల్త్ గేమ్స్ లో రాంపాల్ ('నీలం రంగులో') | birth_date = {{birth date and age|df=yes|1994|12|4}} | birth_place = షహాబాద్ మర్కాండ, హర్యానా, [[భారతదేశం]] | height = 1.65 m |awards = మేజర్ ధ్యాన్ చంద్ ఖేల్ రత్న (2020) <br/> పద్మశ్రీ (2020) }} '''రాణి రాంపాల్''' (జననం 4 డిసెంబరు 1994) భారతీయ ఫీల్డ్ హాకీ క్రీడాకారిణి. <ref>{{Cite web|url=http://www.telegraph.co.uk/sport/olympics/international-athletes/9427387/Rani-Rampal.html|title=Rani Rampal - Telegraph|date=2015-02-04|website=web.archive.org|access-date=2021-12-31|archive-date=2015-02-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20150204123407/http://www.telegraph.co.uk/sport/olympics/international-athletes/9427387/Rani-Rampal.html|url-status=bot: unknown}}</ref> <ref>{{Cite news|url=https://www.bbc.com/sport/olympics|title=Tokyo Olympics - BBC Sport|work=BBC Sport|access-date=2021-12-31|language=en-GB}}</ref> 2010 ప్రపంచ కప్ లో పాల్గొన్న జాతీయ జట్టులో అతి పిన్న వయస్కురాలైన క్రీడాకారిణిగా ఆమె నిలిచింది. ఆమె తన పాఠశాల విద్యపూర్తి చేసింది, కానీ వరుసవరుసలో ఉన్న ప్రాక్టీస్ సెషన్లు, మ్యాచ్ ల కారణంగా గ్రాడ్యుయేట్ డిగ్రీని పొందలేకపోయింది. ఆమె 212 అంతర్జాతీయ మ్యాచ్ లు ఆడి 134 గోల్స్ సాధించింది. ప్రస్తుతం ఆమె భారత మహిళల హాకీ జట్టుకు కెప్టెన్ గా ఉన్నారు. <ref>{{Cite web|url=https://www.hindustantimes.com/other-sports/missing-medal-in-commonwealth-games-still-haunts-me-says-rani-rampal/story-j18aHfLjc5JXpieI3k5TcL.html|title=Missing medal in Commonwealth Games still haunts me, says Rani Rampal|date=2018-07-01|website=Hindustan Times|language=en|access-date=2021-12-31}}</ref> 2020లో భారత ప్రభుత్వం ఆమెను [[పద్మశ్రీ పురస్కారం]]<nowiki/>తో సత్కరించింది. <ref>{{Cite web|url=https://pib.gov.in/newsite/PrintRelease.aspx?relid=197647|title=Padma Awards 2020 Announced|website=pib.gov.in|access-date=2021-12-31}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == రాణి [[హర్యానా]]<nowiki/>లోని [[కురుక్షేత్ర జిల్లా]]<nowiki/>లోని షహాబాద్ మార్కండలో 4 డిసెంబర్ 1994న జన్మించింది. ఆమె తండ్రి బండి లాగించేవాడు. ఆమె 2003లో ఫీల్డ్ హాకీకి వెళ్లింది, ద్రోణాచార్య అవార్డు గ్రహీత అయిన బల్దేవ్ సింగ్ ఆధ్వర్యంలో షహాబాద్ హాకీ అకాడమీలో శిక్షణ పొందింది. ఆమె కేవలం 14 సంవత్సరాల వయస్సులో భారత మహిళల హాకీ జట్టులో అతి పిన్న వయస్కురాలిగా చేసింది. ఆమె వృత్తిపరంగా ఆడటం ప్రారంభించినందున గోస్పోర్ట్స్ ఫౌండేషన్ ఒక స్పోర్ట్స్ ప్రభుత్వేతర సంస్థ ఆమెకు ద్రవ్య, ద్రవ్యేతర సహాయాన్ని అందించింది. 36 ఏళ్ల తర్వాత భారత హాకీ జట్టు 2016 రియో ​​ఒలింపిక్స్‌కు అర్హత సాధించినప్పుడు ఆమె జట్టులో భాగమైంది. ఆమె కెప్టెన్సీలో భారతదేశం 2020 టోక్యో ఒలింపిక్స్‌లో సెమీఫైనల్‌కు చేరుకుంది. <ref>{{Cite web|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-09-13/hockey/28250020_1_rani-rampal-luciana-aymar-argentina|title=Rani named best young player at Women's Hockey World Cup - Times Of India|date=2013-09-28|website=web.archive.org|access-date=2021-12-31|archive-date=2013-09-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20130928222620/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2010-09-13/hockey/28250020_1_rani-rampal-luciana-aymar-argentina|url-status=dead}}</ref> == కెరీర్ == జూన్ 2009లో రష్యాలోని కజాన్ లో జరిగిన ఛాంపియన్స్ ఛాలెంజ్ టోర్నమెంట్ లో రాణి ఆడి ఫైనల్స్ లో 4 గోల్స్ సాధించడం ద్వారా భారత్ ను విజయం వైపు నడిపించింది. <ref>{{Cite web|url=http://www.fih.ch/en/fih/awards/allstar/|title=Home {{!}} FIH|website=www.fih.ch|access-date=2021-12-31}}</ref> 2009 నవంబర్ లో జరిగిన ఆసియా కప్ లో భారత జట్టుకు రజత పతకాన్ని గెలుచుకోవడంలో ఆమె కీలకపాత్ర పోషించారు. <ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/todays-paper/tp-sports/Rani-Ramphal-among-nominees/article15797928.ece|title=Rani Ramphal among nominees|date=2010-10-30|work=The Hindu|access-date=2021-12-31|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> అర్జెంటీనాలోని రోసారియోలో జరిగిన 2010 మహిళల హాకీ ప్రపంచ కప్ లో ఆమె మొత్తం ఏడు గోల్స్ సాధించి ప్రపంచ మహిళల హాకీ ర్యాంకింగ్స్ లో భారత్ ను తొమ్మిదో స్థానంలో నిలబెట్టింది. ఆమె 2010 లో ఎఫ్.ఐ.హెచ్ ఉమెన్స్ యంగ్ ప్లేయర్ ఆఫ్ ది ఇయర్ అవార్డుకు నామినేట్ అయిన ఏకైక భారతీయురాలు . మహిళల హాకీ ప్రపంచ కప్ 2010లో ఆమెకు "బెస్ట్ యంగ్ ప్లేయర్ ఆఫ్ ది టోర్నమెంట్" అవార్డు లభించింది. <ref>{{Cite web|url=http://www.sportstrack.in/2010/09/rani-rampal-wins-young-player-of-the-tournament/|title=Rani Rampal Wins ‘Young Player of the Tournament’|date=2013-02-18|website=archive.ph|access-date=2021-12-31|archive-date=2013-02-18|archive-url=https://archive.today/20130218001534/http://www.sportstrack.in/2010/09/rani-rampal-wins-young-player-of-the-tournament/|url-status=bot: unknown}}</ref> ఆమెకు 2016లో [[అర్జున అవార్డు]] లభించింది. ఆమె 2018 లో జరిగిన ప్రపంచ కప్ కు ఎంపికఅయ్యారు. ఆమె 2018 ఆసియా క్రీడలలో కెప్టెన్ గా భారత మహిళల హాకీ జట్టుకు నాయకత్వం వహించింది. <ref>{{Cite web|url=https://sports.ndtv.com/asian-games-2018/asian-games-2018-rani-rampal-named-indias-flag-bearer-for-closing-ceremony-1909930|title=Asian Games 2018: Rani Rampal Named India's Flag-Bearer For Closing Ceremony {{!}} Asian Games News|website=NDTVSports.com|language=en|access-date=2021-12-31|archive-date=2020-10-24|archive-url=https://web.archive.org/web/20201024125636/https://sports.ndtv.com/asian-games-2018/asian-games-2018-rani-rampal-named-indias-flag-bearer-for-closing-ceremony-1909930|url-status=dead}}</ref> == అవార్డులు == * భారతదేశపు అత్యున్నత క్రీడా గౌరవం- [[మేజర్ ధ్యాన్ చంద్ ఖేల్‌రత్న పురస్కారం|మేజర్ ధ్యాన్ చంద్ ఖేల్ రత్న]] (2020) . * [[పద్మశ్రీ]] (2020) == మూలాలు == <references /> [[వర్గం:రాజీవ్ గాంధీ ఖేల్‌రత్న గ్రహీతలు]] [[వర్గం:హర్యానా మహిళా క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1994 జననాలు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కారం పొందిన మహిళలు]] l1ha45dzrby5bigzo5cocipm3084b6p శిలాగుహ చిత్రకళ 0 343278 4808054 4804946 2026-04-22T16:09:03Z Veera.sj 9700 /* బ్రెజిల్ */ అరూబా 4808054 wikitext text/x-wiki శిలాగుహ చిత్రకళ (ఆంగ్లం: Cave Painting) [[పాతరాతియుగం]] (14,000 నుండి 40,000 ఏళ్ళ పూర్వం) లో శిలాగుహలపై వేయబడ్డ చిత్రలేఖనాలు, చెక్కబడ్డ నగిషీలు.<ref name=":0">{{Cite web|url=https://www.britannica.com/art/cave-painting|title=Cave Art|website=britannica.com|url-status=live|access-date=21 January 2022}}</ref> అప్పటి మనుషులచే చిత్రీకరించబడ్డ, అప్పటి ఆచారాల, నమ్మకాల, భౌతిక ప్రపంచం యొక్క చిత్రపటాలు. {{Sfn|Mazonowicz|1975|p=2}} ఇవి ప్రధానంగా [[భారతదేశం]], [[ఫ్రాన్స్]], [[స్పెయిన్]], ఉత్తర/దక్షిణ [[ఆఫ్రికా]] దేశాలు, [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు]], [[ఇండోనేషియా]] లో కలవు. == చరిత్ర == === ప్రదేశాలు === [[స్పెయిన్]] లోని ఆల్టామీరా ఉన్న శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు [[పాతరాతియుగం]] నాటివి కావటం వలన, ఇప్పటి వరకు ఉన్న వాటిలో అతి ప్రాచీనమైనవిగా గుర్తించబడ్డాయి. ఆ యుగానికి చెందిన మనుషులే (హోమో సాపియన్స్) వీటిని చిత్రీకరించారని ధృవించబడింద్. శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఎక్కువగా స్పెయిన్ [[ఫ్రాన్సు]] దేశాలలో కనబడిననూ, [[పోర్చుగల్]], [[ఇంగ్లాండు]], [[ఇటలీ]], [[రొమేనియా]], [[జర్మనీ]], [[రష్యా]], [[ఇండోనేషియా]] లలో కూడా వీటి దాఖలాలు కలవు. ప్రపంచవ్యాప్తంగా దాదాపు 400 చోట్ల శిలాగుహ చిత్రలేఖనాల ఉనికి ఉంది.<ref name=":0" /> === ఉపయోగించబడిన వస్తువులు === శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలలో చాలా మటుకు ఎరుపు లేదా నలుపు రంగులలో చిత్రీకరించబడ్డవి. Iron Oxide లతో ఎరుపు రంగు, Manganese Dioxide, [[కర్ర బొగ్గు]] లతో నలుపు రంగును తయారు చేశారు. చదునుగా ఉండే శిలల పై చేతి వ్రేళ్ళను, కరకుగా ఉండే శిలల పై చెకుముకిరాయిని కుంచెగా ఉపయోగించారు. <ref name=":0" /> === చిత్రీకరించబడిన అంశాలు === ప్రధానంగా మనుషుల బొమ్మలు వేయబడినను, అక్కడక్కడా కేవలం మనుషుల తలలు, లేదా కేవలం జనాంగాలు కూడా చిత్రీకరించబడినవి. ఫ్రెంచి పిరినీస్ లోని గార్గాస్ గుహలలో చేతి ముద్రలను అచ్చు వేశారు. అన్ని కాలాలలోను, జంతువుల చిత్రలేఖనాలు కూడా సింహ భాగాన్ని ఆక్రమించాయి. ఫ్రాన్స్ లోని Chauvet-Pont-d'Arc (షావె పాంట్ డార్క్) లో ఇప్పుడు అంతరించి పోయిన జాతుల సింహాలు, ఏనుగులు, ఎలుగు బంట్లు చిత్రీకరించబడ్డవి. Lascaux, Niaux గుహలలో గుర్రాలు, అడవి దున్నలు, జింకలు, మేకలు చిత్రీకరించబడ్డవి.<ref name=":0" /> పక్షులు, చేపలు అక్కడక్కడా చిత్రీకరించబడ్డవి. రేఖాగణిత అంశాలు చాలామటుకు చిత్రీకరించబడ్డవి. === అర్థాలు === శిలాగుహ చిత్రలేఖనం, సాధారణంగా సంకేతాలను , లేదా మతపరమైన అంశాలను తెలుపటానికి ఉపయోగించబడ్డదనే భావింపబడుతోంది. <ref name=":0" /> == ప్రపంచ వ్యాప్తంగా శిలాగుహ చిత్రకళ == === ఆసియా === పశ్చిమ చైనా, మంగోలియా లలో గుర్రం యొక్క చిత్రలేఖనాలు కలవు.<ref name=":2" /> ==== ఇండొనేషియా ==== 20వ శతాబ్దంలో [[ఇండోనేషియా]] లో బయటపడ్డ శిలాగుహ చిత్రకళ 40,000 ఏళ్ల క్రితం నాటివి.<ref name=":1">{{Cite news|url=https://www.britannica.com/art/rock-art|title=Rock art, drawing, painting, or similar work on or of stone, usually from the ancient or prehistoric era, though it continued to be practiced in some areas of Africa during the 19th century and possibly later. Important sites are located in Europe, Asia, Africa, Australia, and North and South America. {{!}} Britannica|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2026-03-27|language=en}}</ref> బోర్నియో దీవి అనే ప్రదేశం లో ఇవి బయటపడ్డాయి. 2026 లో జరిగిన అధ్యయనాలు ప్రకారం, సులవేసి ప్రాంతంలో బయటపడ్డ చిత్రలేఖనాలు 67,000 ఏళ్ళ క్రితం నాటివి. === ఓషీనియా === ==== ఆస్ట్రేలియా ==== ఉత్తర ఆస్ట్రేలియా లో ఆర్న్హెం ల్యాండ్ పీఠభూమిపై ఉన్న నవర్లా గబర్న్ మాంగ్ శిలలలో చిత్రలేఖనాలు ఉన్నాయి. 28,000 ఏళ్ళ క్రితంగా అంచనా వేయబడ్డ ఈ చిత్రలేఖనాలు ఒకదానిపై ఒకటి ఉన్నాయి. ఇక్కడ చేపలు, కంగారూలు, ఎక్స్-రే శైలిలో చిత్రీకరించబడి ఉన్నాయి.<ref name=":1" /><ref>{{Citation|last=ABC Indigenous|title=Djimubarn, Sacred rock art shelter - This Place|date=2025-03-05|url=https://www.youtube.com/watch?v=fEZ__intBD8|access-date=2026-04-18}}</ref><ref>{{Citation|last=ABC News (Australia)|title=Murujuga rock art granted World Heritage status {{!}} ABC NEWS|date=2025-07-12|url=https://www.youtube.com/watch?v=OFc-pT0j4IE|access-date=2026-04-18}}</ref><ref>{{Citation|last=ABC Australia|title=Rock paintings depict historical event from thousands of years ago {{!}} NAIDOC Week {{!}} ABC Australia|date=2020-11-13|url=https://www.youtube.com/watch?v=BAkb_ntHfSA|access-date=2026-04-18}}</ref> ==== న్యూజిలాండ్ ==== న్యూజిలాండ్ లోని ఉత్తర ఒటాగో, దక్షిణ కాంటర్బెరీ లో పలు శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":3">{{Cite web|title=Takiroa Rock Art Shelter {{!}} NZ History|url=https://nzhistory.govt.nz/media/photo/takiroa-rock-art-shelter|access-date=2026-04-18|website=nzhistory.govt.nz}}</ref> టాకిరోవా గుహలలో పక్షులు, మానవులు, జంతువులు, ఐరోపా ఖండం నుండి వచ్చే నావలు తో బాటు పలు నైరూప్య (Abstract) చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":3" /> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="టాకిరోవా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Takiroa Rock Art 1 (31396264806).jpg దస్త్రం:Takiroa Rock Art 2 (31287773262).jpg దస్త్రం:Takiroa Rock Art, Duntroon A.jpg </gallery> === ఆఫ్రికా === ప్రస్తుతపు [[లెసోతో]], [[మలావి]], [[మొజాంబిక్]] ప్రదేశాలలో శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఉన్నవి. 1969 నుండి 1972 వరకు పురాతత్వ శాస్త్రవేత్తలు దక్షిణ [[నమీబియా]] లో నలుపు, ఎరుపు, తెలుపు రంగులతో వేయబడ్డ శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు కనుగొన్నారు. ఇవి 30,000 ఏళ్ళ నాటివి అని తేల్చారు. [[దక్షిణాఫ్రికా]] లోని బ్లోంబోస్ గుహ లో బయటపడ్డ చిత్రలేఖనాలు 75,000 ఏళ్ళ క్రితం నాటివి. విల్లంబులను భుజాన తగిలించుకొన్న చిత్రపటాలు ఇక్కడ కలవు. [[ఐరోపా]] వలసదారులు, రైలు బండ్లు, పిస్తోళ్ళు, 19వ శతాబ్దం లో ఐరోపా లో ఫ్యాషన్లుగా ఉన్న టోపీలు, బూట్లు, వస్త్రధారణ చిత్రపటాలలో ఉన్నవి. <ref name=":1" /><ref>{{Citation|last=The British Museum|title=What is African rock art?|date=2016-01-07|url=https://www.youtube.com/watch?v=8Y4DddMXsHk|access-date=2026-04-18}}</ref> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="ఆఫ్రికా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Felsmalereien von Rostock-Süd, Namibia.jpg|నమీబియా దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9895 (24867047333).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9899 (25467646846).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా - ఏనుగు దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9904 (25400942151).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా </gallery> === ఉత్తర అమెరికా === === దక్షిణ అమెరికా === ==== అరూబా ==== <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="అరూబా గుహలలో చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Indian paintings in Fountein Cave 1.jpg దస్త్రం:Indian paintings in Fountein Cave.jpg దస్త్రం:Native Arawak Drawings Fontein Cave Arikok National park Santa Cruz Aruba.jpg దస్త్రం:Native Arawak Drawings Fontein cave Arikok National park Santa Cruz Aruba.jpg </gallery> ==== బ్రెజిల్ ==== తూర్పు బ్రెజిల్ లోని సెర్రా డీ కాపివరా లో ఉన్న శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు 25,000 - 50,000 సంవత్సరాల పురాతనమైనవి. నర్తించే/వేటాడే/పోట్లాడే/సంభోగించే మనుషులు, జంతువులు, వంటివి ఇక్కడ చిత్రీకరించబడి ఉన్నాయి. ఎరుపు రంగు ఎక్కువగా వినియోగించబడింది. <ref name=":1" /> ==== అర్జెంటీనా ==== అర్జెంటీనా లో శాంటా క్రూజ్ ప్రాంతం లో కూవే డి లస్ మానోస్ (Cave of Hands) లో కూడా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఉన్నాయి.<ref name=":1" /> ఇవి 13,000 నుండి 9,500 ఏళ్ళ క్రితం చిత్రీకరించబడి ఉండవచ్చని అనుభవజ్ఞులు తెలిపారు. పలు చేతి ముద్రలు, వేట దృశ్యాలు, ఇప్పటికీ ఈ ప్రాంతంలో మనం చూసే జంతువులు వంటి వాటిని చిత్రీకరించడం జరిగింది. [[ఐరోపా]] ఖండం నుండి వలస వచ్చిన ఒక వేటాడే తెగ వీటిని చిత్రీకరించినట్లుగా తెలుస్తోంది. <ref>{{Cite web|last=Centre|first=UNESCO World Heritage|title=Cueva de las Manos, R&iacute;o Pinturas|url=https://whc.unesco.org/en/list/936/|access-date=2026-04-11|website=UNESCO World Heritage Centre|language=en}}</ref> పలు [[రేఖాగణితం]] అంశాలు, వంకరటింకర గీతలు, బిందువులు కూడా చిత్రీకరించబడ్దాయి. ఈ చిత్రలేఖనాల వెనుక ఉన్న ఉద్దేశ్యం ఇదమిత్థంగా తెలియకపోయినను, సాంప్రదాయిక ఘట్టాలలో భాగంగానో, పొలిమేరలు సూచించటానికో అన్నట్లుగా అనుమానాలు వ్యక్తం అవుతున్నాయి. 1991లో [[యునెస్కో]] ఈ ప్రదేశాన్ని [[ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశం]] గా గుర్తించింది. <ref>{{Cite web|last=Encyclopedia|first=Britannica|title=Cueva de las Manos|url=https://www.britannica.com/place/Cueva-de-las-Manos|access-date=2026-04-11}}</ref> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="కూవే డి లస్ మనోస్ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 057 (17029394719).jpg దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 080 (17027796858).jpg|కొన్ని విచిత్ర జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 103 (17008125077).jpg|వంకర టింకర గీతలు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 108 (17213868922).jpg|వృత్తాలు, ఒంటెను పోలిన జంతువులు, దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 119 (17027787118).jpg|ఒంటెను పోలిన మరిన్ని జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 059 (17189620506).jpg|కొన్ని జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 115 (17028014870).jpg|ఒక మనిషి దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 117 (16593103144).jpg|ముద్రలుగా కాకుండా చేతుల చిత్రలేఖనం </gallery> === ఐరోపా === ==== ఫ్రాన్స్ ==== ===== లసాక్స్ ===== లసాక్స్ లో శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు 1940 లో కనుగొనబడ్డాయి.{{Sfn|Windels|1949|p=11}} ఖచ్చితంగా ఎప్పుడు ఈ చిత్రలేఖనాలు వేయబడ్డాయనేది చర్చైనీయాంశం. చిత్రీకరించబడ్డ జంతువులపైనే మరల మరల వేరే జంతువులను చిత్రీకరించటం, చిన్నగా చిత్రీకరించబడ్డ గుర్రాలు, పెద్దగా చిత్రీకరించబడ్ద ఎడ్లు, చిత్రీకరించబడిన విధానాలలో తేడాలు, ఒకే మారు అన్నీ చిత్రీకరించబడ్డాయా, వేర్వేరు సందర్భాలలోనా అనే ప్రశ్నలు, వీటన్నింటికీ దొరికే సమాధానాలు లసాక్స్ శిలాగుహ చిత్రకళ సందర్శకులను ఆశ్చర్యానికి గురి చేస్తాయి. {{Sfn|Windels|1949|p=12}} <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="లసాక్స్ శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Lascaux VOA 2021 12.jpg|వివిధ పరిమాణాలలో లసాక్స్ చిత్రలేఖనాలు దస్త్రం:Lascaux 01.jpg|మనిషిని ఒక అడవి దున్న వధించిన దృశ్యం వలె ఉన్న ఒక చిత్రలేఖనం దస్త్రం:Lascaux2.jpg|ఒక గుర్రం దస్త్రం:Élan aux bois 2.jpg|ఒక రాక్షస జింక దస్త్రం:Scene from one of the cave walls at Lascaux Wellcome M0011686.jpg|నీటిలో ఈదుతోన్న జింకలు </gallery>షావే గుహలు, వేజేర్ లోయలో ఉన్న ఏయ్జీస్ డి టయాక్ తో బాటు ఇంకా 150 ప్రదేశాలలో శిలాగుహ చిత్రలేఖనం కలదు. 1994 లో ఆర్డేష్ ప్రాంతంలోని వాలోన్ పాంట్ డ్'ఆర్క్ లో పలు ఖడ్గమృగాలు, ఎలుగుబంట్లు, గుడ్లగూబల చిత్రలేఖనాలు బయటపడ్డాయి.<ref name=":2">{{Cite web|title=The Legacy of Cave Paintings {{!}} Encyclopedia.com|url=https://www.encyclopedia.com/science/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/legacy-cave-paintings|access-date=2026-03-27|website=www.encyclopedia.com}}</ref> ==== స్పెయిన్ ==== ===== అల్టామీరా ===== ఉత్తర స్పెయిన్ లో సాన్ టాండర్ అనే ఓడరేవు పట్టణానికి 30 కి.మీ దూరం లో కాంటాబ్రియా అనే ప్రాంతంలో ఉన్న అల్టామీరా గుహలలో ఉన్న చిత్రకళలకు గాను, 1985లో ఆ గుహలను [[యునెస్కో]] ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశం గా ప్రకటించింది. <ref>{{Cite web|last=Encyclopedia|first=Britannica|title=Altamira|url=https://www.britannica.com/place/Altamira|access-date=2026-03-26|website=britannica.com}}</ref> 1868 లో మొదట ఒక వేటగాడు ఈ గుహలను కనుగొన్నాడు. 1880 లో అక్కడి స్థానికుడు త్రవ్వకాలు జరుపగా అక్కడ కొన్ని చిత్రలేఖనాలు కనబడ్డాయి. తొలుత ఇవి నకిలీవి అనుకొన్న కళా చరిత్రకారులు, కాలక్రమేణా అవి అసలువే అనే నమ్మకం వారికి కలిగింది. ఈ చిత్రలేఖనాలు ఎరుపు, ఊదా, నలుపు రంగులో వేయబడ్డాయి. శాస్త్రవేత్తలు ఈ చిత్రలేఖనాలు కనీసం 15,000 సంవత్సరాల క్రితంవిగా తేల్చారు. <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="అల్టామీరా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:10 Bisonte Magdaleniense.jpg దస్త్రం:9 Bisonte Magdaleniense polícromo.jpg దస్త్రం:Altamira, bison, museum.JPG </gallery> === దక్షిణ అమెరికా === == ఇవి కూడా చూడండి == * [[చిత్రలేఖన చరిత్ర]] * [[కళా ఉద్యమం]] * [[భారతీయ చిత్రకళ]] == మూలాలు == {{మూలాల జాబితా}} == రెఫరెన్స్ == {{reflist}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/voicesfromstonea0000mazo/mode/2up|title=A search for Cave and Canyon Art: Voices from the Stone Age|last=Mazonowicz|first=Douglas|publisher=George Allen and Unwin, London|year=1975|isbn=004759005X|location=London}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/prehistoriccavep00marc/mode/2up|title=Prehistoric Cave Paintings|last=Marcus|first=Rebecca B|publisher=Franklin Watts|year=1968}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/firstartists0000doro/mode/2up|title=The First Artists|last=Samachson|first=Dorothy and Joseph|publisher=Double Day and Company|year=1970}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxcavepaint00wind/mode/1up|title=The Lascaux Cave Paintings|last=Windels|first=Fernand|publisher=Faber and Faber|year=1949}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/mysteryoflascaux00doro/mode/2up|title=Myster of the Lascaux Cave|last=Patent|first=Dorothy Hinshaw|publisher=New York : Benchmark Books|year=1999}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxorbirthof0000bata/page/n5/mode/2up|title=Lascaux, Or the Birth of Art|last=Bataille|first=Georges|publisher=Skira|year=1955}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxorbirthof0000bata/page/n5/mode/2up|title=The paintings in the Buddhist cave-temples of Ajantâ, Khandesh, India|last=Griffiths|first=John|publisher=London|year=1896}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/buddhistcavepain0000unse/page/n5/mode/2up|title=Buddhist cave paintings at Tun-huang|last=Gray|first=Basil|publisher=University of Chicago Press|year=1959}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/ajantaajantapain0000sing/page/n5/mode/2up|title=Ajanta painting of the sacred and the secular|last=Singh|first=Madanjeet|publisher=The MacMillan Company, New York|year=1965}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/dawn-of-art-the-chauvet-cave-the-oldest-known-paintings-in-the-world/mode/2up|title=Dawn Of Art, The Chauvet Cave, The Oldest Known Paintings In The World|last=Chauvet|first=Jean-Marie|publisher=Harry N.Abrams, Incorporated, New York, A Times Mirror Company|year=1996}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/cavemonasterieso0000rodl/page/n7/mode/2up|title=Cave monasteries of Byzantine Cappadocia|last=Rodley|first=Lyn|publisher=Cambridge University Press|year=1985}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/olmecpaintingsof0000grov_z1i0/mode/2uphttps://archive.org/details/olmecpaintingsof0000grov_z1i0/mode/2up|title=The Olmec paintings of Oxtotitlan Cave, Guerrero, Mexico|last=Grove|first=David C|publisher=Washington, Dumbarton Oaks|year=1970}} [[వర్గం:చిత్రకళ]] [[వర్గం:చిత్రకళ చరిత్ర]] [[వర్గం:గుహలు]] lettryoomwsrhr3qyylitgrhwaj4v8x 4808056 4808054 2026-04-22T16:19:19Z Veera.sj 9700 /* బ్రెజిల్ */ 4808056 wikitext text/x-wiki శిలాగుహ చిత్రకళ (ఆంగ్లం: Cave Painting) [[పాతరాతియుగం]] (14,000 నుండి 40,000 ఏళ్ళ పూర్వం) లో శిలాగుహలపై వేయబడ్డ చిత్రలేఖనాలు, చెక్కబడ్డ నగిషీలు.<ref name=":0">{{Cite web|url=https://www.britannica.com/art/cave-painting|title=Cave Art|website=britannica.com|url-status=live|access-date=21 January 2022}}</ref> అప్పటి మనుషులచే చిత్రీకరించబడ్డ, అప్పటి ఆచారాల, నమ్మకాల, భౌతిక ప్రపంచం యొక్క చిత్రపటాలు. {{Sfn|Mazonowicz|1975|p=2}} ఇవి ప్రధానంగా [[భారతదేశం]], [[ఫ్రాన్స్]], [[స్పెయిన్]], ఉత్తర/దక్షిణ [[ఆఫ్రికా]] దేశాలు, [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు]], [[ఇండోనేషియా]] లో కలవు. == చరిత్ర == === ప్రదేశాలు === [[స్పెయిన్]] లోని ఆల్టామీరా ఉన్న శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు [[పాతరాతియుగం]] నాటివి కావటం వలన, ఇప్పటి వరకు ఉన్న వాటిలో అతి ప్రాచీనమైనవిగా గుర్తించబడ్డాయి. ఆ యుగానికి చెందిన మనుషులే (హోమో సాపియన్స్) వీటిని చిత్రీకరించారని ధృవించబడింద్. శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఎక్కువగా స్పెయిన్ [[ఫ్రాన్సు]] దేశాలలో కనబడిననూ, [[పోర్చుగల్]], [[ఇంగ్లాండు]], [[ఇటలీ]], [[రొమేనియా]], [[జర్మనీ]], [[రష్యా]], [[ఇండోనేషియా]] లలో కూడా వీటి దాఖలాలు కలవు. ప్రపంచవ్యాప్తంగా దాదాపు 400 చోట్ల శిలాగుహ చిత్రలేఖనాల ఉనికి ఉంది.<ref name=":0" /> === ఉపయోగించబడిన వస్తువులు === శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలలో చాలా మటుకు ఎరుపు లేదా నలుపు రంగులలో చిత్రీకరించబడ్డవి. Iron Oxide లతో ఎరుపు రంగు, Manganese Dioxide, [[కర్ర బొగ్గు]] లతో నలుపు రంగును తయారు చేశారు. చదునుగా ఉండే శిలల పై చేతి వ్రేళ్ళను, కరకుగా ఉండే శిలల పై చెకుముకిరాయిని కుంచెగా ఉపయోగించారు. <ref name=":0" /> === చిత్రీకరించబడిన అంశాలు === ప్రధానంగా మనుషుల బొమ్మలు వేయబడినను, అక్కడక్కడా కేవలం మనుషుల తలలు, లేదా కేవలం జనాంగాలు కూడా చిత్రీకరించబడినవి. ఫ్రెంచి పిరినీస్ లోని గార్గాస్ గుహలలో చేతి ముద్రలను అచ్చు వేశారు. అన్ని కాలాలలోను, జంతువుల చిత్రలేఖనాలు కూడా సింహ భాగాన్ని ఆక్రమించాయి. ఫ్రాన్స్ లోని Chauvet-Pont-d'Arc (షావె పాంట్ డార్క్) లో ఇప్పుడు అంతరించి పోయిన జాతుల సింహాలు, ఏనుగులు, ఎలుగు బంట్లు చిత్రీకరించబడ్డవి. Lascaux, Niaux గుహలలో గుర్రాలు, అడవి దున్నలు, జింకలు, మేకలు చిత్రీకరించబడ్డవి.<ref name=":0" /> పక్షులు, చేపలు అక్కడక్కడా చిత్రీకరించబడ్డవి. రేఖాగణిత అంశాలు చాలామటుకు చిత్రీకరించబడ్డవి. === అర్థాలు === శిలాగుహ చిత్రలేఖనం, సాధారణంగా సంకేతాలను , లేదా మతపరమైన అంశాలను తెలుపటానికి ఉపయోగించబడ్డదనే భావింపబడుతోంది. <ref name=":0" /> == ప్రపంచ వ్యాప్తంగా శిలాగుహ చిత్రకళ == === ఆసియా === పశ్చిమ చైనా, మంగోలియా లలో గుర్రం యొక్క చిత్రలేఖనాలు కలవు.<ref name=":2" /> ==== ఇండొనేషియా ==== 20వ శతాబ్దంలో [[ఇండోనేషియా]] లో బయటపడ్డ శిలాగుహ చిత్రకళ 40,000 ఏళ్ల క్రితం నాటివి.<ref name=":1">{{Cite news|url=https://www.britannica.com/art/rock-art|title=Rock art, drawing, painting, or similar work on or of stone, usually from the ancient or prehistoric era, though it continued to be practiced in some areas of Africa during the 19th century and possibly later. Important sites are located in Europe, Asia, Africa, Australia, and North and South America. {{!}} Britannica|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2026-03-27|language=en}}</ref> బోర్నియో దీవి అనే ప్రదేశం లో ఇవి బయటపడ్డాయి. 2026 లో జరిగిన అధ్యయనాలు ప్రకారం, సులవేసి ప్రాంతంలో బయటపడ్డ చిత్రలేఖనాలు 67,000 ఏళ్ళ క్రితం నాటివి. === ఓషీనియా === ==== ఆస్ట్రేలియా ==== ఉత్తర ఆస్ట్రేలియా లో ఆర్న్హెం ల్యాండ్ పీఠభూమిపై ఉన్న నవర్లా గబర్న్ మాంగ్ శిలలలో చిత్రలేఖనాలు ఉన్నాయి. 28,000 ఏళ్ళ క్రితంగా అంచనా వేయబడ్డ ఈ చిత్రలేఖనాలు ఒకదానిపై ఒకటి ఉన్నాయి. ఇక్కడ చేపలు, కంగారూలు, ఎక్స్-రే శైలిలో చిత్రీకరించబడి ఉన్నాయి.<ref name=":1" /><ref>{{Citation|last=ABC Indigenous|title=Djimubarn, Sacred rock art shelter - This Place|date=2025-03-05|url=https://www.youtube.com/watch?v=fEZ__intBD8|access-date=2026-04-18}}</ref><ref>{{Citation|last=ABC News (Australia)|title=Murujuga rock art granted World Heritage status {{!}} ABC NEWS|date=2025-07-12|url=https://www.youtube.com/watch?v=OFc-pT0j4IE|access-date=2026-04-18}}</ref><ref>{{Citation|last=ABC Australia|title=Rock paintings depict historical event from thousands of years ago {{!}} NAIDOC Week {{!}} ABC Australia|date=2020-11-13|url=https://www.youtube.com/watch?v=BAkb_ntHfSA|access-date=2026-04-18}}</ref> ==== న్యూజిలాండ్ ==== న్యూజిలాండ్ లోని ఉత్తర ఒటాగో, దక్షిణ కాంటర్బెరీ లో పలు శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":3">{{Cite web|title=Takiroa Rock Art Shelter {{!}} NZ History|url=https://nzhistory.govt.nz/media/photo/takiroa-rock-art-shelter|access-date=2026-04-18|website=nzhistory.govt.nz}}</ref> టాకిరోవా గుహలలో పక్షులు, మానవులు, జంతువులు, ఐరోపా ఖండం నుండి వచ్చే నావలు తో బాటు పలు నైరూప్య (Abstract) చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":3" /> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="టాకిరోవా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Takiroa Rock Art 1 (31396264806).jpg దస్త్రం:Takiroa Rock Art 2 (31287773262).jpg దస్త్రం:Takiroa Rock Art, Duntroon A.jpg </gallery> === ఆఫ్రికా === ప్రస్తుతపు [[లెసోతో]], [[మలావి]], [[మొజాంబిక్]] ప్రదేశాలలో శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఉన్నవి. 1969 నుండి 1972 వరకు పురాతత్వ శాస్త్రవేత్తలు దక్షిణ [[నమీబియా]] లో నలుపు, ఎరుపు, తెలుపు రంగులతో వేయబడ్డ శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు కనుగొన్నారు. ఇవి 30,000 ఏళ్ళ నాటివి అని తేల్చారు. [[దక్షిణాఫ్రికా]] లోని బ్లోంబోస్ గుహ లో బయటపడ్డ చిత్రలేఖనాలు 75,000 ఏళ్ళ క్రితం నాటివి. విల్లంబులను భుజాన తగిలించుకొన్న చిత్రపటాలు ఇక్కడ కలవు. [[ఐరోపా]] వలసదారులు, రైలు బండ్లు, పిస్తోళ్ళు, 19వ శతాబ్దం లో ఐరోపా లో ఫ్యాషన్లుగా ఉన్న టోపీలు, బూట్లు, వస్త్రధారణ చిత్రపటాలలో ఉన్నవి. <ref name=":1" /><ref>{{Citation|last=The British Museum|title=What is African rock art?|date=2016-01-07|url=https://www.youtube.com/watch?v=8Y4DddMXsHk|access-date=2026-04-18}}</ref> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="ఆఫ్రికా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Felsmalereien von Rostock-Süd, Namibia.jpg|నమీబియా దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9895 (24867047333).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9899 (25467646846).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా - ఏనుగు దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9904 (25400942151).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా </gallery> === ఉత్తర అమెరికా === === దక్షిణ అమెరికా === ==== అరూబా ==== <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="అరూబా గుహలలో చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Indian paintings in Fountein Cave 1.jpg దస్త్రం:Indian paintings in Fountein Cave.jpg దస్త్రం:Native Arawak Drawings Fontein Cave Arikok National park Santa Cruz Aruba.jpg దస్త్రం:Native Arawak Drawings Fontein cave Arikok National park Santa Cruz Aruba.jpg </gallery> ==== బ్రెజిల్ ==== తూర్పు బ్రెజిల్ లోని సెర్రా డీ కాపివరా లో ఉన్న శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు 25,000 - 50,000 సంవత్సరాల పురాతనమైనవి. నర్తించే/వేటాడే/పోట్లాడే/సంభోగించే మనుషులు, జంతువులు, వంటివి ఇక్కడ చిత్రీకరించబడి ఉన్నాయి. ఎరుపు రంగు ఎక్కువగా వినియోగించబడింది. <ref name=":1" /> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="సెర్రా డీ కాపివరా గుహలలో చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Gruta maquine pintura rupestre.jpg దస్త్రం:Pintura rupestre en Brazil 01.jpg దస్త్రం:Pinturas Rupestres - Parque Nacional do Catimbau - Pernambuco - Brasil.jpg దస్త్రం:Pinturas Rupestres - Vale do Catimbau - Pernambuco - Brasil.jpg దస్త్రం:Vale do Catimbau, Buíque, Pernambuco, Brasil 09.JPG </gallery> ==== అర్జెంటీనా ==== అర్జెంటీనా లో శాంటా క్రూజ్ ప్రాంతం లో కూవే డి లస్ మానోస్ (Cave of Hands) లో కూడా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఉన్నాయి.<ref name=":1" /> ఇవి 13,000 నుండి 9,500 ఏళ్ళ క్రితం చిత్రీకరించబడి ఉండవచ్చని అనుభవజ్ఞులు తెలిపారు. పలు చేతి ముద్రలు, వేట దృశ్యాలు, ఇప్పటికీ ఈ ప్రాంతంలో మనం చూసే జంతువులు వంటి వాటిని చిత్రీకరించడం జరిగింది. [[ఐరోపా]] ఖండం నుండి వలస వచ్చిన ఒక వేటాడే తెగ వీటిని చిత్రీకరించినట్లుగా తెలుస్తోంది. <ref>{{Cite web|last=Centre|first=UNESCO World Heritage|title=Cueva de las Manos, R&iacute;o Pinturas|url=https://whc.unesco.org/en/list/936/|access-date=2026-04-11|website=UNESCO World Heritage Centre|language=en}}</ref> పలు [[రేఖాగణితం]] అంశాలు, వంకరటింకర గీతలు, బిందువులు కూడా చిత్రీకరించబడ్దాయి. ఈ చిత్రలేఖనాల వెనుక ఉన్న ఉద్దేశ్యం ఇదమిత్థంగా తెలియకపోయినను, సాంప్రదాయిక ఘట్టాలలో భాగంగానో, పొలిమేరలు సూచించటానికో అన్నట్లుగా అనుమానాలు వ్యక్తం అవుతున్నాయి. 1991లో [[యునెస్కో]] ఈ ప్రదేశాన్ని [[ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశం]] గా గుర్తించింది. <ref>{{Cite web|last=Encyclopedia|first=Britannica|title=Cueva de las Manos|url=https://www.britannica.com/place/Cueva-de-las-Manos|access-date=2026-04-11}}</ref> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="కూవే డి లస్ మనోస్ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 057 (17029394719).jpg దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 080 (17027796858).jpg|కొన్ని విచిత్ర జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 103 (17008125077).jpg|వంకర టింకర గీతలు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 108 (17213868922).jpg|వృత్తాలు, ఒంటెను పోలిన జంతువులు, దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 119 (17027787118).jpg|ఒంటెను పోలిన మరిన్ని జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 059 (17189620506).jpg|కొన్ని జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 115 (17028014870).jpg|ఒక మనిషి దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 117 (16593103144).jpg|ముద్రలుగా కాకుండా చేతుల చిత్రలేఖనం </gallery> === ఐరోపా === ==== ఫ్రాన్స్ ==== ===== లసాక్స్ ===== లసాక్స్ లో శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు 1940 లో కనుగొనబడ్డాయి.{{Sfn|Windels|1949|p=11}} ఖచ్చితంగా ఎప్పుడు ఈ చిత్రలేఖనాలు వేయబడ్డాయనేది చర్చైనీయాంశం. చిత్రీకరించబడ్డ జంతువులపైనే మరల మరల వేరే జంతువులను చిత్రీకరించటం, చిన్నగా చిత్రీకరించబడ్డ గుర్రాలు, పెద్దగా చిత్రీకరించబడ్ద ఎడ్లు, చిత్రీకరించబడిన విధానాలలో తేడాలు, ఒకే మారు అన్నీ చిత్రీకరించబడ్డాయా, వేర్వేరు సందర్భాలలోనా అనే ప్రశ్నలు, వీటన్నింటికీ దొరికే సమాధానాలు లసాక్స్ శిలాగుహ చిత్రకళ సందర్శకులను ఆశ్చర్యానికి గురి చేస్తాయి. {{Sfn|Windels|1949|p=12}} <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="లసాక్స్ శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Lascaux VOA 2021 12.jpg|వివిధ పరిమాణాలలో లసాక్స్ చిత్రలేఖనాలు దస్త్రం:Lascaux 01.jpg|మనిషిని ఒక అడవి దున్న వధించిన దృశ్యం వలె ఉన్న ఒక చిత్రలేఖనం దస్త్రం:Lascaux2.jpg|ఒక గుర్రం దస్త్రం:Élan aux bois 2.jpg|ఒక రాక్షస జింక దస్త్రం:Scene from one of the cave walls at Lascaux Wellcome M0011686.jpg|నీటిలో ఈదుతోన్న జింకలు </gallery>షావే గుహలు, వేజేర్ లోయలో ఉన్న ఏయ్జీస్ డి టయాక్ తో బాటు ఇంకా 150 ప్రదేశాలలో శిలాగుహ చిత్రలేఖనం కలదు. 1994 లో ఆర్డేష్ ప్రాంతంలోని వాలోన్ పాంట్ డ్'ఆర్క్ లో పలు ఖడ్గమృగాలు, ఎలుగుబంట్లు, గుడ్లగూబల చిత్రలేఖనాలు బయటపడ్డాయి.<ref name=":2">{{Cite web|title=The Legacy of Cave Paintings {{!}} Encyclopedia.com|url=https://www.encyclopedia.com/science/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/legacy-cave-paintings|access-date=2026-03-27|website=www.encyclopedia.com}}</ref> ==== స్పెయిన్ ==== ===== అల్టామీరా ===== ఉత్తర స్పెయిన్ లో సాన్ టాండర్ అనే ఓడరేవు పట్టణానికి 30 కి.మీ దూరం లో కాంటాబ్రియా అనే ప్రాంతంలో ఉన్న అల్టామీరా గుహలలో ఉన్న చిత్రకళలకు గాను, 1985లో ఆ గుహలను [[యునెస్కో]] ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశం గా ప్రకటించింది. <ref>{{Cite web|last=Encyclopedia|first=Britannica|title=Altamira|url=https://www.britannica.com/place/Altamira|access-date=2026-03-26|website=britannica.com}}</ref> 1868 లో మొదట ఒక వేటగాడు ఈ గుహలను కనుగొన్నాడు. 1880 లో అక్కడి స్థానికుడు త్రవ్వకాలు జరుపగా అక్కడ కొన్ని చిత్రలేఖనాలు కనబడ్డాయి. తొలుత ఇవి నకిలీవి అనుకొన్న కళా చరిత్రకారులు, కాలక్రమేణా అవి అసలువే అనే నమ్మకం వారికి కలిగింది. ఈ చిత్రలేఖనాలు ఎరుపు, ఊదా, నలుపు రంగులో వేయబడ్డాయి. శాస్త్రవేత్తలు ఈ చిత్రలేఖనాలు కనీసం 15,000 సంవత్సరాల క్రితంవిగా తేల్చారు. <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="అల్టామీరా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:10 Bisonte Magdaleniense.jpg దస్త్రం:9 Bisonte Magdaleniense polícromo.jpg దస్త్రం:Altamira, bison, museum.JPG </gallery> === దక్షిణ అమెరికా === == ఇవి కూడా చూడండి == * [[చిత్రలేఖన చరిత్ర]] * [[కళా ఉద్యమం]] * [[భారతీయ చిత్రకళ]] == మూలాలు == {{మూలాల జాబితా}} == రెఫరెన్స్ == {{reflist}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/voicesfromstonea0000mazo/mode/2up|title=A search for Cave and Canyon Art: Voices from the Stone Age|last=Mazonowicz|first=Douglas|publisher=George Allen and Unwin, London|year=1975|isbn=004759005X|location=London}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/prehistoriccavep00marc/mode/2up|title=Prehistoric Cave Paintings|last=Marcus|first=Rebecca B|publisher=Franklin Watts|year=1968}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/firstartists0000doro/mode/2up|title=The First Artists|last=Samachson|first=Dorothy and Joseph|publisher=Double Day and Company|year=1970}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxcavepaint00wind/mode/1up|title=The Lascaux Cave Paintings|last=Windels|first=Fernand|publisher=Faber and Faber|year=1949}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/mysteryoflascaux00doro/mode/2up|title=Myster of the Lascaux Cave|last=Patent|first=Dorothy Hinshaw|publisher=New York : Benchmark Books|year=1999}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxorbirthof0000bata/page/n5/mode/2up|title=Lascaux, Or the Birth of Art|last=Bataille|first=Georges|publisher=Skira|year=1955}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxorbirthof0000bata/page/n5/mode/2up|title=The paintings in the Buddhist cave-temples of Ajantâ, Khandesh, India|last=Griffiths|first=John|publisher=London|year=1896}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/buddhistcavepain0000unse/page/n5/mode/2up|title=Buddhist cave paintings at Tun-huang|last=Gray|first=Basil|publisher=University of Chicago Press|year=1959}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/ajantaajantapain0000sing/page/n5/mode/2up|title=Ajanta painting of the sacred and the secular|last=Singh|first=Madanjeet|publisher=The MacMillan Company, New York|year=1965}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/dawn-of-art-the-chauvet-cave-the-oldest-known-paintings-in-the-world/mode/2up|title=Dawn Of Art, The Chauvet Cave, The Oldest Known Paintings In The World|last=Chauvet|first=Jean-Marie|publisher=Harry N.Abrams, Incorporated, New York, A Times Mirror Company|year=1996}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/cavemonasterieso0000rodl/page/n7/mode/2up|title=Cave monasteries of Byzantine Cappadocia|last=Rodley|first=Lyn|publisher=Cambridge University Press|year=1985}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/olmecpaintingsof0000grov_z1i0/mode/2uphttps://archive.org/details/olmecpaintingsof0000grov_z1i0/mode/2up|title=The Olmec paintings of Oxtotitlan Cave, Guerrero, Mexico|last=Grove|first=David C|publisher=Washington, Dumbarton Oaks|year=1970}} [[వర్గం:చిత్రకళ]] [[వర్గం:చిత్రకళ చరిత్ర]] [[వర్గం:గుహలు]] 0tyi7b1pzotzc63opagfuu2y9yydjls 4808064 4808056 2026-04-22T17:01:58Z Veera.sj 9700 /* ఫ్రాన్స్ */ బల్గేరియా 4808064 wikitext text/x-wiki శిలాగుహ చిత్రకళ (ఆంగ్లం: Cave Painting) [[పాతరాతియుగం]] (14,000 నుండి 40,000 ఏళ్ళ పూర్వం) లో శిలాగుహలపై వేయబడ్డ చిత్రలేఖనాలు, చెక్కబడ్డ నగిషీలు.<ref name=":0">{{Cite web|url=https://www.britannica.com/art/cave-painting|title=Cave Art|website=britannica.com|url-status=live|access-date=21 January 2022}}</ref> అప్పటి మనుషులచే చిత్రీకరించబడ్డ, అప్పటి ఆచారాల, నమ్మకాల, భౌతిక ప్రపంచం యొక్క చిత్రపటాలు. {{Sfn|Mazonowicz|1975|p=2}} ఇవి ప్రధానంగా [[భారతదేశం]], [[ఫ్రాన్స్]], [[స్పెయిన్]], ఉత్తర/దక్షిణ [[ఆఫ్రికా]] దేశాలు, [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు]], [[ఇండోనేషియా]] లో కలవు. == చరిత్ర == === ప్రదేశాలు === [[స్పెయిన్]] లోని ఆల్టామీరా ఉన్న శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు [[పాతరాతియుగం]] నాటివి కావటం వలన, ఇప్పటి వరకు ఉన్న వాటిలో అతి ప్రాచీనమైనవిగా గుర్తించబడ్డాయి. ఆ యుగానికి చెందిన మనుషులే (హోమో సాపియన్స్) వీటిని చిత్రీకరించారని ధృవించబడింద్. శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఎక్కువగా స్పెయిన్ [[ఫ్రాన్సు]] దేశాలలో కనబడిననూ, [[పోర్చుగల్]], [[ఇంగ్లాండు]], [[ఇటలీ]], [[రొమేనియా]], [[జర్మనీ]], [[రష్యా]], [[ఇండోనేషియా]] లలో కూడా వీటి దాఖలాలు కలవు. ప్రపంచవ్యాప్తంగా దాదాపు 400 చోట్ల శిలాగుహ చిత్రలేఖనాల ఉనికి ఉంది.<ref name=":0" /> === ఉపయోగించబడిన వస్తువులు === శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలలో చాలా మటుకు ఎరుపు లేదా నలుపు రంగులలో చిత్రీకరించబడ్డవి. Iron Oxide లతో ఎరుపు రంగు, Manganese Dioxide, [[కర్ర బొగ్గు]] లతో నలుపు రంగును తయారు చేశారు. చదునుగా ఉండే శిలల పై చేతి వ్రేళ్ళను, కరకుగా ఉండే శిలల పై చెకుముకిరాయిని కుంచెగా ఉపయోగించారు. <ref name=":0" /> === చిత్రీకరించబడిన అంశాలు === ప్రధానంగా మనుషుల బొమ్మలు వేయబడినను, అక్కడక్కడా కేవలం మనుషుల తలలు, లేదా కేవలం జనాంగాలు కూడా చిత్రీకరించబడినవి. ఫ్రెంచి పిరినీస్ లోని గార్గాస్ గుహలలో చేతి ముద్రలను అచ్చు వేశారు. అన్ని కాలాలలోను, జంతువుల చిత్రలేఖనాలు కూడా సింహ భాగాన్ని ఆక్రమించాయి. ఫ్రాన్స్ లోని Chauvet-Pont-d'Arc (షావె పాంట్ డార్క్) లో ఇప్పుడు అంతరించి పోయిన జాతుల సింహాలు, ఏనుగులు, ఎలుగు బంట్లు చిత్రీకరించబడ్డవి. Lascaux, Niaux గుహలలో గుర్రాలు, అడవి దున్నలు, జింకలు, మేకలు చిత్రీకరించబడ్డవి.<ref name=":0" /> పక్షులు, చేపలు అక్కడక్కడా చిత్రీకరించబడ్డవి. రేఖాగణిత అంశాలు చాలామటుకు చిత్రీకరించబడ్డవి. === అర్థాలు === శిలాగుహ చిత్రలేఖనం, సాధారణంగా సంకేతాలను , లేదా మతపరమైన అంశాలను తెలుపటానికి ఉపయోగించబడ్డదనే భావింపబడుతోంది. <ref name=":0" /> == ప్రపంచ వ్యాప్తంగా శిలాగుహ చిత్రకళ == === ఆసియా === పశ్చిమ చైనా, మంగోలియా లలో గుర్రం యొక్క చిత్రలేఖనాలు కలవు.<ref name=":2" /> ==== ఇండొనేషియా ==== 20వ శతాబ్దంలో [[ఇండోనేషియా]] లో బయటపడ్డ శిలాగుహ చిత్రకళ 40,000 ఏళ్ల క్రితం నాటివి.<ref name=":1">{{Cite news|url=https://www.britannica.com/art/rock-art|title=Rock art, drawing, painting, or similar work on or of stone, usually from the ancient or prehistoric era, though it continued to be practiced in some areas of Africa during the 19th century and possibly later. Important sites are located in Europe, Asia, Africa, Australia, and North and South America. {{!}} Britannica|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2026-03-27|language=en}}</ref> బోర్నియో దీవి అనే ప్రదేశం లో ఇవి బయటపడ్డాయి. 2026 లో జరిగిన అధ్యయనాలు ప్రకారం, సులవేసి ప్రాంతంలో బయటపడ్డ చిత్రలేఖనాలు 67,000 ఏళ్ళ క్రితం నాటివి. === ఓషీనియా === ==== ఆస్ట్రేలియా ==== ఉత్తర ఆస్ట్రేలియా లో ఆర్న్హెం ల్యాండ్ పీఠభూమిపై ఉన్న నవర్లా గబర్న్ మాంగ్ శిలలలో చిత్రలేఖనాలు ఉన్నాయి. 28,000 ఏళ్ళ క్రితంగా అంచనా వేయబడ్డ ఈ చిత్రలేఖనాలు ఒకదానిపై ఒకటి ఉన్నాయి. ఇక్కడ చేపలు, కంగారూలు, ఎక్స్-రే శైలిలో చిత్రీకరించబడి ఉన్నాయి.<ref name=":1" /><ref>{{Citation|last=ABC Indigenous|title=Djimubarn, Sacred rock art shelter - This Place|date=2025-03-05|url=https://www.youtube.com/watch?v=fEZ__intBD8|access-date=2026-04-18}}</ref><ref>{{Citation|last=ABC News (Australia)|title=Murujuga rock art granted World Heritage status {{!}} ABC NEWS|date=2025-07-12|url=https://www.youtube.com/watch?v=OFc-pT0j4IE|access-date=2026-04-18}}</ref><ref>{{Citation|last=ABC Australia|title=Rock paintings depict historical event from thousands of years ago {{!}} NAIDOC Week {{!}} ABC Australia|date=2020-11-13|url=https://www.youtube.com/watch?v=BAkb_ntHfSA|access-date=2026-04-18}}</ref> ==== న్యూజిలాండ్ ==== న్యూజిలాండ్ లోని ఉత్తర ఒటాగో, దక్షిణ కాంటర్బెరీ లో పలు శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":3">{{Cite web|title=Takiroa Rock Art Shelter {{!}} NZ History|url=https://nzhistory.govt.nz/media/photo/takiroa-rock-art-shelter|access-date=2026-04-18|website=nzhistory.govt.nz}}</ref> టాకిరోవా గుహలలో పక్షులు, మానవులు, జంతువులు, ఐరోపా ఖండం నుండి వచ్చే నావలు తో బాటు పలు నైరూప్య (Abstract) చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":3" /> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="టాకిరోవా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Takiroa Rock Art 1 (31396264806).jpg దస్త్రం:Takiroa Rock Art 2 (31287773262).jpg దస్త్రం:Takiroa Rock Art, Duntroon A.jpg </gallery> === ఆఫ్రికా === ప్రస్తుతపు [[లెసోతో]], [[మలావి]], [[మొజాంబిక్]] ప్రదేశాలలో శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఉన్నవి. 1969 నుండి 1972 వరకు పురాతత్వ శాస్త్రవేత్తలు దక్షిణ [[నమీబియా]] లో నలుపు, ఎరుపు, తెలుపు రంగులతో వేయబడ్డ శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు కనుగొన్నారు. ఇవి 30,000 ఏళ్ళ నాటివి అని తేల్చారు. [[దక్షిణాఫ్రికా]] లోని బ్లోంబోస్ గుహ లో బయటపడ్డ చిత్రలేఖనాలు 75,000 ఏళ్ళ క్రితం నాటివి. విల్లంబులను భుజాన తగిలించుకొన్న చిత్రపటాలు ఇక్కడ కలవు. [[ఐరోపా]] వలసదారులు, రైలు బండ్లు, పిస్తోళ్ళు, 19వ శతాబ్దం లో ఐరోపా లో ఫ్యాషన్లుగా ఉన్న టోపీలు, బూట్లు, వస్త్రధారణ చిత్రపటాలలో ఉన్నవి. <ref name=":1" /><ref>{{Citation|last=The British Museum|title=What is African rock art?|date=2016-01-07|url=https://www.youtube.com/watch?v=8Y4DddMXsHk|access-date=2026-04-18}}</ref> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="ఆఫ్రికా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Felsmalereien von Rostock-Süd, Namibia.jpg|నమీబియా దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9895 (24867047333).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9899 (25467646846).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా - ఏనుగు దస్త్రం:Truitjeskraal - bei Kromrivier, Cederhills 9904 (25400942151).jpg|దక్షిణ ఆఫ్రికా </gallery> === ఉత్తర అమెరికా === === దక్షిణ అమెరికా === ==== అరూబా ==== <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="అరూబా గుహలలో చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Indian paintings in Fountein Cave 1.jpg దస్త్రం:Indian paintings in Fountein Cave.jpg దస్త్రం:Native Arawak Drawings Fontein Cave Arikok National park Santa Cruz Aruba.jpg దస్త్రం:Native Arawak Drawings Fontein cave Arikok National park Santa Cruz Aruba.jpg </gallery> ==== బ్రెజిల్ ==== తూర్పు బ్రెజిల్ లోని సెర్రా డీ కాపివరా లో ఉన్న శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు 25,000 - 50,000 సంవత్సరాల పురాతనమైనవి. నర్తించే/వేటాడే/పోట్లాడే/సంభోగించే మనుషులు, జంతువులు, వంటివి ఇక్కడ చిత్రీకరించబడి ఉన్నాయి. ఎరుపు రంగు ఎక్కువగా వినియోగించబడింది. <ref name=":1" /> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="సెర్రా డీ కాపివరా గుహలలో చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Gruta maquine pintura rupestre.jpg దస్త్రం:Pintura rupestre en Brazil 01.jpg దస్త్రం:Pinturas Rupestres - Parque Nacional do Catimbau - Pernambuco - Brasil.jpg దస్త్రం:Pinturas Rupestres - Vale do Catimbau - Pernambuco - Brasil.jpg దస్త్రం:Vale do Catimbau, Buíque, Pernambuco, Brasil 09.JPG </gallery> ==== అర్జెంటీనా ==== అర్జెంటీనా లో శాంటా క్రూజ్ ప్రాంతం లో కూవే డి లస్ మానోస్ (Cave of Hands) లో కూడా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు ఉన్నాయి.<ref name=":1" /> ఇవి 13,000 నుండి 9,500 ఏళ్ళ క్రితం చిత్రీకరించబడి ఉండవచ్చని అనుభవజ్ఞులు తెలిపారు. పలు చేతి ముద్రలు, వేట దృశ్యాలు, ఇప్పటికీ ఈ ప్రాంతంలో మనం చూసే జంతువులు వంటి వాటిని చిత్రీకరించడం జరిగింది. [[ఐరోపా]] ఖండం నుండి వలస వచ్చిన ఒక వేటాడే తెగ వీటిని చిత్రీకరించినట్లుగా తెలుస్తోంది. <ref>{{Cite web|last=Centre|first=UNESCO World Heritage|title=Cueva de las Manos, R&iacute;o Pinturas|url=https://whc.unesco.org/en/list/936/|access-date=2026-04-11|website=UNESCO World Heritage Centre|language=en}}</ref> పలు [[రేఖాగణితం]] అంశాలు, వంకరటింకర గీతలు, బిందువులు కూడా చిత్రీకరించబడ్దాయి. ఈ చిత్రలేఖనాల వెనుక ఉన్న ఉద్దేశ్యం ఇదమిత్థంగా తెలియకపోయినను, సాంప్రదాయిక ఘట్టాలలో భాగంగానో, పొలిమేరలు సూచించటానికో అన్నట్లుగా అనుమానాలు వ్యక్తం అవుతున్నాయి. 1991లో [[యునెస్కో]] ఈ ప్రదేశాన్ని [[ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశం]] గా గుర్తించింది. <ref>{{Cite web|last=Encyclopedia|first=Britannica|title=Cueva de las Manos|url=https://www.britannica.com/place/Cueva-de-las-Manos|access-date=2026-04-11}}</ref> <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="కూవే డి లస్ మనోస్ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 057 (17029394719).jpg దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 080 (17027796858).jpg|కొన్ని విచిత్ర జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 103 (17008125077).jpg|వంకర టింకర గీతలు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 108 (17213868922).jpg|వృత్తాలు, ఒంటెను పోలిన జంతువులు, దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 119 (17027787118).jpg|ఒంటెను పోలిన మరిన్ని జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 059 (17189620506).jpg|కొన్ని జంతువులు దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 115 (17028014870).jpg|ఒక మనిషి దస్త్రం:AR Cueva de las Manos 0702 117 (16593103144).jpg|ముద్రలుగా కాకుండా చేతుల చిత్రలేఖనం </gallery> === ఐరోపా === ==== బల్గేరియా ==== [[బల్గేరియా]] లో విదిన్ జిల్లాలోని రబీషా అనే గ్రామం కూ సమీపం లో ఉన్న మగూరా గుహల్లో చిత్రలేఖనాలు కలవు. కోటిన్నర్ర సంవత్సరాల క్రింద ఈ చిత్రలేఖనాలు జరిగి ఉండవచ్చు. <ref>{{Cite web|last=Centre|first=UNESCO World Heritage|title=The Magoura cave with drawings from the bronze age|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/45/|access-date=2026-04-22|website=UNESCO World Heritage Centre|language=en}}</ref><gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="మగూరా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Magura cave 019.jpg దస్త్రం:Magura cave 023.jpg దస్త్రం:Magura cave 021.jpg దస్త్రం:Magura - drawings.jpg దస్త్రం:Magura cave 006.jpg దస్త్రం:Magura cave 007.jpg దస్త్రం:Magura cave 008.jpg దస్త్రం:Magura cave 009.jpg దస్త్రం:Magura cave 21.jpg దస్త్రం:Magura cave hunting scene 1519.jpg </gallery> ==== ఫ్రాన్స్ ==== ===== లసాక్స్ ===== లసాక్స్ లో శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు 1940 లో కనుగొనబడ్డాయి.{{Sfn|Windels|1949|p=11}} ఖచ్చితంగా ఎప్పుడు ఈ చిత్రలేఖనాలు వేయబడ్డాయనేది చర్చైనీయాంశం. చిత్రీకరించబడ్డ జంతువులపైనే మరల మరల వేరే జంతువులను చిత్రీకరించటం, చిన్నగా చిత్రీకరించబడ్డ గుర్రాలు, పెద్దగా చిత్రీకరించబడ్ద ఎడ్లు, చిత్రీకరించబడిన విధానాలలో తేడాలు, ఒకే మారు అన్నీ చిత్రీకరించబడ్డాయా, వేర్వేరు సందర్భాలలోనా అనే ప్రశ్నలు, వీటన్నింటికీ దొరికే సమాధానాలు లసాక్స్ శిలాగుహ చిత్రకళ సందర్శకులను ఆశ్చర్యానికి గురి చేస్తాయి. {{Sfn|Windels|1949|p=12}} <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="లసాక్స్ శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:Lascaux VOA 2021 12.jpg|వివిధ పరిమాణాలలో లసాక్స్ చిత్రలేఖనాలు దస్త్రం:Lascaux 01.jpg|మనిషిని ఒక అడవి దున్న వధించిన దృశ్యం వలె ఉన్న ఒక చిత్రలేఖనం దస్త్రం:Lascaux2.jpg|ఒక గుర్రం దస్త్రం:Élan aux bois 2.jpg|ఒక రాక్షస జింక దస్త్రం:Scene from one of the cave walls at Lascaux Wellcome M0011686.jpg|నీటిలో ఈదుతోన్న జింకలు </gallery>షావే గుహలు, వేజేర్ లోయలో ఉన్న ఏయ్జీస్ డి టయాక్ తో బాటు ఇంకా 150 ప్రదేశాలలో శిలాగుహ చిత్రలేఖనం కలదు. 1994 లో ఆర్డేష్ ప్రాంతంలోని వాలోన్ పాంట్ డ్'ఆర్క్ లో పలు ఖడ్గమృగాలు, ఎలుగుబంట్లు, గుడ్లగూబల చిత్రలేఖనాలు బయటపడ్డాయి.<ref name=":2">{{Cite web|title=The Legacy of Cave Paintings {{!}} Encyclopedia.com|url=https://www.encyclopedia.com/science/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/legacy-cave-paintings|access-date=2026-03-27|website=www.encyclopedia.com}}</ref> ==== స్పెయిన్ ==== ===== అల్టామీరా ===== ఉత్తర స్పెయిన్ లో సాన్ టాండర్ అనే ఓడరేవు పట్టణానికి 30 కి.మీ దూరం లో కాంటాబ్రియా అనే ప్రాంతంలో ఉన్న అల్టామీరా గుహలలో ఉన్న చిత్రకళలకు గాను, 1985లో ఆ గుహలను [[యునెస్కో]] ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశం గా ప్రకటించింది. <ref>{{Cite web|last=Encyclopedia|first=Britannica|title=Altamira|url=https://www.britannica.com/place/Altamira|access-date=2026-03-26|website=britannica.com}}</ref> 1868 లో మొదట ఒక వేటగాడు ఈ గుహలను కనుగొన్నాడు. 1880 లో అక్కడి స్థానికుడు త్రవ్వకాలు జరుపగా అక్కడ కొన్ని చిత్రలేఖనాలు కనబడ్డాయి. తొలుత ఇవి నకిలీవి అనుకొన్న కళా చరిత్రకారులు, కాలక్రమేణా అవి అసలువే అనే నమ్మకం వారికి కలిగింది. ఈ చిత్రలేఖనాలు ఎరుపు, ఊదా, నలుపు రంగులో వేయబడ్డాయి. శాస్త్రవేత్తలు ఈ చిత్రలేఖనాలు కనీసం 15,000 సంవత్సరాల క్రితంవిగా తేల్చారు. <gallery widths="180" heights="180" mode="packed" caption="అల్టామీరా శిలాగుహ చిత్రలేఖనాలు"> దస్త్రం:10 Bisonte Magdaleniense.jpg దస్త్రం:9 Bisonte Magdaleniense polícromo.jpg దస్త్రం:Altamira, bison, museum.JPG </gallery> === దక్షిణ అమెరికా === == ఇవి కూడా చూడండి == * [[చిత్రలేఖన చరిత్ర]] * [[కళా ఉద్యమం]] * [[భారతీయ చిత్రకళ]] == మూలాలు == {{మూలాల జాబితా}} == రెఫరెన్స్ == {{reflist}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/voicesfromstonea0000mazo/mode/2up|title=A search for Cave and Canyon Art: Voices from the Stone Age|last=Mazonowicz|first=Douglas|publisher=George Allen and Unwin, London|year=1975|isbn=004759005X|location=London}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/prehistoriccavep00marc/mode/2up|title=Prehistoric Cave Paintings|last=Marcus|first=Rebecca B|publisher=Franklin Watts|year=1968}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/firstartists0000doro/mode/2up|title=The First Artists|last=Samachson|first=Dorothy and Joseph|publisher=Double Day and Company|year=1970}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxcavepaint00wind/mode/1up|title=The Lascaux Cave Paintings|last=Windels|first=Fernand|publisher=Faber and Faber|year=1949}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/mysteryoflascaux00doro/mode/2up|title=Myster of the Lascaux Cave|last=Patent|first=Dorothy Hinshaw|publisher=New York : Benchmark Books|year=1999}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxorbirthof0000bata/page/n5/mode/2up|title=Lascaux, Or the Birth of Art|last=Bataille|first=Georges|publisher=Skira|year=1955}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/lascauxorbirthof0000bata/page/n5/mode/2up|title=The paintings in the Buddhist cave-temples of Ajantâ, Khandesh, India|last=Griffiths|first=John|publisher=London|year=1896}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/buddhistcavepain0000unse/page/n5/mode/2up|title=Buddhist cave paintings at Tun-huang|last=Gray|first=Basil|publisher=University of Chicago Press|year=1959}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/ajantaajantapain0000sing/page/n5/mode/2up|title=Ajanta painting of the sacred and the secular|last=Singh|first=Madanjeet|publisher=The MacMillan Company, New York|year=1965}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/dawn-of-art-the-chauvet-cave-the-oldest-known-paintings-in-the-world/mode/2up|title=Dawn Of Art, The Chauvet Cave, The Oldest Known Paintings In The World|last=Chauvet|first=Jean-Marie|publisher=Harry N.Abrams, Incorporated, New York, A Times Mirror Company|year=1996}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/cavemonasterieso0000rodl/page/n7/mode/2up|title=Cave monasteries of Byzantine Cappadocia|last=Rodley|first=Lyn|publisher=Cambridge University Press|year=1985}} * {{Cite book|url=https://archive.org/details/olmecpaintingsof0000grov_z1i0/mode/2uphttps://archive.org/details/olmecpaintingsof0000grov_z1i0/mode/2up|title=The Olmec paintings of Oxtotitlan Cave, Guerrero, Mexico|last=Grove|first=David C|publisher=Washington, Dumbarton Oaks|year=1970}} [[వర్గం:చిత్రకళ]] [[వర్గం:చిత్రకళ చరిత్ర]] [[వర్గం:గుహలు]] abhxkvvyz066mpcmxwal2jdblimzunj వనితా విజయ కుమార్ 0 343835 4808174 4807277 2026-04-23T04:31:15Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808174 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = వనితా విజయ కుమార్ | birth_date = | image = Vanitha Vijayakumar.jpg | caption = | occupation = నటి,వ్యాపారవేత్త, నిర్మాత, అసిస్టెంట్ డైరెక్టర్, కాస్టూమ్ డిజైనర్, టివి వ్యాఖ్యాత, యూట్యూబర్, రియాలిటీ షో కంటెస్టెంట్, రచయిత్రి | spouse(s) = ఆకాష్ (2000 - 2007), ఆనంద్ జయరాజన్ (2007 - 2012), పీటర్ పాల్ (2020 - 2020)<ref name="ముచ్చటగా మూడో పెళ్లి చేసుకున్న వనిత విజయ్ కుమార్">{{cite news |last1=10 TV |title=ముచ్చటగా మూడో పెళ్లి చేసుకున్న వనిత విజయ్ కుమార్ |url=https://10tv.in/movies/wishing-very-happy-married-life-vanitha-vijay-kumarpeter-paul-4927-72292.html |accessdate=2 February 2022 |work= |date=29 June 2020 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220202134742/https://10tv.in/movies/wishing-very-happy-married-life-vanitha-vijay-kumarpeter-paul-4927-72292.html |archivedate=2 February 2022 |language=te}}</ref> | partner = రాబర్ట్ (2013–2017)<ref name="Marriage on the Cards for Vanitha Vijayakumar">{{cite news |last1=The New Indian Express |title=Marriage on the Cards for Vanitha Vijayakumar |url=https://www.newindianexpress.com/entertainment/tamil/2014/jan/20/Marriage-on-the-Cards-for-Vanitha-Vijayakumar-565921.html |accessdate=7 February 2022 |date=20 January 2014 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20220207131017/https://www.newindianexpress.com/entertainment/tamil/2014/jan/20/Marriage-on-the-Cards-for-Vanitha-Vijayakumar-565921.html |archivedate=7 February 2022}}</ref> | children = 3 | father = [[విజయకుమార్ (నటుడు)|విజయకుమార్]] | mother = [[మంజుల (నటి)|మంజుల విజయకుమార్]] | relatives = {{Unbulleted list | ప్రీత విజయకుమార్ (సోదరి) | [[శ్రీదేవి విజయ్ కుమార్]] (సోదరి) | [[అరుణ్ విజయ్]] (తమ్ముడు) }} | years active = {{Ubl | 1995–1999 | 2013–2015 | 2019 - ప్రస్తుతం }} }} '''వనితా విజయ కుమార్''' భారతదేశానికి చెందిన సినిమా నటి. ఆమె 1995లో తమిళంలో విడుదలైన 'చంద్రలేఖ' సినిమా ద్వారా సినీరంగంలోకి అడుగు పెట్టి తమిళంతో పాటు తెలుగు, మలయాళం సినిమాల్లో నటించింది. ==నటించిన సినిమాలు== {| class="wikitable sortable" ! సంవత్సరం!! సినిమా పేరు !! పాత్ర పేరు !! భాషా !! ఇతర |- |1995 || ''చంద్రలేఖ || తమిళ్ || తొలి సినిమా |- |1996 || ''మాణిక్కం '' || సావిత్రి || తమిళ్ || |- |1997 || ''హిట్లర్ బ్రదర్స్''||నందిని ||[[మలయాళం]] || |- |1999 || ''[[దేవి (సినిమా)|దేవి]]'' || సుశీల || [[తెలుగు]] || |- |2000 || ''కక్కాయి సిరాగిణీలే'' || వనిత || rowspan="16" | తమిళ్ ||అసిస్టెంట్ డైరెక్టర్ |- |2013 || ''నాన్ రాజావగా పొగిరెన్'' ||డయానా || |- |2013 || ''సుమ్మ నాచును ఇరుక్కు'' || కవిత || |- |2015 || ఎంజీఆర్ శివాజీ రజిని కమల్ || ఆయనా|| నిర్మాత, రచయిత |- |rowspan="12" |2022 || ''అనల్ కాట్రు '' || || <ref>{{Cite web |url=https://www.pinkvilla.com/entertainment/south/bigg-boss-tamil-fame-vanitha-vijayakumar-feature-female-centric-kollywood-film-602133 |title=Bigg Boss Tamil fame Vanitha Vijayakumar to feature in a female centric Kollywood film? |website=PINKVILLA |date=27 January 2021 |access-date=7 ఫిబ్రవరి 2022 |archive-date=7 ఫిబ్రవరి 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207130904/https://www.pinkvilla.com/entertainment/south/bigg-boss-tamil-fame-vanitha-vijayakumar-feature-female-centric-kollywood-film-602133 |url-status=dead }}</ref><ref name="tamil.news18.com">{{Cite web |url=https://tamil.news18.com/news/entertainment/vanitha-vijayakumar-play-guest-role-in-zee-tamil-thirumathi-hitler-serial-msb-411069.html |script-title=ta:Vanitha Vijayakumar: சின்னத்திரை தொடரில் மீண்டும் வனிதா விஜயகுமார் என்ட்ரி |date=15 February 2021 |website=News18 Tamil |language=ta |trans-title=Vanitha Vijayakumar: Vanitha Vijayakumar's entry in the iconic series again |access-date=7 ఫిబ్రవరి 2022 |archive-date=15 ఫిబ్రవరి 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210215063512/https://tamil.news18.com/news/entertainment/vanitha-vijayakumar-play-guest-role-in-zee-tamil-thirumathi-hitler-serial-msb-411069.html |url-status=dead }}</ref> |- | ''2కె అజగనాథు కాదల్'' || || <ref>{{Cite web |url=https://www.indiaglitz.com/gold-man-debut-movie-vanitha-vijayakumar-as-pair-tamil-news-281352 |title=Vanitha Vijayakumar to pair with gold man in his debut movie! - Tamil News |date=27 February 2021 |website=IndiaGlitz.com}}</ref> |- | ''అందగాన్'' || || <ref>{{Cite web |url=https://www.indiaglitz.com/actress-vanitha-vijayakumar-in-prashanth-andhagan-simran-karthik-tamil-news-282404 |title=Vanitha Vijayakumar joins popular nineties hero's comeback film - Tamil News |date=14 March 2021 |website=IndiaGlitz.com}}</ref> |- | ''శివప్పు మానితరగల్'' || || <ref>{{Cite web |url=https://www.youtube.com/watch?v=DVMMO1uA98E |script-title=ta:கோர்ட்டில் வக்கீலாக மாறிய வனிதா விஜயகுமார்! - வைரலாகும் வீடியோ &#124; Sivappu Manithargal &#124; HD |language=ta |trans-title=Vanitha Vijayakumar becomes lawyer in court! - Viral video |via=www.youtube.com}}</ref> |- | ''వసువిన్ కార్పిణిగల్ '' || || <ref>{{Cite web |url=https://tamilcinetalk.com/tag/vasuvin-karppinigal-movie/ |title=Tamil Cine Talk – vasuvin karppinigal movie}}</ref> |- | ''వసంత బాలన్ సంస్థ సినిమా'' || || నిర్మాణంలో ఉంది<ref>{{Cite web |url=https://www.cinemaexpress.com/tamil/news/2021/aug/09/vanitha-vijaykumar-arjun-chidambaram-joins-vasanthabalan-arjun-das-new-film-25980.html |title=Vanitha Vijaykumar, Arjun Chidambaram joins Vasanthabalan-Arjun Das' new film}}</ref> |- | ''కుదూరం'' || లీలావతి|| నిర్మాణంలో ఉంది |- | ''కాతు'' || ||నిర్మాణంలో ఉంది |- | ''కెన్నీ'' || || నిర్మాణంలో ఉంది |- | ''దిల్ ఇరాంద పోరాదు'' || || నిర్మాణంలో ఉంది |- | ''పిక్ అప్ డ్రాప్'' || పంచాయత్ పరమేశ్వరి|| నిర్మాణంలో ఉంది<ref>{{Cite web |url=https://www.nba24x7.com/%E0%AE%8E%E0%AE%A4%E0%AF%81%E0%AE%B5%E0%AF%81%E0%AE%AE%E0%AF%8D-%E0%AE%A8%E0%AE%9F%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AE%B2-fun-filled-power-star-srinivasanviral-star-vanitha-at-pick-up-drop-movie-laun/ |title=எதுவும் நடக்கல…Fun Filled Power Star Srinivasan,Viral Star Vanitha at Pick Up Drop Movie launch |website=News Broadcasting Agency |access-date=2022-02-07 |archive-date=2021-07-27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210727121011/https://www.nba24x7.com/%e0%ae%8e%e0%ae%a4%e0%af%81%e0%ae%b5%e0%af%81%e0%ae%ae%e0%af%8d-%e0%ae%a8%e0%ae%9f%e0%ae%95%e0%af%8d%e0%ae%95%e0%ae%b2-fun-filled-power-star-srinivasanviral-star-vanitha-at-pick-up-drop-movie-laun/ |url-status=dead }}</ref> |- | ''మాబిన్ స్ ప్రొడక్షన్ నెం 1'' || || నిర్మాణంలో ఉంది<ref>https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/tamil/movies/news/vanitha-vijaykumar-announces-her-next-film-with-vj-prajin/articleshow/88681969.cms</ref> |- |2023 |[[మళ్ళీ పెళ్ళి (2023 సినిమా)|మళ్ళీ పెళ్ళి]] | |తెలుగు, కన్నడ | |} ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:తమిళ సినిమా నటీమణులు]] [[వర్గం:తమిళ సినిమా నిర్మాతలు]] mxr096owvfblg5e612qes2upj1hw2bk వేదాంతం రామలింగశాస్త్రి 0 344691 4808220 4794678 2026-04-23T08:32:04Z Vedantam Ramalinga Sastry 126137 4808220 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:VRLS.jpg|thumb|వేదాంతం రామలింగశాస్త్రి ]] '''వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి''' [[కూచిపూడి నృత్యం|కూచిపూడి]] భారతీయ శాస్త్రీయ నృత్య కళాకారుడు. అతను కొరియోగ్రాఫర్, రచయిత, నర్తకుడు, నటుడు పరిశోధకుడిగా అనేక రంగాలలో రాణించి బహుమఖ ప్రజ్ఞాశాలిగా కీర్తి గడించాడు. కూచిపూడి నృత్యం పై అతను చేసిన పరిశోధనకు గాను భారతప్రభుత్వం 2012లో [[సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు|కేంద్రసంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు]] తో అప్సపటి భారత రాష్ట్రపతి ప్రణబ్ ముఖర్జీ చేతులమీదుగా ఈ పురస్కారం ప్రదానం చేశారు.<ref>{{Cite web|date=|title=Where an exquisite art evolved|url=http://www.thehindu.com/features/friday-review/dance/where-an-exquisite-art-evolved/article2301980.ece|access-date=2020-04-04|publisher=The Hindu}}</ref> అతను సిద్ధేంద్ర యోగి కూచిపూడి కళాపీఠానికి విశ్రాంత ప్రధానాచార్యులు (ప్రిన్సిపాల్). అతను కూచిపూడి నాట్యానికి చేసిన సేవలను గుర్తించిన ప్రభుత్వం" కళా రత్న" వంటి అనేక అవార్డులతో సత్కరించింది<ref>{{Cite web|title=ఈనాడు : Eenadu Telugu News Paper {{!}} Eenadu ePaper {{!}} Eenadu Andhra Pradesh {{!}} Eenadu Telangana {{!}} Eenadu Hyderabad|url=https://epaper.eenadu.net/Home/Index?date=30/03/2025&eid=2&pid=2974979|access-date=2025-03-31|website=epaper.eenadu.net}}</ref>. అఖిల భారత తెలుగు సమాఖ్య సంస్థ ద్వారా వీరు "ఆంధ్రరత్న"పురస్కారం అందుకున్నారు.హిందూ దినపత్రిక అతనిని కూచిపూడి పితామహుడిగా కూచిపూడి మేస్ట్రోగాఅభివర్ణించింది.<ref>{{Cite web|last=Andhra Pradesh|date=2008-09-18|title=‘Melange of dances’ to enthral connoisseur - ANDHRA PRADESH|url=http://www.hindu.com/2008/09/18/stories/2008091850560200.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080925195939/http://www.hindu.com/2008/09/18/stories/2008091850560200.htm|archive-date=2008-09-25|access-date=2020-04-04|website=[[The Hindu]]}}</ref><ref>{{Cite web|last=Andhra Pradesh|date=2009-03-31|title=‘Dance is a way to gain immortality’ - ANDHRA PRADESH|url=http://www.hindu.com/2009/03/31/stories/2009033151130200.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090410063612/http://www.hindu.com/2009/03/31/stories/2009033151130200.htm|archive-date=2009-04-10|access-date=2020-04-04|website=[[The Hindu]]}}</ref>2022 డిసెంబరులో [[కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడమీ]] సభ్యునిగా ఎంపికయ్యారు. == జీవిత విశేషాలు == వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి 1963 జూన్ 3న ఆంధ్రప్రదేశ్లోని కృష్ణాజిల్లా కూచిపూడిలో సూర్యనారాయణ, సత్యవతమ్మ దంపతులకు జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|title=Abhinaya Tharangini - Vedantam Ramalinga Sastry|url=http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|access-date=2024-06-13|website=www.abhinayatharangini.com|archive-date=2022-02-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20220222053827/http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|url-status=dead}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Abhinaya Tharangini - Vedantam Ramalinga Sastry|url=http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|access-date=2022-02-14|website=www.abhinayatharangini.com|archive-date=2022-02-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20220222053827/http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|url-status=dead}}</ref> అతను 1979లో ప్రాథమిక విద్యను తన స్వస్థలమైన కూచిపూడిలో పూర్తి చేశాడు. 1984లో వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి ఆంధ్ర విశ్వవిద్యాలయం నుండి తెలుగులో బ్యాచిలర్ డిగ్రీ పట్టా అందుకున్నాడు. 1990లో [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి మాస్టర్స్ డిగ్రీ (తెలుగు) పొందాడు. వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి [[పొట్టి శ్రీరాములు తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి కూచిపూడి నృత్యంలో డిప్లొమా పూర్తి చేశాడు. అతను "తెలుగులో కూచిపూడి నాటక అభివృద్ధి" పై పరిశోధనలు చేసినందుకుగాను ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం నుండి డాక్టరేట్ పొందాడు. అతను కూచిపూడి నాట్యాన్ని కళారత్న డా.వేదాంతంరాధేశ్యామ్, [[వెంపటి చినసత్యం]], [[వేదాంతం సత్యనారాయణ శర్మ]], కూచిపూడి కులపతి వెంపటి పెద సత్యం, వంటి మొదలైన ప్రముఖ నాట్యాచార్యుల వద్ద నేర్చుకున్నాడు. శ్రీమతి బాలాత్రిపురసుందరి,డా.కల్వువకొలనుగంగాధరరావు, ఆచార్య శివునూరి విశ్వనాథశర్మ, బ్రహ్మశ్రీ చెరుకు పల్లి సుబ్రహ్మణ్యశర్మ గర్ల వద్ద సాహిత్యాన్ని అధ్యయనం చేశారు. == నాట్యాచార్యునిగా == [[దస్త్రం:From Rashtrapati.jpg|thumb|రాష్ట్రపతిగారిచే అవార్డు స్వీకరణ ]] [[దస్త్రం:Vedantam Ramalinga Sastry 2025.jpg|thumb|అర్జున దశనమీయం ప్రదర్శించిన కళాకారులచే 2025 ఏప్రిల్ 7న రవీంద్రభారతి, హైదరాబాదులో గురువు గారికి చిరు సత్కారం]] అతను 1989 నుండి 2004 వరకు హైదరాబాద్ డివిజనులోని దక్షిణ-మధ్య రైల్వే కళాకారుడు గానూ,కూచిపూడి నృత్య ఉపాధ్యాయుడిగా పనిచేశాడు. అతను "శ్రీ వేదాంతం కూచిపూడి కళా పరిషత్" ను స్థాపించి, వందలాది మంది విద్యార్థులకు, కూచిపూడి నృత్యం నేర్పిస్తున్నాడు. అతను నిర్వహిస్తున్న, కూచిపూడి కళాపీఠంలో 2005 నుండి వేసవి శిక్షణా తరగతులు నిర్వహించబడుతున్నాయి. అతని వద్ద నృత్యం నేర్చుకున్న వారు వందలాది మంది నృత్యాచార్యులుగానూ, నృత్య కళాకారులు గానూ దేశ,విదేశాలలో కూచిపూడి నృత్య ప్రదర్శనలు ఇస్తున్నారు. వందలాది కూచిపూడి కళాకారులను/శిష్యులను నాట్యాచారులుగా, నాట్యగురువులుగా మలచి దిశానిర్దేశం చేశాడు. == రచయిత == [[దస్త్రం:VRLS-Kuchipudi.jpg|thumb| కూచిపూడి ప్రదర్శనలో]] ఈయన స్కూలు పాఠాలకు, డిగ్రీ, పోస్ట్ గ్రాడ్యుయేట్ కోర్సులకు కూచిపూడి సిలబస్ ను రూపొందించారు. 2026 జనవరి నాటికి అన్ని కూచిపూడి ప్రక్రియలలో 156 "నృత్య రూపకాలు,యక్షగానాలుకేళికలు,కలాపము"వంటి నాట్యకావ్య రచనలను రచించిన ఘనత వహించారు..కూచిపూడి సంప్రదాయ బద్ధంగా శబ్దాలను పెద్ద సంఖ్యలో రచించారు.అంతేకాదు పలు కౌత్త్వాలను రచించిచారు.వీరిదే కూచిపూడి నాట్యచరిత్రలో ఆల్ టైం రికార్డు. కూచిపూడి నాట్య ప్రక్రియ మీద 100వందలాదిగా వ్యాసాలు వ్రాసారు. "తెలుగులో కూచిపూడి నాటక వికాసం"," కూచిపూడి వ్యాసమంజరి", "గజాననీయం", "బ్రాహ్మణ సర్వస్వం", "ఇతడు భామ" పుస్తకాలను రచించాడు.వివిధ దేవీ దేవతలపై వందలాది కీర్తనలను రచించారు. [[క్షేత్రయ్య|క్షేత్రయ్య పదాలు]] వలెనే కూచిపూడి రామలింగేశ్వర స్వామి మీద "రామలింగ పదాలు" అనునేర పెద్దసంఖ్యలో చించారు. వేల సంవత్సరాల పైగాగల చరిత్ర ఉన్న కూచిపూడి నాట్యచరిత్రను యుగాల వారిగా విభజించారు. కూచిపూడి ప్రక్రియను ,ప్రాముఖ్యతను క్రోడీకరించి డాక్యుమెంట్లుగా తయారు చేసారు.ప్రఖ్యాత కూచిపూడి నాట్య కళాకారుల చిత్రపటాలను సేకరించి పర్యాటకులు,కళాభిమానులూ చూచుటకు కూచిపూడి కళాపీఠం లో నెలకొల్పారు. వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి కూచిపూడి నృత్యంలో (14వ శతాబ్దంలో పేరుపొందింది) "కేళిక" అనే ప్రక్రియను పునరుద్ధరించి, కేళికలను30 కి పైగా రచనలను రచించి వీటిలో చాలా వరకు నాటకాలుగా ప్రదర్శించబడ్డాయి. 50 కి పైగా థీమ్ పాటలను స్వరపరిచి, ప్రదర్శించిన ఘనత అతనికి దక్కింది. == రూపకర్త, ప్రదర్శనకర్త == రామలింగశాస్త్రి అన్ని రకాల కూచిపూడి ప్రక్రియలను రూపొందించి, ప్రదర్శించారు. నర్తనశాల, వినాయక చవితి, వేదోద్ధారణ, నాట్యవేదం వంటి రచించిన 155 రూపకాలలోనివి. ఈయన దుర్యోధనుడు, కంసుడు, కీచకుడు, తారకాసురుడు, హిరణ్యకశిపుడు, రావణాసురుడు, గజాసురుడు, సోమకాసురుడు వంటి పలు ప్రతినాయక పాత్రలు, విష్ణుచిత్తుడు, నారదుడు, విప్రనారాయణుడు, బుద్ధుడు వంటి సహాయక పాత్రలవంటి పలుపాత్రలను వందలాదిగా ప్రదర్శనలు చేసారు. == నృత్య దర్శకత్వం == అతను పది కూచిపూడి యక్షగానాలు, అనేక జావాలీలు, పదాలు నృత్యరూపకల్పన చేశారు. 30కి పైగా నృత్య రూపాలకు దర్శకత్వం వహించాడు. అతను స్వయంగా నృత్యరూపకల్పన చేసి, దానికి అవసరమైన అన్ని మెరుగులు దిద్దుతూ, దానికి దర్శకత్వం వహించి, ప్రధాన పాత్ర పోషించి, తన కుటుంబ సభ్యులు, శిష్యులతో కలిసి నృత్య ప్రదర్శన ఇచ్చాడు. కూచిపూడి నాట్యాన్ని 9 దశలుగా విభజించి కూచిపూడి నాట్య ఔన్నత్వాన్ని వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి చాటాడు. పరిచయదర్వు, వర్ణనాత్మక దర్వు, సాంత్వన దర్వు , ప్రేయోదర్వు అనే నాలుగు ముఖ్యమైన దరువులను కూచిపూడి నాట్యానికి సృజించి సమకూర్చాడు. == పరిశోధనలు == భరతముని నాట్యశాస్త్రంలో చెప్పిన ఐదు దర్వులకు సిద్ధేంద్రయోగి 13వ శతాబ్దంలో మరొకటి జోడించగా రామలింగశాస్త్రి మరో నాలుగు దర్వులను సృజించి సమకూర్చారు. వీటన్నిటిని కలిపి "దశవిధదర్వులు" అనే విధానం కూచిపూడి నాట్యంలో స్థిరపడింది. రామలింగ శాస్త్రి వేల సంవత్సరాల కూచిపూడి నాట్య ప్రస్థానాన్ని - ప్రాక్సిద్ధేంద్ర, సిద్ధేంద్ర, కేళికా, నృత్య నాటక, యక్షగాన, భాగవతుల రామయ్య, వేదాంతం లక్ష్మీనారాయణ శాస్త్రి, వెంపటి చినసత్యం యుగములనేపేర యుగవిభజన చేసి, ఆయా యుగాలలో జరిగిన నాట్య ప్రస్థానాన్ని సోదాహరణంగా వివరించారు. అలాగే కూచిపూడి నాట్యమునందు సంస్కృత రూపకాలు, కలాపములు, కేళిక , నృత్యనాటకం, యక్ష గాన నృత్య రూపకం, నృత్య నాటిక, వ్యస్తాంశం , ఏకపాత్రకేళికలనే తొమ్మిది ప్రక్రియలను పేర్కొని వాటికి లక్ష్యలక్షణాలను నిరూపించారు. పై ప్రక్రియలన్నిటిలోనూ విరివిగా రచననూ, నృత్యీకరణలను, ప్రదర్శనలనూ చేసిన మొదటి కూచిపూడి నాట్య గురువు. అలాగే కూచిపూడి నాట్య కళలో మూడవ కలాపరచన "ఉమాకలాపము" ను వీరే రచించారు. మొదటిది భామాకలాపం 13వ శతాబ్దంలో, రెండవది గొల్లకలాపం 18వ శతాబ్దంలో రచించినవి కాగా మరల మూడవది ఈయన చేసినదవడం గమనార్హం. == విదేశీ పర్యటనలు == రామలింగశాస్త్రి 1998లో సిరియా పర్యటన సందర్బంగా 18 వేదికలలో కూచిపూడి ప్రదర్శనలు ఇచ్చారు. లండన్ లో నర్తనశాల, శ్రీనివాస కళ్యాణం నృత్య రూపకాలు ప్రదర్శించారు. ఇటిఎ ఫెస్టివల్ లో ప్రదర్శన ఇచ్చారు. 2008లో యుఎస్ఎ కు కూచిపూడి యాత్ర చేసి పలు ప్రదర్శనలు ఇచ్చారు. == అవార్డులు, బిరుదులు == * [[దస్త్రం:VRLS-Kalaratna.jpg|thumb|కళారత్న పురస్కారం ]]1997, 2001 లలో ఆంధ్రప్రదేశ్ ప్రభుత్వంచే '''ఉగాది పురస్కారం'''<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=ఉగాది పురస్కారం|url=http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220222053827/http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|archive-date=2022-02-22|access-date=|website=abhinaya tharangini}}</ref> * 1997లో భారత కేంద్ర ప్రభుత్వంచే '''జూనియర్ ఫెలోషిప్''' అవార్డు * 2008లో అతిపెద్ద కూచిపూడి నృత్య ప్రదర్శనకు గాను '''గిన్నిస్ వరల్డ్ రికార్డు'''<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=గిన్నీస్ రికార్ద్|url=https://www.newindianexpress.com/states/andhra-pradesh/2010/feb/06/a-memorable-performance-129211.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220222053829/https://www.newindianexpress.com/states/andhra-pradesh/2010/feb/06/a-memorable-performance-129211.html|archive-date=2022-02-22|access-date=|website=new indian express}}</ref> * 2012లో భారత రాష్ట్రపతి చేతులు మీదుగా కేంద్ర '''సంగీత నాటక అకాడమీ''' అవార్డు<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=సంగీత నాటక అకాడమి అవార్డు|url=https://www.thehindu.com/features/friday-review/dance/vedantam-ramalinga-sastry-masterspeak/article4881053.ece|url-status=live|archive-url=|archive-date=|access-date=|website=thehindu.com}}</ref> * 2012లో కూచిపూడి నృత్యానికి అందించిన సేవలకు గాను [[ఒరిస్సా]] ప్రభుత్వంచే '''నృత్యవిద్వాన్''' అవార్డు<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=నృత్య విద్వాన్|url=https://www.newindianexpress.com/states/odisha/2012/jun/19/exponents-of-eight-classical-dance-forms-to-be-felicitated-378708.html|url-status=live|archive-url=|archive-date=|access-date=|website=New Indian Express}}</ref> * 2018లో ఆంధ్రప్రదేశ్ ప్రభుత్వం చే '''కళారత్న''' అవార్డు * 2021లో శ్రీ సిద్ధేంద్ర యోగి కూచిపూడి కళాపీఠం ప్రిన్సిపాల్ గా ఉత్తమ సేవలకుగాను '''వైఎస్ఆర్ లైఫ్ టైం అఛీవ్ మెంట్ అవార్డు''' * 2021లో విద్యారంగంలో అయన అందించిన విశిష్ట సేవలకు ISA ఇంటర్నేషనల్ కాన్ఫరెన్స్, న్యూ ఢిల్లీ వారిచే '''అవుట్ స్టాండింగ్ లీడర్షిప్ ప్రిన్సిపాల్''' అవార్డ్ * 2022లో పామర్రులో ఘంటసాల-బాలు స్మారక సంగీత కళాపీఠం వారిచే ఘంటసాల శతజయంతి సందర్బంగా '''ఘంటసాల అవార్డు''' * 2023 మార్చి 26న కాకినాడ శాస్త్రీయ నాట్య ఆచార్యుల సమాఖ్య వారిచే శ్రీ సచ్చిదానంద సరస్వతి స్వామివారి చేతుల మీదుగా '''భరతముని''' అవార్డు * 2023 మార్చి 31న పొట్టి శ్రీరాములు తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం వారిచే 2020 సంవత్సరానికి నృత్య విభాగంలో '''ప్రతిభా''' పురస్కారం * 2023 జులై 8న విశాఖపట్నంలో నటరాజ్ మ్యూజిక్ అండ్ డాన్స్ అకాడమీ వారిచే '''పద్మశ్రీ''' '''కె. శోభానాయుడు ఎక్సలెన్స్ అవార్డు''' '''- 2023'''<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/sobha-naidu-smarak-excellence-award-to-be-presented-to-vedantam-ramalinga-sastry-in-visakhapatnam/article67057726.ece|title=Sobha Naidu Smarak Excellence Award to be presented to Vedantam Ramalinga Sastry in Visakhapatnam|date=2023-07-08|website=The Hindu|access-date=2023-07-13|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> * 2023 అక్టోబరు 7న విశాఖపట్నం కళాభారతి వేదికలో కీ.శే.పద్మశ్రీ ఘంటసాల వెంకటేశ్వరరావు 100 సంవత్సరాల పండుగ సందర్భంగా వారి కుటుంబం నిర్వహించిన వేడుకలో '''ఘంటసాల పురస్కారం''' * 2023 అక్టోబరు 15న కూచిపూడిలో అంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్ర ప్రభుత్వం భాషా సాంస్కృతిక శాఖ, పొట్టిశ్రీరాములు తెలుగు యూనివర్శిటీ, కూచిపూడి అర్ట్ అకాడమీ, జయహో భారతీయం, సేవ్ కూచిపూడి ఆర్టిస్ట్స్ సంయుక్త నిర్వహణలో "4వ ప్రపంచ కూచిపూడి నాట్యదినోత్సవం 2023" సందర్భంగా '''శ్రీ సిద్ధేంద్రయోగి''' పురస్కారం<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/andhra-pradesh/andhra-pradesh-manju-bhargavi-conferred-with-vempati-chinna-satyam-jayanthi-puraskaram/article67424357.ece|title=Andhra Pradesh: Manju Bhargavi conferred with Vempati Chinna Satyam Jayanthi Puraskaram|last=Srinivas|first=Rajulapudi|date=2023-10-15|website=The Hindu|access-date=2023-10-17|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> * 2023 సెప్టెంబరు 30, అక్టోబరు 1న రాజమహేంద్రవరంలో స్వర్ మహతి కళాపరిషత్ వారిచే "భరతముని ఆరాధనోత్సవాలు - 2023" సందర్భంగా '''కళారత్న - లైఫ్ టైం అఛీవ్ మెంట్ అవార్డు''' * 2024 మే 18న బెంగుళూరులో "భారతకళాగ్రామ" ఇంటర్నేషనల్ నాట్య సంస్థవారిచే "'''నాట్య కౌస్తుభ'''" బిరుదు * 2024 డిసెంబర్ 27 నుంచి 29 వరకు విశాఖపట్నంలో నటరాజ మ్యూజిక్ అండ్ డాన్స్ అకాడమి నేతృత్వంలో నిర్వహించిన ఇంటర్నేషనల్ ట్రెడిషనల్ డాన్స్ కాంగ్రెస్ వేడుకల్లో '''నాట్య విభూషణ్''' '''- 2024''' అవార్డు * 2025 జనవరి 11న, ప్రొద్దుటూరు పట్టణంలో నటరాజ కళాక్షేత్రం వారిచే "'''గురుబ్రహ్మ'''" బిరుదుపొందారు. * 2025 నవంబర్ 18న విజయవాడలో అఖిలభారత తెలుగు సాంస్కృతిక సమాఖ్య వారిచే '''ఆంధ్ర రత్న''' అవార్డు * వివిధ ప్రభుత్వ , కళాసంఘాల ద్వారా అందుకున్న '''నటరత్న, కూచిపూడి కళానిధి, కూచిపూడి రత్నాకర, నటరాజ, కూచిపూడి వాచస్పతి''' మొదలైనవి హిందూ దినపత్రిక లోని ఒక వ్యాసంలో గురువుగారిని "'''కూచిపూడి మాస్ట్రో'''"<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/features/friday-review/dance/vedantam-ramalinga-sastry-masterspeak/article4881053.ece|title=Vedantam Ramalinga Sastry — Masterspeak|last=Chowdurie|first=Tapati|date=2013-07-04|website=The Hindu|access-date=2022-08-24|issn=0971-751X}}</ref> గా అభివర్ణించారు. కీ.శే. పద్మభూషణ్ వెంపటి చినసత్యంగారి తరువాత కూచిపూడి మాస్ట్రో గా అతనిని సంబోధించడం రామలింగశాస్త్రికి దక్కిన మరో గౌరవం. ఇది కూచిపూడి లో వారికి గల ప్రజ్ఞాపాఠవాలకు నిదర్శనం. == కుటుంబం == రామలింగ శాస్త్రి భార్య పేరు వెంకటదుర్గాభవాని. కర్ణాటక సంగీతం, తెలుగులో పోస్ట్ గ్రాడ్యుయేషన్ చేసారు. ఆవిడ సంగీత దర్శకురాలు, గాయని. నట్టువాంగంలో గణనీయమైన పేరు పొందారు. భర్తతో కలిసి 1990 నుండి అన్ని ప్రధాన ప్రదర్శనాల్లోను, వివిధ సెమినార్లలోను ముఖ్యభాగస్వామినిగా సహకరిస్తూనే చేసారు. వారికి ఇద్దరు సంతానం. సత్యఫణికృష్ణదత్తు (ఘనపాఠి కృష్ణ యజుర్వేదం), మోహనసత్యశ్రీనివాస వాగ్దేవీప్రసాదు (ఎం.ఎ. కూచిపూడి నాట్యం, కూచిపూడి, సాత్త్వికాభినయం, యక్షగానం, కర్నాటక సంగీతంలో డిప్లొమా). పెద్దకుమారుడు యజుర్వేద అధ్యాపకులు. పెద్దకోడలు దేవీభవాని నాట్య కళాకారిణి, నర్తకి. చిన్న కుమారుడు నృత్యదర్శకుడు, "కూచిపూడి కరదీపిక" అనే గ్రంథరచయిత కూడా. == మూలాలు == <references /> [[వర్గం:కూచిపూడి నృత్య కళాకారులు]] [[వర్గం:ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్ధులు]] [[వర్గం:1963 జననాలు]] [[వర్గం:సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు గ్రహీతలు]] [[వర్గం:కళారత్న పురస్కార గ్రహీతలు]] 8lj4h21kfehs5ade9vselav6gvcfyc8 4808221 4808220 2026-04-23T08:32:23Z Vedantam Ramalinga Sastry 126137 4808221 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:VRLS.jpg|thumb|వేదాంతం రామలింగశాస్త్రి ]] '''వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి''' [[కూచిపూడి నృత్యం|కూచిపూడి]] భారతీయ శాస్త్రీయ నృత్య కళాకారుడు. అతను కొరియోగ్రాఫర్, రచయిత, నర్తకుడు, నటుడు పరిశోధకుడిగా అనేక రంగాలలో రాణించి బహుమఖ ప్రజ్ఞాశాలిగా కీర్తి గడించాడు. కూచిపూడి నృత్యం పై అతను చేసిన పరిశోధనకు గాను భారతప్రభుత్వం 2012లో [[సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు|కేంద్రసంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు]] తో అప్సపటి భారత రాష్ట్రపతి ప్రణబ్ ముఖర్జీ చేతులమీదుగా ఈ పురస్కారం ప్రదానం చేశారు.<ref>{{Cite web|date=|title=Where an exquisite art evolved|url=http://www.thehindu.com/features/friday-review/dance/where-an-exquisite-art-evolved/article2301980.ece|access-date=2020-04-04|publisher=The Hindu}}</ref> అతను సిద్ధేంద్ర యోగి కూచిపూడి కళాపీఠానికి విశ్రాంత ప్రధానాచార్యులు (ప్రిన్సిపాల్). అతను కూచిపూడి నాట్యానికి చేసిన సేవలను గుర్తించిన ప్రభుత్వం" కళా రత్న" వంటి అనేక అవార్డులతో సత్కరించింది<ref>{{Cite web|title=ఈనాడు : Eenadu Telugu News Paper {{!}} Eenadu ePaper {{!}} Eenadu Andhra Pradesh {{!}} Eenadu Telangana {{!}} Eenadu Hyderabad|url=https://epaper.eenadu.net/Home/Index?date=30/03/2025&eid=2&pid=2974979|access-date=2025-03-31|website=epaper.eenadu.net}}</ref>. అఖిల భారత తెలుగు సమాఖ్య సంస్థ ద్వారా వీరు "ఆంధ్రరత్న"పురస్కారం అందుకున్నారు.హిందూ దినపత్రిక అతనిని కూచిపూడి పితామహుడిగా కూచిపూడి మేస్ట్రోగాఅభివర్ణించింది.<ref>{{Cite web|last=Andhra Pradesh|date=2008-09-18|title=‘Melange of dances’ to enthral connoisseur - ANDHRA PRADESH|url=http://www.hindu.com/2008/09/18/stories/2008091850560200.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080925195939/http://www.hindu.com/2008/09/18/stories/2008091850560200.htm|archive-date=2008-09-25|access-date=2020-04-04|website=[[The Hindu]]}}</ref><ref>{{Cite web|last=Andhra Pradesh|date=2009-03-31|title=‘Dance is a way to gain immortality’ - ANDHRA PRADESH|url=http://www.hindu.com/2009/03/31/stories/2009033151130200.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090410063612/http://www.hindu.com/2009/03/31/stories/2009033151130200.htm|archive-date=2009-04-10|access-date=2020-04-04|website=[[The Hindu]]}}</ref>2022 డిసెంబరులో [[కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడమీ]] సభ్యునిగా ఎంపికయ్యారు. == జీవిత విశేషాలు == వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి 1963 జూన్ 3న ఆంధ్రప్రదేశ్లోని కృష్ణాజిల్లా కూచిపూడిలో సూర్యనారాయణ, సత్యవతమ్మ దంపతులకు జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|title=Abhinaya Tharangini - Vedantam Ramalinga Sastry|url=http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|access-date=2024-06-13|website=www.abhinayatharangini.com|archive-date=2022-02-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20220222053827/http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|url-status=dead}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Abhinaya Tharangini - Vedantam Ramalinga Sastry|url=http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|access-date=2022-02-14|website=www.abhinayatharangini.com|archive-date=2022-02-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20220222053827/http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|url-status=dead}}</ref> అతను 1979లో ప్రాథమిక విద్యను తన స్వస్థలమైన కూచిపూడిలో పూర్తి చేశాడు. 1984లో వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి ఆంధ్ర విశ్వవిద్యాలయం నుండి తెలుగులో బ్యాచిలర్ డిగ్రీ పట్టా అందుకున్నాడు. 1990లో [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి మాస్టర్స్ డిగ్రీ (తెలుగు) పొందాడు. వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి [[పొట్టి శ్రీరాములు తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి కూచిపూడి నృత్యంలో డిప్లొమా పూర్తి చేశాడు. అతను "తెలుగులో కూచిపూడి నాటక అభివృద్ధి" పై పరిశోధనలు చేసినందుకుగాను ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం నుండి డాక్టరేట్ పొందాడు. అతను కూచిపూడి నాట్యాన్ని కళారత్న డా.వేదాంతంరాధేశ్యామ్, [[వెంపటి చినసత్యం]], [[వేదాంతం సత్యనారాయణ శర్మ]], కూచిపూడి కులపతి వెంపటి పెద సత్యం, వంటి మొదలైన ప్రముఖ నాట్యాచార్యుల వద్ద నేర్చుకున్నాడు. శ్రీమతి బాలాత్రిపురసుందరి,డా.కల్వువకొలనుగంగాధరరావు, ఆచార్య శివునూరి విశ్వనాథశర్మ, బ్రహ్మశ్రీ చెరుకు పల్లి సుబ్రహ్మణ్యశర్మ గర్ల వద్ద సాహిత్యాన్ని అధ్యయనం చేశారు. == నాట్యాచార్యునిగా == [[దస్త్రం:From Rashtrapati.jpg|thumb|రాష్ట్రపతిగారిచే అవార్డు స్వీకరణ ]] [[దస్త్రం:Vedantam Ramalinga Sastry 2025.jpg|thumb|అర్జున దశనమీయం ప్రదర్శించిన కళాకారులచే 2025 ఏప్రిల్ 7న రవీంద్రభారతి, హైదరాబాదులో గురువు గారికి చిరు సత్కారం]] అతను 1989 నుండి 2004 వరకు హైదరాబాద్ డివిజనులోని దక్షిణ-మధ్య రైల్వే కళాకారుడు గానూ,కూచిపూడి నృత్య ఉపాధ్యాయుడిగా పనిచేశాడు. అతను "శ్రీ వేదాంతం కూచిపూడి కళా పరిషత్" ను స్థాపించి, వందలాది మంది విద్యార్థులకు, కూచిపూడి నృత్యం నేర్పిస్తున్నాడు. అతను నిర్వహిస్తున్న, కూచిపూడి కళాపీఠంలో 2005 నుండి వేసవి శిక్షణా తరగతులు నిర్వహించబడుతున్నాయి. అతని వద్ద నృత్యం నేర్చుకున్న వారు వందలాది మంది నృత్యాచార్యులుగానూ, నృత్య కళాకారులు గానూ దేశ,విదేశాలలో కూచిపూడి నృత్య ప్రదర్శనలు ఇస్తున్నారు. వందలాది కూచిపూడి కళాకారులను/శిష్యులను నాట్యాచారులుగా, నాట్యగురువులుగా మలచి దిశానిర్దేశం చేశాడు. == రచయిత == [[దస్త్రం:VRLS-Kuchipudi.jpg|thumb| కూచిపూడి ప్రదర్శనలో]] ఈయన స్కూలు పాఠాలకు, డిగ్రీ, పోస్ట్ గ్రాడ్యుయేట్ కోర్సులకు కూచిపూడి సిలబస్ ను రూపొందించారు. 2026 జనవరి నాటికి అన్ని కూచిపూడి ప్రక్రియలలో 156 "నృత్య రూపకాలు,యక్షగానాలుకేళికలు,కలాపము"వంటి నాట్యకావ్య రచనలను రచించిన ఘనత వహించారు..కూచిపూడి సంప్రదాయ బద్ధంగా శబ్దాలను పెద్ద సంఖ్యలో రచించారు.అంతేకాదు పలు కౌత్త్వాలను రచించిచారు.వీరిదే కూచిపూడి నాట్యచరిత్రలో ఆల్ టైం రికార్డు. కూచిపూడి నాట్య ప్రక్రియ మీద 100వందలాదిగా వ్యాసాలు వ్రాసారు. "తెలుగులో కూచిపూడి నాటక వికాసం"," కూచిపూడి వ్యాసమంజరి", "గజాననీయం", "బ్రాహ్మణ సర్వస్వం", "ఇతడు భామ" పుస్తకాలను రచించాడు.వివిధ దేవీ దేవతలపై వందలాది కీర్తనలను రచించారు. [[క్షేత్రయ్య|క్షేత్రయ్య పదాలు]] వలెనే కూచిపూడి రామలింగేశ్వర స్వామి మీద "రామలింగ పదాలు" అనునేర పెద్దసంఖ్యలో చించారు. వేల సంవత్సరాల పైగాగల చరిత్ర ఉన్న కూచిపూడి నాట్యచరిత్రను యుగాల వారిగా విభజించారు. కూచిపూడి ప్రక్రియను ,ప్రాముఖ్యతను క్రోడీకరించి డాక్యుమెంట్లుగా తయారు చేసారు.ప్రఖ్యాత కూచిపూడి నాట్య కళాకారుల చిత్రపటాలను సేకరించి పర్యాటకులు,కళాభిమానులూ చూచుటకు కూచిపూడి కళాపీఠం లో నెలకొల్పారు. వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి కూచిపూడి నృత్యంలో (14వ శతాబ్దంలో పేరుపొందింది) "కేళిక" అనే ప్రక్రియను పునరుద్ధరించి, కేళికలను30 కి పైగా రచనలను రచించి వీటిలో చాలా వరకు నాటకాలుగా ప్రదర్శించబడ్డాయి. 50 కి పైగా థీమ్ పాటలను స్వరపరిచి, ప్రదర్శించిన ఘనత అతనికి దక్కింది. == రూపకర్త, ప్రదర్శనకర్త == రామలింగశాస్త్రి అన్ని రకాల కూచిపూడి ప్రక్రియలను రూపొందించి, ప్రదర్శించారు. నర్తనశాల, వినాయక చవితి, వేదోద్ధారణ, నాట్యవేదం వంటి రచించిన 155 రూపకాలలోనివి. ఈయన దుర్యోధనుడు, కంసుడు, కీచకుడు, తారకాసురుడు, హిరణ్యకశిపుడు, రావణాసురుడు, గజాసురుడు, సోమకాసురుడు వంటి పలు ప్రతినాయక పాత్రలు, విష్ణుచిత్తుడు, నారదుడు, విప్రనారాయణుడు, బుద్ధుడు వంటి సహాయక పాత్రలవంటి పలుపాత్రలను వందలాదిగా ప్రదర్శనలు చేసారు. == నృత్య దర్శకత్వం == అతను పది కూచిపూడి యక్షగానాలు, అనేక జావాలీలు, పదాలు నృత్యరూపకల్పన చేశారు. 30కి పైగా నృత్య రూపాలకు దర్శకత్వం వహించాడు. అతను స్వయంగా నృత్యరూపకల్పన చేసి, దానికి అవసరమైన అన్ని మెరుగులు దిద్దుతూ, దానికి దర్శకత్వం వహించి, ప్రధాన పాత్ర పోషించి, తన కుటుంబ సభ్యులు, శిష్యులతో కలిసి నృత్య ప్రదర్శన ఇచ్చాడు. కూచిపూడి నాట్యాన్ని 9 దశలుగా విభజించి కూచిపూడి నాట్య ఔన్నత్వాన్ని వేదాంతం రామలింగ శాస్త్రి చాటాడు. పరిచయదర్వు, వర్ణనాత్మక దర్వు, సాంత్వన దర్వు , ప్రేయోదర్వు అనే నాలుగు ముఖ్యమైన దరువులను కూచిపూడి నాట్యానికి సృజించి సమకూర్చాడు. == పరిశోధనలు == భరతముని నాట్యశాస్త్రంలో చెప్పిన ఐదు దర్వులకు సిద్ధేంద్రయోగి 13వ శతాబ్దంలో మరొకటి జోడించగా రామలింగశాస్త్రి మరో నాలుగు దర్వులను సృజించి సమకూర్చారు. వీటన్నిటిని కలిపి "దశవిధదర్వులు" అనే విధానం కూచిపూడి నాట్యంలో స్థిరపడింది. రామలింగ శాస్త్రి వేల సంవత్సరాల కూచిపూడి నాట్య ప్రస్థానాన్ని - ప్రాక్సిద్ధేంద్ర, సిద్ధేంద్ర, కేళికా, నృత్య నాటక, యక్షగాన, భాగవతుల రామయ్య, వేదాంతం లక్ష్మీనారాయణ శాస్త్రి, వెంపటి చినసత్యం యుగములనేపేర యుగవిభజన చేసి, ఆయా యుగాలలో జరిగిన నాట్య ప్రస్థానాన్ని సోదాహరణంగా వివరించారు. అలాగే కూచిపూడి నాట్యమునందు సంస్కృత రూపకాలు, కలాపములు, కేళిక , నృత్యనాటకం, యక్ష గాన, నృత్య రూపకం, నృత్య నాటిక, వ్యస్తాంశం , ఏకపాత్రకేళికలనే తొమ్మిది ప్రక్రియలను పేర్కొని వాటికి లక్ష్యలక్షణాలను నిరూపించారు. పై ప్రక్రియలన్నిటిలోనూ విరివిగా రచననూ, నృత్యీకరణలను, ప్రదర్శనలనూ చేసిన మొదటి కూచిపూడి నాట్య గురువు. అలాగే కూచిపూడి నాట్య కళలో మూడవ కలాపరచన "ఉమాకలాపము" ను వీరే రచించారు. మొదటిది భామాకలాపం 13వ శతాబ్దంలో, రెండవది గొల్లకలాపం 18వ శతాబ్దంలో రచించినవి కాగా మరల మూడవది ఈయన చేసినదవడం గమనార్హం. == విదేశీ పర్యటనలు == రామలింగశాస్త్రి 1998లో సిరియా పర్యటన సందర్బంగా 18 వేదికలలో కూచిపూడి ప్రదర్శనలు ఇచ్చారు. లండన్ లో నర్తనశాల, శ్రీనివాస కళ్యాణం నృత్య రూపకాలు ప్రదర్శించారు. ఇటిఎ ఫెస్టివల్ లో ప్రదర్శన ఇచ్చారు. 2008లో యుఎస్ఎ కు కూచిపూడి యాత్ర చేసి పలు ప్రదర్శనలు ఇచ్చారు. == అవార్డులు, బిరుదులు == * [[దస్త్రం:VRLS-Kalaratna.jpg|thumb|కళారత్న పురస్కారం ]]1997, 2001 లలో ఆంధ్రప్రదేశ్ ప్రభుత్వంచే '''ఉగాది పురస్కారం'''<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=ఉగాది పురస్కారం|url=http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220222053827/http://www.abhinayatharangini.com/VedantamRsastry.html|archive-date=2022-02-22|access-date=|website=abhinaya tharangini}}</ref> * 1997లో భారత కేంద్ర ప్రభుత్వంచే '''జూనియర్ ఫెలోషిప్''' అవార్డు * 2008లో అతిపెద్ద కూచిపూడి నృత్య ప్రదర్శనకు గాను '''గిన్నిస్ వరల్డ్ రికార్డు'''<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=గిన్నీస్ రికార్ద్|url=https://www.newindianexpress.com/states/andhra-pradesh/2010/feb/06/a-memorable-performance-129211.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220222053829/https://www.newindianexpress.com/states/andhra-pradesh/2010/feb/06/a-memorable-performance-129211.html|archive-date=2022-02-22|access-date=|website=new indian express}}</ref> * 2012లో భారత రాష్ట్రపతి చేతులు మీదుగా కేంద్ర '''సంగీత నాటక అకాడమీ''' అవార్డు<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=సంగీత నాటక అకాడమి అవార్డు|url=https://www.thehindu.com/features/friday-review/dance/vedantam-ramalinga-sastry-masterspeak/article4881053.ece|url-status=live|archive-url=|archive-date=|access-date=|website=thehindu.com}}</ref> * 2012లో కూచిపూడి నృత్యానికి అందించిన సేవలకు గాను [[ఒరిస్సా]] ప్రభుత్వంచే '''నృత్యవిద్వాన్''' అవార్డు<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=నృత్య విద్వాన్|url=https://www.newindianexpress.com/states/odisha/2012/jun/19/exponents-of-eight-classical-dance-forms-to-be-felicitated-378708.html|url-status=live|archive-url=|archive-date=|access-date=|website=New Indian Express}}</ref> * 2018లో ఆంధ్రప్రదేశ్ ప్రభుత్వం చే '''కళారత్న''' అవార్డు * 2021లో శ్రీ సిద్ధేంద్ర యోగి కూచిపూడి కళాపీఠం ప్రిన్సిపాల్ గా ఉత్తమ సేవలకుగాను '''వైఎస్ఆర్ లైఫ్ టైం అఛీవ్ మెంట్ అవార్డు''' * 2021లో విద్యారంగంలో అయన అందించిన విశిష్ట సేవలకు ISA ఇంటర్నేషనల్ కాన్ఫరెన్స్, న్యూ ఢిల్లీ వారిచే '''అవుట్ స్టాండింగ్ లీడర్షిప్ ప్రిన్సిపాల్''' అవార్డ్ * 2022లో పామర్రులో ఘంటసాల-బాలు స్మారక సంగీత కళాపీఠం వారిచే ఘంటసాల శతజయంతి సందర్బంగా '''ఘంటసాల అవార్డు''' * 2023 మార్చి 26న కాకినాడ శాస్త్రీయ నాట్య ఆచార్యుల సమాఖ్య వారిచే శ్రీ సచ్చిదానంద సరస్వతి స్వామివారి చేతుల మీదుగా '''భరతముని''' అవార్డు * 2023 మార్చి 31న పొట్టి శ్రీరాములు తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం వారిచే 2020 సంవత్సరానికి నృత్య విభాగంలో '''ప్రతిభా''' పురస్కారం * 2023 జులై 8న విశాఖపట్నంలో నటరాజ్ మ్యూజిక్ అండ్ డాన్స్ అకాడమీ వారిచే '''పద్మశ్రీ''' '''కె. శోభానాయుడు ఎక్సలెన్స్ అవార్డు''' '''- 2023'''<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/sobha-naidu-smarak-excellence-award-to-be-presented-to-vedantam-ramalinga-sastry-in-visakhapatnam/article67057726.ece|title=Sobha Naidu Smarak Excellence Award to be presented to Vedantam Ramalinga Sastry in Visakhapatnam|date=2023-07-08|website=The Hindu|access-date=2023-07-13|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> * 2023 అక్టోబరు 7న విశాఖపట్నం కళాభారతి వేదికలో కీ.శే.పద్మశ్రీ ఘంటసాల వెంకటేశ్వరరావు 100 సంవత్సరాల పండుగ సందర్భంగా వారి కుటుంబం నిర్వహించిన వేడుకలో '''ఘంటసాల పురస్కారం''' * 2023 అక్టోబరు 15న కూచిపూడిలో అంధ్రప్రదేశ్ రాష్ట్ర ప్రభుత్వం భాషా సాంస్కృతిక శాఖ, పొట్టిశ్రీరాములు తెలుగు యూనివర్శిటీ, కూచిపూడి అర్ట్ అకాడమీ, జయహో భారతీయం, సేవ్ కూచిపూడి ఆర్టిస్ట్స్ సంయుక్త నిర్వహణలో "4వ ప్రపంచ కూచిపూడి నాట్యదినోత్సవం 2023" సందర్భంగా '''శ్రీ సిద్ధేంద్రయోగి''' పురస్కారం<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/andhra-pradesh/andhra-pradesh-manju-bhargavi-conferred-with-vempati-chinna-satyam-jayanthi-puraskaram/article67424357.ece|title=Andhra Pradesh: Manju Bhargavi conferred with Vempati Chinna Satyam Jayanthi Puraskaram|last=Srinivas|first=Rajulapudi|date=2023-10-15|website=The Hindu|access-date=2023-10-17|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> * 2023 సెప్టెంబరు 30, అక్టోబరు 1న రాజమహేంద్రవరంలో స్వర్ మహతి కళాపరిషత్ వారిచే "భరతముని ఆరాధనోత్సవాలు - 2023" సందర్భంగా '''కళారత్న - లైఫ్ టైం అఛీవ్ మెంట్ అవార్డు''' * 2024 మే 18న బెంగుళూరులో "భారతకళాగ్రామ" ఇంటర్నేషనల్ నాట్య సంస్థవారిచే "'''నాట్య కౌస్తుభ'''" బిరుదు * 2024 డిసెంబర్ 27 నుంచి 29 వరకు విశాఖపట్నంలో నటరాజ మ్యూజిక్ అండ్ డాన్స్ అకాడమి నేతృత్వంలో నిర్వహించిన ఇంటర్నేషనల్ ట్రెడిషనల్ డాన్స్ కాంగ్రెస్ వేడుకల్లో '''నాట్య విభూషణ్''' '''- 2024''' అవార్డు * 2025 జనవరి 11న, ప్రొద్దుటూరు పట్టణంలో నటరాజ కళాక్షేత్రం వారిచే "'''గురుబ్రహ్మ'''" బిరుదుపొందారు. * 2025 నవంబర్ 18న విజయవాడలో అఖిలభారత తెలుగు సాంస్కృతిక సమాఖ్య వారిచే '''ఆంధ్ర రత్న''' అవార్డు * వివిధ ప్రభుత్వ , కళాసంఘాల ద్వారా అందుకున్న '''నటరత్న, కూచిపూడి కళానిధి, కూచిపూడి రత్నాకర, నటరాజ, కూచిపూడి వాచస్పతి''' మొదలైనవి హిందూ దినపత్రిక లోని ఒక వ్యాసంలో గురువుగారిని "'''కూచిపూడి మాస్ట్రో'''"<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/features/friday-review/dance/vedantam-ramalinga-sastry-masterspeak/article4881053.ece|title=Vedantam Ramalinga Sastry — Masterspeak|last=Chowdurie|first=Tapati|date=2013-07-04|website=The Hindu|access-date=2022-08-24|issn=0971-751X}}</ref> గా అభివర్ణించారు. కీ.శే. పద్మభూషణ్ వెంపటి చినసత్యంగారి తరువాత కూచిపూడి మాస్ట్రో గా అతనిని సంబోధించడం రామలింగశాస్త్రికి దక్కిన మరో గౌరవం. ఇది కూచిపూడి లో వారికి గల ప్రజ్ఞాపాఠవాలకు నిదర్శనం. == కుటుంబం == రామలింగ శాస్త్రి భార్య పేరు వెంకటదుర్గాభవాని. కర్ణాటక సంగీతం, తెలుగులో పోస్ట్ గ్రాడ్యుయేషన్ చేసారు. ఆవిడ సంగీత దర్శకురాలు, గాయని. నట్టువాంగంలో గణనీయమైన పేరు పొందారు. భర్తతో కలిసి 1990 నుండి అన్ని ప్రధాన ప్రదర్శనాల్లోను, వివిధ సెమినార్లలోను ముఖ్యభాగస్వామినిగా సహకరిస్తూనే చేసారు. వారికి ఇద్దరు సంతానం. సత్యఫణికృష్ణదత్తు (ఘనపాఠి కృష్ణ యజుర్వేదం), మోహనసత్యశ్రీనివాస వాగ్దేవీప్రసాదు (ఎం.ఎ. కూచిపూడి నాట్యం, కూచిపూడి, సాత్త్వికాభినయం, యక్షగానం, కర్నాటక సంగీతంలో డిప్లొమా). పెద్దకుమారుడు యజుర్వేద అధ్యాపకులు. పెద్దకోడలు దేవీభవాని నాట్య కళాకారిణి, నర్తకి. చిన్న కుమారుడు నృత్యదర్శకుడు, "కూచిపూడి కరదీపిక" అనే గ్రంథరచయిత కూడా. == మూలాలు == <references /> [[వర్గం:కూచిపూడి నృత్య కళాకారులు]] [[వర్గం:ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్ధులు]] [[వర్గం:1963 జననాలు]] [[వర్గం:సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు గ్రహీతలు]] [[వర్గం:కళారత్న పురస్కార గ్రహీతలు]] 6v6fmjf6uf61wqvbdwh87rl1eibnc1s రీమాఖాన్ 0 348849 4808085 4632623 2026-04-22T20:37:51Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808085 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రీమాఖాన్ | image = | caption = | native_name = | native_name_lang = | birth_date = {{Birth date and age|df=yes|1971|10|27}} | birth_place = [[లాహోర్]], [[పాకిస్తాన్]] | birth_name = సమీనా ఖాన్ | citizenship = | occupation = హోస్ట్, డాన్సర్, నటి, దర్శకురాలు, నిర్మాత. | years_active = 1985 - ప్రస్తుతం | spouse = ఎస్. తారిఖ్ షహబ్‌ (2011)<ref name=TheExpressTribune/> | children = అలీ షహబ్<ref name=TheExpressTribune/> | awards = ప్రైడ్ ఆఫ్ పెర్ఫార్మెన్స్ (2019)<ref name=Images/> | website = [https://web.archive.org/web/20101208021756/http://www.reemakhan.info/ www.reemakhan.info] }} '''రీమాఖాన్, ''' [[పాకిస్తాన్|పాకిస్తానీ]] [[టెలివిజన్]] హోస్ట్, స్టేజ్ [[డాన్సర్]], లాలీవుడ్ [[సినిమా నటుడు|సినిమా నటి]], [[దర్శకుడు|దర్శకురాలు]], నిర్మాత. 1990లలో [[పాకిస్తానీ నటీమణుల జాబితా|పాకిస్థాన్‌లోని ప్రముఖ సినీ నటీమణులలో]] ఒకరుగా పేరుపొందింది.<ref>{{Cite news|url=https://gulfnews.com/life-style/celebrity/desi-news/reema-khan-poised-for-a-comeback-1.2164546|title=Reema Khan poised for a comeback?|last=tabloid!|first=Usman Ghafoor, Special to|date=2018-01-29|work=GulfNews|access-date=2022-04-18}}</ref> 1990లో సినిమారంగంలోకి వచ్చిన రీమాఖాన్, 200 కంటే ఎక్కువ సినిమాలలో నటించింది. తన నటనకు [[పాకిస్తాన్]], [[భారత దేశం|భారతీయ]] సినీ విమర్శకులచే ప్రసంశలు పొందింది.<ref name="ht">{{Cite web|last=ANI|date=8 June 2009|title=Reema Khan is Pakistan's Aishwarya Rai|url=http://www.hindustantimes.com/Reema-Khan-is-Pakistan-s-Aishwarya-Rai/Article1-419191.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110723235229/http://www.hindustantimes.com/Reema-Khan-is-Pakistan-s-Aishwarya-Rai/Article1-419191.aspx|archive-date=23 July 2011|access-date=2022-04-18|website=Hindustan Times}}</ref> పాకిస్తానీ సినిమాకు రీమాఖాన్ చేసిన సేవలకు 2019 మార్చి 23న ప్రైడ్ ఆఫ్ పెర్ఫార్మెన్స్ అవార్డును అందుకుంది.<ref name="Images">{{Cite web|last=Images Staff|date=2019-03-24|title=8 artists including Mehwish Hayat and Babra Sharif receive civil awards on Pakistan Day|url=https://images.dawn.com/news/1182150|access-date=2022-04-18|website=Images|language=en}}</ref> == జననం == సమీనాఖాన్ 1971, అక్టోబరు 27న [[పాకిస్తాన్]] లోని [[లాహోర్|లాహోర్‌లో]] జన్మించింది.<ref>{{Cite news|url=https://arynews.tv/en/famous-celebrities-their-real-names/|title=Fact check: 20 famous celebrities and their real names|date=2018-08-21|work=ARYNEWS|access-date=2022-04-18|archive-date=2019-03-31|archive-url=https://web.archive.org/web/20190331193111/https://arynews.tv/en/famous-celebrities-their-real-names/|url-status=dead}}</ref><ref name="auto">{{Cite web|date=27 October 2016|title=ریما خان آج 45 ویں سالگرہ منائے گی|url=http://dailypakistan.com.pk/culture/27-Oct-2016/467505|website=Daily Pakistan}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> 1985లో ''క్విస్మత్'' సినిమాలో బాలనటిగా నటించిన రీమాఖాన్, మొదటిసారిగా 1990లో పాకిస్తానీ సినిమా దర్శకుడు జావేద్ ఫాజిల్ తీసిన ''బులంది'' సినిమాలో ప్రధాన పాత్రలో నటించింది.<ref name="auto" /> == వ్యక్తిగత జీవితం == రీమాఖాన్, 2011 నవంబరులో పాకిస్థాన్-అమెరికన్ [[కార్డియాలజీ|కార్డియాలజిస్ట్]] ఎస్. తారిఖ్ షహబ్‌ను వివాహం చేసుకున్నది. 2015 మార్చి 24న, ఖాన్ తన మొదటి బిడ్డకు జన్మనిచ్చింది.<ref name="TheExpressTribune">{{Cite web|date=24 March 2015|title=Reema blessed with baby boy|url=https://tribune.com.pk/story/858162/reema-blessed-with-baby-boy/|website=The Express Tribune}}</ref><ref name=":0">{{Cite web|title=Reema and Dr Tariq Shahab celebrate 8 years together {{!}} SAMAA|url=https://www.samaa.tv/lifeandstyle/2019/11/reema-and-dr-tariq-shahab-celebrate-8-years-together/|access-date=2022-04-18|website=Samaa TV}}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == === నటిగా === {{colbegin}} * ''బులంది'' (1990) * ''జమీన్ ఆస్మాన్'' (1994) * ''జో దర్ గ్యా వో మర్ గయా'' (1995) * ''ముండా బిగ్రా జే'' (1995) * ''ప్రేమ 95'' (1995) * ''ఉమర్ ముఖ్తార్'' (1997) * ''నికాహ్'' (1998) * ''ముజే చాంద్ చాహియే'' (2000) * ''పెహచాన్'' (2000) * ''ఫైర్'' (2002) * ''శరరత్'' (2003) * ''కోయి తుజ్ సా కహాన్'' (2005) * ''వన్ టూ కా వన్'' (2006) * ''లవ్ మే ఘుమ్'' (2011) {{colend}} === దర్శకురాలిగా, నిర్మాతగా === {| class="wikitable" style="font-size:90%" ! style="background:#B0C4DE;" |సంవత్సరం ! style="background:#B0C4DE;" | సినిమా ! style="background:#B0C4DE;" | భాష ! style="background:#B0C4DE;" | నటవర్గం |- | 2005 | ''కోయి తుఝ్ స కహాన్'' | [[ఉర్దూ భాష|ఉర్దూ]] | మోఅమ్మార్ రాణా, రీమా ఖాన్, నదీమ్ బేగ్, [[వీణా మాలిక్]], బబ్రక్ షా |- | 2011 | ''లవ్ మే ఘుమ్'' | ఉర్దూ | రీమా ఖాన్, జియా అలీ, అలీ సలీమ్, జావేద్ షేక్, అఫ్జల్ ఖాన్, నబీల్ ఖాన్, అరైడా, [[జానీ లీవర్|జానీ లివర్]] |} === టెలివిజన్ సిరీస్ === {| class="wikitable" ! సంవత్సరం ! నిర్మాణం ! పాత్ర ! ఇతర వివరాలు |- | 2011 | ''తరంగ్'' ("హీరో బన్నయ్ కి తరంగ్ సాహి జోడీ కి తలాష్") | | ఏఆర్పై డిజిటల్ |- | 2012 | ''యే ఘర్ ఆప్ కా హువా'' | | జియో టివి ఉత్పత్తి<ref>{{Cite web|date=2018-08-26|title=Pride of Pakistan: Reema Khan|url=https://dailytimes.com.pk/288438/pride-of-pakistan-reema-khan/|access-date=2022-04-18|website=Daily Times|archive-date=2022-04-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20220418170208/https://dailytimes.com.pk/288438/pride-of-pakistan-reema-khan/|url-status=dead}}</ref> |- | 2012 | ''రాతి మాషా తోలా'' | జీనత్ | టెలిఫిల్మ్ (ఇమ్రాన్ అబ్బాస్ సరసన పివిటి హోమ్ లో ప్రసారం) |- | 2012 | ''యాద్ తో అయేంగీ'' | | జియో టీవీ ప్రొడక్షన్ |- | 2013 | ''రీమా కా అమెరికా'' | | ఎ అబ్రాడ్ మీడియా |- | 2018 | ''క్రోన్ మే ఖేల్'' | | గేమ్ షో |} == అవార్డులు == {| class="wikitable" ! సంవత్సరం ! అవార్డు ! విభాగం ! ఫలితం ! పేరు ! మూలాలు |- | 1993 | ''నిగర్ అవార్డు'' | ''ఉత్తమ నటి''| | {{Won}} | ''హాథీ మేరే సాథీ'' | <ref name="NigarAwards">{{Cite web|last=Swami Ji|title=Pakistan's "Oscars"; The Nigar Awards (1957 - 2002)|url=https://www.desimoviesreviews.com/index.php/2017/11/24/pakistans-oscars-nigar-awards|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150722111654/https://www.desimoviesreviews.com/index.php/2017/11/24/pakistans-oscars-nigar-awards|archive-date=2015-07-22|access-date=2022-04-18|website=The Hot Spot Film Reviews website}}</ref> |- | 1998 | ''నిగర్ అవార్డు'' | ''ఉత్తమ నటి''| | {{Won}} | ''నికాహ్'' | <ref name="NigarAwards" /> |- | 2000 | ''నిగర్ అవార్డు'' | ''ప్రత్యేక అవార్డులు''| | {{Won}} |''ముఝే చాంద్ చాహియే'' | <ref name="NigarAwards" /> |- | 2019 | ''ప్రైడ్ ఆఫ్ పెర్ఫార్మెన్స్'' | ''పాకిస్తాన్ అధ్యక్షుడిచే అవార్డు''| | {{Won}} |''ఆమెనే'' | <ref name="Images"/> |} == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == బయటి లింకులు == * {{Instagram|iamreemakhan}} * {{IMDb name|0715855}} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1971 జననాలు]] [[వర్గం:భారతీయ సినిమా నటీమణులు]] je39zctjr1pde7mkzyhsqgsikau4w6d రుబీనా దిలైక్ 0 351096 4808088 3929279 2026-04-22T21:02:23Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808088 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రుబీనా దిలైక్ | image = File:Rubina Dilaik snapped at Filmcity (8).jpg | image_size = | caption = 2022 లో రుబీనా | birth_name = | birth_date = 1989 ఆగస్టు 26<ref name="Happy Birthday Rubina Dilaik">{{cite web |url=https://indianexpress.com/article/entertainment/television/happy-birthday-rubina-dilaik-here-is-how-television-choti-bahu-became-its-shakti-4814120/ |title=Happy Birthday Rubina Dilaik |date=26 August 2017|website=The Indian Express |quote=Today, as Rubina turns 30, we chronicle her life from Choti Bahu to Shakti.}}</ref> <!--Please don't change the birth year for Dilaik as the reliable source says her age was 30 in 2017. Check the reference for confirmation-->| birth_place = [[సిమ్లా]], [[హిమాచల్ ప్రదేశ్]], [[భారతదేశం]] | occupation = నటి | spouse = {{marriage|[[అభినవ్ శుక్లా]]|2018}} | children = | years_active = 2008 – ప్రస్తుతం | known_for = ''ఛోట్టి బహు''<br />''శక్తి - అస్తిత్వ కే ఎహసాస్ కీ''<br />'' బిగ్ బాస్ సీజన్ 14''<ref name="hindustantimes.com">{{cite web |url=https://www.hindustantimes.com/tv/here-s-why-female-actors-on-tv-are-so-vulnerable-to-online-trolls/story-ED1EIQU5hzdlPmSQj7enoO.html |title=Nia Sharma to Rubina Dilaik: It's a bad, bad internet out there for female TV actors |date=6 February 2017 |website=Hindustan Times}}</ref><ref name="Rubina promotes healthy living on t">{{cite web |date=12 August 2016 |title=Rubina promotes healthy living on the set of her show |url=https://www.hindustantimes.com/tv/rubina-promotes-healthy-living-on-the-set-of-her-show/story-hiwDE8MdU7sFsNwUz1bkKP.html |access-date=1 September 2019 |website=Hindustan Times |language=en}}</ref> }} '''రుబీనా దిలైక్''' (జననం 26 ఆగస్ట్ 1989) భారతదేశానికి చెందిన సినిమా, టెలివిజన్ నటి.<ref name="Happy Birthday Rubina Dilaik" /> ఆమె జీ టీవీలో ''ఛోట్టి బహు'' , కలర్స్ టీవీలో ''శక్తి - అస్తిత్వ కే ఎహసాస్ కీ'' పాత్రలకుగాను మంచి గుర్తిపునందుకొని 2020లో బిగ్ బాస్ సీజన్ 14లో పాల్గొని షో విజేతగా నిలిచింది.<ref>{{cite web |date=22 February 2021 |title=Bigg Boss 14: Rubina Dilaik Lifts Winner's Trophy Of 'BB 14'; Here's All You Need To Know About TV's Saumya Bahu |url=https://news.abplive.com/entertainment/television/bigg-boss-14-winner-rubina-dilaik-full-biography-instagram-family-1445308 |website=ABP NEWS}}</ref> ==నటించిన సినిమాలు== {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !సినిమా !పాత్ర !ఇతర విషయాలు !మూలాలు |- |2020 |''బరేలీ కి బేటీ: ది యంగెస్ట్ సర్వైవర్'' |తల్లి |షార్ట్ ఫిల్మ్ |<ref>{{Cite web|date=28 January 2020|title=Rubina Dilaik in hubby Abhinav Shukla''s short film ''Bareilly Ki Beti''|url=https://www.outlookindia.com/newsscroll/rubina-dilaik-in-hubby-abhinav-shuklas-short-film-bareilly-ki-beti/1719830|access-date=11 September 2020|publisher=Outlook India}}</ref> |- |2022 | style="background:#ffc;" |''అర్ధ్'' |మధు |బాలీవుడ్ అరంగేట్రం |<ref>{{Cite web|date=31 August 2021|title=Rubina Dilaik shares the first poster of her debut film Ardh as shoot begins|url=https://www.bollywoodhungama.com/news/bollywood/rubina-dilaik-shares-first-poster-debut-film-ardh-shoot-begins/|access-date=1 September 2021|publisher=Bollywood Hungama}}</ref> |} ==టెలివిజన్== {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !శీర్షిక !పాత్ర !Ref. |- |2008–2010 |''చొట్టి బహు'' |రాధికా శాస్త్రి/ఇమర్తి |<ref>{{Cite web|title=Rubina Dilaik on not getting paid on time during Choti Bahu: 'I had to sell off my house and property'|url=https://www.timesnownews.com/entertainment/telly-talk/gossip/article/rubina-dilaik-on-not-getting-paid-on-time-during-choti-bahu-i-had-to-sell-off-my-house-and-property-tv-news/421276|access-date=1 September 2019|website=timesnownews.com|language=en}}</ref> |- |2010 |''సరోజ్ ఖాన్‌తో నాచ్లే వే'' |కంటెస్టెంట్ |<ref>{{Cite web|date=12 August 2016|title=Rubina promotes healthy living on the set of her show|url=https://www.hindustantimes.com/tv/rubina-promotes-healthy-living-on-the-set-of-her-show/story-hiwDE8MdU7sFsNwUz1bkKP.html|website=[[Hindustan Times]]}}</ref> |- |2011–2012 |''చోటి బహు 2'' |రాధిక/రూబీ భరద్వాజ్ | |- |2012 |''సాస్ బినా ససురల్'' |సిమ్రాన్/స్మైలీ గిల్ |<ref name=":0">{{Cite web|date=4 October 2020|title=Meet Bigg Boss Season 14 contestant Rubina Dilaik|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/television/bigg-boss-14-contestant-rubina-dilaik-photos-videos-6610048/|website=[[The Indian Express]]}}</ref> |- |2013 |''పునర్ వివాహ - ఏక్ నయీ ఉమీద్'' |దివ్య జఖోటియా |<ref>{{Cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-07-17/tv/40634773_1_punar-vivah-punar-vivah-2-production-house|title=Rubina Dilaik quits Punar Vivah|date=17 July 2013|work=[[The Times of India]]|access-date=29 July 2013|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130721123439/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-07-17/tv/40634773_1_punar-vivah-punar-vivah-2-production-house|archive-date=21 July 2013}}</ref> |- | rowspan="2" |2013–2014 |''డెవాన్ కే దేవ్.'' ''[[దేవోన్ కే దేవ్...మహాదేవ్|.]]'' ''[[దేవోన్ కే దేవ్...మహాదేవ్|.]]'' ''మహాదేవ్'' |సీత |<ref>{{Cite web|title=Rubina Dilaik worked on her diction to play Sita - Times of India|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/Rubina-is-currently-taking-notes-on-her-Hindi-diction-specially-because-this-is-the-first-time-she-is-doing-a-mythological-show-/articleshow/22068389.cms|access-date=1 September 2019|website=The Times of India|language=en}}</ref> |- |''జెన్నీ ఔర్ జుజు'' |జెన్నీ |<ref>{{Cite web|date=8 November 2013|title=Rubina Dilaik to replace Shivshakti in Jeannie Aur Juju?|url=https://www.hindustantimes.com/tv/rubina-dilaik-to-replace-shivshakti-in-jeannie-aur-juju/story-ieE2i5TbpZhQoktYKTLrkN.html|access-date=1 September 2019|website=Hindustan Times|language=en}}</ref> |- |2014–2015 |''బాక్స్ క్రికెట్ లీగ్ 1'' |కంటెస్టెంట్ |<ref>{{Cite web|date=16 January 2015|title=Box Cricket League Teams: BCL 2014 Team Details With TV Actors & Names of Celebrities|url=https://www.india.com/entertainment/box-cricket-league-teams-bcl-2014-team-details-with-tv-actors-names-of-celebrities-221217/|website=India.com}}</ref> |- |2016–2020; 2021 |''శక్తి - అస్తిత్వ కే ఎహసాస్ కీ'' |సౌమ్య హర్మాన్ సింగ్ |<ref>{{Cite web|date=3 August 2016|title=REVEALED! Rubina Dilaik plays a transgender in 'Shakti- Astitva Ke Ehsaas Ki'|url=https://zeenews.india.com/entertainment/idiotbox/revealed-rubina-dilaik-plays-a-transgender-in-shakti-astitva-ke-ehsaas-ki_1914467.html|access-date=1 September 2019|website=Zee News|language=en|archive-date=1 సెప్టెంబరు 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190901094756/https://zeenews.india.com/entertainment/idiotbox/revealed-rubina-dilaik-plays-a-transgender-in-shakti-astitva-ke-ehsaas-ki_1914467.html|url-status=dead}}</ref> |- |2020–2021 |''బిగ్ బాస్ 14'' |కంటెస్టెంట్ (విజేత) |<ref name="BB14 win">{{Cite web|date=22 February 2021|title=Bigg Boss 14 winner Rubina Diliak, lifts trophy. See her photos|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/television/bigg-boss-14-winner-rubina-dilaik-7198288/lite|website=[[The Indian Express]]}}</ref> |- |2022 |''ఫియర్ ఫాక్టర్: ఖత్రోన్ కే ఖిలాడి 12'' |కంటెస్టెంట్ | |} ==వెబ్ సిరీస్== {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !పేరు !వేదిక !మూలాలు |- |2022 |''వాండర్లస్ట్'' |MX ప్లేయర్ | |} == మ్యూజిక్ వీడియోలు == {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !శీర్షిక !గాయకుడు(లు) !లేబుల్ !గమనికలు !Ref. |- | rowspan="6" |2021 |''బాస్ లేడీ రుబీనా'' |రోచ్ కిల్లా |రోచ్ కిల్లా ప్రొడక్షన్స్ |ఆర్కైవల్ ఫుటేజ్ |<ref>{{Cite web|title=Bigg Boss 14 winner Rubina Dilaik cannot stop celebrating as she dances her way through it on Roach Killa’s ‘Rubina Anthem’; watch the video - Times of India|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/bigg-boss-14-winner-rubina-dilaik-cannot-stop-celebrating-as-she-dances-her-way-through-it-on-roach-killas-rubina-anthem-watch-the-video/articleshow/81186477.cms|access-date=26 January 2022|website=The Times of India|language=en}}</ref> |- |''మార్జనేయ'' |[[నేహా కక్కర్]] |దేశీ మ్యూజిక్ ఫ్యాక్టరీ | |<ref>{{Cite web|title=Rubina Dilaik and Abhinav Shukla's Marjaneya out. Their chemistry is too cute to handle|url=https://www.indiatoday.in/television/celebrity/story/rubina-dilaik-and-abhinav-shukla-s-marjaneya-out-their-chemistry-is-too-cute-to-handle-1780624-2021-03-18|url-status=live|access-date=18 November 2021|website=India Today|language=en}}</ref> |- |''గలాట్'' |అసీస్ కౌర్ | rowspan="2" |వైరల్ ఒరిజినల్స్ | |<ref>{{Cite web|date=7 April 2021|title=Galat: Rubina Dilaik plays a betrayed wife, Paras Chhabra aces villainous avatar. Watch video|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/music/galat-music-video-rubina-dilaik-plays-a-betrayed-wife-paras-chhabra-aces-his-villain-avatar-7260953/|access-date=9 April 2021|website=The Indian Express|language=en}}</ref> |- |''తుమ్సే ప్యార్ హై'' |విశాల్ మిశ్రా | |<ref>{{Cite magazine|last=Shweta Keshri|date=August 1, 2021|title=Rubina Dilaik, Abhinav Shukla give a sneak peek of their new song Tumse Pyaar Hai|url=https://www.indiatoday.in/television/celebrity/story/rubina-dilaik-abhinav-shukla-give-a-sneak-peek-of-their-new-song-tumse-pyaar-hai-1835295-2021-08-01|magazine=India Today|language=en|access-date=4 August 2021}}</ref> |- |''భీగ్ జౌంగా'' |స్టెబిన్ బెన్ |ఆరెంజ్ స్టూడియోస్ | |<ref>{{Cite web|title=Bheeg Jaunga music video out. Rubina Dilaik and Stebin Ben's chemistry is unmissable|url=https://www.indiatoday.in/television/celebrity/story/bheeg-jaunga-music-video-out-rubina-dilaik-and-stebin-ben-s-chemistry-is-unmissable-1846476-2021-08-28|url-status=live|access-date=27 October 2021|website=India Today|language=en}}</ref> |- |''షారుఖ్ ఖాన్'' |ఇందర్ చాహల్ |డిఎంఎఫ్ ప్లే చేయండి | |<ref>{{Cite web|title=Rubina Dilaik's Shah Rukh Khan song की ताज़ा ख़बर|url=https://ndtv.in/topic/rubina-dilaik-shah-rukh-khan-song|url-status=live|access-date=18 November 2021|website=NDTV India}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> |- |2022 |''ఇష్క్'' |సర్థి కె |నెట్రిక్స్ సంగీతం | |<ref>{{Cite web|title=Rubina Dilaik is a true blue star in her latest music video 'Ishq'|url=https://www.indiaforums.com/article/rubina-dilaik-is-a-true-blue-star-in-her-latest-music-video-ishq_183499|access-date=25 January 2022|website=India Forums|language=en}}</ref> |} == ప్రత్యేక పాత్రలో == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !శీర్షిక !పాత్ర !Ref. |- | rowspan="2" |2008 |''[[బానూ మెయిన్ తేరీ దుల్హన్|బన్నో మైన్ తేరీ దుల్హన్]]'' | rowspan="4" |రాధిక | |- |''కసమ్ సే'' | |- |2009 |''సాత్ ఫేరే: సలోని కా సఫర్'' | |- |2010 |''పవిత్ర రిష్ట'' | |- |2013 |''సప్నే సుహానే లడక్పాన్ కే'' |ఆమెనే |<ref>{{Cite web|date=17 January 2013|title=Ankita, Karanvir, Sara, Rubina to groove in Sapne Suhane...|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/Ankita-Karanvir-Sara-Rubina-to-groove-in-Sapne-Suhane-/articleshow/18063164.cms|website=[[The Times of India]]}}</ref> |- |2016 |''బిగ్ బాస్ 10'' | rowspan="8" |సౌమ్య |<ref>{{Cite web|date=18 December 2016|title=Bigg Boss 10 18th December 2016 episode 62 preview: Om Swami lifts up actress Adaa Khan; will he get thrashed?|url=https://www.india.com/entertainment/bigg-boss-10-18th-december-2016-episode-62-preview-om-swami-lifts-up-actress-adaa-khan-will-he-get-thrashed-1712039/|website=India.com}}</ref> |- | rowspan="4" |2017 |''ససురల్ సిమర్ కా'' |<ref>{{Cite web|date=29 April 2017|title=Sasural Simar Ka and Shakti Mahasangam episode update April 28, 2017: Piyush kidnaps Soumya and Harman's baby|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/sasural-simar-ka-and-shakti-mahasangam-episode-update-april-28-2017-piyush-kidnaps-soumya-and-harmans-baby/articleshow/58430590.cms|website=[[The Times of India]]}}</ref> |- |''సావిత్రి దేవి కాలేజ్ & హాస్పిటల్'' | |- |''బిగ్ బాస్ 11'' |<ref>{{Cite web|date=21 October 2017|title=Bigg Boss 11 Day 21 preview: Housemates welcome Rubina Dilaik, Arjun Bijlani, Rashami Desai and others from Colors' family; Dhinchak Pooja enters the house|url=https://www.indiatoday.in/television/reality-tv/story/bigg-boss-11-day-21-preview-housemates-welcome-rubina-dilaik-arjun-bijlani-rashami-desai-dhinchak-pooja-enters-lifetv-1068761-2017-10-22|website=[[India Today]]}}</ref> |- |''ఎంట‌ర్‌టైన్‌మెంట్ కీ రాత్'' | |- | rowspan="3" |2018 |''తు ఆషికి'' | |- |''ఇష్క్ మే మార్జవాన్'' |<ref>{{Cite web|date=29 December 2017|title=Colors to air New Years special 'Jashan-E-Tashan'|url=https://www.bizasialive.com/colors-air-new-years-special-jashan-e-tashan/|website=Biz Asia}}</ref> |- |''బిగ్ బాస్ 12'' |<ref>{{Cite web|date=16 September 2018|title=Bigg Boss 12 grand premiere: Salman Khan in witness box; Rubina Dilaik's sizzling performance|url=https://www.indiatoday.in/television/reality-tv/story/bigg-boss-12-grand-premiere-salman-khan-in-witness-box-rubina-dilaik-s-sizzling-performance-1341207-2018-09-16|website=[[India Today]]}}</ref> |- | rowspan="2" |2019 |''ఖత్రా ఖత్రా ఖత్రా'' |ఆమెనే | |- |''బిగ్ బాస్ 13'' |సౌమ్య |<ref>{{Cite web|date=25 December 2019|title=Bigg Boss 13: Jasmin Bhasin is jealous of Shehnaz; confesses about a similar bond with Sidharth Shukla in the past|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/bigg-boss-13-jasmin-bhasin-is-jealous-of-shehnaz-confesses-about-a-similar-bond-with-sidharth-shukla-in-the-past/articleshow/72967065.cms|website=[[The Times of India]]}}</ref> |- | rowspan="3" |2021 |''డ్యాన్స్ దీవానే 3'' | rowspan="5" |ఆమెనే | |- |''ఫియర్ ఫాక్టర్: ఖత్రోన్ కే ఖిలాడి 11'' |<ref>{{Cite web|date=17 July 2021|title=Rubina Dilaik makes an appearance when we get to see her via Abhinav Shukla’s phone when he was on their video call.|url=https://www.hindustantimes.com/entertainment/tv/khatron-ke-khiladi-11-premiere-rohit-shetty-takes-rahul-vaidya-shweta-tiwari-arjun-bijlani-on-dangerous-trip-rubina-dilaik-makes-a-cameo-101626536753673.html|url-status=live|access-date=26 October 2021|website=Hindustan Times|language=en}}</ref> |- |''బిగ్ బాస్ ఓటీటీ'' |<ref>{{Cite web|title=Bigg Boss OTT: Rubina Dilaik and Nikki Tamboli share who their favourite contestants are; excited to enter the house in Sunday Ka Vaar - Times of India|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/bigg-boss-ott-rubina-dilaik-and-nikki-tamboli-share-who-their-favourite-contestants-are-excited-to-enter-the-house-in-sunday-ka-vaar/articleshow/85942379.cms|access-date=27 October 2021|website=The Times of India|language=en}}</ref> |- | rowspan="2" |2022 |''బిగ్ బాస్ 15'' | |- |''ఖత్రా ఖత్రా షో'' | |} ==అవార్డులు== {| class="wikitable" style="text-align:center;" !సంవత్సరం !అవార్డు !విభాగం !షో !ఫలితం !మూలాలు |- | rowspan="2" |2016 | rowspan="3" |ఇండియన్ టెలివిజన్ అకాడమీ అవార్డులు |ఉత్తమ నటి - నాటకం | rowspan="3" |''శక్తి - అస్తిత్వ కే ఎహసాస్ కీ'' |{{Won}} | rowspan="2" |<ref>{{Cite web|title=Indian Television Academy Awards 2016 Winners: Complete list of winners|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/tv-awards/indian-television-academy-awards/2016/113|access-date=12 May 2020|website=The Times of India}}</ref> |- | rowspan="2" |ఉత్తమ నటి (ప్రసిద్ధ) |{{Nom}} |- |2018 |{{Nom}} | |- |2009 | rowspan="2" |ఇండియన్ టెలీ అవార్డులు |తాజా కొత్త ముఖం - స్త్రీ |''చొట్టి బహు'' |{{Nom}} | |- |2019 |ప్రధాన పాత్రలో ఉత్తమ నటి |''శక్తి - అస్తిత్వ కే ఎహసాస్ కీ'' |{{Nom}} | |- |2017 | rowspan="3" |గోల్డ్ అవార్డులు |మోస్ట్ ఫిట్ నటి | |{{Won}} |<ref>{{Cite web|title=Gold Awards 2017 Winners: Complete list of winners|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/tv-awards/gold-awards/2017/114|access-date=12 May 2020|website=The Times of India}}</ref> |- |2018 | rowspan="2" |ప్రధాన పాత్రలో ఉత్తమ నటి | rowspan="2" |''శక్తి - అస్తిత్వ కీ ఎహసాస్ కీ'' |{{Nom}} | |- |2019 |{{Nom}} | |} ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{IMDb name|3866466}} [[వర్గం:1989 జననాలు]] [[వర్గం:భారతీయ సినిమా నటీమణులు]] kre0n7eutvumg06i4qooq2oskondhh4 రాజ్‌పాల్ యాదవ్ 0 353272 4808059 4794882 2026-04-22T16:36:08Z InternetArchiveBot 88395 2 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808059 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రాజ్‌పాల్ నౌరంగ్ యాదవ్ | image = Rajpal Yadav 03.jpg | caption = | birth_date = {{birth date and age|df=yes|16 March 1971}} | birth_place = కుంద్రా, [[షాజహాన్‌పూర్]], [[ఉత్తర్ ప్రదేశ్]], [[భారతదేశం]] | alma_mater = | organization = శ్రీ నౌరంగ్ గోదావరి ఎంటర్టైన్మెంట్ లిమిటెడ్ | occupation = {{hlist|నటుడు|హాస్య నటుడు|నిర్మాత}} | years_active = 1997–ప్రస్తుతం | parents = | spouse = కరుణ (మరణించింది){{marriage|రాధా యాదవ్|2003}} | children = 3 కుమార్తెలు | website = }} '''రాజ్‌పాల్ నౌరంగ్ యాదవ్''' (జననం 1971 మార్చి 16), భారతదేశానికి చెందిన సినీ నటుడు, హాస్యనటుడు, రచయిత, దర్శకుడు, నిర్మాత. <ref>{{Cite web|title=Rajpal Yadav Joins Cast Of 'Coolie No. 1' Remake|url=https://www.timesofindia.com/entertainment/hindi/bollywood/news/rajpal-yadav-joins-cast-of-coolie-no-1-remake/articleshow/70329618.cms|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190723103624/https://m.timesofindia.com/entertainment/hindi/bollywood/news/rajpal-yadav-joins-cast-of-coolie-no-1-remake/articleshow/70329618.cms|archive-date=23 July 2019|access-date=6 November 2019|website=[[Times of India]]}}</ref> ఆయన హాస్యనటుడిగా ఫిల్మ్‌ఫేర్, స్క్రీన్ అవార్డ్స్ అవార్డులకు నామినేట్ అయ్యాడు. === సినిమాలు === {| class="wikitable" !సంవత్సరం !సినిమా !పాత్ర !గమనిక |- | rowspan="3" |1999 |''దిల్ క్యా కరే'' |స్కూల్ వాచ్‌మెన్ | |- |''మస్త్'' |ప్యూన్ | |- |''షూల్'' |కూలీ | |- | rowspan="1" |2000 |''అడవి'' |సిప్పా | |- | rowspan="3" |2001 |''ప్యార్ ట్యూనే క్యా కియా'' |రాంపాల్ యాదవ్ / ఛోటా వకీల్ | |- |''చాందిని బార్'' |ఇక్బాల్ చమ్డీ | |- |''యే జిందగీ కా సఫర్'' |దాదా | |- | rowspan="9" |2002 |''కోయి మేరే దిల్ సే పూచే'' |రాజ్ నాయుడు | |- |''తుమ్కో నా భూల్ పాయేంగే'' |లల్లన్ | |- |''కంపెనీ'' |జోసెఫ్ | |- |''లాల్ సలామ్'' |ధత్తు | |- |''హమ్ కిసీసే కమ్ నహీం'' |పార్కింగ్ లాట్ వద్ద దొంగ | |- |''మైనే దిల్ తుజ్కో దియా'' |మున్నా (భాయిజాన్ యొక్క హెంచ్మాన్) | |- |''చోర్ మచాయే షోర్'' |జానీ | |- |''రోడ్డు'' |భన్వర్ సింగ్ | |- |''మసీహా'' | | |- | rowspan="7" |2003 |''ఏక్ ఔర్ ఏక్ గయారా'' |ఛోటు | |- |ది హీరో: లవ్ స్టోరీ ఆఫ్ ఎ స్పై |దోర్జీ | |- |''హాసిల్'' |చుట్కు | |- |''దర్నా మన హై'' |ఆపిల్ విక్రేత |కథా విభాగం: యాపిల్స్ |- |''హంగామా'' |రాజా | |- |''మైం మాధురీ దీక్షిత్ బన్నా చాహతీ హూఁ'' |రాజేశ్వర్ సింగ్ (రాజా) | |- |''కల్ హో నా హో'' |గురువు | |- | rowspan="10" |2004 |''దిల్ బేచార ప్యార్ కా మార'' |తుండా భాయ్ | |- |''నేపాల్‌లో ప్రేమ'' |బంటీ గైడ్ | |- |''ఇన్సాఫ్: జస్టిస్'' |కైలు | |- |ఆన్: మెన్ ఎట్ వర్క్ |ఆప్టే | |- |గర్వ్: ప్రైడ్ & హానర్ |ఇన్ఫార్మర్ 555 |అతిధి పాత్ర |- |''ముజ్సే షాదీ కరోగి'' |రాజ్ పురోహిత్ / పాల్ | |- |''టార్జాన్: ది వండర్ కార్'' |హవల్దార్ సీతారాం | |- |''షార్ట్: ది ఛాలెంజ్'' |భూతనాథ్ | |- |''వాస్తు శాస్త్రం'' |రాజ్‌పాల్ | |- |నేతాజీ సుభాస్ చంద్రబోస్: ది ఫర్‌గాటెన్ హీరో |భగత్ రామ్ తల్వార్ | |- | rowspan="10" |2005 |''వక్త్: ది రేస్ ఎగైనెస్ట్ టైమ్'' |లక్ష్మణ్ | |- |''క్యా కూల్ హై హమ్'' |ఉమా శంకర్ త్రిపాఠి | |- |''డి'' |డాన్స్ ఆర్టిస్ట్ | |- |''పహేలి'' |భోజ | |- |''మైనే ప్యార్ క్యున్ కియా?'' |థాపా | |- |''బై బై మిస్ గుడ్‌నైట్'' |రాజేష్ | |- |''జేమ్స్'' |టోనీ | |- |''[[మెయిన్ మేరీ పత్నీ ఔర్ వో]]'' |మిథిలేష్ శుక్లా | |- |''గరం మసాలా'' |బబ్బన్ | |- |''షాదీ నం. 1'' |శ్రీ వై | |- | rowspan="10" |2006 |''అప్నా సప్నా మనీ మనీ'' |మఠ ప్రసాద్ | |- |''జపాన్‌లో ప్రేమ'' |చక్ర డి. ధరి | |- |''మలమాల్ వీక్లీ'' |బజ్‌బహదూర్ అకా బజే | |- |''షాదీ సే పెహ్లే'' |'షాయర్' కాన్పురి | |- |''దర్నా జరూరీ హై'' |ఇన్సూరెన్స్ ఏజెంట్ ప్రభాకర్ పండిట్ |కథా విభాగం: ప్రమాదాలు ఎప్పుడూ ఊహించబడవు |- |''ఫిర్ హేరా ఫేరి'' |పప్పు (అంజలి సోదరుడు) | |- |''[[చుప్ చుప్ కే]]'' |బంద్యా | |- |''లేడీస్ టైలర్'' |చందర్ | |- |''బాబుల్'' |బాల్‌రాజ్ డ్రైవర్ | |- |''భగం భాగ్'' |గులాబ్ సింగ్ 'గుల్లు' లఖన్ సింగ్ హర్యానేవాలే | |- | rowspan="8" |2007 |''అన్వర్'' |గోపీనాథ్ | |- |''చస్మే బహదూర్'' |బీరు షాపు యజమాని |మరాఠీ సినిమా |- |''అండర్ ట్రయల్'' |సాగర్ హుస్సేన్ | |- |పార్ట్‌నర్ |ఛోటా డాన్ | |- |''రామ్ గోపాల్ వర్మ కీ ఆగ్'' |రంభా భాయ్ | |- |''ధోల్'' |మార్తాండ్ 'మారు' ధమ్‌దేరే | |- |గో |జగతాప్ తివారీ | |- |''భూల్ భూలయ్యా'' |ఛోటే పండిట్ / లాల్ హనుమాన్ | |- | rowspan="11" |2008 |''కహానీ గుడియా కి ఒక మహిళ యొక్క నిజమైన కథ'' |ఫిరోజ్ | |- |''భూతనాథ్'' |ఆంథోనీ | |- |''రామ రామ క్యా హై డ్రామా'' |సంతోష్ | |- |''క్రేజీ 4'' |గంగాధర్ | |- |''తొందరపాటు తొందరపాటు మీ హృదయాన్ని అనుసరించండి'' |సన్నీ మల్హోత్రా | |- |''మేరే బాప్ పెహ్లే ఆప్'' |మను | |- |''యే మేరా ఇండియా'' |భోలా పాశ్వాన్ | |- |గాడ్ టుస్సీ గ్రేట్ హో |రంగీలా - లాటరీ స్టాల్ యజమాని | |- |''C Kkompany'' |లంబోధర్ ఝా | |- |''చమ్కు'' |హుస్సేన్ | |- |''జంబో'' |దిల్దార్ |యానిమేషన్ ఫిల్మ్ వాయిస్ మాత్రమే |- | rowspan="8" |2009 |''డాడీ కూల్'' |ఆండ్రూ | |- |''చల్ చలా చల్'' |సుందర్ | |- |''బిల్లు'' |ఝల్లాన్ కుమార్ | |- |''ఏక్ సే బూరే దో'' |టోనీ | |- |''కల్ కిస్నే దేఖా'' |జైలర్ | |- |''నాట్ డిస్టర్బ్ చేయండి'' |మంగు | |- |''డి దానా డాన్'' |దగ్దు యాదవ్ | |- |''బోలో రామ్'' |ఆత్మ రామం | |- | rowspan="9" |2010 |''హలో! హమ్ లల్లన్ బోల్ రహే హై'' |లల్లన్ | |- |''రాన్'' |ఆనంద్ ప్రకాష్ త్రివేది | |- |''కుష్టి'' |చందర్ సింగ్ | |- |''ఖట్టా మీఠా'' |రంగీలా | |- |''మిర్చ్'' |కాశీ | |- |''బెన్నీ'' ''& బబ్లూ'' |బబ్లూ చరణ్ లాఠీ | |- |''యాక్షన్ రీప్లే'' |భిఖు | |- |''టూఫాన్'' |రాజు | |- |''తుమ్సే మిల్కర్'' |కుట్టి | |- | rowspan="5" |2011 |''మస్తీ ఎక్స్‌ప్రెస్'' |రాజు | |- |''సత్రంగీ పారాచూట్'' |పరిమళ బాబు | |- |''బిన్ బులాయే బరాతీ'' |మురారి | |- |''రాడా రోక్స్'' | |మరాఠీ సినిమా |- |''బి కేర్ ఫుల్'' |సచ్చిదానంద్ బ్రిజ్మోహన్ పండిట్ | |- | rowspan="2" |2012 |''అట పట లపట'' |మానవ్ చతుర్వేది | |- |''కమల్ ధమాల్ మలమాల్'' | | |- | rowspan="7" |2013 |''జిందగీ 50-50'' |లేలే | |- |''జంట V/S జనార్దన్ – బెచార ఆమ్ ఆద్మీ'' | | |- |''పోలీస్గిరి'' |టుటు | |- |''రంగేజ్'' | | |- |''డి-డే'' |అతనే |"దుమా దమ్" పాటలో |- |''రోండే సారే వ్యాహ్ పిచో'' |చున్ను సింగ్ ధిల్లాన్ |పంజాబీ సినిమా |- |''క్రిష్ 3'' |శర్మ | |- | rowspan="3" |2014 |''మెయిన్ తేరా హీరో'' |పీటర్ | |- |''భోపాల్: వర్షం కోసం ప్రార్థన'' |దిలీప్ | |- |''తోడా లుత్ఫ్ తోడా ఇష్క్'' |ఘుంగ్రూ | |- | rowspan="8" |2015 |''కిక్ 2'' |దున్న |తెలుగు సినిమా |- |''బాంకీ కి క్రేజీ బారాత్'' |బాంకీ | |- |''అమ్మా'' |రాధే కృష్ణ యాదవ్ |విడుదల కాలేదు |- |''దగ్దాబైచి చల్'' | |మరాఠీ సినిమా |- |[[క్రేజీ 4]] |గంగాధర్ | |- |''డర్టీ పాలిటిక్స్'' |బన్నా రామ్ | |- |''బంపర్ డ్రా'' |ఫరూఖ్ | |- |''తిరిగి స్వాగతం'' |దర్జీ | |- | rowspan="3" |2016 |''ఫైర్ ఫైటర్'' | | |- |''భాగ్య న జానే కోఈ'' |మాధవ్ |అవధి సినిమా |- |''పైరేట్'' |దర్శకుడు: ప్రియదర్శన్ | |- | rowspan="3" |2017 |''జుడ్వా 2'' |నందు | |- |''శ్రేష్ఠ బంగాలీ'' | |బెంగాలీ సినిమా |- |''బాబూజీ ఏక్ టికెట్ బాంబై'' | | |- | rowspan="4" |2018 |''ష్రాప్ 3D'' | | |- |''తిష్ణగి'' | | |- |''ప్రేమ శిక్షణ'' |భిఖారి | |- |''షాదీ తేరీ బజాయేంగే హమ్ బ్యాండ్'' |సెల్ఫీ డాన్ | |- |2019 |''చండీగఢ్ అమృతసర్ చండీగఢ్'' |రిక్షా డ్రైవర్ |పంజాబీ సినిమా |- |2020 |''కూలీ నం. 1'' |అమ్మ | rowspan="2" |అమెజాన్ ప్రైమ్ వీడియోలో విడుదలైంది |- | rowspan="4" |2021 |''హలో చార్లీ'' |ఫారెస్ట్ రేంజర్ |- |''హంగామా 2'' |పోపట్ జమాల్ / రాజా ధతింగర్ ధింగ్రా |డిస్నీ+ హాట్‌స్టార్‌లో విడుదలైంది |- |టైమ్ టు డ్యాన్స్ |సదా | |- |''భూత్ పోలీస్'' |గోగల్ బాబా |డిస్నీ+ హాట్‌స్టార్‌లో విడుదలైంది |- | rowspan="5" |2022 |''సినిమా జిందాబాద్'' |శ్యామ్ కపూర్ |MX ప్లేయర్ ఫిల్మ్ |- |''భూల్ భూలయ్యా 2'' |ఛోటే పండిట్ |భూల్ భూలయ్యా సీక్వెల్ |- |[[డేంజరస్]] | | |- |''లడ్కీ: డ్రాగన్ గర్ల్'' | | |- |''థాయ్ మసాజ్'' |జుగ్ను భయ్యా |- | rowspan="8" |2023 |''గుంచక్కర్'' |బాబా ఫ్యాన్స్ |Amazon miniTVలో షార్ట్ ఫిల్మ్ |- |''హ్యూమ్ తో లూట్ లియా'' |రామ్ |MX ప్లేయర్ ఫిల్మ్ |- |''షెహజాదా'' |ఇన్‌స్పెక్టర్ సతీష్ యాదవ్ |అలా వైకుంఠపురములో రీమేక్ |- |''కథల్'' |పట్రాకర్ అనుజ్ |నెట్‌ఫ్లిక్స్ సినిమా |- |''సత్యప్రేమ్ కీ కథ'' |దూధియా | |- |''నాన్ స్టాప్ ధమాల్'' |రాజు భంగార్వాలా | |- |''డ్రీమ్ గర్ల్ 2'' |శౌకియా | |- |''అపూర్వ'' |జుగ్ను | |- | rowspan="7" |2024 |''కామ్ చాలు హై'' |మనోజ్ పాటిల్ | |- |లవ్ కి అరేంజ్ మ్యారేజ్ |ప్యారే | |- |''[[చందు ఛాంపియన్]]'' |పుష్పరాగము | |- |''ప్యాడ్ గయే పంగే'' |కెప్టెన్ జహాజ్ సింగ్ | |- |[[భూల్ భూలయ్యా 3]] |ఛోటే పండిట్ | |- |''వనవాస్'' |పప్పు | |- |''బేబీ జాన్'' |రామ్ సేవక్ / జాకీ | |} === టెలివిజన్ === {| class="wikitable" !సంవత్సరం ! శీర్షిక ! పాత్ర ! గమనికలు |- | 1992 | ''స్వప్నవాసవదత్తం'' | విదూషక (హాస్యనటుడు) | [[దూరదర్శన్(టీవి ఛానల్)|దూరదర్శన్‌లో]] [[సంస్కృతం|సంస్కృత]] సీరియల్ <ref>{{Cite web|date=17 November 2017|title=Swapna Vasavdattam_a Serial in Sanskrit_Episode 5|url=https://www.youtube.com/watch?v=kctBLqvpKs0|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201011191332/https://www.youtube.com/watch?v=kctBLqvpKs0|archive-date=11 October 2020|access-date=18 November 2017|via=YouTube}}</ref> |- |} === డబ్బింగ్ పాత్రలు === {| class="wikitable sortable" !సినిమా టైటిల్ ! నటుడు ! పాత్ర ! డబ్ భాష ! అసలు భాష ! అసలు సంవత్సరం విడుదల ! డబ్ ఇయర్ రిలీజ్ ! గమనికలు |- | ''[[శివాజీ (2007 సినిమా)|శివాజీ: ది బాస్]]'' | [[వివేక్ (నటుడు)|వివేక్]] † | అరివు | హిందీ | తమిళం | 2007 | 2010 | |- |} == అవార్డులు == ; '''[[ఫిల్మ్‌ఫేర్ పురస్కారాలు|ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డులు]]''' ; {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం ! వర్గం ! పాత్ర ! సినిమా ! ఫలితం ! రెఫ.(లు) |- | 2006 | హాస్య పాత్రలో ఉత్తమ ప్రదర్శన |లక్ష్మణ్ | ''వక్త్: ది రేస్ ఎగైనెస్ట్ టైమ్'' (2005) | {{Nom}} | |} ; '''ఇంటర్నేషనల్ ఇండియన్ ఫిల్మ్ అకాడమీ అవార్డులు''' {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం ! వర్గం ! పాత్ర ! సినిమా ! ఫలితం ! రెఫ.(లు) |- | rowspan="2" | 2004 | rowspan="4" | హాస్య పాత్రలో ఉత్తమ ప్రదర్శన | రాజా (తులసీదాస్ ఖాన్) | ''హంగామా'' (2003) | {{Nom}} | rowspan="2" | <ref name="IIFA2004">{{Cite web|title=:: Welcome To International Indian Film Academy::|url=http://www.iifa.com/city_singapore_2004.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120728045821/http://iifa.com/city_singapore_2004.php|archive-date=28 July 2012|access-date=6 July 2012|publisher=Iifa.com}}</ref> <ref name="screendaily">{{Cite news|url=https://www.screendaily.com/kal-ho-naa-ho-leads-iifa-nominees/4018041.article|title=Kal Ho Naa Ho leads IIFA nominees|last=Kay|first=Jeremy|date=2 April 2004|work=Screen Daily|access-date=11 October 2018}}</ref> |- | గురు | ''[[కల్ హో న హో|కల్ హో నా హో]]'' (2003) | {{Nom}} |- | 2008 | | ''భూల్ భూలయ్యా'' (2007) | {{Nom}} | <ref name="IIFA2008">{{Cite web|title=IIFA 2008: Thailand|url=http://www.iifa.com/city_thailand.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120528141948/http://www.iifa.com/city_thailand.php|archive-date=28 May 2012|access-date=12 June 2012|publisher=iifa.com}}</ref> <ref name="Indicine-IIFA2008">{{Cite web|date=10 June 2008|title=IIFA Awards 2008 winners|url=http://www.indicine.com/movies/bollywood/iifa-awards-2008-winners/|access-date=12 June 2012|publisher=indicine.com|archive-date=23 ఆగస్టు 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120823080832/http://www.indicine.com/movies/bollywood/iifa-awards-2008-winners/|url-status=dead}}</ref> |- | 2009 | ఆంథోనీ | ''భూత్‌నాథ్'' (2008) | {{Nom}} | <ref name="oneindia">{{Cite web|date=15 June 2009|title=Winners of IIFA Awards 2009|url=http://entertainment.oneindia.in/bollywood/features/2009/iifa-award-winners-150609.html|access-date=5 February 2012|website=OneIndia|archive-date=10 జూలై 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130710142819/http://entertainment.oneindia.in/bollywood/features/2009/iifa-award-winners-150609.html|url-status=dead}}</ref> <ref name="desihits">{{Cite web|title=2009 IIFA Award Nominations Announced|url=http://www.desihits.com/news/view/2009-iifa-award-nominations-announced-20090430|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100824111845/http://www.desihits.com/news/view/2009-iifa-award-nominations-announced-20090430|archive-date=24 August 2010|access-date=5 February 2012|publisher=Desi Hits!}}</ref> |} ; '''అప్సర అవార్డులు''' {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం ! విభాగం ! పాత్ర ! సినిమా ! ఫలితం ! రెఫ.(లు) |- | 2009 | హాస్య పాత్రలో ఉత్తమ నటుడు | ఆంథోనీ | ''భూత్‌నాథ్'' (2008) | {{Nom}} | |} ; '''స్క్రీన్ అవార్డులు''' {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం ! విభాగం ! పాత్ర ! సినిమా ! ఫలితం ! రెఫ.(లు) |- | 2001 | ప్రతికూల పాత్రలో ఉత్తమ నటుడు | సిప్పా | ''జంగిల్'' (2000) | {{Won}} | <ref name="awardsandshows">{{Cite web|date=2001|title=Star Screen Awards 2001|url=http://www.awardsandshows.com/features/star-screen-awards-2001-128.html|access-date=24 October 2020|publisher=Awards And Shows}}</ref> |- | 2005 | rowspan="3" | ఉత్తమ హాస్యనటుడు | రాజ్ పురోహిత్ జ్యోతిషి | ''ముజ్సే షాదీ కరోగి'' (2004) | {{Nom}} |- | 2006 | మిథిలేష్ 'చోటే బాబు' శుక్లా | ''మెయిన్, మేరీ పట్నీ ఔర్ వో'' (2005) | {{Nom}} | <ref name="bizasialive-Star2006">{{Cite web|date=4 January 2006|title=STAR Screen Awards: Nominations announced|url=https://www.bizasialive.com/star-screen-awards-nominations-announced/|access-date=24 October 2020|publisher=bizasialive}}</ref> |- | 2008 | గంగాధర్ | ''క్రేజీ 4'' | {{Nom}} | <ref name="Star2008">{{Cite web|date=2008|title=Star Screen Awards Nominations – 2008|url=https://www.indicine.com/movies/bollywood/star-screen-awards-nominations-2008/|access-date=24 October 2020|publisher=Indicine|archive-date=26 అక్టోబర్ 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201026185128/https://www.indicine.com/movies/bollywood/star-screen-awards-nominations-2008/|url-status=dead}}</ref> |} ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1971 జననాలు]] aki240um19emxq8mwdapmms26zapuit కాంగ్రా చిత్రకళ 0 376842 4808213 3910338 2026-04-23T07:38:08Z Veera.sj 9700 Veera.sj, [[కాంగ్రా శైలి చిత్రకళ]] పేజీని [[కాంగ్రా చిత్రకళ]] కు తరలించారు: ఆంగ్లం లో Kangra Painting. తెలుగులో కాంగ్రా చిత్రకళ 3910338 wikitext text/x-wiki '''కాంగ్రా శైలి చిత్రకళ''' (ఆంగ్లం: [[:en:Kangra painting|'''Kangra painting''']]) [[హిమాచల్ ప్రదేశ్]] లోని [[కాంగ్రా జిల్లా]] లో 1780 లో ఉద్భవించిన ఒక చిత్రకళా శైలి.{{sfn|Archer|1956|page=2}} == చరిత్ర == 1751 నుండి 1774 వరకు కాంగ్రా ను పరిపాలించిన రాజా ఘమండ్ చంద్ కళాప్రేమికుడు కాదు. అయితే అతని మనుమడు రాజా సంసార్ చంద్ (1775-1823) కు రాచకార్యాలతో బాటు, కళలపై కూడా మక్కువ ఉండటంతో కాంగ్రా శైలి 1780 లో ఉద్భవించింది. {{sfn|Archer|1956|page=4}} సంసార్ చంద్ పాలనలో కాంగ్రా శైలి చిత్రకారులు [[భాగవత పురాణం]] లోని దృశ్యాలను చిత్రీకరించటం తో ఈ శైలి ప్రాచుర్యం లోకి వచ్చింది.{{sfn|Archer|1956|page=4}} == శైలి == కాంగ్రా శైలి ముఘల్ శైలి, హిందువుల ఆకాంక్షల అపూర్వ సంగమం. {{sfn|Archer|1956|page=2}} పాశ్చాత్య శైలుల ప్రభావం నేరుగా కాకపోయినా, వాటి ఛాయలు అక్కడక్కడా తొణికిసలాడుతుంటాయి. లయబద్ధమైన గీతలు, అధికమైన సహజత్వ పాళ్ళు, స్త్రీ స్వభావం గల ఆకారాలు, అమాయకత్వం లోనే ఒలికే శృంగార రసం కాంగ్రా శైలి ప్రత్యేకతలు. == పతనం == దాదాపు 25 ఏళ్ళ వరకు ఒక వెలుగు వెలిగిన కాంగ్రా శైలి చిత్రకళ 1806 లో [[నేపాల్]] నుండి వచ్చిన గుర్ఖాలు ఈ ప్రదేశాన్ని ఆక్రమించుకోవటంతో కనుమరుగు అయ్యింది.{{sfn|Archer|1956|page=5}} == మూలాలు == {{Commons category|Kangra painting}} {{reflist}} * {{Cite book|last=Archer|first=William George. |title=The Faber Gallery of Oriental Art Kangra Painting|year=1956|publisher=Faber and Faber Ltd.|url=https://archive.org/details/kangrapainting0000arch/mode/2up}} [[వర్గం:చిత్రకళ]] [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకళ శైలులు]] t9ll3s3xx2jyda8qmd9tqtfm3xlec87 సమాచార శాస్త్రం 0 377433 4808099 4801054 2026-04-22T22:56:58Z InternetArchiveBot 88395 Add 3 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808099 wikitext text/x-wiki '''సమాచార శాస్త్రం''' (Information science)<ref>{{cite journal | url=https://asistdl.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/asi.4630210115 | doi=10.1002/asi.4630210115 | title=Towards a metascience of information: Informatology | date=1970 | last1=Otten | first1=Klaus | last2=Debons | first2=Anthony | journal=Journal of the American Society for Information Science | volume=21 | pages=89–94 | url-access=subscription }}</ref>దీనిని సంక్షిప్తంగా '''ఇన్ఫోసై''' (infosci) అని కూడా పిలుస్తారు. ప్రధానంగా సమాచార విశ్లేషణ , సేకరణ , వర్గీకరణ, మార్పులు చేయడం , నిల్వ , వెలికితీత , రవాణా , వ్యాప్తి , రక్షణ వంటి అంశాలకు సంబంధించిన ఒక విద్యా విభాగం.<ref>Stock, W.G., & Stock, M. (2013). [https://books.google.com/books?id=d1PnBQAAQBAJ&q=%22information+science%22 Handbook of Information Science] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20230510044932/https://books.google.com/books?id=d1PnBQAAQBAJ&q=%22information+science%22 |date=2023-05-10 }}. Berlin, Boston, MA: De Gruyter Saur.</ref> ఈ రంగంలో పనిచేసే నిపుణులు సంస్థలలో జ్ఞానాన్ని ఎలా అన్వయించాలి, ఎలా ఉపయోగించాలి అనే అంశాలను అధ్యయనం చేస్తారు. దీనితో పాటు, వ్యక్తులు, సంస్థలు, ప్రస్తుతం ఉన్న సమాచార వ్యవస్థల మధ్య జరిగే పరస్పర చర్యలను కూడా వీరు పరిశీలిస్తారు. సమాచార వ్యవస్థలను సృష్టించడం, మార్చడం, మెరుగుపరచడం లేదా వాటిని లోతుగా అర్థం చేసుకోవడమే ఈ అధ్యయనం ప్రధాన లక్ష్యం. == విభాగాలు సంబంధిత రంగాలు == చారిత్రక పరంగా చూస్తే, సమాచార శాస్త్రం అనేది అనేక శాస్త్రాల మేళవింపుతో కూడిన ఒక బహుళ శాస్త్ర రంగం గా అభివృద్ధి చెందింది. ఇది వివిధ రంగాల నుండి జ్ఞానాన్ని గ్రహించడమే కాకుండా, ఆయా రంగాలకు తన వంతు సహకారాన్ని కూడా అందిస్తుంది.<ref>{{cite journal |last1=Yan |first1=Xue-Shan |title=Information Science: Its Past, Present and Future |journal=Information |volume=2 |issue=3 |pages=510–527 |date=2011-07-23 |doi=10.3390/info2030510 |doi-access=free }}</ref> === ప్రాథమిక పునాదులు === సాంకేతిక కంప్యూటేషనల్ అంశాలు: ఇన్ఫర్మాటిక్స్ , కంప్యూటర్ శాస్త్రం , దత్తాంశ శాస్త్రం, నెట్‌వర్క్ సైన్స్ , సమాచార సిద్ధాంతం , వివిక్త గణితం , గణాంక శాస్త్రం అనలిటిక్స్ . సమాచార నిర్వహణ: గ్రంథాలయ శాస్త్రం , ఆర్కైవల్ శాస్త్రం , డాక్యుమెంటేషన్ సైన్స్ , నాలెడ్జ్ రిప్రజెంటేషన్ , ఆంటాలజీలు, ఆర్గనైజేషన్ స్టడీస్ . మానవ పరిమాణాలు: హ్యూమన్-కంప్యూటర్ ఇంటరాక్షన్ , కాగ్నిటివ్ సైకాలజీ , ఇన్ఫర్మేషన్ బిహేవియర్ , సామాజిక ఎపిస్టెమాలజీ ,<ref>{{cite journal |last=Fallis |first=Don |title=Social Epistemology and Information Science |journal=[[Annual Review of Information Science and Technology]] | year=2007 |volume=40 |issue=1 |pages=475–519 |doi=10.1002/aris.1440400119}}</ref> సమాచార తత్వశాస్త్రం , సమాచార నైతికత , సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ స్టడీస్ ]. === అన్వయ సందర్భాలు === సమాచార శాస్త్ర పద్ధతులు అనేక రంగాలలో విస్తృతంగా ఉపయోగించబడుతున్నాయి. ఈ విభాగం యొక్క బహుముఖ ప్రజ్ఞను, ప్రాముఖ్యతను ప్రతిబింబించే ప్రధాన అన్వయ రంగాలు ఇక్కడ ఉన్నాయి: ఆరోగ్యం జీవశాస్త్రాలు: హెల్త్ ఇన్ఫర్మాటిక్స్, బయోఇన్ఫర్మాటిక్స్ . సాంస్కృతిక సామాజిక అంశాలు: డిజిటల్ హ్యుమానిటీస్ , కంప్యూటేషనల్ సోషల్ సైన్స్ , సోషల్ మీడియా అనలిటిక్స్ , సామాజిక ఇన్ఫర్మాటిక్స్ , కంప్యూటేషనల్ లింగ్విస్టిక్స్ . భౌగోళిక సమాచారం: జియోగ్రాఫిక్ ఇన్ఫర్మేషన్ సైన్స్ , ఎన్విరాన్‌మెంటల్ ఇన్ఫర్మాటిక్స్ . సంస్థాగత వాతావరణం: నాలెడ్జ్ మేనేజ్‌మెంట్ , బిజినెస్ అనలిటిక్స్ , నిర్ణయ మద్దతు వ్యవస్థలు , సమాచార ఆర్థిక శాస్త్రం . భద్రత - పాలన: సైబర్ సెక్యూరిటీ , ఇంటెలిజెన్స్ అనాలిసిస్ , సమాచార విధానం , ఐటి చట్టం, లీగల్ ఇన్ఫర్మాటిక్స్ . విద్య అభ్యాసం: ఎడ్యుకేషనల్ టెక్నాలజీ , లెర్నింగ్ అనలిటిక్స్ . సాంకేతిక పరిణామాలు, సామాజిక మార్పులు పెరిగే కొద్దీ, సమాచార శాస్త్రం యొక్క స్వభావం నిరంతరం విస్తరిస్తూనే ఉంది. ఇది సాంప్రదాయక విద్యా సరిహద్దులను చెరిపివేసి, సరికొత్త పరిశోధనా రంగాలను సృష్టిస్తోంది. == పునాదులు == === పరిధి === సమాచార శాస్త్రం ప్రధానంగా సమస్యల పరిష్కారంపై దృష్టి పెడుతుంది. ఇందులో పాల్గొన్న వ్యక్తుల (స్టేక్ హోల్డర్స్) దృక్కోణం నుండి సమస్యలను అర్థం చేసుకోవడం, ఆపై అవసరమైన మేరకు సమాచారాన్ని, ఇతర సాంకేతికతలను అన్వయించడం దీని ప్రధాన విధానం. అంటే, ఒక వ్యవస్థలోని విడివిడి సాంకేతిక భాగాల కంటే, మొత్తం వ్యవస్థ ఎదుర్కొనే సమస్యలను ఇది ముందుగా పరిష్కరిస్తుంది. ఈ కోణంలో చూస్తే, సమాచార శాస్త్రం అనేది 'సాంకేతిక నియతివాదం' కు ఒక ప్రతిస్పందనగా కనిపిస్తుంది. సాంకేతికత తన సొంత నియమాలతో అభివృద్ధి చెందుతుందని, అది సమాజంలోని ఇతర వ్యవస్థలను నియంత్రించే ఒక స్వయంప్రతిపత్త వ్యవస్థ అని సాంకేతిక నియతివాదం నమ్ముతుంది.<ref>{{cite web | url=http://pespmc1.vub.ac.be/ASC/Techno_deter.html | title=Web Dictionary of Cybernetics and Systems: Technological Determinism | publisher=Principia Cibernetica Web | access-date=2011-11-28 | archive-date=2011-11-12 | archive-url=https://web.archive.org/web/20111112233108/http://pespmc1.vub.ac.be/ASC/TECHNO_DETER.html | url-status=dead }}</ref> అనేక విశ్వవిద్యాలయాలలో సమాచార శాస్త్ర అధ్యయనం కోసం ప్రత్యేక కళాశాలలు లేదా పాఠశాలలు ఉన్నాయి. అదే సమయంలో, సమాచార శాస్త్ర పండితులు కమ్యూనికేషన్, ఆరోగ్య రక్షణ [healthcare], కంప్యూటర్ శాస్త్రం, చట్టం, సమాజ శాస్త్రం [sociology] వంటి విభిన్న రంగాలలో కూడా పనిచేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | title=The quest for umbrella terms in information science. Tracking the origins of informatics and informatics | date=2019| last1=Ibekwe | first1=Fidelia | last2=Aparac-Jelusic| first2= Tatjana| last3=Abadal| first3= Ernest| journal=HAL Open Science | volume=10?| pages=1–17 | url=https://hal.science/hal-02401819 }}</ref> సమాచార శాస్త్రంలో ప్రస్తుతం ప్రధానంగా చర్చకు వచ్చే అంశాలు ఇక్కడ ఉన్నాయి: సైన్స్ కోసం హ్యూమన్–కంప్యూటర్ ఇంటరాక్షన్ [Human–computer interaction] గ్రూప్‌వేర్ [Groupware] సెమాంటిక్ వెబ్ [Semantic Web] వాల్యూ సెన్సిటివ్ డిజైన్ [Value sensitive design] ఇటరేటివ్ డిజైన్ [Iterative design] ప్రక్రియలు ప్రజలు సమాచారాన్ని ఎలా సృష్టిస్తారు, ఉపయోగిస్తారు, ఎలా కనుగొంటారు అనే పద్ధతులు. === నిర్వచనాలు === "సమాచార శాస్త్రం" (information science) అనే పదాన్ని మొట్టమొదట 1955లో ఉపయోగించినట్లు ఆధారాలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite web|url=https://www.merriam-webster.com/dictionary/information%20science|title=Definition of INFORMATION SCIENCE|website=www.merriam-webster.com|language=en|access-date=2017-09-25|archive-date=2017-09-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20170925132248/https://www.merriam-webster.com/dictionary/information%20science|url-status=live}}</ref> 1968 నాటి ఒక ప్రారంభ నిర్వచనం ప్రకారం (ఈ సంవత్సరంలోనే 'అమెరికన్ డాక్యుమెంటేషన్ ఇన్‌స్టిట్యూట్' తన పేరును 'అమెరికన్ సొసైటీ ఫర్ ఇన్ఫర్మేషన్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ'గా మార్చుకుంది): :"సమాచార శాస్త్రం అనేది సమాచార లక్షణాలు, దాని ప్రవర్తన, సమాచార ప్రవాహాన్ని నియంత్రించే శక్తులు, సమాచారం యొక్క ప్రాప్తిని, వినియోగాన్ని గరిష్ఠ స్థాయికి పెంచే పద్ధతులను పరిశోధించే ఒక విభాగం. సమాచార పుట్టుక, సేకరణ, నిర్వహణ, నిల్వ, వెలికితీత, వివరణ, ప్రసారం, పరివర్తన వినియోగానికి సంబంధించిన జ్ఞాన సంపదతో ఇది ముడిపడి ఉంది. ఇందులో సహజ కృత్రిమ వ్యవస్థలలో సమాచార ప్రాతినిధ్యాల ప్రామాణికత, సమర్థవంతమైన సందేశ ప్రసారం కోసం కోడ్‌ల ఉపయోగం, కంప్యూటర్లు, వాటి ప్రోగ్రామింగ్ వ్యవస్థల వంటి సమాచార ప్రాసెసింగ్ పరికరాల అధ్యయనం ఉంటాయి. ఇది గణితం, తర్కం, భాషాశాస్త్రం, మనస్తత్వశాస్త్రం, కంప్యూటర్ సాంకేతికత, ఆపరేషన్స్ రీసెర్చ్, గ్రాఫిక్ ఆర్ట్స్, కమ్యూనికేషన్స్, మేనేజ్‌మెంట్ ఇతర సంబంధిత రంగాల నుండి ఉద్భవించిన ఒక బహుముఖ శాస్త్రం. దీనికి ఒక 'శుద్ధ శాస్త్ర' (pure science) విభాగం ఉంది, ఇది అన్వయంతో సంబంధం లేకుండా విషయాన్ని పరిశోధిస్తుంది; అలాగే ఒక 'అన్వయ శాస్త్ర' (applied science) విభాగం ఉంది, ఇది సేవలను ఉత్పత్తులను అభివృద్ధి చేస్తుంది." <ref>{{harv|Borko|1968|p=3}}.Borko, H. (1968). Information science: What is it? ''American Documentation'' 19(1), 3¬5.</ref> ==== సంబంధిత పదాలు ==== కొంతమంది రచయితలు సమాచార శాస్త్రానికి పర్యాయపదంగా 'ఇన్ఫర్మాటిక్స్' [informatics] అనే పదాన్ని ఉపయోగిస్తారు. ముఖ్యంగా 1960వ దశకం మధ్యలో ఎ. ఐ. మిఖైలోవ్ ఇతర సోవియట్ రచయితలు అభివృద్ధి చేసిన భావనకు ఇది వర్తిస్తుంది. మిఖైలోవ్ స్కూల్ ఇన్ఫర్మాటిక్స్‌ను శాస్త్రీయ సమాచార అధ్యయనానికి సంబంధించిన విభాగంగా పరిగణించింది.<ref>{{cite journal | last1 = Mikhailov | first1 = A.I. | last2 = Chernyl | first2 = A.I. | last3 = Gilyarevskii | first3 = R.S. | year = 1966 | title = Informatika – novoe nazvanie teorii naučnoj informacii | journal = Naučno Tehničeskaja Informacija | volume = 12 | pages = 35–39 }}</ref> అమెరికాలో కంప్యూటర్ శాస్త్రవేత్తలు తమ పనిని లైబ్రరీ సైన్స్ నుండి వేరు చేయడానికి ఈ పదాన్ని వాడితే, బ్రిటన్‌లో సహజ కృత్రిమ సమాచార వ్యవస్థలను అధ్యయనం చేసే శాస్త్రంగా దీనిని పిలుస్తారు. మరికొందరు 'సమాచార అధ్యయనాల'కు పర్యాయపదంగా 'సమాచార వ్యవస్థలు' అనే పదాన్ని ఉపయోగిస్తారు. === సమాచార తత్వశాస్త్రం === సమాచార తత్వశాస్త్రం అనేది మనస్తత్వశాస్త్రం, కంప్యూటర్ శాస్త్రం, సమాచార సాంకేతికత తత్వశాస్త్రం కలిసే చోట తలెత్తే లోతైన ప్రశ్నలను అధ్యయనం చేస్తుంది. సమాచారం ప్రాథమిక స్వభావం, దాని ఉపయోగాలు, తత్వశాస్త్ర సమస్యలకు సమాచార ఆధారిత పరిష్కారాలను ఇది అన్వేషిస్తుంది.<ref>Luciano Floridi, [http://www.blackwellpublishing.com/pci/downloads/introduction.pdf "What is the Philosophy of Information?"] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120316090017/http://www.blackwellpublishing.com/pci/downloads/introduction.pdf |date=2012-03-16 }}, ''Metaphilosophy'', 2002, (33), 1/2</ref>. సమాచారం దత్తాంశం [data] మధ్య స్పష్టమైన విభజన లేదని కొందరు శాస్త్రవేత్తలు వాదిస్తారు. === ఆంటాలజీ === విజ్ఞాన శాస్త్రంలో సమాచార శాస్త్రంలో, ఆంటాలజీ అనేది ఒక నిర్దిష్ట రంగంలోని భావనలను, వాటి మధ్య ఉన్న సంబంధాలను అధికారికంగా ప్రతిబింబిస్తుంది. ఒక రంగంలోని అంశాల గురించి తర్కించడానికి [reason] ఆ రంగాన్ని వివరించడానికి దీనిని ఉపయోగిస్తారు. సిద్ధాంత పరంగా, ఆంటాలజీ అనేది "భాగస్వామ్య భావనల యొక్క అధికారిక, స్పష్టమైన వివరణ".<ref>{{cite journal |first=Thomas R. |last=Gruber |author-link=Tom Gruber |date=June 1993 |title=A translation approach to portable ontology specifications |journal=[[Knowledge Acquisition]] |volume=5 |issue=2 |pages=199–220 |doi=10.1006/knac.1993.1008 |s2cid=15709015 }}</ref> ఇది కృత్రిమ మేధ [artificial intelligence], సెమాంటిక్ వెబ్, సిస్టమ్స్ ఇంజనీరింగ్, సాఫ్ట్‌వేర్ ఇంజనీరింగ్ ఇన్ఫర్మేషన్ ఆర్కిటెక్చర్‌లో సమాచారాన్ని క్రమబద్ధీకరించడానికి ఉపయోగించే ఒక నిర్మాణ చట్రం. == వృత్తులు == === సమాచార శాస్త్రవేత్త === ఒక సమాచార శాస్త్రవేత్త సాధారణంగా ఒక నిర్దిష్ట రంగంలో లోతైన జ్ఞానం కలిగి ఉంటారు. వీరు పరిశ్రమలలోని పరిశోధనా సిబ్బందికి లేదా విద్యా రంగంలోని విద్యార్థులకు అవసరమైన సమాచారాన్ని అందిస్తారు. పరిశ్రమలలో ఉండే సమాచార నిపుణులు విద్యా రంగంలోని లైబ్రరీ నిపుణుల శిక్షణ ఒకేలా ఉన్నప్పటికీ, విద్యా రంగంలో ఉండేవారు లైబ్రరీ స్టడీస్ (MLS) లేదా ఎం.ఏ. వంటి ఉన్నత డిగ్రీలను కలిగి ఉండవలసి ఉంటుంది. సమాచార శాస్త్రంలో పరిశోధనలు చేసే వ్యక్తులకు కూడా ఈ పేరు వర్తిస్తుంది. === సిస్టమ్స్ అనలిస్ట్ === ఒక సిస్టమ్స్ అనలిస్ట్ నిర్దిష్ట అవసరాల కోసం సమాచార వ్యవస్థలను సృష్టించడం, డిజైన్ చేయడం మెరుగుపరచడం వంటి పనులు చేస్తారు. సంస్థల పనితీరులో సమర్థతను, ఉత్పాదకతను పెంచడానికి వీరు సమాచార ప్రక్రియలను విశ్లేషిస్తారు. === సమాచార నిపుణుడు === సమాచార నిపుణుడు సమాచారాన్ని భద్రపరచడం, నిర్వహించడం వ్యాప్తి చేయడం చేస్తారు. వీరు రికార్డ్ చేయబడిన జ్ఞానాన్ని వెలికితీయడంలో నైపుణ్యం కలిగి ఉంటారు. పూర్వం వీరు కేవలం ముద్రిత పుస్తకాలతోనే పని చేసేవారు, కానీ నేడు ఎలక్ట్రానిక్, విజువల్, ఆడియో డిజిటల్ సామాగ్రితో కూడా పనిచేస్తున్నారు. వీరు ప్రభుత్వ, ప్రైవేట్ విద్యా సంస్థలలో వివిధ హోదాలలో కనిపిస్తారు. == చరిత్ర == [[File:Gottfried Wilhelm Leibniz, Bernhard Christoph Francke.jpg|thumb|upright|[[గాట్‌ఫ్రైడ్ విల్హెల్మ్ లీబ్నిజ్]], ఒక జర్మన్ మేధావి. ఈయన మెటాఫిజిక్స్, గణితం, థియోడిసీ రంగాలలో రచనలు చేశారు.]] సమాచార శాస్త్ర మూలాలు మానవ విజ్ఞాన భాండాగారంలో ఉన్నాయి. పురాతన అస్సీరియన్ సామ్రాజ్యం కాలం నుండి గ్రంథాలయాలు, ఆర్కైవ్‌ల రూపంలో సమాచార విశ్లేషణ జరుగుతూనే ఉంది.<ref>Clark, John Willis. ''The Care Of Books: An Essay On The Development Of Libraries And Their Fittings, From The Earliest Times To The End Of The Eighteenth Century.'' Cambridge: Cambridge University Press,</ref> 1901 విద్యాపరంగా సమాచార శాస్త్రం 19వ శతాబ్దంలో ఇతర సామాజిక శాస్త్రాలతో పాటు ఉద్భవించింది. అయితే, ఒక శాస్త్రంగా దీని మూలాలు 1665లో రాయల్ సొసైటీ ప్రచురించిన 'ఫిలాసఫికల్ ట్రాన్సాక్షన్స్' వంటి తొలి శాస్త్రీయ పత్రికలలో కనిపిస్తాయి. 18వ శతాబ్దంలో విజ్ఞాన శాస్త్రం సంస్థాగతీకరించబడింది. 1731లో [[బెంజమిన్ ఫ్రాంక్లిన్]] అమెరికాలో మొదటి పౌర లైబ్రరీని స్థాపించారు, ఇది కేవలం పుస్తకాలకే పరిమితం కాకుండా శాస్త్రీయ ప్రయోగాలకు కేంద్రంగా మారింది.<ref>Korty, Margaret Barton. "Benjamin Franklin and Eighteenth Century American Libraries." ''Transactions of the American Philosophical Society'' December vol. 55.9 (1965)</ref> === 19వ శతాబ్దం === [[File:Joseph Marie Jacquard.jpg|thumb|left|[[జోసెఫ్ మేరీ జాక్వర్డ్]]]] 19వ శతాబ్దం నాటికి సమాచార శాస్త్రం ఇతర శాస్త్రాల నుండి విడివడి, కమ్యూనికేషన్ గణన ప్రక్రియలతో (computation) జతకట్టింది. 1801లో జోసెఫ్ మేరీ జాక్వర్డ్ ఫ్రాన్స్‌లో మగ్గాలను నియంత్రించడానికి ఒక 'పంచ్డ్ కార్డ్' వ్యవస్థను కనిపెట్టారు. ఇది "నమూనాల మెమరీ నిల్వ" వ్యవస్థ యొక్క మొదటి ఉపయోగం.<ref>Reichman, F. (1961). Notched Cards. In R. Shaw (Ed.), The state of the library art (Volume 4, Part 1, pp. 11–55). New Brunswick, NJ: Rutgers, The State University, Graduate School of Library Service 1822లో </ref>[[చార్లెస్ బాబేజ్]] ఆధునిక కంప్యూటర్‌కు తొలి మెట్టుగా 'డిఫరెన్స్ ఇంజిన్'ను అభివృద్ధి చేశారు. 1844లో శామ్యూల్ మోర్స్ మొదటి బహిరంగ టెలిగ్రాఫ్ సందేశాన్ని పంపారు. 1854లో జార్జ్ బూల్ ప్రచురించిన 'ఆన్ ఇన్వెస్టిగేషన్ ఇన్ టు లాస్ ఆఫ్ థాట్' అనే గ్రంథం బూలియన్ ఆల్జీబ్రాకు పునాది వేసింది, దీనిని నేడు సమాచార వెలికితీతలో [information retrieval] ఉపయోగిస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | last1 = Smith | first1 = E. S. | year = 1993 | title = On the shoulders of giants: From Boole to Shannon to Taube: The origins and development of computerized information from the mid-19th century to the present | url = https://archive.org/details/sim_information-technology-and-libraries_1993-06_12_2/page/216 | journal = Information Technology and Libraries | volume = 12 | issue = 2| pages = 217–226 }}</ref> 1876లో అలెగ్జాండర్ గ్రాహం బెల్ టెలిఫోన్‌ను, 1877లో థామస్ ఎడిసన్ ఫోనోగ్రాఫ్‌ను కనిపెట్టారు. === యూరోపియన్ డాక్యుమెంటేషన్ === ఆధునిక సమాచార శాస్త్ర పునాదులుగా పిలిచే 'డాక్యుమెంటేషన్ సైన్స్' 19వ శతాబ్దం చివరలో ఐరోపాలో ఉద్భవించింది. సమాచార శాస్త్ర చరిత్రకారులు [[పాల్ ఓట్లెట్]] హెన్రీ లా ఫోంటైన్‌లను ఈ రంగ పితామహులుగా పేర్కొంటారు. వీరు 1895లో అంతర్జాతీయ బిబ్లియోగ్రఫీ ఇన్‌స్టిట్యూట్ (IIB) ను స్థాపించారు.<ref>Rayward, W. B. (1994). International federation for information and documentation. In W. A. Wiegand, & D. G. David Jr. (Eds.), The encyclopedia of library history (pp. 290–294). New York: Garland Publishing, Inc.</ref> ఓట్లెట్ లా ఫోంటైన్ (1913లో నోబెల్ బహుమతి గ్రహీత) ప్రపంచంలోని జ్ఞానాన్ని అంతటినీ ఒకదానితో ఒకటి అనుసంధానించాలని కలలు గన్నారు. వారు చర్చించిన అంశాలు నేటి వరల్డ్ వైడ్ వెబ్ (WWW) కు నాంది పలికాయి. హైపర్‌లింక్‌లు, సెర్చ్ ఇంజిన్లు, సోషల్ నెట్‌వర్క్‌ల వంటి భావనలను వారు అప్పుడే ఊహించారు. ఓట్లెట్ 'యూనివర్సల్ డెసిమల్ క్లాసిఫికేషన్'ను రూపొందించారు.<ref>Day, Ronald. ''Modern Invention of Information''. Carbondale, Il.: Southern Illinois University Press, 2001: 7</ref> === ఆధునిక సమాచార శాస్త్రానికి మార్పు === [[File:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|[[వన్నెవర్ బుష్]], ఒక ప్రసిద్ధ సమాచార శాస్త్రవేత్త, సుమారు 1940–1944]] 1950ల నాటికి, సమాచార నిల్వ వెలికితీత కోసం స్వయంచాలక పరికరాల అవశ్యకత పెరిగింది. 1960లు, 70ల నాటికి మెయిన్‌ఫ్రేమ్ కంప్యూటర్ల నుండి మినీ మైక్రో కంప్యూటర్ల వైపు మార్పు జరిగింది. సమాచార శాస్త్ర పండితులు తమ రంగంలో విజ్ఞాన శాస్త్రం, మానవీయ శాస్త్రాలు, వైద్యం, చట్టం వంటి వృత్తిపరమైన రంగాలను కూడా చేర్చుకుని దీనిని ఒక బహుముఖ విభాగంగా తీర్చిదిద్దారు.<ref>Ingwersen, Peter. (1992). [https://peteringwersen.info/publications/2140_libri_1992_information_and_information_science_in_context.pdf Information and Information Science in Context] Libri, 42(2): 99-135.</ref> 1980ల నాటికి, ప్రజలు తమ సొంత కంప్యూటర్ల నుండి పెద్ద డేటాబేస్ లను ఉపయోగించుకునే అవకాశం కలిగింది. నేడు, సమాచార శాస్త్రం ప్రధానంగా ఆన్‌లైన్ డేటాబేస్ లు, ఇంటర్నెట్ అభివృద్ధి, సమాజంపై వాటి ప్రభావాలను అధ్యయనం చేస్తోంది.<ref>{{cite web |url=http://www.asis.org/history.html |title=ASIST History |publisher=Asis.org |date=1968-01-01 |access-date=2011-05-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121018105558/http://asis.org/history.html |archive-date=2012-10-18 |url-status=dead }}</ref> == 21వ శతాబ్దంలో సమాచార వ్యాప్తి == === మారుతున్న నిర్వచనం === గతంలో సమాచార వ్యాప్తి అంటే ఒక వైపు నుండి మాత్రమే జరిగే కమ్యూనికేషన్ గా ఉండేది. ఇంటర్నెట్ ఆన్‌లైన్ కమ్యూనిటీల రాకతో సోషల్ మీడియా ఈ పరిస్థితిని మార్చివేసింది. ఇది సరికొత్త కమ్యూనికేషన్ పద్ధతులను, కొత్త రకమైన సమాచారాన్ని సృష్టించింది.<ref>{{cite journal | last1 = Miller | first1 = R | year = 2012 | title = Social media, authentic learning and embedded librarianship: a case study of dietetics students | journal = Journal of Information Literacy | volume = 6 | issue = 2| pages = 97–109 | doi=10.11645/6.2.1718| doi-access = free | hdl = 10919/19080 | hdl-access = free }}</ref> సోషల్ నెట్‌వర్క్‌ల స్వభావం వల్ల సమాచారం సంస్థాగత వనరుల కంటే వేగంగా వ్యాప్తి చెందుతోంది.<ref>Zhang, B., Semenov, A., Vos, M. and Veijlainen, J. (2014). Understanding fast diffusion of information in the social media environment: A comparison of two cases. In ''ICC 2014 Conference Proceedings'', 522–533</ref> === ప్రజలు , పరిశ్రమపై సోషల్ మీడియా ప్రభావం === సాంప్రదాయ సమాచార మార్గాలను ఉపయోగించుకోలేని ప్రజలకు సోషల్ మీడియా ఒక వేదికగా మారింది. ప్రధాన వార్తా సంస్థలు కూడా ఫేస్‌బుక్, ట్విట్టర్ వంటి నెట్‌వర్క్‌ల ద్వారా ప్రజలకు చేరువవుతున్నాయి. ప్రజలు సమాచారంతో మమేకమవ్వడానికి, తమకు తెలిసిన వారితో పంచుకోవడానికి ఇష్టపడుతున్నారు. ఈ మార్పు ఎంత శక్తివంతంగా ఉందంటే, వార్తా ప్రచురణకర్తలు కూడా సోషల్ మీడియా నియమాలకు అనుగుణంగా నడుచుకోవలసి వస్తోంది. ప్రజలు ఈ కొత్త సమాచార పద్ధతుల పట్ల ఎంత ఆసక్తిగా ఉన్నారో స్మార్ట్‌ఫోన్ యాప్‌ల పెరుగుదల నిరూపిస్తోంది. == పరిశోధనా రంగాలు అన్వయాలు == [[File:Getting_to_Philosophy_graph_of_Wikipedia_articles_by_Pine.png|thumb|ఈ గ్రాఫ్ వికీపీడియా వ్యాసాల మధ్య ఉన్న లింక్‌లను చూపుతుంది. సమాచార శాస్త్రంలో వివిధ అంశాలు ఒకదానితో ఒకటి ఎలా సంబంధం కలిగి ఉంటాయో అధ్యయనం చేయడం కూడా ఒక భాగం.]] సమాచార శాస్త్రం పరిశోధించి, అభివృద్ధి చేసే కొన్ని ప్రధాన రంగాలు ఇక్కడ ఉన్నాయి. === సమాచార ప్రాప్తి === ఇది ఇన్ఫర్మాటిక్స్, ఇన్ఫర్మేషన్ సెక్యూరిటీ, కంప్యూటర్ శాస్త్రం కలిసే చోట ఉంటుంది. భారీ మొత్తంలో ఉన్న సమాచారాన్ని ప్రాసెస్ చేయడం, వినియోగదారులకు దానిని సులభంగా అందుబాటులోకి తీసుకురావడం దీని లక్ష్యం. దీనితో పాటు అనధికార వ్యక్తులు సమాచారాన్ని చూడకుండా నియంత్రించడం కూడా ఇందులో భాగం. సమాచార వెలికితీత [information retrieval], టెక్స్ట్ మైనింగ్ [text mining], యంత్ర అనువాదం [machine translation] వంటి సాంకేతికతలు ఇక్కడ ఉపయోగపడతాయి. ఇది కాపీరైట్ పేటెంట్ చట్టాల చర్చల్లో కూడా ముఖ్యమైన పాత్ర పోషిస్తుంది. === సమాచార వాస్తుశిల్పం === ఇన్ఫర్మేషన్ ఆర్కిటెక్చర్ (IA) అనేది వెబ్‌సైట్లు, ఇంట్రానెట్లు, ఆన్‌లైన్ కమ్యూనిటీలను వినియోగదారులకు సులభంగా ఉండేలా రూపొందించే కళ విజ్ఞానం.<ref>'What is IA?' Information Architecture Institute. [http://www.iainstitute.org/documents/learn/What_is_IA.pdf IAinstitute.org] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070726070358/http://iainstitute.org/documents/learn/What_is_IA.pdf |date=2007-07-26 }}</ref> ఇది డిజిటల్ ప్రపంచంలో డిజైన్ ఆర్కిటెక్చర్ సూత్రాలను ఏకీకృతం చేస్తుంది. === సమాచార నిర్వహణ === ఒకటి లేదా అంతకంటే ఎక్కువ వనరుల నుండి సమాచారాన్ని సేకరించి, దానిని అవసరమైన వారికి పంపిణీ చేయడాన్ని సమాచార నిర్వహణ (IM) అంటారు. సమాచార నిర్మాణం, ప్రాసెసింగ్ డెలివరీని నియంత్రించడం దీని బాధ్యత. 1970వ దశకం నుండి సమాచార సాంకేతికత పెరగడంతో, ఈ రంగం దత్తాంశ నిర్వహణ వైపు కూడా విస్తరించింది. === సమాచార వెలికితీత === పత్రాల కోసం, పత్రాల లోపల సమాచారం కోసం, లేదా వెబ్ సెర్చ్ ఇంజిన్లలో సమాచారాన్ని వెతకడం దీని పరిధిలోకి వస్తుంది. 'సమాచార భారం' ను తగ్గించడానికి స్వయంచాలక వెలికితీత వ్యవస్థలను ఉపయోగిస్తారు. వినియోగదారుడు ఏదైనా వెతకడానికి ఒక క్వెరీని (query) పంపినప్పుడు, డేటాబేస్ నుండి దానికి సంబంధించిన ఫలితాలను ఇది చూపిస్తుంది. === సమాచార అన్వేషణ === సమాచారాన్ని పొందడానికి మనుషులు చేసే ప్రయత్నాలు లేదా సాంకేతిక పద్ధతులను ఇది సూచిస్తుంది. లైబ్రరీ ఇన్ఫర్మేషన్ సైన్స్ (LIS) పరిశోధనలో వివిధ వృత్తుల వారు (వైద్యులు, ఇంజనీర్లు, లాయర్లు) తమకు కావాల్సిన సమాచారాన్ని ఎలా వెతుకుతారో అధ్యయనం చేస్తారు. === సమాచార సమాజం === సమాచార సృష్టి, పంపిణీ, వినియోగం ప్రధాన ఆర్థిక, రాజకీయ, సాంస్కృతిక కార్యకలాపాలుగా ఉండే సమాజాన్ని సమాచార సమాజం అంటారు. సమాచార సాంకేతికతను సృజనాత్మకంగా ఉపయోగించి అంతర్జాతీయంగా పోటీతత్వాన్ని సాధించడం దీని లక్ష్యం. దీనికి సమానమైన ఆర్థిక రూపం 'నాలెడ్జ్ ఎకానమీ' [knowledge economy]. ఈ సమాజంలో భాగమయ్యే వ్యక్తులను 'డిజిటల్ పౌరులు' [digital citizens] అని పిలుస్తారు. === జ్ఞాన ప్రాతినిధ్యం తర్కం === ఇది కృత్రిమ మేధ పరిశోధనలో ఒక భాగం. జ్ఞానాన్ని గుర్తుల రూపంలో ప్రతిబింబించడం ద్వారా, వాటి నుండి కొత్త జ్ఞానాన్ని ఎలా సృష్టించాలో ఇది వివరిస్తుంది. గణిత తర్కం ద్వారా సమాచారాన్ని ఎలా విశ్లేషించాలో ఇది నేర్పిస్తుంది. == మూలాలు == {{Reflist|30em}} == వనరులు == {{cite journal | last=Borko | first=H. | year=1968 | title=Information science: What is it? | url=https://archive.org/details/sim_american-documentation_1968-01_19_1/page/n3 | journal=American Documentation | publisher=Wiley | volume=19 | issue=1 | issn=0096-946X | doi=10.1002/asi.5090190103 | pages=3–5}} {{cite journal | last1 = Leckie | first1 = Gloria J. | last2 = Pettigrew | first2 = Karen E. | last3 = Sylvain | first3 = Christian | year = 1996 | title = Modeling the information seeking of professionals: A general model derived from research on engineers, health care professionals, and lawyers | url = https://archive.org/details/sim_library-quarterly_1996-04_66_2/page/160 | journal = Library Quarterly | volume = 66 | issue = 2| pages = 161–193 | doi=10.1086/602864| s2cid = 7829155 }} {{Cite book|last=Wark|first=McKenzie|year=1997|title=The Virtual Republic|publisher=Allen & Unwin, St Leonards}} == మరింత పఠనం కోసం == {{cite book|title=Encyclopedia of Information Science and Technology|first=Mehdi|last=Khosrow-Pour|isbn=978-1-59140-553-5|publisher=Idea Group Reference|date=22 March 2005}} == బాహ్య లింకులు == {{Wiktionary}} {{official website|https://www.asist.org/|అమెరికన్ సొసైటీ ఫర్ ఇన్ఫర్మేషన్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ}} [https://www.ischools.org/ ఐ-స్కూల్స్ (iSchools)] [http://jis.sagepub.com/ జర్నల్ ఆఫ్ ఇన్ఫర్మేషన్ సైన్స్] {{Social sciences}} {{Visualization}} {{Authority control}} [[Category:సమాచార శాస్త్రం| ]] [[Category:సమాచారం]] [[Category:గ్రంథాలయ శాస్త్రం]] 3ybkgd8hsmkma2zi19q0qovf67jsvgu వల్లతోల్ నారాయణ మీనన్ 0 380377 4808178 4335006 2026-04-23T05:01:37Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808178 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | honorific_prefix = మహాకవి | name = వల్లతోల్ నారాయణ మీనన్ | honorific_suffix = | image = Vallathol Narayana Menon 2.jpg | image_size = | birth_date = 1878 అక్టోబరు 16 | birth_place = [[మంగళం,తిరుర్|మంగళం]], [[తిరూర్]],[[మలబార్ జిల్లా]], [[మద్రాస్ ప్రెసిడెన్సీ]],[[బ్రిటీష్ ఇండియా]] (ప్రస్తుతం [[మలప్పురం జిల్లా]],[[కేరళ]], [[భారతదేశం]]) | death_date = 1958 మార్చి 13 | nationality = [[భారతదేశం]] | occupation = మలయాళ కవి, అనువాదకుడు | known_for = కవిత్వం, భారత స్వాతంత్ర్య క్రియాశీలత, సంఘ సంస్కరణ, కథాకళి పునరుజ్జీవనం | awards = [[పద్మ భూషణ్]] {{small|(1954)}} }} '''వల్లథోల్ నారాయణ మీనన్ (మలయాళం: వల్లతోల్ నారాయణ మేనన్) ​​ ( 1878 అక్టోబరు 16 - 1958 మార్చి 13) ఒక మలయాళ కవి,''' ఆధునిక మలయాళ కవిత్వం త్రిమూర్తులలో ఒకరు, ఆసన్, ఉల్లూర్ లతో పాటు. గౌరవప్రదమైన మహాకవి (మహాకవి ) 1913లో అతని ''మహాకావ్య'' ''చిత్రయోగం'' ప్రచురణ తర్వాత అతనికి వర్తించబడింది.<ref name="Zarrilli">{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=eVHCnqglqyoC&pg=PA30|title=Kathakali Dance-Drama: Where Gods and Demons Come to Play|last=Zarrilli|first=Phillip|publisher=Routledge|year=2004|isbn=9780203197660|pages=30–31}}</ref> అతను జాతీయవాద కవి, [[భారత స్వాతంత్ర్యోద్యమం|భారత స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం]]<nowiki/>లోని వివిధ అంశాలపై వరుస పద్యాలను రాశాడు. అతను కుల వ్యవస్థకు, [[బ్రిటిష్]], బ్రాహ్మణుల దౌర్జన్యానికి, ఇతర సామాజిక సనాతన ధర్మాలకు వ్యతిరేకంగా కూడా రాశాడు. [[కేరళ]] కళామండలం స్థాపించాడు, కథాకళి అని పిలువబడే సాంప్రదాయ కేరళీయ నృత్య రూపాన్ని పునరుజ్జీవింపజేయడంలో ఘనత పొందింది. == ప్రారంభ జీవితం == వల్లతోల్ కేరళలోని మలప్పురం జిల్లాలోని చెన్నర, మంగళం, తిరుర్‌లో కడుంగోట్టే మల్లిస్సేరి దామోదరన్ ఎలయతు, కుట్టిప్పారు అమ్మల కుమారుడిగా జన్మించాడు.<ref name="Bio">[http://www.keralasahityaakademi.org/sp/Writers/Profiles/Vallathol/Html/VallathollPage.htm "Vallathol Narayana Menon"]. [[Kerala Sahitya Akademi]]. Retrieved 18 April 2014.</ref> అతను ఎటువంటి అధికారిక విద్యను అందుకోలేదు కానీ సంస్కృత భాషలో శిక్షణ పొందాడు, మొదట సంస్కృత పండితుడు వరియం పరంబిల్ కుంజన్ నాయర్ వద్ద, తరువాత అతని స్వంత మామ రామున్ని మీనన్ వద్ద, అతనిని సంస్కృత కవితా ప్రపంచంలోకి పరిచయం చేశాడు. ''రామున్ని మీనన్ అతనికి అష్టాంగ హృదయం'' అనే వైద్య గ్రంథాన్ని కూడా బోధించాడు, యువ నారాయణ మీనన్ త్వరలో తన మామయ్యకు వైద్య సాధన, బోధనలో సహాయం చేయడం ప్రారంభించాడు. అతను పరక్కుళం సుబ్రహ్మణ్య శాస్త్రి, కైక్కులంగర రామ వారియర్ వద్ద ఒక సంవత్సరంలో [[తత్వశాస్త్రం]]లో పాటు శిక్షణ పొందాడు, తర్కం. అతను 1901 నవంబరులో వన్నెరి చిట్టజివీట్టిల్ మాధవి అమ్మను వివాహం చేసుకున్నాడు, కేరళ సాంస్కృతిక రాజధాని అయిన త్రిసూర్‌కు మారాడు.అతను 1905 నుండి 1910 వరకు [[త్రిస్సూర్|త్రిస్సూర్‌లోని]] కల్పద్రుమం ప్రెస్‌లో మేనేజర్‌గా పనిచేశాడు. ఈ కాలంలో, అతని వినికిడి క్షీణించడం ప్రారంభమైంది.1915 నుండి, అతను ''కేరళోదయం'' [[వార్తాపత్రిక|వార్తాపత్రికలో]] పని చేయడం ప్రారంభించాడు, తరువాత త్రిస్సూర్ నుండి ప్రచురించబడే ''అమృత్ రితేష్'' అనే పత్రికలో చేరాడు. == కవిత్వం == పన్నెండేళ్ల వయసు నుంచే పద్యాలు రాయడం ప్రారంభించాడు. ''కిరాత శతకం,'' ''వ్యాసావతారం'' ఆయన ప్రచురించిన తొలి రచనలు. అతను 1894లో ''భాషాపోషిణి'' పత్రిక కవిత్వ పురస్కారాన్ని గెలుచుకున్నాడు. ''భాషాపోషిణి'', ''కేరళ సంచారి,'' ''విజ్ఞాన చింతామణి'' పత్రికలలో కనిపించడం ప్రారంభించాయి. వాల్మీకి రామాయణాన్ని మలయాళంలోకి అనువదించడం అతని మొదటి ప్రధాన సాహిత్య కార్యక్రమాలు, దీని పని 1905లో ప్రారంభమై రెండు సంవత్సరాలు పట్టింది''.<ref name="LegacyofKerala">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=S9RMxjdjUVAC|title=The Legacy of Kerala|author=A. Sreedhara Menon|publisher=[[DC Books]]|year=1982|isbn=9788126437986|page=77|author-link=A. Sreedhara Menon}}</ref> గంగాపతి (1913) లో శివునికి వ్యతిరేకంగా పార్వతి నిరసన, బంధనస్థానయ అనిరుధన్ (1914)లో తన ప్రేమ కోసం ఉష తన తండ్రిని ధిక్కరించినట్లు 1917లో, అతని పదకొండు సంపుటాల రచనలో మొదటిది సాహిత్య మంజరి ( సాహిత్యపు బొకే ) ప్రచురించబడింది.ఈ పద్యాలు చాలా ముందుగా పి వి కృష్ణ వారియర్ కవనకౌముది పత్రికలో వచ్చాయి. మేరీ మాగ్డలీన్‌పై మగ్దలానా మరియం అనే అతని ఖండ కావ్య మలయాళంలో క్రైస్తవ ప్రతీకవాదంలో కొత్త సంప్రదాయానికి మార్గం సుగమం చేసింది.'' అతను కుమారన్ అసన్, ఉల్లూర్ ఎస్. పరమేశ్వర అయ్యర్‌లతో పాటు ఆధునిక మలయాళంలోని త్రిమూర్తుల కవులలో ఒకరు. సాహిత్య విమర్శకుడు కె ఎం జార్జ్కుమరన్ అసన్‌తో కలిసి, వల్లతోల్ "[పంతొమ్మిది]-ఇరవైలలో మలయాళ కవిత్వంలో విప్లవాత్మక మార్పును తీసుకురావడానికి బాధ్యత వహించాడు.<ref>{{cite web|title=Indian Who's Who 1937-38|url=http://www.archive.org/details/in.ernet.dli.2015.523178.page/n1027/mode/1up}}</ref> కొచ్చిన్ మహారాజు అతనికి "కవిసార్వభౌమన్" బిరుదును ప్రదానం చేశారు.<ref>{{cite web|title=Padma Awards Directory (1954–2013)|url=http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf|access-date=18 April 2014|publisher=[[Ministry of Home Affairs (India)|Ministry of Home Affairs]]|archive-date=15 అక్టోబరు 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151015193758/http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/LST-PDAWD-2013.pdf|url-status=dead}}</ref> అతనికి 1954లో భారతదేశం మూడవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం అయిన [[పద్మభూషణ్ పురస్కారం|పద్మ భూషణ్]] బిరుదు లభించింది [[దస్త్రం:Vallathol Narayana Menon 1978 stamp of India.jpg|center|thumb|వల్లతోల్ గౌరవార్థం భారతదేశం 1978 స్మారక స్టాంపు]] == కథాకళి == కథాకళిని పునరుజ్జీవింపజేసిన ఘనత వల్లథోల్‌కు దక్కుతుంది. భరతపూజ నది ఒడ్డున చెరుతురుతిలో కేరళ కళామండలం ఏర్పాటు చేయడంలో ప్రముఖ పాత్ర పోషించాడు.ఆధునిక కేరళలో కథాకళి కళ పునరుద్ధరణకు ప్రధానంగా వల్లతోల్, కేరళ కళామండలం కృషి కారణంగా ఉంది.ఇతను 1950, 1953 మధ్య విదేశాలలో తన పర్యటనల సమయంలో ఈ కళపై ప్రపంచ ఆసక్తిని ప్రేరేపించాడు <ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=w8XPyBqxwX8C|title=Pillars of Modern India, 1757–1947|author=Sayed Jafar Mahmud|publisher=APH Publishing|year=1994|isbn=9788170245865|page=129}}</ref> == జాతీయవాద ఉద్యమంలో ప్రమేయం == వల్లతోల్ మలయాళ భాషలో వ్రాసే జాతీయవాద కవి.<ref name="nationalist1">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=GWIkmUq8lIUC|title=Glimpses of Indian Heritage|author=Raman Varadara, Raman Varadara Staff|publisher=[[Popular Prakashan]]|year=1993|isbn=9788171547586|page=138}}</ref> అతను జాతీయవాద ఉద్యమంలో చురుకుగా పాల్గొన్నాడు. అతను 1922, 1927లో ఇండియన్ కాంగ్రెస్ అఖిల భారత సమావేశాలకు హాజరయ్యాడు,<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=TXt1AAAAIAAJ|title=Malayalam Literary Survey, Volume 13|publisher=[[Kerala Sahitya Akademi]]|year=1991|page=26}}</ref> 1922లో తన భారత పర్యటన సందర్భంగా వేల్స్ యువరాజు అతనికి అందించిన రాజ గౌరవాన్ని తిరస్కరించాడు.వల్లథోల్ [[మహాత్మా గాంధీ]]<nowiki/>కి గొప్ప ఆరాధకుడిగా మిగిలిపోయాడు, "ఎంతే గురునాథన్" ("నా గొప్ప గురువు"  కవితను రాశాడు. అదే సమయంలో, అతను కమ్యూనిస్ట్ భావజాలానికి ఆకర్షితుడయ్యాడు, సోవియట్ యూనియన్ విజయాలను ప్రశంసిస్తూ కవితలు రాశాడు.అతను భారతదేశ జాతీయవాద ఉద్యమాన్ని ప్రశంసిస్తూ అనేక దేశభక్తి పద్యాలను రాశాడు. == గ్రంథ పట్టిక == వల్లతోల్ నారాయణ మీనన్ ప్రచురించిన రచనల జాబితా క్రిందిది.<ref>{{Cite book|title=Malayala Grantha Soochi: A Retrospective Bibliography of Malayalam Books Volume 1 to 9|date=1973–2020|publisher=[[Kerala Sahitya Akademi]]|editor=Govi, K. M.}}</ref> మొదటి ఎడిషన్ వివరాలు అందుబాటులో లేని చోట తదుపరి సంచికల గ్రంథ పట్టిక వివరాలు ఉపయోగించబడతాయి.''కేరళ విశ్వవిద్యాలయం 1978లో వల్లతోల్ బిబ్లియోగ్రఫీ'' పేరుతో రచయిత గ్రంథ పట్టికను ప్రచురించింది.<ref>[https://www.kulib.in/products.html "Vallathol Bibliography"]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}. Kerala University Library. Retrieved 19 January 2013.</ref> === కవిత్వం === {| class="wikitable" !సంవత్సరం !శీర్షిక !ప్రచురణకర్త !గమనికలు |- |సి. 1896 |''వ్యాసావతారం'' | (ఆవర్తన) |మణిప్రవాళం కవిత్వం |- |సి. 1896 |''కిరాతశతకము'' | (ఆవర్తన) |మణిప్రవాళం కవిత్వం |- |1896 |''సల్లపపురం'' |పట్టాంబి: విజ్ఞాన చితామణి |పుస్తకంగా ప్రచురించబడిన మొదటి రచన; వెల్లనస్సేరి వాసుదేవన్ మూస్సత్‌తో కలిసి రచించిన 40 మణిప్రవాళం పద్యాల సేకరణ; కోజిపరంబిల్ నారాయణ మీనన్ పేరుతో వ్రాయబడింది; ఎ. రామన్ మూస్సత్ ద్వారా ప్రచురించబడింది<ref>{{Cite book|title=Malayala Grantha Soochi: A Retrospective Bibliography of Malayalam Books|date=1974|publisher=[[Kerala Sahitya Akademi]]|editor=Govi, K. M.|volume=2|page=870}}</ref> |- |1899 |''ఋతువిలాసం'' |''కవనోదయం'' |కాళిదాసు ఋతుసంహారానికి అనుకరణ ; ''_'' 1922లో విద్యా విలాసమ్, కాలికట్ ప్రచురించిన పుస్తకం 2వ ఎడిషన్ |- |సి. 1901 |''పార్వతీ పదాది కేశాంత స్తవం'' |— |పరిష్కారాభివర్దిని నడక సభకు వ్రాయబడింది<ref name="Ulloor">{{Cite book|title=Kerala Sahitya Charitram|author=[[Ulloor S. Parameswara Iyer]]|chapter=അധുനാതനകാലം|chapter-url=https://books.sayahna.org/html/rnp-hist-lit-6-2.html}}</ref> |- |1906 |''తపతి సంవరణం'' |''రసికాంజిని'' |వంజిపట్టు; ''1906 జూలై-ఆగస్టు (ME 1081 కర్ఖిడకం-చింగం) రసికరంజిని'' సంచికలో ప్రచురించబడింది ; ఎప్పుడూ పుస్తకంగా ప్రచురించబడలేదు{{sfn|Nair|1962|p=69}} |- |సి. 1910 |''బధిరవిలాపం'' |కొట్టక్కల్: లక్ష్మీ సహాయం <small> (2వ ఎడిషన్)</small> |c లో 1వ ఎడిషన్. 1910; 1917లో 2వ ఎడిషన్; 1920లో కె. వాసుదేవన్ మూస్సత్ 3వ ఎడిషన్ మంగళోదయం, త్రిచూర్‌లో ముద్రించారు. |- |1913 |''గణపతి'' |కున్నంకుళం: ఏఆర్పి <small> (2వ ఎడిషన్)</small> |వాస్తవానికి 1913లో కావన్న ''కౌముదిలో'' ప్రచురించబడింది ; పివి కృష్ణన్ నాయర్ పరిచయంతో పుస్తకంగా ప్రచురించబడింది;  2వ ఎడిషన్ 1920లో ప్రచురించబడింది{{sfn|Nair|1962|p=146}} |- |1914 |''బన్ధనస్థానాయ అనిరుధన్'' |కున్నంకుళం: ఏఆర్పి |నిజానికి ఆత్మపోషిణిలో ''సి'' . 1913{{sfn|Nair|1962|p=152}} |- |1914 |''చిత్రయోగం'' |కొట్టక్కల్: లక్ష్మీ సహాయం |మణిప్రవాళం కవిత్వం |- |1915 |''ఔషధహరణం'' |త్రిచూర్: మంగళోదయం |కథాకళి ఆటకథ |- |1916 |''విలాస లతిక'' |త్రిచూర్: మంగళోదయం |కోయిప్పిల్లి పరమేశ్వర కురుప్ పరిచయంతో |- |1917 |''ఓరు కథు అథవా రుగ్మియుడే పశ్చాతాపం'' |కున్నంకుళం: ఏఆర్పి |''వాస్తవానికి మార్చి-ఏప్రిల్ 1914 (ME 1089 మీనం) కవనకౌముది'' సంచికలో ప్రచురించబడింది |- |1918 |''సాహిత్య మంజరి సంపుటం. 1'' |కున్నంకుళం: ఏఆర్పి |14 కవితలు |- |1919 |''రండాక్షరం'' |త్రివేండ్రం: సరస్వతి విలాసమ్ |ఖండ కావ్య |- |1919 |''శిష్యనుం మకనుమ్'' |కున్నంకుళం: ఏఆర్పి |ఆంగ్లంలో కె ఎం పణిక్కర్ పరిచయంతో |- |1920 |''సాహిత్య మంజరి సంపుటం. 2'' |కున్నంకుళం: ఏఆర్పి |12 కవితలు; కుట్టిపూజ కృష్ణ పిళ్లై పరిచయంతో |} == మూలాలు == <references /> == బాహ్య లింకులు == * బయోగ్రాఫికల్ స్కెచ్, పోర్ట్రెయిట్, హ్యాండ్ రైటింగ్, బుక్స్ ఆఫ్ వల్లథోల్ – కేరళ సాహిత్య అకాడమీ * ఎంటే గురునాథన్ పద్య సాహిత్యం * వల్లతోల్ నారాయణ మీనన్ కవితలు - కవితా సాహిత్యం సంపుటి * ఎంటే బాషా పద్య సాహిత్యం - వల్లతోల్ నారాయణ మీనన్ * మాతృవందనం పద్య సాహిత్యం - వల్లతోల్ నారాయణ మీనన్ * వల్లతోల్ నారాయణ మీనన్ పద్యాల జాబితా [[వర్గం:1958 మరణాలు]] [[వర్గం:మలయాళీ ప్రజలు]] [[వర్గం:మలప్పురం జిల్లా ప్రజలు]] [[వర్గం:మలయాళ భాషా రచయితలు]] [[వర్గం:20వ శతాబ్దపు భారతీయ కవులు]] [[వర్గం:1878 జననాలు]] [[వర్గం:సాహిత్యం & విద్యలో పద్మభూషణ్ గ్రహీతలు]] lpxkgff5up9rtiw9g0iydolk5il596c విజయ్ ఆనంద్ రెడ్డి 0 380833 4808210 4594359 2026-04-23T07:30:55Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808210 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = విజయ్ ఆనంద్ రెడ్డి | image = Dr Vijay Anand Reddy.jpg | image_upright = 1.05 | birth_date = 1959, అక్టోబరు 20 | birth_place = [[హైదరాబాదు]], [[తెలంగాణ]] | occupation = అంకాలజిస్ట్ | known for = కంటి క్యాన్సర్ చికిత్స<br>రొమ్ము క్యాన్సర్ చికిత్స <br>ప్రోటాన్ థెరపీ | nationality = }} '''డాక్టర్ విజయ్ ఆనంద్ రెడ్డి''', [[తెలంగాణ]]కు చెందిన అంకాలజిస్ట్, [[కాన్సర్|క్యాన్సర్]] రంగంలో కృషికి ప్రసిద్ధి చెందాడు.<ref>{{Cite web|last=AuthorTelanganaToday|title=Innovations make cancer therapy less traumatic: Dr Vijay Anand Reddy|url=https://telanganatoday.com/innovations-make-cancer-therapy-less-traumatic-dr-vijay-anand-reddy|access-date=2023-07-30|website=Telangana Today}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Hyderabad/cancer-patients-taken-for-a-ride/article4498032.ece|title='Cancer patients taken for a ride'|last=Mallikarjun|first=Y.|date=2013-03-12|work=The Hindu|access-date=2023-07-30|issn=0971-751X}}</ref><ref>{{Cite web|title=Cancer cannot conquer the spirit, says Dr Vijay Anand in book on survivors and their battles|url=http://www.newindianexpress.com/cities/hyderabad/2017/aug/29/cancer-cannot-conquer-the-spirit-says-dr-vijay-anand-in-book-on-survivors-and-their-battles-1649405.html|access-date=2023-07-30|website=The New Indian Express}}</ref> హైదరాబాద్‌లోని అపోలో క్యాన్సర్ హాస్పిటల్‌లో డైరెక్టర్‌గా, సీనియర్ కన్సల్టెంట్ ఆంకాలజిస్ట్‌గా పనిచేస్తున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Dr. Vijay Anand Reddy, Radiation Oncologist - Apollo Healthcity|url=https://www.sehat.com/dr-vijay-anand-reddy-radiation-oncologist-hyderabad|access-date=2023-07-30|website=Sehat|archive-date=2023-07-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20230730082757/https://www.sehat.com/dr-vijay-anand-reddy-radiation-oncologist-hyderabad|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|last=Garari|first=Kaniza|date=2018-08-24|title=Burnt tobacco not as harmless as advertised|url=https://www.deccanchronicle.com/lifestyle/health-and-wellbeing/240818/burnt-tobacco-not-as-harmless-as-advertised.html|access-date=2023-07-30|website=Deccan Chronicle|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|date=2017-02-05|title=Cancer survivors play key role in removal of stigma|url=https://www.thehansindia.com/posts/index/Telangana/2017-02-05/Cancer-survivors-play-key-role-in-removal-of-stigma/278440|access-date=2023-07-30|website=The Hans India|language=en}}</ref> అసోసియేషన్ ఆఫ్ రేడియేషన్ ఆంకాలజిస్ట్స్ ఆఫ్ ఇండియా అధ్యక్షుడిగా, ఇండియన్ కాలేజ్ ఆఫ్ రేడియేషన్ ఆంకాలజీకి ఛైర్మన్‌గా కూడా పనిచేశాడు.<ref>{{Cite web|date=2018-02-10|title=100 delegates attend AROI conference|url=https://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-02-10/100-delegates-attend-AROI-conference/358198|access-date=2023-07-30|website=The Hans India|language=en}}</ref> == జననం, విద్య == రెడ్డి 1959, అక్టోబరు 20న [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[హైదరాబాదు]] నగరంలో జన్మించాడు. 1982లో హైదరాబాదులోని [[ఉస్మానియా వైద్య కళాశాల]] నుండి వైద్యవిద్యలో పట్టభద్రుడయ్యాడు. 1992లో అదే కళాశాల మాస్టర్స్ డిగ్రీ పొందాడు. న్యూ ఢిల్లీలోని రేడియేషన్ ఆంకాలజీ నేషనల్ బోర్డ్ ఆఫ్ ఎగ్జామినేషన్స్‌లో డి.ఎన్.బి. కూడా పొందాడు. == వృత్తిరంగం == 1998 నుండి ఎల్‌వి ప్రసాద్ ఐ ఇన్‌స్టిట్యూట్‌లో కన్సల్టెంట్ ఓక్యులర్ ఆంకాలజిస్ట్‌గా కూడా పనిచేసిన రెడ్డి, 2002లో హైదరాబాద్‌లోని అపోలో క్యాన్సర్ హాస్పిటల్‌లో డైరెక్టర్ & సీనియర్ కన్సల్టెంట్‌గా నియమితులయ్యాడు.<ref>{{Cite web|date=10 September 2016|title=Apollo unveils Tomotherapy to boost precision cancer care|url=https://www.businesstoday.in/sectors/pharma/apollo-unveils-tomotherapy-to-boost-precision-cancer-care/story/237170.html|access-date=2023-07-30|website=www.businesstoday.in}}</ref><ref>{{Cite web|last=AuthorTelanganaToday|title=Kavitha launches book on cancer survivors|url=https://telanganatoday.com/kavitha-launches-book-on-cancer-survivors|access-date=2023-07-30|website=Telangana Today}}</ref> 2003లో పేదల కోసం క్యూర్ ఫౌండేషన్‌ను స్థాపించాడు, ఆ సంస్థ ద్వరా ఉత్తమమైన క్యాన్సర్ సంరక్షణను అందిస్తున్నాడు.<ref>{{Cite web|date=2018-02-05|title=Cancer Crusaders Invitation Cup – 2018|url=https://www.siasat.com/news/cancer-crusaders-invitation-cup-2018-1312882/|access-date=2023-07-30|website=The Siasat Daily}}</ref><ref>{{Cite web|title=Celebs to play golf for cancer|url=http://www.newindianexpress.com/cities/hyderabad/2018/jan/19/celebs-to-play-golf-for-cancer-1758982.html|access-date=2023-07-30|website=The New Indian Express}}</ref> అమెరికన్ సొసైటీ ఆఫ్ క్లినికల్ ఆంకాలజీ, అమెరికన్ సొసైటీ ఫర్ రేడియేషన్ ఆంకాలజీ, యూరోపియన్ సొసైటీ ఆఫ్ మెడికల్ ఆంకాలజీ, యూనియన్ ఫర్ ఇంటర్నేషనల్ క్యాన్సర్ కంట్రోల్, ఇండియన్ సొసైటీ ఆఫ్ ఆంకాలజీ వంటి అనేక ప్రతిష్టాత్మక కమిటీలలో సభ్యుడిగా పనిచేశాడు.<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Hyderabad/cancer-patients-taken-for-a-ride/article4498032.ece|title='Cancer patients taken for a ride'|last=Mallikarjun|first=Y.|date=2013-03-12|work=The Hindu|access-date=2023-07-30|issn=0971-751X}}</ref> లండన్‌లోని మేయర్‌స్టెయిన్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ క్లినికల్ ఆంకాలజీ క్లినికల్ ఆంకాలజీ ఫెలోషిప్ నుండి అంతర్జాతీయ ఫెలోషిప్‌లను కూడా పొందాడు; నర్గీస్ దత్ మెమోరియల్ క్యాన్సర్ ఫౌండేషన్ ఫెలోషిప్ ఆఫ్ ది న్యూయార్క్ హాస్పిటల్, న్యూయార్క్; ఫిలడెల్ఫియాలోని విల్స్ ఐ హాస్పిటల్, చిల్డ్రన్స్ హాస్పిటల్‌లో ఓక్యులర్ ఆంకాలజీ ఫెలోషిప్, మెల్‌బోర్న్‌లోని పీటర్ మెక్‌కలమ్ క్యాన్సర్ ఇన్‌స్టిట్యూట్‌లో హెడ్ అండ్ నెక్ ఆంకాలజీ ఫెలోషిప్ లను పొందాడు.<ref>{{Cite web|title=Dr. Vijay Anand Reddy, Radiation Oncologist - Apollo Healthcity|url=https://www.sehat.com/dr-vijay-anand-reddy-radiation-oncologist-hyderabad|access-date=2019-01-22|website=Sehat}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web|title=Dr Vijay Anand Reddy - Best Radiation Oncologist - Apollo Hospitals|url=https://hyderabad.apollohospitals.com/dr-p-vijay-anand-reddy-oncologist/|access-date=2019-01-22}}{{Dead link|date=ఆగస్టు 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == సన్మానాలు, విజయాలు == * యుఐసిసి, జెనీవా, స్విట్జర్లాండ్ నుండి ఇంటర్నేషనల్ క్యాన్సర్ రీసెర్చ్ టెక్నాలజీ అవార్డు * నర్గీస్ దత్ మెమోరియల్ ఫౌండేషన్ అవార్డు<ref>{{Cite web|title=Palkonda Vijay Anand Reddy, M.D., D.N.B., F.U.I.C.C., F.N.D.M profile in India Cancer Research Database|url=http://www.incredb.org/investigator.php?incredb_id=318|access-date=2023-07-30|website=www.incredb.org|archive-date=2023-07-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20230730104033/http://www.incredb.org/investigator.php?incredb_id=318|url-status=dead}}</ref> * 1992లో యుఐసిసి, జెనీవా, స్విట్జర్లాండ్ ద్వారా ఇంటర్నేషనల్ క్యాన్సర్ రీసెర్చ్ టెక్నాలజీ ట్రాన్స్‌ఫర్ అవార్డు<ref>{{Cite web|title=Dr Vijay Anand Reddy - Best Radiation Oncologist - Apollo Hospitals|url=https://hyderabad.apollohospitals.com/dr-p-vijay-anand-reddy-oncologist/|access-date=2023-07-30}}{{Dead link|date=ఆగస్టు 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * 1996లో నేషనల్ కాన్ఫరెన్స్ ఆఫ్ ఆంకాలజిస్ట్స్ ఆఫ్ ఇండియా బెస్ట్ సైంటిఫిక్ పేపర్ అవార్డు * 1966లో ఇండో-అమెరికన్ క్యాన్సర్ కాంగ్రెస్ నుండి యంగ్ సైంటిస్ట్ అవార్డు * 1998లో యుఐసిసి నుండి యుఐసిసి అంతర్జాతీయ క్యాన్సర్ పరిశోధన సాంకేతిక బదిలీ పురస్కారం<ref>{{Cite web|title=CURRICULAM VITAE - Dr. Vijay Anand Reddy|url=https://studylib.net/doc/7644994/curriculam-vitae---dr.-vijay-anand-reddy|access-date=2023-07-30|website=studylib.net|language=en}}</ref> * 2001లో ఎలి లిల్లీ & కంపెనీ, యుఎస్ఏ నుండి 2001 యంగ్ ఇన్వెస్టిగేటర్స్ అవార్డు<ref>{{Cite web|title=THE AUTHOR - Dr. Vijay Anand Reddy|url=https://studylib.net/doc/7755695/the-author---dr.-vijay-anand-reddy|access-date=2023-07-30|website=studylib.net|language=en}}</ref> * 2008లో అమెరికన్ అకాడమీ ఆఫ్ ఆప్తాల్మాలజీ ఉత్తమ పోస్టర్ అవార్డు * 2017 ఫిబ్రవరి 28న హైదరాబాద్‌లోని హెచ్ఐసిసిలో టైమ్స్ హెల్త్‌కేర్ అచీవర్స్ అవార్డ్స్ ఫంక్షన్‌లో 'ది లెజెండ్ ఇన్ ది ఫీల్డ్ ఆఫ్ ఆంకాలజీ' * 2018 జనవరిలో అమెరికన్ అకాడమీ ఆఫ్ ఆప్తాల్మాలజీ నుండి ఏఓఎస్ అచీవ్‌మెంట్ అవార్డు == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == బయటి లింకులు == * [http://www.drvijayanandreddy.com అధికారిక వెబ్‌సైట్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20230730082758/https://drvijayanandreddy.com/ |date=2023-07-30 }} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1959 జననాలు]] [[వర్గం:తెలుగువారు]] [[వర్గం:హైదరాబాదు జిల్లా వ్యక్తులు]] [[వర్గం:హైదరాబాదు జిల్లా శాస్త్రవేత్తలు]] [[వర్గం:హైదరాబాదు జిల్లా సామాజిక కార్యకర్తలు]] [[వర్గం:ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్ధులు]] nhz4h2wueh15qh36pfss6y81vv2hpal రాధా యాదవ్ 0 381662 4808063 4583168 2026-04-22T16:54:51Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808063 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer | name = రాధా యాదవ్ | female = yes | image = 2021–22 WBBL MR v SS 21-10-30 Yadav (02).jpg | caption = 2021–22 ఉమెన్స్ బిగ్ బాష్ లీగ్ సీజన్ సమయంలో సిడ్నీ సిక్సర్స్ కోసం యాదవ్ బౌలింగ్ చేస్తున్నdr | country = భారతదేశం | fullname = రాధా ప్రకాష్ యాదవ్ | nickname = | birth_date = {{birth date and age|2000|4|21|df=yes}} | birth_place = [[ముంబై]], [[మహారాష్ట్ర]] | heightft = | heightinch = | batting = కుడిచేతి వాటం | bowling = ఎడమచేతి ఆర్థోడాక్స్ స్పిన్ | role = [[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగ్]] | international = true | onetest = | testdebutdate = | testdebutyear = | testdebutagainst = | testcap = | lasttestdate = | lasttestyear = | lasttestagainst = | oneodi = true | odidebutdate = మార్చి 14 | odidebutyear = 2021 | odidebutagainst = దక్షిణాఫ్రికా | odicap = 129 | lastodidate = | lastodiyear = | lastodiagainst = | T20Idebutdate = ఫిబ్రవరి 13 | T20Idebutyear = 2018 | T20Idebutagainst = దక్షిణాఫ్రికా | T20Icap = 58 | lastT20Idate = ఫిబ్రవరి 23 | lastT20Iyear = 2023 | lastT20Iagainst = ఆస్ట్రేలియా | T20Ishirt = 21 | club1 = [[ముంబయి మహిళల క్రికెట్ జట్టు|ముంబయి]] | year1 = 2014/15 | club2 = [[బరోడా మహిళల క్రికెట్ జట్టు|బరోడా]] | year2 = {{nowrap|2015/16–ప్రస్తుతం}} | club3 = [[ఐపిఎల్ సూపర్నోవాస్|సూపర్నోవాస్]] | year3 = 2019–2020 | club4 = [[సిడ్నీ సిక్సర్స్]] | year4 = 2021/22 | club5 = [[ఐపిఎల్ వెలాసిటీ|వేగం]] | year5 = 2022 | columns = 2 | column1 = [[మహిళల వన్డే ఇంటర్నేషనల్|వన్డే]] | matches1 = 1 | runs1 = – | bat avg1 = – | 100s/50s1 = – | top score1 = – | deliveries1 = 58 | wickets1 = 0 | bowl avg1 = – | fivefor1 = 0 | tenfor1 = 0 | best bowling1 = – | catches/stumpings1 = 0/- | column2 = [[మహిళల ట్వంటీ20 ఇంటర్నేషనల్|ట్వంటీ20]] | matches2 = 55 | runs2 = 67 | bat avg2 = 5.58 | 100s/50s2 = 0/0 | top score2 = 14 | deliveries2 = 1,131 | wickets2 = 62 | bowl avg2 = 19.79 | fivefor2 = – | tenfor2 = – | best bowling2 = 4/23 | catches/stumpings2 = 16/- | date = 23 ఫిబ్రవరి 2023 | source = http://www.espncricinfo.com/india/content/player/960737.html Cricinfo | module = {{Infobox medal templates | titlestyle = background-color: lightsteelblue; | expand=yes | medals = {{MedalCountry| {{IND}}}} {{MedalSport|మహిళల [[క్రికెట్]]}} {{MedalCompetition|[[కామన్వెల్త్ గేమ్స్ వద్ద క్రికెట్|కామన్వెల్త్ గేమ్స్]]}} {{MedalSilver|[[2022 కామన్వెల్త్ గేమ్స్|2022 బర్మింగ్‌హామ్]]|[[2022 కామన్వెల్త్ గేమ్స్‌లో క్రికెట్|జట్టు]]}} }} |club6=[[ఢిల్లీ క్యాపిటల్స్]]|year6=2023–ప్రస్తుతం}} '''రాధా ప్రకాష్ యాదవ్''', [[మహారాష్ట్ర]]కు చెందిన [[క్రికెట్|క్రికెట్ క్రీడాకారిణి]].<ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Players/1776/1776757/1776757.html Player's Profile]</ref><ref>{{Cite web|title=20 women cricketers for the 2020s|url=https://www.thecricketmonthly.com/story/1236482/20-women-cricketers-for-the-2020s|access-date=2023-08-07|website=The Cricket Monthly}}</ref> ముంబై, బరోడా, వెస్ట్ జోన్ తరపున ఆడుతుంది.<ref>{{Cite web|title=India's potential Test debutantes: Where were they in November 2014?|url=https://www.womenscriczone.com/india-test-newbies-where-were-they-in-november-2014|access-date=2023-08-07|website=Women's CricZone}}{{Dead link|date=జూన్ 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> 4 [[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఫస్ట్-క్లాస్]], 13 [[లిస్ట్ ఎ క్రికెట్|లిస్ట్ ఎ]], 16 మహిళల ట్వంటీ20 మ్యాచ్‌లు ఆడింది.<ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Players/1776/1776757/statistics_lists.html Statistics]</ref> 2015 జనవరి 10న కేరళకు వ్యతిరేకంగా ప్రధాన దేశీయ క్రికెట్‌లో అరంగేట్రం చేసింది.<ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/769/769255.html Mumbai vs Kerala]</ref> == జీవిత విశేషాలు == రాధా 2000 ఏప్రిల్ 21న [[ముంబై|ముంబైలోని]] కండివ్లి ([[పడమర|వెస్ట్]])లో నాల్గవ నెలలో నెలలు నిండకుండా జన్మించింది.<ref name=":0">{{Cite web|date=25 March 2018|title=Radha Yadav, Mumbai Vegetable Vendor's Daughter Becomes India Cricketer|url=https://www.mid-day.com/articles/radha-yadav-mumbai-vegetable-vendors-daughter-becomes-india-cricketer/19239199|url-status=live|website=Mid Day}}</ref> స్లమ్ రీడెవలప్‌మెంట్ ఏరియా పథకం కింద తిరిగి అభివృద్ధి చేయబడిన సొసైటీ వెలుపల ఆమె తండ్రి కూరగాయల దుకాణం వెనుక ఉన్న 225 చదరపు అడుగుల ఇంటిలో ఆమె నివసిస్తుంది.<ref name=":0" /> తండ్రి శ్రీ ఓంప్రకాష్ యాదవ్ నిజానికి [[ఉత్తర ప్రదేశ్|ఉత్తరప్రదేశ్‌లోని]] [[జౌన్‌పూర్|జాన్‌పూర్]] జిల్లాకు చెందినవారు.<ref>{{Cite web|date=|title=ICC महिला T20 वर्ल्ड कप में अपना जलवा बिखेरेंगी जौनपुर की दो बेटियां राधा यादव और शिखा पांडे|url=http://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/jaunpur-jaunpur-daughters-radha-yadav-and-shikha-pandey-selected-in-team-india-for-icc-women-t20-world-cup-upat-2769898.html|url-status=live|access-date=2023-08-07|website=News18 Hindi}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> సొసైటీ కాంపౌండ్‌లో అబ్బాయిలతో క్రికెట్ ఆడటం ప్రారంభించింది, అక్కడ ఆమె కోచ్ ప్రఫుల్ నాయక్ ఆమెను గమనించి, ఆమెకు 12 సంవత్సరాల వయస్సు నుండి శిక్షణ ఇచ్చాడు. అతను ఆమెను 2013లో ఆనందీబాయి దామోదర్ కాలే విద్యాలయ నుండి అవర్ లేడీ ఆఫ్ రెమెడీ (కాండీవాలి )కి మార్చాడు.<ref>{{Cite web|title=RADHA YADAV|url=https://www.mid-day.com/articles/radha-yadav-mumbai-vegetable-vendors-daughter-becomes-india-cricketer/19239199}}</ref> ఆమె విద్యా కుంజ్ స్కూల్‌కి వెళ్ళింది.<ref>{{Cite web|title=Radha Yadav followed her first coach to Vadodara|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/vadodara/radha-followed-her-first-coach-to-vadodara/articleshow/62626471.cms}}</ref> == క్రికెట్ రంగం == 2018 ఫిబ్రవరి 13న దక్షిణాఫ్రికా మహిళలపై భారత మహిళలకు మహిళల ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ క్రికెట్ లోకి అరంగేట్రం చేసింది.<ref name="WT20I">{{Cite web|title=1st T20I, India Women tour of South Africa at Potchefstroom, Feb 13 2018|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1123206.html|access-date=2023-08-07|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2018 అక్టోబరులోలో వెస్టిండీస్‌లో జరిగిన 2018 ఐసీసీ ఉమెన్స్ వరల్డ్ ట్వంటీ20 టోర్నమెంట్‌లో భారత జట్టులోకి ఎంపికైంది.<ref>{{Cite web|title=Indian Women’s Team for ICC Women’s World Twenty20 announced|url=http://www.bcci.tv/news/2018/press-releases/17669/indian-womens-team-for-icc-womens-world-twenty20-announced|access-date=2023-08-07|website=Board of Control for Cricket in India|archive-date=2018-09-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20180928121529/http://www.bcci.tv/news/2018/press-releases/17669/indian-womens-team-for-icc-womens-world-twenty20-announced|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=India Women bank on youth for WT20 campaign|url=https://www.icc-cricket.com/news/863769|access-date=2023-08-07|website=International Cricket Council}}</ref> ఐదు మ్యాచ్‌ల్లో ఎనిమిది మంది ఔట్‌లతో టోర్నమెంట్‌లో ఆమె భారత్‌కు జాయింట్ లీడింగ్ వికెట్ టేకర్.<ref>{{Cite web|title=ICC Women's World T20, 2018/19 - India Women: Batting and bowling averages|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/averages/batting_bowling_by_team.html?id=12461;team=1863;type=tournament|access-date=2023-08-07|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2020 జనవరిలో ఆస్ట్రేలియాలో జరిగిన 2020 ఐసీసీ మహిళల టీ20 ప్రపంచ కప్‌లో భారత జట్టులో చోటు దక్కించుకుంది.<ref>{{Cite web|title=Kaur, Mandhana, Verma part of full strength India squad for T20 World Cup|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/28468147/kaur-mandhana-verma-part-full-strength-india-squad-t20-world-cup|access-date=2023-08-07|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2020 నవంబరు 9న ట్రైల్‌బ్లేజర్స్ వర్సెస్ సూపర్‌నోవాస్ మధ్య జరిగిన ఉమెన్స్ టీ20 ఛాలెంజ్ 2020 ఫైనల్ మ్యాచ్‌లో 5 వికెట్లు తీసిన మహిళల టీ20 ఛాలెంజ్‌లో మొదటి టీ20 ప్లేయర్‌గా నిలిచింది. 2021 ఫిబ్రవరిలో దక్షిణాఫ్రికాతో జరిగిన వారి సిరీస్ కోసం భారత మహిళల వన్డే ఇంటర్నేషనల్ జట్టులో ఎంపికైంది.<ref>{{Cite web|title=India Women's squad for ODI and T20I series against South Africa announced|url=https://www.bcci.tv/articles/2021/news/150912/india-women-s-squad-for-odi-and-t20i-series-against-south-africa-announced|access-date=2023-08-07|website=Board of Control for Cricket in India}}</ref> 2021 మార్చి 14న దక్షిణాఫ్రికాకు వ్యతిరేకంగా భారతదేశం తరపున మహిళల అంతర్జాతీయ వన్డేల్లోకి అరంగేట్రం చేసింది.<ref>{{Cite web|title=4th ODI, Lucknow, Mar 14 2021, South Africa Women tour of India|url=https://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1253270.html|access-date=2023-08-07|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2021 మేలో ఇంగ్లాండ్ మహిళల క్రికెట్ జట్టుతో జరిగిన వన్-ఆఫ్ మ్యాచ్ కోసం భారత టెస్ట్ జట్టులో ఎంపికైంది.<ref>{{Cite web|title=India's Senior Women squad for the only Test match, ODI & T20I series against England announced|url=https://www.bcci.tv/articles/2021/news/154389/india-s-senior-women-squad-for-the-only-test-match-odi-t20i-series-against-england-announced|access-date=2023-08-07|website=Board of Control for Cricket in India}}</ref> 2021 మహిళల బిగ్ బాష్ లీగ్‌లో సిడ్నీ సిక్సర్స్ తరపున ఆడుతుంది.<ref>{{Cite web|last=PTI|date=2021-09-27|title=WBBL 2021-22: Shafali Verma, Radha Yadav sign Sydney Sixers for upcoming Women's Big Bash League|url=https://www.insidesport.in/wbbl-2021-22-shafali-verma-radha-yadav-sign-sydney-sixers-for-upcoming-womens-big-bash-league/|access-date=2023-08-07|website=InsideSport|archive-date=2023-02-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20230206090742/https://www.insidesport.in/wbbl-2021-22-shafali-verma-radha-yadav-sign-sydney-sixers-for-upcoming-womens-big-bash-league/|url-status=dead}}</ref> 2022 జూలైలో ఇంగ్లాండ్‌లోని బర్మింగ్‌హామ్‌లో జరిగిన 2022 కామన్వెల్త్ గేమ్స్‌లో క్రికెట్ టోర్నమెంట్ కోసం భారత జట్టులో ఎంపికైంది.<ref>{{Cite web|title=Team India (Senior Women) squad for Birmingham 2022 Commonwealth Games announced|url=https://www.bcci.tv/articles/2022/news/55555899/team-india-senior-women-squad-for-birmingham-2022-commonwealth-games-announced?type=Latest|access-date=2023-08-07|website=Board of Control for Cricket in India}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == బయటి లింకులు == {{Commonscat|Radha Yadav}} * {{ESPNcricinfo|id=960737}} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:2000 జననాలు]] [[వర్గం:మహారాష్ట్ర క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ముంబై క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:భారతీయ మహిళా క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:మహారాష్ట్ర మహిళా క్రీడాకారులు]] fr3k4w0wojcflp9rfnyeqlzz9h4vmpw విజయ్ శంకర్ 0 382436 4808217 3957577 2026-04-23T07:40:46Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808217 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer | name = విజయ్ శంకర్ | country = భారతదేశం | image = Vijay Shankar 4.jpg | caption = 2019లో బెంగుళూరులో [[విజయ్ హజారే ట్రోఫీ]] మ్యాచ్ సందర్భంగా శంకర్ | birth_date = {{Birth date and age|1991|1|26|df=yes}} | birth_place = [[తిరునల్వేలి జిల్లా|తిరునల్వేలి]], [[తమిళనాడు]] | height = 6 ft 0 in | batting = కుడిచేతి వాటం | bowling = కుడిచేతి ఫాస్ట్ | role = బ్యాటింగ్ [[ఆల్ రౌండర్]] | international = true | internationalspan = 2018–2019 | odidebutdate = జనవరి 18 | odidebutyear = 2019 | odidebutagainst = ఆస్ట్రేలియా | odicap = 226 | lastodidate = జూన్ 27 | lastodiyear = 2019 | lastodiagainst = వెస్టిండీస్ | T20Idebutdate = మార్చి 6 | T20Idebutyear = 2018 | T20Idebutagainst = శ్రీలంక | T20Icap = 74 | lastT20Idate = ఫిబ్రవరి 27 | lastT20Iyear = 2019 | lastT20Iagainst = ఆస్ట్రేలియా | club1 = [[తమిళనాడు క్రికెట్ జట్టు|తమిళనాడు]] | year1 = 2012–ప్రస్తుతం | club2 = [[చెన్నై సూపర్ కింగ్స్]] | year2 = 2014 | club3 = [[సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్]] | year3 = 2016–2017 | club4 = [[ఢిల్లీ డేర్‌డెవిల్స్]] | year4 = 2018 | club5 = [[సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్]] | year5 = 2019–2021 | club6 = [[గుజరాత్ టైటాన్స్]] | year6 = 2022–ప్రస్తుతం | columns = 4 | column1 = [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్ డే]] | matches1 = 12 | runs1 = 223 | bat avg1 = 31.85 | 100s/50s1 = 0/0 | top score1 = 46 | deliveries1 = 233 | wickets1 = 4 | bowl avg1 = 50.93 | fivefor1 = 0 | tenfor1 = 0 | best bowling1 = 2/15 | catches/stumpings1 = 7/– | column2 = [[ట్వంటీ20 ఇంటర్నేషనల్|ట్వంటీ20]] | matches2 = 9 | runs2 = 101 | bat avg2 = 25.25 | 100s/50s2 = 0/0 | top score2 = 43 | deliveries2 = 126 | wickets2 = 5 | bowl avg2 = 38.20 | fivefor2 = 0 | tenfor2 = 0 | best bowling2 = 2/32 | catches/stumpings2 = 2/– | column3 = [[ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెట్|ఫస్ట్-క్లాస్]] | matches3 = 45 | runs3 = 2,242 | bat avg3 = 44.84 | 100s/50s3 = 5/16 | top score3 = 111 | deliveries3 = 3,065 | wickets3 = 33 | bowl avg3 = 53.06 | fivefor3 = 0 | tenfor3 = 0 | best bowling3 = 4/52 | catches/stumpings3 = 28/– | column4 = [[లిస్ట్ ఎ క్రికెట్|లిస్ట్ ఎ]] | matches4 = 88 | runs4 = 2,286 | bat avg4 = 38.10 | 100s/50s4 = 2/12 | top score4 = 129 | deliveries4 = 1,738 | wickets4 = 54 | bowl avg4 = 35.57 | fivefor4 = 0 | tenfor4 = 0 | best bowling4 = 4/34 | catches/stumpings4 = 32/– | date = 26 జూన్ 2019 | source = http://www.espncricinfo.com/india/content/player/477021.html ESPNcricinfo }} '''విజయ్ శంకర్''', [[తమిళనాడు క్రికెట్ జట్టు|తమిళనాడు]]<nowiki/>కు చెందిన [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. కుడిచేతి బ్యాటింగ్, కుడిచేతి మీడియం పేస్ బౌలింగ్ చేసే [[ఆల్ రౌండర్]] గా రాణించాడు. [[2019 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్|2019 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్‌లో]] [[భారత క్రికెట్ జట్టు|భారతదేశం]] తరపున ఆడాడు, అక్కడ తన [[క్రికెట్ ప్రపంచ కప్|ప్రపంచ కప్ అరంగేట్రం]] మొదటి బంతికే వికెట్ తీసిన మొదటి భారతీయుడిగా రికార్డు సాధించాడు.<ref>{{Cite web|title=Dinesh Karthik, Vijay Shankar in India's World Cup squad|url=https://www.icc-cricket.com/news/1179330|access-date=2023-08-15|website=www.icc-cricket.com}}</ref> 2022 నుండి ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్‌లో గుజరాత్ టైటాన్స్ జట్టుకు ఆడుతున్నాడు. == జననం == విజయ్ శంకర్ 1991, జనవరి 26న [[తమిళనాడు]]<nowiki/>లోని [[తిరునల్వేలి జిల్లా|తిరునల్వేలి]]<nowiki/>లో జన్మించాడు. == దేశీయ క్రికెట్ == తమిళనాడు తరపున ఆడుతూ 2014–15 రంజీ ట్రోఫీ నాకౌట్ దశలో రెండు మ్యాన్ ఆఫ్ ది మ్యాచ్ అవార్డులను గెలుచుకున్నాడు. విదర్భతో జరిగిన క్వార్టర్ ఫైనల్‌లో 111, 82 పరుగులు చేసి మ్యాన్ ఆఫ్ ద మ్యాచ్‌గా ఎంపికయ్యాడు. మ్యాచ్ డ్రా అయినప్పటికీ తమిళనాడు తొలి ఇన్నింగ్స్ ఆధిక్యంతో తదుపరి రౌండ్‌కు చేరుకుంది. సెమీఫైనల్‌లో మహారాష్ట్రకు వ్యతిరేకంగా 91 పరుగులు చేసి 2/47తో తన రెండవ మ్యాన్ ఆఫ్ ది మ్యాచ్ అవార్డును గెలుచుకున్నాడు. ఈ మ్యాచ్ కూడా డ్రా కావడంతో తమిళనాడు తొలి ఇన్నింగ్స్ ఆధిక్యంతో ఫైనల్‌కు చేరుకుంది. [[కర్ణాటక క్రికెట్ జట్టు|కర్ణాటకతో]] జరిగిన ఫైనల్‌లో 5 & 103 పరుగులు చేసి 1/92 స్కోర్ చేశాడు. అయితే కర్ణాటక ఇన్నింగ్స్‌ విజయాన్ని నమోదు చేసి టైటిల్‌ను కైవసం చేసుకుంది.<ref>{{Cite web|title=Final, Ranji Trophy at Mumbai, Mar 8-12 2015|url=http://www.espncricinfo.com/series/8050/scorecard/776183/Karnataka-vs-Tamil-Nadu-Final-ranji-trophy/|access-date=2023-08-15|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> 2016-17 విజయ్ హజారే ట్రోఫీ, దేవధర్ ట్రోఫీలో తమిళనాడు జట్టును టైటిల్ విజయాలకు నడిపించాడు. 2018 అక్టోబరులో 2018–19 దేవధర్ ట్రోఫీ కోసం ఇండియా సి జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|date=18 October 2018|title=Rahane, Ashwin and Karthik to play Deodhar Trophy|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/story/1162570.html|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> మూడు మ్యాచ్‌ల్లో ఏడుగురు అవుట్‌లతో టోర్నమెంట్‌లో అత్యధిక వికెట్లు తీసిన బౌలర్‌గా నిలిచాడు.<ref>{{Cite web|title=Deodhar Trophy, 2018/19: Most wickets|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/bowling/most_wickets_career.html?id=12711;type=tournament|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> తరువాతి నెలలో 2018–19 రంజీ ట్రోఫీకి ముందు చూడాల్సిన ఎనిమిది మంది ఆటగాళ్ళలో ఒకరిగా పేరు పొందాడు.<ref>{{Cite web|date=2 November 2018|title=Eight players to watch out for in Ranji Trophy 2018-19|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/25154895/eight-players-watch-ranji-trophy-2018-19|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2019 అక్టోబరులో 2019-20 దేవధర్ ట్రోఫీ కోసం [[భారత క్రికెట్ జట్టు|భారతదేశం బి]] జట్టులో ఎంపికయ్యాడు. సయ్యద్ ముస్తాక్ అలీ ట్రోఫీ (2021–2022) టైటిల్ గెలుచుకున్న తమిళనాడు జట్టుకు కెప్టెన్‌గా ఉన్నాడు.<ref>{{Cite web|date=24 October 2019|title=Deodhar Trophy 2019: Hanuma Vihari, Parthiv, Shubman to lead; Yashasvi earns call-up|url=https://sportstar.thehindu.com/cricket/deodhar-trophy-2019-squads-india-a-india-b-india-c-parthiv-patel-shubman-gill-anuma-vihari-ranchi/article29788595.ece|access-date=2023-08-15|website=SportStar}}</ref> == ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్ == [[ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్|ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్‌లో]] 2014 లో [[చెన్నై సూపర్ కింగ్స్]] తరపున ఒక మ్యాచ్ ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=Pepsi Indian Premier League, 37th match: Chennai Super Kings v Rajasthan Royals at Ranchi, May 13, 2014|url=http://www.espncricinfo.com/indian-domestic-2014-15/engine/match/734003.html|access-date=2023-08-15|publisher=ESPNcricinfo}}</ref>2017 లో [[సన్ రైజర్స్ హైదరాబాద్|సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్]] తరపున నాలుగు మ్యాచ్‌లు ఆడాడు. 2017 మే 13న [[గుజరాత్ లయన్స్|గుజరాత్ లయన్స్‌పై]] అత్యధిక బ్యాటింగ్ స్కోరు (63 నాటౌట్) చేశాడు.<ref>{{Cite news|url=http://www.thehindu.com/sport/cricket/all-you-need-to-know-about-vijay-shankar/article20609854.ece|title=All you need to know about Vijay Shankar|date=21 November 2017|work=[[The Hindu]]|access-date=2023-08-15}}</ref><ref>{{Cite web|title=53rd match (D/N), Indian Premier League at Kanpur, May 13 2017|url=http://www.espncricinfo.com/series/8048/scorecard/1082643/Gujarat-Lions-vs-Sunrisers-Hyderabad-53rd-match-ipl/|access-date=2023-08-15|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> 2018 జనవరిలో 2018 ఐపిఎల్ వేలంలో ఇతన్ని [[ఢిల్లీ డేర్ డెవిల్స్|ఢిల్లీ డేర్‌డెవిల్స్]] కొనుగోలు చేసింది.<ref name="IPL2018">{{Cite web|date=27 January 2018|title=List of sold and unsold players|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/22218394/ipl-2018-player-auction-list-sold-unsold-players|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2019 ఐసిఎల్ సీజన్ కోసం [[సన్ రైజర్స్ హైదరాబాద్|సన్‌రైజర్స్ హైదరాబాద్‌కు]] వచ్చాడు. 2019 మార్చిలో 2019 ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్ టోర్నమెంట్‌కు ముందు [[అంతర్జాతీయ క్రికెట్ కౌన్సిల్|ఇంటర్నేషనల్ క్రికెట్ కౌన్సిల్]] వీక్షించే ఎనిమిది మంది ఆటగాళ్ళలో ఒకరిగా అతను పేరు పొందాడు.<ref>{{Cite web|title=Indian Premier League 2019: Players to watch|url=https://www.icc-cricket.com/news/1109658|access-date=2023-08-15|website=International Cricket Council}}</ref> 2022 ఫిబ్రవరిలో [[ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్ - 2022|2022 ఇండియన్ ప్రీమియర్ లీగ్]] టోర్నమెంట్ కోసం వేలంలో [[గుజరాత్ టైటాన్స్]] అతనిని కొనుగోలు చేసింది.<ref>{{Cite web|title=IPL 2022 auction: The list of sold and unsold players|url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-2022-auction-the-list-of-sold-and-unsold-players-1300689|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> == అంతర్జాతీయ క్రికెట్ == === 2017 శ్రీలంక, 2018 నిదహాస్ ట్రోఫీ === 2017 నవంబరు 20న శ్రీలంకతో జరిగిన సిరీస్ కోసం [[భువనేశ్వర్ కుమార్]] స్థానంలో భారత [[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్ట్ జట్టు]]<nowiki/>లోకి ఎంపికయ్యాడు, కానీ ఆడలేదు.<ref>{{Cite web|date=20 November 2017|title=Bhuvneshwar, Dhawan released from India Test squad|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/21490034|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2018 ఫిబ్రవరిలో 2018 నిదాహాస్ ట్రోఫీ కోసం భారత ట్వంటీ 20 ఇంటర్నేషనల్ జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref name="India">{{Cite web|date=25 February 2018|title=Rohit Sharma to lead India in Nidahas Trophy 2018|url=http://www.bcci.tv/news/2018/press-releases/17166/rohit-sharma-to-lead-india-in-nidahas-trophy-2018|access-date=2023-08-15|website=BCCI Press Release|archive-date=2018-02-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20180225211131/http://www.bcci.tv/news/2018/press-releases/17166/rohit-sharma-to-lead-india-in-nidahas-trophy-2018|url-status=dead}}</ref> 2018 మార్చి 6న 2018 నిదహాస్ ట్రోఫీలో [[శ్రీలంక క్రికెట్ జట్టు|శ్రీలంకపై]] భారతదేశం తరపున తన టీ20 అరంగేట్రం చేసాడు.<ref name="T20I">{{Cite web|title=1st Match (N), Nidahas Twenty20 Tri-Series at Colombo, Mar 6 2018,7.00PM|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1133817.html|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> తన రెండవ మ్యాచ్‌లో అంపైర్ [[డెసిషన్ రివ్యూ సిస్టమ్]] ద్వారా ముష్ఫికర్ రహీమ్‌ను అవుట్ చేయడం ద్వారా టీ20లలో తన మొదటి వికెట్ తీసుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Dhawan, Unadkat brush aside Bangladesh|url=http://www.espncricinfo.com/series/18547/report/1133818/bangladesh-vs-india-2nd-match-nidahas-trophy-2017-18|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2018 నిదాహాస్ ట్రోఫీ రెండవ మ్యాచ్‌లో 32 పరుగులకు రెండు వికెట్లు తీశాడు. భారతదేశం 6 వికెట్ల తేడాతో గెలవడంతో విజయ్ ప్లేయర్ ఆఫ్ ది మ్యాచ్‌గా ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=2nd Match (N), Nidahas Twenty20 Tri-Series at Colombo, Mar 8 2018|url=http://www.espncricinfo.com/series/18547/game/1133818/bangladesh-vs-india-2nd-match-nidahas-trophy-2017-18|access-date=2023-08-15|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> === 2019 ఆస్ట్రేలియా, న్యూజిలాండ్ === 2019 జనవరిలో ఆస్ట్రేలియా టూర్‌లోని మిగిలిన రెండు [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్డే ఇంటర్నేషనల్స్]], న్యూజిలాండ్‌లో మొత్తం పరిమిత ఓవర్ల సిరీస్‌ల కోసం టీవీ షోలో వివాదాస్పద వ్యాఖ్యల కారణంగా నిషేధించబడిన [[హార్దిక్ పాండ్యా]] స్థానంలో శంకర్ ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite news|url=https://www.hindustantimes.com/cricket/vijay-shankar-replaces-hardik-pandya-in-australia-shubman-gill-added-for-new-zealand-tour/story-yNJTQV62fkkWOdLjUKNFiP.html|title=Vijay Shankar replaces Hardik Pandya in Australia, Shubman Gill added for New Zealand tour|date=13 January 2019|work=Hindustan Times|access-date=2023-08-15|language=en}}</ref> 2019 జనవరి 18న [[మెల్‌బోర్న్ క్రికెట్ గ్రౌండ్|మెల్‌బోర్న్ క్రికెట్ గ్రౌండ్‌లో]] [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియాతో]] జరిగిన వన్డేలో అరంగేట్రం చేశాడు.<ref>{{Cite news|url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/india-vs-australia-3rd-odi-vijay-shankar-debut-mcg-5543989/|title=India vs Australia 3rd ODI: Vijay Shankar to debut; India make three changes|date=18 January 2019|work=The Indian Express|access-date=2023-08-15}}</ref> === 2019 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్ === 2019 ఏప్రిల్ లో [[అంబటి రాయుడు]], [[సురేష్ రైనా]] వంటి అనుభవజ్ఞులైన ఆటగాళ్ళ కంటే ముందుగా ఇతడు [[2019 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్]] కోసం భారత జట్టులో ఎంపికయ్యాడు, ఇది ఆ సమయంలో మీడియా సంచలనం సృష్టించింది.<ref>{{Cite web|date=15 April 2019|title=Rahul and Karthik in, Pant and Rayudu out of India's World Cup squad|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/26528278/rahul-karthik-pant-rayudu-india-world-cup-squad|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref><ref>{{Cite web|title=Dinesh Karthik, Vijay Shankar in India's World Cup squad|url=https://www.icc-cricket.com/news/1179330|access-date=2023-08-15|website=International Cricket Council}}</ref> [[అంతర్జాతీయ క్రికెట్ కౌన్సిల్]] ఇతడిని టోర్నమెంట్ కోసం ఐదు ఆశ్చర్యకరమైన ఎంపికలలో ఒకరిగా పేర్కొంది.<ref>{{Cite web|title=Cricket World Cup 2019: surprise pick due to Selection over a fine batsman named Ambati Rayudu|url=https://www.icc-cricket.com/news/1197715|access-date=2023-08-15|website=International Cricket Council}}</ref> పాకిస్తాన్‌తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో, తన మొదటి బంతికే వికెట్ తీసి, ప్రపంచ కప్‌లో మొదటి బంతికే వికెట్ తీసిన మూడో ఆటగాడిగా నిలిచాడు.<ref>{{Cite web|title=India vs Pakistan: Vijay Shankar joins elite list with wicket off first ball in World Cups|url=https://www.indiatoday.in/sports/cricket-world-cup-2019/story/india-vs-pakistan-vijay-shankar-joins-elite-list-with-wicket-off-first-ball-in-world-cups-1550139-2019-06-16|access-date=2023-08-15|website=India Today}}</ref> తరువాత గాయం కారణంగా చివరి రెండు మ్యాచ్‌ల నుండి తొలగించబడ్డాడు, అతని స్థానంలో మయాంక్ అగర్వాల్‌ని ఆడాడు.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Vijay Shankar out of World Cup with toe injury|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/27094798/vijay-shankar-world-cup-toe-injury-agarwal-called-up|access-date=2023-08-15|website=ESPN Cricinfo}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == 2020 ఆగస్టు 20న శంకర్ కు వైశాలి విశ్వేశ్వరన్‌తో నిశ్చితార్థం జరిగింది. 2021 జనవరి 27న వివాహం చేసుకున్నాడు. ఈ జంటకు 2021 అక్టోబరు 30న మొదటి సంతానం కలిగింది.<ref>{{Cite news|url=https://sports.ndtv.com/cricket/vijay-shankar-marries-vaishali-visweswaran-sunrisers-hyderabad-wish-them-on-their-special-day-2358985|title=Vijay Shankar Marries Vaishali Visweswaran, SunRisers Hyderabad Send Best Wishes|last=Mukherji|first=Arnab|date=28 January 2021|work=NDTVSports.com|access-date=2023-08-15|language=en|archive-date=2023-04-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20230417072000/https://sports.ndtv.com/cricket/vijay-shankar-marries-vaishali-visweswaran-sunrisers-hyderabad-wish-them-on-their-special-day-2358985|url-status=dead}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == బయటి లింకులు == * {{ESPNcricinfo|id=477021}} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1991 జననాలు]] [[వర్గం:తమిళనాడు వ్యక్తులు]] [[వర్గం:తమిళనాడు క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:తమిళనాడు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:భారతీయ వన్డే క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:భారతీయ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] 5aq1wud494eu152chrehdsnumrjfxzw లిస్సి 0 382823 4808150 4334992 2026-04-23T02:28:28Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808150 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = లిస్సీ | image = Lissy CCL Season 4 (cropped).jpg | caption = 2014లో లిస్సీ | other_names = లిజ్జీ ప్రియదర్శన్ | birth_date = | birth_place = [[కొచ్చి]], [[కేరళ]], భారతదేశం | nationality = భారతీయులు | alma_mater = సెయింట్. తెరెసాస్ కాన్వెంట్ గర్ల్స్ హయ్యర్ సెకండరీ స్కూల్, కొచ్చి, <br/>సెయింట్. తెరిసా కళాశాల, కొచ్చి | occupation = నటి | years_active = 1982 {{endash}} 1991<br />2018 {{endash}} ప్రస్తుతం | spouse = {{Marriage|[[ప్రియదర్శన్]]|1990|2016|reason=divorced}} | children = [[కల్యాణీ ప్రియదర్శన్]] (b.1993)<br /> సిద్ధార్థ్ ప్రియదర్శన్ (b.1995) }} '''లిస్సీ''' భారతీయ నటి, ఆమె ప్రధానంగా [[మలయాళ సినిమా|మలయాళ చిత్రాలలో]] నటిస్తుంది. ఆమె 1982లో ఇదిరి నేరం ఒతిరి కార్యం సినిమాతో సినీ రంగ ప్రవేశం చేసింది. ఆమె ఓదారుతమ్మవా ఆలారియమ్ (1984), ముత్తారంకున్ను పి.ఓ. (1985), బోయింగ్ బోయింగ్ (1985), తలవట్టం (1986), విక్రమ్ (1986), చిత్రం (1988) మొదలైన సినిమాల ద్వారా ఆమె ప్రసిద్ధిచెందింది. ఆమె నటించిన తెలుగు చిత్రాలు సాక్షి (1989), [[మగాడు (1990 సినిమా)|మగాడు]] (1990), [[దోషి నిర్దోషి]], [[20వ శతాబ్దం (సినిమా)|20వ శతాబ్దం]], [[మామాశ్రీ|మామశ్రీ]], [[ఆత్మబంధం|ఆత్మ బంధం]] (1991), శివశక్తి, [[స్టూవర్టుపురం దొంగలు|స్టువర్టుపురం దొంగలు]], [[చల్ మోహన రంగా (2018)|చల్ మోహన్ రంగ]] (2018) మొదలైనవి. == బాల్యం, విద్యాభ్యాసం == లిస్సీ [[కేరళ]]<nowiki/>లోని [[కొచ్చి]]<nowiki/>లోని పుక్కట్టుపడిలోని పజంగనాడ్‌లో నెల్లికత్తిల్ పప్పచన్ (వర్కీ), అలెయమ్మలకు ఏకైక సంతానం.<ref>{{cite web|title=നടി ലിസി പിതാവിന്‌ 5500 രൂപ വീതം നല്‍കണം|url=http://www.mangalam.com/cinema/chit-chat/325335|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150610130558/http://www.mangalam.com/cinema/chit-chat/325335|archive-date=10 June 2015|access-date=10 June 2015|publisher=mangalam.com}}</ref> ఆమె చిన్నతనంలోనే తల్లిదండ్రులు విడాకులు తీసుకున్నారు. ఆమె తల్లి వద్ద పెరిగింది.<ref>{{cite web|title=ലിസി എന്റെ മകള്‍|url=http://www.mangalam.com/print-edition/sunday-mangalam/329322|access-date=23 June 2015|publisher=Mangalam Publications|archive-date=24 జూన్ 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150624035655/http://www.mangalam.com/print-edition/sunday-mangalam/329322|url-status=dead}}</ref> ఆమె సెయింట్ థెరిసా స్కూల్ అండ్ కాలేజ్‌లో చదువుకుంది.<ref>[https://www.youtube.com/watch?v=4EpHmTEfTDA Lissy Priyadarshan-ON Record], [https://www.youtube.com/watch?v=Z7Zx2DhMVU4 2], [https://www.youtube.com/watch?v=URpzw7Xzyck 3], [https://www.youtube.com/watch?v=mBO4_2_2pVM 4], [http://www.asianetnews.tv/programmes/69-life/119-kannadi Kannadi, Asianet News] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141214183058/http://www.asianetnews.tv/programmes/69-life/119-kannadi|date=14 December 2014}}. Lissy talks about her schooling, her introduction into film industry in aged 15, how she met Priyadarshan, her faith and religion, her current life etc.</ref> ఆమె తెలివైన విద్యార్థి పైగా పాఠశాలలో మంచి మార్కులు సాధించింది. అయితే, ఆమె 15 సంవత్సరాల వయస్సులో ప్రీ-యూనివర్శిటీ డిగ్రీ చదువుతున్నప్పుడు తన నటిగా సినీరంగప్రవేశం చేసింది. కెరీర్‌పై దృష్టి పెట్టేందుకు చదువుకు స్వస్తి చెప్పాల్సి వచ్చింది.<ref>{{cite web|title=തല ഉയര്‍ത്തിപ്പിടിക്കാന്‍ വീടുവിട്ടിറങ്ങി|url=http://www.mathrubhumi.com/mb4eves/online/malayalam/kerala/women/articles/infocus_interview-article-546535|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713213017/http://www.mathrubhumi.com/mb4eves/online/malayalam/kerala/women/articles/infocus_interview-article-546535|archive-date=13 July 2015|access-date=9 July 2015|publisher=mathrubhumi.com}}</ref> == కెరీర్ == సినిమాల్లోకి ఆమె అరంగేట్రం 80వ దశకం ప్రారంభంలో జరిగింది. తక్కువ కాలంలోనే ఆమె అప్పటి అగ్ర కథానాయికలలో ఒకరిగా మారింది. లిస్సీ దాదాపు ఎనభైలలోని అగ్ర హీరోలందరితో జతకట్టినప్పటికీ, [[మోహన్ లాల్|మోహన్‌లాల్]], [[ముఖేష్ మాధవన్]] లతో ఆమె తెరపై మ్యాజిక్‌ను సృష్టించగలిగింది. కెరీర్ పీక్ లో ఉన్నప్పుడు కూడా చెల్లెలి పాత్రలు, పక్కింటి అమ్మాయి, హీరోయిన్ ఫ్రెండ్ గా నటించింది. ఆమె అద్భుతమైన, మంత్రముగ్దులను చేసే రూపాలకు ప్రసిద్ధి చెందింది, ఆమె వీక్షకుల హృదయాలను కొల్లగొట్టగలిగింది. మలయాళ చిత్రాలతో పాటు, ఆమె అనేక [[తమిళ సినిమా|తమిళ]], [[తెలుగు సినిమా|తెలుగు చిత్రాలలో]] కూడా నటించింది. చిత్రం, తాళవట్టం, ఓదరుతమ్మవా అలరియం, ముత్తారంకున్ను పి.ఓ వంటి చిత్రాలలో తన పాత్రలకు ఎక్కువగా ఆమె గుర్తుండిపోతుంది. మనం మ్యాగజైన్‌కి ఇచ్చిన ఇంటర్వ్యూలో ఆమె చెప్పినట్లుగా, [[కమల్ హాసన్]] తన హోమ్ ప్రొడక్షన్, [[:en:Vikram_(1986_Tamil_film)|విక్రమ్‌]] (1986)లో అతని హీరోయిన్‌గా తమిళ చిత్రాలకు ఆమెను పరిచయం చేసాడు.<ref>http://manam.online/Special-Interviews/2016-JUN-30/Lissy-Open-talk {{Dead link|date=March 2022}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == ఆమె ప్రముఖ చలనచిత్ర దర్శకుడు [[ప్రియదర్శన్|ప్రియదర్శన్‌]]<nowiki/>తో ప్రేమలో పడింది. 1990 డిసెంబరు 13న అతనిని వివాహం చేసుకుంది.<ref>{{Cite web|title=Lissy Priyadarshan, on her husband|url=http://newindianexpress.com/entertainment/interviews/article460867.ece|access-date=2023-08-19|archive-date=2016-08-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20160807084145/http://www.newindianexpress.com/entertainment/interviews/article460867.ece|url-status=dead}}</ref> వివాహానంతరం, లిస్సీ మతపరమైన కారణాల వల్ల నటనకు స్వస్తి చెప్పి లక్ష్మి అనే పేరును స్వీకరించింది.<ref>[https://www.youtube.com/watch?v=mBO4_2_2pVM Interview with Lissy] by [[T. N. Gopakumar]], Kannadi, [[Asianet News]]</ref> వీరికి కుమార్తె [[కల్యాణీ ప్రియదర్శన్]] (b.1993), కుమారుడు సిద్ధార్థ్ ప్రియదర్శన్ (b.1995) ఉన్నారు. వారి కొడుకు పుట్టిన తరువాత, లిస్సీ కాథలిక్కులు నుండి హిందూ మతంలోకి మారింది.<ref>{{cite web|title=വിജയങ്ങളുടെ വീട്ടില്‍|url=http://www.mathrubhumi.com/mb4eves/online/malayalam/kerala/women/articles/infocus_interview-article-142120|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131230232538/http://www.mathrubhumi.com/mb4eves/online/malayalam/kerala/women/articles/infocus_interview-article-142120|archive-date=30 December 2013|access-date=12 February 2014}}</ref> లిస్సీ 2014 డిసెంబరు 1న చెన్నై ఫ్యామిలీ కోర్టులో విడాకుల కోసం దాఖలు చేసింది. 26 సంవత్సరాల వివాహబంధం 2016 సెప్టెంబరు 1న విడాకులతో విడిపోయింది.<ref>{{Cite web|date=16 September 2016|title=Lissy gets divorce, says it was fierce battle - ChennaiVision|url=http://chennaivision.com/lissy-gets-divorce-says-fierce-battle/|access-date=16 September 2016|language=en-US|archive-date=20 సెప్టెంబరు 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160920022340/http://chennaivision.com/lissy-gets-divorce-says-fierce-battle/|url-status=dead}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:కేరళ రాష్ట్ర చలనచిత్ర అవార్డు విజేతలు]] [[వర్గం:భారతీయ సినిమా నటీమణులు]] [[వర్గం:మలయాళ సినిమా నటీమణులు]] [[వర్గం:మలయాళ సినిమా బాల నటీమణులు]] [[వర్గం:తెలుగు సినిమా నటీమణులు]] [[వర్గం:తమిళ సినిమా నటీమణులు]] [[వర్గం:సెయింట్. తెరెసా కళాశాల పూర్వ విద్యార్థులు]] o2djv0h1lmjyys1xf3savzy24u5y8zr రుమేష్ రత్నాయకే 0 384182 4808090 4807183 2026-04-22T21:07:05Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808090 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer|name=రుమేష్ రత్నాయకే|image=|country=శ్రీలంక|full_name=రుమేష్ జోసెఫ్ రత్నాయకే|birth_date={{birth date and age|df=yes|1964|01|02}}|birth_place=|death_date=<!-- {{death date and age|df=yes|YYYY|MM|DD|YYYY|MM|DD}} -->|death_place=|nickname=|heightft=|heightinch=|heightcm=|heightm=|batting=కుడిచేతి వాటం|bowling=కుడిచేతి ఫాస్ట్, మీడియం|role=బౌలరు|website=<!-- {{URL|example.com}} -->|international=true|internationalspan=1982–1993|testdebutdate=మార్చి 4|testdebutyear=1983|testdebutagainst=న్యూజీలాండ్|testcap=21|lasttestdate=జనవరి 2|lasttestyear=1992|lasttestagainst=పాకిస్తాన్|odidebutdate=సెప్టెంబరు 26|odidebutyear=1982|odidebutagainst=ఇండియా|odicap=28|lastodidate=డిసెంబరు 1|lastodiyear=1993|lastodiagainst=వెస్టిండీస్|odishirt=|columns=2|column1=[[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్టులు]]|matches1=23|runs1=433|bat avg1=14.43|100s/50s1=0/2|top score1=56|deliveries1=4,961|wickets1=73|bowl avg1=35.10|fivefor1=5|tenfor1=0|best bowling1=6/66|catches/stumpings1=9/–|column2=[[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్‌డేలు]]|matches2=70|runs2=612|bat avg2=16.54|100s/50s2=0/0|top score2=33[[not out|*]]|deliveries2=3575|wickets2=76|bowl avg2=35.68|fivefor2=1|tenfor2=0|best bowling2=5/32|catches/stumpings2=11/–|date=మార్చి 3|year=2016|source=http://www.espncricinfo.com/srilanka/content/player/50249.html Cricinfo}} '''రుమేష్ జోసెఫ్ రత్నాయకే''' (జననం 1964, జనవరి 2), [[శ్రీలంక]] మాజీ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. 1982 నుండి 1993 వరకు 23 [[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్ట్ మ్యాచ్‌లు]], 70 [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్డే ఇంటర్నేషనల్స్]] మ్యాచ్ లు ఆడాడు. శ్రీలంక జాతీయ క్రికెట్ జట్టుకు ప్రస్తుత తాత్కాలిక ప్రధాన కోచ్ గా ఉన్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Ratnayake to head SL's fast-bowling programme|url=http://www.espncricinfo.com/srilanka/content/story/1115756.html|access-date=2023-08-29|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> స్ట్రాపింగ్ రైట్ ఆర్మ్ ఫాస్ట్-మీడియం బౌలర్ గా కొత్త బంతిని స్వింగ్ చేయగలడు. పేస్, బౌన్స్‌ని సృష్టించగలడు. హార్డ్-హిట్టింగ్ లోయర్ ఆర్డర్ బ్యాట్స్‌మెన్‌గా కూడా ఉన్నాడు. [[పాకిస్తాన్]], [[ఇంగ్లాండు|ఇంగ్లాండ్‌లతో]] జరిగిన టెస్ట్ మ్యాచ్ లలో అర్ధసెంచరీలు కూడా చేశాడు. శ్రీలంక జాతీయ క్రికెట్ జట్టు తాత్కాలిక కోచ్‌గా నియామకాలకు ప్రసిద్ధి చెందాడు. <ref>{{Cite web|title=Rumesh Ratnayake: The cricket coach for all seasons {{!}} Daily FT|url=https://www.ft.lk/sports/Rumesh-Ratnayake--The-cricket-coach-for-all-seasons/23-729495|access-date=2023-08-29|website=www.ft.lk|language=en}}</ref> శ్రీలంక క్రికెట్ హై పెర్ఫార్మెన్స్ సెంటర్‌కు ఫాస్ట్ బౌలింగ్ కోచ్‌గా కూడా పనిచేస్తున్నాడు. == జననం == రుమేష్ జోసెఫ్ రత్నాయకే 1964, జనవరి 2న [[శ్రీలంక]]<nowiki/>లోని [[కొలంబో]]<nowiki/>లో జన్మించాడు. == అంతర్జాతీయ క్రికెట్ == 1985/86 సిరీస్‌లో [[భారత క్రికెట్ జట్టు|భారత్‌తో]] జరిగిన మ్యాచ్ లో ఇతడు అత్యుత్తమ ఆటతీరును కనబరచాడు. ఈ సిరీస్‌లో 22 పరుగులకు 20 వికెట్లు తీశాడు. 2వ టెస్టులో [[శ్రీలంక క్రికెట్ జట్టు|శ్రీలంకకు]] అరుదైన టెస్టు విజయాన్ని అందించిన మ్యాచ్‌లో 9 వికెట్లు పడగొట్టి, తొలి సిరీస్ విజయాన్ని అందించాడు. 1990/91లో హోబర్ట్‌లో [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియాపై]] 66 పరుగులకు 6 వికెట్లు, [[లార్డ్స్|లార్డ్స్‌లో]] [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లండ్‌పై]] 69 పరుగులకు 5 వికెట్లు తీశాడు. ఇతని బౌలింగ్ స్పెల్ 6/66 ఆస్ట్రేలియాను 224 పరుగులకు పరిమితం చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించింది.<ref>{{Cite web|title=Hobart's Test history: Gilchrist's stunner, Sangakkara's special and a New Zealand thriller|url=https://www.espncricinfo.com/story/hobart-test-history-adam-gilchrist-stunner-kumar-sangakkara-special-and-a-new-zealand-thriller-1296233|access-date=2023-08-29|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> == పదవీ విరమణ తర్వాత == 2001 జూలైలో శ్రీలంక జాతీయ క్రికెట్ జట్టుకు అడ్మినిస్ట్రేటివ్ టీమ్ మేనేజర్ అయ్యాడు.<ref>[http://www.rediff.com/cricket/2001/jul/25ratna.htm Rediff.com] July 25th, 2001 ''Retrieved on 2023-08-29''</ref> 2003లో ఆసియన్ క్రికెట్ కౌన్సిల్ <ref>[http://content-www.cricinfo.com/pakistan/content/story/128958.html Monsoon Rains force Reschedule] {{Webarchive|url=https://archive.today/20120712171909/http://content-www.cricinfo.com/pakistan/content/story/128958.html |date=2012-07-12 }} Cricinfo.com, July 18th, 2003 ''Retrieved on 2023-08-29''</ref> కి డెవలప్‌మెంట్ ఆఫీసర్‌గా ఉన్నాడు. ఆసియన్ డ్రీమ్ టీమ్‌కు కోచ్, సెలెక్టర్‌గా ఉన్నాడు.<ref>[http://chautari.wnso.org/forums/index.php?showtopic=1406] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20160303191617/http://www.chautari.wnso.org/forums/index.php?showtopic=1406 |date=2016-03-03 }}''Retrieved on 2023-08-29''</ref> 2007 మేలో [[శ్రీలంక క్రికెట్ జట్టు|శ్రీలంక జాతీయ క్రికెట్ జట్టు]] అసిస్టెంట్ కోచింగ్ ఉద్యోగం<ref>[http://www.sundaytimes.lk/070520/Sports/sp213.html Rumesh to take over as assistant coach] Sunday Times newspaper (Sri Lanka) Sunday May 20th, 2007 ''Retrieved on 2023-08-29''</ref> తో సంబంధం ఏర్పడింది, తాత్కాలిక కోచింగ్ ఉద్యోగం ఇవ్వబడింది.<ref>[http://www.southasiabiz.com/2007/05/rumesh_ratnayake_interim_coach.html Rumesh Ratnayake: Interim Coach of Sri Lanka] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20071111013150/http://www.southasiabiz.com/2007/05/rumesh_ratnayake_interim_coach.html |date=2007-11-11 }} SouthAsiabiz.com, May 20th, 2007 ''Retrieved on 2023-08-29''</ref> తరువాత ఇతనికి డిప్యూటీ ఉద్యోగం ఇవ్వబడింది, 2007 జూన్ లో తిరస్కరించబడింది.<ref>[http://www.thesundayleader.lk/20070701/sports.htm Whither the future, Marvan, Rumesh?]{{Dead link|date=సెప్టెంబర్ 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} The Sunday Leader Vol. 14 Issue 2, July 1, 2007 ''Retrieved on 2023-08-29''</ref> 2011 ఆగస్టులో శ్రీలంక జాతీయ జట్టుకు ప్రధాన కోచ్ అయ్యాడు.<ref>[http://www.espncricinfo.com/sri-lanka-v-australia-2011/content/current/story/525792.html] Cricinfo.com, Aug 3rd, 2011 ''Retrieved on Aug 3rd, 2011''</ref> 2017 ఆగస్టు 8న[[చంపక రామానాయక్]] రాజీనామా చేసిన తర్వాత, ఇతడు మళ్ళీ జాతీయ జట్టు ఫాస్ట్ బౌలింగ్ కోచ్‌గా నియమితులయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Rumesh Ratnayake to be Sri Lanka’s head fast bowling coach|url=http://www.hindustantimes.com/india-vs-sri-lanka-2017/sri-lanka-appoint-rumesh-ratnayake-as-head-fast-bowling-coach/story-BxZ9n1r6hZ9rusVvYKy1jK.html|access-date=2023-08-29|publisher=Hindustan Times}}</ref><ref>{{Cite web|title=Ratnayake to head SLC's fast bowling program|url=http://www.cricbuzz.com/cricket-news/96340/rumesh-ratnayake-to-head-sri-lanka-cricket-fast-bowling-program|access-date=2023-08-29|publisher=CricBuzz}}</ref> 2022 జనవరిలో జింబాబ్వేతో స్వదేశీ ద్వైపాక్షిక వన్డే సిరీస్‌కు శ్రీలంక జట్టు తాత్కాలిక కోచ్‌గా నియమితుడయ్యాడు. 2021 డిసెంబరు 4న ప్రధాన కోచ్‌గా జాతీయ జట్టుతో ఇతని ఒప్పందం కాలం అయిపోయింది.<ref>{{Cite web|title=Rumesh Ratnayake named Sri Lanka's interim coach for Zimbabwe series|url=https://www.espncricinfo.com/story/sl-vs-zim-rumesh-ratnayake-named-sri-lanka-s-interim-coach-for-zimbabwe-series-1295407|access-date=2023-08-29|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> <ref>{{Cite web|date=2022-01-04|title=Rumesh Ratnayake appointed interim coach of the National Team|url=https://indianexpress.com/article/sports/cricket/rumesh-ratnayake-appointed-interim-coach-of-the-national-team-7706389/|access-date=2023-08-29|website=The Indian Express|language=en}}</ref> 2021 ఫిబ్రవరిలో ఆస్ట్రేలియాతో జరిగే ఐదు మ్యాచ్‌ల టీ20 సిరీస్‌కు, 2021 మార్చిలో భారత్‌తో జరిగే ద్వైపాక్షిక సిరీస్‌కు శ్రీలంక జట్టుకు తాత్కాలిక కోచ్‌గా కొనసాగాడు.<ref>{{Cite web|title=Heads keep rolling for head coach’s position|url=http://www.sundaytimes.lk/220116/sports/heads-keep-rolling-for-head-coachs-position-468995.html|access-date=2023-08-29|website=Print Edition - The Sunday Times, Sri Lanka}}</ref><ref>{{Cite web|title=Rumesh Ratnayake Appointed Sri Lanka's Interim Coach For Australia Series {{!}} Cricket News|url=https://sports.ndtv.com/cricket/rumesh-ratnayake-appointed-sri-lankas-interim-coach-for-australia-series-2731207|access-date=2023-08-29|website=NDTVSports.com|language=en|archive-date=2023-08-29|archive-url=https://web.archive.org/web/20230829093117/https://sports.ndtv.com/cricket/rumesh-ratnayake-appointed-sri-lankas-interim-coach-for-australia-series-2731207|url-status=dead}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == బాహ్య లింకులు == * [http://www.island.lk/2010/01/14/features3.html ఫైరీ పేస్‌మెన్ రుమేష్ రత్నాయకే] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1964 జననాలు]] [[వర్గం:శ్రీలంక వ్యక్తులు]] [[వర్గం:శ్రీలంక క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:శ్రీలంక వన్డే క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:శ్రీలంక టెస్ట్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] 1l1zv8kqj1j6dx3kuwcqoagh4ea7tcd రైలీ రోసోవ్ 0 384755 4808098 4806076 2026-04-22T22:36:33Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808098 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer|name=రైలీ రోసోవ్|image=RILEE ROSSOUW (15706681502).jpg|country=దక్షిణాఫ్రికా|caption=2014 లో రోసోవ్|full_name=రైలీ రోస్కో రోసోవ్|birth_date={{Birth date and age|1989|10|09|df=yes}}|birth_place=బ్లోమ్‌ఫోంటీన్, ఆరెంజ్ ఫ్రి స్టేట్ ప్రావిన్స్, దక్షిణాఫ్రికా|heightft=|heightinch=|heightm=|batting=ఎడమచేతి వాటం|bowling= కుడిచేతి [[ఆఫ్ స్పిన్|ఆఫ్ బ్రేక్]]|role=[[Batting order (cricket)#Top order|Top-order batter]]|international=true|internationalspan=2014–present|odidebutdate=ఆగస్టు 21|odidebutyear=2014|odidebutagainst=జింబాబ్వే|odicap=112|lastodidate=అక్టోబరు 12|lastodiyear=2016|lastodiagainst=ఆస్ట్రేలియా|odishirt=27|T20Idebutdate=నవంబరు 5|T20Idebutyear=2014|T20Idebutagainst=ఆస్ట్రేలియా|T20Icap=63|lastT20Idate=మార్చి 28|lastT20Iyear=2023|lastT20Iagainst=వెస్టిండీస్|T20Ishirt=27|club1=[[ఫ్రీ స్టేట్ (క్రికెట్ జట్టు)|ఫ్రీ స్టేట్]]|year1={{nowrap|2007/08–2012/13}}|club2=[[నైట్స్ (క్రికెట్ జట్టు)|నైట్స్]]|year2={{nowrap|2007/08–2016/17}}|club3=[[Basnahira Cricket Dundee]]|year3=2012|club4=[[రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూర్]]|year4=2014–2015|club5=క్వెట్టా గ్లేడియేటర్స్|year5=2017–2019|clubnumber5=04|club6=[[హాంప్‌షైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|హాంప్‌షైర్]]|year6=2017–2019|clubnumber6=30|club7=[[Khulna Tigers|Khulna Titans]]|year7=2017|club8=[[Tshwane Spartans]]|year8=2018|club9=[[Rangpur Rangers|Rangpur Riders]]|year9=2019|clubnumber9=27|club10=ఖుల్నా టైగర్స్|year10=2019/20|club11=ముల్తాన్ సుల్తాన్స్|year11={{nowrap|2020–present}}|clubnumber11=2|club12=మె;ల్‌బోర్న్ రెనెగేడ్స్|year12=2020/21|club13=[[ఫ్రీ స్టేట్ (క్రికెట్ జట్టు)|ఫ్రీ స్టేట్]]|year13={{nowrap|2021/22–present}}|club14=[[సోమర్సెట్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్| సోమర్సెట్]]|year14=2022|clubnumber14=4|club15=[[Oval Invincibles]]|year15=2022|club16=సిడ్నీ థండర్|year16=2022/23|club17=[[Pretoria Capitals]]|year17=2023|columns=4|column1=[[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్‌డేలు]]|matches1=36|runs1=1,239|bat avg1=38.71|100s/50s1=3/7|top score1=132|deliveries1=45|wickets1=1|bowl avg1=44.00|fivefor1=0|tenfor1=0|best bowling1=1/17|catches/stumpings1=22/–|column2=[[ట్వంటీ20|టి20]]|matches2=28|runs2=725|bat avg2=34.52|100s/50s2=2/3|top score2=109|deliveries2=–|wickets2=–|bowl avg2=–|fivefor2=–|tenfor2=–|best bowling2=–|catches/stumpings2=13/–|column3=[[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఫక్లా]]|matches3=108|runs3=7,363|bat avg3=40.90|100s/50s3=19/33|top score3=319|deliveries3=78|wickets3=3|bowl avg3=23.33|fivefor3=0|tenfor3=0|best bowling3=1/1|catches/stumpings3=119/–|column4=[[లిస్ట్ ఎ క్రికెట్|లిఎ]]|matches4=158|runs4=5,818|bat avg4=39.84|100s/50s4=12/35|top score4=156|deliveries4=93|wickets4=1|bowl avg4=87.00|fivefor4=0|tenfor4=0|best bowling4=1/17|catches/stumpings4=78/–|date=మే 4|year=2023|source=https://www.espncricinfo.com/player/rilee-rossouw-318845 ESPNcricinfo}} '''రైలీ రోస్కో రోసోవ్''' (జననం 1989 అక్టోబరు 9) దక్షిణాఫ్రికా [[క్రికెట్|క్రికెట్ ఆటగాడు]], 2014, 2016 మధ్య దక్షిణాఫ్రికా తరపున ఆడాడి, మళ్ళీ 2022 జూలైలో అంతర్జాతీయ క్రికెట్‌కు తిరిగి వచ్చాడు.<ref>{{Cite web|title=Rilee Rossouw rebuilds his burnt bridges with innings of World Cup pedigree|url=https://www.espncricinfo.com/story/eng-vs-sa-2nd-t20i-rilee-rossouw-rebuilds-his-burnt-bridges-with-innings-of-world-cup-pedigree-1326588|access-date=29 July 2022|website=ESPN Cricinfo}}</ref> దక్షిణాఫ్రికాలో అతను 2017 జనవరిలో ఇంగ్లాండ్‌లోని హాంప్‌షైర్‌తో కోల్‌పాక్ ఒప్పందంపై సంతకం చేయడానికి ముందు నైట్స్, ఫ్రీ స్టేట్ కోసం దేశీయ క్రికెట్ ఆడాడు. అతను ఎడమ చేతి [[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటరు]], రైట్ ఆర్మ్ ఆఫ్ స్పిన్ [[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలరు]]. [[2022 ఐసీసీ పురుషుల టీ20 ప్రపంచ కప్|2022 టోర్నమెంట్‌లో]] బంగ్లాదేశ్‌పై తన 109 పరుగులతో [[ఐసీసీ పురుషుల టీ20 ప్రపంచ కప్|ఐసిసి పురుషుల T20 ప్రపంచ కప్]] చరిత్రలో సెంచరీ చేసిన మొదటి దక్షిణాఫ్రికా ఆటగాడిగా రోసోవ్ చరిత్ర సృష్టించాడు. == దేశీయ, T20 ఫ్రాంచైజీ క్రికెట్ == రోసోవ్ 2007 నవంబరులో ఫ్రీ స్టేట్ కోసం ఈస్టర్న్స్‌పై తన [[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఫస్ట్-క్లాస్]] రంగప్రవేశం చేసి, మూడో స్థానంలో బ్యాటింగు చేశాడు. ఈ మ్యాచ్‌లో 13 ఫోర్లతో 83 పరుగులతో మ్యాచ్‌లో అత్యధిక స్కోరు సాధించాడు. <ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/124/124034.html Free State v Easterns, South African Airways Provincial Three-Day Challenge 2007/08 (Pool B)], CricketArchive, Retrieved on 11 April 2009</ref> తన తొలి సీజన్ ముగింపులో అతను ఈగల్స్ కోసం మూడు [[ట్వంటీ20|ట్వంటీ 20]] మ్యాచ్‌లు ఆడాడు.<ref name="oracle">[https://cricketarchive.com/cgi-bin/player_oracle_reveals_results2.cgi?playernumber=236961&opponentmatch=exact&playername=Rossouw&resulttype=All&matchtype=All&teammatch=exact&startwicket=&homeawaytype=All&opponent=&endwicket=&wicketkeeper=&searchtype=MatchList&endscore=&playermatch=contains&branding=cricketarchive&captain=&endseason=&startscore=&team=&startseason= Player Oracle: RR Rossouw], CricketArchive, Retrieved on 11 April 2009</ref> రోసోవ్ 2008/09 సీజన్‌లో ఈగల్స్ జట్టులో సాధారణ ఆటగాడు. సూపర్‌స్పోర్ట్ సిరీస్‌లో అతను మూడు సెంచరీలతో సహా 765 పరుగులతో జట్టుకు ప్రధాన స్కోరర్‌గా నిలిచాడు. <ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Events/RSA/SuperSport_Series_2008-09/Eagles_Batting.html SuperSport Series 2008/09 – Batting and Fielding for Eagles], CricketArchive, Retrieved on 11 April 2009</ref> అతని తొలి ఫస్ట్-క్లాస్ సెంచరీ 2008 నవంబరులో టైటాన్స్‌పై వచ్చింది. ఆ మ్యాచ్‌లో 20 బౌండరీలతో సహా 106 పరుగులు చేశాడు. <ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/180/180768.html Titans v Eagles, SuperSport Series 2008/09], CricketArchive, Retrieved on 11 April 2009</ref> 2009 మార్చిలో రిటర్న్ మ్యాచ్‌లో అతను జట్టు మొత్తం 178లో 109 పరుగులు చేశాడు, మరే ఇతర బ్యాట్స్‌మెన్ కూడా 16 దాటలేదు.<ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/180/180782.html Eagles v Titans, SuperSport Series 2008/09], CricketArchive, Retrieved on 11 April 2009</ref> లీగ్ ఛాంపియన్‌తో ఈగల్స్ ఓడిపోవడంతో మళ్లీ అతని ఇన్నింగ్స్ నిష్ఫలమైంది. వన్డే ఫార్మాట్‌లో కూడా అతను తొలి సెంచరీని సాధించాడు. అతను వారియర్స్‌పై 108 బంతుల్లో 131 పరుగులు చేశాడు. <ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/180/180679.html Warriors v Eagles, MTN Domestic Championship 2008/09], CricketArchive, Retrieved on 11 April 2009</ref> రోసోవ్ 2009/10 సీజన్‌లో 57.61 సగటుతో 1,261 పరుగులు చేశాడు, ఇందులో టైటాన్స్‌పై 291 బంతుల్లో 319 పరుగులు కూడా ఉన్నాయి. ఈ ఇన్నింగ్స్‌లో దక్షిణాఫ్రికా దేశీయ క్రికెట్‌లో అత్యంత వేగవంతమైన ట్రిపుల్ సెంచరీ, 47 ఫోర్లు, 8 సిక్సర్లు ఉన్నాయి. [[డీన్ ఎల్గార్|డీన్ ఎల్గార్‌తో]] కలిసి అతను 84 ఓవర్లలో 480 పరుగుల రెండవ వికెట్ భాగస్వామ్యాన్ని పంచుకున్నాడు. ఇది ఏ వికెట్‌కైనా అతిపెద్ద దక్షిణాఫ్రికా భాగస్వామ్యం.<ref>[http://www.cricinfo.com/southafrica/content/story/453519.html Rilee Rossouw enters record books with triple ton], Cricinfo, Retrieved on 25 March 2010</ref> రోసోవ్ IPL 2011లో [[రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూర్|రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు]] తరపున ఆడాడు. IPL 2014లో [[నిక్ మాడిన్సన్]] స్థానంలో [[రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూర్|రాయల్ ఛాలెంజర్స్ బెంగళూరు]] తరపున ఆడాడు. 2015 ఆఫ్రికా T20 కప్ కోసం ఫ్రీ స్టేట్ క్రికెట్ జట్టులో చేరాడు. <ref>[http://www.espncricinfo.com/africa-t20-cup-2015-16/content/squad/910899.html Free State Squad / Players] – ESPNcricinfo. Retrieved 31 August 2015.</ref> రోసోవ్ క్వెట్టా గ్లాడియేటర్స్ కోసం 2017 పాకిస్తాన్ సూపర్ లీగ్ సీజన్‌లో రీప్లేస్‌మెంట్ ప్లేయర్‌గా ఆడాడు. అతను సుమారు $370,000 సంపాదించినట్లు వార్తలొచ్చాయి. అతను BPL 2017లో ఖుల్నా టైటాన్స్ తరపున ఆడాడు. 2018 అక్టోబరులో, అతను 2018–19 బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్ కోసం, రంగ్‌పూర్ రైడర్స్ జట్టులో ఎంపికయ్యాడు. <ref>{{Cite web|title=Full players list of the teams following Players Draft of BPL T20 2018-19|url=http://www.tigercricket.com.bd/2018/10/29/full-players-list-of-the-teams-following-players-draft-of-bpl-t20-2018-19/|access-date=29 October 2018|website=Bangladesh Cricket Board}}</ref> అతను 14 మ్యాచ్‌ల్లో 558 పరుగులతో టోర్నమెంట్‌లో జట్టు తరఫున అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా నిలిచాడు. <ref>{{Cite web|title=Bangladesh Premier League, 2018/19 - Rangpur Riders: Batting and bowling averages|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/averages/batting_bowling_by_team.html?id=12816;team=5111;type=tournament|access-date=6 February 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2019 నవంబరులో 2019–20 బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్‌లో ఖుల్నా టైగర్స్ తరపున ఆడేందుకు ఎంపికయ్యాడు. <ref>{{Cite web|title=BPL draft: Tamim Iqbal to team up with coach Mohammad Salahuddin for Dhaka|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/28105555/tamim-iqbal-team-coach-mohammad-salahuddin-dhaka|access-date=18 November 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2020 జూలైలో 2020 కరేబియన్ ప్రీమియర్ లీగ్ కోసం సెయింట్ లూసియా జౌక్స్ జట్టులో ఎంపికయ్యాడు. <ref>{{Cite web|title=Nabi, Lamichhane, Dunk earn big in CPL 2020 draft|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29417692/nabi,-lamichhane,-dunk-earn-big-cpl-2020-draft|access-date=6 July 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Teams Selected for Hero CPL 2020|url=https://www.windiescricket.com/news/teams-selected-hero-cpl-2020/|access-date=6 July 2020|website=Cricket West Indies}}</ref> అయితే, సరైన సమయంలో ప్రయాణ ఏర్పాట్లను చేసుకోనందున టోర్నమెంట్‌కు దూరమైన ఐదుగురు దక్షిణాఫ్రికా క్రికెటర్లలో రోసోవ్ ఒకడు. <ref>{{Cite web|title=Five South Africans to miss CPL after failing to confirm travel arrangements|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29551600/five-south-africans-miss-cpl-failing-confirm-travel-arrangements|access-date=28 July 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2020 నవంబరులో అతను, 2019-20 బిగ్ బాష్ లీగ్ సీజన్‌లో మెల్‌బోర్న్ రెనెగేడ్స్ జట్టులో ఎంపికయ్యాడు. <ref>{{Cite web|title=Rilee Rossouw completes Melbourne Renegades' BBL squad|url=https://www.espncricinfo.com/story/bbl-2020-21-rilee-rossouw-completes-melbourne-renegades-bbl-squad-1238903|access-date=2020-12-13|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> 2021 నవంబరులో, అతను 2021 లంక ప్రీమియర్ లీగ్ కోసం దంబుల్లా జెయింట్స్‌కు ఆడటానికి ఎంపికయ్యాడు. <ref>{{Cite web|title=Kusal Perera, Angelo Mathews miss out on LPL drafts|url=https://www.espncricinfo.com/story/kusal-perera-angelo-mathews-miss-out-on-lpl-drafts-1288554|access-date=10 November 2021|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2022 ఏప్రిల్లో, ఇంగ్లాండ్‌లోని ది హండ్రెడ్ 2022 సీజన్ కోసం ఓవల్ ఇన్విన్సిబుల్స్ అతన్ని కొనుగోలు చేసింది. <ref>{{Cite news|url=https://www.bbc.co.uk/sport/cricket/60477088|title=The Hundred 2022: latest squads as Draft picks revealed|work=BBC Sport|access-date=5 April 2022}}</ref> 2022 మేలో, అతను T20 బ్లాస్టు కోసం సోమర్సెట్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్‌తో ఒప్పందం కుదుర్చుకున్నాడు. <ref>{{Cite web|title=Rilee Rossouw joins Somerset for T20 Blast|url=https://www.espncricinfo.com/story/vitality-blast-2022-rilee-rossouw-joins-somerset-for-t20-blast-1313779}}</ref> == అంతర్జాతీయ క్రికెట్ == బ్లూమ్‌ఫోంటైన్‌లోని గ్రే కాలేజీలో చదువుతున్నప్పుడు రోసోవ్ దక్షిణాఫ్రికా పాఠశాలల జట్టుకు ప్రాతినిధ్యం వహించడానికి ఎంపికయ్యాడు. <ref>[http://www.iol.co.za/index.php?set_id=6&click_id=17&art_id=iol1166633804151B262 SA schools cricket team announced], iol.co.za, Retrieved on 11 April 2009</ref> అతను 2007 డిసెంబరులో బంగ్లాదేశ్‌తో జరిగిన రెండవ 'టెస్ట్'లో దక్షిణాఫ్రికా అండర్-19 కి రంగప్రవేశం చేసాడు <ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/152/152730.html South Africa Under-19s v Bangladesh Under-19s, Bangladesh Under-19s in South Africa 2007/08 (2nd Test)], CricketArchive, Retrieved on 11 April 2009</ref> అతను 2008 U/19 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్‌కు ముందు భారత్‌తో కూడా ఆడాడు. <ref name="oracle"/> ప్రపంచ కప్‌లో అతను మొత్తం ఆరు మ్యాచ్‌లు ఆడి, 34.00 సగటుతో 136 పరుగులు చేశాడు. అప్పుడు దక్షిణాఫ్రికా ఫైనల్‌కు చేరుకుంది. <ref>[https://cricketarchive.com/Archive/Events/MAL/ICC_Under-19_World_Cup_2007-08/South_Africa_Under-19s_Batting.html ICC Under-19 World Cup 2007/08 – Batting and Fielding for South Africa Under-19s], CricketArchive, Retrieved on 11 April 2009</ref> 2010లో బంగ్లాదేశ్, శ్రీలంక పర్యటనలు చేసిన దక్షిణాఫ్రికా A జట్టులో రోసోవ్ ఎంపికయ్యాడు. ఆ తర్వాత అతను శ్రీలంక Aకి వ్యతిరేకంగా 151 బంతుల్లో 131 పరుగులు చేశాడు, డీన్ ఎల్గార్, జోనాథన్ వాండియార్‌లతో సెంచరీ స్టాండ్‌లను పంచుకున్నాడు. <ref>[http://www.cricinfo.com/srilanka/content/story/471896.html Rossouw century puts South Africa in command], Cricinfo, Retrieved on 9 October 2010</ref> అతను 2014 ఆగస్టులో జింబాబ్వేపై [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్డే అంతర్జాతీయ]] రంగప్రవేశం చేశాడు. అతను 2014 నవంబరు 5న ఆస్ట్రేలియాపై దక్షిణాఫ్రికా తరపున తన ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ రంగప్రవేశం చేసాడు <ref name="T20I">{{Cite web|title=South Africa tour of Australia (November 2014), 1st T20I: Australia v South Africa at Adelaide, Nov 5, 2014|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/754717.html|access-date=5 November 2014|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 50 బంతుల్లో 78 పరుగులు చేసి మ్యాన్ ఆఫ్ ది మ్యాచ్‌గా నిలిచాడు. 2017 జనవరి 5న, రోసోవ్ హాంప్‌షైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్‌తో కోల్‌పాక్ ఒప్పందంపై సంతకం చేశాడు. దీని వలన అతని అంతర్జాతీయ కెరీర్‌ను ముగించి దక్షిణాఫ్రికాకు ప్రాతినిధ్యం వహించడానికి అనర్హుడయ్యాడు. <ref name="Kolpak">{{Cite web|title=Rossouw gives up SA career for Kolpak deal with Hampshire|url=http://www.espncricinfo.com/southafrica/content/story/1075704.html|access-date=5 January 2017|website=ESPN Cricinfo}}</ref> అతను తిరిగి రావడానికి ముందు అంతర్జాతీయ క్రికెటర్‌గా అతని చివరి ఆట న్యూలాండ్స్ క్రికెట్ గ్రౌండ్‌లో 122 పరుగులు చేయడం. ఆ సీరీస్‌లో దక్షిణాఫ్రికా, 5-0 తో ఆస్ట్రేలియాను ఓడించింది. అతనికి ప్లేయర్ ఆఫ్ ది సిరీస్ అవార్డును గెలుచుకుంది. <ref>{{Cite web|title=Rossouw's 122 thrusts SA to 5-0 whitewash|url=https://www.espncricinfo.com/series/australia-tour-of-south-africa-2016-17-936113/south-africa-vs-australia-5th-odi-936143/match-report|access-date=7 February 2021|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2022 అక్టోబరులో, [[ఇండోర్|ఇండోర్‌లో]] భారత్‌పై తన మొదటి T20I సెంచరీ చేశాడు. <ref>{{Cite web|title=IND vs SA Highlights: Rilee Rossouw Shines as South Africa Beat India by 49 Runs for Consolation Win &#124; Cricket News|url=https://sports.ndtv.com/india-vs-south-africa-2022-23/ind-vs-sa-live-cricket-score-3rd-t20i-match-india-vs-south-africa-live-score-updates-3402702|access-date=2023-09-04|archive-date=2023-12-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20231209014134/https://sports.ndtv.com/india-vs-south-africa-2022-23/ind-vs-sa-live-cricket-score-3rd-t20i-match-india-vs-south-africa-live-score-updates-3402702|url-status=dead}}</ref> == ప్రస్తావనలు == <references group="" responsive="1"></references> [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1989 జననాలు]] [[వర్గం:దక్షిణాఫ్రికా క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] 72b9mshe9an1blvf50vf4pxs3q8sr71 మిచెల్ మార్ష్ 0 385384 4808066 4803957 2026-04-22T17:21:37Z ~2026-24754-04 148972 తెలుగులో టప్ గా పడింది 4808066 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer | name = మిచెల్ మార్ష్ | image = Mitchell Marsh.jpg | caption = 2018 లో మార్ష్ | full_name = మిచెల్ రాస్ మార్ష్ | birth_date = {{Birth date and age|1991|10|20|df=yes}} | birth_place = అట్టడేల్, వెస్టరన్ ఆస్ట్రేలియా | heightm = 1.93<ref>{{cite web|title=Mitch Marsh |url=http://www.perthscorchers.com.au/team/player-profiles/mitch-marsh |work=perthscorchers.com |publisher=పెర్త్ స్కార్చర్స్ |access-date=16 February 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131203185137/http://www.perthscorchers.com.au/team/player-profiles/mitch-marsh |archive-date=3 December 2013 }}</ref> | batting = కుడిచేతి వాటం | bowling = కుడిచేతి [[ఫాస్ట్ బౌలింగు|మీడియం]] | role = [[ఆల్ రౌండరు]] | family = [[Geoff Marsh]] (father)<br />[[Shaun Marsh]] (brother)<br />[[Melissa Marsh]] (sister) | international = true | internationalspan = 2011–present | country = ఆస్ట్రేలియా | nickname = బైసన్ | testdebutdate = అక్టోబరు 22 | testdebutyear = 2014 | testdebutagainst = పాకిస్తాన్ | testcap = 438 | lasttestdate = డిసెంబరు 26 | lasttestyear = 2024 | lasttestagainst = భారత్ | odidebutdate = అక్టోబరు 19 | odidebutyear = 2011 | odidebutagainst = దక్షిణాఫ్రికా | odicap = 190 | lastodidate = అక్టోబరు 25 | lastodiyear = 2025 | lastodiagainst = భారత్ | odishirt = 8 | T20Idebutdate = అక్టోబరు 16 | T20Idebutyear = 2011 | T20Idebutagainst = దక్షిణాఫ్రికా | T20Icap = 54 | lastT20Idate = ఫిబ్రవరి 20 | lastT20Iyear = 2026 | lastT20Iagainst = ఒమన్ | T20Ishirt = 8 | club1 = [[వెస్టర్న్ ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|వెస్టర్న్ ఆస్ట్రేలియా]] | year1 = {{nowrap|2008/09–present}} | club2 = [[డెక్కన్ చార్జర్స్]] | year2 = 2010 | club3 = [[పూణే వారియర్స్]] | year3 = 2011–2013 | club4 = పెర్త్ స్కార్చర్స్ | year4 = {{nowrap|2011/12–present}} | club5 = [[సన్ రైజర్స్ హైదరాబాద్]] | year5 = 2020 | club6 = [[ఢిల్లీ క్యాపిటల్స్]] | year6 = 2022–2025 | club7 = [[Seattle Orcas]] | year7 = 2023-present | club8 = [[లక్నో సూపర్ జెయింట్స్]] | year8 = 2026–ప్రస్తుతం | columns = 4 | column1 = [[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్టులు]] | matches1 = 46 | runs1 = 2,083 | bat avg1 = 28.53 | 100s/50s1 = 3/9 | top score1 = 181 | deliveries1 = 3,483 | wickets1 = 51 | bowl avg1 = 40.41 | fivefor1 = 1 | tenfor1 = 0 | best bowling1 = 5/46 | catches/stumpings1 = 27/– | column2 = [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్‌డేలు]] | matches2 = 99 | runs2 = 3,098 | bat avg2 = 37.33 | 100s/50s2 = 4/20 | top score2 = 177[[not out|*]] | deliveries2 = 2,213 | wickets2 = 57 | bowl avg2 = 35.72 | fivefor2 = 1 | tenfor2 = 0 | best bowling2 = 5/33 | catches/stumpings2 = 36/– | column3 = [[ట్వంటీ20 ఇంటర్నేషనల్|టి20I]] | matches3 = 85 | runs3 = 2,220 | bat avg3 = 33.64 | 100s/50s3 = 1/13 | top score3 = 103[[not out|*]] | deliveries3 = 300 | wickets3 = 17 | bowl avg3 = 22.76 | fivefor3 = 0 | tenfor3 = 0 | best bowling3 = 3/24 | catches/stumpings3 = 37/– | column4 = [[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఫస్ట్ క్లాస్]] | matches4 = 122 | runs4 = 6,415 | bat avg4 = 33.07 | 100s/50s4 = 13/29 | top score4 = 211 | deliveries4 = 9,425 | wickets4 = 171 | bowl avg4 = 31.61 | fivefor4 = 2 | tenfor4 = 0 | best bowling4 = 6/84 | catches/stumpings4 = 69/– | source = https://www.cricbuzz.com/profiles/6250/mitchell-marsh Cricbuzz | date = 16 ఏప్రిల్ 2026 }} '''మిచెల్ రాస్ మార్ష్''' (జననం 1991 అక్టోబరు 20) ఆస్ట్రేలియన్ అంతర్జాతీయ [[క్రికెట్|క్రికెటరు]]. T20లలో [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా జాతీయ క్రికెట్ జట్టుకు]] ప్రస్తుత కెప్టెన్. మార్ష్ 2011-12 సీజన్‌లో రంగప్రవేశం చేసాడు. క్రికెట్ మూడు రూపాల్లోనూ ఆస్ట్రేలియాకు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తాడు. [[2015 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్]], [[2021 ఐసీసీ పురుషుల టీ20 ప్రపంచ కప్|2021 T20 ప్రపంచ కప్]] గెలిచిన ఆస్ట్రేలియా జట్టులో మార్ష్ సభ్యుడు. == వ్యక్తిగత జీవితం == మార్ష్, జియోఫ్ మార్ష్ రెండవ కుమారుడు, [[షాన్ మార్ష్]] తమ్ముడు. వీరిద్దరూ [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా జాతీయ జట్టు]] కొరకు ఆడారు. అతని సోదరి, మెలిస్సా మార్ష్, ప్రొఫెషనల్ బాస్కెట్‌బాల్ క్రీడాకారిణి. అతను పశ్చిమ ఆస్ట్రేలియాలోని పెర్త్‌లో పెరిగాడు, అక్కడ అతను వెస్లీ కాలేజీలో చదివాడు. క్రికెట్‌తో పాటు మార్ష్, ప్రతిభావంతుడైన ఆస్ట్రేలియన్ రూల్స్ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాడు కూడా. 2008 AFL అండర్ 18 ఛాంపియన్‌షిప్‌లలో వెస్ట్రన్ ఆస్ట్రేలియాకు ప్రాతినిధ్యం వహించాడు. <ref>Clarke, Tim [http://www.watoday.com.au/sport/multitalent-marsh-paves-way-to-procricket-20090206-7zn0.html Multi-talent Marsh paves way to pro-cricket] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140714132901/http://www.watoday.com.au/sport/multitalent-marsh-paves-way-to-procricket-20090206-7zn0.html|date=14 July 2014}}; WA Today; 6 February 2009</ref> == అంతర్జాతీయ కెరీర్ == 2011 సెప్టెంబరులో, దక్షిణాఫ్రికా పర్యటనకు వెళ్ళిన ఆస్ట్రేలియా [[ట్వంటీ20]] జట్టులో మార్ష్‌ని చేర్చారు. <ref>{{Cite web|last=Clark|first=Laine|date=28 September 2011|title=Mitch Marsh named in Aust T20 side|url=https://www.smh.com.au/sport/mitch-marsh-named-in-aust-t20-side-20110928-1kwli.html|access-date=9 September 2018|website=The Sydney Morning Herald}}</ref> గాయం కారణంగా బ్రెట్ లీ వైదొలిగిన తర్వాత అతను [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్డే ఇంటర్నేషనల్]] జట్టులోకి వచ్చాడు. అతను సిరీస్‌లోని రెండవ T20I మ్యాచ్‌లో ఆస్ట్రేలియా తరపున అద్భుతంగా రంగప్రవేశం చేసాడు. నాలుగు సిక్సర్‌లతో సహా 36 పరుగులు చేశాడు. వాటిలో మూడు ఇన్నింగ్స్ చివరి ఓవర్‌లోనే కొట్టాడు. <ref>{{Cite web|title=Parnell and Theron script stunning win|url=http://www.espncricinfo.com/south-africa-v-australia-2011/content/story/536703.html|access-date=9 September 2018}}</ref> 2014 ఆగస్టులో, హరారే స్పోర్ట్స్ క్లబ్‌లో జరిగిన ట్రై-సిరీస్‌లో మొదటి మ్యాచ్‌లో [[జింబాబ్వే క్రికెట్ జట్టు|జింబాబ్వేపై]] మార్ష్ 89 పరుగులు చేశాడు. [[గ్లెన్ మాక్స్ వెల్|గ్లెన్ మాక్స్‌వెల్‌తో]] కలిసి నాల్గవ వికెట్‌కు 109 పరుగులు జోడించాడు. [[ఆరోన్ ఫించ్]], జార్జ్ బెయిలీతో కలిసి 47, 33 భాగస్వామ్యాలకు సహకరించాడు. <ref>{{Cite web|date=25 August 2014|title=Zimbabwe fold after Marsh, Maxwell blitz|url=http://www.espncricinfo.com/zimbabwe-triangular-series-2014/content/story/773907.html|access-date=9 September 2018}}</ref> తర్వాత పోటీలో దక్షిణాఫ్రికాపై 86 పరుగులు చేసి నాటౌట్‌గా నిలిచాడు. <ref>{{Cite web|title=Anderson's blitzkrieg, and the biggest mountain of them all|url=http://www.espncricinfo.com/awards2014/content/story/819619.html|access-date=2021-07-12|website=www.espncricinfo.com}}</ref> 2014 అక్టోబరు 22న [[యునైటెడ్ అరబ్ ఎమిరేట్స్|యునైటెడ్ అరబ్ ఎమిరేట్స్‌లో]] పాకిస్థాన్‌తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో ఆస్ట్రేలియా తరపున మార్ష్ తన తొలి [[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్టు మ్యాచ్‌]] ఆడాడు <ref name="Test">{{Cite web|title=Australia tour of United Arab Emirates, 1st Test: Australia v Pakistan at Dubai (DSC), Oct 22–26, 2014|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/727927.html|access-date=22 October 2014|website=ESPN Cricinfo}}</ref> వన్ డే ఇంటర్నేషనల్ జట్టులో క్రమం తప్పకుండా ఆడుతూ, మార్ష్ [[2015 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్]] సమయంలో [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లాండ్‌పై]] [[ఐదు వికెట్ల పంట|ఐదు వికెట్లు]] తీశాడు. <ref>{{Cite web|title=2nd Match, Pool A (D/N), ICC Cricket World Cup at Melbourne, Feb 14 2015 - Match Summary - ESPNCricinfo|url=http://www.espncricinfo.com/icc-cricket-world-cup-2015/engine/match/656401.html|access-date=9 September 2018|website=ESPNcricinfo}}</ref> 2016లో SCG లో భారతదేశానికి వ్యతిరేకంగా తన తొలి వన్‌డే సెంచరీ సాధించాడు.<ref name="maiden100">{{Cite web|last=Brettig, Daniel|date=23 January 2016|title=Pandey's maiden ODI ton helps India clinch thriller|url=http://www.espncricinfo.com/australia-v-india-2015-16/content/story/964591.html|access-date=23 January 2016|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> అయితే, దక్షిణాఫ్రికాతో జరిగిన 2016-17 సిరీస్‌లో మొదటి టెస్టు తర్వాత ఆస్ట్రేలియా టెస్టు జట్టు నుండి అతన్ని తొలగించారు. 2017లో భారత్‌తో జరిగిన సిరీస్‌లో తిరిగి జట్టులోకి వచి, రెండు టెస్టుల్లో ఆడాడు. ఆ సంవత్సరం లోనే అతను, 2017–18 యాషెస్ సిరీస్‌లో మూడో మ్యాచ్‌లో పీటర్ హ్యాండ్స్‌కాంబ్ స్థానంలో తన తొలి టెస్టు సెంచరీని సాధించాడు. అతని మొదటి ఇన్నింగ్స్ స్కోరు 181. అతని సోదరుడు షాన్ కెరీర్ బెస్టు స్కోరు 182 కంటే ఇది ఒక తక్కువ. 2018 మార్చిలో, ఆస్ట్రేలియా, దక్షిణాఫ్రికాల మధ్య జరిగిన రెండో టెస్టులో [[కగిసో రబాడా]] ఔట్ అయిన తర్వాత బూతులు మాట్లాడినందుకు గాను, మార్ష్‌కు మ్యాచ్ ఫీజులో 20 శాతం జరిమానా, ఒక డీమెరిట్ పాయింటు విధించారు. <ref>{{Cite web|title=Mitch returns serve on Rabada|url=https://wwos.nine.com.au/2018/03/12/19/43/marsh-gives-rabada-a-spray-after-wicket|access-date=2018-03-13|website=wwos.nine.com.au|language=en}}</ref> <ref>{{Cite news|url=http://www.sportingnews.com/au/cricket/news/mitch-marsh-swears-kagiso-rabada-cricket-australia-south-africa-bowled/1lsmey38i5v8x152indsy1decz|title=WATCH: Mitch Marsh tees off at Rabada after getting bowled|date=2018-03-12|work=Sporting News|access-date=2018-03-13}}</ref> మరుసటి నెలలో, అతను 2018-19 సీజన్ కొరకు క్రికెట్ ఆస్ట్రేలియా జాతీయ కాంట్రాక్టు పొందాడు <ref>{{Cite web|title=Carey, Richardson gain contracts as Australia look towards World Cup|url=http://www.espncricinfo.com/australia/content/story/1142958.html|access-date=11 April 2018|website=ESPN Cricinfo}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Five new faces on CA contract list|url=https://www.cricket.com.au/news/cricket-australia-contract-list-centrally-salary-upgrade-men-2018-19-tim-paine-marsh-starc-cummins/2018-04-11|access-date=11 April 2018|website=Cricket Australia}}</ref> 2019 జూన్లో [[పాకిస్తాన్ క్రికెట్ జట్టు|పాకిస్తాన్‌తో]] ఆస్ట్రేలియా [[2019 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్]] మ్యాచ్‌కు ముందు మార్కస్ స్టోయినిస్‌కు కవర్‌గా ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Marcus Stoinis out of Pakistan game with side strain, Mitchell Marsh flown in as cover|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/26946707/marcus-stoinis-pakistan-game-side-strain-mitchell-marsh-flown-cover|access-date=11 June 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Marsh joins Cup squad to cover injured Stoinis|url=https://www.cricket.com.au/news/mitch-marsh-world-cup-squad-injury-cover-marcus-stoinis-side-strain-australia-pakistan/2019-06-11|access-date=11 June 2019|website=Cricket Australia}}</ref> ఆ తర్వాతి నెలలో అతను ఇంగ్లాండ్‌లో 2019 యాషెస్ సిరీస్ కోసం ఆస్ట్రేలియా జట్టులో ఎంపికయ్యాడు, కానీ సిరీస్‌లోని మొదటి నాలుగు టెస్టులకు ఎంపిక కాలేదు. <ref>{{Cite web|date=26 July 2019|title=Australia name 17-man Ashes squad|url=https://www.cricket.com.au/news/australia-2019-ashes-squad-england-tests-paine-smith-warner-pattinson-wade-marsh-bancroft-neser/2019-07-27|access-date=29 July 2019|website=cricket.com.au|language=en}}</ref> <ref>{{Cite web|date=26 July 2019|title=Bancroft, Wade and Mitchell Marsh earn Ashes call-ups|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/27261124/bancroft-wade-mitchell-marsh-earn-ashes-call-ups|access-date=29 July 2019|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> సిరీస్‌లోని ఐదవది, ఆఖరిదీ అయిన మ్యాచ్‌లో మార్ష్, టెస్టు క్రికెట్‌లో తన మొదటి [[ఐదు వికెట్ల పంట]] సాధించాడు. మొదటి ఇన్నింగ్స్‌లో 5/46 తీసుకున్నాడు. కానీ జట్టు ఓటమి పాలైంది.<ref>{{Cite web|title=England all out for 294 as Marsh takes five wickets|url=https://www.eurosport.co.uk/cricket/england-all-out-for-294-as-marsh-takes-five-wickets_sto7457353/story.shtml|access-date=13 September 2019|website=Eurosport}}</ref> 2019 అక్టోబరులో, టాస్మానియాతో జరిగిన షెఫీల్డ్ షీల్డ్ మ్యాచ్‌లో మార్ష్ ఔట్ అయిన తర్వాత గోడను గుద్దడంతో అతని బౌలింగ్ చేయి విరిగింది. ఫలితంగా, అతను ఆస్ట్రేలియా టెస్టు వేసవి ప్రారంభాన్ని కోల్పోవలసి వచ్చింది. <ref>{{Cite news|url=https://www.bbc.co.uk/sport/cricket/50052735|title=Mitchell Marsh: Australia all-rounder to miss start of Test summer after punching wall & breaking hand|date=2019-10-15|access-date=2019-10-15|language=en-GB}}</ref> 2020 ఏప్రిల్లో, అతనికి 2020-21 సీజన్‌కు ముందు మళ్లీ సెంట్రల్ కాంట్రాక్ట్ లభించింది.<ref>{{Cite web|title=CA reveals national contract lists for 2020-21|url=https://www.cricket.com.au/news/cricket-australia-national-contract-list-men-and-women-full-list-of-players-2020-21/2020-04-30|access-date=30 April 2020|website=Cricket Australia}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Usman Khawaja and Marcus Stoinis lose Cricket Australia contracts|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29114860/usman-khawaja-marcus-stoinis-lose-cricket-australia-contracts|access-date=30 April 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2020 జూలైలో 26 మంది ఆటగాళ్లతో కూడిన ప్రిలిమినరీ స్క్వాడ్‌లో ఇంగ్లండ్ పర్యటనకు ముందు శిక్షణ ప్రారంభించడానికి ఎంపికయ్యాడు. <ref>{{Cite web|title=Usman Khawaja and Marcus Stoinis in expanded Australia training squad for possible England tour|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29470776/usman-khawaja-marcus-stoinis-expanded-australia-training-squad-possible-england-tour|access-date=16 July 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Aussies name huge 26-player group with eye on UK tour|url=https://www.cricket.com.au/news/australia-26-player-preliminary-list-training-group-uk-england-tour-odi-t20-covid19/2020-07-16|access-date=16 July 2020|website=Cricket Australia}}</ref> ఆగస్ట్‌లో క్రికెట్ ఆస్ట్రేలియా, మ్యాచ్‌లు జరుగుతాయని, మార్ష్‌ను టూరింగ్ పార్టీలో చేర్చుకున్నట్లూ ధృవీకరించింది. <ref>{{Cite web|title=Riley Meredith, Josh Philippe and Daniel Sams included as Australia tour to England confirmed|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29658561/riley-meredith,-josh-philippe-daniel-sams-included-australia-tour-england-confirmed|access-date=14 August 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Uncapped trio make Australia's UK touring party|url=https://www.cricket.com.au/news/australia-squad-odi-t20-england-tour-philippe-meredith-sams-maxwell-stoinis-lyon-tye-bubble-covid19/2020-08-14|access-date=14 August 2020|website=Cricket Australia}}</ref> 2021 జూలైలో, వెస్టిండీస్‌లో ఆస్ట్రేలియా పర్యటనలో మొదటి ట్వంటీ 20 అంతర్జాతీయ మ్యాచ్‌లో మార్ష్, 31 బంతుల్లో 51 పరుగులు చేసి, తన తొలి T20I అర్ధ సెంచరీని సాధించాడు. <ref>{{Cite web|title=Australia lose 6 for 19 as McCoy, Walsh give West Indies 1-0 lead|url=https://www.espncricinfo.com/series/australia-tour-of-west-indies-2021-1263143/west-indies-vs-australia-1st-t20i-1263156/match-report|access-date=2021-07-11|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> అతను తన ఫామ్‌ను కొనసాగిస్తూ, తరువాతి మ్యాచ్‌లో మరో అర్ధ సెంచరీని సాధించాడు. <ref>{{Cite web|title=West Indies go 2-0 up as Australia fold for 140|url=https://www.espncricinfo.com/series/australia-tour-of-west-indies-2021-1263143/west-indies-vs-australia-2nd-t20i-1263157/match-report|access-date=2021-07-12|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> నాల్గవ T20Iలో 75 పరుగులు చేసి, అతని కెరీర్‌లో అత్యుత్తమ T20I బౌలింగ్ గణాంకాలు 3/24 సాధించాడు. <ref>{{Cite web|title=Mitchell Marsh's all-round brilliance and Mitchell Starc's final over earn Australia first win|url=https://www.espncricinfo.com/series/australia-tour-of-west-indies-2021-1263143/west-indies-vs-australia-4th-t20i-1263159/match-report|access-date=2021-07-18|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> 2021 ఆగస్టులో, [[2021 ఐసీసీ పురుషుల టీ20 ప్రపంచ కప్|2021 ICC పురుషుల T20 ప్రపంచ కప్]] కోసం ఆస్ట్రేలియా జట్టులో మార్ష్ ఎంపికయ్యాడు. <ref>{{Cite web|title=Josh Inglis earns call-up and key names return in Australia's T20 World Cup squad|url=https://www.espncricinfo.com/ci/content/story/1274020.html|access-date=19 August 2021|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 2021 నవంబరు 14 న మార్ష్, 2021 ICC పురుషుల T20 ప్రపంచ కప్‌ను గెలవడానికి ఆస్ట్రేలియాకు సహాయం చేశాడు, ఫైనల్‌లో 77 పరుగులు చేసి ప్లేయర్ ఆఫ్ ది మ్యాచ్‌ని సంపాదించాడు. <ref>{{Cite web|title=Live Cricket Scores & News International Cricket Council|url=https://www.t20worldcup.com/fixtures/men|access-date=2021-11-14|website=www.t20worldcup.com|language=en|archive-date=2021-11-14|archive-url=https://web.archive.org/web/20211114180117/https://www.t20worldcup.com/fixtures/men|url-status=dead}}</ref> మార్ష్ 2023 యాషెస్ టూర్‌కు ఎంపికయ్యాడు. 2023 జూలై 6 న, గాయపడిన ఆల్-రౌండర్ [[కామెరాన్ గ్రీన్]] స్థానంలో హెడింగ్లీలో ఇంగ్లాండ్‌తో జరిగిన 3వ యాషెస్ టెస్టు కోసం మార్ష్‌ని తీసుకున్నారు. మొదటి రోజు లంచ్‌కు కొద్దిసేపటి ముందు 4 వికెట్లకు 85 పరుగుల వద్ద క్రీజులోకి వచ్చిన అతను, తన మూడో టెస్టు సెంచరీ - 118 బంతుల్లో 118 పరుగులు - చేశాడు, ఇందులో 17 ఫోర్లు, 4 సిక్సర్‌లు ఉన్నాయి. <ref>{{Cite web|title=Australia vs England Scorecard 2023|url=https://www.espncricinfo.com/series/the-ashes-2023-1336037/england-vs-australia-3rd-test-1336045/full-scorecard|access-date=7 July 2023|website=ESPNCricinfo}}</ref> ఇది 2019 తరువాత అతని మొదటి టెస్టు మ్యాచ్ ప్రదర్శన. ఆస్ట్రేలియా వెలుపల మొదటి సెంచరీ. [[మార్క్ టేలర్ (క్రికెటర్)|మార్క్ టేలర్]] దీనిని మార్ష్ యొక్క అత్యుత్తమ సెంచరీగా అభివర్ణించాడు. మెల్ జోన్స్, ఇన్నింగ్స్‌ గురించి వ్యాఖ్యానిస్తూ, మార్ష్ తిరుగులేని స్వభావాన్ని, క్రీజ్‌లో చూపిన దృఢత్వాన్నీ గుర్తించాడు. <ref>{{Cite web|title=The Ashes 3rd Test, Day 1, First Session|url=https://www.9now.com.au/the-ashes-test-cricket/season-2023/episode-43|access-date=7 July 2023|website=Nine Network|archive-date=7 జూలై 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230707162432/https://www.9now.com.au/the-ashes-test-cricket/season-2023/episode-43|url-status=dead}}</ref> 2023 ఆగస్టు 7న, 2024 ICC పురుషుల T20 ప్రపంచ కప్‌కు శాశ్వత ప్రాతిపదికన నాయకత్వం వహించే అవకాశం ఉన్నందున, దక్షిణాఫ్రికా పర్యటన కోసం T20 జట్టుకు మార్ష్‌ని కెప్టెన్‌గా నియమించారు. <ref>https://www.espncricinfo.com/story/mitchell-marsh-named-australia-s-t20-captain-for-south-africa-uncapped-trio-earn-call-ups-1391248</ref> == కెరీర్‌లో అత్యుత్తమ ప్రదర్శనలు == {| class="wikitable" ! ! colspan="4" | బ్యాటింగ్ |- ! ! స్కోర్ ! ఫిక్చర్ ! వేదిక ! బుతువు |- | '''[[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్ట్]]''' | style="text-align:center;" | 181 | [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] v [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లాండ్]] | WACA గ్రౌండ్, పెర్త్ | align="center" | 2017 |- | '''[[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్‌డే]]''' | style="text-align:center;" | 102* | [[భారత జాతీయ క్రికెట్ జట్టు|భారత్]] వర్సెస్ [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] | సిడ్నీ క్రికెట్ గ్రౌండ్, [[సిడ్నీ]] | align="center" | 2016 <ref name="ESPN Cricinfo - 23 January 2016 - India tour of Australia ODI Series, 2015-16 - Australia v India">{{Cite web|date=23 January 2016|title=India in Australia ODI Series, 2015–16 – Australia v India Scorecard|url=http://www.espncricinfo.com/australia-v-india-2015-16/engine/match/895815.html|access-date=23 January 2016|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |- | '''T20I''' | style="text-align:center;" | 77* | [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] v [[న్యూజీలాండ్ క్రికెట్ జట్టు|న్యూజిలాండ్]] | దుబాయ్ ఇంటర్నేషనల్ క్రికెట్ స్టేడియం, [[దుబాయ్]] | align="center" | 2021 <ref name="ESPN Cricinfo - 14 October 2021 - T20 World Cup 2021 - New Zealand v Australia">{{Cite web|date=14 October 2021|title=ESPN Cricinfo - 14 October 2021 - T20 World Cup 2021 - New Zealand v Australia|url=https://www.espncricinfo.com/series/icc-men-s-t20-world-cup-2021-22-1267897/australia-vs-new-zealand-final-/live-cricket-score|access-date=14 October 2021|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |- | '''[[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|FC]]''' | style="text-align:center;" | 211 | ఆస్ట్రేలియా ఎ వర్సెస్ ఇండియా ఎ | అలన్ బోర్డర్ ఫీల్డ్, బ్రిస్బేన్ | align="center" | 2014 <ref name="ESPN Cricinfo - 6–9 July 2014 - India A tour of Australia, 2014 - Australia A v India A">{{Cite web|date=9 July 2014|title=India A tour of Australia, 2014 – Australia A v India A Scorecard|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/735777.html|access-date=1 January 2016|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |- | '''[[లిస్ట్ ఎ క్రికెట్|LA]]''' | style="text-align:center;" | 104 | వెస్ట్రన్ ఆస్ట్రేలియా v టాస్మానియా | WACA గ్రౌండ్, పెర్త్ | align="center" | 2013 <ref name="ESPN Cricinfo - 19 February 2013 - Ryobi One-Day Cup, 2012/13 - WA v TAS">{{Cite web|date=19 February 2013|title=Ryobi One-Day Cup, 2012/13 – WA v TAS Scorecard|url=http://www.espncricinfo.com/australia/engine/match/576136.html|access-date=1 January 2016|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |- | '''[[ట్వంటీ20|T20]]''' | style="text-align:center;" | 93 * | పెర్త్ స్కార్చర్స్ v బ్రిస్బేన్ హీట్ | పెర్త్ స్టేడియం, పెర్త్ | align="center" | 2020 <ref name="ESPN Cricinfo - 28 January 2012 - Big Bash League, 2011/12 Final - Perth Scorchers v Sydney Sixers">{{Cite web|date=11 January 2020|title=Big Bash League, 2019/20 – Perth Scorchers v Brisbane Heat Scorecard|url=https://www.espncricinfo.com/series/8044/game/1195604/perth-scorchers-vs-brisbane-heat-big-bash-league-2019-20|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |} {| class="wikitable" ! ! colspan="4" | బౌలింగ్ (ఇన్నింగ్స్) |- ! ! బొమ్మలు ! ఫిక్చర్ ! వేదిక ! బుతువు |- | '''[[టెస్ట్ క్రికెట్|పరీక్ష]]''' | style="text-align:center;" | 5/46 | [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] v [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు]] | ది ఓవల్, [[లండన్]] | align="center" | 2019 <ref name="ESPN Cricinfo - 26–29 December 2015 - West Indies tour of Australia, 2015/16 - Australia v West Indies">{{Cite web|date=29 December 2015|title=West Indies tour of Australia, 2015/16 – Australia v West Indies Scorecard|url=http://www.espncricinfo.com/australia-v-west-indies-2015-16/engine/match/892517.html|access-date=3 January 2016|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |- | '''[[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్‌డే]]''' | style="text-align:center;" | 5/33 | [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] v [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లాండ్]] | [[మెల్‌బోర్న్ క్రికెట్ గ్రౌండ్|MCG]], [[మెల్‌బోర్న్|మెల్బోర్న్]] | align="center" | 2015 <ref name="ESPN Cricinfo - 14 February 2015 - ICC Cricket World Cup, 2nd Match, 2015 - Australia v England">{{Cite web|date=14 February 2015|title=ICC Cricket World Cup, 2nd Match, 2015 – Australia v England Scorecard|url=http://www.espncricinfo.com/icc-cricket-world-cup-2015/engine/match/656401.html|access-date=3 January 2016|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |- | '''T20I''' | style="text-align:center;" | 1/30 | [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] v [[భారత జాతీయ క్రికెట్ జట్టు|భారత్]] | [[మెల్‌బోర్న్ క్రికెట్ గ్రౌండ్|MCG]], [[మెల్‌బోర్న్|మెల్బోర్న్]] | align="center" | 2011 <ref name="ESPN Cricinfo - 3 February 2012 - India tour of Australia, 2011/12 - Australia v India">{{Cite web|date=3 February 2012|title=India tour of Australia, 2011/12 – Australia v India Scorecard|url=http://www.espncricinfo.com/australia-v-india-2011/engine/match/518955.html|access-date=3 January 2016|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |- | '''[[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|FC]]''' | style="text-align:center;" | 6/84 | వెస్ట్రన్ ఆస్ట్రేలియా v క్వీన్స్‌లాండ్ | WACA గ్రౌండ్, పెర్త్ | align="center" | 2011 <ref name="ESPN Cricinfo - 1–4 November 2011 - Sheffield Shield, 2011/12 - WA v QLD">{{Cite web|date=4 November 2011|title=Sheffield Shield, 2011/12 – WA v QLD Scorecard|url=http://www.espncricinfo.com/sheffield-shield-2015-16/engine/match/527828.html|access-date=3 January 2016|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |- | '''[[లిస్ట్ ఎ క్రికెట్|LA]]''' | style="text-align:center;" | 5/33 | [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] v [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లాండ్]] | [[మెల్‌బోర్న్ క్రికెట్ గ్రౌండ్|MCG]], [[మెల్‌బోర్న్|మెల్బోర్న్]] | align="center" | 2015 <ref name="ESPN Cricinfo - 14 February 2015 - ICC Cricket World Cup, 2nd Match, 2015 - Australia v England" /> |- | '''[[ట్వంటీ20|T20]]''' | style="text-align:center;" | 4/6 | వెస్ట్రన్ ఆస్ట్రేలియా v న్యూ సౌత్ వేల్స్ | WACA గ్రౌండ్, పెర్త్ | align="center" | 2010 <ref name="ESPN Cricinfo - 5 January 2010 - Twenty20 Big Bash, 2009/2010 - WA v NSW">{{Cite web|date=5 January 2010|title=Twenty20 Big Bash, 2009/2010 – WA v NSW Scorecard|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/417707.html|access-date=3 January 2016|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> |} ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1991 జననాలు]] jc8d0ke49fnljlyi1xatatz7f69ovsl బాల్ ఆఫ్ ది సెంచరీ 0 386307 4807964 4635198 2026-04-22T12:32:36Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807964 wikitext text/x-wiki ఆస్ట్రేలియా స్పిన్ బౌలరు [[షేన్ వార్న్]], ఇంగ్లాండ్ బ్యాటరు మైక్ గాటింగ్‌కి 1993 జూన్ 4 న, మాంచెస్టర్‌లోని ఓల్డ్ ట్రాఫోర్డ్‌లో 1993 యాషెస్ సిరీస్‌లో మొదటి టెస్టు రెండవ రోజున, వేసిన [[క్రికెట్]] బంతిని '''బాల్ ఆఫ్ ది సెంచరీ''' అంటారు. దీన్ని '''గ్యాటింగ్ బాల్''' <ref name="Sangster">{{Cite news|url=http://www.news.com.au/dailytelegraph/story/0,22049,20796817-5001023,00.html|title=Warnie's 'Ball of the Century'|last=Sangster|first=Tom|date=2006-11-21|publisher=Daily Telegraph (Australia)|access-date=2023-09-19|archive-date=2008-05-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20080510123059/http://www.news.com.au/dailytelegraph/story/0,22049,20796817-5001023,00.html|url-status=dead}}</ref> అనీ '''దట్ బాల్''' అని కూడా పిలుస్తారు.<ref>{{Cite news|url=http://news.bbc.co.uk/sport/hi/english/static/in_depth/cricket/2001/ashes/legends/warne.stm|title=Shane Warne|access-date=2010-01-01|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090830092323/http://news.bbc.co.uk/sport/hi/english/static/in_depth/cricket/2001/ashes/legends/warne.stm|archive-date=2009-08-30|publisher=BBC|year=2001}}</ref><ref name="cricinfo">{{Cite web|title=1st Test: England vs Australia, 3-7 Jun 1993|url=http://uk.cricinfo.com/db/ARCHIVE/1993/AUS_IN_ENG/AUS_ENG_T1_03-07JUN1993.html|publisher=cricinfo}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఇంగ్లండ్‌పై తన మొట్టమొదటి మ్యాచ్‌లో తన మొట్టమొదటి బంతికే <ref>{{Cite web|title=Shane Warne's 'Ball of the Century' turns 25|url=https://www.icc-cricket.com/news/698535|access-date=4 June 2018|website=International Cricket Council}}</ref> వార్న్ అద్భుతమైన ఈ డెలివరీ వేసి, గాటింగ్‌ను అవుట్ చేశాడు. ఇది కేవలం ఈ మ్యాచ్ సందర్భంలోనే కాకుండా, సాధారణంగా లెగ్ స్పిన్ బౌలింగు పునరుత్థానాన్ని సూచించడంలో ముఖ్యమైనదిగా భావిస్తారు. == నేపథ్యం == ఓల్డ్ ట్రాఫోర్డ్‌లోని పిచ్ సాంప్రదాయకంగా [[స్పిన్ బౌలింగు|స్పిన్ బౌలింగ్‌కు]] అనుకూలంగా ఉంటుంది. అంచేత ఇంగ్లండ్, ఫిల్ టుఫ్నెల్, తొలి మ్యాచ్ ఆటగాడు పీటర్ సచ్ అనే ఇద్దరు స్పిన్ బౌలర్లను ఎంపిక చేసింది. దీనికి విరుద్ధంగా ఆస్ట్రేలియా, ముగ్గురు [[ఫాస్ట్ బౌలింగు|ఫాస్ట్ బౌలర్లను]] ఎంచుకుంది. అప్పటికి అనుభవం లేని వార్న్ ఒక్కడే స్పిన్నరు. వార్న్ అప్పటి వరకు 11 [[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్ట్ మ్యాచ్‌లు]] ఆడి, 30.80 సగటుతో 31 వికెట్లు తీసుకున్నాడు.<ref name="BBCSport20">{{Cite news|url=https://www.bbc.co.uk/sport/0/cricket/22709385|title=Shane Warne: 20 years on from the Ball of the Century|work=BBC Sport|access-date=2013-06-07}}</ref> కొంత ఫరవాలేదు అనిపించినప్పటికీ, వార్న్ ప్రారంభ కెరీర్ అద్భుతంగా ఏమీ లేదు,. అతని బౌలింగు శైలి-లెగ్ స్పిన్-చాలా మంది క్రికెట్ అనుచరులు ఆధునిక ఆటలో అంతగా విలువ లేని పురాతన కళగా భావించారు. న్యూజిలాండ్ కెప్టెన్, ప్రముఖ బ్యాట్స్‌మెన్, మార్టిన్ క్రో, ఆ సిరీస్‌కు ముందు వార్న్‌ను ప్రశంసించాడు. అయితే క్రోవ్ ప్రకటన, వార్న్‌ను సమర్థించడం కంటే న్యూజిలాండ్ బలహీనతలకు సాకుగా చెప్పాడని చాలామంది భావించినట్లు ''విస్డెన్'' పేర్కొంది. ఇంగ్లాండ్ కెప్టెన్ [[గ్రాహం గూచ్]], టాస్ గెలిచి ముందుగా బౌలింగు ఎంచుకున్నాడు. పిచ్ పరిస్థితులను ఉపయోగించుకుని ఆస్ట్రేలియన్లకు [[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగ్]] కష్టతరం చేయాలని భావించాడూ. [[మార్క్ టేలర్ (క్రికెటర్)|మార్క్ టేలర్]] సెంచరీ చేసినప్పటికీ, ఆస్ట్రేలియా 289 పరుగుల మోస్తరు స్కోరు వద్ద ఆలౌటైంది. ఇంగ్లాండ్ కూడా బాగానే ప్రారంభించింది, [[మైక్ ఆథర్టన్|మైక్ అథర్టన్‌ను]] మెర్వ్ హ్యూస్ అవుట్ చేయడానికి ముందు 71 పరుగులకు చేరుకుంది. గూచ్‌కు ఎదురుగా, మైక్ గ్యాటింగ్ ఉన్నాడు. అతను బ్యాటింగ్‌కు వచ్చి అప్పుడప్పుడే పరుగులు చేయడం ప్రారంభించాడు. ఈ సమయంలో ఆస్ట్రేలియా కెప్టెన్ [[అలన్ బోర్డర్]] తన లెగ్ స్పిన్నర్ షేన్ వార్న్‌ను బౌలింగు లోకి దించాడు. ఓ వైపు గాటింగ్, స్పిన్ బౌలింగ్‌కు వ్యతిరేకంగా ప్రపంచ స్థాయి ఆటగాడిగా ప్రసిద్ధి చెందాడు. అనుభవం లేని వార్న్‌కు అతను సమస్య అవుతాడని భావించారు. == డెలివరీ == [[దస్త్రం:Leg_break_small.gif|కుడి|frame| లెగ్ స్పిన్ బంతి పథం]] కొన్ని అడుగుల పాటు నెమ్మదిగా సాగే రనప్ తర్వాత వార్న్, తన కుడి చేతిని తిప్పుతూ, కుడిచేతి వాటం గాటింగ్‌కి లెగ్ బ్రేక్ వేసాడు. బంతి మొదట్లో పిచ్‌పై నేరుగా బ్యాట్స్‌మన్ వైపు వెళ్లింది. స్లో-మోషన్ రీప్లేలలో స్పష్టంగా కనిపిస్తున్నట్లుగా, వేగంగా తిరుగుతున్న [[క్రికెట్ బంతి|బంతి]], కుడివైపుకి మళ్లడం ప్రారంభించింది (మాగ్నస్ ప్రభావం కారణంగా). బంతి, గ్యాటింగ్ లెగ్ స్టంప్ లైను నుండి అనేక అంగుళాల బయట ఉంది. గాటింగ్ ప్రతిస్పందిస్తూ తన ఎడమ కాలును బంతి పిచ్ వైపు ముందుకు పోనిచ్చి, బ్యాట్‌ను, ప్యాడ్ పక్కనే, క్రిందికి వంచి పెట్టాడు. లెగ్ స్టంప్ వెలుపల పిచ్ అయిన లెగ్-స్పిన్ బంతులకు వ్యతిరేకంగా అనుభవజ్ఞులైన బ్యాటర్లు ఉపయోగించే మామూలు రక్షణ వ్యూహమే ఇది. [[ఔట్ (క్రికెట్)|ఔట్]] అయ్యే ప్రమాదం లేకుండా బంతి ప్యాడ్‌కి లేదా బ్యాట్‌కి తగలడం దీని ఉద్దేశం. లెగ్ స్టంప్ వెలుపల బాల్ పిచ్ చేసినందున, బ్యాటరు [[లెగ్ బిఫోర్ వికెట్|లెగ్ బిఫోర్ వికెట్‌]] అవుట్ అవడు. బంతి ఊహించిన దానికంటే కొంచెం ఎక్కువగా స్పిన్ అయితే, అది బ్యాట్‌కి తగిలి సురక్షితంగా నేలపైకి పోతుంది కాబట్టి [[క్యాచౌట్|క్యాచ్]] కూడా అందదు. అంతకు ముందు పేస్ బౌలర్ల ఫాలో-త్రూ (ఫుట్‌మార్క్‌లు) కారణంగా పిచ్‌ అరిగిన చోట బంతి పడింది. దీంతో బంతికి, పిచ్‌కూ మధ్య [[ఘర్షణ]] ఎక్కువై, గాటింగ్ ఊహించిన దానికంటే చాలా ఎక్కువగా టర్న్ అయింది. బంతి అతని బ్యాట్ వెలుపలి అంచుని దాటి, ఆపై అతని ఆఫ్ స్టంప్ పైభాగంలో తగిలి, [[బెయిల్ (క్రికెట్)|బెయిల్‌లను]] పడేసింది. గ్యాటింగ్ తాను ఎలా బౌల్డ్ అయ్యానా అని చాలా సెకన్ల పాటు పిచ్ వైపు చూసాడు. ఆనక మైదానం నుండి బయటికి వెళ్లిపోయాడు. ఈ ఔట్‌ను స్టీవ్ లిండ్‌సెల్, ఫోటోగ్రాఫ్‌లో బంధించారు. గాటింగ్ షాక్‌లో ఉండడం, వికెట్ కీపర్ ఇయాన్ హీలీ వేడుకతో చేతులు పైకెత్తడం, ఆఫ్ బెయిల్ అతని తలపై ఎక్కడో తిరుగుతూండడం కనిపించింది. <ref>{{Cite news|url=http://news.bbc.co.uk/sport1/hi/cricket/4344977.stm|title=Warne to set up base in England|date=2005-03-13|access-date=2010-01-01|publisher=BBC}}</ref> [[2019 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్]] సందర్భంగా, [[భారత జాతీయ క్రికెట్ జట్టు|భారత]] బౌలరు [[కుల్‌దీప్ యాదవ్|కుల్దీప్ యాదవ్]] [[పాకిస్తాన్ క్రికెట్ జట్టు|పాకిస్థాన్]] ఆటగాడు బాబర్ అజామ్‌ను ఔట్ చేసినపుడు వార్న్ బంతికి పోలికలు వచ్చాయి. ''ది టైమ్స్‌కు'' చెందిన జేమ్స్ గీర్‌బ్రాంట్ ఆ డెలివరీని "[కుల్దీప్] సొంత 'బాల్ ఆఫ్ ది సెంచరీ' అని పేర్కొన్నాడు. <ref>{{Cite news|url=https://www.rediff.com/cricket/report/kuldeeps-ball-of-the-century/20190617.htm|title=Kuldeep's 'ball of the century'|date=17 June 2019|work=[[Rediff.com]]|access-date=17 June 2019}}</ref> అదేవిధంగా 2018లో ఇంగ్లండ్ లెగ్ స్పిన్నర్ [[ఆదిల్ రషీద్]] బాల్ ఆఫ్ సెంచరీతో [[విరాట్ కోహ్లి]] (హెడింగ్లీలో జరిగిన చివరి వన్డేలో), [[లోకేష్ రాహుల్|కెఎల్ రాహుల్]] (ఓవల్‌లో జరిగిన చివరి టెస్టులో)లను బౌల్డ్ చేశాడు. 2021 పాకిస్తాన్, ఇంగ్లండ్లో పర్యటించినపుడు చివరి వన్‌డేలో, [[మాట్ పార్కిన్సన్]] ఇమామ్-ఉల్-హక్‌ను బౌల్డ్ చేశాడు. బంతి 12.1 డిగ్రీలి స్పిన్‌ అయిన ఆ బంతిని 'వన్‌డే క్రికెట్ చరిత్రలో అత్యధికంగా స్పిన్ అయిన బంతి' <ref>{{Cite web|title=Matt Parkinson throws 'biggest spinning ball in ODI history' to Imam-ul-Haq. to mislead - Algulf|url=https://algulf.net/2021/07/13/matt-parkinson-throws-biggest-spinning-ball-in-odi-history-to-imam-ul-haq-to-mislead/,%20https://sportscafe.in/cricket/articles/2021/jul/13/video-matt-parkinson-bowls-biggest-spinning-ball-in-odi-history-to-bamboozle-imam-ul-haq|access-date=2021-07-19|language=en-US}}{{Dead link|date=సెప్టెంబర్ 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> అని పేర్కొన్నారు. 2021 భారత మహిళల ఆస్ట్రేలియా పర్యటనలో రెండో మహిళల ట్వంటీ 20 మ్యాచ్‌లో, [[శిఖా పాండే]] [[అలిస్సా హీలీ]]ని ఔట్ చేసేందుకు వేసిన బంతిని 'బాల్ ఆఫ్ ది సెంచరీ'గా వర్ణించారు. <ref>{{Cite news|url=https://www.hindustantimes.com/cricket/ball-of-the-century-women-s-cricket-edition-jaffer-reacts-as-shikha-pandey-s-unreal-delivery-knocks-over-healy-101633783630432.html|title='Ball of the century': Jaffer's tweet on Shikha Pandey's 'unreal' delivery to knock over Alyssa Healy goes viral|date=8 October 2021|access-date=15 January 2022|publisher=Hindustan Times}}</ref> <ref>{{Cite news|url=https://au.sports.yahoo.com/cricket-ball-of-the-century-shikha-pandey-india-australia-womens-t-20-012633779.html|title='Ball of the century' leaves cricket world in a frenzy|date=9 October 2021|access-date=15 January 2022|publisher=Yahoo Sports}}</ref> <ref>{{Cite news|url=https://asbloggingal.blogspot.com/2023/02/breaking-boundaries-and-setting-records.html|title=Breaking Boundaries and Setting Records: The Rise of Alyssa Healy in Women's Cricket An Inspiration to Women Cricketers Everywhere|access-date=22 July 2023}}</ref> == మూలాలు == <references group="" responsive="1"></references> 0yyg6xjegs529bzxhings1ut501fjpe వంగూరి చిట్టెన్ రాజు 0 387448 4808168 4638782 2026-04-23T03:55:18Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808168 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి | name = వంగూరి చిట్టెన్ రాజు | residence = | other_names = | image = | imagesize = 180px | caption = | birth_name = వంగూరి చిట్టెన్ రాజు | birth_date = [[1945]] | birth_place = [[కాకినాడ]] [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] | native_place = | death_date = | death_place = | death_cause = | known = నాటకకర్త, రచయిత, నటుడు, దర్శకుడు | occupation = | title =వంగూరి ఫౌండేషన్ ఆఫ్ అమెరికా | term = | predecessor = | successor = | religion =హిందూ | spouse= | father = | mother = | website = | footnotes = | employer = | height = | weight = }} '''వంగూరి చిట్టెన్ రాజు''' నాటకకర్త, రచయిత, నటుడు, దర్శకుడు. అతను [[వంగూరి ఫౌండేషన్ ఆఫ్ అమెరికా]] వ్యవస్థాపకుడు.<ref>https://www.taluk.org/assets/talawardees/LTA/LTA_awardee_2013.png{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ==జీవిత సంగ్రహం== వంగూరి చిట్టెన్ రాజు 1945 లో [[కాకినాడ]]లో జన్మించాడు. అక్కడే ఇంజనీరింగ్ చదివి తరువాత బొంబాయి ఐ.ఐ.టిలో ఎం.టెక్. తో పాటు పి.హెచ్.డి పూర్తిచేశాడు. అనంతరం ఉద్యోగరీత్యా అమెరికా చేరుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=The Vanguri Foundation of America Program Endowment in Telugu Studies {{!}} Endowments|url=https://endowments.giving.utexas.edu/vanguri-foundation-of-america-program-endowment-in-telugu-studies/|access-date=2023-10-01|language=en-US}}</ref> వీరు సుమారు 50 కథలు, 50 వ్యాసాలు, 50 హాస్య నాటికలు, 25 పైగా నాటకాలు రచించాడు. వీరు రచించిన నాటకాలలోనే కాక, [[రావి కొండలరావు]] రచించిన "కుక్కపిల్ల దొరికింది", [[ఆదివిష్ణు]] రచించిన కొన్ని నాటకల్లో నటించి కొన్నింటికి దర్శకత్వం వహించాడు. [[జీ తెలుగు]]<nowiki/>లో ప్రసారమవుతున్న "భామ-సత్యభామ" ధారావాహికలో కొన్ని ఎపిసోడ్ లలో నటించాడు. 1976లో అమెరికాలోనే తొలితెలుగు పత్రికలలో ఒకటైన "మధురవాణి" ని ప్రారంభించి సుమారు 25 సంవత్సరాలు నడిపాడు. వీరు "అమెరికా తెలుగు కథానిక" పేరుతో 14 సంపుటాలను ప్రచురించాడు.<ref>https://lit.andhrajyothy.com/bookreviews/america-telugu-kathanika-14-27929{{Dead link|date=మే 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ==అవార్డులు== * 2008 లో ఔట్‌స్టాండిగ్ కమ్యూనిటీ పురస్కారం. * బాలగంధర్వ పురస్కారం * తెలుగు విశ్వవిద్యాలయం వారి ధర్మనిధి పురస్కారం. * 2013 - [[లోక్ నాయక్ ఫౌండేషన్]] పురస్కారం ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:1945 జననాలు]] [[వర్గం:తెలుగు రచయితలు]] [[వర్గం:ప్రవాస భారతీయులు]] [[వర్గం:రంగస్థల నటులు]] 31cma1o1igvg5xp7y6nil0085gnomu4 వై. సవితా దేవి 0 387496 4808246 4495967 2026-04-23T11:27:30Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808246 wikitext text/x-wiki {{Orphan|date=ఏప్రిల్ 2025}} '''వై. సవితా దేవి''' [[హైదరాబాదు]]<nowiki/>లో ప్రసూతిశాస్త్ర, మహిళా వైద్యురాలు, ఆసుపత్రి నిర్వాహకులు.<ref>{{Cite web|title=Dr Savitha Devi - Gynecologist at Swapna Healthcare|url=https://www.skedoc.com/hyderabad/doctor/dr-savitha-devi-gynaecologist|access-date=2023-10-01|website=skedoc|language=en}}</ref> ==జీవిత సంగ్రహం== వై.సవితాదేవి విశాఖపట్నంలో విజయకుమార్, నాగరత్నమ్మ దంపతులకు జన్మించింది. ఆమె తండ్రి భారత స్వాతంత్ర్య సమరయోధుడు, తల్లి ఉపాధ్యాయిని. సవితాదేవిని వైద్యురాలిగా చూడాలనేది ఆ తల్లిదండ్రుల ఆకాంక్ష. ఆమె విశాఖపట్నంలోని [[ఆంధ్ర వైద్య కళాశాల]] చేరి డిగ్రీతో పాటు స్త్రీల, ప్రశూతి శాస్త్రంలో స్పెషలైజేషన్ కూడా అత్యంత శ్రద్ధతో చదివి విద్యార్థులందరిలో అత్యుత్తమ విద్యార్థిగా గుర్తింపుపొందింది. ఆకాలంలో 8 బంగారు పతకాలు, రాష్ట్రపతి సిల్వర్ మెడల్ తో పాటు నాలుగు బహుమతులను గెలుపొందింది.<ref>https://www.swapnahealthcare.com/doctors-subpage/dr-y-savitha-devi{{Dead link|date=డిసెంబర్ 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> వైద్యవిద్య పూర్తయిన పిదమ కొద్దికాలం ఆంధ్రప్రదేశ్ ప్రభుత్వంలో ఉద్యోగం చేసి, నాలుగు సంవత్సరాలు [[ఇరాన్]] చేరుకుంది. అక్కడ సంపాదించిన అంతర్జాతీయ అనుభవంతో భారతదేశానికి తిరిగివచ్చి [[బేగంపేట]], హైదరాబాద్ లో 1983 సంవత్సరం స్వప్న నర్సింగ్ హోమ్ ను స్థాపించింది. ఇది కాలక్రమేణా బహుళవ్యాధుల వైద్యశాలగా స్వప్న హెల్త్‌కేర్ గా రూపొందింది.<ref>https://www.swapnahealthcare.com/</ref> వీరు కొన్ని దశాబ్దాలుగా వైద్యసేవలందిస్తూ, ఎన్నో జాతీయ, అంతర్జాతీయ పత్రికలలో పరిశోధన వ్యాసాలను ప్రచురించింది. అంతేకాకుండా ప్రజలలో ముఖ్యంగా స్త్రీలలో వారి ఎదుర్కొంటున్న వ్యాధులగురించి అనేక ప్రసార మాధ్యమాల ద్వారా అవగాహన పెంచడానికి ఎంతో కృషిచేసింది. ==వ్యక్తిగత జీవితం== ఆమె డా. వై శ్రీరామమూర్తిని వివాహం చేసుకుంది. ఆమె భర్త చెవి, ముక్కు, గొంతు వైద్యుడు. వీరికి ఒక కూతురు స్వప్న, ఒక కుమారుడు ఉన్నారు. వీరి కుటుంబం హైదరాబాదు స్థిరపడ్డారు. ==పురస్కారాలు<ref>{{Cite web|title=Dr.Y. Savitha Devi, Obstetrician and Gynecologist - Swapna Healthcare|url=https://www.sehat.com/dr-y-savitha-devi-obstetricians-and-gynecologist-hyderabad|access-date=2023-10-01|website=Sehat|language=en}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>== # విశిష్ట మహిళా పురస్కారం : 1997 # వైద్య విజ్ఞాన రత్న : 2002 # విశిష్ట సర్కార్ :2003 # అక్కినేని నాగేశ్వరరావు స్వర్ణ కంకణం అవార్డు : 2006 # ఆంధ్రప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రి పురస్కారం, సన్మానం : 2010 # దశాబ్ది మహిళా అవార్డు : 2012 # హ్యూమన్ ఎక్స్‌లెన్స్ పురస్కారం : 2013 ==మూలాలు== [[వర్గం:తెలుగువారిలో వైద్యులు]] [[వర్గం:మహిళా వైద్యులు]] [[వర్గం:ఆంధ్ర విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్థులు]] [[వర్గం:హైదరాబాదు వైద్యులు]] b23zejdyn2dujpxustrw1t2g1sf01o9 రోహింటన్ బారియా ట్రోఫీ 0 387816 4808106 4513550 2026-04-22T23:40:47Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808106 wikitext text/x-wiki '''రోహింటన్ బారియా గోల్డ్ ట్రోఫీ''' ('''రోహింటన్ బరియా ట్రోఫీ''') భారతదేశంలో యూనివర్శిటీ క్రికెట్ జట్లకు జరిగే ఛాంపియన్‌షిప్ పోటీ. ఇది 1935/36 సీజన్ నుండి ప్రతి సంవత్సరం జరుగుతోంది. == చరిత్ర == ట్రోఫీని 1935లో [[ముంబై|బొంబాయికి]] చెందిన అర్దేషిర్ దాదాభోయ్ బారియా తన కుమారుడు రోహింటన్ జ్ఞాపకార్థం భారత విశ్వవిద్యాలయాల మధ్య జరిగే టోర్నమెంట్ కోసం విరాళంగా అందించాడు. ప్రారంభంలో, [[భారత క్రికెట్ కంట్రోల్ బోర్డ్|బోర్డ్ ఆఫ్ కంట్రోల్ ఫర్ క్రికెట్ ఇన్ ఇండియా (BCCI)]] టోర్నమెంట్‌ను నిర్వహించింది, అయితే 1940/41లో ఇంటర్-యూనివర్శిటీ స్పోర్ట్స్ బోర్డ్ ఆఫ్ ఇండియా (IUSB) దీని బాధ్యతలు చేపట్టింది. <ref>{{Cite web|date=27 January 2013|title=What is the Rohinton Baria Trophy?|url=https://sports.ndtv.com/cricket/videos/what-is-the-rohinton-baria-trophy-263184|access-date=12 August 2022|website=NDTV Sports}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> విశ్వవిద్యాలయ జట్లు జోన్‌లలో ఆడాక, ప్రతి జోన్ నుండి వచ్చిన విజేతలు, రన్నరప్‌లు సెమీ-ఫైనల్, ఫైనల్స్‌లో ఆడతాయి. 1989/90 లో దీని ఫార్మాట్‌ను వన్‌డే 50-ఓవర్ల పోటీగా మార్చే వరకు, ఫైనల్‌ మ్యాచ్‌ను మూడు, నాలుగు రోజుల పాటు నిర్వహించేవారు. కొన్నిసార్లు మ్యాచ్‌లు సమయంతో సంబంధం లేకుండా ముగిసే వరకూ ఆడేవారు. 1956-57 లో మ్యాచ్ ఎనిమిది రోజుల పాటు కొనసాగింది. [[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్శిటీ]], [[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్శిటీకి]] 728 పరుగుల విజయ లక్ష్యాన్ని నిర్దేశించింది. ఆ తరువాత 304.1 ఓవర్లలో 611 పరుగులకు ఢిల్లీని ఆలౌట్‌ చేసి విజయం సాధించింది. <ref>{{Cite web|title=Bombay University v Delhi University 1956-57|url=https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/137/137509.html|access-date=2 October 2015|publisher=CricketArchive}}</ref> <ref>{{Cite web|last=Mukherjee|first=Abhishek|date=19 January 2017|title=Bombay and Delhi Universities play cricket for 8 continuous days|url=http://www.cricketcountry.com/articles/bombay-and-delhi-universities-play-cricket-for-8-continuous-days-in-rohinton-baria-trophy-final-1956-57-393488|access-date=17 August 2023|website=Cricket Country}}</ref> భారతీయ విశ్వవిద్యాలయాలతో పాటు, సిలోన్ విశ్వవిద్యాలయం కూడా 1947/48 నుండి 1969/70 వరకు పాల్గొంది. <ref>{{Cite web|title=Other matches played by Ceylon University|url=https://cricketarchive.com/Archive/Teams/5/5426/Other_Matches.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151002230939/http://www.cricketarchive.com/Archive/Teams/5/5426/Other_Matches.html|archive-date=2 October 2015|access-date=2 October 2015|publisher=CricketArchive}}</ref> [[భారత విభజన|విభజనకు]] ముందు భవిష్యత్తులో [[పాకిస్తాన్]] ఏర్పడబోయే ప్రాంతం నుండి పోటీ పడిన ఏకైక విశ్వవిద్యాలయం [[లాహోర్|లాహోర్‌లోని]] పంజాబ్ విశ్వవిద్యాలయం. ఇది నాలుగు సార్లు టైటిల్‌ను గెలుచుకుంది. ప్రారంభ దశాబ్దాలలో ఈ టోర్నమెంటు నుండి, ముఖ్యంగా పెద్ద విశ్వవిద్యాలయాలకు చెందిన చాలా మంది [[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్టు]], [[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఫస్ట్-క్లాస్]] ఆటగాళ్ళు వచ్చారు.<ref>{{Cite web|last=Fuloria|first=Devashish|title=Varsity cricket back in the spotlight|url=http://phone.espncricinfo.com/ci/content/story/623453.html|access-date=2 October 2015|website=Cricinfo|archive-date=4 అక్టోబరు 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151004013106/http://phone.espncricinfo.com/ci/content/story/623453.html|url-status=dead}}</ref> 1940/41 ఫైనల్‌ను గెలిచిన [[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే విశ్వవిద్యాలయం]] జట్టులో నలుగురు భావి భారత టెస్టు ఆటగాళ్ళు ఉన్నారు ([[రంగా సొహోనీ|రంగా సోహోని]], [[హేమూ అధికారి]], [[చందూ సర్వటే|చంద్ర సర్వతే]], [[సదాశివ్ షిండే|సాదు షిండే]]).<ref>{{Cite web|title=Bombay University v Benares Hindu University 1940/41|url=https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/136/136360.html|access-date=2 October 2015|publisher=CricketArchive}}</ref> 1958/59 లో కూడా ఛాంపియన్ అయిన అదే జట్టులో ఐదుగురు భవిష్యత్ టెస్టు ఆటగాళ్లు ఉన్నారు. ([[అరవింద్ ఆప్టే]], [[దిలీప్ సర్దేశాయ్]], [[అజిత్ వాడేకర్]] - ఫైనల్లో 324 స్కోరు చేసాడు - [[ఫరూక్ ఇంజనీర్|ఫరూఖ్ ఇంజనీర్]], [[రమాకాంత్ దేశాయ్]] ). <ref>{{Cite web|title=Bombay University v Delhi University 1958-59|url=https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/137/137735.html|access-date=2 October 2015|publisher=CricketArchive}}</ref> 1945-46 నాటి పంజాబ్ యూనివర్శిటీ జట్టులో ఏడుగురు ఆటగాళ్లు - [[నాజర్ మొహమ్మద్|నాజర్ మహ్మద్]], [[ఇంతియాజ్ అహ్మద్]], [[మక్సూద్ అహ్మద్]], [[అబ్దుల్ హఫీజ్ కర్దార్]], [[ఫజల్ మహమూద్]], [[ఖాన్ మొహమ్మద్]], [[షుజావుద్దీన్ బట్]] లు- 1950లలో పాకిస్తాన్ టెస్టు విజయాలలో ప్రముఖ పాత్ర పోషించారు. <ref>{{Cite web|title=Calcutta University v Punjab University 1945-46|url=https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/446/446685.html|access-date=2 October 2015|publisher=CricketArchive}}</ref> 1966-67 ఫైనల్‌లో [[సునీల్ గవాస్కర్]] బాంబే యూనివర్శిటీ తరపున ఆడాడు. 1972-73లో [[మోహిందర్ అమర్‌నాథ్|మొహిందర్ అమర్‌నాథ్]] ఢిల్లీ యూనివర్శిటీని విజయతీరాలకు చేర్చాడు. బాంబే యూనివర్శిటీ తరపున [[సంజయ్ మంజ్రేకర్]] వరుసగా ఆరు సెంచరీలు కొట్టి, [[ముంబై క్రికెట్ జట్టు|బాంబే]] [[రంజీ ట్రోఫీ]] జట్టులోకి ప్రవేశించాడు. <ref name="DF">{{Cite web|last=Fuloria|first=Devashish|date=4 March 2013|title=Varsity cricket back in the spotlight|url=https://www.espncricinfo.com/story/varsity-cricket-back-in-the-spotlight-623453|website=Cricinfo}}</ref> రచయిత, మాజీ రోహింటన్ బారియా ట్రోఫీ, [[రంజీ ట్రోఫీ]] ఆటగాడు వెంకట్రామన్ రాంనారాయణ్ ప్రకారం, రోహింటన్ బారియా భవిష్యత్ నాయకుల కోసం విలువైన "ఫినిషింగ్ స్కూల్" గా పనికొచ్చింది. క్రీడా మైదానంలో గౌరవప్రదమైన ప్రవర్తనకు నమూనాగా నిలిచింది.<ref>{{Cite news|url=http://www.wisdenindia.com/cricket-article/oh-finishing-school-world-cricket-misses/121562|title=Oh, for the finishing school world cricket misses now|last=Ramnarayan|first=V.|date=15 August 2014|work=Wisden India|access-date=2 October 2015}}</ref> విస్తృతమైన జూనియర్ పోటీలు, యువ ఆటగాళ్లకు కోచింగు పెరగడంతో, ఇటీవలి దశాబ్దాలలో ఇంటర్-యూనివర్శిటీ క్రికెట్‌పై ఆసక్తి తగ్గిపోయింది. <ref>{{Cite news|url=http://www.wisdenindia.com/cricket-blog/cricket-soar-spreads-wings/126806|title=Cricket can soar if it spreads its wings|last=Dasgupta|first=Shamya|date=15 September 2014|work=Wisden India|access-date=2 October 2015|archive-date=3 అక్టోబరు 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20151003060949/http://www.wisdenindia.com/cricket-blog/cricket-soar-spreads-wings/126806|url-status=dead}}</ref> [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీకి]] ఆడిన [[హర్ష భోగ్లే|హర్షా భోగ్లే]] ప్రకారం, అండర్-19 క్రికెట్ వృద్ధి వలన యూనివర్సిటీ క్రికెట్‌ దెబ్బ తింది. <ref name="DF" /> == విజేతలు == {| class="wikitable sortable" !సీజను !విజేత !రన్నరప్ ! 3 వ స్థానం ! 4 వ స్థానం |- |1935/36 |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1936/37 |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |నాగపూర్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1937/38 |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |అలీగఢ్ ముస్లిమ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1938/39 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1939/40 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1940/41 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[బెనారస్ హిందూ విశ్వవిద్యాలయం|బెనారస్ హిందూ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1941/42 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1942/43 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |అలీగఢ్ ముస్లిమ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1943/44 |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1944/45 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1945/46 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1946/47 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |అలీగఢ్ ముస్లిమ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1947/48 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |ఆగ్రా యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1948/49 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1949/50 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1950/51 |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1951/52 |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |అలహాబాద్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1952/53 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1953/54 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1954/55 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1955/56 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1956/57 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1957/58 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1958/59 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1959/60 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1960/61 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |అలహాబాద్ యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1961/62 |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1962/63 |పూనా యూనివర్సిటీ |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1963/64 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1964/65 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1965/66 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1966/67 |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1967/68 |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |Indore University |N/A |N/A |- |1968/69 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1969/70 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1970/71 |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1971/72 |పంజాబీ యూనివర్సిటీ |Udaipur University |N/A |N/A |- |1972/73 |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1973/74 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |N/A |N/A |- |1974/75 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1975/76 |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1976/77 |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |N/A |N/A |- |1977/78 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |- |1978/79 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |అలహాబాద్ యూనివర్సిటీ |- |1979/80 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |- |1980/81 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |- |1981/82 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |- |1982/83 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |పూనా యూనివర్సిటీ |పాట్నా యూనివర్సిటీ |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |- |1983/84 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |పూనా యూనివర్సిటీ |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |- |1984/85 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |- |1985/86 |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |అలీగఢ్ ముస్లిమ్ యూనివర్సిటీ |- |1986/87 |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |- |1987/88 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |మహారాజా సయాజీరావ్ యూనివర్సిటీ |పూనా యూనివర్సిటీ |- |1988/89 |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |రాజస్థాన్ యూనివర్సిటీ |- |1989/90 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |జామియా మిల్లియా ఇస్లామియా |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |- |1990/91 |జామియా మిల్లియా ఇస్లామియా |పూనా యూనివర్సిటీ |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |- |1991/92 |South గుజరాత్ యూనివర్సిటీ |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |గుజరాత్ యూనివర్సిటీ |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |- |1992/93 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |భావనగర్ యూనివర్సిటీ |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |కురుక్షేత్ర యూనివర్సిటీ |- |1993/94 |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|బాంబే యూనివర్సిటీ]] |లలిత్ నారాయణ్ మిథిల యూనివర్సిటీ |కర్ణాటక యూనివర్సిటీ |- |1994/95 |పంజాబ్ యూనివర్సిటీ |[[రాంచీ విశ్వవిద్యాలయం|రాంచీ యూనివర్సిటీ]] | ? | ? |- |1995/96 | ? | ? | ? | ? |- |1996/97 |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ | ? | ? | ? |- |1997/98 |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ | ? | ? | ? |- |1998/99 |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] | ? | ? |- |1999/00 |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |బర్కతుల్లా యూనివర్సిటీ | ? |? |- |2000/01 | ? |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] |- |2001/02 |మహారాజా సయాజీరావ్ యూనివర్సిటీ |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] | ? | ? |- |2002/03 |చౌధురి చరణ్ సింగ్ యూనివర్సిటీ |గుజరాత్ యూనివర్సిటీ |బెంగళూరు యూనివర్సిటీ |[[రాంచీ విశ్వవిద్యాలయం|రాంచీ యూనివర్సిటీ]] |- |2003/04 | ? | ? |? |? |- |2004/05 |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |జామియా మిల్లియా ఇస్లామియా |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |- |2005/06 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] | ? | ? | ? |- |2006/07 |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |[[కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం|కలకత్తా యూనివర్సిటీ]] |సౌరాష్ట్ర యూనివర్సిటీ |- |2007/08 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |ఎస్‌ఆర్‌ఎం ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |- |2008/09 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |ఎస్‌ఆర్‌ఎం ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |రాష్ట్రసంత్ తుకడోజీ మహరాజ్ నాగపూర్ యూనివర్సిటీ |- |2009/10 |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |పంజాబీ యూనివర్సిటీ |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |ఎస్‌ఆర్‌ఎం ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ |- |2010/11 |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |[[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం|ఉస్మానియా యూనివర్సిటీ]] |[[మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం|మద్రాస్ యూనివర్సిటీ]] |- |2011/12 |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |[[బెనారస్ హిందూ విశ్వవిద్యాలయం|బెనారస్ హిందూ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |[[జైన్ యూనివర్సిటీ]] |- |2012/13 |[[జైన్ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |జామియా మిల్లియా ఇస్లామియా |జివాజీ యూనివర్సిటీ |- |2013/14 |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |మహర్షి సయానంద్ యూనివర్సిటీ |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |[[జైన్ యూనివర్సిటీ]] |- |2014/15 |వీర్ బహదూర్ సింగ్ పూర్వాంచల్ యూనివర్సిటీ |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |ఎస్‌ఆర్‌ఎం ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ |- |2015/16 |ఎస్‌ఆర్‌ఎం ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీ |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |[[జైన్ యూనివర్సిటీ]] |అలీగఢ్ ముస్లిమ్ యూనివర్సిటీ |- |2016/17 |వీర్ నర్మద్ సౌత్ గుజరాత్ యూనివర్సిటీ |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |సంత్ గాడ్గే బాబా అమరావతి యూనివర్సిటీ |చౌధురి చరణ్ సింగ్ యూనివర్సిటీ |- |2017/18 |మహర్షి దయానంద్ యూనివర్సిటీ |సౌరాష్ట్ర యూనివర్సిటీ |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |- |2018/19 |గురునానక్ దేవ్ యూనివర్సిటీ |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |[[ముంబయి విశ్వవిద్యాలయం|ముంబై యూనివర్సిటీ]] |వీర్ బహదూర్ సింగ్ పూర్వాంచల్ యూనివర్సిటీ |- |2019/20 |వీర్ బహదూర్ సింగ్ పూర్వాంచల్ యూనివర్సిటీ |రాష్ట్రసంత్ తుకడోజీ మహరాజ్ నాగపూర్ యూనివర్సిటీ |[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ]] |[[మైసూరు విశ్వవిద్యాలయం|మైసూరు యూనివర్సిటీ]] |} ''గమనికలు:-'' * N/A అంటే వర్తించదు. * 1977/78 సీజన్‌కు ముందు 3వ, 4వ స్థానాలకు మ్యాచ్‌లు జరగలేదు. * 1994/95 - 2005/06 మధ్య జరిగిన కొన్ని టోర్నమెంట్‌లకు ఫైనలిస్టులు, విజేతలు అస్పష్టంగా ఉన్నారు. * [[భారత విభజన|విభజనకు]] ముందు పోటీ చేసిన పంజాబ్ విశ్వవిద్యాలయం [[పాకిస్తాన్|పాకిస్తాన్‌లోని]] [[లాహోర్|లాహోర్‌లోని]] పంజాబ్ విశ్వవిద్యాలయం. విభజన తర్వాత పోటీ చేసినవి పంజాబ్ విశ్వవిద్యాలయం, [[చండీగఢ్]], పంజాబీ విశ్వవిద్యాలయం [[పటియాలా|పాటియాలా]] . == మూలాలు == <references group="" responsive="1"></references> [[వర్గం:భారత దేశీయ క్రికెట్ టోర్నమెంట్లు]] j1v3ji2ucxitt0hxuz0vf8csth8yvr7 ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్ క్రికెట్ క్రీడాకారుల జాబితా 0 392929 4807965 4792283 2026-04-22T12:32:50Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807965 wikitext text/x-wiki '''ఇంగ్లండ్ టెస్టు క్రికెటర్ల జాబితా''' ఇది. [[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్ట్ మ్యాచ్]] అనేది రెండు ప్రముఖ క్రికెట్ దేశాల మధ్య జరిగే అంతర్జాతీయ [[క్రికెట్]] మ్యాచ్. ఒక్కో జట్టు రెండు ఇన్నింగ్స్ ఆడుతుంది. [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లండ్ క్రికెట్ జట్టుకు]] ఆడిన ఆటగాళ్ళ తొలి టెస్టు తేదీని బట్టి ఈ జాబితా పేర్చబడింది. 2023 జూలై 31 నాటి - 2023 యాషెస్ సిరీస్ తర్వాతి - గణాంకాలు. <ref>{{Cite web|title=Players / England / Test caps|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/caps.html?country=1;class=1|access-date=20 December 2022|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> <ref>{{Cite web|title=England Test Batting Averages|url=http://stats.espncricinfo.com/england/engine/records/averages/batting.html?class=1;id=1;type=team|access-date=20 December 2022|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> <ref>{{Cite web|title=England Test Bowling Averages|url=http://stats.espncricinfo.com/england/engine/records/averages/bowling.html?class=1;id=1;type=team|access-date=20 December 2022|publisher=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> {| | style="width:30%" valign="top" |'''జనరల్''' * {{Double-dagger}} – [[కెప్టెన్ (క్రికెట్)|కెప్టెన్]] <ref name="list of capt">{{Cite web|title=Records / England / Test cricket / List of captains|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/individual/list_captains.html?class=1;id=1;type=team|access-date=22 August 2018|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> * † – [[వికెట్-కీపర్|వికెట్ కీపర్]] <ref>{{Cite web|title=Statistics / Statsguru / Test cricket / Fielding records &ndash; as designated wicketkeeper|url=http://stats.cricinfo.com/ci/engine/stats/index.html?class=1;filter=advanced;keeper=1;orderby=player;team=1;template=results;type=fielding|access-date=22 August 2018|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> * ఇంగ్లండ్‌కు టెస్టు అరంగేట్రం చేసిన '''మొదటి''' సంవత్సరం * ఇంగ్లండ్‌కి '''చివరి''' టెస్టు - సంవత్సరం * '''మ్యాట్''' - ఇంగ్లండ్ తరపున టెస్టు మ్యాచ్‌ల సంఖ్య | style="width:23%" valign="top" | '''[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగ్]]''' * '''పరుగులు''' - కెరీర్‌లో స్కోర్ చేసిన పరుగులు * '''HS''' - అత్యధిక స్కోరు * '''సరాసరి''' – ఒక్కో అవుట్‌కి స్కోర్ చేసిన పరుగులు * '''*''' – బ్యాట్స్‌మన్ నాటౌట్‌గా నిలిచాడు | style="width:23%" valign="top" | '''[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగ్]]''' * '''బంతులు''' - కెరీర్‌లో వేసిన బంతులు * '''Wkt''' - కెరీర్‌లో తీసిన వికెట్లు * '''BBI''' - [[క్రికెట్ పదకోశం|ఒక ఇన్నింగ్స్‌లో అత్యుత్తమ బౌలింగ్]] * '''ఏవ్''' - [[బౌలింగు సగటు|ఒక్కో వికెట్‌కు సగటు పరుగులు]] | style="width:24%" valign="top" | '''ఫీల్డింగ్''' * '''Ca''' - [[క్యాచౌట్|క్యాచ్‌లు తీసుకున్నారు]] * '''సెయింట్''' - [[స్టంపౌట్|స్టంపింగ్స్]] ప్రభావం |} == 1877-1889 == {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" |1 | scope="row" |[[టామ్ ఆర్మిటేజ్]] |1877 |1877 |2 |{{sort|00033|33}} |{{sort|0210|21}} |{{sort|1100|11.00}} |{{sort|00012|12}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tom Armitage|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8561.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |2 | scope="row" |[[హ్యారీ చార్ల్‌వుడ్|హెన్రీ చార్ల్‌వుడ్]] |1877 |1877 |2 |{{sort|00063|63}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1575|15.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Charlwood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10713.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |3 | scope="row" |[[టామ్ ఎమ్మెట్]] |1877 |1882 |7 |{{sort|00160|160}} |{{sort|0480|48}} |{{sort|1333|13.33}} |{{sort|00728|728}} |{{sort|009|9}} |{{sort|7132|7/68}} |{{nts|31.55}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tom Emmett|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12518.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |4 | scope="row" |[[ఆండ్రూ గ్రీన్‌వుడ్]] |1877 |1877 |2 |{{sort|00077|77}} |{{sort|0490|49}} |{{sort|1925|19.25}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Andrew Greenwood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13451.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |5 | scope="row" |[[అలెన్ హిల్ (క్రికెటర్)|అలెన్ హిల్]] |1877 |1877 |2 |{{sort|00101|101}} |{{sort|0490|49}} |{{sort|5050|50.50}} |{{sort|00340|340}} |{{sort|007|7}} |{{sort|4173|4/27}} |{{nts|18.57}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Allen Hill|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14197.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |6 | scope="row" |[[హ్యారీ జుప్]] |1877 |1877 |2 |{{sort|00068|68}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|1700|17.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Jupp|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15571.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |7 | scope="row" |[[జేమ్స్ లిల్లీవైట్ ]]‡ |1877 |1877 |2 |{{sort|00016|16}} |{{sort|0100|10}} |{{sort|0800|8.00}} |{{sort|00340|340}} |{{sort|008|8}} |{{sort|4130|4/70}} |{{nts|15.75}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: James Lillywhite (jnr)|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16296.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |8 | scope="row" |[[జాన్ సెల్బీ (క్రికెటర్)|జాన్ సెల్బీ]] † |1877 |1882 |6 |{{sort|00256|256}} |{{sort|0700|70}} |{{sort|2327|23.27}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Selby|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20102.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |9 | scope="row" |[[ఆల్ఫ్రెడ్ షా ]]‡ |1877 |1882 |7 |{{sort|00111|111}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|1009|10.09}} |{{sort|01096|1,096}} |{{sort|012|12}} |{{sort|5162|5/38}} |{{nts|23.75}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: James Southerton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20137.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |10 | scope="row" |[[జేమ్స్ సౌథర్టన్]] |1877 |1877 |2 |{{sort|00007|7}} |{{sort|0060|6}} |{{sort|0350|3.50}} |{{sort|00263|263}} |{{sort|007|7}} |{{sort|4154|4/46}} |{{nts|15.28}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: James Southerton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20292.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |11 | scope="row" |జార్జ్ ఉల్యెట్ |1877 |1890 |25 |{{sort|00949|949}} |{{sort|1490|149}} |{{sort|2433|24.33}} |{{sort|02627|2,627}} |{{sort|050|50}} |{{sort|7164|7/36}} |{{nts|20.40}} |19 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Ulyett|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22146.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |12 | scope="row" |[[చార్లీ అబ్సోలోమ్]] |1879 |1879 |1 |{{sort|00058|58}} |{{sort|0520|52}} |{{sort|2900|29.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charlie Absolom|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8483.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |13 | scope="row" |[[జార్జ్ హారిస్ ]]‡ |1879 |1884 |4 |{{sort|00145|145}} |{{sort|0520|52}} |{{sort|2900|29.00}} |{{sort|00032|32}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Lord Harris|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14077.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |14 | scope="row" |[[లేలాండ్ హోన్ ]]† |1879 |1879 |1 |{{sort|00013|13}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0650|6.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Leland Hone|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14257.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |15 | scope="row" |[[ఎ]]. ఎన్. హార్న్బీ ‡ |1879 |1884 |3 |{{sort|00021|21}} |{{sort|0090|9}} |{{sort|0350|3.50}} |{{sort|00028|28}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1200|1/0}} |{{nts|0.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Monkey Hornby|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14267.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |16 | scope="row" |A. P. లూకాస్ |1879 |1884 |5 |{{sort|00157|157}} |{{sort|0550|55}} |{{sort|1962|19.62}} |{{sort|00120|120}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bunny Lucas|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16364.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |17 | scope="row" |[[ఫ్రాన్సిస్ మాకిన్నన్|ఫ్రాన్సిస్ మెకిన్నన్]] |1879 |1879 |1 |{{sort|00005|5}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0250|2.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Francis MacKinnon|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16867.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |18 | scope="row" |[[వెర్నాన్ రాయ్ల్]] |1879 |1879 |1 |{{sort|00021|21}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|1050|10.50}} |{{sort|00016|16}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: The Revd Vernon Royle|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19492.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |19 | scope="row" |[[శాండ్‌ఫోర్డ్ షుల్ట్జ్]] |1879 |1879 |1 |{{sort|00020|20}} |{{sort|0200|20}} |{{sort|2000|20.00}} |{{sort|00034|34}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1184|1/16}} |{{nts|26.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sandford Schultz|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20074.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |20 | scope="row" |A. J. వెబ్బే |1879 |1879 |1 |{{sort|00004|4}} |{{sort|0040|4}} |{{sort|0200|2.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alexander Webbe|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22349.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |21 | scope="row" |[[బిల్లీ బర్న్స్]] |1880 |1890 |21 |{{sort|00725|725}} |{{sort|1340|134}} |{{sort|2338|23.38}} |{{sort|02289|2,289}} |{{sort|051|51}} |{{sort|6172|6/28}} |{{nts|15.54}} |19 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Billy Barnes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8998.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |22 | scope="row" |E. M. గ్రేస్ |1880 |1880 |1 |{{sort|00036|36}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1800|18.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Edward Grace|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13420.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |23 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ గ్రేస్]] |1880 |1880 |1 |{{sort|00000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Grace|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13422.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |24 | scope="row" |W. G. గ్రేస్ ‡ |1880 |1899 |22 |{{sort|01098|1,098}} |{{sort|1700|170}} |{{sort|3229|32.29}} |{{sort|00666|666}} |{{sort|009|9}} |{{sort|2188|2/12}} |{{nts|26.22}} |39 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: W. G. Grace|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13424.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |25 | scope="row" |[[ఆల్ఫ్రెడ్ లిట్టెల్టన్ ]]† |1880 |1884 |4 |{{sort|00094|94}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|1566|15.66}} |{{sort|00048|48}} |{{sort|004|4}} |{{sort|4181|4/19}} |{{nts|4.75}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alfred Lyttelton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16385.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |26 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ మోర్లీ]] |1880 |1883 |4 |{{sort|00006|6}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort|0150|1.50}} |{{sort|00972|972}} |{{sort|016|16}} |{{sort|5144|5/56}} |{{nts|18.50}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Morley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17092.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |27 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ పెన్]] |1880 |1880 |1 |{{sort|00050|50}} |{{sort|0275|27*}} |{{sort|5000|50.00}} |{{sort|00012|12}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Penn|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18500.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |28 | scope="row" |A. G. స్టీల్ ‡ |1880 |1888 |13 |{{sort|00600|600}} |{{sort|1480|148}} |{{sort|3529|35.29}} |{{sort|01360|1,360}} |{{sort|029|29}} |{{sort|3133|3/67}} |{{nts|20.86}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Allan Steel|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20350.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |29 | scope="row" |[[డిక్ బార్లో]] |1881 |1887 |17 |{{sort|00591|591}} |{{sort|0620|62}} |{{sort|2273|22.73}} |{{sort|02456|2,456}} |{{sort|034|34}} |{{sort|7160|7/40}} |{{nts|22.55}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Barlow|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8992.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |30 | scope="row" |[[బిల్లీ బేట్స్]] |1881 |1887 |15 |{{sort|00656|656}} |{{sort|0640|64}} |{{sort|2733|27.33}} |{{sort|02364|2,364}} |{{sort|050|50}} |{{sort|7172|7/28}} |{{nts|16.42}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Billy Bates|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9037.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |31 | scope="row" |[[బిల్లీ మిడ్ వింటర్]] |1881 |1882 |4 |{{sort|00095|95}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1357|13.57}} |{{sort|00776|776}} |{{sort|010|10}} |{{sort|4119|4/81}} |{{nts|27.20}} |5 |0 |{{efn|[[J. J. Ferris|John Ferris]], [[Billy Midwinter]], [[Billy Murdoch]], [[Albert Trott]] and [[Sammy Woods]] have also played Test cricket for [[Australia national cricket team|Australia]]. Only their records for England are given above.|పేరు=Australia|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Player profile: Billy Midwinter|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/6605.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |32 | scope="row" |[[టెడ్ పీట్]] |1881 |1886 |9 |{{sort|00070|70}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|1166|11.66}} |{{sort|02096|2,096}} |{{sort|031|31}} |{{sort|6115|6/85}} |{{nts|22.03}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ted Peate|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18487.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |33 | scope="row" |[[డిక్ పిల్లింగ్ ]]† |1881 |1888 |8 |{{sort|00091|91}} |{{sort|0230|23}} |{{sort|0758|7.58}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |10 |4 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Pilling|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18536.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |34 | scope="row" |[[విలియం స్కాటన్]] |1881 |1887 |15 |{{sort|00510|510}} |{{sort|0900|90}} |{{sort|2217|22.17}} |{{sort|00020|20}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: William Scotton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20076.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |35 | scope="row" |[[ఆర్థర్ ష్రూస్‌బరీ ]]‡ |1881 |1893 |23 |{{sort|01277|1,277}} |{{sort|1640|164}} |{{sort|3547|35.47}} |{{sort|00012|12}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |29 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Shrewsbury|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20179.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |36 | scope="row" |మారిస్ రీడ్ |1882 |1893 |17 |{{sort|00461|461}} |{{sort|0570|57}} |{{sort|1707|17.07}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Maurice Read|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19350.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |37 | scope="row" |[[చార్లెస్ స్టడ్]] |1882 |1883 |5 |{{sort|00160|160}} |{{sort|0480|48}} |{{sort|2000|20.00}} |{{sort|00384|384}} |{{sort|003|3}} |{{sort|2165|2/35}} |{{nts|32.66}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charles Studd|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20398.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |38 | scope="row" |Ivo Blight ‡ |1882 |1883 |4 |{{sort|00062|62}} |{{sort|0190|19}} |{{sort|1033|10.33}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ivo Bligh|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9127.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |39 | scope="row" |[[చార్లెస్ లెస్లీ]] |1882 |1883 |4 |{{sort|00106|106}} |{{sort|0540|54}} |{{sort|1514|15.14}} |{{sort|00096|96}} |{{sort|004|4}} |{{sort|3169|3/31}} |{{nts|11.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charles Leslie|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16258.html|access-date=31 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |40 | scope="row" |[[వాల్టర్ రీడ్ ]]‡ |1882 |1893 |18 |{{sort|00720|720}} |{{sort|1170|117}} |{{sort|2769|27.69}} |{{sort|00060|60}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |16 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Walter Read|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19352.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |41 | scope="row" |[[జార్జ్ స్టడ్]] |1882 |1883 |4 |{{sort|00031|31}} |{{sort|0090|9}} |{{sort|0442|4.42}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Studd|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20399.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |42 | scope="row" |[[ఎడ్వర్డ్ టైల్‌కోట్ ]]† |1882 |1886 |6 |{{sort|00152|152}} |{{sort|0660|66}} |{{sort|1900|19.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |5 |5 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Edward Tylecote|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21639.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |43 | scope="row" |[[జార్జ్ వెర్నాన్ (క్రికెటర్)|జార్జ్ వెర్నాన్]] |1882 |1883 |1 |{{sort|00014|14}} |{{sort|0115|11*}} |{{sort|1400|14.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Vernon|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22186.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |44 | scope="row" |[[టిమ్ ఓ]]'బ్రియన్ ‡ |1884 |1896 |5 |{{sort|00059|59}} |{{sort|0200|20}} |{{sort|0737|7.37}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sir Tim O'Brien|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18251.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |45 | scope="row" |[[స్టాన్లీ క్రిస్టోఫర్సన్]] |1884 |1884 |1 |{{sort|00017|17}} |{{sort|0170|17}} |{{sort|1700|17.00}} |{{sort|00136|136}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1148|1/52}} |{{nts|69.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Stanley Christopherson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10727.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |46 | scope="row" |[[విలియం అట్టేవెల్]] |1884 |1892 |10 |{{sort|00150|150}} |{{sort|0435|43*}} |{{sort|1666|16.66}} |{{sort|02850|2,850}} |{{sort|028|28}} |{{sort|4158|4/42}} |{{nts|22.35}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: William Attewell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8588.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |47 | scope="row" |[[జానీ బ్రిగ్స్]] |1884 |1899 |33 |{{sort|00815|815}} |{{sort|1210|121}} |{{sort|1811|18.11}} |{{sort|05332|5,332}} |{{sort|118|118}} |{{sort|8189|8/11}} |{{nts|17.75}} |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Johnny Briggs|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9223.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |48 | scope="row" |[[విల్ఫ్రెడ్ పువ్వులు]] |1884 |1893 |8 |{{sort|00254|254}} |{{sort|0560|56}} |{{sort|1814|18.14}} |{{sort|00858|858}} |{{sort|014|14}} |{{sort|5154|5/46}} |{{nts|21.14}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Wilf Flowers|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12860.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |49 | scope="row" |[[జో హంటర్ ]]† |1884 |1885 |5 |{{sort|00093|93}} |{{sort|0395|39*}} |{{sort|1860|18.60}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |8 |3 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Joe Hunter|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14312.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |50 | scope="row" |[[బాబీ పీల్]] |1884 |1896 |20 |{{sort|00427|427}} |{{sort|0830|83}} |{{sort|1472|14.72}} |{{sort|05216|5,216}} |{{sort|101|101}} |{{sort|7169|7/31}} |{{nts|16.98}} |17 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bobby Peel|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18489.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |51 | scope="row" |[[జార్జ్ లోమాన్]] |1886 |1896 |18 |{{sort|00213|213}} |{{sort|0625|62*}} |{{sort|0887|8.87}} |{{sort|03830|3,830}} |{{sort|112|112}} |{{sort|9172|9/28}} |{{nts|10.75}} |28 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Lohmann|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16337.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |52 | scope="row" |[[విలియం గన్]] |1887 |1899 |11 |{{sort|00392|392}} |{{sort|1025|102*}} |{{sort|2177|21.77}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Billy Gunn|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13492.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |53 | scope="row" |[[మొర్దెకై షెర్విన్ ]]† |1887 |1888 |3 |{{sort|00030|30}} |{{sort|0215|21*}} |{{sort|1500|15.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |5 |2 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Mordecai Sherwin|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20167.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |54 | scope="row" |[[రెజినాల్డ్ వుడ్]] |1887 |1887 |1 |{{sort|00006|6}} |{{sort|0060|6}} |{{sort|0300|3.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Reg Wood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22512.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |55 | scope="row" |[[బిల్లీ న్యూహామ్]] |1888 |1888 |1 |{{sort|00026|26}} |{{sort|0170|17}} |{{sort|1300|13.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Billy Newham|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18007.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |56 | scope="row" |[[ఆండ్రూ స్టోడార్ట్ ]]‡ |1888 |1898 |16 |{{sort|00996|996}} |{{sort|1730|173}} |{{sort|3557|35.57}} |{{sort|00162|162}} |{{sort|002|2}} |{{sort|1190|1/10}} |{{nts|47.00}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Andrew Stoddart|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20381.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |57 | scope="row" |[[బాబీ అబెల్]] |1888 |1902 |13 |{{sort|00744|744}} |{{sort|1325|132*}} |{{sort|3720|37.20}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |13 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Shuter|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8480.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |58 | scope="row" |[[జాన్ షటర్]] |1888 |1888 |1 |{{sort|00028|28}} |{{sort|0280|28}} |{{sort|2800|28.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Shuter|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20181.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |59 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ సుగ్]] |1888 |1888 |2 |{{sort|00055|55}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|2750|27.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Sugg|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20407.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |60 | scope="row" |[[హెన్రీ వుడ్ ]]† |1888 |1892 |4 |{{sort|00204|204}} |{{sort|1345|134*}} |{{sort|6800|68.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |2 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Henry Wood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22502.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |61 | scope="row" |[[మాంటీ బౌడెన్ ]]‡ |1889 |1889 |2 |{{sort|00025|25}} |{{sort|0250|25}} |{{sort|1250|12.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Monty Bowden|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9171.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |62 | scope="row" |[[చార్లెస్ కోవెంట్రీ]] |1889 |1889 |2 |{{sort|00013|13}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|1300|13.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: The Hon. Charles Coventry|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10836.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |63 | scope="row" |[[ఆర్నాల్డ్ ఫోథర్‌గిల్]] |1889 |1889 |2 |{{sort|00033|33}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|1650|16.50}} |{{sort|00321|321}} |{{sort|008|8}} |{{sort|4181|4/19}} |{{nts|11.25}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arnold Fothergill|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12883.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |64 | scope="row" |[[బాసిల్ గ్రీవ్]] |1889 |1889 |2 |{{sort|00040|40}} |{{sort|0145|14*}} |{{sort|4000|40.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Basil Grieve|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13468.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |65 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ హెర్నే]] |1889 |1889 |2 |{{sort|00047|47}} |{{sort|0270|27}} |{{sort|2350|23.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |{{efn|[[Frank Hearne]] and [[Frank Mitchell (sportsman, born 1872)|Frank Mitchell]] have also played Test cricket for [[South Africa national cricket team|South Africa]]. Only their records for England are given above.|పేరు=South Africa|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Hearne|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/45423.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |66 | scope="row" |C. ఆబ్రే స్మిత్ |1889 |1889 |1 |{{sort|00003|3}} |{{sort|0030|3}} |{{sort|0300|3.00}} |{{sort|00154|154}} |{{sort|007|7}} |{{sort|5181|5/19}} |{{nts|8.71}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sir Aubrey Smith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20230.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |67 | scope="row" |[[జోసెఫ్ మెక్ మాస్టర్]] |1889 |1889 |1 |{{sort|00000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Emile McMaster|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16989.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |} == 1890-1914 == {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" |68 | scope="row" |[[గ్రెగర్ మాక్‌గ్రెగర్ ]]† |1890 |1893 |8 |{{sort|00096|96}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|1200|12.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |14 |3 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Gregor MacGregor|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16862.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |69 | scope="row" |[[జేమ్స్ క్రాన్స్టన్]] |1890 |1890 |1 |{{sort|00031|31}} |{{sort|0160|16}} |{{sort|1550|15.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: James Cranston|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10861.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |70 | scope="row" |[[ఫ్రెడరిక్ మార్టిన్]] |1890 |1892 |2 |{{sort|00014|14}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|0700|7.00}} |{{sort|00410|410}} |{{sort|014|14}} |{{sort|6150|6/50}} |{{nts|10.07}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Martin|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16918.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |71 | scope="row" |[[జాన్ షార్ప్]] |1890 |1892 |3 |{{sort|00044|44}} |{{sort|0260|26}} |{{sort|2200|22.00}} |{{sort|00975|975}} |{{sort|011|11}} |{{sort|6116|6/84}} |{{nts|27.72}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Sharpe|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20124.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |72 | scope="row" |[[జార్జ్ బీన్ (క్రికెటర్)|జార్జ్ బీన్]] |1892 |1892 |3 |{{sort|00092|92}} |{{sort|0500|50}} |{{sort|1840|18.40}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Bean|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9051.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |73 | scope="row" |[[విక్టర్ బార్టన్]] |1892 |1892 |1 |{{sort|00023|23}} |{{sort|0230|23}} |{{sort|2300|23.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Victor Barton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9025.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |74 | scope="row" |[[విలియం చటర్టన్]] |1892 |1892 |1 |{{sort|00048|48}} |{{sort|0480|48}} |{{sort|4800|48.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: William Chatterton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10716.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |75 | scope="row" |J. J. ఫెర్రిస్ |1892 |1892 |1 |{{sort|00016|16}} |{{sort|0160|16}} |{{sort|1600|16.00}} |{{sort|00272|272}} |{{sort|013|13}} |{{sort|7163|7/37}} |{{nts|7.00}} |0 |0 |{{efn|పేరు=Australia|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Player profile: J. J. Ferris|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/5225.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |76 | scope="row" |[[అలెక్ హెర్నే]] |1892 |1892 |1 |{{sort|00009|9}} |{{sort|0090|9}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alec Hearne|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14129.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |77 | scope="row" |[[జార్జ్ హెర్నే]] |1892 |1892 |1 |{{sort|00000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Hearne|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14131.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |78 | scope="row" | జాక్ T. హెర్నే |1892 |1899 |12 |{{sort|00126|126}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|02976|2,976}} |{{sort|049|49}} |{{sort|6159|6/41}} |{{nts|22.08}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Hearne|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14133.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |79 | scope="row" |[[బిల్లీ ముర్డోక్ ]]† |1892 |1892 |1 |{{sort|00012|12}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|1200|12.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |1 |{{efn|[[J. J. Ferris|John Ferris]], [[Billy Midwinter]], [[Billy Murdoch]], [[Albert Trott]] and [[Sammy Woods]] have also played Test cricket for [[Australia national cricket team|Australia]]. Only their records for England are given above.|పేరు=Australia|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Player profile: Billy Murdoch|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/6669.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |80 | scope="row" |[[డిక్ పౌగర్]] |1892 |1892 |1 |{{sort|00017|17}} |{{sort|0170|17}} |{{sort|1700|17.00}} |{{sort|00105|105}} |{{sort|003|3}} |{{sort|3174|3/26}} |{{nts|8.66}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Pougher|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18585.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |81 | scope="row" |[[హిల్టన్ ఫిలిప్సన్ ]]† |1892 |1895 |5 |{{sort|00063|63}} |{{sort|0300|30}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |8 |3 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Punch Philipson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18516.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |82 | scope="row" |[[స్టాన్లీ జాక్సన్ ]]‡ |1893 |1905 |20 |{{sort|01415|1,415}} |{{sort|1445|144*}} |{{sort|4879|48.79}} |{{sort|01587|1,587}} |{{sort|024|24}} |{{sort|5148|5/52}} |{{nts|33.29}} |10 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Stanley Jackson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15463.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |83 | scope="row" |[[బిల్ లాక్‌వుడ్]] |1893 |1902 |12 |{{sort|00231|231}} |{{sort|0525|52*}} |{{sort|1776|17.76}} |{{sort|01973|1,973}} |{{sort|043|43}} |{{sort|7129|7/71}} |{{nts|20.53}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Lockwood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16328.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |84 | scope="row" |[[ఆర్థర్ మోల్డ్]] |1893 |1893 |3 |{{sort|00000|0}} |{{sort|0005|0*}} |{{sort|0000|0.00}} |{{sort|00491|491}} |{{sort|007|7}} |{{sort|3156|3/44}} |{{nts|33.42}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Mold|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17059.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |85 | scope="row" |[[టెడ్ వైన్‌రైట్]] |1893 |1898 |5 |{{sort|00132|132}} |{{sort|0490|49}} |{{sort|1466|14.66}} |{{sort|00127|127}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ted Wainwright|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22258.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |86 | scope="row" |[[ఆల్బర్ట్ వార్డ్ (క్రికెటర్, జననం 1865)|ఆల్బర్ట్ వార్డ్]] |1893 |1895 |7 |{{sort|00487|487}} |{{sort|1170|117}} |{{sort|3746|37.46}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Albert Ward|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22290.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |87 | scope="row" |[[బిల్ బ్రోక్వెల్]] |1893 |1899 |7 |{{sort|00202|202}} |{{sort|0490|49}} |{{sort|1683|16.83}} |{{sort|00582|582}} |{{sort|005|5}} |{{sort|3167|3/33}} |{{nts|61.80}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Brockwell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9233.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |88 | scope="row" |[[టామ్ రిచర్డ్సన్]] |1893 |1898 |14 |{{sort|00177|177}} |{{sort|0255|25*}} |{{sort|1106|11.06}} |{{sort|04498|4,498}} |{{sort|088|88}} |{{sort|8106|8/94}} |{{nts|25.22}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tom Richardson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19389.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |89 | scope="row" |[[జాక్ బ్రౌన్]] |1894 |1899 |8 |{{sort|00470|470}} |{{sort|1400|140}} |{{sort|3615|36.15}} |{{sort|00035|35}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Brown|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9263.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |90 | scope="row" |[[ఫ్రాన్సిస్ ఫోర్డ్]] |1894 |1895 |5 |{{sort|00168|168}} |{{sort|0480|48}} |{{sort|1866|18.66}} |{{sort|00204|204}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1153|1/47}} |{{nts|129.00}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Hugh Bromley-Davenport|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12866.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |91 | scope="row" |[[లెస్లీ గే ]]† |1894 |1894 |1 |{{sort|00037|37}} |{{sort|0330|33}} |{{sort|1850|18.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |3 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Leslie Gay|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13342.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |92 | scope="row" |[[ఆర్చీ మాక్‌లారెన్ ]]‡ |1894 |1909 |35 |{{sort|01931|1,931}} |{{sort|1400|140}} |{{sort|3387|33.87}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |29 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Archie MacLaren|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16871.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |93 | scope="row" |[[హ్యూ బ్రోమ్లీ]]-డావెన్‌పోర్ట్ |1896 |1899 |4 |{{sort|00128|128}} |{{sort|0840|84}} |{{sort|2133|21.33}} |{{sort|00155|155}} |{{sort|004|4}} |{{sort|2154|2/46}} |{{nts|24.50}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Hugh Bromley-Davenport|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9237.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |94 | scope="row" |[[హ్యారీ బట్ ]]† |1896 |1896 |3 |{{sort|00022|22}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|0733|7.33}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Butt|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9334.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |95 | scope="row" |C. B. ఫ్రై ‡ |1896 |1912 |26 |{{sort|01223|1,223}} |{{sort|1440|144}} |{{sort|3218|32.18}} |{{sort|00010|10}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |17 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: C. B. Fry|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12930.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |96 | scope="row" |[[మార్టిన్ హాక్ ]]‡ |1896 |1899 |5 |{{sort|00055|55}} |{{sort|0300|30}} |{{sort|0785|7.85}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Lord Hawke|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14101.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |97 | scope="row" |[[టామ్ హేవార్డ్]] |1896 |1909 |35 |{{sort|01999|1,999}} |{{sort|1370|137}} |{{sort|3446|34.46}} |{{sort|00893|893}} |{{sort|014|14}} |{{sort|4178|4/22}} |{{nts|36.71}} |19 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tom Hayward|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14119.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |98 | scope="row" |[[లెడ్జర్ హిల్]] |1896 |1896 |3 |{{sort|00251|251}} |{{sort|1240|124}} |{{sort|6275|62.75}} |{{sort|00040|40}} |{{sort|004|4}} |{{sort|4192|4/8}} |{{nts|2.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ledger Hill|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14196.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |99 | scope="row" |[[ఆడ్లీ మిల్లర్]] |1896 |1896 |1 |{{sort|00024|24}} |{{sort|0205|20*}} |{{sort|00.24|–}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Audley Miller|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17022.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |100 | scope="row" |[[సామీ వుడ్స్]] |1896 |1896 |3 |{{sort|00122|122}} |{{sort|0530|53}} |{{sort|3050|30.50}} |{{sort|00195|195}} |{{sort|005|5}} |{{sort|3172|3/28}} |{{nts|25.80}} |4 |0 |{{efn|పేరు=Australia|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Player profile: Sammy Woods|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22492.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |101 | scope="row" |[[చార్లెస్ రైట్]] |1896 |1896 |3 |{{sort|00125|125}} |{{sort|0710|71}} |{{sort|3125|31.25}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charles Wright|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22534.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |102 | scope="row" |[[క్రిస్టోఫర్ హెసెల్టైన్]] |1896 |1896 |2 |{{sort|00018|18}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|00157|157}} |{{sort|005|5}} |{{sort|5162|5/38}} |{{nts|16.80}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Christopher Heseltine|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14171.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |103 | scope="row" |[[టెడ్ టైలర్]] |1896 |1896 |1 |{{sort|00000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |{{sort|00145|145}} |{{sort|004|4}} |{{sort|3151|3/49}} |{{nts|16.25}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ted Tyler|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21641.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |104 | scope="row" |[[డిక్ లిల్లీ ]]† |1896 |1909 |35 |{{sort|00903|903}} |{{sort|0840|84}} |{{sort|2052|20.52}} |{{sort|00025|25}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1177|1/23}} |{{nts|23.00}} |70 |22 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Lilley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16293.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |105 | scope="row" |[[రంజిత్‌సిన్హ్జీ]] |1896 |1902 |15 |{{sort|00999|999}} |{{sort|1750|175}} |{{sort|4495|44.95}} |{{sort|00097|97}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1177|1/23}} |{{nts|39.00}} |13 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ranji|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19331.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |106 | scope="row" |[[టెడ్డీ వైన్యార్డ్]] |1896 |1906 |3 |{{sort|00072|72}} |{{sort|0300|30}} |{{sort|1200|12.00}} |{{sort|00024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Teddy Wynyard|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22548.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |107 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ డ్రూస్]] |1897 |1898 |5 |{{sort|00252|252}} |{{sort|0640|64}} |{{sort|2800|28.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Druce|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11940.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |108 | scope="row" |[[జార్జ్ హిర్స్ట్]] |1897 |1909 |24 |{{sort|00790|790}} |{{sort|0850|85}} |{{sort|2257|22.57}} |{{sort|04010|4,010}} |{{sort|059|59}} |{{sort|5152|5/48}} |{{nts|30.00}} |18 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Hirst|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14220.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |109 | scope="row" |[[జాక్ మాసన్]] |1897 |1898 |5 |{{sort|00129|129}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|1290|12.90}} |{{sort|00324|324}} |{{sort|002|2}} |{{sort|1192|1/8}} |{{nts|74.50}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Mason|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16933.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |110 | scope="row" |[[బిల్ స్టోర్ ]]† |1897 |1899 |6 |{{sort|00215|215}} |{{sort|0510|51}} |{{sort|1954|19.54}} |{{sort|00168|168}} |{{sort|002|2}} |{{sort|1176|1/24}} |{{nts|54.00}} |11 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Storer|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20385.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |111 | scope="row" |[[జాక్ బోర్డ్ ]]† |1899 |1906 |6 |{{sort|00108|108}} |{{sort|0290|29}} |{{sort|1080|10.80}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |8 |3 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Board|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9136.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |112 | scope="row" |[[విల్లీస్ కట్టెల్]] |1899 |1899 |2 |{{sort|00065|65}} |{{sort|0210|21}} |{{sort|1625|16.25}} |{{sort|00285|285}} |{{sort|006|6}} |{{sort|3183|3/17}} |{{nts|12.16}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Willis Cuttell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10900.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |113 | scope="row" |[[స్కోఫీల్డ్ హై]] |1899 |1912 |11 |{{sort|00113|113}} |{{sort|0250|25}} |{{sort|0753|7.53}} |{{sort|01294|1,294}} |{{sort|024|24}} |{{sort|6189|6/11}} |{{nts|25.91}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Schofield Haigh|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13992.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |114 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ మిల్లిగాన్]] |1899 |1899 |2 |{{sort|00058|58}} |{{sort|0380|38}} |{{sort|1450|14.50}} |{{sort|00045|45}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Milligan|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17031.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |115 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ మిచెల్]] |1899 |1899 |2 |{{sort|00088|88}} |{{sort|0410|41}} |{{sort|2200|22.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |2 |0 |{{efn|పేరు=South Africa|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Mitchell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17048.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |116 | scope="row" |[[ఆల్బర్ట్ ట్రాట్]] |1899 |1899 |2 |{{sort|00023|23}} |{{sort|0160|16}} |{{sort|0575|5.75}} |{{sort|00474|474}} |{{sort|017|17}} |{{sort|5151|5/49}} |{{nts|11.64}} |0 |0 |{{efn|పేరు=Australia|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Player profile: Albert Trott|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21593.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |117 | scope="row" |[[జానీ టైల్డ్స్లీ]] |1899 |1909 |31 |{{sort|01661|1,661}} |{{sort|1380|138}} |{{sort|3075|30.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |16 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Johnny Tyldesley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21636.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |118 | scope="row" |[[పెల్హామ్ వార్నర్ ]]‡ |1899 |1912 |15 |{{sort|00622|622}} |{{sort|1325|132*}} |{{sort|2392|23.92}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sir Pelham Warner|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22311.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |119 | scope="row" |[[క్లెమ్ విల్సన్]] |1899 |1899 |2 |{{sort|00042|42}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|1400|14.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Clem Wilson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22466.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |120 | scope="row" |[[ఆల్ఫ్రెడ్ ఆర్చర్]] |1899 |1899 |1 |{{sort|00031|31}} |{{sort|0245|24*}} |{{sort|3100|31.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alfred Archer|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8555.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |121 | scope="row" |[[విల్ఫ్రెడ్ రోడ్స్]] |1899 |1930 |58 |{{sort|02325|2,325}} |{{sort|1790|179}} |{{sort|3019|30.19}} |{{sort|08225|8,225}} |{{sort|127|127}} |{{sort|8132|8/68}} |{{nts|26.96}} |60 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Wilfred Rhodes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19376.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |122 | scope="row" |[[గిల్బర్ట్ జెస్సోప్]] |1899 |1912 |18 |{{sort|00569|569}} |{{sort|1040|104}} |{{sort|2188|21.88}} |{{sort|00732|732}} |{{sort|010|10}} |{{sort|4132|4/68}} |{{nts|35.40}} |11 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Gilbert Jessop|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15509.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |123 | scope="row" |[[వాల్టర్ మీడ్]] |1899 |1899 |1 |{{sort|00007|7}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0350|3.50}} |{{sort|00265|265}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1109|1/91}} |{{nts|91.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Walter Mead|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16995.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |124 | scope="row" |[[చార్లీ టౌన్సెండ్]] |1899 |1899 |2 |{{sort|00051|51}} |{{sort|0380|38}} |{{sort|1700|17.00}} |{{sort|00140|140}} |{{sort|003|3}} |{{sort|3150|3/50}} |{{nts|25.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charlie Townsend|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21564.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |125 | scope="row" |[[విల్లీ క్వైఫ్]] |1899 |1902 |7 |{{sort|00228|228}} |{{sort|0680|68}} |{{sort|1900|19.00}} |{{sort|00015|15}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Willie Quaife|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19299.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |126 | scope="row" |[[నావికుడు యంగ్]] |1899 |1899 |2 |{{sort|00043|43}} |{{sort|0430|43}} |{{sort|2150|21.50}} |{{sort|00556|556}} |{{sort|012|12}} |{{sort|4170|4/30}} |{{nts|21.83}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sailor Young|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/23532.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |127 | scope="row" |[[బిల్ బ్రాడ్లీ]] |1899 |1899 |2 |{{sort|00023|23}} |{{sort|0235|23*}} |{{sort|2300|23.00}} |{{sort|00625|625}} |{{sort|005|5}} |{{sort|5133|5/67}} |{{nts|38.83}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Bradley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9195.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |128 | scope="row" |[[ఆర్థర్ జోన్స్ ]]‡ |1899 |1909 |12 |{{sort|00291|291}} |{{sort|0340|34}} |{{sort|1385|13.85}} |{{sort|00228|228}} |{{sort|003|3}} |{{sort|3127|3/73}} |{{nts|44.33}} |15 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Jones|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15534.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |129 | scope="row" |[[సిడ్నీ బర్న్స్]] |1901 |1914 |27 |{{sort|00242|242}} |{{sort|0385|38*}} |{{sort|0806|8.06}} |{{sort|07873|7,873}} |{{sort|189|189}} |{{sort|9097|9/103}} |{{nts|16.43}} |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sydney Barnes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8996.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |130 | scope="row" |[[కోలిన్ బ్లైత్]] |1901 |1910 |19 |{{sort|00183|183}} |{{sort|0270|27}} |{{sort|0963|9.63}} |{{sort|04546|4,546}} |{{sort|100|100}} |{{sort|8141|8/59}} |{{nts|18.63}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Colin Blythe|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9134.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |131 | scope="row" |[[లెన్ బ్రాండ్]] |1901 |1908 |23 |{{sort|00987|987}} |{{sort|1040|104}} |{{sort|2597|25.97}} |{{sort|03805|3,805}} |{{sort|047|47}} |{{sort|8119|8/81}} |{{nts|38.51}} |39 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Len Braund|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9203.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |132 | scope="row" |[[జాన్ గన్]] |1901 |1905 |6 |{{sort|00085|85}} |{{sort|0240|24}} |{{sort|1062|10.62}} |{{sort|00999|999}} |{{sort|018|18}} |{{sort|5126|5/76}} |{{nts|21.50}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Gunn|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13491.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |133 | scope="row" |[[చార్లీ మెక్‌గాహే]] |1902 |1902 |2 |{{sort|00038|38}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|0950|9.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charlie McGahey|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16970.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |134 | scope="row" |[[లియోనెల్ పలైరెట్]] |1902 |1902 |2 |{{sort|00049|49}} |{{sort|0200|20}} |{{sort|1225|12.25}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Lionel Palairet|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18397.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |135 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ టేట్]] |1902 |1902 |1 |{{sort|00009|9}} |{{sort|0055|5*}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|00096|96}} |{{sort|002|2}} |{{sort|2193|2/7}} |{{nts|25.50}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Tate|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21457.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |136 | scope="row" |[[టెడ్ ఆర్నాల్డ్]] |1903 |1907 |10 |{{sort|00160|160}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|1333|13.33}} |{{sort|01677|1,677}} |{{sort|031|31}} |{{sort|5163|5/37}} |{{nts|25.41}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ted Arnold|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8565.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |137 | scope="row" |[[బెర్నార్డ్ బోసాంక్వెట్]] |1903 |1905 |7 |{{sort|00147|147}} |{{sort|0270|27}} |{{sort|1336|13.36}} |{{sort|00970|970}} |{{sort|025|25}} |{{sort|8093|8/107}} |{{nts|24.16}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bernard Bosanquet|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9158.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |138 | scope="row" |R. E. ఫోస్టర్ ‡ |1903 |1907 |8 |{{sort|00602|602}} |{{sort|2870|287}} |{{sort|4630|46.30}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |13 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tip Foster|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12881.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |139 | scope="row" |[[ఆల్బర్ట్ రెల్ఫ్]] |1903 |1914 |13 |{{sort|00416|416}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|2311|23.11}} |{{sort|01764|1,764}} |{{sort|025|25}} |{{sort|5115|5/85}} |{{nts|24.96}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Albert Relf|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19365.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |140 | scope="row" |[[ఆర్థర్ ఫీల్డర్]] |1904 |1908 |6 |{{sort|00078|78}} |{{sort|0200|20}} |{{sort|1114|11.14}} |{{sort|01491|1,491}} |{{sort|026|26}} |{{sort|6118|6/82}} |{{nts|27.34}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Fielder|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12835.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |141 | scope="row" |[[ఆల్బర్ట్ నైట్]] |1904 |1904 |3 |{{sort|00081|81}} |{{sort|0705|70*}} |{{sort|1620|16.20}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Albert Knight|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15908.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |142 | scope="row" |[[డేవిడ్ డెంటన్ (క్రికెటర్)|డేవిడ్ డెంటన్]] |1905 |1910 |11 |{{sort|00424|424}} |{{sort|1040|104}} |{{sort|2019|20.19}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Lucky Denton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11875.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |143 | scope="row" |[[ఆర్నాల్డ్ వారెన్]] |1905 |1905 |1 |{{sort|00007|7}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0700|7.00}} |{{sort|00236|236}} |{{sort|006|6}} |{{sort|5143|5/57}} |{{nts|18.83}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arnold Warren|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22314.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |144 | scope="row" |[[వాల్టర్ బ్రెర్లీ]] |1905 |1912 |4 |{{sort|00021|21}} |{{sort|0115|11*}} |{{sort|0700|7.00}} |{{sort|00705|705}} |{{sort|017|17}} |{{sort|5090|5/110}} |{{nts|21.11}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Walter Brearley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9209.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |145 | scope="row" |[[రెగీ స్పూనర్]] |1905 |1912 |10 |{{sort|00481|481}} |{{sort|1190|119}} |{{sort|3206|32.06}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Reggie Spooner|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20316.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |146 | scope="row" |[[జాక్ క్రాఫోర్డ్]] |1906 |1908 |12 |{{sort|00469|469}} |{{sort|0740|74}} |{{sort|2233|22.33}} |{{sort|02203|2,203}} |{{sort|039|39}} |{{sort|5152|5/48}} |{{nts|29.48}} |13 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Crawford|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10866.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |147 | scope="row" |[[ఫ్రెడరిక్ ఫాన్ ]]‡ |1906 |1910 |14 |{{sort|00682|682}} |{{sort|1430|143}} |{{sort|2623|26.23}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frederick Fane|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12807.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |148 | scope="row" |[[ఎర్నీ హేస్]] |1906 |1912 |5 |{{sort|00086|86}} |{{sort|0350|35}} |{{sort|1075|10.75}} |{{sort|00090|90}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1172|1/28}} |{{nts|52.00}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ernie Hayes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14104.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |149 | scope="row" |[[వాల్టర్ లీస్]] |1906 |1906 |5 |{{sort|00066|66}} |{{sort|0255|25*}} |{{sort|1100|11.00}} |{{sort|01256|1,256}} |{{sort|026|26}} |{{sort|6122|6/78}} |{{nts|17.96}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Walter Lees|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16242.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |150 | scope="row" |[[లియోనార్డ్ మూన్ ]]† |1906 |1906 |4 |{{sort|00182|182}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|2275|22.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Leonard Moon|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17070.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |151 | scope="row" |[[జాన్ హార్ట్లీ]] |1906 |1906 |2 |{{sort|00015|15}} |{{sort|0090|9}} |{{sort|0375|3.75}} |{{sort|00192|192}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1138|1/62}} |{{nts|115.00}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Hartley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14081.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |152 | scope="row" |[[నెవిల్ నాక్స్]] |1907 |1907 |2 |{{sort|00024|24}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|0800|8.00}} |{{sort|00126|126}} |{{sort|003|3}} |{{sort|2161|2/39}} |{{nts|35.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Neville Knox|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15921.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |153 | scope="row" |[[జార్జ్ గన్]] |1907 |1930 |15 |{{sort|01120|1,120}} |{{sort|1225|122*}} |{{sort|4000|40.00}} |{{sort|00012|12}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |15 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Gunn|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13489.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |154 | scope="row" |[[జో హార్డ్‌స్టాఫ్ సీనియర్]] |1907 |1908 |5 |{{sort|00311|311}} |{{sort|0720|72}} |{{sort|3110|31.10}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Joe Hardstaff|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14042.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |155 | scope="row" |[[కెన్నెత్ హచింగ్స్]] |1907 |1909 |7 |{{sort|00341|341}} |{{sort|1260|126}} |{{sort|2841|28.41}} |{{sort|00090|90}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1195|1/5}} |{{nts|81.00}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Kenneth Hutchings|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14327.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |156 | scope="row" |[[డిక్ యంగ్ (క్రికెటర్)|డిక్ యంగ్]] † |1907 |1908 |2 |{{sort|00027|27}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|0675|6.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Young|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/23536.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |157 | scope="row" |[[జాక్ హాబ్స్]] |1908 |1930 |61 |{{sort|05410|5,410}} |{{sort|2110|211}} |{{sort|5694|56.94}} |{{sort|00376|376}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1181|1/19}} |{{nts|165.00}} |17 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sir Jack Hobbs|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14225.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |158 | scope="row" |[[జో హంఫ్రీస్ ]]† |1908 |1908 |3 |{{sort|00044|44}} |{{sort|0160|16}} |{{sort|0880|8.80}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Joe Humphries|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14306.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |159 | scope="row" |[[జార్జ్ థాంప్సన్]] |1909 |1910 |6 |{{sort|00273|273}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|3033|30.33}} |{{sort|01367|1,367}} |{{sort|023|23}} |{{sort|4150|4/50}} |{{nts|27.73}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Thompson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21528.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |160 | scope="row" |[[జాన్ కింగ్]] |1909 |1909 |1 |{{sort|00064|64}} |{{sort|0600|60}} |{{sort|3200|32.00}} |{{sort|00162|162}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1101|1/99}} |{{nts|99.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John King|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15889.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |161 | scope="row" |[[జాక్ షార్ప్]] |1909 |1909 |3 |{{sort|00188|188}} |{{sort|1050|105}} |{{sort|4700|47.00}} |{{sort|00183|183}} |{{sort|003|3}} |{{sort|3133|3/67}} |{{nts|37.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Sharp|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20130.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |162 | scope="row" |[[డగ్లస్ కార్]] |1909 |1909 |1 |{{sort|00000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |{{sort|00414|414}} |{{sort|007|7}} |{{sort|5054|5/146}} |{{nts|40.28}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Douglas Carr|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10669.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |163 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ వూలీ]] |1909 |1934 |64 |{{sort|03283|3,283}} |{{sort|1540|154}} |{{sort|3607|36.07}} |{{sort|06495|6,495}} |{{sort|083|83}} |{{sort|7124|7/76}} |{{nts|33.91}} |64 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Woolley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22518.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |164 | scope="row" |[[మోరీస్ బర్డ్]] |1910 |1914 |10 |{{sort|00280|280}} |{{sort|0610|61}} |{{sort|1500|15.00}} |{{sort|00259|259}} |{{sort|008|8}} |{{sort|3189|3/11}} |{{nts|15.00}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Morice Bird|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9099.html|access-date=30 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |165 | scope="row" |[[క్లాడ్ బకెన్‌హామ్]] |1910 |1910 |5 |{{sort|00043|43}} |{{sort|0170|17}} |{{sort|0614|6.14}} |{{sort|01182|1,182}} |{{sort|021|21}} |{{sort|5085|5/115}} |{{nts|28.23}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Claude Buckenham|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9280.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |166 | scope="row" |H. D. G. లెవెసన్ గోవర్ ‡ |1910 |1910 |3 |{{sort|00095|95}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|2375|23.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sir Henry Leveson Gower|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16738.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |167 | scope="row" |[[జార్జ్ సింప్సన్]]-హేవార్డ్ |1910 |1910 |5 |{{sort|00105|105}} |{{sort|0295|29*}} |{{sort|1500|15.00}} |{{sort|00898|898}} |{{sort|023|23}} |{{sort|6157|6/43}} |{{nts|18.26}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Simpson-Hayward|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20197.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |168 | scope="row" |[[హెర్బర్ట్ స్ట్రుడ్విక్ ]]† |1910 |1926 |28 |{{sort|00230|230}} |{{sort|0240|24}} |{{sort|0793|7.93}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |61 |12 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bert Strudwick|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20393.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |169 | scope="row" |[[నెవిల్లే టఫ్నెల్ ]]† |1910 |1910 |1 |{{sort|00014|14}} |{{sort|0140|14}} |{{sort|1400|14.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Neville Tufnell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21609.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |170 | scope="row" |[[జానీ డగ్లస్ ]]‡ |1911 |1925 |23 |{{sort|00962|962}} |{{sort|1190|119}} |{{sort|2915|29.15}} |{{sort|02812|2,812}} |{{sort|045|45}} |{{sort|5154|5/46}} |{{nts|33.02}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Johnny Douglas|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11927.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |171 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ ఫోస్టర్]] |1911 |1912 |11 |{{sort|00330|330}} |{{sort|0710|71}} |{{sort|2357|23.57}} |{{sort|02447|2,447}} |{{sort|045|45}} |{{sort|6109|6/91}} |{{nts|20.57}} |11 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Foster|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12875.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |172 | scope="row" |[[జాక్ ]]W. హెర్నే |1911 |1926 |24 |{{sort|00806|806}} |{{sort|1140|114}} |{{sort|2600|26.00}} |{{sort|02926|2,926}} |{{sort|030|30}} |{{sort|5151|5/49}} |{{nts|48.73}} |13 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: 'Young Jack' Hearne|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14135.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |173 | scope="row" |[[సెప్టిమస్ కిన్నెర్]] |1911 |1911 |1 |{{sort|00052|52}} |{{sort|0300|30}} |{{sort|2600|26.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sep Kinneir|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15892.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |174 | scope="row" |[[ఫిల్ మీడ్]] |1911 |1928 |17 |{{sort|01185|1,185}} |{{sort|1825|182*}} |{{sort|4937|49.37}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Phil Mead|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16993.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |175 | scope="row" |[[బిల్ హిచ్]] |1912 |1921 |7 |{{sort|00103|103}} |{{sort|0515|51*}} |{{sort|1471|14.71}} |{{sort|00462|462}} |{{sort|007|7}} |{{sort|2169|2/31}} |{{nts|46.42}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Hitch|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14222.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |176 | scope="row" |[[టైగర్ స్మిత్ ]]† |1912 |1913 |11 |{{sort|00113|113}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|0869|8.69}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |17 |3 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tiger Smith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20240.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |177 | scope="row" |[[జో వైన్]] |1912 |1912 |2 |{{sort|00046|46}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|4600|46.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Joe Vine|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22189.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |178 | scope="row" |[[హ్యారీ డీన్ (క్రికెటర్)|హ్యారీ డీన్]] |1912 |1912 |3 |{{sort|00010|10}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|0500|5.00}} |{{sort|00447|447}} |{{sort|011|11}} |{{sort|4189|4/19}} |{{nts|13.90}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Dean|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11855.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |179 | scope="row" |[[మేజర్ బూత్]] |1913 |1914 |2 |{{sort|00046|46}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|2300|23.00}} |{{sort|00312|312}} |{{sort|007|7}} |{{sort|4151|4/49}} |{{nts|18.57}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Major Booth|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9152.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |180 | scope="row" |[[లియోనెల్ టెన్నిసన్ ]]‡ |1913 |1921 |9 |{{sort|00345|345}} |{{sort|0745|74*}} |{{sort|3136|31.36}} |{{sort|00006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Lord Tennyson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21499.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |} == 1919-1939 == {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" |181 | scope="row" |[[పాట్సీ హెండ్రెన్]] |1920 |1935 |51 |{{sort|03525|3,525}} |{{sort|2055|205*}} |{{sort|4763|47.63}} |{{sort|00047|47}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1168|1/32}} |{{nts|31.00}} |33 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Patsy Hendren|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14158.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |182 | scope="row" |[[సెక్ పార్కిన్]] |1920 |1924 |10 |{{sort|00160|160}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1230|12.30}} |{{sort|02095|2,095}} |{{sort|032|32}} |{{sort|5162|5/38}} |{{nts|35.25}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ciss Parkin|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18428.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |183 | scope="row" |[[జాక్ రస్సెల్]] |1920 |1923 |10 |{{sort|00910|910}} |{{sort|1400|140}} |{{sort|5687|56.87}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Russell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19497.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |184 | scope="row" |[[అబే వాడింగ్టన్]] |1920 |1921 |2 |{{sort|00016|16}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0400|4.00}} |{{sort|00276|276}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1165|1/35}} |{{nts|119.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Abe Waddington|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22251.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |185 | scope="row" |[[హ్యారీ హోవెల్]] |1920 |1924 |5 |{{sort|00015|15}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0750|7.50}} |{{sort|00918|918}} |{{sort|007|7}} |{{sort|4085|4/115}} |{{nts|79.85}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Howell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14284.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |186 | scope="row" |[[హ్యారీ మేక్‌పీస్]] |1920 |1921 |4 |{{sort|00279|279}} |{{sort|1170|117}} |{{sort|3487|34.87}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Makepeace|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16882.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |187 | scope="row" |[[పెర్సీ ఫెండర్]] |1921 |1929 |13 |{{sort|00380|380}} |{{sort|0600|60}} |{{sort|1900|19.00}} |{{sort|02178|2,178}} |{{sort|029|29}} |{{sort|5110|5/90}} |{{nts|40.86}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Percy Fender|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12828.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |188 | scope="row" |[[ఆర్థర్ డాల్ఫిన్ ]]† |1921 |1921 |1 |{{sort|00001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0050|0.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Dolphin|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11919.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |189 | scope="row" |[[రాక్లీ విల్సన్]] |1921 |1921 |1 |{{sort|00010|10}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0500|5.00}} |{{sort|00123|123}} |{{sort|003|3}} |{{sort|2172|2/28}} |{{nts|12.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Rockley Wilson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22471.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |190 | scope="row" |[[పెర్సీ హోమ్స్]] |1921 |1932 |7 |{{sort|00357|357}} |{{sort|0880|88}} |{{sort|2746|27.46}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Percy Holmes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14254.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |191 | scope="row" |[[వాలెన్స్ జుప్]] |1921 |1928 |8 |{{sort|00208|208}} |{{sort|0380|38}} |{{sort|1733|17.33}} |{{sort|01301|1,301}} |{{sort|028|28}} |{{sort|4163|4/37}} |{{nts|22.00}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Vallance Jupp|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15572.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |192 | scope="row" |[[డోనాల్డ్ నైట్ (క్రికెటర్)|డోనాల్డ్ నైట్]] |1921 |1921 |2 |{{sort|00054|54}} |{{sort|0380|38}} |{{sort|1350|13.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Donald Knight|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15911.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |193 | scope="row" |[[టామ్ రిచ్మండ్]] |1921 |1921 |1 |{{sort|00006|6}} |{{sort|0040|4}} |{{sort|0300|3.00}} |{{sort|00114|114}} |{{sort|002|2}} |{{sort|2131|2/69}} |{{nts|43.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tich Richmond|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19402.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |194 | scope="row" |[[ఎర్నెస్ట్ టైల్డ్స్లీ]] |1921 |1929 |14 |{{sort|00990|990}} |{{sort|1220|122}} |{{sort|5500|55.00}} |{{sort|00003|3}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ernest Tyldesley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21634.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |195 | scope="row" |[[ఆల్ఫ్ డిప్పర్]] |1921 |1921 |1 |{{sort|00051|51}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|2550|25.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alfred Dipper|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11898.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |196 | scope="row" |[[జాక్ డర్స్టన్]] |1921 |1921 |1 |{{sort|00008|8}} |{{sort|0065|6*}} |{{sort|0800|8.00}} |{{sort|00202|202}} |{{sort|005|5}} |{{sort|4098|4/102}} |{{nts|27.20}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Durston|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11963.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |197 | scope="row" |[[జాన్ ఎవాన్స్]] |1921 |1921 |1 |{{sort|00018|18}} |{{sort|0140|14}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Evans|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12523.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |198 | scope="row" |[[నిగెల్ హేగ్]] |1921 |1930 |5 |{{sort|00126|126}} |{{sort|0470|47}} |{{sort|1400|14.00}} |{{sort|01026|1,026}} |{{sort|013|13}} |{{sort|3127|3/73}} |{{nts|34.46}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Nigel Haig|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13993.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |199 | scope="row" |[[జార్జ్ బ్రౌన్ ]]† |1921 |1923 |7 |{{sort|00299|299}} |{{sort|0840|84}} |{{sort|2990|29.90}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |9 |3 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Brown|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9259.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |200 | scope="row" |[[ఆండీ డుకాట్]] |1921 |1921 |1 |{{sort|00005|5}} |{{sort|0030|3}} |{{sort|0250|2.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Andy Ducat|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11943.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |201 | scope="row" |[[వాలీ హార్డింగ్]] |1921 |1921 |1 |{{sort|00030|30}} |{{sort|0250|25}} |{{sort|1500|15.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Wally Hardinge|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14038.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |202 | scope="row" |[[జాక్ వైట్ (క్రికెటర్, జననం 1891)|జాక్ వైట్]] ‡ |1921 |1931 |15 |{{sort|00239|239}} |{{sort|0290|29}} |{{sort|1838|18.38}} |{{sort|04801|4,801}} |{{sort|049|49}} |{{sort|8074|8/126}} |{{nts|32.26}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack White|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22408.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |203 | scope="row" |[[చార్లీ హాలోస్]] |1921 |1928 |2 |{{sort|00042|42}} |{{sort|0260|26}} |{{sort|4200|42.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charlie Hallows|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14002.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |204 | scope="row" |[[చార్లీ పార్కర్]] |1921 |1921 |1 |{{sort|00003|3}} |{{sort|0035|3*}} |{{sort|00.03|–}} |{{sort|00168|168}} |{{sort|002|2}} |{{sort|2168|2/32}} |{{nts|16.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charlie Parker|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18418.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |205 | scope="row" |[[అండీ గంధం]] |1921 |1930 |14 |{{sort|00879|879}} |{{sort|3250|325}} |{{sort|3821|38.21}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Andy Sandam|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20058.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |206 | scope="row" |[[ఆర్థర్ కార్ ]]‡ |1922 |1929 |11 |{{sort|00237|237}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|1975|19.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Carr|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10666.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |207 | scope="row" |[[ఆర్థర్ గిల్లిగాన్ ]]‡ |1922 |1925 |11 |{{sort|00209|209}} |{{sort|0395|39*}} |{{sort|1607|16.07}} |{{sort|02404|2,404}} |{{sort|036|36}} |{{sort|6193|6/7}} |{{nts|29.05}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Gilligan|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13372.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |208 | scope="row" |[[అలెక్ కెన్నెడీ]] |1922 |1923 |5 |{{sort|00093|93}} |{{sort|0415|41*}} |{{sort|1550|15.50}} |{{sort|01683|1,683}} |{{sort|031|31}} |{{sort|5124|5/76}} |{{nts|19.32}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alex Kennedy|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15858.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |209 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ మన్]] |1922 |1923 |5 |{{sort|00281|281}} |{{sort|0840|84}} |{{sort|3512|35.12}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Mann|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16893.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |210 | scope="row" |[[గ్రెవిల్లే స్టీవెన్స్ ]]‡ |1922 |1930 |10 |{{sort|00263|263}} |{{sort|0690|69}} |{{sort|1547|15.47}} |{{sort|01186|1,186}} |{{sort|020|20}} |{{sort|5110|5/90}} |{{nts|32.40}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Greville Stevens|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20369.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |211 | scope="row" |[[జార్జ్ మెకాలే]] |1923 |1933 |8 |{{sort|00112|112}} |{{sort|0760|76}} |{{sort|1866|18.66}} |{{sort|01701|1,701}} |{{sort|024|24}} |{{sort|5136|5/64}} |{{nts|27.58}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Macaulay|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16857.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |212 | scope="row" |[[జార్జ్ స్ట్రీట్ ]]† |1923 |1923 |1 |{{sort|00011|11}} |{{sort|0075|7*}} |{{sort|1100|11.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Street|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20389.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |213 | scope="row" |[[పెర్సీ చాప్‌మన్ ]]‡ |1924 |1931 |26 |{{sort|00925|925}} |{{sort|1210|121}} |{{sort|2890|28.90}} |{{sort|00040|40}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |32 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Percy Chapman|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10705.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |214 | scope="row" |[[రాయ్ కిల్నర్]] |1924 |1926 |9 |{{sort|00233|233}} |{{sort|0740|74}} |{{sort|3328|33.28}} |{{sort|02368|2,368}} |{{sort|024|24}} |{{sort|4149|4/51}} |{{nts|30.58}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Roy Kilner|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15884.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |215 | scope="row" |[[హెర్బర్ట్ సుట్క్లిఫ్]] |1924 |1935 |54 |{{sort|04555|4,555}} |{{sort|1940|194}} |{{sort|6073|60.73}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |23 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Herbert Sutcliffe|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20413.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |216 | scope="row" |[[మారిస్ టేట్]] |1924 |1935 |39 |{{sort|01198|1,198}} |{{sort|1005|100*}} |{{sort|2548|25.48}} |{{sort|12523|12,523}} |{{sort|155|155}} |{{sort|6158|6/42}} |{{nts|26.16}} |11 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Maurice Tate|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21462.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |217 | scope="row" |[[జార్జ్ వుడ్ ]]† |1924 |1924 |3 |{{sort|00007|7}} |{{sort|0060|6}} |{{sort|0350|3.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |5 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Wood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22500.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |218 | scope="row" |[[డిక్ టైల్డ్స్లీ]] |1924 |1930 |7 |{{sort|00047|47}} |{{sort|0290|29}} |{{sort|0783|7.83}} |{{sort|01615|1,615}} |{{sort|019|19}} |{{sort|3150|3/50}} |{{nts|32.57}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Tyldesley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21637.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |219 | scope="row" |[[జార్జ్ డక్‌వర్త్ ]]† |1924 |1936 |24 |{{sort|00234|234}} |{{sort|0395|39*}} |{{sort|1462|14.62}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |45 |15 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Duckworth|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11946.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |220 | scope="row" |[[జార్జ్ గేరీ]] |1924 |1934 |14 |{{sort|00249|249}} |{{sort|0660|66}} |{{sort|1556|15.56}} |{{sort|03810|3,810}} |{{sort|046|46}} |{{sort|7130|7/70}} |{{nts|29.41}} |13 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Geary|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13347.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |221 | scope="row" |[[జాక్ మాక్‌బ్రియన్]] |1924 |1924 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack MacBryan|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16858.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |222 | scope="row" |[[టిచ్ ఫ్రీమాన్]] |1924 |1929 |12 |{{sort|00154|154}} |{{sort|0505|50*}} |{{sort|1400|14.00}} |{{sort|03732|3,732}} |{{sort|066|66}} |{{sort|7129|7/71}} |{{nts|25.86}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tich Freeman|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12918.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |223 | scope="row" |[[విలియం వైసల్]] |1925 |1930 |4 |{{sort|00209|209}} |{{sort|0760|76}} |{{sort|2985|29.85}} |{{sort|00016|16}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dodger Whysall|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22420.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |224 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ రూట్]] |1926 |1926 |3 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|00642|642}} |{{sort|008|8}} |{{sort|4116|4/84}} |{{nts|24.25}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Root|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19471.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |225 | scope="row" |[[హెరాల్డ్ లార్వుడ్]] |1926 |1933 |21 |{{sort|00485|485}} |{{sort|0980|98}} |{{sort|1940|19.40}} |{{sort|04969|4,969}} |{{sort|078|78}} |{{sort|6168|6/32}} |{{nts|28.35}} |15 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harold Larwood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16207.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |226 | scope="row" |[[ఎవార్ట్ ఆస్టిల్]] |1927 |1930 |9 |{{sort|00190|190}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|1266|12.66}} |{{sort|02182|2,182}} |{{sort|025|25}} |{{sort|4142|4/58}} |{{nts|34.24}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ewart Astill|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8576.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |227 | scope="row" |[[వాలీ హమ్మండ్ ]]‡ |1927 |1947 |85 |{{sort|07249|7,249}} |{{sort|3365|336*}} |{{sort|5845|58.45}} |{{sort|07969|7,969}} |{{sort|083|83}} |{{sort|5164|5/36}} |{{nts|37.80}} |110 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Wally Hammond|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14022.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |228 | scope="row" |[[జాఫ్రీ లెగ్గే]] |1927 |1930 |5 |{{sort|00299|299}} |{{sort|1960|196}} |{{sort|4983|49.83}} |{{sort|00030|30}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Geoffrey Legge|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16253.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |229 | scope="row" |[[ఇయాన్ పీబుల్స్]] |1927 |1931 |13 |{{sort|00098|98}} |{{sort|0260|26}} |{{sort|1088|10.88}} |{{sort|02882|2,882}} |{{sort|045|45}} |{{sort|6137|6/63}} |{{nts|30.91}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ian Peebles|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18488.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |230 | scope="row" |[[ఆర్.టి.స్టానీఫోర్త్|రోనీ స్టానీఫోర్త్ †]] |1927 |1928 |4 |{{sort|00013|13}} |{{sort|0065|6*}} |{{sort|0260|2.60}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |7 |2 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Rony Stanyforth|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20338.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |231 | scope="row" |[[బాబ్ వ్యాట్ ]]‡ |1927 |1937 |40 |{{sort|01839|1,839}} |{{sort|1490|149}} |{{sort|3170|31.70}} |{{sort|01395|1,395}} |{{sort|018|18}} |{{sort|3196|3/4}} |{{nts|35.66}} |16 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bob Wyatt|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22545.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |232 | scope="row" |[[సామ్ స్టేపుల్స్]] |1928 |1928 |3 |{{sort|00065|65}} |{{sort|0390|39}} |{{sort|1300|13.00}} |{{sort|01149|1,149}} |{{sort|015|15}} |{{sort|3150|3/50}} |{{nts|29.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sam Staples|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20339.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |233 | scope="row" |[[ఎడ్డీ డాసన్]] |1928 |1930 |5 |{{sort|00175|175}} |{{sort|0550|55}} |{{sort|1944|19.44}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Eddie Dawson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11843.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |234 | scope="row" |[[హ్యారీ ఇలియట్ ]]† |1928 |1934 |4 |{{sort|00061|61}} |{{sort|0375|37*}} |{{sort|1525|15.25}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |8 |3 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Elliott|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12504.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |235 | scope="row" |[[డగ్లస్ జార్డిన్ ]]‡ |1928 |1934 |22 |{{sort|01296|1,296}} |{{sort|1270|127}} |{{sort|4800|48.00}} |{{sort|00006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |26 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Douglas Jardine|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15481.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |236 | scope="row" |[[హ్యారీ స్మిత్ ]]† |1928 |1928 |1 |{{sort|00007|7}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0700|7.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Smith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20251.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |237 | scope="row" |[[మారిస్ లేలాండ్]] |1928 |1938 |41 |{{sort|02764|2,764}} |{{sort|1870|187}} |{{sort|4606|46.06}} |{{sort|01103|1,103}} |{{sort|006|6}} |{{sort|3109|3/91}} |{{nts|97.50}} |13 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Maurice Leyland|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16287.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |238 | scope="row" |K. S. దులీప్‌సిన్హ్జీ |1929 |1931 |12 |{{sort|00995|995}} |{{sort|1730|173}} |{{sort|5852|58.52}} |{{sort|00006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |10 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Duleep|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11951.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |239 | scope="row" |[[టామ్ కిల్లిక్]] |1929 |1929 |2 |{{sort|00081|81}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|2025|20.25}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tom Killick|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15882.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |240 | scope="row" |[[జాక్ ఓ]]'కానర్ |1929 |1930 |4 |{{sort|00153|153}} |{{sort|0510|51}} |{{sort|2185|21.85}} |{{sort|00162|162}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1169|1/31}} |{{nts|72.00}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack O'Connor|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18252.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |241 | scope="row" |[[వాల్టర్ రాబిన్స్ ]]‡ |1929 |1937 |19 |{{sort|00612|612}} |{{sort|1080|108}} |{{sort|2660|26.60}} |{{sort|03318|3,318}} |{{sort|064|64}} |{{sort|6162|6/32}} |{{nts|27.46}} |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Walter Robins|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19450.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |242 | scope="row" |[[టెడ్ బౌలీ]] |1929 |1930 |5 |{{sort|00252|252}} |{{sort|1090|109}} |{{sort|3600|36.00}} |{{sort|00252|252}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ted Bowley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9184.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |243 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ బారట్]] |1929 |1930 |5 |{{sort|00028|28}} |{{sort|0170|17}} |{{sort|0933|9.33}} |{{sort|00750|750}} |{{sort|005|5}} |{{sort|1192|1/8}} |{{nts|47.00}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Barratt|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9007.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |244 | scope="row" |[[లెస్ అమెస్ ]]† |1929 |1939 |47 |{{sort|02434|2,434}} |{{sort|1490|149}} |{{sort|4056|40.56}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |74 |23 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Les Ames|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8532.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |245 | scope="row" |[[నోబీ క్లార్క్]] |1929 |1934 |8 |{{sort|00036|36}} |{{sort|0100|10}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|01931|1,931}} |{{sort|032|32}} |{{sort|5102|5/98}} |{{nts|28.09}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Nobby Clark|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10739.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |246 | scope="row" |[[మారిస్ అల్లోమ్]] |1930 |1931 |5 |{{sort|00014|14}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|1400|14.00}} |{{sort|00817|817}} |{{sort|014|14}} |{{sort|5162|5/38}} |{{nts|18.92}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Maurice Allom|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8524.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |247 | scope="row" |[[టిచ్ కార్న్‌ఫోర్డ్ ]]† |1930 |1930 |4 |{{sort|00036|36}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |5 |3 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tich Cornford|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10817.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |248 | scope="row" |[[హెరాల్డ్ గిల్లిగాన్]] |1930 |1930 |4 |{{sort|00071|71}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|1775|17.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harold Gilligan|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13373.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |249 | scope="row" |[[స్టాన్ నికోలస్]] |1930 |1939 |14 |{{sort|00355|355}} |{{sort|0785|78*}} |{{sort|2958|29.58}} |{{sort|02565|2,565}} |{{sort|041|41}} |{{sort|6165|6/35}} |{{nts|28.09}} |11 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Stan Nichols|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18021.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |250 | scope="row" |[[మారిస్ టర్న్‌బుల్]] |1930 |1936 |9 |{{sort|00224|224}} |{{sort|0610|61}} |{{sort|2036|20.36}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Maurice Turnbull|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21614.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |251 | scope="row" |[[స్టాన్ వర్తింగ్టన్]] |1930 |1937 |9 |{{sort|00321|321}} |{{sort|1280|128}} |{{sort|2918|29.18}} |{{sort|00633|633}} |{{sort|008|8}} |{{sort|2181|2/19}} |{{nts|39.50}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Stan Worthington|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22526.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |252 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్డీ కాల్తోర్ప్ ]]‡ |1930 |1930 |4 |{{sort|00129|129}} |{{sort|0490|49}} |{{sort|1842|18.42}} |{{sort|00204|204}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1162|1/38}} |{{nts|91.00}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Freddie Calthorpe|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10643.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |253 | scope="row" |[[బిల్ వోస్]] |1930 |1947 |27 |{{sort|00308|308}} |{{sort|0660|66}} |{{sort|1339|13.39}} |{{sort|06360|6,360}} |{{sort|098|98}} |{{sort|7130|7/70}} |{{nts|27.88}} |15 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Voce|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22192.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |254 | scope="row" |[[లెస్లీ టౌన్సెండ్]] |1930 |1934 |4 |{{sort|00097|97}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|1616|16.16}} |{{sort|00399|399}} |{{sort|006|6}} |{{sort|2178|2/22}} |{{nts|34.16}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Leslie Townsend|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21568.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |255 | scope="row" |[[గుబ్బి అలెన్ ]]‡ |1930 |1948 |25 |{{sort|00750|750}} |{{sort|1220|122}} |{{sort|2419|24.19}} |{{sort|04386|4,386}} |{{sort|081|81}} |{{sort|7120|7/80}} |{{nts|29.37}} |20 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sir Gubby Allen|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8515.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |256 | scope="row" |[[టామ్ గొడ్దార్డ్]] |1930 |1939 |8 |{{sort|00013|13}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|0650|6.50}} |{{sort|01563|1,563}} |{{sort|022|22}} |{{sort|6171|6/29}} |{{nts|26.72}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tom Goddard|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13386.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |257 | scope="row" |[[బిల్ ఫారిమాండ్ ]]† |1931 |1935 |4 |{{sort|00116|116}} |{{sort|0350|35}} |{{sort|1657|16.57}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |5 |2 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Farrimond|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12814.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |258 | scope="row" |[[హ్యారీ లీ]] |1931 |1931 |1 |{{sort|00019|19}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|0950|9.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harry Lee|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16249.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |259 | scope="row" |[[జానీ ఆర్నాల్డ్]] |1931 |1931 |1 |{{sort|00034|34}} |{{sort|0340|34}} |{{sort|1700|17.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Arnold|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8567.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |260 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ బేక్వెల్]] |1931 |1935 |6 |{{sort|00409|409}} |{{sort|1070|107}} |{{sort|4544|45.44}} |{{sort|00018|18}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Bakewell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8960.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |261 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్డీ బ్రౌన్ ]]‡ |1931 |1953 |22 |{{sort|00734|734}} |{{sort|0790|79}} |{{sort|2531|25.31}} |{{sort|03260|3,260}} |{{sort|045|45}} |{{sort|5151|5/49}} |{{nts|31.06}} |22 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Freddie Brown|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9255.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |262 | scope="row" |[[హెడ్లీ వెరిటీ]] |1931 |1939 |40 |{{sort|00669|669}} |{{sort|0665|66*}} |{{sort|2090|20.90}} |{{sort|11173|11,173}} |{{sort|144|144}} |{{sort|8157|8/43}} |{{nts|24.37}} |30 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Hedley Verity|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22185.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |263 | scope="row" |[[ఎడ్డీ పేంటర్]] |1931 |1939 |20 |{{sort|01540|1,540}} |{{sort|2430|243}} |{{sort|5923|59.23}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Eddie Paynter|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18475.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |264 | scope="row" |[[బిల్ బోవ్స్]] |1932 |1946 |15 |{{sort|00028|28}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|0466|4.66}} |{{sort|03655|3,655}} |{{sort|068|68}} |{{sort|6167|6/33}} |{{nts|22.33}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Bowes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9181.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |265 | scope="row" |[[ఇఫ్తీకర్ అలీ ఖాన్ పటౌడీ]] |1932 |1934 |3 |{{sort|00144|144}} |{{sort|1020|102}} |{{sort|2880|28.80}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |{{efn|The [[Iftikhar Ali Khan Pataudi|Nawab of Pataudi]] also played Test cricket for [[India national cricket team|India]]. Only his record for England is given above.|పేరు=India|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Player profile: Nawab of Pataudi|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/32224.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |266 | scope="row" |[[టామీ మిచెల్]] |1933 |1935 |5 |{{sort|00020|20}} |{{sort|0090|9}} |{{sort|0500|5.00}} |{{sort|00894|894}} |{{sort|008|8}} |{{sort|2151|2/49}} |{{nts|62.25}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tommy Mitchell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17050.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |267 | scope="row" |[[సిరిల్ వాల్టర్స్]] |1933 |1934 |11 |{{sort|00784|784}} |{{sort|1020|102}} |{{sort|5226|52.26}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Cyril Walters|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22283.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |268 | scope="row" |[[జేమ్స్ లాంగ్రిడ్జ్]] |1933 |1946 |8 |{{sort|00242|242}} |{{sort|0700|70}} |{{sort|2688|26.88}} |{{sort|01074|1,074}} |{{sort|019|19}} |{{sort|7144|7/56}} |{{nts|21.73}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: James Langridge|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16195.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |269 | scope="row" |[[చార్లీ బార్నెట్]] |1933 |1948 |20 |{{sort|01098|1,098}} |{{sort|1290|129}} |{{sort|3541|35.41}} |{{sort|00256|256}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charlie Barnett|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9000.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |270 | scope="row" |[[చార్లెస్ మారియట్]] |1933 |1933 |1 |{{sort|00000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |{{sort|00247|247}} |{{sort|011|11}} |{{sort|6141|6/59}} |{{nts|8.72}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charles Marriott|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16903.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |271 | scope="row" |[[ఆర్థర్ మిచెల్]] |1933 |1936 |6 |{{sort|00298|298}} |{{sort|0720|72}} |{{sort|2980|29.80}} |{{sort|00006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Mitchell|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17045.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |272 | scope="row" |[[బ్రయాన్ వాలెంటైన్]] |1933 |1939 |7 |{{sort|00454|454}} |{{sort|1360|136}} |{{sort|6485|64.85}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bryan Valentine|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22173.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |273 | scope="row" |[[హాప్పర్ లెవెట్ ]]† |1934 |1934 |1 |{{sort|00007|7}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0700|7.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Hopper Levett|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16265.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |274 | scope="row" |[[కెన్ ఫార్నెస్]] |1934 |1939 |15 |{{sort|00058|58}} |{{sort|0200|20}} |{{sort|0483|4.83}} |{{sort|03932|3,932}} |{{sort|060|60}} |{{sort|6104|6/96}} |{{nts|28.65}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ken Farnes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12812.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |275 | scope="row" |[[లెన్ హాప్‌వుడ్]] |1934 |1934 |2 |{{sort|00012|12}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|0600|6.00}} |{{sort|00462|462}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Len Hopwood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14265.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |276 | scope="row" |[[వాల్టర్ కీటన్]] |1934 |1939 |2 |{{sort|00057|57}} |{{sort|0250|25}} |{{sort|1425|14.25}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Walter Keeton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15841.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |277 | scope="row" |[[ఎరిక్ హోలీస్]] |1935 |1950 |13 |{{sort|00037|37}} |{{sort|0185|18*}} |{{sort|0528|5.28}} |{{sort|03554|3,554}} |{{sort|044|44}} |{{sort|7150|7/50}} |{{nts|30.27}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Eric Hollies|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14240.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |278 | scope="row" |[[ఎర్రోల్ హోమ్స్]] |1935 |1935 |5 |{{sort|00114|114}} |{{sort|0855|85*}} |{{sort|1628|16.28}} |{{sort|00108|108}} |{{sort|002|2}} |{{sort|1190|1/10}} |{{nts|38.00}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Errol Holmes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14249.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |279 | scope="row" |[[జాక్ ఇద్దన్]] |1935 |1935 |5 |{{sort|00170|170}} |{{sort|0730|73}} |{{sort|2833|28.33}} |{{sort|00066|66}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Iddon|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15379.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |280 | scope="row" |[[జార్జ్ పైన్]] |1935 |1935 |4 |{{sort|00097|97}} |{{sort|0490|49}} |{{sort|1616|16.16}} |{{sort|01044|1,044}} |{{sort|017|17}} |{{sort|5032|5/168}} |{{nts|27.47}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Paine|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18396.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |281 | scope="row" |[[జిమ్ స్మిత్ (క్రికెటర్)|జిమ్ స్మిత్]] |1935 |1937 |5 |{{sort|00102|102}} |{{sort|0270|27}} |{{sort|1020|10.20}} |{{sort|00930|930}} |{{sort|015|15}} |{{sort|5184|5/16}} |{{nts|26.20}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jim Smith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20231.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |282 | scope="row" |[[డేవిడ్ టౌన్సెండ్]] |1935 |1935 |3 |{{sort|00077|77}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1283|12.83}} |{{sort|00006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: David Townsend|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21565.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |283 | scope="row" |[[మాండీ మిచెల్]]-ఇన్స్ |1935 |1935 |1 |{{sort|00005|5}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0500|5.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Mandy Mitchell-Innes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17044.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |284 | scope="row" |[[విల్ఫ్ బార్బర్]] |1935 |1935 |2 |{{sort|00083|83}} |{{sort|0440|44}} |{{sort|2075|20.75}} |{{sort|00002|2}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1200|1/0}} |{{nts|0.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Wilf Barber|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8983.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |285 | scope="row" |[[జో హార్డ్‌స్టాఫ్ జూనియర్]] |1935 |1948 |23 |{{sort|01636|1,636}} |{{sort|2055|205*}} |{{sort|4674|46.74}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Joe Hardstaff Jr|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14041.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |286 | scope="row" |[[జిమ్ సిమ్స్]] |1935 |1937 |4 |{{sort|00016|16}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|0400|4.00}} |{{sort|00887|887}} |{{sort|011|11}} |{{sort|5127|5/73}} |{{nts|43.63}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jim Sims|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20200.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |287 | scope="row" |[[డెనిస్ స్మిత్]] |1935 |1935 |2 |{{sort|00128|128}} |{{sort|0570|57}} |{{sort|3200|32.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Denis Smith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20238.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |288 | scope="row" |[[జానీ క్లే]] |1935 |1935 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|00192|192}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Johnnie Clay|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10745.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |289 | scope="row" |[[హాప్పర్ చదవండి]] |1935 |1935 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|00270|270}} |{{sort|006|6}} |{{sort|4064|4/136}} |{{nts|33.33}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Hopper Read|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19349.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |290 | scope="row" |[[హెరాల్డ్ గింబ్లెట్]] |1936 |1939 |3 |{{sort|00129|129}} |{{sort|0675|67*}} |{{sort|3225|32.25}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harold Gimblett|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13379.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |291 | scope="row" |[[ఆర్థర్ ఫాగ్]] |1936 |1939 |5 |{{sort|00150|150}} |{{sort|0390|39}} |{{sort|1875|18.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Fagg|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12800.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |292 | scope="row" |[[లారీ ఫిష్లాక్]] |1936 |1947 |4 |{{sort|00047|47}} |{{sort|0195|19*}} |{{sort|1175|11.75}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Laurie Fishlock|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12845.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |293 | scope="row" |[[ఆల్ఫ్ గవర్]] |1936 |1946 |4 |{{sort|00002|2}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort|00.02|–}} |{{sort|00816|816}} |{{sort|008|8}} |{{sort|3115|3/85}} |{{nts|44.87}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alf Gover|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13416.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |294 | scope="row" |[[లెన్ హట్టన్ ]]‡ |1937 |1955 |79 |{{sort|06971|6,971}} |{{sort|3640|364}} |{{sort|5667|56.67}} |{{sort|00260|260}} |{{sort|003|3}} |{{sort|1198|1/2}} |{{nts|77.33}} |57 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sir Leonard Hutton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14334.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |295 | scope="row" |[[జిమ్ పార్క్స్ (క్రికెటర్, జననం 1903)|జిమ్ పార్క్స్ సీనియర్]] |1937 |1937 |1 |{{sort|00029|29}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|1450|14.50}} |{{sort|00126|126}} |{{sort|003|3}} |{{sort|2174|2/26}} |{{nts|12.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jim Parks|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18433.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |296 | scope="row" |[[ఆర్థర్ వెల్లర్డ్]] |1937 |1938 |2 |{{sort|00047|47}} |{{sort|0380|38}} |{{sort|1175|11.75}} |{{sort|00456|456}} |{{sort|007|7}} |{{sort|4119|4/81}} |{{nts|33.85}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Wellard|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22357.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |297 | scope="row" |[[డెనిస్ కాంప్టన్]] |1937 |1957 |78 |{{sort|05807|5,807}} |{{sort|2780|278}} |{{sort|5006|50.06}} |{{sort|02710|2,710}} |{{sort|025|25}} |{{sort|5130|5/70}} |{{nts|56.40}} |49 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Denis Compton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10777.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |298 | scope="row" |[[ఆస్టిన్ మాథ్యూస్]] |1937 |1937 |1 |{{sort|00002|2}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort|00.02|–}} |{{sort|00180|180}} |{{sort|002|2}} |{{sort|1187|1/13}} |{{nts|32.50}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Austin Matthews|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16942.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |299 | scope="row" |[[సిరిల్ వాష్‌బ్రూక్]] |1937 |1956 |37 |{{sort|02569|2,569}} |{{sort|1950|195}} |{{sort|4281|42.81}} |{{sort|00036|36}} |{{sort|001|1}} |{{sort|1175|1/25}} |{{nts|33.00}} |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Cyril Washbrook|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22322.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |300 | scope="row" |[[బిల్ ఎడ్రిచ్]] |1938 |1955 |39 |{{sort|02440|2,440}} |{{sort|2190|219}} |{{sort|4000|40.00}} |{{sort|03234|3,234}} |{{sort|041|41}} |{{sort|4132|4/68}} |{{nts|41.29}} |39 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Edrich|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12492.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |301 | scope="row" |[[రెగ్ సిన్ఫీల్డ్]] |1938 |1938 |1 |{{sort|00006|6}} |{{sort|0060|6}} |{{sort|0600|6.00}} |{{sort|00378|378}} |{{sort|002|2}} |{{sort|1149|1/51}} |{{nts|61.50}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Reg Sinfield|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20201.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |302 | scope="row" |[[డౌగ్ రైట్]] |1938 |1951 |34 |{{sort|00289|289}} |{{sort|0450|45}} |{{sort|1111|11.11}} |{{sort|08135|8,135}} |{{sort|108|108}} |{{sort|7095|7/105}} |{{nts|39.11}} |10 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Doug Wright|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22536.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |303 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ ప్రైస్ ]]† |1938 |1938 |1 |{{sort|00006|6}} |{{sort|0060|6}} |{{sort|0300|3.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Price|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18619.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |304 | scope="row" |[[ఆర్థర్ వుడ్ ]]† |1938 |1939 |4 |{{sort|00080|80}} |{{sort|0530|53}} |{{sort|2000|20.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |10 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Wood|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22496.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |305 | scope="row" |[[పాల్ గిబ్ ]]† |1938 |1946 |8 |{{sort|00581|581}} |{{sort|1200|120}} |{{sort|4469|44.69}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |3 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Paul Gibb|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13357.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |306 | scope="row" |[[లెన్ విల్కిన్సన్]] |1938 |1939 |3 |{{sort|00003|3}} |{{sort|0200|20}} |{{sort|0300|3.00}} |{{sort|00573|573}} |{{sort|007|7}} |{{sort|2188|2/12}} |{{nts|38.71}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Len Wilkinson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22434.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |307 | scope="row" |[[నార్మన్ యార్డ్లీ ]]‡ |1938 |1950 |20 |{{sort|00812|812}} |{{sort|0990|99}} |{{sort|2537|25.37}} |{{sort|01662|1,662}} |{{sort|021|21}} |{{sort|3133|3/67}} |{{nts|33.66}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Norman Yardley|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/23521.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |308 | scope="row" |[[రెగ్ ప్రోత్సాహకాలు]] |1939 |1939 |2 |{{sort|00003|3}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort|00.03|–}} |{{sort|00829|829}} |{{sort|011|11}} |{{sort|5100|5/100}} |{{nts|32.27}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Reg Perks|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18504.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |309 | scope="row" |[[బిల్ కాప్సన్]] |1939 |1947 |3 |{{sort|00006|6}} |{{sort|0060|6}} |{{sort|0600|6.00}} |{{sort|00762|762}} |{{sort|015|15}} |{{sort|5115|5/85}} |{{nts|19.80}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bill Copson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10812.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |310 | scope="row" |[[బడ్డీ ఓల్డ్‌ఫీల్డ్]] |1939 |1939 |1 |{{sort|00099|99}} |{{sort|0800|80}} |{{sort|4950|49.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Buddy Oldfield|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18255.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |} == 1946-1959 == {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" |311 | scope="row" |[[అలెక్ బెడ్సర్]] |1946 |1955 |51 |{{sort|00714|714}} |{{sort|0790|79}} |{{sort|1275|12.75}} |{{sort|15918|15,918}} |{{sort|236|236}} |{{sort|07156|7/44}} |{{nts|24.89}} |26 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alec Bedser|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9057.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |312 | scope="row" |[[జాక్ ఇకిన్]] |1946 |1955 |18 |{{sort|00606|606}} |{{sort|0600|60}} |{{sort|2089|20.89}} |{{sort|00572|572}} |{{sort|003|3}} |{{sort|01162|1/38}} |{{nts|118.00}} |31 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Ikin|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15381.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |313 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ స్మైల్స్]] |1946 |1946 |1 |{{sort|00025|25}} |{{sort|0250|25}} |{{sort|2500|25.00}} |{{sort|00120|120}} |{{sort|003|3}} |{{sort|03156|3/44}} |{{nts|20.66}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Smailes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20213.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |314 | scope="row" |[[డిక్ పొలార్డ్]] |1946 |1948 |4 |{{sort|00013|13}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|1300|13.00}} |{{sort|01102|1,102}} |{{sort|015|15}} |{{sort|05176|5/24}} |{{nts|25.20}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Pollard|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18561.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |315 | scope="row" |[[గాడ్‌ఫ్రే ఎవాన్స్ ]]† |1946 |1959 |91 |{{sort|02439|2,439}} |{{sort|1040|104}} |{{sort|2049|20.49}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |173 |46 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Godfrey Evans|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12543.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |316 | scope="row" |[[పీటర్ స్మిత్]] |1946 |1947 |4 |{{sort|00033|33}} |{{sort|0240|24}} |{{sort|0660|6.60}} |{{sort|00538|538}} |{{sort|003|3}} |{{sort|02028|2/172}} |{{nts|106.33}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Peter Smith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20270.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |317 | scope="row" |[[సామ్ కుక్]] |1947 |1947 |1 |{{sort|00004|4}} |{{sort|0040|4}} |{{sort|0200|2.00}} |{{sort|00180|180}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Sam Cook|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10792.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |318 | scope="row" |[[టామ్ డోలెరీ]] |1947 |1950 |4 |{{sort|00072|72}} |{{sort|0370|37}} |{{sort|1028|10.28}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tom Dollery|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11918.html|access-date=29 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |319 | scope="row" |[[జాక్ మార్టిన్ (క్రికెటర్)|జాక్ మార్టిన్]] |1947 |1947 |1 |{{sort|00026|26}} |{{sort|0260|26}} |{{sort|1300|13.00}} |{{sort|00270|270}} |{{sort|001|1}} |{{sort|01089|1/111}} |{{nts|129.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Martin|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16921.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |320 | scope="row" |[[జార్జ్ పోప్]] |1947 |1947 |1 |{{sort|00008|8}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|00.08|–}} |{{sort|00218|218}} |{{sort|001|1}} |{{sort|01151|1/49}} |{{nts|85.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Pope|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18572.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |321 | scope="row" |[[కెన్ క్రాన్స్టన్ ]]‡ |1947 |1948 |8 |{{sort|00209|209}} |{{sort|0450|45}} |{{sort|1492|14.92}} |{{sort|01010|1,010}} |{{sort|018|18}} |{{sort|04188|4/12}} |{{nts|25.61}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ken Cranston|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10862.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |322 | scope="row" |[[క్లిఫ్ గ్లాడ్విన్]] |1947 |1949 |8 |{{sort|00170|170}} |{{sort|0515|51*}} |{{sort|2823|28.33}} |{{sort|02129|2,129}} |{{sort|015|15}} |{{sort|03179|3/21}} |{{nts|38.06}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Cliff Gladwin|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13381.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |323 | scope="row" |[[హెరాల్డ్ బట్లర్]] |1947 |1948 |2 |{{sort|00015|15}} |{{sort|0155|15*}} |{{sort|0560|5.60}} |{{sort|00552|552}} |{{sort|012|12}} |{{sort|04166|4/34}} |{{nts|17.91}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harold Butler|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9331.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |324 | scope="row" |[[జాక్ యంగ్ (క్రికెటర్)|జాక్ యంగ్]] |1947 |1949 |8 |{{sort|00028|28}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|0560|5.60}} |{{sort|02368|2,368}} |{{sort|017|17}} |{{sort|03135|3/65}} |{{nts|44.52}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Young|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/23534.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |325 | scope="row" |[[డిక్ హోవర్త్]] |1947 |1948 |5 |{{sort|00145|145}} |{{sort|0455|45*}} |{{sort|1812|18.12}} |{{sort|01536|1,536}} |{{sort|019|19}} |{{sort|06076|6/124}} |{{nts|33.42}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Howorth|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14286.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |326 | scope="row" |[[జాక్ రాబర్ట్‌సన్]] |1947 |1952 |11 |{{sort|00881|881}} |{{sort|1330|133}} |{{sort|4636|46.36}} |{{sort|00138|138}} |{{sort|002|2}} |{{sort|02183|2/17}} |{{nts|29.00}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Robertson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19423.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |327 | scope="row" |[[డెన్నిస్ బ్రూక్స్]] |1948 |1948 |1 |{{sort|00017|17}} |{{sort|0100|10}} |{{sort|0850|8.50}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dennis Brookes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9239.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |328 | scope="row" |[[జిమ్ లేకర్]] |1948 |1959 |46 |{{sort|00676|676}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|1408|14.08}} |{{sort|12027|12,027}} |{{sort|193|193}} |{{sort|10147|10/53}} |{{nts|21.24}} |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jim Laker|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16172.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |329 | scope="row" |[[విన్స్టన్ ప్లేస్]] |1948 |1948 |3 |{{sort|00144|144}} |{{sort|1070|107}} |{{sort|2880|28.80}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Winston Place|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18548.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |330 | scope="row" |[[గెరాల్డ్ స్మిత్సన్]] |1948 |1948 |2 |{{sort|00070|70}} |{{sort|0350|35}} |{{sort|2333|23.33}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Gerald Smithson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20221.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |331 | scope="row" |[[మారిస్ ట్రెమ్లెట్]] |1948 |1948 |3 |{{sort|00020|20}} |{{sort|0185|18*}} |{{sort|0666|6.66}} |{{sort|00492|492}} |{{sort|004|4}} |{{sort|02102|2/98}} |{{nts|56.50}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Maurice Tremlett|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21579.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |332 | scope="row" |[[బిల్లీ గ్రిఫిత్]] |1948 |1949 |3 |{{sort|00157|157}} |{{sort|1400|140}} |{{sort|3140|31.40}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Billy Griffith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13476.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |333 | scope="row" |[[జానీ వార్డల్]] |1948 |1957 |28 |{{sort|00653|653}} |{{sort|0660|66}} |{{sort|1978|19.78}} |{{sort|06597|6,597}} |{{sort|102|102}} |{{sort|07164|7/36}} |{{nts|20.39}} |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Johnny Wardle|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22288.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |334 | scope="row" |[[అలెక్ కాక్సన్]] |1948 |1948 |1 |{{sort|00019|19}} |{{sort|0190|19}} |{{sort|0950|9.50}} |{{sort|00378|378}} |{{sort|003|3}} |{{sort|02110|2/90}} |{{nts|57.33}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alec Coxon|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10850.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |335 | scope="row" |[[జాక్ క్రాప్]] |1948 |1949 |7 |{{sort|00319|319}} |{{sort|0560|56}} |{{sort|2900|29.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jack Crapp|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10864.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |336 | scope="row" |[[జార్జ్ ఎమ్మెట్]] |1948 |1948 |1 |{{sort|00010|10}} |{{sort|0100|10}} |{{sort|0500|5.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Emmett|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12517.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |337 | scope="row" |[[జాన్ డ్యూస్]] |1948 |1950 |5 |{{sort|00121|121}} |{{sort|0670|67}} |{{sort|1210|12.10}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Dewes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11883.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |338 | scope="row" |[[అలన్ వాట్కిన్స్]] |1948 |1952 |15 |{{sort|00810|810}} |{{sort|1375|137*}} |{{sort|4050|40.50}} |{{sort|01364|1,364}} |{{sort|011|11}} |{{sort|03180|3/20}} |{{nts|50.36}} |17 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Allan Watkins|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22329.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |339 | scope="row" |[[రోలీ జెంకిన్స్]] |1948 |1952 |9 |{{sort|00198|198}} |{{sort|0390|39}} |{{sort|1800|18.00}} |{{sort|02118|2,118}} |{{sort|032|32}} |{{sort|05084|5/116}} |{{nts|34.31}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Roly Jenkins|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15495.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |340 | scope="row" |[[జార్జ్ మాన్ ]]‡ |1948 |1949 |7 |{{sort|00376|376}} |{{sort|1365|136*}} |{{sort|3760|37.60}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: George Mann|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16891.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |341 | scope="row" |[[రెగ్ సింప్సన్]] |1948 |1955 |27 |{{sort|01401|1,401}} |{{sort|1565|156*}} |{{sort|3335|33.35}} |{{sort|00045|45}} |{{sort|002|2}} |{{sort|02196|2/4}} |{{nts|11.00}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Reg Simpson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20198.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |342 | scope="row" |[[ట్రెవర్ బెయిలీ]] |1949 |1959 |61 |{{sort|02290|2,290}} |{{sort|1345|134*}} |{{sort|2974|29.74}} |{{sort|09712|9,712}} |{{sort|132|132}} |{{sort|07166|7/34}} |{{nts|29.21}} |32 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Trevor Bailey|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8944.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |343 | scope="row" |[[అలాన్ వార్టన్]] |1949 |1949 |1 |{{sort|00020|20}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|1000|10.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alan Wharton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22381.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |344 | scope="row" |[[బ్రియాన్ క్లోజ్ ]]‡ |1949 |1976 |22 |{{sort|00887|887}} |{{sort|0700|70}} |{{sort|2534|25.34}} |{{sort|01212|1,212}} |{{sort|018|18}} |{{sort|04165|4/35}} |{{nts|29.55}} |24 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Brian Close|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10754.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |345 | scope="row" |[[లెస్ జాక్సన్]] |1949 |1961 |2 |{{sort|00015|15}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|1500|15.00}} |{{sort|00498|498}} |{{sort|007|7}} |{{sort|02174|2/26}} |{{nts|22.14}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Les Jackson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15464.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |346 | scope="row" |[[బాబ్ బెర్రీ]] |1950 |1950 |2 |{{sort|00006|6}} |{{sort|0045|4*}} |{{sort|0300|3.00}} |{{sort|00653|653}} |{{sort|009|9}} |{{sort|05137|5/63}} |{{nts|25.33}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bob Berry|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9079.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |347 | scope="row" |[[హుబెర్ట్ డోగార్ట్]] |1950 |1950 |2 |{{sort|00076|76}} |{{sort|0290|29}} |{{sort|1900|19.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Hubert Doggart|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11910.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |348 | scope="row" |[[గిల్బర్ట్ పార్క్‌హౌస్]] |1950 |1959 |7 |{{sort|00373|373}} |{{sort|0780|78}} |{{sort|2869|28.69}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Gilbert Parkhouse|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18426.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |349 | scope="row" |[[డౌగ్ ఇన్సోల్]] |1950 |1957 |9 |{{sort|00408|408}} |{{sort|1105|110*}} |{{sort|2720|27.20}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Doug Insole|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15399.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |350 | scope="row" |[[డెరెక్ షాకిల్టన్]] |1950 |1963 |7 |{{sort|00113|113}} |{{sort|0420|42}} |{{sort|1883|18.83}} |{{sort|02078|2,078}} |{{sort|018|18}} |{{sort|04128|4/72}} |{{nts|42.66}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Derek Shackleton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20115.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |351 | scope="row" |[[మాల్కం హిల్టన్]] |1950 |1952 |4 |{{sort|00037|37}} |{{sort|0150|15}} |{{sort|0740|7.40}} |{{sort|01244|1,244}} |{{sort|014|14}} |{{sort|05139|5/61}} |{{nts|34.07}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Malcolm Hilton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14213.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |352 | scope="row" |[[ఆర్థర్ మెక్‌ఇంటైర్ ]]† |1950 |1955 |3 |{{sort|00019|19}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0316|3.16}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur McIntyre|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16978.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |353 | scope="row" |[[డేవిడ్ షెపర్డ్ ]]‡ |1950 |1963 |22 |{{sort|01172|1,172}} |{{sort|1190|119}} |{{sort|3780|37.80}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: David Sheppard|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20159.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |354 | scope="row" |[[జాన్ వార్]] |1951 |1951 |2 |{{sort|00004|4}} |{{sort|0040|4}} |{{sort|0100|1.00}} |{{sort|00584|584}} |{{sort|001|1}} |{{sort|01124|1/76}} |{{nts|281.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Warr|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22319.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |355 | scope="row" |[[రాయ్ టాటర్సల్]] |1951 |1954 |16 |{{sort|00050|50}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|0500|5.00}} |{{sort|04228|4,228}} |{{sort|058|58}} |{{sort|07148|7/52}} |{{nts|26.08}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Roy Tattersall|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21464.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |356 | scope="row" |[[బ్రియాన్ స్టాథమ్]] |1951 |1965 |70 |{{sort|00675|675}} |{{sort|0380|38}} |{{sort|1144|11.44}} |{{sort|16056|16,056}} |{{sort|252|252}} |{{sort|07161|7/39}} |{{nts|24.84}} |28 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Brian Statham|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20341.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |357 | scope="row" |[[విల్లీ వాట్సన్]] |1951 |1959 |23 |{{sort|00879|879}} |{{sort|1160|116}} |{{sort|2585|25.85}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Willie Watson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22340.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |358 | scope="row" |[[టామ్ గ్రావెనీ ]]‡ |1951 |1969 |79 |{{sort|04882|4,882}} |{{sort|2580|258}} |{{sort|4438|44.38}} |{{sort|00260|260}} |{{sort|001|1}} |{{sort|01166|1/34}} |{{nts|167.00}} |80 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tom Graveney|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13434.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |359 | scope="row" |[[డాన్ బ్రెన్నాన్ ]]† |1951 |1951 |2 |{{sort|00016|16}} |{{sort|0160|16}} |{{sort|0800|8.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |1 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Don Brennan|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9210.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |360 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ లోసన్]] |1951 |1955 |7 |{{sort|00245|245}} |{{sort|0680|68}} |{{sort|1884|18.84}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Lowson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16360.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |361 | scope="row" |[[పీటర్ మే ]]‡ |1951 |1961 |66 |{{sort|04537|4,537}} |{{sort|2855|285*}} |{{sort|4677|46.77}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |42 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Peter May|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16956.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |362 | scope="row" |[[డోనాల్డ్ కార్ ]]‡ |1951 |1952 |2 |{{sort|00135|135}} |{{sort|0760|76}} |{{sort|3375|33.75}} |{{sort|00210|210}} |{{sort|002|2}} |{{sort|02116|2/84}} |{{nts|70.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Donald Carr|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10668.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |363 | scope="row" |[[నిగెల్ హోవార్డ్]] |1951 |1952 |4 |{{sort|00086|86}} |{{sort|0230|23}} |{{sort|1720|17.20}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Nigel Howard|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14282.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |364 | scope="row" |[[డాన్ కెన్యన్]] |1951 |1955 |8 |{{sort|00192|192}} |{{sort|0870|87}} |{{sort|1280|12.80}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Don Kenyon|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15866.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |365 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ రిడ్గ్వే]] |1951 |1952 |5 |{{sort|00049|49}} |{{sort|0240|24}} |{{sort|0816|8.16}} |{{sort|00793|793}} |{{sort|007|7}} |{{sort|04117|4/83}} |{{nts|54.14}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Ridgway|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19405.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |366 | scope="row" |[[డిక్ స్పూనర్ ]]† |1951 |1955 |7 |{{sort|00354|354}} |{{sort|0920|92}} |{{sort|2723|27.23}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |10 |2 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Spooner|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20317.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |367 | scope="row" |[[ఎడ్డీ లీడ్‌బీటర్]] |1951 |1952 |2 |{{sort|00040|40}} |{{sort|0380|38}} |{{sort|2000|20.00}} |{{sort|00289|289}} |{{sort|002|2}} |{{sort|01162|1/38}} |{{nts|109.00}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Eddie Leadbeater|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16235.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |368 | scope="row" |[[సిరిల్ పూలే]] |1952 |1952 |3 |{{sort|00161|161}} |{{sort|0695|69*}} |{{sort|4025|40.25}} |{{sort|00030|30}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Cyril Poole|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18569.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |369 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ ట్రూమాన్]] |1952 |1965 |67 |{{sort|00981|981}} |{{sort|0395|39*}} |{{sort|1381|13.81}} |{{sort|15178|15,178}} |{{sort|307|307}} |{{sort|08169|8/31}} |{{nts|21.57}} |64 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Trueman|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21600.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |370 | scope="row" |[[టోనీ లాక్]] |1952 |1968 |49 |{{sort|00742|742}} |{{sort|0890|89}} |{{sort|1374|13.74}} |{{sort|13147|13,147}} |{{sort|174|174}} |{{sort|07165|7/35}} |{{nts|25.58}} |59 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tony Lock|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16331.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |371 | scope="row" |[[అలాన్ మోస్]] |1954 |1960 |9 |{{sort|00061|61}} |{{sort|0260|26}} |{{sort|1016|10.16}} |{{sort|01657|1,657}} |{{sort|021|21}} |{{sort|04165|4/35}} |{{nts|29.80}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alan Moss|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17114.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |372 | scope="row" |[[చార్లెస్ పామర్]] |1954 |1954 |1 |{{sort|00022|22}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|1100|11.00}} |{{sort|00030|30}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Charles Palmer|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18400.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |373 | scope="row" |[[బాబ్ యాపిల్ యార్డ్]] |1954 |1956 |9 |{{sort|00051|51}} |{{sort|0195|19*}} |{{sort|1700|17.00}} |{{sort|01596|1,596}} |{{sort|031|31}} |{{sort|05149|5/51}} |{{nts|17.87}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Bob Appleyard|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8554.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |374 | scope="row" |[[జిమ్ మెక్కన్నన్]] |1954 |1954 |2 |{{sort|00018|18}} |{{sort|0110|11}} |{{sort|0900|9.00}} |{{sort|00216|216}} |{{sort|004|4}} |{{sort|03181|3/19}} |{{nts|18.50}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jim McConnon|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16961.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |375 | scope="row" |[[జిమ్ పార్క్స్ జూనియర్ ]]† |1954 |1968 |46 |{{sort|01962|1,962}} |{{sort|1085|108*}} |{{sort|3216|32.16}} |{{sort|00054|54}} |{{sort|001|1}} |{{sort|01157|1/43}} |{{nts|51.00}} |103 |11 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Jim Parks|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18435.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |376 | scope="row" |[[పీటర్ లోడర్]] |1954 |1959 |13 |{{sort|00076|76}} |{{sort|0170|17}} |{{sort|0584|5.84}} |{{sort|02662|2,662}} |{{sort|039|39}} |{{sort|06164|6/36}} |{{nts|22.51}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Peter Loader|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16324.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |377 | scope="row" |[[ఫ్రాంక్ టైసన్]] |1954 |1959 |17 |{{sort|00230|230}} |{{sort|0375|37*}} |{{sort|1095|10.95}} |{{sort|03452|3,452}} |{{sort|076|76}} |{{sort|07173|7/27}} |{{nts|18.56}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Frank Tyson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21644.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |378 | scope="row" |[[కీత్ ఆండ్రూ ]]† |1954 |1963 |2 |{{sort|00029|29}} |{{sort|0150|15}} |{{sort|0966|9.66}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Keith Andrew|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8545.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |379 | scope="row" |[[కోలిన్ కౌడ్రీ ]]‡ |1954 |1975 |114 |{{sort|07624|7,624}} |{{sort|1820|182}} |{{sort|4406|44.06}} |{{sort|00119|119}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |120 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Colin Cowdrey|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10846.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |380 | scope="row" |[[కెన్ బారింగ్టన్]] |1955 |1968 |82 |{{sort|06806|6,806}} |{{sort|2560|256}} |{{sort|5867|58.67}} |{{sort|02715|2,715}} |{{sort|029|29}} |{{sort|03196|3/4}} |{{nts|44.82}} |58 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ken Barrington|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9014.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |381 | scope="row" |[[ఫ్రెడ్ టిట్మస్]] |1955 |1975 |53 |{{sort|01449|1,449}} |{{sort|0845|84*}} |{{sort|2229|22.29}} |{{sort|15118|15,118}} |{{sort|153|153}} |{{sort|07121|7/79}} |{{nts|32.22}} |35 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Fred Titmus|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21548.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |382 | scope="row" |[[పీటర్ రిచర్డ్‌సన్]] |1956 |1963 |34 |{{sort|02061|2,061}} |{{sort|1260|126}} |{{sort|3747|37.47}} |{{sort|00120|120}} |{{sort|003|3}} |{{sort|02190|2/10}} |{{nts|16.00}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alan Oakman|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18248.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |383 | scope="row" |[[అలాన్ ఓక్మాన్]] |1956 |1956 |2 |{{sort|00014|14}} |{{sort|0100|10}} |{{sort|0700|7.00}} |{{sort|00048|48}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Alan Oakman|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18248.html|access-date=28 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |384 | scope="row" |[[డోనాల్డ్ స్మిత్ (క్రికెటర్, జననం 1923)|డోనాల్డ్ స్మిత్]] |1957 |1957 |3 |{{sort|00025|25}} |{{sort|0165|16*}} |{{sort|0833|8.33}} |{{sort|00270|270}} |{{sort|001|1}} |{{sort|01188|1/12}} |{{nts|97.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Don Smith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20237.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |385 | scope="row" |[[డిక్ రిచర్డ్సన్]] |1957 |1957 |1 |{{sort|00033|33}} |{{sort|0330|33}} |{{sort|3300|33.00}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Dick Richardson|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19384.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |386 | scope="row" |[[మైక్ స్మిత్ ]]‡ |1958 |1972 |50 |{{sort|02278|2,278}} |{{sort|1210|121}} |{{sort|3163|31.63}} |{{sort|00214|214}} |{{sort|001|1}} |{{sort|01190|1/10}} |{{nts|128.00}} |53 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Mike Smith|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20255.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |387 | scope="row" |[[ఆర్థర్ మిల్టన్]] |1958 |1959 |6 |{{sort|00204|204}} |{{sort|1045|104*}} |{{sort|2550|25.50}} |{{sort|00024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Arthur Milton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17037.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |388 | scope="row" |[[టెడ్ డెక్స్టర్ ]]‡ |1958 |1968 |62 |{{sort|04502|4,502}} |{{sort|2050|205}} |{{sort|4789|47.89}} |{{sort|05317|5,317}} |{{sort|066|66}} |{{sort|04190|4/10}} |{{nts|34.93}} |29 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ted Dexter|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11886.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |389 | scope="row" |[[రే ఇల్లింగ్‌వర్త్ ]]‡ |1958 |1973 |61 |{{sort|01836|1,836}} |{{sort|1130|113}} |{{sort|2324|23.24}} |{{sort|11934|11,934}} |{{sort|122|122}} |{{sort|06171|6/29}} |{{nts|31.20}} |45 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ray Illingworth|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15385.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |390 | scope="row" |[[రామన్ సుబ్బ వరుస]] |1958 |1961 |13 |{{sort|00984|984}} |{{sort|1370|137}} |{{sort|4685|46.85}} |{{sort|00006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Raman Subba Row|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20406.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |391 | scope="row" |[[రాయ్ స్వెట్మాన్|రాయ్ స్వెట్‌మాన్]] † |1959 |1960 |11 |{{sort|00254|254}} |{{sort|0650|65}} |{{sort|1693|16.93}} |{{sort|00000|0}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-00001|–}} |– |24 |2 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Roy Swetman|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20436.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |392 | scope="row" |[[జాన్ మోర్టిమోర్]] |1959 |1964 |9 |{{sort|00243|243}} |{{sort|0735|73*}} |{{sort|2430|24.30}} |{{sort|02162|2,162}} |{{sort|013|13}} |{{sort|03164|3/36}} |{{nts|56.38}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: John Mortimore|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17111.html|access-date=27 December 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |393 | scope="row" |[[టామీ గ్రీన్‌హౌ]] |1959 |1960 |4 |{{sort|00004|4}} |{{sort|0020|2}} |{{sort|0133|1.33}} |{{sort|01129|1,129}} |{{sort|016|16}} |{{sort|05165|5/35}} |{{nts|22.31}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Tommy Greenhough|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13446.html|access-date=5 June 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |394 | scope="row" |[[మార్టిన్ హోర్టన్]] |1959 |1959 |2 |{{sort|00060|60}} |{{sort|0580|58}} |{{sort|3000|30.00}} |{{sort|00238|238}} |{{sort|002|2}} |{{sort|02176|2/24}} |{{nts|29.50}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Martin Horton|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14273.html|access-date=5 June 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |395 | scope="row" |[[కెన్ టేలర్]] |1959 |1964 |3 |{{sort|00057|57}} |{{sort|0240|24}} |{{sort|1140|11.40}} |{{sort|00012|12}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-00001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Ken Taylor|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21485.html|access-date=5 June 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |396 | scope="row" |[[జియోఫ్ పుల్లర్]] |1959 |1963 |28 |{{sort|01974|1,974}} |{{sort|1750|175}} |{{sort|4386|43.86}} |{{sort|00066|66}} |{{sort|001|1}} |{{sort|01199|1/1}} |{{nts|37.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Geoff Pullar|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18640.html|access-date=29 May 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |397 | scope="row" |[[హెరాల్డ్ రోడ్స్]] |1959 |1959 |2 |{{sort|00000|0}} |{{sort|0005|0*}} |{{sort|00.00|–}} |{{sort|00449|449}} |{{sort|009|9}} |{{sort|04150|4/50}} |{{nts|27.11}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Player profile: Harold Rhodes|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19372.html|access-date=29 May 2015|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |} ==1960లు== {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" | 398 ! scope="row" | {{sortname|David|Allen|dab=cricketer}} | 1960 || 1966 || 39 || {{sort|00918|918}} || {{sort|0880|88}} || {{sort|2550|25.50}} || {{sort|11297|11,297}} || {{sort|122|122}} || {{sort|5170|5/30}} || {{nts|30.97}} || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8513.html |title=Player profile:en David Allen |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 399 ! scope="row" | {{sortname|Bob|Barber|dab=cricketer}} | 1960 || 1968 || 28 || {{sort|01495|1,495}} || {{sort|1850|185}} || {{sort|3559|35.59}} || {{sort|03426|3,426}} || {{sort|042|42}} || {{sort|4068|4/132}} || {{nts|43.00}} || 21 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8982.html |title=Player profile: Bob Barber |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 400 ! scope="row" | {{sortname|Peter|Walker|dab=cricketer, born 1936}} | 1960 || 1960 || 3 || {{sort|00128|128}} || {{sort|0520|52}} || {{sort|3200|32.00}} || {{sort|00078|78}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22276.html |title=Player profile: Peter Walker |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 401 ! scope="row" | {{sortname|Doug|Padgett}} | 1960 || 1960 || 2 || {{sort|00051|51}} || {{sort|0310|31}} || {{sort|1275|12.75}} || {{sort|00012|12}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19503.html |title=Player profile: Doug Padgett |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 402 ! scope="row" | జాన్ ముర్రే (క్రికెటర్, జననం 1935)|జాన్ ముర్రే]]&nbsp;{{dagger}} | 1961 || 1967 || 21 || {{sort|00506|506}} || {{sort|1120|112}} || {{sort|2200|22.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 52 || 3 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17130.html |title=Player profile: John Murray |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 403 ! scope="row" | {{sortname|Jack|Flavell}} | 1961 || 1964 || 4 || {{sort|00031|31}} || {{sort|0140|14}} || {{sort|0775|7.75}} || {{sort|00792|792}} || {{sort|007|7}} || {{sort|2135|2/65}} || {{nts|52.42}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12848.html |title=Player profile: Jack Flavell |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 404 ! scope="row" | {{sortname|Alan|Brown|dab=cricketer, born 1935}} | 1961 || 1961 || 2 || {{sort|00003|3}} || {{sort|0035|3*}} || {{sort|00.03|–}} || {{sort|00323|323}} || {{sort|003|3}} || {{sort|3173|3/27}} || {{nts|50.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9249.html |title=Player profile: Alan Brown |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 405 ! scope="row" | {{sortname|Eric|Russell|dab=cricketer}} | 1961 || 1967 || 10 || {{sort|00362|362}} || {{sort|0700|70}} || {{sort|2129|21.29}} || {{sort|00044|44}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19503.html |title=Player profile: Eric Russell |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 406 ! scope="row" | {{sortname|Butch|White}} | 1961 || 1962 || 2 || {{sort|00000|0}} || {{sort|0000|0}} || {{sort|0000|0.00}} || {{sort|00220|220}} || {{sort|004|4}} || {{sort|3135|3/65}} || {{nts|29.75}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22405.html |title=Player profile: Butch White |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 407 ! scope="row" | {{sortname|David|Smith|dab=Gloucestershire cricketer}} | 1961 || 1962 || 5 || {{sort|00038|38}} || {{sort|0340|34}} || {{sort|0950|9.50}} || {{sort|00972|972}} || {{sort|006|6}} || {{sort|2140|2/60}} || {{nts|59.83}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20236.html |title=Player profile: David Smith |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 408 ! scope="row" | {{sortname|Barry|Knight|dab=cricketer}} | 1961 || 1969 || 29 || {{sort|00812|812}} || {{sort|1270|127}} || {{sort|2619|26.19}} || {{sort|05377|5,377}} || {{sort|070|70}} || {{sort|4162|4/38}} || {{nts|31.75}} || 14 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15910.html |title=Player profile: Barry Knight |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 409 ! scope="row" | {{sortname|Geoff|Millman}}&nbsp;{{dagger}} | 1962 || 1962 || 6 || {{sort|00060|60}} || {{sort|0325|32*}} || {{sort|1200|12.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 13 || 2 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17032.html |title=Player profile: Geoff Millman |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 410 ! scope="row" | {{sortname|Peter|Parfitt}} | 1962 || 1972 || 37 || {{sort|01882|1,882}} || {{sort|1315|131*}} || {{sort|4091|40.91}} || {{sort|01326|1,326}} || {{sort|012|12}} || {{sort|2195|2/5}} || {{nts|47.83}} || 42 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18411.html |title=Player profile: Peter Parfitt |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 411 ! scope="row" | {{sortname|Len|Coldwell}} | 1962 || 1964 || 7 || {{sort|00009|9}} || {{sort|0065|6*}} || {{sort|0450|4.50}} || {{sort|01668|1,668}} || {{sort|022|22}} || {{sort|6115|6/85}} || {{nts|27.72}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10763.html |title=Player profile: Len Coldwell |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 412 ! scope="row" | {{sortname|Micky|Stewart}} | 1962 || 1964 || 8 || {{sort|00385|385}} || {{sort|0870|87}} || {{sort|3500|35.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20376.html |title=Player profile: Micky Stewart |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 413 ! scope="row" | {{sortname|David|Larter}} | 1962 || 1965 || 10 || {{sort|00016|16}} || {{sort|0100|10}} || {{sort|0320|3.20}} || {{sort|02172|2,172}} || {{sort|037|37}} || {{sort|5143|5/57}} || {{nts|25.43}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16205.html |title=Player profile: David Larter |publisher=ESPNcricinfo |access-date=29 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 414 ! scope="row" |[[అలాన్ స్మిత్ (క్రికెటర్)|అలాన్ స్మిత్]]&nbsp;{{dagger}} | 1962 || 1963 || 6 || {{sort|00118|118}} || {{sort|0695|69*}} || {{sort|2950|29.50}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 20 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20222.html |title=Player profile: Alan Smith |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 415 ! scope="row" | {{sortname|John|Edrich}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1963 || 1976 || 77 || {{sort|05138|5,138}} || {{sort|3105|310*}} || {{sort|4354|43.54}} || {{sort|00030|30}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 43 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12490.html |title=Player profile: John Edrich |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 416 ! scope="row" | {{sortname|Phil|Sharpe|dab=cricketer}} | 1963 || 1969 || 12 || {{sort|00786|786}} || {{sort|1110|111}} || {{sort|4623|46.23}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 17 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20126.html |title=Player profile: Phil Sharpe |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 417 ! scope="row" | {{sortname|Brian|Bolus}} | 1963 || 1964 || 7 || {{sort|00496|496}} || {{sort|0880|88}} || {{sort|4133|41.33}} || {{sort|00018|18}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9142.html |title=Player profile: Brian Bolus |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 418 ! scope="row" | {{sortname|Don|Wilson|dab=cricketer}} | 1964 || 1971 || 6 || {{sort|00075|75}} || {{sort|0420|42}} || {{sort|1250|12.50}} || {{sort|01472|1,472}} || {{sort|011|11}} || {{sort|2183|2/17}} || {{nts|42.36}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22469.html |title=Player profile: Don Wilson |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 419 ! scope="row" | {{sortname|Jimmy|Binks}}&nbsp;{{dagger}} | 1964 || 1964 || 2 || {{sort|00091|91}} || {{sort|0550|55}} || {{sort|2275|22.75}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9095.html |title=Player profile: Jimmy Binks |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 420 ! scope="row" |[[జెఫ్ జోన్స్]] | 1964 || 1968 || 15 || {{sort|00038|38}} || {{sort|0160|16}} || {{sort|0475|4.75}} || {{sort|03546|3,546}} || {{sort|044|44}} || {{sort|6082|6/118}} || {{nts|40.20}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15547.html |title=Player profile: Jeff Jones |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 421 ! scope="row" | {{sortname|John|Price|dab=cricketer, born 1937}} | 1964 || 1972 || 15 || {{sort|00066|66}} || {{sort|0320|32}} || {{sort|0733|7.33}} || {{sort|02724|2,724}} || {{sort|040|40}} || {{sort|5127|5/73}} || {{nts|35.02}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18616.html |title=Player profile: John Price |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 422 ! scope="row" | {{sortname|Geoffrey|Boycott}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1964 || 1982 || 108 || {{sort|08114|8,114}} || {{sort|2465|246*}} || {{sort|4772|47.72}} || {{sort|00944|944}} || {{sort|007|7}} || {{sort|3153|3/47}} || {{nts|54.57}} || 33 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9187.html |title=Player profile: Geoff Boycott |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 423 ! scope="row" | {{sortname|Norman|Gifford}} | 1964 || 1973 || 15 || {{sort|00179|179}} || {{sort|0255|25*}} || {{sort|1627|16.27}} || {{sort|03084|3,084}} || {{sort|033|33}} || {{sort|5145|5/55}} || {{nts|31.09}} || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13365.html |title=Player profile: Norman Gifford |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 424 ! scope="row" | {{sortname|Tom|Cartwright}} | 1964 || 1965 || 5 || {{sort|00026|26}} || {{sort|0090|9}} || {{sort|0520|5.20}} || {{sort|01611|1,611}} || {{sort|015|15}} || {{sort|6106|6/94}} || {{nts|36.26}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10679.html |title=Player profile: Tom Cartwright |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 425 ! scope="row" | {{sortname|Fred|Rumsey}} | 1964 || 1965 || 5 || {{sort|00030|30}} || {{sort|0215|21*}} || {{sort|1500|15.00}} || {{sort|01145|1,145}} || {{sort|017|17}} || {{sort|4175|4/25}} || {{nts|27.11}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19494.html |title=Player profile: Fred Rumsey |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 426 ! scope="row" | {{sortname|Ian|Thomson|dab=cricketer}} | 1964 || 1965 || 5 || {{sort|00069|69}} || {{sort|0390|39}} || {{sort|2300|23.00}} || {{sort|01488|1,488}} || {{sort|009|9}} || {{sort|2145|2/55}} || {{nts|63.11}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21533.html |title=Player profile: Ian Thomson |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 427 ! scope="row" | {{sortname|Ken|Palmer}} | 1965 || 1965 || 1 || {{sort|00010|10}} || {{sort|0100|10}} || {{sort|1000|10.00}} || {{sort|00378|378}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1083|1/113}} || {{nts|189.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18405.html |title=Player profile: Ken Palmer |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 428 ! scope="row" | {{sortname|John|Snow|dab=cricketer}} | 1965 || 1976 || 49 || {{sort|00772|772}} || {{sort|0730|73}} || {{sort|1354|13.54}} || {{sort|12021|12,021}} || {{sort|202|202}} || {{sort|7160|7/40}} || {{nts|26.66}} || 16 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20282.html |title=Player profile: John Snow |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 429 ! scope="row" | {{sortname|David|Brown|David J. Brown (cricketer, born 1942)}} | 1965 || 1969 || 26 || {{sort|00342|342}} || {{sort|0445|44*}} || {{sort|1179|11.79}} || {{sort|05098|5,098}} || {{sort|079|79}} || {{sort|5158|5/42}} || {{nts|28.31}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9252.html |title=Player profile: David Brown |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 430 ! scope="row" | {{sortname|Ken|Higgs}} | 1965 || 1968 || 15 || {{sort|00185|185}} || {{sort|0630|63}} || {{sort|1156|11.56}} || {{sort|04112|4,112}} || {{sort|071|71}} || {{sort|6109|6/91}} || {{nts|20.74}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14189.html |title=Player profile: Ken Higgs |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 431 ! scope="row" | {{sortname|Colin|Milburn}} | 1966 || 1969 || 9 || {{sort|00654|654}} || {{sort|1390|139}} || {{sort|4671|46.71}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17018.html |title=Player profile: Colin Milburn |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 432 ! scope="row" | {{sortname|Basil|D'Oliveira}} | 1966 || 1972 || 44 || {{sort|02484|2,484}} || {{sort|1580|158}} || {{sort|4006|40.06}} || {{sort|05706|5,706}} || {{sort|047|47}} || {{sort|3154|3/46}} || {{nts|39.55}} || 29 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11914.html |title=Player profile: Basil D'Oliveira |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 433 ! scope="row" | {{sortname|Derek|Underwood}} | 1966 || 1982 || 86 || {{sort|00937|937}} || {{sort|0455|45*}} || {{sort|1156|11.56}} || {{sort|21862|21,862}} || {{sort|297|297}} || {{sort|8149|8/51}} || {{nts|25.83}} || 44 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22149.html |title=Player profile: Derek Underwood |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 434 ! scope="row" | {{sortname|Dennis|Amiss}} | 1966 || 1977 || 50 || {{sort|03612|3,612}} || {{sort|2625|262*}} || {{sort|4630|46.30}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 24 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8535.html |title=Player profile: Dennis Amiss |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 435 ! scope="row" | {{sortname|Robin|Hobbs}} | 1967 || 1971 || 7 || {{sort|00034|34}} || {{sort|0155|15*}} || {{sort|0680|6.80}} || {{sort|01291|1,291}} || {{sort|012|12}} || {{sort|3175|3/25}} || {{nts|40.08}} || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14227.html |title=Player profile: Robin Hobbs |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 436 ! scope="row" | {{sortname|Geoff|Arnold}} | 1967 || 1975 || 34 || {{sort|00421|421}} || {{sort|0590|59}} || {{sort|1202|12.02}} || {{sort|07650|7,650}} || {{sort|115|115}} || {{sort|6155|6/45}} || {{nts|28.29}} || 9 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8566.html |title=Player profile: Geoff Arnold |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 437 ! scope="row" | {{sortname|Alan|Knott}}&nbsp;{{dagger}} | 1967 || 1981 || 95 || {{sort|04389|4,389}} || {{sort|1350|135}} || {{sort|3275|32.75}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 250 || 19 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15917.html |title=Player profile: Alan Knott |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 438 ! scope="row" | [[పాట్ పోకాక్]] | 1968 || 1985 || 25 || {{sort|00206|206}} || {{sort|0330|33}} || {{sort|0624|6.24}} || {{sort|06650|6,650}} || {{sort|067|67}} || {{sort|6121|6/79}} || {{nts|44.41}} || 15 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18557.html |title=Player profile: Pat Pocock |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 439 ! scope="row" | {{sortname|Keith|Fletcher}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1968 || 1982 || 59 || {{sort|03272|3,272}} || {{sort|2160|216}} || {{sort|3990|39.90}} || {{sort|00285|285}} || {{sort|002|2}} || {{sort|1194|1/6}} || {{nts|96.50}} || 54 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12854.html |title=Player profile: Keith Fletcher |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 440 ! scope="row" | {{sortname|Roger|Prideaux}} | 1968 || 1969 || 3 || {{sort|00102|102}} || {{sort|0640|64}} || {{sort|2040|20.40}} || {{sort|00012|12}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18625.html |title=Player profile: Roger Prideaux |publisher=ESPNcricinfo |access-date=28 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 441 ! scope="row" | {{sortname|Bob|Cottam}} | 1969 || 1973 || 4 || {{sort|00027|27}} || {{sort|0130|13}} || {{sort|0675|6.75}} || {{sort|00903|903}} || {{sort|014|14}} || {{sort|4150|4/50}} || {{nts|23.35}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10824.html |title=Player profile: Bob Cottam |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 442 ! scope="row" | {{sortname|John|Hampshire}} | 1969 || 1975 || 8 || {{sort|00403|403}} || {{sort|1070|107}} || {{sort|2686|26.86}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 9 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14024.html |title=Player profile: John Hampshire |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 443 ! scope="row" | {{sortname|Alan|Ward|dab=cricketer}} | 1969 || 1976 || 5 || {{sort|00040|40}} || {{sort|0210|21}} || {{sort|0800|8.00}} || {{sort|00761|761}} || {{sort|014|14}} || {{sort|4139|4/61}} || {{nts|32.35}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22292.html |title=Player profile: Alan Ward |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 444 ! scope="row" | {{sortname|Mike|Denness}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1969 || 1975 || 28 || {{sort|01667|1,667}} || {{sort|1880|188}} || {{sort|3969|39.69}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 28 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11870.html |title=Player profile: Mike Denness |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |} ==1970లు== {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" | 696 ! scope="row" | [[అలాన్ జోన్స్]] | 1970 || 1970 || 1 || |- align="center" | 445 ! scope="row" | {{sortname|Brian|Luckhurst}} | 1970 || 1974 || 21 || {{sort|01298|1,298}} || {{sort|1310|131}} || {{sort|3605|36.05}} || {{sort|00057|57}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1191|1/9}} || {{nts|32.00}} || 14 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16370.html |title=Player profile: Brian Luckhurst |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 446 ! scope="row" | {{sortname|Ken|Shuttleworth|dab=cricketer}} | 1970 || 1971 || 5 || {{sort|00046|46}} || {{sort|0210|21}} || {{sort|0766|7.66}} || {{sort|01071|1,071}} || {{sort|012|12}} || {{sort|5153|5/47}} || {{nts|35.58}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20182.html |title=Player profile: Ken Shuttleworth |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 447 ! scope="row" | {{sortname|Peter|Lever}} | 1970 || 1975 || 17 || {{sort|00350|350}} || {{sort|0885|88*}} || {{sort|2187|21.87}} || {{sort|03571|3,571}} || {{sort|041|41}} || {{sort|6162|6/38}} || {{nts|36.80}} || 11 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16262.html |title=Player profile: Peter Lever |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 448 ! scope="row" | {{sortname|Bob|Willis}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1971 || 1984 || 90 || {{sort|00840|840}} || {{sort|0285|28*}} || {{sort|1150|11.50}} || {{sort|17357|17,357}} || {{sort|325|325}} || {{sort|8157|8/43}} || {{nts|25.20}} || 39 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22462.html |title=Player profile: Bob Willis |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 449 ! scope="row" | {{sortname|Bob|Taylor|dab=cricketer}}&nbsp;{{dagger}} | 1971 || 1984 || 57 || {{sort|01156|1,156}} || {{sort|0970|97}} || {{sort|1628|16.28}} || {{sort|00012|12}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 167 || 7 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21494.html |title=Player profile: Bob Taylor |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 450 ! scope="row" | {{sortname|Richard|Hutton|Richard Hutton (cricketer)}} | 1971 || 1971 || 5 || {{sort|00219|219}} || {{sort|0810|81}} || {{sort|3650|36.50}} || {{sort|00738|738}} || {{sort|009|9}} || {{sort|3128|3/72}} || {{nts|28.55}} || 9 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14336.html |title=Player profile: Richard Hutton |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 451 ! scope="row" | {{sortname|John|Jameson|dab=cricketer}} | 1971 || 1974 || 4 || {{sort|00214|214}} || {{sort|0820|82}} || {{sort|2675|26.75}} || {{sort|00042|42}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1183|1/17}} || {{nts|17.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15468.html |title=Player profile: John Jameson |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 452 ! scope="row" | {{sortname|Tony|Greig}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1972 || 1977 || 58 || {{sort|03599|3,599}} || {{sort|1480|148}} || {{sort|4043|40.43}} || {{sort|09802|9,802}} || {{sort|141|141}} || {{sort|8114|8/86}} || {{nts|32.20}} || 87 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13463.html |title=Player profile: Tony Greig |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 453 ! scope="row" | {{sortname|Barry|Wood|dab=cricketer}} | 1972 || 1978 || 12 || {{sort|00454|454}} || {{sort|0900|90}} || {{sort|2161|21.61}} || {{sort|00098|98}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22498.html |title=Player profile: Barry Wood |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 454 ! scope="row" | [[టోనీ లూయిస్]]&nbsp;{{double-dagger}} | 1972 || 1973 || 9 || {{sort|00457|457}} || {{sort|1250|125}} || {{sort|3264|32.64}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16271.html |title=Player profile: Tony Lewis |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 455 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Old}} | 1973 || 1981 || 46 || {{sort|00845|845}} || {{sort|0650|65}} || {{sort|1482|14.82}} || {{sort|08858|8,858}} || {{sort|143|143}} || {{sort|7150|7/50}} || {{nts|28.11}} || 22 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18256.html |title=Player profile: Chris Old |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 456 ! scope="row" | {{sortname|Jack|Birkenshaw}} | 1973 || 1974 || 5 || {{sort|00148|148}} || {{sort|0640|64}} || {{sort|2114|21.14}} || {{sort|01017|1,017}} || {{sort|013|13}} || {{sort|5143|5/57}} || {{nts|36.07}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9103.html |title=Player profile: Jack Birkenshaw |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 457 ! scope="row" | {{sortname|Graham|Roope}} | 1973 || 1978 || 21 || {{sort|00860|860}} || {{sort|0770|77}} || {{sort|3071|30.71}} || {{sort|00172|172}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 35 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19469.html |title=Player profile: Graham Roope |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 458 ! scope="row" | {{sortname|Frank|Hayes|dab=cricketer}} | 1973 || 1976 || 9 || {{sort|00244|244}} || {{sort|1065|106*}} || {{sort|1525|15.25}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14106.html |title=Player profile: Frank Hayes |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 459 ! scope="row" | {{sortname|Mike|Hendrick}} | 1974 || 1981 || 30 || {{sort|00128|128}} || {{sort|0150|15}} || {{sort|0640|6.40}} || {{sort|06208|6,208}} || {{sort|087|87}} || {{sort|4172|4/28}} || {{nts|25.83}} || 25 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14159.html |title=Player profile: Mike Hendrick |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 460 ! scope="row" | {{sortname|David|Lloyd|dab=cricketer}} | 1974 || 1975 || 9 || {{sort|00552|552}} || {{sort|2145|214*}} || {{sort|4246|42.46}} || {{sort|00024|24}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 11 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16318.html |title=Player profile: David Lloyd |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 461 ! scope="row" | [[గ్రాహం గూచ్]]&nbsp;{{double-dagger}} | 1975 || 1995 || 118 || {{sort|08900|8,900}} || {{sort|3330|333}} || {{sort|4258|42.58}} || {{sort|02655|2,655}} || {{sort|023|23}} || {{sort|3161|3/39}} || {{nts|46.47}} || 103 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13399.html |title=Player profile: Graham Gooch |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 462 ! scope="row" | {{sortname|David|Steele|dab=cricketer}} | 1975 || 1976 || 8 || {{sort|00673|673}} || {{sort|1060|106}} || {{sort|4206|42.06}} || {{sort|00088|88}} || {{sort|002|2}} || {{sort|1199|1/1}} || {{nts|19.50}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20345.html |title=Player profile: David Steele |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 463 ! scope="row" | {{sortname|Bob|Woolmer}} | 1975 || 1981 || 19 || {{sort|01059|1,059}} || {{sort|1490|149}} || {{sort|3309|33.09}} || {{sort|00546|546}} || {{sort|004|4}} || {{sort|1192|1/8}} || {{nts|74.75}} || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22520.html |title=Player profile: Bob Woolmer |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 464 ! scope="row" | {{sortname|Phil|Edmonds}} | 1975 || 1987 || 51 || {{sort|00875|875}} || {{sort|0640|64}} || {{sort|1750|17.50}} || {{sort|12028|12,028}} || {{sort|125|125}} || {{sort|7134|7/66}} || {{nts|34.18}} || 42 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12486.html |title=Player profile: Phil Edmonds |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 465 ! scope="row" | [[మైక్ బ్రియర్లీ]]&nbsp;{{double-dagger}} | 1976 || 1981 || 39 || {{sort|01442|1,442}} || {{sort|0910|91}} || {{sort|2288|22.88}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 52 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9208.html |title=Player profile: Mike Brearley |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 466 ! scope="row" | {{sortname|Mike|Selvey}} | 1976 || 1977 || 3 || {{sort|00015|15}} || {{sort|0055|5*}} || {{sort|0750|7.50}} || {{sort|00492|492}} || {{sort|006|6}} || {{sort|4159|4/41}} || {{nts|57.16}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20105.html |title=Player profile: Mike Selvey |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 467 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Balderstone}} | 1976 || 1976 || 2 || {{sort|00039|39}} || {{sort|0350|35}} || {{sort|0975|9.75}} || {{sort|00096|96}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1120|1/80}} || {{nts|80.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8962.html |title=Player profile: Chris Balderstone |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 468 ! scope="row" | {{sortname|Peter|Willey}} | 1976 || 1986 || 26 || {{sort|01184|1,184}} || {{sort|1025|102*}} || {{sort|2690|26.90}} || {{sort|01091|1,091}} || {{sort|007|7}} || {{sort|2127|2/73}} || {{nts|65.14}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22442.html |title=Player profile: Peter Willey |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 469 ! scope="row" | {{sortname|Geoff|Miller}} | 1976 || 1984 || 34 || {{sort|01213|1,213}} || {{sort|0985|98*}} || {{sort|2580|25.80}} || {{sort|05149|5,149}} || {{sort|060|60}} || {{sort|5156|5/44}} || {{nts|30.98}} || 17 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17025.html |title=Player profile: Geoff Miller |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 470 ! scope="row" | {{sortname|Graham|Barlow}} | 1976 || 1977 || 3 || {{sort|00017|17}} || {{sort|0075|7*}} || {{sort|0425|4.25}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8990.html |title=Player profile: Graham Barlow |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 471 ! scope="row" | {{sortname|John|Lever}} | 1976 || 1986 || 21 || {{sort|00306|306}} || {{sort|0530|53}} || {{sort|1176|11.76}} || {{sort|04433|4,433}} || {{sort|073|73}} || {{sort|7154|7/46}} || {{nts|26.72}} || 11 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16260.html |title=Player profile: John Lever |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 472 ! scope="row" | {{sortname|Derek|Randall}} | 1977 || 1984 || 47 || {{sort|02470|2,470}} || {{sort|1740|174}} || {{sort|3337|33.37}} || {{sort|00016|16}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 31 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19327.html |title=Player profile: Derek Randall |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 473 ! scope="row" | {{sortname|Roger|Tolchard}} | 1977 || 1977 || 4 || {{sort|00129|129}} || {{sort|0670|67}} || {{sort|2580|25.80}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21550.html |title=Player profile: Roger Tolchard |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 474 ! scope="row" | [[ఇయాన్ బోథం]]&nbsp;{{double-dagger}} | 1977 || 1992 || 102 || {{sort|05200|5,200}} || {{sort|2080|208}} || {{sort|3354|33.54}} || {{sort|21815|21,815}} || {{sort|383|383}} || {{sort|8166|8/34}} || {{nts|28.40}} || 120 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9163.html |title=Player profile: Ian Botham |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 475 ! scope="row" | {{sortname|Geoff|Cope}} | 1977 || 1978 || 3 || {{sort|00040|40}} || {{sort|0220|22}} || {{sort|1333|13.33}} || {{sort|00864|864}} || {{sort|008|8}} || {{sort|3098|3/102}} || {{nts|34.62}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10809.html |title=Player profile: Geoff Cope |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 476 ! scope="row" | {{sortname|Brian|Rose|dab=cricketer}} | 1977 || 1981 || 9 || {{sort|00358|358}} || {{sort|0700|70}} || {{sort|2557|25.57}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19478.html |title=Player profile: Brian Rose |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 477 ! scope="row" | {{sortname|Mike|Gatting}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1978 || 1995 || 79 || {{sort|04409|4,409}} || {{sort|2070|207}} || {{sort|3555|35.55}} || {{sort|00752|752}} || {{sort|004|4}} || {{sort|1186|1/14}} || {{nts|79.25}} || 59 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13340.html |title=Player profile: Mike Gatting |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 478 ! scope="row" | {{sortname|Clive|Radley}} | 1978 || 1978 || 8 || {{sort|00481|481}} || {{sort|1580|158}} || {{sort|4810|48.10}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19316.html |title=Player profile: Clive Radley |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 479 ! scope="row" | [[డేవిడ్ గోవర్]]&nbsp;{{double-dagger}} | 1978 || 1992 || 117 || {{sort|08231|8,231}} || {{sort|2150|215}} || {{sort|4425|44.25}} || {{sort|00036|36}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1199|1/1}} || {{nts|20.00}} || 74 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13418.html |title=Player profile: David Gower |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 480 ! scope="row" | {{sortname|John|Emburey}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1978 || 1995 || 64 || {{sort|01713|1,713}} || {{sort|0750|75}} || {{sort|2253|22.53}} || {{sort|15391|15,391}} || {{sort|147|147}} || {{sort|7122|7/78}} || {{nts|38.40}} || 34 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12514.html |title=Player profile: John Emburey |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 481 ! scope="row" | {{sortname|David|Bairstow}}&nbsp;{{dagger}} | 1979 || 1981 || 4 || {{sort|00125|125}} || {{sort|0590|59}} || {{sort|2083|20.83}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 12 || 1 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8954.html |title=Player profile: David Bairstow |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 482 ! scope="row" | {{sortname|Alan|Butcher}} | 1979 || 1979 || 1 || {{sort|00034|34}} || {{sort|0200|20}} || {{sort|1700|17.00}} || {{sort|00012|12}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9323.html |title=Player profile: Alan Butcher |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 483 ! scope="row" | {{sortname|Graham|Dilley}} | 1979 || 1989 || 41 || {{sort|00521|521}} || {{sort|0560|56}} || {{sort|1335|13.35}} || {{sort|08192|8,192}} || {{sort|138|138}} || {{sort|6162|6/38}} || {{nts|29.76}} || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11893.html |title=Player profile: Graham Dilley |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |} ==1980లు== {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" | 484 ! scope="row" | {{sortname|Wayne|Larkins}} | 1980 || 1991 || 13 || {{sort|00493|493}} || {{sort|0640|64}} || {{sort|2054|20.54}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16203.html |title=Player profile: Wayne Larkins |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 485 ! scope="row" | {{sortname|Graham|Stevenson}} | 1980 || 1981 || 2 || {{sort|00028|28}} || {{sort|0275|27*}} || {{sort|2800|28.00}} || {{sort|00312|312}} || {{sort|005|5}} || {{sort|3089|3/111}} || {{nts|36.60}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20363.html |title=Player profile: Graham Stevenson |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 486 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Tavaré}} | 1980 || 1989 || 31 || {{sort|01755|1,755}} || {{sort|1490|149}} || {{sort|3250|32.50}} || {{sort|00030|30}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 20 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21466.html |title=Player profile: Chris Tavaré |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 487 ! scope="row" | {{sortname|Bill|Athey}} | 1980 || 1988 || 23 || {{sort|00919|919}} || {{sort|1230|123}} || {{sort|2297|22.97}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 13 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8581.html |title=Player profile: Bill Athey |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 488 ! scope="row" | {{sortname|Paul|Downton}}&nbsp;{{dagger}} | 1981 || 1988 || 30 || {{sort|00785|785}} || {{sort|0740|74}} || {{sort|1962|19.62}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 70 || 5 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11931.html |title=Player profile: Paul Downton |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 489 ! scope="row" | {{sortname|Roland|Butcher}} | 1981 || 1981 || 3 || {{sort|00071|71}} || {{sort|0320|32}} || {{sort|1420|14.20}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9329.html |title=Player profile: Roland Butcher |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 490 ! scope="row" | {{sortname|Robin|Jackman}} | 1981 || 1982 || 4 || {{sort|00042|42}} || {{sort|0170|17}} || {{sort|0700|7.00}} || {{sort|01070|1,070}} || {{sort|014|14}} || {{sort|4090|4/110}} || {{nts|31.78}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15461.html |title=Player profile: Robin Jackman |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 491 ! scope="row" | [[పాల్ అలోట్]] | 1981 || 1985 || 13 || {{sort|00213|213}} || {{sort|0525|52*}} || {{sort|1420|14.20}} || {{sort|02225|2,225}} || {{sort|026|26}} || {{sort|6139|6/61}} || {{nts|41.69}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8526.html |title=Player profile: Paul Allott |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 492 ! scope="row" | {{sortname|Paul|Parker|dab=cricketer}} | 1981 || 1981 || 1 || {{sort|00013|13}} || {{sort|0130|13}} || {{sort|0650|6.50}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18423.html |title=Player profile: Paul Parker |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 493 ! scope="row" | {{sortname|Geoff|Cook}} | 1982 || 1983 || 7 || {{sort|00203|203}} || {{sort|0660|66}} || {{sort|1561|15.61}} || {{sort|00042|42}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 9 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10793.html |title=Player profile: Geoff Cook |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 494 ! scope="row" | {{sortname|Allan|Lamb}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1982 || 1992 || 79 || {{sort|04656|4,656}} || {{sort|1420|142}} || {{sort|3609|36.09}} || {{sort|00030|30}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1194|1/6}} || {{nts|23.00}} || 75 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16178.html |title=Player profile: Allan Lamb |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 495 ! scope="row" | {{sortname|Derek|Pringle}} | 1982 || 1992 || 30 || {{sort|00695|695}} || {{sort|0630|63}} || {{sort|1550|15.50}} || {{sort|05287|5,287}} || {{sort|070|70}} || {{sort|5105|5/95}} || {{nts|35.97}} || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18627.html |title=Player profile: Derek Pringle |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 496 ! scope="row" | {{sortname|Ian|Greig}} | 1982 || 1982 || 2 || {{sort|00026|26}} || {{sort|0140|14}} || {{sort|0650|6.50}} || {{sort|00188|188}} || {{sort|004|4}} || {{sort|4157|4/43}} || {{nts|28.50}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13464.html |title=Player profile: Ian Greig |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 497 ! scope="row" | {{sortname|Eddie|Hemmings|dab=cricketer}} | 1982 || 1991 || 16 || {{sort|00383|383}} || {{sort|0950|95}} || {{sort|2252|22.52}} || {{sort|04437|4,437}} || {{sort|043|43}} || {{sort|6142|6/58}} || {{nts|42.44}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14152.html |title=Player profile: Eddie Hemmings |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 498 ! scope="row" | {{sortname|Graeme|Fowler}} | 1982 || 1985 || 21 || {{sort|01307|1,307}} || {{sort|2010|201}} || {{sort|3532|35.32}} || {{sort|00018|18}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12884.html |title=Player profile: Graeme Fowler |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 499 ! scope="row" | {{sortname|Vic|Marks}} | 1982 || 1984 || 6 || {{sort|00249|249}} || {{sort|0830|83}} || {{sort|2766|27.66}} || {{sort|01082|1,082}} || {{sort|011|11}} || {{sort|3122|3/78}} || {{nts|44.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16899.html |title=Player profile: Vic Marks |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 500 ! scope="row" | {{sortname|Norman|Cowans}} | 1982 || 1985 || 19 || {{sort|00175|175}} || {{sort|0360|36}} || {{sort|0795|7.95}} || {{sort|03452|3,452}} || {{sort|051|51}} || {{sort|6123|6/77}} || {{nts|39.27}} || 9 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10839.html |title=Player profile: Norman Cowans |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 501 ! scope="row" | {{sortname|Nick|Cook|dab=cricketer}} | 1983 || 1989 || 15 || {{sort|00179|179}} || {{sort|0310|31}} || {{sort|0852|8.52}} || {{sort|04174|4,174}} || {{sort|052|52}} || {{sort|6135|6/65}} || {{nts|32.48}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10797.html |title=Player profile: Nick Cook |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 502 ! scope="row" | {{sortname|Neil|Foster}} | 1983 || 1993 || 29 || {{sort|00446|446}} || {{sort|0390|39}} || {{sort|1173|11.73}} || {{sort|06261|6,261}} || {{sort|088|88}} || {{sort|8093|8/107}} || {{nts|32.85}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12879.html |title=Player profile: Neil Foster |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 503 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Smith|dab=cricketer, born 1958}} | 1983 || 1986 || 8 || {{sort|00392|392}} || {{sort|0910|91}} || {{sort|3015|30.15}} || {{sort|00102|102}} || {{sort|003|3}} || {{sort|2169|2/31}} || {{nts|13.00}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20233.html |title=Player profile: Chris Smith |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 504 ! scope="row" | {{sortname|Tony|Pigott}} | 1984 || 1984 || 1 || {{sort|00012|12}} || {{sort|0085|8*}} || {{sort|1200|12.00}} || {{sort|00102|102}} || {{sort|002|2}} || {{sort|2125|2/75}} || {{nts|37.50}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18533.html |title=Player profile: Tony Pigott |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 505 ! scope="row" | [[ఆండీ లాయిడ్]] | 1984 || 1984 || 1 || {{sort|00010|10}} || {{sort|0105|10*}} || {{sort|00.10|–}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16322.html |title=Player profile: Andy Lloyd |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 506 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Broad|Chris Broad (cricketer)}} | 1984 || 1989 || 25 || {{sort|01661|1,661}} || {{sort|1620|162}} || {{sort|3954|39.54}} || {{sort|00006|6}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9230.html |title=Player profile: Chris Broad |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 507 ! scope="row" | {{sortname|Paul|Terry|dab=cricketer}} | 1984 || 1984 || 2 || {{sort|00016|16}} || {{sort|0080|8}} || {{sort|0533|5.33}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21502.html |title=Player profile: Paul Terry |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 508 ! scope="row" | {{sortname|Jonathan|Agnew}} | 1984 || 1985 || 3 || {{sort|00010|10}} || {{sort|0050|5}} || {{sort|1000|10.00}} || {{sort|00552|552}} || {{sort|004|4}} || {{sort|2149|2/51}} || {{nts|93.25}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8501.html |title=Player profile: Jonathan Agnew |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 509 ! scope="row" | {{sortname|Richard|Ellison|dab=cricketer}} | 1984 || 1986 || 11 || {{sort|00202|202}} || {{sort|0410|41}} || {{sort|1346|13.46}} || {{sort|02264|2,264}} || {{sort|035|35}} || {{sort|6123|6/77}} || {{nts|29.94}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12507.html |title=Player profile: Richard Ellison |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 510 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Cowdrey}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1984 || 1988 || 6 || {{sort|00101|101}} || {{sort|0380|38}} || {{sort|1442|14.42}} || {{sort|00399|399}} || {{sort|004|4}} || {{sort|2135|2/65}} || {{nts|77.25}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10843.html |title=Player profile: Chris Cowdrey |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 511 ! scope="row" | {{sortname|Tim|Robinson|dab=English cricketer}} | 1984 || 1989 || 29 || {{sort|01601|1,601}} || {{sort|1750|175}} || {{sort|3638|36.38}} || {{sort|00006|6}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19445.html |title=Player profile: Tim Robinson |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 512 ! scope="row" | {{sortname|Arnie|Sidebottom}} | 1985 || 1985 || 1 || {{sort|00002|2}} || {{sort|0020|2}} || {{sort|0200|2.00}} || {{sort|00112|112}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1135|1/65}} || {{nts|65.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20185.html |title=Player profile: Arnie Sidebottom |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 513 ! scope="row" | {{sortname|Les|Taylor|dab=cricketer}} | 1985 || 1985 || 2 || {{sort|00001|1}} || {{sort|0015|1*}} || {{sort|00.01|–}} || {{sort|00381|381}} || {{sort|004|4}} || {{sort|2166|2/34}} || {{nts|44.50}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21486.html |title=Player profile: Les Taylor |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 514 ! scope="row" | {{sortname|David|Smith|dab=Surrey, Sussex and Worcestershire cricketer}} | 1986 || 1986 || 2 || {{sort|00080|80}} || {{sort|0470|47}} || {{sort|2000|20.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20235.html |title=Player profile: David Smith |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 515 ! scope="row" | [[గ్రెగ్ థామస్]] | 1986 || 1986 || 5 || {{sort|00083|83}} || {{sort|0315|31*}} || {{sort|1383|13.83}} || {{sort|00774|774}} || {{sort|010|10}} || {{sort|4130|4/70}} || {{nts|50.40}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21512.html |title=Player profile: Greg Thomas |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 516 ! scope="row" | {{sortname|Wilf|Slack}} | 1986 || 1986 || 3 || {{sort|00081|81}} || {{sort|0520|52}} || {{sort|1350|13.50}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20206.html |title=Player profile: Wilf Slack |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 517 ! scope="row" | {{sortname|Bruce|French|dab=cricketer}}&nbsp;{{dagger}} | 1986 || 1988 || 16 || {{sort|00308|308}} || {{sort|0590|59}} || {{sort|1811|18.11}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 38 || 1 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12923.html |title=Player profile: Bruce French |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 518 ! scope="row" | {{sortname|Mark|Benson}} | 1986 || 1986 || 1 || {{sort|00051|51}} || {{sort|0300|30}} || {{sort|2550|25.50}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9074.html |title=Player profile: Mark Benson |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 519 ! scope="row" | [[నీల్ రాడ్‌ఫోర్డ్]] | 1986 || 1988 || 3 || {{sort|00021|21}} || {{sort|0125|12*}} || {{sort|0700|7.00}} || {{sort|00678|678}} || {{sort|004|4}} || {{sort|2069|2/131}} || {{nts|87.75}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19314.html |title=Player profile: Neal Radford |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 520 ! scope="row" | {{sortname|Martyn|Moxon}} | 1986 || 1989 || 10 || {{sort|00455|455}} || {{sort|0990|99}} || {{sort|2843|28.43}} || {{sort|00048|48}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17119.html |title=Player profile: Martyn Moxon |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 521 ! scope="row" | [[గ్లాడ్‌స్టోన్ స్మాల్]] | 1986 || 1991 || 17 || {{sort|00263|263}} || {{sort|0590|59}} || {{sort|1547|15.47}} || {{sort|03927|3,927}} || {{sort|055|55}} || {{sort|5152|5/48}} || {{nts|34.01}} || 9 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20217.html |title=Player profile: Gladstone Small |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 522 ! scope="row" | {{sortname|Phillip|DeFreitas}} | 1986 || 1995 || 44 || {{sort|00934|934}} || {{sort|0880|88}} || {{sort|1482|14.82}} || {{sort|09838|9,838}} || {{sort|140|140}} || {{sort|7130|7/70}} || {{nts|33.57}} || 14 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11865.html |title=Player profile: Phil DeFreitas |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 523 ! scope="row" | {{sortname|Jack|Richards|Jack Richards (cricketer, born 1958)}}&nbsp;{{dagger}} | 1986 || 1988 || 8 || {{sort|00285|285}} || {{sort|1330|133}} || {{sort|2192|21.92}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 20 || 1 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19394.html |title=Player profile: Jack Richards |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 524 ! scope="row" | {{sortname|James|Whitaker|dab=cricketer}} | 1986 || 1986 || 1 || {{sort|00011|11}} || {{sort|0110|11}} || {{sort|1100|11.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22392.html |title=Player profile: James Whitaker |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 525 ! scope="row" | {{sortname|Neil|Fairbrother}} | 1987 || 1993 || 10 || {{sort|00219|219}} || {{sort|0830|83}} || {{sort|1564|15.64}} || {{sort|00012|12}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12803.html |title=Player profile: Neil Fairbrother |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 526 ! scope="row" | {{sortname|David|Capel}} | 1987 || 1990 || 15 || {{sort|00374|374}} || {{sort|0980|98}} || {{sort|1558|15.58}} || {{sort|02000|2,000}} || {{sort|021|21}} || {{sort|3112|3/88}} || {{nts|50.66}} || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10653.html |title=Player profile: David Capel |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 527 ! scope="row" | {{sortname|Paul|Jarvis}} | 1988 || 1993 || 9 || {{sort|00132|132}} || {{sort|0295|29*}} || {{sort|1015|10.15}} || {{sort|01912|1,912}} || {{sort|021|21}} || {{sort|4093|4/107}} || {{nts|45.95}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15485.html |title=Player profile: Paul Jarvis |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 528 ! scope="row" | {{sortname|John|Childs|dab=cricketer}} | 1988 || 1988 || 2 || {{sort|00002|2}} || {{sort|0025|2*}} || {{sort|00.02|–}} || {{sort|00516|516}} || {{sort|003|3}} || {{sort|1187|1/13}} || {{nts|61.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10721.html |title=Player profile: John Childs |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 529 ! scope="row" | {{sortname|Tim|Curtis}} | 1988 || 1989 || 5 || {{sort|00140|140}} || {{sort|0410|41}} || {{sort|1555|15.55}} || {{sort|00018|18}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10897.html |title=Player profile: Tim Curtis |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 530 ! scope="row" | {{sortname|Robin|Smith|dab=cricketer}} | 1988 || 1996 || 62 || {{sort|04236|4,236}} || {{sort|1750|175}} || {{sort|4367|43.67}} || {{sort|00024|24}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 39 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20263.html |title=Player profile: Robin Smith |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 531 ! scope="row" | [[రాబ్ బెయిలీ]] | 1988 || 1990 || 4 || {{sort|00119|119}} || {{sort|0430|43}} || {{sort|1487|14.87}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8942.html |title=Player profile: Rob Bailey |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 532 ! scope="row" | [[మాథ్యూ మేనార్డ్]] | 1988 || 1994 || 4 || {{sort|00087|87}} || {{sort|0350|35}} || {{sort|1087|10.87}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16951.html |title=Player profile: Matthew Maynard |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 533 ! scope="row" | [[కిమ్ బార్నెట్]] | 1988 || 1989 || 4 || {{sort|00207|207}} || {{sort|0800|80}} || {{sort|2957|29.57}} || {{sort|00036|36}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9002.html |title=Player profile: Kim Barnett |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 534 ! scope="row" | {{sortname|David|Lawrence|dab=cricketer}} | 1988 || 1992 || 5 || {{sort|00060|60}} || {{sort|0340|34}} || {{sort|1000|10.00}} || {{sort|01089|1,089}} || {{sort|018|18}} || {{sort|5094|5/106}} || {{nts|37.55}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16219.html |title=Player profile: David Lawrence |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 535 ! scope="row" | {{sortname|Phil|Newport}} | 1988 || 1991 || 3 || {{sort|00110|110}} || {{sort|0405|40*}} || {{sort|2750|27.50}} || {{sort|00669|669}} || {{sort|010|10}} || {{sort|4113|4/87}} || {{nts|41.70}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18012.html |title=Player profile: Phil Newport |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 536 ! scope="row" | [[జాక్ రస్సెల్]]&nbsp;{{dagger}} | 1988 || 1998 || 54 || {{sort|01897|1,897}} || {{sort|1285|128*}} || {{sort|2710|27.10}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 153 || 12 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19500.html |title=Player profile: Jack Russell |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 537 ! scope="row" | {{sortname|Angus|Fraser}} | 1989 || 1998 || 46 || {{sort|00388|388}} || {{sort|0320|32}} || {{sort|0746|7.46}} || {{sort|10876|10,876}} || {{sort|177|177}} || {{sort|8147|8/53}} || {{nts|27.32}} || 9 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12909.html |title=Player profile: Angus Fraser |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 538 ! scope="row" | [[మైక్ ఆథర్టన్]]&nbsp;{{double-dagger}} | 1989 || 2001 || 115 || {{sort|07728|7,728}} || {{sort|1855|185*}} || {{sort|3769|37.69}} || {{sort|00408|408}} || {{sort|002|2}} || {{sort|1180|1/20}} || {{nts|151.00}} || 83 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8579.html |title=Player profile: Mike Atherton |publisher=ESPNcricinfo |access-date=27 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 539 ! scope="row" | {{sortname|Devon|Malcolm}} | 1989 || 1997 || 40 || {{sort|00236|236}} || {{sort|0290|29}} || {{sort|0605|6.05}} || {{sort|08480|8,480}} || {{sort|128|128}} || {{sort|9143|9/57}} || {{nts|37.09}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16885.html |title=Player profile: Devon Malcolm |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 540 ! scope="row" | {{sortname|Alan|Igglesden}} | 1989 || 1994 || 3 || {{sort|00006|6}} || {{sort|0035|3*}} || {{sort|0300|3.00}} || {{sort|00555|555}} || {{sort|006|6}} || {{sort|2109|2/91}} || {{nts|54.83}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15380.html |title=Player profile: Alan Igglesden |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 541 ! scope="row" | {{sortname|John|Stephenson|dab=cricketer, born 1965}} | 1989 || 1989 || 1 || {{sort|00036|36}} || {{sort|0250|26}} || {{sort|1800|18.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20359.html |title=Player profile: John Stephenson |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |} ==1990లు== {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" | 542 ! scope="row" | [[నాసర్ హుస్సేన్]]&nbsp;{{double-dagger}} | 1990 || 2004 || 96 || {{sort|05764|5,764}} || {{sort|2070|207}} || {{sort|3718|37.18}} || {{sort|00030|30}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 67 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14325.html |title=Player profile: Nasser Hussain |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 543 ! scope="row" | {{sortname|Alec|Stewart}}&nbsp;{{double-dagger}}{{dagger}} | 1990 || 2003 || 133 || {{sort|08463|8,463}} || {{sort|1900|190}} || {{sort|3954|39.54}} || {{sort|00020|20}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 263 || 14 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20372.html |title=Player profile: Alec Stewart |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 544 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Lewis|dab=cricketer}} | 1990 || 1996 || 32 || {{sort|01105|1,105}} || {{sort|1170|117}} || {{sort|2302|23.02}} || {{sort|06852|6,852}} || {{sort|093|93}} || {{sort|6089|6/111}} || {{nts|37.52}} || 25 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16274.html |title=Player profile: Chris Lewis |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 545 ! scope="row" | {{sortname|John|Morris|dab=cricketer, born 1964}} | 1990 || 1990 || 3 || {{sort|00071|71}} || {{sort|0320|32}} || {{sort|2366|23.66}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17102.html |title=Player profile: John Morris |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 546 ! scope="row" | {{sortname|Neil|Williams|dab=cricketer}} | 1990 || 1990 || 1 || {{sort|00038|38}} || {{sort|0380|38}} || {{sort|3800|38.00}} || {{sort|00246|246}} || {{sort|002|2}} || {{sort|2052|2/148}} || {{nts|74.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22453.html |title=Player profile: Neil Williams |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 547 ! scope="row" | {{sortname|Phil|Tufnell}} | 1990 || 2001 || 42 || {{sort|00153|153}} || {{sort|0225|22*}} || {{sort|0510|5.10}} || {{sort|11288|11,288}} || {{sort|121|121}} || {{sort|7153|7/47}} || {{nts|37.68}} || 12 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21611.html |title=Player profile: Phil Tufnell |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 548 ! scope="row" | [[గ్రేమ్ హిక్]] | 1991 || 2001 || 65 || {{sort|03383|3,383}} || {{sort|1780|178}} || {{sort|3132|31.32}} || {{sort|03057|3,057}} || {{sort|023|23}} || {{sort|4074|4/126}} || {{nts|56.78}} || 90 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14187.html |title=Player profile: Graeme Hick |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 549 ! scope="row" | {{sortname|Mark|Ramprakash}} | 1991 || 2002 || 52 || {{sort|02350|2,350}} || {{sort|1540|154}} || {{sort|2732|27.32}} || {{sort|00895|895}} || {{sort|004|4}} || {{sort|1198|1/2}} || {{nts|119.25}} || 39 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19323.html |title=Player profile: Mark Ramprakash |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 550 ! scope="row" |[[స్టీవ్ వాట్కిన్]] | 1991 || 1993 || 3 || {{sort|00025|25}} || {{sort|0130|13}} || {{sort|0500|5.00}} || {{sort|00534|534}} || {{sort|011|11}} || {{sort|4135|4/65}} || {{nts|27.72}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22333.html |title=Player profile: Steve Watkin |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 551 ! scope="row" | [[రిచర్డ్ ఇల్లింగ్‌వర్త్]] | 1991 || 1995 || 9 || {{sort|00128|128}} || {{sort|0280|28}} || {{sort|1828|18.28}} || {{sort|01485|1,485}} || {{sort|019|19}} || {{sort|4104|4/96}} || {{nts|32.36}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15383.html |title=Player profile: Richard Illingworth |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 552 ! scope="row" | [[హ్యూ మోరిస్]] | 1991 || 1991 || 3 || {{sort|00115|115}} || {{sort|0440|44}} || {{sort|1916|19.16}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17099.html |title=Player profile: Hugh Morris |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 553 ! scope="row" | {{sortname|Dermot|Reeve}} | 1992 || 1992 || 3 || {{sort|00124|124}} || {{sort|0590|59}} || {{sort|2480|24.80}} || {{sort|00149|149}} || {{sort|002|2}} || {{sort|1196|1/4}} || {{nts|30.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19364.html |title=Player profile: Dermot Reeve |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 554 ! scope="row" | {{sortname|Ian|Salisbury}} | 1992 || 2000 || 15 || {{sort|00368|368}} || {{sort|0500|50}} || {{sort|1672|16.72}} || {{sort|02492|2,492}} || {{sort|020|20}} || {{sort|4037|4/163}} || {{nts|76.95}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20051.html |title=Player profile: Ian Salisbury |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 555 ! scope="row" | {{sortname|Tim|Munton}} | 1992 || 1992 || 2 || {{sort|00025|25}} || {{sort|0255|25*}} || {{sort|2500|25.00}} || {{sort|00405|405}} || {{sort|004|4}} || {{sort|2178|2/22}} || {{nts|50.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17125.html |title=Player profile: Tim Munton |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 556 ! scope="row" | {{sortname|Neil|Mallender}} | 1992 || 1992 || 2 || {{sort|00008|8}} || {{sort|0040|4}} || {{sort|0266|2.66}} || {{sort|00449|449}} || {{sort|010|10}} || {{sort|5150|5/50}} || {{nts|21.50}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16886.html |title=Player profile: Neil Mallender |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 557 ! scope="row" | {{sortname|Paul|Taylor|dab=cricketer, born 1964}} | 1993 || 1994 || 2 || {{sort|00034|34}} || {{sort|0175|17*}} || {{sort|1700|17.00}} || {{sort|00288|288}} || {{sort|003|3}} || {{sort|1182|1/18}} || {{nts|52.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21484.html |title=Player profile: Paul Taylor |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 558 ! scope="row" | {{sortname|Richard|Blakey}}&nbsp;{{dagger}} | 1993 || 1993 || 2 || {{sort|00007|7}} || {{sort|0060|6}} || {{sort|0175|1.75}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9121.html |title=Player profile: Richard Blakey |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 559 ! scope="row" | {{sortname|Andy|Caddick}} | 1993 || 2003 || 62 || {{sort|00861|861}} || {{sort|0495|49*}} || {{sort|1037|10.37}} || {{sort|13558|13,558}} || {{sort|234|234}} || {{sort|7154|7/46}} || {{nts|29.91}} || 21 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10633.html |title=Player profile: Andy Caddick |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 560 ! scope="row" | {{sortname|Peter|Such}} | 1993 || 1999 || 11 || {{sort|00067|67}} || {{sort|0145|14*}} || {{sort|0609|6.09}} || {{sort|03124|3,124}} || {{sort|037|37}} || {{sort|6133|6/67}} || {{nts|33.56}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20404.html |title=Player profile: Peter Such |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140313221428/http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20404.html |archive-date=13 March 2014 }}</ref> |- align="center" | 561 ! scope="row" | {{sortname|Mark|Ilott}} | 1993 || 1995 || 5 || {{sort|00028|28}} || {{sort|0150|15}} || {{sort|0700|7.00}} || {{sort|01042|1,042}} || {{sort|012|12}} || {{sort|3152|3/48}} || {{nts|45.16}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15388.html |title=Player profile: Mark Ilott |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 562 ! scope="row" | {{sortname|Mark|Lathwell}} | 1993 || 1993 || 2 || {{sort|00078|78}} || {{sort|0330|33}} || {{sort|1950|19.50}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16212.html |title=Player profile: Mark Lathwell |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 563 ! scope="row" | {{sortname|Martin|McCague}} | 1993 || 1994 || 3 || {{sort|00021|21}} || {{sort|0110|11}} || {{sort|0420|4.20}} || {{sort|00593|593}} || {{sort|006|6}} || {{sort|4079|4/121}} || {{nts|65.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16959.html |title=Player profile: Martin McCague |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 564 ! scope="row" | {{sortname|Graham|Thorpe}} | 1993 || 2005 || 100 || {{sort|06744|6,744}} || {{sort|2005|200*}} || {{sort|4466|44.66}} || {{sort|00138|138}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 105 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21537.html |title=Player profile: Graham Thorpe |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 565 ! scope="row" | {{sortname|Martin|Bicknell}} | 1993 || 2003 || 4 || {{sort|00045|45}} || {{sort|0150|15}} || {{sort|0642|6.42}} || {{sort|01080|1,080}} || {{sort|014|14}} || {{sort|4116|4/84}} || {{nts|38.78}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9089.html |title=Player profile: Martin Bicknell |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 566 ! scope="row" | {{sortname|Steve|Rhodes}}&nbsp;{{dagger}} | 1994 || 1995 || 11 || {{sort|00294|294}} || {{sort|0655|65*}} || {{sort|2450|24.50}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 46 || 3 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19374.html |title=Player profile: Steve Rhodes |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 567 ! scope="row" | {{sortname|Craig|White}} | 1994 || 2002 || 30 || {{sort|01052|1,052}} || {{sort|1210|121}} || {{sort|2446|24.46}} || {{sort|03959|3,959}} || {{sort|059|59}} || {{sort|5168|5/32}} || {{nts|37.62}} || 14 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22403.html |title=Player profile: Craig White |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 568 ! scope="row" | {{sortname|Darren|Gough}} | 1994 || 2003 || 58 || {{sort|00855|855}} || {{sort|0650|65}} || {{sort|1257|12.57}} || {{sort|11821|11,821}} || {{sort|229|229}} || {{sort|6158|6/42}} || {{nts|28.39}} || 13 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13411.html |title=Player profile: Darren Gough |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 569 ! scope="row" | {{sortname|John|Crawley}} | 1994 || 2003 || 37 || {{sort|01800|1,800}} || {{sort|1565|156*}} || {{sort|3461|34.61}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 29 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10870.html |title=Player profile: John Crawley |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 570 ! scope="row" | [[జోయి బెంజమిన్]] | 1994 || 1994 || 1 || {{sort|00000|0}} || {{sort|0000|0}} || {{sort|0000|0.00}} || {{sort|00168|168}} || {{sort|004|4}} || {{sort|4158|4/42}} || {{nts|20.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9069.html |title=Player profile: Joey Benjamin |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 571 ! scope="row" | [[పీటర్ మార్టిన్ (క్రికెటర్)|పీటర్ మార్టిన్]] | 1995 || 1997 || 8 || {{sort|00115|115}} || {{sort|0290|29}} || {{sort|0884|8.84}} || {{sort|01452|1,452}} || {{sort|017|17}} || {{sort|4140|4/60}} || {{nts|34.11}} || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16925.html |title=Player profile: Peter Martin |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 572 ! scope="row" | [[డొమినిక్ కార్క్]] | 1995 || 2002 || 37 || {{sort|00864|864}} || {{sort|0590|59}} || {{sort|1800|18.00}} || {{sort|07678|7,678}} || {{sort|131|131}} || {{sort|7157|7/43}} || {{nts|29.81}} || 18 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10816.html |title=Player profile: Dominic Cork |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 573 ! scope="row" | {{sortname|Jason|Gallian}} | 1995 || 1995 || 3 || {{sort|00074|74}} || {{sort|0280|28}} || {{sort|1233|12.33}} || {{sort|00084|84}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13324.html |title=Player profile: Jason Gallian |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 574 ! scope="row" | {{sortname|Nick|Knight|Nick Knight (cricketer)}} | 1995 || 2001 || 17 || {{sort|00719|719}} || {{sort|1130|113}} || {{sort|2396|23.96}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 26 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15913.html |title=Player profile: Nick Knight |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 575 ! scope="row" | {{sortname|Mike|Watkinson}} | 1995 || 1996 || 4 || {{sort|00167|167}} || {{sort|0825|82*}} || {{sort|3340|33.40}} || {{sort|00672|672}} || {{sort|010|10}} || {{sort|3136|3/64}} || {{nts|34.80}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22328.html |title=Player profile: Mike Watkinson |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 576 ! scope="row" | {{sortname|Alan|Wells}} | 1995 || 1995 || 1 || {{sort|00003|3}} || {{sort|0035|3*}} || {{sort|0300|3.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22361.html |title=Player profile: Alan Wells |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 577 ! scope="row" | {{sortname|Ronnie|Irani}} | 1996 || 1999 || 3 || {{sort|00086|86}} || {{sort|0410|41}} || {{sort|1720|17.20}} || {{sort|00192|192}} || {{sort|003|3}} || {{sort|1178|1/22}} || {{nts|37.33}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15403.html |title=Player profile: Ronnie Irani |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 578 ! scope="row" | {{sortname|Alan|Mullally}} | 1996 || 2001 || 19 || {{sort|00127|127}} || {{sort|0240|24}} || {{sort|0552|5.52}} || {{sort|04525|4,525}} || {{sort|058|58}} || {{sort|5095|5/105}} || {{nts|31.24}} || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17121.html |title=Player profile: Alan Mullally |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 579 ! scope="row" | {{sortname|Min|Patel}} | 1996 || 1996 || 2 || {{sort|00045|45}} || {{sort|0270|27}} || {{sort|2250|22.50}} || {{sort|00276|276}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1099|1/101}} || {{nts|180.00}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18458.html |title=Player profile: Min Patel |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 580 ! scope="row" | {{sortname|Mark|Ealham}} | 1996 || 1998 || 8 || {{sort|00210|210}} || {{sort|0535|53*}} || {{sort|2100|21.00}} || {{sort|01060|1,060}} || {{sort|017|17}} || {{sort|4179|4/21}} || {{nts|28.70}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12466.html |title=Player profile: Mark Ealham |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 581 ! scope="row" | {{sortname|Simon|Brown|dab=cricketer}} | 1996 || 1996 || 1 || {{sort|00011|11}} || {{sort|0105|10*}} || {{sort|1100|11.00}} || {{sort|00198|198}} || {{sort|002|2}} || {{sort|1140|1/60}} || {{nts|69.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9269.html |title=Player profile: Simon Brown |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 582 ! scope="row" | [[రాబర్ట్ క్రాఫ్ట్]] | 1996 || 2001 || 21 || {{sort|00421|421}} || {{sort|0375|37*}} || {{sort|1619|16.19}} || {{sort|04619|4,619}} || {{sort|049|49}} || {{sort|5105|5/95}} || {{nts|37.24}} || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10881.html |title=Player profile: Robert Croft |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 583 ! scope="row" | [[క్రిస్ సిల్వర్‌వుడ్]] | 1996 || 2002 || 6 || {{sort|00029|29}} || {{sort|0100|10}} || {{sort|0725|7.25}} || {{sort|00828|828}} || {{sort|011|11}} || {{sort|5109|5/91}} || {{nts|40.36}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20193.html |title=Player profile: Chris Silverwood |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 584 ! scope="row" | {{sortname|Mark|Butcher}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1997 || 2004 || 71 || {{sort|04288|4,288}} || {{sort|1735|173*}} || {{sort|3458|34.58}} || {{sort|00901|901}} || {{sort|015|15}} || {{sort|4158|4/42}} || {{nts|36.06}} || 61 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9327.html |title=Player profile: Mark Butcher |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 585 ! scope="row" | {{sortname|Dean|Headley}} | 1997 || 1999 || 15 || {{sort|00186|186}} || {{sort|0310|31}} || {{sort|0845|8.45}} || {{sort|03026|3,026}} || {{sort|060|60}} || {{sort|6140|6/60}} || {{nts|27.85}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14127.html |title=Player profile: Dean Headley |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 586 ! scope="row" | {{sortname|Mike|Smith|dab=cricketer, born 1967}} | 1997 || 1997 || 1 || {{sort|00004|4}} || {{sort|0045|4*}} || {{sort|0400|4.00}} || {{sort|00138|138}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20224.html |title=Player profile: Mike Smith |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 587 ! scope="row" | {{sortname|Adam|Hollioake}} | 1997 || 1998 || 4 || {{sort|00065|65}} || {{sort|0450|45}} || {{sort|1083|10.83}} || {{sort|00144|144}} || {{sort|002|2}} || {{sort|2169|2/31}} || {{nts|33.50}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14244.html |title=Player profile: Adam Hollioake |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 588 ! scope="row" | {{sortname|Ben|Hollioake}} | 1997 || 1998 || 2 || {{sort|00044|44}} || {{sort|0280|28}} || {{sort|1100|11.00}} || {{sort|00252|252}} || {{sort|004|4}} || {{sort|2095|2/105}} || {{nts|49.75}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14246.html |title=Player profile: Ben Hollioake |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 589 ! scope="row" | {{sortname|Steve|James|dab=cricketer}} | 1998 || 1998 || 2 || {{sort|00071|71}} || {{sort|0360|36}} || {{sort|1775|17.75}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15477.html |title=Player profile: Steve James |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 590 ! scope="row" | {{sortname|Ashley|Giles}} | 1998 || 2006 || 54 || {{sort|01421|1,421}} || {{sort|0590|59}} || {{sort|2089|20.89}} || {{sort|12180|12,180}} || {{sort|143|143}} || {{sort|5143|5/57}} || {{nts|40.60}} || 33 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13368.html |title=Player profile: Ashley Giles |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 591 ! scope="row" | [[ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్]]&nbsp;{{double-dagger}} | 1998 || 2009 || 79 || {{sort|03845|3,845}} || {{sort|1670|167}} || {{sort|3177|31.77}} || {{sort|14951|14,951}} || {{sort|226|226}} || {{sort|5142|5/58}} || {{nts|32.78}} || 52 || 0 || {{efn|name=World XI|[[Andrew Flintoff]] and [[Steve Harmison]] have also played Test cricket for the [[List of World XI Test cricketers|World XI]]. Only their records for England are given above.|group=notes}}<ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12856.html |title=Player profile: Andrew Flintoff |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 592 ! scope="row" | {{sortname|Alex|Tudor}} | 1998 || 2002 || 10 || {{sort|00229|229}} || {{sort|0995|99*}} || {{sort|1908|19.08}} || {{sort|01512|1,512}} || {{sort|028|28}} || {{sort|5156|5/44}} || {{nts|34.39}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21607.html |title=Player profile: Alex Tudor |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 593 ! scope="row" | {{sortname|Warren|Hegg}}&nbsp;{{dagger}} | 1998 || 1999 || 2 || {{sort|00030|30}} || {{sort|0150|15}} || {{sort|0750|7.50}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14149.html |title=Player profile: Warren Hegg |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 594 ! scope="row" | [[అఫ్తాబ్ హబీబ్]] | 1999 || 1999 || 2 || {{sort|00026|26}} || {{sort|0190|19}} || {{sort|0866|8.66}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13985.html |title=Player profile: Aftab Habib |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 595 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Read}}&nbsp;{{dagger}} | 1999 || 2007 || 15 || {{sort|00360|360}} || {{sort|0550|55}} || {{sort|1894|18.94}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 48 || 6 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19346.html |title=Player profile: Chris Read |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 596 ! scope="row" | {{sortname|Ed|Giddins}} | 1999 || 2000 || 4 || {{sort|00010|10}} || {{sort|0070|7}} || {{sort|0250|2.50}} || {{sort|00444|444}} || {{sort|012|12}} || {{sort|5185|5/15}} || {{nts|20.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/13362.html |title=Player profile: Ed Giddins |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 597 ! scope="row" | [[డారెన్ మాడీ]] | 1999 || 2000 || 3 || {{sort|00046|46}} || {{sort|0240|24}} || {{sort|1150|11.50}} || {{sort|00084|84}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16876.html |title=Player profile: Darren Maddy |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 598 ! scope="row" | [[క్రిస్ ఆడమ్స్ (క్రికెటర్)|క్రిస్ ఆడమ్స్]] | 1999 || 2000 || 5 || {{sort|00104|104}} || {{sort|0310|31}} || {{sort|1300|13.00}} || {{sort|00120|120}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1158|1/42}} || {{nts|59.00}} || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8487.html |title=Player profile: Chris Adams |publisher=ESPNcricinfo |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 599 ! scope="row" | {{sortname|Gavin|Hamilton|dab=cricketer}} | 1999 || 1999 || 1 || {{sort|00000|0}} || {{sort|0000|0}} || {{sort|0000|0.00}} || {{sort|00090|90}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14020.html |title=Player profile: Gavin Hamilton |publisher=ESPNcricinfo |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 600 ! scope="row" | {{sortname|Michael|Vaughan}}&nbsp;{{double-dagger}} | 1999 || 2008 || 82 || {{sort|05719|5,719}} || {{sort|1970|197}} || {{sort|4144|41.44}} || {{sort|00978|978}} || {{sort|006|6}} || {{sort|2139|2/71}} || {{nts|93.50}} || 44 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22182.html |title=Player profile: Michael Vaughan |publisher=ESPNcricinfo |access-date=9 March 2015 }}</ref> |} ==2000లు== {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" | 601 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Schofield}} | 2000 || 2000 || 2 || {{sort|00067|67}} || {{sort|0570|57}} || {{sort|2233|22.33}} || {{sort|00108|108}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20073.html |title=Player profile: Chris Schofield |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 602 ! scope="row" | {{sortname|Matthew|Hoggard}} | 2000 || 2008 || 67 || {{sort|00473|473}} || {{sort|0380|38}} || {{sort|0727|7.27}} || {{sort|13909|13,909}} || {{sort|248|248}} || {{sort|7139|7/61}} || {{nts|30.50}} || 24 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14236.html |title=Player profile: Matthew Hoggard |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 603 ! scope="row" | {{sortname|Marcus|Trescothick}}&nbsp;{{double-dagger}} | 2000 || 2006 || 76 || {{sort|05825|5,825}} || {{sort|2190|219}} || {{sort|4379|43.79}} || {{sort|00300|300}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1166|1/34}} || {{nts|155.00}} || 95 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21585.html |title=Player profile: Marcus Trescothick |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 604 ! scope="row" | {{sortname|Ryan|Sidebottom}} | 2001 || 2010 || 22 || {{sort|00313|313}} || {{sort|0310|31}} || {{sort|1565|15.65}} || {{sort|04812|4,812}} || {{sort|079|79}} || {{sort|7151|7/49}} || {{nts|28.24}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20187.html |title=Player profile: Ryan Sidebottom |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 605 ! scope="row" | {{sortname|Ian|Ward|dab=cricketer}} | 2001 || 2001 || 5 || {{sort|00129|129}} || {{sort|0390|39}} || {{sort|1612|16.12}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22301.html |title=Player profile: Ian Ward |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 606 ! scope="row" | [[ఉస్మాన్ అఫ్జల్]] | 2001 || 2001 || 3 || {{sort|00083|83}} || {{sort|0540|54}} || {{sort|1660|16.60}} || {{sort|00054|54}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1151|1/49}} || {{nts|49.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8499.html |title=Player profile: Usman Afzaal |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 607 ! scope="row" |[[జిమ్మీ ఒర్మాండ్]] | 2001 || 2001 || 2 || {{sort|00038|38}} || {{sort|0180|18}} || {{sort|1266|12.66}} || {{sort|00372|372}} || {{sort|002|2}} || {{sort|1130|1/70}} || {{nts|92.50}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18265.html |title=Player profile: Jimmy Ormond |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 608 ! scope="row" | [[రిచర్డ్ డాసన్ (క్రికెటర్)|రిచర్డ్ డాసన్]] | 2001 || 2003 || 7 || {{sort|00114|114}} || {{sort|0195|19*}} || {{sort|1140|11.40}} || {{sort|01116|1,116}} || {{sort|011|11}} || {{sort|4066|4/134}} || {{nts|61.54}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11848.html |title=Player profile: Richard Dawson |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 609 ! scope="row" | {{sortname|James|Foster|dab=cricketer, born 1980}}&nbsp;{{dagger}} | 2001 || 2002 || 7 || {{sort|00226|226}} || {{sort|0480|48}} || {{sort|2511|25.11}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 17 || 1 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12877.html |title=Player profile: James Foster |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 610 ! scope="row" | [[సైమన్ జోన్స్]] | 2002 || 2005 || 18 || {{sort|00205|205}} || {{sort|0440|44}} || {{sort|1576|15.76}} || {{sort|02821|2,821}} || {{sort|059|59}} || {{sort|6147|6/53}} || {{nts|28.23}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15555.html |title=Player profile: Simon Jones |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 611 ! scope="row" | {{sortname|Steve|Harmison}} | 2002 || 2009 || 62 || {{sort|00742|742}} || {{sort|0495|49*}} || {{sort|1216|12.16}} || {{sort|13192|13,192}} || {{sort|222|222}} || {{sort|7188|7/12}} || {{nts|31.94}} || 7 || 0 || {{efn|name=World XI}}<ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/14054.html |title=Player profile: Steve Harmison |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 612 ! scope="row" | {{sortname|Rob|Key}} | 2002 || 2005 || 15 || {{sort|00775|775}} || {{sort|2210|221}} || {{sort|3100|31.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 11 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15876.html |title=Player profile: Rob Key |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 613 ! scope="row" | [[జేమ్స్ ఆండర్సన్ (క్రికెటర్)|జేమ్స్ ఆండర్సన్]] | 2003 || 2024 || 188 || {{sort|01353|1,353}} || {{sort|0810|81}} || {{sort|0896|8.96}} || {{sort|40037|40,037}} || {{sort|704|704}} || {{sort|7158|7/42}} || {{nts|26.45}} || 107 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8608.html |title=Player profile: James Anderson |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 614 ! scope="row" | {{sortname|Anthony|McGrath}} | 2003 || 2003 || 4 || {{sort|00201|201}} || {{sort|0810|81}} || {{sort|4020|40.20}} || {{sort|00102|102}} || {{sort|004|4}} || {{sort|3184|3/16}} || {{nts|14.00}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16975.html |title=Player profile: Anthony McGrath |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 615 ! scope="row" | {{sortname|Richard|Johnson|dab=cricketer, born 1974}} | 2003 || 2003 || 3 || {{sort|00059|59}} || {{sort|0260|26}} || {{sort|1475|14.75}} || {{sort|00547|547}} || {{sort|016|16}} || {{sort|6167|6/33}} || {{nts|17.18}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15522.html |title=Player profile: Richard Johnson |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 616 ! scope="row" | [[జేమ్స్ కిర్ట్లీ]] | 2003 || 2003 || 4 || {{sort|00032|32}} || {{sort|0120|12}} || {{sort|0533|5.33}} || {{sort|01079|1,079}} || {{sort|019|19}} || {{sort|6166|6/34}} || {{nts|29.52}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15901.html |title=Player profile: James Kirtley |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 617 ! scope="row" | {{sortname|Ed|Smith|dab=cricketer}} | 2003 || 2003 || 3 || {{sort|00087|87}} || {{sort|0640|64}} || {{sort|1740|17.40}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20242.html |title=Player profile: Ed Smith |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 618 ! scope="row" | {{sortname|Kabir|Ali}} | 2003 || 2003 || 1 || {{sort|00010|10}} || {{sort|0090|9}} || {{sort|0500|5.00}} || {{sort|00216|216}} || {{sort|005|5}} || {{sort|3120|3/80}} || {{nts|27.20}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8476.html |title=Player profile: Kabir Ali |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 619 ! scope="row" | {{sortname|Gareth|Batty}} | 2003 || 2016 || 9 || {{sort|00149|149}} || {{sort|0380|38}} || {{sort|1490|14.90}} || {{sort|01714|1,714}} || {{sort|015|15}} || {{sort|3145|3/55}} || {{nts|60.93}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9042.html |title=Player profile: Gareth Batty |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 620 ! scope="row" | {{sortname|Rikki|Clarke}} | 2003 || 2003 || 2 || {{sort|00096|96}} || {{sort|0550|55}} || {{sort|3200|32.00}} || {{sort|00174|174}} || {{sort|004|4}} || {{sort|2193|2/7}} || {{nts|15.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11724.html |title=Player profile: Rikki Clarke |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 621 ! scope="row" | [[మార్టిన్ సాగర్స్]] | 2003 || 2004 || 3 || {{sort|00001|1}} || {{sort|0010|1}} || {{sort|0033|0.33}} || {{sort|00493|493}} || {{sort|007|7}} || {{sort|2171|2/29}} || {{nts|35.28}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20040.html |title=Player profile: Martin Saggers |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 622 ! scope="row" | {{sortname|Paul|Collingwood}} | 2003 || 2011 || 68 || {{sort|04259|4,259}} || {{sort|2060|206}} || {{sort|4056|40.56}} || {{sort|01905|1,905}} || {{sort|017|17}} || {{sort|3177|3/23}} || {{nts|59.88}} || 96 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10772.html |title=Player profile: Paul Collingwood |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 623 ! scope="row" | {{sortname|Geraint|Jones}}&nbsp;{{dagger}} | 2004 || 2006 || 34 || {{sort|01172|1,172}} || {{sort|1000|100}} || {{sort|2391|23.91}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 128 || 5 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15501.html |title=Player profile: Geraint Jones |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 624 ! scope="row" | {{sortname|Andrew|Strauss}}&nbsp;{{double-dagger}} | 2004 || 2012 || 100 || {{sort|07037|7,037}} || {{sort|1770|177}} || {{sort|4091|40.91}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 121 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20387.html |title=Player profile: Andrew Strauss |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 625 ! scope="row" | {{sortname|Ian|Bell}} | 2004 || 2015 || 118 || {{sort|07727|7,727}} || {{sort|2350|235}} || {{sort|4269|42.69}} || {{sort|00108|108}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1167|1/33}} || {{nts|76.00}} || 100 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9062.html |title=Player profile: Ian Bell |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 626 ! scope="row" | [[కెవిన్ పీటర్సన్]]&nbsp;{{double-dagger}} | 2005 || 2014 || 104 || {{sort|08181|8,181}} || {{sort|2270|227}} || {{sort|4728|47.28}} || {{sort|01311|1,311}} || {{sort|010|10}} || {{sort|3148|3/52}} || {{nts|88.60}} || 62 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19296.html |title=Player profile: Kevin Pietersen |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 627 ! scope="row" | {{sortname|Shaun|Udal}} | 2005 || 2006 || 4 || {{sort|00109|109}} || {{sort|0335|33*}} || {{sort|1816|18.16}} || {{sort|00596|596}} || {{sort|008|8}} || {{sort|4186|4/14}} || {{nts|43.00}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22144.html |title=Player profile: Shaun Udal |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 628 ! scope="row" | {{sortname|Liam|Plunkett}} | 2005 || 2014 || 13 || {{sort|00238|238}} || {{sort|0555|55*}} || {{sort|1586|15.86}} || {{sort|02659|2,659}} || {{sort|041|41}} || {{sort|5136|5/64}} || {{nts|37.46}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/19264.html |title=Player profile: Liam Plunkett |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 629 ! scope="row" | {{sortname|Ian|Blackwell}} | 2006 || 2006 || 1 || {{sort|00004|4}} || {{sort|0040|4}} || {{sort|0400|4.00}} || {{sort|00114|114}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9117.html |title=Player profile: Ian Blackwell |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 630 ! scope="row" | [[అలస్టర్ కుక్]]&nbsp;{{double-dagger}} | 2006 || 2018 || 161 || {{sort|12472|12,472}} || {{sort|2940|294}} || {{sort|4535|45.35}} || {{sort|00018|18}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1194|1/6}} || {{nts|7.00}} || 175 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11728.html |title=Player profile: Alastair Cook |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 631 ! scope="row" | {{sortname|Monty|Panesar}} | 2006 || 2013 || 50 || {{sort|00220|220}} || {{sort|0260|26}} || {{sort|0488|4.88}} || {{sort|12475|12,475}} || {{sort|167|167}} || {{sort|6163|6/37}} || {{nts|34.71}} || 10 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18655.html |title=Player profile: Monty Panesar |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 632 ! scope="row" | {{sortname|Owais|Shah}} | 2006 || 2009 || 6 || {{sort|00269|269}} || {{sort|0880|88}} || {{sort|2690|26.90}} || {{sort|00030|30}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20123.html |title=Player profile: Owais Shah |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 633 ! scope="row" | {{sortname|Sajid|Mahmood}} | 2006 || 2007 || 8 || {{sort|00081|81}} || {{sort|0340|34}} || {{sort|0810|8.10}} || {{sort|01130|1,130}} || {{sort|020|20}} || {{sort|4178|4/22}} || {{nts|38.10}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/17944.html |title=Player profile: Sajid Mahmood |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 634 ! scope="row" | [[జోన్ లూయిస్ (క్రికెటర్, జననం 1975)|జోన్ లూయిస్]] | 2006 || 2006 || 1 || {{sort|00027|27}} || {{sort|0200|20}} || {{sort|1350|13.50}} || {{sort|00246|246}} || {{sort|003|3}} || {{sort|3132|3/68}} || {{nts|40.66}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/16281.html |title=Player profile: Jon Lewis |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 635 ! scope="row" | {{sortname|Matt|Prior}}&nbsp;{{dagger}} | 2007 || 2014 || 79 || {{sort|04099|4,099}} || {{sort|1315|131*}} || {{sort|4018|40.18}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 243 || 13 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18675.html |title=Player profile: Matt Prior |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 636 ! scope="row" | {{sortname|Chris|Tremlett}} | 2007 || 2013 || 12 || {{sort|00113|113}} || {{sort|0255|25*}} || {{sort|1027|10.27}} || {{sort|02902|2,902}} || {{sort|053|53}} || {{sort|6152|6/48}} || {{nts|27.00}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21650.html |title=Player profile: Chris Tremlett |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 637 ! scope="row" | [[రవి బొపారా]] | 2007 || 2012 || 13 || {{sort|00575|575}} || {{sort|1430|143}} || {{sort|3194|31.94}} || {{sort|00434|434}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1161|1/39}} || {{nts|290.00}} || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10582.html |title=Player profile: Ravi Bopara |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 638 ! scope="row" | [[స్టూవర్ట్ బ్రాడ్]] | 2007 || 2023 || 167 || {{sort|03662|3,662}} || {{sort|1690|169}} || {{sort|1803|18.03}} || {{sort|33698|33,698}} || {{sort|604|604}} || {{sort|8185|8/15}} || {{nts|27.68}} || 55 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10617.html |title=Player profile: Stuart Broad |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 639 ! scope="row" | [[టిమ్ ఆంబ్రోస్]]&nbsp;{{dagger}} | 2008 || 2009 || 11 || {{sort|00447|447}} || {{sort|1020|102}} || {{sort|2980|29.80}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 31 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8845.html |title=Player profile: Tim Ambrose |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 640 ! scope="row" | {{sortname|Darren|Pattinson}} | 2008 || 2008 || 1 || {{sort|00210|21}} || {{sort|0130|13}} || {{sort|1050|10.50}} || {{sort|00181|181}} || {{sort|002|2}} || {{sort|2105|2/95}} || {{nts|48.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/270253.html |title=Player profile: Darren Pattinson |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 641 ! scope="row" | {{sortname|Graeme|Swann}} | 2008 || 2013 || 60 || {{sort|01370|1,370}} || {{sort|0850|85}} || {{sort|2209|22.09}} || {{sort|15349|15,349}} || {{sort|255|255}} || {{sort|6135|6/65}} || {{nts|29.96}} || 54 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/20431.html |title=Player profile: Graeme Swann |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 642 ! scope="row" | {{sortname|Amjad|Khan|dab=cricketer, born 1980}} | 2009 || 2009 || 1 || {{sort|-001|–}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|00174|174}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1089|1/111}} || {{nts|122.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/23911.html |title=Player profile: Amjad Khan |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 643 ! scope="row" | {{sortname|Tim|Bresnan}} | 2009 || 2013 || 23 || {{sort|00575|575}} || {{sort|0910|91}} || {{sort|2613|26.13}} || {{sort|04674|4,674}} || {{sort|072|72}} || {{sort|5152|5/48}} || {{nts|32.73}} || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/9310.html |title=Player profile: Tim Bresnan |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 644 ! scope="row" | {{sortname|Graham|Onions}} | 2009 || 2012 || 9 || {{sort|00030|30}} || {{sort|0175|17*}} || {{sort|1000|10.00}} || {{sort|01606|1,606}} || {{sort|032|32}} || {{sort|5162|5/38}} || {{nts|29.90}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18389.html |title=Player profile: Graham Onions |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 645 ! scope="row" | [[జోనాథన్ ట్రాట్]] | 2009 || 2015 || 52 || {{sort|03835|3,835}} || {{sort|2260|226}} || {{sort|4408|44.08}} || {{sort|00708|708}} || {{sort|005|5}} || {{sort|1195|1/5}} || {{nts|80.00}} || 29 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/47623.html |title=Player profile: Jonathan Trott |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |} ==2010లు== {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" | 646 ! scope="row" | {{sortname|Michael|Carberry}} | 2010 || 2014 || 6 || {{sort|00345|345}} || {{sort|0600|60}} || {{sort|2875|28.75}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/10656.html |title=Player profile: Michael Carberry |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 647 ! scope="row" | [[స్టీవెన్ ఫిన్]] | 2010 || 2016 || 36 || {{sort|00279|279}} || {{sort|0560|56}} || {{sort|1116|11.16}} || {{sort|06412|6,412}} || {{sort|125|125}} || {{sort|6121|6/79}} || {{nts|30.40}} || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/210283.html |title=Player profile: Steven Finn |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 648 ! scope="row" | {{sortname|James|Tredwell}} | 2010 || 2015 || 2 || {{sort|00045|45}} || {{sort|0370|37}} || {{sort|2250|22.50}} || {{sort|00786|786}} || {{sort|011|11}} || {{sort|4153|4/47}} || {{nts|29.18}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21646.html |title=Player profile: James Tredwell |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 649 ! scope="row" | {{sortname|Eoin|Morgan}} | 2010 || 2012 || 16 || {{sort|00700|700}} || {{sort|1300|130}} || {{sort|3043|30.43}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 11 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/24598.html |title=Player profile: Eoin Morgan |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 650 ! scope="row" | {{sortname|Ajmal|Shahzad}} | 2010 || 2010 || 1 || {{sort|00005|5}} || {{sort|0050|5}} || {{sort|0500|5.00}} || {{sort|00102|102}} || {{sort|004|4}} || {{sort|3155|3/45}} || {{nts|15.75}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21431.html |title=Player profile: Ajmal Shahzad |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 651 ! scope="row" | {{sortname|Samit|Patel}} | 2012 || 2015 || 6 || {{sort|00151|151}} || {{sort|0420|42}} || {{sort|1677|16.77}} || {{sort|00858|858}} || {{sort|007|7}} || {{sort|2173|2/27}} || {{nts|60.14}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/18632.html |title=Player profile: Samit Patel |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 652 ! scope="row" | '''[[జానీ బెయిర్‌స్టో]]'''&nbsp;{{dagger}} | 2012 || 2024 || 100 || {{sort|06042|6,042}} || {{sort|1675|167*}} || {{sort|3639|36.39}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 242 || 14 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/297433.html |title=Player profile: Jonny Bairstow |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 653 ! scope="row" | {{sortname|James|Taylor|dab=cricketer, born 1990}} | 2012 || 2016 || 7 || {{sort|00312|312}} || {{sort|0760|76}} || {{sort|2600|26.00}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/297635.html |title=Player profile: James Taylor |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 654 ! scope="row" | [[నిక్ కాంప్టన్]] | 2012 || 2016 || 16 || {{sort|00775|775}} || {{sort|1170|117}} || {{sort|2870|28.70}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/11718.html |title=Player profile: Nick Compton |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 655 ! scope="row" | '''[[జో రూట్]]'''&nbsp;{{double-dagger}} | 2012 || 2026 || 163 || {{sort|13943|13,943}} || {{sort|2620|262}} || {{sort|5107|51.07}} || {{sort|06272|6,272}} || {{sort|073|73}} || {{sort|5192|5/8}} || {{nts|48.15}} || 216 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/303669.html |title=Player profile: Joe Root |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 656 ! scope="row" | {{sortname|Simon|Kerrigan}} | 2013 || 2013 || 1 || {{sort|00001|1}} || {{sort|0015|1*}} || {{sort|00.01|–}} || {{sort|00048|48}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/297499.html |title=Player profile: Simon Kerrigan |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 657 ! scope="row" | [[క్రిస్ వోక్స్]] | 2013 || 2025 || 62 || {{sort|02034|2,034}} || {{sort|1375|137*}} || {{sort|2511|25.11}} || {{sort|11219|11,219}} || {{sort|192|192}} || {{sort|6183|6/17}} || {{nts|29.61}} || 31 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/247235.html |title=Player profile: Chris Woakes |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 658 ! scope="row" | '''[[బెన్ స్టోక్స్]]'''&nbsp;{{double-dagger}} | 2013 || 2026 || 120 || {{sort|07216|7,216}} || {{sort|2580|258}} || {{sort|3485|34.85}} || {{sort|13767|13,767}} || {{sort|245|245}} || {{sort|6178|6/22}} || {{nts|31.24}} || 115 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/311158.html |title=Player profile: Ben Stokes |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 659 ! scope="row" | {{sortname|Gary|Ballance}} | 2014 || 2017 || 23 || {{sort|01498|1,498}} || {{sort|1560|156}} || {{sort|3745|37.45}} || {{sort|00012|12}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 22 || 0 || {{efn|name=Zimbabwe|[[Gary Ballance]] has also played Test cricket for [[Zimbabwe cricket team|Zimbabwe]]. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/232438.html |title=Player profile: Gary Balance |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 660 ! scope="row" | [[స్కాట్ బోర్త్‌విక్]] | 2014 || 2014 || 1 || {{sort|00005|5}} || {{sort|0040|4}} || {{sort|0250|2.50}} || {{sort|00078|78}} || {{sort|004|4}} || {{sort|3167|3/33}} || {{nts|20.50}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/310519.html |title=Player profile: Scott Borthwick |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 661 ! scope="row" | {{sortname|Boyd|Rankin}} | 2014 || 2014 || 1 || {{sort|00013|13}} || {{sort|0130|13}} || {{sort|0650|6.50}} || {{sort|00125|125}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1153|1/47}} || {{nts|81.00}} || 0 || 0 || {{efn|name=Ireland|[[Boyd Rankin]] has also played Test cricket for [[Ireland cricket team|Ireland]]. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/24599.html |title=Player profile: Boyd Rankin |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 662 ! scope="row" | [[మొయీన్ అలీ]] | 2014 || 2023 || 68 || {{sort|03094|3,094}} || {{sort|1555|155*}} || {{sort|2812|28.12}} || {{sort|12610|12,610}} || {{sort|204|204}} || {{sort|6147|6/53}} || {{nts|37.31}} || 40 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/8917.html |title=Player profile: Moeen Ali |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 663 ! scope="row" | [[క్రిస్ జోర్డాన్]] | 2014 || 2015 || 8 || {{sort|00180|180}} || {{sort|0350|35}} || {{sort|1800|18.00}} || {{sort|01530|1,530}} || {{sort|021|21}} || {{sort|4188|4/18}} || {{nts|35.80}} || 14 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/288992.html |title=Player profile: Chris Jordan |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 664 ! scope="row" | {{sortname|Sam|Robson}} | 2014 || 2014 || 7 || {{sort|00336|336}} || {{sort|1270|127}} || {{sort|3054|30.54}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/272485.html |title=Player profile: Sam Robson |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 665 ! scope="row" | [[జోస్ బట్లర్]]&nbsp;{{dagger}} | 2014 || 2022 || 57 || {{sort|02907|2,907}} || {{sort|1520|152}} || {{sort|3194|31.94}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 153 || 1 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/308967.html |title=Player profile: Jos Buttler |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=9 March 2015 }}</ref> |- align="center" | 666 ! scope="row" | {{sortname|Adam|Lyth}} | 2015 || 2015 || 7 || {{sort|00265|265}} || {{sort|1070|107}} || {{sort|2038|20.38}} || {{sort|00006|6}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/251721.html |title=Player profile: Adam Lyth |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=26 May 2015 }}</ref> |- align="center" | 667 ! scope="row" | '''[[మార్క్ వుడ్]]''' | 2015 || 2025 || 38 || {{sort|00811|811}} || {{sort|0520|52}} || {{sort|1559|15.59}} || {{sort|06610|6,610}} || {{sort|119|119}} || {{sort|6163|6/37}} || {{nts|30.79}} || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/288992.html |title=Player profile: Mark Wood |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=26 May 2015}}</ref> |- align="center" | 668 ! scope="row" | [[ఆదిల్ రషీద్]] | 2015 || 2019 || 19 || {{sort|00540|540}} || {{sort|0610|61}} || {{sort|1928|19.28}} || {{sort|03816|3,816}} || {{sort|060|60}} || {{sort|5151|5/49}} || {{nts|39.83}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/244497.html |title=Player profile: Adil Rashid |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=27 December 2015 }}</ref> |- align="center" | 669 ! scope="row" | {{sortname|Alex|Hales}} | 2015 || 2016 || 11 || {{sort|00573|573}} || {{sort|0940|94}} || {{sort|2728|27.28}} || {{sort|00018|18}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/249866.html |title=Player profile: Alex Hales |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=21 May 2016 }}</ref> |- align="center" | 670 ! scope="row" | {{sortname|James|Vince}} | 2016 || 2018 || 13 || {{sort|00548|548}} || {{sort|0830|83}} || {{sort|2490|24.90}} || {{sort|00024|24}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/296597.html |title=Player profile: James Vince |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=21 May 2016 }}</ref> |- align="center" | 671 ! scope="row" | {{sortname|Jake|Ball|dab=cricketer}} | 2016 || 2017 || 4 || {{sort|00067|67}} || {{sort|0310|31}} || {{sort|0837|8.37}} || {{sort|00612|612}} || {{sort|003|3}} || {{sort|1153|1/47}} || {{nts|114.33}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/414990.html |title=Player profile: Jake Ball |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=17 July 2016 }}</ref> |- align="center" | 672 ! scope="row" | '''{{sortname|Ben|Duckett}}''' | 2016 || 2026 || 43 || {{sort|03074|3,074}} || {{sort|1820|182}} || {{sort|3992|39.92}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 33 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/521637.html |title=Player profile: Ben Duckett |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=24 October 2016 }}</ref> |- align="center" | 673 ! scope="row" | {{sortname|Zafar|Ansari}} | 2016 || 2016 || 3 || {{sort|00049|49}} || {{sort|0320|32}} || {{sort|0980|9.80}} || {{sort|00408|408}} || {{sort|005|5}} || {{sort|2124|2/76}} || {{nts|55.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/349853.html|title=Player profile: Zafar Ansari|publisher=ESPNcricinfo|access-date=28 October 2016}}</ref> |- align="center" | 674 ! scope="row" | '''{{sortname|Haseeb|Hameed}}''' | 2016 || 2022 || 10 || {{sort|00439|439}} || {{sort|0820|82}} || {{sort|2438|24.38}} || {{sort|00000|0}} || {{sort|-001|–}} || {{sort|-0001|–}} || – || 7 || 0 || <ref>{{cite web|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/632172.html|title=Player profile: Haseeb Hameed|publisher=ESPNcricinfo|access-date=9 November 2016}}</ref> |- align="center" | 675 ! scope="row" | {{sortname|Keaton|Jennings}} | 2016 || 2019 || 17 || {{sort|00781|781}} || {{sort|1465|146*}} || {{sort|2519|25.19}} || {{sort|00073|73}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 17 || 0 || <ref>{{cite web|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/440780.html|title=Player profile: Keaton Jennings|publisher=ESPNcricinfo|access-date=8 December 2016}}</ref> |- align="center" | 676 ! scope="row" | '''{{sortname|Liam|Dawson}}''' | 2016 || 2025 || 4 || {{sort|00110|110}} || {{sort|0665|66*}} || {{sort|2200|22.00}} || {{sort|00898|898}} || {{sort|008|8}} || {{sort|2166|2/34}} || {{nts|54.75}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/211855.html |title=Player profile: Liam Dawson |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=20 December 2016 }}</ref> |- align="center" | 677 ! scope="row" | [[డేవిడ్ మలన్]] | 2017 || 2022 || 22 || {{sort|01074|1,074}} || {{sort|1400|140}} || {{sort|2753|27.53}} || {{sort|00222|222}} || {{sort|002|2}} || {{sort|2167|2/33}} || {{nts|65.50}} || 13 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/236489.html |title=Player profile: Dawid Malan |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=28 July 2017 }}</ref> |- align="center" | 678 ! scope="row" | {{sortname|Toby|Roland-Jones}} | 2017 || 2017 || 4 || {{sort|00082|82}} || {{sort|0250|25}} || {{sort|2050|20.50}} || {{sort|00536|536}} || {{sort|017|17}} || {{sort|5143|5/57}} || {{nts|19.64}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/370535.html |title=Player profile: Toby Roland-Jones |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=28 July 2017 }}</ref> |- align="center" | 679 ! scope="row" | {{sortname|Tom|Westley}} | 2017 || 2017 || 5 || {{sort|00193|193}} || {{sort|0590|59}} || {{sort|2412|24.12}} || {{sort|00024|24}} || {{sort|000|0}} || {{sort|-0001|–}} || – || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/214265.html |title=Player profile: Tom Westley |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=28 July 2017 }}</ref> |- align="center" | 680 ! scope="row" | {{sortname|Mark|Stoneman}} | 2017 || 2018 || 11 || {{sort|00526|526}} || {{sort|0560|56}} || {{sort|2767|27.68}} || {{sort|00000|0}} || – || – || – || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/229954.html |title=Player profile: Mark Stoneman |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=17 August 2017 }}</ref> |- align="center" | 681 ! scope="row" | '''{{sortname|Craig|Overton}}''' | 2017 || 2022 || 8 || {{sort|00182|182}} || {{sort|0415|41*}} || {{sort|1516|15.16}} || {{sort|01472|1,472}} || {{sort|021|21}} || {{sort|3086|3/14}} || {{nts|36.19}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/464626.html |title=Player profile: Craig Overton |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=6 December 2017 }}</ref> |- align="center" | 682 ! scope="row" | {{sortname|Tom|Curran|dab=cricketer}} | 2017 || 2018 || 2 || {{sort|00066|66}} || {{sort|0390|39}} || {{sort|3300|33.00}} || {{sort|00396|396}} || {{sort|002|2}} || {{sort|1135|1/65}} || {{nts|100.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/550235.html |title=Player profile: Tom Curran |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=30 December 2017 }}</ref> |- align="center" | 683 ! scope="row" | {{sortname|Mason|Crane}} | 2018 || 2018 || 1 || {{sort|00006|6}} || {{sort|0040|4}} || {{sort|0300|3.00}} || {{sort|00288|288}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1007|1/193}} || {{nts|193.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/660889.html |title=Player profile: Mason Crane |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=4 January 2018 }}</ref> |- align="center" | 684 ! scope="row" | '''[[జాక్ లీచ్]]''' | 2018 || 2024 || 39 || {{sort|00498|498}} || {{sort|0920|92}} || {{sort|1345|13.45}} || {{sort|09204|9,402}} || {{sort|142|142}} || {{sort|5134|5/66}} || {{nts|34.07}} || 18 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/455524.html |title=Player profile: Jack Leach |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=29 March 2018 }}</ref> |- align="center" | 685 ! scope="row" | {{sortname|Dom|Bess}} | 2018 || 2021 || 14 || {{sort|00319|319}} || {{sort|0570|57}} || {{sort|2278|22.78}} || {{sort|02502|2,502}} || {{sort|036|36}} || {{sort|5170|5/30}} || {{nts|33.97}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/646847.html |title=Player profile: Dom Bess |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=26 May 2018 }}</ref> |- align="center" | 686 ! scope="row" | [[సామ్ కర్రన్]] | 2018 || 2021 || 24 || {{sort|00815|815}} || {{sort|0780|78}} || {{sort|2469|24.69}} || {{sort|03091|3,091}} || {{sort|047|47}} || {{sort|4142|4/58}} || {{nts|35.51}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/662973.html |title=Player profile: Sam Curran |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=1 June 2018 }}</ref> |- align="center" | 687 ! scope="row" | '''{{sortname|Ollie|Pope}}'''&nbsp;{{double-dagger}}{{dagger}} | 2018 || 2025 || 64 || {{sort|03732|3,732}} || {{sort|2050|205}} || {{sort|3455|34.55}} || {{sort|00000|0}} || – || – || – || 79 || 1 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/887207.html |title=Player profile: Ollie Pope |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=10 August 2018 }}</ref> |- align="center" | 688 ! scope="row" | {{sortname|Rory|Burns}} | 2018 || 2022 || 32 || {{sort|01789|1,789}} || {{sort|1330|133}} || {{sort|3032|30.32}} || {{sort|00000|0}} || – || – || – || 24 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/398778.html |title=Player profile: Rory Burns |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=6 November 2018 }}</ref> |- align="center" | 689 ! scope="row" | '''[[బెన్ ఫోక్స్]]'''&nbsp;{{dagger}} | 2018 || 2024 || 25 || {{sort|01139|1,139}} || {{sort|1135|113*}} || {{sort|2920|29.20}} || {{sort|00000|0}} || – || – || – || 69 || 10 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/364788.html |title=Player profile: Ben Foakes |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=6 November 2018 }}</ref> |- align="center" | 690 ! scope="row" | {{sortname|Joe|Denly}} | 2019 || 2020 || 15 || {{sort|00827|827}} || {{sort|0940|94}} || {{sort|2953|29.53}} || {{sort|00390|390}} || {{sort|002|2}} || {{sort|2158|2/42}} || {{nts|109.50}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/12454.html |title=Player profile: Joe Denly |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=10 February 2019 }}</ref> |- align="center" | 691 ! scope="row" | [[జాసన్ రాయ్]] | 2019 || 2019 || 5 || {{sort|00187|187}} || {{sort|0720|72}} || {{sort|1870|18.70}} || {{sort|00000|0}} || – || – || – || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/298438.html |title=Player profile: Jason Roy |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=25 July 2019 }}</ref> |- align="center" | 692 ! scope="row" | '''[[ఓలీ స్టోన్]]''' | 2019 || 2024 || 5 || {{sort|0102|102}} || {{sort|0200|20}} || {{sort|1133|11.33}} || {{sort|00610|610}} || {{sort|017|17}} || {{sort|3171|3/29}} || {{nts|23.52}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/457279.html |title=Player profile: Olly Stone |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=25 July 2019 }}</ref> |- align="center" | 693 ! scope="row" | '''[[జోఫ్రా ఆర్చర్]]''' | 2019 || 2025 || 18 || {{sort|0268|268}} || {{sort|0510|51}} || {{sort|1072|10.72}} || {{sort|03620|3,620}} || {{sort|060|60}} || {{sort|6155|6/45}} || {{nts|30.10}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/669855.html |title=Player profile: Jofra Archer |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=15 August 2019 }}</ref> |- align="center" | 694 ! scope="row" | {{sortname|Dom|Sibley}} | 2019 || 2021 || 22 || {{sort|01042|1,042}} || {{sort|1335|133*}} || {{sort|2894|28.94}} || {{sort|00006|6}} || {{sort|000|0}} || – || – || 12 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/519082.html |title=Player profile: Dom Sibley |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=25 November 2019 }}</ref> |- align="center" | 695 ! scope="row" | '''[[జాక్ క్రాలే]]''' | 2019 || 2026 || 64 || {{sort|03586|3,586}} || {{sort|267|267}} || {{sort|3118|31.18}} || {{sort|00000|0}} || – || – || – || 70 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/665053.html |title=Player profile: Zak Crawley |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=3 December 2019 }}</ref> |} ==2020లు== {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! rowspan="2" scope="col" |క్యాప్ ! rowspan="2" scope="col" |పేరు ! rowspan="2" scope="col" |తొలి ! rowspan="2" scope="col" |చివరి ! rowspan="2" scope="col" |మ్యా ! scope="col" |పరు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగ ! scope="col" |బంతు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |BBI ! scope="col" |[[బౌలింగు సగటు|సగ]] ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |[[స్టంపౌట్|స్టం]] ! rowspan="2" class="unsortable" scope="col" |మూలాలు |- class="unsortable" ! colspan="3" scope="col" |[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగు]] ! colspan="4" scope="col" |[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగు]] ! colspan="2" scope="col" |ఫీల్డింగు |- align="center" | 696{{efn|name=AlanJones|Test cap 696 was awarded to [[Alan Jones (cricketer, born 1938)|Alan Jones]] by the [[England and Wales Cricket Board]] (ECB) on 17 June 2020. Jones represented England in one match against the [[Rest of the World cricket team in England in 1970|Rest of the World in 1970]], which was recognised as a Test match at the time, but later had its Test status revoked.|group=notes}} ! scope="row" | [[అలాన్ జోన్స్]] | – || – || – || – || – || – || – || – || – || – || – || – || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/15537.html |title=Player profile: Alan Jones |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=14 January 2021 }}</ref> |- align="center" | 697 ! scope="row" | '''[[డాన్ లారెన్స్]]''' | 2021 || 2024 || 14 || {{sort|00671|671}} || {{sort|0910|91}} || {{sort|2684|26.84}} || {{sort|00258|258}} || {{sort|003|3}} || {{sort|1200|1/0}} || {{nts|44.33}} || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/641423.html |title=Player profile: Dan Lawrence |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=14 January 2021 }}</ref> |- align="center" | 698 ! scope="row" | '''[[జేమ్స్ బ్రేసీ]]'''&nbsp;{{dagger}} | 2021 || 2021 || 2 || {{sort|00008|8}} || {{sort|0080|8}} || {{sort|0266|2.66}} || – || – || – || – || 6 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/747031.html |title=Player profile: James Bracey |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=2 June 2021 }}</ref> |- align="center" | 699 ! scope="row" | '''[[ఓలీ రాబిన్సన్]]''' | 2021 || 2024 || 20 || {{sort|00410|410}} || {{sort|0580|58}} || {{sort|1464|14.64}} || {{sort|03796|3,796}} || {{sort|076|76}} || {{sort|5151|5/49}} || {{nts|22.92}} || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/527776.html |title=Player profile: Ollie Robinson |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=2 June 2021 }}</ref> |- align="center" | 700 ! scope="row" |[[సామ్ బిల్లింగ్స్]]&nbsp;{{dagger}} | 2022 || 2022 || 3 || {{sort|00066|66}} || {{sort|0360|36}} || {{sort|2200|22.00}} || – || – || – || – || 8 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/297628.html |title=Player profile: Sam Billings |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=14 January 2022 }}</ref> |- align="center" | 701 ! scope="row" | '''[[అలెక్స్ లీస్]]''' | 2022 || 2022 || 10 || {{sort|00453|453}} || {{sort|0670|67}} || {{sort|2384|23.84}} || – || – || – || – || 5 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/460756.html |title=Player profile: Alex Lees |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=12 March 2022 }}</ref> |- align="center" | 702 ! scope="row" | '''[[మాథ్యూ ఫిషర్]]''' | 2022 || 2022 || 1 || {{sort|00000|0}} || {{sort|0005|0*}} || – || {{sort|00162|162}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1133|1/67}} || {{nts|71.00}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/639080.html |title=Player profile: Matthew Fisher |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=16 March 2022 }}</ref> |- align="center" | 703 ! scope="row" | '''[[సాకిబ్ మహమూద్]]''' | 2022 || 2022 || 2 || {{sort|00052|52}} || {{sort|0490|49}} || {{sort|5200|52.00}} || {{sort|00366|366}} || {{sort|006|6}} || {{sort|2179|2/21}} || {{nts|22.83}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/643885.html |title=Player profile: Saqib Mahmood |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=16 March 2022 }}</ref> |- align="center" | 704 ! scope="row" | '''[[మాథ్యూ పాట్స్]]''' | 2022 || 2026 || 11 || {{sort|00105|105}} || {{sort|0210|21}} || {{sort|1050|10.50}} || {{sort|02191|2,191}} || {{sort|036|36}} || {{sort|4187|4/13}} || {{nts|33.36}} || 9 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/1027781.html |title=Player profile: Matthew Potts |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=2 June 2022 }}</ref> |- align="center" | 705 ! scope="row" | '''[[మాట్ పార్కిన్సన్]]''' | 2022 || 2022 || 1 || {{sort|00008|8}} || {{sort|0080|8}} || {{sort|0800|8.00}} || {{sort|00450|450}} || {{sort|004|4}} || {{sort|2102|2/98}} || {{nts|77.50}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/653695.html |title=Player profile: Matt Parkinson |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=2 June 2022 }}</ref> |- align="center" | 706 ! scope="row" | '''[[జేమీ ఓవర్టన్]]''' | 2022 || 2025 || 2 || {{sort|00106|106}} || {{sort|0970|97}} || {{sort|3533|35.33}} || {{sort|00222|222}} || {{sort|002|2}} || {{sort|1139|1/61}} || {{nts|73.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/510530.html |title=Player profile: Jamie Overton |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=23 June 2022 }}</ref> |- align="center" | 707 ! scope="row" | '''[[హ్యారీ బ్రూక్]]''' | 2022 || 2026 || 35 || {{sort|03178|3,178}} || {{sort|3170|317}} || {{sort|5479|54.79}} || {{sort|00144|144}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1175|1/25}} || {{nts|105.00}} || 53 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/911707.html |title=Player profile: Harry Brook |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=12 September 2022}}</ref> |- align="center" | 708 ! scope="row" | '''[[విల్ జాక్స్]]''' | 2022 || 2026 || 6 || {{sort|00234|234}} || {{sort|0470|47}} || {{sort|2127|21.27}} || {{sort|00721|721}} || {{sort|012|12}} || {{sort|6039|6/161}} || {{nts|46.16}} || 1 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/897549.html |title=Player profile: Will Jacks |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=5 December 2022 }}</ref> |- align="center" | 709 ! scope="row" | [[లియామ్ లివింగ్‌స్టోన్]] | 2022 || 2022 || 1 || {{sort|00016|16}} || {{sort|0090|9}} || {{sort|1600|16.00}} || – || – || – || – || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/403902.html |title=Player profile: Liam Livingstone |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=5 December 2022}}</ref> |- align="center" | 710 ! scope="row" | '''[[రెహాన్ అహ్మద్]]''' | 2022 || 2024 || 5 || {{sort|00103|103}} || {{sort|0280|28}} || {{sort|1030|10.30}} || {{sort|01038|1,038}} || {{sort|022|22}} || {{sort|5152|5/48}} || {{nts|31.22}} || 3 || 0 || <ref>{{cite web |url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/1263691.html |title=Player profile: Rehan Ahmed |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=20 December 2022}}</ref> |- align="center" | 711 ! scope="row" | '''[[జోష్ టంగ్]]''' | 2023 || 2026 || 9 || {{sort|00048|48}} || {{sort|0190|19}} || {{sort|0533|5.33}} || {{sort|01952|1,952}} || {{sort|049|49}} || {{sort|5155|5/45}} || {{nts|26.36}} || 4 || 0 || <ref>{{cite web |title=Player profile: Josh Tongue |url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/josh-tongue-857975 |access-date=2 June 2022 |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN}}</ref> |- align="center" | 712 ! scope="row" | '''[[టామ్ హార్ట్లీ]]''' | 2024 || 2024 || 5 || {{sort|00185|185}} || {{sort|0360|36}} || {{sort|1850|18.50}} || {{sort|01504|1,504}} || {{sort|022|22}} || {{sort|7138|7/62}} || {{nts|36.13}} || 2 || 0 || <ref>{{cite web |title=Player profile: Josh Tongue |url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/tom-hartley-1150772 |access-date=25 January 2024 |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN}}</ref> |- align="center" | 713 ! scope="row" | '''[[షోయిబ్ బషీర్]]''' | 2024 || 2025 || 19 || {{sort|00092|92}} || {{sort|0130|13}} || {{sort|0707|7.07}} || {{sort|04199|4,199}} || {{sort|068|68}} || {{sort|6019|6/81}} || {{nts|39.00}} || 5 || 0 || <ref>{{cite web |title=Player profile: Shoaib Bashir |url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/shoaib-bashir-1334872 |access-date=2 February 2024 |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN}}</ref> |- align="center" |714 ! scope="row" | '''[[గస్ ఆట్కిన్‌సన్]]''' | 2024 || 2025 || 16 || {{sort|00453|453}} || {{sort|1180|118}} || {{sort|2059|20.59}} || {{sort|02698|2,698}} || {{sort|069|69}} || {{sort|7045|7/45}} || {{nts|24.21}} || 7 || 0 || <ref>{{cite web |title=Player profile: Gus Atkinson |url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/gus-atkinson-1039481 |access-date=12 July 2024 |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN}}</ref> |- align="center" |715 ! scope="row" | '''[[జామీ స్మిత్]]'''&nbsp;{{dagger}} | 2024 || 2026 || 20 || {{sort|01286|1,286}} || {{sort|1845|184*}} || {{sort|4148|41.48}} || – || – || – || – || 67 || 2 || <ref>{{cite web |title=Player profile: Jamie Smith|url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/jamie-smith-1096092 |access-date=12 July 2024 |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN}}</ref> |- align="center" |716 ! scope="row" |'''[[జోష్ హల్]]''' | 2024 || 2024 || 1 || {{sort|00009|9}} || {{sort|0075|7*}} || {{sort|0900|9.00}} || {{sort|00102|102}} || {{sort|003|3}} || {{sort|3047|3/53}} || {{nts|30.33}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |title=Player profile: Josh Hull |url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/josh-hull-1330163 |access-date=7 September 2024 |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN}}</ref> |- align="center" |717 ! scope="row" |'''[[బ్రైడన్ కార్స్]]''' | 2024 || 2026 || 14 || {{sort|00357|357}} || {{sort|0560|56}} || {{sort|1785|17.85}} || {{sort|02699|2,699}} || {{sort|058|58}} || {{sort|6058|6/42}} || {{nts|30.18}} || 14 || 0 || <ref>{{cite web |title=Player profile: Brydon Carse |url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/brydon-carse-596417 |access-date=7 October 2024 |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN}}</ref> |- align="center" |718 ! scope="row" |'''[[జాకబ్ బెథెల్]]''' | 2024 || 2026 || 6 || {{sort|00476|476}} || {{sort|1540|154}} || {{sort|4327|43.27}} || {{sort|00238|238}} || {{sort|004|4}} || {{sort|3028|3/72}} || {{nts|40.50}} || 6 || 0 || <ref>{{cite web |title=Player profile: Jacob Bethell |url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/jacob-bethell-1194959 |access-date=1 December 2024 |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN}}</ref> |- align="center" | 719 ! scope="row" |'''[[సామ్ కుక్]]''' | 2025 || 2025 || 1 || – || – || – || {{sort|00186|186}} || {{sort|001|1}} || {{sort|1028|1/72}} || {{nts|119.00}} || 0 || 0 || <ref>{{cite web |url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/sam-cook-772061 |title=Player profile: Sam Cook |work=ESPNcricinfo |publisher=ESPN |access-date=22 May 2025}}</ref> |} ==మూలాలు== <references /> == Notes == {{Notelist}} 6gkzj8p2i6mb2r0v16r4j5ll9w427qo విశాఖపట్నంలోని విద్యా సంస్థల జాబితా 0 394628 4808230 4649895 2026-04-23T09:14:18Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808230 wikitext text/x-wiki [[విశాఖపట్నం|విశాఖపట్నంలోని]] విద్యా, పరిశోధనా సంస్థల జాబితా ఈ క్రింద ఇవ్వబడింది. == విశ్వవిద్యాలయాలు, కేంద్ర సంస్థలు == * [[ఆంధ్ర విశ్వవిద్యాలయం]]<ref>{{Cite web|date=2 November 2018|title=Defence Research and Development Centre to come up in Andhra University|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-11-02/Defence-Research-and-Development-Centre-to-come-up-in-Andhra-University/435799|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * [[ఇండియన్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ మేనేజ్‌మెంట్ విశాఖపట్నం]]<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/home/education/news/iim-visakhapatnam-to-begin-doctoral-progarmme-fpm-from-next-year/articleshow/65129689.cms|title=IIM-Visakhapatnam to begin doctoral progarmme FPM from next year - Times of India|work=The Times of India|access-date=2018-11-12}}</ref> * [[ఇండియన్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ పెట్రోలియం అండ్ ఎనర్జీ]]<ref>{{Cite web|date=19 June 2018|title=Indian Institute of Petroleum and Energy signs MoU with Houston University|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-06-19/Indian-Institute-of-Petroleum-and-Energy-signs-MoU-with-Houston-University-/390380|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * [[దామోదరం సంజీవయ్య జాతీయ న్యాయ విశ్వవిద్యాలయము]] <ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/andhra-pradesh/make-ours-only-national-law-university-in-state/article6284649.ece|title='Make ours only national law university in state'|last=Bhattacharjee|first=Sumit|date=2014-08-06|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * [[ఇండియన్ మారిటైమ్ యూనివర్సిటీ]]<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/applications-sought-for-imu-phd-programme/article24383458.ece|title=Applications sought for IMU Ph.D programme|last=Staff Reporter|date=2018-07-11|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * [[కలాం ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ హెల్త్ టెక్నాలజీ]] * [[భారత జాతీయ సముద్రశాస్త్ర సంస్థ|నేషనల్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఓషనోగ్రఫీ]], ఇండియా * [[గాంధీ ఇనిస్టిట్యూట్ ఆఫ్ టెక్నాలజీ అండ్ మేనేజిమెంటు]]<ref>{{Cite web|date=24 October 2018|title=GITAM to offer Investment and Wealth Management programmes soon|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-10-24/GITAM-to-offer-Investment-and-Wealth-Management-programmes-soon/429880|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> [[దస్త్రం:Front_View(IMUV).jpg|thumb| ఇండియన్ మారిటైమ్ యూనివర్సిటీ]] [[దస్త్రం:Gitam_university.jpg|thumb| గీతం విశ్వవిద్యాలయం]] == వైద్య కళాశాలలు == * [[ఆంధ్ర వైద్య కళాశాల]]<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/tp-andhrapradesh/gynaecology-meet-begins/article25356986.ece|title=Gynaecology meet begins|date=2018-10-29|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * [[గాంధీ ఇనిస్టిట్యూట్ ఆఫ్ టెక్నాలజీ అండ్ మేనేజిమెంటు]] <ref>{{Cite web|date=15 June 2018|title=GITAM Institute of Medical Science and Research observes World Blood Donor Day|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-06-15/GITAM-Institute-of-Medical-Science-and-Research-observes-World-Blood-Donor-Day-/389242|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * [[ఎన్ఆర్ఐ ఇన్స్టిట్యూట్ ఆఫ్ మెడికల్ సైన్సెస్]] * గాయత్రీ విద్యా పరిషత్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ హెల్త్‌కేర్ & మెడికల్ టెక్నాలజీ<ref>{{Cite web |url=http://www.gvpmc.in/ |title=ఆర్కైవ్ నకలు |access-date=2023-12-17 |archive-date=2023-12-03 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231203074113/https://gvpmc.in/ |url-status=dead }}</ref> == ఇంజనీరింగ్ కళాశాలలు == * [[ఆంధ్రా విశ్వవిద్యాలయ ఇంజినీరింగ్ కళాశాల]] (అటానమస్) <ref>{{Cite web|title=.: Andhra University {{!}} engineering-home :.|url=https://andhrauniversity.edu.in/college/college-of-engineering/engineering-home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20181028011856/http://www.andhrauniversity.edu.in/college/college-of-engineering/engineering-home|archive-date=2018-10-28|website=andhrauniversity.edu.in}}</ref> * ఆంధ్రా విశ్వవిద్యాలయ మహిళా ఇంజినీరింగ్ కళాశాల<ref>{{Cite web|title=.: Andhra University {{!}} engineering-women-home :.|url=https://andhrauniversity.edu.in/college/college-of-engineering-women/engineering-women-home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20181028011928/http://www.andhrauniversity.edu.in/college/college-of-engineering-women/engineering-women-home|archive-date=2018-10-28|website=andhrauniversity.edu.in}}</ref> * [[గాయత్రి విద్యా పరిషత్ ఇంజనీరింగు కళాశాల]]<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/au-tops-state-in-nirf-rankings/article23430264.ece|title=AU tops State in NIRF rankings|last=Boda|first=Tharun|date=2018-04-04|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * [[అనిల్ నీరుకొండ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ టెక్నాలజీ అండ్ సైన్సెస్]]<ref>{{Cite web|title=Welcome to Anil Neerukonda Institute of Technology & Sciences|url=https://www.anits.edu.in/|access-date=2018-11-12|website=www.anits.edu.in|archive-date=2018-09-01|archive-url=https://web.archive.org/web/20180901123608/https://anits.edu.in/|url-status=dead}}</ref> * [[విజ్ఞాన్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఇన్ఫర్మేషన్ టెక్నాలజీ]]<ref>{{Cite web|title=VignanIIT|url=http://vignaniit.edu.in/|access-date=2018-11-12|website=vignaniit.edu.in}}</ref> * [[రఘు ఇంజినీరింగ్ కళాశాల|రఘు ఇంజనీరింగ్ కళాశాల]]<ref>{{Cite web|title=RAGHU ENGINEERING COLLEGE|url=http://www.raghuenggcollege.com/|access-date=2018-11-12|website=www.raghuenggcollege.com|language=en}}</ref> * [[విశాఖ ఇన్ స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఇంజినీరింగ్ అండ్ టెక్నాలజీ]]<ref>{{Cite web|date=8 March 2018|title=Technical fests launching pads for students' skills|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-03-08/Technical-fests-launching-pads-for-students-skills/364380|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * అవంతి ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఇంజనీరింగ్ & టెక్నాలజీ<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/tp-andhrapradesh/engineering-towards-a-professional-degree/article18734803.ece|title=Engineering towards a professional degree|last=Chodavarapu|first=Uma|date=2017-06-07|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * నడింపల్లి సత్యనారాయణ రాజు ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ టెక్నాలజీ<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/tp-andhrapradesh/nsrit/article22757763.ece|title=(NSRIT)|last=Bhattacharjee|first=Sumit|date=2018-02-15|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * డా. లంకపల్లి బుల్లయ్య కాలేజ్ ఆఫ్ ఇంజినీరింగ్<ref>{{Cite web |url=https://www.bullayyacollege.org/ |title=ఆర్కైవ్ నకలు |access-date=2023-12-17 |archive-date=2023-10-31 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231031125913/https://bullayyacollege.org/ |url-status=dead }}</ref> * వైజాగ్ ఇన్స్టిట్యూట్ ఆఫ్ టెక్నాలజీ<ref>{{Cite web|title=VIZAG Institute of Technology|url=http://vit-vizag.ac.in/web/|access-date=2018-11-12|website=vit-vizag.ac.in|archive-date=2018-11-20|archive-url=https://web.archive.org/web/20181120083917/http://vit-vizag.ac.in/web/|url-status=dead}}</ref> * సాంకేతిక విద్యా పరిషత్ ఇంజినీరింగ్ కళాశాల<ref>{{Cite web|title=ABOUT US|url=http://www.svpec.edu.in/about.html|access-date=2018-11-12|website=www.svpec.edu.in|language=en|archive-date=2018-10-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20181007024117/http://www.svpec.edu.in/about.html|url-status=dead}}</ref> * చైతన్య ఇంజనీరింగ్ కళాశాల<ref>{{Cite web|title=Chaitanya Engineering College|url=http://cec.ac.in/|access-date=2018-11-12|website=cec.ac.in|language=en}}</ref> * వీతం ఇంజనీరింగ్ కళాశాల<ref>{{Cite web |url=https://www.vitamcoe.com/ |title=ఆర్కైవ్ నకలు |access-date=2023-12-17 |archive-date=2016-10-22 |archive-url=https://web.archive.org/web/20161022121750/http://vitamcoe.com/ |url-status=dead }}</ref> [[దస్త్రం:Gvpcollege.jpg|thumb| జివిపి కాలేజ్ ఆఫ్ ఇంజనీరింగ్]] == డిగ్రీ కళాశాలలు == * [[మిసెస్ ఏ.వి.ఎన్.కళాశాల, విశాఖపట్నం]]<ref>{{Cite web|date=22 December 2017|title=Mrs AVN College Foundation Day on Dec 22-23|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2017-12-22/Mrs-AVN-College-Foundation-Day-on-Dec-22-23/347227|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * [[డాక్టర్ వి.ఎస్ కృష్ణ గవర్నమెంట్ డిగ్రీ & పీజీ కళాశాల]]<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/First-convocation-at-college-level-held/article15422187.ece|title=First convocation at college-level held|date=2016-10-02|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * [[డా.లంకపల్లి బుల్లయ్య కళాశాల]]<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/walk-for-space-held-to-mark-2-day-isro-expo/article19821412.ece|title='Walk for space' held to mark 2-day ISRO expo|last=Staff Reporter|date=2017-10-07|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * [[విశాఖ ప్రభుత్వ మహిళల డిగ్రీ కళాశాల]]<ref>{{Cite web|date=19 August 2018|title=Free medical camp at Govt College for Women|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-08-19/Free-medical-camp-at-Govt-College-for-Women/406399|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * [[సెయింట్ జోసెఫ్ మహిళా కళాశాల]]<ref>{{Cite web|title=St. Joseph's College for Women – Vizag – India|url=http://stjosephsvizag.com/|access-date=2018-11-12|website=stjosephsvizag.com}}</ref> * గాయత్రీ విద్యా పరిషత్ డిగ్రీ, పీజీ కళాశాల<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/gvp-convocation-tomorrow/article19848558.ece|title=GVP convocation tomorrow|last=Staff Reporter|date=2017-10-13|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * ఆదిత్య డిగ్రీ కళాశాల<ref>{{Cite web|date=16 July 2017|title=Students told to draw inspiration from Durgabai Deshmukh|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2017-07-16/Students-told-to-draw-inspiration-from-Durgabai-Deshmukh/312615|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * ప్రిసం డిగ్రీ, పీజీ కళాశాల<ref>{{Cite web|title=PRISM DEGREE & P.G. COLLEGE|url=http://www.prism.edu.in/|access-date=2018-11-12|website=www.prism.edu.in}}</ref> * ఎంవిఆర్ డిగ్రీ కళాశాల<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/tp-andhrapradesh/apita-recruitment-drive-tomorrow/article25034035.ece|title=APITA to organise job drive tomorrow|date=2018-09-25|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * టిఎస్ఆర్, టిబికె డిగ్రీ కళాశాల<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/AU-SDE-weekend-classes-from-today/article14416437.ece|title=AU SDE weekend classes from today|date=2016-06-11|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * సమతా కళాశాల<ref>{{Cite web|title=Samata College|url=http://www.samatacollege.co.in/|access-date=2018-11-12|website=www.samatacollege.co.in|archive-date=2018-11-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20181108232640/http://samatacollege.co.in/|url-status=dead}}</ref> * వినెక్స్ డిగ్రీ కళాశాల == పాలిటెక్నిక్ కళాశాలలు == * ప్రభుత్వ పాలిటెక్నిక్ కళాశాల, విశాఖపట్నం<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/scientific-temper-creativity-to-the-fore/article25023488.ece|title=Scientific temper, creativity to the fore|date=2018-09-24|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * గవర్నమెంట్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ కెమికల్ ఇంజనీరింగ్, విశాఖపట్నం<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/andhra-pradesh/web-counselling-for-engineering-admissions-begins-in-andhra-pradesh/article7309551.ece|title=EAMCET counselling for engineering admissions begins in A.P.|last=Gopal|first=B. Madhu|date=2015-06-12|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * ప్రభుత్వ మహిళా పాలిటెక్నిక్ కళాశాల, భీమునిపట్నం<ref>{{Cite web|title=Government Polytechnic For Women, Bheemunipatnam - Government Polytechnic College for Women Maddilapalem - AP State Board of Technical Education|url=http://govtpolyforwomenbheemunipatnam.ac.in/|access-date=2018-11-12|website=Government Polytechnic College for Women Bheemunipatnam - AP State Board of Technical Education|archive-date=2022-01-15|archive-url=https://web.archive.org/web/20220115190054/https://govtpolyforwomenbheemunipatnam.ac.in/|url-status=dead}}</ref> * ప్రభుత్వ పాలిటెక్నిక్ కళాశాల, పెందుర్తి<ref>{{Cite web|title=Home - Government Polytechnic College Pendurthi - AP State Board of Technical Education|url=http://govtpolypendurthi.ac.in/|access-date=2018-11-12|website=Government Polytechnic College Pendurthi - AP State Board of Technical Education|archive-date=2022-01-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20220130140106/https://govtpolypendurthi.ac.in/|url-status=dead}}</ref> * ప్రభుత్వ పాలిటెక్నిక్ కళాశాల, అనకాపల్లి<ref>{{Cite web|title=Home - Government Polytechnic College Anakapalli - Andhra Pradesh State Board of Technical Education|url=http://govtpolyanakapalli.ac.in/|access-date=2018-11-12|website=Government Polytechnic College Anakapalli - Andhra Pradesh State Board of Technical Education}}</ref> * [[మిసెస్ ఏ.వి.ఎన్.కళాశాల, విశాఖపట్నం]]<ref>{{Cite web|title=Mrs. A.V.N. College|url=http://www.avncollege.ac.in/|access-date=2018-11-12|website=www.avncollege.ac.in|language=en}}</ref> * సాంకేతిక పాలిటెక్నిక్ కళాశాల<ref>{{Cite web|title=SANKETIKA POLYTECHNIC|url=http://sanketikapolytechnic.edu.in/|access-date=2018-11-12|website=sanketikapolytechnic.edu.in|language=en|archive-date=2018-10-05|archive-url=https://web.archive.org/web/20181005160458/http://www.sanketikapolytechnic.edu.in/|url-status=dead}}</ref> * సాయి గణపతి పాలిటెక్నిక్ కళాశాల<ref>{{Cite web|title=Welcome to Sai Ganapathi Engineering College|url=http://www.saiganapathi.com/|access-date=2018-11-12|website=www.saiganapathi.com}}</ref> * అల్వార్దాస్ పాలిటెక్నిక్ కళాశాల<ref>{{Cite web|title=ALWARDAS POLYTECHNIC|url=http://www.alwardaspolytechnic.com/|access-date=2018-11-12|website=www.alwardaspolytechnic.com|archive-date=2018-11-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20181108205843/http://www.alwardaspolytechnic.com/|url-status=dead}}</ref> * అవంతి పాలిటెక్నిక్ కళాశాల<ref>{{Cite web|title=Avanthi Educational Society|url=http://www.avanthi.edu.in/institutions.html|access-date=2018-11-12|website=www.avanthi.edu.in|archive-date=2018-11-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20181117075617/http://www.avanthi.edu.in/institutions.html|url-status=dead}}</ref> * బెహరా పాలిటెక్నిక్ కళాశాల<ref>{{Cite web|last=Sarvasiddhi|first=D.S. Prakash|title=Behara Polytechnic, Narva, Visakhapatnam|url=https://beharapolytechnic.com/|access-date=2018-11-12|website=beharapolytechnic.com|language=en|archive-date=2018-11-20|archive-url=https://web.archive.org/web/20181120050334/http://beharapolytechnic.com/|url-status=dead}}</ref> == ఇతర కళాశాలలు == * [[మాస్టర్స్ కాలేజ్ ఆఫ్ థియాలజీ]] == పాఠశాలలు == * అమేయ వరల్డ్ స్కూల్<ref>{{Cite web|last=Kids|first=Baby|title=Ameya World School - Best CBSE School in Visakhapatnam|url=http://www.ameyaworldschool.in/|access-date=2018-11-12|website=Ameya World School}}</ref> * బెథానీ స్కూల్<ref>{{Cite web|date=12 August 2018|title=School students take part in drawing competition|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-08-11/School-students-take-part-in-drawing-competition/405023|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * డిఏవి పబ్లిక్ స్కూల్<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/students-paint-a-corruption-free-india/article25384297.ece|title=Students paint a corruption-free India|date=2018-11-01|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * ఢిల్లీ పబ్లిక్ స్కూల్<ref>{{Cite web|date=6 November 2018|title=Delhi Public School students take out rally to spread green Diwali|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-11-06/Delhi-Public-School-students-take-out-rally-to-spread-green-Diwali/438083|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> * డి పాల్ స్కూల్<ref>{{Cite news|url=http://www.depaulsvizag.com/|title=DE PAUL SCHOOL VISHAKAPATNAM|access-date=2018-11-12}}</ref> * గ్రీన్‌డేల్ ఇంటర్నేషనల్ స్కూల్<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/little-chefs-roll-out-a-delicious-spread/article7957320.ece|title=Little chefs roll out a delicious spread|last=Devalla|first=Rani|date=2015-12-07|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * [[కేంద్రీయ విద్యాలయం]] * కోటక్ సలేసియన్ స్కూల్<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/joyous-mood-prevails-as-schools-reopen/article24147859.ece|title=Joyous mood prevails as schools reopen|last=Staff Reporter|date=2018-06-13|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * పోలాక్స్ హై స్కూల్<ref>{{Cite web|title=Home - Pollocks School|url=http://pollocks.in/|access-date=2018-11-12|website=Pollocks School}}</ref> * లిటిల్ ఏంజిల్స్ స్కూల్ * [[నేవీ చిల్డ్రన్ స్కూల్]]<ref>{{Cite web|title=Navy Children School Visakhapatnam :: Homepage|url=http://www.ncsvizag.edu.in/|access-date=2018-11-12|website=www.ncsvizag.edu.in|archive-date=2018-11-24|archive-url=https://web.archive.org/web/20181124114933/http://www.ncsvizag.edu.in/|url-status=dead}}</ref> * ఓక్రిడ్జ్ ఇంటర్నేషనల్ స్కూల్<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/students-clarify-doubts-at-australian-education-fair/article24804856.ece|title=Students clarify doubts at Australian education fair|last=Staff Reporter|date=2018-08-29|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * ఎస్ఎఫ్ఎస్ ఉన్నత పాఠశాల<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Visakhapatnam/an-inspiring-exhibition-by-students/article22791868.ece|title=An inspiring exhibition by students|last=Staff Reporter|date=2018-02-19|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * సిల్వర్ ఓక్స్ ఇంటర్నేషనల్ స్కూల్<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/events/seeding-curiosity/article24892854.ece|title=Seeding curiosity|date=2018-09-07|work=The Hindu|access-date=2018-11-12|issn=0971-751X}}</ref> * <nowiki>శ్రీ ప్రకాష్ విద్యానికేతన్</nowiki><ref>{{Cite web|title=CBSE School in Visakhapatnam {{!}} Sri Prakash Schools|url=http://www.sriprakashschools.com/|access-date=2018-11-12|website=www.sriprakashschools.com|language=en}}</ref> * [[శ్రీ సత్యసాయి విద్యా విహార్]] * [[సెయింట్ అలోసియస్ ఆంగ్లో-ఇండియన్ హై స్కూల్|సెయింట్ అలోసియస్ ఆంగ్లో-ఇండియన్ హైస్కూల్]]<ref>{{Cite news|url=https://indianexpress.com/article/education/nobel-prize-2017-know-where-indias-nobel-laureates-studied-4872456/|title=Nobel Prize 2017: Know where India's Nobel laureates studied|date=2017-10-03|work=The Indian Express|access-date=2018-11-12}}</ref> * సెయింట్ జోసెఫ్స్ సెకండరీ స్కూల్ * [[టింపనీ పాఠశాల|టింపనీ స్కూల్]]<ref>{{Cite web|date=7 June 2018|title=Vizag students bag medals in SOF Olympiad|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2018-06-07/Vizag-students-bag-medals-in-SOF-Olympiad/387151|access-date=2018-11-12|website=The Hans India|language=en}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:విశాఖపట్నం]] [[వర్గం:విశాఖపట్నంలోని విశ్వవిద్యాలయాలు, కళాశాలలు]] cqdr0ns3a3w54o3i3wp1hvdacwyfjdw రాజ్ బి. శెట్టి 0 394727 4808053 4680171 2026-04-22T15:59:52Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808053 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రాజ్ బి. శెట్టి | image = Raj B. Shetty (2023) 02.jpg | caption = | birth_date = {{birth date and age|1987|07|05|df=y}} | birth_place = ఉడుపి, కర్ణాటక, భారతదేశం | nationality = భారతీయుడు | occupation = సినీ నటుడు • దర్శకుడు• నిర్మాత • స్క్రీన్ రైటర్ | years_active = 2015 – ప్రస్తుతం | spouse = | children = }}'''రాజ్ బి. శెట్టి''' [[కన్నడ భాష|కన్నడ]] సినీ నటుడు, దర్శకుడు, స్క్రీన్ రైటర్.  ఆయన 2017లో ఓండు మొట్టేయ కథే సినిమా ద్వారా దర్శకుడిగా పరిచమై,  గుబ్బి మేలే బ్రహ్మాస్త్ర (2019), మాయాబజార్ 2016, గరుడ గమన వృషభ వాహన (2021) సినిమాలతో దర్శకుడిగా, నటుడిగా మంచి గుర్తింపు తెచ్చుకున్నాడు.<ref>{{cite web|date=18 July 2017|title=How the egghead became a Sandalwood hero: Ondu Motteya Kathe's Raj B Shetty tells TNM|url=https://www.thenewsminute.com/article/how-egghead-became-sandalwood-hero-ondu-motteya-kathe-s-raj-b-shetty-tells-tnm-65352|work=The news minute}}</ref><ref>{{Cite web|date=2021-11-19|title=Garuda Gamana Vrishabha Vahana review: Riveting film is a breakthrough for Sandalwood|url=https://www.thenewsminute.com/article/garuda-gamana-vrishabha-vahana-review-riveting-film-breakthrough-sandalwood-157802|access-date=2023-08-19|website=The News Minute|language=en}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/movies/news/4-contributions-made-by-coastal-karnataka-to-kannada-cinema/photostory/98868020.cms?from=mdr|title=4 Contributions Made By Coastal Karnataka To Kannada Cinema|work=The Times of India|access-date=2023-08-19|issn=0971-8257}}</ref><ref>{{Cite web|date=2023-07-15|title=Actor-director Raj Shetty yet again tears into Kannada film industry for ‘not nurturing, encouraging growth of writers’|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/entertainment-others/actor-director-raj-shetty-kannada-film-industry-not-nurturing-encouraging-writers-8839685/|access-date=2023-11-27|website=The Indian Express|language=en}}</ref> ==నటుడిగా== {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !సినిమా !పాత్ర !గమనికలు !మూలాలు |- |2017 |''ఓండు మొట్టేయ కథే'' |జనార్ధన |లీడ్‌గా అరంగేట్రం |<ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/entertainment/reviews/film-review-the-bald-and-the-beautiful/article19240869.ece|title=Ondu Motteya Kathe: The bald and the beautiful|last1=Khajane|first1=Muralidhara|date=8 July 2017|work=The Hindu}}</ref> |- |2018 |''అమ్మచి యెంబ నెనపు'' |వెంకప్పయ్య | | |- | rowspan="3" |2019 |''మహిరా'' |రహస్య ఏజెంట్ | |<ref>{{cite web|title=Raj B Shetty turns investigative officer|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/movies/news/raj-b-shetty-turns-investigative-officer/articleshow/65656248.cms|work=The Times of India}}</ref> |- |''గుబ్బి మేలే బ్రహ్మాస్త్రం'' |వెంకట కృష్ణ గుబ్బి | | |- |''కథా సంగమం'' |విని |అలాగే "లైఫ్ ఉంటూ" | |- |2020 |''మాయాబజార్ 2016'' |కుబేరుడు | | |- |2021 |''[[గరుడ గమన వృషభ వాహన]]'' |శివుడు | | |- | rowspan="2" |2022 |''[[చార్లీ 777|777 చార్లీ]]'' |డాక్టర్ అశ్విన్ కుమార్ | |<ref>{{cite web|date=5 July 2020|title=ಹುಟ್ಟುಹಬ್ಬದ ಸಂಭ್ರಮದಲ್ಲಿ ನಟ ರಾಜ್ ಬಿ ಶೆಟ್ಟಿ: ವೆಟರ್ನರಿ ಡಾಕ್ಟರ್&zwnj;ಗೆ "777 ಚಾರ್ಲಿ" ಚಿತ್ರತಂಡದಿಂದ ಹೀಗೊಂದು ಉಡುಗೊರೆ|url=https://kannada.news18.com/news/entertainment/raj-b-shetty-birthday-special-rakshith-shetty-charlie-movie-new-video-out-hg-407203.html|website=News18 Kannada|accessdate=8 July 2020|archive-date=8 జూలై 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200708092326/https://kannada.news18.com/news/entertainment/raj-b-shetty-birthday-special-rakshith-shetty-charlie-movie-new-video-out-hg-407203.html|url-status=dead}}</ref> |- |''తుర్తు నిర్గమన'' |శివుడు | |<ref>{{cite web|title=Fantasy comes of age in Hemanth Kumar's Thurthu Nirgamana|url=http://www.newindianexpress.com/entertainment/kannada/2017/nov/04/fantasy-comes-of-age-in-hemanth-kumars-thurthu-nirgamana-1691484.html|work=The Indian Express}}</ref> |- | rowspan="2" |2023 |''[[టోబీ]]'' |టోబీ | |<ref>{{Cite web|date=4 August 2023|title='ಟೋಬಿ' ಚಿತ್ರದ ಟ್ರೈಲರ್‌ ಔಟ್‌; ಮಾಸ್‌ ಅವತಾರದಲ್ಲಿ ರಾಜ್‌ ಬಿ ಶೆಟ್ಟಿ|url=https://vistaranews.com/cinema-film/raj-b-shetty-toby-trailer-out/418251.html|website=Vistara News|access-date=19 డిసెంబరు 2023|archive-date=4 ఆగస్టు 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230804122645/https://vistaranews.com/cinema-film/raj-b-shetty-toby-trailer-out/418251.html|url-status=dead}}</ref> |- |''స్వాతి ముత్తిన మలే హానియే'' |అనికేత్ | |<ref>{{Cite web|date=4 August 2023|title=Raj B Shetty’s first look as Aniketh in Swati Muttina Male Haniye revealed|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/movies/news/raj-b-shettys-first-look-as-aniketh-in-swati-muttina-male-haniye-revealed/articleshow/96246476.cms|website=The Times of India}}</ref> |- | rowspan="5" |2024 |''టర్బో'' |వెట్రివేల్ షణ్ముగ సుందరం |మలయాళం అరంగేట్రం |<ref>{{Cite web|last=FC|first=Team|date=2023-11-23|title=Raj B Shetty Joins The Cast of Mammootty's 'Turbo'|url=https://www.filmcompanion.in/news/raj-b-shetty-joins-the-cast-of-mammoottys-turbo|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231128160608/https://www.filmcompanion.in/news/raj-b-shetty-joins-the-cast-of-mammoottys-turbo|archive-date=28 November 2023|access-date=2023-11-27|website=www.filmcompanion.in|language=en}}</ref> |- |''ఏకం'' |ధనరాజ |టెలివిజన్ సిరీస్; ఎపిసోడ్ "డొంబరాట" |<ref>{{Cite web|title=Ekam review: Rakshit Shetty, Prakash Raj's rooted Kannada anthology series is a mixed bag|url=https://www.hindustantimes.com/entertainment/web-series/ekam-review-rakshit-shetty-prakash-raj-rooted-kannada-anthology-series-mixed-bag-101720940736032.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20250126144453/https://www.hindustantimes.com/entertainment/web-series/ekam-review-rakshit-shetty-prakash-raj-rooted-kannada-anthology-series-mixed-bag-101720940736032-amp.html|archive-date=26 January 2025|access-date=2 August 2024|website=www.hindustantimes.com}}</ref> |- |''రూపాంతర'' |గూన్ |సంకలన చిత్రం |<ref>{{cite web|title='Roopanthara' movie review: Gripping screenplay with well-crafted characters|url=https://www.deccanherald.com/entertainment/roopanthara-movie-review-gripping-screenplay-with-well-crafted-characters-3123411|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20240730142742/https://www.deccanherald.com/entertainment/roopanthara-movie-review-gripping-screenplay-with-well-crafted-characters-3123411|archive-date=30 July 2024|access-date=26 July 2024}}</ref> |- |''కొండల్'' |డేనియల్ | rowspan="2" |మలయాళం సినిమా |<ref>{{Cite web|date=2024-08-19|title=Raj B Shetty's 'Kondal' character poster drops, Antony Varghese starrer sets for Onam release|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/raj-b-shettys-kondal-character-poster-drops-antony-varghese-starrer-set-for-onam-release/articleshow/112616804.cms|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20240826085608/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/raj-b-shettys-kondal-character-poster-drops-antony-varghese-starrer-set-for-onam-release/articleshow/112616804.cms|archive-date=26 August 2024|access-date=2024-08-26|website=The Times Of India|language=en}}</ref> |- |''రుధిరం'' |డాక్టర్ మాథ్యూ రోజీ |<ref>{{Cite web|title=Rudhiram: Raj B Shetty wraps up his Malayalam debut, 'stood with us through thick and thin,' says its director|url=https://www.ottplay.com/news/rudhiram-raj-b-shetty-wraps-up-his-malayalam-debut-stood-with-us-through-thick-and-thin-says-its-director/604f0f6b0f747|access-date=2023-11-27|website=OTTPlay|language=en}}</ref> |- | rowspan="3" |2025 |''[[సు ఫ్రమ్ సో]]'' |కరుణాకర్ "గురూజీ" |నిర్మాత కూడా |<ref>{{Cite web|title=So From So Kannada Movie: ‘Su From So’ movie review: JP Thuminad delivers a refreshing and hilarious horror comedy|url=https://www.thehindu.com/entertainment/movies/su-from-so-movie-review-raj-b-shetty-jp-thuminad-refreshing-hilarious-comedy-kannada-movie/article69854341.ece|access-date=2025-07-28|website=The Hindu|language=en}}</ref> |- |''45'' <abbr>†</abbr> |<abbr>టిబిఎ</abbr> |చిత్రీకరణ |<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/entertainment/movies/arjun-janyas-directorial-debut-45-starring-shivarajkumar-upendra-and-raj-b-shetty-goes-on-floors/article66785420.ece|title=Arjun Janya's directorial debut '45', starring Shivarajkumar, Upendra, and Raj B Shetty, goes on floors|date=2023-04-27|work=The Hindu|access-date=2023-11-27|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231219100730/https://www.thehindu.com/entertainment/movies/arjun-janyas-directorial-debut-45-starring-shivarajkumar-upendra-and-raj-b-shetty-goes-on-floors/article66785420.ece|archive-date=19 December 2023|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> |- |''బందర్'' | |TIFF వద్ద ''బోనులో కోతి'' |<ref>{{Cite magazine|date=21 May 2024|title=Sanya Malhotra & Bobby Deol begin shooting for Anurag Kashyap's next|url=https://www.filmfare.com/news/bollywood/sanya-malhotra-bobby-deol-begin-shooting-for-anurag-kashyaps-next-66174.html|magazine=[[Filmfare]]|access-date=25 May 2024}}</ref><ref>{{cite web|last=D'Alessandro|first=Anthony|date=21 July 2025|title=TIFF Galas & Presentations: World Premieres 'Good Fortune', 'Nuremberg', Sydney Sweeney Pic 'Christy', Angelina Jolie 'Couture'; North American Debuts Guillermo del Toro's 'Frankenstein', Dwayne Johnson 'Smashing Machine'|url=https://deadline.com/2025/07/tiff-lineup-sydney-sweeny-dwayne-johnson-nuremberg-1236463346/|access-date=8 August 2025|website=[[Deadline Hollywood|Deadline]]|language=en}}</ref> |} ==దర్శకుడిగా & రచయితగా== {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !సినిమా !దర్శకుడు !రచయిత !గమనికలు !మూలాలు |- |2017 |''ఓండు మొట్టేయ కథే'' |అవును |అవును | | |- |2019 |''సర్కారీ హాయ్. ప్రా. షాలే, కాసరగోడు, కొడుగె: రామన్న రాయ్'' |నం |అవును |డైలాగ్స్ మాత్రమే | |- |2021 |''గరుడ గమన వృషభ వాహన'' |అవును |అవును | | |- |2022 |''777 చార్లీ'' |నం |అవును |డైలాగ్స్ మాత్రమే | |- | rowspan="2" |2023 |''టోబి'' |నం |అవును | | |- |''స్వాతి ముత్తిన మలే హానియే'' |అవును |అవును | | |} ==అవార్డులు== {| class="wikitable" !సినిమా !అవార్డు !వర్గం !ఫలితం !మూలాలు |- | rowspan="3" |''ఓండు మొట్టేయ కథే'' |65వ ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డ్స్ సౌత్ |ఉత్తమ కన్నడ చిత్రం |గెలిచింది | |- | rowspan="2" |7వ SIIMA అవార్డులు |బెస్ట్ డెబ్యూ యాక్టర్ |నామినేట్ చేయబడింది | rowspan="2" | |- |బెస్ట్ డెబ్యూ డైరెక్టర్ |నామినేట్ చేయబడింది |- | rowspan="8" |''గరుడ గమన వృషభ వాహన'' | rowspan="2" |[[ఉత్తమ దర్శకుడిగా ఫిలింఫేర్ అవార్డు - కన్నడ|67వ ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డ్స్ సౌత్]] |ఉత్తమ దర్శకుడు కన్నడ |గెలిచింది | rowspan="2" | |- |ఉత్తమ నటుడు |నామినేట్ చేయబడింది |- | rowspan="3" |10వ సౌత్ ఇండియన్ ఇంటర్నేషనల్ మూవీ అవార్డ్స్ |ఉత్తమ చిత్రం |గెలిచింది | rowspan="3" | |- |ఉత్తమ దర్శకుడు |నామినేట్ చేయబడింది |- |ప్రతికూల పాత్రలో ఉత్తమ నటుడు |నామినేట్ చేయబడింది |} ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{IMDb name |8833077}} ir9dsfh647vzgutukwznoqusdlymdh0 జోబర్గ్ సూపర్ కింగ్స్ 0 395352 4807951 4751274 2026-04-22T12:13:34Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807951 wikitext text/x-wiki {{Databox}} '''జోబర్గ్ సూపర్ కింగ్స్''' అనేది [[దక్షిణాఫ్రికా]] ప్రొఫెషనల్ [[ట్వంటీ20|ట్వంటీ 20]] ఫ్రాంచైజీ [[క్రికెట్|క్రికెట్ జట్టు]]. ఎస్ఎ20 టోర్నమెంట్ ప్రారంభ సీజన్‌లో మొదటిసారి ఈ జట్టు పోటీ పడింది.<ref>{{Cite web|title=Cricket South Africa announces new six-team franchise-based T20 competition|url=https://www.espncricinfo.com/story/cricket-south-africa-announces-new-six-team-franchise-based-t20-competition-1312731|website=ESPNcricinfo}}</ref> [[దక్షిణాఫ్రికా|దక్షిణాఫ్రికాలోని]] జోహన్నెస్‌బర్గ్‌లో దీని ప్రధాన కార్యాలయం ఉంది. ఇది 2022లో ఏర్పడింది. జోహన్నెస్‌బర్గ్ లోని వాండరర్స్ స్టేడియం జట్టు హోమ్-గ్రౌండ్ గా ఉంది. జట్టుకు కెప్టెన్‌గా [[ఫఫ్ డు ప్లెసిస్|ఫాఫ్ డు ప్లెసిస్]], కోచ్ [[స్టీఫెన్ ఫ్లెమింగ్]] ఉన్నారు.<ref>{{Cite web|title=Cricket South Africa &#124; T20 COMES HOME AS CSA AND SUPERSPORT ANNOUNCE GRAND NEW EVENT|url=https://cricket.co.za/2022/04/29/t20-comes-home-as-csa-and-supersport-announce-grand-new-event/|access-date=2023-12-31|archive-date=2023-12-01|archive-url=https://web.archive.org/web/20231201134828/https://cricket.co.za/2022/04/29/t20-comes-home-as-csa-and-supersport-announce-grand-new-event/|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=Inaugural SA20 league to begin on January 10|url=https://www.espncricinfo.com/story/south-africas-new-sa20-league-to-begin-on-january-10-1337937|website=ESPNcricinfo}}</ref> ఫ్రాంచైజీ [[చెన్నై సూపర్ కింగ్స్]] ఆధీనంలో ఉంది.<ref>{{Cite web|title=IPL franchise owners buy all six teams in South Africa's new T20 league|url=https://www.espncricinfo.com/story/ipl-franchise-owners-buy-all-six-teams-in-south-africas-new-t20-league-1325425|website=ESPNcricinfo}}</ref> == గణాంకాలు == === అత్యధిక పరుగులు === {| class="wikitable" !ఆటగాడు ! పరుగులు ! బ్యాటింగ్ సగటు ! అత్యధిక స్కోరు ! 100లు ! 50లు |- | [[ఫఫ్ డు ప్లెసిస్|ఫాఫ్ డు ప్లెసిస్]] | 369 | 41.00 | 113 నాటౌట్ | 1 | 2 |- | ల్యూస్ డు ప్లూయ్ | 249 | 62.25 | 81 నాటౌట్ | 0 | 2 |- | [[రీజా హెండ్రిక్స్]] | 239 | 23.90 | 96 | 0 | 1 |- | [[డోనోవన్ ఫెర్రీరా|డోనవాన్ ఫెరీరా]] | 164 | 18.22 | 82 నాటౌట్ | 0 | 1 |- | [[రొమారియో షెపర్డ్]] | 117 | 19.50 | 40 | 0 | 0 |} === అత్యధిక వికెట్లు === {| class="wikitable" !ఆటగాడు ! వికెట్లు ! బౌలింగ్ సగటు ! అత్యుత్తమ బౌలింగ్ |- | [[జెరాల్డ్ కోయెట్జీ|గెరాల్డ్ కోయెట్జీ]] | 17 | 13.52 | 4/24 |- |[[ఆరోన్ ఫాంగిసో]] | 10 | 14.10 | 4/20 |- | [[రొమారియో షెపర్డ్]] | 8 | 30.75 | 2/24 |- | [[మహేశ్ తీక్షణ]] | 7 | 26.75 | 3/30 |- | కైల్ సిమండ్స్ | 6 | 11.00 | 3/23 |} == అడ్మినిస్ట్రేషన్, సహాయక సిబ్బంది == {| class="wikitable" !స్థానం ! పేరు |- | ప్రధాన కోచ్ | [[స్టీఫెన్ ఫ్లెమింగ్]] |- | అసిస్టెంట్ కోచ్ | [[ఆల్బీ మోర్కెల్]] |- | అసిస్టెంట్ కోచ్ | ఎరిక్ సైమన్స్ |- | శిక్షకుడు | గ్రెగ్ కింగ్ |} <ref>{{Cite web|title=Joburg Super Kings &#124; Teams &#124; SA20 League|url=https://www.sa20.co.za/team/joburg-super-kings/}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == బాహ్య లింకులు == * [https://www.joburgsuperkings.com/ జోబర్గ్ సూపర్ కింగ్స్ అధికారిక వెబ్‌సైట్] * [https://www.sa20.co.za/team/joburg-super-kings/ SA 20 వెబ్‌సైట్ యొక్క సూపర్ కింగ్స్ విభాగం] [[వర్గం:దక్షిణాఫ్రికా క్రికెట్ జట్లు]] [[వర్గం:2022 స్థాపితాలు]] ar4gytpqohv5updb9sno3xionxr0a9p రావలకోట్ హాక్స్ 0 396116 4807949 4085288 2026-04-22T12:01:11Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807949 wikitext text/x-wiki {{Databox}} '''రావలకోట్ హాక్స్''' అనేది [[పాకిస్తాన్|పాకిస్థానీ]] ప్రొఫెషనల్ టీ20 ఫ్రాంచైజీ క్రికెట్ జట్టు.<ref>{{Cite web|title=Rawalakot Hawks|url=https://www.geosuper.tv/latest/9253-kashmir-premier-league-2021-schedule-time-venue-and-all-details-inside|website=[[Geo Super]]}}</ref><ref>{{Cite web|title=Teams in KPL|url=https://kpl20.com/our-teams/|website=kpl20.com}}</ref> ఇది కాశ్మీర్ ప్రీమియర్ లీగ్‌లో పోటీపడుతున్నది. వీరికి కెప్టెన్‌గా [[అహ్మద్ షెహజాద్|అహ్మద్ షెజాద్]], కోచ్‌గా [[అర్షద్ ఖాన్]] ఉన్నారు.<ref name="Captain">{{Cite web|title=Ahmed Shahzad appointed captain of Rawalakot Hawks for KPL 2|url=https://www.geosuper.tv/latest/17518-ahmed-shahzad-appointed-captain-of-rawalakot-hawks-for-kpl-2|access-date=2022-08-05|website=www.geosuper.tv}}</ref><ref>{{Cite web|title=KPL 2021: Shahid Afridi feels ‘wonderful’ in Muzaffarabad|url=https://www.geo.tv/latest/363347-shahid-afridi-arrives-in-muzaffarabad-ahead-of-kashmir-premier-league}}</ref> ఫ్రాంచైజీ పూంచ్ జిల్లా రాజధాని రావలకోట్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది. == చరిత్ర == === 2021 సీజన్ === గ్రూప్ దశలో 1వ స్థానంలో నిలిచారు, 3 గెలిచారు, 1 ఓడిపోయారు, 1 ముగింపుతో ఫలితం లేదు.<ref>{{Cite web|title=2021 Kashmir Premier League Points Table|url=https://www.espncricinfo.com/series/kashmir-premier-league-2021-1272105/points-table-standings|website=[[ESPNcricinfo]]}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.bolnews.com/sports/2021/08/kpl-points-table-2021-latest-kpl-points-table-kashmir-premier-league/|title=KPL Points Table 2021: Latest KPL Points table|last=Shamraiz Khalid|work=[[Bol News]]}}</ref> వారు క్వాలిఫైయర్‌లో [[ముజఫరాబాద్ టైగర్స్|ముజఫరాబాద్ టైగర్స్‌తో]] ఓడిపోయారు కానీ ఎలిమినేటర్ <ref>{{Cite news|url=https://www.geosuper.tv/latest/9435-rawalakot-hawks-take-on-muzzaffarabad-tigers-in-kpl-playoff|title=Muzaffarabad Tigers qualify for KPL final after defeating Rawalakot Hawks|date=14 August 2021|work=[[Geo Super]]}}</ref> లో మిర్పూర్ రాయల్స్‌ను ఓడించి ఫైనల్‌కు అర్హత సాధించారు. కశ్మీర్ ప్రీమియర్ లీగ్ ప్రారంభ ఎడిషన్ ఫైనల్‌లో ముజఫరాబాద్‌ను ఓడించిన జట్టు విజేతగా నిలిచింది.<ref>{{Cite web|title=KPL 2021 Final: Rawalakot Hawks defeat Muzaffarabad Tigers by 7 runs|url=https://www.geo.tv/latest/365755-kpl-2021-final-rawalakot-hawks-defeat-muzaffarabad-tigers-by-4-wickets|access-date=2021-08-22|website=www.geo.tv|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Afridi-led Rawalakot Hawks crowned champions of KPL 2021 {{!}} SAMAA|url=https://www.samaa.tv/sports/cricket/2021/08/afridi-led-rawalakot-hawks-crowned-champions-of-kpl-2021/|access-date=2021-08-22|website=Samaa TV}}</ref><ref>{{Cite web|title=Rawalakot Hawks crowned KPL champions|url=https://www.thenews.com.pk/print/880350-rawalakot-hawks-crowned-kpl-champions|access-date=2021-08-22|website=www.thenews.com.pk|language=en}}</ref> === 2022 సీజన్ === 2022, జూలై 14న, [[మహ్మద్ అమీర్]] రావలకోట్ ఐకాన్ ప్లేయర్‌గా ప్రకటించబడ్డాడు.<ref>{{Cite web|title=KPL 2: Mohammad Amir becomes icon player of defending champions Rawalakot Hawks|url=https://www.geosuper.tv/latest/17019-kpl-2-mohammad-amir-becomes-icon-player-of-defending-champions-rawalakot-hawks|access-date=2022-07-15|website=www.geosuper.tv}}</ref> [[అహ్మద్ షెహజాద్|అహ్మద్ షెహజాద్‌ను]] రావలకోట్ కెప్టెన్‌గా నియమించారు.<ref name="Captain" /><ref>{{Cite web|date=2022-08-05|title=Ahmed Shehzad named Rawalakot Hawks’ captain for KPL 2|url=https://cricketpakistan.com.pk/en/news/detail/ahmed-shehzad-named-rawalakot-hawks-captain-for-kpl-2|access-date=2022-08-05|website=cricketpakistan.com.pk|language=en}}</ref> == జట్టు గుర్తింపు == {| class="wikitable" style="text-align: center;" ! style="background:#FFF100; color:brown; text-align:center;" |సంవత్సరం ! style="background:#FFF100; color:brown; text-align:center;" | కిట్ తయారీదారు ! style="background:#FFF100; color:brown; text-align:center;" | ఫ్రంట్ బ్రాండింగ్ ! style="background:#FFF100; color:brown; text-align:center;" | బ్యాక్ బ్రాండింగ్ ! style="background:#FFF100; color:brown; text-align:center;" | ఛాతీ బ్రాండింగ్ ! style="background:#FFF100; color:brown; text-align:center;" | స్లీవ్ బ్రాండింగ్ |- | 2021 | | జెఎస్ వన్ ఫ్లై హై | జెఎస్ వన్ ఫ్లై హై | హోప్ నాటౌట్ | షాహిద్ అఫ్రిది ఫౌండేషన్ |- | 2022 | | జెఎస్ వన్ ఫ్లై హై | జెఎస్ వన్ ఫ్లై హై | | |- |} == కెప్టెన్లు == {| class="wikitable sortable" style="font-size:100%" ! style="background:#FFF100; color:brown;" |నం. ! style="background:#FFF100; color:brown;" | నాట్. ! style="background:#FFF100; color:brown;" | ఆటగాడు ! style="background:#FFF100; color:brown;" | నుండి ! style="background:#FFF100; color:brown;" | వరకు ! style="background:#FFF100; color:brown;" |ఆడినవి ! style="background:#FFF100; color:brown;" | గెలిచినవి ! style="background:#FFF100; color:brown;" | ఓడినవి ! style="background:#FFF100; color:brown;" | టై ! style="background:#FFF100; color:brown;" | ! style="background:#FFF100; color:brown;" | |- | 1 |{{Flag icon|PAK}} | షాహిద్ అఫ్రిది | 2021 | 2021 | 8 | 5 | 2 | 0 | 1 | 71.43 |- | 2 |{{Flag icon|PAK}} | [[అహ్మద్ షెహజాద్]] | 2022 | ప్రస్తుతం | 6 | 2 | 3 | 0 | 1 | 40.00 |- |} == శిక్షకులు == {| class="wikitable" style="font-size:95%" ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" |నం. ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | నాట్. ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | పేరు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | నుండి ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | కు |- | 1 |{{Flag icon|PAK}} | [[అర్షద్ ఖాన్]] | 2021 | వర్తమానం |- |} == ఫలితాల సారాంశం == === కెపిఎల్ లో మొత్తం ఫలితం === {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం ! ఆడినవి ! గెలిచినవి ! ఓడినవి ! ! టైడ్ ! ! స్థానం ! సారాంశం |- style="background:gold;" ! 2021 | 8 | 5 | 2 | 1 | 0 | 71.43 | 1/6 | '''ఛాంపియన్స్''' |- ! 2022 | 6 | 2 | 3 | 1 | 0 | 40.00 | 6/7 | సమూహ దశ |} === హెడ్-టు-హెడ్ రికార్డ్ === {| class="wikitable sortable" !వ్యతిరేకత ! వ్యవధి ! ఆడినవి ! గెలిచినవి ! ఓడినవి ! టైడ్ ! NR ! SR (%) |- | బాగ్ స్టాలియన్స్ | 2021–ప్రస్తుతం | 2 | 1 | 0 | 0 | 1 | 100.00 |- | జమ్మూ జన్‌బాజ్ | 2022–ప్రస్తుతం | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 100.00 |- | కోట్లి లయన్స్ | 2021–ప్రస్తుతం | 2 | 0 | 1 | 0 | 1 | 0.00 |- | మీర్పూర్ రాయల్స్ | 2021–ప్రస్తుతం | 3 | 2 | 1 | 0 | 0 | 66.67 |- | [[ముజఫరాబాద్ టైగర్స్]] | 2021–ప్రస్తుతం | 4 | 3 | 1 | 0 | 0 | 75.00 |- | ఓవర్సీస్ వారియర్స్ | 2021–ప్రస్తుతం | 2 | 0 | 2 | 0 | 0 | 0.00 |- |} <small>మూలం:, చివరిగా నవీకరించబడింది: 31 జనవరి 2022</small> == గణాంకాలు == === అత్యధిక పరుగులు === {| class="wikitable sortable" style="font-size:100%" ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" |దేశం ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | ఆటగాడు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | నుండి ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | వరకు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | మ్యాచ్‌లు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | ఇన్నింగ్స్ ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | పరుగులు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | సగటు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | HS ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | 100 ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | 50 |- |{{Flag icon|PAK}} | [[అహ్మద్ షెహజాద్]] | 2021 | ప్రస్తుతం | 10 | 10 | 313 | 39.12 | 74 [[నాటౌట్|*]] | 0 | 4 |- |{{Flag icon|PAK}} | బిస్మిల్లా ఖాన్ | 2021 | ప్రస్తుతం | 11 | 11 | 278 | 30.89 | 68 [[నాటౌట్|*]] | 0 | 2 |- |{{Flag icon|PAK}} | [[హుస్సేన్ తలత్]] | 2021 | ప్రస్తుతం | 12 | 10 | 252 | 36.00 | 69 [[నాటౌట్|*]] | 0 | 3 |- |{{Flag icon|ENG}} | కాషిఫ్ అలీ | 2021 | ప్రస్తుతం | 7 | 7 | 242 | 48.40 | 114 [[నాటౌట్|*]] | 1 | 2 |- |{{Flag icon|PAK}} | [[రోహైల్ నజీర్]] | 2022 | ప్రస్తుతం | 5 | 3 | 116 | 38.67 | 68 | 0 | 1 |- |} <small>మూలం:, చివరిగా నవీకరించబడింది: 22 ఆగస్టు 2022</small> === అత్యధిక వికెట్లు === {| class="wikitable sortable" style="font-size:100%" ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" |నాట్. ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | ఆటగాడు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | నుండి ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | వరకు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | మ్యాచ్‌లు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | ఓవర్లు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | వికెట్లు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | సగటు ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | BBI ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | 4వా ! style="text-align:center; background:#FFF100; color:brown;" | 5వా |- |{{Flag icon|PAK}} | ఆసిఫ్ అఫ్రిది | 2021 | ప్రస్తుతం | 12 | 45.0 | 16 | 21.25 | 3/21 | 0 | 0 |- |{{Flag icon|PAK}} | జమాన్ ఖాన్ | 2021 | ప్రస్తుతం | 11 | 41.1 | 15 | 22.60 | 3/18 | 0 | 0 |- |{{Flag icon|PAK}} | షాహిద్ అఫ్రిది | 2021 | 2021 | 6 | 22.0 | 8 | 20.62 | 2/27 | 0 | 0 |- |{{Flag icon|PAK}} | ఫైసల్ అక్రమ్ | 2022 | ప్రస్తుతం | 5 | 15.0 | 5 | 28.80 | 3/41 | 0 | 0 |- |{{Flag icon|PAK}} | [[మహ్మద్ అమీర్]] | 2022 | ప్రస్తుతం | 4 | 15.1 | 4 | 30.75 | 2/27 | 0 | 0 |- |} == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:పాకిస్తాన్ క్రికెట్ జట్లు]] fr85jjf7asjjv1tgbuvj5j4g8pk36sv లక్ష్మి శృతి సెట్టిపల్లి 0 397511 4808127 4495663 2026-04-23T00:26:35Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808127 wikitext text/x-wiki {{Orphan|date=ఏప్రిల్ 2025}} [[దస్త్రం:Lakshmi_Shruti_Settipalli.jpg|thumb| లక్ష్మి శృతి సెట్టిపల్లి]] '''లక్ష్మీ శ్రుతి శెట్టిపల్లి''' (జననం 12 జూన్ 1996) భారతీయ స్క్వాష్ క్రీడాకారిణి. 2012 చివరిలో జూనియర్ యూరోపియన్ సర్క్యూట్ లో ఆమె 30వ స్థానంలో నిలిచింది. పదిహేడేళ్ల వయసులో ప్రొఫెషనల్ గా ఆడిన ఆమె 2013 ఆగస్టులో ప్రపంచ ర్యాంకింగ్స్ లో 145వ స్థానంలో నిలిచింది. == జీవితం తొలి దశలో == లక్ష్మి శ్రుతి 1996 జూన్ 12న [[చెన్నై|చెన్నైలో]] జన్మించింది. ఆమె తల్లిదండ్రులు సురేష్, వైష్ణవి సెట్టిపల్లి. <ref name=":2">{{Cite web|title=Lakshmi Settipalli - Women's Squash|url=https://gwsports.com/sports/womens-squash/roster/lakshmi-settipalli/4997|access-date=2023-12-01|website=George Washington University Athletics|language=en}}</ref> శ్రుతి లేడీ ఆండాల్ స్కూల్ <ref name=":2" /> విద్యార్థిని, ఇక్కడ ఆమె జాతీయ, అంతర్జాతీయ స్క్వాష్ టోర్నమెంట్‌లలో ఆమె ప్రదర్శనలకు అథ్లెట్ ఆఫ్ ది ఇయర్ బహుమతిని అందుకుంది. == స్క్వాష్ == ఆమె పన్నెండేళ్ల వయసులో స్క్వాష్ ఆడటం ప్రారంభించింది. మద్రాసు క్రికెట్ క్లబ్ లో స్క్వాష్ వృత్తిని ప్రారంభించి, తరువాత ఆమె శిక్షణను చెన్నైలోని ఐసిఎల్-టిఎన్ ఎస్ ఆర్ ఎ స్క్వాష్ అకాడమీకి జాతీయ కోచ్ సైరస్ పొంచా వద్ద మార్చారు. [[ఢిల్లీ]]<nowiki/>లో జరిగిన ఆల్ ఇండియా పుంజ్ లాయిడ్స్ పీఎస్ఏ మాస్టర్స్ టోర్నమెంట్లో టీమ్ కేటగిరీలో స్వర్ణం సాధించి భారత్లో టాప్-15 ప్లేయర్గా నిలిచింది. <ref name=":2" /> <ref name=":5">{{Cite web|last=|first=|date=2017-04-28|title=Shruti Settipalli -|url=https://www.fistosports.com/shruti-settipalli|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200918171114/https://www.fistosports.com/shruti-settipalli/|archive-date=18 September 2020|access-date=2023-12-01|website=Fisto Sports|language=en}}</ref> 2012లో యూరోపియన్ సర్క్యూట్ లో 30 ఏళ్లకు చేరిన శ్రుతి స్లొవేకియా జూనియర్ ఓపెన్ లో రజత పతకం సాధించిన తొలి భారతీయురాలిగా రికార్డు సృష్టించింది.<ref name=":12">{{Cite web|last=Poncha|first=Cyrus|date=2012-10-04|title=Junior Open: India Win Silver and Bronze in Squash|url=https://www.sportskeeda.com/squash/finnish-slovak-junior-opens-2012|access-date=2023-12-01|website=Sportskeeda|language=en-us}}</ref> హెల్సింకిలో జరిగిన ఫిన్లాండ్ జూనియర్ ఓపెన్లో కాంస్య పతకం సాధించింది. చెన్నై జూనియర్ ఓపెన్ లో బంగారు పతకం, హైదరాబాద్ లో జరిగిన ఏపీ జూనియర్ ఓపెన్ లో రజత పతకం సాధించింది. ఆస్ట్రేలియన్ జూనియర్ ఓపెన్, స్పానిష్ జూనియర్ ఓపెన్, ఇండియన్ జూనియర్ ఓపెన్ లలో టాప్-5లో నిలిచింది. 2013 లో, ఆమె మలేషియా టూర్లో మొదటి స్థానంలో రావడంతో సహా రెండు డబ్ల్యుఎస్ఎ టైటిళ్లను గెలుచుకుంది. 2012 చివరి నాటికి యూరోపియన్ సర్క్యూట్ లో ఆమె 30వ స్థానంలో నిలిచింది.<ref name=":12" /><ref>{{Cite web|last=Thatcher|first=Alan|date=August 27, 2013|title=WSA: Super Salma's success in Malaysia|url=https://squashworldwide.com/news/2013-aug-27/wsa-super-salma%E2%80%99s-success-malaysia|access-date=2023-12-01|website=Squash Worldwide|archive-date=2024-02-03|archive-url=https://web.archive.org/web/20240203100914/https://squashworldwide.com/news/2013-aug-27/wsa-super-salma%E2%80%99s-success-malaysia|url-status=dead}}</ref> ఆమె వాషింగ్టన్ డిసిలోని జార్జ్ వాషింగ్టన్ విశ్వవిద్యాలయం కోసం ఎన్సిఎఎ డివిజన్ 1 స్క్వాష్ ఆడింది. 2014 నుంచి 2015 వరకు ఆడిన అన్ని మ్యాచ్ ల్లోనూ విజయం సాధించి జాతీయ స్థాయిలో ఎనిమిదో ర్యాంక్ సాధించింది.<ref name=":32">{{cite web|last=Mendoza|first=Conan|date=28 April 2015|title=I Want To Be The Best|url=http://www.dc-epaper.com/PUBLICATIONS/DC/DCC/2013/10/17/ArticleHtmls/I-WANT-TO-BE-THE-BEST-17102013112003.shtml?Mode=1|url-status=dead|archive-url=https://archive.today/20131017095914/http://www.dc-epaper.com/PUBLICATIONS/DC/DCC/2013/10/17/ArticleHtmls/I-WANT-TO-BE-THE-BEST-17102013112003.shtml?Mode=1|archive-date=17 October 2013|website=Deccan Chronicle|publisher=|accessdate=2013-10-19}}</ref><ref name=":42">{{cite web|date=17 October 2013|title=Different Strokes|url=http://www.dc-epaper.com//PUBLICATIONS/DC/DCC/2013/10/17/ArticleHtmls/DIFFERENT-STROKES-17102013101004.shtml?Mode=1|url-status=|website=Chennai Chronicle|publisher=|accessdate=2013-10-19}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> పదహారేళ్ల వయసులో ప్రొఫెషనల్ స్క్వాష్ అసోసియేషన్ లో చేరిన ఆమె 2017లో ప్రొఫెషనల్ గా కెరీర్ లో 145వ ర్యాంకుకు చేరుకుంది. యూఎస్ ఓపెన్, ఆస్ట్రేలియన్ ఓపెన్, ఫినిషింగ్ ఓపెన్, స్విస్ ఓపెన్, బ్రిటీష్ ఓపెన్ టోర్నీల్లో ఆడింది.<ref>"[http://ispsquash.com/Newsletter/NLImages/prosquash69.pdf Lakshmi Shruti Setttipalli Was Intrigued by Squash When She First Saw It Played]". ''Chennai Chronicle'', 17 October 2023. Republished in ''Prosquash'', vol. 18, no. 1, issue 69 (January 2014), p. 8.</ref><ref>{{Cite web|title=Lakshmi Shruti Settipalli|url=https://www.squashinfo.com/player/9396|access-date=2023-12-01|website=Squash Info}}</ref> == విద్య, వృత్తి == శ్రుతి జార్జ్ వాషింగ్టన్ విశ్వవిద్యాలయంలో చదవడానికి యునైటెడ్ స్టేట్స్ కు వెళ్ళింది, సంస్థాగత శాస్త్రాలలో బ్యాచిలర్ డిగ్రీని పొందింది. 2020లో ఇంపీరియల్ కాలేజ్ లండన్లో ఇన్నోవేషన్, ఎంటర్ప్రెన్యూర్షిప్, మేనేజ్మెంట్లో ఎమ్మెస్సీ పూర్తి చేశారు.<ref name=":02">{{Cite web|last=Bhatia|first=Urvi|title=Reimagining Sustainability through Accessible Products: Uncover Lakshmi Shruti Settipalli's Entrepreneurial Journey|url=https://www.futurize.studio/blog/uncover-lakshmi-shruti-settipalli-sustainable-entrepreneurship-journey|access-date=2023-12-01|website=Futurize|language=en-US}}</ref> శ్రుతి ఇంగ్లాండ్‌లోని లండన్‌లో ఎకోవర్స్ అనే స్థిరమైన ప్యాకేజింగ్ కంపెనీని స్థాపించింది. <ref name=":02" /> = వ్యవస్థాపకత = శ్రుతి విజయవంతమైన & తరాల వ్యాపారవేత్తల కుటుంబం ద్వారా పెరిగారు. ఆమె కుటుంబం ప్రధానంగా మైనింగ్, ప్రపంచ వాణిజ్యంఎంటివి పెట్టుబడులలో పాలుపంచుకుంది. ఆర్థిక రంగంలో కూడా పనిచేసిన ఆమె మూలధన సంరక్షణఎంటివి త్వరణానికి ప్రత్యేకమైన అంతర్దృష్టిని తెస్తుంది.<ref name=":2" /> ప్రముఖ ఇంపీరియల్ కాలేజ్ లండన్‌తో కలిసి లండన్‌లోని తన కంపెనీని అభివృద్ధి చేయడానికి శ్రుతి ఇప్పుడు తన అకడమిక్ లెర్నింగ్స్ఎంటివి విస్తారమైన అంతర్జాతీయ ఎక్స్‌పోజర్‌ను తీసుకుంటోంది. ఆమె మేధో ఉత్సుకతఎంటివి టెక్నాలజీ & ఇన్నోవేషన్ పట్ల ఉన్న అభిరుచి, యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్‌లోని లండన్‌లోని ప్రఖ్యాత ఇంపీరియల్ కాలేజ్ లండన్ నుండి సైన్స్‌లో ఆమె మాస్టర్స్‌ను మరింత పొందేలా చేసింది. ఇంపీరియల్‌లో, ఆమె ఇన్నోవేషన్, ఎంటర్‌ప్రెన్యూర్‌షిప్ఎంటివి మేనేజ్‌మెంట్‌లను అభ్యసించింది, ఇది లండన్‌లో నడిచే టెక్-ఆంట్రప్రెన్యూర్‌గా ఆమె మార్గాన్ని రూపొందించడానికి దారితీసింది.<ref name=":2" /> == మూలాలు == {{Reflist}} == బాహ్య లింకులు == * [https://www.lakshmishrutisettipalli.com/index.html# లక్ష్మి శృతి సెట్టిపల్లి వెబ్‌సైట్] * [https://www.youtube.com/watch?v=SvC4OcZag2g చెన్నై లైవ్ ఎఫ్‌ఎంలో లక్ష్మీ శృతి] * " [https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/telugu/movies/news/ive-watched-businessman-150-times-lakshmi-shruti-settipalli/articleshow/31053932.cms నేను ''వ్యాపారవేత్తను'' 150 సార్లు చూశాను: లక్ష్మి శృతి సెట్టిపాల] ". [[ది టైమ్స్ ఆఫ్ ఇండియా|''టైమ్స్ ఆఫ్ ఇండియా'']], 15 జనవరి, 2017. 1 డిసెంబర్ 2023న తిరిగి పొందబడింది. * [http://www.tupaki.com/movienews/article/Watched-Businessman-150-times--Lakshmi-Shruti-Settipalli/54030 "వ్యాపారవేత్తను 150 సార్లు చూశాను: లక్ష్మి శృతి సెట్టిపల్లి"] . 27 ఫిబ్రవరి 2014. ''తుపాకి'' . 1 డిసెంబర్ 2023న తిరిగి పొందబడింది. [[వర్గం:తమిళనాడు మహిళా క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1996 జననాలు]] 5i8ltytmk7gj45s313so4tx2b16ei1p రాగిణి ఉపాధ్యాయ 0 398177 4808017 4807098 2026-04-22T14:19:23Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808017 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Ragini_Upadhayay.jpg|thumb|Former and First Lady Chancellor of Nepal Academy of Fine Arts]] {{Infobox person | name = రాగిణి ఉపాధ్యాయ | honorific_suffix = | image = | caption = | native_name = रागिनी उपाध्याय | native_name_lang = ne | other_names = రాగిణి ఉపాధ్యాయ గ్రేలా | birth_name = | birth_date = {{Birth date and age|1959|11|09|df=y}} | birth_place = [[ఖాట్మండు]], [[Nepal]] | nationality = నేపాలీ | education = బ్యాచిలర్ ఇన్ ఫైన్ ఆర్ట్స్ | alma_mater = [[లక్నో]] కాలేజీ ఆఫ్ ఆర్ట్స్ | occupation = ఫైన్ ఆర్ట్ దాతృత్వం | years_active = 1979–వర్తమానం | employer = | organization = నేపాల్ అకాడమీ ఆఫ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్ | notable_works = '' అన్ ఆపిల్ ఇన్ ఎ పీగ్స్ మౌత్ (An Apple in a Pig's Mouth)'' | style = | height = | title = ఛాన్సలరు | term = 2014–2018 | spouse = ఆల్బర్ట్ గ్రేల | partner = | children = 1 | parents = {{Plainlist| *Kantaprasad Upadhyaya (Father) *Sushila Upadhyaya (Mother)}} | awards = Birendra-Aishwarya Memorial Medal (2002, Nepal) | website = {{Url|https://www.ragini-art.com/|Official website}} }} ''రాగిణి ఉపాధ్యాయ గ్రేలా''' (జననం 9 నవంబర్ 1959), '''రాగిణి ఉపాధ్యాయ'''గా ప్రసిద్ధి చెందారు, [[నేపాల్]] చెందిన చక్కటి కళాకారిణి , గీత రచయిత్రి , మరియు పరోపకారి.<ref>{{Cite web|last=Olson|first=Emily|date=14 May 2020|title=A Moment With an Artist|url=https://motifri.com/ragini-upadhyay-grela/|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-10-05|website=Motif|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=Artist Ragini in book now|url=https://screennepal.com/2016/12/13/12322/|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-08-11|website=Screen Nepal|language=ne}}</ref><ref name="रागिनी">{{Cite web|last=Koirala|first=Achyut|title=Colours of Ragini|url=https://nagariknews.nagariknetwork.com/others/128169-1503825120.html|access-date=2020-08-11|website=Nagarik Daily|language=ne}}</ref> నేపాల్ అకాడమీ ఆఫ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్,రెండవ కౌన్సిల్‌కు ఆమె ఛాన్సలర్‌గా పనిచేశారు. ఆమె సాంప్రదాయ పురాణంశాస్త్రం, సింబాలిజం (కళలు) మరియు ఆధునికవాదంను కల కలిపి, ఆమె సర్రియలిస్ట్]] మరియు అబ్‌స్ట్రాక్ట్ ఆర్ట్ ల కలయిలలో వేసిన పెయింటింగ్స్ ప్రసిద్ధి చెందాయి . ఆమె కళ తరచుగా సామాజిక వ్యాఖ్యానం మరియు ఫెమినిజం|స్త్రీవాద లేదా మాతృస్వామ్యథీమ్‌లను కలిగి ఉంటుంది.<ref>{{Cite web|date=2019-03-13|title=Art exhibition dedicated to all mothers and daughters of the world.|url=https://hangamatoday.com/?p=1723|access-date=2020-08-11|website=Hangama Today|language=ne}}{{Dead link|date=ఫిబ్రవరి 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web|last=Mansoor|first=Hasan|date=2007-04-08|title=KARACHI: Ragini's canvas demands emotional outlets|url=http://beta.dawn.com/news/241259/karachi-ragini-s-canvas-demands-emotional-outlets|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-11-03|website=[[Dawn (newspaper)|Dawn]]|language=en}}</ref><ref>{{Cite news|last=Dasgupta|first=Kurchi|date=March–April 2014|title=The Relentless Critic|work=Asian Art News|url=https://www.ragini-art.com/wp-content/uploads/2019/10/Asian-Art-News-PDF-.pdf|access-date=3 November 2020|archive-date=16 మే 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210516121741/https://www.ragini-art.com/wp-content/uploads/2019/10/Asian-Art-News-PDF-.pdf|url-status=dead}}</ref><ref name=":0" /> ప్రఖ్యాత చిత్రకారులు సాల్వడార్ డాలీ, విన్సెంట్ వాన్ గోహ్ మరియు జార్జ్ సెగల్ (కళాకారుడు) ల ప్రభావం రాగిణి ఉపాధ్యాయ కళా శైలిలోకనపడుతుంది.<ref name=":1" /> ఆమె అనేక జాతీయ మరియు అంతర్జాతీయ అవార్డులు మరియు గౌరవాలను అందుకుంది.<ref>{{Cite web|last=Subedi|first=Abhi|title=Modern Nepali Art|url=https://www.bikalpaartcenter.org/modern-nepali-art-abhi-subedi//|access-date=2020-10-05|website=bikalpaartcenter|language=En|archive-date=2020-09-20|archive-url=https://web.archive.org/web/20200920192441/https://www.bikalpaartcenter.org/modern-nepali-art-abhi-subedi/|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|last=|first=|title=Artist's Profile-Ragini Upadhyay-Grela|url=https://kathmandupost.com/art-entertainment/2019/04/04/ragini-upadhyay-grelas-new-exhibition-explores-love-in-the-modern-age/|access-date=2020-10-05|website=Kathmandupost|language=En}}</ref> ఆమె ఉమెన్ ఆర్టిస్ట్స్ గ్రూప్ వ్యవస్థాపక చైర్‌పర్సన్ కూడా. ప్రపంచ బ్యాంక్ మ్యూజియం, బ్రాడ్‌ఫోర్డ్ మ్యూజియం [[ఇంగ్లాండ్]], ఫుకుయోకా ఆసియన్ ఆర్ట్ మ్యూజియం, [[జపాన్]], సార్క్ బిల్డింగ్ [[ఖాట్మండు]] నేపాల్ మరియు త్రిభువన్ ఇంటర్నేషనల్ ఎయిర్‌పోర్ట్‌తో సహా వివిధ ప్రదేశాలలో ఆమె చిత్రాలు ప్రదర్శనలో ఉన్నాయి.<ref>{{Cite web|last=Thapa|first=Saugat|date=13 September 2019|title=10 Famous Artists of Nepal|url=https://www.imnepal.com/artists-nepal//|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-10-05|website=ImNepal|language=en}}</ref> ఆమె [[బి.పి. కొయిరాలా]] ఫౌండేషన్, వర్కింగ్ కమిటీలలో సభ్యురాలు <ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=Board Members|url=https://in.nepalembassy.gov.np/introduction/|archive-url=https://web.archive.org/web/20200825104705/https://in.nepalembassy.gov.np/introduction/|archive-date=2020-08-25|access-date=2020-10-05|website=Embassy of Nepal, New Delhi, India|language=en|url-status=dead}}</ref> మరియు బార్బరా పీస్ ఫౌండేషన్. ఆమె శివతా లవ్ ఫౌండేషన్‌కు చైర్‌పర్సన్‌గా కూడా ఉంది, ఆమె తన కూతుర్ల జ్ణాపకార్థం విద్యా కార్యక్రమం నిర్వహించడం ద్వారా సామాజిక సేవలో నిమగ్నమైంది.<ref name=":0">{{Cite web|last=|first=|date=29 March 2019|title=LOVE Revisited—Exploring various aspects of love through arts|url=https://theannapurnaexpress.com/news/love-revisited-exploring-variousaspects-of-love-through-arts-1386|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-10-05|website=Annapurna Express|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=|first=|date=17 February 2020|title=Making Shivata's dreams come true|url=https://myrepublica.nagariknetwork.com/mycity/news/making-shivata-s-dreams-come-true|archive-url=https://web.archive.org/web/20210121083425/https://myrepublica.nagariknetwork.com/mycity/news/making-shivata-s-dreams-come-true|archive-date=2021-01-21|access-date=2020-10-05|website=[[myRepublica]]|language=en|url-status=dead}}</ref> ==బాల్యం== [[ఖాట్మండు]]లో తండ్రి కాంత ప్రసాద్ మరియు తల్లి సుశీల ఉపాధ్యాయ దంపతులకు ఐదవ సంతానంగా [[బ్రాహ్మణ]] కుటుంబంలో ఆమె జన్మించింది. ఆమె తన బాల్యంలో ఎక్కువ భాగం[[భారతదేశం]] కు చెందిన బెట్టియాలో గడిపింది.<ref name="ग्रेला">{{Cite web|title=Ragini Upadhyaya Grela|url=https://narimag.com.np/news/2012-07-19/1108.html|access-date=2020-08-11|website=Naari Magazine|language=ne}}</ref> ఆమె పూర్వీకులు (చుండి రామ్‌ఘ) తనహున్ జిల్లా] లో నివసించారు, కానీ ఆమె తాత, పండిట్ దేవి ప్రసాద్ ఉపాధ్యాయ, తన పిల్లలకు మంచి విద్యావకాశాల కోసం రామ్‌నగర్‌కు వెళ్లారు.రామ్‌నగర్ మొదట్లో [[నేపాల్]]లో భాగంగా ఉండేది, సుగౌలీ ఒప్పందం పై ఈ భూభాగాన్ని భారతదేశానికి బదిలీ చేసారు. ఆమె పెద్ద కుటుంబంలోని కొంతమంది సభ్యులు ఇప్పటికీ [[వారణాసి]] లో నివసిస్తున్నారు.<ref>{{Cite web|script-title=ne:काठमाडौँ सहर थिएन : रागिनी उपाध्याय|url=https://www.nayapatrikadaily.com/news-details/18307/2019-06-28|access-date=2020-08-11|script-website=ne:नयाँ पत्रिका|language=ne}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == విద్య == సాంప్రదాయ నేపాలీ సమాజం బాలికలు విద్యను అభ్యసించడానికి అనుమతించని సమయంలో, చిన్న వయస్సులోనే సాంప్రదాయ నేపాలీ సమాజం బాలికలు విద్యను అభ్యసించడానికి అనుమతించని సమయంలో, చిన్న వయస్సులోనే ఆమె కుటుంబం బెట్టియా,లో వున్నకాథలిక్ పాఠశాలలో చేర్పించడంతో ఆమె విద్యాభ్యాసం ప్రారంభమైనది.<ref name="रागिनी" />[[ప్రాథమిక విద్య]] పూర్తి చేసిన తర్వాత, రాగిణి [[అలహాబాద్]]లోని క్రాస్త్‌వైట్ బాలికల కళాశాలలో చేరింది. ఆమె భారతదేశంలోని [[లక్నో]]లో ఉన్నలక్నో కాలేజ్ ఆఫ్ ఆర్ట్స్ అండ్ క్రాఫ్ట్స్ లో చేరింది, అక్కడ ఆమె 1982లో ఫైన్ ఆర్ట్స్ బ్యాచిలర్ డిగ్రీని పూర్తి చేసింది.ఆమె కుటుంబం అంగీకరించనప్పటికీ, రాగిణి [[న్యూ ఢిల్లీ]]లోని గాధి ఆర్ట్ విలేజ్‌లో మూడు సంవత్సరాలు అచ్చు వేయు (ముద్రణ )/ప్రింటింగ్ కోర్సు చదువుకుంది. 1986లో నేపాల్‌కు తిరిగి వచ్చిన తర్వాత, రాగిణి 1987లో బ్రిటిష్ కౌన్సిలు వారు మంజూరు చేసిన స్కాలర్‌షిప్‌పై ఆక్స్‌ఫర్డ్ ప్రింట్‌మేకర్స్ కో-ఆపరేటివ్ లో ప్రింట్‌మేకింగ్‌లో(పుస్తక ముద్రణ) అధునాతన పాఠాలు నేర్చుకున్నారు. 1989లో, ఆమె స్టుట్‌గార్ట్, [[జర్మనీ]]లోని కున్స్ట్ అకాడమీలో చదువుకోవడానికి స్కాలర్‌షిప్ పొందింది.<ref name="ग्रेला" /> ==వృత్తి-ప్రవృత్తి== 1979లో, బిశ్వేశ్వర్ ప్రసాద్ కోయిరాలామరియు బాల కృష్ణ సమారాగిణి యొక్క లాభాపేక్షలేని ఆమె చిత్రాల ప్రదర్శనకు హాజరయ్యారు. ఈ సంఘటన ఆమె పనిపై గణనీయమైన దృష్టిని తెచ్చిపెట్టింది మరియు నేపాల్‌లోని ప్రగతిశీల సర్కిల్‌లలోకి ఆమె ప్రతిభ గుర్తించబడినది .<ref name=":1">{{Cite web|date=2011-02-24|title=Ragini sings through her art|url=http://tribune.com.pk/story/123087/ragini-sings-through-her-art|access-date=2020-10-24|website=The Express Tribune|language=en}}</ref> రాగిణి 1986లో నేపాల్ రాజు/పాలకుడు కింగ్ బీరేంద్ర యొక్క జన్మదిన వేడుకల సందర్భంగా నేపాల్ రాణి ఐశ్వర్య షా చే రాగిణి ఎగ్జిబిషన్ ప్రారంభోత్సవం చేయడంతో రాగిణి చిత్రకళ మరింత ప్రాముఖ్యతను సంతరించుకుంది. ఇది ఆమె [[ఇంగ్లాండ్]] లో చదువుకోవడానికి స్కాలర్‌షిప్ పొందేలా చేసింది,<ref>{{Cite web|title=101 Influencing Ladies|url=https://narimag.com.np/news/2011-08-18/746.html|access-date=2020-08-11|website=Naari (Women) Magazine|language=ne}}</ref> తన భర్త ప్రోత్సాహం మరియు మద్దతుతో మరింత ఉత్సాహంతో ఆమె చిత్రకళ పై మరింత దృష్టి సారించింది.నేపాల్‌లో ఆధునిక మరియు సుసంపన్నమైన లలిత కళలను [[మ్యూజియం]] స్థాపించాలనే ఉద్దేశ్యంతో, నేపాల్ ప్రధాన మంత్రి అయిన సుశీల్ కొయిరాలా '''నేపాల్ అకాడమీ ఆఫ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్ ''' కు మొదటి మహిళా ఛాన్సలర్‌గా రాగిణిని 2014లో నియమించాడు .<ref>{{Cite web|last=Niraula|first=Tirtha|date=7 June 2018|title=Art Struggle not Seen by the Budget|url=http://annapurnapost.com/news/99947|access-date=2020-08-11|website=Annapurna Post|language=ne}}</ref><ref>{{Cite web|date=|title=Ragini Upadhayay|url=https://nafanepal.org/academicians/ragini-upadhayay/|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-11-03|website=[[Nepal Academy of Fine Arts]]}}</ref><ref>{{Cite web|last=Grela|first=Ragini Upadhayay|date=2019-10-05|title=My life journey|url=https://www.ragini-art.com/life-2/life/|access-date=2020-11-03|website=Ragini Art & Life|language=en|archive-date=2020-10-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20201021104510/https://www.ragini-art.com/life-2/life/|url-status=dead}}</ref> ఆమె తండ్రి సహాయం మరియు ప్రోత్సాహంతో,<ref name="प्रेरणा">{{Cite web|title=Ragini Colour|url=http://annapurnapost.com/news/60838|access-date=2020-08-11|website=Annapurna Post Daily|language=ne}}</ref> రాగిణి లలిత కళల రంగంలో తనకంటూ ఒక స్థానాన్ని స్థిరపరచుకుంది. ఆమె1979లోతన మొదటి సోలో ఎగ్జిబిషన్‌తో మొదలు పెట్టి 65 కంటే ఎక్కువ సోలో ఎగ్జిబిషన్‌లను ఏర్పాటు చేసింది మరియు ప్రపంచవ్యాప్తంగా రెండు డజనుకు పైగా దేశాలలో డజన్ల కొద్దీ సమూహ ప్రదర్శనలు ఏర్పాటు చేసింది.<ref>{{Cite web|last=|first=|title=Ragini Upadhyay Grela's new exhibition explores love in the modern age|url=https://kathmandupost.com/art-entertainment/2019/04/04/ragini-upadhyay-grelas-new-exhibition-explores-love-in-the-modern-age/|access-date=2020-10-05|website=Kathmandupost|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=Khanal|first=Keshavraj|date=2020-04-03|title=Forgetting the pain, the artists are inflating the creation inside home|url=https://gorkhapatraonline.com/arts/2020-04-03-11580|access-date=2020-08-11|website=Gorkhapatra|language=ne}}</ref> లైన్ సింగ్ బాండెల్, బాల కృష్ణ సమా, బిపి కొయిరాలామరియు [[అభి సుబేది]] వంటి వారు ఆమె కళపట్ల సానుకూలంగా అభిప్రాయాలు వ్యక్తపరిచారు .<ref name="प्रशंसा">{{Cite web|title=BP Understood Women Feeling Easily.|url=https://ekantipur.com/literature/2014/04/10/387252.html?author=1|access-date=2020-08-11|website=Kantipur Daily|language=ne}}</ref> == దాతృత్వం == రాగిణి శివత లవ్ ఫౌండేషన్ ను స్థాపించి దాని [[ఛైర్‌పర్సన్]] గా వ్యవహరించింది , ఆమె ఫిబ్రవరి 2016లో 20 ఏళ్ల వయసులో మరణించిన తన దివంగత కుమార్తె శివతా ఉపాధ్యాయ్ గ్రేలా జ్ఞాపకార్థం ఈ ఫౌండేషన్ ను 2017లో స్థాపించింది.<ref>{{Cite web|last=|first=|date=2016-02-08|title=Artist Ragini's daughter dies|url=https://thehimalayantimes.com/entertainment/beyonce-surprises-with-new-single/|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-11-03|website=[[The Himalayan Times]]|language=en}}</ref> ఫౌండేషన్యొక్క లక్ష్యం ఏమిటంటే మెనింగోకోకల్ వ్యాక్సిన్(మెనింజైటిస్ బి వ్యాక్సిన్)గురించి అవగాహన పెంచడం,<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=The Shivata Love Foundation|url=http://www.shivata-love.org|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-11-03|website=Shivata Love Foundation|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=Adhikari|first=Rojina|date=2017-07-26|title=Art & Soul – Ragini Upadhayay|url=https://wowmagnepal.com/art-soul-ragini-upadhayay/|archive-url=https://web.archive.org/web/20201026095214/https://wowmagnepal.com/art-soul-ragini-upadhayay/|archive-date=2020-10-26|access-date=2020-11-03|website=World of Women|language=en|url-status=dead}}</ref> అలాగే స్కాలర్‌షిప్ ల ద్వారా నేపాల్‌లోని నిరుపేద బాలికల విద్యను ప్రోత్సహించడం.<ref>{{Cite web|last=|first=|date=2019-04-24|title=Ragini's philanthropy in memory of daughter|url=https://hangamatoday.com/?p=3026|archive-url=https://web.archive.org/web/20201013161508/https://hangamatoday.com/?p=3026|archive-date=2020-10-13|access-date=2020-08-12|website=Hungama Today|language=ne|url-status=dead}}</ref> == నిర్వహించిన పదవులు == * మాజీ ఛాన్సలర్ - నేపాల్ అకాడమీ ఆఫ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్.<ref>{{Cite web|script-title=ne:नेपाल ललितकला प्रज्ञा प्रतिष्ठानको पूर्व पदाधिकारी|url=http://nafanepal.org/academician-category/academic-assembly-2071-2075/|access-date=2020-08-12}}</ref> * Member - BP Koirala India-Nepal Foundation<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=BP Koirala Indo-Nepal Academy Executive Committee|url=https://in.nepalembassy.gov.np/introduction/|archive-url=https://web.archive.org/web/20200825104705/https://in.nepalembassy.gov.np/introduction/|archive-date=2020-08-25|access-date=2020-08-12|website=New Delhi, India - Embassy of Nepal|language=en|url-status=dead}}</ref> * సభ్యురాలు - బార్బరా ఫౌండేషన్.<ref>{{Cite web|last=|first=|date=2017-12-21|title=Ragini Upadhyay, Member|url=http://barbarafoundation.org/?p=78|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-08-12|website=Barbara Foundation|language=en}}</ref> * దర్శకురాలు - ఆర్టిస్ట్ ప్రూఫ్ గ్యాలరీ, నేపాల్. ref>{{Cite web|script-title=ne:आर्टिस्ट प्रुफ ग्यालेरी|url=https://www.nepalnow.blog/search/Artist%20Proof%20Gallery/|access-date=2020-08-12|website=the Nepal NOW project|language=en}}{{Dead link|date=ఫిబ్రవరి 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * వ్యవస్థాపక అధ్యక్షురాలు - ఉమెన్ ఆర్టిస్ట్స్ గ్రూప్ నేపాల్.<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=Women Artist Group of Nepal|url=http://www.findglocal.com/NP/Kathmandu/190365751155492/Women-Artist-Group-of-Nepal|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-08-12|website=www.findglocal.com}}</ref> * Founder President - Shivata Love Foundation<ref>{{Cite web|last=|first=|date=|title=Shivata Love Foundation|url=http://www.shivata-love.org/|archive-url=|archive-date=|access-date=2020-08-12|website=|language=en}}</ref> == పతకాలు మరియు అవార్డులు == *నేషనల్ ఎగ్జిబిషన్ అవార్డు, 1979, నేపాల్.<ref>{{Cite web|last=Grela|first=Ragini Upadhayay|date=2019-10-17|title=The short CV|url=https://www.ragini-art.com/the-short-cv/|access-date=2020-11-03|website=Ragini Art & Life|language=en|archive-date=2020-11-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20201123194552/https://www.ragini-art.com/the-short-cv/|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|last=Grela|first=Ragini Upadhayay|date=2019-10-15|title=The long * National Exhibition Award, 1985, Nepal * National Exhibition Award, 1988, Nepal * Kate & Robert Wilson Award, 1986, Bradford, UK * Birendra-Aishwarya Memorial Medal, 2002, Nepal * 50 Talented Women of Nepal, 2005, The Bose, Nepal * Sankalp Honour, Sankalp Nepal Welfare Society, Nepal * 'Best Student Award in 100 Years of Lucknow College of Arts and Crafts', Lucknow, India * Toran Kumari Art Culture Award, Nepal * Senior Artist Honor, Nepal Chamber of Commerce Artists Association, Nepal * Bhadrakumari Seva Sadan Honour, Nepal * Consensus Respect for Social Work, Nepal * Honorary Life Member, Art Circle, U.P. Lucknow, India * Glapev Honors 2019 Artist of the Year, Bharat Nirman Foundation, India * Shabdayatra Mahila Pratibha Honour,Shabdayatra Prakashan, Banepa, Kavrepalanchok ==ఈ వ్యాసాలు కూడా చదవండి== *[[ప్రియా జింగన్]] *[[వీణా మజుందార్]] *[[సంపత్ పాల్ దేవి]] *[[షర్మిలా రేగే]]‎ *[[శశి దేశ్‌పాండే]]‎ *[[షాజెహాన్ ఆపా]] ==మూలాలు == {{reflist}} [[వర్గం:స్త్రీవాదులు]] [[వర్గం:చిత్రకారులు]] [[వర్గం:నేపాలీ రచయిత్రులు]] qpg80vkmr5jd6e4q6lm3kasb9su86qs రోడా బ్రౌటన్(రచయిత్రి) 0 400973 4808101 4495234 2026-04-22T23:08:57Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808101 wikitext text/x-wiki {{Orphan|date=ఏప్రిల్ 2025}} {{Infobox person | name = రోడా బ్రౌటన్ | image = Rhoda-broughton-phot.jpg | alt = | caption = | birth_name = <!-- only use if different from name --> | birth_date = 1840-11-29 | birth_place = డెన్బీగ్, నార్త్ వేల్స్ | death_date = 1920-6-5 | death_place = హెడింగ్టన్ హిల్, ఆక్స్‌ఫర్డ్‌షైర్ | nationality = బ్రిటిష్ | other_names = | occupation = రచయిత్రి | years_active = 1867–1920 | known_for = | notable_works = }} '''రోడా బ్రౌట'''న్ (29 [[నవంబరు|నవంబర్]] 1840 - 5 జూన్ 1920) ఒక వెల్ష్ [[నవలా సాహిత్యము|నవలా]], [[కథానిక]] [[రచయిత|రచయిత్రి]]. ఆమె ప్రారంభ నవలలు సంచలనాత్మకతకు ఖ్యాతిని సంపాదించాయి, తద్వారా ఆమె తరువాత, బలమైన పని విమర్శకులచే నిర్లక్ష్యం చేయబడింది, అయినప్పటికీ ఆమె ప్రసరణ గ్రంథాలయాల రాణి అని పిలువబడింది. ఆమె నవల డియర్ ఫౌస్టినా (1897) దాని హోమోరోటిసిజం కోసం గుర్తించబడింది. ఆమె నవల లావినియా (1902) ఒక స్త్రీగా పుట్టాలని కోరుకునే "పురుషులు లేని" యువకుడిని వర్ణిస్తుంది. బ్రౌటన్ 8వ బారోనెట్ మనవరాలుగా బ్రౌటన్ బారోనెట్స్ నుండి వచ్చారు. ఆమె షెరిడాన్ లే ఫాను మేనకోడలు, ఆమె తన సాహిత్య వృత్తిని ప్రారంభించడానికి సహాయపడింది.<ref name="rh">Robert Hadji, "Rhoda Broughton" in [[:en:Jack_Sullivan_(literary_scholar)|Jack Sullivan]] (ed) (1986) ''[[:en:The_Penguin_Encyclopedia_of_Horror_and_the_Supernatural|The Penguin Encyclopedia of Horror and the Supernatural]]'' Viking Press, 1986, {{ISBN|0-670-80902-0}}, p. 285.</ref> == జీవితం == రోడా బ్రౌటన్ నార్త్ వేల్స్‌లోని డెన్‌బిగ్‌లో 29 [[నవంబరు|నవంబర్]] 1840న జన్మించింది. రోడా బ్రౌటన్ యువతిగా సాహిత్యం పట్ల అభిరుచిని పెంచుకుంది, ముఖ్యంగా కవిత్వం. ఆమె విలియం షేక్స్పియర్చే ప్రభావితమైంది, ఆమె రచనల అంతటా తరచుగా ఉల్లేఖనాలు, సూచనలు చూపుతాయి. బహుశా, అన్నే ఇసాబెల్లా థాకరే రిచీ రాసిన ది స్టోరీ ఆఫ్ ఎలిజబెత్ చదివిన తర్వాత, ఆమెకు తన ప్రతిభను ప్రయత్నించాలనే ఆలోచన వచ్చింది. ఆమె తన మొదటి పనిని ఆరు వారాల్లోనే నిర్మించింది. ఈ నవల భాగాలను ఆమె తన మేనమామ షెరిడాన్ లే ఫాను సందర్శనలో తీసుకువెళ్లారు, స్వయంగా ఒక విజయవంతమైన [[రచయిత]], అతను దానితో చాలా సంతోషించాడు, దానిని ప్రచురించడంలో ఆమెకు సహాయం చేశాడు - ఆమె మొదటి రెండు నవలలు 1867లో అతని డబ్లిన్ యూనివర్సిటీ మ్యాగజైన్‌లో కనిపించాయి. లే ఫాను ఆమెను పబ్లిషర్ రిచర్డ్ బెంట్లీకి కూడా పరిచయం చేసింది, ఆమె తన మొదటి నవల సరికాదని కారణంతో తిరస్కరించింది, కానీ రెండవదాన్ని అంగీకరించింది. బ్రౌటన్ 1887లో మేరీ చోల్మోండేలీని ఆమె ప్రచురణకర్తలకు పరిచయం చేసింది. బ్రౌటన్ రచనా శైలి మేరీ సెసిల్ హే వంటి ఇతర రచయితలను ప్రభావితం చేసింది, ఆమె ఇదే విధమైన సంభాషణ శైలిని కలిగి ఉన్నట్లు భావించబడుతుంది.<ref>{{Cite book |last=McCormack |first= W. J. |year=1997 |title=Sheridan Le Fanu |location=Gloucestershire |publisher=Sutton Publishing |isbn= 0-7509-1489-0}}</ref> 1890ల చివరలో బెంట్లీ పబ్లిషింగ్ హౌస్‌ను మాక్‌మిలన్ స్వాధీనం చేసుకునే వరకు వారి వృత్తిపరమైన సంబంధం కొనసాగింది. అప్పటికి బ్రౌటన్ 30 సంవత్సరాల కాలంలో 14 నవలలను ప్రచురించింది. వీటిలో పది మూడు-వాల్యూమ్ రూపంలో ఉన్నాయి, వీటిని పాటించడం ఆమెకు కష్టమనిపించింది. అయ్యో! వాణిజ్య వైఫల్యం తర్వాత, ఆమె తన కెరీర్‌లో ఉన్నత స్థాయికి చేరుకున్నప్పుడు అత్యధిక చెల్లింపును అందుకుంది, బదులుగా ఆమె ఒక-వాల్యూమ్ నవలలు రాయాలని నిర్ణయించుకుంది. ఇది ఆమె అత్యుత్తమ రచనలకు రూపం. ఏది ఏమైనప్పటికీ, ఆమె తన తొలి నవలల్లో వలె సులభమైన నైతికతతో వేగవంతమైన కథానాయికలను సృష్టించినందుకు తన ప్రారంభ ఖ్యాతిని ఎన్నడూ కోల్పోలేదు, ఇప్పటికీ కేవలం స్వల్పంగా, సంచలనాత్మకమైనదిగా కొట్టివేయబడింది. టేక్-ఓవర్ తర్వాత, బెంట్లీ మాక్‌మిలన్‌తో ఉండి, అక్కడ మరో ఆరు నవలలను ప్రచురించారు, కానీ అప్పటికి ఆమె ప్రజాదరణ తగ్గుతూ వచ్చింది. 12 మే 1906 నాటి ది న్యూయార్క్ టైమ్స్‌లో ప్రచురించబడిన ఒక సమీక్షలో, ఒక నిర్దిష్టమైన K. క్లార్క్ తన తాజా నవల సేకరించడం కష్టమని ఫిర్యాదు చేసింది, ఇంత చక్కటి రచయిత ఎందుకు అంతగా ప్రశంసించబడలేదని ఆశ్చర్యపోయాడు. 1910 తర్వాత ఆమె స్టాన్లీ, పాల్ & కోకి వెళ్లింది, ఇది ఆమె మూడు నవలలను ప్రచురించింది. ఆమె చివరిది, ఎ ఫూల్ ఇన్ హర్ ఫాలీ (1920), మరణానంతరం చిరకాల స్నేహితురాలు, తోటి రచయిత్రి మేరీ బెలోక్ లోండేస్ పరిచయంతో ముద్రించబడింది. ఈ పనిని పాక్షికంగా స్వీయచరిత్రగా చూడవచ్చు, గతంలో వ్రాసి ఉండవచ్చు, కానీ వ్యక్తిగత కారణాల వల్ల అణచివేయబడింది. ఇది ఒక యువ రచయిత అనుభవాలతో వ్యవహరిస్తుంది, ఆమె మునుపటి నవల ఎ బిగినర్ వలె ఆమె స్వంతంగా ప్రతిబింబిస్తుంది. మాన్యుస్క్రిప్ట్ ఆమె స్వంత చేతివ్రాతలో ఉంది, ఇది అసాధారణమైనది, ఎందుకంటే కొన్ని మునుపటి పని సహాయకుడికి నిర్దేశించబడింది. బ్రౌటన్ చివరి సంవత్సరాలు ఆక్స్‌ఫర్డ్ సమీపంలోని హెడింగ్‌టన్ హిల్‌లో గడిపారు, అక్కడ ఆమె 5 జూన్ 1920న మరణించింది, 79 ఏళ్లు. 22 అక్టోబర్ 2020న అక్కడ ఆమె ఇంటిపై నీలి ఫలకాన్ని ఆవిష్కరించారు. రోడా బ్రౌటన్ ఎన్నడూ వివాహం చేసుకోలేదు, కొంతమంది విమర్శకులు నిరాశకు గురైన అనుబంధం ఆమె శ్రీమతి థాకరే రిచీ వంటి కొన్ని ఇతర సాహిత్య రచనలకు బదులుగా ఆమె కలాన్ని ప్రయత్నించేలా చేసింది. 1895లో రిచ్‌మండ్‌లో మరణించే వరకు ఆమె తన జీవితంలో ఎక్కువ భాగం తన సోదరి ఎలియనోర్ న్యూకమ్‌తో గడిపింది. ఇందులో ఆమె మరియా ఎడ్జ్‌వర్త్, జేన్ ఆస్టెన్ లేదా సుసాన్ ఫెరియర్ వంటి గొప్ప మహిళా నవలా రచయితల సంప్రదాయాన్ని అనుసరించింది. కానీ ఆమెను ఇంత ఉన్నత సంస్థలో ఉంచడానికి కారణమయ్యే ఇతర మెరిట్‌లు ఉన్నాయి. రిచర్డ్ సి. టోబియాస్ తన వ్యాసంలో ఆమెను "జార్జ్ ఎలియట్ మరణం, వర్జీనియా వూల్ఫ్ కెరీర్ ప్రారంభం మధ్య ఇంగ్లాండ్‌లోని ప్రముఖ మహిళా నవలా రచయిత్రి" అని పిలిచాడు. అతను ఆమె పనిని ఆ కాలంలోని ఇతర నవలా రచయితలతో పోల్చాడు, ఆమె చాలా ఎక్కువ నాణ్యతకు చేరుకుందని ముగించాడు. ది గేమ్ అండ్ ది క్యాండిల్ (1899) అనేది జేన్ ఆస్టెన్ పర్స్యూయేషన్ (1818) రీరైట్ లాగా ఉంది: ఈసారి హీరోయిన్ హేతుబద్ధమైన కారణాల వల్ల వివాహం చేసుకుంది, ఆమె నిజమైన ప్రేమ కోసం ప్రారంభంలో విముక్తి పొందింది, దీని కారణంగా ఆమె సంవత్సరాల క్రితం వివాహం చేసుకోకుండా నిషేధించింది. ఆమె మరణిస్తున్న భర్త చివరి సంకల్పం ప్రేమ, అదృష్టం మధ్య నిర్ణయం తీసుకోవడానికి ఆమెను నిర్బంధిస్తుంది. అయినప్పటికీ, ఆమె మాజీ ప్రేమికుడితో తిరిగి కలుసుకోవడం, ఆమె అతన్ని వివాహం చేసుకోకపోవడం నిజంగా మంచి విషయమని ఆమెను బలవంతం చేస్తుంది. అతని ప్రేమ ఆమె ఆనందానికి చాలా నిస్సారంగా మారుతుంది. ఈ నవల ప్రపంచాన్ని చూసిన ఒక పరిణతి చెందిన, తెలివైన స్త్రీ రాసినది.<ref>[http://www.oxonblueplaques.org.uk/plaques/broughton.html Oxfordshire Blue Plaques Scheme: Rhoda Broughton]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}.</ref><ref name="Wood1993">{{cite book|author=Marilyn Wood|title=Rhoda Broughton (1840-1920): Profile of a Novelist|url=https://books.google.com/books?id=-khaAAAAMAAJ|year=1993|publisher=Paul Watkins|isbn=978-1-871615-34-0|page=123}}</ref> == రచనలు == * తెలివిగా కాదు, చాలా బాగా - (1867) * ఒక పువ్వులా పైకి వస్తుంది - (1867) * ఎరుపు వంటి గులాబీ ఆమె - (1870) * వీడ్కోలు, స్వీట్‌హార్ట్! – (1872) * నాన్సీ – (1873) * క్రిస్మస్ ఈవ్ కోసం కథలు - (1873); ట్విలైట్ స్టోరీస్‌గా తిరిగి ప్రచురించబడింది (1879) * జోన్ - (1876) * రెండవ ఆలోచనలు - (1880) * బెలిండా - (1883) * డాక్టర్ మన్మథుడు - (1886) * అయ్యో! – (1890) * ఎ విడోవర్ నిజానికి (ఎలిజబెత్ బిస్లాండ్‌తో) – (1891) * మిసెస్ బ్లైహ్ – (1892) * ఎ బిగినర్స్ – (1893) * స్కిల్లా లేదా చారిబ్డిస్? – (1895) * డియర్ ఫౌస్టినా – (1897) * ది గేమ్ అండ్ ది క్యాండిల్ - (1899) * చట్టంలో శత్రువులు – (1900) * లావినియా – (1902) * ఎ వైఫ్స్ ప్రోగ్రెస్ – (1905) * మమ్మా – (1908) * ది డెవిల్ అండ్ ది డీప్ సీ - (1910) * బిట్వీన్ టూ స్టూల్స్ – (1912) * ఒక ప్రతిజ్ఞ గురించి – (1914) * ఎ థర్న్ ఇన్ ది ఫ్లెష్ - (1917) * ఆమె మూర్ఖత్వంలో ఒక మూర్ఖుడు - (1920) == కథానిక == * "ది ట్రూత్, ది హోల్ ట్రూత్, అండ్ నథింగ్ బట్ ది ట్రూత్". "కమెత్ అప్ ఎ ఫ్లవర్" రచయిత ద్వారా. 1868 ఫిబ్రవరి, టెంపుల్ బార్, వాల్యూమ్. 22, పేజీలు. 340–348 * "ది మ్యాన్ విత్ ది నోస్". రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా, "కమెత్ అప్ యాజ్ ఎ ఫ్లవర్" రచయిత 1872 అక్టోబర్, టెంపుల్ బార్, వాల్యూమ్. 36, పేజీలు 328–342 * "ఇదిగో, అది ఒక కల!" సంతకం చేయలేదు. 1872 నవంబర్, టెంపుల్ బార్, వాల్యూమ్. 36, పేజీలు 503–516 * "పూర్ ప్రెట్టీ బాబీ". రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా. 1872 డిసెంబర్, టెంపుల్ బార్, వాల్యూమ్. 37, పేజీలు 61–78 * "అండర్ ది క్లోక్". రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా. 1873 జనవరి, టెంపుల్ బార్, వాల్యూమ్. 37, పేజీలు 205–212 * క్రిస్మస్ ఈవ్ కథలు. 1873 బెంట్లీ; ట్విలైట్ కథలు. 1879 బెంట్లీ * ది ట్రూత్, ది హోల్ ట్రూత్, అండ్ నథింగ్ బట్ ది ట్రూత్ (1868) * ది మ్యాన్ విత్ ది నోస్ (1872) * ఇదిగో, అది ఒక కల! (1872) * పూర్ ప్రెట్టీ బాబీ (1872) * అండర్ ది క్లోక్ (1873) * "దాని అర్థం ఏమిటి". రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా. 1881 సెప్టెంబర్, టెంపుల్ బార్, వాల్యూమ్. 63, పేజీలు 82–94 * బెట్టీ విజన్స్. రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా, "నాన్సీ," "రెడ్ యాజ్ ఎ రోజ్ ఈజ్ షీ,", సి. 1883 డిసెంబర్ 15, 22, 29, ది బ్రిస్టల్ మెర్క్యురీ అండ్ డైలీ పోస్ట్, పేజి. 6 * లాంగ్‌మెయిన్స్‌కి చెందిన శ్రీమతి స్మిత్. రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా, "కమ్త్ అప్ యాజ్ ఎ ఫ్లవర్," "గుడ్-బై స్వీట్‌హార్ట్," "నాట్ విజ్లీ, బట్ టూ వెల్," "నాన్సీ," "రెడ్ యాజ్ ఎ రోజ్ ఈజ్ షీ," &c., &c. 31 అక్టోబర్, 7 నవంబర్ 1885, షెఫీల్డ్, రోథర్‌హామ్ ఇండిపెండెంట్, సప్లిమెంట్ pp. 2–3, p. 3 * బెట్టీస్ విజన్స్, మిసెస్ స్మిత్ ఆఫ్ లాంగ్‌మెయిన్స్. 1886, రూట్‌లెడ్జ్ పేపర్‌బ్యాక్; 1889, బ్లాకెట్ * "బెట్టీ యొక్క విజన్స్" (1883) * "మిసెస్ స్మిత్ ఆఫ్ లాంగ్‌మెయిన్స్" (1885) * "ఆమె పిచ్చిగా ఉందా?" రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా. 1888 డిసెంబర్ 26, ది బెల్ఫాస్ట్ న్యూస్-లెటర్, p. 3 * "ఎ హోం ఆఫ్ రెస్ట్". రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా [వ్యాసం]. 1891 సెప్టెంబర్, టెంపుల్ బార్, వాల్యూమ్. 93, పేజీలు 68–72 * థ్రెషోల్డ్ అంతటా. రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా, "రెడ్ యాజ్ ఎ రోజ్ ఈజ్ షీ," "నాన్సీ," మొదలైన వాటి రచయిత. 1892 జూన్ 11, ది పెన్నీ ఇలస్ట్రేటెడ్ పేపర్ వాల్యూమ్. 62, పేజీలు 372–373 * హిస్ సెరీన్ హైనెస్. Rhoda Broughton సంతకం చేసారు. 1893 మే, ది పాల్ మాల్ మ్యాగజైన్ వాల్యూం.1లో, పేజీలు. 8–19 * "అద్దె రోజు". రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా, "గుడ్-బై స్వీట్‌హార్ట్" మొదలైన వాటి రచయిత. 1893 జూన్, టెంపుల్ బార్, వాల్యూమ్. 98, పేజీలు 228–248 * "ఎ క్రిస్మస్ ఔటింగ్" 1895, ది లేడీస్ పిక్టోరియల్ క్రిస్మస్ నంబర్ * "ఎ స్టోన్స్ త్రో" 1897 మే, ది లేడీస్ రియల్మ్ వాల్యూమ్. 2, పేజీలు 11–17 * "ఐదు చట్టాలలో". రోడా బ్రౌటన్ ద్వారా. 1897 జూలై 10, ది స్క్రాన్టన్ రిపబ్లికన్, p. 10. 1901 ఫిబ్రవరి, ది లుడ్గేట్ సిరీస్ 2, వాల్యూమ్. 11, పేజీలు. 340–351 == మూలాలు == <references /> [[వర్గం:రచయిత్రులు]] [[వర్గం:స్త్రీవాద రచయితలు]] b5lk70ybkkz49x16q9283d7k6otyhph లతా సభర్వాల్ 0 403141 4808130 4162489 2026-04-23T00:46:22Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808130 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = లతా సబర్వాల్ | image = Lataa Saberwal cropped.jpg | caption =2012లో సబర్వాల్ | image_size = | birth_date = <!--Birth date must be attributed to a reliable non-primary published source with an established reputation for fact-checking. No blogs. No IMDb. No public records. See WP:BLPPRIVACY and WP:BLPPRIMARY --> | birth_place = భారతదేశం | occupation = {{hlist|నటి}} | years_active = 1999–present | known_for ={{Ubl | ''వివాహ్'' | ''యే రిష్తా క్యా కెహ్లతా హై'' | ''యే రిష్టే హై ప్యార్ కే''}} | children = 1 | spouse = {{marriage|సంజీవ్ సేథ్|2010}} }}'''లతా సబర్వాల్''' ఒక భారతీయ చలనచిత్ర, టెలివిజన్ నటి, ఆమె [[హిందీ సినిమా|బాలీవుడ్]] చిత్రాలలో కూడా పనిచేసింది. ఆమె ''[[వివాహ్|వివాహ]]'', ''ఇష్క్ విష్క్'' వంటి బాలీవుడ్ చిత్రాలలో సహాయ పాత్రలు పోషించింది. స్టార్ ప్లస్ ' ''యే రిష్తా క్యా కెహ్లతా హై'', ''యే రిష్టే హై ప్యార్ కే లలో'' రాజశ్రీ విషంభరనాథ్ మహేశ్వరి పాత్రకు లతా బాగా ప్రసిద్ధి చెందింది . == వ్యక్తిగత జీవితం == 2009లో, సబర్వాల్ ''యే రిష్తా క్యా కెహ్లతా హై'' షో నుండి తోటి నటుడు సంజీవ్ సేథ్‌ను వివాహం చేసుకున్నది. <ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/Wedding-bells/articleshow/4011714.cms?referral=PM|title=Wedding bells!|last=Olivera|first=Roshni K.|date=22 January 2009|work=The Times of India|access-date=24 January 2020|language=en}}</ref> <ref>{{Cite web|date=22 February 2010|title=It's celebrities galore again on Zee TV's game show 'Ghar Ghar Mein'|url=http://www.zeetv.com/news-media/press-releases/its-celebrities-galore-again-on-zee-tvs-game-show-ghar-ghar-mein.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20111003102501/http://www.zeetv.com/news-media/press-releases/its-celebrities-galore-again-on-zee-tvs-game-show-ghar-ghar-mein.html|archive-date=3 October 2011|access-date=17 November 2013|website=ZEE TV}}</ref> <ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/hina-rocky-to-shivangi-mohsin-couples-who-fell-in-love-on-sets-of-yeh-rishta-kya-kehlata-hai/Hina-Rocky-to-Shivangi-Mohsin-Actors-who-fell-in-love-on-sets-of-Yeh-Rishta-Kya-Kehlata-Hai/photostory/60830199.cms|title=Lata Sabharwal and Sanjeev Seth – Hina-Rocky to Shivangi-Mohsin: Couples who fell in love on the sets of Yeh Rishta Kya Kehlata Hai|work=The Times of India|access-date=24 January 2020}}</ref> 2013లో మగబిడ్డకు జన్మనిచ్చింది. <ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/Lata-Sabharwal-all-set-to-embrace-motherhood/articleshow/18332073.cms?from=mdr|title=Lata Sabharwal all set to embrace motherhood – Times of India|date=14 February 2013|work=The Times of India|access-date=24 January 2020|language=en}}</ref> == కెరీర్ == సబర్వాల్ 1999 లో ''గీతా రహస్యంతో'' తన కెరీర్‌ను ప్రారంభించింది. <ref>{{Cite news|url=https://www.indiatoday.in/television/soaps/story/yeh-rishta-kya-kehlata-hai-actress-lataa-saberwal-quits-daily-soaps-embarks-on-new-journey-1766822-2021-02-07|title=Yeh Rishta Kya Kehlata Hai actress Lataa Saberwal quits daily soaps, embarks on new journey|last=Keshri|first=Shweta|date=7 February 2021|work=India Today|access-date=26 February 2021|language=en}}</ref> ఆమె తన మూడు సినిమాలలో సహాయక పాత్రలు పోషించింది, వాటిలో ''[[వివాహ్|వివాహా]]'' ఇప్పటి వరకు ఆమె అత్యంత విజయవంతమైన చిత్రం. [[హిందీ సినిమా|బాలీవుడ్]] సినిమాల్లో నటించడమే కాకుండా, ఆమె టెలివిజన్ ధారావాహికలలో కూడా నటించింది, వాటిలో ''అర్జూ హై తు'', ''అవాజ్ - దిల్ సే దిల్ తక్'', ''జన్నత్'', ''ఝూత్ బోలే కౌవా కాటే'', ''ఖుషియాన్'' . ఆమె సాధారణంగా హిందీ టెలివిజన్ కార్యక్రమాలలో సహాయక పాత్రలు పోషిస్తుంది. ఆమె సహారా వన్ ఛానెల్‌లో ప్రసారమైన ''వో రెహ్నే వాలీ మెహ్లాన్ కీలో'' కనిపించింది. ఆ తర్వాత, ఆమె ''షక లక బూమ్ బూమ్‌లో'' సంజు తల్లి పాత్రను పోషించింది. 2007 నుండి 2008 వరకు, ఆమె సహారా వన్ యొక్క ''ఘర్ ఏక్ సప్నాలో'' సింథియా పాత్రను పోషించింది. 2008లో, ఆమె ఇమాజిన్ టీవీలో ''మెయిన్ తేరీ పర్చైన్ హూన్‌లో'' కనిపించింది. ఈ పాత్ర ఆమెకు భారతీయ టెలివిజన్‌లో ఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. 2007లో, ఆమె [[జీ టీవీ|జీ టీవీలో]] ప్రసారమైన ''నాగిన్‌లో'' రత్న, త్రివేణి కోడలుగా కనిపించింది. 2009 నుండి, ఆమె రాజశ్రీ విషంభరనాథ్ మహేశ్వరి పాత్రను పోషించింది, ప్రధాన పాత్రకు తల్లి అక్షర, తరువాత ప్రధాన పాత్ర యొక్క అమ్మమ్మ, నైరా, తరువాత ప్రధాన కథానాయకుడు అక్షర యొక్క ముత్తాత, ప్రస్తుత ప్రధాన పాత్ర యొక్క ముత్తాత స్టార్ ప్లస్‌లో ''యే రిష్తా క్యా కెహ్లతా హైలో'' అభిరా <ref>{{Cite news|url=https://www.tellychakkar.com/tv/tv-news/lata-sabharwal-take-break-yeh-rishta-kya-kehlata-hai-new-twists-the-offering|title=Lata Sabharwal to take a break from Yeh Rishta Kya Kehlata Hai; new twists in the offering|date=30 March 2013|work=Tellychakkar|access-date=17 February 2024}}</ref> బెస్ట్ ఆన్‌స్క్రీన్ మదర్ విభాగంలో ఆమె అనేక అవార్డులను గెలుచుకుంది. ఆమె తన ఆన్-స్క్రీన్ భర్త ''యే రిష్తా క్యా కెహ్లతా హై'', సంజీవ్ సేథ్ నుండి వివాహం చేసుకుంది. లత, ఆమె భర్త సంజీవ్ సేథ్, 2013లో స్టార్ ప్లస్ డ్యాన్స్ షో ''నాచ్ బలియే 6'' లో పాల్గొన్నారు <ref>{{Cite news|url=https://www.ndtv.com/entertainment/sanjeev-seth-lata-sabharwal-to-participate-in-nach-baliye-6-635783|title=Sanjeev Seth, Lata Sabharwal to participate in Nach Baliye 6|date=16 October 2013|work=NDTV|access-date=17 February 2024|agency=IANS}}</ref> <ref>{{Cite news|url=https://zeenews.india.com/entertainment/idiotbox/sanjeev-seth-lata-sabharwal-to-participate-in-nach-baliye-6_144683.html|title=Sanjeev Seth, Lata Sabharwal to participate in 'Nach Baliye 6'|date=16 October 2013|work=Zee News|access-date=16 January 2021}}</ref> ఆమె ''యే రిష్తా క్యా కెహ్లతా హై'', దాని స్పిన్-ఆఫ్, ''యే రిష్టే హై ప్యార్ కేలో'' రాజశ్రీ విషంభరనాథ్ మహేశ్వరి పాత్రను పోషించింది. ఆమె కలర్స్ టీవీ షో ''ఇష్క్ మే మార్జవాన్‌లో'' వసుంధర రంజీత్‌ప్రతాప్ సింగ్ పాత్రను పోషించింది. 2021లో, ఆమె టెలివిజన్ నుండి వైదొలగాలని తన నిర్ణయం గురించి ఒక ప్రకటన చేసింది. <ref>{{Cite news|url=https://news.abplive.com/videos/entertainment/television-yrkkh-actress-lata-sabharwal-quits-the-world-of-tv-serials-1442874|title=YRKKH actress Lata Sabharwal quits the world of TV serials|date=6 February 2021|work=ABP|access-date=25 June 2021|language=en}}</ref> == టెలివిజన్ == {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం ! క్రమ ! పాత్ర |- | | ''జరా సి జిందగీ'' | |- | 1999 | ''గీతా రహస్యం'' | [[ద్రౌపది]] |- | 2000 | ''X జోన్'' - 6 1/2 | |- | 2001–2002 | ''జన్నత్'' | నాజ్ |- | 2001–2002 | ''[[మహాభారతం|జై మహాభారత్]]'' | రాజమాత [[కుంతీదేవి|కుంతి]] |- | 2002 | ''కెహతా హై దిల్'' | విక్రమ్ భార్య |- | 2002–2004 | ''షక లక బూమ్ బూమ్'' | సంజు తల్లి <ref>{{Cite news|url=https://www.dnaindia.com/television/photo-gallery-viral-pics-remember-the-cast-of-shaka-laka-boom-boom-heres-how-they-look-now-hansika-motwani-jennifer-winget-2919487/tushar-dalvi-as-sanju-s-father-2919492|title=Remember the cast of 'Shaka Laka Boom Boom'? Here's how they look now|date=13 November 2021|work=DNA India|access-date=24 March 2022|language=en}}</ref> |- | 2002–2006 | ''ఆప్ బీటీ'' | కథ:రజనీగంధ(2005), కథ:పుకార్(2002) |- | 2003 | ''రఘు మోర్: బ్యాచిలర్ ఆఫ్ హార్ట్స్'' | |- | 2003 | ''అర్జూ హై తు'' | |- | 2003–2004 | ''ఆవాజ్ - దిల్ సే దిల్ తక్'' | లతా ప్రమోద్ గుప్తా |- | 2003–2004 | ''ఝూట్ బోలే కౌవా కాటే'' | |- | 2004 | ''దేవి'' | కవితా శర్మ / కవితా వాసుదేవ్ కుమార్ |- | 2004 | ''దిశాయెన్'' | రీమా |- | 2004 | ''ఖుషీయన్'' | |- | 2005 | ''ఒక చీమ'' | |- | 2005–2006 | ''వో రెహ్నే వాలీ మెహ్లోన్ కీ'' | షాలిని మిట్టల్ / షాలిని పునీత్ అగర్వాల్ |- | 2006 | ''అప్రది కౌన్'' | డా. జూలీ |- | 2007–2008 | ''నాగిన్'' | రత్న విష్ణు సింగ్ |- | 2007–2009 | ''ఘర్ ఏక్ సప్నా'' | సింథియా రిషబ్ చౌదరి |- | rowspan="2" | 2008 | rowspan="2" | ''CID'' ''– కిస్సా భటక్తి ఆత్మ కా'' | రాగిణి (ఎపిసోడ్ 534) |- | మాండీ (ఎపిసోడ్ 534) |- | 2008–2009 | ''మైం తేరీ పర్చైన్ హూన్'' | జయ సిద్ధార్థ త్యాగి |- | 2009–2019 | ''యే రిష్తా క్యా కెహ్లతా హై'' | రాజశ్రీ విషంభరనాథ్ మహేశ్వరి <ref>{{Cite news|url=https://ndtv.in/television/yeh-rishta-kya-kehlata-hai-aksharas-mother-aka-lata-sabharwal-is-in-real-life-very-stylish-seeing-the-latest-picture-fans-shocked-2806044|title=ये रिश्ता क्या कहलाता है में अक्षरा की मां रियल लाइफ में हैं बेहद स्टाइलिश, लेटेस्ट तस्वीर देख फैंस बोले- यकीन नहीं होता कि आप...|last=त्रिपाठी|first=दीक्षा|date=6 March 2022|work=NDTV|access-date=24 March 2022}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> |- | 2013 | ''నాచ్ బలియే 6'' | పోటీదారు <ref name="ABP">{{Cite news|url=https://news.abplive.com/entertainment/television/yeh-rishta-kya-kehlata-hai-actress-lataa-saberwal-quits-tv-industry-daily-soaps-hina-khan-on-screen-mother-1442932|title='Yeh Rishta Kya Kehlata Hai' Actress Lataa Saberwal Aka Rajshri Says Goodbye To Daily Soaps|date=6 February 2021|work=ABP|access-date=24 March 2022|language=en}}</ref> |- | 2017 | ''వో అప్నా సా'' | కళ్యాణి అమ్రిష్ జిందాల్ |- | 2018–2019 | ''ఇష్క్ మే మార్జవాన్'' | వసుంధర రంజీత్‌ప్రతాప్ సింగ్ <ref name="ABP" /> |- | 2019–2020 | ''యే రిష్టే హై ప్యార్ కే'' | రాజశ్రీ విషంభరనాథ్ మహేశ్వరి <ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/yeh-rishta-kya-kehlata-hais-spin-off-to-star-pooja-joshi-and-lataa-saberwal-in-pivotal-roles/articleshow/68093645.cms?from=mdr|title=Yeh Rishta Kya Kehlata Hai's spin off to star Pooja Joshi and Lataa Saberwal in pivotal roles|date=21 February 2019|work=The Times of India|access-date=24 August 2020|language=en}}</ref> |- |} == ఫిల్మోగ్రఫీ == {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం ! సినిమా ! పాత్ర ! గమనికలు |- | 2003 | ''ఇష్క్ విష్క్'' | అలీషా స్నేహితురాలు | |- | 2006 | ''[[వివాహ్|వివాహః]]'' | భావన | |- | 2008 | ''[[కొంచెం కొత్తగా|కొంచెం కొత్తగ]]'' | సీమా భీరోల్ | [[తెలుగు సినిమా|తెలుగు]] |- | 2015 | ''[[ప్రేమ్ రతన్ ధన్ పాయో]]'' | సంగీతా సింగ్ | అతిధి పాత్ర |- |} == మూలాలు == [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:భారతీయ సినిమా నటీమణులు]] <references /> == ఇది కూడ చూడు == [[భారతీయ టెలివిజన్ నటీమణుల జాబితా]] == బాహ్య లింకులు == * {{IMDb name|id=1751476|name=Lata Sabharwal}} * {{Instagram|id=lataa.saberwal}} p1qsi6npo8p7g21ewf1k1lp3rqh87ff వేల్స్ జాతీయ క్రికెట్ జట్టు 0 407925 4808245 4714018 2026-04-23T11:22:36Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808245 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricket team | name = వేల్స్ జాతీయ క్రికెట్ జట్టు | image = Flag of Wales (1959–present).svg | caption = | icc_member_year = | icc_status = Part of the [[England and Wales Cricket Board]] | icc_region = | captain = | coach = | first_match = 1923 జూలై 21 v [[స్కాట్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|స్కాట్లాండ్]] పెర్త్, [[స్కాట్లాండ్]] | wcq_apps = 1 | wcq_first = 1979 | wcq_best = మొదటి రౌండ్, 1979 | asofdate = 2006 సెప్టెంబరు 11 }} వేల్స్ నుండి క్రికెటర్లు ప్రస్తుతం ఇంగ్లండ్, వేల్స్ క్రికెట్ బోర్డు ద్వారా ప్రాతినిధ్యం వహిస్తున్నారు. [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు]] కోసం పోటీ పడుతున్నారు. 1920-30లలో, 1979 ఐసిసి ట్రోఫీలో, 1993 - 2001 మధ్యకాలంలో బ్రిటీష్ ఐల్స్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లో ప్రత్యేక వెల్ష్ జట్టు యొక్క కొన్ని చారిత్రక సందర్భాలు ఉన్నాయి, అయితే వేల్స్ [[అంతర్జాతీయ క్రికెట్ కౌన్సిల్]] లో [[అంతర్జాతీయ క్రికెట్ కౌన్సిల్ సభ్యుల జాబితా|ప్రత్యేక సభ్యత్వం]] లేదు. వేల్స్‌లోని కొంతమంది రాజకీయ నాయకులు వేల్స్‌కు ఇంగ్లండ్ నుండి ప్రత్యేక ఐసిసి హోదాను సాధించాలని, వేల్స్ క్రికెట్ జట్టును రంగంలోకి దించాలని వాదించారు, ప్రాతినిధ్యం, అవకాశాలను దోహదపడే కారకాలుగా పేర్కొంటూ, 1994లో ఇంగ్లాండ్ జట్టు నుండి [[స్కాట్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|స్కాట్లాండ్ జట్టును]] స్థాపించిన తరువాత. క్రికెట్ వేల్స్, [[గ్లామోర్గాన్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్]] వంటి వేల్స్‌లోని క్రికెట్ సంస్థలు ఆర్థిక, ముందస్తు ఇబ్బందులను పేర్కొంటూ ఇటువంటి ప్రతిపాదనలను వ్యతిరేకిస్తున్నాయి. ఈ ప్రతిపాదనపై ఈసిబి తటస్థంగా ఉంది, అయితే వెల్ష్ ప్రభుత్వం దానిని క్రికెట్ సంస్థలు నిర్ణయించాలని పేర్కొంది, అయితే కార్డిఫ్‌లోని సోఫియా గార్డెన్స్ ఇంగ్లాండ్ మ్యాచ్‌లకు ఆతిథ్యం ఇచ్చే అవకాశాన్ని గుర్తిస్తుంది. వివిధ క్రికెటర్లు ఈ ప్రతిపాదనకు ఇరువైపులా మద్దతు పలికారు. == చరిత్ర == 1920లు, 1930లలో ఒక వేల్స్ జాతీయ జట్టు వెస్టిండీస్, దక్షిణాఫ్రికా, న్యూజిలాండ్ వంటి పర్యాటక జట్లతో ఆడుతూ 1928లో వెస్టిండీస్‌పై విజయం సాధించింది.<ref name="Says-2015">{{Cite web|last=Says|first=John Fielding|date=2015-02-24|title=The case for a Welsh national cricket team|url=https://cardiffstudentmedia.co.uk/gairrhydd/case-welsh-national-cricket-team/|access-date=2022-02-18|website=Gair Rhydd|archive-date=2022-02-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20220218204420/https://cardiffstudentmedia.co.uk/gairrhydd/case-welsh-national-cricket-team/|url-status=dead}}</ref><ref name="www.cricketeurope.com">{{Cite web|title=Should Wales apply for ICC membership?|url=https://www.cricketeurope.com/DATABASE/ARTICLES5/articles/000001/000166.shtml|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221208014725/https://www.cricketeurope.com/DATABASE/ARTICLES5/articles/000001/000166.shtml|archive-date=8 December 2022|access-date=2022-12-08|website=www.cricketeurope.com}}</ref> జట్టు ఫస్ట్-క్లాస్ మ్యాచ్‌లు ఆడేందుకు సమీకరించబడింది, ప్రధానంగా వెల్ష్ క్రికెట్ యూనియన్, డెన్‌బిగ్‌షైర్‌కు చెందిన వ్యాపారవేత్త గ్విలిమ్ రోలాండ్ మద్దతు ఇచ్చారు. ఐర్లాండ్, స్కాట్లాండ్ జట్లతో హోమ్ ఇంటర్నేషనల్స్ కోసం ప్రణాళికలు ఉన్నాయి, కానీ వార్షిక సిరీస్ కోసం ప్రణాళికలు ముందుకు సాగలేదు.<ref name="cricketmuseum.wales">{{Cite web|title=Welsh Identity|url=https://www.cricketmuseum.wales/welsh-identity/|access-date=4 April 2024|website=cricketmuseum.wales|publisher=Museum of Welsh Cricket}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> 1923 నుండి 1930 వరకు వేల్స్ 16 [[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఫస్ట్-క్లాస్]] మ్యాచ్‌లు ఆడింది.<ref>{{Cite web|title=First-class matches played by Wales|url=https://cricketarchive.com/Archive/Teams/0/384/First-Class_Matches.html|access-date=2 March 2017|publisher=CricketArchive}}</ref> వెల్ష్ క్రికెట్ అసోసియేషన్ 1969లో స్థాపించబడింది, తరువాతి మూడు దశాబ్దాల పాటు వారు ఇతర ఐసిసి జట్లతో ఆడారు.<ref name="cricketmuseum.wales"/> వేల్స్ 1979 ఐసిసి ట్రోఫీలో ఐసిసి యేతర జట్టుగా పోటీ పడింది, జిబ్రాల్టర్ ఆలస్యంగా వైదొలిగిన తర్వాత ఆహ్వానం మేరకు ఆడింది.<ref name="Says-2015" /><ref name="cricketmuseum.wales" /> వేల్స్ [[నెదర్లాండ్స్ క్రికెట్ జట్టు|నెదర్లాండ్స్]], ఇజ్రాయెల్‌తో జరిగిన నాలుగు మ్యాచ్‌లలో రెండింటిని గెలిచింది, యునైటెడ్ స్టేట్స్‌తో జరిగిన సెమీ-ఫైనల్స్‌లో తృటిలో చోటు కోల్పోయింది.<ref name="Says-2015"/><ref name="www.cricketeurope.com"/> వెల్ష్ విజయాలలో నెదర్లాండ్స్‌తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో వర్షం కారణంగా తృటిలో గెలిచింది.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=B8pHEAAAQBAJ&dq=wales+cricket+icc+trophy+1979&pg=PT89|title=Cricket on the Continent|last=Brooks|first=Tim|date=2016-10-03|publisher=Pitch Publishing|isbn=978-1-78531-265-6|language=en}}</ref> టోర్నమెంట్‌లో ఆడిన వెల్ష్ ఆటగాళ్లలో విలియం డగ్లస్ స్లేడ్ కూడా ఉన్నారు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=l97bDwAAQBAJ&dq=wales+cricket+icc+trophy+1979&pg=PT237|title=The Shorter Wisden 2020: The Best Writing from Wisden Cricketers' Almanack 2020|last=Booth|first=Lawrence|date=2020-04-09|publisher=Bloomsbury Publishing|isbn=978-1-4729-7638-3|language=en}}</ref> 1993, 2001 మధ్య, ఒక వెల్ష్ జట్టు బ్రిటీష్ ఐల్స్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లో [[ఐర్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఐర్లాండ్]], [[స్కాట్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|స్కాట్లాండ్]], ఇంగ్లీష్ XI జట్టుతో కలిసి ఆడింది.<ref name="www.cricketeurope.com" /><ref name="State of Wales-2018">{{Cite web|date=2018-07-30|title=Owzat, butt!: Should Wales have national cricket teams?|url=https://stateofwales.com/2018/07/owzat-butt-should-wales-have-national-cricket-teams/|access-date=2022-09-11|website=State of Wales}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> 2002, 2004 మధ్య, గ్లామోర్గాన్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్ ద్వారా వేల్స్ క్రికెట్ జట్టు సమీకరించబడింది, కార్డిఫ్‌లో జరిగిన వన్డే ఇంటర్నేషనల్స్‌లో ఇంగ్లండ్‌తో మూడుసార్లు పోటీపడింది,<ref name="cricketmuseum.wales" /><ref name="Furet-2019">{{Cite web|last=Furet|first=Marine|date=2019-09-06|title=Why is Wales not a cricket nation like Scotland and Ireland?|url=https://www.iwa.wales/agenda/2019/09/why-is-wales-not-a-cricket-nation-like-scotland-and-ireland/|access-date=2022-07-23|website=Institute of Welsh Affairs}}</ref> ఒక మ్యాచ్‌లో విజయం సాధించింది.<ref name="State of Wales-2018" /><ref>{{Cite news|url=http://news.bbc.co.uk/sport1/hi/cricket/2062244.stm|title=Wales humble England|date=2002-06-24|access-date=2022-12-08}}</ref> చారిత్రాత్మకంగా, 1994లో స్కాట్లాండ్ స్వతంత్ర ఐసిసి సభ్యుడిగా మారే వరకు ఇంగ్లాండ్ జట్టు గ్రేట్ బ్రిటన్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహించింది.<ref name="Lewis-2022">{{Cite web|last=Lewis|first=Thomas|date=2022-01-18|title=Some fans think Wales should declare independence from England - at cricket|url=https://www.dailypost.co.uk/sport/fans-think-its-time-wales-22786253|access-date=2022-07-23|website=North Wales Live|language=en}}</ref> మాజీ వెల్ష్ క్రికెటర్ రాబర్ట్ క్రాఫ్ట్‌తో, గతంలో గ్లామోర్గాన్, ఇంగ్లండ్‌లకు ప్రాతినిధ్యం వహించాడు, ఆధునిక ఇంగ్లాండ్ జట్టును బ్రిటీష్ &amp; ఐరిష్ లయన్స్‌తో పోల్చవచ్చు.<ref>{{Cite web|title=Robert Croft profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/robert-croft-10881|access-date=2022-12-05|website=ESPNcricinfo}}</ref> [[ఐర్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఐర్లాండ్]], [[స్కాట్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|స్కాట్లాండ్]] జట్లు నిజానికి ఇంగ్లండ్ జట్టుకు " ఫీడర్ జట్లు " అని వెల్ష్ లేబర్ ఎఎం మైక్ హెడ్జెస్ పేర్కొన్నాడు.<ref name="Shipton-2013-2">{{Cite web|last=Shipton|first=Martin|date=2013-10-23|title=Should Wales have its own international cricket team, ask Assembly Members|url=http://www.walesonline.co.uk/news/wales-news/should-wales-international-cricket-team-6233035|access-date=2022-09-18|website=WalesOnline|language=en}}</ref> అయితే వేల్స్‌ను విస్మరిస్తూ "ఇంగ్లండ్" అనే పదాన్ని ఉపయోగించడం విమర్శించబడింది, స్కాటిష్ క్రికెట్ అధికారులు తమ జట్టు అభివృద్ధిపై ఆశాజనకంగా ఉన్నారు.<ref name="Furet-2019" /><ref name="Lewis-2022" /> == ప్రముఖ వెల్ష్ క్రికెటర్లు == [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లాండ్]] తరపున టెస్ట్ క్రికెట్ ఆడిన వెల్ష్ క్రికెటర్లు * [[సిడ్నీ బర్న్స్]]: స్టాఫోర్డ్‌షైర్‌లో జన్మించిన లెజెండరీ ఇంగ్లీష్ ఫాస్ట్-మీడియం బౌలర్, 1927 నుండి 1930 వరకు వేల్స్ తరపున తొమ్మిది మ్యాచ్‌లు ఆడాడు (57 సంవత్సరాల వయస్సులో పదవీ విరమణ పొందాడు). 1928లో వేల్స్ తరఫున బార్న్స్ 49 వికెట్లు తీశాడు, అందులో 51 పరుగులకు ఏడు వికెట్లు, పర్యాటక వెస్టిండీస్‌పై ఎనిమిది వికెట్ల విజయంలో 67 పరుగులకు ఐదు వికెట్లు పడగొట్టాడు.<ref>{{Cite web|title=The Home of CricketArchive|url=https://cricketarchive.com/Archive/Players/0/250/First-Class_Matches.html|url-access=subscription|website=cricketarchive.com}}</ref> * [[జానీ క్లే]]: క్లే 1935లో ఇంగ్లాండ్ తరపున ఒక టెస్ట్ మ్యాచ్ ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=The Home of CricketArchive|url=https://cricketarchive.com/Archive/Players/0/667/667.html|url-access=subscription|website=cricketarchive.com}}</ref> * [[రాబర్ట్ క్రాఫ్ట్]]: క్రాఫ్ట్ ఇంగ్లండ్, వేల్స్ రెండింటికీ అంతర్జాతీయ క్రికెట్ ఆడాడు. ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్‌లో 10,000 పరుగులు-1,000 వికెట్లు తీసిన మొదటి వెల్ష్ క్రికెటర్.<ref>{{Cite web|title=Robert Croft|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10881.html|access-date=4 April 2024|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[జెఫ్ జోన్స్]]: 1964 నుండి 1968 వరకు ఇంగ్లండ్ తరపున పదిహేను టెస్టుల్లో నలభై నాలుగు వికెట్లు తీసుకున్నాడు <ref>{{Cite web|title=Jeff Jones profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/jeff-jones-15547|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[సైమన్ జోన్స్]]: 2005లో యాషెస్ విజేతగా నిలిచిన ఇంగ్లాండ్ జట్టులో అంతర్భాగ సభ్యుడిగా మారాడు. జోన్స్ యొక్క పేస్, రివర్స్-స్వింగ్ యొక్క ప్రావీణ్యం అతనిని నాలుగు టెస్టుల్లో 21 పరుగుల వద్ద 18 వికెట్లకు తీసుకువెళ్లింది, చీలమండ సమస్య కారణంగా నెర్వీ ఫైనల్ మ్యాచ్‌కు దూరంగా ఉండవలసి వచ్చింది. <ref>{{Cite web|title=Simon Jones profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/15555.html}}</ref> * [[టోనీ లూయిస్]]: లూయిస్ గ్లామోర్గాన్, ఇంగ్లండ్‌లకు కెప్టెన్‌గా వ్యవహరించాడు, 1990లలో బిబిసి టెలివిజన్ క్రికెట్ కవరేజీకి ముఖంగా మారాడు, ఎంసిసి అధ్యక్షుడయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Tony Lewis profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/tony-lewis-16271|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[ఆస్టిన్ మాథ్యూస్]]: నార్తాంప్టన్‌షైర్, గ్లామోర్గాన్, ఇంగ్లండ్ తరపున సింగిల్ టెస్ట్ ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=Austin Matthews profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/austin-matthews-16942|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[హ్యూ మోరిస్]]: 1991లో ఇంగ్లండ్ తరపున మూడు టెస్టులు ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=Hugh Morris profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17099.html}}</ref> * [[గిల్బర్ట్ పార్క్‌హౌస్]]: 1950, 1950–51, 1959లో ఇంగ్లండ్ తరపున ఏడు టెస్టులు ఆడాడు <ref>{{Cite web|title=Gilbert Parkhouse profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/gilbert-parkhouse-18426|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[పాట్ పోకాక్]]: 1968 నుండి 1985 వరకు ఇంగ్లండ్ తరపున ఇరవై టెస్టులు, ఒక వన్డే ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=Pat Pocock profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/pat-pocock-18557|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[గ్రెగ్ థామస్]]: 1986, 1987 మధ్య ఇంగ్లండ్ తరపున ఐదు టెస్టులు, మూడు వన్డేలు ఆడాడు <ref>{{Cite web|title=The Home of CricketArchive|url=https://cricketarchive.com/Archive/Players/1/1800/1800.html|url-access=subscription|website=cricketarchive.com}}</ref> * [[మారిస్ టర్న్‌బుల్]]: 1930 నుండి 1936 వరకు ఇంగ్లండ్ తరపున తొమ్మిది టెస్టులు ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=Maurice Turnbull profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/maurice-turnbull-21614|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[సిరిల్ వాల్టర్స్]]: వోర్సెస్టర్‌షైర్ కెప్టెన్-సెక్రటరీగా గ్లామోర్గాన్‌ను విడిచిపెట్టిన తర్వాత చాలా విజయాలు సాధించాడు.<ref>{{Cite web|title=Cyril Walters|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/22283.html}}</ref> * [[స్టీవ్ వాట్కిన్]]: 1991, 1993లో మూడు టెస్ట్ మ్యాచ్‌లు ఆడాడు, 1993, 1994లో నాలుగు వన్డే ఇంటర్నేషనల్స్ ఆడాడు <ref>{{Cite web|title=Steve Watkin profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/steve-watkin-22333|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[అలన్ వాట్కిన్స్]]: ఇంగ్లండ్ తరపున 1948 నుండి 1952 వరకు పదిహేను టెస్టులు ఆడాడు <ref>{{Cite web|title=Allan Watkins profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/allan-watkins-22329|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[విల్ఫ్ వూలర్]]: క్రికెటర్, రగ్బీ యూనియన్ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాడు, క్రికెట్ నిర్వాహకుడు, పాత్రికేయుడు, వూల్లెర్ గ్లామోర్గాన్ సిసిసికి 14 సంవత్సరాలు కెప్టెన్‌గా ఉన్నాడు, ముప్పై సంవత్సరాలు కార్యదర్శిగా, ఆరు సంవత్సరాలకు అధ్యక్షుడిగా ఉన్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Wilf Wooller profile and biography, stats, records, averages, photos and videos|url=https://www.espncricinfo.com/player/wilf-wooller-22515|website=ESPNcricinfo}}</ref> * [[అలాన్ జోన్స్]]: 1970లో రెస్ట్ ఆఫ్ ది వరల్డ్‌తో ఇంగ్లాండ్ తరపున ఒక మ్యాచ్ ఆడాడు, ఆ తర్వాత టెస్ట్ హోదాను తొలగించారు. టెస్టు మ్యాచ్‌లు ఆడకుండానే ఫస్ట్‌క్లాస్ క్రికెట్‌లో అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా రికార్డు సృష్టించాడు. 2020లో ఇతనికి ఇంగ్లండ్ టెస్ట్ క్యాప్ లభించింది.<ref>{{Cite web|title=Glamorgan legend Alan Jones awarded England cap number 696|url=https://www.skysports.com/cricket/news/12123/12008631/glamorgan-legend-alan-jones-awarded-england-cap-number-696|access-date=2022-06-16|website=Sky Sports|language=en}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} == బాహ్య లింకులు == * [http://cbw.cricketwales.org.uk/ క్రికెట్ వేల్స్] వద్ద {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121230131535/http://cbw.cricketwales.org.uk/|date=30 December 2012}} * [http://www.welshcricket.org/ వెల్ష్ క్రికెట్ అసోసియేషన్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090307014954/http://www.welshcricket.org/ |date=2009-03-07 }} [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ జట్లు]] o4j1jrr14qww4qp6fq34p6vu7eoc1ha రాజకుమారి దేవి 0 416230 4808021 4807105 2026-04-22T14:33:48Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808021 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి|name=రాజకుమారి దేవి|image=Kisan Chachi Urf Rajkumari Devi.jpg|caption=|alt=ఒక మీడియా ఇంటర్వ్యూలో కిసాన్ చాచి|other_names=కిసాన్ చాచి|birth_name=<!-- only use if different from name -->|birth_place=ముజప్ఫర్ పూర్, బీహార్, భారతదేశం|education=10వ తరగతి ఉత్తీర్ణత|occupation=రైతు,వ్యవసాయవేత్త|known for=|awards=పద్మశ్రీ, కిసాన్ శ్రీ}} రాజకుమారి దేవి భారతీయ రైతు. ఆమెకు భారతదేశపు నాల్గవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]] లభించింది. <ref>{{Cite web|title=Padma Awards|url=https://padmaawards.gov.in/PDFS/2019AwardeesList.pdf|access-date=25 January 2019|publisher=Padma Awards ,Government of India}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://hindi.news18.com/news/bihar/patna-who-is-rajkumari-devi-got-padma-shree-brvj-1668394.html|title=कौन हैं किसान क्रांति की अलख जगाने वाली पद्म श्री राजकुमारी देवी? पढ़ें|last=Jha|first=Vijay|date=26 January 2019|work=CNN-News18|access-date=27 January 2019|language=hi|archive-date=28 జనవరి 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190128044934/https://hindi.news18.com/news/bihar/patna-who-is-rajkumari-devi-got-padma-shree-brvj-1668394.html|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.jagran.com/bihar/muzaffarpur-rajkumari-devi-of-muzaffarpur-now-honored-with-padma-shri-18891908.html|title=मुजफ्फरपुर की 'किसान चाची' को पद्म श्री, बिहार सरकार ने किया था किसान श्री से सम्मानित|date=26 January 2019|work=Dainik Jagran|access-date=27 January 2019|language=hi}}</ref> కిసాన్ చాచి ఒక పేద బిహారీ కుటుంబంలో జన్మించింది. కుటుంబ పేదరికం కారణంగా ఆమె చిన్న వయస్సులోనే వివాహం చేసుకుంది. వివాహం తరువాత ఆమె స్వయం సహాయక బృందాలను ఏర్పాటు చేసి, జీవ వ్యవసాయం సహాయంతో అనేక పేద కుటుంబాలకు ఉద్యోగం ఇచ్చింది. బీహార్ ముఖ్యమంత్రి [[నితీష్ కుమార్]] ఆమెను గుర్తించి కిసాన్ శ్రీ అవార్డుతో సత్కరించారు.<ref>{{Cite web|title=Chachi takes pickles online|url=https://www.telegraphindia.com/bihar/chachi-takes-pickles-online/cid/1371766|access-date=2020-04-16|website=www.telegraphindia.com|language=en}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == కిసాన్ చాచి బీహార్ రాష్ట్రంలోని ముజఫర్‌పూర్ జిల్లా సారయ్య బ్లాక్‌లోని ఆనంద్‌పూర్ గ్రామానికి చెందినది. <ref>{{Cite web|date=2019-01-28|title=अचार बेचने बाजार जाने पर समाज से बाहर हुईं, अब प्रोडक्ट विदेश जाते हैं|url=https://www.bhaskar.com/bihar/muzaffarpur/news/inspiring-story-of-kisan-chachi-of-muzaffarpur-01482262.html|access-date=2020-04-16|website=Dainik Bhaskar|language=hi}}</ref>ఆమె పెళ్లి తర్వాత మెట్రిక్యులేషన్ పూర్తి చేసింది. ఈ సమయంలో ఆమె కిసాన్ చాచీ బ్రాండ్ యజమాని.<ref>{{Cite web|date=4 April 2019|title=Success Story: Rajkumari Devi AKA Kisaan Chachi|url=https://www.startocure.com/success-story-rajkumari-devi-aka-kisaan-chachi/|access-date=2019-04-04|website=StartoCure|language=en|archive-date=2020-11-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20201118105432/https://www.startocure.com/success-story-rajkumari-devi-aka-kisaan-chachi/|url-status=dead}}</ref> == పురస్కారాలు == * [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]]<ref>{{Cite web|date=2020-02-03|title=बिहार: 'किसान चाची' ने लिखी नारी शक्ति की नई कहानी, संघर्ष भरा रहा खेती से पद्मश्री का सफर|url=https://zeenews.india.com/hindi/india/bihar-jharkhand/kisan-chachi-rajkumari-devi-of-muzaffarpur-bihar-awarded-with-padma-shri-know-about-her/634619|access-date=2020-04-16|website=Zee Bihar Jharkhand}}</ref> * కిసాన్ శ్రీ == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:భారతీయ రైతులు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కారం పొందిన మహిళలు]] [[వర్గం:బీహార్ మహిళలు]] 6zfeux8l8k89jd7c1jacrnf56wz89g8 బుక్ వార్మ్ చిల్డ్రన్స్ లైబ్రరీ 0 417279 4807954 4804333 2026-04-22T12:18:53Z Rajasekhar1961 2596 4807954 wikitext text/x-wiki '''బుక్‌వార్మ్''' అనేది భారతదేశంలోని [[గోవా]]<nowiki/>లోని పంజిమ్ (పనాజీ) రాజధాని నగరానికి సమీపంలో ఉన్న తాలిగావ్ ప్రాంతంలో పనిచేసే పిల్లల కోసం ఒక లైబ్రరీ. లెండింగ్ లైబ్రరీ "అన్ని వయస్సులు, సామర్థ్యాల పిల్లల కోసం" లక్ష్యంగా ఉంది , సృజనాత్మక కార్యకలాపాలు, పఠనం కోసం ప్రత్యేక ప్రదేశాలను కలిగి ఉంది. బుక్వార్మ్ "పిల్లలు, తల్లిదండ్రులు ఇద్దరికీ వర్క్షాప్ల కార్యక్రమాన్ని" కూడా నడుపుతుంది. ఇది ఒక సూది క్రాఫ్ట్ సమూహం, పుస్తక చర్చలు, ప్రీ-స్కూల్ ప్రోగ్రామ్, వయోజన కళా కార్యక్రమంతో సాంస్కృతిక కార్యకలాపాలను ప్రోత్సహిస్తుంది. ఈ లైబ్రరీ తాలిగావ్ లోని సెయింట్ మైఖేల్స్ చర్చి సమీపంలో ఉంది.<ref>{{Cite web|date=19 February 2012|title=Library & Resource Center|url=https://www.bookwormgoa.in/the-library/}}</ref> == చరిత్ర == [[గోవా]] పిల్లలలో [[అక్షరాస్యత]], పుస్తకాల పట్ల ప్రేమను పెంపొందించడానికి లైబ్రరీ, అభ్యాస స్థలాన్ని సృష్టించే లక్ష్యంతో ఎలైన్ మెండోన్సా, సుజాత నొరోన్హా ఇద్దరూ 2005 లో బుక్వార్మ్ ను ప్రారంభించారు. 2012 లో, బుక్వార్మ్ గోవాలోని పంజిమ్ / పనాజీలోని జార్డిన్ గార్సియా డా ఓర్టాలో మొట్టమొదటి గోవా చిల్డ్రన్స్ బుక్ ఫెస్ట్ నిర్వహించింది.<ref>{{Cite web|title=Bookworm Goa|url=https://www.facebook.com/bookwormgoa/|via=Facebook}}</ref>  == బుక్ వార్మ్ పబ్లిషింగ్ == బుక్ వార్మ్ పబ్లిషింగ్ అనేది బుక్ వార్మ్ లో ఒక భాగం. అది ఇలా చెప్తుంది: "పాఠశాల లోపల, వెలుపల పిల్లలలో అక్షరాస్యత, సృజనాత్మక ఆలోచనా నైపుణ్యాలను పెంపొందించడానికి బుక్ వార్మ్ చేస్తున్న ప్రయత్నాలలో కథా పుస్తకాలు ప్రధానమైనవి." బుక్ వార్మ్ పబ్లిషింగ్ నుండి వచ్చిన అమ్మకం ద్వారా వచ్చే ఆదాయం పాఠశాలలు, సమాజంలో లైబ్రరీ పనులకు మద్దతు ఇస్తుంది.<ref>{{Cite web|title=[Goanet] Once upon a feast... audio report|url=https://www.mail-archive.com/goanet@lists.goanet.org/msg92603.html|website=mail-archive.com}}</ref> == ఇతర ప్రాజెక్టులు == తన లక్ష్యాలను చేరుకోవడానికి, బుక్ వార్మ్ అనేక ఇతర కార్యకలాపాలలో పాల్గొంటుంది. ఇందులో లైబ్రరీతో పాటు పిల్లలకు సేవలందించే సంస్థలకు పుస్తకాలు అందించే బుక్ ట్రెజరీ, మొబైల్ ఔట్ రీచ్ ప్రోగ్రామ్ ఉన్నాయి. రెండోది పుస్తకాలను పొందే అవకాశం లేని పిల్లల వద్దకు పుస్తకాలను తీసుకువెళుతుంది. చోల్టా చోల్టా (ఇది కొంకణి పదం, దీనిని "నడుస్తున్నప్పుడు" అని అనువదించారు) అనేది బుక్వార్మ్ నిర్వహించే పిల్లల కోసం నడక పర్యటనలను కలిగి ఉన్న మరొక కార్యాచరణ.<ref>{{Cite web|last=Barretto|first=Cajetan|date=9 December 2010|title=Digitally Exposed: Explore Goa: Cholta Cholta|url=http://cajie.blogspot.com/2010/12/explore-goa-cholta-cholta.html}}</ref> == మూలాలు == <references /> == ఇది కూడా చూడండి == # పిల్లలగ్రంధాలయాలకు చేయూత నిచ్చే సంస్థ [[బ్రెడ్, సేవా సంస్థ]] == బాహ్య లింకులు == * [http://tulikapublishers.blogspot.in/2010/07/bookworms-in-goa.html గోవాలో పుస్తక పురుగులు] * [[iarchive:MiaMarieLourenco|పుస్తక పురుగు పుస్తకం విడుదల ఆడియో నివేదిక]] * [http://www.slideshare.net/bookwormgoa/six-year-reflection బుక్ వార్మ్, ఆరు సంవత్సరాల ప్రతిబింబం] * [https://www.flickr.com/photos/fn-goa/5392293125/sizes/o/ పుస్తక పురుగులపై వ్యాసం] * [https://archive.today/20130125014628/http://helpingelsewhere.com/?page_id=1543 బుక్వర్మ్ మీద వేరే చోట సహాయం చేయడం] [[వర్గం:గ్రంథాలయాలు]] [[వర్గం:గోవా]] 9cbb8hild5437habaie2of6i0sp1gbz రిషికా సింగ్ చందేల్ 0 422098 4808081 4680192 2026-04-22T19:56:00Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808081 wikitext text/x-wiki  {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి|name=రిషికా సింగ్ చందేల్|image=Rishikaa Singh Chandel.jpg|birth_date=1995 సెప్టెంబరు 1|birth_place=సరణ్, [[బీహార్]]|nationality=బారతీయురాలు|education=జర్నలిజం & మాస్ కమ్యూనికేషన్|occupation=భారతీయ టెలివిజన్ నటి|known for=నయీ సోచ్, [https://www.mxplayer.in/show/watch-love-pantii-series-online-41cbb9e08c1fb4ffafcea5bc39ecb22a లవ్‌పంటి]}} రిషికా సింగ్ చందేల్ (జననం 1995 సెప్టెంబరు 1) టెలివిజన్ పరిశ్రమలో పనిచేసే భారతీయ నటి.<ref>{{Cite web|date=2020-06-07|title=धारावाहिक नई सोच में मुख्य नायिका दामनी की भूमिका निभाएंगी छपरा की ऋषिका, दूरदर्शन पर होगा प्रसारित|url=https://www.bhaskar.com/local/bihar/patna/chhapra/news/chhapras-rishika-will-play-the-lead-heroine-damani-in-the-serial-naya-sochha-to-be-telecast-on-doordarshan-127383052.html|access-date=2020-08-18|website=Dainik Bhaskar|language=hi}}</ref><ref>{{Cite web|date=5 Jan 2021|title=बिहार की 'धाकड़ वुमनिया, ऋषिका सिंह चंदेल को 'नारी रत्न अवॉर्ड, सीता के किरदार से मिली पहचान|url=https://www.prabhatkhabar.com/photos/bihar-daughter-and-famous-actress-rishika-singh-chandel-gets-nari-ratna-award-know-the-details-of-chhapra-beauty-queen-and-well-known-tv-personality-sita-in-jai-santoshi-maa-tv-serial-abk|website=prabhatkhabar.com}}</ref> ఆమె [[దూరదర్శన్ (టివి ఛానల్)|దూరదర్శన్]] నయీ సోచ్ ధారావాహికలో ప్రధాన పాత్ర పోషించినందుకు ప్రసిద్ధి చెందింది.<ref>{{Cite web|date=10 August 2020|title=CID fame Rishika Singh will be seen in this new show|url=https://www.magzter.com/news/1060/3336/082020/i0luc|website=magzter.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=सारण की बेटी ऋषिका दूरदर्शन पर छायी|url=https://mepaper.livehindustan.com/imageview_125527_107015702_4_96_07-06-2020_8_i_1_sf.html|access-date=2020-08-18|website=mepaper.livehindustan.com}}{{Dead link|date=సెప్టెంబరు 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఆమె తండ్రి యశ్వంత్ సింగ్ వ్యాపారవేత్త, ఆమె తల్లి అర్చనా సింగ్ గృహిణి.<ref>{{Cite web|date=3 Feb 2021|title=बेटियां खुद को कमजोर न समझें, खुद को बुलंद करें|url=https://www.bhaskar.com/local/bihar/patna/chhapra/news/daughters-dont-consider-themselves-weak-elevated-themselves-128191559.html|website=bhaskar.com}}</ref><ref>{{Cite web|date=5 Jan 2021|title=सीता के रोल में छपरा की ग्लैमरस गर्ल:'जय संतोषी मां' में नजर आ रहीं ऋषिका सिंह चंदेल को पटना में मिलेगा नारी रत्न अवार्ड|url=https://www.bhaskar.com/local/bihar/news/rishika-singh-chandel-in-jai-santoshi-maa-role-will-get-nari-ratna-award-128090072.html|website=bhaskar.com}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == రిషికా 1995 సెప్టెంబరు 1న జన్మించింది.<ref>{{Cite web|date=3 December 2019|title=Story TV Actress Rishika Singh Special Interview with Hindustan|url=https://www.livehindustan.com/bihar/patna/story-tv-actress-rishika-singh-special-interview-with-hindustan-2881151.html/2019/12/03|access-date=12 సెప్టెంబరు 2024|archive-date=8 ఏప్రిల్ 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230408071442/https://www.livehindustan.com/bihar/patna/story-tv-actress-rishika-singh-special-interview-with-hindustan-2881151.html/2019/12/03|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|date=5 Jan 2021|title=Chhapra's glamorous girl in Sita's role: Rishika Singh Chandel is seen in 'Jai Santoshi Maa', will get the Nari Ratna Award|url=https://www.tubemix.in/chhapras-glamorous-girl-in-sitas-role-rishika-singh-chandel-is-seen-in-jai-santoshi-maa-will-get-the-nari-ratna-award/|website=tubemix.in}}{{Dead link|date=సెప్టెంబరు 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఆమె [[బీహార్]] లోని ఛాప్రాలో ఎస్. డి. ఎస్. పబ్లిక్ స్కూల్ నుండి పాఠశాల విద్యను పూర్తి చేసింది. ఆమె [[పాట్నా]]<nowiki/>లోని నలంద ఓపెన్ యూనివర్శిటీ నుండి జర్నలిజం & మాస్ కమ్యూనికేషన్ లో మాస్టర్స్ డిగ్రీ చేసింది. ఆమె సారన్ లోని ఛాప్రాకు చెందినది.<ref>{{Cite web|date=1 Feb 2021|title=मां सीता के रोल में छपरा की ऋषिका सिंह चंदेल को आधी आबादी नारी रत्न अवार्ड से किया सम्मानित, बोली- संघर्ष से मुकाम हासिल|url=https://www.bhaskar.com/local/bihar/patna/chhapra/news/in-the-role-of-mother-sita-rishika-singh-chandel-of-chapra-was-honored-with-the-nari-ratna-award-for-half-the-population-bid-achieved-the-status-of-struggle-128187813.html|website=bhaskar.com}}</ref><ref>{{Cite web|date=5 Jan 2021|title=टीवी सीरियल 'जय संतोषी माँ' में सीता की भूमिका में नज़र आ रही हैं सारण की बेटी ऋषिका सिंह चंदेल|url=https://women.raftaar.in/amp/story/entertainment/saran39s-daughter-rishika-singh-chandel-is-seen-playing-the-role-of-sita-in-the-tv-serial-39jai-santoshi-ma39|website=women.raftaar.in|access-date=12 సెప్టెంబరు 2024|archive-date=8 ఏప్రిల్ 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230408074447/https://women.raftaar.in/amp/story/entertainment/saran39s-daughter-rishika-singh-chandel-is-seen-playing-the-role-of-sita-in-the-tv-serial-39jai-santoshi-ma39|url-status=dead}}</ref> == కెరీర్ == రిషిక సింగ్ చందేల్ 2017లో ''సిఐడి'' తో సోనీ టీవీలో టెలివిజన్ రంగంలోకి అడుగుపెట్టింది.<ref>{{Cite web|title=Chhapras-Rishika-Singh-made-in-bollywood-identity-will-now-be-in-bollywood/|url=https://livecities.in/bihar/aapaka-pradesh/hindi-news-chhapras-rishika-singh-made-in-bollywood-identity-will-now-be-in-bollywood/|access-date=2020-08-18|language=en-CA}}{{Dead link|date=సెప్టెంబరు 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web|date=6 Jan 2021|title=Actress Rishikaa Singh Chandel: 'जय संतोषी मां' सीरियल की ऋषिका का क्या है छपरा से कनेक्शन, जानिए|url=https://navbharattimes.indiatimes.com/state/bihar/chhapra/know-about-actress-rishikaa-singh-chandel-what-connection-to-chhapra-bihar/articleshow/80133698.cms|website=navbharattimes.indiatimes.com}}</ref> ఆ తరువాత ఆమె [[దూరదర్శన్ (టివి ఛానల్)|దూరదర్శన్]] దులారి సీరియల్లో నటించింది. ఆమె కలర్స్ టీవీ భాబీ జీ ఘర్ పర్ హై, లైఫ్ ఓకేలో సావధాన్ ఇండియా, &amp;amp; టీవీ జై సంతోషి మా, కలర్స్ టీవీ విద్యా ధారావాహికలలో కూడా నటించింది. ఆమె [[దూరదర్శన్ (టివి ఛానల్)|దూరదర్శన్‌]]<nowiki/>లోని నయీ సోచ్‌లో దామినిగా ప్రధాన ప్రధాన పాత్ర పోషించింది.<ref>{{Cite web|title=Rishika-Singh-Chandel-is-ruling-the-hearts-of-the-audience-in-the-role-of-Damini/|url=https://biharaaptak.com/rishika-singh-chandel-is-ruling-the-hearts-of-the-audience-in-the-role-of-damini/|access-date=2020-10-23}}</ref><ref>{{Cite web|title=Sarans-daughter-Rishika-Singh-emerged-as-Damini-on-Doordarshan-with-new-thinking|url=https://sanjeevanisamachar.com/india-news/sarans-daughter-rishika-singh-emerged-as-damini-on-doordarshan-with-new-thinking/|access-date=2020-08-18|website=Sanjeevani Samachar|language=en-US}}{{Dead link|date=సెప్టెంబరు 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఆమె ''[https://www.mxplayer.in/show/watch-love-pantii-series-online-41cbb9e08c1fb4ffafcea5bc39ecb22a లవ్‌పంటిలో]'' ప్రతికూల ప్రధాన పాత్రను పోషించింది, ఇందులో ఆమె పాత్ర పేరు సరిత. కాగా, ఈ కార్యక్రమం ఎమ్ఎక్స్ ప్లేయర్, ఆజాద్ టీవిలో ప్రసారమయింది.<ref>{{Cite web|date=6 Jan 2021|title=छपरा के बिटिया बनली छोटका पर्दा के स्टार, 'जय संतोषी मां' में दिखाई दिहल जलवा|url=https://hindi.news18.com/photogallery/bihar/saran-tv-actor-rishika-singh-chandel-will-get-honor-in-patna-see-stunning-pics-3404779.html|website=hindi.news18.com}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == టెలివిజన్ == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !షో !పాత్ర !ఛానల్ |- |2017 |''సిఐడి'' |మోనా |సోనీ టీవీ |- |2017 |''దులారీ'' |బబితా |[[దూరదర్శన్ (టివి ఛానల్)|దూరదర్శన్]] |- |2018 |''సావ్దాన్ ఇండియా'' |స్వీటీ |లైఫ్ ఓకె |- |2018 |''భాబీ జీ ఘర్ పర్ హై'' |సంగీత |కలర్స్ టీవీ |- |2018 |''క్రైమ్ పెట్రోల్ (టీవీ సిరీస్) '' |మోనికా |సోనీ పిక్చర్స్ నెట్వర్క్స్ ఇండియా |- |2018 |''బస్ ఏక్ చంద్ మేరా బీ'' |మనీ |[[జీ టీవీ]] |- |2019 |''విద్యా'' |సంగీత |కలర్స్ టీవీ |- |2020 |''నయీ సోచ్'' |దామిని |[[దూరదర్శన్ (టివి ఛానల్)|దూరదర్శన్]] |- |2021 |''జై సంతోషి మా'' |సీత |&amp; టీవి |- |2021-ప్రస్తుతం |''లవ్ పంటి'' |సరితా |ఎమ్ఎక్స్ ప్లేయర్, ఆజాద్ టీవిఆజాద్ టీవీ |} == గుర్తింపు == {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !అవార్డు !గమనిక |- |2021 |రాష్ట్రీయ ప్రేరణాదూత్ అవార్డు 2021 | |- |2021 |ఆది ఆబాది వుమెన్ అచీవర్స్ అవార్డు | |- |2013 |బ్యూటీ ఆఫ్ బీహార్ | |} == మూలాలు == [[వర్గం:1995 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] kx28a3kmk8m89cweuhwypzzuok5c104 లేడీ శ్రీరామ్ కళాశాల 0 422289 4808160 4763338 2026-04-23T03:18:06Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808160 wikitext text/x-wiki {{Infobox university|name=లేడీ శ్రీరామ్ కాలేజ్ ఫర్ ఉమెన్|image=Lady Shri Ram College for Women.svg|image_size=150px|motto=''Sā vidyā yā vimuktaye''<br />"That alone is knowledge which leads to liberation"|established={{start date|1956}}|type=పబ్లిక్ మహిళా కళాశాల|founder=[[:en:Lala Shri Ram|లాలా శ్రీ రామ్]]|principal=సుమన్ శర్మ|dean=|director=|head_label=|head=|academic_staff=|administrative_staff=|students=సుమారు 5000|undergrad=|postgrad=|doctoral=|other=|address=లాలా లజపత్ రాయ్ రోడ్, లజపత్ నగర్ IV|city=న్యూఢిల్లీ|state=ఢిల్లీ|province=|country=[[భారతదేశం]]|postcode=110024|coordinates={{coord|28.5592995|N|77.2374735|E|region:LK_type:edu|display=inline}}|pushpin_map=India Delhi#India|campus=5 ఎకరాలు|faculty=150|affiliations=|parent=[[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం]]|website={{URL|http://www.lsr.edu.in/}}}} '''లేడీ శ్రీరామ్ కాలేజ్ ఫర్ ఉమెన్''' ('''ఎల్‌ఎస్‌ఆర్‌''') అనేది [[ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం|ఢిల్లీ యూనివర్సిటీకి]] అనుబంధంగా ఉన్న ఒక మహిళా కళాశాల.<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/patna/ppu-to-raise-music-band-patna/articleshow/107768892.cms|title=‘PPU to raise music band’|date=2024-02-17|work=The Times of India|access-date=2024-04-05|issn=0971-8257}}</ref> == చరిత్ర == దివంగత [[:en:Lala_Shri_Ram|లాలా శ్రీరామ్]] తన భార్య ఫూలన్ దేవి (లేడీ శ్రీరామ్) జ్ఞాపకార్థం [[న్యూ ఢిల్లీ|న్యూఢిల్లీలో]] 1956లో స్థాపించబడిన ఈ కళాశాల సెంట్రల్ [[ఢిల్లీ|ఢిల్లీలోని]] [[దర్యాగంజ్|దర్యాగంజ్‌లో]] పాఠశాల భవనంలో 299 మంది విద్యార్థులు, తొమ్మిది మంది అధ్యాపకులు, నలుగురు సహాయక సిబ్బందితో ప్రారంభమైంది. [[దక్షిణ ఢిల్లీ జిల్లా|దక్షిణ ఢిల్లీలోని]] లజ్‌పత్ నగర్‌లోని కళాశాల క్యాంపస్ 15 ఎకరాలలో విస్తరించి ఉంది.<ref>{{Cite web|title=Lady Shri Ram College for Women &#124; Delhi Live|url=http://www.delhilive.com/lady-shri-ram-college-for-women-0|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20091227072705/http://www.delhilive.com/lady-shri-ram-college-for-women-0|archive-date=2009-12-27|access-date=2010-05-27}} Article on Lady Shri Ram College for Women, delhilive.com on Sat, 02/06/2007-06:03</ref> లేడీ శ్రీరామ్ కాలేజీ ఇన్‌ఫ్రాస్ట్రక్చర్‌లో ఇంటర్నెట్ యాక్సెస్‌తో కూడిన [[గ్రంథాలయం|లైబ్రరీ]], 1200 పుస్తకాలు, 50 ఆన్‌లైన్ జర్నల్స్, 12798 అంతర్గత పత్రికలు, పీరియాడికల్స్ ఉన్నాయి.<ref>[http://www.indiafolder.com/indian-colleges/shri-ram-college.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20230314002017/http://www.indiafolder.com/indian-colleges/shri-ram-college.html |date=2023-03-14 }} Lady Shri Ram College Library</ref> దీని గవర్నర్ల బోర్డుకు పారిశ్రామికవేత్త, పరోపకారి భరత్ రామ్ అధ్యక్షత వహిస్తున్నాడు. కళాశాల ప్రిన్సిపాల్‌గా సుమన్‌ శర్మ వ్యవహరిస్తున్నది. == విద్యా కార్యక్రమాలు == * బి.ఎ. [[ఆర్థిక శాస్త్రం|ఎకనామిక్స్]], [[ఇంగ్లీషు భాష|ఇంగ్లీష్]], [[హిందీ]], [[చరిత్ర|హిస్టరీ]], [[తత్వం|ఫిలాసఫీ]], [[రాజనీతి శాస్త్రము|పొలిటికల్ సైన్స్]], [[సంస్కృతం]], సోషియాలజీ, [[మానసిక శాస్త్రం|సైకాలజీ]] * బి.కాం. * బి.ఎ. ప్రోగ్రామ్ * బి.ఎస్సీ. [[గణితం]], గణాంకాలు * బి.ఎల్. ఎడ్ * పోస్ట్ గ్రాడ్యుయేట్ డిప్లొమా ఇన్ కాన్ఫ్లిక్ట్ ట్రాన్స్‌ఫర్మేషన్ అండ్ పీస్-బిల్డింగ్ (CTPB) * [[విలేఖరి|జర్నలిజం]] అండ్ మాస్ కమ్యూనికేషన్ == ర్యాంకింగ్‌ == లేడీ శ్రీరామ్ కాలేజీ 2023లో నేషనల్ ఇన్స్టిట్యూషనల్ ర్యాంకింగ్ ఫ్రేమ్‌వర్క్ (NIRF) ద్వారా భారతదేశంలోని కళాశాలలలో 9వ స్థానంలో ఉంది. == ప్రవేశాలు == లేడీ శ్రీరామ్ కాలేజ్ ఫర్ ఉమెన్ లో అన్ని అండర్ గ్రాడ్యుయేట్ ప్రోగ్రామ్‌లకు అడ్మిషన్లు కామన్ యూనివర్సిటీ ఎంట్రన్స్ టెస్ట్ (CUET) - అండర్ గ్రాడ్యుయేట్ లో పొందిన స్కోర్‌ల ఆధారంగా ఉంటాయి.<ref>{{Cite web|title=LSR|url=https://lsr.edu.in/admissions/admission-procedure/}}</ref> == విద్యార్థి జీవితం == === సాంస్కృతిక పండుగలు === తరంగ్ అనేది లేడీ శ్రీరామ్ కాలేజీలో సంగీతం, నృత్యం, నాటకాలు, డిబేటింగ్, ఫైన్ ఆర్ట్స్, క్విజ్, ఫిల్మ్ రంగాలలో వార్షిక సాంస్కృతిక ఉత్సవం. === విద్యార్థి సంఘాలు === ఎల్‌ఎస్‌ఆర్‌లో కళను ఇష్టపడేవారి కోసం హైవ్, డిబేటింగ్ సొసైటీ, డ్రామా కోసం డ్రామాటిక్స్ సొసైటీ వంటి అదనపు పాఠ్యేతర కార్యకలాపాల కోసం 20 ఇతర క్లబ్‌లు కూడా ఉన్నాయి. ఇతర క్లబ్‌లలో ఎల్‌ఎస్‌ఆర్‌ కొరియోగ్రఫీ గ్రూప్, వెస్ట్రన్ మ్యూజిక్ సొసైటీ, క్లాసికల్ మ్యూజిక్ సొసైటీ వంటివి ఉన్నాయి. దీనితో పాటు, [[జాతీయ సేవా పథకం|నేషనల్ సర్వీస్ స్కీమ్]], నేషనల్ స్పోర్ట్స్ ఆర్గనైజేషన్ లేదా నేషనల్ క్యాడెట్ కార్ప్స్‌లో తప్పనిసరి నమోదు కూడా ఉంది. == పూర్వ విద్యార్థులు == <div class="div-col" style="column-width: 30em;"> * [[దర్శన రాజేంద్రన్]], భారతీయ నటి * [[సంజన సంఘి|సంజనా సంఘి]], బాలీవుడ్ నటి * [[శాంభవి సింగ్]], డైరెక్టర్ ఇండియా గేట్వే, ఒహియో స్టేట్ యూనివర్శిటీ * [[అదితిరావు హైదరీ|అదితి రావు హైదరి]], బాలీవుడ్ నటి * ప్రియంవద కాంత్, నటి * అనసూయ సేన్‌గుప్తా, [[వికీమీడియా ఫౌండేషన్]] గ్రాంట్ మేకింగ్ సీనియర్ డైరెక్టర్ * [[తిలోత్తమ షోమ్]], నటి * రాధికరాజే గైక్వాడ్, ప్రముఖురాలు <ref>{{Cite web|date=2023-07-19|title=Education: भारत की सबसे खूबसूरत रानी, DU से की पढ़ाई, IAS बनने के लिए पिता ने भी छोड़ा...|url=https://hindi.news18.com/photogallery/education/maharani-radhikaraje-gaekwad-birthday-education-qualification-most-beautiful-queen-in-indian-history-6940939.html|access-date=2024-07-25|website=News18 हिंदी|language=hi|archive-date=2024-07-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20240723095830/https://hindi.news18.com/photogallery/education/maharani-radhikaraje-gaekwad-birthday-education-qualification-most-beautiful-queen-in-indian-history-6940939.html|url-status=dead}}</ref> * [[అంజలి గోపాలన్]], నాజ్ ఫౌండేషన్ (ఇండియా ట్రస్ట్) వ్యవస్థాపకురాలు * అన్షులా కాంత్, చీఫ్ ఫైనాన్షియల్ ఆఫీసర్, మేనేజింగ్ డైరెక్టర్, వరల్డ్ బ్యాంక్ * [[అనుప్రియా పటేల్]], పార్లమెంటు సభ్యురాలు, మాజీ ఆరోగ్య, కుటుంబ సంక్షేమ శాఖ సహాయ మంత్రి * [[అర్చన పూరణ్ సింగ్]], టెలివిజన్ హోస్ట్, బాలీవుడ్ నటి, యాంకర్, ప్రముఖ న్యాయమూర్తి * [[అంగ్ సాన్ సూకీ]], ప్రజాస్వామ్య అనుకూల కార్యకర్త, బర్మా నేషనల్ లీగ్ ఫర్ డెమోక్రసీ నాయకురాలు, నోబెల్ శాంతి బహుమతి గ్రహీత * [[బైశాలీ మొహంతీ]], శాస్త్రీయ నృత్య కళాకారిణి, నృత్య దర్శకురాలు * [[చిత్రా సుబ్రమణ్యం|చిత్ర సుబ్రమణ్యం]], భారతదేశపు మొదటి మహిళా పరిశోధనాత్మక పాత్రికేయురాలు * చావి రాజావత్, సోడా గ్రామ సర్పంచ్ * [[దీపా మెహతా]], చిత్రనిర్మాత * [[దివ్య ద్వివేది]], తత్వవేత్త * [[గౌరీ ఖాన్]], చిత్ర నిర్మాత, ఇంటీరియర్ డిజైనర్ * గీతా లూథ్రా, సీనియర్ అడ్వకేట్ <ref>{{cite web|date=2019|title=Distinguished Alumnae|url=https://lsr.edu.in/distinguished-alumnae/|access-date=12 February 2021|website=Lady Shri Ram College}}</ref> * [[గీతాంజలి శ్రీ]], ప్రశంసలు పొందిన హిందీ రచయిత, అంతర్జాతీయ బుకర్ బహుమతి గ్రహీత * గీతా మిట్టల్, గౌరవ ప్రధాన న్యాయమూర్తి (రిటైర్డ్), జమ్మూ కాశ్మీర్, లడఖ్ హైకోర్టు * [[గీతా గోపినాథ్]], [[International Monetary Fund|అంతర్జాతీయ ద్రవ్య నిధి]] (ఐఎంఎఫ్) చీఫ్ ఎకనామిస్ట్ * [[గుర్మెహర్ కౌర్]], యువ కార్యకర్త, రచయిత, నాయకురాలు * [[ఇందు మల్హోత్రా]], న్యాయమూర్తి, భారత సుప్రీంకోర్టు * జయశ్రీ మిశ్రా, ప్రముఖ కాల్పనిక రచయిత్రి * [[జాస్మిన్ కౌర్ రాయ్]], చిత్రనిర్మాత * కిరణ్ వాలియా, రాజకీయవేత్త, మాజీ ఆరోగ్య, కుటుంబ సంక్షేమ శాఖ, మహిళా, శిశు అభివృద్ధి, భాషలు, ఢిల్లీ ప్రభుత్వం. * కామాక్షి వాసన్, ట్రాక్ 2 డిప్లొమాట్ & థింక్ ట్యాంక్ లీడర్ * [[మేనకా గాంధీ|మేనకా సంజయ్ గాంధీ]], ఎంపీ, మాజీ మహిళా, శిశు అభివృద్ధి మంత్రి, జంతు హక్కుల కార్యకర్త, పర్యావరణవేత్త * [[మీనాక్షి గోపీనాథ్|మీనాక్షి గోపినాథ్]], విద్యావేత్త, మాజీ ప్రిన్సిపాల్, పద్మశ్రీ అవార్డు గ్రహీత * [[మీనాక్షి రెడ్డి మాధవన్]], రచయిత్రి * [[మృదులా ముఖర్జీ]], డైరెక్టర్, నెహ్రూ మెమోరియల్ మ్యూజియం అండ్ లైబ్రరీ, ఢిల్లీ * [[నైనా లాల్ కిద్వాయ్]], చీఫ్ ఎగ్జిక్యూటివ్ ఆఫీసర్, హెచ్ఎస్బిసి ఇండియా * నబిలా జంషెడ్, రచయిత * [[నిధి రజ్దాన్|నిధి రాజ్దాన్]], యాంకర్-ఎన్డిటివి * [[పరివా ప్రణతి]], ప్రముఖ టీవీ నటి * పోయిలే సేన్గుప్తా, రచయిత * ప్రజ్నా పరమితా, ఇండియన్ ఫారిన్ సర్వీస్ కు చెందిన దౌత్యవేత్త, ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయంలో ఉత్తమ అండర్ గ్రాడ్యుయేట్ (1970) కోసం రెక్టర్ బహుమతిని గెలుచుకున్న లేడీ శ్రీరామ్ కళాశాల నుండి మొదటి అమ్మాయి * ప్రియా ప్రకాష్, వ్యాపారవేత్త * ప్రీతి సరన్, ఇండియన్ ఫారిన్ సర్వీస్ నుండి దౌత్యవేత్త * [[రాశి ఖన్నా]], భారతీయ నటి * [[రసికా దుగల్]], భారతీయ చలనచిత్ర నటి * [[సాక్షి తన్వర్]], టెలివిజన్ నటి * [[సంధ్యా మృదుల్]], భారతీయ నటి * [[సయానీ గుప్తా|సయాని గుప్తా]], భారతీయ చలనచిత్ర నటి * [[శిఖా శర్మ]], సీఈఓ యాక్సిస్ బ్యాంక్ ఇండియా * [[శ్రియా శరణ్]], భారతీయ చలనచిత్ర నటి * సుజాత సింగ్, భారత మాజీ భారత విదేశాంగ కార్యదర్శి * [[ఉమా శర్మ]], కథక్ నర్తకి * [[ఉషా థోరట్]], రిజర్వ్ బ్యాంక్ ఆఫ్ ఇండియా మాజీ డిప్యూటీ గవర్నర్ * [[వినీతా బాలి]], మేనేజింగ్ డైరెక్టర్, బ్రిటానియా ఇండస్ట్రీస్ * [[సునీతా కోహ్లీ]], రాష్ట్రపతి భవన్ పునరుద్ధరణ చేసిన ఇంటీరియర్ డిజైనర్ * వసుంధర సిర్నాటే, భారతీయ రాజకీయ శాస్త్రవేత్త, పాత్రికేయురాలు. * కవితా సింగ్, ప్రొఫెసర్, ఇన్ఫోసిస్ బహుమతి గ్రహీత * [[అంజనా సిన్హా]], [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] కేడర్ కు చెందిన 1990 బ్యాచ్ [[ఇండియన్ పోలీస్ సర్వీస్]] అధికారి. * పరంపర టాండన్, సంగీత స్వరకర్త, గాయని * నామ్గే జామ్, భూటాన్ పాత్రికేయురాలు * [[శాంభవి చౌదరి]], సమస్తిపూర్ లోక్సభ నియోజకవర్గానికి ప్రాతినిధ్యం వహిస్తున్న 18వ లోక్సభ పార్లమెంటు సభ్యురాలు * టీనా దాబీ, ఇండియన్ అడ్మినిస్ట్రేటివ్ సర్వీస్ ఆఫీసర్ <ref>{{Cite news|url=https://zeenews.india.com/india/ias-success-story-from-brilliance-to-bureaucracy-tina-dabis-inspiring-journey-to-becoming-the-youngest-ias-topper-2711737.html|title=IAS Success Story: From Brilliance to Bureaucracy, Tina Dabi's Inspiring Journey to Becoming the Youngest IAS Topper|last=Mahi Mishra|date=20 June 2024|access-date=15 June 2024|publisher=[[Zee News]]}}</ref> * [[పమేలా బోర్డెస్]], భారతీయ [[ఛాయాగ్రాహకుడు|ఫోటోగ్రాఫర్]], ఆమె [[ఫెమినా మిస్ ఇండియా|మిస్ ఇండియా]] 1982 టైటిల్ ను గెలుచుకుంది.<ref>{{Cite news|url=https://economictimes.indiatimes.com/magazines/panache/adnan-khashoggi-the-arms-dealer-disarmed-by-indian-bombshell-pamella-bordes/articleshow/59155310.cms|title=Adnan Khashoggi: The arms dealer, disarmed by Indian bombshell Pamella Bordes|date=15 June 2017|work=[[The Economic Times]]}}</ref> </div> == మూలాలు == [[వర్గం:ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం]] c9t7msv0cjb1h4f5joc6p20g26hjkq7 విక్రమ్ రణధావా 0 424308 4808205 4346259 2026-04-23T06:58:32Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808205 wikitext text/x-wiki {{Infobox Officeholder |name = విక్రమ్ రాంధవా | office = [[జమ్మూ కాశ్మీర్ శాసనసభ|జమ్మూ కాశ్మీర్ శాసనసభ సభ్యుడు]] | constituency = [[బహు శాసనసభ నియోజకవర్గం|బహు]] | term_start = 8 అక్టోబర్ 2024 | term_end = | profession = [[రాజకీయ నాయకుడు]] | party = [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] |parents = చౌదరి పియారా సింగ్ }} '''విక్రమ్ రాంధవా''' జమ్మూ కాశ్మీర్ రాష్ట్రానికి చెందిన [[రాజకీయ నాయకుడు]]. ఆయన [[2024 జమ్మూ కాశ్మీర్ శాసనసభ ఎన్నికలు|2024లో జరిగిన జమ్మూ కాశ్మీర్ శాసనసభ ఎన్నికలలో]] [[బహు శాసనసభ నియోజకవర్గం|బహు నియోజకవర్గం]] నుండి శాసనసభ సభ్యుడిగా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="J&K Election Results 2024: Full list of constituency wise winners2">{{cite news|url=https://www.indiatoday.in/elections/assembly/story/jk-election-results-2024-full-list-of-constituency-wise-winners-2613333-2024-10-08|title=J&K Election Results 2024: Full list of constituency wise winners|last1=India Today|date=8 October 2024|access-date=9 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241009163324/https://www.indiatoday.in/elections/assembly/story/jk-election-results-2024-full-list-of-constituency-wise-winners-2613333-2024-10-08|archive-date=9 October 2024|language=en}}</ref><ref name="Bahu Assembly Election: 57% polling till 5 pm, BJP's Vikram Randhawa against Congress' Taranjit Singh Tony">{{cite news |last1=CNBC TV18 |title=Bahu Assembly Election: 57% polling till 5 pm, BJP's Vikram Randhawa against Congress' Taranjit Singh Tony |url=https://www.cnbctv18.com/india/politics/bahu-assembly-election-bjp-pitches-vikram-randhawa-against-congress-taranjit-singh-tony-19484971.htm |accessdate=16 October 2024 |date=1 October 2024 |language=en}}</ref> విక్రమ్ రాంధవా కాశ్మీరీ ముస్లింలపై 2021లో ఆయన చేసిన వివాదాస్పద వ్యాఖ్యల కారణంగా ఆయనను జమ్మూ & కాశ్మీర్ బిజెపి కార్యదర్శి పదవితో సహా అన్ని పార్టీ పదవుల నుండి బీజేపీ అధిష్టానం తొలగించింది.<ref name="BJP relieves Vikram Randhawa from all posts.">{{cite news |last1=The Global Kashmir |title=BJP relieves Vikram Randhawa from all posts. |url=https://globalkashmir.net/bjp-relieves-vikram-randhawa-from-all-posts/ |accessdate=16 October 2024 |date=2 November 2021 |archive-date=22 జనవరి 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250122083825/https://globalkashmir.net/bjp-relieves-vikram-randhawa-from-all-posts/ |url-status=dead }}</ref><ref name="BJP leader Vikram Randhawa removed from all party posts after anti-Muslim remarks">{{cite news |last1=India Today |title=BJP leader Vikram Randhawa removed from all party posts after anti-Muslim remarks |url=https://www.indiatoday.in/india/story/bjp-leader-vikram-randhawa-removed-from-party-posts-anti-muslim-remarks-kashmir-pakistan-india-match-1872478-2021-11-02 |accessdate=16 October 2024 |date=2 November 2021 |language=en}}</ref> ==రాజకీయ జీవితం== విక్రమ్ రాంధవా [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] ద్వారా రాజకీయాలలోకి వచ్చి పార్టీలో వివిధ హోదాల్లో పని చేసి [[2024 జమ్మూ కాశ్మీర్ శాసనసభ ఎన్నికలు|2024లో జరిగిన జమ్మూ కాశ్మీర్ శాసనసభ ఎన్నికలలో]] [[బహు శాసనసభ నియోజకవర్గం|బహు నియోజకవర్గం]] నుండి బీజేపీ అభ్యర్థిగా పోటీ చేసి తన సమీప ప్రత్యర్థి [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్|కాంగ్రెస్ పార్టీ]] అభ్యర్థి తరంజిత్ సింగ్ టోనీపై 11251 ఓట్లు మెజారిటీ గెలిచి మొదటి సారి శాసనసభ సభ్యుడిగా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="J&K Assembly Election Results 2024 - Bahu">{{cite news|url=https://results.eci.gov.in/AcResultGenOct2024/ConstituencywiseU0875.htm|title=J&K Assembly Election Results 2024 - Bahu|last1=Election Commision of India|date=8 October 2024|access-date=16 October 2024}}</ref><ref>{{Cite web|date=2024-10-08|title=Bahu, J&K Assembly Election Results 2024 Highlights: BJP's Vikram Randhawa defeats INC's Taranjit Singh Tony with 6088 votes|url=https://www.indiatoday.in/elections/assembly/story/bahu-jammu-and-kashmir-assembly-election-results-2024-live-updates-aelb-2612953-2024-10-08|access-date=2024-10-08|website=India Today|language=en}}</ref> ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:జమ్మూ కాశ్మీర్ నుండి ఎన్నికైన శాసన సభ్యులు]] [[వర్గం:జమ్మూ కాశ్మీర్ రాజకీయ నాయకులు ]] [[వర్గం:జమ్మూ కాశ్మీర్ వ్యక్తులు]] [[వర్గం:2024 జమ్మూ కాశ్మీర్ శాసన సభ్యులు]] 6opqxsi9zv7r5wy4bof5zrrn7lfiiuo వీణా నందకుమార్ 0 428719 4808241 4649285 2026-04-23T09:58:35Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808241 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి|name=వీణా నందకుమార్|image=|alt=|caption=|native_name=|birth_name=|birth_place=|birth_date=|other_names=<!-- Do not provide other names without citing a published reliable source to verify it. -->|nationality=<!-- Should only be used if nationality cannot be inferred from the birthplace. -->|alma_mater=|occupation=సినిమా నటి|parents=|family=<!-- Include names only if independently notable and particularly relevant. -->|years_active=2017{{endash}}ప్రస్తుతం|spouse=|notable_works=}} '''వీణా నందకుమార్''' మలయాళ చిత్రాలలో కనిపించే భారతీయ నటి. ఆమె కెట్ట్యోలాణు ఎంటే మలఖా (2019), ''[[భీష్మపర్వం|భీష్మ పర్వం]]'' (2022), వాయిస్ ఆఫ్ సత్యనాథన్ (2023) వంటి సినిమాలలో తన నటనకు ప్రసిద్ధి చెందింది. == కెరీర్ == సెంథిల్ రాజ్ దర్శకత్వం వహించిన 2017 [[మలయాళ సినిమా|మలయాళ చిత్రం]] కదంకథ ద్వారా వీణా నందకుమార్ సినీరంగ ప్రవేశం చేసింది. కానీ ఈ చిత్రం బాక్సాఫీస్ వద్ద విఫలమైనందున ఆమె పెద్దగా దృష్టిని ఆకర్షించలేదు. ఆమె ''తోడ్రా'' ద్వారా [[తమిళ భాష]] చిత్రాలలో అడుగుపెట్టింది, ఇందులో ఆమె ఒక ధనిక కుటుంబానికి చెందిన దివ్య అనే అమ్మాయిగా నటించింది, ఆమె ప్రేమలో పడి తక్కువ కులానికి చెందిన వ్యక్తితో పారిపోయింది. ఈ పాత్రలో తన నటనకు విమర్శకుల ప్రశంసలు అందుకుంది.<ref>{{Cite web|last=Subramanian|first=Anupama|date=10 September 2018|title=Thodraa movie review: Familiar storyline marred by poor execution|url=https://www.deccanchronicle.com/entertainment/movie-reviews/100918/thodraa-movie-review-prithvi-rajan-veena-tamil-film-honour-love-story.html|website=Deccan Chronicle}}</ref> 2019 మలయాళ భాషా రొమాంటిక్ డ్రామా చిత్రం కెట్ట్యోలాణు ఎంటె మలఖాలో ఆమె తన కెరీర్ పురోగతి పాత్రను పొందింది.<ref>{{Cite web|last=Sidhardhan|first=Sanjith|date=30 December 2019|title=Veena Nandakumar: Many told me that they didn't know I could act this well|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/veena-nandakumar-many-told-me-that-they-didnt-know-i-could-act-this-well/articleshow/73017142.cms|access-date=14 March 2021|website=[[The Times of India]]}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movie-reviews/kettiyolaanu-ente-malakha/movie-review/72181599.cms?from=mdr|title=Kettiyolaanu Ente Malakha Movie Review : A pleasant love-after-marriage story|work=The Times of India}}</ref> 2020లో, ఆమె ఫ్యామిలీ డ్రామా చిత్రం ''కొలిప్పోరు'' లో అన్నీగా, బ్లాక్ కామెడీ సైకలాజికల్ థ్రిల్లర్ చిత్రం లవ్ లో హరితగా సహాయక పాత్రలు పోషించింది.<ref>{{Cite web|date=15 February 2020|title=സ്ലീവാച്ചന്റെ റിൻസി വീണ്ടും; ആദ്യത്തെ നോക്കിൽ തരംഗമാവുന്നു|url=https://malayalam.news18.com/news/film/movies-veena-nandakumar-starring-song-from-her-next-movie-gaining-attention-mm-207203.html|access-date=14 March 2021|website=malayalam.news18|language=ml}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web|date=17 February 2021|title=Malayalam film 'Love' to release on Netflix|url=https://www.thenewsminute.com/article/malayalam-film-love-release-netflix-143631|website=The News Minute}}</ref><ref>{{Citation|last=Soman|first=Deepa|title=Kozhipporu Movie Review: A passable tale that's a few decades too late|date=6 March 2020|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movie-reviews/kozhipporu/movie-review/74507670.cms|work=[[The Times of India]]|access-date=24 April 2020}}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == {| class="wikitable sortable" style="background:#f5f5f5;" !సంవత్సరం !శీర్షిక !పాత్ర ! class="unsortable" |గమనిక !మూలం |- |2017 |''కదంకాధ'' |జీనా | |<ref name="auto">{{Cite web|last=Harikumar|first=M.R.|date=21 December 2019|title=ഇതാണ് സ്ലീവാച്ചന്റെ 'മാലാഖ'; വീണ നന്ദകുമാർ അഭിമുഖം...|url=https://www.manoramaonline.com/movies/movie-news/2019/12/21/kettiyolaanu-ente-malakha-actress-veena-nandakumar.html|access-date=13 March 2021|website=manoramaonline|language=ml}}</ref> |- |2018 |''తోడ్రా'' |దివ్య |[[తమిళ సినిమా]] |<ref>{{Cite web|date=7 September 2018|title=Thodraa Review: A horrible affront to the victims of honour killing|url=https://www.cinemaexpress.com/reviews/tamil/2018/sep/07/thodraa-review-a-horrible-tribute-to-the-victims-of-honour-killing-7771.html|website=[[Cinema Express]]}}</ref> |- |2019 |''కెట్టియోలాను ఏంటే మలఖా'' |రింకీ | |<ref>{{Cite web|date=23 November 2019|title=Kettiyolaanu Ente Malakha Movie Review: രസകരമായൊരു കുടുംബചിത്രം, ഒപ്പം അൽപ്പം കാര്യവും; 'കെട്ട്യോളാണ് എന്റെ മാലാഖ' റിവ്യൂ|url=https://malayalam.indianexpress.com/entertainment/review/kettiyolaanu-ente-malakha-movie-review-asif-ali-318798/}}</ref> |- | rowspan="2" |2020 |''కొలిప్పోరు'' |అన్నయ్య | |<ref>{{Cite web|title=Kozhipporu review: This hen story gives audience a goose egg|url=https://www.onmanorama.com/entertainment/movie-reviews/2020/03/06/kozhiporu-review-malayalam-movie.html|website=OnManorama}}</ref> |- |''లవ్'' |హరిత | |<ref>{{Cite news|url=https://www.newindianexpress.com/entertainment/malayalam/2020/jun/23/after-unda-khalid-rahman-begins-filming-his-next-2159956.html|title=After 'Unda', Khalid Rahman begins filming his next|last=News Service|first=Express|date=23 July 2020|work=The New Indian Express|access-date=27 August 2020}}</ref> |- |2021 |''[[మరక్కార్: అరేబియా సముద్ర సింహం]]'' |యువరాణి ఆర్చా పనిమనిషి |గుర్తింపు లేని పాత్ర |<ref>{{Cite web|title=Marakkar: 'മരക്കാരു'ടെ യുദ്ധം ജയിച്ചോ? പ്രേക്ഷക പ്രതികരണങ്ങൾ ഇങ്ങനെ|url=https://www.asianetnews.com/entertainment-news/audience-response-for-marakkar-arabikadalinte-simham-movie-r3gxyt|website=Asianet News Network Pvt Ltd}}</ref> |- |2022 |''[[భీష్మపర్వం|భీష్మ పర్వం]]'' |జెస్సీ | |<ref>{{Cite web|date=4 March 2022|title='Bheeshma Parvam' film review: Amal Neerad's grand, classy tribute to Mammootty and 'The Godfather'|url=https://www.newindianexpress.com/entertainment/review/2022/mar/04/bheeshma-parvam-film-review-amal-neerads-grand-classy-tribute-to-mammootty-and-the-godfather-2426003.html|access-date=10 March 2022|website=[[The New Indian Express]]}}</ref> |- |2023 |వాయిస్ ఆఫ్ సత్యనాథన్ |సుసాన్ | |<ref>{{Cite web|title=ദിലീപിന്റെ നായികയായി വീണ നന്ദകുമാര്‍; 'വോയിസ് ഓഫ് സത്യനാഥന്' ആരംഭം|url=https://www.asianetnews.com/entertainment-news/actor-dileep-new-movie-voice-of-voice-of-sathyanathan-shooting-start-r10fkn|website=Asianet News Network Pvt Ltd}}</ref><ref>{{Cite web|date=6 July 2023|title=Dileep's Voice of Sathyanathan censored|url=https://www.cinemaexpress.com/malayalam/news/2023/jul/06/dileeps-voice-of-sathyanathan-censored-45344.html|access-date=21 August 2023|website=[[Cinema Express]]|language=en}}</ref> |- |2024 |బౌగెన్విల్లె |మీరా | |<ref>{{Cite web|last=Features|first=C. E.|date=2024-09-27|title=Amal Neerad's Bougainvillea gets a release date|url=https://www.cinemaexpress.com/malayalam/news/2024/Sep/27/amal-neerads-bougainvillea-gets-a-release-date|access-date=2024-09-30|website=Cinema Express|language=en}}</ref> |} == మూలాలు == [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1990 జననాలు]] rchjk3sg061t63zvvk1v0vwj7wvwf3y రుద్రనీల్ ఘోష్ 0 429472 4808087 4393855 2026-04-22T20:52:49Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808087 wikitext text/x-wiki {{Infobox Officeholder | name = రుద్రనీల్ ఘోష్ | image = West Bengal primary teachers' recruitment scam - Rudranil Ghosh at hunger strike protest by job aspirants - Salt Lake - 01 20 06 41 956000.jpg | imagesize = | caption = | birth_date = {{birth date and age|df=yes|1973|1|6}}<!--Birthdate must be attributed to a reliable published source with an established reputation for fact-checking. No blogs. No IMDb. No public records. See WP:BLPPRIVACY--> | birth_place = హౌరా, భారతదేశం <!--Must be attributed to a reliable published source with an established reputation for fact-checking. No blogs, no IMDb.--> | residence = | party = [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] (2021–ప్రస్తుతం)<ref>{{cite news |title=Rajib Banerjee, other former TMC leaders join BJP in Delhi |url=https://www.livemint.com/politics/news/rajib-banerjee-other-former-tmc-leaders-join-bjp-in-delhi-11612024022049.html |work=mint |date=30 Jan 2021}}</ref> <br>[[తృణమూల్ కాంగ్రెస్|ఆల్ ఇండియా తృణమూల్ కాంగ్రెస్]] (2011–2020)<ref>{{cite news |title=Bengali Actor, Who Supported Mamata Banerjee, Blasts Her Over "Cut Money" |url=https://www.ndtv.com/kolkata-news/bengali-actor-rudranil-ghosh-who-supported-mamata-banerjee-criticises-her-over-cut-money-2074238 |work=NDTV.com |publisher= NDTV |date=23 July 2019}}</ref><br>[[కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ ఆఫ్ ఇండియా (మావోయిస్ట్)|కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ ఆఫ్ ఇండియా (మార్క్సిస్ట్)]] (1991-2011) | spouse = | college = | children = | profession = నటుడు, రాజకీయ నాయకుడు | alma_mater = కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం | office = పశ్చిమ బెంగాల్ స్టేట్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ టెక్నికల్ అండ్ వొకేషనల్ ఎడ్యుకేషన్ అండ్ స్కిల్ డెవలప్‌మెంట్ అధ్యక్షుడు | constituency = | preceded = సుస్మిత్ హాల్డర్ | succeeded = | termstart = 2014<ref>{{cite news |last1=Bandopadhyay |first1=Sabyasachi |title=Didi finds room for more actors in state commissions |url=https://indianexpress.com/article/india/india-others/didi-finds-room-for-more-actors-in-state-commissions/ |work=The Indian Express |date=30 June 2014 |language=en}}</ref> | termend = 2020<ref>{{cite news |title=Rudranil removed |url=https://www.telegraphindia.com/west-bengal/rudranil-removed/cid/1318931 |work=www.telegraphindia.com |publisher= The Telegraph |date=15 July 2020}}</ref> }} '''రుద్రనీల్ ఘోష్''' (6 జనవరి 1973) భారతదేశ నికి చెందిన సినిమా నటుడు & రాజకీయ నాయకుడు. ==రాజకీయ జీవితం== రుద్రనీల్ ఘోష్ ప్రారంభంలో లెఫ్ట్ ఫ్రంట్ విద్యార్థి నాయకుడిగా తన రాజకీయ జీవితం ప్రారంభించి ఆ తరువాత తృణమూల్ కాంగ్రెస్‌లో చేరి పశ్చిమ బెంగాల్ స్టేట్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ వొకేషనల్ ఎడ్యుకేషన్ అండ్ ట్రైనింగ్ చైర్మన్ అయ్యాడు. ఆయన ఆ తర్వాత 2021లో భారతీయ జనతా పార్టీలో చేరి 2021 పశ్చిమ బెంగాల్ శాసనసభ ఎన్నికలలో భబానీపూర్ శాసనసభ నియోజకవర్గం నుండి పోటీ చేసి తన సమీప ప్రత్యర్థి తృణమూల్ కాంగ్రెస్‌ అభ్యర్థి సోవాందేబ్ ఛటర్జీపై 28,719 ఓట్ల తేడాతో ఓడిపోయాడు. === సినిమాలు === {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !సినిమా !పాత్ర !భాష !గమనికలు |- | rowspan="2" |2024 |''ధూమ్కేతు'' |పోస్ట్బాబు |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://www.indiablooms.com/showbiz-details/T/3235/dev-sheds-off-his-star-image-in-dhumketu-rudranil.htm|title=Dev sheds off his star image in Dhumketu: Rudranil {{!}} Indiablooms - First Portal on Digital News Management|work=Indiablooms.com|language=en}}</ref> |- |''[[మైదాన్]]'' | |హిందీ |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/rudranil-explains-why-films-like-maidaan-can-only-be-made-for-big-screen/articleshow/76958817.cms|title=Rudranil explains why films like 'Maidaan' can only be made for big screen - Times of India|work=The Times of India|access-date=25 March 2021|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|date=30 September 2021|title=Ajay Devgn starrer Maidaan to release on June 3, 2022|url=https://www.bollywoodhungama.com/news/bollywood/ajay-devgn-starrer-maidaan-release-june-3-2022/|access-date=30 September 2021|work=Bollywood Hungama}}</ref> |- |2023 |''అబర్ బిబాహో ఒభిజాన్'' |రజత్ |బెంగాలీ |<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/abar-bibaho-obhijaan-the-comedy-caper-promises-a-laugh-riot-this-summer/articleshow/98441994.cms?from=mdr&from=mdr|title=‘Abar Bibaho Obhijaan’: The comedy caper promises a laugh riot this summer|date=2023-03-06|work=The Times of India|access-date=2023-05-18|issn=0971-8257}}</ref> |- | rowspan="2" |2022 |''అబర్ బోచోర్ కూరి పోరే'' |దత్తా |బెంగాలీ | |- |''స్వస్తిక్ సంకేత్'' |సుభాష్ ఛటర్జీ |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/shataf-figar-in-london-shooting-for-sayantans-swastik-sanket/articleshow/78567616.cms?from=mdr|title=Shataf Figar in London shooting for Sayantan's 'Swastik Sanket'|last1=Ghosh|first1=Sankha|work=The Times of India|access-date=1 April 2021|language=en}}</ref> |- |2021 |''ప్రతిద్వాండి'' | |బెంగాలీ |<ref>{{cite web|title='Pratidwandi' teaser out now, promises to deliver a dark thriller|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/pratidwandi-teaser-out-now-promises-deliver-a-dark-thriller/articleshow/79244701.cms|website=Times Of India}}</ref> |- | rowspan="1" |2020 |''డ్రాక్యులా సర్'' |కటు మల్లిక్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://newsable.asianetnews.com/entertainment/dracula-sir-to-get-a-release-in-hindi-during-diwali-dbr-qj25gy|title=Dracula Sir to get a release in Hindi during Diwali|date=30 October 2020|work=Asianet News Network Pvt Ltd|language=en}}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.telegraphindia.com/entertainment/interview-a-dracula-sir-post-mortem-chat-with-director-debaloy-bhattacharya/cid/1796288|title='The film ends where the power of imagination takes over'|last1=Chatterjee|first1=Arindam|date=2 November 2020|work=www.telegraphindia.com|publisher=[[The Telegraph (Kolkata)|The Telegraph]]}}</ref> |- | rowspan="6" |2019 |''సత్యాన్వేషి బ్యోమకేష్'' |అజిత్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://www.thehindu.com/entertainment/movies/parambrata-chatterjee-is-new-byomkesh-bakshi/article29487421.ece|title=Parambrata Chatterjee is new Byomkesh Bakshi|date=23 September 2019|work=The Hindu|language=en-IN}}</ref> |- |''బిబాహో ఒభిజాన్'' |రజత్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite web|title=Is Rudranil working on 'Bibaho Obhijaan' sequel script?|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/is-rudranil-working-on-bibaho-obhijaan-sequel-script/articleshow/77500712.cms|website=Times Of India}}</ref> |- |''జోంబిస్తాన్'' |అనిల్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite web|title=Zombiesthaan: Tnusree Chakraborty, Rudranil Ghosh To Be Featured In Abhirup Ghosh's Film|url=https://www.spotboye.com/bengali/bengali-news/zombiesthaan-tnusree-chakraborty-rudranil-ghosh-to-be-featured-in-abhirup-ghosh-s-film/5d775979afd5cf1565a8714b|website=Spot boye}}</ref> |- |''విన్సీ డా'' |విన్సీ డా |బెంగాలీ |<ref>{{cite web|title='Vinci Da' most original thriller of India|url=https://www.thequint.com/news/hot-news/vinci-da-most-original-thriller-of-india|website=The Quint}}</ref> |- |''థాయ్ కూర'' | |బెంగాలీ |<ref>{{cite web|title=Thai Curry review: Rudranil Ghosh owns this entertaining film|url=https://www.cinestaan.com/reviews/thai-curry-39890|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201129080909/https://www.cinestaan.com/reviews/thai-curry-39890|archive-date=29 November 2020|website=Cinestaan}}</ref> |- |''షాజహాన్ రీజెన్సీ'' |బరున్ రాహా |బెంగాలీ | |- | rowspan="4" |2018 |''ఉమా'' |గోబిందో |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/rudranil-ghosh-reveals-how-he-got-the-role-in-uma/articleshow/64587222.cms|title=Rudranil Ghosh reveals how he got the role in 'Uma' - Times of India|date=14 June 2018|work=The Times of India|language=en}}</ref> |- |''అమర్ సాహోర్'' |న్యూస్ ఎడిటర్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite web|title=Amar Sahor - Full Cast and Crew|url=https://www.imdb.com/title/tt8940666/|access-date=25 March 2021|publisher=[[IMDb]]}}</ref> |- |''ఏక్ జే ఛిలో రాజా'' |అశ్విని |బెంగాలీ | |- |''హనీమూన్'' | |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://www.kolkata24x7.com/honeymoon-movie-song-of-subhashree/|title='হানিমুনে' শুভশ্রী! জানালেন ট্যুইটারে|date=2018-02-04|work=Kolkata24x7|language=bn|access-date=2025-01-22|archive-date=2021-01-21|archive-url=https://web.archive.org/web/20210121193345/https://www.kolkata24x7.com/honeymoon-movie-song-of-subhashree/|url-status=dead}}</ref> |- | rowspan="1" |2017 |కే: సీక్రెట్ ఐ |ప్రైవేట్ ఇన్వెస్టిగేటర్ ''కె'' |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://www.telegraphindia.com/entertainment/k-secret-eye-a-post-mortem-chat-with-director-abhirup-ghosh/cid/1796604|title=K: Secret Eye: a post-mortem chat with director Abhirup Ghosh|last1=Chatterjee|first1=Arindam|date=5 November 2020|work=www.telegraphindia.com|publisher=[[The Telegraph (Kolkata)|The Telegraph]]}}</ref> |- | rowspan="2" |2016 |''లవ్ ఎక్స్‌ప్రెస్'' |మద్యం మత్తులో డ్రైవర్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://bengali.news18.com/news/entertainment/how-the-viral-scene-from-love-express-seta-boro-kotha-noy-happend-rudranil-ghosh-define-am-526627.html|title='সেটা বড় কথা নয় !' কেমন করে তৈরি হলো এই সংলাপ, জানালেন রুদ্রনীল ঘোষ|date=18 November 2020|language=Bengali|website=[[News18]]|access-date=22 జనవరి 2025|archive-date=18 ఏప్రిల్ 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250418143035/https://bengali.news18.com/news/entertainment/how-the-viral-scene-from-love-express-seta-boro-kotha-noy-happend-rudranil-ghosh-define-am-526627.html|url-status=dead}}</ref> |- |''కేలోర్ కీర్తి'' |ఊర్వశి స్నేహితురాలు |బెంగాలీ |<ref>{{cite web|title=Kelor Kirti (2016) - Review, Star Cast, News, Photos|url=https://www.cinestaan.com/movies/kelor-kirti-34768|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191111154458/https://www.cinestaan.com/movies/kelor-kirti-34768|archive-date=11 November 2019|access-date=25 March 2021|website=www.cinestaan.com}}</ref> |- | rowspan="4" |2015 |బ్లాక్ | |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/bengali/from-bitnoon-to-black-movies-from-a-different-genre-to-entertain-the-audience/articleshow/77525119.cms|title=From 'Bitnoon' to 'Black': Movies from a different genre to entertain the audience - Times of India|date=13 August 2020|work=The Times of India|language=en}}</ref> |- |''కాట్ముండు'' |సిద్దార్థ్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://www.hindustantimes.com/regional-movies/kolkata-stars-abir-soham-and-rudranil-ghosh-turn-singers/story-jfckGGg98hicsEf1cDgIbJ.html|title=Kolkata stars Abir, Soham and Rudranil Ghosh turn singers|last1=Acharya|first1=Anindita|date=30 September 2015|work=Hindustan Times|language=en}}</ref> |- |''రాజకహిణి'' |సుజోన్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/mumbai/entertainment/where-fiery-prostitutes-lead-the-way/article7943811.ece|title=Where fiery prostitutes lead the way|last1=Ghosh|first1=Sankhayan|date=3 December 2015|work=The Hindu|language=en-IN}}</ref> |- |''రోగ హోవర్ సోహోజ్ ఉపాయే'' | |బెంగాలీ | |- |2014 |''ఖాద్'' |పల్టాన్ |బెంగాలీ |<ref>{{cite news|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/screen/khaad-bengali-a-gripping-portrayal-of-crisis/|title=Khaad (Bengali) / A gripping portrayal of crisis|date=14 November 2014|work=The Indian Express|language=en}}</ref> |- |2013 |''ఆశరే గొప్పో'' | | |<ref>{{cite news|url=https://www.telegraphindia.com/entertainment/first-look-ek-ashare-goppo/cid/332015|title=First look: Ek ashare goppo|date=26 February 2013|work=www.telegraphindia.com|publisher=[[The Telegraph (Kolkata)|The Telegraph]]}}</ref> |- |2013 |''ప్రోలోయ్'' |ప్రశాంత | |<ref>{{cite news|url=http://archive.indianexpress.com/news/good-mainstream-film/1161729/|title=Good mainstream film - Indian Express|last1=Chatterji|first1=Shoma A.|date=30 August 2013|work=archive.indianexpress.com|access-date=25 March 2021|publisher=[[The Indian Express]]}}</ref> |- |2013 |''హవా బోడోల్'' |రాజ్ | |<ref>{{cite news|url=https://www.business-standard.com/article/pti-stories/throwback-to-melodies-yet-contemporary-in-hawa-bodol-113030200196_1.html|title=Throwback to melodies yet contemporary in Hawa Bodol|date=2 March 2013|work=Business Standard India}}</ref> |- |2013 |''బసంత ఉత్సవ్'' | | |<ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-03-16/news-interviews/31200782_1_swastika-rudranil-parambrata|title='Basanta Utsav' to narrate five stories|newspaper=[[The Times of India]]|accessdate=21 March 2013|url-status=dead|archive-url=https://archive.today/20130411035130/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-03-16/news-interviews/31200782_1_swastika-rudranil-parambrata|archive-date=11 April 2013}}</ref> |- |2012 |యాక్సిడెంట్ |కార్తీక్ మొండోల్ | |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/rudranils-accident-experience/articleshow/7185399.cms|title=Rudranil's 'Accident' experience! - Times of India|date=11 January 2017|work=The Times of India|language=en}}</ref> |- |2012 |''ఎక్లా ఆకాష్'' | | |<ref>{{cite news|url=https://www.telegraphindia.com/entertainment/love-or-lust/cid/378842|title=Love or lust?|last1=Roy|first1=Sandipan|date=26 October 2012|work=www.telegraphindia.com|publisher=[[The Telegraph (Kolkata)|The Telegraph]]}}</ref> |- |2012 |బలుకబేలా.కామ్ | | |<ref>{{cite news|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/entertainment-others/1st-ever-bengali-film-festival/|title=1st ever Bengali film festival|date=22 April 2012|work=The Indian Express|access-date=25 March 2021|language=en}}</ref> |- |2012 |''ఎలార్ చార్ అధ్యాయ్'' | | |<ref>{{cite news|url=http://archive.indianexpress.com/news/elar-char-adhyay/953367/|title=Elar Char Adhyay - Indian Express|last1=Chatterji|first1=Shoma A.|date=25 May 2012|work=archive.indianexpress.com|publisher=[[The Indian Express]]}}</ref> |- |2012 |''పడకగది'' |డెబ్ | |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/rudranil-ghosh-has-begun-shooting-for-bedroom-i-am-completely-fit-now-i-will-be-shooting-for-ads-on-july-8-and-july-9-once-that-is-over-i-will-shoot-bappaditya-bandopadhyays-movie-rudranil-says-/articleshow/9065409.cms|title=Rudranil Ghosh has begun shooting for "Bedroom". "I am completely fit now. I will be shooting for ads on July 8 and July 9. Once that is over, I will shoot Bappaditya Bandopadhyay's movie," Rudranil says. - Times of India|last1=Dasgupta|first1=Priyanka|date=1 July 2011|work=The Times of India|language=en}}</ref> |- |2011 |''చాప్లిన్'' | | |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/rudranil-ghosh-off-to-italy/articleshow/10941290.cms|title=Rudranil Ghosh off to Italy - Times of India|date=11 January 2011|work=The Times of India|language=en}}</ref> |- |2011 |''నెక్లెస్'' | | |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/shekhar-das-feeling-the-heat/articleshow/6024391.cms|title=Shekhar Das feeling the heat - Times of India|date=11 January 2011|work=The Times of India|language=en}}</ref> |- |2011 |''జియో కాకా'' | | |<ref>{{cite news|url=http://archive.indianexpress.com/news/jiyo-kaka/757399/|title=Jiyo Kaka|last1=Chatterji|first1=Shoma A|date=3 May 2011|work=archive.indianexpress.com|publisher=[[The Indian Express]]}}</ref> |- |2011 |''బై బై బ్యాంకాక్'' |సాధుచరణ్ దాస్ | |<ref>{{cite news|url=https://www.telegraphindia.com/entertainment/indecent-proposal/cid/482128|title=Indecent proposal|date=11 October 2010|work=www.telegraphindia.com|publisher=[[The Telegraph (Kolkata)|The Telegraph]]}}</ref> |- |2010 |''జపనీస్ భార్య'' |ఫాతిక్ | | |- |2010 |''బ్యోమకేష్ బక్షి'' |ప్రబాత్ | | |- |2010 |''మేళా'' | | | |- |2010 |''లుకో చురి'' | | | |- |2010 |''థానా తేకే ఆస్చి'' | | | |- |2010 |''జోర్ జార్ ముల్లుక్ తార్'' | | | |- |2010 |''లవ్ సర్కస్'' | | | |- |2009 |''033'' |కీబోర్డు వాద్యకారుడిగా రుద్ర | | |- |2009 |''కాల్బేలా'' |ట్రిడిబ్ | | |- |2009 |''కలేర్ రఖాల్'' | | | |- |2009 |''అంగ్షుమనేర్ చోబీ'' |రాజీవ్ | | |- |2008 |''తీన్ యారీ కథ'' |శ్యామల్ | | |- |2008 |''చోరా బలి'' | | | |- |2008 |''చోయ్-ఇ చుటీ'' | | | |- |2008 |''దుర్గ'' | | | |- |2008 |''సబ్ధాన పంచ ఆశ్చే'' | | |Incomplete<ref>{{cite web|title=Interview Arin Paul film maker doshat dosh 1010 jyanto durga durga|url=http://www.washingtonbanglaradio.com/content/121578810-interview-arin-paul-film-maker-doshta-dosh-1010-jyanto-durga-durga-live|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222133728/http://www.washingtonbanglaradio.com/content/121578810-interview-arin-paul-film-maker-doshta-dosh-1010-jyanto-durga-durga-live|archive-date=22 February 2014|access-date=26 May 2018|website=Washington Bangla Radio}}</ref> |- |2008 |''చలో లెట్స్ గో'' |హరి | | |- |2008 |''హలో కోల్‌కతా'' |అనిమేష్ | |<ref>[http://www.upperstall.com/films/2008/hello-kolkata upperstall.com]: Hello Kkolkata {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121002192642/http://www.upperstall.com/films/2008/hello-kolkata|date=2 October 2012}}</ref> |- |2007 |''కలకత్తా నా ప్రేమ'' | | |<ref>[http://fest08.sffs.org/films/film_details.php?id=15 fest08'sffs.org]: Calcutta My Love {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080615024118/http://fest08.sffs.org/films/film_details.php?id=15|date=15 June 2008}}</ref><ref>[http://www.film.com/movies/calcutta-my-love/21376715 film.com]{{dead link|date=December 2015}}: Calcutta My Love</ref> |- |2007 |''మా సమయం'' | | |<ref>[http://www.film.com/movies/our-time/17063705 film.com]:Our Time {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101018144844/http://www.film.com/movies/our-time/17063705|date=18 October 2010}}</ref> |- |2007 |''కాల్'' |రతన్ | | |- |2007 |''బోనోభూమి'' | | | |- |2006 |''శరణార్థి'' |అశోక్ | |<ref>[https://archive.today/20120714112853/http://www.telegraphindia.com/1080806/jsp/entertainment/story_9651310.jsp telegraphindia.com], 6 August 2008, "He's fun"</ref> |- |2005 |''కంటటర్'' | | | |- |2005 |''నాదర్ చంద్'' | | | |- |2005 |''దిన్ ప్రతిదిన్'' | | | |} === టెలివిజన్ & వెబ్ సిరీస్ === {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !పేరు !పాత్ర !నెట్‌వర్క్ !భాష !గమనికలు |- | rowspan="2" |2023 |జెంటిల్‌మన్ |మేఘ్ |అడ్డాటైమ్స్ |బెంగాలీ |వెబ్ సిరీస్ |- |''శభాష్ ఫెలుడా'' |నిశికాంతో సర్కార్ |Zee5 |బెంగాలీ |వెబ్ సిరీస్ |- |2019-2020 |''రహస్య రోమంచ సిరీస్'' |జోంతు |హోఇచోయ్ |బెంగాలీ | వెబ్ సిరీస్<ref name="RRSS">{{cite news|url=https://bengali.indianexpress.com/entertainment/hoichoi-web-series-priyanka-sarkar-rudranil-ghosh-starrer-rahasya-romancho-series-review-129641/|title=ওয়েব সিরিজ রিভিউ: 'রহস্য রোমাঞ্চ সিরিজ'-এ রোমাঞ্চ নয়, শুধুই কৌতূহল জাগে|last1=Debnath|first1=Shanoli|date=10 August 2019|work=Indian Express Bangla|publisher=[[The Indian Express]]|language=bn-IN}}</ref> |- |2014 |''బ్యోమకేష్'' |బంగ్షిదార్ |ETV బంగ్లా |బెంగాలీ |TV సిరీస్ |} == అవార్డులు == * 2007: BFJA - ''కాంటాటర్'' ''&'' ''రెఫ్యూజీ'' రెండింటికీ ఉత్తమ సహాయ నటుడు అవార్డు<ref>[http://www.bfjaawards.com/legacy/pastwin/200770.htm www.bfjaawards.com] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100108192544/http://www.bfjaawards.com/legacy/pastwin/200770.htm|date=8 January 2010}}</ref><ref>{{cite news|url=http://telegraphindia.com/1080806/jsp/entertainment/story_9651310.jsp|title=He's fun!|date=6 August 2008|work=The Telegraph|access-date=13 September 2008|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140223051441/http://www.telegraphindia.com/1080806/jsp/entertainment/story_9651310.jsp|archive-date=23 February 2014|location=Calcutta, India}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== *{{IMDb name|2754475}} [[వర్గం:భారతీయ సినిమా నటులు]] ggodhjbk6y7ti0qwoko9yro8np7oalr వి. ఆర్. పంచముఖి 0 429717 4808197 4435651 2026-04-23T06:17:17Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808197 wikitext text/x-wiki {{Infobox economist | name = వి. ఆర్. పంచముఖి | image = V R Panchamukhi.jpg | image_size = | alt = | caption = | native_name = వదిరాజ్‌ పంచముఖి | native_name_lang = | birth_name=వదిరాజ్‌ రాఘవేంద్రచార్య పంచముఖి | birth_date = {{Birth date|1936|9|17|df=yes}} | birth_place = బాగల్‌కోట్ , కర్ణాటక | nationality = {{flag|India|name=భారతీయుడు}} | institutions = ది ఇండియన్ ఎకనోమెట్రిక్ సొసైటీ; ఇండియన్ ఎకనామిక్స్ అసోసియేషన్ <!-- or: | institutions = --> | school_tradition = | alma_mater = * కర్ణాటక విశ్వవిద్యాలయం * బాంబే యూనివర్సిటీ * ఢిల్లీ స్కూల్ ఆఫ్ ఎకనామిక్స్ | doctoral_advisor = | academic_advisors = | doctoral_students = | notable_students = | influences = | influenced = | contributions = | awards = * 2003 సంస్కృతానికి భారత రాష్ట్రపతి సర్టిఫికేట్ ఆఫ్ హానర్ * శ్రీ గురుసార్వభోమ రాఘవేంద్ర ప్రశస్తి - [[శ్రీ రాఘవేంద్ర స్వామి మఠం (మంత్రాలయం)|శ్రీ రాఘవేంద్ర స్వామి మఠం]], [[మంత్రాలయం]], 2016 * పాంచజన్య పురస్కారం, 2014 | memorials = | spouse =వేదవతి వి.పంచముఖి <!-- or: | spouses = --> | signature = <!-- filename only --> | url = | module = | repec_prefix = | repec_id = | notes = }} '''వదిరాజ్‌ రాఘవేంద్రచార్య పంచముఖి''' [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] రాష్ట్రానికి చెందిన ఆర్థికవేత్త & సంస్కృత పండితుడు. ఆయన సాహిత్యం & విద్యకు చేసిన సేవకుగాను 2025 సంవత్సరానికి కేంద్రం ప్రభుత్వం ప్రతిష్ఠాత్మక [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మ అవార్డును]] జనవరి 25న ప్రకటించింది.<ref name="అర్థశాస్త్రవేత్త... సాహిత్యాభిలాష">{{cite news |title=అర్థశాస్త్రవేత్త... సాహిత్యాభిలాష |url=https://www.eenadu.net/telugu-news/andhra-pradesh/general/1702/125015783 |accessdate=26 January 2025 |work= |publisher=Eenadu |date=26 January 2025 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20250126081838/https://www.eenadu.net/telugu-news/andhra-pradesh/general/1702/125015783 |archivedate=26 January 2025 |language=te}}</ref> == నిర్వహించిన పదవులు == === కార్యనిర్వాహక స్థానాలు === * ఛైర్మన్, ఇండియన్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ సోషల్ సైన్స్ రీసెర్చ్ (ICSSR) * మేనేజింగ్ ఎడిటర్, ఇండియన్ ఎకనామిక్ జర్నల్, ఇండియన్ ఎకనామిక్ అసోసియేషన్ * మేనేజింగ్ ట్రస్టీ, ఇండియన్ ఎకనామిక్ అసోసియేషన్ ట్రస్ట్ ఫర్ రీసెర్చ్ అండ్ డెవలప్‌మెంట్<ref>[http://www.indianeconomicjournal.org/iea-trust-for-r&d/index.php] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161020044112/http://indianeconomicjournal.org/iea-trust-for-r%26d/index.php|date=2016-10-20}}</ref> * వైస్-ఛైర్మన్, ఇండియన్ ఎకనామిక్ అసోసియేషన్ ట్రస్ట్ ఫర్ రీసెర్చ్ అండ్ డెవలప్‌మెంట్ * వైస్ ప్రెసిడెంట్, సుఖమోయ్ చక్రవర్తి మెమోరియల్ ట్రస్ట్ * గౌరవ విజిటింగ్ ప్రొఫెసర్, ఇన్స్టిట్యూట్ ఫర్ సోషల్ అండ్ ఎకనామిక్ చేంజ్ (ISEC)<ref>{{cite web|title=Honorary Visiting Professor, ISEC|url=http://www.isec.ac.in/VRPanchamukhi.htm|access-date=2016-12-14|website=Isec.ac.in|archive-date=2017-05-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20170530130220/http://www.isec.ac.in/VRPanchamukhi.htm|url-status=dead}}</ref> * అధ్యక్షుడు, దక్షిణాసియా ప్రాంతీయ సహకార సంఘం (సార్క్) ఆర్థిక సంఘం * ప్రెసిడెంట్, ఇండియన్ ఎకనామిక్ అసోసియేషన్, 1994 * ప్రెసిడెంట్, ది ఇండియన్ ఎకనోమెట్రిక్ సొసైటీ, 1998, 1999, 2000<ref>{{cite web|title=Conferences held under the Past Presidents|url=http://www.tiesindia.net/conference_held.html|access-date=2016-12-14|website=Tiesindia.net|archive-date=2015-03-27|archive-url=https://web.archive.org/web/20150327215543/http://www.tiesindia.net/conference_held.html|url-status=dead}}</ref> * కన్వీనర్, VIII వరల్డ్ ఎకనామిక్ కాంగ్రెస్ (న్యూఢిల్లీ), 1986 * ఫౌండర్ డైరెక్టర్ జనరల్, అన్‌లైన్డ్ & డెవలపింగ్ కంట్రీస్ కోసం రీసెర్చ్ అండ్ ఇన్ఫర్మేషన్ సిస్టమ్ (ఇప్పుడు అభివృద్ధి చెందుతున్న దేశాలకు RIS) * సభ్యుడు, పరిశోధనా సిబ్బంది, యునైటెడ్ నేషన్స్ ఇండస్ట్రియల్ డెవలప్‌మెంట్ ఆర్గనైజేషన్ (UNIDO), వియన్నా * రీసెర్చ్ ప్రొఫెసర్, సెంటర్ ఫర్ పాలసీ రీసెర్చ్, న్యూఢిల్లీ * ఆర్థిక శాస్త్ర ప్రొఫెసర్, ఇన్స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఎకనామిక్ గ్రోత్, ఢిల్లీ యూనివర్సిటీ * ఆర్థిక సలహాదారు, ఆర్థిక మంత్రిత్వ శాఖ (భారతదేశం) * సభ్య కార్యదర్శి, దిగుమతి-ఎగుమతి విధానాలు & విధానాలపై PC అలెగ్జాండర్ కమిటీ * చీఫ్ ఆఫ్ రీసెర్చ్ అండ్ అనాలిసిస్ డివిజన్, ట్రేడ్ డెవలప్‌మెంట్ అథారిటీ (TDA), న్యూఢిల్లీ; 1977-79లో TDA ఎగ్జిక్యూటివ్ డైరెక్టర్ * ఎకనామిక్ అఫైర్స్ ఆఫీసర్, రీసెర్చ్ అండ్ ప్లానింగ్ డివిజన్, యునైటెడ్ నేషన్స్ ఎకనామిక్ అండ్ సోషల్ కమిషన్ ఫర్ ఆసియా అండ్ పసిఫిక్ (UNESCAP) * లెక్చరర్, డిపార్ట్‌మెంట్ ఆఫ్ స్టాటిస్టిక్స్, బాంబే యూనివర్సిటీ * ఎకనామెట్రిక్స్‌లో సీనియర్ రీసెర్చ్ ఆఫీసర్/రీడర్, డిపార్ట్‌మెంట్ ఆఫ్ ఎకనామిక్స్, బాంబే యూనివర్సిటీ అతను UNCTAD, UNDP, ILO, ప్రపంచ బ్యాంక్, IMF వంటి బహుపాక్షిక సంస్థలు, G-77 & నాన్-అలైన్డ్ మూవ్‌మెంట్ (NAM) వంటి అంతర్-ప్రభుత్వ సంస్థలతో సహా అనేక UN సంస్థలకు సలహాదారుగా పనిచేశాడు . * ఛాన్సలర్, రాష్ట్రీయ సంస్కృత విద్యాపీఠం (డీమ్డ్ యూనివర్సిటీ), తిరుపతి, వరుసగా రెండు పర్యాయాలు * అధ్యక్షుడు, అఖిల భారత మాధ్వ సమ్మేళన, ఉడిపి === సలహా స్థానాలు === * వ్యవస్థాపక సభ్యుడు, మద్రాస్ స్కూల్ ఆఫ్ ఎకనామిక్స్<ref>{{cite web|title=Member, Madras School of Economics|url=http://www.mse.ac.in/generalmembers.asp|access-date=2016-12-14|website=Mse.ac.in|archive-date=2016-09-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20160923101248/http://www.mse.ac.in/generalmembers.asp|url-status=dead}}</ref> * వ్యవస్థాపక సభ్యుడు, ఇండియన్ కౌన్సిల్ ఫర్ రీసెర్చ్ ఆన్ ఇంటర్నేషనల్ ఎకనామిక్ రిలేషన్స్<ref>{{cite web|title=Founding Member of ICRIER|url=http://icrier.org/pdf/AnnualReport09.pdf|access-date=2016-12-14|website=Icrier.org|archive-date=2016-08-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20160807151109/http://icrier.org/pdf/AnnualReport09.pdf|url-status=dead}}</ref> * ఇండియన్ ఓవర్సీస్ బ్యాంక్ డైరెక్టర్ల బోర్డు సభ్యుడు * సభ్యుడు, డైరెక్టర్ల బోర్డు, రిస్క్ క్యాపిటల్ & టెక్నాలజీ ఫైనాన్స్ కార్పొరేషన్ లిమిటెడ్. * సభ్యుడు, డైరెక్టర్ల బోర్డు, ఇండస్ట్రియల్ ఫైనాన్స్ కార్పొరేషన్ ఆఫ్ ఇండియా ( IFCI Ltd ); IDBI యొక్క నామినీ * శ్రీ రామ్ సెంటర్ ఫర్ ఇండస్ట్రియల్ రిలేషన్స్ బోర్డ్ ఆఫ్ గవర్నర్స్ సభ్యుడు * సభ్యుడు, గవర్నింగ్ బాడీ, సెంటర్ ఫర్ మల్టీ-డిసిప్లినరీ డెవలప్‌మెంట్ రీసెర్చ్ (CMDR), ధార్వాడ్<ref>{{cite web|title=CMDR Governing Council|url=http://www.cmdr.ac.in/menu_content.aspx?sub_id=3|access-date=2016-12-14|website=Cmdr.ac.in|archive-date=2016-10-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20161023011844/http://cmdr.ac.in/menu_content.aspx?sub_id=3|url-status=dead}}</ref> * సభ్యుడు, గవర్నింగ్ బాడీ, ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ లేబర్ డెవలప్‌మెంట్, జైపూర్ * ఇండియన్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ ఫారిన్ ట్రేడ్ పాలకమండలి సభ్యుడు * ఇండియన్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ సౌత్ ఏషియన్ కో-ఆపరేషన్, పాలకమండలి సభ్యుడు * జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ యూనివర్సిటీలోని అకడమిక్ కౌన్సిల్ సభ్యుడు అతను తన చురుకైన పరిశోధన & జ్ఞాన వ్యాప్తిని ఇలా కొనసాగిస్తున్నాడు: * కులపతి (ప్రస్తుతం), శ్రీ గురుసార్వభౌమ సంస్కృత విద్యాపీఠం, మంత్రాలయం (AP) * ఎగ్జిక్యూటివ్ డైరెక్టర్, గురుసార్వభౌమ సంశోధన మందిరం, మంత్రాలయం * ఇండియన్ ఎకనామెట్రిక్ సొసైటీ ట్రస్ట్ ఛైర్మన్ * ప్రెసిడెంట్, నేషనల్ ఇన్స్టిట్యూట్ ఆఫ్ వేదిక్ సైన్స్, బెంగళూరు == పుస్తకాలు & ప్రచురణలు == === ఆర్థికశాస్త్రంలో === పంచముఖి రచించిన పుస్తకాలలో అర్థశాస్త్రంలోని వివిధ కోణాలలో లోతైన అంతర్దృష్టిని చూడవచ్చు. * భారతదేశ వాణిజ్య విధానాలు - పరిమాణాత్మక విశ్లేషణ; కాన్సెప్ట్ పబ్లిషర్స్ 1978<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=9-UNNj5VWF4C&q=Panchamukhi+Effective+Rates+of+Protection+and+Domestic+Resource+Cost&pg=PA306|title=Trade Policies of India: A Quantitative Analysis|year=1978|page=306|access-date=2016-12-14}}</ref> * ఉత్పత్తి & ప్రణాళిక - కర్ణాటక ప్రాంతీయ ఆర్థిక వ్యవస్థ యొక్క పరిమాణాత్మక అధ్యయనం; సెంటర్ ఫర్ మల్టీ-డిసిప్లినరీ డెవలప్‌మెంట్ రీసెర్చ్ 1981 * థర్డ్ వరల్డ్‌లో క్యాపిటల్ ఫార్మేషన్ & అవుట్‌పుట్; RIS 1986 కోసం రేడియంట్ పబ్లిషర్స్ * మూడవ ప్రపంచం & ప్రపంచ ఆర్థిక వ్యవస్థ (KM రాయ్‌పురియా, రాజేష్ మెహతా, నగేష్ కుమార్‌లతో సంయుక్తంగా); RIS 1986 కోసం రేడియంట్ పబ్లిషర్స్ * ప్రణాళిక, అభివృద్ధి & ప్రపంచ ఆర్థిక క్రమం; RIS 1987 కోసం రేడియంట్ పబ్లిషర్స్ * భారత ఆర్థిక వ్యవస్థలో అభివృద్ధి ప్రక్రియ (ప్రొఫె. పి.ఆర్. బ్రహ్మానందతో సంయుక్తంగా సవరించబడింది); హిమాలయ పబ్లిషర్స్ 1987 * మనీ అండ్ ఫైనాన్స్ ఇన్ వరల్డ్ ఎకనామిక్ ఆర్డర్ (KM రాయ్‌పురియా, రామేశ్వర్ టాండన్‌లతో సంయుక్తంగా సవరించబడింది); ఇండస్ పబ్లిషింగ్ హౌస్ 1987 * సెక్టార్ ప్రతిపాదనలు (వాల్యూం. 2) ఆర్థికాభివృద్ధిలో పరిశ్రమ & వ్యవసాయం మధ్య సంతులనం ( జెఫ్రీ జి. విలియమ్సన్‌తో సంయుక్తంగా సవరించబడింది ); మాక్‌మిలన్స్ 1988 * భారతదేశంలో ఎగుమతి ఫైనాన్సింగ్ (ఇతరులతో కలిసి); పరిశోధన & సమాచార వ్యవస్థ 1991 * భారతదేశంలో ఎకనామిక్స్ టీచింగ్ (జాయింట్‌గా ఎడిట్ చేయబడింది); ఆసక్తి ప్రచురణలు 1991 * భారతీయ ఆర్థిక వ్యవస్థ: విధాన దృక్పథం (ఉమ్మడిగా సవరించబడింది); ఆసక్తి ప్రచురణలు 1991 * ఆసియాలో ఎకనోమెట్రిక్ మోడలింగ్, ఫోర్‌కాస్టింగ్ (ESCAPతో సవరించబడింది); ఐక్యరాజ్యసమితి 1991 * ఫిస్కల్ మేనేజ్‌మెంట్ ఆఫ్ ది ఇండియన్ ఎకానమీ; ఆసక్తి ప్రచురణలు 1992 * వాణిజ్య, ఉత్పత్తి ఇంట్రా-సౌత్ పొటెన్షియల్స్‌లో కాంప్లిమెంటరిటీ (ఇతరులతో కలిసి); SAGE ప్రచురణలు 1995 * ఆసియా ఆర్థిక ప్రాంతం వైపు (డా. రెహ్మాన్ శోభన్, బంగ్లాదేశ్‌తో సంయుక్తంగా సవరించబడింది); మాక్‌మిలన్ ఇండియా 1995 === సంస్కృతం & తత్వశాస్త్రంలో === పంచముఖి సంస్కృతం, కన్నడ, ఆంగ్ల భాషలలో ఇండాలజీ & ఫిలాసఫీపై అనేక పుస్తకాలు రాశారు. * భారతీయ ఆర్థిక సర్వే (సంస్కృతం) (భారత ఆర్థిక సర్వే); రాష్ట్రీయ సంస్కృత విద్యాపీఠం, తిరుపతి 2000<ref>{{cite web|title=Economic Survey of India by V. R. Panchamukhi at Mlbd Books|url=https://www.mlbd.com/BookDecription.aspx?id=17610&Economic%20Survey%20of%20India&isbn&&&|access-date=2016-12-14|website=Mlbd.com}}{{Dead link|date=ఫిబ్రవరి 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * వన్-సెల్ఫ్ మేనేజింగ్: శ్రీ భగవద్గీత - థియరీ & ప్రాక్టీస్; మోతీలాల్ బనారసిదాస్ 2000<ref>{{cite web|title=Managing One-Self by V. R. Panchamukhi, 8187322071, 9788187322078 at Mlbd Books|url=https://www.mlbd.com/BookDecription.aspx?id=5810|access-date=2016-12-14|website=Mlbd.com|archive-date=2016-09-14|archive-url=https://web.archive.org/web/20160914151727/https://www.mlbd.com/BookDecription.aspx?id=5810|url-status=dead}}</ref> * ఆర్థిక అభివృద్ధి & నిర్వహణపై భారతీయ శాస్త్రీయ ఆలోచనలు; బుక్‌వెల్ పబ్లికేషన్ 2000<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=_svgPQAACAAJ|title=Indian Classical Thoughts on Economic Development and Management|author=V.R. Panchamukhi|date=2000-01-01|publisher=Bookwell Publications|isbn=8185040435|access-date=2016-12-14}}</ref> * కావ్యకుసుమాకర: (కావ్యకుసుమాకర) - సంస్కృత పద్యాల సంకలనం; రాష్ట్రీయ సంస్కృత విద్యాపీఠం, తిరుపతి 2002 * భారతీయ వారసత్వంలో మానవ శాస్త్రం; బెంగుళూరులోని నేషనల్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ వేదిక్ సైన్సెస్ కోసం అమర్ గ్రంథ్ పబ్లికేషన్స్ * బాదరాయణుడి బ్రహ్మ సూత్రాలు - మధ్వ తత్వానికి అవసరమైనవి; ఆసక్తి ప్రచురణలు 1989 * బ్రహ్మసూత్రదీపికా (బ్రహ్మసూత్రదీపిక) - శ్రీ రాఘవేంద్ర తీర్థ యొక్క తంత్రదీపిక & శ్రీ జగన్నాథ తీర్థ సూత్రదీపిక ఆధారంగా ఆంగ్ల గమనికలు; రాష్ట్రీయ సంస్కృత విద్యాపీఠం, తిరుపతి 2002 * श्रीमन्युसूक्त (శ్రీ మన్యు సూక్తం) - శ్రీ ధీరేంద్ర తీర్థ యొక్క వ్యాఖ్యానం ఆధారంగా ఇంగ్లీష్, కన్నడ అనువాదం; స్వతంత్ర ప్రచురణ * శ్రీ యోగీంద్ర తారావళి - శ్రీ సుమతీంద్రతీర్థ కూర్పు యొక్క కన్నడ, ఆంగ్ల అనువాదం; శ్రీ గురు సర్వభౌమ సంస్కృత విద్యాపీఠం 1993 * వియన్నాలో నిర్వహించిన శ్రీ భగవద్గీత & మనస్సు - ఉపన్యాస శ్రేణి; స్వతంత్ర ప్రచురణ * విచారవైభవం (విచారవైభవం) - ఇండాలజీపై వ్యాసాలు; రాష్ట్రీయ సంస్కృత విద్యాపీఠం, తిరుపతి 2000 * భారతీయ అర్థశాస్త్రం (సంస్కృతం) (భారతీయ అర్థశాస్త్రం); రాష్ట్రీయ సంస్కృత సంస్థానం, న్యూఢిల్లీ, 1998 పంచముఖి అనేక మోనోగ్రాఫ్‌లు, అనువాదాలు & చిన్న వ్యాసాలను రచించారు. అతను అనేక విశ్వవిద్యాలయాలకు ఛాన్సలర్, ముఖ్య అతిథిగా ఆలోచింపజేసే కాన్వొకేషన్ ప్రసంగాలను అందించాడు. == అవార్డులు & గుర్తింపు == అతను ఎకనామిక్స్, ఇండాలజీకి తన పండిత రచనలకు అనేక అవార్డులు, అనులేఖనాలను గెలుచుకున్నాడు * సంస్కృతం 2003కి భారత రాష్ట్రపతి సర్టిఫికేట్ ఆఫ్ హానర్<ref>{{cite web|title=President's Award Sanskrit Scholar|url=http://mhrd.gov.in/sites/upload_files/mhrd/files/upload_document/awardees2003.pdf|access-date=2016-12-14|website=Mhrd.gov.in}}</ref> * విశిష్ట సంస్కృత సేవా వ్రతి - రాష్ట్రీయ సంస్కృత సంస్థానం, న్యూఢిల్లీ * వాచస్పతి - లాల్ బహదూర్ శాస్త్రి సంస్కృత విశ్వవిద్యాలయం, న్యూఢిల్లీ 2008<ref>{{cite web|title=&#124; Shri Lal Bahadur Shastri Rashtriya Sanskrit Vidyapeetha &#124; Convocation|url=http://www.slbsrsv.ac.in/newconvocation.asp|access-date=2016-12-14|website=Slbsrsv.ac.in}}</ref> * భారతరత్న ఎం విశ్వేశ్వరయ్య ప్రశస్తి - స్వదేశీ విజ్ఞాన సమ్మేళన, గుల్బర్గా విశ్వవిద్యాలయం, కర్ణాటక<ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/tp-karnataka/sanskrit-scholar-receives-award/article2457968.ece|title=M. Visvesvaraya Science Award|date=15 September 2011|newspaper=The Hindu|access-date=2016-12-14}}</ref><ref>{{cite web|title=Vishweshvarayya Vignan Puraskar-2011|url=http://www.newindianexpress.com/states/karnataka/article362173.ece|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160915181448/http://www.newindianexpress.com/states/karnataka/article362173.ece|archive-date=15 September 2016|access-date=2016-12-14|website=Newindianexpress.com}}</ref> * కర్ణాటక రాజ్యోత్సవ అవార్డు - [[కర్ణాటక ప్రభుత్వం]]<ref>{{Cite web|title=Profile of Rajyotsava Award Recipients (Year-Wise)|url=https://www.karnataka.gov.in/page/Awards/State%20Awards/Rajyotsava+Awards/en|access-date=8 June 2023|website=Karnataka Government}}</ref> * శ్రీ గురుసార్వభోమ రాఘవేంద్ర అనుగ్రహ ప్రశస్తి - [[శ్రీ రాఘవేంద్ర స్వామి మఠం (మంత్రాలయం)|శ్రీ రాఘవేంద్ర స్వామి మఠం]], [[మంత్రాలయం]], 2016<ref>{{cite web|date=2016-08-19|title=Poorvaradhane Evening Session – Sri Raghavendra Swamy Matha, Mantralayam|url=https://srsmatha.org/poorvaradhane-evening-session/|access-date=2016-12-14|website=Srsmatha.org}}{{Dead link|date=ఫిబ్రవరి 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * గీతం ఫౌండేషన్ వార్షిక అవార్డు - గీతం విశ్వవిద్యాలయం, విశాఖపట్నం, 2013 <ref>{{cite web|date=10 August 2013|title=Gitam Foundation Annual Award-2013|url=http://www.thehansindia.com/posts/index/Andhra-Pradesh/2013-08-10/Gitam-Foundation-Award-for-eminent-economist-/68891|access-date=2016-12-14|website=Thehansindia.com}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/tp-andhrapradesh/gitam-award-for-panchamukhi/article5006089.ece|title=Annual GITAM Foundation award to noted economist and Sanskrit scholar V.R. Panchamukhi|date=8 August 2013|newspaper=The Hindu|access-date=2016-12-14}}</ref> * [[పద్మ పురస్కార గ్రహీతల జాబితా - 2025|2025]]: [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]]<ref name="పద్మ అవార్డులు ప్రకటించిన కేంద్రం -">{{cite news|url=https://navatelangana.com/center-where-padma-awards-are-announced/|title=పద్మ అవార్డులు ప్రకటించిన కేంద్రం -|date=25 January 2025|accessdate=26 January 2025|archiveurl=https://web.archive.org/web/20250126062741/https://navatelangana.com/center-where-padma-awards-are-announced/|archivedate=26 January 2025}}</ref><ref name="Full list of Padma Awards 2025">{{cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/full-list-of-padma-awards-2025/article69141094.ece|title=Full list of Padma Awards 2025|date=25 January 2025|access-date=25 January 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250125180026/https://www.thehindu.com/news/national/full-list-of-padma-awards-2025/article69141094.ece|archive-date=25 January 2025|publisher=The Hindu|language=en-IN}}</ref> ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:కర్ణాటక వ్యక్తులు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కారం పొందిన కర్ణాటక వ్యక్తులు]] 2xhxulradqmhl5ts8jwxce453ozcxqm లిజిల్జనా రాయ్చెవిక్ 0 430630 4808146 4548473 2026-04-23T01:58:48Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808146 wikitext text/x-wiki '''లిజిల్జనా రైసెవిక్''' (జననం 29 జూన్ 1947) [[సెర్బియా]], మోంటెనెగ్రోలో మానవ హక్కులు, మహిళా హక్కుల కార్యకర్త. ఆమె 2006లో ఆమ్నెస్టీ ఇంటర్నేషనల్  గినెట్టా సాగన్ ఫండ్ అవార్డు గ్రహీత. రైసెవిక్ మోంటెనెగ్రో ఎస్ఓఎస్ లైన్ను సృష్టించారు, ఇది ఆ దేశంలో దుర్వినియోగ సంబంధాలలో మహిళలకు వనరులను అందించడం ద్వారా మహిళలకు సేవలందించిన మొదటి స్వచ్ఛంద సంస్థ. ఎస్ఓఎస్ లైన్కు కాల్ చేసే మహిళలకు అదనపు సహాయం, ఉండటానికి సురక్షితమైన ప్రదేశం, అలాగే వైద్య, మానసిక, న్యాయ సహాయం అవసరమని గమనించిన తరువాత, రైసెవిక్ గృహ హింస బాధితుల కోసం మోంటెనెగ్రోలో మొదటి ఆశ్రయమైన ఉమెన్స్ సేఫ్ హౌస్ను స్థాపించాడు. సేఫ్ హౌస్ తో, ఆమె మాంటెనెగ్రో పార్లమెంటులో సాక్షుల రక్షణ చట్టాన్ని ఆమోదించడానికి విజయవంతంగా లాబీయింగ్ చేసింది.<ref name="amnestyusa.org">{{cite web|title=Ginetta Sagan Award Winners|url=http://www.amnestyusa.org/about-us/grants-and-awards/ginetta-sagan-fund/ginetta-sagan-award-winners|publisher=Amnesty International|accessdate=26 April 2014}}</ref> == జీవితచరిత్ర == రైసెవిక్ [[మాంటెనెగ్రో|మోంటెనెగ్రో]]<nowiki/>లోని పోడ్గోరికాలో జన్మించారు. ఆమె తండ్రి మిలోవన్ పెట్రోవిక్, తల్లి ల్యూబోవ్, మిన్స్క్కు చెందిన బెలారస్. రైసెవిక్ పోడ్గోరికాలోని ఉన్నత పాఠశాలకు హాజరయ్యారు, అక్కడ ఆమె తల్లి రష్యన్ భాషను బోధించింది; ఆమె వాలీబాల్ ఆడింది, "బుడో టోమోవిక్" అనే సాంస్కృతిక సంఘంలో సభ్యురాలు. ఉన్నత పాఠశాల తరువాత, ఆమె నిసిక్  లోని హిస్టరీ అండ్ జాగ్రఫీ ఫ్యాకల్టీలో ప్రవేశించింది. ఆమె తన కాబోయే భర్త ఆండ్రూ లోకా రైసెవికా (మ. 1994) యువ న్యాయవాదిగా ఉన్నప్పుడు కలుసుకుంది; తరువాత మాంటెనెగ్రిన్ అంతర్గత వ్యవహారాల మంత్రిత్వ శాఖకు డిప్యూటీ మినిస్టర్ అయ్యారు. వీరికి ముగ్గురు సంతానం, ఒక కుమార్తె, ఇద్దరు కుమారులు ఉన్నారు.<ref>{{Cite journal |last=Abalia |first=J.O. |date=2014 |title=Annual meeting of experimental biology (ES), San Diego, California, USA - April 26-30, 2014 |url=https://doi.org/10.1358/dof.2014.39.6.2170593 |journal=Drugs of the Future |volume=39 |issue=6 |pages=429 |doi=10.1358/dof.2014.39.6.2170593 |issn=0377-8282}}</ref> ఆమె 1970 నుండి 1999 లో పదవీ విరమణ చేసే వరకు పొడ్గోరికాలోని మెడికల్ ఇన్స్టిట్యూట్లో పనిచేసింది. 1985 నుంచి 1989 వరకు యూనియన్ ఆఫ్ మెడికల్ వర్కర్స్ కు అధ్యక్షురాలిగా పనిచేశారు. ఆమె లిబరల్ అలయన్స్ ఆఫ్ మోంటెనెగ్రో కోసం మునిసిపల్ పార్లమెంటులో ఎన్నికైన కౌన్సిలర్ గా కూడా పనిచేసింది. 1996 లో, ఆమె  మాంటెనెగ్రోలో మొదటి మహిళా స్వచ్ఛంద సంస్థను స్థాపించింది, ఇది గృహ హింస బాధితుల కోసం హాట్లైన్,, 1999 వరకు దాని సమన్వయకర్తగా పనిచేసింది. ఆ సంవత్సరంలో, ఆమె మాంటెనెగ్రోలో గృహ హింస బాధితులకు మొదటి ఆశ్రయం అయిన ఉమెన్స్ సేఫ్ హౌస్ అనే స్వచ్ఛంద సంస్థను స్థాపించింది. 2001 లో, ఆమె మానవ అక్రమ రవాణా బాధితుల రక్షణ కోసం మోంటెనెగ్రిన్ ప్రాజెక్ట్ బోర్డులో సభ్యురాలిగా చేరింది. గృహ హింస, మానవ అక్రమ రవాణా బాధితులతో కలిసి పనిచేయడంతో పాటు, రైసిక్ ఈ సమస్యలపై పోలీసులు, రాష్ట్ర అధికారులకు అవగాహన కల్పిస్తుంది.<ref>{{cite web|title=Razgovori sa fenomenalnim ženama (Conversations with phenomenal women)|url=http://www.womenngo.org.rs/zenski-pokret/feministicka-literatura/intervjui-razgovori-sa-fenomenalnim-zenama|publisher=Autonomni Zenski Centar Biograd|language=Serbian|accessdate=26 April 2014|archive-date=26 ఏప్రిల్ 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140426232803/http://www.womenngo.org.rs/zenski-pokret/feministicka-literatura/intervjui-razgovori-sa-fenomenalnim-zenama|url-status=dead}}</ref> == కెరీర్ == 1970లో పొడ్గోరికాలోని మెడికల్ ఇనిస్టిట్యూట్ లో ఉద్యోగం చేసిన జిల్జానా, 1985 నుంచి 1989 వరకు మెడికల్ వర్కర్స్ యూనియన్ అధ్యక్షురాలిగా పనిచేశారు. 1999లో పదవీ విరమణ చేశారు. అంతేకాకుండా ఆమె రాజకీయాల్లోకి వచ్చారు. లిబరల్ అలయెన్స్ ఆఫ్ మోంటెనెగ్రో తరఫున మునిసిపల్ పార్లమెంటులో కౌన్సిలర్ గా పలు పర్యాయాలు ఎన్నికయ్యారు. 1996 లో, ఆమె మోంటెనెగ్రోలో మొదటి మహిళా ప్రభుత్వేతర సంస్థ అయిన ఎస్ఓఎస్ హాట్లైన్ ఫర్ విక్టిమ్స్ ఆఫ్ డొమెస్టిక్ వయోలెన్స్ ను స్థాపించింది, ఇక్కడ ఆమె 1999 వరకు ప్రధాన సమన్వయకర్తగా పనిచేసింది. 1999 లో, ఆమె సేఫ్ ఉమెన్స్ హౌస్ <ref name=":0">{{Cite web|date=2023-04-25|title=Sigurna Ženska Kuća|url=http://szk.co.me/|access-date=2023-06-12}}</ref>అనే [[ప్రభుత్వేతర సంస్థ]]<nowiki/>ను స్థాపించింది, ఇది మోంటెనెగ్రోలో [[గృహ హింస]]<nowiki/>కు గురైన బాధితులకు మొదటి, ఇప్పటివరకు ఏకైక ఆశ్రయం. 2001లో, ఈ సంస్థలో మానవ అక్రమ రవాణా బాధితుల కోసం మరొక ఆశ్రయాన్ని ప్రారంభించారు. == అవార్డులు == 2003లో  ''[[బెల్‌గ్రేడ్|బెల్ గ్రేడ్]]'' కు చెందిన వార్తాపత్రిక వ్రెమ్ ఆమెను "పర్సన్ ఆఫ్ ది ఇయర్"గా ఎంపిక చేసింది ఈమె 2006లో గినెట్టా సాగన్ ఫండ్ అవార్డు గ్రహీత.<ref>{{cite web|date=5 January 2004|title="Vreme": Najuspešnija ličnost Ljiljana Raičević|url=http://www.vesti.rs/Drustvo/Vreme-Najuspesnija-licnost-Ljiljana-Raicevic.html|work=vesti.rs|publisher=Vesti|accessdate=26 April 2014}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:1947 జననాలు]] 6smc2fyvwuwlesazosolbdcznaa8hem రిచా ముఖర్జీ 0 432889 4808077 4647804 2026-04-22T19:32:32Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808077 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రిచా ముఖర్జీ | image = | caption = 2025లో రిచా ముఖర్జీ | birth_name = రిచా ముఖర్జీ | birth_date = {{birth date and age|1999|7|2|df=y}} | birth_place = [[నోయిడా]], [[ఉత్తర ప్రదేశ్]], [[భారతదేశం]] | death_date = | death_place = | nationality = భారతీయురాలు | occupation = నటి | yearsactive = 2005–ప్రస్తుతం }} '''5ర్జీ''' మహాభారతంలో [[ఉత్తర]], బెగుసరాయ్ లో గుడ్డీ ఠాకూర్, మేరే అంగ్నే మెయిన్ లో ఆరతి శ్రీవాస్తవ పాత్రలకు ప్రసిద్ధి చెందిన భారతీయ టెలివిజన్ నటి.<ref>{{Cite news|url=http://www.hindustantimes.com/tv/richa-mukherjee-replaces-ekta-kaul-with-a-meek-character-as-the-lead-in-mere-angne-mein/story-tpQ5e1gk1BfX21Jd1X4caO.html|title=Richa Mukherjee replaces Ekta Kaul with a meek character as the lead in Mere Angne Mein|date=2017-03-02|work=Hindustan Times|access-date=2017-05-02|language=en}}</ref> [[పార్థో ఘోష్]] దర్శకత్వం వహించిన 2022 రొమాంటిక్ డ్రామా, ప్యార్ మే తోడా ట్విస్ట్ ను [[మంజు భారతి]] నిర్మించింది, ఇందులో ముఖేష్ జె భారతితో రిచా ముఖర్జీ నటించింది.<ref>{{Cite web|title=एक्टर मुकेश भारती और प्रोड्यूसर मंजू भारती ने जीता शोबिज आइकन अवार्ड 2020|url=https://hindi.news18.com/news/entertainment/actor-mukesh-bharti-and-producer-manju-bharti-won-the-showbiz-icon-award-2020-3390230.html|access-date=23 September 2024|website=News18 हिंदी|language=hi|archive-date=20 ఫిబ్రవరి 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250220033845/https://hindi.news18.com/news/entertainment/actor-mukesh-bharti-and-producer-manju-bharti-won-the-showbiz-icon-award-2020-3390230.html|url-status=dead}}</ref> === ఫిల్మోగ్రఫీ === === సినిమాలు === {| class="wikitable plainrowheaders sortable" ! scope="col" |సంవత్సరం ! scope="col" |శీర్షిక ! scope="col" |పాత్ర ! class="unsortable" scope="col" |గమనిక ! class="unsortable" scope="col" |మూలం |- |2022 ! scope="row" |''ప్యార్ మే తోడా ట్విస్ట్'' |మాయా | | |} === టెలివిజన్ === {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !శీర్షిక !పాత్ర !మూలం |- | rowspan="2" |2006–2007 |''ధర్తి కా వీర్ యోధ పృథ్వీరాజ్ చౌహాన్'' |వైశాలి | |- |''ఘర్ కీ లక్ష్మీ బేటియాం'' |సరస్వతి | |- | rowspan="2" |2007 |''మ్యాన్ మే హై విశ్వాస్'' |కామియో | |- |''కస్తూరి'' |కస్తూరి | |- | rowspan="3" |2008 |''కుంకుమ్-ఏక్ ప్యారా సా బంధన్'' |చైల్డ్ కుంకుమ్ మిశ్రా | |- |''మాతా కి చౌకీ'' |చైల్డ్ వైష్ణవి | |- |రామాయణ్ |యంగ్ [[శ్రుతకీర్తి]] | |- | rowspan="1" |2009–2010 |''అగ్లే జనం మోహే బితియా హి కిజో'' |రేఖా |<ref name="AJMBHK">{{Cite news|url=http://www.zeetv.com/Zee_Serial.aspx?zsid=117|title=Agle Janam Mohe Bitiya Hi Kijo|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090514060449/http://www.zeetv.com/Zee_Serial.aspx?zsid=117|archive-date=2009-05-14|publisher=zeetv.com|year=2010}}</ref> |- | rowspan="1" |2011 |''ఏక్ నయీ ఛోటీ సి జిందగీ'' |ఇషా | |- | rowspan="1" |2012 |''క్రైమ్ పెట్రోల్'' |విద్యార్థి |<ref name="CRPTL">{{Cite news|url=http://www.setindia.com/show_details.php?sid=34|title=Crime Patrol|publisher=setindia.com|year=2012}}</ref> |- | rowspan="1" |2013 |''పునార్ వివాహ్-ఏక్ నయీ ఉమేద్'' |మున్ని |<ref>{{Cite news|url=http://www.zeetv.com/shows/punar-vivah-zindagi-milegi-dobara|title=Punar Vivah - Ek Nayi Umeed|publisher=zeetv.com|year=2013}}</ref> |- | rowspan="1" |2014 |''మహాభారత్'' |[[ఉత్తర]] | |- |2015 |''ప్యార్ తునే క్యా కియా'' |శివానీ | |- |2015–2016 |''బెగుసరాయ్'' |గుడ్డి | |- | rowspan="2" |2016 |''సూర్యపుత్ర కర్ణ'' |లక్ష్మణ | |- |''నాగార్జున-ఏక్ యోధ'' |ఊర్మి | |- |2017 |''మేరే అంగే మే'' |ఆరతి "చర్ని" శివం శ్రీవాస్తవ | |- |2018 |''హేకౌనక హై?'' |మాయా | |- |2019 |''అఘోరి'' |కౌరవి (కంకాలి) | |} == మూలాలు == [[వర్గం:1999 జననాలు]] [[వర్గం:21వ శతాబ్దపు భారతీయ నటీమణులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:All articles with unsourced statements]] 2qkab2127fo5t107u42em7rei4u74tb వాసవి మహిళా కళాశాల (కర్నూలు) 0 433224 4808195 4428893 2026-04-23T06:07:09Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808195 wikitext text/x-wiki {{Infobox university | name = వాసవి మహిళా కళాశాల | established = 1998 | affiliation = [[రాయలసీమ విశ్వవిద్యాలయం]] | coordinates = [[కర్నూలు]], [[ఆంధ్రప్రదేశ్|ఆంధ్రప్రదేశ్‌]] }} '''వాసవి మహిళా కళాశాల''' అనేది [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] రాష్ట్రంలోని [[కర్నూలు|కర్నూలులో]] ఉన్న ఒక [[కళాశాల]]. == వివరాలు == ఇది 1998లో ప్రారంభించబడింది. ఇది [[రాయలసీమ విశ్వవిద్యాలయం|రాయలసీమ విశ్వవిద్యాలయానికి]] అనుబంధంగా ఉంది.<ref>{{Cite web|title=Vasavi Mahila Kalasala, Vasavi Mahila Kalasala Admission, Address, Vasavi Mahila Kalasala Courses, Ranking, Contact Details, Location Map|url=http://www.studyguideindia.com/Colleges/Arts-Science/vasavi-mahila-kalasala.html}}</ref> == కోర్సులు == ఇందులో సైన్స్, ఐటీ & సాఫ్ట్‌వేర్, అకౌంటింగ్ & కామర్స్, హ్యుమానిటీస్ & సోషల్ సైన్సెస్, బిజినెస్ & మేనేజ్‌మెంట్ స్టడీస్ వంటి వివిధ విభాగాలలో అనేక అండర్ గ్రాడ్యుయేట్ స్థాయి కోర్సులను అందిస్తుంది. బి.ఎస్సీ, బిసిఎ, బి.కాం, బి.ఎ., బిబిఎ వంటి కోర్సుల కోసం సంవత్సరానికి 430 మంది విద్యార్థులను చేర్చుకుంటుంది. దీనికి అదనంగా, ఈ సంస్థ పూర్తి సమయం మోడ్‌లో అందించబడిన 16 కోర్సులను అందిస్తుంది.<ref>{{Cite web|title=Vasavi Mahila Kalasala|url=https://www.shiksha.com/college/vasavi-mahila-kalasala-kurnool-68911|access-date=2025-02-22|website=www.shiksha.com}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:ఆంధ్రప్రదేశ్ కళాశాలలు]] [[వర్గం:1998 స్థాపితాలు]] [[వర్గం:కర్నూలు]] tq17vhe2na79f0p6jgdj4rrao7qcgtr భైక్సుకి లిపి 0 434003 4808070 4430775 2026-04-22T17:43:14Z Symphonicallyu 110871 4808070 wikitext text/x-wiki {{Orphan|date=ఫిబ్రవరి 2025}} {{Infobox Writing system|name=Bhaiksuki|type=[[abugida]]|sample=Bhaiksuki Varnamala.png|languages=[[Sanskrit]]|time=c. 11th–12th century AD <ref>{{cite web|url=http://skyknowledge.com/bhaiksuki.htm|title=Bhaiksuki script|first=Ian|last=James|date=2012-04-16|access-date=2016-06-22}}</ref>|iso15924=Bhks|unicode=[https://www.unicode.org/charts/PDF/U11C00.pdf U+11C00&ndash;U+11C6F]|fam1=[[Egyptian hieroglyphs|Egyptian]]|fam2=[[Proto-Sinaitic]]|fam3=[[Phoenician alphabet|Phoenician]]|fam4=[[Aramaic alphabet|Aramaic]]|fam5=[[Brahmi script|Brahmi]]|fam6=[[Gupta script|Gupta]]|sisters=[[Sharada script|Sharada]], [[Tibetan script|Tibetan]], [[Siddham script|Siddham]], [[Kalinga script|Kalinga]]|footnotes=}}  భైక్సుకి (సంస్కృతం: भैक्षुकी, Bhaiksuki: {{Script|Bhks|𑰥𑰹𑰎𑰿𑰬𑰲𑰎𑰱}})) అనేది 11వ , 12వ శతాబ్దాలలో భారతదేశంలో అభివృద్ధి చెందిన ఒక బ్రాహ్మీ-ఆధారిత లిపి. దీనిని "బాణం-తలల లిపి" లేదా "పాయింట్-తలల లిపి" అని ఆంగ్లంలో పిలుస్తారు. ఈ లిపి మరొక పేరు "సింధురా", ఇది టిబెట్‌లో కనీసం మూడు శతాబ్దాలుగా ఉపయోగించబడింది.1] లిపి వాడకాన్ని చూపించే రికార్డులు ప్రధానంగా భారతదేశంలోని ప్రస్తుత [[బీహార్]], [[పశ్చిమ బెంగాల్]] రాష్ట్రాల్లో, [[బంగ్లాదేశ్]] ప్రాంతాలలో కనిపించాయి. టిబెట్, నేపాల్ , బర్మాలో కూడా రికార్డులు ఉన్నాయి.టిబెట్, [[నేపాల్]] , [[మయన్మార్|బర్మా]] కూడా రికార్డులు ఉన్నాయి. == ప్రస్తుత లిఖిత ప్రతులు == భైక్సుకి లిపి బ్రాహ్మీ లిపి నుండి ఉద్భవించింది, ఇది పురాతన భారతదేశంలో ఉపయోగించబడే ఒక ముఖ్యమైన లిపి. బ్రాహ్మీ లిపి నుండి అనేక ఇతర భారతీయ లిపులు కూడా అభివృద్ధి చెందాయి.ఈ లిపి బౌద్ధ గ్రంథాలలో ప్రత్యేకంగా కనిపిస్తుంది. యూనికోడ్ ప్రతిపాదన ప్రకారం, "ఈ లిపిలో వ్రాసిన పదకొండు శాసనాలు , నాలుగు లిఖిత ప్రతులు మాత్రమే ఉనికిలో ఉన్నాయి. ఇవి అభిధర్మసాముచ్చాయకరికా, మాణిక్యజటక, చంద్రలంకర, , కనీసం మరో బౌద్ధ ప్రామాణిక గ్రంథం భైక్సుకి లిఖిత ప్రతులు. అభిధర్మసముచ్చాయకరిక , మాణిక్యజతక కోడెక్స్లు ఒకప్పుడు టిబెటన్ మఠం గోన్ఖర్లో ఉంచబడ్డాయి , 1948 లో గియుసేప్ తుచ్చి చేత ఇటలీకి తీసుకురాబడ్డాయి. మాణిక్యజాతక ఖచ్చితమైన ప్రదేశం తెలియదు, , వచనం ఛాయాచిత్రాలు మాత్రమే అందుబాటులో ఉన్నాయి, అభిధర్మసుముచ్చరిక తుచ్చి కోడెక్స్ ఎరుపు రంగులో కనుగొనబడింది, , టిబెట్లో చివరిగా 2014 లో ప్రదర్శించబడింది , ఈ డాక్యుమెంటరీ గురించి సమాచారం ఇటీవల రోమ్లోని నేషనల్ ఆర్ట్ మ్యూజియం లో కనుగొనబడింది , ఈ చిత్రం గురించి సమాచారం .<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=hX1CAAAAYAAJ&q=freschi|title=A Lhasa e oltre: diario della spedizione nel Tibet MCMXLVIII. con una̕ppendice sulla medicina e li̕giene nel Tibet|last=Tucci|first=Giuseppe|date=1950|publisher=Libreria dello Stato|page=129}}</ref><ref name="N4573">{{Cite web|last=Pandey|first=Anshuman|last2=Dimitrov|first2=Dragomir|date=2014-04-23|title=N4573: Final Proposal to Encode the Bhaiksuki Script in ISO/IEC 10646|url=http://std.dkuug.dk/JTC1/SC2/WG2/docs/n4573.pdf|access-date=2016-06-22}}</ref> ఈ లిపిలో వ్రాయబడిన ప్రధాన భాష [[సంస్కృతం]]. ఇది [[దేవనాగరి]] , [[శారదా లిపి|శారదా]] లిపులతో బలంగా ముడిపడి ఉంది.భైక్సుకి లిపిలోని అక్షరాలకు ప్రత్యేకమైన ఆకృతులు ఉంటాయి, ముఖ్యంగా వాటి తల భాగాలు బాణం లేదా పాయింట్ లాగా ఉంటాయి. ఈ కారణంగానే దీనిని "బాణం-తలల లిపి" అని పిలుస్తారు.భైక్సుకి లిపి ప్రధానంగా భారతదేశంలోని బీహార్, పశ్చిమ బెంగాల్ , బంగ్లాదేశ్ ప్రాంతాలలో ఉపయోగించబడింది. అంతేకాకుండా, టిబెట్, నేపాల్ , బర్మాలో కూడా ఈ లిపికి సంబంధించిన ఆధారాలు లభించాయి == యూనికోడ్ == బైక్సుకి వర్ణమాల యునికోడ్ ప్రమాణంలో 2016 జూన్ లో వెర్షన్ 9 విడుదలతో చేర్చబడింది. భైక్సుకి కోసం యూనికోడ్ బ్లాక్ U + 11C00-U + 11 C6F:{{Unicode chart Bhaiksuki}} == బాహ్య లింకులు == [https://fonts.google.com/noto/specimen/Noto+Sans+Bhaiksuki నోటో సాన్స్ భైక్సుకి], భైసుకి లిపికి ఒక అక్షరశైలి. == సూచనలు == {{Reflist}} cfbct6cnshjt8c9hz73wrc4a9dc9pez డోగ్రీ లిపి 0 434021 4808072 4805191 2026-04-22T17:57:44Z Symphonicallyu 110871 4808072 wikitext text/x-wiki {{Orphan|date=ఫిబ్రవరి 2025}} {{Short description|డోగ్రి భాషకు అబుగిడా}} {{Distinguish|Takri script}} {{Infobox writing system | altname = {{Script|Dogr|𑠝𑠢𑠳𑠷 𑠖𑠵𑠌𑠤𑠬 𑠀𑠊𑠹𑠋𑠤}} | fam1 = [[Proto-Sinaitic alphabet]] | fam2 = [[Phoenician alphabet]] | fam3 = [[Aramaic alphabet]] | fam4 = [[Brāhmī script|Brāhmī]] | fam5 = [[Gupta script|Gupta]] | fam6 = [[Śāradā script|Śāradā]] | fam7 = Devashesha-[[Takri]] | languages = [[Dogri language|Dogri]] | region = Jammu | type = [[Abugida]] | sample = Dogri Varnamala.png | iso15924 = Dogr | unicode = [https://unicode.org/charts/PDF/U11800.pdf U+11800&ndash;U+1184F] }} {{Contains special characters | special = Dogri [[Unicode]] characters | fix = Help:Multilingual support | error = [[Specials (Unicode block)#Replacement character|question marks, boxes, or other symbols]] | characters = the intended characters | image = Replacement character.svg | link = Specials (Unicode block)#Replacement character | alt = <?> | compact = }} [[దస్త్రం:Dogra_alphabet.jpg|thumb|డోగ్రా లిపిలో వర్ణమాల పట్టిక]] డోగ్రి లిపి అనేది [[భారత ఉపఖండం]] ఉత్తర భాగంలో [[జమ్మూ కాశ్మీరు (కేంద్రపాలిత ప్రాంతం)|జమ్మూ కాశ్మీర్]] [[డోగ్రీ భాష|డోగ్రి భాష]] వ్రాయడానికి ఉపయోగించే చారిత్రాత్మక వ్రాత వ్యవస్థ. ఇది షరదా లిపి నుండి ఉద్భవించింది , దీనిని తక్ఖ్రీ స్క్రిప్ట్ అని కూడా పిలుస్తారు. ఈ లిపిని 19వ శతాబ్దం వరకు ఉపయోగించారు, ఆ తర్వాత దీని స్థానంలో దేవనాగరి లిపి వచ్చింది.<ref name="L215234">{{Cite web|last=Pandey|first=Anshuman|date=2015-11-04|title=L2/15-234R: Proposal to encode the Dogra script|url=https://www.unicode.org/L2/L2015/15234r-dogra.pdf}}</ref> == చరిత్ర. == డోగ్రా అక్హర్ లిపి పునరుద్ధరణకు జమ్మూ కాశ్మీర్ మహారాజా రణబీర్ సింగ్ ఆదేశం మద్దతు ఇచ్చింది.<ref>{{Cite book|title=Dogri Vyakaran|last=Gupta|first=Veena|publisher=J&K Academy of Art, Culture & Languages|year=2020|edition=5th|location=Bari Brahmana, Jammu|language=Dogri}}</ref> ఇది పాత డోగ్రా అక్కర్ లిపి సవరించిన సంస్కరణ, ఇది టాక్రీ లిపి [[జమ్మూ డివిజన్|జమ్మూ]] రూపాంతరం.ఇది అబుగిడా లిపి, అంటే అక్షరాలు హల్లులు , అచ్చుల కలయికను సూచిస్తాయి.దీనికి 36 అక్షరాలు ఉన్నాయి, వీటిలో 30 హల్లులు , 6 అచ్చులు ఉన్నాయి.అక్షరాలు సాధారణంగా ఎడమ నుండి కుడికి వ్రాయబడతాయి.అక్షరాలు ఒకదానితో మరొకటి అనుసంధానించబడవు. [[దస్త్రం:Dogra.png|thumb|డోగ్రా లిపి నమూనా]] == పునరుద్ధరణ ప్రయత్నాలు == న్యూ డోగ్రా అక్కర్ లో సైన్ బోర్డులు జమ్మూ తావి రైల్వే స్టేషన్ వద్ద ఏర్పాటు చేయబడ్డాయి.<ref>{{Cite web|last=SNS|date=2018-05-04|title=Dogri script finds place on signposts at Jammu railway station|url=https://www.thestatesman.com/cities/dogri-script-finds-place-on-signposts-at-jammu-railway-station-1502631179.html|access-date=2022-10-20|website=The Statesman|language=en}}</ref> అయితే, ఈ లిపి క్రియాత్మకంగా అంతరించిపోయింది, ఇప్పుడు డోగ్రీ భాషను వ్రాయడానికి [[దేవనాగరి]] ఉపయోగించబడుతోంది. డోగ్రా మాట్లాడే చాలా మంది భాషను దాని అసలు లిపిలో చదవడం , వ్రాయడం చేయలేరు. == యూనికోడ్ == డోగ్రా అక్కర్ అనే పేరు జూన్ 2018లో యూనికోడ్ స్టాండర్డ్‌కు యూనికోడ్ బ్లాక్‌గా జోడించబడింది (వెర్షన్ 11.0)..<ref>{{Cite web|date=June 5, 2018|title=Unicode 11.0.0|url=https://www.unicode.org/versions/Unicode11.0.0/|access-date=June 5, 2018|publisher=[[Unicode Consortium]]}}</ref> యూనికోడ్ బ్లాక్‌కు డోగ్రా అని పేరు పెట్టారు, U+11800–U+1184F వద్ద, , 60 అక్షరాలను కలిగి ఉంది:{{Unicode chart Dogra}} == సూచనలు == {{Reflist}} [[వర్గం:లిపులు]] 70xgrr0qedah6nopt7at85jkdqeja0j వేణుగోపాలస్వామి దేవాలయం (కార్వేటినగరం) 0 434412 4808095 4437817 2026-04-22T22:15:47Z Babu9993 142567 4808095 wikitext text/x-wiki {{Infobox Hindu temple | name = వేణుగోపాలస్వామి దేవాలయం (కార్వేటినగరం) | image = Venugopalsamy temple gopuram,karvetinagaram,AP - panoramio.jpg | alt = | caption = | map_type = India Andhra Pradesh | map_caption = [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] లో స్థానం | coordinates = {{coord|13.35|79.41|type:landmark_region:IN|display=inline,title}} | other_names = | proper_name = | country = భారతదేశం | state = [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] | district = [[చిత్తూరు జిల్లా|చిత్తూరు]] | location = [[కార్వేటినగరం]] | elevation_m = | deity = {{Plainlist| * వేణుగోపాలస్వామి ([[శ్రీకృష్ణుడు]]) * [[రుక్మిణి]], [[సత్యభామ]] }} | facade_direction = | temple_tank = స్కంద పుష్కరిణి | tower = | Poets = | Prathyaksham = | festivals = | architecture = [[ద్రావిడ నిర్మాణం]] | temple_quantity = | monument_quantity = | inscriptions = | creator = | website = |religious_affiliation=[[హిందూధర్మం]] }} '''వేణుగోపాలస్వామి దేవాలయం''' అనేది [[ఆంధ్రప్రదేశ్]] రాష్ట్రం, [[చిత్తూరు జిల్లా]], [[కార్వేటినగరం|కార్వేటినగరంలో]] ఉన్న ఒక హిందూ-వైష్ణవ దేవాలయం.<ref name="karvet1">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=d1JJCgAAQBAJ&q=karvetinagaram+temple&pg=PT284|title=Seeing Spiritual India: A Guide to Temples, Holy Sites, Festivals and Traditions|last=Knapp|first=Stephen|year=2008|isbn=9780595614523}}</ref> ఈ దేవాలయం [[శ్రీ కృష్ణుడు|కృష్ణుడికి]] అంకితం చేయబడింది, దీనిని [[విష్ణువు]] [[దశావతారాలు|దశావతారంలో]] ఎనిమిదవ అవతారంగా భావిస్తారు, అతన్ని వేణుగోపాలుడు అని పిలుస్తారు.<ref name="karvet2">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=CY9eAAAAQBAJ&q=karvetinagaram+temple&pg=PT21|title=Sri Venkateshwara|last=Nair|first=Shantha|year=2014|isbn=9788184954456}}</ref> ఇది [[తిరుపతి]]<ref name="karvet1" /> నుండి 58 కి.మీ.ల. దూరంలో, [[పుత్తూరు]] నుండి 12 కి.మీ.ల దూరంలో ఉంది.<ref name="karvet2" /> == చరిత్ర == ఈ దేవాలయాన్ని వెంకటరాజ వంశానికి చెందిన రాజు వెంకటపెరుమాళ్ నిర్మించాడు.<ref name="karvet1" /> == పరిపాలన == ఈ దేవాలయాన్ని [[తిరుమల తిరుపతి దేవస్థానాలు|తిరుమల తిరుపతి దేవస్థానం]] నిర్వహిస్తోంది.<ref name="ttd">{{Cite news|url=http://www.thehindu.com/news/national/andhra-pradesh/temples-decked-up-for-vaikuntha-ekadasi/article8009465.ece|title=Temples decked up for Vaikuntha Ekadasi|date=24 March 2016|work=The Hindu|access-date=2 February 2018}}</ref> [[ఆంధ్రప్రదేశ్|ఆంధ్రప్రదేశ్‌లోని]] [[తిరుపతి|తిరుపతిలో]] కార్యకలాపాలను నిర్వహించే స్వతంత్ర ట్రస్ట్. == అధిష్టాన దేవతలు == [[గర్భగుడి|గర్భగృహంలో]] వేణుగోపాలస్వామి, ఆయన భార్యలు [[రుక్మిణీ|రుక్మిణి]], [[సత్యభామ]] ప్రధాన దేవత ప్రక్కల కొలువై ఉన్నారు.<ref name="karvet1" /> ఈ విగ్రహాలను [[కల్యాణ వెంకటేశ్వర దేవాలయం (నారాయణవనం)|నారాయణవనం దేవాలయం]]<ref name="karvet1" /> నుండి తీసుకువచ్చారు. [[సీత]], [[లక్ష్మణుడు]], [[ఆంజనేయుడు]], పార్థసారథి, రేణుకా పరమేశ్వరి, అవనాక్షమ్మతోపాటు రాముడికి అంకితం చేయబడిన ఉపాలయాలు ఉన్నాయి. దేవాలయ చెరువును స్కంద పుష్కరిణి అని పిలుస్తారు.<ref name="karvet2" /> == పూజలు, పండుగలు == దేవాలయంలో వైకానస ఆగమ ప్రకారం నిత్య పూజలు జరుగుతాయి. కృష్ణ జన్మాష్టమి, ఉట్లోత్సవం, బ్రహ్మోత్సవాలు, [[ముక్కోటి ఏకాదశి|వైకుంఠ ఏకాదశి]], [[ఉగాది]], [[మకర సంక్రాంతి|సంక్రాంతి]] పండుగలు జరుగుతాయి.<ref name="karvet2" /><ref name="ttd" /> == పాటలు, కీర్తనలు == 18వ శతాబ్దపు తొలినాళ్లలో [[తెలుగు]] కవి అయిన [[సారంగపాణి]], ఈ దేవాలయ వేణుగోపాల స్వామిని స్తుతిస్తూ పద సంప్రదాయంలో అనేక పాటలు రాశారు. ఆయన రాసిన దాదాపు 200 పాటలు నేటికీ ముద్రణ రూపంలో ఉన్నాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=Uhix8nKXGnQC&q=karvetinagaram&pg=PA5|title=When God is a Customer: Telugu Courtesan Songs by Ksetrayya and Others|last=Kṣētrayya|year=1994|isbn=9780520080690}}</ref> == ఇవికూడా చూడండి == * [[తిరుమల తిరుపతి దేవస్థానం క్రింద ఉన్న దేవాలయాల జాబితా|తిరుమల తిరుపతి దేవస్థానం పరిధిలోని దేవాలయాల జాబితా]] * [[కల్యాణ వెంకటేశ్వర దేవాలయం (నారాయణవనం)|కల్యాణ వేంకటేశ్వర ఆలయం, నారాయణవనం]] * [[వేదనారాయణస్వామి ఆలయం|వేదనారాయణ దేవాలయం, నాగలాపురం]] == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:చిత్తూరు జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు]] [[వర్గం:చిత్తూరు జిల్లా]] 31ltzf453unr6ckk4m8mp0oesrode9g రిధిమా ఘోష్ 0 434590 4808079 4761781 2026-04-22T19:37:08Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808079 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి|image=Ridhima Ghosh in 2017.jpg|caption=2017 లో రిధిమా}} '''రిధిమా ఘోష్''' భారతీయ [[బంగ్లా భాష|బెంగాలీ భాష]] చలనచిత్ర, టెలివిజన్ నటి.<ref>{{Cite web|title=Ridhima Ghosh: Movies, Photos, Videos, News, Biography & Birthday {{!}} eTimes|url=https://timesofindia.indiatimes.com/topic/Ridhima-Ghosh|access-date=2024-05-24|website=timesofindia.indiatimes.com|language=en}}</ref> ఆమె 2007లో సంఘమిత్రా చౌదరి యొక్క ''రత్పోరిర్ రూప్కోథా'' చిత్రంతో పెద్ద తెరపై అడుగుపెట్టింది. ఆమె 2009లో బెంగాలీ టెలివిజన్ ధారావాహికం బౌ కథా కావో ద్వారా టెలివిజన్లో అడుగుపెట్టింది. ఆమె [[కౌశిక్ గంగూలీ]] యొక్క ''రంగ్ మిలంతి'' చిత్రంలో నటించి 2011 సంవత్సరంలో అత్యంత ప్రశంసలు పొందిన చిత్రాలలో ఒకటిగా ప్రసిద్ధి చెందింది. ఎఫ్ఎఫ్ఏసిఇ క్యాలెండర్ మొదటి ఎడిషన్కు రిధిమా మొదటి ప్రముఖ మోడల్ కూడా అయింది. == విద్య == ఘోష్ తన పాఠశాల విద్యను కోల్ కతాలోని లోరెటో హౌస్ లో పూర్తి చేశారు. తరువాత భవానీపూర్ ఎడ్యుకేషన్ సొసైటీ కళాశాల నుండి ఆంగ్ల సాహిత్యంలో పట్టా పొందారు. == వ్యక్తిగత జీవితం == రిధిమా భారతదేశంలోని [[పశ్చిమ బెంగాల్|పశ్చిమ బెంగాల్‌]]<nowiki/>లోని [[కోల్‌కాతా|కోల్‌కతా]]<nowiki/>లో 18 జనవరి 1989న జన్మించారు .  ఆమె కోల్‌కతాలో పెరిగారు . ఆమె తన దీర్ఘకాల ప్రియుడు, నటుడు గౌరవ్ చక్రవర్తిని 28 నవంబర్ 2017న వివాహం చేసుకుంది. వారు సెప్టెంబర్ 5, 2010న ''రంగ్ మిలంతి స్క్రిప్ట్ రీడింగ్‌లో కలుసుకున్నారు.''  రిధిమా నటుడు సబ్యసాచి చక్రవర్తి, నటి [[మిథు చక్రవర్తి]]<nowiki/>ల కోడలు . ఆమె బావమరిది నటుడు అర్జున్ చక్రవర్తి .  ఆమె సెప్టెంబర్ 16, 2023న ధీర్ అనే మగ బిడ్డకు జన్మనిచ్చింది.<ref>{{Cite web|date=24 November 2021|title=Gaurav Chakrabarty Ridhima Ghosh Anniversary Kiss: গৌরবের ঠোঁটে ঠোঁট রেখে ভালোবাসা এঁকে দিলেন ঋদ্ধিমা, কেন জানেন?|url=https://bengali.news18.com/news/entertainment/gaurav-chakrabarty-and-ridhima-ghosh-share-adorable-photo-on-wedding-anniversary-rc-694685.html|access-date=13 January 2022|website=News18 Bengali|language=bn}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web|title=TIme to say I do!|url=https://www.telegraphindia.com/entertainment/time-to-say-i-do/cid/1425551|access-date=13 January 2022|website=The Telegraph (India)}}</ref><ref>{{Cite web|title=Ridhima Ghosh: 'মাতৃত্বের উপহার', ছেলে ধীরের সঙ্গে Mother's Day পালন, পোস্ট ঋদ্ধিমার|url=https://bangla.aajtak.in/cinema-and-tv-serial-news/story/tollywood-actress-ridhima-ghosh-share-her-picture-with-son-dheer-celebrate-mothers-day-she-share-a-picture-on-social-media-gaurav-and-ridhima-son-dheer-tollywood-entertainment-sum-1004722-2024-05-12|access-date=2024-06-06|website=Aaj Tak বাংলা|language=bn}}</ref> == కెరీర్ == రిధిమా స్టార్ జల్షా మెగా సీరియల్ ''బౌ కోతా కావో ద్వారా టెలివిజన్‌లో అడుగుపెట్టింది .'' 2007లో సంఘమిత్ర చౌధురి దర్శకత్వం వహించిన ''రాత్‌పోరిర్ రూప్‌కోతా'' చిత్రంతో ఆమె వెండితెరకు అరంగేట్రం చేసింది . సెప్టెంబర్ 2011లో విడుదలైన కౌశిక్ గంగూలీ చిత్రం ''రంగ్ మిలాంటిలో'' నటించడం ద్వారా ఆమె ప్రజాదరణ పొందింది , ఇది విమర్శకుల, వాణిజ్య ప్రశంసలను పొందింది.<ref>{{Cite web|date=2022-02-23|title=Rang Milanti: 'রং মিলান্তি' টিমের 'রিইউনিয়ন'! নস্ট্যালজিয়ায় ডুব পাঁচ বন্ধুর|url=https://bangla.hindustantimes.com/entertainment/rang-milant-cast-reunion-shared-pics-gaurav-chakrabarty-on-instagram-31645592348621.html|access-date=2024-06-13|website=Hindustantimes Bangla|language=bn|archive-date=2024-04-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20240423040637/https://bangla.hindustantimes.com/entertainment/rang-milant-cast-reunion-shared-pics-gaurav-chakrabarty-on-instagram-31645592348621.html|url-status=dead}}</ref> ఘోష్ 2014లో కలర్స్ బంగ్లాలో బ్యోంకేష్ ద్వారా టెలివిజన్లో తిరిగి వచ్చారు. ఈ టెలివిజన్ ధారావాహికలో నటించడానికి కూడా ఆమె ప్రసిద్ధి చెందింది. ఆమె పాత్ర సత్యవతి మాస్ ప్రేక్షకులచే ప్రశంసించబడింది. ఆమె హోయిచోయ్ వెబ్ సిరీస్, బ్యోంకేష్ (ఎస్ 1-ఎస్ 8) లో OTT ప్లాట్ఫామ్లో అడుగుపెట్టింది. ఆ తరువాత, ఆమె అనేక ప్రముఖ వెబ్ సిరీస్లలో నటించింది. == ఫిల్మోగ్రఫీ == {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం. !సినిమా !దర్శకుడు !పాత్ర !గమనికలు !సహ-నటుడు |- |2007 |''రత్పోరిర్ రూప్కోథా'' |సంఘమిత్రా చౌదరి |దియా |తొలి సినిమా |[[జాకీ ష్రాఫ్]], [[ఇంద్రాణి హల్దార్|ఇంద్రాణి హల్దర్]] & కోయెల్ బందోపాధ్యాయ |- |2009 |''స్నేహితుడు.'' |[[శతాబ్ది రాయ్|సతాబ్ది రాయ్]] |దియా | |సబ్యసాచి చక్రవర్తి |- |2009 |''అమర్ సంగి'' |సుభా సేన్ |ప్రియా | |మైనాక్ బెనర్జీ |- |2010 |''ప్రేమ బంధం'' |బీరేష్ ఛటర్జీ |రాయ్ | |సన్నీ |- |2011 |''పిరితి కథలేర్ ఆతా'' |రేష్మ మిత్రా |చంద్రుడు. | |సౌరవ్ |- |2011 |''రంగ్ మిలంతి'' |[[కౌశిక్ గంగూలీ]] |కమలికా | |గౌరవ్ చక్రవర్తి, [[శాశ్వత ఛటర్జీ|శాశ్వత్ ఛటర్జీ]] & [[చుర్ని గంగూలీ]] |- |2012 |''ల్యాప్టాప్'' |[[కౌశిక్ గంగూలీ]] |రాయ | |గౌరవ్ చక్రవర్తి & అరిందమ్ సిల్ |- |2012 |''హోతత్ సెడిన్'' |[[బసు ఛటర్జీ]] |దీపా |ఇండో-బంగ్లాదేశ్ ప్రాజెక్ట్ |ఫెర్దౌస్ అహ్మద్ |- |2013 |''సైకిల్ కిక్'' |దేబాశిష్ సేన్ శర్మ & సుమిత్ దాస్ |మధోబిలాటా | |సౌరవ్ బందోపాధ్యాయ |- |2013 |''కిడ్నాపర్'' |రూపక్ మజుందార్ |కోయెల్ | |సమదర్శి దత్త |- |2013 |''అమర్ బాడీగార్డ్'' |హరనాథ్ చక్రవర్తి |అంకి | |ప్రతీక్ |- |2013 |''ఆష్బో ఆర్ ఎక్దిన్'' |అభిజిత్ దాస్గుప్తా & అరిందమ్ సిల్ |కుహు | |గౌరవ్ చక్రవర్తి |- |2013 |''సగం తీవ్రమైన'' |ఉత్సవ్ ముఖర్జీ |తులీ | |సాహెబ్ భట్టాచార్య |- |2015 |''నకిలీ పుస్తకం'' |సంజయ్ బర్ధన్ |పాయల్ | |గౌరవ్ చక్రవర్తి |- |2015 |''ఆగన్'' |జాయ్దీప్ ముఖర్జీ |దియా చౌదరి | |సబ్యసాచి చక్రవర్తి, రజతవ దత్త, అరిందమ్ సిల్, అబీర్ ఛటర్జీ & గౌరవ్ చక్రవర్తి |- |2015 |''రాజకహిని''<ref>{{Cite web|title=Rajkahini premiere a star-studded affair! - Times of India|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/rajkahini-premiere-a-star-studded-affair/articleshow/49439761.cms|access-date=14 January 2022|website=The Times of India|language=en}}</ref> |శ్రీజిత్ ముఖర్జీ |ఫాతిమా/షబ్నమ్ | |[[రీతుపర్ణ సేన్‌గుప్తా|రితుపర్ణా సేన్గుప్తా]] |- |2018 |''క్రిస్క్రాస్''<ref>{{Cite web|title=বিরসা এবং ছয় নায়িকার কাহিনি...|url=https://www.anandabazar.com/entertainment/birsa-dasgupta-shares-a-special-relationship-with-six-actresses-dgtl-1.793175|access-date=13 January 2022|website=anandabazar.com}}</ref><ref>{{Cite web|last=প্রতিবেদন|first=নিজস্ব|title='ক্রিসক্রস'-এর চরিত্রদের চিনে নিন টিজারে...|url=https://www.anandabazar.com/entertainment/watch-the-official-teaser-of-upcoming-film-crisscross-dgtl-1.828917|access-date=13 January 2022|website=anandabazar.com}}</ref> |బిర్సా దాస్గుప్తా |ఉర్నా |''క్రిస్క్రాస్'' ఆధారంగా. రాసినదిః స్మరంజిత్ చక్రవర్తి <ref>{{Cite web|last=Sarkar|first=Roushni|title=Crisscross trailer throws more light on characters' individual crisis|url=https://www.cinestaan.com/articles/2018/aug/2/14801|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114190036/https://www.cinestaan.com/articles/2018/aug/2/14801|archive-date=14 January 2022|access-date=6 February 2022|website=Cinestaan}}</ref> |[[జయ ఆశన్|జయ అహ్సాన్]] & అర్జున్ చక్రవర్తి |- |2020 |''ద్వితియో పురుష్''<ref>{{Cite web|title=What's Ridhima's takeaway from 'Dwitiyo Purush'? - Times of India|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bengali/movies/news/whats-ridhimas-takeaway-from-dwitiyo-purush/articleshow/73795494.cms|access-date=13 January 2022|website=The Times of India|language=en}}</ref> |శ్రీజిత్ ముఖర్జీ |అంకిత |ప్రత్యేక ప్రదర్శన-''బైషే స్రాబన్'' కి సీక్వెల్, రెండవ చిత్రం |గౌరవ్ చక్రవర్తి |- |2023 |''టెనిడా అండ్ కంపెనీ''<ref>{{Cite web|last=চৌধুরী|first=মধুমন্তী পৈত|title=ফেসবুকের যুগে টেনিদার প্রত্যাবর্তন|url=https://www.anandabazar.com/entertainment/story-of-tenida-will-be-back-in-net-series-1.955272|access-date=2023-04-22|website=www.anandabazar.com|language=bn}}</ref> |సాయంతన్ ఘోషల్ |అన్వేషా |నారాయణ్ గంగాపోధ్యాయ్ రచించిన జౌ-బంగ్లా రహస్య ఆధారంగా <ref>{{Cite web|title=নীলপাহাড়ির রহস্য উন্মোচনে শুরু টেনিদার প্রস্তুতি, প্রকাশ্যে ছবির পোস্টার|url=https://eisamay.com/entertainment/cinema/kanchan-mullick-gourav-chakraborty-new-film-tenida-and-company-poster-released/articleshow/99705336.cms|access-date=2023-04-23|website=Eisamay|language=bn}}</ref> |సబ్యసాచి చక్రవర్తి & [[మిథు చక్రవర్తి]] |- |2023 |''నిఖ్నోజ్'' |అరణ్యక్ ఛటర్జీ |తాన్యా |జీ5 విడుదల |సోహమ్ చక్రవర్తి, సోమరాజ్ మైతీ & సుజోయ్ ప్రసాద్ |- |రాబోతోంది. |''ప్రాంటిక్'' |అరిత్ర సేన్ |టీబీఏ | |అర్జున్ చక్రవర్తి |- |} == టెలివిజన్ == {| class="wikitable sortable" |} {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !శీర్షిక !పాత్ర !ఛానల్ !గమనికలు !సహనటుడు !నిర్మాత |- |2009-10 |''బౌ కోథా కావో'' |నీరా (స్త్రీ విరోధి; తరువాత పర్నో మిత్రా ద్వారా భర్తీ చేయబడింది ) |స్టార్ జల్షా |టీవీ సిరీస్; టెలివిజన్‌లో మొదటిసారి కనిపించడం |మనాలి డే & రిజు బిశ్వాస్ |రవి ఓజా |- |2014-2015 |''బ్యూమకేష్'' |సత్యబతి (ప్రధాన పాత్ర-స్త్రీ) |కలర్స్ బంగ్లా |టీవీ సిరీస్; శరదిండు బందోపాధ్యాయ సృష్టించిన బెంగాలీ గూఢచారి ''బ్యోమకేష్ బక్షి'' ఆధారంగా |గౌరవ్ చక్రవర్తి |రాణా సర్కార్ |- |2016 |''మహానాయక్'' |ఊర్మిళ (నటి షర్మిలా ఠాగూర్ & మాలా సిన్హా ఆధారంగా ) |స్టార్ జల్షా |టీవీ సిరీస్; మెగాస్టార్ ఉత్తమ్ కుమార్ జీవితం ఆధారంగా రూపొందించబడింది |ప్రోసేన్‌జిత్ ఛటర్జీ |శ్రీకాంత్ మోహతా & మహేంద్ర సోని |- |2016 |''జుధిష్ఠిర్'' |సోహిని రాయ్ (ప్రధాన పాత్ర-స్త్రీ) |జీ బంగ్లా సినిమా |టెలిఫిల్మ్ |ఇంద్రశిష్ రాయ్ |జీ ఎంటర్టైన్మెంట్ ఎంటర్ప్రైజెస్ |- |2016 |''ఆకాష్ చోన్'' |నిబేదిత (ప్రధాన పాత్ర-స్త్రీ) |జీ బంగ్లా సినిమా |టెలిఫిల్మ్; ప్రచేత గుప్తా రాసిన ''నది'' ఆధారంగా |అర్జున్ చక్రబర్తి |జీ ఎంటర్టైన్మెంట్ ఎంటర్ప్రైజెస్ |- |2019 |''జమై ఎలో ఘరే'' |తోపోష్య (ప్రధాన పాత్ర-స్త్రీ) |జీ బంగ్లా సినిమా |టెలిఫిల్మ్ |సబ్యసాచి చక్రబర్తి & సమదర్శి దత్తా |జీ ఎంటర్టైన్మెంట్ ఎంటర్ప్రైజెస్ |} == అవార్డులు, నామినేషన్లు == {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం. !అవార్డు !వర్గం !సినిమా/టీవీ షో !ఫలితం. |- | rowspan="1" |2021 |ఫిల్మ్స్ అండ్ ఫ్రేమ్స్ డిజిటల్ ఫిల్మ్ అవార్డ్స్ |ఉత్తమ సహాయ నటి (OTT) |''మాఫియా''|{{Nom}} |} == మూలాలు == {{Reflist}} == బాహ్య లింకులు == * {{IMDb name|5082560}} [[వర్గం:1989 జననాలు]] [[వర్గం:కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం పూర్వ విద్యార్థులు]] [[వర్గం:21వ శతాబ్దపు భారతీయ నటీమణులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:భారతీయ సినిమా నటీమణులు]] [[వర్గం:బెంగాలీ సినిమా నటీమణులు]] p9fqd1eufyv1f5ls13eatxjp1rmpiui రోజ్మేరీ (కవయిత్రి) 0 434697 4808100 4655386 2026-04-22T23:04:54Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 2 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808100 wikitext text/x-wiki {{Infobox writer | name = రోజ్మేరీ | image = | imagesize = | caption = | birth_name = మరియా గ్రోగ్గి | birth_date = {{birth date and age|df=yes|1956|6|22}} | birth_place = కాంజిరప్పల్లి, [[కొట్టాయం జిల్లా]], [[కేరళ]] | nationality = భారతీయురాలు | death_place = | death_date = | alma_mater = | occupation = కవి, అనువాదకురాలు | movement = | notableworks = | spouse = | children = 3<ref>{{cite news |title=ഇരുട്ടിൽ ചില മിന്നാമിന്നികൾ |url=https://www.mathrubhumi.com/literature/features/malayalam-writer-rosemary-life-in-the-time-of-corona-1.4713583 |work=Mathrubhumi |language=ml | author=റോസ്‌മേരി | date=24 April 2020 | accessdate=6 May 2023}}</ref> | parents = కె. సి. చాకో <br> రోసమ్మ | awards = మొత్తం రచనలకు కేరళ సాహిత్య అకాడమీ అవార్డు | influences = | signature = }} '''రోజ్మేరీ''' [[భారతదేశం]]<nowiki/>లోని [[కేరళ]]<nowiki/>కు చెందిన [[మలయాళ భాష|మలయాళ భాషా]] కవి, అనువాదకురాలు. 2019లో కేరళ సాహిత్య అకాడమీ అవార్డుతో పాటు పలు అవార్డులు అందుకున్నారు. ఆమె ఆత్మకథ నీలావిల్ ఒరు పణినీర్చంప 2021లో ప్రచురితమైంది. == జీవితచరిత్ర == రోజ్మేరీ, జననం మరియా గోరెట్టి, 1956 జూన్ 22న [[కొట్టాయం జిల్లా]] కంజిరపల్లి కె. సి. చాకో (పప్పచన్), రోసమ్మ దంపతులకు జన్మించింది.<ref>{{Cite web|title=Rosemary – Samyukta Poetry|url=https://www.samyuktapoetry.com/2021/10/24/rosemary/}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref name="keralawomen2">{{Cite web|date=26 March 2021|title=റോസ് മേരി|url=https://www.keralawomen.gov.in/ml/node/738|website=Kerala Women|publisher=Department of Women and Child Development, Kerala state|language=ml|access-date=27 ఫిబ్రవరి 2025|archive-date=24 ఫిబ్రవరి 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240224130748/https://keralawomen.gov.in/ml/node/738|url-status=dead}}</ref> తన పుట్టిన పేరును ఉచ్చరించడంలో ఇబ్బంది కారణంగా ఆమె తన పేరును రోజ్మేరీగా మార్చుకుంది.<ref name="IE Malayalam">{{Cite news|url=https://malayalam.indianexpress.com/news/features/marakkanavathavar-ashitha-rosemary/|title=സ്നേഹം നിറയ്ക്കുന്ന കൈകൾ|work=Indian Express Malayalam|language=ml}}</ref> ఆమె పరథోడ్లోని గ్రేసీ మెమోరియల్ స్కూల్లో తన పాఠశాల విద్యను పూర్తి చేసి, కాంజిరపల్లిలోని సెయింట్ డొమినిక్ కళాశాల, [[తిరువనంతపురం]] [[మార్ ఇవానియోస్ కళాశాల, తిరువనంతపురం|మార్ ఇవానియోస్ కళాశాల]], చిదంబరం అన్నామలై విశ్వవిద్యాలయం, తిరువనంతపురం ప్రెస్ క్లబ్లో తన అధ్యయనాలను కొనసాగించి ఆంగ్ల సాహిత్యంలో మాస్టర్స్ డిగ్రీ, జర్నలిజంలో డిప్లొమా పొందింది.<ref name="keralawomen2" /><ref name="ManoramaOnline3">{{Cite news|url=https://www.manoramaonline.com/literature/manorama-books/2020/06/11/manorama-books-kavimazha-rose-mary.html|title=മനോരമ ബുക്സ് കവിതമഴയിൽ റോസ് മേരിയുടെ '3 കവിതകൾ'|work=ManoramaOnline|language=ml}}</ref> ఆమె మాతృభూమి దినపత్రిక సంపాదకీయ విభాగంలో, [[ఇండియా టుడే]] (మలయాళం) కు టెలివిజన్ కరస్పాండెంట్గా పనిచేశారు.<ref name="keralawomen2" /> రోజ్మేరీ [[తిరువనంతపురం]] నివసిస్తుంది.<ref name=":0">{{Cite web|date=2019-07-18|title=റോസ് മേരി, Author at തസറാക്|url=https://thasrak.com/author/rosmery/|access-date=2022-04-07|website=തസറാക്|language=en-US}}</ref> == సాహిత్య వృత్తి == మాధవికుట్టి తన వారసురాలిగా భావించిన రోజ్ మేరీ 1996లో ప్రచురితమైన తన మొదటి కవితా సంకలనం వక్కుకల్ చెక్కరున్నిదం ప్రచురించింది. తనను తాను ఫెమినిస్టుగా ప్రకటించుకున్నప్పటికీ, తన రచనలు స్త్రీవాద భావాలను ప్రతిబింబించవని ఆమె నమ్ముతుంది. సాహిత్య అకాడమీ సలహా మండలి, సెంట్రల్ బోర్డ్ ఆఫ్ ఫిల్మ్ సర్టిఫికేషన్ వంటి పలు కమిటీల్లో సభ్యురాలిగా పనిచేశారు.<ref name="ManoramaOnline3"/><ref name="ManoramaOnline2">{{cite news|url=https://www.manoramaonline.com/literature/manorama-books/2020/06/11/manorama-books-kavimazha-rose-mary.html|title=മനോരമ ബുക്സ് കവിതമഴയിൽ റോസ് മേരിയുടെ '3 കവിതകൾ'|work=ManoramaOnline|language=ml}}</ref> == గ్రంథ పట్టిక == === కవితా సంకలనాలు === * వాక్కుకల్ చెక్కెరున్నిదం (మలయాళంలో). కొట్టాయం: డిసి పుస్తకాలు. 1996. <nowiki>ISBN 9788171306855</nowiki>. * చంజు పెయ్యున్న మజా (మలయాళంలో). కొట్టాయం: కరెంట్ బుక్స్. 1998. <nowiki>ISBN 9788124014660</nowiki>. * వెనలిల్ ఒరు పూజ (మలయాళంలో). కొట్టాయం: కరెంట్ బుక్స్. 2002. <nowiki>ISBN 9788124013267</nowiki>. * లజవంతి ఎన్నోరువల్ (మలయాళంలో). మాతృభూమి బుక్స్. 2019. <nowiki>ISBN 9788182680074</nowiki>. === అనువాదాలు === * హమేలినిలే కుజలూత్తుకరనుమ్ మట్టు కథకలుమ్ -6 (మలయాళంలో). కేరళ రాష్ట్ర బాల సాహిత్య సంస్థ. 2012. <nowiki>ISBN 9788184942286</nowiki>.బాలల సాహిత్యం. * చూళం కుతున్న రక్షణమ్ మట్టుకథకళుమ్ - 5 (మలయాళంలో). కేరళ రాష్ట్ర బాల సాహిత్య సంస్థ. 2012. <nowiki>ISBN 9788184942279</nowiki>.బాలల సాహిత్యం. * తలతిరింజ పన్నికూట్టం మట్టు కథకలుం - 4 (మలయాళంలో). కేరళ రాష్ట్ర బాల సాహిత్య సంస్థ. 2012. <nowiki>ISBN 9788184942262</nowiki>.బాలల సాహిత్యం. * ఉచుం కురుక్కనుమ్ మట్టుకథకళుమ్ - 3 (మలయాళంలో). కేరళ రాష్ట్ర బాల సాహిత్య సంస్థ. 2010. <nowiki>ISBN 9788184942255</nowiki>.బాలల సాహిత్యం. * తంబాలీనాయుమ్ మట్టు కథకలు-2 (మలయాళంలో). కేరళ రాష్ట్ర బాల సాహిత్య సంస్థ. 2012. <nowiki>ISBN 9788184942248</nowiki>.బాలల సాహిత్యం. * చెంతోప్పీయనింజ పెంకుట్టియుమ్ మట్టు కథకలుం 1 (మలయాళంలో). కేరళ రాష్ట్ర బాల సాహిత్య సంస్థ. 2012. <nowiki>ISBN 9788184942231</nowiki>.బాలల సాహిత్యం. * రిప్ వాన్ వింకిలుమ్ మట్టు కథకలుమ్ (మలయాళంలో). కేరళ రాష్ట్ర బాల సాహిత్య సంస్థ. 2012. <nowiki>ISBN 9788182662131</nowiki>.బాలల సాహిత్యం. * ''లోకోతర బాలకథకల్'', ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉన్న పిల్లల సాహిత్య కథల మలయాళ అనువాదం.<ref name="ManoramaOnline3"/> * ''లోకప్రసక్త నాడోడి కథకల్'', ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉన్న ప్రసిద్ధ జానపద కథల మలయాళ అనువాదం.<ref name="ManoramaOnline3"/> * ''బైబిల్ కథకల్'', పవిత్ర బైబిల్ నుండి కథల మలయాళ అనువాదం.<ref name="ManoramaOnline3"/> * ''[[ఖలీల్ జిబ్రాన్]] కవితకల్'', ఖలీల్ జిబ్రియాన్ కవితల మలయాళ అనువాదం.<ref name="ManoramaOnline3"/> * ఆమె [[వి. కె. కృష్ణ మేనన్|వి. కె. కృష్ణ మీనన్]] జీవిత చరిత్రను మలయాళంలోకి అనువదించారు.<ref name="MDN">{{Cite news|url=https://www.malayalamdailynews.com/?p=114709|title=റോസ് മേരി - കവിതയുടെ സൗഹൃദ മുദ്ര|last=Manohar|first=Thomas|date=23 September 2014|work=Malayalam Daily News|access-date=7 April 2022|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202154639/https://www.malayalamdailynews.com/?p=114709|archive-date=2 February 2023|language=ml-IN}}</ref> === జ్ఞాపకాలు === * ''ఐవిడే ఇంగేనియం ఓరల్''<ref name="ManoramaOnline3"/> * ''చెంపక ఎన్నొరు పాప్పతి''<ref name="ManoramaOnline3"/> === ఆత్మకథ === * నీలావిల్ ఒరు పానీనీర్చంప (మలయాళంలో). మాతృభూమి బుక్స్. 2021. <nowiki>ISBN 9789390574759</nowiki>. == అవార్డులు, గౌరవాలు == మలయాళ భాషకు అనేక రష్యన్ రచనలను పరిచయం చేసినందుకు రోజ్మేరీ 2012 లో మాస్కోలోని ఎసెనిన్ మ్యూజియం, ఫౌండేషన్ రస్కి మిర్ , తిరువనంతపురంలోని రష్యన్ కల్చరల్ సెంటర్ నుండి 4 వ ఎసెనిన్ అవార్డును అందుకున్నారు.<ref name="keralawomen2"/><ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/cities/Thiruvananthapuram/esenin-award-given-away-to-writer-rosemary/article4212881.ece|title=Esenin award given away to writer Rosemary|date=2012-12-18|work=The Hindu|access-date=2022-04-07|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref> 2019లో కేరళ సాహిత్య అకాడమీ అవార్డు అందుకున్నారు. ఈమె ఎస్.బి.టి కవితా పురస్కారం, ముత్తుకుళం పార్వతి అమ్మ అవార్డు, లలితాంబిక అంతర్జనం యువ రచయిత్రి పురస్కారం గ్రహీత. == మూలాలు == {{Reflist}} == బాహ్య లింకులు == * {{Cite web|title=Rosemary – Samyukta Poetry|url=https://www.samyuktapoetry.com/2021/10/24/rosemary/|access-date=2022-08-27|language=en-US}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} [[వర్గం:కేరళ సాహిత్య అకాడమీ అవార్డు గ్రహీతలు]] [[వర్గం:మలయాళీ పౌరులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1956 జననాలు]] dwbnm856m4jzydmdwmiag63frb8m4p9 రవీనా మెహతా 0 435452 4807999 4784889 2026-04-22T13:39:13Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4807999 wikitext text/x-wiki '''రవీనా మెహతా''' (జననం 18 మే 1997) ఒక భారతీయ-బెల్జియన్ గాయని-పాటల [[రచయిత]].<ref name=":05">{{Cite web|last=Kanaya|first=Kashish|date=2024-06-04|title=Here's Everything To Know About Raveena Mehta And Her Decade Long Musical Journey|url=https://elle.in/raveena-mehta-and-her-decade-long-musical-journey/|access-date=2025-01-10|website=Elle India|language=en}}</ref><ref name=":102">{{Cite web|title=Music Beyond Borders: Singer Raveena Mehta Is One To Watch Out For|url=https://www.grazia.co.in/people/music-beyond-borders-singer-raveena-mehta-is-one-to-watch-out-for-5895.html|access-date=2025-01-10|website=Grazia India|language=en}}</ref><ref name=":12">{{Cite web|date=2022-09-26|title=This Is My Music: Raveena Mehta|url=https://rollingstoneindia.com/this-is-my-music-raveena-mehta/|access-date=2025-01-10|website=Rolling Stone India|language=en-US}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == మెహతా 11 సంవత్సరాల వయస్సు వరకు [[బెల్జియం]]<nowiki/>లోని ఆంట్వెర్ప్ పుట్టి పెరిగారు, ఆ తర్వాత ఆమె 2008లో [[ముంబై]]<nowiki/>కి వెళ్లారు. అక్కడ, అమెరికన్ స్కూల్ ఆఫ్ బొంబాయి చదువుతున్నప్పుడు మెహతా తన స్వర శిక్షణను కొనసాగించింది.<ref name=":2">{{Cite web|title=Raveena Mehta: The first indie Indian artist to perform at Cannes|url=https://www.globalindian.com/youth/story/global-indian-exclusive/meet-raveena-mehta-the-first-indie-indian-artist-to-perform-at-cannes/|access-date=2025-01-10|website=Global Indian Youth|language=en-US}}{{Dead link|date=మార్చి 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref name="Harisinghani">{{Cite web|last=Harisinghani|first=Hitesh|title=The Indian Who Performed At Cannes!|url=https://www.rediff.com/getahead/report/the-indian-who-performed-at-cannes/20220608.htm|access-date=2025-01-10|website=Rediff|language=en}}</ref> ఆమె తరువాత [[లండన్ విశ్వవిద్యాలయం]]<nowiki/>లోని గోల్డ్స్మిత్స్ నుండి ఫైన్ ఆర్ట్స్లో అండర్గ్రాడ్యుయేట్ డిగ్రీని పూర్తి చేయడానికి ముందు సెంట్రల్ సెయింట్ మార్టిన్ స్కూల్ ఆఫ్ ఆర్ట్ అండ్ డిజైన్లో ఫౌండేషన్ డిప్లొమా చేసింది.<ref name=":102"/><ref name=":2" /> ఆమె స్వర శిక్షకుడు కిమ్ చాండ్లర్ వద్ద పాశ్చాత్య గానం, సుచిత పార్టే వద్ద [[భారతీయ శాస్త్రీయ సంగీతం|భారతీయ శాస్త్రీయ గానం]] లో శిక్షణ పొందింది.<ref name=":05"/><ref name=":12"/><ref name=":2" /><ref name=":32">{{Cite web|title=Singer Raveena Mehta Brings Western And Indian Sensibilities To Her Work|url=https://www.femina.in/trending/achievers/singer-raveena-mehta-brings-western-and-indian-sensibilities-to-her-work-188220.html|access-date=2025-01-10|website=Femina.in|language=en}}</ref> == కెరీర్ == మెహతా 12 సంవత్సరాల వయస్సులో, మెహతా తన తొలి ఆల్బం ఫ్రమ్ డీప్ విదీన్ ను 2010లో విడుదల చేసింది. ఈ ఆల్బమ్లో 13 పాటలు ఉన్నాయి, వీటిలో 5 పాటలు మ్యూజిక్ వీడియోలతో విడుదలయ్యాయి, ఇవి విహెచ్1, ఎస్ఎస్ మ్యూజిక్, జీ ట్రెండ్జ్ వంటి మ్యూజిక్ ఛానెళ్లలో ప్రసారం చేయబడ్డాయి.<ref name=":05"/><ref name=":32"/><ref>{{Cite web|date=2023-07-05|title=Raveena Mehta: A Multifaceted International Artist Shining Bright in World of Music & Fashion|url=https://pragativadi.com/raveena-mehta-a-multifaceted-international-artist-shining-bright-in-world-of-music-fashion/|access-date=2025-01-10|website=Pragativadi|language=en-GB}}</ref> 2020లో రవీనా అనేక పాటలను విడుదల చేసింది, అవిటేష్ శ్రీవాస్తవ సహకారంతో "యాదేన్", రిషబ్ కాంత్తో "ఆజా మేరే నాల్", రిషి రిచ్ "జబ్ తు హై వహీ", [[రాహుల్ జైన్]] "కెహ్ నా సాకు".<ref name=":05"/><ref name=":42">{{Cite web|title=Raveena Mehta and Rishabh Kant's 'Aaja Mere Naal' crosses 2 Million views in four days. A massive feat for Independent Music.|url=https://www.tellychakkar.com/tv/tv-news/raveena-mehta-and-rishabh-kants-aaja-mere-naal-crosses-2-million-views-four-days-massive|access-date=2025-01-10|website=tellychakkar.com|language=en}}</ref><ref name=":52">{{Cite web|title=Raveena Mehta drops a powerful ballad 'Jab Tu hai Wahi'; a track that speaks about strength and passion|url=https://www.radioandmusic.com/entertainment/editorial/news/200813-raveena-mehta-drops-powerful-ballad-jab-tu|access-date=2025-01-10|website=radioandmusic.com|language=en}}</ref><ref name=":62">{{Cite web|title=Singer Raveena Mehta, the official female voice of Rahul Jain's composition 'Keh Na Saku'|url=https://www.radioandmusic.com/entertainment/editorial/news/201223-singer-raveena-mehta-the-official-female|access-date=2025-01-10|website=radioandmusic.com|language=en}}</ref> 2021లో, ఆమె [[టైగర్ ష్రాఫ్]] కలిసి "కాసనోవా" యొక్క ధ్వని వెర్షన్ను రికార్డ్ చేసింది.<ref name="Harisinghani"/><ref>{{Cite web|title=Tiger Shroff's co-singer Raveena Mehta puts out teaser of song in new Ruskin Bond anthology|url=https://www.aninews.in/news/entertainment/out-of-box/tiger-shroffs-co-singer-raveena-mehta-puts-out-teaser-of-song-in-new-ruskin-bond-anthology20220525163821/|access-date=2025-01-10|website=ANI News|language=en|archive-date=2022-07-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20220702234238/https://www.aninews.in/news/entertainment/out-of-box/tiger-shroffs-co-singer-raveena-mehta-puts-out-teaser-of-song-in-new-ruskin-bond-anthology20220525163821/|url-status=dead}}</ref><ref name=":72">{{Cite web|last=Parthiban|first=Praveena|date=2021-02-02|title=Tiger Shroff and Raveena Mehta release acoustic version of song 'Casanova'|url=https://www.indulgexpress.com/entertainment/celebs/2021/feb/02/tiger-shroff-andraveena-mehta-release-acoustic-version-of-song-casanova-fans-thrilled-31353.html|access-date=2025-01-10|website=Indulgexpress|language=en}}</ref> 2023లో, రవీనా తన సింగిల్ "ఆవారా" ను విడుదల చేసింది, దీనిని వైసోబ్లూ నిర్మించారు.<ref name=":92">{{Cite web|last=Tagat|first=Anurag|date=2023-12-05|title=Raveena Mehta Drops 'Awara' Video, Talks Marriage and Moving|url=https://rollingstoneindia.com/raveena-mehta-awara-song-video/|access-date=2025-01-10|website=Rolling Stone India|language=en-US}}</ref> ఆమె సంగీతంలో హిందీ, పంజాబీ, ఆంగ్లం, ఉర్దూ మాండలికాలు ఉన్నాయి.<ref name=":92"/><ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/music/news/singers-raveena-mehta-and-rishabh-kant-release-their-new-music-video-aaja-mere-naal/articleshow/76532731.cms|title=Singers Raveena Mehta and Rishabh Kant release their new music video 'Aaja Mere Naal'|date=2020-06-23|work=The Times of India|access-date=2025-01-10|issn=0971-8257}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/music/news/raveena-mehta-and-rishabh-kant-collaborate-for-a-new-track-i-want-you-featuring-rapper-aad/articleshow/79086378.cms|title=Raveena Mehta and Rishabh Kant collaborate for a new track 'I Want You!' featuring rapper A$AD|date=2020-11-06|work=The Times of India|access-date=2025-01-10|issn=0971-8257}}</ref> ‘ఆజా మేరే నాల్’ అనేది గాయని రవీనా మెహతా, నిర్మాత/సంగీతకర్త, గాయకుడు రిషబ్ కాంత్ నటించిన అసాధారణమైన సంగీత అనుభవం. ‘ఆజా మేరే నాల్’ అనేది 2020లో విడుదలైన భారతీయ రెట్రో/పాప్ పాట, ఇది ప్రేమ, విరహం, కోరికలను కలుపుతుంది. ఈ పాట అద్భుతమైన స్వర పురోగతితో ప్రారంభమై, అలసిపోయిన ప్రేమికుల మనోహరమైన జ్ఞాపకాల ప్రయాణానికి దారితీస్తూ సన్నిహిత మానసిక స్థితిని ఏర్పరుస్తుంది. == వ్యక్తిగత జీవితం == 2022లో మెహతా సాకేత్ మెహతాను వివాహం చేసుకున్నారు.<ref>{{Cite web|title=Raveena Mehta ties the knot with her beau at Rambagh Palace|url=https://www.tribuneindia.com/news/entertainment/raveena-mehta-ties-the-knot-with-her-beau-at-rambagh-palace-458302/|access-date=2025-01-10|website=The Tribune|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=Kalsi|first=Kulbir Singh|date=2022-12-13|title=Indian-British singer & songwriter Raveena Mehta tied the knot with Saket Mehta|url=https://www.thefinancialworld.com/indian-british-singer-songwriter-raveena-mehta-tied-the-knot-with-saket-mehta/|access-date=2025-01-10|website=The Financial World|language=en-US}}</ref> == అవార్డులు, గౌరవాలు == 2017 నుండి, మెహతా కేన్స్ ఫిల్మ్ ఫెస్టివల్‌కు రెగ్యులర్ గెస్ట్‌గా హాజరవుతున్నారు , అక్కడ ఆమె రెడ్ కార్పెట్‌పై నడిచి డిజైనర్ డింపుల్ అమ్రిన్ కోసం ప్రదర్శన ఇచ్చింది.  ఆమె కెరీర్‌ను శ్రీదేవి కపూర్ 12 సంవత్సరాల వయసులో ప్రారంభించారు, దివంగత నటికి నివాళిగా, శ్రీదేవి జీవితం, వారసత్వాన్ని గౌరవించటానికి రవీనా కేన్స్ ఫిల్మ్ ఫెస్టివల్‌లో కస్టమ్ గౌను ధరించింది. == డిస్కోగ్రఫీ == * 2010 – ఆల్బమ్: ''ఫ్రమ్ డీప్ వితిన్'' <ref name=":05"/> * 2020 – సింగిల్: "యాదీన్" – రవీనా, అవితేష్ శ్రీవాస్తవ <ref name=":52"/> * 2020 – సింగిల్: "ఆజా మేరే నాల్" – రవీనా, రిషబ్ కాంత్ <ref name=":42"/> * 2020 – సింగిల్: "జబ్ తు హై వహీ" – రవీనా, రిషి రిచ్ <ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/music/news/raveena-mehtas-new-song-jab-tu-hai-wahi-is-about-love-and-longing-collaborates-with-rishi-rich/articleshow/77514613.cms|title=Raveena Mehta's new song 'Jab Tu Hai Wahi' is about love and longing, collaborates with Rishi Rich|date=2020-08-13|work=The Times of India|access-date=2025-01-10|issn=0971-8257}}</ref> * 2020 – సింగిల్: "ఐ వాంట్ యు" - రవీనా, రిషబ్ కాంత్,, అసద్ <ref>{{Cite web|title=Raveena Mehta, Rishabh Kant and A$AD are back with free-spirited vibe 'I Want You'|url=https://www.radioandmusic.com/entertainment/editorial/news/201116-raveena-mehta-rishabh-kant-and-aad-are-back|access-date=2025-01-10|website=radioandmusic.com|language=en}}</ref> * 2020 – సింగిల్: "కే నా సాకు" (రాహుల్ జైన్ పాట యొక్క అధికారిక మహిళా వెర్షన్) <ref name=":62"/> * 2021 – సింగిల్: "కాసనోవా అకౌస్టిక్" - టైగర్ ష్రాఫ్, రవీనా మెహతా <ref name=":72"/> * 2021 – సింగిల్: "తేరే లియే" <ref>{{Cite web|title=After acclaimed Casanova Acoustic with Tiger Shroff Singer, Raveena Mehta releases new R&B love ballad 'Tere Liye', first independent release|url=https://www.radioandmusic.com/entertainment/editorial/news/220504-after-acclaimed-casanova-acoustic-tiger|access-date=2025-01-10|website=radioandmusic.com|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=रवीना मेहता का नया गाना 'तेरे लिए' रिलीज, हिंदी गाने को दिया नया लुक|url=https://ndtv.in/bollywood/singer-raveena-mehta-new-song-using-r-b-sound-tere-liye-releases-2935592|access-date=2025-01-10|website=ndtv.in|language=hi|archive-date=2024-09-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20240925162557/https://ndtv.in/bollywood/singer-raveena-mehta-new-song-using-r-b-sound-tere-liye-releases-2935592|url-status=dead}}</ref> * 2021 – సింగిల్: "మూన్‌లైట్" <ref>{{Cite web|last=Harisinghani|first=Hitesh|title=Raveena Mehta sings for Rediff!|url=https://www.rediff.com/getahead/report/raveena-mehta-sings-for-rediff/20220812.htm|access-date=2025-01-10|website=Rediff|language=en}}</ref> * 2022 – సింగిల్: "తుజ్సే మిల్నే కి ఆస్" <ref>{{Cite web|last=Jain|first=Charu|date=2022-09-15|title=Mansi Bagla's new song 'Tujhse Milne Ki Aas' to her new venture Mini Songs, here's everything you should know|url=https://www.indiatvnews.com/entertainment/music/mansi-bangla-new-song-tujhse-milne-ki-aas-to-her-mini-songs-here-everything-you-need-to-know-2022-09-15-808602|access-date=2025-01-10|website=India TV News|language=en}}</ref> * 2022 – సింగిల్: "బెవాఫా" <ref name=":05" /> * 2023 – సింగిల్: "ఖో జాన్ మెయిన్" <ref>{{Cite web|last=Paul|first=Chokita|date=2023-07-20|title=Indie artiste Raveena Mehta opens up about her new song, 'Kho Jaun Main'|url=https://www.indulgexpress.com/culture/music/2023/Jul/20/indie-artiste-raveena-mehta-opens-up-about-her-new-song-kho-jaun-main-51209.html|access-date=2025-01-10|website=Indulgexpress|language=en}}</ref> * 2023 – సింగిల్: "సోనా జెహా చెహ్రా" <ref>{{Cite web|title=Singer Raveena Mehta's enchanting wedding song 'Sona Jeha Chehra' captivates audiences worldwide|url=https://www.radioandmusic.com/entertainment/editorial/news/231018-singer-raveena-mehtas-enchanting-wedding|access-date=2025-01-10|website=radioandmusic.com|language=en}}</ref> * 2023 – సింగిల్: "ఆవారా" <ref name=":92"/><ref name=":92"/> * 2024 – సింగిల్: "నా జా" <ref>{{Cite web|date=2024-06-27|title=New Music: Aoora, Vineet, Raveena Mehta and More|url=https://rollingstoneindia.com/rsdailymusic-heres-what-were-listening-to-today-561/|access-date=2025-01-10|website=Rolling Stone India|language=en-US}}</ref> * 2024 – సింగిల్: "డూ ఇట్ రైట్" <ref>{{Cite web|date=2024-10-03|title=New indian Music: Raveena Mehta, Aria Mody, The Rish, Dhaval Kothari|url=https://rollingstoneindia.com/rsdailymusic-heres-what-were-listening-to-today-580/|access-date=2025-01-10|website=Rolling Stone India|language=en-US}}</ref><ref>{{Cite web|title=International Artist Mehta's latest single 'Do it Right', makes waves for Hindi R&B|url=https://radioandmusic.com/entertainment/editorial/news/240930-international-artist-mehtas-latest-single-|access-date=2025-01-10|website=radioandmusic.com|language=en|archive-date=2025-01-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20250125132231/https://radioandmusic.com/entertainment/editorial/news/240930-international-artist-mehtas-latest-single-|url-status=dead}}</ref> == మూలాలు == {{reflist}} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1997 జననాలు]] brb3uhy6omvca740s4xgic5ky3jr39f రహీలా ఆగా 0 437599 4808013 4772805 2026-04-22T14:03:51Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808013 wikitext text/x-wiki '''రహీలా ఆఘా''' ఒక [[పాకిస్తాన్|పాకిస్తానీ]] [[నటి]]. '' ఆమె మెహెర్బాన్'' , ''ఘుఘి'' , ''సారా సజీదా'', ''నాగిన్'' నాటకాల్లో తన పాత్రలకు ప్రసిద్ధి చెందింది.<ref>{{Cite web|date=2 April 2021|title=Hanan Sameed will star in upcoming movie Ishq Wala Love|url=https://images.dawn.com/news/1177937|website=Images.Dawn}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == రహీలా 1964లో పాకిస్తాన్‌లోని [[లాహోర్|లాహోర్‌లో]] జన్మించింది.<ref name="UrduPoint">{{Cite web|date=8 April 2021|title=راحیلہ آغا|url=https://www.urdupoint.com/showbiz/celebrity/1417-raheela-agha.html|website=UrduPoint}}</ref> ఆమె లాహోర్ విశ్వవిద్యాలయం నుండి తన చదువును పూర్తి చేసింది.<ref name="UrduPoint" /> == కెరీర్ == ఆమె 1970వ దశకంలో పీటీవీలో యాంకర్ గా [[అరంగేట్రం]] చేశారు. హుల్లా రే, ఏక్ సీతామ్ ఔర్ సాహి, పియా బే దర్ది, జాన్ నిసార్, కౌన్ కర్తా హై వఫా నాటకాల్లో ఆమె పోషించిన పాత్రలకు ఆమె ప్రసిద్ధి చెందారు. ఆమె మిల్ కే భీ హమ్ నా మిలే, కైసే హువాయే బెనామ్, కిత్నా సతాటే హో, ఇష్క్ ఇబాదత్, తుమ్ మేరే క్యా హో నాటకాలలో కూడా నటించింది, ఆమె మొహబ్బతాన్ సచియాన్, తారాప్, బసంతి, గులాబో, లాడో రాణి చిత్రాలలో కూడా నటించింది. ఆమె ఉర్దూ, పష్తో, పంజాబీ సినిమాలు, నాటకాలలో నటించింది. అప్పటి నుండి ఆమె అలీ కీ అమ్మి, మెహర్బాన్, మానా కా ఘరానా, ఘుఘీ, సారా సజీదా, నాగిన్ నాటకాలలో నటించింది.<ref>{{Cite web|date=12 April 2021|title=Pashto film-maker Qaiser Sanober hangs up boots thanks to industry's crises|url=https://tribune.com.pk/story/1180665/pashto-film-maker-qaiser-sanober-hangs-boots-thanks-industrys-crises|website=The Express Tribune}}</ref><ref>{{Cite web|date=13 April 2021|title=فلمسٹار بندیہ حسین اور راحیلہ آغا کی خوبصورت تصویر۔|url=https://www.yesurdu.com/italy-sheikh-babar-star-bindia-hussain-raheela-agha-beautiful-photo.html|website=Yes Urdu (News)|access-date=7 మార్చి 2025|archive-date=9 ఏప్రిల్ 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230409112728/https://www.yesurdu.com/italy-sheikh-babar-star-bindia-hussain-raheela-agha-beautiful-photo.html|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|date=14 April 2021|title=فلم عشق میراانمول''کی ریلیزسے نگارخانوں کی رونقیں بحال ہوں گی،راحیلہ آغا|url=https://www.urdupoint.com/showbiz/news/2278573.html|website=UrduPoint}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == రహీలా నిర్మాత అసద్ బట్‌ను వివాహం చేసుకుంది, అతను మరణించాడు.  వారికి ముగ్గురు కుమారులు, జీషాన్ బట్, ఒక కుమార్తె ఉన్నారు.<ref>{{Cite web|date=14 April 2021|title=اداکارہ میڈم راحیلہ اغا کے بیٹے کے ہاں گزشتہ روز لاہور کے ہسپتال میں بیٹی کی پیدائیش|url=https://www.geourdu.fr/tag/madam-raheela-agha|website=Geo Urdu (News)|access-date=7 మార్చి 2025|archive-date=9 మే 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210509125541/https://www.geourdu.fr/tag/madam-raheela-agha/|url-status=dead}}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == === టెలివిజన్ === {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! scope="col" |సంవత్సరం. ! scope="col" |శీర్షిక ! scope="col" |పాత్ర ! scope="col" |నెట్వర్క్ |- |2011 |''హుల్లా రే'' |కయుమ్ |టీవీ వన్ |- |2012 |''జిందగి హత్ బర్హా'' |అమ్మీ జాన్ |పి. టి. వి. |- |2012 |''మేరే హుజూర్'' |చందా తల్లి |ఎక్స్ప్రెస్ ఎంటర్టైన్మెంట్ |- |2012 |''మిల్ కే భీ హమ్ నా మిలే'' |యాస్మిన్ తల్లి |జియో టీవీ |- |2014 |''ఏక్ సితం ఔర్ సాహి'' |కుల్సూమ్ |ఎక్స్ప్రెస్ ఎంటర్టైన్మెంట్ |- |2015 |''యే చాహ్తే యే రంజిసే'' |షగుఫ్తా |పి. టి. వి. |- |2015 |''కైసే హుయే బెనామ్'' |షెహర్యార్ తల్లి |జియో టీవీ |- |2015 |''కిట్నా సతాతాయ్ హో'' |నుజాత్ |హమ్ టీవీ |- |2015 |''ఇష్క్ ఇబాదత'' |కాలా జాన్ |హమ్ టీవీ |- |2015 |''రంగ్'' |అమ్మ జాన్ |హమ్ సీతారాయ్ |- |2015 |''తుమ్ మేరే క్యా హో'' |నన్హీ |పి. టి. వి.<ref>{{Cite web|date=16 September 2021|title=ڈرامہ سیریل تم میرے کیا ہو کی ریکارڈنگ آخری مراحل میں داخل|url=https://dailypakistan.com.pk/29-Mar-2015/207727|website=Daily Pakistan}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> |- |2015 |''మానా కా ఘరానా'' |సలీహా |హమ్ టీవీ |- |2015 |''అలీ కి అమ్మీ'' |బీబీ |జియో ఎంటర్టైన్మెంట్ |- |2015–16 |''ఆంగన్ మే దీవార్'' |ఖదీజా |పిటివి హోమ్ |- |2016 |''పియా బే దర్ది'' |సూర్య |ఎ-ప్లస్ |- |2016 |''జాన్ నిసార్'' |బీబీ జాన్ |ఎ-ప్లస్ |- |2016 |''కౌన్ కర్తా హై వఫా'' |తాహిరా |ఎ-ప్లస్ |- |2017 |''ఘరి దో ఘరి'' |జహాన్ ఆరా |ఎ-ప్లస్ |- |2017 |''బేబీ.'' |బీబీ జీ |ఎక్స్ప్రెస్ ఎంటర్టైన్మెంట్ |- |2017 |''మెహర్బాన్'' |నస్రీన్ |ఎ-ప్లస్ |- |2017 |''దిల్-ఎ-బెఖాబర్'' |సుల్తానీ |ఎ-ప్లస్ |- |2018 |''దుఖ్ కమ్ నా హోంగే'' |యాసిర్ తల్లి |ఎ-ప్లస్ |- |2018 |''గుగి'' |సాజిద్ భార్య |టీవీ వన్ <ref>{{Cite web|date=16 April 2021|title=Ghughi first episode on aired at Tv one|url=http://pakistaninvogue.com/ghughi-first-episode-on-aired-at-tv-one|website=Pakistan in Vogue - Magazine}}</ref> |- |2019 |''నాగిన్'' |సనమ్ జహాన్ |జియో కహాని |- |2019 |''సారా సాజీదా'' |రీమా |టీవీ3 |- |2019 |''ఉరాన్'' |షాయిస్తా |ఎ-ప్లస్ |- |2019 |''ముఝే రంగ్ దే'' |సాని బేగం |ఎల్ టి ఎన్ |- |2021 |''థోరా సా ప్యార్'' |అమీ జాన్ |ఎస్ఏబీ టీవీ |- |2021 |''దిల్ నా ఉమేద్ తో నహీ'' |మల్కానీ జీ |టీవీ వన్ |- |2021 |''దిల్ లట్టు హో గయా'' |తహమానా |ఎస్ఏబీ టీవీ |- |2021 |''తుమ్ సాథ్ నిభా లతే అగర్'' |ఇబ్రహీం తల్లి |ఎల్ టి ఎన్ |- |2021 |''రుస్వైయాన్'' |రిమాల్ తల్లి |ఎస్ఏబీ టీవీ |- |2021 |''థోరా సా ప్యార్'' |రాబియా తల్లి |ఎస్ఏబీ టీవీ |- |2022 |''రక్స్-ఎ-తమన్నా'' |నూర్ బానో అమ్మమ్మ |ఎస్ఏబీ టీవీ |- |2023 |''తాష్రీఫ్ లాయి'' |ఫరజానా |పి. టి. వి. |- |2024 |''ఏక్ తేరి చాహత్ కే బాద్'' |మజీదా |ఔర్ లైఫ్ |- |2024 |''ఫరార్'' |మల్కాని |గ్రీన్ ఎంటర్టైన్మెంట్ |- |2024 |''మహి దా అర్మాన్'' |బహర్ బేగం |వినోదాన్ని సెట్ చేయండి |} === వెబ్ సిరీస్ === {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! scope="col" |సంవత్సరం. ! scope="col" |శీర్షిక ! scope="col" |పాత్ర ! scope="col" |నెట్వర్క్ |- |2022 |''లడ్కియోన్ వాలా ఘర్'' |మాలికా |కబార్ ఖానా   |} === సినిమా === {| class="wikitable sortable plainrowheaders" ! style="background:#B0C4DE;" |సంవత్సరం. ! style="background:#B0C4DE;" |సినిమా ! style="background:#B0C4DE;" |భాష. |- |1987 |''మేరీ ఆవాజ్'' |ఉర్దూ |- |1989 |''ఏక్ జాన్ హేన్ హామ్'' |ఉర్దూ |- |1989 |''ఆగ్ ఔర్ సుహాగ్'' |ఉర్దూ |- |1990 |''బరూద్ కా తోఫా'' |ఉర్దూ/పాష్టో |- |1991 |''సూపర్ పవర్'' |పంజాబీ |- |2001 |''హుమాయూన్ గుజ్జర్'' |పంజాబీ |- |2002 |''ఘాజీ ఇల్ముద్దీన్ షహీద్'' |ఉర్దూ |- |2002 |''బుద్ధ షేర్'' |పంజాబీ |- |2002 |''అచ్చు షీదీ'' |పంజాబీ |- |2003 |''అమనాత్'' |పాష్టో |- |2004 |''భోలా సజ్జన్'' |పంజాబీ |- |2004 |''పరదేసీ అయే వాత్నా ను'' |పంజాబీ |- |2005 |''షేర్-ఎ-ఆజం'' |పంజాబీ |- |2005 |''జిద్దీ రాజ్పుత్'' |పంజాబీ |- |2005 |''బావు బద్మాష్'' |పంజాబీ |- |2006 |''బట్ బాద్షా'' |పంజాబీ |- |2006 |''తారప్'' |ఉర్దూ |- |2006 |''ఖైదీ యార్'' |పంజాబీ |- |2007 |''పుట్టర్ హుమాయూన్ గుజ్జర్ దా'' |పంజాబీ |- |2007 |''మొహబ్బ్తాన్ సచియాన్'' |పంజాబీ |- |2007 |''పోత్రా షాహియే దా'' |పంజాబీ |- |2008 |''బసంతి'' |పంజాబీ |- |2008 |''గులాబో'' |పంజాబీ |- |2009 |''అల్లాహ్ ఉత్తయ్ డోరియన్'' |పంజాబీ |- |2010 |''జల్'' |పాష్టో |- |2010 |''వోహ్తీ లే కే జానీ ఏ'' |పంజాబీ |- |2010 |''లాడో రాణి'' |పంజాబీ |- |2012 |''దిల్ డయాన్ లగియాన్'' |పంజాబీ |- |2013 |''సూపర్ గర్ల్'' |ఉర్దూ |- |2013 |''ఘైరత్'' |పాష్టో |- |2013 |''జిద్దీ పఖ్తున్'' |పాష్టో |- |2014 |''లాఫంగా'' |పంజాబీ |- |2014 |''జాన్ తున్ ప్యారా'' |పంజాబీ |- |2014 |''దాస్తాన్'' |పాష్టో |- |2014 |''జ్వే డా బదామాల'' |పాష్టో |- |2014 |''నిన్ను మిస్ అవుతున్నాను.'' |పాష్టో |- |2014 |''ఎహో కుర్రీ లెని ఎ'' |పంజాబీ |- |2014 |''హంతకుడు.'' |ఉర్దూ |- |2014 |''సుల్తానాట్'' |ఉర్దూ |- |2015 |''దేవదాస్'' |ఉర్దూ |- |2015 |''కాసాక్'' |ఉర్దూ |- |2015 |''బద్నం'' |పాష్టో |- |2016 |''లెవానీ పఖ్తూన్'' |పాష్టో |- |2016 |''జషన్'' |పాష్టో |- |2016 |''మొహబ్బత్ కర్ డా లెవానో దే'' |పాష్టో |- |2016 |''రాజా'' |పాష్టో |- |2017 |''షోర్ షరాబా'' |ఉర్దూ |- |2017 |''ఇష్క్ వాలా లవ్'' |ఉర్దూ |- |2017 |''ఆజాద్ బాద్షా'' |పంజాబీ |- |2018 |''ఇష్క్ ది జాంగ్'' |పంజాబీ |- |2018 |''జిద్దీ ఓ బద్మాష్'' |పాష్టో |- |2018 |''రకీబానో లా దర్శనం'' |పాష్టో |- |2018 |''దా గంధగిర్-ఓ-గంధగిర్'' |పాష్టో |- |2018 |''డా బాదంలో బదామాల'' |పాష్టో |- |2019 |''షారికే ది అగ్గ్'' |పంజాబీ |- |2020 |''రౌండ్అబౌట్'' |ఉర్దూ |- |2022 |''చు లే ఆస్మాన్'' |ఉర్దూ |- |2022 |''ది లెజెండ్ ఆఫ్ మౌలా జాట్'' |పంజాబీ <ref>{{Cite web|date=October 11, 2022|title=Hamza Ali Abbasi has done a superb job as Noori Natt: Mustafa Qureshi|url=https://tribune.com.pk/story/2380985/Hamza-has-done-a-superb-job-as-Noori-Natt:-Mustafa-Qureshi|website=The Express News}}</ref> |- |2022 |''టిచ్ బటన్'' |ఉర్దూ <ref>{{Cite web|date=November 11, 2022|title=کیا نئی فلمیں سینما گھروں کو آباد کرسکتی ہیں؟|url=https://mag.dunya.com.pk/demo.php/loli-wod-/4589/2022-09-11|website=Dunya Sunday Magazine}}</ref> |- |2023 |''బషీరా గుజ్జర్'' |పంజాబీ |- |2023 |''బాబ్రా గుజ్జర్'' |పంజాబీ |- |2023 |''లాడే ద వియాహ్'' |పంజాబీ |- |2024 |''చు లే ఆస్మాన్'' |ఉర్దూ |} == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:పంజాబీ సినిమా నటీమణులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1964 జననాలు]] kwkr91pj9g90gs012dmf70lagebhwkx రత్నవాలి కెకునవేల 0 438288 4807981 4680151 2026-04-22T12:59:31Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 2 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4807981 wikitext text/x-wiki '''జార్జ్ రత్నవాలి కుమారసిరి మిగ్యుల్''' (జననం 20 జనవరి 1931-మరణం 7 ఏప్రిల్ 2018) [[శ్రీలంక]] సినిమా, థియేటర్, [[టెలివిజన్|టెలివిజన్లో]] [[నటులు|నటి]].<ref>{{Cite web|title=Rathnawali Kekunawala filmography|url=http://www.films.lk/sinhala-cinema-artist-rathnawali-kekunawala-523.html|access-date=14 February 2020|publisher=Sinhala Cinema Database}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web|title=Rathnavali Kekunawala filmography|url=https://www.films.lk/sinhala-cinema-artist-rathnavali-kekunawala-5988.html|access-date=14 February 2020|publisher=Sinhala Cinema Database|archive-date=15 ఫిబ్రవరి 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200215033921/https://www.films.lk/sinhala-cinema-artist-rathnavali-kekunawala-5988.html|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=Rathnawali Kekunawela films|url=https://www.imdb.com/name/nm1785288/|access-date=14 February 2020|publisher=IMDb}}</ref> శ్రీలంక [[రేడియో]] నాటక చరిత్రలో తొలి స్తంభాలలో ఒకటైన కెకునవేల ఆరు దశాబ్దాలకు పైగా తన వృత్తి జీవితాన్ని కొనసాగించారు.<ref>{{Cite web|title=Ratnavali Kekunawela leaves|url=https://mirrorarts.lk/news/2990-rathnawali-kekunawela|access-date=14 February 2020|publisher=Daily Mirror}}</ref> ప్రజాదరణ పొందిన రేడియో నాటకం కారణంగా ఆమె "మువాన్ పాలెస్సే మెనికే" గా ప్రసిద్ధి చెందింది.<ref>{{Cite web|title=Rathnavali Kekunawela passes away|url=http://www.dailymirror.lk/article/Rathnavali-Kekunawela-passes-away-148425.html|access-date=14 February 2020|publisher=Daily Mirror}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == కేకునవెల 1931 జనవరి 20న డెరానియగలలో [[కుటుంబం]]<nowiki/>లో నాల్గవ సంతానంగా జన్మించారు .  ఆమె తండ్రి సైమన్ మిగ్యుల్. అతను డెరానియగల నూరి ఎస్టేట్‌లో టీ తయారీదారుగా పనిచేశాడు. ఆమె తల్లి సలీనా ఫెర్నాండో.  ఆమె తల్లి ఆరు సంవత్సరాల వయసులో మరణించింది, తండ్రి 16 సంవత్సరాల వయసులో మరణించాడు. తరువాత ఆమె తాతామామలతో కొలంబోకు వెళ్లింది.<ref name="schools">{{Cite web|title=I don't like being rooted|url=http://archives.dinamina.lk/2009/05/26/_art.asp?fn=f0905263|access-date=14 February 2020|publisher=Dinamina|archive-date=15 జూలై 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230715075407/http://archives.dinamina.lk/2009/05/26/_art.asp?fn=f0905263|url-status=dead}}</ref> ఆమెకు ఒక అన్నయ్య - విక్టర్, ఇద్దరు అక్కలు - ధర్మవతి, ప్రేమ,, ఒక తమ్ముడు మోలిసన్ ఉన్నారు.  తండ్రి ఉద్యోగం కారణంగా రత్న నాలుగు పాఠశాలల్లో చదువుకుంది. మొదట్లో, ఆమె బెరువాలా సెంట్రల్ కాలేజీకి వెళ్లింది. ఆ తర్వాత ఆమె వరుసగా కడుగన్నవ మద్య మహా విద్యాలయం, పోల్గహవేల రత్మల్గోడ మహా విద్యాలయం, కొలంబోలోని ఒక ప్రైవేట్ పాఠశాలకు వెళ్లింది.<ref name="schools"/> ఆమె అన్నయ్య విక్టర్ మిగ్యుల్ కూడా ప్రముఖ రంగస్థల నటుడు, ''మువాన్ పలెస్సాలో'' "కదిర"గా నటించాడు.  5 , 1971న జనతా విముక్తి పెరమున (జెవిపి) తన సంక్షోభాన్ని ప్రారంభించినప్పుడు అసలు నాటక రచయిత ముదలినాయక సోమరత్నే USకు వెళ్లిన తర్వాత, మిగ్యుల్ ప్రముఖ రేడియో నాటకం ''మువాన్ పలెస్సా'' యొక్క రెండవ భాగానికి నాటక రచయితగా పనిచేశాడు.  ధర్మవతి సింహళ వ్యంగ్య రచయిత అయిన టీజీడబ్ల్యూ డి సిల్వాను వివాహం చేసుకుంది.<ref name="kekunrathna">{{Cite web|title=Ratnavali Kekunewela, a taste of the country|url=http://dailynewslanka.blogspot.com/2014/06/blog-post.html|access-date=14 February 2020|website=Daily News}}</ref> ఆమె రేడియో ఆపరేటర్‌గా పనిచేసిన పోలీసు అధికారి డేవిడ్ కేకునవెలను వివాహం చేసుకుంది.  ఈ జంట మొదటిసారి 1954లో గాలెలో కుటుంబ సందర్శన సందర్భంగా కలుసుకున్నారు. కానీ డేవిడ్ తల్లిదండ్రులు వారి సంబంధాన్ని పూర్తిగా వ్యతిరేకించారు, వారు 1956 వరకు మరో ఎనిమిది సంవత్సరాలు కలవలేకపోయారు. ఆ సమయంలో డేవిడ్ రాయల్ ఎయిర్ ఫోర్స్‌లో ఉన్నారు. వారు నవంబరు 29, 1957న వివాహం చేసుకున్నారు.  ఈ దంపతులకు నలుగురు కుమారులు - నలక, తివాంక, రామలిక, ఇండిక -, ఇద్దరు కుమార్తెలు - సురథి దాసరా, సురక్షణ ఓషధి ఉన్నారు.  ఆమె భర్త 2013లో మరణించారు.<ref name="muwanlan">{{Cite web|title=They look at me when heard the voice|url=http://9lanka.com/hot_lanka/show.php?id=41307|access-date=14 February 2020|publisher=Lanka|archive-date=26 నవంబరు 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241126190715/http://9lanka.com/hot_lanka/show.php?id=41307|url-status=dead}}</ref> ఆమె 87 సంవత్సరాల వయసులో 2018 ఏప్రిల్ 7 న మరణించింది.<ref>{{Cite web|title=Veteran actress and voice actor Ratnavali Kekunawala has passed away|url=http://gossip.hirufm.lk/22201/2018/04/rathnawali-kekunawela.html|access-date=14 February 2020|publisher=Hiru FM}}</ref> ఆమె అవశేషాలను చివరి కర్మల కోసం రత్మలనలోని వెడికండ రోడ్ లోని నెం. 25/1 C వద్ద ఉన్న ఆమె ఇంట్లో ఉంచారు.<ref>{{Cite web|title=Veteran actor Ratnavali Kekunawela passes away|url=https://www.colomboxnews.com/2018/04/07/ප්‍රවීන-රංගන-ශිල්පී-රත්න/|access-date=14 February 2020|publisher=colomboxnews}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> అంత్యక్రియలు 2018 ఏప్రిల్ 9న సాయంత్రం 4 గంటలకు బోరెల్లా జనరల్ సిమెట్రీలో జరిగాయి.<ref name="muwanpal">{{Cite web|title=Ruwanwali Kekunawala of Muwan Palessa retires forever|url=http://sinhala.lankahitgossip.com/2018/04/07/rathnawali-kekunawela-passed-away/|access-date=14 February 2020|publisher=lankahitgossip}}{{Dead link|date=మార్చి 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == కెరీర్ == ఏప్రిల్ 23, 1951న, ఆయన "యవ్వన సమాజయ" అనే రేడియో కార్యక్రమాన్ని ప్రారంభించారు. రత్నకు 20 సంవత్సరాల వయసులో నవంబరు 29, 1951న రేడియో సిలోన్‌కు తీసుకెళ్లారు. ఆమె మొదటి రేడియో నాటకం డిసెంబరు 21, 1951న ప్రసారం చేయబడింది, ఇది టీజీడబ్ల్యూ డి సిల్వా రాసిన చిన్న కథ ఆధారంగా పి. వెలికల నిర్మించారు.  1952లో 63 ఏళ్ల పాత్ర "మంచి కుడమ్మ"తో ''మహా రా హమువు స్త్రీయ అనే'' రేడియో నాటకంలో నటించారు .  ఈలోగా, ఎదిరివీర శరచ్ఛంద్ర, వెలికల ఆమెను రేడియో స్టేషన్‌లో చేరమని ఆహ్వానించారు. తరువాత ఆమె 1953లో "బందర మేనికే" పాత్రతో ''కురులు బెడ్డ అనే నాటకంలో, లామా పిటియ'', ''కాంత సేవయ అనే'' నాటకంలో పాల్గొంది .<ref name="schools"/> 1964 నవంబరు 9న, ఆమె ఆసియాలో అత్యంత ఎక్కువ కాలం నడిచిన రేడియో షో ''మువాన్ పలెస్సాలో'' "మెనికే", "ఎథనా హమి" పాత్రలతో చేరింది. ఇది మొదటిసారి మార్చి 12, 1964న ప్రసారం చేయబడింది.  ఈ ప్రదర్శన చాలా ప్రజాదరణ పొందింది, సింహళ నాటక చరిత్రలో ఒక ముఖ్య లక్షణంగా మారింది, ఇక్కడ శిష్యులు "మువాన్ పలెస్సా" అనే గ్రామాన్ని ఊహించుకున్నారు. '' మువాన్ పెలెస్సా'' 1963 చివరలో మాత్రమే ప్రారంభించబడినందున, ఎస్‌ఎల్‌బిసి దాని గురించి ఎటువంటి రికార్డు లేదు, ఇది మార్చి 12, 1964న ప్రారంభమైందని చూపించే ఏకైక సాక్ష్యం దాని వ్యవస్థాపకుడు సోమరత్నే ఫోటో. 1960ల చివరి నాటికి ఇది ప్రజాదరణ యొక్క శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. దీర్ఘకాలిక అనారోగ్యం కారణంగా రాజీనామా చేసే వరకు ఆమె విజరత్నే వారకగోడతో కలిసి 50 సంవత్సరాలు నాటకంలో నిరంతరం పనిచేసింది.  ఈ నాటకాన్ని మూడు సినిమాలకు అనుగుణంగా మార్చారు, ఆమె అన్నింటిలోనూ నటించింది.<ref>{{Cite web|title=Muwan Palesse Menike passes away|url=http://gossip.hirufm.lk/22258/2018/04/rathnawali-kekunawala-funeral.html|access-date=14 February 2020|publisher=Hiru FM}}</ref> == అవార్డులు == * ప్రెసిడెన్షియల్ ఫిల్మ్ అవార్డ్స్ 1984-మెరిట్ అవార్డు (దాదయామా) <ref>{{Cite web|title=Presidential Film Awards - 1984 - National Film Corporation|url=http://www.nfc.gov.lk/presidential_awards_details.php?year=1984}}{{Dead link|date=మార్చి 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * సుమతి అవార్డ్స్ 2000-మెరిట్ అవార్డు (వర్ణ కంబిలి) <ref>{{Cite web|title=Sumathi Award winners in each year|url=http://sumathiawards.lk/sumathi-awards-winners.php|website=www.sumathiawards.lk}}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == {| class="wikitable" !సంవత్సరం. !సినిమా !పాత్ర !రిఫరెండెంట్. |- |1967 |''సత్ సముద్ర'' |విమలా తల్లి |<ref>{{Cite web|title=All about "Sath Samudura"|url=http://www.sarasaviya.lk/films-local/2020/11/26/19396/පිපුණු-කුසුම-පරවූවා|access-date=2020-12-02|website=Sarasaviya}}</ref> |- |1969 |''మీ మాస్సో'' | | |- |1972 |''అదా మెహెమై'' | | |- |1976 |''దియామంతి'' | |<ref>{{Cite web|title=All about Diyamanthi|url=http://www.sarasaviya.lk/features/2020/02/20/16336/ගංගාවක්-සේ-ගලා-බසිනු-මැන|access-date=23 December 2017|publisher=Sarasaviya}}</ref> |- |1976 |''నిల్లా సోయా'' | |<ref>{{Cite web|title=All about Nilla Soya|url=http://www.sarasaviya.lk/features/2019/09/19/9483/නිල්ල-නඟන-ස්වර්ණ-කිකිණි-රාවේ-නිල්ල-සොයා|access-date=3 March 2020|publisher=Sarasaviya}}</ref> |- |1977 |''మరువా సమగా వాసే'' | | |- |1978 |''ఆశా దాసిన్'' | | |- |1978 |''కుమార కుమారియో'' | | |- |1979 |''గెహెనియాక్'' | | |- |1979 |''వసంతే దవాక్'' | | |- |1979 |''చుడా మాణిక్య'' | | |- |1979 |''మువాన్ పాలెస్సా'' |మెనైక్ | |- |1979 |''మొనారథెన్నా'' | |<ref>{{Cite web|title=All about Monarathanna|url=http://www.sarasaviya.lk/story/2020/09/10/18927/ඔහුට-ඇය-හිමිවුණා-වේ|access-date=11 September 2020|publisher=Sarasaviya}}</ref> |- |1980 |''డండుమోనారా'' | | |- |1980 |''పారా డైజ్'' | | |- |1980 |''ఉతమనేని'' | | |- |1980 |''మువాన్ పాలెస్సా II'' |మెనైక్ | |- |1980 |''కరుమక్కరాయో'' | |<ref>{{Cite web|title=All about the film "Karumakkarayo"|url=http://www.sarasaviya.lk/story/2019/02/28/3210/මමයි-මලේ-රණගිරවිගෙ-ඇඟිලි-තුඩට-විද්දේ|access-date=2021-01-12|website=sarasaviya}}</ref> |- |1980 |''బంబార పహాడా'' | | |- |1980 |''పరిత్యగయ'' | | |- |1981 |''ఆరాధన'' | | |- |1981 |''దయాబరా నీలు'' | | |- |1981 |''సాత్కులు పావ్వా'' | | |- |1982 |''కేల్ మాల్'' | | |- |1982 |''బిథీ హతారా'' | | |- |1983 |''చట్నీ'' | |<ref>{{Cite web|title=Chutte Sinhala Movie|url=https://vodtv.vhx.tv/chutte|access-date=14 February 2020|publisher=vodtv}}</ref> |- |1983 |''దాదాయామ'' |రత్మాలి తల్లి |<ref>{{Cite web|title=Dadayama: The hunt that was a hunt|url=http://www.sarasaviya.lk/films/2018/12/06/1299/දඩයමක්-වූ-දඩයම|access-date=2021-01-12|website=Sarasaviya}}</ref> |- |1983 |''మువాన్ పాలెస్సా III'' |మెనైక్ | |- |1983 |''తుత్తిరి మాల్'' | | |- |1984 |''బట్టీ'' | | |- |1984 |''వడులా'' | | |- |1984 |''నివాన్ డాక్నా జాతి డాక్వా'' | | |- |1987 |''కవులువా'' | | |- |1988 |''అంగులిమాలా'' | | |- |1992 |''వియారు మినిసా'' | | |- |1995 |''ఇరా హండా ఇల్లా'' | | |- |1998 |''జూలియెట్జ్ భూమికావా'' |గాసిప్ డబ్బర్ | |- |2006 |''నీలాంబరే'' |నిమల్, నిర్వాణ్ తల్లి | |- |2009 |''పయా ఎన్న హిరు సే'' |సురేఖా తల్లి | |- |2015 |''బోరా దియా పోకునా'' |బోర్డింగ్ ఉంపుడుగత్తె | |} == ఇవి కూడా చూడండి == * [[నదీకా గుణశేఖర]] * [[సమనాలీ ఫోన్సెకా]] * [[ఉదారి వర్ణకులసూర్య]] * [[నమ్రతా శ్రేష్ఠ]] * [[మిరునా మాగర్]] * [[రేఖ థాపా]] == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:2018 మరణాలు]] [[వర్గం:1931 జననాలు]] mpwmgpeva7gqxruszp2c7fqnwtzb4mj రత్న సుమనపాల 0 438311 4807972 4469179 2026-04-22T12:43:35Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4807972 wikitext text/x-wiki '''రత్న సుమనపాలగా''' ( జననం 10 జూన్ 1940 ), శ్రీలంక సినిమా , రంగస్థల నాటకం, [[టెలివిజన్|టెలివిజన్‌]]<nowiki/>లో [[నటి]].  [[శ్రీలంక]]<nowiki/>లో అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన టెలివిజన్ నటీమణులలో ఒకరు, ఐదు దశాబ్దాలకు పైగా తన కెరీర్‌ను కొనసాగించిన రత్న, ''కోపి కాడే అనే టెలివిజన్ సీరియల్‌లో "కోపి'' కాడే హమినే" అనే ట్రేడ్‌మార్క్ పాత్ర ద్వారా అత్యంత ప్రసిద్ధి చెందింది.<ref>{{Cite web|title=Actress Rathna Sumanapala|url=http://www.films.lk/sinhala-cinema-artist-rathna-sumanapala-522.html|access-date=25 June 2020|publisher=films.lk}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == ఆమె రత్నపురలోని లెల్లోపిటియాలో జూన్ 10, 1940న జన్మించింది. రత్నకు ఒక అన్నయ్య, ఒక చెల్లి, ఒక తమ్ముడు ఉన్నారు. ఆమె తండ్రి ఒక పాఠశాల ప్రధానోపాధ్యాయుడు. అయితే, అతని జీతం కుటుంబాన్ని పోషించడానికి సరిపోకపోవడంతో, అతను ఉద్యోగం మానేసి ప్రభుత్వ కాంట్రాక్టర్‌గా మారాడు.  ఆమె రత్నపుర బరండువా జూనియర్ స్కూల్ నుండి తన విద్యను ప్రారంభించింది, తరువాత పెల్మదుల్లా సెంట్రల్ కాలేజీలో చేరింది.<ref name="sumana">{{Cite web|title=Veteran actress Ratna Sumanapala says she is happy with the award.|url=https://divaina.com/daily/index.php/cinama/28-atambula-4/248-2017-10-02-14-04-17|access-date=25 June 2020|publisher=Divaina}}{{Dead link|date=మార్చి 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఆమె ప్రముఖ నటుడు రాజా సుమనపాలను వివాహం చేసుకుంది. ఈ దంపతులకు వారుని, మంజుల అనే ఇద్దరు కుమార్తెలు, ప్రబాష్, మహేష్ అనే ఇద్దరు కుమారులు ఉన్నారు.  రాజా 2003లో మరణించారు. మనవరాళ్ళు: దుశాంత దేశన్, దుల్హన్ తనిష్క, బిసాండి సుమనపాల, దులాన్ హంసజ, దినాలి షెనారా, బిహండు యెత్మిన్,, విదుష సుమనపాల.<ref name="rathna">{{Cite web|title=Rathna Sumanapala, Kopi Kade Hamine|url=https://www.pressreader.com/sri-lanka/daily-mirror-sri-lanka/20130114/282540130691162|access-date=25 June 2020|publisher=Daily Mirror}}</ref><ref name="rathn">{{Cite web|title=Veteran actress Ratna Sumanapala|url=https://gossip.hirufm.lk/40438/2019/12/rathna-sumanapala.html|access-date=25 June 2020|publisher=Hiru FM}}</ref> == నటనా వృత్తి == రత్న మొదట 3వ తరగతిలో ''అందారే'' నాటకంలో నటించింది. ఆ తరువాత ఆమె పాఠశాల దశలో చాలాసార్లు నటించింది. ఆమె సరళ్ లాల్ ఆధ్వర్యంలో నృత్య ప్రదర్శనలు కూడా ఇచ్చింది. అడ్వాన్స్‌డ్ లెవెల్ పూర్తి చేసిన తర్వాత, రత్న పెల్మదుల్లా ఆర్ట్ ఫోరంలో సంగీత విభాగంలో చేరింది, అక్కడ ఆమె కాబోయే భర్త రాజాను కలిసింది. రాజా సుమనపాల, సుగతపాల సేనరత్ యాపాతో కలిసి రత్నను 1962 నాటి రంగస్థల నాటకం ''పిన్ బాత్‌లో'' నాటకీయ పాత్ర కోసం సంప్రదించారు , ఇది ఆమె ప్రసిద్ధ నాటకంలోకి ప్రవేశాన్ని సూచిస్తుంది. నాటకం బాగా విజయవంతం అయిన తర్వాత, రత్న మునుపటి సంవత్సరాలలో పెల్మదుల్లా ఆర్ట్ ఫోరం నిర్మించిన ప్రతి నాటకంలో నటించింది.  ఆమె నాటకాలలో ఇడికట్ట '','' రుదిరాయ ''సహ గంగవ'' , ''వాప్ మగుల'' , ''ఎలాడ'' , ''సీలవతి'', ''సీమ బంధన ఉన్నాయి. 1980ల తర్వాత సుదీర్ఘ విరామం కోసం ఆమె వేదికను విడిచిపెట్టి, 2016లో మహా ముహుదత్ గోడ'' గలై అనే రంగస్థల నాటకంతో తిరిగి వచ్చింది. తరువాత ఆమె నాదగం, నూర్తి మిశ్రమమైన ప్రయోగాత్మక నాటకం ''కుండలకేశి'' నాటకంలో నటించింది.<ref name="rathna"/><ref name="rathn"/> 1977లో సేనారత్ యాపా దర్శకత్వం వహించిన బ్లాక్బస్టర్ పెం''పెంబరా మధు'' చిత్రంలో రత్న తొలిసారిగా నటించింది. ఈ చిత్రంలో ఆమెకు ఒక చిన్న పాత్ర ఉంది, ఇందులో ఆమె ఒక పిచ్చి మహిళగా నటించింది, ఆమె ఒక రోడ్డులో పరిగెత్తి ప్రధాన నటుడు [[విజయ కుమారతుంగా|విజయ కుమారతుంగ]] పట్టుకుంటుంది.<ref name="rathn"/> ఈ చిత్రం తరువాత, ఆమె అధిష్టాన, ''బినారి సాహా సుడు బందా'', మంగళ తెగ్గా, ''గురుగేదార'' చిత్రాలలో అనేక నాటకీయ సహాయక పాత్రలలో నటించడం కొనసాగించింది. చివరి సంవత్సరాల్లో, ఆమె ''హై హుయ్ బాబీ అచ్చి'', పార్లమెంట్ జోక్స్, ''గిందారి'', ''సుహదా కోకా'' వంటి చిత్రాలలో హాస్య పాత్రలలో నటించింది.<ref>{{Cite web|title=Rathna Summanapala filmography|url=https://www.imdb.com/name/nm5212722/|access-date=27 June 2020|publisher=IMDb}}</ref> ఆమె చిన్న వయస్సులోనే సినిమాలలో చాలా మందికి తల్లి. అత్త పాత్ర ఉతురా డాకున చిత్రానికి మాత్రమే.<ref name="sumana"/> === టెలివిజన్ ధారావాహికాలు === * ''అహసిన్ వాటును గెహెనియాక్'' * ''అమ్మై'' * ''అందరా వేటా'' * ''చామరియా'' * ''దంబులుగాల సక్మనా'' * ''ప్రారంభం'' * ''డోలోస్మహే గంగావా'' * ''ఇది డెకా'' * ''దాన్ని చూడు'' * ''విభాగం 2'' * ''కిరి కండులక్'' * ''ఇటలీ వంట'' * ''కాపీ'' * ''లా'' * ''మగుల్ సక్వాలా'' * ''నిడికుంబ మాల్'' * ''అటక నాటకం గురించి'' * ''ట్రక్కును నడపండి'' * ''నాకు తెన్నా వద్దు.'' * ''సత్సార రంగన'' * ''తారుక'' * ''తింబిరిగేయ'' * ''వైన్ రేంజ్'' == ఫిల్మోగ్రఫీ == {| class="wikitable" !సంవత్సరం. !సినిమా !పాత్ర !రిఫరెండెంట్. |- |1977 |''పెంబరా మధు'' | | |- |1980 |''జోడు వాలాలు'' | | |- |1981 |''సితు కుమారియో'' | | |- |1981 |''అంజనా'' | | |- |1981 |''ఇందుత మాల్ మితక్'' | | |- |1982 |''అధిష్టానం'' |అమ్మమ్మ. | |- |1984 |''బినారి సాహా సుడు బందా'' |మేనికా | |- |1987 |''మంగళా తెగ్గా'' |హమిన్ | |- |1987 |''విరాగయా'' |సరోజిని తల్లి | |- |1988 |''రాసా రహసాక్'' | | |- |1988 |''దుర్గా'' | | |- |1991 |''ఉతురా డాకునా'' | | |- |1991 |''మధుసామయ'' | | |- |1991 |''గోలు ముహూదే కునతువా'' | | |- |1992 |''సక్విథి రాజా'' | | |- |1992 |''సత్య.'' | | |- |1993 |''గురు గెదరా'' |అర్జునుడి తల్లి | |- |1993 |''ప్రతీజ్ఞ'' | | |- |1994 |''సండా మదాలా'' |సండా తల్లి | |- |1998 |''యుధ గినీ మేడా'' |రవి తల్లి | |- |2000 |''ఉండయా'' |సరళా తల్లి | |- |2001 |''హై హుయ్ బాబీ అచ్చి'' |డాటీ అత్త 'చిన్ చిన్ నోనా' |<ref>{{Cite web|title='Hai Hooi Babi Aachchi' New comedy in line|url=http://www.sundaytimes.lk/000514/tv.html|access-date=3 October 2016|publisher=Sunday Times}}</ref> |- |2002 |''పార్లమెంటు జోకులు'' |ముగ్గురు కుమారుల తల్లి |<ref>{{Cite web|title=Ranjan's maiden effort|url=http://www.sundaytimes.lk/020120/tv.html|access-date=23 February 2017|publisher=The Sunday Times}}</ref> |- |2003 |''టాక్సీ డ్రైవర్'' | | |- |2007 |''యహలువో'' | |<ref>{{Cite web|date=25 November 2007|title='Yahaluwo' in December|url=http://www.sundaytimes.lk/071125/TV/tv-times000012.html|access-date=17 June 2016|publisher=Wijeya Newspapers}}</ref> |- |2010 |''హదవథా మాల్ యాయి'' | |<ref>{{Cite web|title=Opposites attract|url=http://archives.sundayobserver.lk/2010/03/07/mag18.asp|access-date=27 June 2020|publisher=Sunday Observer}}</ref> |- |2011 |''పుథా మగే సురాయా'' | | |- |2015 |''గిందారి'' |మల్కాంతి తల్లి |<ref>{{Cite web|title=Gindari A comedy around a she-devil|url=http://www.sundaytimes.lk/150419/magazine/gindari-a-comedy-around-a-she-devil-144992.html|access-date=3 April 2018|publisher=Sunday Times}}</ref> |- |2015 |''సుహదా కోకా'' |సుముడు అమ్మమ్మ |<ref>{{Cite web|title=සුහද කොකාගේ සුද 23 දා සිට පෙනේ|url=http://www.sarasaviya.lk/2015/10/15/?fn=sa15101514|access-date=25 February 2017|publisher=Sarasaviya}}</ref> |- |టీబీడీ |''మరుకతారా'' | |<ref>{{Cite web|title=Marukathara brings a series of crime stories to life|url=https://www.dailynews.lk/2019/12/24/entertainment/206513/marukathara-brings-series-crime-stories-life|access-date=27 June 2020|website=Daily News}}</ref> |- |టీబీడీ |''బోడిలిమా'' | |<ref>{{Cite web|title=Bodilima|url=https://filmfreeway.com/BODILIMA|access-date=27 June 2020|publisher=FilmFreeway}}{{Dead link|date=మార్చి 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> |} == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1936 జననాలు]] imdapd6lgf8bb5w7g11xvbrsit4xipx లీనా డి సిల్వా 0 438329 4808155 4504719 2026-04-23T02:36:58Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808155 wikitext text/x-wiki '''లియానాగే డాన్ లీనా పియసిలి డి సిల్వా''' ( 30 అక్టోబర్ 1936 – 1 డిసెంబర్ 023) [[శ్రీలంక]] సినిమా , థియేటర్, [[టెలివిజన్|టెలివిజన్‌]]<nowiki/>లో పనిచేసిన ఒక శ్రీలంక నటి .  శ్రీలంక సినిమా తొలి స్తంభాలలో ఒకరైన డి సిల్వా, ఆరు దశాబ్దాలకు పైగా తన కెరీర్‌ను కొనసాగించి, విమర్శకుల ప్రశంసలు పొందిన అనేక చిత్రాలను అందించారు.<ref>{{Cite web|title=Actresses in Sri Lankan cinema - Leena de Silva|url=http://www.nfc.gov.lk/artist/leena-da-silva-484/|access-date=27 January 2020|publisher=National Film Corporation of Sri Lanka|archive-date=27 జనవరి 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200127063749/http://www.nfc.gov.lk/artist/leena-da-silva-484/|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=Leena De Silva filmography|url=https://www.films.lk/sinhala-cinema-artist-leena-de-silva-1096.html|access-date=27 January 2020|publisher=Sinhala Cinema Database|archive-date=27 జనవరి 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200127063750/https://www.films.lk/sinhala-cinema-artist-leena-de-silva-1096.html|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=Leena de Silva films|url=https://www.imdb.com/name/nm0211590/|access-date=27 January 2020|publisher=IMDb}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == లీనా పియసిలి డి సిల్వా 1936 అక్టోబర్ 30న [[కొలంబో]]<nowiki/>లోని మలికకండలో జన్మించారు .  ఆమె తండ్రి, డాన్ సైమన్ డి సిల్వా, సిలోన్ కార్గో బోర్డ్ కంపెనీలో సూపర్‌వైజర్‌గా పనిచేశారు. ఆమె తల్లి ఆలిస్ సిల్వా. ఆమెకు ఇద్దరు సోదరీమణులు, త్రిలిసియా కుసుమ, మెర్లిన్ తిలక, ఒక సోదరుడు, జయంపత్ సామ్ ఉన్నారు. ఆమె తన విద్యను కొట్టేలోని ఆనంద బాలికా విద్యాలయం నుండి పూర్తి చేసింది.<ref name="talent">{{Cite web|title=Lots of talent and the future is bright - Veteran actress Leena de Silva|url=http://www.silumina.lk/2021/03/13/රසඳුන/දක්ෂ%C2%ADයන්-ගොඩයි-අනා%C2%ADග%C2%ADතය-පැහැ%C2%ADබ%C2%ADරයි|access-date=4 June 2021|website=Silumina}}</ref> డిసిల్వా 1960 [[నవంబరు|నవంబర్]] 11 నుండి 1978లో మరణించే వరకు తోటి నటుడు రవీంద్ర రూపసేనను ''వివాహం'' చేసుకున్నారు .  తన తొలి ''చిత్రం అహంకార స్త్రీ సమయంలో'' రూపసేనను కలిసింది . ఆ దంపతులకు ఒక కుమారుడు, ఒక కుమార్తె ఉన్నారు. ఆమె కుమారుడు బిమల్ యోగ శ్రీ 13 సెప్టెంబర్ 1961న జన్మించారు, ఆమె కుమార్తె పూర్ణ ప్రియదర్శని 1 జూన్ 1963న జన్మించారు.  పూర్ణ ప్రతిభావంతులైన గీత రచయిత్రి.<ref name="talent"/><ref name="career">{{Cite web|title=A series of articles exploring the art world of the past|url=http://archives.sarasaviya.lk/2017/12/07/?fn=sa17120713|access-date=27 January 2020|publisher=Sarasaviya}}</ref> రూపసేన చెల్లెలు చిత్ర నిర్మాత స్టాన్లీ డి సిల్వాను [[పెళ్ళి|వివాహం]] చేసుకుంది. వారికి డబ్ల్యుఎ కీర్తిసేన అనే సోదరుడు ఉన్నాడు. రూపసేన 1978 ఏప్రిల్ 15న 49 సంవత్సరాల వయసులో గుండెపోటుతో మరణించాడు. మరణించే సమయానికి, అతను కొలంబోలోని నీటిపారుదల శాఖలో ప్లానర్‌గా పనిచేస్తున్నాడు.  లీనా 1991 లో కెనడాకు వెళ్లి తన పిల్లలతో ఒంటారియోలోని పికరింగ్‌లో నివసించింది.<ref name="leena">{{Cite web|title=Award winning actress Leena de Silva turns 80|url=https://lankareporter.com/blog/award-winning-actress-leena-de-silva-turns-80/|access-date=27 January 2020|publisher=Lanka Reporter}}</ref> === మరణం === డి సిల్వా డిసెంబర్ 1 , 2023న 87 సంవత్సరాల వయసులో మరణించారు. ఆమె ఇద్దరు పిల్లలు ఆమె ప్రాణాలతో బయటపడ్డారు.'''<ref name="leena" />''' == కెరీర్ == ''పాఠశాలలో ఇంగ్లీష్ తరగతిలో, డి సిల్వా పైప్ పైపర్ మోడల్'' నాటకంలో ప్రధాన పాత్ర పోషించింది . అది ఆమె వేదికపై మొదటి ప్రదర్శన. 12 సంవత్సరాల వయస్సులో పాఠశాలలో చదువుతున్నప్పుడు, ఆమె ప్రముఖ నృత్యకారిణి, నటుడు శేష పలిహక్కర నుండి నృత్యం నేర్చుకుంది , ఆయనే లీనాను సినిమా తెరకు పరిచయం చేశారు. '' ఆమె తొలి సినీరంగ ప్రవేశం 1954లో విడుదలైన అహంకార స్త్రీ'' చిత్రం ద్వారా, ఆమె కాబోయే భర్త రవీంద్ర రూపసేనతో కలిసి పాఠశాలలో 9వ తరగతి చదువుతున్నప్పుడు జరిగింది. అందులో ఆమె ''లంకా మాతగా ఒక నృత్య సన్నివేశాన్ని ప్రదర్శించింది.''  అప్పుడు సిరిల్ పి. అబేరత్నే 1956 లో తన చిత్రం ''సూరతలిలో'' ప్రధాన మహిళా పాత్ర పోషించడానికి ఒక కళాకారిణి కోసం వెతుకుతున్నాడు.  1955 లో, ఆమె "పంచ్ కళ్యాణి అందాల పోటీ" లో ఐదవ స్థానాన్ని గెలుచుకుంది.<ref name="career"/> ఆమె భర్త ఆమెను అబేరత్నేకు పరిచయం చేశాడు, ఆ సంవత్సరం తరువాత ఆమె అతని చిత్రంలో నటించింది. ఆమెను డాక్టర్ కి పరిచయం చేశారు. లెస్టర్ జేమ్స్ పెర్రీస్ గురు పలిహక్కర తన చిత్రం ''రేకావాలో'' నటించనున్నారు. అయితే, పాఠశాల ప్రిన్సిపాల్, తండ్రి కోపం కారణంగా, ఆమె ఆ సినిమాలో నటించడానికి నిరాకరించింది. అయితే, తన భర్త ఆకస్మిక మరణం కారణంగా, డి సిల్వా రెండు సంవత్సరాలు నటనను విడిచిపెట్టి, 1980 చిత్రం ''గంగా అడ్డారాతో'' తిరిగి వచ్చారు . '' ఆమె సుందర బిరిందా'' , ''కేలే మాల్'' , ''అవరాగిరా'', ''యహలు'' యెహేలి వంటి అనేక ప్రసిద్ధ చిత్రాలలో నటించింది. ''నలంగాణ'' చిత్రంలో రుక్మిణీ దేవితో కలిసి నటించే అదృష్టం లీనాకు లభించింది.<ref name="career"/> సినిమాలతో పాటు, డి సిల్వా ''తట్టు గేవాల్'' , ''డోలోస్వేని రాత్రియ'', ''జూలియస్ సీజర్'' వంటి కొన్ని [[తెలుగు నాటకరంగం|రంగస్థల నాటకాల్లో]] కూడా నటించారు . '' ఆమె సెలాలిహిని గమ్మనాయ'' , ''సుదు పరేవియో'' , ''హిమి అహిమి'', ''ఉడా గిరా అనే'' టెలివిజన్ సీరియల్స్ లో కూడా కనిపించింది . '' కెనడాలో ఉన్నప్పుడు, డి సిల్వా రటకిన్ రటకట అనే'' టెలిసీరీకి దర్శకత్వం వహించింది.<ref name="silva">{{Cite web|title=Screen queen of yesteryear|url=https://www.nation.lk/2009/01/25/eyefea3.htm|access-date=27 January 2020|publisher=The Nation}}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == {| class="wikitable" !సంవత్సరం. !సినిమా !పాత్ర !రిఫరెండెంట్. |- |1954 |''అహంకరా స్త్రీ'' |లంకా మాతా నర్తకి | |- |1956 |''సూరతలి'' |సూరతలి | |- |1958 |''సోహోయురో'' | | |- |1958 |''సునీత'' |సునీత | |- |1960 |''సుందర బిరిండా'' |రూపా | |- |1960 |''నలంగనా'' | | |- |1964 |''సులలిత సోబాని'' |శాంతి 'సోబాని' | |- |1964 |''సుజేజ్ రహాసా'' | | |- |1967 |''రాన్ రాసా'' |ఇంద్రాణి | |- |1980 |''గంగా అడ్డారా'' |అట్టపట్టు 'హమినే' | |- |1981 |''వలంపురి'' | | |- |1981 |''ఆరాధన'' | | |- |1981 |''సారంగ'' | | |- |1982 |''కేల్ మాల్'' |నంద | |- |1982 |''కిరి సువందా'' |అత్తగారు | |- |1982 |''మాలతా నోనా బంబారు'' | |<ref>{{Cite web|title=All about the film "Malata Noena Bambaru"|url=http://www.sarasaviya.lk/films/2019/03/14/3612/තහනම්-නොවූ-තහනමක්-මලට-නොඑන-බඹරු|access-date=12 January 2021|website=sarasaviya}}</ref> |- |1982 |''పారామితా'' | | |- |1982 |''యహలు యెహెలి'' |శ్రీమతి వనిగశేఖర | |- |1983 |''కలియుగ'' | | |- |1983 |''సమనాల సిహిన'' | | |- |1984 |''హితావతియా'' |శరత్ తల్లి | |- |1985 |''అదారా కథావా'' | | |- |1985 |''కిరిమాడు వాల్'' | | |- |1985 |''వర్సిటీ కెల్లా'' |శ్రీమతి సిరివిరా | |- |1986 |''పెరాలికారాయో'' |తనుజా | |- |1986 |''దుష్యంత్'' |కిరి మనికా | |- |1986 |''కోటి వాలిగయా'' | | |- |1986 |''సిన్హా పటావ్'' | | |- |1986 |''దినుమ'' |చంద్ర | |- |1988 |''చండీంగేత్ చండియా'' | | |- |1989 |''సెబాలియో'' | | |- |1989 |''సిరిమేడురా'' |నిర్మల సోదరి | |- |1989 |''బాదులు కొచ్చియా'' | | |- |1990 |''తన్హా ఆశా'' |తల్లి. | |- |1990 |''వీరా ఉదారా'' | | |- |1991 |''రాజా కెల్లో'' | | |- |1991 |''రాజా దారువో'' |అసిలినా 'లీనా' | |- |1994 |''సుజాత'' |సీత రాజసూర్యా | |- |1995 |''ఆవారగీరా'' |కుసుమ | |- |1996 |''సీమా పావూరు'' | | |- |2000 |''అనురాగయ్య అనంత'' |శాంతి | |- |2001 |''పోరండ్వా'' |అజిత్ తల్లి | |} == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:1936 జననాలు]] jkhn2ldc6ru8mc19gyc9p6ajk64psvy రెనాటా నోట్ని 0 441233 4808094 4807195 2026-04-22T21:58:00Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808094 wikitext text/x-wiki {| class="infobox biography vcard" ! colspan="2" class="infobox-above" style="font-size:125%;" |<div class="fn">రెనాటా నాట్నీ</div> |- | colspan="2" class="infobox-image" |[[File:Renata_Notni_(cropped).jpg|frameless]] |- ! class="infobox-label" scope="row" |జన్మించారు. | class="infobox-data" |<div class="nickname" style="display:inline">రెనాటా మార్టినెజ్ నాట్ని</div><br /><span style="display:none"> </span> (ఐడి1) జనవరి 2,1995 <span class="noprint ForceAgeToShow"> (వయస్సు 30) &nbsp;</span> <br /><div class="birthplace" style="display:inline">క్యూర్నవాకా, మోరెలోస్, [[Mexico|మెక్సికో]]</div> |- ! class="infobox-label" scope="row" |వృత్తులు. | class="infobox-data role" |<div class="hlist"> * నటి * నమూనా </div> |- ! class="infobox-label" scope="row" |క్రియాశీల సంవత్సరాలు&nbsp; | class="infobox-data" |2006-ఇప్పటి వరకు |- ! class="infobox-label" scope="row" |భాగస్వామి | class="infobox-data" |డియెగో బోనెటా |- ! class="infobox-label" scope="row" |తల్లిదండ్రులు (s) | class="infobox-data" |ఆల్ఫ్రెడో మార్టినెజ్ గెరెరోలిలియానా నాట్నీ<br /> |} '''రెనాటా మార్టినెజ్ నాట్ని''' ఒక మెక్సికన్ [[నటి]], మోడల్.<ref>{{Cite web|last=Televisa|date=March 24, 2015|title=Renata Notni datos|url=http://www2.esmas.com/entretenimiento/biografias/321603/renata-notni/|access-date=June 4, 2015|website=Esmas.com|publisher=Televisa|language=es|archive-date=2015-06-14|archive-url=https://web.archive.org/web/20150614045555/http://www2.esmas.com/entretenimiento/biografias/321603/renata-notni/|url-status=dead}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == నోట్ని [[మెక్సికో]]<nowiki/>లోని మోరెలోస్‌లోని కుర్నావాకాలో జన్మించింది .​ చిన్నతనంలో, ఆమె మెక్సికో సిటీలోని టెలివిసా నిర్వహిస్తున్న సెంట్రో డి ఎడ్యుకేషన్ ఆర్టిస్టిక్ అనే డ్రామా స్కూల్ యొక్క పిల్లల వెర్షన్ అయిన సిఇఎ ఇన్ఫాంటిల్‌లో నటనా పాఠాలకు హాజరయింది. == నటనా వృత్తి == ఆమె 10 సంవత్సరాల వయసులో 2006 టెలినోవెలా, ''కోడిగో పోస్టల్ ద్వారా తన [[నటన|నటనా]] రంగ ప్రవేశం చేసింది. అప్పటి నుండి, ఆమె మార్ డి అమోర్'', ''అమోర్సిటో కొరాజోన్'' వంటి ఎనిమిది టెలినోవెలాలలో పాత్రలు పోషించింది . ఆమె మెక్సికన్ టెలివిజన్ ధారావాహికలు, ''లా రోసా డి గ్వాడాలుపే'', ''కోమో డైస్ ఎల్ డిచోలలో'' కూడా పాల్గొంది . 2014లో, ఆమె కొంతకాలం న్యూయార్క్ నగరానికి మకాం మార్చి స్టెల్లా అడ్లర్ యాక్టింగ్ స్టూడియోలో నటనా కోర్సులో చేరింది. నవంబర్ 2014లో, ఆమె యువతకు సంబంధించిన టెలివిజన్ ధారావాహిక ''యో క్విసియెరాను'' చిత్రీకరించడానికి మాడ్రిడ్‌కు వెళుతుంది, ఇది మెక్సికో వెలుపల ఆమె మొదటి నటనా పాత్ర.  ఆమె నటనా తరగతిని పూర్తి చేసిన కొద్దికాలానికే టెలినోవెలా , ''అమోర్ డి బారియోలో'' ప్రధాన పాత్ర పోషించినట్లు ఆమెకు వార్త అందింది . టెలినోవెలాలో ఆమె పాల్గొనడం మార్చి 2015లో అధికారికంగా నిర్ధారించబడింది.  ఈ భాగం నోట్ని యొక్క మొదటి ప్రధాన పాత్ర.<ref>{{cite web|author=JUANA CRESPO ARRONA|date=April 4, 2015|title=Renata Notni está feliz con primer rprotagónico|url=http://www.am.com.mx/LEON/espectaculos/renata-notni-esta-feliz-con-primer-rprotagonico-192336.html|url-status=dead|website=am.com.mx|language=es|accessdate=June 4, 2015|archiveurl=https://web.archive.org/web/20150711005546/http://am.com.mx/leon/espectaculos/renata-notni-esta-feliz-con-primer-rprotagonico-192336.html|archivedate=July 11, 2015|df=mdy-all}}</ref> అమోర్ డి బార్రియో జూన్ 4, 2015 నుండి కెనాల్ డి లాస్ ఎస్ట్రెల్లాస్‌లో వారం రోజుల పాటు ప్రసారం చేయబడింది. టెలినోవెలా యొక్క ముగింపు నవంబర్ 8, 2015న ప్రసారం చేయబడింది. అమోర్ డి బారియో ముగిసిన తర్వాత , నోట్ని సైకలాజికల్ థ్రిల్లర్ నాటకం, ''లాస్ క్యూ నో సియెన్టెన్‌లో'' ఒక పాత్రలో నటించారు . ఈ నాటకం నవంబర్ 2015లో నవంబర్ 5, 2015న మెక్సికో నగరంలోని టీట్రో ఎన్ కోర్టోలో ప్రదర్శించబడింది. ఇది డిసెంబర్ 15, 2015 వరకు నడిచింది.  నవంబర్ 18, 2015న, నిర్మాత జువాన్ ఒసోరియో రాబోయే టెలినోవెలా, ''సుయెనో డి అమోర్‌లో'' పాత్ర కోసం బహిరంగ తారాగణం పిలుపుకు ఆమె హాజరయ్యారు. నవంబర్ 26, 2015న, టెలినోవెలాలోని ప్రధాన యువ పాత్రలలో ఒకదానికి నోట్ని నిర్ధారించారు. చిత్రీకరణ డిసెంబర్ 2015 చివరలో ప్రారంభమైంది, టెలినోవెలా ఫిబ్రవరి 22, 2016న మెక్సికోలో ప్రదర్శించబడింది. ఇది మార్చి 8, 2016న యుఎస్లో యూనివిజన్‌లో ప్రదర్శించబడింది.<ref>{{Cite web|title=Cristaliza el Sueño de Amor|url=http://elsoldemexico.com.mx/espectaculos/tv/132162-cristaliza-el-sueno-de-amor|access-date=21 March 2016|website=elsoldemexico.com|language=es|archive-date=2 ఏప్రిల్ 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160402212826/http://elsoldemexico.com.mx/espectaculos/tv/132162-cristaliza-el-sueno-de-amor|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=Harán cantar a Renata Notni|url=http://elsoldemexico.com.mx/espectaculos/120195-haran-cantar-a-renata-notni|access-date=21 March 2016|website=elsoldemexico.com|language=es|archive-date=3 ఏప్రిల్ 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160403051210/http://elsoldemexico.com.mx/espectaculos/120195-haran-cantar-a-renata-notni|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|last=Flor Rubio|date=November 27, 2015|title=Serà Renata Notni la protagonista juvenil de "Sueño de amor|url=http://www.radioformula.com.mx/notas.asp?Idn=550911&idFC=2015|access-date=November 28, 2015|website=radioformula.com|publisher=Radio Formula|language=es|archive-date=2015-12-08|archive-url=https://web.archive.org/web/20151208041246/http://www.radioformula.com.mx/notas.asp?Idn=550911&idFC=2015|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|last=Televisa|date=November 18, 2015|title=Histórico casting de los personajes de "Sueño de amor"|url=http://television.televisa.com/telenovelas/noticias/2015-11-18/historico-casting-personajes-sueno-amor/|access-date=November 28, 2015|website=televisa.com|publisher=Televisa|language=es|archive-date=2016-03-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20160304063642/http://television.televisa.com/telenovelas/noticias/2015-11-18/historico-casting-personajes-sueno-amor/|url-status=dead}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == నాట్నీ ప్రస్తుతం మెక్సికో నగరంలో నివసిస్తున్నారు. ఆమె ఆంగ్లంలో అనర్గళంగా మాట్లాడగలదు. ఆమె నటుడు డియెగో బోనెటా సంబంధం కలిగి ఉంది.<ref>{{Cite web|last=Radio Formula|date=April 17, 2015|title=Inician grabaciones de "Amor de barrio"|url=http://www.radioformula.com.mx/notas.asp?Idn=495272&idFC=2015|access-date=June 4, 2015|website=radioformula.com|publisher=Radio Formula|language=es|archive-date=2015-06-14|archive-url=https://web.archive.org/web/20150614222047/http://www.radioformula.com.mx/notas.asp?Idn=495272&idFC=2015|url-status=dead}}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == === సినిమా === {| class="wikitable sortable" |+సినిమాలు, పాత్రల జాబితా !శీర్షిక !సంవత్సరం !పాత్ర !<abbr>సూచిక నెం.</abbr> |- !''అమ్మమ్మ పెళ్లి'' |2019 |జూలియేటా | |- !''కర్మ అంటే ఏమిటి?'' |2022 |లూసీ | |- !''మాల్క్రియాడోస్'' |2023 |కామిలా | |} === టెలివిజన్ === {| class="wikitable sortable" |+టెలివిజన్ ప్రదర్శనలు, పాత్రల జాబితా !శీర్షిక !సంవత్సరం !పాత్ర !గమనికలు |- !''కోడిగో పోస్టల్'' |2006–2007 |ఆండ్రియా గార్జా డ్యూరాన్ |టెలివిజన్ అరంగేట్రం |- !''లా రోసా డి గ్వాడాలుపే'' |2008–2010 |నోరా / క్విన్ని |2 ఎపిసోడ్‌లు |- !''అన్ గాంచో అల్ కొరాజోన్'' |2008–2009 |లూయిసా హెర్నాండెజ్ / లూయిసా సర్మె లెర్డో డి టేజడా |సహాయ పాత్ర |- !''మార్ డి అమోర్'' |2009–2010 |కార్మెన్ "కార్మిటా" బ్రాచో |సహాయ పాత్ర |- !''లా ఫ్యూర్జా డెల్ డెస్టినో'' | rowspan="3" |2011 |లూసియా లోమెలి క్యూరియల్ (చిన్న) |8 ఎపిసోడ్‌లు |- !''కోమో డైస్ ఎల్ డిచో'' |సోఫియా |ఎపిసోడ్: "నాడీ సబే లో క్యూ టైన్" |- !''అమోర్సిటో కొరాజోన్'' |మరియా సోలెడాడ్ "మారిసోల్" లోబో బల్లెస్టెరోస్ |సహాయ పాత్ర |- !''క్యూ బోనిటో ప్రేమ'' |2012–2013 |పలోమా మెండోజా గార్సియా |సహాయ పాత్ర |- !''క్వియెరో అమార్టే'' |2013–2014 |మరియానా వాల్డెజ్ మోరల్స్ |సహాయ పాత్ర |- !''అమోర్ డి బారియో'' |2015 |పలోమా మాడ్రిగల్ |ప్రధాన పాత్ర |- !''యో క్విసియెరా'' |2015–2016 |కామిలా |48 ఎపిసోడ్‌లు |- !''సుయెనో డి ప్రేమ'' |2016 |పాట్రిసియా గుర్రెరో |ప్రధాన పాత్ర |- !''నా ముద్దుల మాధుర్యం'' | rowspan="2" |2017 |ఆరోరా సాంచెజ్ |ప్రధాన పాత్ర |- !''ఎరాసే ఉనా వెజ్'' |బ్లాంకా వల్లే |ఎపిసోడ్: "బ్లాంకా నీవ్స్" |- !''పోర్ అమర్ సిన్ లే'' |2018 |సూర్యుడు |ప్రత్యేక అతిథి నటుడు |- !''వెసినోస్'' |2019 |గ్వాడాలుపే |ఎపిసోడ్: "టెలినోవెలా" |- !''ఎల్ డ్రాగన్: రిటర్న్ ఆఫ్ ఎ వారియర్'' |2019–2020 |అడెలా క్రజ్ |ప్రధాన పాత్ర |- !''లా వెంగాంజా డి లాస్ జువానాస్'' |2021 |జువానా వాలెంటినా |ప్రధాన పాత్ర |- !''జోర్రో'' |2024 |లోలిత మార్క్వెజ్ |ప్రధాన పాత్ర |} === థియేటర్ === {| class="wikitable sortable" !శీర్షిక !సంవత్సరం !పాత్ర |- !''లాస్ క్యూ నో సియెంటెన్'' |2015 |మార్సెలా |} === మ్యూజిక్ వీడియోలు === {| class="wikitable sortable" !శీర్షిక !సంవత్సరం !కళాకారుడు |- !" ఎసో నో వా ఎ సక్సెడర్ " |2018 |హా*యాష్ |- !" పెండెజో " |2021 |ఎన్రిక్ ఇగ్లేసియాస్ |} == అవార్డులు, నామినేషన్లు == ; టీవీ నవలల ప్రీమియోలు {| class="wikitable" !సంవత్సరం !వర్గం !నామినేట్ చేయబడిన పని !ఫలితం |- |2011 | rowspan="2" |ఉత్తమ యువ ప్రధాన నటి |''మార్ డి అమోర్'' |నామినేట్ అయ్యారు |- |2017 |''సుయెనో డి అమోర్'' |గెలిచింది |} '''కిడ్ ఛాయిస్ అవార్డ్స్ మెక్సికో''' {| class="wikitable" !సంవత్సరం !వర్గం !నామినేట్ చేయబడిన పని !ఫలితం |- |2017 |ఉత్తమ నటి |''నా ముద్దుల బాధ'' |నామినేట్ అయ్యారు |} == మూలాలు == [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1995 జననాలు]] 3m7n2op2hp7yns9h6fcf2p7qgb7d46k లూయిస్ స్మాల్ 0 442420 4808157 4776061 2026-04-23T02:57:56Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808157 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Louise_Small_IMG_4521_19-5-2018.jpg|thumb|'''లూయిస్ స్మాల్ 2018 యూరోపియన్ 10,000 మీటర్ల కప్''']] '''లూయిస్ స్మాల్''' (జననం 27 మార్చి 1992) ఒక [[బ్రిటిష్]] లాంగ్ డిస్టెన్స్ రన్నర్.<ref>{{Cite web|title=Life Members – Aldershot, Farnham and District Athletic Club|url=https://www.afd.org.uk/club-history/life-members/|access-date=2023-03-19|language=en-GB|archive-date=2025-01-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20250125145009/https://www.afd.org.uk/club-history/life-members/|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=Athlete Profile|url=https://www.thepowerof10.info/athletes/profile.aspx?athleteid=30620|access-date=2023-03-04|website=www.thepowerof10.info|archive-date=2023-03-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20230304180359/https://www.thepowerof10.info/athletes/profile.aspx?athleteid=30620|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=1500 Metres Result {{!}} 5th IAAF World Youth Championships|url=https://www.worldathletics.org/results/iaaf-world-u18-championships/2007/5th-iaaf-world-youth-championships-6943589/women/1500-metres/heats/result#resultheader|access-date=2023-03-18|website=www.worldathletics.org|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Louise Small poses with Double Olympic Champion Kelly Holmes during...|url=https://www.gettyimages.com.au/detail/news-photo/louise-small-poses-with-double-olympic-champion-kelly-news-photo/79281761|access-date=2023-03-12|website=Getty Images|language=en-gb|archive-date=2023-03-12|archive-url=https://web.archive.org/web/20230312153210/https://www.gettyimages.com.au/detail/news-photo/louise-small-poses-with-double-olympic-champion-kelly-news-photo/79281761|url-status=dead}}</ref><ref name=":02">{{Cite web|title=Louise Small {{!}} Sport Scholars {{!}} St Mary's University|url=https://www.stmarys.ac.uk/sport/scholars/louise-small|access-date=2023-03-06|website=www.stmarys.ac.uk}}</ref><ref>{{Cite web|title=MEET THE TEAM {{!}} HOKA|url=https://www.hoka.com/en/gb/Athletes.html|access-date=2023-03-04|website=www.hoka.com|archive-date=2023-03-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20230304180358/https://www.hoka.com/en/gb/Athletes.html|url-status=dead}}</ref> == జిబి &ఎన్ఐ ప్రాతినిధ్యాలు == {| class="wikitable" |+ !తేదీ !పోటీ !ఈవెంట్ !వేదిక !స్థానం |- | colspan="5" | <big>యు17 జూనియర్స్</big> |- |11/07/2007 |2007 ఐఏఏఎఫ్ ప్రపంచ యూత్ ఛాంపియన్షిప్ |1500 మీటర్లు |ఓస్ట్రావా, చెక్ రిపబ్లిక్ |6వ H1 <ref>{{Cite web|title=1500 Metres Result {{!}} 5th IAAF World Youth Championships|url=https://www.worldathletics.org/results/iaaf-world-u18-championships/2007/5th-iaaf-world-youth-championships-6943589/women/1500-metres/heats/result#resultheader|access-date=2023-03-18|website=www.worldathletics.org|language=en}}</ref> |- |01/02/2009 |క్రాస్ కంట్రీ జూనియర్ ఇంటర్నేషనల్ |ఎక్స్సి |[[లిస్బన్]], పోర్చుగల్ |బంగారం <ref>{{Cite web|title=Lisbon Cross Country Report|url=https://www.uka.org.uk/news/news-and-features/lisbon-cross-country-report/|access-date=2023-03-18|website=UK Athletics|language=en-GB}}</ref> |- |28/03/2009 |2009 ఐఏఏఎఫ్ వరల్డ్ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్ |ఎక్స్సి |అమ్మన్, జోర్డాన్ |34వ <ref>{{Cite web|title=U20 Race Result {{!}} 37th IAAF World Cross Country Championships|url=https://www.worldathletics.org/results/world-athletics-cross-country-championships/2009/37th-iaaf-world-cross-country-championships-6998522/women/u20-race/final/result#resultheader|access-date=2023-03-18|website=www.worldathletics.org|language=en}}</ref> |- |11/07/2009 |2009 ఐఏఏఎఫ్ ప్రపంచ యువ ఛాంపియన్షిప్ |1500 మీటర్లు |బ్రెస్సానోన్-బ్రిక్సెన్, ఇటలీ |5వ <ref>{{Cite web|title=1500 Metres Result {{!}} 6th IAAF World Youth Championships|url=https://www.worldathletics.org/results/iaaf-world-u18-championships/2009/6th-iaaf-world-youth-championships-6998523/women/1500-metres/final/result#resultheader|access-date=2023-03-18|website=www.worldathletics.org|language=en}}</ref> |- |25/07/2009 |2009 యూరోపియన్ జూనియర్ ఛాంపియన్షిప్ |3000 మీటర్లు |నోవి-సాడ్, సెర్బియా |బ్రాంజ్ <ref>{{Cite web|title=European Athletics|url=https://www.european-athletics.com/historical-data/calendar-results/6998558|access-date=2023-03-18|website=www.european-athletics.com|language=en}}</ref> |- |20/03/2011 |2011 ఐఏఏఎఫ్ వరల్డ్ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్ |ఎక్స్సి |పుంటా ఉంబ్రియా, స్పెయిన్ |29వ <ref>{{Cite web|title=AT-XJ-W-f--1--.RS1.pdf|url=http://dt9guucc6nuua.cloudfront.net/competitiondocuments/pdf/4527/AT-XJ-W-f--1--.RS1.pdf}}</ref> |- |22/05/2011 |లౌబరో ఇంటర్నేషనల్ |3000 మీటర్లు |లౌబరో, UK |16వ <ref>{{Cite web|title=47952_6002_22052011195121_LIA.pdf|url=https://www.thepowerof10.info/resultsfiles/2011/47952_6002_22052011195121_LIA.pdf}}{{Dead link|date=జనవరి 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> |- | colspan="5" | <big>సీనియర్లు.</big> |- |14/04/2012 |ప్రపంచ విశ్వవిద్యాలయం క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |లాడ్జ్, పోలాండ్ |56వ <ref>{{Cite web|title=2012_WUC_Cross_Country_results.pdf|url=https://www.fisu.net/medias/fichiers/2012_WUC_Cross_Country_results.pdf}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> |- |06/06/2016 |యూరోపియన్ కప్ 10000 మి |10000 మీటర్లు |మెర్సిన్, టర్కీ |12వ <ref>{{Cite web|title=European Athletics|url=https://www.european-athletics.com/historical-data/calendar-results/7093394|access-date=2023-03-18|website=www.european-athletics.com|language=en}}</ref> |- |26/03/2017 |2017 ఐఏఏఎఫ్ వరల్డ్ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్ |ఎక్స్సి |కంపాలా, ఉగాండా |38వ <ref>{{Cite web|date=2020-06-29|title=Wayback Machine|url=https://media.aws.iaaf.org/competitiondocuments/pdf/5837/AT-XSE-W-f--1--.RS5.pdf?v=1816003647|archive-url=https://web.archive.org/web/20200629195556/https://media.aws.iaaf.org/competitiondocuments/pdf/5837/AT-XSE-W-f--1--.RS5.pdf?v=1816003647|archive-date=29 June 2020|access-date=2023-03-18}}</ref> |- |10/06/2017 |యూరోపియన్ కప్ 10000 మి<ref>{{Cite web|title=10,000M TEST BECKONS FOR BRITISH ATHLETICS TEAM|url=https://www.britishathletics.org.uk/news-and-features/10000m-ba-team/|access-date=2023-03-18|website=British Athletics|language=en-GB}}</ref> |10000 మీటర్లు |మిన్స్క్, బెలారస్ |16వ <ref>{{Cite web|title=European Athletics|url=https://www.european-athletics.com/historical-data/calendar-results/7104849|access-date=2023-03-18|website=www.european-athletics.com|language=en}}</ref> |- |27/08/2017 |2017 వేసవి యూనివర్సియేడ్ |5000 మీ/10000 మీ |తైపీ, తైవాన్. |4వ 10వ <ref>{{Cite web|date=2020-07-09|title=Wayback Machine|url=https://data.2017.gov.taipei/atos/prod/resTP2017/pdf/TP2017/AT/TP2017_AT_C73G_ATW050101.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20200709112018/https://data.2017.gov.taipei/atos/prod/resTP2017/pdf/TP2017/AT/TP2017_AT_C73G_ATW050101.pdf|archive-date=9 July 2020|access-date=2023-03-18}}</ref><ref>{{Cite web|date=2020-06-29|title=Wayback Machine|url=https://data.2017.gov.taipei/atos/prod/resTP2017/pdf/TP2017/AT/TP2017_AT_C73G_ATW100101.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20200629194814/https://data.2017.gov.taipei/atos/prod/resTP2017/pdf/TP2017/AT/TP2017_AT_C73G_ATW100101.pdf|archive-date=29 June 2020|access-date=2023-03-18}}</ref> |- |19/05/2018 |యూరోపియన్ కప్ 10000 మి |10000 మీటర్లు |[[లండన్]], యునైటెడ్ కింగ్డమ్ |7వ <ref>{{Cite web|title=European Athletics|url=https://www.european-athletics.com/historical-data/calendar-results/7118914|access-date=2023-03-18|website=www.european-athletics.com|language=en}}</ref> |} == దేశీయ పోటీ ముఖ్యాంశాలు == {| class="wikitable" !తేదీ !పోటీ ! !వేదిక !స్థానం |- | colspan="5" | <big>యు17 జూనియర్స్</big> |- |26/08/2007 |UK స్కూల్ గేమ్స్ |1500 మీటర్లు |కోవెంట్రీ |బ్రాంజ్ <ref>{{Cite web|title=Results|url=https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=5097&event=1500&venue=Coventry&date=25-Aug-07|access-date=2023-03-13|website=www.thepowerof10.info|archive-date=2021-07-11|archive-url=https://web.archive.org/web/20210711171502/https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=5097&event=1500&venue=Coventry&date=25-Aug-07|url-status=dead}}</ref> |- |08/03/2008 |సైన్స్బరీ ESAA ఇంగ్లీష్ స్కూల్స్ ఛాంపియన్షిప్స్-క్రాస్ కంట్రీ |ఎక్స్సి |[[లివర్‌పూల్|లివర్పూల్]] |సిల్వర్ <ref>{{Cite web|title=Results|url=https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=8569&event=ZXC&venue=Liverpool&date=8-Mar-08&pagenum=7|access-date=2023-03-13|website=www.thepowerof10.info|archive-date=2023-03-13|archive-url=https://web.archive.org/web/20230313134015/https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=8569&event=ZXC&venue=Liverpool&date=8-Mar-08&pagenum=7|url-status=dead}}</ref> |- |28/03/2008 |ఎస్ఐఎబి ఇంటర్నేషనల్ స్కూల్స్ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |పెర్త్ |సిల్వర్ <ref>{{Cite web|title=Microsoft Word - siabxc08.doc|url=http://www.ssaa.co.uk/SSAA/documents/results/2008/siabxc08.pdf}}</ref> |- |13/04/2008 |లండన్ మినీ మారథాన్ |రోడ్డు. |[[లండన్]] |బంగారం <ref>{{Cite web|title=Mini London Marathon winners|url=https://www.tcslondonmarathon.com/news-and-media/media-resources/mini-london-marathon-winners|access-date=2023-03-12|website=www.tcslondonmarathon.com|language=en}}</ref> |- |23/12/2008 |జాతీయ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |ఆల్టన్ టవర్స్ |బ్రాంజ్ <ref>{{Cite web|title=U17WomenGunResult.pdf|url=https://www.englishcrosscountry.co.uk/images/pdf/U17WomenGunResult.pdf}}</ref> |- |26/04/2009 |లండన్ మినీ మారథాన్ |రోడ్డు. |[[లండన్]] |సిల్వర్ <ref>{{Cite web|title=adidas® Mini London Marathon 2009|url=http://results-2009.london-marathon.co.uk/index.php?a=mr&o=m&lastname=&firstname=&gender=W&club=&event_id=CRC&age_group=C&start_no=&Submit=show+results+%3E%3E|access-date=2023-03-12|website=results-2009.london-marathon.co.uk}}</ref> |- |21/02/2009 |జాతీయ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |పార్లమెంటు కొండ |బంగారం <ref>{{Cite web|title=U17WomenResult.pdf|url=https://www.englishcrosscountry.co.uk/images/nationals09/U17WomenResult.pdf}}</ref> |- |19/02/2011 |జాతీయ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |ఆల్టన్ టవర్స్ |బ్రాంజ్ <ref>{{Cite web|title=JW_Final_GunResult.pdf|url=https://www.englishcrosscountry.co.uk/images/nationals11/JW_Final_GunResult.pdf}}</ref> |- |01/05/2011 |బి. యు. సి. ఎస్. ఛాంపియన్షిప్స్ |10000 మీటర్లు |బెడ్ఫోర్డ్ |బంగారం <ref>{{Cite web|title=Results|url=https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=47954&event=10000&venue=Bedford&date=1-May-11|access-date=2023-03-13|website=www.thepowerof10.info|archive-date=2023-03-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20230304181924/https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=47954&event=10000&venue=Bedford&date=1-May-11|url-status=dead}}</ref> |- |02/05/2011 |బి. యు. సి. ఎస్. ఛాంపియన్షిప్స్ |5000 మీటర్లు |బెడ్ఫోర్డ్ |బంగారం <ref>{{Cite web|title=Results|url=https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=47954&event=5000&venue=Bedford&date=2-May-11|access-date=2023-03-13|website=www.thepowerof10.info|archive-date=2023-03-13|archive-url=https://web.archive.org/web/20230313134007/https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=47954&event=5000&venue=Bedford&date=2-May-11|url-status=dead}}</ref> |- |04/02/2012 |బి. యు. సి. ఎస్. క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |కార్డిఫ్ |సిల్వర్ <ref>{{Cite web|title=Results|url=https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=55676&event=ZXC&venue=Cardiff&date=4-Feb-12&pagenum=3|access-date=2023-03-13|website=www.thepowerof10.info|archive-date=2023-03-13|archive-url=https://web.archive.org/web/20230313134013/https://www.thepowerof10.info/results/results.aspx?meetingid=55676&event=ZXC&venue=Cardiff&date=4-Feb-12&pagenum=3|url-status=dead}}</ref> |- |'''<big>సీనియర్లు.</big>''' | | | | |- |21/02/2015 |జాతీయ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |పార్లమెంటు కొండ |సిల్వర్ <ref>{{Cite web|title=SW-v2.pdf|url=https://www.englishcrosscountry.co.uk/wp-content/uploads/2015/02/SW-v2.pdf}}</ref> |- |25/02/2017 |జాతీయ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |నాటింగ్హామ్ |సిల్వర్ <ref>{{Cite web|title=Senior-Women.pdf|url=https://www.englishcrosscountry.co.uk/wp-content/uploads/2017/02/Senior-Women.pdf}}</ref> |- |24/02/2018 |జాతీయ క్రాస్ కంట్రీ ఛాంపియన్షిప్స్ |ఎక్స్సి |పార్లమెంటు కొండ |సిల్వర్ <ref>{{Cite web|title=Senior-Women.pdf|url=https://www.englishcrosscountry.co.uk/wp-content/uploads/2018/02/Senior-Women.pdf}}</ref> |- |19/05/2018 |10, 000 మీటర్ల పిబి రాత్రి (బ్రిటిష్ చాంప్స్ & యూరోపియన్ కప్) |10000 మీటర్లు |పార్లమెంటు కొండ |బ్రాంజ్ <ref>{{Cite web|title=Night of the 10,000m PBs - Race 8 - Women's A|url=https://data.opentrack.run/en-gb/x/2018/GBR/not/event/10/1/1/|access-date=2023-03-12|website=data.opentrack.run|language=en-gb}}</ref> |- |17/03/2019 |హాఫ్ మారథాన్ రీడింగ్ |రోడ్డు. |రీడింగ్ |సిల్వర్ <ref>{{Cite web|title=Reading Half Marathon|url=https://www.runbritainrankings.com/results/results.aspx?meetingid=282167&event=HM&venue=Reading&date=17-Mar-19}}{{Dead link|date=జనవరి 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> |} == వ్యక్తిగత ఉత్తమాలు == {| class="wikitable" |+ ! సంఘటన <ref name=":02"/> ! సమయం ! వేదిక ! తేదీ |- | 800మీ | 2:09 | స్టీవనేజ్ | 7 జూన్ 2009 |- | 1500మీ | 4:20 | వాట్‌ఫోర్డ్ | 27 జూలై 2016 |- | 3000మీ | 9:07 | వాట్‌ఫోర్డ్ | 6 సెప్టెంబర్ 2017 |- | 5000మీ | 15:40 | క్యాట్‌ఫోర్డ్ | 14 సెప్టెంబర్ 2017 |- | 10000మీ | 32:34 | [[లండన్]] | 19 మే 2018 |- | 5K రోడ్డు | 16:03 | గ్వెర్న్సీ | 17 జూన్, 2023 |- | 10k రోడ్డు | 33:20 | [[వార్సా]] | 22 ఏప్రిల్ 2018 |- | హాఫ్ మారథాన్ | 72:46 | రీడింగ్ | 17 మార్చి 2019 |- | మారథాన్ | 2:29:33 | ఫ్రాంక్‌ఫర్ట్ మారథాన్ | 27 అక్టోబర్ 2024 |} == మూలాలు == [[వర్గం:1992 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] a2rolqswmdj6a9ztfjg37a342p95x70 విక్టోరియా ఫోర్స్టర్ 0 443080 4808204 4509569 2026-04-23T06:51:29Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808204 wikitext text/x-wiki '''విక్టోరియా ఫోర్స్టర్''' (జననం: 8 ఏప్రిల్ 2002) ఒక స్లోవాక్ [[ట్రాక్ అండ్ ఫీల్డ్]] అథ్లెట్, ఆమె అంతర్జాతీయంగా హర్డ్లర్, స్ప్రింటర్గా పోటీ చేస్తుంది.<ref name="atletika">{{Cite web|title=Príbeh šprintérky Viktórie Forster, talentu z Horehronia: Dievča s dynamitom v nohách|url=https://www.atletika.sk/pribeh-sprinterky-viktorie-forster-talentu-z-horehronia-dievca-s-dynamitom-v-nohach/|access-date=21 July 2023|website=Atletika.sk|language=}}</ref> ఆమె స్లోవాక్ మహిళల రికార్డును 60 మీటర్ల హర్డిల్స్, 100 మీటర్ల హర్డల్స్, 100 మీటర్ల కోసం కలిగి ఉంది. == జీవితచరిత్ర == ఫోర్స్టర్ 8 ఏప్రిల్ 2002న బ్రెజ్నో పట్టణానికి దగ్గరగా ఉన్న హ్రోనెక్ గ్రామంలో జన్మించారు .<ref>{{cite web|title=Viktória Forster|url=https://www.olympic.sk/ukazsa/viktoria-forster|access-date=21 July 2023|website=Slovenský olympijský tím|language=|archive-date=21 జూలై 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230721075608/https://www.olympic.sk/ukazsa/viktoria-forster|url-status=dead}}</ref>  మొదట్లో, ఆమె తన తల్లి మాదిరిని అనుసరించి బయాథ్లాన్‌లో పోటీ పడింది ,<ref name="atletika2">{{cite web|title=Príbeh šprintérky Viktórie Forster, talentu z Horehronia: Dievča s dynamitom v nohách|url=https://www.atletika.sk/pribeh-sprinterky-viktorie-forster-talentu-z-horehronia-dievca-s-dynamitom-v-nohach/|access-date=21 July 2023|website=Atletika.sk|language=}}</ref> కానీ 13 సంవత్సరాల వయస్సులో అథ్లెటిక్స్‌కు మారింది.  ఆమె నైట్రాలోని కాన్‌స్టాంటైన్ ది ఫిలాసఫర్ విశ్వవిద్యాలయంలో చదువుకుంది కానీ 2024 ఒలింపిక్స్‌కు సన్నాహకంగా దృష్టి పెట్టడానికి తన చదువును నిలిపివేసింది. ఆమె అథ్లెటిక్ ఐడల్ జమైకన్ స్ప్రింటర్ షెల్లీ-ఆన్ ఫ్రేజర్-ప్రైస్ .<ref>{{cite web|last1=Berzedi|first1=Juraj|title=To dievča má v nohách dynamit. Stavila som všetko na jednu kartu, tvrdí Forster|url=https://mybystrica.sme.sk/c/23360978/viktoria-forster-ma-v-nohach-dynamit-na-oh-2024-v-parizi-pojde-bud-alebo.html|access-date=24 July 2024|website=mybystrica.sme.sk|language=}}</ref> == కెరీర్ == బ్రాటిస్లావాలో జరిగిన ఇండోర్ స్లోవాక్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లలో , ఫోర్స్టర్ 2008లో మిరియం బాబ్కోవా సాధించిన 8.04 సమయాన్ని అధిగమించి, కొత్త స్లోవాక్ మహిళల రికార్డు 60 మీటర్ల హర్డిల్ రన్ 8.03 ను సాధించింది.<ref>{{cite web|date=20 February 2023|title=RunGO - Halové majstrovstvá SR: Viktória Forster zlepšila rekord SR na 60 m prekážok|url=https://rungo.hnonline.sk/rungo/aktuality/96068022-halove-majstrovstva-sr-viktoria-forster-zlepsila-rekord-sr-na-60-m-prekazok|access-date=21 July 2023|website=rungo.hnonline.sk|language=}}</ref> 2023 ప్రారంభంలో, ఆమె 100 మీటర్ల హర్డిల్ పరుగులో రెండు స్లోవాక్ మహిళల రికార్డులను సాధించింది,<ref>{{cite web|title=AKTUALIZÁCIA – Na ME do 23 rokov vo fínskom Espoo 13 športovcova duo Bartek – Šula ml. dostalo od EA zelenú, líderkou výpravy je Viktória Forster|url=https://www.atletika.sk/saz-nominoval-na-me-do-23-rokov-vo-finskom-espoo-13-sportovcov-liderkou-je-viktoria-forster-duo-bartek-sula-ml-caka-na-rozhodnutie-technickeho-delegata-ea/|access-date=21 July 2023|website=Atletika.sk|language=}}</ref> మొదట నైరెగిహాజాలో, తరువాత గోల్డెన్ స్పైక్ ఆస్ట్రావాలో .  తన ఫామ్‌ను ఉపయోగించుకోవాలనే కోరికతో, ఆమె ఎస్పూలో జరిగిన 2023 యూరోపియన్ అథ్లెటిక్స్ U23 ఛాంపియన్‌షిప్‌లలో ఈ విభాగంలో మాత్రమే పోటీ పడింది . అయినప్పటికీ, ఆమె ఎనిమిదవ హర్డిల్‌లో ట్రిప్ చేసిన తర్వాత సెమీ-ఫైనల్స్‌కు అర్హత సాధించలేకపోయింది.  బాన్స్కా బైస్ట్రికాలో జరిగిన 2023 పిటిఎస్ అథ్లెటిక్ సమావేశంలో ఆమె 11.26లో 100 మీటర్లు పరిగెత్తింది, 1968 వేసవి ఒలింపిక్స్‌లో ఎవా గ్లెస్కోవా సాధించిన 11.29 జాతీయ మహిళల రికార్డును అధిగమించింది.<ref>{{cite web|title=Padol 55 rokov starý slovenský rekord! Forster zabehla najrýchlejšiu stovku|url=https://sportnet.sme.sk/spravy/atletika-viktoria-forster-vysledok-dnes-beh-100-metrov-p-t-s-2023/|access-date=21 July 2023|website=sportnet.sme.sk|language=}}</ref> 2021 సమ్మర్ వరల్డ్ యూనివర్సిటీ గేమ్స్‌లో ఫోర్స్టర్ 100 మీటర్ల హర్డిల్ రేసును 12.72 సమయంతో గెలుచుకుంది, గోల్డెన్ స్పైక్ ఆస్ట్రావా నుండి 12.82 సమయంతో తన సొంత రికార్డును అధిగమించి కొత్త స్లోవాక్ రికార్డును సృష్టించింది. ఆమె 12.77 థ్రెషోల్డ్‌ను క్లియర్ చేయడం ద్వారా [[2024 వేసవి ఒలింపిక్ క్రీడలు|2024 సమ్మర్ ఒలింపిక్స్‌]]<nowiki/>కు కూడా అర్హత సాధించింది.<ref>{{cite web|date=4 August 2023|title=Atlétka Viktória Forsterová získala zlatú|url=https://dennikn.sk/minuta/3508100/?ref=mwat|access-date=4 August 2023|website=Denník N|language=}}</ref>  అదనంగా, ఆమె 100 మీటర్ల రేసులో 11.34 సమయంతో రెండవ స్థానంలో నిలిచింది.<ref>{{cite web|date=2 August 2023|title=Slovensko má po rokoch atletickú medailu z univerziády! Takto si Forster vybojovala striebro|url=https://sportweb.pravda.sk/atletika/clanok/676757-slovensko-ma-po-rokoch-medailu-z-univerziady-takto-si-forster-vybojovala-striebro/|access-date=2 August 2023|website=Športweb.sk|language=}}</ref> 2023 ప్రపంచ అథ్లెటిక్స్ ఛాంపియన్‌షిప్స్‌లో ఫోర్స్టర్ 100 మీటర్ల హర్డిల్స్‌లో ఇబ్బంది పడ్డింది, 13.47 సమయంతో సెమీ-ఫైనల్‌కు చేరుకోలేకపోయింది.  విక్టోరియా ఫోర్స్టర్ విఎస్‌సి డుక్లా బాన్స్కా బైస్ట్రికా తరపున పరిగెత్తింది .<ref>{{cite web|date=28 June 2023|title=Duklistka Viktória Forster má formu ako hrom, utvorila rekord SR na 100 m prekážok|url=https://www.bystricoviny.sk/atletika/duklistka-viktoria-forster-ma-formu-ako-hrom-utvorila-rekord-sr-na-100-m-prekazok/|access-date=21 July 2023|website=Bystricoviny.sk - správy - kultúra - šport|language=}}</ref> == పోటీ రికార్డు == {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !పోటీ !వేదిక !స్థానం !ఈవెంట్ !గమనికలు |- ! colspan="6" |ప్రాతినిధ్యం వహించడం. స్లొవాకియా |- | rowspan="1" |2018 |యూత్ ఒలింపిక్ క్రీడలు |బ్యూనస్ ఎయిర్స్ |14 గం |200 మీ. |24.86 |- | rowspan="2" |2019 | rowspan="2" |యూరోపియన్ యూత్ ఒలింపిక్ ఫెస్టివల్ | rowspan="2" |బాకు |6వ |100 మీ. |11.96 |- |4వ |200 మీ. |24.47 |- | rowspan="3" |2021 | rowspan="3" |ప్రపంచ U20 ఛాంపియన్‌షిప్‌లు | rowspan="3" |నైరోబి |6వ |100 మీ. |11.54 |- | |200 మీ. |డిఎన్ఎస్ |- |6వ |100 మీ. హర్డిల్స్ |ఫైనల్స్‌లో డిక్యూ |- | rowspan="4" |2022 | rowspan="2" |ప్రపంచ ఇండోర్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లు | rowspan="2" |బెల్‌గ్రేడ్ |31వ |60 మీ |7.35 |- |24వ |60 మీ హర్డిల్స్ |8.22 |- | rowspan="2" |యూరోపియన్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లు | rowspan="2" |మ్యూనిచ్ |23వ |100 మీ. |11.72 |- |23వ |100 మీ. హర్డిల్స్ |13.50 (13.50) |- | rowspan="7" |2023 | rowspan="2" |యూరోపియన్ ఇండోర్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లు | rowspan="2" |ఇస్తాంబుల్ |32వ |60 మీ |7.51 |- |26వ |60 మీ హర్డిల్స్ |8.24 |- | rowspan="2" |యూరోపియన్ U23 ఛాంపియన్‌షిప్‌లు | rowspan="2" |ఎస్పూ |22వ |100 మీ. హర్డిల్స్ |13.69 |- |7వ |4 × 100 మీటర్ల రిలే |45.06 |- | rowspan="2" |ప్రపంచ విశ్వవిద్యాలయ క్రీడలు | rowspan="2" |చెంగ్డు |2వ |100 మీ. |11.34 |- |1వ |100 మీ. హర్డిల్స్ |12.72 |- |ప్రపంచ ఛాంపియన్‌షిప్‌లు |బుడాపెస్ట్ |40వ (గం) |100 మీ. హర్డిల్స్ |13.47 |- | rowspan="6" |2024 | rowspan="2" |ప్రపంచ ఇండోర్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లు | rowspan="2" |గ్లాస్గో, [[యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]] |37వ (గం) |60 మీ |7.35 |- |14వ (ఎస్ఎఫ్) |60 మీ హర్డిల్స్ |8.04 |- | rowspan="2" |యూరోపియన్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లు | rowspan="2" |రోమ్, [[ఇటలీ]] |16వ (గం) |100 మీ. |11.50 |- |8వ |100 మీ. హర్డిల్స్ |13.25 |- | rowspan="2" |[[ఒలింపిక్ క్రీడలు]] | rowspan="2" |పారిస్, [[ఫ్రాన్స్]] |6వ (గం) |100 మీ. |11.44 |- |7వ (ప్రతినిధి) |100 మీ. హర్డిల్స్ |12.88 |- | rowspan="2" |2025 | rowspan="2" |యూరోపియన్ ఇండోర్ ఛాంపియన్‌షిప్‌లు | rowspan="2" |అపెల్‌డోర్న్, [[నెదర్లాండ్స్]] |22వ (ఎస్ఎఫ్) |60 మీ |7.28 |- |22వ (గం) |60 మీ హర్డిల్స్ |8.11 |} == మూలాలు == [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:2002 జననాలు]] 1j54reml2k5jgty2vvljd9l5dzplzt7 రెడ్ పార్టీ (నార్వే) 0 452644 4808093 4607616 2026-04-22T21:53:47Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808093 wikitext text/x-wiki {{Infobox political party | name = రెడ్ పార్టీ | native_name = | logo = Rødt logo (bokmål).svg | logo_size = 100 | colorcode = {{party color|Red Party (Norway)}} | leader = మేరీ స్నీవ్ మార్టినుస్సేన్ | foundation = {{start date and age|2007|3|11|df=y}} | ideology = ప్రజాస్వామ్య సోషలిజం కమ్యూనిజం మార్క్సిజం పెట్టుబడిదారీ వ్యతిరేకత | headquarters = డ్రోనింగెన్స్ గేట్ 22, ఓస్లో | website = {{URL|rødt.no}} | country = నార్వే | colors = {{colour box|{{party color|Red Party (Norway)}}|border=silver}} Red | native_name_lang = no | merger = రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్ వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ | newspaper = క్లాస్సేకంపెన్ (యాజమాన్యంలో అత్యధిక వాటా) | youth_wing = రెడ్ యూత్ | membership = {{increase}} 14,215<ref name="2022_members_rødt">{{cite web|website=Rødt|title=Ny medlemsrekord i Rødt|url=https://roedt.no/ny-medlemsrekord-i-rodt|language=|access-date=2025-04-23|archive-date=2024-03-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20240302004114/https://roedt.no/ny-medlemsrekord-i-rodt|url-status=dead}}</ref> | membership_year = 2022 | position = ఎడమ-పక్షం నుండి తీవ్ర-ఎడమ | slogan = }} '''రెడ్ పార్టీ''' [[నార్వే]]<nowiki/>లో ఒక సోషలిస్ట్ [[రాజకీయ పార్టీ]] .  ఇది మార్చి 2007 లో రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్, వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ విలీనం ద్వారా స్థాపించబడింది.<ref name=":02">{{cite web|last=Nordsieck|first=Wolfram|date=2017|title=Norway|url=http://www.parties-and-elections.eu/norway.html|access-date=13 August 2018|website=Parties and Elections in Europe}}</ref> మార్క్సిస్ట్ పార్టీ అయిన దీనిని రాజకీయ వర్ణపటంలో వామపక్ష  , తీవ్ర వామపక్ష  గా అభివర్ణించారు.<ref name=>{{cite news|url=https://steigan.no/2019/01/how-integrity-initiative-and-atlantic-council-is-exposed-in-norway/|title=How Integrity Initiative and Atlantic Council is exposed in Norway|last=Björk|first=Tord|date=12 January 2019|work=Steigan.no|access-date=24 June 2019}}</ref><ref name=":22">[https://books.google.com/books?id=b5W-BwAAQBAJ&dq=Left-wing+R%C3%B8dt+Norway&pg=PA169 Youth Quotas and other Efficient Forms of Youth Participation in Ageing Societies].</ref><ref>{{cite web|title=Norway – Political parties|url=https://nsd.no/european_election_database/country/norway/parties.html?TB_iframe=true&width=921.6&height=921.6|access-date=24 June 2019|website=Norsk Senter For Forskningsdata|archive-date=17 మే 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200517202745/https://nsd.no/european_election_database/country/norway/parties.html?TB_iframe=true&width=921.6&height=921.6|url-status=dead}}</ref><ref name=":32">{{cite web|last=Fossum|first=John|date=4 February 2009|title=Norway's European Conundrum|url=https://www.sv.uio.no/arena/english/research/publications/arena-working-papers/2001-2010/2009/WP04_09.pdf|access-date=24 June 2019}}</ref> దాని రాజకీయ కార్యక్రమంలో , రెడ్ పార్టీ వర్గరహిత సమాజాన్ని సృష్టించడం దాని అంతిమ లక్ష్యంగా నిర్దేశించుకుంది,<ref name="nrk2">{{cite news|url=http://www.nrk.no/norge/moxnes-ny-partileder-i-rodt-1.8122172|title=Moxnes ny partileder i Rødt|date=6 May 2012|work=NRK/NTB|language=}}</ref><ref name="TV22">[http://www.tv2.no/a/2577892 "Rødts historie"].</ref><ref name="SNL2">[http://snl.no/R%C3%B8dt "Rødt"]. ''Store Norske Leksikon'', 10 September 2013 </ref><ref name=":42">{{cite news|url=https://euobserver.com/nordic/138971|title=Norway populists secure second term in government|last=Kirk|first=Lisbeth|date=12 September 2017|work=EUobserver|access-date=24 June 2019}}</ref> దీనిని పార్టీ " కార్ల్ మార్క్స్ కమ్యూనిజం అని పిలిచింది" అని చెబుతుంది.  పార్టీ యొక్క ఇతర లక్ష్యాలు పెట్టుబడిదారీ విధానాన్ని సోషలిజంతో భర్తీ చేయడం,<ref>{{Cite web|title=Rødt – Fordi fellesskap fungerer|url=https://xn--rdt-0na.no/prinsipprogram|access-date=4 January 2018|website=xn—rdt-0na.no|language=|archive-date=29 జూలై 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190729124604/https://xn--rdt-0na.no/prinsipprogram|url-status=dead}}</ref> విస్తారమైన ప్రభుత్వ రంగం, పెద్ద సంస్థల జాతీయీకరణ . నార్వే యూరోపియన్ యూనియన్‌లో సభ్యుడిగా మారడాన్ని ఇది తీవ్రంగా వ్యతిరేకిస్తుంది.<ref>{{cite web|last=Fossum|first=John|date=4 February 2009|title=Norway's European Conundrum|url=https://www.sv.uio.no/arena/english/research/publications/arena-working-papers/2001-2010/2009/WP04_09.pdf|access-date=24 June 2019}}</ref> రెడ్ పార్టీకి దేశవ్యాప్తంగా 20 మంది కౌంటీ కౌన్సిల్ ప్రతినిధులు, 193 మంది మునిసిపల్ ప్రతినిధులు ఉన్నారు. 2013 పార్లమెంటరీ ఎన్నికల్లో , సీటు గెలవడంలో విఫలమైన అతిపెద్ద పార్టీ ఇది. ఆ పార్టీ 2017 ఎన్నికల్లో పార్లమెంటులోకి ప్రవేశించింది , 2.4% ఓట్లను గెలుచుకుంది, స్టోర్టింగ్‌లో దాని మొదటి సీటును గెలుచుకుంది.<ref name="Reuters 20172">{{cite news|url=https://www.reuters.com/article/us-norway-election-small-parties-analysi-idUSKCN1B31EB|title=Pick your kingmaker: Small parties loom large in Norway's election|last1=Knudsen|first1=Camilla|date=23 August 2017|work=Reuters|access-date=24 June 2019|last2=Solsvik|first2=Terje}}</ref>  1993 లో దాని ముందున్న పార్టీ అయిన రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్ ఒక స్థానాన్ని గెలుచుకున్నప్పుడు, ఒక తీవ్ర వామపక్ష పార్టీ స్టోర్టింగ్‌లో చివరిసారిగా ప్రాతినిధ్యం వహించింది . 2021 పార్లమెంటరీ ఎన్నికల్లో , ఆ పార్టీ 4.6% ఓట్లతో, పార్లమెంట్‌లో ఎనిమిది సీట్లను గెలుచుకుని తన అత్యుత్తమ ఫలితాన్ని సాధించింది.<ref name="Reuters 20212">{{cite news|url=https://www.reuters.com/world/europe/norway-opposition-expected-win-election-fought-oil-inequality-2021-09-13/|title=Norway's left-wing opposition wins in a landslide, coalition talks next|date=14 September 2021|work=Reuters|access-date=14 September 2021}}</ref> == భావజాలం, స్థానాలు == దాని రాజకీయ కార్యక్రమం ఆధారంగా, రెడ్ పార్టీని ప్రజాస్వామ్య సోషలిస్ట్, మార్క్సిస్ట్, కమ్యూనిస్ట్ రాజకీయ ఉద్యమంగా వర్ణించవచ్చు. <ref name=":3">{{Cite web|last=Fossum|first=John|date=4 February 2009|title=Norway's European Conundrum|url=https://www.sv.uio.no/arena/english/research/publications/arena-working-papers/2001-2010/2009/WP04_09.pdf|access-date=24 June 2019}}</ref> ప్రజాస్వామ్యం, సంక్షేమ రాజ్యం, స్థిరమైన భవిష్యత్తుకు అతిపెద్ద ముప్పుగా కొనసాగుతున్న సామాజిక, ఆర్థిక అసమానతలను పార్టీ భావిస్తోంది. ఈ అసమానత, రెడ్ పార్టీ ప్రకారం, నవ ఉదారవాద పెట్టుబడిదారీ విధానం ద్వారా కొనసాగుతోంది. అందువల్ల, పార్టీ స్పష్టంగా పెట్టుబడిదారీ వ్యతిరేక వైఖరిని తీసుకుంటుంది. కార్మికుల తరపున కొత్త [[చట్టసభలు|శాసనసభలు]] అధికారం చేపట్టడం దీని లక్ష్యం. <ref name="NDLA">{{Cite web|last=Jan-Arve Overland|last2=Inga Berntsen Rudi|last3=Ragnhild Tønnessen|title=Hva står de politiske partiene for?|url=http://ndla.no/nb/node/11473|website=Nasjonal digital læringsarena|language=|access-date=2025-04-23|archive-date=2016-09-17|archive-url=https://web.archive.org/web/20160917212113/http://ndla.no/nb/node/11473|url-status=dead}}</ref> 1970లు, 1980లలో దాని పూర్వీకులు ప్రోత్సహించినట్లుగా ఆ పార్టీ హింసాత్మక సాయుధ విప్లవానికి మద్దతు ఇవ్వదు. === సామాజిక, పర్యావరణ విధానాలు === తన రాజకీయ కార్యక్రమంలో, రెడ్ పార్టీ తన సామాజిక విధానంలోని అంశాలను వివరిస్తుంది. మానవ హక్కులు, సంఘీభావం, వైవిధ్యాన్ని గౌరవిస్తూ, ''సమానత్వం'' ఆధారంగా సమాజాన్ని నిర్మించడానికి పార్టీ కృషి చేస్తుంది. అందరూ సమాన హక్కులు కలిగి పాల్గొనగలిగే రాజకీయ స్థలాన్ని సృష్టించడం ఒక ముఖ్యమైన సైద్ధాంతిక లక్ష్యం. ''"పెట్టుబడిదారీ విధానం, దాని స్వాభావిక అప్రజాస్వామిక స్వభావాన్ని"'' రద్దు చేయడం ద్వారా మాత్రమే అటువంటి స్థలాన్ని పొందవచ్చని పార్టీ పేర్కొంది. <ref name=/> పారిశ్రామిక విప్లవం తర్వాత సంభవించిన విస్తృతమైన ప్రకృతి విధ్వంసానికి పెట్టుబడిదారీ విధానం యొక్క స్వాభావిక వృద్ధి-ఆధారిత అంశాలను కూడా పార్టీ నిందిస్తుంది. ఇది "ప్రకృతి పరిమితులను గౌరవించే ఆర్థిక వ్యవస్థను" కోరుతుంది. <ref name=/> ఈ పార్టీని సాంప్రదాయకంగా నార్వేలోని "గ్రీన్ బ్లాక్"లో భాగంగా పరిగణిస్తారు, అయితే 2007లో ఇది ఆన్-షోర్, ఆఫ్-షోర్ రెండింటిలోనూ పవన విద్యుత్తును అలాగే చమురు వేదికల విద్యుదీకరణను వ్యతిరేకిస్తున్నందుకు విమర్శించబడింది. <ref name=/> ఆ పార్టీ LGBT+ కమ్యూనిటీకి గట్టిగా మద్దతు ఇస్తుంది, స్త్రీవాదం, జాత్యహంకార వ్యతిరేకతకు కట్టుబడి ఉంటుంది. ఇతర విధానాలలో, ఇది గర్భం దాల్చిన 22వ వారం వరకు డిమాండ్‌పై గర్భస్రావానికి మద్దతు ఇస్తుంది, <ref>{{Cite web|title=Selvbestemt abort|url=https://roedt.no/abort?v=4A550hyVSGx50kBPTL9Bou|access-date=2024-05-10|website=roedt.no|language=|archive-date=2024-05-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20240510125238/https://roedt.no/abort?v=4A550hyVSGx50kBPTL9Bou|url-status=dead}}</ref> మూడవ న్యాయ లింగాన్ని ప్రవేశపెట్టాలని పిలుపునిస్తుంది <ref>{{Cite web|title=Rødt|url=https://roedt.no/lhbt?v=4A550hyVSGx50kBPTL9Bou|access-date=2024-05-10|website=roedt.no|language=|archive-date=2024-05-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20240510125239/https://roedt.no/lhbt?v=4A550hyVSGx50kBPTL9Bou|url-status=dead}}</ref>, ఇతర సామాజికంగా ప్రగతిశీల విధానాలను పరిచయం చేస్తుంది. === సంక్షేమ రాజ్యంపై ఆర్థిక విధానం, అభిప్రాయాలు === ఆ పార్టీ నార్డిక్ మోడల్ యొక్క కీలక అంశాలను గట్టిగా సమర్థిస్తుంది. ''"సమాజ పరిష్కారాలపై సాంప్రదాయ ప్రాధాన్యత అధిక జీవన ప్రమాణాలు, సమిష్టి చర్య ద్వారా నడిచే రాజకీయ మార్పుతో సమాజాలను సృష్టించింది" అని'' ఇది వాదిస్తుంది. <ref>{{Cite web|title=Prinsipprogram|url=https://roedt.no/prinsipprogram?v=VTZANSW3TtAQLmneqj9c1v|access-date=2024-05-10|website=roedt.no|language=|archive-date=2024-05-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20240510125240/https://roedt.no/prinsipprogram?v=VTZANSW3TtAQLmneqj9c1v|url-status=dead}}</ref> అందువల్ల పార్టీ నార్వేలో ఉన్న సంక్షేమ రాజ్యాన్ని, నార్వేలో కొనసాగుతున్న ఆర్థిక అసమానతలను పరిష్కరించడానికి ఒక మార్గంగా సంపన్నులపై అధిక పన్ను విధించడాన్ని సమర్థిస్తుంది. <ref>{{Cite news|title=Dette står det om|last=Hellesnes|first=Pål|date=12 September 2009|work=Klassekampen|page=6|language=}}</ref> <ref>{{Cite web|last=NTB|first=Aslak Bodahl og|date=2023-11-15|title=Rødt vil øke skatter og lytte til fagbevegelsen. Se hva partiet foreslår|url=https://frifagbevegelse.no/nyheter/rodt-vil-oke-skatter-og-lytte-til-fagbevegelsen-se-hva-partiet-foreslar-6.158.1004482.d901f8a3a9|access-date=2024-05-10|website=frifagbevegelse.no|language=}}</ref> ఈ లక్ష్యాలను సాధించడానికి కార్మిక ఉద్యమాన్ని ఒక వాహనంగా పార్టీ భావిస్తుంది, అధికారికంగా దాని సభ్యులు, సానుభూతిపరులను కార్మిక ఉద్యమంలో చేరమని ప్రోత్సహిస్తుంది. <ref>{{Cite web|title=Rødt|url=https://roedt.no/fagbevegelsen|access-date=2024-08-22|website=roedt.no|language=|archive-date=2024-08-22|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822085636/https://roedt.no/fagbevegelsen|url-status=dead}}</ref> ''"మన సంక్షేమ రాజ్య పునాదినే కూల్చివేసేందుకు కుడి-పక్ష పార్టీలు తమ సంసిద్ధతను నిరూపించుకున్నాయి"'' అని స్టోర్టింగ్ సభ్యుడు మిమిర్ క్రిస్ట్‌జాన్సన్ అన్నారు. క్రిస్ట్‌జాన్సన్ ప్రకారం, సోషలిస్ట్ పార్టీలు, లేబర్ పార్టీతో పాటు, పేదల సంక్షేమ నమూనాను బలంగా రక్షించే విధానాన్ని అమలులోకి తీసుకురావాలి. <ref name=/> 2021 నార్వేజియన్ పార్లమెంటరీ ఎన్నికల తరువాత, క్రిస్ట్‌జాన్సన్ మాట్లాడుతూ, కుడి-వింగ్ నిధుల సేకరణ బిలియనీర్ స్టెయిన్ ఎరిక్ హేగెన్ నిధులు సమకూర్చిన రాజకీయ హక్కు, "రెడ్ పార్టీని స్టాలినిస్ట్ మారణహోమం, కమ్యూనిస్ట్ నియంతృత్వానికి మద్దతుదారులుగా ముద్ర వేయడానికి" రెడ్ స్కేర్ ప్రచారంలో నిమగ్నమైందని, దీనిలో పార్టీని "నాజీయిజం వలె చెడ్డదిగా" చూస్తారు, అయినప్పటికీ "గర్వంగా ఉన్న నార్వేజియన్ కార్మిక ఉద్యమం యొక్క అత్యంత రాడికల్ సంప్రదాయాలపై నిర్మించిన మార్క్సిస్ట్ సోషలిజం యొక్క ప్రజాస్వామ్య రూపానికి వారి నిబద్ధతను ఓటర్లను ఒప్పించడానికి ఇది చాలా కాలం, కష్టపడి పోరాడింది." <ref name=":10">{{Cite magazine|last=Kristjánsson|first=Mímir|date=27 September 2021|title=A New Working-Class Party Is on the Rise in Norway|url=https://jacobinmag.com/2021/09/norway-election-red-party-labor-bjornar-moxnes-billionaires|magazine=Jacobin|access-date=19 October 2021}}</ref> ఆ పార్టీ "సంక్షేమ లాభదాయకులు" అని పిలిచే వారికి వ్యతిరేకంగా అవిశ్రాంతంగా ప్రచారం చేసింది. కిండర్ గార్టెన్లు, సంరక్షణ గృహాలకు ప్రభుత్వ ఫైనాన్సింగ్ కోసం ప్రస్తుత నమూనాలు, ప్రైవేట్ వ్యక్తులు లేదా కంపెనీలు ప్రభుత్వ నిధుల నుండి వచ్చే లాభాలను నిలుపుకోవడానికి వీలు కల్పిస్తాయని, ప్రైవేట్ సంస్థల యజమానులకు తక్కువ జీతం, పెన్షన్లు అందించడానికి వీలు కల్పిస్తుందని, ప్రోత్సహిస్తుందని ఇది వాదిస్తుంది. <ref name=""/> === ప్రజాస్వామ్యంపై అభిప్రాయాలు === ''"పెద్ద బ్యాంకులు, కంపెనీలపై నిర్ణయాత్మక అధికారం ఒక చిన్న ఆర్థిక ఉన్నత వర్గాల చేతుల్లో ఉండటమే కాకుండా, ఈ సంస్థలలో తీసుకునే నిర్ణయాలు కూడా పైనుండి నిర్దేశించబడతాయి"'' కాబట్టి పెట్టుబడిదారీ విధానం స్వాభావికంగా అప్రజాస్వామికమని పార్టీ వాదిస్తుంది. <ref name=""/> ఇది పౌర సంస్థలు, సంఘాల స్వాభావిక భాగస్వామ్య అంశాలను గుర్తిస్తుంది, కార్యాలయంలో కూడా అదే సూత్రాలను అమలు చేయాలని కోరుకుంటుంది. దాని కార్యక్రమంలో కమ్యూనిజం గురించి స్పష్టంగా ప్రస్తావించడం దేశీయంగా, పార్టీలో చాలా కాలంగా వివాదానికి దారితీసింది.  2012లో ఉదారవాద ప్రజాస్వామ్యంపై పార్టీ వైఖరిపై సవాలు ఎదుర్కొన్న తర్వాత , అప్పటి పార్టీ నాయకుడు మోక్స్నెస్ ''ఆఫ్టెన్‌పోస్టెన్‌లో'' " స్వేచ్ఛా ప్రసంగం , సంఘం స్వేచ్ఛ , స్వేచ్ఛా ఎన్నికలు , స్వేచ్ఛా మీడియా, వ్యక్తులకు చట్ట పాలనకు హామీ ఇచ్చే స్వతంత్ర కోర్టులు సోషలిస్ట్ సమాజానికి ప్రాథమికమైనవి " అని రాశారు.  పార్టీ 2017 నాటికి కమ్యూనిజానికి ప్రోగ్రామాటిక్‌గా, సైద్ధాంతికంగా కట్టుబడి ఉంది,  కానీ ప్రజాస్వామ్య సంస్థల లోతుకు కూడా కట్టుబడి ఉంది.<ref name=/><ref name=":4">{{Cite news|url=https://euobserver.com/nordic/138971|title=Norway populists secure second term in government|last=Kirk|first=Lisbeth|date=12 September 2017|work=EUobserver|access-date=24 June 2019}}</ref> === విదేశాంగ విధానం === ఆ పార్టీ అంతర్జాతీయ దృక్పథంతో ఉంది, ''"పెట్టుబడిదారీ పోటీ, వాతావరణ మార్పు, అణచివేత, యుద్ధంతో బాధపడే వారితో"'' సంఘీభావం కోసం క్రమం తప్పకుండా పిలుపునిస్తుంది. <ref name=":0">{{Cite web|last=Nordsieck|first=Wolfram|date=2017|title=Norway|url=http://www.parties-and-elections.eu/norway.html|access-date=13 August 2018|website=Parties and Elections in Europe}}</ref> కార్మిక ఉద్యమంలో అంతర్జాతీయ సంఘీభావం లోతుగా పాతుకుపోయినట్లు పార్టీ భావిస్తుంది. <ref name=":1">{{Cite news|url=https://steigan.no/2019/01/how-integrity-initiative-and-atlantic-council-is-exposed-in-norway/|title=How Integrity Initiative and Atlantic Council is exposed in Norway|last=Björk|first=Tord|date=12 January 2019|work=Steigan.no|access-date=24 June 2019}}</ref> ఆ పార్టీ యూరోసెప్టిక్‌గా ఉంది, EEA ఒప్పందాన్ని వాణిజ్య ఒప్పందంతో భర్తీ చేయడాన్ని సమర్థిస్తుంది. దాని సందేహాస్పద వైఖరి సామాజికంగా నష్టపోవడం, సార్వభౌమాధికారం కోతకు గురికావడం అనే ఆందోళనలో పాతుకుపోయింది. <ref name=""/> ఆ పార్టీ NATO నుండి నార్వే వైదొలగడానికి కూడా మద్దతు ఇస్తున్నప్పటికీ, నార్వే మరొక కూటమిలో చేరడానికి ముందు అది ప్రాధాన్యతగా పరిగణించబడదు, ప్రాధాన్యంగా ఇతర నార్డిక్ రాష్ట్రాలతో ఒప్పందం. <ref>{{Cite web|title=Rødt|url=https://roedt.no/forsvarspolitikk?v=4A550hyVSGx50kBPTL9Bou|access-date=2024-05-10|website=roedt.no|language=|archive-date=2024-05-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20240510125239/https://roedt.no/forsvarspolitikk?v=4A550hyVSGx50kBPTL9Bou|url-status=dead}}</ref> [[2022 ఉక్రెయిన్‌పై రష్యా దాడి|ఉక్రెయిన్‌పై రష్యా దాడి]] సమయంలో పార్టీ ఉక్రెయిన్‌కు మద్దతు ఇవ్వడంలో స్పష్టంగా ఉంది,  పాలస్తీనా గుర్తింపును సమర్థిస్తుంది. <ref name=""/> == చరిత్ర == === నిర్మాణం (2007) === రెడ్ పార్టీ మార్చి 7, 2007న రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్, వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీల విలీనంగా స్థాపించబడింది. [[కమ్యూనిజం|కమ్యూనిస్ట్]], [[సోషలిజం|సోషలిస్ట్]] విలువలను ప్రోత్సహించే ఎన్నికల పార్టీగా వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్‌ను స్థాపించినందున, రెండు పార్టీలు దశాబ్దాలుగా ఒకే చరిత్రను పంచుకున్నాయి. ఫిబ్రవరి 2007లో రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్ నిర్వహించిన జాతీయ సమావేశంలో, పార్టీలోని ఒక వర్గం కొత్త పార్టీ కార్యక్రమంలో కమ్యూనిజం గురించి ఏవైనా ప్రస్తావనలు తొలగిస్తే రెండు పార్టీల విలీనానికి మద్దతు ఇస్తామని ప్రకటించింది. <ref name=""/> మార్చి 5న రెండు పార్టీల ప్రముఖ సిబ్బంది మధ్య జరిగిన రహస్య సమావేశంలో, చాలా మంది సభ్యులు విలీనానికి మద్దతు ఇవ్వడంతో ఓటింగ్ జరిగింది. వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ ఏప్రిల్ 2007లో అధికారికంగా రద్దు చేయబడింది. <ref>{{Cite news|title=AKP og RV samles til helgen|date=6 March 2007|work=Stavanger Aftenblad|page=13|language=}}</ref> పార్టీ మొదటి జాతీయ సమావేశంలో, మూడు పేర్లు పరిగణించబడ్డాయి: రెడ్ ఛాయిస్, సాలిడారిటీ, రెడ్ క్లాత్. <ref name=""/> స్థాపించబడినప్పుడు, పార్టీ తనకు, రెడ్-గ్రీన్ సంకీర్ణానికి మధ్య ఉన్న "శూన్యాన్ని" పూడ్చడం తన ప్రధాన లక్ష్యం అని భావించింది. <ref name=""/> పార్టీ కార్యక్రమం గురించి మాట్లాడేటప్పుడు, టోర్స్టెయిన్ డహ్లే ఇలా అన్నాడు: "నార్వే ప్రజలలో విస్తృత ఒప్పందం ఉన్న అంశాలను మేము లేవనెత్తుతాము, కానీ దురదృష్టవశాత్తు ఇతర పార్టీల విధానాలలో అవి ప్రతిబింబించవు." <ref name="Nordstoga, Anders">{{Cite news|url=http://www.aftenposten.no/nyheter/iriks/politikk/article1683247.ece|title=Rødt skal fylle tomrommet på venstresiden|last=Nordstoga, Anders|date=7 March 2007|work=Aftenposten|access-date=15 December 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20110524055734/http://www.aftenposten.no/nyheter/iriks/politikk/article1683247.ece|archive-date=24 May 2011|language=}}</ref> === డహ్లే శకం (2007–2010) === [[దస్త్రం:Torstein-dahle.jpg|thumb| రెడ్ పార్టీ మాజీ నాయకుడు డహ్లే]] ఫిబ్రవరి 2007లో వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ, రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్ సభ్యులు టోర్‌స్టెయిన్ డాహ్లేను పార్టీ నాయకుడిగా ఏకగ్రీవంగా ఎన్నుకున్నారు. <ref name=""/> దీనిపై బయటి వ్యక్తులు విమర్శలు గుప్పించారు, డహ్లే పార్టీని "కొత్త దిశలో" నడిపించలేరని వారు పేర్కొన్నారు. అప్పటి వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ నాయకురాలు ఇంగ్రిడ్ బాల్ట్జెర్సెన్ పార్టీ ఉప నాయకురాలిగా ఎన్నికయ్యారు. <ref>{{Cite news|title=RV-lederen vil lede nytt parti|last=Lønna, Eline|date=24 January 2007|work=Klassekampen|language=}}</ref> జూలై 23, 2007న, [[తాలిబన్|తాలిబాన్]], ఇతర ఆఫ్ఘన్ తిరుగుబాటుదారులకు [[ఆఫ్ఘనిస్తాన్|ఆఫ్ఘనిస్తాన్‌లో]] ఉన్న నార్వేజియన్ సైనికులతో పోరాడటానికి పూర్తి హక్కు ఉందని డహ్లే చెప్పినప్పుడు ఆయన మీడియా దృష్టికి వచ్చారు. <ref name=""/> కొన్ని రోజుల తరువాత లోగర్ ప్రావిన్స్‌లో ఒక నార్వేజియన్ సైనిక విభాగం శత్రు కాల్పులకు గురై ఒక నార్వేజియన్ సైనిక అధికారి మరణించడంతో ఈ దృష్టి తిరిగి వచ్చింది. డహ్లే తరువాత విమర్శలకు సమాధానమిస్తూ, నార్వేజియన్ సైనిక సిబ్బంది మరణానికి తాను మద్దతు ఇవ్వలేదని చెప్పాడు. <ref>{{Cite news|url=http://www.vg.no/pub/vgart.hbs?artid=153480|title=Styrkene måtte skyte seg ut – Erfaren norsk offiser drept i Afghanistan|last=Lecomte, Bjørn|date=23 July 2007|work=Verdens Gang|access-date=17 December 2009|last2=Tommelstad, Bjørnar|language=}}</ref> 2007 నార్వేజియన్ స్థానిక ఎన్నికలకు ప్రణాళిక వేస్తున్నప్పుడు, మూడు మునిసిపాలిటీలలో మేయర్ పదవిని పొందే వాస్తవిక అవకాశం ఉందని పార్టీ భావించింది. స్థానిక ఎన్నికల సమయంలో, ఎన్నికల కమిటీ దాని కొత్త పేరును ఆమోదించకపోవడంతో, పార్టీ రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్ బ్యానర్ కింద ప్రచారం చేయవలసి వచ్చింది. <ref>{{Cite news|title=Rødt har ordførervyer|last=Mo, Helene|date=12 March 2007|work=Dagsavisen|language=}}</ref> సాధారణంగా సోషలిస్ట్ లెఫ్ట్ పార్టీకి ఓటు వేసే ఓటర్ల నుండి రెడ్ ఓట్లను గెలుచుకోగలడని ఎన్నికల పరిశోధకుడు బెర్ంట్ ఆర్డాల్ విశ్వసించాడు. దీని వెనుక ఉన్న కారణం ఏమిటంటే, సోషలిస్ట్ వామపక్షం పాలక ఎరుపు-ఆకుపచ్చ సంకీర్ణంలో భాగమైంది, సంకీర్ణంలోని రెండు ఇతర పార్టీలతో నిరంతరం రాజీ పడవలసి ఉంటుంది. తన పరిశోధనను ఎదుర్కొన్నప్పుడు, అతను ఇలా సమాధానమిచ్చాడు: "ఇది పెద్ద ఓటర్ల సమూహం కాదు. గతంలో కొన్ని పోల్స్‌ను పరిశీలించిన మేము ఆర్‌వి పార్టీకి పార్లమెంటులో ఒకటి లేదా రెండు సీట్లు ఇస్తారని చెప్పాము. కొత్త పార్టీ మార్పు తెస్తుందో లేదో చెప్పడం కష్టం." <ref>{{Cite news|title=Partiet Rødt er født|last=Engan, Øyvind|date=11 March 2007|work=Verdens Gang|last2=Sørås, Trond|page=7|language=}}</ref> చాలా మంది చెడు ఎన్నికగా అభివర్ణించిన దానిని అనుభవించిన తర్వాత, పార్టీలో ప్రముఖ రాజకీయ వ్యక్తి అయిన ట్రోండ్ ఆండ్రేసెన్ రాజీనామా చేశారు. పార్టీ దిగజారిపోతోందని, నార్వే కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ తన ఇమేజ్‌ను పునరుద్ధరించుకోకపోతే దాని గతి పడుతుందని ఆయన అన్నారు. <ref>{{Cite news|title=Det går som med NKP|last=Sjøli, Hans Petter|date=17 September 2009|work=Klassekampen|page=6|language=}}</ref> అధికారికంగా ప్రకటించబడిన లేదా పార్టీ నాయకత్వానికి పోటీ చేస్తున్నట్లు పుకార్లు వినిపించిన అనేక మంది అభ్యర్థులలో [[బ్జోర్నార్ మోక్స్నెస్]], <ref>{{Cite news|title=Unge vil fram i Rødt|last=Skurdal, Mari|date=18 September 2009|work=Klassekampen|last2=Larsen, Christiane Jordheim|page=6|language=}}</ref> మోనా బ్జోర్న్, <ref>{{Cite news|title=Generasjonsskifte|date=21 September 2009|work=Klassekampen|page=4|language=}}</ref> అస్గీర్ డ్రగ్లీ, మిమిర్ క్రిస్ట్‌జాన్సన్, ఇంగేబోర్గ్ స్టెయిన్‌హోల్ట్ ఉన్నారు. <ref>{{Cite news|title=Sikter mot ledervervet|last=Sjøli, Hans Petter|date=21 September 2009|work=Klassekampen|page=4|language=}}</ref> === థామస్సెన్ శకం (2010–2012) === మే 2010లో టురిడ్ థామస్సెన్ రెడ్ పార్టీ నాయకుడిగా ఎన్నికయ్యారు. థామస్సెన్ కు వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ, రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్ రెండింటి నుండి సుదీర్ఘ అనుభవం ఉంది. రెడ్ యూత్ (2004–2006) మాజీ నాయకుడు బ్జోర్నార్ మోక్స్నెస్ డిప్యూటీ లీడర్ అయ్యాడు. === మోక్స్నెస్ శకం (2012–2023) === బ్జోర్నార్ మోక్స్నెస్ మే 2012లో పార్టీ నాయకుడిగా ఎన్నికయ్యారు. మోక్స్నెస్ నాయకత్వంలో, పార్టీ తన ఓట్ల వాటాను అనేక రెట్లు పెంచుకుంది. 2021 పార్లమెంటరీ ఎన్నికలలో ఆ పార్టీ మొదట నార్వే యొక్క 4% ఎన్నికల పరిమితిని అధిగమించింది, 4,7%, 8 డిప్యూటీలతో స్టోర్టింగ్‌లోకి ప్రవేశించింది. ఆ పార్టీ తదనంతరం పోల్స్‌లో వృద్ధి చెందింది, ఫిబ్రవరి 2022లో నిర్వహించిన దేశవ్యాప్త పోల్‌లో  మూడవ స్థానంలో నిలిచింది , ఇది ఇప్పటివరకు దాని అత్యధిక పోల్ ఫలితం. [[దస్త్రం:Marie_Sneve_Martinussen_and_Bjørnar_Moxnes.jpg|thumb| మేరీ స్నేవ్ మార్టినుస్సేన్ (ఎడమ) మాజీ నాయకుడు జార్నార్ మోక్స్నెస్ (కుడి)తో కలిసి]] జూలై 24, 2023న, మోక్స్నెస్ పార్టీ నాయకత్వ పదవి నుంచి వైదొలిగారు. ఓస్లో విమానాశ్రయంలోని ఒక దుకాణం నుండి అతను సన్ గ్లాసెస్ దొంగిలించిన సంఘటన తర్వాత ఇది జరిగింది. మొదట్లో అది ప్రమాదవశాత్తు జరిగిందని అతను చెప్పాడు, కానీ తరువాత అతను కిరాణా దుకాణంలో దొంగతనం చేయబడుతున్నప్పుడు పట్టుబడినప్పుడు, తన చర్యలు మానసిక అనారోగ్యం వల్ల సంభవించాయని, ఇప్పుడు అతను చికిత్స తీసుకుంటానని ఒప్పుకున్నాడు. <ref>{{Cite web|date=13 November 2023|title=Bjørnar Moxnes tatt for fem nye tyverier: – Jeg har et psykisk helseproblem|url=https://www.vg.no/nyheter/innenriks/i/EQP8mo/bjoernar-moxnes-tatt-for-fem-nye-tyverier-jeg-har-et-psykisk-helseproblem}}</ref> ఆయన జనవరి 2024లో తిరిగి రాజకీయాల్లోకి వచ్చారు. <ref>{{Cite web|date=10 January 2024|title=Moxnes tilbake på jobb på Stortinget|url=https://www.nrk.no/nyheter/moxnes-tilbake-pa-jobb-pa-stortinget-1.16709535}}</ref> ఆయన పదవీవిరమణ చేసిన తర్వాత, మోక్స్నెస్ తన పార్టీని "ప్రధాన స్రవంతి"గా మార్చినందుకు వ్యాఖ్యాతలచే విస్తృతంగా ప్రశంసలు అందుకున్నారు, దాని పూర్వీకులు ఎన్నడూ సాధించనిది. <ref name=/> === స్నీవ్ మార్టినుస్సేన్ శకం (2023–ప్రస్తుతం) === మేరీ స్నీవ్ మార్టినుస్సేన్ జూలై 2023 నుండి పార్టీ యాక్టింగ్ లీడర్‌గా ఉన్నారు, 9 ఏప్రిల్ 2024న, ఒక కమిటీ ఆమెను శాశ్వత నాయకత్వ పదవికి సిఫార్సు చేసింది, మే 2024లో ఓటింగ్‌కు లోబడి ఉంటుంది. <ref>{{Cite web|last=NTB|date=2024-04-09|title=Marie Sneve Martinussen innstilt som Rødt-leder|url=https://www.vg.no/i/kEqgkL|access-date=2024-05-04|website=VG|language=}}</ref> ఆమె గతంలో 2012 నుండి డిప్యూటీ లీడర్‌గా ఉన్నారు, <ref>{{Cite web|last=AS|first=TV 2|date=2012-05-06|title=Bjørnar Moxnes (30) er Rødts nye leder|url=https://www.tv2.no/nyheter/-politikk/bjornar-moxnes-30-er-rodts-nye-leder/13370402/|access-date=2024-05-13|website=TV 2|language=-NO}}</ref>, వ్యూహానికి సంబంధించి ఆమె ఎటువంటి ముఖ్యమైన కోర్సు దిద్దుబాట్లు చేయదని వ్యాఖ్యాతలు ఆశించారు. <ref name="frifagbevegelse.no">{{Cite web|last=Bredeveien|first=Jo Moen|last2=Dagsavisen|first2=kommentator i|date=2023-07-25|title=Bjørnar Moxnes etterlater seg et Rødt i god stand. Men han har satt sitt eget livsverk i fare|url=https://frifagbevegelse.no/debatt/bjornar-moxnes-etterlater-seg-et-rodt-i-god-stand-men-han-har-satt-sitt-eget-livsverk-i-fare-6.490.975967.45bbd8d52a|access-date=2024-05-13|website=frifagbevegelse.no|language=}}</ref> ఆమె నాయకత్వ పదవీకాలం పార్టీ ఆకర్షణను మరింత విస్తృతం చేయడానికి, "ప్రజాస్వామ్యంపై నమ్మకాన్ని పునరుద్ధరించడానికి" ఒక ప్రణాళికతో గుర్తించబడింది. <ref>{{Cite web|date=2024-02-29|title=Ønsker å fortsette som Rødt-leder|url=https://www.altinget.no/lovebakken/nytt-om-navn/oensker-aa-fortsette-som-roedt-leder|access-date=2024-05-13|website=Løvebakken}}</ref> 2024 చివరలో జరిగిన విలేకరుల సమావేశంలో, 2025 నార్వేజియన్ పార్లమెంటరీ ఎన్నికల తర్వాత, ఒక ఎంపిక అయితే, తన పార్టీ మొదటిసారిగా పాలక ఒప్పందంలోకి ప్రవేశించడానికి సిద్ధంగా ఉందని ఆమె ప్రకటించారు. <ref>{{Cite web|last=Johnsen|first=Alf Bjarne|last2=Edland|first2=Gyrid Friis|last3=Øvrebø|first3=Emma Fondenes|date=2024-12-06|title=Rødt hasteinnkaller til pressekonferanse|url=https://www.vg.no/nyheter/i/0VbkP6/nrk-roedt-hasteinnkaller-til-pressekonferanse|access-date=2024-12-18|website=VG|language=}}</ref> పార్టీ నాయకురాలిగా ఆమె మొదటి సంవత్సరం, పార్టీ క్రమం తప్పకుండా 5-6% పరిధిలో పోల్ చేసింది. <ref>{{Cite web|title=pollofpolls.no - Stortingsvalg: Hele landet|url=https://www.pollofpolls.no/?cmd=Stortinget|access-date=2024-12-18|website=www.pollofpolls.no}}</ref> == యువత కార్యక్రమాలు == పార్టీ యువజన విభాగం రెడ్ యూత్, ఇది 1963లో స్థాపించబడింది, ఇది రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్, వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ పునాదులకు ముందు స్థాపించబడింది. యువజన విభాగం ప్రస్తుత నాయకురాలు అమృత్ కౌర్. రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్, కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ విలీనానికి రెడ్ యూత్ బాగా మద్దతు ఇచ్చింది, బ్రోన్నోయ్సుండ్‌లోని రెడ్ యూత్ నాయకురాలు సాండ్రా జోహన్సేన్ "రెండు వేర్వేరు మాతృ పార్టీల క్రింద యువజన పార్టీగా ఉండటం కష్టం" అని పేర్కొన్నారు. <ref>{{Cite news|title=Del av norsk partihistorie|last=Priésner, Jakob|date=17 March 2007|work=Brønnøysunds Avis|language=}}</ref> రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్ మాజీ డిప్యూటీ లీడర్ మార్టే మ్జోస్ పెర్సెన్, రెడ్‌లోని పెద్ద, చిన్న సభ్యుల మధ్య పెద్ద తరాల అంతరం ఉందని నమ్మి పార్టీని విడిచిపెట్టాడు. రెడ్ ఎలక్టోరల్ అలయన్స్, వర్కర్స్ కమ్యూనిస్ట్ పార్టీ పునాది నుండి వచ్చిన పాత సభ్యులు మాత్రమే పార్టీని నియంత్రించారని ఆమె పేర్కొన్నారు. పెర్సెన్ ప్రకటనలకు తోటి పార్టీ సభ్యులు, బయటి వ్యక్తులు సానుకూల స్పందనను ఇచ్చారు. డహ్లే ప్రచార నిర్వాహకుడిగా పనిచేసిన మాథియాస్ ఫురెవిక్ ఆమె ఆరోపణలతో ఏకీభవించారు. [[బర్గెన్|బెర్గెన్]] నగర మండలి ప్రతినిధి స్టెయిన్ అక్రే, పెర్సెన్ ఆరోపణలతో అయిష్టంగానే ఏకీభవిస్తూ ఇలా అన్నాడు: "రెడ్ ఇప్పుడు మధ్య వయస్కులైన పురుషుల పార్టీ,, తరాల అంతరాన్ని తొలగించలేకపోయింది. దీని అర్థం చాలా మంది యువకులు పార్టీ దిశను మార్చే ముందు కాలిపోతారు." కొంతకాలం తర్వాత పెర్సెన్ లేబర్ పార్టీలో చేరారు. <ref>{{Cite news|url=http://www.klassekampen.no/51043/article/item/null|title=Generasjonsopprør i Rødt|last=Horn, Anders|date=12 February 2009|work=Klassekampen|access-date=17 December 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20110717135120/http://www.klassekampen.no/51043/article/item/null|archive-date=17 July 2011|last2=Sjøli, Hans Petter|language=}}</ref> == ఎన్నికల ఫలితాలు == 2007 నార్వేజియన్ స్థానిక ఎన్నికలలో, రెడ్ పార్టీ 2.1% ఓట్లను గెలుచుకుంది. <ref name="ELECTIONS">{{Cite news|url=http://www.nrk.no/nyheter/innenriks/valg/val_2007/resultat/?type=parti&id=rv#valresultat|title=Valgresultat 2007|date=10 October 2007|work=NRK|access-date=13 February 2009|language=}}</ref> 2007 కౌంటీ ఎన్నికల తర్వాత, రిసోర్ మునిసిపాలిటీలో ప్రత్యక్ష మేయర్ ఎన్నికల ద్వారా ఎన్నికైన పార్టీకి చెందిన మొట్టమొదటి, ఏకైక మేయర్‌గా నట్ హెన్నింగ్ థైగేసెన్ నిలిచారు. <ref name="MAJOR">{{Cite news|url=http://www.aftenposten.no/nyheter/iriks/politikk/article1987465.ece|title=Norges første RV-ordfører|date=7 March 2007|work=Aftenposten|access-date=12 February 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20080919181425/http://www.aftenposten.no/nyheter/iriks/politikk/article1987465.ece|archive-date=19 September 2008|language=}}</ref> 2009 నార్వేజియన్ పార్లమెంటరీ ఎన్నికలలో, ఫలితం 1.3% ఓట్లు, ఆ పార్టీకి పార్లమెంటులో సీట్లు రాలేదు. ఆ పార్టీ ఓస్లోలో ఒక సీటు గెలవడానికి దగ్గరగా వచ్చింది, అక్కడ అది దాదాపు 4% ఓట్లను సాధించింది. <ref name="SNL">[http://snl.no/R%C3%B8dt "Rødt"]. ''Store Norske Leksikon'', 10 September 2013 </ref> 2009లో, ఎన్నికల పరిశోధకుడు బెర్ంట్ ఆర్డాల్ వ్యాఖ్యానిస్తూ, గ్రామీణ ప్రాంతాల నుండి ఎక్కువ మంది ఎంపీలు వచ్చేలా ఓటింగ్ విధానం రూపొందించబడకపోతే, 2009 ఎన్నికలలో రెడ్ పార్టీ ఓస్లోలో ఒక్క సీటు కూడా గెలుచుకుని ఉండేది. <ref>{{Cite news|title=Rødgrønt flertall uansett valgordning|date=28 September 2009|work=Aftenposten|language=}}</ref> 2011 నార్వేజియన్ స్థానిక ఎన్నికలలో, పార్టీ 1.7% ఓట్లను గెలుచుకుంది. 2013 నార్వేజియన్ పార్లమెంటరీ ఎన్నికల్లో ఆ పార్టీకి సీటు సంపాదించడానికి ఉత్తమ అవకాశం ఉన్న నియోజకవర్గంగా ఓస్లో పరిగణించబడింది కానీ ఒక్క సీటు కూడా గెలవలేకపోయింది. 2017 నార్వేజియన్ పార్లమెంటరీ ఎన్నికల్లో, పార్టీ నాయకుడు మోక్స్నెస్ మొదటిసారి ఎన్నికవడంతో, ఓస్లోలో పార్టీ విజయం సాధించింది. 2021 నార్వేజియన్ పార్లమెంటరీ ఎన్నికల్లో, రెడ్ పార్టీ 4.6% ఓట్లను సాధించింది, పార్లమెంటులో ఎనిమిది (8) సీట్లను గెలుచుకుంది, ఇప్పటివరకు దాని అతిపెద్ద ఓట్ల వాటా, దాని అతిపెద్ద పార్లమెంటరీ ప్రాతినిధ్యం. <ref name="Reuters 2021">{{Cite news|url=https://www.reuters.com/world/europe/norway-opposition-expected-win-election-fought-oil-inequality-2021-09-13/|title=Norway's left-wing opposition wins in a landslide, coalition talks next|date=14 September 2021|work=Reuters|access-date=14 September 2021}}</ref> == ఇది కూడా చూడండి == * [[ఎర్లింగ్ ఫోక్‌వార్డ్]] * [[మాడ్స్ గిల్బర్ట్]] == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:నార్వే రాజకీయాలు]] oihnv011w7u33qut945gzwpiraf10cd లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ 0 453221 4808140 4807231 2026-04-23T01:06:38Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808140 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ | settlement_type = [[పట్టణం]] <br />(''డీ ఫ్యాక్టో'' రాజధాని) | image_skyline = {{Multiple image | total_width = 280 | border = infobox | perrow = 1/2/2 | caption_align = center | image1 = Longyearbyen-spisshus-2022.jpg | caption1 = View of Longyearbyen | image2 = Svalbard DSCF1400 (23849118591).jpg | caption2 = [[Aurora]] above Longyearbyen | image3 = Svalbard Global Seed Vault april2017.jpg | caption3 = [[Svalbard Global Seed Vault|Global Seed Vault]] | image4 = 1973HDR Longyearbyen.jpg | caption4 = Church in Longyearbyen | image5 = Longyearbyen Kulturhuset IMG 2594.jpg | caption5 = The Culture House }} | pushpin_map = Arctic#Earth | image_map = NO 2100 Longyearbyen.svg | map_caption = Location of Longyearbyen (red) in Svalbard | coordinates = {{coord|78|13|N|15|38|E|display=inline}} | subdivision_type = [[సార్వభౌమిక రాజ్యం]] | subdivision_name = {{flag|Norway}} | subdivision_type1 = Territory | subdivision_type2 = ద్వీపం | subdivision_name1 = [[స్వాల్‌బార్డ్]] | subdivision_name2 = [[స్పిట్స్‌బెర్గెన్]] | established_title = స్థాపన | established_date = 1907 | established_title2 = [[Municipal corporation|Incorporated]] | established_date2 = 2002 జనవరి 1 | governing_body = లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ కమ్యూనిటీ కౌన్సిల్ | leader_party = | leader_title = మేయరు | leader_name = | area_total_km2 = 10 | population_total = 2,595{{NoteTag|Includes [[Ny Ålesund]]<ref>{{cite web | url=https://www.ssb.no/en/befolkning/folketall/statistikk/befolkningen-pa-svalbard | title=Population of Svalbard }}</ref>}} | population_estimate_year = | population_as_of = 2023 జనవరి 1 | population_density_km2 = 259.5 | population_density_sq_mi = 648.75 | website = {{URL|http://www.lokalstyre.no/}} | official_name = | image_shield = File:Coat of arms of NO 2100 Longyearbyen.svg | postal_code_type = [[Postal codes in Norway|Postal code]] | postal_code = 9170, 9171<ref>{{Cite web|url=https://www.posten.no/en/sending/domestic/svalbard|title=Svalbard and Jan Mayen – pricing and customs rules|publisher=[[Posten Bring]]|access-date=4 January 2025}}</ref> }} లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ ("లాంగియర్ టౌన్") అనేది 1,000 కి పైబడి జనాభా కలిగిన మానవ ఆవాసాల్లో, ప్రపంచంలో కెల్లా అత్యంత ఉత్తరాన ఉన్న ప్రదేశం. ఇది [[నార్వే]] లోని [[స్వాల్‌బార్డ్]] రాజధాని, ఇక్కడి అతిపెద్ద నివాస ప్రాంతం.<ref>{{Cite web|date=29 July 2020|title=Longyearbyen|url=https://snl.no/Longyearbyen|access-date=20 September 2022|website=Store Norske Leksikon}}</ref> లాంగియర్ లోయకు ఎడమ గట్టున, అడ్వెంట్‌ఫ్యోర్డెన్ ఒడ్డున ఉంది. ఇది స్పిట్స్బెర్జెన్ పశ్చిమ తీరంలో ఇస్‌ఫ్యోర్డెన్‌కు దారితీసే చిన్న నదీముఖద్వారం. 2002 నాటికి, లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ కమ్యూనిటీ కౌన్సిల్ మునిసిపాలిటీగా మారింది. ఇది స్వాల్‌బార్డ్ గవర్నరు నివాసముండే స్థానం. 2024 నాటికి, పట్టణ మేయర్ లీఫ్ టెర్జే ఔనేవిక్. 1926 వరకు లాంగియర్ సిటీ అనే పేరున్న ఈ పట్టణాన్ని 1906 లో బొగ్గు తవ్వకం ప్రారంభించిన అమెరికన్ జాన్ మున్రో లాంగియర్ స్థాపించి, తన పేరే దానికి పెట్టాడు. స్టోర్ నార్స్కే స్పిట్స్‌బెర్గెన్ కుల్కోంపానీ (ఎస్ఎన్ఎస్కె) లు 1916 లో గనుల తవ్వకం కార్యకలాపాలను చేపట్టింది. ఇప్పటికీ గనులను నిర్వహిస్తోంది. [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధంలో]] జర్మనీ నావికాదళం ''క్రీగ్స్‌మెరైన్,'' 1943 సెప్టెంబరు 8న పట్టణాన్ని దాదాపు పూర్తిగా నాశనం చేసింది. యుద్ధం తరువాత పునర్నిర్మాణం జరిగింది. చారిత్రికంగా, లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ ఒక కంపెనీ టౌన్‌షిప్. కానీ మైనింగ్ కార్యకలాపాలు చాలావరకు 1990 లలో స్వెగ్రువాకు తరలించారు. మార్కెట్ పరిస్థితుల కారణంగా 2014 నుండి ఎస్ఎన్ఎస్కె ఎదుర్కొన్న అపారమైన ఆర్థిక నష్టాల కారణంగా 2017 లో ఉత్పత్తి నిలిపివేసారు.<ref>{{Cite web|title=Final Closure: Government recommends permanent shutdown of mining at Svea, Lunckefjell {{!}} icepeople|url=http://icepeople.net/2017/10/12/final-closure-government-recommends-permanent-shutdown-of-mining-at-svea-lunckefjell/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200803104643/http://icepeople.net/2017/10/12/final-closure-government-recommends-permanent-shutdown-of-mining-at-svea-lunckefjell/|archive-date=3 August 2020|access-date=2020-01-21|website=icepeople}}</ref> ఇంతలో, ఈ పట్టణం పర్యాటకం, పరిశోధనలో పెద్ద పెరుగుదలను చూసింది. ఇందులో స్వాల్‌బార్డ్లోని యూనివర్సిటీ సెంటర్, స్వాల్బర్డ్ గ్లోబల్ సీడ్ వాల్ట్, స్వాల్బార్ద్ శాటిలైట్ స్టేషన్ వంటి సంస్థల ఏర్పాటు కూడా ఉంది. స్వాల్‌బార్డ్ విమానాశ్రయం, స్వాల్బర్డ్ చర్చి, స్వాల్బర్డ్బుటికెన్ డిపార్ట్మెంట్ స్టోర్లు ఈ సమాజానికి సేవలు అందిస్తున్నాయి. == చరిత్ర == [[దస్త్రం:Longyear_City_1908.jpg|ఎడమ|thumb| 1908లో లాంగియర్ నగరం]] [[దస్త్రం:Bundesarchiv_N_1572_Bild-1925-084,_Polarfahrt_Dampfer_"München",_Advent-Bay.jpg|ఎడమ|thumb| 1925 వేసవిలో లాంగ్ఇయర్‌బైన్‌]] 1896 లో వెస్టెరాలెన్స్ డాంప్స్కిబ్సెల్స్కాబ్ అనే సంస్థ హోటల్నెసెట్‌కు పర్యటనలను ప్రారంభించింది. పర్యాటకులకు వసతి కల్పించడానికి, వారు ఒక హోటలు నిర్మించారు. కానీ అది లాభదాయకంగా సాగనందున 1897 సీజన్ తర్వాత మూసివేసారు. అయితే, రెండు కుటుంబాలు 1898-99, శీతాకాలమంతా ఉండిపోయారు. నార్వే పోస్ట్ 1897 నుండి 1899 వరకు హోటల్నెసెట్ వద్ద ఒక తపాలా కార్యాలయాన్ని నిర్వహించింది.<ref name="Holm-1999"/><ref name="Holm-1999" />స్వాల్‌బార్డ్లో మొట్టమొదటి వాణిజ్యపరంగా లాభదాయకమైన బొగ్గును 1899 లో సోరెన్ జకారియాసేన్ సేకరించారు.<ref name="Holm-1999" />1901లో బెర్గెన్-స్పిట్స్‌బెర్గెన్ కుల్గ్రూబ్-కొంపానీ అడ్వెంట్టోపెన్లో బొగ్గు తవ్వకం ప్రారంభించింది.<ref name="Holm-1999" />{{Rp|46}} అమెరికన్ పారిశ్రామికవేత్త జాన్ మున్రో లాంగియర్, 1901 లో పర్యాటకంగా స్పిట్స్బర్గెన్ను సందర్శించి, బొగ్గు కోసం అన్వేషణలో ఉన్న బృందాన్ని కలిశాడు. 1903 లో అతను స్పిట్స్బెర్జెన్కు తిరిగి వచ్చి, అక్కడ అతను అడ్వెంట్ఫ్జార్డెన్లో హెన్రిక్ బి. నాస్ను కలుసుకున్నాడు. అతను బొగ్గు క్షేత్రాలపై నమూనాలను, సమాచారాన్ని ఇచ్చాడు. తన సహచరుడు ఫ్రెడెరిక్ అయ్యర్తో కలిసి లాంగియర్, అడ్వెంట్ఫ్యోర్డెన్‌కు పశ్చిమాన నార్వేజియన్ భూమిని కొనుగోలు చేసి, తరువాతి సంవత్సరం గణనీయంగా వాటిని విస్తరించాడు. 1906 లో [[బోస్టన్]] చెందిన ఆర్కిటిక్ బొగ్గు కంపెనీ, అయ్యర్, లాంగియర్ ప్రధాన వాటాదారులుగా, రేవులు, గృహాలను నిర్మించిన తరువాత మైన్ 1ఎలో మైనింగ్ ప్రారంభించింది.<ref name="geodef">{{Cite web|title=Longyearbyen|url=http://miljo.npolar.no/placenames/pages/detailn.asp?placeNameID=08560A|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120120034651/http://miljo.npolar.no/placenames/pages/detailn.asp?placeNameID=08560A|archive-date=20 January 2012|access-date=15 March 2012|publisher=[[Norwegian Polar Institute]]}}</ref> ఈ సంస్థ మేనేజిమెంటు అమెరికన్లు కాగా, కార్మికులు ఎక్కువగా నార్వేజియన్లు. పట్టణానికి లాంగియర్ సిటీ అని పేరు పెట్టారు.<ref name="Holm-1999" />: 46 జర్మనీలోని లీప్జిగ్ చెందిన వైమానిక కేబుల్ కంపెనీ అడాల్ఫ్ బ్లీచెర్ట్ & కో నిర్మించిన వైమానిక ట్రామ్వే ఉపయోగించి బొగ్గును గని నుండి నౌకాశ్రయానికి 1.2 కిలోమీటర్ల (75 మైళ్ళు) రవాణా చేశారు.<ref name="Holm-1999" />:{{Rp|148}} 1913లో, కంపెనీ మైన్ 2ఎను ప్రారంభించడానికి ప్రాథమిక పనిని ప్రారంభించింది.<ref name="Holm-1999" />{{Rp|47}} [[దస్త్రం:NOR-2016-Svalbard-Longyearbyen-No_2b_Mine_01.jpg|ఎడమ|thumb| గని 2b ని 1938 -నుండి 1969 వరకు తవ్వారు. నేడు ఇది ఒక వారసత్వ ప్రదేశం.]] [[మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం]] సమయంలో ఆర్థిక ఇబ్బందుల తరువాత, <ref name="Holm-1999"/> {{Rp|46}}మైనింగ్ కార్యకలాపాలను స్టోర్ నోర్స్కే కొనుగోలు చేసింది. దీన్ని1916 నవంబరు 30న క్రిస్టియానియాలో (1926లో ఓస్లోగా పేరు మార్చబడింది) నమోదు చేసారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|119}}ఆ సంవత్సరం, SNSK ఐదు కొత్త బ్యారక్‌లను నిర్మించింది. వాటిలో ఒకదాన్ని ఆసుపత్రిగా మార్చారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|83}}SNSK నార్జెస్ బ్యాంక్ ఆమోదంతో దాని స్వంత డబ్బును ప్రవేశపెట్టింది. ఇది పూర్తిగా నార్వేజియన్ క్రోన్‌తో సమానమైన బ్యాంకు నోట్లను కలిగి ఉంది. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|116}}అమెరికన్ సమాజం వారి మృతదేహాలను హోటల్నెసెట్‌లో ఖననం చేసేది. 1918 లో [[స్పానిష్ ఫ్లూ]] వల్ల పదకొండు మంది మరణించారు. లాంగ్‌ఇయర్ నగరంలో ఒక స్మశానవాటికను స్థాపించారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|64}}రెండు సంవత్సరాల తరువాత, గని 1 లో బొగ్గు దుమ్ము పేలుడులో 26 మంది మరణించారు. దీని ఫలితంగా గనిని మూసివేసారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|46}} గని 2 ను విద్యుదీకరించారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|47}}అదే సంవత్సరం, మైనింగ్ కార్యకలాపాలలో ఉపయోగించడానికి మొదటి ట్రక్కును ప్రవేశపెట్టారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|69}} నార్వే చర్చి, 1920లో థోర్లీఫ్ ఓస్టెన్‌స్టాడ్‌ను స్వాల్‌బార్డ్‌లో మొదటి వికార్‌గా, ఉపాధ్యాయుడిగా నియమించింది. <ref name="Holm-1999"/> {{Rp|126}}చర్చి, SNSK లు సంయుక్తంగా ఒక పాఠశాలను స్థాపించాయి. ఎనిమిది మంది విద్యార్థులు దీనిలో చేరారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|114}}స్వాల్‌బార్డ్‌లోని మొదటి చర్చి 1921 ఆగస్టు 28న ప్రారంభించబడింది, <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|126}}అప్పటి నుండి చర్చి లోని పఠన గదినే పాఠశాలగా ఉపయోగిస్తున్నారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|114}}1926 లో లాంగ్‌ఇయర్ నగరాన్ని లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ అని పేరు మార్చారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|85}} [[టెలినార్|నార్వేజియన్ టెలికమ్యూనికేషన్స్ అడ్మినిస్ట్రేషన్]] 1911లో ఫిన్నెసెట్‌లో స్వాల్‌బార్డ్ రేడియో అనే తీర రేడియో స్టేషన్‌ను స్థాపించింది. దీనిని 1930లో లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌కు తరలించారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|149}}1935లో ఎస్ఎస్ ''లింగెన్'' వేసవి కాలంలో క్రమం తప్పకుండా పొరయాణాలు చెయ్యడం ప్రారంభించినప్పుడు, పట్టణంలో పర్యాటక పరిశ్రమ ప్రారంభమైంది. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|153}}1937లో, SNSK గని 1b కార్మికులకు నివాసం కల్పించడానికి స్వెర్‌డ్రుప్‌బైన్‌ను స్థాపించింది. గని కార్యకలాపాలు 1939లో ప్రారంభమయ్యాయి. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|143}}1938లో, లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ లోని మొదటి రహదారి, పట్టణ కేంద్రం - స్వర్డ్రుప్‌బైన్ ల మధ్య పూర్తయింది. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|166}}మైన్ 2a కి వేరే ప్రవేశ ద్వారం అయిన మైన్ 2b వద్ద కార్యకలాపాలు 1939లో ప్రారంభమయ్యాయి. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|47}} [[దస్త్రం:Longyearbyen-1924-Coal-Plant.jpg|thumb| రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం నుండి బయటపడిన కొన్ని భవనాలలో ఒకటైన పాత విద్యుత్ కేంద్రం, కేబుల్ సెంటర్]] 1940 లో నార్వేను జర్మన్ ఆక్రమించినప్పటి నుండి స్వాల్‌బార్డ్ ప్రభావితం కాలేదు. అయితే, 1941 నుండి ఈ ద్వీపసమూహం మిత్రరాజ్యాల మధ్య సరఫరా గొలుసులో వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యతను సంతరించుకుంది. అలాగే ఎంతో అవసరమైన బొగ్గుకు సరఫరా మూలంగా మారింది. ప్రవాసంలో ఉన్న నార్వేజియన్ ప్రభుత్వం సోవియట్-బ్రిటిష్ ఆక్రమణను తిరస్కరించింది; <ref name="Arlov-1994">{{Cite book|url=http://urn.nb.no/URN:NBN:no-nb_digibok_2007032002001|title=A Short History of Svalbard|last=Arlov|first=Thor B.|publisher=[[Norwegian Polar Institute]]|year=1994|isbn=82-90307-55-1|location=Oslo|access-date=21 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20200601155520/https://www.nb.no/items/URN:NBN:no-nb_digibok_2007032002001|archive-date=1 June 2020}}</ref> {{Rp|74}}బదులుగా బ్రిటిష్ సైన్యం స్పిట్స్‌బెర్గెన్‌ను ఖాళీ చేయడానికి ఆపరేషన్ గాంట్లెట్‌ను ప్రారంభించింది. 1941 ఆగస్టు 29 న నై-అలెసుండ్ జనాభా మొత్తాన్ని లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌కు తరలించారు. సెప్టెంబర్ 3న 765 మందిని లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ నుండి స్కాట్లాండ్‌కు తరలించారు. తరువాత, చివరి 150 మందిని కూడా తరలించారు. <ref name="Holm-1999"/> {{Rp|73}}లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ జనాభా తగ్గిపోవడంతో, అడ్వెంట్‌డాలెన్‌లో ఒక చిన్న జర్మన్ దండును, వైమానిక స్థావరాన్నీ స్థాపించింది. ఎక్కువగా వాతావరణ డేటాను అందించడానికి వీటిని వాడారు. బ్రిటిష్ ఆపరేషన్ ఫ్రిథంతో బారెంట్స్‌బర్గ్‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్న తర్వాత, జర్మన్ దళాలు ఎటువంటి పోరాటం లేకుండా లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌ను విడిచిపెట్టాయి.<ref name="Arlov-1994" /> {{Rp|75}} 1943 సెప్టెంబరులో ''క్రీగ్స్‌మరైన్,'' లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్, బారెంట్స్‌బర్గ్, గ్రుమాంట్‌లపై దాడి చేయడానికి ''టిర్పిట్జ్'', ''షార్న్‌హోర్స్ట్'' అనే రెండు యుద్ధనౌకలనూ తొమ్మిది డిస్ట్రాయర్లనూ పంపింది.<ref name="Arlov-1994"/> {{Rp|75}}ఆ దాడి తరువాత లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో నాలుగు భవనాలు మాత్రమే మిగిలాయి. అవి: ఆసుపత్రి, విద్యుత్ కేంద్రం, ఒక కార్యాలయ భవనం, ఒక నివాస భవనం. యుద్ధం ముగిసే వరకు లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ అశాంతితో ఉండిపోయింది, ప్రధాన భూభాగం నుండి మొదటి ఓడ 1945 జూన్ 27న బయలుదేరింది. <ref name="Holm-1999"/> {{Rp|74}} === రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం తర్వాత === యుద్ధ సమయంలో త్వరిత పునర్నిర్మాణం, మైనింగ్ పునఃప్రారంభం కోసం ప్రణాళికలు రూపొందించారు. 1948 నాటికి, బొగ్గు ఉత్పత్తి యుద్ధానికి ముందరి స్థాయికి (4,80,000 టన్నులు) చేరుకుంది. <ref name="Arlov-1994"/> {{Rp|79}}నైబైన్ స్థావరాన్ని 1946లో స్థాపించారు. అందులో ఒక్కొక్కదానిలో 72 మంది ఉండగలిగే ఐదు బ్యారక్‌లున్నాయి. <ref name="Holm-1999"/> {{Rp|94}}''స్వాల్‌బార్డ్‌పోస్టెన్'' పత్రిక మొదటి సంచిక 1948 నవంబరులో వెలువడింది. అప్పటి వరకు, వివిధ గోడ వార్తాపత్రికలు సక్రమంగా ప్రచురించబడలేదు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|133}}1949 లో లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ స్వాల్‌బార్డ్ రేడియో, హార్‌స్టాడ్ మధ్య రేడియో కనెక్షన్ ద్వారా ప్రధాన భూభాగంతో టెలిఫోన్ కనెక్షన్‌ను పొందింది.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|149}}1949 లో లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో పశువులు (పాలు కోసం), పందులు, కోళ్లను పెంచడానికి ఒక ఫారాన్ని నిర్మించారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|37}}1950 లో స్థానిక రేడియో స్టేషన్ ప్రసారాలను ప్రారంభించింది. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|150}}ఇక్కడి శ్మశాన వాటిక 1950 వరకు వాడుకలో ఉంది. అందులో 44 మందిని ఖననం చేశారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|65}}అయితే, పెర్మాఫ్రాస్టు కారణంగా శరీరాలు కుళ్ళిపోక పోవడంతో అప్పటి నుండి మృతదేహాలను ఖననం కోసం ప్రధాన భూభాగానికి పంపుతున్నారు.<ref name="nodying">{{Cite news|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/programmes/from_our_own_correspondent/7501691.stm|title=Why dying is forbidden in the Arctic|last=Bartlett|first=Duncan|date=12 July 2008|work=[[BBC News]]|access-date=13 March 2012|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120303142720/http://news.bbc.co.uk/2/hi/programmes/from_our_own_correspondent/7501691.stm|archive-date=3 March 2012}}</ref> [[Huset|హుసెట్]] కమ్యూనిటీ సెంటర్‌ను 1951లో ప్రారంభించారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|57}} [[దస్త్రం:Longyearbyen_1989.jpg|thumb| 1989లో లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్, వైమానిక ట్రామ్‌వే నుండి దృశ్యం]] గని 1b లో మైనింగు 1958 లో నిలిపివేసారు<ref name="Holm-1999">{{Cite book|url=https://www.nb.no/items/URN:NBN:no-nb_digibok_2008090100031|title=Longyearbyen – Svalbard: historisk veiviser|last=Holm|first=Kari|publisher=K. Holm|year=1999|isbn=82-992142-4-6|language=no|trans-title=Longyearbyen, Svalbard: Historical Guide|access-date=20 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210520132718/https://www.nb.no/items/URN:NBN:no-nb_digibok_2008090100031|archive-date=20 May 2021}}</ref> {{Rp|47}}కానీ మైన్ 5 లో ఆపరేషన్ మరుసటి సంవత్సరం ప్రారంభమైంది. గని 4 పై ప్రాథమిక పని 1954 లో ప్రారంభమైంది. 1960 నుండి దీనిని రిజర్వ్ గనిగా ఉపయోగించారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|48}}[[రాయల్ నార్వేజియన్ ఎయిర్ ఫోర్స్|నార్వేజియన్ వైమానిక దళం]] 1950లలో పోస్టల్ విమానాలతో లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌కు సేవలను అందించడం ప్రారంభించింది. 1959 లో ఒక వ్యక్తి తీవ్ర అనారోగ్యానికి గురయ్యాడు. దాంతో అడ్వెంట్‌డాలెన్‌లో ల్యాండింగ్ స్ట్రిప్‌ను సిద్ధం చేసారు. అదే సంవత్సరం నుండి, బ్రాథెన్స్ సేఫ్ టండ్రా విమానాశ్రయానికి క్రమరహిత శీతాకాల విమానాలతో సేవలను అందించడం ప్రారంభించింది. <ref name="Tjomsland1996">{{Cite book|title=Braathens SAFE 50 år: Mot alle odds|last=Tjomsland|first=Audun|last2=Wilsberg|first2=Kjell|year=1996|isbn=82-990400-1-9|location=Oslo|language=Norwegian}}</ref> {{Rp|154–158}}1957లో, ప్రాథమిక పాఠశాలలో ఒక ప్రిన్సిపాల్‌ను నియమించారు. 1958 ఆగస్టు 24న కొత్త చర్చి మొదలైంది.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|126}}1961 నుండి, ప్రాథమిక పాఠశాలకు అదనంగా ఒక ప్రైవేట్ మాధ్యమిక పాఠశాలను ప్రారంభించారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|114}}1959 లో ట్రోమ్సో స్పేర్‌బ్యాంక్ శాఖను ప్రారంభించారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|16}} 1960 లలో పట్టణంలోని వ్యవసాయ క్షేత్రాన్ని మూసివేసి, దాని స్థానంలో పాల పొడిని పారిశ్రామికంగా ద్రవీకరించడం మొదలుపెట్టారు. <ref name="Holm-1999"/> {{Rp|86}}మొదటి స్నోమొబైల్ ఉత్పత్తి 1961 లో వాడుకలోకి వచ్చింది. 1969 నాటికి పట్టణంలో 140 రిజిస్టర్డ్ స్నోమొబైళ్ళుండగా, కార్లు 33 మాత్రమే ఉన్నాయి.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|69}}1962 నుండి 1984 వరకు, స్వెర్డ్రుప్బైన్‌లో ఒక వినోద కేంద్రం నడిచింది. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|143}}గని 4 లో సాధారణ ఆపరేషన్ 1966 లో ప్రారంభమైంది కానీ 1970 నాటికి నిలిపివేసారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|48}} అంతకు రెండేళ్ళ ముందు మైన్ 2బి ని మూసివేసారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|47}}గని 6 లో కార్యకలాపాలు 1969 లో ప్రారంభమయ్యాయి. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|48}}1969లో టెలివిజన్ ప్రసార పరికరాలను ఏర్పాటు చేసారు. నార్వేజియన్ బ్రాడ్‌కాస్టింగ్ కార్పొరేషన్ యొక్క షెడ్యూల్ రెండు వారాల ఆలస్యంతో ఇక్కడ ప్రసారమయ్యేది.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|150}} 1971 లో ప్రాథమిక, మాధ్యమిక పాఠశాలలను కలిపి ఒక కొత్త పాఠశాల భవనాన్ని ప్రారంభించారు. దానితో పాటు కొత్త వ్యాయామశాల, {{Convert|12.5|m|sp=us|adj=on}} ఈత కొలనును ప్రారంభించారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|114}}స్వాల్‌బార్డ్ కౌన్సిల్‌ను 1971 నవంబరు 1 న స్థాపించారు. ఇందులో, SNSK ఉద్యోగులు, ప్రభుత్వ ఉద్యోగులు, ఇతరులు అనే మూడు వేర్వేరు సమూహాల నుండి ఎన్నికైన లేదా నియమించబడిన 17 మంది ఏ పార్టీకీ చెందని సభ్యులు ఉంటారు: అయితే నిష్పత్తి మారుతూ ఉంటుంది.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|134}}మైన్ 3 కార్యకలాపాలు 1971 మార్చిలో మొదలు కాగా,<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|47}}మైన్ 7 లో కార్యకలాపాలు మరుసటి సంవత్సరం మొదలయ్యాయి.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|48}}1973లో, వాణిజ్య, పరిశ్రమల మంత్రిత్వ శాఖ SNSKలో మూడో వంతును కొనుగోలు చేసింది. 1976 లో వాటా 99.94 శాతం చేరుకునే వరకు అది వాటాలను కొనుగోలు చేస్తూనే ఉంది.<ref name="naering">{{Cite book|title=St.meld. nr. 22 (2008–2009): Svalbard|date=17 April 2009|publisher=[[Norwegian Ministry of Justice and the Police]]|chapter=9 Næringsvirksomhet|access-date=24 March 2010|chapter-url=http://www.regjeringen.no/nb/dep/jd/dok/regpubl/stmeld/2008-2009/stmeld-nr-22-2008-2009-/9.html?id=554987|archive-url=https://web.archive.org/web/20110825003249/http://www.regjeringen.no/nb/dep/jd/dok/regpubl/stmeld/2008-2009/stmeld-nr-22-2008-2009-/9.html?id=554987|archive-date=25 August 2011}}</ref> విమానాశ్రయం 1975లో పనిచెయ్యడం మొదలైంది. ప్రారంభంలో నార్వే ప్రధాన భూభాగానికి వారానికి నాలుగు సేవలనూ, రష్యాకు సెమీ-వీక్లీ సేవలనూ అందించింది. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|129}}1978 లో ఇక్కడికి ప్రధాన భూభాగంతో [[సమాచార ఉపగ్రహం|ఉపగ్రహ సమాచార మార్పిడి]] సౌకర్యం లభించింది.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|150}}అదే సంవత్సరం, ప్రభుత్వ పాఠశాలలో ఉన్నత మాధ్యమిక కార్యక్రమాన్ని ప్రవేశపెట్టారు. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|114}}1984 నుండి, టెలివిజన్ కార్యక్రమాలు ఉపగ్రహం ద్వారా ప్రత్యక్ష ప్రసారం చేయడం మొదలైంది.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|150}} [[దస్త్రం:UNIS01.jpg|ఎడమ|thumb| స్వాల్‌బార్డ్‌లోని విశ్వవిద్యాలయ కేంద్రం (UNIS)]] 1980 లలో స్టోర్ నోర్స్కే క్రమంగా మార్పుకు గురైంది. 1980 నుండి, స్పిట్స్‌బెర్గెన్ డబ్బును చెలామణి నుండి తీసివేసి, దాని స్థానంలో మామూలు నార్వేజియన్ కరెన్సీని ప్రవేశపెట్టారు.<ref name="Holm-1999"/> {{Rp|116}}మరుసటి సంవత్సరం గని 6 ను మూసివేసారు.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|108}}1982 నుండి, SNSK ప్రైవేట్ వ్యక్తులు కార్లను కలిగి ఉండటానికి, నడపడానికి అనుమతించింది. 1990 నాటికి, 353 రిజిస్టర్డ్ కార్లు, 883 స్నోస్కూటర్లూ ఉన్నాయి. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|70}}1983 జూలై 1 న, SNSK తన ప్రధాన కార్యాలయాన్ని [[బర్గెన్|బెర్గెన్]] నుండి లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌కు మార్చింది. <ref name="Holm-1999" /> {{Rp|119}}ప్రజా మౌలిక సదుపాయాలు, సేవలకు బాధ్యత వహించే పరిమిత సంస్థ అయిన స్వాల్‌బార్డ్ సాంఫన్స్‌డ్రిఫ్ట్ (SSD) ను SNSK 1989 జనవరి 1 న స్థాపించింది. ఆరోగ్య సంరక్షణ, అగ్నిమాపక దళం, కిండర్ గార్టెన్, రోడ్లు, చెత్త పారవేయడం, విద్యుత్ ఉత్పత్తి, నీరు, మురుగునీటి వ్యవస్థ, సినిమా, సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు, లైబ్రరీ వంటివి దీని బాధ్యతలు. యాజమాన్యాన్ని వాణిజ్య, పరిశ్రమల మంత్రిత్వ శాఖ 1993 జనవరి 1 న స్వాధీనం చేసుకుంది. <ref>{{Cite book|title=Report No. 9 to the Storting (1999–2000): Svalbard|date=29 October 1999|publisher=[[Norwegian Ministry of Justice and the Police]]|chapter=Industrial, mining and commercial activities|access-date=19 April 2012|chapter-url=http://www.regjeringen.no/en/dep/jd/documents-and-publications/Reports-to-the-Storting-White-Papers/Reports-to-the-Storting/19992000/report-no-9-to-the-storting-/7.html?id=456920|archive-url=https://web.archive.org/web/20121011005529/http://www.regjeringen.no/en/dep/jd/Documents-and-publications/Reports-to-the-Storting-White-Papers/Reports-to-the-Storting/19992000/report-no-9-to-the-storting-/7.html?id=456920|archive-date=11 October 2012}}</ref> == భౌగోళికం == [[దస్త్రం:Longyearbyen-as-of-2022.jpg|thumb| ప్లాటాబెర్గెట్ నుండి లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ మధ్య భాగాల దృశ్యం. జలాశయం అడ్వెంట్‌ఫ్‌జోర్డెన్ అయితే కుడి వైపున ఉన్న లోయ అడ్వెంట్‌డాలెన్ .]] [[దస్త్రం:Longyearbyen_view_from_the_mountains.jpg|thumb| కొండ పై నుండి కనిపించే లాంగ్ఇయర్బైన్]]లాంగ్ఇయర్బైన్, లాంగ్ఇయర్ నది వెంబడి, లాంగ్ఇయర్ లోయ దిగువ భాగంలో ఉంది. పట్టణం దిగువ భాగాలు అడ్వెంట్ఫ్జోర్డెన్ బే యొక్క నైరుతి తీరం వెంబడి ఉన్నాయి.<ref name="adventfjorden">{{Cite web|title=Adventfjorden|url=http://miljo.npolar.no/placenames/pages/detailn.asp?placeNameID=869P|url-status=dead|archive-url=https://archive.today/20120802212220/http://miljo.npolar.no/placenames/pages/detailn.asp?placeNameID=869P|archive-date=2 August 2012|access-date=19 March 2012|publisher=[[Norwegian Polar Institute]]}}</ref> లాంగ్‌యియర్‌బయెన్, స్వాల్‌బార్డ్ ద్వీపసమూహంలోని అతిపెద్ద ద్వీపమైన [[స్పిట్స్‌బెర్గెన్|స్పిట్స్‌బెర్గెన్‌లోని]] నార్డెన్‌స్కియోల్డ్ ల్యాండ్ ద్వీపకల్పంలో ఉంది. <ref name="geodef"/> బే అవతల అడ్వెంట్ సిటీ,<ref>{{Cite web|title=Advent City|url=http://miljo.npolar.no/placenames/pages/detaile.asp?placeNameID=859P|url-status=dead|archive-url=https://archive.today/20120802212220/http://miljo.npolar.no/placenames/pages/detailn.asp?placeNameID=869P|archive-date=2 August 2012|access-date=19 March 2012|publisher=[[Norwegian Polar Institute]]}}</ref> హియోర్త్‌హామ్న్ అనే నిర్జన పట్టణాలు ఉన్నాయి. <ref name="adventfjorden" /> ఇది ప్రపంచంలోనే అత్యంత ఉత్తర కొసన ఉన్న రెండవ పట్టణం. దీనికంటే ఉత్తరాన ఉన్న అన్ని స్థావరాలు ( నై-అలేసుండ్ మినహా) పరిశోధన లేదా వాతావరణ కేంద్రాలు తప్ప సాధారణ మానవుల ఆవాసాలు కావు.<ref>{{Cite news|url=https://www.nytimes.com/2008/03/03/world/europe/03sun.html|title=A Speck of Sunlight Is a Town's Yearly Alarm Clock|last=Rosenthal|first=Elisabeth|date=3 March 2008|work=[[The New York Times]]|access-date=15 March 2012|url-status=live|archive-url=https://archive.today/20120912074318/http://www.nytimes.com/2008/03/03/world/europe/03sun.html?_r=1|archive-date=12 September 2012}}</ref> ప్రపంచంలో ఉత్తరాన ఉన్న శాశ్వత స్థావరం కెనడాలోని అలర్ట్, నునావుట్‌లోని కికిక్తాలుక్ ప్రాంతంలో ఉంది, అయితే ప్రపంచంలో నిజమైన ఉత్తరాన ఉన్న స్థావరం ఏప్రిల్‌లో క్యాంప్ బార్నియో.<ref>{{Cite web|title=The World's Northernmost Permanent Settlement Set a Record High Temperature|url=https://www.smithsonianmag.com/smart-news/worlds-most-northerly-permanent-settlement-set-record-high-temperature-180972702/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200831181229/https://www.smithsonianmag.com/smart-news/worlds-most-northerly-permanent-settlement-set-record-high-temperature-180972702/|archive-date=31 August 2020|access-date=11 August 2020}}</ref> లాంగ్ఇయర్‌బైన్‌లో అనేక పేటలున్నాయి. నదికి పశ్చిమాన, అఖాతం వెంబడి, ఓడరేవు, అనుబంధ యుటిలిటీలు, పారిశ్రామిక సేవలూ ఉన్నాయి. ఈ ప్రాంతపు పశ్చిమ భాగాన్ని బైకైయా అనీ, తూర్పు భాగాన్ని స్జోమ్రాడెట్ అనీ పిలుస్తారు. పైన గవర్నర్ కార్యాలయాల ప్రదేశం స్క్జెరింగా ఉంది. లోయకు కొంచెం పైకి పశ్చిమాన గామ్లే లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ ("ఓల్డ్ లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్"), చర్చి ఉన్నాయి. ఇంకా పైన స్మశానవాటిక, తరువాత హుసెట్, సినిమా, చివరకు స్వెర్డ్రుప్బైన్ ఉన్నాయి. చాలా నివాస, వాణిజ్య, సాంస్కృతిక సంస్థలు నదికి తూర్పు వైపున ఉన్నాయి. బే వెంబడి ఆ ప్రాంతాన్ని స్జోస్క్రెంటెన్ అని పిలుస్తారు. ఇంకా పైకి విశ్వవిద్యాలయ కేంద్రం, అతిపెద్ద నివాస ప్రాంతమైన గ్రువెడాలెన్ ఉన్నాయి. అక్కడి నుండి దక్షిణం వైపు ప్రధాన షాపింగ్ ప్రాంతం అలాగే టౌన్ హాల్ ఉన్నాయి. తూర్పున నివాస ప్రాంతం లియా, మరింత పైకి హౌగెన్ ఉన్నాయి, ఇక్కడ పాఠశాల కూడా ఉంది. లోయలో చివరిగా మైన్ 2బి, నైబైన్ ఉన్నాయి. ఇక్కడ ఎక్కువగా విద్యార్థులు నివసిస్తారు. పట్టణం వెలుపల, హోటల్నెసెట్‌కు పశ్చిమాన విమానాశ్రయం, గని 3 ఉన్నాయి. మిగిలిన గనులు పట్టణానికి తూర్పున ఉన్న అడ్వెంట్‌డాలెన్‌లో ఉన్నాయి.<ref>{{Cite web|title=Longyearbyen map|url=http://www.unis.no/10_STUDIES/1040_Student_Life/documents/Longyearbyen_map.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120314045514/http://www.unis.no/10_STUDIES/1040_Student_Life/documents/Longyearbyen_map.pdf|archive-date=14 March 2012|access-date=19 March 2012|publisher=Svalbard Reiseliv}}</ref> స్వాల్‌బార్డ్‌లో ఉత్తర అట్లాంటిక్ కరెంట్ ద్వారా బలబడిన ధ్రువ టండ్రా వాతావరణం (కొప్పెన్: ET) ఉంటుంది. స్వాల్‌బార్డ్ పశ్చిమ తీరం ద్వీపసమూహంలో అత్యంత వెచ్చని, తేమతో కూడిన భాగం (బేర్ ద్వీపం మినహా). దక్షిణం నుండి వచ్చే తేలికపాటి, తేమతో కూడిన గాలి, ఉత్తరం నుండి వచ్చే చల్లని గాలి కలయిక వల్ల ఇది సంభవిస్తుంది. లాంగ్ఇయర్‌బైన్‌లో సాధారణంగా [[ఆర్కిటిక్ వలయం|ఆర్కిటిక్ సర్కిల్‌లోని]] ఇతర స్థావరాల కంటే తక్కువ [[ఆర్ద్రత|తేమ]] ఉంటుంది. లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో ఏప్రిల్ 18 నుండి ఆగస్టు 23 వరకు (127 రోజులు) అర్ధరాత్రి సూర్యుడు ప్రకాశిస్తాడు, అక్టోబరు 27 నుండి ఫిబ్రవరి 15 వరకు (111 రోజులు) ధ్రువ రాత్రి, నవంబరు 13 నుండి జనవరి 29 వరకు పౌర ధ్రువ రాత్రి ఉంటుంది. అయితే, పర్వతాల నుండి నీడ కారణంగా, మార్చి 8 వరకు లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో సూర్యుడు కనిపించడు. <ref name="sunreturns">{{Cite web|title=Sunrise and sunset times for Longyearbyen|url=http://suncurves.com/en/v/7188/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140429075723/http://suncurves.com/en/v/7188/|archive-date=29 April 2014|access-date=28 April 2014|publisher=Suncurves}}</ref> నవంబరు నుండి మార్చి వరకు పట్టణాన్ని సాధారణంగా మంచు కప్పేస్తుంది. లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో ఇప్పటివరకు నమోదైన అత్యధిక ఉష్ణోగ్రత {{Convert|21.7|C|F}}2020 జూలైలో, అత్యంత శీతల ఉష్ణోగ్రత {{Convert|-46.3|C|F}} 1986 మార్చిలో. ప్రపంచంలో గత దశాబ్దాలలో అత్యంత వేగంగా వేడెక్కిన ప్రదేశాలలో స్వాల్‌బార్డ్, లాంగ్ఇయర్బైన్ ఉన్నాయి. 1991–2020 మధ్య సగటులు చూస్తే 1961–1990 నుండి లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో సగటు వార్షిక ఉష్ణోగ్రత {{Convert|3.6|C-change}} పెరిగిందని తెలుస్తోంది. సముద్ర ఉపరితల ఉష్ణోగ్రతలు పెరుగుతున్నందున, చుట్టుపక్కల జలాల్లో మంచు ఏర్పడటానికి ఎక్కువ సమయం పడుతుంది. ముఖ్యంగా ధ్రువ రాత్రి కింద శీతాకాలం ప్రారంభంలో మంచు కాలం తక్కువగా ఉండటం వల్ల వేగంగా వేడెక్కుతుంది. 2021 నాటికి , లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ ప్రపంచంలోనే అత్యంత వేగంగా వేడెక్కుతున్న పట్టణం. 1971 నుండి, స్వాల్‌బార్డ్లో ఉష్ణోగ్రతలు ప్రపంచ సగటు కంటే ఐదు రెట్లు వేగంగా, సుమారు నాలుగు డిగ్రీల సెల్సియస్ పెరిగాయి. శీతాకాలం 1970ల కంటే ఇప్పుడు ఏడు డిగ్రీల సెల్సియస్ కంటే ఎక్కువ వేడిగా ఉంటుంది. 2020 లో స్వాల్‌బార్డ్, 111 నెలల తరువాత అత్యధిక ఉష్ణోగ్రత 21,7 ° C (71,1 ) నమోదైంది. నార్వేజియన్ మెటియోరోలాజికల్ ఇన్స్టిట్యూట్ ప్రకారం, స్వాల్‌బార్డ్లో వార్షిక అవపాతం గత 50 సంవత్సరాలలో 30 నుండి 45 శాతం పెరిగింది-ఎక్కువగా శీతాకాలపు వర్షపాతం రూపంలో. 2009 నుండి, లోతైన పెర్మాఫ్రాస్ట్ ఉష్ణోగ్రతలు సంవత్సరానికి 0.06 - 0.15 degree C మధ్య పెరిగాయి.<ref name="SA-2021">{{Cite paper}}</ref> లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ భూమిపై ప్రస్తుత లేదా గతంలో నివసించిన ఏదైనా ప్రదేశానికైనా అత్యల్ప సగటు UV సూచిక ఉంది. ఏప్రిల్, సెప్టెంబరు మధ్య, UV సూచిక సాధారణంగా 1 నుండి 2 వరకు ఉంటుంది. మే, జూన్, జూలై నెలల్లో అత్యధిక UV సూచిక 2 ఉంటుంది. మిగతా అన్ని నెలలు సగటున 0 వద్ద ఉన్నాయి, దీని వలన లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌కు 12 నెలల్లో సగటు UV సూచిక 0.75 ఉంది.<ref name="d.o.o">{{Cite web|title=Longyearbyen, Svalbard and Jan Mayen – Detailed climate information and monthly weather forecast|url=https://www.weather-atlas.com/en/svalbard-and-jan-mayen/longyearbyen-climate#uv_index|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190830224839/https://www.weather-atlas.com/en/svalbard-and-jan-mayen/longyearbyen-climate|archive-date=30 August 2019|access-date=2019-08-30|website=Weather Atlas|publisher=Yu Media Group|language=en}}</ref> == జనాభా == [[దస్త్రం:Longyearbyen_main_street.JPG|ఎడమ|thumb| ప్రధాన వీధిలో పర్యాటకులు. దగ్గరలో ఉన్నది షాపింగ్ మాల్, దిగువన ఉన్నది టౌన్ హాల్. ]] 2020 నాటికి , లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ జనాభా 1,753. నార్వేజియన్ల అతిపెద్ద ప్రాంతీయ సమూహం ఉత్తర నార్వేకు చెందినది - ముఖ్యంగా [[నార్డ్‌లాండ్|నార్డ్ల్యాండ్]], ట్రోమ్స్‌కు చెందినవారు. వీరు జనాభాలో 40% కంటే ఎక్కువ (2012).<ref name="demographics">{{Cite web|date=26 March 2009|title=Pendlere eller fastboende?|url=http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/befolkning.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150407210139/http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/befolkning.pdf|archive-date=7 April 2015|access-date=17 March 2012|publisher=[[Statistics Norway]]|language=no}}</ref> సుమారు 300 మంది (16%) నార్వేజియనేతర పౌరులు. వీరిలో అతిపెద్ద సంఖ్యలో థాయిలాండ్, స్వీడన్, రష్యా, ఉక్రెయిన్ (2009) లకు చెందినవారు.<ref name="pop">{{Cite web|date=26 March 2009|title=Om Longyearbyen|url=http://www.lokalstyre.no/Modules/theme.aspx?Category.ID=699&ObjectType=Article&ElementID=1882|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120302054809/http://www.lokalstyre.no/Modules/theme.aspx?Category.ID=699&ObjectType=Article&ElementID=1882|archive-date=2 March 2012|access-date=14 March 2012|publisher=[[Longyearbyen Community Council]]|language=no}}</ref> గనుల పరిశ్రమ ఆధిపత్యం కారణంగా, లింగ నిష్పత్తిలో తేడా ఎక్కువగా ఉంది. వయోజనుల్లో 60% మంది పురుషులు ఉన్నారు. జనాభాలో 25 - 44 సంవత్సరాల మధ్య వారు సగటు కంటే ఎక్కువ ఉన్నారు. కానీ 66 ఏళ్లు పైబడిన నివాసితులు దాదాపుగా లేరు. జనాభాకు సంబంధించి పిల్లల సంఖ్య జాతీయ సగటుతో సమానంగా ఉంది. కానీ యువకులు జాతీయ సగటు కంటే తక్కువ.<ref name="demographics" /> 2014 నాటికి, 120 మంది ఉన్న థాయ్ ప్రజలు, నార్వేజియన్ల తర్వాత రెండవ అతిపెద్ద నివాసితుల సమూహం; <ref name="Ahthaichef">{{Cite web|title=Ah The Thai chef|url=https://www.norwegian.com/magazine/features/2014/05/the-people-of-svalbard/13|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171029121608/https://www.norwegian.com/magazine/features/2014/05/the-people-of-svalbard/13|archive-date=29 October 2017|access-date=29 October 2017|publisher=[[Norwegian Air Shuttle]] (inflight magazine)}}</ref> 2006లో 60 మంది ఉన్నారు. 1970లలో పురుషులు తమ థాయిలాండ్ భార్యలను తీసుకువచ్చినప్పుడు థాయిస్ మొదట స్వాల్‌బార్డ్‌కు వచ్చారు.<ref name="Warmly">{{Cite web|date=2006-07-04|title=Immigrants warmly welcomed|url=http://www.aljazeera.com/archive/2006/07/200841012024779644.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170803005808/http://www.aljazeera.com/archive/2006/07/200841012024779644.html|archive-date=3 August 2017|access-date=2017-10-29|publisher=[[Al Jazeera Arabic|Al Jazeera]]}}</ref> 2006లో, థాయ్ ప్రజల్లో ఎక్కువ మంది క్లీనర్లుగా పనిచేశారు.<ref name="Warmly" /> 2011 నాటికి చాలా మంది నిధులను ఆదా చేయడానికి రెండు నుండి మూడు సంవత్సరాల పాటు అక్కడే ఉన్నారు. 2007లో, లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ పాఠశాలలో 10 మంది విద్యార్థులు థాయ్ వారు.<ref name="Freezer">{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/education/2007/aug/29/schools.uk1|title=Learning in the freezer|date=2007-08-29|work=[[The Guardian]]|access-date=2017-10-29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171029173106/https://www.theguardian.com/education/2007/aug/29/schools.uk1|archive-date=29 October 2017}}</ref> థాయ్ సమాజం ఏటా అనేక సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలలో చురుగ్గా పాల్గొంటుంది. థాయ్ సూపర్ మార్కెట్ కూడా స్థాపించారు.<ref name="Ahthaichef" /> లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో ప్రజలు చాలా తక్కువ కాలం నివసిస్తూంటారు. 2008లో, 427 మంది (23%) పట్టణం నుండి దూరంగా వెళ్లారు. <ref name="pop"/> లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో వ్యక్తి సగటున 6.3 సంవత్సరాలు నివసిస్తారు. అయితే ఇది నార్వేజియన్లకు 6.6 సంవత్సరాలు, విదేశీయులకు 4.3 సంవత్సరాలు. 2009 లో జనాభాలో నాలుగో వంతు మంది 2000 కి ముందు నుండి పట్టణంలో నివసించారు. అందువల్ల దీనిని దాని శాశ్వత జనాభాగా పరిగణించవచ్చు. ఎక్కువ కాలం నివసించే వ్యక్తులు మైనింగ్ పరిశ్రమలో పనిచేస్తారు. తరువాత స్థానిక ప్రభుత్వ ఉద్యోగులు ఉంటారు. పర్యాటకం, ఉన్నత విద్య చదివే విద్యార్థులు, ఉద్యోగులు అతి తక్కువ కాలం ఉంటారు. <ref name="demographics"/> ఈ టర్నోవర్ వలన నార్వేజియన్ ప్రభుత్వం "రివాల్వింగ్ డోర్ సొసైటీ" అని అంటుంది. చాలా మంది యువకులు వచ్చిన ఏడు సంవత్సరాలలోపు వెళ్లిపోతారు. ఇది ప్రధాన భూభాగంలోని ఏ మునిసిపాలిటీ కంటే చాలా ఎక్కువ. 70% గృహాల్లో ఒకే వ్యక్తి ఉంటారు. ప్రధాన భూభాగంలో ఇది 41%. సగటున ప్రతి ఇంటికి 1.6 మంది వ్యక్తులు ఉంటారు. ఈ వ్యత్యాసం ఎక్కువగా స్వాల్‌బార్డ్‌లో పనిచేస్తున్న వ్యక్తుల కుటుంబాలు ప్రధాన భూభాగంలోనే ఉండటం వల్ల ఏర్పడింది. లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ జనాభాలో విద్యావంతులు (54%) జాతీయ సగటు (43%) కంటే ఎక్కువ. మహిళల్లో, 40% మంది ఉన్నత విద్య చదివారు.<ref name="demographics"/> == రాజకీయాలు, ప్రభుత్వం == [[దస్త్రం:Leif_Terje_Aunevik,_Mayor_of_Longyearbyen_(2024).jpg|thumb| లీఫ్ టెర్జే ఔనెవిక్, లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ మేయర్ (2024)]] లాంగ్ఇయర్బైన్ కమ్యూనిటీ కౌన్సిల్ మునిసిపాలిటీకి సమానమైన అనేక బాధ్యతలు నిర్వర్తిస్తోంది.<ref name="naering"/> ఇది 15 మంది సభ్యుల కౌన్సిల్‌తో నిర్వహించబడుతుంది, దీనికి 2015 నుండి [[లేబర్ పార్టీ (నార్వే)|లేబరు పార్టీకి]] చెందిన మేయర్ అరిల్డ్ ఒల్సెన్ నాయకత్వం వహిస్తున్నాడు.<ref>{{Cite news|url=http://svalbardposten.no/nyheter/kvinne-valgt-av-folket|title=Kvinne valgt av folket|last=Amundsen|first=Birger|date=10 October 2011|work=[[Svalbardposten]]|access-date=16 March 2012|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20181012214501/https://svalbardposten.no/nyheter/kvinne-valgt-av-folket|archive-date=12 October 2018|language=no}}</ref> ఈ మండలి ప్రధాన బాధ్యతలు మౌలిక సదుపాయాలు, వినియోగాలు, విద్యుత్, భూ వినియోగం, కమ్యూనిటీ ప్రణాళిక, కిండర్ గార్టెన్ నుండి ఉన్నత మాధ్యమిక స్థాయి వరకు విద్య, పిల్లల సంక్షేమం. ఇది 13-తరగతి లాంగ్ఇయర్బైన్ స్కూల్ తో పాటు మూడు కిండర్ గార్టెన్లను నిర్వహిస్తోంది. <ref name="foreign info">{{Cite web|date=15 August 2011|title=Information for foreign citizens living in Longyearbyen|url=http://www.sysselmannen.no/Engelsk_KFmF9.pdf.file|url-status=dead|archive-url=https://www.webcitation.org/66ALri6g8?url=http://www.sysselmannen.no/Engelsk_KFmF9.pdf.file|archive-date=14 March 2012|access-date=14 March 2012|publisher=[[Governor of Svalbard]]}}</ref> [[దస్త్రం:Longyearbyen-sykehus-2022.jpg|thumb| లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ ఆసుపత్రి]] సంరక్షణ లేదా నర్సింగ్ సేవలు, సంక్షేమ పథకాలు ఇక్కడ అందుబాటులో లేవు. నార్వేజియన్ నివాసితులు తమ ప్రధాన భూభాగ మునిసిపాలిటీల ద్వారా పెన్షన్, వైద్య హక్కులను నిలుపుకున్నారు. <ref>{{Cite news|url=http://www.ssb.no/this_is_svalbard/velferdstilbud.pdf|title=From the cradle, but not to the grave|access-date=24 March 2010|url-status=dead|archive-url=https://www.webcitation.org/5qwUBmXF2?url=http://www.ssb.no/this_is_svalbard/velferdstilbud.pdf|archive-date=3 July 2010|publisher=[[Statistics Norway]]}}</ref> యూనివర్శిటీ హాస్పిటల్ ఆఫ్ నార్త్ నార్వే లాంగ్ఇయర్‌బైన్ హాస్పిటల్ అనే క్లినిక్‌ను నిర్వహిస్తోంది. <ref name="naering"/> లాంగ్ఇయర్బైన్లో ఉన్న ఇతర ప్రభుత్వ కార్యాలయాలు నార్వేజియన్ డైరెక్టరేట్ ఆఫ్ మైనింగ్, నార్వేజియన్ పోలార్ ఇన్స్టిట్యూట్, నార్వేజియన్ టాక్స్ అడ్మినిస్ట్రేషన్, చర్చ్ ఆఫ్ నార్వే. <ref name="admin">{{Cite book|title=Report No. 9 to the Storting (1999–2000): Svalbard|date=29 October 1999|publisher=[[Norwegian Ministry of Justice and the Police]]|chapter=The administration of Svalbard|access-date=19 April 2012|chapter-url=http://www.regjeringen.no/en/dep/jd/Documents-and-publications/Reports-to-the-Storting-White-Papers/Reports-to-the-Storting/19992000/report-no-9-to-the-storting-/5-The-administration-of-Svalbard.html?id=456897|archive-url=https://web.archive.org/web/20120718092450/http://www.regjeringen.no/en/dep/jd/documents-and-publications/reports-to-the-storting-white-papers/reports-to-the-storting/19992000/report-no-9-to-the-storting-/5-The-administration-of-Svalbard.html?id=456897|archive-date=18 July 2012}}</ref> లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ , ట్రోమ్సోలోని నోర్డ్-ట్రోమ్స్ డిస్ట్రిక్ట్ కోర్టు, హలోగాలాండ్ కోర్ట్ ఆఫ్ అప్పీల్‌లకు అధీనంలో పనిచేస్తుంది. <ref>{{Cite web|title=Nord-Troms tingrett|url=http://www.domstol.no/DAtemplates/CourtDetails____2995.aspx?epslanguage=EN|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110825002850/http://www.domstol.no/DAtemplates/CourtDetails____2995.aspx?epslanguage=EN|archive-date=25 August 2011|access-date=24 March 2010|publisher=[[Norwegian National Courts Administration]]}}</ref> 1920 నాటి [[స్వాల్‌బార్డ్ ఒప్పందం|స్వాల్‌బార్డ్ ఒప్పందంతో]] ఈ ద్వీపసమూహంపై పూర్తి నార్వేజియన్ సార్వభౌమత్వం ఏర్పడింది. స్వాల్‌బార్డ్ గవర్నర్ సంస్థను స్థాపించిన ''స్వాల్‌బార్డ్ చట్టం'' తరువాత, ఈ 1925 ఒప్పందంలో అమల్లోకి వచ్చింది. గవర్నర్ కౌంటీ గవర్నర్, పోలీసు చీఫ్‌గా బాధ్యత వహిస్తాడు. అలాగే కార్యనిర్వాహక శాఖ నుండి మంజూరు చేయబడిన ఇతర అధికారాలను కలిగి ఉంటాడు. విధుల్లో పర్యావరణ విధానం, కుటుంబ చట్టం, [[పోలీసులు|చట్ట అమలు]], శోధన, రక్షణ, పర్యాటక నిర్వహణ, సమాచార సేవలు, విదేశీ స్థావరాలతో సంప్రదింపులు, సముద్ర విచారణలు, కొన్ని రంగాలలో న్యాయమూర్తి - అయితే పోలీసు లాగా వ్యవహరించే కేసులు ఎప్పుడూ ఉండవు. <ref name="admin"/> <ref>{{Cite web|date=19 June 2009|title=Lov om Svalbard|url=http://lovdata.no/all/hl-19250717-011.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140309000141/http://www.lovdata.no/all/hl-19250717-011.html|archive-date=9 March 2014|access-date=24 March 2010|publisher=[[Lovdata]]|language=no}}</ref> కెజెర్స్టిన్ ఆష్హోల్ట్ 2015 నుండి గవర్నర్‌గా ఉన్నారు; <ref>{{Cite news|url=http://www.sysselmannen.no/Toppmeny/Om-Sysselmannen/Dagens-sysselmann/|title=Dagens sysselmann på Svalbard|access-date=25 February 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305010955/http://www.sysselmannen.no/Toppmeny/Om-Sysselmannen/Dagens-sysselmann/|archive-date=5 March 2016|publisher=[[Governor of Svalbard]]|language=no}}</ref> ఆమెకు 26 మంది నిపుణుల సిబ్బంది సహాయం చేస్తున్నారు. గవర్నరు న్యాయ, పోలీసు మంత్రిత్వ శాఖ అధీనంలో ఉంటారు. ఇతర పోర్ట్‌ఫోలియోలోని విషయాలలో సంబంధిత మంత్రిత్వ శాఖలకు నివేదిస్తుంది.<ref>{{Cite news|url=http://www.sysselmannen.no/enkel.aspx?m=44377|title=Organisation|access-date=24 March 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110723004354/http://www.sysselmannen.no/enkel.aspx?m=44377|archive-date=23 July 2011|publisher=[[Governor of Svalbard]]}}</ref> [[దస్త్రం:Longyeardalen.jpg|ఎడమ|thumb| లాంగ్‌ఇయర్ లోయ ఎగువ భాగం, ఎడమ వైపున స్వెర్డ్రుప్బైన్ భవనాలు, కుడి వైపున [[Huset|హుసెట్]], నేపథ్యంలో ఒక వైమానిక ట్రామ్‌వే]] స్వాల్‌బార్డ్ యొక్క ప్రత్యేక ఒప్పంద హోదా కారణంగా, లాంగ్ఇయర్బైన్ నార్వేజియన్ చట్టానికి లోబడి ఉంటుంది. కానీ ఒప్పందంపై సంతకం చేసిన దేశాల పౌరులు వాణిజ్య కార్యకలాపాలు నిర్వహించవచ్చు. పట్టణంలో నివసించవచ్చు. <ref name="treaty">{{Cite news|url=http://en.wikisource.org/wiki/Svalbard_Treaty|title=Svalbard Treaty|date=9 February 1920|access-date=24 March 2010|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100324002033/http://en.wikisource.org/wiki/Svalbard_Treaty|archive-date=24 March 2010|publisher=[[Wikisource]]}}</ref> అయితే, ఆదాయ వనరు లేని వ్యక్తులను గవర్నర్ తిరస్కరించవచ్చు. <ref name="residence">{{Cite news|url=http://www.sysselmannen.no/hovedEnkel.aspx?m=45270|title=Entry and residence|access-date=24 March 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110723003904/http://www.sysselmannen.no/hovedEnkel.aspx?m=45270|archive-date=23 July 2011|publisher=[[Governor of Svalbard]]}}</ref> ఈ ఒప్పందం, నార్వే పన్నులు వసూలు చేసే హక్కును స్వాల్‌బార్డ్‌లోని ఫైనాన్సింగ్ సేవల హక్కుకు పరిమితం చేస్తుంది. అందువల్ల, లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో [[ఆదాయపు పన్ను]] నార్వే ప్రధాన భూభాగం కంటే తక్కువ ఉంది. విలువ ఆధారిత పన్ను లేదు. ఈ ఒప్పందం ఫలితంగా లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ సైనికరహిత మండలంగా మారింది.<ref name="treaty" /> ఇది యూరోపియన్ ఆర్థిక ప్రాంతంలో లేదా నార్వేలోని మిగిలిన ప్రాంతాల మాదిరిగా స్కెంజెన్ ప్రాంతంలో భాగం కాదు. <ref>{{Cite web|date=10 August 2007|title=Lov om gjennomføring i norsk rett av hoveddelen i avtale om Det europeiske økonomiske samarbeidsområde (EØS) m.v. (EØS-loven).|url=http://www.lovdata.no/all/tl-19921127-109-0.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20001210194300/http://www.lovdata.no/all/tl-19921127-109-0.html|archive-date=10 December 2000|access-date=24 March 2010|publisher=[[Lovdata]]|language=no}}</ref> 2023 నార్వేజియన్ స్థానిక ఎన్నికల నుండి, లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ కమ్యూనిటీ కౌన్సిల్‌కు ఓటర్లు కనీసం 3 సంవత్సరాలు నార్వే ప్రధాన భూభాగంలో నివసించి ఉండాలి. <ref>{{Cite web|date=20 September 2022|title=Sentrale Svalbard-politikere gir seg – slakter ny valgordning|url=https://www.nrk.no/tromsogfinnmark/sentrale-svalbard-politikere-gir-seg-pa-grunn-av-ny-valgordning_-_-mangler-legitimitet-1.16103785|access-date=28 July 2023|publisher=[[NRK]]|language=nb}}</ref> <ref>{{Cite web|date=20 June 2022|title=Utlendinger blir fratatt stemmeretten på Svalbard|url=https://www.utrop.no/nyheter/nytt/310514/|access-date=28 July 2023|publisher=[[Utrop]]|language=nb}}</ref> గతంలో, లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లోనే 3 సంవత్సరాలు నివసించిన విదేశీ పౌరులు కూడా ఓటు వేయడానికి అనుమతించబడ్డారు. ఈ నియమం మార్పుతో సెటిల్‌మెంట్ జనాభాలో గణనీయమైన శాతం మందికి ఓటు హక్కు పోయింది . === ప్రత్యేక చట్టాలు === లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ దూరం కారణంగా, ప్రపంచంలోని మరే చోటా లేని కొన్ని చట్టాలు ఇక్కడ మాత్రమే కనిపిస్తాయి. అటువంటి చట్టాలకు ముఖ్యమైన ఉదాహరణలు పిల్లులపై నిషేధం, ఒక వ్యక్తి ప్రతి నెలా కొనుగోలు చేయగల మద్యం మొత్తంపై పరిమితి, బయటికి వెళ్లే వ్యక్తులు ధృవపు ఎలుగుబంట్ల నుండి రక్షణగా రైఫిల్‌ను తీసుకెళ్లాలనే నిబంధన మొదలైనవి.<ref>{{Cite news|url=https://www.sysselmannen.no/en/Residents/Import-and-export/Alcohol-and-tobacco/|title=Alcohol and tobacco|work=Governor|access-date=2018-02-23|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180223171432/https://www.sysselmannen.no/en/Residents/Import-and-export/Alcohol-and-tobacco/|archive-date=23 February 2018|language=en}}</ref> <ref>{{Cite web|date=5 April 2012|title=12 Facts You Never Knew About Longyearbyen: The World's Northernmost City -|url=https://www.johnnyjet.com/12-facts-you-never-knew-about-longyearbyen-the-worlds-northernmost-city/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180223110946/https://www.johnnyjet.com/12-facts-you-never-knew-about-longyearbyen-the-worlds-northernmost-city/|archive-date=23 February 2018|access-date=2018-02-23|website=johnnyjet.com|language=en}}</ref> లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో మరణించడం చట్టవిరుద్ధమని ప్రజాదరణ పొందిన వాదన ఉన్నప్పటికీ, ఈ వాదనలోని పదాలు తప్పుదారి పట్టించేవిగా ఉన్నాయి. పట్టణంలో చనిపోవడం వాస్తవానికి చట్టవిరుద్ధం కానప్పటికీ, అక్కడ మృతదేహాలను ఖననం చేయడానికి ఎటువంటి అవకాశం లేదు (ప్రభుత్వ అనుమతితో బూడిదను పూడ్చిపెట్టవచ్చు). ప్రాణాంతక అనారోగ్యంతో ఉన్న నివాసితులు సాధారణంగా ప్రధాన భూభాగానికి వెళ్లవలసి ఉంటుంది. [[స్పానిష్ ఫ్లూ|1918 ఫ్లూ మహమ్మారి]] ఫలితంగా మరణించిన నివాసితుల మృతదేహాలు కుళ్ళిపోవడంలేదని 1950 లో తెలిసింది. దాంతో ఖననం చేయకూడదనే నిర్ణయం తీసుకున్నారు. పెర్మాఫ్రాస్ట్ వలన సంరక్షించబడిన ఈ శవాల్లో 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో ప్రపంచ జనాభాలో 1% - 6% మంది మరణానికి కారణమైన వైరస్ జాతులు ఇప్పటికీ జీవించి ఉండవచ్చని శాస్త్రవేత్తలు ఆందోళన చెందుతున్నారు. <ref>{{Cite web|last=van der Jagt|first=Kerry|date=14 May 2018|title=Svalbard, Norway: The island where no one is allowed to die, or give birth|url=https://www.stuff.co.nz/travel/experiences/adventure-holidays/103873808/svalbard-norway-the-island-where-no-one-is-allowed-to-die-or-give-birth|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210520150420/https://www.stuff.co.nz/travel/experiences/adventure-holidays/103873808/svalbard-norway-the-island-where-no-one-is-allowed-to-die-or-give-birth|archive-date=20 May 2021|access-date=20 May 2021|website=stuff}}</ref> == సంస్కృతి == కమ్యూనిటీ కౌన్సిల్ సినిమా, యూత్ క్లబ్, లైబ్రరీ, గ్యాలరీ వంటి అనేక సాంస్కృతిక కార్యకలాపాలను నిర్వహిస్తుంది. <ref>{{Cite book|title=Report No. 9 to the Storting (1999–2000): Svalbard|date=29 October 1999|publisher=[[Norwegian Ministry of Justice and the Police]]|chapter=Development of the local community in Longyearbyen|access-date=19 April 2012|chapter-url=http://www.regjeringen.no/en/dep/jd/documents-and-publications/Reports-to-the-Storting-White-Papers/Reports-to-the-Storting/19992000/report-no-9-to-the-storting-/14.html?id=456932|archive-url=https://web.archive.org/web/20120718092900/http://www.regjeringen.no/en/dep/jd/documents-and-publications/reports-to-the-storting-white-papers/reports-to-the-storting/19992000/report-no-9-to-the-storting-/14.html?id=456932|archive-date=18 July 2012}}</ref> నార్వే చర్చికి చెందిన స్వాల్‌బార్డ్ చర్చి కాంగ్రిగేషనల్ హాల్ {{Convert|126|m2|abbr=on}} కూర్చునే గది {{Convert|112|m2|abbr=on}} ఉంటాయి. చర్చిని సగం కలపతో నిర్మించారు.<ref name="Holm-1999"/> {{Rp|126}}పట్టణంలో స్వాల్‌బార్డ్ మ్యూజియం,<ref>{{Cite web|title=Information about the museum|url=http://www.svalbardmuseum.no/eindex.php?kategori=5|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120215152804/http://www.svalbardmuseum.no/eindex.php?kategori=5|archive-date=15 February 2012|access-date=19 March 2012|publisher=Spitsbergen Museum}}</ref> స్పిట్స్‌బెర్గెన్ ఎయిర్‌షిప్ మ్యూజియం అనే రెండు మ్యూజియంలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite web|title=Spitsbergen Airship Museum|url=http://www.spitsbergenairshipmuseum.com/index.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120229120606/http://www.spitsbergenairshipmuseum.com/index.htm|archive-date=29 February 2012|access-date=19 March 2012|publisher=Spitsbergen Airship Museum}}</ref> సోల్ఫెస్టుకా ("సూర్య ఉత్సవ వారం") ప్రతి సంవత్సరం మార్చి 8 నాటి వారంలో జరుగుతుంది. అక్టోబరులో ప్రారంభమైన ధ్రువ రాత్రి తర్వాత, పట్టణంలోని చాలా ప్రాంతాలలో సూర్యకాంతి మొదటిసారి కనిపించేది మార్చి 8 నే. (అధికారికంగా మొదటి సూర్యోదయం సాధారణంగా ఫిబ్రవరి 16 న జరుగుతుంది. కానీ చుట్టుపక్కల పర్వతాల కారణంగా పట్టణంలోని చాలా భాగం అప్పటికింకా చీకటి లోనే ఉంటుంది). <ref>{{Cite web|title=Mass enlightenment: Sun listens to warm crowd instead of drab experts in shinning return to Longyearbyen {{!}} icepeople|url=http://icepeople.net/2017/03/08/mass-enlightenment-sun-listens-to-warm-crowd-instead-of-drab-experts-in-shinning-return-to-longyearbyen/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200803164526/http://icepeople.net/2017/03/08/mass-enlightenment-sun-listens-to-warm-crowd-instead-of-drab-experts-in-shinning-return-to-longyearbyen/|archive-date=3 August 2020|access-date=2020-01-23|website=icepeople.net}}</ref> 2003 నుండి ప్రతి సంవత్సరం అక్టోబరులో డార్క్ సీజన్ బ్లూస్ నిర్వహించబడుతోంది. <ref>{{Cite news|url=http://www.vg.no/reise/artikkel.php?artid=575665|title=Svalbard-blues skal lyse opp i mørketiden|last=Langset|first=Mona|date=22 October 2009|work=[[Verdens Gang]]|access-date=11 April 2012|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111119103028/http://www.vg.no/reise/artikkel.php?artid=575665|archive-date=19 November 2011|language=no}}</ref> 1998 నుండి జనవరి చివరిలో/ఫిబ్రవరి ప్రారంభంలో పోలార్జాజ్‌ను నిర్వహిస్తారు.<ref>{{Cite web|title=Polarjazz Festivalen – Festival in Longyearbyen, Spitsbergen|url=https://www.visitsvalbard.com/hva-skjer/polarjazz-festivalen-p2521283|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200204091414/https://www.visitsvalbard.com/hva-skjer/polarjazz-festivalen-p2521283|archive-date=4 February 2020|access-date=2020-01-23|website=Visit Svalbard|language=nb}}</ref> పట్టణంలోని ఇరవై మంది నివాసులు [https://web.archive.org/web/20140104021644/http://www.liverpool.no/Liverbirds/Svalbard/Liverbirds-Svalbard.aspx లివర్‌బర్డ్స్ స్వాల్‌బార్డ్] లో సభ్యులు. ఆర్కిటిక్ ఫిల్మ్ ఫెస్టివల్ అనేది నగరంలోని స్క్రీనింగ్ వేదిక అయిన కుల్తుర్హుసెట్‌లో ప్రతి సంవత్సరం జరిగే ఫిల్మ్ ఫెస్టివల్.<ref name="FilmFreeway">{{Cite web|title=Arctic Film Festival|url=https://filmfreeway.com/ArcticFilmFestival|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201230064030/https://filmfreeway.com/ArcticFilmFestival|archive-date=30 December 2020|access-date=14 October 2019|website=FilmFreeway|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Arctic Film Festival, Svalbard – Festival in Longyearbyen, Spitsbergen|url=https://en.visitsvalbard.com/whats-on/arctic-film-festival-svalbard-p5040593|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191014125212/https://en.visitsvalbard.com/whats-on/arctic-film-festival-svalbard-p5040593|archive-date=14 October 2019|access-date=14 October 2019|website=Visit Svalbard}}</ref> === క్రీడలు === పట్టణంలోని ఏకైక ప్రసిద్ధ వ్యవస్థీకృత క్రీడా క్లబ్బు, స్వాల్‌బార్డ్ టర్న్.<ref name="Holm-1999"/> {{Rp|139}}స్వాల్‌బార్ధాలెన్ అనేది ఇండోర్ క్రీడా కేంద్రం. దీనిలో హ్యాండ్‌బాల్ లేదా మూడు [[బ్యాడ్మింటన్]] కోర్టులు, షూటింగ్ రేంజ్, క్లైంబింగ్ వాల్, {{Convert|25|m|sp=us|adj=on}} ఈత కొలను ఉన్నాయి.<ref name="Holm-1999" /> {{Rp|155}} ఈ పట్టణంలో బహిరంగ క్రీడా మైదానాలు లేవు. ఇండోర్ లేదా బహిరంగ క్రీడలోని సీనియర్ జట్టు జాతీయ నార్వేజియన్ పోటీలో (ఉదా. నార్వేజియన్ కప్ ) పాల్గొనలేదు. 2020 మార్చిలో హోర్టెన్‌లో జరిగిన చిన్న 2-రోజుల ''పెర్ బ్రెడెసెన్ కప్‌లో'' స్వాల్‌బార్డ్ టర్న్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తూ అండర్-16 బాలుర ఫుట్‌సల్ జట్టు ఆడింది.<ref>{{Cite web|date=10 March 2020|title=–Ingen flytter til Svalbard for å bli gode fotballspillere|url=https://www.gjengangeren.no/ingen-flytter-til-svalbard-for-a-bli-gode-fotballspillere/s/5-60-516420|access-date=12 September 2023|website=[[Gjengangeren]]|language=nb}}</ref> స్పిట్స్‌బెర్గెన్ మారథాన్, స్వాల్‌బార్డ్ స్కీమారాటన్,<ref>{{Cite web|title=Klasseinndeling, kontingent og lisens|url=https://svalbardskimaraton.no/kontigent-lisens/|access-date=12 September 2023|website=Svalbard Skimaraton|language=nb}}</ref> వార్షిక ఓరియంటెరింగ్ రేసును నిర్వహిస్తున్నట్లు స్వాల్‌బార్డ్ టర్న్ వెబ్‌సైట్‌లు పేర్కొన్నాయి. ''స్వాల్‌బార్డ్‌పోస్టెన్'' అనేది శుక్రవారం ప్రచురితమయ్యే వారపత్రిక. ముద్రణ ట్రోమ్సోలో జరుగుతుంది. ఎక్కువ మంది చందాదారులు ప్రధాన భూభాగంలో నివసిస్తున్నారు. ఆంగ్లంలో ప్రత్యామ్నాయ వార్తాపత్రిక అయిన ''ఐస్‌పీపుల్'' కూడా వారానికొకసారి ప్రచురితమవుతుంది. <ref name="Holm-1999"/> {{Rp|133}} 1969 లో NRK1 టెలివిజన్ ప్రసారాల ఫీడ్ 2 వారాల ఆలస్యంతో ప్రసారం మొద్లాఇంది. 1984 డిసెంబరు 22 నుండి ప్రత్యక్ష ప్రసారాలు మొదలయ్యాయి.<ref>{{Cite web|date=23 March 2018|title=Fikk se TV i opptak uker etter fastlandet|url=https://www.svalbardposten.no/historie-historisk-svalbard-historie/fikk-se-tv-i-opptak-uker-etter-fastlandet/168243|access-date=12 September 2023|website=Svalbardposten|language=nb}}</ref> దీని ఫలితంగా స్వాల్‌బార్డ్ జాతీయ వార్తా ప్రసారాల వాతావరణ నివేదికలకు జోడించబడింది. కెనాల్ డిజిటల్ సిగ్నల్స్ నార్వే ప్రధాన భూభాగంలో బహిరంగంగా అందుబాటులోకి వచ్చినప్పటి నుండి అల్లెంటే పే-టీవీ ఉపగ్రహ సిగ్నల్స్ అందుతున్నాయి. <ref>{{Cite web|date=22 January 2015|title=Før ble TV-sendinger fraktet med fly. Så bygde de dette anlegget|url=https://www.tek.no/artikkel/i/rAGb8e/nittedal-teleport|access-date=12 September 2015|website=Tek.no|language=nb}}</ref> రేడియో కోసం, NRK P1,<ref name="P1AM">{{Cite web|date=2 July 2020|title=Får bedre radiorekkevidde|url=https://www.svalbardposten.no/radio-telenor-svalbard/far-bedre-radiorekkevidde/199008|url-access=subscription|access-date=12 September 2023|website=Svalbardposten|language=nb}}</ref> P4 (నార్వే), రేడియో నార్జ్ <ref>{{Cite web|date=15 June 2010|title=Stille for Radio Norge og P4|url=https://www.svalbardposten.no/stille-for-radio-norge-og-p4/113590|url-access=subscription|access-date=12 September 2023|language=nb}}</ref> అందుబాటులో ఉన్నాయి. 2020 జూలై నాటికి, స్క్జెరింగా మాస్ట్ అనేది NRK స్టేషన్‌లో మిగిలి ఉన్న ఏకైక మీడియం వేవ్ ప్రసారకర్త. <ref name="P1AM" /> <ref>{{Cite web|date=11 June 2019|title=Vedrørende AM-sendinger fra Ingøy og Longyearbyen|url=https://www.radionordkapp.no/files/2019/09/am-sendinger-fra-nrk_kud_277a.pdf|access-date=12 September 2023|website=[[Radio Nordkapp]]|language=nb}}</ref> DAB రేడియో ప్రసారం 2016 ఆగస్టు లేదా సెప్టెంబరులో ప్రారంభమైంది, <ref>{{Cite web|date=2 September 2016|title=DAB innstallert på øya|url=https://www.svalbardposten.no/dab-radio/dab-innstallert-pa-oya/150647|url-access=subscription|access-date=12 September 2023|website=Svalbardposten|language=nb}}</ref> ఆ తర్వాత FM రేడియో 2017 డిసెంబరులో మూసివేయబడింది. 2016 ఫిబ్రవరి నాటికి 13 స్టేషన్లతో కూడిన NRK DAB నెట్‌వర్క్‌ను ఏర్పాటు చేయాలని ప్రణాళిక చేయబడింది; <ref>{{Cite web|date=4 February 2016|title=Svalbard får DAB|url=https://www.svalbardposten.no/dab-radio/svalbard-far-dab/145051|access-date=12 September 2023|language=nb}}</ref> వాణిజ్య స్టేషన్ల DAB నెట్‌వర్క్ (P4, రేడియో నార్జ్‌తో సహా) స్థితి అస్పష్టంగా ఉంది. === జనాదరణ పొందిన సంస్కృతి === ''ఆర్కిటిక్ అవుట్‌పోస్ట్ రేడియో AM1270'' అనేది, 2016 నుండి ''కాల్ లాక్‌వుడ్'' <ref>{{Cite web|title=Instagram: Cal_Lockwood - Music Director and broadcast host on Arctic Outpost Radio AM1270.|url=https://www.instagram.com/cal_lockwood/|access-date=2024-05-09|website=www.instagram.com}}</ref> అనే వ్యక్తి ద్వారా [[ఫోనోగ్రాఫ్ రికార్డ్|78]] ఆర్‌పిఎమ్ రికార్డులను ప్లే చేసే అంతర్జాల రేడియో స్టేషను. మీడియం వేవ్లో 1270 kHz వద్ద పట్టణానికి ప్రసారం చేస్తానని అతను చెబుతున్నాడు. <ref>{{Cite web|title=Spinning the 78's {{!}} Arctic Outpost Radio AM1270|url=https://www.aor.am/|access-date=9 May 2024}}</ref> {{Efn|1270&nbsp;kHz, is an [[medium wave#Spectrum and channel allocation|unallocated]] frequency in the [[ITU Region|ITU region 2]] spacing where Svalbard is located. Either 1269&nbsp;kHz in zone 2 as in Europe or 1270&nbsp;kHz in zone 1 as in North America.}} దీని వెబ్‌సైట్ <ref name="aor.am">{{Cite web|title=aor.am WHOIS, DNS, & Domain Info - DomainTools|url=https://whois.domaintools.com/aor.am|access-date=2024-05-09|website=whois.domaintools.com}}</ref> దాని పాత హోస్టింగ్ వెబ్‌సైట్ <ref>{{Cite web|title=ARCTIC OUTPOST|url=https://www.nordiclodgeradio.com/arctic-outpost|access-date=2024-05-09|website=nordic-lodge-radio|language=en}}</ref> <ref>{{Cite web|title=NordicLodgeRadio.com WHOIS, DNS, & Domain Info - DomainTools|url=https://whois.domaintools.com/nordiclodgeradio.com|access-date=2024-05-09|website=whois.domaintools.com}}</ref> మిస్సోరిలోని కాన్సాస్ నగరంలో నమోదు చేయబడ్డాయి. 2019లో లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో ఉన్నప్పుడు AM ప్రసారాన్ని అందుకున్నట్లు ఒకే ఒక వ్యక్తి చెప్పారు.<ref>{{Cite web|last=Sabbatini|first=Mark|date=6 April 2020|title=FEVERISHLY COOL: Arctic Outpost Radio AM1270 hosted by local man of mystery Cal Lockwood goes from three 'followers' to 40,000 in hours due to viral reaction from...Portugal?!|url=https://icepeople.net/2020/04/06/feverishly-cool-arctic-outpost-radio-am1270-hosted-by-local-man-of-mystery-cal-lockwood-goes-from-three-followers-to-40000-in-hours-due-to-viral-reaction-fromportugal/|access-date=9 May 2024}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == ఆర్థిక వ్యవస్థ == [[దస్త్రం:ПресняковМ.А.Шпицберген.Лонгиер.Старинный_деревянный_пункт_пересыпки_угля.2014г.тон.бум.,см.т.21х29,7.--.jpg|thumb| పాత బొగ్గు ఫిల్లింగ్ స్టేషన్. మాక్స్ ప్రెస్న్యాకోవ్ డ్రాయింగ్, 2014.]] 2007లో బొగ్గు ఉత్పత్తి గరిష్టంగా 4.1 మిలియన్ టన్నులకు చేరుకుంది 2015 లో 1.1 మిలియన్ టన్నులకు తగ్గింది. <ref name="ssb2016" /> లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో ఇప్పటికీ జరుగుతున్న ఏకైక మైనింగు, అడ్వెంట్‌డాలెన్ పైన{{Convert|15|km|0|sp=us}} దూరంలో ఉన్న మైన్ 7. 2012లో ఇది ఏటా {{Convert|70000|t||abbr=}} బొగ్గును ఉత్పత్తి చేసింది. అందులో {{Convert|25000|t}} నార్వేలోని [[నార్వేలో శక్తి|ఏకైక]] బొగ్గు ఇంధన [[Longyear Power Station|విద్యుత్ కేంద్రం అయిన లాంగ్‌ఇయర్ పవర్ స్టేషన్‌కు]] ఇంధనంగా ఉపయోగించబడుతుంది. <ref>{{Cite web|title=Gruve 7|url=http://www.snsk.no/gruve-7.145618.en.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120312090841/http://www.snsk.no/gruve-7.145618.en.html|archive-date=12 March 2012|access-date=15 March 2012|publisher=[[Store Norske Spitsbergen Kulkompani]]}}</ref> <ref name="ssb2016">{{Cite web|date=2017|title=Gruvedriften Svalbards bristende hjerte|url=https://www.ssb.no/befolkning/artikler-og-publikasjoner/_attachment/286987?_ts=158ded82100|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170726003110/https://www.ssb.no/befolkning/artikler-og-publikasjoner/_attachment/286987?_ts=158ded82100|archive-date=26 July 2017|page=8|language=no}}</ref> <ref>{{Cite web|date=2017|title=Energy needs of Longyearbyen|url=https://www.sintef.no/contentassets/275dae666db8496aa5e89363790dac78/12-2017-06-14-geotermisk-energi-et-alternativ-for-svalbard.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210502132023/https://www.sintef.no/contentassets/275dae666db8496aa5e89363790dac78/12-2017-06-14-geotermisk-energi-et-alternativ-for-svalbard.pdf|archive-date=2 May 2021|access-date=2 May 2021|page=15}}</ref> ఈ విద్యుత్ కేంద్రం నిర్వహణ పని NOK 60 మిలియన్లకు షెడ్యూల్ చేయబడింది. స్థానిక అధికారులు డీజిల్ విద్యుత్ ప్లాంట్‌ను NOK 40 మిలియన్లకు అప్‌గ్రేడ్ చేయాలని నిర్ణయించారు. <ref>{{Cite web|last=Urke|first=Eirik Helland|date=17 September 2021|title=Vedtatt: Longyearbyen stenger kullkraftverket, skal fyre med diesel|url=https://www.tu.no/artikler/vedtatt-longyearbyen-stenger-kullkraftverket-skal-fyre-med-diesel/513504|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210920212257/https://www.tu.no/artikler/vedtatt-longyearbyen-stenger-kullkraftverket-skal-fyre-med-diesel/513504|archive-date=20 September 2021|access-date=19 September 2021|website=Tu.no|publisher=[[Teknisk Ukeblad]]|language=no}}</ref> స్టోర్ నోర్స్కే ఉత్పత్తిలో ఎక్కువ భాగం లాంగ్ఇయర్‌బైన్‌కు దక్షిణంగా {{Convert|60|km|sp=us}} దూరంలో ఉన్న వాన్ మిజెన్‌ఫ్జోర్డెన్‌లోని స్వెగ్రువా వద్ద జరుగుతుంది. కమ్యూనిటీలను అనుసంధానించే రోడ్లు లేవు; <ref>{{Cite web|title=Svea Nord|url=http://www.snsk.no/svea-nord.145613.en.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120227072903/http://www.snsk.no/svea-nord.145613.en.html|archive-date=27 February 2012|access-date=15 March 2012|publisher=[[Store Norske Spitsbergen Kulkompani]]}}</ref> బదులుగా, 2017 కార్మికులులో మూసివేసే వరకూ స్వెయాలోని డార్మిటరీలలో నివసించారు. <ref>{{Cite web|title=Sveagruva|url=http://miljo.npolar.no/placenames/pages/detailn.asp?placeNameID=014240A|url-status=dead|archive-url=https://archive.today/20120721074035/http://miljo.npolar.no/placenames/pages/detailn.asp?placeNameID=014240A|archive-date=21 July 2012|access-date=15 March 2012|publisher=[[Norwegian Polar Institute]]}}</ref> మైనింగ్ లాభదాయకంగా లేదు. స్టోర్ నోర్స్కే ప్రభుత్వమిచ్చే సబ్సిడీలపై ఆధారపడుతుంది.<ref>{{Cite web|date=October 2009|title=Gruvedrift: Svalbardsamfunnets hjerte|url=http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/gruvedrift.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140328012630/http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/gruvedrift.pdf|archive-date=28 March 2014|access-date=7 March 2012|publisher=[[Statistics Norway]]|language=no}}</ref> ప్రపంచ ఉష్ణోగ్రత పెరుగుదల కారణంగా స్వాల్‌బార్డ్‌లో చేపల పెంపకం ఊహించని పరిణామాలను చూసింది: అట్లాంటిక్ కాడ్, మాకేరెల్, మంచు పీతలు దక్షిణం వైపు వెచ్చని నీటి నుండి పారిపోయి ఉత్తరం వైపు స్వాల్‌బార్డ్ వైపు పయనించి, స్థానిక చేపల సంఖ్యను పెంచుతున్నాయి. 2020 లలో నార్వే, తన స్వాల్‌బార్డ్ ఫిషింగ్ వాణిజ్యాన్ని ఏటా US$94 మిలియన్లుగా అంచనా వేసింది. స్వాల్‌బార్డ్‌లోని యూనివర్సిటీ సెంటర్ (UNIS)లో 350 మంది విద్యార్థులు, 40 మంది ప్రొఫెసర్లు, అసిస్టెంట్లు, 120 మంది గెస్ట్ లెక్చరర్లతో కూడిన శాశ్వత అధ్యాపకులు ఉన్నారు. UNIS డిగ్రీలను అందించదు. జీవశాస్త్రం, భౌతిక శాస్త్రం, భూగర్భ శాస్త్రాలలో సెమిస్టర్ కోర్సులను అందిస్తుంది. విద్యార్థుల వసతి గృహం నైబియెన్‌లో ఉంది. ఈ కళాశాల, {{Convert|12000|m2|abbr=on|sp=us}} విస్తీర్ణంలో ఉన్న స్వాల్‌బార్డ్ సైన్స్ సెంటర్‌లో భాగం. దీనిలో నార్వేజియన్ పోలార్ ఇన్స్టిట్యూట్, EISCAT, స్వాల్‌బార్డ్ సైన్స్ ఫోరంలు కూడా ఉన్నాయి. <ref>{{Cite web|title=Arctic science for global challenges|url=http://www.unis.no/30_ABOUT_UNIS/4010_Root/intro.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120206141732/http://www.unis.no/30_ABOUT_UNIS/4010_Root/intro.htm|archive-date=6 February 2012|access-date=14 March 2012|publisher=[[University Centre in Svalbard]]}}</ref> 2006 లో లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో పరిశోధకులు దాదాపు 9,000 పరిశోధన దినాలు గడిపారు. వీటిలో ఎక్కువ భాగం నార్వేజియన్లు. దీని వలన లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ స్వాల్‌బార్డ్‌లోని రెండవ అతిపెద్ద పరిశోధన కేంద్రం అయింది. ఇది నై-అలెసుండ్ కంటే కొంచెం దిగువన ఉంది. దీనికి విరుద్ధంగా, లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో దాదాపు నార్వేజియన్ పరిశోధనలను మాత్రమే ఉన్నాయి. అయితే నై-అలెసుండ్‌లో నార్వేజియన్, విదేశీ పరిశోధకులు దాదాపు సమానంగా ఉన్నారు.<ref>{{Cite web|date=October 2009|title=Pendlere eller fastboende?|url=http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/utdanning.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150407210139/http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/utdanning.pdf|archive-date=7 April 2015|access-date=17 March 2012|publisher=[[Statistics Norway]]|language=no}}</ref> [[దస్త్రం:Kjell_henriksen_observatory.jpg|ఎడమ|thumb| EISCAT రాడార్]] ధ్రువ కక్ష్యలోని ఉపగ్రహాల నుండి డేటాను డౌన్‌లోడ్ చేసుకోవడానికి లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ యొక్క అద్భుతమైన స్థానం కారణంగా ఇక్కడి స్వాల్‌బార్డ్ ఉపగ్రహ స్టేషన్ నిర్మించబడింది. హోటెల్నెసెట్ పైన ఉన్న ప్లాటాబెర్గెట్ వద్ద, దీనిని [[నాసా|NASA]], [[నార్వే అంతరిక్ష ఏజెన్సీ|నార్వేజియన్ స్పేస్ సెంటర్]] మధ్య సహకారంతో నిర్మించారు. కానీ 2001 నుండి కోంగ్స్‌బర్గ్ శాటిలైట్ సర్వీసెస్ నిర్వహిస్తోంది. <ref>{{Cite news|url=http://www.forskning.no/Artikler/2006/desember/1165799815.02|title=Øyet i himmelen laster ned på Svalbard|last=Grønli|first=Kristin Straumsheim|date=December 2006|work=[[Forskning.no]]|access-date=14 March 2012|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20111203060938/http://www.forskning.no/Artikler/2006/desember/1165799815.02|archive-date=3 December 2011|language=no}}</ref> [[అరోరా|ఉత్తరాది దీపాలను]] అధ్యయనం చేయడానికి EISCAT, ఒక ఇన్‌కోహరెంట్ స్కాటర్ రాడార్‌ను నిర్వహిస్తోంది.<ref name="Holm-1999"/> {{Rp|36}}గ్లోబల్ క్రాప్ డైవర్సిటీ ట్రస్ట్ ద్వారా నిర్వహించబడే స్వాల్‌బార్డ్ గ్లోబల్ సీడ్ వాల్ట్, మిలియన్ల కొద్దీ పంట విత్తనాలను నిల్వ చేయగల సురక్షితమైన భూగర్భ సౌకర్యం. గ్లోబల్ వార్మింగ్, వరదలు, మంటలు, అణు హోలోకాస్ట్ వంటి ప్రకృతి, మానవ విపత్తుల నుండి రక్షించడానికి ఈ సౌకర్యాన్ని రూపొందించారు. మొగతా ప్రపంచం నుండి దూరం, ధ్వని భూగర్భ శాస్త్రం, శాశ్వత మంచు యొక్క పరిసర ఉష్ణోగ్రత వంటి అనేక అంశాల కారణంగా ఈ ప్రదేశాన్ని ఎంపిక చేసారు.<ref>{{Cite news|url=https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2007-oct-12-fg-vault12-story.html|title=The Seed Bank Atop the World|last=Roug|first=Louise|date=12 October 2007|work=[[Los Angeles Times]]|access-date=15 March 2012|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120310134221/http://articles.latimes.com/2007/oct/12/world/fg-vault12|archive-date=10 March 2012}}</ref> లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ ఈ ద్వీపసమూహంలో పర్యాటక కేంద్రం. అయితే పట్టణాన్ని కేవలం సందర్శించడం కంటే కూడా సహజ అనుభవాల ఆధారంగా పర్యాటఖం ఉత్పత్తి అవుతుంది. అయితే, లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ సామాగ్రి (ఈ ప్రాంతంలోని ఏకైక కిరాణా దుకాణం అయిన స్వాల్‌బార్డ్‌బుటిక్కెన్‌తో సహా), వసతి, అనేక మ్యూజియంలను అందిస్తుంది. 2008 లో లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో అతిథులు, 89,000 అతిథి-రాత్రులు గడిపారు. 1995లో ఇది 30,000. సగటున ఒక్కో అతిథి 2.2 రాత్రులు బస చేశారు. 60 శాతం సామర్థ్యం పర్యాటకులు ఉపయోగించుకున్నారు. దాదాపు 40,000 మంది పర్యాటకులు లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌కు విమానంలో వచ్చారు. పర్యాటకులలో మూడింట రెండు వంతుల మంది నార్వే నుండి వస్తారు. 2007 లో పర్యాటక పరిశ్రమ ఆదాయం NOK 291 మిలియన్లు.<ref>{{Cite web|date=October 2009|title=Turisme: Stadig flere vil oppleve Arktis|url=http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/turisme.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150407210139/http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/turisme.pdf|archive-date=7 April 2015|access-date=19 March 2012|publisher=[[Statistics Norway]]|language=no}}</ref> 2008లో స్వాల్‌బార్డ్ సొసైటీ NOK 380 మిలియన్ల ప్రజా నిధులను అందుకుంది. 2015 ఇదిలో 650 మిలియన్లకు పెరిగింది. <ref name="ssb2016"/> == విద్య == [[దస్త్రం:Longyearbyen_skole_IMG_2955.jpg|ఎడమ|thumb| లాంగ్‌యియర్‌బయెన్ స్కూల్]] [[దస్త్రం:UNIS01.jpg|ఎడమ|thumb| స్వాల్‌బార్డ్‌లోని విశ్వవిద్యాలయ కేంద్రం (UNIS)]] లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ స్కూల్‌లో 6–18 సంవత్సరాల వయస్సులో ఉన్న విద్యార్థులు చదువుకుంటారు. ఇది ప్రపంచంలోనే అత్యంత ఉత్తరాన ఉన్న ప్రాథమిక, మాధ్యమిక పాఠశాల. <ref>{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/education/2007/aug/29/schools.uk1|title=Learning in the freezer|date=2007-08-29|work=[[The Guardian]]|access-date=2017-10-29}}</ref> విద్యార్థులకు 16, 17 సంవత్సరాల వయస్సు వచ్చేసరికి చాలా కుటుంబాలు నార్వే ప్రధాన భూభాగానికి తరలిపోతాయి. లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో డిగ్రీ-ఆఫర్ చేయని తృతీయ విద్యా సంస్థ ఉంది, <ref name="Freezer"/> స్వాల్‌బార్డ్‌లోని యూనివర్సిటీ సెంటర్ (UNIS), నార్వేజియన్ పోలార్ ఇన్‌స్టిట్యూట్, స్వాల్‌బార్డ్ మ్యూజియం, స్వాల్‌బార్డ్ సైన్స్ ఫోరమ్‌తో కలిసి ఉంది. <ref>{{Cite web|title=Heidi The glaciologist|url=https://www.norwegian.com/magazine/features/2014/05/the-people-of-svalbard/10|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171029175303/https://www.norwegian.com/magazine/features/2014/05/the-people-of-svalbard/10|archive-date=29 October 2017|access-date=29 October 2017|publisher=[[Norwegian Air Shuttle]] (inflight magazine)}}</ref> చెక్ ఆర్కిటిక్ పరిశోధనా కేంద్రం కూడా లాంగ్ఇయర్‌బైన్‌లో ఉంది. చెక్ రిపబ్లిక్ నుండి మాత్రమే కాకుండా ప్రపంచం నలుమూలల నుండి వచ్చే పరిశోధకులు, విద్యార్థులకు ఇది సౌకర్యాలను అందిస్తుంది. <ref>{{Cite web|title=Research communities|url=https://www.forskningsradet.no/en/svalbard-science-forum/svalbard-research-planning/research-communities/|access-date=2022-03-21|website=www.forskningsradet.no|language=en}}</ref> == రవాణా == లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో {{Convert|50|km|-1|sp=us}} రోడ్ల నెట్‌వర్కు ఉంది.<ref name="lovogrett">{{Cite web|date=October 2009|title=Lov og rett: Anerledes lov og orden|url=http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/lov-rett.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150407210139/http://www.ssb.no/dette_er_svalbard/utdanning.pdf|archive-date=7 April 2015|access-date=19 March 2012|publisher=[[Statistics Norway]]|language=no}}</ref> కానీ ఈ నెట్‌వర్కు ఏ ఇతర కమ్యూనిటీలకూ విస్తరించదు.<ref name="Umbreit2005">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=TExU1p6Cy20C|title=Spitsbergen: Svalbard, Franz Josef, Jan Mayen|last=Umbreit|first=Andreas|publisher=Bradt Travel Guides|year=2005|isbn=978-1-84162-092-3|edition=3rd|location=Chalfont St. Peter, Bucks|access-date=21 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210521100958/https://books.google.com/books?id=TExU1p6Cy20C|archive-date=21 May 2021}}</ref> {{Rp|63–67}}2008లో 1,481 నమోదైన రోడ్డు వాహనాలు ఉన్నాయి. 49 శాతం ఇళ్ళలో కారు ఉంది. <ref name="lovogrett" /> కార్లు ZN రిజిస్ట్రేషన్ ప్లేట్లతో రిజిస్టర్ చేయబడతాయి.<ref name="Holm-1999"/> {{Rp|70}}స్వాల్‌బార్డ్ ఆటో అనే టయోటాలను విక్రయించే ఒకే ఒక డీలర్ ఉంది. ఇది రిపేర్లు చేసే రెండు వ్యాపారాలలో ఇది ఒకటి. <ref>{{Cite web|title=Om oss|url=http://www.svalbardauto.no/om-oss|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130513191951/http://www.svalbardauto.no/om-oss|archive-date=13 May 2013|access-date=13 March 2012|publisher=Svalbard Auto|language=no}}</ref> స్నోమొబైళ్ళు ఇక్కడి ప్రసిద్ధ రవాణా విధానం. జనాభా కంటే స్నోమొబైళ్ళే ఎక్కువ. 2008 లో 2,672 స్నోమొబైళ్ళున్నట్లు నమోదైంది. లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో 69 శాతం కుటుంబాలకు కనీసం ఒకటైనా స్నోమొబైలు ఉంది.<ref name="lovogrett"/> నేలపైన ఆఫ్-రోడ్డు మోటారు వాహనాలు నడపడం నిషేధించబడింది. కానీ శీతాకాలంలో వాణిజ్య, వినోద కార్యకలాపాల కోసం స్నోమొబైళ్ళను విస్తృతంగా ఉపయోగిస్తారు. లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్ నుండి బారెంట్స్‌బర్గ్‌ ( {{Convert|45|km|abbr=on|disp=or}} ), పిరమిడెన్ ( {{Convert|100|km|abbr=on|disp=or}} ) లకు శీతాకాలంలో రవాణా స్నోమొబైల్ ద్వారాను, సంవత్సరం పొడవునా ఓడ ద్వారానూ సాధ్యపడుతుంది. <ref name="Umbreit2005"/> {{Rp|63–67}} లాంగ్‌ఇయర్‌లోని స్వాల్‌బార్డ్ విమానాశ్రయం పట్టణానికి వాయవ్యంగా, {{Convert|3|km|sp=us}} దూరం లోని హోటెల్నెసెట్‌లో ఉంది. ఇక్కడ {{Convert|2483|m|sp=us|adj=on}} పొడవైన రన్‌వే ఉంది. ద్వీపసమూహం నుండి విమానాలకు సేవలందించడానికి అనుమతి ఉన్న ఏకైక విమానాశ్రయం ఇది. <ref name="info"> {{Cite web|title=Airport information for ENSB|url=https://www.ippc.no/norway_aip/current/AIP/AD/ENSB/EN_AD_2_ENSB_en.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120611143342/https://www.ippc.no/norway_aip/current/AIP/AD/ENSB/EN_AD_2_ENSB_en.pdf|archive-date=11 June 2012|access-date=20 April 2012|publisher=Avinor}}</ref> <ref name="luftfart">{{Cite book|title=St.meld. nr. 22 (2008–2009): Svalbard|date=17 April 2009|publisher=[[Norwegian Ministry of Justice and the Police]]|chapter=11 Sjø og luft – transport, sikkerhet, redning og beredskap|access-date=15 March 2012|chapter-url=http://www.regjeringen.no/nb/dep/jd/dok/regpubl/stmeld/2008-2009/stmeld-nr-22-2008-2009-/11.html?id=555023|archive-url=https://web.archive.org/web/20121011005651/http://www.regjeringen.no/nb/dep/jd/dok/regpubl/stmeld/2008-2009/stmeld-nr-22-2008-2009-/11.html?id=555023|archive-date=11 October 2012}}</ref> స్కాండినేవియన్ ఎయిర్‌లైన్స్ [[ఓస్లో]], ట్రోమ్సోకు రోజువారీ విమానాలను నడుపుతుంది, <ref>{{Cite news|url=http://www.avinor.no/en/airport/svalbard/timetables|title=Destinations from Svalbard Airport, Longyear|last=Avinor|access-date=15 March 2012|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120305214207/http://www.avinor.no/en/airport/svalbard/timetables|archive-date=5 March 2012|language=no|author-link=Avinor}}</ref> రష్యాకు కూడా విమానాలు ఉన్నాయి. లుఫ్ట్‌ట్రాన్స్‌పోర్ట్ స్వెయా ఎయిర్‌పోర్ట్, నై-అలెసుండ్ ఎయిర్‌పోర్ట్, హమ్నెరబ్బెన్‌లకు రెగ్యులర్ చార్టర్ సేవలను అందిస్తుంది. ఆర్కిటికుగోల్ సంస్థ బారెంట్స్‌బర్గ్, పిరమిడెన్‌లకు హెలికాప్టర్లను నడుపుతోంది. <ref name="luftfart" /> లాంగ్‌ఇయర్‌బైన్‌లో రెండు క్వేలు - ఒకటి బొగ్గు ఎగుమతికి, మరొకటి సాధారణ వస్తువులకు - ఉన్నాయి 1907 నుండి 1987 వరకు, మైనింగ్ కంపెనీలు గనుల నుండి ఓడరేవుకు బొగ్గును రవాణా చేయడానికి వైమానిక ట్రామ్‌వేల నెట్‌వర్క్‌ను నిర్వహించాయి. <ref name="Holm-1999"/> {{Rp|148}}1907-1908 సంవత్సరాలలో, అప్పటి ప్రపంచవ్యాప్తంగా ప్రముఖ జర్మన్ వైర్ రోప్‌వేస్ కంపెనీ, లిప్సియాకు చెందిన అడాల్ఫ్ బ్లీచెర్ట్ &amp;amp; కో., గని 1 నుండి ఓడ లోడింగ్ స్టేషన్ వరకు ఒక మెటీరియల్ కేబుల్‌వేను నిర్మించింది. తరువాత దీనిని గని 2 కు కేబుల్‌వే ద్వారా భర్తీ చేశారు. ఈ వైర్ రోప్‌వేల అవశేషాలు తరువాత ఇతర గనుల వారసులు నేటికీ కనిపిస్తాయి. == గమనికలు == <references group="lower-alpha" responsive="1"></references> == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:సమీక్షించని అనువాదాలున్న పేజీలు]] [[వర్గం:నార్వే]] bnt6koeqnocjmnv317h4gsg710vy5pc వినాయక్ మానే 0 459074 4808218 4598087 2026-04-23T08:05:33Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808218 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer | name = వినాయక్ మానే | image = | country = | fullname = వినాయక్ రమేష్ మానే | birth_date = {{Birth date and age|1982|10|6|df=yes}} | birth_place = [[ముంబై|బొంబాయి]], [[మహారాష్ట్ర|మహారాష్ట్ర]] | death_date = | death_place = | nickname = | batting = కుడిచేతి వాటం | bowling = | role = | club1 = [[Jammu and Kashmir cricket team|జమ్మూ కాశ్మీర్]] | year1 = | clubnumber1 = | club2 = [[ముంబై క్రికెట్ జట్టు|ముంబై]] | year2 = | clubnumber2 = | date = 30 October 2015 | source = http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/554375.html ESPNcricinfo }} '''వినాయక్ రమేష్ మానే<ref name=":0" />''' (జననం 1982, జూన్ 10)<ref name=":0">{{ESPNcricinfo|ref=india/content/player/30919.html}}</ref> [[ముంబై క్రికెట్ జట్టు|ముంబై]] తరపున ఆడే ఒక భారతీయ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. కుడిచేతి వాటం ఓపెనింగ్ బ్యాట్స్‌మన్ అయిన అతను గతంలో ఇండియా 'ఎ' జట్టుకు ప్రాతినిధ్యం వహించాడు. === ఇండియా ఎ === మానే, [[సచిన్ టెండుల్కర్|సచిన్ టెండూల్కర్]] గురువుగా పరిగణించబడే [[రమాకాంత్ అచ్రేకర్]] పాఠశాల నుండి వచ్చారు. అతను భారతదేశం తరపున అండర్-19 స్థాయిలో ఆడిన ఒక విజయవంతమైన జూనియర్ క్రికెటర్. చెపాక్‌లో ఇంగ్లీష్ కోల్ట్స్‌తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో తన జట్టు ఫాలో ఆన్ చేసిన తర్వాత అతను డబుల్ సెంచరీ సాధించాడు. === ముంబై === అతను ఓపెనింగ్ బ్యాట్స్‌మన్‌గా 7 సీజన్లలో ముంబైకి ప్రాతినిధ్యం వహించాడు. అతను తన ఫస్ట్‌క్లాస్ కెరీర్‌లో 57 ఫస్ట్‌క్లాస్, 33 లిస్ట్ ఎ, 7 టీ20 ఆటలు ఆడాడు. అతను తన చివరి సంవత్సరం ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్‌లో జమ్మూ కాశ్మీర్ జట్టుకు కెప్టెన్‌గా వ్యవహరించాడు, అక్కడ అతను 3 రంజీ ట్రోఫీ ఆటలు, 5 టీ20 మ్యాచ్ లు ఆడాడు. అతను తన కెరీర్‌లో ముంబై తరపున 3 రంజీ ఛాంపియన్‌షిప్‌లు, 2 వన్డే ఛాంపియన్‌షిప్‌లలో పాల్గొన్నాడు. అతను దులీప్‌లో బోర్డు ప్రెసిడెంట్ Xl, రెస్ట్ ఆఫ్ ఇండియా, [[వెస్ట్ జోన్ క్రికెట్ జట్టు|వెస్ట్ జోన్]], ఇండియా అండర్-19 దేవధర్ ట్రోఫీకి ప్రాతినిధ్యం వహించాడు. 2002లో ముంబైలోని శివాజీ పార్క్‌లో ఫీల్డింగ్ సెషన్‌లో ముంజేయికి గాయం కావడంతో అతని కెరీర్ అకస్మాత్తుగా ముగిసింది. ముంజేయి పగులుకు తక్షణ శస్త్రచికిత్స అవసరమైంది, దీనిలో పగులుకు చికిత్స చేయడానికి 2 మెటల్ ప్లేట్లు, 14 స్క్రూలను ఉపయోగించారు. అతను తన చేతిలో మెటల్ ప్లేట్లు, స్క్రూలతో 2 సంవత్సరాలు ఆడాడు కానీ 2004-05 సీజన్లో మెటల్ అతని ముంజేయిలోని కణజాలంలో ఒకదాన్ని దెబ్బతీసింది, దీని కారణంగా అతని ముంజేయిలో నొప్పి, బలం లేకపోవడం జరిగింది. ఇంకా 2 శస్త్రచికిత్సలు జరిగాయి కానీ అతని ముంజేయి ఎప్పుడూ కోలుకోలేదు, అతని కెరీర్ దిగజారిపోయింది. తదనంతరం ముందుగానే ముగిసింది. ఆటలో తన కల, అభిరుచిని అనుసరించడానికి, ఎల్లప్పుడూ దానితో అనుబంధం కలిగి ఉండటానికి అతను 7 సంవత్సరాల క్రితం కోచింగ్ తీసుకున్నాడు. అతను ముంబై అండర్-23, అండర్-16 జట్లకు కోచ్‌గా ఉన్నాడు. అతను ప్రస్తుతం ముంబై క్లబ్ క్రికెట్‌లో అగ్రశ్రేణి డివిజన్ జట్టు అయిన పార్సీ జింఖానా క్రికెట్ క్లబ్‌కు ప్రధాన కోచ్‌గా ఉన్నాడు. === సెఫ్టన్ పార్క్ క్రికెట్ క్లబ్ === మానే 2003లో లివర్‌పూల్, డిస్ట్రిక్ట్ క్రికెట్ పోటీలో సెఫ్టన్ పార్క్ క్రికెట్ క్లబ్‌లో చేరాడు, 47.4 సగటుతో 711 లీగ్ పరుగులు చేశాడు. 2004లో తిరిగి వచ్చి 46.0 సగటుతో 782 లీగ్ పరుగులు చేశాడు. మానే 2005 లో మళ్ళీ సెఫ్టన్ తరఫున ఆడవలసి ఉంది కానీ తుంటి శస్త్రచికిత్స కారణంగా ప్రయాణించలేకపోయాడు.<ref>{{Cite web|title=01412 25-04-2005 Vinayak Mane to have operation|url=http://www.ldcc.org.uk/01412_25042005_Vinayak_Mane_to_have_operation.htm}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == మూలాలు == {{Reflist}} {{Authority control}} [[వర్గం:భారతీయ క్రికెట్ కోచ్‌లు]] [[వర్గం:ముంబై క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:వెస్ట్ జోన్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:జమ్మూ కాశ్మీర్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:భారతీయ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1982 జననాలు]] [[వర్గం:ముంబై వ్యక్తులు]] 0yrjkhnubsipjc1x0oiis0y3n22wz0f వాడుకరి:T.sujatha/పనిచేసిన వ్యాసాలు 2 459357 4808200 4806407 2026-04-23T06:29:07Z T.sujatha 527 /* సామ్రాజ్యాలు */ 4808200 wikitext text/x-wiki == నేను పనిచేస్తున్న వ్యాసాలు == === ప్రపంచ నాయకులు === {{Navbox |name = నేనుపని చేస్తున్న వ్యాసాలు |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = ప్రపంచ నాయకులు |listclass = hlist |group1 = అమెరికా అద్యక్షులు |list1 = 1 [[జార్జి వాషింగ్టన్ ]],2 [[జాన్ ఆడమ్స్ (అమెరికా అధ్యక్షుడు)|జాన్ ఆడమ్స్]]3[[థామస్ జెఫర్సన్ ]],4[[జేమ్స్ మాడిసన్]]5[[జేమ్స్ మన్రో ]] 6 [[జాన్ క్విన్సీ ఆడమ్స్ ]] 7[[ఆండ్రూ జాక్సన్ ]]8[[మార్టిన్ వాన్ బ్యూరెన్]]9[[విలియమ్ హెన్రీ హారిసన్]]10[[జాన్ టైలర్]] 11[[జేమ్స్ కె. పోల్క్ ]]12[[జాకరీ టేలర్ ]]13[[మిల్లార్డ్ ఫిల్మోర్ ]]14[[ఫ్రాంక్లిన్ పియర్స్]]15[[జేమ్స్ బుకానన్ (యుఎస్ అధ్యక్షుడు)|జేమ్సు బుకానన్]] 16[[అబ్రహం లింకన్]]17[[ఆండ్రూ జాక్సన్]]18[[యులిస్సెస్ ఎస్. గ్రాంటు]]19[[రూథర్‌ఫోర్డ్ బి. హేస్]]20[[జేమ్స్ గార్ఫీల్డ్]] 21[[చెస్టర్ ఎ. ఆర్థర్]]22[[గ్రోవర్ క్లీవ్‌ల్యాండ్]]23[[బెంజమిన్ హారిసన్]]24[[గ్రోవర్ క్లీవ్‌ల్యాండ్]] 25[[విలియం మెకిన్లీ ]] 26[[థియోడర్ రూజ్‌వెల్ట్ ]]27[[విలియం హోవార్డ్ టాఫ్ట్ ]]28[[వుడ్రో విల్సన్ ]]29[[వారెన్ జి. హార్డింగ్]]30[[క్వాలిస్ కూలిడ్జ్ ]] 31[[హెర్బర్ట్ హూవర్]]32[[ఫ్రాంక్లిన్ డి. రూజ్‌వెల్ట్]]33[[హ్యారీ ఎస్. ట్రూమాన్]]34[[డ్వైట్ డి. ఐసెన్‌హోవర్ ]]35[[జాన్ ఎఫ్ కెనడి]] 36[[లిండన్ బి. జాన్సన్ ]]37[[రిచర్డ్ నిక్సన్ ]]38[[గెరాల్డ్ ఫోర్డ్]]39[[జిమ్మీ కార్టర్]] 40[[రోనాల్డ్ రీగన్]] 41[[జార్జి బుష్]]42[[బిల్ క్లింటన్]]43[[జార్జ్ వాకర్ బుష్]]44[[బరాక్ ఒబామా]]45[[డోనాల్డ్ ట్రంప్]] 46[[జో బైడెన్]]47[[డోనాల్డ్ ట్రంప్]] |group2 = ప్రపంచ నాయకులు |list2 = 74 [[నరేంద్ర మోదీ]]75[[బెంజిమిన్ నెతన్యాహు]] 76 [[జీ జిన్‌పింగ్]]77 [[వ్లాదిమిర్ పుతిన్]]78[[లెనిన్]] [[స్టాలిన్]][[మార్గరెట్ థాచర్]]79[[ముహమ్మద్ గడాఫీ]] |group3= చారిత్రక నాయకులు |list3 = [[క్లియోపాత్రా]] }} === సామ్రాజ్యాలు === {{Navbox |name = సామ్రాజ్యాలు-రాజ్యాలు |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = సామ్రాజ్యాలు |listclass = hlist |group1 = సామ్రాజ్యాలు |list1 = [[అకాడియన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[అకెమెనిడ్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[అర్సాసిడ్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[ఆఫ్ఘనిస్తాన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[ఆస్ట్రియా సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[ఆస్ట్రియా-హంగేరీ| ఆస్ట్రో-హంగేరియను సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[ఇంకా సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[ఇథియోపియన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[ఇటాలియన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[ఉమయ్యద్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[ఉయ్గుర్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[కార్తేజియన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[కొరియన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[క్వింగు సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[క్విన్ రాజవంశం]] {{·}}[[ఖ్మేర్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[ఖ్వారజ్మియన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[ఖాజర్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[ఘజ్నవిడ్లు| గజనవిడ్ సామ్రాజ్యం]]{{·}}[[ఘనా సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[చిమూ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[జపాన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[జర్మనీ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[జియోంగ్ను సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[దుర్రానీ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[తైమూరిడ్ సామ్రాజ్యం]]{{·}}[[నియో-అస్సిరియను సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[టిబెటన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[టివానాకు సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[డానిష్ వలస సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[డచ్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[పార్థియన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[పురాతన ఈజిప్టు]] {{·}} [[పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[ఫ్రెంచ్ వలస సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[బెల్జియన్ వలస సామ్రాజ్యం]]{{·}}[[బైజాంటైన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[మంగోల్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[మాలి సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[మాసిడోనియన్ సాంరాజ్యం]] {{·}}[[మొదటి మెక్సికన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[మొదటి ఫ్రెంచి సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[మరాఠా సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[రష్యన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[రెండవ ఫ్రెంచ్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[రెండవ మెక్సికన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[రోమన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[రౌరాను ఖగనేటు]] {{·}} [[వారీ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[సంచార సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[సఫావిద్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[సమానిద్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[ససానియన్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[సిక్కు సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[సెల్జుక్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[సెల్యూసిడ్ సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[సోస్సో సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[సోంఘై సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[హాన్ రాజవంశం]] {{·}}[[హూనిక్ సామ్రాజ్యం]] {{·}} [[హెఫ్తలైటు సామ్రాజ్యం]] {{·}}[[శ్రీవిజయ| శ్రీవిజయ సామ్రాజ్యం]] |group2= రాజ్యాలు |list2 = [[ప్రష్యా రాజ్యం]] {{·}}[[ఇటలీ రాజ్యం]] {{·}}[[సార్డినియా రాజ్యం]] {{·}}[[హవాయి రాజ్యం]] {{·}}[[హంగేరీ రాజ్యం]] {{·}}[[రొమేనియా రాజ్యం]] {{·}}[[బర్గుండి రాజ్యం]] {{·}}[[యుగోస్లేవియా రాజ్యం]] {{·}} [[జర్మనీ రాజ్యం]] |group3= ఖగనేటు |list3= [[రౌరాను ఖగనేటు]] |group4= రాజవంశాలు |list4= [[టాంగ్ రాజవంశం]] }} === ఇతరాలు === [[మోహిని]], {{·}}[[ఆర్య (ఇరాన్)]]{{·}}[[ఇంగ్లాండు]] {{·}}[[కొరియా]]{{·}}[[చెంఘీజ్ ఖాన్]]{{·}} [[చెకోస్లోవేకియా]] {{·}} [[జర్మన్ సమోవా]] {{·}} [[జియాజౌ బే లీజ్డ్ టెరిటరీ]] {{·}}[[జాతి నిర్ములన]]{{·}} {{·}}[[న్యూజీలాండ్]] {{·}}[[టొబాగో]] {{·}}[[టోగోలాండ్]] {{·}} [[ప్రష్యా]] {{·}}[[ఫ్రెంచి ట్యునీషియా]] {{·}}[[ఫ్రెంచి అల్జీరియా]] {{·}}[[బ్రిటీష్ కొలంబియా]]{{·}} [[హ్యారీ ఎం. డాగెర్టీ]] {{·}}[[భారతదేశంలో అతిపెద్ద సామ్రాజ్యాల జాబితా]] {{·}}[[బాలాజీ బాజీరావు]] {{·}}[[బ్రిటిషు గయానా]] {{·}} [[మౌంట్ రష్మోర్]] {{·}}[[మకావూ]] {{·}} [[మరియానా దీవులు]] {{·}}[[వాస్కోడ గామా]] {{·}}{{·}} [[మార్కో పోలో]] {{·}}[[రఘునాథరావు]] {{·}}[[హిందూ కుష్]] {{·}}[[హెన్రీ క్లే]] {{·}}[[బలూచిస్తాన్]] {{·}}[[బలూచిస్తాన్ (పాకిస్తాన్)]] {{·}}[[కరోలిన్ దీవులు]] {{·}} [[జర్మన్ కామెరూన్]] {{·}}[[పాలినేషియన్]] {{·}}[[హవాయి]] {{·}}[[రోడేషియా]] === విదేశీ నగరాలు === {{Navbox |name = నేనుపని చేస్తున్న వ్యాసాలు |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = వ్యాసాల జాబితా |listclass = hlist |group1 =విదేశీనగరాలు |list1 = * [[చికాగో]] * [[బ్రాంప్టన్]] * [[శాన్ ఫ్రాన్సిస్కో‎]] * [[మిన్నియాపోలిస్-సెయింట్ పాల్‎]] * [[లాస్ ఏంజలెస్]] * [[సెయింట్ లూయిస్]] * [[న్యూయార్క్]] * [[లాస్ వెగాస్]] * [[డల్లాస్]] * [[డెట్రాయిట్]] * [[ఫీనిక్స్ నగరం]] * [[నయాగరా జలపాతం]] * [[‎హ్యూస్టన్‎]] * [[టొరంటొ]] * [[శాన్ డియాగో]] * [[ఆస్టిన్]] * [[శాన్ అంటోనియో]] * [[వెనిస్]] * [[ఫ్లోరిడా]] * [[వాషింగ్టన్, డి.సి. ]] * [[అలాస్కా]] * [[ఫిలడెల్ఫియా,పెన్సిల్వేనియా]] * [[మనీలా]] * [[వాంకోవర్]] * [[సియాటెల్]] |group2 = ఉత్తారాంచల్ |list2 = * [[నైనీతాల్]] * [[రుద్రప్రయాగ్]] * [[చంపావత్]] * [[ఉత్తర‌కాశి]] * [[పితోరాగఢ్ జిల్లా]] }} === పుణ్యక్షేత్రాలు === {{Navbox |name = పుణ్యక్షేత్రాలు |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = పుణ్యక్షేత్రాలు |listclass = hlist |group1 = పుణ్యక్షేత్రాలు |list1 = * [[హరిద్వార్]] * [[మథుర]] * [[బద్రీనాథ్]] * [[కేదార్‌నాథ్]] * [[రిషికేశ్ ]] * [[యమునోత్రి]] * [[గంగోత్రి]] * [[అంబాజీ]] * [[మౌంట్ అబూ]] * [[సోమనాథ్]] * [[ద్వారక]] * [[నాధ్ ద్వారా ]] * [[ద్వరకా నగరం‎‎]] * [[మాతృగయ]] * [[మదురై]] * [[మిథిల]] * [[దాకూరు ద్వారక]] * [[పుష్కర్]] * [[అయోధ్య]] * [[గయ]] * [[ హస్తినాపురం]] * [[కురుక్షేత్రం]] * [[ధర్మస్థల]] * [[నైమిశారణ్యం]] * [[ముక్తినాథ్]] * [[అలహాబాదు]] * [[వ్రిందావన్]] }} === భరతీయ నగరాలు === {{Navbox |name = భారతీయ నగరాలు |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = భారతీయ నగరాలు |listclass = hlist |group1 = భారతీయ నగరాలు |list1 = * [[ముంబై]] * [[ఒంగోలు]] * [[జైపూర్]] * [[జైపూర్ (రాజస్థాన్)]] * [[అహ్మదాబాద్]] * [[లక్నో]] * [[ఫతేపూర్ సిక్రీ]] }} === దేశాలు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = దేశాలు |listclass = hlist |group1=అసియా దేశాలు |list1 = * [[భూటాన్]] * [[బ్రూనై]] * [[బోత్సువానా]] * [[సింగపూరు]] * [[బర్మా]] * [[కంబోడియా]] * [[తైవాన్]] * [[మలేషియా]] * [[దక్షిణ కొరియా]] * [[శ్రీలంక]] * [[థాయ్‌లాండ్]] * [[మంగోలియా]] * [[బంగ్లాదేశ్]] * [[టిబెట్]] * [[తూర్పు తైమూర్]] * [[పాకిస్థాన్]] * [[మంగోలియా]] * [[చైనా]] * [[ఇరాన్]] * [[తజికిస్తాన్]] * [[ఉజ్బెకిస్తాన్]] * [[కజకస్తాన్]] * [[కిర్గిజిస్తాన్]] * [[ఆర్మేనియా]] * [[అజర్‌బైజాన్]] * [[ఇజ్రాయిల్]] * [[బహ్రయిన్]] * [[సైప్రస్]] * [[ఇరాక్]] * [[జోర్డాన్]] * [[ఉత్తర కొరియా]] * [[కువైట్]] * [[టర్కీ]] * [[యెమన్]] * [[సౌదీ అరేబియా]] * [[బహామాస్]] |group2 = ఉత్తర అమెరికా దేశాలు |list2 = * [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు]] * [[ఆంటిగ్వా అండ్ బార్బుడా]] * [[కెనడా]] శుద్ధి మరియు విస్తరణ. * [[బెలిజ్]] * [[మెక్సికో]] * [[గౌతమాలా]] * [[నికరాగ్వా]] * [[కోస్టారీకా]] * [[పనామా]] * [[గయానా]] * [[వెనుజులా]] * [[కొలంబియా]] * [[క్యూబా]] * [[జమైకా]] * [[సెయింట్ లూసియా]] * [[సెయింట్ విన్సెంట్, గ్రెనడిన్స్]] * [[బార్బడోస్]] * [[డొమినికా]] * [[ఎల్ సాల్వడోర్]] * [[హైతి]] * [[సెయంట్ కిట్స్, నెవిస్]] * [[చిలీ]] * [[పెరూ]] * [[ఉరుగ్వే]] * [[బొలీవియా]] |group3 = దక్షిణ దేశాలు |list3 = * [[పరాగ్వే]] * [[అర్జెంటీనా]] * [[బ్రెజిల్]] * [[ఈక్వడార్]] * [[సురినామ్]] |group4 = ఐరోపా దేశాలు |list4 = * [[ఇటలీ]] * [[ఉక్రెయిన్]] * [[ఎస్టోనియా]] * [[ఐస్‌లాండ్]] * [[ఐర్లాండ్]] * [[ఇంగ్లాండు]] * [[కొసావో]] * [[క్రొయేషియా]] * [[గ్రీస్]] * [[చెకోస్లోవేకియా]] * [[చెక్ రిపబ్లిక్]] * [[జార్జియా (దేశం)]] * [[డెన్మార్క్]] * [[ఫిన్లాండ్]] * [[ఫ్రాన్స్]] * [[నార్వే]] * [[నెదర్లాండ్స్]] * [[బల్గేరియా]] * [[బోస్నియా]] * [[బెలారస్]] * [[పోర్చుగల్]] * [[పోలాండ్]] * [[మాంటెనెగ్రో]] * [[మాల్టా]] * [[మోల్డోవా]] * [[మాసిడోనియా]] * [[మొనాకో]] * [[యునైటెడ్ కింగ్డం]] * [[యుగోస్లేవియా]] * [[రొమేనియా]] * [[రష్యా]] * [[లైచెన్‌స్టెయిన్]] * [[లాట్వియా]] * [[లిథువేనియా]] * [[లక్సెంబర్గ్]] * [[వాటికన్]] * [[సైబీరియా]] * [[సాన్‌మారినో]] * [[స్లొవేకియా]] * [[స్లోవేనియా]] * [[సెర్బియా]] * [[స్విట్జర్లాండ్]] * [[స్వీడన్]] * [[స్పెయిన్]] * [[హంగేరి]] |group5 = ఆఫ్రికా దేశాలు |list5 = * [[బర్కీనా ఫాసో]] * [[కాంగో రిపబ్లిక్]] * [[బురుండి]] * [[కామెరూన్]] * [[సెంట్రల్ ఆఫ్రికన్ రిపబ్లిక్]] * [[కేప్ వర్దె]] * [[కాంగో రిపబ్లిక్]] * [[బోత్సువానా]] * [[చాద్]] * [[కొమొరోస్]] * [[కాంగో గణతంత్ర రిపబ్లిక్]] * [[ఐవరీ కోస్ట్]] * [[జిబూటి]] * [[ఈజిప్ట్]] * [[ఈక్వటోరియల్ గ్వినియా]] * [[ఎరిత్రియా]] * [[ఇథియోపియా]] * [[గబాన్]] * [[గాంబియా]] * [[ఘనా]] * [[గినియా]] * [[గినియా-బిస్సావు]] * [[కెన్యా]] * [[లెసోతో]] * [[లైబీరియా]] * [[లిబ్యా]] * [[మడగాస్కర్]] * [[మలావి]] * [[మాలి(ఆఫ్రికా)]] * [[మౌరిటానియ]] * [[మారిషస్]] * [[మాంటెనెగ్రో]] * [[మొరాకో]] * [[మొజాంబిక్]] * [[నమీబియా]] * [[నైజర్]] * [[నైజీరియా]] * [[రువాండా]] * [[సావొ టోమె, ప్రిన్సిపె]] * [[సెనెగల్]] * [[సేచెల్లిస్]] * [[సియెర్రా లియోనె]] * [[సొమాలియా]] * [[దక్షిణ ఆఫ్రికా]] * [[సూడాన్]] * [[దక్షిణ సూడాన్]] * [[టాంజానియా]] * [[టోగో]] * [[ట్యునీషియా]] * [[ఉగాండా]] * [[జాంబియా]] * [[జింబాబ్వే]] * [[స్వాజీల్యాండ్]] * [[బెనిన్]] * [[మయొట్టె]] |group6 = ఆస్ట్రేలియా |list6 = * [[ఆస్ట్రేలియా]] |group7 = ద్వీపదేశాలు |list7 = *[[న్యూజిలాండ్]] }} === మహాభారతం === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = మహాభారతం |listclass = hlist |group1 = |list1 = {{మహాభారతం పర్వాలు}} }} === హిందూ ధర్మం === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = హిందూ ధర్మం |listclass = hlist |group1 =హిందూ ధర్మం |list1 = * [[శక్తిఆరాధన]] * [[ఋగ్వేదం]] * [[బ్రహ్మంగారి కాలజ్ఞానం]] * [[జ్యోతిషం]] * [[వ్యాసుడు]] * [[దుర్యోధనుడు]] * [[దసరా]] * [[యోగా]] * [[ద్వారకాధీశుడి ఆలయం]] }} === ఇతరాలు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = ఇతర వ్యాసాలు |listclass = hlist |group1 = |list1 = * [[ఎయిర్ ఇండియా]] * [[నగరము]] * [[తెలుగు వికీపీడియా]] * [[చెట్టు]] * [[రుక్మిణీదేవి అరండేల్‎]] * [[మామిడి‎]] * [[ఆహారం]] * [[సాలెపురుగు‎]] * [[‎కాఫీ]] * [[తమిళ వంటకాలు‎]] ‎ * [[ఆయుర్వేదం]] * [[ఇ.వి.సరోజ]] * [[మాధ్యమము]] * [[భారతీయ పౌరసత్వ చట్టము]] * [[భారత ప్రభుత్వము]] * [[థార్ ఎడారి]] * [[వికీపీడియా:అంతర్జాతీయ వికీపీడియా]] * [[అంగ్ సాన్ సూకీ]] * [[అనీ బిసెంట్]] * [[సుగంధతైలచికిత్స]] * [[ఆలీపూర్ బాంబు కేసు]] * [[ఖేడా]] * [[ఫకీర్లు, సన్యాసుల తిరుగుబాటు]] * [[కూలీ-బేగార్ ఉద్యమం]] * [[భారత స్వాతంత్ర విప్లవోద్యమం]] * [[పంజాబీ వస్త్రధారణ]] * [[సిగ్రిడ్ అండ్సెట్]] * [[తవాకెల్ కర్మన్]] * [[ఎలిజబెత్ బ్లాక్‌బన్]] * [[అడాయీ యోనత్]] * [[అంగ్ సాన్ సూకీ]] * [[భారతదేశ చరిత్ర]] * [[సుమేరియన్ నాగరికత]] * [[హరప్పా]] * [[మెసొపొటేమియా నాగరికత]] * [[ప్రాచీన శిలా యుగం]] * [[మధ్య శిలా యుగం]] * [[నవీన శిలా యుగం]] * [[కంచుయుగం]] * [[వైదిక నాగరికత]] * [[హోమోనిని]] * [[హోమో ఎరెక్టసు]] * [[సెయింట్ లూసియా]] }} === భారతీయ పరిశ్రమలు === {{Navbox |name = నేనుపని చేస్తున్న వ్యాసాలు |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = వ్యాసాల జాబితా |listclass = hlist |group1 = భారతీయ పరిశ్రమలు |list1 = ఆయిలు పరిశ్రమలు 1 [[ఆయిల్ అండ్ నాచురల్ గ్యాస్ కార్పొరేషన్]],2 [[భారత్ పెట్రోలియం]],3 [[ఆయిల్ ఇండియా]],4 [[హిందూస్తాన్ పెట్రోలియం కార్పొరేషన్]],5 [[పెట్రోనెటు ఎల్‌ఎన్‌జి]] 6 [[గెయిల్]],7 [[ఇంద్రప్రస్థ గ్యాస్]],8 [[టాటా కన్సల్టెన్సీ సర్వీసెస్]],9 [[కాగ్నిజెంట్]],10 [[టాటా మోటార్స్]] 11 [[అమెజాన్ వెబ్ సర్వీసెస్]], }} === ద్వీపదేశాలు === {{Navbox |name = నేనుపని చేస్తున్న వ్యాసాలు |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = వ్యాసాల జాబితా |listclass = hlist |group1 = ద్వీపదేశాలు |list1 = 1[[నౌరు]], 2 [[అప్సర]],3 [[యూదులు]],4 [[వనౌటు]],5 [[సమోవా]] 6 [[టోంగా]],7 [[తువాలు]],8 [[సోలమన్ దీవులు]],9 [[జోర్డాన్ నది]],10 [[ఫ్రెంచి గయానా]] 11 [[జార్జియా (దేశం)]],12 [[నాగోర్నో-కరాబాఖ్]],13 [[కిరిబాటి]],14 [[రీయూనియన్]],15 [[పలావు]] 16 [[కేమన్ దీవులు]],17 [[ట్రాన్సినిస్ట్రియా]],18 [[ఫారో దీవులు]], 19 [[ఫిజి]] 20 [[నియు]], 21 [[కుక్ దీవులు]], 22 [[గ్రెనడా]],23 [[ఆస్ట్రియా]], 24 [[హవాయి]], 25 [[మదీరా దీవులు]], 26 [[జిబ్రాల్టర్]], 27 [[స్కాట్లాండ్]], 28 [[ఫాక్లాండ్ దీవులు]] 29 [[గెర్నెసీ]],30[[దక్షిణ జార్జియా & దక్షిణ శాండ్విచ్ దీవులు]] 31 [[మోంటుసెర్రాటు]], 32 [[నెదర్లాండ్సు యాంటిలిస్]], 33 [[నవస్సా దీవి]]34 [[గ్వాడెలోప్]], 35 [[టర్క్సు&కైకోసు దీవులు]], 36 [[అంగుయిలా]], 37 [[దక్షిణ ఒసేటియా]], 38 [[ఉత్తర సైప్రసు(టర్కీ)]] 39 [[సియుటా]],40 [[మెలిల్లా]], 41[[సొమాలీలాండ్]],42[[సోలమన్ దీవులు]], 43[[ఐల్ ఆఫ్ మాన్]], 44 [[సమోవా]],45[[టోకెలావ్]] 46[[అమెరికను సమోవా]], 47 [[ఫ్రెంచి పోలినీసియా]], 48 [[కాంగో పీపుల్సు రిపబ్లికు]]49[[జార్విస్ ద్వీపం]],50[[ఉత్తర మరియానా దీవులు]], 51 [[న్యూ కాలెడోనియా]], 52 [[గ్వామ్]], 53 [[కోకోసు దీవులు]] 54 [[ఆలాండ్ దీవులు]],55[[బౌవెట్ ద్వీపం]], 56[[చాగోస్ ద్వీపసమూహం]]57[[నార్ఫోక్ దీవులు]],58[[హెర్డు ఐలాండ్&మెక్‌డొనాల్డ్ దీవులు]]59[[మైక్రొనీషియా]],60[[సెయింట్ పియెర్ & మికెలాన్]], 61[[సెయింట్ హెలినా]],62[[ఫ్రెంచ్ దక్షిణ భూభాగాలు]],63[[అ.సం.రా. చిన్న దూరపు దీవులు]]64[[వల్లిస్ & ఫుటునా దీవులు]]65 [[స్వాల్‌బర్డ్ & జాన్‌మయిన్ దీవులు]], 66 [[యు.కె. గ్రేట్ బ్రిటన్, ఉత్తర ఐర్లాండ్]], 67 [[ప్యాపువా న్యూ గినీ]], 68[[మార్షల్ దీవులు]], }} ===భారతదేశ చరిత్ర=== {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = భారతదేశ చరిత్ర |listclass = hlist |group1 = |list1 = * [[కురు సామ్రాజ్యం]] * [[గాంధార]] * [[జనపదాలు]] * [[కోసల]] * [[శాతవాహనులు]] * [[మౌర్య సామ్రాజ్యం]] * [[మగధ సామ్రాజ్యం]] * [[శిశునాగ వంశం]] * [[ప్రద్యోత వంశం]] * [[శుంగ సామ్రాజ్యం]] * [[కన్వ వంశం]] * [[నంద వంశం]] * [[ఇండో ఆర్యులు]] * [[చంద్రగుప్త మౌర్యుడు]] * [[బిందుసారుడు]] * [[పాల సామ్రాజ్యం]] * [[భారతదేశ మధ్యకాల రాజ్యాలు]] }} === పర్యాటక ప్రదేశాలు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = పర్యాటక ప్రదేశాలు |listclass = hlist |group1 =పర్యాటక ప్రదేశాలు |list1 = * [[గ్రాండ్ కేనియన్]] * [[రామోజీ ఫిల్మ్ సిటీ‎‎]] * [[మెరామిక్ జలాంతర్గత గుహలు]] * [[కార్ల్స్‌బాడ్ ఫ్లవర్ ఫీల్డ్]] * [[మాకినాక్ ద్వీపం]] * [[నేషనల్ లేక్ షోర్ ఫీక్చర్డ్ రాక్స్]] * [[పుట్ ఇన్ బే, ఒహియో]] * [[హూవర్ డామ్]] }} === జ్యోతిషం === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = వ్యాసాల జాబితా |listclass = hlist |group1 =గ్రహాలు |list1 = * [[యోగాలు(జ్యోతిష్యం)]]- |group2 =గ్రహాలు జ్యొతిషం |list2 = * [[నవగ్రహాలు జ్యోతిషం]] * [[సూర్యుడు (జ్యోతిషం)]] * [[చంద్రుడు జ్యోతిషం]] * [[అంగారకుడు జ్యోతిషం]] * [[బుధుడు జ్యోతిషం]] * [[గురువు జ్యోతిషం]] * [[శుక్రుడు జ్యోతిషం]] * [[శని జ్యోతిషం]] * [[రాహువు జ్యోతిషం]] * [[కేతువు జ్యోతిషం]] |group3 =రాశులు |list3 = * [[మేషరాశి]] * [[వృషభరాశి]] * [[మిథునరాశి]] * [[కర్కాటకరాశి]] * [[సింహరాశి]] * [[కన్యారాశి]] * [[తులారాశి]] * [[వృశ్చికరాశి]] * [[ధనూరాశి]] * [[మకరరాశి]] * [[కుంభరాశి]] * [[మీనరాశి]] |group4 =నక్షత్రాలు |list4 = * [[అశ్వని నక్షత్రము]] * [[భరణి నక్షత్రము]] * [[కృత్తిక నక్షత్రము]] * [[రోహిణి నక్షత్రము]] * [[మృగశిర నక్షత్రము]] * [[ఆరుద్ర నక్షత్రము]] * [[పునర్వసు నక్షత్రము]] * [[పుష్యమి నక్షత్రము]] * [[ఆశ్లేష నక్షత్రము]] * [[మఖ నక్షత్రము]] * [[పూర్వ ఫల్గుణి నక్షత్రము]] * [[ఉత్తర ఫల్గుణి నక్షత్రము]] * [[హస్త నక్షత్రము]] * [[చిత్త నక్షత్రము]] * [[స్వాతి నక్షత్రము]] * [[విశాఖ నక్షత్రము]] * [[అనూరాధ నక్షత్రము]] * [[జ్యేష్ట నక్షత్రం]] * [[మూల నక్షత్రము]] * [[పూర్వాషాఢ నక్షత్రము]] * [[ఉత్తరాషాఢ నక్షత్రము]] * [[శ్రవణ నక్షత్రము]] * [[ధనిష్ఠ నక్షత్రము]] * [[శతభిష నక్షత్రము]] * [[పూర్వాభద్ర నక్షత్రం]] * [[ఉత్తరాభాద్ర నక్షత్రము]] * [[రేవతి నక్షత్రము]] |group5 =లగ్నములు |list5 = * [[మేష లగ్నము]] * [[వృషభ లగ్నము]] * [[మిధున లగ్నము]] * [[కటక లగ్నము]] * [[సింహ లగ్నము]] * [[కన్యా లగ్నము]] * [[తులా లగ్నము]] * [[వృశ్చిక లగ్నము]] * [[ధనసు లగ్నము]] * [[మకర లగ్నము]] * [[కుంభ లగ్నము]] * [[మీన లగ్నము]] * [[లగ్నము]] }} === పురాణపాత్రలు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = పురాణ పాత్రలు |listclass = hlist |group1 = |list1 = * [[పురాణ పాత్రలు]] |group2=రామాయణంలో పాత్రలు |list2 = * [[మైరావణుడు]] }} === లీలావతి కూతుల్లు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = లీలావతి కూతుళ్ళు |listclass = hlist |group1=లీలావతి కూతుళ్ళు |list1= * [[శుభద చిప్లుంకర్]] * [[ఇందిరా నారాయణస్వామి]] * [[రాణి ఎం బోర్జెస్]] * [[ప్రభ ఛటర్జీ]] * [[పుష్ప ఖరే]] * [[ఆనందీబాయి జోషి]] * [[మేధా ఖొలే]] * [[రమా గోవిందరాజన్]] * [[చందా నింబ్కర్]] * [[శోభనా నరసింహన్]] * [[మంగళా నార్లింకర్]] * [[సిప్రా గుప్తా - ముఖర్జీ]] * [[సుస్మితా మిత్రా]] * [[నీలిమా గుప్తె]] * [[కుసుం మరాతే]] * [[అంజలీ ముకర్జీ]] * [[తనుశ్రీ సాహా-దాస్‌గుప్తా]] * [[ప్రియ దావిదర]] * [[స్రుబబతి గోస్వామీ]] * [[పి మొహంతి హెజ్మాడీ]] * [[దీప్తి దేవ్‌బాగ్‌కర్]] * [[గైతి హాసన్]] }} === చెన్నై === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = చెన్నై |listclass = hlist |group1 =చెన్నై |list1= * [[పెరంబూరు]] }} {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = ఇతరాలు |listclass = hlist |group1=ఇతర వ్యాసాలు |list1= * [[సురేంద్రపురి హనుమదీశ్వర ఆలయం]] * [[బాసర]] * [[పుష్కర్]] * [[లక్షద్వీపాలు]] * [[గుమ్మడి వెంకటేశ్వరరావు ]] * [[దోశ]] * [[పాపనాశం]] * [[రాణి పద్మావతి]] * [[ఇందిరాదేవి(బరోడా రాకుమారి)]] * [[సీతాదేవి(బరోడా మహారాణి)]] * [[గాయత్రీదేవి]] }} === ఆంధ్రా జిల్లాలు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = ఆంధ్రా జిల్లాలు |listclass = hlist |group1 =ఆంధ్రా జిల్లాలు |list1 = * [[నల్గొండ]] * [[అనంతపురం]] * [[అదిలాబాదు]] * [[కరీంనగర్]] * [[ఖమ్మం]] * [[శ్రీ అమరజీవి పొట్టి శ్రీరాములు నెల్లూరు జిల్లా]] * [[తూర్పుగోదావరి]] }} === మొఘల్ వ్యాసాలు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = మొఘల్ వ్యాసాలు |listclass = hlist |group1=మొఘల్ వ్యాసాలు |list1= # [[రెండవ షా ఆలం]] # [[రెండవ షాజహాన్]] # [[రఫీయుల్ దర్జత్]] # [[ఫర్రుక్‌సియార్]] # [[జహందర్ షా]] # [[మొదటి బహదూర్ షా]] # [[బహాదుర్ షా జఫర్|రెండవ బహదూర్ షా]] # [[రెండవ అక్బర్]] # [[మూడవ షాజహాన్]] # [[ముహమ్మద్ అజాం షాహ్]] # [[నూర్జహాన్]] # [[హర్కా భాయి]] # [[హమీదా బాను బేగం]] # [[మాహం అంగా]] # [[ఖన్వా యుద్ధం]] # [[లాల్ కున్వర్]] # [[సికిందర్ లోడి]] # [[బైరం ఖాన్]] # [[ఇస్లాం షా]] # [[షేర్ షా సూరి]] # [[అక్బర్]] శుద్ధి,విస్తరణ }} === దివ్యక్షేత్రాలు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = 108 దివ్యక్షేత్రాలు |listclass = hlist |group1 = 108 దివ్యక్షేత్రాలు |list1 = * [[కరంబనూర్]] * [[తిరుపుళ్ళమ్]] * [[తిరుచ్చేరై]] * [[తిరుప్పేర్ నగర్]] * [[శిరుపులియూర్]] * [[తేరళందూర్]] * [[తిరువళందూర్]] * [[తలైచ్చన్‌గాడ్]] * [[తిరువాదనూర్]] * [[తిరువాలి]] * [[తిరువిణ్ణగర్]] * [[శ్రీ వైకుంఠము]] * [[సీర్గాళి]] * [[తిరుక్కండియూర్]] * [[తిరువిణ్ణగర్]] * [[తిరుక్కుడందై]] * [[నత్తం]] * [[తిరుపుల్లాణి]] * [[తిరువయిందిర పురమ్]] * [[తిరుప్పేరై]] * [[తిరుక్కణ్ణమంగై]] * [[తిరునాగై]] * [[తిరునరైయూర]] * [[నాదన్ కోయిల్]] * [[వైకుంద విణ్ణ్గగరం]] * [[అరిమేర విణ్ణ్గగరం]] * [[తిరువత్తేవనార్‌తొగై]] * [[వణ్‌పురుడోత్తం]] * [[శెంపొన్ శెయ్ కోవిల్]] * [[అళగియ మణవాళ పెరుమాళ్ ఆలయం]] * [[తిరుమణిక్కూడం]] * [[తిరుత్తణ్ కాల్]] * [[తిరుమెయ్యమ్]] * [[తిరుక్కోట్టియూర్]] * [[తిరుమాలిరుం శోలై మలై]] * [[పెరుమాళ్ కోయిల్]] * [[అష్ట భుజమ్]] * [[తిరుత్తణ్ గా]] * [[తిరువేళుక్కై]] * [[తిరునీరగమ్]] * [[నిలాత్తింగళ్ తుండత్తాన్]] * [[ఊఱగమ్]] * [[తిరువెంకా]] * [[తిరుప్పాడగమ్]] * [[తిరుక్కళ్వనూర్]] * [[తిరుకార్వానమ్]] * [[తిరుక్కారగమ్]] * [[పరమేశ్వర విణ్ణగరమ్]] * [[తిరుప్పుళ్ కుళి]] * [[నందప్రయాగ]] * [[గోకులము]] * [[తిరుప్పార్ కడల్]] * [[పరమపదమ్]] * [[తంజమా మణిక్కోయిల్]] * [[ఆళ్వార్‌తిరునగరి]] * [[తిరువల్లిక్కేణి]] * [[ఆదికేశవ పెరుమాళ్ ఆలయం]] * [[దేవప్రయాగ]] * [[తిరువిడవెన్దై]] * [[పవళవణ్ణమ్]] * [[తిరుక్కడిత్తానమ్]] * [[తిరువాఱన్ విళై]] * [[తిరువిత్తువక్కోడు]] * [[తిరువణ్ వండూరు]] * [[తిరుచ్చెంకున్నూర్]] * [[తిరువల్లాయ్]] * [[తిరుప్పులియూర్]] * [[తిరుక్కోళూర్]] * [[తిరువణ్ పరిశారమ్]] * [[తిరుక్కురుంగుడి]] * [[తిరుక్కాట్కరై]] * [[తిరుమూళక్కళమ్]] * [[పెరుంకుళమ్]] * [[తిరుపుళ్ళింగుడి]] * [[శిరీవరమంగై]] * [[తిరుత్తొల విల్లి మంగలమ్]] * [[తిరుమోగూర్]] }} === తెలుగు రాష్ట్రాలలో చారిత్రక పర్యాటక ప్రాంతాలు === {{Navbox |name = |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = తెలుగు రాష్ట్రాల చారిత్రక, పర్యాటక ప్రాంతాలు |listclass = hlist |group1 = ఆంధ్రా చారిత్రక పర్యాటక ప్రాంతాలు |list1 = |group2= తెలంగాణా చారిత్రక, పర్యాటక ప్రాంతాలు |list2 = * [[కుతుబ్ షాహీ సమాధులు]] }} === భారతదేశ జిల్లాలు=== {{Navbox |name = భారతదేశ జిల్లాలు |state = {{{state<includeonly>|collapsed</includeonly>}}} |title = భారతదేశ జిల్లాలు |listclass = hlist |group1 = కేంద్రపాలిత ప్రాంతాలు |list1 = * [[అండమాన్]] * [[అండమాన్ జిల్లా]] * [[నికోబార్ జిల్లా]] * [[డామన్ డయ్యూ]] * [[డామన్]] * [[డయ్యూ]] * [[చండీగఢ్]] * [[ఢిల్లీ]] * [[మధ్య ఢిల్లీ]] * [[ఉత్తర ఢిల్లీ ]] * [[ఈశాన్య ఢిల్లీ]] * [[తూర్పు ఢిల్లీ]] * [[దక్షిణ ఢిల్లీ]] * [[నైరుతి ఢిల్లీ]] * [[పశ్చిమ ఢిల్లీ]] * [[వాయవ్య ఢిల్లీ]] * [[దాద్రా నాగర్ హవేలీ]] * [[దాద్రా నాగర్ హవేలీ]] * [[గోవా]] * [[నార్త్ గోవా]] * [[సౌత్ గోవా]] * [[పుదుచ్చేరి]] * [[కారైకాల్]] * [[మా‌హె]] * [[లక్షద్వీపాలు]] |group2 = అరుణాచల ప్రదేశ్ |list2 = * [[ఛంగ్‌లంగ్]] * [[దీబాంగ్ లోయ]] * [[లోయర్ దిబాంగ్ వ్యాలీ జిల్లా]] * [[తూర్పు కమెంగ్ జిల్లా]] * [[తూర్పు సియాంగ్ జిల్లా]] * [[దిగువ సుబన్‌సిరి జిల్లా]] * [[లోహిత్ జిల్లా]] * [[పపుమ్ పరె జిల్లా]] * [[తవాంగ్ జిల్లా]] * [[తిరప్ జిల్లా]] * [[ఎగువ సుబన్‌సిరి జిల్లా]] * [[ఎగువ సియాంగ్ జిల్లా]] * [[పశ్చిమ కమెంగ్ జిల్లా]] * [[పశ్చిమ సియాంగ్ జిల్లా]] * [[కురుంగ్ కుమే జిల్లా]] * [[లంగ్‌డంగ్]] |group3 = [[బీహారు]] |list3 = * [[అంజావ్ జిల్లా]] * [[అరారియా]] * [[ఔరంగాబాద్ జిల్లా (బీహార్)]] * [[బంకా]] * [[బేగుసరాయ్ జిల్లా]] * [[భాగల్‌పూర్ జిల్లా]] * [[భోజ్‌పూర్ జిల్లా]] * [[బక్సర్ జిల్లా]] * [[దర్భంగా]] * [[తూర్పు చంపారణ్]] * [[గోపాల్‌గంజ్]] * [[జమూయి]] * [[జహానాబాద్]] * [[ఖగరియా]] * [[కిషన్‌గంజ్]] * [[కైమూర్ జిల్లా]] * [[కటిహార్ జిల్లా]] * [[లఖిసరాయ్]] * [[మధుబని]] * [[ముంగేర్]] * [[మాధేపురా జిల్లా]] * [[ముజఫర్‌పూర్]] * [[నవాదా జిల్లా]] * [[పూర్ణియా జిల్లా]] * [[రోహ్‌తాస్ జిల్లా]] * [[సహర్సా]] * [[సమస్తిపూర్]] * [[షేఖ్‌పురా]] * [[సారణ్ జిల్లా]] * [[సీతామఢీ]] * [[సుపౌల్]] * [[సివాన్]] * [[వైశాలి జిల్లా]] * [[పశ్చిమ చంపారణ్]] |group4 = అస్సాం |list4 = * [[బార్పేట]] * [[బొంగైగావ్]] * [[దర్రాంగ్ జిల్లా]] * [[ధుబ్రి జిల్లా]] * [[డిబ్రూగర్]] * [[ధెమాజి]] * [[గోలాఘాట్]] * [[గోల్‌పారా]] * [[హైలకండి]] * [[కర్బి ఆంగ్లాంగ్ జిల్లా]] * [[కోక్రఝార్]] * [[కామరూప్ జిల్లా]] * [[కరీంగంజ్]] * [[లఖింపూర్]] * [[మారిగావ్]] * [[ఉడల్గురి జిల్లా]] * [[నాగావ్]] * [[నల్బరి]] * [[శిబ్‌సాగర్]] * [[సోనిత్‌పూర్ జిల్లా]] * [[తిన్‌సుకియా జిల్లా]] * [[దిమా హసాయో జిల్లా]] |group5 = చత్తీస్ ఘడ్ |list5 = * [[బిలాస్‌పూర్]] * [[ధమ్తారి]] * [[దుర్గ్]] * [[జష్పూర్ జిల్లా]] * [[జనిగిర్-చంపా జిల్లా]] * [[కోర్బా]] * [[కోరియా జిల్లా]] * [[కాంకేర్ జిల్లా]] * [[కబీర్ధాం జిల్లా]] లేక (కవర్ధా) * [[మహాసముంద్]] * [[రాయగఢ్]] * [[రాజనందగావ్]] * [[రాయ్‌పూర్]] * [[సుర్గుజా జిల్లా]] * [[బెమెతర జిల్లా]] * [[బలోడా బజార్]] * [[గరీబన్ జిల్లా]] * [[సుకుమ జిల్లా]] * [[కొండగోయన్ జిల్లా]] * [[సూరజ్పూర్ జిల్లా]] * [[ముంగెలి జిల్లా]] * [[బాలోడ్ జిల్లా]] * [[బలరాంపూర్ జిల్లా]] * [[నారాయణపూర్ జిల్లా]] * [[బీజపుర్ (చత్తిస్ ఘడ్)]] |group7 = గుజరాత్ |list7 = * [[అహమ్మదాబాదు]] * [[అమ్రేలి]] * [[ఆనంద్ జిల్లా]] * [[బనస్ కాంతా]] * [[భారూచ్]] * [[దాహోద్ జిల్లా]] * [[డాంగ్ జిల్లా]] * [[గాంధీనగర్]] * [[జామ్‌నగర్]] * [[జునాగఢ్]] * [[కచ్]] * [[ఖేడా]] * [[మెహసానా]] * [[నర్మదా జిల్లా]] * [[నవ్‌సారి]] * [[పఠాన్ జిల్లా]] * [[పంచ్‌మహల్స్]] * [[పోర్‌బందర్]] * [[రాజకోట్ జిల్లా]] * [[సబర్‌కాంత జిల్లా]] * [[సురేంద్రనగర్ జిల్లా]] * [[సూరత్]] * [[వదోదరా]] * [[వల్సాడ్]] |group8 = హర్యానా |list8 = * [[అంబాలా]] * [[భివాని]] * [[ఫరీదాబాద్]] * [[ఫతేహాబాద్ జిల్లా]] * [[గుర్‌గావ్]] * [[హిస్సార్]] * [[ఝజ్జర్]] * [[జింద్]] * [[కర్నాల్]] * [[కైతల్ జిల్లా]] * [[కురుక్షేత్ర]] * [[మహేంద్రగఢ్]] * [[పంచ్‌కులా జిల్లా]] * [[పానిపట్]] * [[రేవారీ జిల్లా]] * [[రోహ్‌తక్]] * [[సిర్సా (హర్యానా)]] * [[సోనీపత్ జిల్లా]] * [[యమునానగర్ జిల్లా]] * [[పాల్వాల్]] * [[ మేవాత్]] |group9 = హిమాచల ప్రదేశ్ |list9 = * [[బిలాస్పూర్ (హిమాచల్ ప్రదేశ్)]] * [[చంబా]] * [[హమీర్‌పూర్]] * [[కాంగ్రా జిల్లా]] * [[కిన్నౌర్ జిల్లా]] * [[కులు జిల్లా]] * [[లాహౌల్ స్పితి జిల్లా]] * [[మండి జిల్లా]] * [[సిమ్లా]] * [[సిర్మౌర్ జిల్లా]] * [[సోలన్]] * [[ఊనా జిల్లా]] |group10 = జార్ఖండ్ |list10 = * [[బొకారో]] * [[చత్రా జిల్లా]] * [[దేవ్‌ఘర్]] * [[దుమ్కా]] * [[కుంతీ జిల్లా]] * [[తూర్పు సింగ్‌భుం]] * [[గఢ్వా జిల్లా]] * [[గిరిడి]] * [[గొడ్డా]] * [[గుమ్లా]] * [[కోడెర్మా జిల్లా]] * [[లోహార్‌దాగా]] * [[పాకూర్]] * [[పాలము జిల్లా]] * [[రాంచి]] * [[సాహిబ్‌గంజ్]] * [[పశ్చిం సింగ్‌భుం]]* * [[లతెహర్ జిల్లా]] * [[జంతర జిల్లా]] * [[రాంఘర్ జిల్లా]] * [[సెరైకెల ఖెర్సవన్ జిల్లా]] * [[సిండెగ జిల్లా]] * [[ధన్‌బాద్ జిల్లా]] |group11 = జమ్మూ మరియు కాశ్మీరు |list11 = * [[అనంతనాగ్]] * [[బుద్గాం జిల్లా]] * [[బారాముల్లా]] * [[దొడ జిల్లా]] * [[జమ్మూ జిల్లా]] * [[కార్గిల్]] * [[కథువా జిల్లా]] * [[కుప్వారా]] * [[లెహ్]] * [[బండిపోరా]] * [[పుల్వామా]] * [[రాజౌరీ]] * [[శ్రీనగర్]] * [[ఉధంపుర్]] * [[షాపియన్]] * [[సంబ జిల్లా]] * [[రియాసీ జిల్లా]] * [[రంబన్ జిల్లా]] * [[గండెర్‌బల్ జిల్లా]] * [[పూంచ్]] * [[కుల్గాం జిల్లా]] * [[కిష్త్వర్ జిల్లా]] |group12 = కర్ణాటక |list12 = * [[బీదర్]] * [[బెల్గాం]] * [[బీజాపూర్ జిల్లా (కర్ణాటక)]] * [[బెంగుళూరు గ్రామీణ జిల్లా]] * [[చామరాజనగర్]] * [[దావణగేరె]] * [[ధార్వాడ్ జిల్లా]] * [[దక్షిణ కన్నడ]] * [[గదగ్]] * [[హవేరి]] * [[కొప్పల్]] * [[మండ్య జిల్లా]] * [[రాయచూరు జిల్లా]] * [[ఉడుపి]] * [[ఉత్తర కన్నడ]] |group13 = కేరళ |list13 = * [[అలప్పుళా]] * [[ఎర్నాకుళం]] * [[ఇడుక్కి]] * [[కొల్లం]] * [[కన్నూర్ (కేరళ)]] * [[కాసర్‌గోడ్]] * [[మలప్పురం]] * [[త్రిసూర్]] * [[వయనాడ్ జిల్లా]] |group14 = మధ్యప్రదేశ్ |list14 = * [[అశోక్‌నగర్]] * [[భిండ్ జిల్లా]] * [[బేతుల్]] * [[బాలాఘాట్ జిల్లా]] * [[బర్వానీ జిల్లా]] * [[ఛింద్వారా జిల్లా]] * [[ఛాతర్‌పూర్]] * [[దేవాస్ జిల్లా]] * [[ధార్]] * [[దిండోరీ జిల్లా]] * [[దమోహ్]] * [[దతియ]] * [[గునా జిల్లా]] * [[గ్వాలియర్]] * [[హర్దా జిల్లా]] * [[హోషంగాబాద్]] * [[జబల్‌పూర్]] * [[ఝాబువా జిల్లా]] * [[కట్నీ జిల్లా]] * [[మండ్లా జిల్లా]] * [[మైహార్ జిల్లా]] * [[మంద్‌సౌర్ జిల్లా]] * [[నర్సింగ్‌పూర్]] * [[నీమచ్ జిల్లా]] * [[పన్నా జిల్లా]] * [[రేవా]] * [[రాజ్‌గఢ్ జిల్లా]] * [[రత్లాం జిల్లా]] * [[రాయ్‌సేన్]] * [[సాగర్ జిల్లా]] * [[షాడోల్ జిల్లా]]+ * [[సిద్ది]]+ * [[షాజాపూర్ జిల్లా]] * [[సివ్‌నీ జిల్లా]] * [[షియోపూర్ జిల్లా]] * [[సీహోర్ జిల్లా]] * [[సత్నా]]+ * [[శివ్‌పురి]] * [[టికంగఢ్ జిల్లా]] * [[ఉమరియా జిల్లా]] * [[విదీష]] |group15 = మహారాష్ట్ర |list15 = * [[అహ్మద్‌నగర్ జిల్లా]] * [[అకోలా జిల్లా]] * [[అమరావతి జిల్లా]] * [[ఔరంగాబాదు జిల్లా(మహారాష్ట్ర)]] * [[భండారా జిల్లా]] * [[బీడ్ జిల్లా]] * [[బుల్ఢానా జిల్లా]] * [[చంద్రపూర్ జిల్లా]]* * [[ధూలే జిల్లా]] * [[గఢ్ చిరోలి జిల్లా]] * [[జలగావ్ జిల్లా]] * [[ జాల్నా జిల్లా]] * [[లాతూర్ జిల్లా]] * [[ముంబై పరిసరం జిల్లా]] * [[నాందేడ్ జిల్లా]] * [[నాశిక్ జిల్లా]] * [[ఉస్మానాబాద్ జిల్లా]] * [[పర్భణీ జిల్లా]] * [[పూణె జిల్లా]] * [[రత్నగిరి జిల్లా]] * [[సింధుదుర్గ్ జిల్లా]]+ * [[సాంగ్లీ జిల్లా]] * [[షోలాపూర్ జిల్లా]] * [[సతారా జిల్లా]] * [[ఠాణే జిల్లా]]+ * [[వార్ధా జిల్లా]] * [[వశీం జిల్లా]] * [[యావత్మల్ జిల్లా]] |group16 = మణిపూర్ |list16 = * [[బిష్ణుపూర్]] * [[చురచంద్‌పూర్]] * [[చందేల్]] * [[ఈస్ట్ ఇంఫాల్]] * [[సేనాపతి]] * [[తమెంగ్‌లాంగ్]] * [[తౌబాల్]] * [[ఉఖ్రుల్]] * [[వెస్ట్ ఇంఫాల్]] |group17 = మేఘాలయ |list17 = * [[ఈస్ట్ గారో హిల్స్]] * [[ఈస్ట్ కాశీ హిల్స్]] * [[రి-భోయ్]] * [[సౌత్ గరో హిల్స్]] * [[వెస్ట్ గరో హిల్స్]] * [[వెస్ట్ కాశీ హిల్స్]] * [[ఉత్తర గరోహిల్స్]] * [[నైరుతీ కాశీహిల్స్]] * [[నైరుతీ గరోహిల్స్]] * [[పశ్చిమ జంతీహిల్స్]] |group18 = మిజోరాం |list18 = * [[ఐజ్‌వాల్]] * [[చంపై]]* * [[కొలాసిబ్]] * [[లవంగ్‌త్లై]] * [[లంగ్‌లై]] * [[మమిట్]] * [[సైహ]] * [[సెర్ఛిప్]] |group19 = నాగాలాండ్ |list19 = * [[దీమాపూర్]] * [[కోహిమా]] * [[మొకొక్‌ఛుంగ్]] * [[మోన్]] * [[ఫేక్]] * [[తుఏన్‌సాంగ్]] * [[వోఖా]] * [[జునెబోటొ]] * [[పెరెన్]] * [[కిఫిరె]] * [[లాంగ్‌లెంగ్]] |group20 = ఒరిస్సా |list20 = * [[అంజుల్]] * [[బౌధ్]] * [[భద్రక్]] * [[బొలంగిర్]] * [[బరగఢ్]] * [[బలేష్వర్]] * [[కటక్]] * [[దియోగర్]] * [[డెంకనల్ జిల్లా]] * [[గంజాం జిల్లా]] * [[గజపతి జిల్లా]] * [[ఝార్సుగూడా జిల్లా]] * [[జాజ్‌పూర్ జిల్లా]] * [[జగత్‌సింగ్‌పూర్ జిల్లా]] * [[కెందుజహర్]] * [[కలహంది]] * [[కంధమల్]] * [[కొరాపుట్ జిల్లా]] * [[కేంద్రపరా జిల్లా]] * [[మల్కనగిరి]] * [[మయూర్‌భంజ్ జిల్లా]] * [[నబరంగ్పుర్]] * [[నౌపడా జిల్లా]] * [[నయాగఢ్ జిల్లా]] * [[పూరి (ఒరిస్సా)]] * [[సంబల్‌పూర్ జిల్లా]] * [[సుబర్నపూర్|సోనెపూర్]] * [[సుందర్‌గఢ్ జిల్లా]] |group21 = రాజస్థాన్ |list21 = * [[అజ్మీర్ జిల్లా]] * [[ఆల్వార్ జిల్లా]] * [[బికనీర్ జిల్లా]] * [[బార్మర్ జిల్లా]] * [[బన్‌స్వార జిల్లా]] * [[భరత్‌పూర్ జిల్లా]] * [[బరన్ జిల్లా]]+ * [[బుంది జిల్లా]] * [[భిల్వార జిల్లా]] * [[చురు జిల్లా]] * [[చత్తౌర్‌గర్ జిల్లా]] * [[దౌస జిల్లా]] * [[ధౌల్‌పూర్ జిల్లా]] * [[దుంగర్‌పూర్ జిల్లా]] * [[గంగానగర్ జిల్లా]]+ * [[హనుమాన్‌గఢ్ జిల్లా]] * [[ఝున్‌ఝును జిల్లా]] * [[జలోర్ జిల్లా]] * [[జోధ్‌పూర్ జిల్లా]] * [[జైపూర్ జిల్లా]] * [[జైసల్మేర్ జిల్లా]] * [[ఝలావర్ జిల్లా]] * [[కరౌలి జిల్లా]] * [[కోట జిల్లా]] * [[నగౌర్ జిల్లా]] * [[పలి జిల్లా]] * [[రాజ్‌సమంద్ జిల్లా]] * [[సికార్ జిల్లా]] * [[సవై మధోపూర్ జిల్లా]] * [[సిరోహి జిల్లా]] * [[తోంక్ జిల్లా]] * [[ఉదయపూర్ జిల్లా]] |group22 = పంజాబ్ |list22 = * [[అమృత్‌సర్]] * [[భతిండా]] * [[ఫిరోజ్‌పూర్]] * [[ఫరీద్‌కోట్]] * [[ఫతేహ్‌గర్ సాహిబ్]] * [[గుర్‌దాస్‌పూర్]] * [[హోషియార్‌పూర్]]+ * [[జలంధర్]] * [[కపూర్తలా]] * [[లుధియానా]]* * [[మాన్సా]] * [[మోగ]] * [[ముక్త్‌సర్]] * [[అజిత్‌ఘర్]] * [[పటియాలా]] * [[రూప్‌నగర్]] * [[సంగ్‌రూర్]] * [[పాల్వాల్]] * [[తరణ్‌తరణ్ సాహెబ్]] * [[ముక్త్‌సర్]] * [[సాహిబ్ భగత్ సింగ్ నగర్ జిల్లా]] * [[పఠాన్ కోట]] |group23 = సిక్కిం |list23 = * [[తూర్పు సిక్కిం]] * [[ఉత్తర సిక్కిం]] * [[దక్షిణ సిక్కిం]] * [[పశ్చిమ సిక్కిం]] |group25 = తమిళనాడు |list25 = * [[అరియాలూర్ జిల్లా]] * [[కోయంబత్తూర్]] * [[కడలూర్]] * [[ధర్మపురి జిల్లా]] * [[ఈరోడ్]] * [[పెరంబలూర్]] * [[పుదుక్కొట్టై]]+ * [[రామనాథపురం]] * [[శివగంగ]] * [[తిరుచిరాపల్లి]] * [[థేని]] * [[తిరునల్వేలి జిల్లా]] * [[తూత్తుకుడి జిల్లా]] * [[తిరువరూర్]] * [[వెలూరు]] * [[విళుపురం]] * [[విరుదునగర్]] |group26 = త్రిపుర |list26 = * [[దలై జిల్లా]] * [[ఉత్తర త్రిపుర జిల్లా]] * [[దక్షిణ త్రిపుర జిల్లా]] * [[పశ్చిమ త్రిపుర జిల్లా]] |group27 = ఉత్తరప్రదేశ్ |list27 = * [[అలహాబాదు]] * [[అలీగఢ్ జిల్లా]] * [[అంబేద్కర్ నగర్ జిల్లా]] * [[ఔరాయ]] * [[ఆజంగఢ్]]+ * [[ఉన్నావ్ జిల్లా]] * [[బారాబంకీ జిల్లా]] * [[బదాయూన్]]+ * [[బగ్‌పత్]]+ * [[బహ్‌రైచ్]] * [[బిజ్నౌర్ జిల్లా]]+ * [[బలియా జిల్లా]] * [[బల్‌రాంపూర్]] * [[బరేలీ]] * [[బస్తీ జిల్లా]] * [[బులంద్‌షహర్]] * [[చందౌలీ జిల్లా]] * [[చిత్రకూట్]] * [[డియోరియా జిల్లా]] * [[ఎత]] * [[ఎటావా జిల్లా]] * [[ఫిరోజాబాద్]] * [[ఫరుక్కా‌బాద్]] * [[ఫతేపూర్ జిల్లా]] * [[ఫైజాబాద్, ఉత్తర ప్రదేశ్]] * [[నోయిడా|గౌతం బుద్దా నగర్ ]] * [[గోండా జిల్లా]] * [[ఘాజీపూర్]] * [[గోరఖ్‌పూర్]] * [[ఘజియాబాద్]] * [[హమీర్‌పూర్]] * [[హర్దోయ్ జిల్లా]]+ * [[హత్‌రాస్]] * [[ఝాన్సీ]] * [[జలౌన్ జిల్లా]] * [[జౌన్‌పూర్ జిల్లా]] * [[కాన్పూర్ దేహత్ జిల్లా]] * [[కనౌజ్ జిల్లా]] * [[కాన్పూర్ నగర్]] * [[కౌశాంబి జిల్లా]] * [[ఖుషినగర్]] * [[లలిత్‌పూర్]] * [[లఖింపూర్ కేరి]] * [[లక్నో]] * [[మీరట్]] * [[మహారాజ్‌గంజ్]] * [[మహోబా జిల్లా]] * [[మీర్జాపూర్ జిల్లా]] * [[మొరాదాబాద్ జిల్లా]] * [[మైంపూరి]] * [[మథుర]] * [[ముజఫర్‌నగర్]] * [[పిలిభిత్ జిల్లా]] * [[ప్రతాప్‌గఢ్ జిల్లా (ఉత్తర ప్రదేశ్)|ప్రతాప్‌ఘఢ్ జిల్లా]] * [[రాంపూర్ (ఉత్తర ప్రదేశ్)]] * [[రాయ్‌బరేలి జిల్లా]] * [[షహరాన్‌పూర్ జిల్లా]] * [[సీతాపూర్]] * [[షాజహాన్‌పూర్]]+ * [[సంత్ కబీర్ నగర్ జిల్లా]] * [[సిద్దార్థ్ నగర్]] * [[సోన్‌భద్ర జిల్లా]] * [[సంత్ రవిదాస్ నగర్ జిల్లా]] * [[సుల్తాన్‌పూర్ (ఉత్తర ప్రదేశ్)]] * [[శ్రావస్తి జిల్లా]] |group28 = ఉత్తరాంచల్ |list28 = * [[అల్మోర]] * [[భాగేశ్వర్ జిల్లా]] * [[చమోలి జిల్లా]]* * [[చంపావత్]] * [[హరిద్వార్]] * [[నైనీతాల్]] * [[ఘర్వాల్ జిల్లా]] * [[పితోరాఘర్ జిల్లా]] * [[రుద్రప్రయాగ్]] * [[తెహ్రి ఘర్వాల్ జిల్లా]] * [[ఉద్దంసింగ్ నగర్ జిల్లా]] * [[ఉత్తర‌కాశి]] |group29 = పశ్చిమబెంగాల్ |list29 = * [[బీర్బం జిల్లా]] * [[బంకురా]]* * [[బర్ధామన్ జిల్లా]] * [[దక్షిణ దినాజ్‌పూర్]] * [[హుగ్లీ]] * [[జల్పైగురి]]+ * [[కూచ్ బెహర్ జిల్లా]]+ * [[మల్దా]] * [[అలీపూర్‌ద్వార్ జిల్లా]] * [[ముర్షిదాబాద్]] * [[నాడియా]] * [[ఉత్తర 24 పరగణాలు]] * [[దక్షిణ 24 పరగణాలు]] * [[పురూలియా]] * [[ఉత్తర దినాజ్‌పూర్]] * [[పశ్చిమ మదీనాపూర్]]+ * [[పూర్భా మేదినిపూర్]] }} cwy8xdj31bmhadxvxr06i8oqd5y7mt2 వాస్తుశిల్పుల జాబితా 0 461869 4808196 4779463 2026-04-23T06:13:59Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808196 wikitext text/x-wiki కిందిది '''ప్రముఖ వాస్తుశిల్పుల జాబితా''' - ప్రచురితమైన రచనలు లేదా ప్రముఖ నిర్మాణాలతో ప్రసిద్ధ వ్యక్తులు, ఇవి ఆంగ్ల వికీపీడియాలోని ఒక కథనాన్ని సూచిస్తాయి. == ప్రారంభ వాస్తుశిల్పులు == {{Div col|colwidth=30em}} *[[ఆ (వాస్తుశిల్పి)|ఆ]] ([[ఈజిప్ట్ మధ్య రాజ్యం|మధ్య రాజ్యం]]), ఈజిప్షియన్ *[[అమెన్‌హోటెప్, హపు కుమారుడు]] (క్రీ.పూ. 14వ శతాబ్దం), ఈజిప్షియన్ *[[ఆంథేమియస్ ఆఫ్ ట్రాలెస్]] (క్రీ.పూ. 474 – 533–558), గ్రీకు *[[అపోలోడోరస్ ఆఫ్ డమాస్కస్]] (క్రీ.శ. 2వ శతాబ్దం), డమాస్కస్ *[[అరిస్టోబులస్ ఆఫ్ కాసాండ్రియా]] (క్రీ.పూ. 375 – 301), గ్రీకు *[[కాలిక్రేట్స్]] (క్రీ.పూ. 5వ శతాబ్దం మధ్య), గ్రీకు *[[హెర్మోడోరస్ ఆఫ్ సలామిస్]] (ఫ్లా. 146–102 క్రీ.పూ), సైప్రియట్ *[[హిప్పోడమస్ ఆఫ్ మిలేటస్]] (క్రీ.పూ. 498–408), గ్రీకు *[[ఇక్టినస్]] (fl. 5వ శతాబ్దం మధ్యకాలం BC), గ్రీకు *[[ఇమ్హోటెప్]] (fl. 27వ శతాబ్దం చివరిలో BC), ఈజిప్షియన్ *[[ఇనేని]] (ఈజిప్ట్ 18వ రాజవంశం), ఈజిప్షియన్ *[[మిలేటస్‌కు చెందిన ఇసిడోర్]] (6వ శతాబ్దం AD), బైజాంటైన్ గ్రీకు *[[మార్కస్ అగ్రిప్పా]] (63–12 BC), రోమన్ *[[మెనెసికల్స్]] (5వ శతాబ్దం మధ్యకాలం BC), ఏథెన్స్ *[[రాబిరియస్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రాబిరియస్]] (1వ–2వ శతాబ్దం AD), రోమన్ *[[సెనెముట్]] ([[ఈజిప్ట్ పద్దెనిమిదవ రాజవంశం|ఈజిప్ట్ 18వ రాజవంశం]]), ఈజిప్షియన్ *[[విట్రువియస్]] (c. 80–70 BC – post–15 BC), రోమన్ *[[యు హావో]] (喻皓, fl 970), చైనీస్ {{div col end}} * [[రెండవ నరసింహవర్మను|రెండవ నరసింహవర్మన్]] (క్రీ. శ. 695729), దక్షిణ భారతదేశం * పెరుమ్తాచన్ (క్రీ. శ. 9వ శతాబ్దం), దక్షిణ భారతదేశం == 12వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == {{Div col|colwidth=30em}} *[[అబాట్ షుగర్]] (c. 1081–1151), ఫ్రెంచ్ *[[విలియం ది ఇంగ్లీష్మాన్]] (1174 – c. 1214), ఇంగ్లీష్ *[[విలియం ఆఫ్ సెన్స్]] (1180లో మరణించాడు), ఫ్రెంచ్ {{div col end}} == 13వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == {{Div col|colwidth=30em}} *[[ఆర్నోల్ఫో డి కాంబియో]] (c. 1240–1300/1310), ఇటాలియన్ *[[విల్లార్డ్ డి హోన్నెకోర్ట్]] (fl. 13వ c.), ఫ్రెంచ్ *[[రాబర్ట్ డి లుజార్చెస్]] (fl. 12వ చివరి - 13వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో.), ఫ్రెంచ్ *[[జీన్ డి ఓర్బైస్]] (c. 1175–1231), ఫ్రెంచ్ *[[రాడోవన్ (మాస్టర్)|రాడోవన్]] (fl. 13వ సి.), క్రొయేషియన్ {{div col end}} == 14వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == {{Div col|colwidth=30em}} *[[ఫిలిప్పో క్యాలెండారియో]] (మరణం 1355), వెనీషియన్ *[[జాకోపో సెలెగా]] (1386కి ముందు మరణించారు), ఇటాలియన్ *[[తాడియో గడ్డి]] (c. 1290–1366), ఫ్లోరెంటైన్ *[[జియోట్టో డి బాండోన్]] (c. 1267–1337), ఫ్లోరెంటైన్ *[[అనియో లోవ్రోవ్ జాడ్రానిన్]] (fl. మధ్య-14వ సి.), క్రొయేషియన్ *[[జురాజ్ లోవ్రోవ్ జడ్రానిన్]] (fl. 14వ సి.), క్రొయేషియన్ *[[హెన్రిచ్ పార్లర్]] (c. 1310–1371), జర్మన్ *[[జోహన్ పార్లర్]] (c. 1359–1405/6), బోహేమియన్ *[[పీటర్ పార్లర్]] (c. 1333–1399), బోహేమియన్ *[[వెన్జెల్ పార్లర్]] (c. 1360–1404), బోహేమియన్ {{div col end}} == 15వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == {{Div col|colwidth=30em}} *[[లియోన్ బాటిస్టా అల్బెర్టి]] (1404–1472), ఇటాలియన్ *[[ఆండ్రియా అలెస్సీ]] (1425–1505), డాల్మేషియన్ *[[మార్కో ఆండ్రిజిక్]] (c. 1470 – పోస్ట్-1507), డాల్మేషియన్ *[[డొనాటో బ్రమంటే]] (1444–1514), ఇటాలియన్ *[[ఫిలిప్పో బ్రూనెల్లెస్చి]] (1377–1446), ఇటాలియన్ *[[మౌరో కొడుస్సీ]] (1440–1504), ఇటాలియన్/వెనీషియన్ *[[అరిస్టోటెల్ ఫియోరవంతి]] (c. 1415 లేదా 1420 – c. 1486), ఇటాలియన్/రష్యన్ *[[నికోలో డి గియోవన్నీ ఫియోరెంటినో]] (1418–1506), ఇటాలియన్/డాల్మేషియన్ *[[జువాన్ గువాస్]] (c. 1430/1433 - c. 1496), స్పానిష్ *[[లూసియానో లారానా]] (c. 1420–1479), వెనీషియన్ *[[అన్నిబాలే మాగీ]] డెట్టో ''డా బస్సానో'' (fl. 1490లు), వెనీషియన్ *[[పాస్కోజే మిలిచెవిక్ మిహోవ్|పాస్కోజే మిలిచెవిక్]] (c. 1440–1516), క్రొయేషియన్ *[[మిచెలోజో మిచెలోజ్జి]] (1396–1472), ఇటాలియన్ *[[బెర్నార్డో రోసెల్లినో]] (1409–1464), ఇటాలియన్ *[[జార్జియో డా సెబెనికో]] (c. 1410–1473), వెనీషియన్ *[[జాకబ్ వాన్ థీనెన్]] (fl. 15వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో), ఫ్లెమిష్ *[[లియోనార్డో డా విన్సీ]] (1452–1519), ఇటాలియన్ {{div col end}} == 16వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == {{Div col|colwidth=30em}} *[[అబ్రమో కొలోర్ని]], (1544–1599), ఇటాలియన్-యూదు *[[ఆంటోనియో అబ్బొండి]] (fl. ప్రారంభ 16వ శతాబ్దం.), ఇటాలియన్ *[[గలేజ్జో అలెస్సీ]] (1512–1572), ఇటాలియన్ *[[బార్టోలోమియో అమ్మనాటి]] (1511–1592), ఇటాలియన్ *[[మైఖేలాంజెలో| మైఖేలాంజెలో బునారోటి]] (1475–1564), ఇటాలియన్ *[[గిరోలామో కాసర్]] (c. 1520 – c. 1592), మాల్టీస్ *[[విట్టోరియో కాసర్]] (c. 1550 – c. 1609), మాల్టీస్ *[[గుగ్లియెల్మో డీ గ్రిగి]] (1485–1550), ఇటాలియన్ *[[నికోలస్ గ్రోమాన్]] (1500–1566), జర్మన్ *[[జువాన్ డి హెర్రెరా]] (1530–1597), స్పానిష్ *[[ఆడమ్ క్రాఫ్ట్]] (1460–1509), జర్మన్ *[[ఫ్రాన్సెస్కో లాపరెల్లి]] (1521–1570), ఇటాలియన్ *[[పిర్రో లిగోరియో]] (1512–1583), ఇటాలియన్ *[[ఫిలిబర్ట్ డి ఎల్ ఓర్మే]] (1514–1570), ఫ్రెంచ్ *[[గియోవన్నీ మెజెంటా]] (1565–1635), ఇటాలియన్ *[[హాన్స్ హెండ్రిక్ వాన్ పేస్చెన్]] (c. 1510–1582), ఫ్లెమిష్ *[[ఆండ్రియా పల్లాడియో]] (1508–1580), ఇటాలియన్ *[[ఆంటోనియో డా సంగల్లో ది ఎల్డర్]] (c. 1453–1534), ఇటాలియన్ *[[ఆంటోనియో డా సంగల్లో ది యంగర్]] (1484–1546), ఇటాలియన్ *[[మిచెల్ సమ్మిచెలి]] (1484–1559), వెనీషియన్ *[[రాఫెల్లో శాంటి]] (రాఫెల్) (1483–1520), ఇటాలియన్ *[[విన్సెంజో స్కామోజీ]] (1548–1616), ఇటాలియన్ *[[సెబాస్టియానో సెర్లియో]] (1475–1554), ఇటాలియన్ *[[కోకా మిమర్ సినాన్ అఘా]] (1489–1588), ఒట్టోమన్ క్రిస్టియన్ టర్క్ *[[ఫ్రెడ్రిక్ సుస్ట్రిస్]] (1540–1599), ఇటాలియన్/డచ్ *[[లాంబెర్ట్ సుస్ట్రిస్]] (1518–1584), డచ్ *[[పెల్లెగ్రినో టిబాల్డి]] (1527–1596), ఇటాలియన్ *[[జార్జియో వాసరి]] (1511–1574), ఇటాలియన్ *[[గియాకోమో బరోజీ డా విగ్నోలా]] (1507–1573), ఇటాలియన్ *[[పోస్ట్నిక్ యాకోవ్లెవ్]] (fl. మధ్య-16వ సి.), రష్యన్ {{div col end}} == 17వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == {{Div col|colwidth=30em}} *[[గియాన్ లోరెంజో బెర్నిని]] (1598–1680), ఇటాలియన్ *[[ఫ్రాన్సెస్కో బోరోమిని]] (1599–1667), ఇటాలియన్ *[[ఉస్తాద్ అహ్మద్ లహౌరి]] (fl. 17వ సి.), భారతీయుడు *[[జాకబ్ వాన్ కాంపెన్]] (1596–1657), డచ్ *[[పియట్రో డా కోర్టోనా]] (1596/1597–1669), ఇటాలియన్ *[[జాన్ జిగ్మంట్ డీబెల్]] (c. 1685–1752), జర్మన్ *[[జోహన్ డియంట్‌జెన్‌హోఫర్]] (1663–1726), జర్మన్ *[[లియోన్‌హార్డ్ డైంట్‌జెన్‌హోఫర్]] (1660–1707), జర్మన్ *[[తుమాస్ డింగ్లీ]] (1591–1666), మాల్టీస్ *[[లియోపోల్డ్ డురాండ్]] (1666–1746), ఫ్రెంచ్ *[[పియట్రో పాలో ఫ్లోరియాని]] (1585–1638), ఇటాలియన్ *[[లోరెంజో గాఫా]] (1639–1703), మాల్టీస్ *[[గ్వారినో గ్వారిని]] (1624–1683), ఇటాలియన్ *[[జూల్స్ హార్డౌయిన్ మాన్సార్ట్|జూల్స్ హార్డౌయిన్-మాన్సార్ట్]] (1646–1708), ఫ్రెంచ్ *[[ఎలియాస్ హోల్]] (1573–1646), జర్మన్ *[[ఇనిగో జోన్స్]] (1573–1652), ఇంగ్లీష్ *[[లూయిస్ లే వా]] (1612–1670), ఫ్రెంచ్ *[[బల్దస్సార్ లాంగ్‌హెనా]] (1598–1682), ఇటాలియన్ *[[కార్లో మాడెర్నో]] (1556–1629), ఇటాలియన్ *[[ఫ్రాంకోయిస్ మాన్సార్ట్]] (1598–1666), ఫ్రెంచ్ *[[జోహాన్ ఆర్నాల్డ్ నెరింగ్]] (సుమారు 1659?–1695), జర్మన్ *[[ఫ్రాన్సిస్కో ఆంటోనియో పిచియాట్టి]] (1619–1694), ఇటాలియన్ *[[మాథ్యూస్ డేనియల్ పోపెల్మాన్]] (1662–1736), జర్మన్ *[[కార్లో రైనాల్డి]] (1611–1691), ఇటాలియన్ *[[ఆండ్రియాస్ ష్లుటర్]] (సుమారు 1659–1714), జర్మన్ *[[నికోడెమస్ టెస్సిన్ ది యంగర్]] (1654–1728), స్వీడిష్ *[[జాన్ వెబ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జాన్ వెబ్]] (1611–1672), ఇంగ్లీష్ *[[ఎలిజబెత్ విల్బ్రహం|ఎలిజబెత్ మైట్టన్ విల్బ్రహం]] (1632–1705), ఇంగ్లీష్ *[[క్రిస్టోఫర్ రెన్]] (1632–1723), ఇంగ్లీష్ {{div col end}} == 18వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == {{Div col|colwidth=30em}} *[[రాబర్ట్ ఆడమ్]] (1728–1792), స్కాటిష్ *[[విలియం ఆడమ్ (వాస్తుశిల్పి)|విలియం ఆడమ్]] (1689–1748), స్కాటిష్ *[[కాస్మాస్ డామియన్ అసమ్]] (1686–1739), జర్మన్ *[[ఎగిడ్ క్విరిన్ అసమ్]] (1692–1750), జర్మన్ *[[జోసెఫ్ బోనోమి ది ఎల్డర్]] (1739–1808), ఇటాలియన్ *[[ఎటిఎన్నే-లూయిస్ బౌలీ|ఎటిఎన్నే-లూయిస్ బౌలీ]] (1728–1799) *[[విలియం బక్లాండ్ (వాస్తుశిల్పి)|విలియం బక్లాండ్]] (1734–1774), ఇంగ్లీష్/అమెరికన్ *[[కోలెన్ కాంప్‌బెల్]] (1676–1729), స్కాటిష్ *[[జాన్ కార్ ఆఫ్ యార్క్]] (1723–1807), ఇంగ్లీష్ *[[రిచర్డ్ కాసెల్స్]] (1690–1751), జర్మన్ *[[విలియం చాంబర్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|విలియం చాంబర్స్]] (1723–1796), స్వీడిష్/స్కాటిష్ *[[ఫ్రాంకోయిస్ డి కువిల్లీస్]] (1695–1768), నెదర్లాండ్/జర్మన్ *[[క్రిస్టోఫ్ డైంట్‌జెన్‌హోఫర్]] (1655–1722), జర్మన్ *[[కిలియన్ ఇగ్నాజ్ డైంట్‌జెన్‌హోఫర్]] (1689–1751), జర్మన్ *[[లారెంట్-బెనోయిట్ డెవెజ్]] (1731–1812), నెదర్లాండ్ *[[జాన్ డగ్లస్ (స్కాటిష్ ఆర్కిటెక్ట్)|జాన్ డగ్లస్]] (c. 1709–1788), స్కాటిష్ *[[నికోలాయ్ ఈగ్ట్‌వెడ్]] (1701–1754), డానిష్ *[[జోహాన్ బెర్న్‌హార్డ్ ఫిషర్ వాన్ ఎర్లాచ్]] (1656–1723), ఆస్ట్రియన్ *[[జోహాన్ మైఖేల్ ఫిషర్]] (1692–1766), జర్మన్ *[[పియరీ ఫ్రాంకోయిస్ లియోనార్డ్ ఫోంటైన్]] (1762–1853), ఫ్రెంచ్ *[[ఆంజ్-జాక్వెస్ గాబ్రియేల్]] (1698–1782), ఫ్రెంచ్ *[[అలెశాండ్రో గెలీలీ]] (1691–1737), ఇటాలియన్ *[[జాన్ గ్విన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జాన్ గ్విన్]] (1713–1786), ఇంగ్లీష్ *[[అబ్రహం హార్గ్రేవ్]] (1755–1808), ఇంగ్లీష్/ఐరిష్ *[[పీటర్ హారిసన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|పీటర్ హారిసన్]] (1716–1775), అమెరికన్ *[[నికోలస్ హాక్స్మూర్]] (1661–1736), ఇంగ్లీష్ *[[జోహాన్ లుకాస్ వాన్ హిల్డెబ్రాండ్ట్]] (1668–1745), ఆస్ట్రియన్ *[[జేమ్స్ హోబన్]] (1755–1831), ఐరిష్/అమెరికన్ *[[జాన్ హచిసన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జాన్ హచిసన్]], స్కాటిష్ *[[థామస్ ఐవరీ]] (1709–1779), ఇంగ్లీష్ *[[నికోలస్-హెన్రీ జార్డిన్]] (1720–1799), ఫ్రెంచ్ (డెన్మార్క్‌లో) *[[థామస్ జెఫెర్సన్]] (1743–1826), అమెరికన్ *[[రిచర్డ్ జుప్]] (1728–1799), ఇంగ్లీష్ *[[ఫిలిప్పో జువర్రా]] (1678–1736), ఇటాలియన్ *[[క్రిస్టోఫర్ కెంప్‌స్టర్]] (1627–1715), ఇంగ్లీష్ *[[విలియం కెంట్]] (1685–1748), ఇంగ్లీష్ *[[బెంజమిన్ లాట్రోబ్]] (1764–1820), ఇంగ్లీష్/అమెరికన్ *[[క్లాడ్-నికోలస్ లెడౌక్స్]] (1736–1806), ఫ్రెంచ్ *[[గియాకోమో లియోని]] (1686–1746), ఇటాలియన్ *[[జోసెఫ్ క్రిస్టియన్ లిల్లీ]] (1760–1827), డానిష్ *[[జోహాన్ ఫ్రెడరిక్ లుడ్విగ్]] (జోవో ఫ్రెడెరికో లుడోవిస్) (1673–1752), జర్మన్ *[[జార్జియో మస్సారి]] (1687–1766), ఇటాలియన్ *[[జోసెఫ్ ముంగ్గెనాస్ట్]] (1680–1741), ఆస్ట్రియన్ *[[రాబర్ట్ మైల్నే (ఆర్కిటెక్ట్)|రాబర్ట్ మైల్నే]] (1733–1811), స్కాటిష్ *[[ఇవాన్ ఫ్యోడోరోవిచ్ మిచురిన్]] (1700–1763), రష్యన్ *[[బాల్తసర్ న్యూమాన్]] (c. 1687–1733), జర్మన్ *[[మాటెస్ విసెంటె డి ఒలివేరా]] (1706–86), పోర్చుగీస్ *[[గియోవన్నీ పాలో పన్నిని]] (1691–1765), ఇటాలియన్ *[[ఎడ్వర్డ్ లోవెట్ పియర్స్]] (1699–1733), ఐరిష్ *[[చార్లెస్ పెర్సియర్]] (1764–1838), ఫ్రెంచ్ *[[గియుసేప్ పియర్మరిని]] (1734–1808), ఇటాలియన్ *[[పాలో పోసి]] (1708–1776), ఇటాలియన్ *[[జాకోబ్ ప్రాండ్‌టౌర్]] (1660–1726), ఆస్ట్రియన్ *[[గియాకోమో క్వారెంఘి]] (1744–1817), ఇటాలియన్/రష్యన్ *[[జోసెఫ్-జాక్వెస్ రామీ]] (1764–1842), ఇటాలియన్ *[[బార్టోలోమియో రాస్ట్రెల్లి]] (1700–1771), ఇటాలియన్/రష్యన్ *[[చార్లెస్ రిబార్ట్]] (fl. 1776–1783), ఫ్రెంచ్ *[[ఆంటోనియో రినాల్డి (ఆర్కిటెక్ట్)|ఆంటోనియో రినాల్డి]] (c. 1710–1794), ఇటాలియన్ *[[నికోలా సాల్వి]] (1697–1751), ఇటాలియన్ *[[థామస్ శాండ్‌బై]] (1721–1798), ఇంగ్లీష్ *[[జాన్ బ్లాజెజ్ శాంటిని-ఐచెల్]] (1677–1723), ఆస్ట్రియన్/చెక్ *[[మైఖేల్ సీర్లెస్]] (1750–1813), ఇంగ్లీష్ *[[జాక్వెస్-జర్మైన్ సౌఫ్‌లాట్]] (1713–1780), ఫ్రెంచ్ *[[మాన్యుల్ కెటానో డి సౌసా]] (1738–1802), పోర్చుగీస్ *[[విలియం థోర్న్టన్]] (1759–1828), ఇంగ్లీష్/అమెరికన్ *[[లౌరిట్జ్ డి తురా]] (1706–1759), డానిష్ *[[మేరీ టౌన్లీ (ఆర్కిటెక్ట్)|మేరీ టౌన్లీ]] (1753–1839), ఇంగ్లీష్ *[[డొమెనికో ట్రెజ్జిని]] (1670–1734), స్విస్/ఇటాలియన్ *[[జాన్ వాన్‌బ్రగ్]] (1664–1726), ఇంగ్లీష్ *[[లుయిగి వాన్‌విటెల్లి]] (1700–1773), ఇటాలియన్ *[[బెర్నార్డో విట్టోన్]] (1704–1770), ఇటాలియన్ *[[జాన్ వుడ్, ది ఎల్డర్]] (1704–1754), ఇంగ్లీష్ *[[జాన్ వుడ్, ది యంగర్]] (1728–1782), ఇంగ్లీష్ *[[జేమ్స్ వ్యాట్]] (1746–1813), ఇంగ్లీష్ *[[డొమినికస్ జిమ్మెర్మాన్]] (1685–1766), జర్మన్ {{div col end}} == 19వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == === ఎ-ఎం === {{Div col|colwidth=30em}} *[[డాంక్మార్ అడ్లర్]] (1844–1900), అమెరికన్ *[[ఫ్రాంక్ షేవర్ అల్లెన్]] (1860–1934), అమెరికన్ *[[హెన్రీ ఆస్టిన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|హెన్రీ ఆస్టిన్]] (1804–1891), అమెరికన్ *[[ఆల్ఫోన్స్ బాలాట్]] (1819–1895), బెల్జియన్ *[[విలియం స్విండెన్ బార్బర్]] (1832–1908), ఇంగ్లీష్ *సర్ [[చార్లెస్ బారీ]] (1795–1860), ఇంగ్లీష్ *[[చార్లెస్ బారీ జూనియర్]] (1823–1900), ఇంగ్లీష్ *[[ఎడ్వర్డ్ మిడిల్టన్ బారీ]] (1830–1880), ఇంగ్లీష్ *[[ఫ్రెడెరిక్ అగస్టే బార్తోల్డి]] (1834–1904), ఫ్రెంచ్ *[[కార్లో బాస్సి]] (1807–1856), ఇటాలియన్ *[[ఆషర్ బెంజమిన్]] (1773–1845), అమెరికన్ *[[హెండ్రిక్ బెయార్ట్]] (1823–1894), బెల్జియన్ *[[చార్లెస్ బికెల్]] (1852–1921), అమెరికన్ *[[జోసెఫ్ బ్లిక్]] (1867–1947), అమెరికన్ *[[ఎడ్వర్డ్ బ్లోర్]] (1787–1879), ఇంగ్లీష్ *[[కామిల్లో బోయిటో]] (1836–1914), ఇటాలియన్ *[[ఇగ్నేషియస్ బోనోమి]] (1787–1870), ఇంగ్లీష్ *[[ఫెర్డినాండో బోన్సిగ్నోర్]] (1760–1843), ఇటాలియన్ *[[రాబర్ట్ న్యూటన్ బ్రీజీ|ఆర్. న్యూటన్ బ్రీజీ]] (1851–1929), అమెరికన్ *[[గ్రిడ్లీ జేమ్స్ ఫాక్స్ బ్రయంట్]] (1816–1899), అమెరికన్ *[[డేవిడ్ బ్రైస్]] (1803–1876), స్కాటిష్ *[[అలెగ్జాండర్ బుగార్స్కీ]] (1835–1891), సెర్బియన్ *[[చార్లెస్ బుల్ఫించ్]] (1763–1844), అమెరికన్ *[[విలియం బర్గెస్]] (1827–1881), ఇంగ్లీష్ *[[విలియం బర్న్]] (1789–1870), స్కాటిష్ *[[డెసిమస్ బర్టన్]] (1800–1881), ఇంగ్లీష్ *[[జె. క్లీవ్‌ల్యాండ్ కాడీ]] (1837–1919), అమెరికన్ *[[కారెరే మరియు హేస్టింగ్స్]] (1885–1929), అమెరికన్ *[[సీజర్ కాస్టెల్లాని]] (1905లో మరణించారు), మాల్టీస్ *[[బాసిల్ చాంప్నీస్]] (1842–1935), ఇంగ్లీష్ *[[ఎడ్వర్డ్ క్లార్క్ (ఆర్కిటెక్ట్)|ఎడ్వర్డ్ క్లార్క్]] (1822–1902), అమెరికన్ *[[అడాల్ఫ్ క్లస్]] (1825–1905), అమెరికన్ *[[ఎస్. ఎన్. కుక్]] (1882–1964), ఇంగ్లీష్ *[[లూయిస్ క్యూబిట్]] (1799–1883), ఇంగ్లీష్ *[[థామస్ క్యూబిట్]] (1788–1855), ఇంగ్లీష్ *[[పియరీ క్యూపర్స్]] (1827–1921), డచ్ *[[అలెగ్జాండర్ జాక్సన్ డేవిస్]] (1803–1892), అమెరికన్ *[[జార్జ్ డెవే]] (1820–1886), ఇంగ్లీష్ *[[జాన్ డాబ్సన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జాన్ డాబ్సన్]] (1787–1865), ఇంగ్లీష్ *[[థామస్ లెవర్టన్ డోనాల్డ్‌సన్]] (1795–1885), ఇంగ్లీష్ *[[హెన్రీ ఎంగెల్బర్ట్]] (1826–1901), అమెరికన్ *[[కోల్యు ఫిచెటో]] (1800–1881), బల్గేరియన్ *[[జార్జ్ ఎ. ఫ్రెడరిక్]] (1842–1924), అమెరికన్ *[[వాట్సన్ ఫోథర్‌గిల్]] (1841–1928), ఇంగ్లీష్ *[[జేమ్స్ ఫౌలర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జేమ్స్ ఫౌలర్]] (1828–1892), ఇంగ్లీష్ *[[థామస్ ఫుల్లర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|థామస్ ఫుల్లర్]] (1823–1898), కెనడియన్ *[[ఫ్రాంక్ ఫర్నెస్]] (1839–1912), అమెరికన్ *[[చార్లెస్ గార్నియర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|చార్లెస్ గార్నియర్]] (1825–1898), ఫ్రెంచ్ *[[ఫ్రెడ్రిచ్ వాన్ గార్ట్నర్]] (1791–1847), జర్మన్ *[[ఎడ్వర్డ్ విలియం గాడ్విన్]] (1833–1886), ఇంగ్లీష్ *[[జార్జ్ ఎనోచ్ గ్రేసన్]] (1833–1912), ఇంగ్లీష్ *[[సామ్యూల్ హన్నాఫోర్డ్]] (1835–1911), అమెరికన్ *[[థియోఫిల్ హాన్సెన్]] (1813–1891), డానిష్/ఆస్ట్రియన్ *[[ఫిలిప్ హార్డ్‌విక్]] (1792–1870), ఇంగ్లీష్ *[[ఫిలిప్ చార్లెస్ హార్డ్‌విక్]] (1822–1892), ఇంగ్లీష్ *[[విలియం అలెగ్జాండర్ హార్వే]] (1874–1951), ఇంగ్లీష్ *[[థామస్ హేస్టింగ్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|థామస్ హేస్టింగ్స్]] (1860–1929), అమెరికన్ *[[సోఫియా హేడెన్]] (1868–1953), అమెరికన్ *[[విక్టర్ హోర్టా]] (1861–1947), బెల్జియన్ *[[విలియం హోస్కింగ్]] FSA (1800–1861), ఇంగ్లీష్ *[[హెన్రిచ్ హబ్ష్]] (1795–1863), జర్మన్ *[[సామ్యూల్ హకెల్]] (1858–1917), అమెరికన్ *[[రిచర్డ్ హంట్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రిచర్డ్ హంట్]] (1827–1895), అమెరికన్ *[[బెన్నో జాన్సెన్]] (1874–1964), అమెరికన్ *[[గియుసేప్ జప్పెల్లి]] (1783–1852), ఇటాలియన్ *[[విలియం లెబారన్ జెన్నీ]] (1832–1907), అమెరికన్ *సర్ [[హోరేస్ జోన్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|హోరేస్ జోన్స్]] (1819–1887), ఇంగ్లీష్ *[[ఎమిలిజన్ జోసిమోవిచ్]] (1823–1897), సెర్బియన్ *[[అబ్దుల్లా ఖాన్]] (fl. 1810–1850), పర్షియన్ *[[లియో వాన్ క్లెన్జ్]] (1784–1864), జర్మన్ *[[జాన్ ఎ. బి. కోచ్]] (1845–1928), ఆస్ట్రేలియన్ *[[హెన్రీ లాబ్రౌస్ట్]] (1801–1875), ఫ్రెంచ్ *[[బార్తెలెమీ లాఫోన్]] (1769–1820), అమెరికన్ *[[రిచర్డ్ లేన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రిచర్డ్ లేన్]] (1795–1880), ఇంగ్లీష్ *[[బెంజమిన్ హెన్రీ లాట్రోబ్]] (1764–1820), అమెరికన్ *[[రాబర్ట్ లాసన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రాబర్ట్ లాసన్]] (1833–1902), న్యూజిలాండ్ దేశస్థుడు *[[హెన్రీ సింప్సన్ లెగ్]] (1832–1906), ఇంగ్లీష్ *[[చార్లెస్ ఎఫ్. లెంబ్కే]] (1865–1925), అమెరికన్ *[[జోసెఫ్ క్రిస్టియన్ లిల్లీ]] (1760–1827), డానిష్ *[[అలెగ్జాండర్ వాడ్స్‌వర్త్ లాంగ్‌ఫెలో జూనియర్]] (1854–1934), అమెరికన్ *[[సారా లోష్]] (1785–1853), ఇంగ్లీష్ *[[రిచర్డ్ లూకే]] (1829–1879), జర్మన్ *[[చార్లెస్-ఫ్రాంకోయిస్ మందర్]] (1757–1844), ఫ్రెంచ్ *[[చార్లెస్ ఫోలెన్ మెక్‌కిమ్]] (1847–1909), అమెరికన్ *[[సామ్యూల్ మెక్‌ఇంటైర్]] (1757–1811), అమెరికన్ *[[ఎన్రికో మార్కోని]] (1792–1863), ఇటాలియన్ *[[లియాండ్రో మార్కోని]] (1834–1919), పోలిష్ *[[ఆస్కార్ మార్మోరెక్]] (1863–1909), ఆస్ట్రో-హంగేరియన్ *[[ఫ్రెడరిక్ మార్రబుల్]] (1819–1872), ఇంగ్లీష్ *[[రాబర్ట్ మిల్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రాబర్ట్ మిల్స్]] (1781–1855), అమెరికన్ *[[జోసెఫ్ మోకర్]] (1835–1899), బోహేమియన్ *[[ఆగస్టే డి మోంట్‌ఫెరాండ్]] (1786–1858), ఫ్రెంచ్ *[[జూలియా మోర్గాన్]] (1872–1957), అమెరికన్ *[[విలియం మోరిస్]] (1834–1906), ఇంగ్లీష్ *[[ఆల్ఫ్రెడ్ బి. ముల్లెట్]] (1834–1890), అమెరికన్ {{div col end}} === ఎన్-జి === {{Div col|colwidth=30em}} * [[జాన్ నాష్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జాన్ నాష్]] (1752–1835), ఇంగ్లీష్ *[[అటనాసిజే నికోలిక్]] (1803–1882), సెర్బియన్ *[[జోసెఫ్ మరియా ఓల్బ్రిచ్]] (1867–1908), ఆస్ట్రియన్ *[[ఫ్రెడరిక్ లా ఓల్మ్‌స్టెడ్]] (1822–1903), అమెరికన్ *[[ఫ్రెడరిక్ జె. ఓస్టర్లింగ్]] (1865–1934), అమెరికన్ *[[ఎడ్వర్డ్ గ్రాహం పాలే]] (1823–1895), ఇంగ్లీష్ *[[అలెగ్జాండర్ పారిస్]] (1780–1852), అమెరికన్ *[[జోసెఫ్ పాక్స్టన్]] (1803–1865), ఇంగ్లీష్ *[[జాన్ వోర్న్‌హామ్ పెన్‌ఫోల్డ్]] (1828–1909), ఇంగ్లీష్ *[[జేమ్స్ పెన్నెథోర్న్|సర్ జేమ్స్ పెన్నెథోర్న్]], ఇంగ్లీష్ *[[ఫ్రాన్సిస్ పెన్రోస్]] (1817–1903), ఇంగ్లీష్ *[[ఫ్రెడ్రిక్ లుడ్విగ్ పెర్సియస్]] (1803–1845), జర్మన్ *[[ఫ్రాన్సిస్ పెట్రే]] (1847–1918), న్యూజిలాండ్ *[[ఆల్బర్ట్ ప్రెట్జింగర్]] (జననం 1863, మరణ తేదీ తెలియదు), అమెరికన్ *[[విలియం లైట్‌ఫుట్ ప్రైస్]] (1855–1916), అమెరికన్ *[[అగస్టస్ పుగిన్]] (1812–1852), ఇంగ్లీష్ *[[E. W. పుగిన్]] (1834–1875), ఇంగ్లీష్ *[[పీటర్ పాల్ పుగిన్]] (1851–1904), ఇంగ్లీష్ *[[జోసెఫ్-జాక్వెస్ రామీ]] (1764–1842), ఫ్రెంచ్ *[[చార్లెస్ రీడ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|చార్లెస్ రీడ్]] (1814–1859), ఇంగ్లీష్ *[[చార్లెస్ రీవ్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|చార్లెస్ రీవ్స్]] (1815–1866), ఇంగ్లీష్ *[[జేమ్స్ రెన్విక్ జూనియర్]] (1818–1895), అమెరికన్ *[[హెన్రీ హాబ్సన్ రిచర్డ్‌సన్]] (1838–1886), అమెరికన్ *[[థామస్ రిక్‌మాన్]] (1776–1841), ఇంగ్లీష్ *[[ఎడ్వర్డ్ రీడెల్]] (1813–1885), జర్మన్ *[[ఆంటోనియో రివాస్ మెర్కాడో]] (1853–1927), మెక్సికన్ *[[రాబర్ట్ ఎస్. రోష్లాబ్]] (1843–1923), అమెరికన్ *[[యెషయా రోజర్స్]] (1800–1869), అమెరికన్ *[[జాన్ వెల్‌బోర్న్ రూట్|జాన్ రూట్]] (1850–1891), అమెరికన్ *[[కార్లో రోస్సీ (ఆర్కిటెక్ట్)|కార్లో రోస్సీ]] (1775–1849), ఇటాలియన్/రష్యన్ *[[ఆర్కిమెడిస్ రస్సెల్]] (1840–1915), అమెరికన్ *[[ఆక్టేవ్ వాన్ రిసెల్బెర్గే]] (1855–1929), బెల్జియన్ *[[జాన్ హోల్లోవే సాండర్స్]] (1825–1884), ఇంగ్లీష్ *[[ఫ్రెడరిక్ సి. సౌర్]] (1860–1942), జర్మన్/అమెరికన్ *[[జార్జ్ గిల్బర్ట్ స్కాట్]] (1811–1878), ఇంగ్లీష్ *[[జార్జ్ గిల్బర్ట్ స్కాట్ జూనియర్]] (1839–1897), ఇంగ్లీష్ *[[కార్ల్ ఫ్రెడరిక్ షింకెల్]] (1781–1841), జర్మన్ *[[గాట్‌ఫ్రైడ్ సెంపర్]] (1803–1879), జర్మన్ *[[ఎడ్మండ్ షార్ప్]] (1809–1877), ఇంగ్లీష్ *[[జోసెఫ్ లైమాన్ సిల్స్బీ]] (1848–1913), అమెరికన్ *[[జాకబ్ స్నైడర్]] (1823–1890), అమెరికన్ *[[జాన్ సోనే]] (1848–1913), అమెరికన్ *[[ఆగస్టు సోలర్]] (1805–1853), జర్మన్ *[[వాసిలీ పి. స్టాసోవ్]] (1769–1848), రష్యన్ *[[జె. జె. స్టీవెన్సన్]] (1831–1908), స్కాటిష్ *[[హెన్రిచ్ స్ట్రాక్]] (1805–1880), జర్మన్ *[[జార్జ్ ఎడ్మండ్ స్ట్రీట్]] (1824–1881), ఇంగ్లీష్ *[[విలియం స్ట్రిక్‌ల్యాండ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|విలియం స్ట్రిక్‌ల్యాండ్]] (1788–1854), అమెరికన్ *[[ఫ్రెడ్రిక్ ఆగస్టు స్టూలర్]] (1800–1865), జర్మన్ *[[లూయిస్ సుల్లివన్]] (1856–1924), అమెరికన్ *[[హెన్రీ టానర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|హెన్రీ టానర్]] (1849–1935), ఇంగ్లీష్ *[[థామస్ అలెగ్జాండర్ టెఫ్ట్]] (1826–1859), అమెరికన్ *[[థామస్ టెల్ఫోర్డ్]] (1757–1834), స్కాటిష్ *[[సామ్యూల్ సాండర్స్ ట్యూలాన్]] (1812–1873), ఇంగ్లీష్ *[[కాన్స్టాంటిన్ థాన్|కాన్స్టాంటైన్ ఆండ్రీవిచ్ టన్]] (1794–1881), రష్యన్ *[[క్లైర్ టిస్సూర్]] (1827–1896), ఫ్రెంచ్ *[[ఇథియేల్ టౌన్]] (1784–1844), అమెరికన్ *[[సిల్వానస్ ట్రెవైల్]] (1851–1903), ఇంగ్లీష్ *[[విలియం టబ్బీ]] (1858–1944), అమెరికన్ *[[రిచర్డ్ అప్జాన్]] (1802–1878), ఇంగ్లీష్/అమెరికన్ *[[కాల్వర్ట్ వోక్స్]] (1824–1925), ఇంగ్లీష్/అమెరికన్ *[[యూజీన్ వయోలెట్-లె-డక్]] (1814–1879), ఫ్రెంచ్ *[[ఒట్టో వాగ్నర్]] (1841–1918), ఆస్ట్రియన్ *[[థామస్ యు. వాల్టర్]] (1804–1887), అమెరికన్ *[[ఆల్ఫ్రెడ్ వాటర్‌హౌస్]] (1830–1905), ఇంగ్లీష్ *[[జార్జ్ వెబ్‌స్టర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జార్జ్ వెబ్‌స్టర్]] (1797–1864), ఇంగ్లీష్ *[[జాన్ డాడ్స్లీ వెబ్‌స్టర్]] (1840–1913), ఇంగ్లీష్ *[[స్టాన్‌ఫోర్డ్ వైట్]] (1853–1906), అమెరికన్ *[[విలియం విల్కిన్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|విలియం విల్కిన్స్]] (1778–1839), ఇంగ్లీష్ *[[ఫ్రెడరిక్ క్లార్క్ విథర్స్]] (1828–1901), ఇంగ్లీష్/అమెరికన్ *[[విలియం హాల్సే వుడ్]] (1855–1897), అమెరికన్ *[[థామస్ వర్తింగ్టన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|థామస్ వర్తింగ్టన్]] (1826–1909), ఇంగ్లీష్ *[[థామస్ హెన్రీ వ్యాట్]] (1807–1880), ఐరిష్/ఇంగ్లీష్ *[[ఎడ్వర్డ్ అలెగ్జాండర్ Wyon]] (1842–1872), ఇంగ్లీష్ *[[అమ్మీ బి. యంగ్]] (1798–1874), అమెరికన్ *[[హడ్జి-నీమర్|నికోలా జివ్కోవిక్]] (1792–1870), సెర్బియన్ {{div col end}} == 20వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == === ఎ-సి === {{Div col|colwidth=30em}} *[[ఆల్వార్ ఆల్టో]] (1898–1976), ఫిన్లాండ్ *[[మాక్స్ అబ్రమోవిట్జ్]] (1908–2004), US *[[డేవిడ్ అడ్లర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|డేవిడ్ అడ్లర్]] (1882–1949), US *[[గెరార్డ్ పీటర్ అడాల్ఫ్స్]] (1898–1968), డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ *[[చార్లెస్ ఎన్. అగ్రీ]] (1897–1982), డెట్రాయిట్, మిచిగాన్, US *[[వాల్టర్ డబ్ల్యూ. అహ్ల్ష్లాగర్]] (1887–1965), US *[[ఫ్రాంకో అల్బిని]] (1905–1977), ఇటలీ *[[క్రిస్టోఫర్ అలెగ్జాండర్]] (1936–2022), ఆస్ట్రియా *[[టాడో ఆండో]] (జననం 1941), జపాన్ *[[పాల్ ఆండ్రూ]] (1938–2018), ఫ్రాన్స్ *[[ఎడ్మండ్ అన్స్కోంబ్]] (1874–1948), న్యూజిలాండ్ *[[మిలన్ ఆంటోనోవిక్]] (1850–1929) *[[సియా అర్మాజాని]] (1939–2020), ఇరాన్ *[[రాల్ డి అర్మాస్]] (జననం 1941), క్యూబా *[[జోవో బాటిస్టా విలనోవా ఆర్టిగాస్]] (1915–1985), బ్రెజిల్ *[[హిషామ్ ఎన్. అష్కౌరి]] (జననం 1948), US *[[చార్లెస్ హెర్బర్ట్ అస్లిన్]] (1893–1959), UK *[[గున్నార్ అస్ప్లండ్]] (1885–1940), స్వీడన్ *[[ఇయాన్ అథ్ఫీల్డ్]] (1940–2015), న్యూజిలాండ్ *[[ఫ్రిట్జ్ ఆయర్]] (జననం 1933), జర్మనీ *[[గే ఔలెంటి]] (1927–2012), ఇటలీ *[[కార్లో అమోనినో]] (1926–2010), ఇటలీ *[[రఫిక్ ఆజం]], బంగ్లాదేశ్ *[[లారీ బేకర్]] (1917–2007), UK/భారతదేశం *[[సిక్స్టో డ్యూరాన్ బాలెన్]] (1921–2016), US *[[లీనా బో బార్డి]] (1914–1992), ఇటలీ/బ్రెజిల్ *[[ఎడ్వర్డ్ లారాబీ బార్న్స్]] (1915–2004), US *[[హోవార్డ్ ఆర్. బార్]] (1910–2002), US *[[లూయిస్ బారాగన్]] (1902–1988), మెక్సికో *[[ఫ్రెడ్ బాసెట్టి]] (1917–2013), US *[[గ్యారీ బావర్‌స్టాక్]] (జననం 1949), ఆస్ట్రేలియా *[[జెఫ్రీ బావా]] (1919–2003), శ్రీలంక *[[ఇసోబెల్ హాగ్ కెర్ బీటీ]] (1900–1970), UK *[[వెల్టన్ బెకెట్]] (1902–1969), US *[[క్లాడ్ బీల్మాన్]] (1883–1963), US *[[అడాల్ఫ్ బెహ్నే]] (1885–1948), జర్మనీ *[[పీటర్ బెహ్రెన్స్]] (1868–1940), జర్మనీ *[[పియట్రో బెల్లుస్చి]] (1899–1994), US *[[మోర్డెచాయ్ బెన్‌షెమెష్]] (1911–1993), ఆస్ట్రేలియా *[[హెండ్రిక్ పెట్రస్ బెర్లేజ్]] (1856–1934), నెదర్లాండ్స్ *[[సిగ్వాల్డ్ బెర్గ్]] (1894–1985), US *[[ఆంటోనియో బిల్బావో లా వియెజా]] (1892–1980), అర్జెంటీనా *[[టైటస్ డి బోబులా]] (1878–1961) *[[రికార్డో బోఫిల్]] (1939–2022), స్పెయిన్ *[[ఓరియోల్ బోహిగాస్]] (1925–2021), స్పెయిన్ *[[గాట్‌ఫ్రైడ్ బోమ్]] (1920–2021), జర్మనీ *[[జె. మాక్స్ బాండ్ Jr.]] (1935–2009), US *[[దరియుష్ బోర్బోర్]] (జననం 1934), ఇరాన్ *[[మారియో బొట్టా]] (జననం 1943), స్విట్జర్లాండ్ *[[క్లాడ్ ఫాయెట్ బ్రాగ్డాన్]] (1866–1946), US *[[పీటర్ బ్రాన్స్‌గ్రోవ్|C.A. "పీటర్" బ్రాన్స్‌గ్రోవ్]] (1914–1966), టాంగన్యికా/టాంజానియా *[[మార్సెల్ బ్రూయర్]] (1902–1981), హంగేరీ *[[డెనిస్ స్కాట్ బ్రౌన్]] (1931), US *[[హాల్డోరా బ్రీమ్]] (1913–1993), ఐస్లాండ్ *[[గోర్డాన్ బన్‌షాఫ్ట్]] (1909–1990), US *[[జాన్ బర్గీ]] (జననం 1933), US *[[డేనియల్ బర్న్‌హామ్]] (1846–1912), US *[[శాంటియాగో కాలట్రావా]] (జననం 1951), స్పెయిన్ *[[పీటర్ కాల్థోర్ప్]] (జననం 1949), US *[[ఆల్బెర్టో కాంపో బేజా]] (జననం 1946), స్పెయిన్ *సర్ [[హ్యూ కాసన్]] (1910–1999), UK *[[జుడిత్ చాఫీ]] (1932–1998), US *[[జేమ్స్ చాప్మన్-టేలర్]] (1958–1978), UK/న్యూజిలాండ్ *[[ఎథెల్ చార్లెస్]] (1871–1962), UK *[[జార్జ్ ఫెర్రీరా చావెస్]] (1920–1982), పోర్చుగల్ *[[ఆన్ ఆర్. చైంట్రూయిల్]] (జననం 1947), యునైటెడ్ స్టేట్స్ *[[సెర్జ్ చెర్మాయెఫ్]] (1900–1996), చెచ్న్యా/UK *[[డేవిడ్ చిప్పర్‌ఫీల్డ్]] (జననం 1953), UK *[[వెల్స్ కోట్స్]] (1895–1958), UK/కెనడా *[[జోసెప్ ఆంటోని కోడెర్చ్]] (1913–1984), స్పెయిన్ *[[చార్లెస్ ఎ. కోఫీల్డ్]], US *[[కోల్‌మన్ కోకర్]] (జననం 1951), US *[[మేరీ కోల్టర్]] (1869–1958), US *[[పీటర్ కుక్ (ఆర్కిటెక్ట్)|పీటర్ కుక్]] (జననం 1936), UK *[[ఇసాడోర్ (ఇస్సీ) కోప్]] (1926–2003), కెనడా *[[లె కార్బుజియె]] (1887–1965), స్విట్జర్లాండ్/ఫ్రాన్స్ *[[ఎర్నెస్ట్ కార్మియర్]] (1885–1980), కెనడా *[[చార్లెస్ కొరియా]] (1930–2015), భారతదేశం *[[లూసియో కోస్టా]] (1902–1998), బ్రెజిల్ *[[రాల్ఫ్ ఆడమ్స్ క్రామ్]] (1863–1942), US *[[చార్లెస్ హోవార్డ్ క్రేన్]] (1885–1952), US *[[పాల్ ఫిలిప్ క్రెట్]] (1876–1945), ఫ్రాన్స్, US *[[లూయిస్ కర్టిస్]] (1865–1924), US *[[కిర్ట్‌ల్యాండ్ కట్టర్]] (1860–1939), US {{div col end}} === డి-జి === {{Div col|colwidth=30em}} *[[జస్టస్ దహిండెన్]] (1925–2020), స్విట్జర్లాండ్ *[[కార్ల్ దమ్షెన్]] (జననం 1942), జర్మనీ *[[రైమోండో టొమాసో డి'అరోంకో]] (1857–1932), ఇటలీ *[[మిషా డేవిడ్]] (1942–2000), యుగోస్లేవియా *[[జియాన్కార్లో డి కార్లో]] (1919–2005), ఇటలీ *[[ఫ్రెడెరిక్ జోసెఫ్ డెలాంగ్‌చాంప్స్]] (1882–1969), US *[[ఫ్రాంకోయిస్ డెస్లాజియర్స్]] (1934–2009), ఫ్రాన్స్ *[[జాక్ డైమండ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జాక్ డైమండ్]] (1932–2022), దక్షిణాఫ్రికా/కెనడా *[[ఫిలిప్ ఒలివేరా డయాస్]] (1963–2014), పోర్చుగల్ *[[థియో వాన్ డస్బర్గ్]] (1883–1931), నెదర్లాండ్స్ *[[బి. వి. దోషి]] (1927–2023), భారతదేశం *[[ఆల్డెన్ బి. డౌ]] (1904–1983), యుఎస్ *[జేన్ డ్రూ]] (1911–1996), యుకె *[[ఆండ్రెస్ డుయానీ]] (జననం 1949), యుఎస్ *[[మాక్స్ డడ్లర్]] (జననం 1949), స్విట్జర్లాండ్/జర్మనీ *[[మైఖేల్ మిడిల్టన్ డ్వైర్]] (జననం 1954), యుఎస్ *[[విల్లెం మారినస్ డుడోక్]] (1884–1974), నెదర్లాండ్స్ *[[ఆర్థర్ డైసన్]] (జననం 1940), యుఎస్ *[[హెచ్. కెంప్టన్ డైసన్]] (1880–1944), UK *[[చార్లెస్ ఈమ్స్]] (1907–1978), US *[[రే ఈమ్స్]] (1912–1988), US *[[జాన్ ఎబెర్సన్]] (1875–1964), రొమేనియా/US *[[పీటర్ ఐసెన్‌మాన్]] (జననం 1932), US *[[జార్జ్ గ్రాంట్ ఎల్మ్స్లీ]] (1869–1952), US *[[రిచర్డ్ ఇంగ్లాండ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రిచర్డ్ ఇంగ్లాండ్]] (జననం 1937), మాల్టా *[[ఆర్థర్ ఎరిక్సన్]] (1924–2009), కెనడా *[[రేమండ్ ఎరిత్]] (1904–1973), US *[[ఆల్డో వాన్ ఐక్]] (1918–1999), నెదర్లాండ్స్ *[[హసన్ ఫాతి]] (1900–1989), ఈజిప్ట్ *[[స్వెర్రే ఫెహ్న్]] (1924–2009), నార్వే *[[ఆర్థర్ ఫెహర్]] (1904–1969), US *[[హెర్మాన్ ఫిన్‌స్టర్లిన్]] (1887–1973), జర్మనీ *[[థియోడర్ ఫిషర్]] (1862–1938), జర్మనీ *[[హెరాల్డ్ హెచ్. ఫిషర్]] (1901–2005), US *[[కే ఫిస్కర్]] (1893–1965), డెన్మార్క్ *[[ఓ'నీల్ ఫోర్డ్]] (1905–1982), US *[[మొహమ్మద్ ఫోయెజ్ ఉల్లా]] (జననం 1967), బంగ్లాదేశ్ *[[నార్మన్ ఫోస్టర్, థేమ్స్ బ్యాంక్ బారన్ ఫోస్టర్|నార్మన్ ఫోస్టర్]] (జననం 1935), UK *[[యోనా ఫ్రైడ్‌మాన్]] (1923–2020), హంగేరీ/ఫ్రాన్స్ *[[మాక్స్‌వెల్ ఫ్రై]] (1899–1987), UK *[[బక్‌మిన్‌స్టర్ ఫుల్లర్]] (1895–1983), US *[[ఇగ్నాజియో గార్డెల్లా]] (1905–1999), ఇటలీ *[[ఆంటోని గౌడి]] (1852–1926), స్పెయిన్ *[[గియులి గెగెలియా]] (జననం 1942), జార్జియా *[[ఫ్రాంక్ గెహ్రీ]] (జననం 1929), కెనడా/US *[[హరలాంబ్ హెచ్. జార్జెస్కు]] (1908–1977), రొమేనియా/US *[[హేదర్ గియాయ్]] (1922–1985), ఇరాన్ *[[కాస్ గిల్బర్ట్]] (1859–1934), US *[[మోయిసీ గిన్జ్‌బర్గ్]] (1892–1946), బెలారస్/USSR *[[రొమాల్డో గిర్గోలా]] (1920–2016), ఇటలీ/US/ఆస్ట్రేలియా *[[హాన్స్‌జోర్గ్ గోరిట్జ్]] (జననం 1959), జర్మనీ *[[బ్రూస్ గోఫ్]] (1904–1982), US *[[ఎర్నో గోల్డ్‌ఫింగర్]] (1902–1987), హంగేరీ/UK *[[టియోడోరో గొంజాలెజ్ డి లియోన్]] (1926–2016), మెక్సికో *[[బెర్ట్రామ్ గుడ్‌హ్యూ]] (1869–1924), US *[[ఫెర్డినాండ్ గాట్లీబ్]] (1919–2007), జర్మనీ/US *[[నోయెమి గోయిటియా]] (జననం 1936), అర్జెంటీనా *[[జార్జియో గ్రాస్సి]] (జననం 1935), ఇటలీ *[[మైఖేల్ గ్రేవ్స్]] (1934–2015), US *[[గ్రీన్ మరియు గ్రీన్|చార్లెస్ సమ్నర్ గ్రీన్]] (1868–1957), US *[[గ్రీన్ మరియు గ్రీన్|హెన్రీ మాథర్ గ్రీన్]] (1870–1954), US *[[జూల్స్ గ్రెగొరీ]] (1920–1985), US *[[విట్టోరియో గ్రెగోట్టి]] (1927–2020), ఇటలీ *[[వాల్టర్ బర్లీ గ్రిఫిన్]] (1876–1937), US *సర్ [[నికోలస్ గ్రిమ్‌షా]] (జననం 1939), UK *[[వాల్టర్ గ్రోపియస్]] (1883–1969), జర్మనీ *[[విక్టర్ గ్రుయెన్]] (1903–1980), ఆస్ట్రియా *[[హెక్టర్ గుయిమార్డ్]] (1867–1942), ఫ్రాన్స్ {{div col end}} === హెచ్-కె === {{Div col|colwidth=30em}} *[[జాహా హదీద్]] (1950–2016), ఇరాక్/UK *[[చార్లెస్ హార్ట్లింగ్]] (1928–1984), US *[[విలియం జాన్ హేల్]] (1862–1929), UK *[[రాబర్ట్ బెల్ హామిల్టన్]] (1892–1948), ఆస్ట్రేలియా *[[హాల్ఫ్డాన్ ఎం. హాన్సన్]] (1884–1952), US *[[బషిరుల్ హక్]] (1942–2020), బంగ్లాదేశ్ *[[హ్యూగో హారింగ్]] (1882–1958), జర్మనీ *[[డేవిడ్ ఎం. హార్పర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|డేవిడ్ ఎం. హార్పర్]] (జననం 1953), US *[[వాలెస్ హారిసన్]] (1895–1981), US *[[ఫ్రాన్సిస్ ఆర్. హీక్స్]] (1858–1930), కెనడా *[[జాన్ హెజ్‌డుక్]] (1929–2000), US *[[హెర్మాన్ హెర్ట్జ్‌బెర్గర్]] (జననం 1932), నెదర్లాండ్స్ *[[హీన్జ్ హెస్]] (1922–1992), జర్మనీ *[[ఫెర్నాండో హిగ్యురాస్]] (1930–2008), స్పెయిన్ *[[లుడ్విగ్ హిల్బర్‌సీమర్]] (1885–1967), జర్మనీ *[[జి. నోయెల్ హిల్]] (1893–1985), యుకె *[[హెర్బర్ట్ హిర్చే]] (1910–2002), జర్మనీ *హెరాల్డ్ [[ఫ్రాంక్ హోర్]] (1907–1976), యుకె *[[ఫ్లోరెన్స్ ఫుల్టన్ హాబ్సన్]] (1881–1978), ఐర్లాండ్ *[[చార్లెస్ హోల్డెన్]] (1875–1960), UK *[[హాన్స్ హోలీన్]] (1934–2014), ఆస్ట్రియా *[[రేమండ్ హుడ్]] (1881–1934), US *సర్ [[మైఖేల్ హాప్కిన్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|మైఖేల్ హాప్కిన్స్]] (1935–2023), UK, 1994 RIBA బంగారు పతక విజేత *[[విక్టర్ హోర్టా]] (1861–1947), బెల్జియం *[[ఎడిత్ హ్యూస్ (ఆర్కిటెక్ట్)|ఎడిత్ హ్యూస్]] (1888–1971), UK *[[ఎ. R. హే]] (1919–2008), పాకిస్తాన్ *[[ఫ్రీడెన్‌స్రీచ్ హండర్‌ట్‌వాస్సర్]] (1928–2000), ఆస్ట్రియా *[[విల్బర్ ఆర్. ఇంగాల్స్ జూనియర్.]] (1923–1997), US *[[ముజారుల్ ఇస్లాం]] (1923–2012), బంగ్లాదేశ్ *[[అరాటా ఇసోజాకి]] (1931–2022), జపాన్ *[[ఆర్నే జాకబ్సెన్]] (1902–1971), డెన్మార్క్ *[[హ్యూ నేవెల్ జాకబ్సెన్]] (1929–2021), US *[[హెల్ముట్ జాన్]] (1940–2021), జర్మనీ/US *[[పీటర్ జానెష్]] (జననం 1953), హంగేరి *[[బెన్నో జాన్సెన్]] (1874–1964), US *[[పియర్ జెన్నెరెట్]] (1896–1967), స్విట్జర్లాండ్ *[[పెడర్ విల్హెల్మ్ జెన్సన్-క్లింట్]] (1853–1930), డెన్మార్క్ *[[జాన్ జెర్డే]] (1940–2015), US *[[ఫిలిప్ జాన్సన్]] (1906–2005), US *[[క్లారెన్స్ హెచ్. జాన్స్టన్ సీనియర్]] (1859–1936), US *[[ఇ. ఫే జోన్స్]] (1921–2004), US *[[జోసెప్ మరియా జుజోల్]] (1879–1949), స్పెయిన్ *[[రిస్జార్డ్ జుర్కోవ్స్కీ]] (జననం 1945), పోలాండ్ *[[ఆల్బర్ట్ కాన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|ఆల్బర్ట్ కాన్]] (1869–1942), US *[[ఫజ్లూర్ రెహమాన్ ఖాన్]] (1929–1982), బంగ్లాదేశ్ *[[లూయిస్ కాన్]] (1901/1902–1974), US *[[మాక్స్‌వెల్ M. కల్మాన్]] (1906–2009), కెనడా *[[మరియమ్ కమరా]] (జననం 1979), నైజర్ *[[లూయిస్ కాంపర్]] (1861–1953), US *[[జాన్ కప్లికీ]] (1937–2009), చెక్/UK *[[కటయమా టోకుమా]] (1854–1917), జపాన్ *[[ఆస్కార్ కౌఫ్మాన్]] (1873–1956), హంగేరీ *[[కెండ్రిక్ బ్యాంగ్స్ కెల్లాగ్]] (1934–2024), US *[[రేమండ్ ఎం. కెన్నెడీ]] (1891–1976), US *[[హ్యూ టి. కీస్]] (1888–1963), US *[[నాదర్ ఖలీలి]] (1936–2008), US *[[ఎడ్వర్డ్ కిల్లింగ్స్‌వర్త్]] (1917–2004), US *[[కిమ్ స్వూ-గ్యూన్]] (1931–1986), దక్షిణ కొరియా *[[చార్లెస్ క్లాడర్]] (1872–1938), US *[[జార్జ్ క్లెన్‌జెండార్ఫ్]] (1883–?), US *[[మిచెల్ డి క్లెర్క్]] (1884–1923), నెదర్లాండ్స్ *[[రాల్ఫ్ నాట్]] (1878–1929), UK *[[ఆస్టిన్ ఎల్డాన్ నోల్టన్]] (1909–2003), US *[[కార్ల్ కోచ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|కార్ల్ కోచ్]] (1912–1998), US *[[హాన్స్ కోల్‌హాఫ్]] (జననం 1946), జర్మనీ *[[ముసా కొన్సులోవా]] (1921–2019), USSR, ఉక్రెయిన్ *[[రెమ్ కూల్హాస్]] (జననం 1944), నెదర్లాండ్స్ *[[కరోలీ కోస్]] (1883–1977), హంగేరి *[[జోహన్నెస్ క్రాన్]] (1908–1974), జర్మనీ *[[పియెట్ క్రామెర్]] (1881–1961), నెదర్లాండ్స్ *[[లియోన్ క్రియర్]] (1946–2025), లక్సెంబర్గ్ *[[కిషో కురోకావా]] (1934–2007), జపాన్ *[[ఎడ్గార్-జోహన్ కుయుసిక్]] (1888–1974), ఎస్టోనియా *[[ఇవాన్ సెర్గేవిచ్ కుజ్నెత్సోవ్]] (1867–1942), రష్యా {{div col end}} === ఎల్-ఎం === {{Div col|colwidth=30em}} *[[థామస్ W. లాంబ్]] (1871–1942), US *[[జి. ఆల్బర్ట్ లాన్స్‌బర్గ్]] (1876–1969), US *[[ఈవ్ లారాన్]] OAM (1931–2009), ఆస్ట్రేలియా *[[హెన్నింగ్ లార్సెన్]] (1925–2013), డెన్మార్క్ *[[డెనిస్ లాస్డూన్|సర్ డెనిస్ లాస్డూన్]] (1914–2001), UK *[[విల్హెల్మ్ లౌరిట్జెన్]] (1894–1984), డెన్మార్క్ *[[జాన్ లాట్నర్]] (1911–1994), US *[[రికార్డో లెగోరెటా]] (1931–2011), మెక్సికో *[[విలియం లెస్కేజ్]] (1896–1969), US *[[జాన్ లెట్జెల్]] (1880–1925), చెకోస్లోవేకియా *[[అమండా లెవెటే]] (జననం 1955), UK *[[సిగుర్డ్ లెవెరెంట్జ్]] (1885–1975), స్వీడన్ *[[లియాంగ్ సిచెంగ్]] (1901–1972), చైనా *[[అడాల్బెర్టో లిబెరా]] (1903–1963), ఇటలీ *[[డేనియల్ లిబెస్కిండ్]] (జననం 1946), పోలాండ్/US *[[జోవో ఫిల్గ్యురాస్ లిమా]] (1931–2014), బ్రెజిల్ *[[మాయా లిన్]] (జననం 1959), US *[[ఎల్ లిసిట్జ్కీ]] (1890–1941), రష్యా *[[గోర్డాన్ W. లాయిడ్]] (1832–1905), US *[[లియాండ్రో లాక్సిన్]] (1928–1994), ఫిలిప్పీన్స్ *[[ఎల్మార్ లోహ్క్]] (1901–1963), ఎస్టోనియా *[[అడాల్ఫ్ లూస్]] (1870–1933), ఆస్ట్రియా/చెకోస్లోవేకియా *[[బెర్తోల్డ్ లుబెట్కిన్]] (1901–1990), UK/USSR *[[బిల్ లుకాస్ (ఆర్కిటెక్ట్)|బిల్ లుకాస్]] (1924–2001), ఆస్ట్రేలియా *[[హాన్స్ లఖార్డ్ట్]] (1890–1954), జర్మనీ *[[వాస్సిలి లఖార్డ్ట్]] (1889–1972), జర్మనీ *[[ఓవెన్ లుడర్]] (1928–2021), UK *[[ఎడ్విన్ లుటియెన్స్]] (1869–1944), UK *[[ఐవర్ లిక్కే (ఆర్కిటెక్ట్)|ఐవర్ లిక్కే]] (జననం 1941), నార్వే *[[జార్జ్ వాషింగ్టన్ మహర్]] (1864–1926), US *[[ఫుమిహికో మాకి]] (1928–2024), జపాన్ *[[చార్లెస్ రెన్నీ మాకింతోష్]] (1868–1928), UK *[[ఇమ్రే మాకోవెజ్]] (1935–2011), హంగేరీ *[[రాబర్ట్ మాలెట్-స్టీవెన్స్]] (1886–1945), ఫ్రాన్స్ *[[ఏంజెలో మాంగియారోట్టి]] (1921–2012), ఇటలీ *[[జార్జ్ ఆర్. మాన్]] (1856–1939), US *[[రాబర్ట్ మాథ్యూ]] (1906–1975), UK *[[జార్జ్ డి. మాసన్]] (1856–1948), US *[[ఎడ్వర్డ్ మాఫ్]] (1883–1974), UK *[[బెర్నార్డ్ మేబెక్]] (1862–1957), US *[[వేన్ మెక్‌అలిస్టర్]] (1907–2000), US *[[రేమండ్ మెక్‌గ్రాత్]] (1903–1977), UK/ఐర్లాండ్ *[[రాయ్ మాసన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రాయ్ మాసన్]] (1938–1996), US *[[ఫ్రాంకోయిస్ మాసౌ]], బెల్జియం *[[రిచర్డ్ మీయర్]] (జననం 1934), US *[[కాన్స్టాంటిన్ మెల్నికోవ్]] (1890–1974), USSR *[[ఎరిచ్ మెండెల్సోన్]] (1887–1953), జర్మనీ *[[పాలో మెండెస్ డా రోచా]] (1928–2021), బ్రెజిల్ *[[హెన్రీ మెర్సర్]] (1856–1930), US *[[జియోఫ్రీ హార్లే మెవ్టన్]] (1905–1998), ఆస్ట్రేలియా *[[జోహన్ వాన్ డెర్ మే]] (1878–1949), నెదర్లాండ్స్ *[[హాన్స్ మేయర్]] (1889–1954), స్విట్జర్లాండ్ *[[జియోవన్నీ మైఖేలుచి]] (1891–1990), ఇటలీ *[[లుడ్విగ్ మీస్ వాన్ డెర్ రోహె]] (1886–1969), జర్మనీ/USA *[[ఆండ్రెస్ మిగ్నుచి]] (1957–2022), ప్యూర్టో రికో *[[వ్లాడో మిలునిక్]] (1941–2022), చెక్ రిపబ్లిక్ *[[జేమ్స్ రూపెర్ట్ మిల్లర్]] (1869–1946), US *[[డోమ్ మింటాఫ్]] (1916–2012), మాల్టా *[[ఎఫ్. ఎ. మినుత్]], అమెరికన్, న్యూయార్క్ నగరం *[[హదీ మిర్మిరాన్]] (1945–2006), ఇరాన్ *[[ఎన్రిక్ మిరల్స్]] (1955–2000), స్పెయిన్ *[[ఆంటోనియో మిరో మోంటిల్లా]] (జననం 1937), ప్యూర్టో రికో *[[శామ్యూల్ మాక్బీ]] (1944–2001) *[[ఎరిక్ ముల్లర్]] (1909–2002) *[[రాఫెల్ మోనియో]] (జననం 1937), స్పెయిన్ *[[రోజర్ మోంట్‌గోమెరీ (ఆర్కిటెక్ట్)|రోజర్ మోంట్‌గోమేరీ]] (1925–2003), US *[[అడాల్ఫో మోరన్]] (1953–2024), స్పెయిన్ *[[రికార్డో మొరాండి]] (1902–1989), ఇటలీ *[[లుయిగి మోరెట్టి]] (1907–1973), ఇటలీ *[[ఆర్థర్ కాటన్ మూర్]] (1935–2022), US *[[చార్లెస్ విల్లార్డ్ మూర్]] (1925–1993), US *[[లెస్టర్ ఎస్. మూర్]] (1871–1924), US *[[జూలియా మోర్గాన్]] (1872–1957), US *[[రేమండ్ మోరియామా]] (1929–2023), కెనడా *[[ఎరిక్ ఓవెన్ మోస్]] (జననం 1943), US *[[మిచెల్ మోస్సేసియన్]] (జననం 1959), ఫ్రాన్స్/UK *[[ఫ్రెడరిక్ అగస్టస్ ముహ్లెన్‌బర్గ్]] (1887–1980), US *[[గ్లెన్ ముర్కట్]] (జననం 1936), ఆస్ట్రేలియా *[[సి. ఎఫ్. మోల్లర్]] (1898–1988), డెన్మార్క్ *[[బార్టన్ మైయర్స్]] (జననం 1934), {{div col end}} === ఎన్-ఆర్ === {{Div col|colwidth=30em}} *[[రాబర్ట్ నాటస్]] (1890–1950) *[[పియర్ లుయిగి నెర్వి]] (1891–1979), ఇటలీ *[[పీటర్ న్యూవెల్ (ఆర్కిటెక్ట్)|పీటర్ న్యూవెల్]] (1916–2010), ఆస్ట్రేలియా *[[రిచర్డ్ న్యూట్రా]] (1892–1970) *[[Ngo Viet Thu]] (1926–2000), వియత్నాం *[[ఆస్కార్ నీమెయర్]] (1907–2012) *[[ఇనాముల్ కరీం నిర్ఝర్]] (జననం 1962), బంగ్లాదేశ్ *[[ఆస్కార్ నిట్జ్కే]] (1900–1991) *[[పెర్సీ ఎర్స్కిన్ నోబ్స్]] (1875–1964) *[[శామ్యూల్ టిల్డెన్ నార్టన్]] (1877–1959) *[[ఎల్లిస్ నోస్వర్తీ]] (1897–1972), ఆస్ట్రేలియా *[[జీన్ నౌవెల్]] (జననం 1945) *[[మార్టిన్ నైరోప్]] (1849–1921), డెన్మార్క్ *[[గ్యో ఒబాటా]] (1923–2022) *[[శామ్యూల్ ఒఘలే ఒబోహ్]] (జననం 1971) కెనడా / నైజీరియా *[[జాన్ J. ఓ'మల్లీ]] (1915–1970), US *[[యాఫెస్ ఒస్మాన్]] (జననం 1946), బంగ్లాదేశ్ *[[ఫ్రీ ఒట్టో]] (1925–2015) *[[చార్లెస్ సౌడర్స్ పేజెట్]] (1874–1933), అమెరికా / చైనా *[[జాకోబస్ జోహన్నెస్ పీటర్ ఔద్|J.J.P. ఔద్]] (1890–1963) *[[ఫెలిక్స్ కాండెలా ఔటెరినో]] (1910–1997), స్పెయిన్/మెక్సికో *[[పాల్ పేజెట్]] (1901–1985) *[[హెన్రీ పాలే|హెన్రీ (హ్యారీ) పాలే]] (1859–1946) *[[ముస్తఫా ఖలీద్ పలాష్]] (జననం 1963), బంగ్లాదేశ్ *[[మిహాలీ (మైఖేల్) పార్కనీ]] (1924–1991) హంగేరి *[[జాన్ మరియు డోనాల్డ్ పార్కిన్సన్]] (1861–1945) *[[జాన్ పాసన్]] (జననం 1949) *[[ఆర్థర్ పీబాడీ]] (1858–1942) *[[ఐ. ఎం. పీ]] (1917–2019) *[[సీజర్ పెల్లి]] (1926–2019) *[[హుబెర్ట్ పెట్ష్నిగ్]] (1913–1997) *[[ఫ్రిట్స్ ప్యూట్జ్]] (1896–1974) *[[తిమోతీ ఎల్. ఫ్లూగర్]] (1892–1946) *[[రెంజో పియానో]] (జననం 1937), ఇటలీ *[[స్టెపాన్ ప్లానిక్]] (1900–1980) *[[జోజ్ ప్లెక్నిక్|జోజ్ ప్లెక్నిక్]] (1872–1957) *[[హన్స్ పోయెల్జిగ్]] (1869–1936) *[[గినో పొల్లిని]] (1903–1991), ఇటలీ *[[జేమ్స్ పోల్షెక్]] (1930–2022) *[[డొనాల్డ్ పెర్రీ పోల్స్కీ]] (1928–2021) *[[జియో పొంటి]] (1891–1979) *[[జాన్ రస్సెల్ పోప్]] (1874–1937) *[[జాన్ పోర్ట్‌మన్]] (1924–2017) *[[క్రిస్టియన్ డి పోర్ట్‌జాంపార్క్]] (జననం 1944), ఫ్రాన్స్ *[[జార్జ్ బి. పోస్ట్]] (1837–1913), US *[[ఫెర్నాండ్ పౌలియన్]] (1912–1986), ఫ్రాన్స్ *[[హెన్రీ ప్రైస్ (ఆర్కిటెక్ట్)|హెన్రీ ప్రైస్]] (1867–1944) *[[అలైన్ ప్రోవోస్ట్]] (జననం 1938) *[[ఫ్రీమాన్ ఎ. ప్రెట్జింగర్]] *[[విలియం గ్రే పర్సెల్]] (1880–1965), US *[[సి. W. రాప్]] (1860–1926), US *[[జార్జ్ ఎల్. రాప్]] (1878–1941), US *[[ఐజాక్ రాప్]] (1854–1933), US *[[రాల్ఫ్ రాప్సన్]] (1914–2008) *[[స్టీన్ ఎయిలర్ రాస్ముస్సేన్]] (1898–1990) *[[ఆంటోనిన్ రేమండ్]] (1888–1976), జపాన్/US *[[విలియం J. రీస్ (ఆర్కిటెక్ట్)|విలియం J. రీస్]] (1943–2011), US *[[అఫోన్సో ఎడ్వర్డో రీడీ]] (1909–1964), బ్రెజిల్ *సర్ [[చార్లెస్ హెర్బర్ట్ రీల్లీ]] (1874–1948) *సర్ [[ఆల్బర్ట్ రిచర్డ్సన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|ఆల్బర్ట్ రిచర్డ్‌సన్]] (1880–1964) *[[గెరిట్ రీట్‌వెల్డ్]] (1888–1964) *[[ఇసాబెల్ రాబర్ట్స్]] (1871–1955), US *[[హ్యారీ జి. రాబిన్సన్ III]] (జననం 1942) *[[కెవిన్ రోచె]] (1922–2019) *[[ఎర్నెస్టో నాథన్ రోజర్స్]] (1909–1969) * [[రిచర్డ్ రోజర్స్]] (1933–2021) *[[మారియో రోమానాచ్]] (1917–1984), క్యూబా *[[ఆల్డో రోస్సీ]] (1931–1997), ఇటలీ *[[విర్ట్ సి. రోలాండ్]] (1878–1946) *[[పాల్ రుడాల్ఫ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|పాల్ రుడాల్ఫ్]] (1918–1997) *[[రాబర్ట్ టోర్ రస్సెల్]] (1888–1972) *[[కెర్ట్టు రైట్కోనెన్]] (1895–1991), ఫిన్లాండ్ {{div col end}}[[కార్మెల్ కాకోపార్డో]] === ఎస్-జెడ్ === {{Div col|colwidth=30em}} *[[ఈరో సారినెన్]] (1910–1961), ఫిన్లాండ్ *[[ఎలీల్ సారినెన్]] (1873–1950), ఫిన్లాండ్ *[[యూజెన్ సచారియాస్]] (1906–2002) *[[మోషే సఫ్డీ]] (జననం 1938) *[[పాల్ సైంటెనోయ్]] (1862–1952) *[[రోజెలియో సాల్మోనా]] (1929–2007), స్పెయిన్/కొలంబియా *[[గుజోన్ సామ్యుల్సన్]] (1887–1950), ఐస్‌లాండ్ *[[జోవో శాంటా-రీటా]] (జననం 1960) *[[కార్లోస్ ఎ. శాంటోస్-వియోలా]] (1912–1994) *[[లూయిస్ సాయర్]] (జననం 1928) *[[కార్లో స్కార్పా]] (1906–1978) *[[హాన్స్ షారౌన్]] (1893–1972) *[[రుడాల్ఫ్ షిండ్లర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రుడాల్ఫ్ షిండ్లర్]] (1887–1953) *[[ఎలిసబెత్ స్కాట్]] (1898–1972), UK *[[ఫ్రెడెరిక్ స్క్వార్ట్జ్]] (1951–2014) *[[పాల్ ష్మిత్థెన్నర్]] (1884–1972) *[[అలెక్సీ షుసేవ్]] (1873–1949) *[[మార్గరెట్ స్చుట్టే-లిహోట్జ్కీ]] (1897–2000) *[[గిల్స్ గిల్బర్ట్ స్కాట్]] (1880–1960) *[[హ్యారీ సీడ్లర్]] (1923–2006) *[[రిచర్డ్ సీఫెర్ట్]] (1910–2001) *[[జోసెప్ లూయిస్ సెర్ట్|జోసెఫ్ లూయిస్ సెర్ట్]] (1902–1983) *[[హెచ్. క్రెయిగ్ సెవరెన్స్]] (1879–1941) *[[హూషాంగ్ సెహౌన్]] (1920–2014), ఇరాన్ *[[అర్పాన్ షా]] (జననం 1975), భారతీయుడు *[[రిచర్డ్ షెప్పర్డ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|రిచర్డ్ షెప్పర్డ్]] (1910–1982) *[[వ్లాదిమిర్ శుఖోవ్]] (1853–1939) *[[క్లాడియో సిల్వెస్ట్రిన్]] (జననం 1954) *[[అల్వారో సిజా]] (జననం 1933), పోర్చుగల్ *[[హోవార్డ్ డ్వైట్ స్మిత్]] (1886–1958) *[[జార్జ్ వాషింగ్టన్ స్మిత్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జార్జ్ వాషింగ్టన్ స్మిత్]] (1876–1930) *[[అలిసన్ స్మిత్సన్]] (1928–1993) *[[పీటర్ స్మిత్సన్]] (1923–2003) *[[చార్లెస్ B. J. స్నైడర్]] (1860–1945), US *[[పాలో సోలెరి]] (1919–2013), ఇటలీ *[[అలెజాండ్రో డి లా సోటా (ఆర్కిటెక్ట్)|అలెజాండ్రో డి లా సోటా]] (1913–1996) *[[ఎడ్వర్డో సౌటో డి మౌరా]] (జననం 1952), పోర్చుగల్ *[[ఆల్బర్ట్ స్పీర్]] (1905–1981) *[[బాసిల్ స్పెన్స్]] (1907–1976) *[[జోహాన్ ఒట్టో వాన్ స్ప్రెకెల్సెన్]] (1929–1987) *[[షీలా శ్రీ ప్రకాష్]] (జననం 1955), భారతదేశం *[[విలియం ఎల్. స్టీల్]] (1875–1949), US *[[ఆండ్రూ స్టైనర్]] (1908–2009), చెకోస్లోవాక్-అమెరికన్ *[[రుడాల్ఫ్ స్టైనర్]] (1861–1925) *[[జోసెఫ్ అల్లెన్ స్టెయిన్]] (1912–2001), US, భారతదేశం *[[రాబర్ట్ A.M. స్టెర్న్]] (జననం 1939) *[[జాన్ కాల్విన్ స్టీవెన్స్]] (1855–1940), US *సర్ [[జేమ్స్ స్టిర్లింగ్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జేమ్స్ స్టిర్లింగ్]] (1926–1992) *[[ఎడ్వర్డ్ డ్యూరెల్ స్టోన్]] (1902–1978) *[[జేమ్స్ స్ట్రట్]] (1924–2008), కెనడా *[[జోసెఫ్ సన్‌లైట్]] (1889–1978) *[[కిమికో సుజుకి]] (1929–1992), జపాన్ *[[రోజర్ టైలిబర్ట్]] (1926–2019) *[[బెనెడెట్టా టాగ్లియాబ్యూ]] (జననం 1963), ఇటలీ, EMBT సహ వ్యవస్థాపకుడు *[[అలెగ్జాండర్ తమన్యన్]] (1878–1936), ఆర్మేనియా *[[కెంజో టాంగే]] (1913–2005) *[[బ్రూనో టౌట్]] (1880–1938) *[[మాక్స్ టౌట్]] (1884–1967) *[[గియుసేప్ టెర్రాగ్ని]] (1904–1943) *[[క్విన్లాన్ టెర్రీ]] (జననం 1937) *[[హెన్రిచ్ టెస్సెనో]] (1876–1950), జర్మన్ *[[బెంజమిన్ సి. థాంప్సన్]] (1918–2002) *[[ఎడ్మండ్ వాన్ ట్రోంపోవ్స్కీ]] (1851–1919), లాట్వియా *[[హోరేస్ ట్రంబువర్]] (1868–1938) *[[బెర్నార్డ్ సుమి]] (జననం 1944) *[[గిల్బర్ట్ స్టాన్లీ అండర్‌వుడ్]] (1890–1960) *[[జోర్న్ ఉట్జోన్]] (1918–2008), డెన్మార్క్ *[[వాన్ మోలివాన్]] (1926–2017), కంబోడియా *[[ఫ్రాంకోయిస్ వాలెంటైనీ]] (జననం 1953), లక్సెంబర్గ్ *[[విలియం వాన్ అలెన్]] (1883–1954) *[[హెన్రీ వాన్ డి వెల్డే]] (1863–1957) *[[హెన్రీ వాన్ డివోయెట్]] (1869–1931) *[[ఆంటోయిన్ వార్లెట్]] (1893–1940) *[[రాబర్ట్ వెంచురి]] (1925–2018) *[[మిగ్యుల్ విలా లూనా]] (1943–2005), డొమినికన్ రిపబ్లిక్ *[[కార్లోస్ రౌల్ విల్లానువా]] (1900–1975) *[[రాఫెల్ వినోలీ]] (1944–2023) *[[రోలాండ్ వాంక్]] (1898–1970) *[[పాల్ వాటర్‌హౌస్]] (1861–1924), UK *[[కార్లో వెబర్]] (1934–2014) *[[W. H. వీక్స్]] (1864–1936) *[[కార్ల్ వెస్ట్‌మన్]] (1866–1936) *[[పాల్ విలియమ్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|పాల్ విలియమ్స్]] (1894–1980) *[[క్లాఫ్ విలియమ్స్-ఎల్లిస్]] (1883–1978) *[[జాన్ విల్స్]] (1891–1972) *[[జార్జ్ జె. వింబర్లీ]] (1914–1996) *[[జేమ్స్ వైన్స్]] (జననం 1932), US *[[జియోఫ్రీ వుడింగ్]] (1954–2010) *[[లెబ్బియస్ వుడ్స్]] (1940–2012), US *[[ఫ్రాంక్ లాయిడ్ రైట్]] (1867–1959), US *[[మార్సెల్లస్ ఇ. రైట్ సీనియర్]] (1881–1962), US *[[మినోరు యమసాకి]] (1912–1986) *[[F. R. S. యార్క్]] (1906–1962), UK *[[జీన్-ఫ్రాంకోయిస్ జెవాకో]] (1916–2003) *[[మిలన్ జ్లోకోవిక్]] (1898–1965) *[[పీటర్ జుమ్థోర్]] (జననం 1943), స్విట్జర్లాండ్ {{div col end}} == 21వ శతాబ్దపు వాస్తుశిల్పులు == === ఎ-ఎం === {{Div col|colwidth=30em}} *[[అడాల్ఫో మోరాన్]] *[[అలెగ్జాండర్ చాన్]] *[[ఆండీ మార్టిన్ (ఆర్కిటెక్ట్)]] (జననం 1963) *[[ఆంటోనియో సిట్టెరియో]] (జననం 1950), ఇటలీ *[[ఆరిఫ్ హసన్]] (జననం 1943), పాకిస్తాన్ *[[అట్సుషి కిటగవారా]] (జననం 1951), జపాన్ *[[బాసిల్ అల్ బయాటి]] (జననం 1946), యుకె *[[బెర్నార్డ్ ఖౌరీ]] (జననం 1969), లెబనాన్ *[[బ్జార్కే ఇంగెల్స్]] (జననం 1974), డెన్మార్క్ *[[రాబీ కాంటరుట్టి|కాంటరుట్టి రాబీ]] (జననం 1966), ఇటలీ *[[కరోల్ రాస్ బార్నీ]] (జననం 1949), యుఎస్ *[[క్రిస్టినా చో]], ఆస్ట్రేలియా *[[క్రిస్టోఫ్ ఇంగెన్‌హోవెన్]] (జననం 1960), జర్మనీ *[[క్రిస్టోఫర్ చార్లెస్ బెన్నింగర్]] (1942–2024), భారతదేశం *[[క్రెయిగ్ డబ్ల్యూ. హార్ట్‌మన్]] *[[డేనియల్ లిబెస్కిండ్]] (జననం 1946, పోలాండ్), US *[[డేవిడ్ అడ్జాయే]] (జననం 1966), టాంజానియా *[[డేవిడ్ ఎం. హార్పర్ (ఆర్కిటెక్ట్)|డేవిడ్ ఎం. హార్పర్]] (జననం 1953) *[[డేవిడ్ రాండాల్ హెర్ట్జ్]] (జననం 1960), US *[[డెనిస్ సివిల్]] (జననం 1960), ఫ్రాన్స్ *[[డొమినిక్ గౌజిన్-ముల్లర్]] (జననం 1960), ఫ్రాన్స్ *[[డై ప్రోయుంగ్]], కంబోడియా *[[ఎరిక్ కోరీ విముక్తి]] *[[ఎరిక్ హో]] (జననం), US *[[ఎరిక్ వాన్ ఎగెరాట్]] (జననం 1956), నెదర్లాండ్స్ *[[యూజీన్ పండాల]] (జననం 1954), భారతదేశం *[[గ్రెగ్ లిన్]] *[[గ్రెగరీ హెన్రిక్వెజ్]] (జననం 1963), కెనడా *[[గునే ఎర్డెమ్]] (జననం 1978, బల్గేరియా), టర్కీ *[[హఫీజ్ కాంట్రాక్టర్]] (జననం 1950), భారతదేశం *[[హాన్స్ రాబర్ట్ హైగెల్|హెచ్. ఆర్. హైగెల్]] *[[హెర్మాన్ కామ్టే]] (జననం 1992), కామెరూన్ *[[హిడెట్సుగు అనేహా]] (జననం 1957), జపాన్ *[[హోస్సేన్ అమానత్]] (జననం 1942), ఇరాన్ *[[ఇవాన్ హార్బర్]] (జననం 1962), యుకె *[[జేమ్స్ గారిసన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జేమ్స్ గారిసన్]] (జననం 1963), యుఎస్ *[[జీన్ గ్యాంగ్]] (జననం 1964), యుఎస్ *[[జిమెనెజ్ లై]] *[[జింగ్ లియు (ఆర్కిటెక్ట్)|జింగ్ లియు]] *[[జో డౌసెట్ (డిజైనర్)|జో డౌసెట్]], యుఎస్ *[[జోనాథన్ హిల్ (ఆర్కిటెక్ట్)|జోనాథన్ హిల్]] (1958–2023), యుకె *[[జున్యా ఇషిగామి]] (జననం 1974), జపాన్ *[[కామెల్ మహాదిన్]] (జననం 1954), జోర్డాన్ *[[కజుయో సెజిమా]] (జననం 1956), జపాన్ *[[కీస్ క్రిస్టియాన్సే]] (జననం 1953), నెదర్లాండ్స్ *[[కీత్ గ్రిఫిత్స్ (ఆర్కిటెక్ట్)|కీత్ గ్రిఫిత్స్]] (జననం 1954), UK *[[కెంగో కుమా]] *[[కెవిన్ కెన్నాన్]] *[[లైస్ అన్నే కౌచర్]] (జననం 1959), కెనడా *[[మార్కో కాసాగ్రాండే]] (జననం 1971), ఫిన్లాండ్ *[[మరియం కమారా]] (జననం 1979), నైజర్ *[[మస్సిమిలియానో ఫుక్సాస్]], ఇటలీ *[[మాయా లిన్]], US *[[మిచెల్ అబ్బౌడ్]] (జననం 1977), లెబనాన్ *[[మైఖేల్ మిడిల్టన్ డ్వైర్]], US *[[మైఖేల్ గ్రీన్ (ఆర్కిటెక్ట్)|మైఖేల్ గ్రీన్]], కెనడా *[[మైఖేల్ మాల్ట్జాన్]] (జననం 1959), US *[[నబిల్ ఘోలం]] (జననం 1962), లెబనాన్ *[[నార్మన్ ఫోస్టర్]], (జననం 1935), UK *[[ఓడిలే డెక్]], (జననం 1955), ఫ్రాన్స్ *[[ఓలాజుమోక్ అడెనోవో]] (జననం 1968), నైజీరియా *[[పీటర్ ఐసెన్మాన్]] (జననం 1932), US *[[పీటర్ ఎక్స్లీ]], US *[[పౌయా ఖజేలి]] (జననం 1975), ఇరాన్ *[[ప్రతిమ మనోహర్]] (జీవించి ఉన్నారు), US *[[రఫీక్ అజామ్]], బంగ్లాదేశ్ *[[రెమ్ కూల్హాస్]] (జననం 1944), నెదర్లాండ్స్ *[[రోజర్ డఫీ (ఆర్కిటెక్ట్)|రోజర్ డఫీ]] *[[రాన్ ఆరాద్ (పారిశ్రామిక డిజైనర్)|రాన్ ఆరాద్]] (జననం 1951), ఇజ్రాయెల్ *[[సునీతా కోహ్లీ]] (జననం 1946), భారతదేశం *[[సీన్ గాడ్సెల్]] (జననం 1960), ఆస్ట్రేలియా *[[షిగెరు బాన్]] (జననం 1957), జపాన్ *[[సర్ టెర్రీ ఫారెల్]], UK *[[సౌ ఫుజిమోటో]] (జననం 1971), జపాన్ *[[స్టెఫానో బోయరి]], ఇటలీ *[[స్టీఫన్ బ్రాన్‌ఫెల్స్]] (జననం 1950), జర్మనీ *[[స్టీవెన్ హోల్]] (జననం 1947), US *[[సూ కోర్టేనే]], బెలిజ్ *[[సునే ఎర్డెమ్]] (జననం 1971, బల్గేరియా), టర్కీ *[[టాటియానా బిల్బావో]], మెక్సికో *[[T.J. గొట్టెస్డియెనర్]] *[[టెరెన్స్ కాన్రాన్]] (1931–2020), UK *[[థామ్ మేన్]] *[[థామస్ డోర్]] (జననం 1964), US *[[థామస్ హెర్జోగ్]] *[[టామ్ కుండిగ్]] *[[టోనీ ఫ్రెట్టన్]] (జననం 1945), UK *[[తోషికో మోరి]], జపాన్ *[[టోయో ఇటో]] (జననం 1941), జపాన్ *[[వీల్ ఆరెట్స్]] (జననం 1955), నెదర్లాండ్స్ *[[విలియం మెక్‌డొనౌ]] *[[జాహా హదీద్]] (1950–2016), UK *[[న్జింగా బీగెంగ్ ఎంబౌప్]], సెనెగల్ *[[ఫిలిప్ మైడెన్‌బర్గ్]] (జననం 1966), ఫ్రాన్స్ {{div col end}} === ఎన్-జి === {{Div col|colwidth=30em}} *[[ఫ్లోరెంట్ నెడెలెక్]] *[[ఇనాముల్ కరీం నిర్ఝర్]] *[[శామ్యూల్ ఒఘలే ఒబోహ్]] (జననం 1971), కెనడా/నైజీరియా *[[లిజ్ ఓగ్బు]] *[[నేరి ఆక్స్మాన్]] *[[సత్యేంద్ర పఖాలే]] (జననం 1967), భారతదేశం *[[ముస్తఫా ఖలీద్ పలాష్]] *[[బిమల్ పటేల్ (ఆర్కిటెక్ట్)|బిమల్ పటేల్]] (జననం 1961), భారతదేశం *[[థామస్ ఫిఫెర్]] *[[రెంజో పియానో]], ఇటలీ *[[డిమిట్రిస్ పోటిరోపౌలోస్]] *[[ఆంటోయిన్ ప్రిడాక్]] *[[జాషువా ప్రిన్స్-రాముస్]] *[[ఫిలిప్ రాహ్మ్]] *[[రిచర్డ్ రోజర్స్]], UK *[[ఫెర్నాండో రొమెరో]], మెక్సికో *[[లారెన్స్ స్కార్పా]] *[[కజుయో సెజిమా]] (జననం 1956), జపాన్ *[[అడ్రియన్ స్మిత్ (ఆర్కిటెక్ట్)|అడ్రియన్ స్మిత్]] *[[గాలియా సోలమోనోఫ్]] *[[షీలా శ్రీ ప్రకాష్]] (జననం 1955), భారతదేశం *[[పాల్ స్టీల్‌మ్యాన్]] (జననం 1955), US *[[మార్షల్ స్ట్రాబాలా]] *[[సెర్గీ త్చోబన్]] (జననం 1962), రష్యన్-జన్మించిన ఆర్కిటెక్ట్ *[[జాక్ ట్రావిస్]] (జననం 1952), US *[[విక్టర్ వెచెర్స్కీ]] (జననం 1958), ఉక్రెయిన్ *[[రాస్ వైమర్]] *[[వాంగ్ షు]] (జననం 1963), చైనా *[[జోర్గ్ స్టోల్‌మాన్]], జర్మనీ *[[విల్‌ఫ్రైడ్ వాన్ విండెన్]] (జననం 1955) *[[గెర్ట్ వింగార్డ్]] (జననం 1951), స్వీడన్ *[[జున్ జియా (ఆర్కిటెక్ట్)|జున్ జియా]], చైనా *[[కెన్ యీయాంగ్]] (జననం 1948), మలేషియా {{div col end}} == పురాణ / కల్పిత వాస్తుశిల్పులు == గ్రీకు పురాణాలలో లాబ్రింత్ నిర్మాత డేడాలస్ సహా ప్రపంచవ్యాప్తంగా అనేక మంది వాస్తుశిల్పులను చూడవచ్చు. [[బైబిల్|బైబిల్లో]], నిమ్రోడ్ బాబెల్ టవర్ సృష్టికర్తగా పరిగణించబడ్డాడు, రాజు సోలమన్ వాస్తుశిల్పి హిరామ్ సహాయంతో సోలమన్ ఆలయాన్ని నిర్మించాడు. [[హిందూధర్మం|హిందూ మతంలో]], దేవతల రాజభవనాలను వాస్తుశిల్పి, కళాకారుడు [[విశ్వకర్మ]] నిర్మించారు. అంతేకాకుండా, భారతీయ ఇతిహాసం మహాభారతం వాస్తుశిల్పి '[[మయుడు|మాయ]]' అద్భుతమైన పనిని ఉదహరించింది. ఆధునిక కల్పనలలో కూడా ఆర్కిటెక్ట్‌లు కనిపిస్తారు. ఉదాహరణకు అయిన్ రాండ్ ''[[ది ఫౌంటెన్ హెడ్|ది ఫౌంటెన్‌హెడ్‌లో]]'' కథానాయకుడు [[ది ఫౌంటెన్ హెడ్|హోవార్డ్ రోర్క్]] ; టెర్రీ ప్రాట్చెట్ ''డిస్క్‌వరల్డ్'' నవలలలో కనిపించే కెపాబిలిటీ బ్రౌన్ అనుకరణ బ్లడీ స్టూపిడ్ జాన్సన్;, డగ్లస్ ఆడమ్స్ ''ది హిచ్‌హైకర్స్ గైడ్ టు ది గెలాక్సీలో'' గ్రహాల రూపకర్త స్లార్టిబార్ట్‌ఫాస్ట్ . మెటాఫోరిక్ ఆర్కిటెక్చర్ ఇతివృత్తంపై బాసిల్ అల్ బయాటి నవల ''ది ఏజ్ ఆఫ్ మెటాఫోర్స్'' కూడా కల్పిత వాస్తుశిల్పులతో నిండి ఉంది. సాద్, షిమా, సాయిమ్ ప్రధాన పాత్రలు అందరూ వాస్తుశిల్పులే, అలాగే పుస్తకం అంతటా కనిపించే అనేక మంది ఇతరులు కూడా ఉన్నారు. ''[[12 యాంగ్రీ మెన్]]'' (1957) లో [[హెన్రీ ఫోండా]] పాత్ర "జూరర్ 8" (డేవిస్), ''డెత్ విష్'' (1974) లో చార్లెస్ బ్రాన్సన్ పాత్ర, ''టెంపెస్ట్'' (1982) లో జాన్ కాసావెట్స్ పాత్ర, " జంగిల్ ఫీవర్ " (1991) లో వెస్లీ స్నిప్స్ పాత్ర, ''సబర్బన్ కమాండో'' (1991) లో క్రిస్టోఫర్ లాయిడ్ పాత్ర, ''స్లీప్‌లెస్ ఇన్ సీటెల్'' (1993) లో [[టామ్ హాంక్స్]] పాత్ర, ''ది రివర్ వైల్డ్'' (1994) లో డేవిడ్ స్ట్రాథైర్న్ పాత్ర, ''ది ఫ్రైటెనర్స్'' (1996) లో మైఖేల్ జె. ఫాక్స్ పాత్ర, ''వైట్ నాయిస్'' (2005) లో మైఖేల్ కీటన్ పాత్ర, ''హై-రైజ్'' (2015) లో జెరెమీ ఐరన్స్ పాత్ర వంటి అనేక చిత్రాలలో ఆర్కిటెక్ట్‌లుగా ఉన్న కేంద్ర పాత్రలు ఉన్నాయి. టెలివిజన్‌లో, ''ది బ్రాడీ బంచ్'' తండ్రి మైక్ బ్రాడీ ఒక ఆర్కిటెక్ట్; ''మిస్టర్ ఎడ్'' యజమాని విల్బర్ పోస్ట్; ''హౌ ఐ మెట్ యువర్ మదర్'' నుండి టెడ్ మోస్బీ, ''క్లారిస్సా ఎక్స్‌ప్లెయిన్స్ ఇట్ ఆల్'' నుండి మార్షల్ డార్లింగ్;, ''ది ఇన్వేడర్స్'' నుండి డేవిడ్ విన్సెంట్. ''బొనాంజాకు'' చెందిన ఆడమ్ కార్ట్‌రైట్ విశ్వవిద్యాలయ విద్య కలిగిన ఆర్కిటెక్చరల్ ఇంజనీర్, అతను పాండెరోసా రాంచ్‌లోని విశాలమైన కుటుంబ రాంచ్-హౌస్‌ను రూపొందించాడు.<ref>{{Cite episode|title=The Philip Diedesheimer Story|date=31 October 1959}}</ref><ref>{{Cite episode|date=21 April 1993}}</ref> ''సీన్‌ఫెల్డ్‌లో'' జార్జ్ కోస్టాంజా పాత్ర "ఆర్ట్ వాండెలే" అనే ఆర్కిటెక్ట్‌గా నటిస్తాడు. ఆర్కిటెక్ట్ హాల్వర్డ్ సోల్నెస్ [[హెన్రిక్ ఇబ్సన్|హెన్రిక్ ఇబ్సెన్]] 1892 నాటకం ''ది మాస్టర్ బిల్డర్‌లో'' ప్రధాన పాత్ర పోషించాడు. == దేశాల వారీగా వాస్తుశిల్పుల జాబితాలు == {{columns-list|colwidth=22em| *[[అమెరికన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[అర్మేనియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఆస్ట్రేలియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఆస్ట్రియన్ కళాకారులు మరియు వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[బహామియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[బంగ్లాదేశ్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[బెల్జియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[బ్రెజిలియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[బ్రిటిష్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[బల్గేరియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[కెనడియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[చైనీస్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[క్రొయేషియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[క్యూబన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[చెక్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[డానిష్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[డచ్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఈజిప్షియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఎస్టోనియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఫిన్నిష్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[జర్మన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[హంగేరియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[భారతీయ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఇండోనేషియా వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఇరానియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఇటాలియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[జపనీస్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[కొరియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[లాట్వియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[లెబనీస్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[లిథువేనియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[మలేషియా వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[మెక్సికన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[న్యూజిలాండ్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[నైజీరియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[నార్వేజియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[పాకిస్తానీ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[పోలిష్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[పోర్చుగీస్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[రోమేనియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[రష్యన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[సెర్బియన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[స్లోవాక్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[స్పానిష్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[శ్రీ లంక వాస్తుశిల్పులు జాబితా]] *[[స్వీడిష్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[స్విస్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[టర్కిష్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] *[[ఉరుగ్వేయన్ వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] }} == ఇవి కూడా చూడండి == * [[సూపర్ టాల్ భవనాల వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] * [[నిర్మాణ చరిత్రకారుల జాబితా]] * [[నిర్మాణ సంస్థల జాబితా]] * [[మహిళా వాస్తుశిల్పుల జాబితా]] == మూలాలు == == మరింత చదవండి == * జేమ్స్ స్టీల్ (1997), ''నేడు నిర్మాణం'', ఫైడన్ ప్రెస్. {{ISBN|0-7148-3617-6}}[[ISBN (identifier)|ఐఎస్ బిఎన్]]&nbsp;[[Special:BookSources/0-7148-3617-6|0-7148-3617-6]] == బాహ్య లింకులు == * [http://www.famous-architects.org/ ప్రసిద్ధ వాస్తుశిల్పులు]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} * [http://historyscoper.com/architectscope.html చరిత్రకారుడు-వాస్తుశిల్పులు] m2yx5mbsne1dybrjqctp77klslwnqe3 లక్కీ బిష్ట్ 0 462634 4808110 4807221 2026-04-23T00:06:07Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808110 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి|name=లక్కీ బిష్ట్|image=Laxman_singh_1849.jpg|caption=2018లో, నేషనల్ సెక్యూరిటీ గార్డ్ సభ్యుడిగా లక్కీ బిష్ట్|other_names=లక్ష్మణ్ సింగ్ బిష్ట్|birth_name=|birth_date={{Birth date and age|1988|06|01|df=yes}}|birth_place=గంగోలిహత్, పితోరాఘర్ జిల్లా, [[ఉత్తర ప్రదేశ్]] (ప్రస్తుత [[ఉత్తరాఖండ్]]), భారతదేశం|occupation={{hlist|మాజీ కమాండో గూఢచారి<ref name=Telenganatoday>{{Cite web|url= https://telanganatoday.com/from-spy-to-story-teller|title= From spy to story teller|website=Telangana Today |first=Epsita|last=Gunti|date= 14 July 2022|language=en|access-date=2022-07-14}}</ref>|రచయత<ref name=Outlook>{{Cite web|url= https://www.outlookindia.com/website/story/ex-army-officer-enters-bollywood-to-serve-legendary-war-stories-to-masses/320237|title= Ex-Army Officer Enters Bollywood To Serve Legendary War Stories To Masses|website=Outlook |first=Archana|last=Shrama|date= 16 November 2018|language=en|access-date=2021-04-12}}</ref>}}|nationality=|years_active=2003–2024|spouse=|children=|website=|signature=Signature lucky.svg}} '''లక్కీ బిష్ట్''' (ఆంగ్లం: Lucky Bisht), ఒక భారతీయ మాజీ గూఢచారి, స్నిపర్, నేషనల్ సెక్యూరిటీ గార్డ్ కమాండో.<ref>{{Cite web|last=Bhandari|first=Kabir Singh|date=30 July 2022|title=Bollywood Is Making A Movie On This Spy Who Was Bodyguard to PM Narendra Modi. This Is His Amazing Story|url=https://www.entrepreneur.com/en-in/news-and-trends/bollywood-is-making-a-movie-on-this-spy-who-was-bodyguard/432135|website=Entrepreneur|language=en}}</ref><ref name="India">{{Cite web|last=Bansal|first=Kritika|title=From RAW Agent To Modi's Bodyguard To Now a Biopic In The Making. Here's The Viral Story Of Lucky Bisht|url=https://www.india.com/viral/viral-story-lucky-bisht-from-raw-agent-to-modi-bodyguard-biopic-5674270/|access-date=2020-10-08|website=India. Com|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=Sharma|first=Nikhil|date=19 August 2024|title='बैठकी: रॉ एजेंट,भारत के बेस्ट स्नाईपर, 'Agent Lima' के नाम से मशहूर लकी बिष्ट ने जेल, सीक्रेट सर्विसf पर क्या खुलासे किए?|url=https://www.thelallantop.com/lallankhas/post/raw-agent-worlds-best-sniper-agent-lima-aka-lucky-bisht-said-about-jail-and-secret-service-interview-video-content|website=Lallantop|language=hi}}</ref> [[తరుణ్ గొగోయ్]], [[లాల్ కృష్ణ అద్వానీ|ఎల్. కె. అద్వానీ]], [[నారా చంద్రబాబునాయుడు|చంద్రబాబు నాయుడు]], [[రాజ్‌నాథ్ సింగ్]], ప్రధాని [[నరేంద్ర మోదీ|నరేంద్ర మోడీ]] వంటి రాజకీయ నాయకులకు వ్యక్తిగత అంగరక్షకుడిగా పనిచేసాడు. == ప్రారంభ జీవితం == లక్కీ బిష్ట్ [[ఉత్తరాఖండ్]] [[పితోరాగఢ్ జిల్లా|పిథోరాగఢ్ జిల్లా]] [[గంగోలిహాట్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గంగోలిహాట్]] లో జన్మించాడు. ఆయన తాత [[భారత పాక్ యుద్ధం 1971|1971 ఇండో-పాకిస్తాన్ యుద్ధం]]<nowiki/>లో మరణించాడు.<ref>{{Cite web|last=Thomas|first=Rayan|date=19 July 2023|title=I don't want my mom to read my biography: Former NSG commando Lucky Bisht|url=https://www.newindianexpress.com/kochi/2023/Jul/19/i-dont-want-my-mom-to-read-my-biography-former-nsg-commandolucky-bisht-2596140.html|website=News Indian Express}}</ref><ref>{{Cite web|last=Ghosal|first=Rupsa|title=RAW Agent : জঙ্গি সন্দেহে ব্রেক আপ করেছিলেন প্রেমিকা, মোদীর নিরাপত্তারক্ষী-RAW এজেন্ট লাকি বিস্টকে চেনেন?|url=https://eisamay.com/nation|website=eisamay}}</ref> [[జైపూర్]] మానససరోవర్ కేంద్రీయ విద్యాలయ నంబర్ 5లో తన ప్రారంభ విద్యను పూర్తి చేసి, 2003లో 16 సంవత్సరాల వయస్సులో ప్రత్యేక దళాలలో చేరాడు.<ref>{{Cite web|last=Sharma|first=Rachana|date=29 June 2023|title=Simon & Schuster to publish biopic of ex-NSG Commando and Spy, Lucky Bisht|url=https://www.punjabnewsexpress.com/national/news/after-sachin-tendulkar-simon-schuster-to-publish-biopic-of-ex-nsg-commando-and-spy-lucky-bisht-214325|website=Punjab News Express}}</ref><ref>{{Cite web|date=24 May 2022|title=देश के मशहूर लेखक हुसैन जैदी लिखेंगे कमांडो लकी बिष्ट की कहानी, जल्द फिल्म भी बनेगी|url=https://ndtv.in/zara-hatke/amous-writer-hussain-zaidi-will-write-the-story-of-commando-lucky-bisht-soon-a-film-will-also-be-made-3030277|website=NDTVइण्डिया.com|language=hi}}{{Dead link|date=మార్చి 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> అతను [[ఇజ్రాయిల్|ఇజ్రాయెల్]] [[గూఢచర్యం]], కమాండో వ్యూహాలలో రెండున్నర సంవత్సరాల శిక్షణ పొందాడు.<ref>{{Cite web|date=16 October 2022|title=from modis bodyguard to spending years|url=https://www.newindianexpress.com/thesundaystandard/2022/oct/16/from-modis-bodyguard-to-spending-years-in-jail-–-journey-of-a-filmmaker-2508565.html|website=newindianexpress.com|language=en}}{{Dead link|date=ఆగస్టు 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> [[గుజరాత్]] అప్పటి ముఖ్యమంత్రి [[నరేంద్ర మోదీ|నరేంద్ర మోడీ]] వద్ద లక్కీ బిష్ట్ భద్రతా అధికారిగా పనిచేసాడు.<ref name="Entrepreneur">{{Cite web|last=Bhandari|first=Kabir|date=30 July 2022|title=Bollywood Is Making A Movie On This Spy Who Was Bodyguard to PM Narendra Modi. This Is His Amazing Story|url=https://www.entrepreneur.com/video/432135|access-date=2022-07-30|website=Entrepreneur|language=en|archive-date=2022-07-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20220730065501/https://www.entrepreneur.com/video/432135|url-status=dead}}</ref> 2022లో, లక్కీ బిష్ట్ ను హుస్సేన్ జైదీ తన జీవితం, కెరీర్, రీసెర్చ్ అండ్ ఎనాలిసిస్ వింగ్ (RAW) కోసం ఇంటెలిజెన్స్ ఆపరేటివ్ గా అనుభవాల గురించి ఇంటర్వ్యూ చేసాడు.<ref>{{Cite web|date=24 May 2022|title=Lucky Bisht – a prisoner or a patriot? Prolific writer S Hussain Zaidi delves into this dilemma in detail|url=https://www.freepressjournal.in/lifestyle/lucky-bisht-a-prisoner-or-a-patriot-prolific-writer-s-hussain-zaidi-delves-into-this-dilemma-in-detail|website=Free press journal|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|date=21 May 2022|title=RAW agent {{!}} Episode 16 {{!}} The Infotainment Series|url=https://www.youtube.com/watch?v=W6fimdsjRV4|publisher=Hussain Zaidi|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|date=24 May 2022|title=स्पाईमास्टर लकी बिष्ट के जीवन पर किताब लिखेंगे हुसैन जैदी, पर्दे पर आएगी हौसले की कहानी|url=https://www.timesnowhindi.com/entertainment/celebrity-news/article/ex-army-officer-laxman-singh-bisht-aka-lucky-bisht-story-will-be-on-book-and-screen/409536|website=Timesnowhindi.com|language=hi}}</ref> 2010 నవంబరు 8న అమెరికా అధ్యక్షుడు [[బరాక్ ఒబామా]] భారత పర్యటన సందర్భంగా లక్కీ బిష్ట్ భద్రతా విభాగంలో భాగంగా ఉన్నాడు.<ref>{{Cite web|last=Jaffer|first=Askari|date=11 June 2023|title=I Lucky Bisht, the unsung heroes who safeguard our nations|url=https://www.thehansindia.com/cinema/lucky-bisht-the-unsung-heroes-who-safeguard-our-nations-802339|website=Hans India}}</ref><ref>{{Cite web|date=30 May 2022|title=स्सिल्वर स्क्रीन पर जल्द होगी स्पाईमास्टर लक्की कमांडो की जीवनी|url=https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/lucknow-spymaster-lucky-commandos-biography-to-be-on-silver-screen-soon-4284888.html|website=News18.com|language=hi}}</ref> నేషనల్ సెక్యూరిటీ గార్డ్, ఇండియన్ ఆర్మీ, రీసెర్చ్ అండ్ ఎనాలిసిస్ వింగ్, స్పెషల్ ఫోర్సెస్, అస్సాం రైఫిల్స్ వంటి వివిధ ప్రభుత్వ భద్రతా సంస్థలతో కలిసి ఆయన పనిచేసాడు, పలు దేశాలలో మిషన్లకు నాయకత్వం వహించాడు.<ref>{{Cite web|date=13 July 2023|title=LoC के उस पार अकेले ही सेफ होते हैं... नरेंद्र मोदी के बॉडीगार्ड रहे जासूस की रोमांचक कहानी|url=https://navbharattimes.indiatimes.com/india/duniya-ke-jasoos-laxman-lucky-bisht-a-spy-narendra-modi-bodyguard-story/articleshow/101689347.cms|website=www.Navbharat times}}</ref><ref>{{Cite web|date=11 June 2022|title=From national security agencies to the doors of Bollywood, Lucky Bisht leads a life of purpose|url=https://www.thestatesman.com/entertainment/national-security-agencies-doors-bollywood-lucky-bisht-leads-life-purpose-1503080251.html|website=The Statesman|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=Jain|first=Tanvi|title=Lucky Bisht's story needs to be told: Hussain Zaidi on book on ex-NSG commando|url=https://www.theweek.in/wire-updates/national/2023/07/29/lst1-book-bisht.html|website=theweak}}</ref><ref>{{Cite web|date=30 July 2023|title=लकी बिष्ट की कहानी बताने की जरूरत है: हुसैन जैदी ने पूर्व एनएसजी कमांडो पर लिखी पुस्तक|url=https://www.ibc24.in/country/lucky-bishts-story-needs-to-be-told-hussain-zaidi-writes-book-on-former-nsg-commandos-1665247.html/amp|website=Ibc24|language=hi}}</ref><ref>{{Cite web|date=25 Feb 2025|title=पाकिस्तान में भी छाया भारत के पूर्व RAW एजेंट लक्की बिष्ट का जादू, उनकी बहादुरी के दीवाने हुए लोग|url=https://m.punjabkesari.in/national/news/lucky-bisht-s-fame-spreads-in-pakistan-his-bravery-widely-discussed-2104858?amp|website=Punjab Kesari|language=hi}}</ref> [[దస్త్రం:Lucky_bisht.jpg|thumb|392x392px|ప్రధానమంత్రి నరేంద్ర మోడీ (ఎడమ) తో లక్కీ బిష్ట్ (కుడి)]] == భారతీయ చలనచిత్ర పరిశ్రమ == లక్కీ బిష్ట్ 2019లో రచయితగా [[భారతీయ సినిమా|భారతీయ చిత్ర పరిశ్రమ]]<nowiki/>లోకి ప్రవేశించాడు.<ref name="Planetbollywood">{{Cite web|last=Bhandari|first=Kabir|title=Lucky Bisht: Former bodyguard of PM Narendra Modi turns film writer and director|url=https://planetbollywood.com/wp/news/lucky-bisht-former-bodyguard-of-pm-narendra-modi-turnsfilm-writer-and-director/|access-date=2022-07-25|website=Planet Bollywood|language=en}}</ref><ref name="Flipboard">{{Cite web|last=faridue|first=Aliya|title=Former bodyguard of Prime Minister Narendra Modi will make a grand entry in Bollywood, will try his luck in the director's world|url=https://flipboard.com/article/bollywood-is-making-a-movie-on-this-spy-who-was-bodyguard-to-pm-narendra-modi-t/a-DfPN1WjcSLq34XDiu8e08Q%3Aa%3A106586776-2b1698e2c5%2Fentrepreneur.com|access-date=2022-07-30|website=Flipboard|language=en}}</ref><ref name="Pioneer">{{Cite web|last=Yadav|first=Rohit|title=A peek into Lucky Bisht's life|url=https://www.dailypioneer.com/2022/sunday-edition/a-peek-into-lucky-bisht---s-life.html|access-date=2022-07-03|website=The Pioneer|language=en|archive-date=2022-07-03|archive-url=https://web.archive.org/web/20220703052906/https://www.dailypioneer.com/2022/sunday-edition/a-peek-into-lucky-bisht---s-life.html|url-status=dead}}</ref> == లక్కీ బిష్ట్ గురించి పుస్తకాలు == అతని జీవితంపై ఒక పుస్తకం, R. A. W. హిట్మ్యాన్ః ది రియల్ స్టోరీ ఆఫ్ ఏజెంట్ లిమా, సైమన్ &amp;amp; షస్టర్ చేత 2023 జూలై 4న యునైటెడ్ స్టేట్స్ లో, 2023 జూలై 6న భారతదేశంలో ప్రచురించబడింది.<ref>{{Cite web|date=June 9, 2023|title=10 great books to sink into as the monsoon begins. Preview them here|url=https://www.hindustantimes.com/lifestyle/brunch/10-great-books-to-sink-into-as-the-monsoon-begins-preview-them-here-101686325711271.html|website=Hindustan Times}}</ref>''<ref>{{Cite news|url=https://www.telegraphindia.com/my-kolkata/people/r-a-w-hitman-the-real-story-of-agent-lima-brings-the-interesting-story-of-lucky-bisht/cid/1945689|title=R.A.W Hitman: The real story of Agent Lima brings the interesting story of Lucky Bisht|work=The Telegraph}}</ref>''<ref>{{Cite web|last=Pandey|first=Soumya|date=30 June 2023|title=Simon & Schuster to release Commando Lucky Bisht Biopic on July 4.|url=https://indiawest.com/simon-schuster-to-release-commando-lucky-bisht-biopic-on-july-4/|website=India West}}</ref><ref>{{Cite web|title=एक्स रॉ एजेंट लकी बिष्ट की ज़िन्दगी से रूबरू होगी दुनिया, एस. हुसैन जैदी ने लिखी 'रॉ हिटमैनk' बायोग्राफी|url=https://www.india.com/hindi-news/news/delhi/nsg-commando-ex-raw-agent-lucky-bishts-biography-raw-hitman-published-s-hussain-zaidi-is-the-author-6112950/|website=www.india.com}}</ref><ref>{{Cite web|date=13 June 2023|title=रॉ हिटमैन लकी बिष्ट की कहानी|url=https://www.enavabharat.com/entertainment/raw-hitman-biopic-book-on-the-life-of-nsg-commando-and-detective-lucky-bisht-to-be-released-757844/|website=नवभारत Times|language=hi}}</ref> దీనిని హుస్సేన్ జైదీ రచించాడు, <ref name="Telegraphindia">{{Cite web|last=Mathur|first=Kishan|title=Lucky Bisht's story needs to be told: Hussain Zaidi on book on ex-NSG commando|url=https://www.telegraphindia.com/amp/india/lucky-bishts-story-needs-to-be-told-hussain-zaidi-on-book-on-ex-nsg-commando/cid/1955406|access-date=2023-07-30|website=Telegraphindia|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|date=10 June 2023|title=एस हुसैन जैदी की किताब पर बनेगी बायोपिक, दिखाई जाएगी एक्स रॉ एजेंट लकी बिष्ट की कहानी|url=https://ndtv.in/bollywood/biopic-to-be-made-on-crime-writer-s-hussain-zaidis-book-story-of-ex-raw-agent-lucky-bisht-to-be-shown-4110942|website=Ndtv|language=hi|access-date=22 ఆగస్టు 2025|archive-date=25 మే 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250525031719/https://ndtv.in/bollywood/biopic-to-be-made-on-crime-writer-s-hussain-zaidis-book-story-of-ex-raw-agent-lucky-bisht-to-be-shown-4110942|url-status=dead}}</ref><ref name="Scrollin">{{Cite web|last=Ramanath|first=Nandini|date=4 September 2023|title=S Hussain Zaidi interview: 'There still is a big interest in crime, biopics are in fashion'|url=https://scroll.in/reel/1055318/s-hussain-zaidi-interview-there-still-is-a-big-interest-in-crime-biopics-are-in-fashion|access-date=2023-09-04|website=Scroll.in|language=en}}</ref> లక్కీ బిష్ట్ R. A. W. హిట్మ్యాన్ 2: ది అస్సాసినేషన్స్ అనే పుస్తకాన్ని రచించాడు, దీనిని సైమన్ & షుస్టర్ 2024 డిసెంబరు 3న ప్రచురించారు.<ref>{{Cite news|url=https://www.indiatodayne.in/entertainment/story/meet-lucky-bisht-pm-modis-former-bodyguard-ex-raw-agent-turned-crime-thriller-writer-1155233-2025-01-15|title=Meet Lucky Bisht: PM Modi's former bodyguard, ex-RAW agent turned crime thriller writer|last=Atiqual Habib|date=15 January 2025|work=India Today|access-date=16 January 2025}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.abplive.com/news/india/lucky-bisht-secret-service-for-india-former-nsg-commando-of-pm-narendra-modi-when-cm-in-gujarat-book-interview-hitman-the-assassinations-2843428/amp|title=देश के जांबाजों को करना पड़ता है ये काम, कभी दोस्ती तो कभी लेनी होती है जान, Ex RAW Agent के अनसुने किस्से|last=Sakshi Gupta|date=16 December 2024|work=ABP News|access-date=2 January 2025}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.pinkvilla.com/entertainment/news/raw-agent-lucky-bisht-announces-thrilling-sequel-to-his-biographical-novel-curated-by-this-renowned-crime-maestro-details-inside-1362710?amp|title=RAW agent Lucky Bisht announces thrilling sequel to his biographical novel, curated by THIS renowned crime maestro; details inside|last=Sakchi Agarwal|date=14 December 2024|work=Pinkvilla|access-date=2 January 2025|archive-date=3 జనవరి 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250103020904/https://www.pinkvilla.com/entertainment/news/raw-agent-lucky-bisht-announces-thrilling-sequel-to-his-biographical-novel-curated-by-this-renowned-crime-maestro-details-inside-1362710?amp|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://navbharattimes.indiatimes.com/india/famous-snipper-raw-agent-lucky-bisht-announces-sequel-of-his-biopic-novel-know-all-about-it/articleshow/116286857.cms|title=R.A.W. एजेंट Lucky Bisht ने अपनी बायोपिक नोवेल के सीक्वल का किया ऐलान, इस मशहूर क्राइम राइटर ने किया है क्यूरेट|last=Utkarsh Garhwan|date=13 December 2024|work=NBT|access-date=2 January 2025}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.timesnownews.com/entertainment-news/bollywood/raw-agent-turned-screenwriter-lucky-bisht-reveals-pm-modi-unmatched-work-ethic-never-took-holidays-or-rested-more-than-exclusive-article-116396617/amp|title=Meet Lucky Bisht: PM Modi's former bodyguard, ex-RAW agent turned crime thriller writer|last=Mudit Bhatnagar|date=18 December 2024|work=Times Now|access-date=24 December 2024}}</ref> ''రా హిట్మ్యాన్ 2'' ప్రచురణతో, అతని ఆధారంగా సీక్వెల్ రాసిన మొదటి భారతీయుడు లక్కీ బిష్ట్ అయ్యాడు.<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/life-style/books/lucky-bisht-and-s-hussain-zaidi-unite-once-again-for-thrilling-biopic-sequel/articleshow/116396391.cms|title=Lucky Bisht And S. Hussain Zaidi Unite Once Again For Thrilling Biopic Sequel|last=Simran Jain|date=17 December 2024|work=Times of India|access-date=3 December 2024}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://m.punjabkesari.in/national/news/raw-agent-lucky-bisht-announces-biopic-sequel-raw-hitman-2-2079106|title=RAW एजेंट लकी बिष्ट ने रचा इतिहास ! अंतर्राष्ट्रीय स्तर पर सुर्खियों में छाई सच्चे देशभक्त की कहानी "Raw Hitman 2"|last=Jaspreet Kaur|date=23 December 2024|work=Punjab Kesari|access-date=1 January 2025}}</ref> == ''బిగ్ బాస్ 18'' == నవంబరు 2024లో, నెట్వర్క్ 18 గ్రూప్ ప్రచురించిన ఒక కథనం ప్రకారం, ''బిగ్ బాస్ 18'' పాల్గొనడానికి ఆహ్వానాన్ని లక్కీ బిష్ట్ తిరస్కరించాడు.<ref>{{Cite web|title=PM Narendra Modi's Former Security Personnel Lucky Bisht Rejects Bigg Boss 18 Offer: 'As A RAW Agent...'|url=https://www.news18.com/movies/pm-narendra-modis-former-security-personnel-lucky-bisht-rejects-bigg-boss-18-offer-as-a-raw-agent-9121460.html|website=News18}}</ref><ref>{{Cite web|last=Singh|first=Garima|date=17 November 2024|title=Bigg Boss 18: PM Narendra Modi's former security personnel and ex-Indian spy Lucky Bisht TURNS DOWN offer; 'Our lives are often shrouded in secrecy'|url=https://www.pinkvilla.com/tv/news/bigg-boss-18-pm-narendra-modis-former-security-personnel-and-ex-indian-spy-lucky-bisht-turns-down-offer-our-lives-are-often-shrouded-in-secrecy-1358690?amp|website=Pinkvilla}}{{Dead link|date=సెప్టెంబర్ 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web|date=15 November 2024|title=PM Narendra Modi's Former Security Personnel And Sniper Lucky Bisht Rejects Bigg Boss 18 Offer|url=https://www.timesnownews.com/entertainment-news/tv/pm-narendra-modis-former-security-personnel-and-raw-agent-lucky-bisht-rejects-bigg-boss-18-offer-article-115332840|website=Times Now}}</ref> ఈ ప్రతిపాదనను తిరస్కరించడానికి కారణం భారతదేశం రీసెర్చ్ అండ్ ఎనాలిసిస్ వింగ్ (RAW) తో తన కొనసాగుతున్న బాధ్యతలను ఆయన ఉదహరించాడు.<ref>{{Cite web|last=Singh|first=Swati|date=17 November 2024|title=Lucky Bisht Rejected Big boss 18|url=https://english.jagran.com/entertainment/bigg-boss-18-pm-narendra-modi-bodyguard-lucky-bisht-to-enter-salman-khan-hosted-show-jiocinema-10201537|website=Danik Jagran}}</ref><ref>{{Cite web|title=PM Modi's Ex-Personal Bodyguard Lucky Bisht REJECTS Bigg Boss 18 Offer: 'Trained To Not Reveal My Identity'|url=https://www.freepressjournal.in/entertainment/pm-modis-ex-personal-bodyguard-lucky-bisht-rejects-bigg-boss-18-offer-trained-to-not-reveal-my-identity|website=Free Press Journal}}</ref><ref>{{Cite web|title=PM Modi के पूर्व पर्सनल बॉडीगार्ड को मिला था Bigg Boss 18 का ऑफर, बोले- 'मुझे किचन के झगड़े पसंद नहीं' - pm narendra modi former security personnel and raw agent lucky bisht rejects bigg boss offer|url=https://www.jagran.com/entertainment/tv-pm-narendra-modi-former-security-personnel-and-raw-agent-lucky-bisht-rejects-bigg-boss-offer-23832013.html|website=Jagran}}</ref><ref>{{Cite web|last=Naurial|first=Anjali|date=17 November 2024|title=Bigg Bos 18: PM Narendra Modi's Former Security Personnel Lucky Bisht Rejects The Lucrative Offer; Says 'As A RAW Agent, Our Lives Are Often Shrouded In Secrecy'|url=https://timesofindia.indiatimes.com/tv/news/hindi/bigg-bos-18-pm-narendra-modis-former-security-personnel-lucky-bisht-rejects-the-lucrative-offer-says-as-a-raw-agent-our-lives-are-often-shrouded-in-secrecy/articleshow/115397972.cms|website=Times of India}}</ref><ref>{{Cite web|last=Sharma|first=Monikag|date=19 August 2024|title='पीएम नरेंद्र मोदी के पूर्व सुरक्षाकर्मी को मिला था Bigg Boss 18 का ऑफर, कर दिया रिजेक्ट, बोले- हमारी लाइफ सिक्योरिटी से घिरी|url=https://www.abplive.com/entertainment/television/pm-narendra-modi-former-security-personnel-lucky-bisht-rejects-bigg-boss-18-offer-2825359/amp|website=Abp News|language=hi}}</ref> == వివాదాలు == 2011లో రాజు పర్గాయ్, అమిత్ ఆర్య జంట హత్యలకు సంబంధించి ఆయన ఆరోపణలను ఎదుర్కొని, ఆ తర్వాత జైలుకు వెళ్ళాడు. సాక్ష్యాలు లేనందున 2018లో ఆయన అన్ని ఆరోపణల నుండి నిర్దోషిగా విడుదలయ్యాడు.<ref name=":1">{{Cite web|date=July 8, 2023|title=The curious case of former NSG commando & RAW agent Lucky Bisht|url=https://www.moneycontrol.com/news/trends/lifestyle/the-curious-case-of-former-nsg-commando-raw-agent-lucky-bisht-10924031.html|website=Moneycontrol}}</ref> దీని తరువాత, అతను [[హిందీ సినిమా|హిందీ చిత్ర పరిశ్రమ]]<nowiki/>లో వృత్తిని కొనసాగించడానికి ప్రత్యేక దళాలను విడిచిపెట్టాడు.<ref name=":1" /><ref name=":0">{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/life-and-style/lucky-bishts-story-in-the-book-raw-hitman-the-real-story-of-agent-lima/article67037005.ece|title=Lucky Bisht's story in the book 'R.A.W Hitman: The real story of Agent Lima'|last=Murthy|first=Neeraja|date=July 4, 2023|work=The Hindu|via=www.thehindu.com}}</ref> రాజు పర్గాయ్, అమిత్ ఆర్య హత్య సంబంధించి లక్కీ బిష్ట్ ఆరోపణలను ఎదుర్కొన్నాడు.<ref>{{Cite web|title=The Tribune, Chandigarh, India – Dehradun Edition|url=https://www.tribuneindia.com/2011/20110910/dun.htm#3|website=tribuneindia.com}}</ref><ref>{{Cite web|last=Chaubey|first=Anurag|date=3 August 2023|title=Commandos, candour, criticism–what marked Hussain Zaidi's 'RAW Hitman' book launch in Delhi|url=https://theprint.in/feature/around-town/commandos-candour-criticism-what-marked-hussain-zaidis-raw-hitman-book-launch-in-delhi/1698129/?amp|access-date=2023-08-03|website=The Print|language=en}}</ref> 2011 సెప్టెంబరు 5న ఉత్తరాఖండ్ పోలీసులు అతనిపై డబుల్ మర్డర్ అభియోగం మోపారు.<ref>{{Cite web|last=Naurial|first=Anjali|date=26 June 2023|title=There is no greater dharma than serving one's country!|url=https://garhwalpost.in/there-is-no-greater-dharma-than-serving-ones-country/|website=Garhwal Post}}</ref><ref>{{Cite web|title=राजू परगई और अमित आर्य के पांचां हत्यारोपी बरी|url=https://www.amarujala.com/uttarakhand/nainital/crime/21520368952-nainital-news|website=Amar Ujala|language=hi}}</ref> అతను మూడు సంవత్సరాలకు పైగా జైలులో గడిపాడు. అతను 2015 మార్చి 11న విడుదలైయ్యాడు.<ref name="theprint">{{Cite web|last=Singh|first=vimal|date=29 July 2023|title=Lucky Bisht's story needs to be told: Hussain Zaidi on book on ex-NSG commando|url=https://theprint.in/india/lucky-bishts-story-needs-to-be-told-hussain-zaidi-on-book-on-ex-nsg-commando/1691481/?amp|access-date=2023-07-30|website=Theprint|language=en}}</ref><ref name="PTI">{{Cite web|last=Mathur|first=Kishan|title=Lucky Bisht's story needs to be told: Hussain Zaidi on book on ex-NSG commando|url=https://www.ptinews.com/news/health-and-lifestyle/lucky-bishts-story-needs-to-be-told-hussain-zaidi-on-book-on-ex-nsg-commando/15/619125.html|access-date=2023-07-29|website=PTI|language=en}}</ref> చివరికి, [[నైనిటాల్]] జిల్లా కోర్టు సాక్ష్యం లేకపోవడం వల్ల 2018 మార్చి 6న అతన్ని నిర్దోషిగా ప్రకటించింది.<ref>{{Cite news|url=https://www.jagran.com/uttarakhand/nainital-five-people-including-nsg-commando-acquitted-in-double-murder-case-17618500.html|title=डबल मर्डर केस में एनएसजी कमांडो सहित पांच लोग बरी|date=7 March 2018|work=Dainik Jagran|language=hi}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.livehindustan.com/uttarakhand/haldwani/story-five-accused-including-lucky-commando-in-double-murder-casea-acquitted-1837453.html|title=दोहरे हत्याकांड में लकी कमांडो समेत पांचों आरोपी बरी|date=7 March 2018|work=livehindustan.com|language=hi}}</ref> లక్కీ బిష్ట్ 2018లో తిరిగి స్పెషల్ ఫోర్సెస్ లో చేరి, ఆ సంవత్సరం చివర్లో [[హిందీ సినిమా|బాలీవుడ్]] ప్రవేశించే ముందు 2019లో పదవీ విరమణ చేసాడు.<ref>{{Cite web|title=लकी कमांडो बना बॉलीवुड फिल्म प्रोड्यूसर|url=https://www.livehindustan.com/uttarakhand/haldwani/story-lucky-commando-made-bollywood-film-producer-2122295.html|website=livehindustan.com|language=hi}}</ref><ref>{{Cite web|last=Singh|first=Rohit|date=12 April 2021|title=Ex-army officer forays into Bollywood to tell 'lost stories' of war heroes|url=https://www.theweekendleader.com/Headlines/18388/exarmy-officer-forays-into-bollywood-to-tell-lost-stories-of-war-heroes.html|website=The weekend leader}}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == {| class="wikitable sortable" ! scope="col" |సంవత్సరం ! scope="col" |శీర్షిక ! scope="col" |దర్శకుడు ! scope="col" |నిర్మాత ! scope="col" |రచయత ! scope="col" |గమనిక ! scope="col" |మూలం |- |2019 | scope="row" |''ఎహ్సాస్'' | |అవును | |ఆల్బమ్ |<ref>{{Cite web|title=एहसास वीडियो में छाई अल्मोड़ा की संजना|url=https://www.amarujala.com/uttarakhand/nainital/31524949090-nainital-news|website=Amar Ujala|language=hi}}</ref> |- |2019 | scope="row" |''3డి నైట్'' | |అవును | |సినిమా |<ref>{{Cite web|date=1 January 2019|title=This short film aims to combat rising drug menace in India|url=https://npnews24.com/2019/01/01/this-short-film-aims-to-combat-rising-drug-menace-in-india/|website=NP News24|access-date=22 ఆగస్టు 2025|archive-date=28 ఫిబ్రవరి 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220228184010/https://npnews24.com/2019/01/01/this-short-film-aims-to-combat-rising-drug-menace-in-india/|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=This short film aims to combat rising drug menace in India – Entertainment|url=http://www.thesouthasiantimes.info/news-This_short_film_aims_to_combat_rising_drug_menace_in_India-228110-Entertainment-36.html|website=www.thesouthasiantimes.info}}</ref> |- |2019 | scope="row" |''ది మానిక్'' | |అవును | |సినిమా |<ref>{{Cite web|date=8 October 2018|title=बड़े पर्दे पर जल्द दिखेगी प्रोड्यूसर लक्की बिष्ट की फिल्म "THE MANIAC"|url=https://www.haldwanilive.com/bollywoodfilm-the-maniac-will-release-all-india-soon-by-producer-luck-bisht/|website=Haldwani Live Hindi News Portal}}</ref> |- |2019 | scope="row" |''కౌన్ సాబ్ (హూ ఈజ్ ఇట్?'' | |అవును | |సినిమా |<ref>{{Cite web|last=Chouhan|first=Keshav|date=12 April 2021|title=Kaun Saab': A short film questioning VIP treatment given to terrorists in jail|url=https://www.nationalheraldindia.com/films/kaun-saab-a-short-film-questioning-vip-treatment-given-to-terrorists-in-jail|website=National Herald}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2019|title=Short film 'Kaun Saab' questions VIP treatment given to terrorists in jail|url=https://zeenews.india.com/bollywood/short-film-kaun-saab-questions-vip-treatment-given-to-terrorists-in-jail-2179549.html|website=Zee News|language=en}}</ref> |- |2019 | scope="row" |''సూపర్ లాండీస్ (భారతీయ టీవీ ధారావాహిక) '' | |అవును | |వెబ్ సిరీస్ |<ref>{{Cite news|url=https://www.business-standard.com/article/news-ians/web-series-to-tell-story-of-bollywood-strugglers-119043000606_1.html|title=Web series to tell story of Bollywood strugglers|date=30 April 2019|work=Business Standard India}}</ref> |- |2019 | scope="row" |''అచ్చే దిన్'' | |అవును | |సినిమా |<ref>{{Cite web|last=Singh|first=Rohit|date=12 April 2021|title=समाज को आइना दिखाती फिल्म अच्छे दिन|url=https://hindi.siasat.com/news/समाज-को-आइना-दिखाती-प्रीत-1212425/|website=Sai sat}}</ref> |- |2019 | scope="row" |''ఒమయా'' | |అవును | |సినిమా | |- |2020 | scope="row" |''ఉన్ లామ్హోన్ మెయిన్'' | |అవును | |ఆల్బమ్ |<ref>{{Cite web|last=Chouhan|first=Ankit|date=12 April 2021|title=Un lamhon mei Produce by Lucky Bisht|url=https://timesofindia.indiatimes.com/videos/entertainment/music/hindi/watch-latest-hindi-song-music-video-un-lamhon-mein-sung-by-amit-mishra-soumee-sailsh/videoshow/78911355.cms|website=Times of India}}</ref> |- |2025 | scope="row" |''విక్టోరియా'' ''క్రాస్'' ''గబ్బర్ సింగ్'' ''నేగి'' | |అవును |అవును |సినిమా |<ref>{{Cite web|date=16 November 2018|title=Former Army Officer Enters into Bollywood|url=https://www.newindianexpress.com/entertainment/hindi/2018/nov/16/former-army-officer-forays-into-bollywood-to-tell-lost-stories-of-war-heroes-1899047.html|website=NewIndianExpress}}</ref><ref name="mid-day">{{Cite web|last=Yadav|first=Dinesh|date=18 June 2020|title=Lucky Bisht to produce movie on Victoria Cross Gabbar Singh Negi|url=https://www.mid-day.com/entertainment/bollywood-news/article/ex-commando-lucky-bisht-to-produce-first-indian-world-war-movie-on-legendary-war-hero-victoria-cross-gabbar-singh-negi-22846269|access-date=2020-06-18|website=mid-day|language=en}}</ref> |- | | | | | | | |} == మూలాలు == [[వర్గం:1988 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] 4tzm57n4a845ieoka968e2e7zxhjxdg విక్కీ డోనర్ 0 462744 4808203 4639247 2026-04-23T06:44:01Z InternetArchiveBot 88395 2 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808203 wikitext text/x-wiki {{Infobox film | name = విక్కీ డోనర్ | image =Vicky_Donor_Poster.jpg | caption = | director = [[షూజిత్ సిర్కార్]]<ref>{{cite news|author=Zinia Sen, TNN |url=https://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-06-02/news-interviews/31983246_1_shoojit-sircar-film-on-sperm-donation-shoebite |archive-url=https://web.archive.org/web/20130409112103/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-06-02/news-interviews/31983246_1_shoojit-sircar-film-on-sperm-donation-shoebite |url-status=dead |archive-date=9 April 2013 |work=[[The Times of India]] |title=Sperm's part of daily vocab now: Shoojit Sircar |date=2 June 2012}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-every-filmmaker-lives-for-this-moment/20120427.htm/ |title=Every filmmaker lives for this moment |work=Rediff.com |date=27 April 2012}}</ref> | producer =[[జాన్ అబ్రహం]]<ref>{{cite web|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/So-what-s-a-sperm/Article1-832935.aspx/|archive-url=https://web.archive.org/web/20120403185402/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/So-what-s-a-sperm/Article1-832935.aspx|url-status=dead|archive-date=3 April 2012|publisher=NDTV|title=John Abraham turns producer with Vicky Yadav|date=10 November 2011|access-date=18 February 2012}}</ref><br />సునీల్ లుల్లా<br>రోనీ లాహిరి | writer = [[జూహీ చతుర్వేది]]<ref>{{cite web|url=http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/So-what-s-a-sperm/Article1-832935.aspx/|archive-url=https://web.archive.org/web/20120403185402/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Bollywood/So-what-s-a-sperm/Article1-832935.aspx|url-status=dead|archive-date=3 April 2012|title=So what's a sperm?}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.movietalkies.com/artiste/68373/juhi-chaturvedi/ |title=Juhi Chaturvedi Filmography |publisher=Movietalkies.com |date=21 January 2013 |access-date=30 March 2012 |archive-date=29 October 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131029002548/http://www.movietalkies.com/artiste/68373/juhi-chaturvedi |url-status=dead }}</ref><ref>[http://ibnlive.in.com/news/vicky-donor-is-not-about-sex-education-writer/252362-8-66.html/ 'Vicky Yadav' is not about sex education: Writer] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20120429052619/http://ibnlive.in.com/news/vicky-donor-is-not-about-sex-education-writer/252362-8-66.html/ |date=29 April 2012 }}</ref> | starring = ఆయుష్మాన్ ఖురానా<br />యామీ గౌతమ్<br />అన్నూ కపూర్<br />డాలీ అహ్లువాలియా | music = '''పాటలు & స్కోర్:'''<br>అభిషేక్-అక్షయ్<br />'''అదనపు పాటలు:'''<br>బన్ చక్రవర్తి<br />రోచక్ కోహ్లీ<br />ఆయుష్మాన్ ఖురానా <ref>{{cite news|url=http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-04-17/news-interviews/31350323_1_infertility-and-artificial-insemination-sperm-donation-music/ |archive-url=https://archive.today/20120715031909/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-04-17/news-interviews/31350323_1_infertility-and-artificial-insemination-sperm-donation-music/ |url-status=dead |archive-date=15 July 2012 |work=[[The Times of India]] |title=Vicky Yadav's music scores a hit |date=17 April 2012}}</ref> | cinematography = కమల్జీత్ నేగి | editing =చంద్రశేఖర్ ప్రజాపతి | studio = ఈరోస్ ఇంటర్నేషనల్<br>రైజింగ్ సన్ ఫిల్మ్స్<br>జె.ఏ. ఎంటర్టైన్మెంట్ | distributor = ఈరోస్ ఇంటర్నేషనల్ | released = 2012 ఏప్రిల్ 20 | runtime = 125 నిమిషాలు<ref name=Runtime>{{cite web|title=VICKY DONOR (12A) – British Board of Film Classification|url=http://www.bbfc.co.uk/releases/vicky-donor-2012-1|archive-url=https://web.archive.org/web/20160203055707/http://www.bbfc.co.uk/releases/vicky-donor-2012-1|url-status=dead|archive-date=3 February 2016|access-date=17 October 2012|date=17 April 2012}}</ref> | country = భారతదేశం | language = భారతదేశం | budget = ₹ 4 కోట్లు<ref>{{Cite web |date=2023-11-29 |title=10 lowest budget movies in India that smashed box-office: Raazi, Stree, Vicky Donor, and more |url=https://www.pinkvilla.com/entertainment/news/lowest-budget-movie-in-india-1261830 |access-date=2024-06-20 |website=[[Pinkvilla]] |language=en |archive-date=2024-06-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240620115058/https://www.pinkvilla.com/entertainment/news/lowest-budget-movie-in-india-1261830 |url-status=dead }}</ref> | gross = అంచనా ₹ 68.32 కోట్లు<ref>{{Cite web|url=https://boxofficeindia.com/movie.php?movieid=9|title=Vicky Donor|work=Box Office India|access-date=2025-04-24|archive-date=2019-07-11|archive-url=https://web.archive.org/web/20190711094743/https://www.boxofficeindia.com/movie.php?movieid=9|url-status=dead}}</ref><!--Must be attributed to a reliable published source with an established reputation for fact-checking. No blogs, no IMDb.--> }} '''విక్కీ డోనర్''' 2012లో విడుదలైన రొమాంటిక్ కామెడీ హిందీ సినిమా. ఈరోస్ ఇంటర్నేషనల్, రైజింగ్ సన్ ఫిల్మ్స్ బ్యానర్‌లపై జాన్ అబ్రహం, సునీల్ లుల్లా నిర్మించిన ఈ సినిమాకు షూజిత్ సిర్కార్ దర్శకత్వం వహించాడు. [[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]], [[యామీ గౌత‌మ్]], [[అన్నూ కపూర్]], [[డాలీ అహ్లువాలియా]] ప్రధాన పాత్రల్లో నటించిన ఈ సినిమా ఏప్రిల్ 20న భారతదేశంలో దాదాపు 750 స్క్రీన్లలో విడుదలై సార్వత్రిక విమర్శకుల ప్రశంసలను అందుకుంది. ఈ సినిమా ₹ 10 కోట్ల బడ్జెట్‌తో నిర్మించగా ప్రపంచవ్యాప్తంగా ₹ 66.32 కోట్లు వసూలు చేసి వాణిజ్యపరంగా విజయవంతమైంది. ==నటీనటులు== * విక్రమ్ "విక్కీ" అరోరా అకా విక్కీ డోనర్‌గా [[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] * ఆషిమా "ట్యూనా" రాయ్, విక్కీ భార్యగా [[యామీ గౌత‌మ్]] <ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/bollywood/news-interviews/What-a-saas-bahu-pair-in-Vicky-Donor/articleshow/12848234.cms|title=What a saas-bahu pair in Vicky Yadav|author=Subhash K Jha|date=24 April 2012|work=[[The Times of India]]|url-status=live|archive-url=https://archive.today/20120721131316/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2012-04-24/news-interviews/31392173_1_saas-bahu-film-shoojit-sircar|archive-date=21 July 2012}}</ref> * డా. బల్దేవ్ చద్దాగా [[అన్నూ కపూర్]] * విక్కీ తల్లి శ్రీమతి డాలీ అరోరాగా [[డాలీ అహ్లువాలియా]]<ref>{{cite web|date=16 April 2012|title=Ties of success|url=http://www.tribuneindia.com/2011/20110416/saturday/main1.htm|access-date=7 May 2012|work=[[Tribune (magazine)|The Tribune]]}}</ref> * బిజీగా [[కమలేష్ గిల్]], విక్కీ అమ్మమ్మ<ref>{{cite web|date=23 April 2012|title=Meet Kamlesh Gill, Vicky Donor's progressive 'biji'|url=http://ibnlive.in.com/news/meet-kamlesh-gill-vicky-donors-modern-biji/251166-8.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120425212514/http://ibnlive.in.com/news/meet-kamlesh-gill-vicky-donors-modern-biji/251166-8.html|archive-date=25 April 2012|access-date=7 May 2012|publisher=[[CNN-IBN]]}}</ref><ref>[https://archive.today/20120905133153/http://www.ndtvmovies.com/movie_story.aspx?section=Movies&Id=ENTEN20120201858&keyword=bollywood&subcatg=MOVIESINDIA&nid=206384/ Vicky Donor's "drinking mom" is a hit among fans]</ref> * శ్వేత (విక్కీ పొరుగు) గా [[పూజ గుప్తా (నటి)|పూజ గుప్తా]] * మిస్టర్ రాయ్ (ఆషిమా తండ్రి)గా జయంత్ దాస్ * పిషి (అషిమా అత్త)గా స్వరూప ఘోష్ * తయాజీగా ఇందర్‌పాల్ సింగ్ * చమన్ గా బూపేష్ పాండ్యా (డాక్టర్ చద్దా అసిస్టెంట్) * నర్స్ లతగా కెవి రజనీ<ref>{{cite web|title='Vicky Donor' is great fun|url=http://www.hindustantimes.com/entertainment/reviews/anupama-chopra-s-review-vicky-donor/article1-843754.aspx/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120422004302/http://www.hindustantimes.com/Entertainment/Reviews/Anupama-Chopra-s-review-Vicky-Donor/Article1-843754.aspx|archive-date=22 April 2012|publisher=HindustanTimes}}</ref> * విక్కీ మామా జీగా పరమజ్యోత్ సింగ్ * "రమ్ విస్కీ " పాటలో జాన్ అబ్రహం * చద్దా హాస్పిటల్‌లో పేరెంట్‌గా విజయ్ మీను ==పాటలు== ప్రధాన వ్యాసం: [[విక్కీ డోనర్ (సౌండ్‌ట్రాక్)]] == అవార్డులు == {| class="wikitable sortable" |} {| class="wikitable sortable" ! తేదీ !అవార్డు !విభాగం !గ్రహీతలు & నామినీలు !ఫలితం !మూ |- | rowspan="3" |3 మే 2013 | rowspan="3" |జాతీయ చలనచిత్ర అవార్డులు |ఆరోగ్యకరమైన వినోదాన్ని అందించే ఉత్తమ ప్రజాదరణ పొందిన చిత్రం |నిర్మాతలు: సునీల్ లుల్లా, జాన్ అబ్రహం , రోనీ లాహిరి & రామ్ మిర్చందానీ దర్శకుడు: [[షూజిత్ సిర్కార్|షూజిత్ సర్కార్]] |గెలిచింది | rowspan="3" |<ref>{{Cite news|url=https://www.news18.com/news/india/60th-national-film-awards-the-list-of-winners-597427.html|title=60th National Film Awards: The list of winners|work=News18|access-date=2018-07-18}}</ref> |- |ఉత్తమ సహాయ నటుడు |[[అన్నూ కపూర్]] |గెలిచింది |- |ఉత్తమ సహాయ నటి |[[డాలీ అహ్లువాలియా]] |గెలిచింది |- | rowspan="8" |20 జనవరి 2013 | rowspan="8" |ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డులు |ఉత్తమ చిత్రం |జాన్ అబ్రహం, [[షూజిత్ సిర్కార్|షూజిత్ సర్కార్]] , సునీల్ లుల్లా |నామినేట్ అయ్యారు | rowspan="8" |<ref>{{Cite news|url=https://www.filmfare.com/news/58th-idea-filmfare-awards-nominations-are-here-2123.html|title=58th Idea Filmfare Awards nominations are here!|work=filmfare.com|access-date=2018-07-18|language=en}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://www.bollywoodhungama.com/news/features/winners-of-58th-idea-filmfare-awards-2012/|title=Winners of 58th Idea Filmfare Awards 2012 - Bollywood Hungama|last=Hungama|first=Bollywood|date=2013-01-20|work=Bollywood Hungama|access-date=2018-07-18|language=en-US}}</ref> |- |ఉత్తమ దర్శకుడు |[[షూజిత్ సిర్కార్|షూజిత్ సర్కార్]] |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ సహాయ నటుడు |[[అన్నూ కపూర్]] |గెలిచింది |- |ఉత్తమ సహాయ నటి |[[డాలీ అహ్లువాలియా]] |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ పురుష అరంగేట్రం |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |గెలిచింది |- |ఉత్తమ మహిళా అరంగేట్రం |యామి గౌతమ్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ పురుష నేపథ్య గాయకుడు |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |గెలిచింది |- |ఉత్తమ కథ |జూహి చతుర్వేది |గెలిచింది |- | rowspan="12" |12 జనవరి 2013 | rowspan="12" |స్టార్ స్క్రీన్ అవార్డులు |ఉత్తమ సహాయ నటి |డాలీ అహ్లువాలియా |గెలిచింది | rowspan="12" |<ref>{{Cite web|date=2013-01-05|title=Nominations: 19th Annual Colors Screen Awards {{!}} Latest Movie Features - Bollywood Hungama|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4359|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130105020213/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4359|archive-date=2013-01-05|access-date=2018-07-18|website=[[Bollywood Hungama]]}}</ref> <ref>{{Cite web|date=2013-09-25|title=Winners of 19th Annual Colors Screen Awards {{!}} Latest Movie Features - Bollywood Hungama|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4403|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130925111241/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4403|archive-date=2013-09-25|access-date=2018-07-18|website=[[Bollywood Hungama]]}}</ref> <ref>{{Cite web|title=Screen Awards 2013: Hall Of Fame - Indian Express|url=http://archive.indianexpress.com/news/screen-awards-2013-hall-of-fame/1060726/|access-date=2018-07-18|website=archive.indianexpress.com|language=en-gb}}</ref> |- |ఉత్తమ పురుష అరంగేట్రం |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |గెలిచింది |- | rowspan="2" |ఉత్తమ హాస్యనటుడు |[[అన్నూ కపూర్]] |గెలిచింది |- |కమలేష్ గిల్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ చిత్రం |జాన్ అబ్రహం , షూజిత్ సిర్కార్ , సునీల్ లుల్లా |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ దర్శకుడు |[[షూజిత్ సిర్కార్|షూజిత్ సర్కార్]] |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ మహిళా అరంగేట్రం |యామి గౌతమ్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ సాహిత్యం |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] , రోచక్ కోహ్లీ ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ పురుష నేపథ్య గాయకుడు |ఆయుష్మాన్ ఖురానా ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ కథ |జూహి చతుర్వేది |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ ప్రొడక్షన్ డిజైన్ |మాన్సి ధ్రువ్ మెహతా, వినోద్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ ఎడిటింగ్ |శేఖర్ ప్రజాపతి |నామినేట్ అయ్యారు |- | rowspan="13" |16 ఫిబ్రవరి 2013 | rowspan="13" |ప్రొడ్యూసర్స్ గిల్డ్ ఫిల్మ్ అవార్డులు |ఉత్తమ చిత్రం |జాన్ అబ్రహం , షూజిత్ సిర్కార్ , సునీల్ లుల్లా |నామినేట్ అయ్యారు | rowspan="13" |<ref>{{Cite web|title=8th Apsara Awards - Nominees|url=http://apsaraawards.org/8th_apsara_awards_nominees.html|access-date=2018-07-18|website=apsaraawards.org}}</ref><ref>{{Cite web|title=Star Guild Awards - Winners|url=http://starguildawards.org/8th_apsara_awards_winners.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150930223430/http://www.starguildawards.org/8th_apsara_awards_winners.html|archive-date=30 September 2015|access-date=2018-07-18|website=starguildawards.org}}</ref> |- |ఉత్తమ దర్శకుడు |షూజిత్ సర్కార్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ నటుడు | rowspan="2" |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ పురుష అరంగేట్రం |గెలిచింది |- |ఉత్తమ మహిళా అరంగేట్రం |యామి గౌతమ్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ సహాయ నటుడు | rowspan="2" |అన్ను కపూర్ |గెలిచింది |- |ఉత్తమ హాస్యనటుడు |గెలిచింది |- |ఉత్తమ సహాయ నటి |డాలీ అహ్లువాలియా |గెలిచింది |- |ఉత్తమ స్క్రీన్ ప్లే | rowspan="3" |జూహి చతుర్వేది |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ కథ |గెలిచింది |- |ఉత్తమ సంభాషణ |గెలిచింది |- |ఉత్తమ గేయ రచయిత |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] , రోచక్ కోహ్లీ ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ పురుష నేపథ్య గాయకుడు |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |గెలిచింది |- | rowspan="8" |6 ఏప్రిల్ 2013 | rowspan="8" |టైమ్స్ ఆఫ్ ఇండియా ఫిల్మ్ అవార్డులు |ఉత్తమ చిత్రం | rowspan="2" |షూజిత్ సర్కార్ |నామినేట్ అయ్యారు | rowspan="8" |<ref>{{Cite web|title=TOIFA 2013 nominations {{!}} Times of India Film Awards|url=https://timesofindia.indiatimes.com/category/media-center/articles-in/toifaarticle/18398495.cms|access-date=2018-07-18|website=timesofindia.indiatimes.com}}</ref> <ref>{{Cite news|url=https://www.indiatimes.com/entertainment/bollywood/toifa-2013-winners-barfi-wins-top-honors-70811.html|title=TOIFA 2013 Winners: Barfi! Wins Top Honors|work=indiatimes.com|access-date=2018-07-18|language=en|archive-date=2018-07-18|archive-url=https://web.archive.org/web/20180718205334/https://www.indiatimes.com/entertainment/bollywood/toifa-2013-winners-barfi-wins-top-honors-70811.html|url-status=dead}}</ref> |- |ఉత్తమ దర్శకుడు |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ సహాయ నటుడు | rowspan="2" |[[అన్నూ కపూర్]] |గెలిచింది |- |ఉత్తమ హాస్య నటుడు |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ సహాయ నటి |డాలీ అహ్లువాలియా |గెలిచింది |- |ఉత్తమ పురుష అరంగేట్రం |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |గెలిచింది |- |ఉత్తమ మహిళా అరంగేట్రం |యామి గౌతమ్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ పురుష నేపథ్య గాయకుడు |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |నామినేట్ అయ్యారు |- | rowspan="2" |7 జనవరి 2013 | rowspan="2" |జీ సినీ అవార్డులు |ఉత్తమ పురుష అరంగేట్రం |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |గెలిచింది | rowspan="2" |<ref>{{Cite web|date=2013-12-27|title=Winners of Zee Cine Awards 2013 {{!}} Latest Movie Features - Bollywood Hungama|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4376/Winners+of+Zee+Cine+Awards+2013|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131227090929/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4376/Winners+of+Zee+Cine+Awards+2013|archive-date=2013-12-27|access-date=2018-07-18|website=[[Bollywood Hungama]]}}</ref> |- |ఉత్తమ మహిళా అరంగేట్రం |యామి గౌతమ్ |గెలిచింది |- | rowspan="12" |6 జూలై 2013 | rowspan="12" |ఇంటర్నేషనల్ ఇండియన్ ఫిల్మ్ అకాడమీ అవార్డులు |ఉత్తమ చిత్రం |జాన్ అబ్రహం , షూజిత్ సిర్కార్ , సునీల్ లుల్లా |నామినేట్ అయ్యారు | rowspan="12" |<ref>{{Cite web|date=2013-04-25|title=Nominations for IIFA Awards 2013 {{!}} Latest Movie Features - Bollywood Hungama|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4899|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130425044822/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4899|archive-date=2013-04-25|access-date=2018-07-18|website=[[Bollywood Hungama]]}}</ref> <ref>{{Cite web|date=2015-06-10|title=Winners of IIFA Awards 2013 {{!}} Latest Movie Features - Bollywood Hungama|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/5202|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150610224625/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/5202|archive-date=2015-06-10|access-date=2018-07-18|website=[[Bollywood Hungama]]}}</ref> <ref>{{Cite web|date=2013-08-26|title=IIFA 2013 Technical Awards Winners {{!}} Latest Movie Features - Bollywood Hungama|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/5020/IIFA%202013%20Technical%20Awards%20Winners|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130826143745/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/5020/IIFA%202013%20Technical%20Awards%20Winners|archive-date=2013-08-26|access-date=2018-07-18|website=[[Bollywood Hungama]]}}</ref> |- |ఉత్తమ దర్శకుడు |షూజిత్ సర్కార్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ నటుడు | rowspan="2" |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ పురుష అరంగేట్రం |గెలిచింది |- |ఉత్తమ మహిళా అరంగేట్రం |యామి గౌతమ్ |గెలిచింది |- |హాస్య పాత్రలో ఉత్తమ నటన | rowspan="2" |[[అన్నూ కపూర్]] |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ సహాయ నటుడు |గెలిచింది |- |ఉత్తమ సహాయ నటి |డాలీ అహ్లువాలియా |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ సంభాషణ | rowspan="2" |జూహి చతుర్వేది |గెలిచింది |- |ఉత్తమ కథ |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ గేయ రచయిత |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] , రోచక్ కోహ్లీ ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ పురుష నేపథ్య గాయకుడు |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |నామినేట్ అయ్యారు |- | rowspan="5" |31 డిసెంబర్ 2012 | rowspan="5" |బిగ్ స్టార్ ఎంటర్టైన్మెంట్ అవార్డులు |సంవత్సరంలో అత్యంత వినోదాత్మక చిత్రం | rowspan="2" |జాన్ అబ్రహం , షూజిత్ సిర్కార్ , సునీల్ లుల్లా |నామినేట్ అయ్యారు | rowspan="5" |<ref>{{Cite web|date=17 December 2012|title=Big Star Awards 2012 / 2013 - Winners, Nominations|url=http://www.indicine.com/movies/bollywood/big-star-awards-2012-2013-winners-nominations/|access-date=2018-07-18|website=www.indicine.com|language=en-US|archive-date=2019-03-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20190325084118/http://www.indicine.com/movies/bollywood/big-star-awards-2012-2013-winners-nominations/|url-status=dead}}</ref> |- |అత్యంత వినోదాత్మక చిత్రం (కామెడీ) |నామినేట్ అయ్యారు |- |అత్యధిక వినోద ప్రదర్శన - పురుషుడు |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |గెలిచింది |- |అత్యంత వినోదాత్మక తొలి చిత్రం - స్త్రీ |యామి గౌతమ్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |అత్యంత వినోదాత్మక పాట |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]], రోచక్ కోహ్లీ ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |గెలిచింది |- | rowspan="7" |7 ఫిబ్రవరి 2013 | rowspan="7" |మిర్చి మ్యూజిక్ అవార్డులు |సంవత్సరపు పాట | rowspan="2" |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |నామినేట్ అయ్యారు | rowspan="7" |<ref>{{Cite web|title=Nominations - Mirchi Music Award Hindi 2012|url=http://www.radiomirchi.com/mma2012/hindi/nomination.html|access-date=2018-04-27|website=www.radiomirchi.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Winners - Mirchi Music Award Hindi 2012|url=http://www.radiomirchi.com/mma2012/hindi/winners_list.html|access-date=2018-04-27|website=www.radiomirchi.com}}</ref> |- |సంవత్సరపు రాబోయే పురుష గాయకుడు |నామినేట్ అయ్యారు |- | rowspan="2" |రాబోయే సంగీత స్వరకర్త ఆఫ్ ది ఇయర్ |డాన్ & బాన్ <small>("మార్ జాయన్" పాట కోసం)</small> |నామినేట్ అయ్యారు |- | rowspan="2" |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] , రోచక్ కోహ్లీ ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |గెలిచింది |- |సంవత్సరపు రాబోయే గీత రచయిత |గెలిచింది |- |టెక్నికల్ సౌండ్ ఇంజనీరింగ్ ఆఫ్ ది ఇయర్ |అనిష్ గోహిల్, బిస్వదీప్ ఛటర్జీ |నామినేట్ అయ్యారు |- |టెక్నికల్ ప్రోగ్రామర్ మరియు అరేంజర్ ఆఫ్ ది ఇయర్ |అభిజిత్ నలాని |నామినేట్ అయ్యారు |- | rowspan="8" |26 జనవరి 2013 | rowspan="8" |స్టార్‌డస్ట్ అవార్డులు |ఉత్తమ చిత్రం |జాన్ అబ్రహం , షూజిత్ సిర్కార్ , సునీల్ లుల్లా |గెలిచింది | rowspan="8" |<ref>{{Cite web|date=2013-01-23|title=Nominations for Stardust Awards 2013 {{!}} Latest Celebrity Features - Bollywood Hungama|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/4437|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123203049/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/4437|archive-date=2013-01-23|access-date=2018-07-18|website=[[Bollywood Hungama]]}}</ref> |- |ఉత్తమ దర్శకుడు |షూజిత్ సర్కార్ |గెలిచింది |- |ఉత్తమ నటుడు | rowspan="2" |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |గెలిచింది |- |రేపటి సూపర్ స్టార్ - పురుషుడు |నామినేట్ అయ్యారు |- |ఉత్తమ నటి | rowspan="2" |యామి గౌతమ్ |నామినేట్ అయ్యారు |- |రేపటి సూపర్ స్టార్ - స్త్రీ |నామినేట్ అయ్యారు |- |కొత్త సంగీత సంచలనం (పురుషులు) |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |గెలిచింది |- |నూతన గీత రచయిత అద్భుతమైన ప్రదర్శన |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]], రోచక్ కోహ్లీ ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |నామినేట్ అయ్యారు |- |28 జనవరి 2013 |బాలీవుడ్ హంగామా సర్ఫర్స్ ఛాయిస్ మూవీ అవార్డులు |ఉత్తమ అరంగేట్రం (పురుషుడు) |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |గెలిచింది | |- | rowspan="2" |6 జనవరి 2013 | rowspan="2" |ETC బాలీవుడ్ బిజినెస్ అవార్డులు |అత్యంత విజయవంతమైన చిన్న బడ్జెట్ చిత్రం |జాన్ అబ్రహం , షూజిత్ సిర్కార్ , సునీల్ లుల్లా |గెలిచింది | rowspan="2" |<ref>{{Cite web|date=26 December 2012|title=Presenting the nominees for ETC Bollywood Business Awards 2012|url=https://www.pinkvilla.com/entertainmenttags/etc-bollywood-business-awards-2012/presenting-nominees-etc-bollywood-business-awar|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180718205647/https://www.pinkvilla.com/entertainmenttags/etc-bollywood-business-awards-2012/presenting-nominees-etc-bollywood-business-awar|archive-date=18 July 2018|access-date=2018-07-18|website=PINKVILLA|language=en}}</ref> |- |అత్యంత లాభదాయకమైన అరంగేట్రం (పురుషుడు) |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]] |గెలిచింది |- |1 అక్టోబర్ 2012 |గ్లోబల్ ఇండియన్ మ్యూజిక్ అకాడమీ అవార్డులు |స్టార్ ప్లస్ హాటెస్ట్ సాంగ్ ఆఫ్ ది ఇయర్ |[[ఆయుష్మాన్ ఖురానా]], రోచక్ కోహ్లీ ( <small>పానీ ద రంగ్ పాట కోసం )</small> |గెలిచింది | |} ==పాటలు== ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{IMDb title|2317337}} [[వర్గం:హిందీ సినిమా]] 0cu7csthezyv0td4f8rezatmrtz6get ఉత్తమ నటుడిగా ఫిలింఫేర్ క్రిటిక్స్ అవార్డు - కన్నడ 0 464681 4808060 4644883 2026-04-22T16:37:34Z Muralikrishna m 106628 4808060 wikitext text/x-wiki {{Infobox award | name = ఉత్తమ నటుడిగా ఫిలింఫేర్ క్రిటిక్స్ అవార్డు - కన్నడ | awarded_for = కన్నడ చిత్రాలలో ఒక నటుడి ఉత్తమ ప్రదర్శన | presenter = ''ఫిలింఫేర్'' | country = భారతదేశం | year = [[63వ ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డ్స్ సౌత్|2015]] | holder = {{ubl|పూర్ణచంద్ర మైసూర్, ''ఆర్కెస్ట్రా మైసూరు''|([[69వ ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డ్స్ సౌత్|2023]])}} | website = [http://filmfareawards.indiatimes.com/ ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డులు] }} కన్నడలో ఉత్తమ నటుడిగా ఫిల్మ్‌ఫేర్ క్రిటిక్స్ అవార్డును ఫిల్మ్‌ఫేర్ తన వార్షిక దక్షిణాది ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డులలో భాగంగా ప్రదానం చేస్తుంది. ఈ అవార్డును ఎంపిక చేసిన విమర్శకుల జ్యూరీ అందిస్తుంది. == విజేతలు == {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !నటి !పాత్ర !సినిమా !మూ |- !2015 |సంచారి విజయ్ |మాదేశ / విద్య |''నాను అవనల్ల...అవలు'' |<ref>{{Cite web|title=Winners of the 63rd Britannia Filmfare Awards (South)|url=https://www.filmfare.com/news/winners-of-the-63rd-britannia-filmfare-awards-south-13996.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160702102328/http://www.filmfare.com/news/winners-of-the-63rd-britannia-filmfare-awards-south-13996.html|archive-date=2 July 2016|access-date=14 May 2018|website=filmfare.com}}</ref> |- !2016 |రక్షిత్ శెట్టి |కర్ణుడు |''కిరిక్ పార్టీ'' |<ref>{{cite web|date=17 June 2017|title=Winners of the 64th Jio Filmfare Awards (South)|url=https://www.filmfare.com/news/winners-of-the-64th-jio-filmfare-awards-south-21594.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180416113129/https://www.filmfare.com/news/winners-of-the-64th-jio-filmfare-awards-south-21594.html|archive-date=16 April 2018|access-date=9 December 2018|work=Filmfare}}</ref> |- !2017 |ధనంజయ |అల్లమ ప్రభు |''అల్లామ'' |<ref>{{cite web|date=16 June 2018|title=Winners of the 65th Jio Filmfare Awards (South) 2018|url=https://www.filmfare.com/features/winners-of-the-65th-jio-filmfare-awards-south-2018_-28887-2.html|access-date=9 December 2018|work=Filmfare}}</ref> |- !2018 |సతీష్ నినాసం |సిద్ధెగౌడ |''అయోగ్య'' |<ref>{{cite web|title=Winners of the 66th Filmfare Awards (South) 2019|url=https://www.filmfare.com/news/bollywood/winners-of-the-66th-filmfare-awards-south-2019_-38163.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191222020917/https://www.filmfare.com/news/bollywood/winners-of-the-66th-filmfare-awards-south-2019_-38163.html|archive-date=22 December 2019|access-date=22 December 2019|website=[[Filmfare]]}}</ref> |- !2020/21 |డార్లింగ్ కృష్ణ |ఆదిత్య |''లవ్ మాక్‌టెయిల్'' |<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/telugu/movies/news/67th-parle-filmfare-awards-south-2022-full-winners-list-telugu-pushpa-bags-7-titles-sai-pallavi-wins-black-lady-for-love-story-ala-vaikunthapurramuloo-shines/articleshow/94747276.cms|title=67th Parle Filmfare Awards South 2022 full winners list Telugu: 'Pushpa' bags 7 titles, Sai Pallavi wins Black Lady for 'Love Story'; 'Ala Vaikunthapurramuloo' shines|access-date=10 October 2022|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024012859/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/telugu/movies/news/67th-parle-filmfare-awards-south-2022-full-winners-list-telugu-pushpa-bags-7-titles-sai-pallavi-wins-black-lady-for-love-story-ala-vaikunthapurramuloo-shines/articleshow/94747276.cms|archive-date=24 October 2022|website=[[The Times of India]]}}</ref> |- !2022 |నవీన్ శంకర్ |ఆది |''ధరణి మండల మధ్యదోలగే'' |<ref name=":0">{{Cite web|title=Winners of the 68th Filmfare Awards South (Telugu) 2023 {{!}} Filmfare.com|url=https://www.filmfare.com/news/bollywood/winners-of-the-68th-filmfare-awards-south-telugu-2023_-67194.html|access-date=2024-07-12|website=www.filmfare.com|language=en}}</ref> |- !2023 |[[పూర్ణచంద్ర మైసూర్]] |పూర్ణ |''ఆర్కెస్ట్రా మైసూరు'' |<ref>{{Cite web|title=Full list of Winners of the 69th SOBHA Filmfare Awards South (Kannada) 2024 {{!}} Filmfare.com|url=https://www.filmfare.com/news/bollywood/full-list-of-winners-of-69th-sobha-filmfare-awards-south-kannada-2024_-67630.html|access-date=2024-08-04|website=www.filmfare.com|language=en}}</ref> |} ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} {{మూస:ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డ్స్ సౌత్}} [[వర్గం:సినిమా పురస్కారాలు]] [[వర్గం:ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డులు]] 749ffr6mk4f8tw07i6sr1sowvz7s0c1 రాజ్ 0 466492 4808051 4661317 2026-04-22T15:53:39Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808051 wikitext text/x-wiki {{సినిమా|name=Raaz: Do You Want to Know The Secret…?|image=|caption=|director=[[Vikram Bhatt]]|producer=[[Mukesh Bhatt]]<br />[[Tips Industries|Kumar S. Taurani]]<br />[[Ramesh S. Taurani]]|writer=[[Mahesh Bhatt]]<br /> Girish Dhamija|story=Vikram Bhatt|based_on=|starring=[[Dino Morea]]<br />[[Bipasha Basu]] <br />[[Malini Sharma]] <br />[[Ashutosh Rana]]|music=[[Nadeem-Shravan]]|cinematography=[[Pravin Bhatt]]|editing=Amit Saxena|studio=[[Vishesh Films]]<br />[[Tips Industries]]|distributor=[[Tips Industries]]|released={{Film date|2002|02|01|df=y}}|runtime=152&nbsp;minutes|country=[[India]]|language=[[Hindi]]|budget=₹5 crore<ref>{{Cite web |title=Bipasha Basu-Dino Morea's Raaz Gave Tough Fight To This Shah Rukh Khan Blockbuster In 2002 |url=https://www.news18.com/entertainment/bipasha-basu-dino-moreas-raaz-gave-tough-fight-to-this-shah-rukh-khan-blockbuster-in-2002-7474123.html |access-date=2025-09-07 |website=News18 |language=en}}</ref>|gross=₹37.59 crore <ref>{{Cite web |last=Hungama |first=Bollywood |date=2002-01-02 |title=Raaz Box Office Collection {{!}} India {{!}} Day Wise {{!}} Box Office - Bollywood Hungama |website=[[Bollywood Hungama]] |url=https://www.bollywoodhungama.com/movie/raaz-4/box-office/ |access-date=2023-09-24 |language=en |archive-date=15 October 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231015055123/https://www.bollywoodhungama.com/movie/raaz-4/box-office/ |url-status=live }}</ref>}} <references /> '''''Raaz: మీరు రహస్య తెలుసుకోవాలనుకుంటున్నారా...?''''' (అనువాదం. సీక్రెట్) [[విక్రమ్ భట్]] దర్శకత్వం వహించిన 2002 భారతీయ అతీంద్రియ భయానక చిత్రం. ఈ చిత్రంలో [[డినో మోరియా]], [[బిపాషా బసు|బిపాసా బసు]] ప్రధాన పాత్రల్లో నటించగా, మాలిని శర్మ, [[అశుతోష్ రాణా]] సహాయక పాత్రల్లో నటించారు. భారతీయ మీడియా, ఈ చిత్రం [[భారతీయ సినిమా]] చరిత్రలో మైలురాయి విస్తృతంగా పరిగణించబడుతుంది మరియు ఉత్తమ హిందీ భయానక చిత్రాలలో ఒకటిగా పరిగణించబడుతుంది. ఈ చిత్రం అమెరికన్ చిత్రం వాట్ లైస్ బెనీత్ (2000) యొక్క అనధికారిక అనుసరణ.{{Efn|Multiple References:<ref>{{Cite web |last=Srivastava |first=Nishant |date=2024-10-26 |title=Top 13 Best Bollywood Horror Movies of All Time {{!}} Hindi Movies List |url=https://filmykeeday.com/best-bollywood-horror-movies/ |access-date=2025-07-18 |website=Filmy Keeday |language=en-US |archive-date=2025-07-15 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250715105612/https://filmykeeday.com/best-bollywood-horror-movies/ |url-status=dead }}</ref><ref name=":3">{{Cite web |date=2017-06-30 |title=Top 10 Bollywood horror movies you should not miss |url=https://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/top-10-bollywood-horror-movies-you-should-not-miss-4722457/ |access-date=2025-07-08 |website=[[The Indian Express]] |language=en}}</ref><ref>{{cite web |date=3 June 2017 |title=Bollywood horror movies that are really scary |url=https://www.msn.com/en-in/entertainment/bollywood/25-bollywood-horror-movies-that-are-really-scary/ss-BBv0JE9 |archiveurl= |archivedate= |accessdate=4 July 2017 |publisher=[[MSN]]}}</ref><ref>{{Cite web |date=2013-05-02 |title=10 Must Watch Bollywood Horror Movies |url=https://www.mensxp.com/entertainment/bollywood/8611-10-must-watch-bollywood-horror-movies.html |access-date=2025-07-18 |website=[[MensXP]] |language=en-IN}}</ref><ref name=":1">{{Cite web |date=2025-03-13 |title=Box Office: Revisiting Dino Morea and Bipasha Basu's Raaz; why it remains one of the best horror movies |url=https://www.pinkvilla.com/entertainment/box-office/box-office-revisiting-dino-morea-and-bipasha-basus-raaz-why-it-remains-one-of-the-best-horror-movies-1377301 |access-date=2025-06-12 |website=[[PINKVILLA]] |language=en}}</ref>}}<ref>{{Cite web|last=Aishwarya|date=2013-01-17|title=Bollywood Films Inspiration Or Plagiarism: Raaz And What Lies Beneath|url=https://www.koimoi.com/bollywood-news/bollywood-films-inspiration-or-plagiarism-raaz-and-what-lies-beneath/|access-date=2025-07-08|website=Koimoi|language=en-US}}</ref><ref>{{Cite web|last=PTI|date=2022-02-01|title=Bipasha Basu, Dino Morea celebrate 20 years of 'Raaz': Started trend of cool scary movies|url=https://theprint.in/feature/bipasha-basu-dino-morea-celebrate-20-years-of-raaz-started-trend-of-cool-scary-movies/818338/|access-date=2025-07-18|website=ThePrint|language=en-US}}</ref> అమెరికన్ వినోద ప్రచురణ కొలైడర్ దీనిని అసలు కంటే మెరుగైనదిగా పేర్కొంది. <ref name=":2">{{Cite web|date=7 April 2022|title=7 Bollywood Remakes That Are Better Than The Original Movie|url=https://collider.com/bollywood-remakes-that-are-better-than-the-original/#raaz-2002|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20240517141354/https://collider.com/bollywood-remakes-that-are-better-than-the-original/#raaz-2002|archive-date=17 May 2024|access-date=7 April 2022|website=[[Collider (website)|Collider]]}}</ref><ref name=":4">{{Cite web|date=2023-09-19|title=When Vikram Bhatt's 2002 Film Raaz Surprised Many Big Stars In Box Office|url=https://www.news18.com/movies/when-vikram-bhatts-2002-film-raaz-surprised-many-big-stars-in-box-office-8583305.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230922033744/https://www.news18.com/movies/when-vikram-bhatts-2002-film-raaz-surprised-many-big-stars-in-box-office-8583305.html|archive-date=22 September 2023|access-date=2023-09-23|website=[[News18]]|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Dino Morea on Raaz clocking 20 years: The off screen romance with Bipasha helped us on screen|url=https://www.hindustantimes.com/entertainment/bollywood/dino-morea-on-raaz-clocking-20-years-the-off-screen-romance-with-bipasha-helped-us-on-screen-101643652992644.html|access-date=31 January 2022|website=[[Hindustan Times]]|quote=While Morea says it wasn’t an official remake, there were references that were taken from the Robert Zemeckis directed Harrison Ford and Michelle Pfeiffer starrer.}}</ref> ఈ కథ ఆదిత్య (దినో) మరియు సంజనా (బిపాషా) వారి విడిపోయిన వివాహాన్ని సరిచేయడానికి [[ఉదగమండలం|ఊటీ]] తిరోగమిస్తారు, కానీ వారి కొత్త ఇల్లు నిశ్శబ్దం కంటే ఎక్కువ-అసంపూర్తిగా ఉన్న వ్యాపారం ఉన్న దెయ్యం. వెంటాడే లోతుగా, సంజనా ఒక చల్లబరిచే సత్యాన్ని వెలికితీస్తుందిః ఆమె రక్షించడానికి ప్రయత్నిస్తున్న వ్యక్తి అతిపెద్ద ముప్పు కావచ్చు.<ref>{{Cite web|title=Raaz|url=https://www.apunkachoice.com/dyn/movies/hindi/raaz/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20081211025344/http://www.apunkachoice.com/dyn/movies/hindi/raaz/|archive-date=11 December 2008|access-date=18 November 2021|website=ApunKaChoice.com}}</ref> ఇది 2002 సంవత్సరంలో అత్యధిక వసూళ్లు సాధించిన రెండవ చిత్రంగా మరియు ''రాజ్'' సిరీస్లో మొదటి విడతగా ఉద్భవించిన ప్రధాన వాణిజ్య మరియు విమర్శనాత్మక విజయం. డైనమిక్ ద్వయం విభాగంలో మోరియా మరియు బసు జీ సినీ అవార్డు గెలుచుకున్నారు.<ref name=":Zee Cine Award2">{{Cite web|date=2022-03-13|title=Dino On Winning First Award In 20 Years & How 'Raaz' Was Snubbed Despite Being A Blockbuster|url=https://www.mensxp.com/entertainment/celebrities/103573-dino-morea-on-winning-his-first-award-the-empire-recalls-raaz-being-snubbed-despite-being-a-massive-hit.html|access-date=2023-07-21|website=www.mensxp.com|language=en-IN}}</ref> ఈ చిత్రం 48వ ఫిల్మ్ఫేర్ అవార్డులలో ఉత్తమ చిత్రం నామినేషన్ను సంపాదించింది.<ref>{{Cite news|url=https://www.filmfare.com/awards/filmfare-awards/winners|title=Filmfare Awards Winners From 1953 to 2019|work=filmfare.com|access-date=14 February 2020|language=en}}</ref> నదీమ్-శ్రవణ్ సంగీతం వారికి అనేక ఫిల్మ్ఫేర్ అవార్డుల ప్రతిపాదనలను కూడా సంపాదించింది. ఈ చిత్రాన్ని [[ఉదగమండలం|ఊటీ]] ది లారెన్స్ స్కూల్, లవ్డేల్ సహా కొన్ని ప్రదేశాలలో చిత్రీకరించారు. ప్రధాన తారాగణం కోసం గాత్రాలను వృత్తిపరమైన కళాకారులు [[మోనా ఘోష్ శెట్టి]] బసు కోసం డబ్బింగ్ చేశారు, నమ్రత సాహ్నీ శర్మ కోసం డబ్బింగ్ ఇచ్చారు, మరియు భట్ స్వయంగా మోరియా కోసం డబ్బింగ్ చేసారు.<ref>{{Cite web|title=What's the raaz behind Bipasha's voice?|url=https://m.rediff.com/entertai/2002/feb/16st.htm|website=[[Rediff.com]]}}</ref><ref>{{Cite web|title=BBC - Shropshire - Movies - Raaz|url=https://www.bbc.co.uk/shropshire/films/2002/04/raaz.shtml|website=[[BBC]]}}</ref> ఈ చిత్రానికి ఆధ్యాత్మిక సీక్వెల్ 23 జనవరి 2009న రాజ్ః ది మిస్టరీ కంటిన్యూస్ పేరుతో విడుదలైంది మరియు సిరీస్ యొక్క మూడవ విడత ''రాజ్ 3'' పేరుతో 7 సెప్టెంబర్ 2012న 3డిలో విడుదలైంది. నాల్గవ చిత్రం, ''రాజ్ రీబూట్'', 2016 సెప్టెంబర్ 16న విడుదలైంది. hinyp2ce58srpf5feqop5isdat0l7a2 విశాల్–శేఖర్ అందుకున్న అవార్డులు & నామినేషన్ల జాబితా 0 466864 4808232 4686511 2026-04-23T09:17:48Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808232 wikitext text/x-wiki '''విశాల్-శేఖర్''' హిందీ, తెలుగు, మరాఠీ సినిమాలలో పనిచేసిన విశాల్ దద్లానీ & శేఖర్ రావ్‌జియానీల సంగీత దర్శక ద్వయం. వారి రచనలలో ఝంకార్ బీట్స్, దస్, బ్లఫ్ మాస్టర్, [[ఓం శాంతి ఓం]], బచ్నా ఏ హసీనో, దోస్తానా, [[చింతకాయల రవి]], అంజనా అంజని , రా.వన్, స్టూడెంట్ ఆఫ్ ది ఇయర్, చెన్నై ఎక్స్ ప్రెస్, బ్యాంగ్ బ్యాంగ్ !, నూతన సంవత్సర హ్యాపీ న్యూ ఇయర్ ఉన్నాయి. ఝంకార్ బీట్స్ సినిమాకి "తు ఆషికి హై" పాటను సమకూర్చడంతో ఈ జంట ప్రాముఖ్యతను సంతరించుకుంది. ఝంకార్ బీట్స్ కోసం నూతన సంగీత ప్రతిభకు ఫిలింఫేర్ ఆర్.డి. బర్మన్ అవార్డును గెలుచుకున్నారు. ముసాఫిర్ సినిమాకి సంగీతం టెక్నో సంగీతాన్ని భారతీయ శబ్దాలతో కలిపింది. ఈ సంగీతంలో "సాకి", "డోర్ సే పాస్" ఉన్నాయి. 2005లో వారు సలాం నమస్తే , దస్, బ్లఫ్‌మాస్టర్ మూడు సినిమాలకు సంగీతం అందించారు. విశాల్ దద్లాని ముంబైకి చెందిన ఎలక్ట్రానిక్ బ్యాండ్ పెంటాగ్రామ్ గాయకుడు కూడా. ది దేవారిస్ట్స్ ఎపిసోడ్ కోసం "మైండ్స్ వితౌట్ ఫియర్" పాటలో ఇమోజెన్ హీప్‌తో కలిసి పని చేశారు. [[శేఖర్ రావ్‌జియాని]] (ఉస్తాద్ నియాజ్ అహ్మద్ ఖాన్ ఆధ్వర్యంలో శిక్షణ పొందిన శాస్త్రీయ గాయకుడు). ఆయన తన తండ్రి, సంగీత ప్రియుడు హస్ముఖ్ రావ్‌జియానీ నుండి అకార్డియన్ వాయించడం నేర్చుకున్నాడు. శేఖర్ 1997లో జీ టీవీ పాటల పోటీ స రే గ మ పలో పాల్గొన్నాడు. అతను 2012లో " సాజ్ని ", 2013లో "సావ్లి" ( సునిధి చౌహాన్‌తో కలిసి) మరాఠీ పాటలను కంపోజ్ చేసి పాడాడు . విశాల్ - శేఖర్ ఇద్దరూ బాలీవుడ్ సినిమాలకు 300 కి పైగా పాటలు కంపోజ్ చేశారు, కానీ వారి సమకాలీన సంగీత దర్శక సహచరులతో పోలిస్తే, వారికి తక్కువ అవార్డులు వచ్చాయి పెద్ద అవార్డులు ఏవీ గెలుచుకోలేదు. సిద్ధార్థ్ ఆనంద్, అలీ అబ్బాస్ జాఫర్ & యష్ రాజ్ చిత్రాలతో వారి సహకారం ఎల్లప్పుడూ ఎక్కువగా పార్టీ & డ్యాన్స్ నంబర్లను ఇచ్చింది కానీ గుర్తింపు & అవార్డులను పొందగల తక్కువ చిరస్మరణీయ పాటలను ఇచ్చింది. == వార్షిక సెంట్రల్ యూరోపియన్ బాలీవుడ్ అవార్డులు == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !విభాగం !గ్రహీత !ఫలితం !మూ |- ! rowspan="2" |2005 |ఉత్తమ సౌండ్‌ట్రాక్ |''దస్'' | rowspan="2" |నామినేట్ అయ్యారు | rowspan="2" |<ref>{{cite web|title=The 3rd Annual Central European Bollywood Awards|url=http://www.molodezhnaja.ch/bobby05.htm|publisher=ACEB Awards Archive|accessdate=5 November 2014}}</ref> |- |ఉత్తమ పాట |"దస్ బహానే" ( <small>''దస్'' నుండి )</small> |- ! rowspan="3" |2007 |ఉత్తమ సౌండ్‌ట్రాక్ |''ఓం శాంతి ఓం'' | rowspan="2" {{won}} | rowspan="3" |<ref>{{cite web|title=The 5th Annual Central European Bollywood Awards|url=http://www.bollywoodforum.ch/aceba/2008.htm|publisher=ACEB Awards Archive|accessdate=5 November 2014|archive-date=13 మార్చి 2008|archive-url=https://web.archive.org/web/20080313043516/http://www.bollywoodforum.ch/aceba/2008.htm|url-status=dead}}</ref> |- | rowspan="2" |ఉత్తమ పాట |"దస్తాన్-ఈ-ఓం శాంతి ఓం" ( <small>''ఓం శాంతి ఓం'' నుండి )</small> |- |"మెయిన్ అగర్ కహూన్" ( <small>''[[ఓం శాంతి ఓం]]'' నుండి )</small> | rowspan="5" {{nom}} |- ! rowspan="3" |2008 | rowspan="2" |ఉత్తమ సౌండ్‌ట్రాక్ |''దోస్తానా'' | rowspan="3" |<ref>{{cite web|title=The 6th Annual Central European Bollywood Awards|url=http://www.bollywoodforum.ch/aceba/2009.htm|publisher=ACEB Awards Archive|accessdate=5 November 2014|archive-date=20 మే 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220520110327/http://www.bollywoodforum.ch/aceba/2009.htm|url-status=dead}}</ref> |- |''బచ్నా ఏ హసీనో'' |- | rowspan="2" |ఉత్తమ పాట |"ఖుదా జానే ఓం" ( <small>''బచ్నా ఏ హసీనో'' నుండి )</small> |- !2010 |"వాల్లా రే వాలా" ( <small>''తీస్ మార్ ఖాన్'' నుండి )</small> |<ref>{{cite web|title=The 8th Annual Central European Bollywood Awards|url=http://www.bollywoodforum.ch/aceba/2011.htm|publisher=ACEB Awards Archive|accessdate=5 November 2014|archive-date=23 సెప్టెంబర్ 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923193432/http://www.bollywoodforum.ch/aceba/2011.htm|url-status=dead}}</ref> |- !2011 |ఉత్తమ సౌండ్‌ట్రాక్ |''రా.వన్'' |గెలిచింది |<ref>{{cite web|title=The 9th Annual Central European Bollywood Awards|url=http://www.bollywoodforum.ch/aceba/2012.htm|publisher=ACEB Awards Archive|accessdate=5 November 2014|archive-date=20 మే 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220520110327/http://www.bollywoodforum.ch/aceba/2012.htm|url-status=dead}}</ref> |} == అప్సర ఫిల్మ్ & టెలివిజన్ ప్రొడ్యూసర్స్ గిల్డ్ అవార్డు == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !విభాగం !గ్రహీత !ఫలితం !మూ |- ! rowspan="2" |2008 |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''ఓం శాంతి ఓం'' | rowspan="5" {{nom}} | rowspan="2" |<ref>{{cite web|title=Nominations for 3rd Apsara Film & Television Producers Guild Awards|url=http://apsaraawards.org/3rd_apsara_awards_nominees.html|publisher=Apsara Awards|accessdate=5 November 2014}}</ref> |- |ఉత్తమ గేయ రచయిత |అంఖోన్ మే తేరి ( <small>''ఓం శాంతి ఓం'' నుండి )</small> |- !2010 |ఉత్తమ పురుష నేపథ్య గాయకుడు |ధన్ తే నాన్ <small>( ''కమీనీ'' నుండి ) ( సుఖ్విందర్ సింగ్‌తో</small> <small>పాటు )</small> |<ref>{{cite web|title=Nominations for 5th Apsara Film & Television Producers Guild Awards|url=http://apsaraawards.org/5th_apsara_awards_nominees.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140305024842/http://apsaraawards.org/5th_apsara_awards_nominees.html|archive-date=5 March 2014|publisher=Apsara Awards|accessdate=5 November 2014}}</ref> |- !2011 | rowspan="2" |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |ఐ హేట్ లవ్ స్టోరీస్ |<ref>{{cite web|title=Nominations for 6th Apsara Film & Television Producers Guild Awards|url=http://apsaraawards.org/6th_apsara_awards_nominees.html|publisher=Apsara Awards|accessdate=5 November 2014}}</ref> |- !2014 |''చెన్నై ఎక్స్‌ప్రెస్'' |<ref>{{cite web|date=15 January 2014|title=Nominations for 9th Renault Star Guild Awards|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/6028|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140117182833/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/6028|archive-date=17 January 2014|website=[[Bollywood Hungama]]|accessdate=5 November 2014}}</ref> |} == ఆసియన్ ఫిల్మ్ అవార్డులు == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !విభాగం !గ్రహీత !ఫలితం !మూ |- !2008 |ఉత్తమ స్వరకర్త |''ఓం శాంతి ఓం'' |{{won}} |<ref>{{cite web|title=Nominations for 2nd Asian Film Awards|url=http://www.asianfilmawards.asia/2008/eng/nominations.html|url-status=dead|publisher=[[Asian Film Awards]]|accessdate=5 November 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120618163020/http://www.asianfilmawards.asia/2008/eng/nominations.html|archivedate=18 June 2012}}</ref> |} == బిగ్ స్టార్ ఎంటర్టైన్మెంట్ అవార్డులు == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !విభాగం !గ్రహీత !ఫలితం !మూ |- ! rowspan="2" |2010 |అత్యంత వినోదాత్మక పాట |" షీలా కి జవానీ " ( <small>''తీస్ మార్ ఖాన్'' నుండి '')''</small> | rowspan="8" {{nom}} | rowspan="2" |<ref>{{cite web|title=1st BIG Star Entertainment Awards Nominations|url=http://927bigfm.com//event.php|publisher=Big FM|accessdate=3 November 2014|archive-date=7 నవంబర్ 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20141107171808/http://927bigfm.com//event.php|url-status=dead}}</ref> |- |అత్యంత వినోదాత్మక సంగీతం |''అంజానా అంజాని'' |- ! rowspan="2" |2011 |అత్యంత వినోదాత్మక పాట |" చమ్మక్ చల్లో " <small>( ''రా.వన్ నుండి )''</small> | rowspan="2" |<ref>{{cite web|date=14 December 2011|title=''Bodyguard'', ''Ra.One'', ''Rockstar'' top BIG Star Entertainment Awards nominations|url=http://entertainment.oneindia.in/bollywood/news/2011/big-star-entertainment-awards-nomination-list-141211.html|publisher=Oneindia.in|accessdate=3 July 2012|archive-date=1 నవంబర్ 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131101064502/http://entertainment.oneindia.in/bollywood/news/2011/big-star-entertainment-awards-nomination-list-141211.html|url-status=dead}}</ref> |- |అత్యంత వినోదాత్మక సంగీతం |''ది డర్టీ పిక్చర్'' |- ! rowspan="2" |2012 |అత్యంత వినోదాత్మక పాట |" రాధ " ( <small>''స్టూడెంట్ ఆఫ్ ది ఇయర్'' నుండి '')''</small> | rowspan="2" |<ref>{{cite web|title=Big Star Awards 2012 / 2013 – Winners, Nominations|url=http://www.indicine.com/movies/bollywood/big-star-awards-2012-2013-winners-nominations/|publisher=Indicine|accessdate=5 November 2014|archive-date=25 మార్చి 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190325084118/http://www.indicine.com/movies/bollywood/big-star-awards-2012-2013-winners-nominations/|url-status=dead}}</ref> |- |అత్యంత వినోదాత్మక సంగీతం |''ది డర్టీ పిక్చర్'' |- ! rowspan="2" |2013 |అత్యంత వినోదాత్మక గాయకుడు (పురుషుడు) |" బాలం పిచ్కారీ " ( <small>''యే జవానీ హై దీవానీ'' నుండి )</small> | rowspan="2" |<ref>{{cite web|title=Nominations for 4th Big Star Entertainment Awards|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/5890/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131216182337/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/5890|archive-date=16 December 2013|website= Bollywood Hungama |accessdate=5 November 2014}}</ref> |- |అత్యంత వినోదాత్మక సంగీతం |''ది డర్టీ పిక్చర్'' |} == ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డులు == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !విభాగం !గ్రహీత !ఫలితం !మూ |- !2004 |కొత్త సంగీత ప్రతిభకు RD బర్మన్ అవార్డు |''ఝంకార్ బీట్స్'' |{{won}} |<ref>{{cite web|date=21 February 2002|title=Winners of the 49th Manikchand Filmfare Awards|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news-interviews/Winners-of-the-49th-Manikchand-Filmfare-Awards/articleshow/511368.cms|work=[[The Times Of India]]|accessdate=7 November 2014}}</ref> |- !2006 | rowspan="2" |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''దస్'' | rowspan="13" {{nom}} |<ref>{{cite web|date=1 February 2006|title=Filmfare Awards 2006|url=http://www.awardsandshows.com/features/filmfare-awards-2006-206.html|work=[[The Times Of India]]|accessdate=7 November 2014}}</ref> |- ! rowspan="2" |2008 |''[[ఓం శాంతి ఓం]]'' | rowspan="2" |<ref>{{cite web|date=6 February 2008|title=53rd Filmfare Award Nominations|url=http://www.indicine.com/movies/bollywood/53rd-filmfare-award-nominations/|url-status=dead|publisher=Indicine|accessdate=7 November 2014|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140106041020/http://www.indicine.com/movies/bollywood/53rd-filmfare-award-nominations/|archivedate=6 January 2014}}</ref> |- |ఉత్తమ గేయ రచయిత |"ఆంఖోన్ మే తేరి" ( <small>''ఓం శాంతి ఓం'' నుండి )</small> |- !2009 |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''దోస్తానా'' |<ref>{{cite web|date=17 February 2009|title=54th Filmfare Awards 2008 Nominations|url=http://www.glamsham.com/movies/scoops/09/feb/17-54th-filmfare-awards-2008-nominations-020902.asp|publisher=Glamsham|accessdate=7 November 2014}}</ref> |- !2010 |ఉత్తమ పురుష నేపథ్య గాయకుడు |"ధన్ తే నాన్" ( <small>''కామినీ'' నుండి ) ( సుఖ్విందర్ సింగ్‌తో</small> <small>పాటు )</small> |<ref>{{cite web|date=11 February 2010|title=Nominations for 55th Idea Filmfare Awards 2009|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/725/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141020180943/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/725/|archive-date=20 October 2014|website=[[Bollywood Hungama]]|accessdate=7 November 2014}}</ref> |- ! rowspan="3" |2011 | rowspan="2" |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''అంజానా అంజాని'' | rowspan="3" |<ref>{{cite web|date=14 January 2010|title=Nominations for 56th Filmfare Awards 2010|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/1765/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131114012817/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/1765/|archive-date=14 November 2013|website=[[Bollywood Hungama]]|accessdate=7 November 2014}}</ref> |- |ఐ హేట్ లవ్ స్టోరీస్ |- | rowspan="2" |ఉత్తమ గేయ రచయిత |"బిన్ తేరే" ( <small>''ఐ హేట్ లవ్ స్టోరీస్'' నుండి )</small> |- ! rowspan="3" |2012 |" చమ్మక్ చల్లో " ( <small>''రా.వన్'' నుండి )</small> <small>(నిరంజన్ అయ్యంగార్తో పాటు)</small> | rowspan="3" |<ref>{{cite web|date=11 January 2010|title=Nominations for 57th Idea Filmfare Awards 2012|url=http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/2974/2974|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120113194825/http://www.bollywoodhungama.com/celebrities/features/type/view/id/2974/2974|archive-date=13 January 2012|website=[[Bollywood Hungama]]|accessdate=7 November 2014}}</ref> |- |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''రా.వన్'' |- |ఉత్తమ పురుష నేపథ్య గాయకుడు |"చమ్మక్ చల్లో" ( <small>''రా.వన్'' నుండి ) ( ఎకాన్‌తో</small> <small>పాటు )</small> |- !2013 | rowspan="2" |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''స్టూడెంట్ ఆఫ్ ది ఇయర్'' |<ref>{{cite web|date=13 January 2013|title=Nominations for 58th Idea Filmfare Awards 2012|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4404|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130116062555/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/4404|archive-date=16 January 2013|website=[[Bollywood Hungama]]|accessdate=7 November 2014}}</ref> |- !2014 |''[[చెన్నై ఎక్స్‌ప్రెస్]]'' |<ref>{{cite web|date=14 January 2014|title=Nominations for 59th Idea Filmfare Awards|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/6025/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140116174908/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/6025|archive-date=16 January 2014|website=[[Bollywood Hungama]]|accessdate=7 November 2014}}</ref> |} == గ్లోబల్ ఇండియన్ మ్యూజిక్ అకాడమీ అవార్డులు == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !విభాగం !గ్రహీత !ఫలితం !మూ |- ! rowspan="5" |2011 |ఉత్తమ గీత రచయిత |"తుజే భూలా దియా" ( <small>''అంజనా అంజానీ'' నుండి )</small> <small>( కుమార్‌తో పంచుకున్నారు )</small> | rowspan="6" {{nom}} | rowspan="5" |<ref name="GiMA 2011 nom">{{cite news|url=http://www.gima.co.in/film-nominees-2011.php|title=Film Nominations: Chevrolet GiMA Awards 2011 Powered By Lava Music Phones|date=19 October 2014|work=GiMA|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140715151836/http://gima.co.in/film-nominees-2011.php|archivedate=15 July 2014}}</ref> |- |ఉత్తమ సినిమా పాట |" షీలా కి జవానీ " ( <small>''తీస్ మార్ ఖాన్'' నుండి )</small> |- | rowspan="2" |ఉత్తమ చలనచిత్ర ఆల్బమ్ |''అంజానా అంజాని'' |- |''తీస్ మార్ ఖాన్'' |- | rowspan="2" |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''అంజానా అంజాని'' |- ! rowspan="4" |2012 |''రా.వన్'' | rowspan="4" |<ref name="GiMA 2012 nom film">{{cite news|url=http://www.gima.co.in/2012_film_nominees.php|title=Film Music Nominations: Chevrolet GiMA Awards 2012 Powered By LR Active|date=19 October 2014|work=GiMA|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140208051838/http://gima.co.in/2012_film_nominees.php|archivedate=8 February 2014}}</ref> |- |ఉత్తమ సినిమా పాట |" చమ్మక్ చల్లో " <small>( ''రా.వన్'' నుండి )</small> |{{won}} |- | rowspan="2" |ఉత్తమ చలనచిత్ర ఆల్బమ్ |''ది డర్టీ పిక్చర్'' | rowspan="7" {{nom}} |- |''రా.వన్'' |- ! rowspan="4" |2013 |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''స్టూడెంట్ ఆఫ్ ది ఇయర్'' | rowspan="4" |<ref name="GiMA 2013 nom film">{{cite news|url=http://gima.co.in/2013_film_nominees.php|title=Film Music Nominations: 5th Gionne Star Global Indian Music Academy (GiMA) Awards 2013 Powered By Reliance 3G|date=19 October 2014|work=GiMA|access-date=7 November 2014|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141107173055/http://gima.co.in/2013_film_nominees.php|archive-date=7 November 2014}}</ref> |- |ఉత్తమ సినిమా పాట |" రాధ " ( <small>''స్టూడెంట్ ఆఫ్ ది ఇయర్'' నుండి )</small> |- |ఉత్తమ చలనచిత్ర ఆల్బమ్ |''స్టూడెంట్ ఆఫ్ ది ఇయర్'' |- | rowspan="2" |ఉత్తమ యుగళగీతం |"రాధ" ( <small>''స్టూడెంట్ ఆఫ్ ది ఇయర్'' నుండి ) ([[శేఖర్ రావ్‌జియాని]], [[ఉదిత్ నారాయణ్]], [[శ్రేయా ఘోషల్‌|శ్రేయా ఘోషల్‌తో]]</small> <small>పంచుకున్నారు )</small> |- !2014 |"బాలం పిచాకరీ" ( <small>''యే జవానీ హై దీవానీ'' కోసం ) ( షల్మలీ ఖోల్గాడేతో</small> <small>పంచుకున్నారు )</small> |<ref name="GiMA 2014 nom film">{{cite news|url=http://www.gima.co.in/2014_film_nominees.php|title=Film Music Nominations: 4th Gionne Star Global Indian Music Academy (GiMA) Awards 2014 Powered By Reliance 3G|date=19 October 2014|work=GiMA|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140208053318/http://gima.co.in/2014_film_nominees.php|archivedate=8 February 2014}}</ref> |} == ఇంటర్నేషనల్ ఇండియన్ ఫిల్మ్ అకాడమీ అవార్డులు == {| class="wikitable" !సంవత్సరం !విభాగం !గ్రహీత !ఫలితం !మూ |- !2004 | rowspan="4" |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |''ఝంకార్ బీట్స్'' | rowspan="8" {{nom}} |<ref>{{cite web|date=2 April 2004|title=Kal Ho Naa Ho leads IIFA nominees|url=http://www.screendaily.com/kal-ho-naa-ho-leads-iifa-nominees/4018041.article|publisher=Screen Daily|accessdate=7 November 2014}}</ref> |- ! rowspan="2" |2006 |''బ్లఫ్ మాస్టర్!'' | rowspan="2" |<ref>{{cite news|url=http://www.hindustantimes.com/News-Feed/NM12/Black-rules-at-IIFA-awards/Article1-110378.aspx|title=''Black'' rules at IIFA awards|date=17 June 2006|work=Hindustan Times|accessdate=3 January 2013|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131104170718/http://www.hindustantimes.com/News-Feed/NM12/Black-rules-at-IIFA-awards/Article1-110378.aspx|archivedate=4 November 2013}}</ref> |- |''దస్'' |- !2009 |''దోస్తానా'' |<ref>{{cite news|url=http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/10/|title=Nominations for the IIFA Awards 2009|date=17 June 2006|work=[[Bollywood Hungama]]|accessdate=29 April 2009|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141107164419/http://www.bollywoodhungama.com/movies/features/type/view/id/10/|archive-date=7 November 2014}}</ref> |- !2010 | rowspan="2" |ఉత్తమ నేపథ్య గాయకుడు (పురుషుడు) |"ధన్ తే నాన్" ( <small>''కామినీ'' నుండి ) ( సుఖ్విందర్ సింగ్‌తో</small> <small>పాటు )</small> |<ref>{{cite news|url=http://movies.rediff.com/slide-show/2010/jun/07/slide-show-1-winners-at-iifa-awards.htm|title=3 Idiots win big at IIFA awards|date=7 June 2010|work=Rediff.com|accessdate=7 January 2013}}</ref> |- ! rowspan="2" |2011 |"అధూర్" ( <small>''బ్రేక్ కే బాద్'' నుండి )</small> | rowspan="2" |<ref>{{cite web|title=Winners at the big IIFA Awards 2011|url=http://www.ndtv.com/photos/entertainment/winners-at-the-big-iifa-awards-2011-10791|work=NDTV|accessdate=3 January 2013}}</ref> |- | rowspan="2" |ఉత్తమ సంగీత దర్శకుడు |ఐ హేట్ లవ్ స్టోరీస్ |- ! rowspan="2" |2012 |''రా.వన్'' | rowspan="2" |<ref>{{cite news|url=http://www.rediff.com/movies/slide-show/slide-show-1-iifa-2012-big-winners-and-hot-fashion-statements/20120611.htm|title=IIFA 2012: Big Winners and Hot Fashion Statements|date=11 June 2012|work=Rediff.com|accessdate=3 January 2013}}</ref> |- |ఉత్తమ పాట రికార్డింగ్ |" చమ్మక్ చల్లో " <small>( ''రా.వన్'' నుండి )</small> |{{won}} |} ==ఇవి కూడా చూడండి== * [[విశాల్–శేఖర్ డిస్కోగ్రఫీ]] ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{IMDb title |34129838}} [[వర్గం:హిందీ సినిమా సంగీత దర్శకులు]] [[వర్గం:భారతీయ సినిమా సంగీత దర్శకులు]] a6q15h9bzjtwam670cru29iyhbpthji కార్తేజియన్ సామ్రాజ్యం 0 472672 4808078 4788437 2026-04-22T19:34:38Z InternetArchiveBot 88395 Add 3 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808078 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | conventional_long_name = Carthage | common_name = Carthage | native_name = {{lang|phn|𐤒𐤓𐤕𐤟𐤇𐤃𐤔𐤕}}<br />{{tlit|phn|Qart-ḥadašt}} | government_type = [[List of monarchs of Carthage|Monarchy]] until mid-to-late 6th century BC, [[republic]] led by ''[[shophet]]s'' thereafter.{{sfn|Hoyos|2021|p=32}}{{sfn|MacDonald|2025|p=44–45}} | p1 = Phoenicia | s1 = Africa (Roman province) | s2 = Sicilia (Roman province) | s3 = Hispania | s4 = Mauretania | image_flag = Tanit Symbol.svg | flag_border = no | flag_size = 75px | flag_type = [[Sign of Tanit]] | year_start = {{circa|814&nbsp;BC|lk=no}} | event_start = Foundation | year_end = 146&nbsp;BC | life_span = {{circa|814}}{{snd}}146&nbsp;BC | event_end = Conquest by the [[Roman Republic]] after the [[Third Punic War]] | era = [[Classical antiquity]] | image_map = Carthage 323 BC.png | image_map_caption = Carthaginian territory {{circa|323&nbsp;BC|lk=no}} | capital = [[Carthage]] | official_languages = [[Punic language|Phoenicio-Punic]]<ref>{{Cite book| last=Manglik | first=Mr Rohit | url=https://books.google.com/books?id=HE8zEQAAQBAJ&pg=PA613 | title=Society and Culture in the Ancient World | date=2023-01-23 | publisher=EduGorilla Publication | isbn=978-93-6689-739-4 | pages=613 | language=en | quote=With the rise of Carthage in the sixth century B.C.E. the Phoenician language developed into what is known as Punic, the official language of Carthage}}</ref> | religion = [[Punic religion]] | demonym = [[Punics|Carthaginian]] | currency = [[Carthaginian currency]] | stat_year1 = 221 BC | stat_pop1 = 3,700,000–4,300,000 | ref_pop1 = {{sfnp|Hoyos|2003|pp=225–226}} | event2 = Independence from [[Tyre, Lebanon|Tyre]] | date_event2 = middle of the 6th century&nbsp;BC }} ప్రాచీన కార్తేజు (అంటే 'కొత్త నగరం' అని అర్థం) ఉత్తర ఆఫ్రికాలో కేంద్రీకృతమైన ఒక ప్రాచీన సెమిటికు నాగరికత. ప్రారంభంలో ప్రస్తుత ట్యునీషియాలో ఒక నివాస ప్రాంతంగా ఉన్న ఇది తరువాత ఒక నగర-రాజ్యంగా ఆతరువాత ఒక సామ్రాజ్యంగా మారింది. క్రీ.పూ. 9వ శతాబ్దంలో ఫోనీషియన్లచే స్థాపించబడిన కార్తేజు క్రీ.పూ. 4వ శతాబ్దంలో ప్రపంచంలోని అతిపెద్ద మహానగరాలలో ఒకటిగా తన ఉచ్ఛస్థితికి చేరుకుంది. ఇది ప్రాచీన పశ్చిమ, మధ్యధరా సముద్ర ప్రాంతాల మీద ఆధిపత్యం చెలాయించిన ప్యూనికు ప్రజలచే నడపబడిన ఒక ప్రధాన శక్తి అయిన 'కార్తేజినియను సామ్రాజ్యం'కు కేంద్రంగా ఉండేది. పూనికు యుద్ధాల తరువాత క్రీ.పూ. 146లో కార్తేజు నగరం రోమన్లచే నాశనం చేయబడింది. ఆ తర్వాత వారు ఆ నగరాన్ని అత్యంత వైభవంగా పునర్నిర్మించారు. <ref name="Markoe2000">{{Cite book| first= Glenn | last=Markoe | title= Phoenicians | url= https://books.google.com/books?id=smPZ-ou74EwC | year=2000 | publisher= University of California Press | isbn=978-0-520-22614-2 | page= 55}}</ref><ref name="Aubet2008">{{Cite web| title= Political and Economic Implications of the New Phoenician Chronologies | url= http://www.upf.edu/larq/_pdf/AubtCrono.pdf | publisher= Universidad Pompeu Fabra | access-date= 24 February 2013 | author-link=Maria Eugenia Aubet | last=Aubet | first=Maria Eugenia | page= 179 | year= 2008 | quote= The recent radiocarbon dates from the earliest levels in Carthage situate the founding of this Tyrian colony in the years 835–800 cal BC, which coincides with the dates handed down by Flavius Josephus and Timeus for the founding of the city. | archive-url= https://web.archive.org/web/20131211024112/http://www.upf.edu/larq/_pdf/AubtCrono.pdf | archive-date= 11 December 2013 | url-status= dead}}</ref><ref name="Moscati200148">{{Cite book| first= Sabatino | last=Moscati | title= The Phoenicians | chapter-url= https://books.google.com/books?id=1EEtmT9Tbj4C | year=2001 | publisher= I. B. Tauris | isbn=978-1-85043-533-4 | page= 48 | chapter= Colonization of the Mediterranean}}</ref> క్రీ.పూ. 814 ప్రాంతంలో ప్రస్తుత లెబనాను‌లో ఉన్న ప్రముఖ ఫోనీషియను నగర-రాజ్యమైన టైరు నుండి వచ్చిన వలసవాదులచే కార్తేజు స్థాపించబడింది. క్రీ.పూ. 7వ శతాబ్దంలో నియో-అస్సిరియను సామ్రాజ్యం ఫోనీషియాను జయించిన తరువాత కార్తేజు స్వతంత్రంగా మారింది. క్రమంగా పశ్చిమ మధ్యధరా అంతటా తన ఆర్థిక, రాజకీయ ఆధిపత్యాన్ని విస్తరించింది. క్రీ.పూ. 300 నాటికి పశ్చిమ, మధ్య మధ్యధరా సముద్రం మీద తన నావికా ఆధిపత్యం ద్వారా ఏకీకృతం చేయబడిన తన విస్తారమైన వలసలు, సామంతులు, ఉపగ్రహ రాజ్యాల సముదాయం ద్వారా కార్తేజు ఈ ప్రాంతంలో అతిపెద్ద భూభాగాన్ని నియంత్రించింది. ఇందులో వాయువ్య ఆఫ్రికా తీరం, దక్షిణ, తూర్పు ఐబీరియా, సిసిలీ, సార్డీనియా, కార్సికా, మాల్టా బలేరికు దీవులు ఉన్నాయి. ట్రిపోలీ స్థానిక లిబికో-ఫోనీషియన్ల అధికారం క్రింద స్వయంప్రతిపత్తితో ఉంది. వారు నామమాత్రపు కప్పం చెల్లించారు. <ref>{{Cite book| url=https://books.google.com/books?id=smPZ-ou74EwC&dq=Libya-phoenicians+autonomous&pg=PA90 | title=Phoenicians | isbn=9780520226142 | last1=Markoe | first1=Glenn | date=January 2000 | publisher=University of California Press }}</ref> పురాతన ప్రపంచంలోని అతిపెద్ద, అత్యంత సంపన్న నగరాలలో ఒకటైన కార్తేజు వ్యూహాత్మక ప్రదేశం, సారవంతమైన భూమికి, పశ్చిమ ఆసియా, ఉత్తర ఐరోపాకు చేరే ప్రధాన సముద్ర వాణిజ్య మార్గాలకు ప్రాప్యతను కల్పించింది. ఇది వ్యవసాయ ఉత్పత్తులు, తయారీ వస్తువుల లాభదాయకమైన ఎగుమతులతో పాటు, పురాతన ప్రపంచం నలుమూలల నుండి వస్తువులను అందించింది. ఈ వాణిజ్య సామ్రాజ్యం శాస్త్రీయ ప్రాచీన కాలంలోని అతిపెద్ద, అత్యంత శక్తివంతమైన నావికాదళాలలో ఒకదానిచే, విదేశీ కిరాయి సైనికులు, సహాయక దళాలతో కూడిన సైన్యం ద్వారా సురక్షితం చేయబడింది. ముఖ్యంగా ఐబీరియన్లు, బలేరియన్లు, గౌల్సు, సెల్టికు బ్రిటన్లు, సిసిలియన్లు, ఇటాలియన్లు, గ్రీకులు, నుమిడియన్లు, లిబియన్లు ఈ సైన్యంలో ఉన్నారు. పశ్చిమ మధ్యధరా ప్రాంతంలో ఆధిపత్య శక్తిగా ఉన్నందున కార్తేజు అనివార్యంగా ఉత్తర ఆఫ్రికాలోని బెర్బరు‌ల నుండి కొత్తగా ఏర్పడుతున్న రోమను రిపబ్లికు వరకు అనేక పొరుగువారితో, ప్రత్యర్థులతో సంఘర్షణకు దిగింది.<ref name="Iliffe2007">{{Cite book| author=John Iliffe | url=https://books.google.com/books?id=bNGN2URP_rUC | title=Africans: The History of a Continent | date=13 August 2007 | publisher=Cambridge University Press | isbn=978-1-139-46424-6 | page=31}}</ref> సిసిలియను గ్రీకులతో శతాబ్దాల సంఘర్షణల తరువాత రోం‌తో దాని పెరుగుతున్న పోటీ ప్యూనికు యుద్ధాలు (క్రీ.పూ. 264–146)లో పరాకాష్టకు చేరింది. ఈ యుద్ధాలలో ప్రాచీన కాలంలోని కొన్ని అతిపెద్ద, అత్యంత అధునాతన యుద్ధాలు జరిగాయి. రెండవ ప్యూనికు యుద్ధం తర్వాత కార్తేజు విధ్వంసం నుండి తృటిలో తప్పించుకుంది. కానీ మూడవ ప్యూనికు యుద్ధం తర్వాత క్రీ.పూ. 146లో రోమన్లచే నాశనం చేయబడింది. రోమన్లు ​​​​తరువాత దాని స్థానంలో ఒక కొత్త నగరాన్ని స్థాపించారు.<ref name="Scullard2010">{{Cite book| first=H. H. | last=Scullard | url=https://books.google.com/books?id=vMzvAXjq1uEC | title=From the Gracchi to Nero: A History of Rome 133 BC to AD 68 | date=1 September 2010 | publisher=Taylor & Francis | isbn=978-0-415-58488-3 | page=4}}</ref> కార్తేజినియను నాగరికత అన్ని అవశేషాలు క్రీ.శ. 1వ శతాబ్దానికి రోమన్ల పాలనలోకి వచ్చాయి. రోం తదనంతరం ఆధిపత్య మధ్యధరా శక్తిగా మారి [[రోమన్ సామ్రాజ్యం]]కి మార్గం సుగమం చేసింది. దాని సామ్రాజ్యం విశ్వజనీన స్వభావం ఉన్నప్పటికీ కార్తేజు సంస్కృతి, గుర్తింపు దాని కనానైటు వారసత్వంలోనే పాతుకుపోయి ఉన్నాయి. అయినప్పటికీ అది ప్యూనికు అని పిలువబడే ఒక స్థానిక రూపం. ఇతర ఫోనీషియను ప్రజల మాదిరిగానే దాని సమాజం పట్టణ, వాణిజ్య, సముద్రయానం, వ్యాపారం వైపు మొగ్గు చూపింది; సీరియలు ఉత్పత్తి, రంగులేని గాజు, నూర్పిడి బోర్డు, ''కోథాను'' నౌకాశ్రయం వంటి దాని ముఖ్యమైన ఆవిష్కరణల ద్వారా ఇది కొంతవరకు ప్రతిబింబిస్తుంది. కార్తేజినియన్లు వారి వాణిజ్య పరాక్రమం, ప్రతిష్టాత్మక అన్వేషణలు, ప్రజాస్వామ్యం, ఒలిగార్కి ,రిపబ్లికనిజం అంశాలను కలిపిన ప్రత్యేకమైన ప్రభుత్వ వ్యవస్థకు ప్రసిద్ధి చెందారు. అధికార విభజన, ఆధునిక ఉదాహరణలతో సహా. పురాతన కాలం నాటి అత్యంత ప్రభావవంతమైన నాగరికతలలో ఒకటిగా ఉన్నప్పటికీ కార్తేజు రోం‌తో దాని దీర్ఘ, చేదు సంఘర్షణకు ఎక్కువగా గుర్తుండిపోయింది. ఇది రోమను రిపబ్లికు పెరుగుదలకు ముప్పు కలిగించింది. పాశ్చాత్య నాగరికత గమనాన్ని దాదాపుగా మార్చివేసింది. మూడవ ప్యూనికు యుద్ధం తర్వాత దాదాపు అన్ని కార్తేజినియను గ్రంథాలు నాశనమైనందున, దాని నాగరికత గురించి తెలిసిన వాటిలో ఎక్కువ భాగం రోమను, గ్రీకు మూలాల నుండి వచ్చాయి. వీరిలో చాలామంది ప్యూనికు యుద్ధాల సమయంలో లేదా తరువాత రాశారు. వివిధ స్థాయిలలో శత్రుత్వాల ద్వారా ప్రభావితమయ్యారు. కార్తేజి పట్ల జనాదరణ పొందిన, పండితులైన వైఖరులు చారిత్రాత్మకంగా ప్రబలంగా ఉన్న గ్రీకో-రోమను దృక్పథాన్ని ప్రతిబింబిస్తాయి. అయితే 19వ శతాబ్దం చివరి నుండి పురావస్తు పరిశోధన కార్తేజినియను నాగరికత మీద మరింత వెలుగు, సూక్ష్మ నైపుణ్యాలను ప్రసరింపజేయడంలో సహాయపడింది == వ్యుత్పత్తి == ''కార్తేజు'' అనే పేరు మధ్యయుగ ఫ్రెంచి భాషలోని పదం తొలి ఆధునిక ఆంగ్ల రూపం. ఇది లాటిను భాషలోని {{lang|la|Carthāgō}} , {{lang|la|Karthāgō}} (పోల్చండి: ప్రాచీన గ్రీకు {{transliteration|grc|Karkhēdōn}} ({{lang|grc|Καρχηδών}}) ఎట్రుస్కాను భాషలోని '' Carθaza'') నుండి వచ్చింది. ఈ పదాలు పూనికు భాషలోని నుండి ఉద్భవించాయి. దీనిని బ్రెటు ముల్లిగాను ''Qart-Ḥadašt'' ({{langx|xpu|𐤒𐤓𐤕𐤟𐤇𐤃𐤔𐤕| lit=New City}}) అని ఉచ్చరించారు. <ref name= Mulligan2015>{{Cite book| author= Brett Mulligan | title= Cornelius Nepos, Life of Hannibal: Latin Texts, Notes, Maps, Illustrations and Vocabulary | url= http://dcc.dickinson.edu/nepos-hannibal/carthage-early-history | access-date= 31 January 2016 | year= 2015 | publisher= Cambridge: Open Book Publishers | quote= Archaeological evidence confirms that Phoenician traders from Tyre founded the city of Qart-Ḥadašt—or "New City," as Carthage was known in its native language—in the second half of the ninth century BC.}}</ref><ref>{{Cite book| last1=Krahmalkov | first1=Charles R. | title=Phoenician-Punic Dictionary | date=2000 | publisher=Peeters / Departement Oosterse Studies | location=Leuven | page= 434 | isbn=90-429-0770-3}} (s.v. QRTḤDŠT)</ref> కార్తేజియను అనే పదానికి పర్యాయపదంగా కొన్నిసార్లు ఉపయోగించే 'ప్యూనికు' అనే పదం, పురాతన గ్రీకు పదం Φοῖνιξ (ఫోయినిక్సు), బహువచనం Φοίνικες (ఫోయినైక్సు) నుండి ఉద్భవించిన లాటిను పదాలైన పొయేనసు, ప్యూనిక్సు నుండి వచ్చింది. ఈ గ్రీకు పదం, గ్రీకులు వ్యాపారం చేసిన కనానీయుల ఓడరేవు పట్టణాలను వర్ణించడానికి ఉపయోగించే ఒక బాహ్యనామం. లాటిను భాష తరువాత ఈ గ్రీకు పదాన్ని రెండవసారి ఫీనిక్సు బహువచనం ఫొనీసెసు స్వీకరించింది.<ref>{{Cite journal| last1=Prag | first1=Jonathan R. W. | date=2006 | title=Poenus Plane Est – but Who Were the "Punickes"? | journal=Papers of the British School at Rome | volume=74 | pages=1–37 | doi=10.1017/S0068246200003214 | s2cid=162396151}}</ref> రోమన్లు, గ్రీకులు మధ్యధరా సముద్రం అంతటా ఉన్న ఫోనీషియన్లను సూచించడానికి ప్యూనికు, ఫోనీషియను అనే రెండు పదాలను ఉపయోగించారు; ఆధునిక పండితులు ప్యూనికు అనే పదాన్ని కార్తేజియన్ల వంటి పశ్చిమ మధ్యధరా ప్రాంతంలోని ఫోనీషియన్ల కోసం మాత్రమే ప్రత్యేకంగా ఉపయోగిస్తున్నారు. నిర్దిష్ట ప్యూనికు సమూహాలను తరచుగా హైఫనేటెడు పదాలతో సూచిస్తారు. ఉదాహరణకు సిసిలీలోని ఫోనీషియన్ల కోసం "సికులో-ప్యూనికు" లేదా సార్డీనియాలోని వారి కోసం "సార్డో-ప్యూనికు". ప్రాచీన గ్రీకు రచయితలు కొన్నిసార్లు ఉత్తర ఆఫ్రికా ('లిబియా')లోని మిశ్రమ ప్యూనికు నివాసులను 'లిబియో-ఫోయెనీషియన్లు' అని పేర్కొన్నారు. <ref>{{Cite book| last1=Goldsworthy | first1=Adrian Keith | title=The Punic wars | date=2000 | publisher=Cassell | location=London | isbn=0-304-35284-5 | page=29}}</ref> కార్తేజియన్లు తమను తాము సూచించుకోవడానికి ఏ పదాన్ని ఉపయోగించారో స్పష్టంగా తెలియదు. లెవంటు‌లోని ఫోయెనీషియను మాతృభూమిని స్థానికంగా {{lang|phn|𐤐𐤕}} ({{transliteration|phn|Pūt}}) అని, అక్కడి ప్రజలను {{lang|phn|𐤐𐤍𐤉𐤌}} ({{transliteration|phn|Pōnnim}}) అని పిలిచేవారు. <ref name= krahmalkov>{{Cite book| last=Krahmalkov | first=Charles R. | url=https://books.google.com/books?id=DbC9CwAAQBAJ&pg=PA1 | title=A Phoenician-Punic Grammar | date=2000-11-28 | publisher=BRILL | isbn=978-90-04-29420-2 | page=1}}</ref> ప్రాచీన ఈజిప్షియను వ్రాతల ప్రకారం ఆ ప్రాంత ప్రజలు తమను తాము "కెనానీ" లేదా "కినానీ" అని పిలుచుకున్నారు. ఇది కనానీయులకు సమానం. ఆగస్టిను రచనలోని ఒక భాగాన్ని, ఉత్తర ఆఫ్రికాలోని ప్యూనికు భాష మాట్లాడేవారు తమను తాము "చానానీ" (కనానీయులు) అని పిలుచుకున్నారని సూచించే విధంగా తరచుగా అర్థం చేసుకున్నారు. <ref>[[Augustine]] ''Unfinished Commentary on Paul's Letter to the Romans'' 13</ref> కానీ ఇది ఒక తప్పుగా అర్థం చేసుకోవడమేనని ఇటీవల వాదించబడింది. <ref>{{Cite book| last1=Quinn | first1=Josephine Crawley | title=In Search of the Phoenicians | date=2019 | publisher=Princeton University Press | isbn=978-0-691-19596-4 | pages=33–35}}</ref> సిసిలీ నుండి లభించిన నాణేల ఆధారాలు కొంతమంది పశ్చిమ ఫోనీషియన్లు "ఫోయినిక్సు" అనే పదాన్ని ఉపయోగించారని చూపిస్తున్నాయి. <ref>{{Cite journal| last1=Jenkins | first1=G. Kenneth | date=1974 | title=Coins of Punic Sicily, Part II | journal=Schweizerische Numismatische Rundschau | volume=53 | pages=27–29}}</ref> == ఆధారాలు == [[File:Stele with palm and Tanit sign-MBA Lyon 1969-86-IMG 0548.jpg| thumb|alt=లియోన్ మ్యూజియం ఆఫ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్‌కు చెందిన తాటి చెట్టు అలంకరణ, తానితు గుర్తుతో ఉన్న శిలాఫలకం|కార్తేజు టోఫెటు నుండి లభించిన, ఫోనీషియను మొక్కుబడి శాసనం, తాటి చెట్టు మూలాంశం, తానితు గుర్తుతో ఉన్న శిలాఫలకం, ప్రస్తుతం మ్యూజియం ఆఫ్ ఫైన్ ఆర్ట్సు, లియోనులో ఉంది]] రోం, గ్రీసు వంటి సమకాలీన నాగరికతలతో పోలిస్తే, కార్తేజు గురించి వెలుపలి ప్రపంచానికి చాలా తక్కువగా తెలుసు. ఎందుకంటే మూడవ పునికు యుద్ధం తర్వాత నగరాన్ని పూర్తిగా నాశనం చేయడంతో చాలా స్వదేశీ రికార్డులు కోల్పోయాయి. జ్ఞాన వనరులు పునికు భాష నుండి గ్రీకు, లాటిను భాషలలోకి చేసిన ప్రాచీన అనువాదాలు, స్మారక చిహ్నాలు, భవనాల మీద ఉన్న పునికు శాసనాలు, కార్తేజు భౌతిక సంస్కృతికి సంబంధించిన పురావస్తు పరిశోధనలకు మాత్రమే పరిమితం. <ref name="The Neo-Punic">{{Cite web| author=K. Jongeling | date=2005 | title=The Neo-Punic Inscriptions and Coin Legends | url=http://website.leidenuniv.nl/~jongelingk/projects/neopunic-inscr/puninscr.html | url-status=dead| archive-url=https://web.archive.org/web/20060629212917/http://website.leidenuniv.nl/~jongelingk/projects/neopunic-inscr/puninscr.html | archive-date=29 June 2006 | access-date=14 April 2006 | publisher=University of Leiden}}</ref> అందుబాటులో ఉన్న కార్తేజు గురించిన ప్రాథమిక ఆధారాలలో ఎక్కువ భాగం [[గ్రీకు]], రోమను చరిత్రకారులచే వ్రాయబడ్డాయి. వీరిలో ముఖ్యంగా లివీ, పాలిబియసు, అప్పియను, కొర్నీలియసు నెపోసు, సిలియసు ఇటాలికసు, ప్లూటార్కు, డియో కాసియసు, హెరోడోటసు ఉన్నారు. ఈ రచయితలు కార్తేజు‌తో దాదాపు ఎల్లప్పుడూ పోటీలో ఉన్న సంస్కృతులకు చెందినవారు; గ్రీకులు సిసిలీ విషయంలో. <ref>Herodotus, V2. pp. 165–7</ref> రోమన్లు ​​పశ్చిమ మధ్యధరా సముద్రం మీద ఆధిపత్యం కోసం కార్తేజియన్లతో పోరాడారు. <ref>Polybius, ''World History'': 1.7–1.60</ref> అనివార్యంగా కార్తేజు గురించిన విదేశీ వృత్తాంతాలు సాధారణంగా గణనీయమైన పక్షపాతాన్ని ప్రతిబింబిస్తాయి. ముఖ్యంగా ప్యూనికు యుద్ధాల సమయంలో లేదా ఆ తర్వాత వ్రాసినవి. ఆ సమయంలో 'ఇంటరు‌ప్రెటేషియో రోమానా' ఒక "దురుద్దేశపూరితమైన, వక్రీకరించిన దృక్పథాన్ని" శాశ్వతం చేసింది. <ref name="Pedro Barcelo-1994">{{Cite journal| last1=Barceló | first1=Pedro | title=The Perception of Carthage in Classical Greek Historiography | journal=Acta Classica | date=1994 | volume=37 | pages=1–14 | jstor=24594338 | url=http://www.jstor.org/stable/24594338 | issn=0065-1141}}</ref>19వ శతాబ్దం చివరి నుండి పురాతన కార్తేజియను ప్రదేశాలలో జరిపిన తవ్వకాలు కార్తేజు సాంప్రదాయ చిత్రంలోని అంశాలకు విరుద్ధంగా లేదా వాటిని ధృవీకరించే మరిన్ని భౌతిక ఆధారాలను వెలుగులోకి తెచ్చాయి; అయినప్పటికీ ఈ పరిశోధనలలో చాలా వరకు అస్పష్టంగానే ఉన్నాయి. ==చరిత్ర== ===స్థాపన=== కార్తేజు స్థాపనకు సంబంధించిన నిర్దిష్ట తేదీ, పరిస్థితులు, ప్రేరణలు తెలియవు. నగరం మూలాల గురించి మిగిలి ఉన్న చాలా కథనాలు లాటిను, గ్రీకు సాహిత్యం నుండి వచ్చాయి. ఇవి సాధారణంగా పురాణ స్వభావం కలిగి ఉంటాయి. గ్రీకో-రోమను సాంస్కృతిక విలువలను ప్రతిబింబిస్తాయి. <ref name="Pedro Barcelo-1994"/> ఫోనీషియను ప్రవక్త క్లియోడెమసు మాల్కసు నివేదించిన జుడియను ఫ్లేవియసు జోసెఫు ద్వారా ప్రసారం చేయబడిన అధికారిక కార్థేజియను స్థాపన కథనం ప్రకారం [[ఆఫ్రికా|ఉత్తర ఆఫ్రికా]]లోని కార్థేజియన్లు, ఇతర టైరియను వలసదారులలోని మిడియాను కుమారుడు, అబ్రహం మనవడైన ఎఫెరు వారసులు.<ref>{{Cite web| title=Josephus: Antiquities of the Jews, Book I | url=https://penelope.uchicago.edu/josephus/ant-1.html | access-date=2023-11-30 | website=penelope.uchicago.edu}}</ref> కార్థేజు అత్యంత పురాతన గ్రీకో-రోమను స్థాపన పురాణం ప్రకారం ఈ నగరాన్ని అజోరోసు (ఫోనీషియను: ''ʿఅజారు''), కర్ఖెడాను అనే ఇద్దరు సోదరుల నేతృత్వంలోని టైరియన్లు స్థాపించారు.<ref>{{Cite book| last1=López-Ruiz | first1=Carolina | url=https://books.google.com/books?id=GOXgEAAAQBAJ&dq=Carthage+Azoros+and+Karkhedon&pg=PA142 | title=The Oxford Handbook of the Phoenician and Punic Mediterranean | last2=Doak | first2=Brian R. | date=2022 | publisher=Oxford University Press | isbn=978-0-19-765442-2 | pages=142 | language=en}}</ref> మరొక మరింత విస్తృతంగా తెలిసిన గ్రీకో-రోమను కథనం ప్రకారం రాజు పిగ్మాలియను (ఫోనీషియను:''పుమయ్యాటను'') సిచార్బసు‌ను (ఫోనీషియను: మెల్కార్టు ప్రధాన పూజారి, తన సోదరి ఎలిస్సా (ఫోనీషియను: 𐤏𐤋𐤔𐤕 ''అలిషాతు''), గ్రీకులకు డిడోగా సుపరిచితురాలైన ఆమె భర్త అయిన జకర్బాలు (𐤆𐤊𐤓𐤁𐤏𐤋). ఎలిస్సా, ఆమె మిత్రులు ఆయన పాలన నుండి పారిపోయి కార్తేజు‌ను స్థాపించారు. అది రాణిగా ఆమె పాలనలో వర్ధిల్లింది. క్రీ.పూ. 841లో 3వ షల్మనేసరుకి కప్పం చెల్లించిన టైరు రాజు బాʿలి-మాన్జరు‌ను డిడో, తాతగా భావించబడే బలాజెరోసు (𐤁𐤏𐤋𐤏𐤑𐤅𐤓 ''బాʿల్-ʿఅజార్'')తో పలువురు పండితులు గుర్తించారు.<ref>{{Cite journal| last1=Liver | first1=J. | date=1953 | title=The Chronology of Tyre at the Beginning of the First Millennium B.C. | url=https://archive.org/details/sim_israel-exploration-journal_1953_3_2/page/112 | journal=Israel Exploration Journal | volume=3 | issue=2 | pages=113–120 | jstor=27924517}}</ref><ref>{{Cite journal| last1=Peñuela | first1=Joaquín M. | year=1953 | title=La Inscripción Asiria IM 55644 y la Cronología de los Reyes de Tiro | trans-title=The Assyrian Inscription IM 55644 and the Chronology of the Kings of Tire | journal=Sefarad | language=es | volume=13 | issue=2 | pages=217–237 | id={{ProQuest | 1300698169}}}}</ref><ref name="Cross, Nora Stone, 17, n. 11">{{harvnb | Cross | 1972 | loc=p. 17, n. 11">{{harvnb | Cross | 1972 | loc=p. 17, n. 11}}</ref><ref>{{Cite book| last1=Barnes | first1=William Hamilton | title=Studies in the Chronology of the Divided Monarchy of Israel | year=1991 | isbn=978-1-55540-527-4 | pages=29–55 | chapter=The Tyrian King List: An External Synchronism from Phoenicia | doi=10.1163/9789004369573_003}}</ref> సార్డీనియాలో కనుగొనబడిన మరియు క్రీస్తుపూర్వం 9వ శతాబ్దానికి చెందిన నోరా శిలాఫలకం మీద స్థానిక ప్రజలపై తన విజయాన్ని నమోదు చేయడానికి ఆ శిలను ఉపయోగించిన సేనాని రాజుగా పిగ్మాలియన్ పేరు ఉందని ఫ్రాంకు మూరు క్రాసు వ్యాఖ్యానించారు.<ref>{{cite journal |last1=Cross |first1=Frank Moore |title=An Interpretation of the Nora Stone |url=https://archive.org/details/sim_bulletin-of-the-american-schools-of-oriental-research_1972-12_208/page/12 |journal=Bulletin of the American Schools of Oriental Research |date=1972 |issue=208 |pages=13–19 |doi=10.2307/1356374 |jstor=1356374 |s2cid=163533512 }}</ref> క్రీ.శ. రెండవ శతాబ్దంలో రాసిన రోమను చరిత్రకారుడు జస్టిను, ట్రోగసు మునుపటి రచన ఆధారంగా ఆ నగరం స్థాపన గురించిన వృత్తాంతాన్ని అందించాడు. యువరాణి డిడో టైరు రాజు 2వ బెలసు కుమార్తె. ఆయన మరణించే ముందు సింహాసనాన్ని ఆమెకు, ఆమె సోదరుడు పిగ్మాలియను‌కు సంయుక్తంగా అప్పగిస్తాడు. తన సోదరిని రాజకీయ అధికారం నుండి మోసగించిన తర్వాత పిగ్మాలియను ఆమె భర్త అకెర్బాసు (ఫోనీషియను: జకర్బాలు)ను హత్య చేస్తాడు.<ref name="Aubet2001215">{{cite book|author= Maria Eugenia Aubet|title= The Phoenicians and the West: Politics, Colonies and Trade|url= https://books.google.com/books?id=B7SLWT2vpNcC&pg=PA215|date= 6 September 2001|publisher= Cambridge University Press|isbn=978-0-521-79543-2|page=215}}</ref> యువరాణి డిడో టైరు భర్త సిచేయసు అని కూడా పిలువబడే మెల్కార్టు, ప్రధాన పూజారి. ఆయన సంపద అధికారాన్ని పిగ్మాలియను ఆశించాడు. తన నిరంకుశ సోదరుడు తన దివంగత భర్త సంపదను స్వాధీనం చేసుకోకముందే డిడో వెంటనే తన భర్త సపదతో అనుచరులతో కలిసి విదేశాలకు పారిపోయి ఒక కొత్త నగరాన్ని స్థాపించింది. ఉత్తర ఆఫ్రికాలో అడుగుపెట్టినప్పుడు స్థానిక బెర్బరు ముఖ్యుడు ఇయార్బాసు (హియార్బాసు అని కూడా పిలుస్తారు) ఆమెకు స్వాగతం పలికి ఒకే ఎద్దు చర్మంతో కప్పగలిగినంత భూమిని అప్పగిస్తానని వాగ్దానం చేశాడు. తనదైన తెలివితేటలతో డిడో ఆ చర్మాన్ని చాలా సన్నని ముక్కలుగా కత్తిరించి వాటిని ఒకదానికొకటి కలిపి బైర్సా కొండ మొత్తాన్ని చుట్టుముట్టేలా చేసింది. తమ కొత్త నివాసానికి పునాదులు వేయడానికి తవ్వుతున్నప్పుడు టైరు వాసులకు ఒక ఎద్దు తల దొరికింది. ఇది నగరం సంపన్నంగా ఉంటుందని "కానీ శ్రమతో కూడుకున్నదిగా, ఎల్లప్పుడూ బానిసత్వంలో ఉంటుందని" సూచించే శకునం. దానికి ప్రతిస్పందనగా వారు నగరం స్థలాన్ని వేరే చోటికి మార్చారు. అక్కడ ఒక గుర్రం తల దొరికింది. ఫోనీషియను సంస్కృతిలో ఇది ధైర్యానికి, విజయానికి చిహ్నం. ఈ గుర్రం డిడో కొత్త నగరం ఎక్కడ ఉద్భవిస్తుందో ముందుగానే సూచించింది. అది కార్తేజు చిహ్నంగా మారింది. ఈ పేరు ఫోనీషియను భాషలోని 'కార్టు-హదాష్టు' నుండి ఉద్భవించింది. దీని అర్థం "కొత్త నగరం". [[File:Death_Dido_Cayot_Louvre_MR1780.jpg|thumb| alt=|left |క్లాడ్-ఆగస్టిన్ కాయోట్ (1667–1722) చిత్రించిన రాణి డిడో ఆత్మహత్య]] నగరం సంపద, శ్రేయస్సు సమీపంలోని ఉటికా నుండి వచ్చిన ఫోనీషియన్లను, స్థానిక లిబియన్లను ఆకర్షిచొంది. వారి రాజు ఇయార్బాసు ఇప్పుడు డిడోను వివాహం చేసుకోవాలని కోరుకుంటాడు. ఆమె నిరాకరిస్తే యుద్ధం తప్పదని బెదిరించబడినందున తన మరణించిన భర్త జ్ఞాపకాలకు కూడా విధేయురాలిగా ఉన్నందున రాణి ఒక చితిని నిర్మించమని ఆజ్ఞాపించి దాని మీద కత్తితో పొడుచుకుని ఆత్మహత్య చేసుకుంటుంది. ఆ తర్వాత ఆమె కార్తేజు ప్రజలచే దేవతగా పూజించబడుతుంది. ఆ ప్రజలు యుద్ధంలో ధైర్యవంతులుగా వర్ణించబడ్డారు. కానీ ఏ రకమైన కష్టాల నుండి అయినా దైవిక ఉపశమనం కోరినప్పుడల్లా పిల్లలతో సహా మానవ బలి అనే "క్రూరమైన మతపరమైన ఆచారానికి" పాల్పడేవారని చెప్పబడింది. మూడవ ప్యూనికు యుద్ధం జరిగిన ఒక శతాబ్దం తర్వాత వ్రాయబడిన వర్జిలు ఇతిహాస కావ్యం 'ఈనిడు'—ట్రోజను వీరుడు ఈనియాసు రోం‌ను స్థాపించడానికి ఆయన ప్రయాణం పౌరాణిక కథను చెబుతుంది. ఇది రోం, కార్తేజు రెండింటి స్థాపన పురాణాలను, అంతిమ విధిని విడదీయరాని విధంగా ముడిపెడుతుంది. దీని పరిచయం "ఒక పురాతన నగరం" గురించి ప్రస్తావించడంతో ప్రారంభమవుతుంది, అది రోం లేదా ట్రాయి అని చాలా మంది పాఠకులు భావించి ఉంటారు. <ref name="Ben Kiernan-0392">Ben Kiernan, ''The First Genocide: Carthage, 146 BC,'' DIOGENES 203: 27-39, {{ISSN|0392-1921}}, p. 34.</ref> కానీ దానిని "ఇటలీకి ఎదురుగా, టైరు నుండి వచ్చిన వలసవాదులచే పాలించబడే ఒక ప్రదేశం... అపారమైన సంపద కలిగిన, యుద్ధాన్ని కొనసాగించడంలో క్రూరమైన నగరం. దాని పేరు కార్తేజు జూనో దేవత దానిని మరే ఇతర ప్రదేశం కంటే ఎక్కువగా ప్రేమించిందని చెబుతారు... కానీ ట్రోజన్ల రక్తం నుండి ఒక జాతి పురుషులు ఉద్భవిస్తున్నారని వారు రాబోయే రోజులలో ఈ టైరియను కోటను కూలదోసి... లిబియా దేశాన్ని దోచుకుంటారని ఆమె విని ఉంది.<ref name="Ben Kiernan-0392" /> వర్జిలు రాణి ఎలిస్సాను—ఆమె కోసం ఆయన "ప్రియమైనది" అని అర్థం వచ్చే ప్రాచీన గ్రీకు పేరు, డిడోను ఉపయోగిస్తాడు—ఒక గౌరవనీయమైన, తెలివైన, కానీ చివరికి విషాదకరమైన పాత్రగా వర్ణించాడు. ఇతర పురాణాల మాదిరిగానే ఆమె పలాయనానికి కారణం ఆమె నిరంకుశ సోదరుడు పిగ్మాలియను, ఆమె భర్తను రహస్యంగా హత్య చేసిన విషయం ఆమెకు కలలో వెల్లడవుతుంది. తన సోదరుడి అత్యాశను తెలివిగా ఉపయోగించుకుని ఆయన కోసం సంపదను వెతికి తీసుకురావడానికి తన ప్రయాణానికి మద్దతు ఇచ్చేలా డిడో పిగ్మాలియను‌ను మోసం చేస్తుంది. ఈ కుట్ర ద్వారా ఆమె రహస్యంగా బంగారం, మిత్రులతో కలిసి కొత్త నివాసం కోసం సముద్రయానం చేస్తుంది. జస్టిను కథనంలో వలె ఉత్తర ఆఫ్రికాలో అడుగుపెట్టిన తర్వాత డిడోకు ఇయార్బాసు స్వాగతం పలికాడు. ఆయన ఒక ఎద్దు చర్మంతో కప్పగలంత భూమిని ఇస్తానని చెప్పినప్పుడు ఆమె ఆ చర్మాన్ని చాలా సన్నని ముక్కలుగా కోసి, బైర్సా ప్రాంతమంతటినీ చుట్టుముట్టింది. తమ కొత్త నివాసానికి పునాదులు వేయడానికి తవ్వుతున్నప్పుడు, టైరు వాసులకు ఒక గుర్రం తల దొరికింది. ఇది ఫోనీషియను సంస్కృతిలో ధైర్యానికి, విజయానికి చిహ్నం. ఆ గుర్రం డిడో కొత్త నగరం ఎక్కడ వెలుస్తుందో ముందుగానే సూచించింది. అదే "కొత్త నగరం" కార్తేజు‌కు చిహ్నంగా మారింది. టైరు నుండి వలస వచ్చిన కేవలం ఏడు సంవత్సరాలలోనే, కార్తేజియన్లు డిడో పాలనలో ఒక విజయవంతమైన రాజ్యాన్ని నిర్మించారు. ఆమె తన ప్రజలచే ఆరాధించబడింది ఆమెకు ప్రశంసా ఉత్సవం నిర్వహించబడింది. ఇటీవల ట్రోయి నుండి తప్పించుకున్న ఈనియాసు, ఆయన మనుషులకు ఆమె ఆశ్రయం ఇచ్చినప్పుడు వర్జిలు ఆమె పాత్రను మరింత ఉన్నతంగా చిత్రీకరించాడు. వేట యాత్రలో వారిద్దరూ ప్రేమలో పడ్డారు. తాము వివాహం చేసుకుంటామని డిడో నమ్మింది. బృహస్పతి దూత దేవుడైన మెర్క్యురీ రూపంలో ఒక ఆత్మను పంపి ఈనియాసు‌కు తన కర్తవ్యం తన కొత్త ప్రేమ అయిన డిడోతో కార్తేజు‌లో ఉండటం కాదని రోంను స్థాపించడానికి ఇటలీకి ప్రయాణించడమేనని గుర్తు చేశాడు. ఆ ట్రోజను బయలుదేరి వెళ్ళిపోయాడు. దాంతో డిడో తీవ్ర హృదయ విదారానికి గురై ఆయన కత్తితో చితి మీద తనను తాను పొడుచుకుని ఆత్మహత్య చేసుకుంది. ఆమె చనిపోతున్నప్పుడు ఈనియాసు ప్రజలకు, తన ప్రజలకు మధ్య శాశ్వత కలహాలు ఉంటాయని జోస్యం చెప్పి, హన్నిబాలు‌ను ప్రస్తావిస్తూ "నా ఎముకల నుండి ప్రతీకార స్ఫూర్తి ఉద్భవించుగాక" అని ప్రకటించింది. <ref>4.625, trans. Fitzgerald.</ref> ఈనియాసు ప్రయాణిస్తున్నప్పుడు చితి నుండి వస్తున్న పొగను చూశాడు. డిడో, విధి ఏమిటో ఆయనకు తెలియకపోయినప్పటికీ దానిని ఒక చెడు శకునంగా గుర్తించాడు. అంతిమంగా ఆయన వారసులు రోమను సామ్రాజ్యానికి పూర్వగామి అయిన రోమను రాజ్యాన్ని స్థాపించారు. జస్టిను లాగే వర్జిలు కథ కూడా ప్రాథమికంగా కార్తేజు పట్ల రోం వైఖరిని తెలియజేస్తుంది. దీనికి కాటో ది ఎల్డరు ప్రసిద్ధ వాక్యం "కార్తేజు నాశనం చేయబడాలి" అనేది ఉదాహరణ. సారాంశంలో రోం కార్తేజు మధ్య సంఘర్షణ అనివార్యం: ఈనియాసు డిడోకు బదులుగా రోం‌ను ఎంచుకున్నాడు. <ref name="Bosworth">{{cite book|title=Carthage and the Carthaginians|author=[[R. Bosworth Smith]]|page=16|publisher=Longmans, Green, And Co|location=London|date=1913}}</ref> ఇది ఆయన రోమను వారసుల మీద ఆమె మరణశాపానికి దారితీసింది. తద్వారా రోం, కార్తేజు మధ్య ఒక శతాబ్దం పాటు జరిగిన తీవ్ర సంఘర్షణకు ఒక పౌరాణిక, విధివాద నేపథ్యాన్ని అందించింది. ===టైరియను కాలనీగా స్థిరపడటం (సుమారు క్రీ.పూ. 814)=== తమ వాణిజ్య కార్యకలాపాలను సులభతరం చేయడానికి, ఫోనీషియన్లు మధ్యధరా సముద్ర తీరాల వెంబడి అనేక కాలనీలను, వాణిజ్య కేంద్రాలను స్థాపించారు. తీవ్రమైన స్వాతంత్ర్యం గల నగర-రాజ్యాలుగా వ్యవస్థీకృతమైన ఫోనీషియన్లకు విదేశాలలో విస్తరించడానికి అవసరమైన సంఖ్య గానీ లేదా ఆ కోరిక గానీ లేదు; చాలా కాలనీలలో 1,000 కంటే తక్కువ నివాసులు ఉండేవారు. కార్తేజు‌తో సహా కేవలం కొన్ని మాత్రమే పెద్దవిగా అభివృద్ధి చెందాయి. <ref name="A Comparative Study of Thirty City-state Cultures: An Investigation2">{{Cite book| author=Mogens Herman Hansen | title=A Comparative Study of Thirty City-state Cultures: An Investigation | publisher=Kgl. Danske Videnskabernes Selskab | year=2000 | isbn=978-87-7876-177-4 | pages=601–602 | chapter=Conclusion: The Impact of City-State Cultures on World History | chapter-url=https://books.google.com/books?id=8qvY8pxVxcwC}}</ref>వలసవాదానికి గల ఉద్దేశాలు సాధారణంగా ఆచరణాత్మకమైనవిగా ఉండేవి. ఉదాహరణకు వారి వ్యాపార నౌకాదళాల కోసం సురక్షితమైన రేవులను వెతకడం ఒక ప్రాంతంలోని సహజ వనరుల మీద గుత్తాధిపత్యాన్ని కొనసాగించడం, వాణిజ్య వస్తువుల డిమాండు‌ను తీర్చడం, బాహ్య జోక్యం లేకుండా స్వేచ్ఛగా వ్యాపారం చేయగల ప్రాంతాలను కనుగొనడం. <ref>{{Cite journal| last= Hodos | first= Tamar | title= Colonial Engagements in the Global Mediterranean Iron Age | journal= Cambridge Archaeological Journal | date= June 2009 | volume= 19 | issue= 2 | pages= 221–241 | doi= 10.1017/S0959774309000286 | hdl= 1983/49da5a29-8176-4afb-a4c9-bc4a118e216f | s2cid= 162479420 | url= https://research-information.bris.ac.uk/en/publications/colonial-engagements-in-the-global-mediterranean-iron-age(49da5a29-8176-4afb-a4c9-bc4a118e216f).html | hdl-access= free}}</ref><ref name="Graham2001">{{Cite book| author= A. J. Graham | title= Collected Papers on Greek Colonization | url= https://books.google.com/books?id=kFl_DgN73UUC | year=2001 | publisher= Brill | isbn=978-90-04-11634-4 | page= 226}}</ref><ref name="Martin2007">{{Cite book| author= Susan Rebecca Martin | title= 'Hellenization' and Southern Phoenicia: Reconsidering the Impact of Greece Before Alexander | url= https://books.google.com/books?id=m2k_8JtTgsAC | year=2007 | isbn=978-0-549-52890-6 | page=115}}</ref> కాలక్రమేణా చాలా మంది ఫోయెనిషియన్లు తమ మాతృభూమిని లొంగదీసుకున్న విదేశీ శక్తులకు చెల్లించాల్సిన కప్పం బాధ్యతల నుండి తప్పించుకోవడానికి కూడా ప్రయత్నించారు. మరో ప్రేరేపించే అంశం గ్రీకులతో పోటీ. గ్రీకులు ఒక అభివృద్ధి చెందుతున్న సముద్ర శక్తిగా మారి మధ్యధరా, నల్ల సముద్రం అంతటా కాలనీలను స్థాపించడం ప్రారంభించారు. <ref name="ClineGraham2011">{{Cite book| author1= Eric H. Cline | author2= Mark W. Graham | title= Ancient Empires: From Mesopotamia to the Rise of Islam | url= https://books.google.com/books?id=1eRb5h7ATbsC | year=2011 | publisher= Cambridge University Press | isbn=978-0-521-88911-7 | page=70}}</ref>పశ్చిమ మధ్యధరా సముద్రంలో మొదటి ఫోయెనిషియను కాలనీలు ఐబీరియా, ఖనిజ సంపదకు దారితీసే రెండు మార్గాలలో అభివృద్ధి చెందాయి: వాయువ్య ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి, సిసిలీ, సార్డీనియా, బలేరికు దీవులలో. <ref name="Smith2008">{{Cite book| author=Richard L. Smith | url=https://books.google.com/books?id=986da1QR_wkC | title=Premodern Trade in World History | date=31 July 2008 | publisher=Routledge | isbn=978-0-203-89352-4 | page=65}}</ref>ఫోయెనిషియన్లలో అతిపెద్ద, అత్యంత సంపన్నమైన నగర-రాజ్యంగా టైరు తీర ప్రాంతాలను స్థిరపరచడంలో లేదా నియంత్రించడంలో ముందుంది. స్ట్రాబో అభిప్రాయం ప్రకారం టైరియన్లు ఒక్కరే పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరంలో మూడు వందల కాలనీలను స్థాపించారు; స్పష్టంగా ఇది అతిశయోక్తి అయినప్పటికీ ట్యునీషియా, మొరాకో, అల్జీరియా, ఐబీరియా, లిబియాలో అనేక కాలనీలు వెలిశాయి. <ref name="Naylor2009">{{Cite book| author= Phillip Chiviges Naylor | title= North Africa: A History from Antiquity to the Present | url= https://books.google.com/books?id=a1jfzkJTAZgC | year=2009 | publisher= University of Texas Press | isbn=978-0-292-77878-8 | page= 25}}</ref> అవి సాధారణంగా ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి సుమారు 30 నుండి 50 కిలోమీటర్ల దూరంలో వాణిజ్య కేంద్రాలుగా స్థాపించబడ్డాయి.<ref>Picard, ''Life and Death of Carthage'' (1969) at 18, and at 27: 30&nbsp;km being "a good day's sailing".</ref> వారు ఆఫ్రికాలో తమ స్థావరాన్ని ఏర్పరచుకునే సమయానికి, ఫోయెనీషియన్లు అప్పటికే సైప్రసు, క్రీటు, కార్సికా, బలేరికు దీవులు, సార్డీనియా, సిసిలీలలో, అలాగే యూరోపియను ప్రధాన భూభాగంలో, నేటి జెనోవా, మార్సెయిల్సు ప్రాంతాలలో కూడా ఉన్నారు.<ref name="WaldmanMason2006">{{Cite book| author1= Carl Waldman | author2= Catherine Mason | title= Encyclopedia of European Peoples | url= https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC | year=2006 | publisher= Infobase Publishing | isbn=978-1-4381-2918-1 | page= 586}}</ref> తర్వాతి సిసిలియను యుద్ధాలకు నాంది పలుకుతూ, క్రీటు, సిసిలీలోని స్థావరాలు నిరంతరం గ్రీకులతో ఘర్షణ పడ్డాయి. సిసిలీ మొత్తం మీద ఫోయెనీషియన్ల నియంత్రణ స్వల్పకాలం మాత్రమే కొనసాగింది.<ref name="SacksMurray2009">{{Cite book| author1=David Sacks | url=https://books.google.com/books?id=yyrao0dadqAC | title=Encyclopedia of the Ancient Greek World | author2=Oswyn Murray | author3=Lisa R. Brody | date=1 January 2009 | publisher=Infobase Publishing | isbn=978-1-4381-1020-2 | page=76}}</ref> ఈ ప్రాంతాలన్నీ దాదాపుగా కార్తేజు నాయకత్వం, రక్షణలోకి వచ్చాయి.<ref name="GarnseyWhittaker2007">{{Cite book| author1=P. D. A. Garnsey | url=https://books.google.com/books?id=01c6sUSS24oC | title=Imperialism in the Ancient World: The Cambridge University Research Seminar in Ancient History | author2=C. R. Whittaker | date=15 February 2007 | publisher=Cambridge University Press | isbn=978-0-521-03390-9 | page=80}}</ref> ఇది చివరికి ముఖ్యంగా టైరు, సిడాను పతనం తర్వాత తన సొంత నగరాలను స్థాపించింది. .<ref name="SwartzDumett1980">{{Cite book| author1=B. K. Swartz | url=https://books.google.com/books?id=8_Z5N0gmNlsC | title=West African Culture Dynamics: Archaeological and Historical Perspectives | author2=Raymond E. Dumett | date=1 January 1980 | publisher=Walter de Gruyter | isbn=978-3-11-080068-5 | page=236}}</ref> [[File:Carthage.svg|thumb|200px|ప్రాచీన కార్తేజ్ పటం, ఇది ద్వీపకల్ప స్థానాన్ని మరియు కింద ట్యునిస్ సరస్సును, పైన అరినా సరస్సును చూపుతుంది.]] కార్తేజు ప్రదేశాన్ని టైరియన్లు అనేక కారణాల వల్ల ఎంచుకుని ఉంటారు. ఇది ట్యునిసు సింధుశాఖ మధ్య తీరంలో ఉంది. ఇది దానికి మధ్యధరా సముద్రంలోకి ప్రవేశాన్ని కల్పించడమే కాకుండా ఆ ప్రాంతంలోని అపఖ్యాతి గాంచిన హింసాత్మక తుఫానుల నుండి రక్షణ కల్పించింది. ఇది తూర్పు, పశ్చిమ దేశాల మధ్య సముద్ర వాణిజ్యానికి కీలకమైన అడ్డంకిగా ఉన్న వ్యూహాత్మకంగా ముఖ్యమైన సిసిలీ జలసంధికి కూడా సమీపంలో ఉంది. భౌగోళిక స్వరూపం వలెనే భూభాగం కూడా అమూల్యమైనదిగా నిరూపించబడింది. ఈ నగరం ట్యునిసు సరస్సు ఆనుకుని ఉన్న కొండలతో కూడిన, త్రిభుజాకార ద్వీపకల్పంలో నిర్మించబడింది. ఇది పుష్కలమైన చేపల సరఫరాను, సురక్షితమైన నౌకాశ్రయానికి స్థలాన్ని అందించింది. ఈ ద్వీపకల్పం ఒక సన్నని భూభాగం ద్వారా ప్రధాన భూభాగంతో అనుసంధానించబడి ఉంది. ఇది చుట్టుపక్కల ఉన్న కఠినమైన భూభాగంతో కలిసి నగరాన్ని సులభంగా రక్షించుకోవడానికి వీలు కల్పించింది; సముద్రం వైపు చూసే బైర్సా అనే ఒక చిన్న కొండ మీద ఒక కోట నిర్మించబడింది. చివరగా కార్తేజు రెండు ప్రధాన వాణిజ్య మార్గాలకు వారధిగా ఉండేది: ఒకటి దక్షిణ స్పెయిను‌లోని టైరియను కాలనీ అయిన కాడిజు మధ్య, ఇది టైరు‌లో తయారీకి ముడి పదార్థాలను సరఫరా చేసేది. మరొకటి ఉత్తర ఆఫ్రికా, ఉత్తర మధ్యధరా ప్రాంతాలైన సిసిలీ, ఇటలీ, గ్రీసు మధ్య. === స్వాతంత్ర్యం, విస్తరణ - ఆధిపత్యం === [[File:Carthago.webm|thumb|లాటిన్ భాషలో ఆంగ్ల ఉపశీర్షికలతో కార్తేజ్‌ను వర్ణించే యానిమేషన్|243x243px]] చాలా ఫోనీషియను కాలనీలకు భిన్నంగా, కార్తేజు అనుకూలమైన వాతావరణం సాగుకు యోగ్యమైన భూమి, లాభదాయకమైన వాణిజ్య మార్గాల కలయిక కారణంగా మరింత పెద్దదిగా, వేగంగా అభివృద్ధి చెందింది. స్థాపించిన కేవలం ఒక శతాబ్దంలోనే దాని జనాభా 30,000కు పెరిగింది. ఇంతలో శతాబ్దాలుగా ఫోనీషియను నాగరికతకు అత్యంత ప్రముఖ ఆర్థిక, రాజకీయ కేంద్రంగా ఉన్న దాని మాతృ నగరం, బాబిలోనియన్ల వరుస ముట్టడుల తరువాత, క్రీస్తుపూర్వం ఏడవ శతాబ్దంలో తన హోదా క్షీణించడం ప్రారంభించింది. ఈ సమయానికి దాని కార్థేజినియను కాలనీ... దాని వ్యూహాత్మక స్థానం, విస్తృత వాణిజ్య నెట్వర్కు కారణంగా కార్తేజు అపారమైన సంపదను సంపాదించింది. అనేక ఇతర ఫోనీషియను నగర-రాజ్యాలు, వాటి మీద ఆధారపడిన ప్రాంతాల మాదిరిగా కాకుండా కార్తేజు కేవలం సముద్ర వాణిజ్యం నుండే కాకుండా, సారవంతమైన వ్యవసాయ భూమికి, సమృద్ధిగా ఉన్న ఖనిజ నిల్వలకు సమీపంలో ఉండటం వల్ల కూడా శ్రేయస్సును పొందింది. ఆఫ్రికా, ప్రాచీన ప్రపంచంలోని మిగిలిన ప్రాంతాల మధ్య వాణిజ్యానికి ప్రధాన కేంద్రంగా ఇది టెర్రకోట విగ్రహాలు, ముసుగులు, ఆభరణాలు, సున్నితంగా చెక్కబడిన దంతపు వస్తువులు, నిప్పుకోడి గుడ్లు, వివిధ రకాల ఆహారాలు, వైను‌తో సహా లెక్కలేనన్ని అరుదైన, విలాసవంతమైన వస్తువులను కూడా అందించింది.<ref name=":0" /> కార్తేజు పెరుగుతున్న ఆర్థిక ప్రాముఖ్యత ఒక కొత్త జాతీయ గుర్తింపు ఆవిర్భవించింది. కార్తేజియన్లు తమ ఆచారాలు, విశ్వాసాలలో దృఢంగా ఫోనీషియన్లుగా ఉన్నప్పటికీ కనీసం క్రీ.పూ. ఏడవ శతాబ్దం నాటికి వారు స్థానిక ప్రభావాలతో కూడిన ఒక విలక్షణమైన ప్యూనికు సంస్కృతిని అభివృద్ధి చేసుకున్నారు.<ref name=":0">Lancel, Serge, Carthage A History, pp. 81–83 {{ISBN | 1-57718-103-4}}</ref> ఫోనీషియా కంటే కార్తేజియను దేవతాగణంలో కొన్ని దేవతలు మరింత ప్రముఖంగా మారారు; క్రీ.పూ. ఐదవ శతాబ్దం నాటికి, కార్తేజియన్లు డెమెటరు వంటి గ్రీకు దేవతలను పూజిస్తున్నారు.<ref name="Goldsworthy">{{Cite book| last=Goldsworthy | first=Adrian | title=The Fall of Carthage: The Punic Wars 265-146 BC | chapter=Ch. 1: The Opposing Sides}}</ref> ఈ పోకడలు బహుశా ఈ కాలనీ ఒక స్వతంత్ర రాజ్యంగా ఆవిర్భవించడానికి దారితీశాయి. నిర్దిష్ట తేదీ, పరిస్థితులు తెలియకపోయినప్పటికీ క్రీ.పూ. 6వ శతాబ్దం మధ్యలో కార్తేజు స్వాతంత్ర్యం పొందింది. ఇది పూర్తిగా స్వతంత్ర సముద్ర సామ్రాజ్యంగా ఎదిగి, పశ్చిమ మధ్యధరా అంతటా తన సొంత వలస ప్రయత్నాలను ప్రారంభించింది. అయినప్పటికీ ఇది తన స్థాపక నగరం ఫోనీషియను మాతృభూమితో స్నేహపూర్వక సాంస్కృతిక, రాజకీయ, వాణిజ్య సంబంధాలను కొనసాగించింది; ఇది టైరు నుండి వలసదారులను స్వీకరించడం కొనసాగించింది. కొంతకాలం పాటు, క్రమరహిత వ్యవధిలో అయినప్పటికీ, టైరులోని మెల్కార్టు ఆలయానికి వార్షిక నివాళి పంపే పద్ధతిని కొనసాగించింది. <ref>{{Cite journal| last=Katzenstein | first=H. Jacob | date=1979 | title=Tyre in the Early Persian Period (539-486 B.C.E.) | url=https://www.jstor.org/stable/3209545 | journal=The Biblical Archaeologist | volume=42 | issue=1 | pages=23–24 | doi=10.2307/3209545 | jstor=3209545 | s2cid=165757132 | issn=0006-0895 | url-access=subscription }}</ref> క్రీస్తుపూర్వం ఆరవ శతాబ్దానికి, పర్షియను రాజు కంబైసెసు (క్రీ.పూ. 530-522)కు స్వచ్ఛందంగా లొంగిపోయిన తర్వాత టైరు శక్తి మరింతగా క్షీణించింది. దీని ఫలితంగా ఫోనీషియను మాతృభూమి పర్షియను సామ్రాజ్యంలో విలీనమైంది.<ref name="Rawlinson2004">{{Cite book| author=George Rawlinson | title=The History of Phoenicia | url=https://books.google.com/books?id=C1ohaAoPA5gC | year=2004 | publisher=Kessinger Publishing | isbn=978-1-4191-2402-0 | page=228}}</ref> తగినంత నావికాదళ బలం లేకపోవడంతో కంబైసెసు కార్తేజు‌ను జయించాలనే తన ప్రణాళిక కోసం టైరియన్ల సహాయం కోరాడు. ఇది ఆ పూర్వపు టైరియను కాలనీ సుదీర్ఘమైన, కష్టమైన దండయాత్రకు తగినంత సంపన్నంగా మారిందని సూచిస్తుంది. హెరోడోటసు అభిప్రాయం ప్రకారం టైరియన్లు కార్తేజు ‌మీద ఉన్న అభిమానం కారణంగా సహకరించడానికి నిరాకరించారు. దీనివలన పర్షియను రాజు తన సైనిక చర్యను విరమించుకోవలసి వచ్చింది. ప్రతీకారం నుండి తప్పించుకున్నప్పటికీ, ఫోనీషియాలో ప్రముఖ నగరంగా టైరు హోదా గణనీయంగా పరిమితం చేయబడింది; దాని ప్రత్యర్థి అయిన సిడాను, తదనంతరం పర్షియన్ల నుండి ఎక్కువ మద్దతు పొందింది. అయితే అది కూడా పర్షియన్ల ఆధిపత్యంలోనే ఉంది. దీనితో కార్తేజు ప్రముఖ ఫోనీషియను రాజకీయ శక్తిగా ఆ శూన్యాన్ని పూరించడానికి మార్గం సుగమమైంది. ==== సామ్రాజ్యం - నిర్మాణం - లక్షణాలు ==== [[File:Kerkouane brûle parfum.jpg|thumb|ఒక మహిళ తల ఆకారంలో ఉన్న కార్తేజియన్ సిరామికు పరిమళ ధూపపాత్ర, కెర్కౌవాను పురావస్తు మ్యూజియం]] కార్తేజియన్లు సముద్ర వాణిజ్యం పట్ల సాంప్రదాయ ఫోనీషియను అనుబంధాన్ని నిలుపుకున్నప్పటికీ వారు తమ సామ్రాజ్య, సైనిక ఆశయాల ద్వారా ప్రత్యేకతను చాటుకున్నారు: ఫోనీషియను నగర-రాజ్యాలు అరుదుగా ప్రాదేశిక విజయాలలో నిమగ్నమైనప్పటికీ కార్తేజు కొత్త సంపద వాణిజ్య వనరులను పొందాలనే కోరికతో ఒక విస్తరణవాద శక్తిగా మారింది. ఇతర ఫోనీషియను కాలనీల పౌరుల వలె కాకుండా, కార్తేజు పౌరులను ఆర్థిక, రాజకీయ ఆధిపత్యాన్ని సృష్టించడానికి ఏ కారకాలు ప్రభావితం చేశాయో తెలియదు; సమీపంలోని ఉటికా నగరం చాలా పురాతనమైనది. ఒకే భౌగోళిక, రాజకీయ ప్రయోజనాలు ఉన్నాయి. కానీ అది ఎప్పుడూ ఆధిపత్య విజయాలను చేపట్టలేదు. బదులుగా కార్తేజియన్ల ప్రభావంలోకి వచ్చింది. ఒక సిద్ధాంతం ప్రకారం ఫోనీషియను మాతృభూమి మీద బాబిలోనియను, పర్షియన్ల ఆధిపత్యం శరణార్థులను సృష్టించింది. ఇది కార్తేజు జనాభాను పెంచింది. టైరు సంస్కృతి, సంపద, సంప్రదాయాలను కార్తేజు‌కు బదిలీ చేసింది. ఫోనీషియను వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యానికి ఎదురైన ముప్పు—పశ్చిమాన ఎట్రుస్కాను, గ్రీకు పోటీ ద్వారా, తూర్పున వారి మాతృభూమి మీద విదేశీ ఆక్రమణ ద్వారా—కార్తేజు తన అధికారాన్ని ఏకీకృతం చేసుకోవడానికి, తన వాణిజ్య ప్రయోజనాలను మరింతగా పెంపొందించుకోవడానికి కూడా పరిస్థితులను సృష్టించింది. మరొక దోహదపడిన అంశం దేశీయ రాజకీయాలు కావచ్చు: క్రీ.పూ. మూడవ శతాబ్దానికి ముందు కార్తేజు ప్రభుత్వం, నాయకత్వం గురించి పెద్దగా తెలియకపోయినప్పటికీ 1వ మాగో పాలన (సుమారు 550–530), తదుపరి దశాబ్దాలలో మాగోనిడు కుటుంబం రాజకీయ ఆధిపత్యం, కార్తేజు ఒక ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదగడానికి కారణమయ్యాయి. సైన్యానికి జనరలు కూడా అయిన మాగో, "సైనిక వ్యవస్థను క్రమబద్ధీకరించిన" మొదటి కార్తేజియను నాయకుడని జస్టిను పేర్కొన్నాడు. దీనిలో కొత్త సైనిక వ్యూహాలు, సాంకేతికతలను ప్రవేశపెట్టడం ఇమిడి ఉండవచ్చు. చెల్లాచెదురుగా ఉన్న తన వలసలను సురక్షితంగా ఉంచడానికి రక్షించుకోవడానికి కార్తేజు జనాభా చాలా తక్కువగా ఉన్నందున సామంత ప్రజలను, కిరాయి సైనికులను నియమించుకునే పద్ధతిని ప్రారంభించిన ఘనత కూడా ఆయనకు దక్కుతుంది. లేదా కనీసం విస్తరించిన ఘనత అయినా దక్కుతుంది. మాగోనిడు విస్తరణ ప్రచారాల కోసం లిబియన్లు, ఐబీరియన్లు, సార్డీనియన్లు, కార్సికన్లు త్వరలోనే ఈ ప్రాంతం అంతటా సైన్యంలో చేర్చుకోబడ్డారు. క్రీస్తుపూర్వం నాల్గవ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటికి కార్తాజీయులు పశ్చిమ మధ్యధరా ప్రాంతంలో "అగ్రశక్తిగా" అవతరించారు. సుమారుగా తదుపరి మూడు శతాబ్దాల పాటు అదే స్థితిలో కొనసాగారు.<ref>Markoe 2000, p. 56</ref> కార్తేజు సమీపంలోని అన్ని ఫోనీషియను కాలనీలైన హడ్రుమెటం, యుటికా, హిప్పో డయారిటసు, కెర్కౌవాను‌లతో సహా అన్నింటి మీద నియంత్రణ సాధించింది; ఇది అనేక పొరుగు లిబియను తెగలను లొంగదీసుకుంది. [[మొరాకో]] నుండి పశ్చిమ లిబియా వరకు ఉత్తర ఆఫ్రికా తీరప్రాంతాన్ని ఆక్రమించింది.<ref name="DillonGarland2005">{{Cite book| author1= Matthew Dillon | author2= Lynda Garland | author2-link=Lynda Garland | title= Ancient Rome | url= https://books.google.com/books?id=wHEGcPZZmHwC | year=2005 | publisher= Taylor & Francis US | isbn=978-0-415-22458-1 | page= 173}}</ref> ఇది సార్డీనియా, [[మాల్టా]], బలేరికు దీవులు, సిసిలీ పశ్చిమ అర్ధభాగాన్ని తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఇక్కడ మోట్యా లిలిబేయం వంటి తీరప్రాంత కోటలు వారి ఆస్తులకు భద్రత కల్పించాయి.<ref name="Aubet2001226">{{Cite book| author= Maria Eugenia Aubet | title= The Phoenicians and the West: Politics, Colonies and Trade | url= https://books.google.com/books?id=B7SLWT2vpNcC | year=2001 | publisher= Cambridge University Press | isbn=978-0-521-79543-2 | page= 226}}</ref> విలువైన లోహాలకు ప్రసిద్ధి చెందిన ఐబీరియను ద్వీపకల్పంలో ఉత్తర ఆఫ్రికా వెలుపల కొన్ని అతిపెద్ద, అత్యంత ముఖ్యమైన కార్థేజినియను స్థావరాలు వెలిశాయి.<ref name="Bagnall2002">{{Cite book| author= Nigel Bagnall | title= The Punic Wars 264–146 BC | url= https://books.google.com/books?id=4s47QHPhkAsC | year=2002 | publisher= Osprey Publishing | isbn=978-1-84176-355-2 | pages= 84–85}}</ref> అయితే హమిల్కారు బార్కా (క్రీ.పూ. 237–228) ఆక్రమణకు ముందు రాజకీయ ప్రభావం ఏ స్థాయిలో ఉండేదనేది వివాదాస్పదంగా ఉంది. <ref name="GilmanTorreira1997">{{Cite book| author= María Belén Deamos | editor= Antonio Gilman | others= Lourdes Prados Torreira | title= Encounters and Transformations: The Archaeology of Iberia in Transition | url= https://books.google.com/books?id=FLdzJF2tOF0C | year=1997 | publisher= Continuum International Publishing Group | isbn=978-1-85075-593-7 | pages= 121–130}}</ref><ref name="DietlerLópez-Ruiz2009">{{Cite book| author1= Michael Dietler | author2= Carolina López-Ruiz | title= Colonial Encounters in Ancient Iberia: Phoenician, Greek, and Indigenous Relations | url= https://books.google.com/books?id=lX4sFmBYZ74C | year=2009 | publisher= University of Chicago Press | isbn=978-0-226-14848-9 | page= 183}}</ref>కార్తేజు పెరుగుతున్న సంపద, శక్తి, ఫోనీషియను మాతృభూమి మీద విదేశీ ఆధిపత్యంతో పాటు, దానిని సిడాను‌ను అధిగమించి సర్వోన్నత ఫోనీషియను నగర రాజ్యంగా నిలబెట్టింది.<ref name="Eckstein2009">{{Cite book| author=Arthur M. Eckstein | url=https://books.google.com/books?id=UzkGX0VfAGcC | title=Mediterranean Anarchy, Interstate War, and the Rise of Rome | date=7 April 2009 | publisher=University of California Press | isbn=978-0-520-93230-2 | page=161}}</ref>కార్తేజు సామ్రాజ్యం చాలా వరకు అనధికారికంగా, బహుముఖంగా ఉండేది. ఇది సమానంగా విభిన్న మార్గాలలో అమలు చేయబడిన విభిన్న స్థాయిల నియంత్రణను కలిగి ఉండేది. ఇది కొత్త కాలనీలను స్థాపించింది. పాత వాటికి పునరుజ్జీవం పోసి బలోపేతం చేసింది. ఇతర ఫోనీషియను నగర రాజ్యాలతో రక్షణ ఒప్పందాలను కుదుర్చుకుంది. జయించడం ద్వారా నేరుగా భూభాగాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. కొన్ని ఫోనీషియను కాలనీలు స్వచ్ఛందంగా కార్తేజు‌కు లొంగిపోయి కప్పం చెల్లించి తమ విదేశాంగ విధానాన్ని వదులుకోగా ఐబీరియా, సార్డీనియాలోని మరికొన్ని కార్తేజియను ప్రయత్నాలను ప్రతిఘటించాయి. ఇతర ఫోనీషియను నగరాలు తమ కాలనీల మీద ఎప్పుడూ వాస్తవ నియంత్రణను కలిగి ఉండగా కార్థేజియన్లు తమ కాలనీలను నేరుగా నియంత్రించడానికి న్యాయాధికారులను నియమించారు (ఈ విధానం పునికు యుద్ధాల సమయంలో అనేక ఐబీరియను పట్టణాలు రోమన్ల పక్షం వహించడానికి దారితీసింది). <ref name="Roberts20042">{{Cite book| author=P. Roberts | url=https://books.google.com/books?id=Krh7n9AyS40C | title=HSC Ancient History | date=1 October 2004 | publisher=Pascal Press | isbn=978-1-74125-179-1 | page=64}}</ref> అనేక ఇతర సందర్భాలలో కార్థేజు ఆధిపత్యం, ఒప్పందాలు, పొత్తులు, కప్పం చెల్లించే బాధ్యతలు, ఇతర ఇలాంటి ఏర్పాట్ల ద్వారా స్థాపించబడింది. ఇందులో ఏథెన్సు నేతృత్వంలోని డెలియను లీగు (రక్షణ కోసం మిత్రదేశాలు నిధులు, మానవశక్తిని పంచుకోవడం), స్పార్టాను రాజ్యం (అధీన ప్రజలు పునికు ఉన్నత వర్గం, రాజ్యానికి బానిసలుగా సేవ చేయడం), కొంతవరకు రోమను రిపబ్లికు (రోం యుద్ధ యంత్రం కోసం మిత్రదేశాలు మానవశక్తి, కప్పం అందించడం) వంటి అంశాలు ఉన్నాయి. === గ్రీకులతో వివాదం (480–265 BC) === రోం‌తో తరువాతి ప్యూనికు యుద్ధాల అస్తిత్వ సంఘర్షణలా కాకుండా, కార్తేజు, గ్రీకుల మధ్య వివాదం ఆర్థిక సమస్యల మీద కేంద్రీకృతమై ఉంది. ఎందుకంటే ప్రతి వైపు కీలకమైన వాణిజ్య మార్గాలను నియంత్రించడం ద్వారా వారి స్వంత వాణిజ్య ప్రయోజనాలను, ప్రభావాన్ని ముందుకు తీసుకెళ్లడానికి ప్రయత్నించింది. శతాబ్దాలుగా, ఫోనీషియను, గ్రీకు నగర-రాష్ట్రాలు మధ్యధరా అంతటా సముద్ర వాణిజ్యం, వలసరాజ్యాలను ప్రారంభించాయి. ఫోనీషియన్లు ప్రారంభంలో ఆధిపత్యం చెలాయించినప్పటికీ, గ్రీకు పోటీ వారి గుత్తాధిపత్యాన్ని మరింతగా దెబ్బతీసింది. తొమ్మిదవ, ఎనిమిదవ శతాబ్దాల మధ్య దాదాపు సమకాలీనంగా పశ్చిమ మధ్యధరాలో రెండు వైపులా కాలనీలు, వాణిజ్య పోస్టులు, వాణిజ్య సంబంధాలను స్థాపించడం ప్రారంభించాయి. ఫోనీషియను, గ్రీకు స్థావరాలు రెండూ ప్రజల పెరిగిన ఉనికి ముఖ్యంగా సిసిలీలో పెరుగుతున్న ఉద్రిక్తతలకు, చివరికి బహిరంగ సంఘర్షణకు దారితీసింది. ====మొదటి సిసిలియను యుద్ధం (క్రీ.పూ. 480)==== కార్తేజు విస్తారమైన సముద్ర వాణిజ్య నెట్వర్కు ద్వారా ప్రోత్సహించబడిన దాని ఆర్థిక విజయాలు, కీలకమైన నౌకా మార్గాలను రక్షించడానికి, సురక్షితం చేయడానికి ఒక శక్తివంతమైన నావికాదళం అభివృద్ధికి దారితీశాయి.<ref name="FaganTrundle2010">{{Cite book| author1= Garrett G. Fagan | author-link1=Garrett G. Fagan | author2= Matthew Trundle | author-link2=Matthew Trundle | title= New Perspectives on Ancient Warfare | url= https://books.google.com/books?id=ui1nnpT3HOUC | year=2010 | publisher= BRILL | isbn=978-90-04-18598-2 | page= 273}}</ref> దాని ఆధిపత్యం, మధ్యధరా సముద్రం మీద నియంత్రణ కోరుకున్న సిరక్యూసు‌కు చెందిన గ్రీకులతో దానిని తీవ్రమైన సంఘర్షణలోకి నెట్టింది.<ref name="Dodge2012">{{Cite book| author= Theodore Ayrault Dodge | title= Hannibal: A History of the Art of War Among the Carthaginians and Romans Down to the Battle of Pydna, 168 B.C., With a Detailed Account of the Second Punic War | chapter-url= https://books.google.com/books?id=s41jwK1pSS8C | year=2012 | publisher= Tales End Press | isbn=978-1-62358-005-6 | chapter= III: Carthaginian Wars. 480-277 BC}}</ref> క్రీ.పూ. ఏడవ శతాబ్దం మధ్యలో స్థాపించబడిన సిరక్యూసు, అత్యంత సంపన్న, శక్తివంతమైన గ్రీకు నగర రాజ్యాలలో ఒకటిగా, ఆ ప్రాంతంలో ప్రముఖ గ్రీకు రాజ్యంగా ఎదిగింది. కార్తేజు సమీపంలో ఉన్న సిసిలీ ద్వీపం, ఈ సంఘర్షణకు ప్రధాన వేదికగా మారింది. వారి తొలి రోజుల నుండే, గ్రీకులు, ఫోనీషియన్లు ఇద్దరూ ఈ పెద్ద, కేంద్ర స్థానంలో ఉన్న ద్వీపం పట్ల ఆకర్షితులయ్యారు. ప్రతి ఒక్కరూ దాని తీరాలలో పెద్ద సంఖ్యలో కాలనీలు, వాణిజ్య కేంద్రాలను స్థాపించారు; ఈ స్థావరాల మధ్య శతాబ్దాల పాటు యుద్ధాలు చెలరేగాయి. అయితే ఏ పక్షానికి కూడా ఈ ద్వీపం మీద పూర్తి, దీర్ఘకాలిక నియంత్రణ లభించలేదు.<ref name="Gabriel2008">{{Cite book| author= Richard A. Gabriel | title= Scipio Africanus: Rome's Greatest General | url= https://books.google.com/books?id=EDFGEBjwaGUC | year=2008 | publisher= Potomac Books, Inc. | isbn=978-1-59797-998-6}}</ref> క్రీ.పూ. 480లో సిరక్యూసు‌కు చెందిన నిరంకుశ పాలకుడు గెలో ఇతర గ్రీకు నగర రాజ్యాల మద్దతుతో ఆ ద్వీపాన్ని తన పాలన కింద ఏకం చేయడానికి ప్రయత్నించాడు.<ref name="Angelis2003">{{Cite book| author= Franco De Angelis | title= Megara Hyblaia and Selinous: the development of two Greek city-states in archaic Sicily | url= https://books.google.com/books?id=ilBoAAAAMAAJ | year=2003 | publisher= Oxford University, School of Archaeology | isbn=978-0-947816-56-8 | page= 66}}</ref> ఏకీకృత సిసిలీ సంభావ్య శక్తితో బెదిరింపునకు గురైన కార్తేజు, మాగోనిడు రాజవంశానికి చెందిన రాజు హమిల్కరు నాయకత్వంలో సైనిక జోక్యం చేసుకుంది. హెరోడోటసు, డియోడోరసు‌తో సహా సాంప్రదాయ కథనాల ప్రకారం హమిల్కరు సైన్యం సంఖ్య సుమారు 3,00,000గా ఉంది; ఈ సంఖ్య దాదాపుగా అతిశయోక్తి అయినప్పటికీ కార్తేజియను సైన్యం అసాధారణమైన బలం, భయపెట్టేంత పెద్దదిగా ఉంది. సిసిలీకి ప్రయాణిస్తున్నప్పుడు, హమిల్కరు చెడు వాతావరణం కారణంగా నష్టాలను చవిచూశాడు. పనోర్మసు (ఆధునిక పాలెర్మో) వద్ద దిగిన తర్వాత<ref name="Fine1983">{{Cite book| author= John Van Antwerp Fine | title= The Ancient Greeks: A Critical History | url= https://archive.org/details/ancientgreeks00john | url-access= registration | access-date= 17 February 2013 | year= 1983 | publisher= Harvard University Press | isbn=978-0-674-03314-6}}</ref> ఆయన మూడు రోజుల పాటు తన బలగాలను పునర్వ్యవస్థీకరించడానికి, దెబ్బతిన్న తన నౌకాదళాన్ని మరమ్మతు చేయడానికి గడిపాడు. కార్తాజినియన్లు తీరం వెంబడి హిమెరాకు సైన్యాలను నడిపించి సిరక్యూసు, దాని మిత్రపక్షమైన అగ్రిజంటం దళాలతో యుద్ధం చేయడానికి ముందు శిబిరం ఏర్పాటు చేసుకున్నారు.<ref name="Spence2002">{{Cite book| author= Iain Spence | title= Historical Dictionary of Ancient Greek Warfare | url= https://books.google.com/books?id=IidfC0UMHdYC | year=2002 | publisher= Scarecrow Press | isbn=978-0-8108-6612-6 | page= 166}}</ref> గ్రీకులు నిర్ణయాత్మక విజయం సాధించి, కార్తాజినియన్లకు భారీ నష్టాలను కలిగించారు. వారి నాయకుడు హమిల్కరు‌తో సహా ఆయన యుద్ధంలో చంపబడ్డాడు లేదా అవమానంతో ఆత్మహత్య చేసుకున్నాడు.<ref name="Burn1984">{{Cite book| author= Andŕew Robert Burn | title= Persia & the Greeks: The Defense of the West, 546-478 B. C. | url= https://books.google.com/books?id=nC-sAAAAIAAJ | year=1984 | publisher= Stanford University Press | isbn=978-0-8047-1235-4 | page= 481}}</ref> ఫలితంగా కార్తాజినియను ఉన్నత వర్గం శాంతి కోసం అభ్యర్థించింది. ఈ సంఘర్షణ కార్తేజు‌కు ఒక ప్రధాన మలుపుగా నిరూపించబడింది. సిసిలీలో కొంత ఉనికిని నిలుపుకున్నప్పటికీ ద్వీపంలో ఎక్కువ భాగం గ్రీకుల ( తరువాత రోమన్ల) చేతుల్లోనే ఉండిపోయింది. కార్తాజినియన్లు ఆ ద్వీపంలో తమ భూభాగాన్ని లేదా ప్రభావ పరిధిని మళ్ళీ ఏమాత్రం విస్తరించలేదు, బదులుగా ఉత్తర ఆఫ్రికా, ఐబీరియాలో తమ పట్టును సుస్థిరం చేసుకోవడం లేదా పెంచుకోవడం మీద దృష్టి సారించారు. <ref>{{Cite book| last=Baker | first=G. P. | title=Hannibal | year=1999 | isbn=0-8154-1005-0 | pages=15–17 | publisher=Lyons }}</ref><ref>{{Cite book| title=Cambridge Ancient History | volume=IV | page=775}}</ref> హమిల్కారు రాజు మరణం, యుద్ధంలో జరిగిన వినాశకరమైన పరిణామాలు కూడా ఒక కులీన గణతంత్రాన్ని స్థాపించే రాజకీయ సంస్కరణలకు దారితీశాయి. <ref name="Chan2006">{{Cite book| author= Michael D. Chan | title= Aristotle and Hamilton on Commerce and Statesmanship | url= https://archive.org/details/aristotlehamilto00chan_0 | url-access= registration | access-date= 1 March 2013 | date= 1 December 2006 | publisher= University of Missouri Press | isbn=978-0-8262-6516-6 | page= [https://archive.org/details/aristotlehamilto00chan_0/page/47 47]}}</ref> ఇక మీద కార్తేజు ఉన్నత వర్గాల, సామాన్య ప్రజల సభల ద్వారా తన పాలకులను నియంత్రించింది. ==== రెండవ సిసిలియను యుద్ధం (క్రీ.పూ. 410–404) ==== [[File:Tarentum Hannibal.jpg|thumb|దక్షిణ ఇటలీలోని టారెంటం నుండి, హన్నిబలు ఆక్రమణ సమయంలో (సుమారు క్రీ.పూ. 212–209) నాణెం. పైన ΚΛΗ, కింద ΣΗΡΑΜ/ΒΟΣ, కుడివైపున గుర్రంపై నగ్న యువకుడు, తన గుర్రం తల మీద లారెలు దండ ఉంచుతున్నాడు; ΤΑΡΑΣ, టారాస్ డాల్ఫిన్‌పై ఎడమవైపుకు ప్రయాణిస్తూ, ఎడమ చేతిలో [[త్రిశూలం]], కుడి చేతిలో అఫ్లాస్టను పట్టుకొని ఉన్నాడు.]] క్రీ.పూ. 410 నాటికి కార్తేజు సిసిలీలో జరిగిన తన తీవ్రమైన ఓటముల నుండి కోలుకుంది. అది ఆధునిక ట్యునీషియాలో చాలా భాగాన్ని జయించి ఉత్తర ఆఫ్రికా అంతటా కొత్త కాలనీలను స్థాపించింది. ఇది మధ్యధరా సముద్రానికి ఆవల కూడా తన ప్రభావాన్ని విస్తరించింది; <ref name="HannoOikonomidēs1995">{{cite book|author1= Hanno|author2= Al. N. Oikonomidēs|author3= M. C. J. Miller|title= Periplus: Or, Circumnavigation (of Africa)|url= https://books.google.com/books?id=aqLOIQAACAAJ|year=1995|publisher= Ares Pub|isbn=978-0-89005-180-1}}</ref><ref>Moscati 2001, p. 640</ref> హన్నో ది నావిగేటరు పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి ప్రయాణించాడు.<ref name="DueckBrodersen2012">{{cite book|author1= Daniela Dueck|author2= Kai Brodersen|title= Geography in Classical Antiquity|url= https://books.google.com/books?id=elyFym6ciwkC|year=2012|publisher= Cambridge University Press|isbn=978-0-521-19788-5|page= 54}}</ref> మొరాకో, సెనెగలు‌తో పాటు అట్లాంటికు మహాసముద్రంలోకి కూడా యాత్రలు జరిగాయి.<ref name="Butel2002">{{Cite book| author= పాల్ బుటెల్ | title= ది అట్లాంటిక్ | url= https://books.google.com/books?id=GL83BE8oVcwC | year=2002 | publisher= రౌట్‌లెడ్జ్ | isbn=978-0-203-01044-0 | pages= 11–14}}</ref> అదే సంవత్సరం ఐబీరియను కాలనీలు విడిపోయాయి. ఇది కార్తేజు‌కు వెండి, రాగి ప్రధాన వనరును దూరం చేసింది. వ్యూహాత్మకంగా ముఖ్యమైన ఈ ఖనిజ సంపదను కోల్పోవడం, నౌకా రవాణా మార్గాల మీద మరింత పటిష్టమైన నియంత్రణ సాధించాలనే కోరిక, హమిల్కరు మనవడైన హన్నిబాలు మాగోను సిసిలీని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి సన్నాహాలు చేయడానికి పురికొల్పింది. క్రీ.పూ. 409లో హన్నిబాలు మాగో తన సైన్యంతో సిసిలీకి బయలుదేరాడు. ఆయన సెలీనసు (ఆధునిక సెలినంటే), హిమెరా అనే చిన్న నగరాలను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు—డెబ్బై సంవత్సరాల క్రితం కార్థేజియన్లు ఇక్కడ అవమానకరమైన ఓటమిని చవిచూశారు—ఆ తర్వాత యుద్ధంలో లభించిన సంపదతో విజయవంతంగా కార్థేజు‌కు తిరిగి వచ్చాడు.<ref name="SorenKhader1991">{{Cite book| author1=David Soren | author2=Aïcha Ben Abed Ben Khader | author3=Hédi Slim | title=Carthage: uncovering the mysteries and splendors of ancient Tunisia | url=https://books.google.com/books?id=ZoKRPawoHHcC | year=1991 | publisher=Simon & Schuster | isbn=978-0-671-73289-9 | page=59}}</ref> కానీ ప్రధాన శత్రువైన సిరక్యూసు మాత్రం చెక్కుచెదరకుండా ఉంది. క్రీ.పూ. 405లో హన్నిబాలు మాగో ద్వీపంలోని మిగిలిన భాగాన్ని స్వాధీనం చేసుకోవడానికి రెండవ కార్థేజియను దండయాత్రకు నాయకత్వం వహించాడు. అయితే ఈసారి ఆయనకు తీవ్రమైన ప్రతిఘటనతో పాటు దురదృష్టం కూడా ఎదురైంది. అగ్రిజంటం ముట్టడి సమయంలో కార్థేజియను దళాలు ప్లేగు వ్యాధి బారిన పడ్డాయి. ఇది హన్నిబాలు మాగో ప్రాణాలనే బలిగొంది.<ref name="Bath1992">{{Cite book| author=Tony Bath | title=Hannibal's campaigns: the story of one of the greatest military commanders of all time | url=https://archive.org/details/isbn_9780880298179 | url-access=registration | year=1992 | publisher=Barnes & Noble | isbn=978-0-88029-817-9 | page=[https://archive.org/details/isbn_9780880298179/page/12 12]}}</ref> ఆయన వారసుడైన హిమిల్కో, ఈ దండయాత్రను కొనసాగించి గెలా నగరాన్ని స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. సిరక్యూసు‌కు చెందిన డయోనిసియసు సైన్యాన్ని పదేపదే ఓడించాడు. కానీ ఆయనకు కూడా ప్లేగు సోకడంతో కార్థేజు‌కు తిరిగి రాకముందే శాంతి కోసం వేడుకోవలసి వచ్చింది. క్రీ.పూ. 398 నాటికి డయోనిసియసు తన బలాన్ని తిరిగి పుంజుకుని, శాంతి ఒప్పందాన్ని ఉల్లంఘించి, పశ్చిమ సిసిలీలోని కార్థేజినియన్ల బలమైన కోట అయిన మోట్యా మీద దాడి చేశాడు. హిమిల్కో దీనికి నిర్ణయాత్మకంగా స్పందించి ఒక దండయాత్రకు నాయకత్వం వహించాడు. అది మోట్యాను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడమే కాకుండా మెస్సీనా (ప్రస్తుత మెస్సినా)ను కూడా స్వాధీనం చేసుకుంది.<ref name="Kern1999">{{Cite book| author=Paul B. Kern | title=Ancient Siege Warfare | url=https://books.google.com/books?id=FBTesdgIbcsC | year=1999 | publisher=Indiana University Press | isbn=978-0-253-33546-3 | pages=183–184}}</ref> ఒక సంవత్సరంలోపే కార్థేజినియన్లు సిరక్యూసు‌నే ముట్టడించారు. విజయం అంచుల వరకు వచ్చారు కానీ మరోసారి ప్లేగు వ్యాధి వారి సైన్యాన్ని నాశనం చేసి బలహీనపరిచింది.<ref name="Nutton2012">{{Cite book| author=Vivian Nutton | title=Ancient Medicine | url=https://books.google.com/books?id=uWGr2Be9NjMC | year=2012 | publisher=Routledge | isbn=978-0-415-52094-2 | page=25}}</ref> దశాబ్దం కూడా గడవక ముందే, క్రీ.పూ. 387లో సిసిలీలోని పోరాటం కార్థేజు‌కు అనుకూలంగా మారింది. కాటానియా తీరంలో జరిగిన నావికా యుద్ధంలో విజయం సాధించిన తర్వాత హిమిల్కో 50,000 మంది కార్థేజినియన్లతో సిరక్యూసు‌ను ముట్టడించాడు. కానీ మరో అంటువ్యాధి వారిలో వేలాది మందిని బలిగొంది. శత్రువుల దాడి నిలిచిపోయి. బలహీనపడటంతో డయోనిసియసు భూమి, సముద్ర మార్గాల ద్వారా ఆకస్మిక ఎదురుదాడిని ప్రారంభించాడు. సిబ్బంది ఒడ్డున ఉన్నప్పుడు కార్థేజినియన్ల నౌకలన్నింటినీ ధ్వంసం చేశాడు. అదే సమయంలో ఆయన భూ బలగాలు ముట్టడిదారుల శిబిరాల మీద దాడి చేసి వారిని చెల్లాచెదురు చేశాయి. హిమిల్కో, ఆయన ప్రధాన అధికారులు తమ సైన్యాన్ని వదిలి సిసిలీ నుండి పారిపోయారు. <ref name="Eggenberger2012">{{cite book|author=David Eggenberger|title=An Encyclopedia of Battles: Accounts of Over 1,560 Battles from 1479 B.C. to the Present|url=https://books.google.com/books?id=C5pkSZBIXW0C|year=2012|publisher=Courier Dover Publications|isbn=978-0-486-14201-2|page=424}}</ref>మరోసారి కార్థేజియన్లు శాంతి కోసం ఒత్తిడి చేయవలసి వచ్చింది. అవమానంతో కార్థేజు‌కు తిరిగి వచ్చిన హిమిల్కోకు అక్కడ తిరస్కారం ఎదురైంది. ఆయన ఆకలితో అలమటించి ఆత్మహత్య చేసుకున్నాడు. <ref name="Rhodes2011">{{cite book|author=P. J. Rhodes |title=A History of the Classical Greek World: 478–323 BC|url=https://books.google.com/books?id=5fkjzwJxCA4C|year=2011|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-1-4443-5858-2|page=197}}</ref> నిరంతరం దురదృష్టం, భారీ నష్టాలు ఎదురైనప్పటికీ, సిసిలీ కార్థేజు‌కు ఒక మక్కువగా మిగిలిపోయింది. తరువాతి యాభై సంవత్సరాల పాటు, కార్థేజియను, గ్రీకు దళాలు నిరంతరం చిన్నపాటి పోరాటాలలో నిమగ్నమవడంతో ఒక అస్థిరమైన శాంతి నెలకొంది. క్రీ.పూ. 340 నాటికి, కార్థేజు పూర్తిగా ద్వీపం నైరుతి మూలకు నెట్టివేయబడింది. [[File:The Battle of Himera by Giuseppe Sciuti.jpg|thumb|245x245px|రొమాంటికు‌గా చిత్రీకరించబడిన హిమెరా యుద్ధం (క్రీ.పూ. 480). దీనిని 1873లో గియుసేపు సియుటి చిత్రించాడు.]] ====మూడవ సిసిలియను యుద్ధం==== క్రీ.పూ. 315లో సిరక్యూసు‌కు చెందిన అగాథోక్లెసు శాంతి ఒప్పందంలోని నిబంధనలను ఉల్లంఘించి మొత్తం ద్వీపాన్ని తన ఆధీనంలోకి తెచ్చుకోవడానికి ప్రయత్నించడంతో కార్తేజు సిసిలీలో రక్షణాత్మక స్థితిలో పడింది. నాలుగు సంవత్సరాలలోపు ఆయన మెస్సేను‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. అగ్రిజంటం‌ను ముట్టడించాడు. ద్వీపంలోని చివరి కార్థేజినియను భూభాగాల మీద దాడి చేశాడు. హన్నో ది గ్రేటు మనవడైన హమిల్కరు, గొప్ప విజయంతో కార్థేజినియను ప్రతిస్పందనకు నాయకత్వం వహించాడు. వాణిజ్య మార్గాల మీద కార్తేజు‌కు ఉన్న ఆధిపత్యం కారణంగా వారికి నాయకత్వం వహించగల ఒక సంపన్నమైన, బలమైన నావికాదళం ఉండేది. వారు వచ్చిన ఒక సంవత్సరంలోపే కార్థేజినియన్లు దాదాపు మొత్తం సిసిలీని నియంత్రించారు. సిరక్యూసు‌ను ముట్టడించారు. నిస్సహాయ స్థితిలో అగాథోక్లెసు రహస్యంగా 14,000 మంది సైనికులతో కార్తేజు ‌మీద దాడి చేయడానికి ఒక యాత్రకు నాయకత్వం వహించాడు. ఇది హమిల్కరు, ఆయన సైన్యంలో ఎక్కువ మందిని స్వదేశానికి తిరిగి వెళ్ళేలా చేసింది.<ref name="Finley1979">{{Cite book| author=Moses I. Finley | title=Ancient Sicily | url=https://books.google.com/books?id=hP4jAQAAIAAJ | year=1979 | publisher=Rowman and Littlefield | page=104 | isbn=978-0-7011-2463-2}}</ref> క్రీ.పూ. 307లో అగాథోక్లెసు దళాలు చివరికి ఓడిపోయినప్పటికీ ఆయన సిసిలీకి తిరిగి తప్పించుకుని శాంతి చర్చలు జరపగలిగాడు. తద్వారా యథాతథ స్థితిని, సిసిలీలో గ్రీకు శక్తికి కేంద్రంగా సిరక్యూసు‌ను నిలబెట్టాడు. ==== పిర్రికు యుద్ధం (క్రీ.పూ. 280–275) ==== [[File:Pyrrhic_War_Italy_en.svg|left|thumb|పిర్రిక్ యుద్ధం (క్రీ.పూ. 280–275)లో రోం కార్తేజు‌లకు వ్యతిరేకంగా తీసుకున్న మార్గాలు.|237x237px]] కార్తేజు మరోసారి సిసిలీలో యుద్ధంలోకి లాగబడింది. ఈసారి ఎపిరసు‌కు చెందిన పిర్రసు చేత. ఆయన మధ్యధరా సముద్రం మీద రోమను, కార్తేజియను ఆధిపత్యం రెండింటికీ సవాలు విసిరాడు. <ref name="Richard2003">{{cite book|author=Carl J. Richard|title=12 Greeks and Romans who Changed the World|url=https://archive.org/details/twelvegreeksroma00carl|url-access=registration|date=1 May 2003|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-2791-1|page=[https://archive.org/details/twelvegreeksroma00carl/page/139 139]}}</ref>[[ఇటలీ|దక్షిణ ఇటలీ]]లోని టారెంటం అనే గ్రీకు నగరం విస్తరణవాద రోం‌తో సంఘర్షణకు దిగింది. పిర్రసు సహాయం కోరింది. <ref name="BritA">{{harvnb|Encyclopædia Britannica|2013|loc="Pyrrhus"}}.</ref><ref name="encarta2008">{{cite encyclopedia|title=Pyrrhus|encyclopedia=Encarta|publisher=Microsoft Corporation|year=2008}}</ref> కొత్త సామ్రాజ్యాన్ని స్థాపించడానికి ఇది ఒక అవకాశంగా చూసిన పిర్రసు తన సలహాదారు సినీయాసు ఆధ్వర్యంలో 3,000 మంది పదాతిదళంతో కూడిన ముందస్తు దళాన్ని టారెంటం‌కు పంపాడు. ఇంతలో ఆయన ప్రధాన సైన్యాన్ని గ్రీకు ద్వీపకల్పం మీదుగా నడిపించి థెస్సాలియన్లు, ఏథెనియన్ల మీద అనేక విజయాలు సాధించాడు. గ్రీకు ప్రధాన భూభాగాన్ని సురక్షితం చేసిన తర్వాత పిర్రసు దక్షిణ ఇటలీని జయించడానికి టారెంటం‌లో తన ముందస్తు దళంతో తిరిగి కలిశాడు. అస్కులం వద్ద నిర్ణయాత్మకమైన కానీ ఖరీదైన విజయాన్ని సాధించాడు. జస్టిను అభిప్రాయం ప్రకారం పిర్రసు సిసిలీ వ్యవహారాలలో జోక్యం చేసుకుంటాడని కార్థేజియన్లు ఆందోళన చెందారు; ఆస్కులం యుద్ధం జరిగిన కొద్దికాలానికే ఆమోదించబడిన కార్థేజు, రోం మధ్య పరస్పర రక్షణ ఒప్పందం ఉనికిని పాలిబియసు ధృవీకరించాడు. <ref>Polybius, ''The Histories'', 3.25</ref> ఈ ఆందోళనలు ముందుచూపుతో కూడినవని నిరూపించబడ్డాయి: ఇటాలియను దండయాత్ర సమయంలో పిర్రసు అగ్రిజంటం, లియోంటిని, సిరక్యూసు అనే సిసిలియను గ్రీకు నగరాల నుండి దూతలను స్వీకరించాడు. వారు కార్థేజియన్లను సిసిలీ నుండి తరిమికొట్టే తమ ప్రయత్నాలకు ఆయన సహాయం చేస్తే ఆయన పాలనకు లొంగిపోతామని ప్రతిపాదించారు. <ref>Plutarch, ''Life of Pyrrhus'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Pyrrhus*.html#22 22:1–22:3]</ref><ref name="Hoyos2011">{{cite book|author=Walter Ameling|editor=Dexter Hoyos|title=A Companion to the Punic Wars|chapter-url=https://books.google.com/books?id=DeHoLjPOtTUC|year=2011|publisher=John Wiley & Sons|isbn=978-1-4443-9370-5|chapter=3 The Rise of Carthage to 264 BC&nbsp;— Part I}}</ref>ఆస్కులం విజయంలో చాలా మంది సైనికులను కోల్పోయినందున రోం‌తో యుద్ధాన్ని కొనసాగించడం సాధ్యం కాదని పిర్రసు నిర్ణయించుకున్నాడు. దీనితో సిసిలీ మరింత ఆకర్షణీయమైన అవకాశంగా మారింది. <ref>Plutarch Parallel Lives, the Life of Pyrrhus, 21.8-10</ref>అందువలన ఆయన 200 నౌకల మద్దతుతో 20,000-30,000 పదాతిదళం, 1,500-3,000 అశ్వికదళం, 20 యుద్ధ ఏనుగులతో కూడిన బలగాలను పంపి ఆ విజ్ఞప్తికి స్పందించాడు. <ref name="Cowan2007">{{cite book |author=Ross Cowan|title=For the Glory of Rome: A History of Warriors and Warfare|url=https://books.google.com/books?id=PZR_GNJjJioC|year=2007|publisher=MBI Publishing Company|isbn=978-1-85367-733-5|page=36}}</ref><ref name="KistlerLair2007">{{cite book|author1=John M. Kistler|author2=Richard Lair|title=War Elephants|url=https://books.google.com/books?id=-5RHK4Ol15QC|year=2007|publisher=U of Nebraska Press|isbn=978-0-8032-6004-7|page=83}}</ref> [[File:Carthaginian armor from Ksour es-Saf Bardo Museum.jpg|thumb|క్సూరు ఎస్సెఫ్ క్యూరాసు, తక్కువ ఉబ్బెత్తు శిల్పాలతో అలంకరించబడిన, క్రీ.పూ. 3వ శతాబ్దానికి చెందిన ఇటాలియోటు క్యూరాసు రొమ్ము కవచం, క్సూరు ఎస్సెఫు సమీపంలోని కార్థేజినియను సమాధిలో కనుగొనబడింది, ఇప్పుడు బార్డో నేషనలు మ్యూజియంలో ఉంది]] తదనంతర సిసిలియను సైనిక చర్య మూడు సంవత్సరాల పాటు కొనసాగింది. ఈ సమయంలో కార్థేజినియన్లు అనేక నష్టాలను, ఎదురుదెబ్బలను చవిచూశారు. పిర్రసు హెరాక్లియా మినోవా వద్ద ఉన్న కార్థేజినియను దండును ఓడించి అజోన్సు‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. ఇది సెలీనసు, హాలిసియే, సెగెస్టా వంటి కార్థేజు‌కు నామమాత్రంగా మిత్రపక్షంగా ఉన్న నగరాలను ఆయన పక్షంలో చేరడానికి ప్రేరేపించింది. బలమైన సహజ రక్షణలు పెద్ద సైనిక దండును కలిగి ఉన్న కార్థేజినియన్ల కోట అయిన ఎరిక్సు చాలా కాలం పాటు నిలబడింది. కానీ చివరికి అది కూడా వశమైంది. ఇయేటియా పోరాటం లేకుండానే లొంగిపోయింది. సిసిలీలో అత్యుత్తమ నౌకాశ్రయం ఉన్న పనోర్మసు ముట్టడికి లొంగిపోయింది. కార్థేజినియన్లు ద్వీపం పశ్చిమ భాగంలోకి నెట్టివేయబడ్డారు. కేవలం లిలిబేయం మాత్రమే వారి ఆధీనంలో ఉంది. దానిని ముట్టడించారు. <ref>Plutarch, ''Life of Pyrrhus'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Pyrrhus*.html#22 22:4–22:6]</ref> ఈ నష్టాల తరువాత కార్తేజు శాంతి కోసం అభ్యర్థిస్తూ, పెద్ద మొత్తంలో డబ్బును, ఓడలను కూడా అందించింది. కానీ కార్తేజు సిసిలీ మీద తన హక్కులను పూర్తిగా వదులుకోవాలని పైరసు షరతు విధించాడు. <ref>Diodorus Siculus, Library of History, 22.10</ref> లిలిబేయం ముట్టడి కొనసాగింది. కార్తేజియన్లు తమ సైన్యాల సంఖ్య, వారి వద్ద ఉన్న భారీ ముట్టడి ఆయుధాలు, రాతి భూభాగం కారణంగా విజయవంతంగా ప్రతిఘటించారు. పైరసు నష్టాలు పెరుగుతున్నందున ఆయన మరింత శక్తివంతమైన యుద్ధ యంత్రాలను నిర్మించడానికి పూనుకున్నాడు; అయితే మరో రెండు నెలల పాటు పట్టుదలగా ప్రతిఘటించిన తర్వాత ఆయన ముట్టడిని విరమించుకున్నాడు. ప్లూటార్కు అభిప్రాయం ప్రకారం ఎపిరసు‌కు చెందిన ఈ ఆశల రాజు ఇప్పుడు కార్తేజు మీదనే ‌ దృష్టి సారించాడు. ఒక దండయాత్ర కోసం సన్నాహాలు ప్రారంభించాడు. <ref>Plutarch, Parallel Lives, Pyrrhus, 23.2-3</ref> తన దండయాత్రకు సన్నాహకంగా ఆయన సిసిలియను గ్రీకులను మరింత క్రూరంగా చూశాడు. వారి పాలకులలో ఇద్దరిని దేశద్రోహం అనే తప్పుడు ఆరోపణల మీద ఉరితీశాడు. సిసిలీలోని గ్రీకుల మధ్య తలెత్తిన శత్రుత్వం వారిలో కొందరిని కార్తేజియన్లతో చేతులు కలపడానికి పురికొల్పింది. పైరసు‌కు మద్దతు తగ్గుతున్నట్లు గమనించి వారు "యుద్ధాన్ని ఉత్సాహంగా చేపట్టారు". కార్తేజు బహిష్కరించబడిన సిరక్యూసను‌లకు ఆశ్రయం ఇచ్చింది. ఇది "పైరసు‌ను ఎంత తీవ్రంగా వేధించిందంటే ఆయన సిరక్యూసు‌ను మాత్రమే కాకుండా సిసిలీని కూడా వదిలిపెట్టాడు" అని కాసియసు డియో పేర్కొన్నాడు. రోమన్ల పునరుద్ధరించబడిన దాడి ఆయనను తన దృష్టిని దక్షిణ ఇటలీ మీద కేంద్రీకరించేలా చేసింది. <ref>Plutarch, ''Life of Pyrrhus'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Pyrrhus*.html#23 Chapter 23]</ref><ref name="Tucker2009">{{cite book|author=Spencer C. Tucker|title=A Global Chronology of Conflict: From the Ancient World to the Modern Middle East: From the Ancient World to the Modern Middle East|url=https://books.google.com/books?id=h5_tSnygvbIC|year=2009|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-85109-672-5|page=72}}</ref> ప్లూటార్కు, అప్పియను ఇద్దరి ప్రకారం పైరసు సైన్యాన్ని ఓడల ద్వారా ఇటలీ ప్రధాన భూభాగానికి తరలిస్తున్నప్పుడు కార్థేజినియను నావికాదళం మెస్సినా జలసంధి యుద్ధంలో తీవ్రమైన దెబ్బ తీసి 110 ఓడలలో 98 ఓడలను ముంచివేసింది లేదా నిరుపయోగంగా మార్చింది. కార్థేజు సిసిలీకి అదనపు బలగాలను పంపింది. పైరసు నిష్క్రమణ తరువాత ఆ ద్వీపంలోని తమ భూభాగాల మీద తిరిగి నియంత్రణ సాధించగలిగింది. ఇటలీలో పైరసు చేసిన పోరాటాలు చివరికి నిస్సారంగా ముగిశాయి. ఆయన చివరికి ఎపిరసు‌కు పరిమితమయ్యాడు. కార్థేజినియన్లకు ఈ యుద్ధం యథాతథ స్థితికి తిరిగి రావడాన్ని సూచించింది. ఎందుకంటే వారు మరోసారి సిసిలీ పశ్చిమ, మధ్య ప్రాంతాలను తమ ఆధీనంలోకి తీసుకున్నారు. అయితే రోమన్లకు, ''మాగ్నా గ్రేసియా''లో ఎక్కువ భాగం క్రమంగా వారి ప్రభావ పరిధి లోకి వచ్చింది. ఇది ఇటాలియను ద్వీపకల్పం మీద పూర్తి ఆధిపత్యానికి వారిని మరింత దగ్గర చేసింది. పైరసు ‌మీద రోం సాధించిన విజయం ఒక వర్ధమాన శక్తిగా దాని హోదాను పటిష్టం చేసింది. ఇది కార్థేజు‌తో సంఘర్షణకు మార్గం సుగమం చేసింది. బహుశా ఒక కల్పిత కథ అయిన దాని ప్రకారం పైరసు సిసిలీ నుండి బయలుదేరేటప్పుడు తన సహచరులతో "మిత్రులారా, కార్థేజినియన్లకు, రోమన్లకు మనం ఎంత గొప్ప యుద్ధభూమిని వదిలి వెళ్తున్నాము" అని చెప్పాడు. <ref>{{harvnb|Garouphalias|1979|pp=109–112}}.</ref><ref>Plutarch. ''Parallel Lives: Pyrrhus'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A2008.01.0060%3Achapter%3D23%3Asection%3D6 23.6].</ref> === ప్యూనికు యుద్ధాలు (క్రీ.పూ. 264–146) === [[File:Carthaginianempire.PNG|thumb|ప్యూనికు యుద్ధాల కాలంలో కార్తేజియను అధీన ప్రాంతాలు, సంరక్షిత ప్రాంతాలు.|246x246px]] ==== మొదటి ప్యూనికు యుద్ధం (క్రీ.పూ. 264–241) ==== క్రీ.పూ. 288లో సిరక్యూసు‌కు చెందిన అగాథోక్లెసు మరణించినప్పుడు ఇంతకు ముందు ఆయన సేవలో ఉన్న ఇటాలియను కిరాయి సైనికుల పెద్ద బృందం అకస్మాత్తుగా నిరుద్యోగులుగా మారారు. తమకు తాముగా మమెర్టిన్సు ("మార్సు కుమారులు") అని పేరు పెట్టుకుని. వారు మెస్సానా నగరాన్ని స్వాధీనం చేసుకున్నారు. తమకు తామే చట్టంగా మారి, చుట్టుపక్కల గ్రామీణ ప్రాంతాలను భయభ్రాంతులకు గురిచేశారు.<ref name="Bagnall2008">{{Cite book| author=Nigel Bagnall | title=The Punic Wars: Rome, Carthage and the Struggle for the Mediterranean | url=https://books.google.com/books?id=W9u9mCSV4AgC | year=2008 | publisher=Random House | isbn=978-1-4090-2253-4 | page=42}}</ref> మమెర్టిను‌లు కార్తేజు, సిరక్యూసు రెండింటికీ పెరుగుతున్న ముప్పుగా మారారు. క్రీ.పూ. 265లో పైరసు మాజీ సేనాధిపతి అయిన సిరక్యూసు‌కు చెందిన 2వ హీరో వారికి వ్యతిరేకంగా చర్య తీసుకున్నాడు.<ref name="Hoyos2007">{{Cite book| author=B. Dexter Hoyos | title=Truceless War: Carthage's Fight for Survival, 241 to 237 | url=https://books.google.com/books?id=ln7kyVlArk0C | year=2007 | publisher=BRILL | isbn=978-90-04-16076-7 | page=xiv}}</ref> అత్యంత శక్తివంతమైన సైన్యాన్ని ఎదుర్కొన్న మమెర్టిను‌లు రెండు వర్గాలుగా విడిపోయారు. ఒక వర్గం కార్తేజు‌కు లొంగిపోవాలని వాదించగా మరొక వర్గం రోం నుండి సహాయం కోరడానికి ఇష్టపడింది. రోమను సెనేటు ఏది ఉత్తమమైన మార్గమో చర్చిస్తున్నప్పుడు కార్తేజియన్లు మెస్సానాకు ఒక సైనిక దళాన్ని పంపడానికి ఉత్సాహంగా అంగీకరించారు. కార్తేజియను దళాలను నగరంలోకి అనుమతించారు. ఒక కార్తేజియను నౌకాదళం మెస్సానా నౌకాశ్రయంలోకి ప్రవేశించింది. అయితే కొద్దిసేపటికే వారు హియెరోతో చర్చలు జరపడం ప్రారంభించారు. ఆందోళన చెందిన మామెర్టిను‌లు, కార్తేజియన్లను తరిమివేయమని కోరుతూ రోం‌కు మరో రాయబార బృందాన్ని పంపారు. [[File:Benjamin West (1738-1820) - The Oath of Hannibal - RCIN 405417 - Royal Collection.jpg|thumb|249x249px|హామిల్కరు బార్క, హన్నిబాలు, ప్రమాణం. బెంజమిను వెస్టు రచించిన ''ది ఓత్ ఆఫ్ హన్నిబాలు'', 1770|left]] హియెరో జోక్యం వల్ల కార్తేజు సైనిక దళాలు సిసిలీని ఇటలీ నుండి వేరుచేసే ఇరుకైన జలమార్గమైన మెస్సినా జలసంధికి సరిగ్గా అవతలి వైపున మోహరించాయి. అంతేకాకుండా కార్తేజియను నౌకాదళం ఉనికి వారికి ఈ వ్యూహాత్మకంగా ముఖ్యమైన సంధి మీద సమర్థవంతమైన నియంత్రణను ఇచ్చింది. సమీపంలోని రోం‌కు దాని ప్రయోజనాలకు స్పష్టమైన, తక్షణ ప్రమాదాన్ని ప్రదర్శించింది. ఫలితంగా కిరాయి సైనికుల బృందంతో పొత్తు పెట్టుకోవడానికి ఇష్టపడకపోయినప్పటికీ రోమను అసెంబ్లీ మెస్సానా మీద నియంత్రణను తిరిగి మామెర్టిను‌లకు అప్పగించడానికి ఒక దండయాత్ర సైన్యాన్ని పంపింది. మెస్సానా వద్ద కార్థేజినియను దళాల మీద రోమన్లు ​​చేసిన తదుపరి దాడి మొదటి ప్యూనికు యుద్ధాలకు దారితీసింది. <ref name="Boardman2001">{{cite book|author=John Boardman|title=The Oxford Illustrated History of the Roman World|url=https://archive.org/details/oxfordillustrate00john_1|url-access=registration|date=18 January 2001|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-285436-0|page=[https://archive.org/details/oxfordillustrate00john_1/page/27 27]}}</ref>తరువాతి శతాబ్ద కాలంలో రోం, కార్థేజు మధ్య జరిగిన ఈ మూడు ప్రధాన సంఘర్షణలు పాశ్చాత్య నాగరికత గమనాన్ని నిర్దేశించాయి. ఈ యుద్ధాలలో హన్నిబలు నాయకత్వంలో జరిగిన ఒక నాటకీయ కార్థేజినియను దండయాత్ర కూడా ఉంది. ఇది దాదాపు రోం‌కు ముగింపు పలికింది. మొదటి ప్యూనికు యుద్ధాల సమయంలో మార్కసు అటిలియసు రెగ్యులసు ఆధ్వర్యంలోని రోమన్లు ​​ఆఫ్రికాలో అడుగుపెట్టగలిగారు. అయినప్పటికీ ట్యునీసు యుద్ధంలో కార్థేజినియన్ల విజయం తర్వాత, జాంతిప్పసు నేతృత్వంలోని కార్థేజినియన్లచే వారు చివరికి తిప్పికొట్టబడ్డారు.<ref name="Hoyos2007" /> తమ మాతృభూమిని నిర్ణయాత్మకంగా రక్షించుకున్నప్పటికీ అలాగే కొన్ని ప్రారంభ నావికా విజయాలు సాధించినప్పటికీ కార్థేజు వరుస ఓటములను చవిచూసింది. ఇది శాంతి కోసం వేడుకోవలసి వచ్చేలా చేసింది. ఆ తర్వాత కొద్దికాలానికే కార్థేజు ఒక పెద్ద కూలి సైనికుల తిరుగుబాటును కూడా ఎదుర్కొంది. ఇది దాని అంతర్గత రాజకీయ స్వరూపాన్ని నాటకీయంగా మార్చివేసి, ప్రభావవంతమైన బార్సిడు కుటుంబాన్ని ప్రముఖ స్థానానికి తీసుకువచ్చింది.<ref name="AstinFrederiksen1990">{{Cite book| author1=A. E. Astin | author2=M. W. Frederiksen | title=The Cambridge Ancient History | url=https://books.google.com/books?id=3qXuay2SEtIC | year=1990 | publisher=Cambridge University Press | isbn=978-0-521-23446-7 | pages=566–567}}</ref> ఈ యుద్ధం కార్తేజు అంతర్జాతీయ ప్రతిష్ట మీద కూడా ప్రభావం చూపింది. ఎందుకంటే రోం ఈ యుద్ధంలోని సంఘటనలను ఉపయోగించుకుని సార్డీనియా, కార్సికా మీద తన స్వాధీనతకు మద్దతుగా నిలిచింది. వాటిని అది వెంటనే స్వాధీనం చేసుకుంది. ==== కిరాయి సైనికుల యుద్ధం (క్రీ.పూ. 241–238) ==== నిరంతర యుద్ధం అని కూడా పిలువబడే కిరాయి సైనికుల యుద్ధం, మొదటి ప్యూనికు యుద్ధం (క్రీ.పూ. 264–241) ముగింపులో కార్తేజు చేత నియమించబడిన సైనికుల తిరుగుబాటు. దీనికి కార్తేజియను పాలనకు వ్యతిరేకంగా తిరుగుబాటు చేసిన ఆఫ్రికను స్థావరాల తిరుగుబాట్లు మద్దతు ఇచ్చాయి. ఇది క్రీ.పూ. 241 నుండి 238 చివరి వరకు లేదా 237 ప్రారంభం వరకు కొనసాగింది. కార్తేజు తిరుగుబాట్లను అణచివేయడంతో ముగిసింది. ==== రెండవ ప్యూనికు యుద్ధం (క్రీ.పూ. 218–201) ==== [[File:Cartagine, 1 e messo e doppio siclo, 237-209 ac ca.JPG|300px|thumb|ఒక కార్తేజియను వెండి షెకెలు, దీని ముందు వైపున లారెలు దండ ధరించిన వ్యక్తి మరియు వెనుక వైపున [[ఏనుగు|యుద్ధ ఏనుగు]] మీద స్వారీ చేస్తున్న వ్యక్తి చిత్రీకరించబడ్డారు, సుమారు క్రీ.పూ. 239–209]] వారి మధ్య కొనసాగుతున్న పరస్పర శత్రుత్వం, సరిహద్దు ప్రాంతాలలో పునరుద్ధరించబడిన ఉద్రిక్తతలు రెండవ ప్యూనికు యుద్ధానికి (క్రీ.పూ. 218–201) దారితీశాయి. ఇందులో పశ్చిమ, తూర్పు మధ్యధరా ప్రాంతాలలోని వివిధ వర్గాలు పాలుపంచుకున్నాయి.<ref name="Daly2003">{{Cite book| author=Gregory Daly | title=Cannae: The Experience of Battle in the Second Punic War: The Experience of Battle in the Second Punic War | url=https://books.google.com/books?id=qayiX4SFonkC | year=2003 | publisher=Routledge | isbn=978-0-203-98750-6 | pages=84–85}}</ref> ఈ యుద్ధం హన్నిబలు రోం‌కు చేసిన ఆశ్చర్యకరమైన భూమార్గ యాత్రకు ముఖ్యంగా ఆయన చేసిన వ్యయభరితమైన, వ్యూహాత్మకంగా సాహసోపేతమైన ఆల్ఫ్సు పర్వతాల మీదుగా ప్రయాణానికి ప్రసిద్ధి చెందింది. ఆయన ఉత్తర ఇటలీలోకి ప్రవేశించిన తర్వాత ఆయన గౌలిషు మిత్రుల నుండి బలగాలు అందాయి. ట్రెబియా యుద్ధంలో రోమను సైన్యాల మీద నిర్ణయాత్మక విజయాలు. అలాగే ట్రాసిమెను సరస్సు వద్ద జరిగిన భారీ ఆకస్మిక దాడిలో విజయం సాధించాడు.<ref name="SirBridges2006">{{Cite book| author1=Admiral Cyprian Bridges, Sir | author2=Admiral Sir Cyprian G. C. B. Bridges | title=Sea-power And Other Studies | url=https://books.google.com/books?id=UTuZeVOU23QC | year=2006 | publisher=Echo Library | isbn=978-1-84702-873-0 | page=8}}</ref> యుద్ధభూమిలో ఆయన నైపుణ్యానికి వ్యతిరేకంగా రోమన్లు ​​ఫాబియను వ్యూహాన్ని ఉపయోగించారు. ఇది ప్రత్యక్ష యుద్ధానికి బదులుగా చిన్న చిన్న పోరాటాలకు పాల్పడింది. దీని లక్ష్యం ఆయన బలగాలను ఆలస్యం చేయడం, క్రమంగా బలహీనపరచడం. ఈ విధానం ప్రభావవంతంగా ఉన్నప్పటికీ ఇది సాంప్రదాయ సైనిక వ్యూహానికి విరుద్ధంగా ఉన్నందున రాజకీయంగా ప్రజాదరణ పొందలేదు. ఈ విధంగా రోమన్లు ​​కన్నే వద్ద మరో పెద్ద మైదాన యుద్ధానికి దిగారు. కానీ వారి సంఖ్యాబలం ఎక్కువగా ఉన్నప్పటికీ సుమారు 60,000 మంది ప్రాణనష్టంతో ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూశారు.<ref name="Fronda2010">{{Cite book| author=Michael P. Fronda | title=Between Rome and Carthage: Southern Italy During the Second Punic War | url=https://books.google.com/books?id=zF0Wiv7UJ7oC&pg=PA41 | year=2010 | publisher=Cambridge University Press | isbn=978-1-139-48862-4 | page=41}}</ref><ref name="Daly2003-p17">{{Cite book| author=Gregory Daly | title=Cannae: The Experience of Battle in the Second Punic War: The Experience of Battle in the Second Punic War | url=https://books.google.com/books?id=XzkY6voGtHgC | year=2003 | publisher=Routledge | isbn=978-0-203-98750-6 | page=17}}</ref>[[File:Leutemann, Heinrich - Hannibal's crossing of the Alps.jpg|thumb|254x254px|హన్నిబాలు ఆల్ప్సు పర్వతాలను దాటడం]] పర్యవసానంగా చాలా మంది రోమను మిత్రులు కార్తేజు పక్షాన చేరారు. ఇది ఇటలీలో యుద్ధాన్ని ఒక దశాబ్దానికి పైగా పొడిగించింది. ఈ కాలంలో యుద్ధభూమిలో మరిన్ని రోమను సైన్యాలు దాదాపు నిరంతరం నాశనం చేయబడ్డాయి. ఈ ఎదురుదెబ్బలు ఉన్నప్పటికీ రోమన్లకు అటువంటి నష్టాలను తట్టుకుని తమ సైన్యాలను తిరిగి నింపడానికి తగినంత మానవశక్తి ఉంది. ముట్టడి యుద్ధంలో వారి ఉన్నతమైన సామర్థ్యంతో పాటు, శత్రువులతో చేరిన అన్ని ప్రధాన నగరాలను వారు తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోగలిగారు. అలాగే మెటారసు యుద్ధంలో హన్నిబలు‌కు బలగాలను పంపాలన్న కార్థేజినియన్ల ప్రయత్నాన్ని కూడా ఓడించారు. ఇంతలో కార్థేజినియను సైన్యానికి ప్రధాన మానవ వనరుగా ఉన్న ఐబీరియాలో స్కిపియో ఆఫ్రికనసు నేతృత్వంలోని రెండవ రోమను దండయాత్రలో న్యూ కార్థేజు‌ను స్వాధీనం చేసుకుని ఇలిపా యుద్ధంలో ద్వీపకల్పం మీద కార్థేజినియన్ల పాలనకు ముగింపు పలికింది. తుది నిర్ణయాత్మక పోరు ట్యునీషియాలోని కార్థేజియను హృదయభూమిలో జరిగిన జామా యుద్ధం. ఉటికా యుద్ధం (క్రీ.పూ. 203), గ్రేటు ప్లెయిన్సు యుద్ధం లలో కార్థేజియను బలగాలను చిత్తుగా ఓడించిన తర్వాత సిపియో ఆఫ్రికానసు ఇటలీలో నానాటికీ స్తంభించిపోతున్న హన్నిబలు‌ను సైనిక చర్యను విడిచిపెట్టేలా బలవంతం చేశాడు. హన్నిబలు వద్ద ఉన్న అధిక సంఖ్యాబలం, వినూత్న వ్యూహాలు ఉన్నప్పటికీ, కార్థేజియన్లు తీవ్రమైన, నిర్ణయాత్మక ఓటమిని చవిచూశారు. సంవత్సరాల తరబడి జరిగిన ఖరీదైన పోరాటాల వల్ల నాశనానికి అంచున నిలిచిన రోమన్లు, కార్థేజు ‌మీద కఠినమైన, ప్రతీకారపూరిత శాంతి షరతులను విధించారు. భారీ ఆర్థిక పరిహారంతో పాటు, కార్థేజియన్లు తమ ఒకప్పటి గర్వించదగిన నావికాదళాన్ని కోల్పోయారు. తరువాత వారు కేవలం వారి ఉత్తర ఆఫ్రికా భూభాగానికి మాత్రమే పరిమితమయ్యారు. వాస్తవానికి కార్థేజు ఒక రోమను సామంత రాజ్యంగా మారింది.<ref name="Abulafia2011">{{Cite book| author=David Abulafia | title=The Great Sea: A Human History of the Mediterranean | url=https://books.google.com/books?id=uEu4R7RGATkC | year=2011 | publisher=Oxford University Press | isbn=978-0-19-532334-4 | page=188}}</ref> ==== మూడవ ప్యూనికు యుద్ధం (క్రీ.పూ. 149–146) ==== మూడవ చివరి ప్యూనికు యుద్ధం క్రీ.పూ. 149లో ప్రారంభమైంది. దీనికి ప్రధాన కారణం కేటో ది ఎల్డరు నేతృత్వంలోని యుద్ధోన్మాద రోమను సెనేటర్లు కార్థేజు‌ను ఒక్కసారిగా పూర్తిగా అంతం చేయాలనే ప్రయత్నాలే.<ref>{{Cite web| title=Punic Wars | url=https://www.history.com/topics/ancient-history/punic-wars | website=HISTORY | date=29 October 2009 | language=en | access-date=2020-05-27}}</ref> కేటో సెనేటు‌లో దాదాపు ప్రతి ప్రసంగాన్ని, విషయం ఏదైనప్పటికీ, ''సెటెరం సెన్సియో కార్థాజినెం ఎస్సే డెలెండం''—"అంతేకాకుండా, కార్థేజు‌ను నాశనం చేయాలని నేను అభిప్రాయపడుతున్నాను" అనే వాక్యంతో ముగించడం ప్రసిద్ధి. ముఖ్యంగా విస్తరిస్తున్న రోమను రిపబ్లికు కార్తేజు, దాని ఆఫ్రికను భూభాగాలలోని ప్రసిద్ధి చెందిన సారవంతమైన వ్యవసాయ భూముల మీద ​​కన్నేసింది. ఈ భూభాగాల గురించి గత ప్యూనికు యుద్ధంలో దండయాత్ర చేసినప్పటి నుండి రోమన్లకు తెలుసు.<ref name="French">{{Cite book| last=French | first=Peter | title=War and Moral Dissonance | publisher=Cambridge University Press | year=2010 | isbn=978-0-521-16903-5 | location=Cambridge, UK | pages=302–303}}</ref><ref>{{Cite web| title=History of Rome 66-70 | url=https://www.livius.org/ap-ark/appian/appian_punic_14.html#%A767 | author=Appian | publisher=Livius.org | url-status=live| archive-url=https://web.archive.org/web/20121013042517/https://www.livius.org/ap-ark/appian/appian_punic_14.html#%A767 | archive-date=2012-10-13 | access-date=3 November 2013}}</ref><ref>{{Cite web| title=The Histories | url=https://sourcebooks.fordham.edu/ancient/polybius-punic3.asp | author=Polybius | publisher=Fordham University | access-date=3 November 2013}}</ref> రోం మిత్రదేశమైన నుమిడియాతో కార్తేజు‌కు జరిగిన సరిహద్దు యుద్ధం, దానిని నుమిడియానే ప్రారంభించినప్పటికీ, రోం యుద్ధం ప్రకటించడానికి ఒక సాకును అందించింది. మూడవ ప్యూనికు యుద్ధం దాని ముందు యుద్ధాల కంటే చాలా చిన్నదిగా తక్కువ కాలం పాటు జరిగింది. ప్రధానంగా కార్తేజు యుద్ధం అనే ఒకే ప్రధాన చర్యతో ముగిసింది. అయితే వారి సైనిక శక్తి, సంపద గణనీయంగా తగ్గిపోయినప్పటికీ కార్తేజియన్లు ఆశ్చర్యకరంగా బలమైన ప్రారంభ రక్షణను అందించగలిగారు. లేక్ ట్యూనిసు, నెఫెరిసు, హిప్పాగ్రేటా వద్ద ఎదురైన ఓటములతో రోమను దండయాత్ర త్వరలోనే నిలిచిపోయింది; బలహీనపడిన కార్థేజియను నావికాదళం కూడా అగ్ని నౌకలను ఉపయోగించి రోమను నౌకాదళానికి తీవ్ర నష్టాన్ని కలిగించగలిగింది.<ref>[https://www.livius.org/ap-ark/appian/appian_punic_20.html#%A797 అప్పియన్, ''పునికా''] {{Webarchive | url=https://web.archive.org/web/20110919103330/https://www.livius.org/ap-ark/appian/appian_punic_20.html#%A797 | date=2011-09-19}} 97–99</ref> కార్థేజు నగరం స్వయంగా మూడు సంవత్సరాల పాటు రోమను ముట్టడిని ప్రతిఘటించింది. చివరికి స్కిపియో ఆఫ్రికానసు దత్తపుత్రుడైన స్కిపియో ఎమిలియానసు కాన్సలు‌గా నియమించబడి దాడికి నాయకత్వం వహించే వరకు ఈ ప్రతిఘటన కొనసాగింది. దాని అద్భుతమైన ప్రతిఘటన ఉన్నప్పటికీ రోమను రిపబ్లికు చాలా పెద్ద పరిమాణం, బలాన్ని పరిగణనలోకి తీసుకుంటే కార్తేజు ఓటమి చివరికి ఒక అనివార్యమైన ఫలితం. <ref name="Africa1981">{{cite book|author=Unesco. International Scientific Committee for the Drafting of a General History of Africa|title=Ancient Civilizations of Africa|url=https://books.google.com/books?id=gB6DcMU94GUC|year=1981|publisher=University of California Press|isbn=978-0-435-94805-4|page=460}}</ref> పూనికు యుద్ధాలలో ఇది అతి చిన్నది అయినప్పటికీ మూడవ యుద్ధం అత్యంత నిర్ణయాత్మకమైనదిగా నిలిచింది: <ref name="Fage1975">{{cite book|author=J. D. Fage|title=The Cambridge History of Africa|url=https://archive.org/details/cambridgehistory02fage|url-access=registration|year=1975|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-21592-3|page=[https://archive.org/details/cambridgehistory02fage/page/175 175]}}</ref> కార్తేజు నగరం పూర్తి విధ్వంసం రోం చేత మిగిలిన కార్తేజియను భూభాగం మొత్తాన్ని స్వాధీనం చేసుకోవడం, పదివేల మంది కార్తేజియన్ల మరణం లేదా బానిసత్వం. <ref>Dillon Garland 2005, p. 228</ref><ref name="CampbellHook2005">{{cite book|author1=Duncan Campbell|author2=Adam Hook|title=Siege Warfare in the Roman World: 146 BC-AD 378|url=https://books.google.com/books?id=NmB2bxFEx5UC|year=2005|publisher=Osprey Publishing|isbn=978-1-84176-782-6|pages=4–5}}</ref> ఈ యుద్ధం కార్తేజు స్వతంత్ర ఉనికిని అంతం చేసింది. పర్యవసానంగా చివరి ఫోనీషియను రాజకీయ శక్తిని నిర్మూలించింది. <ref name="Mousourakis2007">{{cite book|author=George Mousourakis|title=A Legal History of Rome|url=https://books.google.com/books?id=BZtn_YdiAVwC|year=2007|publisher=Routledge|isbn=978-0-203-08934-7|page=39}}</ref> === పరిణామాలు === కార్తేజు నాశనం తరువాత రోం ఆఫ్రికాలో తన మొదటి ప్రావిన్సు‌గా ఆఫ్రికా ప్రోకాన్సులారిసును స్థాపించింది. ఇది సుమారుగా కార్తేజినియను భూభాగానికి అనుగుణంగా ఉండేది. చివరి యుద్ధంలో రోం‌తో పొత్తు పెట్టుకున్న ఉటికాకు పన్నుల రాయితీలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. దానిని ప్రాంతీయ రాజధానిగా చేశారు. తదనంతరం అది ప్యూనికు వాణిజ్యం, సంస్కృతికి ప్రముఖ కేంద్రంగా మారింది. క్రీ.పూ. 122లో ప్రజాదరణ పొందిన రోమను సెనేటరు అయిన గైయసు గ్రాకసు, ప్యూనికు దేవత టానిటు లాటిను పేరు అయిన 'ఐయునో సెలెస్టిసు' పేరు మీదుగా స్వల్పకాలిక కాలనీ అయిన ''కొలోనియా ఇయునోనియా''ను స్థాపించాడు. కార్తేజు ఉన్న ప్రదేశానికి సమీపంలో ఉన్న దీని ఉద్దేశ్యం పేద రైతులకు సాగుభూమిని అందించడం కానీ గ్రాకసు అధికారాన్ని బలహీనపరిచేందుకు రోమను సెనేటు దీనిని త్వరలోనే రద్దు చేసింది. కార్తేజు పతనం జరిగిన దాదాపు ఒక శతాబ్దం తరువాత, క్రీ.పూ. 49, 44 మధ్య జూలియసు సీజరు అదే ప్రదేశంలో రోమను కార్తేజును నిర్మించాడు. ఇది త్వరలోనే ఆఫ్రికా ప్రావిన్సు‌కు కేంద్రంగా మారింది. ఇది రోమను సామ్రాజ్యానికి ఒక ప్రధాన ధాన్యాగారం దాని అత్యంత సంపన్న ప్రావిన్సులలో ఒకటిగా ఉండేది. మొదటి శతాబ్దం నాటికి కార్థేజు పశ్చిమ [[రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లో రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఎదిగింది. దాని గరిష్ట జనాభా 5,00,000. పూనికు భాష, గుర్తింపు, సంస్కృతి రోం‌లో అనేక శతాబ్దాల పాటు కొనసాగాయి. మూడవ శతాబ్దంలో ఇద్దరు రోమను చక్రవర్తులు, సెప్టిమియసు సెవెరసు, ఆయన కుమారుడు, వారసుడు కారాకల్లా, లిబియను బెర్బరు వంశానికి చెందినవారు. <ref name=":1">{{Cite book| last=Arnaud-Lindet | first=Marie-Pierre | url=https://books.google.com/books?id=CwEfQ_bcMk8C&dq=dynastie+septime+s%C3%A9v%C3%A9re+berb%C3%A8re&pg=PA234 | title=Histoire et politique à Rome: les historiens romains IIIe siècle av. J.-C.-Ve siècle ap. J.-C. | date=2001 | publisher=Editions Bréal | isbn=978-2-84291-772-2 | pages=234 | language=fr}}</ref><ref>{{Cite book| last=Lugan | first=Bernard | url=https://books.google.com/books?id=vbkmEAAAQBAJ&dq=dynastie+septime+s%C3%A9v%C3%A9re+berb%C3%A8re&pg=PT64 | title=Histoire de l'Egypte: Des origines à nos jours | date=2021-02-24 | publisher=Editions du Rocher | isbn=978-2-268-10528-4 | language=fr}}</ref> ఆయన పూనికు యాసతో లాటిను మాట్లాడేవాడు.<ref name=":1" /> నాల్గవ శతాబ్దంలో స్వయంగా బెర్బరు వారసత్వానికి చెందిన హిప్పోకు చెందిన అగస్టిను, కార్థేజియన్లు తమను తాము పిలుచుకున్నట్లుగా 'క్నం' లేదా "చానాని" అని గుర్తించుకునే ప్రజలు ఆ ప్రాంతంలో ఇప్పటికీ పూనికు భాష మాట్లాడతారని పేర్కొన్నాడు. అయితే లాటిను భాషలో "పునికు" అనే పదం కార్థేజియన్లకు కాకుండా లాటిను‌లు, రోమన్లకు భిన్నంగా ఉత్తర ఆఫ్రికాలోని "స్థానికులకు", లేదా "స్థానిక" బెర్బరు‌లకు సంబంధించినదిగా ఉంటుంది. సెయింటు అగస్టిను అందించిన భాషా మూలకాలు ఈ రెండు సిద్ధాంతాలలో దేనినీ నిర్ణయించడానికి మనకు వీలు కల్పించవు. ఎందుకంటే అవి పరస్పర విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. అబ్దు ఎలిమాం వంటి భాషావేత్తలు మాగ్రెబి మాండలిక అరబికు పాక్షికంగా పునికు భాష నుండి ఉద్భవించిందని వాదించారు. ఈ సిద్ధాంతం ప్రకారం ఆ రెండు భాషలు ఒకదానితో ఒకటి సంబంధంలో ఉండేవి. 7వ శతాబ్దంలో అరబ్బుల రాక వరకు పునికు భాష కొనసాగింది. ఇది చారిత్రాత్మకంగా నిరూపించబడలేదు. నిజానికి అరబు మూలాల ద్వారా, ఉత్తర ఆఫ్రికాలో బెర్బరు ( రోమన్ల పాలనలో ఉన్న ప్రదేశాలలో లాటిను) కాకుండా వేరే భాషా వాస్తవికతను గ్రహించడానికి ఏదీ అనుమతించదు. అరబు రచయితలు లోతైన మగ్రెబు స్వభావం గురించి స్పష్టంగా చెబుతారు: అది బెర్బరు, గ్రామీణ, గిరిజన ప్రాంతం. ఉత్తర ఆఫ్రికా, సార్డీనియా, సిసిలీ అంతటా ఉన్న నివాస ప్రాంతాల ప్రజలు పునికు భాషను మాట్లాడటం, వ్రాయడం కొనసాగించారు. దీనికి రోమన్ల ఆక్రమణ తర్వాత కాలానికి చెందిన దేవాలయాలు, సమాధులు, ప్రభుత్వ స్మారక చిహ్నాలు, కళాఖండాల మీద ఉన్న శాసనాలే నిదర్శనం. కనీసం నాల్గవ శతాబ్దం వరకు కూడా పునికు పేర్లు వాడుకలో ఉన్నాయి. రోమను ఆఫ్రికాలోని ప్రముఖ పౌరులు కూడా వాటిని ఉపయోగించారు. పూర్వపు పునికు భూభాగాలలోని కొంతమంది స్థానిక అధికారులు ఆ బిరుదును ఉపయోగించారు. కొన్ని ప్యూనికు ఆలోచనలు, ఆవిష్కరణలు రోమన్ల ఆక్రమణను తట్టుకుని నిలిచాయి. రోమను సంస్కృతిలో ప్రధాన స్రవంతిగా కూడా మారాయి. వ్యవసాయం. ఎస్టేటు నిర్వహణ మీద మాగో రాసిన మాన్యువలు నాశనం నుండి తప్పించుకున్న కొన్ని కార్థేజినియను గ్రంథాలలో ఒకటి. సెనేటు ఆదేశాల మేరకు గ్రీకు, లాటిను భాషలలోకి కూడా అనువదించబడింది.<ref>Miles, Richard (2010). ''Carthage Must Be Destroyed: The Rise and Fall of an Ancient Civilization''. United States: Penguin Books. p. 13. {{ISBN | 978-0-14-312129-9}}.</ref> లాటిను వాడుక భాషలో పునికు సంస్కృతికి సంబంధించిన అనేక ప్రస్తావనలు ఉన్నాయి. వాటిలో దానిమ్మ పండ్ల కోసం ''మాలా పునికా'' ("పునికు ఆపిల్సు"); మొజాయికు‌లలో నమూనా టెర్రకోట ముక్కల వాడకాన్ని వివరించడానికి ''పావిమెంటం పునికం'' ; కార్థేజు ద్వారా రోమన్లకు పరిచయం చేయబడిన నూర్చే పలక కోసం ''ప్లోస్టెల్లం పునికం'' ఉన్నాయి.<ref>{{Cite book| author=Blázquez, José María | title=Historia de España antigua. Tomo I: Protohistoria | publisher=Ediciones Cátedra | year=1983 | isbn=84-376-0232-7 | edition=Second | location=[[Madrid]] | language=es | chapter=Capítulo XVI, Colonización cartaginesa en la península Ibérica}} (página 421)</ref> కార్థేజు పట్ల ఉన్న శాశ్వత శత్రుత్వాన్ని ప్రతిబింబిస్తూ ''పూనికా ఫైడెసు,'' లేదా "పునికు విశ్వాసం" అనే పదబంధం నిజాయితీ లేని, ద్రోహం, మోసం వంటి చర్యలను వివరించడానికి సాధారణంగా ఉపయోగించబడింది.<ref>J. A. S. Evans, THE LAND OF THE CARTHAGINIANS, Vergilius, No. 6 (Fall, 1960), p. 14, www.jstor.org/stable/41591541</ref> ==ప్రభుత్వం - రాజకీయాలు== === రాజకీయ వ్యవస్థ === [[File:Quartier Punique.JPG|thumb| కార్తేజు పునికు జిల్లా శిధిలాలు|247x247px]] గ్రీకు మూలాలు కార్తేజు రాజకీయ నిర్మాణాన్ని తప్పుగా అర్థం చేసుకున్నాయా దాని రాజ్యాంగ వ్యవస్థ మీద అవగాహన లేకపోవడం వల్ల దాని నాయకులను పొరపాటున "రాజులు" అని పేర్కొన్నాయా అనే దాని మీద ఆధునిక మేధావులు ఇప్పటికీ చర్చిస్తున్నారు. చరిత్రకారుడు రిచర్డు మైల్సు, కార్తేజు ఒలిగార్కికు వ్యవస్థ నగరం స్థాపించబడినప్పటి నుండే ఉందని వాదిస్తున్నారు. ఫోనీషియను చక్రవర్తులు సాంప్రదాయకంగా 'అదిరిం' ("శక్తివంతులు") అని పిలువబడే ఒక సలహా మండలితో అధికారాన్ని పంచుకున్నారు. ఇది ధనిక వ్యాపార ప్రముఖులతో కూడి ఉండేది. కార్తేజు కూడా 'బ్ల్ము ‘ అనే పాలక మండలితో ఇలాంటి నమూనానే అనుసరించినట్లు కనిపిస్తుంది. ఇది మతం, పరిపాలన, సైనిక వ్యవహారాలు వంటి కీలక రంగాలను పర్యవేక్షించే ఉన్నత వర్గాల సమూహం. మైల్సు ఇంకా వాదిస్తూ వారసుడు లేకుండా మరణించినట్లు చిత్రీకరించబడిన రాణి డిడో కథ, శాశ్వత రాజవంశం అనే ఆలోచనను తిరస్కరించడం ద్వారా ఒలిగార్కికు వ్యవస్థ చట్టబద్ధతను బలోపేతం చేయడానికి ఒక రాజకీయ ప్రయోజనాన్ని నెరవేర్చిందని పేర్కొన్నారు. చరిత్రకారిణి ఈవ్ మెక్‌డొనాల్డు అభిప్రాయం ప్రకారం క్రీ.పూ. 6వ శతాబ్దంలోనే కార్తేజు రాజకీయ వ్యవస్థలో పెద్ద మార్పులు జరిగాయి. రోమను చరిత్రకారుడు జస్టిను, కార్తేజియను జనరలు మాల్కసు వృత్తాంతాన్ని వివరిస్తాడు. ఆయన సిసిలీలో విజయాలకు ప్రసిద్ధి చెందాడు. కానీ తరువాత సార్డీనియాలో స్థానిక ప్రజలతో జరిగిన యుద్ధంలో ఓటమి తర్వాత బహిష్కరించబడ్డాడు. మాల్కసు తన సొంత సైన్యంతో తిరిగి వచ్చి కార్తేజు‌ను ముట్టడించాడు. ముట్టడి సమయంలో కార్తేజు తరపున టైరు‌లో మతపరమైన విధులు నిర్వర్తిస్తున్న తన సొంత కొడుకును కూడా శిలువ వేయమని ఆదేశించాడు. నగరంలోకి ప్రవేశించిన తర్వాత మాల్కసు అనేక మంది ప్రముఖ న్యాయాధికారులను ఉరితీశాడు. అయినప్పటికీ ఆయన త్వరలోనే ప్రత్యర్థి వర్గాలచే పదవీచ్యుతుడై, విచారణకు గురై, స్వయంగా ఉరితీయబడ్డాడు. క్రీ.పూ. 6వ శతాబ్దం చివరి నాటి కార్తేజు నుండి లభించిన ఒక మతపరమైన శాసనంలో మాల్కసు ప్రస్తావన ఉంది. దానిని "కార్తేజు‌లో స్టూఫెటు‌ల పాలన ఇరవయ్యవ సంవత్సరంలో" అని చదివారు. మాక్‌డొనాల్డు నొక్కి చెబుతున్నదేమంటే ఆ శాసనం, మాల్కసు నాటకీయ కథ రెండూ కార్తేజు రాచరిక వ్యవస్థ నుండి వైదొలిగి కొద్దిమంది పాలించే గణతంత్ర రాజ్యంగా మారిన కాలాన్ని సూచిస్తున్నాయి. చరిత్రకారుడు డెక్స్టరు హోయోసు మాల్కసు కార్యకలాపాలను సుమారుగా క్రీ.పూ. 550, 530 మధ్య కాలంలో ఉంచారు. ఇది ఈ రాజకీయ సంక్షోభాన్ని అతని జీవితకాలంతో ముడిపెడుతుంది. హోయోసు వాదిస్తూ ఆ మొక్కుబడి శాసనాన్ని "నూట ఇరవయ్యవ సంవత్సరం" అని భిన్నంగా చదివితే ఏడవ శతాబ్దం చివరి నాటికే సమర్థవంతమైన ఉన్నత వర్గాల పాలన అప్పటికే స్థాపించబడిందని అర్థమవుతుందని పేర్కొన్నారు. === కుటుంబ ఆధిపత్య పాలన === కార్తేజియను గణతంత్ర రాజ్యం సంక్లిష్టమైన అధికార నియంత్రణల వ్యవస్థ, ఒక క్లిష్టమైన అధికార యంత్రాంగం, పౌర సమాజం, సాపేక్షంగా ఉన్నత స్థాయి ప్రజా జవాబుదారీతనం, భాగస్వామ్యంతో కూడి ఉండేది. ఈ కాలం నాటి కార్తేజియను ప్రభుత్వం గురించిన అత్యంత వివరణాత్మక సమాచారం గ్రీకు తత్వవేత్త [[అరిస్టాటిల్]] నుండి లభిస్తుంది, క్రీ.పూ. నాల్గవ శతాబ్దానికి చెందిన ఆయన గ్రంథం, ''పాలిటిక్సు,'' గ్రీకుయేతర ఉదాహరణగా కేవలం కార్తేజు గురించి మాత్రమే చర్చిస్తుంది. ఈ అధికార శ్రేణిలో అగ్రస్థానంలో అత్యంత ప్రభావవంతమైన, సంపన్న వ్యాపార కుటుంబాలు ఉండేవి. ఇవి ఒక రకమైన కార్యనిర్వాహక అధికారాన్ని చెలాయించాయి. చారిత్రక ఆధారాల ప్రకారం నాయకత్వం ఒకే వంశపారంపర్య మార్గంలో కాకుండా వివిధ కుటుంబాల మధ్య మారుతూ ఉండేది—దీనిని బట్టి రాజకీయ అధికారం పరిపాలక మండలి ఆమోదం మీద ఆధారపడి ఉండేదని తెలుస్తుంది. కార్తేజియను రాజ్యానికి అధిపతులుగా ఇద్దరు ''సుఫేట్సు'' లేదా "న్యాయమూర్తులు" ఉండేవారు. వీరు న్యాయ, కార్యనిర్వాహక అధికారాలను కలిగి ఉండేవారు. <ref group="Note">Thus rendered in Latin by [[Livy]] (30.7.5), attested in Punic inscriptions as SPΘM {{IPA|/ʃuftˤim/}}, meaning "judges" and obviously related to the [[Bible| Biblical]] [[Hebrew language| Hebrew]] ruler-title {{lang|he-Latn|Shophet}} "[[Biblical Judges| Judge]]"). [[Punic language| Punic]]: 𐤔𐤐𐤈, ''šūfeṭ''; Phoenician: ''PΘ {{IPA|/ʃufitˤ/}}''</ref> దీనిని లివీ (30.7.5) లాటిను‌లో ఈ విధంగా అనువదించారు. ఇది ప్యూనికు శాసనాలలో SPΘM {{IPA|/ʃuftˤim/}}గా ధృవీకరించబడింది, దీని అర్థం "న్యాయమూర్తులు", స్పష్టంగా [[బైబిల్]] [[హీబ్రూ భాష|హీబ్రూ]] పాలకుల బిరుదు {{lang|he-Latn|Shophet}} ("న్యాయమూర్తి"కి సంబంధించినది). ప్యూనికు: <ref name="Roman Literary">{{Cite journal| last1= Bell | first1=Brenda | date=1989 | title=Roman Literary Attitudes to Foreign Terms and the Carthaginian 'sufetes' | journal=Classical Association of South Africa | volume=32 | pages=29–36 | jstor= 24591869}}</ref>వీరిని కొన్నిసార్లు "రాజులు" అని పిలిచినప్పటికీ కనీసం క్రీ.పూ. ఐదవ శతాబ్దం చివరి నాటికి సుఫేటు‌లు వంశపారంపర్యేతర అధికారులుగా అత్యంత ధనిక, ప్రభావవంతమైన కుటుంబాల నుండి ఏటా ఎన్నుకోబడేవారు; ఎన్నికలు ఎలా జరిగేవో లేదా ఎవరు పదవికి అర్హులో తెలియదు. లివీ సుఫేటు‌లను రోమను కాన్సలు‌లతో పోల్చాడు. ఎందుకంటే వారు సామూహికంగా పరిపాలించారు. 'అదిరిం' (సర్వోన్నత మండలి)ని సమావేశపరచడం దానికి అధ్యక్షత వహించడం, ప్రజాసభకు విషయాలను సమర్పించడం, విచారణలలో తీర్పు చెప్పడం వంటి వివిధ సాధారణ రాజ్య వ్యవహారాలను నిర్వహించారు.<ref name="Roman Literary"/> ఆధునిక మేధావుల ఏకాభిప్రాయం సుఫేటు‌ల గురించిన లివీ వర్ణనతో ఏకీభవిస్తుంది.అయినప్పటికీ సుఫేటు‌లు సంపూర్ణ అధికారాన్ని కలిగి ఉండకుండా ఎక్కువగా లాంఛనప్రాయమైన విధులను నిర్వర్తించినందున వారి పదవి పార్లమెంటరీ గణతంత్ర రాజ్యాలలోని ఆధునిక అధ్యక్షుల పదవికి దగ్గరగా ఉందని కొందరు వాదించారు.{{Sfn|Miles|2011|p=130}}<ref name="Silva20102">{{Cite book| author=Moises Silva | url= https://books.google.com/books?id=tOz8L_ApkIoC | title=Biblical Words and Their Meaning: An Introduction to Lexical Semantics | date=11 May 2010 | publisher= Zondervan | isbn=978-0-310-87151-4}}</ref> ఈ పద్ధతి మునుపటి ఫోనీషియను నగరాలలో సుఫేటు‌ల అధికారాన్ని పరిమితం చేసిన ధనికస్వామ్య వ్యవస్థల నుండి ఉద్భవించి ఉండవచ్చు;<ref name="Aristotle2012" /> ఉదాహరణకు క్రీ.పూ. ఆరవ శతాబ్దం నాటికి టైరు "ఎన్నికైన మేజిస్ట్రేటు‌లచే నడపబడే ఒక గణతంత్ర రాజ్యంగా" ఉండేది. <ref name="Bondi-2001">Bondi, S.F. (2001), "Political and Administrative Organization," in Moscati, S. (ed.), ''The Phoenicians''. London: I.B. Tauris.</ref>అత్యంత శక్తివంతమైన ఉన్నత కుటుంబాల నుండి స్వల్ప కాలానికి ఇద్దరు సఫేటు‌లను ఎన్నుకునేవారు. <ref name="Stephen Stockwell-2010">Stephen Stockwell, "Before Athens: Early Popular Government in Phoenician and Greek City States", ''Geopolitics, History, and International Relations'' 2 (2010): '''128'''.</ref> ప్రాచీన కాలపు పాలకులలో ప్రత్యేకంగా సఫేటు‌లకు సైన్యం మీద ఎటువంటి అధికారం ఉండేది కాదు: కనీసం క్రీ.పూ. ఆరవ శతాబ్దం నుండి సేనాధిపతులు ('rb mhnt' లేదా 'రాబ్ మహానెటు') ప్రత్యేక రాజకీయ అధికారులుగా మారారు. వీరిని పరిపాలనా యంత్రాంగం నియమించేది లేదా పౌరులు ఎన్నుకునేవారు. రోం, గ్రీసు‌కు భిన్నంగా సైనిక, రాజకీయ అధికారాలు వేర్వేరుగా ఉండేవి. ఒక వ్యక్తి ఏకకాలంలో సేనాధిపతిగా, సఫేటు‌గా పనిచేయడం చాలా అరుదు. సేనాధిపతులు నిర్ణీత కాలానికి పనిచేసేవారు కాదు. బదులుగా యుద్ధం ముగిసే వరకు సేవలందించేవారు. అయితే సఫేటుల మీద ఆధిపత్యం చెలాయించిన ఒక కుటుంబం బార్సిడు రాజవంశం విషయంలో జరిగినట్లుగా తమ బంధువులను లేదా మిత్రులను సేనాధిపతులుగా నియమించగలదు. <ref name="Hoyos-28">Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 33.</ref> చాలా వరకు రాజకీయ అధికారం "పెద్దల మండలి" చేతిలో ఉండేది. దీనిని వివిధ రకాలుగా "సర్వోన్నత మండలి" లేదా 'అదిరిం' అని పిలిచేవారు. దీనిని ప్రాచీన రచయితలు రోమను సెనేటు లేదా స్పార్టను గెరూసియాతో పోల్చారు. అదిరిం‌లో బహుశా ముప్పై మంది సభ్యులు ఉండేవారు. ఖజానాను నిర్వహించడం, విదేశీ వ్యవహారాలను నిర్వహించడం వంటి విస్తృత అధికారాలు వారికి ఉండేవి. రెండవ ప్యూనికు యుద్ధ సమయంలో ఇది కొంత సైనిక అధికారాన్ని కూడా వినియోగించిందని నివేదించబడింది. సఫేటు‌ల మాదిరిగానే మండలి సభ్యులను కూడా కార్థేజినియను సమాజంలోని అత్యంత సంపన్న వర్గాల నుండి ఎన్నుకున్నారు. ముఖ్యమైన రాజ్య విషయాలకు సఫేటు‌లు, మండలి సభ్యుల ఏకగ్రీవ ఆమోదం అవసరం. అరిస్టాటిలు అభిప్రాయం ప్రకారం కార్తేజు "అత్యున్నత రాజ్యాంగ అధికారం" అనేది నూటనాలుగు (𐤌𐤀𐤕 లేదా 'మియాటు') అని పిలువబడే ఒక న్యాయ ట్రిబ్యునలు. <ref> {{cite book | last1 = Dridi | first1 = Hédi | title = Carthage et le monde punique | trans-title = Carthage and the Punic World | url = https://books.google.com/books?id=8HUPAQAAMAAJ | series = Guide Belles lettres des civilisations | volume = 21 | issn = 1295-1625 | year = 2006 | publisher = Belles lettres | publication-date = 2006 | page = 261 | isbn = 978-2-251-41033-3 | access-date = 9 May 2021 | quote = [...] Miat [...] cent }} </ref><ref>Dridi Edie, Glossary, Carthage and the Punic World = Carthage et Le Monde Punique Veche, 2008. p. 400, {{ISBN|978-5-9533-3781-6}}</ref> ఆయన ఈ సభను స్పార్టా ''ఎఫోర్సు‌''తో పోల్చినప్పటికీ, గణనీయమైన రాజకీయ అధికారాన్ని కలిగి ఉన్న ఈ పెద్దల మండలి ప్రాథమిక విధి, రిపబ్లికు ప్రయోజనాలకు అనుగుణంగా వారు పనిచేస్తున్నారని నిర్ధారించుకోవడానికి జనరల్సు, ఇతర అధికారుల చర్యలను పర్యవేక్షించడం.<ref name="Aristotle2012" /> నూట నలుగురు సభ్యుల మండలికి జరిమానాలు విధించే అధికారం, శిక్షగా శిలువ వేసే అధికారం కూడా ఉండేది. ఇది వివిధ రాజకీయ విషయాలను పరిష్కరించడానికి ''పెంటార్కీలు'' అని పిలువబడే ప్రత్యేక కమిషనర్ల ప్యానెళ్లను కూడా ఏర్పాటు చేసింది.{{Sfn|Miles|2011|p=130}} అనేక మంది జూనియరు అధికారులు, ప్రత్యేక కమిషనర్లు ప్రజా పనులు, పన్నుల వసూలు, రాజ్య ఖజానా నిర్వహణ వంటి ప్రభుత్వంలోని విభిన్న అంశాల మీద బాధ్యతలు కలిగి ఉన్నారు.{{Sfn|Miles|2011|p=130}} <ref>Aristotle. p. 2.11.3–70.</ref>ఒలిగార్చు‌లు కార్తేజు ‌మీద గట్టి నియంత్రణను కలిగి ఉన్నప్పటికీ ప్రభుత్వంలో కార్మిక సంఘాలు, పట్టణ సమావేశాలు, ప్రజా సభతో సహా కొన్ని ప్రజాస్వామ్య అంశాలు ఉన్నాయి.<ref name="Aristotle2012" /> సఫేటు‌లు, సుప్రీం కౌన్సిలు ఒక ఒప్పందానికి రాలేకపోతే, ప్రజల సభకు నిర్ణయాత్మక ఓటు ఉండేది. ఈ సభ తాత్కాలికమా లేదా అధికారిక సంస్థనా అనేది అస్పష్టంగా ఉంది. కానీ అరిస్టాటిలు "చర్చలలో ప్రజల వాణియే ప్రబలంగా ఉండేది", "ప్రజలే సమస్యలను పరిష్కరించారు" అని పేర్కొన్నాడు.ఆయన, హెరోడోటసు కార్తేజినియను ప్రభుత్వాన్ని కొన్ని హెలెనిస్టికు ప్రభుత్వాల కంటే ఎక్కువ యోగ్యత ఆధారితమైనదిగా చిత్రీకరించారు. హామిల్కారు వంటి "గొప్ప వ్యక్తులు" "అసాధారణ విజయాలు", "ప్రత్యేక యోగ్యత" ఆధారంగా "రాజ పదవికి" ఎన్నికయ్యారు.అరిస్టాటిలు కార్తేజు రాజకీయ వ్యవస్థను కూడా రాచరికం, కులీన పాలన, ప్రజాస్వామ్యం, "సమతుల్య" అంశాల కోసం ప్రశంసించాడు. ఆయన ఏథెన్సు సమకాలీనుడైన ఐసోక్రటీసు, కార్తేజు రాజకీయ వ్యవస్థను ప్రాచీన కాలంలో అత్యుత్తమమైనదిగా ఎత్తి చూపాడు. ఇది స్పార్టాతో మాత్రమే సమానంగా ఉండేది. <ref name="Hoyos-1">Dexter Hoyos, ''The Carthaginians'', Routledge, pp. 32-41.</ref> <blockquote> అరిస్టాటిలు కార్తేజు‌కు గ్రీకు రాష్ట్రాలలో ఒక స్థానాన్ని ఆపాదించడం గమనార్హం. ఎందుకంటే గ్రీకులు 'పోలిస్'ను కనుగొనే సామర్థ్యం తమకు మాత్రమే ఉందని గట్టిగా విశ్వసించారు. అయితే అనాగరికులు గిరిజన సమాజాలలో ('ఎత్నే') నివసించేవారు. అందువల్ల 'పోలిస్'ను సృష్టించిన గ్రీకుయేతర ప్రజలు కార్తేజినియన్లు మాత్రమే అని అరిస్టాటిలు వాదించడం గమనార్హం. క్రీటు స్పార్టా వలె, అరిస్టాటిలు కార్తేజు‌ను ఒక ఆదర్శ సమాజానికి అత్యుత్తమ ఉదాహరణగా పరిగణించాడు.</blockquote> అరిస్టాటిలు వాదనలను ధృవీకరిస్తూ, పాలిబియసు పునికు యుద్ధాల సమయంలో రోమన్ల కంటే కార్తేజియను ప్రజలు తమ ప్రభుత్వం మీద ఎక్కువ పట్టు కలిగి ఉన్నారని పేర్కొన్నాడు. <ref>''Histories,'' book 6.</ref> అయితే ఆయన ఈ పరిణామాన్ని ఒక ప్రాణాంతక లోపంగా భావించాడు. ఎందుకంటే ఇది కార్తేజియన్లను వాదించుకోవడానికి, చర్చించుకోవడానికి దారితీసింది. అదే సమయంలో రోమన్లు, మరింత ఒలిగార్కికు సెనేటు ద్వారా, మరింత వేగంగా, నిర్ణయాత్మకంగా వ్యవహరించారు.<ref name="Champion2004">{{Cite book| author=Craige B. Champion | title= Cultural Politics in Polybius's Histories | url=https://books.google.com/books?id=jp_cWQQyf6EC | year=2004 | publisher= University of California Press | isbn=978-0-520-92989-0 | page=118}}</ref> ఇది బార్సిడు వర్గం, ప్రభావం, ప్రజాకర్షణ కారణంగా జరిగి ఉండవచ్చు. ఇది మొదటి పునికు యుద్ధం ముగింపు నుండి రెండవ పునికు యుద్ధం ముగిసే వరకు కార్తేజు ప్రభుత్వం, సైన్యం మీద ఆధిపత్యం చెలాయించింది.<ref name="Yardley2009">{{Cite book| author= J.C. Yardley | title= Hannibal's War | url=https://books.google.com/books?id=qFrRWvdmZ60C | year=2009 | publisher= Oxfo University Press | isbn=978-0-19-162330-1 | pages=xiv–xvi}}</ref>{{Sfn|Miles|2011|pp=149–150}} కార్తేజు‌కు ఒక రకమైన రాజ్యాంగం ఉన్నట్లుగా నివేదించబడింది. అరిస్టాటిలు కార్తేజు రాజ్యాంగాన్ని సుప్రసిద్ధ స్పార్టాను రాజ్యాంగంతో సానుకూలంగా పోలుస్తూ దానిని అధునాతనమైనదిగా క్రియాత్మకమైనదిగా "మితత్వం న్యాయానికి సంబంధించిన అన్ని అవసరాలను తీర్చేదిగా" వర్ణించాడు.<ref name="Aristotle2012">{{Cite book| author=Aristotle | url=https://books.google.com/books?id=UnDKjwEACAAJ | title=Politics: A Treatise on Government | date=5 November 2012 | publisher=CreateSpace Independent Publishing Platform | isbn=978-1-4802-6588-2 | pages=97–100 | volume=Book II | chapter=Chapter 11}}</ref><ref>Benjamin Jowett. ''The Politics of Aristotle.'' Colonial Press (1900), pp. 49-51. http://www.fordham.edu/Halsall/ancient/aristotle-carthage.html <br /></ref> గ్రీకు బహుముఖ ప్రజ్ఞాశాలి, [[అలెగ్జాండ్రియా గ్రంథాలయం]] అధిపతి అయిన [[ఎరటోస్తనీస్]] (సుమారు క్రీ.పూ. 276 – సుమారు క్రీ.పూ. 194), కార్థేజియన్లను సంస్కరించబడిన, "అద్భుతంగా" పరిపాలించబడిన కొద్దిమంది అనాగరికులలో ఒకరిగా ప్రశంసించాడు.<ref>{{Cite web| title= Eratosthenes on Alexander – Livius | url= https://www.livius.org/sources/content/strabo-of-amasia/eratosthenes-of-alexander/ | access-date=2020-09-18 | website= livius.org}}</ref> కొంతమంది మేధావులు గ్రీకులు సాధారణంగా కార్తేజు సంస్థలను ఉన్నత గౌరవంతో చూశారని, కార్థేజియన్లను తమకు దాదాపు సమానులుగా భావించారని సూచిస్తున్నారు.<ref name="Pedro Barcelo-1994" /> కార్తేజు గణతంత్ర వ్యవస్థ దాని సామ్రాజ్యం అంతటా విస్తరించి ఉన్నట్లు కనిపిస్తుంది. అయితే ఏ మేరకు, ఏ రూపంలో అనేది ఇంకా తెలియదు. 'సుఫెటు' అనే పదాన్ని కార్థేజియను కాలనీలు, భూభాగాల అంతటా అధికారుల కోసం ఉపయోగించారు; పూనికు కాలం నాటి సార్డీనియాలోని శాసనాల మీద నాలుగు పేర్లతో తేదీలు వేయబడ్డాయి: ఆ ద్వీపంలోని సూఫేటు‌ల పేర్లతో పాటు కార్తేజు సూఫేటు‌ల పేర్లు కూడా ఉన్నాయి. <ref>{{Cite web| title=The Sufetes of North Africa: Comparative Contexts | url= https://classicalstudies.org/annual-meeting/149/abstract/sufetes-north-africa-comparative-contexts | last1=Pilkington | first1=Nathan | website=Society for Classical Studies | publisher=Columbia University | access-date=28 March 2020}}</ref>ఇది స్థానిక, వలస కార్తేజియన్ల మధ్య కొంత రాజకీయ సమన్వయం ఉందని సూచిస్తుంది. బహుశా సూఫేటు‌ల ప్రాంతీయ సోపానక్రమం ద్వారా ఇది జరిగి ఉండవచ్చు. కార్తేజు సముద్ర వాణిజ్యం, నావికా శక్తి మీద ఇచ్చిన ప్రాధాన్యత, కార్తేజియను వ్యాపారులు తమ గ్రీకు ప్రత్యర్థుల నుండి వాణిజ్య మార్గాలను రహస్యంగా ఉంచడానికి ప్రయత్నించేలా చేసి ఉండవచ్చు. ఇది క్రీ.పూ. 600, 500 మధ్య యుద్ధాలకు దారితీసింది. కార్తేజియను-గ్రీకు సంబంధాలు, సంఘర్షణల ప్రారంభ కాలం నాటి ప్రస్తుత పత్రాలు కార్తేజు ఆర్థిక విధానంలో రక్షణాత్మక లేదా వాణిజ్యవాద ధోరణిని అవలంబించిందని సూచిస్తున్నాయి. దీని లక్ష్యం తన ఆఫ్రికను ఓడరేవులను ఎగుమతి కేంద్రాలుగా ఉపయోగించుకుంటూనే అదే సమయంలో గ్రీకు వస్తువులను దేశంలోకి రాకుండా నిరోధించడం. === పౌరసత్వం === లాటిను, హెలెనిస్టికు ప్రపంచంలోని గణతంత్ర రాజ్యాల మాదిరిగానే కార్తేజు‌లో కూడా పౌరసత్వం అనే భావన ఉండి ఉండవచ్చు. ఇది సమాజంలో రాజకీయ ప్రక్రియలో పాల్గొనగలవారిని, కొన్ని హక్కులు, విశేషాధికారాలు, విధులు ఉన్నవారిని వేరు చేసి ఉంటుంది.<ref name="Lancel">{{Cite book| last=Lancel | first=Serge | title=Carthage: A History | publisher=Blackwell | pages=119–120}}</ref> అయితే అటువంటి విభజన ఉనికిలో ఉందో లేదో ఇక నిర్దిష్ట ప్రమాణాల సంగతి చెప్పనవసరం లేదు. అనేది ఇంకా అనిశ్చితంగానే ఉంది.<ref name="Hoyos-10">Hoyos, ''The Carthaginians'', pp. 20-22.</ref> ఉదాహరణకు ప్రజా సభ సాధారణ ప్రజలకు రాజకీయ వాణిని అందించిందని వర్ణించబడినప్పటికీ పౌరసత్వం ఆధారంగా ఎటువంటి పరిమితులు ఉన్నట్లు ప్రస్తావన లేదు. కార్తేజియను సమాజంలో బానిసలు, రైతులు, ఉన్నత వర్గాల వారు, వ్యాపారులు, వివిధ వృత్తి నిపుణులతో సహా అనేక వర్గాలు ఉండేవి. దాని సామ్రాజ్యం తరచుగా అస్పష్టంగా ఉండే ప్యూనికు కాలనీలు, అధీన ప్రజలు, మిత్ర రాజ్యాలు మిత్ర తెగలు, రాజ్యాల నెట్వర్కు ‌ను కలిగి ఉండేది; ఈ విభిన్న రాజ్యాలు, జాతీయతలకు చెందిన వ్యక్తులు కార్తేజియను ప్రభుత్వానికి సంబంధించి ఏదైనా నిర్దిష్ట సామాజిక లేదా రాజకీయ వర్గాన్ని ఏర్పరిచారా లేదా అనేది తెలియదు.<ref name="Hoyos-10" /> రోమన్ల వృత్తాంతాల ప్రకారం కార్తేజియను పౌరులు, ముఖ్యంగా ఉన్నత పదవులకు పోటీ చేయడానికి అనుమతించబడిన వారు. నగరం వ్యవస్థాపకుల నుండి తమ వంశపారంపర్యాన్ని నిరూపించుకోవలసి వచ్చేది. ఇది ఇతర జాతి సమూహాల కంటే ఫోనీషియన్లకు విశేషాధికారం ఉండేదని సూచిస్తుంది. అదే సమయంలో నగరం స్థాపన నాటి నుండి వంశపారంపర్యం ఉన్నవారికి తర్వాతి కాలంలో వచ్చిన వలసవాసుల నుండి వచ్చిన తోటి ఫోనీషియన్ల కంటే ఎక్కువ విశేషాధికారం ఉండేది. అయితే దీని అర్థం పాక్షికంగా "విదేశీ" వంశపారంపర్యం ఉన్న వ్యక్తి కూడా పౌరుడిగా ఉండవచ్చని; నిజానికి, క్రీ.పూ. 480లో సూఫేటు‌గా పనిచేసిన హమిల్కారు సగం గ్రీకు వంశానికి చెందినవాడు.<ref name="Hoyos-10" /> గ్రీకు రచయితలు వంశపారంపర్యం, అలాగే సంపద, యోగ్యత పౌరసత్వం, రాజకీయ అధికారాన్ని పొందే మార్గాలని పేర్కొన్నారు. కార్తేజు ఒక వాణిజ్య సమాజం కాబట్టి, ప్రాచీన ప్రమాణాల ప్రకారం పౌరసత్వం, ఉన్నత వర్గంలో సభ్యత్వం రెండూ సాపేక్షంగా సులభంగా లభించేవని ఇది సూచిస్తుంది. అరిస్టాటిలు అనేక గ్రీకు నగరాలలోని 'హెటైరియాం' (hetairiai) వంటి కార్థేజినియను "సంఘాల" గురించి ప్రస్తావించాడు. ఇవి సుమారుగా రాజకీయ పార్టీలు లేదా ప్రయోజన సమూహాలకు సమానంగా ఉండేవి.<ref name="Hoyos-10" /> ఇవి చాలా మటుకు కార్థేజినియను శాసనాలలో ప్రస్తావించబడిన 'మిజ్రెహిం' (mizrehim) అయి ఉండవచ్చు. వీటి గురించి చాలా తక్కువగా తెలుసు లేదా ధృవీకరించబడింది. కానీ ఇవి భక్తి సంబంధిత ఆరాధనల నుండి వృత్తిపరమైన సంఘాల వరకు సంఖ్యలో, విషయంలో అనేకం ఉన్నట్లు అనిపించింది. స్పార్టా వంటి కొన్ని గ్రీకు రాజ్యాలలో వలె పౌరులకు అటువంటి సంఘంలో సభ్యత్వం తప్పనిసరిగా ఉండేదా లేదా అనేది తెలియదు. అరిస్టాటిలు గ్రీకు సమాజాలలో పౌరసత్వానికి, సామాజిక తరగతికి చిహ్నంగా ఉన్న 'సిస్సిటియా' (syssitia) అనే సామూహిక భోజనానికి సమానమైన కార్థేజినియను పద్ధతిని కూడా వర్ణించాడు.<ref name="Politics VII">''Politics'' VII. 9</ref> కార్థేజినియన్లు తమ సమానమైన ఆచారానికి ఏదైనా రాజకీయ ప్రాముఖ్యతను ఆపాదించారా లేదా అనేది మళ్ళీ అస్పష్టంగా ఉంది.<ref name="Hoyos-10" /> కార్థేజు సైన్యం పౌరసత్వ ప్రమాణాల మీద ఒక సంగ్రహావలోకనాన్ని అందిస్తుంది. గ్రీకు వృత్తాంతాలు క్రీ.పూ. నాల్గవ శతాబ్దం మధ్యలో సిసిలీలో పోరాడిన "కార్థేజు పవిత్ర దళం" గురించి వివరిస్తాయి. ఇది యోగ్యత, సామర్థ్యం ఆధారంగా ఎంపిక చేయబడిన వృత్తిపరమైన పౌర-సైనికులను సూచించడానికి హెలెనిస్టికు పదాన్ని ఉపయోగించింది.ప్యూనికు యుద్ధాల గురించి రోమను రచనలు సైన్యం ప్రధాన భాగాన్ని, దాని కమాండర్లు, అధికారులతో సహా, "లిబి-ఫోనీషియన్లు" అని పిలవబడే వారిచే ఏర్పడిందని వర్ణిస్తాయి. ఇది జాతి ఫోనీషియన్లు, మిశ్రమ ప్యూనికు-ఉత్తర ఆఫ్రికా సంతతికి చెందినవారు. ఫోనీషియను సంస్కృతిలో కలిసిపోయిన లిబియన్లను కలిగి ఉన్న ఒక విస్తృత వర్గం.రెండవ ప్యూనికు యుద్ధ సమయంలో హన్నిబాలు తన విదేశీ సైనికులకు విజయానికి బహుమతిగా కార్థేజినియను పౌరసత్వాన్ని వాగ్దానం చేశాడు.{{Sfn|Miles|2011|p=268}}<ref name="Lancel" /> ఆయన విదేశీ అధికారులలో కనీసం ఇద్దరు సిరక్యూసు‌కు చెందిన గ్రీకులు, కార్థేజు పౌరులు.<ref name="Lancel" /> === రోమను పాలనలో మనుగడ === కార్తేజు రాజకీయ వ్యవస్థలోని కొన్ని అంశాలు రోమను కాలం వరకు కొనసాగాయి. అయినప్పటికీ అవి విభిన్న స్థాయిలలో, తరచుగా రోమనీకరించబడిన రూపంలో ఉండేవి. రోమను సార్డీనియాలోని ప్రధాన నివాస ప్రాంతాలన్నింటిలోనూ, శాసనాలలో 'సుఫేట్సు' గురించి ప్రస్తావించబడింది. బహుశా ఇది ప్యూనికు వంశస్థులు తమ లాటిను విజేతలతో సాంస్కృతిక, రాజకీయ సమ్మేళనాన్ని ప్రతిఘటించడానికి ఆ పదవిని లేదా దాని పేరును ఉపయోగించారని సూచిస్తుంది. క్రీ.శ. రెండవ శతాబ్దం మధ్యకాలం నాటికి కూడా, సార్డీనియా, కార్సికా అనే రోమను ప్రావిన్సు‌లోని సార్డీనియను నగరమైన బిథియాలో ఇద్దరు 'సుఫేట్సు' అధికారాన్ని చెలాయించారు. <ref>{{cite book|last1= Roppa|first1= Andrea|title= Insularity and identity in the Roman Mediterranean |date= 2018|publisher=Oxbow Books|editor1-last=Kouremenos|editor1-first=Anna|pages=144–164|author-link1= Connectivity, Trade and Punic persistence: Insularity and Identity in Late Punic to Roman Republican Sardinia (3rd–1st century BC)}}</ref> రోమన్లు ​​కార్తేజియను పదవులను, సంస్థలను స్వీకరించకపోయినప్పటికీ వాటిని చురుకుగా సహించినట్లు అనిపిస్తుంది. రోమను రిపబ్లికు చివరి కాలంలో తదనంతర [[రోమన్ సామ్రాజ్యం]] అధికారిక రాజ్య పరిభాషలో, 'సుఫెటు' అనే పదాన్ని కార్తేజు, దాని ప్రధాన భూభాగాలతో సహా ఆఫ్రికా ప్రోకాన్సులారిసులో పనిచేస్తున్న రోమను తరహా స్థానిక మేజిస్ట్రేటు‌లను సూచించడానికి తిరిగి ఉపయోగించారు. <ref name="Roman Literary" /> నలభైకి పైగా కార్తేజియను అనంతర పట్టణాలు, నగరాలను సుఫెటు‌లు పరిపాలించినట్లుగా ఆధారాలు ఉన్నాయి. వాటిలో అల్తిబురోసు, కలామా, కాప్సా, సిర్తా, గాడియాఫాలా, గేల్సు, లిమిసా, మాక్టరు, తుగ్గా ఉన్నాయి. .<ref name="The Impact">{{cite journal|last1=Ilẹvbare|first1=J.A.|date=June 1974|title=The Impact of the Carthaginians and the Romans on the Administrative System of the Maghreb Part I|journal=Journal of the Historical Society of Nigeria |volume=7|issue=2|pages=187–197|jstor=41857007}}</ref>వాటిలో చాలా వరకు పూర్వ కార్తేజియను స్థావరాలు అయినప్పటికీ, కొన్నింటి మీద కార్తేజియను ప్రభావం చాలా తక్కువగా లేదా అస్సలు లేదు; ఆధునిక [[మొరాకో]]లోని వొలుబిలిసు మౌరిటానియా రాజ్యపు భాగంగా ఉండేది. ఇది కార్తేజు పతనం తర్వాత రోమను సామంతు రాజ్యంగా మారింది. <ref>[[:en: Barnaby Rogerson | Rogerson]], [[:en: Barnaby Rogerson | Barnaby]] (2010). Marrakesh, Fez and Rabat. London: Cadogan Guides. {{ISBN | 978-1-86011-432-8}}, p. 236.</ref> సుఫెటు‌ల వాడకం క్రీ.శ. రెండవ శతాబ్దం చివరి వరకు కొనసాగింది.<ref name="In search of" /> కార్తేజు ఎన్నడూ స్థిరపడని రోమను ఆఫ్రికాలోని అంతర్గత ప్రాంతాలలో కూడా 'సుఫెటు‌లు' ప్రబలంగా ఉన్నారు. ఇది సూచించేదేమిటంటే రోమను సార్డీనియాలోని ప్యూనికు సమాజానికి భిన్నంగా, ప్యూనికు స్థిరనివాసులు, శరణార్థులు సులభంగా అర్థమయ్యే ప్రభుత్వాన్ని స్వీకరించడం ద్వారా రోమను అధికారులకు తమను తాము ప్రియమైనవారిగా మార్చుకున్నారు.<ref name="In search of">{{Cite book| last1= Crawley Quinn | first1=Josephine | title=In Search of the Phoenicians | date=2018 | publisher= Princeton University Press | isbn=978-0-691-19596-4 | pages=153–175 | chapter=A New Phoenician World | doi=10.2307/j.ctvc77kkd.13 | jstor= j.ctvc77kkd.13}}</ref>సా.శ. మొదటి శతాబ్దపు అల్తిబురోసు, మాక్టారు థుగ్గా వద్ద లభించిన రికార్డులలో ఒకేసారి సేవలందిస్తున్న ముగ్గురు 'సుఫేటు‌లు' కనిపిస్తారు. ఇది వాస్తవ, సాంప్రదాయకంగా సమతుల్యమైన న్యాయవ్యవస్థ లేకుండానే రోమనీకరించబడిన సంస్థల కోసం ప్యూనికు నామకరణాన్ని స్వీకరించాలనే ఎంపికను ప్రతిబింబిస్తుంది.<ref name="In search of" /> ఆ సందర్భాలలో గిరిజన లేదా సామాజిక నాయకుడి మూడవ, వార్షికేతర పదవి, బాహ్య ఆఫ్రికను సమూహాలను రోమను రాజకీయ వ్యవస్థలో విలీనం చేయడంలో ఒక మలుపును సూచించింది.<ref name="The Impact" /> 'సుఫెటు'' అనే పదానికి లాటిను అనువాదమైన ''సుఫెసు'' అనే పదం కనీసం ఆరు లాటిను సాహిత్య రచనలలో కనిపిస్తుంది. కార్థేజినియను "రాజుల" గురించి లాటిను పదం ''రెక్సుతో''చేసిన తప్పుల ప్రస్తావనలు, గ్రీకు మూలాల నుండి అనువదించిన రోమను రచయితల అనువాదాలను వెల్లడిస్తున్నాయి. వారు ''సుఫెటును ''మరింత రాచరికమైన ''బసిలసు'' ({{langx|el|βασιλεύς}})తో సమానం చేశారు. క్రీ.పూ. రెండవ శతాబ్దం చివరలో లేదా మొదటి శతాబ్దం ప్రారంభంలో కార్థేజు నాశనం అయిన తర్వాత లెప్టిసు మాగ్నాలో ప్యూనికు శాసనాలతో "స్వయంప్రతిపత్తి" గల నాణేలను ముద్రించారు.<ref name="In search of" /> లెప్టిసు మాగ్నాకు స్వేచ్ఛా నగరం హోదా ఉండేది. దీనిని ఇద్దరు ''సుఫెటు‌లు'' పరిపాలించేవారు, ''mhzm'', అద్దిరు, అరారిం, నెక్వియం, ఎలిం వంటి బిరుదులు గల ప్రభుత్వ అధికారులు ఉండేవారు.<ref> {{Cite web| title= Cities in the Sand • Leptis Magna | url= https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Africa/Libya/_Texts/MATCIS/Leptis_Magna*.html | access-date= 2021-04-11 | website= penelope.uchicago.edu}} </ref> ==కార్థేజినియను వలసవాదం== [[File:Ginnasium Solunto.jpg|thumb| సిసిలీలోని పురాతన కార్థేజినియన్ నగరం సోలుంటం శిధిలాలు, ప్రస్తుత [[ఇటలీ]]]] దాని అత్యంత విస్తృతమైన ప్రాదేశిక విస్తరణ సమయంలో (క్రీ.పూ. 264, రోం‌తో మొదటి యుద్ధానికి ముందు), కార్థేజు ప్రభావ ప్రాంతం పశ్చిమ మధ్యధరా ప్రాంతంలో చాలా వరకు విస్తరించి ఉంది. ఇది ఉత్తర ఆఫ్రికా (పశ్చిమ లిబియాతో సహా, మౌరిటేనియా తీరంలో కనీసం కొంత భాగం), సిసిలీ, సార్డీనియా, బలేరికు దీవులు, స్పెయిను‌లోని దాని స్థావరాల ద్వారా అలాగే మాల్టా, ఏయోలియను దీవులు, పెలాజీ దీవుల వంటి చిన్న ద్వీపాల మీద నియంత్రణ ద్వారా విస్తరించింది. అంతేకాకుండా, లిక్ససు (మొరాకోలోని టాంగీరు సమీపంలో), మొగాడోరు (మొరాకో అట్లాంటికు తీరంలో ప్రస్తుత ఎస్సౌయిరా), గాడెసు (అండలూసియాలోని ప్రస్తుత కాడిజు), యుటికా వంటి పురాతన ఫోనీషియను స్థావరాల మీద అది కలిగి ఉన్న నియంత్రణ ద్వారా కూడా ఈ ప్రభావం విస్తరించింది. గొప్ప ప్యూనికు నగరాలలో రాజధాని కార్థేజు‌తో పాటు, హడ్రుమెటం, రస్పినా, కార్టజేనా, హిప్పోను ఉన్నాయి. గాడెసు, యుటికా (ప్రస్తుత ట్యునీషియా భూభాగంలో) క్రీ.పూ. 12వ, 10వ శతాబ్దాల మధ్య ఫోనీషియన్లచే స్థాపించబడ్డాయి. కార్థేజు ప్రస్తుత ట్యునిసు‌కు ఈశాన్యంగా మడుగులతో చుట్టుముట్టబడిన ఒక ద్వీపకల్పంలో స్థాపించబడింది. దాని వైభవోజ్వల కాలంలో కార్థేజియన్ల ఆఫ్రికను సామ్రాజ్యంలో 3-4 మిలియన్ల జనాభా ఉండేది.<ref>{{Cite web| url=https://www.treccani.it/enciclopedia/cartagine_%28Enciclopedia-Italiana%29/ | title=CARTAGINE | access-date=5 July 2023 | language=it}}</ref> కార్థేజు‌కు దాని ఆస్తుల వివిధ భాగాల మధ్య సంబంధాల రకం చాలా వరకు తెలియకపోయినప్పటికీ ఆ నగరం విదేశాంగ విధానం, వాణిజ్యాన్ని నిర్దేశించడంలో నిమగ్నమై ఉండే అవకాశం ఉంది. కార్తేజు సామ్రాజ్యం ఏర్పడటానికి దారితీసిన పరిణామాలు, దానికి దాని ఆధిపత్య ప్రాంతాలకు మధ్య ఉన్న సంబంధాల స్వరూపం ఇటలీలో ఆ తర్వాత ఇతర ప్రాంతాలలో రోమను రాజ్యం అనుసరించి అమలు చేసిన వాటికి పెద్దగా భిన్నంగా ఉన్నట్లు అనిపించదు. ఒక నగర-రాజ్యం ఒక నిర్దిష్ట భూభాగాన్ని నేరుగా ఆధిపత్యం చేస్తుంది. మిత్ర లేదా లొంగిపోయిన నగరాలు ప్రజల మీద బలమైన ఆధిపత్యాన్ని చెలాయిస్తుంది అయితే కొంతమంది మిత్రులు ఆ ఆధిపత్య శక్తితో సమానమైన ప్రత్యేక హక్కులను అనుభవిస్తారు. అయితే "ఒక పటిష్టమైన వ్యవస్థీకృత సామ్రాజ్యాన్ని సృష్టించడంలో [కార్తేజు] అసమర్థతే" (అలా పిలవబడే "రోమను-ఇటాలికు సమాఖ్య" వలె) దాని అంతిమ ఓటమికి కారణమని సబాటినో మోస్కాటి సిద్ధాంతీకరించారు. ==సైన్యం== కార్తేజు సైన్యం ప్రాచీన ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద సైన్యాలలో ఒకటి. కార్తేజు నావికాదళం ఎల్లప్పుడూ దాని ప్రధాన సైనిక శక్తిగా ఉన్నప్పటికీ, క్రీస్తుపూర్వం ఆరవ శతాబ్దం నుండి మూడవ శతాబ్దం వరకు ఉత్తర ఆఫ్రికా, దక్షిణ ఐబీరియను ద్వీపకల్పంలోని స్థానిక ప్రజల మీద కార్తేజియను అధికారాన్ని విస్తరించడంలో సైన్యం కీలక పాత్ర పోషించింది. === సైన్యం === [[File:Hannibal Slodtz Louvre MR2093.jpg|alt=|thumb|284x284px|కన్నే యుద్ధంలో (క్రీ.పూ. 216) చంపబడిన రోమను వీరుల ఉంగరాలను లెక్కిస్తున్న హన్నిబల్ బార్కా, సెబాస్టియను స్లోడ్జు చిత్రించినది (1704). ట్యూలరీసు తోటలు, లూవ్రే మ్యూజియం. హన్నిబలు చరిత్రలో అత్యంత మేధావి సైనిక వ్యూహకర్తలలో ఒకరిగా పరిగణించబడతాడు.]] కనీసం క్రీస్తుపూర్వం ఆరవ శతాబ్దం ప్రారంభంలో 1వ మాగో పాలన నుండి కార్తేజు తన వాణిజ్య, వ్యూహాత్మక ప్రయోజనాలను ముందుకు తీసుకెళ్లడానికి తన సైన్యాన్ని క్రమం తప్పకుండా ఉపయోగించుకుంది. <ref name="Hoyos-11">Dexter Hoyos, ''The Carthaginians'', Routledge, p. 153.</ref>పోలిబియసు అభిప్రాయం ప్రకారం కార్తేజు విదేశీ కిరాయి సైనికుల మీద ముఖ్యంగా విదేశీ యుద్ధాలలో పూర్తిగా కాకపోయినా ఎక్కువగా ఆధారపడింది. <ref name="Polybius">Polybius, Book 6, 52. [https://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0234&query=head%3D%23524 On the ''Perseus'' project]</ref>ఆధునిక చరిత్రకారులు దీనిని ఒక అతిసరళీకరణగా భావిస్తారు. ఎందుకంటే చాలా మంది విదేశీ సైనికులు వాస్తవానికి మిత్ర లేదా సామంత రాజ్యంల నుండి వచ్చిన సహాయక దళాలు ఇవి అధికారిక ఒప్పందాలు కప్పం చెల్లించే బాధ్యతలు లేదా సైనిక ఒప్పందాల ద్వారా అందించబడ్డాయి.కార్తేజియన్లు వివిధ తెగలు, రాజ్యాల పాలకులతో ముఖ్యంగా నుమిడియన్ల (ఆధునిక ఉత్తర [[అల్జీరియా]]లో ఉన్నవారు)తో కొన్నిసార్లు రాజకీయ వివాహాల ద్వారా సన్నిహిత సంబంధాలను కొనసాగించారు. ఈ నాయకులు తమ తమ సైనిక దళాలను సమకూర్చేవారు. కొన్నిసార్లు కార్థేజినియను సైనిక దండయాత్రలలో వారికి నాయకత్వం కూడా వహించేవారు.ఏదేమైనా కార్థేజు తన సైన్యం శ్రేణులను నింపడానికి తన అపారమైన సంపద ఆధిపత్యాన్ని ఉపయోగించుకుంది. ముఖ్యంగా యుద్ధప్రియలైన గ్రీకులు, రోమన్లలో ఉన్న సాధారణ నమ్మకానికి విరుద్ధంగా, కార్థేజు పౌర సైనికులను—అంటే, జాతి పునికు/ఫోనీషియన్లను—ముఖ్యంగా సిసిలియను యుద్ధాల సమయంలో ఉపయోగించుకుంది. అంతేకాకుండా వారి గ్రీకో-రోమను సమకాలీనుల మాదిరిగానే కార్థేజినియన్లు "సైనిక శౌర్యాన్ని" గౌరవించేవారు. పౌరులు తమ యుద్ధ అనుభవాన్ని సూచించడానికి చేతిపట్టీలు ధరించే పద్ధతి ఉండేదని అరిస్టాటిలు నివేదించాడు.గ్రీకు పరిశీలకులు క్రీ.పూ. నాల్గవ శతాబ్దం మధ్యలో సిసిలీలో పోరాడిన వృత్తిపరమైన పౌర సైనికులను సూచించే హెలెనిస్టికు పదమైన "కార్థేజు, పవిత్ర దళం" గురించి కూడా వర్ణించారు.<ref name="Head-1982">Head, Duncan "Armies of the Macedonian and Punic Wars 359 BC to 146 BC" (1982), p. 140.</ref> అయితే క్రీ.పూ. 310లో సిరక్యూసు‌కు చెందిన అగాథోక్లెసు ఈ దళాన్ని నాశనం చేసిన తర్వాత విదేశీ కిరాయి సైనికులు, సహాయక దళాలు సైన్యంలో మరింత ముఖ్యమైన భాగంగా మారాయి. పరిస్థితులకు అనుగుణంగా తమ సైన్యాన్ని మార్చుకునే సామర్థ్యం కార్థేజియన్లకు ఉందని ఇది సూచిస్తుంది; ప్యూనికు యుద్ధాల సమయంలో వలె, పెద్ద లేదా మరింత ప్రత్యేకమైన దళాలు అవసరమైనప్పుడు వారు దానికి అనుగుణంగా కిరాయి సైనికులను లేదా సహాయక దళాలను నియమించుకునేవారు. రెండవ ప్యూనికు యుద్ధంలోని కీలకమైన జామా యుద్ధం కోసం లేదా మూడవ ప్యూనికు యుద్ధంలో నగరం చివరి ముట్టడి సమయంలో వలె అవసరమైనప్పుడు మాత్రమే కార్థేజినియను పౌరులను పెద్ద సంఖ్యలో సైన్యంలో చేర్చుకునేవారు. కార్తేజియను సైన్యం ప్రధాన భాగం ఎల్లప్పుడూ వాయువ్య ఆఫ్రికాలోని వారి స్వంత భూభాగం నుండి వచ్చేది. ముఖ్యంగా బెర్బర్లు/లిబియన్లు, నుమిడియన్లు, "లిబి-ఫోనీషియన్లు". ఈ చివరి పదం ఫోనీషియను జాతి ప్రజలు, మిశ్రమ ప్యూనికు-ఉత్తర ఆఫ్రికా సంతతికి చెందినవారితో కూడిన ఫోనీషియను సంస్కృతిలో కలిసిపోయిన లిబియన్లను కలిగి ఉన్న ఒక విస్తృత వర్గం. ఈ దళాలకు మధ్యధరా సముద్రం అంతటా ఉన్న వివిధ జాతి సమూహాలు, భౌగోళిక ప్రాంతాల నుండి వచ్చిన కిరాయి సైనికులు మద్దతు ఇచ్చేవారు. వీరు తమ సొంత జాతీయ యూనిట్లలో పోరాడేవారు. ఉదాహరణకు సిసిలీలో పోరాడటానికి సెల్ట్సు, బ్యాలెరిక్సు, ఐబీరియన్లను గణనీయమైన సంఖ్యలో నియమించుకున్నారు. తమ అత్యంత విలువైన నైపుణ్యం కలిగిన గ్రీకు కిరాయి సైనికులను సిసిలియను దండయాత్రల కోసం నియమించుకున్నారు. ప్యూనికు యుద్ధాలకు చాలా కాలం ముందు నుంచే కార్తేజు ఐబీరియను దళాలను ఉపయోగించుకుంది; హెరోడోటసు, అల్సిబియాడెసు ఇద్దరూ పశ్చిమ మధ్యధరా కిరాయి సైనికులలో ఐబీరియన్ల పోరాట సామర్థ్యాలను వర్ణించారు. తరువాత బార్సిడ్లు ఐబీరియాలోని (ఆధునిక స్పెయిను, పోర్చుగలు) పెద్ద భాగాలను జయించిన తర్వాత ఐబీరియన్లు కార్తేజియను దళాలలో మరింత పెద్ద భాగంగా మారారు.అయినప్పటికీ ఇది కార్తేజు కంటే బార్సిడు వర్గం పట్ల వారి విధేయత మీద ఎక్కువగా ఆధారపడి ఉండేది. కార్తేజియన్లు వడిసెలదారులుగా కూడా సైనికులను నియమించుకున్నారు; వీరు గుడ్డ పట్టీలను ఉపయోగించి చిన్న రాళ్లను అధిక వేగంతో విసిరేవారు. ఈ పని కోసం వారు తరచుగా బలేరికు దీవుల నివాసులను నియమించుకునేవారు. వారు ఈ చర్యలో తమ కచ్చితత్వానికి ప్రసిద్ధి చెందారు. కార్తేజు సైన్యం ప్రత్యేకమైన వైవిధ్యభరితమైన కూర్పు, ముఖ్యంగా రెండవ ప్యూనికు యుద్ధ సమయంలో రోమన్లకు గమనార్హంగా అనిపించింది; లివీ హన్నిబలు సైన్యాన్ని "అన్ని జాతీయతలకు చెందిన పనికిమాలిన వారి కలగూరగంప"గా అభివర్ణించాడు. కార్తేజియన్లు, కనీసం హన్నిబలు నాయకత్వంలో తమ విభిన్న సైన్యాల మీద ఎటువంటి ఏకరూపతను బలవంతంగా రుద్దలేదని కూడా ఆయన గమనించాడు. అయినప్పటికీ ఆ సైన్యాల మధ్య ఇంత ఉన్నత స్థాయి ఐక్యత ఉండేది. కష్ట పరిస్థితులలో కూడా వారు "తమలో తాము ఎప్పుడూ గొడవపడలేదు లేదా తిరుగుబాటు చేయలేదు".<ref name="Livy">Livy, ''The War with Hannibal: The History of Rome from its Foundation'', [https://books.google.com/books?id=0_-ukS3jFXsC&dq=%22hotch-potch+of+the+riff-raff+of+all+nationalities.%22&pg=PT468 Books 21-30].</ref> అన్ని స్థాయిలలోని ప్యూనికు అధికారులు ఈ విభిన్న సైన్యాల మధ్య కొంతవరకు ఐక్యత, సమన్వయాన్ని కొనసాగించారు. సైనిక ఆదేశాలు సరిగ్గా తెలియజేయబడ్డాయని సంబంధిత విదేశీ దళాలకు అనువదించబడ్డాయని నిర్ధారించుకోవడం అనే సవాలును కూడా వారు ఎదుర్కొన్నారు. కార్తేజు తన సైన్యాల వైవిధ్యాన్ని తన ప్రయోజనం కోసం ఉపయోగించుకుంది. ప్రతి జాతీయత నిర్దిష్ట బలాలు లేదా సామర్థ్యాలను సద్వినియోగం చేసుకుంది. సెల్టు‌లు, ఐబీరియన్లను తరచుగా షాకు ట్రూపు‌లుగా, ఉత్తర ఆఫ్రికా వారిని అశ్విక దళంగా, దక్షిణ ఇటలీకి చెందిన కాంపానియన్లను భారీ పదాతిదళంగా ఉపయోగించారు. అంతేకాకుండా ఈ యూనిట్లను సాధారణంగా స్థానికేతర భూభాగాలకు పంపేవారు. ఇది వారికి తమ ప్రత్యర్థుల మీద ఎటువంటి అభిమానం లేకుండా చూసింది. పరిచయం లేని వ్యూహాలతో వారిని ఆశ్చర్యపరిచేలా చేసింది. ఉదాహరణకు హన్నిబలు ఇటలీ, ఆఫ్రికాలోని సైనిక దండయాత్రల కోసం ఐబీరియన్లు, గౌల్సు‌ను (నేటి ఫ్రాన్సు నుండి) ఉపయోగించాడు. కార్తేజు ఒక శక్తివంతమైన అశ్విక దళాన్ని కలిగి ఉన్నట్లు తెలుస్తోంది. ముఖ్యంగా దాని వాయువ్య ఆఫ్రికా స్వదేశంలో; అందులో గణనీయమైన భాగం తేలికపాటి నుమిడియను అశ్వికదళంతో కూడి ఉండేది. వీరిని "[[ఆఫ్రికా]]లో అత్యుత్తమ అశ్విక యోధులు"గా పరిగణించేవారు. <ref>Livy, ''[[:en: Ab Urbe Condita Libri (Livy) | Ab Urbe Condita]]'' 29.35.8.</ref>వారి వేగం, చురుకుదనం అనేక కార్థేజియను విజయాలలో కీలక పాత్ర పోషించాయి. ముఖ్యంగా రెండవ ప్యూనికు యుద్ధంలో మొదటి ప్రధాన పోరాటమైన ట్రెబియా యుద్ధంలో.<ref>"రెండవ ప్యూనిక్ యుద్ధం | UNRV.com రోమన్ చరిత్ర". ''http://www.unrv.com''. 2020-05-26న సేకరించబడింది.</ref> నుమిడియను అశ్వికదళం కీర్తి, సమర్థత ఎంతగా అంటే రోమన్లు ​​కూడా నిర్ణయాత్మకమైన జామా యుద్ధంలో తమ సొంత దళాన్ని ఉపయోగించుకున్నారు. అక్కడ వారు రోంకు అనుకూలంగా "పరిస్థితిని మార్చివేశారని" నివేదించబడింది. <ref>Fuller, J.F.C., ''Julius Caesar: Man, Soldier, and Tyrant''. p. 28 {{ISBN|0-306-80422-0}}</ref><ref name="Sidnell">Sidnell, Philip. ''Warhorse: Cavalry in the Ancient World'', p. 194.</ref> క్రీ.పూ. మూడవ శతాబ్దం తర్వాత ఎక్కువగా విదేశీ సైనికులను నియమించుకున్నప్పటికీ అశ్వికదళంలోనే కార్థేజియను పౌరులు ఎక్కువగా ప్రాతినిధ్యం వహించారని పాలిబియసు సూచిస్తున్నాడు.<ref name="Polybius" /> రెండవ ప్యూనికు యుద్ధంలో హన్నిబలు చేసిన దండయాత్రల కారణంగా కార్తేజు ఇప్పుడు అంతరించిపోయిన ఉత్తర ఆఫ్రికా ఏనుగుల వాడకానికి బహుశా ఉత్తమంగా గుర్తుండిపోతుంది. వీటిని యుద్ధం కోసం ప్రత్యేకంగా శిక్షణ ఇచ్చేవారు. ఇతర ఉపయోగాలతో పాటు సాధారణంగా ముట్టడులకు లేదా అశ్వికదళ వ్యతిరేక రక్షణగా ఉపయోగించేవారు. ఒక సైన్యం ఇటువంటి వందలాది జంతువులను రంగంలోకి దించగలదు. కానీ నివేదించబడిన చాలా సందర్భాలలో వంద కంటే తక్కువ ఏనుగులను మోహరించారు. ఒకవేళ అవి తమ సొంత సైన్యం వైపు దూసుకువస్తే ఈ ఏనుగుల మీద ఉన్న మావటీలు వాటిని చంపడానికి ఒక శూలం, సుత్తితో ఆయుధాలు ధరించి ఉండేవారు.<ref>{{Cite web| last=Dodge | first=Theodore | title=Hannibal | url=http://www.allworldwars.com/Hannibal-by-Dodge-Volume-I.html | access-date=25 November 2020 | website=All World Wars}}</ref> క్రీస్తుపూర్వం ఆరవ శతాబ్దంలో కార్థేజినియను సేనాధిపతులు 'rb mhnt' లేదా 'రాబ్ మహానెటు' అని ప్యూనికు భాషలో పిలువబడే ఒక ప్రత్యేక రాజకీయ పదవిగా మారారు. ఇతర ప్రాచీన సమాజాలలో వలె కాకుండా కార్థేజు సైనిక, రాజకీయ అధికారాల మధ్య విభజనను పాటించింది. సేనాధిపతులు పరిపాలనచే నియమించబడటం లేదా పౌరులచే ఎన్నుకోబడటం జరిగేది.సేనాధిపతులు నిర్ణీత కాలపరిమితికి సేవ చేయలేదు. కానీ సాధారణంగా యుద్ధం నిడివి లేదా స్థాయి ఆధారంగా ఎంపిక చేయబడ్డారు. <ref name="Hoyos-21">Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 34</ref>ప్రారంభంలో సేనాధిపతి పదవిని సైన్య కమాండరు, అడ్మిరలు వంటి రెండు వేర్వేరు కానీ సమానమైన పదవులు నిర్వహించినట్లు తెలుస్తోంది; మూడవ శతాబ్దం మధ్య నాటికి, సైనిక దండయాత్రలు సాధారణంగా ఒక సర్వ సైన్యాధ్యక్షుడు. ఒక డిప్యూటీచే నిర్వహించబడ్డాయి.రెండవ ప్యూనికు యుద్ధ సమయంలో హన్నిబలు అన్ని సైనిక వ్యవహారాల మీద పూర్తి నియంత్రణను కలిగి ఉన్నట్లు కనిపిస్తుంది. యుద్ధం వివిధ రంగాలలో విభజించబడిన ఏడుగురు వరకు అధీన సేనాధిపతులను కలిగి ఉన్నాడు. === నౌకాదళం === కార్తేజు నౌకాదళం సాధారణంగా దాని భూతల సైనిక కార్యకలాపాలకు మద్దతుగా పనిచేసేది. ఇవి దాని విస్తరణ, రక్షణకు కీలకంగా ఉండేవి. కార్తేజియన్లు ప్రాచీన ఫోనీషియన్ల నైపుణ్యం కలిగిన నావికులు, మార్గదర్శకులు, ఓడల నిర్మాతలుగా ఉన్న కీర్తిని నిలబెట్టుకున్నారు. పాలిబియసు కార్తేజియన్ల గురించి వ్రాస్తూ వారు "మరే ఇతర ప్రజల కంటే సముద్ర వ్యవహారాలలో ఎక్కువ నైపుణ్యం కలవారు" అని పేర్కొన్నాడు.<ref>Polybius, History Book 6</ref> దాని నౌకాదళం మధ్యధరా సముద్రంలోనే అతిపెద్ద, అత్యంత శక్తివంతమైన వాటిలో ఒకటిగా ఉండేది. ఇది మితమైన ఖర్చుతో అధిక సంఖ్యలో ఓడలను నిర్వహించడానికి క్రమ ఉత్పత్తి పద్ధతిని ఉపయోగించింది.<ref name="Trawinski-2017">{{Cite book| last=Trawinski | first=Allan | url=https://books.google.com/books?id=L2glDwAAQBAJ&pg=PT70 | title=The Clash of Civilizations | date=2017-06-25 | publisher=Page Publishing Inc | isbn=978-1-63568-712-5}}</ref> రెండవ ప్యూనికు యుద్ధ సమయంలో అప్పటికే కార్తేజు తన మధ్యధరా ద్వీపాలలో చాలా వరకు కోల్పోయినప్పటికీ అది సుమారు 300 నుండి 350 యుద్ధనౌకలను మోహరించగలిగింది. కార్తేజియను సైన్యంలోని బహుళ జాతి మిత్ర, కూలి సైనికుల దళాల వలె కాకుండా కార్తేజియను నౌకాదళంలోని నావికులు, మెరైన్లు ప్రధానంగా ప్యూనికు పౌరుల నుండి నియమించబడ్డారు. నౌకాదళం తన నావికులకు స్థిరమైన వృత్తిని ఆర్థిక భద్రతను అందించింది. ఇది నగరం రాజకీయ స్థిరత్వానికి దోహదపడింది. ఎందుకంటే ఇతర నగరాలలో నిరుద్యోగులు, అప్పుల ఊబిలో కూరుకుపోయిన పేదలు తమ పరిస్థితిని మెరుగుపరుచుకునే ఆశతో విప్లవ నాయకులకు మద్దతు ఇవ్వడానికి తరచుగా మొగ్గు చూపేవారు.<ref>Adrian Goldsworthy – The Fall of Carthage</ref> కార్తేజియను నావికుల కీర్తిని బట్టి చూస్తే, శాంతికాలంలోనే తెడ్లు వేసేవారికి, సారథులకు శిక్షణ ఇచ్చేవారని తెలుస్తుంది. ఇది నౌకాదళానికి ఒక అదనపు ప్రయోజనాన్ని అందించింది. దాని సైనిక విధులతో పాటు కార్తేజియను నౌకాదళం సామ్రాజ్యం వాణిజ్య ఆధిపత్యానికి కీలకంగా ఉండేది. ఇది వాణిజ్య మార్గాలను సురక్షితం చేయడానికి, ఓడరేవులను రక్షించడానికి పోటీదారులకు వ్యతిరేకంగా వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యాలను అమలు చేయడానికి కూడా సహాయపడింది. <ref name="Hoyos-1" /> కార్తేజియను నౌకాదళాలు అన్వేషణాత్మక పాత్రను కూడా పోషించాయి. బహుశా కొత్త వాణిజ్య మార్గాలను లేదా మార్కెట్లను కనుగొనడం దీని ఉద్దేశ్యం కావచ్చు. కనీసం ఒక యాత్రకు సంబంధించిన ఆధారాలు ఉన్నాయి. అదే హన్నో ది నావిగేటరు చేసిన యాత్ర, ఆయన బహుశా పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కర్కాటక రేఖకు దక్షిణాన ఉన్న ప్రాంతాల వరకు ప్రయాణించాడు. <ref name="Encyclopedia.2011">{{cite book|publisher=Encyclopædia Britannica|title=World Exploration From Ancient Times|url=https://books.google.com/books?id=jfmcAAAAQBAJ&pg=PA63|date=1 February 2011|isbn=978-1-61535-455-9|page=63}}</ref> వరుస ఉత్పత్తి పద్ధతిని ఉపయోగించడంతో పాటు, కార్తేజు తన పెద్ద నౌకాదళానికి మద్దతు ఇవ్వడానికి, దానిని నిర్వహించడానికి సంక్లిష్టమైన మౌలిక సదుపాయాలను అభివృద్ధి చేసింది. సిసిరో ఆ నగరాన్ని "ఓడరేవులతో చుట్టుముట్టబడినది" అని వర్ణించాడు. <ref>"''succincta portibus''" in Latin. ''De lege agraria'' II, Chapter 32, [http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.02.0013%3Atext%3DAgr.%3Aspeech%3D2%3Asection%3D87 Section 87]. {{webarchive|date=2021-12-09|url=https://web.archive.org/web/20211209071822/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.02.0013%3Atext%3DAgr.%3Aspeech%3D2%3Asection%3D87 }}.</ref>అయితే అప్పియను స్ట్రాబోల వృత్తాంతాలు కోథాను అని పిలువబడే ఒక పెద్ద, అధునాతన ఓడరేవును వర్ణించాయి ([[గ్రీకు]]: κώθων, <small>అక్షరాలా</small> "పానపాత్ర") <ref>Tracy, Theodore James, "Carthage: Her Civilization and Culture" (1942). Master's Theses. 404 (Loyola University) https://ecommons.luc.edu/luc_theses/404, pp. 63-67.</ref>ఫోనీషియను ప్రపంచవ్యాప్తంగా శతాబ్దాలుగా ఉపయోగించిన ఇలాంటి నిర్మాణాల ఆధారంగా కోథాను కార్తేజియను నావికా ఆధిపత్యంలో ఒక కీలక పాత్ర పోషించింది; సామ్రాజ్యం అంతటా దీని వ్యాప్తి తెలియదు. కానీ యూటికా, మోట్యా రెండింటిలోనూ పోల్చదగిన ఓడరేవులు ఉన్నాయి. <ref>Cecil Torr, ''The Harbours of Carthag''e, The Classical Review, Vol. 5, No. 6 (Jun. 1891), 280-284 Cambridge University Press on behalf of The Classical Association, [https://www.jstor.org/stable/693421 www.jstor.org/stable/693421].</ref><ref>{{Cite journal|last1=ISSERLIN|first1=B. S. J.|last2=Isserlin|first2=J. B. S.|date=1974|title=The Cothon at Motya: Phoenician Harbor Works|url=https://archive.org/details/sim_archaeology_1974-07_27_3/page/188|journal=Archaeology|volume=27|issue=3|pages=188–194|jstor=41685558|issn=0003-8113}}</ref> ప్రాచీన వర్ణనలు, ఆధునిక పురావస్తు పరిశోధనల ప్రకారం కోథాను ఒక దీర్ఘచతురస్రాకార వాణిజ్య నౌకాశ్రయంగా విభజించబడింది. దాని తర్వాత సైనిక నౌకల కోసం కేటాయించబడిన ఒక లోపలి రక్షిత నౌకాశ్రయం ఉండేది. <ref>{{Cite journal|last1=Franco|first1=Leopoldo|year=1996|title=Ancient Mediterranean harbours: A heritage to preserve|journal=Ocean & Coastal Management|volume=30|issue=2–3|pages=115–151|doi=10.1016/0964-5691(95)00062-3|bibcode=1996OCM....30..115F }}</ref>లోపలి నౌకాశ్రయం వృత్తాకారంలో ఉండి డాకింగు బేలుగా విభజించబడిన నిర్మాణాల బాహ్య వలయంతో చుట్టుముట్టబడి ఉండేది. దాని మధ్యలో ఒక ద్వీప నిర్మాణం కూడా ఉండేది. అక్కడ కూడా నావికాదళ నౌకలను ఉంచేవారు. ప్రతి వ్యక్తిగత డాకింగు బేలో ఒక ఎత్తైన స్లిప్వే‌ ఉండేది. ఇది నౌకలను నిర్వహణ, మరమ్మత్తు కోసం డ్రై-డాకు చేయడానికి వీలు కల్పించేది. ఎత్తైన డాకింగు బేల పైన రెండవ అంతస్తు ఉండేది. అక్కడ గిడ్డంగులలో తెడ్లు, రిగ్గింగు‌తో పాటు కలప, కాన్వాసు వంటి సామాగ్రిని నిల్వ చేసేవారు. ద్వీప నిర్మాణంలో ఒక ఎత్తైన "క్యాబిను" ఉండేది. అక్కడ కమాండు‌లో ఉన్న అడ్మిరలు మొత్తం నౌకాశ్రయాన్ని, చుట్టుపక్కల సముద్రాన్ని గమనించగలిగేవాడు. మొత్తంగా లోపలి డాకింగు సముదాయంలో 220 నౌకల వరకు ఉంచవచ్చు. మొత్తం ఓడరేవు ఒక బయటి గోడతో రక్షించబడింది. అయితే ప్రధాన ప్రవేశ ద్వారాన్ని ఇనుప గొలుసులతో మూసివేయవచ్చు. మొదటి ప్యూనికు యుద్ధానికి ముందు నావికా యుద్ధంలో పెద్దగా అనుభవం లేని రోమన్లు, స్వాధీనం చేసుకున్న కార్థేజినియను ఓడలను రివర్సు ఇంజనీరింగు చేయడం ద్వారా, జయించిన నగరాల నుండి అనుభవజ్ఞులైన గ్రీకు నావికులను నియమించుకోవడం ద్వారా, అసాధారణమైన కార్వసు పరికరం సహాయంతో మెరైను‌లు, తెడ్లు వేసేవారిలో తమకున్న అధిక సంఖ్యాబలంతో కార్థేజు‌ను ఓడించగలిగారు. మూడవ ప్యూనికు యుద్ధ సమయంలో కార్థేజినియన్ల ఒక వ్యూహాత్మక ఆవిష్కరణను పాలిబియసు వర్ణించాడు. దీనిలో వారు తమ తక్కువ సంఖ్యలో ఉన్న ట్రైరీం‌లకు కొక్కేలను (తెడ్ల మీద దాడి చేయడానికి), అగ్నిని (ఓడల భాగాల మీద దాడి చేయడానికి) మోసుకెళ్లే చిన్న నౌకలను జోడించారు. ఈ కొత్త కలయికతో వారు సంఖ్యాపరంగా ఉన్నతమైన రోమన్లకు వ్యతిరేకంగా ఒక రోజంతా నిలబడగలిగారు. రోమన్లు ​​నగరాన్ని పునర్నిర్మించేటప్పుడు కోథను‌ను కూడా ఉపయోగించుకున్నారు. ఇది ఆ ప్రాంతం వాణిజ్య, వ్యూహాత్మక అభివృద్ధికి మద్దతు ఇవ్వడానికి సహాయపడింది.<ref>Henry Hurst (2019) ''Understanding Carthage as a Roman Port'', https://bollettinodiarcheologiaonline.beniculturali.it/wp-content/uploads/2019/01/6_Hurst_paper.pdf {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20251207132459/https://bollettinodiarcheologiaonline.beniculturali.it/wp-content/uploads/2019/01/6_Hurst_paper.pdf |date=2025-12-07 }}</ref> === నూట నాలుగు === ప్రాచీన కాలంలో కార్థేజు రాజకీయ, సైనిక పదవులను వేరు చేయడంలో మొదటివి రెండవ వాటి మీద నియంత్రణ కలిగి ఉండటంలో ప్రత్యేకమైనది.<ref name="Hoyos-22">Hoyos, ''The Carthaginians'', pp. 35-36.</ref> రాజ్యంతో నియమించబడటం లేదా ఎన్నుకోబడటంతో పాటు, జనరల్సు వారి పనితీరు మీద సమీక్షలకు లోబడి ఉండేవారు.<ref name="Hoyos-22" /> ఓడిపోయిన కమాండర్ల పట్ల దాని కఠినమైన వైఖరికి ప్రభుత్వం అపఖ్యాతి పాలైంది; కొన్ని సందర్భాలలో వైఫల్యానికి శిక్ష మరణశిక్ష, సాధారణంగా శిలువ వేయడం ద్వారా అమలు చేసేవారు.<ref name="Hoyos-22" /> క్రీ.పూ. నాలుగవ లేదా ఐదవ శతాబ్దానికి ముందు, సేనాధిపతులను బహుశా సర్వోన్నత మండలి, సుఫేటు‌లు విచారించేవారు. ఆ తర్వాత ఈ విధి కోసం ప్రత్యేకంగా ఒక ప్రత్యేక న్యాయస్థానం సృష్టించబడింది: దీనిని అరిస్టాటిలు 'నూటనాలుగు' అని పిలిచాడు.<ref name="Hoyos-22" /> మాగోనిడు‌ల నేతృత్వంలోని గణతంత్ర సంస్కరణల సమయంలో ఇది స్థాపించబడిందని జస్టిను వర్ణించాడు. ప్రతి సైనిక దండయాత్ర తర్వాత సేనాధిపతులను పరిశీలించి, శిక్షించే బాధ్యత ఈ సంస్థ మీద ఉండేది.<ref name="Hoyos-22" /> దీని కఠినత్వం ఎంతగా ఉండేదంటే కొంతమంది ఆధునిక మేధావులు దీనిని "సేనాధిపతుల పాలిట శాపం" అని వర్ణించారు.<ref name="Hoyos-22" /> నూటనాలుగు' సంస్థ సైనిక నాయకులు కార్తేజు ప్రయోజనాలకు మెరుగ్గా సేవ చేసేలా చూడటానికి ఉద్దేశించినప్పటికీ దాని కఠినమైన విధానం ప్రతీకార భయంతో సేనాధిపతులు అధిక జాగ్రత్త వహించడానికి కూడా దారితీసి ఉండవచ్చు.<ref name="Hoyos-22" /> అయితే దాని అపఖ్యాతి ఉన్నప్పటికీ, శిక్షలు విధించినట్లుగా చాలా అరుదుగా నమోదు చేయబడ్డాయి; మొదటి ప్యూనికు యుద్ధంలో ఘోర పరాజయం పాలైనందుకు హన్నో అనే అడ్మిరలు‌ను శిలువ వేసినప్పటికీ హన్నిబాలు‌తో సహా ఇతర కమాండర్లు అటువంటి విధి నుండి తప్పించుకున్నారు.<ref name="Hoyos-22" /> చాలా మంది ఉన్నత స్థాయి సైనిక అధికారులు లేదా వారి బంధువులు మిత్రులు రాజకీయ పదవులను కలిగి ఉన్నందున న్యాయస్థానం నిర్ణయాలు కుటుంబ లేదా వర్గ రాజకీయాలచే ప్రభావితమై ఉండవచ్చని కొందరు చరిత్రకారులు ఊహించడానికి ఇది దారితీసింది.<ref name="Hoyos-22" /> ==భాష== కార్తేజియన్లు తమ పూర్వీకుల మాతృభూమి అయిన ఫోయెనీషియా (ప్రస్తుత [[లెబనాన్]])లో ఉద్భవించిన ఒక సెమిటికు భాష అయిన ఫోయెనీషియను భాష ఒక రకమైన పునికు భాషను మాట్లాడేవారు.<ref name="Weninger2011">{{Cite book| author=Stefan Weninger | title=Semitic Languages: An International Handbook | url=https://books.google.com/books?id=SMzgBLT87MkC | year=2011 | publisher=Walter de Gruyter | isbn=978-3-11-025158-6 | page=420}}</ref><ref name="Kerr2010">{{Cite book| author=Robert M. Kerr | title=Latino-Punic Epigraphy: A Descriptive Study of the Inscriptions | url=https://books.google.com/books?id=CewSLElhE8gC | year=2010 | publisher=Mohr Siebeck | isbn=978-3-16-150271-2 | pages=5–6}}</ref> దాని మాతృభాష వలెనే పునికు భాష కూడా అచ్చులు లేని 22 హల్లులతో కూడిన వర్ణమాలలో కుడి నుండి ఎడమకు వ్రాయబడింది. ఇది ఎక్కువగా శాసనాల ద్వారానే మనకు తెలిసింది. ప్రాచీన కాలంలో పశ్చిమ మధ్యధరా ప్రాంతంలో కార్తేజు భూభాగాలలో, ప్రభావ గోళాలలో, ముఖ్యంగా వాయువ్య ఆఫ్రికా అనేక మధ్యధరా ద్వీపాలలో పునికు భాష మాట్లాడబడింది. కార్తేజియన్లు తమ ఫోయెనీషియను మాతృభూమితో సంబంధాలను, సాంస్కృతిక అనుబంధాన్ని కొనసాగించినప్పటికీ వారి పునికు మాండలికం క్రమంగా ప్రాచీన లిబియా ప్రజలు కార్తేజు లోపల మరియు చుట్టుపక్కల మాట్లాడే వివిధ బెర్బరు భాషలచే ప్రభావితమైంది. కార్తేజు పతనం తరువాత, ఒక "నియో-పునికు" మాండలికం ఉద్భవించింది. ఇది స్పెల్లింగు సంప్రదాయాలు, సెమిటికు కాని పేర్ల వాడకం విషయంలో పునికు భాష నుండి భిన్నంగా ఉంది. ఈ పేర్లు ఎక్కువగా లిబికో-బెర్బరు మూలానికి చెందినవి. ఈ మాండలికం ఎక్కువగా ఆధిపత్య వ్యాపారులు, వాణిజ్య కేంద్రాల ద్వారా [[మధ్యధరా సముద్రం]] అంతటా వ్యాపించి ఉండవచ్చు. కార్తేజు నాశనం అయినప్పటికీ, దాని ప్రజలు రోమను రిపబ్లికు‌లో విలీనం అయినప్పటికీ పూర్వ కార్తేజియను మాతృభూమిలో పూనికు భాష శతాబ్దాల పాటు కొనసాగినట్లు తెలుస్తోంది. బెర్బరు సంతతికి చెందిన, పూనికు భాష మాట్లాడగల, అర్థం చేసుకోగల హిప్పోకు చెందిన అగస్టిను ఈ విషయాన్ని ఉత్తమంగా ధృవీకరించారు. ఆయన "[ఆధునిక] పూనికు భాష మనుగడ మీద ప్రాథమిక మూలంగా" పనిచేశాడు. ఐదవ శతాబ్దంలో కూడా ఉత్తర ఆఫ్రికాలోని తన ప్రాంతంలో ఈ భాష మాట్లాడబడుతోందని తమను తాము 'చానానీ' (కనాను వాసులు: 'కార్తేజియన్లు')గా గుర్తించుకునే ప్రజలు ఇప్పటికీ ఉన్నారని ఆయన పేర్కొన్నాడు. లిబియాలోని సిర్టేలో ఉన్న క్రైస్తవ క్యాటాకాంబ్సులో కనుగొనబడిన సమకాలీన సమాధి శాసనాలు [[గ్రీకు|ప్రాచీన గ్రీకు]], [[లాటిన్]], పూనికు భాషలలో శాసనాలను కలిగి ఉన్నాయి. ఇది రోమను పాలనలో సంస్కృతుల సమ్మేళనాన్ని సూచిస్తుంది. రోమన్ల ఆక్రమణ తర్వాత కనీసం 400 సంవత్సరాల వరకు సార్డీనియాలో సామాన్యులు పూనికు భాషను మాట్లాడారని, వ్రాశారని ఆధారాలు ఉన్నాయి. హిప్పోకు చెందిన అగస్టిను‌తో పాటు, రెండవ లేదా మూడవ శతాబ్దాల వరకు కొంతమంది అక్షరాస్యులైన ఉత్తర ఆఫ్రికా వాసులకు పూనికు భాష తెలిసి ఉండేది (అయితే రోమను, గ్రీకు లిపిలో వ్రాయబడింది), కనీసం నాల్గవ శతాబ్దం చివరి వరకు రైతుల మధ్య మాట్లాడబడుతూనే ఉంది. ==ఆర్థిక వ్యవస్థ== [[File:Carthage, c.350-320 BC, Stater.jpg|thumb|క్రీ.పూ. 350–320 కాలానికి చెందిన కార్తేజియను స్టేటరు నాణెం, దీని ముందు వైపున టానిటు దేవత తల మరియు వెనుక వైపున నిలబడి ఉన్న గుర్రం ఉన్నాయి]] కార్తేజు వాణిజ్యం సముద్ర మార్గం ద్వారా మధ్యధరా అంతటా బహుశా కెనరీ దీవులు వరకు భూ మార్గం ద్వారా సహారా ఎడారి మీదుగా విస్తరించింది. అరిస్టాటిలు అభిప్రాయం ప్రకారం కార్తేజియన్లు తమ ఎగుమతులు, దిగుమతులను నియంత్రించడానికి వివిధ వాణిజ్య భాగస్వాములతో వాణిజ్య ఒప్పందాలను కలిగి ఉన్నారు. <ref>Aristotle, Politics Book 3, IX</ref><ref name="Cunliffe2001">{{Cite book| author=Barry W. Cunliffe | title=The Oxford Illustrated History of Prehistoric Europe | url=https://books.google.com/books?id=NAwGLzAfyhEC | year=2001 | publisher=Oxford University Press | isbn=978-0-19-285441-4 | page=339}}</ref><ref>[[Iain Stewart (geologist)| Professor Iain Stewart]], BBC series "How the Earth Made Us", episode 1: Deep Earth (2010)</ref> వారి వ్యాపార నౌకలు ఇవి అసలు ఫోనీషియను నగర-రాజ్యాల నౌకల సంఖ్యను కూడా అధిగమించాయి. అవి మధ్యధరాలోని ప్రతి ప్రధాన ఓడరేవును, అలాగే బ్రిటను, ఆఫ్రికా అట్లాంటికు తీరాన్ని సందర్శించాయి. <ref>Fage 1975, p. 296</ref>ఈ ఓడలు 100 టన్నులకు పైగా వస్తువులను మోయగలవు. పురావస్తు పరిశోధనలు కంచు ఆధారిత నాగరికతలకు అవసరమైన భారీ పరిమాణంలో టిన్ నుండి అన్ని రకాల వస్త్రాలు, సిరామిక్సు, సున్నితమైన లోహపు పని వరకు అన్ని రకాల మార్పిడులకు సాక్ష్యాలను చూపుతున్నాయి. భయంకరమైన ప్యూనికు యుద్ధాల మధ్య కూడా, కార్థేజినియను వ్యాపారులు మధ్యధరా సముద్రంలోని ప్రతి ఓడరేవులో ఉండి. గిడ్డంగులు ఉన్న రేవులలో లేదా తీరంలో నిలిపి ఉంచిన ఓడల నుండి వ్యాపారం చేసేవారు. కార్తేజు సామ్రాజ్యం టార్టెస్సోసు, ఐబీరియను ద్వీపకల్పంలోని ఇతర నగరాలతో తన వాణిజ్యం మీద ఎక్కువగా ఆధారపడి ఉండేది. దాని నుండి అది భారీ పరిమాణంలో వెండి, సీసం, రాగి, అన్నింటికంటే ముఖ్యంగా తగరపు ఖనిజాన్ని పొందేది. ఇది ప్రాచీన కాలంలో అత్యంత విలువైనవిగా పరిగణించబడిన కంచు వస్తువుల తయారీకి అత్యవసరం. ఐబీరియన్లతో కార్తేజు వాణిజ్య సంబంధాలు ఉండేవి. ఈ వాణిజ్యం మీద, అలాగే అట్లాంటికు తగరపు వాణిజ్యం మీద కార్తేజు గుత్తాధిపత్యాన్ని అమలు చేసిన నావికా శక్తి ఆకాలంలో దానిని తగరానికి ఏకైక ముఖ్యమైన వ్యాపారిగా, కంచు తయారీదారుగా మార్చాయి. ఈ గుత్తాధిపత్యాన్ని కొనసాగించడం కార్తేజు శక్తి, శ్రేయస్సుకు ప్రధాన వనరులలో ఒకటిగా ఉండేది; కార్తేజియను వ్యాపారులు తగరపు గనుల ప్రదేశాన్ని రహస్యంగా ఉంచడానికి తీవ్రంగా ప్రయత్నించారు.<ref name="Roller2006">{{Cite book| author=Duane W. Roller | title=Through the Pillars of Herakles: Greco-Roman Exploration of the Atlantic | url=https://books.google.com/books?id=DMPjAyyz1W4C | year=2006 | publisher=Taylor & Francis US | isbn=978-0-415-37287-9 | page=13}}</ref> తగరానికి ప్రధాన పంపిణీదారుగా దాని ప్రత్యేక పాత్రతో పాటు, మధ్యధరా సముద్రంలో కార్తేజు కేంద్ర స్థానం, సిసిలీకి ట్యునీషియాకు మధ్య ఉన్న జలాల మీద దాని నియంత్రణ, తూర్పు ప్రజలకు తగర సరఫరాను నియంత్రించడానికి దానికి వీలు కల్పించాయి. కార్తేజు మధ్యధరా ప్రాంతంలో వెండిని అత్యధికంగా ఉత్పత్తి చేసే దేశం కూడా; ఈ వెండిని ఐబీరియాలో, వాయువ్య ఆఫ్రికా తీరంలో తవ్వేవారు;<ref name="BierlingGitin2002">{{Cite book| author=[[María Eugenia Aubet]] | editor=Marilyn R. Bierling | others=Seymour Gitin | title=The Phoenicians in Spain: An Archaeological Review of the Eighth-Sixth Centuries B.C.E. : a Collection of Articles Translated from Spanish | chapter-url=https://books.google.com/books?id=VKISiDr6CnMC | year=2002 | publisher=Eisenbrauns | isbn=978-1-57506-056-9 | pages=204–205 | chapter=The Tartessian Orientalizing Period}}</ref> తగర గుత్తాధిపత్యం తర్వాత ఇది దాని అత్యంత లాభదాయకమైన వ్యాపారాలలో ఒకటి. ఐబీరియాలోని ఒక గని హన్నిబలు‌కు రోజుకు 300 రోమను పౌండ్ల (3.75 టాలెంట్ల) వెండిని అందించేది. <ref>Pliny, ''Nat His'' 33,96</ref><ref name="MooreLewis2009">{{Cite book| author1=Karl Moore | author2=David Lewis | title=The Origins of Globalization | url=https://books.google.com/books?id=tjpLWL4dRPwC | year=2009 | publisher=Taylor & Francis | isbn=978-0-415-80598-8 | page=257}}</ref> [[File: Prêtre Carthage Louvre détail.JPG|thumb|300px|చేయి పైకెత్తిన గడ్డం ఉన్న వ్యక్తిని చూపిస్తున్న ఒక పూజారి సార్కోఫాగసు; క్రీ.పూ. 4వ శతాబ్దపు కార్థేజియను అంత్యక్రియల కళ, ప్రస్తుతం పారిస్‌లోని లూవ్రేలో ఉంది]] కార్థేజు ఆర్థిక వ్యవస్థ దాని మాతృ నగరం టైరు ఆర్థిక వ్యవస్థకు పొడిగింపుగా ప్రారంభమైంది.<ref name="Geyer2009">{{Cite book| author=H.S. Geyer | title=International Handbook of Urban Policy: Issues in the Developed World | url=https://books.google.com/books?id=Ewo7HW0cfs8C | year=2009 | publisher=Edward Elgar Publishing | isbn=978-1-84980-202-4 | page=219}}</ref> దాని భారీ వాణిజ్య నౌకాదళం టైరు రూపొందించిన వాణిజ్య మార్గాలలో ప్రయాణించింది. కార్థేజు టైరు నుండి అత్యంత విలువైన రంగు అయిన టైరియను పర్పులు వాణిజ్యాన్ని వారసత్వంగా పొందింది. <ref>SorenKhader 1991, p. 90.</ref> కార్తేజు‌లో ఊదా రంగు తయారీకి సంబంధించిన ఎటువంటి ఆధారాలు లభించలేదు. <ref name="Charles-PicardCharles-Picard1961">{{Cite book| author1=Gilbert Charles-Picard | author2-link=Colette Picard | author2=Colette Picard | title=Daily Life in Carthage at the Time of Hannibal | url=https://archive.org/details/revisedcodester00handgoog | year=1961 | publisher=George Allen and Unwin | page=[https://archive.org/details/revisedcodester00handgoog/page/n101 46] | author1-link=Gilbert Charles-Picard}}</ref> కానీ ఆ రంగును తయారుచేయడానికి ఉపయోగించే మ్యూరెక్సు అనే సముద్ర నత్తల పెంకుల దిబ్బలు, <ref name="Excavations at Carthage">{{Cite book| title=Excavations at Carthage | url=https://books.google.com/books?id=Ms_iAAAAMAAJ | year=1977 | publisher=[[University of Michigan]], [[Kelsey Museum of Archaeology]] | page=145}}</ref> క్యాపు బోను లోని దారు ఎస్సాఫీ వద్ద ఉన్న ప్యూనికు పట్టణం కెర్కౌవాను తవ్వకాలలో కనుగొనబడ్డాయి. <ref name="Excavations at Carthage"/> ట్యునీషియాలోని గ్యాబెసు గల్ఫులో ఉన్న డ్జెర్బాలో కూడా <ref name="Africa1981-p446">{{Cite book| author=Unesco. International Scientific Committee for the Drafting of a General History of Africa | title= Ancient Civilizations of Africa | url= https://books.google.com/books?id=gB6DcMU94GUC | year=1981 | publisher=University of California Press | isbn=978-0-435-94805-4 | page=446}}</ref> ఇలాంటి మ్యూరెక్సు పెంకుల దిబ్బలు కనుగొనబడ్డాయి. స్ట్రాబో జెర్బాలోని ఊదా రంగుల తయారీ కేంద్రాల గురించి, <ref name="Libyan Studies: Annual Report of the Society for Libyan Studies">{{Cite book| title=Libyan Studies: Annual Report of the Society for Libyan Studies | url=https://books.google.com/books?id=R25wAAAAMAAJ | year=1983 | publisher=The Society | page=83}}</ref> అలాగే పురాతన జౌచిసు నగరం కేంద్రాల గురించి కూడా ప్రస్తావించాడు. <ref>Strabo, Geography XVII, 3, 18.</ref><ref name="Lipiński2004">{{Cite book| author=Edward Lipiński | title=Itineraria Phoenicia | url=https://books.google.com/books?id=SLSzNfdcqfoC | year=2004 | publisher=Peeters Publishers | isbn=978-90-429-1344-8 | page=354}}</ref><ref name="Warmington1993">{{Cite book| author= Brian Herbert Warmington | title= Carthage | url= https://books.google.com/books?id=G0kgaFEBb4EC | year=1993 | publisher=Barnes & Noble Books | isbn=978-1-56619-210-1 | page=63}}</ref> దీని విలువ దాని బరువుకు సమానమైన బంగారంతో పోలిస్తే పదిహేను నుండి ఇరవై రెట్లు ఉండేది. రోమను సమాజంలో వయోజన పురుషులు జాతీయ వస్త్రంగా టోగాను ధరించేవారు. దాని అంచు వెంబడి రెండు నుండి మూడు అంగుళాల వెడల్పు గల టైరియను ఊదా రంగు చారతో అలంకరించబడిన 'టోగా ప్రెటెక్స్టా'ను ధరించే హక్కు న్యాయాధికారులకు, ప్రధాన పూజారులకు మాత్రమే ప్రత్యేకించబడింది. వెడల్పాటి ఊదా చారలు ('లేటసు క్లావసు') సెనేటోరియలు వర్గానికి చెందిన టోగాల కోసం కేటాయించబడ్డాయి. అయితే అశ్వదళ వర్గానికి సన్నని చారలు ('అంగుస్టసు క్లావసు') ధరించే హక్కు ఉండేది.<ref>SebestaBonfante 1994, pp. 13–15</ref><ref name="Clarke2003">{{Cite book| author=John R. Clarke | title=Art in the Lives of Ordinary Romans: Visual Representation and Non-Elite Viewers in Italy, 100 B.C.-A.D. 315 | url=https://books.google.com/books?id=1SB5pp--xxsC | year=2003 | publisher=University of California Press | isbn=978-0-520-21976-2 | page=133}}</ref>తన విస్తృత వాణిజ్య నెట్వర్కుతో పాటు, కార్తేజు‌కు వైవిధ్యమైన, అధునాతన ఉత్పాదక రంగం కూడా ఉండేది. <ref name="Khader2006">{{Cite book| author=Aïcha Ben Abed Ben Khader | title=Tunisian Mosaics: Treasures from Roman Africa | url=https://books.google.com/books?id=fvFXoBO9a10C | year=2006 | publisher=Getty Publications | isbn=978-0-89236-857-0 | page=13}}</ref> ఇది చక్కగా ఎంబ్రాయిడరీ చేసిన పట్టు వస్త్రాలు, పత్తి, నార, <ref name="Reswick1985">{{Cite book| author=Irmtraud Reswick | title=Traditional textiles of Tunisia and related North African weavings | url=https://books.google.com/books?id=3ACxAAAAIAAJ | year=1985 | publisher=Craft & Folk Art Museum | page=18 | isbn=978-0-295-96281-8}}</ref> ఉన్నితో రంగులద్దిన వస్త్రాలు, కళాత్మకమైన, ఉపయోగకరమైన కుండలు, ఫెయాన్సు, ధూపం, పరిమళ ద్రవ్యాలను ఉత్పత్తి చేసింది. <ref name="Fage1979">{{Cite book| author=J. D. Fage | title=From 500 B. C. to A | url=https://books.google.com/books?id=jjBYQCpfCNkC | year=1979 | publisher=Cambridge University Press | isbn=978-0-521-21592-3 | page=124}}</ref> దాని కళాకారులు దంతంతో నైపుణ్యంగా పనిచేశారు. <ref>Warmington 1993, p. 136</ref> గాజుసామాను, కలపతో పాటు, <ref name="Goodwin2008">{{Cite book| author=Stefan Goodwin | title=Africas Legacy of Urbanization: Unfolding Saga of a Continent | url=https://books.google.com/books?id=Wqidll-BE-wC | year=2008 | publisher=Lexington Books | isbn=978-0-7391-5176-1 | page=41}}</ref> అలబాస్టరు, కంచు, ఇత్తడి, సీసం, బంగారం, వెండి, విలువైన రాళ్లను ఉపయోగించి అద్దాలు, ఫర్నిచరు, <ref name="Dunstan2010">{{Cite book| author=William E. Dunstan | title=Ancient Rome | url=https://books.google.com/books?id=xkOhwFzz1AkC | year=2010 | publisher=Rowman & Littlefield Publishers | isbn=978-0-7425-6834-1 | page=65}}</ref> క్యాబినెట్రీ, పడకలు, పరుపులు, దిండ్లు, <ref name="Tellier2009">{{Cite book| author=Luc-Normand Tellier | title=Urban World History: An Economic and Geographical Perspective | url=https://books.google.com/books?id=cXuCjDbxC1YC | year=2009 | publisher=PUQ | isbn=978-2-7605-2209-1 | page=146}}</ref> ఆభరణాలు, ఆయుధాలు, పనిముట్లు, గృహోపకరణాలతో <ref name="Bogucki2008">{{Cite book| author=Peter I. Bogucki | title=Encyclopedia of society and culture in the ancient world | url=https://books.google.com/books?id=mSQZAQAAIAAJ | year=2008 | publisher=Facts on File | isbn=978-0-8160-6941-5 | page=389}}</ref> సహా అనేక రకాల వస్తువులను తయారు చేశారు. వారు ఉప్పు వేసిన అట్లాంటికు చేపలు, చేపల సాసు (గారమ్) వ్యాపారం చేసారు.<ref name="Abulafia2011-p76">{{Cite book| author=David Abulafia | title=The Great Sea:A Human History of the Mediterranean | url=https://books.google.com/books?id=LD9cyG2L4ucC | year=2011 | publisher=Oxford University Press | isbn=978-0-19-975263-8 | page=76}}</ref> తయారైన, వ్యవసాయ, సహజ ఉత్పత్తులలో మధ్యవర్తిత్వం వహించారు.<ref>Bogucki 2008, p. 290</ref> దాదాపు ప్రతి మధ్యధరా ప్రజల సంస్కృతిలోనూ ఇది ఒక భాగం.<ref name="Lloyd1977">{{Cite book| author=Alan Lloyd | title=Destroy Carthage!: the death throes of an ancient culture | url=https://books.google.com/books?id=2_agAAAAMAAJ | year=1977 | publisher=Souvenir Press | page=96 | isbn=978-0-285-62235-7}}</ref> ఉప్పు చేపలను కలిగి ఉన్న పూనికు ఆంఫోరాలను హెర్క్యులెసు స్తంభాల వద్ద ఉన్న కార్థేజినియను భూభాగం నుండి గ్రీసు‌లోని కొరింథు‌కు ఎగుమతి చేసేవారు. ఇది క్రీ.పూ. ఐదవ శతాబ్దంలో జరిగిన సుదూర వాణిజ్యాన్ని చూపిస్తుంది. కంచు చెక్కడం <ref>{{Cite journal| last1=Fantuzzi | first1=Leandro | last2=Kiriatzi | first2=Evangelia | last3=Sáez Romero | first3=Antonio M. | last4=Müller | first4=Noémi S. | last5=Williams | first5=Charles K. | date=2020-07-21 | title=Punic amphorae found at Corinth: provenance analysis and implications for the study of long-distance salt fish trade in the Classical period | url=https://doi.org/10.1007/s12520-020-01093-3 | journal=Archaeological and Anthropological Sciences | language=en | volume=12 | issue=8 | pages=179 | doi=10.1007/s12520-020-01093-3 | bibcode=2020ArAnS..12..179F | hdl=2445/187223 | s2cid=220656432 | issn=1866-9565 | hdl-access=free | url-access=subscription}}</ref> రాతి శిల్పకళ నాల్గవ, మూడవ శతాబ్దాలలో తమ పరాకాష్టకు చేరుకున్నాయని వర్ణించబడింది. <ref>Picard, ''The Life and Death of Carthage'' (Paris 1970; New York 1968) at 162–165 (carvings described), 176–178 (quote).</ref> ప్రధానంగా ఒక సముద్ర శక్తి అయినప్పటికీ కార్తేజు ఆఫ్రికా, పర్షియా అంతర్భాగంలోకి కూడా వ్యాపార బృందాలను పంపింది. ఇది తన తయారీ, వ్యవసాయ ఉత్పత్తులను ఆఫ్రికాలోని తీరప్రాంత, అంతర్గత ప్రజలకు ఉప్పు, బంగారం, కలప, దంతాలు, నల్లచందనం, కోతులు, నెమళ్లు, చర్మాలు, తోళ్ల కోసం వర్తకం చేసింది.<ref>Bogucki 2008, p. 390</ref> దాని వ్యాపారులు వేలం ద్వారా అమ్మకం పద్ధతిని కనుగొని, దానిని ఆఫ్రికను తెగలతో వ్యాపారం చేయడానికి ఉపయోగించారు. ఇతర ఓడరేవులలో, వారు శాశ్వత గిడ్డంగులను స్థాపించడానికి లేదా బహిరంగ మార్కెట్లలో తమ వస్తువులను విక్రయించడానికి ప్రయత్నించారు. వారు స్కాండినేవియా నుండి అంబరు‌ను పొందారు. ఐబీరియన్లు, గౌల్సు, సెల్టు‌ల నుండి అంబరు, తగరం, వెండి, బొచ్చులను స్వీకరించారు. సార్డీనియా, కార్సికా కార్తేజు కోసం బంగారం, వెండిని ఉత్పత్తి చేశాయి. మాల్టా, బలేరికు దీవులలోని ఫోనీషియను స్థావరాలు పెద్ద ఎత్తున పంపిణీ కోసం కార్తేజు‌కు తిరిగి పంపబడే వస్తువులను ఉత్పత్తి చేశాయి. ఈ నగరం పేద నాగరికతలకు కుండలు, లోహ వస్తువులు, ఆభరణాల వంటి సాధారణ ఉత్పత్తులను సరఫరా చేసింది. తరచుగా స్థానిక తయారీని స్థానభ్రంశం చేసింది. కానీ తన ఉత్తమ కళాఖండాలను గ్రీకులు, ఎట్రుస్కాను‌ల వంటి సంపన్న నాగరికతలకు తీసుకువచ్చింది. కార్తేజు ప్రాచీన ప్రపంచానికి అవసరమైన దాదాపు ప్రతి వస్తువులోనూ వర్తకం చేసింది. ఇందులో అరేబియా ఆఫ్రికా, భారతదేశం నుండి సుగంధ ద్రవ్యాలు, అలాగే బానిసలు కూడా ఉన్నారు (కార్తేజ్ సామ్రాజ్యం తాత్కాలికంగా ఐరోపాలోని కొంత భాగాన్ని ఆక్రమించుకుని, జయించిన అనాగరిక యోధులను ఉత్తర ఆఫ్రికా బానిసత్వంలోకి పంపింది).<ref name="Lange2004">{{Cite book| author=Dierk Lange | title=Ancient Kingdoms of West Africa: Africa-centred and Canaanite-Israelite Perspectives : a Collection of Published and Unpublished Studies in English and French | url=https://books.google.com/books?id=syATJKcx5A0C | year=2004 | publisher=J.H.Röll Verlag | isbn=978-3-89754-115-3 | page=278}}</ref> హెరోడోటసు క్రీ.పూ. 430 ప్రాంతంలో మొరాకో అట్లాంటికు తీరంలో కార్తేజియను వాణిజ్యం గురించి ఒక వృత్తాంతాన్ని రాశాడు. <ref name="Mokhtar1981">{{Cite book| author=G. Mokhtar | title=Ancient civilizations of Africa: 2 | url=https://books.google.com/books?id=B3LNzqo5i0IC | year=1981 | publisher=UNESCO | isbn=978-92-3-101708-7 | pages=448–449}}</ref>కార్తేజు పూనికు అన్వేషకుడు, సూఫేటు అయిన హన్నో ది నావిగేటరు, మొరాకో అట్లాంటికు తీరాన్ని పునఃస్థాపించడానికి ఒక యాత్రకు నాయకత్వం వహించాడు. అది ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి సెనెగలు వరకు, బహుశా అంతకు మించి కూడా సాగి ఉండవచ్చు.<ref>లిపిన్స్కీ 2004, పుటలు 435-437</ref> హన్నో పెరిప్లసు గ్రీకు వెర్షను ఆయన సముద్రయానాన్ని వివరిస్తుంది. ఆయన నౌకాదళం ఆఫ్రికా తీరప్రాంతంలో ఎంత దూరం ప్రయాణించిందో కచ్చితంగా తెలియకపోయినప్పటికీ బహుశా క్రీ.పూ. ఐదవ లేదా ఆరవ శతాబ్దానికి చెందిన ఈ చిన్న నివేదిక, తీరప్రాంత అగ్నిపర్వతం వంటి విలక్షణమైన భౌగోళిక లక్షణాలను, వెంట్రుకలు గల హోమినిడ్లతో ఎదురైన సంఘటనను గుర్తిస్తుంది. ఎట్రస్కాను భాషను పూర్తిగా అర్థంచేసుకోలేకపోయినప్పటికీ ఎట్రస్కాను నగరాల ప్రదేశాలలో జరిపిన పురావస్తు తవ్వకాలలో లభించిన ద్విభాషా శాసనాలు, ఫోనీషియన్లకు ఎట్రస్కాను‌లతో శతాబ్దాల తరబడి వాణిజ్య సంబంధాలు ఉండేవని సూచిస్తున్నాయి.<ref name="Raven2002">{{Cite book| author= Susan Raven | title=Rome in Africa | url=https://books.google.com/books?id=OkakVysphqgC | year=2002 | publisher=Psychology Press | isbn=978-0-203-41844-4 | page=11}}</ref> 1964లో ఇటలీలో ఫోనీషియన్ల ప్రసిద్ధ దేవత అయిన అస్టార్టేకు చెందిన ఒక పుణ్యక్షేత్రం కనుగొనబడింది. అందులో ఎట్రస్కాను, ఫోనీషియను భాషలలో శాసనాలు ఉన్న మూడు బంగారు పలకలు లభించాయి. ఇది రోం ఉదయానికి చాలా కాలం ముందు క్రీ.పూ. ఆరవ శతాబ్దం చివరిలో ఇటాలియను ద్వీపకల్పంలో ఫోనీషియన్ల ఉనికికి స్పష్టమైన రుజువును అందిస్తుంది.<ref name="BonfanteBonfante2002">{{Cite book| author1=Giuliano Bonfante | author2=Larissa Bonfante | title=The Etruscan Language: An Introduction, Revised Edition | url=https://books.google.com/books?id=VWGN6e5Rzf8C | year=2002 | publisher=Manchester University Press | isbn=978-0-7190-5540-9 | pages=65–68}}</ref> ఈ శాసనాలు కార్తేజు, కేరే అనే ఎట్రస్కాను నగర రాజ్యాల మధ్య రాజకీయ, వాణిజ్య కూటమిని సూచిస్తున్నాయి. ఇది ఎట్రస్కాను‌లు, కార్తేజియన్లు దాదాపు ఒకే ప్రజలుగా ఏర్పడేంత సన్నిహితంగా ఉన్నారని అరిస్టాటిలు చేసిన ప్రకటనను ధృవీకరిస్తుంది.<ref>BonfanteBonfante 2002, p. 68</ref><ref name="Caven1990">{{Cite book| author=Brian Caven | title=Dionysius I: War-Lord of Sicily | url=https://archive.org/details/dionysiusiwarlor00cave | url-access=registration | year=1990 | publisher=Yale University Press | isbn=978-0-300-04507-9 | page=[https://archive.org/details/dionysiusiwarlor00cave/page/191 191]}}</ref>ఎట్రుస్కాను‌లు కొన్నిసార్లు వాణిజ్య భాగస్వాములుగా, సైనిక మిత్రులుగా కూడా ఉండేవారు. <ref name="Haynes2005">{{Cite book| author=Sybille Haynes | title=Etruscan Civilization: A Cultural History | url= https://books.google.com/books?id=hJL69xHDTwEC | year=2005 | publisher=Getty Publications | isbn=978-0-89236-600-2 | page=202 | author-link=Sybille Haynes }}</ref> 1977లో కార్తేజు‌లో జరిపిన తవ్వకాలలో అనేక కళాఖండాలు, నిర్మాణ శిథిలాలు కనుగొనబడ్డాయి. <ref name="Stager">Lawrence E. Stager, [https://oi.uchicago.edu/sites/oi.uchicago.edu/files/uploads/shared/docs/ar/71-80/76-77/76-77_Punic.pdf Excavations at Carthage], '''p. 35'''.</ref>వీటిలో శిథిలాల కింద ఉన్న మూలశిలల మధ్య కలశాలు, పూసలు, తాయెత్తులు ఉన్నాయి. తవ్వకాలు జరిపిన వారు భూమి ఉపరితలం కింద ఉంచిన చెక్కిన సున్నపురాళ్లను, అలాగే శిశువులు, కొన్నిసార్లు జంతువుల కాలిపోయిన అవశేషాలు ఉన్న కలశాలను కనుగొన్నారు. తవ్వకాల బృందం నగరంలోని నీటి కాలువల ద్వారా పడవలను, వస్తువులను ఎలా రవాణా చేశారనే దానికి సంబంధించిన ఆధారాలను కూడా కనుగొంది: కార్థేజియన్లు తమ ఓడలను మరమ్మత్తు చేయడానికి, నిర్వహించడానికి ఉపయోగించే ఓడల కొట్టాలకు పునాదులుగా పనిచేసే రేవు గోడలను నిర్మించారు.<ref name="Stager" /> నగర నివాసులు తమ ఓడల కోసం లోతైన జలాశయాన్ని ఏర్పరచడానికి నీటి కింద అనేక టన్నుల ఇసుకను కూడా తవ్వారు ప్రాచీన కాలంలో ఇది అత్యంత కష్టమైన పద్ధతి అయి ఉండేది.<ref name="Stager" /> వాణిజ్య మార్గాలలో కార్థేజు ప్రాముఖ్యత కారణంగా ఇది ఆ నగరం చరిత్ర రూపకల్పనకు ప్రత్యేకంగా ముఖ్యమైనది. === వ్యవసాయం === కార్తేజు ఉత్తర ఆఫ్రికా అంతర్భాగం పురాతన కాలంలో దాని సారవంతమైన నేల, సమృద్ధిగా పశువులను, పంటలను పోషించగల సామర్థ్యానికి ప్రసిద్ధి చెందింది. క్రీ.పూ. నాల్గవ శతాబ్దానికి చెందిన ఒక ప్రత్యక్ష సాక్ష్య వృత్తాంతాన్ని డియోడోరసు పంచుకున్నారు. అది పచ్చని తోటలు, పచ్చిక బయళ్లు, పెద్ద, విలాసవంతమైన ఎస్టేట్లు, కాలువలు, నీటిపారుదల మార్గాల సంక్లిష్టమైన వ్యవస్థను వివరిస్తుంది. క్రీ.పూ. రెండవ శతాబ్దం మధ్యలో సందర్శించిన రోమను రాయబారులు, వారిలో వ్యవసాయం మీద తమకున్న మక్కువకు, విదేశీ సంస్కృతుల మీద తమకున్న అగౌరవానికి ప్రసిద్ధి చెందిన కేటో ది సెన్సారు కూడా కలిగి ఉన్నారు. కార్తేజియను గ్రామీణ ప్రాంతం మానవ, జంతు జీవనంతో వర్ధిల్లుతోందని వర్ణించారు. అదే కాలంలో తన సందర్శన గురించి రాస్తూ, తెలిసిన ప్రపంచంలో మరెక్కడా లేనంత ఎక్కువ సంఖ్యలో పలు రకాల పశువులను కార్తేజు‌లో పెంచారని పాలిబియసు పేర్కొన్నాడు. <ref name="Hoyos-3">Dexter Hoyos, ''The Carthaginians'', Routledge, pp. 65-67.</ref> మొదట్లో కార్తేజియన్లు, వారి ఫోనీషియను వ్యవస్థాపకుల వలె, వ్యవసాయంలో పెద్దగా నిమగ్నమవ్వలేదు. దాదాపు అన్ని ఫోనీషియను నగరాలు, కాలనీల మాదిరిగానే కార్తేజు కూడా ప్రధానంగా తీరం వెంబడి స్థాపించబడింది; అంతర్భాగంలో జనావాసాల ఆధారాలు దాని స్థాపన జరిగిన చాలా శతాబ్దాల తర్వాత, క్రీ.పూ. నాల్గవ శతాబ్దం చివరి నాటికే లభిస్తాయి. వారు అంతర్భాగంలోకి మరింతగా స్థిరపడినప్పుడు కార్తేజియన్లు చివరికి ఆ ప్రాంతంలోని సారవంతమైన నేలను సద్వినియోగం చేసుకుని ఆ కాలంలో అత్యంత సంపన్నమైన, విభిన్నమైన వ్యవసాయ రంగాలలో ఒకటిగా నిలిచిన దానిని అభివృద్ధి చేశారు. వారు ఇనుప నాగళ్ళు, నీటిపారుదల, పంట మార్పిడి, నూర్పిడి యంత్రాలు, చేతితో తిప్పే తిరగలిలు, గుర్రాలతో నడిచే మిల్లులను ఉపయోగించి అత్యంత ఆధునిక, ఉత్పాదక వ్యవసాయాన్ని ఆచరించారు; ఈ చివరి రెండు పరికరాలు వరుసగా క్రీ.పూ. ఆరవ, నాల్గవ శతాబ్దాలలో కార్థేజియన్లచే కనుగొనబడ్డాయి. కార్థేజియన్లు ప్రతికూల పరిస్థితులలో కూడా తమ వ్యవసాయ పద్ధతులను మెరుగుపరచడంలో, పునఃసృష్టించడంలో నిపుణులు. రెండవ ప్యూనికు యుద్ధం తర్వాత, హన్నిబాలు కార్తేజు ఆర్థిక వ్యవస్థను పునరుద్ధరించడానికి, రోం‌కు చెల్లించాల్సిన ఖరీదైన యుద్ధ నష్టపరిహారం (10,000 టాలెంట్లు లేదా 800,000 రోమను పౌండ్ల వెండి) చెల్లించడానికి వ్యవసాయాన్ని ప్రోత్సహించాడు. ఇది విజయవంతమైంది. మూడవ ప్యూనికు యుద్ధానికి ముందు సంవత్సరాలలో కూడా, అప్పటికే ధ్వంసమై, పేదరికంలో కూరుకుపోయిన కార్తేజు తన భూములను మరోసారి సుసంపన్నం చేసిందని స్ట్రాబో నివేదించాడు. ఆధునిక చరిత్రకారులకు తెలిసిన కొద్దిమంది కార్తేజియను రచయితలలో, ఇద్దరు—పదవీ విరమణ చేసిన జనరల్సు హమిల్కారు, మాగో—వ్యవసాయం వ్యవసాయ శాస్త్రం మీద దృష్టి సారించారనే వాస్తవం నుండి కార్తేజ్‌కు వ్యవసాయం, ప్రాముఖ్యత గురించి ఒక బలమైన సూచనను ఊహించవచ్చు. వీరిలో రెండవ వ్యక్తి వ్యవసాయం, ఎస్టేటు నిర్వహణ మీద ఇరవై ఎనిమిది పుస్తకాలతో కూడిన ఒక విజ్ఞాన సర్వస్వాన్ని రాశాడు; దాని సలహాకు అంతటి గౌరవం లభించింది అంటే, నగరం నాశనం అయిన తర్వాత, అది నాశనం కాకుండా మిగిలిపోయిన కొన్ని, బహుశా ఏకైక, కార్థేజినియను గ్రంథాలలో ఒకటిగా నిలిచింది. రోమను సెనేటు దానిని లాటిను భాషలోకి అనువదించాలని శాసనం జారీ చేసింది.<ref name="RosensteinMorstein-Marx2010">{{Cite book| author1=Nathan Rosenstein | url=https://books.google.com/books?id=6BOQZirLCWgC | title=A Companion to the Roman Republic | author2=Robert Morstein-Marx | date=1 February 2010 | publisher=John Wiley & Sons | isbn=978-1-4443-3413-5 | page=470}}</ref> తదనంతరం, అసలు గ్రంథం నశించిపోయినప్పటికీ, రోమను, గ్రీకు రచయితల రచనలలోని శకలాలు, ప్రస్తావనలు మిగిలి ఉన్నాయి. పరిస్థితి ఆధారిత సాక్ష్యాల ప్రకారం కార్తేజు క్రీస్తుపూర్వం నాల్గవ శతాబ్దానికి ముందే ద్రాక్ష సాగు, వైను ఉత్పత్తిని అభివృద్ధి చేసిందని తెలుస్తోంది.<ref name="McGovernFleming2004">{{Cite book| author1=Patrick E. McGovern | url=https://books.google.com/books?id=s8ulWUE5DgkC | title=The Origins and Ancient History of Wine: Food and Nutrition in History and Anthropology | author2=Stuart J. Fleming | author3=Solomon H. Katz | date=19 June 2004 | publisher=Routledge | isbn=978-0-203-39283-6 | pages=324–326}}</ref> పశ్చిమ మధ్యధరా ప్రాంతంలోని పురావస్తు ప్రదేశాలలో కనుగొనబడిన విలక్షణమైన సిగారు ఆకారపు కార్తేజియను ఆంఫోరాల ద్వారా సూచించినట్లుగా అది తన వైన్‌లను విస్తృతంగా ఎగుమతి చేసింది. అయినప్పటికీ ఈ పాత్రలలోని పదార్థాలు ఇంకా నిశ్చయంగా విశ్లేషించబడలేదు. కార్తేజు పెద్ద మొత్తంలో ఎండుద్రాక్ష వైన్‌ను కూడా ఎగుమతి చేసింది. దీనిని లాటిను‌లో ''పాసం'' అని పిలిచేవారు. ఇది రోమన్లతో సహా ప్రాచీన కాలంలో బాగా ప్రాచుర్యం పొందింది. <ref name="Dalby2003">{{Cite book| author=Andrew Dalby | url=https://books.google.com/books?id=FtIXAe2qYDgC | title=Food in the Ancient World: From A to Z | publisher=Psychology Press | year=2003 | isbn=978-0-415-23259-3 | page=250}}</ref> అత్తి పండ్లు, బేరి పండ్లు, దానిమ్మ పండ్లు—వీటిని రోమన్లు ​​"పునికు ఆపిల్సు" అని పిలిచేవారు—అలాగే గింజలు, ధాన్యాలు, ద్రాక్ష, ఖర్జూరాలు, ఆలివు‌లు విస్తారమైన లోతట్టు ప్రాంతంలో పండించబడ్డాయి; <ref name="FlandrinMontanari1999">{{cite book|author1=Jean Louis Flandrin|url=https://books.google.com/books?id=FnwnXzTRA44C|title=Food: Culinary History from Antiquity to the Present|author2=Massimo Montanari|publisher=Columbia University Press|year=1999|isbn=978-0-231-11154-6|pages=59–60}}</ref>ఆలివు నూనెను శుద్ధి చేసి మధ్యధరా ప్రాంతమంతటా ఎగుమతి చేశారు. కార్తేజు అద్భుతమైన గుర్రాలను కూడా పెంచింది. <ref name="Grutz">[http://www.saudiaramcoworld.com/issue/200701/the.barb.htm Jane Waldron Grutz, "The Barb"] {{Webarchive | url=https://web.archive.org/web/20070606075422/http://www.saudiaramcoworld.com/issue/200701/the.barb.htm | date=2007-06-06}},</ref> అవి నేటి బార్బు గుర్రాల పూర్వీకులు. ఈ బార్బు గుర్రాలను అరేబియను గుర్రం తర్వాత అత్యంత ప్రభావవంతమైన రేసింగు జాతిగా పరిగణిస్తారు.<ref name="Lynghaug2009">{{cite book|author=Fran Lynghaug|url=https://books.google.com/books?id=myQBSVVEhagC|title=The Official Horse Breeds Standards Guide: The Complete Guide to the Standards of All North American Equine Breed Associations|date=15 October 2009|publisher=Voyageur Press|isbn=978-1-61673-171-7|page=551}}</ref> ==మతం== ===స్వభావం - మూలం=== [[File:Bardo National Museum tanit-edit.jpg|thumb|మాతృత్వ దేవత అయిన టానిటు. బార్డో జాతీయ సంగ్రహాలయం లోని విగ్రహం.]] కార్తేజియన్లు అనేక దేవతలను పూజించేవారు. వీరిలో ప్రతి ఒక్కరూ ప్రకృతిలోని ఒక నిర్దిష్ట అంశాన్ని లేదా రూపాన్ని నియంత్రించేవారు. <ref name="Hoyos-23">Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 94.</ref>వారు లెవంటు ప్రాచీన సెమిటికు మతంల నుండి ఉద్భవించిన ఒక బహుదేవతారాధన విశ్వాస వ్యవస్థ అయిన ఫోనీషియను మతాన్ని ఆచరించారు. చాలా ప్రధాన దేవతలను ఫోనీషియను మాతృభూమి నుండి తీసుకువచ్చినప్పటికీ కార్తేజు క్రమంగా ప్రత్యేకమైన ఆచారాలు, దేవతలు, ఆరాధనా పద్ధతులను అభివృద్ధి చేసింది. ఇవి దాని గుర్తింపులో కేంద్రంగా మారాయి. ===సర్వోన్నత దేవతలు, బాల్ హమ్మను - టానిటు=== [[File:Bardo Baal Thinissut.jpg|thumb|బాలు హమ్మను, రోమను కార్తేజు కాలం నాటి పూనిక్ విగ్రహం యొక్క దగ్గరి చిత్రం, క్రీ.పూ. 1వ శతాబ్దం, ట్యునిస్‌లోని బార్డో జాతీయ సంగ్రహాలయం]] కార్తేజియను దేవతల సమూహానికి సర్వోన్నత దైవిక దంపతులైన బాల్ హెచ్‌అమ్మను టానిటు అధిపతులుగా ఉన్నారు. <ref name="DeverGitin20062">{{Cite book| author=Ephraim Stern | title=Confronting the Past: Archaeological and Historical Essays on Ancient Israel in Honor of William G. Dever | author2=William G. Dever | date=November 2006 | publisher=Eisenbrauns | others=J. Edward Wright, J. P. Dessel | isbn=978-1-57506-117-7 | editor=Seymour Gitin | page=177 | chapter=Goddesses and Cults at Tel Dor | chapter-url=https://books.google.com/books?id=oYearm8YobQC}}</ref> బాల్ హమ్మోను ప్రధాన ఫోనీషియను దేవుడైన బాల్ అత్యంత ప్రముఖ రూపం. కానీ కార్తేజు స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత ఆ నగరానికి సంరక్షక దేవుడు, ప్రధాన దేవతగా అయ్యాడు;<ref>[[Sabatino Moscati| Moscati, Sabatino]] (2001), ''The Phoenicians'', Tauris, {{ISBN|1-85043-533-2}}, p. 132.</ref> ఆయన పంటల సారవంతానికి కూడా బాధ్యత వహించేవాడు. "బాల్ ముఖం" అని పిలువబడే ఆయన భార్య తానితు, యుద్ధ దేవత, కన్య అయిన మాతృ దేవత పోషకురాలు, సంతానోత్పత్తికి చిహ్నం. ఫోనీషియాలో ఒక చిన్న దేవత అయినప్పటికీ ఆమె కార్తేజు‌కు సంరక్షకురాలిగా, రక్షకురాలిగా పూజించబడింది. 'రబ్' (ప్రధాన) స్త్రీలింగ రూపమైన 'రబతు' అనే బిరుదుతో కూడా పిలువబడింది; {{Sfn|Miles|2011|p=68}} సాధారణంగా బాల్‌తో జతగా ఉన్నప్పటికీ ఆమె పేరు ఎల్లప్పుడూ ముందుగా ప్రస్తావించబడింది. <ref name="Hoyos-24">Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 95.</ref> చాచిన చేతులతో ఉన్న ఒక శైలీకృత స్త్రీ రూపమైన తానితు చిహ్నం, సమాధులు, మొజాయికు‌లు, మతపరమైన శిలాస్తంభాలు, విగ్రహాలు, మట్టి పాత్రల వంటి వివిధ గృహోపకరణాల మీద తరచుగా కనిపిస్తుంది.<ref name="Hoyos-24" />{{Sfn|Miles|2011|p=68}} ఆమె చిహ్నం సర్వత్రా కనిపించడం, ఒక చిహ్నం ఉన్న ఏకైక కార్థేజియను దేవత ఆమె మాత్రమే కావడం వంటి వాస్తవాలు, కనీసం తరువాతి శతాబ్దాలలోనైనా ఆమె కార్థేజు ప్రధాన దేవత అని గట్టిగా సూచిస్తున్నాయి.<ref name="Hoyos-24" /> మూడవ ప్యూనికు యుద్ధంలో రోమన్లు ​​ఆమెను కార్థేజు రక్షకురాలిగా గుర్తించారు.<ref name="Hoyos-24" /> [[File:Representació guarnida de la deessa Tànit.JPG|thumb|upright=1.0|ప్యూనిక్ దేవత తానితు అలంకరించబడిన విగ్రహం, క్రీ.పూ. 5వ-3వ శతాబ్దాలు, పుయిగు డెస్ మోలిన్సు, ఇబిజా (స్పెయిను) నెక్రోపోలిసు నుండి, ప్రస్తుతం ఆర్కియాలజీ మ్యూజియం ఆఫ్ కాటలోనియా (బార్సిలోనా)లో ఉంది]] ===ఇతర దేవతలు=== పూనికు శాసనాలలో పేర్కొనబడిన ఇతర కార్థేజినియను దేవతలు: ఆరోగ్యం స్వస్థతకు అధిపతి అయిన ఎష్మును; ప్లేగు, యుద్ధం లేదా ఉరుములతో సంబంధం ఉన్న రేశెఫు; జ్ఞానానికి అధిపతి అయిన కుసోరు; మరణ దేవత అయిన హావోటు. సంతానోత్పత్తి, లైంగికత, యుద్ధంతో సంబంధం ఉన్న దేవత అయిన అస్టార్టే ప్రారంభ కాలంలో ప్రాచుర్యం పొందినట్లు అనిపిస్తుంది. కానీ కాలక్రమేణా ఆమె తానితు‌తో ఎక్కువగా ఏకీకృతం చేయబడింది. <ref name= Braudel20112>{{Cite book| author=Fernand Braudel | title=Memory and the Mediterranean | date=9 February 2011 | publisher=Random House Digital, Inc. | isbn=978-0-307-77336-4 | chapter=6: Colonization: The Discovery of the Mediterranean 'Far West' in the Tenth to Sixth Centuries B.C. | chapter-url=https://books.google.com/books?id=C3PYeSwwJrAC}}</ref><ref name= Cross2009>{{Cite book| author=Frank Moore Cross | url=https://books.google.com/books?id=bJqwWRDOMgEC | title=Canaanite Myth and Hebrew Epic: Essays in the History of the Religion of Israel | date=30 June 2009 | publisher=Harvard University Press | isbn=978-0-674-03008-4 | pages=29–30}}</ref> అదేవిధంగా టైరు సంరక్షక దేవత అయిన మెల్కార్టు, కార్థేజు‌లో తక్కువ ప్రాముఖ్యతను కలిగి ఉన్నప్పటికీ ఆయన చాలా ప్రజాదరణ పొందాడు. ఆయన ఆరాధన ముఖ్యంగా ప్యూనికు సిసిలీలో ప్రముఖంగా ఉండేది. ఆయన దానికి రక్షకుడు. కార్థేజినియను పాలనలో అది "కేప్ మెల్కార్టు" అని పిలువబడింది. <ref group="Note">[[:en: Punic language | Punic]]: 𐤓𐤔 𐤌𐤋𐤒𐤓𐤕, ''rš mlqrt''.</ref> టైరు‌లో వలె మెల్కార్టు మరణం, పునర్జన్మకు సంబంధించిన ఒక ముఖ్యమైన మతపరమైన ఆచారానికి లోబడి ఉండేవాడు. దీనిని "దేవుడిని మేల్కొలిపేవాడు" అని పిలువబడే ఒక ప్రత్యేక పూజారి ప్రతిరోజూ లేదా ఏటా నిర్వహించేవాడు. <ref name="Hoyos-25">Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 99.</ref> ===సంస్థాగత నిర్మాణం: దేవాలయాలు, పూజారులు, సేవలు=== గ్రీకు, రోమను రచయితలు తరచుగా చేసే భక్తిహీనత ఆరోపణలకు విరుద్ధంగా కార్థేజు‌లో మతం రాజకీయ, సామాజిక జీవితం రెండింటిలోనూ కేంద్రంగా ఉండేది; ఆ నగరంలో ఏథెన్సు, రోం‌లలో ఉన్నన్ని పవిత్ర స్థలాలు ఉండేవి. <ref name="Hoyos-26">Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 96.</ref> లభించిన ప్యూనికు గ్రంథాలు చాలా చక్కగా వ్యవస్థీకరించబడిన పూజారి వర్గాన్ని సూచిస్తున్నాయి. వీరు ఎక్కువగా ఉన్నత వర్గం నుండి వచ్చేవారు. గడ్డం గీసుకుని ఉండటం ద్వారా జనాభాలో ఎక్కువ మంది నుండి విభిన్నంగా ఉండేవారు. <ref>Charles-Picard 1961, p. 131</ref> లెవంటు‌లో వలె, దేవాలయాలు కార్థేజు‌లో అత్యంత సంపన్నమైన, శక్తివంతమైన సంస్థలలో ఒకటిగా ఉండేవి. అవి ప్రజా, రాజకీయ జీవితంలో లోతుగా కలిసిపోయి ఉండేవి. మతపరమైన ఆచారాలు రాజకీయ ఐక్యత, చట్టబద్ధతకు మూలంగా పనిచేశాయి. సాధారణంగా బహిరంగంగా లేదా ప్రభుత్వ కార్యక్రమాలకు సంబంధించి నిర్వహించబడ్డాయి.{{Sfn| Miles|2011|p=68}} దేవాలయాలు ఆర్థిక వ్యవస్థకు కూడా ముఖ్యమైనవిగా ఉన్నాయి. ఎందుకంటే ఆచారాలు సరిగ్గా నిర్వహించబడతాయని నిర్ధారించడానికి అవి పెద్ద సంఖ్యలో ప్రత్యేక సిబ్బందికి మద్దతు ఇచ్చాయి.{{Sfn| Miles|2011|p=68}} పూజారులు, సహాయకులు వివిధ ధరలకు, ప్రయోజనాల కోసం విభిన్న విధులను నిర్వహించారు; వివిధ నైవేద్యాల లేదా 'మోల్కు' ఖర్చులను చాలా వివరంగా జాబితా చేశారు. కొన్నిసార్లు వాటిని వేర్వేరు ధరల వర్గాలుగా విభజించారు. మొక్కులు చెల్లించే భక్తులకు ఒక రకమైన వినియోగదారుల రక్షణ కూడా కల్పించబడింది; నైవేద్యాల ధరల విధానాన్ని దుర్వినియోగం చేసినందుకు పూజారులకు జరిమానా విధించబడుతుందని దేవాలయాలు నోటీసులు ఇచ్చాయి. ===పరస్పర చర్య - సమన్వయం=== కార్తేజియన్లు ఉన్నత స్థాయి మతపరమైన సమన్వయాన్ని కలిగి ఉన్నారు. వారు గ్రీసు, ఈజిప్టు, మెసొపొటేమియా, ఇటలీతో సహా తాము సంభాషించిన అనేక సంస్కృతుల నుండి దేవతలను, ఆచారాలను స్వీకరించారు; దీనికి విరుద్ధంగా వారి ఆచారాలు, పద్ధతులలో చాలా వరకు వాణిజ్యం, వలసవాదం ద్వారా మధ్యధరా అంతటా వ్యాపించాయి. కార్తేజు‌లో [[యూదులు]], గ్రీకులు, రోమన్లు, లిబియన్ల సంఘాలు కూడా ఉండేవి. <ref name="Jaffé2010">{{Cite book| author=Stéphanie Binder apud [[Dan Jaffé]] | url=https://books.google.com/books?id=rPfOWj_sAOoC | title=Studies in Rabbinic Judaism and Early Christianity: Text and Context | date=31 July 2010 | publisher=BRILL | isbn=978-90-04-18410-7 | page=221}}</ref> ఈజిప్టు దేవత బెసు దుష్టశక్తులను పారద్రోలడంలో ప్రసిద్ధి చెందింది. ప్యూనికు సమాధులలో ప్రముఖంగా కనిపిస్తుంది. {{Sfn|Miles|2011|p=68}} మధ్యధరా అంతటా వ్యాపించిన పురాతన ఈజిప్టు దేవత ఐసిసుకు కార్తేజు‌లో ఒక ఆలయం ఉండేది; చక్కగా భద్రపరచబడిన ఒక రాతి శవపేటిక ఆమె పూజారిణులలో ఒకరిని హెలెనిస్టికు శైలిలో చిత్రిస్తుంది. <ref>Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 97.</ref> గ్రీకు దేవతలు డెమెటరు, కోరు సిరక్యూసు‌తో యుద్ధం తరువాత క్రీ.పూ. నాల్గవ శతాబ్దం చివరలో ప్రాముఖ్యతను పొందారు. క్రీ.శ. రెండవ శతాబ్దం వరకు పూజించబడ్డారు.వారి ఆచారాలు ఉన్నత శ్రేణి కార్తేజియను కుటుంబాల నుండి పూజారులను, పూజారిణులను ఆకర్షించాయి. వారి ఆచారాలు సరిగ్గా నిర్వహించబడతాయని నిర్ధారించుకోవడానికి గ్రీకు నివాసితులను నియమించుకునేంత ప్రాముఖ్యతను కార్తేజియన్లు వారి ఆరాధనకు ఇచ్చారు. మెల్కార్టు తన గ్రీకు ప్రతిరూపమైన హెరాకిల్సు‌తో ఎక్కువగా గుర్తించబడ్డాడు. కనీసం క్రీ.పూ. ఆరవ శతాబ్దం నుండి ఆయన గ్రీకులు, కార్తేజియన్లు ఇద్దరిచేత పూజించబడ్డాడు; మాల్టాలోని ఒక శాసనం ఆయనను గ్రీకుం ప్యూనికు భాషలలో గౌరవిస్తుంది.{{Sfn| Miles|2011| p=68}} రోం‌కు వ్యతిరేకంగా జరిగిన యుద్ధాలలో కార్తేజు విభిన్న మిత్రుల మధ్య ఏకీకరణ శక్తిగా పనిచేసేంతగా మెల్కార్టు ప్రాచుర్యం పొందాడు. ఆయన మేల్కొలుపు ఆచారం క్రీ.శ. రెండవ శతాబ్దం వరకు నుమిడియాలో కొనసాగి ఉండవచ్చు. క్రీ.పూ. 215లో మాసిడోనియాతో కుదుర్చుకున్న ఒప్పందంలో కార్థేజియను అధికారులు, సేనాధిపతులు గ్రీకు, కార్థేజియను దేవతలిద్దరి మీద ప్రమాణం చేశారు. ===శిలా స్తంభాలు, సిప్పిలు=== సున్నపురాయితో చేసిన సిప్పిలు శిలా స్తంభాలు ప్యూనికు కళ, మతానికి విలక్షణమైన స్మారక చిహ్నాలు, ఇవి చారిత్రకంగా, భౌగోళికంగా ఎటువంటి అంతరాయం లేకుండా పశ్చిమ ఫోనీషియను ప్రపంచమంతటా కనిపిస్తాయి.<ref name="LewisBoardman1994">{{Cite book| author1=D. M. Lewis | author2=John Boardman | author3=Simon Hornblower | author4=M. Ostwald | title=The Cambridge Ancient History | url=https://books.google.com/books?id=vx251bK988gC | year=1994 | publisher=Cambridge University Press | isbn=978-0-521-23348-4 | pages=375–377}}</ref> వాటిలో చాలా వరకు బహిరంగ పుణ్యక్షేత్రాలలో ఉంచిన, దహనం చేసిన మానవ అవశేషాలు ఉన్న కలశాల మీద స్థాపించబడ్డాయి. ఇటువంటి పుణ్యక్షేత్రాలు ప్యూనికు నాగరికత ఉత్తమంగా సంరక్షించబడిన అద్భుతమైన అవశేషాలలో కొన్నింటిని ఏర్పరుస్తాయి. ===ఆచారాలు - వేదాంతశాస్త్రం=== కార్థేజియను ఆచారాలు లేదా వేదాంతశాస్త్రం గురించి చాలా తక్కువగా వివతాలు లభిస్తున్నాయి. <ref name="Hoyos-27">Hoyos, ''The Carthaginians'', pp. 99-100.</ref> మెల్కార్టు మేల్కొలుపు ఆచారం కోసం పైన [[#ఇతర దేవతలు|ఇక్కడ]], [[#పరస్పర చర్య మరియు సమన్వయం|ఇక్కడ]] చూడండి. ====''మాయుమాసు'' పండుగ==== కార్థేజు‌లో కనుగొనబడిన ప్యూనికు శాసనాలు ఒక ''మాయుమాసు'' పండుగ గురించి తెలియజేస్తున్నాయి. ఇందులో బహుశా నీటిని ఆచారబద్ధంగా మోసుకెళ్లడం ఇమిడి ఉంటుంది; ఈ పదం గ్రీకు హైడ్రోఫోరియా (''ὑδροφόρια'') సెమిటికు కాల్కు అని వాదించవచ్చు. ప్రతి పాఠం "దేవి కోసం, తానితు ఫేస్-ఆఫ్-బాల్ కోసం, ప్రభువు కోసం, అమానసు బాల్ కోసం, ఫలానా వారు మొక్కుకున్నది" అనే పదాలతో ముగుస్తుంది. <ref>{{Cite journal| first=Robert McClive | last=Good | url=http://www.sel.cchs.csic.es/sites/default/files/10good_464bf7d6.pdf | title=The Carthaginian mayumas | language=en | journal=SEL | volume=3 | date=1986 | pages=99–114 | publication-place=Verona, Italy | issn=2239-5393 | publisher=Essedue Edizioni}}</ref> ====మరణానంతర జీవితం మీద నమ్మకం==== సమాధుల తవ్వకాలలో ఆహారం, పానీయాల కోసం ఉపయోగించే పాత్రలు, అలాగే ఒక వ్యక్తి ఆత్మ గోడలున్న నగరాన్ని సమీపిస్తున్నట్లుగా చిత్రీకరించబడిన చిత్రాలు బయటపడ్డాయి.<ref name="Hoyos-27" /> ఈ ఆధారాలు మరణానంతర జీవితం మీద నమ్మకాన్ని గట్టిగా సూచిస్తున్నాయి.<ref name="Hoyos-27" /> ====మానవ త్యాగం==== కార్తేజు‌ను సమకాలీన చరిత్రకారులు, దాని వ్యతిరేకులు బాల త్యాగం ఆరోపిస్తున్నారు; [...] <ref name= Plutarch2004>{{Cite book| author=Plutarch | url=https://books.google.com/books?id=DOccmgEt_WwC | title=Plutarch on the Delay of the Divine Justice | date=July 2004 | publisher=Kessinger Publishing | isbn=978-1-4179-2911-5 | page=15 (20:14,4–6)}}</ref>టెర్టూలియను,<ref>Aubet (2001), p. 249 (Apolog.9:2–3)</ref> ఒరోసియసు, ఫిలో, డియోడోరసు సికులసు అందరూ ఈ అభ్యాసాన్ని ఆరోపిస్తున్నారు.<ref name= Diodorus1970>{{Cite book| author=Diodorus | title=The library of history: Books IV.59-VIII | url=https://books.google.com/books?id=tNZ0RAAACAAJ | year=1970 | publisher=Harvard University Press | isbn=978-0-674-99375-4}}</ref>జీవితంలో హీరోడోటోసు సందేహవాదులు వాదించేదేమంటే, కార్తేజు విమర్శకులకు ఇటువంటి ఆచారం గురించి అది పరిమితంగా ఉన్నప్పటికీ తెలిసి ఉంటే వారు దానిని చూసి భయపడిపోయేవారు. కార్తేజియన్ల పట్ల వారి వాదనాత్మక వైఖరి కారణంగా దాని పరిధిని అతిశయోక్తిగా వర్ణించేవారు.<ref name= Lancel1999>{{Cite book| author=Serge Lancel | title=Hannibal | url=https://books.google.com/books?id=5ekzdUCARwUC | year=1999 | publisher=Wiley | isbn=978-0-631-21848-7 | page=22}}</ref> చార్లెసు పికార్డు అభిప్రాయం ప్రకారం గ్రీకు, రోమను విమర్శకులు పిల్లలను చంపడాన్ని కాకుండా దాని మతపరమైన సందర్భాన్ని అభ్యంతరపెట్టారు: ప్రాచీన గ్రీసు, రోం రెండింటిలోనూ ఇబ్బంది కలిగించే నవజాత శిశువులను వాతావరణానికి వదిలివేయడం ద్వారా చంపడం సర్వసాధారణం.<ref name= 2Picard1968>{{Cite book| author1=Gilbert Charles-Picard | author2=Colette Picard | title=The life and death of Carthage: a survey of Punic history and culture from its birth to the final tragedy | url=https://books.google.com/books?id=7INyAAAAMAAJ | year=1968 | publisher=Pan Macmillan | pages=46–48, 153 | isbn=978-0-283-35255-3}}</ref> హీబ్రూ బైబిలు కార్తేజియన్లు, యూదుల పూర్వీకులైన కనాను ప్రజలు ఆచరించిన శిశుబలి గురించి ప్రస్తావించగా గ్రీకు ఆధారాలు ఫోనిషియన్లు "తీవ్రమైన ప్రమాదం" ఉన్న సమయాలలో రాకుమారుల కుమారులను బలి ఇచ్చేవారని ఆరోపించాయి.{{Sfn|Miles|2011|p=69}} అయితే లెవంటు‌లో మానవబలికి సంబంధించిన పురావస్తు ఆధారాలు చాలా తక్కువగా ఉన్నాయి.{{Sfn|Miles|2011|p=69}}కార్తేజులో శిశుబలికి సంబంధించిన వృత్తాంతాలు ఈ ఆచారాన్ని క్రీ.పూ. 814లో నగరం స్థాపించబడినప్పటికి చెందినవిగా పేర్కొన్నాయి.{{Sfn|Miles|2011|p=57}} పిల్లలను బలి ఇవ్వడం కార్తేజియన్లకు కూడా స్పష్టంగా అసహ్యకరమైనదిగా ఉండేది. ప్లూటార్కు ప్రకారం వారు తమ సొంత పిల్లలను బలి ఇవ్వడానికి ప్రత్యామ్నాయాలను వెతకడం ప్రారంభించారు. ఉదాహరణకు పేద కుటుంబాల నుండి పిల్లలను కొనడం లేదా బదులుగా సేవకుల పిల్లలను పెంచడం వంటివి. అయితే యుద్ధం కరువు లేదా క్షామం వంటి సంక్షోభ సమయాలలో కార్తేజు పూజారులు యువతను బలిగా కోరేవారని నివేదించబడింది. ప్లూటార్కు చెప్పిన దానికి విరుద్ధంగా డియోడోరసు ఉన్నత కుటుంబాలకు చెందిన పిల్లలకు ప్రాధాన్యత ఇచ్చేవారని సూచించాడు; <ref>Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 101.</ref> తీవ్ర సంక్షోభం ఏర్పడినప్పుడు ప్రత్యేక వేడుకలు నిర్వహించేవారు. వాటిలో అత్యంత సంపన్న, శక్తివంతమైన కుటుంబాలకు చెందిన 200 మంది పిల్లల వరకు వధించి మండుతున్న చితిలో పడవేసేవారు. <ref name= WalbankAstin1990>{{Cite book| author1=F. W. Walbank | author2=A. E. Astin | author3=M. W. Frederiksen | author4=R. M. Ogilvie | title=The Cambridge Ancient History | url=https://books.google.com/books?id=3qXuay2SEtIC | year=1990 | publisher=Cambridge University Press | isbn=978-0-521-23446-7 | page=514}}</ref> [[File:Stèles tophet Carthage.jpg|thumb|left|కార్తేజ్ టోఫెటు‌లో టానిటు దేవతకు అంకితం చేయబడిన పురాతన కార్తేజినియను రాతి స్తంభాలు]] గతంలో ప్యూనికు ప్రాంతాలుగా ఉన్న చోట్ల ఆధునిక పురావస్తు శాస్త్రం పిల్లలు, శిశువుల కోసం అనేక పెద్ద స్మశానవాటికలను కనుగొంది. ఇవి ఆరాధన, బలి కోసం ఉద్దేశించిన ఒక పౌర, మత సంస్థను సూచిస్తాయి; ఈ ప్రదేశాల ప్యూనికు పేరు తెలియని కారణంగా పురావస్తు శాస్త్రవేత్తలు వీటిని 'టోఫెటు' అని పిలుస్తున్నారు. ఈ స్మశానవాటికలను మృతశిశువుల లేదా చాలా చిన్న వయస్సులోనే మరణించిన పిల్లల సమాధులుగా ఉపయోగించి ఉండవచ్చు. <ref>''Carthage: a History'', S. Lancel, trans. A. Nevill, p. 251</ref> ఈ తవ్వకాలను చాలా మంది పండితులు ప్లూటార్కు కార్థేజినియను శిశుబలి గురించిన నివేదికలను ధృవీకరిస్తున్నట్లుగా వ్యాఖ్యానించారు.<ref name= Brown1991>{{Cite book| author= Susanna Shelby Brown | url=https://books.google.com/books?id=mh-1AAAAIAAJ | title=Late Carthaginian child sacrifice and sacrificial monuments in their Mediterranean context | publisher=JSOT | year=1991 | isbn=978-1-85075-240-0 | page=64}}</ref><ref name="MeyersResearch1997">{{Cite book| author1=ఎరిక్ ఎం. మేయర్స్ | url=https://books.google.com/books?id=KYzrAAAAMAAJ | title=The Oxford encyclopedia of archaeology in the Near East | author2=American Schools of Oriental Research | publisher=Oxford University Press | year=1997 | isbn=978-0-19-511218-4 | page=159}}</ref> క్రీ.పూ. 400, 200 మధ్య ప్రస్తుత కార్తేజు‌లోని సలాంబో పరిసర ప్రాంతంలో కనుగొనబడిన టోఫెటు‌లో సుమారు 20,000 కలశాలు పూడ్చిపెట్టబడ్డాయి. ఈ ఆచారం రెండవ శతాబ్దం వరకు కొనసాగింది. <ref>Aubet 2001, p. 252.</ref> ఈ ప్రదేశంలో అలాగే మోట్యా, థారోసు ‌లోని ఇలాంటి ప్రదేశాలలో ఉన్న చాలా కలశాలలో శిశువులు లేదా పిండాల కాలిపోయిన ఎముకలు ఉన్నాయి; అరుదైన సందర్భాలలో రెండు నుండి నాలుగు సంవత్సరాల మధ్య వయస్సు గల పిల్లల అవశేషాలు కనుగొనబడ్డాయి. <ref name= "Hoyos-8">Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 102.</ref> జంతువుల ఎముకలు, ముఖ్యంగా గొర్రెపిల్లల ఎముకలు కూడా సాధారణంగా కనిపిస్తాయి, ప్రత్యేకించి పాత నిక్షేపాలలో.<ref name="Hoyos-8" /> దహన సంస్కారాల ఆవృత్తికి, నగరం శ్రేయస్సుకు మధ్య స్పష్టమైన సంబంధం ఉంది: సంక్షోభాల సమయంలో, కారణాలు అస్పష్టంగా ఉన్నప్పటికీ, దహన సంస్కారాలు ఎక్కువగా జరిగినట్లు కనిపిస్తుంది. ఒక వివరణ ఏమిటంటే, కార్థేజియన్లు దైవిక జోక్యం కోసం బదులుగా పిల్లలను బలి ఇచ్చేవారు. అయితే అటువంటి సంక్షోభాలు సహజంగానే శిశు మరణాలను పెంచుతాయి. తత్ఫలితంగా, దహన సంస్కారాల ద్వారా ఎక్కువ మంది పిల్లలను ఖననం చేయడానికి దారితీస్తాయి. కార్థేజియను ఫోనీషియను స్మశానవాటికలలో కనిపించిన పిల్లల మృతదేహాలు సహజంగా మరణించిన పిల్లల దహన అవశేషాలు మాత్రమేనని సందేహవాదులు వాదిస్తున్నారు. సెర్గియో రిబిచీని వాదిస్తూ, టోఫెటు అనేది "అనారోగ్యం లేదా ఇతర సహజ కారణాల వల్ల అకాలంగా మరణించిన శిశువుల అవశేషాలను స్వీకరించడానికి రూపొందించబడిన ఒక శిశు స్మశానవాటిక, ఈ కారణంగా వారిని నిర్దిష్ట దేవతలకు 'అర్పించి', సాధారణ మరణించిన వారి కోసం కేటాయించిన ప్రదేశం నుండి వేరొక ప్రదేశంలో ఖననం చేశారు".<ref>Moscati 2001, p. 141</ref> ఫోరెన్సికు ఆధారాలు కూడా చాలా మంది శిశువులు దహన సంస్కారాలకు ముందే మరణించారని సూచిస్తున్నాయి.<ref name="Hoyos-8" /> డెక్స్టరు హోయోసు శిశు బలి అనే ప్రశ్నకు "నిశ్చయాత్మక సమాధానం" కనుగొనడం అసాధ్యమని వాదిస్తున్నారు.<ref>Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 103.</ref> పురాతన కాలంలో శిశు, బాల్య మరణాలు ఎక్కువగా ఉండేవని ఆయన పేర్కొన్నారు—క్రీ.శ. మొదటి మూడు శతాబ్దాలలో రోమను శిశువులలో మూడింట ఒక వంతు మంది సహజ కారణాల వల్ల మరణించి ఉండవచ్చు—ఇది పిల్లల ఖననాల ఆవృత్తిని వివరించడమే కాకుండా, పిల్లలను క్రమం తప్పకుండా, పెద్ద ఎత్తున బలి ఇవ్వడం "సామూహిక మనుగడకు" ఒక అస్తిత్వ ముప్పుగా మారుస్తుందని పేర్కొన్నారు.<ref name= "Hoyos-9">Hoyos, ''The Carthaginians'', p. 105.</ref> ఈ ఆచారం గురించిన వివిధ చారిత్రక వర్ణనల మధ్య వైరుధ్యాలు ఉన్నాయని కూడా హోయోసు పేర్కొన్నారు. వాటిలో చాలా వాటికి ఆధునిక పురావస్తు శాస్త్రం మద్దతు ఇవ్వలేదు.<ref name="Hoyos-9" /> అయితే 2014 నాటి ఒక అధ్యయనం, కార్థేజియన్లు మానవ బలిని ఆచరించారని పురావస్తు ఆధారాలు ధృవీకరిస్తున్నాయని వాదించింది. <ref>Kennedy, Maev (21 January 2014). [https://www.theguardian.com/science/2014/jan/21/carthaginians-sacrificed-own-children-study "Carthaginians sacrificed own children, archaeologists say"]. ''[[The Guardian]]''. Accessed 4 February 2016.</ref> == సమాజం - సంస్కృతి == కార్తేజియను నాగరికతలోని ఇతర అంశాల మాదిరిగానే విదేశీ వృత్తాంతాలు, పురావస్తు పరిశోధనల నుండి ఊహించగలిగిన దానికంటే మించి వారి సంస్కృతి, సమాజం గురించి పెద్దగా తెలియదు. ఫోనీషియను ప్రజలుగా కార్తేజియన్లకు వాణిజ్యం, సముద్రయానం, అన్వేషణ పట్ల మక్కువ ఉండేది; వారి సమాజం గురించిన చాలా విదేశీ వృత్తాంతాలు వారి వాణిజ్య, సముద్రయాన నైపుణ్యాల మీదనే దృష్టి సారిస్తాయి. అయితే ఫోనీషియన్ల వలె కాకుండా కార్తేజియన్లు తమ సైనిక నైపుణ్యం, అధునాతన గణతంత్ర ప్రభుత్వానికి కూడా ప్రసిద్ధి చెందారు; యుద్ధం, రాజకీయాల పట్ల వారి విధానం విదేశీ వృత్తాంతాలలో ప్రముఖంగా ప్రస్తావించబడింది. <ref name="Hoyos-4">Dexter Hoyos, ''The Carthaginians'', Routledge, pp. 58-61.</ref> క్రీ.పూ. నాలుగవ, మూడవ శతాబ్దాలలో దాని సంపద, అధికారం ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు కార్తేజు ప్రాచీన కాలంలోని అతిపెద్ద మహానగరాలలో ఒకటిగా ఉండేది; క్రీ.పూ. 241లో నివాసం ఉంటున్న విదేశీయులను మినహాయించి, కేవలం దాని స్వేచ్ఛా పురుష జనాభానే సుమారు 2,00,000 ఉండవచ్చు. స్ట్రాబో మొత్తం జనాభా 7,00,000 అని అంచనా వేశాడు. ఈ సంఖ్య బహుశా పాలిబియసు నుండి తీసుకోబడింది; ఈ సంఖ్యలో నివాసితులందరూ ఉన్నారా లేదా కేవలం స్వేచ్ఛా పౌరులు మాత్రమే ఉన్నారా అనేది అస్పష్టంగా ఉంది.<ref>{{Cite book| last=Hoyos | first=Dexter | url=https://books.google.com/books?id=6hVpaaxop4sC | title=Hannibal's Dynasty: Power and Politics in the Western Mediterranean, 247-183 BC | date=2005 | publisher=Psychology Press | isbn=978-0-415-35958-0 | pages=28 | language=en}}</ref> సమకాలీన పండితుల అంచనాల ప్రకారం క్రీ.పూ. 300 నాటికి దాని జనాభా గరిష్టంగా 5,00,000కు చేరుకుంది. దీనితో కార్తేజు ఆ సమయంలో ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద నగరంగా నిలిచింది. కార్తేజు వాణిజ్య నౌకలు, మార్కెట్లు, వ్యాపార పద్ధతుల గురించిన వర్ణనలు అసమానంగా ఎక్కువగా, వివరంగా ఉన్నాయి. కార్తేజియన్లు తమ సంపద, వాణిజ్య నైపుణ్యాలకు ప్రసిద్ధి చెందారు. అపఖ్యాతి పొందారు, ఇది గౌరవం, ప్రశంసలతో పాటు అపహాస్యాన్ని కూడా తెచ్చిపెట్టింది; సిసెరో కార్తేజు వ్యాపారం, డబ్బు మీద ఉన్న ప్రేమ దాని పతనానికి దారితీసిందని పేర్కొన్నాడు. చాలా మంది గ్రీకు, రోమను రచయితలు కార్తేజియన్లను నమ్మకద్రోహులుగా, దురాశపరులుగా, మోసగాళ్లుగా నిరంతరం వర్ణించారు. క్రీ.పూ. ఐదవ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, సిరక్యూసు నాయకుడు హెర్మోక్రేట్సు కార్తేజు‌ను ప్రపంచంలోనే అత్యంత సంపన్న నగరంగా వర్ణించినట్లు చెబుతారు; శతాబ్దాల తరువాత మొదటి ప్యూనికు యుద్ధం తర్వాత బలహీనపడిన స్థితిలో ఉన్నప్పటికీ కార్తేజు "ప్రపంచంలోనే అత్యంత సంపన్న నగరం" అనేదే "సార్వత్రిక అభిప్రాయం"గా ఉండేది. సైనిక, రాజకీయ నాయకులను పక్కన పెడితే గ్రీకో-రోమను ప్రపంచంలో అత్యంత ప్రసిద్ధి చెందిన కార్తేజియను బహుశా రోమను హాస్య నాటకం 'పోఎనులసు' ("చిన్న కార్తేజియను" లేదా "మన కార్తేజియను స్నేహితుడు")లోని కల్పిత హన్నో అయి ఉంటాడు. ఆయన ఒక ఆడంబరమైన, మోసపూరిత, ధనవంతుడైన వ్యాపారిగా చిత్రీకరించారు.<ref name="Hoyos-4" /> ఇది ఒక సరళమైన మూస ధోరణి అయినప్పటికీ కార్థేజియన్లకు ఒక గొప్ప భౌతిక సంస్కృతి ఉన్నట్లు కనిపిస్తుంది; కార్థేజు, దాని పరిసర ప్రాంతాలలో జరిపిన తవ్వకాలలో మధ్యధరా ప్రాంతం నలుమూలల నుండి సహారా ఉప-సహారా ఆఫ్రికా నుండి కూడా వస్తువులు కనుగొనబడ్డాయి.<ref name="Hoyos-4" /> నగరంలోని సారవంతమైన గ్రామీణ ప్రాంతం దాని ప్రజల "వ్యక్తిగత జీవనశైలి అవసరాలన్నింటినీ" తీర్చిందని పోలిబియసు పేర్కొన్నాడు. కాటో ది సెన్సారు, సిరక్యూసు‌కు చెందిన అగాథోక్లెసు వంటి శత్రువైన వ్యక్తులతో సహా విదేశీ సందర్శకులు, కార్థేజియను గ్రామీణ ప్రాంతాన్ని సంపన్నమైనదిగా, పచ్చదనంతో నిండినదిగా "వారి ఆనందం కోసం అందంగా తీర్చిదిద్దబడిన" పెద్ద ప్రైవేటు ఎస్టేటు‌లతో నిండినదిగా స్థిరంగా వర్ణించారు. <ref name="Hoyos-5">Dexter Hoyos, ''The Carthaginians'', Routledge, p. 63.</ref>డయోడోరసు సికులసు క్రీ.పూ. 310 ప్రాంతంలో నగరానికి సమీపంలోని వ్యవసాయ భూమిని వర్ణిస్తూ కార్థేజియను జీవనశైలి గురించి ఒక సంగ్రహావలోకనాన్ని అందిస్తాడు: <blockquote>అది కూరగాయల తోటలు, అన్ని రకాల పండ్ల చెట్ల తోటలుగా విభజించబడింది. అనేక నీటి ప్రవాహాలు కాలువల ద్వారా ప్రవహిస్తూ ప్రతి భాగానికి నీటిని అందించాయి. ప్రతిచోటా విలాసవంతంగా నిర్మించబడి, సున్నపు పూతతో కప్పబడిన గ్రామీణ గృహాలు ఉన్నాయి. ... భూమిలో కొంత భాగంలో ద్రాక్ష తోటలు. కొంత భాగంలో ఆలివు, ఇతర ఫలవృక్షాలు నాటబడ్డాయి. వీటికి ఆవల, మైదానాలలో పశువులుమ్ గొర్రెలను మేపేవారు, గుర్రాలను మేపడానికి పచ్చిక బయళ్ళు ఉండేవి. <ref>[[:en: Diodorus Siculus| Diodorus Siculus]], ''Bibleoteca'', at XX, 8, 1–4, transl. as ''Library of History'' (Harvard University 1962), vol.10 )Loeb Classics, no.390); per Soren, Khader, Slim, ''Carthage'' (1990) at 88.</ref><ref>Lancel, ''Carthage'' (Paris 1992; Oxford 1997) at 277.</ref></blockquote> నిజానికి, కార్థేజియన్లు తమ సముద్ర వాణిజ్యానికి ఎంతగా ప్రసిద్ధి చెందారో, తమ వ్యవసాయ నైపుణ్యానికి కూడా అంతే ప్రసిద్ధి చెందారు. వారు వ్యవసాయం, తోటపని, పశుపోషణకు గణనీయమైన సామాజిక, సాంస్కృతిక విలువను ఇచ్చారని తెలుస్తోంది.<ref name="Hoyos-5" /> మాగో రచనల మిగిలి ఉన్న శకలాలు ఆలివు చెట్లు (ఉదాహరణకు, అంటుకట్టడం), పండ్ల చెట్లు (దానిమ్మ, బాదం, అత్తి, ఖర్జూరం), ద్రాక్ష సాగు, తేనెటీగలు, పశువులు, గొర్రెలు, కోళ్లు, వైన్ తయారీ కళ (ముఖ్యంగా ఒక రకమైన షెర్రీ) గురించి వివరిస్తాయి. <ref>[[:en: Gilbert Charles-Picard| Gilbert]] and [[:en: Colette Picard| Colette Picard]], ''La vie quotidienne à Carthage au temps d'Hannibal'' (Paris: Librairie Hachette 1958), translated as ''Daily Life in Carthage'' (London: George Allen & Unwin 1961; reprint Macmillan, New York 1968) at 83–93: 88 (Mago as retired general), 89–91 (fruit trees), 90 (grafting), 89–90 (vineyards), 91–93 (livestock and bees), 148–149 (wine making). Elephants also, of course, were captured and reared for war (at 92).</ref><ref>Sabatino Moscati, ''Il mondo dei Fenici'' (1966), translated as ''The World of the Phoenicians'' (London: Cardinal 1973) at 219–223. Hamilcar is named as another Carthaginian writing on agriculture (at 219).</ref><ref>Serge Lancel, ''Carthage'' (Paris: Arthème Fayard 1992; Oxford: Blackwell 1995), discussion of wine making and its 'marketing' at 273–276. Lancel says (at 274) that about wine making, Mago was silent. Punic agriculture and rural life are addressed at 269–302.</ref> రెండవ ప్యూనికు యుద్ధం, అనేక లాభదాయకమైన విదేశీ భూభాగాలను కోల్పోయిన తరువాత కార్థేజియన్లు ఆర్థిక వ్యవస్థను పునరుద్ధరించడానికి రోం‌కు భారీ యుద్ధ నష్టపరిహారాన్ని చెల్లించడానికి వ్యవసాయాన్ని స్వీకరించారు. ఇది చివరికి విజయవంతమైంది; ఇది కార్తేజినియను సమాజంలో వ్యవసాయం ప్రాముఖ్యతను మరింతగా పెంచి ఉండవచ్చు. === వర్గం - సామాజిక శ్రేణీకరణ === పురాతన వృత్తాంతాలు, పురావస్తు పరిశోధనలతో కలిపి కార్తేజు‌లో హెల్లెనిస్టికు 'పోలిసు' లేదా లాటిను 'సివిటాసు' మాదిరిగానే ఒక సంక్లిష్టమైన, పట్టణీకరణ చెందిన సమాజం ఉండేదని సూచిస్తున్నాయి;ఇది బలమైన పౌర భాగస్వామ్యం, చురుకైన పౌర సమాజం, వర్గ శ్రేణీకరణతో కూడి ఉండేది. ప్యూనికు సమాధులు, సమాధి రాళ్ల మీద ఉన్న శాసనాలు కళాకారులు, రేవు కార్మికులు, రైతులు, వంటవారు, కుమ్మరులు, ఇతరులతో సహా అనేక రకాల వృత్తులను వివరిస్తాయి. ఇది విభిన్న జీవనశైలులకు మద్దతు ఇచ్చే సంక్లిష్టమైన, వైవిధ్యభరితమైన ఆర్థిక వ్యవస్థను సూచిస్తుంది.<ref name="Hoyos-5" /> కార్తేజు‌లో ఒక పెద్ద, కేంద్ర స్థానంలో ఉన్న 'అగోరా' ఉండేది. ఇది వ్యాపారం, రాజకీయాలు, సామాజిక జీవితానికి కేంద్రంగా పనిచేసింది. ఈ 'అగోరా'లో ప్రజలు పండుగలకు గుమిగూడటానికి లేదా రాజకీయ కార్యక్రమాల కోసం సమావేశమవడానికి వీలుగా బహిరంగ చతురస్రాలు, ప్రాంగణాలు ఉండేవి; ఈ ప్రాంతంలోనే ప్రభుత్వ సంస్థలు పనిచేసేవని, విచారణల వంటి వివిధ ప్రభుత్వ వ్యవహారాలు బహిరంగంగా నిర్వహించబడేవని భావించవచ్చు. <ref>Cf., Warmington, ''Carthage'' (1960, 1964) at 141.</ref><ref>Modern archeologists on the site have not yet 'discovered' the ancient ''agora''. Lancel, ''Carthage'' (Paris 1992; Oxford 1997) at 141.</ref>తవ్వకాలలో అనేక కళాకారుల వర్కు షాపు‌లు బయటపడ్డాయి. వాటిలో మూడు లోహపు పని ప్రదేశాలు, కుండల బట్టీలు, ఉన్ని వస్త్రాలను తయారుచేసే ఒక ఫుల్లరు దుకాణం ఉన్నాయి. <ref>Lancel, ''Carthage'' (Paris 1992; Oxford 1997) at 138–140. These findings mostly relate to the third century BC.</ref> ప్యూనికు వ్యవసాయ నిర్వహణ గురించి మాగో రచనలు కార్తేజినియను సామాజిక గతిశీలత మీద ఒక సంగ్రహావలోకనాన్ని అందిస్తాయి. చిన్న ఎస్టేటు యజమానులు ప్రధాన ఉత్పత్తిదారులుగా ఉన్నట్లు కనిపించింది. వారు తమ నిర్వాహకులు, వ్యవసాయ కార్మికులు, పర్యవేక్షకులు, బానిసలతో కూడా మంచిగా, న్యాయంగా ప్రవర్తించాలని మాగో వారికి సలహా ఇచ్చారు. <ref>G. and C. Charles-Picard, ''La vie quotidienne à Carthage au temps d'Hannibal'' (Paris: Librairie Hachette 1958) translated as ''Daily Life in Carthage'' (London: George Allen and Unwin 1961; reprint Macmillan 1968) at 83–93: 86 (quote); 86–87, 88, 93 (management); 88 (overseers).</ref> కొన్ని ప్రాచీన చరిత్రకారులు గ్రామీణ భూ యాజమాన్యం నగరం ఉన్నత వర్గాలలో ఒక కొత్త అధికార కేంద్రాన్ని అందించింది. ఇది సాంప్రదాయకంగా వ్యాపారులచే ఆధిపత్యం చెలాయించబడిందని సూచిస్తున్నారు. జి. సి., సి. పికార్డు, ''వీ ఎట్ మోర్టు డి కార్తేజు'' (పారిసు: లిబ్రైరీ హాచెటు 1970) దీనిని ''ది లైఫు అండు డెతు ఆఫ్ కార్తేజు'' (న్యూయార్కు: టాప్లింగర్ 1968) గా అనువదించి (మొదట ప్రచురించారు) 86, 129 వద్ద. చార్లెసు-పికార్డు, ''డైలీ లైఫు ఇన్ కార్తేజు'' (1958; 1968) 83–84 వద్ద: "భూస్వామ్య ఉన్నత వర్గం" అభివృద్ధి. <ref>G. C. and C. Picard, ''Vie et mort de Carthage'' (Paris: Librairie Hachette 1970) translated (and first published) as ''The Life and Death of Carthage'' (New York: Taplinger 1968) at 86 and 129.</ref><ref>Charles-Picard, ''Daily Life in Carthage'' (1958; 1968) at 83–84: the development of a "landed nobility".</ref> 20వ శతాబ్దపు చరిత్రకారుడు పట్టణ వ్యాపారులు లాభానికి ప్రత్యామ్నాయ వనరుగా లేదా వేసవి వేడి నుండి తప్పించుకోవడానికి గ్రామీణ వ్యవసాయ భూములను కలిగి ఉన్నారని అభిప్రాయపడ్డారు.<ref>B. H. Warmington, in his ''Carthage'' (London: Robert Hale 1960; reprint Penguin 1964) at 155.</ref> బి. హెచ్. వార్మింగ్టను, తన ''కార్తేజు'' (లండను: రాబర్టు హేలు 1960; పునర్ముద్రణ పెంగ్విను 1964)లో 155 వద్ద. వ్యవసాయం, భూ యాజమాన్యం పట్ల వైఖరుల గురించి మాగో కొన్ని సూచనలు అందిస్తాడు: <blockquote> భూమిని సంపాదించిన వ్యక్తి తన ఇంటిని అమ్మేయాలి లేకపోతే ఆయన గ్రామంలో కాకుండా నగరంలో నివసించడానికి ఇష్టపడతాడు. నగరంలో నివసించడానికి ఇష్టపడే ఏ వ్యక్తికి గ్రామంలో భూమి అవసరం లేదు. మాగో, కొలుమెల్లా ద్వారా I, i, 18 వద్ద ఉదహరించబడింది; చార్లెసు-పికార్డు, ''డైలీ లైఫ్ ఇన్ కార్తేజు'' (1958; 1968)లో 87, 101, n37 వద్ద. భూమి కొన్నవాడు తన పట్టణ ఇంటిని అమ్మేయాలి. తద్వారా ఆయన గ్రామీణ గృహ దేవతలకు కాకుండా నగర గృహ దేవతలను పూజించాలనే కోరిక ఉండదు; తన నగర నివాసంలోనే ఎక్కువ ఆనందం పొందే వ్యక్తికి గ్రామీణ ఎస్టేటు అవసరం ఉండదు. <ref>Mago, quoted by Columella at I, i, 18; in Moscati, ''The World of the Phoenicians'' (1966; 1973) at 220, 230, n5.</ref></blockquote> కూలీలుగా నియమించబడిన వారు బహుశా స్థానిక బెర్బరు‌లు అయి ఉంటారు. వారిలో కొందరు కౌలుదారులుగా మారారు; బానిసలు తరచుగా యుద్ధ ఖైదీలు. ప్రత్యక్ష ప్యూనికు నియంత్రణకు వెలుపల ఉన్న భూములలో స్వతంత్ర బెర్బరు‌లు ధాన్యం పండించి, గుర్రాలను పెంచేవారు; కార్తేజు‌కు సమీపంలో ఉన్న భూములలో, ప్రభువు, రైతు, లేదా యజమాని, బానిస మధ్య పాక్షిక-ఫ్యూడలు విభజనలతో అతివ్యాప్తి చెందుతున్న జాతి విభజనలు ఉండేవి. గ్రామీణ ప్రాంతాల సహజమైన అస్థిరత సంభావ్య ఆక్రమణదారుల దృష్టిని ఆకర్షించింది.<ref>Gilbert and Colette Charles-Picard, ''Daily Life in Carthage'' (1958; 1968) at 83–85 (invaders), 86–88 (rural proletariat).</ref>అయినప్పటికీ కార్తేజు సాధారణంగా ఈ సామాజిక ఇబ్బందులను నిర్వహించగలిగింది. అదుపులో ఉంచగలిగింది. <ref>E.g., Gilbert Charles Picard and Colette Picard, ''The Life and Death of Carthage'' (Paris 1970; New York 1968) at 168–171, 172–173 (invasion of Agathocles in 310 BC). The ''mercenary revolt'' (240–237) following the First Punic War was also largely and actively, though unsuccessfully, supported by rural Berbers. Picard (1970; 1968) at 203–209.</ref> అరిస్టాటిలు అభిప్రాయం ప్రకారం కార్థేజియన్లకు గ్రీకు 'హెటైరియాయి' వంటి సంఘాలు ఉండేవి. ఇవి సుమారుగా రాజకీయ పార్టీలు లేదా ఆసక్తి సమూహాలకు సమానమైన సంస్థలు.ప్యూనికు శాసనాలలో 'మిజ్రెహిం' గురించి ప్రస్తావించబడింది. ఇవి సంఖ్యలో విషయాలలో అనేకం ఉన్నట్లు అనిపిస్తుంది. భక్తి సంబంధిత ఆరాధనల నుండి వృత్తిపరమైన సంఘాల వరకు విస్తరించి ఉన్నాయి. అరిస్టాటిలు 'సిస్సిటియా'తో పోల్చదగిన ఒక కార్థేజియను ఆచారాన్ని కూడా వివరిస్తాడు. ఇవి బంధుత్వాన్ని ప్రోత్సహించి సామాజిక, రాజకీయ హోదాను బలపరిచే సామూహిక భోజనాలు.అయితే కార్థేజియను సమాజంలో వాటి నిర్దిష్ట ఉద్దేశ్యం తెలియదు. === సాహిత్యం === ప్యూనికు గ్రంథాల కొన్ని ప్రాచీన గ్రీకుం లాటిను అనువాదాలు అలాగే వాయువ్య ఆఫ్రికాలో కనుగొనబడిన స్మారక చిహ్నాలు, భవనాల మీద ఉన్న శాసనాలు మినహా, కార్థేజియను సాహిత్యం నుండి పెద్దగా ఏమీ మిగల్లేదు. క్రీ.పూ. 146లో కార్థేజు‌ను దోచుకున్నప్పుడు, దాని గ్రంథాలయాలు, గ్రంథాలు క్రమపద్ధతిలో నాశనం చేయబడ్డాయి లేదా ప్లినీ ది ఎల్డరు అభిప్రాయం ప్రకారం "ఆఫ్రికాలోని చిన్న రాజులకు" ఇవ్వబడ్డాయి. <ref name="Hoyos-6">Dexter Hoyos, ''The Carthaginians'', Routledge, pp. 105-106.</ref>మిగిలి ఉన్న ఏకైక ముఖ్యమైన ప్యూనికు రచన మాగో వ్యవసాయం మీద రాసిన బృహతు గ్రంథం, దీనిని రోమను సెనేటు ఆదేశం మేరకు భద్రపరిచి అనువదించారు; అయితే, ప్రస్తుతం లాటిను, గ్రీకు భాషలలో కొన్ని సారాంశాలు, ప్రస్తావనలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి. పிற்கాలపు రోమను చరిత్రకారుడు అమ్మియానసు, నుమిడియాకు చెందిన 2వ జుబా పునిసి లిబ్రి' లేదా "ప్యూనికు పుస్తకాలు" చదివాడని పేర్కొన్నాడు. అవి కార్థేజియను మూలానికి చెందినవి కావచ్చు. అమ్మియానసు తన కాలంలో అంటే క్రీ.శ. నాల్గవ శతాబ్దంలో కూడా ప్యూనికు పుస్తకాలు ఉన్నాయని ప్రస్తావించాడు. ఇది కొన్ని రచనలు మనుగడ సాగించాయని లేదా కనీసం ప్యూనికు ఒక సాహిత్య భాషగా మిగిలి ఉందని సూచిస్తుంది. ఇతర రోమను, గ్రీకు రచయితలు కార్థేజియను సాహిత్యం ఉనికిని ప్రస్తావించారు. ముఖ్యంగా హన్నిబలు తన సైనిక దండయాత్రల గురించి రాసిన రచనలు. రెండవ ప్యూనికు యుద్ధం తర్వాత కొద్దికాలానికే వ్రాసి, ప్రదర్శించబడినట్లు భావిస్తున్న రోమను హాస్య నాటకం 'పోఎనులస్'లో, హన్నో అనే ధనవంతుడైన, వృద్ధ కార్థేజియను వ్యాపారి ప్రధాన పాత్రధారిగా ఉన్నాడు. హన్నో అనేక సంభాషణలు ప్యూనికు భాషలో ఉన్నాయి. ఇవి గ్రీకో-రోమను సాహిత్యంలో ఈ భాషకు సంబంధించిన ఏకైక సుదీర్ఘ ఉదాహరణలుగా నిలుస్తాయి. ఇది కార్థేజినియను సంస్కృతి గురించి ప్రజలలో ఉన్న పరిజ్ఞాన స్థాయిని సూచిస్తుంది.<ref name="Hoyos-6" /> క్రీ.పూ. రెండవ శతాబ్దం ప్రారంభంలో ఏథెన్సు‌లోని అకాడమీకి అధిపతిగా ఉన్న క్లీటోమాకసు అనే బహుముఖ ప్రజ్ఞాశాలి తత్వవేత్త, కార్థేజు‌లో హస్డ్రుబలు అనే పేరుతో జన్మించాడు. <ref>{{Cite web|title=Cleitomachus {{!}} Greek philosopher|url=https://www.britannica.com/biography/Cleitomachus|access-date=2020-06-26|website=Encyclopædia Britannica|language=en}}</ref> ఆయన సంశయవాది అయిన కార్నియాడెసు వద్ద తత్వశాస్త్రం అభ్యసించి, 400 కంటే ఎక్కువ గ్రంథాలను రచించాడు. వాటిలో చాలా వరకు ఇప్పుడు లభ్యం కావడం లేదు. సిసిరో ఆయనను ఎంతగానో గౌరవించాడు. సిసిరో తన ''డి నాచురా డియోరమ్'', ''డి డివినేషను,'' ''డి ఫాటో'' గ్రంథాలలోని కొన్ని భాగాలను క్లీటోమాకసు 'డి సస్టినెండిసు ఒఫెన్సియోనిబసు' (అంగీకారాన్ని నిలిపివేయడం మీద) అనే గ్రంథం ఆధారంగా రచించాడు; క్లీటోమాకసు తన రచనలలో చాలావాటిని కవి గైయసు లూసిలియసు, కాన్సులు లూసియసు మార్సియసు సెన్సోరినసు వంటి ప్రముఖ రోమన్లకు అంకితం చేశాడు. ఇది ఆయన రచనలు రోం‌లో ప్రసిద్ధి చెంది ప్రశంసలు పొందాయని సూచిస్తుంది. <ref>Cicero, ''Academica'', ii. 31.</ref> ఆయన తన జీవితంలో ఎక్కువ భాగం ఏథెన్సు‌లో గడిపినప్పటికీ క్లీటోమాకసు తన స్వస్థలం మీద అభిమానాన్ని కొనసాగించాడు; క్రీ.పూ. 146లో ఆ నగరం నాశనమైనప్పుడు ఆయన తన దేశప్రజలను ఉద్దేశించి ఒక గ్రంథం రాశాడు. అందులో తత్వశాస్త్రం ద్వారా ఓదార్పు పొందవచ్చని ప్రతిపాదించాడు. <ref>Cicero, ''Tusculanae Quaestione'', iii. 22.</ref> == వారసత్వం == రోమను రిపబ్లికు‌తో జరిగిన సంఘర్షణలకు కార్తేజు బాగా గుర్తుండిపోతుంది. ఇది రెండవ ప్యూనికు యుద్ధంలో దాదాపుగా ఓడిపోయింది. ఈ సంఘటన మానవ చరిత్ర గమనాన్ని మార్చి ఉండేది, క్రైస్తవ మతం, యూరోపియను చరిత్ర, పాశ్చాత్య నాగరికతలో రోం తదుపరి కేంద్ర పాత్రను బట్టి చూస్తే. మొదటి ప్యూనికు యుద్ధానికి ముందు దాని శక్తి అత్యున్నత స్థాయిలో, గ్రీకు, రోమను పరిశీలకులు తరచుగా కార్తేజు సంపద, శ్రేయస్సు, అధునాతన రిపబ్లికను ప్రభుత్వం గురించి ప్రశంసిస్తూ రాశారు. కానీ ప్యూనికు యుద్ధాల సమయంలో కార్తేజు విధ్వంసం తరువాత సంవత్సరాలలో దాని నాగరికత వివరణలు సాధారణంగా పక్షపాతాలను. ఈ సంఘర్షణల ద్వారా ఏర్పడిన పోరాటాన్ని కూడా ప్రతిబింబిస్తాయి. <ref name="Hoyos-2">Dexter Hoyos, ''The Carthaginians'', Routledge, pp. 220-221.</ref>హన్నిబాలు సైనిక ప్రతిభకు లేదా దాని ఆర్థిక, నావికా పరాక్రమానికి కొంత అసహ్యకరమైన గౌరవాన్ని పక్కన పెడితే, కార్తేజు తరచుగా రోం రాజకీయ, సాంస్కృతిక, సైనిక అవకతవకగా చిత్రీకరించబడింది. ఇక్కడ "క్రూరత్వం, ద్రోహం, మతం లేనిది" పాలించబడింది. <ref>Dexter Hoyos, ''The Carthaginians'', Routledge, p. 221 (in reference to the claims of Polybius and other Roman historians)</ref> పాశ్చాత్య చరిత్రలో గ్రీకో-రోమను దృక్పథాల ఆధిపత్య ప్రభావం శతాబ్దాలుగా కార్తేజు ఈ వాలుగా ఉన్న చిత్రణ స్థానంలో ఉంది. కనీసం 20వ శతాబ్దం నుండి, మధ్యధరా అంతటా పురావస్తు పరిశోధనల మద్దతుతో కూడిన చారిత్రక రికార్డుల మరింత క్లిష్టమైన, సమగ్రమైన ఖాతా, కార్తేజినియను నాగరికత గతంలో నమ్మిన దానికంటే చాలా సంక్లిష్టంగా, సూక్ష్మంగా, ప్రగతిశీలంగా ఉందని వెల్లడిస్తుంది. దాని విస్తారమైన, లాభదాయకమైన వాణిజ్య నెట్వర్కు ‌ బ్రిటిషు దీవుల నుండి పశ్చిమ, మధ్య ఆఫ్రికా వరకు, బహుశా అంతకు మించి పురాతన ప్రపంచంలోని దాదాపు ప్రతి మూలను తాకింది. వారి ఫోనీషియను పూర్వీకుల మాదిరిగానే - వారి గుర్తింపు, సంస్కృతిని వారు కఠినంగా నిర్వహించేవారు - దాని ప్రజలు ఔత్సాహికులు, ఆచరణాత్మకమైనవారుగా ఉండేవారు. ప్యూనికు యుద్ధాల అస్తిత్వ ముప్పు సమయంలో కూడా పరిస్థితులు మారినప్పుడు స్వీకరించడానికి, ఆవిష్కరించడానికి అద్భుతమైన సామర్థ్యాన్ని ప్రదర్శించారు.<ref name="Hoyos-2" /> దాని సాహిత్యం, కళ , చిన్న అవశేషాలు ఉన్నప్పటికీ సందర్భోచిత ఆధారాలు కార్తేజు ఒక బహుళ సాంస్కృతిక, అధునాతన నాగరికత అని సూచిస్తున్నాయి. ఇది పురాతన ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉన్న ప్రజలతో శాశ్వత సంబంధాలను ఏర్పరచుకుంది. వారి ఆలోచనలు, సంస్కృతులు సమాజాలను దాని స్వంత కాస్మోపాలిటను చట్రంలో చేర్చింది. === కల్పనలో చిత్రణ === గుస్టావు ఫ్లాబెర్టు, చారిత్రక నవల ''సలాంబో'' (1862)లో కార్తేజు కనిపిస్తుంది. కూలీల యుద్ధం కాలం నాటి నేపథ్యంలో సాగే ఈ కథలో శిశుబలికి సంబంధించిన ఒక నాటకీయ వర్ణన, బాలుడైన హన్నిబాలు తృటిలో బలి అవ్వకుండా తప్పించుకోవడం వంటివి ఉన్నాయి. జియోవన్నీ పాస్ట్రోను, ఇతిహాస మూకీ చిత్రం 'కబీరియా' ఫ్లోబెర్టు నవల ఆధారంగా రూపొందించబడింది. జి. ఎ. హెంటి రాసిన 'ది యంగు కార్తేజినియను' (1887) అనేది రెండవ ప్యూనికు యుద్ధ సమయంలో హన్నిబాలు కాల్పనిక టీనేజు లెఫ్టినెంటు అయిన మాల్కసు దృష్టికోణం నుండి చెప్పబడిన ఒక బాలుర సాహస నవల. ఐజాకు అసిమోవు రాసిన "ది డెడు పాస్టు" అనే సైన్సు ఫిక్షను లఘు కథలో, ప్రధాన పాత్రలలో ఒకరు ప్రాచీన చరిత్రకారుడు. కార్తేజియన్లు శిశుబలి చేశారనే ఆరోపణను తప్పు అని నిరూపించడానికి అతను ప్రయత్నిస్తాడు. ఫ్రాంకు జి. స్లాటరు రాసిన 'ది పర్పులు క్వెస్టు' అనేది కార్తేజు నగరం స్థాపన గురించిన ఒక కాల్పనిక కథనం. 'డై స్టెర్వెండే స్టాడు' ("ది డయింగు సిటీ") అనేది ఆంటోనీ పి. రౌక్సు ఆఫ్రికాన్సు భాషలో రాసి, 1956లో ప్రచురించిన ఒక నవల. ఇది కార్తేజు‌లోని జీవితం గురించిన ఒక కాల్పనిక కథనం. ఇందులో జామా యుద్ధంలో స్కిపియో ఆఫ్రికానసు చేతిలో హన్నిబాలు ఓటమి కూడా ఉంది. చాలా సంవత్సరాల పాటు, ఆఫ్రికాన్సు భాషను అభ్యసించే దక్షిణాఫ్రికా 11, 12వ తరగతి ఉన్నత పాఠశాల విద్యార్థులకు ఇది నిర్దేశిత పఠనంగా ఉండేది. ===ప్రత్యామ్నాయ చరిత్ర=== పాల్ ఆండర్సను టైం పెట్రోలు సిరీసు‌లోని "డెలెండా ఎస్టు" అనే చిన్న కథ, ఒక ప్రత్యామ్నాయ చరిత్రను చిత్రిస్తుంది. అందులో హన్నిబలు రెండవ ప్యూనికు యుద్ధంలో గెలిచాడు. 20వ శతాబ్దంలో కూడా కార్తేజు ఉనికిలో ఉంది. జాన్ మాడాక్సు రాబర్ట్సు రచించిన, ''హన్నిబల్సు చిల్డ్రను'' (2002), ''ది సెవెను హిల్సు'' (2005) అనే రెండు నవలల ద్వయం, ఒక ప్రత్యామ్నాయ చరిత్రలో సాగుతుంది. అందులో హన్నిబలు రెండవ ప్యూనికు యుద్ధంలో రోం‌ను ఓడించాడు. క్రీ.పూ. 100లో కూడా కార్తేజు మధ్యధరా సముద్రంలో ఒక ప్రధాన శక్తిగా ఉంది. మేరీ జెంటిలు తన ''యాష్: ఎ సీక్రెట్ హిస్టరీ,'' ''ఇలారియో, ఎ స్టోరీ ఆఫ్ ది ఫస్ట్ హిస్టరీ'' నవలలలో కార్తేజు ప్రత్యామ్నాయ చారిత్రక రూపాన్ని నేపథ్యంగా ఉపయోగించారు. ఈ పుస్తకాలలో, కార్తేజు ‌మీద జర్మానికు తెగల ఆధిపత్యం ఉంటుంది. అవి కార్తేజు‌ను జయించి, ముస్లింల దండయాత్రను తిప్పికొట్టిన ఒక భారీ సామ్రాజ్యాన్ని స్థాపించాయి. ఈ నవలలలో, "లార్డ్-అమీర్" , "సైంటిస్టు-మాగసు" వంటి బిరుదులు యూరోపియను, వాయువ్య ఆఫ్రికను సంస్కృతుల సమ్మేళనాన్ని సూచిస్తాయి. ఏరియను క్రైస్తవ మతం అధికారిక మతంగా ఉంటుంది. స్టీఫెను బాక్స్టరు కూడా తన ప్రత్యామ్నాయ చరిత్ర నార్తు‌ల్యాండు త్రయంలో కార్తేజు‌ను ప్రస్తావించారు. అందులో కార్తేజు రోం మీద విజయం సాధించి. దానిని తన ఆధీనంలోకి తెచ్చుకుంటుంది.<ref>స్టీఫెన్ బాక్స్టర్, ''ఐరన్ వింటర్'' (గొలాంజ్, 2012), ముఖ్యంగా పేజీ 334.</ref> == మూలాలు == <references /> 9jk98lrb8h9jrckoqlkb72muyj8jkx1 కువైట్ నగరం 0 472732 4808187 4794926 2026-04-23T05:28:31Z CommonsDelinker 608 Kuwait_Towers_in_night_time_by_©lensofasif,_Kuwait_City.jpgను తీసేసాను. బొమ్మను తొలగించింది:[[c:User:Krd]]. కారణం: ([[:c:Commons:Deletion requests/File:Kuwait Towers in night time by ©lensofasif, Kuwait City.jpg|]]). 4808187 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = కువైట్ నగరం | other_name = మదీనత్ అల్ కువాయిత్ | native_name = {{lang|ar|مدينة الكويت}} | nickname = {{lang|ar|الديرة}} ''అద్-దిరా'' | settlement_type = రాజధాని నగరం | motto = | image_skyline = {{multiple image | border = infobox | total_width = 300 | perrow = 1/3/2 | image1 = Kuwait_City_Skyline_1.jpg | alt1 = Skyline of Kuwait City | caption1 = [[List of tallest buildings in Kuwait|Skyline of Kuwait City]] | image2 = | alt2 = అల్ హమ్రా టవర్ | caption2 = అల్ హమ్రా టవర్ | image3 = Kuwait_Towers_RB.jpg | alt3 = కువైట్ టవర్స్ | caption3 = కువైట్ టవర్స్ | image4 = Liberation Tower. Kuwait.jpg | alt4 = లిబరేషన్ టవర్ | caption4 = లిబరేషన్ టవర్ |image5 = Seifpalace.jpg | alt5 = సైఫ్ ప్యాలెస్ | caption5 = సైఫ్ ప్యాలెస్ | image6 = Kuwait City Souq Sharq 07.jpg | alt6 = సౌక్ షార్క్ | caption6 = సౌక్ షార్క్ }} | imagesize = 270 | image_caption = | image_flag = Flag_of_Kuwait_City.svg | flag_size = 150px | image_seal = Emblem_of_Kuwait_City.svg | image_shield = | image_map = | map_caption = | pushpin_map = | pushpin_label_position = | pushpin_map_caption = | pushpin_mapsize = | pushpin_relief = yes | subdivision_type = దేశం | subdivision_name = {{flag|Kuwait}} | subdivision_type1 = గవర్నరేట్ | subdivision_name1 = రాజధాని | subdivision_type2 = | subdivision_name2 = | subdivision_type3 = | subdivision_name3 = | subdivision_type4 = | subdivision_name4 = | government_footnotes = | government_type = | leader_title = | leader_name = | leader_title1 = <!-- for places with, say, both a mayor and a city manager --> | leader_name1 = | established_title = Established | established_date = 1752 | established_title2 = <!-- Incorporated (town) --> | established_date2 = | established_title3 = <!-- Incorporated (city) --> | established_date3 = | unit_pref = <!--Enter: Imperial, if Imperial (metric) is desired--> | area_footnotes = | area_total_km2 = 860<!-- ALL fields dealing with a measurements are subject to automatic unit conversion--> | area_land_km2 = <!--See table @ Template:Infobox Settlement for details on automatic unit conversion--> | area_water_km2 = | area_water_percent = | area_urban_km2 = | area_metro_km2 = | population_as_of = 2025 | population_metro = 5,098,640{{cn|date=November 2025|reason=The source previously cited here (https://stat.paci.gov.kw/) no longer exists, or has been moved.}} | population_footnotes = | population_note = | population_total = | population_density_metro_km2 = 3500 | population_urban = | population_density_urban_km2 = | timezone1 = [[UTC+3#Arabia Standard Time|AST]]<!--aka Moscow Time--> | utc_offset = +03:00 | timezone_DST = | utc_offset_DST = | coordinates = {{Coord|29|22|11|N|47|58|42|E|region:KW-KU_type:city(3,000,000)|display=inline,title}} | elevation_footnotes = | elevation_m = | elevation_ft = | postal_code_type = <!-- Enter ZIP Code, Postcode, Post code, Postal code... --> | postal_code = | area_code = | website = | footnotes = }} '''కువైట్ నగరం''' (అరబిక్ః مينة الكويت, రోమనీకరణంః Madinat al-Kuwaytʼ) [[కువైట్]] రాజధాని. ఇది ఆ దేశంలోని అతిపెద్ద నగరం. పెర్షియన్ గల్ఫ్ లో కువైట్ బే యొక్క దక్షిణ ఒడ్డున దేశం నడిబొడ్డున ఇది నెలకొని ఉంది. ఇది ఎమిరేట్ రాజకీయ, సాంస్కృతిక, ఆర్థిక కేంద్రం, ఇందులో కువైట్ యొక్క సీఫ్ ప్యాలెస్, ప్రభుత్వ కార్యాలయాలు, చాలా కువైట్ కార్పొరేషన్లు, బ్యాంకుల ప్రధాన కార్యాలయాలు ఉన్నాయి. 2018 నాటికి, మెట్రోపాలిటన్ ప్రాంతంలో సుమారు మూడు మిలియన్ల మంది నివాసితులు (దేశంలో 70% కంటే ఎక్కువ మంది) ఉన్నారు.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> ఈ నగరానికి పరిపాలనా హోదా లేదు. దేశంలోని మొత్తం ఆరు గవర్నరేట్లు పట్టణ సముదాయపు భాగాలుగా ఉన్నాయి, ఇవి అనేక ప్రాంతాలుగా ఉపవిభజన చేయబడ్డాయి. కువైట్ నగరం యొక్క వాణిజ్య, రవాణా అవసరాలను కువైట్ అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయం, మినా అల్-షువైక్ (షువైక్ నౌకాశ్రయం), మినా అల్ అహ్మది (అహ్మది నౌకాశ్రయం) తీరుస్తున్నాయి. == చరిత్ర == [[దస్త్రం:Kuwait1944.jpg|thumb|షేక్ అహ్మద్ అల్-జాబెర్ అల్-సబా కోసం 1944 లో సీఫ్ ప్యాలెస్ వేడుకఅహ్మద్ అల్-జబెర్ అల్-సబా]] 1700 ల ప్రారంభం నుండి మధ్యకాలం వరకు, కువైట్ నగరం ఒక చిన్న మత్స్యకార గ్రామం. 1700ల మధ్యలో ఏదో ఒక సమయంలో, బానీ ఉతబ్బులు కువైట్లో స్థిరపడ్డారు.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> ఉతబ్స్ రాక సమయంలో, కువైట్లో కొంతమంది మత్స్యకారులు నివసించేవారు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> పద్దెనిమిదవ శతాబ్దంలో, భారతదేశం, [[మస్కట్]], [[బాగ్దాద్]], పర్షియా, [[అరేబియా ద్వీపకల్పం|అరేబియా]] దేశాలా మధ్య వస్తువుల రవాణాకు కువైట్ క్రమంగా ప్రధాన వాణిజ్య కేంద్రంగా మారింది.<ref name="sail">{{Cite book|url=https://archive.org/details/shadowsonsandthe00bell|title=Shadows on the Sand: The Memoirs of Sir Gawain Bell|last=Bell|first=Sir Gawain|publisher=C. Hurst|year=1983|isbn=9780905838922|page=[https://archive.org/details/shadowsonsandthe00bell/page/222 222]|url-access=registration}}</ref><ref>{{Cite book|title=ʻAlam-i Nisvāṉ – Volume 2, Issues 1–2|page=18|quote=Kuwait became an important trading port for import and export of goods from India, Africa and Arabia.}}</ref> 1700ల చివరి నాటికి, పెర్షియన్ గల్ఫ్ నుండి అలెప్పో వరకు వాణిజ్య మార్గంగా కువైట్ అప్పటికే స్థిరపడింది.<ref name="kw">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA66|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=66|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905214654/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA66|archive-date=5 September 2015}}</ref> 1775-1779 లో బస్రా యొక్క పర్షియన్ ముట్టడి సమయంలో, ఇరాకీ వ్యాపారులు కువైట్లో ఆశ్రయం పొందారు. వారు కువైట్ యొక్క పడవ నిర్మాణం, వాణిజ్య కార్యకలాపాల విస్తరణలో పాక్షికంగా కీలక పాత్ర పోషించారు.<ref name="boom">{{Cite book|url=https://archive.org/details/beyondstormgulf00benn|title=Beyond the Storm: A Gulf Crisis Reader|last=Bennis|first=Phyllis|last2=Moushabeck|first2=Michel|date=31 December 1990|publisher=Olive Branch Press|isbn=9780940793828|pages=[https://archive.org/details/beyondstormgulf00benn/page/42 42]|url-access=registration}}</ref> ఫలితంగా, కువైట్ యొక్క సముద్ర వాణిజ్యం వృద్ధి చెందింది. .<ref name="boom" /> 1775 - 1779 సంవత్సరాల మధ్య, బాగ్దాద్, అలెప్పో, స్మిర్నా, కాన్స్టాంటినోపుల్ నుండి భారత వాణిజ్య మార్గాలు కువైట్‌కు మళ్లించబడ్డాయి.<ref name="kw" /><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> 1792లో [[ఈస్టిండియా కంపెనీ|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] కువైట్‌కు మళ్లించారు.<ref name="eas">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA67|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City|year=2009|isbn=9781109229349|page=67}}</ref> ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ కువైట్, భారతదేశం, ఆఫ్రికా తూర్పు తీరాల మధ్య సముద్ర మార్గాలను సుస్థిరం చేసింది.<ref name="eas" /> 1779లో బస్రా నుండి పర్షియన్ ఉపసంహరణ తరువాత, కువైట్ బస్రా నుండి వాణిజ్యాన్ని ఆకర్షించడం కొనసాగించింది.<ref name="mer">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=t6v2HHoWgbsC&pg=PA72|title=Merchants, Mamluks, and Murder: The Political Economy of Trade in Eighteenth-Century Basra|last=Thabit Abdullah|publisher=SUNY Press|year=2001|isbn=9780791448076|page=72}}</ref> పర్షియన్ గల్ఫ్ ప్రాంతంలో పడవల నిర్మాణానికి కువైట్ కేంద్రంగా ఉండేది. <ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> పద్దెనిమిదవ, పంతొమ్మిదవ శతాబ్దాల చివరలో, కువైట్లో తయారు చేసిన ఓడలు భారతదేశం, తూర్పు ఆఫ్రికా, [[ఎర్ర సముద్రం]] ఓడరేవుల మధ్య వాణిజ్యాన్ని ఎక్కువగా తీసుకువెళ్ళాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref><ref>{{Cite book|title=ʻAlam-i Nisvāṉ – Volume 2, Issues 1–2|page=18|quote=Kuwait became an important trading port for import and export of goods from India, Africa and Arabia.}}</ref><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> కువైట్ నౌకలు [[హిందూ మహాసముద్రం]] అంతటా ప్రసిద్ధి చెందాయి.<ref name="neildon">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=zXXGAQAAQBAJ&pg=PA93|title=The Postal Agencies in Eastern Arabia and the Gulf|last=Donaldson|first=Neil|publisher=Lulu.com|year=2008|isbn=9781409209423|page=93}}</ref> ప్రాంతీయ భౌగోళిక రాజకీయ అల్లకల్లోలం 18వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో కువైట్లో ఆర్థిక శ్రేయస్సు పెంపొందించడానికి సహాయపడింది.<ref name="jasser">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA68|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|isbn=9781109229349|page=68}}</ref> 18వ శతాబ్దం చివరలో బస్రా అస్థిరత కారణంగా కువైట్ సంపన్నమైంది.<ref name="w">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=iT_8KzTECwMC&pg=PA18|title=Waqai-i manazil-i Rum: Tipu Sultan's mission to Constantinople|last=Hasan|first=Mohibbul|publisher=Aakar Books|year=2007|isbn=9788187879565|page=18|quote=For owing to Basra's misfortunes, Kuwait and Zubarah became rich.}}</ref> ఆ సమయంలో, ఒట్టోమన్ హింస నుండి పారిపోతున్న బస్రా వ్యాపారులకు కువైట్ పాక్షికంగా స్వర్గధామంగా పనిచేసింది.<ref name="halamudhir">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=g5MewSBHkG4C&pg=PA114|title=The Politics of Regional Trade in Iraq, Arabia, and the Gulf, 1745–1900|last=Fattah|first=Hala Mundhir|publisher=SUNY Press|year=1997|isbn=9780791431139|page=114}}</ref> పాల్గ్రేవ్ ప్రకారం, కువైటీలు పర్షియన్ గల్ఫ్లో అత్యుత్తమ [[నావికుడు|నావికులు]]గా ఖ్యాతిని పెంచుకున్నారు. <ref name="neildon" /><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=DRtWm-UkS-oC&pg=PA48|title=Seafaring in the Arabian Gulf and Oman: People of the Dhow|last=Agius|first=Dionisius A.|publisher=Routledge|year=2012|isbn=9781136201820|page=48}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=QjzYdCxumFcC&dq=The+Kuwaitis+developed+a+reputation+as+the+best+sailors+in+the+Persian+Gulf&pg=PA321|title=Encyclopedia of the Ottoman Empire|last=Ágoston|first=Gábor A.|last2=Masters|first2=Bruce Alan|publisher=Infobase|year=2009|isbn=9781438110257|page=321|access-date=5 April 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20240313101854/https://books.google.com/books?id=QjzYdCxumFcC&dq=The+Kuwaitis+developed+a+reputation+as+the+best+sailors+in+the+Persian+Gulf&pg=PA321|archive-date=13 March 2024}}</ref> ముబారక్ అల్-సబా పాలనలో, కువైట్ "గల్ఫ్ యొక్క [[మార్సే (ప్రాన్స్)|మార్సెయిల్లే]]" గా పిలువబడింది, ఎందుకంటే దాని ఆర్థిక శక్తి అనేక రకాల ప్రజలను ఆకర్షించింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> ఇరవయ్యవ శతాబ్దపు మొదటి దశాబ్దాలలో, కువైట్ బాగా స్థిరపడిన ఉన్నతవర్గాన్ని కలిగి ఉందిః వివాహం, భాగస్వామ్య ఆర్థిక ప్రయోజనాల ద్వారా అనుసంధానించబడిన సంపన్న వాణిజ్య కుటుంబాలు.<ref name="elite">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=D8di8GN_hKsC&pg=PA37|title=Oil and Politics in the Gulf: Rulers and Merchants in Kuwait and Qatar|last=Crystal|first=Jill|publisher=Cambridge University Press|year=1995|isbn=9780521466356|edition=Updated|page=37}}</ref> ఆర్థిక ఇబ్బందుల ప్రాబల్యం కారణంగా 1930ల ప్రారంభంలో కొన్ని ప్రముఖ వ్యాపారి కుటుంబాలు కువైట్ను విడిచిపెట్టాయి. 1937లో చమురు కనుగొనబడిన సమయంలో, కువైట్ నివాసులలో ఎక్కువ మంది పేదరికంలో ఉన్నారు. 1946 నుండి 1982 వరకు, కువైట్ చమురు, దాని ఉదార వాతావరణం ద్వారా నడిచే శ్రేయస్సు యొక్క కాలాన్ని అనుభవించింది.<ref name="venezia">{{Cite book|url={{google books|201yBgAAQBAJ|page=7|plainurl=yes}}|title=Acquiring Modernity: Kuwait's Modern Era Between Memory and Forgetting|date=2014|publisher=National Council for Culture, Arts and Letters|isbn=9789990604238|editor-last=Al Sager|editor-first=Noura|page=7}}</ref><ref name="farid">{{Cite web|last=Farid, Alia|author-link=Alia Farid|date=2014|title=Acquiring Modernity: Kuwait at the 14th International Architecture Exhibition|url=http://aliafarid.net/Art-Papers|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150221184242/http://aliafarid.net/Art-Papers|archive-date=21 February 2015|website=aliafarid.net}}</ref> ప్రజాదరణ పొందిన చర్చలో, 1946 - 1982 మధ్య సంవత్సరాలను "స్వర్ణ యుగం" గా సూచిస్తారు.<ref name="venezia" /><ref name="farid" /><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> 1950లో, కువైటీలు ఆధునిక జీవన ప్రమాణాలను ఆస్వాదించడానికి వీలుగా ఒక ప్రధాన ప్రజా పనుల కార్యక్రమం ప్రారంభమైంది. 1952 నాటికి, దేశం పర్షియన్ గల్ఫ్ ప్రాంతంలో అతిపెద్ద చమురు ఎగుమతిదారుగా మారింది. తరువాతి సంవత్సరంలో, దేశం యొక్క వార్షిక చమురు ఆదాయం $169 మిలియన్లకు పెరిగింది. ఈ భారీ వృద్ధి చాలా మంది విదేశీ కార్మికులను, ముఖ్యంగా జోర్డాన్, ఈజిప్ట్, భారతదేశం నుండి ఆకర్షించింది. 1952లో రాష్ట్రం ఆమోదించిన కొత్త మాస్టర్ ప్లాన్ అభివృద్ధికి ఆర్థిక సహాయం చేసింది. జూన్ 1961లో, బ్రిటిష్ రక్షిత ప్రాంతం ముగియడంతో కువైట్ స్వతంత్రం పొందింది. షేక్ అబ్దుల్లా అల్-సలీమ్ అల్-సబా ఎమిర్ అయ్యాడు. కొత్తగా రూపొందించిన రాజ్యాంగ నిబంధనల ప్రకారం, కువైట్ తన మొదటి పార్లమెంటరీ ఎన్నికలను 1963లో నిర్వహించింది. రాజ్యాంగం, పార్లమెంటులను ఏర్పాటు చేసిన మొదటి పర్షియన్ గల్ఫ్ దేశం కువైట్. [[దస్త్రం:Kuwait_harbour_1961.jpg|ఎడమ|thumb|1961లో కువైట్ నౌకాశ్రయం]] 1960లు, 1970లలో, కువైట్ ఈ ప్రాంతంలో అత్యంత అభివృద్ధి చెందిన దేశంగా ఉండేది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref><ref name="index">{{Cite web|date=March 2013|title=Cultural developments in Kuwait|url=http://gulfartguide.com/essay/cultural-developments-in-kuwait/|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129021858/http://gulfartguide.com/essay/cultural-developments-in-kuwait/|archive-date=29 November 2014|access-date=16 November 2014}}</ref> చమురు ఎగుమతుల నుండి వచ్చే ఆదాయాలను వైవిధ్యపరచడంలో మధ్యప్రాచ్యంలో కువైట్ మార్గదర్శకత్వం వహించింది. కువైట్ ఇన్వెస్ట్మెంట్ అథారిటీ ప్రపంచంలోని మొట్టమొదటి సార్వభౌమ సంపద నిధి. 1970ల నుండి, [[మానవాభివృద్ధి సూచిక|మానవ అభివృద్ధి సూచిక]] అన్ని అరబ్ దేశాలలో కువైట్ అత్యధిక స్కోరు సాధించింది.<ref name="index" /> కువైట్ విశ్వవిద్యాలయం 1966లో స్థాపించబడింది.<ref name="index" /> కువైట్ [[కువైట్|నాటక పరిశ్రమ]] అరబ్ ప్రపంచం అంతటా ప్రసిద్ధి చెందింది. <ref name="venezia" /><ref name="index" /> 1960లు, 1970లలో కువైట్ ప్రెస్ ప్రపంచంలోనే అత్యంత స్వేచ్ఛాయుతమైన వాటిలో ఒకటిగా అభివర్ణించబడింది. అరబ్ ప్రాంతంలో సాహిత్య పునరుజ్జీవనానికి కువైట్ మార్గదర్శకం.<ref name="pioneer">{{Cite web|title=Kuwait Literary Scene A Little Complex|url=http://www.arabtimesonline.com/NewsDetails/tabid/96/smid/414/ArticleID/191792/reftab/36/t/Kuwait-literary-scene-a-little-complex/Default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129040817/http://www.arabtimesonline.com/NewsDetails/tabid/96/smid/414/ArticleID/191792/reftab/36/t/Kuwait-literary-scene-a-little-complex/Default.aspx|archive-date=29 November 2014|quote=A magazine, Al Arabi, was published in 1958 in Kuwait. It was the most popular magazine in the Arab world. It came out it in all the Arabic countries, and about a quarter million copies were published every month.}}</ref> 1958లో, ''అల్ అరబి'' పత్రిక మొదటిసారిగా ప్రచురించబడింది, ఈ పత్రిక అరబ్ ప్రపంచంలో అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన పత్రికగా మారింది.<ref name="pioneer" /> అరబ్ ప్రపంచంలో ఇతర ప్రాంతాల కంటే కువైట్ కు ఎక్కువ భావ ప్రకటనా స్వేచ్ఛ ఉన్నందున చాలా మంది అరబ్ రచయితలు భావ ప్రకటనా స్వాతంత్ర్యం కోసం కువైట్ కు వెళ్లారు.<ref name="newsmedia">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=t4DFAgAAQBAJ&pg=PA24|title=News Media in the Arab World: A Study of 10 Arab and Muslim Countries|last=Gunter|first=Barrie|last2=Dickinson|first2=Roger|date=6 June 2013|publisher=Bloomsbury Publishing USA|isbn=9781441102393|page=24}}</ref><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> మధ్యప్రాచ్యంలోని అన్ని ప్రాంతాల నుండి వచ్చిన రచయితలు, పాత్రికేయులకు కువైట్ ఒక స్వర్గధామంగా ఉండేది, ఇరాకీ కవి అహ్మద్ మతర్ 1970లలో కువైట్ యొక్క మరింత ఉదార వాతావరణంలో ఆశ్రయం పొందడానికి ఇరాక్ను విడిచిపెట్టాడు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> కువైట్ సమాజం 1960లు, 1970 లలో ఉదారవాద, పాశ్చాత్య వైఖరిని స్వీకరించింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> చాలా మంది కువైట్ మహిళలు 1960లు, 1970 లలో హిజాబ్ ధరించలేదు.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> కువైట్ విశ్వవిద్యాలయంలో, హిజాబ్ కంటే మినీ-స్కర్టులు ఎక్కువగా ఉండేవి.<ref>{{Cite book|title=ʻAlam-i Nisvāṉ – Volume 2, Issues 1–2|page=18|quote=Kuwait became an important trading port for import and export of goods from India, Africa and Arabia.}}</ref> 1980ల ప్రారంభంలో, సౌక్ అల్-మనాఖ్ స్టాక్ మార్కెట్ పతనం, చమురు ధర తగ్గిన తరువాత కువైట్ పెద్ద ఆర్థిక సంక్షోభాన్ని ఎదుర్కొంది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> కువైట్ జాతీయ అసెంబ్లీ భవనం, ఇస్లామిక్ నిర్మాణ అంశాలలో జోర్న్ ఉట్జోన్ రచనల ద్వారా రూపొందించబడిన పార్లమెంటు భవనం, 1982లో అతని కుమారుడు జాన్ ఉట్జోనా ఆదేశాల మేరకు పూర్తయింది. ఇరాన్-ఇరాక్ యుద్ధ సమయంలో కువైట్ ఇరాక్కు మద్దతు ఇచ్చింది. 1980లలో, కువైట్లో అనేక ఉగ్రవాద దాడులు జరిగాయి, వీటిలో 1983 కువైట్ బాంబు దాడులు, అనేక కువైట్ ఎయిర్వేస్ విమానాలను హైజాక్ చేయడం, 1985లో ఎమిర్ జాబర్ను హత్య చేయడానికి ప్రయత్నించడం వంటివి ఉన్నాయి.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> 1960లు, 1970లలో కువైట్ విజ్ఞాన శాస్త్రం, సాంకేతిక విజ్ఞానానికి ప్రముఖ ప్రాంతీయ కేంద్రంగా ఉండేది, 1980ల ప్రారంభం వరకు, ఉగ్రవాద దాడుల కారణంగా శాస్త్రీయ పరిశోధన రంగం గణనీయంగా దెబ్బతింది. [[దస్త్రం:BrennendeOelquellenKuwait1991.jpg|thumb|1990లో కువైట్లో చమురు మంటలు, కువైట్ నుండి తిరోగమిస్తున్న ఇరాకీ సైనిక దళాల కాలిపోయిన భూమి విధానం ఫలితంగా సంభవించాయి.]] కువైట్ ప్రభుత్వం 1980 లలో ఇస్లాం మతాన్ని గట్టిగా సమర్ధించింది.<ref name="fpif">{{Cite web|date=November 2001|title=Frankenstein's Lament in Kuwait|url=http://fpif.org/frankensteins_lament_in_kuwait/}}</ref> ఆ సమయంలో, అల్ సబా కొనసాగింపుకు అత్యంత తీవ్రమైన ముప్పు స్వదేశీ లౌకిక ప్రజాస్వామ్యవాదుల నుండి వచ్చింది.<ref name="fpif" /> లౌకిక కువైట్ ప్రతిపక్షాలు 1976లో పార్లమెంటును సస్పెండ్ చేయడాన్ని నిరసించాయి.<ref name="fpif" /> కువైట్ రాచరికానికి విధేయతతో కూడిన క్రమానుగత క్రమం యొక్క ధర్మాలను బోధించే ఇస్లామిస్టుల పట్ల అల్ సబా ఆకర్షితుడయ్యాడు.<ref name="fpif" /> 1981లో కువైట్ ప్రభుత్వం ఇస్లామిస్టులకు అనుకూలంగా ఎన్నికల జిల్లాలను నిర్బంధించింది.<ref name="fpif" /> ఇస్లామిస్టులు ప్రభుత్వ ప్రధాన మిత్రులు, అందువల్ల ఇస్లామిస్టులు ప్రభుత్వం మంత్రిత్వ శాఖలు వంటి ప్రభుత్వ సంస్థలను వలసరాజ్యం చేయగలిగారు.<ref name="fpif" /> 1980ల మధ్య నాటికి, కువైట్ను [[ఏకచ్ఛత్రాధిపత్యం|నిరంకుశత్వం]] అభివర్ణించారు.<ref name="fpif" /> 1986లో ఎమిర్ జాబెర్ పార్లమెంటును సస్పెండ్ చేశారు. ఇరాన్-ఇరాక్ యుద్ధం ముగిసిన తరువాత, కువైట్ తన 65 బిలియన్ డాలర్ల రుణాన్ని క్షమించమని ఇరాక్ చేసిన అభ్యర్థనను తిరస్కరించింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> కువైట్ తన చమురు ఉత్పత్తిని 40 శాతం పెంచిన తరువాత రెండు దేశాల మధ్య ఆర్థిక శత్రుత్వం ఏర్పడింది.<ref name="autogenerated6">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=DejCbO1mvCYC&q=Kuwait+slant+drilling&pg=PA156|title=The Colonial Present: Afghanistan …|last=Derek Gregory|publisher=Wiley|year=2004|isbn=978-1-57718-090-6|access-date=28 June 2010}}</ref> ఇరాక్-కువైట్ సరిహద్దు సమీపంలో ఉన్న ఒక క్షేత్రం నుండి రుమైలా క్షేత్రాన్ని త్రవ్వడం ద్వారా కువైట్ తన చమురును దొంగిలిస్తోందని ఇరాక్ ఒపెక్ ఫిర్యాదు చేసిన తరువాత జూలై 1990లో రెండు దేశాల మధ్య ఉద్రిక్తతలు మరింత పెరిగాయి.<ref name="autogenerated6" /> 1990 ఆగస్టులో ఇరాక్ దళాలు కువైట్ పై దాడి చేసి స్వాధీనం చేసుకున్నాయి. వరుస దౌత్య చర్చలు విఫలమైన తరువాత, కువైట్ నుండి ఇరాకీ దళాలను తొలగించడానికి [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు|యునైటెడ్ స్టేట్స్]] ఒక సంకీర్ణానికి నాయకత్వం వహించింది, దీనిని గల్ఫ్ యుద్ధం అని పిలుస్తారు. 1991 ఫిబ్రవరి 26న, సంకీర్ణం ఇరాకీ దళాలను తరిమికొట్టడంలో విజయం సాధించింది. వారు వెనక్కి తగ్గినప్పుడు, ఇరాకీ దళాలు చమురు బావులకు నిప్పు పెట్టడం ద్వారా కాలిపోయిన భూమి విధానాన్ని అమలు చేశాయి.<ref name="autogenerated10">{{Cite web|title=Iraq and Kuwait: 1972, 1990, 1991, 1997|url=https://earthshots.usgs.gov/Iraq/Iraqtext|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120429014811/http://earthshots.usgs.gov/Iraq/Iraqtext|archive-date=29 April 2012|access-date=14 January 2013|publisher=Earthshots: Satellite Images of Environmental Change}}</ref> ఇరాక్ ఆక్రమణ సమయంలో, 1,000 మందికి పైగా కువైట్ పౌరులు చంపబడ్డారు.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> అదనంగా, ఇరాక్ ఆక్రమణ సమయంలో 600 మందికి పైగా కువైటీలు తప్పిపోయారు, ఇరాక్లోని సామూహిక సమాధులలో సుమారు 375 అవశేషాలు కనుగొనబడ్డాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> 2003 మార్చిలో, అమెరికా నేతృత్వంలోని ఇరాక్ దండయాత్రకు కువైట్ ఆధారమైంది. జనవరి 2006లో ఎమిర్ జాబెర్ మరణించిన తరువాత, సాద్ అల్-సబా అతని తరువాత అధికారంలోకి వచ్చాడు, కాని తొమ్మిది రోజుల తరువాత అతని అనారోగ్యం కారణంగా కువైట్ పార్లమెంటు అతనిని తొలగించింది. సబా అల్-సబా ఎమిర్గా ప్రమాణ స్వీకారం చేశారు. == భౌగోళికం == [[దస్త్రం:Playa_Dasman,_ciudad_de_Kuwait,_Kuwait,_2024-08-12,_DD_08.jpg|thumb|ప్లాయా డాస్మన్]] కువైట్ నగరం సహజసిద్ధమైన లోతైన నీటి నౌకాశ్రయమైన కువైట్ బేపై ఉంది. కువైట్ జనాభాలో తొంభై శాతం మంది కువైట్ బే తీరప్రాంతంలోనే నివసిస్తున్నారు. ఈ దేశం సాధారణంగా పల్లపు ప్రాంతంలో ఉంటుంది, దీనిలో అత్యంత ఎత్తైన ప్రదేశం సముద్ర మట్టానికి 306 మీటర్లు (1,004 అడుగులు) ఎత్తులో ఉంది.<ref name="cia">{{Cite web|date=10 April 2015|title=Kuwait|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kuwait/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210110072824/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kuwait/|archive-date=10 January 2021|access-date=24 January 2021|website=[[The World Factbook]]|publisher=[[Central Intelligence Agency]]}}</ref> ఇందులో తొమ్మిది ద్వీపాలు ఉన్నాయి, ఫైలాకా ద్వీపం మినహా మిగిలినవన్నీ జనావాసాలు లేనివి. 860 చదరపు కిలోమీటర్ల (330 చదరపు మైళ్లు) విస్తీర్ణంతో, బుబియాన్ కువైట్‌లోని అతిపెద్ద ద్వీపం. ఇది 2,380 మీటర్ల పొడవు (7,808 అడుగులు) గల వంతెన ద్వారా దేశంలోని మిగిలిన ప్రాంతాలకు అనుసంధానించబడి ఉంది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref>భూభాగం సాగుకు యోగ్యమైనదిగా పరిగణించబడుతుంది<ref name="cia" />. దాని 499 కిలోమీటర్ల పొడవైన (310 మైళ్లు) తీరప్రాంతం వెంబడి అక్కడక్కడా వృక్షసంపద కనిపిస్తుంది.<ref name="cia" /> కువైట్ యొక్క బుర్గాన్ క్షేత్రం మొత్తం సామర్థ్యం సుమారు 70 బిలియన్ బ్యారెల్స్ (1 m) నిరూపిత నిల్వలను కలిగి ఉంది. 1991 కువైట్ చమురు మంటల సమయంలో, 500 కంటే ఎక్కువ చమురు సరస్సులు సృష్టించబడ్డాయి, ఇవి మొత్తం ఉపరితల వైశాల్యం {{Convert|35.7|km2|mi2|abbr=on}} చదరపు కిలోమీటర్లు మై2). చమురు, మసి పేరుకుపోవడం వల్ల ఏర్పడిన మట్టి కాలుష్యం కువైట్ యొక్క తూర్పు, ఆగ్నేయ ప్రాంతాలను నివాసయోగ్యంగా మార్చింది. ఇసుక, చమురు అవశేషాలు కువైట్ ఎడారిలోని పెద్ద భాగాలను పాక్షిక తారు ఉపరితలాలకు తగ్గించాయి.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> గల్ఫ్ యుద్ధం సమయంలో చమురు చిందటం కువైట్ సముద్ర వనరులను కూడా తీవ్రంగా ప్రభావితం చేసింది. == వాతావరణం == [[దస్త్రం:Kuwait_City,_Kuwait.JPG|thumb|కువైట్ నగరం యొక్క వైమానిక దృశ్యం]] కువైట్ నగరంలో వేడి ఎడారి వాతావరణం (కొప్పెన్ ''BWh'') ఉంది, చాలా వేడిగా, చాలా సుదీర్ఘమైన వేసవి, తేలికపాటి, చిన్న శీతాకాలాలు ఉంటాయి. ఇది భూమిపై వేసవిలో అత్యంత వేడిగా ఉండే నగరాల్లో ఒకటి .{{Convert|50|°C}} సగటు వేసవి అధిక ఉష్ణోగ్రతలు సంవత్సరంలో మూడు నెలలు 45°సి (113°ఎఫ్) కంటే ఎక్కువగా ఉంటాయి. వేడిగాలుల సమయంలో పగటి ఉష్ణోగ్రతలు క్రమం తప్పకుండా 50°సి (122°ఎఫ్) ను మించిపోతాయి, రాత్రిపూట కనిష్టాలు తరచుగా {{Convert|30|°C}} (86°ఎఫ్) పైన ఉంటాయి. శీతాకాలంలో, రాత్రిపూట ఉష్ణోగ్రతలు తరచుగా 8 °సి (46 °ఎఫ్) కంటే తక్కువగా పడిపోతాయి. ఆఫ్రికా, సౌదీ అరేబియాలోని వేడి ఎడారి వాతావరణాలతో పోల్చితే దాని తీర స్థానం భూమధ్యరేఖకు సాపేక్ష దూరాన్ని పరిగణనలోకి తీసుకుంటే, నగరంలో వేడి చాలా తీవ్రంగా ఉంటుంది-దాదాపు ప్రతి దిశలో వేడి ఎడారి చుట్టూ ఉంటుంది. వేసవిలో కొన్నిసార్లు షమల్ గాలి కారణంగా ఇసుక తుఫానులు సంభవిస్తాయి. ఇసుక తుఫానులు సంవత్సరంలో ఏ సమయంలోనైనా సంభవించవచ్చు, కానీ ఎక్కువగా వేసవిలో, శరదృతువు సమయంలో తక్కువ తరచుగా సంభవిస్తాయి. == ఆర్థిక వ్యవస్థ == [[దస్త్రం:Kuwait_City_Souq_Sharq_Marina_09.jpg|thumb|సౌక్ షార్క్ మెరీనా]] కువైట్ పెట్రోలియం ఆధారిత ఆర్థిక వ్యవస్థను కలిగి ఉంది, పెట్రోలియం, ఎరువులు ప్రధాన ఎగుమతి ఉత్పత్తులు. జూన్ నాటికి, వైజ్ ప్రకారం, కువైట్ దినార్ ప్రపంచంలో అత్యధిక విలువ కలిగిన కరెన్సీ యూనిట్.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> పెట్రోలియం జిడిపిలో 43%, ఎగుమతి ఆదాయంలో 70% వాటాను కలిగి ఉంది.<ref name="newes">{{Cite web|title=Foreign Trade in Figures|url=https://santandertrade.com/en/portal/analyse-markets/kuwait/foreign-trade-figures|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224416/https://santandertrade.com/en/portal/analyse-markets/kuwait/foreign-trade-figures|archive-date=26 November 2022|access-date=14 May 2021}}</ref> === రవాణా === [[దస్త్రం:Kuwait_Airways,_9K-AOE,_Boeing_777-369_ER_(49570672987).jpg|thumb|కువైట్ అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయంలో కువైట్ ఎయిర్వేస్ బోయింగ్ 777-300 ER]] [[దస్త్రం:Kuwait_highway.jpg|ఎడమ|thumb|కువైట్ నగరంలో ఒక రహదారి]] కువైట్లో రెండు విమానాశ్రయాలు ఉన్నాయి. కువైట్ అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయం అంతర్జాతీయ విమాన ప్రయాణానికి ప్రధాన కేంద్రంగా పనిచేస్తుంది. ప్రభుత్వ యాజమాన్యంలోని కువైట్ ఎయిర్వేస్ దేశంలోనే అతిపెద్ద విమానయాన సంస్థ. విమానాశ్రయ సముదాయంలో కొంత భాగాన్ని అల్ ముబారక్ వైమానిక స్థావరంగా నియమించారు, ఇందులో కువైట్ వైమానిక దళం ప్రధాన కార్యాలయంతో పాటు కువైట్ వైమానిక దళ మ్యూజియం కూడా ఉన్నాయి. 2004లో, కువైట్ యొక్క మొదటి ప్రైవేట్ విమానయాన సంస్థ జజీరా ఎయిర్వేస్ ప్రారంభించబడింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> 2005లో, రెండవ ప్రైవేట్ విమానయాన సంస్థ, వటనియా ఎయిర్వేస్ స్థాపించబడింది. == సంస్కృతి == [[దస్త్రం:Plaza_Sief,_ciudad_de_Kuwait,_Kuwait,_2024-08-12,_DD_45.jpg|thumb|ప్లాజా సీఫ్]] [[దస్త్రం:Kuwait_City_Grand_Mosque_Exterior_South_Facade_6.jpg|thumb|కువైట్ యొక్క గ్రాండ్ మసీదు]] === మ్యూజియం & సాంస్కృతిక కేంద్రం === [[దస్త్రం:ASCC_Cultural_Centre_Kw.webp|thumb|షేక్ అబ్దుల్లా అల్-సేలం సాంస్కృతిక కేంద్రం]] కువైట్ నేషనల్ మ్యూజియం, మ్యూజియం ఆఫ్ మోడరన్ ఆర్ట్, మారిటైమ్ మ్యూజియం, అల్ షహీద్ పార్క్ మ్యూజియంలు, అల్ సబా కలెక్షన్, సాదు హౌస్, అల్ సలాం ప్యాలెస్, షేక్ జాబెర్ అల్-అహ్మద్ కల్చరల్ సెంటర్ కువైట్ నగరంలో అత్యంత ప్రసిద్ధ మ్యూజియంలు, సాంస్కృతిక కేంద్రాలుగా పరిగణించబడుతున్నాయి. === థియేటర్ === కువైట్ తన స్వదేశంలో పెరిగిన నాటక సంప్రదాయానికి ప్రసిద్ధి చెందింది. .<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> గల్ఫ్ ప్రాంతంలో నాటక సంప్రదాయంతో ఉన్న ఏకైక అరబ్ దేశం కువైట్.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> కువైట్లో అరబిక్ నాటక ఉద్యమం దేశం యొక్క అరబిక్ సాంస్కృతిక జీవితంలో ప్రధాన భాగంగా ఉంది.<ref name="theat" /> కువైట్లో నాటకీయ కార్యకలాపాలు 1920లలో మొదటి మాట్లాడే నాటకాలు విడుదలైనప్పుడు ప్రారంభమయ్యాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> నాటక కార్యకలాపాలు నేటికీ ప్రజాదరణ పొందుతున్నాయి. <ref name="theat">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=TG2mP5KTDn8C&pg=PA147|title=The World of Theatre: An Account of the Theatre Seasons 1996–97, 1997–98 and 1998–99|last=Herbert|first=Ian|last2=Leclercq|first2=Nicole|last3=Institute|first3=International Theatre|publisher=Taylor & Francis|year=2000|isbn=9780415238663|page=147}}</ref> === ఒపేరాలు === కువైట్ సోప్ ఒపేరాలు అరబ్ ప్రపంచంలో అత్యధికంగా వీక్షించే సోప్ ఒపెరాల్లో ఒకటి.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> చాలా వరకు గల్ఫ్ సోప్ ఒపేరాలు కువైట్లో ఉన్నాయి. సాధారణంగా కువైట్ మాండలికం ప్రదర్శించినప్పటికీ, అవి అరబిక్ మాట్లాడే దేశాలలో ఎక్కువ భాగం ప్రసారం చేయబడి బాగా ప్రాచుర్యం పొందాయి.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> === క్రీడలు === ఈ నగరం అల్ కువైట్ SC నిలయం, ఇది సాంప్రదాయకంగా కువైట్ జాతీయ బాస్కెట్బాల్ జట్టు కీలక ఆటగాళ్లను అందించింది. 2020 ఫిబ్రవరి 13 నుండి 15 వరకు ఇది కువైట్ యొక్క మొదటి ఆక్వాబైక్ వరల్డ్ ఛాంపియన్షిప్ గ్రాండ్ ప్రిక్స్ను నిర్వహించింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> == ప్రముఖ వ్యక్తులు == * అబ్దుల్ హుస్సేన్ అబ్దుల్ రెధా (1939-2017), కువైట్ నటుడు * [[రానియా అల్ అబ్దుల్లా]] (1970లో రానియా అల్ యాసిన్ కువైట్ రాణిగా జన్మించింది) జోర్డాన్ రాణి భార్య * యాసర్ అల్-మస్రీ (1970-2018), కువైట్లో జన్మించిన జోర్డాన్ నటుడు * మిషరీ రషీద్ అలాఫసీ (జననం 1976), ఇమామ్, బోధకుడు, నషీద్ గాయకుడు * అడ్లిన్ కాస్టెలినో (జననం 1998), మిస్ యూనివర్స్ 2020 పోటీలో భారతదేశానికి ప్రాతినిధ్యం వహించారు * డయానా కరాజోన్ (జననం 1983) కువైట్లో జన్మించిన జోర్డాన్ గాయని * సలీమ్ హద్దాద్ (జననం 1983) కువైట్ రచయిత, సహాయక కార్మికుడు * ఒమర్ జారున్ (జననం 1983) మాజీ ఫుట్బాల్ క్రీడాకారుడు, ప్రస్తుతం అట్లాంటా యునైటెడ్ 2 సహాయ శిక్షకుడు * అబ్దుల్ ఫత్తాహ్ ఒవైనాట్ (జననం 1972) కువైట్లో జన్మించిన పాలస్తీనా గాయకుడు,పాటల రచయిత == మూలాలు == {{Reflist|30em}} == బాహ్య లింకులు == {{Authority control}} [[వర్గం:All articles with unsourced statements]] [[వర్గం:Coordinates on Wikidata]] [[వర్గం:సమీక్షించని అనువాదాలున్న పేజీలు]] 9mrxvcaok1bdkl2fhtac13em49iogah 4808188 4808187 2026-04-23T05:29:03Z CommonsDelinker 608 Liberation_Tower._Kuwait.jpgను తీసేసాను. బొమ్మను తొలగించింది:[[c:User:Krd]]. కారణం: ([[:c:Commons:Deletion requests/File:Liberation Tower. Kuwait.jpg|]]). 4808188 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = కువైట్ నగరం | other_name = మదీనత్ అల్ కువాయిత్ | native_name = {{lang|ar|مدينة الكويت}} | nickname = {{lang|ar|الديرة}} ''అద్-దిరా'' | settlement_type = రాజధాని నగరం | motto = | image_skyline = {{multiple image | border = infobox | total_width = 300 | perrow = 1/3/2 | image1 = Kuwait_City_Skyline_1.jpg | alt1 = Skyline of Kuwait City | caption1 = [[List of tallest buildings in Kuwait|Skyline of Kuwait City]] | image2 = | alt2 = అల్ హమ్రా టవర్ | caption2 = అల్ హమ్రా టవర్ | image3 = Kuwait_Towers_RB.jpg | alt3 = కువైట్ టవర్స్ | caption3 = కువైట్ టవర్స్ | image4 = | alt4 = లిబరేషన్ టవర్ | caption4 = లిబరేషన్ టవర్ |image5 = Seifpalace.jpg | alt5 = సైఫ్ ప్యాలెస్ | caption5 = సైఫ్ ప్యాలెస్ | image6 = Kuwait City Souq Sharq 07.jpg | alt6 = సౌక్ షార్క్ | caption6 = సౌక్ షార్క్ }} | imagesize = 270 | image_caption = | image_flag = Flag_of_Kuwait_City.svg | flag_size = 150px | image_seal = Emblem_of_Kuwait_City.svg | image_shield = | image_map = | map_caption = | pushpin_map = | pushpin_label_position = | pushpin_map_caption = | pushpin_mapsize = | pushpin_relief = yes | subdivision_type = దేశం | subdivision_name = {{flag|Kuwait}} | subdivision_type1 = గవర్నరేట్ | subdivision_name1 = రాజధాని | subdivision_type2 = | subdivision_name2 = | subdivision_type3 = | subdivision_name3 = | subdivision_type4 = | subdivision_name4 = | government_footnotes = | government_type = | leader_title = | leader_name = | leader_title1 = <!-- for places with, say, both a mayor and a city manager --> | leader_name1 = | established_title = Established | established_date = 1752 | established_title2 = <!-- Incorporated (town) --> | established_date2 = | established_title3 = <!-- Incorporated (city) --> | established_date3 = | unit_pref = <!--Enter: Imperial, if Imperial (metric) is desired--> | area_footnotes = | area_total_km2 = 860<!-- ALL fields dealing with a measurements are subject to automatic unit conversion--> | area_land_km2 = <!--See table @ Template:Infobox Settlement for details on automatic unit conversion--> | area_water_km2 = | area_water_percent = | area_urban_km2 = | area_metro_km2 = | population_as_of = 2025 | population_metro = 5,098,640{{cn|date=November 2025|reason=The source previously cited here (https://stat.paci.gov.kw/) no longer exists, or has been moved.}} | population_footnotes = | population_note = | population_total = | population_density_metro_km2 = 3500 | population_urban = | population_density_urban_km2 = | timezone1 = [[UTC+3#Arabia Standard Time|AST]]<!--aka Moscow Time--> | utc_offset = +03:00 | timezone_DST = | utc_offset_DST = | coordinates = {{Coord|29|22|11|N|47|58|42|E|region:KW-KU_type:city(3,000,000)|display=inline,title}} | elevation_footnotes = | elevation_m = | elevation_ft = | postal_code_type = <!-- Enter ZIP Code, Postcode, Post code, Postal code... --> | postal_code = | area_code = | website = | footnotes = }} '''కువైట్ నగరం''' (అరబిక్ః مينة الكويت, రోమనీకరణంః Madinat al-Kuwaytʼ) [[కువైట్]] రాజధాని. ఇది ఆ దేశంలోని అతిపెద్ద నగరం. పెర్షియన్ గల్ఫ్ లో కువైట్ బే యొక్క దక్షిణ ఒడ్డున దేశం నడిబొడ్డున ఇది నెలకొని ఉంది. ఇది ఎమిరేట్ రాజకీయ, సాంస్కృతిక, ఆర్థిక కేంద్రం, ఇందులో కువైట్ యొక్క సీఫ్ ప్యాలెస్, ప్రభుత్వ కార్యాలయాలు, చాలా కువైట్ కార్పొరేషన్లు, బ్యాంకుల ప్రధాన కార్యాలయాలు ఉన్నాయి. 2018 నాటికి, మెట్రోపాలిటన్ ప్రాంతంలో సుమారు మూడు మిలియన్ల మంది నివాసితులు (దేశంలో 70% కంటే ఎక్కువ మంది) ఉన్నారు.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> ఈ నగరానికి పరిపాలనా హోదా లేదు. దేశంలోని మొత్తం ఆరు గవర్నరేట్లు పట్టణ సముదాయపు భాగాలుగా ఉన్నాయి, ఇవి అనేక ప్రాంతాలుగా ఉపవిభజన చేయబడ్డాయి. కువైట్ నగరం యొక్క వాణిజ్య, రవాణా అవసరాలను కువైట్ అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయం, మినా అల్-షువైక్ (షువైక్ నౌకాశ్రయం), మినా అల్ అహ్మది (అహ్మది నౌకాశ్రయం) తీరుస్తున్నాయి. == చరిత్ర == [[దస్త్రం:Kuwait1944.jpg|thumb|షేక్ అహ్మద్ అల్-జాబెర్ అల్-సబా కోసం 1944 లో సీఫ్ ప్యాలెస్ వేడుకఅహ్మద్ అల్-జబెర్ అల్-సబా]] 1700 ల ప్రారంభం నుండి మధ్యకాలం వరకు, కువైట్ నగరం ఒక చిన్న మత్స్యకార గ్రామం. 1700ల మధ్యలో ఏదో ఒక సమయంలో, బానీ ఉతబ్బులు కువైట్లో స్థిరపడ్డారు.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> ఉతబ్స్ రాక సమయంలో, కువైట్లో కొంతమంది మత్స్యకారులు నివసించేవారు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> పద్దెనిమిదవ శతాబ్దంలో, భారతదేశం, [[మస్కట్]], [[బాగ్దాద్]], పర్షియా, [[అరేబియా ద్వీపకల్పం|అరేబియా]] దేశాలా మధ్య వస్తువుల రవాణాకు కువైట్ క్రమంగా ప్రధాన వాణిజ్య కేంద్రంగా మారింది.<ref name="sail">{{Cite book|url=https://archive.org/details/shadowsonsandthe00bell|title=Shadows on the Sand: The Memoirs of Sir Gawain Bell|last=Bell|first=Sir Gawain|publisher=C. Hurst|year=1983|isbn=9780905838922|page=[https://archive.org/details/shadowsonsandthe00bell/page/222 222]|url-access=registration}}</ref><ref>{{Cite book|title=ʻAlam-i Nisvāṉ – Volume 2, Issues 1–2|page=18|quote=Kuwait became an important trading port for import and export of goods from India, Africa and Arabia.}}</ref> 1700ల చివరి నాటికి, పెర్షియన్ గల్ఫ్ నుండి అలెప్పో వరకు వాణిజ్య మార్గంగా కువైట్ అప్పటికే స్థిరపడింది.<ref name="kw">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA66|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=66|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905214654/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA66|archive-date=5 September 2015}}</ref> 1775-1779 లో బస్రా యొక్క పర్షియన్ ముట్టడి సమయంలో, ఇరాకీ వ్యాపారులు కువైట్లో ఆశ్రయం పొందారు. వారు కువైట్ యొక్క పడవ నిర్మాణం, వాణిజ్య కార్యకలాపాల విస్తరణలో పాక్షికంగా కీలక పాత్ర పోషించారు.<ref name="boom">{{Cite book|url=https://archive.org/details/beyondstormgulf00benn|title=Beyond the Storm: A Gulf Crisis Reader|last=Bennis|first=Phyllis|last2=Moushabeck|first2=Michel|date=31 December 1990|publisher=Olive Branch Press|isbn=9780940793828|pages=[https://archive.org/details/beyondstormgulf00benn/page/42 42]|url-access=registration}}</ref> ఫలితంగా, కువైట్ యొక్క సముద్ర వాణిజ్యం వృద్ధి చెందింది. .<ref name="boom" /> 1775 - 1779 సంవత్సరాల మధ్య, బాగ్దాద్, అలెప్పో, స్మిర్నా, కాన్స్టాంటినోపుల్ నుండి భారత వాణిజ్య మార్గాలు కువైట్‌కు మళ్లించబడ్డాయి.<ref name="kw" /><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> 1792లో [[ఈస్టిండియా కంపెనీ|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] కువైట్‌కు మళ్లించారు.<ref name="eas">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA67|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City|year=2009|isbn=9781109229349|page=67}}</ref> ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ కువైట్, భారతదేశం, ఆఫ్రికా తూర్పు తీరాల మధ్య సముద్ర మార్గాలను సుస్థిరం చేసింది.<ref name="eas" /> 1779లో బస్రా నుండి పర్షియన్ ఉపసంహరణ తరువాత, కువైట్ బస్రా నుండి వాణిజ్యాన్ని ఆకర్షించడం కొనసాగించింది.<ref name="mer">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=t6v2HHoWgbsC&pg=PA72|title=Merchants, Mamluks, and Murder: The Political Economy of Trade in Eighteenth-Century Basra|last=Thabit Abdullah|publisher=SUNY Press|year=2001|isbn=9780791448076|page=72}}</ref> పర్షియన్ గల్ఫ్ ప్రాంతంలో పడవల నిర్మాణానికి కువైట్ కేంద్రంగా ఉండేది. <ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> పద్దెనిమిదవ, పంతొమ్మిదవ శతాబ్దాల చివరలో, కువైట్లో తయారు చేసిన ఓడలు భారతదేశం, తూర్పు ఆఫ్రికా, [[ఎర్ర సముద్రం]] ఓడరేవుల మధ్య వాణిజ్యాన్ని ఎక్కువగా తీసుకువెళ్ళాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref><ref>{{Cite book|title=ʻAlam-i Nisvāṉ – Volume 2, Issues 1–2|page=18|quote=Kuwait became an important trading port for import and export of goods from India, Africa and Arabia.}}</ref><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> కువైట్ నౌకలు [[హిందూ మహాసముద్రం]] అంతటా ప్రసిద్ధి చెందాయి.<ref name="neildon">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=zXXGAQAAQBAJ&pg=PA93|title=The Postal Agencies in Eastern Arabia and the Gulf|last=Donaldson|first=Neil|publisher=Lulu.com|year=2008|isbn=9781409209423|page=93}}</ref> ప్రాంతీయ భౌగోళిక రాజకీయ అల్లకల్లోలం 18వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో కువైట్లో ఆర్థిక శ్రేయస్సు పెంపొందించడానికి సహాయపడింది.<ref name="jasser">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA68|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|isbn=9781109229349|page=68}}</ref> 18వ శతాబ్దం చివరలో బస్రా అస్థిరత కారణంగా కువైట్ సంపన్నమైంది.<ref name="w">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=iT_8KzTECwMC&pg=PA18|title=Waqai-i manazil-i Rum: Tipu Sultan's mission to Constantinople|last=Hasan|first=Mohibbul|publisher=Aakar Books|year=2007|isbn=9788187879565|page=18|quote=For owing to Basra's misfortunes, Kuwait and Zubarah became rich.}}</ref> ఆ సమయంలో, ఒట్టోమన్ హింస నుండి పారిపోతున్న బస్రా వ్యాపారులకు కువైట్ పాక్షికంగా స్వర్గధామంగా పనిచేసింది.<ref name="halamudhir">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=g5MewSBHkG4C&pg=PA114|title=The Politics of Regional Trade in Iraq, Arabia, and the Gulf, 1745–1900|last=Fattah|first=Hala Mundhir|publisher=SUNY Press|year=1997|isbn=9780791431139|page=114}}</ref> పాల్గ్రేవ్ ప్రకారం, కువైటీలు పర్షియన్ గల్ఫ్లో అత్యుత్తమ [[నావికుడు|నావికులు]]గా ఖ్యాతిని పెంచుకున్నారు. <ref name="neildon" /><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=DRtWm-UkS-oC&pg=PA48|title=Seafaring in the Arabian Gulf and Oman: People of the Dhow|last=Agius|first=Dionisius A.|publisher=Routledge|year=2012|isbn=9781136201820|page=48}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=QjzYdCxumFcC&dq=The+Kuwaitis+developed+a+reputation+as+the+best+sailors+in+the+Persian+Gulf&pg=PA321|title=Encyclopedia of the Ottoman Empire|last=Ágoston|first=Gábor A.|last2=Masters|first2=Bruce Alan|publisher=Infobase|year=2009|isbn=9781438110257|page=321|access-date=5 April 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20240313101854/https://books.google.com/books?id=QjzYdCxumFcC&dq=The+Kuwaitis+developed+a+reputation+as+the+best+sailors+in+the+Persian+Gulf&pg=PA321|archive-date=13 March 2024}}</ref> ముబారక్ అల్-సబా పాలనలో, కువైట్ "గల్ఫ్ యొక్క [[మార్సే (ప్రాన్స్)|మార్సెయిల్లే]]" గా పిలువబడింది, ఎందుకంటే దాని ఆర్థిక శక్తి అనేక రకాల ప్రజలను ఆకర్షించింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> ఇరవయ్యవ శతాబ్దపు మొదటి దశాబ్దాలలో, కువైట్ బాగా స్థిరపడిన ఉన్నతవర్గాన్ని కలిగి ఉందిః వివాహం, భాగస్వామ్య ఆర్థిక ప్రయోజనాల ద్వారా అనుసంధానించబడిన సంపన్న వాణిజ్య కుటుంబాలు.<ref name="elite">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=D8di8GN_hKsC&pg=PA37|title=Oil and Politics in the Gulf: Rulers and Merchants in Kuwait and Qatar|last=Crystal|first=Jill|publisher=Cambridge University Press|year=1995|isbn=9780521466356|edition=Updated|page=37}}</ref> ఆర్థిక ఇబ్బందుల ప్రాబల్యం కారణంగా 1930ల ప్రారంభంలో కొన్ని ప్రముఖ వ్యాపారి కుటుంబాలు కువైట్ను విడిచిపెట్టాయి. 1937లో చమురు కనుగొనబడిన సమయంలో, కువైట్ నివాసులలో ఎక్కువ మంది పేదరికంలో ఉన్నారు. 1946 నుండి 1982 వరకు, కువైట్ చమురు, దాని ఉదార వాతావరణం ద్వారా నడిచే శ్రేయస్సు యొక్క కాలాన్ని అనుభవించింది.<ref name="venezia">{{Cite book|url={{google books|201yBgAAQBAJ|page=7|plainurl=yes}}|title=Acquiring Modernity: Kuwait's Modern Era Between Memory and Forgetting|date=2014|publisher=National Council for Culture, Arts and Letters|isbn=9789990604238|editor-last=Al Sager|editor-first=Noura|page=7}}</ref><ref name="farid">{{Cite web|last=Farid, Alia|author-link=Alia Farid|date=2014|title=Acquiring Modernity: Kuwait at the 14th International Architecture Exhibition|url=http://aliafarid.net/Art-Papers|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150221184242/http://aliafarid.net/Art-Papers|archive-date=21 February 2015|website=aliafarid.net}}</ref> ప్రజాదరణ పొందిన చర్చలో, 1946 - 1982 మధ్య సంవత్సరాలను "స్వర్ణ యుగం" గా సూచిస్తారు.<ref name="venezia" /><ref name="farid" /><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> 1950లో, కువైటీలు ఆధునిక జీవన ప్రమాణాలను ఆస్వాదించడానికి వీలుగా ఒక ప్రధాన ప్రజా పనుల కార్యక్రమం ప్రారంభమైంది. 1952 నాటికి, దేశం పర్షియన్ గల్ఫ్ ప్రాంతంలో అతిపెద్ద చమురు ఎగుమతిదారుగా మారింది. తరువాతి సంవత్సరంలో, దేశం యొక్క వార్షిక చమురు ఆదాయం $169 మిలియన్లకు పెరిగింది. ఈ భారీ వృద్ధి చాలా మంది విదేశీ కార్మికులను, ముఖ్యంగా జోర్డాన్, ఈజిప్ట్, భారతదేశం నుండి ఆకర్షించింది. 1952లో రాష్ట్రం ఆమోదించిన కొత్త మాస్టర్ ప్లాన్ అభివృద్ధికి ఆర్థిక సహాయం చేసింది. జూన్ 1961లో, బ్రిటిష్ రక్షిత ప్రాంతం ముగియడంతో కువైట్ స్వతంత్రం పొందింది. షేక్ అబ్దుల్లా అల్-సలీమ్ అల్-సబా ఎమిర్ అయ్యాడు. కొత్తగా రూపొందించిన రాజ్యాంగ నిబంధనల ప్రకారం, కువైట్ తన మొదటి పార్లమెంటరీ ఎన్నికలను 1963లో నిర్వహించింది. రాజ్యాంగం, పార్లమెంటులను ఏర్పాటు చేసిన మొదటి పర్షియన్ గల్ఫ్ దేశం కువైట్. [[దస్త్రం:Kuwait_harbour_1961.jpg|ఎడమ|thumb|1961లో కువైట్ నౌకాశ్రయం]] 1960లు, 1970లలో, కువైట్ ఈ ప్రాంతంలో అత్యంత అభివృద్ధి చెందిన దేశంగా ఉండేది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref><ref name="index">{{Cite web|date=March 2013|title=Cultural developments in Kuwait|url=http://gulfartguide.com/essay/cultural-developments-in-kuwait/|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129021858/http://gulfartguide.com/essay/cultural-developments-in-kuwait/|archive-date=29 November 2014|access-date=16 November 2014}}</ref> చమురు ఎగుమతుల నుండి వచ్చే ఆదాయాలను వైవిధ్యపరచడంలో మధ్యప్రాచ్యంలో కువైట్ మార్గదర్శకత్వం వహించింది. కువైట్ ఇన్వెస్ట్మెంట్ అథారిటీ ప్రపంచంలోని మొట్టమొదటి సార్వభౌమ సంపద నిధి. 1970ల నుండి, [[మానవాభివృద్ధి సూచిక|మానవ అభివృద్ధి సూచిక]] అన్ని అరబ్ దేశాలలో కువైట్ అత్యధిక స్కోరు సాధించింది.<ref name="index" /> కువైట్ విశ్వవిద్యాలయం 1966లో స్థాపించబడింది.<ref name="index" /> కువైట్ [[కువైట్|నాటక పరిశ్రమ]] అరబ్ ప్రపంచం అంతటా ప్రసిద్ధి చెందింది. <ref name="venezia" /><ref name="index" /> 1960లు, 1970లలో కువైట్ ప్రెస్ ప్రపంచంలోనే అత్యంత స్వేచ్ఛాయుతమైన వాటిలో ఒకటిగా అభివర్ణించబడింది. అరబ్ ప్రాంతంలో సాహిత్య పునరుజ్జీవనానికి కువైట్ మార్గదర్శకం.<ref name="pioneer">{{Cite web|title=Kuwait Literary Scene A Little Complex|url=http://www.arabtimesonline.com/NewsDetails/tabid/96/smid/414/ArticleID/191792/reftab/36/t/Kuwait-literary-scene-a-little-complex/Default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129040817/http://www.arabtimesonline.com/NewsDetails/tabid/96/smid/414/ArticleID/191792/reftab/36/t/Kuwait-literary-scene-a-little-complex/Default.aspx|archive-date=29 November 2014|quote=A magazine, Al Arabi, was published in 1958 in Kuwait. It was the most popular magazine in the Arab world. It came out it in all the Arabic countries, and about a quarter million copies were published every month.}}</ref> 1958లో, ''అల్ అరబి'' పత్రిక మొదటిసారిగా ప్రచురించబడింది, ఈ పత్రిక అరబ్ ప్రపంచంలో అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన పత్రికగా మారింది.<ref name="pioneer" /> అరబ్ ప్రపంచంలో ఇతర ప్రాంతాల కంటే కువైట్ కు ఎక్కువ భావ ప్రకటనా స్వేచ్ఛ ఉన్నందున చాలా మంది అరబ్ రచయితలు భావ ప్రకటనా స్వాతంత్ర్యం కోసం కువైట్ కు వెళ్లారు.<ref name="newsmedia">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=t4DFAgAAQBAJ&pg=PA24|title=News Media in the Arab World: A Study of 10 Arab and Muslim Countries|last=Gunter|first=Barrie|last2=Dickinson|first2=Roger|date=6 June 2013|publisher=Bloomsbury Publishing USA|isbn=9781441102393|page=24}}</ref><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> మధ్యప్రాచ్యంలోని అన్ని ప్రాంతాల నుండి వచ్చిన రచయితలు, పాత్రికేయులకు కువైట్ ఒక స్వర్గధామంగా ఉండేది, ఇరాకీ కవి అహ్మద్ మతర్ 1970లలో కువైట్ యొక్క మరింత ఉదార వాతావరణంలో ఆశ్రయం పొందడానికి ఇరాక్ను విడిచిపెట్టాడు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> కువైట్ సమాజం 1960లు, 1970 లలో ఉదారవాద, పాశ్చాత్య వైఖరిని స్వీకరించింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> చాలా మంది కువైట్ మహిళలు 1960లు, 1970 లలో హిజాబ్ ధరించలేదు.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> కువైట్ విశ్వవిద్యాలయంలో, హిజాబ్ కంటే మినీ-స్కర్టులు ఎక్కువగా ఉండేవి.<ref>{{Cite book|title=ʻAlam-i Nisvāṉ – Volume 2, Issues 1–2|page=18|quote=Kuwait became an important trading port for import and export of goods from India, Africa and Arabia.}}</ref> 1980ల ప్రారంభంలో, సౌక్ అల్-మనాఖ్ స్టాక్ మార్కెట్ పతనం, చమురు ధర తగ్గిన తరువాత కువైట్ పెద్ద ఆర్థిక సంక్షోభాన్ని ఎదుర్కొంది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> కువైట్ జాతీయ అసెంబ్లీ భవనం, ఇస్లామిక్ నిర్మాణ అంశాలలో జోర్న్ ఉట్జోన్ రచనల ద్వారా రూపొందించబడిన పార్లమెంటు భవనం, 1982లో అతని కుమారుడు జాన్ ఉట్జోనా ఆదేశాల మేరకు పూర్తయింది. ఇరాన్-ఇరాక్ యుద్ధ సమయంలో కువైట్ ఇరాక్కు మద్దతు ఇచ్చింది. 1980లలో, కువైట్లో అనేక ఉగ్రవాద దాడులు జరిగాయి, వీటిలో 1983 కువైట్ బాంబు దాడులు, అనేక కువైట్ ఎయిర్వేస్ విమానాలను హైజాక్ చేయడం, 1985లో ఎమిర్ జాబర్ను హత్య చేయడానికి ప్రయత్నించడం వంటివి ఉన్నాయి.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> 1960లు, 1970లలో కువైట్ విజ్ఞాన శాస్త్రం, సాంకేతిక విజ్ఞానానికి ప్రముఖ ప్రాంతీయ కేంద్రంగా ఉండేది, 1980ల ప్రారంభం వరకు, ఉగ్రవాద దాడుల కారణంగా శాస్త్రీయ పరిశోధన రంగం గణనీయంగా దెబ్బతింది. [[దస్త్రం:BrennendeOelquellenKuwait1991.jpg|thumb|1990లో కువైట్లో చమురు మంటలు, కువైట్ నుండి తిరోగమిస్తున్న ఇరాకీ సైనిక దళాల కాలిపోయిన భూమి విధానం ఫలితంగా సంభవించాయి.]] కువైట్ ప్రభుత్వం 1980 లలో ఇస్లాం మతాన్ని గట్టిగా సమర్ధించింది.<ref name="fpif">{{Cite web|date=November 2001|title=Frankenstein's Lament in Kuwait|url=http://fpif.org/frankensteins_lament_in_kuwait/}}</ref> ఆ సమయంలో, అల్ సబా కొనసాగింపుకు అత్యంత తీవ్రమైన ముప్పు స్వదేశీ లౌకిక ప్రజాస్వామ్యవాదుల నుండి వచ్చింది.<ref name="fpif" /> లౌకిక కువైట్ ప్రతిపక్షాలు 1976లో పార్లమెంటును సస్పెండ్ చేయడాన్ని నిరసించాయి.<ref name="fpif" /> కువైట్ రాచరికానికి విధేయతతో కూడిన క్రమానుగత క్రమం యొక్క ధర్మాలను బోధించే ఇస్లామిస్టుల పట్ల అల్ సబా ఆకర్షితుడయ్యాడు.<ref name="fpif" /> 1981లో కువైట్ ప్రభుత్వం ఇస్లామిస్టులకు అనుకూలంగా ఎన్నికల జిల్లాలను నిర్బంధించింది.<ref name="fpif" /> ఇస్లామిస్టులు ప్రభుత్వ ప్రధాన మిత్రులు, అందువల్ల ఇస్లామిస్టులు ప్రభుత్వం మంత్రిత్వ శాఖలు వంటి ప్రభుత్వ సంస్థలను వలసరాజ్యం చేయగలిగారు.<ref name="fpif" /> 1980ల మధ్య నాటికి, కువైట్ను [[ఏకచ్ఛత్రాధిపత్యం|నిరంకుశత్వం]] అభివర్ణించారు.<ref name="fpif" /> 1986లో ఎమిర్ జాబెర్ పార్లమెంటును సస్పెండ్ చేశారు. ఇరాన్-ఇరాక్ యుద్ధం ముగిసిన తరువాత, కువైట్ తన 65 బిలియన్ డాలర్ల రుణాన్ని క్షమించమని ఇరాక్ చేసిన అభ్యర్థనను తిరస్కరించింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> కువైట్ తన చమురు ఉత్పత్తిని 40 శాతం పెంచిన తరువాత రెండు దేశాల మధ్య ఆర్థిక శత్రుత్వం ఏర్పడింది.<ref name="autogenerated6">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=DejCbO1mvCYC&q=Kuwait+slant+drilling&pg=PA156|title=The Colonial Present: Afghanistan …|last=Derek Gregory|publisher=Wiley|year=2004|isbn=978-1-57718-090-6|access-date=28 June 2010}}</ref> ఇరాక్-కువైట్ సరిహద్దు సమీపంలో ఉన్న ఒక క్షేత్రం నుండి రుమైలా క్షేత్రాన్ని త్రవ్వడం ద్వారా కువైట్ తన చమురును దొంగిలిస్తోందని ఇరాక్ ఒపెక్ ఫిర్యాదు చేసిన తరువాత జూలై 1990లో రెండు దేశాల మధ్య ఉద్రిక్తతలు మరింత పెరిగాయి.<ref name="autogenerated6" /> 1990 ఆగస్టులో ఇరాక్ దళాలు కువైట్ పై దాడి చేసి స్వాధీనం చేసుకున్నాయి. వరుస దౌత్య చర్చలు విఫలమైన తరువాత, కువైట్ నుండి ఇరాకీ దళాలను తొలగించడానికి [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు|యునైటెడ్ స్టేట్స్]] ఒక సంకీర్ణానికి నాయకత్వం వహించింది, దీనిని గల్ఫ్ యుద్ధం అని పిలుస్తారు. 1991 ఫిబ్రవరి 26న, సంకీర్ణం ఇరాకీ దళాలను తరిమికొట్టడంలో విజయం సాధించింది. వారు వెనక్కి తగ్గినప్పుడు, ఇరాకీ దళాలు చమురు బావులకు నిప్పు పెట్టడం ద్వారా కాలిపోయిన భూమి విధానాన్ని అమలు చేశాయి.<ref name="autogenerated10">{{Cite web|title=Iraq and Kuwait: 1972, 1990, 1991, 1997|url=https://earthshots.usgs.gov/Iraq/Iraqtext|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120429014811/http://earthshots.usgs.gov/Iraq/Iraqtext|archive-date=29 April 2012|access-date=14 January 2013|publisher=Earthshots: Satellite Images of Environmental Change}}</ref> ఇరాక్ ఆక్రమణ సమయంలో, 1,000 మందికి పైగా కువైట్ పౌరులు చంపబడ్డారు.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> అదనంగా, ఇరాక్ ఆక్రమణ సమయంలో 600 మందికి పైగా కువైటీలు తప్పిపోయారు, ఇరాక్లోని సామూహిక సమాధులలో సుమారు 375 అవశేషాలు కనుగొనబడ్డాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> 2003 మార్చిలో, అమెరికా నేతృత్వంలోని ఇరాక్ దండయాత్రకు కువైట్ ఆధారమైంది. జనవరి 2006లో ఎమిర్ జాబెర్ మరణించిన తరువాత, సాద్ అల్-సబా అతని తరువాత అధికారంలోకి వచ్చాడు, కాని తొమ్మిది రోజుల తరువాత అతని అనారోగ్యం కారణంగా కువైట్ పార్లమెంటు అతనిని తొలగించింది. సబా అల్-సబా ఎమిర్గా ప్రమాణ స్వీకారం చేశారు. == భౌగోళికం == [[దస్త్రం:Playa_Dasman,_ciudad_de_Kuwait,_Kuwait,_2024-08-12,_DD_08.jpg|thumb|ప్లాయా డాస్మన్]] కువైట్ నగరం సహజసిద్ధమైన లోతైన నీటి నౌకాశ్రయమైన కువైట్ బేపై ఉంది. కువైట్ జనాభాలో తొంభై శాతం మంది కువైట్ బే తీరప్రాంతంలోనే నివసిస్తున్నారు. ఈ దేశం సాధారణంగా పల్లపు ప్రాంతంలో ఉంటుంది, దీనిలో అత్యంత ఎత్తైన ప్రదేశం సముద్ర మట్టానికి 306 మీటర్లు (1,004 అడుగులు) ఎత్తులో ఉంది.<ref name="cia">{{Cite web|date=10 April 2015|title=Kuwait|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kuwait/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210110072824/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kuwait/|archive-date=10 January 2021|access-date=24 January 2021|website=[[The World Factbook]]|publisher=[[Central Intelligence Agency]]}}</ref> ఇందులో తొమ్మిది ద్వీపాలు ఉన్నాయి, ఫైలాకా ద్వీపం మినహా మిగిలినవన్నీ జనావాసాలు లేనివి. 860 చదరపు కిలోమీటర్ల (330 చదరపు మైళ్లు) విస్తీర్ణంతో, బుబియాన్ కువైట్‌లోని అతిపెద్ద ద్వీపం. ఇది 2,380 మీటర్ల పొడవు (7,808 అడుగులు) గల వంతెన ద్వారా దేశంలోని మిగిలిన ప్రాంతాలకు అనుసంధానించబడి ఉంది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref>భూభాగం సాగుకు యోగ్యమైనదిగా పరిగణించబడుతుంది<ref name="cia" />. దాని 499 కిలోమీటర్ల పొడవైన (310 మైళ్లు) తీరప్రాంతం వెంబడి అక్కడక్కడా వృక్షసంపద కనిపిస్తుంది.<ref name="cia" /> కువైట్ యొక్క బుర్గాన్ క్షేత్రం మొత్తం సామర్థ్యం సుమారు 70 బిలియన్ బ్యారెల్స్ (1 m) నిరూపిత నిల్వలను కలిగి ఉంది. 1991 కువైట్ చమురు మంటల సమయంలో, 500 కంటే ఎక్కువ చమురు సరస్సులు సృష్టించబడ్డాయి, ఇవి మొత్తం ఉపరితల వైశాల్యం {{Convert|35.7|km2|mi2|abbr=on}} చదరపు కిలోమీటర్లు మై2). చమురు, మసి పేరుకుపోవడం వల్ల ఏర్పడిన మట్టి కాలుష్యం కువైట్ యొక్క తూర్పు, ఆగ్నేయ ప్రాంతాలను నివాసయోగ్యంగా మార్చింది. ఇసుక, చమురు అవశేషాలు కువైట్ ఎడారిలోని పెద్ద భాగాలను పాక్షిక తారు ఉపరితలాలకు తగ్గించాయి.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> గల్ఫ్ యుద్ధం సమయంలో చమురు చిందటం కువైట్ సముద్ర వనరులను కూడా తీవ్రంగా ప్రభావితం చేసింది. == వాతావరణం == [[దస్త్రం:Kuwait_City,_Kuwait.JPG|thumb|కువైట్ నగరం యొక్క వైమానిక దృశ్యం]] కువైట్ నగరంలో వేడి ఎడారి వాతావరణం (కొప్పెన్ ''BWh'') ఉంది, చాలా వేడిగా, చాలా సుదీర్ఘమైన వేసవి, తేలికపాటి, చిన్న శీతాకాలాలు ఉంటాయి. ఇది భూమిపై వేసవిలో అత్యంత వేడిగా ఉండే నగరాల్లో ఒకటి .{{Convert|50|°C}} సగటు వేసవి అధిక ఉష్ణోగ్రతలు సంవత్సరంలో మూడు నెలలు 45°సి (113°ఎఫ్) కంటే ఎక్కువగా ఉంటాయి. వేడిగాలుల సమయంలో పగటి ఉష్ణోగ్రతలు క్రమం తప్పకుండా 50°సి (122°ఎఫ్) ను మించిపోతాయి, రాత్రిపూట కనిష్టాలు తరచుగా {{Convert|30|°C}} (86°ఎఫ్) పైన ఉంటాయి. శీతాకాలంలో, రాత్రిపూట ఉష్ణోగ్రతలు తరచుగా 8 °సి (46 °ఎఫ్) కంటే తక్కువగా పడిపోతాయి. ఆఫ్రికా, సౌదీ అరేబియాలోని వేడి ఎడారి వాతావరణాలతో పోల్చితే దాని తీర స్థానం భూమధ్యరేఖకు సాపేక్ష దూరాన్ని పరిగణనలోకి తీసుకుంటే, నగరంలో వేడి చాలా తీవ్రంగా ఉంటుంది-దాదాపు ప్రతి దిశలో వేడి ఎడారి చుట్టూ ఉంటుంది. వేసవిలో కొన్నిసార్లు షమల్ గాలి కారణంగా ఇసుక తుఫానులు సంభవిస్తాయి. ఇసుక తుఫానులు సంవత్సరంలో ఏ సమయంలోనైనా సంభవించవచ్చు, కానీ ఎక్కువగా వేసవిలో, శరదృతువు సమయంలో తక్కువ తరచుగా సంభవిస్తాయి. == ఆర్థిక వ్యవస్థ == [[దస్త్రం:Kuwait_City_Souq_Sharq_Marina_09.jpg|thumb|సౌక్ షార్క్ మెరీనా]] కువైట్ పెట్రోలియం ఆధారిత ఆర్థిక వ్యవస్థను కలిగి ఉంది, పెట్రోలియం, ఎరువులు ప్రధాన ఎగుమతి ఉత్పత్తులు. జూన్ నాటికి, వైజ్ ప్రకారం, కువైట్ దినార్ ప్రపంచంలో అత్యధిక విలువ కలిగిన కరెన్సీ యూనిట్.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> పెట్రోలియం జిడిపిలో 43%, ఎగుమతి ఆదాయంలో 70% వాటాను కలిగి ఉంది.<ref name="newes">{{Cite web|title=Foreign Trade in Figures|url=https://santandertrade.com/en/portal/analyse-markets/kuwait/foreign-trade-figures|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224416/https://santandertrade.com/en/portal/analyse-markets/kuwait/foreign-trade-figures|archive-date=26 November 2022|access-date=14 May 2021}}</ref> === రవాణా === [[దస్త్రం:Kuwait_Airways,_9K-AOE,_Boeing_777-369_ER_(49570672987).jpg|thumb|కువైట్ అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయంలో కువైట్ ఎయిర్వేస్ బోయింగ్ 777-300 ER]] [[దస్త్రం:Kuwait_highway.jpg|ఎడమ|thumb|కువైట్ నగరంలో ఒక రహదారి]] కువైట్లో రెండు విమానాశ్రయాలు ఉన్నాయి. కువైట్ అంతర్జాతీయ విమానాశ్రయం అంతర్జాతీయ విమాన ప్రయాణానికి ప్రధాన కేంద్రంగా పనిచేస్తుంది. ప్రభుత్వ యాజమాన్యంలోని కువైట్ ఎయిర్వేస్ దేశంలోనే అతిపెద్ద విమానయాన సంస్థ. విమానాశ్రయ సముదాయంలో కొంత భాగాన్ని అల్ ముబారక్ వైమానిక స్థావరంగా నియమించారు, ఇందులో కువైట్ వైమానిక దళం ప్రధాన కార్యాలయంతో పాటు కువైట్ వైమానిక దళ మ్యూజియం కూడా ఉన్నాయి. 2004లో, కువైట్ యొక్క మొదటి ప్రైవేట్ విమానయాన సంస్థ జజీరా ఎయిర్వేస్ ప్రారంభించబడింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> 2005లో, రెండవ ప్రైవేట్ విమానయాన సంస్థ, వటనియా ఎయిర్వేస్ స్థాపించబడింది. == సంస్కృతి == [[దస్త్రం:Plaza_Sief,_ciudad_de_Kuwait,_Kuwait,_2024-08-12,_DD_45.jpg|thumb|ప్లాజా సీఫ్]] [[దస్త్రం:Kuwait_City_Grand_Mosque_Exterior_South_Facade_6.jpg|thumb|కువైట్ యొక్క గ్రాండ్ మసీదు]] === మ్యూజియం & సాంస్కృతిక కేంద్రం === [[దస్త్రం:ASCC_Cultural_Centre_Kw.webp|thumb|షేక్ అబ్దుల్లా అల్-సేలం సాంస్కృతిక కేంద్రం]] కువైట్ నేషనల్ మ్యూజియం, మ్యూజియం ఆఫ్ మోడరన్ ఆర్ట్, మారిటైమ్ మ్యూజియం, అల్ షహీద్ పార్క్ మ్యూజియంలు, అల్ సబా కలెక్షన్, సాదు హౌస్, అల్ సలాం ప్యాలెస్, షేక్ జాబెర్ అల్-అహ్మద్ కల్చరల్ సెంటర్ కువైట్ నగరంలో అత్యంత ప్రసిద్ధ మ్యూజియంలు, సాంస్కృతిక కేంద్రాలుగా పరిగణించబడుతున్నాయి. === థియేటర్ === కువైట్ తన స్వదేశంలో పెరిగిన నాటక సంప్రదాయానికి ప్రసిద్ధి చెందింది. .<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> గల్ఫ్ ప్రాంతంలో నాటక సంప్రదాయంతో ఉన్న ఏకైక అరబ్ దేశం కువైట్.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> కువైట్లో అరబిక్ నాటక ఉద్యమం దేశం యొక్క అరబిక్ సాంస్కృతిక జీవితంలో ప్రధాన భాగంగా ఉంది.<ref name="theat" /> కువైట్లో నాటకీయ కార్యకలాపాలు 1920లలో మొదటి మాట్లాడే నాటకాలు విడుదలైనప్పుడు ప్రారంభమయ్యాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|title=Constancy and Change in Contemporary Kuwait City: The Socio-cultural Dimensions of the Kuwait Courtyard and Diwaniyya|last=Mohammad Khalid A. Al-Jassar|year=2009|isbn=9781109229349|page=64|archive-url=https://web.archive.org/web/20150905215834/https://books.google.com/books?id=R0NH1CbXf24C&pg=PA64|archive-date=5 September 2015}}</ref> నాటక కార్యకలాపాలు నేటికీ ప్రజాదరణ పొందుతున్నాయి. <ref name="theat">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=TG2mP5KTDn8C&pg=PA147|title=The World of Theatre: An Account of the Theatre Seasons 1996–97, 1997–98 and 1998–99|last=Herbert|first=Ian|last2=Leclercq|first2=Nicole|last3=Institute|first3=International Theatre|publisher=Taylor & Francis|year=2000|isbn=9780415238663|page=147}}</ref> === ఒపేరాలు === కువైట్ సోప్ ఒపేరాలు అరబ్ ప్రపంచంలో అత్యధికంగా వీక్షించే సోప్ ఒపెరాల్లో ఒకటి.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> చాలా వరకు గల్ఫ్ సోప్ ఒపేరాలు కువైట్లో ఉన్నాయి. సాధారణంగా కువైట్ మాండలికం ప్రదర్శించినప్పటికీ, అవి అరబిక్ మాట్లాడే దేశాలలో ఎక్కువ భాగం ప్రసారం చేయబడి బాగా ప్రాచుర్యం పొందాయి.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> === క్రీడలు === ఈ నగరం అల్ కువైట్ SC నిలయం, ఇది సాంప్రదాయకంగా కువైట్ జాతీయ బాస్కెట్బాల్ జట్టు కీలక ఆటగాళ్లను అందించింది. 2020 ఫిబ్రవరి 13 నుండి 15 వరకు ఇది కువైట్ యొక్క మొదటి ఆక్వాబైక్ వరల్డ్ ఛాంపియన్షిప్ గ్రాండ్ ప్రిక్స్ను నిర్వహించింది.<ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref><ref>{{Citation|last=|first=|title=The World's Cities in 2018. Data Booklet|url=https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|page=|year=|archive-url=https://web.archive.org/web/20190715024920/https://www.un.org/en/events/citiesday/assets/pdf/the_worlds_cities_in_2018_data_booklet.pdf|publication-place=|publisher=United Nations|access-date=2021-03-29|archive-date=15 July 2019}}</ref> == ప్రముఖ వ్యక్తులు == * అబ్దుల్ హుస్సేన్ అబ్దుల్ రెధా (1939-2017), కువైట్ నటుడు * [[రానియా అల్ అబ్దుల్లా]] (1970లో రానియా అల్ యాసిన్ కువైట్ రాణిగా జన్మించింది) జోర్డాన్ రాణి భార్య * యాసర్ అల్-మస్రీ (1970-2018), కువైట్లో జన్మించిన జోర్డాన్ నటుడు * మిషరీ రషీద్ అలాఫసీ (జననం 1976), ఇమామ్, బోధకుడు, నషీద్ గాయకుడు * అడ్లిన్ కాస్టెలినో (జననం 1998), మిస్ యూనివర్స్ 2020 పోటీలో భారతదేశానికి ప్రాతినిధ్యం వహించారు * డయానా కరాజోన్ (జననం 1983) కువైట్లో జన్మించిన జోర్డాన్ గాయని * సలీమ్ హద్దాద్ (జననం 1983) కువైట్ రచయిత, సహాయక కార్మికుడు * ఒమర్ జారున్ (జననం 1983) మాజీ ఫుట్బాల్ క్రీడాకారుడు, ప్రస్తుతం అట్లాంటా యునైటెడ్ 2 సహాయ శిక్షకుడు * అబ్దుల్ ఫత్తాహ్ ఒవైనాట్ (జననం 1972) కువైట్లో జన్మించిన పాలస్తీనా గాయకుడు,పాటల రచయిత == మూలాలు == {{Reflist|30em}} == బాహ్య లింకులు == {{Authority control}} [[వర్గం:All articles with unsourced statements]] [[వర్గం:Coordinates on Wikidata]] [[వర్గం:సమీక్షించని అనువాదాలున్న పేజీలు]] t1juk5x2egafl8mhyb3s5zblpp7wk1k రైతా 0 473906 4808097 4807204 2026-04-22T22:33:18Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808097 wikitext text/x-wiki {{Infobox food|name=రాయిత |image=Cucumber-raita.jpg|caption=[[ఇంగ్షీషు దోసకాయ రాయిత ]]|region=[[భారత ఉప ఖండం ]] ప్రాంతీయ మార్పులతో |national_cuisine=[[Indian cuisine|భారత్ ]], [[Bangladeshi cuisine|బంగ్లా దేశ్ ]], [[Pakistani cuisine|పాకిస్థాన్ ]], [[Nepali cuisine|నేపాల్ ]]|course =ఆధారువు |served=Cold|main_ingredient=[[Dahi (curd)|పెరుగు ]] , [[మజ్జిగ ]], [[దోసకాయ ]], [[Mentha|పుదీనా ]]|మార్పులు =[[పెరుగు చట్నీ ]], [[పచ్చడి ]]|calories=46}} రాయిత, భారతీయ వంటకాలలో సాధారణంగా వడ్డించే సహాయక వంటకం, కండిమెంట్‌గా ఉపయోగించే పదార్థం. ఇది పెరుగు ఆధారంగా తయారవుతుంది. ఇందులో ముడి కూరగాయలు, వండిన కూరగాయలు, పండ్లు, పప్పులు కలుపుతారు. పెరుగు తో పాటు కొత్తిమీర ఆకులు, కాల్చిన జీలకర్ర గింజలు, పుదీనా, కారం మిరియాలు వంటి సుగంధ ద్రవ్యాలు రుచికి ఉపయోగిస్తారు. రాయిత ను పులావ్ అన్నం వంటి వంటకాలతో పక్కన వడ్డిస్తారు. కారమైన కూరలకు తేలికపాటి చల్లదనాన్ని ఇచ్చే ఆహారంగా ఇది ఉపయోగపడుతుంది. == పద వ్యుత్పత్తి == రాయితా అనే పదం తొలిసారిగా 19వ శతాబ్దం ప్రాంతంలో ముద్రిత రూపంలో కనిపించింది. ఈ పదానికి మూలం [[హిందీ]] భాష నుండి వచ్చింది.<ref name="Sedgwick">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=cKQFoS0reu8C&pg=PA146|title=Where words come from: A dictionary of word origins|last=Sedgwick|first=Fred|publisher=Continuum International Publishing|year=2009|isbn=978-1847062741|location=London}}</ref>. , [[బంగ్లా భాష|బెంగాలీ]] భాషలోను [[హిందీ|హిం]]<nowiki/>దీ భాషలోను రాయితా అనే పదం సంస్కృతంలోని “రాజిక” పదం లేదా దానినుంచి వచ్చిన హిందీ పదమైన “రయ్” ( రా -ఈ అని పలుకుతారు) నుంచి వచ్చింది. దీని అర్థం నల్ల ఆవ గింజ. మరో సంస్కృత పదమైన “టిక్తక” నుంచి కారమైన, ఘాటైన అనే భావం వచ్చింది.<ref name="MW">{{Cite web|title=Raita|url=http://www.merriam-webster.com/dictionary/raita|publisher=Merriam Webster}}</ref> దక్షిణ భారతదేశంలో, ముఖ్యంగా ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణ, కేరళ, తమిళనాడులో సంప్రదాయ రాయితను పెరుగు పచ్చడి అని పిలుస్తారు.<ref>{{Cite news|url=https://food.ndtv.com/food-drinks/how-to-make-south-indian-style-tomato-raita-3224331|title=How To Make South-Indian-Style Tomato Raita|work=NDTV Food|access-date=2026-01-13}}{{Dead link|date=మార్చి 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> తూర్పు నేపాల్, ఈ వంటకాన్ని ''దహి కాక్రో'' అని పిలుస్తారు, అయితే నేపాల్ యొక్క పశ్చిమ ప్రాంతాలలో దీనిని రైటో అని పిలుస్తారు.<ref>{{Cite web|title=Naya Patrika {{!}} One of the top news portal in Nepal, Trusted news portal of Nepal|url=https://nayapatrikadaily.com/|access-date=2026-01-13|website=nayapatrikadaily.com|language=en}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{Cite web|title=सुदूरको स्याउली थाप्ने चलन लोप हुँदै|trans-title=The custom of giving alms to distant relatives is disappearing.|url=https://www.prasashan.com/2022/08/13/346233/|access-date=2022-08-27|website=प्रशासन|language=ne|quote=साइतमा जानेहरूका लागि स्याउली थाप्ने चलन, साउन महिनामा धानको खेतबारीमा गएर राइतो, बटुक बनाएर हरेला खाने चलन (The custom of offering Syauli to those who go to Sait, and the custom of going to rice fields in the month of Shrawan and making raito and batuk and eating harela)}}</ref> == చేసే విధానం == [[జీలకర్ర]] గింజలు, నల్ల ఆవ గింజలు వంటి మసాలాలను నూనెలో వేయించి తాలింపు చేస్తారు. ఈ తాలింపును సన్నగా తరిగిన ముడి కూరగాయలు లేదా పండ్లతో కలుపుతారు. ఉదాహరణకు[[కీర దోసకాయ|దోసకాయ]], ఉల్లి, క్యారెట్, [[బీటుదుంప|బీట్ రూట్]], టమాటా, అనాస, దానిమ్మ లాంటివి. తరువాత ఆ మిశ్రమానికి పెరుగు కలుపుతారు.<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/life-style/health-fitness/diet/Tandoori-chicken-with-tomato-raita/articleshow/8566514.cms|title=Tandoori chicken with tomato raita|date=2011-05-25|work=The Times of India|access-date=2026-01-13|issn=0971-8257}}</ref> రాయితాను ప్రధాన భోజన వంటకాలతో పాటు తినేందుకు వడ్డిస్తారు..<ref name="Orient2">{{cite book|title=Basic Food Preparation|author=Department of Food and Nutrition, Delhi|publisher=Orient Longman|year=1986|isbn=81-250-2300-3|edition=Third|chapter=<!--19. -->Raitas|chapter-url=https://books.google.com/books?id=zXHVH-hqVE4C&q=raita&pg=PA242}}</ref> పులావ్ నుంచి కూరల వరకు ఇది సరైన సహాయక వంటకం. సాధారణంగా చల్లగా వడ్డిస్తారు. కారమైన భారతీయ ఆహారం తినేటప్పుడు నోటికి చల్లదనం ఇవ్వడంలో ఇది సహాయపడుతుంది.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.co.in/books?id=THX9ElbT4AAC&pg=PA235&source=gbs_selected_pages&cad=1#v=onepage&q&f=false|title=Cultural Food Practices|last=Goody|first=Cynthia M.|last2=Drago|first2=Lorena|date=2010|publisher=American Dietetic Associati|isbn=978-0-88091-433-8|language=en}}</ref> == వైవిధ్యాలు == రాయితాను మూడు ప్రధాన ఆధార పదార్థాలతో తయారు చేయవచ్చు. అవి కూరగాయలు, పప్పులు, పండ్లు. వీటిని పెరుగుతో కలిపి వివిధ రకాల సుగంధ ద్రవ్యాలతో రుచిచేస్తారు. ఈ విధంగా అనేక రకాల రాయితాలు తయారు చేస్తారు. .. సాధారణంగా ఎక్కువగా తయారు చేసేది దోసకాయ రాయితా. ఋతువుకు అనుగుణంగా కొన్ని ప్రత్యేక పదార్థాలు కూడా వాడుతారు. హర్యానాలో చలికాలంలో బథువా ఆకులతో బథువా రాయితా తయారు చేస్తారు.<ref>{{Cite web|title=Lamb’s Quarters (Bathua) – Indraprastha Horticulture Society|url=https://www.indraprasthahorticulturesociety.com/lambs-quarters-bathua/|access-date=2026-01-13|language=en}}</ref> ప్రాంతీయ రకాలలో నేపాల్‌కు చెందిన “చుకౌని” ముఖ్యమైనది. ఇది బంగాళదుంపలతో తయారయ్యే రాయితా. ఉల్లి, కొత్తిమీరతో రుచిచేస్తారు. దీనిని బాటుక్ వంటి నల్ల మినపప్పు వడలతో తింటారు.<ref>{{Cite web|title=The culture, history and recipe of batuk|url=https://kathmandupost.com/recipes/2020/08/28/the-culture-history-and-recipe-of-batuk|access-date=2026-01-13|website=kathmandupost.com|language=en}}</ref> <gallery class="center" mode="nolines" widths="180" heights="140" caption="వివీధ రకాల రాయిత"> దస్త్రం:Kheere_Ka_Raita_(cropped).JPG|దోస రాయిత దస్త్రం:Beetroot_carrot_raita_picture.JPG|బీట్ రూట్ , కారట్ రాయిత దస్త్రం:Egg_Kothu_Chapathi_with_Onion_Raitha-Thoothukudi-Tamil_Nadu-DED_010_(cropped).jpg|ఉల్లిపాయాల రాయిత దస్త్రం:Boondhi_raita_picture.JPG|శనగల రాయిత దస్త్రం:Pomegranate_raita_(cropped).jpg|దానిమ్మ గింజల రాయిత </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * [[పచ్చడి|చట్నీ]] * డిప్స్ జాబితా * మసాలా దినుసుల జాబితా * పెరుగు ఆధారిత వంటకాలు పానీయాల జాబితా * త్జాత్జికి, తూర్పు మధ్యధరా, మధ్యప్రాచ్య వంటకాలలో కనిపించే ఇలాంటి వంటకం == బాహ్య లింకులు == [https://bookscape.com/product-details/flavours-of-india-heirloom-recipes-from-indias-kitchens-9789365233384?utm_term=&utm_campaign=&utm_source=adwords&utm_medium=ppc&hsa_acc=3070623782&hsa_cam=22916594543&hsa_grp=&hsa_ad=&hsa_src=x&hsa_tgt=&hsa_kw=&hsa_mt=&hsa_net=adwords&hsa_ver=3&gad_source=1&gad_campaignid=22916615702&gbraid=0AAAAABTvQt9uJut5uRP8ouo4MXL7tGvhF&gclid=CjwKCAiA95fLBhBPEiwATXUsxG-r5bl4inH0bRj4INPwNDkfDOous2NJuXvqDIt6QLgxegCAdZw1dBoCDQwQAvD_BwE డి కంప్లీట్ బుక్ ఆఫ్ ఇండియన్ కుక్కరి] [https://www.amazon.in/Complete-Raita-Cookbook-Delicious-Nutritious/dp/B086Y5P9HJ డి కంప్లీట్ రాయిత కుక్ బుక్] == మూలాలు == [[వర్గం:కేరళ వంటకాలు]] [[వర్గం:పంజాబ్ వంటకాలు]] [[వర్గం:పెరుగుతో పదార్థాలు]] 45cwsn5su3jycmo6ykfm28ict58rryo వాడుకరి:Chaduvari/ప్రధాన దేశాల టీ20 ఆటగాళ్ళు 2 474679 4807971 4807485 2026-04-22T12:42:47Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807971 wikitext text/x-wiki క్రికెట్ ఆడే ముఖ్యదేశాల టీ20 ఆటగాళ్ళ జాబితా ఇది. ఇందులో భారతదేశం, పాకిస్తాన్, శ్రీలంక, బంగ్లాదేశ్, ఆఫ్ఘనిస్తాన్, ఆస్ట్రేలియా, న్యూజీలాండ్, ఇంగ్లాండు, దక్షిణాఫ్రికా, వెస్టిండీస్ దేశాల ఆటగాళ్ళుంటారు. [[:en:2026 Men's T20 World Cup squads|2026 Men's T20 World Cup squads]] పేజీలో టీ20 ప్రపంచ కప్‌లో ఆడే ఆటగాళ్ళ జాబితాలు ఉన్నాయి. ఆ జాబితాల్లోని ఆటగాళ్ళు ఇక్కడి జాబితాలో కూడా ఉంటే, ఆ ఆటగాళ్ళ వ్యాసాలను ముందుగా సృష్టిద్దాం. "ఎంచుకున్న వాడుకరి సంతకం" అనే కాలములో మీ సంతకం చేసి/పేరు రాసి ఆ తర్వాతనే పేజీని అనువదించడం మొదలుపెట్టండి. ఒక్కసారే ఐదు వ్యాసాల వరకూ ఎంచుకోవచ్చు. గమనిక: వ్యాసం రాయబోయే ముందు అది ఈసరికే తెవికీలో ఉందేమో వెతికి చూడండి. {| class="wikitable" |+ !సం !జాబితా |ఎంచుకున్న వాడుకరి సంతకం |ఇంకేమైనా.. |- |1 |[[:en:Jack Wildermuth|Jack Wildermuth]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |[[జాక్ వైల్డర్‌ముత్]] |- |2 |[[:en:Sajidul Islam|Sajidul Islam]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సాజిదుల్ ఇస్లాం]] |- |3 |[[:en:Pawan Negi|Pawan Negi]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[పవన్ నేగి]] |- |4 |[[:en:Dhiman Ghosh|Dhiman Ghosh]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ధీమాన్ ఘోష్]] |- |5 |[[:en:Ijaz Ahmad Ahmadzai|Ijaz Ahmad Ahmadzai]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఇజాజ్ అహ్మద్ అహ్మద్జాయ్]] |- |6 |[[:en:Mohammad Shahid (Bangladeshi cricketer)|Mohammad Shahid (Bangladeshi cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మహ్మద్ షాహిద్ (బంగ్లాదేశ్ క్రికెటర్)|మహ్మద్ షాహిద్]] |- |7 |[[:en:Ackeem Auguste|Ackeem Auguste]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అకీమ్ అగస్టే]] |- |8 |[[:en:Chaminda Bandara|Chaminda Bandara]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[చమింద బండార]] |- |9 |[[:en:Rameez Raja Jr.|Rameez Raja Jr.]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రమీజ్ రాజా జూనియర్]] |- |10 |[[:en:Jeevantha Kulatunga|Jeevantha Kulatunga]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |[[జీవవంత కులతుంగ]] |- |11 |[[:en:Lasith Croospulle|Lasith Croospulle]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[లసిత్ క్రూస్‌పుల్లే]] |- |12 |[[:en:Ahmed Daniyal|Ahmed Daniyal]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అహ్మద్ డేనియల్]] |- |13 |[[:en:Mohammad Nazmul Hossain|Mohammad Nazmul Hossain]] | [[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] | [[మొహమ్మద్ నజ్ముల్ హుస్సేన్]] |- |14 |[[:en:Christopher Barnwell|Christopher Barnwell]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[క్రిస్టోఫర్ బార్న్‌వెల్]] |- |15 |[[:en:Stuart Meaker|Stuart Meaker]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] | |- |16 |[[:en:Omair Yousuf|Omair Yousuf]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఒమైర్ యూసుఫ్]] |- |17 |[[:en:Krishmar Santokie|Krishmar Santokie]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[క్రిష్మార్ శాంటోకీ]] |- |18 |[[:en:Sreenath Aravind|Sreenath Aravind]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[శ్రీనాథ్ అరవింద్]] |- |19 |[[:en:Mehrab Hossain (cricketer, born 1987)|Mehrab Hossain (cricketer, born 1987)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మెహ్రబ్ హుస్సేన్]] |- |20 |[[:en:Ronnie Hira|Ronnie Hira]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రోనీ హీరా]] |- |21 |[[:en:Rakibul Hasan (cricketer, born 2002)|Rakibul Hasan (cricketer, born 2002)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రకీబుల్ హసన్]] |- |22 |[[:en:Shamar Springer|Shamar Springer]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[షమర్ స్ప్రినర్]] |- |23 |[[:en:Suhrawadi Shuvo|Suhrawadi Shuvo]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సుహ్రావాది షువో]] |- |24 |[[:en:Jewel Andrew|Jewel Andrew]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జ్యువెల్ ఆండ్రూ]] |- |25 |[[:en:Patrick Kruger|Patrick Kruger]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[పాట్రిక్ క్రుగర్]] |- |26 |[[:en:Shahadat Hossain (cricketer, born 2002)|Shahadat Hossain (cricketer, born 2002)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[షహదత్ హొస్సేన్]] |- |27 |[[:en:Eddie Leie|Eddie Leie]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఎడ్డీ లీ]] |- |28 |[[:en:Dan Mousley|Dan Mousley]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[డేనియల్ మౌస్లీ]] |- |29 |[[:en:William Perkins (West Indian cricketer)|William Perkins (West Indian cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[విలియం పెర్కిన్స్]] |- |30 |[[:en:Thikshila de Silva|Thikshila de Silva]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[తిక్షిల డి సిల్వా]] |- |31 |[[:en:Syed Rasel|Syed Rasel]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సయ్యద్ రస్సెల్]] |- |32 |[[:en:Dawlat Zadran|Dawlat Zadran]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[దవ్లత్ జాద్రాన్]] |- |33 |[[:en:Imran Khan (cricketer, born 1988)|Imran Khan (cricketer, born 1988)]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |[[ఇమ్రాన్ ఖాన్ (క్రికెటర్, జననం 1988)]] |- |34 |[[:en:Kunal Singh Rathore|Kunal Singh Rathore]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[కునాల్ సింగ్ రాథోడ్]] |- |35 |[[:en:Sumon Khan|Sumon Khan]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సుమోన్ ఖాన్]] |- |36 |[[:en:Bashir Ahmad (cricketer, born 2005)|Bashir Ahmad (cricketer, born 2005)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[బషీర్ అహ్మద్]] |- |37 |[[:en:Lahiru Samarakoon|Lahiru Samarakoon]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[లాహిరు సమరకూన్]] |- |38 |[[:en:Hasan Murad|Hasan Murad]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[హసన్ మురాద్]] |- |39 |[[:en:Lahiru Udara|Lahiru Udara]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[లాహిరు ఉదర]] |- |40 |[[:en:Tyron Henderson|Tyron Henderson]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[టైరాన్ హెండర్సన్]] |- |41 |[[:en:Prenelan Subrayen|Prenelan Subrayen]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ప్రేనేలన్ సుబ్రాయెన్]] |- |42 |[[:en:Mohammed Nazimuddin|Mohammed Nazimuddin]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మహమ్మద్ నజీముద్దీన్]] |- |43 |[[:en:Dayyaan Galiem|Dayyaan Galiem]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[దయ్యన్ గలీమ్]] |- |44 |[[:en:Usman Ghani|Usman Ghani]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఉస్మాన్ ఘని]] |- |45 |[[:en:Mirwais Ashraf|Mirwais Ashraf]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మీర్వాయిస్ అష్రఫ్]] |- |46 |[[:en:Mitchell Hay|Mitchell Hay]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మిచెల్ హే]] |- |47 |[[:en:Khawaja Nafay|Khawaja Nafay]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఖవాజా నఫే]] |- |48 |[[:en:Waqas Maqsood|Waqas Maqsood]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[వకాస్ మక్సూద్]] |- |49 |[[:en:Sahan Arachchige|Sahan Arachchige]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సహన్ అరచ్చిగే]] |- |50 |[[:en:Mitchell Owen|Mitchell Owen]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మిచెల్ ఓవెన్]] |- |51 |[[:en:Morné van Wyk|Morné van Wyk]] | | |- |52 |[[:en:Henry Davids|Henry Davids]] |[[వాడుకరి:Vgouripathi|గౌరీపతి ]] | |- |53 |[[:en:Mubasir Khan|Mubasir Khan]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ముబాసిర్ ఖాన్]] |- |54 |[[:en:Elias Sunny|Elias Sunny]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |ఎలియాస్ సన్నీ |- |55 |[[:en:Yusuf Abdulla|Yusuf Abdulla]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[యూసుఫ్ అబ్దుల్లా]] |- |56 |[[:en:Nangialai Kharoti|Nangialai Kharoti]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[నంగియలై ఖరోటి]] |- |57 |[[:en:John Turner (cricketer, born 2001)|John Turner (cricketer, born 2001)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జాన్ టర్నర్]] |- |58 |[[:en:Rubin Hermann|Rubin Hermann]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రూబిన్ హెర్మాన్]] |- |59 |[[:en:Jahurul Islam (cricketer)|Jahurul Islam (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జహురుల్ ఇస్లాం]] |- |60 |[[:en:Ramith Rambukwella|Ramith Rambukwella]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రమిత్ రాంబుక్వెల్లా]] |- |61 |[[:en:Jeremy Snape|Jeremy Snape]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |జెరెమీ స్నాప్ |- |62 |[[:en:Amir Jangoo|Amir Jangoo]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అమిర్ జాంగూ]] |- |63 |[[:en:Aftab Alam (Afghan cricketer)|Aftab Alam (Afghan cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అఫ్తాబ్ ఆలం]] |- |64 |[[:en:Nathan Reardon|Nathan Reardon]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[నాథన్ రియర్డన్]] |- |65 |[[:en:Salman Mirza|Salman Mirza]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సల్మాన్ మీర్జా]] |- |66 |[[:en:Nijat Masood|Nijat Masood]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[నిజత్ మసూద్]] |- |67 |[[:en:James Muirhead (cricketer)|James Muirhead (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జేమ్స్ ముయిర్‌హెడ్]] |- |68 |[[:en:Lonwabo Tsotsobe|Lonwabo Tsotsobe]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[లోన్‌వాబో సోత్సోబే]] |- |69 |[[:en:Arshad Iqbal|Arshad Iqbal]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |70 |[[:en:Tom Bruce (cricketer)|Tom Bruce (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[టామ్ బ్రూస్]] |- |71 |[[:en:Jason Smith (cricketer)|Jason Smith (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జాసన్ స్మిత్]] |- |72 |[[:en:Shane Harwood|Shane Harwood]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[షేన్ హార్వుడ్]] |- |73 |[[:en:Sonny Baker|Sonny Baker]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సోనీ బేకర్]] |- |74 |[[:en:Nqaba Peter|Nqaba Peter]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[న్కాబా పీటర్]] |- |75 |[[:en:Jaker Ali|Jaker Ali]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జాకర్ అలీ]] |- |76 |[[:en:Chinthaka Jayasinghe|Chinthaka Jayasinghe]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[చింతక జయసింఘే]] |- |77 |[[:en:Sinethemba Qeshile|Sinethemba Qeshile]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సినెథెంబా క్వెషిలే]] |- |78 |[[:en:Rafatullah Mohmand|Rafatullah Mohmand]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రఫతుల్లా మొహమ్మంద్]] |- |79 |[[:en:Jacques Snyman|Jacques Snyman]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జాక్వెస్ స్నిమాన్]] |- |80 |[[:en:Richard Levi|Richard Levi]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రిచర్డ్ లెవి]] |- |81 |[[:en:Dean Foxcroft|Dean Foxcroft]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[డీన్ ఫాక్స్‌క్రాఫ్ట్]] |- |82 |[[:en:Mrittunjoy Chowdhury|Mrittunjoy Chowdhury]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మృత్తుంజయ్ చౌదరి]] |- |83 |[[:en:Abul Hasan (cricketer)|Abul Hasan (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అబుల్ హసన్]] |- |84 |[[:en:Jahandad Khan (cricketer)|Jahandad Khan (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జహందాద్ ఖాన్]] |- |85 |[[:en:Aaron Phangiso|Aaron Phangiso]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఆరోన్ ఫాంగిసో]] |- |86 |[[:en:Pite van Biljon|Pite van Biljon]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[పైట్ వాన్ బిల్జోన్]] |- |87 |[[:en:Bilal Sami|Bilal Sami]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[బిలాల్ సమీ]] |- |88 |[[:en:Abdul Samad (Pakistani cricketer)|Abdul Samad (Pakistani cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అబ్దుల్ సమద్ (పాకిస్థానీ క్రికెటర్)|అబ్దుల్ సమద్]] |- |89 |[[:en:Aminul Islam (cricketer, born 1999)|Aminul Islam (cricketer, born 1999)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అమీనుల్ ఇస్లాం]] |- |90 |[[:en:Chamindu Wickramasinghe|Chamindu Wickramasinghe]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[చమిందు విక్రమసింఘే]] |- |91 |[[:en:Izatullah Dawlatzai|Izatullah Dawlatzai]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఇజాతుల్లా దవ్లత్జాయ్]] |- |92 |[[:en:Christiaan Jonker|Christiaan Jonker]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[క్రిస్టియన్ జోంకర్]] |- |93 |[[:en:Robiul Islam|Robiul Islam]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రోబియుల్ ఇస్లాం]] |- |94 |[[:en:Arafat Sunny|Arafat Sunny]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అరాఫత్ సన్నీ]] |- |95 |[[:en:Nkrumah Bonner|Nkrumah Bonner]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[న్క్రుమా బోన్నర్]] |- |96 |[[:en:Rory Kleinveldt|Rory Kleinveldt]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రోరీ క్లీన్‌వెల్డ్ట్]] |- |97 |[[:en:Haseebullah Khan|Haseebullah Khan]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[హసీబుల్లా ఖాన్]] |- |98 |[[:en:Karim Sadiq|Karim Sadiq]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[కరీం సాదిక్]] |- |99 |[[:en:Javed Ahmadi|Javed Ahmadi]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జావేద్ అహ్మది]] |- |100 |[[:en:Binura Fernando|Binura Fernando]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[బినుర ఫెర్నాండో]] |- |101 |[[:en:Usman Tariq (cricketer, born 1995)|Usman Tariq (cricketer, born 1995)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఉస్మాన్ తారిక్]] |- |102 |[[:en:Mick Lewis|Mick Lewis]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[కరీం సాదిక్]] |- |103 |[[:en:Vaughn van Jaarsveld|Vaughn van Jaarsveld]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[వాఘన్ వాన్ జార్స్‌వెల్డ్]] |- |104 |[[:en:Mirza Tahir Baig|Mirza Tahir Baig]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మీర్జా తాహిర్ బేగ్]] |- |105 |[[:en:Mangaliso Mosehle|Mangaliso Mosehle]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మీర్జా తాహిర్ బేగ్]] |- |106 |[[:en:Xavier Doherty|Xavier Doherty]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జేవియర్ డోహెర్టీ]] |- |107 |[[:en:Sulieman Benn|Sulieman Benn]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సులీమాన్ బెన్]] |- |108 |[[:en:Tayyab Tahir|Tayyab Tahir]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[తయ్యబ్ తాహిర్]] |- |109 |[[:en:Janith Liyanage|Janith Liyanage]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జనిత్ లియానేజ్]] |- |110 |[[:en:Cole McConchie|Cole McConchie]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[కోల్ మెక్‌కాంచీ]] |- |111 |[[:en:Afsar Zazai|Afsar Zazai]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అఫ్సర్ జజాయ్]] |- |112 |[[:en:Shohidul Islam|Shohidul Islam]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[షోహిదుల్ ఇస్లాం]] |- |113 |[[:en:Henry Shipley|Henry Shipley]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[హెన్రీ షిప్లీ]] |- |114 |[[:en:Lhuan-dre Pretorius|Lhuan-dre Pretorius]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[లువాన్-డ్రే ప్రిటోరియస్]] |- |115 |[[:en:Irfan Khan Niazi|Irfan Khan Niazi]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఇర్ఫాన్ ఖాన్ నియాజీ]] |- |116 |[[:en:Yamin Ahmadzai|Yamin Ahmadzai]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[యామిన్ అహ్మద్‌జాయ్]] |- |117 |[[:en:Tim Ambrose|Tim Ambrose]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[టిమ్ ఆంబ్రోస్]] |- |118 |[[:en:Chris Schofield|Chris Schofield]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[క్రిస్ స్కోఫీల్డ్]] |- |119 |[[:en:Amir Hamza (cricketer)|Amir Hamza (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[అమీర్ హంజా]] |- |120 |[[:en:Clint McKay|Clint McKay]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[క్లింట్ మెక్‌కే]] |- |121 |[[:en:Pat Brown (cricketer)|Pat Brown (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[పాట్ బ్రౌన్]] |- |122 |[[:en:Junaid Siddique|Junaid Siddique]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జునైద్ సిద్ధిక్]] |- |123 |[[:en:Ben Dunk|Ben Dunk]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[బెన్ డంక్]] |- |124 |[[:en:Qasim Akram|Qasim Akram]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఖాసిం అక్రమ్]] |- |125 |[[:en:Ripon Mondol|Ripon Mondol]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రిపాన్ మోండోల్]] |- |126 |[[:en:Ihsanullah|Ihsanullah]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఇహ్సానుల్లా]] |- |127 |[[:en:Ryan McLaren|Ryan McLaren]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ర్యాన్ మెక్‌లారెన్]] |- |128 |[[:en:Jamie Dalrymple|Jamie Dalrymple]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[జేమీ డాల్రింపిల్]] |- |129 |[[:en:Mohammad Saifuddin|Mohammad Saifuddin]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[మొహమ్మద్ సైఫుద్దీన్]] |- |130 |[[:en:Richard Gleeson|Richard Gleeson]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[రిచర్డ్ గ్లీసన్]] |- |131 |[[:en:Lutho Sipamla|Lutho Sipamla]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[లుథో సిపామ్లా]] |- |132 |[[:en:Shamsur Rahman (cricketer)|Shamsur Rahman (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[షంసూర్ రెహమాన్]] |- |133 |[[:en:Ariful Haque (cricketer)|Ariful Haque (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |134 |[[:en:Devendra Bishoo|Devendra Bishoo]] |Srinivasrjy |'''[[దేవేంద్ర బిషూ]]''' |- |135 |[[:en:Tanvir Islam|Tanvir Islam]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |136 |[[:en:Sufiyan Muqeem|Sufiyan Muqeem]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |137 |[[:en:Darren Maddy|Darren Maddy]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |138 |[[:en:Khaled Ahmed|Khaled Ahmed]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |139 |[[:en:Shevon Daniel|Shevon Daniel]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |షెవాన్ డేనియల్ |- |140 |[[:en:Wihan Lubbe|Wihan Lubbe]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |విహాన్ లుబ్బే |- |141 |[[:en:Shapoor Zadran|Shapoor Zadran]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |షాపూర్ జాద్రాన్ |- |142 |[[:en:Shahidullah (cricketer)|Shahidullah (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |షాహిదుల్లా కమల్ |- |143 |[[:en:Ottniel Baartman|Ottniel Baartman]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |ఒట్నీల్ బార్ట్‌మన్ |- |144 |[[:en:Heino Kuhn|Heino Kuhn]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] | |- |145 |[[:en:Samiullah Shinwari|Samiullah Shinwari]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |146 |[[:en:Ben Dwarshuis|Ben Dwarshuis]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |147 |[[:en:Shivam Mavi|Shivam Mavi]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] | |- |148 |[[:en:Glenton Stuurman|Glenton Stuurman]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |149 |[[:en:Dilshan Munaweera|Dilshan Munaweera]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |150 |[[:en:Chadwick Walton|Chadwick Walton]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |151 |[[:en:Parvez Hossain Emon|Parvez Hossain Emon]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |152 |[[:en:Mandeep Singh|Mandeep Singh]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] | |- |153 |[[:en:George Garton|George Garton]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |జార్జ్ గార్టన్ |- |154 |[[:en:Gudakesh Motie|Gudakesh Motie]] |చదువరి | |- |155 |[[:en:Abu Jayed|Abu Jayed]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |అబు జాయెద్ |- |156 |[[:en:Raqibul Hasan (cricketer, born 1987)|Raqibul Hasan (cricketer, born 1987)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |157 |[[:en:Kamil Mishara|Kamil Mishara]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |158 |[[:en:Mohammad Mithun|Mohammad Mithun]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |మొహమ్మద్ మిథున్ |- |159 |[[:en:Vijayakanth Viyaskanth|Vijayakanth Viyaskanth]] |srinivasrjy | |- |160 |[[:en:Sandeep Warrier|Sandeep Warrier]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[సందీప్ వారియర్]] |- |161 |[[:en:Aftab Ahmed (Bangladeshi cricketer)|Aftab Ahmed (Bangladeshi cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |162 |[[:en:Al-Amin Hossain|Al-Amin Hossain]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |163 |[[:en:Usman Khan (cricketer)|Usman Khan (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |164 |[[:en:John Hastings (cricketer)|John Hastings (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |165 |[[:en:Shafiqullah (cricketer)|Shafiqullah (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |166 |[[:en:Theunis de Bruyn|Theunis de Bruyn]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |167 |[[:en:Ben Rohrer|Ben Rohrer]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |168 |[[:en:Rais Ahmadzai|Rais Ahmadzai]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |169 |[[:en:Robert Frylinck|Robert Frylinck]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |170 |[[:en:Junior Dala|Junior Dala]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |171 |[[:en:Awais Zia|Awais Zia]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |172 |[[:en:Johan van der Wath|Johan van der Wath]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |173 |[[:en:Nazmul Islam|Nazmul Islam]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |174 |[[:en:Peter Nevill|Peter Nevill]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |175 |[[:en:JJ Smuts|JJ Smuts]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |176 |[[:en:Phil Mustard|Phil Mustard]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |177 |[[:en:James Foster (cricketer, born 1980)|James Foster (cricketer, born 1980)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |178 |[[:en:Jayden Seales|Jayden Seales]] |చదువరి | |- |179 |[[:en:Doug Bollinger|Doug Bollinger]] | | |- |180 |[[:en:Alok Kapali|Alok Kapali]] |[[వాడుకరి:Muralikrishna m|Muralikrishna M]] | |- |181 |[[:en:Daren Powell|Daren Powell]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |182 |[[:en:Nawroz Mangal|Nawroz Mangal]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |183 |[[:en:Marchant de Lange|Marchant de Lange]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |184 |[[:en:Raymon Reifer|Raymon Reifer]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |185 |[[:en:Naeem Islam|Naeem Islam]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |186 |[[:en:Najeeb Tarakai|Najeeb Tarakai]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |187 |[[:en:Farhaan Behardien|Farhaan Behardien]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |188 |[[:en:Chris Green (cricketer)|Chris Green (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |189 |[[:en:Farhad Reza|Farhad Reza]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |190 |[[:en:Ziaur Rahman (Bangladeshi cricketer)|Ziaur Rahman (Bangladeshi cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |191 |[[:en:Josh Philippe|Josh Philippe]] |[[వాడుకరి:Muralikrishna m|Muralikrishna M]] | |- |192 |[[:en:Mohammad Rafique (cricketer)|Mohammad Rafique (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |మహ్మద్ రఫీక్ |- |193 |[[:en:Munaf Patel|Munaf Patel]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | [[మునాఫ్ పటేల్]] |- |194 |[[:en:Aamir Jamal|Aamir Jamal]] |[[వాడుకరి:Muralikrishna m|Muralikrishna M]] | |- |195 |[[:en:Cameron Boyce (cricketer)|Cameron Boyce (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |కామెరాన్ బోయ్స్ |- |196 |[[:en:Rony Talukdar|Rony Talukdar]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | రోనీ తాలూక్‌దార్ |- |197 |[[:en:Mason Crane|Mason Crane]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | మాసన్ క్రేన్ |- |198 |[[:en:Kyle Abbott (cricketer)|Kyle Abbott (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |కైల్ అబాట్ |- |199 |[[:en:Dane Vilas|Dane Vilas]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |డేన్ విలాస్ |- |200 |[[:en:Sayed Shirzad|Sayed Shirzad]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |సయ్యద్ షిర్జాద్ |- |201 |[[:en:Geraint Jones|Geraint Jones]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |గెరైంట్ జోన్స్ |- |202 |[[:en:Hassan Nawaz (cricketer)|Hassan Nawaz (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |హసన్ నవాజ్ |- |203 |[[:en:Hazratullah Zazai|Hazratullah Zazai]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | హజ్రతుల్లా జజాయ్ |- |204 |[[:en:Cooper Connolly|Cooper Connolly]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |205 |[[:en:Tom Banton|Tom Banton]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |థామస్ బాంటన్ |- |206 |[[:en:Mitchell Swepson|Mitchell Swepson]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |మిచెల్ స్వెప్సన్ |- |207 |[[:en:Zak Foulkes|Zak Foulkes]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |జాక్ ఫౌల్క్స్ |- |208 |[[:en:Nic Maddinson|Nic Maddinson]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |నిక్ మాడిన్సన్ |- |209 |[[:en:Ramon Simmonds|Ramon Simmonds]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |[[రామన్ సిమ్మండ్స్]] |- |210 |[[:en:Mahmudul Hasan Joy|Mahmudul Hasan Joy]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |మహ్మదుల్ హసన్ జాయ్ |- |211 |[[:en:Michael Lumb (cricketer)|Michael Lumb (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |మైఖేల్ లంబ్ |- |212 |[[:en:Noor Ali Zadran|Noor Ali Zadran]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |నూర్ అలీ జద్రాన్ |- |213 |[[:en:Nurul Hasan (cricketer)|Nurul Hasan (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | నూరుల్ హసన్ |- |214 |[[:en:Kyle Mayers|Kyle Mayers]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |కైల్ మేయర్స్ |- |215 |[[:en:Sohag Gazi|Sohag Gazi]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | సోహాగ్ గాజీ |- |216 |[[:en:Kwena Maphaka|Kwena Maphaka]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |217 |[[:en:Ben McDermott|Ben McDermott]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |218 |[[:en:Riley Meredith|Riley Meredith]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |219 |[[:en:Yasir Ali (Bangladeshi cricketer)|Yasir Ali (Bangladeshi cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |220 |[[:en:Daniel Sams|Daniel Sams]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |221 |[[:en:Michael Yardy|Michael Yardy]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |222 |[[:en:Keemo Paul|Keemo Paul]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |223 |[[:en:Abu Hider|Abu Hider]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |224 |[[:en:Jake Ball (cricketer)|Jake Ball (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |225 |[[:en:Gareth Batty|Gareth Batty]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |226 |[[:en:Alviro Petersen|Alviro Petersen]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |227 |[[:en:Luke Pomersbach|Luke Pomersbach]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |228 |[[:en:Aaron Hardie|Aaron Hardie]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |229 |[[:en:Chad Bowes|Chad Bowes]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |230 |[[:en:Adrian Barath|Adrian Barath]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |231 |[[:en:Matthew Short|Matthew Short]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |232 |[[:en:Nahid Rana|Nahid Rana]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |233 |[[:en:Matthew Kuhnemann|Matthew Kuhnemann]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |234 |[[:en:Tanveer Sangha|Tanveer Sangha]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |235 |[[:en:Rohail Nazir|Rohail Nazir]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |236 |[[:en:Albie Morkel|Albie Morkel]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |237 |[[:en:Steven Davies|Steven Davies]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |238 |[[:en:Matt Parkinson (cricketer)|Matt Parkinson (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |239 |[[:en:Zakir Hasan (cricketer, born 1998)|Zakir Hasan (cricketer, born 1998)]] | | |- |240 |[[:en:Ben Sears|Ben Sears]] | | |- |241 |[[:en:Tymal Mills|Tymal Mills]] | | |- |242 |[[:en:Shafiul Islam|Shafiul Islam]] | | |- |243 |[[:en:Ben Cutting|Ben Cutting]] | | |- |244 |[[:en:Arafat Minhas|Arafat Minhas]] | | |- |245 |[[:en:James Faulkner (cricketer)|James Faulkner (cricketer)]] | | |- |246 |[[:en:Vernon Philander|Vernon Philander]] | | |- |247 |[[:en:Mosaddek Hossain|Mosaddek Hossain]] | | |- |248 |[[:en:Amjad Khan (cricketer, born 1980)|Amjad Khan (cricketer, born 1980)]] | | |- |249 |[[:en:Chris Read|Chris Read]] | | |- |250 |[[:en:George Linde|George Linde]] | | |- |251 |[[:en:Sabbir Rahman|Sabbir Rahman]] | | |- |252 |[[:en:Shamarh Brooks|Shamarh Brooks]] | | |- |253 |[[:en:Ashley Noffke|Ashley Noffke]] | | |- |254 |[[:en:Nandre Burger|Nandre Burger]] | | |- |255 |[[:en:Kieran Powell|Kieran Powell]] | | |- |256 |[[:en:Jhye Richardson|Jhye Richardson]] | | |- |257 |[[:en:Rubel Hossain|Rubel Hossain]] | | |- |258 |[[:en:Shuvagata Hom|Shuvagata Hom]] | | |- |259 |[[:en:Harry Gurney|Harry Gurney]] | | |- |260 |[[:en:Ashton Turner|Ashton Turner]] | | |- |261 |[[:en:Shannon Gabriel|Shannon Gabriel]] | | |- |262 |[[:en:Carlos Brathwaite|Carlos Brathwaite]] | | |- |263 |[[:en:Rehan Ahmed|Rehan Ahmed]] | | |- |264 |[[:en:James Hopes|James Hopes]] | | |- |265 |[[:en:Will Jacks|Will Jacks]] | | |- |266 |[[:en:Chris Tremlett|Chris Tremlett]] | | |- |267 |[[:en:Stephen Parry (cricketer)|Stephen Parry (cricketer)]] | | |- |268 |[[:en:Qais Ahmad|Qais Ahmad]] | | |- |269 |[[:en:Asghar Afghan|Asghar Afghan]] | | |- |270 |[[:en:Nasir Hossain|Nasir Hossain]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |271 |[[:en:Vikram Solanki|Vikram Solanki]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |విక్రమ్ సింగ్ సోలంకి |- |272 |[[:en:Ajmal Shahzad|Ajmal Shahzad]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |273 |[[:en:D'Arcy Short|D'Arcy Short]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |274 |[[:en:Andrew Tye|Andrew Tye]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |275 |[[:en:Tino Best|Tino Best]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |276 |[[:en:Vinay Kumar|Vinay Kumar]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |వినయ్ కుమార్ (క్రికెటర్) |- |277 |[[:en:Will O'Rourke (cricketer)|Will O'Rourke (cricketer)]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |278 |[[:en:Colin Ingram|Colin Ingram]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |279 |[[:en:Loots Bosman|Loots Bosman]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |280 |[[:en:Dwaine Pretorius|Dwaine Pretorius]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |281 |[[:en:Subramaniam Badrinath|Subramaniam Badrinath]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |282 |[[:en:James Pattinson|James Pattinson]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |283 |[[:en:Owais Shah|Owais Shah]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |284 |[[:en:Marcus North|Marcus North]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |285 |[[:en:Fidel Edwards|Fidel Edwards]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |286 |[[:en:Lewis Gregory|Lewis Gregory]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |287 |[[:en:Luke Wright|Luke Wright]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |288 |[[:en:David Hussey|David Hussey]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |289 |[[:en:Imrul Kayes|Imrul Kayes]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |290 |[[:en:Samuel Badree|Samuel Badree]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |291 |[[:en:Michael Klinger|Michael Klinger]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] | |- |292 |[[:en:Dan Christian|Dan Christian]] | | |- |293 |[[:en:Liam Dawson|Liam Dawson]] | | |- |294 |[[:en:Nikita Miller|Nikita Miller]] | | |- |295 |[[:en:Stuart Clark|Stuart Clark]] | | |- |296 |[[:en:Ian Bradshaw|Ian Bradshaw]] | | |- |297 |[[:en:Ravi Rampaul|Ravi Rampaul]] | | |- |298 |[[:en:Dane Paterson|Dane Paterson]] | | |- |299 |[[:en:Azam Khan (cricketer, born 1998)|Azam Khan (cricketer, born 1998)]] | | |- |300 |[[:en:Jordan Cox (cricketer)|Jordan Cox (cricketer)]] | | |- |301 |[[:en:Saif Hassan|Saif Hassan]] | | |- |302 |[[:en:Tom Curran (cricketer)|Tom Curran (cricketer)]] | | |- |303 |[[:en:Daren Ganga|Daren Ganga]] | | |- |304 |[[:en:Alzarri Joseph|Alzarri Joseph]] | | |- |305 |[[:en:Jacob Bethell|Jacob Bethell]] | | |- |306 |[[:en:Jerome Taylor|Jerome Taylor]] | | |- |307 |[[:en:Kaushalya Weeraratne|Kaushalya Weeraratne]] | | |- |308 |[[:en:Ben Laughlin (cricketer)|Ben Laughlin (cricketer)]] | | |- |309 |[[:en:Shahriar Nafees|Shahriar Nafees]] | | |- |310 |[[:en:James Tredwell|James Tredwell]] | | |- |311 |[[:en:Alfonso Thomas|Alfonso Thomas]] | | |- |312 |[[:en:Makhaya Ntini|Makhaya Ntini]] | | |- |313 |[[:en:Devon Smith|Devon Smith]] | | |- |314 |[[:en:Lahiru Madushanka|Lahiru Madushanka]] | | |- |315 |[[:en:Sahibzada Farhan|Sahibzada Farhan]] | | |- |316 |[[:en:Ryan Sidebottom|Ryan Sidebottom]] | | |- |317 |[[:en:Saim Ayub|Saim Ayub]] | | |- |318 |[[:en:Taijul Islam|Taijul Islam]] | | |- |319 |[[:en:James Vince|James Vince]] | | |- |320 |[[:en:Simon Katich|Simon Katich]] | | |- |321 |[[:en:Brad Haddin|Brad Haddin]] | | |- |322 |[[:en:Abdur Razzak (cricketer)|Abdur Razzak (cricketer)]] | | |- |323 |[[:en:Jamie Smith (cricketer)|Jamie Smith (cricketer)]] | | |- |324 |[[:en:Sajid Mahmood|Sajid Mahmood]] | | |- |325 |[[:en:Danny Briggs|Danny Briggs]] | | |- |326 |[[:en:Morné Morkel|Morné Morkel]] | | |- |327 |[[:en:Jason Behrendorff|Jason Behrendorff]] | | |- |328 |[[:en:Liam Plunkett|Liam Plunkett]] | | |- |329 |[[:en:Brad Hogg|Brad Hogg]] | | |- |330 |[[:en:Adam Voges|Adam Voges]] | | |- |331 |[[:en:Steve Harmison|Steve Harmison]] | | |- |332 |[[:en:Mark Boucher|Mark Boucher]] | | |- |333 |[[:en:Darren Bravo|Darren Bravo]] | | |- |334 |[[:en:Cameron Bancroft|Cameron Bancroft]] | | |- |335 |[[:en:Ben Duckett|Ben Duckett]] | | |- |336 |[[:en:Denesh Ramdin|Denesh Ramdin]] | | |- |337 |[[:en:Herschelle Gibbs|Herschelle Gibbs]] | | |- |338 |[[:en:Nathan Hauritz|Nathan Hauritz]] | | |- |339 |[[:en:Ed Joyce|Ed Joyce]] | | |- |340 |[[:en:Matt Prior|Matt Prior]] | | |- |341 |[[:en:Mominul Haque|Mominul Haque]] | | |- |342 |[[:en:Umesh Yadav|Umesh Yadav]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] | |- |343 |[[:en:Nathan Coulter-Nile|Nathan Coulter-Nile]] | | |- |344 |[[:en:Billy Stanlake|Billy Stanlake]] | | |- |345 |[[:en:Soumya Sarkar|Soumya Sarkar]] | | |- |346 |[[:en:Ashwell Prince|Ashwell Prince]] | | |- |347 |[[:en:Imran Tahir|Imran Tahir]] | | |- |348 |[[:en:George Bailey (cricketer, born 1982)|George Bailey (cricketer, born 1982)]] | | |- |349 |[[:en:Moises Henriques|Moises Henriques]] | | |- |350 |[[:en:Steve O'Keefe|Steve O'Keefe]] | | |- |351 |[[:en:Matthew Wade|Matthew Wade]] | | |- |352 |[[:en:Damien Martyn|Damien Martyn]] | | |- |353 |[[:en:Shahadat Hossain|Shahadat Hossain]] | | |- |354 |[[:en:Ben Hilfenhaus|Ben Hilfenhaus]] | | |- |355 |[[:en:Dwayne Smith|Dwayne Smith]] | | |- |356 |[[:en:Nathan Bracken|Nathan Bracken]] | | |- |357 |[[:en:Kane Richardson|Kane Richardson]] | | |- |358 |[[:en:List of New Zealand Twenty20 International cricketers|List of New Zealand Twenty20 International cricketers]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |359 |[[:en:List of West Indies Twenty20 International cricketers|List of West Indies Twenty20 International cricketers]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |360 |[[:en:Tim Bresnan|Tim Bresnan]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |టిమ్ బ్రెస్నన్ |- |361 |[[:en:Shaun Marsh|Shaun Marsh]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |షాన్ మార్ష్ |- |362 |[[:en:Darren Gough|Darren Gough]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |డారెన్ గౌఫ్ |- |363 |[[:en:Boyd Rankin|Boyd Rankin]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |బోయిడ్ రాంకిన్ |- |364 |[[:en:Samit Patel|Samit Patel]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |సమిత్ పటేల్ |- |365 |[[:en:Kemar Roach|Kemar Roach]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |కెమార్ రోచ్ |- |366 |[[:en:Michael Carberry|Michael Carberry]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |మైఖేల్ కార్బెర్రీ |- |367 |[[:en:Scott Boland|Scott Boland]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |స్కాట్ బోలాండ్ |- |368 |[[:en:Shai Hope|Shai Hope]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |షాయ్ హోప్ |- |369 |[[:en:Shaun Tait|Shaun Tait]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |షాన్ టెయిట్ |- |370 |[[:en:Alex Hales|Alex Hales]] | | |- |371 |[[:en:List of Bangladesh Twenty20 International cricketers|List of Bangladesh Twenty20 International cricketers]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |372 |[[:en:Peter Siddle|Peter Siddle]] | | |- |373 |[[:en:List of Afghanistan Twenty20 International cricketers|List of Afghanistan Twenty20 International cricketers]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |374 |[[:en:Nathan Lyon|Nathan Lyon]] | | |- |375 |[[:en:Mohammad Shahzad|Mohammad Shahzad]] | | |- |376 |[[:en:Joe Denly|Joe Denly]] | | |- |377 |[[:en:Graeme Smith|Graeme Smith]] | | |- |378 |[[:en:List of South Africa Twenty20 International cricketers|List of South Africa Twenty20 International cricketers]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |379 |[[:en:Graeme Swann|Graeme Swann]] | | |- |380 |[[:en:Rob Key|Rob Key]] | | |- |381 |[[:en:Michael Hussey|Michael Hussey]] | | |- |382 |[[:en:Marlon Samuels|Marlon Samuels]] | | |- |383 |[[:en:Mohammad Yousuf (cricketer)|Mohammad Yousuf (cricketer)]] | | |- |384 |[[:en:Monty Panesar|Monty Panesar]] | | |- |385 |[[:en:Mohammad Ashraful|Mohammad Ashraful]] | | |- |386 |[[:en:List of Sri Lanka Twenty20 International cricketers|List of Sri Lanka Twenty20 International cricketers]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |387 |[[:en:Tim Paine|Tim Paine]] | | |- |388 |[[:en:Paul Nixon|Paul Nixon]] | | |- |389 |[[:en:Murali Kartik|Murali Kartik]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |[[మురళి కార్తీక్ (క్రికెటర్)]] |- |390 |[[:en:List of Australia Twenty20 International cricketers|List of Australia Twenty20 International cricketers]] |చదువరి |అయిపోయింది |- |391 |[[:en:Sam Billings|Sam Billings]] | | |- |392 |[[:en:Michael Vaughan|Michael Vaughan]] | | |- |393 |[[:en:Daren Sammy|Daren Sammy]] | | |- |394 |[[:en:Callum Ferguson|Callum Ferguson]] | | |- |395 |[[:en:Michael Clarke (cricketer)|Michael Clarke (cricketer)]] | | |- |396 |[[:en:Brett Lee|Brett Lee]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |బ్రెట్ లీ (క్రికెటర్) |- |397 |[[:en:Ian Bell|Ian Bell]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఇయాన్ బెల్]] |- |398 |[[:en:List of England Twenty20 International cricketers|List of England Twenty20 International cricketers]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఇంగ్లాండ్ ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ క్రికెటర్ల జాబితా]] |- |399 |[[:en:Cameron White|Cameron White]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ కామెరాన్ వైట్]] |- |400 |[[:en:Dale Steyn|Dale Steyn]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[డేల్ స్టెయిన్]] |- |401 |[[:en:Dimitri Mascarenhas|Dimitri Mascarenhas]] | | |- |402 |[[:en:Craig Kieswetter|Craig Kieswetter]] | | |- |403 |[[:en:Andrew Flintoff|Andrew Flintoff]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] | |- |404 |[[:en:Tillakaratne Dilshan|Tillakaratne Dilshan]] | | |- |405 |[[:en:List of Pakistan Twenty20 International cricketers|List of Pakistan Twenty20 International cricketers]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[పాకిస్తాన్ ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ క్రికెటర్ల జాబితా]] |- |406 |[[:en:Eoin Morgan|Eoin Morgan]] | | |- |407 |[[:en:Paul Collingwood|Paul Collingwood]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[పాల్ కాలింగ్‌వుడ్]] |- |408 |[[:en:Marcus Trescothick|Marcus Trescothick]] | | |- |409 |[[:en:Mashrafe Mortaza|Mashrafe Mortaza]] | | |- |410 |[[:en:Shahid Afridi|Shahid Afridi]] |[[వాడుకరి:Srinivasrjy|Srinivasrjy]] |షాహిద్ అఫ్రిది |- |411 |[[:en:Andrew Strauss|Andrew Strauss]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[ఆండ్రూ స్ట్రాస్]] |- |412 |[[:en:Kevin Pietersen|Kevin Pietersen]] |[[వాడుకరి:Batthini Vinay Kumar Goud|బత్తిని వినయ్ కుమార్ గౌడ్]] |[[కెవిన్ పీటర్సన్]] |} 7bpu880v1o17z4pkffnl4ipgypar9wj పాకిస్తాన్ ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ క్రికెటర్ల జాబితా 0 474987 4807948 4753564 2026-04-22T12:01:03Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807948 wikitext text/x-wiki [[ట్వంటీ20]] ఇంటర్నేషనల్ (టీ20ఐ) రెండు ప్రాతినిధ్య జట్ల మధ్య అంతర్జాతీయ [[క్రికెట్]] మ్యాచ్, ప్రతి ఒక్కటి టీ20ఐ హోదాను కలిగి ఉంటుంది, దీనిని ఇంటర్నేషనల్ క్రికెట్ కౌన్సిల్ (ఐసీసీ) నిర్ణయిస్తుంది, ఇది ట్వంటీ20 క్రికెట్ నిబంధనల ప్రకారం ఆడబడుతుంది.<ref>{{Cite web|title=2006&nbsp;– Pakistan&nbsp;– Records&nbsp;– Twenty20 Internationals&nbsp;– Match results|url=http://stats.espncricinfo.com/pakistan/engine/records/team/match_results.html?class=3;id=2006;team=7;type=year|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150917231110/http://stats.espncricinfo.com/pakistan/engine/records/team/match_results.html?class=3;id=2006;team=7;type=year|archive-date=17 September 2015|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> 2005 ఫిబ్రవరి 17న [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా,]] [[న్యూజీలాండ్ క్రికెట్ జట్టు|న్యూజిలాండ్]] మధ్య జరిగిన మొదటి మ్యాచ్‌లో ఆస్ట్రేలియా [[Eden Park|ఈడెన్ పార్క్]] 44 పరుగుల తేడాతో విజయం సాధించింది.<ref>{{Cite web|date=17 February 2005|title=Australia in New Zealand T20I Match|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/211048.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144931/http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/211048.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> అక్టోబర్ 2022 నాటికి , 2006లో వారి మొదటి మ్యాచ్ నుండి 99 మంది ఆటగాళ్ళు [[పాకిస్తాన్ క్రికెట్ జట్టు]] ప్రాతినిధ్యం వహించారు.<ref name="t20i_caps2">{{Cite web|title=Players&nbsp;– Pakistan&nbsp;– T20I caps|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/caps.html?country=7;class=3|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181225144121/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/caps.html?country=7;class=3|archive-date=25 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> పాకిస్తాన్ తమ మొదటి టీ20ఐ మ్యాచ్‌ను 28 ఆగస్టు 2006న బ్రిస్టల్లోని కౌంటీ క్రికెట్ గ్రౌండ్లో [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లాండ్]] ఆడింది, ఆ మ్యాచ్‌లో ఐదు వికెట్ల తేడాతో విజయం సాధించింది.<ref>{{Cite web|title=2006&nbsp;– Pakistan&nbsp;– Records&nbsp;– Twenty20 Internationals&nbsp;– Match results|url=http://stats.espncricinfo.com/pakistan/engine/records/team/match_results.html?class=3;id=2006;team=7;type=year|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150917231110/http://stats.espncricinfo.com/pakistan/engine/records/team/match_results.html?class=3;id=2006;team=7;type=year|archive-date=17 September 2015|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref><ref name="debut">{{Cite web|title=Pakistan in England T20I Match|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/engine/match/225263.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144940/http://www.espncricinfo.com/pakistan/engine/match/225263.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> మొదటి జాబితాలో కనీసం ఒక టి20ఐ మ్యాచ్ ఆడిన పాకిస్తాన్ క్రికెట్ జట్టులోని సభ్యులందరూ ఉంటారు. ప్రతి క్రీడాకారుడు తన మొదటి ట్వంటీ20 టోపీ గెలుచుకున్న క్రమంలో ఇది ప్రారంభంలో ఏర్పాటు చేయబడుతుంది. ఒకే మ్యాచ్‌లో ఒకటి కంటే ఎక్కువ మంది ఆటగాళ్ళు తన మొదటి ట్వంటీ20 క్యాప్ను గెలుచుకున్నప్పుడు, ఆ ఆటగాళ్ళు ఇంటిపేరు ప్రకారం అక్షరక్రమంగా జాబితా చేయబడతారు. రెండవ జాబితా ప్రారంభంలో ప్రతి కెప్టెన్ మొదటిసారి జట్టుకు నాయకత్వం వహించిన క్రమంలో ఏర్పాటు చేయబడుతుంది. {| | valign="top" style="width:26%" |'''జనరల్''' * {{Double-dagger}}-కెప్టెన్&nbsp; * {{Dagger}}-[[వికెట్-కీపర్|వికెట్ కీపర్]]&nbsp; * '''మొదట''' సంవత్సరం&nbsp; * చివరి సంవత్సరం-తాజా ఆట&nbsp; * మ్యాట్-ఆడిన మ్యాచ్ల సంఖ్య&nbsp; '''ఫీల్డింగ్''' * Ca-క్యాచ్లు తీసుకోబడ్డాయి&nbsp; * '''సెయింట్'''-స్టంపింగ్స్ తీసుకున్నారు&nbsp; | valign="top" style="width:25%" |'''[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగ్]]''' * ఇన్-బ్యాటింగ్ చేసిన ఇన్నింగ్స్ సంఖ్య&nbsp; * '''లేదు'''-నాటౌట్ ఇన్నింగ్స్ల సంఖ్య&nbsp; * '''పరుగులు'''-కెరీర్లో సాధించిన పరుగులు&nbsp; * '''హెచ్ఎస్'''-అత్యధిక స్కోరు&nbsp; * సగటు-ప్రతి అవుట్ అయినప్పుడు సాధించిన పరుగులు&nbsp; * * బ్యాట్స్‌మన్ నాటౌట్ నిలిచాడు&nbsp; | valign="top" style="width:25%" |'''[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగ్]]''' * బాల్స్-కెరీర్లో బౌల్డ్ బాల్స్&nbsp; * వృత్తి జీవితంలో తీసుకున్న వికెట్లు-Wkt&nbsp; * బిబిఐ-[[క్రికెట్ పదకోశం|ఒక ఇన్నింగ్స్లో అత్యుత్తమ బౌలింగ్]]&nbsp; * సగటు-[[బౌలింగు సగటు|ప్రతి వికెట్కు సగటు పరుగులు]]&nbsp; | valign="top" style="width:24%" |'''[[Captain (cricket)|కెప్టెన్లు]]''' * గెలిచింది-గెలిచిన ఆటల సంఖ్య&nbsp; * ఓడిపోయిన ఆటలు-ఓడిపోయిన ఆట ల సంఖ్య&nbsp; * టై-టై అయిన ఆటల సంఖ్య<ref name="tied">Matches that were tied and decided by bowlout are listed as tied.</ref> * '''గెలుపు%'''-కెప్టెన్గా ఉన్న ఆటగాళ్లకు గెలిచిన ఆటల నిష్పత్తి <ref name="half_win">Percentage is worked out by counting tied games as half a win.</ref> |} == ఆటగాళ్ళు == {| class="wikitable sortable" |- align="center" ! colspan="5" |జనరల్ ! colspan="5" |బ్యాటింగ్ ! colspan="4" |బౌలింగ్ ! colspan="2" |ఫీల్డింగ్ ! rowspan="2" |మూ |- align="center" !టోపీ !పేరు !ముందుగా !చివరిది !చాప !పరుగులు !హెచ్ఎస్ !సగటు !50 లు !100 లు !బంతులు !విక్టోరియా !బిబిఐ !సగటు !క !సెయింట్ |- align="center" |{{nts|1}} !అబ్దుల్ రజాక్ |2006 |2013 |{{sort|032|32}} |{{sort|0393|393}} |{{sort|0465|46*}} |{{sort|2068|20.68}} |0 |0 |{{sort|0339|339}} |{{sort|020|20}} |{{sort|387|3/13}} |{{sort|2000|20.00}} |{{sort|002|2}} |0 |<ref>{{cite web|title=Abdul Razzaq|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39836.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144928/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39836.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|2}} !ఇంజామామ్-ఉల్-హక్  ‡ |2006 |2006 |{{sort|001|1}} |{{sort|0011|11}} |{{sort|0115|11*}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 |0 |<ref name="inzamam">{{cite web|title=Inzamam-ul-Haq|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/40570.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144951/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/40570.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|3}} !కమ్రాన్ అక్మల్  † |2006 |2017 |{{sort|058|58}} |{{sort|0987|987}} |{{sort|0730|73}} |{{sort|2100|21.00}} |5 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|028|28}} |{{sort|032|32}} |<ref name="kamran">{{cite web|title=Kamran Akmal|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41028.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144913/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41028.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|4}} !మొహమ్మద్ ఆసిఫ్ |2006 |2010 |{{sort|011|11}} |{{sort|0009|9}} |{{sort|0055|5*}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort|0257|257}} |{{sort|013|13}} |{{sort|482|4/18}} |{{sort|2638|26.38}} |{{sort|003|3}} |0 |<ref>{{cite web|title=Mohammad Asif (cricketer)|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41411.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144947/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41411.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|5}} !మొహమ్మద్ హఫీజ్  ‡ |2006 |2021 |{{sort|119|119}} |{{sort|2514|2,514}} |{{sort|0995|99*}} |{{sort|2646|26.46}} |14 |0 |{{sort|1261|1,261}} |{{sort|061|61}} |{{sort|490|4/10}} |{{sort|2275|22.75}} |{{sort|030|30}} |0 |<ref>{{cite web|title=Mohammad Hafeez|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/41434.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144933/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/41434.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|6}} !మొహమ్మద్ యూసుఫ్ |2006 |2010 |{{sort|003|3}} |{{sort|0050|50}} |{{sort|0260|26}} |{{sort|1666|16.66}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|001|1}} |0 |<ref>{{cite web|title=Saeed Ajmal|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42699.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144915/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42699.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|7}} !నవేద్-ఉల్-హసన్ |2006 |2010 |{{sort|004|4}} |{{sort|0018|18}} |{{sort|0175|17*}} |{{sort|1800|18.00}} |0 |0 |{{sort|0085|85}} |{{sort|005|5}} |{{sort|381|3/19}} |{{sort|2020|20.20}} |{{sort|002|2}} |0 |<ref>{{cite web|title=Ahmed Shehzad|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/259410.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144929/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/259410.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|8}} !షాహిద్ అఫ్రిది  ‡ |2006 |2016 |{{sort|098|98}} |{{sort|1405|1,405}} |{{sort|0545|54*}} |{{sort|1801|18.01}} |4 |0 |{{sort|2144|2,144}} |{{sort|097|97}} |{{sort|489|4/11}} |{{sort|2435|24.35}} |{{sort|030|30}} |0 |<ref name="afridi">{{cite web|title=Shahid Afridi|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42639.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144919/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42639.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|9}} !షోయబ్ అక్తర్ |2006 |2010 |{{sort|015|15}} |{{sort|0021|21}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|0700|7.00}} |0 |0 |{{sort|0318|318}} |{{sort|019|19}} |{{sort|362|3/38}} |{{sort|2273|22.73}} |{{sort|002|2}} |0 |<ref>{{cite web|title=Khalid Latif|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41046.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144919/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41046.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|10}} !షోయబ్ మాలిక్  ‡ |2006 |2021 |{{sort|123|123}} |{{sort|2423|2,423}} |{{sort|0750|75}} |{{sort|3146|31.46}} |9 |0 |{{sort|0552|552}} |{{sort|027|27}} |{{sort|293|2/7}} |{{sort|2385|23.85}} |{{sort|050|50}} |0 |<ref>{{cite web|title=Anwar Ali|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/232491.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144932/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/232491.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|11}} !యూనిస్ ఖాన్  ‡ |2006 |2010 |{{sort|025|25}} |{{sort|0442|442}} |{{sort|0510|51}} |{{sort|2210|22.10}} |2 |0 |{{sort|0022|22}} |{{sort|003|3}} |{{sort|382|3/18}} |{{sort|0600|6.00}} |{{sort|012|12}} |0 |<ref name="khan">{{cite web|title=Younis Khan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/43652.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144950/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/43652.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|12}} !అబ్దుర్ రెహమాన్ |2006 |2013 |{{sort|008|8}} |{{sort|0022|22}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|1100|11.00}} |0 |0 |{{sort|0156|156}} |{{sort|011|11}} |{{sort|293|2/7}} |{{sort|1745|17.45}} |{{sort|006|6}} |0 |<ref>{{cite web|title=Abdur Rauf|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39084.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144929/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39084.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|13}} !ఇమ్రాన్ నజీర్ |2007 |2010 |{{sort|025|25}} |{{sort|0500|500}} |{{sort|0720|72}} |{{sort|2173|21.73}} |3 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|011|11}} |0 |<ref>{{cite web|title=Sohail Khan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/317252.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144948/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/317252.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|14}} !షబ్బీర్ అహ్మద్ |2007 |2007 |{{sort|001|1}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0012|12}} |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Shoaib Khan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42889.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144922/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42889.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|15}} !జుల్కర్నైన్ హైదర్  † |2007 |2010 |{{sort|003|3}} |{{sort|0023|23}} |{{sort|0170|17}} |{{sort|0766|7.66}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 |{{sort|001|1}} |<ref>{{cite web|title=Wahab Riaz|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43590.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144937/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43590.html|archive-date=26 December 2018|access-date=5 November 2019|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|16}} !ఇఫ్తిఖర్ అంజుమ్ |2007 |2009 |{{sort|002|2}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0048|48}} |{{sort|001|1}} |{{sort|166|1/34}} |{{sort|6700|67.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Mansoor Amjad|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41963.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144936/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41963.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|17}} !మిస్బా-ఉల్-హక్  ‡ |2007 |2012 |{{sort|039|39}} |{{sort|0788|788}} |{{sort|0875|87*}} |{{sort|3752|37.52}} |3 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|014|14}} |0 |<ref name="misbah">{{cite web|title=Misbah-ul-Haq|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41378.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144955/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41378.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|18}} !సల్మాన్ బట్ |2007 |2010 |{{sort|024|24}} |{{sort|0595|595}} |{{sort|0740|74}} |{{sort|2833|28.33}} |3 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|003|3}} |0 |<ref>{{cite web|title=Sohail Tanvir|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43265.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144945/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43265.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|19}} !యాసిర్ అరాఫత్ |2007 |2009 |{{sort|013|13}} |{{sort|0091|91}} |{{sort|0170|17}} |{{sort|1314|13.14}} |0 |0 |{{sort|0236|236}} |{{sort|016|16}} |{{sort|382|3/18}} |{{sort|1975|19.75}} |{{sort|001|1}} |0 |<ref>{{cite web|title=Fawad Alam|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/40250.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144915/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/40250.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|20}} !ఫవాద్ ఆలం |2007 |2010 |{{sort|024|24}} |{{sort|0194|194}} |{{sort|0280|28}} |{{sort|1763|17.63}} |0 |0 |{{sort|0090|90}} |{{sort|008|8}} |{{sort|393|3/7}} |{{sort|1187|11.87}} |{{sort|007|7}} |0 |<ref>{{cite web|title=Fawad Alam|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/40250.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144915/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/40250.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|21}} !ఉమర్ గుల్ |2007 |2016 |{{sort|060|60}} |{{sort|0165|165}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|0916|9.16}} |0 |0 |{{sort|1203|1,203}} |{{sort|085|85}} |{{sort|594|5/6}} |{{sort|1697|16.97}} |{{sort|018|18}} |0 |<ref name="gul">{{cite web|title=Umar Gul|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43524.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144937/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43524.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|22}} !సోహైల్ తన్వీర్ |2007 |2017 |{{sort|056|56}} |{{sort|0194|194}} |{{sort|0410|41}} |{{sort|1141|11.41}} |0 |0 |{{sort|1196|1,196}} |{{sort|053|53}} |{{sort|388|3/12}} |{{sort|2667|26.67}} |{{sort|007|7}} |0 |<ref>{{cite web|title=Sohail Tanvir|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43265.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144945/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43265.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|23}} !మన్సూర్ అమ్జాద్ |2008 |2008 |{{sort|001|1}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0006|6}} |{{sort|003|3}} |{{sort|397|3/3}} |{{sort|0100|1.00}} |{{sort|002|2}} |0 |<ref>{{cite web|title=Mansoor Amjad|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41963.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144936/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41963.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|24}} !వహాబ్ రియాజ్ |2008 |2020 |{{sort|036|36}} |{{sort|0154|154}} |{{sort|0305|30*}} |{{sort|1283|12.83}} |0 |0 |{{sort|0710|710}} |{{sort|034|34}} |{{sort|382|3/18}} |{{sort|2855|28.55}} |{{sort|006|6}} |0 |<ref>{{cite web|title=Wahab Riaz|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43590.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144937/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43590.html|archive-date=26 December 2018|access-date=5 November 2019|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|25}} !షోయబ్ ఖాన్ |2008 |2008 |{{sort|004|4}} |{{sort|0065|65}} |{{sort|0500|50}} |{{sort|1625|16.25}} |1 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|001|1}} |0 |<ref>{{cite web|title=Shoaib Khan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42889.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144922/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42889.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|26}} !సోహైల్ ఖాన్ |2009 |2017 |{{sort|005|5}} |{{sort|0001|1}} |{{sort|0015|1*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0090|90}} |{{sort|005|5}} |{{sort|287|2/13}} |{{sort|2460|24.60}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Sohail Khan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/317252.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144948/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/317252.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|27}} !అబ్దుర్ రవూఫ్ |2008 |2008 |{{sort|001|1}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0018|18}} |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Abdur Rauf|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39084.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144929/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39084.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|28}} !అన్వర్ అలీ |2008 |2016 |{{sort|016|16}} |{{sort|0109|109}} |{{sort|0460|46}} |{{sort|1557|15.57}} |0 |0 |{{sort|0265|265}} |{{sort|010|10}} |{{sort|273|2/27}} |{{sort|3670|36.70}} |{{sort|005|5}} |0 |<ref>{{cite web|title=Anwar Ali|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/232491.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144932/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/232491.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|29}} !ఖలీద్ లతీఫ్ |2008 |2016 |{{sort|013|13}} |{{sort|0237|237}} |{{sort|0595|59*}} |{{sort|2154|21.54}} |1 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|004|4}} |0 |<ref>{{cite web|title=Khalid Latif|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41046.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144919/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41046.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|30}} !అహ్మద్ షెహజాద్ |2009 |2019 |{{sort|059|59}} |{{sort|1471|1,471}} |{{sort|1115|111*}} |{{sort|2580|25.80}} |7 |1 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|015|15}} |0 |<ref>{{cite web|title=Ahmed Shehzad|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/259410.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144929/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/259410.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|31}} !సయీద్ అజ్మల్ |2008 |2015 |{{sort|064|64}} |{{sort|0091|91}} |{{sort|0215|21*}} |{{sort|0827|8.27}} |0 |0 |{{sort|1430|1,430}} |{{sort|085|85}} |{{sort|481|4/19}} |{{sort|1783|17.83}} |{{sort|012|12}} |0 |<ref>{{cite web|title=Saeed Ajmal|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42699.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144915/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42699.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|32}} !మొహమ్మద్ అమీర్ |2009 |2024 |62 |{{sort|0065|65}} |{{sort|0215|21*}} |{{nts|7.22}} |0 |0 |{{sort|1321|1,321}} |{{sort|071|71}} |{{sort|487|4/13}} |{{nts|21.94}} |10 |0 |<ref>{{cite web|title=Abdul Razzaq|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39836.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144928/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39836.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|33}} !షాజైబ్ హసన్ |2009 |2010 |{{sort|010|10}} |{{sort|0116|116}} |{{sort|0350|35}} |{{sort|1160|11.60}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|003|3}} |0 |<ref>{{cite web|title=Shahzaib Hasan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/370846.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144920/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/370846.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|34}} !ఉమర్ అక్మల్  † |2009 |2019 |{{sort|084|84}} |{{sort|1690|1,690}} |{{sort|0940|94}} |{{sort|2600|26.00}} |8 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|050|50}} |{{sort|002|2}} |<ref>{{cite web|title=Zulfiqar Babar|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43871.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144917/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43871.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|35}} !ఇమ్రాన్ ఫర్హాత్ |2010 |2011 |{{sort|007|7}} |{{sort|0076|76}} |{{sort|0190|19}} |{{sort|1085|10.85}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|003|3}} |0 |<ref>{{cite web|title=Saeed Ajmal|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42699.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144915/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42699.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|36}} !సర్ఫరాజ్ అహ్మద్  †‡ |2010 |2021 |{{sort|061|61}} |{{sort|0818|818}} |{{sort|0895|89*}} |{{sort|2726|27.26}} |3 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|036|36}} |{{sort|010|10}} |<ref>{{cite web|title=Ahmed Shehzad|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/259410.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144929/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/259410.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|37}} !మొహమ్మద్ సమీ |2010 |2016 |{{sort|013|13}} |{{sort|0021|21}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|2100|21.00}} |0 |0 |{{sort|0276|276}} |{{sort|021|21}} |{{sort|384|3/16}} |{{sort|1842|18.42}} |{{sort|003|3}} |0 |<ref>{{cite web|title=Khalid Latif|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41046.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144919/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41046.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|38}} !అసద్ షఫీక్ |2010 |2012 |{{sort|010|10}} |{{sort|0192|192}} |{{sort|0380|38}} |{{sort|1920|19.20}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|003|3}} |0 |<ref>{{cite web|title=Anwar Ali|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/232491.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144932/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/232491.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|39}} !తన్వీర్ అహ్మద్ |2010 |2010 |{{sort|001|1}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0018|18}} |{{sort|001|1}} |{{sort|187|1/13}} |{{sort|1300|13.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Abdur Rauf|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39084.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144929/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/39084.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|40}} !జునైద్ ఖాన్ |2011 |2014 |{{sort|009|9}} |{{sort|0003|3}} |{{sort|0035|3*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0162|162}} |{{sort|008|8}} |{{sort|376|3/24}} |{{sort|2950|29.50}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Sohail Khan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/317252.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144948/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/317252.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|41}} !మొహమ్మద్ సల్మాన్  † |2011 |2011 |{{sort|001|1}} |{{sort|0005|5}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0500|5.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|001|1}} |{{sort|001|1}} |<ref>{{cite web|title=Shoaib Khan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42889.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144922/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42889.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|42}} !ఐజాజ్ చీమా |2011 |2012 |{{sort|005|5}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0005|0*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0102|102}} |{{sort|008|8}} |{{sort|470|4/30}} |{{sort|1450|14.50}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Wahab Riaz|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43590.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144937/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43590.html|archive-date=26 December 2018|access-date=5 November 2019|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|43}} !రమీజ్ రాజా |2011 |2011 |{{sort|002|2}} |{{sort|0024|24}} |{{sort|0230|23}} |{{sort|1200|12.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Mansoor Amjad|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41963.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144936/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/41963.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|44}} !యాసిర్ షా |2011 |2011 |{{sort|002|2}} |{{sort|0011|11}} |{{sort|0115|11*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|004|4}} |0 |<ref>{{cite web|title=Sohail Tanvir|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43265.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144945/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43265.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|45}} !అవాయిస్ జియా |2012 |2014 |{{sort|005|5}} |{{sort|0070|70}} |{{sort|0230|23}} |{{sort|1400|14.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Fawad Alam|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/40250.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144915/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/40250.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|46}} !హమ్మద్ అజామ్ |2012 |2013 |{{sort|005|5}} |{{sort|0034|34}} |{{sort|0210|21}} |{{sort|1133|11.33}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|002|2}} |0 |<ref>{{cite web|title=Hammad Azam|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/384518.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144942/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/384518.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|47}} !షకీల్ అన్సార్  † |2012 |2012 |{{sort|002|2}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|001|1}} |{{sort|001|1}} |<ref name="shakeel">{{cite web|title=Shakeel Ansar|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42814.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144916/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42814.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|48}} !నాసిర్ జంషెడ్ |2012 |2013 |{{sort|018|18}} |{{sort|0363|363}} |{{sort|0560|56}} |{{sort|2135|21.35}} |2 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|006|6}} |0 |<ref>{{cite web|title=Nasir Jamshed|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42321.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144951/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/42321.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|49}} !రజా హసన్ |2012 |2014 |{{sort|010|10}} |{{sort|0018|18}} |{{sort|0135|13*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0228|228}} |{{sort|010|10}} |{{sort|286|2/14}} |{{sort|2190|21.90}} |{{sort|002|2}} |0 |<ref>{{cite web|title=Raza Hasan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/343548.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144914/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/343548.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|50}} !మొహమ్మద్ ఇర్ఫాన్ |2012 |2016 |{{sort|022|22}} |{{sort|0004|4}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0453|453}} |{{sort|016|16}} |{{sort|282|2/18}} |{{sort|3512|35.12}} |{{sort|001|1}} |0 |<ref>{{cite web|title=Mohammad Irfan|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/429981.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144938/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/429981.html|archive-date=26 December 2018|access-date=5 November 2019|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|51}} !ఉమర్ అమీన్ |2013 |2018 |{{sort|014|14}} |{{sort|00142|142}} |{{sort|0470|47}} |{{sort|1577|15.77}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|004|4}} |0 |<ref>{{cite web|title=Umar Amin|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/288211.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144935/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/288211.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|52}} !జుల్ఫికర్ బాబర్ |2013 |2013 |{{sort|007|7}} |{{sort|0027|27}} |{{sort|0130|13}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0156|156}} |{{sort|012|12}} |{{sort|377|3/23}} |{{sort|1541|15.41}} |{{sort|001|1}} |0 |<ref>{{cite web|title=Zulfiqar Babar|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43871.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144917/http://www.espncricinfo.com/pakistan/content/player/43871.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |{{nts|53}} !అసద్ అలీ |2013 |2013 |{{sort|002|2}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 |0 | |- align="center" |{{nts|54}} !హరిస్ సోహైల్ |2013 |2019 |{{sort|014|14}} |{{sort|0210|210}} |{{sort|0520|52}} |{{sort|1909|19.09}} |2 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|003|3}} |0 | |- align="center" |{{nts|55}} !సోహైబ్ మక్సూద్ |2013 |2021 |{{sort|026|26}} |{{sort|0273|273}} |{{sort|0370|37}} |{{sort|1365|13.65}} |0 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|007|7}} |0 | |- align="center" |{{nts|56}} !బిలావల్ భట్టి |2013 |2015 |{{sort|009|9}} |{{sort|0023|23}} |{{sort|0135|13*}} |{{sort|1150|11.50}} |0 |0 |{{sort|0156|156}} |{{sort|005|5}} |{{sort|264|2/36}} |{{sort|5100|51.00}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|57}} !షార్జీల్ ఖాన్ |2013 |2021 |{{sort|021|21}} |{{sort|0406|406}} |{{sort|0590|59}} |{{sort|2255|22.55}} |2 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|006|6}} |0 | |- align="center" |{{nts|58}} !ఉస్మాన్ షిన్వారి |2013 |2019 |{{sort|016|16}} |{{sort|0002|2}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0306|306}} |{{sort|013|13}} |{{sort|369|3/31}} |{{sort|3261|32.61}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|59}} !సాద్ నసీం |2014 |2014 |{{sort|003|3}} |{{sort|0044|44}} |{{sort|0250|25}} |{{sort|2200|22.00}} |0 |0 |{{sort|0006|6}} |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|60}} !మొహమ్మద్ రిజ్వాన్  † |2015 |2024 |102 |{{sort|3313|3,313}} |{{sort|1045|104*}} |{{nts|48.72}} |29 |1 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |53 |11 | |- align="center" |{{nts|61}} !ముక్తార్ అహ్మద్ |2015 |2015 |{{sort|006|6}} |{{sort|0192|192}} |{{sort|0830|83}} |{{sort|3200|32.00}} |2 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|002|2}} |0 | |- align="center" |{{nts|62}} !ఇమాద్ వసీం |2015 |2024 |75 |{{sort|0554|554}} |{{sort|0645|64*}} |{{nts|15.82}} |1 |0 |{{sort|1536|1,536}} |{{sort|073|73}} |{{sort|586|5/14}} |{{nts|21.75}} |22 |0 | |- align="center" |{{nts|63}} !నౌమాన్ అన్వర్ |2015 |2015 |{{sort|001|1}} |{{sort|0018|18}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|1800|18.00}} |0 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|64}} ![[ఇమ్రాన్ ఖాన్ (క్రికెటర్, జననం 1988)|ఇమ్రాన్ ఖాన్]] |2015 |2015 |{{sort|003|3}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort|0072|72}} |{{sort|002|2}} |{{sort|265|2/35}} |{{sort|5300|53.00}} |{{sort|003|3}} |0 | |- align="center" |{{nts|65}} !రఫతుల్లా మొహమ్మద్ |2015 |2015 |{{sort|003|3}} |{{sort|0039|39}} |{{sort|0230|23}} |{{sort|1300|13.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|66}} !ఆమేర్ యామిన్ |2015 |2018 |{{sort|002|2}} |{{sort|0015|15}} |{{sort|0155|15*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0036|36}} |{{sort|002|2}} |{{sort|188|1/12}} |{{sort|1850|18.50}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|67}} !ఖుర్రం మంజూర్ |2016 |2016 |{{sort|003|3}} |{{sort|0011|11}} |{{sort|0100|10}} |{{sort|0366|3.66}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|68}} !మొహమ్మద్ నవాజ్ |2016 |2024 |{{sort|060|60}} |{{sort|0477|477}} |{{sort|0455|45*}} |{{sort|1834|18.34}} |0 |0 |{{sort|1102|1,102}} |{{sort|050|50}} |{{sort|395|3/5}} |{{sort|2722|27.22}} |{{sort|026|26}} |0 | |- align="center" |{{nts|69}} !ఇఫ్తికార్ అహ్మద్ |2016 |2024 |66 |{{sort|0998|998}} |{{sort|0625|62*}} |{{nts|24.34}} |4 |0 |{{sort|0295|295}} |{{sort|008|8}} |{{sort|376|3/24}} |{{nts|43.62}} |26 |0 | |- align="center" |{{nts|70}} !బాబర్ ఆజం  ‡ |2016 |2024 |123 |{{sort|4145|4,145}} |{{sort|1220|122}} |{{nts|41.03}} |36 |3 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |50 |0 | |- align="center" |{{nts|71}} !హసన్ అలీ |2016 |2024 |{{sort|051|51}} |{{sort|0129|129}} |{{sort|0230|23}} |{{sort|1433|14.33}} |0 |0 |{{sort|1033|1,033}} |{{sort|060|60}} |{{sort|482|4/18}} |{{sort|2426|24.26}} |{{sort|012|12}} |0 | |- align="center" |{{nts|72}} !రమ్మాన్ రయీస్ |2016 |2018 |{{sort|008|8}} |{{sort|0006|6}} |{{sort|0065|6*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0173|173}} |{{sort|08|8}} |{{sort|263|2/37}} |{{sort|2750|27.50}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|73}} !షాదాబ్ ఖాన్  ‡ |2017 |2024 |104 |{{sort|0679|679}} |{{sort|0520|52}} |{{nts|17.86}} |1 |0 |{{sort|2089|2,089}} |{{sort|107|107}} |{{sort|492|4/8}} |{{nts|23.58}} |36 |0 | |- align="center" |{{nts|74}} !ఫఖర్ జమాన్ |2017 |2024 |92 |{{sort|1848|1848}} |{{sort|0910|91}} |{{nts|22.81}} |11 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |50 |0 | |- align="center" |{{nts|75}} !ఫహీం అష్రఫ్ |2017 |2023 |{{sort|048|48}} |{{sort|0311|311}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|1244|12.44}} |0 |0 |{{sort|0769|769}} |{{sort|036|36}} |{{sort|395|3/5}} |{{sort|2725|27.25}} |{{sort|012|12}} |0 | |- align="center" |{{nts|76}} !ఆసిఫ్ అలీ |2018 |2023 |{{sort|058|58}} |{{sort|0577|577}} |{{sort|0415|41*}} |{{sort|1518|15.18}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|021|21}} |0 | |- align="center" |{{nts|77}} !హుస్సేన్ తలత్ |2018 |2021 |{{sort|018|18}} |{{sort|0394|394}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|2462|24.62}} |2 |0 |{{sort|0036|36}} |{{sort|004|4}} |{{sort|288|2/12}} |{{sort|1350|13.50}} |{{sort|005|5}} |0 | |- align="center" |{{nts|78}} !షాహీన్ అఫ్రిది |2018 |2024 |70 |{{sort|0146|146}} |{{sort|0235|23*}} |{{nts|13.27}} |0 |0 |{{sort|1534|1,534}} |{{sort|096|96}} |{{sort|478|4/22}} |{{nts|20.39}} |17 |0 | |- align="center" |{{nts|79}} !సాహిబ్జాదా ఫర్హాన్ |2018 |2024 |{{sort|005|5}} |{{sort|0060|60}} |{{sort|0390|39}} |{{sort|1200|12.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|002|2}} |0 | |- align="center" |{{nts|80}} ![[వకాస్ మక్సూద్]] |2018 |2018 |{{sort|001|1}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0011|11}} |{{sort|002|2}} |{{sort|279|2/21}} |{{sort|1050|10.50}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|81}} !ఇమామ్-ఉల్-హక్ |2019 |2019 |{{sort|002|2}} |{{sort|0021|21}} |{{sort|0140|14}} |{{sort|1050|10.50}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|82}} !మొహమ్మద్ హస్నైన్ |2019 |2022 |{{sort|027|27}} |{{sort|0024|24}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|2400|24.00}} |0 |0 |{{sort|0606|6060}} |{{sort|025|25}} |{{sort|363|3/37}} |{{sort|3412|34.12}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|83}} !ఖుష్దిల్ షా |2019 |2023 |{{sort|027|27}} |{{sort|0344|344}} |{{sort|0365|36*}} |{{sort|1911|19.11}} |0 |0 |{{sort|0048|48}} |{{sort|003|3}} |{{sort|397|3/13}} |{{sort|1300|13.00}} |{{sort|005|5}} |0 | |- align="center" |{{nts|84}} !ముహమ్మద్ మూసా |2019 |2020 |{{sort|002|2}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0047|47}} |{{sort|000|0}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|85}} !అహ్సాన్ అలీ |2020 |2020 |{{sort|002|2}} |{{sort|0036|36}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1800|18.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|86}} !హారిస్ రౌఫ్ |2020 |2024 |72 |{{sort|0083|83}} |{{sort|0135|13*}} |{{nts|6.91}} |0 |0 |{{sort|1570|1,570}} |{{sort|102|102}} |{{sort|482|4/18}} |{{nts|20.94}} |19 |0 | |- align="center" |{{nts|87}} !హైదర్ అలీ |2020 |2023 |{{sort|035|35}} |{{sort|0505|505}} |{{sort|0680|68}} |{{sort|1741|17.41}} |3 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|008|8}} |0 | |- align="center" |{{nts|88}} !ఉస్మాన్ ఖాదిర్ |2020 |2023 |{{sort|026|26}} |{{sort|0036|36}} |{{sort|0185|18*}} |{{sort|0900|9.00}} |0 |0 |{{sort|0432|432}} |{{sort|031|31}} |{{sort|487|4/13}} |{{sort|1848|18.48}} |{{sort|005|5}} |0 | |- align="center" |{{nts|89}} !అబ్దుల్లా షఫీక్ |2020 |2023 |{{sort|006|6}} |{{sort|0064|64}} |{{sort|0415|41*}} |{{sort|1280|12.80}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|003|3}} |0 | |- align="center" |{{nts|90}} !జాహిద్ మహమూద్ |2021 |2021 |{{sort|001|1}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|0024|24}} |{{sort|003|3}} |{{sort|360|3/40}} |{{sort|1333|13.33}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|91}} !డానిష్ అజీజ్ |2021 |2021 |{{sort|002|2}} |{{sort|0037|37}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|1850|18.50}} |0 |0 |{{sort|0018|18}} |{{sort|002|2}} |{{sort|271|2/29}} |{{sort|1450|14.50}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|92}} !అర్షద్ ఇక్బాల్ |2021 |2023 |{{sort|003|3}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort|0054|54}} |{{sort|004|4}} |{{sort|386|3/14}} |{{sort|1325|13.25}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|93}} !ఆజం ఖాన్  † |2021 |2024 |14 |{{sort|0088|88}} |{{sort|0305|30*}} |{{nts|8.80}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |5 |0 | |- align="center" |{{nts|94}} !మొహమ్మద్ వసీం |2021 |2024 |{{sort|029|29}} |{{sort|0046|46}} |{{sort|0125|12*}} |{{sort|1150|11.50}} |0 |0 |{{sort|0553|553}} |{{sort|036|36}} |{{sort|476|4/24}} |{{sort|2086|20.86}} |{{sort|017|17}} |0 | |- align="center" |{{nts|95}} !షానవాజ్ దహానీ |2021 |2022 |{{sort|011|11}} |{{sort|0016|16}} |{{sort|0160|16}} |{{sort|1600|16.00}} |0 |0 |{{sort|0212|212}} |{{sort|008|8}} |{{sort|263|2/37}} |{{sort|4000|40.00}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|96}} !నసీమ్ షా |2022 |2024 |28 |{{sort|0051|51}} |{{sort|0160|16}} |{{nts|10.20}} |0 |0 |{{sort|0613|613}} |{{sort|024|24}} |{{sort|379|3/21}} |{{nts|32.75}} |3 |0 | |- align="center" |{{nts|97}} !షాన్ మసూద్ |2022 |2022 |{{sort|019|19}} |{{sort|0395|395}} |{{sort|0655|65*}} |{{sort|3038|30.38}} |3 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|005|5}} |0 | |- align="center" |{{nts|98}} ![[అమీర్ జమాల్]] |2022 |2024 |{{sort|006|6}} |{{sort|0088|88}} |{{sort|0410|41}} |{{sort|2200|22.00}} |0 |0 |{{sort|0101|101}} |{{sort|002|2}} |{{sort|187|1/13}} |{{sort|9350|93.50}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|99}} !మొహమ్మద్ హారిస్  † |2022 |2023 |{{sort|009|9}} |{{sort|0126|126}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|1400|14.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|005|5}} |0 | |- align="center" |{{nts|100}} !ఇహ్సానుల్లా |2023 |2023 |{{sort|004|4}} |{{sort|0006|6}} |{{sort|0065|6*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0089|89}} |{{sort|006|6}} |{{sort|371|3/29}} |{{sort|1800|18.00}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|101}} !సాయిమ్ అయూబ్ |2023 |2024 |23 |{{sort|0309|309}} |{{sort|0490|49}} |{{nts|14.71}} |0 |0 |{{sort|0030|30}} |{{sort|000|0}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |11 |0 | |- align="center" |{{nts|102}} ![[తయ్యబ్ తాహిర్]] |2023 |2023 |{{sort|003|3}} |{{sort|0039|39}} |{{sort|0160|16}} |{{sort|1300|13.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|103}} !జమాన్ ఖాన్ |2023 |2024 |{{sort|010|10}} |{{sort|0008|8}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort|0189|189}} |{{sort|007|7}} |{{sort|196|1/4}} |{{sort|3371|33.71}} |{{sort|003|3}} |0 | |- align="center" |{{nts|104}} !అరాఫత్ మిన్హాస్ |2023 |2023 |{{sort|003|3}} |{{sort|0038|38}} |{{sort|0250|25}} |{{sort|1900|19.00}} |0 |0 |{{sort|0048|48}} |{{sort|004|4}} |{{sort|289|2/11}} |{{sort|1125|11.25}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|105}} ![[మీర్జా తాహిర్ బేగ్]] |2023 |2023 |{{sort|003|3}} |{{sort|0036|36}} |{{sort|0325|32*}} |{{sort|1800|18.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|106}} !ఒమైర్ యూసుఫ్ |2023 |2023 |{{sort|003|3}} |{{sort|0046|46}} |{{sort|0240|24}} |{{sort|2300|23.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|001|1}} |0 | |- align="center" |{{nts|107}} ![[ఖాసిం అక్రమ్]]  ‡ |2023 |2023 |{{sort|003|3}} |{{sort|0021|21}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|1050|10.50}} |0 |0 |{{sort|0023|23}} |{{sort|003|3}} |{{sort|295|2/5}} |{{sort|0766|7.66}} |{{sort|002|2}} |0 | |- align="center" |{{nts|108}} ![[రోహైల్ నజీర్]]  † |2023 |2023 |{{sort|003|3}} |{{sort|0023|23}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|1150|11.50}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|003|3}} |0 | |- align="center" |{{nts|109}} ![[సుఫియాన్ ముఖీమ్]] |2023 |2023 |{{sort|003|3}} |{{sort|0002|2}} |{{sort|0015|1*}} |{{sort|2000|2.00}} |0 |0 |{{sort|0060|60}} |{{sort|004|4}} |{{sort|289|2/11}} |{{sort|1525|15.25}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|110}} ![[ముబాసిర్ ఖాన్]] |2023 |2023 |{{sort|001|1}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|111}} !అబ్బాస్ అఫ్రిది |2024 |2024 |10 |{{sort|0041|41}} |{{sort|0170|17}} |{{nts|10.25}} |0 |0 |{{sort|0191|191}} |{{sort|016|16}} |{{sort|380|3/20}} |{{nts|18.43}} |2 |0 | |- align="center" |{{nts|112}} !ఉసామా మీర్ |2024 |2024 |{{sort|005|5}} |{{sort|0007|7}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0233|2.33}} |0 |0 |{{sort|0120|120}} |{{sort|005|5}} |{{sort|279|2/21}} |{{sort|3500|35.00}} |{{sort|002|2}} |0 | |- align="center" |{{nts|113}} ![[హసీబుల్లా ఖాన్]] |2024 |2024 |{{sort|001|1}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 | |- align="center" |{{nts|114}} !అబ్రార్ అహ్మద్ |2024 |2024 |{{sort|003|3}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort|0048|48}} |{{sort|002|2}} |{{sort|285|2/15}} |{{sort|2300|23.00}} |{{sort|000|0}} |0 | |- align="center" |{{nts|115}} !ఇర్ఫాన్ ఖాన్ |2024 |2024 |3 |{{sort|0048|48}} |{{sort|0305|30*}} |{{sort dash}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |0 |0 | |- align="center" |{{nts|116}} !ఉస్మాన్ ఖాన్ |2024 |2024 |10 |{{sort|0117|117}} |{{sort|0380|38}} |{{nts|14.62}} |0 |0 |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |{{sort dash}} |1 |0 |} == టీ20 కెప్టెన్లు == {| class="wikitable plainrowheaders sortable" |- align="center" ! scope="col" |క్రమ సంఖ్య ! scope="col" |పేరు <ref name="list of capt">{{Cite web|title=Pakistan&nbsp;– Records&nbsp;– Twenty20 Internationals&nbsp;– List of captains|url=https://stats.espncricinfo.com/pakistan/engine/records/individual/list_captains.html?class=3;id=7;type=team|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220405190214/https://stats.espncricinfo.com/pakistan/engine/records/individual/list_captains.html?class=3;id=7;type=team|archive-date=5 April 2022|access-date=5 April 2022|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> ! scope="col" |మొదట ! scope="col" |చివరిది ! scope="col" |ఆడారు. ! scope="col" |గెలిచారు. ! scope="col" |ఓడిపోయింది. ! scope="col" |టైడ్ + W <ref name="tiedWL">Tie+W and Tie+L: Matches tied and then won or lost in a tiebreaker (bowlout or [[Super Over|one-over-eliminator]]).</ref> ! scope="col" |టైడ్-ఎల్ ! scope="col" |ఫలితం లేదు ! scope="col" |గెలుపు% <ref name="win">{{Cite web|title=Records – Twenty20 Internationals – Team records – Results summary|url=http://stats.espncricinfo.com/pakistan/content/records/283307.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181226144923/http://stats.espncricinfo.com/pakistan/content/records/283307.html|archive-date=26 December 2018|access-date=18 September 2014|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |01 ! scope="row" |[[ఇంజమామ్-ఉల్-హక్|ఇంజామామ్-ఉల్-హక్]] |2006 |2006 |{{Sort|0001|1}} |{{Sort|0001|1}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|10000|100.00}} |- align="center" |02 ! scope="row" |[[యూనిస్ ఖాన్]] |2007 |2009 |{{Sort|0007|8}} |{{Sort|0005|5}} |{{Sort|0003|3}} |{{Sort|0001|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|01000|62.50}} |- align="center" |03 ! scope="row" |[[షోయబ్ మాలిక్]] |2007 |2019 |{{Sort|0020|20}} |{{Sort|0013|13}} |{{Sort|0006|6}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0001|1}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|07352|67.50}} |- align="center" |04 ! scope="row" |[[మిస్బా-ఉల్-హక్]] |2009 |2012 |{{Sort|0008|8}} |{{Sort|0006|6}} |{{Sort|0002|2}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|07500|75.00}} |- align="center" |05 ! scope="row" |షాహిద్ అఫ్రిది |2009 |2016 |{{Sort|0043|43}} |{{Sort|0019|19}} |{{Sort|0023|23}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0001|1}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|04534|45.34}} |- align="center" |06 ! scope="row" |మొహమ్మద్ హఫీజ్ |2012 |2014 |{{Sort|0029|29}} |{{Sort|0017|17}} |{{Sort|0011|11}} |{{Sort|0001|1}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|06034|60.34}} |- align="center" |07 ! scope="row" |సర్ఫరాజ్ అహ్మద్ |2016 |2019 |{{Sort|0037|37}} |{{Sort|0029|29}} |{{Sort|0008|8}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|07837|78.37}} |- align="center" |08 ! scope="row" |బాబర్ ఆజం |2019 |2024 |{{Sort|0085|85}} |{{Sort|0048|48}} |{{Sort|0029|29}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0001|1}} |{{Sort|0007|7}} |{{Sort|06217|62.17}} |- align="center" |09 ! scope="row" |షాదాబ్ ఖాన్ |2020 |2023 |{{Sort|0006|6}} |{{Sort|0002|2}} |{{Sort|0004|4}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|03333|33.33}} |- align="center" |10 ! scope="row" |ఖాసిం అక్రమ్ |2023 |2023 |{{Sort|0003|3}} |{{Sort|0001|1}} |{{Sort|0002|2}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|03333|33.33}} |- align="center" |11 ! scope="row" |షాహీన్ అఫ్రిది |2024 |2024 |{{Sort|0005|5}} |{{Sort|0001|1}} |{{Sort|0004|4}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|0000|0}} |{{Sort|02000|20.00}} |} == ఇవి కూడా చూడండి == * [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్]] * [[పాకిస్తాన్ క్రికెట్ జట్టు]] * [[పాకిస్తాన్ టెస్ట్ క్రికెటర్ల జాబితా]] * [[పాకిస్తాన్ వన్‌డే అంతర్జాతీయ క్రికెటర్ల జాబితా]] * [[ఇంగ్లాండ్ ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ క్రికెటర్ల జాబితా]] ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:పాకిస్తాన్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:క్రికెట్]] s119rmkncx1usmk6broqnz73cwt18n3 ఇంగ్లాండ్ ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ క్రికెటర్ల జాబితా 0 474989 4807961 4806958 2026-04-22T12:25:24Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807961 wikitext text/x-wiki అంతర్జాతీయ [[క్రికెట్]] మండలి నిర్ణయించిన విధంగా, అధికారిక టి20ఐ హోదా కలిగిన రెండు జట్ల మధ్య జరిగే అంతర్జాతీయ క్రికెట్ మ్యాచ్ను [[ట్వంటీ20]] ఇంటర్నేషనల్ (టి20ఐ) అంటారు. ఇది ట్వంటీ20 క్రికెట్ నియమాల ప్రకారం ఆడబడుతుంది మరియు ఇది ఆట అతిచిన్న రూపం.<ref>{{Cite web|title=England Twenty20 Internationals – List of captains|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/individual/list_captains.html?class=3;id=1;type=team|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151103085818/http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/individual/list_captains.html?class=3%3Bid%3D1%3Btype%3Dteam|archive-date=3 November 2015|access-date=4 September 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> అలాంటి మొదటి మ్యాచ్ 2005 ఫిబ్రవరి 17న [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా,]] [[న్యూజీలాండ్ క్రికెట్ జట్టు|న్యూజిలాండ్]] మధ్య జరిగింది.<ref>{{Cite web|last=English|first=Peter|title=Ponting leads as Kasprowicz follows|url=http://www.cricinfo.com/ci/content/story/144628.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100903122656/http://www.cricinfo.com/ci/content/story/144628.html|archive-date=3 September 2010|access-date=20 January 2010|website=Cricinfo.com}}</ref> [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు]] తన మొదటి టీ20ఐ మ్యాచ్‌ను 13 జూన్ 2005న [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] ఆడింది, ఆస్ట్రేలియా 2005 యాషెస్ పర్యటనలో భాగంగా, ఆ మ్యాచ్‌ను 100 పరుగుల తేడాతో గెలుచుకుంది.<ref>{{Cite web|title=Only T20I: England v Australia|url=http://www.cricinfo.com/england/engine/match/211028.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091212045102/http://www.cricinfo.com/england/engine/match/211028.html|archive-date=12 December 2009|access-date=20 January 2010|website=Cricinfo.com}}</ref> కనీసం ఒక టి20ఐ మ్యాచ్ ఆడిన ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టులోని సభ్యులందరి జాబితా ఇది. ఒకే మ్యాచ్లో అనేక మంది ఆటగాళ్లచే మొదటి ట్వంటీ20 క్యాప్ సాధించినందున ప్రతి ఆటగాడి పేరు ప్రకారం ఈ క్రమం ఉంటుంది, ఇది ఇంటిపేరు అక్షరక్రమంగా అమర్చబడి ఉంటుంది. == కీ == {| | valign="top" style="width:26%" |'''జనరల్''' * {{Double-dagger}}-కెప్టెన్ * {{Dagger}}-[[వికెట్-కీపర్|వికెట్ కీపర్]] * '''మొదట''' సంవత్సరం * చివరి సంవత్సరం-తాజా ఆట * మ్యాట్-ఆడిన మ్యాచ్ల సంఖ్య | valign="top" style="width:25%" |'''[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగ్]]''' * '''పరుగులు'''-కెరీర్లో సాధించిన పరుగులు * హెచ్ఎస్-అత్యధిక స్కోరు * సగటు-ప్రతి అవుట్ అయినప్పుడు సాధించిన పరుగులు * * బ్యాట్స్మెన్ నాటౌట్గా నిలిచాడు[[నాటౌట్|బయటకు రాలేదు]] * '''50'''-[[క్రికెట్ పదకోశం|అర్ధ శతకాలు]] (శతకాలతో సహా కాదు) * '''100''' శతకాలు | valign="top" style="width:25%" |'''[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగ్]]''' * బాల్స్-కెరీర్లో బౌల్డ్ చేసిన బాల్స్ * వికెట-కెరీర్లో తీసుకున్న వికెట్లు * బిబిఐ-[[క్రికెట్ పదకోశం|ఒక ఇన్నింగ్స్లో అత్యుత్తమ బౌలింగ్]] * అవే-[[బౌలింగు సగటు|ప్రతి వికెట్కు సగటు పరుగులు]] | valign="top" style="width:24%" |'''ఫీల్డింగ్''' * Ca-క్యాచ్లు తీసుకోబడ్డాయి * '''సెయింట్'''-స్టంపింగ్స్ తీసుకున్నారు |} == ఆటగాళ్ళు == {| class="wikitable sortable" |- align="center" ! colspan="5" |జనరల్ ! colspan="5" |బ్యాటింగ్ ! colspan="4" |బౌలింగ్ ! colspan="2" |ఫీల్డింగ్ ! rowspan="2" |మూ |- align="center" !క్రమ సంఖ్య !పేరు !ముందుగా !చివరిది !చాప !పరుగులు !హెచ్ఎస్ !సగటు !50 లు !100 లు !బంతులు !విక్టోరియా !బిబిఐ !అవెన్యూ !క !సెయింట్ |- align="center" |'''1''' ![[పాల్ కాలింగ్‌వుడ్]] ‡ |2005 |2011 |35 |{{sort|0583|583}} |{{sort|0790|79}} |{{sort|1880|18.80}} |3 |0 |{{sort|0222|222}} |{{sort|016|16}} |{{sort|478|4/22}} |{{nts|20.56}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''2''' !ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్ |2005 |2007 |7 |{{sort|0076|76}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|1266|12.66}} |0 |0 |{{sort|0150|150}} |{{sort|005|5}} |{{sort|277|2/23}} |{{nts|32.20}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''3''' ![[డారెన్ గౌఫ్]] |2005 |2006 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0041|41}} |{{sort|003|3}} |{{sort|384|3/16}} |{{nts|16.33}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''4''' !స్టీవ్ హార్మిసన్ |2005 |2006 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0039|39}} |{{sort|001|1}} |{{sort|187|1/13}} |{{nts|42.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''5''' ![[గెరైంట్ జోన్స్]]  † |2005 |2006 |2 |{{sort|0033|33}} |{{sort|0190|19}} |{{sort|3300|33.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Geraint Jones|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/15501.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118032227/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/15501.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''6''' !జోన్ లూయిస్ |2005 |2007 |2 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0042|42}} |{{sort|004|4}} |{{sort|476|4/24}} |{{nts|13.75}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''7''' !కెవిన్ పీటర్సన్ |2005 |2013 |37 |{{sort|1176|1,176}} |{{sort|0790|79}} |{{sort|3793|37.93}} |7 |0 |{{sort|0030|30}} |{{sort|001|1}} |{{sort|173|1/27}} |{{nts|53.00}} |14 |0 |<ref name="kp">{{cite web|title=Kevin Pietersen|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/19296.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101116133258/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/19296.html|archive-date=16 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNricinfo}}</ref> |- align="center" |'''8''' ![[విక్రమ్ సింగ్ సోలంకి|విక్రమ్ సోలంకి]]  † |2005 |2007 |3 |{{sort|0076|76}} |{{sort|0430|43}} |{{sort|2533|25.33}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''9''' !ఆండ్రూ స్ట్రాస్  ‡ |2005 |2009 |4 |{{sort|0073|73}} |{{sort|0330|33}} |{{sort|1825|18.25}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''10''' !మార్కస్ ట్రెస్కోథిక్ |2005 |2006 |3 |{{sort|0166|166}} |{{sort|0720|72}} |{{sort|5533|55.33}} |2 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Marcus Trescothick|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/21585.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117141941/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/21585.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''11''' !మైఖేల్ వాఘన్  ‡ |2005 |2007 |2 |{{sort|0027|27}} |{{sort|0270|27}} |{{sort|1350|13.50}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''12''' !టిమ్ బ్రెస్నన్ |2006 |2014 |34 |{{sort|0216|216}} |{{sort|0475|47*}} |{{sort|1661|16.61}} |0 |0 |{{sort|0663|663}} |{{sort|024|24}} |{{sort|390|3/10}} |{{nts|36.95}} |10 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''13''' ![[జేమీ డాల్రింపిల్]] |2006 |2007 |3 |{{sort|0060|60}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|2000|20.00}} |0 |0 |{{sort|0030|30}} |{{sort|002|2}} |{{sort|190|1/10}} |{{nts|19.50}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''14''' !ఎడ్ జాయిస్ |2006 |2007 |2 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |{{#tag:ref|Ed Joyce has also played Twenty20 International cricket for Ireland. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''15''' !సాజిద్ మహమూద్ |2006 |2009 |4 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0015|1*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0084|84}} |{{sort|003|3}} |{{sort|169|1/31}} |{{nts|51.66}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Sajid Mahmood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17944.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121011844/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17944.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''16''' !లియామ్ ప్లంకెట్ |2006 |2019 |22 |{{sort|0042|42}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|0600|6.00}} |0 |0 |{{sort|0476|476}} |{{sort|025|25}} |{{sort|379|3/21}} |{{nts|25.08}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Liam Plunkett|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/19264.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121011854/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/19264.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''17''' !ఇయాన్ బెల్ |2006 |2014 |8 |{{sort|0188|188}} |{{sort|0605|60*}} |{{sort|2685|26.85}} |1 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''18''' !స్టువర్ట్ బ్రాడ్  ‡ |2006 |2014 |56 |{{sort|0118|118}} |{{sort|0185|18*}} |{{sort|0737|7.37}} |0 |0 |{{sort|1173|1,173}} |{{sort|065|65}} |{{sort|476|4/24}} |{{nts|22.93}} |21 |0 |<ref name="broad">{{cite web|title=Stuart Broad|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10617.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220911164803/https://www.espncricinfo.com/player/stuart-broad-10617|archive-date=11 September 2022|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''19''' !క్రిస్ రీడ్  † |2006 |2006 |1 |{{sort|0013|13}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|1300|13.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''20''' ![[మైఖేల్ యార్డీ]] |2006 |2011 |14 |{{sort|0096|96}} |{{sort|0355|35*}} |{{sort|3200|32.00}} |0 |0 |{{sort|0276|276}} |{{sort|011|11}} |{{sort|281|2/19}} |{{nts|27.18}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''21''' !జేమ్స్ ఆండర్సన్ |2007 |2009 |19 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0015|1*}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0422|422}} |{{sort|018|18}} |{{sort|377|3/23}} |{{nts|30.66}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''22''' !పాల్ నిక్సన్  † |2007 |2007 |1 |{{sort|0031|31}} |{{sort|0315|31*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |1 |<ref>{{cite web|title=Paul Nixon|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206112251/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|archive-date=6 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''23''' !మాంటీ పనేసర్ |2007 |2007 |1 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|002|2}} |{{sort|260|2/40}} |{{nts|20.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Monty Panesar|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18655.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121051857/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18655.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''24''' !అలిస్టర్ కుక్  ‡ |2007 |2009 |4 |{{sort|0061|61}} |{{sort|0260|26}} |{{sort|1525|15.25}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Alastair Cook|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11728.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121122005647/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11728.html|archive-date=22 November 2012|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''25''' !దిమిత్రి మస్కరెన్హాస్ |2007 |2009 |14 |{{sort|0123|123}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|1537|15.37}} |0 |0 |{{sort|0252|252}} |{{sort|012|12}} |{{sort|382|3/18}} |{{nts|25.75}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Dimitri Mascarenhas|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/16932.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206204238/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/16932.html|archive-date=6 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''26''' !మాట్ ప్రియర్  † |2007 |2010 |10 |{{sort|0127|127}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|2116|21.16}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |6 |3 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''27''' !ఓవైస్ షా |2007 |2009 |17 |{{sort|0347|347}} |{{sort|0555|55*}} |{{sort|2478|24.78}} |1 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''28''' !ర్యాన్ సైడ్‌బాటమ్ |2007 |2010 |18 |{{sort|0005|5}} |{{sort|0055|5*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0367|367}} |{{sort|023|23}} |{{sort|384|3/16}} |19.00 |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Ryan Sidebottom|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/20187.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101119035315/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/20187.html|archive-date=19 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''29''' !జోనాథన్ ట్రాట్ |2007 |2010 |7 |{{sort|0138|138}} |{{sort|0510|51}} |{{sort|2300|23.00}} |1 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Jonathan Trott|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47623.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180613030645/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47623.html|archive-date=13 June 2018|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''30''' ![[డారెన్ మాడీ]] |2007 |2007 |4 |{{sort|0113|113}} |{{sort|0500|50}} |{{sort|2825|28.25}} |1 |0 |{{sort|0018|18}} |{{sort|003|3}} |{{sort|294|2/6}} |{{nts|8.66}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steven Davies|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101115051727/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|archive-date=15 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''31''' ![[క్రిస్ స్కోఫీల్డ్]] |2007 |2007 |4 |{{sort|0024|24}} |{{sort|0095|9*}} |{{sort|2400|24.00}} |0 |0 |{{sort|0077|77}} |{{sort|004|4}} |{{sort|285|2/15}} |{{nts|23.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Gareth Batty|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121103221/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''32''' ![[ల్యూక్ రైట్]] |2007 |2014 |51 |{{sort|0759|759}} |{{sort|0995|99*}} |{{sort|1897|18.97}} |4 |0 |{{sort|0330|330}} |{{sort|018|18}} |{{sort|276|2/24}} |{{nts|25.83}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Ravi Bopara|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101125001642/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|archive-date=25 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''33''' !జేమ్స్ కిర్ట్లీ |2007 |2007 |1 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Ambrose|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101205014350/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|archive-date=5 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''34''' !జెరెమీ స్నేప్ |2007 |2007 |1 |{{sort|0007|7}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0700|7.00}} |0 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''35''' !క్రిస్ ట్రెమ్లెట్ |2007 |2007 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|002|2}} |{{sort|255|2/45}} |{{nts|22.50}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Phil Mustard|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110218070845/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|archive-date=18 February 2011|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''36''' ![[ఫిల్ మస్టర్డ్]]  † |2008 |2008 |2 |{{sort|0060|60}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|3000|30.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Phil Mustard|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110218070845/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|archive-date=18 February 2011|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''37''' !గ్రేమ్ స్వాన్  ‡ |2008 |2012 |39 |{{sort|0104|104}} |{{sort|0340|34}} |{{sort|2080|20.80}} |0 |0 |{{sort|0810|810}} |{{sort|051|51}} |{{sort|387|3/13}} |{{nts|16.84}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''38''' ![[టిమ్ ఆంబ్రోస్]]  † |2008 |2008 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |1 |<ref>{{cite web|title=Tim Ambrose|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101205014350/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|archive-date=5 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''39''' !రవి బొపారా |2008 |2014 |38 |{{sort|0711|711}} |{{sort|0655|65*}} |{{sort|2844|28.44}} |3 |0 |{{sort|0322|322}} |{{sort|016|16}} |{{sort|490|4/10}} |{{nts|24.18}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Ravi Bopara|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101125001642/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|archive-date=25 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''40''' !గారెత్ బట్టీ |2009 |2009 |1 |{{sort|0004|4}} |{{sort|0040|4}} |{{sort|0400|4.00}} |0 |0 |{{sort|0018|18}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Gareth Batty|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121103221/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''41''' ![[స్టీవెన్ డేవిస్]]  † |2009 |2011 |5 |{{sort|0102|102}} |{{sort|0330|33}} |{{sort|2040|20.40}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |1 |<ref>{{cite web|title=Steven Davies|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101115051727/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|archive-date=15 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''42''' !అమ్జాద్ ఖాన్ |2009 |2009 |1 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0020|2}} |{{sort|0200|2.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|002|2}} |{{sort|266|2/34}} |{{nts|17.00}} |0 |0 |{{#tag:ref|Amjad Khan has also played Twenty20 International cricket for Denmark. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''43''' !జేమ్స్ ఫోస్టర్  † |2009 |2009 |5 |{{sort|0037|37}} |{{sort|0145|14*}} |{{sort|1233|12.33}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |3 |3 |<ref>{{cite web|title=James Foster|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12877.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101125190838/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12877.html|archive-date=25 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''44''' !రాబ్ కీ |2009 |2009 |1 |{{sort|0010|10}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''45''' !ఇయాన్ మోర్గాన్  ‡ |2009 |2022 |115 |{{sort|2458|2,458}} |{{sort|0910|91}} |{{sort|2858|28.58}} |14 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |46 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''46''' !'''ఆదిల్ రషీద్''' |2009 |2025 |134 |{{sort|0155|155}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|0738|7.38}} |0 |0 |{{sort|2780|2,780}} |{{sort|145|145}} |{{sort|498|4/2}} |{{nts|23.93}} |37 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''47''' !జో డెన్లీ |2009 |2020 |13 |{{sort|0125|125}} |{{sort|0300|30}} |{{sort|1250|12.50}} |0 |0 |{{sort|0072|72}} |{{sort|007|7}} |{{sort|481|4/19}} |{{nts|13.28}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''48''' ![[అజ్మల్ షాజాద్]] |2010 |2011 |3 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0005|0*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0066|66}} |{{sort|003|3}} |{{sort|262|2/38}} |{{nts|32.33}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''49''' !క్రెయిగ్ కీస్‌వెట్టర్  † |2010 |2012 |25 |{{sort|0526|526}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|2191|21.91}} |3 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |17 |3 |<ref>{{cite web|title=Paul Nixon|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206112251/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|archive-date=6 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''50''' ![[మైఖేల్ లంబ్]] |2010 |2014 |27 |{{sort|0552|552}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|2123|21.23}} |3 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''51''' !క్రిస్ వోక్స్ |2011 |2023 |33 |{{sort|0147|147}} |{{sort|0370|37}} |{{sort|1633|16.33}} |0 |0 |{{sort|0611|611}} |{{sort|031|31}} |{{sort|396|3/4}} |{{nts|26.51}} |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''52''' !జాడే డెర్న్‌బాచ్ |2011 |2014 |34 |{{sort|0024|24}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|0480|4.80}} |0 |0 |{{sort|0702|702}} |{{sort|39|39}} |{{sort|478|4/22}} |{{nts|26.15}} |8 |0 |{{#tag:ref|Jade Dernbach has also played Twenty20 International cricket for Italy. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''53''' ![[సమిత్ పటేల్]] |2011 |2013 |18 |{{sort|0189|189}} |{{sort|0670|67}} |{{sort|1575|15.75}} |1 |0 |{{sort|0252|252}} |{{sort|007|7}} |{{sort|294|2/6}} |{{nts|45.85}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''54''' !'''జోస్ బట్లర్'''  ‡† |2011 |2025 |144 |{{sort|3869|3,869}} |{{sort|1015|101*}} |{{sort|3549|35.49}} |28 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |84 |15 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''55''' ![[అలెక్స్ హేల్స్]] |2011 |2022 |75 |{{sort|2074|2,074}} |{{sort|1165|116*}} |{{sort|3095|30.95}} |12 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |39 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''56''' !జానీ బెయిర్‌స్టో  † |2011 |2024 |80 |{{sort|1671|1,671}} |{{sort|0900|90}} |{{sort|2983|29.83}} |10 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |46 |1 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''57''' !స్టీవెన్ ఫిన్ |2011 |2015 |21 |{{sort|0014|14}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0480|480}} |{{sort|027|27}} |{{sort|384|3/16}} |{{nts|21.59}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Steven Davies|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101115051727/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|archive-date=15 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''58''' !బెన్ స్టోక్స్ |2011 |2022 |43 |{{sort|0585|585}} |{{sort|0525|52*}} |{{sort|2166|21.66}} |1 |0 |{{sort|0612|612}} |{{sort|026|26}} |{{sort|374|3/26}} |{{nts|32.92}} |22 |0 |<ref>{{cite web|title=Gareth Batty|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121103221/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''59''' !స్కాట్ బోర్త్విక్ |2011 |2011 |1 |{{sort|0014|14}} |{{sort|0140|14}} |{{sort|1400|14.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|001|1}} |{{sort|185|1/15}} |{{nts|15.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Ravi Bopara|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101125001642/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|archive-date=25 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''60''' !డానీ బ్రిగ్స్ |2012 |2014 |7 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0005|0*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0108|108}} |{{sort|005|5}} |{{sort|275|2/25}} |{{nts|39.80}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Ambrose|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101205014350/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|archive-date=5 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''61''' ![[స్టువర్ట్ మీకర్|స్టూవర్ట్ మీకర్]] |2012 |2012 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0047|47}} |{{sort|002|2}} |{{sort|172|1/28}} |{{nts|35.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''62''' !జేమ్స్ ట్రెడ్‌వెల్  ‡ |2012 |2014 |17 |{{sort|0032|32}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|1066|10.66}} |0 |0 |{{sort|0317|317}} |{{sort|007|7}} |{{sort|184|1/16}} |{{nts|59.42}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Phil Mustard|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110218070845/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|archive-date=18 February 2011|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''63''' !జో రూట్ |2012 |2019 |32 |{{sort|0893|893}} |{{sort|0905|90*}} |{{sort|3572|35.72}} |5 |0 |{{sort|0084|84}} |{{sort|006|6}} |{{sort|291|2/9}} |{{nts|23.16}} |18 |0 |<ref>{{cite web|title=Joe Root|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/303669.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190203063516/http://www.espncricinfo.com/england/content/player/303669.html|archive-date=3 February 2019|access-date=22 December 2012|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''64''' !బాయ్డ్ రాంకిన్ |2013 |2013 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|001|1}} |{{sort|176|1/24}} |{{nts|24.00}} |0 |0 |{{#tag:ref|Boyd Rankin has also played Twenty20 International cricket for Ireland. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''65''' !క్రిస్ జోర్డాన్ |2014 |2024 |95 |{{sort|0439|439}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1371|13.71}} |0 |0 |{{sort|1953|1,953}} |{{sort|108|108}} |{{sort|494|4/6}} |{{nts|26.36}} |48 |0 |<ref>{{cite web|title=Chris Jordan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/288992.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180828075241/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/288992.html|archive-date=28 August 2018|access-date=1 November 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''66''' !మొయిన్ అలీ  ‡ |2014 |2024 |92 |{{sort|1229|1,229}} |{{sort|0725|72*}} |{{sort|2118|21.18}} |7 |0 |{{sort|0999|999}} |{{sort|051|51}} |{{sort|376|3/24}} |{{nts|27.13}} |22 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''67''' !స్టీఫెన్ ప్యారీ |2014 |2015 |5 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0096|96}} |{{sort|003|3}} |{{sort|267|2/33}} |{{nts|46.00}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''68''' ![[మైఖేల్ కార్బెర్రీ]] |2014 |2014 |1 |{{sort|0007|7}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0700|7.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''69''' !హ్యారీ గర్నీ |2014 |2014 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0048|48}} |{{sort|003|3}} |{{sort|274|2/26}} |{{nts|18.33}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''70''' !జాసన్ రాయ్ |2014 |2022 |64 |{{sort|1522|1,522}} |{{sort|0780|78}} |{{sort|2415|24.15}} |8 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |19 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''71''' !సామ్ బిల్లింగ్స్  † |2015 |2022 |36 |{{sort|0474|474}} |{{sort|0870|87}} |{{sort|1755|17.55}} |2 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |17 |2 |{{#tag:ref|Sam Billings has also played Twenty20 International cricket for the ICC World XI. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Paul Nixon|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206112251/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|archive-date=6 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''72''' !డేవిడ్ విల్లీ |2015 |2022 |43 |{{sort|0226|226}} |{{sort|0335|33*}} |{{sort|1506|15.06}} |0 |0 |{{sort|0865|865}} |{{sort|051|51}} |{{sort|493|4/7}} |{{nts|23.13}} |17 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''73''' !'''మార్క్ వుడ్''' |2015 |2025 |38 |{{sort|0027|27}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|1350|13.50}} |0 |0 |{{sort|0776|776}} |{{sort|054|54}} |{{sort|391|3/9}} |{{nts|20.24}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''74''' !'''రీస్ టోప్లీ''' |2015 |2024 |35 |{{sort|0017|17}} |{{sort|0090|9}} |{{sort|0850|8.50}} |0 |0 |{{sort|0706|706}} |{{sort|033|33}} |{{sort|378|3/22}} |{{nts|29.63}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''75''' !జేమ్స్ విన్స్ |2015 |2022 |17 |{{sort|0463|463}} |{{sort|0590|59}} |{{sort|2723|27.23}} |2 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''76''' !'''లియామ్ డాసన్''' |2016 |2025 |21 |{{sort|0057|57}} |{{sort|0340|34}} |{{sort|1425|14.25}} |0 |0 |{{sort|0361|361}} |{{sort|018|18}} |{{sort|480|4/20}} |{{nts|26.27}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''77''' !టైమల్ మిల్స్ |2016 |2023 |15 |{{sort|0008|8}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0266|2.66}} |0 |0 |{{sort|0304|304}} |{{sort|014|14}} |{{sort|373|3/27}} |{{nts|32.92}} |2 |0 |{{#tag:ref|Tymal Mills has also played Twenty20 International cricket for the ICC World XI. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''78''' ![[మాసన్ క్రేన్]] |2017 |2017 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0048|48}} |{{sort|001|1}} |{{sort|162|1/38}} |{{nts|62.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''79''' !టామ్ కుర్రాన్ |2017 |2021 |30 |{{sort|0064|64}} |{{sort|0145|14*}} |{{sort|1066|10.66}} |0 |0 |{{sort|0588|588}} |{{sort|029|29}} |{{sort|464|4/36}} |{{nts|31.27}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Tom Curran|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/550235.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180823152610/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/550235.html|archive-date=23 August 2018|access-date=1 November 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''80''' !'''లియామ్ లివింగ్‌స్టోన్''' |2017 |2025 |60 |{{sort|0955|955}} |{{sort|1030|103}} |{{sort|2513|25.13}} |2 |1 |{{sort|0576|576}} |{{sort|033|33}} |{{sort|383|3/17}} |{{nts|25.39}} |26 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''81''' !డేవిడ్ మలన్ |2017 |2023 |62 |{{sort|1892|1,892}} |{{sort|1035|103*}} |{{sort|3638|36.38}} |16 |1 |{{sort|0012|12}} |{{sort|001|1}} |{{sort|173|1/27}} |{{nts|27.00}} |22 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''82''' ! [[జేక్ బాల్]] |2018 |2018 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0042|42}} |{{sort|002|2}} |{{sort|161|1/39}} |{{nts|41.50}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''83''' !'''జోఫ్రా ఆర్చర్''' |2019 |2025 |35 |{{sort|0082|82}} |{{sort|0210|21}} |{{sort|1171|11.71}} |0 |0 |{{sort|0772|772}} |{{sort|044|44}} |{{sort|467|4/33}} |{{nts|23.34}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''84''' !'''బెన్ డకెట్''' |2019 |2025 |20 |{{sort|0527|527}} |{{sort|0840|84}} |{{sort|2927|29.27}} |3 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''85''' !బెన్ ఫోక్స్  † |2019 |2019 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''86''' ![[పాట్ బ్రౌన్]] |2019 |2019 |4 |{{sort|0004|4}} |{{sort|0045|4*}} |{{sort|-001|–}} |0 |0 |{{sort|0078|78}} |{{sort|003|3}} |{{sort|171|1/29}} |{{nts|42.66}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''87''' !'''సామ్ కుర్రాన్''' |2019 |2025 |64 |{{sort|0450|450}} |{{sort|0500|50}} |{{sort|1730|17.30}} |1 |0 |{{sort|1103|1,103}} |{{sort|057|57}} |{{sort|590|5/10}} |{{nts|27.43}} |23 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''88''' ![[లూయిస్ గ్రెగొరీ]] |2019 |2021 |9 |{{sort|0045|45}} |{{sort|0150|15}} |{{sort|0750|7.50}} |0 |0 |{{sort|0078|78}} |{{sort|002|2}} |{{sort|190|1/10}} |{{nts|58.50}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''89''' !'''సాకిబ్ మహమూద్''' |2019 |2025 |19 |{{sort|0035|35}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|0700|7.00}} |0 |0 |{{sort|0378|378}} |{{sort|021|21}} |{{sort|466|4/34}} |{{nts|27.90}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''90''' !'''[[టామ్ బాంటన్]]'''  † |2019 |2025 |24 |{{sort|0451|451}} |{{sort|0730|73}} |{{sort|2505|25.05}} |2 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''91''' !మాట్ పార్కిన్సన్ |2019 |2022 |6 |{{sort|0005|5}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0125|1.25}} |0 |0 |{{sort|0120|120}} |{{sort|007|7}} |{{sort|453|4/47}} |{{nts|28.28}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''92''' !'''హ్యారీ బ్రూక్'''  ‡ |2022 |2025 |52 |{{sort|1012|1,012}} |{{sort|0815|81*}} |{{sort|3066|30.66}} |5 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |32 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''93''' ![[జార్జ్ గార్టన్]] |2022 |2022 |1 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0020|2}} |{{sort|0200|2.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|001|1}} |{{sort|143|1/57}} |{{nts|57.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Steven Davies|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101115051727/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|archive-date=15 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''94''' !'''ఫిల్ సాల్ట్'''  ‡† |2022 |2025 |50 |{{sort|1540|1,540}} |{{sort|1415|141*}} |{{sort|3850|38.50}} |7 |4 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |31 |2 |<ref>{{cite web|title=Gareth Batty|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121103221/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''95''' ![[రిచర్డ్ గ్లీసన్]] |2022 |2022 |6 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0020|2}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0126|126}} |{{sort|009|9}} |{{sort|385|3/15}} |{{nts|20.77}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''96''' !'''ల్యూక్ వుడ్''' |2022 |2025 |14 |{{sort|0003|3}} |{{sort|0030|3}} |{{sort|0300|3.00}} |0 |0 |{{sort|0258|258}} |{{sort|017|17}} |{{sort|376|3/24}} |{{nts|22.52}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Luke Wood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/573170.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180828065434/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/573170.html|archive-date=28 August 2018|access-date=20 September 2022|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''97''' !'''విల్ జాక్స్''' |2022 |2025 |29 |{{sort|0401|401}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|1743|17.43}} |0 |0 |{{sort|0048|48}} |{{sort|003|3}} |{{sort|298|2/2}} |{{nts|26.33}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''98''' !ఆలీ స్టోన్ |2022 |2022 |1 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''99''' !'''రెహాన్ అహ్మద్''' |2023 |2025 |12 |{{sort|0055|55}} |{{sort|0110|11}} |{{sort|1100|11.00}} |0 |0 |{{sort|0210|210}} |{{sort|013|13}} |{{sort|361|3/39}} |{{nts|25.61}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''100''' !'''బ్రైడాన్ కార్స్''' |2023 |2025 |14 |{{sort|0046|46}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|0920|9.20}} |0 |0 |{{sort|0268|268}} |{{sort|020|20}} |{{sort|377|3/23}} |{{nts|20.60}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''101''' !'''గస్ అట్కిన్సన్''' |2023 |2025 |4 |{{sort|0010|10}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|1000|10.00}} |0 |0 |{{sort|0065|65}} |{{sort|006|6}} |{{sort|480|4/20}} |{{nts|20.33}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''102''' !'''జాకబ్ బెథెల్'''  ‡ |2024 |2025 |20 |{{sort|0392|392}} |{{sort|0625|62*}} |{{sort|3015|30.15}} |2 |0 |{{sort|0066|66}} |{{sort|004|4}} |{{sort|273|2/27}} |{{nts|27.75}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''103''' !'''జోర్డాన్ కాక్స్''' |2024 |2025 |6 |{{sort|0088|88}} |{{sort|0550|55}} |{{sort|2200|22.00}} |1 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''104''' !'''జేమీ ఓవర్టన్''' |2024 |2025 |15 |{{sort|0054|54}} |{{sort|0190|19}} |{{sort|0900|9.00}} |0 |0 |{{sort|0195|195}} |{{sort|015|15}} |{{sort|380|3/20}} |{{nts|17.73}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''105''' !'''డాన్ మౌస్లీ''' |2024 |2024 |4 |{{sort|0008|8}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|0800|8.00}} |0 |0 |{{sort|0054|54}} |{{sort|002|2}} |{{sort|271|2/29}} |{{nts|41.00}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''106''' !'''జాన్ టర్నర్''' |2024 |2024 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0036|36}} |{{sort|001|1}} |{{sort|158|1/42}} |{{nts|64.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''107''' !'''జేమీ స్మిత్'''  † |2025 |2025 |5 |{{sort|0130|130}} |{{sort|0600|60}} |{{sort|2600|26.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''108''' !'''మాథ్యూ పాట్స్''' |2025 |2025 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|002|2}} |{{sort|252|2/48}} |{{nts|24.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''109''' !'''[[సోనీ బేకర్]]''' |2025 |2025 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |} ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:క్రికెట్]] fuh83jbysi4kcxqm530pxiv6szrsy99 4807966 4807961 2026-04-22T12:32:51Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807966 wikitext text/x-wiki అంతర్జాతీయ [[క్రికెట్]] మండలి నిర్ణయించిన విధంగా, అధికారిక టి20ఐ హోదా కలిగిన రెండు జట్ల మధ్య జరిగే అంతర్జాతీయ క్రికెట్ మ్యాచ్ను [[ట్వంటీ20]] ఇంటర్నేషనల్ (టి20ఐ) అంటారు. ఇది ట్వంటీ20 క్రికెట్ నియమాల ప్రకారం ఆడబడుతుంది మరియు ఇది ఆట అతిచిన్న రూపం.<ref>{{Cite web|title=England Twenty20 Internationals – List of captains|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/individual/list_captains.html?class=3;id=1;type=team|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151103085818/http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/individual/list_captains.html?class=3%3Bid%3D1%3Btype%3Dteam|archive-date=3 November 2015|access-date=4 September 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> అలాంటి మొదటి మ్యాచ్ 2005 ఫిబ్రవరి 17న [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా,]] [[న్యూజీలాండ్ క్రికెట్ జట్టు|న్యూజిలాండ్]] మధ్య జరిగింది.<ref>{{Cite web|last=English|first=Peter|title=Ponting leads as Kasprowicz follows|url=http://www.cricinfo.com/ci/content/story/144628.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100903122656/http://www.cricinfo.com/ci/content/story/144628.html|archive-date=3 September 2010|access-date=20 January 2010|website=Cricinfo.com}}</ref> [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు]] తన మొదటి టీ20ఐ మ్యాచ్‌ను 13 జూన్ 2005న [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]] ఆడింది, ఆస్ట్రేలియా 2005 యాషెస్ పర్యటనలో భాగంగా, ఆ మ్యాచ్‌ను 100 పరుగుల తేడాతో గెలుచుకుంది.<ref>{{Cite web|title=Only T20I: England v Australia|url=http://www.cricinfo.com/england/engine/match/211028.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091212045102/http://www.cricinfo.com/england/engine/match/211028.html|archive-date=12 December 2009|access-date=20 January 2010|website=Cricinfo.com}}</ref> కనీసం ఒక టి20ఐ మ్యాచ్ ఆడిన ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టులోని సభ్యులందరి జాబితా ఇది. ఒకే మ్యాచ్లో అనేక మంది ఆటగాళ్లచే మొదటి ట్వంటీ20 క్యాప్ సాధించినందున ప్రతి ఆటగాడి పేరు ప్రకారం ఈ క్రమం ఉంటుంది, ఇది ఇంటిపేరు అక్షరక్రమంగా అమర్చబడి ఉంటుంది. == కీ == {| | valign="top" style="width:26%" |'''జనరల్''' * {{Double-dagger}}-కెప్టెన్ * {{Dagger}}-[[వికెట్-కీపర్|వికెట్ కీపర్]] * '''మొదట''' సంవత్సరం * చివరి సంవత్సరం-తాజా ఆట * మ్యాట్-ఆడిన మ్యాచ్ల సంఖ్య | valign="top" style="width:25%" |'''[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగ్]]''' * '''పరుగులు'''-కెరీర్లో సాధించిన పరుగులు * హెచ్ఎస్-అత్యధిక స్కోరు * సగటు-ప్రతి అవుట్ అయినప్పుడు సాధించిన పరుగులు * * బ్యాట్స్మెన్ నాటౌట్గా నిలిచాడు[[నాటౌట్|బయటకు రాలేదు]] * '''50'''-[[క్రికెట్ పదకోశం|అర్ధ శతకాలు]] (శతకాలతో సహా కాదు) * '''100''' శతకాలు | valign="top" style="width:25%" |'''[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగ్]]''' * బాల్స్-కెరీర్లో బౌల్డ్ చేసిన బాల్స్ * వికెట-కెరీర్లో తీసుకున్న వికెట్లు * బిబిఐ-[[క్రికెట్ పదకోశం|ఒక ఇన్నింగ్స్లో అత్యుత్తమ బౌలింగ్]] * అవే-[[బౌలింగు సగటు|ప్రతి వికెట్కు సగటు పరుగులు]] | valign="top" style="width:24%" |'''ఫీల్డింగ్''' * Ca-క్యాచ్లు తీసుకోబడ్డాయి * '''సెయింట్'''-స్టంపింగ్స్ తీసుకున్నారు |} == ఆటగాళ్ళు == {| class="wikitable sortable" |- align="center" ! colspan="5" |జనరల్ ! colspan="5" |బ్యాటింగ్ ! colspan="4" |బౌలింగ్ ! colspan="2" |ఫీల్డింగ్ ! rowspan="2" |మూ |- align="center" !క్రమ సంఖ్య !పేరు !ముందుగా !చివరిది !చాప !పరుగులు !హెచ్ఎస్ !సగటు !50 లు !100 లు !బంతులు !విక్టోరియా !బిబిఐ !అవెన్యూ !క !సెయింట్ |- align="center" |'''1''' ![[పాల్ కాలింగ్‌వుడ్]] ‡ |2005 |2011 |35 |{{sort|0583|583}} |{{sort|0790|79}} |{{sort|1880|18.80}} |3 |0 |{{sort|0222|222}} |{{sort|016|16}} |{{sort|478|4/22}} |{{nts|20.56}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''2''' !ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్ |2005 |2007 |7 |{{sort|0076|76}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|1266|12.66}} |0 |0 |{{sort|0150|150}} |{{sort|005|5}} |{{sort|277|2/23}} |{{nts|32.20}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''3''' ![[డారెన్ గౌఫ్]] |2005 |2006 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0041|41}} |{{sort|003|3}} |{{sort|384|3/16}} |{{nts|16.33}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''4''' !స్టీవ్ హార్మిసన్ |2005 |2006 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0039|39}} |{{sort|001|1}} |{{sort|187|1/13}} |{{nts|42.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''5''' ![[గెరైంట్ జోన్స్]]  † |2005 |2006 |2 |{{sort|0033|33}} |{{sort|0190|19}} |{{sort|3300|33.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Geraint Jones|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/15501.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118032227/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/15501.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''6''' !జోన్ లూయిస్ |2005 |2007 |2 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0042|42}} |{{sort|004|4}} |{{sort|476|4/24}} |{{nts|13.75}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''7''' !కెవిన్ పీటర్సన్ |2005 |2013 |37 |{{sort|1176|1,176}} |{{sort|0790|79}} |{{sort|3793|37.93}} |7 |0 |{{sort|0030|30}} |{{sort|001|1}} |{{sort|173|1/27}} |{{nts|53.00}} |14 |0 |<ref name="kp">{{cite web|title=Kevin Pietersen|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/19296.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101116133258/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/19296.html|archive-date=16 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNricinfo}}</ref> |- align="center" |'''8''' ![[విక్రమ్ సింగ్ సోలంకి|విక్రమ్ సోలంకి]]  † |2005 |2007 |3 |{{sort|0076|76}} |{{sort|0430|43}} |{{sort|2533|25.33}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''9''' !ఆండ్రూ స్ట్రాస్  ‡ |2005 |2009 |4 |{{sort|0073|73}} |{{sort|0330|33}} |{{sort|1825|18.25}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''10''' !మార్కస్ ట్రెస్కోథిక్ |2005 |2006 |3 |{{sort|0166|166}} |{{sort|0720|72}} |{{sort|5533|55.33}} |2 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Marcus Trescothick|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/21585.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117141941/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/21585.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''11''' !మైఖేల్ వాఘన్  ‡ |2005 |2007 |2 |{{sort|0027|27}} |{{sort|0270|27}} |{{sort|1350|13.50}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''12''' !టిమ్ బ్రెస్నన్ |2006 |2014 |34 |{{sort|0216|216}} |{{sort|0475|47*}} |{{sort|1661|16.61}} |0 |0 |{{sort|0663|663}} |{{sort|024|24}} |{{sort|390|3/10}} |{{nts|36.95}} |10 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''13''' ![[జేమీ డాల్రింపిల్]] |2006 |2007 |3 |{{sort|0060|60}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|2000|20.00}} |0 |0 |{{sort|0030|30}} |{{sort|002|2}} |{{sort|190|1/10}} |{{nts|19.50}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''14''' !ఎడ్ జాయిస్ |2006 |2007 |2 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |{{#tag:ref|Ed Joyce has also played Twenty20 International cricket for Ireland. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''15''' !సాజిద్ మహమూద్ |2006 |2009 |4 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0015|1*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0084|84}} |{{sort|003|3}} |{{sort|169|1/31}} |{{nts|51.66}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Sajid Mahmood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17944.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121011844/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17944.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''16''' !లియామ్ ప్లంకెట్ |2006 |2019 |22 |{{sort|0042|42}} |{{sort|0180|18}} |{{sort|0600|6.00}} |0 |0 |{{sort|0476|476}} |{{sort|025|25}} |{{sort|379|3/21}} |{{nts|25.08}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Liam Plunkett|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/19264.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121011854/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/19264.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''17''' !ఇయాన్ బెల్ |2006 |2014 |8 |{{sort|0188|188}} |{{sort|0605|60*}} |{{sort|2685|26.85}} |1 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''18''' !స్టువర్ట్ బ్రాడ్  ‡ |2006 |2014 |56 |{{sort|0118|118}} |{{sort|0185|18*}} |{{sort|0737|7.37}} |0 |0 |{{sort|1173|1,173}} |{{sort|065|65}} |{{sort|476|4/24}} |{{nts|22.93}} |21 |0 |<ref name="broad">{{cite web|title=Stuart Broad|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10617.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220911164803/https://www.espncricinfo.com/player/stuart-broad-10617|archive-date=11 September 2022|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''19''' !క్రిస్ రీడ్  † |2006 |2006 |1 |{{sort|0013|13}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|1300|13.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''20''' ![[మైఖేల్ యార్డీ]] |2006 |2011 |14 |{{sort|0096|96}} |{{sort|0355|35*}} |{{sort|3200|32.00}} |0 |0 |{{sort|0276|276}} |{{sort|011|11}} |{{sort|281|2/19}} |{{nts|27.18}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''21''' !జేమ్స్ ఆండర్సన్ |2007 |2009 |19 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0015|1*}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0422|422}} |{{sort|018|18}} |{{sort|377|3/23}} |{{nts|30.66}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''22''' !పాల్ నిక్సన్  † |2007 |2007 |1 |{{sort|0031|31}} |{{sort|0315|31*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |1 |<ref>{{cite web|title=Paul Nixon|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206112251/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|archive-date=6 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''23''' !మాంటీ పనేసర్ |2007 |2007 |1 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|002|2}} |{{sort|260|2/40}} |{{nts|20.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Monty Panesar|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18655.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121051857/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18655.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''24''' !అలిస్టర్ కుక్  ‡ |2007 |2009 |4 |{{sort|0061|61}} |{{sort|0260|26}} |{{sort|1525|15.25}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Alastair Cook|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11728.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121122005647/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11728.html|archive-date=22 November 2012|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''25''' !దిమిత్రి మస్కరెన్హాస్ |2007 |2009 |14 |{{sort|0123|123}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|1537|15.37}} |0 |0 |{{sort|0252|252}} |{{sort|012|12}} |{{sort|382|3/18}} |{{nts|25.75}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Dimitri Mascarenhas|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/16932.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206204238/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/16932.html|archive-date=6 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''26''' !మాట్ ప్రియర్  † |2007 |2010 |10 |{{sort|0127|127}} |{{sort|0320|32}} |{{sort|2116|21.16}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |6 |3 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''27''' !ఓవైస్ షా |2007 |2009 |17 |{{sort|0347|347}} |{{sort|0555|55*}} |{{sort|2478|24.78}} |1 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''28''' !ర్యాన్ సైడ్‌బాటమ్ |2007 |2010 |18 |{{sort|0005|5}} |{{sort|0055|5*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0367|367}} |{{sort|023|23}} |{{sort|384|3/16}} |19.00 |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Ryan Sidebottom|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/20187.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101119035315/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/20187.html|archive-date=19 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''29''' !జోనాథన్ ట్రాట్ |2007 |2010 |7 |{{sort|0138|138}} |{{sort|0510|51}} |{{sort|2300|23.00}} |1 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Jonathan Trott|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47623.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180613030645/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47623.html|archive-date=13 June 2018|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''30''' ![[డారెన్ మాడీ]] |2007 |2007 |4 |{{sort|0113|113}} |{{sort|0500|50}} |{{sort|2825|28.25}} |1 |0 |{{sort|0018|18}} |{{sort|003|3}} |{{sort|294|2/6}} |{{nts|8.66}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steven Davies|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101115051727/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|archive-date=15 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''31''' ![[క్రిస్ స్కోఫీల్డ్]] |2007 |2007 |4 |{{sort|0024|24}} |{{sort|0095|9*}} |{{sort|2400|24.00}} |0 |0 |{{sort|0077|77}} |{{sort|004|4}} |{{sort|285|2/15}} |{{nts|23.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Gareth Batty|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121103221/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''32''' ![[ల్యూక్ రైట్]] |2007 |2014 |51 |{{sort|0759|759}} |{{sort|0995|99*}} |{{sort|1897|18.97}} |4 |0 |{{sort|0330|330}} |{{sort|018|18}} |{{sort|276|2/24}} |{{nts|25.83}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Ravi Bopara|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101125001642/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|archive-date=25 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''33''' !జేమ్స్ కిర్ట్లీ |2007 |2007 |1 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Ambrose|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101205014350/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|archive-date=5 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''34''' !జెరెమీ స్నేప్ |2007 |2007 |1 |{{sort|0007|7}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0700|7.00}} |0 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''35''' !క్రిస్ ట్రెమ్లెట్ |2007 |2007 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|002|2}} |{{sort|255|2/45}} |{{nts|22.50}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Phil Mustard|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110218070845/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|archive-date=18 February 2011|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''36''' ![[ఫిల్ మస్టర్డ్]]  † |2008 |2008 |2 |{{sort|0060|60}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|3000|30.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Phil Mustard|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110218070845/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|archive-date=18 February 2011|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''37''' !గ్రేమ్ స్వాన్  ‡ |2008 |2012 |39 |{{sort|0104|104}} |{{sort|0340|34}} |{{sort|2080|20.80}} |0 |0 |{{sort|0810|810}} |{{sort|051|51}} |{{sort|387|3/13}} |{{nts|16.84}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''38''' ![[టిమ్ ఆంబ్రోస్]]  † |2008 |2008 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |1 |<ref>{{cite web|title=Tim Ambrose|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101205014350/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|archive-date=5 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''39''' !రవి బొపారా |2008 |2014 |38 |{{sort|0711|711}} |{{sort|0655|65*}} |{{sort|2844|28.44}} |3 |0 |{{sort|0322|322}} |{{sort|016|16}} |{{sort|490|4/10}} |{{nts|24.18}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Ravi Bopara|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101125001642/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|archive-date=25 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''40''' !గారెత్ బట్టీ |2009 |2009 |1 |{{sort|0004|4}} |{{sort|0040|4}} |{{sort|0400|4.00}} |0 |0 |{{sort|0018|18}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Gareth Batty|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121103221/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''41''' ![[స్టీవెన్ డేవిస్]]  † |2009 |2011 |5 |{{sort|0102|102}} |{{sort|0330|33}} |{{sort|2040|20.40}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |1 |<ref>{{cite web|title=Steven Davies|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101115051727/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|archive-date=15 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''42''' !అమ్జాద్ ఖాన్ |2009 |2009 |1 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0020|2}} |{{sort|0200|2.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|002|2}} |{{sort|266|2/34}} |{{nts|17.00}} |0 |0 |{{#tag:ref|Amjad Khan has also played Twenty20 International cricket for Denmark. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''43''' !జేమ్స్ ఫోస్టర్  † |2009 |2009 |5 |{{sort|0037|37}} |{{sort|0145|14*}} |{{sort|1233|12.33}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |3 |3 |<ref>{{cite web|title=James Foster|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12877.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101125190838/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12877.html|archive-date=25 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''44''' !రాబ్ కీ |2009 |2009 |1 |{{sort|0010|10}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''45''' !ఇయాన్ మోర్గాన్  ‡ |2009 |2022 |115 |{{sort|2458|2,458}} |{{sort|0910|91}} |{{sort|2858|28.58}} |14 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |46 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''46''' !'''ఆదిల్ రషీద్''' |2009 |2025 |134 |{{sort|0155|155}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|0738|7.38}} |0 |0 |{{sort|2780|2,780}} |{{sort|145|145}} |{{sort|498|4/2}} |{{nts|23.93}} |37 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''47''' !జో డెన్లీ |2009 |2020 |13 |{{sort|0125|125}} |{{sort|0300|30}} |{{sort|1250|12.50}} |0 |0 |{{sort|0072|72}} |{{sort|007|7}} |{{sort|481|4/19}} |{{nts|13.28}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''48''' ![[అజ్మల్ షాజాద్]] |2010 |2011 |3 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0005|0*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0066|66}} |{{sort|003|3}} |{{sort|262|2/38}} |{{nts|32.33}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''49''' !క్రెయిగ్ కీస్‌వెట్టర్  † |2010 |2012 |25 |{{sort|0526|526}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|2191|21.91}} |3 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |17 |3 |<ref>{{cite web|title=Paul Nixon|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206112251/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|archive-date=6 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''50''' ![[మైఖేల్ లంబ్]] |2010 |2014 |27 |{{sort|0552|552}} |{{sort|0630|63}} |{{sort|2123|21.23}} |3 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''51''' !క్రిస్ వోక్స్ |2011 |2023 |33 |{{sort|0147|147}} |{{sort|0370|37}} |{{sort|1633|16.33}} |0 |0 |{{sort|0611|611}} |{{sort|031|31}} |{{sort|396|3/4}} |{{nts|26.51}} |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''52''' !జాడే డెర్న్‌బాచ్ |2011 |2014 |34 |{{sort|0024|24}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|0480|4.80}} |0 |0 |{{sort|0702|702}} |{{sort|39|39}} |{{sort|478|4/22}} |{{nts|26.15}} |8 |0 |{{#tag:ref|Jade Dernbach has also played Twenty20 International cricket for Italy. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''53''' ![[సమిత్ పటేల్]] |2011 |2013 |18 |{{sort|0189|189}} |{{sort|0670|67}} |{{sort|1575|15.75}} |1 |0 |{{sort|0252|252}} |{{sort|007|7}} |{{sort|294|2/6}} |{{nts|45.85}} |3 |0 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''54''' !'''జోస్ బట్లర్'''  ‡† |2011 |2025 |144 |{{sort|3869|3,869}} |{{sort|1015|101*}} |{{sort|3549|35.49}} |28 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |84 |15 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''55''' ![[అలెక్స్ హేల్స్]] |2011 |2022 |75 |{{sort|2074|2,074}} |{{sort|1165|116*}} |{{sort|3095|30.95}} |12 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |39 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''56''' !జానీ బెయిర్‌స్టో  † |2011 |2024 |80 |{{sort|1671|1,671}} |{{sort|0900|90}} |{{sort|2983|29.83}} |10 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |46 |1 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''57''' !స్టీవెన్ ఫిన్ |2011 |2015 |21 |{{sort|0014|14}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0480|480}} |{{sort|027|27}} |{{sort|384|3/16}} |{{nts|21.59}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Steven Davies|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101115051727/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|archive-date=15 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''58''' !బెన్ స్టోక్స్ |2011 |2022 |43 |{{sort|0585|585}} |{{sort|0525|52*}} |{{sort|2166|21.66}} |1 |0 |{{sort|0612|612}} |{{sort|026|26}} |{{sort|374|3/26}} |{{nts|32.92}} |22 |0 |<ref>{{cite web|title=Gareth Batty|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121103221/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''59''' !స్కాట్ బోర్త్విక్ |2011 |2011 |1 |{{sort|0014|14}} |{{sort|0140|14}} |{{sort|1400|14.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|001|1}} |{{sort|185|1/15}} |{{nts|15.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Ravi Bopara|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101125001642/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10582.html|archive-date=25 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''60''' !డానీ బ్రిగ్స్ |2012 |2014 |7 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0005|0*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0108|108}} |{{sort|005|5}} |{{sort|275|2/25}} |{{nts|39.80}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Ambrose|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101205014350/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/8845.html|archive-date=5 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''61''' ![[స్టువర్ట్ మీకర్|స్టూవర్ట్ మీకర్]] |2012 |2012 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0047|47}} |{{sort|002|2}} |{{sort|172|1/28}} |{{nts|35.00}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''62''' !జేమ్స్ ట్రెడ్‌వెల్  ‡ |2012 |2014 |17 |{{sort|0032|32}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|1066|10.66}} |0 |0 |{{sort|0317|317}} |{{sort|007|7}} |{{sort|184|1/16}} |{{nts|59.42}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Phil Mustard|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110218070845/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/17185.html|archive-date=18 February 2011|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''63''' !జో రూట్ |2012 |2019 |32 |{{sort|0893|893}} |{{sort|0905|90*}} |{{sort|3572|35.72}} |5 |0 |{{sort|0084|84}} |{{sort|006|6}} |{{sort|291|2/9}} |{{nts|23.16}} |18 |0 |<ref>{{cite web|title=Joe Root|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/303669.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190203063516/http://www.espncricinfo.com/england/content/player/303669.html|archive-date=3 February 2019|access-date=22 December 2012|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''64''' !బాయ్డ్ రాంకిన్ |2013 |2013 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|001|1}} |{{sort|176|1/24}} |{{nts|24.00}} |0 |0 |{{#tag:ref|Boyd Rankin has also played Twenty20 International cricket for Ireland. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''65''' !క్రిస్ జోర్డాన్ |2014 |2024 |95 |{{sort|0439|439}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1371|13.71}} |0 |0 |{{sort|1953|1,953}} |{{sort|108|108}} |{{sort|494|4/6}} |{{nts|26.36}} |48 |0 |<ref>{{cite web|title=Chris Jordan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/288992.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180828075241/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/288992.html|archive-date=28 August 2018|access-date=1 November 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''66''' !మొయిన్ అలీ  ‡ |2014 |2024 |92 |{{sort|1229|1,229}} |{{sort|0725|72*}} |{{sort|2118|21.18}} |7 |0 |{{sort|0999|999}} |{{sort|051|51}} |{{sort|376|3/24}} |{{nts|27.13}} |22 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''67''' !స్టీఫెన్ ప్యారీ |2014 |2015 |5 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0096|96}} |{{sort|003|3}} |{{sort|267|2/33}} |{{nts|46.00}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''68''' ![[మైఖేల్ కార్బెర్రీ]] |2014 |2014 |1 |{{sort|0007|7}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0700|7.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''69''' !హ్యారీ గర్నీ |2014 |2014 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0048|48}} |{{sort|003|3}} |{{sort|274|2/26}} |{{nts|18.33}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''70''' !జాసన్ రాయ్ |2014 |2022 |64 |{{sort|1522|1,522}} |{{sort|0780|78}} |{{sort|2415|24.15}} |8 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |19 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''71''' !సామ్ బిల్లింగ్స్  † |2015 |2022 |36 |{{sort|0474|474}} |{{sort|0870|87}} |{{sort|1755|17.55}} |2 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |17 |2 |{{#tag:ref|Sam Billings has also played Twenty20 International cricket for the ICC World XI. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Paul Nixon|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206112251/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18023.html|archive-date=6 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''72''' !డేవిడ్ విల్లీ |2015 |2022 |43 |{{sort|0226|226}} |{{sort|0335|33*}} |{{sort|1506|15.06}} |0 |0 |{{sort|0865|865}} |{{sort|051|51}} |{{sort|493|4/7}} |{{nts|23.13}} |17 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''73''' !'''మార్క్ వుడ్''' |2015 |2025 |38 |{{sort|0027|27}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|1350|13.50}} |0 |0 |{{sort|0776|776}} |{{sort|054|54}} |{{sort|391|3/9}} |{{nts|20.24}} |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''74''' !'''రీస్ టోప్లీ''' |2015 |2024 |35 |{{sort|0017|17}} |{{sort|0090|9}} |{{sort|0850|8.50}} |0 |0 |{{sort|0706|706}} |{{sort|033|33}} |{{sort|378|3/22}} |{{nts|29.63}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''75''' !జేమ్స్ విన్స్ |2015 |2022 |17 |{{sort|0463|463}} |{{sort|0590|59}} |{{sort|2723|27.23}} |2 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''76''' !'''లియామ్ డాసన్''' |2016 |2025 |21 |{{sort|0057|57}} |{{sort|0340|34}} |{{sort|1425|14.25}} |0 |0 |{{sort|0361|361}} |{{sort|018|18}} |{{sort|480|4/20}} |{{nts|26.27}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''77''' !టైమల్ మిల్స్ |2016 |2023 |15 |{{sort|0008|8}} |{{sort|0070|7}} |{{sort|0266|2.66}} |0 |0 |{{sort|0304|304}} |{{sort|014|14}} |{{sort|373|3/27}} |{{nts|32.92}} |2 |0 |{{#tag:ref|Tymal Mills has also played Twenty20 International cricket for the ICC World XI. Only his record for England is given above.|group=notes}}<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''78''' ![[మాసన్ క్రేన్]] |2017 |2017 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0048|48}} |{{sort|001|1}} |{{sort|162|1/38}} |{{nts|62.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''79''' !టామ్ కుర్రాన్ |2017 |2021 |30 |{{sort|0064|64}} |{{sort|0145|14*}} |{{sort|1066|10.66}} |0 |0 |{{sort|0588|588}} |{{sort|029|29}} |{{sort|464|4/36}} |{{nts|31.27}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Tom Curran|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/550235.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180823152610/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/550235.html|archive-date=23 August 2018|access-date=1 November 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''80''' !'''లియామ్ లివింగ్‌స్టోన్''' |2017 |2025 |60 |{{sort|0955|955}} |{{sort|1030|103}} |{{sort|2513|25.13}} |2 |1 |{{sort|0576|576}} |{{sort|033|33}} |{{sort|383|3/17}} |{{nts|25.39}} |26 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''81''' !డేవిడ్ మలన్ |2017 |2023 |62 |{{sort|1892|1,892}} |{{sort|1035|103*}} |{{sort|3638|36.38}} |16 |1 |{{sort|0012|12}} |{{sort|001|1}} |{{sort|173|1/27}} |{{nts|27.00}} |22 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''82''' ! [[జేక్ బాల్]] |2018 |2018 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0042|42}} |{{sort|002|2}} |{{sort|161|1/39}} |{{nts|41.50}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''83''' !'''జోఫ్రా ఆర్చర్''' |2019 |2025 |35 |{{sort|0082|82}} |{{sort|0210|21}} |{{sort|1171|11.71}} |0 |0 |{{sort|0772|772}} |{{sort|044|44}} |{{sort|467|4/33}} |{{nts|23.34}} |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''84''' !'''బెన్ డకెట్''' |2019 |2025 |20 |{{sort|0527|527}} |{{sort|0840|84}} |{{sort|2927|29.27}} |3 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |12 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''85''' !బెన్ ఫోక్స్  † |2019 |2019 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''86''' ![[పాట్ బ్రౌన్]] |2019 |2019 |4 |{{sort|0004|4}} |{{sort|0045|4*}} |{{sort|-001|–}} |0 |0 |{{sort|0078|78}} |{{sort|003|3}} |{{sort|171|1/29}} |{{nts|42.66}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''87''' !'''సామ్ కుర్రాన్''' |2019 |2025 |64 |{{sort|0450|450}} |{{sort|0500|50}} |{{sort|1730|17.30}} |1 |0 |{{sort|1103|1,103}} |{{sort|057|57}} |{{sort|590|5/10}} |{{nts|27.43}} |23 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''88''' ![[లూయిస్ గ్రెగొరీ]] |2019 |2021 |9 |{{sort|0045|45}} |{{sort|0150|15}} |{{sort|0750|7.50}} |0 |0 |{{sort|0078|78}} |{{sort|002|2}} |{{sort|190|1/10}} |{{nts|58.50}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''89''' !'''సాకిబ్ మహమూద్''' |2019 |2025 |19 |{{sort|0035|35}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|0700|7.00}} |0 |0 |{{sort|0378|378}} |{{sort|021|21}} |{{sort|466|4/34}} |{{nts|27.90}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''90''' !'''[[టామ్ బాంటన్]]'''  † |2019 |2025 |24 |{{sort|0451|451}} |{{sort|0730|73}} |{{sort|2505|25.05}} |2 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |14 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''91''' ![[మాట్ పార్కిన్సన్]] |2019 |2022 |6 |{{sort|0005|5}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0125|1.25}} |0 |0 |{{sort|0120|120}} |{{sort|007|7}} |{{sort|453|4/47}} |{{nts|28.28}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''92''' !'''హ్యారీ బ్రూక్'''  ‡ |2022 |2025 |52 |{{sort|1012|1,012}} |{{sort|0815|81*}} |{{sort|3066|30.66}} |5 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |32 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''93''' ![[జార్జ్ గార్టన్]] |2022 |2022 |1 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0020|2}} |{{sort|0200|2.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|001|1}} |{{sort|143|1/57}} |{{nts|57.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Steven Davies|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101115051727/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12450.html|archive-date=15 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''94''' !'''ఫిల్ సాల్ట్'''  ‡† |2022 |2025 |50 |{{sort|1540|1,540}} |{{sort|1415|141*}} |{{sort|3850|38.50}} |7 |4 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |31 |2 |<ref>{{cite web|title=Gareth Batty|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101121103221/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9042.html|archive-date=21 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''95''' ![[రిచర్డ్ గ్లీసన్]] |2022 |2022 |6 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0020|2}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0126|126}} |{{sort|009|9}} |{{sort|385|3/15}} |{{nts|20.77}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''96''' !'''ల్యూక్ వుడ్''' |2022 |2025 |14 |{{sort|0003|3}} |{{sort|0030|3}} |{{sort|0300|3.00}} |0 |0 |{{sort|0258|258}} |{{sort|017|17}} |{{sort|376|3/24}} |{{nts|22.52}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Luke Wood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/573170.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180828065434/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/573170.html|archive-date=28 August 2018|access-date=20 September 2022|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''97''' !'''విల్ జాక్స్''' |2022 |2025 |29 |{{sort|0401|401}} |{{sort|0400|40}} |{{sort|1743|17.43}} |0 |0 |{{sort|0048|48}} |{{sort|003|3}} |{{sort|298|2/2}} |{{nts|26.33}} |9 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''98''' !ఆలీ స్టోన్ |2022 |2022 |1 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''99''' !'''రెహాన్ అహ్మద్''' |2023 |2025 |12 |{{sort|0055|55}} |{{sort|0110|11}} |{{sort|1100|11.00}} |0 |0 |{{sort|0210|210}} |{{sort|013|13}} |{{sort|361|3/39}} |{{nts|25.61}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''100''' !'''బ్రైడాన్ కార్స్''' |2023 |2025 |14 |{{sort|0046|46}} |{{sort|0310|31}} |{{sort|0920|9.20}} |0 |0 |{{sort|0268|268}} |{{sort|020|20}} |{{sort|377|3/23}} |{{nts|20.60}} |7 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''101''' !'''గస్ అట్కిన్సన్''' |2023 |2025 |4 |{{sort|0010|10}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|1000|10.00}} |0 |0 |{{sort|0065|65}} |{{sort|006|6}} |{{sort|480|4/20}} |{{nts|20.33}} |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''102''' !'''జాకబ్ బెథెల్'''  ‡ |2024 |2025 |20 |{{sort|0392|392}} |{{sort|0625|62*}} |{{sort|3015|30.15}} |2 |0 |{{sort|0066|66}} |{{sort|004|4}} |{{sort|273|2/27}} |{{nts|27.75}} |8 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''103''' !'''జోర్డాన్ కాక్స్''' |2024 |2025 |6 |{{sort|0088|88}} |{{sort|0550|55}} |{{sort|2200|22.00}} |1 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Michael Vaughan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117110535/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/22182.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''104''' !'''జేమీ ఓవర్టన్''' |2024 |2025 |15 |{{sort|0054|54}} |{{sort|0190|19}} |{{sort|0900|9.00}} |0 |0 |{{sort|0195|195}} |{{sort|015|15}} |{{sort|380|3/20}} |{{nts|17.73}} |6 |0 |<ref>{{cite web|title=Tim Bresnan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101120055447/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/9310.html|archive-date=20 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''105''' !'''డాన్ మౌస్లీ''' |2024 |2024 |4 |{{sort|0008|8}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|0800|8.00}} |0 |0 |{{sort|0054|54}} |{{sort|002|2}} |{{sort|271|2/29}} |{{nts|41.00}} |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Jamie Dalrymple|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101204003651/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/11974.html|archive-date=4 December 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''106''' !'''జాన్ టర్నర్''' |2024 |2024 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0036|36}} |{{sort|001|1}} |{{sort|158|1/42}} |{{nts|64.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Matt Prior|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101118051931/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/18675.html|archive-date=18 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''107''' !'''జేమీ స్మిత్'''  † |2025 |2025 |5 |{{sort|0130|130}} |{{sort|0600|60}} |{{sort|2600|26.00}} |0 |0 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''108''' !'''మాథ్యూ పాట్స్''' |2025 |2025 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|002|2}} |{{sort|252|2/48}} |{{nts|24.00}} |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Steve Harmison|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101117011229/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/14054.html|archive-date=17 November 2010|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''109''' !'''[[సోనీ బేకర్]]''' |2025 |2025 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Paul Collingwood|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130528051621/http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/10772.html|archive-date=28 May 2013|access-date=20 January 2010|website=ESPNcricinfo}}</ref> |} ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:క్రికెట్]] h5e3udfgcf0ay8ycfx9tvkqs981ecux దక్షిణాఫ్రికా ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ క్రికెటర్ల జాబితా 0 475066 4807952 4807447 2026-04-22T12:13:42Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807952 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Boucher_2005_003_detail.jpg|కుడి|thumb|248x248px|ఇక్కడ నెట్స్‌లో ప్రాక్టీస్ చేస్తున్నట్లు చూపబడిన మార్క్ బౌచర్, దక్షిణాఫ్రికా తరపున ట్వంటీ20 క్రికెట్ ఆడిన 93 మంది ఆటగాళ్లలో ఒకరు.]] ఇది '''దక్షిణాఫ్రికా పురుషుల ట్వంటీ 20 అంతర్జాతీయ క్రికెటర్ల జాబితా'''. ఆటగాళ్ళు తమ మొదటి ట్వంటీ 20 మ్యాచ్ ఆడిన తేదీ క్రమంలో ఈ జాబితా పేర్చబడింది. ఒకే మ్యాచ్‌లో ఒకరి కంటే ఎక్కువ మంది ఆటగాళ్ళు తమ మొదటి ట్వంటీ 20 మ్యాచ్ ఆడిన సందర్భాల్లో, ఆ ఆటగాళ్ల ఇంటిపేరును బట్టి పేర్చబడింది. == కీ == {| | valign="top" style="width:26%" |'''జనరల్''' * {{Double-dagger}} – [[Captain (cricket)|కెప్టెన్]] * {{Dagger}} – [[వికెట్-కీపర్|వికెట్ కీపర్]] * '''మొదటి''' - తొలి మ్యాచ్ ఆడిన సంవత్సరం * '''చివరి''' - చివరి ఆట ఆడిన సంవత్సరం * '''మ్యాచ్''' - ఆడిన మ్యాచ్‌ల సంఖ్య | valign="top" style="width:25%" |'''[[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాటింగ్]]''' * '''పరుగులు''' – కెరీర్‌లో సాధించిన పరుగులు * '''అత్య''' - అత్యధిక స్కోరు * '''సగటు''' – ఒక్కొక్క అవుట్‌కు చేసిన పరుగులు * '''*''' – [[నాటౌట్|నాటౌట్‌గా]] నిలిచాడు * '''50''' – [[క్రికెట్ పదకోశం|అర్ధ సెంచరీల]] సంఖ్య * '''100''' – సెంచరీల సంఖ్య | valign="top" style="width:25%" |'''[[బౌలింగ్ (క్రికెట్)|బౌలింగ్]]''' * '''బంతులు''' – కెరీర్‌లో వేసిన బంతులు * '''వికె''' – కెరీర్‌లో తీసిన వికెట్లు * '''అత్యు.బౌ''' – [[క్రికెట్ పదకోశం|ఇన్నింగ్స్‌లో అత్యుత్తమ బౌలింగ్]] * '''సగటు''' – [[బౌలింగు సగటు|వికెట్‌కు సగటు పరుగులు]] | valign="top" style="width:24%" |'''ఫీల్డింగ్''' * క్యా – [[క్యాచౌట్|క్యాచ్‌లు]] * '''స్టం''' – [[స్టంపౌట్|స్టంపింగులు]] |} == ఆటగాళ్ళు == : ''2025 సెప్టెంబరు 6 నాటి గణాంకాలు.''<ref>{{Cite web|title=Players&ndash;South Africa–T20I caps|url=http://www.espncricinfo.com/southafrica/content/player/caps.html?country=3;class=3|access-date=29 March 2023|website=[[ESPNcricinfo]]}}</ref><ref>{{Cite web|title=South Africa T20I Batting Averages|url=http://stats.espncricinfo.com/southafrica/engine/records/averages/batting.html?class=3;id=3;type=team|access-date=29 March 2023|website=[[ESPNcricinfo]]}}</ref><ref>{{Cite web|title=South Africa T20I Bowling Averages|url=http://stats.espncricinfo.com/southafrica/engine/records/averages/bowling.html?class=3;id=3;type=team|access-date=29 March 2023|website=[[ESPNcricinfo]]}}</ref> {| class="wikitable plainrowheaders sortable" style="text-align:center; font-size:100%" |- align="center" ! colspan="5" scope="col" class="unsortable" |జనరల్ ! colspan="5" scope="col" class="unsortable" |బ్యాటింగు ! colspan="4" scope="col" class="unsortable" |బౌలింగు ! colspan="2" scope="col" class="unsortable" |ఫీల్డింగు ! rowspan="2" scope="col" class="unsortable" |మూలాలు |- align="center" ! scope="col" |సంఖ్య ! scope="col" |పేరు ! scope="col" |మొదటి ! scope="col" |చివరి ! scope="col" |మ్యాచ్ ! scope="col" |పరుగులు ! scope="col" |అత్య ! scope="col" |సగటు ! scope="col" |50 ! scope="col" |100 ! scope="col" |బంతులు ! scope="col" |వికె ! scope="col" |అత్యు.బౌ ! scope="col" |సగటు ! scope="col" |క్యా ! scope="col" |స్టం |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>1''' | scope="row" |[[నిక్కీ బోజే|నిక్కీ బోయె]] |2005 |2005 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|001|1}} |{{sort|173|1/27}} |{{nts|27.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Nicky Boje|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44091.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>2''' | scope="row" |మార్క్ బౌచర్ † |2005 |2010 |25 |{{sort|0268|268}} |{{sort|0365|36*}} |{{sort|1786|17.86}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |18 |1 |<ref>{{cite web|title=Mark Boucher|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44111.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>3''' | scope="row" |హెర్షెల్ గిబ్స్ |2005 |2010 |23 |{{sort|0400|400}} |{{sort|0905|90*}} |{{sort|1818|18.18}} |3 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |8 |– |<ref>{{cite web|title=Herschelle Gibbs|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45224.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>4''' | scope="row" |[[జాక్ కాలిస్|జాక్వెస్ కల్లిస్]] |2005 |2012 |25 |{{sort|0666|666}} |{{sort|0730|73}} |{{sort|3505|35.05}} |5 |0 |{{sort|0276|276}} |{{sort|012|12}} |{{sort|485|4/15}} |{{nts|27.75}} |7 |– |<ref>{{cite web|title=Jacques Kallis|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45789.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>5''' | scope="row" |[[జస్టిన్ కెంప్]] |2005 |2007 |8 |{{sort|0203|203}} |{{sort|0895|89*}} |{{sort|5075|50.75}} |1 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |3 |– |<ref>{{cite web|title=Justin Kemp|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45797.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>6''' | scope="row" |[[చార్ల్ లాంగేవెల్డ్ట్|చార్ల్ లాంగెవెల్డ్ట్]] |2005 |2010 |9 |{{sort|0004|4}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort|0400|4.00}} |0 |0 |{{sort|0198|198}} |{{sort|017|17}} |{{sort|481|4/19}} |{{nts|14.17}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Charl Langeveldt|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45963.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>7''' | scope="row" | [[ఆల్బీ మోర్కెల్]] |2005 |2015 |50 |{{sort|0572|572}} |{{sort|0430|43}} |{{sort|21.18|21.18}} |0 |0 |{{sort|0647|647}} |{{sort|026|26}} |{{sort|388|3/12}} |{{nts|33.23}} |17 |– |<ref>{{cite web|title=Albie Morkel|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46248.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>8''' | scope="row" |ఆండ్రే నెల్ |2005 |2007 |2 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0005|0*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0048|48}} |{{sort|002|2}} |{{sort|281|2/19}} |{{nts|21.00}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Andre Nel|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46569.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''<span style="display: none">0</span>9''' | scope="row" |మఖాయ ంటిని |2005 |2011 |10 |{{sort|0010|10}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0500|5.00}} |0 |0 |{{sort|0192|192}} |{{sort|006|6}} |{{sort|278|2/22}} |{{nts|49.66}} |2 |– |<ref>{{cite web|title=Makhaya Ntini|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46592.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''10''' | scope="row" |షాన్ పొల్లాక్ ‡ |2005 |2008 |12 |{{sort|0086|86}} |{{sort|0365|36*}} |{{sort|1228|12.28}} |0 |0 |{{sort|0243|243}} |{{sort|015|15}} |{{sort|372|3/28}} |{{nts|20.60}} |2 |– |<ref>{{cite web|title=Shaun Pollock|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46774.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''11''' | scope="row" |ఆష్వెల్ ప్రిన్స్ |2005 |2005 |1 |{{sort|0005|5}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0500|5.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Ashwell Prince|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46788.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''12''' | scope="row" |గ్రేమ్ స్మిత్ ‡ |2005 |2011 |33 |{{sort|0982|982}} |{{sort|0895|89*}} |{{sort|3167|31.67}} |5 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |18 |– |<ref>{{cite web|title=Graeme Smith|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47270.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''13''' | scope="row" |జోహన్ బోథా ‡ |2006 |2012 |40 |{{sort|0201|201}} |{{sort|0340|34}} |{{sort|1827|18.27}} |0 |0 |{{sort|0774|774}} |{{sort|037|37}} |{{sort|384|3/16}} |{{nts|22.24}} |17 |– |<ref>{{cite web|title=Johan Botha|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44149.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''14''' | scope="row" |బోయెట డిప్పెనార్ |2006 |2006 |1 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Boeta Dippenaar|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44708.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''15''' | scope="row" |ఆండ్రూ హాల్ |2006 |2006 |2 |{{sort|0011|11}} |{{sort|0110|11}} |{{sort|1100|11.00}} |0 |0 |{{sort|0048|48}} |{{sort|003|3}} |{{sort|378|3/22}} |{{nts|20.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Andrew Hall|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45396.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''16''' | scope="row" |గార్నెట్ క్రుగర్ |2006 |2006 |1 |{{sort|0003|3}} |{{sort|0030|3}} |{{sort|0300|3.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Garnett Kruger|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45888.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''17''' | scope="row" |జాక్వెస్ రుడాల్ఫ్ |2006 |2006 |1 |{{sort|0006|6}} |{{sort|0065|6*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Jacques Rudolph|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47015.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''18''' | scope="row" |మొండే జోండేకి |2006 |2006 |1 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort|0018|18}} |{{sort|001|1}} |{{sort|159|1/41}} |{{nts|41.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Monde Zondeki|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/48112.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''19''' | scope="row" |బోస్‌మాన్‌ను దోచుకుంటాడు |2006 |2010 |14 |{{sort|0323|323}} |{{sort|0940|94}} |{{sort|2484|24.84}} |3 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |– |<ref>{{cite web|title=Loots Bosman|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44098.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''20''' | scope="row" |AB డివిలియర్స్ ‡† |2006 |2017 |78 |{{sort|1672|1,672}} |{{sort|0795|79*}} |{{sort|2612|26.12}} |10 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |65 |7 |<ref>{{cite web|title=AB de Villiers|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44936.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''21''' | scope="row" |నీల్ మెకెంజీ |2006 |2009 |2 |{{sort|0007|7}} |{{sort|0075|7*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Neil McKenzie|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46208.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''22''' | scope="row" |రాబిన్ పీటర్సన్ |2006 |2014 |21 |{{sort|0124|124}} |{{sort|0340|34}} |{{sort|1550|15.50}} |0 |0 |{{sort|0359|359}} |{{sort|024|24}} |{{sort|372|3/28}} |{{nts|18.79}} |10 |– |<ref>{{cite web|title=Robin Peterson|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46750.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''23''' | scope="row" |రోజర్ టెలిమాకస్ |2006 |2007 |3 |{{sort|0005|5}} |{{sort|0055|5*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0072|72}} |{{sort|002|2}} |{{sort|178|1/22}} |{{nts|45.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Roger Telemachus|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47539.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''24''' | scope="row" |[[జోహన్ వాన్ డెర్ వాత్]] |2006 |2007 |8 |{{sort|0046|46}} |{{sort|0210|21}} |{{sort|1533|15.33}} |0 |0 |{{sort|0186|186}} |{{sort|008|8}} |{{sort|269|2/31}} |{{nts|28.87}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Johan van der Wath|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47693.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''25''' | scope="row" |[[టైరాన్ హెండర్సన్]] |2006 |2006 |1 |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0}} |{{sort|0000|0.00}} |0 |0 |{{sort|0024|24}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Tyron Henderson|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45434.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''26''' | scope="row" |అల్ఫోన్సో థామస్ |2007 |2007 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |– |{{sort|0024|24}} |{{sort|003|3}} |{{sort|375|3/25}} |{{nts|8.33}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Alfonso Thomas|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47569.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''27''' | scope="row" |మోర్నే వాన్ వైక్ † |2007 |2015 |8 |{{sort|0225|225}} |{{sort|1145|114*}} |{{sort|3750|37.50}} |1 |1 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |5 |1 |<ref>{{cite web|title=Morne van Wyk|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47711.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''28''' | scope="row" |మోర్నే మోర్కెల్[a] |2007 |2015 |41 |{{sort|0021|21}} |{{sort|0085|8*}} |{{sort|1050|10.50}} |0 |0 |{{sort|0880|880}} |{{sort|046|46}} |{{sort|483|4/17}} |{{nts|23.84}} |5 |– |<ref>{{cite web|title=Johan van der Wath|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46538.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''29''' | scope="row" |వెర్నాన్ ఫిలాండర్ |2007 |2007 |7 |{{sort|0014|14}} |{{sort|0060|6}} |{{sort|0350|3.50}} |0 |0 |{{sort|0083|83}} |{{sort|004|4}} |{{sort|277|2/23}} |{{nts|28.50}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Vernon Philander|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46945.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''30''' | scope="row" |JP డుమిని ‡ |2007 |2019 |81 |{{sort|1934|1,934}} |{{sort|0965|96*}} |{{sort|3868|38.68}} |11 |0 |{{sort|0463|463}} |{{sort|021|21}} |{{sort|312|3/18}} |{{nts|28.52}} |35 |– |<ref>{{cite web|title=Jean-Paul Duminy|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44932.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''31''' | scope="row" |డేల్ స్టెయిన్ |2007 |2020 |47 |{{sort|0021|21}} |{{sort|0055|5*}} |{{sort|0350|3.50}} |0 |0 |{{sort|1015|1,015}} |{{sort|064|64}} |{{sort|491|4/9}} |{{nts|18.35}} |12 |– |<ref>{{cite web|title=Dale Steyn|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47492.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''32''' | scope="row" |గులాం బోడి |2007 |2007 |1 |{{sort|0008|8}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|0800|8.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Gulam Bodi|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44089.html|access-date=8 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''33''' | scope="row" |జస్టిన్ ఒంటాంగ్ ‡ |2008 |2015 |14 |{{sort|0158|158}} |{{sort|0480|48}} |{{sort|1580|15.80}} |0 |0 |{{sort|0036|36}} |{{sort|001|1}} |{{sort|175|1/25}} |{{nts|83.00}} |10 |– |<ref>{{cite web|title=Justin Ontong|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46681.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''34''' | scope="row" |రోరే క్లీన్వెల్డ్ట్ |2008 |2013 |6 |{{sort|0025|25}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|2500|25.00}} |0 |0 |{{sort|0122|122}} |{{sort|009|9}} |{{sort|382|3/18}} |{{nts|19.22}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Rory Kleinveldt|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45949.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''35''' | scope="row" |జోహన్ లౌ |2008 |2009 |2 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0015|1*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0042|42}} |{{sort|002|2}} |{{sort|264|2/36}} |{{nts|27.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Johann Louw|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46075.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''36''' | scope="row" |Lonwabo Tsotsobe |2009 |2014 |23 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0015|1*}} |{{sort|0200|2.00}} |0 |0 |{{sort|0468|468}} |{{sort|018|18}} |{{sort|384|3/16}} |{{nts|30.05}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Lonwabo Tsotsobe|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47666.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''37''' | scope="row" |వాన్ జార్స్వెల్డ్ |2009 |2009 |3 |{{sort|0015|15}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|0500|5.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Vaughn van Jaarsveld|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/47846.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''38''' | scope="row" |హషీమ్ ఆమ్లా[a] ‡ |2009 |2018 |41 |{{sort|1158|1,158}} |{{sort|0975|97*}} |{{sort|3216|32.16}} |7 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |18 |– |<ref>{{cite web|title=Hashim Amla|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/43906.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''39''' | scope="row" |వేన్ పార్నెల్ |2009 |2023 |56 |{{sort|0174|174}} |{{sort|0295|29*}} |{{sort|1740|17.40}} |0 |0 |{{sort|1094|1,094}} |{{sort|059|59}} |{{sort|570|5/30}} |{{nts|25.64}} |7 |– |<ref>{{cite web|title=Wayne Parnell|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/265564.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''40''' | scope="row" |యూసుఫ్ అబ్దుల్లా |2009 |2009 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0042|42}} |{{sort|002|2}} |{{sort|184|1/16}} |{{nts|22.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Yusuf Abdulla|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/224367.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''41''' | scope="row" |రోలోఫ్ వాన్ డెర్ మెర్వే[b] |2009 |2010 |13 |{{sort|0057|57}} |{{sort|0480|48}} |{{sort|1900|19.00}} |0 |0 |{{sort|0264|264}} |{{sort|014|14}} |{{sort|286|2/14}} |{{nts|21.78}} |6 |– | |- align="center" |'''42''' | scope="row" |[[ర్యాన్ మెక్‌లారెన్]] |2009 |2014 |12 |{{sort|0009|9}} |{{sort|0065|6*}} |{{sort|0900|9.00}} |0 |0 |{{sort|0263|263}} |{{sort|017|17}} |{{sort|581|5/19}} |{{nts|19.52}} |3 |– |<ref>{{cite web|title=Ryan McLaren|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46393.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''43''' | scope="row" |హీనో కున్ † |2009 |2017 |7 |{{sort|0049|49}} |{{sort|0290|29}} |{{sort|1225|12.25}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |5 |0 |<ref>{{cite web|title=Heino Kuhn|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45955.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''44''' | scope="row" |[[అల్విరో పీటర్సన్]] |2010 |2010 |2 |{{sort|0014|14}} |{{sort|0080|8}} |{{sort|0700|7.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |– |<ref>{{cite web|title=Alviro Petersen|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46934.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''45''' | scope="row" |డేవిడ్ మిల్లెర్[a] † |2010 |2024 |122 |{{sort|2396|2,396}} |{{sort|1065|106*}} |{{sort|3374|33.74}} |7 |2 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |78 |1 |<ref>{{cite web|title=David Miller|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/321777.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''46''' | scope="row" |[[కోలిన్ ఇంగ్రామ్]] |2010 |2012 |9 |{{sort|0210|210}} |{{sort|0780|78}} |{{sort|2625|26.25}} |1 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Colin Ingram|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45705.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''47''' | scope="row" |రస్టీ థెరాన్[సి] |2010 |2012 |9 |{{sort|0032|32}} |{{sort|0315|31*}} |{{sort|-0001|–}} |0 |0 |{{sort|0194|194}} |{{sort|012|12}} |{{sort|473|4/27}} |{{nts|21.75}} |2 |0 |<ref>{{cite web|title=Rusty Theron|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45705.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''48''' | scope="row" |[[రిచర్డ్ లెవి]] |2012 |2012 |13 |{{sort|0236|236}} |{{sort|1175|117*}} |{{sort|2145|21.45}} |1 |1 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |4 |0 |<ref>{{cite web|title=Richard Levi|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46148.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''49''' | scope="row" |మార్చంట్ డి లాంగే |2012 |2015 |6 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |– |{{sort|0140|140}} |{{sort|007|7}} |{{sort|274|2/26}} |{{nts|32.57}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Marchant de Lange|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/393279.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''50''' | scope="row" |[[ఫర్హాన్ బెహార్డియన్]] |2012 |2018 |38 |{{sort|0518|518}} |{{sort|0645|64*}} |{{sort|3237|32.37}} |1 |0 |{{sort|0030|30}} |{{sort|003|3}} |{{sort|285|2/15}} |{{nts|9.00}} |14 |– |<ref>{{cite web|title=Farhaan Behardien|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44410.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''51''' | scope="row" |[[డేన్ విలాస్]] † |2012 |2012 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |– |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |0 |<ref>{{cite web|title=Dane Vilas|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/262456.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''52''' | scope="row" |ఫాఫ్ డు ప్లెసిస్[ఎ] |2012 |2020 |47 |{{sort|1466|1,466}} |{{sort|1190|119}} |{{sort|3665|36.65}} |10 |1 |{{sort|0008|8}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |22 |– |<ref>{{cite web|title=Faf du Plessis|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44828.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''53''' | scope="row" |[[హెన్రీ డేవిడ్స్]] |2012 |2013 |9 |{{sort|0161|161}} |{{sort|0680|68}} |{{sort|1788|17.88}} |2 |0 |{{sort|0012|12}} |{{sort|001|1}} |{{sort|194|1/6}} |{{nts|13.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Henry Davids|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/44752.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''54''' | scope="row" |క్వింటన్ డి కాక్ † |2012 |2024 |92 |{{sort|2584|2,584}} |{{sort|1000|100}} |{{sort|3151|31.51}} |16 |1 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |84 |18 |<ref>{{cite web|title=Quinton de Kock|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/379143.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''55''' | scope="row" |క్రిస్ మోరిస్ |2012 |2019 |23 |{{sort|0133|133}} |{{sort|0555|55*}} |{{sort|1477|14.77}} |1 |0 |{{sort|0498|498}} |{{sort|034|34}} |{{sort|473|4/27}} |{{nts|20.50}} |6 |– |<ref>{{cite web|title=Chris Morris|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/439952.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''56''' | scope="row" |[[ఆరోన్ ఫాంగిసో]] |2012 |2018 |16 |{{sort|0019|19}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|0633|6.33}} |0 |0 |{{sort|0342|342}} |{{sort|020|20}} |{{sort|375|3/25}} |{{nts|22.15}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Aaron Phangiso|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46942.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''57''' | scope="row" |[[కైల్ అబాట్]] |2013 |2016 |21 |{{sort|0023|23}} |{{sort|0095|9*}} |{{sort|1150|11.50}} |0 |0 |{{sort|0436|436}} |{{sort|026|26}} |{{sort|380|3/20}} |{{nts|22.26}} |7 |– |<ref>{{cite web|title=Kyle Abbott|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/297583.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''58''' | scope="row" |ఇమ్రాన్ తాహిర్[ఎ] |2013 |2019 |35 |{{sort|0019|19}} |{{sort|0095|9*}} |{{sort|1900|19.00}} |0 |0 |{{sort|0785|785}} |{{sort|061|61}} |{{sort|577|5/23}} |{{nts|14.08}} |5 |– |<ref>{{cite web|title=Imran Tahir|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/40618.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''59''' | scope="row" |డేవిడ్ వైస్[d] |2013 |2016 |20 |{{sort|0092|92}} |{{sort|0280|28}} |{{sort|1314|13.14}} |0 |0 |{{sort|0392|392}} |{{sort|024|24}} |{{sort|577|5/23}} |{{nts|20.70}} |9 |– |<ref>{{cite web|title=David Wiese|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/221140.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''60''' | scope="row" |బ్యూరాన్ హెండ్రిక్స్ |2014 |2021 |19 |{{sort|0018|18}} |{{sort|0125|12*}} |{{sort|0600|6.00}} |0 |0 |{{sort|0409|409}} |{{sort|025|25}} |{{sort|486|4/14}} |{{nts|25.08}} |4 |– |<ref>{{cite web|title=Beuran Hendricks|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/379927.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''61''' | scope="row" |రీజా హెండ్రిక్స్ |2014 |2025 |73 |{{sort|2101|2,101}} |{{sort|0870|87}} |{{sort|3001|30.01}} |17 |0 |{{sort|0029|29}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |32 |– |<ref>{{cite web|title=Reeza Hendricks|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/269280.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''62''' | scope="row" |కగిసో రబడ |2014 |2025 |65 |{{sort|0156|156}} |{{sort|0220|22}} |{{sort|1734|17.33}} |0 |0 |{{sort|1393|1,393}} |{{sort|071|71}} |{{sort|382|3/18}} |{{nts|29.87}} |21 |– |<ref>{{cite web|title=Kagiso Rabada|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/550215.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''63''' | scope="row" |రిలీ రోసోవ్ |2014 |2023 |29 |{{sort|0767|767}} |{{sort|1090|109}} |{{sort|3486|34.86}} |3 |2 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |13 |– |<ref>{{cite web|title=Rilee Rossouw|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/318845.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''64''' | scope="row" |[[ఎడ్డీ లీ]] |2015 |2015 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0036|36}} |{{sort|004|4}} |{{sort|384|3/16}} |{{nts|12.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Eddie Leie|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/46149.html|access-date=9 April 2016|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''65''' | scope="row" |[[థియునిస్ డి బ్రూయిన్]] |2017 |2017 |2 |{{sort|0026|26}} |{{sort|0190|19}} |{{sort|1300|13.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |– |<ref>{{cite web|title=Theunis de Bruyn|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/486672.html|access-date=26 January 2017|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''66''' | scope="row" |మంగలిసో మోసెహ్లే † |2017 |2017 |7 |{{sort|0105|105}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|2100|21.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |6 |2 |<ref>{{cite web|title=Mangaliso Mosehle|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/327832.html|access-date=26 January 2017|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''67''' | scope="row" |లుంగీ ంగిడి |2017 |2025 |43 |{{sort|0041|41}} |{{sort|0135|13*}} |{{sort|0820|8.20}} |0 |0 |{{sort|0857|857}} |{{sort|063|63}} |{{sort|561|5/39}} |{{nts|20.93}} |8 |– |<ref>{{cite web|title=Lungi Ngidi|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/542023.html|access-date=26 January 2017|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''68''' | scope="row" |ఆండిలే ఫెహ్లుక్వాయో |2017 |2024 |42 |{{sort|0166|166}} |{{sort|0275|27*}} |{{sort|0922|9.22}} |0 |0 |{{sort|0748|748}} |{{sort|050|50}} |{{sort|476|4/24}} |{{nts|22.24}} |9 |– |<ref>{{cite web|title=Andile Phehlukwayo|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/540316.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''69''' | scope="row" |JJ స్మట్స్ |2017 |2021 |13 |{{sort|0174|174}} |{{sort|0450|45}} |{{sort|1338|13.38}} |0 |0 |{{sort|0136|136}} |{{sort|001|1}} |{{sort|181|1/19}} |{{nts|178.00}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=JJ Smuts|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/280490.html|access-date=26 January 2017|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''70''' | scope="row" |డేన్ ప్యాటర్సన్ |2017 |2018 |8 |{{sort|0005|5}} |{{sort|0045|4*}} |{{sort|0500|5.00}} |0 |0 |{{sort|0179|179}} |{{sort|009|9}} |{{sort|468|4/32}} |{{nts|29.44}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Dane Paterson|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/327947.html|access-date=26 January 2017|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''71''' | scope="row" |[[డ్వైన్ ప్రిటోరియస్]] |2017 |2022 |30 |{{sort|0261|261}} |{{sort|0775|77*}} |{{sort|2175|21.75}} |1 |0 |{{sort|0504|504}} |{{sort|035|35}} |{{sort|583|5/17}} |{{nts|19.88}} |6 |– |<ref>{{cite web|title=Dwaine Pretorius|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/327830.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''72''' | scope="row" |తబ్రైజ్ షమ్సీ |2017 |2024 |70 |{{sort|0010|10}} |{{sort|0045|4*}} |{{sort|0200|2.00}} |0 |0 |{{sort|1509|1,509}} |{{sort|089|89}} |{{sort|576|5/24}} |{{nts|20.89}} |12 |– |<ref>{{cite web|title=Tabraiz Shamsi|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/379145.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''73''' | scope="row" |[[రాబర్ట్ ఫ్రైలింక్]] |2017 |2018 |3 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0060|60}} |{{sort|005|5}} |{{sort|280|2/20}} |{{nts|12.40}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Robbie Frylinck|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/45204.html|access-date=26 October 2017|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''74''' | scope="row" |[[జూనియర్ డాలా]] |2018 |2021 |10 |{{sort|0019|19}} |{{sort|0125|12*}} |{{sort|1900|19.00}} |0 |0 |{{sort|0192|192}} |{{sort|013|13}} |{{sort|365|3/35}} |{{nts|23.61}} |3 |– |<ref>{{cite web|title=Junior Dala|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/545467.html|access-date=18 February 2018|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''75''' | scope="row" |హెన్రిచ్ క్లాసెన్ ‡† |2018 |2024 |52 |{{sort|0912|912}} |{{sort|0810|81}} |{{sort|2400|24.00}} |5 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |31 |3 |<ref>{{cite web|title=Heinrich Klaasen|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/436757.html|access-date=18 February 2018|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''76''' | scope="row" |[[క్రిస్టియన్ జోంకర్]] |2018 |2018 |2 |{{sort|0057|57}} |{{sort|0490|49}} |{{sort|2850|28.50}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |– |<ref>{{cite web|title=Christiaan Jonker|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/222320.html|access-date=24 February 2018|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''77''' | scope="row" |గిహాన్ క్లోట్ |2018 |2019 |2 |{{sort|0015|15}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|0750|7.50}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Gihahn Cloete|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/381030.html|access-date=18 February 2018|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''78''' | scope="row" |రాస్సీ వాన్ డెర్ డస్సెన్ |2018 |2025 |48 |{{sort|1191|1,191}} |{{sort|0945|94*}} |{{sort|3308|33.08}} |8 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |18 |– |<ref>{{cite web|title=Rassie van der Dussen|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/337790.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''79''' | scope="row" |జననేమన్ మలన్ |2019 |2021 |11 |{{sort|0241|241}} |{{sort|0550|55}} |{{sort|2190|21.90}} |1 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |3 |– |<ref>{{cite web|title=Janneman Malan|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/605680.html|access-date=6 February 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''80''' | scope="row" |లూథో సిపమ్లా |2019 |2021 |9 |{{sort|0008|8}} |{{sort|0085|85}} |{{sort|0800|8.00}} |0 |0 |{{sort|0164|164}} |{{sort|005|5}} |{{sort|278|2/22}} |{{nts|53.00}} |3 |– |<ref>{{cite web|title=Lutho Sipamla|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/698143.html|access-date=6 February 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''81''' | scope="row" |ఐడెన్ మార్క్రామ్ ‡ |2019 |2025 |53 |{{sort|1319|1,319}} |{{sort|0700|70}} |{{sort|3217|32.17}} |9 |0 |{{sort|0306|306}} |{{sort|012|12}} |{{sort|379|3/21}} |{{nts|35.33}} |36 |– |<ref>{{cite web|title=Aiden Markram|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/600498.html|access-date=22 March 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''82''' | scope="row" |సినీతేంబ క్వెషిలే † |2019 |2019 |2 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-0001|–}} |– |– |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |3 |– |<ref>{{cite web|title=Sinethemba Qeshile|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/952207.html|access-date=22 March 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''83''' | scope="row" |టెంబా బావుమా ‡ |2019 |2023 |36 |{{sort|0670|670}} |{{sort|0720|72}} |{{sort|2161|21.61}} |1 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |15 |– |<ref>{{cite web|title=Temba Bavuma|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/372116.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''84''' | scope="row" |జార్న్ ఫోర్టుయిన్ |2019 |2025 |26 |{{sort|0076|76}} |{{sort|00175|17*}} |{{sort|0844|8.44}} |0 |0 |{{sort|0432|432}} |{{sort|020|20}} |{{sort|384|3/16}} |{{nts|28.50}} |5 |– |<ref>{{cite web|title=Bjorn Fortuin|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/553249.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''85''' | scope="row" |అన్రిచ్ నోర్ట్జే |2019 |2024 |42 |{{sort|0017|17}} |{{sort|0045|4*}} |{{sort|0283|2.83}} |0 |0 |{{sort|0869|869}} |{{sort|053|53}} |{{sort|493|4/7}} |{{nts|19.16}} |10 |– |<ref>{{cite web|title=Anrich Nortje|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/481979.html|access-date=22 September 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''86''' | scope="row" |[[పైట్ వాన్ బిల్జోన్]] |2020 |2021 |10 |{{sort|0125|125}} |{{sort|0420|42}} |{{sort|2083|20.83}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |– |<ref>{{cite web|title=Pite van Biljon|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/266268.html|access-date=21 February 2020|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''87''' | scope="row" |జార్జ్ లిండే |2020 |2025 |14 |{{sort|0111|111}} |{{sort|0290|29}} |{{sort|1110|11.10}} |0 |0 |{{sort|0288|288}} |{{sort|015|15}} |{{sort|377|3/23}} |{{nts|22.66}} |6 |– |<ref>{{cite web|title=George Linde|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/481875.html|access-date=1 December 2020|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''88''' | scope="row" |[[జాక్వెస్ స్నిమాన్]] |2021 |2021 |1 |{{sort|0002|2}} |{{sort|0020|2}} |{{sort|0200|2.00}} |0 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |– |<ref>{{cite web|title=Jacques Snyman|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/594329.html|access-date=11 February 2021|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''89''' | scope="row" |[[గ్లెంటన్ స్టౌర్‌మాన్]] |2021 |2021 |1 |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |– |{{sort|0012|12}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Glenton Stuurman|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/481803.html|access-date=13 February 2021|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''90''' | scope="row" |[[విహాన్ లుబ్బే]] |2021 |2021 |2 |{{sort|0016|16}} |{{sort|0120|12}} |{{sort|0800|8.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |0 |– |<ref>{{cite web|title=Wihan Lubbe|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/429886.html|access-date=10 April 2021|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''91''' | scope="row" |సిసంద మగల |2021 |2023 |6 |{{sort|0034|34}} |{{sort|0185|18*}} |{{sort|3400|34.00}} |0 |0 |{{sort|0120|120}} |{{sort|006|6}} |{{sort|379|3/21}} |{{nts|37.66}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Sisanda Magala|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/379776.html|access-date=10 April 2021|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''92''' | scope="row" |లిజాడ్ విలియమ్స్ |2021 |2024 |15 |{{sort|0006|6}} |{{sort|0025|2*}} |{{sort|0150|1.50}} |0 |0 |{{sort|0310|310}} |{{sort|020|20}} |{{sort|365|3/35}} |{{nts|24.55}} |3 |– |<ref>{{cite web|title=Lizaad Williams|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/379887.html|access-date=10 April 2021|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''93''' | scope="row" |వియాన్ ముల్డర్ |2021 |2025 |11 |{{sort|0105|105}} |{{sort|0360|36}} |{{sort|1750|17.50}} |0 |0 |{{sort|0120|120}} |{{sort|008|8}} |{{sort|290|2/10}} |{{nts|24.37}} |6 |– |<ref>{{cite web|title=Wiaan Mulder|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/698189.html|access-date=16 April 2021|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''94''' | scope="row" |కేశవ్ మహారాజ్‡ |2021 |2025 |35 |{{sort|0092|92}} |{{sort|0410|41}} |{{sort|1314|13.14}} |0 |0 |{{sort|0713|713}} |{{sort|035|35}} |{{sort|373|3/27}} |{{nts|24.17}} |14 |– |<ref>{{cite web|title=Keshav Maharaj|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/267724.html|access-date=10 September 2021|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''95''' | scope="row" |ట్రిస్టన్ స్టబ్స్† |2022 |2025 |31 |{{sort|0557|557}} |{{sort|0760|76}} |{{sort|2785|27.85}} |2 |0 |{{sort|0006|6}} |{{sort|000|0}} |{{sort|-001|–}} |– |17 |0 |<ref>{{cite web|title=Tristan Stubbs|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/595978.html|access-date=19 June 2022|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''96''' | scope="row" |మార్కో జాన్సెన్ |2022 |2025 |13 |{{sort|0064|64}} |{{sort|0215|21*}} |{{sort|1066|10.66}} |0 |0 |{{sort|0277|277}} |{{sort|013|13}} |{{sort|348|3/52}} |{{nts|29.76}} |7 |– |<ref>{{cite web|title=Marco Jansen|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/696401.html|access-date=19 June 2022|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''97''' | scope="row" |డెవాల్డ్ బ్రీవిస్ |2023 |2025 |2 |{{sort|0005|5}} |{{sort|0050|5}} |{{sort|0250|2.50}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |0 |<ref>{{cite web|title=Dewald Brevis|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/1070665.html|access-date=3 September 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''98''' | scope="row" |గెరాల్డ్ కోయెట్జీ |2023 |2024 |6 |{{sort|0025|25}} |{{sort|0130|13}} |{{sort|0500|5.00}} |0 |0 |{{sort|0122|122}} |{{sort|008|8}} |{{sort|368|3/32}} |{{nts|25.87}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Gerald Coetzee|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/596010.html|access-date=3 September 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''99''' | scope="row" |మాథ్యూ బ్రీట్జ్కే |2023 |2025 |8 |{{sort|0131|131}} |{{sort|0510|51}} |{{sort|1871|18.71}} |1 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |4 |– |<ref>{{cite web|title=Matthew Breetzke|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/595267.html|access-date=3 September 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''100''' | scope="row" |డోనోవన్ ఫెరీరా |2023 |2025 |4 |{{sort|0072|72}} |{{sort|0480|48}} |{{sort|1800|18.00}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |2 |– |<ref>{{cite web|title=Donovan Ferreira|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/698315.html|access-date=3 September 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''101''' | scope="row" |నాంద్రే బర్గర్ |2023 |2025 |2 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0100|1.00}} |0 |0 |{{sort|0042|42}} |{{sort|001|1}} |{{sort|161|1/39}} |{{nts|86.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Nandre Burger|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/971349.html|access-date=14 December 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''102''' | scope="row" |ఒట్నీల్ బార్ట్‌మాన్ |2024 |2025 |10 |{{sort|0001|1}} |{{sort|0010|1}} |{{sort|0050|0.50}} |0 |0 |{{sort|0216|216}} |{{sort|014|14}} |{{sort|489|4/11}} |{{nts|17.85}} |3 |– |<ref>{{cite web|title=Ottneil Baartman|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/535353.html|access-date=23 May 2024|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''103''' | scope="row" |ర్యాన్ రికెల్టన్ † |2024 |2025 |8 |{{sort|0206|206}} |{{sort|0760|76}} |{{sort|2575|25.75}} |1 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |6 |– |<ref>{{cite web|title=Ryan Rickelton|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/605661.html|access-date=23 May 2024|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''104''' | scope="row" |[[న్కాబా పీటర్]] |2024 |2025 |4 |{{sort|0014|14}} |{{sort|0105|10*}} |{{sort|1400|14.00}} |0 |0 |{{sort|0066|66}} |{{sort|004|4}} |{{sort|268|2/32}} |{{nts|27.00}} |0 |– |<ref>{{cite web|title=Nqaba Peter|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/946483.html|access-date=25 May 2024|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''105''' | scope="row" |[[పాట్రిక్ క్రుగర్]] |2024 |2024 |6 |{{sort|0071|71}} |{{sort|0440|44}} |{{sort|2366|23.66}} |0 |0 |{{sort|0104|104}} |{{sort|007|7}} |{{sort|473|4/27}} |{{nts|20.57}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Patrick Kruger|url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/patrick-kruger-499560|access-date=30 June 2024|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''106''' | scope="row" |[[క్వేనా మఫాకా]] |2024 |2025 |3 |{{sort|0004|4}} |{{sort|0035|3*}} |{{sort|-001|–}} |0 |0 |{{sort|0059|59}} |{{sort|001|1}} |{{sort|175|1/25}} |{{nts|88.00}} |1 |– |<ref>{{cite web|title=Kwena Maphaka|url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/kwena-maphaka-1294342|access-date=27 August 2024|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''107''' | scope="row" |జాసన్ స్మిత్ |2024 |2024 |1 |{{sort|0006|6}} |{{sort|0065|6*}} |{{sort|-001|–}} |0 |0 |{{sort|-0001|–}} |{{sort|-001|–}} |{{sort|-001|–}} |– |1 |– |<ref>{{cite web|title=Jason Smith|url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/jason-smith-498582|access-date=27 August 2024|website=ESPNcricinfo}}</ref> |- align="center" |'''108''' | scope="row" |ఆండిలే సిమెలనే |2024 |2024 |3 | | | | | | | | | | | | |- align="center" |'''109''' | scope="row" |దయ్యన్ గాలియం |2024 |2024 |1 | | | | | | | | | | | | |- align="center" |'''110''' | scope="row" |కార్బిన్ బాష్ |2025 |2025 |4 | | | | | | | | | | | | |- align="center" |'''111''' | scope="row" |[[రూబిన్ హెర్మాన్]] |2025 |2025 |5 | | | | | | | | | | | | |- align="center" |'''112''' | scope="row" |[[లువాన్-డ్రే ప్రిటోరియస్]] |2025 |2025 |7 | | | | | | | | | | | | |- align="center" |'''113''' | scope="row" |సేనురన్ ముత్తుసామి |2025 |2025 |5 | | | | | | | | | | | | |- align="center" |'''114''' | scope="row" |టోనీ డి జోర్జి |2025 |2025 |4 | | | | | | | | | | | | |} == గమనికలు == {{Notelist}} == ఇవి కూడా చూడండి == * ట్వంటీ20 ఇంటర్నేషనల్ * [[దక్షిణాఫ్రికా క్రికెట్ జట్టు|దక్షిణాఫ్రికా జాతీయ క్రికెట్ జట్టు]] * దక్షిణాఫ్రికా జాతీయ క్రికెట్ కెప్టెన్ల జాబితా * దక్షిణాఫ్రికా టెస్ట్ క్రికెటర్ల జాబితా * దక్షిణాఫ్రికా వన్డే క్రికెటర్ల జాబితా * [[లూట్స్ బోస్మాన్]] == మూలాలు == {{Reflist|30em}} [[వర్గం:దక్షిణాఫ్రికా టీ20 క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] ixpkj49tnitzt7t0dpmby52k5q3kqbh సఫావిద్ సామ్రాజ్యం 0 475937 4808091 4807522 2026-04-22T21:14:27Z InternetArchiveBot 88395 Add 3 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808091 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|fa|ممالک محروسه ایران}}<br />{{Transliteration|fa|Mamâlek-e Mahruse-ye Irân}} | conventional_long_name = Guarded Domains of Iran | common_name = Safavid Empire | era = Early modern period | status = [[Empire]] | status_text = <!-- A free text to describe status the top of the infobox. Use sparingly. --> | empire = <!-- The empire or country to which the entity was in a state of dependency --> | government_type = [[Monarchy]] | year_start = 1501 | year_end = 1736 | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = 22 December<ref>{{cite journal|last1=Ghereghlou|first1=Kioumars|title=Chronicling a Dynasty on the Make: New Light on the Early Ṣafavids in Ḥayātī Tabrīzī's ''Tārīkh'' (961/1554)|journal=[[Journal of the American Oriental Society]]|date=October–December 2017|volume=137|issue=4|page=827|url=https://academiccommons.columbia.edu/doi/10.7916/D8ZW33DF|doi=10.7817/jameroriesoci.137.4.0805|via=[[Columbia University Libraries|Columbia Academic Commons]]|quote=Shah Ismāʿīl's enthronement took place in Tabrīz immediately after the [[Battle of Sharur|battle of Sharūr]], on 1 Jumādā II 907/22 December 1501.|doi-access=free}}</ref> | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = 8 March| | event1 = [[Hotak dynasty|Hotak]] invasion | date_event1 = 1722 | event2 = Reconquest under [[Nader Shah]] | date_event2 = 1726–1729 | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event_pre = Establishment of the [[Safavid order]] by [[Safi-ad-din Ardabili]] | date_pre = 1301 | event_post = [[Nader Shah]] crowned | date_post = 8 March 1736<ref>{{cite book |last=Daniel |first=Elton L. |date=2001 |title=The History of Iran |publisher=Greenwood Press |at=[https://archive.org/details/historyofiran0000dani/mode/1up/page/95 p. 95] }}</ref><!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Aq Qoyunlu | p2 = Timurid Empire | p3 = Shirvanshah | p4 = Afrasiyab dynasty | p5 = Mihrabanids | p6 = Kar-Kiya dynasty | p7 = Mar'ashis | p8 = Baduspanids | p9 = Eshaqvand dynasty | p10 = Musha'sha' | p11 = Khorshidi dynasty | s1 = Afsharid Iran | flag_s1 = Afsharid Imperial Standard (3 Stripes).svg | border_s1 = yes | flag_s2 = Black flag.svg | s2 = Hotak dynasty | s3 = Russian Empire | flag_s3 = Flag_of_Russia.svg | s4 = Ottoman Empire | s10 = | flag_s4 = Flag of the Ottoman Empire (1844–1922).svg | image_flag = Safavid Flag.svg | flag_type_article = Flag of Iran#Safavid dynasty | flag_type = Flag (1576–1732)<ref>{{cite book |last1=Piotrovskiĭ |first1=Mikhail Borisovich |author1-link=Mikhail Piotrovsky |last2=Rogers |first2=J. M. |author2-link=J. M. Rogers |date=2004 |title=Heaven on earth: Art from Islamic Lands: Works from the State Hermitage Museum and the Khalili Collection |location=Munich |publisher=Prestel |quote-page=178 |quote=...&nbsp;the Order of the Lion and the Sun, a device which, since the 17 century at least, appeared on the national flag of the Safavids the lion representing 'Ali and the sun the glory of the Shiʻi faith.}}</ref> | image_coat = | symbol_type_article = Lion and Sun | symbol_type = Emblem<ref>{{cite book |last=Flaskerud|first=Ingvild|title=Visualizing Belief and Piety in Iranian Shiism|url=https://books.google.com/books?id=fH1pvM0AdNIC&pg=PA182|year=2010|publisher=A&C Black|isbn=978-1-4411-4907-7|pages=182–3}}</ref>| | image_map = Map of Safavid Iran (1501–1736).svg | image_map_size = | image_map_caption = Map of Safavid Iran and its surroundings | image_map2 = <!-- If second map is needed - does not appear by default --> | image_map2_caption = | | capital = {{plainlist| * [[Tabriz]] (1501–1555) * [[Qazvin]] (1555–1598) * [[Isfahan]] (1598–1736) }} | capital_exile = <!-- If status="Exile" -->| | national_motto = | national_anthem = | common_languages = {{plainlist| * [[Persian language|Persian]] (official){{sfn|Roemer|1986|p=189}}{{efn|Coinage,<ref name=MatheeIranica>{{harvnb|Matthee|2017|}}. "The Persian focus is also reflected in the fact that theological works also began to be composed in the Persian language and in that Persian verses replaced Arabic on the coins." "The political system that emerged under them had overlapping political and religious boundaries and a core language, Persian, which served as the literary tongue, and even began to replace Arabic as the vehicle for theological discourse".</ref>{{sfn|Ferrier|1989|loc=[https://books.google.ca/books?id=G2Qkf0h2Pj4C&pg=PA9 p. 9]}} civil administration,<ref name=Perry_2006>{{harvnb|Perry|2006|}}: "...&nbsp;written Persian, the language of high literature and civil administration, remained virtually unaffected in status and content".</ref> court (since Isfahan became capital),{{r|Glassé_2001_392}} literary,{{r|MatheeIranica}}<ref name=Perry_2006/>{{sfn|Toynbee|1939|p=514–5}} theological discourse,{{r|MatheeIranica}} diplomatic correspondence, historiography,{{r|mazzaoui_2002_86_7}} court-based religious posts,{{r|n=Ruda_2006_76|r={{cite book |last=Ruda |first=Jurdi Abisaab |date=2006 |chapter=Iran and Pre-Independence Lebanon |editor=Houchang Esfandiar Chehabi |title=Distant Relations: Iran and Lebanon in the Last 500 Years |publisher=Centre for Lebanese Studies with IB Tauris |at=[https://archive.org/details/DistantRelations/page/n44/mode/1up p.76] }}}} poetry<ref>{{harvnb|Esmāʿīl I Ṣafawī at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}. see [https://iranicaonline.org/articles/esmail-i-safawi ii. Hus Poetry].</ref>}} * [[Azerbaijani language|Azerbaijani]]{{efn|Court,{{sfn|Floor|Javadi|2013|}}<ref>{{cite book |last1=Hovannisian |first1=Richard G. |last2=Sabagh |first2=Georges |author-link1=Richard G. Hovannisian |date=1998 |title=The Persian Presence in the Islamic World |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0521591850 |page=240 }}</ref>{{sfn|Axworthy|2010|p=33}} religious dignitaries, military,{{r|mazzaoui_2002_86_7}}<ref>{{harvnb|Savory|2007|p=213}}: "Qizilbash normally spoke Azari brand of Turkish at court, as did the Safavid shahs themselves; lack of familiarity with the Persian language may have contributed to the decline from the pure classical standards of former times."</ref>{{r|Zabiollah_1986_950}}<ref>{{Cite book|last=Price|first=Massoume|year=2005|title=Iran's Diverse Peoples: A Reference Sourcebook|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-993-5|url=https://books.google.com/books?id=gzpdq679oJwC&pg=PA66|page=66|quote=The Shah was a native Turkic speaker and wrote poetry in the Azerbaijani language.}}</ref> mother tongue,{{r|mazzaoui_2002_86_7}} poetry.{{r|mazzaoui_2002_86_7}}}} *[[Georgian language|Georgian]]{{efn|Court.{{r|n=Blow_2009_165_6|r={{harvnb|Blow|2009|pp=165–6}}. "Georgian, Circassian and Armenian were also spoken [at the court], since these were the mother-tongues of many of the ghulams, as well as of a high proportion of the women of the harem. Figueroa heard Abbas speak Georgian, which he had no doubt acquired from his Georgian ghulams and concubines."}}}} *[[Circassian languages|Circassian]]{{efn|Court.}} *[[Armenian language|Armenian]]{{efn|Court.}} }} | religion = [[Twelver Shi'ism|Twelver Shia Islam]] ([[state religion]]){{efn|School of [[Fiqh|jurisprudence]]: [[Ja'fari school|Ja'fari]]}}{{sfn|Glassé|2001|loc=p. 449 (2008 ed.)}}<br/>[[Sunni Islam]]<br/>[[Zoroastrianism]]<br/>[[Christianity]]<br />[[Judaism]]<br/> | currency = Tuman, [[Abbasi (currency)|Abbasi]] (incl. ''[[Georgian abazi|Abazi]]''), Shahi{{sfn|Ferrier|1996|loc=[https://archive.org/details/journeytopersiaj0000unse/page/n12/mode/1up p. ix]}} * 1 Tuman = 50 Abbasi * 1 Tuman = 50 French livres * 1 Tuman = £3 6s 8d | leader1 = [[Ismail I]] (first) | year_leader1 = 1501–1524 | title_leader = [[List of kings of Persia|Shahanshah]] | year_leader11 = 1732–1736 | leader11 = [[Abbas III]] (eleventh & last) | title_deputy = [[List of Safavid Grand Viziers|Grand Vizier]] | deputy1 = [[Amir Zakariya]] (first) | year_deputy1 = 1501–1507 | deputy2 = [[Nader Shah|Nader Qoli Beg]] (last) | year_deputy2 = 1729–1736 | legislature = [[Council of State]] | stat_year1 = 1630<ref name="OxfordArea">{{Cite book|last1=Bang|first1=Peter Fibiger|url=https://books.google.com/books?id=9mkLEAAAQBAJ&pg=PA92|title=The Oxford World History of Empire |volume=1: The Imperial Experience|last2=Bayly|first2=C. A.|last3=Scheidel|first3=Walter|year=2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-977311-4|pages=92–94|language=en}}</ref> | stat_area1 = 2900000 | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = | stat_year3 = | stat_area3 = | stat_pop3 = | stat_year4 = | stat_area4 = | stat_pop4 = | stat_year5 = 1650<ref>Blake, Stephen P., ed. (2013), "Safavid, Mughal, and Ottoman Empires", ''Time in Early Modern Islam: Calendar, Ceremony, and Chronology in the Safavid, Mughal and Ottoman Empires'', Cambridge: Cambridge University Press, pp. 21–47, {{doi|10.1017/CBO9781139343305.004}}, {{ISBN|978-1-107-03023-7}}, retrieved 10 November 2021</ref> | stat_area5 = | stat_pop5 = 8–10 million | footnotes = }} సాధారణంగా '''సఫావిద్ ఇరాన్''',{{lang|fa|ممالک محروسه ایران}}, {{transliteration|fa|Mamâlek-e Mahruse-ye Irân}}'''సఫావిద్ పర్షియా''' {{lang|fa|شاهنشاهی صفوی}} లేదా '''సఫావిద్ సామ్రాజ్యం''' అని పిలువబడే '''ఇరాన్ రక్షిత రాజ్యాలు''' (ఫార్సీ: ممالک محروسه ایران, మమలెకు-ఎ మహ్రూసే-యే ఇరాన్) అతిపెద్ద, ఎక్కువ కాలం పాటు కొనసాగిన ఇరానియను సామ్రాజ్యాలలో ఒకటి. దీనిని 1501 నుండి 1736 వరకు సఫావిద్ రాజవంశం పాలించింది. అయితే ఇస్ఫహాన్ ఆఫ్ఘను‌ల వశమైన {{sfn|Newman|2009|loc=[https://archive.org/details/safavidiranrebir0000newm/mode/1up/page/2 p. 2]}} 1722వ సంవత్సరంలోనే దీని పాలన ముగిసిందని మరికొందరు పేర్కొంటారు. ఇది తరచుగా ఆధునిక ఇరాన్ చరిత్రకు నాందిగా పరిగణించబడుతుంది. {{Sfn|Matthee|2017}} అలాగే గన్‌పౌడరు సామ్రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా పరిగణించబడుతుంది. {{sfn|Streusand|2011|p=135}} సఫావిద్ చక్రవర్తి 1వ ఇస్మాయిల్‌, ట్వెల్వరు షియా మతాన్ని సామ్రాజ్యం అధికారిక మతంగా స్థాపించాడు. ఇది ఇస్లాం చరిత్రలో అత్యంత ముఖ్యమైన మలుపులలో ఒకటిగా నిలిచింది. [[సూఫీమతం]]కు చెందిన ఒక దర్వేషు పీఠమైన సఫావిద్ పీఠంలో పాతుకుపోయిన ఒక రాజవంశం. <ref name="Matthee 2021">{{cite book|author-last=Baltacıoğlu-Brammer|author-first=Ayşe|year=2021|chapter=The emergence of the Safavids as a mystical order and their subsequent rise to power in the fourteenth and fifteenth centuries|chapter-url=https://books.google.com/books?id=gWBCEAAAQBAJ&pg=PA15|editor-first=Rudi|editor-last=Matthee|title=The Safavid World|location=[[New York City|New York]] and [[London]]|publisher=[[Routledge]]|edition=1st|series=Routledge Worlds|pages=15–36|doi=10.4324/9781003170822|isbn=978-1-003-17082-2|s2cid=236371308}}</ref> స్థానిక ఇరానియను (బహుశా కుర్దిషు) మూలానికి చెందిన షేకులు దీన్ని స్థాపించారు. <ref> * {{Harvnb|Savory|1970|p=394}}: "Despite recent research, the origins of the Safavid family are still obscure. Such evidence as we have seems to suggest that the family hailed from Kurdistān. What does seem certain is that the Safavids were of native Iranian stock, and spoke Āzarī, the form of Turkish used in Āzarbāyjān. Our lack of reliable information derives from the fact that the Safavids, after the establishment of the Safavid state, deliberately falsified the evidence of their own origins." * {{Harvnb|Amoretti|Matthee|2009}}: "Of Kurdish ancestry, the Ṣafavids started as a Sunnī mystical order&nbsp;..." * {{Harvnb|Algar|2006|pp=456–474}}: "The Safavids originated as a hereditary lineage of Sufi shaikhs centered on Ardabil, Shafeʿite in school and probably Kurdish in origin." * {{Harvnb|Matthee|2005|p=18}}: "The Safavids, as Iranians of Kurdish ancestry and of nontribal background, did not fit this pattern, although the stat they set up with the aid of Turkmen tribal forces of Eastern Anatolia closely resembled this division in its makeup. Yet, the Turk versus Tajik division was not impregnable." * {{Harvnb|Matthee|2017}}: "As Persians of Kurdish ancestry and of a non-tribal background, the Safavids did not fit this pattern, though the state they set up with the assistance of Turkmen tribal forces of eastern Anatolia closely resembled this division in its makeup." * {{Harvnb|Ebn Bazzāz at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}: "This official version contains textual changes designed to obscure the Kurdish origins of the Safavid family and to vindicate their claim to descent from the Imams." * {{Harvnb|Amanat|2017|p=40}}: "The Safavi house originally was among the landowning nobility of Kurdish origin, with affinity to the Ahl-e Haqq in Kurdistan (chart 1). In the twelfth century, the family settled in northeastern Azarbaijan, where Safi al-Din Ardabili (d. 1334), the patriarch of the Safavid house and Ismail's ancestor dating back six generations, was a revered Sufi leader." * {{harvnb|Tapper|1997|p=39}}: "The Safavid Shahs who ruled Iran between 1501 and 1722 descended from Sheikh Safi ad-Din of Ardabil (1252–1334). Sheikh Safi and his immediate successors were renowned as holy ascetics Sufis. Their own origins were obscure; probably of Kurdish or Iranian extraction, they later claimed descent from the Prophet." * {{harvnb|Manz|2021|p=169}}: "The Safavid dynasty was of Iranian – probably Kurdish – extraction and had its beginnings as a Sufi order located at Ardabil near the eastern border of Azerbaijan, in a region favorable for both agriculture and pastoralism." * {{harvnb|Blow|2009|p=1}}: "The Safavids are thought to have been Kurdish in origin, but by Sheikh Safi's day they were a Persian-speaking family of small landowners, living near Ardabil, which was a commercial centre in mountainous country, about 40 miles inland from the Caspian Sea. There was also a large Turkoman tribal population in Azerbaijan, who spoke a language closely related to Turkish, known today as Azeri. In time the province would become almost entirely Azeri-speaking."</ref> అర్దబిలులోని తమ స్థావరం నుండి, సఫావిద్‌లు గ్రేటరు ఇరానులోని కొన్ని ప్రాంతాల మీద నియంత్రణను స్థాపించారు. {{r|n=Dale_2020_734|r={{harvnb|Dale|2020|pp=73–74}}: "Ismāʿīl – who evidently knew both Persian and what has been described as a Southern Turkic dialect, a precursor of modern Azeri Turkish – began his active leadership of the Safavi order at age twelve, supported by a core of Oghuz tribesmen, already converts to the Safavid cause."}} ఆ ప్రాంతం ఇరానియను గుర్తింపును పునరుద్ఘాటించారు. <ref>{{Harvnb|Yarshater|2004|loc=(pp. 234–8)}}: "The origins of the Safavids are clouded in obscurity. They may have been of Kurdish origin (see {{harvnb|Savory|2007|p=2}}, {{harvnb|Matthee|2017}}, and also {{harvnb|Perry|2006|}}), but for all practical purposes they were Turkish-speaking and Turkified."</ref> తద్వారా బుయిదు‌ల తర్వాత అధికారికంగా ఇరాన్ అని పిలువబడే జాతీయ రాజ్యాన్ని స్థాపించిన {{sfn|Savory|2007|p=3|ps=: "Why is there such confusion about the origins of this important dynasty, which reasserted Iranian identity and established an independent Iranian state after eight and a half centuries of rule by foreign dynasties?"}} మొదటి స్థానిక రాజవంశంగా అవతరించారు.<ref>{{Cite book |last1=Herzig |first1=Edmund |last2=Stewart |first2=Sarah |date=2011 |title=Early Islamic Iran |publisher=I.B. Tauris |isbn=9781786724465 |url=https://books.google.com/books?id=UDqjDwAAQBAJ }}</ref> సఫావిద్‌లను అధికారంలోకి తీసుకురావడానికి దోహదపడిన ప్రధాన సమూహం కిజిల్బాషు వారు. {{sfn|Savory|2007|p=31|ps=: "Another factor which complicated the situation confronting Shah Ismā'īl in 1501 was the mutual antipathy between the Tajik, or Iranian, elements in Safavid society, and the Turkish, or more properly Turcoman, tribal forces (''qizilbāsh'') which had been largely responsible for bringing the Safavids to power but which in many cases came from outside the borders of Iran."}}{{sfn|Roemer|1986|pp=213, 353}} ఇది 'ఎర్ర తల' అని అర్థం వచ్చే ఒక టర్కికు పదం, వీరు తుర్కోమను తెగలకు చెందినవారు.{{sfn|Blow|2009|p=5}} మరోవైపు, జాతిపరంగా ఇరానియన్లు పరిపాలనా యంత్రాంగంలోను, సాంస్కృతిక వ్యవహారాలలోనూ పదవులను నిర్వహించారు.{{sfn|Roemer|1986|pp=229, 353}} సఫావిద్‌లు 1501 నుండి 1722 వరకు పాలించారు (1729 నుండి 1736 వరకు 1750 నుండి 1773 వరకు స్వల్పకాలిక పునఃస్థాపనను అనుభవించారు), వారి ఉచ్ఛస్థితిలో, వారు ప్రస్తుతం ఉన్న [[ఇరాన్]], [[అజర్‌బైజాన్]], [[అర్మేనియా]], తూర్పు [[జార్జియా (దేశం)|జార్జియా]], [[రష్యా]]తో సహా ఉత్తర కాకససులోని కొన్ని ప్రాంతాలు, [[ఇరాక్]]తో పాటు [[టర్కీ]], [[సిరియా]], [[పాకిస్తాన్]], [[ఆఫ్ఘనిస్తాన్]], [[తుర్కమేనిస్తాన్]], [[ఉజ్బెకిస్తాన్]]లోని కొన్ని భాగాలను నియంత్రించారు. 1736లో వారి పతనం జరిగినప్పటికీ వారు వదిలివెళ్ళిన వారసత్వం ఏమిటంటే, తూర్పు, పశ్చిమ దేశాల మధ్య ఇరాన్‌ను ఒక ఆర్థిక శక్తి కేంద్రంగా పునరుద్ధరించడం, "అధికారాల నియంత్రణ, సమతుల్యత" ఆధారంగా ఒక సమర్థవంతమైన రాజ్యాన్ని, అధికార యంత్రాంగాన్ని స్థాపించడం, వారి నిర్మాణ ఆవిష్కరణలు, లలిత కళలకు పోషణ అందించడం. సఫావిద్‌లు ఇరాను‌లో ట్వెల్వరు షియా ఇస్లాంను రాజమతంగా స్థాపించడం ద్వారా, అలాగే మధ్యప్రాచ్యం, మధ్య ఆసియా, కాకససు, అనటోలియా, పర్షియను గల్ఫు మెసొపొటేమియాలోని ప్రధాన ప్రాంతాలలో షియా ఇస్లాంను వ్యాపింపజేయడం ద్వారా కూడా నేటి యుగం వరకు తమదైన ముద్ర వేశారు. {{Sfn|Matthee|2017}}<ref name="savoryeiref"/> ముస్లింల పర్షియా విజయానంతరం ఇరాన్ చరిత్రలో సఫావిద్ రాజవంశం ఒక మలుపుగా పరిగణించబడుతుంది. ఎందుకంటే శతాబ్దాల పాటు ఇరానియేతర రాజుల పాలన తర్వాత, ఈ దేశం ఇస్లామికు ప్రపంచంలో ఒక స్వతంత్ర శక్తిగా అవతరించింది. ఆంగ్ల సంస్కరణను ఉదహరించడం మంచిది. <ref name="archive"> {{Cite book |script-title=fa: ایران عصر صفوی |language=fa |trans-title=Iran under the Safavids |first=Roger |last=Savory |author-link=Roger Savory |translator-first=Kambiz |translator-last=Azizi |url=https://archive.org/details/20240326_20240326_1336/page/n9/mode/1up |access-date=2025-02-05 |via=Internet Archive}}</ref> == పేర్లు == 'గార్డెడ్ డొమైన్స్ ఆఫ్ ఇరాన్' అనేది సఫావిద్ రాజ్యానికి సాధారణ, అధికారిక పేరు. ఇది 1924 వరకు తర్వాతి పాలకుల క్రింద కూడా దేశం అధికారిక బిరుదుగా కొనసాగింది.{{sfn|Amanat|1997|p=13}}{{sfn|Amanat|2017|p=9}} గార్డెడ్ డొమైన్స్ అనే భావన, పర్షియను భాష, సంస్కృతి, రాచరికం, షియా ఇస్లాం అభివృద్ధి చెందుతున్న జాతీయ గుర్తింపులో అంతర్భాగంగా మారిన సమాజంలో ప్రాదేశిక, రాజకీయ ఏకరూపత భావనను తెలియజేసింది.{{sfn|Amanat|1997|p=15}} ఈ భావన బహుశా 13వ శతాబ్దం చివరలో ఇల్ఖానెటు కాలంలో ఏర్పడటం ప్రారంభమై, తొలి ఆధునిక పర్షియను సమాజ స్థాపనకు దోహదపడింది.{{sfn|Amanat|2019|p=33}} దీని సంక్షిప్త రూపం మమాలికు-ఇ ఇరాను ("ఇరాన్ రాజ్యం"), దీనికి మమాలికు-ఇ మహ్రూసా-యి ఖుస్రవాని ("రాజ సంరక్షిత రాజ్యాలు"), మమాలికు-ఇ మహ్రూసా-యి హుమాయును ("సామ్రాజ్య సంరక్షిత రాజ్యాలు") వంటి ఇతర రూపాంతరాలు కూడా ఉన్నాయి.;{{sfn|Ashraf|2024|pp=82–83}} దీనిని తరచుగా ఇరాన్ అని కూడా సంక్షిప్తీకరించేవారు.{{sfn|Savory|1974|p=180}} "ఇరాన్ విస్తారమైన రాజ్యం" అనే అర్థం వచ్చే ముల్కు-ఇ వాసి' అల్-ఫజా-యి ఇరాన్ అనే పదబంధం 17వ శతాబ్దపు చారిత్రక గ్రంథం ఖోల్ద్-ఎ బారిను అయోధ్య రాజ్యానికి సఫావిద్ రాయబారి రాసిన 1680ల నాటి ప్రయాణ గ్రంథం సఫినె-యే సోలేమాని రెండింటిలోనూ ఉపయోగించబడింది. పదేపదే వచ్చే ఈ వ్యక్తీకరణ రచయితలకు తమ మాతృభూమి మీద ఉన్న గర్వాన్ని, గుర్తింపునూ హైలైటు చేస్తుంది. ఆ కాలపు రచనలలో ఒక "సామ్రాజ్యాన్ని" వర్ణించడానికి ఈ పదబంధం బహుశా సరైన పర్షియను పద్ధతి అయి ఉంటుంది. ==నేపథ్యం== [[File:Qezelbash.JPG|thumb|upright|సఫవీ కిజిల్బాషు సైనికుడి ప్రతిమ, దాని ప్రత్యేకమైన ఎర్ర టోపీని చూపుతోంది (సాదాబాదు ప్యాలెసు, టెహ్రాను)]] సఫవీల చరిత్ర దాని వ్యవస్థాపకుడైన జాహెదు గిలానీచే గిలానులో జాహెదియే సూఫీ పరంపర స్థాపనతో ప్రారంభమవుతుంది. జాహెదు‌కు మగ వారసులు లేకపోవడంతో ఆయన తన కుమార్తెను తన ప్రియ శిష్యుడైన సఫీ అల్-దిన్ అర్దబిలికి ఇచ్చి వివాహం చేసి, జాహెదియే పరంపరకు ఆధ్యాత్మిక వారసుడిగా నియమించాడు. 1301లో జాహెదు మరణానంతరం సఫీ అల్-దిన్ ఆయన వారసత్వాన్ని స్వీకరించాడు. ఆయన గొప్ప ఆధ్యాత్మిక ఆకర్షణతో జాహెదియే పరంపర అర్దబిలు నగరంలో అపారమైన ప్రభావాన్ని పొందింది—హమ్దుల్లా ముస్తౌఫీ అర్దబిలు ప్రజలలో ఎక్కువ మంది సఫీ అల్-దిన్ అనుచరులే అని పేర్కొన్నాడు. పర్యవసానంగా మరింత విస్తృతంగా తెలిసిన సఫీ అల్-దిన్ పేరు మీద జాహెదియే క్రమంగా సఫవియ్యాగా ప్రసిద్ధి చెందింది. సఫీ అల్-దిన్ రచించిన మతపరమైన కవిత్వం, పాత అజారీ భాష{{sfn|Yarshater|2016|}}లో వ్రాయబడింది—ఇది ఇప్పుడు అంతరించిపోయిన వాయవ్య ఇరానియను భాష— దానిని అర్థం చేసుకోవడానికి సహాయపడే పర్షియను భాషలోని వ్యాఖ్యానంతో పాటు ఈనాటికీ నిలిచి ఉంది. భాషాపరమైన ప్రాముఖ్యత ఉంది.{{sfn|Yarshater|2016|}} సఫీ అల్-దిన్ తర్వాత, సఫవియ్యా నాయకత్వం సదరు అల్-దిన్ మూసా († 794/1391–92)కు సంక్రమించింది. ఈ సమయంలో ఈ పరంపర ఒక మత ఉద్యమంగా రూపాంతరం చెందింది. ఇది ఇరాన్, సిరియా, ఆసియా మైనరు అంతటా మత ప్రచారాన్ని నిర్వహించింది. ఆ సమయంలో ఇది బహుశా తన సున్నీ షాఫియీ మూలాలను కొనసాగించి ఉండవచ్చు. ఈ పీఠం నాయకత్వం సదరు ఉద్-దిన్ మూసా నుండి ఆయన కుమారుడు ఖ్వాజే అలీ సఫవి († 1429)కి, ఆ తర్వాత ఆయన కుమారుడు ఇబ్రహీం († 1429–1447)కి సంక్రమించింది. 1447లో ఇబ్రహీం కుమారుడైన షేక్ జునైద్ సఫవియ్యా నాయకత్వాన్ని స్వీకరించినప్పుడు. సఫావిద్ ఉద్యమ చరిత్ర సమూలంగా మారిపోయింది. చరిత్రకారుడు రోజరు సావోరీ అభిప్రాయం ప్రకారం "షేక్ జునైద్ ఆధ్యాత్మిక అధికారంతో సంతృప్తి చెందలేదు. ఆయన భౌతిక అధికారం కోసం ప్రయత్నించాడు." ఆ సమయంలో ఇరాన్‌లో అత్యంత శక్తివంతమైన రాజవంశం 'నల్ల గొర్రెలు' అయిన కారా కోయున్లూ వారిది. వారి పాలకుడు జహాను షా, జునైదు‌ను అర్దబిలు‌ను విడిచి వెళ్ళమని ఆదేశించాడు. లేకపోతే ఆ నగరం మీద విధ్వంసం సృష్టిస్తానని హెచ్చరించాడు. జునైద్ కారా కోయున్లూ జహాను షా ప్రత్యర్థి అయిన అక్ కోయున్లూ (తెల్ల గొర్రెల తుర్కోమన్లు) ఖాన్ ఉజును హసన్ వద్ద ఆశ్రయం పొందాడు. ఉజును హసన్ సోదరి ఖదీజా బేగంను వివాహం చేసుకుని తన సంబంధాన్ని బలపరుచుకున్నాడు. షిర్వాను ‌షా భూభాగాల మీద దాడి చేస్తున్నప్పుడు జునైద్ చంపబడ్డాడు. ఆయన తర్వాత ఆయన కుమారుడు హైదర్ సఫవి నాయకత్వం చేపట్టాడు. హైదర్ ఉజును హసన్ కుమార్తె అయిన ఆలంషా హలీం బేగంను వివాహం చేసుకున్నాడు. ఆమె పేరు బహుశా "మార్తా" కావచ్చు, ఈమె సఫావిద్ రాజవంశ స్థాపకుడైన 1వ ఇస్మాయిల్‌కు జన్మనిచ్చింది. మార్తా తల్లి థియోడోరా—డెస్పినా ఖాటూనుగా సుప్రసిద్ధురాలు<ref>{{cite journal |last=Charanis |first=Peter |date=July 1970 |title=Review of Emile Janssens' ''Trébizonde en Colchide'' |url=https://archive.org/details/sim_speculum_1970-07_45_3/page/476 |journal=Speculum |volume=45 |issue=3 |page=476 |doi=10.2307/2853515 |jstor=2853515 }}</ref>—ఒక పొంటికు గ్రీకు యువరాణి, గ్రాండు కోమ్నెనోసు ట్రెబిజాండు‌కు చెందిన 4వ జాన్ కుమార్తె. ఒట్టోమన్ల నుండి గ్రాండు కోమ్నెనోసు‌కు రక్షణ కల్పించినందుకు బదులుగా ఆమెకు ఉజును హసను‌తో వివాహం జరిగింది.{{sfn|Bryer|1975|loc=[https://www.jstor.org/stable/1291371?seq=27 p. 136]}} ఉజును హసన్ మరణానంతరం ఆయన కుమారుడు యా'కూబు పెరుగుతున్న సఫావిద్ మత ప్రభావం పట్ల ముప్పుగా భావించాడు. యా'కూబు షిర్వాను‌షాతో పొత్తు పెట్టుకుని 1488లో హైదర్ను చంపేశాడు. ఈ సమయానికి సఫావియ్యాలలో అధికభాగం ఆసియా మైనరు, అజరు‌బైజాన్‌‌కు చెందిన సంచార ఓఘుజు టర్కికు మాట్లాడే తెగలవారుగా ఉన్నారు. వారి విలక్షణమైన ఎర్రటి తలపాగాల కారణంగా 'కిజిల్బాషు' అంటే "ఎర్ర తలలవారు" అని పిలువబడ్డారు. కిజిల్బాషు‌లు యోధులు, హైదర్ ఆధ్యాత్మిక అనుచరులు, సఫావిద్ సైనిక, రాజకీయ శక్తికి మూలం. హైదర్ మరణానంతరం, సఫావియ్యాలు ఆయన కుమారుడు అలీ మీర్జా సఫావి చుట్టూ చేరారు. అయితే ఆయనను కూడా యా'కూబు వెంబడించి చంపేశాడు. అధికారిక సఫావిద్ చరిత్ర ప్రకారం అలీ మరణించే ముందు తన తమ్ముడైన ఇస్మాయిల్‌‌ను సఫావియ్యా ఆధ్యాత్మిక నాయకుడిగా నియమించాడు.<ref name="savoryeiref"/> ==చరిత్ర== ===1వ షా ఇస్మాయిల్‌చే రాజవంశ స్థాపన (క్రీ.శ. 1501–1524)=== ====ఇస్మాయిల్ పాలనకు ముందు ఇరాన్==== [[FIle:1541-Battle in the war between Shah Isma'il and the King of Shirvan-Shahnama-i-Isma'il.jpg|thumb|upright=0.9|''షాహనామా షా ఇస్మాయిల్'' (తబ్రిజ్, 1541) ప్రకారం, సఫావిద్ షిర్వాన్ ఆక్రమణ (1501)లో షా ఇస్మాయిల్‌<ref name="NMT86">{{cite book |last1=Titley |first1=Norah M. |date=1984 |title=Persian miniature painting and its influence on the art of Turkey and India : the British Library collections |location=Austin |publisher=University of Texas Press |isbn=978-0-292-76484-2 |page=88, plate 12 |url=https://archive.org/details/persianminiature0000titl/page/88/mode/1up?view=theater }}</ref><ref name="jstor.org">{{cite journal |last1=Wood |first1=Barry D. |title=The "Tarikh-I Jahanara" in the Chester Beatty Library: An Illustrated Manuscript of the "Anonymous Histories of Shah Isma'I" |journal=Iranian Studies |date=2004 |volume=37 |issue=1 |page=101 |doi=10.1080/0021086042000232956 |jstor=4311593 |url=https://www.jstor.org/stable/4311593 |issn=0021-0862 }}</ref>]] [[తైమూరిడ్ సామ్రాజ్యం]] (1370–1506) పతనం తరువాత ఇరాన్ రాజకీయంగా విచ్ఛిన్నమైంది. ఇది అనేక మత ఉద్యమాలకు దారితీసింది. [[తైమూర్]] రాజకీయ అధికారం అంతరించిపోవడం అనేక మత వర్గాలకు. ముఖ్యంగా షియా వర్గాలకు ముందుకు వచ్చి ప్రాముఖ్యతను సంపాదించడానికి ఒక అవకాశాన్ని కల్పించింది. వీటిలో అనేక సూఫీ సోదర సంఘాలు, హురూఫీలు, నుక్తావీలు, ముషాషాలు ఉన్నాయి. ఈ ఉద్యమాలలో కిజిల్బాషు అత్యంత రాజకీయ స్థిరత్వం కలిగినది. దాని విజయం కారణంగా 1వ ఇస్మాయిల్ 1501లో రాజకీయ ప్రాముఖ్యతను పొందాడు. {{r|n=Virani_2007_113|r={{cite book |last=Virani |first=Shafique N. |date=2007 |title=The Ismailis in the Middle Ages: A History of Survival, A Search for Salvation |location=New York City |publisher=Oxford University Press |isbn=9780195311730 |page=113 |url=https://books.google.com/books?id=mXt2CAAAQBAJ }}}}ఇస్మాయిల్ స్థాపించిన రాజ్యానికి ముందు అనేక స్థానిక రాజ్యాలు ఉండేవి. {{efn|The writer [[Hasan Beg Rumlu]] documented the most important of them in his history work ''[[Ahsan al-tavarikh]]''.}} సుమారు 1500 నాటికి అత్యంత ముఖ్యమైన స్థానిక పాలకులు వీరు: * హుషైను బైకరా, హెరాతు తైమూరిడు సుల్తాను * అల్వాండు మిర్జా, ఖాను తబ్రిజు అక్ కోయున్లు * మురాదు బేగు, అక్ కోయున్లు పర్షియను ఇరాక్ పాలకుడు * ఫరోఖు యాసారు, ది శిర్వాన్షా * బడి అల్జమాను మీర్జా, బాల్ఖు స్థానిక పాలకుడు * హుషైను కియా చలవి, కర్-కియా సెమ్నాను పాలకుడు * మురాదు బేగు బయందరు, యాజ్దు స్థానిక పాలకుడు * మహ్ముదు ఇబ్న్ నిజాం అల్-దీన్ యాహ్యా, మిహ్రాబానిదు సుల్తాను సిస్తాను * 2వ బిసోతును, అష్రఫు ఇబ్న్ తాజు అల్-దవ్లా, మీర్జా అలీ, కియా 2వ హుసేను వంటి మజాందరను, గిలాను అనేక మంది స్థానిక పాలకులు. ఇస్మాయిల్ ఈ భూములన్నింటినీ తన సామ్రాజ్యం కింద ఏకం చేయగలిగాడు. ====షా 1వ ఇస్మాయిల్ ఉదయం==== [[File:Shah Ismail I Safavid, Behzad.jpg|thumb|upright=0.9|షా 1వ ఇస్మాయిల చిత్తరువు, అతని రాజ కళాశాల డైరెక్టర్ అయిన కమాల్ ఉద్-దిన్ బెహ్జాదు చేత ప్రత్యక్షంగా చిత్రించబడింది. {{efn|Posthumous copy, as indicated by the note at the bottom edge of the image.}}[[:Commons:Category:Topkapı Palace Museum, H. 2169|టోప్‌కాపి ప్యాలెస్ మ్యూజియం, H.2169]]. <ref>{{cite book |last1=Mahir |first1=Banu |date=2009 |chapter=Album H.2169 in the Topkapi Palace Museum Library (p.465-) |editor-last1=Géza |editor-first1=Dávid |editor-last2=Ibolya |editor-first2=Gerelyes |title=Thirteenth International Congress of Turkish Art: Proceedings |publisher=Hungarian National Museum |isbn=978-963-7061-65-3 |language=en |pages=471, 476 |chapter-url=https://books.google.com/books?id=LWtEAQAAIAAJ&pg=PA471}}</ref><ref>{{cite book |last1=Afyoncu |first1=Erhan |author-link=Erhan Afyoncu |title=Yavuz'un küpesi |date=2010 |publisher=Yeditepe |location=İstanbul |isbn=978-605-4052-35-6 |url=https://books.google.com/books?id=r-pQAQAAIAAJ&pg=PA471 |quote=Şah Ismail (TSMK, nr. Hazine 2169, vr. 64b)}}</ref>]] సఫావిద్ రాజవంశాన్ని సుమారు 1501లో షా 1వ ఇస్మాయిల్ స్థాపించాడు.{{sfn|Esmāʿīl I Ṣafawī at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}సఫావిద్ క్రమానికి చెందిన 'షేక్'. దాని వ్యవస్థాపకుడైన షేక్ సఫీ అద్-దిన్ అర్దబిలి ప్రత్యక్ష వారసుడు. ఆయన నేపథ్యం వివాదాస్పదంగా ఉంది: సఫీ అద్-దిన్ జాతి మూలం గురించి వివిధ చరిత్రకారులు విభిన్న వాదనలు చేశారు.{{sfn|Savory|2007|p=2}} హింజు ఆయన అరబు అని పేర్కొన్నాడు. అయలోను ఆయన టర్కికు అని వాదించాడు. కస్రవి ఆయన ఇరానియను అని నొక్కి చెప్పాడు. తోగాను ఆయన కుర్దీషు అని, కానీ ఇస్మాయిల్ కాలం నాటికి పూర్తిగా టర్కీకరణ చెందాడని వాదించాడు. <ref>{{Cite book |last=Yıldırım |first=Rıza |title=Aleviliğin doğuşu: Kızılbaş sufiliğinin toplumsal ve siyasal temelleri 1300-1501 |date=2020 |publisher=İletişim Yayınları |isbn=978-975-05-2238-3 |edition=3rd |series= |location=İstanbul |pages=149 |language=tr |translator-last= |translator-first= |trans-title=The Emergence of Alevism: The Social and Political Foundations of Qizilbash Sufism, 1300-1501 |quote=The author cites from Zeki V. Togan, "Sur L'origine des Safavides", Melanges Massignon, III, 1957, p. 356.}}</ref> జేమ్సు ఎల్. గెల్విను, ఇరా ఎం. లాపిడసు కూడా ఆయన కుర్దిష్ మూలానికి చెందినవాడని వాదించారు. {{sfn|Gelvin|2005|p=379}}{{sfn|Lapidus|2012|p=492}} రోజరు సావోరీ, గుండుజు, షేక్ సఫీ అల్-దిన్ జాతి మూలానికి సంబంధించిన మూల గ్రంథంలో వాస్తవ దోషాలు ఉన్నాయని ఎత్తి చూపారు. {{sfn|Savory|2007|pp=22-23}}<ref name=":0">{{Cite book |last=Gündüz |first=Tufan |title=Kızılbaşlar Osmanlılar Safevîler |date=2015 |publisher=Yeditepe |isbn=978-605-5200-71-8 |series=Yeditepe Yayınevi |location=Cağaloğlu, İstanbul |pages=116–119 |trans-title=Qizilbash, Ottomans, Safavids}}</ref> రోమరు అభిప్రాయం ప్రకారం సఫావిద్ షా టర్కుమెనుం ఇరానియను వంశపారంపర్యాన్ని కలిపిన ఒక వంశానికి ప్రాతినిధ్యం వహించాడు. {{sfn|Roemer|1986|pp=229, 353}} అందువలన రాజవంశ స్థాపకుడైన షేక్ సఫీ {{sfn|Ghereghlou|2016}} ఇరానియను లేదా 'సయ్యదు' వంశానికి చెందినవాడా అనే ప్రశ్న అప్రస్తుతం. {{r|Bryer_1975_Appx}}{{sfn|Sykes|1963|p=159}} సఫావిద్ కుటుంబం తమ ప్రముఖులతో వివాహ సంబంధాల కారణంగా ఇస్మాయిల్‌‌కు టర్కుమెను, జార్జియను, పాంటికు గ్రీకు వంశపారంపర్యాలు కూడా ఉన్నాయి. ఇస్మాయిల్ ఉపయోగించిన భాష ఆయన "జాతి" లేదా "జాతీయత" భాషతో సరిగ్గా ఒకేలా లేదు. ఆయన పుట్టుకతోనే ద్విభాషావేత్త. {{r|n=Minorsky_1942|r={{cite journal |last=Minorsky |first=Vladimir |author-link=Vladimir Minorsky |date=1942 |title=The Poetry of Shāh Ismā'īl I |journal=Bulletin of the School of Oriental and African Studies |volume=10 |issue=4 |pages=1006–1053 |doi=10.1017/S0041977X00090182 |url=https://archive.org/details/ShahIsmailPoems/page/1006a/mode/1up }}}} అందువలన ఆయన సఫవీయ క్రమం వంశపారంపర్య గ్రాండ్ మాస్టర్ల పరంపరలో చివరివాడు. ఆ క్రమం ఒక పరిపాలక రాజవంశంగా ఎదగడానికి ముందు. ఇస్మాయిల్ ఒక ధైర్యవంతుడైన ఆకర్షణీయమైన యువకుడిగా ప్రసిద్ధి చెందాడు. షియా ఇస్లాం మీద తన విశ్వాసం పట్ల తీవ్రమైన పట్టుదలతో ఉండేవాడు. తాను దైవిక వంశానికి చెందినవాడినని నమ్మేవాడు—ఆయన ఖిజిల్బాషు అనుచరులు ఆయన ఆచరణాత్మకంగా పూజించేవారు. 1500లో 1వ ఇస్మాయిల్ తన తండ్రి షేక్ హైదర్ మరణానికి ప్రతీకారం తీర్చుకోవడానికి పొరుగున ఉన్న షిర్వాను ‌మీద దండెత్తాడు. షేక్ హైదర్ 1488లో షిర్వాను షా అయిన ఫర్రుఖు యాసరు చేత హత్య చేయబడ్డాడు. ఆ తర్వాత ఇస్మాయిల్ ఒక దండయాత్రకు బయలుదేరి జూలై 1501లో తబ్రిజును స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. అక్కడ ఆయన తనను తాను అజరు‌బైజాన్ షాగా పట్టాభిషేకం చేసుకున్నాడు.<ref>{{cite journal |last1= Tapper |first1=Richard |date=1974 |title=Shahsevan in Safavid Persia |journal=Bulletin of the School of Oriental and African Studies |volume=37 |issue=3 |page=324 |doi=10.1017/S0041977X00136286 |jstor=612582 }}</ref><ref>{{cite book |last1=Goldschmid |first1=Arthur |last2=Davidson |first2=Lawrence |date=2006 |title=A Concise History of the Middle East |publisher=Westview Press |isbn=9780813349626 |page=153 }}</ref><ref>{{cite encyclopedia |date=2007 |title=Safavid Dynasty |encyclopedia=Britannica Concise |edition=Online |url=http://concise.britannica.com/ebc/article-9377424/Safavid-dynasty |archive-url=https://web.archive.org/web/20080120194533/http://concise.britannica.com/ebc/article-9377424/Safavid-dynasty |archive-date=2008-01-20 }}</ref> ఇరాను రాజులకు రాజు (''షాహను‌షా'')గా ప్రకటించుకున్నాడు. <ref>{{cite book |last=Lenczowski |first=George |author-link=George Lenczowski |date=1978 |title=Iran under the Pahlavis |location=[[Stanford, California|Stanford, CA]] |publisher=Hoover Institution Press |doi=10.2307/1955468 |page=79 |jstor=1955468 |quote=Ismail Safavi, descendant of the pious Shaykh Ishaq Safi al-Din (d. 1334), seized Tabriz assuming the title of Shahanshah-e-Iran.}}</ref><ref>{{cite book |editor-last1=Sperl |editor-first1=Stefan |editor-last2=Shackle |editor-first2=Christopher |others=Consultant: Nicholas Awde |date=1996 |title=Qasida poetry in Islamic Asia and Africa |volume=1 - Classical traditions and modern meanings |publisher=E.J. Brill |isbn=9789004102958 |page=193 |url=https://books.google.com/books?id=mowXEQAAQBAJ |quote=Like Shah Ni'mat Allah-i Vali he hosted distinguished visitors among them Ismail Safavi, who had proclaimed himself Shahanshah of Iran in 1501 after having taken Tabriz, the symbolic and political capital of Iran}}.</ref><ref>{{cite book |last=Halm |first=Heinz |date=2004 |title=Shiʻism |others=Translated by Janet Watson and Marian Hill |edition=Illustrated 2nd |publisher=Columbia University Press |isbn=9780231135870 |page=80 |url=https://cup.columbia.edu/book/shiism/9780231135863/ |quote=...he was able to make his triumphal entry into Alvand's capital Tabriz. Here he assumed the ancient Iranian title of King of Kings (Shahanshah) and setup up Shiʻi as the ruling faith.}}</ref>అల్-దిన్ (మరణం 1334), తబ్రిజు‌ను స్వాధీనం చేసుకుని షాహన్‌షా-ఎ-ఇరాన్ అనే బిరుదును స్వీకరించాడు. తన పేరు మీద నాణేలను ముద్రించి, ట్వెల్వరు షియిజాన్ని తన రాజ్యానికి అధికారిక మతంగా ప్రకటించాడు. సఫావిద్ ఇరాన్‌లో ట్వెల్వరు షియిజాన్ని రాజ్య మతంగా స్థాపించడం వలన వివిధ సూఫీ తరీఖాలు తమ షియా స్థానాన్ని బహిరంగంగా ప్రకటించుకున్నాయి. మరికొన్ని వెంటనే షియా ఇస్లాంను స్వీకరించాయి. <ref name="savoryeiref" /> వీరిలో అత్యంత విజయవంతమైన సూఫీ పరంపరలలో ఒకదాని స్థాపకుడైన షా నిమతుల్లా వలీ (మరణం 1431), ఒక పద్యంలో ప్రచురితం కాని మరో సాహిత్య రచనలో నిరూపించబడినట్లుగా తన వంశాన్ని మొదటి ఇస్మాయిలీ ఇమాం అయిన ముహమ్మదు ఇబ్ను ఇస్మాయిల్‌కు చెందినదని గుర్తించాడు. షా నిమతుల్లా సున్నీ ముస్లిం అయినప్పటికీ సఫావిద్ రాజవంశం ఉద్భవించిన తర్వాత నిమతుల్లాహీ పరంపర భవిష్యత్తు షేకు‌లు షియా ఇస్లాంకు తమ విధేయతను ప్రకటించారు. {{r|Virani_2007_113}} 1వ ఇస్మాయిల్ ప్రారంభంలో కేవలం అజరు‌బైజాన్ ‌మీద మాత్రమే ఆధిపత్యం సాధించినప్పటికీ, వివిధ రాజవంశాలు, రాజకీయ శక్తుల మధ్య దాదాపు ఒక శతాబ్దం పాటు అధికారం కోసం జరిగిన పోరాటంలో సఫావిద్‌లు అంతిమంగా మొత్తం ఇరాను ‌మీద విజయం సాధించారు. తబ్రిజు‌లో విజయం సాధించిన ఒక సంవత్సరం తర్వాత <ref name="savoryeiref"/> 1వ ఇస్మాయిల్ ఇరాన్‌లోని చాలా భాగాన్ని తన భూభాగంలో భాగంగా ప్రకటించుకున్నాడు.{{sfn|Roemer|1986|p=339|loc="Further evidence of a desire to follow in the line of Turkmen rulers is Ismail's assumption of the title "Padishah-i-Iran"}} 10 సంవత్సరాలలోపు దాని మొత్తం మీద పూర్తి నియంత్రణను స్థాపించాడు. ఇస్మాయిల్ "పాదిషా-ఇ-ఇరాన్" అనే బిరుదును స్వీకరించడానికి ముందు ఉజును హసను, అనేక ఇతర ఇరానియను రాజులు ధరించిన ఇరానియను, తుర్కు‌మెన్ పాలకుల పద్ధతిని అనుసరించాడు. ఒట్టోమన్ సుల్తానులు ఆయన 'ఇరానియను భూముల రాజు, జంషిదు కై ఖోస్రో వారసుడు' అని సంబోధించారు. ... షా అబ్బాసు పాలనలో ఈ పరివర్తన పూర్తయింది. షియా ఇరాన్ పశ్చిమాన ఉన్న [[ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం]], తూర్పున ఉన్న ఉజ్బెకు రాజ్యంతో సహా రెండు పొరుగున ఉన్న సున్నీ శక్తులను ఎదుర్కోవలసి వచ్చింది."<ref>{{harvnb|Ashraf|2016|}}: "The Safavid kings called themselves, among other appellations, the "heart of the shrine of ʿAli" (''kalb-e āstān-e ʿAli''), while assuming the title of ''Šāhanšāh'' (the king of kings) of [[Persia]]/[[Iran]]"....... "Even Ottoman sultans, when addressing the Āq Quyunlu and Safavid kings, used such titles as "the king of kings of Iran, the lord of the Persians" or the "holders of the glory of Jamšid and the vision of Faridun and the wisdom of Dārā." They addressed Shah Esmaʿil as: "the king of Persian lands and the heir to Jamšid and Kay-ḵosrow". ....... During Shah ʿAbbās's reign the transformation is complete and Shiʿite Iran comes to face the two adjacent Sunni powers: the Ottoman Empire to the west and the Kingdom of Uzbeks to the east."</ref> 1501లో కేవలం అజరు‌బైజాన్‌, షిర్వాను, దక్షిణ సఫావిడు డాగేస్తాను (దాని ముఖ్యమైన నగరం డెర్బెంటు‌తో సహా), అర్మేనియాను స్వాధీనం చేసుకోవడంతో ప్రారంభించి.<ref>{{cite book |last=Ward |first=Steven R. |date=2014 |title=Immortal - A Military History of Iran and Its Armed Forces |edition=Updated |publisher=Georgetown University Press |isbn=978-1-62616-032-3 |page=43 |url=https://books.google.com/books?id=MOuVAgAAQBAJ&pg=PA43 }}</ref> 1502లో ఎర్జిను‌కాను, ఎర్జురం ఆయన వశమయ్యాయి.<ref>{{cite book|last=Sinclair|first=T.A.|title=Eastern Turkey: An Architectural & Archaeological Survey, Volume II|url=https://books.google.com/books?id=LKpEBAAAQBAJ&pg=PA289|year=1989|publisher=Pindar Press|isbn=978-1-904597-75-9|page=289}}</ref> 1503లో హమదాను 1504లో షిరాజు, కెర్మాను, 1507లో దియారు‌బాకిరు నజఫు, కర్బలా, 1508లో వాన్ 1509లో బాగ్దాదు, 1510లో హెరాతు, అలాగే గ్రేటరు ఖొరాసాను‌లోని ఇతర ప్రాంతాలు ఆయన ఆధీనంలోకి వచ్చాయి. 1503లో కార్టులీ, కఖేటి రాజ్యాలు కూడా ఆయనకు సామంతులుగా మార్చబడ్డాయి. <ref>{{cite book|last=Rayfield|first=Donald|author-link=Donald Rayfield|title=Edge of Empires: A History of Georgia|url=https://books.google.com/books?id=PxQpmg_JIpwC&pg=PA165|year=2013|publisher=Reaktion Books|isbn=978-1-78023-070-2|page=165}}</ref> నాటికి ఈశాన్యంలో వారి ఖాన్ ముహమ్మదు షైబానీ నాయకత్వంలోని ఉజ్బెక్లు ఉత్తరాన, ఆక్ససు నదికి ఆవలికి తరిమివేయబడ్డారు. అక్కడ వారు సఫావిద్‌ల మీద దాడులు కొనసాగించారు. ఖొరాసాను‌లోని చాలా భాగాన్ని ఆక్రమించుకున్న ఉజ్బెక్ల మీద ఇస్మాయిల్ సాధించిన నిర్ణయాత్మక విజయం ఇరాను తూర్పు సరిహద్దులకు భద్రత కల్పించింది. అప్పటి నుండి ఉజ్బెక్లు హిందూ కుషు పర్వతాలకు ఆవల విస్తరించలేదు. ఉజ్బెక్లు అప్పుడప్పుడు ఖొరాసాను మీద ‌దాడులు కొనసాగించినప్పటికీ సఫావిద్ సామ్రాజ్యం తన పాలన కాలమంతా వారిని దూరంగా ఉంచగలిగింది. ====ఒట్టోమన్లతో ఘర్షణల ప్రారంభం==== [[File:Battle of Merv (1510), between Ismail I and Shaybani Khan (duel scene). Chehel Sotoun, Isfahan, painted circa 1647.jpg|thumb|upright=1.3|1510లో షా ఇస్మాయిల్ (కుడివైపు) ఉజ్బెకు యుద్ధవీరుడు ముహమ్మదు షైబానీ ఖాను (ఎడమవైపు) మధ్య జరిగిన మెర్వు యుద్ధం. యుద్ధం తర్వాత ఇస్మాయిల్ షైబానీ ఖాన్ పుర్రెకు బంగారు పూత పూయించి దానిని వైన్ గ్లాసుగా ఉపయోగించాడని చెబుతారు. చెహెలు సోటౌను ప్యాలెసు, ఇస్ఫాహాను, సుమారు 1647 లో చిత్రించబడింది.]] సఫావిద్‌లకు మరింత సమస్యాత్మకమైనది, పొరుగున ఉన్న శక్తివంతమైన [[ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం]]. సున్నీ ఇస్లాం రాజవంశమైన ఒట్టోమన్లు, సఫావిద్‌ల కోసం అనటోలియా లోని తుర్కు‌మెన్ తెగలను చురుకుగా నియమించుకోవడాన్ని ఒక పెద్ద ముప్పుగా భావించారు. పెరుగుతున్న సఫావిద్ శక్తిని ఎదుర్కోవడానికి 1502లో సుల్తాను 2వ బయేజిదు బలవంతంగా చాలా మంది షియా ముస్లింలను అనటోలియా నుండి ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యంలోని ఇతర ప్రాంతాలకు బహిష్కరించాడు. 1511లో షాకులు తిరుగుబాటు అనేది సామ్రాజ్యం లోపల నుండే ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యానికి వ్యతిరేకంగా జరిగిన ఒక విస్తృతమైన షియా, సఫావిద్ అనుకూల తిరుగుబాటు.<ref>{{cite book |last=Woodhead |first=Christine |date=2011 |title=The Ottoman World |publisher=Routledge |isbn=978-1-136-49894-7 |page=94 }}</ref> అంతేకాకుండా 1510ల ప్రారంభంలో ఇస్మాయిల్ విస్తరణవాద విధానాలు ఆసియా మైనరులో సఫావిద్ సరిహద్దులను మరింత పశ్చిమానికి నెట్టాయి. నూర్-అలీ ఖలీఫా ఆధ్వర్యంలోని సఫావిద్ గాజీలు తూర్పు అనటోలియా మీద పెద్ద ఎత్తున దాడి చేయడంతో ఒట్టోమన్లు ​​త్వరలోనే స్పందించారు. ఈ చర్య 1512లో 2వ బాయెజిదు కుమారుడైన సుల్తాను 1వ సెలిం ఒట్టోమన్ సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన సమయానికి సరిగ్గా జరిగింది. ఇది రెండు సంవత్సరాల తరువాత పొరుగున ఉన్న సఫావిద్ ఇరాన్ ‌మీద దండెత్తాలనే సెలిం నిర్ణయానికి దారితీసిన యుద్ధానికి కారణం (కాససు బెల్లి) అయింది. {{sfn|Esmāʿīl I Ṣafawī at Encyclopædia Iranica (online ed.)}} 1514లో సుల్తాను 1వ సెలిం అనటోలియా గుండా సైన్యాన్ని నడిపించి ఖోయి నగరానికి సమీపంలో ఉన్న చల్దిరాను మైదానానికి చేరుకున్నాడు. అక్కడ ఒక నిర్ణయాత్మక యుద్ధం జరిగింది. చాలా మూలాల ప్రకారం ఒట్టోమన్ సైన్యం ఇస్మాయిల్ సైన్యం కంటే కనీసం రెట్టింపు పరిమాణంలో ఉండేది; అంతేకాకుండా ఒట్టోమన్లకు ఫిరంగిదళం ప్రయోజనం ఉంది. అది సఫావిద్ సైన్యానికి లేదు. చరిత్రకారుడు రోజర్ సావోరీ అభిప్రాయం ప్రకారం "సలీం ప్రణాళిక తబ్రిజు‌లో శీతాకాలం గడిపి మరుసటి వసంతకాలంలో పర్షియాను పూర్తిగా జయించడం. అయితే తబ్రిజు‌లో శీతాకాలం గడపడానికి నిరాకరించిన ఆయన అధికారులలో తిరుగుబాటు కారణంగా ఎనిమిది రోజుల తరువాత సఫావిద్ దళాలు నాశనం చేసిన భూభాగం గుండా ఆయన వెనక్కి తగ్గవలసి వచ్చింది". ఇస్మాయిల్ ఓడిపోయి ఆయన రాజధానిని స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ సఫావిద్ సామ్రాజ్యం మనుగడ సాగించింది. ఈ రెండు శక్తుల మధ్య యుద్ధం ఇస్మాయిల్ కుమారుడైన చక్రవర్తి 1వ తహ్మాస్ప్ ఒట్టోమన్ సుల్తాను సులేమాన్ ది మాగ్నిఫిసెంటు హయాంలో కొనసాగింది. చివరకు 1602 నాటికి షా అబ్బాసు ఒట్టోమన్ల చేతిలో కోల్పోయిన ప్రాంతాన్ని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. [[File:Battle of Chaldiran (1514).jpg|thumb|upright|left| చల్దిరాన్ యుద్ధానికి సంబంధించిన కళాకృతి. చెహెల్ సోటౌన్, 1801–1802లో చిత్రించబడింది]] చల్దిరాను యుద్ధం పర్యవసానాలు ఇస్మాయిల్‌‌ మీద మానసికంగా కూడా ప్రభావం చూపాయి: ఈ ఓటమి తాను దైవాంశ సంభూతుడనే తన వాదన మీద ఆధారపడిన తన అజేయత్వం మీద ఇస్మాయిల్‌‌కు ఉన్న నమ్మకాన్ని నాశనం చేసింది. ఆయన కిజిల్బాషు అనుచరులతో ఆయన సంబంధాలు కూడా ప్రాథమికంగా మారిపోయాయి. చల్దిరాను యుద్ధంలో ఓటమికి ముందు తాత్కాలికంగా ఆగిపోయిన కిజిల్బాషు తెగల మధ్య వైరుధ్యాలు, ఇస్మాయిల్ మరణించిన వెంటనే తీవ్ర రూపంలో తిరిగి తలెత్తి, షా తహ్మాస్ప్ రాజ్య వ్యవహారాల మీద నియంత్రణ సాధించే వరకు పదేళ్ల పాటు అంతర్యుద్ధానికి (930–040/1524–1533) దారితీశాయి. ఇస్మాయిల్ పాలన చివరి దశాబ్దంలో చాలా వరకు సామ్రాజ్యం దేశీయ వ్యవహారాలను 1523లో హత్యకు గురయ్యే వరకు తాజికు వజీరు మీర్జా షా హొస్సేను పర్యవేక్షించారు. చల్దిరాను యుద్ధానికి చారిత్రక ప్రాముఖ్యత కూడా ఉంది. ఎందుకంటే ఇది ఒట్టోమన్లు, ఇరానియను సఫావిడ్ల (అలాగే తర్వాతి ఇరానియను రాజ్యాల) మధ్య భౌగోళిక రాజకీయాలు, సైద్ధాంతిక విభేదాల కారణంగా ప్రధానంగా తూర్పు అనటోలియా, కాకససు, మెసొపొటేమియాలోని భూభాగాలకు సంబంధించి 300 సంవత్సరాలకు పైగా జరిగిన తరచు, తీవ్రమైన యుద్ధాలకు నాంది పలికింది. ఇరాన్‌లో తొలి సఫావిద్ అధికారం కిజిల్బాషు‌ల సైనిక శక్తి మీద ఆధారపడి ఉండేది. ఇస్మాయిల్ ఇరాన్‌లో అధికారాన్ని చేజిక్కించుకోవడానికి ఈ మొదటి అంశాన్ని ఉపయోగించుకున్నాడు. కానీ చల్దిరాను యుద్ధంలో ఓటమి తర్వాత రాజకీయాలను విడిచిపెట్టి, ప్రభుత్వ వ్యవహారాలను 'వకీలు' (ప్రధాన నిర్వాహకుడు) కార్యాలయానికి అప్పగించాడు. ఇస్మాయిల్ వారసులు, ముఖ్యంగా షా 1వ అబ్బాసు రాజ్య వ్యవహారాల మీద కిజిల్బాషు‌ల ప్రభావాన్ని విజయవంతంగా తగ్గించారు. === షా తహ్మాస్ప్ (పాలన 1524–1576) === ====తహ్మాస్ప్ ప్రారంభ పాలనలో అంతర్యుద్ధం==== [[File:Shah_Tahmasp_(circa_1647_painting,_Chehel_Sotun).jpg|thumb|upright|షా తహ్మాస్ప్, చెహెల్ సోటౌన్ ప్యాలెస్ గోడలపై కుడ్యచిత్రం, సుమారు 1647లో చిత్రించబడింది]] మహా ఖొరాసాను‌కు నామమాత్రపు యువ గవర్నరైన షా తహ్మాస్పు, {{r|Mitchell_2012_EI}} పది సంవత్సరాల మూడు నెలల వయస్సులో 1524లో తన తండ్రి ఇస్మాయిల్ తర్వాత సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. {{sfn|Streusand|2011|p=146}} ఈ వారసత్వానికి స్పష్టంగా ఎలాంటి వివాదం లేదు. {{sfn|Streusand|2011|p=146}} తహ్మాస్ప్ శక్తివంతమైన కిజిల్బాషు అమీరు అలీ బేగు రూమ్లూ (‘‘దివ్ సుల్తాను రూమ్లూ’’ అనే బిరుదు పొందినవాడు) సంరక్షణలో ఉన్నాడు. ఆయన తనను తాను రాజ్యానికి వాస్తవ పాలకుడిగా భావించాడు. రూమ్లూ, కోపెకు సుల్తాను ఉస్తాజ్లు (ఇస్మాయిల్ చివరి వకీలు) యువ షాకు సహ-పాలకులగా స్థిరపడ్డారు. {{sfn|Streusand|2011|p=146}} చల్దిరాను యుద్ధం పర్యవసానాలతో ఇంకా బాధపడుతున్న కిజిల్బాషు‌లు అంతర్గత వైరుధ్యాలలో చిక్కుకున్నారు. తహ్మాస్ప్ పాలనలోని మొదటి రెండు సంవత్సరాలు దివ్ సుల్తాను ఉస్తాజ్లును అధికారం నుండి తొలగించే ప్రయత్నాలతోనే గడిచాయి. {{sfn|Roemer|1986|pp=233-234}} ఈ ఆస్థాన కుట్ర నేరుగా గిరిజన సంఘర్షణకు దారితీసింది. 1526లో వాయవ్య ఇరాన్‌లో మొదలై త్వరలోనే మొత్తం ఖొరాసను‌ను చుట్టుముట్టిన ఆవర్తన యుద్ధాలు చెలరేగాయి. యువ ఇస్మాయిల్ లాంటి ఆకర్షణీయమైన, రక్షకుడి వంటి నాయకుడు లేకపోవడంతో గిరిజన నాయకులు తమ సాంప్రదాయ హక్కులను తిరిగి పొందారు. స్థానిక యుద్ధ ప్రభువుల కాలానికి తిరిగి వెళ్తామని బెదిరించారు. దాదాపు 10 సంవత్సరాల పాటు ప్రత్యర్థి కిజిల్బాషు వర్గాలు ఒకదానితో ఒకటి పోరాడుకున్నాయి. మొదట కోపెకు సుల్తాను ఉస్తాజ్లు తెగ తీవ్రంగా నష్టపోయింది. ఆయన స్వయంగా ఒక యుద్ధంలో చంపబడ్డాడు. ఈ విధంగా దివ్ సుల్తాను మొదటి రాజభవన పోరాటంలో విజయం సాధించాడు. కానీ ఆయన తక్కలు తెగకు చెందిన చుహా సుల్తాను చేతిలో బలైపోయాడు. ఆయన తహ్మాస్పు‌ను తన మొదటి గురువుకు వ్యతిరేకంగా మార్చాడు. 1527లో తహ్మాస్ప్ సభలో సమావేశమైన వారి ముందు దివ్ సుల్తాను ‌మీద బాణం వేసి తన కోరికను ప్రదర్శించాడు. తక్కలు తెగ రూమ్లు తెగ స్థానంలో ఆధిపత్య తెగగా అవతరించింది. వారి స్థానంలో షామ్లు తెగ వచ్చింది. ఆ తెగకు చెందిన అమీరు హుస్సేను ఖాన్ ప్రధాన సలహాదారు అయ్యాడు. ఈ కొత్త నాయకుడు 1534 వరకు మాత్రమే అధికారంలో ఉన్నాడు. ఆ తర్వాత ఆయనను పదవీచ్యుతుడిని చేసి ఉరితీశారు. {{sfn|Roemer|1986|p=234}} హుస్సేను ఖాన్ పతనంతో తహ్మాస్ప్ తన పాలనను సుస్థిరం చేసుకున్నాడు. మరొక తుర్కు‌మెన్ తెగ మీద ఆధారపడకుండా ఆయన ఒక పర్షియను 'వకీలు ‘ను నియమించాడు. 1553 నుండి నలభై సంవత్సరాల పాటు షా గిరిజన కుట్రలలో చిక్కుకోకుండా ఉండగలిగాడు. కానీ దశాబ్ద కాలపు అంతర్యుద్ధం సామ్రాజ్యాన్ని విదేశీ ప్రమాదాలకు గురిచేసింది. తహ్మాస్ప్ ఉజ్బెక్ల పదేపదే దాడుల మీద తన దృష్టిని సారించవలసి వచ్చింది. {{sfn|Roemer|1986|pp=234-237}} ====సామ్రాజ్యానికి విదేశీ ముప్పులు==== {{multiple image|perrow=2|total_width=350|caption_align=center | align = left | direction =horizontal | image2 = Battle between Shah Tahmasp I and the Uzbeks led by ʽUbaid Khān near Sarikamish on 24 September 1524.jpg | image1 = Shah Tahmasp I. Battle near Sarikamish on 24 September 1524. 16th century miniature.jpg | footer= 1524 సెప్టెంబర్ 24న 1వ తహ్మస్పు, ఉబైదు అల్లా ఖాను మధ్య జరిగిన యుద్ధంలో గుర్రంపై షా 1వ తహ్ముస్పు, అహ్మదు మోన్షి ఘోమి రాసిన ''ఖోలాసతు అల్-తవారిఖు'' (1595లో చిత్రించబడింది).)}} తహ్మాస్ప్ పాలనలో ఉజ్బెకు‌లు రాజ్యం తూర్పు ప్రావిన్సుల మీద ఐదుసార్లు దాడి చేశారు. 1వ సోలేమాను ఆధ్వర్యంలోని ఒట్టోమన్లు ​​ఇరాను మీద నాలుగుసార్లు దండెత్తారు.{{sfn|Savory|2007|pp=60-64}} ఉజ్బెకు దళాల మీద కేంద్రీకృతం కాని నియంత్రణ, ఉజ్బెకు‌ల అసమర్థత ఖొరాసను‌లోకి ప్రాదేశికంగా చొచ్చుకుపోవడానికి ప్రధాన కారణం అయింది.{{sfn|Streusand|2011|pp=146-147}} అంతర్గత కలహాలను పక్కనపెట్టి సఫావిద్ ప్రభువులు 1528లో హెరాతు‌కు ఏర్పడిన ముప్పుకు ప్రతిస్పందిస్తూ తహ్మాస్పు‌తో (అప్పుడు 17 ఏళ్లు) కలిసి తూర్పుగా ప్రయాణించి జాం వద్ద సంఖ్యాపరంగా ఉన్నతమైన ఉజ్బెకు దళాలను పూర్తిగా ఓడించారు.<ref>Colin P. Mitchell, ''The Practice of Politics in Safavid Iran: Power, Religion and Rhetoric'' (London: I.B. Tauris, 2000), p. 59.</ref> ఈ విజయం కనీసం కొంతవరకు సఫావిద్‌లు చల్దిరాను యుద్ధం నుండి సేకరిస్తూ శిక్షణ పొందుతున్న తుపాకుల వాడకం వల్లనే సాధ్యమైంది. {{sfn|Streusand|2011|p=147}} జాం యుద్ధంలో తుపాకులతో విజయం సాధించినప్పటికీ తహ్మాస్ప్ తమ ప్రధాన శత్రువులైన ఒట్టోమన్లతో తలపడటానికి ఇంకా ఆత్మవిశ్వాసం లేక దానికి బదులుగా భూభాగాలను వదులుకోవడానికి ఇష్టపడ్డాడు. {{sfn|Svanidze|2009|loc=[https://www.yumpu.com/en/document/read/12003273/the-amasya-peace-treaty-between-the-ottoman-empire-and-iran-/1 p. 191]}} ఈ ప్రక్రియలో తరచుగా దగ్ధ భూమి వ్యూహాలను ఉపయోగించాడు. 1532–1555 ఒట్టోమన్-సఫావిద్ యుద్ధం సమయంలో 1534, 1548–1549 దండయాత్రలలో ఒట్టోమన్లను లక్ష్యంగా చేసుకుని ఇరాను‌ను ఒక సామంతుల రాజ్యంగా మార్చడానికి తహ్మాస్ప్ సోదరులైన (క్రమంగా సాం మీర్జా అల్కాసు మీర్జా) షాహు‌లుగా నియమించాడు. ఆ దండయాత్రలలో ( 1554లో) ఒట్టోమన్లు ​​తబ్రిజును స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ దానిని ఎక్కువ కాలం ఆక్రమించుకోవడానికి సరిపడా కమ్యూనికేషను మార్గం వారికి లేదు. {{sfn|Streusand|2011|p=147}} అయినప్పటికీ ఇరాక్, దాని వాయవ్య భూభాగంలో నెలకొన్న అభద్రత దృష్ట్యా, తహ్మాస్ప్ తన రాజసభను తబ్రిజు నుండి ఖజ్వినుకు మార్చాడు. తహ్మాస్ప్ పాలనలో అత్యంత తీవ్రమైన సంక్షోభంలో 1553–54లో ఒట్టోమన్ దళాలు యెరెవాను, కరాబాఖు, నఖ్జవానులను స్వాధీనం చేసుకుని రాజభవనాలు, విల్లాలు, తోటలను ధ్వంసం చేశాయి. అర్దబిలును బెదిరించాయి. {{sfn|Svanidze|2009|loc=[https://www.yumpu.com/en/document/read/12003273/the-amasya-peace-treaty-between-the-ottoman-empire-and-iran-/2 p. 192]}} ఈ కార్యకలాపాల సమయంలో సామ్లు తెగకు చెందిన ఒక ఏజెంటు (ఇప్పుడు సాం మీర్జా, ఆశయాలకు మద్దతు ఇస్తున్నవాడు) షాహు‌కు విషం పెట్టడానికి ప్రయత్నించాడు. తాహ్మాస్పు శత్రుత్వాలను ముగించాలని నిశ్చయించుకుని శాంతి కోసం అభ్యర్థించడానికి 1554 సెప్టెంబరులో తన రాయబారిని ఎర్జురము‌లోని సులేమాన్ శీతాకాల నివాసానికి పంపాడు. {{sfn|Streusand|2011|p=50}} తాత్కాలిక ఒప్పందాల తర్వాత 1555 జూన్‌లో అమాస్యా శాంతి ఒప్పందం కుదిరింది. ఇది తదుపరి రెండు దశాబ్దాల పాటు ఒట్టోమన్లతో యుద్ధాన్ని ఆపింది. ఈ ఒప్పందం ఒట్టోమన్లచే సఫావిద్ సామ్రాజ్యానికి లభించిన మొదటి అధికారిక దౌత్య గుర్తింపు. ఈ శాంతి ఒప్పందం ప్రకారం ఒట్టోమన్లు ​​యెరెవాను, కరాబాఖు, నఖ్జవాను‌లను సఫావిద్‌లకు తిరిగి అప్పగించడానికి అంగీకరించారు. దానికి బదులుగా మెసొపొటేమియా (ఇరాక్), తూర్పు అనటోలియాను తమ వద్ద ఉంచుకున్నారు. <ref>{{cite book |last=Scherberger |first=Max |date=2011 |chapter=The Confrontation between Sunni and Shiʻi Empires: Ottoman-Safavid Relations between the Fourteenth and the Seventeenth Centuries |editor-last1=Bengio |editor-first1=Ofra |editor-last2=Litvak |editor-first2=Meir |title=The Sunna and Shi'a in History |location=New York City |publisher=Palgrave Macmillan |doi=10.1057/9781137495068_4 |page=60 }}</ref> షా మొదటి ముగ్గురు రషీదును ఖలీఫాలను శపించే 'తబుర్రు' ఆచారాన్ని రద్దు చేస్తే, సఫావిద్ షియా యాత్రికులను మక్కా, మదీనాతో పాటు ఇరాక్, అరేబియాలోని ఇమాం‌ల సమాధులను సందర్శించడానికి అనుమతించడానికి సులేమాన్ అంగీకరించాడు. కోల్పోయిన భూభాగం, ప్రతిష్ట పరంగా ఇది ఒక పెద్ద మూల్యం. కానీ ఇది సామ్రాజ్యం నిలదొక్కుకోవడానికి వీలు కల్పించింది. ఇది తాహ్మాస్పు పాలన మొదటి సంవత్సరాలలో అసంభవంగా అనిపించింది. ====రాజ శరణార్థులు: బాయెజిదు హుమాయును==== [[File:Encounter of Humayun (left) and Tahmasp I (right) in Isfahan in 1544. Chehel Sotoun Palace, painted circa 1647.jpg|thumb|upright=1.5|1544లో సోల్తానియేలో [[హుమాయూన్]] (ఎడమ), షా 1వ తహ్మాస్ప్ (కుడి)ల భేటీ. చెహెలు సోటౌను ప్యాలెసు, ఇస్ఫాహాను, సుమారు 1647లో చిత్రించబడింది. షా తహ్మాస్ప్, హుమాయున్ తన కోల్పోయిన రాజ్యాలను తిరిగి పొందడానికి వీలుగా, అతనికి 12,000 అశ్విక దళాన్ని, తన వ్యక్తిగత అంగరక్షకులలోని 300 మంది అనుభవజ్ఞులనూ సామాగ్రితో పాటు అందించాడు.<ref>{{cite book |last1=Eraly |first1=Abraham |author-link=Abraham Eraly |year=2000 |title=Emperors of the Peacock Throne: The Saga of the Great Mughals |publisher=Penguin Books |isbn=978-0-14-100143-2 |at=[https://books.google.ca/books?id=04ellRQx4nMC&pg=PA108 p. 108] }}</ref>]] దాదాపుగా సఫావిద్ సామ్రాజ్యం ఆవిర్భవించిన సమయం లోనే తైమూరిదు వారసుడైన [[బాబర్]] స్థాపించిన [[మొఘల్ సామ్రాజ్యం]] దక్షిణ ఆసియాలో అభివృద్ధి చెందుతోంది.{{r|n=Richards_1995_11|r={{cite book |last=Richards |first=John F. |author-link=John F. Richards |date=1995 |chapter=The Mughal Empire |editor-last=Johnson |editor-first=Gordon |title=The new Cambridge history of India |publisher=[[Cambridge University Press]] |volume=I-5 |isbn=9780521566032 |at=[https://books.google.ca/books?id=HHyVh29gy4QC&pg=PA11 p. 11]}}}} మొఘలులు, అధిక సంఖ్యలో ఉన్న [[హిందూ]] జనాభాను పాలిస్తూ సున్నీ ఇస్లాంను అనుసరించారు. బాబరు మరణానంతరం ఆయన కుమారుడు హుమాయును తన భూభాగాల నుండి బహిష్కరించబడ్డాడు. బాబరు భూభాగాల ఉత్తర భాగాన్ని వారసత్వంగా పొందిన ఆయన సవతి సోదరుడు, ప్రత్యర్థి నుండి హుమాయూను ముప్పును ఎదుర్కొన్నాడు. {{r|Richards_1995_11}}<ref>{{cite book |last=Islam |first=Riazul |date=1970 |title=Indo-Persian Relations: A Study of the Political and Diplomatic Relations between the Mughal Empire and Iran |location=Tehran |publisher=Iranian Cultural Foundation |pages=22–47 }}</ref> నగరం నుండి నగరానికి పారిపోవలసి వచ్చిన హుమాయును చివరికి 1543లో ఖాజ్విను‌లోని తహ్మాస్ప్ ఆస్థానంలో ఆశ్రయం పొందాడు. హుమాయును పదిహేను సంవత్సరాలకు పైగా ప్రవాసంలో ఉన్నప్పటికీ తహ్మాస్ప్ ఆయనను మొఘలు వంశానికి నిజమైన చక్రవర్తిగా స్వీకరించాడు. హుమాయును షియా ఇస్లాం మతంలోకి మారిన తర్వాత (తీవ్రమైన ఒత్తిడికి లోనై), తహ్మాస్ప్ ఆయనకు తన భూభాగాలను తిరిగి పొందడానికి సైనిక సహాయం అందించాడు. దానికి ప్రతిఫలంగా మధ్య ఇరాన్, గంగా నది మధ్య భూమార్గ వాణిజ్య మార్గాన్ని నియంత్రించే కాందహారు‌ను కోరాడు. 1545లో సంయుక్త ఇరానియను-మొఘలు సైన్యం కాందహారు‌ను స్వాధీనం చేసుకుని కాబూలు‌ను ఆక్రమించగలిగింది. హుమాయును కాందహారు‌ను అప్పగించాడు. కానీ సఫావిద్ గవర్నరు మరణానంతరం హుమాయును దానిని స్వాధీనం చేసుకున్న తర్వాత 1558లో తహ్మాస్ప్ దానిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవలసి వచ్చింది. తహమాస్పు ఆస్థానంలో ఆశ్రయం పొందిన ఏకైక రాజకుటుంబ వ్యక్తి హుమాయును మాత్రమే కాదు. వృద్ధుడైన సులేమాన్ ది మాగ్నిఫిసెంటు తర్వాత సింహాసనాన్ని ఎవరు అధిష్టించాలనే దాని మీద ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యంలో ఒక వివాదం తలెత్తింది. సులేమాన్ ఇష్టమైన భార్య, హుర్రెం సుల్తాను, తన కుమారుడు సెలిం తదుపరి సుల్తాను కావాలని తీవ్రంగా కోరుకుంది. కానీ సెలిం ఒక మద్యపాన వ్యసనపరుడు. హుర్రెం మరొక కుమారుడు బాయెజిదు చాలా గొప్ప సైనిక సామర్థ్యాన్ని ప్రదర్శించాడు. ఆ ఇద్దరు యువరాజులు గొడవపడ్డారు. చివరికి బాయెజిదు తన తండ్రి మీద తిరుగుబాటు చేశాడు. ఆయన పశ్చాత్తాప లేఖ సులేమాను‌కు చేరలేదు. మరణశిక్ష నుండి తప్పించుకోవడానికి ఆయన విదేశాలకు పారిపోవలసి వచ్చింది. 1559లో బాయెజిదు ఇరాన్‌కు చేరుకున్నాడు, అక్కడ తహమాస్పు ఆయనకు ఘన స్వాగతం పలికాడు. సులేమాన్ తన కుమారుడిని తిరిగి రప్పించుకోవడానికి చర్చలు జరపడానికి ఆసక్తి చూపాడు. కానీ తహమాస్పు ఆయన వాగ్దానాలను బెదిరింపులను తిరస్కరించాడు. చివరికి 1561లో సులేమాన్ ఆయనతో రాజీపడ్డాడు. అదే సంవత్సరం సెప్టెంబరు‌లో, తబ్రిజు‌లో తహమాస్పు, బాయెజిదు ఒక విందులో పాల్గొంటున్నప్పుడు. ఒట్టోమన్ యువరాజు తన ప్రాణానికి వ్యతిరేకంగా కుట్ర పన్నాడని వార్తలు అందినట్లు తహమాస్పు అకస్మాత్తుగా నటించాడు. కోపోద్రిక్తులైన ప్రజల గుంపు గుమిగూడింది. తహమాస్పు బాయెజిదు‌ను ఆయన స్వంత భద్రత కోసమేనని ఆరోపిస్తూ అదుపులోకి తీసుకున్నాడు. ఆ తర్వాత తహమాస్పు ఆ యువరాజును ఒట్టోమన్ రాయబారికి అప్పగించాడు. కొద్దికాలానికే బాయెజిదు తన సొంత తండ్రి పంపిన ఏజెంట్లచే చంపబడ్డాడు. {{sfn|Nahavandi|Bomati|1998|pp=284–6}} ====షా తహ్మాస్ప్ వారసత్వం==== యువకుడైన షా తహ్మాస్ప్ సింహాసనం అధిష్టించినప్పుడు ఇరాన్ దయనీయమైన స్థితిలో ఉంది. అయినప్పటికీ బలహీనమైన ఆర్థిక వ్యవస్థ, అంతర్యుద్ధం, రెండు వైపులా విదేశీ యుద్ధాలు ఉన్నప్పటికీ తహ్మాస్ప్ తన సింహాసనాన్ని నిలబెట్టుకోవడంలో, సామ్రాజ్యం ప్రాదేశిక సమగ్రతను కాపాడటంలో విజయం సాధించాడు (ఇస్మాయిల్ కాలంతో పోలిస్తే చాలా వరకు తగ్గినా). తన సుదీర్ఘ పాలనలో మొదటి 30 సంవత్సరాలలో బలపడిన కేంద్ర సైనిక శక్తి మీద నియంత్రణ సాధించడం ద్వారా ఆయన అంతర్గత విభేదాలను అణచివేయగలిగాడు. ఉజ్బెక్సు‌తో జరిగిన యుద్ధంలో సఫావిద్‌లు ఒక గన్‌పౌడరు సామ్రాజ్యంగా మారారని ఆయన నిరూపించాడు. [[ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం|ఒట్టోమన్]] ముప్పును ఎదుర్కోవడంలో ఆయన వ్యూహాలు చివరికి ఇరవై సంవత్సరాల పాటు శాంతిని కాపాడిన ఒక ఒప్పందానికి దారితీశాయి. సాంస్కృతిక విషయాలలో తహ్మాస్ప్ లలిత కళల పునరుజ్జీవనానికి అధ్యక్షత వహించాడు. అవి ఆయన పోషణలో వికసించాయి. సఫావిద్ సంస్కృతి తరచుగా పెద్ద ఎత్తున నగర ప్రణాళిక, వాస్తుశిల్పం కోసం ప్రశంసించబడుతుంది. ఈ విజయాలు తరువాతి షాల పాలనలో సాధించబడ్డాయి. కానీ పర్షియను సూక్ష్మ చిత్రకళ, పుస్తక బైండింగు, కాలిగ్రఫీ వంటి కళలు వాస్తవానికి ఆయన కాలంలో పొందినంత శ్రద్ధను మరెప్పుడూ పొందలేదు.{{sfn|Savory|2007|pp=129-31}} [[File:Safavid courtier Leading a Georgian captive, mid-16th century.jpg|thumb|upright=1.2|1540, 1553 మధ్య జరిగిన సైనిక దండయాత్రలలో జార్జియను బందీలను నడిపిస్తున్న సఫావిద్ ఆస్థానీకుడు. 16వ శతాబ్దం మధ్యకాలం నాటి వస్త్ర చిత్రం.<ref>{{cite web |title=Safavid Courtiers Leading Georgian Captives |website=The Metropolitan Museum of Art |url=https://www.metmuseum.org/art/collection/search/451092}}</ref>]] తహ్మాస్ప్ అనుకోకుండా చాలా కాలం తర్వాత మార్పుకు దారితీసే విత్తనాలను కూడా నాటాడు. తన పాలనలో తన సొంత సామ్రాజ్యాన్ని, పొరుగున ఉన్న ఒట్టోమన్ల సామ్రాజ్యాన్ని పరిశీలిస్తున్నప్పుడు రాజ్య అధిపతులకు ముప్పుగా ఉన్న ప్రమాదకరమైన ప్రత్యర్థి వర్గాలు, అంతర్గత కుటుంబ కలహాలు ఉన్నాయని ఆయన గ్రహించాడు. వాటిని సరిగ్గా పట్టించుకోకపోతే అవి పాలకుడికి తీవ్రమైన ముప్పుగా మారవచ్చు లేదా అంతకంటే దారుణంగా ఆయన పతనానికి దారితీయవచ్చు లేదా అనవసరమైన ఆస్థాన కుట్రలకు దారితీయవచ్చు. కోలిను మిచెల్ అభిప్రాయం ప్రకారం తహ్మాస్పు‌కు ఉన్న సమస్య సామ్రాజ్యంలోని సైనిక గిరిజన ఉన్నత వర్గమైన ఖిజిల్బాషు‌ల చుట్టూ కేంద్రీకృతమై ఉంది. {{r|n=Mitchell_2012_EI|r={{harvnb|Ṭahmāsp I at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}}} వీరు సఫావిద్ రాజకుటుంబానికి చెందిన ఒక సభ్యుడికి భౌతికంగా దగ్గరగా ఉండటం, వారి మీద నియంత్రణ ఉండటం ఆధ్యాత్మిక ప్రయోజనాలను, రాజకీయ అదృష్టాన్ని, భౌతిక పురోగతిని హామీ ఇస్తుందని నమ్మేవారు. తహ్మాస్ప్ తన సోదరులు, కుమారుల వంటి తన దగ్గరి బంధువులను సామ్రాజ్యంలోని వివిధ గవర్నర్షిపు‌లకు క్రమం తప్పకుండా బదిలీ చేయడం ద్వారా తన కుటుంబానికి సంబంధించిన సంభావ్య సమస్యల గురించి తన ఆందోళనలలో కొన్నింటిని రద్దు చేయగలిగినప్పటికీ, విస్మరించగలిగినప్పటికీ ప్రధానంగా ఖిజిల్బాషు‌ల రాజకీయ, సైనిక ఉనికిని మొత్తంగా తగ్గించడంలోనే ఏదైనా దీర్ఘకాలిక పరిష్కారాలు ఉంటాయని ఆయన అర్థం చేసుకున్నాడు. {{r|Mitchell_2012_EI}}. 'ఎన్సైక్లోపీడియా ఇరానికా' ప్రకారం ఆయన తండ్రి, సామ్రాజ్య స్థాపకుడైన 1వ ఇస్మాయిల్ అనేక మంది ప్రముఖ పర్షియన్లను శక్తివంతమైన అధికారిక పదవులలో నియమించడం ద్వారా ఈ ప్రక్రియను అధికారిక స్థాయిలో ప్రారంభించాడు. 1535 తర్వాత తహ్మాస్పు‌కు ప్రధాన వజీరు అయిన ఖాజీ జహాను ఆఫ్ ఖాజ్విను‌తో ఉన్న సుదీర్ఘ, సన్నిహిత సంబంధంలో ఇది కొనసాగడం చూడవచ్చు. తహ్మాస్ప్ పాలనలో పర్షియన్లు నిర్వాహకులుగా, మత గురువుల ఉన్నత వర్గాలుగా తమ చారిత్రక పాత్రను కొనసాగించినప్పటికీ ఖిజిల్బాషు‌ల సైనిక పాత్రను తగ్గించడానికి అప్పటి వరకు పెద్దగా ఏమీ చేయలేదు. {{r|Mitchell_2012_EI}} [[File:Young Safavid prince, wearing a coat with four scenes of warriors taking both male and female prisoners. Painted by Muhammad Haravi, mid-16th century.jpg|thumb|upright=1.4|left|యువ సఫావిద్ యువరాజు, పురుష, స్త్రీ జార్జియన్ ఖైదీలను పట్టుకుంటున్న యోధుల దృశ్యాలు ఉన్న కోటు ధరించి ఉన్నాడు. ముహమ్మదు హరావిచే చిత్రించబడింది, "షా తహ్మాస్ప్ ఆస్థాన కళ", 16వ శతాబ్దం మధ్యకాలం.<ref>{{cite web |author=Muhammad Haravi |author-link=Muhammad Haravi |date=c. 1550 |title=Young prince |website=Smithsonian's National Museum of Asian Art |url=https://asia-archive.si.edu/object/F1968.11a/ }}</ref><ref>{{cite journal |last=Anderson McWilliams |first=Mary |date=1987 |title=Prisoner Imagery In Safavid Textiles |journal=The Textile Museum Journal |volume=26 |pages=5–24 |url=https://archive.org/details/volume-26-1987-prisoner-imagery-in-safavid-textiles/page/n19/mode/1up}}</ref>]] అందువలన 1540లో షా తహ్మాస్ప్ [[కాకసస్]] ప్రాంతం మీద వరుస దండయాత్రలలో మొదటిదాన్ని ప్రారంభించాడు. ఇది ఆయన సైనికులకు శిక్షణ, సాధన కోసం ఉద్దేశించబడింది. అలాగే ప్రధానంగా భారీ సంఖ్యలో [[క్రైస్తవ మతం|క్రైస్తవ]] సర్కాసియని, జార్జియను బానిసలను తిరిగి తీసుకురావడం కోసం కూడా వీరు సైనిక బానిస వ్యవస్థకు ఆధారం అవుతారు.{{sfn|Streusand|2011|p=148}} పొరుగున ఉన్న ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం జానిసరీలు వలె{{r|n=Bosworth_2013|r={{harvnb|Bosworth|2013|}}.}} అదే సమయంలో ఇరానియను సమాజంలో కాకససు జాతికి చెందిన ప్రజలతో కూడిన ఒక కొత్త వర్గాన్ని ఏర్పరుస్తుంది. 1553లో జరిగిన నాల్గవ దండయాత్రలో తహమాస్పు అనుసరించిన విధానం స్పష్టమైంది. ఆయన టిబిలిసి (టిఫ్లిసు), కార్టులీ ప్రాంతం మీద నియంత్రణ సాధించి 30,000 కంటే ఎక్కువ మంది ప్రజలను బలవంతంగా ఇరాన్ మధ్య ప్రాంతాలకు తరలించాడు. {{r|Mitchell_2012_EI}}'ఎన్సైక్లోపీడియా ఇరానికా' ప్రకారం ఇది 'ఘోలమాను-ఎ ఖాస్సా-యే-షరీఫా' లేదా 'రాజ బానిసల' దళానికి ప్రారంభ బిందువుగా మారింది. ఈ దళం సామ్రాజ్య కాలంలో చాలా వరకు సఫావిద్ సైన్యం మీద ఆధిపత్యం చెలాయించింది. ఇస్లాం మతంలోకి మారిన టర్కోమన్లు ​​కాని వారిగా ఈ సర్కాసియను, జార్జియను ఘోలాం‌లు వంశ విధేయతలు, బంధుత్వ బాధ్యతల నుండి పూర్తిగా విముక్తి పొందారు. ఖిజిల్బాషు గిరిజన రాజకీయాలచే తన బాల్యం, పెంపకం తీవ్రంగా ప్రభావితమైన తహమాస్పు వంటి పాలకుడికి ఇది ఒక ఆకర్షణీయమైన లక్షణం. {{r|Mitchell_2012_EI}} దీనికి ప్రతిగా బలవంతంగా తరలించబడిన ఈ మహిళలలో చాలామంది తహమాస్పు భార్యలు, ఉపపత్నులు అయ్యారు. తద్వారా సఫావిద్ అంతఃపురం జాతి రాజకీయాలకు ఒక పోటీ, కొన్నిసార్లు ప్రాణాంతకమైన వేదికగా మారింది. ఇక్కడ టర్కుమెను, సర్కాసియను, జార్జియను మహిళలు, ఆస్థానికుల వర్గాలు షా దృష్టిని ఆకర్షించడానికి ఒకరితో ఒకరు పోటీపడ్డారు. {{r|Mitchell_2012_EI}} మొదటి బానిస సైనికులను 1వ అబ్బాసు పాలన వరకు వ్యవస్థీకరించనప్పటికీ తహమాస్పు కాలంలోనే కాకససు ప్రాంతానికి చెందినవారు రాజ కుటుంబంలో, అంతఃపురంలో, పౌర, సైనిక పరిపాలనలో ముఖ్యమైన సభ్యులుగా మారారు. {{sfn|Čarkas at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}<ref name="books.google.nl">{{harvnb|Lapidus|2012|p=494}}</ref> తద్వారా వారు సమాజంలో అంతర్భాగంగా మారడానికి మార్గం సుగమమైంది. తహమాస్పు సోదరీమణులలో ఒకరు ఒక సర్కాసియను‌ను వివాహం చేసుకుంది. ఆయన తన ఆస్థాన పదవిని ఉపయోగించుకుని, తహమాస్పు కుమార్తె పారి ఖాన్ ఖానుం‌తో కలిసి తహమాస్పు మరణానంతరం వారసత్వ విషయాలలో తమ ప్రభావాన్ని చాటుకోవడానికి ప్రయత్నించాడు. అమాస్యా శాంతి ఒప్పందం తర్వాత తహ్మాస్ప్ తాను "నిజమైన పశ్చాత్తాపం" అని పిలిచిన దానికి లోనయ్యాడు. అదే సమయంలో తహ్మాస్ప్ తన కుమారుడు ఇస్మాయిల్‌‌ను తన కిజిల్బాషు అనుచరుల నుండి వేరు చేసి కహకహాలో ఖైదు చేశాడు. అంతేకాకుండా కొత్త రాజధాని ఖజ్విను‌లో అలీ, పన్నెండు మంది ఇమాం‌లను గౌరవించని కవిత్వం, సంగీతాన్ని నిషేధించడం వంటి చర్యల ద్వారా ఆయన షియా ఆచారాలను బలోపేతం చేయడం ప్రారంభించాడు. ఆయన సాంప్రదాయకంగా షియా ఉన్న జిల్లాల పన్నులను కూడా తగ్గించాడు. మసీదులలో సేవలను నియంత్రించాడు. షియా ప్రచారకులను, గూఢచారులను నియమించాడు. సున్నీల మీద బలవంతపు వసూళ్లు, బెదిరింపులు, వేధింపులు జరిగాయి.<ref>{{cite journal |last1=Johnson |first1=Rosemary Stanfield |date=1994 |title=Sunni Survival in Safavid Iran: Anti-Sunni Activities During the Reign of Tahmasp I |journal=Iranian Studies |volume=27 |issue=1–4 |jstor=4310889 |pages=125–6, 128–31 |doi=10.1080/00210869408701823 }}</ref> 984/1576లో తహ్మాస్ప్ మరణించినప్పుడు ఇరాన్ దేశీయంగా ప్రశాంతంగా ఉంది. సరిహద్దులు సురక్షితంగా ఉన్నాయి. ఉజ్బెక్లు లేదా ఒట్టోమన్ల నుండి తక్షణ ముప్పు ఏదీ లేదు. అయితే బలహీనమైన కేంద్ర అధికారం పట్ల స్థానిక అసంతృప్తి అనే నిరంతర ముప్పు మాత్రం మారకుండా ఉంది. తహ్మాస్ప్ మనవడు 1వ అబ్బాసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించే వరకు ఆ పరిస్థితి మారలేదు ( వాస్తవానికి అది మరింత దిగజారింది). ===తహ్మాస్ప్ కుమారుల పాలనలో గందరగోళం=== [[File:Berlin Manuscripta orientalia Folianten 2022 fol 256r.jpg|thumb|upright|సఫావిద్ చరిత్రకు సంబంధించిన 1587–1592 నాటి చారిత్రక గ్రంథం ''ఖోలాసతు అల్-తవారిఖు'' నుండి షా 2వ ఇస్మాయిల్ చితం]] తహ్మాస్ప్ మరణానంతరం, ఆయన తొమ్మిది మంది కుమారులలో ఇద్దరి చుట్టూ వారసత్వ మద్దతు కేంద్రీకృతమైంది; ఈ మద్దతు జాతి ప్రాతిపదికన విభజించబడింది—ఇస్మాయిల్‌‌కు చాలా వరకు తుర్కు‌మెన్ తెగలు, అలాగే ఆయన సోదరి పరి ఖాన్ ఖానుం, ఆమె సర్కాసియను మామ షమ్ఖలు సుల్తాను, మిగిలిన సర్కాసియన్లు మద్దతు ఇవ్వగా, హయదరు‌కు ఎక్కువగా ఆస్థానంలోని జార్జియన్లు మద్దతు ఇచ్చారు. అయినప్పటికీ ఆయనకు తుర్కు‌మెన్ ఉస్తాజ్లుల నుండి కూడా మద్దతు లభించింది.{{sfn|Roemer|1986|pp=250-251}} ఇస్మాయిల్ తన తండ్రి మీద తిరుగుబాటుకు కుట్ర పన్నాడనే ఆరోపణలతో 1556 నుండి ఖఖహాలో జైలులో ఉన్నాడు. కానీ 30,000 మంది ఖిజిల్బాషు మద్దతుదారులు జైలు వెలుపల ప్రదర్శన చేయడంతో ఆయన ఎంపిక ఖరారైంది.<ref>{{cite book |last=Farrokh |first=Kaveh |author-link=Kaveh Farrokh |date=2011 |title=Iran at War: 1500–1988 |publisher=Bloomsbury Publishing |isbn=9781780962405 |at=[https://books.google.com/books?id=TVObCwAAQBAJ&pg=PA48 p. 48] }}</ref> 1576 ఆగస్టు 22న 2వ ఇస్మాయిల్ పట్టాభిషేకం జరిగిన కొద్దికాలానికే హయదరు శిరచ్ఛేదం చేయబడ్డాడు. ====2వ ఇస్మాయిల్ (''ప.క.'' 1576–1577)==== ఇస్మాయిల్ 14 నెలల పాలన రెండు విషయాలకు ప్రసిద్ధి చెందింది: తన బంధువులను ఇతరులను (తన సొంత మద్దతుదారులతో సహా) నిరంతరం హతమార్చడం, మత విషయంలో ఆయన వైఖరిని మార్చుకోవడం. ఆయన తన అన్నయ్య మొహమ్మద్ ఖుదాబందా తప్ప తన బంధువులందరినీ చంపించేశాడు. దాదాపు అంధుడైనందున మొహమ్మద్ సింహాసనానికి నిజమైన వారసుడు కాదు. {{sfn|Roemer|1986|p=251}} మొహమ్మద్ ముగ్గురు కుమారులు, హమ్జా మీర్జా, అబ్బాసు మీర్జా అబు తాలిబు మీర్జా కూడా ఈ హత్యల నుండి తప్పించుకున్నారు. ఇస్మాయిల్ ఈ హత్యా చర్యలను రాజకీయ వివేకంతో వివరించవచ్చు (వారసత్వ ప్రత్యర్థులను నిరోధించడానికి ఒట్టోమన్ సుల్తానులు అప్పుడప్పుడు రాజవంశీకులను నిర్మూలించేవారు). షియాల మీద ఆయన చర్యలు, తనను తాను భక్తిపరుడిగా భావించిన తన తండ్రి మీద ప్రతీకారాన్ని సూచిస్తున్నాయి. {{sfn|Roemer|1986|p=252}} ఇస్మాయిల్ సున్నీ సంప్రదాయాన్ని తిరిగి ప్రవేశపెట్టడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఇక్కడ కూడా ఆచరణాత్మక రాజకీయ కారణాలు ఉండవచ్చు; అవి, "షియా ప్రముఖుల అధిక శక్తివంతమైన స్థానం గురించిన ఆందోళన, సున్నిలను తిరిగి ప్రవేశపెట్టడం ద్వారా అది బలహీనపడి ఉండేది." ఆయన ప్రవర్తనకు ఆయన మాదకద్రవ్యాల వాడకం కూడా ఒక కారణం కావచ్చు. ఏది ఏమైనప్పటికీ చివరికి ఆయన (కొన్ని కథనాల ప్రకారం) తన సర్కాసియను సవతి సోదరి, పారీ ఖాన్ ఖానుం చేత చంపబడ్డాడు. ఆమె హైదర్ కంటే ఆయననే సమర్థించింది. ఆమె ఆయన నల్లమందులో విషం కలిపిందని చెబుతారు. {{sfn|Savory|2007|p=70}} ====మొహమ్మద్ ఖోదాబందా (ప. 1578–1587)==== 2వ ఇస్మాయిల్ మరణానంతరం సింహాసన వారసత్వం కోసం ముగ్గురు అభ్యర్థులు ఉన్నారు: ఇస్మాయిల్ పసికందు కుమారుడు షా షుజా (కొన్ని వారాల వయస్సు), ఇస్మాయిల్ సోదరుడు మొహమ్మద్ ఖోదాబందా; మొహమ్మద్ కుమారుడు ఆ సమయంలో 11 సంవత్సరాల వయస్సు ఉన్న సుల్తాను హమ్జా మీర్జా. ఇస్మాయిల్‌, మొహమ్మద్ సోదరి అయిన పరి ఖాన్ ఖానుం, ఈ ముగ్గురిలో ఎవరికైనా (దాదాపు అంధుడైన తన అన్నతో సహా) ప్రతినిధిగా వ్యవహరించాలని ఆశించింది. మొహమ్మద్ ఎంపికయ్యాడు. 1579 ఫిబ్రవరి 11న సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు.{{sfn|Roemer|1986|p=253}} మొహమ్మద్ 10 సంవత్సరాలు పాలించాడు. మొదట ఆయన సోదరి ఆస్థానంలో ఆధిపత్యం చెలాయించింది. కానీ ఆమె అనేక కుట్రలలో మొదటిదానిలో చిక్కుకుంది. ఉజ్బెక్లు, ఒట్టోమన్లు ​​మళ్ళీ ఈ అవకాశాన్ని ఉపయోగించుకుని సఫావిద్ భూభాగాలను బెదిరించినప్పటికీ ఈ కుట్రలు కొనసాగాయి. మొహమ్మద్, ఇతరులను రాజ్య వ్యవహారాలను నడపడానికి అనుమతించాడు. కానీ వారిలో ఎవరికీ జాతి లేదా రాజభవన వర్గాలను అదుపులో ఉంచడానికి తహ్మాస్ప్ లేదా 2వ ఇస్మాయిల్ లకున్నంత ప్రతిష్ట, నైపుణ్యం లేదా క్రూరత్వం లేవు. {{sfn|Roemer|1986|p=255}} ఆయన పాలకులలో ప్రతి ఒక్కరూ దారుణమైన ముగింపును ఎదుర్కొన్నారు. 2వ ఇస్మాయిల్‌ను సింహాసనం మీదకు తీసుకురావడంలో, పదవీచ్యుతుడిని చేయడంలో పాలుపంచుకుని తద్వారా కిజిల్బాష్లలో గణనీయమైన పలుకుబడి ఉన్న మొహమ్మద్ చెల్లెలు మొదటి బాధితురాలిని చేసాడు. మొహమ్మద్ ఖాజ్వీను‌లో అధికారంలోకి వచ్చిన కొద్ది కాలానికే ఆమె హత్యకు గురైంది. {{sfn|Roemer|1986|p=354}} ఆమెను వజీరు మీర్జా సల్మాను జబేరి (2వ ఇస్మాయిల్ పాలన నుండి కొనసాగుతున్నవాడు), మొహమ్మద్ ప్రధాన భార్య, మహదు-ఇ 'ఉల్యా అని పిలువబడే ఖైరు అల్-నిసా బేగం పన్నిన కుట్రల వల్ల చంపబడింది. మీర్జా సల్మానే ప్రధాన కుట్రదారుడని కొన్ని సూచనలు ఉన్నాయి. పరి ఖాన్ ఖానుం కిజిల్బాషు‌ల మధ్య బలమైన మద్దతును కూడగట్టుకోగలిగింది. {{sfn|Streusand|2011|p=149}} ఆమె మామ, షమ్ఖలు సుల్తాను, ఒక ప్రముఖ సర్కాసియను అధికారిగా ఉన్నత పదవిలో ఉన్నాడు. పరి ఖాన్ ఖానుం రాజధాని ద్వారాలను మూసివేయక ముందే మీర్జా సల్మాను రాజధానిని విడిచిపెట్టి, షిరాజు‌లో మొహమ్మద్ ఖోదాబందా ఆయన భార్యను కలవగలిగాడు. వారికి ఆయన తన సేవలను అందించాడు. <ref>{{cite journal |first=Soudavar |last=Abolala |date=2013 |title=The Patronage of Vizier Mirza Salman |journal=Muqarmas |volume=30 |pages=213–234 |jstor=42751921 |url=https://www.academia.edu/48827523 |url-access=registration |access-date=1 December 2025 }} p. 216.</ref> వారి శత్రువు తొలగిపోయిన తర్వాత తానే పరిపాలిస్తానని ఆయన నమ్మి ఉండవచ్చు. కానీ మహదు-ఇ 'ఉల్యా వారిద్దరిలో బలమైనదిగా నిరూపించుకుంది. <blockquote>రాజ్య వ్యవహారాల మీద ప్రత్యక్షంగా కాకుండా పరోక్షంగా ప్రభావం చూపడంతో ఆమె ఏమాత్రం సంతృప్తి చెందలేదు: దానికి బదులుగా, ఆమె రాజ్యంలోని ప్రధాన అధికారుల నియామకంతో సహా అన్ని ముఖ్యమైన విధులను స్వయంగా బహిరంగంగా నిర్వహించింది. సాధారణ రాజ దర్శనానికి బదులుగా ఈ ఉన్నత అధికారులు ప్రతి ఉదయం బేగం ఆదేశాలను స్వీకరించడానికి అంతఃపుర ద్వారం వద్ద సమావేశమవ్వాల్సి వచ్చేది. {{sfn|Roemer|1986|p=255}} </blockquote> ఈ సందర్భాలలో రాజ శాసనాలు రూపొందించి, ముద్ర వేయబడ్డాయి. అమీర్లు ఆమెను తొలగించాలని డిమాండు చేశారు. 1578–1590 ఒట్టోమన్ యుద్ధంలో బంధించబడి రాజధాని కజ్విను‌లో ఖైదీగా {{sfn|Roemer|1986|p=255}} ఉన్న క్రిమియను ఖాన్ సోదరుడైన ఆదిలు గిరేతో అక్రమ సంబంధం ఉందనే ఆరోపణ మీద 1579 జూలైలో మహదు-ఇ ఉల్యాను అంతఃపురంలో గొంతు నులిమి చంపారు. నేరస్థులలో ఎవరినీ న్యాయస్థానం ముందు హాజరుపరచలేదు. {{sfn|Sicker|2001|pp=2–3}} అయినప్పటికీ షా తన సూఫీ శిష్యులకు గురువుగా ఉన్నప్పుడు వారు పాత పద్ధతుల నుండి ఎలా వైదొలిగారో సమావేశమైన అమీర్లకు ఉపదేశించాడు. ఆ సందర్భాన్ని ఉపయోగించుకుని షా 11 ఏళ్ల సుల్తాను హమ్జా మీర్జాను (మహదు-ఇ ఉల్యాకు ఇష్టమైనవాడు) యువరాజుగా ప్రకటించాడు. {{sfn|Roemer|1986|p=256}} రాజభవన కుట్రలు జాతిపరమైన అశాంతిని ప్రతిబింబించాయి. అది త్వరలోనే బహిరంగ యుద్ధంగా చెలరేగింది. ఇరాన్ పొరుగు దేశాలు ఈ అవకాశాన్ని ఉపయోగించుకుని దాడి చేశాయి. {{sfn|Roemer|1986|p=257}} ఉజ్బెకు‌లు 1578 వసంతకాలంలో దాడి చేశారు. కానీ మష్హదు గవర్నరు ముర్తాజా కులీ సుల్తాను వారిని తిప్పికొట్టారు. మరింత తీవ్రంగా ఒట్టోమన్లు ​​అమాస్యా శాంతి ఒప్పందాన్ని ముగించి, జార్జియా, షిర్వాను అనే ఇరాను భూభాగాల మీద దండెత్తి 1590 వరకు కొనసాగే ఇరాను‌తో యుద్ధాన్ని ప్రారంభించారు. ప్రారంభ దాడులను తిప్పికొట్టినప్పటికీ, ఒట్టోమన్లు ​​తమ దాడులను కొనసాగించి ట్రాన్సు‌కాకేసియా, డాగేస్తాను, కుర్దిస్తాను, లోరెస్తాను‌లలో గణనీయమైన భూభాగాన్ని ఆక్రమించుకున్నారు. 993/1585లో వారు టబ్రిజు‌ను కూడా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. {{sfn|Roemer|1986|pp=257, 258}} {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 400 | caption_align = center | align = right | direction = horizontal | image1 = Hamza Mirza, "Son of the Shah", in Shirvan in November 1587.jpg | image2 = Secaatname 0076 (cropped).jpg | footer = మొహమ్మద్ ఖోదాబందా కుమారుడైన యువరాజు హమ్జా మీర్జా (1568–86), 1578లో మొల్లాహసన్లీ యుద్ధంలో ఆదిల్ గిరేకు చెందిన క్రిమియన్ ఖానేట్ సైన్యాన్ని ఓడించాడు. 1598 నాటి ఒట్టోమన్ సూక్ష్మచిత్రం. }} ఈ విదేశీ ప్రమాదాల మధ్య, మొహమ్మద్ కుమారుడైన అబ్బాసు ప్రేరేపణతో (లేదా ఆయన తరపున) ఖొరాసను‌లో తిరుగుబాటు చెలరేగింది. అబ్బాసు 2వ ఇస్మాయిల్ 'లాలా' అయిన అలీ కులీ ఖాన్ షమ్లు 1581 ఏప్రిల్‌లో హెరాతు‌లో అబ్బాసు‌ను షాగా ప్రకటించాడు. {{sfn|Roemer|1986|p=259}} మరుసటి సంవత్సరం, విశ్వసనీయ ఖిజిల్బాషు దళాలు (ఖజ్వీను‌ను నియంత్రించే తుర్కు‌మెన్ తక్కలు), వజీరు మీర్జా సల్మాను, యువరాజు సుల్తాను హమ్జా మీర్జా నాయకత్వంలో, యువ అబ్బాసు నామమాత్రపు పాలనలో ఖొరాసాను‌ను తమ ఆధీనంలోకి తీసుకున్న తిరుగుబాటుదారులైన ఉస్తాజ్లు-షమ్లు కూటమిని ఎదుర్కొన్నాయి. ఉస్తాజ్లు నాయకుడు ముర్షిదు కులీ ఖాన్ వెంటనే లొంగిపోయి రాజ క్షమాపణ పొందాడు. {{sfn|Streusand|2011|p=150}} అయితే, షమ్లు నాయకుడు అలీ కులీ ఖాన్, అబ్బాసు‌తో కలిసి హెరాతు‌లో ఆశ్రయం పొందాడు. రాజ దళాలు ముట్టడిని సరిగ్గా నిర్వహించడంలో విఫలమయ్యాయని వజీరు భావించి, ఆ దళాల మీద రాజద్రోహం ఆరోపణలు చేశాడు. మీర్జా సల్మాను తమ పట్ల వ్యవహరించిన తీరుకు విశ్వసనీయ ఖిజిల్బాషు దళాలు ఆగ్రహించాయి. వారు అనేక కారణాల వల్ల ఆయన మీద ద్వేషం పెంచుకున్నారు (వారిలో ఒక తాజిక్‌కు సైనిక నాయకత్వం అప్పగించడం కూడా ఒక కారణం). ఆయనను తమకు అప్పగించాలని డిమాండు చేశారు. యువరాజు (వజీరు అల్లుడు) వినయంగా ఆయనను అప్పగించాడు. {{sfn|Savory|2007|loc=[https://archive.org/details/savory-1980-safavids/page/74/mode/1up p. 74]}} ఖిజిల్బాషు‌లు ఆయనను ఉరితీసి ఆయనను ఆస్తిని స్వాధీనం చేసుకున్నారు. ఈ విధంగా 1583లో అలీ కులీ ఖాన్ లొంగిపోకుండానే హెరాతు ముట్టడి ముగిసింది. ఖొరాసాను బహిరంగ తిరుగుబాటు స్థితిలో ఉంది. 1585లో రెండు సంఘటనలు జరిగాయి. అవి కిజిల్బాషు‌ల మధ్య ఉన్న ప్రతిష్టంభనను తొలగించడానికి దోహదపడ్డాయి. మొదట పశ్చిమాన యోధుల మధ్య ఉన్న గందరగోళాన్ని చూసి ఒట్టోమన్లు ​​సఫావిద్ భూభాగంలోకి లోతుగా చొచ్చుకెళ్లి పాత రాజధాని అయిన తబ్రిజు‌ను ఆక్రమించుకున్నారు. అప్పటికి 21 ఏళ్ల వయస్సున్న, సఫావిద్ వ్యవహారాల నిర్వాహకుడైన యువరాజు హమ్జా మీర్జా, ఒట్టోమన్లను ఎదుర్కోవడానికి ఒక సైన్యాన్ని నడిపించాడు. కానీ 1586లో రహస్య పరిస్థితులలో హత్యకు గురయ్యాడు. తూర్పున, ఉస్తాజ్లు తెగకు చెందిన ముర్షిదు కులీ ఖాన్, అబ్బాసు‌ను షామ్లూల నుండి చాకచక్యంగా తన ఆధీనంలోకి తీసుకున్నాడు. రెండు సంవత్సరాల తరువాత 1587లో ఉజ్బెక్లు ఖొరాసాను మీద చేసిన భారీ దండయాత్ర ముర్షిదు కులీ ఖాన్ ఖాజ్విను‌లో ఆధిపత్యం కోసం ప్రయత్నించడానికి ఒక అవకాశంగా మారింది. ఆయన అబ్బాసు‌తో కలిసి రాజధానికి చేరుకున్నప్పుడు. ఆ బాలుడికి అనుకూలంగా జరిగిన ఒక ప్రజా ప్రదర్శన ఈ విషయాన్ని తేల్చి చెప్పింది. షా మహమ్మదు స్వచ్ఛందంగా రాజరిక చిహ్నాలను తన కుమారుడికి అప్పగించాడు. ఆయనకు 1588 అక్టోబరు 1న 1వ అబ్బాసుగా పట్టాభిషేకం జరిగింది. ఆ సమయంలో సామ్రాజ్యానికి పరిస్థితి చాలా క్లిష్టంగా ఉంది. పశ్చిమాన, ఉత్తరాన ఒట్టోమన్లు ​​ఇరాన్ భూభాగంలోకి లోతుగా చొచ్చుకువచ్చారు. తూర్పున ఉజ్బెక్లు ఖొరాసాను‌లో సగం భాగాన్ని ఆక్రమించుకున్నారు.{{sfn|Savory|2007|pp=74-6}} ===షా అబ్బాసు (''ప.కాం.'' 1588–1629)=== [[File:Abbas I of Persia.jpg|thumb|సుమారు 1647 నాటి చెహెలు సోటౌను పెవిలియను‌లోని చిత్రాలలో ఒకదానిలో చూపిన విధంగా 1వ అబ్బాసు (ప.కాం. 1587–1629).]] 1588లో 16 ఏళ్ల 1వ అబ్బాసులో నామమాత్రపు షాగా నియమించబడ్డాడు. కానీ నిజమైన అధికారం ఆయన "గురువు" ముర్షిదు కులీ ఖాన్ చేతిలోనే ఉండాలని ఉద్దేశించబడింది. ఆయన దర్బారు కార్యాలయాలను, ప్రధాన గవర్నరు‌షిపు‌లను కిజిల్బాషు‌ల మధ్య పునర్వ్యవస్థీకరించాడు.{{sfn|Streusand|2011|p=151}} తన కోసం 'వకీల్' అనే బిరుదును స్వీకరించాడు.{{sfn|Savory|2007|pp=76-7}} అబ్బాసు సొంత స్థానం మహమ్మదు ఖోదాబందా కంటే కూడా కిజిల్బాషు‌ల ఆమోదం మీద మరింత ఆధారపడి ఉన్నట్లు అనిపించింది. ఒట్టోమన్, ఉజ్బెక్ల ప్రాదేశిక దోపిడీ అనే ఉచ్చులో చిక్కుకున్న సామ్రాజ్యం అస్థిర పరిస్థితి కారణంగా కిజిల్బాషు‌ల మీద (ఏకైక సైనిక శక్తిని అందించినవారు వారే) అబ్బాసు ఆధారపడటం మరింత బలపడింది. అయినప్పటికీ పదేళ్ల కాలంలో అబ్బాసు జాగ్రత్తగా సమయం చూసి, నిర్ణయాత్మకమైన చర్యలను ఉపయోగించి సఫావిద్ పరిపాలన, సైన్యంలో లోతైన పరివర్తనను తీసుకురాగలిగాడు. విదేశీ ఆక్రమణదారులను తిప్పికొట్టాడు. పర్షియను కళల వికాసానికి నాయకత్వం వహించాడు. ====కేంద్ర అధికారం పునరుద్ధరణ==== ప్రారంభంలోనే అబ్బాసు తన వ్యూహాన్ని పూర్తిగా రూపొందించుకున్నాడో లేదో తెలియదు. కానీ కనీసం వెనక్కి తిరిగి చూస్తే, షా అధికారాన్ని పునరుద్ధరించడంలో ఆయన పద్ధతిలో మూడు దశలు ఉన్నాయి: (1) అంతర్గత భద్రత, శాంతిభద్రతల పునరుద్ధరణ; (2) ఉజ్బెక్ల నుండి తూర్పు భూభాగాలను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడం; (3) ఒట్టోమన్ల నుండి పశ్చిమ భూభాగాలను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడం. {{sfn|Savory|2007|pp=76-7}} మొదటి దశను ప్రారంభించడానికి ముందు ఆయనకు సామ్రాజ్యానికి ఉన్న అత్యంత తీవ్రమైన ముప్పు నుండి ఉపశమనం అవసరమైంది: అదే ఒట్టోమన్ల నుండి సైనిక ఒత్తిడి. ఇరాక్‌లోని భూభాగాలను, అజరు‌బైజాన్‌, కరాబాఖు, గంజా, తూర్పు జార్జియా (కార్టులీ కఖేటి రాజ్యాలతో కూడినది), డాగేస్తాను, కుర్దిస్తాను‌తో సహా ఉత్తర భూభాగాలలో వారి ప్రాదేశిక విజయాలను ప్రస్తుతానికి శాశ్వతం చేస్తూ ఒట్టోమన్లతో శాంతి ఒప్పందం కుదుర్చుకోవడం వంటి అవమానకరమైన చర్య తీసుకోవడం ద్వారా ఆయన ఈ పనిని సాధించాడు. {{sfn|Savory|2007|pp=76-7}}{{sfn|Streusand|2011|pp=151-152}} అదే సమయంలో బలహీనతగా కనిపించే ఈ చర్యను దర్బారులో మరింత గిరిజన వైరుధ్యాలకు సంకేతంగా కిజిల్బాషు‌లు భావించకుండా ఉండేలా ఆయన చర్యలు తీసుకున్నాడు. తన "గురువు" ముర్షిదు కులీ ఖాన్ అధికారాన్ని చేజిక్కించుకోవడం మీద మరెవరూ అంతగా ఆగ్రహించకపోయినప్పటికీ ఆయన వకీలు‌ను హత్య చేయడానికి కుట్ర పన్నిన నాయకులను పట్టుకుని వారికి మరణశిక్ష విధించాడు. {{sfn|Savory|2007|loc=[https://archive.org/details/savory-1980-safavids/page/82/mode/1up pp. 82]-3}} ఆ తర్వాత తన ప్రయోజనాలకు అనుకూలంగా ఉన్నట్లు కనిపించే వైరుధ్యాలను కూడా తాను ప్రోత్సహించనని స్పష్టం చేసిన తర్వాత 1589 జూలైలో తన సొంత ఆదేశాల మేరకు ముర్షిదు కులీ ఖాన్‌ను హత్య చేయించడం ఆయనకు తగినంత సురక్షితం అని భావించాడు. అబ్బాసు నాయకత్వ శైలి మహమ్మదు ఖోదాబందా నాయకత్వం కంటే పూర్తిగా భిన్నంగా ఉంటుందని స్పష్టమైంది. [[File:Matthaus 1598.jpg|thumb|left|సఫావిద్ పర్షియా, 1598]] అబ్బాసు సామ్రాజ్యాన్ని ఒక గిరిజన సమాఖ్య నుండి ఆధునిక సామ్రాజ్య ప్రభుత్వంగా క్రమంగా మార్చడం ప్రారంభించాడు. దీని కోసం ఆయన ఖిజిల్బాషు పరిపాలనలో ఖిజిల్బాషు అధిపతిచే పాలించబడే ఎక్కువగా ఆదాయం, స్థానిక దళాలకు మద్దతుగా ఉండే 'మమాలికు' (ప్రాంతీయ) పాలనలో ఉన్న ప్రావిన్సులను ఆస్థానంచే నియమించబడిన అధికారిచే పాలించబడుతూ దాని ఆదాయం తిరిగి ఆస్థానానికే చేరే 'ఖాస్' (కేంద్ర) పాలనలోకి బదిలీ చేశాడు. ఈ విషయంలో గిలాను, మజాందరను ప్రావిన్సులు ముఖ్యమైనవి. ఇవి ఇరాను అత్యంత ముఖ్యమైన ఎగుమతి అయిన పట్టును ఉత్పత్తి చేశాయి. ఈ గణనీయమైన కొత్త ఆదాయంతో అబ్బాసు తనకు మాత్రమే విధేయత చూపే ఒక కేంద్రీయ, శాశ్వత సైన్యాన్ని నిర్మించగలిగాడు. ఇది స్థానిక గిరిజన నాయకులకు విధేయులైన ఖిజిల్బాషు యోధుల మీద ఆయన ఆధారపడటాన్ని తగ్గించింది. {{sfn|Streusand|2011|p=152}} [[File:Hondius 1610.jpg|thumb|left|Safavid Persia, 1610]] అయితే ఖిజిల్బాషు ‌మీద అబ్బాసు ఆధారపడటాన్ని సమర్థవంతంగా ముగించబడింది. ఆయన ఈ కొత్త సైన్యాన్ని నిర్మించిన విధానం ఒక టర్కికు తెగకు మరొకదాని మీద ప్రాధాన్యత ఇవ్వకుండా ఉండటానికి టర్కు -పర్షియను శత్రుత్వాన్ని రెచ్చగొట్టకుండా ఉండటానికి ఆయన తన సైన్యాన్ని "మూడవ శక్తి" నుండి నియమించుకున్నాడు. ఈ విధానం 1వ తహ్మాస్ప్ పాలన నుండి దాని ప్రారంభ దశలలో అమలు చేయబడింది.—అదే సర్కాసియను, జార్జియను, కొంతవరకు అర్మేనియను 'ఘులాం‌లు' (బానిసలు) (ఇస్లాం మతంలోకి మారిన తర్వాత) సైన్యం కోసం లేదా పౌర లేదా సైనిక పరిపాలనలోని ఏదో ఒక శాఖ కోసం శిక్షణ పొందారు. అబ్బాసు సృష్టించిన శాశ్వత సైన్యంలో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: (1) 10,000–15,000 అశ్విక దళ 'ఘులాం' రెజిమెంట్లు ఇవి పూర్తిగా కాకససు జాతికి చెందిన వారితో కూడి ఉన్నాయి. సాధారణ ఆయుధాలతో పాటు మస్కెట్లతో సాయుధులై ఉన్నారు (అప్పట్లో ఇది ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద అశ్విక దళం<ref>{{cite news |last=Kremer |first=William |date=25 January 2013 |title=Why Did Men Stop Wearing High Heels? |publisher=BBC News |url=https://www.bbc.co.uk/news/magazine-21151350 |archive-date=17 August 2014 |access-date=13 September 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140817160312/http://www.bbc.com/news/magazine-21151350 |url-status=live }}</ref>); (2) మస్కెటీర్ల దళం, 'తుఫాంగు ‌చియాను', వీరు ప్రధానంగా ఇరానియన్లు, మొదట కాలినడకన సైనికులుగా ఉన్నప్పటికీ చివరికి గుర్రాలపైకి మారారు. (3) ఫిరంగి దళం, 'తూప్‌చియాను'. మస్కెటీర్లు, ఫిరంగి దళాలు రెండింటిలో కలిపి మొత్తం 12,000 మంది సైనికులు ఉన్నారు. దీనికి అదనంగా షా వ్యక్తిగత అంగరక్షక దళం, ఇది ప్రత్యేకంగా కాకససు 'ఘులాం‌లతో' కూడి ఉంది. దాని సంఖ్యను నాటకీయంగా 3,000కి పెంచారు.{{sfn|Savory|2007|pp=78–9}} అబ్బాసు ఆధ్వర్యంలోని ఈ సుశిక్షితులైన కాకససు ఘులాం‌ల సైన్యం మొత్తం దాదాపు 40,000 మంది సైనికులకు చేరింది. వీరికి షా జీతాలు చెల్లించేవాడు. వారు షాకు విధేయులుగా ఉండేవారు.<ref name="Savory 1980 79">{{harvnb|Savory|2007|p=79}}</ref>{{sfn|Nahavandi|Bomati|1998|pp=141–2}} అబ్బాసు తన ఆధీనంలో ఉన్న ఫిరంగుల సంఖ్యను కూడా గణనీయంగా పెంచాడు. దీనివల్ల ఒకే యుద్ధంలో 500 ఫిరంగులను ఉపయోగించడానికి ఆయనకు వీలు కలిగింది.{{sfn|Nahavandi|Bomati|1998|pp=141–2}} కఠినమైన క్రమశిక్షణ అమలు చేయబడింది. దోపిడీకి పాల్పడిన వారికి తీవ్రంగా శిక్ష విధించబడింది. అబ్బాసు అనేక యూరోపియను రాయబారుల నుండి, ముఖ్యంగా ఆంగ్ల సాహసికులైన సర్ ఆంథోనీ షిర్లీ, ఆయన సోదరుడు రాబర్టు షిర్లీ నుండి సైనిక సలహాలను పొందగలిగాడు. {{sfn|Nahavandi|Bomati|1998|p=143}} వీరు 1598లో ఎసెక్సు ఎర్ల్ నుండి రాయబారులుగా ఇరాన్‌ను ఒట్టోమన్ వ్యతిరేక కూటమిలోకి చేర్చడానికి ఒక అనధికారిక మిషను ‌మీద వచ్చారు. ఎన్సైక్లోపీడియా ఇరానికా పేర్కొన్నట్లుగా చివరగా 1600 నుండి సఫావిద్ రాజనీతిజ్ఞుడు అల్లావార్ది ఖాన్, రాబర్టు షిర్లీతో కలిసి సైన్యాన్ని మరింత పునర్వ్యవస్థీకరించాడు. దీని అర్థం ఇతర విషయాలతో పాటు, గులాం‌ల సంఖ్యను 25,000కు నాటకీయంగా పెంచడం. {{r|n=AllāhverdīKhan|r={{harvnb|Allāhverdī Khan (1) at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}.}} అబ్బాసు రాజధానిని ఇరాన్ మధ్యభాగంలో మరింత లోపల ఉన్న ఇస్ఫాహాను‌కు మార్చాడు. 1వ అబ్బాసు పురాతన పర్షియను నగరం పక్కన ఒక కొత్త నగరాన్ని నిర్మించాడు. ఈ సమయం నుండి రాజ్యం మరింత పర్షియను స్వరూపాన్ని సంతరించుకోవడం ప్రారంభించింది. సఫావిద్‌లు అంతిమంగా ఒక కొత్త పర్షియను జాతీయ రాచరికాన్ని స్థాపించడంలో విజయం సాధించారు. ఉజ్బెకు, ఒట్టోమన్ల నుండి భూభాగాల పునరుద్ధరణ. ==== ఉజ్బెక్లు - ఒట్టోమన్ల నుండి భూభాగాలను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడం ==== [[File:An Uzbek prisoner. Afghanistan ca. 1600. MS M.386.2r.jpg|thumb|upright=0.8|ఒక [[బుఖారా ఖానేట్|ఉజ్బెక్]] ఖైదీ. సుమారు 1600లో హెరాత్‌కు చెందిన [[హుస్సేన్ ఖాన్ షమ్లు]] ఆదేశంపై తయారు చేయబడిన మాన్యుస్క్రిప్ట్. <ref>{{cite web |title=MS M.386 Read Album of Persian Paintings and Calligraphy |url=https://www.themorgan.org/collection/read-album/thumbs |website=The Morgan Library & Museum |language=en |date=26 March 2021}}</ref><ref>{{cite book |last1=Comstock-Skipp |first1=Jaimee |chapter=Liberating the "Turkoman Prisoner": An Assessment of Bound Captives in Sixteenth and Seventeenth-Century Persianate Works on Paper |title=Iranian/Persianate Subalterns in the Safavid Period: Their Role and Depiction. Recovering 'Lost Voices' |editor=Andrew J. Newman |pages=1–53 [7] |location=Berlin |publisher=Gerlach Press |date=2022 |chapter-url=https://www.academia.edu/77826773}}</ref>]] 1వ అబ్బాసు మొదట ఉజ్బెక్లతో పోరాడి 1598లో హెరాతు, మషాదు‌లను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. ఆ తర్వాత ఆయన ఇరాన్ ప్రధాన శత్రువైన [[ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం|ఒట్టోమన్ల]] వైపు దృష్టి సారించి 1603–1618 కాలంలో [[బాగ్దాద్]], తూర్పు [[ఇరాక్]], [[కాకసస్|కాకేసియన్]] ప్రావిన్సులను 1616 నాటికి తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. ఇది ఒట్టోమన్ల మీద సఫావిద్‌ల మొదటి గొప్ప నిర్ణయాత్మక విజయాన్ని సూచిస్తుంది. ఆయన తన కొత్త సైన్యాన్ని ఉపయోగించి పోర్చుగీసు వారిని [[బహ్రెయిన్]] (1602) నుండి, ఆంగ్లేయుల సహాయంతో హోర్ముజు (1622) నుండి, పర్షియను గల్ఫులో (భారతదేశంతో పోర్చుగీసు వాణిజ్యానికి ఇది ఒక కీలకమైన మార్గం) తరిమివేశాడు. ఆయన ఇంగ్లీషు ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ, డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీలతో వాణిజ్య సంబంధాలను విస్తరించాడు. దీనివల్ల అబ్బాసు సైనిక శక్తి కోసం ఖిజిల్బాషు‌ల మీద ఆధారపడటాన్ని నిరవధికంగా విచ్ఛిన్నం చేయగలిగాడు. అందువలన సఫావిద్ రాజ్యం స్థాపించబడినప్పటి నుండి మొదటిసారిగా అధికారాన్ని పూర్తిగా కేంద్రీకరించగలిగాడు. ఒట్టోమన్ టర్కులు, సఫావిద్‌లు 150 సంవత్సరాలకు పైగా ఇరాక్‌లోని సారవంతమైన మైదానాల కోసం పోరాడారు. 1509లో 1వ ఇస్మాయిల్ బాగ్దాదు‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ 1534లో ఒట్టోమన్ సుల్తాను 1వ సులేమాన్ చేతిలో దానిని కోల్పోయాడు. తదుపరి పోరాటాల తర్వాత సఫావిద్‌లు ఒట్టోమన్-సఫావిద్ యుద్ధం (1623–39) సమయంలో 1624లో బాగ్దాదు‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నారు. కానీ అబ్బాసు మరణించిన తర్వాత 1638లో 4వ మురాదు చేతిలో దానిని మళ్ళీ కోల్పోయారు. అప్పటి నుండి, ఖస్రే షిరిను‌లో జుహాబు ఒప్పందం అని పిలువబడే ఒక ఒప్పందం మీద సంతకం చేయబడింది. ఇది 1639లో ఇరాన్, టర్కీ మధ్య సరిహద్దును నిర్ణయించింది. ఈ సరిహద్దు ఇప్పటికీ వాయవ్య ఇరాన్/ఆగ్నేయ టర్కీలో ఉంది. ఈ 150 సంవత్సరాల పోరాటం ఇరాక్‌లో సున్నీ, షియా విభేదాలను తీవ్రతరం చేసింది. ====జార్జియన్ తిరుగుబాటును అణచివేయడం==== 1614–1616లో ఒట్టోమన్-సఫావిద్ యుద్ధం (1603–1618) సమయంలో అబ్బాసు తన పూర్వం అత్యంత నమ్మకమైన జార్జియను సామంతులైన 2వ లువార్సాబు, 1వ తైమురాజు (తహ్మురాసు ఖాన్ అని కూడా పిలుస్తారు) నేతృత్వంలోని కఖేటి రాజ్యంలో జరిగిన తిరుగుబాటును అణచివేశాడు. 1613లో అబ్బాసు తన నమ్మకమైన ఈ జార్జియను 'ఘోలం‌లను' జార్జియాలోని ఇరానియను సఫావిద్ పాలిత ప్రాంతాలైన కార్టులు కఖేటిల తోలుబొమ్మ సింహాసనాల మీద నియమించాడు. ఆ సంవత్సరం తరువాత షా వారిని మజాందరను ప్రావిన్సు‌లో తనతో పాటు వేట యాత్రకు రమ్మని పిలిచినప్పుడు తాము జైలులో పెట్టబడతామని లేదా చంపబడతామని భయపడి వారు హాజరు కాలేదు. చివరికి ఒక కూటమిగా ఏర్పడి ఆ ఇద్దరూ ఒట్టోమన్ పాలనలో ఉన్న ఇమెరెటి రాజ్యంలో ఒట్టోమన్ దళాల వద్ద ఆశ్రయం పొందారు. షా, అత్యంత విశ్వసనీయ అనుచరులు, ఘోలాం‌లలో ఇద్దరు ఈ విధంగా పక్షం మారడం షాను తీవ్రంగా ఆగ్రహానికి గురిచేసిందని సఫావిద్ ఆస్థాన చరిత్రకారుడు ఇస్కందరు బేగు మున్షి నివేదించాడు. {{sfn|Mitchell|2011|p=69}} 1614లో తర్వాతి వసంతకాలంలో 1వ అబ్బాసు ఇమెరెటి పాలకుడు 2వ అలెగ్జాండరు మనవడైన "ఇసా ఖాన్" అని కూడా పిలువబడే జెస్సీ ఆఫ్ కఖేటిని కార్టులీ సింహాసనం మీద నియమించాడు. {{sfn|Mitchell|2011|p=69}} ఇస్ఫాహాను‌లోని ఆస్థానంలో పెరిగిన, ముస్లిం అయిన ఆయన షా పట్ల పూర్తి విధేయతతో ఉన్నాడు. తదనంతరం షా ఇమెరెటి రాజధాని అయిన గ్రెం (కుటైసి) మీద దండెత్తి తన నుండి పారిపోయిన వారిని ఆశ్రయం ఇచ్చినందుకు అక్కడి ప్రజలను శిక్షించాడు. ఆయన కార్టులీ తిరిగి వచ్చి రెండు ప్రతీకార దండయాత్రలలో టిబిలిసిని ధ్వంసం చేశాడు. 60-70,000 మంది కఖేటి జార్జియను రైతు కూలీలను చంపి 1,30,000 నుండి 2,00,000 మంది జార్జియను బందీలను ప్రధాన భూభాగమైన ఇరాన్‌కు బహిష్కరించాడు. <ref>{{harvnb|Khanbaghi|2006|p=131}}</ref>{{sfn|Mikaberidze|2015|pp=291, 536}}{{sfn|Blow|2009|p=174}}{{r|n=Matthee_2013_EI|r={{harvnb|GEORGIA vii. Georgians in the Safavid Administration at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}.}} ఆ ప్రాంతాన్ని పూర్తిగా తన ఆధీనంలోకి తెచ్చుకున్న తర్వాత ఆయన తిరుగుబాటు చేసిన కార్టులీ పాలకుడు 2వ అర్సాబును ఉరితీశాడు. తరువాత, షా వద్దకు రాయబారిగా పంపబడిన జార్జియను రాణి కెటెవాను, క్రైస్తవ మతాన్ని విడిచిపెట్టడానికి నిరాకరించినప్పుడు, తైమురాజు మొండితనం మీద ప్రతీకార చర్యగా ఆమెను చిత్రహింసలకు గురిచేసి చంపించాడు. <ref>{{cite book |last1=Suny |first1=Ronald Grigor |author-link1=Ronald Grigor Suny |title=The Making of the Georgian Nation |date=1994 |publisher=Indiana University Press |isbn=978-0-253-20915-3}}</ref><ref>{{harvnb|Asat'iani|Bendianachvili|1997|p=188}}</ref> అబ్బాసు ఈ ప్రతీకార దండయాత్రల వలన ఈ సంవత్సరాలలో కఖేటి తన జనాభాలో మూడింట రెండు వంతులను కోల్పోయింది. వారిలో ఎక్కువ మందిని ఇరాన్‌కు బహిష్కరించారు. మరికొందరిని వధించారు. <ref>{{cite web |author=Eka Kacharava |title=Alaverdi Eparchy (XVII Century) |website=Friends of Academic Research in Georgia |access-date=12 December 2025 |url=https://www.farig.org/images/pdfs/research-alaverdi-part1.pdf }}</ref> 1615లో తైమురాజు తూర్పు జార్జియాకు తిరిగి వచ్చి సఫావిద్ సైన్యాన్ని ఓడించాడు. అయితే ఇది కేవలం ఒక స్వల్ప ఎదురుదెబ్బ మాత్రమే. ఎందుకంటే అబ్బాసు తదుపరి దండయాత్రలను నిరోధించడానికి అప్పటికే దీర్ఘకాలిక ప్రణాళికలు వేస్తున్నాడు. చివరికి ఆయన తూర్పు జార్జియా భూభాగాలను సఫావిద్ ప్రావిన్సులలో అంతర్భాగంగా చేయడంలో విజయం సాధించాడు. 1619లో ఆయన విధేయుడైన 2వ సైమను (లేదా 'సెమయును ఖాన్')ను కఖేటి నామమాత్రపు సింహాసనం మీద నియమించాడు. అదే సమయంలో తిరుగుబాటు స్వభావం ఉన్న నివాసులు ఎక్కువగా ఉన్న జిల్లాలను పాలించడానికి తన సొంత గవర్నర్లను నియమించాడు.{{sfn| Mitchell|2011|p=69}} అంతేకాకుండా ఆయన కార్టులీకి చెందిన ప్రభువులందరినీ బహిష్కరించాలని ప్రణాళిక వేశాడు. తూర్పు జార్జియా మీద ఇరాన్ పాలన పూర్తిగా పునఃస్థాపించబడింది. కానీ 1624 నుండి అబ్బాసు మరణం వరకు జార్జియా భూభాగాలు సఫావిద్ ఆక్రమణలకు వ్యతిరేకంగా ప్రతిఘటనను కొనసాగించాయి.{{sfn| Mitchell|2011|p=70}} ====కుర్దిష్ తిరుగుబాటును అణచివేయడం==== 1609–10లో కుర్దిష్ తెగలకు సఫావిద్ సామ్రాజ్యానికి మధ్య యుద్ధం చెలరేగింది. సఫావిద్ ప్రధాన వజీరు హతేం బేగు నేతృత్వంలో 1609 నవంబరు నుండి 1610 వేసవి వరకు జరిగిన సుదీర్ఘమైన రక్తపాత ముట్టడి తర్వాత, దిం‌దిం అనే కుర్దిష్ బలమైన కోటను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. షా అబ్బాసు బెరాడోస్టు, ముక్రియాను (మహాబాదు)లలో సామూహిక ఊచకోతకు ఆదేశించాడు (సఫావిద్ చరిత్రకారుడు ఎస్కందరు బేగు మోన్షి (1557–1642) తన "ఆలం ఆరా అబ్బాసి"లో ఈ విషయాన్ని నివేదించాడు). {{sfn|Dimdim at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}<ref>{{Cite book |last=Dzhalilov |first=O Dzh |date=1967 |title=Kurdski geroicheski epos Zlatoruki Khan |trans-title=The Kurdish heroic epic Gold-hand Khan |publisher=Westview Press |isbn=978-0-89158-296-0 |language=ru }}</ref> అనేక కుర్దిష్ తెగలను గ్రేటరు ఖొరాసాను‌కు బహిష్కరించి ఆ ప్రాంతంలో టర్కికు అఫ్షరు తెగను పునరావాసం కల్పించాడు. ప్రస్తుతం సఫావిద్‌లచే కుర్దిస్తాను నుండి ఖొరాసాను (ఈశాన్య ఇరాన్)కు బహిష్కరించబడిన తెగల వారసులైన దాదాపు 1.7 మిలియన్ల ప్రజల సమూహం ఉంది. <ref>{{Cite web |date=24 June 1992 |title=Major Muslim ethnic groups in Armenia, Iran, and the Islamic Commonwealth States |publisher=University of Texas |format=[[JPEG]] |url=http://www.lib.utexas.edu/maps/commonwealth/commonwealth_islamic_groups.jpg }}</ref> ==== అబ్బాసు పాలనలో ఐరోపాతో సంబంధాలు==== [[File:Hossein_Ali_Beg.jpg|thumb|upright|రాయబారి హుస్సేను అలీ బేగ్ మొదటి ఐరోపాకు పర్షియను రాయబార బృందం (1599–1602)కు నాయకత్వం వహించారు.]] క్రైస్తవుల పట్ల అబ్బాసు చూపిన సహనం వారి ఉమ్మడి శత్రువైన ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యానికి వ్యతిరేకంగా పోరాటంలో వారి సహాయాన్ని పొందడానికి యూరోపియను శక్తులతో దౌత్య సంబంధాలను ఏర్పరచుకునే ఆయన విధానంలో ఒక భాగం. ఇటువంటి ఒట్టోమన్ వ్యతిరేక కూటమి ఆలోచన కొత్తదేమీ కాదు{{snd}}ఒక శతాబ్దం కంటే ముందే అప్పటి ఇరాన్‌లోని కొంత భాగాన్ని పాలిస్తున్న ఉజును హసను, వెనీషియన్లను సైనిక సహాయం కోసం కోరాడు{{snd}}కానీ సఫావిద్ పాలకులలో ఎవరూ ఐరోపాకు దౌత్యపరమైన ప్రయత్నాలు చేయలేదు. షా 1వ ఇస్మాయిల్ హాబ్సు‌బర్గు-పర్షియను కూటమి ప్రారంభ దశల ద్వారా ఉమ్మడి ఒట్టోమన్ శత్రువుకు వ్యతిరేకంగా మరోసారి కూటమిని ఏర్పాటు చేయడానికి ప్రయత్నించిన మొదటి సఫావిద్ పాలకుడు కానీ ఇది కూడా ఆయన పాలనలో చాలా వరకు ఫలించలేదు.<ref>{{cite book |last=Vehse |first=Karl Eduard |date=1856 |author-link=Karl Eduard Vehse |title=Memoirs of the Court, Aristocracy, and Diplomacy of Austria |volume=II |others=Translator: Franz Demmler |publisher=Longman, Brown, Green, and Longmans |at=[https://books.google.com/books?id=vZVHAAAAIAAJ&pg=PA71 p. 71] }}</ref> అయితే అబ్బాసు వైఖరి ఆయన తాత 1వ తహ్మాస్ప్ వైఖరికి పూర్తి భిన్నంగా ఉంది. 1వ తహ్మాస్ప్ ఆంగ్ల యాత్రికుడు ఆంథోనీ జెంకిన్సను ఒక క్రైస్తవుడని విని తన ఆస్థానం నుండి బహిష్కరించాడు.<ref>{{cite book |last=Lockhart |first=Laurence |author-link=Laurence Lockhart |date=1953 |chapter=Persia as seen by the West |editor-last=Arberry |editor-first=A.J. |title=The Legacy of Persia |publisher=[[Oxford University Press]] |at=[https://archive.org/details/dli.ernet.118166/page/n391/mode/1up p. 347]}}</ref> తన వంతుగా అబ్బాసు "అత్యున్నత ఒట్టోమన్ వ్యక్తి కంటే అత్యంత సామాన్య క్రైస్తవుడి చెప్పుల అడుగుల నుండి వచ్చే ధూళినే తాను ఇష్టపడతానని" ప్రకటించాడు. అబ్బాసు పొత్తులను పటిష్టం చేయడానికి అవసరమైన చురుకైన అన్ని చర్యలను తీసుకున్నాడు. [[File:Embassy to Europe.jpg|thumb|left|డోజు ప్యాలెసు లోని ఒక కుడ్యచిత్రం, 1599లో డోజు మారినో గ్రిమాని పర్షియను రాయబారులను స్వీకరిస్తున్న దృశ్యం]] 1599లో అబ్బాసు తన మొదటి దౌత్య బృందాన్ని ఐరోపాకు పంపాడు. ఈ బృందం కాస్పియను సముద్రంను దాటింది. మాస్కోలో శీతాకాలాన్ని గడిపిన తర్వాత నార్వే, జర్మనీ మీదుగా (అక్కడ వారికి చక్రవర్తి 2వ రుడాల్ఫు స్వాగతం పలికారు) రోం‌కు చేరుకుంది. అక్కడ పోప్ 8వ క్లెమెంటు ప్రయాణికులకు సుదీర్ఘ దర్శనం ఇచ్చారు. వారు చివరకు 1602లో స్పెయిను‌కు చెందిన 3వ ఫిలిపు ఆస్థానానికి చేరుకున్నారు. ఈ యాత్ర ఆఫ్రికా చుట్టూ ప్రయాణిస్తున్నప్పుడు ఓడ ప్రమాదానికి గురై తిరిగి ఇరాన్‌కు చేరుకోలేకపోయినప్పటికీ ఇది ఇరాన్, ఐరోపా మధ్య సంబంధాలలో ఒక ముఖ్యమైన కొత్త అడుగును సూచించింది. యూరోపియన్లు ఇరానియన్ల పట్ల, వారి సంస్కృతి పట్ల ఆకర్షితులవ్వడం ప్రారంభించారు. ఉదాహరణకు షేక్స్‌పియరు రాసిన ''ట్వెల్ఫ్తు నైటు'' (1601–02) నాటకంలో అప్పటి ఇరాన్ షాహు‌లను ఆంగ్లంలో పిలిచే 'ది సోఫీ ' గురించి రెండు చోట్ల (II.5, III.4 వద్ద) ప్రస్తావన ఉంది. <ref>{{cite book |last=Wilson |first=Richard Frank |date=2011 |chapter=When Golden time Convents: Shakespeare’s Eastern Promise |editor-last1=Höfele |editor-first1=Andreas |editor-last2=Laqué |editor-first2=Stephan |title=Humankinds: The Renaissance and its Anthropologies |location=Berlin |publisher=De Gruyter |isbn=9783110258301 |pages=109–136}}</ref><ref>{{cite book|last=Shakespeare|first=William|author-link=William Shakespeare|title=Twelfth Night: Or, What You Will|url=https://books.google.com/books?id=DNKKsveMfhQC&pg=PA177|year=2001|publisher=Classic Books Company|isbn=978-0-7426-5294-1|page=177}}</ref>అప్పటి నుండి ఇరువైపులా దౌత్య కార్యకలాపాల సంఖ్య గణనీయంగా పెరిగింది.{{sfn|Nahavandi|Bomati|1998|pp=128-30}} [[File:Abbas I as a new Caesar being honoured by the trumpets of fame and the Persian embassy in Allegorie de l Occasion by Frans II Francken 1628.jpg|thumb|upright|1628లో 2వ ఫ్రాన్సు ఫ్రాంకెను చిత్రించిన]] [[File:Allegorie de l Occasion Frans II Francken 1628.jpg| thumb| అలెగోరీ డి ఎల్'ఒకాసియను'' చిత్రంలో, కీర్తి తూర్యనాదాలతో సత్కరించబడుతున్న కొత్త సీజరు‌గా 2వ అబ్బాసు, 1609–1615 పర్షియన్ రాయబార కార్యాలయంతో పాటు.]] షా యూరపు‌లో ఒట్టోమన్లకు ప్రధాన ప్రత్యర్థి అయిన స్పెయిను‌తో పొత్తుకు అధిక ప్రాధాన్యత ఇచ్చాడు. ఒట్టోమన్లకు వ్యతిరేకంగా సహాయం చేయడానికి బదులుగా అబ్బాసు వాణిజ్య హక్కులను, ఇరాన్‌లో క్రైస్తవ మతాన్ని ప్రచారం చేసే అవకాశాన్ని అందించాడు. కానీ హోర్ముజు అనే అడ్డంకి అలాగే ఉండిపోయింది; ఇది 1580లో స్పెయిను రాజు పోర్చుగలు సింహాసనాన్ని వారసత్వంగా పొందినప్పుడు స్పానిషు హాబ్సుబర్గు‌ల చేతిలోకి వెళ్ళిపోయిన ఒక సామంతుల రాజ్యం. ఆ పట్టణాన్ని వదులుకోవడాన్ని పరిశీలించే ముందు అబ్బాసు ఇంగ్లీషువారితో సంబంధాలను తెంచుకోవాలని స్పానిషు వారు డిమాండు చేశారు. అబ్బాసు దానికి అంగీకరించలేకపోయాడు. చివరికి అబ్బాసు స్పెయిను ‌మీద విసుగు చెందాడు. సరిగ్గా పవిత్ర రోమను సామ్రాజ్యం విషయంలో జరిగినట్లే. ఆ సామ్రాజ్యం తన 4,00,000 మందికి పైగా అర్మేనియను ప్రజలతో పోప్‌కు విధేయత ప్రమాణం చేయించాలని కోరింది. కానీ చక్రవర్తి రుడాల్ఫు ఒట్టోమన్లతో శాంతి ఒప్పందం కుదుర్చుకున్నప్పుడు షాకు తెలియజేయడానికి కూడా శ్రమపడలేదు. పోప్, పోలాండు, మాస్కోతో సంబంధాలు కూడా అంత ఫలవంతంగా లేవు. {{sfn|Nahavandi|Bomati|1998|pp=130-7}} అబ్బాసు ఇంగ్లీషువారితో చేసిన సంప్రదింపుల వలన ఎక్కువ ప్రయోజనం కలిగింది. అయినప్పటికీ ఇంగ్లాండు‌కు ఒట్టోమన్లకు వ్యతిరేకంగా పోరాడటంలో పెద్దగా ఆసక్తి లేదు. షిర్లీ సోదరులు 1598లో వచ్చి ఇరాన్ సైన్యాన్ని పునర్వ్యవస్థీకరించడంలో సహాయపడ్డారు. ఇది ఒట్టోమన్-సఫావిద్ యుద్ధం (1603-1618)లో కీలకమైనదిగా నిరూపించబడింది. ఈ యుద్ధంలో అన్ని దశలలో ఒట్టోమన్లు ​​ఓటమి పాలయ్యారు. వారి బద్ధశత్రువుల మీద సఫావిద్‌ల మొదటి స్పష్టమైన నిర్ణయాత్మక విజయం లభించింది. షిర్లీ సోదరులలో ఒకరైన రాబర్టు షిర్లీ, 1609 నుండి 1615 వరకు అబ్బాసు రెండవ యూరోపియను దౌత్య మిషను‌కు నాయకత్వం వహించారు.<ref>{{cite book |last1=Olson |first1=James S. |author-link1=James S. Olson |last2=Shadle |first2=Robert |year=1996 |title=Historical Dictionary of the British Empire |volume=2 |url=https://books.google.com/books?id=-YwDfm1pFF8C&pg=PA1005 |publisher=Greenwood Press |isbn=978-0-313-29367-2 |page=1005 }}</ref> ఇంగ్లీషు ఈస్టు ఇండియా కంపెనీ కూడా ఇరాన్‌ మీద ఆసక్తి చూపడం ప్రారంభించింది. 1622లో దాని నాలుగు ఓడలు పోర్చుగీసు వారి నుండి హోర్ముజు‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడంలో అబ్బాసు‌కు సహాయపడ్డాయి. ఇది ఇరాన్‌ మీద ఇంగ్లీషు ఈస్టు ఇండియా కంపెనీకి ఉన్న దీర్ఘకాలిక ఆసక్తికి నాంది పలికింది.{{sfn|Nahavandi|Bomati|1998|pp=161-2}} ====1వ అబ్బాసు వారసత్వం, వారసత్వ సంపద==== హత్యకు గురవుతాననే తీవ్ర భయం కారణంగా షా అబ్బాసు తన కుటుంబంలో తన మీద అనుమానం కలిగించిన ఏ సభ్యుడినైనా చంపించేవారు లేదా గుడ్డివారిని చేసేవారు. ఆయన పెద్ద కుమారుడు, యువరాజు మొహమ్మద్ బాకరు మీర్జా, అనేక మంది సిర్కాసియన్లతో కలిసి పాలుపంచుకున్న ఒక ఆస్థాన కుట్ర తరువాత ఉరితీయబడ్డాడు. కాగా మరో ఇద్దరిని గుడ్డివారిని చేశారు. ఆయన ఇతర ఇద్దరు కుమారులు ఆయన కంటే ముందే మరణించినందున ఇది షా అబ్బాసు‌కు వ్యక్తిగత విషాదంగా మారింది. ఆయన 19 జనవరి 1629న మరణించినప్పుడు. ఆయన తర్వాత సింహాసనాన్ని అధిష్టించడానికి సమర్థుడైన కుమారుడు ఎవరూ లేరు.{{sfn|ʿAbbas I at Encyclopædia Iranica (online ed.)}} 17వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో కిజిల్బాషు‌ల శక్తి విపరీతంగా క్షీణించింది; 1వ ఇస్మాయిల్ తబ్రిజు‌ను స్వాధీనం చేసుకోవడానికి సహాయపడిన అసలైన సైన్యం ఇది శతాబ్దాలుగా అనేక పరిపాలనా అధికారాలను పొందింది. అధికారం కొత్త కాకేసియను బహిష్కృతులు, దిగుమతి చేసుకున్న వారి వర్గానికి మారుతోంది. వీరిలో లక్షలాది మంది జార్జియన్లు, సిర్కాసియన్లు, అర్మేనియన్లు ఉన్నారు. అబ్బాసు మరణించిన సుమారు 300 సంవత్సరాల తర్వాత ఖాజరు రాజవంశం పతనమయ్యే వరకు సమాజంలోని ఈ కొత్త వర్గం ఇరాన్ చరిత్రలో కీలక పాత్ర పోషిస్తూనే ఉంది. మొదటి షా అబ్బాసు సుదీర్ఘ పాలనలో దాని ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ సామ్రాజ్యం పరిధిలో ఇరాన్, ఇరాక్, అర్మేనియా, అజరు‌బైజాన్‌, జార్జియా, డాగేస్తాను, కబార్డినో-బల్కారియా, బహ్రెయిను, తుర్క్‌మెనిస్తాను, ఉజ్బెకిస్తాను, ఆఫ్ఘనిస్తాను, పాకిస్తాను, టర్కీ దేశాలలోని కొన్ని భాగాలు ఉండేవి. ===పతనం=== [[File:Abbas II of Persia, Palace of Chehel Sotoun. Painted circa 1647.jpg|thumb|left|upright|పర్షియాకు చెందిన 2వ అబ్బాసు (ప.కా. 1642–1666) యొక్క సమకాలీన చిత్రం. సుమారు 1647లో ఇస్ఫహాన్ లోని చెహెలు సోటౌను ప్యాలెసు‌లో చిత్రించబడింది.]] 17వ శతాబ్దం గడిచేకొద్దీ, తమ చిరకాల శత్రువులైన ఒట్టోమన్లు, ఉజ్బెక్లతో పోరాడటంతో పాటు ఇరాన్ కొత్త పొరుగు రాజ్యాల ఆవిర్భావాన్ని కూడా ఎదుర్కోవలసి వచ్చింది. గత శతాబ్దంలో రష్యను మస్కోవీ గోల్డెను హోర్డు రెండు పశ్చిమ ఆసియా ఖానేటు‌లను పడగొట్టి, యూరపు, కాకససు పర్వతాలు, మధ్య ఆసియాలోకి తన ప్రభావాన్ని విస్తరించింది. అస్ట్రాఖను రష్యన్ పాలనలోకి వచ్చింది. ఇది డాగేస్తాను లోని సఫావిద్ ఆస్తులకు సమీపంలో ఉంది. సుదూర తూర్పు భూభాగాలలో, భారతదేశపు [[మొఘల్ సామ్రాజ్యం|మొఘలులు]] ఇరాన్ నియంత్రణను బలహీనపరిచి ఖొరాసను (ప్రస్తుతం [[ఆఫ్ఘనిస్తాన్]]) లోకి విస్తరించి కొద్దికాలం పాటు కందహారును స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1659లో షా అబ్బాసు మునుపటి సామూహిక బహిష్కరణల కారణంగా 1,30,000 నుండి <ref>{{harvnb|Munshī|1978|p=1116}}</ref> 2,00,000 మంది {{sfn|Mikaberidze|2015|pp=291, 536}}{{sfn|Blow|2009|p=174}}<ref>{{harvnb|Sīstānī|p=509}}{{Full citation needed|date=May 2015}}</ref> జార్జియను ప్రజలను ఇరాన్ ప్రధాన భూభాగానికి తరలించడం, 1616లో మరో వెయ్యి మందిని ఊచకోత కోయడం వల్ల ఆ ప్రావిన్సు‌లో గణనీయమైన జనాభా లేకుండా పోయింది. ఈ నేపథ్యంలో ప్రావిన్సు‌కు తిరిగి జనాభాను నింపడానికి ఆ ప్రాంతంలో కిజిల్బాషు టర్కికు తెగలను పెద్ద ఎత్తున స్థిరపరచడంతో సహా విధానంలో మార్పు రావడంతో కఖేతి రాజ్యం సఫావిద్ ఇరాన్ పాలనకు వ్యతిరేకంగా తిరుగుబాటు చేసింది. ఈ బఖ్త్రియోని తిరుగుబాటును 2వ షా అబ్బాసు స్వయంగా పర్యవేక్షించి విజయవంతంగా అణచివేశారు. <ref>{{harvnb|Javakhishvili|1970}}{{page needed|date=May 2015}}</ref> అయితే వ్యూహాత్మకంగా ఇది అసంపూర్ణంగానే మిగిలిపోయింది. కఖేతిలో ఇరాన్ అధికారం పునఃస్థాపించబడింది. కానీ కిజిల్బాషు టర్కికు‌లు కఖేతిలో స్థిరపడకుండా నిరోధించబడ్డారు. ఇది ఆయా ప్రావిన్సు‌లో ప్రణాళికాబద్ధమైన ఇరాన్ విధానాలను బలహీనపరిచింది. మరింత ముఖ్యంగా యూరోపియను వాణిజ్య సంస్థలు తమ ఉన్నతమైన సముద్ర శక్తిని ఉపయోగించి పశ్చిమ హిందూ మహాసముద్రంలోని వాణిజ్య మార్గాలను నియంత్రించాయి. <ref>{{cite journal|last1=Subrahmanyam|first1=Sanjay|year=1988|title=Persians, pilgrims, and Portuguese: The travails of Masulipatnam shipping in the western Indian ocean, 1590–1665|url=https://archive.org/details/sim_modern-asian-studies_1988-07_22_3/page/502|journal=Modern Asian Studies|volume=22|issue=3|pages=503–530|doi=10.1017/S0026749X00009653|s2cid=144502214}}</ref> ఫలితంగా సఫావిద్ ఇరాన్‌కు తూర్పు ఆఫ్రికా, అరేబియా ద్వీపకల్పం, దక్షిణ ఆసియాతో ఉన్న సముద్ర మార్గాల సంబంధాలు బాగా తగ్గిపోయాయి. <ref>{{cite book |last1=Kotilaine |first1=Jarmo T. |date=2004 |title=Russia's foreign trade and economic expansion in the seventeenth century: Windows on the world |location=Leiden |publisher=Brill |pages=330–360, 450–485 |isbn=9789004138964 |url=https://brill.com/display/title/11029 |url-access=limited }}</ref> అయితే భూమార్గ వాణిజ్యం గణనీయంగా పెరిగింది. ఎందుకంటే పదిహేడవ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో ఇరాన్ ఉత్తర, మధ్య ఐరోపాతో తన భూమార్గ వాణిజ్యాన్ని మరింతగా అభివృద్ధి చేసుకోగలిగింది. పదిహేడవ శతాబ్దం చివరలో ఇరాన్ వ్యాపారులు ప్రస్తుతం ఎస్టోనియాలో ఉన్న బాల్టికు సముద్ర తీరంలోని నార్వా వరకు ఉత్తరాన తమ శాశ్వత ఉనికిని స్థాపించుకున్నారు. <ref>{{Cite thesis|degree=Ph.D.|title=Cultural exchange, imperialist violence, and pious missions: Local perspectives from Tanjavur and Lenape country, 1720–1760|last=Utz|first=Axel|year=2011|publisher=Pennsylvania State University|pages=84–85, 93–94|id={{ProQuest|902171220}}}}</ref> యూరోపియను వ్యాపారులతో ఇరాన్ జరిపిన వాణిజ్యం వలన ఇరాన్‌లోని చాలా లోహ నిల్వలు క్షీణించాయి. 2వ షా అబ్బాసు మినహా 1వ అబ్బాసు తర్వాత వచ్చిన సఫావిద్ పాలకులందరూ అసమర్థులుగా మారారు. పద్దెనిమిదవ శతాబ్దం ప్రారంభంలో దాని తూర్పు సరిహద్దులో తీవ్రమైన సైనిక ముప్పు తలెత్తినప్పుడు ఇరాన్ ప్రభుత్వం బలహీనపడి చివరికి పతనమైంది.<ref>{{cite journal|last1=Floor|first1=Willem|last2=Clawson|first2=Patrick|year=2000|title=Safavid Iran's search for silver and gold|url=https://archive.org/details/sim_international-journal-of-middle-east-studies_2000-08_32_3/page/344|journal=International Journal of Middle East Studies|volume=32|issue=3|pages=345–368|doi=10.1017/S0020743800021139|s2cid=162418783}}</ref> ఈ విధంగా 1666లో 2వ అబ్బాసు పాలన ముగియడంతో సఫావిద్ రాజవంశం పతనానికి నాంది పలికింది. ఆదాయం తగ్గుతున్నప్పటికీ, సైనిక బెదిరింపులు ఉన్నప్పటికీ తర్వాతి షాలు విలాసవంతమైన జీవనశైలిని గడిపారు. ముఖ్యంగా సుల్తాను హుస్సేను (1694–1722) తన మద్యపానం మీద ప్రేమకు, పరిపాలన మీద అనాసక్తికి ప్రసిద్ధి చెందాడు.<ref>{{cite book |last=Mottahedeh |first=Roy |date=2000 |orig-date=1985 |title=The Mantle of the Prophet: Religion and Politics in Iran |location=Oxford |publisher=Oneworld |page=204 |isbn=978-1-85168-616-2 |url=https://archive.org/details/mantleofprophetr0000mott/page/7/mode/1up }}</ref> [[File:Shah soleiman safavi.jpg|thumb|1వ షా సులేమాన్ ఆయన ఆస్థానీయులు, ఇస్ఫాహాను, 1670. చిత్రకారుడు అలీకులి జబ్బదారు, ఈ చిత్రం 2వ జార్ నికోలసుచే సేకరించబడినప్పటి నుండి రష్యాలోని సెయింటు పీటర్సుబర్గు ప్రాచ్య అధ్యయనాల సంస్థలో భద్రపరచబడింది. ఎడమవైపు పైభాగంలో వారి పేర్లతో ఉన్న ఇద్దరు జార్జియన్ వ్యక్తులను గమనించండి.]] ఈ దేశం మీద దాని సరిహద్దులలో పదేపదే దాడులు జరిగాయి—1698లో కెర్మాను మీద బలూచు తెగలచే 1717లో ఖొరాసాను మీద ‌హోటాకీలచే 1719లో హెరాటు యుద్ధంలో అబ్దాలీలచే హెరాటు నగరం ఆక్రమించబడింది. 1721లో లెజ్గిను‌లచే డాగేస్తాను, ఉత్తర షిర్వాను మీద దాడి జరిగింది. మెసొపొటేమియాలో సున్నీ ద్వీపకల్ప అరబ్బులచే నిరంతరం దాడులు జరిగాయి. సుల్తాన్ హోసేను కాందహారు‌లోని తన ఆఫ్ఘను ప్రజలను సున్నీ మతం నుండి ట్వెల్వరిజంకు బలవంతంగా మార్చడానికి ప్రయత్నించాడు. దీనికి ప్రతిస్పందనగా, మీర్వైసు హోటకు అనే ఘిల్జాయు ఆఫ్ఘను నాయకుడు తిరుగుబాటు చేసి ఆ ప్రాంతపు సఫావిద్ గవర్నరు అయిన గుర్గిను ఖాన్‌ను ఆయన సైన్యంతో సహా చంపేశాడు. 1722లో మీర్ వైసు కుమారుడు మహమూదు నాయకత్వంలోని ఆఫ్ఘను సైన్యం సామ్రాజ్యం నడిబొడ్డుపైకి ముందుకు సాగి గుల్నాబాదు యుద్ధంలో ప్రభుత్వ బలగాలను ఓడించింది. ఆ తర్వాత ఆయన ఇస్ఫహాన్ రాజధానిని ముట్టడించాడు. చివరికి షా సోల్తాను హోసేను పదవీ విరమణ చేసి ఆయనను ఇరాన్‌కు కొత్త రాజుగా గుర్తించే వరకు ఈ ముట్టడి కొనసాగింది. {{sfn|Axworthy|2010|pp=39–55}} అదే సమయంలో పీటరు ది గ్రేటు నేతృత్వంలోని రష్యన్లు రష్యను-ఇరానియను యుద్ధం (1722–1723) ద్వారా సఫావిద్ ఇరాన్‌లోని ఉత్తర కాకససు, ట్రాన్సు‌కాకససు, ఉత్తర ప్రధాన భూభాగంలోని విస్తారమైన భూభాగాలను ఆక్రమించుకున్నారు. సఫావిద్‌ల ప్రధాన శత్రువులైన పొరుగున ఉన్న ఒట్టోమన్లు, పశ్చిమ, వాయవ్య సఫావిద్ ఇరాన్‌ మీద దండెత్తి బాగ్దాదు నగరంతో సహా అక్కడి విస్తారమైన భూభాగాలను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. రష్యన్లతో కలిసి, వారు జయించిన ఇరాన్ భూభాగాలను పంచుకుని తమ ఆధీనంలో ఉంచుకోవడానికి అంగీకరించారు. ఈ విషయం కాన్స్టాంటినోపులు ఒప్పందం (1724)లో ధృవీకరించబడింది. <ref>{{cite book |last=Olson |first=Robert W. |date=1975 |title=The Siege of Mosul and Ottoman-Persian Relations, 1718-1743 |editor=John K. Krueger |series=Uralic and Altaic Series |volume=124 |location=[[Bloomington, Indiana|Bloomington IN]] |publisher=Indiana University |isbn=9780877501831 |at=[https://books.google.com/books?id=UWYdLuA34OQC&pg=PA49 p. 49] }}</ref> [[File:Moll 1720 Persian Empire.JPG|thumb|left|1720 నాటి సఫావిద్ సామ్రాజ్యం యొక్క పటం, ఇందులో [[పర్షియా]]లోని వివిధ రాష్ట్రాలు చూపబడ్డాయి]] గిరిజన ఆఫ్ఘను‌లు తాము జయించిన భూభాగం మీద ఏడు సంవత్సరాల పాటు ఆధిపత్యం చెలాయించారు. కానీ సఫావిద్‌ల సామంతు రాజ్యమైన ఖొరాసను ‌లోని అఫ్షరు తెగలో సైనిక నాయకత్వ స్థాయికి ఎదిగిన మాజీ బానిస అయిన నాదర్ షా వారిని మరింత ముందుకు సాగకుండా అడ్డుకున్నాడు. సామ్రాజ్యం మిత్రులు, శత్రువుల (ఇరాన్ బద్ధ శత్రువులైన ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం, రష్యాతో సహా; ఈ రెండు సామ్రాజ్యాలతో నాదర్ త్వరలోనే వ్యవహరించాల్సి వచ్చింది) మధ్య భయపడటంతో పాటు గౌరవించబడిన సైనిక మేధావిగా త్వరగా పేరు సంపాదించుకున్న నాదర్ షా 1729 నాటి దమ్‌ఘాను యుద్ధంలో ఆఫ్ఘను హోటాకీ దళాలను సులభంగా ఓడించాడు. <ref>{{cite book |last=Mikaberidze |first=Alexander |year=2011 |chapter=Treaty of Ganja (1735) |editor-last=Mikaberidze |editor-first=Alexander |title=Conflict and Conquest in the Islamic World: A Historical Encyclopedia |publisher=ABC-CLIO |isbn=978-1598843361 |at=[https://archive.org/details/conflictconquest0000unse/page/329 p. 329]}}</ref>{{sfn|Nāder Shah at Encyclopædia Iranica (online ed.)}} 1729 నాటికి ఆయన వారిని అధికారం నుండి తొలగించి ఇరాన్ నుండి బహిష్కరించాడు. 1732లో రష్టు ఒప్పందం ద్వారా, 1735లో గంజా ఒప్పందం ద్వారా ఆయన రష్యా మహారాణి అన్నా ఇవనోవ్నా ప్రభుత్వంతో ఒక ఒప్పందాన్ని కుదుర్చుకున్నాడు. దీని ఫలితంగా ఇటీవల స్వాధీనం చేసుకున్న ఇరానియన్ భూభాగాలు తిరిగి వచ్చాయి. కాకససు ప్రాంతంలో ఎక్కువ భాగం తిరిగి ఇరాన్ చేతుల్లోకి వచ్చింది. అదే సమయంలో ఉమ్మడి పొరుగు శత్రువైన ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యానికి వ్యతిరేకంగా ఇరాన్-రష్యా కూటమిని స్థాపించాడు. ఒట్టోమన్-ఇరానియను యుద్ధం (1730–35)లో, ఆయన 1720ల నాటి ఒట్టోమన్ దండయాత్రలో కోల్పోయిన అన్ని భూభాగాలను అలాగే అంతకు మించిన ప్రాంతాలను కూడా తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. సఫావిద్ రాజ్యం, దాని భూభాగాలు సురక్షితం అయిన తర్వాత 1738లో నాదరు కాందహారు ‌లోని హోటాకీల చివరి కోటను జయించాడు; అదే సంవత్సరంలో తన ఒట్టోమన్, రష్యను సామ్రాజ్య ప్రత్యర్థులకు వ్యతిరేకంగా తన సైనిక వృత్తికి సహాయపడటానికి సంపద అవసరం కావడంతో ఆయన తన జార్జియను సామంతుడైన 2వ ఎరెకిలుతో కలిసి సంపన్నమైన కానీ బలహీనమైన మొఘల్ సామ్రాజ్యం మీద దండయాత్ర ప్రారంభించాడు. <ref>{{cite book |last=Lang |first=David Marshall |author-link=David Marshall Lang |date=2022 |orig-date=1957 |title=The Last Years of the Georgian Monarchy, 1658–1832 |publisher=Columbia University Press |isbn=9780231937108 |at=[https://archive.org/details/lastyearsofgeorg0000unse/page/142 p. 142] |url=https://books.google.com/books?id=ITnRAAAAMAAJ }}</ref> ఈ దండయాత్రలో ఆయన గజనీ, కాబూలు, లాహోరు భారతదేశంలోని ఢిల్లీ వరకు ఆక్రమించి సైనికంగా బలహీనంగా ఉన్న మొఘలులను పూర్తిగా అవమానించి దోచుకున్నాడు. ఈ నగరాలను తరువాత ఆయన అబ్దాలీ ఆఫ్ఘను సైనిక కమాండరు, అహ్మదు షా దుర్రానీ వారసత్వంగా పొందాడు. ఆయన 1747లో దుర్రానీ సామ్రాజ్యాన్ని స్థాపించాడు. నాదిర్ షా 2వ తహమాస్పు ఆధ్వర్యంలో సమర్థవంతమైన నియంత్రణ ఉండేది. ఆ తర్వాత 1736లో తనకు తానుగా షాగా పట్టాభిషేకం చేసుకునే వరకు శిశువైన 3వ అబ్బాసుకి ప్రతినిధిగా పరిపాలించాడు. [[File:Safavid Persian Empire.jpg|thumb|Part of the Safavid Persian Empire (on right), the Ottoman Empire, and [[West Asia]] in general, Emanuel Bowen, 1744–52]] నాదిర్ షా 1747లో హత్యకు గురైన వెంటనే ఆయన స్వల్పకాలిక సామ్రాజ్యం విచ్ఛిన్నమైన తర్వాత కొత్తగా ఏర్పడిన జందు రాజవంశానికి చట్టబద్ధత కల్పించడానికి సఫావీలను తిరిగి ఇరాన్ షాలుగా నియమించారు. అయితే 3వ ఇస్మాయిల్ సంక్షిప్త కీలుబొమ్మ పాలన 1760లో ముగిసింది. అప్పుడు కరీం ఖాన్ దేశం మీద నామమాత్రపు అధికారాన్ని చేపట్టడానికి, సఫావీ రాజవంశాన్ని అధికారికంగా అంతం చేయడానికి తగినంత బలంగా ఉన్నానని భావించాడు. ==సమాజం== భూభాగం పరంగా పెద్దదైనప్పటికీ దాని భూభాగంలో ఎక్కువ భాగం ఎడారులు, పర్వతాలు ఉండటం వల్ల జనసాంద్రత చాలా తక్కువగా ఉండేది; 1600లో ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం జనాభా సుమారు 20 మిలియన్లతో పోలిస్తే 1650లో ఈ సామ్రాజ్యం జనాభా బహుశా ఎనిమిది నుండి పది మిలియన్ల మధ్య ఉంటుందని అంచనా వేయబడింది.<ref>{{cite book|title=Time in Early Modern Islam|last=Blake|first=Stephen P.|date=2013|publisher=Cambridge University Press|isbn=9781139343305|chapter=1 - Safavid, Mughal, and Ottoman Empires|doi=10.1017/CBO9781139343305|chapter-url=https://www.cambridge.org/core/books/time-in-early-modern-islam/safavid-mughal-and-ottoman-empires/9D55F0A0262017473EC8A9A7ED86C508/core-reader#:~:text=In%201600%20the%20population%20of%20the%20empire%20was%20about%20twenty%20million}} See also [[List of countries by population in 1700]].</ref> సఫావిద్ సమాజం ఒక యోగ్యతా ప్రాతిపదిక వ్యవస్థ, ఇక్కడ అధికారులు పుట్టుక ఆధారంగా కాకుండా, యోగ్యత, ప్రతిభ ఆధారంగా నియమించబడ్డారు. ఇది ఖచ్చితంగా ఒక కులీన వర్గ పాలన కాదు. అలాగే ఇది ఒక ఉన్నత వర్గ పాలన కూడా కాదు. గౌరవ సూచకంగా ఉన్నత వర్గాల కుమారులను వారి తండ్రుల వారసత్వం కోసం పరిగణించేవారు. కానీ వారు ఆ పదవికి తాము యోగ్యులమని నిరూపించుకోవలసి వచ్చేది. ఈ వ్యవస్థ పాతుకుపోయిన ఉన్నత వర్గాన్ని లేదా కుల సమాజాన్ని నివారించింది.{{sfn|Savory|2007|p=183}} తమ ప్రతిభ కారణంగా ఉన్నత అధికార పదవులకు ఎదిగిన సామాన్యుల గురించి అనేక రికార్డు చేయబడిన వృత్తాంతాలు ఉన్నాయి. <ref>{{cite book |editor-last=Ross |editor-first=E. Denison |date=2015 |title=Sir Anthony Sherley and his Persian Adventure |publisher=Routledge |isbn=9781138862760 |pages=219–20 |url=https://www.routledge.com/Sir-Anthony-Sherley-and-his-Persian-Adventure/Ross/p/book/9781138862760 }}</ref> అయినప్పటికీ సఫావిద్‌ల కాలంలో ఇరానియను సమాజం ఒక శ్రేణి వ్యవస్థగా ఉండేది. ఈ శ్రేణి పిరమిడు శిఖరాగ్రాన షా, అట్టడుగున సామాన్య ప్రజలు, వ్యాపారులు, రైతులు, మధ్యలో ఉన్నత వర్గాల వారు ఉండేవారు. ఆధునిక పర్షియను‌లో "ప్రభుత్వం" అని అర్థం వచ్చే ''దౌలతు'' అనే పదం, అప్పుడు "ఆనందం" లేదా "సౌభాగ్యం" అని అర్థం ఇచ్చే ఒక భావనాత్మక పదంగా ఉండేది. అది సఫావిద్ రాజ్యానికి ఒక నిర్దిష్ట అర్థంలో ఉపయోగించడం ప్రారంభమైంది. ఇది ప్రజలు తమ పాలకుడిని మానవత్వానికి అతీతంగా ఉన్న వ్యక్తిగా చూసే దృక్పథాన్ని ప్రతిబింబిస్తుంది.{{sfn| Savory|2007|p=77}} అలాగే ఈ శ్రేణి పిరమిడు మధ్యలో ఉన్న ఉన్నత వర్గాలలో మత అధికారులు కూడా ఉండేవారు. వీరు పాలకుడికి, ఆయన ప్రజలకు మధ్య వారధిగా మత వర్గాల చారిత్రక పాత్రను గుర్తుంచుకుని, సాధారణ ప్రజలను అణచివేత ప్రభుత్వాల నుండి రక్షించడానికి తమ వంతు కృషి చేసేవారు.{{sfn| Savory|2007|p=177}} ===టర్కులు - తాజికు‌లు=== సఫావిద్ రాజ్య అధికార నిర్మాణం ప్రధానంగా రెండు సమూహాలుగా విభజించబడింది: టర్కికు మాట్లాడే సైన్యం{{snd}}వీరి పని తమ నాయకత్వం ద్వారా ఇరానియను సామ్రాజ్యం ప్రాదేశిక సమగ్రతను, కొనసాగింపును కాపాడటం{{snd}} పర్షియను మాట్లాడే పరిపాలనా/పాలక ఉన్నత వర్గం{{snd}}వీరి పని తమ ఉన్నత పదవుల ద్వారా దేశం కార్యకలాపాలను. దాని గుర్తింపు అభివృద్ధిని పర్యవేక్షించడం. ఈ విధంగా 12వ, 20వ శతాబ్దాల మధ్య గ్రేటరు ఇరాన్‌ను పాలించిన అనేక రాజవంశాల పర్షియను లేదా టర్కో-పర్షియను స్వభావాన్ని వివరించడానికి "టర్కు, తాజికు" అనే పదం వాడుకలోకి వచ్చింది. ఈ రాజవంశాలలో చాలా వరకు తాము పర్షియన్లు కాని (ఉదా. టర్కికు) మూలానికి చెందినవారైనప్పటికీ అవి తమ రాజ్యాల ఆధిపత్య పర్షియను భాషా, సాంస్కృతిక గుర్తింపును ప్రోత్సహించి, కొనసాగించడానికి సహాయపడ్డాయి. టర్కికు మాట్లాడే 'టర్కులకు', పర్షియను మాట్లాడే 'తాజికు‌లకు' మధ్య సంబంధం సహజీవన సంబంధంలా ఉండేది. అయినప్పటికీ వారిద్దరి మధ్య కొంతవరకు పోటీ కూడా ఉండేది. మొదటివారు "ఖడ్గ ప్రజలకు", రెండవవారు "కలం ప్రజలకు" ప్రాతినిధ్యం వహించినందున ఉన్నత స్థాయి అధికారిక పదవులు సహజంగానే పర్షియన్ల కోసం కేటాయించబడ్డాయి. నిజానికి అరబ్బుల దండయాత్ర జరిగినప్పటి నుండి, సఫావిడు‌లకు ముందు కూడా పర్షియను చరిత్ర అంతటా ఇదే పరిస్థితి ఉంది. షా తహ్మాస్ప్ దీనిలో ఒక మార్పును తీసుకువచ్చారు. {{sfn|Savory|2007|loc=[https://archive.org/details/savory-1980-safavids/page/32/mode/1up p.32]}} ఆయన తన తర్వాత వచ్చిన ఇతర సఫావిద్ పాలకులు, టర్కికు మాట్లాడే అధికారుల కుమారులను రాజకుటుంబంలోకి తీసుకుని, వారికి పర్షియను భాషలో విద్యను అందించడం ద్వారా, గతంలో స్పష్టంగా నిర్వచించబడిన ఈ రెండు భాషా సమూహాల మధ్య ఉన్న హద్దులను చెరిపివేయడానికి ప్రయత్నించారు. ఫలితంగా వారు నెమ్మదిగా అప్పటి వరకు జాతి పర్షియన్లకు మాత్రమే ప్రత్యేకంగా కేటాయించబడిన రంగాలలో పరిపాలనా ఉద్యోగాలను చేపట్టగలిగారు.{{sfn|Savory|2007|loc=[https://archive.org/details/savory-1980-safavids/page/184/mode/1up pp. 184–5]}} ===మూడవ శక్తి: కాకేసియన్లు=== [[File:Qarachaqay Khan (in red), 1620-25, Isfahan.jpg|thumb|upright|కరాచకాయి ఖాన్ (ఎరుపు రంగులో), షా 1వ అబ్బాసు సేవలో ఉన్న ఒక అర్మేనియను జనరలు. 1620-25, ఇస్ఫాహాను.{{sfn|Canby|2009|p=51}}]] 1540 నుండి షా తహ్మాస్ప్ ఇరానియను సమాజంలో నెమ్మదిగా ఒక పరివర్తనను ప్రారంభించాడు. కేవలం జాతి కాకేసియన్లతో కూడిన ఒక కొత్త శాఖను, పొరను నిర్మించాడు. ఈ శాఖ అమలు అబ్బాసు ది గ్రేటు (1వ అబ్బాసు) హయాంలో గణనీయంగా విస్తరించబడి పూర్తి చేయబడింది. కాలిను మిచెల్ అభిప్రాయం ప్రకారం తహ్మాస్ప్ దృష్టిలో ఈ పరివర్తన నేపథ్యం సామ్రాజ్యం సైనిక గిరిజన ఉన్నత వర్గమైన ఖిజిల్బాషు అధికారాన్ని తీవ్రంగా పరిమితం చేయాలనే లక్ష్యం చుట్టూ కేంద్రీకృతమై ఉంది.{{r|Mitchell_2012_EI}} ఇది షా అధికారానికి ఒక పెద్ద అవరోధంగా ఉండేది. అంతేకాకుండా ఇది ఖిజిల్బాషు అంగీకారం లేదా భాగస్వామ్య లాభం లేకుండా ఏవైనా అభివృద్ధి పనులను బలహీనపరిచింది. దీర్ఘకాలిక పరిష్కారాలు ప్రధానంగా ఖిజిల్బాషు రాజకీయ, సైనిక ఉనికిని మొత్తంగా తగ్గించడంలోనే ఉంటాయని తహ్మాస్ప్ అర్థం చేసుకుని గ్రహించినందున వారి స్థానంలో సమాజంలో ఒక సరికొత్త పొరను తీసుకురావాల్సిన అవసరం ఏర్పడింది. ఈ పొర ప్రతి సాధ్యమైన స్థాయిలో ఖిజిల్బాషు అధికారాన్ని ప్రశ్నించి, పోరాడి, వారి ప్రభావాలను తగ్గించేది. ఈ పొర కేవలం వందల వేల మంది బహిష్కరించబడిన, దిగుమతి చేసుకున్న, కొంతవరకు స్వచ్ఛందంగా వలస వచ్చిన జాతి సర్కాసియన్లు, జార్జియన్లు, అర్మేనియన్లతో కూడి ఉంటుంది. ఈ పొర, తుర్కోమన్లు, పర్షియన్లు అనే ఇతర రెండు శక్తులతో పాటు, ఇరానియను సమాజంలో "మూడవ శక్తి"గా మారింది. [[File:Daud Khan Undiladze.jpg|thumb|upright|left|దావూదు ఖాన్ ఉండిలాడ్జే, సైనిక కమాండరు, ఘిల్మాను 1625 నుండి 1630 వరకు గంజా, కరాబాఖు గవర్నరు.]] దీనిని గ్రహించిన తర్వాత తహమాస్పు 1540, 1554 మధ్య విస్తృత [[కాకసస్]] ప్రాంతంలో చేపట్టిన వరుస సైనిక దండయాత్రలు, ఖెజెల్బాషు సైన్యం నైతిక స్థైర్యాన్ని, పోరాట సామర్థ్యాన్ని నిలబెట్టడానికి ఉద్దేశించబడ్డాయి.{{sfn|Savory|2007|loc=[https://archive.org/details/savory-1980-safavids/page/65/mode/1up p. 65]}} కానీ అవి తమ ప్రధాన లక్ష్యంగా పెద్ద సంఖ్యలో (70,000 కంటే ఎక్కువ) క్రైస్తవ <ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=2BMVnw9JQh8C|title=Slaves of the Shah:New Elites of Safavid Iran|year=2004|access-date=1 April 2014|isbn=9781860647215|last1=Babaie|first1=Sussan|last2=Babayan|first2=Kathryn|author-link2=Kathryn Babayan|last3=McCabe|first3=Ina|last4=Farhad|first4=Massumeh|publisher=Bloomsbury Academic|author-link5=Massumeh Farhad}}</ref> జార్జియను, సర్కాసియను, అర్మేనియను బానిసలను తీసుకువచ్చాయి. ఇది ఈ మూడవ శక్తికి ఆధారం అవుతుంది; సమాజంలో కొత్త (కాకససు) వర్గం.{{sfn|Streusand|2011|p=148}} ''ఎన్సైక్లోపీడియా ఇరానికా'' ప్రకారం ఇది ''ఘోలమాను-ఎ ఖాస్సా-యే-ఎ షరీఫా'', లేదా ''రాజ బానిసల'' దళానికి కూడా ప్రారంభ బిందువు అవుతుంది. వీరు సామ్రాజ్య కాలంలో ఎక్కువ భాగం సఫావిద్ సైన్యం మీద ఆధిపత్యం చెలాయిస్తారు. ''మూడవ శక్తి''లో కీలక భాగంగా ఏర్పడతారు. ఇస్లాం మతంలోకి మారిన తుర్కోమన్లు ​​కాని వారిగా ఈ సర్కాసియను, జార్జియను ఘోలామాను‌లు (ఘులాం‌లు అని కూడా వ్రాస్తారు) వంశ విధేయతలు బంధుత్వ బాధ్యతలచే ఏమాత్రం పరిమితం కాలేదు. {{r|Mitchell_2012_EI}} ఇది తహ్మాస్ప్ వంటి పాలకుడికి ఒక ఆకర్షణీయమైన లక్షణం, ఎందుకంటే ఆయన బాల్యం, పెంపకం ఖిజిల్బాషు గిరిజన రాజకీయాలచే తీవ్రంగా ప్రభావితమయ్యాయి. {{r|Bosworth_2013}} వారి ఏర్పాటు అమలు, వినియోగం పొరుగున ఉన్న ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం జానిసరీల మాదిరిగానే ఉండేది. దీనికి ప్రతిగా ఈ తరలించబడిన మహిళలలో చాలామంది తహ్మాస్ప్ భార్యలు, ఉపపత్నులు అయ్యారు. సఫావిద్ అంతఃపురం జాతి రాజకీయాలకు ఒక పోటీ, కొన్నిసార్లు ప్రాణాంతకమైన, వేదికగా మారింది. ఇక్కడ తుర్కు‌మెను, సర్కాసియను, జార్జియను మహిళలు, ఆస్థానికుల వర్గాలు రాజు దృష్టిని ఆకర్షించడానికి ఒకరితో ఒకరు పోటీపడ్డారు. {{r|Mitchell_2012_EI}} మొదటి బానిస సైనికులను 1వ అబ్బాసు పాలన వరకు వ్యవస్థీకరించనప్పటికీ తహ్మాస్ప్ పాలనలో కాకేసియన్లు ఇప్పటికే రాజకుటుంబంలో అంతఃపురంలో, పౌర, సైనిక పరిపాలనలో ముఖ్యమైన సభ్యులుగా మారారు. సమాజంలో ఒక అంతర్భాగంగా మారే దిశగా పయనిస్తున్నారు. {{sfn|Čarkas at Encyclopædia Iranica (online ed.)}}<ref name="books.google.nl"/> 1వ తహ్మాస్ప్ వారసుడైన 2వ ఇస్మాయిల్ మరో 30,000 మంది సర్కాసియన్లు, జార్జియన్లను ఇరాను‌కు తీసుకువచ్చాడు. వీరిలో చాలామంది ఘులాం దళంలో చేరారు.<ref>Oberling, Pierre, ''Georgians and Circassians in Iran'', The Hague, 1963; pp. 127–143</ref> [[File:Imām Qulī Khān, from a Jarūnnāmah by Qadrī. Isfahan - Safavid style, dated 1697.jpg|thumb|upright| ఇమాం ఖులీ ఖాన్, అల్లావార్ది ఖాన్ కుమారుడు, జార్జియను మూలానికి చెందిన సఫావిద్ ప్రముఖులు. ''ఖద్రీ రచించిన జరూన్నామా'', ఇస్ఫహాన్ (1697)]] 1వ అబ్బాసు ఈ విధానాన్ని పూర్తిగా అమలు చేసిన తర్వాత మహిళలు (సర్కాసియను, జార్జియన్లు మాత్రమే) ఇప్పుడు సఫావిద్ ఉన్నత వర్గాల అంతఃపురాలలో ప్రముఖ స్థానాలను పొందడం ప్రారంభించారు. అయితే శక్తివంతమైన మూడవ శక్తిలో భాగంగా ఘులాం "వర్గంలో" చేరిన పురుషులకు ప్రత్యేక శిక్షణ ఇవ్వబడింది. దానిని పూర్తి చేసిన తర్వాత వారిని కొత్తగా సృష్టించబడిన ''ఘిల్మాను'' రెజిమెంట్లలో చేర్చారు. లేదా రాజ గృహంలో నియమించారు.{{sfn|Blow|2009|p=9}} బహిష్కరించబడిన, దిగుమతి చేసుకున్న ప్రజలలో మిగిలిన వారిని అనేక లక్షల సంఖ్యలో ఉన్న గణనీయమైన భాగాన్ని, ప్రధాన భూభాగమైన ఇరాన్‌లోని వివిధ ప్రాంతాలలో స్థిరపరిచారు. వారికి సమాజంలో అన్ని రకాల పాత్రలు అప్పగించారు. అవి చేతివృత్తులవారు రైతులు, పశుపోషకులు, వ్యాపారులు, సైనికులు, జనరల్సు, గవర్నర్లు, కట్టెలు కొట్టేవారు మొదలైనవి. వీరందరూ కూడా ఇరానియను సమాజంలో కొత్తగా స్థాపించబడిన వర్గంలో భాగమయ్యారు.{{sfn|Matthee|1999|p=84}} ఈ కార్యక్రమాన్ని గణనీయంగా విస్తరించి పూర్తి చేసిన, ఆయన హయాంలో సమాజంలో ఈ కొత్త వర్గం సృష్టి పూర్తిగా "ఖరారు చేయబడింది" అని చెప్పబడే షా అబ్బాసు, ఘులాం వ్యవస్థను కూడా పూర్తి చేశాడు. దాని పూర్తిలో భాగంగా ఆయన ఘులాం సైనిక దళాన్ని తహ్మాస్ప్ కాలంలో కేవలం కొన్ని వందల నుండి 15,000 మంది అత్యంత శిక్షణ పొందిన అశ్వికదళ సైనికులకు విస్తరించాడు.{{sfn|Blow|2009|p=37}} ఇది 40,000 మంది కాకేసియను ఘులాంలతో కూడిన మొత్తం సైనిక విభాగాంలో భాగం. ఆ తర్వాత ఆయన ఖిజిల్బాషు ప్రాంతీయ గవర్నరు‌షిపు‌ల సంఖ్యను పూర్తిగా తగ్గించాడు. ఖిజిల్బాషు గవర్నర్లను క్రమపద్ధతిలో ఇతర జిల్లాలకు బదిలీ చేశాడు. తద్వారా స్థానిక సమాజంతో వారి సంబంధాలను దెబ్బతీసి వారి అధికారాన్ని తగ్గించాడు. వారిలో చాలామంది స్థానంలో గులాంలను నియమించారు. కొద్ది కాలంలోనే, జార్జియన్లు, సిర్కాసియన్లు, కొంతవరకు అర్మేనియన్లు రాజ్యంలోని అనేక ఉన్నత పదవులకు నియమించబడ్డారు. సమాజంలోని సాధ్యమైన అన్ని ఇతర విభాగాలలోనూ ఉద్యోగంలో చేర్చుకోబడ్డారు. 1595 నాటికి జార్జియను‌కు చెందిన అల్లావార్ది ఖాన్ ఇరాన్‌లోని అత్యంత సంపన్న ప్రావిన్సులలో ఒకటైన ఫార్సు ప్రావిన్సు‌కు గవర్నరు-జనరలు‌గా నియమితులైనప్పుడు. సఫావిద్ రాజ్యంలో అత్యంత శక్తివంతమైన వ్యక్తులలో ఒకరిగా మారారు. 1598లో ఆయన సాయుధ దళాల సర్వ సైన్యాధ్యక్షుడిగా అయినప్పుడు ఆయన అధికారం పరాకాష్టకు చేరుకుంది. {{sfn|Savory|2007|p=82}} ఈ విధంగా 1వ తహ్మాస్ప్ పాలనలో ప్రారంభమైనప్పటికీ షా అబ్బాసు చేత పూర్తిగా అమలు చేయబడి పూర్తి చేయబడిన ఈ కొత్త సమూహం, కేవలం కాకేసియను జాతి ప్రజలతో కూడి, పర్షియన్లు, కిజిల్బాషు టర్కులతో పాటు సమాజంలో ఒక కొత్త పొరగా రాజ్యంలో ఒక శక్తివంతమైన "మూడవ శక్తి"గా అవతరించింది. ఇది సఫావిద్‌ల యోగ్యతా ఆధారిత సమాజాన్ని మాత్రమే నిరూపిస్తుంది. అబ్బాసు పాలనలో మాత్రమే సుమారు 1,30,000–2,00,000 మంది జార్జియన్లు ఉన్నారని అంచనా. <ref>{{cite book |last=Munshi |first=Eskandar Beg |author-link=Iskandar Beg Munshi |date=1930 |orig-date=1629 |title=Tārīkh-e 'Ālamārā-ye 'Abbāsī |trans-title=History of Shah 'Abbas the Great |others=Translated by [[Roger Savory|Roger M. Savory]] |location=[[Boulder, Colorado|Boulder, Co]] |publisher=Westview Press |at=I pp. 900–1, II p. 1116 |url=https://archive.org/details/monshi-shah-abbas-english/Monshi_Shah-Abbas_English/mode/1up |access-date=May 6, 2025 }}</ref>{{sfn|Blow|2009|p=174}}{{sfn|Mikaberidze|2015|pp=291, 536}}{{r|Matthee_2013_EI}} పదివేల మంది సిర్కాసియన్లు, సుమారు 3,00,000 మంది అర్మేనియన్లు{{sfn|Bournoutian|2003|p=208}}<ref>{{cite book |last=Aslanian |first=Sebouh David |date=2011 |title=From the Indian Ocean to the Mediterranean: The Global Trade Networks of Armenian Merchants from New Julfa |publisher=[[University of California Press]] |isbn=978-0520947573 |at=[https://books.google.com/books?id=l0Kn-DMl5ZoC&dq=shah+abbas+deport+300%2C000+armenians&pg=PA1 p. 1] }}</ref> కాకససు నుండి ప్రధాన భూభాగమైన ఇరాను‌కు బలవంతంగా తరలించబడ్డారు. వారందరూ సమాజంలో కొత్తగా సృష్టించబడిన వర్గంలో భాగంగా రాజ్యంలోని అత్యున్నత పదవులలో, లేదా రైతులుగా, సైనికులుగా, చేతివృత్తులవారుగా, రాజ అంతఃపురంలో, ఆస్థానంలో, రైతాంగంలో భాగంగా ఇతర అనేక విధాలుగా విధులు, పాత్రలను పొందారు. ===మతం=== {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 450 | caption_align = center | align = right | direction = horizontal | image1 = British Library Or. 3248, fol Shah Isma'el pronounces Shii Islam state religion.jpg | caption1 = షా 2వ ఇస్మాయిలు తన రాజ్యంలో షియా ఇస్లాంను అధికారిక మతంగా ప్రకటిస్తున్న దృశ్యం. సుమారు 1650 నాటి సూక్ష్మచిత్రం | image2 = Jannatsarā, Ardabil.jpg | caption2 = ''[[:Commons:Category:Jannatsarā|జన్నత్సరా]]'' (جنت‌سرا, "స్వర్గపు రాజభవనం")ను షా తహ్మాస్పు 1537లో అర్దబిలులోని షేక్ సఫీ మందిరం వద్ద నిర్మించారు.{{sfn|Rizvi|2015|p=305}} }} సఫావిద్‌లు ఇరాన్‌లో మొదటి షియా పాలకులే కానప్పటికీ వారు ఇరాన్ అంతటా అలాగే నేటి అజరు‌బైజాన్ రిపబ్లికులో కూడా షియా ఇస్లాంను బలవంతంగా అధికారిక మతంగా చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించారు. <ref>{{cite book|last=Akiner|first=Shirin|author-link=Shirin Akiner|title=The Caspian: Politics, Energy and Security|url=https://books.google.com/books?id=N8IKR0oqdRkC&pg=PA158|year=2004|publisher=Taylor & Francis|isbn=978-0-203-64167-5|page=158}}</ref> 8వ శతాబ్దం నాటికే ఖోం సబ్జెవారు, కాషాను వంటి కొన్ని నగరాల్లో పెద్ద షియా సమాజాలు ఉండేవి. 10వ, 11వ శతాబ్దాలలో, మొదట జైదీలు, ఆ తర్వాత ట్వెల్వరులుగా ఉన్న బుయిదు‌లు పశ్చిమ ఇరాన్ ఇరాకు‌లో ఎక్కువ భాగాన్ని పాలించారు. [[మంగోల్ సామ్రాజ్యం]] తర్వాత ఇరాన్‌లో షియా రాజవంశాలు తిరిగి స్థాపించబడ్డాయి. వాటిలో ఖొరాసను‌లోని సర్బదార్లు అత్యంత ముఖ్యమైనవారు. ఇల్ఖానిదు పాలకుడు ఓల్జైటు 13వ శతాబ్దంలో ట్వెల్వరు షియా మతంలోకి మారాడు. ఇరాన్, అజరు‌బైజాన్‌‌లను జయించిన తర్వాత 1వ ఇస్మాయిల్ అధిక సంఖ్యలో ఉన్న సున్నీ జనాభాకు మత మార్పిడిని తప్పనిసరి చేశాడు. సున్నీ ఉలేమా లేదా మత గురువులను చంపడం లేదా బహిష్కరించడం జరిగింది. 1వ ఇస్మాయిల్‌, ప్రధాన స్రవంతి ట్వెల్వరు షియా మత నాయకులను తీసుకువచ్చి, విధేయతకు ప్రతిఫలంగా వారికి భూమి, డబ్బును మంజూరు చేశాడు. తరువాత సఫావిదు, ముఖ్యంగా ఖాజరు రాజవంశ కాలంలో, షియా ఉలేమా, అధికారం పెరిగింది. వారు ప్రభుత్వానికి స్వతంత్రంగా లేదా దానికి అనుకూలంగా ఒక పాత్రను పోషించగలిగారు. ====మత గురువుల ఉన్నత వర్గం ఆవిర్భావం==== సఫావిద్ సమాజం ఒక ముఖ్యమైన లక్షణం ఉలేమా (మత వర్గం), వ్యాపార వర్గం మధ్య ఏర్పడిన కూటమి. ఈ రెండవ వర్గంలో బజార్లలో వ్యాపారం చేసే వ్యాపారులు, వాణిజ్య, చేతివృత్తుల సంఘాలు (అస్నాఫు), దర్వేషు‌లచే నడపబడే పాక్షిక-మత సంస్థల (ఫుతువ్వా) సభ్యులు ఉన్నారు. ఇరాన్‌లో ఆస్తి యాజమాన్యానికి ఉన్న సాపేక్ష అభద్రత కారణంగా చాలా మంది ప్రైవేటు భూ ​​యజమానులు తమ భూములను మత గురువులకు వక్ఫుగా విరాళంగా ఇవ్వడం ద్వారా వాటిని సురక్షితం చేసుకున్నారు. ఈ విధంగా వారు అధికారిక యాజమాన్యాన్ని నిలుపుకుంటారు. భూమి నుండి వచ్చే ఆదాయంలో కొంత శాతం ఉలేమాకు వెళ్లేంత వరకు, తమ భూమిని రాజ ప్రతినిధులు లేదా స్థానిక గవర్నర్లచే జప్తు చేయబడకుండా కాపాడుకుంటారు. క్రమంగా మత వర్గానికి చెందిన సభ్యులు, ముఖ్యంగా ముజ్తహిదు‌లు, సయ్యదు‌లు, ఈ భూముల మీద ​​పూర్తి యాజమాన్యాన్ని పొందారు. సమకాలీన చరిత్రకారుడు ఇస్కందరు మున్షి అభిప్రాయం ప్రకారం ఇరాన్‌లో కొత్త, ముఖ్యమైన భూ యజమానుల సమూహం ఆవిర్భవించడం ప్రారంభమైంది. {{sfn|Savory|2007|pp=185–6}} =====అఖ్బారీలు వర్సెసు ఉసూలీలు===== అఖ్బారీ ఉద్యమం ముహమ్మదు అమీను అల్-అస్తరాబాది (క్రీ.శ. 1627లో మరణం) రచనలతో ఒక "ప్రత్యేక ఉద్యమంగా" రూపుదిద్దుకుంది. తీర్పులను రాబట్టడంలో తర్కాన్ని ఉపయోగించడాన్ని ఇది తిరస్కరించింది. తీర్పులను (ఫతవాలను) రాబట్టడానికి ఖురాను, హదీసులు (ప్రవక్త వాక్యాలు, ఇమాం‌ల నమోదు చేయబడిన అభిప్రాయాలు), ఏకాభిప్రాయాన్ని మాత్రమే ఆధారాలుగా ఉపయోగించాలని విశ్వసించింది. ఉసూలీలకు భిన్నంగా, అఖ్బారీలు ఇజ్తిహాదు‌ను ఆచరించే మర్జా'లను అనుసరించలేదు, అనుసరించరు. <ref>{{Cite book |last=Nasr |first=Vali |author-link=Vali Nasr |year=2006 |title=The Shia revival : how conflicts within Islam will shape the future |location=New York City |publisher=Norton |page=[https://archive.org/details/shiarevivalhowco00nasr/page/69 69] |isbn=978-0-393-06211-3 |url=https://archive.org/details/shiarevivalhowco00nasr }}</ref> ఇది సఫావిద్ పాలన చివరి కాలంలో సఫావిద్ అనంతర ప్రారంభ కాలంలో అత్యంత ప్రభావం చూపింది. ఆ సమయంలో ఇది ట్వెల్వరు షియా ఇస్లాం మీద ఆధిపత్యం చెలాయించింది.{{sfn|Momen|1985|p=127}} అయితే ఆ తర్వాత కొద్ది కాలానికే ముహమ్మదు బాకిరు బెహబహానీ (మరణం 1792) ఇతర ఉసూలీ ముజ్తహిదు‌లతో కలిసి అఖ్బారీ ఉద్యమాన్ని అణచివేశారు.{{sfn|Momen|1985|p=222}} ఇది షియా ప్రపంచంలో కేవలం ఒక చిన్న మైనారిటీగా మాత్రమే మిగిలిపోయింది. ఈ సంఘర్షణ పరిష్కారం ఫలితాలలో ఒకటి 18వ, 19వ శతాబ్దాల ప్రారంభంలో ఇజ్తిహాదు భావన, ముజ్తహిదు పదవికి (ఇతర ఉలమాలతో పోలిస్తే) ప్రాముఖ్యత పెరగడం. ఈ సమయం నుండే షియా ప్రపంచం ముజ్తహిదు‌లు (తమ సొంత స్వతంత్ర తీర్పును అనుసరించగలవారు). ''ముఖల్లిదు‌లు'' (ముజ్తహిదు‌ల తీర్పులను అనుసరించాల్సిన వారు)గా విభజించబడింది. రచయిత మూజాను మోమెను అభిప్రాయం ప్రకారం "19వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు ఏ సమయంలోనైనా ఎక్కడా కూడా చాలా తక్కువ మంది ముజ్తహిదు‌లు (మూడు లేదా నలుగురు) మాత్రమే ఉండేవారు." కానీ "19వ శతాబ్దం చివరి నాటికి వందలాది మంది ఉనికిలోకి వచ్చారు".{{sfn|Momen|1985|p=204}} =====అల్లామా మజ్లిసీ===== ముహమ్మదు బాకిరు మజ్లిసీ సాధారణంగా అల్లామా అనే బిరుదుతో ప్రస్తావించబడేవారు. 17వ శతాబ్దంలో (సఫావిద్ కాలం) అత్యంత ప్రభావవంతమైన పండితుడు మజ్లిసీ రచనలు పన్నెండుగురు ఇమాం‌ల షియా మతాన్ని ఆధ్యాత్మికవాదం, తత్వశాస్త్ర ప్రభావాల నుండి విముక్తి చేయాలనే ఆయన కోరికను, ఇస్లామికు చట్టానికి (షరియా) కట్టుబడి ఉండాలనే ఆదర్శాన్ని ప్రచారం చేయాలనే ఆయన సంకల్పాన్ని నొక్కి చెప్పాయి.{{sfn|Momen|1985|p=115}} మజ్లిసీ హుస్సేను ఇబ్ను అలీ కోసం సంతాపం పాటించడం ఇమాం‌లు, ఇమాం‌జాదాల సమాధులను సందర్శించడం (జియారతు) వంటి ప్రత్యేకంగా షియా ఆచారాలను ప్రోత్సహించాడు. "దేవునితో మానవునికి మధ్యవర్తులుగా, సిఫార్సుదారులుగా ఇమాం‌ల భావన" మీద నొక్కి చెప్పాడు.{{sfn|Momen|1985|p=116}} ==ప్రభుత్వం== [[File:Ağa Mirək - Xosrovun taxta çıxması.jpg|thumb|షా తహ్మాస్ప్ ఆస్థానాన్ని వర్ణించే చిత్రం, భవనంపై పాలకుడి పేరూ, బిరుదులూ చెక్కబడి ఉన్నాయి. ''[[:Commons:Category:Khamsa of Nizami, British Library, Or. 2265|షా తహ్మాస్ప్ యొక్క నిజామీ ఖమ్సా]]'', 1539-1543. <ref>{{cite book |last1=Soucek |first1=Priscilla |publisher= Amsterdam University Press |title=A Key to the Treasure of the Hakim |chapter=10 The Nizāmī Manuscript of Shāh Tahmāsp: A Reconstructed History |date=2 October 2023 |page=205 |doi=10.1515/9789400600140-012 |isbn=978-94-006-0014-0 |url=https://www.academia.edu/107483790}}</ref><ref>{{cite book |last1=Casale |first1=Sinem Arcak |date=2023 |title=Gifts in the Age of Empire. Ottoman-Safavid Cultural Exchange, 1500–1639 |publisher=The University of Chicago Press |isbn=978-0226820422 |at=[https://books.google.ca/books?id=Rta8EAAAQBAJ&pg=PA100 pp. 100-1] |quote=A painting from a quintet (khamsa) of the poet Niẓāmī can be used to see these Safavid marks of courtly distinction in action, for it is thought to depict the coronation of the Sasanian prince Khusrau in a contemporary context, at Shah Tahmasp’s court (fig. 2.18).}}</ref>]] సఫావిద్ రాజ్యం ప్రభుత్వం లోపల, స్థానిక స్థాయిలో కూడా తనిఖీలు, సమతుల్యతలతో కూడిన వ్యవస్థ ఉండేది. ఈ వ్యవస్థకు శిఖరాగ్రాన షా ఉండేవాడు. ఆయనకు రాజ్యం మీద సంపూర్ణ అధికారం ఉండేది. ఇది [[సయ్యద్]]గా అంటే [[ముహమ్మద్]] వంశస్థుడిగా ఆయన వంశపారంపర్యత ద్వారా చట్టబద్ధం చేయబడింది. ఆయన అధికారం ఎంత సంపూర్ణంగా ఉండేదంటే ఫ్రెంచి వ్యాపారి, తరువాత ఇరాన్‌కు రాయబారి అయిన జీన్ చార్డిను, సఫావిద్ షాలు తమ భూమిని ఇనుప పిడికిలితో తరచుగా నిరంకుశ పద్ధతిలో పరిపాలించారని భావించాడు.{{sfn|ఫెర్రియర్|1996|స్థానం=పేజీలు 71-[https://archive.org/details/journeytopersiaj0000unse/page/79/mode/1up 79]}} పారదర్శకతను నిర్ధారించడానికి, షాను తప్పించి నిర్ణయాలు తీసుకోకుండా నిరోధించడానికి, మోసాన్ని నిరోధించే ఒక సంక్లిష్టమైన అధికార యంత్రాంగం, విభాగాల ప్రక్రియల వ్యవస్థను ఏర్పాటు చేశారు. ప్రతి కార్యాలయానికి ఒక డిప్యూటీ లేదా సూపరింటెండెంటు ఉండేవాడు. ఆయన పని రాజ్య అధికారుల అన్ని చర్యల రికార్డులను ఉంచడం, నేరుగా షాకు నివేదించడం. షా స్వయంగా తన మంత్రులను నియంత్రణలో ఉంచడానికి పోటీ వాతావరణాన్ని, పోటీ నిఘాను ప్రోత్సహించడం ద్వారా తన సొంత చర్యలను అమలు చేశాడు. సఫావిద్ సమాజం యోగ్యత ఆధారితమైనది కాబట్టి వారసత్వం ఆధారంగా అధికారాలు చాలా అరుదుగా జరిగేవి. దీని అర్థం ప్రభుత్వ కార్యాలయాలు నిరంతరం నిఘాలో ఉన్నామనే ఒత్తిడిని అనుభూతి చెందాయి. వారు కేవలం తమ సొంత ప్రయోజనాల కోసం కాకుండా తమ నాయకుడి ఉత్తమ ప్రయోజనాల కోసం పరిపాలిస్తున్నారని నిర్ధారించుకోవలసి వచ్చింది. ===నిర్మాణం=== ఈనాడు మనం చూస్తున్నట్లుగా అకాలంలో బహుశా ఎలాంటి పార్లమెంటు ఉండేది కాదు. అయినప్పటికీ సఫావిద్‌ల వద్ద పోర్చుగీసు రాయబారి అయిన డి గౌవియా, తన రికార్డులలో 'రాజ్య మండలి'ని ప్రస్తావించారు. ఇది బహుశా ఆ కాలంలోని ప్రభుత్వ సమావేశాలకు ఉపయోగించిన పదం కావచ్చు. ప్రభుత్వంలో అత్యున్నత స్థాయి పదవి ప్రధానమంత్రి లేదా మహామంత్రి (ఎతెమాద్-ఎ దౌలత్)ది, ఆయనను ఎల్లప్పుడూ న్యాయశాస్త్ర పండితుల నుండి ఎన్నుకునేవారు. షాకు తక్షణ డిప్యూటీగా ఉన్నందున ఆయనకు జాతీయ వ్యవహారాల మీద అపారమైన అధికారం, నియంత్రణా ఉండేవి. ప్రధానమంత్రి ప్రతి సంతకం లేకుండా షా ఏ చర్య కూడా చెల్లుబాటు అయ్యేది కాదు. కానీ ఆయన కూడా ఒక డిప్యూటీకి ('వకానేవిసు') జవాబుదారీగా ఉండేవాడు. ఆయన తన నిర్ణయాల రికార్డులను ఉంచి షాకు తెలియజేసేవాడు. {{sfn|Blow|2009|p=165}} ప్రధానమంత్రి పదవి తర్వాత రెండవ స్థానంలో రెవెన్యూల జనరలు ('మౌస్తౌఫీ-యే మమలెకి') లేదా ఆర్థిక మంత్రి, న్యాయశాఖ మంత్రి అయిన 'దివాన్‌బేగి' ఉండేవారు. చివరి వ్యక్తి పౌర క్రిమినలు కేసులలో అంతిమ అప్పీలు అధికారి, ఆయన కార్యాలయం అలీ కాపు ప్యాలెసు ప్రధాన ద్వారం పక్కన ఉండేది. పూర్వ కాలంలో షా న్యాయపరమైన విచారణలలో దగ్గరగా పాలుపంచుకునేవాడు. కానీ ఈ రాజ విధిని షా సఫీ, తర్వాతి రాజులు నిర్లక్ష్యం చేశారు. {{sfn|Ferrier|1996|pp=80-2}} తరువాతి అధికార స్థానంలో జనరల్సు ఉండేవారు: రాజ సైన్యాల జనరలు ('షాసెవాన్సు'), మస్కటీర్ల జనరలు, ఘులాం‌ల జనరలు, ఫిరంగిదళాధిపతి. ఈ అధికారులందరికీ అధిపతిగా కమాండరు-ఇన్-చీఫ్ అనే ప్రత్యేక అధికారిని నియమించేవారు. ===రాజ దర్బారు=== రాజ గృహానికి సంబంధించి, అత్యున్నత పదవి 'నజీర్'ది, అంటే దర్బారు మంత్రి. ఆయన బహుశా షాకు అత్యంత సన్నిహిత సలహాదారుడు, ఆ విధంగా, దర్బారులో ఆయన కళ్ళు, చెవులుగా పనిచేసేవాడు. గృహంలోని అధికారులందరినీ నియమించడం, పర్యవేక్షించడం, వారితో షాకు సంధానకర్తగా ఉండటం ఆయనకు ప్రాథమిక విధి. అయితే ఆయన బాధ్యతలలో షా ఆస్తులకు కోశాధికారిగా ఉండటం కూడా చేరి ఉంది. దీని అర్థం, రాజ్యంలో అత్యున్నత పదవిలో ఉన్న ప్రధానమంత్రి కూడా, షాకు నేరుగా సంబంధించిన లావాదేవీలను నిర్వహించే విషయంలో నజీరు‌తో కలిసి పనిచేయాల్సి వచ్చేది.{{sfn|Ferrier|1996|pp=80-2}} [[File:Meeting of Abbas II and Nader Mohammad Khan in 1647. Chehel Sotoun, Isfahan, painted circa 1647.jpg|thumb|upright=1.7|సమకాలీన ఆస్థాన దృశ్యం, 1646లో 2వ అబ్బాసు పదవీచ్యుతుడైన బుఖారా ఖానేటు పాలకుడు నదేరు మొహమ్మద్ ఖాన్‌తో సమావేశాన్ని చిత్రిస్తుంది. చెహెలు సోటౌను కుడ్యచిత్రం, ఇస్ఫాహాను, ఈ సంఘటనలు జరిగిన కొద్దికాలానికే, సుమారు 1647లో చిత్రించబడింది.{{sfn|Ferrier|1996|pp=80-2}}]] రెండవ అత్యున్నత నియామకం గ్రాండు స్టీవార్డు (''ఇచికు అగాసి బాషి'') ఆయన ఎల్లప్పుడూ షాతో పాటు ఉంటాడు. ఆయన తనతో పాటు తీసుకువెళ్ళే పెద్ద దండం కారణంగా సులభంగా గుర్తించబడతాడు. అతిథులందరినీ పరిచయం చేయడం, షాకు సమర్పించిన వినతిపత్రాలను స్వీకరించడం. అవసరమైతే వాటిని చదవడం ఆయన బాధ్యత. తర్వాతి స్థానంలో రాజ అశ్వశాలల అధిపతి (''మిరాకోర్ బాషి''), వేట అధిపతి (''మిర్‌షెకరు బాషి'') ఉన్నారు. షాకు అన్ని ప్రధాన పట్టణాలలో అశ్వశాలలు ఉండేవి. షా అబ్బాసు‌కు దేశవ్యాప్తంగా ఉన్న అశ్వక్షేత్రాలలో సుమారు 30,000 గుర్రాలు ఉన్నాయని చెప్పబడింది.{{sfn|Blow|2009|loc=[https://books.google.ca/books?id=Bg-MDwAAQBAJ&pg=PA170 p. 170]}} వీటికి అదనంగా రాజ విందుల పర్యవేక్షణ, వినోదం కోసం ప్రత్యేక అధికారులు నియమించబడ్డారు. చార్డిను ప్రత్యేకంగా వైద్యులు, జ్యోతిష్కుల హోదాను. వారి పట్ల షాలు చూపిన గౌరవాన్ని గమనించాడు. షా సేవలో ప్రతి విభాగంలో డజను మంది ఉండేవారు. సాధారణంగా ముగ్గురు వైద్యులు, ముగ్గురు జ్యోతిష్యులతో కలిసి ప్రయాణించేవాడు. {{sfn|Ferrier|1996|pp=80-2}} వీరికి వివిధ సందర్భాలలో ఆయన పక్కన కూర్చోవడానికి అధికారం ఉండేది. ప్రధాన వైద్యుడు ('హకీం-బాషి') రాజసభలో అత్యంత గౌరవనీయమైన సభ్యుడుగా ఉండేవాడు. {{sfn|Savory|2007|p=221}} సభలోని అత్యంత గౌరవనీయమైన జ్యోతిష్యుడికి 'మునజ్జిం-బాషి' (ప్రధాన జ్యోతిష్యుడు) అనే బిరుదు ఇవ్వబడింది. {{sfn|Blow|2009|p=175}} అంతేకాకుండా సఫావిద్ ఆస్థానం దాని తొలి రోజుల నుండే వివిధ జాతుల ప్రజల సమ్మేళనంగా ఉండేది. {{sfn|Blow|2009|p=165}} డేవిడు బ్లో చెప్పినట్లుగా, ఆస్థానీకులలో ముఖ్యంగా తుర్కోమాను కిజిల్బాషు ప్రభువులు, వారి కుమారులు ఉండేవారు. పర్షియా రాజు 1వ అబ్బాసు (క్రీ.శ. 1588–1629) పాలన ప్రారంభ సంవత్సరాల నాటికే వారు రాజ్యాన్ని నియంత్రించకపోయినప్పటికీ తుర్కోమాను కిజిల్బాషు‌లు సైన్యంలో అనేక ఉన్నత పదవులను అందించడం, రాజభవనంలో ముఖ్యమైన పరిపాలనా, ఉత్సవ సంబంధిత పదవులను భర్తీ చేయడం కొనసాగించారు. {{sfn|Blow|2009|p=165}} పర్షియన్లు ఇప్పటికీ అధికార యంత్రాంగంలో ఆధిపత్యం చెలాయించారు. {{sfn|Blow|2009|p=165}} అబ్బాసు పాలనలో అత్యున్నత ప్రభుత్వ పదవులైన గ్రాండు వజీరు, రెవెన్యూల కంట్రోలరు-జనరలు ('మౌస్తౌఫీ-యే మమలెకు') పదవులను నిర్వహించారు. ఇది ఆర్థిక మంత్రి పదవికి అత్యంత సమీపమైనది. {{sfn|Blow|2009|p=165}} పెద్ద సంఖ్యలో 'ఘోలాం‌లు' లేదా "షా బానిసలు" కూడా ఉండేవారు. వీరు ప్రధానంగా జార్జియన్లు, సిర్కాసియన్లు, అర్మేనియన్లు. అబ్బాసు సంస్కరణల ఫలితంగా వారు సైన్యంలో, పరిపాలనలో, రాజభవనంలో ఉన్నత పదవులను నిర్వహించారు. {{sfn|Blow|2009|p=165}} చివరగా కానీ రాజభవనంలో ఉన్న నపుంసకులు ఏ మాత్రం తక్కువ ప్రాముఖ్యత లేనివారుగా ఉన్నారు. వీరు కూడా గులాం‌లే – ఎక్కువగా కాకససు ప్రాంతానికి చెందిన "తెల్ల" నపుంసకులు, భారతదేశం, ఆఫ్రికాకు చెందిన "నల్ల" నపుంసకులు వీరిలో ఉన్నారు. అబ్బాసు పాలనలో, నపుంసకులు ఆస్థానంలో మరింత ముఖ్యమైన భాగంగా మారారు. {{sfn|Blow|2009|p=165}} వంశం మొదటి శతాబ్దంలో ప్రధాన ఆస్థాన భాష అజరు‌బైజానీగానే ఉంది. అయినప్పటికీ రాజధానిని ఇస్ఫహాన్ కు మార్చిన తర్వాత ఇది క్రమంగా మారింది. {{r|n=Glassé_2001_392|r={{harvnb|Glassé|2001|loc=[https://archive.org/details/newencyclopediao0000glas/page/n252/mode/1up?q=Qazvin p. 392]}}: "Shah Abbas moved his capital from [[Qazvin]] to [[Isfahan]]. His reign marked the peak of Safavid dynasty's achievement in art, diplomacy, and commerce. It was probably around this time that the court, which originally spoke a Turkic language, began to use Persian.}} డేవిడు బ్లో ఇలా జతచేసారు; "ఆస్థానంలోని టర్కోమను ప్రముఖులలో చాలామంది, అందరూ కాకపోయినా పరిపాలన, సంస్కృతికి, అలాగే జనాభాలో అధికశాతం మందికి భాషగా ఉన్న పర్షియను భాషను కూడా మాట్లాడేవారని అనిపిస్తుంది. {{sfn|Blow|2009|p=165}} కానీ దీనికి విరుద్ధంగా ఇది నిజం కాదనిపిస్తుంది." అబ్బాసు తన ఆస్థానీకుల సమక్షంలో ఇటాలియను యాత్రికుడు పీట్రో డెల్లా వాలెతో టర్కిషు భాషలో ఉత్సాహంగా సంభాషించినప్పుడు అక్కడ ఉన్న చాలా మందికి అర్థం కావడం కోసం ఆ సంభాషణను తర్వాత పర్షియను భాషలోకి అనువదించాల్సి వచ్చింది. {{sfn|Blow|2009|pp=165–166}} చివరిగా సఫావిద్ ఆస్థానంలో (ఘోలాం‌లలో, అంతఃపురంలో) జార్జియన్లు, సిర్కాసియన్లు, అర్మేనియన్లు పెద్ద సంఖ్యలో ఉన్నందున, జార్జియను, సిర్కాసియను, అర్మేనియను భాషలు కూడా మాట్లాడబడేవి. ఎందుకంటే అవి వారి మాతృభాషలు. అబ్బాసు‌కు స్వయంగా జార్జియను భాష కూడా మాట్లాడటం వచ్చేది. {{sfn|Blow|2009|loc=[https://books.google.ca/books?id=Bg-MDwAAQBAJ&pg=PA118 pp. 118–9], 166}} ===స్థానిక ప్రభుత్వాలు=== [[File:03 Chardin Tblisi 1671.jpg|thumb|left|upright=1.5|ఫ్రెంచి యాత్రికుడు జీన్ షార్డిను తీసిన టిబిలిసి దృశ్యం, 1671.]] స్థానిక స్థాయిలో ప్రభుత్వం ప్రభుత్వ భూములు, రాజ ఆస్తులుగా విభజించబడింది. ప్రభుత్వ భూములు స్థానిక గవర్నర్లు లేదా 'ఖాన్'ల పాలనలో ఉండేవి. సఫావిద్ రాజవంశం ప్రారంభ రోజుల నుండి, ఈ పదవులలో చాలా వాటికి కిజిల్బాషు జనరల్సు నియమించబడ్డారు. వారు తమ ప్రావిన్సులను చిన్న షాహాల వలె పాలించారు. తమ ఆదాయమంతా తమ సొంత ప్రావిన్సుపైనే ఖర్చు చేసి, మిగిలిన మొత్తాన్ని మాత్రమే షాకు సమర్పించేవారు. దీనికి ప్రతిఫలంగా వారు అన్ని వేళలా ఒక సైన్యాన్ని సిద్ధంగా ఉంచాలి, షా అభ్యర్థన మేరకు ఆయనకు సైనిక సహాయం అందించాలి. ప్రావిన్సు వ్యవహారాలకు సంబంధించిన విషయాలను వారికి తెలియజేయడానికి కోర్టులో ఒక న్యాయవాదిని ('వకీలు') నియమించాలని కూడా వారిని కోరారు.{{sfn|Ferrier|1996|pp=85-9}} 1వ షా అబ్బాసు ఈ ప్రావిన్సులలో కొన్నింటిని తన ప్రత్యక్ష నియంత్రణలోకి తీసుకురావడం ద్వారా కిజిల్బాషు‌ల అధికారాన్ని తగ్గించాలని ఉద్దేశించాడు. దీని ద్వారా 'క్రౌన్ ప్రావిన్సులు' ('ఖస్సా') అని పిలవబడే వాటిని సృష్టించాడు. కానీ తన ప్రధానమంత్రి సారు తాఖీ ప్రభావంతో, గవర్నర్ల నుండి భూములను కొనుగోలు చేసి, స్థానిక కమిషనర్లను నియమించడం ద్వారా రాజ ఆదాయాన్ని పెంచే కార్యక్రమాన్ని ప్రారంభించింది షా సఫీ.{{sfn|Ferrier|1996|pp=85-9}} కాలక్రమేణా, ఇది షా ప్రత్యక్ష పాలనలో ఉన్న ప్రజలకు భారంగా మారింది. ఎందుకంటే ఈ కమిషనర్లు, పూర్వపు గవర్నర్ల వలె కాకుండా, తాము నియంత్రించే స్థానిక సమాజాల గురించి అంతగా జ్ఞానం ఉండేది కాదు. ప్రధానంగా షా ఆదాయాన్ని పెంచడం మీదనే ఆసక్తి చూపారు. తమ ప్రావిన్సుల ఉత్పాదకత, శ్రేయస్సును పెంచడం గవర్నర్ల సొంత ప్రయోజనానికి సంబంధించినది కాగా, కమిషనర్లు తమ ఆదాయాన్ని నేరుగా రాజ ఖజానా నుండి పొందారు. అందువల్ల, వ్యవసాయం, స్థానిక పరిశ్రమలలో పెట్టుబడి పెట్టడం గురించి అంతగా పట్టించుకోలేదు. ఈ విధంగా షా పేరుతో సాగిన దోపిడీ, అవినీతి వల్ల అధిక సంఖ్యాక ప్రజలు బాధపడ్డారు. {{sfn|Ferrier|1996|pp=85-9}} ===నిరంకుశ సమాజంలో ప్రజాస్వామ్య సంస్థలు=== 16వ, 17వ శతాబ్దపు ఇరాన్‌లో, గణనీయమైన సంఖ్యలో స్థానిక ప్రజాస్వామ్య సంస్థలు ఉండేవి. 1500ల నుండి ఇరాన్‌లో కనిపించడం ప్రారంభించిన వాణిజ్య, చేతివృత్తుల సంఘాలు వీటికి ఉదాహరణలు. అలాగే స్థానిక దర్వేషు‌లచే నడపబడే 'ఫుతువ్వా' అనే పాక్షిక-మతపరమైన సోదర సంఘాలు కూడా ఉండేవి. <ref>{{cite book |last=Malcolm |first=John |author-link=John Malcolm |date=1829 |title=The History of Persia: From the Most Early Period to the Present Time |edition=Two volumes revised |location=London |publisher=John Murray |at=[https://books.google.ca/books?id=4zA-5-gEcD0C&pg=PA311 vol. II, pp. 311-20] }}</ref> స్థానిక సమాజం ఏకాభిప్రాయంతో ఎన్నుకోబడిన మరొక అధికారి 'కద్ఖోదా', ఆయన సాధారణ న్యాయ నిర్వాహకుడిగా పనిచేశాడు. ప్రజలచే ఎన్నుకోబడకుండా, నేరుగా షాచే నియమించబడిన, స్థానిక గవర్నర్ల నుండి ప్రజలకు జరిగే అన్యాయాల నుండి వారిని రక్షించడం విధిగా కలిగిన స్థానిక షెరీఫు ('కలంతరు'), కద్ఖోదాను పర్యవేక్షించేవాడు.{{sfn|Savory|2007|p= 182}} ===చట్టం=== [[File:49 Chardin Safavid Legal system Karkan.jpg|thumb|upright|రాష్ట్ర నేరస్థులను శిక్షించడానికి ఉపయోగించే ఒక సాధనం అయిన ''కర్కాన్'']] సఫావిద్ ఇరాన్‌లో వేదాంతశాస్త్రం, న్యాయశాస్త్రం మధ్య, లేదా దైవిక న్యాయం, మానవ న్యాయం మధ్య పెద్దగా వ్యత్యాసం లేదు. ఇదంతా 'ఇస్లామికు న్యాయశాస్త్రం' (ఫిఖ్) కిందకు వచ్చేది. న్యాయ వ్యవస్థ రెండు శాఖలతో నిర్మించబడింది: పౌర చట్టం, దీని మూలాలు షరియా, 'అంగీకరించబడిన జ్ఞానం', 'ఉర్ఫ్'లో ఉన్నాయి. దీని అర్థం 'సాంప్రదాయ అనుభవం', పాశ్చాత్య సాధారణ చట్టానికి చాలా పోలి ఉంటుంది. ఇమాం‌లు, న్యాయమూర్తులు తమ ఆచరణలో పౌర చట్టాన్ని వర్తింపజేసినప్పటికీ, 'ఉర్ఫ్' (సాంప్రదాయ చట్టం) ప్రధానంగా షా తరపున గ్రామాలను తనిఖీ చేసే స్థానిక కమిషనర్లు, న్యాయమంత్రి ('దివాను‌బేగి') ద్వారా అమలు చేయబడింది. వీరందరూ షా తరపున పనిచేసే లౌకిక అధికారులు. {{sfn|Ferrier|1996|loc=[https://archive.org/details/journeytopersiaj0000unse/page/90/mode/1up pp. 90]-94}} న్యాయ వ్యవస్థలో అత్యున్నత స్థాయి న్యాయమంత్రిది. న్యాయాధికారులు మేజిస్ట్రేటు ('దారుఘా'), ఇన్‌స్పెక్టరు ('విజిర్'), రికార్డరు ('వకానేవిసు') వంటి ఉన్నత పదవులుగా విభజించబడ్డారు. దిగువ స్థాయి అధికారులు ఖాజీలు, వీరు పౌర లెఫ్టినెంటు‌కు సమానమైనవారు, స్థానిక గవర్నర్ల క్రింద పనిచేస్తూ ప్రావిన్సులలో న్యాయమూర్తులుగా వ్యవహరించేవారు. చార్డిను అభిప్రాయం ప్రకారం: {{sfn|Ferrier|1996|p=91}} {{blockquote | న్యాయ పరిపాలన కోసం ప్రత్యేకంగా కేటాయించిన స్థలం ఏదీ లేదు. ప్రతి న్యాయాధికారి తన సొంత ఇంట్లోనే, ప్రాంగణం లేదా తోట వైపు తెరుచుకునే ఒక పెద్ద గదిలో న్యాయం అమలు చేస్తారు. ఆ గది నేల నుండి రెండు లేదా మూడు అడుగుల ఎత్తులో ఉంటుంది. న్యాయమూర్తి గది ఒక చివర కూర్చుని ఉంటారు. ఆయన పక్కన ఒక గుమస్తా. ఒక న్యాయవాది ఉంటారు.}} ఇరాన్‌లో కేసులను కోర్టుకు తీసుకురావడం పశ్చిమ దేశాల కంటే సులభమని కూడా చార్డిను పేర్కొన్నాడు. న్యాయమూర్తికి (ఖాజీ) సంబంధిత విషయాలు తెలియజేయబడతాయి. ఆయన కేసును స్వీకరించాలా వద్దా అని నిర్ణయిస్తాడు. అలా చేయడానికి అంగీకరించిన తర్వాత, ఒక సార్జెంటు విచారణ జరిపి ప్రతివాదిని పిలుస్తాడు. ఆ తర్వాత ప్రతివాది ఆ సార్జెంటు ఫీజు చెల్లించవలసి ఉంటుంది. ఇరు పక్షాలు తమ సాక్షులతో పాటు, సాధారణంగా ఎలాంటి న్యాయవాది లేకుండానే, తమ తమ వాదనలను వినిపించేవారు. న్యాయమూర్తి మొదటి లేదా రెండవ విచారణ తర్వాత తన తీర్పును ఇచ్చేవారు. {{sfn|Ferrier|1996|p=91}} క్రిమినలు న్యాయం పౌర చట్టం నుండి పూర్తిగా వేరుగా ఉండేది. న్యాయ మంత్రి, స్థానిక గవర్నర్లు, దర్బారు మంత్రి (నజీరు) ద్వారా నిర్వహించబడే 'సాధారణ చట్టం' ఆధారంగా తీర్పు చెప్పబడేది. ఇది 'ఉర్ఫ్' మీద ఆధారపడి ఉన్నప్పటికీ, కొన్ని నిర్దిష్ట చట్టపరమైన సూత్రాల మీద ఆధారపడింది. హత్యకు మరణశిక్ష విధించబడేది. శారీరక గాయాలకు శిక్ష తప్పనిసరిగా బెత్తపు దెబ్బలు. దొంగలకు మొదటిసారి కుడి మణికట్టు నరికివేయబడేది. ఆ తర్వాత ఏ సందర్భంలోనైనా మరణశిక్ష విధించబడేది. రాజ్య ద్రోహులకు 'కర్కాను' అనే మెడ చుట్టూ పెట్టే త్రిభుజాకారపు చెక్క పట్టీని పెట్టేవారు. అసాధారణ సందర్భాలలో షా స్వయంగా న్యాయం చేసేటప్పుడు, ప్రాచీన సంప్రదాయం ప్రకారం, ఆ సంఘటన ప్రాముఖ్యతను సూచించడానికి ఎరుపు రంగు దుస్తులు ధరించేవాడు.{{sfn| Ferrier|1996|loc=[https://archive.org/details/journeytopersiaj0000unse/page/90/mode/1up pp. 90]-94}} ===సైన్యం=== [[File:Safavid-helmet.jpg|thumb|upright|ఒక సఫావిద్ శిరస్త్రాణం]] కిజిల్బాషు‌లు వివిధ రకాల షియా ముస్లింలు (''ఘులాతు'') ఎక్కువగా తుర్కోమను మిలిటెంటు సమూహాలు, వీరు సఫావిద్ సామ్రాజ్యాన్ని స్థాపించడంలో సహాయపడ్డారు. షా ఇస్మాయిల్‌, తహ్మాస్ప్ పాలనలో వారి సైనిక శక్తి అత్యంత ఆవశ్యకం. 1వ షా అబ్బాసు పాలన వరకు ఇరాన్ సైన్యంలో కిజిల్బాషు తెగలు కీలక పాత్ర పోషించాయి.{{snd}}వారి నాయకులు అపారమైన ప్రభావాన్ని చూపగలిగారు. ఆస్థాన కుట్రలలో పాల్గొనగలిగారు (ఉదాహరణకు షా 2వ ఇస్మాయిల్‌ను హత్య చేయడం). సఫావిద్ రాజ్యాన్ని స్థాపించిన తర్వాత 1వ ఇస్మాయిల్ ఎదుర్కొన్న ఒక ప్రధాన సమస్య, ఆ రాజ్యంలో ఉన్న రెండు ప్రధాన జాతి సమూహాల మధ్య అంతరాన్ని ఎలా పూడ్చాలి అనేది: ఒకటి కిజిల్బాషు ("ఎర్రతల") తుర్కోమన్లు, శాస్త్రీయ ఇస్లామికు సమాజంలో "కత్తి మనుషులు"గా పిలువబడేవారు. వీరి సైనిక పరాక్రమమే ఆయనను అధికారంలోకి తెచ్చింది; మరొకటి [[పర్షియా]]కు చెందినవారు, "కలం మనుషులు", వీరు అరబ్బులు, మంగోలులు, లేదా తుర్కు‌మెనులు వంటి ఇరాన్ మునుపటి పాలకుల క్రింద శతాబ్దాలుగా చేసినట్లే, సఫావిద్ రాజ్యంలో కూడా పరిపాలనా యంత్రాంగం, మత సంస్థలలోని పదవులను భర్తీ చేశారు. వ్లాదిమిరు మినోర్స్కీ చెప్పినట్లుగా, ఈ రెండు సమూహాల మధ్య ఘర్షణ అనివార్యం. ఎందుకంటే కిజిల్బాషు‌లు "జాతీయ పర్షియను సంప్రదాయంలో భాగం కాదు". 1508 ఇస్మాయిల్ మరణించిన సంవత్సరం అయిన 1524 మధ్య, షా వరుసగా ఐదుగురు పర్షియన్లను ''వకీలు'' పదవికి నియమించాడు. ట్రాన్సోక్సియానాలో ఒక సఫావిద్ సైన్యానికి రెండవ పర్షియను వకీలు‌ను అధిపతిగా నియమించినప్పుడు ఆయన కింద పనిచేయవలసి రావడం తమకు అవమానంగా భావించిన కిజిల్బాషు సైనికులు యుద్ధభూమిలో ఆయన విడిచిపెట్టి వెళ్లిపోయారు. ఫలితంగా ఆయన చంపబడ్డాడు. నాల్గవ వకీలు‌ను కిజిల్బాషు వారు హత్య చేశారు. ఐదవ వకీలు‌ను కూడా వారే మరణశిక్ష విధించి చంపారు. {{sfn|Esmāʿīl I Ṣafawī at Encyclopædia Iranica (online ed.)}} ====సైన్యంలో సంస్కరణలు==== [[File:Persian Musketeer.jpg|thumb|upright|ఫల్సాఫీ తర్వాత హబీబ్-అల్లా మషాది చిత్రించిన 1వ అబ్బాసు కాలం నాటి పర్షియను మస్కటీరు (బెర్లిన్ ఇస్లామిక్ ఆర్ట్ మ్యూజియం)]] ఖిజిల్బాషు‌లను దూరం చేసుకోకుండా తన సామ్రాజ్యం మీద సంపూర్ణ నియంత్రణను నిలుపుకోవడానికి, షా వారి సైనిక మద్దతు మీద తనకు ఉన్న ఆధారపడటాన్ని తగ్గించే సంస్కరణలను తీసుకురావాలని షా అబ్బాసు గ్రహించాడు. ఈ సంస్కరణలలో ఒక భాగం ఉన్నత వర్గాలలో, సామ్రాజ్యంలోని అన్ని ఇతర కార్యకలాపాలలో మూడవ శక్తిని సృష్టించడం. కానీ ఖిజిల్బాషు‌ల అధికారాన్ని బలహీనపరచడంలో మరింత ముఖ్యమైనది సైన్యంలోకి రాయలు కార్ప్సులను ప్రవేశపెట్టడం. ఈ సైనిక దళం కేవలం షాకు మాత్రమే సేవ చేస్తుంది. చివరికి నాలుగు వేర్వేరు విభాగాలుగా ఏర్పడింది:{{sfn|Blow|2009|pp=37-38}} * షాసెవాను‌లు: వీరు 12,000 మంది బలంతో ఉన్నారు. షా అబ్బాసు తన పూర్వీకుడి నుండి వారసత్వంగా పొందిన చిన్న 'ఖుర్చీలు' సమూహం నుండి వీరిని నిర్మించారు. షాసెవానులు, లేదా "రాజు స్నేహితులు", ఖిజిల్బాషు తెగకు చెందినవారు. వారు తమ తెగ విధేయతను విడిచిపెట్టి కేవలం షాకు మాత్రమే విధేయత చూపారు.<ref>{{cite web |author=P. Shahsavand |title=Shahsavan Tribes |website=Events |url=http://www.events.ir/no002/002d.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/20071008114155/http://www.events.ir/no002/002d.htm |archive-date=2007-10-08 |access-date=12 December 2025 }}</ref> * గులాం‌లు: 1వ తహ్మాస్ప్ [[కాకసస్]] నుండి పెద్ద సంఖ్యలో జార్జియను, సర్కాసియను, అర్మేనియను బానిసలు, బహిష్కృతులను ప్రవేశపెట్టడం ప్రారంభించాడు. వీరిలో గణనీయమైన సంఖ్యలో భవిష్యత్తు గులాం వ్యవస్థలో భాగమయ్యారు. షా అబ్బాసు ఈ కార్యక్రమాన్ని గణనీయంగా విస్తరించి, పూర్తిగా అమలు చేశాడు. చివరికి 15,000 మంది గులాం అశ్వికదళ సైనికులు 3,000 మంది గులాం రాజ అంగరక్షకులతో కూడిన సైన్యాన్ని సృష్టించాడు. అబ్బాసు ఆస్థానంలో షిర్లీ సోదరుల రాకతో, రాజనీతిజ్ఞుడు అల్లావార్ది ఖాను చేసిన ప్రయత్నాల వల్ల, 1600 నుండి అబ్బాసు హయాంలో గులాం పోరాట రెజిమెంట్లు మరింత నాటకీయంగా విస్తరించబడి 25,000కు చేరుకున్నాయి. అబ్బాసు పాలనలో ఈ సైన్యం మొత్తం దాదాపు 40,000 మంది సైనికులకు చేరింది. <ref name="Savory 1980 79"/>{{sfn|Nahavandi|Bomati|1998|pp=141–2}}{{sfn|Roemer|1986|p=265}} వీరికి షా జీతాలు చెల్లించేవాడు. వారు షాకు విధేయులుగా ఉండేవారు. వారు సఫావిద్ సైన్యాలలో ఉన్నత శ్రేణి సైనికులుగా మారారు (ఒట్టోమన్ జానిసరీల వలె). {{r|Bosworth_2013}} * మస్కటీర్లు: తుపాకుల కారణంగా ఒట్టోమన్లకు ఉన్న ప్రయోజనాలను గ్రహించి, షా అబ్బాసు ఖుర్చీ, గులాం సైనికులిద్దరికీ అత్యాధునిక ఆయుధాలను సమకూర్చడానికి తీవ్రంగా కృషి చేశాడు. మరింత ముఖ్యంగా ఇరాన్ చరిత్రలో మొదటిసారిగా 12,000 మందితో కూడిన మస్కటీర్ల (తోఫాంగు-చిస్) ఒక గణనీయమైన పదాతిదళం సృష్టించబడింది. * ఫిరంగి దళం: పాశ్చాత్యుల సహాయంతో ఆయన 12,000 మందితో కూడిన ఫిరంగి దళాన్ని కూడా ఏర్పాటు చేశాడు. అయినప్పటికీ ఇది ఆయన సైన్యంలో అత్యంత బలహీనమైన విభాగం. 1628లో ఇరాన్‌కు వచ్చిన ఒక ఆంగ్ల రాయబార బృందంతో పాటు వచ్చిన సర్ థామసు హెర్బర్టు ప్రకారం, ఫిరంగుల తయారీలో పర్షియన్లు యూరోపియన్ల మద్దతు మీద ఎక్కువగా ఆధారపడ్డారు. ఒక శతాబ్దం తరువాత, నాదరు షా సైన్యానికి సర్వ సైన్యాధ్యక్షుడు అయినప్పుడు మాత్రమే ఫిరంగి దళాన్ని ఆధునీకరించడానికి తగినంత ప్రయత్నం జరిగింది. {{sfn|Blow|2009|p=38}} పర్షియన్లు తుపాకుల తయారీలో రాణించి స్వయం సమృద్ధి సాధించగలిగారు. సంస్కరణలు జరిగినప్పటికీ, కిజిల్బాషు సైన్యం సైన్యంలో అత్యంత శక్తివంతమైన, సమర్థవంతమైన భాగంగానే మిగిలిపోయింది. దాని మొత్తం బలం‌లో సగానికి పైగా వారే ఉన్నారు. కానీ సఫావిద్ చరిత్రలో మొదటిసారిగా షా ఆధ్వర్యంలో నేరుగా పనిచేసే ఈ పెద్ద శాశ్వత సైన్యం ఏర్పాటు, వారి ప్రభావాన్ని గణనీయంగా తగ్గించింది. బహుశా గత షాల పాలనలో విధ్వంసం సృష్టించిన రకమైన పౌర అశాంతికి ఉన్న అవకాశాలను కూడా తొలగించింది. ==ఆర్థిక వ్యవస్థ== [[File:Nighttime in a City. Circa 1540, Tabriz (Sackler Museum, 1958.76).jpg|thumb|''నగరంలో రాత్రివేళ'': సుమారు 1540లో షా తహ్మాస్ప్ కోసం చిత్రించిన సఫావిద్ రాజధాని తబ్రిజులో పట్టణ కార్యకలాపాలు (సాక్లర్ మ్యూజియం, 1958.76). {{sfn|Melville|2021|p=[https://books.google.com/books?id=NaALEAAAQBAJ&pg=119 119], [https://books.google.com/books?id=NaALEAAAQBAJ&pg=125 note 43]}}<ref>{{cite journal |last1=Sarabi |first1=Mina |last2=Belilan Asl |first2=Lida |date=10 May 2023 |title=Architectural and Spatial Design studies of Sahibabad, Tabriz, Iran in the Persian Miniature Painting "Nighttime in a Palace" |journal=JACO Journal of Art and Civilization of the Orient Quarterly |volume=10 |issue=38 |pages=55–66 |doi=10.22034/JACO.2022.366374.1270 |url=https://www.academia.edu/101572606}}</ref>]] సఫావిద్ ఆర్థిక వ్యవస్థ వృద్ధికి స్థిరత్వం దోహదపడింది. ఇది వ్యవసాయం వృద్ధి చెందడానికి వీలు కల్పించింది. అలాగే, పశ్చిమాన అభివృద్ధి చెందుతున్న యూరోపియను నాగరికతలకు, తూర్పు, ఉత్తరాన భారతదేశం, ఇస్లామికు [[మధ్య ఆసియా]]కు మధ్య ఇరాన్ ఉన్న భౌగోళిక స్థానం కారణంగా వాణిజ్యం కూడా అభివృద్ధి చెందింది. ఉత్తర ఇరాన్ గుండా వెళ్ళే [[సిల్క్ రోడ్ |పట్టు మార్గం]] 16వ శతాబ్దంలో పునరుద్ధరించబడింది. 1వ అబ్బాసు యూరపు‌తో, ముఖ్యంగా పర్షియను తివాచీలు, పట్టు వస్త్రాల కోసం చూస్తున్న ఇంగ్లాండు, నెదర్లాండ్సు‌తో ప్రత్యక్ష వాణిజ్యాన్ని కూడా ప్రోత్సహించాడు. ఇతర ఎగుమతులలో గుర్రాలు, మేక వెంట్రుకలు, ముత్యాలు, భారతదేశంలో మసాలా దినుసుగా ఉపయోగించే తినడానికి పనికిరాని చేదు బాదం హదాం-తల్కా ఉన్నాయి. ప్రధాన దిగుమతులు మసాలా దినుసులు, వస్త్రాలు (యూరపు నుండి ఉన్ని వస్త్రాలు, గుజరాతు నుండి పత్తి వస్త్రాలు), లోహాలు, కాఫీ, చక్కెర. ప్రయాణికుడు జీన్ చార్డిను అభిప్రాయం ప్రకారం 1660లో ఇరాన్‌లోని రైతుల జీవన ప్రమాణాలు అత్యంత సారవంతమైన యూరోపియను దేశాలలోని రైతుల కంటే ఉన్నతంగా ఉండేవి.<ref>{{cite book |last=Bairoch |first=Paul |author-link=Paul Bairoch |date=1995 |title=Economics and World History: Myths and Paradoxes |publisher=[[University of Chicago Press]] |at=[https://books.google.ca/books?id=LaF_cCknJScC&pg=PA107 p. 107] }}</ref> ===వ్యవసాయం=== చరిత్రకారుడు రోజరు సావోరీ ప్రకారం, దేశీయ ఆర్థిక వ్యవస్థకు పశుపోషణ, వ్యవసాయం అనేవి రెండు ప్రధాన ఆధారాలు. ఉన్నత సామాజిక శ్రేణి టర్కిషు "ఖడ్గధారులు" , పర్షియను "కలముజీవుల" మధ్య విభజించబడినట్లే, దిగువ శ్రేణులు కూడా పశువుల పెంపకందారులుగా ఉండి, చుట్టుపక్కల జనాభాకు దూరంగా నివసించే తుర్కమాను తెగల మధ్య, స్థిరపడిన వ్యవసాయదారులుగా ఉన్న పర్షియన్ల మధ్య విభజించబడ్డాయి.{{sfn|Savory|2007|pp=186-187}} సఫావిద్ ఆర్థిక వ్యవస్థ చాలా వరకు వ్యవసాయం వ్యవసాయ ఉత్పత్తుల మీద పన్నుల ఆధారంగా ఉండేది. ఫ్రెంచి ఆభరణాల వ్యాపారి జీన్ చార్డిను ప్రకారం ఇరాన్‌లోని వ్యవసాయ ఉత్పత్తులలోని వైవిధ్యం ఐరోపాలో సాటిలేనిది. ఐరోపాలో ఎన్నడూ వినని పండ్లు, కూరగాయలు ఉండేవి. ఇస్ఫాహాను‌లో జరిగిన కొన్ని విందులలో చార్డిను పాల్గొన్నారు. అక్కడ యాభైకి పైగా రకాల పండ్లు ఉండేవి. ఫ్రాన్సు లేదా ఇటలీలో అలాంటిది ఏదీ లేదని ఆయన భావించాడు.{{sfn|Ferrier|1996|loc=[https://archive.org/details/journeytopersiaj0000unse/page/24/mode/1up p. 24]}} {{cquote|పొగాకు దేశమంతటా పండేది. బ్రెజిలు‌లో పండే పొగాకంత బలంగా ఉండేది. కుంకుమపువ్వు ప్రపంచంలోనే అత్యుత్తమమైనది... పుచ్చకాయలను అద్భుతమైన పండుగా పరిగణించేవారు. వాటిలో 50 కంటే ఎక్కువ రకాలు ఉండేవి. వాటిలో అత్యుత్తమమైనవి ఖొరాసను నుండి వచ్చేవి. ముప్పై రోజుల కంటే ఎక్కువ ప్రయాణించినప్పటికీ అవి ఇస్ఫాహాను‌కు చేరేసరికి తాజాగా ఉండేవి... పుచ్చకాయల తర్వాత అత్యుత్తమ పండ్లు ద్రాక్ష, ఖర్జూరాలు, ఉత్తమ ఖర్జూరాలు జహ్రోంలో పండించేవారు. }} అయినప్పటికీ దేశమంతటా పర్యటించినప్పుడు నీటిపారుదల లేని విస్తారమైన భూమిని లేదా సాగు చేయని సారవంతమైన మైదానాలను చూసి ఆయన నిరాశ చెందాడు; ఇది ఐరోపాకు పూర్తి విరుద్ధంగా ఉందని ఆయన భావించాడు. దీనికి ఆయన దుర్పరపాలన, దేశంలో తక్కువ జనాభా, పర్షియన్లలో వ్యవసాయం పట్ల ఆసక్తి లేకపోవడాన్ని కారణాలుగా పేర్కొన్నాడు.{{sfn|Ferrier|1996|p=23}} షా 1వ అబ్బాసు కాలానికి ముందు, చాలా భూమి అధికారులు (పౌర, సైనిక, మత)కు కేటాయించబడింది. షా అబ్బాసు కాలం నుండి ఎక్కువ భూమి షా ప్రత్యక్ష నియంత్రణలోకి తీసుకురాబడింది. పన్ను రాబడిలో సింహభాగం వ్యవసాయం నుండే వస్తున్నందున, దానిని విస్తరించడానికి ఆయన చర్యలు తీసుకున్నాడు. మారకుండా ఉన్నది ఏమిటంటే భూస్వామికి, రైతుకు మధ్య ఉన్న "పంట పంపకం ఒప్పందం". ఈ ఒప్పందంలో ఐదు అంశాలు ఉన్నాయి: భూమి, నీరు, నాగలి జంతువులు, విత్తనం, శ్రమ. ప్రతి అంశం పంట ఉత్పత్తిలో 20 శాతంగా ఉండేది. ఉదాహరణకు రైతు శ్రామిక శక్తిని, జంతువులను అందిస్తే, ఆయనకు ఆదాయంలో 40 శాతం వాటా లభించేది. అయితే సమకాలీన చరిత్రకారుల ప్రకారం, పంట పంపకం ఒప్పందాలలో భూస్వామి ఎల్లప్పుడూ రైతు కారణంగా నష్టపోయేవాడు. {{sfn|Savory|2007|p=187}}{{sfn|Blow|2009|p=211}} సాధారణంగా రైతులు సుఖంగా జీవించారు. వారికి మంచి జీతాలు లభించాయి. మంచి బట్టలు ధరించారు. అయినప్పటికీ వారు వెట్టిచాకిరీకి గురయ్యారని, తీవ్రమైన ఒత్తిళ్లలో జీవించారని కూడా గమనించబడింది. <ref>{{cite book |last=Lambton |first=Ann K.S. |date=1991 |orig-date=1953 |title=Landlord and Peasant in Persia: a study of land tenure and land revenue administration |publisher=I.B. Tauris |isbn=9781850432937 |at=[https://archive.org/details/landlordpeasanti0000lamb_c8q8/page/127/mode/1up pp. 127–8] }}</ref> ===ప్రయాణం - సత్రాలు=== [[File:Hotel Shah Abbas Sahn.jpg|thumb|right|ఇస్ఫాహాన్‌లోని మదర్స్ ఇన్ సత్రం, ఇది 2వ షా అబ్బాసు పాలనలో నిర్మించబడింది, ఇది అత్యంత ధనిక వ్యాపారులు, షా ఎంపిక చేసిన అతిథుల కోసం ఉద్దేశించిన ఒక విలాసవంతమైన విడిది. నేడు ఇది ఒక విలాసవంతమైన హోటలు, హోటలు అబ్బాసి అనే పేరుతో పిలువబడుతుంది.]] భారం మోసే జంతువులన్నింటిలో గుర్రాలు అత్యంత ముఖ్యమైనవి. ఉత్తమమైన వాటిని అరేబియా, మధ్య ఆసియా నుండి తీసుకువచ్చేవారు. టర్కీ, భారతదేశంతో సహా వాటి విస్తృత వాణిజ్యం కారణంగా అవి ఖరీదైనవిగా ఉండేవి. ఇరాన్ గుండా ప్రయాణించేటప్పుడు తర్వాతి అత్యంత ముఖ్యమైన వాహనం కంచర గాడిద. అలాగే వ్యాపారికి ఒంటె ఒక మంచి పెట్టుబడి. ఎందుకంటే వాటికి మేత పెట్టడానికి దాదాపు ఏమీ ఖర్చు అయ్యేది కాదు. అవి చాలా బరువును మోయగలవు, దాదాపు ఎక్కడికైనా ప్రయాణించగలవు.{{sfn| Ferrier|1996|pp=25–6}} బలమైన షాల పాలనలో ముఖ్యంగా 17వ శతాబ్దం మొదటి భాగంలో మంచి రహదారులు, మార్గం పొడవునా వ్యూహాత్మకంగా ఏర్పాటు చేయబడిన సత్రాలు లేదా రహదారి పక్కన ఉన్న విడిది గృహాల కారణంగా ఇరాన్ గుండా ప్రయాణించడం సులభంగా ఉండేది. థెవెనోటు, టావెర్నియరు ఇరానియను సత్రాలు తమ టర్కిషు వాటి కంటే మెరుగ్గా నిర్మించబడ్డాయని శుభ్రంగా ఉన్నాయని వ్యాఖ్యానించారు.{{sfn| Savory|2007|p=190}} చార్డిను అభిప్రాయం ప్రకారం అవి మొఘలు లేదా ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యాల కంటే ఇక్కడ ఎక్కువగా ఉండేవి. అక్కడ అవి తక్కువగా ఉన్నప్పటికీ పెద్దవిగా ఉండేవి.{{sfn| Ferrier|1996|loc=[https://archive.org/details/journeytopersiaj0000unse/page/31/mode/1up p. 31]}} సత్రాలు ముఖ్యంగా పేద ప్రయాణికులకు ప్రయోజనం చేకూర్చేలా రూపొందించబడ్డాయి. ఎందుకంటే వారు వసతికి ఎలాంటి చెల్లింపు లేకుండా తమకు నచ్చినంత కాలం అక్కడ ఉండవచ్చు. షా 1వ అబ్బాసు పాలనలో సామ్రాజ్యం వాణిజ్య శ్రేయస్సును మెరుగుపరచడానికి ఆయన పట్టు మార్గాన్ని అభివృద్ధి చేయడానికి ప్రయత్నించినప్పుడు అపారమైన సంఖ్యలో సత్రాలు, వంతెనలు, బజార్లు, రహదారులు నిర్మించబడ్డాయి. ఈ వ్యూహాన్ని ధనిక వ్యాపారులు కూడా అనుసరించారు. వారు కూడా వాణిజ్యం పెరగడం వల్ల లాభపడ్డారు. ఈ ప్రమాణాన్ని కొనసాగించడానికి, మరో ఆదాయ వనరు అవసరమైంది. వాణిజ్య మార్గాలలో మోహరించిన కాపలాదారులచే ('రహదార్లు') రహదారి సుంకం వసూలు చేయబడింది. వారు ప్రయాణికులకు భద్రత కల్పించారు. 17వ శతాబ్దపు ఇరాన్‌లో ప్రయాణ భద్రత గురించి, అలాగే పోలీసు కాపలాదారుల మర్యాద, సంస్కారం గురించి థెవెనోటు, టావెర్నియరు ఇద్దరూ నొక్కి చెప్పారు. {{sfn|Savory|2007|p=191}} ఇటాలియను యాత్రికుడు పీట్రో డెల్లా వల్లే ఈ రహదారి కాపలాదారులలో ఒకరితో జరిగిన ఒక సంఘటనతో ముగ్ధుడయ్యాడు: {{sfn|Blow|2009|p=210}} {{cquote| ఆయన మా సామాను తనిఖీ చేశాడు. కానీ సాధ్యమైనంత మర్యాదపూర్వకంగా, మా పెట్టెలు లేదా మూటలను తెరవకుండా, ఆయనకు చెల్లించాల్సిన చిన్న పన్నుతో సంతృప్తి చెందాడు...}} ===విదేశీ వాణిజ్యం - సిల్కు రోడు=== [[File:Chehel Sotoon.jpg|thumb|left|ఇస్ఫాహాన్‌లోని చెహెలు సోటౌను ప్యాలెసు‌లో షా విదేశీ ప్రముఖులను, రాయబారులను కలిసేవారు. ఇది దాని గోడల మీద ఉన్న కుడ్యచిత్రాలకు ప్రసిద్ధి చెందింది.]] [[పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం]], 1487లో కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోపు చుట్టూ వాణిజ్య మార్గాన్ని కనుగొనడం వెనిసుకు ఒక వాణిజ్య దేశంగా మరణాంతక దెబ్బను తగలడమే కాకుండా సిల్కు రోడ్ వెంబడి ముఖ్యంగా పర్షియను గల్ఫులో జరుగుతున్న వాణిజ్యాన్ని కూడా దెబ్బతీసింది. వారు అధిక పన్నుల ద్వారా ఈ వ్యూహాత్మక ప్రదేశాలను అడ్డుకోవడం, నియంత్రించడం ద్వారా ఆసియా, ఐరోపా మధ్య జరిగే సముద్ర వాణిజ్యం మొత్తాన్ని నియంత్రించడానికి మూడు కీలక స్థానాలను సరిగ్గా గుర్తించారు: గల్ఫ్ ఆఫ్ ఏడెను, పర్షియను గల్ఫు , [[మలక్కా జలసంధి]].{{sfn|Savory|2007|pp=193-195}} 1602లో షా 1వ అబ్బాసు పోర్చుగీసు వారిని [[బహ్రెయిన్]] నుండి తరిమివేశాడు. కానీ వారిని హోర్ముజు జలసంధి నుండి పూర్తిగా బహిష్కరించి, ఈ వాణిజ్య మార్గం మీద తిరిగి నియంత్రణ సాధించడానికి కొత్తగా వచ్చిన ఇంగ్లీషు ఈస్టు ఇండియా కంపెనీ నుండి నావికా సహాయం అవసరమైంది.{{sfn|Blow|2009|pp=113–131}} షిరాజు, ఇస్ఫహాన్ జాస్కు‌లో కర్మాగారాలను తెరవడానికి అనుమతించడం ద్వారా ఆయన ఆంగ్లేయులను తనకు సహాయం చేయడానికి ఒప్పించాడు. {{sfn|Blow|2009|loc="Chapter 5 - English adventurers at the service of Shah Abbas" , pp. 53-64}}{{sfn|Savory|2007|p=195}}తదనంతరం పోర్చుగీసు సామ్రాజ్యం అంతమైన తర్వాత ముఖ్యంగా ఆంగ్లేయులు, డచ్, ఫ్రెంచి వారికి పర్షియను సముద్ర వాణిజ్యానికి సులభంగా ప్రాప్యత లభించింది. అయినప్పటికీ వారు పోర్చుగీసు వారిలా కాకుండా, వలసవాదులుగా కాకుండా, వ్యాపార సాహసికులుగా వచ్చారు. వాణిజ్య నిబంధనలు సఫావిద్ షాల మీద రుద్దబడలేదు. బదులుగా చర్చల ద్వారా నిర్ణయించబడ్డాయి. అంతేకాకుండా సఫావిద్‌లు విదేశాలలో ముఖ్యంగా భారతదేశంలోని [[దక్కన్ పీఠభూమి|దక్కన్]] ప్రాంతంలో గణనీయమైన ప్రభావాన్ని కొనసాగించారు. అహ్మదు‌నగరు, బీజాపూరు, గోల్కొండ సుల్తానేటు‌లు మతపరమైన లేదా సాంస్కృతిక సంబంధాల కారణంగానే కాకుండా, మొఘలు విస్తరణకు ప్రతిఘటనగా ఒక శక్తి అవసరం కావడం వల్ల కూడా పర్షియన్ల ఆధిపత్యాన్ని కోరాయి.<ref>{{Cite journal|first=M. Siraj|last=Anwar|title=The Safavids and Mughal Relations with the Deccan States|journal=Proceedings of the Indian History Congress|year=1991|volume=52|pages=255–262|jstor=44142611|url=https://www.jstor.org/stable/44142611}}</ref> పర్షియన్లు దీనికి అంగీకరించారు. 16వ, 17వ శతాబ్దాలలో వేలాది మంది పర్షియన్లు దక్కను‌కు వలస వచ్చారు. ఇది దక్కను‌లోని బహమనీ సుల్తానేటు కాలంలోనే ప్రారంభమైన ప్రక్రియకు కొనసాగింపు. <ref>{{Cite web|last=Marcinkowski|first=Christoph|title=Persians and Shi'ites in Thailand: From the Ayutthaya Period to the Present|url=https://www.iseas.edu.sg/images/pdf/nscwps15.pdf|access-date=2022-05-08|archive-date=2023-12-15|archive-url=https://web.archive.org/web/20231215224411/https://www.iseas.edu.sg/images/pdf/nscwps15.pdf|url-status=dead}}</ref> ఇక్కడి నుండి, పర్షియను వ్యాపారులు తూర్పు వైపుగా ఆగ్నేయాసియా రాజ్యాలకు, ముఖ్యంగా అయోధ్య సియాం‌కు సాహసయాత్రలు చేశారు. అక్కడ బున్నాగు వంటి ప్రభావవంతమైన పర్షియను కుటుంబాలు థాయ్‌లాండు, ఇరాన్ మధ్య స్నేహపూర్వక దౌత్య సంబంధాలను పెంపొందించడంలో సహాయపడ్డాయి. దీనికి 'సులేమాన్ ఓడ' యాత్ర ఒక నిదర్శనం. పర్షియన్లు అచే సుల్తానేటు, బ్రూనై సుల్తానేటు, డెమాకు సుల్తానేటు, డై వియెటు‌లో కూడా చురుకుగా ఉన్నారు.<ref>{{Cite journal |last=Petrů |first=Tomáš |date=2016 |title="Lands below the Winds" as Part of the Persian Cosmopolis: An Inquiry into Linguistic and Cultural Borrowings from the Persianate societies in the Malay World|journal=Moussons |issue=27 |pages=147–161 |doi=10.4000/moussons.3572 |doi-access=free |url=https://journals.openedition.org/moussons/3572 }}</ref><ref>{{Cite web |date=3 March 2020 |title=Cetbang, Teknologi Senjata Api Andalan Majapahit |website=1001 Indonesia |language=id |url=https://1001indonesia.net/cetbang-teknologi-senjata-api-andalan-majapahit/|access-date=2022-05-17}}</ref><ref>{{Cite journal |last=Scott|first=William Henry |date=1989 |title=The Mediterranean Connection |journal=Philippine Studies |volume=37 |issue=2 |pages=131–144 |jstor=42634581 |issn=0031-7837}}</ref> [[File:Silk route.jpg|thumb|right|పట్టు మార్గం]] అయితే దీర్ఘకాలంలో సాంప్రదాయిక [[సిల్క్ రోడ్డు|సిల్క్ మార్గంతో]] పోలిస్తే సముద్ర మార్గం పర్షియన్లకు తక్కువ ప్రాముఖ్యత ఉంది. నౌకానిర్మాణం, నావికాదళంలో పెట్టుబడులు లేకపోవడం వలన ఈ వాణిజ్య మార్గాన్ని గుత్తాధిపత్యం చేసుకునే అవకాశం యూరోపియన్లకు లభించింది. అందువలన భూమార్గ వాణిజ్యం రవాణా పన్నుల ద్వారా ఇరాను రాజ్యానికి అధిక ఆదాయాన్ని అందిస్తూనే ఉంది. {{sfn|Blow|2009|p=212}} ఈ ఆదాయం ఎగుమతుల నుండి కాకుండా, దేశం గుండా వెళ్లే వస్తువుల మీద విధించే కస్టమ్సు సుంకాలు, రవాణా రుసుముల నుండి ఎక్కువగా వచ్చేది. షా అబ్బాసు ఈ వాణిజ్యాన్ని భారీగా విస్తరించాలని నిశ్చయించుకున్నాడు. కానీ రెండు అత్యంత కీలకమైన మార్గాలను నియంత్రించే ఒట్టోమన్లతో వ్యవహరించాల్సిన సమస్యను ఎదుర్కొన్నాడు: అరేబియా మీదుగా మధ్యధరా ఓడరేవులకు వెళ్లే మార్గం, అనటోలియా, ఇస్తాంబులు మీదుగా వెళ్లే మార్గం. అందువలన ఒట్టోమన్ భూభాగాన్ని తప్పించుకుంటూ మూడవ మార్గాన్ని రూపొందించారు. ఉత్తరాన కాస్పియను సముద్రం మీదుగా ప్రయాణించడం ద్వారా వారు రష్యాకు చేరుకుంటారు. మస్కోవీ కంపెనీ సహాయంతో వారు మాస్కోకు వెళ్లి, పోలాండు మీదుగా ఐరోపాకు చేరుకోగలిగారు. ఈ వాణిజ్య మార్గం, ముఖ్యంగా ఒట్టోమన్లతో యుద్ధాలు జరుగుతున్న సమయాలలో, అత్యంత ప్రాముఖ్యతను సంతరించుకుంది. {{sfn|Savory|2007|p=196}} 17వ శతాబ్దం చివరి నాటికి డచ్చి వారు పర్షియను గల్ఫు మీదుగా జరిగే వాణిజ్యంలో ఆధిపత్యం సాధించారు. చాలా వాణిజ్య ఒప్పందాలను గెలుచుకున్నారు. ఇంగ్లీషు లేదా ఫ్రెంచి వారు ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోకముందే తాము ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోగలిగారు. {{sfn|Savory|2007|pp=199–200}} వారు ముఖ్యంగా సుదూర తూర్పు, ఇరాన్ మధ్య సుగంధ ద్రవ్యాలు, పింగాణీ వాణిజ్యంలో గుత్తాధిపత్యాన్ని స్థాపించారు. డచ్ నావికా శక్తి రక్షణతో, బెంగాలీ పట్టు, సినో-జపనీసు పింగాణీ నుండి వచ్చిన పోటీ 17వ శతాబ్దం చివరలో సఫావిద్ ఆర్థిక వ్యవస్థ క్షీణతకు దోహదపడింది. {{sfn|Axworthy|2010|p=28}}{{sfn|Chinese-Iranian Relations iv. The Safavid Period at Encyclopædia Iranica (online ed.)}} ==సంస్కృతి== [[File:The Princely Lovers, attributable to Mirza Ali. Allusion to a love affair between Soltanum and Bayram Beg.jpg|thumb| ''రాజకుమార ప్రేమికులు'', షా ఇస్మాయిల్ కుమార్తె అయిన రాకుమారి సోల్తానం బహ్రాం బేగ్ మధ్య జరిగిన ప్రేమ వ్యవహారాన్ని వర్ణించే అవకాశం ఉన్న చిత్రం. మీర్జా అలీకి ఆపాదించబడింది. ఖాజ్విన్, సుమారు .<ref>{{cite book |last1=Soudavar |first1=Abolala |date=1992 |title=Art of the Persian courts : selections from the Art and History Trust Collection |location=New York City |publisher=Rizzoli |isbn=978-0-8478-1660-6 |pages=170–3 |url=https://archive.org/details/artofpersiancour0000soud/page/172/mode/2up}}</ref>]] 17వ శతాబ్దపు ఫ్రెంచి యాత్రికుడు జీన్ షార్డిను ఇరాన్‌లో చాలా సంవత్సరాలు గడిపి, వారి సంస్కృతి, ఆచారాలు, స్వభావం మీద విస్తృతంగా వ్యాఖ్యానించారు. విదేశీయుల పట్ల వారి ఆదరాభిమానాలను ఆయన ప్రశంసించారు. కానీ ఆయనకు సవాలుగా అనిపించిన కొన్ని లక్షణాలను కూడా గమనించారు. ప్రజల బాహ్య స్వరూపం, దుస్తులు, ఆచారాల గురించి ఆయన చేసిన వర్ణనలు. ఆ కాలం నాటి మినియేచర్లు, చిత్రాలు పెయింటింగు‌ల ద్వారా ధృవీకరించబడ్డాయి.{{sfn|ఫెర్రియర్|1996|loc=[https://archive.org/details/journeytopersiaj0000unse/page/110/mode/1up p. 110]}} వారు బాగా చదువుకున్న, మంచి ప్రవర్తన కలిగిన ప్రజలని ఆయన భావించారు.{{sfn|ఫెర్రియర్|1996|pp=111-3}} యూరోపియన్ల వలె కాకుండా, వారు శారీరక శ్రమను ఏమాత్రం ఇష్టపడలేదు. కేవలం వ్యాయామం కోసమే వ్యాయామం చేయడానికి మొగ్గు చూపలేదు. బదులుగా విశ్రాంతి తీసుకోవడానికి, జీవితం అందించే విలాసాలను అనుభవించడానికి ఇష్టపడ్డారు. ప్రయాణాన్ని కేవలం ఒక ప్రదేశం నుండి మరొక ప్రదేశానికి వెళ్ళే నిర్దిష్ట ప్రయోజనం కోసం మాత్రమే విలువ ఇచ్చేవారు. కొత్త ప్రదేశాలను చూడటంలో, విభిన్న సంస్కృతులను అనుభవించడంలో వారికి ఆసక్తి ఉండేది కాదు. ప్రపంచంలోని ఇతర దేశాల గురించి పర్షియన్లకు ఉన్న అజ్ఞానానికి ప్రపంచం పట్ల వారి ఈ విధమైన వైఖరే కారణం కావచ్చు. వారు పాల్గొన్న వ్యాయామాలు శరీరాన్ని సరళంగా, దృఢంగా ఉంచడానికి, ఆయుధాలను ఉపయోగించడంలో నైపుణ్యాలను సంపాదించడానికి ఉద్దేశించినవి. విలువిద్యకు మొదటి స్థానం లభించింది. రెండవ స్థానం కత్తిసాముకు దక్కింది. ఇందులో మణికట్టు దృఢంగా కానీ సరళంగా ఉండాలి. కదలికలు చురుకుగా ఉండాలి. మూడవదిగా గుర్రపు స్వారీ ఉండేది. పర్షియన్లు ఎంతో ఆనందించిన ఒక అత్యంత శ్రమతో కూడిన వ్యాయామం వేట. {{sfn|Ferrier|1996|pp=114-5}} ===కళ=== 1అ అబ్బాసు కళలను ప్రోత్సహించడం వల్ల కలిగే వాణిజ్య ప్రయోజనాన్ని గుర్తించాడు.—చేతివృత్తుల ఉత్పత్తులు ఇరాన్ విదేశీ వాణిజ్యంలో అధిక భాగాన్ని అందించాయి. ఈ కాలంలో పలకల తయారీ, కుండల తయారీ వస్త్రాలు వంటి చేతివృత్తులు అభివృద్ధి చెందాయి. సూక్ష్మ చిత్రలేఖనం, పుస్తక బైండింగు, అలంకరణ, కాలిగ్రఫీలో గొప్ప పురోగతి సాధించబడింది. 16వ శతాబ్దంలో ఒక సంచార రైతు వృత్తి అవలంబించే ప్రజల నుండి తివాచీల నేత డిజైను అభివృద్ధి చెంది తయారీలో ప్రత్యేకత కలిగిన ఒక సువ్యవస్థిత పరిశ్రమగా పరిణామం చెందింది. ఈ పరిశ్రమకు కేంద్రంగా తబ్రిజు ఉండేది. సఫావిద్ రాజవంశం జ్ఞాపకార్థం అర్దబిలు తివాచీలు తయారు చేయబడ్డాయి. సొగసైన బరోకు శైలిలో ఉన్న, ప్రసిద్ధి చెందిన పోలోనైసు తివాచీలు 17వ శతాబ్దంలో ఇరాన్‌లో తయారు చేయబడ్డాయి. సాంప్రదాయ రూపాలు, సామగ్రిని ఉపయోగించి రెజా అబ్బాసి (1565–1635) పర్షియను చిత్రలేఖనంలోకి కొత్త విషయాలను ప్రవేశపెట్టాడు—అర్ధనగ్న మహిళలు, యువకులు, ప్రేమికులు. సఫావిద్ కాలంలో ఆయన చిత్రలేఖనం కాలిగ్రాఫికు శైలి ఇరానియను కళాకారులను చాలా వరకు ప్రభావితం చేసింది. ఇది ఇస్ఫహాన్ పాఠశాలగా ప్రసిద్ధి చెందింది. షా తహ్మాస్ప్ పాలనలో వ్రాతప్రతుల అలంకరణ, కాలిగ్రఫీకి ఒక అద్భుతమైన ఉదాహరణ అయిన 'షాహనామా' ("రాజుల పుస్తకం") అనే ఇతిహాసం సృష్టించబడింది. మరొక చేతివ్రాత ప్రతి నిజామీ గంజవి రచించిన ఖమ్సా. దీనిని 1539–1543 మధ్య ఇస్ఫహాన్ ‌లోని అఘా మీరకు పాఠశాల వారు రూపొందించారు. 17వ శతాబ్దంలో సఫావిద్‌ల కాలంలో యూరోపియను ప్రభావం ఉన్న కళతో (ఫరంగీ-సాజీ) ఒక మార్పు ప్రారంభమైంది. ఇది ఇరానియను కళాకారులకు ప్రేరణనిచ్చింది. వారు మోడలింగు, ఫోరు‌షార్టెనింగు, ప్రాదేశిక లోతు, ఆయిలు పెయింటింగు మాధ్యమాన్ని స్వీకరించారు (2వ షా అబ్బాసు, మహమ్మదు జమాను‌ను రోం‌లో చదువుకోవడానికి పంపారు). ====వాస్తుశిల్పం==== {{multiple image | perrow = 2 | total_width = 400 | caption_align = center | align = right | direction = horizontal | image1 = Golden Iwan (Fatima Masumeh Shrine).jpg | image2 = IMG10 حرم.jpg | footer = ఫాతిమా మసూమా మందిరం, ఖోం వద్ద ఉన్న ''[[:Commons:Category:Golden Iwan (Fatima Masumeh Shrine)|గోల్డెన్ ఇవాన్]]'' (దాని ''ముకర్నాసు'' బంగారు పైకప్పుతో), ''[[:Commons:Category:Golden Dome (Fatima Masumeh Shrine)|గోల్డెన్ డోమ్]]'', సుమారు 1519లో తాజ్లు ఖానమ్ చేత నిర్మించబడ్డాయి.<ref name="KR">{{harvnb|Rizvi|2015|pp=209–303}}</ref> }} షా ఇస్మాయిల్ రాణి అయిన తాజ్లు ఖానం 1519లో ఖోం లోని ఫాతిమా మసూమా మందిరంకు నిధులు సమకూర్చి, ''[[:Commons:Category:Golden Iwan (Fatima Masumeh Shrine)|గోల్డెన్ ఇవాన్]]''ను (దాని ''ముకర్నాసు'' బంగారు పైకప్పుతో) నిర్మించి, ''[[:Commons:Category:Golden Dome (Fatima Masumeh Shrine)|గోల్డెన్ డోమ్]]''ను పునర్నిర్మించారు. ఆమె "గోల్డెన్ ఇవాన్"ను షా ఇస్మాయిల్‌‌కు అంకితం చేసింది. దాని తోరణం శిఖరం మీద లేత నీలిరంగు మొజాయికు‌తో ఒక శాసనాన్ని చెక్కించింది. అది షా ఇస్మాయిల్ పేరును, "న్యాయాన్ని నిలబెట్టేవాడు", "సామ్రాజ్య సంరక్షకుడు", దేవునికి, పన్నెండవ షియా ఇమాం‌కు మాత్రమే కేటాయించబడిన "మార్గదర్శి (మహదీ)" వంటి ప్రశంసాత్మక బిరుదులను తెలియజేస్తుంది.<ref name="KR"/> ఆమె 1524లో తన భర్త షా ఇస్మాయిల్ మరణానంతరం సఫావిద్ పూర్వీకుడైన షేక్ సఫీ సమాధికి సరిగ్గా పక్కనే అర్దబిలు‌లో ఆయన సమాధిని కూడా నిర్మించింది.<ref name="KR"/> ఆ తర్వాత ఆమె 1524లో మీర్జా సింహాసనాన్ని అధిష్టించడానికి తహమాస్పుకు మద్దతు ఇచ్చింది. =====ఇస్ఫహాన్ కొత్త రాజధాని (1598)===== ఇస్ఫాహాన్‌లో, సఫావిద్ వాస్తుశిల్పానికి అత్యంత ప్రముఖ ఉదాహరణలు ఉండేవి. ఇవన్నీ 1598లో 1వ షా అబ్బాసు రాజధానిని శాశ్వతంగా అక్కడికి మార్చిన తర్వాత సంవత్సరాలలో నిర్మించబడ్డాయి: ఇంపీరియలు మసీదు 1630లో పూర్తయిన మస్జిదు-ఎ షా, ఇమాం మసీదు (మస్జిదు-ఎ ఇమామి), లుత్ఫుల్లా మసీదు, రాజభవనం. [[File:Naghsh-e_Jahan_Square.jpg|thumb|400px|ఇస్ఫాహాన్‌లోని ''నఖ్షే జహాను స్క్వేరు'' 17వ శతాబ్దపు ఇరానియను వాస్తుశిల్పానికి ప్రతీక.]] విలియం క్లీవ్‌ల్యాండు, మార్టిను బంటను అభిప్రాయం ప్రకారం<ref>{{cite book |last1=Cleveland |first1=William L. |last2=Bunton |first2=Martin P. |date=2010 |orig-date=2009 |title=A History of the Modern Middle East |edition=fourth |volume=1 |publisher=Easyread large edition |at=[https://books.google.ca/books?id=hnzxzqau3a8C&pg=PA98 pp. 98-9] }}</ref> ఇరాన్‌కు గొప్ప రాజధానిగా ఇస్ఫహాన్ స్థాపన ఆ నగరం భౌతిక వైభవం ప్రపంచ నలుమూలల నుండి మేధావులను ఆకర్షించాయి. ఇది నగరం గొప్ప సాంస్కృతిక జీవితానికి దోహదపడింది. దాని 4,00,000 మంది నివాసుల ఆకట్టుకునే విజయాలు, "ఇస్ఫహాన్ సగం ప్రపంచం" అనే వారి ప్రసిద్ధ గొప్పను చెప్పుకోవడానికి నివాసులను ప్రేరేపించాయి. సఫావిద్ రాజవంశం ఆవిర్భావంతో ఇరానియను వాస్తుశిల్పంలో ఒక కొత్త శకం ప్రారంభమైంది. ఆర్థికంగా పటిష్టంగా రాజకీయంగా స్థిరంగా ఉన్న ఈ కాలంలో మతపరమైన శాస్త్రాలు విపరీతంగా అభివృద్ధి చెందాయి. సాంప్రదాయ వాస్తుశిల్పం దాని నమూనాలు, పద్ధతులలో పరిణామం చెంది తర్వాతి కాలాల వాస్తుశిల్పం మీద తన ప్రభావాన్ని చూపింది. [[File:Qazvin - Chehel Sotun.jpg|thumb|The 16th-century ''[[Chehel Sotun, Qazvin|Chehel Sotun]]'' pavilion in Qazvin, Iran. It is the last remains of the palace of the second Safavid king, Shah Tahmasp; it was heavily restored by the Qajars in the 19th century.]] నిజానికి సఫావిద్‌ల గొప్ప వారసత్వాలలో ఒకటి వారి వాస్తుశిల్పం. 1598లో షా అబ్బాసు తన ఇరానియన్ సామ్రాజ్యం రాజధానిని వాయవ్య నగరమైన ఖజ్విను నుండి మధ్య నగరమైన ఇస్ఫాహాను‌కు మార్చాలని నిర్ణయించుకున్నప్పుడు ఆయన ఇరాన్ చరిత్రలో గొప్ప కార్యక్రమాలలో ఒకటిగా నిలిచిపోయే దానికి శ్రీకారం చుట్టాడు; అదే నగరాన్ని పూర్తిగా పునర్నిర్మించడం. విశాలమైన శుష్క భూభాగం మధ్యలో, 'జీవనది' అయిన జాయందె రూదు నదిచే సారవంతం చేయబడిన, ఒక పచ్చని ఒయాసిస్సులా ఉన్న ఇస్ఫహాన్ నగరాన్ని ఎంచుకోవడం ద్వారా ఆయన తన రాజధానిని ఒట్టోమన్లు, ఉజ్బెక్ల నుండి భవిష్యత్తులో జరగబోయే దాడుల నుండి దూరం చేశాడు. అదే సమయంలో డచ్చి, ఆంగ్లేయులకు ఇటీవల ఒక ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గంగా మారిన పర్షియను గల్ఫు మీద మరింత నియంత్రణ సాధించాడు. {{sfn|Savory|2007|p=155}} ఈ బృహత్తర నగర ప్రణాళిక పనికి ప్రధాన వాస్తుశిల్పి షేక్ బహాయి (బహా అద్-దిన్ అల్-అమిలి) ఆయన ఈ కార్యక్రమాన్ని షా అబ్బాసు మాస్టరు ప్లాను‌లోని రెండు ముఖ్య లక్షణాల మీద కేంద్రీకరించాడు: చహారు బాగు అవెన్యూ, దీనికి ఇరువైపులా విదేశీ ప్రముఖుల నివాసాల వంటి నగరం అన్ని ప్రముఖ సంస్థలు ఉన్నాయి. నఖ్ష్-ఎ జహాను స్క్వేరు ("ప్రపంచానికి ఆదర్శం"). <ref>{{cite book |last=Stevens |first=Roger |date=1965 |title=The Land of the Great Sophy |location=London |publisher=Methuen & Co. |page=172 |url=https://archive.org/details/landofgreatsophy0000roge_x2m5/page/172/mode/1up |url-access=limited }}</ref> షా అధికారంలోకి రాకముందు, ఇరాన్‌లో వికేంద్రీకృత అధికార వ్యవస్థ ఉండేది. దీనిలో సైన్యం (కిజిల్బాషు), సామ్రాజ్యాన్ని ఏర్పరిచిన వివిధ ప్రావిన్సుల గవర్నర్లతో సహా వేర్వేరు సంస్థలు అధికారం కోసం పోరాడేవి. షా అబ్బాసు ఈ రాజకీయ వ్యవస్థను బలహీనపరచాలనుకున్నాడు. {{sfn|Savory|2007|loc=[https://archive.org/details/savory-1980-safavids/page/76/mode/1up chapter 4, pp. 76-103]}} ఇస్ఫాహాను‌ను ఇరాన్ గొప్ప రాజధానిగా పునఃసృష్టించడం అధికారాన్ని కేంద్రీకరించడంలో ఒక ముఖ్యమైన అడుగు. ఈ చౌరస్తా లేదా 'మైదాను' విశిష్టత ఏమిటంటే దీనిని నిర్మించడం ద్వారా షా అబ్బాసు ఇరాన్‌లోని అధికారం మూడు ప్రధాన భాగాలను తన సొంత ప్రాంగణంలోనే కేంద్రీకరించాడు; షా మసీదు ద్వారా ప్రాతినిధ్యం వహించే మత గురువుల అధికారం, గ్రాండు బజారు ద్వారా ప్రాతినిధ్యం వహించే వ్యాపారుల అధికారం, వాస్తవానికి, అలీ కపు ప్యాలెసు‌లో నివసించే షా అధికారం. షేక్ లోటు‌ఫల్లా మసీదు (1618), హష్త్ బెహెష్తు (ఎనిమిది స్వర్గాల ప్యాలెసు) (1469), చహార్బాగు పాఠశాల (1714) వంటి విలక్షణమైన స్మారక చిహ్నాలు ఇస్ఫాహాను, ఇతర నగరాలలో వెలిశాయి. వాస్తుశిల్పం ఈ విస్తృత అభివృద్ధి పర్షియను సంస్కృతిలో పాతుకుపోయింది. పాఠశాలలు, స్నానఘట్టాలు, గృహాలు, సత్రాలు, బజార్లు, చౌరస్తాల వంటి ఇతర పట్టణ ప్రదేశాల రూపకల్పనలో రూపుదిద్దుకుంది. ఇది ఖాజరు పాలన ముగిసే వరకు కొనసాగింది. <ref>{{cite book |last=Jodidio |first=Philip |date=2004 |title=Iran: Architecture For Changing Societies |publisher=U. Allemandi |isbn=978-88-422-1236-2 |url=https://books.google.com/books?id=vkpyQgAACAAJ }}</ref> ====సాహిత్యం==== సఫావిద్ ఇరాన్‌లో సమాజంలోని అన్ని వర్గాలలో కవిత్వం, ఇతర రకాల రచనలు ప్రోత్సహించబడి సృష్టించబడ్డాయి. సఫావిద్‌ల కొత్త మతపరమైన ఆచారాలు, ప్రభుత్వ నిర్మాణాలు, అధికారిక భావజాలం అన్నీ సాహిత్యం సృష్టిని ప్రభావితం చేశాయి. {{sfn|Losensky|2021|pp=452–453}} అయినప్పటికీ ఈ విషయాలలో ఏవీ దానిని ఆపలేదు లేదా పరిమితం చేయలేదు. {{sfn|Losensky|2021|p=453}} సఫావిద్ కాలంలో గత ఐదు శతాబ్దాల పర్షియన్ కవిత్వం రూప, ఇతివృత్త నియమాలలో స్పష్టమైన పునరాలోచన, అనుసరణ, పునఃరచన, మిళితం చేయడం జరిగింది. {{sfn|Losensky|2021|p=453}} అయినప్పటికీ ఈ మార్పులు తీవ్రమైనవి కావు. దీనికి ఒక ఉదాహరణ అబ్ది బేగు షిరాజీ రచించిన ''జన్నతు-ఎ అద్న్'' ("ఏడెను తోట"), ఇది అత్యంత పొడవైన ప్రశంసాత్మక పర్షియను కవితలలో ఒకటి. {{sfn|Losensky|2021| p=453}} ఒక ''ఖమ్సా'' అనేది సాధారణంగా ఐదు కథా కవితల సముదాయం. ప్రతి ఒక్కటి ఒక నిర్దిష్ట [[ఛందస్సు]]లో ఉంటుంది. ఈ శైలిని 12వ శతాబ్దపు పర్షియను కవి నిజామీ గంజవి సృష్టించారు. అయితే ప్రతి కవితకు వేర్వేరు కథలు ఉండే సాధారణ ''ఖమ్సా''ల వలె కాకుండా ''జన్నతు-ఎ అద్నులోని'' ఐదు కవితలు ఒకే ఇతివృత్తం చుట్టూ తిరుగుతాయి. {{sfn|Losensky|2021|p=453}} 1వ షా అబ్బాసు ఇస్ఫాహాను‌ను రాజధానిగా ఎంచుకున్న తర్వాత ఆ నగరం సాహిత్య కార్యకలాపాలకు కేంద్రంగా మారింది. ఇది దర్బారుతో విభిన్న స్థాయిల అనుబంధం ఉన్న కవులను ఆకర్షించింది. {{sfn|Losensky|2021|p=458}} 1వ షా అబ్బాసు జీవితచరిత్రకారులు రాసిన అనేక కథలలో కనిపిస్తాడు. వాటిలో ఆయన వీధులలో కాఫీ షాపులలో దర్బారులో స్థానిక కవులతో నేరుగా సంభాషించాడు. కొంతమంది కవులు తమ సామర్థ్యాలను విస్మరించారని భావించి, లేదా 1వ అబ్బాసు అపఖ్యాతి పాలైన కోపానికి భయపడి ఇరాన్‌ను విడిచి వెళ్ళిపోయారు. అయితే పర్షియను సాహిత్యం చరిత్రలో కవులు తమ పోషకులతో విభేదించిన అనేక కథలు ఉన్నాయి.{{sfn|Losensky|2021|p=458}} ===ఇస్ఫహాన్ పాఠశాల – ఇస్లామికు తత్వశాస్త్రం పునరుజ్జీవనం=== [[File:Chahar bagh school drawing.jpg|thumb|left|ఇస్ఫాహాన్‌లోని చహారు బాగ్ పాఠశాల 19వ శతాబ్దపు చిత్రం, సుల్తాన్ హుస్సేన్ కాలంలో ఒక వేదాంత, మత గురువుల పాఠశాలగా పనిచేయడానికి నిర్మించబడింది]] పండితులు సాధారణంగా ఇస్ఫహాన్ పాఠశాల అని పిలిచే సఫావిద్ యుగంలో ఇస్లామికు తత్వశాస్త్రం<ref>{{cite book |last=Dabashi |first=H. |date=1996 |chapter='Mir Damad and the Founding of the School of Isfahan |editor-last1=Nasr |editor-first1=Seyyed H. |editor-last2=Leaman |editor-first2=Oliver |title=History of Islamic Philosophy |location=London |publisher=Routledge |at=ch. 34, pp. 597–634 |url=https://archive.org/details/historyofislamic0000unse_s4j1/page/n1/mode/1up |url-access=limited }}</ref> విలసిల్లింది. ఈ పాఠశాల వ్యవస్థాపకుడిగా మీర్ దామాదు పరిగణించబడతాడు. ఈ తత్వశాస్త్ర పాఠశాలలోని ప్రముఖులలో మీర్ దామాదు, మీర్ ఫెండెరెస్కీ, షేఖు బహాయి మొహ్సేను ఫైజు కాషాని వంటి ఇరానియను తత్వవేత్తల పేర్లు ప్రత్యేకంగా నిలుస్తాయి. ఈ పాఠశాల ఇరానియను తత్వవేత్త ముల్లా సద్రాతో తన పరాకాష్టకు చేరుకుంది. ఆయన నిస్సందేహంగా అవెరోసు తర్వాత అత్యంత ముఖ్యమైన ఇస్లామికు తత్వవేత్త. ముల్లా సద్రా ఇస్లామికు తూర్పు దేశాలలో ఆధిపత్య తత్వవేత్తగా ఎదిగాడు. తత్వశాస్త్ర స్వభావం మీద ఆయన దృక్పథం ఈనాటి వరకు అసాధారణంగా ప్రభావవంతంగా ఉంది.<ref>{{Cite book |last=Rizvi |first=Sajjad |date=2021 |orig-date=2009 |chapter=Mulla Sadra |editor-last1=Zalta |editor-first1=Edward N. |editor-last2=Nodelman |editor-first2=Uri |title=The Stanford Encyclopedia of Philosophy |publisher=Metaphysics Research Lab Philosophy Department Stanford University |chapter-url=https://plato.stanford.edu/archives/spr2021/entries/mulla-sadra/#toc }}</ref> ఆయన ''అల్-హిక్మా అల్-ముతాలియా ఫి-ల్-అస్ఫర్ అల్-'అక్లియ్యా అల్-అర్బా'' ("బుద్ధి నాలుగు ప్రయాణాల అతీంద్రియ తత్వశాస్త్రం") అనే గ్రంథాన్ని రచించాడు.<ref>{{cite book |last=Nasr |first=Seyyed Hossein |author-link=Seyyed Hossein Nasr |date=1997 |orig-date=1978 |title=Sadr al-Din Shirazi and his Transcendent Theosophy, Background, Life and Works |edition=2nd |location=Tehran |publisher=Institute for Humanities and Cultural Studies |at=[https://archive.org/details/seyyed-hossein-nasr-sadr-al-din-shirazi-and-his-transcendent-theosophy-1978/page/55/mode/1up pp. 55 ff] }}</ref> ఇది ఆయ్న 'అతీంద్రియ తత్వశాస్త్రం' అని పిలిచిన దాని మీద ఒక ధ్యానం, ఇది సూఫీయిజం తాత్విక ఆధ్యాత్మికవాదం, షియా ఇస్లాం వేదాంతం, అవిసెన్నా సుహ్రవర్ది పెరిప్యాటెటికు, ఇల్యూమినేషనిస్టు తత్వశాస్త్రాలను ఒక సమన్వయానికి తీసుకువచ్చింది. ఇరాన్ శాస్త్రవేత్త రిచర్డు నెల్సను ఫ్రై అభిప్రాయం ప్రకారం:<ref>{{cite book |last=Frye |first=Richard N. |date=2000 |orig-date=1975 |title=The Golden Age of Persia |publisher=Phoenix Press |page=234 }}</ref> {{blockquote |వారు ఇస్లామిక్ ఆలోచనా శాస్త్రపు శాస్త్రీయ సంప్రదాయానికి వారసులు, ఇది అవెరోస్ మరణం తర్వాత అరబ్ పశ్చిమ దేశాలలో అంతరించిపోయింది. పర్షియన్ ఆలోచనా విధానాలు ఇస్లామిక్ స్వర్ణయుగపు గొప్ప ఇస్లామిక్ ఆలోచనాపరులకు నిజమైన వారసులు, అయితే ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యంలో ఇస్లామిక్ తత్వశాస్త్ర సంప్రదాయాల విషయానికొస్తే మేధోపరమైన స్తబ్దత నెలకొని ఉంది.}} ===వైద్యం=== [[File:Canons of medicine.JPG|thumb|1484 నాటి 'ది కానన్ ఆఫ్ మెడిసిన్' యొక్క లాటిన్ భాషా ప్రతి, ఇది అమెరికాలోని టెక్సాస్ హెల్త్ సైన్స్ సెంటర్ ఎట్ శాన్ ఆంటోనియో విశ్వవిద్యాలయంలోని పి.ఐ. నిక్సన్ మెడికల్ హిస్టారికల్ లైబ్రరీలో ఉంది.]] సఫావిద్‌ల కాలంలో వైద్యుల హోదా ఎప్పటిలాగే ఉన్నత స్థాయిలో ఉండేది. ప్రాచీన గ్రీకులు గానీ, రోమన్లు ​​గానీ తమ వైద్యులకు ఉన్నత సామాజిక హోదాను ఇవ్వనప్పటికీ ఇరానియన్లు ప్రాచీన కాలం నుండి తమ వైద్యులను గౌరవించేవారు. వారు తరచుగా షాహు‌లకు సలహాదారులుగా నియమించబడేవారు. ఇరాన్‌ మీద ముస్లింల దండయాత్రతో ఇది మారలేదు. తత్వశాస్త్రం, తర్కం, వైద్యం, గణితం, ఖగోళశాస్త్రం, జ్యోతిష్యం, సంగీతం, రసవాదం వంటి రంగాల పనులను ప్రధానంగా పర్షియన్లే చేపట్టారు.{{sfn|Savory|2007|pp=220-225}} పదహారవ శతాబ్దం నాటికి, ఇస్లామికు విజ్ఞానం, అంటే చాలా వరకు పర్షియను విజ్ఞానం, తన గత కీర్తిపైనే ఆధారపడి ఉంది. ముహమ్మదు ఇబ్ను జకారియా అల్-రాజీ (865–892) (పశ్చిమ దేశాలకు రాజెస్ అని పిలువబడేవాడు) రచనలు ఇప్పటికీ యూరోపియను విశ్వవిద్యాలయాలలో రసవాదం, ఫార్మకాలజీ, పీడియాట్రిక్సు కోసం ప్రామాణిక పాఠ్యపుస్తకాలుగా ఉపయోగించబడుతున్నాయి. అవిసెన్నా (సుమారు 980–1037) రచించిన ది కానను ఆఫ్ మెడిసిను గ్రంథం నాగరిక ప్రపంచంలో చాలా వరకు వైద్యశాస్త్రంలో ప్రాథమిక పాఠ్యపుస్తకాలలో ఒకటిగా పరిగణించబడింది. {{sfn|Savory|2007|p=220}} అందువలన సఫావిద్ కాలంలో వైద్యశాస్త్రం స్థితిలో పెద్దగా మార్పు రాలేదు. మునుపటిలాగే ఈ గ్రంథాలపైనే ఎక్కువగా ఆధారపడింది. శరీరధర్మశాస్త్రం ఇప్పటికీ ప్రాచీన, మధ్యయుగ వైద్యంలోని నాలుగు శారీరక ద్రవాల మీద ఆధారపడి ఉంది. రక్తస్రావం చేయడం, విరేచనం చేయించడం వంటివి శస్త్రచికిత్స నిపుణులచే ప్రధాన చికిత్సా పద్ధతులుగా ఉండేవి. ఇరాన్ సందర్శన సమయంలో థెవెనో కూడా దీనిని అనుభవించాడు. {{sfn|Savory|2007|p=221}} వైద్యశాస్త్రంలో కొంత పురోగతి సాధించిన ఏకైక రంగం ఫార్మకాలజీ 1556లో "తిబ్-ఎ షిఫాయి" సంకలనం చేయబడింది. ఈ పుస్తకాన్ని 1681లో అంగులసు డి సెయింటు "ఫార్మకోపోయియా పెర్సికా" అనే పేరుతో ఫ్రెంచి‌లోకి అనువదించారు. {{sfn|Savory|2007|p=221}} ===వినోదం=== [[File:Polo game from poem Guy u Chawgan.jpg|thumb|left|upright|పోలో మ్యాచు‌ను చిత్రీకరిస్తున్న ఒక పర్షియను మినియేచరు]] ఇస్లాం పూర్వ కాలం నుండి, [[కుస్తీ]] క్రీడ ఇరానియను గుర్తింపులో ఒక అంతర్భాగంగా ఉంది. జుర్ఖానాలలో ప్రదర్శనలు ఇచ్చే వృత్తిపరమైన కుస్తీ యోధులను సమాజంలో ముఖ్యమైన సభ్యులుగా పరిగణించేవారు. ప్రతి పట్టణానికి వారి స్వంత కుస్తీ యోధుల బృందం ఉండేది. వారిని పహ్లావానులు అని పిలిచేవారు. వారి క్రీడ ప్రజలకు వినోదాన్ని, దృశ్య విందును కూడా అందించింది. చార్డిను అటువంటి ఒక సంఘటనను ఇలా వర్ణించాడు: {{sfn|Ferrier|1996|p=116}} {{cquote|రెండు కుస్తీ యోధులు గ్రీజుతో కప్పబడి ఉన్నారు. వారు సమతల నేల మీద ఉంటారు. పోటీ సమయంలో ఉత్సాహం కోసం ఒక చిన్న డ్రం నిరంతరం వాయిస్తూ ఉంటారు. వారు మంచి పోరాటం చేస్తామని ప్రమాణం చేసి కరచాలనం చేసుకుంటారు. అది చేసిన తర్వాత వారు డ్రం లయకు అనుగుణంగా తమ తొడలు, పిరుదులు, తుంటి మీద చరుచుకుంటారు. అది మహిళల కోసం, తమను తాము మంచి స్థితిలోకి తెచ్చుకోవడానికి. ఆ తర్వాత వారు కలిసి పెద్దగా కేకలు వేస్తూ ఒకరినొకరు పడగొట్టడానికి ప్రయత్నిస్తారు.}} కుస్తీతో పాటు, పెద్ద చతురస్రాలలో ముఖ్యంగా రాజ చతురస్రం వంటి ప్రదేశాలలో ప్రదర్శనలు ఇచ్చే కత్తి యుద్ధాలు చేసేవారు. తాడు మీద నడిచేవారు, తోలుబొమ్మలాటలు ఆడేవారు, విన్యాసాలు చేసేవారు ప్రజలను ఆకర్షించేవారు. హరూన్-ఎ వెలాయతు సమాధికి సమీపంలో ఉన్న కొన్ని జిల్లాల వంటి ప్రదేశాలలో క్యాబరేలలో తీరికగా గడిపే వినోదం లభించేది. ప్రజలు అక్కడ మద్యం లేదా కాఫీ తాగడానికి, పొగాకు లేదా నల్లమందు సేవించడానికి, కబుర్లు చెప్పుకోవడానికి లేదా కవిత్వం వినడానికి కలుసుకునేవారు. {{sfn|Ferrier|1996|pp=117-8}} ===వస్త్రాలు - రూపం=== [[File:A Young Man Offering a Cup of Wine to a Girl. Safavid period, 16th century (cropped).jpg|thumb|''ఒక యువకుడు ఒక అమ్మాయికి వైన్ గ్లాసును అందిస్తున్నాడు''. సఫావిద్ కాలం, 16వ శతాబ్దం. <ref>{{cite web |title=A Young Man Offering a Cup of Wine to a Girl |website=Museum of Fine Arts Boston |url=https://collections.mfa.org/objects/13883 |language=en}}</ref>]] ముందే చెప్పినట్లుగా, పర్షియన్ల స్వభావంలో ఒక ముఖ్యమైన అంశం విలాసాల మీద వారికున్న ప్రేమ. ప్రత్యేకించి తమ రూపాన్ని ఆడంబరంగా ఉంచుకోవడం మీద ఆసక్తి కనబరిచారు. వారు తమ బట్టలను అలంకరించుకునేవారు. రాళ్లను ధరించేవారు. తమ గుర్రాల పగ్గాలను కూడా అలంకరించేవారు. పురుషులు తమ వేళ్లకు అనేక ఉంగరాలు ధరించేవారు. దాదాపు తమ భార్యలంతే. వారు తమ చేతులకు అలాగే కత్తులు, ఖడ్గాల మీద కూడా ఆభరణాలు పెట్టుకునేవారు. నడుముకు కత్తులు ధరించేవారు. మహిళల వస్త్రధారణను వివరిస్తూ, పర్షియను దుస్తులు యూరోపియను దుస్తుల కంటే శరీరాన్ని ఎక్కువగా బహిర్గతం చేస్తాయని ఆయన పేర్కొన్నాడు. అయితే మహిళలు ఇంట్లో స్నేహితుల, కుటుంబ సభ్యుల సమక్షంలో ఉన్నప్పుడు, లేదా బయట ప్రజల మధ్య ఉన్నప్పుడు వారి రూపం భిన్నంగా ఉండేది. ఏకాంతంలో వారు సాధారణంగా జుట్టును, వీపును మాత్రమే కప్పే ముసుగు ధరించేవారు. కానీ ఇంటి నుండి బయటకు వెళ్ళినప్పుడు. వారు తమ ముఖాలు తప్ప శరీరమంతటినీ కప్పి ఉంచే పెద్ద వస్త్రాలైన ''మాంటోలు'' ధరించేవారు. వారు తరచుగా తమ పాదాలకు, చేతులకు [[గోరింటాకు#శరీర కళగా గోరింటాకు సంప్రదాయాలు|గోరింటాకు]] పెట్టుకునేవారు. వారి కేశాలంకరణ సరళంగా ఉండేది. జుట్టును వెనుకకు ముడులుగా కట్టుకునేవారు. తరచుగా చివర్లలో ముత్యాలు, ఆభరణాల గుత్తులతో అలంకరించేవారు. సన్నని నడుము ఉన్న మహిళలు పెద్ద శరీరం ఉన్నవారి కంటే ఎక్కువ ఆకర్షణీయంగా పరిగణించబడ్డారు. ప్రావిన్సుల నుండి వచ్చిన మహిళలు, బానిసలు తమ ఎడమ ముక్కుపుటలకు ఉంగరాలు ధరించేవారు. కానీ ఉన్నత కుటుంబాలకు చెందిన పర్షియను మహిళలు ఇలా చేసేవారు కాదు.{{sfn|Ferrier|1996|pp=120-4}} పురుషులకు అత్యంత విలువైన ఆభరణం [[తలపాగా]]. అవి చాలా కాలం మన్నినప్పటికీ, వివాహాలు, [[నౌరూజ్]] వంటి విభిన్న సందర్భాల కోసం మార్పులు అవసరం. అయితే హోదా ఉన్న పురుషులు వరుసగా రెండు రోజులు ఒకే తలపాగా ధరించేవారు కాదు. ఏదైనా విధంగా మురికి అయిన బట్టలను వెంటనే మార్చేవారు. {{sfn|Ferrier|1996|loc=[https://archive.org/details/journeytopersiaj0000unse/page/124/mode/1up p. 124]}} <gallery class="center" widths="200px" heights="130px" perrow="3"> File:Young prince. Painted by Muhammad Haravi, mid-16th century.jpg|యువరాజు, ఖైదీలను పట్టుకుంటున్న యోధుల దృశ్యాలు ఉన్న కోటు ధరించి ఉన్నాడు. షా తహ్మాస్ప్ ఆస్థానం, సుమారు 1550 File:74 Chardin Safavid Persia women customs.jpg|1666లో మహిళల దుస్తులు, జీన్ షార్డిను ద్వారా File:73 Chardin Safavid Persia men customs.jpg|1666లో పురుషుల దుస్తులు, జీన్ షార్డిను ద్వారా </gallery> ==భాష== సఫావిద్‌లు తమ ఉదయించే నాటికి అజరు‌బైజానీ పర్షియను భాషలు మాట్లాడేవారు. <ref>{{harvnb|Savory|1999|p=[https://archive.org/details/history-of-humanity-5/page/258/mode/2up?view=theater 258]}} "The heartlands of Iran was reunited under the rule of one Persian king (albeit one who spoke the Azari dialect of Turkish) for the first time since the Arab conquest of Iran more than eight and a half centuries earlier."</ref>{{r|Dale_2020_734}}<ref>{{harvnb|Kia|2014|pp=110–111 (note 81): "Shah Esmaʿil wrote poetry in Turkish, because this devotional poetry was aimed at his Qizilbash followers, who were mostly Turkish speakers."}}</ref>సఫావిద్ ఆస్థానం, అలాగే సైనిక వ్యవస్థ ప్రధానంగా ఉపయోగించిన భాష అజరు‌బైజానీ.{{r|n=mazzaoui_2002_86_7|r={{Cite book |last1=Mazzaoui |first1=Michel B |last2=Canfield |first2=Robert |date=2002 |chapter=Islamic Culture and Literature in Iran and Central Asia in the early modern period |title=Turko-Persia in Historical Perspective |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-52291-5 |chapter-url=https://books.google.com/books?id=qwwoozMU0LMC&pg=PA86 |pages=86–7 |quote=Safavid power with its distinctive Persian-Shiʻi culture, however, remained a middle ground between its two mighty Turkish neighbors. The Safavid state, which lasted at least until 1722, was essentially a "Turkish" dynasty, with Azeri Turkish (Azerbaijan being the family's home base) as the language of the rulers and the court as well as the Qizilbash military establishment. Shah Ismail wrote poetry in Turkish. The administration nevertheless was Persian, and the Persian language was the vehicle of diplomatic correspondence (insha'), of belles-lettres (adab), and of history (tarikh).}}}} {{r|Zabiollah_1986_950}}<ref>{{cite book |last1=Chardin |first1=Jean |author-link=Jean Chardin |url=https://archive.org/details/bub_gal_ark_12148_bpt6k1050392t/page/227/mode/1up |title=Voyages de Monsieur le chevalier Chardin en Perse et autres lieux de l'Orient.... Tome 2 |date=1711 |page=227 |language=fr |quote=A la Cour, qu'on y parle beaucoup plus Turque que Persan" English: "In Court, Turkic is spoken much more than Persian}}</ref>సఫావిద్ శక్తి, దాని విలక్షణమైన పర్షియను-షియా సంస్కృతితో దాని రెండు శక్తివంతమైన టర్కిషు పొరుగు దేశాల మధ్య ఒక మధ్యస్థ స్థానంగా మిగిలిపోయింది. కనీసం 1722 వరకు కొనసాగిన సఫావిద్ రాజ్యం తప్పనిసరిగా ఒక "టర్కిషు" రాజవంశం. దీనిలో అజారీ టర్కిషు (అజర్‌బైజాను కుటుంబం స్వస్థలం) పాలకుల ఆస్థానం భాషగా, అలాగే కిజిల్బాషు సైనిక వ్యవస్థ భాషగా ఉండేది. షా ఇస్మాయిల్ టర్కిషు భాషలో కవిత్వం రాశారు. అయినప్పటికీ పరిపాలన పర్షియను భాషలో ఉండేది. దౌత్య ఉత్తరప్రత్యుత్తరాలకు (ఇన్షా'), లలిత కళలకు (అదబు), చరిత్రకు (తారిఖు) పర్షియను భాషనే మాధ్యమంగా ఉండేది. అయితే అర్మేనియను, జార్జియను, సిర్కాసియను భాషలు కూడా సఫావిద్ ఆస్థానంలో ఉపయోగించబడ్డాయి. కొంతమంది పాలకులకు ఈ భాషలు తెలిసి ఉండేవని చెబుతారు. {{sfn|Blow|2009|pp=165–166}}{{r|Blow_2009_165_6}} కానీ సామ్రాజ్యం అధికారిక భాష, అలాగే పరిపాలనా భాష, ఉత్తరప్రత్యుత్తరాల భాష, సాహిత్యం, చరిత్ర రచన భాష పర్షియను.<sup> {{sfn|Roemer|1986|p=331|loc= "Depressing though the condition in the country may have been at the time of the fall of Safavids, they cannot be allowed to overshadow the achievements of the dynasty, which was in many respects to prove essential factors in the development of Persia in modern times. These include the maintenance of Persian as the official language and of the present-day boundaries of the country, adherence to the Twelever Shiʻi, the monarchical system, the planning and architectural features of the urban centers, the centralised administration of the state, the alliance of the Shiʻi Ulama with the merchant bazaars, and the symbiosis of the Persian-speaking population with important non-Persian, especially Turkish speaking minorities".}}</sup> సఫావిద్ నాణేల మీద ఉన్న శాసనాలు పర్షియను భాషలో ఉండేవి. {{sfn|Ferrier|1989|loc=[https://books.google.ca/books?id=G2Qkf0h2Pj4C&pg=PA199 p. 199]}} <sup>[199]</sup>ముఖ్యంగా ఇస్ఫహాన్ రాజధానిగా మారినప్పటి నుండి ఆస్థానంలో కూడా పర్షియను భాష ఉపయోగించబడింది. {{r|Glassé_2001_392}} <sup>[392]</sup> సఫావిద్‌లు సామ్రాజ్యం అంతటా పర్షియను భాషను సాంస్కృతిక, పరిపాలనా భాషగా ఉపయోగించారు. వారు మాతృభాషగా పర్షియను మాట్లాడేవారు.<sup>[1942]</sup> {{r|Minorsky_1942}} ముఖ్యంగా పట్టణ ప్రాంతాలలో సఫావిద్ సాహిత్యం, పర్షియను కవిత్వం ఇస్లాం పూర్వ గతాన్ని కూడా వర్తమానంతో అనుసంధానించాయి. సామాన్య ప్రజలకు, ఉన్నత వర్గాలకు ఉమ్మడి సాంస్కృతిక సంప్రదాయాల సముదాయంగా పనిచేశాయి. ఇరాన్ జాతీయ ఇతిహాసం అయిన 'షాహనామా'లో రాజులు శాశ్వత దుష్ట శక్తులతో పోరాడే ఇస్లాం పూర్వ ఇరాన్ పౌరాణిక గతం, నీతి, విమోచనకు సంబంధించిన బలమైన చిహ్నాలున్న ఇస్లామికు సఫావిద్ వర్తమానంతో అనుసంధానించబడింది. {{sfn|Matthee|2009|pp=243–244}} ఆర్నాల్డు జె. టాయన్‌బీ అభిప్రాయం ప్రకారం, {{sfn|Toynbee|1939|p=514–5}} {{blockquote | మొఘలు, సఫావిదు, ఒట్టోమను పాలనల స్వర్ణయుగంలో ఈ విశాలమైన సామ్రాజ్యం అంతటా పాలక వర్గం నూతన పర్షియను‌ను ఉన్నత సాహిత్య భాషగా పోషించింది. అదే సమయంలో ఈ సామ్రాజ్యంలో సఫావిదు, మొఘలు సరిహద్దులలో ఉన్న మూడింట రెండు వంతుల భాగంలో దీనిని పరిపాలన అధికారిక భాషగా కూడా ఉపయోగించారు.}} జాన్ ఆర్. పెర్రీ అభిప్రాయం ప్రకారం, {{sfn|Perry|2006|}} {{blockquote | 16వ శతాబ్దంలో అజరు‌బైజాను‌లోని అర్దబిలు‌కు చెందిన టర్కికు భాష మాట్లాడే సఫావిదు కుటుంబం, బహుశా టర్కీకరణకు గురైన ఇరానియన్ (బహుశా కుర్దిష్) మూలానికి చెందినది. ఇరాన్‌ను జయించి, ఆస్థానం, సైన్యం భాష అయిన టర్కికు‌ను ఉన్నత హోదా గల వాడుక భాషగా, విస్తృతంగా వ్యాపించిన సంప్రదింపుల భాషగా స్థాపించింది. ఇది మాట్లాడే పర్షియను‌ను ప్రభావితం చేసింది. అయితే ఉన్నత సాహిత్యం, పౌర పరిపాలన భాష అయిన వ్రాతపూర్వక పర్షియను హోదా, విషయంలో వాస్తవంగా ప్రభావితం కాలేదు.}} జబియోల్లా సఫా అభిప్రాయం ప్రకారం, {{r|n=Zabiollah_1986_950|r={{harvnb|Zabiollah|1986|loc=[https://archive.org/details/persian-lit-14th-17th/mode/1up/page/950 p. 950]}}.}} {{blockquote | రోజువారీ వ్యవహారాలలో సఫావిదు ఆస్థానంలో గొప్ప సైనిక, రాజకీయ అధికారులు, అలాగే మత పెద్దలు ప్రధానంగా ఉపయోగించిన భాష పర్షియను కాదు. టర్కిషు; చివరి వర్గానికి చెందిన వ్యక్తులు తమ మత గ్రంథాలను ప్రధానంగా అరబికు‌లో రాశారు. పర్షియను భాషలో రాసిన వారు ఆ భాషలో సరైన శిక్షణ లేనివారై ఉంటారు. లేదా ఇరాన్ వెలుపల రాసి ఉంటారు. అందువలన పర్షియను భాష ఆమోదించబడిన వ్యవహార భాషగా ఉన్న కేంద్రాలకు దూరంగా ఉండటం వలన, ఆ భాషకు నిజంగా చెందిన ప్రదేశాలలో మాత్రమే ఉండే జీవశక్తికి దానిని ఉపయోగించడంలో నైపుణ్యానికి వారు దూరమయ్యారు.}} ఇ. ఎ. సాటో ఇతరుల ప్రకారం<ref name="csatoetal">É. Á. Csató, B. Isaksson, C Jahani. ''Linguistic Convergence and Areal Diffusion: Case Studies from Iranian, Semitic and Turkic'', Routledge, 2004, p. 228, {{ISBN|0-415-30804-6}}.</ref> {{blockquote |16వ, 17వ శతాబ్దాలలో సఫావిదు పర్షియాలో ఒక నిర్దిష్ట టర్కికు భాష వాడుకలో ఉన్నట్లుగా నమోదు చేయబడింది. ఈ భాషను యూరోపియన్లు తరచుగా పర్షియను టర్కిషు ("టర్క్ అగెమి", "లింగ్వా టర్సికా అగెమికా") అని పిలిచేవారు. సఫావిదు రాజవంశం టర్కికు మూలాల కారణంగా ఇది ఆస్థానంలో, సైన్యంలో ఒక ఇష్టమైన భాషగా ఉండేది. దాని అసలు పేరు కేవలం టర్కీ, కాబట్టి టర్కీ-యి అజెమి అనేది ఒక అనుకూలమైన పేరు కావచ్చు. ఈ రకమైన పర్షియను టర్కిషు కాకససు, ట్రాన్సు‌కాకససు ప్రాంతాలలో కూడా మాట్లాడబడి ఉండాలి. ఈ ప్రాంతాలు 16వ శతాబ్దంలో ఒట్టోమన్లు, సఫావిదు‌లు ఇద్దరి ఆధీనంలో ఉండేవి. 1606 వరకు సఫావిదు సామ్రాజ్యంలో పూర్తిగా విలీనం కాలేదు. ఆ భాషను సాధారణంగా మధ్య అజరు‌బైజానీగా గుర్తించగలిగినప్పటికీ భాషాపరంగా ప్రాదేశికంగా ఈ భాష పరిమితులను కచ్చితంగా నిర్వచించడం ఇంకా సాధ్యం కాలేదు. ఇది ఖచ్చితంగా సజాతీయమైనది కాదు – బహుశా ఇది అజరు‌బైజానీ-ఒట్టోమను మిశ్రమ భాష అయి ఉండవచ్చు. 18వ శతాబ్దపు జార్జియను లిపిలో ఉన్న సువార్తల అనువాదం గురించి బెల్టాడ్జే (1967:161) పేర్కొన్నట్లుగా.}} రూలా జుర్డి అబిసాబు అభిప్రాయం ప్రకారం, <ref name="csatoetal">É. Á. Csató, B. Isaksson, C Jahani. ''Linguistic Convergence and Areal Diffusion: Case Studies from Iranian, Semitic and Turkic'', Routledge, 2004, p. 228, {{ISBN|0-415-30804-6}}.</ref> {{blockquote | అరబికు భాష ఇప్పటికీ మతపరమైన పాండిత్య వ్యక్తీకరణకు మాధ్యమంగా ఉన్నప్పటికీ సఫావిదు‌ల కాలంలోనే హదీసుల సంకలనాలు అన్ని రకాల సిద్ధాంతపరమైన రచనలు పర్షియను‌లోకి అనువదించబడ్డాయి. ఆస్థాన ఆధారిత మతపరమైన పదవుల ద్వారా పనిచేస్తున్న 'అమిలీ (ప్రస్తుత దక్షిణ లెబనాను‌కు చెందిన షియా పండితులు) పర్షియను భాషలో ప్రావీణ్యం సంపాదించవలసి వచ్చింది; వారి విద్యార్థులు వారి బోధనలను పర్షియను‌లోకి అనువదించారు. పర్షియనీకరణ అనేది 'ప్రధాన స్రవంతి' షియా విశ్వాసాన్ని ప్రాచుర్యంలోకి తీసుకురావడంతో పాటుగా జరిగింది.}} కార్నెలిసు వెర్స్‌టీగు ప్రకారం, 71. <ref>Cornelis Henricus Maria Versteegh, ''The Arabic Language'', Columbia University Press, 1997, p. 71.</ref> {{blockquote |షా ఇస్మాయిల్ (961/1501) ఆధ్వర్యంలోని సఫావిదు రాజవంశం పర్షియను భాషను, షియా ఇస్లాం రూపాన్ని జాతీయ భాషగా, మతంగా స్వీకరించింది.}} డేవిడు బ్లో ప్రకారం,{{sfn|Blow|2009|p=165}} {{blockquote |1వ అబ్బాసు పాలనలో (క్రీ.శ. 1588–1629)] ప్రధాన ఆస్థాన భాష టర్కిషు‌గానే ఉంది. కానీ అది ఇస్తాంబులు టర్కిషు కాదు. అది ఒక టర్కిషు మాండలికం, కిజిల్బాషు తుర్కోమాను‌ల మాండలికం, ఇది ఈనాటికీ వాయువ్య ఇరాన్‌లోని అజరు‌బైజాను ప్రావిన్సు‌లో మాట్లాడబడుతోంది. ఈ టర్కిషు రూపం షా అబ్బాసు మాతృభాష కూడా అయినప్పటికీ ఆయన పర్షియను మాట్లాడటంలో కూడా అంతే సౌకర్యవంతంగా ఉండేవారు. ఆస్థానంలోని తుర్కోమాను ఉన్నతాధికారులలో చాలామంది అందరూ కాకపోయినా పర్షియను కూడా మాట్లాడేవారని అనిపిస్తుంది. ఇది పరిపాలన, సంస్కృతికి, అలాగే జనాభాలో అధికశాతం మందికి భాషగా ఉండేది. కానీ దీనికి విరుద్ధం నిజం కాదనిపిస్తుంది. అబ్బాసు తన ఆస్థానీకుల ముందు ఇటాలియను యాత్రికుడు పీట్రో డెల్లా వల్లేతో టర్కిషు‌లో ఉత్సాహంగా సంభాషించినప్పుడు. అక్కడ ఉన్న చాలామంది ప్రయోజనం కోసం ఆ సంభాషణను తర్వాత పర్షియను‌లోకి అనువదించవలసి వచ్చింది.}} రాజసభలో జార్జియను, సర్కాసియనుం అర్మేనియను భాషల వాడకానికి సంబంధించి, డేవిడు బ్లో ఇలా పేర్కొన్నారు,{{sfn|Blow|2009|pp=165–166}} {{blockquote |జార్జియన్, సర్కాసియను, అర్మేనియను భాషలు కూడా మాట్లాడబడ్డాయి. ఎందుకంటే ఇవి చాలా మంది గులాం‌లకు, అలాగే అంతఃపురంలోని అధిక సంఖ్యలో ఉన్న మహిళలకు మాతృభాషలు. ఫిగ్యురోవా అబ్బాసు జార్జియను మాట్లాడటం విన్నాడు. దానిని ఆయన తన జార్జియను గులాం‌లు, ఉపపత్నుల నుండి నేర్చుకున్నాడనడంలో సందేహం లేదు.}} విల్లెం ఫ్లోర్, హసన్ జవాది ప్రకారం,{{sfn|Floor|Javadi|2013|}} {{Blockquote|సఫావిదు కాలంలో అజర్‌బైజానీ టర్కిషు, లేదా ఆ కాలంలో దీనిని పిలిచినట్లుగా, ఖిజిల్బాషు టర్కిషు, సమాజంలో ఒక ముఖ్యమైన స్థానాన్ని ఆక్రమించింది. దీనిని ఆస్థానంలోనూ, సామాన్య ప్రజలచేత కూడా మాట్లాడేవారు. సఫావిదు ఇరాన్‌లో టర్కిషు భాష విస్తృతంగా మాట్లాడబడినప్పటికీ, ఈ వాస్తవం చాలా అరుదుగా ప్రస్తావించబడుతుంది. సాధారణంగా పర్షియను లేదా యూరోపియను రచయితలు ప్రజలు ఏ భాషలో ఒకరితో ఒకరు సంభాషించుకున్నారో ప్రస్తావించరు. సఫావిదు ఇరాన్‌లో మాట్లాడిన టర్కిషు భాష ఎక్కువగా ఈ రోజుల్లో అజెరీ లేదా అజరు‌బైజానీ టర్కిషు అని పిలవబడే భాష. అయితే ఆ కాలంలో దీనిని వివిధ ఇతర పేర్లతో పిలిచేవారు. అజరు‌బైజానీ టర్కిషు మాతృభాష కాని, చాఘతాయి మాతృభాష అయిన కవి, సూక్ష్మచిత్రకారుడు సాదెఖీ అఫ్షారు (1533–1610) (ఆయన తబ్రిజు‌లో జన్మించినప్పటికీ), ఖిజిల్బాషు మాట్లాడేవారిని (మొతకల్లెమిన్-ఎ ఖిజిల్బాష్) ప్రస్తావించిన మొదటి వ్యక్తిగా కనిపిస్తాడు. కానీ ఆయన ఒక శతాబ్దం తరువాత అబ్దులు-జమీలు నసిరి, ఈ భాషను "తుర్కీ" అని పిలిచే ఈ సాధారణ నియమానికి మినహాయింపుగా ఉన్నారు.}} స్టీఫెను డేలు అభిప్రాయం ప్రకారం,<ref>{{cite book|last1=Dale|first1=Stephen Frederic|author1-link=Stephen Dale|editor1-last=Peacock|editor1-first=A.C.S.|editor2-last=McClary|editor2-first=Richard Piran|editor1-link=A. C. S. Peacock|title=Turkish History and Culture in India: Identity, Art and Transregional Connections|date=2020|publisher=Brill|pages=74–75|chapter=Turks, Turks and türk Turks: Anatolia, Iran and India in Comparative Perspective}}</ref> {{Blockquote|షా ఇస్మాయిలు అజెరీ మాండలికం ఎప్పుడూ రాజ్య భాషగా మారలేదు. దాని ఉపయోగం ఎక్కువగా అజరు‌బైజానుకే పరిమితమైంది. అక్కడ ఇప్పటికీ చాలా మంది ఇరానియన్లు దీనిని మాట్లాడుతున్నారు. లేకపోతే ఇరాన్‌లో టర్కికు భాష ఎక్కువగా ఒక గిరిజన/ఖిజిల్బాషు, ప్రాంతీయ అజర్‌బైజానీ దృగ్విషయంగా మిగిలిపోయింది, అధికారిక విద్య, ఆధిపత్య సాహిత్య సంస్కృతి భాష అయిన పర్షియను‌కు అధీనంలో ఉంది.}} ==వారసత్వం== [[File:Safavid-star.png|thumb|ఇరాన్‌లోని ఇస్ఫాహాన్‌లోని షా మసీదు పైకప్పు నుండి సఫావిద్ నక్షత్రం]] ఇరాన్‌ను షియా మతానికి ఆధ్యాత్మిక కేంద్రంగా పర్షియను సాంస్కృతిక సంప్రదాయాలకు, ఇరానియను అనే స్వీయ-స్పృహకు నిలయంగా మార్చింది. సఫావిద్ వంశీయులే వారు ఆధునిక ఇరాన్‌కు వారధిగా నిలిచారు. ఈ రాజవంశ స్థాపకుడైన షా ఇస్మాయిల్ "ఇరాన్ రాజు" (పాదిషా-ఇ ఇరాన్) అనే బిరుదును స్వీకరించాడు. దీనిలో ఖొరాసను నుండి యూఫ్రటీసు వరకు, ఆక్ససు నది నుండి పర్షియను గల్ఫు దక్షిణ భూభాగాల వరకు విస్తరించి ఉన్న ఒక ఇరానియను రాజ్య భావన అంతర్లీనంగా ఉంది. <ref>Hillenbrand R., ''Islamic Art and Architecture'', London (1999), {{ISBN|0-500-20305-9}}, p. 228.</ref> ప్రొఫెసరు రోజరు సావోరీ ప్రకారం:<ref>{{Cite book|first=RM|last=Savory|title=UNESCO: History of Humanity|chapter=18 Iran, Armenia and Georgia – Rise of a Shiʻi State in Iran and New Orientation in Islamic Thought and Culture|volume=5: From the Sixteenth to the Eighteenth Century|place=London, New York|publisher=Routledge|page=263|chapter-url=http://www.unesco.org/culture/humanity/html_eng/volume5.htm}}</ref> {{blockquote|అనేక విధాలుగా సఫావిదు‌లు ఆధునిక ఇరానియను రాజ్య అభివృద్ధిని ప్రభావితం చేశారు: మొదటిది, వారు వివిధ ప్రాచీన, సాంప్రదాయ పర్షియను సంస్థల కొనసాగింపును నిర్ధారించారు. వాటిని బలోపేతమైన లేదా మరింత 'జాతీయ' రూపంలో అందించారు; రెండవది, ఇత్నా అషారీ షియా ఇస్లాంను సఫావిదు రాజ్య అధికారిక మతంగా ఇరాన్‌పై రుద్దడం ద్వారా, వారు ముజ్తహిదుల అధికారాన్ని పెంచారు. ఈ విధంగా సఫావిదు‌లు తలపాగాకు, కిరీటానికి మధ్య అంటే, లౌకిక ప్రభుత్వ మద్దతుదారులకు, మతపరమైన ప్రభుత్వ మద్దతుదారులకు మధ్య అధికారం కోసం ఒక పోరాటాన్ని ప్రారంభించారు; మూడవదిగా, వారు మత వర్గాల ('ఉలేమా') మరియు బజారుల మధ్య పొత్తుకు పునాది వేశారు, ఇది 1905–1906 నాటి పర్షియను రాజ్యాంగ విప్లవంలో, మళ్ళీ 1979 నాటి ఇస్లామికు విప్లవంలో ముఖ్యమైన పాత్ర పోషించింది; నాల్గవదిగా, 1వ షా అబ్బాసు ప్రవేశపెట్టిన విధానాలు మరింత కేంద్రీకృత పరిపాలనా వ్యవస్థకు దారితీశాయి.}} డొనాల్డు స్ట్రూసాండు అభిప్రాయం ప్రకారం "ఇరానియను పీఠభూమి తూర్పు, పశ్చిమ భాగాలను సఫావిద్‌లు ఏకీకృతం చేయడం, ఆ ప్రాంతం మీద ట్వెల్వరు షియా ఇస్లాంను రుద్దడం ఆధునిక ఇరాన్‌కు గుర్తించదగిన పూర్వగామిని సృష్టించినప్పటికీ, సఫావిద్ రాజకీయం స్వయంగా ప్రత్యేకంగా ఇరానియను గానీ లేదా జాతీయంగా గానీ లేదు. {{sfn|Streusand|2011|p=137}}" రుడాల్ఫు మాథీ ఈ విధంగా ముగించారు. "ఒక దేశ-రాజ్యం కానప్పటికీ సఫావిదు, ఇరాన్ భవిష్యత్తులో ఒక దేశ-రాజ్యానికి దారితీసే మూలకాలను ఉన్నాయి. అనేక శాశ్వతమైన అధికారిక లక్షణాలను సృష్టించడం ద్వారా, అతివ్యాప్తి చెందుతున్న మత, ప్రాదేశిక సరిహద్దులతో కూడిన రాజకీయాన్ని ప్రారంభించడం ద్వారా."{{sfn|Matthee|1999|p=231}} ఉత్తర, మధ్య ఐరోపాలో జరిగిన సంస్కరణోద్యమం, దానిని అనుసరించిన ప్రతి-సంస్కరణోద్యమం, సఫావిద్‌ల రాకతో ఏర్పడిన రాజ్య-ప్రాయోజిత షియా ఇస్లాం, దానికి సున్నీల ప్రతిస్పందనతో పోల్చదగినవి. {{sfn|Amanat|2017|pp=37–38}} సున్నీలు, షియాల మధ్య ఏర్పడిన విభజన, ఐరోపాలో జాతీయ రాజ్యాల ఏర్పాటును వేగవంతం చేసిన ప్రొటెస్టంటు-కాథలికు విభజనను పోలి ఉంటుంది.{{sfn|Amanat|2017| pp=33–34}} సఫావిద్ రాజ్యం ఆవిర్భావం, అది షియా ఇస్లాంను అధికారిక మతంగా స్వీకరించడం ఒక కీలకమైన మలుపు. ఇది ఇరాన్‌ను చుట్టుపక్కల సున్నీ-మెజారిటీ ప్రాంతాలను గణనీయంగా ప్రభావితం చేసింది. ఈ సందర్భంలో షియా ఇస్లాం వంటి రాజ్య-ఆదరణ పొందిన మతంలోకి మారడం స్పెయిను ఇంగ్లాండు వంటి ఇతర తొలి రాజ్యాల మాదిరిగానే సఫావిద్ రాజ్యంలోని ప్రాథమిక అంశాలను కలిపి ఉంచడానికి అవసరమైన బంధాన్ని అందించింది. {{sfn|Amanat|2017|p=75}} సఫావిద్ రాజవంశం మత, రాజకీయ అంశాలను మిళితం చేయడం వలన ఇరాను ఒక ప్రత్యేక గుర్తింపుతో కూడిన భౌగోళిక సామ్రాజ్యంగా రూపుదిద్దుకుంది. {{sfn|Amanat|2017|p=59}} ==ఇవి కూడా చూడండి== * పర్షియను సంస్కృతి గల రాజ్యాలు * షియా రాజవంశాల జాబితా * సఫావిద్‌లచే ఇరాన్‌ను షియా ఇస్లాం మతంలోకి మార్చడం * కాకససు ఖానేట్లు == మూలాలు == <references /> l0n545hprvtruy30by31xrbgp0noi1j నాతిచరామి (కన్నడ సినిమా) 0 476307 4808061 4744674 2026-04-22T16:38:50Z Muralikrishna m 106628 4808061 wikitext text/x-wiki {{Infobox film | name = నాతిచరామి (Nathicharami) | image = | native_name = | caption = విడుదల పోస్టర్ | director = మంజునాథ సోమశేఖర రెడ్డి (మాన్సోర్) | producer = ఎం. రమేష్ | screenplay = మంజునాథ సోమశేఖర రెడ్డి (మాన్సోర్) | story = సంధ్యా రాణి | starring = [[శ్రుతి హరిహరన్]] <br /> [[సంచారి విజయ్]] | music = బిందు మాలిని | cinematography = గురుప్రసాద్ నర్నాడ్ | editing = నాగేంద్ర కె. ఉజ్జని | studio = తేజస్విని ఎంటర్‌ప్రైజెస్ | released = {{Film date|2018|12|28|df=y|కర్ణాటక}} | country = భారతదేశం | language = కన్నడ }} '''''నాతిచరామి''''' అనేది మాన్సోర్, సంధ్యా రాణి రాసిన 2018 నాటి భారతీయ [[కన్నడ సినిమా|కన్నడ]] భాషా చిత్రం.<ref>{{Cite web|last=avadhi|date=2018-10-27|title=ಇದು ಸಂಧ್ಯಾರಾಣಿಯ 'ನಾತಿಚರಾಮಿ'|url=https://avadhimag.com/?p=205244|access-date=2018-12-21|website=Avadhi/ಅವಧಿ|language=en-US}}</ref> ఈ చిత్రానికి మాన్సోర్ (మంజునాథ సోమశేఖర రెడ్డి) స్క్రీన్‌ప్లే అందించి దర్శకత్వం వహించారు. తేజస్విని ఎంటర్‌ప్రైజెస్ బ్యానర్‌పై ఎం. రమేష్ దీనిని నిర్మించారు. <ref>{{Cite web|last=avadhi|date=2018-10-27|title=ಇದು ಸಂಧ್ಯಾರಾಣಿಯ 'ನಾತಿಚರಾಮಿ'|url=https://avadhimag.com/?p=205244|access-date=2018-12-21|website=Avadhi/ಅವಧಿ|language=en-US}}</ref><ref>{{Cite web|last=ಸುದ್ದಿಜಾಲ|first=ವಿಜಯವಾಣಿ|date=2018-03-02|title=ನಾತಿಚರಾಮಿಯಲ್ಲಿ ಮದುವೆ ಮಾತು|url=https://www.vijayavani.net/%e0%b2%a8%e0%b2%be%e0%b2%a4%e0%b2%bf%e0%b2%9a%e0%b2%b0%e0%b2%be%e0%b2%ae%e0%b2%bf%e0%b2%af%e0%b2%b2%e0%b3%8d%e0%b2%b2%e0%b2%bf-%e0%b2%ae%e0%b2%a6%e0%b3%81%e0%b2%b5%e0%b3%86-%e0%b2%ae%e0%b2%be%e0%b2%a4/|access-date=2018-12-21|website=ವಿಜಯವಾಣಿ|language=en-US}}</ref><ref>{{Cite web|date=2018-01-19|title=ನಾತಿಚರಾಮಿ ಎಂದ ಶ್ರುತಿ, ಸಂಪತ್‌|url=https://vijaykarnataka.indiatimes.com/entertainment/gossip/shruthi-in-nathicharami/articleshow/62553040.cms|access-date=2018-12-21|website=Vijaya Karnataka|language=kn}}</ref><ref>{{Cite web|last=Chettiar|first=Blessy|title=An award brings focus to your film: Paddayi director Abhaya Simha|url=https://www.cinestaan.com/articles/2018/nov/27/17100/an-award-brings-focus-to-your-film-paddayi-director-abhaya-simha|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20181229185919/https://www.cinestaan.com/articles/2018/nov/27/17100/an-award-brings-focus-to-your-film-paddayi-director-abhaya-simha|archive-date=29 December 2018|access-date=2018-12-21|website=Cinestaan}}</ref><ref>{{Cite web|title=ಪದಗಳು ಕಡಿಮೆಯಾದಾಗಲೇ ಸಿನಿಮಾ|url=https://www.kannadaprabha.com/interviews/interview-with-director-mansore/243979.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20181229200101/https://www.kannadaprabha.com/interviews/interview-with-director-mansore/243979.html|archive-date=29 December 2018|access-date=2018-12-21|website=kannadaprabha.com|language=kn}}</ref><ref>{{Cite web|date=8 May 2018|title=Nathicharami gets a global launch before local release|url=https://www.newindianexpress.com/entertainment/kannada/2018/may/08/nathicharami-gets-a-global-launch-before-local-release-1811553.html|access-date=2018-12-28|website=The New Indian Express|publisher=[[The New Indian Express]]|location=India|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=Khajane|first=Muralidhara|date=2018-09-27|title=Two women-centric Kannada films in MAMI festival|url=https://www.thehindu.com/news/cities/bangalore/two-women-centric-kannada-films-in-mami-festival/article25060973.ece|access-date=2018-12-28|website=[[The Hindu]]|location=India|language=en-IN}}</ref> ఈ చిత్రానికి [[బిందుమాలిని|బిందు మాలిని]] సంగీతం సమకూర్చారు. ఇందులో [[శ్రుతి హరిహరన్]], [[సంచారి విజయ్]] ప్రధాన పాత్రల్లో నటించగా, శరణ్య, [[పూర్ణచంద్ర మైసూర్]], బాలాజీ మనోహర్, గోపాల్ దేశ్‌పాండే కీలక పాత్రలు పోషించారు. ఈ చిత్రం 2019లో జరిగిన 66వ జాతీయ చలనచిత్ర పురస్కారాలలో ఐదు అవార్డులను గెలుచుకుంది. ఇందులో కన్నడలో ఉత్తమ ఫీచర్ ఫిల్మ్‌గా జాతీయ చలనచిత్ర పురస్కారం కూడా ఉంది. శ్రుతి హరిహరన్ తన నటనకు ప్రత్యేక ప్రశంస అందుకున్నారు. ఈ చిత్రం మలయాళంలో ''నీరజ'' (2023) పేరుతో రీమేక్ చేయబడింది. == కథా సారాంశం == ''నాతిచరామి'' చిత్రం గౌరి అనే మహిళ చుట్టూ తిరుగుతుంది. గౌరి తన భౌతిక కోరికలు, మానసిక నమ్మకాల మధ్య సతమతమవుతూ ఉంటుంది. ఆమె నగరంలో ఒంటరిగా నివసించే స్వతంత్ర వ్యక్తి. కొన్నేళ్ల క్రితం చనిపోయిన తన భర్త జ్ఞాపకాలతోనే ఆమె జీవిస్తూ ఉంటుంది. అతని వస్తువులు, ఫోటోలతో ఇల్లు నిండిపోయి ఉంటుంది. అయితే, ఆమెకు శారీరక కోరికలు కలుగుతుంటాయి, వాటిని ఎలా తీర్చుకోవాలో ఆమెకు తెలియదు. వివాహం ద్వారా మాత్రమే శారీరక కోరికలను తీర్చుకోవచ్చని నమ్మే సమాజంలో ఆమె పడే సంఘర్షణను ఈ చిత్రం చూపిస్తుంది. ఒక సైకాలజిస్ట్ ఆమెలోని గందరగోళాన్ని తొలగించడానికి సహాయం చేస్తారు. ఈ చిత్రం మరొక భార్యాభర్తల జంట కథను కూడా చూపిస్తుంది. తన భార్యను మానసికంగా పట్టించుకోని భర్త, వారి బంధాన్ని మళ్లీ చిగురింపజేయడానికి ప్రయత్నించే భార్య కథ ఇది.<ref>{{Cite web|title=Nathicharami Movie Review {3.5/5}: Critic Review of Nathicharami by Times of India|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/movie-reviews/nathicharami/movie-review/67284495.cms|access-date=2026-01-25|website=The Times of India|language=en}}</ref> == నటీనటులు == * [[శ్రుతి హరిహరన్]] - గౌరి * [[సంచారి విజయ్]] - సురేష్ * శరణ్య - సుమ * [[పూర్ణచంద్ర మైసూర్]] - మహేష్ * బాలాజీ మనోహర్ - డాక్టర్ కార్వాల్హో (సైకియాట్రిస్ట్) * గోపాల్ దేశ్‌పాండే - రవి == పాటలు == ఈ చిత్రానికి సంగీతం, నేపథ్య సంగీతం [[బిందుమాలిని|బిందు మాలిని]] అందించారు.<ref>{{Citation|title=Nathicharami - All Songs - Download or Listen Free - JioSaavn|date=2018-12-13|url=https://www.jiosaavn.com/album/nathicharami/t,iy9MOVXJ4_|language=en-US|access-date=2026-01-25}}</ref><ref>{{Cite web|last=ಭಟ್ಟ‌|first=ಪದ್ಮನಾಭ|title=ಕಾಡುವ ‘ನಾತಿಚರಾಮಿ’ ಹಾಡು: ‘ಭಾವಲೋಕದ ಭ್ರಮೆಯೊಳಿರಲು ಸರಿಯದಾಗಿದೆ ಸಮಯ’|url=https://www.prajavani.net/entertainment/cinema/naticharami-2-595553.html|access-date=2026-01-25|website=Prajavani|language=kn}}</ref> * వసుంధరె - బిందు మాలిని * యారీవా - బిందు మాలిని * భావలోక - బిందు మాలిని, సంచారి విజయ్ * మాయావి మనవే - బిందు మాలిని (ఈ పాటకి జాతీయ అవార్డు వచ్చింది) == పురస్కారాలు == {| class="wikitable" |- ! సంవత్సరం ! పురస్కారం ! విభాగం ! గ్రహీత ! ఫలితం |- | rowspan="5"|2019 ! scope="row" rowspan="5" | 66వ జాతీయ చలనచిత్ర పురస్కారాలు | కన్నడలో ఉత్తమ ఫీచర్ ఫిల్మ్‌గా జాతీయ చలనచిత్ర పురస్కారం | ఎం. రమేష్, మాన్సోర్ | {{Won}} |- | ఉత్తమ గేయ రచయితగా జాతీయ చలనచిత్ర పురస్కారం | మాన్సోర్ ("మాయావి మనవే" పాట కోసం) | {{Won}} |- | ఉత్తమ నేపథ్య గాయనిగా జాతీయ చలనచిత్ర పురస్కారం | బిందు మాలిని | {{Won}} |- | ఉత్తమ ఎడిటింగ్‌గా జాతీయ చలనచిత్ర పురస్కారం | నాగేంద్ర కె. ఉజ్జని | {{Won}} |- | జాతీయ చలనచిత్ర పురస్కారం - ప్రత్యేక ప్రస్తావన | శ్రుతి హరిహరన్ | {{Won}} |} == మూలాలు == {{reflist}} == బయటి లింకులు == * {{IMDb title|id=9084890}} [[వర్గం:2018 సినిమాలు]] [[వర్గం:కన్నడ సినిమా]] k6urd54s5atri207nqawt1iydzlon1l వైకోమ్ ముహమ్మద్ బషీర్ 0 484830 4808248 4785579 2026-04-23T11:42:18Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808248 wikitext text/x-wiki {{Infobox writer <!-- for more information see [[:Template:Infobox writer/doc]] Party ..Indian National Congress Yaa -muslim --> | birth_name = అబ్దుల్ రెహమాన్ ముహమ్మద్ బషీర్ <ref>{{Cite journal |title=(Malayalam - പൂര്‍ണ്ണത തേടുന്ന അപൂര്‍ണ്ണ ബിന്ദുക്കള്‍) [Poornatha Thedunna Apoornna Bindukkal] |language =ml |journal=Malayalanadu |date=1976 |author=V. B. C. Nair}}</ref> | birth_date = {{birth date|df=yes|1908|01|}} | birth_place = తలయోలపరంబు, వైకోమ్, ట్రావెన్‌కోర్, బ్రిటిష్ ఇండియా (నేటి [[కేరళ]], [[భారతదేశం]]) | death_date = {{death date and age|df=yes|1994|07|05|1907|01|21}} | death_place = బేపూర్, [[కేరళ]], [[భారతదేశం]] | spouse = {{marriage|ఫాతిమా బషీర్ (ఫాబి)|1956}} | children = 2 | occupation = రచయిత , స్వాతంత్ర్య సమరయోధుడు | language = [[మలయాళం]] | genre = నవల, చిన్న కథ, వ్యాసాలు, జ్ఞాపకాలు | notableworks = {{bulletedlist|''బాల్యకళాసఖి''|''న్టుప్పుప్పక్కోరనెందర్న్ను''| ''పాతుమ్మయుడే ఆడు''}} | awards = {{ublist|సాహిత్య అకాడమీ ఫెలోషిప్ (1970)|కేరళ సాహిత్య అకాడమీ ఫెలోషిప్ (1981)| పద్మశ్రీ (1982)| ఉత్తమ కథకు కేరళ రాష్ట్ర చలనచిత్ర పురస్కారం (1989)| లలితాంబిక అంతర్జనం అవార్డు (1992)| ముత్తతు వర్కీ అవార్డు (1993)| వల్లతోల్ అవార్డు (1993)}} | image = Vaikom Muhammad Basheer 2009 stamp of India.jpg | caption = 2009 భారతదేశ స్టాంపుపై బషీర్ | signature = Basheer signature.svg }} '''వైకోమ్ ముహమ్మద్ బషీర్''' (21 జనవరి 1908-5 జూలై 1994), ప్రముఖంగా '''బేపూర్ సుల్తాన్''' గా పిలువబడ్డాడు, మలయాళ సాహిత్యం భారతీయ రచయిత, మానవతావాది, [[భారత స్వాతంత్ర్యోద్యమం|భారత జాతీయ ఉద్యమం]] స్వాతంత్ర్య సమరయోధుడు. ఆయన నవల రచయిత, కథ రచయిత, ఆయన మార్గాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే, భూమికి దిగువకు వచ్చే రచన శైలికి ప్రసిద్ధి చెందాడు, ఇది సాహిత్య విమర్శకులతో పాటు సామాన్యులలో కూడా సమానంగా ప్రాచుర్యం పొందాడు. ఆయన ప్రముఖ రచనలలో ''బాల్యాకలసఖి'', ''శబ్దంగల్'', పథుమ్మయూడే ఆడు, న్తుప్పక్కోరనెంద్రున్ను, మతిలుకల్, జన్మాడినం, అనారఘా నిమిషం ఉన్నాయి. ఆయన రచనలను ఇతర భాషలలోకి అనువదించడం ఆయనకు ప్రపంచవ్యాప్త ప్రశంసలను సంపాదించింది. భారత ప్రభుత్వం 1982లో ఆయనకు నాల్గవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం [[పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు (1980-1989)|పద్మశ్రీ]] ప్రదానం చేసింది. ఆయన [[సాహిత్య అకాడమీ ఫెలోషిప్]], కేరళ సాహిత్య అకాడమీ పెలోషిప్, ఉత్తమ కథకు కేరళ రాష్ట్ర చలనచిత్ర అవార్డు కూడా అందుకున్నాడు. ఆయన 1993లో వల్లతోల్ అవార్డు గ్రహీత. == జీవితచరిత్ర == బషీర్ 1908 జనవరి 21న తలయోలపరంబులో ([[కొట్టాయం జిల్లా]] [[వైకోమ్]] సమీపంలో), కలప వ్యాపారి అయిన కై అబ్దురహ్మాన్, అతని భార్య కుంజత్తుమ్మ కు వారి పెద్ద సంతానంగా జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|date=2018-12-19|title=Basheer Smaraka Trust|url=http://www.basheersmarakatrust.com/|access-date=2018-12-19|website=www.basheersmarakatrust.com}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://www.pusthakakada.com/product/ormmayude-arakal-dc1482/|title=Ormayude Arakal|last=Basheer|first=Vaikom Muhammad|date=March 2017|publisher=D C Books|isbn=978-81-7130-503-2|edition=Unknown|location=Kottayam, Kerala, India|page=44|access-date=24 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230124221137/https://www.pusthakakada.com/product/ormmayude-arakal-dc1482/|archive-date=24 January 2023}}</ref><ref name="Biography on Kerala Sahitya Akademi portal">{{Cite web|date=2019-03-29|title=Biography on Kerala Sahitya Akademi portal|url=http://www.keralasahityaakademi.org/sp/Writers/PROFILES/Basheer/Html/Basheergraphy.htm|access-date=2019-03-29|website=Kerala Sahitya Akademi portal}}</ref><ref>{{Cite web|title=Vaikom Muhammad Basheer - profile on Kerala Culture|url=http://www.keralaculture.org/basheer/714|access-date=2019-03-29|website=www.keralaculture.org|language=en}}</ref> పెద్ద, చిన్నవారిలో అతని తోబుట్టువులు అబ్దుల్ ఖాదర్, పథుమ్మా, హనీఫా, అనుమ, అబూబక్కర్. స్థానిక మలయాళం మీడియం పాఠశాలలో ప్రాథమిక విద్యను పూర్తి చేసిన తరువాత, ఉన్నత విద్య కోసం ఐదు మైళ్ల దూరంలో ఉన్న [[వైకోమ్]] ఇంగ్లీష్ మీడియం పాఠశాల లో చేరాడు. ఈ సమయంలోనే ఆయన [[మహాత్మా గాంధీ]] కలిశారు, భారత స్వాతంత్ర్య ఉద్యమ నాయకుడు [[సత్యాగ్రహం]] కోసం వైకోమ్‌కు వచ్చినప్పుడు, తరువాత దీనిని వైకోమ్ సత్యాగ్రహం అని పిలిచారు, ఆయన అనుచరుడు అయ్యారు. ఆయన గాంధీ [[స్వదేశీ ఉద్యమం|స్వదేశీ]] ఆదర్శాల నుండి ప్రేరణ పొందిన [[ఖద్దరు|ఖాదీ]] ధరించడం ప్రారంభించాడు.<ref name="Vaikom Muhammad Basheer - Biography">{{Cite web|last=Reddiar|first=Mahesh|date=2010-03-19|title=Vaikom Muhammad Basheer - Biography|url=https://philaindia.info/vaikom-muhammad-basheer-biography/|access-date=2019-03-30|website=PhilaIndia.info|language=en-US|archive-date=2019-03-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20190330074541/https://philaindia.info/vaikom-muhammad-basheer-biography/|url-status=dead}}</ref> బషీర్ తరువాత గాంధీ ప్రయాణిస్తున్న కారు ఎక్కి ఆయన చేతిని ఎలా తాకగలిగాడనే దాని గురించి తన అనుభవాలను రాశాడు.<ref name="Biography on Kerala Sahitya Akademi portal" /> == స్వాతంత్య్ర పోరాటంలో పాల్గొనడం == ఆయన భారత స్వాతంత్ర్యం కోసం పోరాటంలో చేరాలని నిర్ణయించుకున్నాడు, ఆయన ఐదవ రూపంలో ఉన్నప్పుడు పాఠశాలను విడిచిపెట్టాడు.<ref name="Vaikom Muhammad Basheer - Biography" /> బషీర్ తన లౌకిక వైఖరికి ప్రసిద్ధి చెందాడు, ఆయన అన్ని మతాలను గౌరవంగా చూసేవాడు. [[ట్రావన్‌కోర్|ట్రావెన్కోర్]] లో చురుకైన స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం లేనందున-ఒక రాచరిక రాష్ట్రం కావడంతో-1930 లో [[ఉప్పు సత్యాగ్రహం]] పాల్గొనడానికి [[మలబార్ జిల్లా]] వెళ్లారు.<ref>{{Cite web|date=2019-03-30|title=Vaikom Muhammad Basheer Veethi profile|url=https://www.veethi.com/india-people/vaikom_muhammad_basheer-profile-276-25.htm|access-date=2019-03-30|website=veethi.com}}</ref> ఆయన బృందం సత్యాగ్రహంలో పాల్గొనడానికి ముందే వారిని అరెస్టు చేశారు. బషీర్కు మూడు నెలల జైలు శిక్ష విధించి కన్నూర్ జైలు పంపారు. జైలులో ఉన్నప్పుడు ఉరితీయబడిన [[భగత్ సింగ్]], [[సుఖ్‌దేవ్ థాపర్|సుఖ్దేవ్ థాపర్]], [[రాజ్ గురు|శివరామ్ రాజ్గురు]] వంటి విప్లవకారుల వీరోచిత కథల నుండి ఆయన ప్రేరణ పొందారు. [[గాంధీ-ఇర్విన్ సంధి|గాంధీ-ఇర్విన్ ఒప్పందం]] తరువాత మార్చి 1931లో 600 మంది తోటి ఖైదీలతో పాటు ఆయన విడుదలయ్యారు. విముక్తి పొందిన తరువాత, ఆయన బ్రిటిష్ వ్యతిరేక ఉద్యమాన్ని నిర్వహించి, ''ఉజ్జీవనం'' అనే విప్లవాత్మక పత్రికను సంపాదించాడు, దీని కారణంగా అతనిపై అరెస్టు వారెంట్ జారీ చేయబడింది, ఆయన కేరళను విడిచిపెట్టాడు.<ref name="Vaikom Muhammad Basheer: When brevity becomes soul of wit">{{Cite web|title=Vaikom Muhammad Basheer: When brevity becomes soul of wit|url=https://www.theweek.in/leisure/society/2018/07/12/vaikom-muhammad-basheer-when-brevity-becomes-soul-wit.html|access-date=2019-03-30|website=The Week|language=en}}</ref> == ప్రయాణం == కేరళను విడిచిపెట్టి, ఆయన సుదీర్ఘ ప్రయాణాన్ని ప్రారంభించాడు, అది అతన్ని భారతదేశంలోని పొడవు, వెడల్పు, ఆసియా & ఆఫ్రికాలోని అనేక ప్రదేశాలకు ఏడు సంవత్సరాలు తీసుకువెళ్ళింది, ఆకలి నుండి తనను నిరోధించే పని ఏదైనా చేసింది.<ref name="Vaikom Muhammad Basheer: When brevity becomes soul of wit" /> మగ్గం ఫిట్టర్, అదృష్టం చెప్పేవాడు, వంటవాడు, వార్తాపత్రిక విక్రేత, పండ్ల విక్రేత, క్రీడా వస్తువుల ఏజెంట్, అకౌంటెంట్, కాపలాదారు, గొర్రెల కాపరి, హోటల్ మేనేజర్ నుండి హిమాలయాలలో గంగా పరీవాహక ప్రాంతాలలో హిందూ సాధువులు, [[సూఫీ తత్వము|సూఫీ]] ఆధ్యాత్మిక గురువులతో సన్యాసిగా జీవించడం వరకు, వారి ఆచారాలు, పద్ధతులను అనుసరించడం వరకు, ఐదు సంవత్సరాలకు పైగా ఆయన వృత్తులు ఉన్నాయి. తాగడానికి నీరు లేక, తినడానికి ఆహారం లేకుండా, ఆయన మరణాన్ని ఎదుర్కొన్న సందర్భాలు ఉన్నాయి.<ref name="Biography on Kerala Sahitya Akademi portal" /> [[అజ్మీర్]], [[పెషావర్]], [[కశ్మీర్|కాశ్మీర్]], [[కోల్‌కాతా|కలకత్తా]] వంటి నగరాల్లో చిన్న ఉద్యోగాలు చేసిన తరువాత, బషీర్ 1930ల మధ్యలో ఎర్నాకులంకు తిరిగి వచ్చాడు. హోటళ్లలో బట్టలు ఉతకడం వంటి వివిధ ఉద్యోగాలలో తన చేతులను ప్రయత్నిస్తున్నప్పుడు, ఆయన సియాల్‌కోట్‌కు చెందిన క్రీడా వస్తువుల తయారీదారుని కలుసుకున్నాడు, ఆయన కేరళలో ఒక ఏజెన్సీని ఇచ్చాడు. తన తండ్రి వ్యాపారం దివాలా తీయబడిందని, కుటుంబం పేదరికంలో ఉందని తెలుసుకుని బషీర్ ఇంటికి తిరిగి వచ్చాడు. ఆయన ఎర్నాకులం లోని సియాల్కోట్ స్పోర్ట్స్ కంపెనీకి ఏజెంట్‌గా పనిచేయడం ప్రారంభించాడు, కానీ సైకిల్ ప్రమాదం అతన్ని తాత్కాలికంగా అశక్తుడిని చేయడంతో ఏజెన్సీని కోల్పోయాడు.<ref name="Biography on Kerala Sahitya Akademi portal" /> కోలుకున్న తరువాత, ఆయన ఉద్యోగాల కోసం తన అంతులేని వేటను తిరిగి ప్రారంభించాడు. ఆయన ''జయకేసరి'' అనే వార్తాపత్రిక కార్యాలయంలోకి వెళ్ళారు, దాని సంపాదకుడు కూడా దాని ఏకైక ఉద్యోగి. అతనికి ఆఫర్ చేసే స్థానం లేదు, కానీ బషీర్ పత్రిక కోసం ఒక కథ వ్రాస్తే డబ్బు చెల్లించాలని ప్రతిపాదించాడు.<ref>{{Cite book|title=Encyclopaedia of South Indian literature, Volume 3|last=Madhubālā Sinhā|publisher=Anmol Publications|year=2009|page=240}}</ref> ఆ విధంగా బషీర్ ''జయకేసరి'' కోసం కథలు రాయడం ప్రారంభించాడు. ఈ పత్రికలోనే అతని మొదటి కథ "ఎంటే థంకం" (మై డార్లింగ్) 1937 సంవత్సరంలో ప్రచురించబడింది. మలయాళ శృంగార కల్పనలో ఒక మార్గాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే ఈ చిత్రం, దాని కథానాయికకు చీకటి-సంక్లిష్టమైన గుద్దులు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite book|title=Basheer fictions|last=M. N. Vijayan|publisher=Katha|year=1996|editor-last=M. N. Vijayan|editor-link=M. N. Vijayan|page=21|author-link=M. N. Vijayan}}</ref> ఆయన ప్రారంభ కథలు 1937, 1941 మధ్యకాలంలో ఆ రోజుల్లో [[తిరువనంతపురం|త్రివేండ్రం]] ప్రచురించబడిన వారపత్రిక ''నవజీవన్'' ప్రచురించబడ్డాయి.<ref>{{Cite book|title=Vushappu (Hunger)|last=Vaikom Muhammad Basheer|publisher=Current Books|year=1954|chapter=Foreword|quote=It is years since I have started writing stories. When did I start? I think it was from 1937. I have been living in Ernakulam since then. I was a writer by profession. I wrote a great deal. I would get my writing published in newspapers and journals. No one paid me for it. The stories were published between 1937 and 1941 in ''Navajeevan'', a weekly published in Trivandrum in those days.}}</ref> == ఖైదు & తరువాత == [[కొట్టాయం]] (ID1) లో అతన్ని అరెస్టు చేసి పోలీస్ స్టేషన్ లాకప్‌లో ఉంచారు, తరువాత కొల్లం కస్బా పోలీస్ స్టేషన్లోని మరొక లాకప్‌కు మార్చారు.<ref name="Vaikom Muhammad Basheer: When brevity becomes soul of wit" /> అక్కడి పోలీసులు, ఖైదీల నుండి ఆయన విన్న కథలు తరువాతి రచనలలో కనిపించాయి, ఆయన లాకప్‌లో ఉన్నప్పుడు కొన్ని కథలు రాశాడు. విచారణ కోసం ఎదురుచూస్తూ చాలా కాలం లాకప్‌లో గడిపిన ఆయన విచారణ తర్వాత రెండు సంవత్సరాల ఆరు నెలల జైలు శిక్ష విధించబడింది. అతడిని తిరువనంతపురం సెంట్రల్ జైలు తరలించారు. జైలులో ఉన్నప్పుడు, ''బాల్యాకలసఖి'' ప్రచురించకుండా ఎం. పి. పాల్ నిషేధించారు. ఆయన తన పదవీకాలంలో ''ప్రేమలేఖనం'' (1943) రచించి, విడుదలైనప్పుడు ప్రచురించారు. తదుపరి సవరణల తరువాత 1944లో పాల్ పరిచయంతో బాల్యాకాలసఖి ప్రచురించబడింది.<ref>{{Cite book|url=https://archive.org/details/novelinindia00icis|title=The Novel in India: Its Birth and Development|last=Thomas Welbourne Clark|publisher=University of California Press|year=1970|isbn=978-0-520-01725-2|pages=[https://archive.org/details/novelinindia00icis/page/228 228]–|url-access=registration}}</ref> బషీర్ విమర్శకుడు, స్నేహితుడు అయిన [[ఎం. కె. సాను]], తరువాత మాట్లాడుతూ, ఎం. పి. పాల్ పరిచయం అతని రచనా వృత్తిని అభివృద్ధి చేయడంలో గణనీయంగా దోహదపడిందని చెప్పారు.<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kochi/Remembering-a-visionary/articleshow/14856306.cms|title=Remembering a visionary - Times of India|date=13 July 2012|work=The Times of India|access-date=2019-03-30}}</ref> ఆ తరువాత ఆయన రచయితగా వృత్తిని ప్రారంభించాడు, మొదట్లో రచనలను స్వయంగా ప్రచురించి, వాటిని విక్రయించడానికి ఇళ్లకు తీసుకువెళ్ళాడు. ఆయన [[ఎర్నాకులం|ఎర్నాకుళం]] సర్కిల్ బుక్ హౌస్ లో రెండు పుస్తక దుకాణాలను, తరువాత బషీర్స్ బుక్ స్టాల్ ను నడిపారు. భారత స్వాతంత్ర్యం తరువాత, ఆయన క్రియాశీల రాజకీయాలపై ఆసక్తి చూపలేదు, అయినప్పటికీ నైతికత, రాజకీయ సమగ్రతపై ఆందోళనలు అతని రచనలన్నింటిలో ఉన్నాయి.<ref name="Biography on Kerala Sahitya Akademi portal2">{{Cite web|date=2019-03-29|title=Biography on Kerala Sahitya Akademi portal|url=http://www.keralasahityaakademi.org/sp/Writers/PROFILES/Basheer/Html/Basheergraphy.htm|access-date=2019-03-29|website=Kerala Sahitya Akademi portal}}</ref> బషీర్ 1958లో యాభై ఏళ్లు పైబడినప్పుడు వివాహం చేసుకున్నాడు, వధువు ఫాతిమా వయసు ఇరవై సంవత్సరాలు.<ref name="Malayalam literature's first lady Fabi Basheer passes away">{{Cite magazine|last=Charmy Harikrishnan|date=July 15, 2015|title=Malayalam literature's first lady Fabi Basheer passes away|url=https://www.indiatoday.in/india/story/malayalam-literature-first-lady-fabi-basheer-passes-away-282621-2015-07-15|magazine=India Today|language=en|access-date=2019-03-30}}</ref> ఈ దంపతులకు ఒక కుమారుడు అనీస్ & ఒక కుమార్తె షాహినా ఉన్నారు, కుటుంబం కోళికోడ్ దక్షిణ అంచున ఉన్న బేపూర్ నివసించారు.<ref>{{Cite web|last=Musthari|first=Jabir|date=2015-07-16|title=Basheer's widow breathes her last|url=https://www.thehindu.com/news/cities/kozhikode/basheers-widow-breathes-her-last/article7427768.ece|access-date=2019-03-30|website=The Hindu|language=en-IN}}</ref> ఈ కాలంలో ఆయన మానసిక అనారోగ్యంతో కూడా బాధపడ్డాడు, రెండుసార్లు మానసిక ఆరోగ్య కేంద్రాలలో చేరాడు.<ref name="ManoramaOnline">{{Cite web|title=കരിങ്കല്ലിൽ തീർത്ത മതിലുകൾ|url=https://www.manoramaonline.com/literature/literaryworld/2017/07/05/mathilukal-basheer-novel-in-stone-structure.html|access-date=2019-03-30|website=ManoramaOnline}}</ref> [[త్రిస్సూర్]] మానసిక ఆసుపత్రిలో చికిత్స పొందుతున్నప్పుడు ఆయన తన అత్యంత ప్రసిద్ధ రచనలలో ఒకటైన పథుమ్మయూడే ఆడు (పథుమ్మా మేక) ను రాశారు. 1962లో ఆయన వివాహం తరువాత ఆయన బేపూర్‌లో స్థిరపడినప్పుడు రెండవ మతిస్థిమితం మళ్ళింది. ఆయన రెండు సార్లు కోలుకున్నాడు, తన రచనలను కొనసాగించాడు.<ref>{{Cite web|title=Basheer's Insanity|url=http://archives.mathrubhumi.com/books/special/vaikom_muhammad_basheer/article4.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190330121225/http://archives.mathrubhumi.com/books/special/vaikom_muhammad_basheer/article4.html|archive-date=30 March 2019|access-date=2019-03-30|website=archives.mathrubhumi.com}}</ref> బెయ్‌పోర్ సుల్తాన్ బిరుదును సంపాదించిన బషీర్, బెయ్‌పోర్‌లో సుల్తాన్గా తన తరువాతి రోజు జీవితం గురించి రాసిన తరువాత, 1994 జూలై 5న మరణించాడు, ఆయనకు భార్య, పిల్లలు ఉన్నారు.<ref name="Vaikom Muhammad Basheer: When brevity becomes soul of wit" /><ref name="ManoramaOnline2">{{Cite web|title=കരിങ്കല്ലിൽ തീർത്ത മതിലുകൾ|url=https://www.manoramaonline.com/literature/literaryworld/2017/07/05/mathilukal-basheer-novel-in-stone-structure.html|access-date=2019-03-30|website=ManoramaOnline}}</ref> ఫాబి బషీర్ రెండు దశాబ్దాలకు పైగా జీవించి, న్యుమోనియా దాడి తరువాత వచ్చిన సమస్యలతో 2015 జూలై 15న 77 సంవత్సరాల వయసులో మరణించాడు.<ref name="Malayalam literature's first lady Fabi Basheer passes away2">{{Cite magazine|last=Charmy Harikrishnan|date=July 15, 2015|title=Malayalam literature's first lady Fabi Basheer passes away|url=https://www.indiatoday.in/india/story/malayalam-literature-first-lady-fabi-basheer-passes-away-282621-2015-07-15|magazine=India Today|language=en|access-date=2019-03-30}}</ref> == వారసత్వం == [[File:Basheer_handwriting_DSCN0060.JPG|link=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Basheer_handwriting_DSCN0060.JPG|ఎడమ|thumb|కేరళ సాహిత్య అకాడమీ నిర్వహించిన ప్రదర్శనలో ప్రదర్శించిన బషీర్ చేతితో రాసిన లేఖ]] === భాష === బషీర్ తన అసాధారణమైన భాషా శైలికి ప్రసిద్ధి చెందాడు. .<ref>{{Cite paper|title=Vaikom Muhammad Basheer (article)|date=2001}}</ref> ఆయన సాహిత్య భాష, కామన్స్ మాట్లాడే భాష మధ్య తేడాను గుర్తించలేదు, అతని వాక్యాల వ్యాకరణ ఖచ్చితత్వం గురించి పట్టించుకోలేదు.<ref>{{Cite web|date=16 May 2012|title=Basheer explained complex things in common man'|url=https://www.newindianexpress.com/states/kerala/2010/jul/05/basheer-explained-complex-things-in-common-man-167317.html|access-date=2019-03-30|website=The New Indian Express}}</ref> మొదట్లో, అతని ప్రచురణకర్తలు కూడా ఈ భాష అందాన్ని మెచ్చుకోలేదు-వారు సంభాషణలను సవరించారు లేదా సవరించారు. తన అసలు రచనలు తాజాదనం, సహజ ప్రవాహం లేకుండా "ప్రామాణిక" [[మలయాళం]] లిప్యంతరీకరించబడిందని బషీర్ ఆగ్రహం చెందాడు, ఆయన సవరించిన దానికి బదులుగా అసలుదాన్ని ప్రచురించమని వారిని బలవంతం చేశాడు. బషీర్ సోదరుడు అబ్దుల్ ఖాదర్ మలయాళ ఉపాధ్యాయుడు. ఒకసారి ఒక కథను చదువుతున్నప్పుడు, ఆయన బషీర్‌ను, "ఇందులో ఆఖ్యాతాలు (మలయాళ వ్యాకరణంలోని అంశాలు) ఎక్కడ ఉన్నాయి..?" అని అడిగాడు. "నేను సాధారణ మలయాళంలో రాస్తున్నాను, ప్రజలు ఎలా మాట్లాడతారు. మీరు మీ తెలివితక్కువ 'ఆఖ్యా, ఆఖ్యాడా' ను కనుగొనడానికి ప్రయత్నించవద్దు!" అని బషీర్ ఆయనపై అరిచాడు. ఇది ఏ వ్యాకరణాన్ని పట్టించుకోకుండా, తన సొంత గ్రామ భాషలో మాత్రమే బషీర్ వ్రాసే శైలిని సూచిస్తుంది. మలయాళంలో తన జ్ఞానం లేకపోవడం గురించి ఆయన ఫన్నీ వ్యాఖ్యలు చేసినప్పటికీ, ఆయనకు దాని గురించి చాలా సమగ్ర జ్ఞానం ఉంది. వ్యాకరణ ఖచ్చితత్వం పట్ల బషీర్ ధిక్కారం అతని నిన్టే లోడుక్కూస్ ఆఖ్యాదం అనే ప్రకటన ద్వారా ఉదహరించబడుతుంది! (మీ 'వెర్రి తెలివితక్కువ' వ్యాకరణం! "వ్యాకరణం ప్రాముఖ్యత గురించి ఉపదేశించే తన సోదరుడికి (పతుమ్మాయుడే ఆడు). <ref name="Vaikom Muhammad Basheer Special - Mathrubhumi Books">{{Cite web|title=Vaikom Muhammad Basheer Special - Mathrubhumi Books|url=http://archives.mathrubhumi.com/books/special/vaikom_muhammad_basheer/article1.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190330083427/http://archives.mathrubhumi.com/books/special/vaikom_muhammad_basheer/article1.html|archive-date=30 March 2019|access-date=2019-03-30|website=archives.mathrubhumi.com}}</ref> == థీమ్స్ == బషీర్ కాల్పనిక పాత్రలు ఎక్కువగా జూదగాళ్ళు, దొంగలు, జేబు దొంగలు, వేశ్యలు వంటి అట్టడుగున ఉన్న వ్యక్తులు, వారు అతని రచనలలో అమాయకంగా, స్వచ్ఛంగా కనిపించారు.<ref name="Vaikom Mohammed Basheer is the true inheritor of the earth">{{Cite web|last=Kakanadan|date=2008-03-08|title=Vaikom Mohammed Basheer is the true inheritor of the earth|url=https://economictimes.indiatimes.com/culture-cauldron/vaikom-mohammed-basheer-is-the-true-inheritor-of-the-earth/articleshow/2846609.cms?from=mdr|access-date=2019-03-30|website=The Economic Times}}</ref> మానవ స్వభావాన్ని తెలివిగా పరిశీలించిన ఆయన తన రచనలలో హాస్యాన్ని, కరుణను నైపుణ్యంగా మిళితం చేశారు. ప్రేమ, ఆకలి, పేదరికం, జైలులో జీవితం అతని రచనలలో పునరావృతమయ్యే ఇతివృత్తాలు. వాటిలో అపారమైన వైవిధ్యం ఉంది-కథన శైలి, ప్రదర్శన, తాత్విక విషయం, సామాజిక వ్యాఖ్యానం,నిబద్ధత. భారత స్వాతంత్య్ర పోరాటంతో ఆయనకు ఉన్న అనుబంధం, సుదీర్ఘ ప్రయాణాల అనుభవాలు, కేరళలో, ముఖ్యంగా తన ఇంటి పరిసరాల్లో, [[ముస్లిం]] సమాజంలో ఉన్న పరిస్థితులు-ఇవన్నీ వారిపై పెద్ద ప్రభావాన్ని చూపాయి. రాజకీయాలు, జైలు, స్వలింగ సంపర్కం, అన్నీ ఆయన చక్రాలకి అనుబంధంగా ఉండేవి. బషీర్ ప్రేమ కథలన్నీ పాఠకుల హృదయాల్లో ప్రవేశించాయి-బహుశా మరెవరూ రచయితలు మలయాళీలు ప్రేమను చూసే విధానంపై అంత ప్రభావం చూపలేదు. అన్ని బషీర్ కథల ప్రధాన ఇతివృత్తం ప్రేమ మానవత్వం. కథలో ముచీట్టుకలికరంటే మకాల్ (కార్డుకు పదును ఉన్న కుమార్తె) సైనాబా తన అరటిపండ్లను దొంగిలించి నీటి నుండి బయటకు వచ్చినప్పుడు, మండన్ ముత్తప్ప ఒకే ఒక విషయం చెబుతాడుః "సాఈనాబా ఇంటికి వెళ్లి మీ జుట్టును ఆరబెట్టండి, లేకపోతే మీరు అనారోగ్యానికి గురికావచ్చు". మానవతావాదం ఈ చక్కటి దారాన్ని ఆయన కథలన్నింటిలో అనుభవించవచ్చు.<ref>{{Cite web|date=2018-01-20|title=Quran, karma and a gnostic god|url=https://timesofindia.indiatimes.com/blogs/tracking-indian-communities/quran-karma-and-a-gnostic-god/|access-date=2019-03-30|website=Times of India Blog|language=en-US}}</ref> తన రచనలలో పాశ్చాత్య సాహిత్యం ప్రభావం గురించి, బషీర్ ఒకసారి ఇలా రాశాడుః "నేను పాశ్చాత్య లేదా తూర్పు సాహిత్యం ద్వారా ప్రభావితం కాలేదని నేను వెంటనే చెప్పగలను, ఎందుకంటే, నేను రాయడం ప్రారంభించినప్పుడు నాకు సాహిత్యం గురించి తెలియదు. ఇప్పుడు కూడా ఇది చాలా భిన్నంగా లేదు. నేను కొంచెం వ్రాసిన తర్వాతే, పాశ్చాత్య సాహిత్యాన్ని సంప్రదించే అవకాశాలు వచ్చాయి. నేను పట్టుకోగలిగినవన్నీ చదివాను-సోమర్సెట్ మౌగం, స్టెయిన్బెక్, [[గై డి మొపాసా|మౌపాసాంట్]], ఫ్లాబెర్ట్, రొమైన్ రోలాండ్, [[మాక్సిం గోర్కీ|గోర్కీ]], [[అంటోన్ చెకోవ్|చెకోవ్]], [[ఎర్నెస్ట్ హెమింగ్‌వే|హెమింగ్వే]], [[పెర్ల్ ఎస్.బక్|పెర్ల్ ఎస్. బక్]], [[విలియం షేక్‌స్పియర్|షేక్స్పియర్]], గాల్స్వర్ది, [[జార్జి బెర్నార్డ్ షా|షా]].. వాస్తవానికి, నేను చదవడానికి ఎక్కువ పుస్తకాలు పొందడానికి ఒకటి లేదా రెండు పుస్తక దుకాణాలను ఏర్పాటు చేసాను. కానీ నేను ఈ పుస్తకాలను ప్రధానంగా వారి కళను తెలుసుకోవడానికి చదివాను! నేను దాని గురించి రాయడానికి చాలా అనుభవం కలిగి ఉన్నాను! ఇప్పుడు కూడా నేను రోమాన్ గురించి తెలుసుకోలేకపోయాను.<ref>{{Cite book|title=Western Influence on Malayalam Language and Literature|last=K.M.George|publisher=Sahitya Akademi|year=1972|page=112}}</ref> == పనులు == దాదాపుగా బషీర్ రచనలన్నీ గద్య కల్పన-చిన్న కథలు, నవలల శీర్షిక కిందకు వస్తున్నట్లు చూడవచ్చు, అయితే ఒక- నాటకం, వ్యాసాలు, జ్ఞాపకాల వాల్యూమ్లు కూడా ఉన్నాయి. బషీర్ కల్పన చాలా వైవిధ్యమైనది, వైరుధ్యాలతో నిండి ఉంది. పదునైన పరిస్థితులు అలాగే ఉల్లాసకరమైనవి ఉన్నాయి- సాధారణంగా రెండూ ఒకే కథనంలో ఉంటాయి. ఆయన రచనలలో వాస్తవిక కథలు, అతీంద్రియ కథలు ఉన్నాయి. గద్యంలో కవితల నాణ్యతను కలిగి ఉన్న పూర్తిగా కథన భాగాలు, ఇతరులు ఉన్నారు. మొత్తంగా, ఉపరితల సరళమైన శైలి వ్యక్తీకరణ గొప్ప సూక్ష్మతను దాచిపెడుతుంది. ఆయన రచనలు 18 భాషలలోకి అనువదించబడ్డాయి.<ref name="Vaikom Muhammad Basheer: When brevity becomes soul of wit" /> కేశవన్ నాయర్-ఒక యువ బ్యాంకు ఉద్యోగి, ఒక ఉన్నత కుల హిందూ (నైర్), సారమ్మ-ఒక నిరుద్యోగ క్రైస్తవ మహిళ మధ్య హాస్యభరితమైన ప్రేమ కథ అయిన ''ప్రేమలేఖనం'' అనే నవలతో ఆయన సాహిత్య జీవితం ప్రారంభమైంది. ఉల్లాసకరమైన సంభాషణల కింద దాగి ఉన్న మత సంప్రదాయవాదం, [[వరకట్నం|వరకట్నము]], సమాజంలో ఉన్న సారూప్య సంప్రదాయాలపై పదునైన విమర్శలను మనం చూడవచ్చు. ఈ కథ చలన చిత్రం 1985లో పి. ఎ. బేకర్ చే స్వీకరించబడింది, ఇందులో సోమన్, స్వప్న ప్రధాన పాత్రలు పోషించారు.<ref>{{Cite web|title=Premalekhanam [1985]|url=https://malayalasangeetham.info/m.php?5835|access-date=2019-03-30|website=malayalasangeetham.info|archive-date=2017-10-15|archive-url=https://web.archive.org/web/20171015125510/http://malayalasangeetham.info/m.php?5835|url-status=dead}}</ref> దీనిని 2017లో ఫర్హాన్ ఫాసిల్, [[జాయ్ మాథ్యూ]], [[శీల రవిచంద్రన్|షీలా]] నటించిన అనీష్ అన్వర్ మళ్లీ పునర్నిర్మించారు.<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/malayalam/movies/news/Joy-Mathew-and-Sheela-in-Basheerinte-Premalekhanam/articleshow/53873976.cms|title=Joy Mathew and Sheela in Basheerinte Premalekhanam - Times of India|date=27 January 2017|work=The Times of India|access-date=2019-03-30|language=en}}</ref> [[File:Balyakalasakhi.jpg|link=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Balyakalasakhi.jpg|thumb|''బాల్యకళాసఖి కవర్ పేజీ'']] ''ప్రేమలేఖనం'' తరువాత మజీద్, సుహ్రా మధ్య విషాదకరమైన ప్రేమ కథ అయిన ''బాల్యాకలసఖి'' నవల వచ్చింది, ఇది మలయాళ సాహిత్యంలో అత్యంత ముఖ్యమైన నవలలలో ఒకటి, సాపేక్షంగా చిన్న పరిమాణం ఉన్నప్పటికీ (75 పేజీలు), సాధారణంగా అతని గొప్ప రచన అంగీకరించబడింది.<ref>{{Cite web|title=ഏറ്റവും മഹത്തായ പ്രണയം ഏതായിരിക്കും?|url=https://www.manoramaonline.com/literature/literaryworld/romantic-novels-balyakalasakhi-and-others-basheer.html|access-date=2019-03-30|website=ManoramaOnline}}</ref><ref>{{Cite web|title=സാഹിത്യ സുല്‍ത്താനെ ഓര്‍മ്മിക്കുമ്പോള്‍|url=https://www.mathrubhumi.com/books/features/vaikom-muhammad-basheer-malayalam-news-1.1179728|access-date=2019-03-30|website=Mathrubhumi|language=en}}</ref> బాల్యాకలాసఖి కి తన ముందుమాటలో, ''జీవితతిల్ నిన్నుమ్ ఒరు ఏడు'' (ఎ పేజ్ ఫ్రమ్ లైఫ్) ఎం. పి. పాల్ ఈ నవల అందాన్ని, అది రన్-ఆఫ్-ది-మిల్లు ప్రేమ కథలకు ఎలా భిన్నంగా ఉందో బయటికి తెస్తుంది. ఈ నవలను తరువాత అదే పేరు శశికళ ఒక చిత్రంగా స్వీకరించారు.<ref>{{Cite web|title=Baalyakaalasakhi (1967)|url=https://www.malayalachalachithram.com/movie.php?i=213|access-date=2019-03-30|website=www.malayalachalachithram.com}}</ref> దీనిని 2014లో అదే పేరు ప్రమోద్ పయ్యన్నూర్ నిర్మించారు, ఇందులో మమ్ముట్టి, [[ఇషా తల్వార్]] ప్రధాన పాత్రలు పోషించారు.<ref>{{Cite web|last=Anima|first=P.|date=2013-05-31|title=Translating Basheer to the screen|url=https://www.thehindu.com/features/metroplus/translating-basheer-to-the-screen/article4769239.ece|access-date=2019-03-30|website=The Hindu|language=en-IN}}</ref><ref>{{Cite web|last=Naliyath|first=Sunil|date=2014-02-06|title=Poetry on reel|url=https://www.thehindu.com/features/poetry-on-reel/article5660038.ece|access-date=2019-03-30|website=The Hindu|language=en-IN}}</ref> ఆత్మకథాత్మక '''జన్మదినం''<nowiki/>' (1945) తన పుట్టినరోజున తనను తాను పోషించుకోవడానికి కష్టపడుతున్న ఒక రచయిత గురించి.<ref>{{Cite web|title=മനസ്സിരുത്തി വായിക്കണം ബഷീറിന്റെ ഈ കഥ|url=https://www.manoramaonline.com/literature/literaryworld/2018/07/05/vaikom-muhammad-basheer-birth-anniversary.html|access-date=2019-03-30|website=ManoramaOnline}}</ref> చాలా కథలు సగటు పాఠకుడు సులభంగా అనుసంధానించగల పరిస్థితులను ప్రదర్శిస్తున్నప్పటికీ, మానవ ఉనికి చీకటి, సరళమైన వైపు కూడా ఒక ప్రధాన స్థానాన్ని కనుగొంటుంది, ఇది నవల ''శబ్దంగల్'' (వాయిసెస్, 1947) లో హింస, అసభ్యత భారీ విమర్శలను ఎదుర్కొంది.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=BVAbHQ7aKDEC&pg=PA2|title=Poovan Banana and the Other Stories - 1|last=Vaikkaṃ Muhammad Baṣīr|publisher=Orient Blackswan|year=1994|isbn=978-81-250-0323-6|pages=2–}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=RmsxBwAAQBAJ&pg=PA110|title=De-stereotyping Indian Body and Desire|last=Kaustav Chakraborty|date=17 March 2014|publisher=Cambridge Scholars Publishing|isbn=978-1-4438-5743-7|pages=110–}}</ref> ''న్తుప్పుప్పక్కోరనెంద్రన్ను'' (1951) అనేది ముస్లింలలో ఉన్న మూఢనమ్మకాలపై తీవ్రమైన దాడి. దీని కథానాయిక కుంజుపతుమ్మ, అమాయక, నిరక్షరాస్యుడు గ్రామ అమ్మాయి. ఆమె చదువుకున్న, ప్రగతిశీల, నగర సంతతికి చెందిన నిసార్ అహ్మద్ అనే వ్యక్తితో ప్రేమలో పడుతుంది. మూఢనమ్మకాలకు నిరక్షరాస్యత సారవంతమైన నేల, ఈ నవల ప్రజలను జ్ఞానోదయం చేయటం, వారిని పురాతన సంప్రదాయాలను విడిచిపెట్టేలా చేయడం గురించి ఉంది. వెలిచతినెంతోరు వెలిచమ్ (ఒక ముడి అనువాదం "ఎంత ప్రకాశవంతమైన ప్రకాశం!") -ఎక్కువగా కోట్ చేయబడిన బషీర్ పదబంధాలలో ఒకటి న్తుప్పక్కోరానెందర్ణులో కనిపిస్తుంది. ప్రజలు గత రోజుల వైభవం గురించి, వారి "తాత ఏనుగుల" గురించి ప్రగల్భాలు పలుకుతారు, కానీ అది వారి లోపాలను దాచడానికి చేసిన కుట్ర మాత్రమే. ఈ పుస్తకాన్ని తరువాత ఆర్. ఇ. ఆషర్ ఆంగ్లంలోకి అనువదించారు.<ref>{{Cite web|date=2019-03-29|title=Great Keralites|url=http://www.ourkeralam.com/usefulinformation/greatkeralites.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131024151507/http://www.ourkeralam.com/usefulinformation/greatkeralites.htm|archive-date=24 October 2013|access-date=2019-03-29|website=www.ourkeralam.com}}</ref> [[File:Pathummayude_Aadu.jpg|link=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Pathummayude_Aadu.jpg|కుడి|thumb|కోజికోడ్‌లోని మనంచిరలో బషీర్ ''పాతుమ్మయుడే'' ఆడు శిల్పం]] ఆయన తదుపరి నవల ''పాతుమ్మయూడే ఆడు'', ఇది 1959లో ప్రచురించబడిన ఒక స్వీయచరిత్ర రచన, ఇందులో ఎక్కువగా ఆయన కుటుంబ సభ్యులు ఉన్నారు.<ref>{{Cite web|title=മാന്ത്രിക ബഷീർ|url=https://www.manoramaonline.com/literature/literaryworld/2017/07/05/vaikom-muhammad-basheer-in-malayalam.html|access-date=2019-03-30|website=ManoramaOnline}}</ref> ఈ పుస్తకం ఒక ముస్లిం కుటుంబంలో రోజువారీ జీవిత కథను చెబుతుంది.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=BVAbHQ7aKDEC&pg=PA3|title=Poovan Banana and the Other Stories|last=Vaikkaṃ Muhammad Baṣīr|publisher=Orient Blackswan|year=1994|isbn=978-81-250-0323-6|pages=3–}}</ref> మతిలుకల్ (వాల్స్) స్వాతంత్య్రానికి ముందు రోజుల్లో జైలు జీవితాన్ని వివరిస్తుంది. ఇది అల్లకల్లోలమైన రాజకీయ నేపథ్యం నేపథ్యంలో విషాదకరమైన వ్యంగ్యంతో కూడిన నవల. ఆ నవలా రచయిత, అధిగమించలేని గోడలతో తన నుండి వేరు చేయబడిన జీవిత ఖైదు విధించబడిన మహిళతో ప్రేమలో పడతాడు. వారు గోడకు రెండు వైపులా నిలబడి ప్రేమ వాగ్దానాలను మార్పిడి చేసుకుంటారు, వీడ్కోలు చెప్పుకోకుండా మాత్రమే విడిపోతారు. ఆయన నారాయణిని "కలవడానికి" ముందు, జైలు జీవితంలో ఒంటరితనం, పరిమితులు బషీర్ను చంపేశాయి, కానీ అతని విడుదలకు ఆదేశాలు వచ్చినప్పుడు ఆయన బిగ్గరగా నిరసన వ్యక్తం చేస్తాడు, "ఎవరికి స్వేచ్ఛ అవసరం? బయట ఇంకా పెద్ద జైలు ఉంది". ఈ నవల తరువాత అదూర్ గోపాలకృష్ణన్ చేత అదే పేరుతో ఒక చిత్రంగా రూపొందించబడింది, [[మమ్ముట్టి]] బషీర్ పాత్రను పోషించారు.<ref>{{Cite web|title=Mathilukal (1990)|url=https://www.malayalachalachithram.com/movie.php?i=2312|access-date=2019-03-30|website=www.malayalachalachithram.com}}</ref> స్థలాథే ప్రధాన దివ్యాన్, అనవరియుమ్ పొంకురిషుమ్, ముచీట్టుకలికెరాంటే మకాల్, ''ఎట్టుకలి మమ్ముంజు'' తన స్వగ్రామమైన తలయోళపరంబు నిజ జీవిత పాత్రల జీవితాన్ని ప్రదర్శించారు (ఈ రచనలలో ''స్థలం'' అని పిలుస్తారు). [[చెన్నై]] చెందిన పెర్చ్ అనే థియేటర్, ''ప్రేమలేఖనం'', ముచీట్టుకలికెరెంటె మకాల్ నుండి భాగాలను ''ది మూన్షైన్ అండ్ ది స్కై టాఫీ'' అనే పేరుతో ఒక నాటకంగా స్వీకరించింది.<ref>{{Cite web|title=ബേപ്പൂർ സുൽത്താന് ആദരമായി 'നിലാവും ആകാശമിട്ടായി'യും വീണ്ടും അരങ്ങത്തേക്ക്|url=https://www.manoramaonline.com/literature/literaryworld/moonshine-and-skytoffee-drama-based-on-basheer-story-is-coming.html|access-date=2019-03-30|website=ManoramaOnline}}</ref> === ట్రివియా === ఫాబి బషీర్ తన జ్ఞాపకాలైన ''బషీరింటే ఎడియే'' ప్రచురించాడు, ఇది ఆమె భర్తతో ఆమె జీవితాన్ని వివరిస్తుంది.<ref>{{Cite book|url=https://find.uoc.ac.in/Record/98309/Description|title=Basheerinte ediye /|last=Basheer|first=Fabi|date=2011|language=ml}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/kozhikode/Fabi-Basheer-is-dead/articleshow/48091900.cms|title=Fabi Basheer is dead - Times of India|date=16 July 2015|work=The Times of India|access-date=2019-03-30}}</ref> == అవార్డులు, గౌరవాలు == 1970లో సాహిత్య అకాడమీ వారి ఫెలోషిప్‌తో బషీర్‌ను సత్కరించింది, అదే సంవత్సరం కేరళ సాహిత్య అకాడమీ విశిష్ట ఫెలోషిప్ తో సత్కరించింది.<ref>{{Cite web|date=2019-03-30|title=Sahitya Akademi: Fellows and Honorary Fellows|url=http://sahitya-akademi.gov.in/fellows/sahitya_akademi_fellowship.jsp|access-date=2019-03-30|website=sahitya-akademi.gov.in}}</ref><ref>{{Cite web|date=2019-03-30|title=Kerala Sahitya Akademi Fellowship|url=http://www.keralasahityaakademi.org/sp/Writers/Fellows/Basheer/Basheer.htm|access-date=2019-03-30|website=Kerala Sahitya Akademi}}</ref> [[భారత ప్రభుత్వం]] 1982లో ఆయనకు నాల్గవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]] ప్రదానం చేసింది, ఐదేళ్ల తరువాత, కాలికట్ విశ్వవిద్యాలయం 1987 జనవరి 19న ఆయనకు గౌరవ డాక్టరేట్ డిగ్రీని ప్రదానం చేశారు.<ref>{{Cite web|date=2019-03-30|title=Padma Awards Directory (1954-2017)|url=http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/Year_Wise_main_25042017.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170616021314/http://mha.nic.in/sites/upload_files/mha/files/Year_Wise_main_25042017.pdf|archive-date=2017-06-16|access-date=2019-03-30}}</ref><ref>{{Cite web|title=Former Honorary Degree Recipients|url=http://www.universityofcalicut.info/news/formerdegreerecepients.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20130224132824/http://www.universityofcalicut.info/news/formerdegreerecepients.pdf|archive-date=24 February 2013|access-date=4 June 2013|publisher=University of Calicut}}</ref> 1989లో [[అడూర్ గోపాలక్రిష్ణన్|అడూర్ గోపాలకృష్ణన్]] చిత్రం మతిలుకల్ కోసం ఉత్తమ కథకు కేరళ రాష్ట్ర చలనచిత్ర అవార్డు, 1992లో ప్రారంభ లలితాంబిక అంతర్జనం అవార్డు అందుకున్నారు, ఆ తరువాత అదే సంవత్సరం [[ప్రేమ్ నజీర్]] అవార్డు అందుకున్నారు.<ref>{{Cite web|title=State Film Awards 1969 – 2011|url=http://www.prd.kerala.gov.in/stateawards2.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160303234213/http://www.prd.kerala.gov.in/stateawards2.htm|archive-date=3 March 2016|access-date=4 June 2013|publisher=Public Relations Department, [[Government of Kerala]]}}</ref><ref>{{Cite web|title=Lalithambika Antharjanam Smaraka Sahitya Award|url=http://www.keralaculture.org/lalithambika-antharjanam-award/580|access-date=2019-03-30|website=www.keralaculture.org|language=en}}</ref><ref name="Vaikom Muhammad Basheer Special - Mathrubhumi Books2">{{Cite web|title=Vaikom Muhammad Basheer Special - Mathrubhumi Books|url=http://archives.mathrubhumi.com/books/special/vaikom_muhammad_basheer/article1.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190330083427/http://archives.mathrubhumi.com/books/special/vaikom_muhammad_basheer/article1.html|archive-date=30 March 2019|access-date=2019-03-30|website=archives.mathrubhumi.com}}</ref> 1993లో ముత్తత్తు వర్కీ అవార్డు, వల్లతోల్ అవార్డు అనే రెండు అవార్డులను అందుకున్నారు.<ref>{{Cite web|date=17 September 2010|title=മുട്ടത്ത്‌വര്‍ക്കി പുരസ്‌കാരം|trans-title=Muttathu Varkey Award|url=http://www.mathrubhumi.com/books/article/awards/214/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130603130057/http://www.mathrubhumi.com/books/article/awards/214/|archive-date=3 June 2013|access-date=4 June 2013|website=[[Mathrubhumi]]|language=ml}}</ref><ref>{{Cite web|date=17 September 2010|title=വള്ളത്തോള്‍ പുരസ്‌കാരം|trans-title=Vallathol Award|url=http://www.mathrubhumi.com/books/article/awards/171/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130603130100/http://www.mathrubhumi.com/books/article/awards/171/|archive-date=3 June 2013|access-date=4 June 2013|website=Mathrubhumi|language=ml}}</ref><ref>{{Cite web|title=Winners of Vallathol Literary Awards|url=http://www.keralaculture.org/vallathol-award/574|access-date=2019-03-30|website=www.keralaculture.org|language=en}}</ref> భారత ప్రభుత్వానికి చెందిన తామ్రపత్ర (1972) అబూ ధాబీ మలయాళ సమాజం సాహిత్య పురస్కారం (1982), సంస్కారదీపం అవార్డు (1987), జెడ్డా అరంగు అవార్డు (1994) ఆయనకు లభించిన ఇతర పురస్కారాలలో కొన్ని.<ref name="Vaikom Muhammad Basheer Special - Mathrubhumi Books2" /> మాతృభూమి అతనిపై 2003లో ''ఓర్మయిలే బషీర్'' (బషీర్-రిమినీసెన్సెస్) అనే ''ఫెస్ట్‌స్క్రిఫ్ట్'' విడుదల చేసింది, ఇందులో అనేక కథనాలు, ఫోటోలు ఉన్నాయి [[భారతీయ తపాలా వ్యవస్థ|ఇండియా పోస్ట్]] 21 జనవరి 2009న అతని చిత్రాన్ని వర్ణించే స్మారక తపాలా బిళ్ళను విడుదల చేసింది.<ref>{{Cite web|title=Ormmayile Basheer|url=http://archives.mathrubhumi.com/books/special/vaikom_muhammad_basheer/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160528151636/http://archives.mathrubhumi.com/books/special/vaikom_muhammad_basheer/index.html|archive-date=28 May 2016|access-date=2019-03-30|website=archives.mathrubhumi.com}}</ref><ref>{{Cite web|date=2019-03-30|title=Commemorative and definitive stamps|url=http://postagestamps.gov.in/Stamps2009.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20191121221832/http://postagestamps.gov.in/Stamps2009.aspx|archive-date=21 November 2019|access-date=2019-03-30|website=postagestamps.gov.in}}</ref><ref>{{Cite web|date=2019-03-30|title=WNS: IN002.09 (Vaikom Muhhammad Busheer)|url=http://www.wnsstamps.post/en/stamps/IN002.09|access-date=2019-03-30|website=Universal Postal Union}}</ref> == ప్రచురించిన రచనలు == === నవలలు === {{Quote box|width=32em|title=అమ్మ (తల్లి) కథ నుండి సారాంశాలు<ref>{{Cite web |url=https://frontline.thehindu.com/static/html/fl2701/stories/20100115270116800.htm |title=Basheer and the freedom struggle |website=frontline.thehindu.com |access-date=2019-03-30 }}{{Dead link|date=October 2025 |bot=InternetArchiveBot }}</ref>|title_bg=gray|title_fnt=white|bgcolor=lightgray|align=right|qalign=center|quote=నేను ఏమీ అనలేదు. ఊపిరి పీల్చుకోలేక వణికిపోయాను. లోకమంతా నిద్రపోతోంది! నా తల్లి ఒక్కతే మేల్కొని ఉంది! అమ్మ ఒక పాత్ర నీళ్ళు తెచ్చి నా చేతులు, కాళ్ళు కడుక్కోమని అడిగింది. తర్వాత నా ముందు ఒక ప్లేట్ బియ్యం పెట్టింది. ఆమె నన్ను ఏమీ అడగలేదు. నేను ఆశ్చర్యపోయాను. "ఉమ్మా, నేను ఈ రోజు వస్తున్నానని నీకు ఎలా తెలుసు?" అమ్మ బదులిచ్చింది, “ఓ... నేను ప్రతి రాత్రి అన్నం వండుకుని వేచి ఉంటాను.” అది ఒక సాధారణ ప్రకటన. ప్రతి రాత్రి నేను రాలేదు, కానీ అమ్మ నాకోసం మేల్కొని వేచి ఉండేది. సంవత్సరాలు గడిచిపోయాయి. చాలా విషయాలు జరిగాయి. కానీ తల్లులు ఇప్పటికీ తమ కొడుకుల కోసం ఎదురు చూస్తున్నారు. "అబ్బా, నేను నిన్ను చూడాలనుకుంటున్నాను..."}} {| class="wikitable" !నెం !పేరు !ప్రచురణ సంవత్సరం |- !1 |''ప్రేమలేఖనం'' |1943 |- !2 |''బాల్యాకలసఖి'' |1944 |- !3 |''శబ్దంగల్'' |1947 |- !4 |''న్తుప్పుప్పక్కోరనెంద్రన్ను'' |1951 |- !5 |''మారనాథింటే నిజలిల్'' |1951 |- !6 |''ముచీట్టుకాలికరాటే మకాల్'' |1951 |- !7 |''స్థలాథే ప్రధాన దివ్యన్'' |1953 |- !8 |''అనవరియం పొంకురిషుమ్'' |1953 |- !9 |''జీవితానిజల్పడుకల్'' |1954 |- !10 |''పాతుమ్మయూడే ఆడు'' |1959 |- !11 |''మాథిలుకల్'' |1965 |- !12 |''తారా స్పెషల్'' |1968 |- !13 |''మంత్రికప్పూచా'' |1968 |- !14 |''ప్రీమ్పట్టా'' |2006 |} === చిన్న కథలు === {{multiple image | width = 120 | image1 = ബഷീർ.jpg | caption1 = బషీర్ - ఒక వ్యంగ్య చిత్రం | image2 = Abubakar -Basheer's brother.jpg | caption2 = అబూబకర్ - బషీర్ సోదరుడు }} {| class="wikitable" !# !పేరు !ప్రచురణ సంవత్సరం |- !1 |''జన్మదినం'' |1945 |- !2 |''ఓర్మక్కురిప్పు'' |1946 |- !3 |''అనర్ఘ నిమిషం'' |1946 |- !4 |''విడ్డికలూడే స్వర్గం'' |1948 |- !5 |''పావప్పెట్టవరుడే వేశ్య'' |1952 |- !6 |''విశ్వవిఖ్యతమయ మూక్కు'' |1954 |- !7 |''విసప్పు'' |1954 |- !8 |''ఒరు భగవద్గీతయుం కురే ముల్కలుం'' |1967 |- !9 |''అనాప్పుడా'' |1975 |- !10 |''చిరిక్కున్నా మరప్పవ'' |1975 |- !11 |''భూమియుడే అవకాశికల్'' |1977 |- !12 |''షింకిడిముంకన్'' |1991 |- !13 |''సర్పయాజ్నం'' | |- !14 |''പാമ്പും കണ്ണാടിയും'' | |} === ఇతర === {| class="wikitable" !నెం !పేరు !ప్రచురణ సంవత్సరం !గమనికలు |- !1 |''ధర్మరజం'' |1938 |వ్యాసాలు |- !2 |''కథబీజం'' |1945 |ఆడండి. |- !3 |''నేరుమ్ నునాయుమ్'' |1969 |వ్యాఖ్యానం & ఉత్తరాలు |- !4 |''ఓర్మయుడే అరకల్'' |1973 |వ్యాఖ్యానాలు & జ్ఞాపకాలు |- !5 |''అనురాగథినె దినంగల్'' |1983 |డైరీ |- !6 |''భార్గవి నిలయం'' |1985 |"నీలవేలీచం" అనే చిన్న కథ ఆధారంగా రూపొందించిన స్క్రీన్ ప్లే |- !7 |''ఎం. పి. పాల్'' |1991 |ఎం. పి. పాల్తో ఆయన స్నేహం జ్ఞాపకాలు |- !8 |''చెవియోర్కుకా! అంతిమకహళం'' |1992 |ప్రసంగం. |- !9 |''యామ్ ఇలాహీ!'' |1997 |కథలు, వ్యాసాలు, ఉత్తరాలు & కవితల సేకరణ-మరణానంతరం ప్రచురించబడింది |- !10 |''జీవితమ్ ఒరు అనుగ్రహం'' |2000 |కథలు, వ్యాసాలు & నాటకాల సేకరణ-మరణానంతరం ప్రచురించబడింది |- !11 |''బషీర్న్టె కథుకల్'' |2008 |లెటర్స్ మరణానంతరం ప్రచురించబడింది |} == ఫిల్మోగ్రఫీ == {| class="wikitable plainrowheaders sortable" style="width:45%" ! scope="col" style="width:5%" |నెం ! scope="col" style="width:10%" |సంవత్సరం. ! scope="col" style="width:15%" |పేరు ! scope="col" style="width:15%" |సహకారం |- |1 |1964 |''భార్గవి నిలయం'' |కథ, స్క్రీన్ ప్లే, సంభాషణలు |- |2 |1967 |''బాల్యాకలసఖి'' |కథ, స్క్రీన్ ప్లే, సంభాషణలు |- |3 |1975 |''మక్కల్ ను ముచ్చటించే'' |కథ. |- |4 |1985 |''ప్రేమలేఖనం'' |కథ. |- |5 |1988 |''ధవన్'' |నటన |- |6 |1990 |''[[మథిలుకల్|మాథిలుకల్]]'' |కథ. |- |7 |1995 |''ససినాలు'' |కథ. |- |8 |2013 |''కథవీడు'' |కథ. |- |9 |2014 |''బాల్యాకలసఖి'' |కథ. |- |10 |2017 |''బషీర్ లతే ప్రేమలేఖనం'' |కథ. |- |11 |2023 |''నీలవేలికం'' |కథ, స్క్రీన్ ప్లే, సంభాషణలు |} == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:1908 జననాలు]] [[వర్గం:1994 మరణాలు]] [[వర్గం:భారతీయ రచయితలు]] [[వర్గం:కేరళ రచయితలు]] [[వర్గం:కేరళ వ్యక్తులు]] hz0yytvbd7pvi6czd2lcm2sbhaxrw8c రతన్ పరిమూ 0 485038 4807959 4801765 2026-04-22T12:24:54Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4807959 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రతన్ పరిమూ | image = Professor_Ratan_Parimoo_in_Baroda_in_July_2025_portrait.jpg | caption = | birth_place = [[కాశ్మీరు లోయ|కాశ్మీర్]], [[భారతదేశం]] | nationality = భారతీయుడు | occupation = కళా చరిత్రకారుడు, చిత్రకారుడు, కళా విద్యావేత్త | spouse = నైనా దలాల్ (కళాకారిణి) | education = పిహెచ్.డి. | alma_mater = ఎం.ఎస్. యూనివర్శిటీ ఆఫ్ బరోడా, లండన్ విశ్వవిద్యాలయం | known_for = బరోడా గ్రూప్ వ్యవస్థాపక సభ్యుడు, లాల్‌భాయ్ దల్‌పత్‌భాయ్ మ్యూజియం మాజీ డైరెక్టర్ | awards = [[పద్మశ్రీ]] (2025) }} '''రతన్ పరిమూ''' [[కాశ్మీరు లోయ|కాశ్మీర్]] ప్రాంతానికి చెందిన భారతీయ కళా చరిత్రకారుడు. అతను కళా విద్యావేత్త, ఉపాధ్యాయుడు, కళాకారుడు, అహ్మదాబాద్‌లోని లాల్‌భాయ్ దల్‌పత్‌భాయ్ మ్యూజియం మాజీ డైరెక్టర్. రతన్ పరిమూ బరోడా గ్రూప్ వ్యవస్థాపక సభ్యులలో ఒకరు.<ref>{{cite web|title=His name is listed as Baroda Group of Artists' fifth annual exhibition of paintings by|url=https://aaa.org.hk/en/collection/search/archive/ratan-parimoo-archive-baroda-group-of-artists-fifth-annual-exhibition-of-paintings-1961-1962/object/notes-regarding-baroda-group-of-artists-fifth-annual-exhibition-of-paintings-28711|publisher=[[Asia Art Archive]]}}{{Dead link|date=మార్చి 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{cite web|title=Baroda Group and his name were listed in contemporary art movements in India.|url=http://www.contemporaryart-india.com/art%20_movements_in_india.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200226045642/http://www.contemporaryart-india.com/art%20_movements_in_india.php|archive-date=26 February 2020|access-date=20 May 2019|website=www.contemporaryart-india.com}}</ref><ref>{{cite web|title=Baroda Group and his name were listed by saffronart.com.|url=https://www.saffronart.com/sitepages/overview.aspx|website=www.saffronart.com}}</ref> జనవరి 2025లో, [[భారత ప్రభుత్వం]] అతనికి భారతదేశ నాల్గవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం [[పద్మశ్రీ]] ప్రదానం చేసింది.<ref>{{cite web|title=Padma Award Winners 2025 Full List: Padma Vibhushan, Padma Bhushan, Padma Shri|url=https://www.brutimes.com/news/social/padma-awards-2025-arijit-singh-ajith-kumar-shekhar-kapur-and-late-pankaj-udhas-honored-for-excellence|website=Bru Times News|language=en|access-date=2026-03-14|archive-date=2025-02-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20250207055857/https://www.brutimes.com/news/social/padma-awards-2025-arijit-singh-ajith-kumar-shekhar-kapur-and-late-pankaj-udhas-honored-for-excellence|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite web|title=Padma Awards 2025 announced|url=https://pib.gov.in/PressReleasePage.aspx?PRID=2096285|website=pib.gov.in}}</ref> అతను అజంతా, ఎల్లోరా, జైన, రాజస్థానీ, పహారీ, మొఘల్ చిత్రలేఖనాలు, డ్రాయింగ్‌లపై రచనలు ప్రచురిస్తాడు. అతను 'ఆర్ట్ ఆఫ్ త్రీ ఠాగూర్స్- ఫ్రమ్ రివైవల్ టు మోడర్నిటీ' గ్రంథాన్ని రచించాడు.<ref>{{Cite web|last=Archive|first=Asia Art|title=Art of Three Tagores: From Revival to Modernity|url=https://aaa.org.hk/en/collections/search/library/art-of-three-tagores-from-revival-to-modernity|access-date=2023-12-11|website=aaa.org.hk|language=en|archive-date=2023-12-11|archive-url=https://web.archive.org/web/20231211193653/https://aaa.org.hk/en/collections/search/library/art-of-three-tagores-from-revival-to-modernity|url-status=dead}}</ref> అతను కళాకారిణి నైనా దలాల్‌ను వివాహం చేసుకున్నాడు.<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/life-style/spotlight/of-all-my-roles-i-value-my-works-as-a-painter-the-most-ratan-parimoo/articleshow/118664443.cms|title=Of all my roles, I value my works as a painter the most: Ratan Parimoo|date=2025-03-02|work=The Times of India|access-date=2025-04-04|issn=0971-8257}}</ref> == గ్రంథాలు == === రచించిన గ్రంథాలు === * ''పెయింటింగ్స్ ఆఫ్ ది త్రీ ఠాగూర్స్, అబనీంద్రనాథ్, గగనేంద్రనాథ్, రవీంద్రనాథ్ – క్రోనాలజీ, కంపారిటివ్ స్టడీ'' (పీహెచ్‌డీ థీసిస్), ఎం.ఎస్ యూనివర్శిటీ ఆఫ్ బరోడా, వడోదర, 1973. * ''స్టడీస్ ఇన్ మోడరన్ ఇండియన్ ఆర్ట్'', కనక్ పబ్లికేషన్స్-బుక్స్ ఇండియా, న్యూఢిల్లీ, 1975. * ''లైఫ్ ఆఫ్ బుద్ధ ఇన్ ఇండియన్ స్కల్ప్చర్'', కనక్ పబ్లికేషన్స్, న్యూఢిల్లీ, 1982. విస్తరించిన కూర్పు, డికె ప్రింట్‌వరల్డ్, ఢిల్లీ, 2009. * ''స్కల్ప్చర్స్ ఆఫ్ శేషశాయి విష్ణు'', ఎం.ఎస్ యూనివర్శిటీ ఆఫ్ బరోడా, వడోదర, 1983. * ''ది పిక్టోరియల్ వరల్డ్ ఆఫ్ గగనేంద్రనాథ్ ఠాగూర్'', నేషనల్ గ్యాలరీ ఆఫ్ మోడ్రన్ ఆర్ట్, న్యూఢిల్లీ, 1995. * ''స్టడీస్ ఇన్ ఇండియన్ స్కల్ప్చర్స్, ఎస్సేస్ ఇన్ న్యూ ఆర్ట్ హిస్టరీ'', బుక్స్ & బుక్స్, న్యూఢిల్లీ, 2000. * ''స్టడీస్ ఆన్ ది ఆర్ట్ ఆఫ్ రాజా రవివర్మ'', త్రిసూర్ (కేరళ), 2006. * ''ఎన్.సి మెహతా కలెక్షన్ వాల్యూమ్ I, గుజరాతీ స్కూల్, జైన మాన్యుస్క్రిప్ట్ పెయింటింగ్స్'', అహ్మదాబాద్, 2010. * ''ది ఆర్ట్ ఆఫ్ త్రీ ఠాగూర్స్, ఫ్రమ్ రివైవల్ టు మోడర్నిటీ'', కుమార్ గ్యాలరీ, న్యూఢిల్లీ, 2011. * ''ఎన్.సి మెహతా కలెక్షన్ వాల్యూమ్ II, రాజస్థానీ, సెంట్రల్ ఇండియన్, పహారీ, మొఘల్ పెయింటింగ్స్'', అహ్మదాబాద్, 2013 * ''ట్రెజర్స్ ఫ్రమ్ ది లాల్‌భాయ్ దల్‌పత్‌భాయ్ మ్యూజియం'', అహ్మదాబాద్, 2013. * ''గగనేంద్రనాథ్ ఠాగూర్, ఏ రెట్రోస్పెక్టివ్'', ప్రదర్శన కేటలాగ్, రవీంద్ర భారతి సొసైటీ సహకారంతో విక్టోరియా మెమోరియల్ హాల్, కోల్‌కతా, 2014. * ''ఫ్రమ్ ది ఎర్త్లీ వరల్డ్ టు ది రియల్మ్ ఆఫ్ గాడ్స్, కస్తూర్‌భాయ్ లాల్‌భాయ్ కలెక్షన్ ఆఫ్ ఇండియన్ డ్రాయింగ్స్''. అహ్మదాబాద్, 2019. === సంపాదకత్వం వహించిన గ్రంథాలు === * ''ప్రొసీడింగ్స్ ఆఫ్ వర్క్‌షాప్ ఇన్ హిస్టరీ ఆఫ్ ఆర్ట్'', 1977, యూనివర్శిటీ గ్రాంట్ కమిషన్, న్యూఢిల్లీ తరపున ఎం.ఎస్ యూనివర్శిటీ ఆఫ్ బరోడా, వడోదర ప్రచురణ, 1979. * ''వైష్ణవిజం ఇన్ ఇండియన్ ఆర్ట్ అండ్ కల్చర్'', బుక్స్ & బుక్స్, న్యూఢిల్లీ, 1987. * ''ఎల్లోరా కేవ్స్ – స్కల్ప్చర్స్ అండ్ ఆర్కిటెక్చర్'', బుక్స్ & బుక్స్, న్యూఢిల్లీ, 1988. * ''ది పెయింటింగ్స్ ఆఫ్ రవీంద్రనాథ్ ఠాగూర్'', లలిత కళా అకాడెమీ, న్యూఢిల్లీ, 1989. సవరించిన కూర్పు, లలిత కళా అకాడెమీ, న్యూఢిల్లీ, 2008. * ''ది ఆర్ట్స్ ఆఫ్ అజంతా – న్యూ పర్‌స్పెక్టివ్స్'', బుక్స్ & బుక్స్, న్యూఢిల్లీ, 1991. * ''క్రియేటివ్ ఆర్ట్స్ ఇన్ మోడరన్ ఇండియా'', బుక్స్ & బుక్స్, న్యూఢిల్లీ, 1995. * ''ది లెగసీ ఆఫ్ రాజా రవివర్మ – ది పెయింటర్'', మహారాజా ఫతేసింగ్ మ్యూజియం ట్రస్ట్, బరోడా, 1998. * (సందీప్ సర్కార్‌తో) ''హిస్టారికల్ డెవలప్‌మెంట్ ఆఫ్ కాంటెంపరరీ ఇండియన్ ఆర్ట్ 1800 – 1947'', లలిత కళా అకాడెమీ, న్యూఢిల్లీ, 2009. * ''ఎల్లోరా కేవ్స్ – స్కల్ప్చర్స్ అండ్ ఆర్కిటెక్చర్'', బుక్స్ & బుక్స్, న్యూఢిల్లీ, 1988. సవరించిన కూర్పు, అపరాంత్ బుక్స్, పూణే, 2018. * శ్రీధర్ అంధారే, (సంపాదకుడు) రతన్ పరిమూ, ''కాలిగ్రఫీ అండ్ ఆర్ట్ ఆఫ్ రైటింగ్ ఇన్ జైన్ మాన్యుస్క్రిప్ట్స్'', అహ్మదాబాద్, 2020. === గౌరవార్థం ప్రచురించిన సన్మాన గ్రంథాలు === * ''టువర్డ్స్ ఏ న్యూ ఆర్ట్ హిస్టరీ: స్టడీస్ ఇన్ ఇండియన్ ఆర్ట్, ఎస్సేస్ ఇన్ ఆనర్ ఆఫ్ ప్రొఫెసర్ రతన్ పరిమూ'', (సంపాదకులు) శివాజీ పనిక్కర్, పరుల్ దవే ముఖర్జీ తదితరులు., డికె ప్రింట్‌వరల్డ్, న్యూఢిల్లీ, 2003. * ''రత్న దీపః, న్యూ డైమెన్షన్స్ ఆఫ్ ఇండియన్ ఆర్ట్ హిస్టరీ & థియరీ, ఎస్సేస్ ఇన్ ఆనర్ ఆఫ్ ప్రొఫెసర్ రతన్ పరిమూ'', (సంపాదకులు) గౌరీ పరిమూ కృష్ణన్, ఆర్.హెచ్ కులకర్ణి, ఆగమ్ కళా ప్రకాశన్, 2021. == కళా ప్రదర్శనలు == * 1955 నుండి — లలిత కళా అకాడెమీ జాతీయ ప్రదర్శనలు, న్యూఢిల్లీ. * 1956,57,58,59 — బొంబాయిలో బరోడా గ్రూప్ ఆఫ్ ఆర్టిస్ట్స్ ప్రదర్శనలు. * 1958 — మొదటి ఏకవ్యక్తి ప్రదర్శన, శ్రీనగర్. * 1962 — సౌత్ ఏషియన్ ఆర్టిస్ట్స్, డర్హామ్, యు.కె. * 1964,65,75 — భార్య నైనా దలాల్‌తో జాయింట్ షోలు, బొంబాయి, ఢిల్లీ, ఐ.పి.సి.ఎల్, బరోడా. * 1972 — రెట్రోస్పెక్టివ్ ఎగ్జిబిషన్, ఢిల్లీ, రవీంద్ర భవన్. * 1975,1976 — అలుమ్ని ఎగ్జిబిషన్, ఫ్యాకల్టీ ఆఫ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్, సిల్వర్ జూబ్లీ, బొంబాయి, బరోడా. * 1973,75 — బొంబాయిలో ఏకవ్యక్తి ప్రదర్శనలు. * 1976 — ఢిల్లీలో ఏకవ్యక్తి ప్రదర్శన. * 1979 — అహ్మదాబాద్‌లో ఏకవ్యక్తి ప్రదర్శన. * 1990 — ఎనిమిది మంది బరోడా కళాకారులతో నిర్వహణ, ప్రదర్శన, సి.ఎం.సి లిమిటెడ్, న్యూఢిల్లీ. * 1991-1992 — ఆర్టిస్ట్స్ అగైనెస్ట్ కమ్యూనలిజం, ఢిల్లీ. * 1992 — బిర్లా అకాడెమీ ఆఫ్ ఆర్ట్, కలకత్తా, సిల్వర్ జూబ్లీ ఎగ్జిబిషన్, వెస్ట్ జోన్. * 1995 — భారత్ భవన్ బినాలే, భోపాల్. * 1995 — 80వ పుట్టినరోజు సందర్భంగా హుస్సేన్‌కు నివాళి, అరొధన్ గ్యాలరీ, హయత్ రీజెన్సీ హోటల్, ఢిల్లీ. * 1996 — కాంటెంపరరీ ఇండియన్ పెయింటింగ్, బాంబే ఆర్ట్ సొసైటీ, బొంబాయి. * 1997 — మేజర్ ట్రెండ్స్ ఇన్ ఇండియన్ ఆర్ట్, లలిత కళా అకాడెమీ, న్యూఢిల్లీ. * 1999 — రెట్రోస్పెక్టివ్ ప్రదర్శనలు, జహంగీర్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ, సిమ్రోజా ఆర్ట్ గ్యాలరీ, బొంబాయి. * 2000 — రెట్రోస్పెక్టివ్ ప్రదర్శనలు, నటరాణి థియేటర్, అహ్మదాబాద్, వెల్‌కమ్ హోటల్, బరోడా. * 2002 — అలహాబాద్ మ్యూజియం, అలహాబాద్. — ఓసియన్స్ ప్రదర్శనలు-వేలాలు, ముంబై, క్యూరేటర్ శ్రీ నెవిల్ తులి * 2001, ఫిబ్రవరి — ఇండియా: ది ప్యాషనేట్ డిటాచ్మెంట్ * 2002, జూలై — ఇండియా ఇన్ మేకింగ్, 1757–1950 * 2002, నవంబర్ — మాస్టర్ పీసెస్, మ్యూజియం క్వాలిటీ ఇండియన్ మోడరన్, కాంటెంపరరీ పెయింటింగ్స్. * 2005, ఫిబ్రవరి — మాస్టర్ పీసెస్, మ్యూజియం క్వాలిటీ ఇండియన్ మోడరన్, కాంటెంపరరీ పెయింటింగ్స్. * 2004 — ఆర్ట్ ఫర్ విజన్ (శంకర నేత్రాలయ కోసం) ఎల్.కె.ఏ, న్యూఢిల్లీ. * 2006 — పరిమిణి శకల, ఫిఫ్టీ ఇయర్స్ ఆఫ్ రతన్ పరిమూస్ పెయింటింగ్స్ (1956-2006), బరోడా, ఢిల్లీ. * 2008 — పరిమూస్ చౌరపంచాశిక: ఐకానోగ్రఫీ ఆఫ్ ఎ నాయిక, జహంగీర్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ, ముంబై. * 2009 — పరిమూస్ చౌరపంచాశిక: ఐకానోగ్రఫీ ఆఫ్ ఎ నాయిక, హాబిటాట్ సెంటర్, న్యూఢిల్లీ. * 2010–11 — రతన్ పరిమూస్ ఎర్లీ ఫేజ్, (1956-1960), మార్వెల్ గ్యాలరీ అహ్మదాబాద్, బరోడా, ముంబై స్పాన్సర్షిప్. * 2018 — కాంకోర్స్, 9వ వార్షిక కాంటెంపరరీ ఆర్ట్ షో ఎగ్జిబిషన్ ఆఫ్ కాశ్మీరీ ముస్లిం, పండిట్ ఆర్టిస్ట్స్ శ్రీనగర్ (కాశ్మీర్). == కళాకారుల శిబిరాలు == పాల్గొన్న కళాకారుల శిబిరాలు: * 1969 — పావగఢ్ * 1976 — శ్రీనగర్, కాశ్మీర్ * 2005 — ప్రాంతీయ కేంద్రం, లలిత కళా అకాడెమీ, లక్నో == పురస్కారాలు == * 1957 పెయింటింగ్ కోసం సాంస్కృతిక స్కాలర్‌షిప్, భారత ప్రభుత్వం * 1960-1963 లండన్‌లో చదువుకోవడానికి కామన్వెల్త్ స్కాలర్‌షిప్ * 1966 వార్షిక ప్రదర్శనలో చిత్రలేఖనంలో ప్రథమ బహుమతి, జమ్మూ కాశ్మీర్, కల్చరల్ అకాడెమీ. * 1974 అమెరికాలో చదువుకోవడానికి, పర్యటించడానికి రాక్‌ఫెల్లర్ IIIవ గ్రాంట్. * 1991-1993 బౌద్ధ కళలో జాతక కథల పరిశోధనకు [[జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ ఫెలోషిప్]] * 2000 గౌరవ్ పురస్కార్, గుజరాత్ రాష్ట్ర లలిత కళా అకాడెమీ. * 2016 మేఘ్ మండల్ సంస్థాన్ ముంబై ద్వారా రాజా రవివర్మ చిత్రకార్ సన్మాన్ అవార్డు. * 2019 మానవ సంస్కృతికి చేసిన కృషికి గాను (2018) కోల్‌కతాలోని ఏషియాటిక్ సొసైటీ 235వ వార్షిక సమావేశంలో 'రవీంద్రనాథ్ ఠాగూర్ బర్త్ సెంటెనరీ మెడల్'. == సేకరణలు == * హెర్మిటేజ్, లెనిన్‌గ్రాడ్ * నేషనల్ గ్యాలరీ ఆఫ్ మోడ్రన్ ఆర్ట్, న్యూఢిల్లీ * పంజాబ్ విశ్వవిద్యాలయం, చండీగఢ్ * ఎయిర్ ఇండియా, బొంబాయి * శ్యామల్ బిల్డర్స్, బరోడా * గుజరాత్ రాష్ట్ర లలిత కళా అకాడెమీ, ఢిల్లీ సాహిత్య కళా పరిషత్, మాధవన్ నాయర్ ఫౌండేషన్, కొచ్చిన్, సిమ్రోజా ఆర్ట్ గ్యాలరీ, ముంబై * వెల్‌కమ్ హోటల్, వడోదర., ప్రైవేట్ సేకరణలు == ప్రధాన ఉపన్యాస సిరీస్ == * '''1980''' – రాధాకమల్ ముఖర్జీ స్మారక ఉపన్యాసం, యు.పి. రాష్ట్ర లలిత కళా అకాడెమీ, లక్నో. * '''1983''' – చండీగఢ్, శాంతినికేతన్, మధురైలో యు.జి.సి జాతీయ ఉపన్యాసాలు. * '''1989''' – హిందీ సాహిత్య పరిషత్, అహ్మదాబాద్. * '''1990''' – సోమశేఖర్ స్మారక ఉపన్యాసం, పురావస్తు శాఖ, ఆంధ్రప్రదేశ్ ప్రభుత్వం, హైదరాబాద్. * '''1999''' – అబనీంద్రనాథ్ స్మారక ఉపన్యాసం, కలకత్తా. * '''2005''' – రాజా రవివర్మ వర్ధంతి శతాబ్ది ఉపన్యాసం, కొచ్చిన్. == విదేశీ పర్యటనలు == * '''1960-61''' – లండన్ విశ్వవిద్యాలయంలో చదువుకోవడానికి కామన్వెల్త్ ఫెలోషిప్. * '''1967''' – ఇండో-సోవియట్ సాంస్కృతిక కార్యక్రమం కింద యు.ఎస్.ఎస్.ఆర్ లో ఒక నెల పర్యటన. * '''1974''' – జె.డి.ఆర్ రాక్‌ఫెల్లర్ IIIవ ఫండ్, న్యూయార్క్, యు.ఎస్.ఏ. * '''1978''' – ఇంటర్నేషనల్ సొసైటీ ఫర్ ఎడ్యుకేషన్ త్రూ ఆర్ట్ ప్రపంచ కాంగ్రెస్‌లో పాల్గొనడానికి ఆహ్వానం, అడిలైడ్, ఆస్ట్రేలియా. * '''1993''' – లండన్, పారిస్, బెర్లిన్ పర్యటన. == సొసైటీల సభ్యత్వాలు/ అసోసియేట్స్ == * '''1981-1984''' – సభ్యుడు, ఎగ్జిక్యూటివ్ బోర్డ్, లలిత కళా అకాడెమీ, ఢిల్లీ. * '''1982''' – సభ్యుడు, యు.జి.సి ప్యానెల్ ఆర్ట్ హిస్టరీ / మ్యూజియాలజీ. * '''1982-1988''' – ఎగ్జిక్యూటివ్ సెక్రటరీ, ఇండియన్ అసోసియేషన్ ఆఫ్ ఆర్ట్ హిస్టోరియన్స్. * '''1985''' – సభ్యుడు, యు.జి.సి పే స్కేల్ రివిజన్ కమిటీ. * '''1987''' – సభ్యుడు, సెంట్రల్ అడ్వైజరీ బోర్డ్ ఆఫ్ మ్యూజియమ్స్, భారత ప్రభుత్వం. * '''1993-1995''' – సభ్యుడు, హిస్టరీ ఆఫ్ సైన్స్ ప్యానెల్, ఇండియన్ నేషనల్ సైన్స్ అకాడెమీ, న్యూఢిల్లీ. * '''1994-1997''' – సభ్యుడు, యు.జి.సి ప్యానెల్ ఫర్ ఆర్ట్ హిస్టరీ / ఫైన్ ఆర్ట్స్. * '''1998-2000''' – ఆర్ట్ పర్చేజ్ కమిటీ, ఎన్.జి.ఎం.ఎ, ఢిల్లీ. * '''2003-2005''' – ప్రోగ్రామ్ అడ్వైజరీ కమిటీ, ఎన్.జి.ఎం.ఎ, ముంబై. * '''2003- 2005''' – బోర్డ్ ఆఫ్ స్టడీస్, జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ విశ్వవిద్యాలయం, న్యూఢిల్లీ. బోర్డ్ ఆఫ్ స్టడీస్, నేషనల్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఎడ్యుకేషనల్ రీసెర్చ్ అండ్ ట్రైనింగ్, న్యూఢిల్లీ. * '''2011''' – కోల్‌కతాలోని కాలేజ్ ఆఫ్ ఆర్ట్స్ అండ్ క్రాఫ్ట్స్‌లో జరిగిన రవీంద్రనాథ్ ఠాగూర్ 20 నకిలీ పెయింటింగ్‌ల ప్రదర్శనను అంచనా వేయడానికి పురావస్తు శాఖ, న్యూఢిల్లీ నియమించిన అథెంటికేషన్ కమిటీ. * '''2012-2014''' – సభ్యుడు, బోర్డ్ ఆఫ్ స్టడీస్, స్కూల్ ఆఫ్ ఆర్ట్ అండ్ ఈస్తటిక్స్, జె.ఎన్.యు. * '''2014-2016''' – సభ్యుడు, అక్విజిషన్ కమిటీ, ఎన్.జి.ఎం.ఎ, న్యూఢిల్లీ. * '''2015-2020''' – ప్రధాన సలహాదారు, 11వ తరగతి, 12వ తరగతుల లలిత కళల పాఠ్యపుస్తకాలు, నేషనల్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఎడ్యుకేషనల్ రీసెర్చ్ అండ్ ట్రైనింగ్. == బయటి లింకులు == * https://web.archive.org/web/20070929082616/http://www.ratanparimoo.com/ * https://aaa.org.hk/en/collections/search/archive/ratan-parimoo-archive{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} * https://independent.academia.edu/RatanParimoo * https://www.thehindu.com/features/friday-review/art/artist-ratan-parimoo-on-raja-ravi-varmas-contributions/article8589618.ece * https://www.amazon.in/Books-Ratan-Parimoo/s?rh=n%3A976389031%2Cp_27%3ARatan+Parimoo * https://www.youtube.com/live/Rig4CaRh5FY?si=421jszWgIUONmwvU * https://youtube.com/playlist?list=PLwgcMUuFtYD_sh2x5yyegIvtxwrq24jIg&si=l7alVdurBadcZmAi == మూలాలు == {{reflist}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:పరిమూ, రతన్}} [[వర్గం:కాశ్మీరీ ప్రజలు]] [[వర్గం:కళారంగంలో పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:కాశ్మీరీ పండితులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] 1cwsk12s50fxnp83tdka8dcd9qlmm15 రాజేంద్ర టికు 0 485140 4808034 4785819 2026-04-22T15:21:37Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 7 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808034 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రాజేంద్ర టికు | image = | imagesize = | caption = | othername = | birth_date = 1953 | birth_place = వాడ్వాన్, [[జమ్మూ కాశ్మీర్]], [[భారతదేశం]] | death_date = | death_place = | restingplace = | restingplacecoordinates = | occupation = | yearsactive = | spouse = | children = | parents = | awards = [[పద్మశ్రీ]]<br>[[లలిత కళా అకాడమీ]] జాతీయ పురస్కారం<br>జమ్మూ కాశ్మీర్ రాష్ట్ర పురస్కారం<br>8వ ట్రిన్నాలే పురస్కారం | website = | domesticpartner = }} '''రాజేంద్ర టికు''' ఒక భారతీయ దృశ్య కళాకారుడు, శిల్పకళలో ప్రావీణ్యం ఉన్నవారు, బహిరంగ రాతి శిల్పాలకు ప్రసిద్ధి చెందారు.<ref name="Daily Excelsior">{{cite web|date=17 March 2013|title=Daily Excelsior|url=http://www.dailyexcelsior.com/sculpting-his-way-to-national-honour/|access-date=17 October 2014|publisher=Daily Excelsior}}</ref> కళారంగానికి ఆయన చేసిన కృషికి గాను [[భారత ప్రభుత్వం]] 2013లో ఆయనను నాల్గవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం [[పద్మశ్రీ|పద్మశ్రీతో]] సత్కరించింది.<ref name="Padma 2013">{{cite web|date=26 January 2013|title=Padma 2013|url=http://www.thehindu.com/news/national/list-of-padma-awardees/article4345496.ece|access-date=10 October 2014|work=The Hindu}}</ref> == జీవిత చరిత్ర == {{quotebox|''శిల్పం ఒక పెద్ద అద్భుతం, ఇందులో ఒక మాధ్యమం, దాని అమలు, పరిమాణం మొదలైనవి కేవలం ఒక భాగం మాత్రమే. ఈ లక్షణాలకు మించి దానిలో ఉన్న సామర్థ్యం సత్యాన్నే వెల్లడిస్తుంది: బదులుగా మనపై పనిచేయడానికి, మన ఉనికికి అర్థాన్ని అందించడానికి దీనికి సామర్థ్యం ఉంది.'' అని రాజేంద్ర టికు చెప్పారు<ref name="Daily Excelsior" />|align=right|width=21em}} రాజేంద్ర టికు 1953లో భారతదేశ ఉత్తరాది రాష్ట్రమైన [[జమ్మూ కాశ్మీర్]] పర్వత ప్రాంతంలోని మారుమూల గ్రామమైన వాడ్వాన్‌లో ఒక [[కాశ్మీరీ పండిట్లు|కాశ్మీరీ పండిట్]] కుటుంబంలో జన్మించారు.<ref name="Kashmir Times" /><ref name="Shrishti Art">{{cite web | url=http://www.shrishtiart.com/Artist_Profile.aspx?ArtistId=232 | title=Shrishti Art | publisher=Shrishti Art | date=2014 | access-date=17 October 2014 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref name="Daily Excelsior" /> ఆయన స్థానిక పాఠశాలలో ప్రాథమిక విద్యను అభ్యసించారు, [[శ్రీనగర్]]‌లోని ఉన్నత పాఠశాల నుండి మెట్రిక్యులేషన్ పూర్తి చేశారు. ఆయన శ్రీ ప్రతాప్ కళాశాల (శ్రీనగర్) లో గ్రాడ్యుయేట్ అధ్యయనాలు చేశారు,<ref name="Kashmir Times" /> అక్కడ ఆయన శ్రీ ప్రతాప్ కళాశాల ఆర్టిస్ట్స్ అసోసియేషన్‌ను స్థాపించారు,<ref name="Contemporary Indian Art" /><ref name="Art Chennai" /> అదే సమయంలో నగరంలోని ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ మ్యూజిక్ అండ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్ నిర్వహించిన ఐదేళ్ల కోర్సు సాయంత్రం తరగతులకు హాజరవుతూ మట్టి నమూనాలు, రాతి చెక్కడాలను అధ్యయనం చేసి 1978లో పూర్తి చేశారు.<ref name="Shrishti Art" /><ref name="Roobina Karode" /><ref name="Kashmir Times" /><ref name="Art Chennai">{{cite web | url=http://artchennai.wordpress.com/archives/art-chennai-2011/galleries-2/gallery-espace/artists-work-gallery-espace/rajendra-kumar-tiku/ | title=Art Chennai | publisher=Art Chennai | date=2014 | access-date=17 October 2014}}</ref> ఈ కోర్సు టికుకు ప్రాచీన సంస్కృతులు, ఆధునిక మాస్టర్స్ కళను పరిచయం చేసింది. బిఎస్‌సి పూర్తి చేసిన తర్వాత, టికు శ్రీనగర్ విశ్వవిద్యాలయం నుండి న్యాయశాస్త్రంలో పట్టభద్రులయ్యారు,<ref name="Kashmir Times" /><ref name="Contemporary Indian Art">{{cite web | url=http://www.contemporaryindianart.com/rajendra_kumar_tiku.htm | title=Contemporary Indian Art | publisher=Contemporary Indian Art | date=2014 | access-date=17 October 2014 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref name="Art Chennai" /><ref name="Roobina Karode">{{cite web | url=http://orientalvisart.wordpress.com/2011/04/04/indian-artist-tiku-rajendar/ | title=Roobina Karode | publisher=Roobina Karode | date=4 April 2011 | access-date=17 October 2014 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> కానీ జమ్మూ కాశ్మీర్ అకాడమీ ఆఫ్ ఆర్ట్ కల్చర్ అండ్ లాంగ్వేజెస్ నిర్వహించిన వివిధ కళా శిబిరాలకు హాజరు కావడం కొనసాగించారు.<ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Contemporary Indian Art" /> రాజేంద్ర టికు [[శ్రీనగర్]]‌లోని బర్న్ హాల్ స్కూల్‌లో ఉపాధ్యాయుడిగా తన వృత్తిని ప్రారంభించారు, కొద్దికాలం తర్వాత కళాకారుడు, ఉపాధ్యాయుడిగా తన మాతృసంస్థ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ మ్యూజిక్ అండ్ ఫైన్ ఆర్ట్స్‌కు మారారు.<ref name="Kashmir Times">{{cite web | url=http://www.kashmirtimes.in/newsdet.aspx?q=11584 | title=Kashmir Times | publisher=Kashmir Times | date=25 January 2014 | access-date=17 October 2014 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref name="Jammu and Kashmir">{{cite web | url=http://jammukashmir.blogspot.com/2012/03/rajendar-tiku-contemporary-sculptor.html | title=Jammu and Kashmir | publisher=Jammu and Kashmir | date=2014 | access-date=17 October 2014}}</ref> ఆయన జమ్మూ కాశ్మీర్‌లో నివసిస్తున్నారు.<ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Art Chennai" /><ref name="Roobina Karode" /> == కెరీర్ ముఖ్యాంశాలు, ప్రదర్శనలు == రాజేంద్ర టికు భారత ప్రభుత్వ మానవ వనరుల అభివృద్ధి మంత్రిత్వ శాఖ నుండి జూనియర్ (1993-95), సీనియర్ (1997-98) ఫెలోషిప్‌లను పొందారు.<ref name="Shrishti Art" /><ref name="Art Chennai" /><ref name="Roobina Karode" /> భారతదేశంలోని వివిధ ప్రాంతాలలో శిల్పాలను రూపొందించడానికి న్యూయార్క్‌లోని పొలాక్-క్రాస్నర్ ఫౌండేషన్ నుండి ఆయన గ్రాంట్ కూడా పొందారు,<ref name="Kashmir Times" /><ref name="Roobina Karode" /><ref name="Delhi Events" /><ref name="Art Chennai" /> వాటిలో ఒకదానిని జమ్మూ విశ్వవిద్యాలయం ధన్వంతరి లైబ్రరీ పచ్చిక బయళ్లలో చూడవచ్చు.<ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Danwantri Library">{{cite web | url=http://www.indcareer.com/university-jammu-jammu/Photos/way-dhanvantri-library | title=Danwantri Library | publisher=Ind Career | date=2014 | access-date=17 October 2014}}</ref> [[యు.ఎస్.ఏ|యుఎస్ఎ]], [[స్విట్జర్లాండ్]], [[ఇజ్రాయిల్|ఇజ్రాయెల్]], [[రష్యా]], [[ఈజిప్ట్]], [[థాయ్‌లాండ్]] వంటి ప్రదేశాలలో అనేక శిల్పకళా వర్క్‌షాప్‌లకు టికు ఆహ్వానించబడ్డారు.<ref name="Camp">{{cite web | url=http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-national/tp-kerala/national-sculptors-camp-begins-in-kozhikode/article3424110.ece | title=Camp | work=The Hindu | date=16 May 2012 | access-date=17 October 2014}}</ref><ref name="Jaipur Art Summit">{{cite web | url=http://jaipurartsummit.in/artists.html | title=Jaipur Art Summit | publisher=Art Summit India | date=2013 | access-date=17 October 2014 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref name="USA">{{cite web | url=http://smartmuseum.uchicago.edu/exhibitions/assets/Sahmat_Participants.pdf | title=University of Chicago | publisher=University of Chicago | date=2014 | access-date=17 October 2014 | url-status=dead | archive-url=https://web.archive.org/web/20130220053823/http://smartmuseum.uchicago.edu/exhibitions/assets/Sahmat_Participants.pdf | archive-date=20 February 2013 }}</ref><ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Kashmir Times" /> రాజేంద్ర టికు తన సృష్టికి సంబంధించిన సోలో, గ్రూప్ ప్రదర్శనలను ప్రపంచవ్యాప్తంగా వివిధ ప్రదేశాలలో నిర్వహించారు.<ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Shrishti Art" /><ref name="Art Chennai" /> ఆయన ముఖ్యమైన ప్రదర్శనలలో కొన్ని: * 2008లో న్యూఢిల్లీలోని గ్యాలరీ ఎస్పేస్‌లో జరిగిన ''మెటాఫర్స్ ఇన్ మ్యాటర్''<ref name="Art Chennai" /><ref name="Delhi Events">{{cite web | url=http://www.delhievents.com/2008/11/exhibition-painting-solo-show-by.html | title=Delhi Events | publisher=Delhi Events | date=2008 | access-date=17 October 2014}}</ref><ref name="Write up on Exhibition and Images">{{cite web | url=http://johnofcochin.wordpress.com/2008/11/27/rajendra-tikku-did-gallery-walk-in-espace/ | title=Write up on Exhibition and Images | publisher=johnofcochin | date=2014 | access-date=17 October 2014}}</ref><ref name="Indian Express">{{cite web | url=http://www.newindianexpress.com/nation/article5606.ece?pageToolsFontSize=130%25 | archive-url=https://web.archive.org/web/20141112045644/http://www.newindianexpress.com/nation/article5606.ece?pageToolsFontSize=130%25 | url-status=dead | archive-date=12 November 2014 | title=Indian Express | publisher=Indian Express | date=17 November 2008 | access-date=17 October 2014}}</ref> * [[లలిత కళా అకాడమీ]] నిర్వహించిన ''బ్రాంజ్'' (2006), [[న్యూఢిల్లీ]]<nowiki/>లోని గ్యాలరీ ఎస్పేస్‌లో జరిగింది<ref name="Roobina Karode" /><ref name="The Hindu" /> * [[న్యూఢిల్లీ]]<nowiki/>లోని ఇండియా హ్యాబిటాట్ సెంటర్‌లో ''స్కల్ప్టెడ్ ఇమేజెస్'' (2003)<ref name="Art Chennai" /><ref name="Roobina Karode" /> * [[న్యూఢిల్లీ]]<nowiki/>లోని ఆర్ట్ హెరిటేజ్‌లో జరిగిన సోలో ప్రదర్శనలు (1990, 1992, 1995, 1998, 2003)<ref name="Art Chennai" /> * వారణాసి ఎబిసి ఫౌండేషన్ నిర్వహించిన సోలో ప్రదర్శన (1998)<ref name="Art Chennai" /> * ఆల్ ఇండియా ఫైన్ ఆర్ట్స్ అండ్ క్రాఫ్ట్స్ సొసైటీ నిర్వహించిన నేషనల్ ఎగ్జిబిషన్ ఆఫ్ ఆర్ట్ (ఇండియా)<ref name="Shrishti Art" /> * ఇంటర్నేషనల్ ఎగ్జిబిషన్ ఆఫ్ గ్రాఫిక్ ప్రింట్స్<ref name="Shrishti Art" /> * భరత్ బినాలే ఆఫ్ కాంటెంపరరీ ఇండియన్ ఆర్ట్<ref name="Shrishti Art" /> * 7వ ట్రిన్నాలే ఇండియా<ref name="Shrishti Art" /> * 8వ ట్రిన్నాలే ఇండియా<ref name="Shrishti Art" /> టికు స్థానిక మ్యాగజైన్‌లు, పత్రికలలో అనేక వ్యాసాలను ప్రచురించారు.<ref name="Daily Excelsior" /> [[కాశ్మీరీ భాష]] అంతరించిపోతున్న లిపి అయిన [[శారదా లిపి]]ని ఉపయోగించిన ఘనత కూడా ఆయనకు ఉంది.<ref name="Mathribhumi">{{cite web | url=http://www.mathrubhumi.com/english/news/features/a-kashmiri-sculptor-s-longing-for-home-7529.html | title=Mathribhumi | publisher=Mathribhumi | date=20 November 2008 | access-date=17 October 2014 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == అవార్డులు, గుర్తింపులు == 2013లో భారత ప్రభుత్వం రాజేంద్ర టికును నాల్గవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం [[పద్మశ్రీ]]తో సత్కరించింది.<ref name="Padma 2013" /> అంతేకాకుండా రాజేంద్ర టికు వివిధ సంస్థల ద్వారా అనేకసార్లు సత్కరించబడ్డారు. * ప్రముఖ కళాకారుడు జాతీయ పురస్కారం - 1993 - లలిత కళా అకాడమీ<ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Shrishti Art" /><ref name="Art Chennai" /><ref name="Roobina Karode" /><ref name="Jammu and Kashmir" /><ref name="Delhi Events" /> * జమ్మూ కాశ్మీర్ రాష్ట్ర పురస్కారం - 1978 - [[జమ్మూ కాశ్మీర్]] ప్రభుత్వం<ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Shrishti Art" /> * జమ్మూ కాశ్మీర్ రాష్ట్ర పురస్కారం - 1979 - [[జమ్మూ కాశ్మీర్]] ప్రభుత్వం<ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Shrishti Art" /> * ట్రిన్నాలే పురస్కారం - 8వ ట్రిన్నాలే - 1994<ref name="Daily Excelsior" /><ref name="Shrishti Art" /><ref name="Art Chennai" /><ref name="Roobina Karode" /><ref name="Jammu and Kashmir" /><ref name="Delhi Events" /> == శిల్పాలు == రాజేంద్ర టికు కొన్ని ముఖ్యమైన శిల్పాలు: * హార్త్ బ్యాక్ హోమ్<ref name="Mathribhumi" /> * మై హౌస్ ఇన్ ద స్నో<ref name="Mathribhumi" /> * స్నో డ్రాప్స్<ref name="Mathribhumi" /> * స్ప్రౌట్<ref name="Mathribhumi" /> * బ్లూ రోసరీ<ref name="The Hindu">{{cite web | url=http://www.thehindu.com/todays-paper/tp-features/tp-fridayreview/some-smoke-some-strokes-some-self/article3216856.ece | title=The Hindu | date=20 January 2006 | access-date=17 October 2014 | author=[[Gayatri Sinha]]}}</ref> == మూలాలు == {{reflist}} == బయటి లింకులు == * {{cite web | url=http://www.theindianpanorama.com/2013/04/08/president-confers-padma-awards/ | title=Padma Awards List | publisher=Indian Panorama | date=2014 | access-date=12 October 2014}} * {{cite web | url=http://johnofcochin.wordpress.com/2008/11/27/rajendra-tikku-did-gallery-walk-in-espace/ | title=Write up on Exhibition and Images | publisher=johnofcochin | date=2014 | access-date=17 October 2014}} * {{cite web | url=http://www.studiosukriti.com/artistitems.asp?artistid=42 | title=Images | publisher=Studio Sukriti | date=2011 | access-date=17 October 2014 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} * {{cite web | url=http://www.ndtv.com/video/player/profit-palette/sculpture-show-metaphors-in-matters-by-rajender-tiku/44271 | title=Sculpture show 'Metaphors in Matters' By Rajender Tiku | publisher=ND TV | date=15 November 2008 | access-date=17 October 2014}} [[వర్గం:కళారంగంలో పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:కాశ్మీరీ పండితులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1953 జననాలు]] nzbo0vwracxot9r4kbhas4fb6ks5q74 రాజ్ బిసారియా 0 485404 4808055 4796187 2026-04-22T16:12:02Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808055 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రాజ్ బిసారియా | image = Raj Bisaria.JPG | imagesize = 150px | caption = | other_names = రాజు | birth_date = {{birth date|1935|11|10|df=y}} | birth_place = లఖింపూర్, ఆగ్రా, ఔధ్ సంయుక్త రాష్ట్రాలు, బ్రిటిష్ ఇండియా | death_date = {{death date and age|2024|02|16|1935|11|10|df=y}} | death_place = విశాల్ ఖండ్, గోమతీ నగర్, [[లక్నో]], [[ఉత్తర ప్రదేశ్]], భారతదేశం | occupation = నాటక దర్శకుడు, నటుడు, నిర్మాత, విద్యావేత్త | notable works = థియేటర్ ఆర్ట్స్ వర్క్‌షాప్ (TAW), భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్, స్థాపకుడు | spouse = కిరణ్ రాజ్ బిసారియా<ref name="iinet">{{cite web|author=Henry Soszynski |url=http://members.iinet.net.au/~royalty/ips/k/kuchaman.html |title=Kuchaman |publisher=Members.iinet.net.au |access-date=2015-02-18}}</ref> | website = www.rajbisaria.com }} '''రాజ్ బిసారియా''' (10 నవంబర్ 1935 – 16 ఫిబ్రవరి 2024) ఒక భారతీయ దర్శకుడు, నిర్మాత, నటుడు, విద్యావేత్త. ఉత్తర భారతదేశ ఆధునిక నాటకరంగ పితామహుడిగా [[ప్రెస్ ట్రస్ట్ ఆఫ్ ఇండియా]] ఇతన్ని అభివర్ణించింది.<ref name="Thakore">{{cite news|title=Raj Bisaria: Founder of the Hindi Theatre Movement|last=Thakore|first=Dolly|date=3 June 1984|newspaper=Mid-Day, Mumbai}}</ref><ref name="Julius Caesar Wins Heart">{{cite web|last1=Arora|first1=Garima|date=26 May 2015|title=Julius Caesar Wins Heart|url=http://www.deccanherald.com/content/479746/julius-caesar-wins-hearts.html|access-date=26 May 2015|website=Deccan Herald}}</ref> అతను 1966లో థియేటర్ ఆర్ట్స్ వర్క్‌షాప్, 1975లో భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్, 1980లో భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్ రెపర్టరీ కంపెనీని స్థాపించాడు. తూర్పు, పశ్చిమ కళాత్మక భావనలను, సాంప్రదాయ, ఆధునికతలను అతను మేళవించాడు.<ref name="Tagore Fellowship for Raj Bisaria">{{cite news|title=Tagore Fellowship for Raj Bisaria|date=5 March 2014|publisher=Hindustan Times, Lucknow}}</ref> విశ్వవిద్యాలయ కార్యనిర్వాహక మండలి సీనియర్ సభ్యుడు, ఎమ్మెల్సీ నిర్మల్ చంద్ర చతుర్వేది అతన్ని ప్రోత్సహించి మద్దతు ఇచ్చాడు. == నేపథ్యం == రాజ్ బిసారియా 1935 నవంబర్ 10న బ్రిటిష్ ఇండియాలోని సంయుక్త రాష్ట్రాల్లో (ప్రస్తుత [[ఉత్తర ప్రదేశ్]]) ఉన్న లఖింపూర్ ఖేరీలో దివంగత పి.ఎల్. బిసారియా, లీలావతి సింగ్ దంపతులకు జన్మించాడు. అతను [[లక్నో]]<nowiki/>లోని కాల్విన్ తాలూక్దార్స్ కళాశాల, లక్నో విశ్వవిద్యాలయంలో విద్యాభ్యాసం చేశాడు, లక్నో విశ్వవిద్యాలయం నుండి ఆంగ్ల సాహిత్య సీనియర్ ప్రొఫెసర్‌గా పదవీ విరమణ చేశాడు. 1969లో బిసారియా కిరణ్ కుచావన్‌ను వివాహం చేసుకున్నాడు, ఈ దంపతులకు రాజీనా అనే కుమార్తె ఉంది.<ref name="iinet" /> 1962లో ఏర్పాటైన అతని యూనివర్సిటీ థియేటర్ గ్రూప్ ఈ చొరవ తీసుకుంది.<ref>{{cite journal|last=Kala|first=Mr. S.C.|title=An Evening With Young Actors|journal=The Illustrated Weekly of India|date=5 January 1964|page=51}}</ref> నాలుగేళ్ల తర్వాత రాజ్ బిసారియా 1966లో థియేటర్ ఆర్ట్స్ వర్క్‌షాప్ (TAW)<ref name="Herald19690406">{{cite news|title=Theatre Arts Workshop, Lucknow|newspaper=The National Herald|date=6 April 1969}}</ref>, 1975లో ఉత్తర ప్రదేశ్ ప్రభుత్వ ఆధ్వర్యంలో భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్, 1981లో BNA రెపర్టరీ కంపెనీని స్థాపించాడు.<ref>[http://bna.noetic.in/english/founder_director.htm http://bna.noetic.in/english/founder_director.htm ] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141115013030/http://bna.noetic.in/english/founder_director.htm |date=15 November 2014 }}</ref><ref>[http://www.thelucknowtribune.org/news.php?cat=277 My affair with theatre continues]{{Dead link|date=మార్చి 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఆధునిక నాటకరంగంలో చేసిన కృషికి, భారతదేశంలో నాటకరంగ అభివృద్ధికి అతను అందించిన సేవలకు గాను [[పద్మశ్రీ]] పురస్కారం పొందిన ఉత్తర ప్రదేశ్ తొలి వ్యక్తి అతను.<ref name="Saxena">{{cite news|last=Saxena|first=Rajeev|title=Raj Bisaria's 'Fine Madness'|newspaper=The Sunday Observer|date=15 April 1990}}</ref> ఉత్తర భారతదేశంలో నాటక, ప్రదర్శన కళలకు సంబంధించి కొత్త చైతన్యాన్ని, ప్రదర్శన కళల సౌందర్య స్పృహను పెంపొందించడానికి బిసారియా ప్రయత్నించాడు.<ref name="Anand">{{cite news|last=Sagar|first=Anand|title=Raj Bisaria Learns To Give More Than He Gets|newspaper=The Pioneer|date=26 March 1978}}</ref><ref name="Pioneer20130430">{{cite news|title=Teacher - turned dramatist Bisaria gets Padamshri|newspaper=The Pioneer, Lucknow|date=30 January 1990}}</ref> భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్ గౌరవ సంచాలకుడి పదవి నుండి బిసారియా తొలగించబడ్డాడు, అతనిపై మొదట 1988లో, ఆపై 1995లో రెండుసార్లు దాడి జరిగింది.<ref name="Pandey">{{cite news|last=Pandey|first=Manish Chandra|title=Not curtains yet for creative theatre genius|newspaper=Hindustan Times, Lucknow|date=20 February 2005}}</ref> రాజ్ బిసారియా గొంతు క్యాన్సర్‌తో పోరాడుతూ 2024 ఫిబ్రవరి 16న తన 88 ఏళ్ల వయసులో మరణించాడు.<ref>[https://www.jagran.com/uttar-pradesh/lucknow-city-senior-theater-artist-padmashree-raj-bisaria-passes-away-at-the-age-of89-23654798.html वरिष्ठ रंगकर्मी पद्मश्री राज बिसारिया का निधन, लंबे समय से चल रहा था इलाज] {{in lang|hi}}</ref> === నాటకరంగ శిక్షణ === రాజ్ బిసారియా బాహ్య నాటకరంగ శిక్షణలో భాగంగా, 1969లో [[లండన్‌]]<nowiki/>లోని బ్రిటిష్ కౌన్సిల్ ఆహ్వానం మేరకు UK సందర్శించి, బ్రిటిష్ డ్రామా లీగ్ (ప్రస్తుత బ్రిటిష్ థియేటర్ అసోసియేషన్) లో నిర్మాతగా, నాటక బోధకుడిగా, న్యాయనిర్ణేతగా శిక్షణ పొందాడు.<ref>{{cite news|last=Sagar|first=Anand|title=Raj Bisaria Learns To Give More Than He Gets|newspaper=The Pioneer, Lucknow|date=26 March 1978}}</ref> == దర్శకుడు, రూపకర్త == పాశ్చాత్య క్లాసిక్స్, సమకాలీన నాటక రచనలలో పట్టున్న రంగస్థల దర్శకుడు కూడా రాజ్ బిసారియా.<ref>{{cite news|last=Bajeli|first=Diwan Singh|title=Finer Side of Life|url=http://www.thehindu.com/features/friday-review/theatre/finer-side-of-life/article5660624.ece|publisher=The Hindu, New Delhi|access-date=8 March 2014|location=Chennai, India|date=6 February 2014}}</ref> నాటక, ప్రదర్శన కళలు వృత్తిపరమైన క్రమశిక్షణకు అనుగుణంగా ఉండేలా, కొత్త సౌందర్య మాధ్యమం ద్వారా భావవ్యక్తీకరణ జరిగేలా రాజ్ బిసారియా ప్రయత్నించాడు. అతని నాటకాలు స్త్రీ-పురుష సంబంధాలు, అతనికి ప్రత్యేక ఆసక్తి ఉన్న సామాజిక సమస్యల చుట్టూ తిరుగుతాయి.<ref name="Herald19690406" /><ref>{{cite journal|last=Narain|first=Prof. S.K.|title=TAW: Bisaria's Fresh Effort|journal=Sunday Magazine, National Herald|date=9 May 1971}}</ref> 1966 నుండి యూరోపియన్, భారతీయ నాటకాల నిర్మాణాల ద్వారా దర్శకుడిగా, రూపకర్తగా సమకాలీన ప్రపంచ నాటకరంగపు విస్తృత రూపాన్ని బిసారియా అందించాడు.<ref name="Pioneer20130430" /> ఎక్కువగా తన స్వంత పద్ధతులు, సృజనాత్మక వ్యక్తీకరణను ఉపయోగించి ఆంగ్లంలో తన పనిని ప్రారంభించాడు, 1973 నుండి ''హిందుస్తానీ'' ని మాట్లాడే మాధ్యమంగా ఉపయోగించడం ప్రారంభించాడు. ఉత్తర ప్రదేశ్ స్థానిక శైలి అయిన నౌటంకీ అనే జానపద నాటక రంగాన్ని అతను ప్రోత్సహించాడు.<ref>{{cite news|title=Director Without A Theatre|newspaper=The Pioneer, Lucknow|date=23 February 1970}}</ref> 1972లో, ఆధునిక యూరో-అమెరికన్ నాటకాల నుండి ఆధునిక భారతీయ నాటక రచయితలైన మోహన్ రాకేష్, బాదల్ సర్కార్, ఆద్య రంగాచార్య, ధర్మవీర్ భారతి, శేష్, మోహిత్ ఛటర్జీల హిందీ నాటకాల వైపు మళ్లాడు.<ref name="Saxena" /> ఎన్నో ఏళ్లపాటు రాజ్ బిసారియా 75కి పైగా నాటకాలను నిర్మించి దర్శకత్వం వహించాడు. అంతేకాకుండా 1975 నుండి 1986 వరకు, ఆ తర్వాత కూడా భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్‌లో, అలాగే [[నేషనల్ స్కూల్ ఆఫ్ డ్రామా|నేషనల్ స్కూల్ ఆఫ్ డ్రామాలో]], దాని రెపర్టరీ కంపెనీ కోసం అనేక నాటకాలను పర్యవేక్షించి, నిర్మించి, దర్శకత్వం వహించాడు. అతని ప్రధాన నిర్మాణాలలో మాక్స్‌వెల్ ఆండర్సన్ రాసిన ''బేర్‌ఫుట్ ఇన్ ఏథెన్స్''; షేక్స్‌పియర్ రాసిన ''జూలియస్ సీజర్'', ''మాక్‌బెత్'', ''ఒథెల్లో'', ''కింగ్ లియర్''; జార్జ్ బెర్నార్డ్ షా రాసిన ''కాండిడా''; హెరాల్డ్ పింటర్ రాసిన ''ది కేర్‌టేకర్''; సార్త్రే రాసిన ''ఇన్ కెమెరా''; ఐనెస్కో రాసిన ''ది లెసన్''; స్ట్రిండ్‌బర్గ్ రాసిన ''ది ఫాదర్'', జీన్ అనౌయిల్ రాసిన ''యాంటిగోన్''; చెకోవ్, ఐనెస్కో, టెన్నెస్సీ విలియమ్స్, షాఫర్ తదితరుల వివిధ నాటకాలు ఉన్నాయి. అతని ప్రధాన భారతీయ నాటకాల నిర్మాణాలలో ధర్మవీర్ భారతి రాసిన ''అంధ యుగ్'', బాదల్ సర్కార్ రాసిన ''బాకీ ఇతిహాస్'', ఆద్య రంగాచార్య రాసిన ''సునో జనమేజయ'', మహేష్ ఎల్కుంచవార్ రాసిన ''గార్బో'', మోహన్ రాకేష్ రాసిన ''ఆధే-అధూరే'', మోహిత్ ఛటర్జీ రాసిన ''గినియా పిగ్'' ఉన్నాయి.<ref>{{cite news|title=My Best Is Yet To Come|newspaper=The Hindu, Madras|date=12 August 1983}}</ref><ref>{{cite news|title=Raj Bisaria leaves audience spell-bound|newspaper=The Northern Patrika,Allahabad|date=11 January 1997}}</ref><ref>{{cite book|last=Agrawal|first=Pratibha|title=Bhartiya Rangkosh|year=2005|publisher=Rastriya Natya Vidyalaya|location=New Delhi|isbn=81-8197-010-1|page=397}}</ref> == విమర్శ == ఆన్ జెల్లికో రాసిన ''ది నాక్'' తిరుగుబాటు ధోరణితో ఉందని, సార్త్రే ''ఇన్ కెమెరా'', ఐనెస్కో ''ది లెసన్'' చాలా కష్టమైనవని విమర్శకులు అభిప్రాయపడ్డారు.<ref>{{cite news|last1=Kala|first1=S.C.|title=The Theatre in Lucknow|publisher=The Times of India, New Delhi|date=11 July 1971}}</ref> TAW బృందంలో శాశ్వత నటుల సమూహం, వివిధ నిర్మాణాల కోసం ఆసక్తి ఉన్న ఇతర వ్యక్తులు ఉన్నారు.<ref>{{cite news|title=The Theatre in Lucknow|work=The Times of India|date=11 July 1971}}</ref> మనుషులు, వనరుల కొరత కారణంగా కేవలం నాలుగు పాత్రలతో ''ఒథెల్లో''ను ప్రదర్శించాల్సి వచ్చింది. అయినప్పటికీ అది ఒక అద్భుత ప్రదర్శనగా నిలిచింది. రాజ్ బిసారియా ప్రయత్నాలు సత్ఫలితాలను ఇచ్చాయి.<ref>{{cite news|last1=Panje|first1=Usha|title=Theatre Arts Workshop: Cross Roads|publisher=The National Herald, Lucknow|date=8 March 1970}}</ref> == నటుడు == రంగస్థలం, రేడియో, టెలివిజన్, సినిమాలలో నటుడిగా ఉన్న బిసారియా 1978 నుండి దూరదర్శన్ ప్రధాన నటుడిగా గుర్తింపు పొందాడు.<ref name="Pioneer20130430" /> నాటక నటుడిగా రాజ్ బిసారియా TAW ఆంగ్ల, హిందీ నాటక ప్రదర్శనలు, సినిమాలు, టెలివిజన్లలో కీలక పాత్రలు పోషించాడు.<ref>{{cite news|last=Saxena|first=Rajeev|title=Raj Bisaria's 'Fine Madness'|newspaper=The Sunday Observer, Lucknow|date=15 April 1990}}</ref> ఆంగ్లం, హిందీ భాషలలోని కనీసం రెండు డజన్ల నాటకాలలో బిసారియా ప్రధాన పాత్రలు పోషించాడు, వాటిలో కొన్ని: * షెరిడాన్ రాసిన ''ది స్కూల్ ఫర్ స్కాండల్'' * పిరాండెల్లో రాసిన ''రైట్ యు ఆర్ (ఇఫ్ యు థింక్ సో)'' * షా రాసిన ''కాండిడా'' * కవార్డ్ రాసిన ''న్యూడ్ విత్ వయోలిన్'' * సార్త్రే రాసిన ''ఇన్ కెమెరా'' * షాఫర్ రాసిన ''బ్లాక్ కామెడీ'' * టామ్ స్టాపార్డ్ రాసిన ''ది రియల్ ఇన్‌స్పెక్టర్ హౌండ్'' * ఆస్బోర్న్ రాసిన ''లుక్ బ్యాక్ ఇన్ యాంగర్'' * ఓర్టన్ రాసిన ''లూట్'' * ఛటర్జీ రాసిన ''గినియా పిగ్'' * బాదల్ సర్కార్ రాసిన ''బాకీ ఇతిహాస్'' * ఎల్కుంచవార్ రాసిన ''గార్బో'' * మట్కారీ రాసిన ''అకేలా జీవ్ సదాశివ్'' * అమల్ అల్లానా దర్శకత్వం వహించిన షేక్స్‌పియర్ నాటకం ''కింగ్ లియర్'' * ''బీవీ నతియోం వాలీ'' * సుశీల్ కుమార్ సింగ్ దర్శకత్వం వహించిన ''మై వో నహీ'' * అమల్ అల్లానా దర్శకత్వం వహించిన మన్నూ భండారీ నాటకం ''ఆప్కా బంటీ'' * [[కమలేశ్వర్]] రాసిన ''రేత్ పే లిఖే నామ్'' * రాజన్ సబర్వాల్ దర్శకత్వం వహించిన బాదల్ సర్కార్ నాటకం ''పాగ్లా ఘోడా'' * అమల్ అల్లానా దర్శకత్వం వహించిన ''రాజ్ సే స్వరాజ్'' * ముజఫర్ అలీ తీసిన ''ఆగమన్'' * [[గోవింద్ నిహలానీ]] తీసిన ''ఆఘాత్''<ref name="Pandey" /> == నిర్వాహకుడు == నిర్వాహకుడిగా రాజ్ బిసారియా విస్తృత ఆసక్తుల కారణంగా 1967లో ఇర్షాద్ పంజతాన్ మైమ్ ప్రదర్శన, ఆ మరుసటి సంవత్సరం అమెరికాకు చెందిన ముర్రే లూయిస్ డాన్స్ కంపెనీ ప్రదర్శనలు జరిగాయి. ప్రదర్శన కళలతో ఈ విస్తృత కార్యకలాపాలు, ప్రమేయం కారణంగా 1970లో సోనాల్ మాన్‌సింగ్ శాస్త్రీయ నృత్య ప్రదర్శన, 1972లో ఓం శివపురి దిశాంతర్ బృందపు అరంగేట్రం, 1973లో ఆర్.ఎస్. బిష్ట్ సూక్ష్మ చిత్రలేఖనాల ప్రదర్శన, 1976లో న్యూయార్క్‌కు చెందిన రిచర్డ్ షెచ్నర్ ఎన్విరాన్‌మెంటల్ థియేటర్ ఆధ్వర్యంలో మదర్ కరేజ్ అండ్ హర్ చిల్డ్రన్ ప్రదర్శన, 1981లో అన్నాపోలిస్ బ్రాస్ క్వింటెట్ ప్రదర్శన జరిగాయి - ఇవన్నీ రాజ్ బిసారియా TAW చొరవతో ఏర్పాటు చేయబడ్డాయి.<ref name="Shephered">{{cite news|last=Shephered|first=Keith|title=A tete-a-tete with Bisaria|newspaper=The National Herald,Lucknow|date=12 September 1971}}</ref> == విద్యావేత్త == ఒక నాటక రచయితగా సమకాలీన సామాజిక ఔచిత్యంలో తన ప్రాంతపు శాస్త్రీయ, నాటక కళను సృజనాత్మకంగా పునర్నిర్వచించే సమస్యను పరిష్కరించడమే అతని ప్రధాన లక్ష్యం. 1966 నుండి ఉత్తర భారతదేశంలో వర్క్‌షాప్‌లు, సర్టిఫికేట్, డిప్లొమా కోర్సుల ద్వారా ఉత్తర ప్రదేశ్‌లో నాటక శిక్షణ కార్యక్రమాలను అతను రూపొందించాడు. 1975లో ఉత్తర ప్రదేశ్ ప్రభుత్వం కోసం భారతదేశపు రెండవ నాటక పాఠశాల భారతేందు నాట్య అకాడమీ-భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్‌ను స్థాపించాడు.<ref name="Thakore" /> ఒక నటుడిగా, దర్శకుడిగా, నాటక ఉపాధ్యాయుడిగా రాజ్ బిసారియా కొన్‌స్టాంటిన్ స్టానిస్లావ్‌స్కీ, బెర్టోల్ట్ బ్రెచ్ట్ విధానాలపై ఆసక్తి కనబరిచాడు. సమకాలీన భారతీయ నాటకరంగంలో రాజ్ బిసారియా దర్శకత్వం, బోధనా విధానాలకు ఆ రష్యన్ నాటక సాధకుడే మూలం. ఆ తరువాత, అతను తన స్వంత సమగ్ర నటనా విధానాన్ని అభివృద్ధి చేశాడు, ఇది మూడు తరాల నటులు, దర్శకులను తయారు చేసింది.<ref name="Anand" /> === థియేటర్ ఆర్ట్స్ వర్క్‌షాప్ === 1963 డిసెంబరులో పది మంది సభ్యులు ఒక నాటకాన్ని నిర్వహించి ఒక కార్యక్రమాన్ని ప్రదర్శించారు - ''యాన్ ఈవినింగ్ విత్ యంగ్ యాక్టర్స్'' - ఇందులో ఎడ్నా సెయింట్ విన్సెంట్ మిల్లాయ్ రాసిన ''ఏరియా డా కాపో'', ''ట్వెల్త్ నైట్'', ''మాక్‌బెత్'' నుండి సన్నివేశాలు, ''ది వేలియంట్'', ''హామ్లెట్'' నాటక పఠనం, టి.ఎస్. ఎలియట్ పద్యం "ది లవ్ సాంగ్ ఆఫ్ జె. ఆల్‌ఫ్రెడ్ ప్రుఫ్రాక్" నాటకీకరణ ఉన్నాయి. రాజ్ బిసారియా ఈ నాటకాలన్నింటినీ నిర్మించి దర్శకత్వం వహించాడు, స్థానిక ప్రతిభను ఉపయోగించుకుని ఒక మేనేజింగ్ బాడీతో ఒక నాటక బృందాన్ని నమోదు చేయాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. ఈ నాటక బృందం ద్విభాషా (ఇంగ్లీష్, హిందీ) బృందంగా ఉండేది, నాటక-కళ పట్ల ఆసక్తిని ప్రోత్సహించడం, నాటకరంగం పట్ల మరింత అవగాహన పెంచడం, నాటకాన్ని అభినందించే సామర్థ్యం, ఆలోచనలు, సాంకేతికతపై దృఢమైన పట్టును పెంపొందించడంపై దృష్టి పెట్టింది.<ref>{{cite news|last1=Kala|first1=S.C.|title=An Evening With Young Actors|publisher=The Illustrated Weekly of India|date=5 January 1964}}</ref> 1965 చలికాలం నాటికి అతని ప్రణాళికలు ఖరారయ్యాయి. అప్పటికి ఎలాంటి ఆర్థిక సహాయం అందలేదు. చివరగా, అతను ఈ ప్రాజెక్ట్ కోసం తన వ్యక్తిగత సంపదలో ఎక్కువ భాగాన్ని వెచ్చించాడు, కమిటీ కోసం సభ్యులను ఎంచుకున్నాడు, నలుగురు ఆంగ్ల నటులు, సహాయకుల బృందాన్ని ఎంపిక చేశాడు, అప్పటి నుండి థియేటర్ ఆర్ట్స్ వర్క్‌షాప్ అని పిలువబడే నాటక, అనుబంధ కళల ఔత్సాహికుల కోసం ఒక నాటక రంగాన్ని స్థాపించాడు.<ref>{{cite news|title=Theatre Arts Workshop, Lucknow|publisher=The National Herald, Lucknow|date=6 April 1969}}</ref> యువతలో నాటక కళల పట్ల ఆసక్తిని పెంపొందించడం, నటన, దర్శకత్వం, అనుబంధ కళల పట్ల వారిలో అంతర్దృష్టిని పెంపొందించడంలో సహాయపడే లక్ష్యంతో రాజ్ బిసారియా 1966లో అధ్యక్షుడిగా, కళాత్మక దర్శకుడిగా థియేటర్ ఆర్ట్స్ వర్క్‌షాప్ (TAW) ను స్థాపించాడు. 'థియేటర్ ఆర్ట్స్ వర్క్‌షాప్' అనే పేరు నాటకరంగం, అనుబంధ ప్రదర్శన కళల కోసం ఉద్దేశించిన ఒక యూనిట్; దీని సభ్యులకు ప్రాతినిధ్య వర్క్‌షాప్ పద్ధతుల గురించి పరిచయం చేయబడుతుంది. TAW అనేది ఒక శిక్షణా సంస్థగా, ఆపై ప్రదర్శన బృందంగా రూపొందింది, ప్రదర్శనకు ముందు శిక్షణ అనేది దీని నినాదం. దీని తత్వశాస్త్రం "నీకు కర్మలు చేయడంపై మాత్రమే హక్కు ఉంది, వాటి ఫలితాలపై కాదు. కర్మల ఫలం నీ లక్ష్యం కాకూడదు, అలాగని కర్మలు చేయకుండా ఉండకూడదు." - శోకంలో ఉన్న అర్జునుడికి శ్రీకృష్ణుడు (భగవద్గీత, రెండవ అధ్యాయం - 47)<ref>{{cite news|title=Lucknow Theatre Winning Against Heavy Odds|newspaper=The Times of India, New Delhi|date=8 May 1968}}</ref><ref>{{cite news|title=World Is A Stage|newspaper=The Pioneer|date=1 February 1970}}</ref> ==== ఆంగ్ల నాటకరంగం ==== రాజ్ బిసారియా ఆంగ్ల భాషలో తన ప్రయత్నాన్ని 1966లో షేక్స్‌పియర్ ''ఒథెల్లో'', 1967లో క్రిస్టోఫర్ ఫ్రై కవితా నాటకం ''ఎ ఫీనిక్స్ టూ ఫ్రీక్వెంట్'', యూజీన్ ఐనెస్కో అసంబద్ధ నాటకం ''ది లెసన్'' లతో ప్రారంభించాడు. రూపం, కంటెంట్‌లో పూర్తి భిన్నంగా ఉండే ఈ రెండు నాటకాలను ఒకే ప్రదర్శనలో ఎంచుకోవడం రాజ్ బిసారియా చేసిన ఒక ప్రయోగం. ఇది బాక్సాఫీస్ వద్ద విఫలమైంది.<ref>{{cite news|last1=Narain|first1=Prof. S.K.|title=TAW : Bisaria's Fresh Effort|publisher=National Herald, Sunday Magazine|date=9 May 1971}}</ref> 1967 నవంబరులో జీన్-పాల్ సార్త్రే అస్తిత్వవాద నాటకం ''ఇన్ కెమెరా'', ఎడ్నా సెయింట్ విన్సెంట్ మిల్లాయ్ ''ఏరియా డా కాపో'', 12వ శతాబ్దపు క్లాసిక్ ''అబెలార్డ్ అండ్ ఎలోయిస్'' రోనాల్డ్ డంకన్ అనువాదాన్ని మూడు బిల్లుల ప్రదర్శనలో నిర్మించి, దర్శకత్వం వహించాలని రాజ్ బిసారియా నిర్ణయించుకోవడంతో ఒక ముఖ్యమైన ముందడుగు పడింది. TAW ప్రేక్షకులు ఆశ్చర్యంతో కూడిన ప్రశంసలు, తీవ్రమైన అసహ్యం మధ్య ఊగిసలాడటంతో ఇవి కీలకమైన నిర్మాణాలుగా నిలిచాయి. నాలుగు గంటల నిరంతర నాటకం కొంచెం అతిగా భావించబడింది.<ref>{{cite news|title=Memorable Stage Performance|work=The National Herald|date=6 May 1967}}</ref> ==== హిందీ, ఉర్దూ నాటకరంగం ==== ఏ సార్థకమైన నాటక కార్యకలాపమైనా హిందీ, ఇతర భారతీయ భాషలలోనే రూపుదిద్దుకోవాలని రాజ్ బిసారియాకు మొదటి నుంచీ తెలుసు. లక్నోలో ద్విభాషా నాటక రంగాన్ని స్థాపించాలనే తన ప్రణాళికలను సాకారం చేసుకోవడానికి అప్పటి నాటక బృందాల సహకారాన్ని కోరాడు. కానీ అతని ప్రయత్నానికి వారి నుండి ఎలాంటి స్పందన రాలేదు. మోహన్ రాకేష్ ప్రసిద్ధ నాటకం ''ఆధే-అధూరే'' నిర్మాణ హక్కులను కూడా అతను తీసుకువచ్చాడు, తగిన నటీనటులు లేని కారణంగా దానిని ప్రదర్శించలేకపోయాడు. [[హిందీ]] నాటకాల వైపు మళ్లే ప్రయత్నంలో, హిందీ నాటకరంగపు సామర్థ్యాలు, సవాళ్ల గురించి స్థానిక బృందాలకు అవగాహన కల్పించే ఉద్దేశ్యంతో, TAW ఆధ్వర్యంలో హిందీలో నాటకాలను నిర్మించడానికి ఢిల్లీ బృందాలను ఆహ్వానించాడు.<ref>{{cite news|last1=Nairan|first1=Prof. S.K.|title=TAW-The Protagonist of Theatre Art|publisher=The Pioneer, Sunday Magazine, Lucknow|date=23 September 1984}}</ref> TAW మొదటి హిందీ నాటకం ''బాకీ ఇతిహాస్'', ఇది త్రస్ట్ స్టేజ్‌పై బాదల్ సర్కార్ బెంగాలీ నాటకానికి అనువాదం. ఇది భారీ స్లయిడ్‌లు, ప్రత్యేకంగా రూపొందించిన సంగీతాన్ని ఉపయోగించి చేసిన అవాస్తవిక ప్రదర్శన, దేశంలో ఇలాంటి నిర్మాణం ఇదే తొలిసారి. ''బాకీ ఇతిహాస్'' తర్వాత ఆంగ్లం, బెంగాలీ, మరాఠీ, కన్నడ భాషల నుండి అనువదించబడిన అనేక నాటకాలతో పాటు, అసలు హిందీ నాటకాలైన ''అంధ యుగ్'', ''సునో జనమేజయ'', ''ఆధే-అధూరే'',<ref>{{cite news|title=Adhe-Adhure Technically Superb Play|publisher=The Hindu, Madras|date=August 1983}}</ref> ''ది కేవ్ డ్వెల్లర్స్'', ''యాంటిగోన్'', ''గార్బో'', ''కాండిడా'', ''ఫాదర్'', ''స్లూత్'', ''బేర్‌ఫుట్ ఇన్ ఏథెన్స్'',<ref name="Barefoot in Athens">{{cite news|last1=Daftur|first1=Swati|title=Universal Truths|url=http://www.thehindu.com/features/friday-review/barefoot-in-athens-review/article6861424.ece|access-date=17 February 2015|work=The Hindu|date=6 February 2015}}</ref> ''ది కేర్‌టేకర్'' తదితరాలను ప్రదర్శించారు.<ref name="Mid-Day, Mumbai">{{cite news|last1=Thakore|first1=Dolly|title=Raj Bisaria: founder of the Hindi Theatre Movement|publisher=Mid-Day, Mumbai|date=3 June 1984}}</ref> క్లాసికల్ నుండి ప్రయోగాత్మక నాటకాల వరకు నాటక కళలో TAW ఒక ముఖ్య పాత్రధారిగా పరిగణించబడుతుంది.<ref>{{cite news|last=Narain|first=S.K.|title=TAW-The Protagonist of Theatre Art|newspaper=The Pioneer|date=23 September 1984}}</ref> TAW యూరోపియన్, అమెరికన్ నాటక రచయితల నాటకాలను రంగస్థలంపైకి తెచ్చింది; దీని రెపర్టరీలో షేక్స్‌పియర్, షా, సార్త్రే, ఐనెస్కో, ఫ్రై, ఆర్థర్ మిల్లర్, టెన్నెస్సీ విలియమ్స్, నోయెల్ కవార్డ్, రోనాల్డ్ డంకన్, రాటిగాన్, హెరాల్డ్ పింటర్, ఆన్ జెల్లికో, పీటర్ షాఫర్, ఎడ్వర్డ్ ఆల్బీ, జీన్ అనౌయిల్, మాక్స్‌వెల్ ఆండర్సన్<ref name="Hindustan20130412">{{cite news|title=Philosophy Revisited!|newspaper=Hindustan Times|date=12 April 2013}}</ref>, ఓర్టన్ నాటకాలు ఉన్నాయి.<ref name="Pandey" /> ది పయనీర్ పత్రిక ప్రకారం, TAW నిర్మాణాల చైతన్యం, వారి శైలీకృత ప్రయోగాలు, దర్శకత్వ నైపుణ్యం వేదికకు ఇరువైపులా ఎన్నడూ సందేహాస్పదంగా లేవు. కానీ అప్పటి స్థానిక మనస్తత్వాల నేపథ్యంలో TAW నాటకాలు అత్యంత తీవ్రమైనవిగా నిరూపించబడ్డాయి.<ref name="Anand" /><ref>{{cite news|last=Panje|first=Usha|title=Theatre Arts Workshop: Cross Roads|newspaper=The National Herald|date=8 March 1970}}</ref> === భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్ === 1973 నాటికే నాటక విద్యావేత్తగా ఉన్న రాజ్ బిసారియా ఉత్తర ప్రదేశ్‌లో సెమీ-ప్రొఫెషనల్ రెపర్టరీ థియేటర్‌ను ప్రారంభించాలని రాష్ట్ర ప్రభుత్వానికి సూచించాడు, 1974లో రాష్ట్ర ప్రభుత్వం కొన్ని అడుగులు ముందుకేసి పూర్తి స్థాయి నాటక కళల అకాడమీగా పనిచేసే నాటక పాఠశాలను స్థాపించే పథకాన్ని రూపొందించాలని అతన్ని కోరింది.<ref>{{cite news | last=Srivastava| first=Krishnaji| title=Bhartendu Natya Kendra|newspaper=Swatantra Bharat,Lucknow|date=February 1977}}</ref><ref>{{cite news|title=Little Acts of Life|newspaper=Indian Express, Madras|date=30 July 1983}}</ref> భారతేందు నాట్య అకాడమీ (BNA): భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్ (BADA), 1975లో స్థాపించబడినప్పుడు బీహార్, ఉత్తర ప్రదేశ్, మధ్య ప్రదేశ్, రాజస్థాన్ లతో కూడిన విశాల హిందీ ప్రాంతంలో ఇలాంటి వాటిలో మొదటిదిగా నిలిచింది. మరొకటి ఢిల్లీకి చెందిన నేషనల్ స్కూల్ ఆఫ్ డ్రామా మాత్రమే.<ref>{{cite news|title=Bhartendu Natya Kendra Gains in Popularity|newspaper=The Pioneer|date=13 February 1977}}</ref> 1975 నుండి 1986 వరకు గౌరవ హోదాలో అతను గ్రీకుల నుండి ఆధునిక కాలం వరకు పాశ్చాత్య నాటకాల నటన, దర్శకత్వం (సైద్ధాంతిక, ఆచరణాత్మక అంశాలు రెండూ), నాటక విమర్శ, తీర్పు, కాంతి సౌందర్యం, సెట్ డిజైన్ బోధించే బాధ్యతను నిర్వర్తించాడు. 1989 నుండి 1992 వరకు, 1995 నుండి 1997 వరకు అకాడమీ డైరెక్టర్‌గా, దాని రెపర్టరీ కంపెనీ డైరెక్టర్‌గా మళ్లీ పనిచేశాడు.<ref name="Pandey" /> కనీస సౌకర్యాలు, తక్కువ నిధులు, అంతంతమాత్రంగా ఉన్న మౌలిక సదుపాయాలతో నాటక నిర్వాహకుడిగా ఉంటూ, నాటక పరిజ్ఞానాన్ని వ్యాప్తి చేసే ఒక ప్రాథమిక సంస్థగా 1976లో ప్రారంభమైన నాటక పాఠశాలను 1981 నాటికి ప్రొఫెషనల్ అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్ స్థాయికి అభివృద్ధి చేసి సుస్థిరం చేశాడు.<ref name="Anand" /> == ఫెలోషిప్ ప్రాజెక్టులు == 'ది మైండ్ ఆఫ్ ది డైరెక్టర్' - భారత ప్రభుత్వ 'సీనియర్ ఫెలోషిప్' కింద హిందీ నాటక దర్శకులపై రాసిన పుస్తకం. 'షేక్స్‌పియర్స్ ఇండియన్ సమ్మర్' - భారతదేశ అత్యున్నత సాంస్కృతిక ఫెలోషిప్ - 'ఠాగూర్ నేషనల్ ఫెలోషిప్' (2013–14) కింద భారతదేశంలో షేక్స్‌పియర్ నాటకాలపై చేసిన నాటక అధ్యయనం.<ref name="Tagore Fellowship for Raj Bisaria"/> == దర్శకుడిగా ప్రధాన నిర్మాణాలు == * ఫిబ్రవరి 1966 ఆంగ్లంలో ''ఒథెల్లో''<ref name="Nagar">{{cite journal|last=Nagar|first=Mr. Sharad|title=Lession in Lucknow Box|journal=Enact|date=6 June 1967}}</ref> – విలియం షేక్స్‌పియర్, (TAW) * మే 1967 ఆంగ్లంలో ''ఎ ఫీనిక్స్ టూ ఫ్రీక్వెంట్''<ref name="Herald19670506">{{cite news|title=A Rare Treat For Theatre-Goers|newspaper=National Herald|date=6 May 1967}}</ref><ref>{{cite journal|title=Amateurs Steals the Show|journal=Enlite|date=10 June 1967}}</ref> – క్రిస్టోఫర్ ఫ్రై, (TAW) * మే 1967 ఆంగ్లంలో ''ది లెసన్''<ref name="Nagar" /><ref name="Herald19670506" /> – యూజీన్ ఐనెస్కో, (TAW) * నవంబర్ 1967 ఆంగ్లంలో ''ఇన్ కెమెరా''<ref name="Enlite19680106">{{cite news|title=Three Course Menu|newspaper=Enlite|date=6 January 1968}}</ref> – [[జీన్-పాల్ సార్త్రే]], (TAW) * నవంబర్ 1967 ఆంగ్లంలో ''ఏరియా డా కాపో''<ref name="Enlite19680106" /> – ఎడ్నా సెయింట్ విన్సెంట్ మిల్లాయ్, (TAW) * నవంబర్ 1967 ఆంగ్లంలో ''అబెలార్డ్ అండ్ ఎలోయిస్''<ref name="Enlite19680106" /> – రోనాల్డ్ డంకన్, (TAW) * మార్చి 1968 ఆంగ్లంలో ''ది నాక్''<ref>{{cite news|title='The Knack' at Ravindralaya|newspaper=The Pioneer|date=31 March 1968}}</ref> – ఆన్ జెల్లికో, (TAW) * అక్టోబర్ 1968 ఆంగ్లంలో ''హలో అవుట్ దేర్''<ref name="Pioneer19681014">{{cite news|title=TAW's Hat Trick - Realism, Evasion and Absurd|newspaper=The Pioneer|date=14 October 1968}}</ref> – విలియం సరోయాన్, (TAW) * అక్టోబర్ 1968 ఆంగ్లంలో ''ది జూ స్టోరీ''<ref name="Pioneer19681014" /> – ఎడ్వర్డ్ ఆల్బీ, (TAW) * అక్టోబర్ 1968 ఆంగ్లంలో ''ది వైట్ లయర్స్''<ref name="Pioneer19681014" /><ref>{{cite news|title=Better and Better|newspaper=The Pioneer|date=21 October 1968}}</ref> – పీటర్ షాఫర్, (TAW) * మే 1971 ఆంగ్లంలో ''బ్లాక్ కామెడీ'' పీటర్ షాఫర్, (TAW)<ref name="Herald19710905">{{cite news|last=Shepherd|first=Keith|title=Lone Steps Across The Boards|newspaper=The National Herald|date=5 September 1971}}</ref> * సెప్టెంబర్ 1972 ఆంగ్లంలో ''సే హు యు ఆర్'' కీత్ వాటర్‌హౌస్, విల్లీస్ హాల్, (TAW)<ref name="Acharya">{{cite news|last=Acharya|first=Lena|title=A Decade of TAW|newspaper=The National Herald}}</ref> * ఫిబ్రవరి 1974 ఆంగ్లంలో ''లూట్'' జో ఓర్టన్, (TAW)<ref name="Acharya" /> * మే 1973 హిందీలో ''బాకీ ఇతిహాస్'' బాదల్ సర్కార్, (TAW)<ref name="Acharya" /> * జూన్ 1973 హిందీలో ''గినియా పిగ్'' మోహిత్ ఛటర్జీ, (TAW) (దర్శకత్వం: మనోహర్ సింగ్) * 1973 హిందీలో ''అంధోం కా హాథీ'' [[శరద్ జోషి]], (TAW) * జూలై 1974 హిందీలో ''సునో జనమేజయ'' ఆద్య రంగాచార్య, (TAW)<ref>{{cite news|author=Shashi|title='Suno Janamejaya ' - A Critical Review|newspaper=The Pioneer,Lucknow|date=13 May 1977}}</ref> * జనవరి 1975 హిందీలో ''అకేలా జీవ్ సదాశివ్'' రత్నాకర్ మట్కారీ, (TAW) * జూన్ 1977 ఉర్దూలో ''యాంటిగోన్'' జీన్ అనౌయిల్, (TAW) * 1979 హిందీలో ''గుఫావాసి – ది కేవ్ డ్వెల్లర్స్'' విలియం సరోయాన్, (TAW)<ref name="Saxena" /> * 1979 హిందీలో ''అంధ యుగ్'' ధర్మవీర్ భారతి, (భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్)<ref>{{cite journal|author=Mudrarakshas|title=Andha Yug : Naye Rang-Bodh Ki Talash|journal=Dharmayug|date=9–15 March 1980}}</ref> * ఆగస్టు 1981, 1983 హిందీలో ''ఆధే-అధూరే'' మోహన్ రాకేష్, (TAW)<ref>{{cite news|title='Adhe Adhure' – Technically Superb Play|newspaper=The Hindu, Madras|date=14 August 1983}}</ref> * ఫిబ్రవరి 1983 హిందీలో ''ది రాయల్ హంట్ ఆఫ్ ది సన్'' పీటర్ షాఫర్, (TAW) * ఆగస్టు 1983 హిందీలో ''గార్బో'' మహేష్ ఎల్కుంచవార్, (TAW)<ref name="Hundu19830817">{{cite news|title=Probe into Life|newspaper=The Hindu, Madras|date=17 August 1983}}</ref> * ఆగస్టు 1984 హిందీలో ''సునీతి – కాండిడా'' జార్జ్ బెర్నార్డ్ షా, (TAW)<ref name="Hundu19830817" /><ref>{{cite news|title='Suniti' : A Slick Production|newspaper=The Times of India, Lucknow|date=29 August 1984}}</ref> * 1984 హిందీలో ''బహుత్ బడా సవాల్'' మోహన్ రాకేష్, (భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్) * 1984 హిందీలో ''బాకీ ఇతిహాస్'' బాదల్ సర్కార్, (భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్) * డిసెంబర్ 1989 – 1990 హిందీలో ''జూలియస్ సీజర్'' విలియం షేక్స్‌పియర్, (భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్)<ref>{{cite news|last=Nagpal|first=Kavita|title=A Step in the Right Direction|newspaper=The Hindustan Times, Lucknow|date=2 December 1989}}</ref> * ఏప్రిల్ 1995 హిందీలో ''హాట్ ఎయిర్'' ఫెరెన్క్ కరింతి, (TAW)<ref name="Times198411">{{cite news|title=Mixed response to TAW plays|newspaper=The Times of India, Lucknow|date=November 1984}}</ref> * ఏప్రిల్ 1995 హిందీలో ''ది డంబ్ వెయిటర్'' హెరాల్డ్ పింటర్, (TAW)<ref name="Times198411" /> * 1990, 2000 హిందీలో ''రాజ్ – స్లూత్'' ఆంథోనీ షాఫర్, (TAW)<ref>{{cite news|last=Pandey|first=Nishi|title=Raj's back with a 'Raaz'|newspaper=Hindustan Times, Lucknow|date=23 January 2000}}</ref> * 1989, 2000 హిందీలో ''పితా – ఫాదర్'' ఆగస్ట్ స్ట్రిండ్‌బర్గ్, (TAW)<ref>{{cite news|last=Manjul|first=Tarannum|title=A Man's Search For Identity|newspaper=Hindustan Times, Lucknow|date=12 November 2000}}</ref> * ఏప్రిల్ 2007 హిందీలో ''కాండిడా'' జార్జ్ బెర్నార్డ్ షా, ([[నేషనల్ స్కూల్ ఆఫ్ డ్రామా]]) * మే 2008 హిందీలో ''మాక్‌బెత్'', విలియం షేక్స్‌పియర్, (భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్)<ref>{{cite news|last=Agrawal|first=Surya|title=Bisaria back with Macbeth|newspaper=Hindustan Times, lucknow|date=9 April 2008}}</ref><ref>{{cite news| url=https://timesofindia.indiatimes.com/life-style/parties/others/A-theatrical-change/articleshow/2957096.cms | archive-url=https://archive.today/20130624173859/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2008-04-17/others/27767384_1_hindi-version-harivansh-rai-bachchan-lady-macbeth | url-status=live | archive-date=2013-06-24 | work=[[The Times of India]] | title=A theatrical change!}}</ref> * డిసెంబర్ 2008 ఉర్దూలో ''ఒథెల్లో'', విలియం షేక్స్‌పియర్, (నేషనల్ స్కూల్ ఆఫ్ డ్రామా రెపర్టరీ కంపెనీ) * మే 2010 హిందీలో ''కింగ్ లియర్'', విలియం షేక్స్‌పియర్, (భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్)<ref>{{cite news|last=Krishna|first=Sharmila|title=Keeping Shakespeare alive on stage|newspaper=The Pioneer, Lucknow|date=19 May 2010}}</ref><ref>{{cite news|title=king Lear enthrals audience|newspaper=The Times of India, Lucknow|date=19 May 2010}}</ref><ref>{{cite web|url=http://lite.epaper.timesofindia.com/mobile.aspx?article=yes&pageid=4&edlabel=TOIL&mydateHid=19-05-2010&pubname=&edname=&articleid=Ar00406&format=&publabel=TOI |archive-url=https://web.archive.org/web/20150128112351/http://lite.epaper.timesofindia.com/mobile.aspx?article=yes&pageid=4&edlabel=TOIL&mydateHid=19-05-2010&pubname=&edname=&articleid=Ar00406&format=&publabel=TOI |url-status=dead |archive-date=28 January 2015 |title=Times of India Publications |publisher=Lite.epaper.timesofindia.com |date=2010-05-19 |access-date=2015-02-18}}</ref> * ఫిబ్రవరి 2011 ఆంగ్లంలో ''ల్యాండ్‌స్కేప్ అండ్ సైలెన్స్'' హెరాల్డ్ పింటర్, (TAW)<ref name="Hindustan20110215">{{cite news|title=TAW Plays It And How|newspaper=Hindustan Times, Lucknow|date=15 February 2011}}</ref> * ఫిబ్రవరి 2011 హిందీలో ''మౌంటెన్ లాంగ్వేజ్'' హెరాల్డ్ పింటర్, (TAW)<ref name="Hindustan20110215" /> * ఫిబ్రవరి 2012 హిందీలో ''ది వైట్ లయర్స్'' పీటర్ షాఫర్, (TAW)<ref>{{cite news|last=Pahwa|first=Meenakshi|title=TREAT FOR THEATRE LOVERS|newspaper=Hindustan Times, Luckonw|date=19 February 2012}}</ref> * మార్చి 2012 ఉర్దూలో ''యాంటిగోన్'' జీన్ అనౌయిల్, (TAW)<ref>{{cite news|title=Sadda Haq|work=Hindustan Times|date=20 March 2012}}</ref> * ఫిబ్రవరి 2013 హిందీలో ''బేర్‌ఫుట్ ఇన్ ఏథెన్స్'' మాక్స్‌వెల్ ఆండర్సన్, (TAW),<ref name="Barefoot in Athens"/><ref name="Hindustan20130412" /><ref>[http://www.thelucknowtribune.org.cp-33.webhostbox.net/news.php?cat=465 Carry on TAW!] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140531143745/http://www.thelucknowtribune.org.cp-33.webhostbox.net/news.php?cat=465 |date=2014-05-31 }}</ref><ref>{{cite news| url=https://timesofindia.indiatimes.com/us | archive-url=https://archive.today/20130624173918/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2013-02-15/others/37100786_1_theatre-lovers-athens-difficult-task | url-status=live | archive-date=2013-06-24 | work=[[The Times of India]] | title=The Times of India: Latest News India, World & Business News, Cricket & Sports, Bollywood}}</ref><ref>{{cite news|last=Bajeli|first=Diwan Singh|title=Finer Side of Life|url=http://www.thehindu.com/features/friday-review/theatre/finer-side-of-life/article5660624.ece|work=The Hindu|date=6 February 2014|access-date=6 February 2014}}</ref> * మే 2013 హిందీలో ''ది సీగల్'' [[అంటోన్ చెకోవ్]], (భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్)<ref>{{cite news|last=Bajeli|first=Diwan Singh|title=Showing Life, As it Is|url=http://www.thehindu.com/features/friday-review/theatre/showing-life-as-it-is/article4857070.ece|access-date=15 July 2013|newspaper=The Hindu, New Delhi|date=27 June 2013|location=Chennai, India}}</ref><ref>{{cite journal|last=Singh|first=Madhulika|title=In Pursuit of Happiness|url=http://paper.hindustantimes.com/epaper/viewer.aspx|journal=Hindustan Times|year=1983|volume=25|issue=1|pages=7–13|pmid=21847245|pmc=3012371|access-date=28 May 2013|archive-date=8 June 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140608140626/http://paper.hindustantimes.com/epaper/viewer.aspx|url-status=dead}}</ref> * ఆగస్టు 2014 హిందీలో ''ది కేర్‌టేకర్'' హెరాల్డ్ పింటర్, (TAW)<ref>{{cite news|title=Tragedy of Alienation|work=Hindustan Times|date=20 August 2014}}</ref><ref>{{cite news|last1=Chandra|first1=Vidita|title=When Play Time Gets Serious|work=The Times of India|date=21 August 2014}}</ref> * మే 2015 హిందీలో ''జూలియస్ సీజర్'', విలియం షేక్స్‌పియర్, [[నేషనల్ స్కూల్ ఆఫ్ డ్రామా]]<ref name="Julius Caesar Wins Heart"/><ref>{{cite news|last1=Bajeli|first1=Diwan Singh|title=Caesar returns to the centrestage|url=http://www.thehindu.com/features/friday-review/theatre/caesar-returns-to-the-centrestage/article7282426.ece|work=The Hindu|date=4 June 2015|access-date=11 June 2015}}</ref><ref>{{cite web|last1=Nagpal|first1=Kavita|title=Julius Caesar Makes His Presence Felt at NSD|url=http://www.asianage.com/arts/julius-caesar-makes-his-presence-felt-nsd-824|website=asianage.com|publisher=The Asian Age|access-date=15 June 2015}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * మార్చి 2016 హిందీలో ''రాజ్'' స్లూత్, ఆంథోనీ షాఫర్, (TAW)<ref>{{cite news|last1=Singh|first1=Piyush Chaterjee|title=Bisaria's Raaz|publisher=Hindustan Times - HT City|date=2016-03-03}}</ref> == పురస్కారాలు == * [[సంగీత నాటక అకాడమీ]], ఉత్తర ప్రదేశ్ అవార్డు, దర్శకత్వానికి – 1988. ఈ అవార్డును ఆయన తిరస్కరించాడు.<ref name="Verma">{{cite news|last=Verma|first=Raj Saran|title=All the World is a Stage|newspaper=Dainik Jagran, lucknow|date=4 February 2005}}</ref> * [[పద్మశ్రీ]] – ఆధునిక భారతీయ నాటకరంగానికి చేసిన కృషికి గాను 1990లో భారత ప్రభుత్వం ద్వారా ఈ గౌరవాన్ని పొందిన ఉత్తర ప్రదేశ్ తొలి నాటక వ్యక్తి.<ref name="Saxena" /> * యశ్ భారతి – 1994 – ఉత్తర ప్రదేశ్ ప్రభుత్వం ద్వారా 1994 జీవితకాల సాఫల్య పురస్కారం.<ref name="Verma" /> * యు.పి. రత్న – 1996 – నాటక దర్శకత్వం, మీడియాకు చేసిన సేవలకు గాను ఆల్ ఇండియా కాన్ఫరెన్స్ ఆఫ్ ఇంటలెక్చువల్స్ ద్వారా. * విశిష్ట సేవా పురస్కారం – ఎన్జీవో హెల్ప్ ఏజ్ ఇండియా – 1997. * ఫన్-విభూషణ్, ఎన్జీవో, భారతీయ ఫుంకర్ సొసైటీ, యు.పి. – 1998. * భారతేందు అకాడమీ ఆఫ్ డ్రమాటిక్ ఆర్ట్స్ – వ్యవస్థాపక-దర్శకుడిగా అతని విశిష్ట సేవలు, కృషికి గుర్తింపు – 2000. * కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు (దర్శకత్వానికి) – 2004.<ref name="Pandey" /><ref>{{Cite web |url=http://www.sangeetnatak.org/sna_hindi/events2005-06/2005-06awards-ceremony2004.htm |title=Sangeet Natak Akademi Awards 2004 Awards Ceremony & Festival - August 26 - September 3rd 2005 |access-date=25 April 2012 |archive-date=4 March 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160304002440/http://www.sangeetnatak.org/sna_hindi/events2005-06/2005-06awards-ceremony2004.htm |url-status=dead }}</ref> * భారతదేశంలో నాటకరంగానికి చేసిన సమగ్ర కృషికి గాను [[నేషనల్ స్కూల్ ఆఫ్ డ్రామా]] గుర్తింపు.<ref name="Pandey" /> * ఆదిత్య బిర్లా కళాశిఖర్ పురస్కారం – జీవితకాల సాఫల్య పురస్కారం – 2010<ref>{{cite web |url=http://www.sangitkalakendra.org/artist.php?action=view&artist_id=43 |title=Welcome to Sangit Kala Kendra |publisher=Sangitkalakendra.org |access-date=2015-02-18 |archive-date=26 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121226161332/http://www.sangitkalakendra.org/artist.php?action=view&artist_id=43 |url-status=dead }}</ref> * ది చమన్ లాల్ మెమోరియల్ అవార్డ్ – నాటకరంగానికి జీవితకాల సేవలకు గాను – 2012<ref>{{cite web|last=Malik |first=Rohit |url=http://www.delhievents.com/2012/04/18th-chaman-lal-memorial-memorial.html |title=18th Chaman Lal Memorial Memorial Awards 2012 at Siri Fort Auditorium, August Kranti Marg > 7pm on 14 April 2012 |publisher=Delhi Events |access-date=2015-02-18}}</ref> * ఠాగూర్ నేషనల్ ఫెలోషిప్ (భారతదేశపు అత్యున్నత సాంస్కృతిక పరిశోధన అవార్డు) – 'షేక్స్‌పియర్స్ ఇండియన్ సమ్మర్' కు గాను – భారతదేశంలో షేక్స్‌పియర్ నాటకాలపై నాటక అధ్యయనం (2013–2014)<ref name="Tagore Fellowship for Raj Bisaria"/> * నాటకరంగంలో సాధించిన విజయాలకు గాను మధ్యప్రదేశ్ ప్రభుత్వం 2015–2016కి సంబంధించి ప్రతిష్టాత్మక [[కాళిదాస్ సమ్మాన్]] జాతీయ అవార్డుతో సత్కరించింది. అప్పటికి 80 ఏళ్లు నిండిన అతని పుట్టినరోజైన నవంబర్ 10న ఉజ్జయినిలో ఈ వేడుక జరిగింది.<ref>{{cite news|last1=Husain|first1=Yusra|title=Professor Raj Bisaria to get Madhya Pradesh government's Kalidas Samman for Theatre|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/lucknow/Professor-Raj-Bisaria-to-get-Madhya-Pradesh-government-govts-Kalidas-Samman-for-Theatre/articleshow/55298995.cms|work=The Times of India|date=7 November 2016 |access-date=7 June 2017}}</ref> * దూరదర్శన్ డిడి ఉత్తర ప్రదేశ్ ద్వారా జీవితకాల సాఫల్య పురస్కారం, 2017 == మూలాలు == {{reflist}} == బాహ్య లింకులు == * [http://www.rajbisaria.com/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190524013809/http://rajbisaria.com/ |date=24 May 2019 }} * [https://web.archive.org/web/20141115013030/http://bna.noetic.in/english/founder_director.htm https://web.archive.org/web/20141115013030/http://bna.noetic.in/english/founder_director.htm] [[వర్గం:కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడమీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:కళారంగంలో పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:2024 మరణాలు]] [[వర్గం:1935 జననాలు]] n9s503pvv73a0nv8mbojdirnj94d7x5 రోహిల్లాలు 0 485558 4808107 4807172 2026-04-22T23:48:43Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 2 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808107 wikitext text/x-wiki {{Infobox ethnic group|group=రోహిల్లా|image=North Indian Pastun Recruit Portrait.jpg|caption=18వ శతాబ్దపు ఉత్తర భారతీయ రోహిల్లా పష్తూన్ సైనికుడి చిత్రపటం|total=369,582 (2011), 2,000,000 నుండి 7,200,000 (పూర్వీకులు){{Citation needed|date=August 2025}}|popplace=భారతదేశం ([[రోహిల్‌ఖండ్]]), పాకిస్తాన్ ([[కరాచీ]])|langs=[[ఉర్దూ]] • [[హిందుస్తానీ భాష|హిందుస్తానీ]] • [[పాష్టో భాష|పాష్టో]]|rels=ఇస్లాం మతం|related=[[ఉత్తరప్రదేశ్ పఠాన్లు]], [[ఉర్దూ మాట్లాడే ప్రజలు]], ఇతర [[పష్తూన్‌లు|పష్తూన్ తెగలు]]}} '''రోహిల్లాలు'''{{efn|దీనిని '''రుహేలా'''<ref>''The Mirror of Beauty'' (2014) by [[షంసుర్ రెహమాన్ ఫారూఖీ|Faruqi, Shamsur Rahman]]</ref> లేదా '''రుహిల్లా'''<ref>''Journal of the Pakistan Historical Society'', 1991, Islamic Civilisation</ref> అని కూడా పిలుస్తారు}} పష్తూన్ వారసత్వానికి చెందిన ఒక సామాజిక వర్గం,<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=wnXFBQAAQBAJ&dq=rohilla+pashtun+heritage&pg=PT220|title=Ethnicity, Authority, and Power in Central Asia|author=Gabriele Rasuly-Paleczek, Robert L. Canfield|date=2010|publisher=Routledge|isbn=9781136927492}}</ref>{{page needed|date=October 2023}}<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=-2TH8UYeAaoC&dq=rohilla+indo-afghan+immigrant&pg=PA9|title=The Rise of the Indo-Afghan Empire|author=Jos J. L. Gommans|date=1995|publisher=BRILL|isbn=9004101098|page=9|author-link=Jos Gommans}}</ref><ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=6HEMAQAAMAAJ&q=indian-born+rohillas|title=A History of Pashtun Migration, 1775-2006|author=Robert Nichols|date=2008|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-547600-2}}</ref>{{page needed|date=October 2023}} చారిత్రకంగా భారతదేశంలోని [[ఉత్తర ప్రదేశ్]] రాష్ట్రంలోని ఒక ప్రాంతమైన [[రోహిల్‌ఖండ్|రోహిల్‌ఖండ్లో]] కనిపిస్తారు.<ref name="Potter1971">{{cite book|title=The New Cambridge Modern History|last1=Potter|first1=George Richard|date=1971|publisher=[[Cambridge University Press]]|page=553|language=en}}</ref> ఇది భారతదేశంలోనే అతిపెద్ద పష్తూన్ వలస సమాజంగా ఉంది, దీని పేరు మీదుగానే రోహిల్‌ఖండ్ ప్రాంతానికి ఆ పేరు వచ్చింది.<ref name="Potter1971" /> రోహిల్లా సైన్యాధ్యక్షులు 1720లలో [[ఉత్తర భారతదేశం|ఉత్తర భారతదేశంలోని]] ఈ ప్రాంతంలో స్థిరపడ్డారు, వారిలో మొట్టమొదటివాడు [[అలీ మహమ్మద్ ఖాన్]].<ref name="Potter1971" /><ref>[http://bostonreview.net/politics-law-justice/malick-ghachem-impeaching-imperialism Impeaching for Imperialism, MALICK GHACHEM, Boston Review, February 20, 2020]</ref> రోహిల్లాలు ఉత్తర ప్రదేశ్ అంతటా కనిపిస్తారు, అయితే రోహిల్‌ఖండ్ ప్రాంతాలైన [[బరేలీ]], [[మొరాదాబాద్]] విభాగాలలో వీరు ఎక్కువగా ఉన్నారు. 1947 [[భారతదేశ విభజన]] తరువాత, చాలా మంది రోహిల్లాలు ముహాజిర్ సామాజిక వర్గంలో భాగంగా పాకిస్తాన్‌లోని [[కరాచీ|కరాచీకి]] వలస వెళ్లారు. ==జనాభా== {{Historical populations |title = భారతదేశంలో రోహిల్లా ప్రజల చారిత్రక జనాభా |align = Centre |footnote = మూలాలు:<ref name="Census1951">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/ |access-date=31 December 2024 |title=Indian Census 1951 |publisher=భారత ప్రభుత్వం}}</ref><ref name="Census1961">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/ |access-date=31 December 2024 |title=Indian Census 1961 |publisher=భారత ప్రభుత్వం}}</ref><ref name="Census1971">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/ |access-date=31 December 2024 |title=Indian Census 1971 |publisher=భారత ప్రభుత్వం}}</ref><ref name="Census1981">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/ |access-date=31 December 2024 |title=Indian Census 1981 |publisher=భారత ప్రభుత్వం}}</ref><ref name="Census1991">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/ |access-date=31 December 2024 |title=Indian Census 1991 |publisher=భారత ప్రభుత్వం}}</ref><ref name="Census2001">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/ |access-date=31 December 2024 |title=Indian Census 2001 |publisher=భారత ప్రభుత్వం}}</ref><ref name="Census2011">{{cite web|url=https://censusindia.gov.in/ |access-date=31 December 2024 |title=Indian Census 2011 |publisher=భారత ప్రభుత్వం}}</ref><ref name="AfghanMigrationStudies">{{cite web|url=https://www.afghanmigrationstudies.com |access-date=31 December 2024 |title=Migration Patterns of Afghans to India |publisher=Indian Migration Studies}}</ref><ref name="RohillaCommunityEstimate">{{cite web|url=https://www.rohillacommunity.org |access-date=31 December 2024 |title=Rohilla Community Population Estimates |publisher=Rohilla Cultural Association}}</ref> |percentages = pagr |1951 | 210586 |1961 | 234754 |1971 | 259847 |1981 | 289934 |1991 | 314823 |2001 | 339716 |2011 | 369582 }} == పుట్టుక == [[File:Miniature. “Portrait of a Rohilla Afghan”, Northern India; 1821-1822.jpg|thumb|సూక్ష్మచిత్రం. "ఒక రోహిల్లా ఆఫ్ఘన్ చిత్రపటం", ఉత్తర భారతదేశం; 1821–1822. వెనుకవైపు ఉన్న శాసనం ఇతనిని [[బరేచ్]] కుటుంబ సభ్యుడిగా గుర్తిస్తోంది]] "రోహిల్లా" అనే భారతీయ పదం కొండ ప్రాంతం అని అర్థం వచ్చే రోహ్ నుండి ఉద్భవించింది, రోహ్ నుండి వచ్చిన ప్రజలను గుర్తించడానికి రోహిల్లా పదాన్ని ఒక విస్తృత భావనగా ఉపయోగించారు.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=DE-lCwAAQBAJ&dq=roh+hilly+country&pg=PT95 |title= Suba of Kabul Under the Mughals: 1585–1739:Kabul Under the Mughals |author=Farah Abidin |date=2014 |publisher= Partridge |isbn= 9781482839388 }}</ref>{{page needed|date=October 2023}} తరువాత ''రోహ్'' ఒక భౌగోళిక పదాన్ని సూచిస్తుంది, పరిమిత కోణంలో ఇది ఉత్తరాన స్వాత్, బజౌర్ నుండి దక్షిణాన సిబి వరకు, తూర్పున హసన్ అబ్దాల్ (అట్టాక్) నుండి పశ్చిమాన [[కాబూల్]], కాందహార్ వరకు విస్తరించి ఉన్న భూభాగానికి సరిపోలుతుంది,<ref name="gommans">{{cite book|title=The Rise of the Indo-Afghan Empire: C. 1710–1780|quote=The designation ''Rohilla'' developed during the seventeenth century as a fairly broad notion of the people coming from ''Roh'' or ''Rõh'', corresponding roughly with the mountainous terrain of the eastern Hindu Kush and the Sulaiman Range. Only in the seventeenth-century Indian and Indo-Afghan works do we find ''Roh'' frequently used as a more specific geographical term which corresponded with the territory stretching from Swat and Bajaur in the north to Sibi and Bhakkar in Sind, and from Hasan Abdal in the east to Kabul and Kandahar in the west.|url=https://books.google.com/books?id=-2TH8UYeAaoC |last=Gommans|first=Jos J.L.|publisher=BRILL|year=1995|pages=219|isbn=9004101098}}</ref> ఇది పష్తూన్‌ల మాతృభూమికి సరిపోలుతుంది. ఉత్తర భారతదేశం వైపు పష్తూన్ లేదా ప్రధానంగా యూసుఫ్‌జాయ్ వలసలు తుర్కో-మంగోలుల దండయాత్రల కారణంగా కాందహార్ నుండి వారి బహిష్కరణ ద్వారా గుర్తించబడతాయి. ఆ తర్వాత వారు [[కాబూల్]]లో స్థిరపడ్డారు, అక్కడ వారిని మళ్లీ [[తైమూరిడ్ సామ్రాజ్యం|తైమూరిడ్లు]] పారద్రోలారు, దాంతో వారు స్వాత్లో స్థిరపడవలసి వచ్చింది. అక్కడ వారు స్థానిక దార్దిక్, [[తజికిస్తాన్|తజిక్]] దేహ్కాన్ జనాభాతో కలిసిపోయారు, బయటి ప్రపంచం వారిని సామూహికంగా యూసుఫ్‌జాయ్‌లు అని పిలిచేది. ఉత్తర భారతదేశం వైపు వలసలు కొనసాగాయి, భూమి లేని లోయ వాసులు, వాణిజ్య అవకాశాలను వెతుక్కుంటూ రోహ్ దేశాన్ని విడిచిపెట్టి భారతదేశానికి వలస వచ్చారు.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=-2TH8UYeAaoC&dq=The+Rise+of+the+Indo-Afghan+Empire,+C.1710-1780+tajik&pg=PA105 |title=The Rise of the Indo-Afghan Empire: C. 1710–1780 |last=Gommans|first=Jos J.L.|publisher=BRILL|year=1995|isbn=9004101098|pages=104–113}}</ref> మొఘల్ అధికారం పతనం కావడం, నాదిర్ షా దండయాత్రతో పెషావర్ లోయ నుండి పష్తూన్‌ల వలసలు మరింత పెరిగాయి.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=6HEMAQAAMAAJ&q=rohilla+migrations+nader+shah |title= A History of Pashtun Migration, 1775–2006 |author=Robert Nichols |date=2007 |publisher= Oxford University Press |isbn= 978-0-19-547600-2 }}</ref> తరతరాలుగా ఈ వర్గం కతేహర్, అవధ్ మధ్య ఉన్న [[అవధ్ రాష్ట్రం|అవధ్]] ప్రాంతానికి సాంస్కృతికంగా దగ్గరైంది.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=4M0IAQAAMAAJ&q=Shahjahanpur+Pathans+lay+always+with+Awadh+rather+than+the |title= Inventing the Sarod:A Cultural History |author=Adrian McNeil |date=2004 |page=52|publisher= Seagull Books |isbn= 9788170462132 }}</ref>{{page needed|date=October 2023}} 1700లలో, మొఘల్ అధికారం వికేంద్రీకరణ వల్ల [[మరాఠా సామ్రాజ్యం|మరాఠాలు]], జాట్‌లు, [[సిక్కులు]] వంటి ఇతర శక్తులు పైకి వస్తున్న సమయంలోనే అలీ మహమ్మద్ ఖాన్ భూభాగాల అభివృద్ధితో కతేహార్‌లో రోహిల్లా అధికారం పెరగడానికి అవకాశం ఏర్పడింది.<ref>{{cite book |url=https://haqiqat.se/images/Afghan_Histori_Book/PDF/A%20history%20of%20Pashtun%20Migration%201775%20-%202006.pdf |page=36 |title=A history of Pashtun Migration 1775 – 2006 |author=Robert Nichols |date=2006 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>{{page needed|date=October 2023}} హిందువులు కతేహర్ అని, ముస్లింలు [[సంభల్]]-[[మొరాదాబాద్]] అని పిలిచే ఈ ప్రాంతం,{{citation needed|date=October 2023}} ముఖ్యంగా [[ఢిల్లీ సుల్తానేట్]] కాలం నుండి కతేహ్రియా రాజ్‌పుత్‌ల పాలనలో అల్లర్లు, తిరుగుబాట్లతో అత్యంత సమస్యాత్మక ప్రాంతాలలో ఒకటిగా అప్పటికే ప్రసిద్ధి చెందింది. ఈ విషయంలో రోహిల్లాలు వారి అడుగుజాడలను అనుసరించారు.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=hnRuAAAAMAAJ&q=ruhela+chieftaincies |title= The Ruhela Chieftaincies:The Rise and Fall of Ruhela Power in India in the Eighteenth Century |author=Iqbal Husain |date=1994 |page=4 |publisher= Oxford University Press |isbn= 978-0-19-563068-8 }}</ref><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=-2TH8UYeAaoC&dq=The+Rise+of+the+Indo-Afghan+Empire,+C.1710-1780+tajik&pg=PA105 |title=The Rise of the Indo-Afghan Empire: C. 1710-1780 |last=Gommans|first=Jos J.L.|publisher=BRILL|year=1995|isbn=9004101098|page=115}}</ref> అలీ ముహమ్మద్ కతేహర్‌ను ఆక్రమించుకుని, ''రోహ్'' నుండి పెద్ద సంఖ్యలో ప్రజలను ఆహ్వానించినప్పుడు, అతని జీవితకాలంలోనే కతేహర్ భూమికి ''రోహిల్లాల భూమి'' అని అర్థం వచ్చే రోహిల్‌ఖండ్ అని పేరు పెట్టారు.<ref>{{cite book|quote=The nomenclature ' Rohilkhand ' gained currency particularly after Ali Muhammad Khan, the adopted son and successor of Daud Khan defeated Raja Harnand and occupied Katehr in 1742 |url= https://books.google.com/books?id=OwZuAAAAMAAJ&q=The+nomenclature+%27+Rohilkhand+%27+gained+currency+particularly+after+Ali+Muhammad+Khan+,+the+adopted+son+and |title= Islamic India:Studies in History, Epigraphy, Onomastics, and Numismatics |author= Mohd. Ilyas Quddusi |date= 2006 |publisher=Islamic Wonders Bureau | isbn=9788187763338 }}</ref><ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=7QhuAAAAMAAJ&q=ali+muhammad+invited+roh |page=538 |author= Muhammad Umar |title=Muslim Society in Northern India During the Eighteenth Century |year=1998 |publisher= the University of Michigan |isbn=9788121508308 }}</ref>{{page needed|date=October 2023}} రోహ్ నుండి వచ్చిన స్థిరనివాసులలో ప్రధానంగా మందార్ యూసుఫ్‌జాయ్ తెగకు చెందిన పష్తూన్‌లు, అలాగే పెషావర్ లోయ నివాసులైన ఖట్టక్, బునేర్‌వాల్ యూసుఫ్‌జాయ్‌లు, ముహమ్మద్‌జాయ్, ఆఫ్రిది తెగలు, కాందహార్కు చెందిన బరేచ్‌లు ఉన్నారు. చాలా మంది రోహిల్లాలు 17, 18వ శతాబ్దాల మధ్యకాలంలో పష్తూనిస్తాన్ నుండి ఉత్తర భారతదేశానికి వలస వచ్చారు.<ref name=Haleem2014>{{cite book|title=Study of the Pathan Communities in Four States of India|last=Haleem|first=Safia|date=24 July 2007|publisher=Khyber Gateway|quote=This is the area in U.P (Uttar Pradesh) Province, in which Pashtoons were either given land by the emperors or they settled for Trade purposes. Roh was the name of the North-East Afghanistan and North-West Pakistan region. [[Yusufzai|Yousafzai]] Pathans especially '''Mandarr''' sub clan, living in this valley were also known as Rohillas when they settled down the area was known as '''Katehr''', which literally means soft well-aerated loam which is extremely suitable for cultivation. It later became known as [[Rohilkhand|Rohil Khand]] (the land of the Rohillas). The great majority of Rohillas migrated between 17th and 18th Century.}}</ref> {{citation needed|date=October 2023}}.<ref>{{cite book |url=https://haqiqat.se/images/Afghan_Histori_Book/PDF/A%20history%20of%20Pashtun%20Migration%201775%20-%202006.pdf |page=36 |title=A history of Pashtun Migration 1775 – 2006 |author=Robert Nichols |date=2006 }}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=hT9ZBwAAQBAJ&dq=inclusive,+often+professional+identity+that+%E2%80%9Creinvented%E2%80%9D+lineage+idioms&pg=PA148 |title= Ethnicity, Authority, and Power in Central Asia |author=Gabriele Rasuly-Paleczek, Robert L. Canfield |date=2010 |publisher=Taylor & Francis |isbn= 9781136927508 }}</ref>{{page needed|date=October 2023}}<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=4M0IAQAAMAAJ&q=rohilla+non-pathans |title=Inventing the Sarod:A Cultural History |page=43 |author= Adrian McNeil |date=2004 |publisher=Seagull Books |isbn=9788170462132 }}</ref> చివరగా, వాయువ్య ప్రాంతం నుండి పెద్ద సంఖ్యలో కొత్తగా వచ్చిన పష్తూన్లు వారిలో చేరారు, వీరిని "విలాయతీ" అని పిలిచేవారు.{{citation needed|date=October 2023}} వీరందరినీ కలిపి రోహిల్లాలని పిలిచేవారు, ఆ విధంగా భారతీయ పఠాన్ కుటుంబాలు, మతం మారిన హిందువులు, వాయువ్య ప్రాంతం నుండి కొత్తగా వచ్చిన వారితో కూడిన రోహిల్లాలు కొత్తగా కుదిరిన వివాహ సంబంధాల ఆధారంగా నిజమైన లేదా కల్పితమైన బంధుత్వాన్ని అభివృద్ధి చేసుకునే ప్రక్రియలో ఉన్నారు.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=xfo3AAAAIAAJ&dq=pedigree+pathan&pg=PA120 |title=Rulers, Townsmen and Bazaars:North Indian Society in the Age of British Expansion, 1770–1870 |author=C. A. Bayly · |date=1988 |publisher=Cambridge University Press |isbn=9780521310543 }}</ref>{{page needed|date=October 2023}} == చరిత్ర == === ప్రారంభ చరిత్ర === [[File:Patthargarh fort outside Najibabad, 1814-15.jpg|250px|right|thumb|నజీబాబాద్ వెలుపల ఉన్న పత్తర్‌ఘర్ కోట, ఇది 1755లో [[నజీబ్ అద్-దవ్లా|నజీబ్-ఉద్-దౌలా]]చే నిర్మించబడింది. 1814–15నాటి చిత్రలేఖనం.]] రోహిల్‌ఖండ్ రాష్ట్ర స్థాపకుడు [[అలీ మహమ్మద్ ఖాన్|అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్]], ఇతను ఎనిమిదేళ్ల వయసులో దావూద్ ఖాన్ బరేచ్ దత్తత తీసుకున్న ఒక జాట్ బాలుడు.<ref name=":3 ">{{cite book | last=Ḥusain | first=M. | author2=Pakistan Historical Society | title=A History of the Freedom Movement: 1707–1831 | publisher=Pakistan Historical Society | series=A History of the Freedom Movement: Being the Story of Muslim Struggle for the Freedom of Hind-Pakistan, 1707–1947 | year=1957 | url=https://books.google.com/books?id=Mo-GvHjoH-cC | access-date=2022-07-30 | page=304 | quote= Amongst other prisoners he obtained a young Jat boy of eight years . Daud took a fancy to him and adopted him as his son and named him ' Ali Muhammad Khan.}}</ref><ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=QSghAAAAMAAJ&q=ali+muhammad+khan+convert+jat |page=42 |author= Kallidaikurichi Aiyah Nilakanta Sastri |title=History of India: Modern India |publisher=the University of Michigan |date=1952 }}</ref> ''కతేహర్'' ప్రాంతానికి వలస వచ్చిన మొదటి వ్యక్తి షా ఆలం ఖాన్, ఇతను 1673లో కతేహర్‌లో స్థిరపడ్డాడు, తన తెగ అయిన బరేచ్ బృందాన్ని తీసుకువచ్చాడు.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=kfNFAQAAIAAJ&q=shah+alam+khan+settled+katehr |title= Uttar Pradesh District Gazetteers: Jaunpur |date=1959 |last1= (India) |first1= Uttar Pradesh }}</ref>{{page needed|date=October 2023}} అతని కుమారుడు దావూద్ ఖాన్ మొఘలులు, వివిధ రాజ్‌పుత్ జమీందారుల కోసం పనిచేయడం ద్వారా ''కతేహర్'' ప్రాంతంలో అనేక గ్రామాలను పొందాడు. వాస్తవానికి, వివిధ పష్తూన్ తెగలకు చెందిన దాదాపు 20,000 మంది సైనికులు కిరాయి సైనికులుగా ఈ ప్రాంతానికి వలస వచ్చారు. దావూద్ ఖాన్ ఇద్దరు హిందువులను దత్తత తీసుకుని, ఇస్లాంలోకి మార్చి, వారికి సరైన మతపరమైన విద్యను అందించాడు. వారు అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్, ఫత్ ఖాన్-ఇ-సమన్. వారు కిరాయి సైనికులుగా శిక్షణ పొందారు, పష్తూన్‌లు, వివిధ హిందుస్థానీలతో కూడిన తన సైన్యానికి అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్‌ను అధిపతిగా చేశాడు.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=-2TH8UYeAaoC&dq=rohilla+converted+slaves&pg=PA119 |title= The Rise of the Indo-Afghan Empire |page= 119 |author=Jos J. L. Gommans |date=1995 |publisher= BRILL |isbn= 9004101098 }}</ref> ====రోహిల్లా రాజ్య ఏర్పాటు==== [[File:Sowar of Rohilla Cavalry, 1815.jpg|thumb|రోహిల్లా అశ్విక దళానికి చెందిన అశ్వికుడు, కంపెనీ కళాకారుడిచే యూరోపియన్ పేపర్‌పై వేయబడిన వాటర్ కలర్ చిత్రం, 1815]] 1721లో దావూద్ ఖాన్ జాగీర్లకు వారసుడైన [[అలీ మహమ్మద్ ఖాన్|అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్]] ప్రధానంగా రోహిల్లా రాజ్యం ఆవిర్భావానికి కారణమయ్యాడు.<ref>[[హరి రామ్ గుప్తా|Gupta, Hari Ram]] (1999) [1980]. [https://books.google.com/books?id=82wwAQAAIAAJ History of the Sikhs]. Vol. III: Sikh Domination of the Mughal Empire (1764–1803) (2nd rev. ed.). [[మున్షీరామ్ మనోహర్‌లాల్]]. p. 11. {{ISBN|978-81-215-0213-9}}. {{OCLC|165428303}}. ''"The real founder of the Rohilla power was Ali Muhammad, from whom sprang the present line of the Nawabs of Rampur."''</ref> భారతదేశంలో స్థిరపడిన పాత పఠాన్ కుటుంబాలు, మతం మారిన భారతీయులు, వాయువ్య ప్రాంతం నుండి కొత్తగా వచ్చిన సాహసికుల మిశ్రమంగా ఉన్న రోహిల్లాలు కొత్తగా ఏర్పరచుకున్న వైవాహిక సంబంధాల ఆధారంగా నిజమైన లేదా కల్పితమైన బంధుత్వాన్ని అభివృద్ధి చేసుకునే ప్రక్రియలో ఉన్నారు.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=xfo3AAAAIAAJ&dq=pedigree+pathan&pg=PA120 |title= Rulers, Townsmen and Bazaars: North Indian Society in the Age of British Expansion, 1770–1870 |author= C. A. Bayly |date=1988 |publisher=Cambridge University Press |page=120|isbn= 9780521310543 }}</ref> [[మొఘల్ సామ్రాజ్యం|మొఘల్ సామ్రాజ్యం]] ఆధీనంలో ఎగువ దోయాబ్‌ను పాలిస్తున్న, మొఘల్ గవర్నర్ మర్హమత్ ఖాన్‌ను అతని అనుచరులందరినీ చంపిన తమ నాయకుడు సైఫుద్దీన్ బర్హా నేతృత్వంలో తిరుగుబాటు చేసిన భారతీయ ముస్లిం తెగ అయిన బారా సయ్యద్‌ల తిరుగుబాటును అణచివేయడంలో సహాయపడటం ద్వారా అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్ తనకంటూ ఒక గుర్తింపును పొందాడు.{{citation needed|date=October 2023}} దీనికి బహుమతిగా 1737లో ముహమ్మద్ షా ద్వారా అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్‌కు నవాబ్ బిరుదు ఇవ్వబడింది. అతను ఎంత శక్తివంతుడయ్యాడంటే, అతను కేంద్ర ప్రభుత్వానికి పన్నుల ఆదాయాన్ని పంపడానికి నిరాకరించాడు. ఫిలిబిత్‌ను పాలిస్తున్న బంజారా నాయకుడు దేశపత్‌ను అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్ ఓడించాడు. 1744లో, అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్ 10,000 మంది సైనికులతో కూడిన సుశిక్షిత సైన్యంతో కుమావోన్‌పై దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1743 చివరలో, అతను అల్మోరాను పట్టుకోవడానికి ప్రయత్నించాడు, ఆ తర్వాత రాజు కళ్యాణ్ చంద్ పారిపోయి గర్వాల్ రాజు రక్షణను కోరాడు. అతను వారి పూర్వపు శత్రుత్వాన్ని మరచిపోయి సైనిక సహాయాన్ని అందించాడు. అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్ జాగేశ్వర్ ఆలయాన్ని తగలబెట్టడంతో, గర్వాల్, కుమావోన్ సంయుక్త సైన్యం రోహిల్లాలను ఎదుర్కొని కైరారావ్ యుద్ధంలో అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్‌ను ఓడించి, రోహిల్లాలను శాంతి కోసం వేడుకునేలా చేసింది.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=7_Ct9gzvkDQC&dq=ali+muhammad+khan+kumaon&pg=PA91 |title=History of Uttaranchal |author= Omacanda Hāṇḍā |date=2002 |page=91 |publisher=Indus |isbn=9788173871344 }}</ref> [[అవధ్ రాష్ట్రం|అవధ్ నవాబు]] [[సఫ్దర్ జంగ్]],<ref>''[[నవాబ్]]'' అనేది భారతదేశంలోని మొఘల్ కాలంలో ఉన్న ప్రముఖులకు ఇచ్చిన బిరుదు, వారు దక్షిణాసియాలోని వివిధ రాష్ట్రాలను పాలించడానికి కేంద్ర ప్రభుత్వానికి సహాయం చేశారు. వలస కాలంలో, బ్రిటిష్ అనుకూల భారతీయ ప్రముఖులకు ఇచ్చిన వివిధ [[భూదానాల]] కారణంగా కొత్త నవాబులు సృష్టించబడ్డారు.</ref> మొఘల్ చక్రవర్తి ముహమ్మద్ షాకు<ref>మొహమ్మద్ షా (1702-1748) 1719, 1748 మధ్య మొఘల్ సామ్రాజ్యానికి మొఘల్ చక్రవర్తి</ref> రోహిల్లాల పెరుగుతున్న శక్తి గురించి హెచ్చరించాడు. దీనివల్ల మొహమ్మద్ షా అతనిపై దండయాత్ర చేశాడు, దీని ఫలితంగా అతను సామ్రాజ్య దళాలకు లొంగిపోయాడు. అతనిని బందీగా ఢిల్లీకి తీసుకువెళ్లారు, కానీ తరువాత క్షమించి [[సిర్హింద్-ఫతేఘర్|సర్హింద్]] గవర్నర్‌గా నియమించారు. 1739లో [[నాదిర్ షా దండయాత్ర|నాదిర్ షా ఉత్తర భారతదేశ దండయాత్ర]] సమయంలో అతని సైనికులలో ఎక్కువ మంది అప్పటికే [[కతేహర్]] ప్రాంతంలో స్థిరపడ్డారు, దీంతో ఆ ప్రాంతంలో రోహిల్లా జనాభా 100,000కి పెరిగింది. రోహిల్లా [[పష్తూన్‌లు|పష్తూన్లు]] పెద్ద సంఖ్యలో స్థిరపడటం వల్ల, కతేహర్ ప్రాంతంలోని ఈ భాగాన్ని రోహిల్‌ఖండ్ అని పిలవసాగారు. హిందువులు ఇస్లాం మతంలోకి మారడం వల్ల దాని జనాభా మరింత వేగంగా పెరిగింది.{{citation needed|date=October 2023}} అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్ రోహిల్‌ఖండ్‌కు తిరిగి రావడంతో, కొత్తగా ఏర్పడిన ఈ రోహిల్‌ఖండ్ రాష్ట్రానికి [[బరేలీ]] రాజధానిగా చేయబడింది.{{citation needed|date=October 2023}} [[File:Rohilla warrior.jpg|thumb|రోహిల్లా యోధుని చిత్రపటం]] అలీ ముహమ్మద్ ఖాన్ మరణించినప్పుడు ఆరుగురు కుమారులను వదిలి వెళ్ళాడు. అయితే, అతని పెద్ద కుమారులు ఇద్దరు అతను చనిపోయే సమయానికి [[ఆఫ్ఘనిస్తాన్]]లో ఉండగా, మిగిలిన నలుగురు రోహిల్‌ఖండ్ నాయకత్వాన్ని చేపట్టలేనంత చిన్నవారు. ఫలితంగా, అధికారం ఇతర రోహిల్లా సర్దార్లకు బదిలీ చేయబడింది. సాదుల్లా ఖాన్ నామమాత్రపు రాష్ట్ర అధిపతిగా చేయబడ్డాడు. ఫైజుల్లా ఖాన్ [[బరేలీ]]ని ఉంచుకున్నాడు, దుండి ఖాన్‌కు [[మొరాదాబాద్]], బిసౌలీ లభించాయి, ఫత్ ఖాన్-ఇ-సమన్‌కు బదౌన్, ఉసేహాత్ బాధ్యతలు అప్పగించారు, ముల్లా సర్దార్ బక్షి కోట్‌ను పొందాడు, హఫీజ్ రహ్మత్ ఖాన్ బరేచ్ సలేంపూర్ లేదా [[పిలిభిత్]]ను పొందాడు.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=foEbAAAAIAAJ&q=rohilla+sardar+khan+of+kot |title=Uttar Pradesh District Gazetteers: Garhwal |page=34 |publisher=Government of Uttar Pradesh |date=1986 |quote=Dunde Khan; Fateh Khan retained possession of Budaun and Usehat, while Abdullah Khan ( Ali Muhammad's son ) was established in possession of Ujhani and Sahaswan . Kot was given to Sardar Khan and Salempur was kept by Hafiz Rahmat}}</ref> 1755లో, కులరీత్యా రోహిల్లా కాకపోయినా భారతీయ రోహిల్లాలకు బోధకుడిగా, పోరాటయోధుడిగా రోహిల్లాగా పేరుగాంచిన కుతుబ్ షా రోహిల్లా,<ref>{{cite book |title= History of the Sikhs: Evolution of Sikh confederacies, 1708–1769 |page= 339 |author= Hari Ram Gupta |date= 1987 |publisher=Munshiram Manoharlal }}</ref> తన జాగీర్లను లాక్కొని మరాఠాలకు ఇచ్చిన వజీర్ ఇమాద్-ఉల్-ముల్క్‌పై సహారన్‌పూర్‌లో తిరుగుబాటు బావుటా ఎగురవేశాడు. మియాన్ కుతుబ్ షా కర్నాల్ వద్ద మొఘల్ సైన్యాన్ని ఓడించాడు. అతను సర్హింద్ పట్టణాన్ని జయించే వరకు చుట్టుపక్కల పట్టణాలను దోచుకున్నాడు. జలంధర్ దోయాబ్‌లోకి ప్రవేశించే ప్రయత్నంలో పూర్తిగా ఓడిపోయినప్పుడు, అతను తన భూభాగం మొత్తాన్ని వదిలివేయవలసి వచ్చింది.<ref>{{Cite book |url= https://books.google.com/books?id=HxlIAAAAIAAJ&q=qutb%20karnal |title= Haryana, Ancient and Medieval |date= 1990 |author=H. A. Phadke |publisher= University of California|isbn= 9788185151342 }}</ref> మరాఠాలు రోహిల్‌ఖండ్‌పై దాడి చేశారు, సర్దార్లు ఎటువంటి ప్రతిఘటన ఇవ్వలేక పోవడంతో, వారు తెరాయ్‌కి పారిపోయారు, అక్కడి నుండి అవధ్ నవాబు షుజా-ఉద్-దౌలా సహాయం కోరారు. షుజా-ఉద్-దౌలా వారికి సహాయం చేయడానికి వచ్చాడు, వారి సంయుక్త దళాలు నవంబర్ 1759లో మరాఠాలకు తీవ్ర నష్టం కలిగించి వారిని గంగానది దాటి తరిమికొట్టాయి.{{citation needed|date=October 2023}} కుతుబ్ ఖాన్ రోహిల్లా బురారీ ఘాట్ వద్ద మరాఠా జనరల్ దత్తాజీని ఓడించి తల నరికాడు.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=ZPdtAAAAMAAJ&q=qutb+shah+grave+saharanpur |title= Journal of the Pakistan Historical Society: Volume 39 |publisher= Pakistan Historical Society |date= 1991 }}</ref>{{full citation needed|date=October 2023}} === 1761 పానిపట్ యుద్ధం తర్వాత === మూడవ పానిపట్ యుద్ధంలో (1761), రోహిల్లా సర్దార్లలో ఒకరైన నజీబ్-ఉద్-దౌలా, [[మరాఠా సామ్రాజ్యం|మరాఠా]]లకు వ్యతిరేకంగా అహ్మద్ షా అబ్దాలీతో{{efn|అహ్మద్ షా అబ్దాలీ (మరణం 1772) దుర్ర్-ఇ దౌరాన్ (ముత్యాలలో ముత్యం) అనే బిరుదును స్వీకరించాడు. దీని వలన అతను స్థాపించిన దుర్రానీ వంశానికి ఆ పేరు వచ్చింది, ఇది [[1973 ఆఫ్ఘన్ తిరుగుబాటు|1973]] వరకు ఆఫ్ఘనిస్తాన్‌లో నిలిచింది.}} పొత్తు పెట్టుకున్నాడు. అతను మిత్ర పక్షాలకు 40,000 మంది రోహిల్లా సైనికులను మాత్రమే కాకుండా 70 తుపాకులను కూడా అందించాడు. మరాఠాలకు వ్యతిరేకంగా అహ్మద్ షా అబ్దాలీ దళాలలో చేరాల్సిందిగా అతను అవధ్ నవాబ్ షుజా-ఉద్-దౌలాను కూడా ఒప్పించాడు. ఈ యుద్ధంలో మరాఠాలు ఓడిపోయారు, ఫలితంగా రోహిల్లాల శక్తి పెరిగింది.{{citation needed|date=October 2023}} [[పానిపట్]] యుద్ధంలో రోహిల్లాల భాగస్వామ్యానికి ప్రతీకారం తీర్చుకునేందుకు మరాఠాలు రోహిల్‌ఖండ్‌పై దండెత్తారు. మరాఠా పాలకుడు మహాదాజీ షిండే నేతృత్వంలోని మరాఠాలు సర్దార్ మరణం తర్వాత అతని కుమారుడు జబితా ఖాన్ ఆధీనంలో ఉన్న సర్దార్ నజీబ్-ఉద్-దౌలా ''[[జాగీరు|భూభాగం]]''లోకి ప్రవేశించారు. సయ్యద్ ఖాన్, సాదత్ ఖాన్‌ల ధైర్యసాహసాలతో జబితా ఖాన్ మొదట ఈ దాడిని ప్రతిఘటించాడు, కానీ చివరకు మరాఠాల చేతిలో సాదత్ ఖాన్ మరణించడంతో ఓడిపోయాడు. అతను షుజా-ఉద్-దౌలా శిబిరానికి పారిపోవాల్సి వచ్చింది, అతని దేశాన్ని మరాఠాలు నాశనం చేశారు.{{citation needed|date=October 2023}} [[రెండవ షా ఆలం]] జబితా ఖాన్ కుటుంబాన్ని బంధించాడు, మరాఠా పాలకుడు మహాదాజీ షిండే అతని కోటను దోచుకుని నజీబ్ అద్-దవ్లా సమాధిని అపవిత్రం చేశాడు.<ref>The Great Maratha Mahadji Scindia by N. G. Rathod p.8-9</ref> రోహిల్లాలు పారిపోవడంతో, కొన్ని వేల మంది అమ్రోహి సయ్యద్ తెగలచే రక్షించబడిన అమ్రోహా నగరం మినహా మిగిలిన దేశమంతా తగులబెట్టబడింది.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=Av9HAAAAMAAJ&q=marathas+amroha |title= Maratha Policy Towards Northern India |page=158 |author= Poonam Sagar |date= 1993 |publisher=Meenakshi Prakashan }}</ref> ఎటువంటి ప్రతిఘటన ఇవ్వలేని రోహిల్లాలు తెరాయ్‌కి పారిపోయారు, అక్కడి నుండి మిగిలిన సర్దార్ హఫీజ్ రహ్మత్ ఖాన్ బరేచ్ [[అవధ్ రాష్ట్రం|అవధ్]] నవాబు షుజా-ఉద్-దౌలాతో కుదుర్చుకున్న ఒప్పందంలో సహాయం కోరాడు, దీని ప్రకారం మరాఠాలకు వ్యతిరేకంగా సైనిక సహాయానికి బదులుగా నాలుగు మిలియన్ రూపాయలు చెల్లించడానికి రోహిల్లాలు అంగీకరించారు. అలీ ముహమ్మద్, నజీబ్ ఖాన్ వంటి తన తోటి రోహిల్లాల దృక్పథానికి భిన్నంగా అనవసరమైన హింసను అసహ్యించుకునే హఫీజ్ రెహ్మత్, రాజకీయ మధ్యవర్తిగా తన పాత్ర పట్ల గర్వపడ్డాడు, మరాఠాలను రోహిల్‌ఖండ్ నుండి దూరంగా ఉంచడానికి అవధ్‌తో పొత్తును కోరుకున్నాడు. రోహిల్లాల తరపున చెల్లించడానికి అతను కట్టుబడి ఉన్నాడు. అయితే, అతను చెల్లించడానికి నిరాకరించిన తర్వాత, [[అవధ్ రాష్ట్రం|అవధ్]] రోహిల్లాలపై దాడి చేసింది.<ref>{{cite book |title=The Rise of the Indo-Afghan Empire: C. 1710–1780 |author= Jos J. L. Gommans |date=1995 |publisher= Brill |page=178 }}</ref> తరువాత, నవాబు షుజా-ఉద్-దౌలా, అతని ప్రధాన సర్దార్లు బసంత్ అలీ ఖాన్, మహబూబ్ అలీ ఖాన్, సయ్యద్ అలీ ఖాన్‌ల నేతృత్వంలోని పొరుగు రాజ్యమైన అవధ్ రోహిల్లాలపై దాడి చేసింది.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=hT9ZBwAAQBAJ&dq=cultural+assimilation+rohilla&pg=PA148 |page=148 |author= Gabriele Rasuly-Paleczek, Robert L. Canfield |title=Ethnicity, Authority, and Power in Central Asia |date=2010 |publisher=Routledge |isbn=9781136927508 }}</ref> కల్నల్ అలెగ్జాండర్ ఛాంపియన్ నాయకత్వంలోని [[ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] దళం నుండి కూడా నవాబుకు సహాయం లభించింది. హఫీజ్ రెహ్మత్‌తో దోయాబ్‌లోని ఫరూఖాబాద్‌కు చెందిన భారతీయ పఠాన్‌లు, రాజ్‌పుత్ రైతులు చేరారు.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=kfNFAQAAIAAJ&q=hafiz+rahmat+khan+shahjahanpur+pathans |title= Uttar Pradesh District Gazetteers: Jaunpur |page=51 |date=1959}}</ref> ఈ ఘర్షణను రోహిల్లా యుద్ధం అని పిలుస్తారు. ఏప్రిల్ 1774లో, హఫీజ్ రహ్మత్ ఖాన్ బరేచ్ మరణించినప్పుడు, రోహిల్లా ప్రతిఘటన కూలిపోయింది, రోహిల్‌ఖండ్ అవధ్ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడింది. రైతులపై హత్యలు, దోపిడీలు, అన్ని రకాల నేరాలకు పాల్పడటానికి షుజా-ఉద్-దౌలా తన దళాలను పంపాడు. [[ఫైజుల్లా ఖాన్]], అహ్మద్ ఖాన్ బఖ్షీ, ఫత్ ఖాన్-ఇ-సమన్ కుమారుడైన అహ్మద్ ఖాన్-ఇ-సమన్‌ల నాయకత్వంలో రోహిల్లాలు లాల్ డాంగ్ వద్ద ఉన్న కొండలకు చేరుకుని, తమ ఓటమికి ప్రతీకారం తీర్చుకోవడానికి గెరిల్లా యుద్ధాన్ని ప్రారంభించారు.<ref>{{cite book |url=https://www.jstor.org/stable/44137982 |title= Proceedings of the Indian History Congress, vol. 29, part II |page=20 |author=K. D. Dagg |jstor= 44137982 }}</ref> ఈ ఘర్షణలో [[వారన్ హేస్టింగ్స్]] పాత్ర అతనిని అభిశంసించే ప్రక్రియలో ప్రచారం చేయబడింది.{{citation needed|date=October 2023}} 1774 నుండి 1799 వరకు, ఈ ప్రాంతాన్ని పంజాబ్‌లోని [[హోషియార్‌పూర్]]కు చెందిన ముస్లిం నపుంసకునిగా మారిన [[జాట్ ప్రజలు|జాట్]] అయిన ఖ్వాజా అల్మాస్ ఖాన్, [[అవధ్ రాష్ట్రం|అవధ్]] పాలకుల ప్రతినిధిగా నిర్వహించాడు.<ref>{{cite book |author=C. A. Bayly |url=https://books.google.com/books?id=xfo3AAAAIAAJ&dq=Almas+Khan+jat&pg=PA165 |title=Rulers, Townsmen and Bazaars: North Indian Society in the Age of British Expansion, 1770–1870 |date=1988 |publisher=CUP Archive |isbn=9780521310543 |page=165}}</ref><ref>{{Cite book |last=Bhasin |first=Rakesh |url=https://www.google.com.pk/books/edition/Dastan_e_Awadh/1lhbDwAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&dq=almas+hoshiarpur&pg=PT45&printsec=frontcover |title=Dastan-e-Awadh: A Momentous Journey from Faizabad to Lucknow |date=2018-05-21 |publisher=Notion Press |isbn=978-1-64249-882-0 |language=en}}</ref> అల్మాస్ ఖాన్ నివాసుల నుండి సంపదను బలవంతంగా లాక్కోవడానికి అన్ని ప్రయత్నాలు చేయడంతో ఈ కాలం రోహిల్లాలకు ముఖ్యంగా కష్టకాలంగా మారింది.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=-_eJAAAAMAAJ&q=almas+khan+tax+farmers |title=Edmund Burke and India: Political Morality and Empire |page=149 |date=1996 |author=Frederick G. Whelan |publisher=University of Pittsburgh Press |isbn=9780822939276 }}</ref> అల్మాస్ ఖాన్ ఒక రాజ్యాన్ని నిర్మించుకున్నాడు, నవాబుల వలె గణనీయమైన సైన్యాన్ని కలిగి ఉన్నాడు.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=HkpnDwAAQBAJ&dq=almas+khan+rohilkhand&pg=PT191 |title=The Indian Frontier: Horse and Warband in the Making of Empires |author= Jos Gommans |date=2017 |publisher=Routledge |isbn=9781351363563 }}</ref> 1799లో, బ్రిటిష్ [[ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ఆ భూభాగాన్ని విలీనం చేసుకుని, [[హఫీజ్ రహ్మత్ ఖాన్ బరేచ్|హఫీజ్ రహ్మత్ ఖాన్]] కుటుంబానికి పెన్షన్ ఇవ్వడం ప్రారంభించింది.<ref>''The Rise and Decline of the Ruhela'' by Iqbal Hussain Oxford India</ref> === రాంపూర్ రాష్ట్ర స్థాపన === [[File:Flag of the Rampur State.svg|thumb|right|రాంపూర్ సంస్థానపు జెండా.]] [[File:Nawab Muhammad Khan Bangash, ca 1730, Bibliothèque nationale de France, Paris.jpg|thumb|220px|నవాబ్ [[ముహమ్మద్ ఖాన్ బంగాష్]], సుమారు 1730, [[బిబ్లియోథెక్ నేషనల్ డి ఫ్రాన్స్]], పారిస్|alt=ఈ ఆఫ్ఘన్ బంగాష్ నవాబును రోహిల్లా అలీ మహమ్మద్ ఖాన్‌గా పొరబడకూడదు]] రోహిల్‌ఖండ్‌లోని ఎక్కువ భాగం విలీనం చేయబడినప్పటికీ, అక్టోబర్ 7, 1774న కల్నల్ అలెగ్జాండర్ ఛాంపియన్ సమక్షంలో నవాబ్ [[ఫైజుల్లా ఖాన్]] రాంపూర్ రోహిల్లా రాష్ట్రాన్ని స్థాపించాడు, ఆ తరువాత అది బ్రిటిష్ రక్షణలో లోబడి ఉన్న రాష్ట్రంగా మిగిలిపోయింది. రాంపూర్ వద్ద కొత్త కోటకు నవాబ్ ఫైజుల్లా ఖాన్ 1775లో పునాది వేశాడు. మొదటి నవాబు నగరానికి ''ఫైజాబాద్'' అని పేరు మార్చాలని ప్రతిపాదించాడు, అయితే అనేక ఇతర ప్రదేశాలు ఆ పేరుతో పిలవబడటంతో దీని పేరును ''ముస్తఫాబాద్''గా మార్చారు. ఫైజుల్లా ఖాన్ హఫీజ్ రెహ్మత్ కుమారుడైన హుర్మత్ ఖాన్ తిరుగుబాటును అణచివేశాడు, బిజ్నూర్‌లో సిక్కుల దాడులను ఓడించడంలో బ్రిటిష్ వారికి సహాయం చేయడానికి ముహమ్మద్ ఉమర్ ఖాన్ నేతృత్వంలో అశ్విక దళాన్ని పంపాడు.<ref>{{cite journal |publisher=Proceedings of the Indian History Congress, Vol. 73 (2012) |page= 566|jstor=44156249 |url=https://www.jstor.org/stable/44156249 |title=Rohilla Resistance Against Colonial Intervention Under Nawab Faizullah Khan of Rampur (1774–1794) |last1=Prasad |first1=Alok |journal=Proceedings of the Indian History Congress |year=2012 |volume=73 }}</ref> 1776లో రుస్తమ్ అలీ [[బిజ్నౌర్|బిజ్నోరి]] రాసిన ''కిస్సా-ఓ-అహ్వాల్-ఇ-రోహిల్లా'', రోహిల్‌ఖండ్, కతేహర్‌లలోని ముస్లిం రోహిల్లా ఉన్నత వర్గాల స్వచ్ఛమైన ఉర్దూ గద్యానికి (prose) ఒక ఉదాహరణగా నిలుస్తుంది.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=qbIYAQAAMAAJ&q=long+.+Like+others+,+the+Rohilla+chiefs+of+Katehar+too+were+heirs |title=Medieval India: Essays in medieval Indian history and culture |date=2003|author=Iqtidar Husain Siddiqi, Shahabuddin Iraqi |publisher=the University of Michigan |page=54 |isbn=9788173047862 }}</ref> నవాబ్ ఫైజుల్లా ఖాన్ 20 సంవత్సరాలు పరిపాలించాడు. అతను విద్యా పోషకుడు, ప్రస్తుతం రాంపూర్ రజా లైబ్రరీలో ఉన్న అరబిక్, పర్షియన్, టర్కిష్, హిందుస్థానీ మాన్యుస్క్రిప్ట్‌ల సేకరణను ప్రారంభించాడు. అతని మరణం తర్వాత అతని కుమారుడు ముహమ్మద్ అలీ ఖాన్ బాధ్యతలు చేపట్టాడు. అతను 24 రోజుల పాలన తర్వాత రోహిల్లా పెద్దలచే హత్య చేయబడ్డాడు, ముహమ్మద్ అలీ ఖాన్ సోదరుడు గులాం ముహమ్మద్ ఖాన్ నవాబుగా ప్రకటించబడ్డాడు. ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ దీనిని వ్యతిరేకించింది, కేవలం 3 నెలల 22 రోజుల పాలన తర్వాత, గులాం ముహమ్మద్ ఖాన్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ దళాలచే ముట్టడించబడి ఓడిపోయాడు. కొత్త నవాబుగా ముహమ్మద్ అలీ ఖాన్ కుమారుడు అహ్మద్ అలీ ఖాన్‌కు ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ మద్దతు ఇచ్చింది. అతను 44 సంవత్సరాలు పరిపాలించాడు. అతనికి కుమారులు లేకపోవడంతో, అతని మరణం తర్వాత గులాం ముహమ్మద్ ఖాన్ కుమారుడు ముహమ్మద్ సయీద్ ఖాన్ కొత్త నవాబ్‌గా బాధ్యతలు స్వీకరించాడు. అతను న్యాయస్థానాలను స్థాపించాడు, రైతుల ఆర్థిక పరిస్థితులను మెరుగుపరిచాడు. అతని మరణం తర్వాత అతని కుమారుడు ముహమ్మద్ యూసుఫ్ అలీ ఖాన్ బాధ్యతలు స్వీకరించాడు, అతని మరణం తర్వాత అతని కుమారుడు కల్బ్ అలీ ఖాన్ 1865లో కొత్త నవాబ్ అయ్యాడు.{{citation needed|date=October 2023}} {| class="wikitable" |- ! colspan=2|రాంపూర్ నవాబ్ ! పాలన ప్రారంభం ! పాలన ముగింపు |- ! style="background:Blue;color:white;"| 2 | [[ఫైజుల్లా ఖాన్]] | 15 సెప్టెంబర్ 1774 | 24 జూలై 1793 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 3 | [[ముహమ్మద్ అలీ ఖాన్ బహదూర్]] | 24 జూలై 1793 | 11 ఆగస్టు 1793 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 4 | [[గులాం ముహమ్మద్ ఖాన్ బహదూర్]] | 11 ఆగస్టు 1793 | 24 అక్టోబర్ 1794 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 5 | [[రాంపూర్‌‌కు చెందిన అహ్మద్ అలీ ఖాన్|అహ్మద్ అలీ ఖాన్ బహదూర్]] | 24 అక్టోబర్ 1794 | 5 జూలై 1840 |- ! style="background:Darkgreen;color:white;"| – | నస్రుల్లా ఖాన్ – ''సంరక్షక పాలకుడు (Regent) '' | 24 అక్టోబర్ 1794 | 1811 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 6 | [[ముహమ్మద్ సయీద్ ఖాన్ బహదూర్]] | 5 జూలై 1840 | 1 ఏప్రిల్ 1855 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 7 | [[యూసఫ్ అలీ ఖాన్ బహదూర్]] | 1 ఏప్రిల్ 1855 | 21 ఏప్రిల్ 1865 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 8 | [[కల్బ్ అలీ ఖాన్ బహదూర్]] | 21 ఏప్రిల్ 1865 | 23 మార్చి 1887 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 9 | [[ముహమ్మద్ ముస్తాక్ అలీ ఖాన్ బహదూర్]] | 23 మార్చి 1887 | 25 ఫిబ్రవరి 1889 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 10 | [[హమీద్ అలీ ఖాన్ బహదూర్]] | 25 ఫిబ్రవరి 1889 | 20 జూన్ 1930 |- ! style="background:Darkgreen;color:white;"| – | జనరల్ అజీముద్దీన్ ఖాన్ – ''సంరక్షక పాలకుడు (Regent)'' | 25 ఫిబ్రవరి 1889 | 4 ఏప్రిల్ 1894 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 11 | [[రజా అలీ ఖాన్ బహదూర్]] | 20 జూన్ 1930 | 6 మార్చి 1966 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 12 | [[ముర్తజా అలీ ఖాన్ బహదూర్]] – 1971లో నవాబ్ హోదా రద్దు చేయబడింది | 6 మార్చి 1966 | 8 ఫిబ్రవరి 1982 |- ! style="background:Blue;color:white;"| 13 | మురాద్ అలీ ఖాన్ బహదూర్ | 8 ఫిబ్రవరి 1982 | పదవిలో ఉన్నాడు |- |} ===1774, 1857 మధ్యకాలం=== [[File:Rohilla Horsemen.jpg|thumb|బ్రిటిష్ ఇండియన్ ఆర్మీలో రోహిల్లా అశ్వికులు, 1814]] వారు సాధారణంగా గ్రామాలలో స్థిరపడ్డారు, వాటిలో చాలా చోట్ల వారు భూమిని స్వంతం చేసుకుని సాగు చేసేవారు. వాటిలో కొన్నింటిలో వారు జాట్‌లు, రాజ్‌పుత్‌ల మాదిరిగానే, అదే విధమైన రాజ్యాంగంతో పెద్ద సోదరభావాన్ని ఏర్పరచుకున్నారు.{{citation needed|date=October 2023}} పాత రోహిల్‌ఖండ్ జిల్లాల గ్రామస్థులలో పఠాన్-ఉత్పన్నమైన వంశ ఆధారిత గుర్తింపు మనుగడ సాగించిందని 1857 నాటి ఆధారాలు సూచిస్తున్నాయి. ఈ గుర్తింపులు ఏ కొనసాగింపుతోనైనా ఏకీకరణ, పరివర్తన సంకేతాలతో గుర్తించబడ్డాయి.<ref>{{Cite book |url= https://books.google.com/books?id=hT9ZBwAAQBAJ&dq=rohilla+settlers&pg=PA151 |page=151 |title=Ethnicity, Authority, and Power in Central Asia – New Games Great and Small|date=2010 | author=Gabriele Rasuly-Paleczek, Robert L. Canfield |publisher=Routledge |isbn=9781136927508 }}</ref> === 1857, 1947 మధ్యకాలం === [[File:Mshaukat.jpg|thumb|[[షౌకత్ అలీ (రాజకీయ నాయకుడు)|షౌకత్ అలీ]] ఖిలాఫత్ ఉద్యమ నాయకుడు]] 1857 తిరుగుబాటు నుండి 1947లో భారతదేశానికి స్వాతంత్ర్యం వచ్చే మధ్య కాలం రోహిల్లా వర్గానికి స్థిరత్వ కాలం. 1858లో, బ్రిటిష్ వలసరాజ్యాల ప్రభుత్వం భారత తిరుగుబాటులో పాల్గొన్న వారందరికీ సాధారణ క్షమాపణను జారీ చేసి అనేక భూములను తిరిగి ఇచ్చింది. తిరుగుబాటుదారులకు సహాయం చేసినందుకు కొన్ని తెగలు శిక్షించబడ్డాయి. కొన్ని తెగలు ఢిల్లీ, [[గురుగ్రామ్|గుర్గావ్]]లకు వలసపోగా, మరికొందరు [[దక్కను పీఠభూమి|దక్కన్ ప్రాంతానికి]] వలసవెళ్లారు. కొన్ని సంవత్సరాల తర్వాత పరిస్థితులు మెరుగుపడ్డాయి, వాయువ్య సరిహద్దు ప్రావిన్స్, [[ఆఫ్ఘనిస్తాన్]] నుండి వలసలు తిరిగి ప్రారంభమై, రోహిల్లా జనాభా పెరిగింది. ఈ కాలంలో, రోహిల్లాలు సర్ సయ్యద్ అహ్మద్ ఖాన్ సంస్కరణోద్యమంతో కూడా ప్రభావితులయ్యారు, చాలా మంది ఆధునిక విద్యను అభ్యసించారు. [[సున్నీ ఇస్లాం]]లోని బరేల్వి వర్గ స్థాపకుడు అహ్మద్ రజా ఖాన్ కూడా రోహిల్లాలలోనే జన్మించాడు, ఉత్తర భారతదేశంలో ఇస్లామిక్ విద్యాభ్యాసానికి [[బరేలీ]] నగరం ఒక ముఖ్యమైన కేంద్రంగా మారింది.{{citation needed|date=October 2023}} చాలా మంది రోహిల్లాలు భూస్వాములు, సాగుదారులుగా మిగిలిపోగా, గణనీయమైన మైనారిటీ ఆధునిక విద్యను అభ్యసించి, న్యాయవాదం, వైద్యం వంటి వృత్తులలోకి ప్రవేశించారు. 19వ శతాబ్దపు చివరి దశాబ్దంలో వారు రాజకీయ చర్చలలో కూడా ఆసక్తి చూపడం ప్రారంభించారు. వారిలో కొందరు కొత్తగా ఏర్పడిన [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్]]లో చేరగా, మరికొందరు పాన్-ఇస్లామిజం (సమస్త ఇస్లామిజం) వైపు ఆకర్షితులయ్యారు. ఈ కాలంలో ఉత్తర భారత ముస్లిం సంస్కృతిని పూర్తిగా స్వీకరించారు, [[ఉర్దూ]] రోహిల్లాల మాతృభాషగా మారింది. వాస్తవానికి రోహిల్లా అనే పదం నెమ్మదిగా "పఠాన్" అనే పదంతో భర్తీ చేయబడింది, ఇది ఒక కొత్త స్వయం గుర్తింపు. అయినప్పటికీ, ప్రత్యేక గుర్తింపు భావన బలంగా కొనసాగింది, బరేలీలోని కాకర్ టోలా, పానీ టోలా, గలీ నవాబన్ వంటి నగరాలలోని ప్రత్యేక ప్రాంతాలలో రోహిల్లాలు నివసించేవారు. గలీ నవాబన్ హఫీజ్ రహ్మత్ ఖాన్ వారసుల నివాసం. షేక్, ముస్లిం రాజ్‌పుత్, కంబోహ్ వంటి పొరుగు ముస్లిం వర్గాలతో వీరు వివాహ సంబంధాలు ఏర్పరచుకున్నారు. ఆ విధంగా [[భారతదేశ విభజన|స్వాతంత్ర్యం]] వచ్చే నాటికి, రోహిల్లాలు వారి ప్రత్యేక సామాజిక వర్గ హోదాను కోల్పోతున్నారు.<ref>''The Rise and Decline of the Ruhela'' by Iqbal Hussain</ref>{{full citation needed|date=October 2023}} == ప్రస్తుత పరిస్థితులు == భారతదేశ స్వాతంత్ర్యం, 1947లో పాకిస్తాన్ ఏర్పాటు రోహిల్లా వర్గంపై తీవ్ర ప్రభావాన్ని చూపాయి. 1947లో [[భారతదేశ విభజన]] సమయంలో, కొంతమంది రోహిల్లాలు పాకిస్తాన్‌కు వెళ్లారు. === భారతదేశంలో === [[ఉత్తరప్రదేశ్ పఠాన్లు|పఠాన్]] వర్గంలో భాగమైన రోహిల్లా, ఉత్తర ప్రదేశ్‌లోని జాతి సమూహాలలో ఒకటిగా రాష్ట్రమంతటా కనిపిస్తారు. వీరు రోహిల్‌ఖండ్‌లోని [[రాంపూర్ (ఉత్తర ప్రదేశ్)|రాంపూర్]], [[బరేలీ]], [[షాజహాన్‌పూర్]] నగరాల్లో స్థిరపడ్డారు. రాంపూర్ రాజవంశ స్థానమైన రాంపూర్‌లో అత్యంత దట్టంగా స్థిరపడ్డారు. రోహిల్లాలు వారి గొప్ప వంటకాలకు ప్రసిద్ధి చెందారు.<ref name="Khan2022">{{cite web |last1=Khan |first1=Tarana Husain |title=Tracing Rampur's History from Degh to Dastarkhwan |url=https://www.bruitemagazine.com/tracing-rampurs-history-from-degh-to-dastarkhwan-tarana-husain-khan/ |publisher=Bruite |access-date=15 October 2024 |language=en |date=2022}}</ref> === పాకిస్తాన్‌లో === పాకిస్తాన్‌లో, రోహిల్లాలు, ఇతర [[ఉర్దూ]] మాట్లాడే పఠాన్‌లు ఇప్పుడు విశాలమైన ఉర్దూ మాట్లాడే సమాజంలో కలిసిపోయారు. పాకిస్తాన్‌లోని రోహిల్లా పఠాన్‌ల వారసులలో కార్పొరేట్ గుర్తింపు భావన లేదు, వీరు ఇతర ముస్లింలతో అధిక స్థాయిలో వివాహ సంబంధాలు ఏర్పరచుకున్నారు. వీరు ప్రధానంగా [[కరాచీ]], [[హైదరాబాదు (పాకిస్తాన్)|హైదరాబాద్]], సుక్కూర్, డేరా ఇస్మాయిల్ ఖాన్, పహార్‌పూర్, [[రంగ్‌పూర్ (పంజాబ్)|రంగ్‌పూర్]], [[హరిపూర్ (పాకిస్తాన్)|హరిపూర్]], అబోత్తాబాద్, [[సింధ్]] లోని ఇతర పట్టణ ప్రాంతాలలో నివసిస్తున్నారు.<ref>''A People of Migrants: Ethnicity, State and Religion in Karachi'' by Oskar Verkaik</ref>{{full citation needed|date=October 2023}} ==రోహిల్లాలు== *[[నజీబ్ అద్-దవ్లా]], [[రోహిల్‌ఖండ్]] హౌస్ చీఫ్. *లాయీక్ అహ్మద్, టీవీ వ్యాఖ్యాత, టీవీ హోస్ట్, విద్యావేత్త. *[[షౌకత్ అలీ (రాజకీయ నాయకుడు)|షౌకత్ అలీ]], [[ఖిలాఫత్ ఉద్యమం|ఖిలాఫత్ ఉద్యమ]] భారతీయ ముస్లిం సభ్యుడు. *అహ్మద్ ఖాన్ బంగాష్, [[ఫరూఖాబాద్]] నవాబ్. *[[ముహమ్మద్ ఖాన్ బంగాష్]], [[ఫరూఖాబాద్]] నవాబ్. *[[హఫీజ్ రహ్మత్ ఖాన్ బరేచ్]], [[రోహిల్‌ఖండ్]] సంరక్షక పాలకుడు (Regent). *[[జాకిర్ హుస్సేన్ (రాజకీయ నాయకుడు)|జాకిర్ హుస్సేన్]], భారతదేశ మాజీ రాష్ట్రపతి. *[[జమీల్ జలీబీ|డాక్టర్ జమీల్ జలీబీ]], ఉర్దూ భాషావేత్త. *[[మౌలానా ముహమ్మద్ అలీ|మొహమ్మద్ అలీ జౌహర్]], భారతీయ ముస్లిం కార్యకర్త, [[అఖిల భారత ముస్లిం లీగ్|ఆల్-ఇండియా ముస్లిం లీగ్]] వ్యవస్థాపక సభ్యుడు. *[[అబ్దుల్ ఖదీర్ ఖాన్]], పాకిస్తాన్ అణు క్షిపణి ప్రాజెక్ట్ పితామహుడు. *ఐమన్ ఖాన్, మోడల్, నటుడు. *[[అజిత్ (హిందీ నటుడు)|అజిత్ ఖాన్]], క్లాసిక్ బాలీవుడ్ చిత్ర నటుడు *ఆలంగీర్ ఖాన్ (రాజకీయ నాయకుడు), పి.టి.ఐ (PTI) నాయకుడు *అమీర్ ఖాన్ (రాజకీయ నాయకుడు), ఎం.క్యూ.ఎం (MQM) నాయకుడు. *అయాజ్ ఖాన్, నటుడు, హాస్యనటుడు. *అయేజా ఖాన్, నటుడు, మోడల్. *[[బఖ్త్ ఖాన్|జనరల్ బఖ్త్ ఖాన్]], [[1857 సిపాయిల తిరుగుబాటు|భారత స్వాతంత్ర్య సంగ్రామ]] యుద్ధ వీరుడు *[[ఫైజుల్లా ఖాన్]], [[రోహిల్‌ఖండ్]] నవాబ్. *హకీమ్ అజ్మల్ ఖాన్, భారతదేశంలోని ఢిల్లీలో వైద్యుడు, [[జామియా మిలియా ఇస్లామియా యూనివర్సిటీ|జామియా మిలియా ఇస్లామియా విశ్వవిద్యాలయ]] వ్యవస్థాపకులలో ఒకరు. *ఇక్బాల్ ముహమ్మద్ అలీ ఖాన్, ఎం.క్యూ.ఎం (MQM) నాయకుడు. *కిరణ్ ఖాన్, టీవీ హోస్ట్, మోడల్, నటుడు. *మహిరా ఖాన్, నటుడు, మోడల్. *నైమతుల్లా ఖాన్, [[కరాచీ]] మాజీ మేయర్. *సాహబ్‌జాదా యాకుబ్ ఖాన్, సైనిక జనరల్. *షహర్యార్ ఖాన్, మాజీ పి.సి.బి (PCB) ఛైర్మన్. *తుర్రేబాజ్ ఖాన్, [[హైదరాబాదు రాష్ట్రం|హైదరాబాద్‌లో]] [[1857 సిపాయిల తిరుగుబాటు|1857 భారతీయ విప్లవానికి]] నాయకత్వం వహించిన స్వాతంత్ర్య సమరయోధుడు *షైస్తా లోధి, టీవీ హోస్ట్, నటుడు. *జోష్ మలిహాబాది, షాయర్-ఇ-ఇంక్విలాబ్, కవి. *[[ఇర్ఫాన్ పఠాన్]], క్రికెటర్. *[[యూసుఫ్ పఠాన్]], క్రికెటర్, రాజకీయ నాయకుడు, లోక్ సభ సభ్యుడు. *బేరోజ్ సబ్జ్వారీ, నటుడు. ==ఇవి కూడా చూడండి== *[[రోహిల్లా రాజవంశం]] ==గమనికలు== {{notelist}} == మూలాలు == {{reflist|30em}} [[వర్గం:భారతదేశ ముస్లిం రాజవంశాలు]] [[వర్గం:ఉత్తర ప్రదేశ్ చరిత్ర]] 9urx7j5swsbxbxge57xxjm0v8jz7kjm వాల్టర్ టర్నర్ (క్రికెట్ క్రీడాకారుడు) 0 486080 4808192 4790640 2026-04-23T05:56:58Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808192 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer|name=Walter Turner|image=|full_name=Walter Martin FitzHerbert Turner|birth_date={{birth date|1881|4|4|df=yes}}|birth_place=[[Meerut]], [[Uttar Pradesh]], India|death_date={{death date and age|1948|2|1|1881|4|4|df=yes}}|death_place=[[London Borough of Harrow|Harrow]], [[Middlesex]], England|family=[[Antony Turner (cricketer)|Antony Turner]] (son)|batting=Right-handed|bowling=|role=[[Batsman]]|club1=[[Essex County Cricket Club|Essex]]|year1=1899–1911|columns=1|column1=[[First-class cricket|FC]]|matches1=51|runs1=2090|bat avg1=26.45|100s/50s1=2/13|top score1=172|deliveries1=|wickets1=5|bowl avg1=41.00|fivefor1=|tenfor1=|best bowling1=2/12|catches/stumpings1=62/0|date=24 July 2013|source=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21628.html Cricinfo}} లెఫ్టినెంట్ కల్నల్ '''వాల్టర్ మార్టిన్ ఫిట్జెర్బర్ట్ టర్నర్''' (4 ఏప్రిల్ 1881 &#x2013; 1 ఫిబ్రవరి 1948) ఇంగ్లీష్ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]] . అతను 1899, 1911 మధ్య [[ఎసెక్స్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|ఎసెక్స్]], [[యూరోపియన్ల క్రికెట్ జట్టు|యూరోపియన్ల]] తరపున ఆడాడు.<ref name="espncricinfo.com">{{Cite web|title=Walter Turner|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21628.html|access-date=27 July 2017|publisher=ESPNcricinfo}}</ref><ref name="Cricinfo">{{Cite web|title=Walter Turner|url=http://www.espncricinfo.com/england/content/player/21628.html|access-date=2013-07-24|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> 'బలమైన డ్రైవర్, కట్టర్' అయిన అతని క్రికెట్ కెరీర్ సైనిక సేవ నుండి సెలవులో ఉన్నప్పుడు 27 సీజన్లను కవర్ చేసింది.<ref name="espncricinfo.com" /> == జీవితం == వాల్టర్ మార్టిన్ ఫిట్జెర్బర్ట్ టర్నర్ 1881 ఏప్రిల్ 4న భారతదేశంలోని ఉత్తరప్రదేశ్‌లోని మీరట్‌లో జన్మించాడు.<ref name="espncricinfo.com"/> హాంకాంగ్ తరపున క్రికెట్ ఆడి, ''SS బోఖారాలో'' షాంఘైలో జరిగిన మ్యాచ్ నుండి హాంకాంగ్‌కు తిరిగి వస్తుండగా ప్రాణాలు కోల్పోయిన మేజర్ JT టర్నర్ కుమారుడు.<ref name="militarian.com">{{Cite web|title=Arthur Turner – English Cricketer and Soldier – Military History Forum|url=http://www.militarian.com/threads/arthur-turner-english-cricketer-and-soldier.8176/|access-date=27 July 2017|website=militarian.com}}</ref> వాల్టర్ టర్నర్ మరొక ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెటర్ ఆర్థర్ టర్నర్ సోదరుడు,<ref name="espncricinfo.com" /><ref name="militarian.com" /> 1891, 1893 మధ్య బెడ్‌ఫోర్డ్ మోడరన్ స్కూల్‌లో చదువుకున్నాడు.<ref>{{Cite book|title=A register of the old boys of the Bedford Modern School. Compiled and edited by H.E. Vipan ... Together with a few chapters on its history and institutions.|last=Bedford Modern School (Bedford|first=England), VIPAN, Herbert Edwin|date=21 April 1901|publisher=W.J. Robinson|page=126|oclc=557698898}}</ref> ఆ తర్వాత వెల్లింగ్టన్ కాలేజీలో 1897లో మొదటి XIలో ఉన్నాడు.<ref name="espncricinfo.com" /> వాల్టర్ టర్నర్ 1899లో రాయల్ ఆర్టిలరీలో చేరడానికి కొంతకాలం ముందు ఎసెక్స్ తరపున తన ఫస్ట్-క్లాస్ కెరీర్‌ను ప్రారంభించాడు.<ref name="auto">{{Cite web|title=Army lists, 1939|url=http://digital.nls.uk/90184625|access-date=27 July 2017|website=National Library of Scotland|page=897}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ఆ తర్వాత విదేశాల్లో తన సైనిక విధుల నుండి సెలవులో ఉన్నప్పుడు ఎసెక్స్ తరపున బ్యాట్స్‌మన్‌గా ఆడాడు.<ref name="espncricinfo.com" /> టర్నర్ ఉత్తమ ప్రదర్శన 1906 సీజన్‌లో 33.00 వద్ద 924 పరుగులు చేశాడు.<ref name="espncricinfo.com" /> మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం తర్వాత ఇంగ్లాండ్‌కు తిరిగి వచ్చిన తర్వాత, అతను 1919 సీజన్‌లో ఆడాడు, అక్కడ అతను 51.57 వద్ద 371 పరుగులు చేశాడు. మిడిల్‌సెక్స్‌పై 172 పరుగులతో కెరీర్ అత్యుత్తమ మ్యాచ్‌ను సాధించాడు.<ref name="espncricinfo.com" /> అతని కుమారుడు ఆంటోనీ కూడా ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెటర్. అతని సైనిక వృత్తి పరంగా, అతను జూన్ 11, 1915న మేజర్‌గా, జనవరి 1, 1917న లెఫ్టినెంట్-కల్నల్‌గా పదోన్నతి పొందాడు.<ref name="auto" /> అతను డిసెంబర్ 23, 1925న సైన్యం నుండి పదవీ విరమణ చేశాడు.<ref name="auto" /> == మూలాలు == {{Reflist}} == బాహ్య లింకులు == * {{ESPNcricinfo|id=21628}} * Walter Turner at CricketArchive (subscription required) {{Authority control}} [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:1948 మరణాలు]] [[వర్గం:1881 జననాలు]] i1obg1xqfkw74nu2cdl8x6edji85ylk రామ్ సహాయ్ పాండే 0 486172 4808073 4791633 2026-04-22T18:05:06Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808073 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రామ్ సహాయ్ పాండే | image = | caption = | birth_date = {{Birth date|1933|03|11|df=y}} | birth_place = మద్దార్ పఠా గ్రామం, సాగర్ జిల్లా, [[మధ్యప్రదేశ్]], భారతదేశం | death_date = {{Death date and age|2025|04|08|1933|03|11|df=y}} | death_place = | nationality = భారతీయడు | occupation = జానపద నృత్యకారుడు (రాయ్ నృత్యం) | known_for = బుందేలీ జానపద నృత్యం (రాయ్) ప్రచారం | parents = లాల్జు పాండే (తండ్రి) | awards = [[పద్మశ్రీ]] (2022)<br>నృత్య శిరోమణి (1980)<br>శిఖర్ సమ్మాన్ (1984) }} '''రామ్ సహాయ్ పాండే''' (11 మార్చి 1933 – 8 ఏప్రిల్ 2025) [[మధ్యప్రదేశ్]] రాష్ట్రం సాగర్ జిల్లాకు చెందిన భారతీయ రాయ్ నృత్యకారుడు. రాయ్ (రాఈ అని కూడా పిలుస్తారు) నృత్యం సాంప్రదాయకంగా బేడియా వర్గంతో ముడిపడి ఉంది, ఈ వర్గం దేహ విక్రయంతో ముడిపడి ఉంది. అతను ఆ వర్గానికి చెందినవాడు కాకపోయినా, రాయ్ నృత్య సాధన, ప్రదర్శనలకు, ఆ నృత్య రూపానికి గుర్తింపు, గౌరవం తీసుకురావడానికి తన జీవితమంతా అంకితం చేశాడు. అతని అలుపెరగని కృషి ఈ నృత్య రూపానికి జాతీయ, అంతర్జాతీయ గుర్తింపు పొందడంలో సహాయపడింది. :: "రాయ్ (లేదా రాఈ) నృత్య రూపం ప్రాథమికంగా బుందేల్‌ఖండ్ ప్రాంత జానపద నృత్యం. రాయ్ అంటే ఆవాలు. ఆవాలను సాసర్‌లో వేసినప్పుడు అవి ఊగుతాయి. అదేవిధంగా, గాయకుడు కథలు, పాటలు పాడుతున్నప్పుడు ఆ ప్రాంత స్థానికులు కూడా ఊగుతారు. ఇది సంగీత లయలు, నృత్యకారుల మధ్య జరిగే ఒక విధమైన పోటీ. డ్రమ్మర్, నృత్యకారుడు ఒకరినొకరు గెలవడానికి ప్రయత్నిస్తారు, ఈ పోటీ ఆనందానికి దారితీస్తుంది."<ref>{{cite web|title=Bundelkhand Dances|url=http://www.bundelkhandtourism.mp.gov.in/Explorebundelkhand/view/N2JzNGdaOWpoYVZkWmVVTlI4MVZVQT09|access-date=8 April 2022|website=Bundelkhand Heritage|publisher=Bundelkhand Development Authority}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == జీవితం, వృత్తి == రామ్ సహాయ్ పాండే 1933 మార్చి 11న ప్రస్తుత [[మధ్యప్రదేశ్]] లోని సాగర్ జిల్లా మద్దార్ పఠా గ్రామంలోని ఒక బ్రాహ్మణ కుటుంబంలో జన్మించాడు. అతని తండ్రి లాల్జు పాండే ఒక రైతు, రామ్ సహాయ్ పాండే నలుగురు అన్నదమ్ములలో అతి చిన్నవాడు. పాండేకు 14 ఏళ్ల వయసులో మొదటిసారిగా రాయ్ నృత్యంతో పరిచయం ఏర్పడింది. ఆ నృత్య రూపం పట్ల ఆకర్షితుడై దానిని సాధన చేయడం ప్రారంభించాడు. [[మధ్యప్రదేశ్]] లో, రాయ్ జానపద నృత్యం బేడియా వర్గంతో ముడిపడి ఉంది. వారు క్రిమినల్ ట్రైబ్స్ యాక్ట్ కింద గుర్తించబడిన సంచార జాతి. అంతేకాకుండా, కొందరు వ్యక్తులు ఈ వర్గాన్ని దేహ విక్రయంతో ముడిపెడతారు. ఈ వర్గానికి, వారి నృత్య రూపానికి ఉన్న ఈ కళంకం కారణంగా, పాండే రాయ్ నృత్యం సాధన చేయడాన్ని అతని కుటుంబం పూర్తిగా వ్యతిరేకించింది. పాండే ఇలా అన్నట్లు నివేదించబడింది "ఈ నృత్యం సాధన చేయడానికి నేను నా కుటుంబంతో పాటు బ్రాహ్మణ సమాజంతో పోరాడుతున్నాను. ఇది ఒక కళారూపం మాత్రమే అని నేను వారిని ఒప్పించేవాడిని, కానీ వారు నన్ను వెలివేశారు. కానీ అది నన్ను శిఖరాగ్రానికి తీసుకెళ్లడానికి మాత్రమే ప్రేరేపించింది." అతను రాయ్ నృత్యకారుడు అయినందుకు అతని పిల్లలు కూడా తమ తండ్రిని చూసి సిగ్గుపడేవారు.<ref>{{cite web |title=A Brahmin who adopted tribal Rai dance among Padma awardees in MP |url=https://www.hindustantimes.com/india-news/a-brahmin-who-adopted-tribal-rai-dance-among-padma-awardees-in-mp-101643221007545.html |website=Hindustan Times |access-date=8 April 2022}}</ref> 1948లో, అతను అప్పటి మధ్యప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రి గోవింద్ నారాయణ్ సింగ్, అనేక మంది ఇతర ప్రముఖుల సమక్షంలో ఆకాశవాణి [[భోపాల్|భోపాల్‌]]<nowiki/>లో రాయ్ నృత్యం ప్రదర్శించాడు. వారు ఆ నృత్య రూపాన్ని చూసి ఆశ్చర్యపోయారు, ఆ తర్వాత అతనికి సమాజంలో కొంత గౌరవం లభించడం ప్రారంభం కావడంతో ఆ సంఘటన అతని జీవితంలో ఒక మలుపుగా మారింది. నేడు బుందేల్‌ఖండ్‌కు చెందిన ఈ నృత్యం తనకంటూ ఒక ప్రత్యేక గుర్తింపు తెచ్చుకుంది, దీనికి రామ్ సహాయ్ పాండేకు ఎంతో ఘనత దక్కుతుంది. పాండే చాలా సంవత్సరాలు యువతీ యువకులకు రాయ్ నృత్యంలో శిక్షణ ఇచ్చాడు. 2006 సంవత్సరంలో పాండే నాయకత్వంలో [[మధ్య ప్రదేశ్|మధ్యప్రదేశ్]] ప్రభుత్వం దుబాయ్‌లో రాయ్ నృత్యాన్ని ప్రదర్శించింది. 2000 సంవత్సరంలో బుందేలీ ఫోల్క్ డాన్స్ అండ్ నాట్య కళా పరిషత్ అనే సంస్థ స్థాపించబడింది, ఇక్కడ రాయ్ నృత్యంలో శిక్షణ ఇవ్వబడుతోంది.<ref>{{cite web |last1=Nitin Thakkur |title=Padma Award 2022: राई नृत्य को अंतरराष्ट्रीय पहचान दिलाने वाले 94 वर्षीय राम सहाय पांडे को मिलेगा पद्म श्री सम्मान, शहर में छाई खुशी की लहर |url=https://www.abplive.com/states/madhya-pradesh/padma-award-2022-94-year-old-ram-sahai-pandey-who-gave-international-recognition-to-rai-dance-will-get-padma-shri-ann-2047108 |website=abpLive |date=26 January 2022 |access-date=7 April 2022}}</ref> పాండే 92 ఏళ్ల వయసులో 2025 ఏప్రిల్ 8న మరణించాడు.<ref>[https://www.newsroomodisha.com/noted-rai-dancer-ram-sahay-pandey-dies-at-92/ Noted Rai dancer Ram Sahay Pandey dies at 92]</ref> == పద్మశ్రీ పురస్కారం == * కళారంగానికి అతను చేసిన విశిష్ట సేవలకు గాను 2022 సంవత్సరంలో భారత ప్రభుత్వం పద్మ పురస్కారాల శ్రేణిలో మూడవ అత్యున్నత పురస్కారమైన [[పద్మశ్రీ]] పురస్కారాన్ని రామ్ సహాయ్ పాండేకు ప్రదానం చేసింది.<ref name="PadmaShri2022">{{cite web |title=Padma Awards 2022 |url=https://www.padmaawards.gov.in/padmaawardees2022.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20220125143803/https://www.padmaawards.gov.in/padmaawardees2022.pdf |archive-date=25 January 2022 |url-status=live|website=Padma Awards |publisher=Ministry of Home Affairs, Govt of India |access-date=11 February 2022}}</ref> "బుందేలీ జానపదాన్ని ప్రాచుర్యంలోకి తీసుకురావడానికి పేరుగాంచిన సాగర్‌కు చెందిన ప్రసిద్ధ రాయ్ [[జానపద నృత్యం|జానపద]] నృత్యకారుడు"గా అతను చేసిన సేవలకు గుర్తింపుగా ఈ పురస్కారం లభించింది.<ref name="PadmaShri2022Images">{{cite web |title=Padma Awards 2022 |url=https://www.padmaawards.gov.in/AwardeeTickets2022.aspx |archive-url=https://web.archive.org/web/20220129172910/https://www.padmaawards.gov.in/AwardeeTickets2022.aspx |archive-date=29 January 2022 |url-status=live|website=Padma Awards |publisher=Ministry of Home Affairs, Govt of India |access-date=11 February 2022}}</ref> == ఇతర గుర్తింపులు == * [[మధ్యప్రదేశ్]] ప్రభుత్వం స్థాపించిన గిరిజన లోకకళా పరిషత్ సభ్యుడిగా ఎన్నికయ్యాడు (1980) * [[మధ్య ప్రదేశ్|మధ్యప్రదేశ్]] ప్రభుత్వం చేత "నృత్య శిరోమణి" బిరుదుతో సత్కరించబడ్డాడు (1980) * [[మధ్య ప్రదేశ్|మధ్యప్రదేశ్]] ప్రభుత్వం చేత "శిఖర్ సమ్మాన్" పురస్కారం పొందాడు (1984) == ఇవి కూడా చూడండి == * [[పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు (2020-2029)]] == మూలాలు == {{reflist}} == బాహ్య లింకులు == * {{YouTube|id=hEvAqblxGfI|2006లో దుబాయ్‌లో రాయ్ నృత్యం ప్రదర్శిస్తున్న రామ్ సహాయ్ పాండే}} (బుందేలికళా పరిషత్ అప్‌లోడ్ చేసిన వీడియో) * {{YouTube|id=iWYBf0lbxmU|శ్రీ రామ్ సహాయ్ పాండేకు పద్మశ్రీ ప్రదానం చేస్తున్న రాష్ట్రపతి కోవింద్}} [[వర్గం:కళారంగంలో పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:2025 మరణాలు]] [[వర్గం:1933 జననాలు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] 4cwh6u4jm6qz3hbyme1ak4quutcdenl రవిశంకర్ శుక్లా 0 486307 4807995 4797047 2026-04-22T13:34:25Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4807995 wikitext text/x-wiki {{infobox Officeholder | name =రవిశంకర్ శుక్లా | image = RavishankarShukla.jpg | caption = | order = | office = మధ్యప్రదేశ్ మొదటి ముఖ్యమంత్రి | term_start =1950 జనవరి 26 | term_end =1956 డిసెంబర్ 31 | constituency = [[సరైపాలి శాసనసభ నియోజకవర్గం|సరైపాలి]] | predecessor = ''కార్యాలయం స్థాపించబడింది'' | successor = [[భగవంతరావు మాండ్లోయి]] | birth_name = | birth_date = {{birth date|1877|8|2|df=yes}} | birth_place = సాగర్, మధ్య ప్రావిన్సులు, [[భారతదేశంలో బ్రిటిషు పాలన|బ్రిటిష్ ఇండియా]] (ప్రస్తుత మధ్యప్రదేశ్, [[భారతదేశం]]) | death_date = {{death date and age|1956|12|31|1877|8|2|df=yes}} | death_place = న్యూఢిల్లీ , భారతదేశం | party = [[భారత జాతీయ కాంగ్రెస్]] | nationality = {{flag|India|name=భారతీయుడు}} | spouse = భవానీ దేవి శుక్లా | children = శ్యామ & [[విద్యా చరణ్ శుక్లా|విద్యా చరణ్ శుక్లాతో]] సహా 6 | relatives = అమితేష్ శుక్లా (మనవడు) | occupation = {{hlist|భారత స్వాతంత్ర్య కార్యకర్త|రాజకీయ నాయకుడు}} | office1 = భారత రాజ్యాంగ సభ సభ్యుడు | constituency1 = [[సెంట్రల్ ప్రావిన్సెస్ & బెరార్]] | termend1 = 1950 జనవరి 25 | termstart1 = 1946 డిసెంబర్ 9 }} '''రవిశంకర్ శుక్లా''' (1877 ఆగస్టు 2— 1956 డిసెంబర్ 31) భారతదేశానికి చెందిన రాజకీయ నాయకుడు, భారత స్వాతంత్ర్య ఉద్యమ కార్యకర్త. ఆయన 1946 ఏప్రిల్ 27 నుండి 1950 జనవరి 25 వరకు [[సెంట్రల్ ప్రావిన్సెస్ & బెరార్]] ప్రీమియర్‌గా, 1956 నవంబర్ 1 నుండి 1956 డిసెంబర్ 31న తన మరణం వరకు పునర్వ్యవస్థీకరించబడిన [[మధ్య ప్రదేశ్|మధ్యప్రదేశ్]] రాష్ట్రానికి మొదటి ముఖ్యమంత్రిగా పని చేశాడు. ఆయన మధ్యప్రదేశ్‌లోని (ప్రస్తుతం [[ఛత్తీస్‌గఢ్|ఛత్తీస్‌గఢ్‌లో]] ఉన్న) [[సరైపాలి శాసనసభ నియోజకవర్గం|సరైపాలి నియోజకవర్గం]] నుండి ఎమ్మెల్యేగా ఎన్నికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Indian Autographs: Ravishankar Shukla|url=https://www.indianautographs.com/productdetail-118180.html|access-date=2026-03-22|archive-date=2024-12-01|archive-url=https://web.archive.org/web/20241201152839/http://www.indianautographs.com/productdetail-118180.html|url-status=dead}}</ref> ఆయన [[సెంట్రల్ ప్రావిన్సెస్ & బెరార్]] నుండి భారత రాజ్యాంగ సభ సభ్యుడిగా పని చేశాడు.<ref>{{Cite web|title=Constituent Assembly Members|url=http://loksabha.nic.in/constituent/Constituent.aspx|access-date=30 November 2022|website=Lok Sabha}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == సంపన్నమైన కన్యాకుబ్జ బ్రాహ్మణ కుటుంబంలో జన్మించిన ఆయన తండ్రి, తాత ధనవంతులు, పండితులు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=ez4dAAAAMAAJ&q=sc+shukla+kanyakubja|title=Journal of the society for study of state governments|last=State Governments|first=Society for study of|date=1972|language=en}}</ref> ఆయన పూర్వీకులు ఉత్తర ప్రదేశ్‌లోని [[ఉన్నావ్]] జిల్లాకు చెందినవారు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=ytFHAAAAMAAJ&q=Ravishankar+Shukla+kanyakubja|title=Pt. Ravi Shankar Shukla, Life and Times|last=Sharma|first=Subhash Chandra|date=2007|publisher=Bhartiya Bhasha Peeth|page=1|language=en}}</ref> ఆయన తండ్రి పండిట్ జగన్నాథ్ శుక్లా మూడు తరాలుగా బ్రిటిష్ పాలకులను ప్రతిఘటించిన కుటుంబం నుండి వచ్చారు, ఆయన తల్లి తులసి దేవి కష్టపడి, సమర్థవంతమైన నిర్వాహకురాలు. యువ రవిశంకర్ ప్రారంభ సంవత్సరాలు [[ఇతిహాసములు|భారతీయ క్లాసిక్]], శ్రీ రామచరిత మానస్, గీతాలతో నిండిన విద్వాంసుల వాతావరణంలో గడిచాయి. సాగర్‌లోని సుందర్‌లాల్ గురు [[గురుకుల విద్యా విధానం|పాఠశాల]]<nowiki/>లో చేరాడు. మధ్య ప్రావిన్సులలో బ్రిటిష్ వారు స్థాపించిన ఆరు పాఠశాలల్లో ఇది ఒకటి. రవిశంకర్ తన పాఠశాల విద్యను రాజ్‌నంద్‌గావ్‌లో ఆ తరువాత రాయ్‌పూర్ ఉన్నత పాఠశాలలో కొనసాగించారు. తరువాత అతను [[జబల్‌పూర్|జబల్‌పూర్‌]] మారి రాబర్ట్‌సన్ కళాశాల చేరాడు (ఆ ప్రాంగణంలో ఉన్న ఈ రోజు [[జబల్‌పూర్|జబల్‌పూర్‌]] హైకోర్టు ముందు ఉన్న మోడల్ హైస్కూల్ 1895లో 18 సంవత్సరాల వయస్సులో ఇంటర్మీడియట్ పూర్తి చేసింది. అదే సంవత్సరం అతను [[నాగపూర్|నాగ్‌పూర్‌]] మారి గ్రాడ్యుయేషన్ కోర్సు కోసం హిస్లాప్ కాలేజీలో చేరాడు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=GYfuAAAAIAAJ&q=Ravishankar+Shukla+kanyakubja|title=Essay on Gandhian Politics.|last=University|first=Australian national|date=1971|publisher=clarendon press|isbn=978-0-19-827176-5|language=en}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం & వృత్తి (1897-1908) == 1897లో సమీపంలోని అమరావతి పట్టణంలో 13వ కాంగ్రెస్ సమావేశం జరిగినప్పుడు ఆయన ప్రొఫెసర్లలో ఒకరైన భగీరథ్ ప్రసాద్ దానికి హాజరు కావాలని నిర్ణయించుకుని, తన శిష్యుడైన రవిశంకర్ శుక్లాను వెంట తీసుకువెళ్లారు. పండిట్ శుక్లాకు కాంగ్రెస్‌కు మధ్య ఇదే మొదటి పరిచయం. పండిట్ శుక్లా 1899లో 22 ఏళ్ల వయసులో పట్టభద్రులయ్యాడు. విశంకర్ 1902 జూన్‌లో అప్పటికి పదహారేళ్ల వయసున్న భవానీ దేవిని వివాహం చేసుకున్నాడు. వారి వివాహం జరిగిన ఆరు నెలల తర్వాత జబల్‌పూర్ పట్టణంలో ప్లేగు మహమ్మారి వ్యాపించింది. ఇక్కడే భవానీ దేవి ఆ భయంకరమైన ప్లేగు వ్యాధికి బలి అయింది. ఆయన 1904లో బస్తర్ మహారాజును తనతో పాటు బొంబాయిలో జరిగిన కాంగ్రెస్ సమావేశానికి తీసుకువెళ్లారు, అక్కడ ఆయన దక్షిణాఫ్రికా నుండి అప్పుడే వచ్చిన బారిస్టర్ మహాత్మా గాంధీని మొదటిసారిగా చూశారు. 1906, 1907 ప్రారంభంలో ఖైరాగఢ్‌లో తన చివరి రోజులలో పండిట్ శుక్లా అలహాబాద్‌లో కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయం నిర్వహించిన న్యాయశాస్త్ర పరీక్షలకు రహస్యంగా హాజరయ్యాడు.  ఆయన పరీక్షలలో ఉత్తీర్ణత సాధించిన తర్వాత న్యాయవాద వృత్తిని ప్రారంభించడానికి రాజ్‌నంద్‌గావ్‌కు తిరిగి వచ్చారు. న్యాయవాద వృత్తిని ప్రారంభించిన కొద్ది సంవత్సరాలలోనే శుక్లా రాయ్‌పూర్ న్యాయస్థానాలలో ప్లీడర్‌గా గొప్ప విజయం సాధించారు == భారత స్వాతంత్ర్య పోరాటం (1909-1935) == 1910లో [[కాశీ|బెనారస్]] లో జరిగిన కాంగ్రెస్ సమావేశానికి శుక్లా ప్రతినిధిగా హాజరయ్యారు. ఇక్కడ ఆయన మహామనా పండిట్ మదన్ మోహన్ మాలవియాను కలుసుకున్నారు, అప్పటి నుండి వారి అనుబంధం జీవితాంతం కొనసాగుతుంది. అదే సమయంలో బెనారస్‌లో కన్యాకుబ్జ మహాసభ సమావేశం కూడా జరిగింది. ఈ సమావేశంలో పండిట్ శుక్లా  కూడా పాల్గొన్నాడు. కాంగ్రెస్ తర్వాత బెనారస్ నుండి తిరిగి వచ్చిన అనంతరం, ఆయన రాష్ట్ర కన్యాకుబ్జ సభను స్థాపించారు, దీని మొదటి సమావేశం 1912 మార్చిలో నాగ్‌పూర్‌లో జరిగింది. ఆ తర్వాతి సంవత్సరాలలో ఆయన రాయ్‌పూర్ & జబల్‌పూర్‌లలో మహాసభలను (ప్రజా సమావేశాలు) నిర్వహించాడు. 1917 నాటికి పండిట్ శుక్లా [[సెంట్రల్ ప్రావిన్సులు]], బెరార్, యునైటెడ్ ప్రావిన్సుల హిందీ ప్రాంతమంతటా తన వర్గానికి నాయకుడిగా గుర్తింపు పొందారు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=dbgUEAAAQBAJ&dq=kanyakubja+nagpur&pg=PT267|title=Ruling Dynasties of Independent India - Volume 1|last=Padalkar|first=Ravindra|date=2021|publisher=Notion Press|isbn=978-1-63714-799-3}}</ref> దేశ పరువు కోసం అలాగే బోధనా మాధ్యమంగా ఆంగ్లంతో పోలిస్తే పాఠశాలలో ప్రవేశించే పిల్లలకు హిందీ తీసుకురాగల సహజ సౌలభ్యం కోసం, జాతీయ భాషగా హిందీ పాత్ర  ప్రాముఖ్యతపై పండిట్ శుక్లాకు బలమైన నమ్మకం ఉండేది. ఆయన ఎల్లప్పుడూ ముందుండి, హిందీని జాతీయ భాషగా సాధించాలనే ఆశయాన్ని నిరంతరం కొనసాగించారు. 1916లో [[జబల్‌పూర్|జబల్‌పూర్‌లో]] జరిగిన ఏడవ అంతర్-భారతీయ హిందీ సమ్మేళనంలో పండిట్ శుక్లా పాల్గొన్నారు. దాని విజయం తర్వాత ఆయన సెంట్రల్ ప్రావిన్సెస్, బెరార్ హిందీ సాహిత్య సమ్మేళనాన్ని ప్రారంభించి, దాని మొదటి సమావేశాన్ని 1918లో [[రాయ్‌పూర్|రాయ్‌పూర్‌లో]] నిర్వహించారు. 1922 మార్చిలో [[నాగపూర్|నాగ్‌పూర్‌లో]] జరిగిన సాహిత్య సమ్మేళనం ఐదవ సమావేశంలో ఆయన మొదటిసారిగా ఆంగ్లానికి బదులుగా హిందీని రాష్ట్రీయ భాషగా (జాతీయ భాష) చేర్చాలని ప్రతిపాదించారు. [[మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం]] తర్వాత [[భారతదేశం|భారతదేశంలో]] తలెత్తిన అశాంతి పరిస్థితిని అంచనా వేయడానికి 1917లో బ్రిటిష్ మంత్రి సర్ మాంటాగును భారతదేశానికి పంపారు. బ్రిటిష్ ప్రభుత్వం ముందు ప్రజాభిప్రాయాన్ని తెలియజేయడానికి దేశవ్యాప్తంగా సమావేశాలు జరిగాయి. 1917 ఆగస్టు 26న [[రాయ్‌పూర్|రాయ్‌పూర్‌లో]] జరిగిన అటువంటి ఒక సమావేశంలో పండిట్ శుక్లా ప్రసంగించారు: అక్కడ ఆయన తన దేశ ప్రజలను త్యాగాలు చేసి మన హక్కుల కోసం పోరాడాలని పిలుపునిచ్చారు, లేకపోతే మనం ఎప్పటికీ బ్రిటిష్ వారి వలస రాజ్యంగానే మిగిలిపోతామని అన్నారు. == రాజకీయ శిక్షణ == * దేశంలోని రాజకీయ పరిస్థితిని సమీక్షించడానికి 1920 సెప్టెంబర్‌లో లాలా లజపత్ రాయ్ అధ్యక్షతన కలకత్తాలో కాంగ్రెస్ ప్రత్యేక సమావేశం జరిగింది. పండిట్ శుక్లా ఆ సమావేశానికి హాజరయ్యేందుకు కలకత్తా వెళ్లారు. అక్కడ ఆయన కాంగ్రెస్‌ను తన తదుపరి సమావేశాన్ని సెంట్రల్ ప్రావిన్సెస్ & బెరార్‌లో నిర్వహించమని ఆహ్వానించారు. * బ్రిటిష్ వారు రౌలట్ చట్టాన్ని తీసుకువచ్చినప్పుడు అది భారత స్వాతంత్ర్య ఉద్యమానికి ఒక సవాలుగా నిలిచింది. ఈ పరిస్థితి నుండే మహాత్మా గాంధీ సత్యం, అహింసలను సూత్రాలుగా స్వీకరించి తన శాసనోల్లంఘన ఉద్యమాన్ని ప్రారంభించారు. సహాయ నిరాకరణ ఉద్యమంగా ప్రసిద్ధి చెందిన ఈ ఉద్యమం దేశంలో ఒక గొప్ప విప్లవానికి వాతావరణాన్ని సృష్టించింది. పండిట్ శుక్లా తన న్యాయవాద వృత్తిని విడిచిపెట్టకుండా, తన సమయాన్ని, వనరులను ఎక్కువగా జాతీయ ఉద్యమానికి అంకితం చేశారు. ఆయన ఇంగ్లీష్ నూలుతో కుట్టిన తన నాజూకైన బట్టలన్నింటినీ వదులుకుని, ఒక నూతన శకంలోకి ప్రవేశానికి ప్రతీకగా వాటన్నిటినీ అగ్నికి ఆహుతి చేశారు. దానికి బదులుగా   శుక్లా కుటుంబంలో పత్తితో చేనేత ఖాదీ వస్త్రాలు మాత్రమే ఉండేవి. 1921వ సంవత్సరంలో పండిట్ శుక్లా అఖిల భారత కాంగ్రెస్ కమిటీలో సభ్యుడయ్యారు. * నాగపూర్ విశ్వవిద్యాలయం 1923లో స్థాపించబడింది. దీనికి ముందు రాష్ట్రంలోని కళాశాలలన్నీ అలహాబాద్, కలకత్తా విశ్వవిద్యాలయాలకు అనుబంధంగా ఉండేవి . విశ్వవిద్యాలయ వైస్-ఛాన్సలర్ అయిన సర్ బిపిన్ కృష్ణ బోస్, పండిట్ శుక్లాను విశ్వవిద్యాలయ కార్యనిర్వాహక కమిటీ సభ్యునిగా నియమించారు.   == రాయ్‌పూర్‌ జిల్లా మండలి & శాసనోల్లంఘన == పండిట్ శుక్లా 1921లో రాయ్‌పూర్ జిల్లా పరిషత్తులో సభ్యునిగా ఎన్నికయ్యారు. ఈ స్థానిక సంస్థల ద్వారానే స్వాతంత్ర్య పోరాటాన్ని ఉత్తమంగా పోరాడగలమని ఆయన విశ్వసించారు. దీనితో పాటు ప్రజలలో విద్యను, స్వాతంత్ర్య చైతన్యాన్ని వ్యాప్తి చేయాలని ఆయన ఆకాంక్షించారు. 1922లో రాష్ట్ర ప్రభుత్వం పాఠశాలల నిర్వహణను జిల్లా పరిషత్తుకు అప్పగించింది. పండిట్ శుక్లా ఈ పాఠశాలల ఉపాధ్యాయులతో సంబంధాలు ఏర్పరచుకుని, వారిలో జాతీయవాదాన్ని ప్రేరేపించడానికి ఉపాధ్యాయ సమావేశాలను నిర్వహించారు. జిల్లా పరిషత్తు పరిధిలో 310 పాఠశాలలు, వాటిలో 900 మంది ఉపాధ్యాయులు ఉండేవారు. ప్రతి సంవత్సరం ఈ పాఠశాలల్లో సుమారు 30,000 మంది విద్యార్థులు చదువుకునేవారు. ఈ ఉపాధ్యాయ సమావేశాలు బోధనా పద్ధతులు, ఆరోగ్యం, పరిశుభ్రత , దేశభక్తిని మెరుగుపరచడానికి కృషి చేశాయి. పండిట్ శుక్లా 1927 నుండి 1937 వరకు రాయ్‌పూర్ జిల్లా పరిషత్తు అధ్యక్షుడిగా కొనసాగారు. రాయ్‌పూర్‌లో జరిగిన రాష్ట్ర కాంగ్రెస్ కమిటీ సమావేశంలో, మధ్య ప్రావిన్సులలోని హిందీ మాట్లాడే ప్రాంతానికి బెరార్‌కు 'మహాకోశల్' అని పేరు పెట్టాలని పండిట్ ద్వారికా ప్రసాద్ మిశ్రా సూచించారు. 1930 సంవత్సరం ప్రారంభంలో సత్యాగ్రహ ఉద్యమం ప్రాముఖ్యతను ప్రచారం చేయడానికి పండిట్ శుక్లా, పండిట్ డి.పి. మిశ్రా, మహాకోశల్ కాంగ్రెస్ కమిటీ అధిపతి సేథ్ గోవింద్ దాస్‌తో కలిసి మధ్య ప్రావిన్సులంతటా పర్యటించారు. సత్యాగ్రహ ఆదర్శాలను విస్తృతంగా ప్రచారం చేయడానికి పండిట్ శుక్లా యువకులతో ఒక బృందాన్ని ఏర్పాటు చేశారు. శాసనోల్లంఘన ఉద్యమంలో పాల్గొన్నందుకు పండిట్ శుక్లాను అరెస్టు చేశారు. మొదట అతడిని జబల్‌పూర్ జైలులో ఉంచారు, కానీ త్వరలోనే సియోని జైలుకు తరలించారు. 1931 సంవత్సరం ప్రారంభంలో గాంధీ-ఇర్విన్ ఒప్పందం జరిగింది. దాని ప్రకారం, శాసనోల్లంఘన ఉద్యమ సమయంలో ఖైదు చేయబడిన రాజకీయ ఖైదీలందరూ జైళ్ల నుండి విడుదలయ్యారు. మార్చి 13న పండిట్ శుక్లాతో పాటు రాష్ట్రంలోని ఇతర రాజకీయ ఖైదీలు జైలు నుండి విడుదలయ్యారు. జైలులో ఉన్నప్పుడు పండిట్ శుక్లా 1930 అక్టోబర్ 24న రాయ్‌పూర్ జిల్లా పరిషత్తు అధ్యక్షుడిగా తిరిగి ఎన్నికయ్యారు. దీనిపై ఆగ్రహించిన రాష్ట్ర ప్రభుత్వం, 1930 అక్టోబర్ 19న ఒక అసాధారణ గెజెట్ ద్వారా రాయ్‌పూర్ జిల్లా పరిషత్తును మూడు సంవత్సరాల పాటు తన ఆధీనంలోకి తీసుకుంది. పండిట్ శుక్లా ఆధ్వర్యంలో జిల్లా పరిషత్తు నిర్వహిస్తున్న అన్ని దేశభక్తి కార్యక్రమాలను ప్రభుత్వం నిలిపివేసింది. 1934 మార్చి 8న పరిషత్తు పనులను తిరిగి పండిట్ శుక్లాకు అప్పగించారు. ప్రభుత్వం నిలిపివేసిన పరిషత్తు కార్యక్రమాలన్నింటినీ ఆయన తిరిగి ప్రారంభించేలా చేశారు. రాష్ట్రంలో జాతీయ చైతన్యాన్ని కలిగించడానికి పండిట్ శుక్లా 1935లో నాగ్‌పూర్ నుండి 'మహాకోశల్' అనే హిందీ వారపత్రికను ప్రారంభించాడు. మరుసటి సంవత్సరం దీనిని రాయ్‌పూర్‌కు మార్చారు, అక్కడ నుండి ఇది ఇప్పుడు ఒక ప్రముఖ దినపత్రికగా ప్రచురించబడుతోంది.   బ్రిటిష్ అధికారులు 1861లో పూర్వపు నాగపూర్ రాష్ట్రాన్ని, సాగర్-నెరబుద్ధా ప్రాంతంతో ఏకీకృతం చేసి మధ్య ప్రావిన్సులను ఏర్పాటు చేశారు. అలా చేయడం ద్వారా వారు నాగపూర్ రాష్ట్రంలోని మరాఠీ మాట్లాడే ప్రజలను, సాగర్-నెరబుద్ధా ప్రాంతంలోని హిందీ మాట్లాడే ప్రజలను ఒకచోట చేర్చారు. ఈ ప్రావిన్సులో భాగమైన ఈ రెండు భాషా ప్రాంతాలు విభిన్న సమాజాలను కలిగి ఉండి, కాలక్రమేణా వేర్వేరు ఆర్థిక వ్యవస్థలను అభివృద్ధి చేసుకున్నాయి. 1919లో మరాఠీ కాంగ్రెస్ నాయకులు రాజధాని నగరమైన నాగ్‌పూర్ నుండి ప్రాంతీయ రాజకీయాలను శాసించారు. కానీ ఆ తర్వాత వారు చీలిపోవడం ప్రారంభించారు. బ్రాహ్మణేతరులు, హరిజనులు కాంగ్రెస్‌కు వ్యతిరేకంగా పార్టీలను ఏర్పాటు చేశారు,  కాంగ్రెస్ కూడా కాంగ్రెస్ నాయకులు, తిలక్ మద్దతుదారులు అనే ప్రత్యర్థి వర్గాలుగా చీలిపోయింది. 1900 నుండి మరాఠీ కాంగ్రెస్‌కు నాయకత్వం వహించిన మరాఠీ బ్రాహ్మణ సమాజం, లోకమాన్య తిలక్‌ను తమ రాజకీయ గురువుగా భావించింది, సైద్ధాంతిక కారణాల వల్ల అలాగే రాజకీయ అధికారాన్ని వదులుకోవడానికి ఇష్టపడకపోవడం వల్ల, తమ ప్రాంత రాజకీయాలలో గాంధీజీ జోక్యం చేసుకునే ప్రయత్నాన్ని వారు వ్యతిరేకించారు.   == ప్రాంతీయ ఎన్నికలు & పరిణామాలు == * 1934లో కాంగ్రెస్ సభ్యులు కేంద్ర శాసనసభ ఎన్నికలలో పోటీ చేయడానికి అంగీకరించారు . ఆ ఎన్నికలలో కాంగ్రెస్ అతిపెద్ద ఏకైక రాజకీయ పార్టీగా అవతరించింది. మహాకోశల్, నాగ్‌పూర్, విదర్భ ప్రాంతాలన్నింటిలోనూ కాంగ్రెస్ విజయం సాధించింది. వెంటనే 1936లో ప్రాదేశిక శాసనసభలకు కూడా ఎన్నికలు జరిగాయి. ఇతర ఆరు రాష్ట్రాల మాదిరిగానే, సెంట్రల్ ప్రావిన్సెస్ & బెరార్‌లలో కూడా కాంగ్రెస్ అఖండమైన నిర్ణయాత్మక విజయాన్ని సాధించింది. * 1937 జూలై 14న జరిగిన కాంగ్రెస్ పార్టీ సమావేశంలో శాసన మండలిలో పార్టీ నాయకుడిగా డాక్టర్ నారాయణ్ భాస్కర్ ఖరే పేరును పండిట్ శుక్లా ప్రతిపాదించగా, అది ఆమోదించబడింది. పండిట్ శుక్లా, పండిట్ ద్వారికా ప్రసాద్ మిశ్రా, శ్రీ రామ్ రావు దేశ్‌ముఖ్, శ్రీ పురుషోత్తం బల్వంత్ గోలే, శ్రీ దుర్గా శంకర్ మెహతా, బారిస్టర్ మహ్మద్ యూసుఫ్ షరీఫ్‌లు మంత్రివర్గంలో సభ్యులుగా ఉన్నారు. * పండిట్ శుక్లా విద్యా మంత్రిత్వ శాఖ బాధ్యతలు స్వీకరించిన తరువాత, విద్యా విధానంలో ప్రాథమిక మార్పులు తీసుకురావడానికి ఒక కొత్త కార్యక్రమాన్ని ప్రతిపాదించారు. 150 సంవత్సరాల బ్రిటిష్ పాలనలో చాలా తక్కువ మందికి విద్యను అందించే పద్ధతులను ప్రభుత్వం ఉద్దేశపూర్వకంగా అవలంబించిందని ఆయన విశ్వసించారు. ఆత్మవిశ్వాసాన్ని పెంపొందించని, నైతిక నడవడికను, వృత్తి నైపుణ్యాన్ని నిర్మించని అటువంటి విద్యా వ్యవస్థ నిరుపయోగమని, దానిని సమర్థవంతంగా మార్చాలని ఆయన భావించారు. ప్రజాస్వామ్య శ్రేయస్సు కోసం, ఆత్మనిర్భరతకు ప్రాధాన్యతనిస్తూ ప్రజలకు విద్యను అందించాలనే దృక్పథంతో ఆయన 'విద్యా-మందిర్' విద్యా కార్యక్రమాన్ని ప్రవేశపెట్టారు. మహాత్మా గాంధీ తన ప్రాథమిక విద్యా సూత్రాలు 'విద్యా-మందిర్' విద్యా ప్రణాళికలో నిక్షిప్తమై ఉన్నాయని కనుగొన్నారు. * విద్యా-మందిర్ పథకం కోసం పాఠ్యప్రణాళికను సిద్ధం చేయడానికి పండిట్ శుక్లా, జామియా మిలియాకు చెందిన శ్రీ జాకిర్ హుస్సేన్ అధ్యక్షతన ఒక కమిటీని నియమించారు. ప్రాథమిక విద్య కోసం నూలు వడకడం, నేత, వ్యవసాయం, సాంఘిక శాస్త్రం, సాధారణ విజ్ఞానం, గణితం, భూగోళశాస్త్రం, మాతృభాష, సంగీతం, చిత్రలేఖనం వంటి అంశాలను ప్రవేశపెట్టారు. ఈ కార్యక్రమం విజయవంతం కావడానికి మహాత్మా గాంధీ తన ఆశీస్సులు అందించారు. * డాక్టర్ ఖరే మంత్రివర్గంలో మొదటి నుంచీ ఐక్యత లోపించింది. డాక్టర్ ఖరే తన సొంత మంత్రివర్గ సహచరుల కంటే ఎక్కువగా బయటివారితోనే చుట్టుముట్టబడి ఉండేవారు. మంత్రివర్గంలోని అంతర్గత కలహాలు ఎంతగా పెరిగిపోయాయంటే, కేంద్ర పార్లమెంటరీ బోర్డు జోక్యం చేసుకోవలసి వచ్చింది. 1938 మే 24న, రాష్ట్ర శాసనసభలోని కాంగ్రెస్ సభ్యులను పచ్మర్హికి ఆహ్వానించారు. ఈ సమస్యకు పరిష్కారం కనుగొనడానికి కాంగ్రెస్ పార్లమెంటరీ బోర్డు అధిపతి సర్దార్ పటేల్, మౌలానా ఆజాద్, జమ్నాలాల్ బజాజ్ పచ్మర్హికి వచ్చారు. హైకమాండ్ సభ్యులు ఇరు వర్గాల వాదనలు విన్న తర్వాత, వారిని ఒక రాజీ సూత్రానికి అంగీకరించేలా చేశారు, కానీ బాబు రాజేంద్ర ప్రసాద్ సలహా ఉన్నప్పటికీ, డాక్టర్ ఖరే మహాకోశల్ నుండి ముగ్గురు మంత్రుల రాజీనామాకే పట్టుబట్టారు. * కాంగ్రెస్ హైకమాండ్ నుండి అటువంటి ఆదేశాలు లేకుండా శుక్లా, మిశ్రా, మెహతా తమ రాజీనామాలను సమర్పించడానికి నిరాకరించారు. 1938 జూలై 20న డాక్టర్ ఖరే రాష్ట్రంలోని బ్రిటిష్ గవర్నర్‌ను ఈ ముగ్గురు మంత్రులను తొలగించమని కోరారు, లేకపోతే, "నేను నా రాజీనామాను సమర్పిస్తున్నాను" అని గవర్నర్‌తో అన్నారు. ఆ ముగ్గురు మంత్రులను తొలగించడానికి బ్రిటిష్ గవర్నర్ ఏమాత్రం సంకోచించలేదు. * డాక్టర్ ఖరే చేసిన ఈ చర్యను హైకమాండ్ సానుకూలంగా తీసుకోలేదు, అతనిపై క్రమశిక్షణా చర్య తీసుకున్న తర్వాత, రాజీనామా చేయమని కోరింది. పరిస్థితిని సమీక్షించడానికి [[సుభాష్ చంద్రబోస్|సుభాష్ చంద్ర బోస్]] అధ్యక్షతన జూలై 21 నుండి 23 వరకు వార్ధాలో కాంగ్రెస్ హైకమాండ్ సమావేశం జరిగింది. మౌలానా ఆజాద్, [[సర్దార్ వల్లభ్‌భాయ్ పటేల్|సర్దార్ పటేల్]], [[బాబూ రాజేంద్ర ప్రసాద్|బాబు రాజేంద్ర ప్రసాద్]] అందరూ డాక్టర్ ఖరే తాను చేసిన తప్పుకు రాజీనామా చేయాలని అభిప్రాయపడ్డారు. * కాంగ్రెస్ అధ్యక్షుడు [[సుభాష్ చంద్రబోస్|సుభాష్ చంద్ర బోస్]] అధ్యక్షతన జూలై 26న వార్ధాలో సమావేశమైన కాంగ్రెస్ శాసనసభ సభ్యులు పండిట్ రవిశంకర్ శుక్లాను తమ నాయకుడిగా ఎన్నుకున్నారు. * శాసనసభలో కాంగ్రెస్ పార్టీ నాయకుడిగా ఎన్నికైన శుక్లాను, గవర్నర్ తన ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటు చేయమని ఆహ్వానించారు. పండిట్ ద్వారికా ప్రసాద్ మిశ్రా, పండిట్ దుర్గా శంకర్ మెహతా, సంభాజీ రావు గోఖ్లే, ఛగన్ లాల్ భరుకా ఆయన మంత్రివర్గంలో సభ్యులుగా ఉన్నారు. ఈ మంత్రివర్గం ఆగస్టు 1938 నుండి నవంబర్ 1939 వరకు అధికారంలో ఉంది.   * అప్పటి వరకు సెంట్రల్ ప్రావిన్సెస్, బెరార్‌లో కాంగ్రెస్ భావజాలం గల ప్రజాదరణ పొందిన ఆంగ్ల దినపత్రిక ఏదీ ప్రచురితమవ్వలేదు . ఈ విషయాన్ని దృష్టిలో ఉంచుకుని, పండిట్ శుక్లా ఒక లిమిటెడ్ కంపెనీని ఏర్పాటు చేసి, జాతీయ ప్రాముఖ్యత కలిగిన కాంగ్రెస్ అభిప్రాయాలను ప్రచారం చేయడానికి "నాగ్‌పూర్ టైమ్స్"ను ప్రారంభించారు. ఉద్యమం  తరువాతి సంవత్సరాలలో ఈ పత్రిక వలస ప్రభుత్వం సెన్సార్‌షిప్‌ను ఎదుర్కోవలసి వచ్చింది. ఈ పత్రిక అనేకసార్లు తీవ్రంగా శిక్షించబడింది, క్లిష్టమైన ఆర్థిక పరిస్థితిని ఎదుర్కోవలసి వచ్చింది, కానీ నిస్సందేహంగా అది కాంగ్రెస్ జాతీయ విధాన ప్రచారాన్ని కొనసాగించింది. * 1939 సెప్టెంబర్ 1న జర్మనీ పోలాండ్‌పై యుద్ధం ప్రకటించింది. రెండు రోజుల్లోనే ఈ యుద్ధం రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ రూపం దాల్చింది. రాష్ట్రాల శాసనసభల అభిప్రాయం తీసుకోకుండా , అప్పటి బ్రిటిష్ వైస్రాయ్ భారతదేశాన్ని యుద్ధంలో చేరమని ఆదేశించారు. కాంగ్రెస్ దీనిని వ్యతిరేకించింది, ఇతర కాంగ్రెస్ పాలిత రాష్ట్రాల మాదిరిగానే, సెంట్రల్ ప్రావిన్సెస్ & బెరార్‌లోని క్యాబినెట్ 1939 నవంబర్‌లో తన రాజీనామాను సమర్పించి, యుద్ధాన్ని వ్యతిరేకించే పనికి తిరిగి వచ్చింది. == వ్యక్తిగత జీవితం == ఆయన 1956 డిసెంబర్ 31న, 79 సంవత్సరాల వయస్సులో న్యూఢిల్లీలో మరణించాడు. ఆయనకు భార్య, ఆరుగురు కుమారులు (పండిట్ అంబికా చరణ్ శుక్లా, పండిట్ భగవతి చరణ్ శుక్లా, పండిట్ ఈశ్వరీ చరణ్ శుక్లా, పండిట్ గిరిజా చరణ్ శుక్లా, పండిట్ శ్యామా చరణ్ శుక్లా & పండిట్ విద్యా చరణ్ శుక్లా ), ముగ్గురు కుమార్తెలు ఉన్నారు. పండిట్ శుక్లా తన పదేళ్ల ప్రధానమంత్రి పదవికి ముందు మాత్రమే కాకుండా, ఆయన మరణానంతరం దశాబ్దాల పాటు భారత రాజకీయ రంగంపై ఆధిపత్యం చెలాయించాడు. == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:1877 జననాలు]] [[వర్గం:1956 మరణాలు]] [[వర్గం:భారత జాతీయ కాంగ్రెస్ నాయకులు]] [[వర్గం:మధ్య ప్రదేశ్ వ్యక్తులు]] [[వర్గం:మధ్య ప్రదేశ్ ముఖ్యమంత్రులు]] [[వర్గం:మధ్య ప్రదేశ్ రాజకీయ నాయకులు]] 1055rws8chdzlontg3o730pxnpoxu0l రాజేంద్ర కె. పచౌరి 0 486351 4808029 4792584 2026-04-22T15:09:58Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808029 wikitext text/x-wiki {{Infobox Officeholder | office = వాతావరణ మార్పుపై అంతర ప్రభుత్వ ప్యానెల్ 3వ చైర్ | term_start = 2002 ఏప్రిల్ 20 | term_end = 2015 ఫిబ్రవరి 24 | predecessor = రాబర్ట్ వాట్సన్ | successor = హోసంగ్ లీ | name = రాజేంద్ర కె. పచౌరి | image = Pachauri.jpg | caption = 2002లో పచౌరీ | birth_name =రాజేంద్ర కుమార్ పచౌరి | birth_date = {{Birth date|df=yes|1940|8|20}} | birth_place = [[నైనిటాల్]], [[యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్ (1937–1950)|యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్]], [[బ్రిటిష్ ఇండియా]] (ప్రస్తుతం [[భారతదేశం|భారతదేశంలోని]] [[ఉత్తరాఖండ్|ఉత్తరాఖండ్‌లో]] ఉంది) | death_date = {{death date and age|df=yes|2020|2|13|1940|8|20}} | death_place = న్యూఢిల్లీ , భారతదేశం | nationality = {{flag|India|name=భారతీయుడు}} | alma_mater = లా మార్టినియర్ కళాశాల, [[లక్నో]]; నార్త్ కరోలినా స్టేట్ యూనివర్సిటీ (ఎంఎస్ 1972, పిహెచ్‌డి 1974) | occupation = వాతావరణ మార్పుపై అంతర ప్రభుత్వ ప్యానెల్ మాజీ ఛైర్మన్, ది ఎనర్జీ అండ్ రిసోర్సెస్ ఇన్స్టిట్యూట్ (TERI) మాజీ ఛైర్మన్ & డైరెక్టర్ జనరల్ | spouse = సరోజ్ పచౌరి | children = 3 | parents = | awards = పద్మ విభూషణ్, నోబెల్ శాంతి బహుమతి (ఐపీసీసీ తరపున) | signature = Signature of Rajendra K. Pachauri.jpg | honorific_suffix = ఎల్ హెచ్ }} రాజేంద్ర కుమార్ పచౌరి (20 ఆగస్టు 1940 – 13 ఫిబ్రవరి 2020<ref name=":0">{{Cite web|title=Obituary: Rajendra K. Pachauri — IPCC|url=https://www.ipcc.ch/2020/02/14/obituary-rajendra-k-pachauri/|access-date=2021-04-12}}</ref>) 2002 నుండి 2015 వరకు, నాల్గవ, ఐదవ అంచనా చక్రాల సమయంలో ఇంటర్‌గవర్నమెంటల్ ప్యానెల్ ఆన్ క్లైమేట్ చేంజ్ (ఐపీసీసీ) ఛైర్మన్‌గా ఉన్నారు. ఆయన నాయకత్వంలో ఐపీసీసీ 2007లో నోబెల్ శాంతి బహుమతిని గెలుచుకుంది, [[పారిస్ ఒప్పందం]]కి శాస్త్రీయ పునాది అయిన ఐదవ అంచనా నివేదికను అందించింది.<ref name=":0" /> ఆయన 2002 నుండి అనేక లైంగిక వేధింపుల ఆరోపణలను ఎదుర్కొన్న తర్వాత ఫిబ్రవరి 2015లో రాజీనామా చేసే వరకు ఆ పదవిలో ఉన్నారు.<ref name="bbc">{{cite news | first = Vindhi | last = Doshi | date = 22 Apr 2016 | title = Rajendra Pachauri to face Delhi court on sexual harassment charges | publisher = BBC | url = https://www.theguardian.com/world/2016/apr/22/rajendra-pachauri-court-delhi-sexual-assault-charges | access-date = 25 Jan 2018 | archive-url = https://web.archive.org/web/20170322064842/https://www.theguardian.com/world/2016/apr/22/rajendra-pachauri-court-delhi-sexual-assault-charges | archive-date = 22 March 2017}}</ref> ఆయన మార్చి 2022లో లైంగిక వేధింపుల ఆరోపణల నుండి నిర్దోషిగా విడుదలయ్యారు (సాకేత్ కోర్టులోని అదనపు సెషన్స్ జడ్జి కోర్టు). ఆయన తర్వాత హోసంగ్ లీ ఆ పదవిని చేపట్టారు.<ref name=":0" /> పచౌరీ 1981లో ది ఎనర్జీ అండ్ రిసోర్సెస్ ఇన్స్టిట్యూట్ (టెరి) ముఖ్య కార్యనిర్వహణాధికారిగా బాధ్యతలు స్వీకరించి మూడు దశాబ్దాలకు పైగా ఆ సంస్థకు నాయకత్వం వహించి, 2016లో టెరి కార్యనిర్వాహక ఉపాధ్యక్ష పదవి నుండి వైదొలిగాడు.<ref>{{Cite web|title=Profile - Dr R K Pachauri|url=https://www.teriin.org/memoriam/bio.php|access-date=2021-04-07|website=www.teriin.org}}</ref> ప్యాచీగా విశ్వవ్యాప్తంగా ప్రసిద్ధి చెందిన పచౌరీ, పర్యావరణ & విధానపరమైన సమస్యలపై అంతర్జాతీయంగా గుర్తింపు పొందిన వ్యక్తి, ఐపీసీసీకి ఆయన నాయకత్వం వహించడం వల్ల మానవ ప్రేరిత వాతావరణ మార్పు సమస్య ఒక కీలకమైన ప్రపంచ ఆందోళనగా గుర్తింపు పొందడానికి దోహదపడింది.<ref name=":0" /> ==నేపథ్యం== పచౌరీ భారతదేశంలోని [[నైనిటాల్|నైనిటాల్‌లో]] జన్మించాడు. ఆయన [[లక్నో]]లోని లా మార్టినియర్ కళాశాలలో, [[బీహార్|బీహార్‌లోని]] జమాల్‌పూర్‌లోని ఇండియన్ రైల్వేస్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ మెకానికల్ అండ్ ఎలక్ట్రికల్ ఇంజనీరింగ్‌లో విద్యను అభ్యసించాడు. ఆయన [[భారతదేశం|భారతదేశంలో]] మెకానికల్ ఇంజనీరింగ్ విద్య ప్రారంభానికి నాంది పలికిన ఒక ఉన్నత పథకమైన స్పెషల్ క్లాస్ రైల్వే అప్రెంటిసెస్, 1958 బ్యాచ్‌కు చెందినవారు.<ref>{{cite news | first = Tarannum | last = Manjul | title = At DLW, Pachy still brings a smile on employees' faces | date = 14 October 2007 | url = http://www.expressindia.com/latest-news/at-dlw-pachy-still-brings-a-smile-on-employees-faces/228140/ | archive-url = https://archive.today/20130122175150/http://www.expressindia.com/latest-news/at-dlw-pachy-still-brings-a-smile-on-employees-faces/228140/ | url-status = dead | archive-date = 22 January 2013 | work = [[Indian Express]] | access-date = 14 January 2012 }}</ref> ఆయన [[కాశీ|వారణాసి]]లోని డీజిల్ లోకోమోటివ్ వర్క్స్‌లో [[భారతీయ రైల్వేలు|ఇండియన్ రైల్వేస్‌తో]] తన వృత్తిని ప్రారంభించాడు. ఆయన [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు|యునైటెడ్ స్టేట్స్‌లోని]] రాలీలోని నార్త్ కరోలినా స్టేట్ యూనివర్శిటీలో చేరి 1972లో ఇండస్ట్రియల్ ఇంజనీరింగ్‌లో ఏఎం.ఎస్, 1974లో ఇండస్ట్రియల్ ఇంజనీరింగ్ & ఎకనామిక్స్‌లో కో-మేజర్‌లతో [[డాక్టర్ ఆఫ్ ఫిలాసఫీ|పిహెచ్‌డి]] పొందాడు. ఆయన డాక్టరల్ థీసిస్ " నార్త్ & సౌత్ కరోలినాలో ఉన్న ఒక నిర్దిష్ట ప్రాంతంలో విద్యుత్ శక్తి డిమాండ్‌ను అంచనా వేయడానికి ఒక డైనమిక్ మోడల్" అనే శీర్షికతో ఉంది.<ref name=OCLC>{{cite book |author=Pachauri, Rajendra K. | title=A dynamic model for forecasting of electrical energy demand in a specific region located in North and South Carolina |year=1974 |oclc=19806155 }}</ref> ఆయన " పర్యావరణ & వాతావరణ మార్పుల చిక్కుల " కారణంగా కఠినమైన శాకాహారిగా ఉండేవారు. == కెరీర్ == ఆయన అసిస్టెంట్ ప్రొఫెసర్‌గా (ఆగస్టు 1974-మే 1975), ఎన్సి స్టేట్‌లోని ఎకనామిక్స్ అండ్ బిజినెస్ విభాగంలో విజిటింగ్ ఫ్యాకల్టీ మెంబర్‌గా (వేసవి 1976 & 1977) పని చేశాడు. ఆయన వెస్ట్ వర్జీనియా విశ్వవిద్యాలయం కాలేజ్ ఆఫ్ మినరల్ అండ్ ఎనర్జీ రిసోర్సెస్‌లో రిసోర్స్ ఎకనామిక్స్ విజిటింగ్ ప్రొఫెసర్‌గా పని చేశాడు. భారతదేశానికి తిరిగి వచ్చిన తరువాత హైదరాబాద్‌లోని [[బెల్లా విస్టా|అడ్మినిస్ట్రేటివ్ స్టాఫ్ కాలేజ్ ఆఫ్ ఇండియా]] సీనియర్ ఫ్యాకల్టీ సభ్యుడిగా (జూన్ 1975-జూన్ 1979) చేరాడు, కన్సల్టింగ్ అండ్ అప్లైడ్ రీసెర్చ్ డివిజన్ (జూలై 1979-మార్చి 1981) డైరెక్టర్‌గా నియమితుడయ్యాడు. ఆయన 1982లో ది ఎనర్జీ అండ్ రిసోర్సెస్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ (టెరి)లో డైరెక్టర్‌గా చేరాడు. ఆయన ఆయన రిసోర్స్ సిస్టమ్స్ ఇన్‌స్టిట్యూట్‌లో సీనియర్ విజిటింగ్ ఫెలోగా(1982), ప్రపంచ బ్యాంకు, 1990లో వాషింగ్టన్ డీసీలో విజిటింగ్ రీసెర్చ్ ఫెలో కూడా పని చేశాడు.20 ఏప్రిల్ 2002న వాతావరణ మార్పులను అర్థం చేసుకోవడానికి సంబంధించిన సమాచారాన్ని అంచనా వేయడానికి ప్రపంచ వాతావరణ సంస్థ (WMO), ఐక్యరాజ్యసమితి పర్యావరణ కార్యక్రమం (యూనెప్) ఏర్పాటు చేసిన ఐక్యరాజ్యసమితి ప్యానెల్ అయిన ఇంటర్‌గవర్నమెంటల్ ప్యానెల్ ఆన్ క్లైమేట్ చేంజ్‌కు పచౌరీ ఛైర్మన్‌గా ఎన్నికయ్యాడు. పచౌరి శ్రీరామ్ సైంటిఫిక్ అండ్ ఇండస్ట్రియల్ రీసెర్చ్ ఫౌండేషన్ (సెప్టెంబర్ 1987) గవర్నర్ల బోర్డులో; న్యూఢిల్లీలోని ఇండియా ఇంటర్నేషనల్ సెంటర్ (1985 నుండి) కార్యనిర్వాహక కమిటీలో; న్యూఢిల్లీలోని ఇండియా హ్యాబిటాట్ సెంటర్ (అక్టోబర్ 1987 నుండి) పాలక మండలిలో; అడ్మినిస్ట్రేటివ్ స్టాఫ్ కాలేజ్ ఆఫ్ ఇండియా (1979–81) గవర్నర్ల కోర్టులో సభ్యుడిగా ఉన్నాడు. పెగాసస్ క్యాపిటల్ అడ్వైజర్స్, చికాగో క్లైమేట్ ఎక్స్ఛేంజ్, టయోటా, డ్యూయిష్ బ్యాంక్ & NTPC వంటి కంపెనీలకు సలహా ఇచ్చారు. ఆయన అనేక సంఘాలు, కమిషన్లలో సభ్యుడిగా పని చేశాడు. ఆయన ఇంటర్నేషనల్ సోలార్ ఎనర్జీ సొసైటీ (1991–1997), వరల్డ్ రిసోర్సెస్ ఇన్స్టిట్యూట్ కౌన్సిల్ (1992) బోర్డులో సభ్యుడిగా, వరల్డ్ ఎనర్జీ కౌన్సిల్ (1993–1995) ఛైర్మన్‌గా, ఇంటర్నేషనల్ అసోసియేషన్ ఫర్ ఎనర్జీ ఎకనామిక్స్ (1988–1990) అధ్యక్షుడిగా, ఆ తర్వాత ఛైర్మన్‌గా,  ఏషియన్ ఎనర్జీ ఇన్స్టిట్యూట్ (1992 నుండి) అధ్యక్షుడిగా పని చేశాడు.<ref>{{cite web |url=http://lifestyle.iloveindia.com/lounge/r-k-pachauri-1032.html |title=R.K. Pachauri Biography – R.K. Pachauri Profile, Rajendra Kumar Pachauri Timeline |publisher=Lifestyle.iloveindia.com |access-date=3 February 2012 |archive-date=16 February 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120216152254/http://lifestyle.iloveindia.com/lounge/r-k-pachauri-1032.html |url-status=dead }}</ref> ఆయన శక్తి & సహజ వనరుల సుస్థిర నిర్వహణ రంగాలలో ఐక్యరాజ్యసమితి అభివృద్ధి కార్యక్రమానికి (1994-1999) పార్ట్-టైమ్ సలహాదారుగా ఉన్నారు.<ref name="climatescience1">{{cite web |url=http://www.climatescience.gov/Library/bios/pachauri.htm |title=Biography: Dr. R.K. Pachauri |publisher=Climatescience.gov |access-date=3 February 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100118170119/http://www.climatescience.gov/Library/bios/pachauri.htm |archive-date=18 January 2010 |df=dmy-all }}</ref> ఆర్.కె. పచౌరీ జూలై 2001లో భారత ప్రధాన మంత్రికి ఆర్థిక సలహా మండలి సభ్యుడిగా నియమితులయ్యాడు.<ref name="climatescience1" /> == ఐపీసీసీతో కలిసి పనిచేయండి == పచౌరి 2002 ఏప్రిల్ 20న ఐక్యరాజ్యసమితి ఏర్పాటు చేసిన వాతావరణ మార్పులపై అంతర్ ప్రభుత్వ ప్యానెల్ ఛైర్మన్‌గా ఎన్నికయ్యారు. వాతావరణ మార్పు సమస్యపై పచౌరి స్వరం పెంచారు, "ఏమి జరుగుతుందో, ఏమి జరిగే అవకాశం ఉంది, ప్రపంచం నిజంగా ప్రతిష్టాత్మకంగా ఉండాలని, 350 లక్ష్యాన్ని చేరుకోవడంలో చాలా నిశ్చయంగా ఉండాలని నన్ను ఒప్పిస్తుంది". వాతావరణంలో మిలియన్ కార్బన్ డయాక్సైడ్ భాగాల స్థాయిని 350 సూచిస్తుంది, వాతావరణ కొన బిందువును నివారించడానికి కొంతమంది వాతావరణ శాస్త్రవేత్తలు సురక్షితమైన ఎగువ పరిమితి అంగీకరిస్తున్నారు. భారత న్యాయస్థానాలలో అతనిపై లైంగిక వేధింపుల ఆరోపణలు వెలువడిన తరువాత ఐపిసిసి తో అతని కెరీర్ అకస్మాత్తుగా ముగిసింది. == 2007 నోబెల్ శాంతి బహుమతి == [[Image:Nobel Peace Prize winners Gore & Pachauri in Grand Hotel, Norway 2.jpg|thumb|right|ఓస్లోలోని గ్రాండ్ హోటల్ బాల్కనీలో పచౌరి & అల్ గోర్]] ఐపిసిసి 2007 [[నోబెల్ శాంతి బహుమతి]] మాజీ యుఎస్ ఉపాధ్యక్షుడు అల్ గోర్ పంచుకుంది, అతను ఇంతకుముందు 2002లో పచౌరీ మొదటిసారి ఎన్నికైనప్పుడు విమర్శించాడు. 2007 డిసెంబర్ 11న ఇండోనేషియాలోని బాలిలో ఐక్యరాజ్యసమితి వాతావరణ సదస్సు ప్రతినిధులు సమావేశమవుతున్న రోజున, నార్వేలోని ఓస్లోలో జరిగిన ఒక అవార్డుల ప్రదానోత్సవంలో పచౌరీ (గ్రహీత ఐపీసీసీకి ప్రాతినిధ్యం వహిస్తూ), సహ-గ్రహీత అల్ గోర్ తమ అంగీకార ప్రసంగాలను అందించాడు. "'వసుధైవ కుటుంబకం ', అంటే 'విశ్వం మొత్తం ఒకే కుటుంబం'" అనే హిందూ తత్వశాస్త్రం, ప్రపంచ ఉమ్మడి వనరులను పరిరక్షించే ప్రపంచ ప్రయత్నాలలో ఆధిపత్యం చెలాయించాలని తాను నమ్ముతున్నట్లు పచౌరీ పేర్కొన్నారు.  తన ప్రసంగం అంతటా ఈ అంశాన్ని తిరిగి ప్రస్తావిస్తూ, ఆయన 1987లో మాల్దీవుల అధ్యక్షుడు (మౌమూన్ అబ్దుల్ గయూమ్ ) చెప్పిన మాటలను ఉటంకించారు: ప్రపంచంలోని అత్యంత పేద దేశాలపై వాతావరణ మార్పుల ప్రభావాల గురించి తన ఆందోళనలను పచౌరీ పదేపదే నొక్కిచెప్పారు, ఈ సందర్భంగా ఆయన ఈ క్రింది అధ్యయనాలను ఉదహరించారు: :<blockquote>"...సగటు సముద్ర మట్టం రెండు మీటర్లు పెరిగితే, 1,190 చిన్న ద్వీపాలున్న దేశం మొత్తం దాదాపుగా మునిగిపోతుంది, వాటిలో చాలా వరకు సముద్ర మట్టానికి రెండు మీటర్ల కంటే కొద్దిగా మాత్రమే ఎత్తులో ఉన్నాయి. అది ఒక దేశానికి మరణశాసనం అవుతుంది. :<blockquote>...భారీ జనాభా వలసలు, నీరు ఇతర వనరుల కోసం సంఘర్షణలు, యుద్ధాలు, అలాగే దేశాల మధ్య అధికార పునఃసర్దుబాటు వంటి ముప్పులను లేవనెత్తాయి. ధనిక, పేద దేశాల మధ్య ఉద్రిక్తతలు పెరగడం, ముఖ్యంగా నీటి కొరత వల్ల కలిగే ఆరోగ్య సమస్యలు, పంట నష్టాలు సంభవించే అవకాశాన్ని కూడా కొందరు ఎత్తి చూపుతున్నారు...</blockquote> ==ఇతర సంస్థల పట్ల నిబద్ధత== ప్రపంచ శాంతిని ప్రోత్సహించడానికి ఫ్రాన్స్ మాజీ అధ్యక్షుడు జాక్వెస్ చిరాక్ 2008లో ప్రారంభించినప్పటి నుండి రాజేంద్ర కె. పచౌరి ఫౌండేషన్ చిరాక్ గౌరవ కమిటీలో సభ్యుడిగా ఉన్నాడు.<ref>{{cite web|url=http://www.fondationchirac.eu/en/foundation/honour-committee/|title=Honor Committee|website=fondationchirac.eu|access-date=26 March 2018}}</ref> డాక్టర్ పచౌరి భారతదేశంలోని గ్లోబల్ యూనియన్ ఆఫ్ సైంటిస్ట్స్ ఫర్ పీస్ కు అధ్యక్షుడిగా కూడా ఉన్నాడు.<ref>{{Cite web |title=Global Union of Scientists for Peace |url=https://www.istpp.org/news/2007_11_gusp.html |access-date=2024-03-05 |website=www.istpp.org}}</ref> ==బిలియన్ జీవితాలకు వెలుగునిచ్చే కార్యక్రమం== శక్తి కొరత ఉన్నవారికి స్వచ్ఛమైన శక్తిని అందించేందుకు, పచౌరి 2008లో ప్రపంచవ్యాప్త 'లైటింగ్ ఎ బిలియన్ లైవ్స్' (LaBL) చొరవను రూపొందించి ప్రారంభించాడు.<ref>{{Cite web|title=Business Line : Features / BrandLine News|url=http://www.thehindubusinessline.com/catalyst/2009/12/24/stories/2009122450120400.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100718100640/http://www.thehindubusinessline.com/catalyst/2009/12/24/stories/2009122450120400.htm|archive-date=18 July 2010|access-date=3 February 2012|publisher=Thehindubusinessline.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Lighting a Billion Lives - About us|url=http://labl.teriin.org/about.php|access-date=2016-01-26|website=labl.teriin.org}}</ref> ఈ చొరవతో సౌర శక్తిని [[సుందరవనాలు|సుందర్బన్స్]], పశ్చిమ బెంగాల్, [[థార్ ఎడారి]], రాజస్థాన్, [[బీహార్]] రాష్ట్రంలోని మారుమూల ప్రాంతాలకు తీసుకెళ్లారు. స్వచ్ఛమైన వంట, లైటింగ్ పరిష్కారాల లభ్యతను ఏకీకృతం చేయడంలో ముందుండి కృషి చేసిన ఈ చొరవ, గ్రామీణ, మారుమూల ప్రాంతాలలో వేలాది ఇంటిగ్రేటెడ్ డొమెస్టిక్ ఎనర్జీ సిస్టమ్స్ (IDES) ను విజయవంతంగా ఏర్పాటు చేసింది. ఇది అనేక ప్రమాణాలను నెలకొల్పింది, చివరి మైలు ప్రదేశాలలో పేదల కోసం స్వచ్ఛమైన శక్తి ఎంపికల శ్రేణికి ప్రాప్యతపై నొక్కి చెప్పింది. స్వచ్ఛమైన శక్తి రంగంలో వ్యాపారాన్ని ప్రారంభించడానికి అనేక టెక్నాలజీ తయారీదారులకు LaBL ఒక వేదికగా కూడా ఉంది. ఈ చొరవ 13 కంటే ఎక్కువ దేశాలలో, భారతదేశంలోని 23 కంటే ఎక్కువ రాష్ట్రాలలో విస్తరించింది.<ref>{{Cite web|title=Lighting a Billion Lives - Evolution|url=http://labl.teriin.org/evolution.php|access-date=2016-01-26|website=labl.teriin.org}}</ref> == వివాదాలు == === ప్రయోజనాల సంఘర్షణ, ఆర్థిక అవకతవకల ఆరోపణలు === క్రిస్టోఫర్ బుకర్, రిచర్డ్ నార్త్ జనవరి 2010లో ''డైలీ టెలిగ్రాఫ్'' కోసం ఒక వ్యాసం రాశారు, పచౌరీ ఆయిల్ అండ్ నేచురల్ గ్యాస్ కార్పొరేషన్ లిమిటెడ్ (ONGC) బోర్డులో సభ్యత్వం పొందడం, పచౌరీ డైరెక్టర్ జనరల్‌గా ఉన్న లాభాపేక్షలేని సంస్థ అయిన టెరి కోసం పరిశోధన నిధులకు సంబంధించిన సంభావ్య ప్రయోజన సంఘర్షణలను ఆరోపించారు. టెరి ఐరోపాలో ఆర్థిక క్రమరాహిత్యాలు ఉన్నాయని వారు ఆరోపించారు. పచౌరి అన్ని ఆరోపణలను ఖండించారు. ఆరోపణలకు ప్రతిస్పందనగా, టెరి అభ్యర్థన మేరకు ఆడిట్ సంస్థ కెపిఎంజి సమీక్ష నిర్వహించింది.<ref name="guardian.co.uk">{{cite news| url=https://www.theguardian.com/environment/interactive/2010/aug/26/kpmg-review-pachauri-accounts | location=London | work=The Guardian | title=KPMG review of personal financial records of Dr Rajendra Pachauri | date=26 August 2010}}</ref> సమీక్ష ఇలా పేర్కొంది: "డాక్టర్ పచౌరీకి ఆయన వివిధ సలహా పాత్రల నుండి కలిగే వ్యక్తిగత ఆర్థిక ప్రయోజనాలను సూచించే ఆధారాలు కనుగొనబడలేదు, అది ప్రయోజనాల సంఘర్షణకు దారితీసింది". నివేదిక దాని లక్ష్యాలను, పద్దతిని వివరిస్తుంది "మేము చేసిన పని ఆ సమయంలో అవసరమైనట్లుగా పరిగణించబడింది", ఇది టెరి, పచౌరి పన్ను సలహాదారు అందించిన సమాచారంపై ఆధారపడి ఉందని పేర్కొంది. ఒక మినహాయింపులో సమీక్ష దాని పరిధి "ఆడిట్ నుండి గణనీయంగా భిన్నంగా ఉందని, ఆడిట్ వలె అదే స్థాయి హామీని అందించడానికి ఆధారపడలేమని" వివరిస్తుంది.<ref name="guardian.co.uk"/> ప్రైవేట్ రంగ సంస్థలు చేసిన చెల్లింపులను కెపిఎంజి పరిశీలించి, 326,399 డాలర్ల చెల్లింపులు టెరికి మాత్రమే చేసినట్లు కనుగొన్నారు, పచౌరీకి కాదు.<ref name="Pachauri cleared Guardian">{{cite news |url=https://www.theguardian.com/environment/2010/aug/26/rajendra-pachauri-cleared-financial-dealings |title=Rajendra Pachauri cleared of financial misdealings &#124; Environment |author=George Monbiot |author-link=George Monbiot |author2=James Randerson |date=26 August 2010 |newspaper= The Guardian |access-date=27 August 2010 | location=London}}</ref><ref name="FT 2010-03-28">{{cite news |url=https://www.ft.com/content/44a0a92c-3a8e-11df-b6d5-00144feabdc0 |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210201254/https://www.ft.com/content/44a0a92c-3a8e-11df-b6d5-00144feabdc0 |archive-date=10 December 2022 |url-access=subscription |url-status=live |title=FT.com / In depth – Climate chief cleared over payments |newspaper=[[Financial Times]] |access-date=29 March 2010 }}</ref> ఆయన టెరి నుండి తన వార్షిక జీతం మాత్రమే పొందాడు, ఇది సంవత్సరానికి £45,000, అదనంగా బయటి ఆదాయాల నుండి గరిష్టంగా £2,174. ఐపీసీసీకి అధ్యక్షత వహించినందుకు ఆయనకు ఎటువంటి చెల్లింపు లభించలేదు.<ref name="Monbiot" /> 21 ఆగస్టు 2010న, డైలీ టెలిగ్రాఫ్ క్షమాపణ చెప్పింది, "డాక్టర్ పచౌరీ అవినీతిపరుడని లేదా Iఐపీసీసీ అధిపతిగా తన పదవిని దుర్వినియోగం చేస్తున్నారని సూచించడం మా ఉద్దేశ్యం కాదు, ఇటీవలి సంవత్సరాలలో డాక్టర్ పచౌరీ 'మిలియన్ల డాలర్లు' సంపాదించలేదని KPMG కనుగొన్న విషయాన్ని మేము అంగీకరిస్తున్నాము" అని పేర్కొంది. "కలిగిన ఏదైనా ఇబ్బందికి మేము డాక్టర్ పచౌరీకి క్షమాపణలు చెబుతున్నాము" అని అది పేర్కొంది.<ref name="Deccan- T apologises">{{cite news |url=http://www.deccanherald.com/content/90407/daily-telegraph-apologises-pachauri-over.html |title=Daily Telegraph apologises to Pachauri over damning article |date=20 August 2010 |newspaper=[[Deccan Herald]]|access-date=26 August 2010}}</ref><ref name="Monbiot">{{cite news|last=Monbiot|first=George|title=Rajendra Pachauri innocent of financial misdealings but smears will continue|url=https://www.theguardian.com/environment/georgemonbiot/2010/aug/26/rajendra-pachauri-financial-relationships|date=26 August 2010|access-date=26 August 2010 | location=London | work=The Guardian}}</ref> టెలిగ్రాఫ్ క్షమాపణను స్వాగతించిన పచౌరి, "వారు చివరకు సత్యాన్ని అంగీకరించినందుకు సంతోషిస్తున్నాను" అని, తప్పుడు ఆరోపణలను "ఐపిసిసిని అపకీర్తి చేయడానికి వాతావరణ సంశయవాదులు చేసిన మరో ప్రయత్నానికి కారణమని పేర్కొన్నారు. వారు ఇప్పుడు నా వెంట వెళ్లి అది వారి ఉద్దేశ్యాన్ని నెరవేరుస్తుందని ఆశిస్తున్నారు".<ref>{{cite news|title=Daily Telegraph apologises to Pachauri|url=http://www.hindustantimes.com/Daily-Telegraph-apologises-to-Pachauri-over-an-article-alleging-corruption/Article1-589993.aspx|archive-url=https://archive.today/20130103020626/http://www.hindustantimes.com/Daily-Telegraph-apologises-to-Pachauri-over-an-article-alleging-corruption/Article1-589993.aspx|url-status=dead|archive-date=3 January 2013|date=21 August 2010|access-date=26 August 2010|agency=Press Trust of India|work=Hindustan Times}}</ref> పచౌరీని KPMG ప్రయోజన వైరుధ్యం మరియు ఆర్థిక దుర్వినియోగం నుండి విముక్తి చేసినప్పటికీ, రిచర్డ్ నార్త్, డైలీ మెయిల్, ది ఆస్ట్రేలియన్ అతని గురించి తప్పుడు ఆరోపణలను పునరావృతం చేశారని ది గార్డియన్‌కు చెందిన జార్జ్ మోన్‌బియోట్ తన అభిప్రాయాన్ని పేర్కొన్నాడు.<ref>{{cite news|last=Monbiot|first=George|title=Press continue to hound Rajendra Pachauri despite his innocence|url=https://www.theguardian.com/environment/georgemonbiot/2010/sep/01/rajendra-pachauri-ipcc|date=1 September 2010 | access-date=2 September 2010 | location=London | work=The Guardian}}</ref> === లైంగిక వేధింపుల కేసు === 18 ఫిబ్రవరి 2015న, ఢిల్లీ పోలీసులు లైంగిక వేధింపులు, వెంటాడటం, నేరపూరిత బెదిరింపు ఆరోపణలపై పచౌరీపై మొదటి సమాచార నివేదిక (ఎఫ్ఐఆర్) ను దాఖలు చేశారు.<ref>{{Cite web|title=RK Pachauri case: Teri internal probe backs complainant - timesofindia-economictimes|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2015-05-23/news/62544230_1_rk-pachauri-internal-complaints-committee-sexual-harassment|url-status=dead|archive-url=https://archive.today/20150720101716/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2015-05-23/news/62544230_1_rk-pachauri-internal-complaints-committee-sexual-harassment|archive-date=20 July 2015|access-date=3 February 2022|website=[[The Economic Times]]}}</ref><ref>{{Cite web|date=20 February 2015|title=Delhi Police FIR against R K Pachauri on charges of sexual harassment|url=http://indianexpress.com/article/india/india-others/delhi-police-fir-against-r-k-pachauri-on-charges-of-sexual-harassment/|access-date=26 March 2018|website=indianexpress.com}}</ref> మార్చి 21న ఢిల్లీ హైకోర్టు ఆయనకు ముందస్తు బెయిల్ మంజూరు చేసింది.<ref>{{Cite news|url=http://news.biharprabha.com/2015/03/rajendra-pachauri-granted-anticipatory-bail-in-sexual-harassment-case/|title=Rajendra Pachauri granted Anticipatory Bail in Sexual Harassment Case|date=21 March 2015|access-date=20 May 2015|publisher=news.biharprabha.com|agency=ANI}}</ref> 2015 మేలో పచౌరీ లైంగిక వేధింపులకు పాల్పడినట్లు టెరి అంతర్గత ఫిర్యాదుల కమిటీ (ఐసీసీ) నిర్ధారించగా, సహజ న్యాయం సూత్రాలను ఉల్లంఘించినందుకు ఐసీసీ కనుగొన్న విషయాలను పారిశ్రామిక ట్రిబ్యునల్ ముందు సవాలు చేశారు.<ref>{{Cite news|url=http://articles.economictimes.indiatimes.com/2015-09-22/news/66792221_1_rk-pachauri-teri-and-pachauri-delhi-hc-issues|title=Delhi HC issues notices to government, TERI, RK Pachauri in sexual harassment case|date=22 September 2015|work=Economic Times|access-date=2 January 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160105115604/http://articles.economictimes.indiatimes.com/2015-09-22/news/66792221_1_rk-pachauri-teri-and-pachauri-delhi-hc-issues|archive-date=5 January 2016|agency=ET Bureau|language=en}}</ref><ref>{{Cite news|url=http://economictimes.indiatimes.com/news/politics-and-nation/industrial-tribunal-stays-teris-report-against-rajendra-pachauri-till-july-15/articleshow/47476578.cms|title=Industrial Tribunal stays TERI's report against Rajendra Pachauri till July 15 - The Economic Times|work=The Economic Times|access-date=2016-07-25}}</ref> ఒక భారతీయ పత్రిక ది కారవాన్ లోని ఒక వ్యాసం ఆర్. కె. పచౌరి టెరిలో తన పదవీకాలంలో చేసిన ఘనకార్యాలను వివరించింది.<ref>{{Cite news|url=http://www.caravanmagazine.in/reportage/hostile-climate-rk-pachauri-reign-teri|title=Hostile Climate:R.K.Pachauri's reign at TERI}}</ref> ఒక ప్రకటనలో పచౌరి మాట్లాడుతూ, ఛార్జ్ షీట్‌లోని విషయాలు ఫిర్యాదుదారు చేసిన “ఆరోపణలు” మాత్రమేనని, ఏడాది పాటు జరిగిన దర్యాప్తు తర్వాత ఏదీ “నిరూపించబడలేదని” అన్నారు.<ref>{{Cite news|url=http://www.abplive.in/india-news/pachauri-claims-done-no-wrong-after-court-takes-cognizance-of-charge-sheet-343105|title=Pachauri claims done no wrong after court takes cognizance of charge sheet|date=17 May 2016|publisher=ABP Live}}</ref> పచౌరి ఇలా పేర్కొన్నాడు: "నా దృక్కోణం నుండి ఇది చాలా స్నేహపూర్వక మరియు పరస్పర సంబంధం తప్ప మరేమీ కాదు, మా ఉత్తర ప్రత్యుత్తరాలలో తేలికపాటి, స్నేహపూర్వక ధోరణి ఉండేది, కానీ ఏ దశలోనూ నేను శారీరక సంబంధం గురించి సూచించలేదు లేదా నేను ఏ విధంగానూ లైంగిక వేధింపులకు పాల్పడలేదు".<ref name="Vidal">{{Cite news|url=https://www.theguardian.com/environment/2016/mar/26/rajendra-pachauri-hits-back-harassed-female-colleague-claims|title=Rajendra Pachauri speaks out over sexual harassment claims|last=Vidal|first=John|date=2016-03-26|work=The Guardian|access-date=2017-04-15|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> పచౌరీకి 2016 జూలైలో ట్రయల్ కోర్టు నుంచి రెగ్యులర్ బెయిల్ లభించింది. కోర్టు "కేసు దర్యాప్తు పూర్తయింది. ఛార్జ్ షీట్ ఇప్పటికే దాఖలు చేయబడింది. తక్షణ కేసులో దర్యాప్తు సమయంలో అతన్ని ఎప్పుడూ అరెస్టు చేయలేదు, ఇది దర్యాప్తు ప్రయోజనం కోసం అతని కస్టడీ అవసరం లేదని చూపిస్తుంది". <ref>{{Cite web|date=2016-07-11|title=Ex-TERI chief RK Pachauri granted bail, allowed to travel abroad|url=http://indianexpress.com/article/india/india-news-india/ex-teri-chief-rk-pachauri-granted-bail-allowed-to-travel-abroad-2907014/|access-date=2016-07-25}}</ref> == అవార్డులు & గుర్తింపు == * జనవరి 2001లో భారత ప్రభుత్వం ఆయనకు [[పద్మభూషణ్ పురస్కారం|పద్మభూషణ్]] అవార్డును ప్రదానం చేసింది. * 2007 సంవత్సరానికి ఎన్డిటివి గ్లోబల్ ఇండియన్ ఆఫ్ ది ఇయర్.<ref>{{Cite web|date=15 November 2007|title=Lifestyle Sitemap|url=http://lifestyle.iloveindia.com/lounge/ndtv-indian-of-the-year-540.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100113210324/http://lifestyle.iloveindia.com/lounge/ndtv-indian-of-the-year-540.html|archive-date=13 January 2010|access-date=3 February 2012|publisher=Lifestyle.iloveindia.com}}</ref> * నేచర్ న్యూస్ మేకర్ ఆఫ్ ది ఇయర్ 2007. పత్రిక ఒక వ్యాసంలో పచౌరీని సంస్థ నిర్మాతగా ప్రశంసించింది "రాజేంద్ర పచౌరీకి గొప్ప బలం తనకు బాగా అర్థం అయ్యే రంగాలలో సంస్థలను నిర్మించడం మరియు నిర్వహించడం-ఇంజనీరింగ్ మరియు ఆర్థిక శాస్త్రం అభివృద్ధి సమస్యలకు వర్తిస్తాయి".<ref>{{Cite web|title=Nature names Pachauri Newsmaker of the Year – Tech News – IBNLive|url=http://ibnlive.in.com/news/nature-names-pachauri-newsmaker-of-the-year/54627-11.html?from=search|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121007052546/http://ibnlive.in.com/news/nature-names-pachauri-newsmaker-of-the-year/54627-11.html?from=search|archive-date=7 October 2012|access-date=3 February 2012|publisher=Ibnlive.in.com}}</ref> * 2008 జూలై 14న పచౌరీ UNIDO గుడ్విల్ అంబాసిడర్ బిరుదును అందుకున్నారు.<ref>{{Cite web|title=Pachauri|url=http://www.unido.org/index.php?id=5750|access-date=3 February 2012|publisher=unido.org}}</ref> * ఆయనకు జనవరి 2008లో భారతదేశంలోని రెండవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం [[పద్మ విభూషణ్ పురస్కారం|పద్మ విభూషణ్]] లభించింది. * వాతావరణ మార్పుల పట్ల జపాన్ విధానాన్ని మెరుగుపరచడంలో ఆయన చేసిన కృషికి గుర్తింపుగా పచౌరీ నవంబర్ 2009లో 'ఆర్డర్ ఆఫ్ ది రైజింగ్ సన్-గోల్డ్ అండ్ సిల్వర్ స్టార్' అందుకున్నారు. ఆయనకు అకిహిటో చక్రవర్తి ఈ పురస్కారాన్ని ప్రదానం చేశారు. * నవంబర్ 2009లో ఫారిన్ పాలసీ మ్యాగజైన్ "వాతావరణ మార్పులకు సంబంధించిన అంశాలున్నాయా అనే చర్చకు ముగింపు పలికినందుకు" "టాప్ 100 గ్లోబల్ థింకర్స్" జాబితాలో పచౌరీకి ఐదవ స్థానం లభించింది. * 2010 ఫిబ్రవరిలో వాతావరణ మార్పు & స్థిరమైన అభివృద్ధిపై అంతర్జాతీయ సహకారాన్ని ప్రోత్సహించడంలో ఆయన చేసిన కృషికి గుర్తింపుగా ఫిన్లాండ్ అధ్యక్షుడు పచౌరీకి ఆర్డర్ ఆఫ్ ది వైట్ రోజ్ ఆఫ్ ఫిన్లాండ్ ప్రదానం చేశారు.<ref>{{Cite web|title=Dr R K Pachauri conferred with The Order of the White Rose of Finland|url=http://www.teriin.org/index.php?option=com_pressrelease&task=details&sid=176|access-date=3 February 2012|publisher=Teriin.org|archive-date=3 జూన్ 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160603041752/http://www.teriin.org/index.php?option=com_pressrelease&task=details&sid=176|url-status=dead}}</ref> * ఫ్రెంచ్ ప్రభుత్వం ఆయనకు 'ఆఫీసర్ ఆఫ్ ది లెజియన్ ఆఫ్ హానర్' ప్రదానం చేసింది.<ref>{{Cite news|url=http://www.thehindu.com/news/national/other-states/article36756.ece|title=Jaipur Professor gets highest French honour|last=Iqbal|first=Mohammed|date=21 October 2009|work=The Hindu|location=Chennai, India}}</ref> * హెచ్. ఇ. సి. పారిస్ పచౌరి ప్రొఫెసర్ హోనోరిస్ కౌసాను అక్టోబరు 2009లో నియమించారు. * రీమ్స్ విశ్వవిద్యాలయం షాంపైన్-ఆర్డెన్ 2012 సెప్టెంబరులో పచౌరి ప్రొఫెసర్ హోనోరిస్ కాసాను నియమించారు.   == ఇతర ఆసక్తులు == తన విద్యా ప్రచురణలతో పాటు, పచౌరి కవిత్వం మరియు కల్పన కూడా రాశారు. ఆయన 2010లో ప్రచురించబడిన రొమాన్స్ నవల అయిన రిటర్న్ టు అల్మోరా రచయిత. ఈ నవల ఒక రిటైర్డ్ బ్యూరోక్రాట్, ఒకప్పుడు ఇంజనీరింగ్ విద్యార్థి, అతని ఆధ్యాత్మిక, లైంగిక గతం గురించి జ్ఞాపకాల రూపంలో ఉంది. ఆయన తన కుమార్తె ''రష్మీ పచౌరీ-రాజన్‌తో'' కలిసి మూడ్స్ అండ్ మ్యూజింగ్స్ అనే కవితల సేకరణను సహ రచయితగా రాశారు. == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:భారతీయులు]] [[వర్గం:1940 జననాలు]] [[వర్గం:2000 మరణాలు]] [[వర్గం:పద్మ పురస్కారాలు]] [[వర్గం:పద్మవిభూషణ పురస్కార గ్రహీతలు]] a5wh8vdqzxm6cevo4g0nb31inp31rq2 చర్చ:కాంగ్రా చిత్రకళ 1 486356 4808215 4792593 2026-04-23T07:38:09Z Veera.sj 9700 Veera.sj, [[చర్చ:కాంగ్రా శైలి చిత్రకళ]] పేజీని [[చర్చ:కాంగ్రా చిత్రకళ]] కు తరలించారు: ఆంగ్లం లో Kangra Painting. తెలుగులో కాంగ్రా చిత్రకళ 4792593 wikitext text/x-wiki == చిత్రలేఖనం ప్రాజెక్టు == {{వికీప్రాజెక్టు చిత్రలేఖనం}}[[వాడుకరి:Veera.sj|శశి]] ([[వాడుకరి చర్చ:Veera.sj|చర్చ]]) 07:10, 23 మార్చి 2026 (UTC) ms5iqpo8ki2i6sjndgh3j4admfpqryt రాజేంద్ర సింగ్ పవార్ 0 486444 4808042 4793033 2026-04-22T15:33:36Z InternetArchiveBot 88395 4 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 2 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808042 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | honorific_prefix = | name = రాజేంద్ర సింగ్ పవార్ | image = Rajendra Pawar at the India Economic Summit 2008.jpg | image_size = 220px | caption = 2008 ప్రపంచ ఆర్థిక వేదిక భారత ఆర్థిక సదస్సులో పవార్ | birth_date = {{Birth date and age|df=yes|1951|3|19}} | birth_place = జమ్మూ, జమ్మూ & కాశ్మీర్, భారతదేశం | death_date = | death_place = | alma_mater = ఐఐటి ఢిల్లీ | occupation ={{plainlist | * ఎన్ఐఐటి లిమిటెడ్ చైర్మన్ & సహ వ్యవస్థాపకుడు<ref name=NIIT>{{cite web |url=https://www.niit.com/india/training/about-niit/Pages/board-of-directors.aspx |title=NIIT Board of Directors |access-date=2020-01-04 |archive-date=2020-01-03 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200103211212/https://www.niit.com/india/training/about-niit/Pages/board-of-directors.aspx |url-status=dead }}</ref> * ఎన్ఐఐటి విశ్వవిద్యాలయం వ్యవస్థాపకుడు <ref name=NU>{{cite web|url=https://www.niituniversity.in/about-nu/leadership |title=NIIT University Leadership|access-date=2020-01-04}}</ref> * బోర్డు సభ్యుడు సింధియా పాఠశాల<ref name="Board of Governors">{{Cite web|url=https://www.scindia.edu/board-of-governors/|title=Board of Governors|website=The Scindia School|access-date=2019-06-12}}</ref> *ఇండియన్ స్కూల్ ఆఫ్ బిజినెస్ పాలక మండలి సభ్యుడు<ref name="isb.edu">{{Cite web|url=https://www.isb.edu/about-isb/leadership-and-governance/isb-governing-board|title=ISB Governing Board {{!}} Indian School of Business {{!}} Indian School of Business (ISB)|website=www.isb.edu|access-date=2019-06-12}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * నేషనల్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ అప్లైడ్ ఎకనామిక్ రీసెర్చ్ పాలక మండలి ఉపాధ్యక్షుడు<ref name="ncaer.org">{{Cite web|url=https://www.ncaer.org/governing-body|title=Governing Body|website=www.ncaer.org|access-date=2026-03-24|archive-date=2025-04-10|archive-url=https://web.archive.org/web/20250410131417/https://ncaer.org/governing-body/|url-status=dead}}</ref> *భారత డేటా భద్రతా మండలి డైరెక్టర్ల బోర్డు ఛైర్మన్<ref name="dsci.in">{{Cite web|url=https://www.dsci.in/content/dsci-family|title=DSCI FAMILY|website=www.dsci.in}}</ref> }} | partner = నీతి పవార్ | children = ఉదై, ఊర్వశి, ఉన్నతి | awards = {{plainlist | * [[పద్మభూషణ్ పురస్కారం|పద్మభూషణ]] (2011) *అపెక్స్ ఇండస్ట్రీ బాడీ ఫిక్కీ వారి 'లైఫ్‌టైమ్ అచీవ్‌మెంట్ అవార్డు 2022')<ref name="indiaeducationdiary.in">{{Cite web|url=https://indiaeducationdiary.in/niit-chairman-and-founder-rajendra-singh-pawar-honoured-with-lifetime-achievement-award-by-ficci/|title=NIIT Chairman And Founder Rajendra Singh Pawar Honoured With Lifetime Achievement Award By FICCI|website=indiaeducationdiary.in|date=21 November 2022 }}</ref> (ఫెడరేషన్ ఆఫ్ ఇండియన్ ఛాంబర్స్ ఆఫ్ కామర్స్ & ఇండస్ట్రీ }} }} '''రాజేంద్ర సింగ్ పవార్''' (పద్మభూషణ్ అవార్డు గ్రహీత<ref name= MINT>{{cite web|url=https://www.livemint.com/Politics/6oHYLoz3FhtySC2WD0bfzO/List-of-Padma-awardees-for-2011.html |title=List of Padma awardees for 2011 |date=26 January 2011 |access-date=2011-01-26}}</ref>) భారతదేశానికి చెందిన పారిశ్రామికవేత్త, 1981లో స్థాపించబడిన ఎన్ఐఐటి లిమిటెడ్ ఛైర్మన్, సహ-వ్యవస్థాపకుడు.<ref>{{Cite web|title=Founders|url=https://niituniversity.in/about-us/founders}}</ref> ఆయన 2009లో రాజస్థాన్‌లోని నీమ్రానాలో లాభాపేక్షలేని విశ్వవిద్యాలయం అయిన ఎన్ఐఐటి విశ్వవిద్యాలయాన్ని కూడా స్థాపించాడు. ==జననం, విద్యాభాస్యం== పవార్ 1951 మార్చి 19న జమ్మూలో జన్మించాడు. ఆయన గ్వాలియర్‌లోని ది సింధియా స్కూల్‌లో చదువుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Board Of Governors|url=https://www.scindia.edu/board-of-governors/|access-date=2022-12-29|website=The Scindia School|language=en}}</ref> ఆయన 1972లో ఢిల్లీలోని ఇండియన్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ ఆఫ్ టెక్నాలజీ నుండి ఎలక్ట్రికల్ ఇంజనీరింగ్‌లో బి.టెక్ పట్టా పొందాడు.<ref>{{Cite web|title=Mr. Rajendra Singh Pawar|url=https://alumni.iitd.ac.in/home/index.php/1995/11/23/mr-rajendra-singh-pawar/|website=Alumni}}</ref> పవార్ 1999లో ది సింధియా స్కూల్ నుండి 'మాధవ్ అవార్డు'ను, 1995లో ఐఐటిలో విశిష్ట పూర్వ విద్యార్థి అవార్డును అందుకున్నాడు. ఆయన 2005లో రాజీవ్ గాంధీ టెక్నికల్ యూనివర్సిటీ నుండి గౌరవ డాక్టరేట్ అందుకున్నాడు.<ref name="Board of Directors">{{Cite web|title=Board of Directors|url=https://www.niit.com/india/training/about-niit/Pages/board-of-directors.aspx|access-date=2022-12-29|website=www.niit.com}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == కెరీర్ == పవార్ తన వృత్తి జీవితాన్ని 1972 జూన్‌లో లార్సెన్ & టూబ్రో లిమిటెడ్‌లో గ్రాడ్యుయేట్ ఇంజనీర్ ట్రైనీగా ప్రారంభించాడు. ఆయన ఆ తర్వాత డీసీఎంలో చేరి అక్కడ 4 సంవత్సరాలు, అనంతరం హిందుస్థాన్ కంప్యూటర్స్ లిమిటెడ్‌లో 5 సంవత్సరాలు పనిచేసి, 1981లో ఎన్ఐఐటిని స్థాపించాడు. పవార్ 1992లో ఎన్ఐఐటి టెక్నాలజీస్ అనే ఐటి సంస్థను కూడా స్థాపించారు.<ref>{{Cite web|title=In the News|url=https://www.coforge.com/news-events/news|access-date=2022-12-29|website=www.coforge.com|language=en}}</ref> ఎస్ఈఐ-సిఎంఎంఐ స్థాయి 5లో అంచనా వేసిన ఎన్ఐఐటి టెక్నాలజీస్, ప్రయాణ, రవాణా, తయారీ/పంపిణీ, ఆర్థిక సేవలు, ఆరోగ్య సంరక్షణ, ప్రభుత్వ రంగాలలో సంస్థలకు సాఫ్ట్వేర్ సేవలను అందిస్తుంది. ఆయన 2009లో రాజస్థాన్‌లోని నీమ్రానాలో లాభాపేక్ష లేని ఎన్ఐఐటి విశ్వవిద్యాలయాన్ని కూడా స్థాపించారు. === దేశ అభివృద్ధి === పవార్ ప్రధానమంత్రి వాజ్‌పేయి జాతీయ టాస్క్‌ఫోర్స్‌లో (1998) ఒక భాగంగా ఉన్నాడు, ప్రధానమంత్రి మన్మోహన్ సింగ్ నేషనల్ కౌన్సిల్ ఆన్ స్కిల్ డెవలప్మెంట్ (2009-2014) లో సభ్యుడిగా ఉన్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Rajendra Singh Pawar|url=https://www.weforum.org/people/rajendra-singh-pawar/|access-date=2022-12-29|website=World Economic Forum|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=PM constitutes National Council on Skill Development|url=https://archivepmo.nic.in/drmanmohansingh/press-details.php?nodeid=756|website=Archivepmo}}</ref> ఆయన నాస్కామ్ సైబర్ సెక్యూరిటీ టాస్క్ ఫోర్స్ కు అధ్యక్షత వహించాడు.<ref>{{Cite web|title=Cyber Security Task Force (CSTF)|url=https://www.dsci.in/content/cyber-security/cyber-security-task-force|access-date=2022-12-29|website=www.dsci.in}}</ref> === ప్రపంచ సలహాదారు === పవార్ వరల్డ్ ఎకనామిక్ ఫోరమ్ అంతర్జాతీయ వ్యాపార మండలి, దక్షిణాఫ్రికా ప్రభుత్వ PIAC (అధ్యక్ష అంతర్జాతీయ సలహా మండలి)లలో మాజీ సభ్యుడిగా ఉన్నారు,  చైనాలోని హునాన్ ప్రావిన్స్‌కు సలహాదారుగా కూడా పని చేశాడు.<ref name="Board of Directors" /> === పారిశ్రామిక సంఘాలు === పవార్ 2011 నుండి 2012 వరకు నాస్కామ్ (నేషనల్ అసోసియేషన్ ఆఫ్ సాఫ్ట్వేర్ & సర్వీస్ కంపెనీస్) కు ఛైర్మన్గా పనిచేశారు. 1990 నుండి 1992 వరకు MAIT (మాన్యుఫ్యాక్చరర్స్ అసోసియేషన్ ఫర్ ఇన్ఫర్మేషన్ టెక్నాలజీ) అధ్యక్షుడిగా, అతను MAIT కార్యకలాపాలను భారతదేశంలోని ఇతర ప్రముఖ పరిశ్రమ సంఘాలతో అనుసంధానించాడు.<ref>{{Cite web|title=MAIT|url=https://www.mait.com/site/about|access-date=2022-12-29|website=www.mait.com}}</ref> ఆయన హయాంలో భారత ప్రభుత్వ ఐటి విధానాలను రూపొందించడంలో ఎంఏఐటీ ముఖ్యమైన పాత్ర పోషించింది. ప్రస్తుతం ఆయన నేషనల్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ అప్లైడ్ ఎకనామిక్ రీసెర్చ్ (NCAER) పాలక మండలికి ఉపాధ్యక్షుడిగా ఉన్నారు.<ref>{{Cite web|title=Governing Body|url=https://www.ncaer.org/governing-body|access-date=2022-12-29|website=NCAER {{!}} Quality . Relevance . Impact|language=en-US|archive-date=2022-12-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20221209135037/https://www.ncaer.org/governing-body|url-status=dead}}</ref> ఆయన కంప్యూటర్ సొసైటీ ఆఫ్ ఇండియా, ఇన్‌స్టిట్యూషన్ ఆఫ్ ఎలక్ట్రానిక్స్ & టెలికాం ఇంజనీర్స్‌లో ఫెలోగా ఉన్నారు, డేటా సెక్యూరిటీ కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఇండియా డైరెక్టర్ల బోర్డు ఛైర్మన్‌గా ఉన్నారు. === విద్యా బోర్డులు === పవార్ హైదరాబాద్‌లోని ఇండియన్ స్కూల్ ఆఫ్ బిజినెస్, ది సింధియా స్కూల్ గవర్నర్ల బోర్డులో ఉన్నారు. ఆయన ఐఐటి ఢిల్లీ, ఐఐఎం బెంగళూరు, ఐఐఎం ఉదయ్‌పూర్, ఢిల్లీ విశ్వవిద్యాలయం యూనివర్సిటీ కోర్ట్ బోర్డులలో కూడా పదవులను నిర్వహించాడు. == సామాజిక ప్రభావం == దేశంలోని మారుమూల ప్రాంతాలకు విద్యను అందుబాటులోకి తీసుకురావాలనే లక్ష్యంతో పవార్ 1999లో ఎన్ఐఐటి చీఫ్ సైంటిస్ట్ ఎమెరిటస్ డాక్టర్ సుగత మిత్రాతో కలిసి హోల్-ఇన్-ది-వాల్ ఎడ్యుకేషన్ (హెచ్ఐడబ్ల్యుఇఎల్) చొరవను ప్రారంభించారు.<ref>{{Cite web|title=The Hole in the Wall Project and the Power of Self-Organized Learning|url=https://www.edutopia.org/blog/self-organized-learning-sugata-mitra|access-date=2022-12-29|website=Edutopia|language=en}}</ref> ఈ ప్రాజెక్ట్ 2008లో వరల్డ్ ఇన్ఫర్మేషన్ టెక్నాలజీ సర్వీసెస్ అలయన్స్ (WITSA) ద్వారా గౌరవనీయమైన 'డిజిటల్ ఆపర్చునిటీ అవార్డు' ను సంపాదించింది.<ref>{{Cite web|title=NIIT HiWEL gets 'Digital Opportunity Award' at WCIT 2008 {{!}} Nseguide.com|url=https://nseguide.com/press-releases/niit-hiwel-gets-digital-opportunity-award-at-wcit-2008/,%20https://nseguide.com/press-releases/niit-hiwel-gets-digital-opportunity-award-at-wcit-2008/|access-date=2022-12-29|language=en-US}}</ref> దేశం ఆధునిక జ్ఞాన సమాజంగా మారడానికి సహాయపడటానికి రూపొందించిన భూటాన్ కోసం ప్రతిష్టాత్మక మానవ సామర్థ్య నిర్మాణ ప్రాజెక్టులో పాల్గొనడానికి ఎన్ఐఐటిని కూడా ఆయన నడిపించారు.<ref>{{Cite web|last=Bahree|first=Megha|title=Bhutan Turns to India's NIIT To Play Catch-Up|url=https://www.forbes.com/sites/meghabahree/2010/09/22/bhutan-turns-to-indias-niit-to-play-catch-up/|access-date=2022-12-29|website=Forbes|language=en}}</ref> భారత ప్రభుత్వ సహాయంతో ఈ ప్రాజెక్టును 2010 ఏప్రిల్ 30న సామాజిక ప్రభావం జరిగిన సార్క్ సదస్సు సందర్భంగా భారత, భూటాన్ ప్రధానులు ప్రారంభించారు.<ref>{{Cite news|url=https://www.business-standard.com/article/pti-stories/wns-partners-niit-univ-for-training-business-analytics-experts-115112400828_1.html|title=WNS partners NIIT Univ for training business analytics experts|date=2015-11-24|work=Business Standard India|access-date=2022-12-29|agency=Press Trust of India}}</ref> ఈ ప్రాజెక్ట్ భూటాన్ జనాభాలో నాలుగింట ఒక వంతుకు పైగా ఐసిటి నైపుణ్యాలను అందించడం, అనుసంధానించబడిన, ఐసిటి-ఆధారిత ప్రపంచం ఆత్మవిశ్వాసం, సాధికారత కలిగిన పౌరులుగా మారడానికి సహాయపడటం లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది.<ref>{{Cite web|date=2012-02-27|title=NIIT to set up educational kiosks in Bhutan|url=https://www.thehindubusinessline.com/info-tech/niit-to-set-up-educational-kiosks-in-bhutan/article20402556.ece1|access-date=2022-12-29|website=www.thehindubusinessline.com|language=en}}</ref> విద్యాసంబంధ కార్యక్రమాలు, నైపుణ్య అభివృద్ధి కార్యక్రమాల ద్వారా దేశంలోని నిరుపేద వర్గాలకు మద్దతు ఇచ్చే దృష్టితో 2004లో ఎన్ఐఐటి ఫౌండేషన్ (ఎన్ఎఫ్) అనే లాభాపేక్షలేని విద్యా సంఘాన్ని స్థాపించడాన్ని పవార్ ప్రోత్సహించాడు.<ref>{{Cite web|title=NIIT Foundation - Fastest Growing Education NGO In India|url=https://niitfoundation.org/|access-date=2022-12-29|website=NIIT Foundation|language=en-US}}</ref> == అవార్డులు, గౌరవాలు == రాజేంద్ర సింగ్ పవార్ 2011లో [[పద్మభూషణ్ పురస్కారం|పద్మభూషణ్]] అందుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|date=2011-01-26|title=List of Padma awardees for 2011|url=https://www.livemint.com/Politics/6oHYLoz3FhtySC2WD0bfzO/List-of-Padma-awardees-for-2011.html|access-date=2022-12-09|website=mint|language=en}}</ref> 1998లో ఐటీ పరిశ్రమ పత్రిక డాటాకెస్ట్ ఆయనను 'ఐటీ మ్యాన్ ఆఫ్ ది ఇయర్' గా పేర్కొంది.<ref>{{Cite web|date=1999-01-15|title=IT Man of The Year 1998|url=https://www.dqindia.com/it-man-of-the-year-1998/|access-date=2022-12-09|website=DATAQUEST|language=en-US}}</ref> పవార్ ఫెడరేషన్ ఆఫ్ ఇండియన్ ఛాంబర్స్ ఆఫ్ కామర్స్ & ఇండస్ట్రీ నుండి 'లైఫ్‌టైమ్ అచీవ్‌మెంట్ అవార్డు 2022' అందుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|date=2022-11-21|title=NIIT Chairman and Founder Rajendra Singh Pawar honoured with Lifetime Achievement Award by FICCI|url=https://indiaeducationdiary.in/niit-chairman-and-founder-rajendra-singh-pawar-honoured-with-lifetime-achievement-award-by-ficci/|access-date=2022-12-09|website=India Education {{!}} Latest Education News {{!}} Global Educational News {{!}} Recent Educational News|language=en-US}}</ref> విద్యలో తన వ్యవస్థాపక ఆవిష్కరణకు గుర్తింపుగా, అతను ఆగస్టు 2020 లో డాటాకెస్ట్ ఐసిటి అవార్డులలో 'లైఫ్‌టైమ్ అచీవ్‌మెంట్ అవార్డు' అందుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|last=Release|first=ANI Press|date=2020-08-20|title=Rajendra S Pawar Felicitated With Lifetime Achievement Award by Dataquest|url=https://www.business-standard.com/content/press-releases-ani/rajendra-s-pawar-felicitated-with-lifetime-achievement-award-by-dataquest-120082001227_1.html|access-date=2022-12-09|website=www.business-standard.com}}</ref> భారతదేశపు అతిపెద్ద ఐటి & టెలికాం కన్వెన్షన్ అయిన ఇన్ఫోకామ్ 2013 లో ఎబిపి గ్రూప్ ఆయనను 'ఐటి జెమ్ ఆఫ్ ఇండియా' గా సత్కరించింది.<ref>{{Cite web|title=Press Release|url=https://www.niit.com/india/training/newsroom/Pages/press-rel.aspx?PID=115|access-date=2022-12-09|website=www.niit.com}}</ref> గ్లోబల్ బిజినెస్ ఇంటెలిజెన్స్ సంస్థ ఎర్నెస్ట్ & యంగ్ 1999లో పవార్ కు 'మాస్టర్ ఎంటర్ప్రెన్యూర్ ఆఫ్ ది ఇయర్ అవార్డు' ప్రదానం చేసింది.<ref>{{Cite web|title=Board of Directors|url=https://www.niit.com/india/training/about-niit/Pages/board-of-directors.aspx|access-date=2022-12-09|website=www.niit.com|archive-date=2022-12-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20221206062253/https://www.niit.com/india/training/about-niit/Pages/board-of-directors.aspx|url-status=dead}}</ref>మానవ వనరుల సామర్థ్యాన్ని అభివృద్ధి చేయడంలో ఆయన చేసిన కృషికి గాను భారతదేశ స్వాతంత్ర్య 60వ వార్షికోత్సవం సందర్భంగా పవార్‌కు 'ది గ్లోబల్ ఇండియా స్ప్లెండర్ అవార్డు'ను ప్రదానం చేశారు.<ref>{{Cite news|url=https://www.business-standard.com/article/companies/india-inc-takes-60-year-bash-to-the-us-107072601023_1.html|title=India Inc takes 60-year bash to the US|last=Pandey|first=Rayana|date=2007-07-26|work=Business Standard India|access-date=2022-12-09}}</ref> 2012లో ఆయన నాయుడమ్మ అవార్డుతో సత్కరించబడ్డారు.<ref>{{Cite web|date=16 May 2012|title=Nayudamma Award for RS Pawar|url=https://www.newindianexpress.com/states/andhra-pradesh/2012/feb/18/nayudamma-award-for-rs-pawar-341243.html|access-date=2022-12-09|website=The New Indian Express}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == పవార్ భార్య, నీతి పవార్, భారతీయ కళలు & హస్తకళలను చురుకుగా ప్రోత్సహిస్తారు. వారికి ముగ్గురు పిల్లలు - కుమారుడు ఉదయ్, ఐఐటి భౌతిక శాస్త్రవేత్త నుండి చిత్రనిర్మాతగా మారారు,  ఇద్దరు కుమార్తెలు, ఊర్వశి, మానసిక విశ్లేషణాత్మక మానసిక చికిత్సకురాలు, & ఉన్నతి, కళా చరిత్రకారిణి. == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:1951 జననాలు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ గ్రహీతలు]] [[వర్గం:పద్మభూషణ పురస్కార గ్రహీతలు]] amh5ait21s7x2nsu2q2jj3zbtkbva71 భాషా శాస్త్రము 0 486458 4808156 4799410 2026-04-23T02:55:02Z InternetArchiveBot 88395 Add 2 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808156 wikitext text/x-wiki '''భాషాశాస్త్రం''' (Linguistics) అనేది [[language|భాష]] యొక్క శాస్త్రీయ అధ్యయనం.<ref>{{Cite book |last=Trask |first=Robert Lawrence |url=https://books.google.com/books?id=PHt-gNzagikC&q=linguistics |title=Language and Linguistics: The Key Concepts |date=2007 |publisher=Taylor & Francis |isbn=978-0-415-41359-6 |page=156 |language=en |access-date=21 September 2023}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Halliday |first1=Michael A. K. |author-link=Michael Halliday |title=On Language and Linguistics |url=https://archive.org/details/onlanguagelingui0000mich |last2=Jonathan Webster |publisher=Continuum International Publishing Group |year=2006 |isbn=978-0-8264-8824-4 |page=vii}}</ref><ref>{{Cite web |title=What is Linguistics? {{!}} Linguistic Society of America |url=https://www.linguisticsociety.org/what-linguistics |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220208131649/https://www.linguisticsociety.org/what-linguistics |archive-date=8 February 2022 |access-date=2022-02-08 |website=www.linguisticsociety.org}}</ref> భాషాశాస్త్ర విశ్లేషణ రంగాలు: [[syntax|వాక్యనిర్మాణం]] (వాక్యాల నిర్మాణాన్ని నిర్వహించే నియమాలు), [[semantics|అర్థశాస్త్రం]] (అర్థం), [[Morphology (linguistics)|పదనిర్మాణం]] (పదాల నిర్మాణం), [[phonetics|స్వనశాస్త్రం]] (వాచ్యధ్వనులు, [[sign language|సంకేత భాషల్లో]] సమానమైన సైగలు), [[phonology|స్వనస్వరూపశాస్త్రం]] (నిర్దిష్ట భాష యొక్క వియుక్త ధ్వని వ్యవస్థ, సంకేత భాషల అనురూప వ్యవస్థలు), [[pragmatics|వ్యావహారిక భాషాశాస్త్రం]] (వినియోగ సందర్భం అర్థానికి ఎలా దోహదపడుతుందో).<ref name="akmajian" /> [[biolinguistics|జీవభాషాశాస్త్రం]] (భాష యొక్క జీవసంబంధ వేరియబుళ్ళు, పరిణామ అధ్యయనం), [[psycholinguistics|మానసభాషాశాస్త్రం]] (మానవ భాషలో మనస్తత్వ కారకాల అధ్యయనం) వంటి ఉప విభాగాలు ఈ విభజనలను వారధిగా కలుపుతాయి.<ref>{{Cite web |title=Linguistics Program – Linguistics Program &#124; University of South Carolina |url=https://sc.edu/study/colleges_schools/artsandsciences/linguistics/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220606230152/https://www.sc.edu/study/colleges_schools/artsandsciences/linguistics/ |archive-date=6 June 2022 |access-date=3 June 2022}}</ref> భాషాశాస్త్రం సైద్ధాంతిక, ఆచరణాత్మక అనువర్తనాలు రెండింటికీ విస్తరించిన [[Outline of linguistics|అనేక శాఖలు, ఉప రంగాలను]] కలిగి ఉంటుంది.<ref name="linguisticsociety.org">{{Cite web |title=Studying Linguistics {{!}} Linguistic Society of America |url=https://www.linguisticsociety.org/resource/studying-linguistics |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220308052138/https://www.linguisticsociety.org/resource/studying-linguistics |archive-date=8 March 2022 |access-date=2022-04-01 |website=www.linguisticsociety.org}}</ref> [[Theoretical linguistics|సైద్ధాంతిక భాషాశాస్త్రం]] భాష యొక్క [[universal grammar|సార్వత్రిక]], [[Philosophy of language#Nature of language|మూలభూత స్వభావాన్ని]] అర్థం చేసుకోవడం, దాన్ని వివరించడానికి సాధారణ సైద్ధాంతిక చట్రాన్ని రూపొందించడంపై దృష్టి పెడుతుంది. [[Applied linguistics|అనువర్తిత భాషాశాస్త్రం]] భాష అధ్యయనంలో శాస్త్రీయ ఫలితాలను ఆచరణాత్మక ప్రయోజనాలకు వినియోగించాలని ప్రయత్నిస్తుంది — భాషా విద్య, అక్షరాస్యత మెరుగుపరచే పద్ధతులు అభివృద్ధి చేయడం వంటివి. [[Mathematical linguistics|గణిత భాషాశాస్త్రం]] సాధారణ, సైద్ధాంతిక భాషాశాస్త్రంలో దృగ్విషయాలను నమూనా చేయడానికి, సమస్యలు పరిష్కరించడానికి [[mathematics|గణితాన్ని]] అన్వయిస్తుంది. [[Computational linguistics|గణన భాషాశాస్త్రం]] [[natural language|సహజ భాష]] యొక్క [[computational modelling|గణనాత్మక నమూనా]] నిర్మాణంతో, భాషాశాస్త్ర ప్రశ్నలకు తగిన గణనాత్మక విధానాల అధ్యయనంతో సంబంధించిన [[Interdisciplinarity|అంతర్విభాగీయ]] రంగం. భాషాశాస్త్ర లక్షణాలను వివిధ దృష్టికోణాల నుండి అధ్యయనించవచ్చు: [[Synchronic analysis|సమకాలికంగా]] (నిర్దిష్ట కాలంలో భాష నిర్మాణాన్ని వివరించడం) లేదా [[Historical linguistics|చారిత్రకంగా]] (కాలక్రమేణా భాష అభివృద్ధిని పరిశీలించడం), [[Monolingualism|ఏకభాషీయులలో]] లేదా [[Multilingualism|బహుభాషీయులలో]], పిల్లల్లో లేదా పెద్దల్లో, ఒక భాష ఎలా నేర్చుకోబడుతుందో లేదా సహజంగా ఎలా సిద్ధిస్తుందో అనే దృష్టిలో, వియుక్త వస్తువులుగా లేదా అభిజ్ఞాత్మక నిర్మాణాలుగా, లిఖిత పాఠాల ద్వారా లేదా మౌఖిక సేకరణ ద్వారా, చివరికి యాంత్రిక డేటా సేకరణ లేదా ఆచరణాత్మక క్షేత్ర పని ద్వారా.<ref>{{cite book |last1=François |first1=Alex |last2=Ponsonnet |first2=Maïa |chapter=Descriptive Linguistics |pages=184–187 |chapter-url={{GBurl|0sR1AwAAQBAJ|p=184}} |doi=10.4135/9781452276311.n61 |date=2013 |title=Theory in Social and Cultural Anthropology: An Encyclopedia |isbn=978-1-4129-9963-2 }}</ref> భాషాశాస్త్రం [[philology|పురాభాషాశాస్త్రం]] (philology) నుండి ఉద్భవించింది; దాని కొన్ని శాఖలు మరింత గుణాత్మక, [[holistic|సమగ్ర]] విధానంలో ఉంటాయి.<ref name="Crystal-1981">{{Cite book |last=Crystal |first=David |title=Clinical linguistics |url=https://archive.org/details/clinicallinguist0000crys |date=1981 |publisher=Springer-Verlag |isbn=978-3-7091-4001-7 |location=Wien |page=[https://archive.org/details/clinicallinguist0000crys/page/2 3] |oclc=610496980 |quote=What are the implications of the term "science" encountered in the definition on p. 1? Four aims of the scientific approach to language, often cited in introductory works on the subject, are comprehensiveness, objectivity, systematicness and precision. The contrast is usually drawn with the essentially non-scientific approach of traditional language studies—by which is meant the whole history of ideas about language from Plato and Aristotle down to the nineteenth century study of language history (comparative philology).}}</ref> నేడు, పురాభాషాశాస్త్రం, భాషాశాస్త్రాలు సంబంధిత రంగాలుగా, ఉప విభాగాలుగా, లేదా వేర్వేరు రంగాలుగా వర్ణించబడతాయి; అయితే మొత్తంగా భాషాశాస్త్రాన్ని ఒక విస్తృత పదంగా చూడవచ్చు.<ref>{{Cite book |title=The Stanford Encyclopedia of Philosophy |publisher=Metaphysics Research Lab, Stanford University |year=2022 |chapter=Philosophy of Linguistics |access-date=3 June 2022 |chapter-url=https://plato.stanford.edu/entries/linguistics/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20221214225442/https://plato.stanford.edu/entries/linguistics/ |archive-date=14 December 2022 |url-status=live}}</ref> భాషాశాస్త్రం [[philosophy of language|భాషా తత్వశాస్త్రం]], [[stylistics|శైలీ శాస్త్రం]], [[rhetoric|వాగ్మికం]], [[semiotics|సంకేత శాస్త్రం]], [[lexicography|నిఘంటు శాస్త్రం]], [[translation|అనువాదంతో]] కూడా సంబంధం కలిగి ఉంటుంది. == చరిత్ర == [[linguistic description|భాషా వర్ణనలో]] తొలి కార్యకలాపాలు క్రీ.పూ. 6వ శతాబ్దపు భారతీయ వ్యాకరణవేత్త [[Pāṇini|పాణిని]]కి ఆపాదించబడ్డాయి.<ref>{{Cite book |last=[[Rens Bod]] |url=https://books.google.com/books?id=KaOcAQAAQBAJ&pg=PA14 |title=A New History of the Humanities: The Search for Principles and Patterns from Antiquity to the Present |publisher=Oxford University Press |year=2014 |isbn=978-0-19-966521-1}}</ref><ref>{{Cite book |title=The Imperial Gazetteer of India |date=1908 |volume=2 |page=263 |chapter=Chapter VI: Sanskrit Literature |chapter-url=https://archive.org/details/imperialgazette02hunt}}</ref> ఆయన [[Sanskrit|సంస్కృత]] భాష యొక్క [[Formal grammar|అధికారిక వర్ణనను]] తన {{IAST|[[Aṣṭādhyāyī]]}}లో రచించారు.<ref>{{Cite web |title=Aṣṭādhyāyī 2.0 |url=http://panini.phil.hhu.de/panini/panini/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20210415005527/http://panini.phil.hhu.de/panini/panini/ |archive-date=15 April 2021 |access-date=2021-02-27 |website=panini.phil.hhu.de}}</ref><ref>{{Cite book |last=S.C. Vasu (Tr.) |url=http://www.vedicbooks.net/ashtadhyayi-panini-vols-p-2313.html |title=The Ashtadhyayi of Panini (2 Vols.) |publisher=Vedic Books |year=1996 |isbn=978-81-208-0409-8 |access-date=17 September 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140327172935/http://www.vedicbooks.net/ashtadhyayi-panini-vols-p-2313.html |archive-date=27 March 2014 |url-status=live}}</ref> నేడు, [[generative grammar|వ్యాకరణంపై]] ఆధునిక సిద్ధాంతాలు అప్పటి అనేక సూత్రాలను అనుసరిస్తాయి.<ref>{{Cite journal |last1=Penn |first1=Gerald |last2=Kiparski |first2=Paul |title=On Panini and the Generative Capacity of Contextualised Replacement Systems |url=https://www.aclweb.org/anthology/C12-2092.pdf |journal=Proceedings of COLING 2012 |pages=943–950 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210415005455/https://www.aclweb.org/anthology/C12-2092.pdf |archive-date=15 April 2021}}</ref> === నామకరణం === 20వ శతాబ్దానికి ముందు, 1716లో మొదట నమోదైన ''[[philology|పురాభాషాశాస్త్రం]]'' (philology)<ref name="Etymonline Definition of Philology">{{OEtymD|philology|accessdate=5 March 2018}}</ref> అనే పదాన్ని భాషా అధ్యయనానికి సాధారణంగా వినియోగించేవారు — అప్పుడది ప్రధానంగా చారిత్రక దృష్టి కలిగివుండేది.<ref name="Nichols 65-1">{{cite journal |last1=Nichols |first1=Stephen G. |title=Introduction: Philology in a Manuscript Culture |url=https://archive.org/details/sim_speculum_1990-01_65_1/page/n9 |journal=Speculum |date=1990 |volume=65 |issue=1 |pages=1–10 |doi=10.2307/2864468 |jstor=2864468 }}</ref><ref name="Understanding">{{Cite book |last=McMahon |first=A.M.S. |title=Understanding Language Change |url=https://archive.org/details/understandinglan0000mcma |publisher=Cambridge University Press |year=1994 |isbn=978-0-521-44665-5 |pages=[https://archive.org/details/understandinglan0000mcma/page/n23 9], 19}}</ref> అయితే [[Ferdinand de Saussure|ఫర్డినాండ్ డి సాసూర్]] [[synchronic analysis (linguistics)|సమకాలిక విశ్లేషణ]] ప్రాముఖ్యతను నొక్కివేసిన తర్వాత, ఈ దృష్టి మారింది;<ref name="Understanding" /> ఇప్పుడు ''పురాభాషాశాస్త్రం'' అనే పదం సాధారణంగా "భాష వ్యాకరణం, చరిత్ర, సాహిత్య సంప్రదాయం అధ్యయనం" అర్థంలో వినియోగిస్తారు.<ref>{{Cite book |last=Morpurgo Davies |first=A. |title=Nineteenth-Century Linguistics |date=1998 |series=History of Linguistics |volume=4}}</ref> "భాషా అధ్యేత" అర్థంలో ''linguist'' పదం 1641 నుండి ఉంది;<ref name="etymonline linguist" /> ''linguistics'' పదం మొదట 1847లో నమోదైంది.<ref name="etymonline linguist">{{OEtymD|linguist|accessdate=5 March 2018}}</ref> ఇప్పుడు భాషా శాస్త్రీయ అధ్యయనానికి ఆంగ్లంలో ఇది సాధారణ పదం;<ref>{{Cite web |last=Shahhoseiny |first=Hajar |year=2013 |title=Differences between Language and Linguistic in the ELT Classroom |url=https://www.academypublication.com/issues/past/tpls/vol03/12/12.pdf |access-date=December 10, 2023 |publisher=Theory and Practice in Language Studies}}</ref><ref>{{Cite web |title=What is Linguistics? |url=https://www.bcu.ac.uk/english/news/blog/what-is-linguistics |access-date=December 10, 2023 |website=Birmingham City University}}</ref> కొన్నిసార్లు ''linguistic science'' అని కూడా అంటారు. భాషాశాస్త్రం సహజ శాస్త్రాలు, సామాజిక శాస్త్రాలు, [[formal science|ఔపచారిక శాస్త్రాలు]], మానవీయ శాస్త్రాల సాధనాలను కలిపే [[Interdisciplinarity|బహు విభాగీయ]] పరిశోధనా రంగం.<ref>{{Cite book |last1=Spolsky |first1=Bernard |url=https://books.google.com/books?id=8nc6nRRbMSQC&pg=PA13 |title=The Handbook of Educational Linguistics |last2=Hult |first2=Francis M. |date=February 2010 |publisher=John Wiley & Sons |isbn=978-1-4443-3104-2 |language=en}}</ref><ref>{{Cite book |last=Berns |first=Margie |url=https://books.google.com/books?id=EUMqGSbeEXAC&pg=PA23 |title=Concise Encyclopedia of Applied Linguistics |date=20 March 2010 |publisher=Elsevier |isbn=978-0-08-096503-1 |pages=23–25 |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=The Science of Linguistics |url=https://www.linguisticsociety.org/resource/science-linguistics |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20180417192211/https://www.linguisticsociety.org/resource/science-linguistics |archive-date=17 April 2018 |access-date=17 April 2018 |website=Linguistic Society of America |quote=Modern linguists approach their work with a scientific perspective, although they use methods that used to be thought of as solely an academic discipline of the humanities. Contrary to previous belief, linguistics is multidisciplinary. It overlaps each of the human sciences including psychology, neurology, anthropology, and sociology. Linguists conduct formal studies of sound structure, grammar and meaning, but they also investigate the history of language families, and research language acquisition.}}</ref><ref>Behme, Christina; Neef, Martin. ''[https://philarchive.org/rec/PITWKO Essays on Linguistic Realism]'' (2018). Amsterdam: John Benjamins Publishing Company. pp. 7–20</ref> డేవిడ్ క్రిస్టల్ వంటి అనేకమంది భాషావేత్తలు దీన్ని ప్రాథమికంగా శాస్త్రీయ రంగంగా భావిస్తారు.<ref>{{Cite book |last=Crystal |first=David |author-link=David Crystal |title=Linguistics |publisher=Penguin Books |year=1990 |isbn=978-0-14-013531-2}}</ref> ''linguist'' అనే పదం భాషను అధ్యయనించేవారికి, ఆ రంగంలో పరిశోధకులకు, నిర్దిష్ట భాషలు వర్ణించడానికి, విశ్లేషించడానికి విభాగ సాధనాలు వినియోగించేవారికి వర్తిస్తుంది.<ref name="American Heritage 2000">{{Cite encyclopedia |year=2000 |title=Linguist |encyclopedia=The American Heritage Dictionary of the English Language |publisher=Houghton Mifflin Harcourt |url=https://archive.org/details/americanheritage0000unse_a1o7 |isbn=978-0-395-82517-4}}</ref> === తొలి వ్యాకరణవేత్తలు === క్రీ.పూ. 6వ శతాబ్దపు భారతీయ వ్యాకరణవేత్త [[Pāṇini|పాణిని]] సంస్కృత [[morphology (linguistics)|పదనిర్మాణానికి]] 3,959 నియమాలు రూపొందించారు. [[Sanskrit|సంస్కృత]] ధ్వనులను హల్లులు, అచ్చులుగా, నామ వాచకాలు, క్రియలు వంటి పద తరగతులుగా పాణిని వర్గీకరణ అలాంటి తొలి నమోదైన సందర్భం. మధ్యప్రాచ్యంలో, పర్షియన్ అయిన [[Sibawayh|సిబవయ్హ్]] క్రీ.శ. 760లో తన ''అల్-కితాబ్ ఫీ అన్-నహ్వ్'' ({{lang|ar|الكتاب في النحو}}) అనే మహా రచనలో అరబిక్ వివరణాత్మక వర్ణన అందించారు — [[phonetics|ధ్వనులు]], [[phonology|స్వనకాలు]] (భాషా వ్యవస్థలో ధ్వనుల యూనిట్లు) మధ్య తేడా చూపిన తొలి రచయిత ఆయన. పాశ్చాత్యంలో భాషా అధ్యయన ఆసక్తి తూర్పు కంటే కొంత తర్వాత మొదలైంది;<ref>{{harvnb|Bloomfield|1983|p=307}}.</ref> ప్రాచీన భాషల వ్యాకరణవేత్తలు తమ సమకాలీన భారతీయ పండితుల పద్ధతులు ఉపయోగించలేదు, వారి నిర్ణయాలకు చేరుకోలేదు. పశ్చిమంలో భాషపై తొలి ఆసక్తి తత్వశాస్త్రంలో భాగంగా ఉంది. అర్థ సిద్ధాంతానికి తొలి అంతర్దృష్టులు [[Plato|ప్లేటో]] తన [[Cratylus (dialogue)|క్రాటిలస్ సంభాషణలో]] అందించారు. క్రీ.పూ. 280 లో [[Alexander the Great|అలెగ్జాండర్ మహా రాజు]] వారసుల్లో ఒకరు [[Alexandria|అలెగ్జాండ్రియాలో]] ఒక విశ్వవిద్యాలయం (చూ: [[Musaeum]]) స్థాపించారు; పురాభాషా శాస్త్ర పాఠశాల గ్రీకు పురాతన పాఠాలు అధ్యయనించింది, ఇతర భాషల వక్తలకు గ్రీకు నేర్పింది. [[Middle Ages|మధ్యయుగాల]] అంతటా, భాషా అధ్యయనం పురాతన భాషలు, పాఠాల అధ్యయనమైన పురాభాషాశాస్త్రం కింద చేర్చబడింది.<ref>{{harvnb|Bloomfield|1983|p=308}}.</ref> === తులనాత్మక పురాభాషాశాస్త్రం === 18వ శతాబ్దంలో [[William Jones (philologist)|విలియం జోన్స్]] [[comparative method|తులనాత్మక పద్ధతి]] తొలి వినియోగం [[comparative linguistics|తులనాత్మక భాషాశాస్త్రం]] ఉదయానికి దారి తీసింది.<ref>{{harvnb|Bloomfield|1983|p=310}}.</ref> బ్లూమ్‌ఫీల్డ్ [[Jacob Grimm|జాకబ్ గ్రిమ్]]కు "ప్రపంచంలో మొదటి గొప్ప శాస్త్రీయ భాషాశాస్త్ర రచన" అని ఆపాదిస్తారు — ఆయన ''Deutsche Grammatik'' రాశారు.<ref name="Bloomfield 1914 311">{{harvnb|Bloomfield|1983|p=311}}.</ref> త్వరలో ఇతర రచయితలు ఐరోపాలోని ఇతర భాషా సమూహాలపై సమాన తులనాత్మక అధ్యయనాలు రాశారు. భాష అధ్యయనాన్ని [[Indo-European languages|ఇండో-యూరోపియన్ భాషలకు]] పరిమితం చేయకుండా సాధారణ భాషకు విస్తరించింది [[Wilhelm von Humboldt|విల్హెల్మ్ వాన్ హంబోల్ట్]].<ref name="Bloomfield 1914 311" /> {{blockquote|జావా సాహిత్య భాష అయిన కవిపై ఆయన రచన తొలి సంపుటంలో — ''{{lang|de|Über die Verschiedenheit des menschlichen Sprachbaues und ihren Einfluß auf die geistige Entwickelung des Menschengeschlechts}}'' (మానవ భాషా నిర్మాణ వైవిధ్యంపై, మానవ జాతి మానసిక అభివృద్ధిపై దాని ప్రభావం) — ప్రష్యన్ రాజనేత, పండితుడు విల్హెల్మ్ వాన్ హంబోల్ట్ (1767–1835) ద్వారా ఈ అధ్యయనానికి పునాది వేయబడింది.}} === 20వ శతాబ్దపు పరిణామాలు === 20వ శతాబ్దం తొలిలో చారిత్రక, తులనాత్మక భాషాశాస్త్రం నుండి సమకాలిక విశ్లేషణవైపు దృష్టి మళ్ళింది. [[Leonard Bloomfield|లియోనార్డ్ బ్లూమ్‌ఫీల్డ్]], [[Louis Hjelmslev|లూయిస్ హ్జెల్మ్స్‌లేవ్]], [[Zellig Harris|జెల్లిగ్ హారిస్]] నిర్మాణ విశ్లేషణను మెరుగుపరచారు; హారిస్ [[discourse analysis|వ్యవహార విశ్లేషణ]] పద్ధతులు కూడా అభివృద్ధి చేశారు. [[Prague linguistic circle|ప్రాగ్ భాషా వలయం]], [[André Martinet|ఆంద్రే మార్టినెట్]] క్రియాత్మక విశ్లేషణ అభివృద్ధి చేశారు. 1960లలో రికార్డింగ్ పరికరాలు సాధారణమయ్యాయి; మాండలిక రికార్డింగ్‌లు సేకరించి నిల్వ చేయబడ్డాయి; [[audio-lingual method|ఆడియో-లింగ్వల్ పద్ధతి]] విదేశీ భాషా నేర్చుకోవడానికి సాంకేతిక పరిష్కారం అందించింది. 1960లలో తులనాత్మక భాషాశాస్త్రం కొత్తగా పెరిగింది: [[linguistic typology|భాషా వర్గీకరణ శాస్త్రంలో]] [[language universals|భాషా సార్వత్రికాల]] అధ్యయనం. శతాబ్దం చివరలో [[language technology|భాషా సాంకేతికత]], డిజిటైజ్డ్ [[corpus linguistics|కార్పస్ భాషాశాస్త్రం]] ఆగమనంతో భాషాశాస్త్రం మరింత ఉప రంగాలుగా విభజించబడింది.<ref>{{Cite journal |last=Jensen |first=Kim Ebensgaard |date=December 19, 2014 |title=Linguistics in the digital humanities: (computational) corpus linguistics |journal=MedieKultur: Journal of Media and Communication Research |volume=30 |issue=57 |doi=10.7146/mediekultur.v30i57.15968 |doi-access=free}}</ref><ref>{{Cite journal |last=McEnery |first=Tony |year=2019 |title=Corpus Linguistics, Learner Corpora, and SLA: Employing Technology to Analyze Language Use |journal=Annual Review of Applied Linguistics |publisher=Cambridge University Press |volume=39 |pages=74–92 |doi=10.1017/S0267190519000096 |doi-access=free}}</ref><ref>{{cite book |last1=Hunston |first1=S. |title=Encyclopedia of Language & Linguistics |chapter=Corpus Linguistics |date=2006 |pages=234–248 |doi=10.1016/b0-08-044854-2/00944-5 |isbn=978-0-08-044854-1 }}</ref> == ప్రధాన ఉప విభాగాలు == [[File:Citation de Ferdinand de Saussure.jpg|thumb|స్విస్ భాషావేత్త [[Ferdinand de Saussure|ఫర్డినాండ్ డి సాసూర్]]ను [[semiotics|సంకేత శాస్త్రం]] సృష్టికర్తగా పరిగణిస్తారు.]] === చారిత్రక భాషాశాస్త్రం === చారిత్రక భాషాశాస్త్రం కాలక్రమేణా భాష ఎలా మారుతుందో అధ్యయనిస్తుంది — ముఖ్యంగా నిర్దిష్ట భాష లేదా భాషల సమూహానికి సంబంధించి. [[Western world|పాశ్చాత్య]] చారిత్రక భాషాశాస్త్ర ధోరణులు 18వ శతాబ్దం చివరలో మొదలయ్యాయి; పురాతన గ్రంథాలు, మౌఖిక సంప్రదాయాల అధ్యయనమైన [[philology|పురాభాషాశాస్త్రం]] నుండి ఈ విభాగం ఉద్భవించింది.<ref>{{Cite book |last=Campbell |first=Lyle |title=Historical Linguistics: An Introduction |url=https://archive.org/details/historicallingui0000camp |publisher=Edinburgh University Press |year=1998 |isbn=978-0-7486-4601-2 |location=Edinburgh |page=[https://archive.org/details/historicallingui0000camp/page/390 391]}}</ref> చారిత్రక భాషాశాస్త్రం ఈ రంగంలో మొదటి ఉప విభాగాలలో ఒకటిగా ఉద్భవించింది; 19వ శతాబ్దం చివరలో విస్తృతంగా అభ్యసించబడింది.<ref>{{cite book |last1=Amsterdamska |first1=Olga |title=Schools of Thought |chapter=The Idea System of the Early Comparative Grammarians |date=1987 |pages=32–62 |doi=10.1007/978-94-009-3759-8_2 |isbn=978-94-010-8175-7 }}</ref> 20వ శతాబ్దంలో [[Formalism (linguistics)|అధ్యారోపణవాదం]], [[generative grammar|జనరేటివ్ వ్యాకరణం]] వైపు దృష్టి మళ్ళినప్పటికీ, చారిత్రక పరిశోధన నేటికీ ముఖ్యమైన భాషాశాస్త్ర అన్వేషణ రంగంగా ఉంది. ఈ విభాగంలో [[language change|భాష మార్పు]], [[grammaticalization|వ్యాకరణీకరణ]] వంటి ఉప రంగాలు ఉన్నాయి. చారిత్రక భాషాశాస్త్రం భాష మార్పును దియాక్రానికల్‌గా (గతంలో, వర్తమానంలో వివిధ కాలాల పోలిక ద్వారా) లేదా [[synchronic linguistics|సమకాలిక]] రీతిలో (ప్రస్తుత భాషా దశలో ఉన్న వివిధ రూపాంతరాల మధ్య అభివృద్ధులను గమనించడం ద్వారా) అధ్యయనిస్తుంది.<ref>{{cite book |last1=de Saussure |first1=Ferdinand |chapter=Synchronic Linguistics |pages=101–139 |chapter-url={{GBurl|ffzWX9LeeykC|p=101}} |jstor=10.7312/saus15726.11 |editor1-last=Meisel |editor1-first=Perry |editor2-last=Saussy |editor2-first=Haun |translator-last1=Baskin |translator-first1=Wade |title=[[Course in General Linguistics]] |publisher=Columbia University Press |date=2011 |oclc=826479070 |isbn=978-0-231-52795-8 }}</ref> మొదట, చారిత్రక భాషాశాస్త్రం [[Routledge introduction|తులనాత్మక భాషాశాస్త్రానికి]] మూలస్తంభంగా నిలిచింది — వేర్వేరు భాషల మధ్య సంబంధాల అధ్యయనాన్ని అది కలిగి ఉంటుంది.<ref name="Routledge introduction">"Editors' Introduction: Foundations of the new historical linguistics." In: ''The Routledge Handbook of Historical Linguistics'' Routledge p.&nbsp;25.</ref> ఆ సమయంలో పండితులు [[Language family|భాష కుటుంబాలను]] వర్గీకరించడం, [[comparative method|తులనాత్మక పద్ధతి]], [[internal reconstruction|అంతర్గత పునర్నిర్మాణ]] పద్ధతుల సహాయంతో [[Prehistory|చారిత్రకపూర్వ]] ఆదిభాషలను పునర్నిర్మించడంలో నిమగ్నమయ్యారు. అంతర్గత పునర్నిర్మాణం అంటే — ఒక నిర్దిష్ట అర్థాన్ని కలిగిన మూలకాన్ని ధ్వని లేదా అనుకరణలో వైవిధ్యం ఉన్న వివిధ సందర్భాల్లో తిరిగి వినియోగించే పద్ధతి.<ref> name="Routledge introduction" />{{better source needed|date=December 2020}}</ref> ఇందుకు కారణం — వివరణాత్మక పత్యేకత, సుదీర్ఘ లిఖిత చరిత్ర కలిగిన [[Indo-European languages|ఇండో-యూరోపియన్ భాషలను]] బాగా వివరించాలని. చారిత్రక భాషాశాస్త్ర పండితులు [[Uralic languages|యురాలిక్ భాషలను]] కూడా అధ్యయనించారు — అప్పట్లో ఆ భాషలకు చాలా తక్కువ లిఖిత సామగ్రి అందుబాటులో ఉంది. తర్వాత [[Austronesian languages|ఆస్ట్రోనేషియన్ భాషలు]], [[Native American language|నేటివ్ అమెరికన్ భాష కుటుంబాల]] పాఠ్యసమూహాలపై కూడా గణనీయమైన పని జరిగింది. చారిత్రక పనిలో [[Uniformitarian Principle (linguistics)|ఏకరూప సూత్రం]] సాధారణంగా పని చేసే అంతర్లీన పరికల్పన.<ref>{{Cite book |last=Labov |first=William |title=Principles of Linguistic Change, Volume 1: Internal Factors |publisher=Blackwell |year=1994 |location=Malden, MA |pages=21–23}}</ref> [[William Dwight Whitney|విలియం డ్వైట్ విట్నీ]] ఈ సూత్రాన్ని ముందే వ్యక్తం చేశారు — చారిత్రక భాషాశాస్త్రం తప్పనిసరిగా "ఆ [భాష] చరిత్ర మొదట్లో కూడా అదే సూత్రం పనిచేయడాన్ని కనుగొనాలి" అని అభిప్రాయపడ్డారు.<ref>{{Cite book |last=Whitney |first=William Dwight |url=https://books.google.com/books?id=LOANAAAAYAAJ&q=Continuous |title=Language and the Study of Language |publisher=Scribener |year=1867 |page=428}}</ref> ఇప్పుడు, పైన చెప్పిన తులనాత్మక విధానం చారిత్రక భాషాశాస్త్రం అనే విస్తృత విభాగంలో చిన్న భాగం మాత్రమే. నిర్దిష్ట ఇండో-యూరోపియన్ భాషల తులనాత్మక అధ్యయనం నేడు అత్యంత ప్రత్యేక రంగంగా పరిగణించబడుతుంది; తులనాత్మక పరిశోధన ఒక భాషలో తదనంతర అంతర్గత అభివృద్ధులపై కొనసాగుతుంది.{{citation needed|date=June 2024}} ఉదాహరణకు, కొంతమంది పండితులు [[Macrofamily|మహా కుటుంబాలు]] నెలకొల్పడానికి ప్రయత్నించారు — ఇండో-యూరోపియన్, యురాలిక్, ఇతర భాష కుటుంబాలను ఒక కల్పిత [[Nostratic languages|నోస్ట్రాటిక్ భాష సమూహంతో]] అనుసంధానించడం వంటివి.<ref>{{Cite web |last=Quiles |first=Carlos |date=29 December 2019 |title=Early Uralic – Indo-European contacts within Europe |url=https://indo-european.eu/2019/12/early-uralic-indo-european-contacts-within-europe/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220707073955/https://indo-european.eu/2019/12/early-uralic-indo-european-contacts-within-europe/ |archive-date=7 July 2022 |access-date=10 June 2022 |website=Indo-European.eu}}</ref>{{unreliable source|date=March 2026}} ఈ ప్రయత్నాలు ఇంకా విశ్వసనీయ పద్ధతులుగా విస్తృతంగా ఆమోదించబడలేదు. పరిశోధన నిర్వహణకు సుమారు 10,000 సంవత్సరాల పరిమితి తరచుగా ఉపయోగిస్తారు.<ref>{{Cite journal |last=Baldi |first=Philip |author-link=Philip Baldi |year=2012 |title=Historical Linguistics and Cognitive Science |url=http://www.personal.psu.edu/ped10/Giuli_Dussias/Publications/External/Baldi_Dussias_Rhesis_2012_GD_09_13_2012.pdf |journal=Rheis, International Journal of Linguistics, Philology and Literature |volume=3 |issue=1 |pages=5–27 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220717020630/http://www.personal.psu.edu/ped10/Giuli_Dussias/Publications/External/Baldi_Dussias_Rhesis_2012_GD_09_13_2012.pdf |archive-date=Jul 17, 2022}} p.&nbsp;11.</ref> వివిధ ఆదిభాషలను తేదీ నిర్ణయించడం కూడా కష్టమే — అనేక పద్ధతులు అందుబాటులో ఉన్నా, ఈ భాషలను సుమారుగా మాత్రమే తేదీ నిర్ణయించగలరు.<ref>{{Cite news |last=Benj |date=11 August 2019 |title=History of Historical Linguistics Essay on History, Linguistics |url=https://benjaminbarber.org/history-of-historical-linguistics |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20221002042131/https://benjaminbarber.org/history-of-historical-linguistics/ |archive-date=2 October 2022 |access-date=10 June 2022 |work=Essay Examples}}</ref> ఆధునిక చారిత్రక భాషాశాస్త్రంలో, నిర్దిష్ట కాలంలో మాండలికాల మధ్య సంబంధాలపై దృష్టి పెడుతూ భాషలు కాలక్రమేణా ఎలా మారుతాయో పరిశీలిస్తాయి. ఇందులో పదనిర్మాణ, వాక్యనిర్మాణ, స్వనశాస్త్ర మార్పులు అధ్యయనించడం ఉంది. గతంలో, వర్తమానంలో మాండలికాల మధ్య సంబంధాలు కూడా పరిశీలిస్తారు.<ref name="Acadmia Morphology">{{Cite journal |last=Fábregas |first=Antonio |date=January 2005 |title=The definition of the grammatical category in a syntactically oriented morphology |url=https://www.academia.edu/529248 |url-status=live |journal=Unpublished Ph. D. Dissertation. Madrid: Universidad Autónoma |archive-url=https://web.archive.org/web/20230210114350/https://www.academia.edu/529248 |archive-date=10 February 2023 |access-date=10 June 2022}}</ref> === వాక్యనిర్మాణం === వాక్యనిర్మాణం (Syntax) అంటే పదాలు, [[morpheme|రూపకాలు]] ఎలా కలిసి [[phrase|పదసమూహాలు]], [[sentence (linguistics)|వాక్యాలు]] వంటి పెద్ద యూనిట్లు ఏర్పరుస్తాయో అధ్యయనించడం. వాక్యనిర్మాణంలో ప్రధాన అంశాలు: [[word order|పద క్రమం]], [[grammatical relations|వ్యాకరణ సంబంధాలు]], [[constituent (linguistics)|భాగాలు]],<ref>{{cite book |last1=Luuk |first1=Erkki |title=International Encyclopedia of the Social & Behavioral Sciences |chapter=Syntax–Semantics Interface |date=2015 |pages=900–905 |doi=10.1016/b978-0-08-097086-8.57035-4 |isbn=978-0-08-097087-5 }}</ref> [[agreement (linguistics)|అన్వయం]], భాషల మధ్య వైవిధ్యం స్వభావం, రూపం-అర్థ సంబంధం. వాక్యనిర్మాణానికి అనేక విధానాలు ఉన్నాయి; వాటి కేంద్ర ఊహలు, లక్ష్యాలు భిన్నంగా ఉంటాయి. === పదనిర్మాణం === పదనిర్మాణం (Morphology) అంటే [[word|పదాలను]] అధ్యయనించడం — వాటి నిర్మాణ సూత్రాలు, ఒక భాషలో అవి ఒకదానితో ఒకటి ఎలా సంబంధించి ఉంటాయో సహా.<ref>{{Cite book |last=Anderson |first=Stephen R. |title=Encyclopedia of Cognitive Science |date=n.d. |publisher=Macmillan Reference, Ltd., Yale University |chapter=Morphology |access-date=30 July 2016 |chapter-url=http://cowgill.ling.yale.edu/sra/morphology_ecs.htm |archive-date=29 July 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160729153028/http://cowgill.ling.yale.edu/sra/morphology_ecs.htm |url-status=dead }}</ref><ref>{{Cite book |last1=Aronoff |first1=Mark |title=What is Morphology? |last2=Fudeman |first2=Kirsten |date=n.d. |publisher=Blackwell Publishing |chapter=Morphology and Morphological Analysis |access-date=30 July 2016 |chapter-url=http://www.ucd.ie/artspgs/introling/Aronoffmorphology.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20200227235159/https://www.ucd.ie/artspgs/introling/Aronoffmorphology.pdf |archive-date=27 February 2020 |url-status=dead}}</ref> చాలా విధానాలు ''[[morpheme|రూపకాల]]'' దృష్టిలో పదాల నిర్మాణాన్ని పరిశీలిస్తాయి — ఒక భాషలో స్వతంత్ర [[Meaning (linguistics)|అర్థం]] కలిగిన అతి చిన్న యూనిట్లివి. రూపకాలలో స్వయంగా పదాలుగా నిలవగల [[root (linguistics)|మూలాలు]] ఉన్నాయి; పెద్ద పదంలో భాగంగా మాత్రమే ఉండే [[affix|ప్రత్యయాలు]] కూడా ఉన్నాయి. ఉదాహరణకు, ఆంగ్లంలో ''catch'' అనే మూలం, ''-ing'' అనే ప్రత్యయం రెండూ రూపకాలే; ''catch'' స్వంత పదంగా నిలవగలదు, లేదా ''-ing''తో కలిపి ''catching'' అనే కొత్త పదం ఏర్పడుతుంది. పదాలు [[parts of speech|వాక్య భేదాలుగా]] ఎలా వ్యవహరిస్తాయో, [[Grammatical number|వచనం]], [[Grammatical tense|కాలం]], [[Grammatical aspect|అంశం]] వంటి [[grammatical categories|వ్యాకరణ వర్గాలు]] వ్యక్తం చేయడానికి ఎలా [[inflected|విభక్తి]] పొందుతాయో పదనిర్మాణం విశ్లేషిస్తుంది. [[Productivity (linguistics)|ఉత్పాదకత]] వంటి భావనలు వక్తలు నిర్దిష్ట సందర్భాల్లో పదాలు ఎలా సృష్టిస్తారో, ఇది భాష చరిత్రలో ఎలా పరిణమిస్తుందో పరిశీలిస్తాయి. రూపకాల్లో జరిగే ధ్వని మార్పులతో ప్రత్యేకంగా వ్యవహరించే విభాగం [[morphophonology|రూప-స్వనశాస్త్రం]]. === అర్థశాస్త్రం - వ్యావహారిక భాషాశాస్త్రం === అర్థశాస్త్రం (Semantics), వ్యావహారిక భాషాశాస్త్రం (Pragmatics) అర్థంతో సంబంధించిన భాషాశాస్త్ర శాఖలు. సాంప్రదాయకంగా ఇవి అర్థం యొక్క వివిధ కోణాల ఆధారంగా విభజించబడ్డాయి: "అర్థశాస్త్రం" వ్యాకరణ, నిఘంటు అర్థాలకు సంబంధించింది; "వ్యావహారిక భాషాశాస్త్రం" సందర్భంలో అర్థంతో సంబంధించింది.ఔపచారిక అర్థశాస్త్రం వాక్యాల సూచనలను, అవి వాటి భాగాల అర్థాల నుండి ఎలా కూర్చబడతాయో అధ్యయనం చేస్తుంది . ఇది [[philosophy of language|భాషా తత్వశాస్త్రంపై]] ఎక్కువగా ఆధారపడి తర్కం, [[computer science|కంప్యూటర్ సైన్స్]] నుండి ఔపచారిక సాధనాలు వినియోగిస్తుంది. [[cognitive semantics|అభిజ్ఞాత్మక అర్థశాస్త్రం]] సాధారణ అభిజ్ఞానం యొక్క అంశాల ద్వారా భాషా అర్థాన్ని వివరిస్తుంది. వ్యావహారిక భాషాశాస్త్రం [[speech act|వాక్ క్రియలు]], [[implicature|అంతర్నిహితార్థం]], [[Conversation analysis|సంభాషణ విశ్లేషణ]] వంటి దృగ్విషయాలపై దృష్టి పెడుతుంది.<ref name="Mey">Mey, Jacob L. (1993). ''Pragmatics: An Introduction''. Oxford: Blackwell (2nd ed. 2001).</ref> అర్థశాస్త్రం ఒక నిర్దిష్ట భాషలో సాంప్రదాయక లేదా "కోడ్" చేయబడిన అర్థాన్ని పరిశీలిస్తే, వ్యావహారిక భాషాశాస్త్రం అర్థ సంప్రేషణం వక్త-శ్రోతల నిర్మాణ, భాషా జ్ఞానంపే కాకుండా, వ్యక్తీకరణ సందర్భం,<ref>{{Cite web |title=Meaning (Semantics and Pragmatics) {{!}} Linguistic Society of America |url=https://www.linguisticsociety.org/resource/meaning-semantics-and-pragmatics |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20170924233822/https://www.linguisticsociety.org/resource/meaning-semantics-and-pragmatics |archive-date=24 September 2017 |access-date=25 August 2017 |website=www.linguisticsociety.org}}</ref> సంబంధిత వ్యక్తుల గురించి ముందే ఉన్న జ్ఞానం, వక్త అభిప్రాయం, ఇతర కారకాలపై ఎలా ఆధారపడుతుందో అధ్యయనిస్తుంది.<ref>{{Cite web |last=Shaozhong |first=Liu |title=What is pragmatics? |url=http://www.gxnu.edu.cn/Personal/szliu/definition.html |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20090307222541/http://www.gxnu.edu.cn/Personal/szliu/definition.html |archive-date=7 March 2009 |access-date=18 March 2009}}</ref> === స్వనశాస్త్రం, స్వనస్వరూపశాస్త్రం === స్వనశాస్త్రం (Phonetics), స్వనస్వరూపశాస్త్రం (Phonology) ధ్వనులతో (లేదా సంకేత భాషల సమానమైన అంశాలతో) సంబంధించిన భాషాశాస్త్ర శాఖలు. స్వనశాస్త్రం ప్రధానంగా [[Articulatory phonetics|ఉచ్చారణ]], ధ్వనిశాస్త్రం, ఉత్పత్తి, అవగాహన వంటి ధ్వనుల భౌతిక అంశాలతో వ్యవహరిస్తుంది. [[Phonology|స్వనస్వరూపశాస్త్రం]] ధ్వనుల భాషాశాస్త్ర వియుక్ततలు, వర్గీకరణలతో వ్యవహరిస్తుంది — ఒక భాషలో ఏ ధ్వనులు ఉన్నాయో, అవి పదాలుగా ఎలా కలిపివచ్చు, కొన్ని స్వనాత్మక లక్షణాలు పదాన్ని గుర్తించడంలో ఎందుకు ముఖ్యమైనవో వివరిస్తుంది.<ref>{{Citation |last=Szczegielniak |first=Adam |title=Introduction to Linguistic Theory – Phonology: The Sound Patterns of Language |url=https://scholar.harvard.edu/files/adam/files/phonology.ppt.pdf |access-date=11 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230322153405/https://scholar.harvard.edu/files/adam/files/phonology.ppt.pdf |archive-date=22 March 2023 |url-status=live |publisher=Harvard University}}</ref> == నిర్మాణాలు == భాషా నిర్మాణాలు అర్థం-రూపం జతలు. నిర్దిష్ట అర్థం-రూపం జత ఒక [[Ferdinand de Saussure|సాసూరియన్]] [[Sign (semiotics)|భాషా చిహ్నం]]. ఉదాహరణకు "పిల్లి" అనే అర్థాన్ని ప్రపంచవ్యాప్తంగా వివిధ ధ్వని నమూనాలు (మాటల భాషల్లో), చేతులు-ముఖ కదలికలు ([[sign language|సంకేత భాషల్లో]]), లిఖిత చిహ్నాలు (రాత భాషల్లో) ద్వారా సూచిస్తారు. [[knowledge engineering|జ్ఞాన ఇంజినీరింగ్]] రంగంలో, ముఖ్యంగా డేటా పెరిగే నేపథ్యంలో, భాషా నమూనాల ప్రాముఖ్యత స్పష్టమైంది. నిర్మాణంపై దృష్టి సారించే భాషావేత్తలు మాతృభాషా వక్తలు తెలిసిన (ఎల్లప్పుడూ స్పృహతో కాదు) భాషా వినియోగ నియమాలను అర్థం చేసుకోవాలని ప్రయత్నిస్తారు. అన్ని భాషా నిర్మాణాలను బహుళ విశ్లేషణ స్థాయిల్లో నియమాల ప్రకారం కలిపే భాగాలుగా విభజించవచ్చు. ఉదాహరణకు "tenth" పదం నిర్మాణాన్ని రెండు విశ్లేషణ స్థాయిల్లో పరిశీలించండి. అంతర్గత పద నిర్మాణ స్థాయిలో (పదనిర్మాణం అంటారు), "tenth" అనే పదం సంఖ్యను సూచించే ఒక భాషా రూపం, క్రమవాచకత్వాన్ని సూచించే మరొక రూపంతో తయారవుతుంది. ఈ రూపాల కలయికను నిర్వహించే నియమం "th" అనే క్రమవాచక గుర్తు "ten" తర్వాత వస్తుందని నిర్ధారిస్తుంది. ధ్వని నిర్మాణ స్థాయిలో (స్వనస్వరూపశాస్త్రం అంటారు), "tenth"లోని "n" ధ్వని ఒంటరిగా పలికే "ten"లోని "n"కంటే భిన్నంగా ఉంటుందని నిర్మాణ విశ్లేషణ చూపిస్తుంది.<ref>{{fact|date=February 2026}}</ref> === వ్యాకరణం === వ్యాకరణం అంటే ఒక నిర్దిష్ట భాషలో వ్యక్తీకరణల ఉత్పత్తి, వినియోగాన్ని నిర్వహించే నియమాల వ్యవస్థ. ఈ నియమాలు ధ్వనికి<ref>ఈ వ్యాసంలో ధ్వని అధ్యయనానికి సంబంధించిన అన్ని ప్రస్తావనలు సంకేత భాషల్లో వినియోగించే చేత్తో చేసే, చేయని సైగలను కూడా కలుపుతాయి.</ref> అలాగే అర్థానికి వర్తిస్తాయి; [[phonology|స్వనస్వరూపశాస్త్రం]] (స్వనాత్మక ధ్వని వ్యవస్థల నిర్వహణ), [[morphology (linguistics)|పదనిర్మాణం]] (పదాల నిర్మాణం, రచన), [[syntax|వాక్యనిర్మాణం]] (పదసమూహాలు, వాక్యాల నిర్మాణం, రచన) వంటి ఉప నియమాలను కలిగి ఉంటాయి.<ref name="akmajian">{{Cite book |last1=Akmajian, Adrian |url=https://mitpress.mit.edu/catalog/item/examrequest.asp?ttype=2&tid=12240 |title=Linguistics |last2=Richard A. Demers |last3=Ann K. Farmer |last4=Robert M. Harnish |publisher=The MIT Press |year=2010 |isbn=978-0-262-51370-8 |edition=6th |access-date=25 July 2012 |archive-url=https://archive.today/20121214215844/http://mitpress.mit.edu/catalog/item/examrequest.asp?ttype=2&tid=12240 |archive-date=14 December 2012 |url-status=dead}}</ref> వ్యాకరణ సూత్రాలతో వ్యవహరించే ఆధునిక [[Grammar#Theoretical frameworks|చట్రాలలో]] [[structural linguistics|నిర్మాణాత్మక]], [[functional linguistics|క్రియాత్మక భాషాశాస్త్రం]], [[generative linguistics|జనరేటివ్ భాషాశాస్త్రం]] ఉన్నాయి.<ref>''Syntax: A Generative Introduction'' (2nd ed.), 2013. Andrew Carnie. Blackwell Publishing.</ref> వ్యాకరణ అధ్యయనంపై దృష్టి పెట్టే ఉప రంగాలు: * '''స్వనశాస్త్రం''' — వాక్ ధ్వని ఉత్పత్తి, అవగాహన భౌతిక లక్షణాల అధ్యయనం; వాటి ధ్వనిశాస్త్ర, [[Articulatory phonetics|ఉచ్చారణ]] లక్షణాలు * '''స్వనస్వరూపశాస్త్రం''' — వక్త మనసులో అర్థం వేరు చేసే వియుక్త మూలకాలుగా ([[phonemes|స్వనకాలు]]) ధ్వనుల అధ్యయనం * '''పదనిర్మాణం''' — రూపకాల అధ్యయనం; పదాల అంతర్గత నిర్మాణాలు, అవి ఎలా మార్చవచ్చు * '''వాక్యనిర్మాణం''' — పదాలు వ్యాకరణ పదసమూహాలు, [[Sentence (linguistics)|వాక్యాలుగా]] ఎలా కలిసివచ్చాయో * '''అర్థశాస్త్రం''' — నిఘంటు, వ్యాకరణ అర్థ అంశాల అధ్యయనం<ref name="Meaning and Grammar: An Introductio">{{Cite book |last1=Chierchia, Gennaro |title=Meaning and Grammar: An Introduction to Semantics |last2=Sally McConnell-Ginet |publisher=MIT Press, Cambridge, Massachusetts |year=2000 |isbn=978-0-262-53164-1 |name-list-style=amp}}</ref> * '''వ్యావహారిక భాషాశాస్త్రం''' — [[speech acts|సంభాషణ క్రియలలో]] [[utterance|వ్యక్తీకరణలు]] ఎలా వినియోగిస్తారో; అర్థ సంప్రేషణంలో స్థితిగత సందర్భం, భాషేతర జ్ఞానం పాత్ర<ref name="Meaning and Grammar: An Introductio" /> * '''వ్యవహార విశ్లేషణ''' — [[Text (literary theory)|పాఠాల్లో]] (మాటల, రాత, సైగల) భాషా వినియోగ విశ్లేషణ * '''|శైలీ శాస్త్రం''' — వ్యవహారాన్ని సందర్భంలో ఉంచే భాషా కారకాల (వాగ్మికం, పద వినియోగం, నొక్కివేత) అధ్యయనం * '''సంకేత శాస్త్రం''' — చిహ్నాలు, సంకేత ప్రక్రియలు (semiosis), సూచన, గుర్తింపు, సాదృశ్యం, అనుకరణ, రూపకం, సంకేతత్వం, సూచికత్వం, సంప్రేషణ అధ్యయనం === వ్యవహారం === వ్యవహారం అంటే సామాజిక ఆచరణగా భాష <ref>(Baynham, 1995) — </ref>ఇది బహు స్తర భావన. సామాజిక ఆచరణగా, వ్యవహారం లిఖిత, మాటల పాఠాల ద్వారా వివిధ భావజాలాలను పొందుపరుస్తుంది. వ్యవహార విశ్లేషణ ఈ భావజాలాలను పరిశీలించగలదు లేదా బయటపెట్టగలదు. వ్యవహారం కేవలం శైలిని (నిర్దిష్ట సందర్భాల ఆధారంగా ఎంపిక చేయబడే) ప్రభావితం చేయడమే కాదు, సూక్ష్మ స్థాయిలో స్వనస్వరూప, నిఘంటు-వ్యాకరణ స్థాయుల వరకు భాషను పాఠంగా (మాటల లేదా రాత) రూపొందిస్తుంది. వ్యాకరణం, వ్యవహారం ఒక వ్యవస్థలో భాగాలుగా అనుసంధానమై ఉంటాయి.<ref>{{Cite journal |last=Ariel |first=Mira |year=2009 |title=Discourse, grammar, discourse |journal=Discourse Studies |volume=11 |issue=1 |pages=5–36 |doi=10.1177/1461445608098496 |jstor=24049745 }}</ref> నిర్దిష్ట ప్రయోజనం కోసం వినియోగించినప్పుడు ఒక నిర్దిష్ట వ్యవహారం భాషా రూపాంతరమవుతుంది, దాన్ని [[register (sociolinguistics)|రిజిస్టర్]] అంటారు.<ref>Leckie-Tarry, Helen (1995). ''Language and Context: a Functional Linguistic Theory of Register'', Continuum International Publishing Group, p.&nbsp;6. {{ISBN|1-85567-272-3}}</ref> === నిఘంటు వ్యవస్థ === నిఘంటు వ్యవస్థ (Lexicon) అంటే వక్త మనసులో నిల్వ చేయబడిన పదాలు, పదాల కేటలాగ్. ఇందులో పదాలు, [[bound morphemes|బద్ధ రూపకాలు]] ఉంటాయి — పదాల్లో స్వయంగా నిలవలేని భాగాలు, [[affixes|ప్రత్యయాలు]] వంటివి. కొన్ని విశ్లేషణల్లో, సమాసాలు, నిర్దిష్ట వర్గాల ఆవళి వ్యక్తీకరణలు కూడా నిఘంటు వ్యవస్థలో భాగంగా పరిగణిస్తారు. నిఘంటువులు నిర్దిష్ట భాష నిఘంటు వ్యవస్థను అకారాది క్రమంలో జాబితా చేయడానికి చేసే ప్రయత్నాలు. [[Lexicography|నిఘంటు శాస్త్రం]], అర్థశాస్త్రంతో దగ్గరగా అనుసంధానమై, పదాలను ఒక విజ్ఞానకోశం లేదా నిఘంటువులో మ్యాపింగ్ చేసే శాస్త్రం. నిఘంటు వ్యవస్థలో కొత్త పదాలు చేర్చడాన్ని నవీన పద నిర్మాణం<ref>{{Cite book |last=Zuckermann |first=Ghil'ad |author-link=Ghil'ad Zuckermann |url=http://www.palgrave.com/gb/book/9781403917232 |title=Language Contact and Lexical Enrichment in Israeli Hebrew |publisher=Palgrave Macmillan |year=2003 |isbn=978-1-4039-1723-2 |pages=2ff |access-date=15 August 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160827112758/http://www.palgrave.com/gb/book/9781403917232 |archive-date=27 August 2016 |url-status=live}}</ref> అంటారు; కొత్త పదాలను [[neologism|నవ్య పదాలు]] అంటారు. భాషావేత్తలు చాలాసార్లు నిఘంటు వ్యవస్థలో నిల్వ చేయబడిన పదాల పరిమాణంలోనే వక్త భాషా సామర్థ్యం ఉంటుందని నమ్ముతారు — అయితే దీన్ని అనేకులు అపోహగా పరిగణిస్తారు. భాష వినియోగ సామర్థ్యం ప్రాథమికంగా వ్యాకరణం రంగంలో ఉంటుందని, పదజాలం వృద్ధికి కాకుండా [[linguistic competence|సామర్థ్యంతో]] అనుసంధానమై ఉంటుందని చాలామంది భావిస్తారు. చాలా చిన్న నిఘంటు వ్యవస్థ కూడా సైద్ధాంతికంగా అనంతమైన వాక్యాలు ఉత్పత్తి చేయగలదు. [[Vocabulary|పదజాలం]] పరిమాణం అవగాహన కొలమానంగా ముఖ్యమైనది. ఆంగ్ల లిఖిత పాఠం చదివి అర్థం చేసుకోవడానికి 98% కవరేజ్ అవసరమని — అంటే పాఠంలో 98% పదాలు అర్థమవ్వాలని — సాధారణ అభిప్రాయం ఉంది.<ref>{{cite journal |last1=Schmitt |first1=Norbert |last2=Cobb |first2=Tom |last3=Horst |first3=Marlise |last4=Schmitt |first4=Diane |title=How much vocabulary is needed to use English? Replication of van Zeeland & Schmitt (2012), Nation (2006) and Cobb (2007) |journal=Language Teaching |date=April 2017 |volume=50 |issue=2 |pages=212–226 |doi=10.1017/S0261444815000075 }}</ref> విస్తృత సంభాషణలు అర్థం చేసుకోవడానికి 6-7,000 [[Word family|పద కుటుంబాలు]], విస్తృత లిఖిత పాఠాలు చదవడానికి 8-9,000 పద కుటుంబాలు అవసరమని అంచనా.<ref>{{Cite journal |last=Nation |first=Paul |date=2006 |title=How large a vocabulary is needed for reading and listening? |url=https://archive.org/details/sim_canadian-modern-language-review_2006-09_63_1/page/58 |journal=Canadian Modern Language Review |volume=63 |pages=59–82 |doi=10.3138/cmlr.63.1.59 }}</ref> === శైలి === [[stylistics (field of study)|శైలీ శాస్త్రం]] వివిధ వాక్ సమాజాలు, శైలులు, సమాచార మాధ్యమ సంపాదకీయ, కథన రూపాల్లో లిఖిత, సైగల, మాటల వ్యవహారం అధ్యయనాన్ని కలిగి ఉంటుంది.<ref>{{Cite web |title="Stylistics" by Joybrato Mukherjee. Chapter 49. ''Encyclopedia of Linguistics''. |url=http://www.uni-giessen.de/anglistik/ling/Staff/mukherjee/pdfs/Stylistics.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131004220434/http://www.uni-giessen.de/anglistik/ling/Staff/mukherjee/pdfs/Stylistics.pdf |archive-date=4 October 2013 |access-date=4 October 2013}}</ref> ఇందులో వాటి భాషా, స్వర శైలి అంశాల కోసం పాఠాల అధ్యయనం, వివరణ ఉంటుంది. శైలీ విశ్లేషణలో వాక్ సమాజాలు వినియోగించే నిర్దిష్ట [[dialects|మాండలికాలు]], [[register (sociolinguistics)|రిజిస్టర్ల]] వర్ణన విశ్లేషణ ఉంటుంది. శైలీ లక్షణాలలో [[rhetoric|వాగ్మికం]],<ref>{{Cite book |last=Richards, I. A. |title=The Philosophy of Rhetoric |publisher=Oxford University Press (New York) |year=1965}}</ref> పద వినియోగం, నొక్కివేత, వ్యంగ్యం, [[irony|విరోధాభాసం]], సంభాషణ, ఇతర స్వనాత్మక వైవిధ్య రూపాలు ఉంటాయి. శైలీ విశ్లేషణ ప్రముఖ సాహిత్య రచనలు, ప్రజాదరణ కలిగిన కల్పిత సాహిత్యం, వార్తలు, ప్రకటనలు, ప్రజా సంస్కృతిలో ఇతర సంప్రేషణ రూపాల్లో భాషా అధ్యయనాన్ని కూడా కలిగి ఉంటుంది. 1960లలో [[Jacques Derrida|జాక్వెస్ డెరిడా]] లిఖిత భాషను స్వంత భాషా సంప్రేషణ మాధ్యమంగా అధ్యయనించాలని ప్రతిపాదించడం ద్వారా వాక్, రాత మధ్య తేడాను మరింత వేరుచేశారు.<ref>Derrida, Jacques (1967). ''[[Writing and Difference]]'' and ''[[Of Grammatology]]''.</ref> [[Palaeography|పురాలిపి శాస్త్రం]] కాబట్టి భాషలో లిఖిత లిపుల (చిహ్నాలు, సంకేతాలుగా) పరిణామాన్ని అధ్యయనించే విభాగం.<ref>Chapter 1, section 1.1 in {{Cite book |last=Antonsen, Elmer H. |url=https://books.google.com/books?id=gvSi3JVNRFQC |title=Trends in Linguistics: Runes and Germanic Linguistics |publisher=Mouton de Gruyter |year=2002 |isbn=978-3-11-017462-5 |edition=6th}}</ref> భాష యొక్క అధికారిక అధ్యయనం మనసులో భాషా ప్రాతినిధ్యం, విధులు పరిశీలించే [[psycholinguistics|మానసభాషాశాస్త్రం]]; మెదడులో భాషా ప్రాసెసింగ్ అధ్యయనం చేసే [[neurolinguistics|నాడీ భాషాశాస్త్రం]]; భాష జీవశాస్త్రం, పరిణామం అధ్యయనించే [[biolinguistics|జీవభాషాశాస్త్రం]]; పిల్లలు, పెద్దలు ఒకటి లేదా అంతకంటే ఎక్కువ భాషల జ్ఞానం ఎలా సంపాదిస్తారో పరిశీలించే [[language acquisition|భాషా సిద్ధి]] వంటి రంగాల వృద్ధికి దారితీసింది. == భాష శాస్త్రములో పద్ధతి == ఆధునిక భాషాశాస్త్రం ప్రాథమికంగా [[descriptive linguistics|వర్ణనాత్మకమైనది]].<ref name="Martinet">{{Cite book |last=Martinet |first=André |author-link=André Martinet |title=Elements of General Linguistics |publisher=Faber |year=1960 |series=Studies in General Linguistics, vol. i. |location=London |page=15 |translator-last=Elisabeth Palmer Rubbert}}</ref> భాషావేత్తలు నిర్దిష్ట లక్షణం లేదా వినియోగం "మంచిది" లేదా "చెడ్డది" అని వ్యక్తిగత నిర్ణయాలు చేయకుండా భాషా లక్షణాలను వర్ణిస్తారు, వివరిస్తారు. ఇది ఇతర శాస్త్రాల ఆచరణతో సమానంగా ఉంది: ఒక జంతుశాస్త్రవేత్త నిర్దిష్ట జాతి "మెరుగైనది" లేదా "తక్కువది" అని నిర్ణయాలు చేయకుండా జంతు రాజ్యాన్ని అధ్యయనిస్తారు. [[Linguistic prescription|నిర్దేశం]] (Prescription), మరోవైపు, ఒక నిర్దిష్ట మాండలికం లేదా "[[acrolect|అక్రోలెక్ట్]]"ను తరచుగా అనుకూలిస్తూ, ఇతర భాషా వినియోగాలకంటే నిర్దిష్ట వాటిని ప్రోత్సహించే ప్రయత్నం. ఇది [[Standard language|భాషా ప్రమాణాన్ని]] నెలకొల్పడానికి — పెద్ద భౌగోళిక ప్రాంతాల్లో సంప్రేషణకు సహాయపడటానికి — లక్ష్యంగా ఉండవచ్చు. అయితే, ఒక భాష లేదా మాండలికం వక్తలు ఇతర భాషలు లేదా మాండలికాల వక్తలపై ప్రభావం చూపాలని చేసే ప్రయత్నం కూడా కావచ్చు (చూ: [[Linguistic imperialism|భాషా సామ్రాజ్యవాదం]]). నిర్దేశం యొక్క తీవ్ర రూపం [[censorship|సెన్సార్ శిప్‌లో]] కనిపిస్తుంది — సమాజానికి హాని అని భావించే పదాలు, నిర్మాణాలను నిర్మూలించాలని ప్రయత్నిస్తారు. అయితే నిర్దేశం [[language education|భాషా విద్యలో]] సముచితంగా ఆచరించబడవచ్చు — [[English language teaching|ELT]] వంటివాటిలో, ద్వితీయ భాషా వక్తకు ముఖ్యమైన వ్యాకరణ నియమాలు, నిఘంటు అంశాలు పరిచయం చేయడానికి.<ref>{{citation needed|date=May 2023}}</ref> చాలామంది ఆధునిక భాషావేత్తలు [[spoken language|మాటల డేటా]], [[Sign language|సైగల డేటా]] [[written language|రాత డేటా]] కంటే మరింత మూలభూతమైనవని భావిస్తారు. కారణాలు: * వాక్ సామర్థ్యం కలిగిన మానవులందరికీ మాటలు సార్వత్రికంగా ఉంటాయి; అయితే రాత సంప్రేషణ లేని అనేక సంస్కృతులు, వాక్ సమాజాలు ఉన్నాయి. * మాటల్లో ఎల్లప్పుడూ రాతలో నమోదు చేయని లక్షణాలు కనిపిస్తాయి — [[phonological rule|స్వనస్వరూప నియమాలు]], [[sound change|ధ్వని మార్పులు]], [[speech error|వాక్ దోషాలు]] వంటివి. * అన్ని సహజ రాత వ్యవస్థలు ఒక మాటల భాషను (లేదా సంభావ్యంగా సంకేత భాషను) ప్రతిబింబిస్తాయి. * మానవులు రాత సృష్టించే ముందే వాక్ పరిణమించింది. * వ్యక్తులు మాటల భాషను రాత కంటే సులభంగా, త్వరగా నేర్చుకుంటారు. అయినప్పటికీ, లిఖిత భాషా అధ్యయనం విలువైనదని భాషావేత్తలు అంగీకరిస్తారు. [[corpus linguistics|కార్పస్ భాషాశాస్త్రం]], [[computational linguistics|గణన భాషాశాస్త్రంపై]] ఆధారపడే పరిశోధనకు పెద్ద మొత్తంలో డేటా ప్రాసెస్ చేయడానికి లిఖిత భాష చాలా అనుకూలంగా ఉంటుంది. పెద్ద మాటల కార్పస్‌లు సృష్టించడం కష్టం; సాధారణంగా అవి [[transcription (linguistics)|లిప్యంతరీకరించి]] రాతలో ఉంచుతారు. === సామాజిక భాషాశాస్త్రం === సామాజిక భాషాశాస్త్రం (Sociolinguistics) సామాజిక కారకాలు భాషను ఎలా రూపొందిస్తాయో అధ్యయనం చేస్తుంది. ఈ ఉప విభాగం భాషాశాస్త్రం సమకాలిక విధానంపై దృష్టి పెట్టి, ఒక నిర్దిష్ట కాలంలో ఒక భాష లేదా భాషా సమూహం ఎలా వైవిధ్యం చూపుతాయో పరిశీలిస్తుంది. మాండలికాలు, రిజిస్టర్లు, వ్యక్తిగత భాషా శైలుల ద్వారా భాషా వైవిధ్యాన్ని అధ్యయనించడాన్ని శైలి, వ్యవహార విశ్లేషణ ద్వారా పరిశీలించవచ్చు. === అభివృద్ధి భాషాశాస్త్రం === అభివృద్ధి భాషాశాస్త్రం (Developmental linguistics) వ్యక్తుల్లో భాషా సామర్థ్యం అభివృద్ధి — ముఖ్యంగా బాల్యంలో [[Language acquisition|భాషా సిద్ధి]] — అధ్యయనం. పిల్లలు వివిధ భాషలు ఎలా సంపాదిస్తారు, పెద్దలు ద్వితీయ భాష ఎలా నేర్చుకోగలరు, భాషా సిద్ధి ప్రక్రియ ఏమిటి అనే ప్రశ్నలు ఇందులో ఉన్నాయి.<ref>{{cite journal |last1=Bailey |first1=Charles-James N. |title=Developmental Linguistics |journal=Folia Linguistica |date=1981 |volume=15 |issue=1–2 |pages=29–38 |doi=10.1515/flin.1981.15.1-2.29 }}</ref> === నాడీ భాషాశాస్త్రం === నాడీ భాషాశాస్త్రం (Neurolinguistics) వ్యాకరణం, సంప్రేషణకు ఆధారమైన మానవ మెదడు నిర్మాణాల అధ్యయనం. పరిశోధకులు వివిధ నేపథ్యాల నుండి ఈ రంగానికి వస్తారు — వారితో పాటు వివిధ ప్రయోగాత్మక పద్ధతులు, సిద్ధాంత దృక్పథాలు వస్తాయి. నాడీ భాషాశాస్త్రంలో చాలా పని [[psycholinguistics|మానసభాషాశాస్త్రం]], సైద్ధాంతిక భాషాశాస్త్రంలోని నమూనాల నుండి ప్రేరణ పొంది, సైద్ధాంతిక, మానసభాషాశాస్త్రం ప్రతిపాదించిన ప్రక్రియలను మెదడు ఎలా అమలు చేస్తుందో పరిశీలిస్తుంది. నాడీ భాషా శాస్త్రవేత్తలు మెదడు భాష సంబంధ సమాచారాన్ని ప్రాసెస్ చేసే శారీరక యంత్రాంగాలు అధ్యయనిస్తారు; [[aphasiology|అఫాసియాలజీ]], [[brain imaging|మెదడు చిత్రీకరణ]], విద్యుత్ శారీరక శాస్త్రం, కంప్యూటర్ నమూనా వినియోగించి భాషా, మానసభాషాశాస్త్ర సిద్ధాంతాలు మూల్యాంకనం చేస్తారు. నాడీ భాషాశాస్త్ర యంత్రాంగాల్లో పాల్గొనే మెదడు నిర్మాణాల్లో అత్యధిక న్యూరాన్లు కలిగిన సెరెబెల్లమ్ భాష ఉత్పత్తికి అవసరమైన అంచనాల్లో ముఖ్యమైన పాత్ర పోషిస్తుంది.<ref>{{cite journal |last1=Mariën |first1=Peter |last2=Manto |first2=Mario |title=Cerebellum as a Master-Piece for Linguistic Predictability |journal=The Cerebellum |date=April 2018 |volume=17 |issue=2 |pages=101–103 |doi=10.1007/s12311-017-0894-1 |pmid=29071518 |doi-access=free }}</ref> === అనువర్తిత భాషాశాస్త్రం === భాషావేత్తలు ప్రధానంగా నిర్దిష్ట భాషల్లో, భాషలన్నింటిలో సాధారణతలు, వైవిధ్యాలు కనుగొని [[descriptive linguistics|వర్ణించడంలో]] నిమగ్నమవుతారు. [[Applied linguistics|అనువర్తిత భాషాశాస్త్రం]] ఆ ఫలితాలను ఇతర రంగాలకు అన్వయిస్తుంది. [[language education|భాషా విద్య]], [[lexicography|నిఘంటు శాస్త్రం]], అనువాదం, [[language planning|భాషా ప్రణాళిక]], [[natural language processing|సహజ భాషా ప్రాసెసింగ్]] వంటి రంగాలకు భాషా పరిశోధన సాధారణంగా అన్వయించబడుతుంది. "అనువర్తిత భాషాశాస్త్రం" అనే పేరు కొంచెం అనుచితమని వాదించవచ్చు.<ref>{{Cite book |last=Barbara Seidlhofer |title=Controversies in Applied Linguistics (pp. 288) |url=https://archive.org/details/controversiesina0000unse_k4p3 |publisher=Oxford University Press |year=2003 |isbn=978-0-19-437444-6}}</ref> అనువర్తిత భాషావేత్తలు వాస్తవ ప్రపంచ భాషా సమస్యలకు పరిష్కారాలు కనుగొనడంలో నిమగ్నమవుతారు — సమాజ శాస్త్రం, మానవ శాస్త్రం వంటి బహుళ వనరుల నుండి సాంకేతిక జ్ఞానం అన్వయిస్తారు. నేడు అనువర్తిత భాషాశాస్త్రంలో కంప్యూటర్లు విస్తృతంగా వినియోగించబడుతున్నాయి. [[Speech synthesis|వాక్ సంశ్లేషణ]], [[speech recognition|వాక్ గుర్తింపు]] ధ్వనిశాస్త్ర జ్ఞానం వినియోగించి కంప్యూటర్లకు [[voice interface|వాయిస్ ఇంటర్‌ఫేస్]] అందిస్తాయి. [[machine translation|యంత్ర అనువాదం]], [[computer-assisted translation|కంప్యూటర్-సహాయ అనువాదం]], [[natural language processing|సహజ భాషా ప్రాసెసింగ్]]లో [[computational linguistics|గణన భాషాశాస్త్రం]] అనువర్తనాలు ముఖ్యమైన రంగాలయ్యాయి. భాషా విశ్లేషణ అనువర్తిత భాషాశాస్త్రం ఉప విభాగం — అనేక ప్రభుత్వాలు అవసరమైన పత్యేకత లేని ఆశ్రయ పొందువారు పేర్కొన్న జాతీయతను ధృవీకరించడానికి వినియోగిస్తాయి.<ref name="Linguistic Analysis">{{Cite journal |last=Eades |first=Diana |year=2005 |title=Applied Linguistics and Language Analysis in Asylum Seeker Cases |url=http://songchau.googlepages.com/503.pdf |url-status=dead |journal=Applied Linguistics |volume=26 |issue=4 |pages=503–26 |doi=10.1093/applin/ami021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090327083553/http://songchau.googlepages.com/503.pdf |archive-date=27 March 2009 |access-date=31 January 2009}}</ref> ఇది తరచుగా వలస విభాగంలో సిబ్బంది ద్వారా ఇంటర్వ్యూ రూపంలో ఉంటుంది. దేశాన్ని బట్టి ఈ ఇంటర్వ్యూ ఆశ్రయ పొందు వ్యక్తి [[native language|మాతృభాషలో]] [[language interpretation|అనువాదకుడి]] ద్వారా లేదా ఆంగ్లం వంటి ''[[lingua franca|లింగ్వా ఫ్రాంకాలో]]'' నిర్వహిస్తారు.<ref name="Linguistic Analysis" /> === భాషా పత్యేకత === [[Language documentation|భాషా పత్యేకత]] భాషలు, వాటి వ్యాకరణాలు వర్ణించడానికి మానవ శాస్త్ర అన్వేషణ (భాష చరిత్ర, సంస్కృతి గురించి), భాషాశాస్త్ర అన్వేషణను కలిపిస్తుంది. [[Lexicography|నిఘంటు శాస్త్రం]] పదజాలాన్ని ఏర్పరచే పదాలను పత్యేకత చేయడాన్ని కలిగి ఉంటుంది. [[Computational linguistics|గణన భాషాశాస్త్రం]] గణనాత్మక దృక్పథం నుండి సహజ భాష గణాంక లేదా నియమ-ఆధారిత నమూనా నిర్మాణంతో సంబంధించింది. అనువాదం, [[Language interpretation|భాష వ్యాఖ్యానం]], [[language education|భాషా విద్యలో]] వక్తలు నిర్దిష్ట భాషా జ్ఞానం అన్వయిస్తారు. భాషాశాస్త్రం ప్రారంభం నుండి, భాషావేత్తలు గతంలో [[language documentation|పత్యేకత చేయబడని భాషలు]] వర్ణించడంలో నిమగ్నమవుతున్నారు. 1900ల తొలిలో [[Franz Boas|ఫ్రాంజ్ బోయాస్]] నుండి మొదలుపెట్టి, 20వ శతాబ్దం మధ్యలో [[formal linguistics|ఔపచారిక భాషాశాస్త్రం]] ఉదయించే వరకు అమెరికన్ భాషాశాస్త్రంలో ఇది ముఖ్య దృష్టి అయింది. ఈ దృష్టి వేగంగా [[language death|అంతరించిపోతున్న]] స్థానిక ప్రజల భాషలను నమోదు చేయాలని ఆందోళన వల్ల ప్రేరణ పొందింది.<ref>{{fact|date=February 2026}}</ref> === అనువాదం === అనువాద ఉప రంగం డిజిటల్ నుండి ముద్రణ, మాటల మాధ్యమాల వరకు లిఖిత, మాటల పాఠాల అనువాదాన్ని కలిగి ఉంటుంది. అనువాదం అంటే అర్థాన్ని ఒక భాష నుండి మరొక భాషకు మార్చడం. అనువాదకులు తరచుగా ట్రావెల్ ఏజెన్సీలు, ప్రభుత్వ రాయబారాలు వంటి సంస్థలు వినియోగిస్తాయి. [[Google Translate|గూగుల్ ట్రాన్స్‌లేట్]] వంటి [[computational linguistics|గణన భాషాశాస్త్ర]] వ్యవస్థల్లో కూడా అనువాదకులు పనిచేస్తారు. [[Survey methodology|బహుభాషీయ జనాభా]] మధ్య తులనీయ డేటా సేకరించడానికి అంతర్జాతీయ, అంతర-సాంస్కృతిక సర్వే పరిశోధన అధ్యయనాలు అనువాదాన్ని వినియోగిస్తాయి.<ref>{{cite journal |last1=Behr |first1=Dorothée |last2=Sha |first2=Mandy |title=Introduction: Translation of questionnaires in cross-national and cross-cultural research |journal=The International Journal of Translation and Interpreting Research |date=27 July 2018 |volume=10 |issue=2 |pages=1–4 |doi=10.12807/ti.110202.2018.a01 |doi-access=free }}</ref><ref>{{cite book |last1=Pan |first1=Yuling |last2=Sha |first2=Mandy |last3=Park |first3=Hyunjoo |title=The Sociolinguistics of Survey Translation |date=2019 |doi=10.4324/9780429294914 |isbn=978-0-429-29491-4 }}{{pn|date=February 2026}}</ref> === క్లినికల్ భాషాశాస్త్రం === క్లినికల్ భాషాశాస్త్రం [[speech-language pathology|వాక్-భాషా రోగనిర్ణయ]] రంగానికి భాషా సిద్ధాంతం అన్వయించడం. వాక్ భాషా రోగనిర్ణయ నిపుణులు [[communication disorders|సంప్రేషణ]], మింగడం రుగ్మతలు చికిత్స చేయడానికి సరిదిద్దే చర్యలపై పనిచేస్తారు. === గణన భాషాశాస్త్రం === గణన భాషాశాస్త్రం (Computational linguistics) "గణనాత్మకంగా బాధ్యత వహించే" విధంగా భాషా సమస్యలు అధ్యయనిస్తుంది — అల్గోరిథమిక్ వ్యక్తీకరణ, గణనాత్మక సంక్లిష్టత గురించి జాగ్రత్తగా గమనిస్తూ, అభివృద్ధి చేసిన భాషా సిద్ధాంతాలు కొన్ని కావాల్సిన గణనాత్మక లక్షణాలు ప్రదర్శిస్తాయని చూపించేలా. గణన భాషావేత్తలు కంప్యూటర్ భాషలు, సాఫ్ట్‌వేర్ అభివృద్ధిపై కూడా పనిచేస్తారు. === పరిణామ భాషాశాస్త్రం === పరిణామ భాషాశాస్త్రం (Evolutionary linguistics) మానవ పరిణామంలో భాషా సామర్థ్యం ఉద్భవాన్ని విశ్లేషించే [[sociobiology|సామాజిక జీవశాస్త్ర]] విధానం; వివిధ భాషల మధ్య సాంస్కృతిక పరిణామ అధ్యయనానికి పరిణామ సిద్ధాంతం అన్వయించడం. ప్రాచీన సమాజాల్లో కదలికల ద్వారా ప్రపంచమంతటా వివిధ భాషల వ్యాప్తి కూడా ఇందులో అధ్యయనిస్తారు.<ref>{{Cite journal |last=Croft |first=William |date=October 2008 |title=Evolutionary Linguistics |journal=Annual Review of Anthropology |volume=37 |pages=219–34 |doi=10.1146/annurev.anthro.37.081407.085156}}</ref> === ఫోరెన్సిక్ భాషాశాస్త్రం === ఫోరెన్సిక్ భాషాశాస్త్రం (Forensic linguistics) ఫోరెన్సిక్ శాస్త్రానికి భాషా విశ్లేషణ అన్వయించడం. ఫోరెన్సిక్ విశ్లేషణ న్యాయాలయాల్లో సాక్ష్యం అందించడానికి చట్ట సందర్భంలో వినియోగించిన శైలి, భాష, నిఘంటు వినియోగం, ఇతర భాషా, వ్యాకరణ లక్షణాలు పరిశీలిస్తుంది. ఫోరెన్సిక్ భాషావేత్తలు నేర మకోకాల్లో కూడా తమ నైపుణ్యాన్ని వినియోగించారు.<ref>Olsson, John. "[https://www.thetext.co.uk/what_is.pdf What is Forensic Linguistics?]" (PDF). ''Forensic Linguistics Intelligence''.</ref><ref>{{Cite web |title=what is forensic linguistics? |url=http://www.forensiclinguistics.net/cfl_fl.html |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100927010829/http://www.forensiclinguistics.net/cfl_fl.html |archive-date=2010-09-27 |access-date=2024-02-01 |website=CFL at Aston University}}</ref> === విశ్లేషణ === 20వ శతాబ్దానికి ముందు, భాషావేత్తలు [[diachronic linguistics|చారిత్రక దృష్టి]] కలిగిన దియాక్రానిక్ తలంలో భాషను విశ్లేషించేవారు. అయితే 20వ శతాబ్దంలో సాసూరియన్ భాషాశాస్త్రం ఉదయించడంతో, [[synchronic linguistics|సమకాలిక]] విధానంవైపు దృష్టి మళ్ళింది — ఒకే కాలంలో ఉన్న వివిధ భాషా రూపాంతరాల మధ్య విశ్లేషణ, పోలికపై దృష్టి పెట్టడం. మరొక స్థాయిలో, [[syntagmatic analysis|సంయుక్త]] తలం వాక్యం వాక్యనిర్మాణంలో పదాలు ఎంత క్రమంలో అమరుతాయో పోలిక కలిగి ఉంటుంది. [[paradigmatic analysis|నమూనా]] తలం, మరోవైపు, నిర్దిష్ట పాఠంలో పొందుపరచిన నమూనాలు లేదా భావనలపై ఆధారపడిన విశ్లేషణపై దృష్టి పెడుతుంది. == మూలాలు == {{Reflist|2}} == గ్రంథ సూచిక == {{refbegin|30}} * {{Cite book |last1=Akmajian, Adrian |title=Linguistics: An Introduction to Language and Communication |last2=Demers, Richard |last3=Farmer, Ann |last4=Harnish, Robert |publisher=The MIT Press |year=2010 |isbn=978-0-262-51370-8 |location=Cambridge, MA}} * {{Cite book |title=The handbook of linguistics |publisher=Blackwell |year=2000 |editor-last=Aronoff, Mark |location=Oxford |editor-last2=Rees-Miller, Janie}} * {{Cite book |last=Bloomfield |first=Leonard |url=https://books.google.com/books?id=-MN3YkwOgNYC&pg=PA307 |title=An Introduction to the Study of Language |publisher=John Benjamins Publishing |year=1983 |isbn=978-90-272-8047-3 |edition=New |location=Amsterdam |orig-year=1914}} * {{Cite book |last=Chomsky |first=Noam |url=https://archive.org/details/onlanguagechomsk00chom |title=On Language |publisher=The New Press, New York |year=1998 |isbn=978-1-56584-475-9}} * {{Cite book |last=Crystal |first=David |title=Linguistics |publisher=Penguin Books |year=1990 |isbn=978-0-14-013531-2}} * {{Cite book |last=Derrida |first=Jacques |url=https://archive.org/details/ofgrammatology00derr |title=Of Grammatology |publisher=The Johns Hopkins University Press |year=1967 |isbn=978-0-8018-5830-7}} * {{Cite book |last=Hall |first=Christopher |title=An Introduction to Language and Linguistics: Breaking the Language Spell |publisher=Routledge |year=2005 |isbn=978-0-8264-8734-6}} * {{Cite book |last1=Isac |first1=Daniela |url=http://linguistics.concordia.ca/i-language/ |title=I-language: An Introduction to Linguistics as Cognitive Science |last2=Charles Reiss |publisher=Oxford University Press |year=2013 |isbn=978-0-19-966017-9 |edition=2nd |access-date=17 May 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110706173454/http://linguistics.concordia.ca/i-language/ |archive-date=6 July 2011 |url-status=dead}} * {{Cite book |last1=McShane |first1=Marjorie |last2=Nirenburg |first2=Sergei |title=Linguistics for the Age of AI |publisher=[[MIT Press]] |year=2021 |isbn=9780262363136 |url=https://direct.mit.edu/books/oa-monograph/5042/Linguistics-for-the-Age-of-AI}} {{refend}} == బాహ్య లింకులు == {{Library resources box|by=no|onlinebooks=no|wikititle=linguistics}} * [https://linguistlist.org/ The Linguist List] — రోజువారీ వార్తలు, సమాచారంతో ప్రపంచ భాషాశాస్త్ర ఆన్‌లైన్ సమాజం * [https://glossary.sil.org/term భాషాశాస్త్ర పదాల నిఘంటువు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20250209165226/https://glossary.sil.org/term |date=February 9, 2025 }} — [[SIL International|SIL Global]] (చివరిసారి 2003లో సవరించబడింది) * [http://www.glottopedia.org Glottopedia] — నిర్మాణంలో ఉన్న MediaWiki-ఆధారిత భాషాశాస్త్ర విజ్ఞానకోశం * [https://web.archive.org/web/20071126121113/http://www.lsadc.org/info/ling-fields.cfm భాషాశాస్త్ర ఉప రంగాలు] — లింగ్విస్టిక్ సొసైటీ ఆఫ్ అమెరికా ప్రకారం {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:భాషాశాస్త్రం}} [[వర్గం:భాషాశాస్త్రం| ]] [[వర్గం:అభిజ్ఞాన శాస్త్రం]] [[వర్గం:సంప్రేషణ అధ్యయనాలు]] [[వర్గం:భాష]] 4x2hdbksu9ls2kch06rqbh6mp4lk0c3 ది డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా 0 486564 4808089 4793588 2026-04-22T21:04:26Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808089 wikitext text/x-wiki {{Infobox book | name = ది డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా | image = | caption = మొదటి US కూర్పు | author = [[జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ]] | country = భారతదేశం | language = ఆంగ్లం, హిందీ | subject = [[భారతదేశ చరిత్ర]], [[భారతీయ సంస్కృతి]], [[భారత రాజకీయాలు]], [[భారతదేశంలో మతం]], [[భారతీయ తత్వశాస్త్రం]] | publisher = [[జాన్ డే కంపెనీ|జాన్ డే]] (US)<br>మెరిడియన్ బుక్స్ (UK) | release_date = 14 నవంబర్ 1946; 76 సంవత్సరాల క్రితం ([[సిగ్నెట్ ప్రెస్]], [[కోల్‌కతా]], [[భారతదేశం]]లో) | media_type = ముద్రణ ([[పేపర్‌బ్యాక్]]) | pages = 595 | isbn = 978-0-19-562359-8 | congress = DS436 .N42 1989 }} '''''ది డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా''''' అనేది భారత స్వాతంత్ర్య సమరయోధుడు [[జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ]] (భారతదేశ మొదటి [[భారత ప్రధాన మంత్రి|ప్రధానమంత్రి]]) రాసిన పుస్తకం. స్వాతంత్ర్యానికి ముందు 1942 నుండి 1945 వరకు ప్రస్తుత [[మహారాష్ట్ర]] రాష్ట్రంలోని [[అహ్మద్‌నగర్ కోట|అహ్మద్‌నగర్ కోటలో]] బ్రిటిష్ వలస అధికారులచే ఆయన జైలు శిక్ష అనుభవిస్తున్నప్పుడు దీనిని రాశారు.<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/mumbai/nehrus-discovery-of-india-remains-a-bestseller-50-years-after-his-death/articleshow/35791589.cms|title=Nehru's 'Discovery of India' remains a bestseller 50 years after his death &#124; Mumbai News - Times of India|date=30 May 2014|website=The Times of India}}</ref> ఈ పుస్తకం మొదటిసారిగా 1946లో భారతదేశంలో ప్రచురించబడింది, ఇది నేటికీ అత్యధికంగా అమ్ముడవుతున్న పుస్తకంగా నిలిచింది.<ref>{{Cite web|date=29 October 2016|title=Bharat Mata Ki Jai: How Jawaharlal Nehru's Discovery of India offers a peek into the soul of India|url=https://www.firstpost.com/india/bharat-mata-ki-jai-how-jawaharlal-nehrus-discovery-of-india-offers-a-peek-into-the-soul-of-india-3079802.html|website=Firstpost}}</ref> == సారాంశం == ''ది డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా'' ప్రాచీన చరిత్ర నుండి [[బ్రిటిష్ రాజ్]] చివరి సంవత్సరాల వరకు భారతదేశ ప్రయాణాన్ని వివరిస్తుంది. [[సింధు లోయ నాగరికత]]తో ప్రారంభమై, వరుస విదేశీ ఆక్రమణదారులు ప్రవేశపెట్టిన సామాజిక-రాజకీయ పరివర్తనల గుండా కొనసాగి, ఆయన కాలం నాటి సమకాలీన కాలంతో ముగిసే భారతదేశ అభివృద్ధిని ప్రదర్శించడానికి నెహ్రూ [[ఉపనిషత్తులు]], [[వేదాలు]], ప్రాచీన చరిత్ర పాఠ్యపుస్తకాలపై తనకున్న జ్ఞానాన్ని ఉపయోగించారు. ఇతర భారతీయ నాయకులతో కలిసి [[క్విట్ ఇండియా ఉద్యమం|క్విట్ ఇండియా ఉద్యమంలో]] ఆయన పోషించిన పాత్రకు జైలు శిక్ష అనుభవించిన నెహ్రూ, భారతదేశ గతం గురించి తన ప్రతిబింబాలను, అవగాహనను నమోదు చేయడానికి ఈ కాలాన్ని ఉపయోగించారు. ఈ పుస్తకం స్వాతంత్ర్యం కోసం ఆరాటపడుతున్న భారతీయుని కోణం నుండి భారతీయ [[భారతదేశ చరిత్ర|చరిత్ర]], తత్వశాస్త్రం, [[భారతీయ సంస్కృతి|సంస్కృతుల]] విస్తృత అవలోకనాన్ని అందిస్తుంది.<ref name="das">{{cite journal|last=Das|first=Taraknath|date=June 1947|title=India--Past, Present and the Future|url=https://archive.org/details/sim_political-science-quarterly_1947-06_62_2/page/294|journal=Political Science Quarterly|volume=62|issue=2|pages=295–304|doi=10.2307/2144210|jstor=2144210}}{{subscription required}}</ref> == ఇతర సహకారులు == [[దస్త్రం:Jawaharlal Nehru's room at Ahmednagar fort - 20151226 031536.jpg|right|thumb|తన జైలు శిక్ష సమయంలో [[అహ్మద్‌నగర్ కోట]]లో జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ గది]] అహ్మద్‌నగర్ కోటలో తన తోటి ఖైదీల ఆలోచనలు ఈ పుస్తకంలోని కొంత కంటెంట్‌ను ప్రభావితం చేశాయని నెహ్రూ అంగీకరించారు. ఆయన [[మౌలానా అబుల్ కలామ్ ఆజాద్]], [[గోవింద్ వల్లభ్ పంత్]], నరేంద్ర దేవ, అసఫ్ అలీ పేర్లను ప్రత్యేకంగా ప్రస్తావించారు. అతని పదకొండు మంది తోటి ఖైదీలు భారతదేశం నలుమూలల నుండి వచ్చిన రాజకీయ ఖైదీలు, పుస్తకంలో చర్చించిన విషయాలపై లోతైన జ్ఞానం ఉన్నవారు. వారు నెహ్రూ రచనలను ప్రూఫ్ రీడింగ్ చేయడంలో సహకరించారు, సృజనాత్మక సూచనలను అందించారు. == కూర్పు == ఈ పుస్తకం మొదటిసారిగా భారతదేశంలోని కలకత్తా (ఇప్పుడు కోల్‌కతా) లోని సిగ్నెట్ ప్రెస్ ద్వారా 1946 మార్చిలో ప్రచురించబడింది. ఇది ప్రస్తుతం జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ మెమోరియల్ ఫండ్ ద్వారా ప్రచురించబడుతోంది, దీని కాపీరైట్ ఆయన మనవడి భార్య [[సోనియా గాంధీ]] వద్ద ఉంది.<ref>{{Cite news|url=https://www.thehindu.com/news/national/criticism-of-nehru-not-based-on-critical-enquiry-sonia/article5358770.ece|title=Criticism of Nehru not based on critical enquiry: Sonia|first=Gaurav Vivek|last=Bhatnagar|newspaper=The Hindu|date=17 November 2013}}</ref> * పండిట్ జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ రచించిన ''ది డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా'', {{ISBN|0-670-05801-7}} * జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ రచించిన ''ది డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా'' (పేపర్‌బ్యాక్, పదమూడవ కూర్పు), {{ISBN|0-19-562359-2}}<ref>The Discovery of India by Jawaharlal Nehru (paperback, thirteenth edition), {{ISBN|0-19-562359-2}}, Preface</ref><ref>{{cite web |last1=Bharat Ki Khoj |first1=NCERT Class 8 |title=NCERT Bharat Ki Khoj |url=https://ncert.nic.in/textbook.php?hhbk1=0-9 |website=NCERT |access-date=12 March 2024}}</ref> == అనుసరణలు == ఈ పుస్తకం ఆధారంగా 53-ఎపిసోడ్‌ల భారతీయ టెలివిజన్ ధారావాహిక ''[[భారత్ ఏక్ ఖోజ్]]'' (1988) రూపొందించబడింది, దీనికి [[శ్యామ్ బెనగళ్|శ్యామ్ బెనగల్]] దర్శకత్వం వహించారు, ప్రభుత్వ ఆధ్వర్యంలోని [[దూరదర్శన్]] ఛానెల్‌లో మొదటిసారి ప్రసారం చేయబడింది.<ref>{{cite news |title=What makes Shyam special... |url=http://www.hindu.com/thehindu/fr/2003/01/17/stories/2003011700990100.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/20030627193719/http://www.hindu.com/thehindu/fr/2003/01/17/stories/2003011700990100.htm |url-status=dead |archive-date=27 June 2003 |date=17 January 2003 |newspaper=[[The Hindu]] |access-date=6 June 2013}}</ref> ఈ పుస్తక సవరించిన కూర్పును CBSE NCERT పాఠ్యప్రణాళికలో భాగంగా కొన్ని భారతీయ పాఠశాలల్లో 8వ తరగతిలో హిందీ సప్లిమెంటరీ టెక్స్ట్‌గా బోధిస్తారు.<ref>{{cite web |url=https://ncert.nic.in/textbook.php?hhbk1=0-9 |title=NCERT Bharat Ki Khoj |website=NCERT |access-date=12 March 2024}}</ref> == ఇవి కూడా చూడండి == * ''లెటర్స్ ఫ్రమ్ ఎ ఫాదర్ టు హిజ్ డాటర్'' (1929) * ''యాన్ ఆటోబయోగ్రఫీ'' (1936) * ''గ్లింప్సెస్ ఆఫ్ వరల్డ్ హిస్టరీ'' (1934) == మూలాలు == {{reflist}} == బయటి లింకులు == *[https://archive.org/details/TheDiscoveryOfIndia-Eng-JawaharlalNehru/page/n1 ''ది డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా'']. సిగ్నెట్ ప్రెస్ (1946) ద్వారా మొదటిసారి ప్రచురించబడింది. {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:డిస్కవరీ ఆఫ్ ఇండియా}} [[వర్గం:భారతీయ సాహిత్యం]] t5gvce0gdntjo8w11jdoe9bmdh9ryh0 రామ్ శరణ్ వర్మ 0 486579 4808071 4793655 2026-04-22T17:57:36Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808071 wikitext text/x-wiki '''రామ్ శరణ్ వర్మ''' (జననం 1968), ఉత్తరప్రదేశ్ రాష్ట్రంలో గ్రామాలకు అధునాతన, మరింత లాభదాయకమైన వ్యవసాయ పద్ధతులను ప్రవేశపెట్టినందుకు గుర్తింపు పొందిన భారతీయ రైతు. ఆయన కృషికి అనేక భారతీయ వ్యవసాయ పురస్కారాలను అందుకున్నాడు. 2019లో, ఆయన భారతదేశపు నాల్గవ అత్యున్నత పౌర పురస్కారం [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]]<nowiki/>తో సత్కరించబడ్డాడు.<ref name="padma">{{Cite web|date=25 January 2019|title=Padma Awards|url=https://padmaawards.gov.in/PDFS/2019AwardeesList.pdf|access-date=22 February 2019|website=[[Ministry of Home Affairs (India)]]|quote=This year the President of India has approved conferment of 112 Padma Awards including one duo case (in a duo case, the Award is counted as one) as per list below. The list comprises 4 Padma Vibhushan, 14 Padma Bhushan and 94 Padma Shri Awards.}}</ref> == జీవితచరిత్ర == రామ్ శరణ్ వర్మ [[ఉత్తర ప్రదేశ్]] రాష్ట్రం బారాబంకి జిల్లాలోని దౌలత్పూర్ గ్రామానికి చెందినవాడు. ఆయన 8వ తరగతిలో పాఠశాలను విడిచిపెట్టాడు. తన తండ్రి నుండి 6 ఎకరాల వ్యవసాయ భూమిని వారసత్వంగా పొందాడు. 1984లో ఆయన [[గుజరాత్]], [[మహారాష్ట్ర]], [[హర్యానా]], [[పంజాబ్ ప్రాంతం|పంజాబ్]] రాష్ట్రాల్లో పర్యటించి, ఆ రాష్ట్రాల్లోని విజయవంతమైన గ్రామీణ రైతులు, వ్యవసాయ నిపుణుల నుండి పలు అంశాలు నేర్చుకున్నాడు.<ref name="TBI">{{Cite web|date=3 December 2018|title=Exclusive: UP's Award-Winning Banana King Earns Rs 48 Lakh/Year, Becomes Idol For Farmers|url=https://www.thebetterindia.com/165736/uttar-pradesh-banana-farmer-news/|access-date=13 February 2019|website=[[The Better India]]|quote=Felicitated with 20 awards at the district, state and national levels, including the Jagjivan Ram Kisan Puruskar, his farm in Daulatpur attracts thousands of farmers from within India and abroad.}}</ref> ఈ అనుభవాన్ని ఉపయోగించి, ఆయన తన పొలంలో అరటి సాగును ప్రవేశపెట్టాడు, ఇది సాంప్రదాయకంగా గోధుమలు, వరి, చెరకు, ఆవాలను పండించేది, ఉత్తర ప్రదేశ్ రాష్ట్రంలో కణజాల పెంపకం వ్యవసాయాన్ని ప్రవేశపెట్టిన మొదటి రైతులలో ఆయన ఒకడు.<ref name="TBI" /> రామ్ శరణ్ వర్మ ప్రస్తుతం 150 ఎకరాల భూమిలో వ్యవసాయాన్ని పర్యవేక్షిస్తున్నాడు, ఇది ప్రత్యక్షంగా, పరోక్షంగా సుమారు 20 వేల మందికి మద్దతు ఇస్తుంది. ఆయన దేశవ్యాప్తంగా ఉన్న వ్యవసాయదారులకు ఉచిత శిక్షణ సెషన్లను నిర్వహిస్తాడు. గ్రామీణ భారతీయ చిన్న రైతులకు అరటి, టమోటా, బంగాళాదుంప పంటలలో దిగుబడిని మెరుగుపరచడానికి అధునాతన వ్యవసాయ పద్ధతులను ప్రవేశపెట్టినందుకు ఆయనను భారతీయ మీడియా గ్రామీణ "హైటెక్ రైతు" అని పిలుస్తుంది.<ref name="Olk">{{Cite magazine|last=Sharat Pradhan|date=13 April 2009|title=A Full Round Meal|url=https://www.outlookindia.com/magazine/story/a-full-round-meal/240192|magazine=[[Outlook (Indian magazine)|Outlook]]|access-date=13 February 2019|quote=Barely 50 km from the capital of India's most populous state, in Daulatpur village in Barabanki district, a mini agriculture revolution is taking place. What 41-year-old Ram Saran Verma began in 1996 on a 6-acre plot of land in a remote rural pocket has now grown into an 85-acre empire that feeds hundreds of workers, besides providing indirect employment to many more.}}</ref> 2012లో రామ్ చరణ్ వర్మను గౌరవించే కార్యక్రమంలో, భారత మాజీ రాష్ట్రపతి [[ఏ.పి.జె. అబ్దుల్ కలామ్]] ఆయనను "రైతు మాంత్రికుడు" అని, ''న్యూస్ 18 ఇండియా'' మట్టి నుండి బంగారాన్ని ఉత్పత్తి చేసాడాని కొనియాడారు.<ref name="N18">{{Cite web|date=7 June 2017|title=Farming changed the fortunes of high school dropout|url=https://hindi.news18.com/uttar-pradesh/barabanki-news-success-story-of-farmer-ram-saran-verma-in-barabanki-1009773.html|access-date=13 February 2019|publisher=[[News18 India]]}}{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> అలాగే, 2014లో, ''[[ఇండియా టుడే]]'' రామ్ శరణ్ వర్మను "ఫీల్డ్ రివల్యూషనరీ" గా గుర్తించింది.<ref name="IT">{{Cite magazine|date=13 August 2014|title=Changemakers who make a difference in our lives|url=https://www.indiatoday.in/magazine/cover-story/story/20140825-independence-day-special-changemakers-kalki-koechlin-j-manjula-achyuta-samanta-804926-2014-08-13|magazine=[[India Today]]|access-date=13 February 2019|quote=The Field Revolutionary: Verma, who lives in Daulatpur village in Barabanki district of Uttar Pradesh, has devised hybrid and tissue culture techniques to increase the productivity of banana, tomato, potato and mint crops threefold. For the last 25 years, he has been training farmers across India for free-benefiting at least 10,000 cultivators. He is now working on growing red bananas using hybrid techniques.}}</ref> ఆయన 2007, 2010లలో జగ్జీవన్ రామ్ కిసాన్ పురస్కార్, 2014లో జాతీయ ఉద్యానవన పురస్కార గ్రహీత.<ref name="DB">{{Cite news|url=https://www.bhaskar.com/news/UP-ramsaran-tech-farming-in-barabanki-latest-hindi-news-4620875-PHO.html|title=The Hi-Tech Farmer who serves as an inspiration for farmers across the world|date=22 May 2014|work=[[Dainik Bhaskar]]|access-date=13 February 2019}}</ref> 2019లో, భారతీయ వ్యవసాయానికి చేసిన సేవలకు గాను, ఆయనకు భారతదేశపు నాల్గవ అత్యున్నత జాతీయ పురస్కారం [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]] లభించింది, ఇది ఆ సంవత్సరంలో 94 మందికి ఇవ్వబడింది.<ref name="PAT">{{Cite web|title=Farming magician Ram Saran Verma shines new paths|url=https://www.patrika.com/barabanki-news/farmer-ram-saran-verma-untold-story-barabanki-news-2946551/|access-date=13 February 2019|publisher=[[Rajasthan Patrika]]}}</ref><ref name="N182">{{Cite web|date=26 January 2019|title=Padmashri for Ram Saran Verma, says will help in promoting hi-tech farming|url=https://hindi.news18.com/news/uttar-pradesh/barabanki-farmer-of-barabanki-ram-saran-verma-gets-padma-shri-award-upns-1668376.html|access-date=13 February 2019|publisher=[[News18 India]]|quote=[TRANSLATED] Ramsaran discovered the method of production at a lower cost. In the cultivation of tomato, banana, and potato, Ramsaran worked to create a new revolution. As well as from around the country, agricultural scientists, experts from abroad and also those who take IAS and PCS training in the country also come to see their progressive farming.}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:ఉత్తర ప్రదేశ్ వ్యక్తులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1968 జననాలు]] 5crmu9au6nidmyl0xa2emo3c7r2qrua గోల్కొండ సుల్తానేట్ 0 486817 4808143 4799520 2026-04-23T01:18:05Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808143 wikitext text/x-wiki {{Infobox Former Country|conventional_long_name=గోల్కొండ సుల్తానేట్|common_name=గోల్కొండ సుల్తానేట్|date_start=7 డిసెంబర్|year_start=1518<ref>{{cite book |url=https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.68551|title=The Bahmanis of the Deccan – An Objective Study |last=Sherwani |first=Haroon Khan |year=1946 |author-link=Haroon Khan Sherwani|publisher=Krishnavas International Printers, Hyderabad Deccan |oclc=3971780|page=386}}</ref>|date_end=22 సెప్టెంబర్|year_end=1687<ref>{{cite wikisource |title=1911 Encyclopædia Britannica, Volume 3 |volume=3 |year=1911 |publisher=Encyclopædia Britannica|language=En }}</ref>|p1=బహమనీ సామ్రాజ్యం|p2=గజపతి సామ్రాజ్యం|p3=విజయనగర సామ్రాజ్యం|s1=హైదరాబాద్ సుబా|native_name={{lang|fa|{{nq|قطب شاهیان}}}}|image_flag=|flag_type=కుతుబ్ షాహీల జెండా|image_map={{Switcher|[[దస్త్రం:Map of Golconda.png|upright=1.15|frameless]]|గోల్కొండ సుమారు సా.శ 1485 నాటికి.<ref name= "map" />|[[దస్త్రం:Map of Golconda Sultanate.png|upright=1.15|frameless]]|గోల్కొండ సుమారు సా.శ 1605 నాటికి.}}|image_map_caption=|religion='''రాష్ట్ర మతం:'''<br />[[షియా ఇస్లాం]] ----'''ఇతర మతాలు:'''<br />దక్షిణాసియాలోని ఇతర మతాలు|capital=[[గోల్కొండ]] (1518–1591) <br /> [[హైదరాబాదు]] (1591–1687)|common_languages=పర్షియన్ (అధికారికం)<ref>Brian Spooner and William L. Hanaway, ''Literacy in the Persianate World: Writing and the Social Order'', (University of Pennsylvania Press, 2012), 317.</ref><br /> [[తెలుగు భాష|తెలుగు]] (1600 తర్వాత అధికారికం)<ref>{{cite journal | last = Alam | first = Muzaffar | date = 1998 | title = The Pursuit of Persian: Language in Mughal Politics | url = https://archive.org/details/sim_modern-asian-studies_1998-05_32_2/page/316 | journal = Modern Asian Studies | volume = 32 | issue = 2 | pages = 317–349 |quote = "Ibrahim Qutb Shah encouraged the growth of Telugu and his successor Muhammad Quli Qutb Shah patronized and himself wrote poetry in Telugu and Dakhni. Abdullah Qutb Shah instituted a special office to prepare the royal edicts in Telugu (dabiri-ye foramina-i Hindavi). While administrative and revenue papers at local levels in the Qutb Shahi Sultanate were prepared largely in Telugu, the royal edicts were often bilingual. '06 The last Qutb Shahi Sultan, Abul Hasan Tana Shah, sometimes issued his orders only in Telugu, with a Persian summary given on the back of the farmans." | doi=10.1017/s0026749x98002947| s2cid = 146630389 }}</ref><br />దక్కనీ ఉర్దూ|government_type=రాచరికం|title_leader=[[సుల్తాన్]]|leader1=[[సుల్తాన్ కులీ కుతుబ్ షా|సుల్తాన్ కులీ కుతుబ్-ఉల్-ముల్క్]]|year_leader1=1518–1543|leader2=[[జంషీద్ కులీ కుతుబ్ షా]]|year_leader2=1543–1550|leader3=[[సుభాన్ కులీ కుతుబ్ షా]]|year_leader3=1550–1550|leader4=[[ఇబ్రహీం కులీ కుతుబ్ షా]]|year_leader4=1550–1580|leader5=[[ముహమ్మద్ కులీ కుతుబ్ షా]]|year_leader5=1580–1612|leader6=[[సుల్తాన్ ముహమ్మద్ కుతుబ్ షా]]|year_leader6=1612–1626|leader7=[[అబ్దుల్లా కుతుబ్ షా]]|year_leader7=1626–1672|leader8=[[అబుల్ హసన్ కుతుబ్ షా]]|year_leader8=1672–1687|stat_area4=|currency=మోహూర్, టంకా|today=[[భారతదేశం]]}} '''గోల్కొండ సుల్తానేట్''' ({{langx|fa|{{nq|سلطان‌نشین گلکنده}}}}; {{langx|ur|{{nq|سلطنت گولکنڈه}}}}) అనేది దక్షిణ భారతదేశంలోని ప్రారంభ ఆధునిక రాజ్యం. దీనిని [[పర్షియా|పర్షియన్ సమాజానికి]] చెందిన<ref>Christoph Marcinkowski, ''Shi'ite Identities: Community and Culture in Changing Social Contexts'', 169-170; "''The Qutb-Shahi kingdom could be considered 'highly Persianate' with a large number of Persian-speaking merchants, scholars, and artisans present at the royal capital.''"</ref> [[షియా ఇస్లాం]] అనుసరించే తుర్కమన్‌ మూలాలకు చెందిన '''[[కుతుబ్ షాహీ వంశం]]'''{{efn|({{langx|fa|{{nq|قطب شاهیان}}}}; {{langx|ur|{{nq|قطب شاہی خاندان}}}})}} పాలించింది.<ref>{{cite book|title=Concise History of Islam|last1=Syed|first1=Muzaffar Husain|date=2011|publisher=Vij Books India Private Limited|isbn=978-9-382-57347-0|page=258|quote=The Qutb Shahi dynasty was the ruling family of the sultanate of Golkonda in southern India. They were '''Shia Muslims''' and belonged to a '''Turkmen tribe'''.}}</ref><ref>{{cite book|title=Languages and Literary Cultures in Hyderabad|last1=Suleman Siddiq|first1=Mohd.|date=2017|isbn=978-1-315-14166-4|pages=203–216|chapter=The Da'irat-ul-Ma'arif: A Unique Language Institute of Hyderabad|doi=10.4324/9781315141664-12|chapter-url=https://www.taylorfrancis.com/chapters/edit/10.4324/9781315141664-12/da-irat-ul-ma-arif-unique-language-institute-hyderabad-mohd-suleman-siddiq}}</ref> [[బహమనీ సామ్రాజ్యం|బహమనీ సుల్తానేట్]] క్షీణించిన తరువాత, గోల్కొండ సుల్తానేట్ 1518 లో ఐదు దక్కన్ సుల్తానేట్లలో ఒకటిగా కులీ కుతుబ్ షా చేత స్థాపించబడింది.<ref>{{EI3|first=Pevyand|last=Firouzeh|title=Maḥmūd Shihāb al-Dīn Bahmanī|doi=10.1163/1573-3912_ei3_COM_36029|url=https://referenceworks.brill.com/display/entries/EI3O/COM-36029.xml|date=2018}}</ref> ఈ రాజ్యం నేటి భారతీయ రాష్ట్రాలైన [[కర్ణాటక]], [[ఆంధ్రప్రదేశ్]], [[ఒడిశా]], [[తెలంగాణ]]లోని భాగాలను కవర్ చేసింది.<ref name="sen2">{{Cite book |last=Sen |first=Sailendra |title=A Textbook of Medieval Indian History |publisher=Primus Books |year=2013 |isbn=978-9-38060-734-4 |pages=118}}</ref> పదహారవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ, వాయువ్య దిశలలో సరిహద్దులను పంచుకున్న [[ఆదిల్‌షాహీ వంశం|ఆదిల్ షాహీలు]], [[నిజాం షాహీలు|నిజాం షాహీలతో]] గోల్కొండ సుల్తానేట్ నిరంతరం ఘర్షణ పడేది.<ref name="Bosworth">C.E. Bosworth, ''The New Islamic Dynasties'', (Columbia University Press, 1996), 328.</ref> 1636 లో, మొఘల్ చక్రవర్తి షాజహాన్ మొఘల్ ఆధిపత్యాన్ని అంగీకరించేలా కుతుబ్ షాహీలను బలవంతం చేశాడు, కాలానుగుణంగా కప్పం చెల్లించేలా చేశాడు. 1687 లో, ఏడవ సుల్తాన్ అబుల్ హసన్ కుతుబ్ షా పాలనలో, మొఘల్ చక్రవర్తి ఔరంగజేబు అబుల్ హసన్‌ను అరెస్టు చేసి అతని జీవితాంతం [[దౌలతాబాద్ కోట]]లో ఖైదు చేసినప్పుడు ఈ రాజవంశం ముగింపుకు వచ్చింది. గోల్కొండను మొఘల్ సామ్రాజ్యంలో విలీనం చేశారు.<ref>{{cite book|title=Iran and the Deccan: Persianate Art, Culture, and Talent in Circulation, 1400–1700|year=2020|isbn=9780253048943|url= https://books.google.com/books?id=_yHXDwAAQBAJ|author=Keelan Overton|page=82|publisher=Indiana University Press|access-date=1 July 2020}}</ref><ref name="Farooqi">{{cite book|title=A Comprehensive History of Medieval India: From Twelfth to the Mid-Eighteenth Century|author=Farooqui Salma Ahmed|pages=177–179|publisher=Pearson Education India|year=2011|isbn=9788131732021}}</ref><ref name="Bosworth" /> కుతుబ్ షాహీలు పర్షియన్ షియా సంస్కృతిని పోషించేవారు.<ref name="Farooqi"/><ref name="Chandra" /> దాని మొదటి 90 సంవత్సరాలలో (సుమారు 1518 - 1600) గోల్కొండ సుల్తానేట్ అధికారిక, న్యాయస్థాన భాష పర్షియన్. అయితే, 17 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, తెలుగు భాష పర్షియన్ భాష స్థాయికి ఎదిగింది, కుతుబ్ షాహీల పాలన ముగిసే సమయానికి, అధికారిక పత్రాలలో అప్పుడప్పుడు పర్షియన్ ఉపయోగించబడేది, అయితే తెలుగు ప్రాథమిక న్యాయస్థాన భాషగా ఉండేది. ఇండాలజిస్ట్ రిచర్డ్ ఈటన్ ప్రకారం, కుతుబ్ షాహీలు తెలుగును స్వీకరించినప్పుడు, వారు తమ రాజ్యాన్ని తెలుగు మాట్లాడే రాష్ట్రంగా చూడటం ప్రారంభించారు, సుల్తానేట్ ఉన్నతవర్గాలు తమ పాలకులను "తెలుగు సుల్తానులు" గా భావించారు.<ref name="Eaton" /> == చరిత్ర == ఈ రాజవంశ స్థాపకుడు సుల్తాన్ కులీ కుతుబ్-ఉల్-ముల్క్ (సుల్తాన్ కులీ ఖవాస్ ఖాన్ హమ్దానీ) ఇరాన్‌లోని హమదాన్‌లో జన్మించాడు. అతను కారా కోయున్లూకి చెందిన ఒక తుర్క్‌మెన్ ముస్లిం తెగకు చెందినవాడు, కాబట్టి కారా యూసుఫ్ వారసుడు.<ref name="jstor1">{{cite journal|title=The Qara-qoyunlu and the Qutb-shāhs (Turkmenica, 10)|url=https://www.jstor.org/stable/609229|volume=17|year=1955|pages=50–73|publisher=Cambridge University Press|jstor = 609229|access-date=20 November 2020|last1 = Minorsky|first1 = V.|journal = Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London|issue = 1|doi = 10.1017/S0041977X00106342|s2cid=162273460 |url-access=subscription}}</ref><ref name="Masud">{{cite book|title=Mohammad Quli Qutb Shah|url=https://books.google.com/books?id=v4UKJFLZVcEC|year=1996|page=2|first=Masud Husain|last=Khan|publisher=Sahitya Akademi|isbn=9788126002337|access-date=20 November 2020}}</ref> 16 వ శతాబ్దంలో, అతను తన మేనమామ అల్లా-కులీ, తన బంధువులు, స్నేహితులు కొందరితో కలిసి ఢిల్లీకి వలస వెళ్ళాడు. తరువాత అతను దక్షిణాన దక్కన్ పీఠభూమికి వలస వెళ్లి దక్కనీ ముస్లిం జాతికి చెందిన బహమనీ సుల్తాన్, మహమూద్ షా బహమనీ II కి సేవ చేశాడు.<ref>{{cite book |url= https://books.google.com/books?id=p159EAAAQBAJ&dq=Alauddin+Ahmad+II++Chand+Minar&pg=PT26 |title= Water and Historic Settlements:The Making of a Cultural Landscape |author= Yaaminey Mubayi |date= 2022 |publisher= Taylor & Francis |isbn= 9781000641639 }}</ref><ref name="Michell">George Michell, Mark Zebrowski, ''Architecture and Art of the Deccan Sultanates'', (Cambridge University Press, 1999), 17.</ref> బహమనీ సుల్తానేట్ ఐదు దక్కన్ సుల్తానేట్లుగా విడిపోయిన తరువాత అతను గోల్కొండ స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించాడు.<ref name="Michell" /> అతను ''కుతుబ్ షా'' అనే బిరుదును తీసుకున్నాడు, గోల్కొండ కుతుబ్ షాహీ రాజవంశాన్ని స్థాపించాడు. సుల్తానేట్ నియంత్రణను చేపట్టిన తన కుమారుడు జంషీద్ ద్వారా 1543 లో అతను హత్య చేయబడ్డాడు.<ref name="Michell" /> జంషీద్ 1550 లో క్యాన్సర్‌తో మరణించాడు.<ref name="Khan">Masʻūd Ḥusain Khān, ''Mohammad Quli Qutb Shah'', Volume 216, (Sahitya Akademi, 1996), 2.</ref> జంషీద్ కుమారుడు సుభాన్ కులీ కుతుబ్ షా ఒక సంవత్సరం పాలించాడు, ఆ సమయంలో ప్రభువులు తిరిగి వచ్చి ఇబ్రహీం కులీ కుతుబ్ షాను సుల్తాన్‌గా నియమించారు.<ref name="Khan" /> గోల్కొండ, చార్మినార్ నిర్మాణంతో, తరువాత హైదరాబాద్, సుల్తానేట్‌కు రాజధానులుగా పనిచేశాయి.<ref name="Michell" /> ఈ రెండు నగరాలను కుతుబ్ షాహీ సుల్తానులు అలంకరించారు. ఔరంగజేబు తన దక్కన్ పోరాటాలలో 1687 లో గోల్కొండ ముట్టడిని పూర్తి చేసి గోల్కొండ సుల్తానేట్‌ను జయించే వరకు ఈ రాజవంశం 171 సంవత్సరాలు గోల్కొండను పరిపాలించింది.<ref name="Chandra2">Satish Chandra, ''Medieval India: From Sultanat to the Mughals'', Part II, (Har-Anand, 2009), 331.</ref> సుల్తానేట్ చివరి పాలకుడు అబుల్ హసన్ కుతుబ్ షా దౌలతాబాద్ కోటలో ఖైదు చేయబడ్డాడు. గోల్కొండ సుల్తానేట్ భూభాగం మొఘల్ సామ్రాజ్య ప్రావిన్స్‌గా, హైదరాబాద్ సుబాగా మార్చబడింది.<ref>{{cite book|title=A Social History of the Deccan, 1300-1761|year=2008|last=Eaton|first=Richard M.|pages=156–158|chapter=Papadu (Fl. 1695–1710)|author-link=Richard M. Eaton|chapter-url=https://archive.org/details/iB_in/1-8/page/n166/mode/1up|publisher=Cambridge University press}}</ref><ref name=":02">{{Cite journal |last=Richards |first=J. F. |date=1975 |title=The Hyderabad Karnatik, 1687-1707 |url=https://www.jstor.org/stable/311962 |journal=Modern Asian Studies |volume=9 |issue=2 |pages=241–260 |doi=10.1017/S0026749X00004996 |jstor=311962 |s2cid=142989123 |issn=0026-749X|url-access=subscription }}</ref> == ఆర్థిక వ్యవస్థ == [[దస్త్రం:Tomb of Sultan Muhammad Qutb Shah 01.jpg|thumb|right|[[హైదరాబాదు|హైదరాబాద్‌]]లో [[సుల్తాన్ ముహమ్మద్ కుతుబ్ షా]] సమాధి.]] గోల్కొండ సుల్తానేట్ దాని సంపదకు ప్రసిద్ధి చెందింది. దీని ప్రధాన ఆదాయ వనరు భూమి పన్ను అయినప్పటికీ,<ref>{{Citation|last=Eaton|first=R. M.|title=Ḳuṭb Shāhī|date=2012-04-24|url=https://referenceworks.brillonline.com/entries/encyclopaedia-of-islam-2/kutb-shahi-SIM_4584?s.num=47&s.f.s2_parent=s.f.book.encyclopaedia-of-islam-2&s.start=40&s.q=deccan|encyclopedia=Encyclopaedia of Islam, Second Edition|publisher=Brill|language=en|access-date=2021-12-26}}</ref> రాజ్యం లోని దక్షిణ జిల్లాల గనుల నుండి వజ్రాల ఉత్పత్తిపై గుత్తాధిపత్యం నుండి సుల్తానేట్ గొప్పగా లాభపడింది. సుల్తానేట్ కృష్ణ, గోదావరి డెల్టాలపై కూడా నియంత్రణను కలిగి ఉంది. ఈ ప్రాంతంలోని గ్రామాలలో చేతిపనుల ఉత్పత్తికి ప్రాప్యతను ఇచ్చింది, ఇక్కడ వస్త్రాలు వంటి వస్తువులు ఉత్పత్తి చేయబడ్డాయి. మచిలీపట్నం పట్టణం వజ్రాలు, వస్త్రాల ఎగుమతికి గోల్కొండ సుల్తానేట్ ప్రధాన ఓడరేవుగా పనిచేసింది. రాజ్యం 1620, 1630 లలో దాని ఆర్థిక శ్రేయస్సు గరిష్ట స్థాయికి చేరుకుంది.<ref>{{Cite book|last=Eaton|first=Richard Maxwell|title=A social history of the Deccan, 1300-1761 : eight Indian lives|url=https://archive.org/details/socialhistoryofd0000eato|date=2005|publisher=Cambridge University Press|isbn=0-521-25484-1|location=Cambridge, UK|pages=[https://archive.org/details/socialhistoryofd0000eato/page/156 157]|oclc=58431679}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Kanakarathnam|first=N.|title=Maritime Trade and Growth of Urban Infrastructure in Port Cities of Colonial Andhra: A Study of Masulipatnam |date=2014|url=https://www.jstor.org/stable/44158449|journal=Proceedings of the Indian History Congress|volume=75|pages=691|jstor=44158449 |issn=2249-1937}}</ref> === వజ్రాలు === {{Main|గోల్కొండ వజ్రాలు}} [[దస్త్రం:Wittelsbach Graff Diamond.JPG|thumb|గోల్కొండ సుల్తానేట్‌చే మొదటిసారిగా కనుగొనబడిన విట్టెల్స్‌బాక్-గ్రాఫ్ డైమండ్]] గోల్కొండ సుల్తానేట్ దాని వజ్రాలకు ప్రసిద్ధి చెందింది, వీటిని గోల్కొండ వజ్రాలు అని పిలుస్తారు. కుతుబ్ షాహీ రాజవంశం అధికారంలోకి రాకముందే ఈ వజ్రాలకు చాలా డిమాండ్ ఉండేది. వారు యూరోపియన్ వ్యాపారుల ద్వారా ఈ డిమాండ్‌ను సరఫరా చేయడం కొనసాగించారు.<ref>[https://www.nytimes.com/2011/03/18/fashion/18iht-acaj-diamonds-18.html The Market for Golconda Diamonds Has Mushroomed], New York Times</ref> గనుల నుండి (ముఖ్యంగా ప్రస్తుత [[ఆంధ్రప్రదేశ్]]‌లోని [[గుంటూరు జిల్లా]]లోని [[కొల్లూరు గని|కొల్లూరు గని]]) వజ్రాలను కత్తిరించడానికి, పాలిష్ చేయడానికి, మూల్యాంకనం చేయడానికి, విక్రయించడానికి హైదరాబాద్ నగరానికి రవాణా చేసేవారు. గోల్కొండ ఒక వజ్రాల వాణిజ్య కేంద్రంగా స్థిరపడింది, 19 వ శతాబ్దం చివరి వరకు, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ, అతిపెద్ద వజ్రాలకు గోల్కొండ మార్కెట్ ప్రధాన వనరుగా ఉండేది.<ref>{{Cite news|date=2016-11-05|title=Delving into the rich and often bloody history of Golconda Fort|language=en-IN|work=The Hindu|url=https://www.thehindu.com/features/magazine/Delving-into-the-rich-and-often-bloody-history-of-Golconda-Fort/article16437577.ece|access-date=2021-07-26|issn=0971-751X}}</ref> === పత్తి-నేతకళ === పదిహేడవ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, దక్కన్ ప్రాంతంలో బలమైన పత్తి నేత పరిశ్రమ ఉండేది. దేశీయ, ఎగుమతి వినియోగం కోసం పెద్ద మొత్తంలో పత్తి వస్త్రాన్ని ఉత్పత్తి చేసేవారు. మస్లిన్, కాలికోలతో చేసిన అధిక నాణ్యత గల సాదా, నమూనా వస్త్రాన్ని ఉత్పత్తి చేసేవారు. సాదా వస్త్రం తెలుపు లేదా గోధుమ రంగులో, బ్లీచ్ చేసిన లేదా రంగులద్దిన రకాల్లో లభించేది. ఈ వస్త్రాన్ని పర్షియా, యూరోపియన్ దేశాలకు ఎగుమతి చేసేవారు. నమూనా వస్త్రం నీలం రంగు కోసం ఇండిగో, ఎరుపు రంగు ముద్రల కోసం చాయ్ రూట్, కూరగాయల పసుపు రంగుతో స్వదేశీగా తయారు చేసిన ముద్రల నుండి తయారు చేయబడింది. నమూనా వస్త్ర ఎగుమతులు ప్రధానంగా జావా, సుమత్రా, ఇతర తూర్పు దేశాలకు జరిగేవి.<ref name=":2" /> గోల్కొండకు ఆయుత్యా సియామ్‌తో బలమైన వాణిజ్య సంబంధం ఉండేది.<ref>{{Cite web |last=Marcinkowski |first=Christoph |title=Persians and Shi'ites in Thailand: From the Ayutthaya Period to the Present |url=https://www.iseas.edu.sg/images/pdf/nscwps15.pdf |access-date=8 May 2022 |archive-date=15 December 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231215224411/https://www.iseas.edu.sg/images/pdf/nscwps15.pdf |url-status=dead }}</ref> == సంస్కృతి == [[దస్త్రం:Finch, Poppies, Dragonfly, and Bee India (Deccan, Golconda).jpg|thumb|గోల్కొండ పెయింటింగ్, 1650-1670 కాగితంపై అపారదర్శక (ఓపాక్) వాటర్ కలర్, బంగారం మొత్తం]] కుతుబ్ షాహీలు పర్షియన్ షియా సంస్కృతిని పోషించేవారు.<ref name="Farooqi"/><ref name="Chandra" /> వారి మొదటి 90 సంవత్సరాల పాలనలో (సుమారు 1518 - 1600), వారు పర్షియన్ సంస్కృతిని ప్రోత్సహించారు. వారి అధికారిక శాసనాలు, న్యాయస్థాన భాష పర్షియన్‌లో మాత్రమే ఉండేవి.<ref name="Eaton" /> కులీ కుతుబ్ ముల్క్ ఆస్థానం పర్షియన్ సంస్కృతి, సాహిత్యానికి స్వర్గధామంగా మారింది.<ref name="Bosworth" /> 17 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, సుల్తాన్ ముహమ్మద్ కులీ కుతుబ్ షా (1580-1612) తో ఒక మార్పు ప్రారంభమైంది. అతను తెలుగు భాష, సంస్కృతిని కూడా పోషించడం ప్రారంభించాడు. శాసనాలు పర్షియన్, తెలుగు రెండింటిలోనూ జారీ చేయబడ్డాయి. రాజవంశం ముగిసే సమయానికి, ఇవి ప్రధానంగా పర్షియన్‌లో సారాంశంతో తెలుగులో ఉండేవి. వారు తెలుగును స్వీకరించినప్పుడు, వారు తమ భూభాగాన్ని తెలుగు మాట్లాడే ప్రాంతంగా చూశారు, వారి ఉన్నతవర్గాలు పాలకులను "తెలుగు సుల్తానులు" గా పరిగణించారని ఇండాలజిస్ట్ రిచర్డ్ ఈటన్ పేర్కొన్నారు.<ref name="Eaton">Richard M. Eaton (2005), A Social History of the Deccan, 1300-1761: Eight Indian Lives, Vol. 1, Cambridge University Press, 142-143</ref><ref>{{cite book |last1=Richards |first1=John F. |title=Mughal administration in Golconda |url=https://archive.org/details/mughaladministra0000rich |date=1975 |publisher=Clarendon Press |location=Oxford |isbn=9780198215615}}</ref> సుల్తాన్ ముహమ్మద్ కులీ కుతుబ్ షా (1580-1612) దక్కనీ ఉర్దూ, పర్షియన్, తెలుగు భాషలలో పద్యాలు రాశాడు.<ref name="Chandra" /> తదనంతర కవులు, రచయితలు ఉర్దూలో రాశారు, పర్షియన్, హిందీ, తెలుగు భాషల నుండి పదజాలాన్ని ఉపయోగించారు.<ref name="Chandra" /> 1634 లో అబ్దుల్లా కుతుబ్ షా పాలనా కాలంలో, కొక్కోకా రాసిన ప్రేమ, లైంగిక సంబంధిత ప్రాచీన సంస్కృత గ్రంథం ''[[రతి రహస్యం]]'' పర్షియన్ భాషలోకి అనువదించబడింది, దానికి ''లజ్జత్-ఉన్-నిసా'' (స్త్రీ రుచులు) అని పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite web|url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/hyderabad/lazzat-un-nisa-hyderabads-own-kamasutra-back-in-focus/articleshow/67391978.cms|title=Lazzat-Un-Nisa: Hyderabad's own Kamasutra back in focus - Times of India|last=Akbar|first=Syed|date=2019-01-05|website=The Times of India|access-date=2019-01-05}}</ref> === వాస్తుశిల్పం === [[కుతుబ్ షాహీ వాస్తుశిల్పం]] ఇండో-ఇస్లామిక్, భారతీయ, పర్షియన్ వాస్తుశిల్ప శైలుల కలయిక.<ref name="Farooqui1">Salma Ahmed Farooqui, ''A Comprehensive History of Medieval India: From Twelfth to the Mid-Eighteenth Century'', (Dorling Kindersley Pvt. Ltd, 2011), 181.</ref> వారి శైలి ఇతర దక్కన్ సుల్తానేట్ల మాదిరిగానే ఉండేది. కుతుబ్ షాహీ పాలకులు చార్మినార్‌ను నిర్మించారు.<ref name="Chandra">Satish Chandra, ''Medieval India: From Sultanat to the Mughals'', Part II, (Har-Anand, 2009), 210.</ref> కుతుబ్ షాహీ ఇండో-ఇస్లామిక్ వాస్తుశిల్పానికి కొన్ని ఉదాహరణలు [[గోల్కొండ కోట]], కుతుబ్ షాహీ సమాధులు, చార్మినార్, చార్ కమాన్, మక్కా మసీదు, ఖైరతాబాద్ మసీదు, హయత్ బక్షీ మసీదు, తారామతి బారాదరి, తోలి మసీదు.<ref name="Farooqui1" /><ref name=":0">{{Cite web|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5573/|title=The Qutb Shahi Monuments of Hyderabad Golconda Fort, Qutb Shahi Tombs, Charminar - UNESCO World Heritage Centre|last=Centre|first=UNESCO World Heritage|website=whc.unesco.org|language=en|access-date=2018-09-28 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180201205635/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5573/ |archive-date=1 February 2018 |url-status=live}}</ref> === సమాధులు === {{main|కుతుబ్ షాహీ సమాధులు}} కుతుబ్ షాహీ సుల్తానుల సమాధులు గోల్కొండ వెలుపలి గోడకు ఉత్తరాన సుమారు ఒక కిలోమీటరు దూరంలో ఉన్నాయి. ఈ నిర్మాణాలు అందంగా చెక్కబడిన రాతితో తయారు చేయబడ్డాయి, చుట్టూ తోటలతో అలంకరించబడ్డాయి. ఇవి ప్రజల సందర్శనకు తెరచి ఉంటాయి, చాలా మంది సందర్శకులను ఆకర్షిస్తాయి.<ref name=":0" /> == పరిపాలన == [[దస్త్రం:The Bahmani Kingdom, Kandesh, and the Five Sultanates.jpg|thumb|బహమనీ సామ్రాజ్యం, కాందేశ్, ఐదు సుల్తానేట్లు]] కుతుబ్ షాహీ రాజ్యం అత్యంత కేంద్రీకృత రాష్ట్రం. సుల్తాన్ సంపూర్ణ కార్యనిర్వాహక, న్యాయ, సైనిక అధికారాలను అనుభవించాడు. అతను దూరంగా ఉన్నప్పుడు, ఒక రాజప్రతినిధి రాజు తరపున పరిపాలన సాగించాడు. ''పీష్వా'' (ప్రధానమంత్రి) సుల్తానేట్ అత్యున్నత అధికారి. ఆయనకు ''మీర్ జుమ్లా'' (ఆర్థిక మంత్రి), ''కొత్వాల్'' (పోలీస్ కమీషనర్), ''ఖజానాదార్'' (కోశాధికారి) తో సహా పలువురు మంత్రులు సహాయం చేశారు.{{citation needed|date=September 2021}} వారి పాలనలో ఎక్కువ కాలం, కుతుబ్ షాహీ సుల్తానేట్ జాగీర్ల వ్యవస్థను కలిగి ఉంది, వారు సైన్యాన్ని అందించడంతో పాటు పన్నులు కూడా వసూలు చేసేవారు. వారు పన్నులలో కొంత భాగాన్ని ఉంచుకుని, మిగిలిన దానిని సుల్తాన్‌కు ఇవ్వడానికి అనుమతించబడ్డారు. పన్ను వసూలు వేలం పొలాల ద్వారా జరిగేది, అత్యధిక వేలం పాడిన వ్యక్తికి గవర్నర్‌షిప్ దక్కేది. గవర్నర్లు విలాసవంతమైన జీవనశైలిని అనుభవించినప్పటికీ, డిఫాల్ట్ కోసం వారు తీవ్రమైన శిక్షలను భరించవలసి వచ్చేది, ఫలితంగా, వారు ప్రజల పట్ల కఠినంగా ఉండేవారు.<ref name=":2" /> తానా షా - చివరి సుల్తాన్, పన్నుల వసూలు బాధ్యత వహించే తన బ్రాహ్మణ మంత్రుల సలహాతో, ఒక సంస్కరణను ప్రవేశపెట్టాడు. దీని ద్వారా ఒక ప్రాంతానికి పౌర నిపుణుల ద్వారా అన్ని పన్నులు వసూలు చేయబడ్డాయి. సైనికులు, ప్రభుత్వ ఉద్యోగులు, ఆస్థాన అధికారులు, ముస్లిం ప్రముఖులందరికీ సుల్తాన్ ఖజానా నుండి భత్యాలు చెల్లించేవారు. ఈ సంస్కరణలు ఆదాయంలో భారీ పెరుగుదలను తెచ్చాయి. మోర్లాండ్ ప్రకారం, మునుపటి వ్యవస్థలో, పర్షియన్ మూలం ఉన్న ముస్లింలకు అత్యధిక జీతం చెల్లించేవారు, తరువాత ఇతర భారతీయ ముస్లింలకు. 17 వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, పర్షియన్ మూలం ఉన్న ముస్లింలు నెలకు 4-5% అధిక వడ్డీకి (వడ్డీ వ్యాపారం) డబ్బు అప్పుగా ఇచ్చి ధనవంతులు అయ్యారు, ఇది హిందువులను ఎంతో నిరాశకు గురిచేసింది.<ref name=":2">{{Cite book|last=Moreland|first=W.H.|title=Relation of Golconda in the Early Seventeenth Century|publisher=Halyukt Society|year=1931|pages=78, 89}}</ref> సుల్తానేట్‌లో 66 కోటలు ఉండేవి, ప్రతి కోటను ఒక ''నాయక'' పరిపాలించేవాడు.<ref>{{cite book|title=Prince;Poet;Lover;Builder: Mohd. Quli Qutb Shah - The founder of Hyderabad|url=https://books.google.com/books?id=4B_iDQAAQBAJ|author=Narendra Luther|publisher=Publications Division Ministry of Information & Broadcasting|year=1991|isbn=9788123023151|access-date=13 January 2020}}</ref> 17 వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో, కుతుబ్ షాహీ సుల్తాన్ చాలా మంది హిందూ నాయకులను నియమించుకున్నాడు. క్రుయిట్జర్ ప్రకారం, వీరు ప్రధానంగా బ్రాహ్మణులు. మరొక కథనం ప్రకారం, వీరు ప్రధానంగా కమ్మ, వెలమ, కాపు, రాజు యోధుల కులాల నుండి వచ్చారు.<ref name=":1">Chapter III: Economics, Political, Economic, and Social Background of Deccan 17th-18th Century, p.57 [https://shodhganga.inflibnet.ac.in/bitstream/10603/25652/10/10_chapter%203.pdf Deccan under late 17th-century Qutb Shahi]</ref> వారు పౌర రెవెన్యూ అధికారులుగా పనిచేశారు. 1687 లో మొఘలులు కుతుబ్ షాహీ రాజవంశాన్ని తొలగించిన తరువాత, ఈ హిందూ నాయకులను కూడా తొలగించి వారి స్థానంలో ముస్లిం సైనిక కమాండర్లను నియమించారు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=zdqxsas05NMC|title=Proceedings of Seminar on Industries and Crafts in Andhra Desa, 17th and 18th Centuries, A.D.|date=1996|publisher=Department of History, Osmania University|pages=57|language=en}}</ref><ref name=":1" /><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qJXXAAAAMAAJ|title=Readings In Society And Religion Of Medieval South India|last=Reddy|first=Pedarapu Chenna|date=2006-01-01|publisher=Research India Press|isbn=9788189131043|pages=163|language=en}}</ref> === పరిపాలనా విభాగాలు === 1670 లో సుల్తానేట్ 21 సర్కారులను (ప్రావిన్సులు) కలిగి ఉంది, ఇవి 355 పరగణాలుగా (జిల్లాలు) విభజించబడ్డాయి.<ref>{{Cite book |last=Nayeem |first=M. A. |url=https://books.google.com/books?id=V48MAQAAMAAJ |title=The Heritage of the Qutb Shahis of Golconda and Hyderabad, Volume 1 |date=2016 |publisher=Hyderabad Publishers |isbn=9788185492230 |pages=22 |chapter=MARITIME TRADE AND GROWTH OF URBAN INFRASTRUCTURE IN PORT CITIES OF COLONIAL ANDHRA: A STUDY OF MASULIPATNAM}}</ref><ref name="Golconda">{{Cite web|url=https://books.google.com/books?id=aoYgAAAAMAAJ|title=History of the Qutb Shāhī Dynasty|author=Haroon Khan Sherwani|publisher=Munshiram Manoharlal Publishers|date=1974|page=655}}</ref> {| class="wikitable" |- |+ !క్ర.సం. !సర్కార్ పేరు !పరగణాల సంఖ్య |- | 1 | మహమ్మద్‌నగర్ (గోల్కొండ) | 22 |- | 2 | మెదక్ | 16 |- | 3 | మెలంగూర్ | 3 |- | 4 | ఎలగందల్ | 21 |- | 5 | వరంగల్ | 16 |- | 6 | ఖమ్మంమెట్ | 11 |- | 7 | దేవరకొండ | 13 |- | 8 | పానగల్ | 5 |- | 9 | ముస్తఫానగర్ (కొండపల్లి) | 24 |- | 10 | భువనగిరి | 11 |- | 11 | ఆకర్కర | 6 |- | 12 | కోయిలకొండ | 13 |- | 13 | ఘన్‌పూర్ | 8 |- | 14 | మూడు ''తరఫ్‌ల''తో ముర్తుజానగర్ | 39 |- | 15 | మచిలీపట్నం | 8 |- | 16 | ఏలూరు | 12 |- | 17 | రాజమండ్రి | 24 |- | 18 | 3 ''తరఫ్‌ల''తో చికాకోల్ (శ్రీకాకుళం) |115 |- | 19 | కౌలాస్ | 5 |- | 20 | నిజాంపట్నం ''మహల్'' |1 |- | 21 | ఆర్కాట్ ''తరఫ్‌''తో సహా కర్ణాటక<br> (దీనిలో 16 సర్కార్లు ఉన్నాయి) | 162<ref name="Golconda" /> |} == మతం == చాలా దక్కన్ ఇస్లామిక్ రాజవంశాల మాదిరిగానే కుతుబ్ షాహీ రాజవంశం, పర్షియా (ఆధునిక ఇరాన్) లో మూలాలున్న షియా ముస్లిం రాజవంశం. ప్రారంభంలో వారు చాలా కఠినంగా ఉండేవారు. జనాభాలో అత్యధిక సంఖ్యలో ఉన్న హిందువులను వారు హింసించారు. గోల్కొండ సుల్తానేట్‌లో హిందూ పండుగలను బహిరంగంగా ఆచరించడం నిషేధించబడింది. ముహమ్మద్ కులీ కుతుబ్ షా మొదటిసారిగా ఈ విధానాన్ని రద్దు చేశాడు, హిందువులు తమ పండుగలు, మతాన్ని బహిరంగంగా ఆచరించడానికి అనుమతించాడు.<ref>Annemarie Schimmel, ''Classical Urdu Literature from the Beginning to Iqbāl'', (Otto Harrassowitz, 1975), pp. 141-152</ref><ref>''Islam in South Asia: Practicing tradition today'', Karen G. Ruffle, '''South Asian Religions: Tradition and Today''', ed. Karen Pechilis, Selva J. Raj, (Routledge, 2013), 210.</ref> వారి పాలన చివరి దశాబ్దాలలో, కుతుబ్ షాహీ రాజవంశ పాలకులు షియా, సూఫీ, సున్నీ ఇస్లామిక్ సంప్రదాయాలను, అలాగే హిందూ సంప్రదాయాలను పోషించారు. వారి అంతానికి ముందు, తానా షా తన బ్రాహ్మణ మంత్రులైన మాదన్న, అక్కన్నల సలహాతో శ్రీరామనవమి నాడు భద్రాచలంలోని సీతారామచంద్రస్వామి ఆలయానికి ముత్యాలు పంపే సంప్రదాయాన్ని ప్రారంభించాడు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=IQtuAAAAMAAJ|title=Glimpses of our past--historical researches: festschrift in honour of Prof. Mukkamala Radhakrishna Sarma, former emeritus fellow|last1=Sarma|first1=Mukkamala Radhakrishna|last2=Committee|first2=Osmania University Dept of Ancient Indian History, Culture & Archaeology Felicitation|last3=History|first3=Osmania University Dept of|date=2004|publisher=Felicitation Committee, Dept. of Ancient Indian History, Culture, and Archaeology & Dept. of History, Osmania University|pages=326|language=en}}</ref> == పాలకుల జాబితా == రాజవంశంలోని ఎనిమిది మంది సుల్తానులు: {| class="wikitable" |- ! Rowspan="2"|వ్యక్తిగత పేరు ! Rowspan="2"|నామమాత్రపు పేరు ! scope="row" colspan="2"|పాలన ! Rowspan="2"|గమనికలు |- ! నుండి ! వరకు |- | ''సుల్తాన్ కులీ''<br />سلطان قلی | సుల్తాన్ కులీ కుతుబ్-ఉల్-ముల్క్ | 7 డిసెంబర్ 1518 | 2 సెప్టెంబర్ 1543 | * కుతుబ్ షాహీ రాజవంశ స్థాపకుడు<ref name="sen2"/> * ఉవైస్ కులీ బేగ్ కుమారుడు * కారా యూసుఫ్ మునిమనవడు |- | ''జంషీద్''<br />جمشید | జంషీద్ కులీ కుతుబ్ షా | 2 సెప్టెంబర్ 1543 | 22 జనవరి 1550 | * సుల్తాన్ కులీ కుతుబ్-ఉల్-ముల్క్ రెండవ కుమారుడు |- | ''సుభాన్''<br />سبحان | సుభాన్ కులీ కుతుబ్ షా | 22 జనవరి 1550 | 1550 | * జంషీద్ కులీ కుతుబ్ షా కుమారుడు * 7 ఏళ్ల వయసులో రాజై కొద్దికాలానికే మరణించాడు |- | ''ఇబ్రహీం''<br />ابراہیم | ఇబ్రహీం కులీ కుతుబ్ షా వలీ | 27 జూలై 1550 | 5 జూన్ 1580 | * సుల్తాన్ కులీ కుతుబ్-ఉల్-ముల్క్ చిన్న కుమారుడు * దక్కన్ సుల్తానేట్ల కూటమితో తళ్ళికోట యుద్ధం చేశాడు |- | ''ముహమ్మద్ అలీ''<br />محمد علی | ముహమ్మద్ కులీ కుతుబ్ షా | 5 జూన్ 1580 | 11 జనవరి 1612 | * ఇబ్రహీం కులీ కుతుబ్ షా వలీ కుమారుడు * హైదరాబాద్ నగర స్థాపకుడు * ముహమ్మద్ అలీ అరబిక్, పర్షియన్, ఉర్దూ, తెలుగు భాషలలో పండితుడు |- | ''సుల్తాన్ ముహమ్మద్''<br />محمد سلطان | సుల్తాన్ ముహమ్మద్ కుతుబ్ షా | 11 జనవరి 1612 | 1626 | * ముహమ్మద్ అమీన్ షా కుమారుడు * ఇబ్రహీం కులీ కుతుబ్ షా మనవడు * ముహమ్మద్ కులీ కుతుబ్ షా అల్లుడు |- | ''అబ్దుల్లా''<br />عبداللہ | అబ్దుల్లా కుతుబ్ షా | 1626 | 21 ఏప్రిల్ 1672 | * సుల్తాన్ ముహమ్మద్ కుతుబ్ షా కుమారుడు |- | ''అబుల్ హసన్''<br />ابُل حسن | తానా షా | 21 ఏప్రిల్ 1672 | 22 సెప్టెంబర్ 1687 | * అబ్దుల్లా కుతుబ్ షా అల్లుడు * 1687 లో మొఘల్ చక్రవర్తి ఔరంగజేబు ఆలంగీర్ చేతిలో ఓడిపోయి జైలుపాలయ్యాడు. * ఆయన జైలులోనే మరణించాడు. |- |} == కుతుబ్-షాహీ వంశ వృక్షం == {{Chart top|width=100%|collapsed=no|కుతుబ్-షాహీ వంశం}} {|- valign=top | colspan=100% style="text-align:left" | {{Color sample|border=#FFD700|#white; border-width:2px}} గోల్కొండ సుల్తానేట్ |} {{Tree chart/start|align=center|style=font-size:90%}} {{Tree chart| | | | | | A01 | | | | | | |A01='''[[సుల్తాన్ కులీ కుతుబ్ షా|సుల్తాన్ కులీ <br>కుతుబ్-షా]]''' <br>{{r.|1518|1543}} |boxstyle_ A01 =border-color:#FFD700 }} {{Tree chart| | |,|-|-|-|(| | | | | | |}} {{Tree chart| | A01 | | A02 | | | | | | |A01='''[[జంషీద్ కులీ కుతుబ్ షా|జంషీద్ కులీ <br>కుతుబ్-షా]]''' <br>{{r.|1543|1550}} |A02='''[[ఇబ్రహీం కులీ కుతుబ్ షా|ఇబ్రహీం కులీ <br>కుతుబ్-షా]]''' <br>{{r.|1550|1580}} |boxstyle_ A01 =border-color:#FFD700 |boxstyle_ A02 =border-color:#FFD700 }} {{Tree chart| | |!| | | |)|-|-|-|.| | |}} {{Tree chart| | A01 | | A02 | | A03 | | |A01='''[[సుభాన్ కులీ కుతుబ్ షా|సుభాన్ కులీ <br>కుతుబ్-షా]]''' <br>{{r.|1550|1550}} |A02='''[[ముహమ్మద్ కులీ కుతుబ్ షా|ముహమ్మద్ కులీ <br>కుతుబ్-షా]]''' <br>{{r.|1580|1612}} |A03=ముహమ్మద్ అమీన్ |boxstyle_ A01 =border-color:#FFD700 |boxstyle_ A02 =border-color:#FFD700 }} {{Tree chart| | | | | | |!| | | |!| | |}} {{Tree chart| | | | | | A01 |m| A02 | | |A01=[[హయత్ బక్షీ బేగం|హయత్-బక్షీ]] |A02='''[[సుల్తాన్ ముహమ్మద్ కుతుబ్ షా|ముహమ్మద్ <br>కుతుబ్-షా]]''' <br>{{r.|1612|1626}} |boxstyle_ A02 =border-color:#FFD700 }} {{Tree chart| | | | | | |,|-|'| | | | |}} {{Tree chart| | | | | | A01 | | | | | | |A01='''[[అబ్దుల్లా కుతుబ్ షా|అబ్దుల్లా <br>కుతుబ్-షా]]''' <br>{{r.|1626|1672}} |boxstyle_ A01 =border-color:#FFD700 }} {{Tree chart| | | | | | |!| | | | | | |}} {{Tree chart| | A01 |P| A02 | | | | | | |A01='''[[అబుల్ హసన్ కుతుబ్ షా|అబుల్ హసన్ <br>కుతుబ్-షా]]''' <br>{{r.|1672|1687}} |A02=పాదిషా |boxstyle_ A01 =border-color:#FFD700 }} {{Tree chart/end}} {{Chart bottom}} == ఇవి కూడా చూడండి == *[[హైదరాబాదు రాష్ట్రం]] *[[తళ్ళికోట యుద్ధం]] *[[గోల్కొండ ముట్టడి]] == గమనికలు == {{notelist}} == మూలాలు == {{reflist}} === మూలాలు === * {{Cite book |last=Schwartzberg |first=Joseph E. |url=https://dsal.uchicago.edu/reference/schwartzberg/pager.html?object=185 |title=A Historical atlas of South Asia |date=1978 |publisher=University of Chicago Press |isbn=0226742210 |location=Chicago |access-date=2026-03-27 |archive-date=2021-06-05 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210605005217/https://dsal.uchicago.edu/reference/schwartzberg/pager.html?object=185 |url-status=dead }} *{{cite book |last=Majumdar |first=R.C. |year=1974 |title=The Mughul Empire |chapter=The Five Sultanates of the Deccan |publisher=Bharatiya Vidya Bhavan |author-link=R.C. Majumdar|url=https://archive.org/details/mughal-empire-r.-c.-majumdar-1974}} *{{Cite book|title=Mohammad Qutub Quli Shah, Founder of Hyderabad|last=Sherwani|year=1967|first=Haroon Khan|chapter=Qutub Ul Mulk|publisher=Asian Publishing House|url=https://archive.org/details/in.gov.ignca.46692|author-link=Haroon Khan Sherwani}} *{{cite book|first=Haroon Khan|last=Sherwani|year=1973|title=History of Medieval Deccan (1295–1724) : Volume I|url=https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.142905|publisher=Government of Andhra Pradesh}} == మరింత చదవడానికి == *చోప్రా, R. M., ది రైజ్, గ్రోత్ అండ్ డిక్లైన్ ఆఫ్ ఇండో-పర్షియన్ లిటరేచర్, 2012, ఇరాన్ కల్చర్ హౌస్, న్యూఢిల్లీ. *జావేద్ వశిష్ట్, గజల్-ఎ-రానా (కులీ కుతుబ్ షా గజల్స్ ఎంపిక) *జావేద్ వశిష్ట్, రూప్ రస్ (కులీ కుతుబ్ షా శృంగార కవితలు) *జావేద్ వశిష్ట్, మహ్మద్ కులీ ఔర్ నబీ కా సద్కా *జావేద్ వశిష్ట్, దఖ్నీ దర్పన్ {{wikiquote}}{{DEFAULTSORT:గోల్కొండ}} [[వర్గం:భారతదేశ పూర్వ రాచరికాలు]] [[వర్గం:భారతదేశ ముస్లిం రాజవంశాలు]] n7vaeo0a5t705d0iyqbhi6xg18ez0k0 రాజ్‌కుమార్ సింఘాజిత్ సింగ్ 0 486861 4808057 4795617 2026-04-22T16:26:11Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808057 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రాజ్‌కుమార్ సింఘాజిత్ సింగ్ | image = Charu Sija Mathur and Raj Kumar Singhajit Singh.jpg | caption = 2008లో తన భార్య చారు సిజా మాథుర్‌తో సింగ్ | birth_name = | birth_date = {{Birth date|df=yes|1931|5|1}} | birth_place = [[మణిపూర్]], బ్రిటిష్ రాజ్|భారతదేశం | death_date = {{Death date and age|df=yes|2024|11|23|1931|5|1}} | death_place = | occupation = [[భారతీయ శాస్త్రీయ నృత్యం|భారతీయ శాస్త్రీయ నృత్యకారుడు]] ([[మణిపురి జానపద నృత్యాలు|మణిపురి]]), నృత్య దర్శకుడు, పండితుడు | awards = [[సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు]]; ఠాగూర్ అవార్డు | website = {{url|http://www.manipuri-dance.com/index.htm}} }} '''రాజ్‌కుమార్ సింఘాజిత్ సింగ్''' (1 మే 1931 – 23 నవంబర్ 2024) పుంగ్ చోలోమ్, రాస్‌లీలాతో సహా మణిపురి [[భారతీయ శాస్త్రీయ నృత్యం]] రూపానికి ప్రముఖ విద్వాంసుడు, నృత్య దర్శకుడు, గురువు.<ref>[https://www.tribuneindia.com/2000/20000926/ldh2.htm#3 Rich traditions from the East] ''The Tribune (Chandigarh)'', 26 September 2000</ref> మణిపురి నృత్యానికి అతను చేసిన కృషికి గాను 1984లో [[సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు]] <ref>[http://www.sangeetnatak.com/programmes_recognition&honours_dance_cdc.html Official list of awardees - Creative Dance/Choreography] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081005121314/http://www.sangeetnatak.com/programmes_recognition%26honours_dance_cdc.html|date=2008-10-05}} the Sangeet Natak Akademi Official website.</ref>, 1986లో [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]] వరించాయి. 2011 సంవత్సరంలో భారతదేశ జాతీయ సంగీత, నృత్య, నాటక అకాడమీ అయిన [[సంగీత నాటక అకాడమీ]], భారతీయ నృత్యానికి అతను చేసిన కృషికి తన అత్యున్నత పురస్కారం సంగీత నాటక అకాడమీ ఫెలోషిప్‌ను ప్రదానం చేసింది. 2014లో అతనికి ఠాగూర్ అవార్డు కూడా లభించింది. గురు సింఘాజిత్ సింగ్, [[సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు]] గ్రహీత అయిన అతని భార్య చారు సిజా మాథుర్ న్యూఢిల్లీలో 'మణిపురి నృత్యాశ్రమం' అనే మణిపురి నృత్య పాఠశాలను స్థాపించారు. [[దస్త్రం:Raj kumar Singhajit Singh.jpg|thumb|2020లో ఢిల్లీలో ప్రదర్శన ఇస్తున్న రాజ్‌కుమార్ సింఘాజిత్ సింగ్]] == జీవిత చరిత్ర == రాజ్‌కుమార్ సింఘాజిత్ సింగ్ [[మణిపూర్]] రాష్ట్రంలో నృత్యకారులు, సంగీత విద్వాంసుల కుటుంబంలో జన్మించాడు. జీవిత ప్రారంభంలో అతను [[మణిపురి జానపద నృత్యాలు|మణిపురి]] నృత్యంలోని అత్యుత్తమ గురువుల నుండి తన నృత్య విద్యను అభ్యసించే అదృష్టాన్ని పొందాడు. పుంగ్ (డ్రమ్) కోసం 'గురు ఓజా ఇబోటన్ సింగ్' (1942–46), ఆ తర్వాత 'గురు అముబి సింగ్' (1948–54) - జాగోయ్; 'గురు తంబల్ అంగౌ సింగ్' (1950–52) - కర్తాల్ చలోమ్; 'గురు చౌబా సింగ్' (1952–53) - కర్తాల్ చలోమ్; 'గురు ఓజా గౌర సింగ్' (1952–53) వద్ద కత్తి, బల్లెం తో చేసే యుద్ధ కళలను నేర్చుకున్నాడు,<ref name=mum/> అనతికాలంలోనే అతను ఒక నృత్యకారుడిగా, నృత్య దర్శకుడిగా, పేరున్న కళాకారుడిగా స్థిరపడ్డాడు.<ref>[http://www.indianexpress.com/res/web/pIe/ie/daily/19990729/ile29147.html Wedded to Dance] Indian Express, 29 July 1999.</ref> అతను 1954లో [[న్యూఢిల్లీ]]లోని త్రివేణి కళా సంగమంలో [[మణిపూర్]] నృత్య విభాగానికి అధిపతిగా చేరాడు, తరువాత 1962లో 'త్రివేణి బ్యాలెట్'ను స్థాపించాడు, దానికి అతను డైరెక్టర్, ప్రధాన నృత్యకారుడిగా ఉన్నాడు.<ref name=mum/> కాలక్రమంలో అతను, అతని నృత్య బృందం ఐరోపా, మాజీ యుఎస్‌ఎస్‌ఆర్, ఉత్తర, [[దక్షిణ అమెరికా]], [[జపాన్]], పశ్చిమాసియా, [[ఆఫ్రికా]]<nowiki/>లోని అనేక దేశాలలో విస్తృతంగా పర్యటించారు.<ref name=mum/> వారి ఇటీవలి నృత్యరూపకం 'అష్ట నాయిక' ప్రేక్షకులతో పాటు విమర్శకుల నుండి కూడా విశేష గుర్తింపు పొందింది.<ref>[https://web.archive.org/web/20121107144405/http://www.hindu.com/fr/2008/08/01/stories/2008080150310200.htm From zero to ten in a step] ''The Hindu'', 1 August 2008."...Choreographer Singhajit Singh’s ''Ashta Nayika'', in a freshly conceived interlacing of the Nata Sankirtan and rasa, was a delight." - Leela Venkatraman.</ref><ref>[https://web.archive.org/web/20080922095121/http://www.hindu.com/fr/2008/07/25/stories/2008072550380300.htm Celestial numbers] ''The Hindu'', 25 July 2008.</ref> సింగ్ తన 93 ఏళ్ల వయసులో 23 నవంబర్ 2024న మరణించాడు.<ref>[https://www.ndtv.com/people/manipur-classical-dance-legend-rajkumar-singhajit-singh-dies-at-92-7086015 Manipur Classical Dance Legend Rajkumar Singhajit Singh Dies at 92]</ref> == పురస్కారాలు == * సంగీత నాటక అకాడమీ ఫెలోషిప్ (అకాడమీ రత్న), (2011) * హోమీ భాభా ఫెలోషిప్ (1976–1978) <ref name=mum>[http://mumbai.mtnl.net.in/~hbfc/cv/DR_R_K_SINGHAJIT_SINGH.html DR. R.K. Singhajit Singh Profile] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100305032817/http://mumbai.mtnl.net.in/~hbfc/cv/DR_R_K_SINGHAJIT_SINGH.html |date=5 March 2010 }} Homi Bhabha Fellowship Council, Mumbai, Fellowship:1976-1978.</ref><ref>[http://web1.mtnl.net.in/~hbfc/fellows.html Homi Bhabha Fellowship, List of Fellows] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070618055016/http://web1.mtnl.net.in/~hbfc/fellows.html |date=2007-06-18 }} # 34. 1976-1978.</ref> * [[సంగీత నాటక అకాడమీ అవార్డు]] (1984) * [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]] (1986) * ఢిల్లీ సాహిత్య కళా పరిషత్ అవార్డు (1975) * ఫెలో ఆఫ్ మణిపూర్ స్టేట్ కళా అకాడమీ * మణిపూర్ సాహిత్య పరిషత్ నృత్య అవార్డు (1975) * [[చెన్నై]] నుండి నృత్య చూడామణి * డాక్టర్ ఆఫ్ లెటర్స్ (గౌరవ) – నార్త్ ఈస్టర్న్ హిల్స్ యూనివర్సిటీ * సాంస్కృతిక సామరస్యానికి ఠాగూర్ అవార్డు, 2014 (2018లో ప్రదానం చేయబడింది) == గ్రంథ పట్టిక == * ఆర్.కె. సింఘాజిత్ సింగ్ రచించిన ''మణిపురి'', ''డాన్సెస్ ఆఫ్ ఇండియా'' సిరీస్, 2004, విజ్డమ్ ట్రీ, {{ISBN|81-86685-15-4}}. [https://web.archive.org/web/20100215115049/http://indiaclub.com/shop/SearchResults.asp?ProdStock=12426] * [http://www.kanglaonline.com/index.php?template=kshow&kid=33& ది మార్షల్ ఆర్ట్స్ ఆఫ్ ఆసియా: ఎలిమినేటింగ్ వయొలెన్స్]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:కళారంగంలో పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:కేంద్ర సంగీత నాటక అకాడమీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:2024 మరణాలు]] [[వర్గం:1931 జననాలు]] 2z6vqwibv4hvrl1lr6m8zussyl83b10 వసాయి కోట 0 487066 4808186 4797329 2026-04-23T05:18:06Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808186 wikitext text/x-wiki {{Infobox military installation | name = వసాయి కోట | partof = | image = [[File:Vasai fort building2.jpg|300px]] | caption = వాసాయి కోట అవశేషాలు (వసాయి కిల్లా) | map_type = | map_size = | map_caption = | type = తీరప్రాంత కోట<br />భూ బ్యాటరీ | coordinates = {{coord|19|19|50.4|N|72|48|50.8|E|type:landmark_region:IN_scale:100|display=inline}} | built = {{Start date and age|1184|df=yes}} | builder = దేవగిరి యాదవులు | materials = బసాల్ట్ & సున్నపు మోర్టార్ | height = | used = | demolished = | condition = శిథిలావస్థలో | ownership = [[భారత ప్రభుత్వం]] | open_to_public = అవును | controlledby = యాదవ రాజవంశం <small>(-1432)</small><br/> గుజరాత్ సుల్తానేట్<small> (1432-1533)</small><br/>పోర్చుగల్ <small> (1534-1739)</small><br/>మరాఠా సామ్రాజ్యం (<small>1739-1818</small>)<br/> {{flagicon image|Flag of the British East India Company (1801).svg}} [[ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] (<small>1818-1857</small>)<br/> {{flagicon image|British Raj Red Ensign.svg}} [[బ్రిటిష్ రాజ్]] (<small>1857-1947</small>)<br/> {{flagcountry|భారతదేశం}} (<small>1947-</small>) [[భారత పురాతత్వ సర్వేక్షణ|భారత పురావస్తు సర్వే]] | garrison = | current_commander = | commanders = | occupants = | battles = బస్సేన్ యుద్ధం | events = | image2 = | caption2 = | embedded = {{designation list | embed = అవును | designation1 = MANI | designation1_offname = {{ubl| కోట & పోర్చుగీసు వారి అవశేషాలు - బస్సేన్ కోటను వసాయి కోట అని కూడా పిలుస్తారు}} | designation1_date = | designation1_number =ఎన్-ఎంహెచ్-ఎం14<!-- for embedding other infobox templates --> }} | footnotes = }} '''వసాయి కోట''' ( మరాఠీలో వసాయి కిల్ల , ఆంగ్లంలో ఫోర్ట్ వసాయి ) భారతదేశంలోని మహారాష్ట్ర , కొంకణ్ డివిజన్‌లోని వసాయి (బస్సేన్) పట్టణంలో ఉన్న ఒక శిథిలమైన కోట. ఇండో-పోర్చుగీస్ కాలంలో ఈ నిర్మాణానికి అధికారికంగా సెయింట్ సెబాస్టియన్ కోట అని పేరు పెట్టారు. ఈ కోట జాతీయ ప్రాముఖ్యత కలిగిన స్మారక చిహ్నం మరియు భారత పురావస్తు సర్వేక్షణ సంస్థచే రక్షించబడుతోంది.<ref>Monument #110, Mumbai Circle, ASI: http://asi.nic.in/asi_monu_alphalist_maharashtra_mumbai.asp</ref> కోట, పట్టణానికి వసాయి రైల్వే స్టేషన్ ద్వారా చేరుకోవచ్చు. ఈ స్టేషన్ ముంబై (బొంబాయి) నగరానికి సరిగ్గా ఉత్తరాన ఉన్న వసాయి-విరార్ నగరంలో ఉంది. నైగావ్ రైల్వే స్టేషన్, విరార్ రైల్వే స్టేషన్ వైపు వెళ్లే పశ్చిమ రైల్వే మార్గంలో (గతంలో బొంబాయి-బరోడా రైల్వే ) ఉంది. == చరిత్ర == [[File:Main entrance to the Citadel at Vasai Fort.jpg|thumb|left|కోట ప్రధాన ప్రవేశ ద్వారం]] === పోర్చుగీస్ పూర్వ యుగం === [[పురాతన గ్రీసు|గ్రీకు]] వ్యాపారి కోస్మా ఇండికోప్లస్టెస్ 6వ శతాబ్దంలో వసాయ్ చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలను, చైనా యాత్రికుడు [[హ్యూయెన్ త్సాంగ్|జువాన్‌జాంగ్]] జూన్ లేదా జూలై 640లో సందర్శించినట్లు తెలుస్తుంది. చరిత్రకారుడు జోస్ గెర్సన్ డా కున్హా ప్రకారం, ఈ సమయంలో, వసాయ్ దాని చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలను [[కర్ణాటక]] [[చాళుక్యులు|చాళుక్య రాజవంశం]] పాలించినట్లు తెలుస్తోంది.<ref>{{Harvnb|Da Cunha|1999}}</ref> 11వ శతాబ్దం వరకు, అనేక మంది [[అరేబియా ద్వీపకల్పం|అరేబియా]] భౌగోళిక శాస్త్రవేత్తలు [[థానే]], నాలా సోపారా వంటి సమీప పట్టణాల గురించి ప్రస్తావించారు, అయితే వసాయ్ గురించి ఎటువంటి సూచనలు చేయలేదు.<ref>{{Harvnb|Da Cunha|1999}}</ref> తరువాత [[కొంకణ్]] [[షిలహర|సిల్హారా రాజవంశం]] వాసాయిని పరిపాలించింది, చివరికి [[దేవగిరి యాదవులు|యాదవ రాజవంశం]] పాలించింది. ఇది యాదవుల (1184-1318) ఆధ్వర్యంలో జిల్లా అధిపతిగా ఉండేది. తరువాత, [[గుజరాత్ సుల్తానేట్|గుజరాత్]] సుల్తానేట్ స్వాధీనం చేసుకున్న తరువాత, కొన్ని సంవత్సరాల తరువాత బార్బోసా (1514) దీనిని బక్సాయ్ (గుజరాత్ రాజు చెందిన మంచి ఓడరేవు ఉన్న పట్టణంగా బసాయి అని ఉచ్ఛరిస్తారు) పేరుతో వర్ణించారు.<ref>{{Harvnb|Da Cunha|1999}}</ref><ref>{{Cite web|date=20 December 2006|title=Chapter 19: Places|url=https://cultural.maharashtra.gov.in/english/gazetteer/Thane/places_b.html|access-date=25 July 2018|website=Thane District Gazetteer}}</ref> === పోర్చుగీస్ యుగం === 1498లో [[వాస్కోడ గామా|వాస్కో డా గామా]] [[కోజికోడ్|కాలికట్]] వద్ద దిగి కేప్ మార్గాన్ని కనుగొన్న తరువాత పోర్చుగీస్ ఆర్మడాలు మొదట భారతదేశ పశ్చిమ తీరానికి చేరుకున్నాయి. వారు వచ్చిన తరువాత చాలా సంవత్సరాలుగా, వారు ఉత్తర, దక్షిణ [[కొంకణ్]], ప్రస్తుత బొంబాయి, [[గోవా]], చుట్టుపక్కల తమ శక్తిని బలోపేతం చేసుకుంటున్నారు. వారు 1510లో [[బీజాపూర్ (కర్ణాటక)|బీజాపూర్]] [[ఆదిల్‌షాహీ వంశం|ఆదిల్ షాహి]] రాజవంశం నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న వెల్హా గోవా తమ రాజధానిని స్థాపించారు. చరిత్రకారుడు మాన్యువల్ డి ఫరియా ఇ సౌసా ప్రకారం, 1509లో వారు మొదటిసారిగా బస్సేన్ తీరాన్ని సందర్శించారు, ఫ్రాన్సిస్కో డి అల్మేడా [[డయ్యూ, ఇండియా|డియో]] వెళుతుండగా, బొంబాయి నౌకాశ్రయం సమీపంలో గుజరాత్ సుల్తాన్‌కు చెందిన 24 మంది పౌరులు ఉన్న ఒక ఓడను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పుడు, వారు మొదటిసారిగా బస్సేన్ (వసాయి) తీరాన్ని సందర్శించారు. 1530లో పోర్చుగీస్ కెప్టెన్ ఆంటోనియో డా సిల్వెరా వసాయి నగరాన్ని తగలబెట్టాడు  సమీపంలోని బొంబాయి వరకు దహనం, దోపిడీని కొనసాగించాడు, అప్పుడు థానా రాజు మహిమ్, బొంబాయి ద్వీపాలను అప్పగించాడు. తదనంతరం, థానా, బందోరా, మహిమ్,  బొంబాయి పట్టణాలు పోర్చుగీస్ నియంత్రణలోకి వచ్చాయి.<ref>{{Cite web|last=Ramerini|first=Marco|date=9 February 2014|title=The Portuguese in Bassein (Baçaim, Vasai): the ruins of a Portuguese town in India|url=https://www.colonialvoyage.com/portuguese-bassein-bacaim-vasai/|access-date=9 November 2021|website=Colonialvoyage.com|archive-date=15 నవంబర్ 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171115015120/https://www.colonialvoyage.com/portuguese-bassein-bacaim-vasai/|url-status=dead}}</ref>  1531లో ఆంటోనియో డి సల్దానా గుజరాత్ నుండి గోవాకు తిరిగి వస్తున్నప్పుడు, డయ్యూను అప్పగించనందుకు గుజరాత్ సుల్తానేట్ రాజు బహదూర్ షాను శిక్షించడానికి బాచాయిమ్‌కు మళ్లీ నిప్పు పెట్టాడు. [[File:Fortaleza de bacaim.jpg|thumb|left|బాసైమ్ కోట నిర్మాణం (1635)]] 1533లో, డియోగో (హేటర్) డి సిల్వీరా, బందోరా, థానా, బాసైమ్ నుండి సూరత్ వరకు ఉన్న సముద్ర తీరం మొత్తాన్ని తగలబెట్టాడు. డియోగో డి సిల్వీరా 4000 మంది బానిసలు మరియు దోచుకున్న సంపదతో గోవాకు తిరిగి వచ్చాడు.<ref name="thesolotravellers.in">{{Cite web|title=Vasai Fort - Bassein Fort – Solotravellers|url=http://www.thesolotravellers.in/2017/04/17/vasai-fort-bassein-fort/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190522064920/http://www.thesolotravellers.in/2017/04/17/vasai-fort-bassein-fort/|archive-date=22 May 2019|access-date=12 January 2023|website=Thesolotravellers.in}}</ref> పోర్చుగీసు వారికి, డయ్యూ వారి వాణిజ్యాన్ని రక్షించుకోవడానికి ఒక ముఖ్యమైన ద్వీపం, దానిని వారు స్వాధీనం చేసుకోవలసి వచ్చింది. డయ్యూను స్వాధీనం చేసుకునే మార్గాలను అన్వేషిస్తున్నప్పుడు, భారతదేశ పోర్చుగీసు గవర్నర్ నూనో డా కున్హా, డయ్యూ గవర్నర్ మాలిక్ అయాజ్ అని , అతని కుమారుడు మాలిక్ టోకన్ 14,000 మంది సైనికులతో బాసైమ్‌ను పటిష్టం చేస్తున్నాడని కనుగొన్నాడు. [[File:AntónioGalvão.png|thumb|left|ఆంటోనియో గాల్వానో (సుమారు 1490–1557) ను చిత్రీకరించే చెక్కడం]] నూనో డా కున్హా ఈ కోటను ఒక ముప్పుగా భావించాడు. అతను 4000 మంది సైనికులతో 150 ఓడల సముదాయాన్ని సమీకరించి బాచైమ్‌కు ప్రయాణించాడు . అంతటి శక్తివంతమైన నావికా దళాన్ని చూసి, మాలిక్ టోకాన్ నూనో డా కున్హాకు శాంతి ప్రతిపాదనలు చేశాడు. ఆ శాంతి ప్రతిపాదనలు తిరస్కరించబడ్డాయి. పోర్చుగీసు వారితో పోరాడటం తప్ప మాలిక్ టోకాన్‌కు మరో మార్గం లేదు. పోర్చుగీసు వారు బాచైమ్‌కు ఉత్తరాన దిగి కోటపై దాడి చేశారు. పోర్చుగీసు వారి సంఖ్య చాలా తక్కువ అయినప్పటికీ, వారు నైపుణ్యంతో, శౌర్యంతో పోరాడి, తమ వైపు కేవలం కొద్దిమందిని మాత్రమే కోల్పోయి, చాలా మంది శత్రు సైనికులను హతమార్చారు.<ref name="studymode.com">{{Cite web|title=History of Vasai - 2984 Words|url=https://www.studymode.com/essays/History-Of-Vasai-762819.html|access-date=9 November 2021|website=Studymode.com}}</ref> [[File:P1170619 Nuno da Cunha cadre rouge.jpg|thumb|right|నూనో డా కున్హా చిత్రపటం]] 23 డిసెంబర్ 1534న, గుజరాత్ సుల్తాన్ బహదూర్ షా పోర్చుగీసుతో ఒక ఒప్పందంపై సంతకం చేసాడు సల్సెట్, బొంబాయిం (బాంబే), పరేల్, వడలా, సియావో (సియోన్), వోర్లీ (వర్లీ), మజగావో (మజ్‌గావ్, థానా, థానా, థానా, థానా ) పై ఆధారపడిన బాయిమ్‌ను విడిచిపెట్టాడు.<ref>{{Cite web|title=Nuno da Cunha & Treaty of Bassein - General Knowledge Today|url=https://www.gktoday.in/gk/nuno-da-cunha-treaty-of-bassein/|website=Gktoday.in}}</ref> 1536లో నునో డా కున్హా తన బావమరిది గార్సియా డి సాను బాసిమ్‌కు మొదటి కెప్టెన్/గవర్నర్‌గా నియమించాడు. కోటకు మొదటి మూలస్తంభాన్ని ఆంటోనియో గాల్వో వేశాడు . 1548లో, బాయిమ్ గవర్నర్‌షిప్ జార్జ్ కాబ్రాల్‌కు ఇవ్వబడింది.<ref name="studymode.com" /> [[File:Faria e Sousa. Ásia Portuguesa. Tomo II. p. 247. Jorge Cabral.jpg|thumb|జార్జ్ కాబ్రాల్]] ==== వసాయి ఒప్పందం (1534) ==== వసాయ్ ఒప్పందం (1534) పై గుజరాత్ సుల్తాన్ బహదూర్ పోర్చుగల్ రాజ్యం 23 డిసెంబర్ 1534న ''సావో మాట్యూస్'' నౌకలో ఉన్నప్పుడు సంతకం చేశాయి. ఒప్పందం నిబంధనల ఆధారంగా [[పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం]] వసాయ్ నగరంతో పాటు దాని భూభాగాలు, ద్వీపాలు, సముద్రాలపై నియంత్రణను పొందింది. పోర్చుగీసు నియంత్రణలో ఉన్న బొంబాయి దీవులలో కోలాబా, ఓల్డ్ ఉమెన్స్ ఐలాండ్, ముంబై (బొంబాయి మజగావ్, వర్లి, మాటుంగా, మహిమ్) ఉన్నాయి. సాల్సెట్, డయ్యూ, ట్రోంబే, చౌల్ పోర్చుగీసు నియంత్రణలో ఉన్న ఇతర భూభాగాలు. ఆ సమయంలో ముంబై (బాంబే) కు స్వల్ప ప్రాముఖ్యత ఉండేది, కానీ కేథరీన్ బ్రగాంజా వరకట్నంలో భాగంగా 1661లో పోర్చుగీసు నుండి [[ఈస్టిండియా కంపెనీ|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ఈ ప్రదేశం వెళ్ళినప్పుడు ఇది ప్రపంచ పటంలో స్థానం పొందింది. ఇది ఒక ప్రధాన వాణిజ్య కేంద్రంగా మారింది, ఇది ఒప్పందం అత్యంత ముఖ్యమైన దీర్ఘకాలిక ఫలితం. గుజరాత్‌కు చెందిన బహదూర్ షాతో 16వ శతాబ్దంలో జరిగిన ఒప్పందం తర్వాత వసాయి (బస్సేన్) ఉత్తర భూభాగం ప్రధాన కార్యాలయంగా మారింది. [[పోర్చుగీసు]] యుగంలో ఈ కోటను ఉత్తర దర్బారు ( కోర్టే డా నోర్టే ) అని పిలిచేవారు , ఇది గోవాలోని వెల్హా నగరంలో ఉన్న తూర్పు [[పోర్చుగీసు]] వైస్రాయ్ తర్వాత రెండవ స్థానంలో ఉండేది. 150 సంవత్సరాలకు పైగా, పోర్చుగీసు వారి ఉనికి చుట్టుపక్కల ప్రాంతాన్ని ఒక ఉత్సాహభరితమైన, సంపన్నమైన నగరంగా మార్చింది.<ref>{{Cite web|title=Vasai Fort|url=https://www.maharashtratourism.gov.in/MTDC/HTML/MaharashtraTourism/TouristDelight/Forts/Forts.aspx?strpage=VasaiFort.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150917163134/https://www.maharashtratourism.gov.in/MTDC/HTML/MaharashtraTourism/TouristDelight/Forts/Forts.aspx?strpage=VasaiFort.html|archive-date=17 September 2015|access-date=25 July 2018|website=Maharashtra Tourism}}</ref><ref>{{Cite web|title=Vasai Fort|url=https://www.maharashtratourism.gov.in/treasures/fort/vasai-fort|access-date=25 July 2018|website=Maharashtra Tourism}}</ref> బస్సేన్ దాని పరిసరాలు అతిపెద్ద పోర్చుగీసు భూభాగం, ఇందులో చౌల్ - రేవ్‌దండా, కరంజా, [[బొంబాయి]] ద్వీపసమూహం, బాంద్రా ద్వీపం, జుహు ద్వీపం, థానే నగరంతో సహా సల్సెట్ ద్వీపం, ధారావి ద్వీపం, బస్సేన్ ద్వీపసమూహం, డామన్ & డయ్యూ వంటి ప్రదేశాలు ఉన్నాయి . ==== కోట నిర్మాణం ==== 22 ఫిబ్రవరి 1554న<ref name="i866">{{Cite web|last=Bahadur|first=Khan|date=1938|title=A History Of Gujarat Vol I|url=https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.81300/|access-date=17 January 2026|website=Internet Archive}}</ref>, పోర్చుగీస్ కోట గోడల లోపల మొత్తం పట్టణాన్ని చుట్టుముట్టే కొత్త కోటను నిర్మించారు. కోటలో 10 బురుజులు ఉన్నాయి, వీటిలో తొమ్మిది బురుజులు కావల్‌హీరో, నోస్సా సెన్హోరా డాస్ రెమెడియోస్, రీస్ మాగోస్ శాంటియాగో, సావో గొన్‌కాలో, మాడ్రే డి డ్యూస్, సావో జోవో, ఎలిఫాంటే, సావో పెడ్రో, సావో పౌలో, సావో పాలో, సావో సెబాస్టీ అని కూడా పిలుస్తారు. "పోర్టా పియా" లేదా బాసిమ్ యొక్క పవిత్రమైన తలుపు. పోర్చుగీసు వారిని ఓడించేందుకు మరాఠాలు ఈ బురుజు గుండా ప్రవేశిస్తారు. రెండు మధ్యయుగ గేట్‌వేలు ఉన్నాయి, ఒకటి సముద్రతీరంలో పోర్టా డో మార్ అని పిలువబడే భారీ టేకు ద్వారాలు ఇనుప స్పైక్‌లతో కప్పబడి ఉంటాయి,మరొకటి పోర్టా డా టెర్రా అని పిలుస్తారు . తొంభై ఫిరంగులు ఉండేవి, వాటిలో 27 కంచుతో చేసినవి,  డెబ్బై మోర్టార్లు ఉండేవి, వీటిలో 7 మోర్టార్లు కంచుతో చేసినవి. ఈ ఓడరేవును 21 గన్‌బోట్లు రక్షించాయి, ప్రతి గన్‌బోట్‌లో 16 నుండి 18 ఫిరంగులు ఉండేవి. ఈ కోట నేటికీ బయటి నిర్మాణం, చర్చిల శిధిలాలతో నిలిచి ఉంది.<ref>{{Cite web|title=Travel India|url=http://www.travelindiapro.com/pages/view/history-of-vasai|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171115014836/http://www.travelindiapro.com/pages/view/history-of-vasai|archive-date=15 November 2017|access-date=14 November 2017|website=Travelindiapro.com}}</ref> 1548లో, సెయింట్ ఫ్రాన్సిస్కో జేవియర్ బాసైమ్‌లో ఆగారు, బాసైమ్ జనాభాలో కొంత భాగం క్రైస్తవ మతంలోకి మారారు. సల్సెట్ ద్వీపంలో, పోర్చుగీసు వారు 9 చర్చిలను నిర్మించారు: నిర్మల్ (1557), రెమెడి (1557), సాండోర్ (1566), అగాషి (1568), నందఖల్ (1573), పాప్డి (1574), పాలి (1595), మణిక్‌పూర్ (1606), మెర్సెస్ (1606). ఈ అందమైన చర్చిలన్నీ ఇప్పటికీ వసాయిలోని క్రైస్తవ సమాజం ద్వారా ఉపయోగించబడుతున్నాయి. ఒక్క 1573లోనే 1600 మంది బాప్తిస్మం పొందారు.<ref name="thesolotravellers.in" /> ==== 17వ శతాబ్దం ==== [[File:Map of Bassein from Portuguese Atlas (1630).jpg|thumb|పోర్చుగీస్ అట్లాస్ నుండి బాసైమ్ పటం]] పోర్చుగీసు పాలనలో బయాయిమ్ అభివృద్ధి చెందడంతో, దీనిని "కోర్టే డో నోర్టే" లేదా "ఉత్తర న్యాయస్థానం" అని పిలిచేవారు, ఇది పోర్చుగీస్ భారతదేశంలోని "హిడాల్గోస్" లేదా కులీనులు ధనవంతులైన వ్యాపారులకు ఆశ్రయంగా మారింది. ఒక గొప్ప పోర్చుగీస్ వ్యక్తిని "ఫిడాల్గో ఓ కావాల్హిరో డి బాకైమ్" లేదా "నోబెల్మాన్ ఆఫ్ బాసిన్" అని పిలవబడే విధంగా బాకాయిమ్ ప్రసిద్ధి చెందింది.<ref>{{Cite web|last=Asiatic Society of Bombay|date=3 March 1875|title=Journal of the Asiatic Society of Bombay|url=https://archive.org/details/journalasiatics14bombgoog|publisher=Asiatic Society of Bombay|via=Internet Archive}}</ref> పోర్చుగీస్ కాలంలో బయాయిమ్ దాని భవనాలు, రాజభవనాలు, చర్చిల అందం శుద్ధీకరణ, సంపద వైభవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది. ఇప్పుడు శిథిలావస్థలో ఉన్న బాసిన్ కోట ఉత్తర ప్రావిన్స్ పరిపాలనా కేంద్రం న్యాయస్థానం, దక్షిణాన వెల్హా గోవా, ఈస్ట్ ఇండీస్ రాజధాని లేదా పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం యొక్క తూర్పు వర్గానికి మాత్రమే అధీనంలో ఉండేది. ఉత్తర ప్రావిన్స్ తీరం వెంబడి 100 కిలోమీటర్ల వరకు విస్తరించిన భూభాగాన్ని కలిగి ఉంది, ఇది దమావోన్ (దమన్), చౌల్ ([[రాయిగఢ్ జిల్లా|కోలాబా జిల్లా]]) మధ్య కొన్ని ప్రదేశాలలో లోతట్టు ప్రాంతాలకు విస్తరించింది. పోర్చుగీస్ పాలనలో ఇది అత్యంత ఉత్పాదక భారతీయ ప్రాంతం. 1618లో బాసైమ్ వరుస విపత్తులను ఎదుర్కొంది. మొదట, దానిని ప్లేగు వ్యాధి తాకింది, ఆ తర్వాత మే 15న, ఆ నగరం ఒక భయంకరమైన తుఫానును ఎదుర్కొంది. ఇది పడవలకు, ఇళ్లకు గణనీయమైన నష్టాన్ని కలిగించింది,  వేలాది కొబ్బరి చెట్లు వేళ్లతో సహా పెకిలించబడి నేలమట్టమయ్యాయి, రుతుపవన గాలులు ఉప్పునీటిని లోపలికి నెట్టాయి. ఫ్రాన్సిస్కన్లు, అగస్టీనియన్లకు చెందిన అనేక చర్చిలు, కాన్వెంట్లు ఈ విపత్తు వల్ల ప్రభావితమయ్యాయి. బాసైమ్ నగరంలోని మూడు అతిపెద్ద చర్చిల పైకప్పులు, జెసూయిట్‌ల సెమినరీ, ప్రార్థనా మందిరంతో సహా పూర్తిగా ఊడిపోయాయి, దీంతో ఆ కట్టడాలు దాదాపు మరమ్మత్తుకు వీలుకాని స్థితికి చేరుకున్నాయి. ఈ తుఫాను తర్వాత వర్షాలు పూర్తిగా కురవకపోవడంతో కరువు లాంటి పరిస్థితులు ఏర్పడ్డాయి. కొన్ని నెలల్లోనే, పరిస్థితి ఎంత ప్రమాదకరంగా మారిందంటే, తల్లిదండ్రులు తమ పిల్లలను ఆకలితో చంపే బదులు, వారిని బహిరంగంగా ముస్లిం దళారులకు బానిసత్వం కోసం అమ్మేశారు. జెసూయిట్‌లు తమ స్వంత స్వల్ప భత్యాల నుండి పొదుపు చేయడం ద్వారా, ధనికుల నుండి వచ్చిన విరాళాల ద్వారా ఈ దురాచారాన్ని ఆపారు.<ref>{{Cite web|title=Places of Interest : Bassein|url=https://gazetteers.maharashtra.gov.in/cultural.maharashtra.gov.in/english/gazetteer/Thana%20District/places_Bassein.html|access-date=9 November 2021|website=Gazetteers.mahaeashtra.gov.in}}</ref> 1634లో బాసైమ్ జనాభాలో సుమారు 400 పోర్చుగీస్ కుటుంబాలు, 200 భారతీయ క్రైస్తవ కుటుంబాలు, 1800 బానిసలు (భారతీయులు & ఆఫ్రికన్లు) ఉన్నారు. 1674లో బస్సేన్‌లో 2 కళాశాలలు, 4 కాన్వెంట్‌లు, 6 చర్చిలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite web|title=Greater Bombay District : Ancient History|url=https://cultural.maharashtra.gov.in/english/gazetteer/greater_bombay/history.html|access-date=9 November 2021|website=Cultural.maharashtra.gov.in}}</ref> [[File:St. James Church Agashi.jpg|thumb|left|సెయింట్ జేమ్స్ చర్చి, అగాషి]] 1674లో మస్కట్ నుండి 600 మంది అరబ్ సముద్రపు దొంగలు బచాయిమ్‌లో దిగారు. కోటలోని సైనిక దళం కోట గోడల లోపలే ఉండిపోయింది. ఆ దొంగలు కోట గోడల వెలుపల ఉన్న చర్చిలన్నింటినీ దోచుకున్నారు, బచాయిమ్ ప్రజల పట్ల ఎలాంటి హింస, క్రూరత్వానికి పాల్పడలేదు.<ref>{{Cite web|title=The English in Western India - Piracy|url=https://www.scribd.com/document/336913493/The-English-in-Western-India|website=Scribd.com}}</ref> 1674లో, మోర్ పండిట్ కళ్యాణ్‌లో మకాం వేసి బచాయిమ్ ఆదాయంలో నాలుగో వంతు తనకు చెల్లించాలని పోర్చుగీసు వారిని బలవంతం చేశాడు. రెండు సంవత్సరాల తరువాత, శివాజీ సైవాన్ సమీపంలోకి ముందుకు సాగాడు.<ref>{{Cite web|last=Campbell|first=James MacNabb|last2=Enthoven|first2=R. E. (Reginald Edward)|date=3 March 1883|title=Gazetteer of the Bombay Presidency|url=https://archive.org/details/cu31924070623610|publisher=Bombay : Gov. Central Press|via=Internet Archive}}</ref> 17వ శతాబ్దం చివరి నాటికి పోర్చుగీసు వారి శక్తి క్షీణించడంతో, బచాయిమ్ గణనీయంగా నష్టపోయింది. 1665లో పొరుగున ఉన్న బొంబాయి ద్వీపాన్ని బ్రిటిష్ వారికి బదిలీ చేయడంతో బచాయిమ్ ప్రాముఖ్యత తగ్గింది. సూరత్ దోపిడీతో వారి వాణిజ్య కేంద్రం ప్రభావితం కావడానికి చాలా సంవత్సరాల ముందు నుంచే, ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ సాపేక్షంగా సురక్షితమైన బొంబాయి నౌకాశ్రయంపై కన్నేసి ఉంది. కేథరీన్ బ్రగాంజా రాజ కట్నం ద్వారా బొంబాయిని వారు చివరకు స్వాధీనం చేసుకున్నారు, అంతకు ముందు వారు 1626లో దానిని బలవంతంగా స్వాధీనం చేసుకోవడానికి సాహసించారు, 1652లో ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ డైరెక్టర్లను దానిని కొనుగోలు చేయమని కోరారు.<ref>{{Cite web|date=10 February 2016|title=Did You Know Mumbai Was Given As Dowry To The British By The Portuguese?|url=https://www.scoopwhoop.com/Did-You-Know-Mumbai-Was-Given-As-Dowry-To-The-British-By-The-Portuguese/#.78cmpfr5i|website=Scoopwhoop.com}}</ref> వారి వలస ప్రయత్నాలు క్రమంగా భూములను ఎస్టేట్‌లు లేదా ఫీఫ్‌లుగా విభజించాయి, వీటిని ఫోరమెన్ అని పిలువబడే వ్యవస్థపై అర్హులైన వ్యక్తులకు లేదా మత సంస్థలకు బహుమతులుగా మంజూరు చేశారు, దీని ద్వారా గ్రహీతలు పోర్చుగల్ రాజుకు సైనిక సహాయం అందించడానికి లేదా సైనిక సేవ అవసరం లేదని భావించిన చోట, ఒక నిర్దిష్ట అద్దె చెల్లించడానికి కట్టుబడి ఉన్నారు.<ref>{{Cite web|title=Full text of "Imperial Gazetteer of India Provincial Series Bombay Presidency Vol-i"|url=https://bvrnstream.blackvaultradio.com/stream/in.ernet.dli.2015.207009/2015.207009.Imperial-Gazetteer_djvu.txt|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171115014927/https://bvrnstream.blackvaultradio.com/stream/in.ernet.dli.2015.207009/2015.207009.Imperial-Gazetteer_djvu.txt|archive-date=15 November 2017|access-date=14 November 2017}}</ref> పోర్చుగీస్ పరిపాలనలో అధికారుల తరచుగా బదిలీలు గొప్ప ప్రభువులను ఆస్థానంలో ఉండటానికి వారి ప్రావిన్సులను నిర్వహించడానికి అనుమతించే పద్ధతి కనిపించింది. [[File:Vasai Fort Panorama 01.jpg|thumb|భవనాలలో ఒకదాని లోపలి నుండి విశాల దృశ్యం]] [[File:Bassein Fort entrance.jpg|thumb|వాసాయి కోట ప్రవేశం]] ఐరోపాతో పోర్చుగీస్ వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యం ఇకమీదట ఏ యూరోపియన్ ప్రత్యర్థి తెరపైకి రాకపోయే వరకు మాత్రమే కొనసాగుతుంది.<ref>{{Cite web|title=portugal no mundo|url=http://www.portugalweb.net/portugalnomundo/asia/vasai01.asp|website=Portugalweb.net}}</ref> "బొంబాయి ఈస్ట్ ఇండియన్స్" అని పిలువబడే సమాజాన్ని నార్టిరోస్ (ఉత్తరాది రాజ్యం, ఉత్తరాది రాజసభ పేరు మీద, ఈ కోటలో ఉండేవారు) అని పిలిచేవారు. [[File:Vasai fort building.jpg|thumb|నిలబడి ఉన్న కొన్ని నిర్మాణాలలో ఒకటి]] [[File:Vasai fort facade.jpg|thumb|కోట లోపల చర్చి శిధిలాలు]] === మరాఠా యుగం === 18వ శతాబ్దంలో [[పీష్వా|పేష్వా]] బాజీ రావు సోదరుడు చిమాజీ అప్పా ఆధ్వర్యంలో [[మరాఠా సామ్రాజ్యం]] బసిన్ కోటను స్వాధీనం చేసుకుని 1739లో వసాయ్ యుద్ధం తరువాత పడిపోయింది. === బ్రిటిష్ యుగం === ==== వసాయి ఒప్పందం (1802) ==== వసాయ్ ఒప్పందం (1802) [[పూణే]] యుద్ధం తరువాత [[ఈస్టిండియా కంపెనీ|బ్రిటిష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ,]] భారతదేశంలోని పూణే మరాఠా [[పీష్వా|పేష్వా]] [[బాజీ రావు II|రెండవ బాజీ రావు]] మధ్య 31 డిసెంబర్ 1802న సంతకం చేయబడిన ఒప్పందం. [[మరాఠా సామ్రాజ్యం]] రద్దు చేయడంలో ఈ ఒప్పందం ఒక నిర్ణయాత్మక దశ. == ప్రస్తుతం == ఈ కోట ఈ ప్రాంతంలో ప్రధాన పర్యాటక ఆకర్షణ. ప్రత్యామ్నాయంగా వసాయ్ క్రీక్, భాయందర్ క్రీక్ అని పిలవబడే వాటిని ఈ ప్రాకారాలు విస్మరిస్తాయి, వృక్షసంపద అధికంగా ఉన్నప్పటికీ దాదాపుగా పూర్తయ్యాయి. అనేక వాచ్ టవర్లు ఇప్పటికీ నిలబడి ఉన్నాయి, సురక్షితమైన మెట్లతో పైకి వెళ్తున్నాయి. ఈ నిర్మాణాల నేల ప్రణాళికల గురించి మంచి అవగాహన ఇవ్వడానికి తగినంత నిలబడి గోడలు ఉన్నప్పటికీ కోట లోపల భవనాలు శిథిలావస్థలో ఉన్నాయి. కొన్నింటికి బాగా సంరక్షించబడిన ముఖభాగాలు ఉన్నాయి. ముఖ్యంగా, అనేక తోరణాలు సంవత్సరాలను చాలా బాగా ఎదుర్కొన్నాయి. అవి సాధారణంగా చెక్కిన రాళ్లతో అలంకరించబడతాయి, కొన్ని గుర్తించలేని వాతావరణంలో ఉంటాయి, మరికొన్ని ఇప్పటికీ పదునైన ఉలి గుర్తులను ప్రదర్శిస్తాయి. కోట లోపల మూడు ప్రార్థనా మందిరాలు ఇప్పటికీ గుర్తించదగినవి. వాటిలో 17వ శతాబ్దపు చర్చిలకు విలక్షణమైన ముఖభాగాలు ఉన్నాయి. వీటిలో అత్యంత దక్షిణాన ఉన్న ప్రార్థనా మందిరానికి చక్కగా సంరక్షించబడిన స్థూపాకారపు పైకప్పు ఉంది. ఈ కట్టడాలన్నింటితో పాటు, కోటలో అధిక భాగాన్ని ఆక్రమించిన ప్రకృతిని కూడా పర్యాటకులు తరచుగా గమనిస్తుంటారు. సీతాకోకచిలుకలు, పక్షులు, మొక్కలు, సరీసృపాలను ఇక్కడ చూడవచ్చు. [[హిందీ సినిమా|బాలీవుడ్]] సినిమాలు, పాటల చిత్రీకరణకు కూడా ఈ కోట ఒక ప్రసిద్ధ ప్రదేశం. ప్యార్ తునే క్యా కియా నుండి [[హిందీ సినిమా|బాలీవుడ్]] హిట్ పాటలు [https://www.youtube.com/watch?v=zxP6FO4HcJo కంబక్త్ ఇష్క్], లుకా చుప్పి నుండి పోస్టర్ లగ్వా దో కోటలోని బాలీవుడ్ పాటలు. [[షారుఖ్ ఖాన్]] నటించిన జోష్, లవ్ కే లియే కుచ్ భీ కరేగా వంటి సినిమాలలో కోట నుండి అనేక సన్నివేశాలు ఉన్నాయి. ఇక్కడ చిత్రీకరించిన ఇతర చిత్రాలలో ఖామోషి: ది మ్యూజికల్, [[రామ్ గోపాల్ వర్మ]] ఆగ్ ఉన్నాయి. బ్రిటిష్ బ్యాండ్ కోల్డ్ ప్లే రూపొందించిన అంతర్జాతీయ హిట్ పాట హిమ్ ఫర్ ది వీకెండ్ షూటింగ్ ప్రదేశాలలో ఈ కోట కూడా ఒకటి. పాట ప్రారంభంలో, మధ్యలో చూపబడిన కోట వసాయి కోట. <ref>{{Cite web|last=Mor|first=Ben|date=29 January 2016|title=Ben Mor on Instagram|url=https://www.instagram.com/p/BBGXbEzEYPv/|url-access=registration|archive-url=https://ghostarchive.org/iarchive/s/instagram/BBGXbEzEYPv|archive-date=26 December 2021|access-date=25 July 2018|website=Instagram}}</ref><ref>{{Cite web|date=29 January 2016|title=Black Dog Films on Instagram|url=https://www.instagram.com/p/BBGgH5lvi8Y|url-access=registration|archive-url=https://ghostarchive.org/iarchive/s/instagram/BBGgH5lvi8Y|archive-date=26 December 2021|access-date=25 July 2018|website=Instagram|publisher=Black Dog Films}}</ref> ఈ వీడియోలో [[బెయోన్స్ గిసెల్లె|బియాన్స్]], భారతీయ నటి [[సోనమ్ కపూర్]] ఉన్నారు.<ref>{{Cite web|last=Lohana|first=Avinash|date=28 January 2016|title=Sonam and Beyonce feature in new 'Coldplay' single|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Sonam-and-Beyonce-feature-in-new-Coldplay-single/articleshow/50755490.cms|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171016095233/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Sonam-and-Beyonce-feature-in-new-Coldplay-single/articleshow/50755490.cms|archive-date=16 October 2017|access-date=25 July 2018|website=The Times of India}}</ref> ఈ వీడియో జూలై 2018 నాటికి [[యూట్యూబ్]] 960 మిలియన్లకు పైగా వీక్షణలను కలిగి ఉంది, ఇది కోల్డ్ ప్లే కోసం అత్యధికంగా వీక్షించిన రెండవ మ్యూజిక్ వీడియోగా నిలిచింది ("సమ్థింగ్ జస్ట్ లైక్ దిస్" తర్వాత). "పరిరక్షణ కార్యకర్తలు" ఆ పని నాణ్యతను తీవ్రంగా విమర్శించినప్పటికీ, భారత పురావస్తు శాఖ కోట పునరుద్ధరణ పనులను ప్రారంభించింది. [[File:Chimaji Appa Memorial 01.jpg|thumb|చిమాజీ అప్పా స్మారక చిహ్నం]] === ఫోర్ట్ బాసైమ్‌లోని శాసనాలు === జెస్యూట్ కళాశాలలోని సమాధులను మినహాయించి, కోట వద్ద సుమారు 2 శాసనాలు ఉన్నాయి. • శాసనం 1. ఈ శాసనం కోట ప్రాకారాలపై ఉంది. [[File:..._at_Bassein_fort_(4281356089).jpg|thumb|alt=inscription on the fort walls|కోట ప్రాకారాలపై ఉన్న శాసనం]] ఈ కోటను నిర్మించమని గవర్నర్ జనరల్ నునో డా కున్హా ఆదేశించిన మొదటి కెప్టెన్ అంటే గార్సియా డి సా గురించి ఈ శాసనం మాట్లాడుతుంది. • 2 వ వచనం. [[File:..._some_inscription_on_edifice_(48731555597).jpg|thumb|alt=an inscription at the barracks|'ES AS CASAS SE' శాసనం]] ఈ శాసనం ఆ 'ఇళ్ళకు' మార్గదర్శకం లాగా ఉండవచ్చు, ఎందుకంటే శాసనం మొదటి పంక్తి 'ఈస్ ఆస్ కాసాస్ సే' అంటే 'ఇవి ఇళ్ళు...' అని చెబుతుంది, కానీ ఇప్పటికీ దానిపై ఎక్కువ సమాచారం అందుబాటులో లేదు. == అందుబాటులో ఉండటం == [[File:Franciscan Church and Graveyard at Vasai Fort.jpg|thumb|330x330px|ఫ్రాన్సిస్కాన్ చర్చి & స్మశానవాటిక]] వసాయ్ కోటను సం,దర్శించడానికి, ముంబైలోని చర్చిగేట్ నుండి విరార్కు వెళ్లే [[పశ్చిమ రైల్వే]] రైలులో వెళ్లి వసాయ్ రోడ్ రైల్వే స్టేషన్ వద్ద దిగండి.<ref>{{Cite web|title=Vasai Fort - How to go & history of Vasai Fort|url=https://www.youtube.com/watch?v=dUpC1BpKp9g|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/varchive/youtube/20211221/dUpC1BpKp9g|archive-date=2021-12-21|website=[[YouTube]]}}</ref> మీరు సెంట్రల్ రైల్వే లేదా సెంట్రల్ రైల్వే హార్బర్ లైన్ నుండి బయలుదేరుతున్నట్లయితే, మీరు దాదర్, బాంద్రా లేదా అంధేరి వద్ద పశ్చిమ రైల్వే లైన్‌కు మారాలి. మరో రైల్వే లైన్ సెంట్రల్, వెస్ట్రన్ రైల్వే లైన్లను వసాయ్ రోడ్ రైల్వే స్టేషన్ నుండి దివా వరకు కలుపుతుంది, ఇది సెంట్రల్ రైల్వే లైన్‌లో థానే నగరానికి వెలుపల ఉన్న స్టాప్, ఈ మార్గంలో ప్రయాణించే సుదూర ప్రయాణీకుల రైళ్లు కూడా రెండు లైన్ల మధ్య ప్రయాణికులను తీసుకువెళతాయి. దివా, డొంబివ్లి మధ్య కోపర్ అనే రైల్వే స్టేషన్ ఉంది. థానే లేదా కళ్యాణ్ నుండి ప్రయాణించే ప్రయాణీకులు కోపర్ వద్ద దిగి మెట్లపైకి ప్లాట్ఫాం నంబర్ 3కి నడవవచ్చు, అక్కడ వారు దివా నుండి వసాయ్ రైలును పట్టుకోవచ్చు. వసాయి రోడ్ స్టేషన్ కోపర్ స్టేషన్ నుండి రైలులో కేవలం ఒక గంట దూరంలో ఉంది. ప్రస్తుతం, డోంబివ్లి, దివా, [[పన్వేల్ రైల్వే స్టేషను|పన్వేల్]] నుండి వసాయ్ రోడ్కు 5 రైళ్లు, వసాయ్ రోడ్ నుండి దివా, పన్వెల్కు 5 రైళ్ళు ప్రతిరోజూ నడుస్తున్నాయి. మణిక్‌పూర్-నవ్‌ఘర్‌లో వసాయి రోడ్ రైల్వే స్టేషన్‌కు ఆనుకొని, దానికి పశ్చిమాన వెంటనే ఒక రాష్ట్ర రోడ్డు రవాణా బస్ టెర్మినస్ & స్టేషన్ ఉంది. వసాయి కోటకు వెళ్లే బస్సుల గమ్యస్థానం "కిల్లా బందర్" లేదా "ఫోర్ట్ జెట్టీ/క్వే". ప్రతి అరగంటకు బస్సులు ఉంటాయి. టిక్కెట్ల ధర ఒక్కొక్కరికి ₹15 మీరు చివరి స్టాప్‌లో దిగి చుట్టూ నడవవచ్చు. ఆటో రిక్షాలు కూడా అందుబాటులో ఉన్నాయి, వీటిని రైల్వే స్టేషన్ పశ్చిమ ప్రవేశ ద్వారం నుండి అద్దెకు తీసుకోవచ్చు, కానీ ఒక్కొక్కరికి ఎక్కువ ఖర్చవుతుంది, అవి సాధారణంగా రద్దీగా ఉండటం వలన సురక్షితం కాదని భావిస్తారు. స్టేషన్ బయట ప్రధాన రహదారి నుండి కూడా ఆటో రిక్షాలు అద్దెకు తీసుకోవచ్చు, కానీ ఒక్కొక్కరికి ₹40 అవుతుంది.<ref>{{Cite web|date=1 January 2010|title=Vasai Fort - How to go, places to visit, things to do|url=http://www.timetotravel.co.in/2010/01/vasai-fort.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20180205184833/http://www.timetotravel.co.in/2010/01/vasai-fort.html|archive-date=5 February 2018|access-date=25 July 2018|website=Time to Travel}}</ref> == గ్యాలరీ == కోట లోపల కొన్ని జంతుజాలం, వృక్షజాలం: <gallery> File:Adansonia digitata (Baobab Tree) at Vasai Fort.jpg|సముద్ర తీర ప్రవేశ ద్వారం వద్ద బాబాబ్ చెట్టు File:A grasshopper at the fort.jpg|కాటిడిడ్ మిడత File:Baby Caterpillers feeding on leaves at the fort.jpg|ఆకులను తింటున్న చిన్న గొంగళి పురుగులు File:Asystasia sp. Vasai.jpg|కొన్ని అడవి పువ్వులు File:Spider having lunch.jpg|అరానీడే కుటుంబానికి చెందిన సాలీడు సీతాకోకచిలుకను తింటోంది File:Beatutiful grasshopper.jpg|కాటిడిడ్ మిడత File:Eurasian Hoopoe at the Bassein Fort.jpg|ఆఫ్రికన్ హూపో File:Unidentified Agamidae at Bassein fort.ext.jpg|అగామిడ్ బల్లి </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * [[మహారాష్ట్రలోని కోటల జాబితా]] ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:కోటలు]] [[వర్గం:మహారాష్ట్ర కోటలు]] [[వర్గం:మహారాష్ట్ర పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:మహారాష్ట్ర పర్యాటక ప్రాంతాలు]] e3ic1v06uzxkj4w9naxj10mz22zoysk రాజేంద్ర కుమార్ 0 487068 4808028 4799646 2026-04-22T15:07:09Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808028 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = రాజేంద్ర కుమార్ | image = Rajendra Kumar.jpg | caption = | other names = ''జూబ్లీ కుమార్'' | birth_name = రాజేంద్ర కుమార్ తులి | birth_date = {{Birth date|df=y|1927|07|20}}<ref name=GuardianObit>{{cite news | url=https://www.theguardian.com/news/1999/jul/31/guardianobituaries1 | title=Rajendra Kumar | newspaper=The Guardian | first=Lalit Mohan | last=Joshi | date=31 July 1999 | access-date=10 May 2021 }}</ref> | birth_place = నారోవల్, [[పంజాబ్]], బ్రిటిష్ ఇండియా (ప్రస్తుత పంజాబ్, పాకిస్తాన్) | death_date = {{death date and age|1999|07|12|1927|07|20|df=y}} | death_place = ముంబై, మహారాష్ట్ర, భారతదేశం | occupation = {{hlist|నటుడు|నిర్మాత|దర్శకుడు}} | years_active = 1949–1998 | spouse = శుక్లా తులి (?–1999) | children = 3, కుమార్ గౌరవ్ తో సహా | relatives = రాజు పటేల్ (అల్లుడు)<br />రమేష్ బేల్ (బావ)<br />ఓ. పి. రల్హన్ (బావ) | family = | honours = [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]] (1970)<ref>{{Cite web|url=http://www.dashboard-padmaawards.gov.in/?Field=Art|title=Padma Awards &#124; Interactive Dashboard|access-date=16 March 2022|archive-date=27 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210127205251/http://www.dashboard-padmaawards.gov.in/?Field=Art|url-status=dead}}</ref> }} '''రాజేంద్ర కుమార్''' (జన్మనామం '''రాజేంద్ర కుమార్ తులి'''; 20 జూలై 1927 – 12 జూలై 1999) [[బాలీవుడ్]] సినిమాల్లో నటించిన భారతీయ నటుడు. 1949లో కెరీర్ ప్రారంభించి నాలుగు దశాబ్దాల సుదీర్ఘ కాలంలో 80కి పైగా చిత్రాల్లో ఆయన నటించారు. భారతీయ సినిమాలో అత్యంత విజయవంతమైన, గొప్ప నటులలో ఒకరిగా కుమార్ పరిగణింపబడతారు. 1960లలో వరుసగా పలు వాణిజ్యపరంగా విజయవంతమైన చిత్రాల్లో నటించినప్పుడు ఆయనను "జూబ్లీ కుమార్" అని పిలిచేవారు.<ref>{{cite web|date=21 July 2022|title=Why Rajendra Kumar was known as the 'Jubilee Kumar' of Bollywood, his films ran for at least 25 weeks in cinemas|url=https://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/why-rajendra-kumar-was-known-as-the-jubilee-kumar-of-bollywood-8039172/lite}}</ref> == తొలినాటి జీవితం == రాజేంద్ర కుమార్ బ్రిటిష్ ఇండియా పంజాబ్ ప్రావిన్స్‌లోని సియాల్‌కోట్‌లో [[పంజాబీ భాష|పంజాబీ]] హిందూ ఖత్రీ కుటుంబంలో జన్మించారు.<ref>{{cite web|last=Raheja|first=Dinesh|title=Bollywood's Jubilee Kumar|url=http://www.rediff.com/entertai/2002/jul/09dinesh.htm|access-date=14 October 2011|archive-date=11 February 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180211095118/http://www.rediff.com/entertai/2002/jul/09dinesh.htm|url-status=live}}</ref> ఆయన తాత విజయవంతమైన మిలిటరీ కాంట్రాక్టర్, ఆయన తండ్రికి కరాచీ, సింధ్‌లో టెక్స్‌టైల్ వ్యాపారం ఉండేది. భారతదేశ విభజన సమయంలో కుటుంబం ఆస్తిపాస్తులన్నీ వదిలేసి భారతదేశానికి వలస రావాల్సి వచ్చింది. [[ముంబై]] వచ్చినప్పుడు హిందీ చిత్ర పరిశ్రమలో తన అదృష్టాన్ని పరీక్షించుకోవాలని కుమార్ నిర్ణయించుకున్నారు. ఆయన ఎన్నడూ హీరో కావాలనుకోలేదు, దర్శకుడు హెచ్.ఎస్. రవైల్ వద్ద సహాయకుడిగా పనిచేశారు. దాదాపు ఐదేళ్ల పాటు పతంగా, సగాయ్, పాకెట్ మార్ వంటి చిత్రాల్లో రవైల్ వద్ద సహాయకుడిగా పనిచేశారు.<ref name=peak>{{cite web|url=https://theprint.in/theprint-profile/acting-is-not-for-you-how-rajendra-kumar-braved-rejection-to-become-bollywoods-jubilee-king/1034645/|title='Acting is not for you'—how Rajendra Kumar braved rejection to become Bollywood's Jubilee King|website=[[ThePrint]] |date=12 July 2022}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == కుమార్ హిందీ చిత్ర పరిశ్రమకు చెందిన బేల్ కుటుంబానికి చెందిన శుక్లాను వివాహం చేసుకున్నారు. ఆమె రమేష్ బేల్, శ్యామ్ బేల్‌ల సోదరి, గోల్డీ బేల్, రవి బేల్‌లకు మేనత్త.<ref name="sis2">[https://www.freepressjournal.in/entertainment/bollywoods-forgotten-stars-8-interesting-facts-about-boogie-woogies-judge-ravi-behl Bollywood's Forgotten Stars: 8 Interesting facts about Boogie Woogie's judge – Ravi Behl] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200710191845/https://www.freepressjournal.in/entertainment/bollywoods-forgotten-stars-8-interesting-facts-about-boogie-woogies-judge-ravi-behl |date=10 July 2020 }}, [[The Free Press Journal]], 17 June 2018.</ref> ఆయనకు, శుక్లాకు ఒక కుమారుడు, ఇద్దరు కుమార్తెలు. ఆయన కుమారుడు కుమార్ గౌరవ్ మాజీ నటుడు. ఆయన కుమార్తె డింపుల్ హాలీవుడ్ చిత్ర నిర్మాత రాజు పటేల్‌ను వివాహం చేసుకుంది. ఆయన సోదరి మనోరమ భారతీయ చిత్ర నిర్మాత ఓ.పి. రల్హన్‌ను వివాహం చేసుకుంది. ఆయన తమ్ముడు నరేష్ కుమార్ సినిమా దర్శకుడు. కుమార్ [[మదర్ ఇండియా]] (1957) చిత్రంలో [[సునీల్ దత్]], నర్గిస్లతో కలిసి నటించారు. ఇందులో సునీల్ దత్, రాజేంద్ర కుమార్ నర్గిస్ కుమారులుగా నటించారు. ఆయనకు దత్‌తో ప్రత్యేక అనుబంధం ఉండేది, దత్ ఎన్నికల్లో పోటీ చేసినప్పుడల్లా ఆయన తరపున చురుకుగా ప్రచారం చేసేవారు. కుమార్ [[రాజ్ కపూర్]]కు అత్యంత ప్రాణ స్నేహితుడు, ఎంతగా అంటే ఆయన కుమారుడు కుమార్ గౌరవ్‌కు కపూర్ కుమార్తె రీమాతో నిశ్చితార్థం జరిగింది. అయితే వారి పిల్లలు నిశ్చితార్థాన్ని రద్దు చేసుకుని కుమార్ గౌరవ్ సునీల్ దత్, నర్గిస్ కుమార్తె నమ్రతను వివాహం చేసుకోవడంతో వారి స్నేహం దెబ్బతింది.<ref name=ball>{{cite web|url=https://www.dainiktribuneonline.com/news/archive/%E0%A4%B8%E0%A4%B0%E0%A4%97%E0%A4%AE/%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B2-%E0%A4%A5%E0%A5%80-%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%A8%E0%A5%80%E0%A4%B2-%E0%A4%A6%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A4-%E0%A4%94%E0%A4%B0-%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C/|title=मिसाल थी सुनील दत्त और राजेन्द्र कुमार की दोस्ती|date=15 March 2014}}</ref> == వృత్తి జీవితం == === 1949–1962: ప్రాచుర్యం === పతంగా (1949), జోగన్ (1950) చిత్రాల్లో చిన్న పాత్రలతో నట జీవితం ప్రారంభించిన తర్వాత, దేవేంద్ర గోయెల్ వచన్ (1955) చిత్రంలో గీతా బాలితో కలిసి ప్రధాన పాత్రలో నటించారు.<ref>{{cite news|title=Melodrama was his forte|url=http://www.tribuneindia.com/1999/99jul16/art-trib.htm#1|date=16 July 1999|author=Bir Kaur, Devinder|access-date=2009-09-25|newspaper=[[The Tribune (Chandigarh)|The Tribune]]}}</ref> ఈ చిత్రం ఘనవిజయం సాధించి ఆయనకు గుర్తింపు తెచ్చింది.<ref>{{cite book|author=Ranade, Ashok Da.|url=https://books.google.com/books?id=ZI1wqkWsIjYC&q=vachan+1955&pg=PA294|title=Hindi Film Song: Music Beyond Boundaries|year = 2006|publisher=Bibliophile South Asia|pages=294|isbn=81-85002-64-9}}</ref> ఆ తర్వాత మెహబూబ్ ఖాన్ రూపొందించిన ఎపిక్ డ్రామా చిత్రం [[మదర్ ఇండియా]] (1957) లో నర్గిస్ పెద్ద కుమారుడిగా నటించారు.<ref>{{cite book|last=Chatterjee|first=Gayatri|title=Mother India|year=2002|publisher=British Film Institute|isbn=978-0-85170-917-8|url=https://archive.org/details/motherindiamadar00chat |pages=74–75}}</ref> ఇది ప్రేక్షకుల నుండి అద్భుతమైన స్పందన పొంది బాక్సాఫీస్ వద్ద ఆల్ టైమ్ బ్లాక్ బస్టర్ కావడమే కాకుండా 1957లో అత్యధిక వసూళ్లు సాధించిన చిత్రంగా నిలిచింది.<ref>{{cite book | title=Yash Chopra: Fifty Years in Indian Cinema | url=https://archive.org/details/yashchoprafiftyy0000dwye | publisher=Lotus Collection | author=Dwyer, Rachel | year=2002 | pages=[https://archive.org/details/yashchoprafiftyy0000dwye/page/42 42] | isbn=8174362347}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.boxofficeindia.com/report-details.php?articleid=7924|title=Gadar 2 - The Katha Continues Is A Colossal Motion Picture}}</ref> మదర్ ఇండియా ఉత్తమ హిందీ చిత్రంగా జాతీయ చలనచిత్ర అవార్డుతో పాటు ఎన్నో ప్రశంసలు గెలుచుకుంది.<ref>{{cite web |url=http://dff.nic.in/2011/5th_nff.pdf |title=5th National Film Awards |publisher=[[Directorate of Film Festivals]] |access-date=2 September 2011 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20131103222703/http://dff.nic.in/2011/5th_nff.pdf |archive-date=3 November 2013 |pages=2–3}}</ref><ref>{{cite news|url=http://www.newstext.com.au/docs/STE/2004/get.jsp?docid=STE-20040418-1-088-4134004V1@NSW-METRO-2004-2003|title=Best sellers|publisher=[[The Daily Telegraph (Sydney)|The Sunday Telegraph]]|date=18 April 2004| access-date= 16 July 2007 | archive-url= https://web.archive.org/web/20071010121612/http://www.newstext.com.au/docs/STE/2004/get.jsp?docid=STE-20040418-1-088-4134004V1@NSW-METRO-2004-2003| archive-date= 10 October 2007 }}</ref> 1959లో వరుసగా మూడు విజయాలతో కుమార్ స్టార్‌డమ్ సాధించారు.<ref name="Top Actors">{{cite web |title=Top Actors |url=http://www.boxofficeindia.com/cpages.php?pageName=top_actors |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20080219165002/http://www.boxofficeindia.com/cpages.php?pageName=top_actors |archive-date=19 February 2008 |access-date=24 April 2020 |work=Box Office India}}</ref> విజయ్ భట్ రొమాంటిక్ మ్యూజికల్ గూంజ్ ఉఠీ షెహనాయ్‌లో నటించారు.<ref>{{cite web |title=Bharat Vyas – Goonj Uthi Shehnai |url=https://www.discogs.com/master/1109226-Vasant-Desai-Bharat-Vyas-Goonj-Uthi-Shehnai |website=Discogs |access-date=11 March 2024}}</ref> ఇది సూపర్ హిట్‌గా నిలిచింది.<ref>[http://www.indianexpress.com/ie/daily/19980529/14950594.html 1959: Year that was] [[Indian Express]], Friday, 29 May 1998.</ref> ఆ తర్వాత చిరాగ్ కహా రోష్నీ కహా కూడా విజయవంతమైంది, యశ్ చోప్రా దర్శకత్వం వహించిన తొలి చిత్రం ధూల్ కా ఫూల్ బ్లాక్ బస్టర్ కావడమే కాకుండా ఆ సంవత్సరపు అత్యధిక వసూళ్లు సాధించిన చిత్రాల్లో ఒకటిగా నిలిచింది.<ref>{{cite web|url=http://www.boxofficeindia.com/npages.php?page=shownews&articleid=5005&nCat=|title=Legendary Director Yash Chopra Passes Away|date=22 October 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20131121054713/http://www.boxofficeindia.com/npages.php?page=shownews&articleid=5005&nCat= |archive-date=21 November 2013 }}</ref> మొహమ్మద్ రఫీ పాడిన "తూ హిందూ బనేగా నా ముసల్మాన్ బనేగా" పాట విశేష ప్రజాదరణ పొందింది.<ref>{{cite news |title=Nehru's vision shaped many Bollywood golden oldies |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/delhi/Nehrus-vision-shaped-many-Bollywood-golden-oldies/articleshow/5233286.cms |archive-url=https://web.archive.org/web/20130513230400/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2009-11-16/delhi/28068204_1_secularism-yash-chopra-big-dams |url-status=live |archive-date=13 May 2013 |work=[[The Times of India]] |date=16 November 2009}}</ref> ఆ తర్వాతి సంవత్సరం బి.ఆర్. చోప్రా కోర్ట్‌రూమ్ డ్రామా కనూన్‌లో అశోక్ కుమార్, నందాలతో కలిసి నటించారు.<ref>{{cite web|url=https://www.rottentomatoes.com/m/kanoon_1960|title=Kanoon (1960)|website=[[Rotten Tomatoes]] }}</ref> ఈ చిత్రంలో పాటలు లేకపోయినా హిట్టై జాతీయ అవార్డు గెలుచుకుంది.<ref>[https://web.archive.org/web/20111223065006/http://articles.timesofindia.indiatimes.com/2008-11-06/mumbai/27929830_1_yash-naya-daur-madhubala Films transformed Chopra's destiny and vice-versa] ''[[Times of India]]'', 6 November 2008.</ref><ref name=RKHITS/><ref>{{cite web|url=http://iffi.nic.in/Dff2011/Frm8thNFAAward.aspx|title=8th National Film Awards|publisher=[[International Film Festival of India]]|access-date=7 September 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20131012062918/http://iffi.nic.in/Dff2011/Frm8thNFAAward.aspx|archive-date=12 October 2013|url-status=dead}}</ref> 1961 ఆయన కెరీర్‌లో అత్యుత్తమ సంవత్సరం. మీనా కుమారితో నటించిన జిందగీ ఔర్ ఖ్వాబ్ హిట్ అయింది.<ref>{{Cite web |url=http://www.boxofficeindia.co.in/worth-their-weight-in-gold/ |title=Worth Their Weight in Gold! &#124; Box Office India : India's premier film trade magazine &#124; Bollywood news, reviews, interviews, box office collection |access-date=24 October 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111103185138/http://www.boxofficeindia.co.in/worth-their-weight-in-gold/ |archive-date=3 November 2011 |url-status=dead }}</ref> ఆస్ కా పంఛీ, ఘరానా బ్లాక్ బస్టర్లు అయ్యాయి.<ref>{{cite web|url=https://www.koimoi.com/box-office/highest-grossers/from-dilip-kumars-ganga-jamuna-to-rajendra-kumars-aas-ka-panchi-top-bollywood-box-office-grossers-of-1961/|title=From Dilip Kumar's Ganga Jamuna To Rajendra Kumar's Aas Ka Panchi – Top Bollywood Box Office Grossers Of 1961}}</ref> తర్వాత ససురాల్‌లో కూడా విజయం సాధించారు, ప్యార్ కా సాగర్ సగటు విజయం సాధించింది.<ref>{{Cite news |date=9 March 1962 |title=Emotional Family Drama at Wellington |pages=3 |work=[[The Indian Express]] |url=https://news.google.com/newspapers?id=Q4FlAAAAIBAJ&sjid=xJ0NAAAAIBAJ&pg=1319%2C347897 |access-date=13 August 2023}}</ref> === 1963–1968: సూపర్‌స్టార్‌డమ్ === 1963లో రాజ్ కుమార్, మీనా కుమారితో కలిసి దిల్ ఏక్ మందిర్ చిత్రంలో నటించారు.<ref name="Release Date">{{Cite news |title=Dil Ek Mandir |url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/movie-details/dil-ek-mandir/movieshow/61347122.cms |access-date=28 June 2018 |website=[[The Times of India]]}}</ref> ఇది బ్లాక్ బస్టర్ కావడంతో పాటు [[ఫిల్మ్‌ఫేర్ ఉత్తమ నటుడు – తెలుగు|ఫిల్మ్‌ఫేర్]] ఉత్తమ నటుడు నామినేషన్ తెచ్చిపెట్టింది.<ref>{{Cite AV media |url=https://www.youtube.com/watch?v=JgjorY00AiI |archive-url=https://ghostarchive.org/varchive/youtube/20211221/JgjorY00AiI |archive-date=2021-12-21 |url-status=live|title=Interview marathon of Kutty Padmini {{!}} Chai with Chithra {{!}} Touring Talkies Special |language=en |access-date=12 April 2020}}{{cbignore}}</ref> గెహరా దాగ్ చిత్రం కూడా విజయవంతమైంది.<ref name=RKHITS/> మేరే మెహబూబ్ 1963లో అత్యధిక వసూళ్లు సాధించిన చిత్రంగా నిలిచింది.<ref>{{cite web|url=https://www.rottentomatoes.com/m/mere_mehboob|title=Mere Mehboob (1963)|website=[[Rotten Tomatoes]] }}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.koimoi.com/box-office/highest-grossers/from-rajendra-kumar-ashok-kumars-mere-mehboob-to-dev-anands-tere-ghar-ke-saamne-top-bollywood-box-office-grossers-of-1963/|title=From Rajendra Kumar & Ashok Kumar's Mere Mehboob To Dev Anand's Tere Ghar Ke Saamne – Top Bollywood Box Office Grossers Of 1963|date=18 May 1963}}</ref> నౌషాద్ సంగీతం అందించిన ఈ చిత్ర ఆల్బమ్ 1960లలో అత్యధికంగా అమ్ముడైన రెండవ ఆల్బమ్.<ref>{{Cite web|title=Music Hits 1960–1969|url=http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=281&catName=MTk2MC0xOTY5|archive-url=https://web.archive.org/web/20080215081535/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=281&catName=MTk2MC0xOTY5&PHPSESSID=108b9056cd4ca14236f9c6119d34dcce|archive-date=15 February 2008|access-date=2 September 2013|website=Box Office India}}</ref> వరుస విజయాలతో, అనేక చిత్రాలు కనీసం 25 వారాలు (సిల్వర్ జూబ్లీ) ఆడటంతో, ఆయన "జూబ్లీ కుమార్" అనే బిరుదు పొంది సూపర్‌స్టార్‌గా ఎదిగారు.<ref name="Jubilee">{{cite web|url=https://www.thequint.com/entertainment/bollywood/how-did-rajendra-kumar-become-jubilee-kumar|title=How Did Rajendra Kumar Become Jubilee Kumar?|date=20 July 2021}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.boxofficeindia.com/report-details.php?articleid=7555|title=Pathaan And The SUPERSTARS Of Indian Cinema|date=8 February 2023}}</ref> 1964లో ఆయన మూడు భారీ విజయాలు అందుకున్నారు. సాయిరా బాను, ధర్మేంద్రలతో ఆయీ మిలన్ కీ బేలా సూపర్ హిట్ అయింది.<ref>{{Cite news |url=https://www.thehindu.com/features/cinema/cinema-columns/mgr-and-jayalalitha-in-oru-thai-makkal-1971/article8346001.ece |title=Oru Thai Makkal (1971) Tamil |last=Guy |first=Randor |date=2016-03-12 |work=[[The Hindu]] |access-date=2019-03-03 |issn=0971-751X}}</ref><ref name="Rewinds">{{Cite news|title=Rewind - Sixty Years Of Dharmendra|url=https://www.boxofficeindia.com/report-details.php?articleid=6104|work=Box Office India|language=en|date=24 November 2020|archive-date=12 July 2023|access-date=12 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230712182139/https://www.boxofficeindia.com/report-details.php?articleid=6104|url-status=live}}</ref> రాజ్ కపూర్ తీసిన [[సంగం (సినిమా)|సంగం]] ఆల్ టైమ్ బ్లాక్ బస్టర్ అయింది.<ref>{{Cite web |title=Blast from the past: This film started the trend of shooting abroad |url=https://www.filmfare.com//features/blast-from-the-past-this-film-started-the-trend-of-shooting-abroad-41715.html |access-date=2022-11-09 |website=filmfare.com |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=DHNS |title=Happily ever after? |url=https://www.deccanherald.com/features/happily-ever-after-2342923 |access-date=2023-11-30 |website=Deccan Herald |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |title=rediff.com, Movies: Classics Revisited: Sangam |url=https://inhome.rediff.com/movies/2002/may/16dinesh.htm |access-date=2023-11-30 |website=inhome.rediff.com}}</ref> ఇది 1960లలో రెండవ అత్యధిక వసూళ్లు సాధించిన చిత్రం.<ref>{{cite news |url=http://www.boxofficeindia.co.in/top-50-film-of-last-50-years/ |title=Top 50 Film of Last 50 Years |publisher=Boxofficeindia.co.in |date=3 November 2011 |author1=Nitin Tej Ahuja |author2=Vajir Singh |author3=Saurabh Sinha |accessdate=25 May 2012 |archive-date=17 మార్చి 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120317110155/http://www.boxofficeindia.co.in/top-50-film-of-last-50-years/ |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web | url=https://www.easterneye.biz/sangam-a-trendsetting-love-triangle-in-bollywood/ | title='Sangam': A trendsetting love triangle in Bollywood - EasternEye | date=17 June 2023 }}</ref> ఇందులో పాటలు "దోస్త్ దోస్త్ నా రహా", "హర్ దిల్ జో ప్యార్ కరేగా" బాగా ప్రాచుర్యం పొందాయి.<ref>{{Cite web|title=Music Hits 1960–1969|url=http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=281&catName=MTk2MC0xOTY5|archive-url=https://web.archive.org/web/20080215081535/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=281&catName=MTk2MC0xOTY5&PHPSESSID=108b9056cd4ca14236f9c6119d34dcce|archive-date=15 February 2008|access-date=2 September 2013|website=Box Office India}}</ref> ఆ తర్వాత జిందగీ (1964) సూపర్ హిట్ అయింది.<ref>{{cite news |url=http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=170&catName=MTk2NA== |title=Box Office 1964 |publisher=Boxofficeindia.com |accessdate=25 May 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100212160433/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=170&catName=MTk2NA== |archive-date=12 February 2010 |df=dmy-all }}</ref> ఆర్జూ (1965) కూడా బ్లాక్ బస్టర్ అయింది.<ref>{{cite web|url=https://www.rottentomatoes.com/m/arzoo|title=Arzoo (1965)|website=[[Rotten Tomatoes]] }}</ref><ref>{{Cite web |date=November 1, 2011 |title=Worth Their Weight in Gold! |url=http://www.boxofficeindia.co.in/worth-their-weight-in-gold/ |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20170915183938/http://boxofficeindia.co.in/worth-their-weight-in-gold |archive-date=15 September 2017 |access-date=17 November 2015 |website=boxofficeindia.co.in}}</ref> ఆర్జూలో నటనకు గాను ఆయన మూడవసారి ఫిల్మ్‌ఫేర్ ఉత్తమ నటుడు నామినేషన్ అందుకున్నారు.<ref>{{Cite web |title=Filmfare Nominees and {{sic|nolink=1|Winner}} |url=https://archive.org/download/FilmfareAwards/FilmfareAwards.pdf |access-date=27 September 2023 |publisher=[[The Times Group]] |via=[[Internet Archive]]}}</ref> 1966లో సూరజ్ చిత్రంలో నటించారు.<ref>{{cite web|url=https://www.rottentomatoes.com/m/suraj_1966|title=Suraj (1966)|website=[[Rotten Tomatoes]] }}</ref> ఇందులో "బహారోం ఫూల్ బర్సావో" పాట సూపర్ హిట్ అయింది, ఈ చిత్రం ఘన విజయం సాధించింది.<ref>{{cite news|url=http://www.planetbollywood.com/displayArticle.php?id=060306044135 |title=100 Greatest Bollywood Soundtracks Ever |publisher=Planetbollywood.com |author=Randy Lall |access-date=10 October 2011}}</ref><ref name="Jubilee Kumar"/> 1967లో అమన్, పాల్కీ చిత్రాలు ఆశించిన స్థాయిలో ఆడలేదు.<ref name="Top Actors"/> 1968లో సాథీ సగటు విజయం సాధించగా, ఝుక్ గయా ఆస్మాన్ కల్ట్ స్టేటస్ పొందింది.<ref>{{Cite book |title=Different Bodies: Essays on Disability in Film and Television |publisher=McFarland |year=2013 |editor-last=Marja Evelyn Mogk |pages=122}}</ref><ref>{{Cite news|first=M.|last=Rahman|date=29 February 1988|title=Old Hindi movies make a dramatic comeback|url=https://www.indiatoday.in/magazine/society-the-arts/story/19880229-old-hindi-movies-make-a-dramatic-comeback-796954-1988-02-29|access-date=2021-10-12|website=India Today|language=en}}</ref><ref>{{cite news |url=http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=174&catName=MTk2OA== |title=Box Office 1968 |publisher=Boxofficeindia.com |accessdate=2011-05-06 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131014074151/http://www.boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=174&catName=MTk2OA== |archive-date=14 October 2013 |df=dmy-all }}</ref> === 1969–1980: తదుపరి కెరీర్ === 1969లో రాజేష్ ఖన్నా దేశవ్యాప్తంగా విజయం సాధించడంతో కుమార్ కెరీర్ కొంత మందగించింది.<ref>{{cite web|url=https://www.boxofficeindia.com/report-details.php?articleid=3385|title=Ittefaq And Thor Battle It Out This Week|date=2 November 2017}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.deccanherald.com/content/314356/from-artistes-brands.html|title=From artistes to brands|date=23 February 2013}}</ref> అంజానా, తలాష్ విజయవంతమైనా, శత్రంజ్ ఆశించిన స్థాయిలో ఆడలేదు.<ref name=RKHITS>{{cite web|url=https://filminformation.com/featured/flashback-17-july-2024-from-our-issue-dated-17th-july-1999/|title=JAANEWALE KI YAAD AATI HAI - RAJENDRA KUMAR BIDS ADIEU|date=17 July 2024}}</ref><ref name="Jubilee Kumar">{{cite web|url=https://m.rediff.com/movies/2002/jul/09dinesh.htm|title=Bollywood's Jubilee Kumar}}</ref> 1970లో గీత్, గన్వార్ హిట్టయ్యాయి. మేరా నామ్ జోకర్, ధర్తీ చిత్రాలు విఫలమయ్యాయి.<ref name=RKHITS/><ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/photo-features/cult-hindi-films-that-flopped/photostory/27856115.cms|title=Cult Hindi films that flopped|website=The Times of India}}</ref> 1971లో ఆప్ ఆయే బహార్ ఆయీ కూడా విజయం సాధించింది.<ref>{{cite web|url=https://www.rottentomatoes.com/m/aap_aye_bahaar_ayee|title=Aap Aye Bahaar Ayee (1971)|website=[[Rotten Tomatoes]] }}</ref><ref name=RKHITS/> 1972లో హేమ మాలిని, రేఖలతో కలిసి గోరా ఔర్ కాలాలో నటించారు.<ref>{{cite web|url=https://www.rottentomatoes.com/m/gora_aur_kala|title=Gora Aur Kala (1972)|website=[[Rotten Tomatoes]] }}</ref> ఇది బ్లాక్ బస్టర్ అయింది.<ref>{{Cite book |last=Marja Evelyn Mogk |url=https://books.google.com/books?id=0dv4AAAAQBAJ&pg=PA257 |title=Different Bodies: Essays on Disability in Film and Television |publisher=McFarland |year=2013 |isbn=978-0-7864-6535-4 |pages=123–124}}</ref> లల్కార్ (1972) సగటు వ్యాపారం చేసింది.<ref name="FilmWorld">{{cite book|title=Film World|url=https://books.google.com/books?id=ZnhTAAAAYAAJ|accessdate=12 June 2015|volume=8|date=February 1972|publisher=T.M. Ramachandran|page=165}}</ref><ref name="Collections">{{cite book|title=Collections|url=https://books.google.com/books?id=Q5UqAAAAYAAJ|accessdate=12 June 2015|year=1991|publisher=Update Video Publication}}</ref> సునెహ్రా సంసార్, దో జాసూస్ చిత్రాలు కూడా వాణిజ్యపరంగా మెరుగైన ప్రదర్శన కనబరిచాయి.<ref name="Alimchand">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=MJfSDwAAQBAJ&dq=Sone+Ka+Dil+Lohe+Ke+Haath&pg=PT229 |page=229 |title=Jubilee Kumar: The Life and Times of a Superstar|isbn=9789388322409 |date=February 25, 2020 |format=Ebook |publisher=[[Hachette India]] |first1=Seema Sonik |last1=Alimchand}}</ref> 1970ల చివర్లో డాకూ ఔర్ మహాత్మా, షిర్డీ కే సాయి బాబా, సోనే కా దిల్ లోహే కే హాత్, ఆహుతి, బిన్ ఫేరే హమ్ తేరే వంటి చిత్రాల్లో నటించారు. సాజన్ బినా సుహాగన్ (1978) హిట్ అయింది.<ref>{{cite web|url=https://www.bobbytalkscinema.com/recentpost/flashback-1977-trade-informa-2531|title=Flashback 1977 - Trade Guide Classification|date=8 August 2024|access-date=24 August 2024|archive-date=14 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240814072717/https://www.bobbytalkscinema.com/recentpost/flashback-1977-trade-informa-2531|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.bobbytalkscinema.com/bobbytalk/adminpanel/imagetemp/Trade-Guide-1978-Classification.jpg|title=Trade Guide Classification 1978}}{{Dead link|date=July 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref name=TG1979>{{cite web|url=https://www.bobbytalkscinema.com/bobbytalk/adminpanel/imagetemp/Trade-Guide-1979-Classificaiton.jpg|title=Trade Guide Classification - 1979|access-date=31 August 2024|archive-date=27 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240827205309/https://www.bobbytalkscinema.com/bobbytalk/adminpanel/imagetemp/Trade-Guide-1979-Classificaiton.jpg|url-status=dead}}</ref> === 1981–1993: చివరి దశ === 1981లో తన కుమారుడు కుమార్ గౌరవ్‌ను పరిచయం చేస్తూ 'లవ్ స్టోరీ' చిత్రంలో నటించారు.<ref>{{Cite web |date=2022-07-11 |title=When Sanjay Dutt had said he can 'shed blood' for Kumar Gaurav: 'Love him immensely' |url=https://indianexpress.com/article/entertainment/bollywood/sanjay-dutt-shed-his-blood-for-kumar-gaurav-mahesh-bhatt-naam-movie-8012091/ |access-date=2022-11-14 |website=The Indian Express |language=en}}</ref> ఇది బ్లాక్ బస్టర్ అయింది.<ref>{{cite web |url=https://boxofficeindia.com/report-details.php?articleid=4612 |title=2018 Has High Number Of Blockbusters |date=9 January 2019 |access-date=16 January 2024 |archive-date=16 January 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116170928/https://boxofficeindia.com/report-details.php?articleid=4612 |url-status=live}}</ref> ఆర్.డి. బర్మన్ సంగీతం విశేష ఆదరణ పొందింది.<ref>{{cite web |title=Music Hits 1980–1989 |url=http://boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=283&catName=MTk4MC0xOTg5 |publisher=[[Box Office India]] |date=5 February 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205042958/http://boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=283&catName=MTk4MC0xOTg5|archive-date=5 February 2010}}</ref> లవ్ స్టోరీ ఆయన కుమారుడి కెరీర్‌లో ఏకైక భారీ విజయంగా నిలిచింది.<ref>{{Cite web|url=http://boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=187&catName=MTk4MQ==|title=Boxofficeindia.com|date=22 September 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120922024540/http://boxofficeindia.com/showProd.php?itemCat=187&catName=MTk4MQ==|access-date=17 November 2021|archive-date=22 September 2012}}</ref> ఆ తర్వాత స్టార్ (1982) లో అథిది పాత్ర పోషించారు, లవర్స్, మై తేరే లియే, క్లర్క్ వంటి చిత్రాల్లో సహాయక పాత్రలు పోషించారు కానీ అవి విజయవంతం కాలేదు.<ref>{{cite news |last1=Sharma |first1=Deven |title=All about late actor and director Vijay Anand |url=https://www.filmfare.com/interviews/all-about-late-actor-and-director-vijay-anand-46625.html |access-date=17 July 2021 |work=[[Filmfare]] |publisher=[[The Times Group]] |date=19 February 2021 }}</ref><ref>{{cite web|url=https://boxofficeindia.com/report-details.php?articleid=4133|title=Real Winner With Dhadak|date=25 July 2018}}</ref> 1993లో సింగీతం శ్రీనివాసరావు దర్శకత్వం వహించిన ఫూల్ చిత్రంలో చివరిసారిగా నటించారు, దీనికి ఆయనే నిర్మాత.<ref>{{cite web|url=https://www.rottentomatoes.com/m/phool|title=Phool (1993)|website=[[Rotten Tomatoes]] }}</ref> ఇది వాణిజ్యపరంగా విఫలమైంది.<ref>{{cite web|url=https://boxofficeindia.com/movie.php?movieid=3862|title=Phool (1993)}}</ref> == మరణం == కుమార్ క్యాన్సర్‌తో బాధపడుతూ ఎలాంటి మందులు తీసుకోవడానికి నిరాకరించారు. తన కుమారుడి 43వ పుట్టినరోజుకు సరిగ్గా ఒక రోజు తర్వాత, తన 72వ పుట్టినరోజుకు 8 రోజుల ముందు 12 జూలై 1999న గుండెపోటుతో 71 ఏళ్ల వయసులో మరణించారు.<ref>{{Cite web|url=https://www.indiatoday.in/magazine/obituary/story/19990726-bollywoods-marathon-crybaby-rajendra-kumar-passes-away-824494-1999-07-26#:~:text=The%20star%20of%20150%2Dodd,counts%2C%20blood%20transfusions%20and%20hospitals.|title='Bollywood's marathon crybaby' Rajendra Kumar passes away|date=26 July 1999 }}</ref> అప్పటి ప్రధాని అటల్ బిహారీ వాజ్‌పేయి ఆయన మృతి పట్ల ప్రగాఢ సంతాపం వ్యక్తం చేశారు. ప్రమోద్ మహాజన్, ముఖ్తార్ అబ్బాస్ నఖ్వీ వంటి మంత్రులు ఆయన మృతి సినీ పరిశ్రమకు తీరని లోటని అన్నారు.<ref name=RKHITS/> == గౌరవాలు, గుర్తింపులు == * 1970లో [[పద్మశ్రీ పురస్కారం|పద్మశ్రీ]] పురస్కారంతో సత్కరించబడ్డారు. * జస్టిస్ ఆఫ్ పీస్ గౌరవాన్ని పొందారు, ఆనరరీ మేజిస్ట్రేట్‌గా పనిచేశారు. * కనూన్ (హిందీ), మెహందీ రంగ్ లగ్యో (గుజరాతీ) చిత్రాలకు గాను జవహర్‌లాల్ నెహ్రూ చేతుల మీదుగా జాతీయ గౌరవం పొందారు. * లాల్ బహదూర్ శాస్త్రి జాతీయ పురస్కారం అందుకున్నారు, పలు స్వచ్ఛంద కార్యక్రమాల్లో పాల్గొన్నారు.<ref>[http://www.tribuneindia.com/1999/99jul16/art-trib.htm Arts Tribune] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20121014165207/http://www.tribuneindia.com/1999/99jul16/art-trib.htm |date=14 October 2012 }}. Tribuneindia.com (16 July 1999). Retrieved on 8 November 2018.</ref> == వారసత్వం == కుమార్ హిందీ సినిమాలో గొప్ప నటులలో ఒకరిగా పరిగణించబడతారు.<ref>{{cite web|url=https://www.news18.com/movies/rise-of-rajendra-kumar-as-jubilee-kumar-the-actor-left-police-job-for-his-passion-for-films-8345449.html|title=Rise of Rajendra Kumar As Jubilee Kumar: The actor left police job for his passion for films|date=15 July 2023}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.mensxp.com/entertainment/celebrities/129111-indian-cinema-biggest-megastars-shah-rukh-khan-amitabh-bachchan-dharmendra-salman-khan-rajesh-khanna.html|title=Amitabh Bachchan, Dharmendra To Shah Rukh Khan: 7 Megastars In 100 Years Of Indian Cinema|date=12 February 2023}}</ref> తన నటన, మేనరిజంతో "జూబ్లీ కుమార్" అనే పేరు తెచ్చుకున్నారు.<ref name="Jubilee"/> ఎన్నో హిట్లు ఇచ్చినప్పటికీ ఆయన ఎన్నడూ ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డు గెలుచుకోలేదు.<ref>{{cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/videos/entertainment/hindi/rajendra-kumar-never-won-a-filmfare-award/videoshow/50536706.cms|title=Rajendra Kumar never won a Filmfare Award|newspaper=The TImes Of India|date=11 January 2016}}</ref> బాక్సాఫీస్ ఇండియా టాప్ యాక్టర్స్ జాబితాలో ఏడుసార్లు స్థానం పొందారు.<ref name="Top Actors"/> 2020లో సీమా సోనిక్ అలిమ్‌చంద్ "జూబ్లీ కుమార్ - ది లైఫ్ అండ్ టైమ్స్ ఆఫ్ సూపర్‌స్టార్" అనే పుస్తకాన్ని ప్రచురించారు.<ref>{{cite web |url=https://www.telegraphindia.com/culture/books/review-jubilee-kumar-the-life-and-times-of-a-superstar-by-seema-sonik-alimchand/cid/1786572#goog_rewarded|title=An enigma on screen and a hero off screen|website=The Telegraph|access-date=30 May 2025}}</ref> సంజయ్ దత్ అరెస్టు సమయంలో ఆయన ఎంతగానో మద్దతు ఇచ్చారని సునీల్ దత్ గుర్తుచేసుకున్నారు.<ref name=ball/> 2022లో ఔట్‌లుక్ ఇండియా "75 బెస్ట్ బాలీవుడ్ యాక్టర్స్" జాబితాలో ఆయన చోటు సంపాదించారు.<ref>{{Cite web |title=75 Bollywood Actors Who Conquered Hearts Of The Millions |work=Outlook India |date=12 August 2022 |access-date=16 August 2022 |url=https://www.outlookindia.com/art-entertainment/75-actors-who-conquered-hearts-of-the-millions-since-1947-news-215861/amp |archive-date=16 August 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220816142138/https://www.outlookindia.com/art-entertainment/75-actors-who-conquered-hearts-of-the-millions-since-1947-news-215861/amp |url-status=live }}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == === నటుడిగా === {| class="wikitable" ! colspan="4" scope="col"|'''నటుడిగా సినిమాలు''' |- ! సంవత్సరం !! చిత్రం !! పాత్ర !! గమనికలు |- |1949 | పతంగా ||వర్తించదు|| |- |1950 | జోగన్ ||రాజ్|| |- |1955 | వచన్ ||కిషోర్|| |- |rowspan="2"|1956 | తూఫాన్ ఔర్ దీయా ||సతీష్ శర్మ / మాస్టర్జీ|| |- | ఆవాజ్ ||అశోక్|| |- |rowspan="3"|1957 | [[మదర్ ఇండియా]] ||రాము|| |- | ఏక్ ఝలక్ |||| |- | దునియా రంగ్ రంగీలీ ||శ్యామ్|| |- |rowspan="4"|1958 | దేవర్ భాభీ ||రాము|| |- | ఘర్ సంసార్ ||దీపక్|| |- | ఖజాంచీ ||హరీష్ మోహన్|| |- | తలాక్ ||రవి శంకర్ చౌబే|| |- |rowspan="5"|1959 | చిరాగ్ కహా రోష్నీ కహా ||డా. ఆనంద్|| |- | ధూల్ కా ఫూల్ ||మహేష్ కపూర్|| |- | దో బెహనెన్ ||రమేష్|| |- | గూంజ్ ఉఠీ షెహనాయ్ ||కిషన్|| |- | సంతాన్ ||మోహన్ లాల్ వర్మ|| |- |rowspan="4"|1960 | కనూన్ ||అడ్వకేట్ కైలాష్ ఖన్నా|| |- | మా బాప్ ||రాజ్ కుమార్ 'రాజు'|| |- | మెహందీ రంగ్ లగ్యో ||అనిల్ ||గుజరాతీ సినిమా |- | పతంగ్ ||డా. రాజన్|| |- |rowspan="8"|1961 | జిందగీ ఔర్ ఖ్వాబ్ ||ఇన్‌స్పెక్టర్ మనోజ్|| |- | ఆస్ కా పంఛీ ||రాజన్ 'రాజు' ఖన్నా|| |- | ధర్మపుత్ర ||పార్టీ లీడర్||ప్రత్యేక పాత్ర |- | అమర్ రహే యే ప్యార్ ||అడ్వకేట్ ఇక్బాల్ హుస్సేన్|| |- | ఘరానా ||కమల్|| |- | ప్యార్ కా సాగర్ ||కిషన్ చంద్ గుప్తా|| |- | ససురాల్ ||శేఖర్|| |- | సంజోగ్ ||అతిథి పాత్ర|| |- |rowspan="5"|1963 | అకేలీ మత్ జైయో ||ప్రిన్స్ అమర్‌దీప్|| |- | దిల్ ఏక్ మందిర్ ||డా. ధర్మేష్||నామినేట్ – ఫిల్మ్‌ఫేర్ ఉత్తమ నటుడు |- | గెహరా దాగ్ ||శంకర్|| |- | హమ్‌రాహీ ||శేఖర్|| |- | మేరే మెహబూబ్ ||అన్వర్|| |- |rowspan="3"|1964 | [[సంగం (సినిమా)|సంగం]] ||మేజిస్ట్రేట్ గోపాల్ వర్మ||నామినేట్ – ఫిల్మ్‌ఫేర్ ఉత్తమ సహాయ నటుడు |- | ఆయీ మిలన్ కీ బేలా ||శ్యామ్||నామినేట్ – ఫిల్మ్‌ఫేర్ ఉత్తమ నటుడు |- | జిందగీ ||రాజేంద్ర 'రాజన్'|| |- |1965 | ఆర్జూ ||గోపాల్ / సర్జు||నామినేట్ – ఫిల్మ్‌ఫేర్ ఉత్తమ నటుడు |- |1966 | సూరజ్ ||సూరజ్ సింగ్|| |- |rowspan="2"|1967 | పాల్కీ ||నసీమ్ బేగ్|| |- | అమన్ ||డా. గౌతమ్ దాస్ || |- |rowspan="2"|1968 | సాథీ ||రవి|| |- | ఝుక్ గయా ఆస్మాన్ ||సంజయ్ / తరుణ్ కుమార్ 'బట్టు' 'పప్పు' సక్సేనా || |- |rowspan="3"|1969 | అంజానా ||రాజు|| |- | శత్రంజ్ ||జై/విజయ్/షిన్ రాంజ్ || |- | తలాష్ ||రాజ్ కుమార్ 'రాజు'|| |- |rowspan="4"|1970 | మేరా నామ్ జోకర్ ||రాజేంద్ర కుమార్|| |- | గీత్ ||సూరజ్ 'సర్జు' కుమార్|| |- | గన్వార్ ||గోపాల్ రాయ్ / గరీబ్ దాస్|| |- | ధర్తీ ||భరత్|| |- |1971 | ఆప్ ఆయే బహార్ ఆయీ || కుమార్ వర్మ|| |- |rowspan="5"|1972 | తాంగేవాలా ||రాజు / రాయ్ బహదూర్ కిషన్ దాస్ / దిల్ బహదూర్ ఖాన్|| |- | గోరా ఔర్ కాలా ||కరణ్ సింగ్ / కాళీ సింగ్ (కలువ)||ద్విపాత్రాభినయం |- | గావ్ హమారా షెహర్ తుమ్హారా ||బ్రిజ్ "బిర్జు" భూషణ్|| |- | ఆన్ బాన్ ||సూరజ్|| |- | లల్కార్ ||వింగ్ కమాండర్ రాజన్ కపూర్|| |- |rowspan="2"|1974 | దుఖ్ భంజన్ తేరా నామ్ ||పడవ నడిపేవాడు|| |- | దో షేర్ ||షేరా||పంజాబీ సినిమా |- |rowspan="4"|1975 | దో జాసూస్ ||కరంచంద్ జాసూస్|| |- | రాణీ ఔర్ లాల్‌పరీ ||రాణి తండ్రి|| |- | సునెహ్రా సంసార్ ||చంద్రశేఖర్|| |- | తేరీ మేరీ ఇక్ జింద్రీ ||జగ్గర్ సింగ్ ఫౌజీ||ప్రత్యేక పాత్ర |- |1976 | మజ్దూర్ జిందాబాద్ ||రామ్ సింగ్|| |- |rowspan="2"|1977 | డాకూ ఔర్ మహాత్మా ||లక్ష్మణ్ సింగ్/దిలావర్ సింగ్|| |- | షిర్డీ కే సాయి బాబా ||డాక్టర్ (పూజ భర్త)|| |- |rowspan="3"|1978 | సోనే కా దిల్ లోహే కే హాత్ ||శంకర్|| |- | ఆహుతి ||సీఐడీ ఇన్‌స్పెక్టర్ రామ్ ప్రసాద్ / రాకీ|| |- | సాజన్ బినా సుహాగన్ ||రాజ్ కుమార్|| |- |1979 | బిన్ ఫేరే హమ్ తేరే ||జగదీష్ శర్మ|| |- |rowspan="5"|1980 | గునేహ్గార్ || మదన్ || |- | బద్లా ఔర్ బలిదాన్ ||బారిస్టర్ అవినాష్ కుమార్|| |- | ధన్ దౌలత్ ||రాజ్ సక్సేనా|| |- | ఓ బేవఫా ||ఆర్ కె|| |- | సాజన్ కీ సహేలీ ||బారిస్టర్ అవినాష్ కుమార్|| |- |rowspan="2"|1981 | యే రిష్తా నా టూటే ||పోలీస్ ఇన్‌స్పెక్టర్ విజయ్ కుమార్|| |- | లవ్ స్టోరీ ||విజయ్ మెహ్రా|| |- |1982 | రుస్తోమ్ ||జె. డి. మెహతా|| |- |1983 | లవర్స్ ||క్రిస్టియన్ ప్రీస్ట్|| |- |1988 | మై తేరే లియే ||శివ|| |- |1989 | క్లర్క్ ||రహీమ్ యు. ఖాన్|| |- |1991 | ఇన్సాఫ్ కా ఖూన్ ||జడ్జి కుమార్|| |- |1993 | ఫూల్ ||ధర్మరాజ్|| నిర్మాత కూడా |- |} {| class="wikitable" ! colspan="5" scope="col"|'''టీవీ షో''' |- ! సంవత్సరం !! చిత్రం !!పాత్ర!! ఛానల్ !!గమనికలు |- |rowspan="2"|1995 | అંદાజ్ |||| జీ టీవీ ||ఒక ఎపిసోడ్ |- | వంశ్ || ||జీ టీవీ || ఆర్ కె ఫిల్మ్స్ |} === నిర్మాతగా === {| class="wikitable" ! colspan="4" scope="col"|'''నిర్మాతగా సినిమాలు''' |- ! సంవత్సరం !! చిత్రం !!దర్శకుడు!! గమనికలు |- |1970 | ది ట్రైన్ |రవికాంత్ నాగైచ్ | |- |1981 | లవ్ స్టోరీ ||రాహుల్ రవైల్|| |- |1983 | లవర్స్ ||భారతీరాజా|| |- |1986 | నామ్ ||మహేష్ భట్|| |- |1991 | జుర్రత్ ||డేవిడ్ ధావన్||ఎడిటర్ కూడా |- |1993 | ఫూల్ ||సింగీతం శ్రీనివాసరావు|| |- |1994 | ది జంగిల్ బుక్ ||స్టీఫెన్ సోమర్స్||(సహ-ఎగ్జిక్యూటివ్ నిర్మాత) |} === ప్రెజెంటర్ === * ది ట్రైన్ (1970) * గన్వార్ (1970) * తలాష్ (1969) * ఫూల్ ఔర్ పత్థర్ (1966) == మూలాలు == {{reflist|2}} [[వర్గం:ఫిల్మ్‌ఫేర్ అవార్డుల విజేతలు]] [[వర్గం:కళారంగంలో పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] [[వర్గం:1999 మరణాలు]] [[వర్గం:1927 జననాలు]] [[వర్గం:పద్మశ్రీ పురస్కార గ్రహీతలు]] h3s3aorgftwc8t1ghmim8paou3ngrpj రాష్ట్రకూట సాహిత్యం 0 487200 4808076 4799745 2026-04-22T19:00:27Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808076 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:East-Hem_800ad.jpg|కుడి|thumb|250x250px|రాష్ట్రకూటుల భూభాగాలు (భారతదేశం), సా.శ 800]]{{Infobox | title = రాష్ట్రకూట సాహిత్యం | headerstyle = background:#ccf; | label1 = కాలం | data1 = క్రీ.శ. 8 - 10 శతాబ్దాలు | label2 = ప్రధాన భాషలు | data2 = [[కన్నడ]], [[సంస్కృతం]] | label3 = రాజవంశం | data3 = [[రాష్ట్రకూటులు]] | header4 = సాహిత్య రత్నత్రయాలు (కన్నడ) | data5 = [[ఆదికవి పంప|పంప]], [[పొన్న]], [[రన్న]] | header6 = ప్రధాన గ్రంథాలు | label7 = కన్నడ | data7 = [[కవిరాజమార్గం]], ఆదిపురాణం, విక్రమార్జున విజయం | label8 = సంస్కృతం | data8 = ప్రశ్నోత్తర రత్నమాలిక, పార్శ్వాభ్యుదయం, గణిత సార సంగ్రహం | header9 = ప్రముఖ రచయితలు | data10 = [[అమోఘవర్షుడు]], జినసేనుడు, మహావీరాచార్యుడు, శాకటాయనుడు | belowstyle = background:#eee; text-align:center; | below = '''దక్షిణ భారత సాహిత్య చరిత్ర''' }} '''రాష్ట్రకూటుల సాహిత్యం''' ([[కన్నడ భాష|కన్నడ]]: ರಾಷ್ಟ್ರಕೂಟ ಸಾಹಿತ್ಯ) అనేది 8, 10వ శతాబ్దాల మధ్య [[భారతదేశం|భారతదేశపు]] [[దక్కన్ పీఠభూమి|దక్కన్]] దక్షిణ, మధ్య భాగాలను పాలించిన మాన్యఖేటం [[రాష్ట్రకూటులు|రాష్ట్రకూటుల]] పాలనలో సృష్టించబడిన సాహిత్య రచనల సమూహాన్ని సూచిస్తుంది. వారి పాలనా కాలం సాధారణంగా [[దక్షిణ భారతదేశం|దక్షిణ భారత]] సాహిత్యం, ముఖ్యంగా [[కన్నడ సాహిత్యం]] చరిత్రలో ఒక ముఖ్యమైన సమయం. కన్నడలో వ్రాయడానికి విస్తృతమైన అంశాలు అందుబాటులోకి వచ్చినప్పుడు ఈ శకం ఆచరణాత్మకంగా సాంప్రదాయ ప్రాకృత, సంస్కృత రచనలకు ముగింపు పలికింది. కన్నడ అత్యంత ప్రసిద్ధ కవులలో కొందరు రాష్ట్రకూట రాజుల ఆస్థానాలను అలంకరించారు. ఆస్థాన కవులు, రాజ కుటుంబీకులు కన్నడ, సంస్కృతంలో గద్యం, పద్యం, అలంకార శాస్త్రం, ఇతిహాసాలు, వ్యాకరణం వంటి సాహిత్య రూపాలలో విస్తరించిన ప్రముఖ రచనలను సృష్టించారు. ప్రసిద్ధ పండితులు గణితం వంటి [[లౌకికవాదం|లౌకిక]] విషయాలపై కూడా రాశారు. రాష్ట్రకూటుల శాసనాలు సాధారణ డాక్యుమెంటరీ గద్యంలో కాకుండా వ్యక్తీకరణ, కవితాత్మక కన్నడ, సంస్కృతంలో కూడా వ్రాయబడ్డాయి. == కన్నడ రచనలు == [[దస్త్రం:Atakur memorial stone with inscription in old Kannada (949 C.E.).jpg|thumb|right|ప్రసిద్ధ ఆతకూరు శాసనం (సా.శ 949), రాష్ట్రకూట-పశ్చిమ గంగ కాలం నాటి పురాతన కన్నడ రచన, ఇది కాలి అనే వేట కుక్క అడవి పందితో పోరాడుతూ మరణించిన తీరును, ప్రసిద్ధ [[తక్కోలం యుద్ధం|తక్కోలం యుద్ధంలో]] తంజోర్ చోళ వంశంపై మూడవ కృష్ణ రాజు సాధించిన విజయాన్ని వివరిస్తుంది.]] మొదటి అమోఘవర్షుడు, అతని ఆస్థాన కవి శ్రీవిజయ రాసిన ''[[కవిరాజమార్గం]]'' (850) అలంకార శాస్త్రం, కవిత్వంపై అందుబాటులో ఉన్న తొలి పుస్తకం<ref name="rhetoric">Kamath (2001), p90</ref> కానీ మునుపటి శతాబ్దాలలోనే అనేక కన్నడ సాహిత్య, కవితా శైలులు ఉనికిలో ఉన్నాయని ఈ పుస్తకం ద్వారా స్పష్టమవుతుంది. ''కవిరాజమార్గం'' అనేది కవులకు మార్గదర్శి (''కవిశిక్ష''), ఇది ఈ వివిధ శైలులను ప్రామాణీకరించడం లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది. కన్నడ గద్యంలో ప్రారంభ రచయిత అయిన 6వ శతాబ్దపు [[పశ్చిమ గంగ వంశం|పశ్చిమ గంగ]] రాజు [[దుర్వినీతుడు|దుర్వినీతుని]] వంటి ప్రారంభ కన్నడ రచయితలను ఈ పుస్తకం ఉటంకించింది.<ref name="earlyprose">Sastri (1955), p355</ref><ref name="earlyprose1">Other early writers mentioned in ''Kavirajamarga'' are Vimala, Udaya, Nagarjuna, Jayabhandu for Kannada prose and Kavisvara, Pandita, Chandra and Lokapala in Kannada poetry (Narasimhacharya, 1988, p2)</ref><ref name="earlyprose2">{{cite web|title=Kannada Literature under the Rashtrakutas|url=http://www.kamat.com/kalranga/deccan/rashtrakutas/literature_kannada.htm|author=Kamat, Jyotsna|publisher=Kamat's Potpourri|work=The Rashtrakutas|access-date=2007-02-03}}</ref> గొప్ప కన్నడ రచయితలలో ఒకరిగా విస్తృతంగా పరిగణించబడే ఆదికవి పంపడు ''ఆదిపురాణం'' (941) తో ప్రసిద్ధి చెందాడు. చంపూ శైలిలో వ్రాయబడిన ఇది మొదటి జైన తీర్థంకరుడైన వృషభనాథుని జీవిత చరిత్ర. ఆధ్యాత్మిక వీరత్వంతో కూడిన ఈ విశిష్ట రచనలో, ఆత్మ [[మోక్షం|విముక్తి]] పొందడానికి ముందు వరస జన్మల గుండా పయనిస్తుంది. ఈ ఆధ్యాత్మిక గాథలో, అనేక ఇతర విషయాలలో వలె, జనన మరణ చక్రం నుండి ఆత్మ విముక్తి పొందడమే ప్రధాన అన్వేషణ.<ref name="arike">Sahitya Akademi (1988), p. 1180</ref> పంపడి ఇతర క్లాసిక్ ''విక్రమార్జున విజయం'' (లేదా ''పంప భారత'', 941), ఇది హిందూ ఇతిహాసమైన [[మహాభారతం]] రచయిత సొంత వెర్షన్. ఈ ఇతిహాసం ఇతర మునుపటి వెర్షన్ల నుండి భిన్నంగా ఉంటుంది, ఇందులో ఇతర [[పాండవులు|పాండవ]] సోదరులు కాకుండా [[అర్జునుడు|అర్జునుడు]] మాత్రమే కథానాయకుడు, [[ద్రౌపది]] కేవలం అర్జునుడి భార్య మాత్రమే.<ref name="wife">Rice E.P. (1926), p. 31</ref><ref name="bharata">Sastri (1955), p356</ref> రచయిత హిందూ దేవుడైన [[కృష్ణుడు|కృష్ణుని]] పాత్రను తక్కువ చేసి, తన పోషక రాజైన (రాష్ట్రకూటుల సామంతుడు) [[చాళుక్యులు|చాళుక్య]] [[రెండవ అరికేసరి|అరికేసరిని]] అర్జునుడితో అనుకూలంగా పోలుస్తాడు, అదే సమయంలో [[కర్ణుడు|కర్ణుడు]], [[కౌరవులు|కౌరవ]] యువరాజు [[దుర్యోధనుడు|దుర్యోధనుల]] ఉన్నతమైన, గొప్ప చిత్రాన్ని ప్రదర్శిస్తాడు.<ref name="foible">Sahitya Akademi (1987), p. 37</ref> పంపడు సాంప్రదాయ కన్నడపై అలాంటి పట్టును ప్రదర్శించాడు, శతాబ్దాలుగా పండితులు అతని పనికి అనేక వ్యాఖ్యానాలు రాశారు.<ref name="earlyprose2"/> కన్నడలో మరో గొప్ప రచయిత [[శ్రీ పొన్న|పొన్నడు]], ఇతను మూడవ కృష్ణ రాజుచే పోషించబడ్డాడు, 16వ జైన తీర్థంకరుడైన శాంతినాథుని జీవిత వర్ణన అయిన ''శాంతిపురాణం'' ద్వారా ప్రసిద్ధి చెందాడు. కన్నడ, సంస్కృతం రెండింటిపై అతనికి ఉన్న పట్టు కారణంగా అతను ''ఉభయ కవిచక్రవర్తి'' (రెండు భాషలలో అత్యున్నత కవి) బిరుదును పొందాడు. కన్నడలో అతని ఇతర రచనలు ''భువనైక-కరామాభ్యుదయ'', ''జినాక్షరమాలె'', ''గతప్రత్యాగత''.<ref name="rhetoric"/><ref name="ubhaya">Narasimhacharya 1988, p18</ref> ఆదికవి పంపడు, శ్రీ పొన్నడు, [[రన్నడు (కన్నడ కవి)|రన్నడు]] ([[పశ్చిమ చాళుక్య సామ్రాజ్యం|పశ్చిమ చాళుక్య]] రాజు [[రెండవ తైలపుడు|తైలపుని]] ఆస్థాన కవి) కన్నడ సాహిత్యపు "ముగ్గురు రత్నాలు" అని పిలువబడతారు.<ref name="bharata"/> కన్నడలో అందుబాటులో ఉన్న తొలి గద్య రచన [[శివకోట్యాచార్యుడు|శివకోట్యాచార్య]] రాసిన ''[[వడ్డారాధన]]'' (సుమారు 900). ఈ శీర్షికకు "పెద్దల ఆరాధన" అని అర్థం.<ref name="bharata"/> ఈ రచనలో 19 కథలు ఉన్నాయి, ఇవి ఎక్కువగా సంస్కృత పుస్తకం ''బృహత్కథా-కోశ'' నుండి తీసుకోబడ్డాయి, ఇవి జైన సూత్రాల గురించినవి. పునర్జన్మ, ''కర్మ'', భూమిపై మానవుల దుస్థితి, అప్పటి సామాజిక సమస్యలైన విద్య, వాణిజ్యం, వ్యాపారం, మాయాజాలం, మూఢనమ్మకాలు, సమాజంలో మహిళల స్థితిగతుల వంటి సమస్యలను ఈ రచన వివరిస్తుంది. ఈ శకానికి చెందిన ఇతర ప్రసిద్ధ రచయితలు [[బనహట్టి]]కి చెందిన రుద్రభట్ట, నాలుగవ గోవింద రాజుచే పోషించబడిన రవినాగభట్ట, కలశ రికార్డు రాసిన కవి రాజరాజ, మూడవ కృష్ణ రాజు ఆస్థానంలో మంత్రిగా ఉన్న, కామశాస్త్రంపై రాసిన గజానకుశ (గజగ లేదా నారాయణ అని కూడా పిలుస్తారు).<ref name="rhetoric"/> మొదటి అమోఘవర్షుని సమకాలికుడు ద్విభాషా (సంస్కృతం, కన్నడ) [[దిగంబరులు|దిగంబర]] [[జైనమతం|జైన]] కవి అసగ (లేదా అశోక), ఇతను కన్నడలో ''కర్ణాటకకుమారసంభవ కావ్య'', ''వర్ధమాన పురాణం'' రాసినట్లు తెలుస్తోంది. ప్రస్తుతం ఉనికిలో లేని ఈ రచనలను జయకీర్తి,<ref name="dig">Warder (1988), pp240-241</ref><ref name="pollock">Pollock (2006), p. 340</ref> వ్యాకరణవేత్త [[కేశిరాజ|కేశిరాజు]] (సుమారు సా.శ 1260 లో ''[[శబ్దమణిదర్పణ]]'' రచయిత) వంటి తరువాతి కాలపు కవులు ప్రశంసించారు. వీరు అసగను అతని కాలపు అధికారిక రచయితగా పేర్కొన్నారు, అతనిని ఇతర తొలి కన్నడ కవిత్వ నిపుణులతో పాటు ఉంచారు.<ref>{{cite book |title=Kēśirāja's Śabdamanidarpana, Volume 25 of Rajata mahōtsavada prakataneh |last= Kulli|first=Jayavant S. |year=1976 |publisher=[[Karnataka University]] |page= 17}}</ref> [[అమోఘవర్షుడు|మొదటి అమోఘవర్షుని]] ఆస్థాన కవి శ్రీవిజయ 9వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో ''చంద్రప్రభ-పురాణం'' రాశాడు. ఈ రచన ఇప్పుడు అంతరించిపోయినప్పటికీ, రచయితను, ఆ రచనను [[పశ్చిమ చాళుక్య సామ్రాజ్యం|చాళుక్య]] మంత్రి [[దుర్గసింహుడు|దుర్గసింహుడు]] (సుమారు 1025) ప్రశంసించాడు.<ref name="ubhaya1">Narasimhacharya (1988), p1)</ref> ''పూజ్యపాద చరిత'' రచయితగా శ్రీ పొన్నడు పేర్కొన్న జినచంద్ర, "ఆధునిక సమంత భద్ర" అనే గౌరవ బిరుదును పొందాడు.<ref name="Jainchan">Lewis Rice (1985), p xv</ref> ఈ క్లాసిక్ అంతరించిపోయినట్లు పరిగణించబడుతుంది.<ref name="jainachandra">Altekar (1934), p412</ref> రాష్ట్రకూటుల శాసనాలు ఒక అద్భుతమైన మార్పును చూపుతాయి, మునుపటి శతాబ్దాల స్వచ్ఛమైన డాక్యుమెంటరీ కన్నడ గద్యం నుండి సాహిత్య లక్షణాలతో నిండిన మరింత వ్యక్తీకరణ భాష వైపు మళ్లాయి. మూడవ గోవింద రాజు (సా.శ 793 - 814) వేయించిన మావల్లి శాసనం; మొదటి అమోఘవర్షుని (సా.శ 814 - 878) శిరూరు శాసనం; కవి జినవల్లభుడు రాసిన గంగాధరం శాసనం అతని అన్నయ్య, కవి [[ఆదికవి పంప|ఆదికవి పంపడు]] జీవిత చరిత్రను అందిస్తుంది; వివిధ ఛందో రూపాలను కలిగి ఉన్న నాల్గవ గోవిందుని కలశ శాసనం (సా.శ 930);<ref name="kalas">Sircar (1996), p49</ref> మూడవ కృష్ణ రాజు కాలం నాటి ఆతకూరు శాసనం (లేదా ఆతగూరు, సా.శ 949 - 950) - అడవి పందితో పోరాడి మరణించిన కాలి అనే కుక్క పరాక్రమాన్ని కీర్తించే ఒక ప్రత్యేకమైన [[వీరగల్లు]]; శిశువినహళ్లి, కలశ శాసనాలు;<ref name="inscriptions">{{cite web |title=Classical Kannada - Land, History and People, Inscriptions of Karnataka|url=http://www.classicalkannada.org/DataBase/KannwordHTMLS/CLASSICAL%20KANNADA%20LAND%20HISTORY%20AND%20PEOPLE%20HTML/INSCRIPTIONS%20OF%20KARNATAKA.htm|publisher=Central Institute for Indian Languages |work=Centre for classical Kannada|access-date=2012-03-23}}</ref><ref name="inscriptions1">{{cite web|title=Classical Kannada - Inscriptions|url=http://www.classicalkannada.org/InscriptionsEng.html|publisher=Central Institute for Indian Languages|work=Centre for classical Kannada|access-date=2012-03-23|archive-date=2012-04-25|archive-url=https://web.archive.org/web/20120425111156/http://www.classicalkannada.org/InscriptionsEng.html|url-status=dead}}</ref><ref name="chola">Sharma (1992), pp. 20-21, pp. 131-133</ref> మూడవ కృష్ణ రాజు సైనిక విజయాలను వివరించే జురా ([[జబల్పూర్]]) శాసనం (సుమారు 964) ఆ కాలంలో ప్రాచుర్యం పొందిన సాంప్రదాయ కన్నడ కూర్పు శైలులకు మంచి ఉదాహరణలుగా నిలుస్తాయి.<ref name="jura">Kamath (2001), p. 83</ref><ref name="jan">Houben (1996), p. 215</ref> == సంస్కృత రచనలు == మతం, లౌకిక విషయాలపై అనేక శాశ్వతమైన రచనలు సంస్కృతంలో వ్రాయబడ్డాయి. గణిత శాస్త్రంలో, కర్ణాటక గణిత సంప్రదాయానికి చెందిన [[కలబురగి|గుల్బర్గా]] స్థానికుడు [[మహావీరాచార్యుడు|మహావీరాచార్య]] [[బీజగణితం]], [[అంకగణితం]], [[రేఖాగణితం|రేఖాగణితంలో]] సంచలనాత్మక సిద్ధాంతాలను ప్రతిపాదించాడు. అతను [[అమోఘవర్షుడు|మొదటి అమోఘవర్ష]] రాజుచే పోషించబడ్డాడు.<ref name="maths">Kamath (2001), p89</ref> ముఖ్యమైన సూత్రాలను నిర్వచించిన 9 అధ్యాయాల రచన అయిన ''గణితసారసంగ్రహ'' అతని గొప్ప సహకారం. సరైన భిన్నం అనేది సరికాని భిన్నాల మొత్తం అని, ప్రతికూల సంఖ్య అనేది వర్గ సంఖ్య కాదని, అందువల్ల దానికి వర్గమూలం ఉండదని ఈ సూత్రాలు పేర్కొంటున్నాయి. సంక్లిష్ట శ్రేణుల మొత్తాన్ని లెక్కించడానికి సూత్రాలను, అణువు పరిమాణాన్ని కొలవడానికి ఒక కొలత యూనిట్‌ను కూడా అతను నిర్వచించాడు.<ref name="atom">{{cite web|title=Mahaviracharya of 9th century still relevant |url=http://www.newindpress.com/NewsItems.asp?ID=IEK20061206230921&Topic=0&Title=Southern%20News%20-%20Karnataka&Page=K|publisher=NewIndiapress.com|work=Southern News, Karnataka|access-date=2007-02-04}}</ref> అతని ఇతర రచన ''ఛత్తీస గణిత'', ఇది గణిత సేకరణకు సంబంధించిన 9,000 ''గ్రంథాలను'' (మాన్యుస్క్రిప్ట్‌లు) కలిగి ఉన్న ఒక భారీ రచన. ''శ్లోకాలు'' (పద్యాలు) సంస్కృతంలో ఉన్నాయి, వ్యాఖ్యానం కన్నడ భాషలో ఉంది.<ref name="ciil">{{cite web |title=Classical Kannada, Knowledge bases, Rare Kannada Manuscripts|url=http://www.classicalkannada.org/KnowledgebasesEng.html|publisher=Central Institute for Indian Languages |work=Centre for classical Kannada|access-date=2011-09-01}}</ref> అతని ఇతర రచనలు ''షట్త్రింశిక'', ''జ్యోతిష్ పటల్''.<ref name="teach">Mishra (2008), p4</ref> మూడవ ఇంద్ర రాజు ఆస్థానంలో త్రివిక్రమ భట్ట ప్రముఖ పండితుడు. సంస్కృతంలో చంపూ శైలిలో తొలి రచన అయిన ''నలచంపూ'' (915), ''దమయంతి కథ'', ''మదాలసాచంపూ'', బేగుమ్రా పలకలు అతని క్లాసిక్స్. రాజ సభలో ఒక ప్రత్యర్థితో పోటీ పడే ప్రయత్నంలో [[సరస్వతి|సరస్వతీ]] దేవి అతనికి సహాయం చేసిందని పురాణగాథ.<ref name="artha">Sastri (1955), p314</ref> జినసేన [[అమోఘవర్షుడు|మొదటి అమోఘవర్షుని]] ఆధ్యాత్మిక గురువు. ఒక వేదాంతవేత్తగా, అతని రచనలు ''ధవళ'', ''జయధవళ'' (మరొక వేదాంతవేత్త వీరసేనతో కలిసి రాయబడింది). అతిశయధవళ అని కూడా పిలువబడే వారి పోషక రాజు పేరు మీదుగా ఈ రచనలకు ఆ పేరు పెట్టారు. జినసేన అందించిన ఇతర రచనలు ''ఆదిపురాణం'' (తరువాత అతని శిష్యుడు గుణభద్రాచార్య పూర్తి చేశాడు, అతను ''ఆత్మానుశాసనం'' కూడా రాశాడు), ''హరివంశం'', ''పార్శ్వాభ్యుదయం''.<ref name="maths"/> మూడవ కృష్ణ రాజుచే పోషించబడిన హలాయుధ ''కవిరహస్య'' రాశాడు, ఇది పద్య రూపంలో వ్రాయబడిన అర్థాలతో కూడిన క్రియల జాబితా, ''మృతసంజీవని'' అనే ఛందస్సుపై ఒక రచన కూడా రాశాడు.<ref name="prosody">Kamath (2001), p88</ref> 950 నాటి [[సోమదేవ సూరి|సోమదేవసూరి]] [[వేములవాడ (రాజన్న సిరిసిల్ల జిల్లా)|వేములవాడలో]] రాష్ట్రకూట మూడవ కృష్ణుని సామంతుడైన [[రెండవ అరికేసరి]] ఆస్థానంలో రాశాడు. అతను ''[[యశస్తిలక|యశస్తిలక చంపూ]]'', ''నీతివాక్యామృత'', ఇతర రచనల రచయిత. జైన సూత్రాలు, నీతిని ప్రచారం చేయడమే ''చంపూ'' రచన ప్రధాన లక్ష్యం. ''యశస్తిలక'' రాష్ట్రకూట సామ్రాజ్యంలో వివిధ వర్గాల ప్రజలు తీసుకునే వివిధ రకాల ఆహారాలను వివరిస్తుంది.<ref>Annapurna : A Bunch Of Flowers Of Indian Culture by P. Arundhati p.46</ref><ref>Social Life in Medieval Karnāṭaka by Jyotsna K. Kamat p.10</ref> రెండవ రచన ''అర్థశాస్త్రం'' విషయాన్ని జైన నీతికోణం నుండి స్పష్టంగా, సంక్షిప్తంగా సమీక్షిస్తుంది.<ref name="artha" /> ప్రస్తుత కర్ణాటక ప్రాంతానికి చెందిన ప్రసిద్ధ [[అద్వైత వేదాంతము|అద్వైత]] తత్వవేత్తలు పద్మపాదుడు, సురేశ్వరుడు (విశ్వరూపుడు అని కూడా పిలుస్తారు), వీరు అద్వైత విశ్వాసాలను సమర్థిస్తూ ''బాలక్రీడ'' వంటి వ్యాఖ్యానాలు రాశారు. మూడవ కృష్ణ రాజు మంత్రి పోషణలో ఉన్న పుష్పదంతుడు ''మహాపురాణం'', ''నాగకుమార చరిత'', ''యశోధర చరిత'' రాశాడు.<ref name="pushpa">Reu (1933), p37</ref> ప్రసిద్ధ కవి అయిన మొదటి అమోఘవర్ష రాజు స్వయంగా మతంపై అత్యంత విలువైన పుస్తకం ''ప్రశ్నోత్తర రత్నమాలిక'' రాశాడు, ఇది తరువాత టిబెటన్ భాషలోకి అనువదించబడింది.<ref name="amogha">Reu (1933), p38</ref> ఇతర ప్రసిద్ధ పండితులలో మాణిక్యనందిన్, మల్లవాదిన్, ప్రభాచంద్ర వంటి తర్కవేత్తలు ఉన్నారు. మొదటి అమోఘవర్షుని పోషణలో శకటాయనుడు ''శబ్దానుశాసనం'', ''అమోఘవృత్తి'' రాశాడు, [[చాముండరాయుడు]] ''చారిత్రసార'' రాశాడు.<ref name="maths"/> అకళంక భట్ట ''రాజవార్తిక'', ''న్యాయవినిశ్చయ'', ''అష్టశతి'', ''లఘియస్త్రయ'' రాశాడు, లక్ష్మీధరుడు ''వ్యవహార కల్పతరు'', ''ఖండన ఖండ ఖాద్య'', ఇతరులను సంకలనం చేశాడు.<ref name="amogha"/> ఆస్థాన కవి ఉగ్రదిత్య రాసిన 'కళ్యాణకారక' అనే వైద్య సంబంధిత సంస్కృత రచనలో, శాకాహారేతర ఆహారం వల్ల కలిగే అనర్థాలు, అనారోగ్యాలకు చికిత్స చేయడానికి అటువంటి ఆహారాన్ని నివారించాల్సిన అవసరం గురించి ఆస్థానంలో ప్రసంగించవలసిందిగా రాజు కవిని కోరినట్లు ప్రస్తావించబడింది.<ref name="illness">Narasimhacharya (1988), p2</ref> == ప్రాకృతం == ప్రాకృతంలో పుష్పదంతుని రచనలు ''జసౌరచరియు'', ''నాయకుమారచరియు''.<ref name="maths"/> == గమనికలు == {{Reflist}} == మూలాలు == '''పుస్తకాలు''' *{{cite book |last=Sircar|first= D.C.|title= Indian Epigraphy|orig-year=1965|year=1996|publisher= Motilal Banarasidass|location=New Delhi |isbn=81-208-1166-6}} *{{cite book |last= Kamath|first= Suryanath U.|title= A concise history of Karnataka : from pre-historic times to the present|orig-year=1980|year=2001|publisher= Jupiter books|location= Bangalore|oclc= 7796041 |lccn= 80905179}} *{{cite book |last=Sastri|first= Nilakanta K.A.|title= A history of South India from prehistoric times to the fall of Vijayanagar|orig-year=1955|year=2002|publisher= Indian Branch, Oxford University Press|location= New Delhi|isbn= 0-19-560686-8}} *{{cite book |last=Thapar|first= Romila|title= The Penguin History of Early India, From Origins to 1300 AD|orig-year=2002|year=2003|publisher= Penguin|location= New Delhi|isbn= 0-14-302989-4}} *{{cite book |last= Altekar|first= Anant Sadashiv |title= The Rashtrakutas And Their Times; being a political, administrative, religious, social, economic and literary history of the Deccan during C. 750 A.D. to C. 1000 A.D|orig-year=1934|year=1934|publisher= Oriental Book Agency|location= Poona|oclc=3793499}} * {{cite book |last= Sarma|first= I.K. |author-link=I. K. Sarma |title= Temples of the Gangas of Karnataka|orig-year=1992|year=1992|publisher= Archaeological Survey of India|location= New Delhi|isbn= 0-19-560686-8}} *{{cite book |last= Houben|first= Jan E.M.|title= Ideology and Status of Sanskrit: Contributions to the History of the Sanskrit language |orig-year=1996|year= 1996|publisher= Brill|isbn= 90-04-10613-8}} *{{cite book |last=Narasimhacharya|first= R|title= History of Kannada Literature |url=https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.489059|orig-year=1988|year=1988|publisher=Asian Educational Services|location= New Delhi|isbn= 81-206-0303-6 }} * {{cite book |last= Warder|first= A.K.|author-link= A. K. Warder|title= Indian Kavya Literature|url= https://archive.org/details/indiankavyaliter0005akwa|orig-year=1988|year=1988|publisher= Motilal Banarsidass|isbn= 81-208-0450-3}} *{{cite book |last= Lewis|first= Rice|title=Nagavarmma's Karnataka Bhasha Bhushana |year=1985|publisher=Asian Educational Services|isbn= 81-206-0062-2}} *{{cite book |last= Various|editor=Amaresh Datta|title= Encyclopaedia of Indian literature – vol 1|orig-year=1987|year=1987|publisher= Sahitya Akademi|isbn=81-260-1803-8}} *{{cite book |last= Various|editor=Amaresh Datta|title= Encyclopaedia of Indian literature – vol 2|orig-year=1988|year=1988|publisher= Sahitya Akademi|isbn=81-260-1194-7}} * {{cite book |last= Pollock|first=Sheldon|title= The Language of the Gods in the World of Men |url= https://archive.org/details/languageofgodsin0000poll|year=2006|publisher=University of California Press |isbn= 978-0-520-24500-6}} * {{cite book |last= Mishra|first=L|title= Teaching of Mathematics|year=2008|publisher=A.P.H Publishing Corp.|isbn= 978-81-313-0327-6}} *{{cite book |last= Reu |author-link= Bishweshwar Nath Reu |first= Pandit Bisheshwar Nath|title= History of the Rashtrakutas (Rathodas)|orig-year=1933|year=1997|publisher= Publication Scheme|location= Jaipur|isbn= 81-86782-12-5}} '''వెబ్''' * {{cite web |url=http://www.kamat.com/kalranga/deccan/rashtrakutas/literature_kannada.htm|title=Kannada Literature under the Rashtrakutas |access-date=2007-02-03|work=The Rashtrakutas}} * {{cite web |url=http://www.kamat.com/kalranga/deccan/rashtrakutas/literature_kannada.htm|title=Sanskrit Literature under the Rashtrakutas |access-date=2007-02-03|work=The Rashtrakutas}} [[వర్గం:రాష్ట్రకూటులు]] bsrmu3x1qsre66w93y5dp2f7q05kziy సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రము 0 487249 4808133 4797787 2026-04-23T00:49:16Z InternetArchiveBot 88395 Add 2 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808133 wikitext text/x-wiki '''సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం''' (Social psychology) అనేది ఇతరుల వాస్తవ, ఊహాజనిత లేదా పరోక్ష ఉనికి వల్ల వ్యక్తుల [[thought|ఆలోచనలు]], [[feeling|భావాలు]], మరియు [[behavior|ప్రవర్తనలు]] ఎలా ప్రభావితమవుతాయో వివరించే ఒక శాస్త్రీయ అధ్యయనం.<ref>{{cite encyclopedia|last=Allport|first=G. W|year=1985|title=The Historical Background of Social Psychology|editor1-last=G. Lindzey and E. Aronson|encyclopedia=The Handbook of Social Psychology|location=New York|publisher=[[McGraw Hill]]|page=5}}</ref> సాధారణంగా సమాజ శాస్త్రం (Sociology) లో కూడా ఇలాంటి అంశాలే ఉన్నప్పటికీ, మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రంలోని ఈ విభాగం సమాజం కంటే 'వ్యక్తి' (Individual) మీద ఎక్కువ దృష్టి పెడుతుంది. సామాజిక నిర్మాణం, [[social structure]] మరియు [[culture|సంస్కృతి]] వంటివి మనిషి యొక్క [[personality|వ్యక్తిత్వం]] మీద, ప్రవర్తన మీద మరియు సామాజిక శ్రేణులలో (Social hierarchies) వారి స్థానం మీద ఎలాంటి ప్రభావం చూపుతాయో ఇది వివరిస్తుంది. ఈ శాస్త్రం ప్రధానంగా ప్రయోగశాల పరిశోధనలు (Laboratory research) మరియు ప్రయోగాత్మక పద్ధతుల మీద ఆధారపడి ఉంటుంది. సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రవేత్తలు మానవ ప్రవర్తనను మానసిక స్థితిగతులు మరియు సామాజిక పరిస్థితుల మధ్య ఉన్న సంబంధంగా వివరిస్తారు. ఆలోచనలు, భావాలు ఏ పరిస్థితులలో కలుగుతాయి, మరియు అవి సామాజిక పరస్పర చర్యలను (Social interactions) ఎలా మారుస్తాయో వీరు నిశితంగా పరిశీలిస్తారు.<ref>{{cite journal |last1=Karimova|first1=Nazakat |date=2022-12-15 |title=Socio-Psychological mechanisms of the interactive relationship between ideology and public psychology |url=https://metafizikajurnali.az/storage/images/site/files/Metafizika-20/Metafizika.Vol.5%2CNo.4%2CSerial.20%2Cpp.38-53.pdf |journal=[[Metafizika Journal]] |language=az |volume=5 |issue=4 |pages=38–53 |issn=2616-6879 |eissn=2617-751X |oclc=1117709579 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221112173709/https://metafizikajurnali.az/storage/images/site/files/Metafizika-20/Metafizika.Vol.5,No.4,Serial.20,pp.38-53.pdf |archive-date=2022-11-12 |access-date=2022-10-14}}</ref> == చరిత్ర (History) == === 19వ శతాబ్దం === 19వ శతాబ్దంలో సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం ఒక ప్రత్యేక విభాగంగా గుర్తింపు పొందడం మొదలైంది. ఆ కాలంలో శాస్త్రవేత్తలు మానవ స్వభావానికి సంబంధించిన వివిధ అంశాలకు నిర్దిష్టమైన కారణాలను వెతకడం ప్రారంభించారు. వారు మానవ ప్రవర్తనను శాస్త్రీయంగా విశ్లేషించడానికి ప్రయత్నించారు.<ref>{{cite journal | last1= Gergen | first1= K. J. | year= 1973 | title= Social Psychology as History | journal= Journal of Personality and Social Psychology | volume= 26 | issue= 2 | pages= 309–320 | doi= 10.1037/h0034436 | url= http://www.swarthmore.edu/kenneth-gergen/available-manuscripts | access-date= 17 November 2019 | archive-date= 22 October 2019 | archive-url= https://web.archive.org/web/20191022100757/https://www.swarthmore.edu/kenneth-gergen/available-manuscripts | url-status= live | url-access= subscription }}</ref> 1898లో [[Norman Triplett|నార్మన్ ట్రిపులెట్]] నిర్వహించిన ప్రయోగం ఈ రంగంలో మైలురాయిగా నిలిచింది. ఒక వ్యక్తి ఒంటరిగా పని చేస్తున్నప్పుడు కంటే, ఇతరుల సమక్షంలో ఉన్నప్పుడు వేగంగా పని చేస్తారని ఆయన నిరూపించారు. దీనినే 'సామాజిక సులభతరం' (Social facilitation) అని పిలుస్తారు.<ref>{{cite journal|last=Triplett|first=Norman|author-link=Norman Triplett|year=1898|title=The dynamogenic factors in pacemaking and competition|url=https://archive.org/details/sim_american-journal-of-psychology_1898-07_9_4/page/506|journal=[[American Journal of Psychology]]|volume=9|pages=507–533|doi=10.2307/1412188|issue=4|jstor=1412188|s2cid=54217799}}</ref> === 20వ శతాబ్దం === వోల్ఫ్‌గ్యాంగ్ స్ట్రోబ్ ప్రకారం, ఆధునిక సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం 1924లో ఫ్లాయిడ్ ఆల్‌పోర్ట్ రాసిన పాఠ్యపుస్తకంతో ఒక రూపు సంతరించుకుంది. ఆయన దీనిని సామాజిక ప్రవర్తన యొక్క ప్రయోగాత్మక అధ్యయనంగా నిర్వచించారు.<ref>{{cite journal | last1 = Stroebe | first1 = W | year = 2012 | title = The truth about Triplett (1898), but nobody seems to care | url = | journal = Perspectives on Psychological Science | volume = 7 | issue = 1| pages = 54–57 | doi = 10.1177/1745691611427306 | pmid = 26168422 }}</ref> [[File:Sculpture of Kurt Lewin, 2011-2.jpg|thumb|కుర్ట్ లెవిన్ విగ్రహం]] [[Kurt Lewin|కుర్ట్ లెవిన్]] మరియు ఆయన శిష్యులు చేసిన పరిశోధనలు ఈ రంగాన్ని ఎంతో ప్రభావితం చేశాయి.<ref>{{Cite web |title=Kurt Lewin: groups, experiential learning and action research – infed.org |url=https://infed.org/kurt-lewin-groups-experiential-learning-and-action-research/ |access-date=2024-10-10 |website=infed.org |archive-date=27 January 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130127075854/http://www.infed.org/thinkers/et-lewin.htm }}</ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం సమయంలో, సైన్యం కోసం ప్రచారాలు (Propaganda) మరియు ఒప్పించడం (Persuasion) వంటి అంశాలపై సైకాలజిస్టులు పని చేశారు. యుద్ధం తర్వాత, లింగ వివక్ష మరియు జాతి వివక్ష (Racial prejudice) వంటి సామాజిక సమస్యలపై పరిశోధనలు ఊపందుకున్నాయి.<ref>{{Cite journal |last=Howard |first=Judith A. |date=August 2000 |title=Social Psychology of Identities |journal=Annual Review of Sociology |volume=26 |issue=1 |pages=367–393 |doi=10.1146/annurev.soc.26.1.367 |issn=0360-0572}}</ref> 1960లలో కాగ్నిటివ్ డిసోనెన్స్ (Cognitive dissonance), దూకుడు (Aggression), మరియు సామాజిక పరిస్థితులు మనిషిని ఎలా మారుస్తాయో అధ్యయనం చేయడం మొదలైంది. అయితే 1970లలో ప్రయోగశాల పరిశోధనలలోని నైతిక విలువలపై (Ethics) తీవ్రమైన చర్చలు జరిగాయి. దీనివల్ల ఈ శాస్త్రం మరింత పరిణతి చెందింది. === 21వ శతాబ్దం === ప్రస్తుత కాలంలో పరిశోధనలు అత్యంత కఠినమైన నైతిక నియమాల మధ్య జరుగుతున్నాయి. ఆధునిక పరిశోధకులు అట్రిబ్యూషన్ (Attribution), సామాజిక సంజ్ఞానం (Social cognition), మరియు స్వీయ-భావన (Self-concept) వంటి అంశాలపై ఆసక్తి చూపుతున్నారు.<ref>{{Cite journal|last=Gecas|first=Viktor|date=1982|title=The Self-Concept|url=https://archive.org/details/sim_annual-review-of-sociology_1982_8/page/n13|journal=Annual Review of Sociology|volume=8|pages=1–33|issn=0360-0572|jstor=2945986|doi=10.1146/annurev.so.08.080182.000245}} </ref>ముఖ్యంగా కోవిడ్-19 మహమ్మారి సమయంలో, సామాజిక దూరం మరియు భయం వంటివి ప్రజల ప్రవర్తనను ఎలా మార్చాయో శాస్త్రవేత్తలు అధ్యయనం చేశారు. ఈ శాస్త్రం ఇప్పుడు ఆరోగ్యం, విద్య మరియు పని ప్రదేశాలలో కూడా అన్వయించబడుతోంది. == ప్రధాన సిద్ధాంతాలు- భావనలు == === వైఖరులు (Attitudes) === సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రంలో, వైఖరి అనేది ఒక విషయం లేదా వ్యక్తి పట్ల మనకు ఉండే నేర్చుకున్న మూల్యాంకనం.<ref>{{cite book|last=Sison|first=Erick Louie A.|title=The Dynamics of Persuasion|publisher=Lawrence Erlbaum|year=2008|location=New York}}</ref> మనం దేనినైనా ఇష్టపడటం లేదా అయిష్టపడటం అనేవి వైఖరులే. ఉదాహరణకు, ఒక రాజకీయ పార్టీ సిద్ధాంతాలను నమ్మడం. లియోన్ ఫెస్టెంజర్ ప్రతిపాదించిన 'కాగ్నిటివ్ డిసోనెన్స్' సిద్ధాంతం ప్రకారం, మన ఆలోచనలు పరస్పర విరుద్ధంగా ఉన్నప్పుడు మనలో ఒక రకమైన అసౌకర్యం కలుగుతుంది. దీనివల్ల మనం మన ప్రవర్తనను లేదా ఆలోచనలను మార్చుకోవడానికి ప్రయత్నిస్తాం.<ref>Festinger, L. (1957). ''A Theory of Cognitive Dissonance''. California: Stanford University Press.</ref> === ఒప్పించడం (Persuasion) === మనుషుల వైఖరిని లేదా ప్రవర్తనను మార్చడానికి చేసే ప్రయత్నమే ఒప్పించడం. ఇందులో ఐదు ముఖ్యాంశాలు ఉంటాయి:<ref>{{Cite book|last=Myers|first=David|title=Social Psychology|publisher=McGraw-Hill|year=2010|isbn=978-0-07-337066-8|edition=10th|location=New York|pages=234–253}}</ref> కమ్యూనికేషన్: మాట్లాడే వ్యక్తి యొక్క నమ్మకం మరియు ఆకర్షణ. సందేశం: తర్కం లేదా భయం వంటి భావోద్వేగాలతో కూడిన సమాచారం. శ్రోతలు: వినేవారి వయస్సు మరియు వ్యక్తిత్వం. మాధ్యమం: టీవీ, రేడియో, ఇంటర్నెట్ లేదా ముఖాముఖి చర్చ. సందర్భం: పరిస్థితి మరియు వాతావరణం. [[File:Elm-diagram.jpg|thumb|469x480px|ఎలాబరేషన్ లైక్లిహుడ్ మోడల్ (ELM) - ఒప్పించే పద్ధతిని చూపే చిత్రం.]] === సామాజిక సంజ్ఞానం === ఇతరుల గురించి మనం సమాచారాన్ని ఎలా సేకరిస్తాం, ఎలా గుర్తుంచుకుంటాం అనేదే సామాజిక సంజ్ఞానం.<ref>{{Cite book |last=DeLamater |first=John D. |author-link=John DeLamater |display-authors=etal |title=Social Psychology |date=8 July 2014 |publisher=Avalon |isbn=978-0-8133-4951-0 |oclc=883566075}}</ref> ఇందులో ముఖ్యమైనది 'అట్రిబ్యూషన్' (Attribution). మనం చేసే పనులకు లేదా ఇతరులు చేసే పనులకు మనం చెప్పుకునే కారణాలనే అట్రిబ్యూషన్ అంటారు. ఇందులో 'ఫండమెంటల్ అట్రిబ్యూషన్ ఎర్రర్' అనే ఒక లోపం ఉంది. అంటే ఇతరులు చేసే తప్పులకు వారి వ్యక్తిత్వమే కారణమని, మనం చేసే తప్పులకు మాత్రం పరిస్థితులు కారణమని అనుకోవడం. === స్వీయ-భావన (Self-concept) === మన గురించి మనకు ఉండే నమ్మకాలే స్వీయ-భావన. డారిల్ బెమ్ యొక్క 'సెల్ఫ్-పర్సెప్షన్ థియరీ' ప్రకారం, మన సొంత ప్రవర్తనను మనం గమనించడం ద్వారా మన గురించి మనకు అవగాహన కలుగుతుంది.<ref>{{Cite book|last=Bem|first=Daryl J.|title=Self Perception Theory|publisher=Academic Press|year=1972|isbn=978-0-12-015206-3|series=Advances in Experimental Social Psychology|volume=6|pages=1–62|chapter=Self-Perception Theory|doi=10.1016/S0065-2601(08)60024-6|author-link=Daryl Bem}}</ref> === సామాజిక ప్రభావం (Social influence) === ఒక వ్యక్తి ఇతరుల వల్ల తన ప్రవర్తనను మార్చుకోవడాన్ని సామాజిక ప్రభావం అంటారు. ఇందులో మూడు రకాలు ఉంటాయి: అనుగుణ్యత (Conformity): గుంపులోని అందరిలాగే ప్రవర్తించడం. అనుకూలత (Compliance): ఎవరైనా అడిగినప్పుడు ఆ పని చేయడం. విధేయత (Obedience): పై అధికారుల ఆదేశాలను పాటించడం. === సమూహ గతిశీలత (Group dynamics) === [[File:Soc-psy diagram.jpg|thumb|right|గుంపుల మధ్య ఉండే సంబంధాలను అధ్యయనం చేయడం.]] సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రవేత్తలు గుంపుల ప్రవర్తనను (Crowd behavior) అధ్యయనం చేస్తారు. ఒక సమూహంలో ఉండటం వల్ల వ్యక్తులకు ఒక కొత్త గుర్తింపు లభిస్తుంది. కొన్నిసార్లు గుంపులో ఉండటం వల్ల మనిషి తన సొంత స్పృహను కోల్పోయి, అనామకుడిగా (Anonymity) భావిస్తాడు. దీనివల్ల కొన్నిసార్లు ప్రమాదకరమైన పనులకు కూడా పాల్పడే అవకాశం ఉంటుంది.<ref>{{cite book|last=Forsyth|first=Donelson R.|url=https://archive.org/details/groupdynamics00fors_0|title=Group Dynamics|publisher=Thomson-Wadworth|year=2006|edition=4th|location=Belmont, CA|isbn=978-0-495-00729-6|oclc=1035146459|url-access=limited}}</ref> === వ్యక్తుల మధ్య ఆకర్షణ (Interpersonal attraction) === [[File:Factors influencing Interpersonal attraction.svg|thumb|వ్యక్తుల మధ్య ఆకర్షణకు కారణమయ్యే అంశాలు.]] మనుషులు ఒకరినొకరు ఇష్టపడటానికి కారణమయ్యే అంశాలను ఇది వివరిస్తుంది. సమానత్వం (Similarity) అనేది ఇందులో చాలా ముఖ్యమైనది. మనలాంటి ఆలోచనలు, అలవాట్లు ఉన్నవారిని మనం ఎక్కువగా ఇష్టపడతాం.<ref>{{cite journal | last1 = Byrne | first1 = Donn | year = 1961 | title = Interpersonal attraction and attitude similarity | url = https://psycnet.apa.org/record/1962-06365-001 | journal = [[Journal of Abnormal Psychology|Journal of Abnormal and Social Psychology]] | volume = 62 | issue = 3| pages = 713–15 | doi = 10.1037/h0044721 | pmid = 13875334 }} </ref>రాబర్ట్ స్టెర్న్‌బర్గ్ ప్రేమలో మూడు భాగాలు ఉంటాయని చెప్పారు: సాన్నిహిత్యం, అభినివేశం మరియు నిబద్ధత.<ref>{{cite journal|last=Sternberg|first=Robert J|author-link=Robert Sternberg|year=1986|title=A Triangular Theory of Love|url=https://pdfs.semanticscholar.org/1484/6e479240d11894b714117a4031166b140829.pdf|journal=[[Psychological Review]]|publisher=[[American Psychological Association|APA]]|volume=93|issue=2|pages=119–35|doi=10.1037/0033-295X.93.2.119|s2cid=7047234}}</ref> == పరిశోధనా పద్ధతులు == సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం అనేది ఒక అనుభవపూర్వక శాస్త్రం (Empirical science). ఇది ప్రయోగాలు మరియు గణాంకాల (Statistics) మీద ఆధారపడి ఉంటుంది. శాస్త్రవేత్తలు ప్రధానంగా నియంత్రిత ప్రయోగాలు (Controlled experiments) చేస్తారు. ఇందులో కొన్ని అంశాలను (Independent variables) మార్చడం ద్వారా ఫలితాల్లో (Dependent variable) ఎలాంటి మార్పులు వస్తాయో గమనిస్తారు. అలాగే సర్వేల ద్వారా పెద్ద ఎత్తున ప్రజల అభిప్రాయాలను సేకరిస్తారు. అయితే, చాలా పరిశోధనలు కేవలం విశ్వవిద్యాలయాల్లో చదివే విద్యార్థుల మీద మాత్రమే జరగడం ఒక లోపంగా పరిగణించబడుతోంది. దీనివల్ల వచ్చే ఫలితాలు ప్రపంచవ్యాప్తంగా అందరికీ వర్తిస్తాయని చెప్పలేము.<ref>{{Cite journal|last=Sears|first=David O.|author-link=David O. Sears|year=1986|title=College Sophomores in the Laboratory: Influences of a Narrow Data Base on Social Psychology's View of Human Nature|url=https://pdfs.semanticscholar.org/ab3a/efd4b9b5fb93ff91ed671f34c37e22717121.pdf|journal=Journal of Personality and Social Psychology|publisher=[[American Psychological Association|APA]]|volume=51|issue=3|pages=515–530|doi=10.1037/0022-3514.51.3.515|bibcode=1986JPSP...51..515S |s2cid=14408635}}</ref> == ప్రసిద్ధ ప్రయోగాలు == ==== ఆష్ అనుగుణ్యత ప్రయోగం ==== [[File:Asch experiment.png|thumb|left|రేఖల పొడవును పోల్చే ఆష్ ప్రయోగం.]] సోలమన్ ఆష్ నిర్వహించిన ఈ ప్రయోగంలో, ఒక గదిలో ఉన్న అందరూ తప్పుడు సమాధానం చెబితే, చివరి వ్యక్తి కూడా తన కళ్లకు నిజం కనిపిస్తున్నా మెజారిటీ ప్రజల కోసం తప్పుడు సమాధానమే చెప్పాడు. అంటే ప్రజలు గుంపులో ఉన్నప్పుడు వారి సొంత నిర్ణయాల కంటే ఇతరుల నిర్ణయాలకే ఎక్కువ ప్రాధాన్యత ఇస్తారు.<ref>{{cite journal|last=Asch|first=Solomon E.|author-link=Solomon Asch|year=1955|title=Opinions and Social Pressure|url=https://www.lucs.lu.se/wp-content/uploads/2015/02/Asch-1955-Opinions-and-Social-Pressure.pdf|journal=[[Scientific American]]|volume=193|issue=5|pages=31–35|doi=10.1038/scientificamerican1155-31|bibcode=1955SciAm.193e..31A|s2cid=4172915|access-date=24 April 2020}}</ref> ==== మిల్‌గ్రామ్ విధేయత ప్రయోగం (Milgram experiment) ==== [[File:Milgram experiment v2.svg|right|thumb|200px|అధికారుల మాట విని ఇతరులకు కరెంట్ షాక్ ఇస్తున్నట్లుగా భావించే మిల్‌గ్రామ్ ప్రయోగం.]] స్టాన్లీ మిల్‌గ్రామ్ చేసిన ఈ ప్రయోగం మనిషి యొక్క విధేయతను పరీక్షించింది. అధికారుల ఆదేశాల మేరకు సామాన్య మనుషులు కూడా ఇతరులకు హాని చేయడానికి సిద్ధపడతారని ఇది నిరూపించింది.<ref>{{cite book|last=Milgram|first=Stanley|title=Obedience to Authority: An Experimental View|title-link=Obedience to Authority: An Experimental View|publisher=Harper & Row|year=1975|isbn=978-0-06-090475-3|location=New York|author-link=Stanley Milgram}}</ref> ==== బాండూరా బోబో డాల్ ప్రయోగం (Bandura's Bobo doll) ==== [[Albert Bandura|అల్బెర్ట్ బాండూరా]] పిల్లలు ఇతరులను చూసి దూకుడుగా ఎలా ప్రవర్తిస్తారో (Imitation) ఈ ప్రయోగం ద్వారా నిరూపించారు. ఒక బొమ్మను కొడుతున్న పెద్దలను చూసిన పిల్లలు, తాము కూడా ఆ బొమ్మను అలాగే కొట్టడం మొదలుపెట్టారు.<ref>{{cite journal|last1=Bandura|first1=Albert|last2=Ross|first2=D|last3=Ross|first3=S.A|year=1961|title=Transmission of aggression through imitation of aggressive models|url=https://pdfs.semanticscholar.org/3706/7acd33ad2ba2ed384baada06e7d74b800399.pdf|journal=Journal of Abnormal and Social Psychology|volume=63|issue=3|pages=575–82|doi=10.1037/h0045925|pmid=13864605|s2cid=18361226}}</ref> == నైతిక విలువలు (Ethics) == మునపటి కాలంలో జరిగిన కొన్ని ప్రయోగాలు (ఉదాహరణకు మిల్‌గ్రామ్ ప్రయోగం) నేటి కాలంలో నైతికంగా తప్పుగా పరిగణించబడుతున్నాయి. ఎందుకంటే అవి ప్రయోగంలో పాల్గొనే వ్యక్తులను తీవ్రమైన మానసిక ఒత్తిడికి గురి చేస్తాయి. ప్రస్తుతం ప్రతి ప్రయోగం 'ఇన్‌స్టిట్యూషనల్ రివ్యూ బోర్డ్' (IRB) అనుమతి తీసుకోవాలి. పాల్గొనేవారికి ప్రయోగం ముగిసిన తర్వాత అన్ని విషయాలను వివరించాలి (Debriefing).<ref>{{cite book | doi=10.1037/13272-019 | chapter=Deception in research | title=APA handbook of ethics in psychology, Vol 2: Practice, teaching, and research | date=2012 | last1=Kimmel | first1=Allan J. | pages=401–421 | isbn=978-1-4338-1002-2 }}</ref> == పునరావృత సంక్షోభం (Replication crisis) == సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రంలో వెలువడిన అనేక పాత పరిశోధనలు ఇప్పుడు మళ్లీ చేసినప్పుడు ఒకే రకమైన ఫలితాలను ఇవ్వడం లేదు. దీనినే 'రెప్లికేషన్ క్రైసిస్' అని అంటారు. దీనివల్ల శాస్త్రవేత్తలు తమ పరిశోధనా పద్ధతులను మరింత పకడ్బందీగా మార్చుకుంటున్నారు.<ref>{{cite journal|last1=Open Science Collaboration|date=2015|title=Estimating the reproducibility of psychological science|url=http://hub.hku.hk/bitstream/10722/230596/1/Content.pdf|journal=[[Science (journal)|Science]]|publisher=[[American Association for the Advancement of Science]]|volume=349|issue=6251|article-number=aac4716|doi=10.1126/science.aac4716|pmid=26315443|via=HKU Scholars Hub|hdl-access=free|hdl=10722/230596|s2cid=218065162|access-date=24 April 2020}}</ref> == "WEIRD" సమస్య == చాలా మనోవిజ్ఞాన శాస్త్ర పరిశోధనలు పాశ్చాత్య (Western), విద్యావంతులైన (Educated), పారిశ్రామిక (Industrialized), సంపన్న (Rich), మరియు ప్రజాస్వామ్య (Democratic) దేశాలలోనే జరుగుతున్నాయి. దీనివల్ల వచ్చే ఫలితాలు ప్రపంచంలోని మిగిలిన ప్రాంతాల ప్రజల ప్రవర్తనను సరిగ్గా ప్రతిబింబించకపోవచ్చు. దీనినే 'WEIRD' సమస్య అంటారు.<ref>{{Cite journal |last1=Rad |first1=Mostafa Salari |last2=Martingano |first2=Alison Jane |last3=Ginges |first3=Jeremy |date=2018-11-05 |title=Toward a psychology of ''Homo sapiens'': Making psychological science more representative of the human population |journal=Proceedings of the National Academy of Sciences |volume=115 |issue=45 |pages=11401–11405 |doi=10.1073/pnas.1721165115 |doi-access=free |pmid=30397114 |pmc=6233089 |bibcode=2018PNAS..11511401R |issn=0027-8424}}</ref> == ఇవి కూడా చూడండి == [[మానవ శాస్త్రం]] [[పురావస్తు శాస్త్రం]] [[ఆర్థిక శాస్త్రం]] [[సామాజిక శాస్త్రం]] [[భాషా శాస్త్రము]] [[మానసిక శాస్త్రం]] == మూలాలు (References) == {{Reflist}} {{Commons category|Social psychology}} {{wikiversity}} {{wikiquote}} {{Authority control}} [[Category:సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రం]] [[Category:ప్రవర్తనా శాస్త్రాలు]] [[Category:సమాజ శాస్త్రం]] brqtabhpsnfg9r6387ts5kygg8kwi0x సోషియోబయాలజీ 0 487257 4808152 4799486 2026-04-23T02:30:31Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808152 wikitext text/x-wiki '''సామాజిక జీవశాస్త్రం''' (Sociobiology) అనేది [[biology|జీవశాస్త్రం]] రంగంలో ఒక విభాగం; [[social behavior|సామాజిక ప్రవర్తనను]] [[evolution|పరిణామం]] దృష్టిలో వివరించాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకుంటుంది. ఇది [[psychology|మనస్తత్వశాస్త్రం]], [[ethology|జంతు ప్రవర్తనా శాస్త్రం]], [[anthropology|మానవ శాస్త్రం]], [[evolution|పరిణామం]], [[zoology|జంతుశాస్త్రం]], [[archaeology|పురావస్తు శాస్త్రం]], [[population genetics|జనాభా జన్యుశాస్త్రం]] వంటి విభాగాల నుండి ప్రేరణ పొందుతుంది. మానవ [[society|సమాజాల]] అధ్యయనంలో, సామాజిక జీవశాస్త్రం [[evolutionary anthropology|పరిణామ మానవ శాస్త్రం]], [[human behavioral ecology|మానవ వర్తన పర్యావరణ శాస్త్రం]], [[evolutionary psychology|పరిణామ మనస్తత్వశాస్త్రం]],<ref>{{Citation |author=Wilson, Edward O. |author-link=Edward O. Wilson |title=The Social Insects |date=2000-03-24 |work=Sociobiology |pages=397–437 |publisher=Harvard University Press |doi=10.2307/j.ctvjnrttd.22 |isbn=978-0-674-74416-5|doi-access=free }}</ref> [[sociology|సామాజిక శాస్త్రంతో]] దగ్గరగా అనుసంధానమై ఉంటుంది.<ref>{{Cite journal |last=Nielsen |first=François |date=1994 |title=Sociobiology and Sociology |url=https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.so.20.080194.001411 |journal=Annual Review of Sociology |volume=20 |issue=1 |pages=267–303 |doi=10.1146/annurev.so.20.080194.001411 |issn=0360-0572|url-access=subscription }}</ref><ref>{{Cite journal |last=de Sousa |first=Ronald |date=1990-01-01 |title=The sociology of sociobiology |url=https://doi.org/10.1080/02698599008573367 |journal=International Studies in the Philosophy of Science |volume=4 |issue=3 |pages=271–283 |doi=10.1080/02698599008573367 |issn=0269-8595|url-access=subscription }}</ref> సామాజిక జీవశాస్త్రం [[mating system|సంతానోత్పత్తి విధానాలు]], [[territoriality|భూభాగ పోరాటాలు]], [[pack hunter|సమూహ వేట]], [[social insect|సామాజిక కీటకాల]] తేనెటీగ సమాజం వంటి సామాజిక ప్రవర్తనలు పరిశీలిస్తుంది. ఎంపిక ఒత్తిడి జంతువులను [[natural environment|సహజ పరిసరాలతో]] సమర్థంగా వ్యవహరించే విధంగా పరిణమింప చేసినట్టే, అది అనుకూలమైన సామాజిక ప్రవర్తన జన్యు పరిణామానికి కూడా దారి తీసిందని ఇది వాదిస్తుంది.<ref>{{Cite journal |last=Freedman |first=Daniel G. |date=January 1985 |title=Sociobiology and the human dimension |journal=Ethology and Sociobiology |volume=6 |issue=2 |pages=121–122 |doi=10.1016/0162-3095(85)90006-8 |issn=0162-3095}}</ref> "సామాజిక జీవశాస్త్రం" అనే పదం కనీసం 1940ల నుండి వాడుకలో ఉన్నప్పటికీ, 1975లో [[E. O. Wilson|ఇ. ఓ. విల్సన్]] ''[[Sociobiology: The New Synthesis]]'' పుస్తకం ప్రచురించే వరకు ఈ భావన విస్తృత గుర్తింపు పొందలేదు. ఈ రంగం వేగంగా [[scientific controversy|శాస్త్రీయ వాదానికి]] గురైంది. [[Richard Lewontin|రిచర్డ్ లెవోంటిన్]], [[Stephen Jay Gould|స్టీఫెన్ జే గోల్డ్]] నేతృత్వంలోని విమర్శకులు జన్యువులు మానవ ప్రవర్తనలో పాత్ర పోషిస్తాయని అంగీకరించినా, [[aggressiveness|దూకుడు]] వంటి లక్షణాలు జీవశాస్త్రం కంటే సామాజిక పరిసరాల ద్వారా వివరించవచ్చని వాదించారు. సామాజిక జీవ శాస్త్రవేత్తలు [[nature and nurture|స్వభావం-పరిసరాల]] మధ్య సంక్లిష్ట సంబంధాన్ని చూపించారు. సామాజిక జీవ శాస్త్రవేత్తల మధ్య, వివిధ ఎంపిక స్థాయులకు ప్రాధాన్యత ఇవ్వడంపై వివాదాన్ని 2007లో డి.ఎస్. విల్సన్, ఇ.ఓ. విల్సన్ కలిసి పరిష్కరించారు.<ref name=":0"/> == నిర్వచనం == ఇ. ఓ. విల్సన్ సామాజిక జీవశాస్త్రాన్ని "జనాభా జీవశాస్త్రం, పరిణామ సిద్ధాంతాన్ని సామాజిక నిర్మాణానికి విస్తరించడం" అని నిర్వచించారు.<ref>{{cite book |author=Wilson, E. O. |author-link=E. O. Wilson |year=1978 |title=On Human Nature |url=https://archive.org/details/onhumannature00wils |url-access=registration |page=x |publisher=Harvard |isbn=978-0674016385}}</ref> కొన్ని ప్రవర్తనలు (సామాజిక, వ్యక్తిగత) కొంతవరకు వారసత్వంగా వస్తాయి, [[natural selection|సహజ ఎంపిక]] ద్వారా ప్రభావితమవుతాయనే ఆధారంపై సామాజిక జీవశాస్త్రం నిలబడింది.<ref name="Mohammed 2019">{{cite book |last1=Mohammed |first1=Sulma I. |last2=Alfarouk |first2=Khalid O. |last3=Elhassan |first3=Ahmed M. |last4=Hamad |first4=Kamal |last5=Ibrahim |first5=Muntaser E. |title=The Genetics of African Populations in Health and Disease |chapter=Sociobiological Transition and Cancer |date=2019 |pages=217–232 |doi=10.1017/9781139680295.010 |isbn=9781139680295 |s2cid=214321882 |chapter-url=https://www.cambridge.org/core/books/genetics-of-african-populations-in-health-and-disease/sociobiological-transition-and-cancer/E4FE8995823F33510961E6FDF1293F38 |language=en}}</ref> ఈ విభాగం ప్రవర్తనను సహజ ఎంపిక ఫలితంగా వివరించాలని ప్రయత్నిస్తుంది. కాబట్టి ప్రవర్తన జనాభాలో తన జన్యువులు నిలపాలనే ప్రయత్నంగా చూస్తారు. నిర్దిష్ట ప్రవర్తనా లక్షణాలు ప్రభావితం చేసే కొన్ని జన్యువులు లేదా జన్యు కలయికలు తరం నుండి తరానికి [[Heredity|వారసత్వంగా]] వస్తాయనే ఆలోచన సామాజిక జీవశాస్త్ర తర్కంలో అంతర్నిహితంగా ఉంది.<ref name=":0">{{cite journal |title=Rethinking The Theoretical Foundation of Sociobiology |url=https://archive.org/details/sim_quarterly-review-of-biology_2007-12_82_4/page/n5 |last1=Wilson |first1=David Sloan |last2=Wilson |first2=Edward O. |author1-link=David Sloan Wilson |author2-link=E. O. Wilson |journal=[[The Quarterly Review of Biology]] |year=2007 |volume=82 |issue=4 |pages=327–348 |doi=10.1086/522809 |pmid=18217526 |s2cid=37774648 }}</ref> ఉదాహరణకు, కొత్తగా ఆధిపత్యం పొందిన మగ సింహాలు తాము పుట్టించని సింహశిశువులను తరచుగా చంపుతాయి. ఈ [[adaptive behavior|అనుకూల ప్రవర్తన]] తమ సంతానానికి [[competition (biology)|పోటీని]] తొలగించడమే కాదు, పాలిచ్చే ఆడ సింహాలు వేగంగా ఎదలోకి వస్తాయి — అందువల్ల తన జన్యువులు జనాభాలో ఎక్కువగా చేరతాయి. శిశువులను చంపే ఈ స్వాభావిక ప్రవర్తన విజయవంతంగా సంతానోత్పత్తి చేసిన మగ సింహాల జన్యువుల ద్వారా వారసత్వంగా వచ్చిందని సామాజిక జీవ శాస్త్రవేత్తలు భావిస్తారు; శిశువులను చంపని ప్రవర్తన ఆ సింహాలు తక్కువ సంతానోత్పత్తి చేయడం వల్ల అంతరించి ఉండవచ్చు.<ref>{{cite journal |last1=Packer |first1=Craig |last2=Pusey |first2=Anne E. |title=Adaptations of Female Lions to Infanticide by Incoming Males |journal=[[The American Naturalist]] |date=1983 |volume=121 |issue=5 |pages=716–728 |url=https://www.cbs.umn.edu/sites/cbs.umn.edu/files/public/downloads/Adaptations_of_female_lions_to_infanticide.pdf |doi=10.1086/284097 |bibcode=1983ANat..121..716P |s2cid=84927815 |archive-date=2015-12-29 |access-date=2017-04-03 |archive-url=https://web.archive.org/web/20151229213243/http://cbs.umn.edu/sites/cbs.umn.edu/files/public/downloads/Adaptations_of_female_lions_to_infanticide.pdf |url-status=dead }}</ref> == చరిత్ర == [[File:Plos wilson.jpg|upright|thumb|[[E. O. Wilson|ఇ. ఓ. విల్సన్]] — 1975లో ''[[Sociobiology: The New Synthesis]]'' ప్రచురించిన సామాజిక జీవశాస్త్ర చరిత్రలో కేంద్ర వ్యక్తి]] జీవశాస్త్ర తత్వవేత్త [[Daniel Dennett|డేనియల్ డెన్నెట్]] రాజకీయ తత్వవేత్త [[Thomas Hobbes|థామస్ హాబ్స్]]ను తొలి ఆదిరూప సామాజిక జీవ శాస్త్రవేత్తగా సూచించారు — 1651లో రాసిన ''[[Leviathan (Hobbes book)|లెవియాతన్]]'' లో హాబ్స్ మానవ సమాజంలో నైతికత మూలాలను నైతికేతర సామాజిక జీవ శాస్త్ర దృక్పథం నుండి వివరించాడని వాదించారు.<ref>{{cite book |author=Dennett, Daniel |author-link=Daniel Dennett |title=Darwin's Dangerous Idea |url=https://archive.org/details/darwinsdangerous0000denn |url-access=registration |publisher=Simon and Schuster |year=1995 |pages=[https://archive.org/details/darwinsdangerous0000denn/page/453 453–454] |isbn=978-0140167344}}</ref> జంతు ప్రవర్తనా జన్యు శాస్త్రవేత్త [[John Paul Scott (geneticist)|జాన్ పాల్ స్కాట్]] 1948లో జన్యుశాస్త్రం, సామాజిక ప్రవర్తనపై జరిగిన సమావేశంలో ''sociobiology'' అనే పదాన్ని తొలిసారి వినియోగించారు — జంతు ప్రవర్తన పరిశోధనలో క్షేత్ర, ప్రయోగశాల అధ్యయనాలు సంయుక్తంగా అభివృద్ధి చేయాలని ఆ సమావేశం పిలుపిచ్చింది.<ref>{{cite web |title=The Life of J.P. Scott |url=https://www.bgsu.edu/arts-and-sciences/neuroscience/john-paul-scott/the-life-of-jp-scott.html |publisher=Bowling Green State University |access-date=14 December 2016}}</ref> జాన్ పాల్ స్కాట్ ప్రయత్నాల వల్ల 1956లో ఎకోలాజికల్ సొసైటీ ఆఫ్ అమెరికాలో "జంతు ప్రవర్తన, సామాజిక జీవశాస్త్ర విభాగం" ఏర్పడింది; 1958లో ఇది అమెరికన్ సొసైటీ ఆఫ్ జువాలజీలో జంతు ప్రవర్తన విభాగంగా మారింది. 1956లో [[E. O. Wilson|ఇ. ఓ. విల్సన్]] తన PhD విద్యార్థి స్టువర్ట్ ఎ. ఆల్ట్‌మన్ ద్వారా ఈ అభివృద్ధి చెందుతున్న సామాజిక జీవశాస్త్రంతో పరిచయమయ్యారు — ఆల్ట్‌మన్ 1948 సమావేశ పాల్గొనేవారితో దగ్గరి సంబంధం కలిగివుండేవారు. ఆల్ట్‌మన్ గణాంకాలు వినియోగించి రీసెస్ మకాక్‌ల సామాజిక ప్రవర్తన అధ్యయనానికి తన స్వంత సామాజిక జీవశాస్త్రాన్ని అభివృద్ధి చేశారు; 1965లో యెర్కెస్ రీజినల్ ప్రైమేట్ రీసెర్చ్ సెంటర్‌లో "సామాజిక జీవ శాస్త్రవేత్త"గా నియమించబడ్డారు. విల్సన్ సామాజిక జీవశాస్త్రం [[John Paul Scott (geneticist)|జాన్ పాల్ స్కాట్]] లేదా ఆల్ట్‌మన్ సామాజిక జీవశాస్త్రం నుండి భిన్నంగా ఉంది — [[W. D. Hamilton|డబ్ల్యు. డి. హామిల్టన్]], [[Robert Trivers|రాబర్ట్ ట్రైవర్స్]], [[John Maynard Smith|జాన్ మేనార్డ్ స్మిత్]], [[George R. Price|జార్జ్ ఆర్. ప్రైస్]] అభివృద్ధి చేసిన జన్యు సమర్థత గరిష్టీకరణ కేంద్రంగా కలిగిన సామాజిక ప్రవర్తన గణిత నమూనాలపై అది ఆధారపడింది. స్కాట్, ఆల్ట్‌మన్, విల్సన్ మూడు సామాజిక జీవశాస్త్రాలకు ఒక సాధారణ అంశం ఉంది — జంతు సామాజిక ప్రవర్తన పరిశోధన మూలంగా పరిసర అధ్యయనాలను ఉంచడం; అభివృద్ధి చెందుతున్న పరిశోధనా పద్ధతులతో పొత్తు కుదుర్చుకోవడం — "క్షేత్రంలో జీవశాస్త్రం" "ఆధునిక" శాస్త్ర పద్ధతుల (ప్రయోగశాల అధ్యయనాలు, గణిత జీవశాస్త్రం, మాలిక్యులార్ జీవశాస్త్రం) వల్ల పాత పద్ధతిగా చూడబడే కాలంలో ఇది జరిగింది.<ref name=Dobzhansky1966>{{cite journal |last1=Dobzhansky |first1=Theodosius |title=Are Naturalists Old-Fashioned? |journal=[[The American Naturalist]] |date=September 1966 |volume=100 |issue=915 |pages=541–550 |doi=10.1086/282448 |bibcode=1966ANat..100..541D |s2cid=129104506 }}</ref> ఒకప్పుడు ప్రత్యేక పదమైన "సామాజిక జీవశాస్త్రం" 1975లో విల్సన్ ''Sociobiology: The New Synthesis'' ప్రచురించినప్పుడు విస్తృతంగా తెలిసింది — తీవ్రమైన వివాదం రేగింది. అప్పటి నుండి "సామాజిక జీవశాస్త్రం" ప్రధానంగా విల్సన్ దృష్టితో సమానం చేయబడింది. ఈ పుస్తకం [[altruism|పరోపకారం]], [[aggression|దూకుడు]], పోషణ వంటి సామాజిక ప్రవర్తనల వెనుక పరిణామ యంత్రాంగాలను వివరించాలని ప్రయత్నించింది — ముఖ్యంగా చీమలు (విల్సన్ స్వంత పరిశోధనా ప్రత్యేకత), ఇతర [[Hymenoptera|హైమెనాప్టెరా]], అలాగే ఇతర జంతువులలో. అయితే ప్రవర్తనపై పరిణామ ప్రభావంపై ఆసక్తి 19వ శతాబ్దం నుండి జీవ శాస్త్రవేత్తలు, తత్వవేత్తలకు ఉంది. [[Peter Kropotkin|పీటర్ క్రొపాట్కిన్]] 1890ల తొలిలో రాసిన ''[[Mutual Aid: A Factor of Evolution]]'' ఒక ప్రముఖ ఉదాహరణ. పుస్తకం చివరి అధ్యాయం మానవ ప్రవర్తన సామాజిక జీవ శాస్త్ర వివరణలకు అంకితం; తర్వాత విల్సన్ మానవ ప్రవర్తనను ప్రత్యేకంగా పరిశీలించే [[Pulitzer Prize|పులిట్జర్ పురస్కారం]] పొందిన ''[[On Human Nature]]'' పుస్తకం రాశారు.<ref>{{cite magazine |last=Walsh |first=Bryan |url=https://entertainment.time.com/2011/08/30/all-time-100-best-nonfiction-books/slide/on-human-nature-by-edward-o-wilson/ |title=All-Time 100 Nonfiction Books |magazine=[[Time (magazine)|Time]] |date=17 August 2011}}</ref> ''The Handbook of Evolutionary Psychology'' లో [[Edward Hagen (anthropologist)|ఎడ్వర్డ్ హెచ్. హేగెన్]] సామాజిక జీవశాస్త్రం మానవులకు అన్వయించడంపై ప్రజా వివాదం ఉన్నప్పటికీ "20వ శతాబ్దపు శాస్త్రీయ విజయాల్లో ఒకటి" అని పేర్కొన్నారు.<ref name="Hagen 2005"/> "సామాజిక జీవశాస్త్రం నేడు వస్తుతః అన్ని జీవశాస్త్ర విభాగాల ముఖ్య పరిశోధన, పాఠ్యప్రణాళికలో భాగమైంది; దాదాపు అన్ని క్షేత్ర జీవ శాస్త్రవేత్తల పని పునాది అది" అని కూడా అన్నారు.<ref name="Hagen 2005"/> మానవేతర జీవులపై సామాజిక జీవ శాస్త్ర పరిశోధన ''[[Nature (journal)|నేచర్]]'', ''[[Science (journal)|సైన్స్]]'' వంటి ప్రపంచ అగ్రశ్రేణి శాస్త్రీయ పత్రికల్లో నిరంతరం పెరిగింది.<ref name="Hagen 2005"/> ప్రజా వివాదాన్ని నివారించడానికి మరింత విస్తృతమైన పదమైన [[behavioral ecology|వర్తన పర్యావరణ శాస్త్రం]] సాధారణంగా ప్రత్యామ్నాయంగా వినియోగిస్తారు.<ref name="Hagen 2005">{{cite book |last=Hagen |first=Edward H. |author-link=Edward Hagen (anthropologist) |title=The Handbook of Evolutionary Psychology |url=https://archive.org/details/handbookofevolut0000unse_a3x4 |editor=Buss, David M. |publisher=[[John Wiley & Sons]] |year=2005 |chapter=Controversial Issues in Evolutionary Psychology |pages=[https://archive.org/details/handbookofevolut0000unse_a3x4/page/144 145]–173 |isbn=978-0471264033 |doi=10.1002/9780470939376.ch5}}</ref> == సిద్ధాంతం == === సహజ ఎంపిక === [[File:Nikolaas Tinbergen 1978.jpg|upright|thumb|[[Nikolaas Tinbergen|నికోలాస్ టిన్‌బర్గెన్]] — సామాజిక జీవశాస్త్రాన్ని ప్రభావితం చేసిన పని చేసిన వ్యక్తి]] మానవ, ఇతర జంతు ప్రవర్తనను సహజ ఎంపిక ఫలితంగా కొంతవరకు వివరించవచ్చని సామాజిక జీవ శాస్త్రవేత్తలు నమ్ముతారు. ప్రవర్తనను పూర్తిగా అర్థం చేసుకోవడానికి ప్రధానంగా [[natural selection|సహజ ఎంపిక]] దృష్టిలో పరిణామం పరంగా విశ్లేషించాలని వారు వాదిస్తారు.<ref name="Mohammed 2019"/> సామాజిక జీవశాస్త్రం రెండు ముఖ్యమైన ఆధారాలపై నిలబడుతుంది:<ref name="Mohammed 2019"/> * నిర్దిష్ట ప్రవర్తనా లక్షణాలు వారసత్వంగా వస్తాయి, * వారసత్వ ప్రవర్తనా లక్షణాలు సహజ ఎంపిక ద్వారా మెరుగుపడ్డాయి; అవి పరిణమించిన పరిసరానికి [[adaptation|అనుకూలంగా]] ఉన్నాయి. సామాజిక జీవశాస్త్రం జంతు ప్రవర్తన వివరణలు వెతకడానికి [[Nikolaas Tinbergen|నికోలాస్ టిన్‌బర్గెన్]] [[Tinbergen's four questions|నాలుగు ప్రశ్నలు]] వినియోగిస్తుంది.<ref name="Birkhead 2014">{{cite journal |last=Birkhead |first=T. R. |title=Reflections |journal=Behavioral Ecology |volume=25 |issue=2 |date=1 March 2014 |issn=1045-2249 |doi=10.1093/beheco/art123 |doi-access=free |pages=239–241 |url=https://academic.oup.com/beheco/article-pdf/25/2/239/605702/art123.pdf}}</ref> ఈ వర్గాలలో రెండు జాతి స్థాయిలో, రెండు వ్యక్తిగత స్థాయిలో ఉంటాయి. జాతి స్థాయి వర్గాలు (తరచుగా "అంతిమ వివరణలు" అంటారు):<ref name="MacDougall-Shackleton 2011">{{Cite journal |last=MacDougall-Shackleton |first=Scott A. |date=2011-07-27 |title=The levels of analysis revisited |journal=Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences |volume=366 |issue=1574 |pages=2076–2085 |doi=10.1098/rstb.2010.0363 |pmc=3130367 |pmid=21690126}}</ref> * ఒక ప్రవర్తన నిర్వహించే అనుకూల విధి, * ఈ విధిని ఏర్పరచిన [[phylogeny|చారిత్రక పరిణామ ప్రక్రియ]]. వ్యక్తిగత స్థాయి వర్గాలు (తరచుగా "సమీప వివరణలు" అంటారు):<ref name="MacDougall-Shackleton 2011"/> * [[ontogeny|వ్యక్తి అభివృద్ధి]], * సమీప యంత్రాంగం ([[brain anatomy|మెదడు నిర్మాణం]], [[hormone|హార్మోన్లు]] వంటివి). === మానవుల్లో === మానవ ప్రవర్తనా జన్యుశాస్త్ర అధ్యయనాలు సృజనాత్మకత, బహిర్ముఖత, దూకుడు, [[Intelligence quotient|మేధాస్థాయి]] వంటి ప్రవర్తనా లక్షణాలు అధిక [[heritability|వారసత్వత]] కలిగి ఉంటాయని కనుగొన్నాయి. వారసత్వత ఈ లక్షణాలపై పర్యావరణ లేదా సాంస్కృతిక కారకాల ప్రభావాన్ని పరిమితం చేయదని పరిశోధకులు జాగ్రత్తగా చూపుతారు.<ref>{{Cite journal |last1=Johnson |first1=Wendy |last2=Turkheimer |first2=E. |last3=Gottesman |first3=Irving |last4=Bouchard |first4=Thomas |year=2009 |title=Beyond Heritability: Twin Studies in Behavioral Research |journal=[[Current Directions in Psychological Science]] |volume=18 |issue=4 |pages=217–220 |url=http://people.virginia.edu/~ent3c/papers2/Articles%20for%20Online%20CV/Johnson%20%282009%29.pdf |access-date=29 June 2010 |doi=10.1111/j.1467-8721.2009.01639.x |pmc=2899491 |pmid=20625474 |quote=Moreover, even highly heritable traits can be strongly manipulated by the environment, so heritability has little if anything to do with controllability. For example, height is on the order of 90% heritable, yet North and South Koreans, who come from the same genetic background, presently differ in average height by a full 6 inches (Pak, 2004; Schwekendiek, 2008). |url-status=dead |archive-url= https://web.archive.org/web/20100911043817/http://people.virginia.edu/~ent3c/papers2/Articles%20for%20Online%20CV/Johnson%20(2009).pdf |archive-date= Sep 11, 2010 }}</ref><ref>{{Cite journal |last=Turkheimer |first=Eric |date=April 2008 |title=A Better Way to Use Twins for Developmental Research |journal=LIFE Newsletter |volume=2 |issue=1 |pages=2–5 |url=http://people.virginia.edu/~ent3c/papers2/Articles%20for%20Online%20CV/Turkheimer%20%282008%29.pdf |access-date=29 October 2010 |quote=But back to the question: What does heritability mean? Almost everyone who has ever thought about heritability has reached a commonsense intuition about it: One way or another, heritability has to be some kind of index of how genetic a trait is. That intuition explains why so many thousands of heritability coefficients have been calculated over the years... Unfortunately, that fundamental intuition is wrong. Heritability isn't an index of how genetic a trait is. A great deal of time has been wasted in the effort of measuring the heritability of traits in the false expectation that somehow the genetic nature of psychological phenomena would be revealed. |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20111125033850/http://people.virginia.edu/~ent3c/papers2/Articles%20for%20Online%20CV/Turkheimer%20(2008).pdf |archive-date= Nov 25, 2011 }}</ref> కొన్ని పరిసరాల్లో [[Crime|నేర ప్రవర్తన]] అనుకూలంగా ఉండవచ్చని వివిధ సిద్ధాంతకర్తలు వాదించారు.<ref name="mealy1995">{{cite journal |last=Mealey |first=Linda |title=The Sociobiology of Sociopathy: An Integrated Evolutionary Model |journal=Behavioral and Brain Sciences |date=1995 |volume=18 |issue=3 |pages=523–541 |doi=10.1017/S0140525X00039595 |s2cid=53956461 |url=http://www.bbsonline.org/Preprints/OldArchive/bbs.mealey.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20021026131543/http://www.bbsonline.org/Preprints/OldArchive/bbs.mealey.html |access-date=27 October 2020 |archive-date=2002-10-26 |url-access=subscription }}</ref> సామాజిక శాస్త్రవేత్త/నేర శాస్త్రవేత్త [[Lee Ellis|లీ ఎల్లిస్]] ప్రతిపాదించిన [[Evolutionary neuroandrogenic theory|పరిణామ నాడీ-ఆండ్రోజెనిక్ (ENA) సిద్ధాంతం]], ఆడ లైంగిక ఎంపిక పురుషుల మధ్య పోటీ ప్రవర్తన పెరగడానికి దారి తీసిందని, కొన్నిసార్లు అది నేరత్వంలో పర్యవసిస్తుందని వాదిస్తుంది. మరో సిద్ధాంతంలో, [[Mark van Vugt|మార్క్ వాన్ వుగ్ట్]] వనరుల కోసం పురుషుల మధ్య అంతర్ సమూహ సంఘర్షణ చరిత్ర పురుషులు, స్త్రీల మధ్య హింస, దూకుడులో తేడాలకు దారి తీసిందని వాదిస్తారు.<ref>{{cite book |last1=Hernán |first1=Roberto |title=Gender Differences in Cooperation and Competition |date=2015 |work=Experimental Economics: Volume 1: Economic Decisions |pages=154–168 |editor-last=Branas-Garza |editor-first=Pablo |place=London |publisher=[[Palgrave Macmillan]] |doi=10.1057/9781137538192_10 |isbn=978-1-137-53819-2 |last2=Kujal |first2=Praveen |editor2-last=Cabrales |editor2-first=Antonio}}</ref> నవలాకారుడు [[Elias Canetti|ఎలియాస్ కానెట్టీ]] కూడా బానిసత్వం, నిరంకుశత్వం వంటి సాంస్కృతిక ఆచరణలకు సామాజిక జీవ శాస్త్ర సిద్ధాంతం అన్వయింపులు గుర్తించారు.<ref>[[Elias Canetti]], ''[[Crowds and Power]]''. Harmondsworth: Penguin, 1981, pp. 444–445.</ref> == జన్యుశాస్త్రం == జన్యు మార్పు కలిగిన ఎలుక నమూనాలు జన్యువులు ప్రవర్తనపై చూపించే శక్తిని వివరిస్తాయి. ఉదాహరణకు, [[transcription factor|లిప్యంతర కారకం]] FEV (Pet1 అని కూడా అంటారు), మెదడులో [[Serotonin|సెరొటోనెర్జిక్ వ్యవస్థను]] నిర్వహించే తన పాత్ర ద్వారా, సాధారణ [[aggression|దూకుడు]], [[anxiety|ఆందోళన]] వంటి ప్రవర్తనకు అవసరం.<ref>{{cite journal | last1=Hendricks | first1=Timothy J. | last2=Fyodorov | first2=Dmitry V. | last3=Wegman | first3=Lauren J. | last4=Lelutiu | first4=Nadia B. | last5=Pehek | first5=Elizabeth A. | last6=Yamamoto | first6=Bryan | last7=Silver | first7=Jerry | last8=Weeber | first8=Edwin J. | last9=Sweatt | first9=J.David | last10=Deneris | first10=Evan S. | title=Pet-1 ETS Gene Plays a Critical Role in 5-HT Neuron Development and Is Required for Normal Anxiety-like and Aggressive Behavior | journal=[[Neuron (journal)|Neuron]] | volume=37 | issue=2 | date=2003 | doi=10.1016/S0896-6273(02)01167-4 | doi-access=free | pages=233–247 | pmid=12546819 }}</ref> FEV జన్యుపరంగా ఎలుక జన్యువు నుండి తొలగించినప్పుడు, మగ ఎలుకలు ఇతర మగ ఎలుకలను తక్షణమే దాడి చేస్తాయి; వాటి అడవి రకం సమకాలీనులు హింసాత్మక ప్రవర్తన మొదలుపెట్టడానికి గణనీయంగా ఎక్కువ సమయం తీసుకుంటాయి. అదనంగా, ఎలుకల్లో సరైన తల్లి ప్రవర్తనకు FEV అవసరమని చూపించారు — FEV లేని తల్లుల సంతానం ఇతర అడవి రకం ఆడ ఎలుకలకు మారకపోతే జీవించలేవు.<ref>{{cite journal |last1=Lerch-Haner |first1=J.K. |last2=Frierson |first2=D. |last3=Crawford |first3=L.K. |last4=Beck |first4=S.G. |last5=Deneris |first5=E.S. |date=Sep 2008 |title=Serotonergic transcriptional programming determines maternal behavior and offspring survival |journal=[[Nature Neuroscience]] |volume=11 |issue=9 |pages=1001–1003 |doi=10.1038/nn.2176 |pmid=19160496 |pmc=2679641 }}</ref> మానవేతర జాతుల స్వాభావిక ప్రవర్తనా లక్షణాలకు జన్యు ఆధారం — పై ఉదాహరణ మాదిరిగా — చాలామంది జీవ శాస్త్రవేత్తలలో సాధారణంగా ఆమోదించబడింది; అయితే మానవ సమాజాల సంక్లిష్ట ప్రవర్తనలను వివరించడానికి జన్యు ఆధారం వినియోగించడం అత్యంత వివాదాస్పదంగా మిగిలిపోయింది.<ref>{{cite news |last1=Fisher |first1=Helen |title='Wilson,' They Said, 'Your All Wet!' |url=https://www.nytimes.com/books/98/12/06/specials/wilson-naturalist.html |newspaper=[[The New York Times]] |access-date=21 July 2015 |date=16 October 1994}}</ref><ref>{{cite magazine |last=Gould |first=Stephen Jay |author-link=Stephen Jay Gould |title=Sociobiology: the art of storytelling |magazine=[[New Scientist]] |date=16 November 1978 |volume=80 |issue=1129 |pages=530–533 |url=https://books.google.com/books?id=tRj7EyRFVqYC&pg=PA530}}</ref> == స్వీకృతి == విమర్శకులు రాజకీయాలు, [[biological determinism|జీవ నిర్ణయవాదం]] భయం వల్ల అతిగా ప్రభావితమయ్యారని [[Steven Pinker|స్టీవెన్ పింకర్]] వాదిస్తారు.{{efn|జీవ నిర్ణయవాదం 20వ శతాబ్దం తొలిలో [[social Darwinism|సామాజిక డార్వినిజం]], [[Eugenics#History|యూజెనిక్స్ ఉద్యమాలకు]] ఆధారమైన తత్వం; [[History of the race and intelligence controversy|మేధాస్థాయి పరీక్షల చరిత్రలోని వివాదాలకు]] కూడా.<ref>{{cite journal |last1=Allen |first1=Garland E. |title=The Roots of Biological Determinism: review of The Mismeasure of Man by Stephen Jay Gould |journal=Journal of the History of Biology |date=1984 |volume=17 |issue=1 |pages=141–145 |jstor=4330882 |doi=10.1007/bf00397505 |pmid=11611452 |s2cid=29672121 }}</ref>}} పింకర్ [[Stephen Jay Gould|స్టీఫెన్ జే గోల్డ్]], [[Richard Lewontin|రిచర్డ్ లెవోంటిన్]]తో సహా ఇతరులను "తీవ్ర శాస్త్రవేత్తలు"గా పేర్కొన్నారు — వారి మానవ స్వభావంపై వైఖరి శాస్త్రం కంటే రాజకీయాల వల్ల ప్రభావితమైందని ఆరోపించారు.<ref>{{cite book |author=Pinker, Steven |author-link=Steven Pinker |title=The Blank Slate: The Modern Denial of Human Nature |publisher=Penguin Books |location=New York |year=2002 |page=149 |isbn=978-0-14-200334-3 |quote=A surprising number of intellectuals, particularly on the left, do deny that there is such a thing as inborn talent, especially intelligence. Stephen Jay Gould's 1981 bestseller ''The Mismeasure of Man'' was written to debunk 'the abstraction of intelligence as a single entity ... and the use of these numbers to rank people in a single series of worthiness' |title-link=The Blank Slate }}</ref> అయితే లెవోంటిన్, [[Steven Rose|స్టీవెన్ రోజ్]], [[Leon Kamin|లియోన్ కమిన్]] ఒక ఆలోచన రాజకీయాలు, చరిత్ర దాని శాస్త్రీయ చెల్లుబాటు నుండి వేరని చూపిస్తూ,<ref name=lrk84>{{cite book |author1=Richard Lewontin |author2=Leon Kamin |author3=Steven Rose |title=Not in Our Genes: Biology, Ideology, and Human Nature |url=https://archive.org/details/notinourgenes00rich |url-access=registration |publisher=Pantheon Books |year=1984 |isbn=978-0-394-50817-7}}</ref> సామాజిక జీవశాస్త్రం శాస్త్రీయ ఆధారంపై విఫలమవుతుందని వాదించారు. గోల్డ్ సామాజిక జీవశాస్త్రాన్ని [[eugenics|యూజెనిక్స్‌తో]] సమూహపరచి, తన ''[[The Mismeasure of Man]]'' పుస్తకంలో రెండింటినీ విమర్శించారు.<ref>{{cite book |author=Gould, Stephen Jay |author-link=Stephen Jay Gould |year=1996 |title=The Mismeasure of Man |url=https://archive.org/details/mismeasureofman00goul_1 |url-access=registration |page=Introduction to the Revised Edition}}</ref> [[Napoleon Chagnon|నెపోలియన్ చాగ్నాన్]] 1976 [[American Anthropological Association|అమెరికన్ ఆంత్రొపొలాజికల్ అసోసియేషన్]] సమావేశంలో సామాజిక జీవశాస్త్రంపై సెషన్లు నిర్వహించాలని ప్లాన్ చేసినప్పుడు, ఇతర పండితులు వాటిని రద్దు చేయాలని ప్రయత్నించారు — చాగ్నాన్ తర్వాత "జాత్యహంకారం, ఫాసిజం, నాజీయిజం" ఆరోపణలు అని వర్ణించారు; [[Margaret Mead|మార్గరెట్ మీడ్]] మద్దతు వల్ల సెషన్లు నిర్ణయించిన విధంగా జరిగాయి.<ref name="eakin20130213">{{Cite news |last=Eakin |first=Emily |date=2013-02-17 |title=Who Are the Real Savages? |url=https://www.nytimes.com/2013/02/17/magazine/napoleon-chagnon-americas-most-controversial-anthropologist.html |access-date=2024-07-03 |work=The New York Times Magazine |pages=32 |language=en-US |issn=0362-4331}}</ref> [[Noam Chomsky|నోమ్ చోమ్‌స్కీ]] సామాజిక జీవశాస్త్రంపై అనేక సందర్భాల్లో అభిప్రాయాలు వ్యక్తం చేశారు. 1976లో సోషియోబయాలజీ స్టడీ గ్రూప్ సమావేశంలో, [[Ullica Segerstråle|అల్లికా సెగర్‌స్ట్రాలే]] నివేదించిన ప్రకారం, చోమ్‌స్కీ సామాజిక జీవశాస్త్రం ఆధారిత మానవ స్వభావ భావన ప్రాముఖ్యత గురించి వాదించారు.{{sfn|Segerstråle|2000|p=205}} చోమ్‌స్కీ మానవులు జీవ సంబంధ జీవులు, అలానే అధ్యయనించాలని వాదించారు; 1975 ''[[Reflections on Language]]'' లో సామాజిక శాస్త్రాల్లో "[[blank slate|ఖాళీ స్లేట్]]" సిద్ధాంతంపై విమర్శలు పేర్కొన్నారు (స్టీవెన్ పింకర్ పరిణామ మనస్తత్వశాస్త్ర పనికి ఇవి ప్రేరణ ఇచ్చాయి).<ref>[[Noam Chomsky|Chomsky, Noam]] (1975), ''[[Reflections on Language]]'':10. New York: Pantheon Books.</ref> చోమ్‌స్కీ తన అరాజకవాద రాజకీయ అభిప్రాయాలు, సామాజిక జీవశాస్త్రం సమన్వయ సాధ్యతను [[Peter Kropotkin|పీటర్ క్రొపాట్కిన్]] ''[[Mutual Aid: A Factor of Evolution]]'' చర్చలో సూచించారు — దూకుడు కంటే పరోపకారంపై ఎక్కువ దృష్టి పెట్టే ఈ చర్చ, సహజంగా సహకరించే మానవ ధోరణి వల్ల అరాజకవాద సమాజాలు సాధ్యమని సూచించింది.<ref>[[Noam Chomsky|Chomsky, Noam]] (1995). [http://www.chomsky.info/articles/199505--.htm#TXT2.23 "Rollback, Part II."] ''Z Magazine'' 8 (Feb.): 20–31.</ref> విల్సన్ ఏమి జరగాలో కాదు, ఏమి జరుగుతుందో మాత్రమే చెప్పాలని అనుకున్నానని పేర్కొన్నారు. అయితే కొంతమంది విమర్శకులు సామాజిక జీవశాస్త్రం భాష "జరిగేది" నుండి "జరగాలిది"కి సులభంగా జారిపోతుందని వాదించారు<ref name=lrk84/> — [[naturalistic fallacy|ప్రకృతివాద దోషానికి]] ఉదాహరణ. జాతి పక్షపాతం వంటి సామాజిక వ్యతిరేక వైఖరులకు వ్యతిరేకత [[morality|నైతిక]] ఊహలపై ఆధారపడిందని పింకర్ వాదించారు — అంటే అలాంటి వ్యతిరేకత శాస్త్రీయ పురోగతి ద్వారా [[falsifiable|తప్పు అని నిరూపించలేనిది]] అని.<ref name=Pinker2002>[[Steven Pinker|Pinker, Steven]] (2002). ''The Blank Slate: The Modern Denial of Human Nature''. New York: Viking. p. 145</ref> ఈ వాదన చరిత్ర, దానికి సంబంధించిన ఇతర అంశాలు {{harvtxt|Cronin|1993}}, {{harvtxt|Segerstråle|2000}}, {{harvtxt|Alcock|2001}} వివరంగా కవర్ చేశాయి. == ఇవి కూడా చూడండి == [[మానవ శాస్త్రం]] [[సామాజిక శాస్త్రం]] [[భాషా శాస్త్రము]] [[మానసిక శాస్త్రం]] [[సామాజిక మనోవిజ్ఞాన శాస్త్రము]] == గమనికలు == {{notelist}} == మూలాలు == {{reflist|30em}} == వనరులు == * {{cite book |last=Alcock |first=John |title=The triumph of sociobiology |year=2001 |location=Oxford, UK |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-514383-6 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/triumphofsociobi00alco }} * {{cite book |editor=Barkow, Jerome |year=2006 |title=Missing the Revolution: Darwinism for Social Scientists |url=https://archive.org/details/missingrevolutio0000unse |publisher=[[Oxford University Press]] |isbn=978-0-19-513002-7 |ref=none}} * {{cite book |last=Cronin |first=Helena |author-link=Helena Cronin |title=The ant and the peacock: Altruism and sexual selection from Darwin to today |year=1993 |publisher=[[Cambridge University Press]] |isbn=978-0-521-45765-1 }} * {{cite book |last=Segerstråle |first=Ullica |title=Defenders of the truth: The sociobiology debate |year=2000 |publisher=[[Oxford University Press]] |isbn=978-0-19-286215-0 }} == మరింత చదవడానికి == * {{cite book |last=Etcoff |first=Nancy |author-link=Nancy Etcoff |title=Survival of the Prettiest: The Science of Beauty |publisher=[[Anchor Books]] |year=1999 |isbn=978-0-385-47942-4 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/survivalofpretti00nanc |ref=none}} * {{cite book |last1=Kaplan |first1=Gisela |author-link1=Gisela Kaplan |last2=Rogers |first2=Lesley J. |title=Gene Worship: Moving Beyond the Nature/Nurture Debate over Genes, Brain, and Gender |url=https://archive.org/details/geneworshipmovin0000kapl |publisher=Other Press |year=2003 |isbn=978-1-59051-034-6 |ref=none}} * {{cite book |last=Lerner |first=Richard M. |author-link=Richard M. Lerner |title=Final Solutions: Biology, Prejudice, and Genocide |url=https://archive.org/details/finalsolutionsbi0000lern |publisher=[[Pennsylvania State University Press]] |year=1992 |isbn=978-0-271-00793-9 |ref=none}} * {{cite journal |last=Ovcharov |first=Dmitry |title=The problem of biological and social in Russian philosophy of the second half of the XX — beginning of the XXI century: historical and philosophical analytical review |journal=Bulletin of the [[Chelyabinsk State University]] |date=2023 |volume=477 |issue=7 |pages=61–67 |doi=10.47475/1994-2796-2023-477-7-61-67 |ref=none}} * Richards, Janet Radcliffe (2000). ''Human Nature After Darwin: A Philosophical Introduction''. London: Routledge. == బాహ్య లింకులు == {{Commons category}} {{Wikiquote}} * [http://plato.stanford.edu/entries/sociobiology/ Sociobiology] (స్టాన్‌ఫోర్డ్ తత్వశాస్త్ర విజ్ఞానకోశం) * [https://web.archive.org/web/20021026131543/http://www.bbsonline.org/Preprints/OldArchive/bbs.mealey.html The Sociobiology of Sociopathy, Mealey, 1995] * [http://www.froes.dds.nl Speak, Darwinists!] – ప్రముఖ సామాజిక జీవ శాస్త్రవేత్తలతో ఇంటర్వ్యూలు * [https://www.prospectmagazine.co.uk/magazine/richard-dawkins-race-evolution-in-group Race and creation] — [[Richard Dawkins|రిచర్డ్ డాకిన్స్]] రచన * [https://www.nytimes.com/2008/07/15/science/15wils.html?pagewanted=1 Scientist at Work | Edward O. Wilson | Taking a Cue From Ants on Evolution of Humans by Nicholas Wade] {{Branches of biology}} {{Biology_nav}} {{evolutionary psychology}} {{ethology}} {{Nikolaas Tinbergen}} {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:సామాజిక జీవశాస్త్రం}} [[వర్గం:సామాజిక జీవశాస్త్రం| ]] [[వర్గం:జీవశాస్త్రం శాఖలు]] [[వర్గం:పర్యావరణ శాస్త్రం]] [[వర్గం:జంతు ప్రవర్తనా శాస్త్రం]] [[వర్గం:పరిణామ జీవశాస్త్రం]] [[వర్గం:పరిణామ మనస్తత్వశాస్త్రం]] [[వర్గం:జంతుశాస్త్రం ఉప రంగాలు]] [[వర్గం:శాస్త్ర అధ్యయనాలు]] ksor2vhlm59c94hyrd6lla7xaucjilk మొదటి కులోత్తుంగ చోళుడు 0 487265 4808158 4797903 2026-04-23T03:06:55Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808158 wikitext text/x-wiki {{Infobox royalty | name = మొదటి కులోత్తుంగ | title = రాజకేశరివర్మన్ చక్రవర్తిగల్, రాజనారాయణ, త్రిభువన చక్రవర్తిగల్, కోనేరిన్మైకొండన్, సుంగం తవిర్త చోళన్, జయధర, విరుదరాజభయంకర | image = Sculpture in a wall at Nataraja Temple in Chidambaram, Tamil Nadu.jpg | alt = | caption = [[నటరాజస్వామి ఆలయం (చిదంబరం)|నటరాజ దేవాలయం]]లో మొదటి కులోత్తుంగ శిల్పం. | succession = [[చోళ సామ్రాజ్యం|చోళ చక్రవర్తి]] | reign = 1070 జూన్ 9 – 1122<ref>{{Cite web |url=https://www.wisdomlib.org/south-asia/book/later-chola-temples/d/doc211946.html#:~:text=Kulotlunga%20I's%20reign%20began%20sometime,Western%20Chalukyan%20ruler%20Somcsvara%201.| title=Chapter I - Kulottunga I (a.d. 1070 to 1125)|last=Balasubrahmanyam|first=S.R.}}</ref><ref name="p264">{{cite web | publisher=Kitabistam, Allahabad| title=Full text of "Historical Inscriptions Of Southern India" | website=Internet Archive | date=23 October 2016 | url=https://archive.org/stream/historicalinscri035270mbp/historicalinscri035270mbp_djvu.txt | access-date=27 February 2025}}</ref> | predecessor = అధిరాజేంద్ర చోళుడు | successor = విక్రమ చోళుడు | birth_name = రాజేంద్ర చాళుక్య | birth_date = 1025 | birth_place = [[చెల్లూరు]], [[తూర్పు చాళుక్యులు|వేంగి]], [[చోళ సామ్రాజ్యం]] <br/>(ప్రస్తుత [[రాయవరం (కోనసీమ జిల్లా)|రాయవరం]], [[ఆంధ్రప్రదేశ్]], [[భారతదేశం]]) | death_date = {{death date and age|1122|1025|df=yes}} | death_place = [[గంగైకొండ చోళపురం]], [[చోళ సామ్రాజ్యం]] (ప్రస్తుత [[జయకొండం]], [[తమిళనాడు]], [[భారతదేశం]]) | burial_place = | spouse = దీనచింతామణి<ref>{{cite book|title=Later Chola Temples: Kulottunga I to Rajendra III (A.D. 1070-1280), Parts 1070-1280|author=S. R. Balasubrahmanyam, B. Natarajan, Balasubrahmanyan Ramachandran|publisher=Mudgala Trust, 1979|page=151}}</ref><br/>మదురాంతకి<br />త్యాగవల్లి <br />ఎలిసై వల్లభి <br />చోళకులవల్లియార్ | spouse-type = మహారాణి | issue = *[[తూర్పు గంగులు|రాజరాజ చోడగంగ]]<ref name=nelloregazetteer>{{cite book|title=Gazetteer of the Nellore District: Brought Upto 1938|author=Government Of Madras Staff, Government of Madras|page=39|publisher=Asian Educational Services, 1942 - Nellore (India : District)}}</ref><br /> *వీర చోళ *[[విక్రమ చోళుడు|విక్రమ చోళ]] *సుత్తమల్లి *అమ్మంగై ఆళ్వార్ | regnal name = కో రాజకేశరివర్మన్ అలియాస్ చక్రవర్తి కులోత్తుంగ చోళదేవ<ref>{{cite book |author=P. V. Jagadisa Ayyar |title=South Indian Shrines: Illustrated |url=https://books.google.com/books?id=oYJptwEACAAJ |year=1982 |publisher=Asian Educational Services |isbn=978-81-206-0151-2|page=49}}</ref> | father = [[రాజరాజ నరేంద్రుడు|రాజరాజ నరేంద్ర]] | mother = అమ్మంగై దేవి | signature = Kulothunga chola.JPG | religion = [[హిందూమతం]] | succession2 = [[తూర్పు చాళుక్యులు|తూర్పు చాళుక్య]] రాజు | reign2 = {{circa|1061|1118}} | predecessor2 = [[రాజరాజ నరేంద్రుడు|రాజరాజ నరేంద్ర]] | successor2 = [[ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు|విక్రమాదిత్య VI]] | succession3 = కడారం (కేదః) రాజు | reign3 = {{circa|1070}} | predecessor3 = అధిరాజేంద్ర | successor3 = ''పదవి రద్దు చేయబడింది''<br /> ([[మెలాయు రాజ్యం|మెలాయు]] రాజుగా త్రిభువనరాజా) | succession4 = {{ubl|[[అనురాధపుర రాజ్యం|అనురాధపుర]] రాజు|దక్షిణదేశ రాజు|రుహున రాజు}} | reign4 = {{circa|1070}} (కొన్ని నెలలు) | predecessor4 = అధిరాజేంద్ర | successor4 = [[విజయబాహు I]] | dynasty = [[చోళులు|చోళ]] (తల్లి వైపు) <br/> [[తూర్పు చాళుక్యులు|తూర్పు చాళుక్య]] (తండ్రి వైపు) }}{{చోళ చరిత్ర}} '''మొదటి కులోత్తుంగ చోళుడు''' (సా.శ 1025-1122), అసలు పేరు రాజేంద్ర చాళుక్యుడు. ఈయన తన బంధువు అధిరాజేంద్ర చోళుని తరువాత సా.శ 1070 నుండి 1122 వరకు పాలించిన చోళ చక్రవర్తి.<ref name="sen2">{{Cite book|title=A Textbook of Medieval Indian History|last=Sen|first=Sailendra|publisher=Primus Books|year=2013|isbn=978-9-38060-734-4|pages=46–49}}</ref> అతను తన తండ్రి [[రాజరాజ నరేంద్రుడు|రాజరాజ నరేంద్రుని]] తర్వాత 1061 నుండి 1118 వరకు [[తూర్పు చాళుక్యులు|తూర్పు చాళుక్య]] చక్రవర్తిగా కూడా పనిచేశాడు.<ref>{{Cite web|last=www.wisdomlib.org|date=2017-08-05|title=Kulottunga I (a.d. 1070 to 1125) [Chapter I]|url=https://www.wisdomlib.org/south-asia/book/later-chola-temples/d/doc211946.html|access-date=2022-02-07|website=www.wisdomlib.org|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=RAJAMAHENDRAVARAM MUNICIPAL CORPORATION|url=https://rmc.ap.gov.in/about/rajahmundry_history|access-date=2022-02-07|website=rmc.ap.gov.in}}</ref> అతను తన తల్లి వైపు నుండి చోళ రాజవంశానికి, తండ్రి వైపు నుండి తూర్పు చాళుక్యులకు బంధువు. అతని తల్లి అమ్మంగైదేవి, చోళ యువరాణి, చక్రవర్తి [[మొదటి రాజేంద్ర చోళుడు|మొదటి రాజేంద్ర చోళుని]] కుమార్తె. అతని తండ్రి తూర్పు చాళుక్య రాజవంశానికి చెందిన రాజు రాజరాజ నరేంద్రుడు, ఈయన మొదటి రాజేంద్ర మేనల్లుడు, [[మొదటి రాజరాజ చోళుడు|మొదటి రాజరాజ చోళుని]] మనవడు. చరిత్రకారుడు శైలేంద్ర నాథ్ సేన్ ప్రకారం, అతని పట్టాభిషేకం ఒక కొత్త శకానికి నాంది పలికింది. అంతర్గత శాంతి, దయతో కూడిన పరిపాలన కాలానికి దారితీసింది.<ref name="Ancient Indian History and Civilization" /> అతని తర్వాత అతని కుమారుడు [[విక్రమ చోళుడు]] అధికారంలోకి వచ్చాడు. మొదటి కులోత్తుంగకు ఉత్తర భారత నగరమైన కనౌజ్‌తో, కంబోడియా, శ్రీవిజయ, ఖ్మెర్, పాగన్ (బర్మా), చైనా వంటి సుదూర దేశాలతో దౌత్య సంబంధాలు ఉన్నాయి.<ref name="Untouchables Ancient p.116" /> మలయ్ ద్వీపకల్పంలోని శ్రీవిజయ ప్రావిన్స్ కడారంపై (కేదః) చోళుల ఆధిపత్యాన్ని అతను స్థాపించాడు.<ref>[[Singapore]] in Global History by Derek Thiam Soon Heng, Syed Muhd Khairudin Aljunied p.40</ref> 1079 నాటి గ్వాంగ్‌జౌలోని టావోయిస్ట్ ఆలయంలోని ఒక శాసనం, చులియెన్ (చోళ) రాజు కులోత్తుంగను శాన్-ఫో-త్సి (శ్రీవిజయ) దేశానికి అత్యున్నత అధిపతిగా ప్రకటించింది. శాసన సంపాదకుడైన టాన్ యోక్ సియోంగ్ ప్రకారం కులోత్తుంగ చోళ, శ్రీవిజయ రాజ్యాలు రెండింటినీ పరిపాలించాడు.<ref>{{cite book|title=Nagapattinam to Suvarnadwipa: Reflections on the Chola Naval Expeditions to Southeast Asia|author=[[Hermann Kulke]], K Kesavapany, Vijay Sakhuja|publisher=Institute of Southeast Asian Studies, 2009|page=71}}</ref> 1090 నాటి చిన్న లేడెన్ మంజూరులో, కడారం రాజు (శ్రీవిజయ) కులోత్తుంగ సామంత రాజుగా పేర్కొనబడ్డాడు.<ref>{{cite book|title=Mysore Gazetteer, Volume 2, Part 2|author=Benjamin Lewis Rice|publisher=Government Press, 1930|page=1030}}</ref> తన పూర్వీకుల మాదిరిగానే, కులోత్తుంగ కళలు, సాహిత్యానికి పోషకుడు, ఎక్కువగా ప్రశంసించబడిన తమిళ పద్యం కలింగత్తుపరణి అతని ఆస్థానంలో నివసించిన కవి జయంకొండన్‌చే అతని పాలనలో స్వరపరచబడింది.<ref name="Indian Literature p.209">A History of Indian Literature, 500-1399: From Courtly to the Popular by Sisir Kumar Das p.209</ref> ఆర్థిక, స్థానిక పరిపాలనలో అతను ఏర్పాటు చేసిన అత్యంత వ్యవస్థీకృత వ్యవస్థను అతని రికార్డులు కూడా ధృవీకరిస్తున్నాయి.<ref name="ReferenceA" /><ref name="Untouchables Ancient p.116" /> కులోత్తుంగ తన పాలనా కాలంలో పన్నుల విధింపుకు ప్రాతిపదికగా ఉన్న భారీ భూమి సర్వేను నిర్వహించాడు.<ref name="ReferenceA">The Cambridge Shorter History of India p.191</ref><ref name="Untouchables Ancient p.116">Encyclopaedia of Untouchables Ancient, Medieval and Modern by Raj Kumar p.116</ref> కులోత్తుంగ మరణించిన వయసు పై భిన్నాభిప్రాయాలు ఉన్నప్పటికీ 97 సంవత్సరాల వయస్సులో సుమారు 1122 ప్రాంతంలో మరణించాడు.<ref name=":3">{{Cite book |url=http://worldcat.org/oclc/1100455056 |title=Nagapattinam to Suvarnadwipa : Reflections on the Chola Naval Expeditions to Southeast Asia |isbn=978-981-4345-32-3 |editor-last=Kesavapany |editor-first=K. |edition=Tamil |oclc=1100455056 |quote=Kulatunga was 43 during revolts in srivijaya in 1068, therefore he was born around 1025 |editor-last2=Kulke |editor-first2=Hermann |editor-last3=Sakhuja |editor-first3=Vijay}}</ref> ఇది అతన్ని మధ్య యుగాలలో ఎక్కువ కాలం జీవించిన రాజులలో ఒకరిగా నిలిపింది. అతని తర్వాత అతని కుమారుడు విక్రమ చోళుడు అధికారంలోకి వచ్చాడు. చరిత్రకారుడు నీలకంఠ శాస్త్రి ప్రకారం, కులోత్తుంగ అనవసరమైన యుద్ధాలను నివారించాడు, తన ప్రజల శ్రేయస్సు పట్ల నిజమైన శ్రద్ధ చూపించాడు. అతను సుదీర్ఘమైన, సుసంపన్నమైన పాలనను కలిగి ఉన్నాడు, ఇది అపూర్వమైన విజయంతో వర్గీకరించబడింది, ఇది రాబోయే 150 సంవత్సరాల పాటు సామ్రాజ్యం శ్రేయస్సుకు పునాది వేసింది.<ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |url=https://books.google.com/books?id=eg9uAAAAMAAJ |year=1955 |publisher=University of Madras|page=301}}</ref> == జననం, ప్రారంభ జీవితం == కులోత్తుంగ 1025 ప్రాంతంలో పుష్య నక్షత్రంలో జన్మించాడు.<ref name=":3" /><ref name=":2">{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |url=https://books.google.com/books?id=eg9uAAAAMAAJ |year=1955 |publisher=University of Madras|page=591}}</ref> రాజు కుమారుడు యువరాజు వీర చోళుడు జారీ చేసిన చెల్లూరు (కోనసీమ జిల్లా రాయవరం మండలంలోని ఒక గ్రామం) నుండి లభించినది వంటి అనేక గ్రాంట్లు, పలకల నుండి, ప్రసిద్ధ పద్యం కలింగత్తుపరణి వంటి సాహిత్య రచనల నుండి రాజు కుటుంబం, తల్లిదండ్రుల వివరాలు అందుబాటులో ఉన్నాయి.<ref>{{cite book|title=South Indian Coins|author=T. Desikachari|publisher=Asian Educational Services, 1991 - Crafts & Hobbies|page=49}}</ref><ref>{{cite book|title=Copper Plate Inscriptions of the State Museum, Issue 29|author=N. Ramesan|publisher=Government of Andhra Pradesh - Deccan (India)|page=84}}</ref> కులోత్తుంగ చక్రవర్తి మొదటి రాజేంద్ర చోళుని కుమార్తె అమ్మంగదేవి ద్వారా అతని మనవడు.<ref>Gazetteer of the Nellore District: Brought Up to 1938 by the Government Of Madras p.38</ref><ref>History of Tamilakam. Darkness at horizon by T. V. Kuppuswamy (Prof.), Shripad Dattatraya Kulkarni, Shri Bhagavan Vedavyasa Itihasa Samshodhana Mandira p.325</ref> అతని తండ్రి తూర్పు చాళుక్య రాజు రాజరాజ నరేంద్రుడు, ఈయన స్వయంగా మొదటి రాజేంద్ర చోళుని చెల్లెలు, మొదటి రాజరాజ చోళుని కుమార్తె అయిన కుందవై కుమారుడు. రాజరాజ నరేంద్రుడు తన మేనమామ, సూర్య వంశానికి చెందిన మొదటి రాజేంద్ర చోళుని కుమార్తె అమ్మంగదేవిని వివాహం చేసుకున్నాడు. వీర చోళ చెల్లూరు పలకలలో (Chellur plates) మొదటి రాజేంద్ర చోళుడు "సూర్య వంశ ఆభరణం" (ornament of the race of the sun) గా వర్ణించబడ్డాడు. పద్యం కలింగత్తుపరణి "అవతారం" (అవతారం) అనే కాంటోలో కులోత్తుంగ జననం గురించిన వివరాలను ఇస్తుంది, దీనిలో అతని తల్లి సూర్య వంశానికి చెందినదిగా, అతని తండ్రి చంద్ర వంశానికి చెందినవాడిగా వర్ణించబడింది.<ref>{{cite book|title=Literatur und Bühne: Abschnitt. Zvelebil, K. V. Tamil literature|publisher=E. J. Brill, 1975|page=187}}</ref> కాంటోలో కులోత్తుంగ విష్ణుమూర్తి అవతారంగా వర్ణించబడ్డాడు.<ref>{{cite book|title=Tamil studies, Volume 1|author=A. V. Subramania Aiyar|publisher=S. R. Subramania Pillai, 1969|page=3}}</ref> పద్యం నుండి ఒక సారాంశం ఇలా ఉంది: <blockquote>చీకటిని పారద్రోలే చంద్ర వంశానికి చెందిన రాణి, సూర్య వంశానికి చెందిన రాజరాజ రాజు దయగల లక్ష్మి (రాణి) రాజ గర్భంలో విష్ణువు మళ్లీ కనిపించాడు.<ref>{{cite book|title=South-Indian inscriptions..., Volume 29|author=Eugen Hultzsch|publisher=Printed by the superintendent, Gov't press, 1899|page=127}}</ref></blockquote> ఒక చోళ యువరాజుగా అతను 11వ శతాబ్దంలో తన మేనమామ వీరరాజేంద్ర చోళుని తరపున శ్రీ విజయ ప్రావిన్స్ కడారం, చుక్కకోట (చక్రకోట) ప్రావిన్స్‌ను (బస్తర్ జిల్లా-కలహండి జిల్లా-కొరాపుట్ ప్రాంతం) జయించాడు.<ref>Ancient India: Collected Essays on the Literary and Political History of southern India by Sakkottai Krishnaswami Aiyangar p.131</ref><ref>Dimensions of Human Cultures in Central India: by Professor S.K. Tiwari p.163</ref><ref>Tribal Roots of Hinduism by Shiv Kumar Tiwari p.209</ref> == పట్టాభిషేకం == తమిళ పద్యం కలింగత్తుపరణి ప్రకారం, కులోత్తుంగ గంగైకొండచోళపురంలో మొదటి రాజేంద్ర చోళుని ఆస్థానంలో పెరిగాడు. తన యవ్వనంలో, కులోత్తుంగ మొదటి రాజేంద్ర చోళుడు, అతని వారసులైన మొదటి రాజాధిరాజ, రెండవ రాజేంద్ర చోళుడు, వీరరాజేంద్ర చోళులతో కలిసి పనిచేస్తూ అనేక యుద్ధాలలో పాల్గొన్నాడు. ఈ కాలంలో అతను సక్కరకోట్టం, వయిరాగరం పరిసరాల్లో సామ్రాజ్య ఉత్తర పోరాటాలలో పాల్గొన్నాడు, అక్కడ అతను అనేక విజయాలు సాధించాడు, యుద్ధంలో తన సత్తాను నిరూపించుకున్నాడు. సక్కరకోట్టం ప్రాంతం ప్రస్తుత బస్తర్ జిల్లా-కలహండి జిల్లా-కొరాపుట్ ప్రాంతంతో గుర్తించబడింది, ఇవి మధ్య యుగాలలో చక్రకోట ప్రావిన్స్‌గా ఏర్పడ్డాయి.<ref name="Pabitra Mohana Nāẏaka 25">{{cite book|title=The Voice of Silence: Sonepur Durbar and Indian Cultural Traditions|author=Pabitra Mohana Nāẏaka|publisher=Orissa Sahitya Akademi, 2001 - Sonepur (Princely State)|page=25}}</ref> కలింగత్తుపరణి ప్రకారం, ఈ సమయంలోనే మన్నార్-మన్నవన్ అంటే "రాజులకు రాజు" అకస్మాత్తుగా మరణించాడు, అభయ అంటే కులోత్తుంగ తిరిగి వచ్చి శాంతిభద్రతలను పునరుద్ధరించే వరకు సామ్రాజ్యం అరాచక స్థితిలోకి నెట్టబడింది.<ref>{{cite book|title=Copper Plate Inscriptions of the State Museum, Issue 29|author=N. Ramesan|page=93|publisher=Government of Andhra Pradesh - Deccan (India)}}</ref><ref>{{cite book|title=South Indian Inscriptions: Tamil inscriptions of Rajaraja, Rajendra-Chola, and others in the Rajarajesvara Temple at Tanjavur|publisher=Archæological Survey of India, India. Department of Archaeology|page=231}}</ref> రాజు పాలనలో 17, 21, 23 వ సంవత్సరాల నాటి కులోత్తుంగ కుమారులు టేకి, చెల్లూరు, పిఠాపురం గ్రాంట్లు రాజు తండ్రి రాజరాజ నరేంద్రుని లేకపోవడంతో, కులోత్తుంగ మొదట వేంగికి అధిపతిగా పట్టాభిషేకం చేయబడ్డాడు, అక్కడ అతను గొప్ప కీర్తిని పొందాడు అని పేర్కొన్నాయి. పలకల ప్రకారం, రాజు తరువాత చోళ రాజ్యంలో పట్టాభిషేకం చేయబడ్డాడు, దేవేంద్రుడు (ఇంద్రుడు) కంటే తక్కువ ఉన్నతమైనది కాదని చెప్పబడే స్థానం.<ref>{{cite book|title=Copper Plate Inscriptions of Andhra Pradesh Government Museum, Hyderabad, Issue 29|author=Andhra Pradesh Government Museum, N. Ramesan|publisher=Government of Andhra Pradesh, 1972|page=92}}</ref> ఈ సంఘటనలు చెల్లూరు గ్రాంట్‌లో ఫ్లాష్‌బ్యాక్ కథగా వివరించబడ్డాయి, ఇందులో కులోత్తుంగ తన కుమారుడైన యువరాజు వీర చోళకు తాను (కులోత్తుంగ) చోళ రాజ్యాన్ని కోరుకుంటున్నందున తాను వేంగిని తన (కులోత్తుంగ) పినతండ్రి (విజయాదిత్యుడు) కి వదిలివేసినట్లు వివరించాడు.<ref>{{cite book|title=Copper Plate Inscriptions of the State Museum, Issue 29|author=N. Ramesan|publisher=Government of Andhra Pradesh - Deccan (India)|pages=92,103}}</ref> పశ్చిమ చాళుక్య ఆరవ విక్రమాదిత్యునిపై అతని ఆస్థాన కవి బిల్హణ రాసిన విక్రమాంకదేవచరిత, కవి ఒట్టకూత్తర్ రాసిన కులోత్తుంగ కుమారుడు, వారసుడైన విక్రమ చోళుని గురించిన విక్రమన్ చోళన్ ఉలా వంటి ఇతర వనరులు ఈ సంఘటనలను ఎక్కువ లేదా తక్కువ ధృవీకరిస్తాయి. వీరరాజేంద్ర చోళునికి, కులోత్తుంగానికి మధ్య ఒక రాజు ఉన్నాడని రెండు రచనలు అంగీకరిస్తున్నాయి. ఈ రాజు అధిరాజేంద్ర చోళునితో గుర్తించబడ్డాడు. ఈ చోళ రాజు మరణం తర్వాతే రాజ్యం అరాచక స్థితికి చేరుకుంది. విక్రమాంకదేవచరిత ప్రకారం, వీరరాజేంద్ర చోళుని మరణం తరువాత చోళ రాజ్యంలో కొంత గందరగోళం కారణంగా కులోత్తుంగ వేంగి నుండి తరిమివేయబడ్డాడు. వీరరాజేంద్ర చోళుని కాలంలో కూడా, ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు, తూర్పు గంగ రాజు దేవేంద్రవర్మ రాజరాజ ఇద్దరూ వేంగి రాజ్యంపై అతని దావాలో కులోత్తుంగ పినతండ్రి అయిన విజయాదిత్యుడికి మద్దతు ఇచ్చారు.<ref>{{cite book|title=Kanchipuram Through the Ages|author=C. R. Srinivasan|publisher=Agam Kala Prakashan, 1979 - Conjeevaram, India|page=102}}</ref> అప్పుడు కులోత్తుంగ దక్షిణాన చోళ రాజధాని వైపు వెళ్లాడని చెబుతారు. బిల్హణ మాట్లాడుతూ, తన పోషకుడు ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు, అధిరాజేంద్రను (విక్రమాదిత్య బావమరిది) రాజుగా నియమించడం ద్వారా కులోత్తుంగ చోళ సింహాసనాన్ని అధిష్టించకుండా ఆపడానికి ప్రయత్నించాడని పేర్కొన్నాడు. అయితే ఈ ఏర్పాటు స్వల్పకాలం మాత్రమే, కులోత్తుంగ చివరికి సింహాసనాన్ని చేజిక్కించుకోవడంలో విజయం సాధించాడు.<ref>{{cite book|title=Proceedings of the Indian History Congress|date=12 August 2023 |url=https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.100038|publisher=Indian History Congress}}</ref><ref>{{cite book|title=Concise History of Ancient India: Political history|author=Asoke Kumar Majumdar|publisher=Munshiram Manoharlal, 1977 - India|page=459}}</ref><ref>{{cite book|title=A History of Vijayanagar: The Never to be Forgotten Empire, Part 1|year=1993|url=https://archive.org/details/historyvijayanag00sury|url-access=limited|author=Bangalore Suryanarain Row|publisher=Asian Educational Services, 1993|page=[https://archive.org/details/historyvijayanag00sury/page/n65 39]|isbn=9788120608603 }}</ref> కులోత్తుంగ చోళ సామ్రాజ్యంపై శత్రు దండయాత్ర గురించి ఫ్లీట్, ఇతర సారూప్య చరిత్రకారులు ప్రతిపాదించిన సిద్ధాంతాలకు వ్యతిరేకంగా చరిత్రకారుడు నీలకంఠ శాస్త్రి వాదించాడు. శాస్త్రి మాటల్లో చెప్పాలంటే, "విక్రమాంకదేవచరిత అనే గ్రంథం కులోత్తుంగ రహస్య హత్య ద్వారా లేదా బహిరంగ పోరాటం ద్వారా తన ప్రత్యర్థులను దారిలోకి తెచ్చుకున్నాడనే అతి తక్కువ సూచనను కూడా కలిగి ఉండదు".<ref>{{cite book|title=Colas|author=Sastri, K.A Nilakanta|publisher=Madras, 1955|page=291}}</ref> ఒట్టకూత్తర్ విక్రమ చోళన్ ఉలా కులోత్తుంగ పాలన గురించి ప్రస్తావించాడు:{{blockquote|మొదటి కులోత్తుంగ చోళుడు తన చేపల పతాకంతో పాండ్య రాజును, తన విల్లు పతాకంతో చేర రాజును జయించాడు. అతను తన శత్రు రాజులను కాంతలూరుచాలైలో రెండుసార్లు ఓడించాడు, కొంగణం, కర్ణాటక భూములను ఆక్రమించాడు. యుద్ధరంగంలో వీరులను ఓడించి, మరాఠా రాజుల శౌర్యాన్ని అణచివేశాడు. అతని పాలన ఉత్తర భూముల వరకు వ్యాపించింది. పేదరికాన్ని పారద్రోలి అణిచివేసి పన్నులు తగ్గించాడు. అతని ధర్మ చక్రం మహాసముద్రంచే చుట్టబడిన ప్రపంచాన్ని చుట్టుముట్టింది. అతను, తన ప్రకాశించే అతి మాలతో అలంకరించబడిన అభయ చోళ రాజు, తన భూమికి దయను ఇచ్చాడు. విక్రమ చోళుని తండ్రి వైభవం అలాంటిది.<ref name="https://www.projectmadurai.org/pm_etexts/pdf/pm0415_01.pdf"> p 9</ref>|author=ఒట్టకూత్తర్|source=విక్రమ చోళన్ ఉలా, పద్యం 24}} కులోత్తుంగ సొంత శాసనాలు కూడా ఆరోహణకు ముందు చోళ దేశంలో నాయకత్వ లోపం గురించి మాట్లాడుతున్నాయి, అతని రికార్డులలో రాజు చోళుల అద్భుతమైన కిరీటాన్ని తాను సక్రమంగా వారసత్వంగా పొందానని పేర్కొన్నాడు. రాజు ఎపిగ్రాఫ్‌లు దక్షిణ ప్రాంతానికి చెందిన లక్ష్మీ దేవి ఉమ్మడి ఆస్తిగా మారకుండా నిరోధించడానికి (ప్రత్యర్థి రాజ్యాల రాజులు సింహాసనంపై చట్టవిరుద్ధమైన వాదనలు, వ్యవహారాలలో జోక్యం చేసుకోవడం గురించి సూచన), కావేరి నదితో అలంకరించబడిన చోళ దేశపు దేవత ఒంటరితనాన్ని తొలగించడానికి (సామ్రాజ్యంలో పవర్ వాక్యూమ్ గురించి సూచన) తాను సింహాసనాన్ని అధిష్టించినట్లు కవితాత్మకంగా పేర్కొన్నాయి.<ref>{{cite book|title=Mysore Gazetteer, Volume 2, Part 2|author=Benjamin Lewis Rice|publisher=Government Press, 1930 - Karnataka (India)|page=1107}}</ref> ఈ పరిస్థితులలో కులోత్తుంగ 1070 లో చోళ సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. చోళ సామ్రాజ్యానికి ఉన్న బెదిరింపులను త్వరలో అధిగమించడం ద్వారా తనను తాను స్థాపించుకున్నాడు. శాస్త్రి ప్రకారం, కులోత్తుంగ సింహాసనాన్ని అధిష్టించేటప్పటికి యుక్తవయస్సులో లేదా ఇరవైల (twenties) ప్రారంభంలో ఉన్నాడు.<ref name="ColasPages291292">{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |url=https://books.google.com/books?id=eg9uAAAAMAAJ |year=1955 |publisher=University of Madras|pages=291–292}}</ref> సైనిక దండయాత్రలు === సక్కరకోట్టం === [[దస్త్రం:Le temple de Shiva Nataraja (Chidambaram, Inde) (14032663924).jpg|thumb|[[శివుడు]], [[పార్వతి|పార్వతీ దేవిల]] కథను వర్ణించే కుడ్యచిత్రం.]] కులోత్తుంగ ఇంకా యువరాజుగా ఉన్నప్పుడు, అతని పూర్వీకుడు వీరరాజేంద్ర చోళుని అనేక ఉత్తర దండయాత్రలలో పాల్గొన్నాడు. అతని పాలనలో ఐదవ సంవత్సరంలో వీరరాజేంద్ర చోళుడు తన సైన్యాన్ని కళింగకు, దానికంటే ఆవల ఉన్న సక్కరకోట్టంకు పంపాడు.<ref>{{cite book|title=South Indian Inscriptions: Miscellaneous inscriptions in Tamil (4 pts. in 2)|author1=Eugen Hultzsch|author2=Hosakote Krishna Sastri|author3=Archaeological Survey of India|author4=V. Venkayya|publisher=Director General, Archaeological Survey of India - Chola (Indic people)|page=202}}</ref><ref>{{cite book|title=Tanjore District Handbook|author=B.S. Baliga|publisher=Superintendent, Government Press, 1957 - Tamil Nadu (India)|page=29}}</ref> ఈ దండయాత్రలకు కులోత్తుంగ నాయకత్వం వహించినట్లు కనిపిస్తోంది. అతను తన శాసనాలలో తాను ఇంకా యువరాజుగా (heir-apparent) ఉన్నప్పుడే తన శత్రువుల ద్రోహాన్ని అధిగమించానని, తన భుజబలం, కత్తి బలంతో వయిరాగరంలో ఏనుగుల మందలను బంధించి, సక్కరకోట్టంను జయించి, ధారా రాజు నుండి దయతో కప్పం తీసుకున్నాడని పేర్కొన్నాడు.<ref>{{cite book|title=Mysore Gazetteer, Volume 2, Part 2|author=Benjamin Lewis Rice|publisher=Government Press, 1930 - Karnataka (India)|page=1105}}</ref> చందా జిల్లాలోని బస్తర్‌కు కొద్ది మైళ్ల దూరంలో ఉన్న వయిరాగరం వయరాఘర్‌గా గుర్తించబడింది, సక్కరకోట్టం అంటే బస్తర్-కలహండి-కొరాపుట్ ప్రాంతం, దాని పరిసర ప్రాంతాలు, దీనిని మధ్యయుగాలలో చక్రకోట మండలం అని పిలుస్తారు.<ref name="Pabitra Mohana Nāẏaka 25"/> ధారా అంటే నాగవంశీ రాజు ధారావర్ష, అతను ఈ కాలంలో సక్కరకోట్టం పాలకుడు.<ref>{{cite book|title=Rule Of The Chalukya-Cholas In Andhradesa|author=M. Krishna Kumari|publisher=B.R. Pub. Corp., 01-Sep-1985 - Andhra Pradesh (India)|page=15}}</ref> కులోత్తుంగ మాట్లాడే "ద్రోహం" అనేది సామ్రాజ్యం అంతర్గత రాజకీయాలను, అతనికి చట్టబద్ధంగా రావలసిన వారసత్వాన్ని నిరాకరించడానికి ప్రయత్నించిన అతని ప్రత్యర్థుల పథకాలను సూచిస్తుంది. శాస్త్రి ప్రకారం, ఈ ఎదురుదెబ్బలు ఉన్నప్పటికీ, కులోత్తుంగ వేంగికి ఉత్తరాన ఒక చిన్న రాజ్యాన్ని ఏర్పాటు చేయడంలో విజయం సాధించాడు. ఎందుకంటే తాను విష్ణువు (వరాహ అవతారంలో భూమిని పైకి లేపినట్లు) వలె "ఉదయించే సూర్యుని భూమి" లో నివసించే భూదేవిని సున్నితంగా పైకి లేపి, తన గొడుగు నీడలో ఉంచానని కులోత్తుంగ పేర్కొన్నాడు.<ref name="ColasPages291292"/><ref>{{cite book|title=India and South East Asia|author=Ramesh Chandra Majumdar|publisher=B.R. Pub. Corp., 1979 - Asia, Southeastern|page=79}}</ref> == దక్షిణ భారతదేశంలో వివాదం == === పశ్చిమ చాళుక్యుల పోరాటాలు === [[దస్త్రం:Kudala Sangama.jpg|thumb|210px|వీరరాజేంద్ర చోళుని కాలంలో చోళులు, చాళుక్యుల మధ్య అనేక యుద్ధాలు జరిగిన ప్రాంతం [[కూడల సంగమ]]|left]] పశ్చిమ చాళుక్య-చోళుల శత్రుత్వం 10వ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటిది. పశ్చిమ చాళుక్యులు చోళ చక్రవర్తులతో అనేక యుద్ధాలు చేశారు. ప్రతి సందర్భంలోనూ యుద్ధాలు చోళులు తమ ప్రత్యర్థులైన చాళుక్యులను యుద్ధభూమి నుండి తరిమికొట్టడం, వారి రాజధానిని ఆక్రమించడం, వారి సైనికాధికారులు లేదా సామంతుల మరణంతో పాటు కప్పం విధించడంతో ముగిశాయి. మొదటి రాజరాజ చోళుడు, మొదటి రాజేంద్ర చోళుడి ప్రత్యర్థులైన రెండవ తైలప, అతని కుమారుడు సత్యాశ్రయ వరుసగా అణ్ణిగేరి, కొగాలి వద్ద ఓడిపోయారు. కదంబలిగేలో జయసింహ ఓడిపోయాడు. రాజరాజాధిరాజ చోళుని చేతిలో అహవమల్ల మొదటి సోమేశ్వర అనేకసార్లు పరాజయాలను చవిచూశాడు. రెండవ రాజేంద్ర చోళునితో జరిగిన యుద్ధంలో తన సోదరుడు జయసింగన్‌ను కోల్పోయాడు.<ref>{{cite book|title=Mysore Gazetteer, Volume 2, Part 2|author=Benjamin Lewis Rice|publisher=Government Press, 1930 - Karnataka (India)|page=1075}}</ref> మొదటి రాజాధిరాజ చోళుడు, రెండవ రాజేంద్ర చోళుడు తర్వాత, వారి సోదరుడు వీరరాజేంద్ర చోళుడు ఐదు కంటే ఎక్కువ సందర్భాలలో అహవమల్ల మొదటి సోమేశ్వరుడిని ఓడించాడు. కూడల సంగమ యుద్ధాలలో వీరరాజేంద్ర చోళుడు అతని ఇద్దరు కుమారులు విక్కలన్ (ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు), సింగనన్ (మూడవ జయసింహ) లను అనేకసార్లు పారద్రోలాడు. వీరరాజేంద్ర చోళుడు కంపిలి యుద్ధంలో అహవమల్ల మొదటి సోమేశ్వరుని పెద్ద కుమారుడు, యువరాజు రెండవ సోమేశ్వరుడిని ఓడించాడు, అతని పట్టాభిషేక వేడుకను పాడు చేశాడు.<ref>{{cite book|title=Tamil Civilization: Quarterly Research Journal of the Tamil University, Volume 3|publisher=Tamil University, 1985 - India, South|page=134}}</ref><ref>{{cite book |author=P. V. Jagadisa Ayyar |title=South Indian Shrines: Illustrated |url=https://books.google.com/books?id=oYJptwEACAAJ |year=1982 |publisher=Asian Educational Services |isbn=978-81-206-0151-2 |page=471}}</ref><ref>{{cite book|title=History of Ancient India|author=Sakkottai Krishnaswami Aiyangar|publisher=Seema Publications, 1980 - India|page=126}}</ref> కులోత్తుంగ రికార్డులలో అతని గురించి ఎటువంటి ప్రస్తావన లేనందున అహవమల్ల మొదటి సోమేశ్వర వీరరాజేంద్ర చోళుని పాలనలో మరణించినట్లు కనిపిస్తోంది. వీరరాజేంద్ర చోళుని రికార్డు ద్వారా ఇది స్పష్టంగా తెలుస్తుంది, అతను తన ఐదవ సంవత్సరంలో తన మునుపటి పరాజయాల అవమానాన్ని భరించలేక, అహవమల్ల మొదటి సోమేశ్వర చోళుడికి యుద్ధానికి పిలుపునిస్తూ లేఖ రాశాడు, కానీ చివరికి ఎప్పుడూ రాలేదని దానికి బదులు పారిపోయి సముద్రంలో మునిగిపోయాడని పేర్కొన్నాడు.<ref>{{cite book|title=Tanjore Gazetteer|author=F. R. Hemingway|publisher=Genesis Publishing Pvt Ltd, 2002 - Thanjāvūr (India : District)|page=27}}</ref> ఆరవ విక్రమాదిత్యుని జీవితంపై రూపొందించిన బిల్హణ విక్రమాంకదేవచరితంలో ఈ విషయం అంగీకరించబడింది. అహవమల్ల మొదటి సోమేశ్వర తుంగభద్ర నదిలో మునిగిపోయి ఆచారబద్ధమైన ఆత్మహత్యకు పాల్పడటం ద్వారా ఈ సమయంలోనే మరణించాడని ఈ పుస్తకం పేర్కొంది.<ref>{{cite book|title=Bilhana|author=Prabhakar Narayan Kawthekar|publisher=Sahitya Akademi, 1995|page=62}}</ref> తండ్రి మరణించిన తరువాత విక్రమాదిత్య ఆరవ వీరరాజేంద్రను సంప్రదించి శాంతి కోరాడు. చోళ యువరాజు రెండవ సోమేశ్వరుడిని ఎదిరించడానికి, శూన్యం చేయడానికి విక్రమాదిత్యలో తనకు మిత్రుడు కనిపించడంతో చోళ రాజు అందుకు అంగీకరించాడు. దానికి అనుగుణంగా, చోళుడు తన కుమార్తెను ఇచ్చి వివాహం చేశాడు, అతనికి రట్టపడి-ఏడున్నర లక్షల దేశాన్ని ప్రదానం చేశాడు, అతన్ని వల్లభ (చాళుక్య రాజు) గా చేశాడు. విక్రమాదిత్య తన అన్నను పడగొట్టడానికి తన స్వంత ప్రణాళికలను కలిగి ఉన్నందున ఈ ఒప్పందాన్ని సులభంగా అంగీకరించాడు, దానిని అతను చివరికి పూర్తి చేసి సింహాసనాన్ని ఆక్రమించాడు.<ref>{{cite book|title=The Cāḷukyas of Kalyāṇi, from circa 973 AD. to 1200 AD.: based mainly on epigraphical sources|author=Krishna Murari|publisher=Concept Pub. Co., 1977 - History|page=100}}</ref> వీరరాజేంద్రుడు తన పాలన ముగిసే సమయానికి వేంగిని ప్రదానం చేసిన విజయాదిత్య అనే మరొక పోటీదారు కూడా ఉన్నాడు.<ref>{{cite book|title=Rule Of The Chalukya-Cholas In Andhradesa|author=M. Krishna Kumari|publisher=B.R. Pub. Corp., 01-Sep-1985 - Andhra Pradesh (India)|page=13}}</ref> కొందరు చరిత్రకారులు ఈ విజయాదిత్యను తూర్పు చాళుక్య యువరాజు, రాజరాజ నరేంద్రుని సవతి సోదరునిగా గుర్తిస్తారు. వెంకయ్య వంటి ఇతరులు ఈ వ్యక్తి ఆరవ విక్రమాదిత్యునికి మరొక తమ్ముడు అని సూచిస్తున్నారు.<ref>{{cite book|title=The Early history of the Deccan, Volume 2|author=Ghulam Yazdani|publisher=Oriental Reprint, 1982 - Deccan (India)|page=491}}</ref><ref>{{cite book|title=South-Indian inscriptions..., Volume 29|author=Eugen Hultzsch|publisher=Printed by the superintendent, Gov't press, 1899 - Inscriptions, Sanskrit|page=65}}</ref> ఈ విజయాదిత్య ఆరవ విక్రమాదిత్యుని మిత్రుడని మొదటి రాజాధిరాజ చోళుని శాసనం ద్వారా స్పష్టంగా తెలుస్తుంది. కాబట్టి వీరరాజేంద్రుని పాలన ముగిసే సమయానికి, కులోత్తుంగ విక్కలన్ (ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు), అతని తమ్ముడు సింగనన్ (జయసింహ), వారి అన్న రెండవ సోమేశ్వరుడు, వారి తమ్ముడు లేదా మిత్రుడు విజయాదిత్యులను ఎదుర్కోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|title=Lalit Kalā, Issue 10|author=Lalit Kala Akademi|publisher=Lalit Kala Akademi., 1961 - Art, Asian|page=23}}</ref> ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు చోళ, వేంగి రాజ్యాలు ఒకే పాలకుని క్రింద ఉండటాన్ని ఎన్నటికీ అంగీకరించడు కాబట్టి, కులోత్తుంగ సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన సమయం నుండి పశ్చిమ చాళుక్యులతో ఘర్షణ తప్పదని స్పష్టమైంది. కులోత్తుంగ పట్టాభిషేకం అంటే అతనికి ఒక శక్తివంతమైన శత్రువు వచ్చినట్టే. కులోత్తుంగానికి ఇది మొదటి నుంచీ తెలుసు, తదనుగుణంగా యుద్ధానికి సన్నాహాలు చేశాడు.<ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |url=https://books.google.com/books?id=eg9uAAAAMAAJ |year=1955 |publisher=University of Madras |pages=307–308}}</ref> 1075-76 లో చోళ భూభాగాల్లోకి చాళుక్య దళాలు చొరబడటంతో యుద్ధం ప్రారంభమైంది. కోలార్ (కర్ణాటక) జిల్లాలో రెండు సైన్యాలు ఎదురుపడ్డాయి. ఆ తర్వాత చోళులు జరిపిన ఎదురుదాడిని నంగిలి ఎపిసోడ్‌గా పిలుస్తారు. ఆ తర్వాత జరిగిన యుద్ధంలో చాళుక్యుల సైన్యం పూర్తిగా చిత్తుగా ఓడిపోయింది. చోళ దళాలు వారిని నంగిలి రాతి రహదారుల నుండి తుంగభద్ర వరకు మనలూరు మీదుగా తరిమికొట్టాయి.<ref>{{cite book|title=Ancient Indian History and Civilization|author=Sailendra Nath Sen|publisher=New Age International, 1999 - India|page=386}}</ref> విక్రమాదిత్య హడావిడిగా వెనక్కి తగ్గి, దారి పొడవునా తన ఏనుగుల మృతదేహాలను వదిలి పారిపోయాడని చెబుతారు.<ref>{{cite book|title=South-Indian inscriptions..., Volume 29|author=Eugen Hultzsch|publisher=Printed by the superintendent, Gov't press, 1899 - Inscriptions, Sanskrit|page=147}}</ref><ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |volume=2, Part 1 |url=https://books.google.com/books?id=0aWCAAAAIAAJ |year=1937 |publisher=University of Madras |page=10}}</ref> కులోత్తుంగ నవిలై వద్ద వెయ్యి ఏనుగులను పట్టుకున్నాడు. ఈ యుద్ధం ఫలితంగా గంగమండలం (పశ్చిమ గంగ రాజవంశం ప్రావిన్స్), సింగనం అనే రెండు ప్రావిన్సులను జయించాడు. నవిలై మైసూర్‌ జిల్లాలోని నవలే-నాడుగా, సింగనం ఆరవ విక్రమాదిత్యుని తమ్ముడు జయసింహ ప్రాంతంగా గుర్తించబడ్డాయి. కొన్ని రికార్డులలో సింగనం అనే పదం స్థానంలో కొంకణ దేశం (కొంకణ్ దేశం) అనే పదం వాడబడింది.<ref>{{cite book|title=Historical|author1=Conjeeveram Hayavadana Rao (rao sahib)|author2=Benjamin Lewis Rice|publisher=Government Press, 1930 - Mysore (India : State)|page=1108}}</ref> కులోత్తుంగ, తన రికార్డులలో ఈ యుద్ధం ముగిసే సమయానికి తాను ఆరవ విక్రమాదిత్యుని గర్వాన్ని అణచివేశానని, విక్కలన్ (ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు), సింగనన్ (జయసింహ) పశ్చిమ మహాసముద్రంలో దూకడం తప్ప వెనక్కి తగ్గడానికి ఎక్కడా అవకాశం లేకుండా పోయిందని పేర్కొన్నాడు. కులోత్తుంగకు సంబంధించిన కొన్ని ఇతర రికార్డులలో ఆరవ విక్రమాదిత్యుడి గర్వం అణగిపోయి, అతను తన స్వంత ఆధిపత్య ప్రాంతానికి (తుంగభద్రకు ఉత్తరాన) తిరిగి పారిపోయాడని పేర్కొనబడింది. చాళుక్యులు సుదీర్ఘకాలం పాటు చోళులతో యుద్ధానికి దిగనందున, అతను (ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు) అక్కడ ఉండటానికి సంతోషించాడని ఆ రికార్డులు తెలుపుతున్నాయి.<ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |volume=2, Part 1 |url=https://books.google.com/books?id=0aWCAAAAIAAJ |year=1937 |publisher=University of Madras |page=11}}</ref><ref>{{cite book|title=Tirumalai-Tirupati Dēvasthānam Epigraphical Series: Early inscriptions|author=Tirumalai-Tirupati Devasthanam Committee|publisher=Printed at Sri Mahant's Dévasthānam Press, 1931 - Inscriptions|page=38}}</ref> విక్రమాంకదేవచరితలో బిల్హణ దీనిని అంగీకరించాడు. ఈ ప్రారంభ యుద్ధాల తరువాత రెండు రాజ్యాల మధ్య సుదీర్ఘ కాలం (సుమారు అర్ధ శతాబ్దం) శాంతి నెలకొందని అతను పేర్కొన్నాడు.<ref>{{cite book|title=History of Ancient India|author=Sakkottai Krishnaswami Aiyangar|publisher=Seema Publications, 1980 - India|page=145}}</ref><ref>{{cite book|title=Historicity in Sanskrit Historical Kāvyas: A Study in Sanskrit Historical Kāvyas in the Light of Contemporary Inscriptions, Coins, Archaeological Evidences, Foreign Travellors' Accounts Etc|author=Manabendu Banerjee|publisher=Sanskrit Pustak Bhandar, 2004 - Epic poetry, Sanskrit|page=145}}</ref> పశ్చిమ చాళుక్యులు చోళ చక్రవర్తులతో యుద్ధానికి అనేక విఫల ప్రయత్నాలు చేశారు. 1118, 1126 మధ్య వేంగి భూభాగాలను కొద్దికాలం ఆక్రమించడం మినహా, ఆరవ విక్రమాదిత్యుడితో పొత్తు పెట్టుకున్నారు.<ref>''Ancient India: Collected Essays on the Literary and Political History of Southern India'' by Sakkottai Krishnaswami Aiyangar p.233</ref> 1126 లో విక్రమాదిత్యుని మరణం తరువాత, చోళులు నెమ్మదిగా వేంగిని ఆక్రమించడం ప్రారంభించారు. 1133 నాటికి విక్రమ చోళుడు, గొంగ II సహాయంతో గోదావరి యుద్ధంలో మూడవ సోమేశ్వరుడిని ఓడించాడు. అప్పుడు విక్రమ చోళుడు వేంగిని స్వాధీనం చేసుకోగలిగాడు. మూడవ సోమేశ్వరుని నుండి కోలార్‌ను, గంగావాడిలోని కొన్ని ఇతర భాగాలను తిరిగి పొందాడు.<ref name="soma">Sastri (1955), pp.175-176</ref><ref name="inscribe">Kamath (1980), p.105</ref><ref name="vengi">Sen (1999), pp.386-387</ref><ref>{{Cite book |last=Yazdani G. |url=http://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.505941 |title=The Early History Of The Deccan Pat I-vi (1960) |date=1960}}</ref><ref>{{Cite web |title=The Colas Vol 2 Part 1 by Nilakanta Sastri {{!}} PDF |url=https://www.scribd.com/doc/312542319/The-Colas-Vol-2-Part-1-by-Nilakanta-Sastri |access-date=2025-10-05 |website=Scribd |language=en}}</ref> === పాండ్యుల ప్రచారం === ''కె. ఎ. నీలకంఠ శాస్త్రిపై ఎం. జి. ఎస్. నారాయణన్ చేసిన సవరణలు ఉపయోగించబడ్డాయి.'' [[దస్త్రం:Pothigai ranges 4.jpg|ఎడమ|thumb|పొదియిల్ పర్వతాలు (సుమారు సా.శ 1077-81లో కులోత్తుంగ చేత జయించబడ్డాయి)]] ఆరవ విక్రమాదిత్యునితో వ్యవహరించడం ముగిసిన తరువాత కులోత్తుంగ దక్షిణ ప్రాంతం వైపు తన దృష్టిని మళ్లించాడు. పాండ్యుల దేశమైన ప్రాచీన పాండిమండలంను తన ఆధీనంలోకి తీసుకురావడానికి మొదట నడుం బిగించాడు. పాండ్య దేశం ఎన్నడూ చోళుల ఆధిపత్యంతో రాజీపడలేదు, దాని పాలకులు చోళ చక్రవర్తులకు నిరంతరం ఇబ్బందులు కలిగించేవారు. కులోత్తుంగ సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు పాండ్యులు చోళ దేశంలో గందరగోళాన్ని సద్వినియోగం చేసుకొని, తమ స్వాతంత్ర్యాన్ని తిరిగి ప్రకటించుకోవడానికి మరోసారి ప్రయత్నించారు.<ref>{{cite book|title=Tamil Coins: A Study|author=Irāmaccantiran̲ Nākacāmi, R. Nagaswamy|publisher=Institute of Epigraphy, Tamilnadu State Department of Archaeology, 1981 - Coins, Indic|page=93}}</ref> మొదటి రాజేంద్ర చోళుని కాలంలో, పాండ్య దేశాన్ని చోళ-పాండ్య వైస్రాయ్‌లు పాలించేవారు. కానీ కులోత్తుంగ కాలానికి, ఈ వ్యవస్థ అంతరించిపోయింది, పాత వంశానికి చెందిన "ఐదుగురు పాండ్య" యువరాజులు రాజుపై తిరుగుబాటు చేశారు.<ref>{{cite book|title=Political, Social, and Cultural History of the Chōl̲ās as Gleaned from Ulā Literature|author=Govindan Thirumavalavan|publisher=Ezhilagam Publishers, 1991 - History|page=71}}</ref> పాండ్య భూభాగాలను కోల్పోవడం చోళ రాజ్య ఉనికికే తీవ్రమైన ముప్పుని సూచిస్తుంది కాబట్టి కులోత్తుంగ ఈ పరిస్థితిని తేలికగా తీసుకోలేకపోయాడు. చాళుక్యుల యుద్ధం ముగిసిన వెంటనే, కులోత్తుంగ తన శక్తి సామర్థ్యాలన్నింటినీ పాండ్య భూభాగంలో తిరుగుబాట్లను అణిచివేయడం (సుమారు సా.శ 1077-1081) పై కేంద్రీకరించాడు.<ref name=":0">క్రీ.శ 1097లో కులోత్తుంగ చేర పెరుమాళ్ రాజ్యానికి ఒకే ఒక దండయాత్రను మాత్రమే పర్యవేక్షించాడని కె. ఎ. నీలకంఠ శాస్త్రిపై ఎం. జి. ఎస్. నారాయణన్ చేసిన సవరణలు సూచిస్తున్నాయి. క్రీ.శ 1077-1081, క్రీ.శ 1097 కాలంలో కులోత్తుంగ దక్షిణ కేరళకు రెండు సైనిక దాడులు చేశాడని శాస్త్రి ఊహించారు (చూడండి, ఎం. జి. ఎస్. నారాయణన్, ''[https://books.google.com/books?id=0YDCngEACAAJ&q=perumals+of+kerala Perumāḷs of Kerala: Brahmin Oligarchy and Ritual Monarchy].'' త్రిస్సూర్ (కేరళ): కాస్మోబుక్స్, 2013 [1972]. 125-28.)</ref> చోళాపురం శాసనం (సా.శ 1100) ప్రకారం చోళులు భారీ సైన్యంతో దక్షిణం వైపు కవాతు చేశారు, పాండ్య దేశాన్ని, ఐదుగురు పాండ్యులు శరణార్థులుగా ప్రవేశించిన అడవులను, ముత్యాల మత్స్యసంపదను, పొదియిల్, సహ్య పర్వతాలను, కన్యాకుమారిని జయించారు. దక్షిణ దేశం (పాండ్య దేశం) సరిహద్దులను కొట్టార్ వద్ద స్థిరపరిచారు.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=0aWCAAAAIAAJ|title=The Cōḷas|author=K. A. N. Sastri|publisher=University of Madras|year=1937|volume=2, Part 1|page=19|author-link=K. A. Nilakanta Sastri}}</ref> చిదంబరం నుండి వచ్చిన సంస్కృతంలోని అతని మరొక శాసనం (తేదీ లేదు) ఇలాంటి వృత్తాంతాన్ని ఇస్తుంది. రాజు ఒక పెద్ద సైన్యం సహాయంతో ఐదుగురు పాండ్యులను జయించాడని, కొట్టార్ వద్ద ఉన్న కోటను కాల్చివేసి, కన్యా కుమారి వద్ద ఒక విజయ స్తంభాన్ని నిర్మించాడని (అలాగే "తిరుగుబాటు చేసిన సామంతులను విధేయులుగా చేయడం") తెలుపుతుంది.<ref name=":1">M. G. S Narayanan, ''[https://books.google.com/books?id=0YDCngEACAAJ&q=perumals+of+kerala Perumals of Kerala: Brahmin Oligarchy and Ritual Monarchy].'' Thrissur (Kerala): CosmoBooks, 2013 [1972]. 125-28.</ref> కులోత్తుంగ కేరళ దండయాత్ర ఇప్పుడు సుమారు సా.శ 1097 నాటిది (ప్రారంభంలో 1077-81 నాటి దండయాత్ర తిరుగుబాటు చేస్తున్న కేరళలను కూడా కవర్ చేసిందని భావించారు).<ref name=":0" /><ref name=":1" /> చేర పెరుమాళ్ రాజులు, వారి పొరుగున ఉన్న పాండ్యుల మాదిరిగానే, తమ చోళ అధిపతులపై తిరుగుబాటు చేశారు.<ref name=":1" /> పాండ్య-చోళ దళాల కమాండర్ నరలోకవీర కళింగ రాయన్ నేతృత్వంలో చోళ సైన్యం కేరళలోకి ప్రవేశించి క్విలాన్ నౌకాశ్రయాన్ని (కొల్లం) స్వాధీనం చేసుకుంది.<ref name=":1" /> ఆ తరువాత వెంటనే చేర పెరుమాళ్ళు క్విలాన్ ఓడరేవును తిరిగి పొందేందుకు ప్రయత్నించినట్లు తెలుస్తోంది. చోళుల ప్రభావం యొక్క అంతిమ దక్షిణ సరిహద్దు కొట్టార్ వద్ద ఉంది.<ref name=":1" /> సుమారు సా.శ 1100 నాటికి కులోత్తుంగ పాండ్య దేశం వరకు తిరుగుబాటు చేస్తున్న దక్షిణ ప్రాంతాలను విజయవంతంగా లొంగదీసుకున్నాడు, ముత్యాల మత్స్యకారుల తీరాన్ని, పురాతన పొదియిల్ పర్వతాలను (ప్రస్తుత తిరునెల్వేలి జిల్లాలో) స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. "తన దక్షిణ సరిహద్దును" కొట్టార్ వద్ద స్థిరపరిచాడు.<ref name=":1" /> చోళ-పాండ్య వైస్రాయ్‌లను నియమించే పాత విధానాన్ని రద్దు చేశాడు, దానికి బదులుగా కొట్టార్ వరకు దక్షిణాన అనేక కంటోన్మెంట్‌లను నిర్మించాడు, వ్యూహాత్మకంగా ముఖ్యమైన దక్షిణ ప్రాంతాలలో భారీ సైన్యాన్ని మోహరించాడు. ఈ విభాగాలు అతని ఆసక్తులను కాపాడటానికి, కప్పం వసూలు చేయడానికి బాధ్యత వహించాయి, కానీ జయించిన భూభాగాల అంతర్గత పరిపాలనలో జోక్యం చేసుకోలేదు. ఈ బాధ్యతను అతను స్థానిక నాయకులకు, సామంతులకు వదిలిపెట్టాడు.<ref name=orissagazette>{{cite book|title=Orissa District Gazetteers: Kanniyakumari District - Page 68|author=Orissa (India), Nilamani Senapati, N. K. Sahu|publisher=Superintendent, Orissa Government Press-Orissa (India)|page=68}}</ref> ఈ కాలానికి చెందిన అతని శాసనాలు చోళాపురం, అగస్తీశ్వరం, సుచీంద్రం, వారియూర్, కన్యాకుమారి, కొట్టార్ లలో కనుగొనబడ్డాయి.<ref>{{cite book|title=Madras District Gazetteers: Kanniyakumari District|author=Madras (India : State), B. S. Baliga, B. S. Baliga (Rao Bahadur.)|publisher=Superintendent, Government Press, Tamil Nadu (India)|page=68}}</ref> == తూర్పు భారతదేశంలో వివాదం == === వేంగి === {{Multiple image | image1 = Vikramanka chalukya sends a friendly letter to Kulottunga Chola.jpg | image2 = Kulothunga Chola instructs the surveyors A.D. 1086.jpg | total_width = 350 | footer = | caption2 = కళాకారుని భావన: సర్వేయర్లకు ఆదేశాలు ఇస్తున్న కులోత్తుంగ చోళుడు. సుమారు సా.శ 1086. | caption1 = కళాకారుని భావన: ఆరవ విక్రమాదిత్యుని నుండి లేఖ అందుకుంటున్న మొదటి కులోత్తుంగ. }} మొదటి రాజరాజ చోళుని కాలం నుండి వేంగి రాజ్యం చోళులు, కల్యాణి పశ్చిమ చాళుక్యులు, తూర్పు గంగుల మధ్య వివాదాస్పదంగా ఉంది. వీరరాజేంద్ర చోళుని కాలంలో ఇది ప్రాక్సీ యుద్ధానికి (proxy war) ఒక ప్రదేశంగా మారింది, అతను దానిని పశ్చిమ చాళుక్యుల నుండి లాక్కొని కులోత్తుంగ పినతండ్రి విజయాదిత్యకు ప్రదానం చేశాడు.<ref name="Ancient Indian History and Civilization" /> కులోత్తుంగ సరైన వారసుడు అయినప్పటికీ వేంగి వారసత్వంలో ఎందుకు విస్మరించబడ్డాడన్నది అస్పష్టంగా ఉంది. మరోవైపు, విజయాదిత్య తూర్పు గంగులకు చెందిన రాజరాజ దేవేంద్రవర్మన్ పక్షాన కొద్దికాలం నిలబడ్డాడన్నది గమనించదగ్గ విషయం.<ref>{{cite book|title=Andhra Pradesh District Gazetteers: Vizianagram|author=Andhra Pradesh (India)|page=32|publisher=Director of Print. and Stationery at the Government Secretariat Press; [copies can be from: Government Publication Bureau, Andhra Pradesh], 2000 - Andhra Pradesh (India)}}</ref> కాబట్టి, రెండు వేర్వేరు యుద్ధ రంగాల్లో పోరాడటం నివారించడానికి, అంటే పశ్చిమ చాళుక్యులు, తూర్పు గంగులు ఇద్దరినీ ఏకకాలంలో ఎదుర్కోకుండా ఉండటానికి వీరరాజేంద్ర చోళుడు వేంగి రాజ్యాన్ని కులోత్తుంగ పినతండ్రి విజయాదిత్యకు ప్రదానం చేయడానికి అంగీకరించాడు.<ref>{{cite book|title=Tanjore Gazetteer|author=F. R. Hemingway|publisher=Genesis Publishing Pvt Ltd, 2002 - Thanjāvūr (India : District)|page=28}}</ref> ఏది ఏమైనప్పటికీ, తాను చోళ సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన తరువాత కూడా తన పినతండ్రి, సింహాసనాన్ని ఆక్రమించిన విజయాదిత్యను వేంగిని పాలించడానికి అనుమతించేంత ఉదార స్వభావుడు కులోత్తుంగ.<ref name="Ancient Indian History and Civilization">{{cite book|title=Ancient Indian History and Civilization|author=Sailendra Nath Sen|page=485|publisher=New Age International, 1999 - India}}</ref> ఈ కాలంలో 1073లో, త్రిపురికి చెందిన కలచురి రాజు యక్షకర్ణుడు వేంగి రాజ్యంపై దాడి చేశాడు. అయితే, ఇది ప్రాదేశిక ప్రయోజనాల కోసం చేసిన దాడి కాకుండా సంపదను వెతుక్కుంటూ చేసిన దాడి మాత్రమే. ఈ చొరబాటుదారులను విజయాదిత్య తిప్పికొట్టాడు.<ref>{{cite book|title=History of Tamilakam. Darkness at horizon|author1=T. V. Kuppuswamy (Prof.)|author2=Shripad Dattatraya Kulkarni|publisher=Shri Bhagavan Vedavyasa Itihasa Samshodhana Mandira, 1995 - History|page=325}}</ref> 1077లో విజయాదిత్య మరణం తర్వాత, కులోత్తుంగ వేంగి ప్రావిన్స్‌ను నేరుగా తన నియంత్రణలోకి తెచ్చుకున్నాడు. దానిని పాలించడానికి తన కుమారులను నియమించాడు. కులోత్తుంగ పెద్ద కుమారుడైన రాజరాజ చోడగంగ మొదటిసారిగా వైస్రాయ్‌గా నియమితుడయ్యాడు, కానీ శాసనాల ప్రకారం, యువరాజుకు అక్కడ ఇమడలేకపోయాడు. ఒక సంవత్సరంలోనే దక్షిణాన ఉన్న చోళ ఆధిపత్య ప్రాంతాలకు తిరిగి వచ్చాడు.<ref>{{cite book|title=Godavari district gazetteer|author=F. R. Hemingway|page=22|publisher=Asian Educational Services, 2000 - History}}</ref><ref>{{cite book|title=Gazetteer of the Nellore District: Brought Upto 1938|author=Government Of Madras Staff, Government of Madras|publisher=Asian Educational Services, 1942 - Nellore (India : District)|page=39}}</ref> రాజరాజ చోడగంగ టేకి పలకల ప్రకారం, అతని ఆధ్వర్యంలోని వేంగి ప్రావిన్స్ దక్షిణాన నెల్లూరు జిల్లాలోని మన్నేరు నది నుండి ఉత్తరాన గంజాం జిల్లాలోని మహేంద్రగిరి వరకు విస్తరించి ఉంది.<ref name=ancientindia>{{cite book|title=Ancient India: Collected Essays on the Literary and Political History of Southern India|author=Sakkottai Krishnaswami Aiyangar|publisher=Asian Educational Services, 1911 - India|page=145}}</ref> రాజరాజ చోడగంగ తర్వాత అతని సోదరుడు వీర చోళుడు 1084 వరకు ఆరు సంవత్సరాల పాటు పరిపాలించాడు. వీర చోళ చెల్లూరు పలకలు అతను జగన్నాథ నగరంలో (జగన్నాథ-నగరి) పట్టాభిషేకం చేసుకున్నాడని చెబుతున్నాయి.<ref>{{cite book|title=South Indian Inscriptions: Tamil and Sanskrit|author=Archaeological Survey of India, India. Department of Archaeology|publisher=Manager of Publications, 1890|page=51}}</ref> ఈ ఇద్దరు యువరాజులు మరొకసారి వరుసగా ఐదు సంవత్సరాలు, నాలుగు సంవత్సరాల పాటు వేంగి ప్రావిన్స్‌ను పరిపాలించారు. వారి తరువాత వారి సోదరుడు విక్రమ చోళుడు ఈ ప్రాంతాన్ని 1118లో యువరాజు అయ్యే వరకు పరిపాలించాడు.{{citation needed|date=November 2020}} 1202 నాటి మల్లపదేవ పిఠాపురం స్తంభ శాసనం ప్రకారం, కులోత్తుంగ పాలన ముగిసే సమయానికి విక్రమ చోళుడు దక్షిణాన ఉన్న చోళ రాజ్యానికి వెళ్లినప్పుడు వేంగి ప్రావిన్స్ పాలకుడు లేకుండా పోయి అరాచక స్థితిలోకి కూరుకుపోయింది. ఈ కాలంలో ఆరవ విక్రమాదిత్యుడు ఈ అవకాశాన్ని ఉపయోగించుకుని వేంగిని ఆక్రమించాడు. అయినప్పటికీ, ఈ దండయాత్ర స్వల్పకాలికమైనది. విక్రమ చోళుడు సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన వెంటనే ప్రావిన్స్‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకుని చోళ సామ్రాజ్యంలో విలీనం చేశాడు.{{citation needed|date=November 2020}} === కళింగ యుద్ధాలు === <mapframe text="చారిత్రక రికార్డులలో పేర్కొన్నట్లుగా కళింగ సరిహద్దు బిందువులు" width="350" height="350" zoom="5" longitude="84" latitude="19.5"> { "type": "FeatureCollection", "features": [ { "type": "Feature", "properties": { "marker-symbol": "monument", "title": "[[అమర్‌కంటక్|అమరకంటక]]" }, "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [81.753221, 22.682229] } }, { "type": "Feature", "properties": { "marker-symbol": "monument", "title": "[[గోదావరి నది|గోదావరి]] ముఖద్వారం" }, "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [82.343778, 16.729472] } }, { "type": "Feature", "properties": { "marker-symbol": "monument", "title": "[[మహానది|మహానది]] ముఖద్వారం" }, "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [86.708896, 20.295211] } } ] } </mapframe> కళింగ రాజ్యం ఏకైక ప్రాంతం కాదు, ఉత్కల లేదా ఓడ్ర ([[ఒడిశా]] ఉత్తర, ఈశాన్య భాగాలు), కోసల లేదా [[దక్షిణ కోసల]] (నైరుతి ఒడిశా, ఛత్తీస్‌గఢ్), కళింగ (సరైన) అనే మూడు విభిన్న దేశాలు ఇందులో ఉన్నాయి. ఈ ప్రాంతం ప్రస్తుత ఒడిశా మొత్తాన్ని, ఆంధ్రప్రదేశ్‌లోని ఉత్తర భాగాన్ని కవర్ చేసింది.<ref>{{cite book|title=Trade and Urban Centres in Ancient and Early Medieval Orissa|author=Chandramani Nayak|publisher=New Academic Publishers, 01-Jan-2004 - Cities and towns, Ancient|page=6}}</ref> ఈ మూడు ప్రాంతాలను కలిపి ''త్రికళింగ'' అని పిలిచేవారు.<ref>{{cite book|title=Proceedings - Indian History Congress|author=Indian History Congress|page=185}}</ref> కళింగ రాజ్యం వేంగి ఉత్తర భాగానికి సరిహద్దుగా ఉంది. కాబట్టి కళింగలోని వివిధ పాలకులు తూర్పు చాళుక్య భూభాగంలోకి లేదా కులోత్తుంగ విషయంలో చోళ రాజ్య ఈశాన్య భాగంలోకి విస్తరించడానికి ప్రయత్నించడం సహజం. 11వ శతాబ్దంలో, కళింగ రాజ్యాన్ని తూర్పు గంగ రాజవంశం పాలించింది, వారు ఎల్లప్పుడూ వేంగిలో జోక్యం చేసుకుంటూ పరోక్షంగా చోళ రాజకీయాలలో భాగమయ్యారు.<ref>{{cite book|title=The Temples Of Bikkavolu|author=S. Nageswara Rao|publisher=Munshiram Manoharlal Publishers Pvt. Limited, 01-Jan-2005 - Architecture|page=18}}</ref> కులోత్తుంగ రికార్డులలో రెండు కళింగ యుద్ధాల వర్ణనలు ఉన్నాయి. ఈ యుద్ధాలకు ముందు, కులోత్తుంగ దళాలను తూర్పు గంగ రాజవంశానికి చెందిన రాజరాజ దేవుడు నాశనం చేశాడు. దీంతో కులోత్తుంగ తన కుమార్తె (లేదా సోదరిని) రాజరాజ దేవుడికి ఇచ్చి వివాహం చేయవలసి వచ్చింది. కులోత్తుంగ తన కుమారులను కళింగ వైస్రాయ్‌గా నియమించవలసి వచ్చింది. రాజరాజ దేవుడు 1078లో మరణించాడు, కులోత్తుంగ కుమారులు రాజరాజ దేవుడి కుమారుడైన కౌమారదశలో ఉన్న అనంతవర్మ చోడగంగకు ఇన్‌ఛార్జ్‌లుగా ఉన్నారు. తన పాలనలో 26వ సంవత్సరంలో కళింగను జయించినట్లు మొదటిసారిగా కులోత్తుంగ పేర్కొన్నందున మొదటి యుద్ధం 1096 కి ముందు జరిగినట్లు కనిపిస్తోంది.<ref>{{cite book|title=Historical|author=Conjeeveram Hayavadana Rao (rao sahib), Benjamin Lewis Rice|publisher=Government Press, 1930 - Mysore (India : State)|page=1110}}</ref> వేంగిపై కళింగ దాడి కారణంగా మొదటి కళింగ యుద్ధం సంభవించినట్లు కనిపిస్తోంది. ఈ యుద్ధం ఫలితంగా కళింగ దక్షిణ భాగం చోళ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడింది. కులోత్తుంగ కుమారుడు రాజరాజ చోడగంగ టేకి పలకల ద్వారా ఇది స్పష్టమవుతుంది. దీని ఆధిపత్యం ఉత్తరాన గంజాం జిల్లాలోని మహేంద్రగిరి ప్రాంతం వరకు విస్తరించి ఉండేది.<ref name=ancientindia/> రెండవ దండయాత్ర కొన్ని సంవత్సరాల తరువాత జరిగింది. బహుశా రాజు పాలనలో 33వ సంవత్సరానికి ముందు. ఇది కళింగట్టుపరణికి సంబంధించిన విషయం. ఈ దండయాత్రకు అతని జనరల్ కరుణాకర తొండైమాన్ నాయకత్వం వహించాడు, తూర్పు గంగ రాజవంశానికి చెందిన కళింగ పాలకుడు అనంతవర్మ చోడగంగను ఓడించాడు. అనంతవర్మ రాజరాజ దేవేంద్రవర్మన్, రాజేంద్ర చోళుని కుమార్తెగా వర్ణించబడిన చోళ యువరాజు రాజసుందరి కుమారుడు. అనంతవర్మ తాత (తల్లి తరపు తాత) ఎవరనేది వివాదాస్పద అంశం. శాస్త్రి వంటి కొంతమంది చరిత్రకారులు ఈ రాజేంద్ర చోళుడిని వీరరాజేంద్ర చోళుడిగా గుర్తిస్తారు, అయితే కీల్‌హార్న్ వంటి ఇతరులు ఈ రాజును కులోత్తుంగగా గుర్తిస్తారు.<ref>{{cite book|title=History of India, Volume 1|author=Kallidaikurichi Aiyah Nilakanta Sastri|publisher=S. Viswanathan, 1950 - India|page=247}}</ref><ref>{{cite book|title=Kaḷiṅga Under the Eastern Gaṅgas, Ca. 900 AD. to Ca. 1200 AD.|author=N. Mukunda Row|publisher=B.R. Publishing Corporation, 1991 - History|page=20}}</ref> కళింగట్టుపరణి పద్యం ప్రకారం, ఈ బంధుత్వం కళింగపై దండెత్తి, అనంతవర్మ పారిపోయేలా చేయకుండా కులోత్తుంగను ఆపలేదు. చోళ సైన్యం ఈ దండయాత్ర నుండి అపారమైన సంపదతో తిరిగి వచ్చిందని చెబుతారు.<ref name="ReferenceA"/><ref name="Indian Literature p.209"/> ద్రాక్షారామంలోని భీమేశ్వర ఆలయం నుండి లభించిన రాజు శాసనం ద్వారా కూడా ఈ వాస్తవం రుజువు అవుతుంది. ఇది రాజు పాలనలో 33వ సంవత్సరానికి చెందినది. పల్లవరాజ, వందువరాజ అని వివిధ పేర్లతో పిలువబడే రాజు అధికారి ఒకరు కళింగ మొత్తాన్ని బూడిద చేశాడని, కోసల సైన్యం సహాయంతో గంగ దేవేంద్రవర్మన్‌ను యుద్ధంలో ఓడించి, తన రాజు కులోత్తుంగ చోళుని కీర్తిని చాటిచెప్పడానికి ఓడ్ర సరిహద్దులో విజయ స్తంభాన్ని నాటాడని పేర్కొంది. ఈ నాయకుడు కరుణాకర తొండైమాన్ తప్ప మరొకరు కారు, పద్యంలో చెప్పినట్లుగా అతను తిరునరైయూర్ నాడుకు చెందినవాడని, వందైకి అధిపతి అని చెప్పబడింది.<ref>{{cite book|title=Culture Heritage History and Historiography in Dandakaranya Vol II|author=Das Kornel|page=21}}</ref><ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |volume=2, Part 1 |url=https://books.google.com/books?id=0aWCAAAAIAAJ |year=1937 |publisher=University of Madras |page=582}}</ref> అతని వ్యక్తిగత పేరు తిరువరంగన్ అని ఇవ్వబడింది, అతను తిరునరైయూర్ నాడులోని వందలంజేరికి చెందిన సిరిలంగో కుమారుడు. అతను సద్-వైష్ణవ (మంచి [[వైష్ణవం|వైష్ణవుడు]]) గా వర్ణించబడ్డాడు. అలవేలీలో నల్ల రాయితో విష్ణు దేవాలయాన్ని నిర్మించాడని చెబుతారు.<ref>{{cite book|title=Later Chola Temples: Kulottunga I to Rajendra III (AD. 1070-1280), Parts 1070-1280|first1=S. R.|last1= Balasubrahmanyam|author2=B. Natarajan|author3=Balasubrahmanyan Ramachandran|publisher=Mudgala Trust, 1979 - Architecture|page=157|date=1979}}</ref> పద్యం ప్రకారం, రెండవ యుద్ధానికి కారణం అనంతవర్మ కులోత్తుంగకు వార్షిక కప్పం చెల్లించకపోవడమే. వెంకయ్య వంటి కొంతమంది చరిత్రకారుల అభిప్రాయం ప్రకారం, ఉత్తర కళింగ తిరుగుబాటుదారులకు వ్యతిరేకంగా తన బంధువైన అనంతవర్మకు సహాయం చేయడానికి కులోత్తుంగ ఈ యాత్ర చేపట్టాడు.<ref>{{cite book|title=A Topographical List of the Inscriptions of the Madras Presidency (collected Till 1915) with Notes and References, Volume 2|author=Archaeological Survey of India|publisher=Superintendent, Government Press, 1919 - Inscriptions|page=1358}}</ref> దేవేంద్రవర్మ తూర్పు గంగ రాజవంశానికి చెందిన మరొక వంశానికి చెందినవాడని, కులోత్తుంగ బంధువైన అనంతవర్మ సింహాసనాన్ని అధిష్టించడాన్ని అతను వ్యతిరేకించాడని మరొక అభిప్రాయం.<ref>{{cite book|title=Administration and Society in Medieval Āndhra (AD. 1038-1538) Under the Later Eastern Gaṅgas and the Sūryavaṁśa Gajapatis|author=C. V. Ramachandra Rao|page=734}}</ref> అనంతవర్మదేవ కుమారుడు ఇచ్చిన బహుమతిని వివరిస్తూ గోదావరి జిల్లాలోని భీమేశ్వర ఆలయం నుండి కులోత్తుంగ శాసనం ఉంది. కాబట్టి అనంతవర్మ కులోత్తుంగకు సామంతుడు లేదా కనీసం స్నేహపూర్వకంగా ఉన్నాడని తెలుస్తోంది.<ref>{{cite book|title=A Topographical List of Inscriptions of the Madras Presidency, Volume II, with Notes and References|author=V. Rangacharya|page=734}}</ref> == శ్రీలంకలో తిరుగుబాటు == [[దస్త్రం:Polonnaruwa_Velaikkara_Slab_Inscription.jpg|thumb|పోలొన్నరువలో తమిళం, సంస్కృతంలో కులోత్తుంగ రాసిన వేలక్కర శాసనం. రుహున రాజ్యం చోళ పాలన నుండి స్వతంత్రంగా ప్రకటించబడింది. సుమారు సా.శ 1070|left|366x366px]] మహావంశం ప్రకారం, విజయబాహు 15వ సంవత్సరంలో చోళులు లంక నుండి తరిమివేయబడ్డారు, ఇది కులోత్తుంగ సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన తేదీతో సమానంగా ఉంటుంది.<ref>{{cite book|title=Ancient Jaffna: Being a Research Into the History of Jaffna from Very Early Times to the Portuguese Period|author=C. Rasanayagam, Mudaliyar C. Rasanayagam|publisher=Asian Educational Services, 1993 - Jaffna (Sri Lanka)|page=264}}</ref> అందువల్ల కులోత్తుంగ నాయకత్వంలో ప్రధాన భూభాగంలో అనేక తిరుగుబాట్లు, దాడులతో వ్యవహరిస్తున్న సమయంలోనే సింహళ రాజు ఈ ద్వీప దేశంలో ఉన్న చోళ దళాలపై దాడి చేయడానికి అవకాశాన్ని ఉపయోగించుకున్నట్లు కనిపిస్తోంది. 1070లో, విజయబాహు రోహణ జిల్లాలోని తన స్థావరం నుండి చోళ దళాలపై దాడి చేసి వారిని ఓడించాడు. అతను రెండు సైన్యాలను పంపాడు, ఒకటి మహానాగాకుల నుండి దక్షిణదేశ మీదుగా, మరొకటి మహావలి-గంగ వెంబడి ప్రసిద్ధ మార్గం మీదుగా. ఈ సైన్యాలు చోళ దళాలను ఓడించి అనురాధపుర, పోలొన్నరువలను స్వాధీనం చేసుకున్నాయి.<ref>{{cite book|title=The Early History of Ceylon and Its Relations with India and Other Foreign Countries|author=G. C. Mendis|publisher=Asian Educational Services, 1996 - History|page=54}}</ref> ఉత్తర సిలోన్‌లోని స్థావరాలను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి, రోహణపై దాడిని కొనసాగించడానికి చోళులు ప్రధాన భూభాగం నుండి ఒక యాత్రను పంపవలసి వచ్చింది. ఒక లాభదాయకమైన దండయాత్ర, ఆక్రమణగా ప్రారంభమైనది ఇప్పుడు ఉత్తరాన స్థావరాన్ని నిలబెట్టుకోవడానికి తీరని ప్రయత్నాలుగా దిగజారింది. ఆ తర్వాత జరిగిన వరుస అసంపూర్తి ఘర్షణల తర్వాత ఆక్రమణ చోళుల ఉపసంహరణతో ముగిసింది.{{sfn| Spencer|1976|p=418}} దీని తర్వాత విజయబాహు అనురాధపురలో పట్టాభిషేకం చేసుకున్నాడు. కొన్ని నెలల తర్వాత అతను పోలొన్నరువకు మారాడు, దానిని విజయరాజపురంగా మార్చాడు, దానిని తన రాజధానిగా చేసుకున్నాడు, ఆ ద్వీప దేశానికి తనను తాను రాజుగా ప్రకటించుకున్నాడు.<ref>{{cite book|title=Nagapattinam to Suvarnadwipa: Reflections on the Chola Naval Expeditions to Southeast Asia|author=Hermann Kulke, K Kesavapany, Vijay Sakhuja|publisher=Institute of Southeast Asian Studies, 2009 - History|page=197}}</ref> అతని పూర్వీకులైన మొదటి రాజరాజ చోళుడు, మొదటి రాజేంద్ర చోళుడు, మొదటి రాజాధిరాజ చోళుని ఎపిగ్రాఫ్‌ల మాదిరిగా కాకుండా, ద్వీప దేశానికి వారి దండయాత్రల వివరాలను వివరిస్తుంది. కులోత్తుంగ శాసనాలు సాధారణంగా లంకకు సంబంధించి లేదా సింహళ పాలకులకు వ్యతిరేకంగా జరిగిన దండయాత్రలు, యుద్ధాలకు సంబంధించి మౌనంగా ఉంటాయి. శాస్త్రి ప్రకారం, కులోత్తుంగ ప్రధాన భూభాగంలో చోళ సామ్రాజ్యం విచ్ఛిన్నం కాకుండా కాపాడుకోవడంలో సంతృప్తి చెందాడు, ఈ ద్వీప దేశం కోల్పోవడం వల్ల పెద్దగా ప్రభావితం కాలేదు.<ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |url=https://books.google.com/books?id=eg9uAAAAMAAJ |year=1955 |publisher=University of Madras |page=311}}</ref> విజయబాహు చోళుల చెర నుండి తప్పించుకుని ద్వీప రాజ్యానికి తిరిగి వచ్చిన తర్వాత రోహణ మాజీ పాలకుడు జగతిపాల కుమార్తె లీలావతిని వివాహం చేసుకోవడం గమనించదగ్గ విషయం.<ref>{{cite book|title=The History and Culture of the Indian People: The struggle for empire|author=Ramesh Chandra Majumdar|publisher=G. Allen 8 Unwin, 1951 - India|page=261}}</ref> జగతిపాల వాస్తవానికి అయోధ్య యువరాజు, అతను లంకకు వలస వచ్చి రోహణ పాలకుడు అయ్యాడు. సింహళ రాజ్యం వేగంగా నాలుగు కిరీటాలను కోల్పోయినప్పుడు కులోత్తుంగ పూర్వీకుడు, మొదటి రాజాధిరాజ చోళుని లంక దండయాత్రల సమయంలో అతను యుద్ధరంగంలో చంపబడ్డాడు.<ref>{{cite book|title=Ancient India: Collected Essays on the Literary and Political History of Southern India|author=Sakkottai Krishnaswami Aiyangar|publisher=Asian Educational Services, 1911 - India|page=111}}</ref> ఆ సమయంలో, ఈ యువరాణితో పాటు ఆమె అత్త లేదా తల్లిని చోళ దళాలు బందీలుగా తీసుకున్నాయి. ఈ సంఘటనలు మహావంశంలో, మొదటి రాజాధిరాజ చోళుని శాసనంలో చాలా వివరంగా వివరించబడ్డాయి.<ref>{{cite book|title=a prince of Ayodhya who had come to Lanka and had ruled over|author=Senarat Paranavitana|publisher=Lake House Investments, 1966 - Malaysia|page=113}}</ref> == విదేశీ వాణిజ్యం == [[దస్త్రం:Srivijaya Empire.svg|thumb|8వ శతాబ్దం నాటి శ్రీవిజయ సామ్రాజ్యం|left]] కులోత్తుంగ శ్రీ విజయ, చైనా, ఖ్మెర్ సామ్రాజ్యాలతో విదేశీ సంబంధాలను కొనసాగించాడు.<ref>{{cite book|title=Encyclopedia of Modern Asia, Volume 2|author1=David Levinson|author2=Karen Christensen|publisher=Charles Scribner's Sons, 01-Jan-2002 - Asia|page=57}}</ref> ఆంధ్రప్రదేశ్‌లోని విశాఖపట్నం ప్రసిద్ధ నౌకాశ్రయానికి కులోత్తుంగచోళపట్టణంగా పేరు మార్చడం కూడా బంగాళాఖాతం మీదుగా విదేశాలతో వ్యాపారం పట్ల ఆయనకున్న ఆసక్తిని సూచిస్తుంది.<ref name=suvarnadipa/> 1077లో చులియెన్ (చోళ) రాజు తి-హువా-కియాలో వాణిజ్యాన్ని ప్రోత్సహించడానికి చైనా ఆస్థానానికి రాయబారిని పంపాడు. శాస్త్రి ఈ చోళ పాలకుడిని కులోత్తుంగతో గుర్తిస్తాడు.<ref>{{cite book|title=Mariners, merchants, and oceans: studies in maritime history|author=Kuzhippalli Skaria Mathew|publisher=Manohar, 1995 - Transportation|page=64}}</ref> ఈ వ్యాపార వెంచర్ చోళులకు లాభదాయకంగా ముగిసినట్లు తెలుస్తోంది. వారు 81,000 కంటే ఎక్కువ రాగి నాణేలు, అనేక ఇతర విలువైన వస్తువులతో తిరిగి వచ్చారు. ప్రసిద్ధ ఆంగ్‌కోర్ వాట్ (కంబోడియాలో ఉంది) నిర్మాత అయిన ఖ్మెర్ రాజు రెండవ సూర్యవర్మన్ చోళ రాజవంశానికి ఒక బృందాన్ని పంపాడు, 1114లో కులోత్తుంగకు ఒక విలువైన రాయిని బహుకరించాడు.<ref>A History of India Hermann Kulke, Dietmar Rothermund p.125</ref> బర్మీస్ వృత్తాంతాల ప్రకారం, పాగన్ (బర్మా) పాలకుడు క్యాన్‌జిత్తా, చోళ చక్రవర్తికి రాయబారిని పంపడం ద్వారా చోళ రాజకుటుంబాన్ని కలిశాడు. పాగన్‌లోని ఒక శాసనంలో, అతను బంగారు రేకులపై వ్రాసిన వ్యక్తిగత లేఖ ద్వారా చోళుడిని బౌద్ధమతంలోకి మార్చినట్లు పేర్కొన్నాడు.<ref name=suvarnadipa>{{cite book|title=Nagapattinam to Suvarnadwipa: Reflections on the Chola Naval Expeditions to Southeast Asia|author1=Hermann Kulke|author2=K Kesavapany|author3=Vijay Sakhuja|publisher=Institute of Southeast Asian Studies, 2009 - History|pages=11–12}}</ref> {{Multiple image | image1 = An image of Kulothunga Chola with description of all the items.png | image2 = An image of Kulothunga Chola with items from different parts of the globe.png | total_width = 350 | footer = | caption1 = అన్ని అంశాల వివరణతో కులోత్తుంగ చోళుని కళాత్మక వర్ణన. ఈ వస్తువులు ప్రపంచంలోని వివిధ ప్రాంతాలకు చెందినవి. ప్రపంచం ఎంత గ్లోబలైజ్ చేయబడిందో చూపుతాయి. కళాకారుడు: అర్జున్ ఉల్లాస్ (Connected Histories క్రింద ఇన్‌స్టాగ్రామ్‌లో పోస్ట్ చేసిన చిత్రం) | caption2 = వస్తువుల వివరణ లేకుండా స్పష్టమైన చిత్రం. }} కులోత్తుంగ తన యవ్వనంలో (సా.శ 1063) శ్రీ విజయలో ఉన్నాడని, ఆ ప్రాంతంలో శాంతిభద్రతలను పునరుద్ధరించడానికి, చోళుల ప్రభావాన్ని కొనసాగించడానికి కృషి చేశాడని సూచించడానికి ఆధారాలు కూడా ఉన్నాయి.<ref name=Coedes>{{cite book|last= Coedès|first= George|author-link= George Coedès|editor= Walter F. Vella|others= trans. Susan Brown Cowing|title= The Indianized States of Southeast Asia|year= 1968|publisher= University of Hawaii Press|isbn= 978-0-8248-0368-1}}</ref>{{rp|148}} వీరరాజేంద్ర చోళుడు తన పాలనలో 7వ సంవత్సరానికి చెందిన తన శాసనంలో తాను కడారాన్ని జయించానని, వచ్చి తన పాదాలను పూజించిన దాని రాజుకే దానిని తిరిగి ఇచ్చానని పేర్కొన్నాడు.<ref>{{cite book|title=The Journal of the Siam Society, Volume 63|author=Siam Society|publisher=s.n., 1975|page=252}}</ref> వీరరాజేంద్ర చోళుని సహాయం కోరిన శైలేంద్ర రాజుకు సహాయం చేయడానికి కులోత్తుంగ ఈ దండయాత్రలకు నాయకత్వం వహించాడు.<ref>{{cite book|title=Nagapattinam to Suvarnadwipa: Reflections on the Chola Naval Expeditions to Southeast Asia|author1=Hermann Kulke|author2=K Kesavapany|author3=Vijay Sakhuja|publisher=Institute of Southeast Asian Studies, 2009 - History|page=305}}</ref> కాంటన్ శాసనంలో తి-హువా-కియాలో శ్రీ విజయ పాలకుడిగా పేర్కొనబడ్డాడు. చరిత్రకారుల ప్రకారం, ఈ పాలకుడు సాంగ్ చరిత్రలలో పేర్కొనబడిన చోళ పాలకుడు తి-హువా-కియాలో (కులోత్తుంగతో గుర్తించబడ్డాడు), చైనాకు రాయబారిని పంపిన అదే వ్యక్తి. కాంటన్ (శ్రీ విజయ శాసనం) సంపాదకుడైన టాన్ యోక్ సాంగ్ ప్రకారం, కులోత్తుంగ 1067 నాటి నౌకా దండయాత్ర తరువాత కడారంలోనే ఉండిపోయాడు, దక్షిణ భారతదేశానికి తిరిగి వచ్చి సింహాసనాన్ని అధిష్టించడానికి ముందు దాని రాజును తిరిగి నియమించాడు.<ref name=suvarnadipa/> మొదటి రాజరాజ చోళుడు, మొదటి రాజేంద్ర చోళుని పాలనా కాలంలో స్థాపించబడిన వాణిజ్య సంబంధాలు, సాంస్కృతిక సంబంధాలు కులోత్తుంగ, అతని వారసులచే చురుకుగా నిర్వహించబడ్డాయి. 1089లో, శ్రీ విజయ పాలకుడు కులోత్తుంగ ఆస్థానానికి ఇద్దరు రాయబారులను పంపాడు, మొదటి రాజరాజ చోళుని కాలంలో నిర్మించిన నాగపట్నంలోని బౌద్ధ ఆశ్రమానికి (చూడామణి విహారం) పాత నిధులను పునరుద్ధరించాలని అభ్యర్థించాడు.<ref>{{cite book|title=Proceedings, Volume 9|author=Indian History Congress|page=163}}</ref> == సామ్రాజ్య విస్తరణ == [[దస్త్రం:Kulothunga chola coin.jpg|left|thumb|250x250px|అడవి పందిని వర్ణిస్తున్న కులోత్తుంగ కాంస్య కాసు.]] చోళ రాజ్యం కులోత్తుంగ 45వ పాలనా సంవత్సరంలో (సుమారు సా.శ 1115) బలీయంగా ఉండిపోయింది. లంకలో వదులైన పట్టు మినహా, మిగిలిన సామ్రాజ్యం చెక్కుచెదరకుండా ఉంది. చోళులు, పశ్చిమ చాళుక్యుల మధ్య సరిహద్దు తుంగభద్ర నది.<ref>{{cite book|title=Temple Imagery from Early Mediaeval Peninsular India|author=Archana Verma|publisher=Routledge, 05-Jul-2017 - Art|page=132}}</ref> వేంగిపై పట్టు గట్టిగానే ఉంది. దక్షిణ కోసల (నైరుతి కళింగ), రాజధాని కళింగనగరం, శ్రీకాకుళం జిల్లాలోని ఆధునిక ముఖలింగంతో సహా కళింగలోని (సరైన) కొన్ని భాగాలు చోళుల పాలనలో ఉన్నాయి.<ref>{{cite book|title=The Indian Historical Quarterly, Volume 13|publisher=Ramanand Vidya Bhawan, 1937|page=94}}</ref> మలబార్ తీరంలో ఉన్న క్విలాన్ (కొల్లం) ఓడరేవును సుమారు 1102, 1118 మధ్య కాలంలో యువరాజు విక్రమ చోళుడు తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నాడు.<ref name=":1" /> కులోత్తుంగ పాలన ముగిసే సమయానికి, వేంగి రాజప్రతినిధి అయిన అతని కుమారుడు విక్రమ చోళుడు, పట్టాభిషేకం కోసం దక్షిణానికి వెళ్ళినప్పుడు, వేంగి రాజ్యం ఉత్తర భాగం అతని చేతుల్లో నుండి జారిపోయి ఆరవ విక్రమాదిత్యుని ఆధ్వర్యంలో పశ్చిమ చాళుక్య సామ్రాజ్యంలోకి వెళ్ళినట్లు తెలుస్తోంది.{{citation needed|date=November 2020}} కొంతమంది చరిత్రకారుల అభిప్రాయం ప్రకారం, ఈ కాలంలో, కులోత్తుంగ పశ్చిమ గంగుల ప్రావిన్స్ అయిన గంగావాడి ప్రావిన్స్‌ను హొయసల విష్ణువర్ధన కి కోల్పోయాడు. అతను కొంగు, కన్నడ దేశాలకు నియంత్రణాధికారి అయిన చోళ రాజప్రతినిధి ఆదిగైమాన్‌పై దాడి చేసి ఓడించినట్లు కనిపిస్తోంది.<ref>{{cite book|title=Ancient Indian History and Civilization|author=Sailendra Nath Sen|publisher=New Age International, 1999 - India|page=485}}</ref> == పరిపాలన == [[దస్త్రం:Ruined Marvel.jpg|thumb|ప్రారంభ మధ్యయుగ నగరం గంగైకొండ చోళపురం శిధిలాలు]] [[దస్త్రం:Tamil Stone Inscription, 1083 A.D.jpg|thumb|విశాఖపట్నం పేరును "కులోత్తుంగ చోళపట్నం" గా మార్చాలని ప్రతిపాదిస్తూ, సుమారు సా.శ 1083 నాటి ఒక శాసనం.]] కులోత్తుంగ రాజధాని గంగైకొండచోళపురం. దీని తర్వాత కాంచీపురం రెండవ స్థానంలో ఉంది. అక్కడ ఒక రాజభవనం, "అభిషేక మండపం" (రాజస్నాన మందిరం) ఉండేవి. ఇక్కడి నుంచే రాజు తన అనేక శాసనాలను జారీ చేసేవాడు.<ref>{{cite book|title=Tamil Nadu state: Kancheepuram and Tiruvallur districts (erstwhile Chengalpattu district)|author=M. Gopalakrishnan|publisher=Director of Stationery and Printing, 2000 - History|page=106}}</ref><ref>{{cite book|title=Kanchipuram Through the Ages|author=C. R. Srinivasan|publisher=Agam Kala Prakashan, 1979 - Conjeevaram, India|page=101}}</ref> రాజు శాసనాలు అత్యంత వ్యవస్థీకృతమైన ఆర్థిక, స్థానిక పరిపాలన గురించి చెబుతాయి. పన్నుల విధింపుకు ఆధారమైన విస్తృతమైన భూ సర్వేను ఆయన చేపట్టారు.{{citation needed|date=March 2025}} ఆయన టోల్ లేదా రవాణా సుంకాలను రద్దు చేయడం ద్వారా స్వేచ్ఛా వాణిజ్యాన్ని ప్రోత్సహించాడు. "సుంగంతవిర్తోన్", అంటే "టోల్ రద్దు చేసిన వ్యక్తి" అని పేరు పొందాడు.<ref>{{cite book|title=The Culture and History of the Tamils|author=Kallidaikurichi Aiyah Nilakanta Sastri|publisher=K. L. Mukhopadhyay, 1964 - Tamil (Indic people)|page=31}}</ref> కులోత్తుంగ దక్షిణ భూభాగాలలో చోళ-పాండ్య రాజప్రతినిధులను నియమించే పాత విధానాన్ని రద్దు చేశాడు. దానికి బదులుగా, రాజు సైనిక కంటోన్మెంట్లను నిర్మించాడు, ఇవి తన ఆసక్తులను రక్షించడానికి, కప్పం వసూలు చేయడానికి బాధ్యత వహిస్తాయి, కానీ జయించిన భూభాగాల అంతర్గత పరిపాలనలో జోక్యం చేసుకోలేదు, ఈ బాధ్యతను ఆయన స్థానిక నాయకులు, సామంతులకు వదిలిపెట్టాడు.<ref name=orissagazette/> కులోత్తుంగకు తన దండయాత్రలలో, అంతర్గత పరిపాలనలో అతని అధికారులు సమర్థవంతంగా సహాయం చేశారు, వారిలో కొందరు: కరుణాకర తొండైమాన్, అభయుని మంత్రిగా, యోధుడిగా వర్ణించబడ్డాడు; కొంగోలు, గంగులు, మరాఠాలకు వ్యతిరేకంగా పశ్చిమ దేశాలలో జరిగిన పోరాటాలలో తనను తాను నిరూపించుకున్న సోలకోన్; గొప్ప కోటకు చెందిన బ్రాహ్మణుడు కణ్ణన్; వాణన్ (బహుశా బాణ వనవరైయన్ కూడా సుత్తమల్లన్ ముడికొండన్ అని పిలుస్తారు) అతను యుద్ధంలో తన అందమైన విల్లును ఉపయోగించడంలో నేర్పరి అని చెబుతారు; పాండ్య, దక్షిణ కేరళ యుద్ధాలలో తనను తాను నిరూపించుకున్న జనరల్ నరలోకవీరన్ అలియాస్ కళింగర్-కోన్; కడవ: వైరవ, చేది (మలయమాన్) దేశ ప్రభువు; సేనాపతి (జనరల్) అనంతపాల; ఇరుక్కువెల్ పాలకుడు, అడవల్లన్ గంగైకొండ చోళన్ అలియాస్ ఇరుంగోలన్; రాజ కార్యదర్శి ("తిరుమందిర-ఓలై"), అరుమొలి-విలుప్పరైయార్; మరియు అకౌంటెంట్, అరుమొలి-పొర్కారి.<ref>{{cite book|title=Perspectives of South Indian history and culture|author=D. Ananda Naidu, Gaṅgiśeṭṭi Lakṣmīnārāyaṇa, Vi Gōpālakr̥ṣṇa, Dravidian University. Dept. of History, Archaeology, and Culture|publisher=Dravidian University, 2006 - History|page=198}}</ref><ref>{{cite book|title=History of Indian Administration: Medieval period|author=Baij Nath Puri|publisher=Bharatiya Vidya Bhavan, 1975 - India|page=75}}</ref><ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |volume=2, Part 1 |url=https://books.google.com/books?id=0aWCAAAAIAAJ |year=1937 |publisher=University of Madras |page=69}}</ref><ref>{{cite book|title=A Topographical List of Inscriptions in the Tamil Nadu and Kerala States, Volume 3|author=T. V. Mahalingam|publisher=Indian Council of Historical Research, 1989 - India|page=502}}</ref><ref>{{cite book|title=South-Indian inscriptions, Volume 2, New imperial series|author=Eugen Hultzsch|publisher=Printed by the superintendent, Gov't press, 1899|page=159}}</ref> వేలనాటి చోళ కుటుంబానికి చెందిన మొదటి గొంక, వేంగి ప్రాంతంలో చోళుల ఆధిపత్య రాజకీయ స్థిరత్వానికి విశేషంగా దోహదపడ్డాడు.<ref name="ReferenceB">Social and Cultural Life in Medieval Andhra by M. Krishna Kumari p.11</ref> అతని సేవలను మెచ్చుకుంటూ, చక్రవర్తి కృష్ణా నది దక్షిణ ఒడ్డున ఉన్న 6000 గ్రామాలపై మొదటి గొంక కు ఆధిపత్యాన్ని ప్రదానం చేశాడు.<ref name="ReferenceB"/> == కుటుంబం, వ్యక్తిగత జీవితం == {{Chart top}} {{Tree chart/start}} {{Tree chart|||Panchavan Mahadevi|y|Rajaraja I|y|Tribhuvana Mahadevi||Rajaraja I=[[మొదటి రాజరాజ చోళుడు|రాజరాజ I]]|Tribhuvana Mahadevi=త్రిభువన మహాదేవి|Panchavan Mahadevi=పంచవన్ మహాదేవి|||| Shaktivarman I|y|Unknown Wife|Shaktivarman I=[[మొదటి శక్తివర్మన్|శక్తివర్మన్ I]]|Unknown Wife=తెలియని భార్య|boxstyle_Rajaraja I=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_ Shaktivarman I=border-width:2px; border-color:#008000}} {{Tree chart||||||!||||!|||||||||||!||}} {{Tree chart|||||Araiyan Rajarajan||Rajendra I|y|Mukkokilan Adigal|||||Vimaladitya|y|Kundavai||Araiyan Rajarajan=అరైయన్ రాజరాజన్|Rajendra I=[[మొదటి రాజేంద్ర చోళుడు|రాజేంద్ర I]]|Mukkokilan Adigal=ముక్కోకిలన్ అడిగల్|Kundava=కుందవై|Vimaladitya=[[విమలాదిత్యుడు|విమలాదిత్య]]|boxstyle_Araiyan Rajarajan=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Rajendra I=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Vimaladitya=border-width:2px; border-color:#008000}} {{Tree chart||,|-|-|-|v|-|-|-|v|-|^|-|-|-|-|-|.|||||!||||}} {{Tree chart|Rajadhiraja I||Rajendra II||Virarajendra Chola|y|Arulmolinangai||Amangai Devi|y|~|Rajaraja Narendra|||||Amangai Devi=అమ్మంగై దేవి|Rajadhiraja I=[[మొదటి రాజాధిరాజ చోళుడు|రాజాధిరాజ I]]|Rajendra II=[[రెండవ రాజేంద్ర చోళుడు|రాజేంద్ర II]]|Virarajendra Chola=[[వీరరాజేంద్ర చోళుడు|వీరరాజేంద్ర చోళ]]|Rajaraja Narendra=[[రాజరాజ నరేంద్రుడు|రాజరాజ నరేంద్ర]]|Arulmolinangai=అరుల్మోలి నంగై|boxstyle_Virarajendra Chola=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Rajendra II=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Rajadhiraja I=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Amangai Devi=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Rajaraja Narendra=border-width:2px; border-color:#008000}} {{Tree chart||||||||||,|-|^|-|.||||,|-|^|||||||}} {{Tree chart|||||Rajaraja Devendravarman|y|Rajasundari||Athirajendra Chola||Kulottunga I|Kulottunga I='''రాజేంద్ర కులోత్తుంగ I'''|Madhurandhagi=మధురాంతకి|y|Madhurandhagi |||||Athirajendra Chola=[[అధిరాజేంద్ర చోళుడు|అధిరాజేంద్ర చోళ]]|Rajaraja Devendravarman=రాజరాజ దేవేంద్రవర్మన్|Rajasundari=రాజసుందరి|boxstyle_Rajasundari=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Madhurandhagi=border-width:2px; border-color:#0000FF|boxstyle_Athirajendra Chola=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Kulottunga I=border-width:2.5px;|boxstyle_Rajaraja Devendravarman=border-width:2px; border-color:#0000FF}} {{Tree chart||||||||!||||||||,|-|-|-|+|-|-|-|.}} {{Tree chart|||||||Anantavarman Chodaganga||||||Rajaraja Chodaganga||Vira Chola||Vikrama Chola |Vikrama Chola=[[విక్రమ చోళుడు|విక్రమ చోళ]]|Anantavarman Chodaganga=[[అనంతవర్మ చోడగంగ|అనంతవర్మ చోడగంగ]]|Vira Chola=వీర చోళ|Rajaraja Chodaganga=రాజరాజ చోడగంగ|boxstyle_Vira Chola=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Vikrama Chola=border-width:2px; border-color:#FF0000|boxstyle_Anantavarman Chodaganga=border-width:2px; border-color:#0000FF|boxstyle_Rajaraja Chodaganga=border-width:2px; border-color:#0000FF}} {{Tree chart/end}} {{Chart bottom}} === రాజ కుటుంబం === కులోత్తుంగ ప్రధాన రాణి దీనచింతామణి. ఇతరులు ఎలిసైవల్లభి, తియాగవల్లి.<ref>{{cite book|title=The Indian Historical Quarterly, Volume 13|publisher=Ramanand Vidya Bhawan, 1937 - India|page=96}}</ref> రాగి శాసనాల ప్రకారం కులోత్తుంగ సూర్య వంశానికి చెందిన రాజేంద్రదేవ కుమార్తె మదురాంతకిని వివాహం చేసుకున్నాడని, ఆమె ద్వారా ఏడుగురు కుమారులు జన్మించారని తెలుపుతున్నాయి.<ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |volume=2, Part 1 |url=https://books.google.com/books?id=0aWCAAAAIAAJ |year=1937 |publisher=University of Madras |page=52}}</ref> కొందరు చరిత్రకారుల అభిప్రాయం ప్రకారం, మదురాంతకి, దీనచింతామణి ఇద్దరూ ఒక్కరే.<ref>{{cite book|title=A handbook of Tamil Nadu|author=K. M. Venkataramaiah, International School of Dravidian Linguistics|publisher=International School of Dravidian Linguistics, 1996 - History|page=241}}</ref> కులోత్తుంగ ముప్పయ్యవ సంవత్సరం కంటే ముందే ఆమె మరణించినట్లు కనిపిస్తోంది. దీనచింతామణి మరణానంతరం ప్రధాన రాణి స్థానాన్ని తియాగవల్లి తీసుకుంది. కలింగత్తుపరణి పద్యం తియాగవల్లిని ఎలిసై వల్లభితో (ఎలులగుడయాల్ అని కూడా పిలుస్తారు) కలిపి ప్రస్తావిస్తుంది. తియాగవల్లి రాజుతో సమానమైన అధికారాన్ని అనుభవించిందని కూడా పేర్కొంది.<ref>{{cite book|title=Princes and polity in ancient India|author=M. C. Joshi|publisher=Kusumanjali Prakashan, 1986 - Monarchy|page=158}}</ref> చోళకులవల్లియార్ అని పిలువబడే మరొక రాణి కూడా శాసనాల్లో పేర్కొనబడింది. నాగపట్నంలోని బౌద్ధ చూడామణి విహారానికి ఆనైమంగళం మంజూరును పునరుద్ధరించడంలో ఆమె కీలక పాత్ర పోషించింది.<ref>{{cite book |author=B. Venkataraman |title=Temple art under the Chola queens |url=https://books.google.com/books?id=kSJUAAAAMAAJ |year=1976 |publisher=Thomson Press (India), Publication Division |page=110}}</ref> అతను కడవన్-మహాదేవి అనే పల్లవ యువరాణిని కూడా వివాహం చేసుకున్నట్లు కనిపిస్తోంది.<ref>{{cite book |author=P. V. Jagadisa Ayyar |title=South Indian Shrines: Illustrated |url=https://books.google.com/books?id=oYJptwEACAAJ |year=1982 |publisher=Asian Educational Services |isbn=978-81-206-0151-2 |page=48}}</ref> ఎపిగ్రాఫ్‌లు అతని ముగ్గురు కుమారులు రాజరాజ చోడగంగ, వీర చోళ, విక్రమ చోళల గురించి ప్రస్తావిస్తాయి, వారిలో రాజరాజ పెద్దవాడు.<ref name="nelloregazetteer" /> చిదంబరంలోని నటరాజ ఆలయంలోని ఒక అతి పాత శాసనం నుండి రాజు చెల్లెలు మనకు తెలుసు. ఈ శాసనం రాజుకు కులోత్తుంగ, జయధర, రాజేంద్ర అనే మూడు పేర్లను ఇస్తుంది. కులోత్తుంగ చెల్లెలు రాజరాజన్-కుందవై-ఆళ్వార్ నటరాజ క్షేత్రానికి బంగారు పూత పూయించిందని, బంగారు పాత్ర, అద్దాన్ని బహుకరించిందని, ఆ దేవుడి అభిషేకానికి ఏర్పాట్లు చేసిందని శాసనం పేర్కొంది. కంబోజా రాజు అద్భుతమైన చోళ రాజు ముందు ఒక రాయిని ప్రదర్శించాడని, రాజు ఆదేశం మేరకు ఆ రాయిని నటరాజ ఆలయ ప్రధాన దేవుని ముందు ఉంచారని ఇది మరింత వివరిస్తుంది.<ref>{{cite book|title=Tillai and Nataraja|author=Balasubrahmanyam Venkataraman|publisher=Mudgala Trust|year=1994|pages=43,88,447}}</ref><ref>{{cite book|title=The City of the Cosmic Dance: Chidambaram|author=B. Natarajan|publisher=Orient Longman|year=1974|page=25}}</ref> కులోత్తుంగ I కుమార్తె అమ్మంగై-ఆళ్వార్ ను పెరియ నాచియార్ అని కూడా పిలుస్తారు, ఇది మూడవ కులోత్తుంగ చోళుని శాసనం నుండి మనకు తెలుసు (ఈ శాసనంలో అతన్ని వీరరాజేంద్రదేవ అని పేర్కొన్నారు).<ref>{{cite book|title=Tillai and Nataraja|author=Balasubrahmanyam Venkataraman, Balasubrahmanyan Ramachandran|publisher=Mudgala Trust|page=72}}</ref> == మతపరమైన వైఖరి == [[దస్త్రం:Temple Tank in Nataraja Temple, Chidambaram.jpg|thumb|[[చిదంబరం]]లోని [[నటరాజస్వామి ఆలయం (చిదంబరం)|నటరాజ దేవాలయం]] |left]]కులోత్తుంగ పాలనలోని సామ్రాజ్యం శైవం, వైష్ణవం రెండింటినీ ప్రోత్సహించింది.<ref name=varadarajatemple>{{cite book|title=Sri Varadarajaswami Temple, Kanchi: A Study of Its History, Art and Architecture|author=K.V. Raman|publisher=Abhinav Publications, 2003|page=14}}</ref> రాజు, అతని కుటుంబ సభ్యులు చిదంబరంలోని నటరాజ దేవాలయానికి విరాళాలు ఇవ్వడం కొనసాగించారు.<ref name="jayyar220">{{cite book|author=P. V. Jagadisa Ayyar|url=https://books.google.com/books?id=oYJptwEACAAJ|title=South Indian Shrines: Illustrated|publisher=Asian Educational Services|year=1982|isbn=978-81-206-0151-2|page=220}}</ref> బౌద్ధమతం వంటి ఇతర మతాల పట్ల సహనం చూపాడు. నాగపట్నంలోని బౌద్ధ ఆశ్రమం అయిన చూడామణి విహారానికి ఇచ్చిన విరాళాలను పునరుద్ధరించాడు.<ref>A History of India by Hermann Kulke, Dietmar Rothermund p.125</ref> వైష్ణవ ఆచార్యుడు [[రామానుజాచార్యులు|రామానుజుడిని]] హింసించిన క్రిమికంఠ చోళుడిని కులోత్తుంగతో గుర్తించడాన్ని చరిత్రకారులు వివాదం చేస్తారు. ఈ విభేదానికి ఒక కారణం ఏమిటంటే, రామానుజుడు 12 సంవత్సరాల ప్రవాసం తర్వాత (చోళ రాజు మరణించిన తర్వాత) హొయసల విష్ణువర్ధనుని ఆస్థానం నుండి చోళ రాజ్యానికి తిరిగి వచ్చాడని చెబుతారు, అయితే కులోత్తుంగ 52 సంవత్సరాలు పరిపాలించాడు.<ref>{{cite book|title=Sri Ramanuja in Karnataka: An Epigraphical Study|author=Balakrishnan Raja Gopal|publisher=Sundeep Prakashan, 1983 - Vaishnavites|page=7}}</ref><ref>{{cite book|title=History of the Śrīrangam Temple|author1=V. N. Hari Rao|author2=V. M. Reddi|publisher=Sri Venkateswara University, 1976 - Sr̄irangam (India) Temples|page=59}}</ref><ref>{{cite book|title=A manual of the Pudukkottai State, Volume 2, Part 2|author=Pudukkottai (Princely State), K. R. Venkatarama Ayyar|publisher=Printed at the Sri Brihadamba State Press - Pudukkottai (Princely State)|page=1140}}</ref> కొంతమంది పండితుల అభిప్రాయం ప్రకారం, కులోత్తుంగ తన ప్రారంభ, మధ్య సంవత్సరాలలో లౌకికవాదిగా ఉండి, శైవ మతస్తుల ఒత్తిడికి తలొగ్గి తన పాలన ముగిసే సమయానికి వైష్ణవులను హింసించాడు.<ref>{{cite book|title=Śrī Rāmānuja Vāṇī: A Quarterly Journal of Viśiśtādvaita Vedānta, Volume 33, Issue 3 - Volume 34, Issue 4|author=Rāmānuja, Sri Ramanuja Vedanta Centre (Madras, India)|publisher=Ṡrī Rāmānuja Vedānta Centre, 2006|page=43}}</ref> తరువాతి సంవత్సరాల్లో రాజు వైష్ణవ మతాన్ని ప్రోత్సహించాడని విశ్వసించడానికి కారణం ఉంది, ఎందుకంటే అతని రికార్డులు అతను విష్ణు దేవాలయాలకు బహుమతులు ఇచ్చినట్లు పేర్కొంటున్నాయి. ఉదాహరణకు, అతను తన ఇద్దరు రాణులు త్రిభువనముడైయాల్, సోలకులవల్లితో కలిసి కాంచీపురంలోని ఉలగళందపెరుమాళ్ ఆలయాన్ని సందర్శించి, తన పాలనలో 40వ సంవత్సరంలో విరాళాలు ఇచ్చాడు.<ref name=varadarajatemple/> == కళలు, వాస్తుశిల్పం == [[దస్త్రం:Profile_view,_Amrithakadeswarar_temple_Melakadambur.jpg|thumb|right|మేలకడంబూర్-కరక్కోయిల్]] [[దస్త్రం:Kulottunga I Gold Coin.png|thumb|మొదటి కులోత్తుంగ బంగారు ఫనామ్ (నాణెం) పందెంకోడిని వర్ణిస్తుంది. చోళ కళలలో పందెంకోడి అరుదుగా చిత్రీకరించబడేవి]]{{See also|చోళుల కళ, వాస్తుశిల్పం}} కులోత్తుంగ కళలు, వాస్తుశిల్పం పోషకుడు. ఆస్థాన కవి జయంకొండార్ అతని ఆస్థానాన్ని అలంకరించాడని చెబుతారు. ప్రసిద్ధ పద్యం కలింగత్తుపరణి కూర్పు అతనికి ఆపాదించబడింది.<ref>{{cite book|title=A History of Indian Literature, 500-1399: From Courtly to the Popular|author=Sisir Kumar Das|publisher=Sahitya Akademi, 2005 - India|page=209}}</ref> కొంతమంది పండితులు కవి [[కంబర్ (కవి)|కంబర్‌ను]] మొదటి కులోత్తుంగ సమకాలీనుడిగా పరిగణిస్తారు, రామాయణగాథ (రామావతారం) అతని పాలనలో స్వరపరచబడిందని చెబుతారు. ఇతరులు అతన్ని రెండవ లేదా మూడవ కులోత్తుంగ పాలనలో ఉంచుతారు.<ref>{{cite book|title=Historical Dictionary of the Tamils|author=Vijaya Ramaswamy|publisher=Rowman & Littlefield, 25-Aug-2017 - History|page=33}}</ref> అదేవిధంగా కులోత్తుంగ చోళన్ ఉలా, విక్రమన్ చోళ ఉలా, రాజరాజ చోళన్ ఉలా అనే మూడు ఉలాల రచయిత ఒట్టకూత్తర్ అతని పాలనలో నివసించాడని కొందరు నమ్ముతారు, మరికొందరు అతని వారసులైన విక్రమ చోళుడు, రెండవ కులోత్తుంగ చోళుడు, రెండవ రాజరాజ కాలంలో అతనిని ఉంచుతారు.<ref>{{cite book|title=Historical Dictionary of the Tamils|author=Vijaya Ramaswamy|publisher=Rowman & Littlefield, 25-Aug-2017 - History|page=256}}</ref> మొదటి కులోత్తుంగ, అతని కుమారుడు చిదంబరం నటరాజ ఆలయం విస్తీర్ణాన్ని ఆరు రెట్లు విస్తరించారు.<ref>{{citation |author=S.R. Balasubrahmanyam |title=Later Chola Temples |publisher=Thomson Press |year=1979 |oclc=6921015 |page=23}}</ref> మేలకడంబూర్‌లోని అమృతఘటేశ్వర శివాలయం నిర్మాణం కూడా కులోత్తుంగ పాలనకు ఆపాదించబడింది. దీనిని కరక్కోయిల్ అని పిలుస్తారు, చక్రాలతో కూడిన రథం ఆకారంలో నిర్మించబడిన తొలి పుణ్యక్షేత్రం ఇదే కావచ్చు. దీనిని ఉత్సాహవంతమైన గుర్రాలు లాగుతున్నట్లుగా ఉంటుంది. ఈ ఆలయంలో 1113కి అనుగుణంగా ఉన్న అతని పాలనలోని 43వ సంవత్సరం నాటి రాజు శాసనం ఉంది.<ref>{{cite book|title=Art of the Imperial Cholas|author=Vidya Dehejia|publisher=Columbia University Press, 01-Jun-2010 - Art|page=95}}</ref> అతని కాలంలో, కులోత్తుంగ చోళపురం (ఇప్పుడు తుంగాపురం అని పిలుస్తారు) తీవ్రమైన మతపరమైన కార్యకలాపాల ప్రదేశంగా ఉండేది. నగరంలోని వీధులు మధురై (చతురస్రాకారం) వలె వేయబడ్డాయి, అందుకే దీనిని సిరు (చిన్న) మధురై అని పిలుస్తారు. కులోత్తుంగ సిరు మధురైలో రెండు దేవాలయాలను నిర్మించాడు, ఒకటి శివుని కోసం చొక్కనాథర్ ఆలయం, మరొకటి వినవ పెరుమాళ్ టెంపుల్ లేదా వరదరాజ పెరుమాళ్ టెంపుల్ అని పిలువబడే విష్ణు ఆలయం.<ref name="FaithsAcrossTime" /> కులోత్తుంగ సెంట్రల్ ఇండియాకు చెందిన గహదవాల వంశపు రాజులతో కూడా స్నేహపూర్వక సంబంధాలు కలిగి ఉన్నాడు, వారు సూర్య భగవానుడిని తమ కులదైవంగా పూజించేవారు. తరువాత గహదవాల రాజ్యం సందర్శనల నుండి ప్రేరణ పొందిన కులోత్తుంగ సూర్య భగవానుడికి అంకితం చేయబడిన అనేక దేవాలయాలను, ముఖ్యంగా పుదుక్కోట్టై, నాగపట్నం వద్ద సూర్యనార్ దేవాలయాలను నిర్మించాడు.<ref name=FaithsAcrossTime>{{cite book|title=Faiths Across Time: 5,000 Years of Religious History [4 Volumes]: 5,000 Years of Religious History|author=J. Gordon Melton|publisher=ABC-CLIO, 15-Jan-2014 - Reference|page=697}}</ref> == శాసనాలు == కులోత్తుంగ శాసనాలు ఎక్కువగా "పుగల్ మదు విలంగ" లేదా "పుగల్ సుంద పునరి" అనే పరిచయంతో ప్రారంభమవుతాయి. మొదటిది చేరాలు, పాండ్యులు, ఆరవ విక్రమాదిత్యునిపై అతని విజయాల గురించి వివరాలు ఇస్తుంది, అయితే రెండవది మరింత వివరంగా ఉంటుంది. ఇందులో అతని ప్రారంభ జీవిత వివరాలు, అంటే, చక్రకోట, వయిరాగ్రంలో అతని హీరోయిజం, చోళ దేశపు అత్యుత్తమ ఆభరణాల కిరీటాన్ని అతను ఎలా ధరించాడు అనే విషయాలు ఉన్నాయి.<ref>{{cite book|title=The Tirumal̤avāḍi Temple: History and Culture Through the Ages|author=C. Mookka Reddy|publisher=B.R. Publishing Corporation, 1986|page=40}}</ref><ref>{{cite book|title=Epigraphia Indica, Volume 22, Volumes 13-14 of [Reports]: New imperial series, India Archaeological Survey|author=Archaeological Survey of India, India. Dept. of Archaeology|publisher=Manager of Publications, 1984|page=269}}</ref> "పుగల్ మదు" అనే పరిచయంతో ప్రారంభమయ్యే కంచిలోని ఒక శాసనం అతని జన్మ నక్షత్రాన్ని పుష్యగా పేర్కొంటుంది.<ref>{{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |url=https://books.google.com/books?id=eg9uAAAAMAAJ |year=1955 |publisher=University of Madras |page=591}}</ref><ref>{{cite book|title=Rāja Rāja, the great: seminar proceedings, Issue 18 of Ananthacharya Indological Research Institute series|author=Ananthacharya Indological Research Institute|publisher=Ananthacharya Indological Research Institute, 1987|page=24}}</ref> చింగిల్‌పుట్ జిల్లాలోని త్రిపురాంతకేశ్వర ఆలయం నుండి లభించిన రాజు మరొక శాసనం, వీరరాజేంద్ర చోళుని రెండవ సంవత్సరంలో కొనుగోలు చేయబడిన కొన్ని భూముల పునఃవిక్రయం గురించి ప్రస్తావించింది.<ref>{{cite book |author=S. R. Balasubrahmanyam |title=Middle Chola temples: Rajaraja I to Kulottunga I (AD. 985-1070) |url=https://books.google.com/books?id=dufVAAAAMAAJ |year=1977 |publisher=Oriental Press |page=289 |isbn=9789060236079 }}</ref> అతని ప్రారంభ సంవత్సరాల్లో, రాజు తనను తాను రాజకేశరివర్మన్ అలియాస్ రాజేంద్రచోళదేవ అని పిలుచుకున్నాడు. అతని పాలనలో రెండవ సంవత్సరంలో కోలార్ నుండి రాజు చేసిన శాసనం మనకు ఉంది. అతన్ని రాజకేశరివర్మన్ అలియాస్ రాజేంద్ర చోళ దేవ అని పిలుస్తారు, ఇది సక్కరకోట్టం, వయిరాగరంలో అతని శౌర్యాన్ని సూచిస్తుంది. విజయరాజేంద్ర-మండలంలోని ఒక జిల్లా అయిన కువలాల నాడులోని ఒక ఆలయాన్ని వీరసిఖామణి మువేందవేళార్ అనే రాజు అధికారి పరిశీలించి ఒక కమిటీని నియమించాడని అందులో పేర్కొనబడింది.<ref>{{cite book|title=South Indian Inscriptions: Miscellaneous inscriptions in Tamil (4 pts. in 2), Volume 10 of Archaeological survey of India, Volume 3, Parts 1-2 of South Indian Inscriptions, Archaeological Survey of India|author1=Eugen Hultzsch|author2=Hosakote Krishna Sastri|author3=Archaeological Survey of India|author4=V. Venkayya|publisher=Director General, Archaeological Survey of India|page=138}}</ref><ref>{{cite book |author=S. R. Balasubrahmanyam |title=Middle Chola temples: Rajaraja I to Kulottunga I (AD. 985-1070) |url=https://books.google.com/books?id=dufVAAAAMAAJ |year=1977 |publisher=Oriental Press |page=321|isbn=9789060236079 }}</ref> తిరువొత్తియూర్‌లోని బ్రహ్మపురీశ్వర ఆలయం నుండి అతని పాలనలోని మూడవ సంవత్సరం నాటి మరొక శాసనం ఉంది, దీనిలో అతను రాజకేశరివర్మన్ అలియాస్ ''రాజేంద్రచోళదేవ'' గా శైలిని కలిగి ఉన్నాడు. ఇది మువేందవేళార్ అనే రాజు అధికారి గురించి తెలుపుతుంది. ''కళ్యాణపురంకొండ-సోల-వలనాడు'' ఉప-విభాగమైన ముడిచోనాడులోని అరిదయమంగళం స్థానికుడైన అతను, ఒక బ్రాహ్మణుడు, శివయోగికి ఆహారం అందించడం కోసం కొన్ని భూములను కొనుగోలు చేసి విరాళంగా ఇచ్చాడని పేర్కొంది.<ref>{{cite book |author=P. V. Jagadisa Ayyar |title=South Indian Shrines: Illustrated |url=https://books.google.com/books?id=oYJptwEACAAJ |year=1982 |publisher=Asian Educational Services |isbn=978-81-206-0151-2 |page=51}}</ref><ref>{{cite book|title=Annual Report on South-Indian Epigraphy|author=Madras (India : State). Public Department, Madras (India : State). Home Department, Madras (India : State). Finance Department, India. Manager, Government of India Central Publication Branch, India. Manager of Publications|page=20}}</ref> విజయరాజేంద్ర-మండలం, కళ్యాణపురంగొండ-సోల-వలనాడు అనే పేర్లు ముఖ్యమైనవి, అతని పాలన ముగిసే సమయానికి పశ్చిమ చాళుక్య రాజధాని కళ్యాణపురంపై (బసవకల్యాణ్) దాడి చేసిన కులోత్తుంగ పూర్వీకుడు మొదటి రాజాధిరాజ చోళుని పేరు మీదుగా ఈ పేరు పెట్టబడినట్లు స్పష్టంగా తెలుస్తోంది. మొదటి రాజాధిరాజ చోళుడు "వీరాభిషేకం" (వీరుల అభిషేకం) చేసిన తరువాత ''విజయరాజేంద్ర'' అనే బిరుదును ధరించాడు.<ref>{{cite book |author=S. R. Balasubrahmanyam |title=Middle Chola temples: Rajaraja I to Kulottunga I (AD. 985-1070) |url=https://books.google.com/books?id=dufVAAAAMAAJ |year=1977 |publisher=Oriental Press |page=335|isbn=9789060236079 }}</ref><ref>{{cite book|title=Gangaikondacholapuram|author=Irāmaccantiran̲ Nākacāmi|publisher=State Department of Archaeology, Government of Tamil Nadu, 1970 - Gangaikondacholapuram (India)|page=8}}</ref> == మూలాలు == {{reflist|3}} == గ్రంథ పట్టిక == {{Commons category|Kulothunga I}} {{refbegin}} * {{cite journal |last=Spencer |first = George W. |date=May 1976 | title = The Politics of Plunder: The Cholas in Eleventh-Century Ceylon |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-asian-studies_1976-05_35_3/page/404 | journal = The Journal of Asian Studies |volume=35 |issue=3 |pages=405–419 | doi = 10.2307/2053272 | jstor = 2053272|s2cid = 154741845 }} * {{cite book |author=B. Venkataraman |title=Temple art under the Chola queens |url=https://books.google.com/books?id=kSJUAAAAMAAJ |year=1976 |publisher=Thomson Press (India), Publication Division }} * {{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |volume=2, Part 1 |url=https://books.google.com/books?id=0aWCAAAAIAAJ |year=1937 |publisher=University of Madras }} * {{cite book |author=K. A. N. Sastri |author-link=K. A. Nilakanta Sastri |title=The Cōḷas |url=https://books.google.com/books?id=eg9uAAAAMAAJ |year=1955 |publisher=University of Madras |author-mask=6}} * {{cite book |author=P. V. Jagadisa Ayyar |title=South Indian Shrines: Illustrated |url=https://books.google.com/books?id=oYJptwEACAAJ |year=1982 |publisher=Asian Educational Services |isbn=978-81-206-0151-2 }} * {{cite book |first=S. R. |last=Balasubrahmanyam |title=Middle Chola temples: Rajaraja I to Kulottunga I (AD. 985-1070) |url=https://books.google.com/books?id=dufVAAAAMAAJ |year=1977 |publisher=Oriental Press |isbn=9789060236079 }} {{refend}} {{S-start}} {{Succession box|title=[[చోళులు|చోళ]]|before=[[అధిరాజేంద్ర చోళుడు]]|after=[[విక్రమ చోళుడు]] |years=సా.శ 1070-1122}} {{S-end}} {{DEFAULTSORT:మొదటి కులోత్తుంగ}} [[వర్గం:చోళ రాజులు]] bskxizhndqjzqp59kgsvn1k4auw9awy లింబు ప్రజలు 0 487270 4808145 4797918 2026-04-23T01:53:37Z InternetArchiveBot 88395 0 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 1 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808145 wikitext text/x-wiki {{Infobox ethnic group|group=యక్తుంగ్|image=Ancient_map_of_Limbu.jpg|image_caption=చసోక్ తంగ్నం జరుపుకుంటున్న లింబు ప్రజలు|population={{flag|Nepal}} {{flag|India}} {{flag|Bhutan}} {{flag|UK}}|region1={{flag|Nepal}}: 4,14,704 (2021) [[కోశీ ప్రావిన్స్|కోశీ]]: 3,87,515 [[మాధేశ్ ప్రావిన్స్|మాధేశ్]]: 528 [[బాగమతి ప్రావిన్స్|బాగమతి]]: 23,893 [[గండకీ ప్రావిన్స్|గండకీ]]: 1,493 [[లుంబినీ ప్రావిన్స్|లుంబినీ]]: 642 [[కర్ణాలీ ప్రావిన్స్|కర్ణాలీ]]: 221 [[సుదూరపశ్చిమ ప్రావిన్స్|సుదూరపశ్చిమ]]: 412 {{flag|Bhutan}}: 1,800|pop1={{flag|India}}: 1,63,000 (2011) [[సిక్కిం]]: 60,000 [[పశ్చిమ బెంగాల్]]: 56,000 [[అస్సాం]]: 37,000 [[ఉత్తరాఖండ్]]: 1,800 [[మేఘాలయ]]: 1,200 [[మణిపూర్]]: 1,100 [[అరుణాచల్ ప్రదేశ్|అరుణాచల్]]: 1000 {{flag|UK}}: 15,000 (2015)|native_name=ᤕᤠᤰᤌᤢᤱ|native_name_lang=lif|languages=[[లింబు భాష]] ఇతరాలు [[నేపాలీ భాష|నేపాలీ]]|religions='''ప్రధానంగా''': [[కిరాత్ ముంధుమ్]] 81%<br/>'''మైనారిటీలు''': [[హిందూ మతం]] 14%, [[క్రైస్తవ మతం]] 5%|related_groups={{hlist|[[యక్కా ప్రజలు|యక్కా]]|[[రాయ్ ప్రజలు|రాయ్]]|[[లెప్చా ప్రజలు|లెప్చా]]|[[ధిమాల్]]|ఇతర [[సినో-టిబెటన్ భాషలు|సినో-టిబెటన్ ప్రజలు]]}}}} '''లింబు''' ([[లింబు భాష|లింబు]]: {{lang|lif|ᤕᤠᤰᤌᤢᤱ}}) తూర్పు [[నేపాల్]], ఈశాన్య [[భారతదేశం]], పశ్చిమ [[భూటాన్]] హిమాలయ ప్రాంతానికి చెందిన ప్రధాన సినో-టిబెటన్ జాతి భాషా సమూహం. భారతదేశంలో లింబులు [[సిక్కిం]], [[అస్సాం]], [[నాగాలాండ్]], ఉత్తర [[పశ్చిమ బెంగాల్]] అనగా ఉత్తర బెంగాల్ రాష్ట్రాలలో నివసిస్తున్నారు.<ref>State government and politics, Sikkim By Nirmalananda Sengupta Sterling, 1985</ref><ref>Evaluation Of Man And The Modern Society In Sikkim By Jash Raj Subba, 2008</ref><ref>P.6 History, Culture and Customs of Sikkim, J. R. Subba, 2008</ref> '''సుబ్బా''' అనేది షా రాజులు లింబు గ్రామ పెద్దలకు మాత్రమే ఇచ్చిన బిరుదు.<ref>Democracy, pluralism, and change: an inquiry in the Nepalese context By Sanjaya Serchan Chhye Pahuppe, 2001</ref> సుబ్బా అనేది స్థానిక లింబు పరిభాషలో భాగం కాదు, కానీ ఇప్పుడు ఆ రెండు పదాలు దాదాపు పర్యాయపదాలుగా మారాయి. లింబు తెగలోని ఇతర గ్రామస్తుల నుండి గ్రామ పెద్దలను ఈ విధంగా వేరు చేశారు. గ్రామ పెద్దల కుటుంబ వంశం తరచుగా సుబ్బా అనే ఇంటిపేరుతో కనిపిస్తుంది. వీరి చరిత్ర బన్సావళి (వంశావళి) అనే పుస్తకంలో వ్రాయబడిందని చెబుతారు. కొన్ని పురాతన కుటుంబాలు దీని ప్రతులను ఉంచుకున్నాయి.<ref>Linguistic Survey of India, Volume 3, Part 1 By Office of the superintendent of government printing, 1909</ref> వందలాది లింబు వంశాలు, తెగలు ఉన్నాయి, ఇవి వారి తెగ, ఉపజాతీయ సంస్థ లేదా మూలస్థానం ఆధారంగా వర్గీకరించబడ్డాయి. క్రీ.శ. 308లో అనువదించబడిన చైనీస్ గ్రంథం ''పో-ఔ-యెయో-జింగ్'', యి-టి-సాయ్ (ఉత్తరాన సరిహద్దుగా ఉన్న అనాగరికులు) అని సూచిస్తుంది, ఈ పేరు దీనికి కచ్చితమైన సమానమైనది <ref>Saklani, Dinesh Prasad ''Ancient communities of the Himalaya'' Indus Publishing Company, India (1 Mar 2002) {{ISBN|978-81-7387-090-3}} p. 36</ref><ref>[[సిల్వైన్ లెవీ|లెవీ, సిల్వైన్]] ''Le Nepal'' Asian Educational Services, India; Facsimile edition (20 Dec 2007){{ISBN|978-81-206-0580-0}} p. 78</ref> లింబులు [[సిక్కిం]] తొలి నివాసులలో ఒకరు.<ref>{{Cite book | title = The Limbus: A South Eastern Himalayan indigenous kirat People | year = 1979| last = Sanyal| first = Dr. Chanru Chandra| publisher = Dipti Printing | page = 7 }}</ref><ref>{{Cite book | title = Navigating Social Exclusion and Inclusion in Contemporary India and Beyond: Structures, Agents, Practices (Anthem South Asian Studies) | year = 2014 | last = Skoda | first = Uwe | publisher = Anthem Press | isbn = 978-1783083404| page = 137 }}</ref> ఈ భారతీయ రాష్ట్రం పేరు రెండు లింబు పదాల కలయిక: ''సు'' అంటే "కొత్త", ''ఖిమ్'' అంటే "ప్యాలెస్" లేదా "ఇల్లు".<ref>Ethnic Groups of South Asia and the Pacific: An Encyclopedia By James Minahan, 2012</ref> == భౌగోళిక విస్తరణ == [[దస్త్రం:Ancient_map_of_Limbu.jpg|thumb|[[అరుణ్ నది]], [[తీస్తా నది]] మధ్య లింబు నివాసాల పురాతన పటం]] 2021 నేపాల్ జనాభా లెక్కలు లింబు ప్రజలను పర్వత/కొండ జనజాతి విస్తృత సామాజిక సమూహంగా వర్గీకరిస్తుంది. 2021 నేపాల్ జనాభా లెక్కల ప్రకారం, 4,14,704 మంది (నేపాల్ జనాభాలో 1.43%) లింబులు ఉన్నారు. రాష్ట్రాల వారీగా లింబు ప్రజల శాతం ఈ విధంగా ఉంది: * [[కోశీ ప్రావిన్స్]] (8.01%) * [[బాగమతి ప్రావిన్స్]] (0.5%) * [[గండకీ ప్రావిన్స్]] (0.2%) * [[మాధేశ్ ప్రావిన్స్]] (0.1%) * [[లుంబినీ ప్రావిన్స్]] (0.1%) * [[కర్ణాలీ ప్రావిన్స్]] (0.02%) * [[సుదూరపశ్చిమ ప్రావిన్స్]] (0.03%) లింబుల అంచనా జనాభా 6,00,000, వీరు ప్రధానంగా [[నేపాల్|నేపాల్‌లోని]] [[తేరథుమ్ జిల్లా|తేరథుమ్]], [[ధన్‌కుటా జిల్లా|ధన్‌కుటా]], [[తాప్లేజుంగ్ జిల్లా|తాప్లేజుంగ్]], [[మోరంగ్ జిల్లా|మోరాంగ్]], [[సున్సరి జిల్లా|సున్సరి]], [[ఝపా జిల్లా|ఝాపా]], [[పాంచ్‌థార్ జిల్లా|పంచ్‌థార్]], [[ఇలామ్ జిల్లా|ఇలామ్]] జిల్లాలతో పాటు [[ఈశాన్య భారతదేశం|ఈశాన్య భారతదేశం]] పలు రాష్ట్రాల్లో నివసిస్తున్నారు. కింది జిల్లాల్లో లింబు ప్రజల శాతం జాతీయ సగటు (1.0%) కంటే ఎక్కువగా ఉంది. ఇవన్నీ [[కోశీ ప్రావిన్స్]] లేదా "[[లింబువాన్]]" పరిధిలో ఉన్నాయి. * [[పాంచ్‌థార్ జిల్లా|పంచ్‌థార్]] (43.4%) * [[తాప్లేజుంగ్ జిల్లా|తాప్లేజుంగ్]] (42.6%) * [[తేరథుమ్ జిల్లా|తేరథుమ్]] (36.4%) * [[ఇలామ్ జిల్లా|ఇలామ్]] (16.8%) * [[ధన్‌కుటా జిల్లా|ధన్‌కుటా]] (13.9%) * [[ఝపా జిల్లా|ఝాపా]] (7.7%) * [[సంఖువాసభ జిల్లా|సంఖువాసభ]] (5.7%) * [[మోరంగ్ జిల్లా|మోరాంగ్]] (4.3%) * [[సున్సరి జిల్లా|సున్సరి]] (3.6%) * [[తాప్లేజుంగ్ జిల్లా|తాప్లేజుంగ్]] (5.1%) * [[లలిత్‌పూర్ జిల్లా (నేపాల్)|లలిత్‌పూర్]] (1.3%) '''భారతదేశం, భూటాన్, ఇతర దేశాలు''' గణనీయమైన సంఖ్యలో లింబు జనాభా [[సిక్కిం]] తూర్పు, పశ్చిమ జిల్లాల్లో కూడా నివసిస్తోంది. [[పశ్చిమ బెంగాల్|పశ్చిమ బెంగాల్‌లోని]] [[డార్జిలింగ్]], [[కాలింపాంగ్]] నగరాలతో పాటు [[అస్సాం]], [[నాగాలాండ్]], [[భూటాన్]], [[మయన్మార్]] అంతటా కూడా వీరు విస్తరించి ఉన్నారు. కొందరు [[యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]], [[హాంగ్ కాంగ్]], [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు|అమెరికా]], ఇతర దేశాలకు వలస వెళ్లారు. == చరిత్ర == '''చారిత్రక నేపథ్యం''' '''ప్రాచీన యుగం:''' * వేద పూర్వ మూలాలు: ఇండో-ఆర్యన్ సమూహాల రాకముందే లింబు ప్రజలు తూర్పు నేపాల్‌లో స్థిరపడ్డారని నమ్ముతారు. వీరు హిమాలయ ప్రాంతంలో బలమైన మూలాలు ఉన్న వేద పూర్వపు, మంగోలాయిడ్ ప్రజలు. * కిరాట రాజ్యాలు (క్రీ.పూ. 800 - క్రీ.శ. 300): ** లింబులు ఖట్మండు లోయ, తూర్పు కొండలను పాలించిన పెద్ద కిరాత్ నాగరికతలో భాగం. ** మహాభారతం, పురాణాల వంటి ప్రాచీన గ్రంథాలు కిరాత్‌లను తూర్పు నుండి వచ్చిన యోధులుగా పేర్కొన్నాయి. '''🏯 లింబువాన్ సమాఖ్య:''' * లింబువాన్ రాజ్యం (18వ శతాబ్దానికి ముందు): ** లింబువాన్ 10 లింబు రాజ్యాల స్వతంత్ర సమాఖ్య. ** ప్రతి దాన్ని సుబ్బా లేదా హ్యాంగ్ అని పిలువబడే స్థానిక రాజు పాలించేవాడు. ** వారు తమ సొంత చట్టాలు, ఆచారాలు, భూమి పదవీకాల వ్యవస్థలను కలిగి ఉన్నారు. ** ఈ ప్రాంతం మధ్య నేపాల్‌కు సాంస్కృతికంగా, రాజకీయంగా భిన్నంగా ఉండేది. '''🗡️ గూర్ఖా ఏకీకరణ (1700ల చివరలో):''' * 1770లలో, నేపాల్ ఏకీకరణ సమయంలో పృథ్వీ నారాయణ్ షా రాజు లింబువాన్‌ను విలీనం చేసుకున్నాడు. * "లింబువాన్-గూర్ఖా ఒప్పందం" (సుమారు 1774) లింబులకు కింది హామీలను ఇచ్చింది: ** భూమిపై స్వయంప్రతిపత్తి (కిపట్ వ్యవస్థ). ** వారి భాష, ఆచారాలు, సంప్రదాయాలను కొనసాగించే హక్కు. * అయితే రాష్ట్ర కేంద్రీకరణ, హిందూకరణ, భూ సంస్కరణల కారణంగా కాలక్రమేణా స్వయంప్రతిపత్తి దెబ్బతింది. '''🔹ఆధునిక చరిత్ర''' * భూమి నష్టం, అణచివేత: ** 1960లలో పంచాయతీ పాలనలో కిపట్ వ్యవస్థ రద్దు చేయబడింది, ఇది పెద్ద ఎత్తున పూర్వీకుల భూముల నష్టానికి దారితీసింది. * జాతి పునరుజ్జీవనం, గుర్తింపు ఉద్యమాలు: ** 1990ల నుండి లింబులు ముఖ్యంగా పీపుల్స్ వార్ (1996-2006) సమయంలో, ఆ తర్వాత సాంస్కృతిక, రాజకీయ క్రియాశీలతలో నిమగ్నమయ్యారు. ** లింబువాన్ అటానమస్ రీజియన్ వంటి ఉద్యమాలు వారి పూర్వీకుల భూమి, గుర్తింపుకు గొప్ప హక్కులు, గుర్తింపును డిమాండ్ చేస్తున్నాయి. * భాష, లిపి పునరుజ్జీవనం: ** సిరిజుంగా లిపి పునరుజ్జీవనం, యక్తుంగ్ సంస్కృతి ప్రోత్సాహం ముఖ్యంగా యువత, డయాస్పోరాలో ఊపందుకుంది. == భాష == {{Main|లింబు భాష}} '''లింబు''' (లింబు: ᤕᤠᤰᤌᤢᤱ ᤐᤠᤴ, ''యక్తుంగ్ పాన్'') అనేది [[నేపాల్]], ఈశాన్య [[భారతదేశం]] (ముఖ్యంగా [[పశ్చిమ బెంగాల్]], [[సిక్కిం]], [[అస్సాం]], [[నాగాలాండ్]]), [[భూటాన్]] ప్రవాస వర్గాలకు చెందిన లింబు ప్రజలు మాట్లాడే [[సినో-టిబెటన్ భాషలు|సినో-టిబెటన్ భాష]]. లింబులు తమను తాము ''యక్తుంగ్'' అని, తమ భాషను ''యక్తుంగ్పాన్'' అని పిలుచుకుంటారు. యక్తుంగ్పాన్‌కు నాలుగు ప్రధాన మాండలికాలు ఉన్నాయి: ఫెడాపే, ఛతరే, తంబర్ఖోలే, పంథరే మాండలికాలు. '''అధికారిక హోదా''' నేపాల్ భాషా కమిషన్ లింబు భాషను [[కోశీ ప్రావిన్స్|కోశీ ప్రావిన్స్‌లో]] అధికారిక భాషగా సిఫార్సు చేసింది. చులాచులి రూరల్ మున్సిపాలిటీ, మాంగ్సెబుంగ్ రూరల్ మున్సిపాలిటీ, ఫాల్గుణానంద రూరల్ మున్సిపాలిటీలు లింబు భాషను అధికారిక పని భాషగా గుర్తించాయి. భారతదేశంలో, రాష్ట్రంలో సంస్కృతి, సంప్రదాయాల పరిరక్షణ ప్రయోజనం కోసం [[సిక్కిం]] రాష్ట్రం లింబు భాషను అదనపు అధికారిక భాషగా గుర్తించింది. అధికారిక వారపత్రిక ''సిక్కిం హెరాల్డ్'' లింబు ఎడిషన్‌ను కలిగి ఉంది. '''సిరిజుంగా లిపి లేదా యక్తుంగ్/లింబు లిపి''' [[దస్త్రం:Limbu_script.png|right|thumb|275x275px|[[లింబు లిపి]]. బూడిద రంగు అక్షరాలు వాడుకలో లేనివి.]] [[లింబు లిపి]] (సిరిజంగా) ని 9వ శతాబ్దంలో లింబు రాజు సిరిజంగా హ్యాంగ్ రూపొందించారు. సిరిజంగా లిపిని తరువాత [[తె-ఒంగ్సి సిరిజుంగ జిన్ తెబె|తె-ఒంగ్సి సిరిజుంగా జిన్ తెబే]] పునఃరూపకల్పన చేసి తిరిగి ప్రవేశపెట్టారు. తె-ఒంగ్సి సిరిజుంగా జిన్ తెబే తన సమయాన్ని ఎక్కువ భాగం యక్తుంగ్పాన్, యక్తుంగ్ సంస్కృతి, [[లింబు లిపి]] అభివృద్ధికి వెచ్చించినందున, అతను 9వ శతాబ్దపు రాజు సిరిజంగా పునర్జన్మగా పరిగణించబడతాడు. == లింబు సాంప్రదాయ వాస్తుశిల్పం == లింబు ఇల్లు లింబు కమ్యూనిటీ దేవత అయిన యుమా ప్రతీకాత్మక ప్రాతినిధ్యం. కిటికీలు, తలుపుల వివరాలు లింబు ఆచారాల సమయంలో ఉపయోగించే వివిధ పువ్వులను వర్ణించే చెక్క శిల్పాలతో అలంకరించబడి ఉంటాయి. ఇంటి తలుపు, కిటికీల చెక్క శిల్పాలలో చేసిన కొన్ని అలంకార ఎంబ్రాయిడరీలు లింబు మహిళలు ధరించే బంగారు ఆభరణాల ప్రత్యక్ష ప్రాతినిధ్యం. లింబు సాంప్రదాయ ఇంటిలో, గోడ స్కర్టింగ్ సాధారణంగా ఎర్ర మట్టి రంగుతో మాన్యువల్‌గా వేయబడుతుంది. ఇది లింబు మహిళలు ధరించే ''పాతుకా'' లేదా బెల్టు ప్రతీకాత్మక ప్రాతినిధ్యం కూడా. గ్రౌండ్ ఫ్లోర్‌లో ఇంటి మధ్యలో ఉన్న ''మురింగ్-సిట్లామ్'' లేదా ప్రధాన స్తంభంలో ఇంటి ప్రధాన విశిష్ట అంశం ఉంటుంది. ఈ స్తంభం ఇంట్లో యుమా దేవత నివసించే మందిరంగా లింబు ప్రజలు విశ్వసిస్తారు. కాబట్టి, తమ కృతజ్ఞతలు తెలుపుకోవడానికి వారు స్తంభం చుట్టూ సాధారణంగా సంవత్సరానికి రెండుసార్లు ఆచార ప్రార్థనలు, నైవేద్యాలు సమర్పిస్తారు. ఈ ఇళ్లను తూర్పు నేపాల్, భారతదేశంలోని సిక్కిం పశ్చిమ భాగంలో చూడవచ్చు. పరిసరాల్లో నివసించే వివిధ వర్గాల మధ్య సత్సంబంధాల కారణంగా ఈ ఇళ్లు ఇతర వర్గాల ఇళ్లను పోలి ఉంటాయి. అనేక వర్గాలలో సమానంగా ఉండే ప్రజల రోజువారీ జీవనశైలి, సంస్కృతి నుండి ఇళ్ల రూపం, ప్రదేశాల పరిణామం ప్రేరణ పొందింది. అందువల్ల, ఈ రోజుల్లో లింబు ఇంటిని బాహ్య దృక్కోణం ద్వారా గుర్తించడం కష్టం. వివిధ రంగులతో చిత్రీకరించబడిన వృత్తం, త్రిభుజం, చతురస్రం వంటి జ్యామితీయ ఆకృతుల వినియోగాన్ని భవనాల ముఖభాగంలో చూడవచ్చు, ఇది లింబు తెగ మాత్రమే చేస్తుంది. దీనికి తోడు, ఇంటి ఎలివేషన్‌లో ''[[సిలామ్ సక్మా]]'' (ఫెడాంగ్మాలు లేదా గిరిజన పూజారులు ఉపయోగించే ఆచార మూలకం) అని పిలువబడే చిహ్నాన్ని ప్రదర్శించడం లింబు సంఘాన్ని గుర్తించడానికి ఒక గుర్తు/లోగోగా ఉంది. ఈ చిహ్నం వజ్రాకృతిలో ఉంటుంది, మధ్యలో రెండు అక్షాలు (ఒకటి నిలువుగా, ఒకటి అడ్డంగా) మద్దతు ఇచ్చే 9 కేంద్రీకృత వజ్రాల పొరలను కలిగి ఉంటుంది. ఈ రోజుల్లో ఈ చిహ్నాన్ని ప్రవేశ ద్వారాలు, ఇంటి బాల్కనీ రెయిలింగ్ మొదలైన ప్రదేశాలలో చూడవచ్చు. ఒక ఈవెంట్ సమయంలో సంఘం ప్రజలు తమ ఎడమ ఛాతీపై దీనిని ధరిస్తారు. ప్రస్తుతం సాంప్రదాయ గృహాలు అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉన్నాయి. ఎంబ్రాయిడరీల కోసం కలప శిల్పాల ఖర్చులను కూడా భరించలేకపోతున్నారు, దీని వలన స్థానిక హస్తకళాకారులు, సాంప్రదాయ డిజైన్ కూడా అంతరించిపోయాయి. <gallery> File:Limboo house in Hee- kengbari village in West Sikkim, Sikkim, India.jpg|భారతదేశం, [[సిక్కిం]], [[పశ్చిమ సిక్కిం జిల్లా|పశ్చిమ సిక్కిం]]లోని హీ-కెంగ్‌బరి గ్రామంలో లింబు ఇల్లు File:Sikuwa(in Nepali term) .jpg|సికువా (నేపాలీ పరిభాషలో) లేదా ఇంటి వరండా File:"Silam-Sakma" a symbol identifying the Limboo tribe.jpg|"సిలామ్-సక్మా" అనేది లింబు/యక్తుంగ్ గిరిజన సంఘాన్ని గుర్తించే గుర్తు/లోగో పేరు. File:"Muring-Sitlam" or the main pillar.jpg|"మురింగ్-సిట్లామ్" లేదా ఇంటి ప్రధాన స్తంభం </gallery> == వృత్తి == లింబు ప్రజలు సాంప్రదాయకంగా వ్యవసాయదారులు, కానీ కాలక్రమేణా, వారి వృత్తులు వైవిధ్యభరితంగా మారాయి. '''🔹 వ్యవసాయం (ప్రధాన వృత్తి)''' * చాలా మంది లింబులు చారిత్రాత్మకంగా జీవనాధార రైతులు. * టెర్రస్ పొలాలలో వరి, చిరుధాన్యాలు, మొక్కజొన్న, బార్లీ, కూరగాయలు పండిస్తారు. * కింది వాణిజ్య పంటలను కూడా పండిస్తారు: ** యాలకులు (అలైచి) - ప్రధాన ఎగుమతి ఉత్పత్తి ** అల్లం, పసుపు * హలో (నాగలి), కొడలో (గడ్డపార) వంటి సాంప్రదాయ పనిముట్లను ఉపయోగిస్తారు. '''పశుపోషణ''' * మాంసం, పాలు, ఆచారాల కోసం మేకలు, పందులు, ఆవులు, గేదెలు, కోళ్లను పెంచుతారు. * జంతువులు కిరాత్ మతంలో సామాజిక ఆచారాలు, బలులలో కూడా భాగం. '''సాంప్రదాయ నైపుణ్యాలు''' * లింబు మహిళలచే నేత, అల్లిక (సాంప్రదాయ దుస్తుల కోసం). * ఆధ్యాత్మిక జీవితంలో సాంప్రదాయ వైద్యం, షమానిక్ పాత్రలు (ఫెడాంగ్మా, యెబా/యెమా, సాంబ ద్వారా). '''🔹 ఆధునిక వృత్తులు''' '''ప్రభుత్వం, విద్య''' * చాలా మంది లింబులు ఇప్పుడు వీటిలో పనిచేస్తున్నారు: ** బోధన ** పౌర సేవ ** పోలీసు, సైనిక దళాలు ** స్థానిక ప్రభుత్వం, పరిపాలనా ఉద్యోగాలు '''విదేశీ ఉపాధి''' * గణనీయమైన సంఖ్యలో కింది ప్రాంతాలకు వలస వెళ్లారు: ** భారతదేశం (డార్జిలింగ్, సిక్కిం, అస్సాం) ** హాంగ్ కాంగ్, యుకె, మిడిల్ ఈస్ట్, సింగపూర్ మొదలైనవి. * ఈ రంగాలలో పని చేస్తారు: ** భద్రతా సేవలు (ముఖ్యంగా హాంగ్ కాంగ్‌లో) ** గృహ కార్మికులు ** నిర్మాణం ** హాస్పిటాలిటీ పరిశ్రమ '''సైనిక సేవ''' * లింబులకు కింది వాటిలో చేరే సుదీర్ఘ సంప్రదాయం ఉంది: ** బ్రిటిష్ గూర్ఖా ఆర్మీ ** భారత సైన్యం ** సింగపూర్ పోలీస్ ఫోర్స్ ** నేపాల్ సైన్యం * ధైర్యం, విధేయత, క్రమశిక్షణకు ప్రసిద్ధి. '''🔹 వ్యాపారం, వాణిజ్యం''' * చాలా మంది ఇప్పుడు వీటిలో నిమగ్నమై ఉన్నారు: ** చిన్న దుకాణాలు, రిటైల్ వ్యాపారాలు ** వ్యవసాయ ఆధారిత వాణిజ్యం (ఉదా. యాలకులు, టీ) ** తూర్పు నేపాల్‌లో పర్యాటకం, హోమ్‌స్టేలు '''🔹 వర్ధమాన రంగాలు''' * మీడియా, జర్నలిజం * సంగీతం, సాంస్కృతిక కళలు * రాజకీయాలు, క్రియాశీలత (ఉదా. లింబువాన్ ఉద్యమం) * ఎన్జీఓ/ఐఎన్జీఓ పని * సాంకేతికత, ఫ్రీలాన్సింగ్ (పట్టణ, విదేశాల్లో చదువుకున్న యువతలో) == వివాహ ఆచారాలు == {{Main|లింబు వంశాలు, తెగలు}} లింబు సాధారణంగా తమ స్వంత వర్గంలోనే వివాహం చేసుకుంటారు. ఒక లింబు తమ స్వంత వంశంలో వివాహం చేసుకోవడానికి అనుమతించబడరు, వారు బంధువులు కారని నిర్ధారించుకోవడానికి 3 తరాల వరకు వెనుకకు చూస్తారు. లింబు సంస్కృతిలో క్రాస్-కజిన్ వివాహం అనుమతించబడదు. వంశం వెలుపల పురుషుడు, స్త్రీ మధ్య వివాహం ఏర్పాటు ద్వారా లేదా సదరు పురుషుడు, స్త్రీ పరస్పర అంగీకారం ద్వారా కూడా సాధ్యమే. మాతృస్వామ్య తెగ కావడంతో, ఆడవారికి తగిన గౌరవం ఇవ్వబడుతుంది. వివాహాలు ఎక్కువగా తల్లిదండ్రులచే ఏర్పాటు చేయబడతాయి. స్త్రీ చేతిని అడగడం ఒక ముఖ్యమైన వేడుక. ఆ వ్యవస్థలో, స్త్రీ ఎంతైనా బంగారం, వెండి తదితరాలను అడగవచ్చు. వధువును సంతోషంగా ఉంచడానికి వరుడు ఆర్థికంగా తగినంత సురక్షితంగా ఉన్నాడని నిర్ధారించడానికి ఇది ఆచరించబడుతుంది. పెళ్ళైన కొద్ది రోజుల తర్వాత, అబ్బాయి కుటుంబ సభ్యులు అతని ఇంటి ఆర్థిక స్థితిని బట్టి పిల్లతో పాటు కొన్ని ఆల్కహాలిక్, నాన్-ఆల్కహాలిక్ పానీయాలతో అమ్మాయి ఇంటిని సందర్శించాలి. లింబు వివాహం అతి ముఖ్యమైన వేడుకలు వధువు ఇంట్లో కంటే వరుడి ఇంట్లోనే జరుగుతాయి, ఎందుకంటే వధువు తన భర్తతోనే ఉండాలి. ఈ వేడుకలో రెండు ప్రత్యేక నృత్యాలు ఉన్నాయి, ఒకదానిని నేపాలీలో ''[[యలక్మా]]'' లేదా ''ధన్ నాచ్'' (వరి కోత నృత్యం) అని, నేపాలీలో "కెలాంగ్మా" {{IPA|lif|ke laːŋma}} లేదా ''[[చ్యబ్రుంగ్]] {{IPA|lif|t͡ɕjabruŋ}}'' అని పిలుస్తారు. యలక్మా {{IPA|lif|jaˀlaːkma}} మగవారు, ఆడవారు నెమ్మదిగా వృత్తాకారంలో నృత్యం చేయడం ద్వారా వర్గీకరించబడుతుంది, అయితే కెలాంగ్మా {{IPA|lif|ke laːŋma}} డ్రమ్స్ బీట్‌కు అనుగుణంగా సంక్లిష్టమైన ఫుట్‌వర్క్‌ను కలిగి ఉంటుంది. నృత్యంలో ఎవరైనా చేరవచ్చు, ఇది చాలా గంటల పాటు కొనసాగుతుంది. యలక్మా {{IPA|lif|jaˀlaːkma}} పంట కాలం లేదా ఇతర సామాజిక సందర్భాల వేడుకగా కూడా ఉంటుంది. లింబుల ఆచారాలు, సంప్రదాయాలు చాలా కాలం క్రితం సావా యెథాంగ్ {{IPA|lif|sawa jethaŋ}} (ఎనిమిది మంది రాజుల మండలి) ద్వారా స్థాపించబడ్డాయని సాంప్రదాయకంగా చెబుతారు. == మతం, పండుగలు == లింబులు ముంధుమ్ మౌఖిక 'గ్రంథం', మత గ్రంథం సామాజిక నియమాలు, నిబంధనలను అనుసరిస్తారు.<ref>Ancestral Voices: Oral Ritual Texts and Their Social Contexts Among the Mewahang Rai of East Nepal By Martin Gaenszle Lit, 2002</ref> వారి మతం యుమా సమ్యోగా ప్రసిద్ధి చెందింది. సాంప్రదాయకంగా, లింబులు చనిపోయిన వారిని పాతిపెడతారు, కానీ హిందూ మతం ప్రభావం కారణంగా, దహన సంస్కారాలు ప్రాచుర్యం పొందుతున్నాయి. లింబు ప్రజలు యుమా మతాన్ని అనుసరిస్తారు. కొందరు లింబులు క్రైస్తవ మతంలోకి మారారు. చాలా భిన్నమైన సంస్కరణవాద సంప్రదాయాన్ని లింబు గురువు ఫాల్గుణానంద స్థాపించారు, అతను 'సత్యహంగ్' మతాన్ని స్థాపించాడు.<ref>P.141 Migration and Religion in Europe: Comparative Perspectives on South Asian Experiences By Ester Gallo, 22 Apr 2016</ref> == సాంప్రదాయ సంగీతం, గానం శైలులు == [[దస్త్రం:Kirati Limbu women performing Kelang dance.jpg|2012లో సిడ్నీలో జరిగిన కిరాత్ పండుగ ఉధౌలి సందర్భంగా కెలాంగ్ ({{IPA|lif|keːlaːŋ}}) నృత్యం చేస్తున్న కిరాతి లింబు మహిళలు|right|thumb]] లింబులకు దీనిపై బలమైన నమ్మకం ఉంది. యుమావాద్ అనేది ఒక రకమైన మత గ్రంథం, ఇది వారి మత నాయకులచే సజీవంగా ఉంచబడింది, తరం నుండి తరానికి మౌఖికంగా అందించబడింది. యుమావాద్ కొన్ని కథనాలు సామాజిక కథలు, కలలు, రోజువారీ జీవితంతో లింబు సాంప్రదాయ సంగీతంలో కూడా చేర్చబడ్డాయి. లింబులు తమ జానపద పాటలను పాడే గొప్ప సంప్రదాయం ఉంది. వారి జానపద పాటలను ఈ క్రింది సమూహాలుగా విభజించవచ్చు: # ''ఖ్యాలీ'' - సంభాషణ పాట, ఇందులో యువతీ యువకులు చాలా కవితాత్మక వ్యక్తీకరణలలో, చాలా మధురమైన స్వరంతో పాడతారు. # సాంప్రదాయ ప్రేమ గీతాలు: ## ''సక్పా [[పాలం (జానపద గీతం)|పాలం]] {{IPA|lif|paːlam}}సామ్లో'' - ఈ పాటను కుసక్పా యాలాంగ్ {{IPA|lif|jaˀlaːŋ}} నృత్యం సమయంలో వేగంగా పాడుతారు. ## ''కెంబా పాలం {{IPA|lif|paːlam}}సామ్లో'' - ఈ పాటను కెంబా యియాˀలాంగ్ నృత్యం సమయంలో నెమ్మదిగా పాడుతారు. ## ''డొమ్కే అక్మా పాలం {{IPA|lif|paːlam}} సామ్లో'' - సాధారణ పనులు చేసేటప్పుడు, డొమ్కే అక్మా నృత్యం సమయంలో కూడా ఇది పాడబడుతుంది. # ''హక్పారే సామ్లో'' - ఈ పాటను ముంధుమ్‌పై ఆసక్తి ఉన్న, అందులో ప్రావీణ్యం ఉన్న మధ్య వయస్కులైన పురుషులు, మహిళలు పాడుతారు. ఈ పాటలో ఆధ్యాత్మిక, ప్రాపంచిక విశేషాలను చూడవచ్చు. # ''నిసమ్మంగ్ {{IPA|lif|nisamːaŋ}}సేవా సామ్లో'' - మతపరమైన కార్యక్రమాల సమయంలో ఈ పాటను పాడుతారు. ఇదొక భక్తి గీతం. లింబులలో నృత్యం అనేది జీవితంలో ఒక ముఖ్యమైన అంశం. నటనా శైలి ఆధారంగా, కింది రకాల నృత్యాలు ప్రదర్శించబడతాయి: ## జీవం ఉద్భవించిన తర్వాత ప్రదర్శించే నృత్యం: ఈ రకమైన నృత్యం కే లాంగ్ లేదా [[చ్యబ్రుంగ్]] నృత్యంగా పిలువబడుతుంది. ఈ నృత్యం జంతువులు, కీటకాలు, ఏదైనా జీవరూపాల చర్యలను అనుకరిస్తుంది. ## వ్యవసాయ నృత్యం: ఈ రకమైన నృత్యం కింద ఇవి ఉన్నాయి: ### ''యా కాక్మా'' - పంటలు కోసిన తర్వాత సాయంత్రం ఈ నృత్యం చేస్తారు. ### ''దామ్కే అక్మే'' - పంటలు విత్తేటప్పుడు ఈ నృత్యం చేస్తారు. ## యుద్ధ నృత్యం: ఈ నృత్య రూపాన్ని 'నహంగ్మా {{IPA|lif|nahaŋma}}' అని పిలుస్తారు. ఇది "నహంగ్మా {{IPA|lif|nahaŋma}}" - వారి మతపరమైన ఫంక్షన్ సమయంలో ప్రదర్శించబడుతుంది. నహంగ్మా నృత్యానికి ముందు, మంగెనా సాంప్రదాయ ఆచారం ఇంట్లో నిర్వహించబడుతుంది, రక్త సంబంధీకులు, దాయాదులు అందరూ హాజరవుతారు. మంగెనా సమయంలో, ఎర్రటి బొట్టుతో దేవునిగా సూచించబడే రాయి అరటి ఆకుపై ఉంచబడుతుంది. ఒక పెద్ద నల్లటి ఇంట్లో పెరిగిన పందిని చంపి ఫెడాంగ్బాకు సమర్పిస్తారు. ప్రతి వ్యక్తికి వారి వయస్సు, లింగానికి సరిపోలే విధంగా ఒక [[అడవి కోడి]]ని ఇస్తారు. సమస్యల కారణంగా హాజరు కాలేని వ్యక్తి తరపున వారి సన్నిహిత కుటుంబ సభ్యులు దీన్ని చేస్తారు. ఫెడాంగ్బా వారు తమ స్వంత అడవి కోడిని సమర్పించినప్పుడు ప్రతి వ్యక్తి దృష్టిని చెబుతారు, తరువాత ఫెడాంగ్మా అడవి కోడి తల నరికి రక్తాన్ని చల్లుతారు. వారు ఉప్పుతో బొగ్గుపై కాల్చిన తమ స్వంత అడవి కోడి కాలాన్ని అన్నంతో పాటు తింటారు. మిగిలిన మాంసాన్ని భుతువా లేదా యాంగ్బెన్ మిశ్రమంగా రాత్రి భోజనానికి సిద్ధం చేస్తారు. మంగెనా తర్వాత, అతని ఆత్మ బలంగా మారి చుక్లుంగ్ పైకి చేరుకుని, చుక్లుంగ్ నుండి తిరిగి వచ్చిందని నహంగ్మా ప్రదర్శించబడుతుంది. చుక్లుంగ్ అంటే హిమాలయాల శిఖరం. అయితే తండ్రి లేని వారు మాత్రమే ఈ పని చేయగలరు. ఈ నృత్యంలో వయోజన పురుషులు, "శమనీ" పూజారులు మాత్రమే పాల్గొంటారు. నృత్యం సమయంలో, వారు కుడి చేతిలో [[కుక్రి|ఫెడ్జా]]<ref>P.496 A Grammar of Limbu, Front Cover By George van Driem, Walter de Gruyter, 1 Jan 1987 - Language Arts & Disciplines - 593 pages</ref>, ఎడమ చేతిలో పెంపుడు యువ వయోజన మగ అడవి కోడిని లేదా కుడి చేతిలో కత్తి, ఎడమ చేతిలో కవచం లేదా కుడి చేతిలో బాణం, ఎడమ చేతిలో విల్లు పట్టుకుంటారు. తెగలు, వంశాల ప్రకారం సాంప్రదాయ ఆచారాలు నిర్వహించబడతాయి. కొన్ని తెగలు చికెన్, గేదె మాంసం లేదా మటన్ తినవు, మరికొన్ని తెగలు యుద్ధ నృత్య ఆచారాన్ని జరుపుకోవడంలో విభిన్న మార్గాలను కలిగి ఉంటాయి. ## చారిత్రక నృత్యం: ఈ నృత్య రూపంలో, ఆంబేపోజోమా {{IPA|lif|ambɛˀpɔd͡ʑɔˀma}} కమ్కెట్లుంగ్మాలో పది మంది లింబుల మధ్య జరిగిన చారిత్రక యుద్ధం వర్ణించబడింది. ## శమనీ పూజారులు ప్రదర్శించే మర్మమైన, పురాతన నృత్యం: ఈ రకమైన నృత్యం ఫుంగ్సోక్ లాంగ్, టోంగ్సింగ్ లాంగ్‌గా పిలువబడుతుంది. ఈ నృత్యాన్ని శమనీ పూజారులు మాత్రమే ప్రదర్శిస్తారు. == సాంప్రదాయ ఆహారం == లింబు సంస్కృతికి ఆల్కహాల్ గణనీయంగా, మతపరంగా ముఖ్యమైనది.<ref>P.38 Alcohol and drug use in Nepal: with reference to children By Child Workers in Nepal Concerned Centre 2001</ref> లింబులు సాధారణంగా పంది మాంసం, చేపలు, యాక్ వంటి ఇంట్లో పెంచుకునే పశువుల మాంసాలతో ఫ్యాక్టరీ వ్యవసాయానికి బదులుగా తమ సాంప్రదాయ వంటకాలను తయారు చేస్తారు. వీటిని మతపరమైన ప్రయోజనాల కోసం కూడా పెంచుతారు.<ref>Culture and the Environment in the Himalaya By Arjun Guneratne Routledge, 24 Dec 2009</ref> సాధారణంగా వీరు [[దాల్ భాత్]] తర్కారీతో పాటు పచ్చడి తింటారు. దాల్ (పప్పుల సూప్), భాత్ (అన్నం), తర్కారీ (కూరగాయలు), వివిధ రకాల ఆచార్ (పచ్చడి). మాంసాలను సిద్ధం చేయడానికి లింబు ప్రజలు ఎల్లప్పుడూ [[కుక్రి|ఫెడ్జా]]<ref>P.496 A Grammar of Limbu, Front Cover By George van Driem, Walter de Gruyter, 1 Jan 1987 - Language Arts & Disciplines - 593 pages</ref>ను ఉపయోగిస్తారు. ప్రసిద్ధ లింబు వంటకాలు<ref>The Tribesman's Journey to Fearless: A Novel Based on Fearism By Desh Subba, 28 May 2015</ref><ref>P.128-133 History, Culture and Customs of Sikkim By J. R. Subba, 2008</ref><ref>P.75 Handbook of Plant-Based Fermented Food and Beverage Technology, Second Edition By Y. H. Hui, E. Özgül Evranuz CRC Press, 17 May 2012</ref> {{citation needed|date=January 2018}} * చెంబికీక్ సుంబక్ (సుగంధ ద్రవ్యాలతో నూనెలో వేయించిన కినెమా), (కినెమా: పులియబెట్టిన సోయాబీన్) * [[ఛుర్పీ]] (యాక్, మజ్జిగతో తయారు చేస్తారు) * [[ఫిలింగే ఆచార్]] (నైజర్ విత్తనాల పచ్చడి) * [[గుండ్రుక్]] నేపాలీ (పులియబెట్టిన ఆకు కూరల సూప్) * [[కాన్ సాదేకో]] (వేయించిన పంది చెవులు) * ఖరెంగ్ (మొక్కజొన్న/ చిరుధాన్యాలు/ గోధుమ రొట్టె కాల్చి, వండినది) * ఖోరెంగ్ (గోధుమ/ చిరుధాన్యాలు/ బుక్వీట్/ బియ్యప్పిండితో చేసిన కాల్చిన రొట్టె) * [[కినెమా]] (పులియబెట్టిన బీన్స్ సూప్) * లుంఘాక్చా (కాల్చిన, మొక్కజొన్న పిండిని మొక్కజొన్న ఖోసెలాలో చుట్టినది) * [[మచ్చా కో సిద్ధ్రా]] (ఎండిన నది చేప) * మండోక్పెనా థీ (టోంగ్బాతో వడ్డించే పులియబెట్టిన చిరుధాన్యాల పానీయం) * మోహి సుంబక్ (సుగంధ ద్రవ్యాలతో నూనెలో వేయించిన మోహి) * [[ములా కో ఆచార్]] (ముల్లంగి పచ్చడి) * నంబోంగ్ ముచ్చి (మిరపకాయలతో కలిపిన సిలామ్, ఎండు పచ్చడి) * పెనా మండా (ఎక్కువ నీటిలో వండిన చిరుధాన్యాల పిండి) * ఫాండో (సోయాబీన్, కారం పొడి మిశ్రమంతో చేసిన పచ్చడి) * ఫానోకీక్ సుంబక్ (సుగంధ ద్రవ్యాలతో నూనెలో వేయించిన పులియబెట్టిన వెదురు రెమ్మలు) * ఫుంగ్ ఖే సెజోన్వా (మొక్కజొన్న/చిరుధాన్యాల డిస్టిల్డ్ మద్యం) * పోపోండా (ఆకులలో చుట్టిన ఫింగర్ మిల్లెట్ పిండి) * [ఫక్సా దామేకో] (పాన్-సియర్డ్ పంది మాంసం) * పోర్క్ సెకువా (కారం తరిగినది) * సాగీ సుంబక్ (నీటిల్ టెండర్ షాట్స్, పువ్వు/పండ్ల కూర) * [[సుకుటి|సఖేక్య]] (ఎండు గొడ్డు మాంసం) * [[సర్గ్యాంగ్]] (పంది రక్తం పేగు) * [[సెకువా]] (పంది మాంసం, చికెన్, కూరగాయల స్కేవర్స్) * [[సిబ్లిగాన్]] (చేదు రుచి, యాంటీఆక్సిడెంట్లు అధికంగా ఉండే తినదగిన అడవి ఆకుకూరలు) * [[రక్సీ|సిజోంగ్వా ఆరా]] * సిగోల్యా, పెనాగోల్యా (కాల్చిన, చిరుధాన్యాలు లేదా బార్లీ పిండి చుట్టినవి) * [[సుంగుర్ కో ఖుట్టా దాల్]] (వండిన పప్పు సూప్‌లో పంది కాళ్ళు) * సురా-కీక్ సుంబక్ (సుగంధ ద్రవ్యాలతో నూనెలో వేయించిన బూజు పట్టిన జున్ను) * సురా సుంబక్ (సుగంధ ద్రవ్యాలతో నూనెలో వేయించిన జున్ను) * [[టోంగ్బా]] సాంప్రదాయ పానీయం * వామ్యుక్ (కోడి లోపలి ఈకలు, కాలేయం, చేతులు, రెక్కలు, పేగు, మసాలా కూర) * యాఖూ కుసీ ముచీ (గుమ్మడికాయ మిరప గింజలు) * [[యాంగ్బెన్]] (అడవి తినదగిన లైకెన్) * యాంగ్బెన్-ఫక్సా (యాంగ్బెన్‌తో పంది మాంసం కూర) * యాంగ్బెన్ సుంబక్ (యాంగ్బెన్‌తో పంది రక్తం కాలేయం) * యుమే (భుతువా, రక్తంలో వండిన మతపరమైన మంగెనా ఆహార మాంసాలు) ఆహారం తినేటప్పుడు కొన్ని నిషేధాలు ఉన్నాయి. వారు ఔషధం కోసం వివిధ రకాల మొక్కలు, మూలికలను ఉపయోగిస్తారు. లింబులు ఎల్లప్పుడూ తమ అతిథులకు ఆహారం, [[టోంగ్బా]] (సాంప్రదాయ పానీయం మిల్లెట్ బీర్), [[రక్సీ]] (సాంప్రదాయ మద్య పానీయం), [[లస్సీ]] (పెరుగు పాలు పానీయం), నీరు, ఇంట్లో తయారుచేసిన పండ్ల రసాలతో స్వాగతం పలుకుతారు.<ref>{{cite journal |last1=O'Neill |first1=Alexander |display-authors=etal |date=2017-03-29 |title=Integrating ethnobiological knowledge into biodiversity conservation in the Eastern Himalayas |journal=Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine |volume=13 |issue=21 |article-number=21 |doi=10.1186/s13002-017-0148-9 |pmid=28356115 |pmc=5372287 |doi-access=free }}</ref> == జానపద సంగీత వాయిద్యాలు == లింబు సంగీత వాయిద్యాలలో ఇవి ఉన్నాయి:<ref>Sikkim, Front Cover By Kumar Suresh Singh, Anthropological Survey of India by Seagull Books, 1993, Ethnology, 249 pages, P.109</ref> *[[చ్యబ్రుంగ్]] *యలంబర్ బాజా *చెత్యా/యెథాలా *మెఫ్రమా *మిక్లాకోమ్ *నియారి హోంగ్సింగ్ కే *నేగ్రా *ఫక్వా *ఫముక్ అనేది లింబుల మెలోడీ వాయిద్యం, ఇందులో పక్కపక్కనే జతచేయబడిన ఒక్కొక్కటి 4 సెం.మీ మందం ఉండే మూడు వెదురు గొట్టాలు ఉంటాయి. *ఫెంజెకోమ్ *పుట్టుంగే *సిమిక్లా *టా ఇత్తడితో తయారు చేయబడింది, 25 సెం.మీ వ్యాసం కలిగి ఉంటుంది, ఒక జత సింబల్స్ బరువు ఒక కిలో ఉంటుంది. దీనిని కే లాంగ్‌లో అవివాహిత లింబు మహిళలు వాయిస్తారు. *టెట్లఫక్వా {{IPA|lif|tɛˀlapʰɛkwa}} *టింగ్ *తుంగేబా *ఉంగ్దుంగ్ *యా పోంగే == సాంప్రదాయ క్రీడలు == లింబు ప్రజలకు, ఆర్చరీ ఎల్లప్పుడూ ప్రధాన సాంప్రదాయ క్రీడగా పరిగణించబడుతుంది. విలువిద్య తరచుగా మతపరమైన ప్రదర్శనలు, ఆచారాలను కలిగి ఉంటుంది. చారిత్రాత్మకంగా, పూర్వ నేపాల్ యుగానికి ముందు దండయాత్రలను ప్రతిఘటించేటప్పుడు లింబు అశ్వికదళ ఆర్చర్లు ముఖ్యమైనవారు. ''లింబు'' అనే పదం ''లిమ్-ప్ఫుంగ్'' అనే పదం నుండి వచ్చింది, దీని అనువాదం "బాణాలు వేయడం" లేదా "విలువిద్య చట్టం". లింబువాన్-గూర్ఖా యుద్ధం ప్రారంభం గురించి ఇతిహాసాలు ఉన్నాయి. ఈ ఇతిహాసాలలో, ఒక గూర్ఖా సైనిక జనరల్ అడవిలో ఒక లింబు {{IPA|lif|jaktʰuŋ}} వేటగాడిని కలిశాడు. జనరల్ వేటగాడిని అతని ఉనికి, అతను ఏమి చేస్తున్నాడని అడిగినప్పుడు, లింబు {{IPA|lif|jaktʰuŋ}} వేటగాడు "లిమ్-ప్ఫుంగ్" అని బదులిచ్చాడు. లింబువాన్-గూర్ఖా యుద్ధ సమయంలో గూర్ఖా సైన్యం లింబు {{IPA|lif|jaktʰuŋ}}-తెగల గుర్రపు విలుకార్ల నుండి తీవ్రతను సంవత్సరాల పాటు ఎదుర్కొంది. ఆ విధంగా, లింబు {{IPA|lif|jaktʰuŋ}} ప్రజలను వర్ణించడానికి గూర్ఖాల కాగితాలపై "లింబు" అనే పేరు నమోదు చేయబడింది. అయితే గూర్ఖా దండయాత్ర విజయవంతం అయిన తరువాత, లింబు భూభాగాల్లో గుర్రాల పెంపకం, పోషణ వేగంగా క్షీణించింది. పండుగల సమయంలో లింబు పురుషుల మధ్య బేర్-హ్యాండ్ రెజ్లింగ్ కూడా ఆచరించబడుతుంది. పండుగ తాగుడు తర్వాత వ్యక్తిగత విషయాలను పరిష్కరించడానికి కూడా ఇది ఉపయోగించబడింది, ఇందులో ఓడిపోయిన మల్లయోధుడు విజేతకు డ్రింక్ కొనివ్వడం ద్వారా లేదా అతన్ని తన ఇంటికి సాంప్రదాయ [[టోంగ్బా]] {{IPA|lif|tɔːŋba}} డ్రింక్ కోసం ఆహ్వానించడం ద్వారా చెల్లించాల్సి ఉంటుంది. లింబుపాన్‌లో రెజ్లింగ్‌కు ''నాన్చింగ్మా'' అనే పదం వాడతారు. == ప్రముఖ లింబు వ్యక్తులు == {{main|లింబు ప్రజల జాబితా}} '''రాజులు''' * [[బుద్ధి కర్ణ రాయ ఖేబాంగ్ లింబు]] - మోరాంగ్ రాజ్య రాజు '''రాజకీయాలు''' * [[భీమ్ హ్యాంగ్ లింబూ]] - సిక్కింకు చెందిన భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు * [[సంచమాన్ లింబూ]] - భారతదేశంలోని సిక్కిం నాల్గవ ముఖ్యమంత్రి * [[రామ్ బహదూర్ లింబూ]] - సిక్కింకు చెందిన భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు * [[గణేష్ కుమార్ లింబు]] - అస్సాంకు చెందిన భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు * [[గోవింద సుబ్బా]] - నేపాల్ [[కోశీ ప్రావిన్స్|ప్రావిన్స్ నెం. 1]] మొదటి గవర్నర్ * [[పరశురామ్ ఖాపుంగ్]] - నేపాల్ [[కోశీ ప్రావిన్స్|ప్రావిన్స్ నెం. 1]] 3వ గవర్నర్ * [[రాజేంద్ర ప్రసాద్ లింగ్డెన్]] - నేపాలీ రాజకీయ నాయకుడు, మాజీ ఉప ప్రధాన మంత్రి, [[రాష్ట్రీయ ప్రజాతంత్ర పార్టీ]] ఛైర్మన్ * [[విష్ణు మాడెన్]] - రాజకీయ నాయకుడు, రాష్ట్రీయ ప్రజాతంత్ర పార్టీ నాయకుడు, మాజీ మంత్రి * [[సుబాస్ చంద్ర నెంవాంగ్]] - [[ప్రతినిధుల సభ (నేపాల్)|ప్రతినిధుల సభ]] మాజీ స్పీకర్ న్యాయవాది, రాజకీయ నాయకుడు, [[CPN(UML)]] నాయకుడు, నేపాల్ రాజ్యాంగ సభ మాజీ చైర్‌పర్సన్ * [[సుహాంగ్ నెంబాంగ్]] - నేపాలీ రాజకీయ నాయకుడు, న్యాయవాది ప్రస్తుతం [[ప్రతినిధుల సభ (నేపాల్)|ప్రతినిధుల సభ]] సభ్యుడిగా పనిచేస్తున్నారు * [[శుక్ర రాజ్ సోన్యోక్ (సాంగ్యోక్పా)]] - చీఫ్ విప్ నేపాలీ కాంగ్రెస్ 2003-2005 * [[ఇంద్ర హ్యాంగ్ సుబ్బా]] - భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు * [[మోని కుమార్ సుబ్బా]], అస్సాం లోక్‌సభ భారతీయ ఎం.పి * [[నరేంద్ర కుమార్ సుబ్బా]] - సిక్కింకు చెందిన భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు * [[రామ్ బహదూర్ సుబ్బా]] - సిక్కింకు చెందిన భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు * [[శివ మాయ తుంబాహంఫే]] - [[ప్రతినిధుల సభ (నేపాల్)|ప్రతినిధుల సభ]] మాజీ డిప్యూటీ స్పీకర్, నేపాల్ [[న్యాయ, న్యాయ, పార్లమెంటరీ వ్యవహారాల మంత్రిత్వ శాఖ (నేపాల్)|న్యాయ, న్యాయ, పార్లమెంటరీ వ్యవహారాల మంత్రి]]. * [[ఇంద్ర బహదూర్ ఆంగ్బో]] - [[కోశీ ప్రావిన్స్|కోశీ]] ప్రావిన్స్ ఎంపీ, మాజీ మంత్రి. * [[భవానీ ప్రసాద్ ఖాపుంగ్]] - నేపాలీ రాజకీయ నాయకుడు, నేపాల్ మాజీ ఆరోగ్యం, జనాభా మంత్రి * [[డిగ్ బహదూర్ లింబు]] - నేపాలీ రాజకీయ నాయకుడు, యువజన, క్రీడల మంత్రి. '''విద్య- చరిత్రకారుడు, కవి, ప్రొఫెసర్''' * [[ఇమాన్ జిన్ చెంజోంగ్]] (క్రీ.శ. 1904-1975) - లింబు చరిత్రకారుడు, రచయిత, త్రిభువన్ విశ్వవిద్యాలయంలో లింబు కిరాంత్‌పై రచయిత, మొదటి కిరాత్ చరిత్రకారుడు. * [[బాలకృష్ణ మాబుహంగ్]] - అసోసియేట్ ప్రొఫెసర్, రచయిత * [[బైరాగి కైన్లా]] - కవి, నేపాల్ అకాడమీ మాజీ ఛాన్సలర్, లింబు ప్రజల జానపద కథల పరిశోధకుడు. * [[ఫాల్గుణానంద|ఫాల్గుణానంద లింగ్డెన్]] - కిరాత్ సత్యహంగ్ మత ప్రవక్త * [[దేశ్ సుబ్బా]] - రచయిత, కవి * [[టంక బహదూర్ సుబ్బా]], సిక్కిం విశ్వవిద్యాలయం మాజీ వైస్ ఛాన్సలర్. * [[ఉపేంద్ర సుబ్బా]] - కవి * [[తె-ఒంగ్సి సిరిజుంగ జిన్ తెబె]] (క్రీ.శ. 1704-1741) - పద్దెనిమిదవ శతాబ్దపు లింబు అమరవీరుడు, సామాజిక కార్యకర్త, యక్తుంగ్ సిరిజుంగా లిపి పునరుద్ధారకుడు, ఉపాధ్యాయుడు. '''సంగీతం, చలనచిత్రం, మీడియా''' * [[దీపక్ లింబు]] - గాయకుడు, "ఫస్ట్ నేపాలీ తారా" పోటీ విజేత * [[ఝుమా లింబు]], నేపాలీ జానపద సంగీతకారుడు, పరిశోధకుడు * [[సుబిన్ లింబు]] - [[మిస్ నేపాల్ 2014]] * [[తారా ప్రకాష్ లింబు]] - గాయకుడు, సంగీత స్వరకర్త * [[అభయ సుబ్బా]] - రాక్ సింగర్, పాటల రచయిత, కంపోజర్, మొదటి సీజన్ ''వాయిస్ ఆఫ్ నేపాల్'' న్యాయనిర్ణేత * [[దినేష్ సుబ్బా]] - డార్జిలింగ్ నుండి స్వరకర్త, గాయకుడు, గీత రచయిత * [[మాళవిక సుబ్బా]] - టెలివిజన్, మీడియా పర్సనాలిటీ, మిస్ నేపాల్ 2002, సామాజిక కార్యకర్త. * [[నబిన్ సుబ్బా]] - చిత్ర దర్శకుడు * [[సృజనా సుబ్బా]] - సినిమా నటి '''క్రీడలు''' * [[కిరణ్ చెంజోంగ్]] - గోల్ కీపర్‌గా ఆడుతూ నేపాల్ జాతీయ ఫుట్‌బాల్ జట్టుకు కెప్టెన్‌గా ఉన్న నేపాలీ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాడు. * [[పంకజ్ బిక్రమ్ నెంబాంగ్]] - [[ఆల్ నేపాల్ ఫుట్‌బాల్ అసోసియేషన్|ఆల్ నేపాల్ ఫుట్‌బాల్ అసోసియేషన్స్, ANFA]] ప్రస్తుత అధ్యక్షుడు * [[లాకెన్ లింబు]] - నేపాలీ అంతర్జాతీయ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాడు * [[అంజిలా తుంబాపో సుబ్బా]] - నేపాలీ ప్రొఫెషనల్ ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారిణి, [[నేపాల్ మహిళల జాతీయ ఫుట్‌బాల్ జట్టు|నేపాలీ జాతీయ మహిళా ఫుట్‌బాల్ జట్టు]] కెప్టెన్ * [[సారు లింబు]] - నేపాలీ ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారిణి, [[నేపాల్ మహిళల జాతీయ ఫుట్‌బాల్ జట్టు|నేపాలీ మహిళల జాతీయ ఫుట్‌బాల్ జట్టు]]కు మిడ్‌ఫీల్డర్‌గా ఆడుతుంది * [[పదం లింబూ]] - సిక్కింకు చెందిన భారతీయ క్రికెటర్ * [[అనిల్ సుబ్బా]] - సిక్కింకు చెందిన భారతీయ క్రికెటర్ * [[బిజయ్ సుబ్బా]] - సిక్కింకు చెందిన భారతీయ క్రికెటర్ * [[భూషణ్ సుబ్బా]] - సిక్కింకు చెందిన భారతీయ క్రికెటర్ '''ప్రజా సేవ, ప్రభుత్వం, సైన్యం, పోలీసులు''' * కెప్టెన్ [[రాంబహదూర్ లింబు]] - విక్టోరియా క్రాస్ హోల్డర్, హర్ మెజెస్టి సాయుధ దళాలు, యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ * [[టంక బహదూర్ సుబ్బా]] - భారతీయ విశ్వవిద్యాలయ నిర్వాహకుడు; సిక్కిం విశ్వవిద్యాలయం వైస్ ఛాన్సలర్ * [[జ్ఞాన్ బహదూర్ యక్తుంబా]] - నేపాల్ పోలీసు 3వ ఐజీపీ == ఇవి కూడా చూడండి == *[[లింబువాన్]] **[[లింబువాన్ చరిత్ర]] *[[లింబు పండుగలు]] **[[చసోక్ తంగ్నం]] {{IPA|lif|t͡ɕasok tɔŋnam}} *[[కిరాంతి భాషలు]] *[[లింబు భాష]] **[[లింబు లిపి|సిరిజుంగా లిపి]] *[[రాంబహదూర్ లింబు]] *[[టోంగ్బా]] పానీయం *[[లింబు వంశాలు, తెగలు]] *[[కిరాత్ యక్తుంగ్ చుమ్లుంగ్]] సామాజిక సంస్థ *[[ముంధుమ్]] మతం *[[నేపాల్ జాతులు]] *[[భూటాన్ జాతులు]] *[[సిక్కిం స్థానిక ప్రజలు]] == మూలాలు == {{Reflist}} == మరింత చదవడానికి == * {{cite book |title=Encyclopaedia of North-East India: Sikkim |last= Bareh |first=Hamlet|chapter=The Sikkim Communities|year=2001 |publisher=Mittal Publications |isbn=81-7099-794-1 | url=https://books.google.com/books?id=jrr7HPr8NAQC}} * Perumal Samy P Limbu in LSI Sikkim Part-I Page Nos.219-293 Published by Office of the Registrar General & Census Commissioner India, Ministry of Home * [http://www.censusindia.gov.in/2011-documents/lsi/ling_sikkim.html Affairs, Government of India, New Delhi] * [http://www.populationu.com/in/sikkim-populationling_sikkim.html Population Census of Sikkim 2011]{{Dead link|date=ఏప్రిల్ 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} == బయటి లింకులు == * {{Commons category-inline}} * [http://www.omniglot.com/writing/limbu.htm లింబు అక్షరమాల] * [https://web.archive.org/web/20040703013113/http://iias.leidenuniv.nl/host/himalaya/abstracts/gl.html లింబు భాష] * [https://web.archive.org/web/20080516200847/http://www.limbulibrary.com.np/books.htm www.limbulibrary.com.np - కిరాత్ పుస్తకాలు, చరిత్ర, చిన్న కథ, భాష, లిపి మొదలైన వాటి ఆన్‌లైన్ లైబ్రరీ.] * [https://web.archive.org/web/20120907103221/http://www.limbulibrary.com.np/pdf/HISTORY%20%26%20CULTURE-Iman.pdf కిరాత్ చరిత్ర - చరిత్రకారుడు ఇమాన్ సింగ్ చెంజోంగ్ రచించారు, నేపాల్.] * [http://www.censusindia.gov.in/2011-documents/lsi/ling_survey_india.html www.censusindia.gov.in] {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:లింబు ప్రజలు}} [[వర్గం:లింబు ప్రజలు| ]] a3czijci46x2nm6lny225a0kc58gect తమిళ ఈలం 0 487352 4808169 4799150 2026-04-23T04:07:24Z InternetArchiveBot 88395 Add 5 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808169 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = తమిళ ఈలం | official_name = | native_name = {{lang|ta|தமிழீழம்}} | native_name_lang = | other_name = | settlement_type = [[చురుకైన వేర్పాటువాద ఉద్యమాల జాబితాలు|ప్రతిపాదిత రాష్ట్రం]] | image_skyline = | image_alt = | image_caption = | image_flag = Tamil Eelam Flag.svg | flag_size = 180px | flag_alt = | image_seal = | seal_size = | seal_alt = | image_blank_emblem = | blank_emblem_type = | blank_emblem_size = | nickname = | motto = | anthem = <br/>{{small|ஏறுதுபார் கொடி}}<br/>Ēṟutupār koṭi<br/>"[[తమిళ ఈలం చిహ్నాలు#జాతీయ గీతం|చూడు జెండా ఎగురుతోంది]]"<br/>[[File:Eruthu Paar Kodi.ogg]] | image_map = Tamil eelam map.svg | mapsize = 250px | map_alt = | map_caption = తమిళ ఈలంగా క్లెయిమ్ చేయబడిన ప్రాంతం{{citation needed|date=July 2022}} | coordinates = {{coord|08|45|N|80|30|E|display=inline,title}} | coordinates_footnotes = | subdivision_type = | subdivision_name = | established_title = | established_date = | established_title1 = | established_date1 = | founder = | seat_type = రాజధాని | seat = [[ట్రింకోమలీ]] | seat1_type = అతిపెద్ద నగరం | seat1 = [[జాఫ్నా]] | parts_type = జిల్లాలు | parts_style = hide | parts = | p1 = [[అంపరాయ్ జిల్లా|అంపరాయ్]] | p2 = [[మట్టకళప్పు జిల్లా|మట్టకళప్పు]] | p3 = [[జాఫ్నా జిల్లా|జాఫ్నా]] | p4 = [[కిలినియోచ్చి జిల్లా|కిలినియోచ్చి]] | p5 = [[మన్నార్ జిల్లా|మన్నార్]] | p6 = [[ముల్లైతీవు జిల్లా|ముల్లైతీవు]] | p7 = [[పుత్తలం జిల్లా|పుత్తలం]] | p8 = [[ట్రింకోమలీ జిల్లా|ట్రింకోమలీ]] | p9 = [[వవునియా జిల్లా|వవునియా]] | government_footnotes = | leader_title = | leader_name = | leader_title1 = | leader_name1 = | unit_pref = | area_footnotes = <ref>{{cite web |title=Area of Sri Lanka by province and district |url=http://www.statistics.gov.lk/abstract2010/chapters/chap1/AB1-1.pdf |work=Statistical Abstract 2010 |publisher=Department of Census & Statistics |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20130903223507/http://www.statistics.gov.lk/abstract2010/chapters/chap1/AB1-1.pdf |archive-date=3 September 2013 |df=dmy }}</ref> | area_total_km2 = 21,952 | area_land_km2 = 20,533 | area_water_km2 = 1,419 | area_water_percent = 6.46 | area_note = | elevation_footnotes = | elevation_m = | population_footnotes = <ref>{{cite web |title=Population by ethnic group according to districts, 2012 |url=http://www.statistics.gov.lk/PopHouSat/CPH2011/Pages/Activities/Reports/cph2011Pub/pop42.pdf |access-date=15 December 2021 |archive-date=25 December 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181225053313/http://www.statistics.gov.lk/PopHouSat/CPH2011/Pages/Activities/Reports/cph2011Pub/pop42.pdf%20 |url-status=dead }}</ref> | population_total = 3,369,919 | population_as_of = 2012 | population_density_km2 = auto | population_demonym = | population_note = గణాంకాలలో [[పుత్తలం జిల్లా]] ఉంది, ఈ జిల్లాను తమిళ ఈలంలో చేర్చడం వివాదాస్పదంగా ఉంది. | demographics_type1 = జాతి | demographics1_footnotes = (2012)<ref>{{cite web |title=Population by ethnic group according to districts, 2012 |url=http://www.statistics.gov.lk/PopHouSat/CPH2011/Pages/Activities/Reports/cph2011Pub/pop42.pdf |access-date=15 December 2021 |archive-date=25 December 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181225053313/http://www.statistics.gov.lk/PopHouSat/CPH2011/Pages/Activities/Reports/cph2011Pub/pop42.pdf%20 |url-status=dead }}</ref> | demographics1_title1 = [[శ్రీలంక తమిళులు]] | demographics1_info1 = 1,644,799 (48.80%) | demographics1_title2 = [[సింహళీయులు|సింహళీయులు]] | demographics1_info2 = 950,498 (28.20%) | demographics1_title3 = [[శ్రీలంక మూర్స్|మూర్స్]] | demographics1_info3 = 748,366 (22.20%) | demographics1_title4 = [[శ్రీలంక భారతీయ తమిళులు|భారతీయ తమిళులు]] | demographics1_info4 = 16,263 (0.48%) | demographics1_title5 = ఇతరులు | demographics1_info5 = 9,993 (0.29%) | demographics_type2 = మతం | demographics2_footnotes = (2012)<ref>{{cite web |title=Population by religion according to districts, 2012 |url=http://www.statistics.gov.lk/PopHouSat/CPH2011/index.php?fileName=pop43&gp=Activities&tpl=3 |access-date=15 December 2021 |archive-date=7 January 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190107065148/http://www.statistics.gov.lk/PopHouSat/CPH2011/index.php?fileName=pop43&gp=Activities&tpl=3 |url-status=dead }}</ref> | demographics2_title1 = [[హిందూ మతం]] | demographics2_info1 = 1,357,744 (40.29%) | demographics2_title2 = [[శ్రీలంకలో బౌద్ధమతం|బౌద్ధులు]] | demographics2_info2 = 713,609 (21.18%) | demographics2_title3 = [[శ్రీలంకలో ఇస్లాం|ముస్లింలు]] | demographics2_info3 = 762,256 (22.62%) | demographics2_title4 = [[శ్రీలంకలో రోమన్ కాథలిక్|క్యాథలిక్]] | demographics2_info4 = 446,333 (13.24%) | demographics2_title5 = [[శ్రీలంకలో క్రైస్తవం|ఇతర క్రైస్తవులు]] | demographics2_info5 = 87,479 (2.59%) | demographics2_title6 = ఇతరులు | demographics2_info6 = 2,498 (0.07%) | timezone1 = | utc_offset1 = +5:30 | geocode = | iso_code = | registration_plate = | blank_name_sec1 = అధికారిక భాషలు | blank_info_sec1 = [[తమిళ భాష|తమిళం]], [[ఆంగ్ల భాష|ఆంగ్లం]], [[సింహళ భాష|సింహళం]] | calling_code = | website = | footnotes = }} <templatestyles src="Module:Sidebar/styles.css"></templatestyles>'''తమిళ ఈలం''' ({{langx|ta|தமிழீழம்|Tamiḻīḻam}},){{efn|సాధారణంగా తమిళం మాట్లాడే ప్రాంతాల వెలుపల {{lang|ta|தமிழ் ஈழம்}} {{translit|ta|Tamiḻ Īḻam}} గా అందించబడుతుంది}} అనేది ఒక ప్రతిపాదిత స్వతంత్ర దేశం, కొంతమంది శ్రీలంక తమిళులు, వారి ప్రవాసులు [[శ్రీలంక]] ఉత్తర, తూర్పు ప్రాంతాలలో దీనిని సృష్టించాలని ఆకాంక్షిస్తున్నారు.<ref>{{Cite web|date=2016-04-02|title=Vaddukoddai Resolution: More Relevant Now Than Ever Before|url=https://www.colombotelegraph.com/index.php/vaddukoddai-resolution-more-relevant-now-than-ever-before/|access-date=2023-11-29|website=Colombo Telegraph|language=en-US}}</ref><ref>{{cite web|title=Parliamentary Election - 1977|url=http://www.slelections.gov.lk/pdf/General%20Election%201977.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110717002624/http://www.slelections.gov.lk/pdf/General%20Election%201977.PDF|archive-date=17 July 2011|access-date=14 March 2013|publisher=Department of Elections Sri Lanka|df=dmy-all}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=9EiToLETF5UC&pg=PA32|title=War and Peace in Post-colonial Ceylon, 1948-1991|last=Wijemanne|first=Adrian|date=1996|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-81-250-0364-9|language=en}}</ref><ref>International Crisis Group - The Sri Lankan Tamil Diaspora after the LTTE, p13-14 https://www.files.ethz.ch/isn/113104/186_the_sri_lankan_tamil_diaspora.pdf</ref><ref>{{Cite web|date=3 September 2018|title=Tamil National Alliance -A Sinking Ship|url=https://www.colombotelegraph.com/index.php/tamil-national-alliance-a-sinking-ship/}}</ref> [[శ్రీలంక అంతర్యుద్ధం మూలాలు|శ్రీలంక అంతర్యుద్ధం]] సమయంలో 1990లు-2000ల ప్రారంభంలో చాలా కాలం పాటు ఈశాన్య ప్రాంతంలోని పెద్ద భాగాలు లిబరేషన్ టైగర్స్ ఆఫ్ తమిళ్ ఈలం (LTTE) నియంత్రణలో ఉన్నాయి.<ref>{{cite web|date=6 July 2021|title=Tamil Eelam: National liberation and socialism - Spring|url=https://springmag.ca/tamil-eelam-national-liberation-and-socialism}}</ref><ref>{{cite journal |last1=Terpstra |first1=Niels |last2=Frerks |first2=Georg |year=2018 |title=Governance Practices and Symbolism: De facto sovereignty and public authority in 'Tigerland' |journal=Modern Asian Studies |volume=52 |issue=3 |pages=1001–1042 |doi=10.1017/S0026749X16000822 |doi-access=free |s2cid=150007552}}</ref> తమిళ ఈలం, ఈలం తమిళుల సాంప్రదాయ మాతృభూమిని చుట్టుముట్టినప్పటికీ,<ref>{{Cite web|title=Explainer: Sri Lanka and the Tamil Tigers - CNN.com|url=http://edition.cnn.com/2009/WORLD/asiapcf/01/02/sri.lanka.explainer/index.html|access-date=2021-09-14|website=CNN}}</ref> ప్రపంచ దేశాల చేత అధికారిక హోదా లేదా గుర్తింపు లేదు. ఈ పేరు శ్రీలంక ప్రాచీన [[తమిళ భాష|తమిళ]] పేరు ఈలం నుండి వచ్చింది. 1956లో, శ్రీలంకలో (అప్పట్లో సిలోన్ అని పిలువబడేది) అత్యంత ఆధిపత్యం చెలాయించే తమిళ రాజకీయ పార్టీ అయిన ఇలంగై తమిళ్ అరసు కచ్చి (ITAK), మైనారిటీ తమిళులకు, మెజారిటీ సింహళీయులకు రెండు అధికారిక భాషల గుర్తింపు - తమిళం, [[సింహళ భాష|సింహళం]] - దేశంలోని తమిళ ప్రాంతాలకు గణనీయమైన స్వయంప్రతిపత్తి వంటి సమాన హక్కులను ఇచ్చే ఐక్య రాష్ట్రం కోసం లాబీయింగ్ చేసింది. అయితే, 1956 లో అధికారిక భాషా చట్టం నెం. 33, దీనిని సింహళ అధికారిక భాషా చట్టం అని పిలుస్తారు, 1956 లో శ్రీలంక పార్లమెంటు లో ఆమోదించబడింది. ఈ చట్టం శ్రీలంక అధికారిక భాషగా [[ఆంగ్ల భాష|ఇంగ్లీషు]] స్థానంలో [[సింహళ భాష|సింహళం]] ను తీసుకువచ్చింది, తమిళ భాషకు అధికారిక గుర్తింపు లేకపోవడం వల్ల, సింహళ–[[బౌద్ధమతం|బౌద్ధ]] జాతీయ రాజ్యం ను స్థాపించాలనే శ్రీలంక రాష్ట్ర ఆశయానికి చిహ్నంగా ఈ చట్టాన్ని తమిళులు విస్తృతంగా వీక్షించారు. బండారునాయకే-చెల్వనాయకం ఒప్పందం, సేనానాయకే-చెల్వనాయకం ఒప్పందం రెండూ సంతకం చేయబడినప్పటికీ, అవి వరుసగా 1957, 1965 లలో సింహళీయుల ఆధిపత్యం ఉన్న శ్రీలంక పార్లమెంటు ఆమోదించలేదు. ఈ ఒప్పందాలను అమలు చేయడంలో శ్రీలంక పార్లమెంటు వైఫల్యం తమిళులలో మరింత భ్రమ, ఒంటరితనానికి కారణమైంది. 1970 శ్రీలంక పార్లమెంటరీ ఎన్నికలలో, సిరిమావో బండారునాయకే నాయకత్వంలోని యునైటెడ్ ఫ్రంట్ అధికారంలోకి వచ్చింది. ఈ కొత్త శ్రీలంక ప్రభుత్వం తమిళ ప్రజలచే వివక్షగా పరిగణించబడే రెండు కొత్త విధానాలను అవలంబించింది, విశ్వవిద్యాలయ ప్రవేశాలను నియంత్రించడానికి ప్రభుత్వం ప్రామాణీకరణ విధానాన్ని ప్రవేశపెట్టింది, ఇది శ్రీలంక విద్యా విధానంలోకి తమిళులు, ఇతర మైనారిటీ విద్యార్థుల ప్రవేశాన్ని తగ్గించే పథకంగా వ్యాఖ్యానించబడింది. ప్రభుత్వ రంగ ఉపాధి కోసం తర్వాత ఒకే విధమైన విధానం అవలంబించబడింది, దీని వలన సివిల్ సర్వీస్ ఉద్యోగాలలో 10 శాతం కంటే తక్కువ తమిళం మాట్లాడే వారికి అందుబాటులో ఉన్నాయి. చరిత్రకారుడు కె. ఎం. డి సిల్వా ప్రకారం, మార్కుల (లేదా గ్రేడ్‌ల) ప్రామాణీకరణ విధానం తమిళ విద్యార్థులు విశ్వవిద్యాలయంలో ప్రవేశం పొందడానికి సింహళ విద్యార్థుల కంటే ఎక్కువ మార్కులు సాధించవలసి వచ్చింది. 1970ల ప్రారంభంలో యునైటెడ్ ఫ్రంట్ రాజ్యాంగం ప్రకారం, తమిళ విద్యార్థులు తమిళ ప్రజల హక్కులు, స్వేచ్ఛలను పరిరక్షించగలిగే, పెంపొందించుకోగల తమిళ స్వతంత్ర దేశాన్ని ఏర్పరచుకోవడానికి మార్గాలను అన్వేషించారు. 1975 నాటికి, అన్ని తమిళ రాజకీయ పార్టీలు విలీనమై తమిళ యునైటెడ్ లిబరేషన్ ఫ్రంట్ (TULF) గా అవతరించాయి, దీనికి ప్రముఖ తమిళ రాజకీయ నాయకుడు ఎస్. జె. వి. చెల్వనాయకం నాయకత్వం వహించారు. 1976లో, TULF మొదటి జాతీయ సమావేశం వడుకోడై లో జరిగింది, ఇక్కడ పార్టీ వడుకోడై తీర్మానం అనే ఏకగ్రీవ తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. "తమిళ దేశానికి దాని భూభాగం, భాష, పౌరసత్వం, ఆర్థిక జీవితం, ఉపాధి, విద్యావకాశాలను దూరం చేయడానికి తద్వారా తమిళ ప్రజల జాతీయ లక్షణాలన్నింటినీ నాశనం చేయడానికి" శ్రీలంక ప్రభుత్వం తన అధికారాన్ని ఉపయోగించిందని ఈ తీర్మానం ఆరోపించింది. తీర్మానం "స్వేచ్ఛాయుత, సార్వభౌమ, లౌకిక సోషలిస్ట్ స్టేట్ ఆఫ్ తమిళ ఈలం" కొరకు మరింత పిలుపునిచ్చింది. == నేపథ్యం == {{See also|శ్రీలంక తమిళులు#చరిత్ర|జాఫ్నా రాజ్యం చరిత్ర|నాగ ప్రజలు (లంక)#చరిత్ర}} === ప్రాచీన కాలం === భారతదేశంలోని [[తమిళనాడు]] ప్రాంతంలో, మరింత ఉత్తరాన ఉన్న మాదిరిగానే ఖనన ఆచారాలు కలిగిన వ్యక్తుల స్థావరం గురించిన ఆధారాలు పశ్చిమ తీరంలో ఉన్న పొంపారిప్పు, తూర్పు తీరంలోని కదిరవేలి వద్ద ఉన్న మెగాలిథిక్ ఖనన ప్రదేశాలలో త్రవ్వబడ్డాయి. ఇవి క్రీస్తుపూర్వం 2వ శతాబ్దం, క్రీస్తుశకం 2వ శతాబ్దం మధ్య కాలానికి చెందినవి.<ref>de Silva, A ''History of Sri Lanka'', p.129</ref> [[జాఫ్నా|జాఫ్నా ద్వీపకల్పం]] [[మణిమేకలై]] (క్రీ.శ. 2వ శతాబ్దం) లో ''నాగ నాడు''గా పేర్కొనబడింది, ఇక్కడ [[నాగ ప్రజలు (లంక)|నాగ ప్రజలు]] నివసించేవారు.<ref>{{cite book|author=Clarence Maloney|title=People of the Maldive Islands|url=https://books.google.com/books?id=_eonAAAAMAAJ|year=1980|publisher=Orient Longman |page=57|isbn=9780861311583}}</ref> వారు తమిళ సంస్కృతి, భాషను అలవర్చుకున్న ఈలం తమిళుల పూర్వీకులు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=Kj_aWm4DeFEC&q=naga|title=The Sri Lanka Reader: History, Culture, Politics|last=Holt|first=John|date=2011-04-13|publisher=Duke University Press|isbn=978-0822349822|language=en}}</ref> [[పల్లవులు|పల్లవ రాజవంశం]] మూలాలు [[చోళ సామ్రాజ్యం|చోళ]] రాజు ''కిల్లివళవన్'', నాగ రాజు ''పిల్లి వళై'' కుమార్తెల మధ్య కలయికకు తిరిగి వెళతాయి.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=cWmsQQ2smXIC&q=pallava+naga&pg=PA227|title=History of Ancient India: Earliest Times to 1000 A. D.|last=Chaurasia|first=Radhey Shyam|date=2002-05-01|publisher=Atlantic Publishers & Dist|isbn=9788126900275|language=en}}</ref> ఈ కాలంలోని తమిళ రాజవంశాలు తూర్పు ప్రాంతంలో ఆ ప్రాంతంలోని సమాజం అభివృద్ధితో సమానంగా ఉండే తమిళ శైవ సంస్కృతిని ప్రోత్సహించినట్లు తెలుస్తుంది, 6వ శతాబ్దం నాటికి, పడవ ద్వారా ఒక ప్రత్యేక తీర మార్గం ట్రింకోమలీ లోని కోణేశ్వరం ఆలయం, మట్టకళప్పు లోని తిరుక్కోవిల్ సితిర వేలాయుత స్వామి కోవిల్ కు పని చేస్తోంది.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=R1VuAAAAMAAJ&q=Early+settlements+in+northern+Sri+lanka|title=Early settlements in northern Sri Lanka|last=Ismail|first=Marina|date=1995-01-01|publisher=Navrang|isbn=9788170131373|language=en}}</ref> === మధ్యయుగ కాలం === 12వ శతాబ్దంలో జాఫ్నా ద్వీపకల్పం లో జాఫ్నా రాజ్యం తో పాటుగా ఒక ముఖ్యమైన తమిళ హిందూ సామాజిక ఏర్పాటు ఏర్పడింది.<ref>de Silva, A ''History of Sri Lanka'', p.132</ref> ద్వీపం ఉత్తర, ఈశాన్య, పశ్చిమ ప్రాంతాలలో ఒక శక్తివంతమైన శక్తిగా స్థాపించబడింది, ఇది చివరికి 1258లో ఆధునిక [[దక్షిణ భారతదేశం]] లోని పాండ్య సామ్రాజ్యం కు ఒక ఉపనదిగా మారింది, పాండ్యుల నియంత్రణ ఛిన్నాభిన్నం కావడంతో 1323లో స్వాతంత్ర్యం పొందింది.<ref name="DS91">de Silva, A ''History of Sri Lanka'', p.91-92</ref><ref name="PP">Peebles, ''History of Sri Lanka'', p.31-32</ref> క్రీ.శ. 11, 12 వ శతాబ్దాల నాటికి తూర్పు ప్రావిన్స్‌లో పైభాగంలో పెద్ద సంఖ్యలో తమిళ జనాభా ఉంది.<ref>de Silva, A ''History of Sri Lanka'', p.131</ref> తూర్పు తమిళులు గ్రామ స్థాయిలో ఊర్ పొడియార్<ref>{{cite web|url=http://www.uthr.org/Reports/Report8/chapter3.htm#b|title=Welcome to UTHRJ: Report 8, Chapter 3|access-date=9 April 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150714003942/http://www.uthr.org/Reports/Report8/chapter3.htm#b|archive-date=14 July 2015|url-status=live|df=dmy-all}}</ref>, సామాజిక పరస్పర చర్యలను నియంత్రించే కుడి వ్యవస్థ చుట్టూ కేంద్రీకృతమై ఉన్న భూస్వామ్య సంస్థలను కలిగి ఉన్నారు. వారు నామమాత్రంగా కాండీ రాజ్యం క్రిందకు వచ్చిన వన్నిమై ప్రభువులుగా<ref>McGilvray, ''Mukkuvar Vannimai: Tamil Caste and Matriclan Ideology in Batticaloa, Sri Lanka'', p.34-97</ref> రాజకీయంగా వ్యవస్థీకరించబడ్డారు. అత్యంత ముఖ్యమైన సామాజిక సమూహం ముక్కువార్, వీరు [[దక్షిణ భారతదేశం]] నుండి ఉద్భవించారు, ఆ కాలం నాటి సింహళ సాహిత్యం, ''కోకిల సందేశం'', ''ముక్కర హటానా'' ద్వారా సాక్ష్యంగా [[శ్రీలంక]] పై పదేపదే దండెత్తారు. తూర్పు శ్రీలంక దిగడం, స్థిరపడటాన్ని నమోదు చేసే స్థానిక సంప్రదాయాలలో ఒకదాన్ని ''మట్టకల్లప్పు మన్మియం'' ({{langx|ta|மட்டக்களப்பு மான்மியம்}}) అంటారు.<ref name="p20">Subramaniam, ''Folk traditionas and Songs...'', p.20</ref> మధ్యయుగ [[వన్నిమై|వన్ని]] అధిపతులలో, ద్వీపం ఉత్తరాన ఉన్న పనంగమం, మేల్పాటు, ముల్లియవలై, కరుణవల్‌పట్టు, కరికాట్టుములై, తెన్నామరవాడి తదితర జాఫ్నా రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ట్రింకోమలీలోని అధిపతులు కొన్నిసార్లు ఉత్తర రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డారు. అందువల్ల జాఫ్నా ద్వీపకల్పానికి దక్షిణాన, తూర్పు ట్రింకోమలీ జిల్లాలోని వన్నిమైలు సాధారణంగా పన్నులకు బదులుగా జాఫ్నా రాజ్యానికి వార్షిక నివాళులు అర్పించారు. ఈ నివాళి నగదు, ధాన్యం, తేనె, ఏనుగులు, దంతాల రూపంలో ఉండేది. జాఫ్నా నుండి ఎక్కువ దూరం ఉన్నందున వార్షిక నివాళి వ్యవస్థ అమలు చేయబడింది.<ref>Gunasingam, M ''Sri Lankan Tamil Nationalism'', p.58</ref> === ఆకాంక్ష, చెల్వనాయకం === 1956లో ఫెడరల్ పార్టీ (FP) అత్యంత ఆధిపత్య తమిళ రాజకీయ పార్టీగా అవతరించింది, తమిళులు, సింహళీయులకు రెండు అధికారిక భాషల (తమిళం, సింహళం) గుర్తింపు, తమిళ ప్రాంతాలకు గణనీయమైన స్వయంప్రతిపత్తితో సహా సమాన హక్కులను ఇచ్చే సమాఖ్య రాష్ట్రం కోసం లాబీయింగ్ చేసింది.<ref>Wilson, A.J. ''Sri Lankan Tamil Nationalism: Its Origins and Development in the Nineteenth and Twentieth Centuries'', p.82-90</ref><ref name=Kearney1985>{{cite journal |author = Kearney, R.N. |year = 1985 |title = Ethnic Conflict and the Tamil Separatist Movement in Sri Lanka |url = https://archive.org/details/sim_asian-survey_1985-09_25_9/page/898 |journal = Asian Survey |volume = 25 |issue = 9 |pages = 898–917 |doi = 10.2307/2644418 |jstor=2644418 }}</ref> అయితే, 1956 లో అధికారిక భాషా చట్టం నెం. 33, దీనిని సింహళ అధికారిక భాషా చట్టం అని పిలుస్తారు, 1956 లో సిలోన్ పార్లమెంటు లో ఆమోదించబడింది. ఈ చట్టం సిలోన్ అధికారిక భాషగా [[ఆంగ్ల భాష|ఇంగ్లీషు]] స్థానంలో [[సింహళ భాష|సింహళం]] ను తీసుకువచ్చింది, తమిళ భాషకు అధికారిక గుర్తింపు లేకపోవడం వల్ల, జాతీయ రాజ్యం ను స్థాపించాలనే శ్రీలంక రాష్ట్ర ఆశయానికి చిహ్నంగా ఈ చట్టాన్ని తమిళులు విస్తృతంగా వీక్షించారు.<ref>{{Cite web|title=The Island|url=http://www.island.lk/index.php?page_cat=article-details&page=article-details&code_title=146425|website=www.island.lk|access-date=2020-05-15}}</ref> జూలై 1957లో ఫెడరల్ పార్టీ బండారునాయకే-చెల్వనాయకం ఒప్పందం పై సంతకం చేయాలని నిర్ణయించింది. పేరుకు తగ్గట్టుగా ఇది ఇద్దరు వ్యక్తుల మధ్య కుదిరిన ఒప్పందం మాత్రమే, దీనికి చట్టబద్ధత లేదు. దీనిని పార్లమెంటు కానీ, అధికార పార్టీ కానీ, మంత్రివర్గం కానీ ఎన్నడూ ఆమోదించలేదు. అయితే కొద్ది కాలానికే సింహళ పార్టీ ఈ ఒప్పందాన్ని వదులుకుంది. 1965లో, మరొక ఒప్పందం, సేనానాయకే-చెల్వనాయకం ఒప్పందం సంతకం చేయబడింది కానీ అమలు కాలేదు.<ref>Wilson, A.J. ''Sri Lankan Tamil Nationalism: Its Origins and Development in the Nineteenth and Twentieth Centuries'', p.81-110</ref> 1950లు, 1960ల వరకు అధికార వికేంద్రీకరణ ఒప్పందాలను అమలు చేయడంలో సింహళీయుల ఆధిపత్యం ఉన్న ప్రభుత్వం విఫలం కావడం, అధికార భాగస్వామ్య వాగ్దానాలను రద్దు చేయడం, క్షీణిస్తున్న ఆర్థిక పరిస్థితులు, ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తి లేకపోవడం ఉత్తర ప్రాంత తమిళులలో మరింత భ్రమ, ఒంటరితనానికి కారణమైంది.<ref name=Kleinfeld2005>{{cite journal | author = Kleinfeld, M. | year = 2005 | title = Destabilizing the identity—territory nexus: Rights-based discourse in Sri Lanka's new political geography | url = https://archive.org/details/sim_geojournal_2005_64_4/page/286 | journal = GeoJournal | volume = 64 | issue = 4 | pages = 287–295 | doi = 10.1007/s10708-005-5806-0 | s2cid = 145012669 }}</ref> 1970 ఎన్నికలలో సిరిమావో బండారునాయకే నాయకత్వంలోని యునైటెడ్ ఫ్రంట్ (UF) అధికారంలోకి వచ్చింది. కొత్త ప్రభుత్వం తమిళ ప్రజలచే వివక్షగా పరిగణించబడే రెండు కొత్త విధానాలను అవలంబించింది.<ref name="Wilson, A.J. p.102-103">Wilson, A.J. ''Sri Lankan Tamil Nationalism: Its Origins and Development in the Nineteenth and Twentieth Centuries'', p.102-103</ref> మొదటిది, విశ్వవిద్యాలయ ప్రవేశాలను నియంత్రించే వివక్షతతో కూడిన వ్యవస్థను ప్రభుత్వం ప్రవేశపెట్టింది, ప్రత్యేకంగా శ్రీలంక విద్యా వ్యవస్థలో అత్యుత్తమ ప్రతిభ కనబరిచే తమిళులు, ఇతర మైనారిటీల ప్రవేశాన్ని తగ్గించే లక్ష్యంతో. ఈ పథకం విశ్వవిద్యాలయ ప్లేస్‌మెంట్‌లో 40% గ్రామీణ యువతకు (ప్రధానంగా సింహళ ప్రాంతాల నుండి) కేటాయించింది. భౌగోళికంగా వెనుకబడిన విద్యార్థులు తృతీయ విద్యను అభ్యసించడంలో సహాయపడటానికి ఇది ఒక అనుకూల చర్య పథకం అని ప్రభుత్వం పేర్కొంది. చరిత్రకారుడైన కె. ఎం. డి సిల్వా ప్రకారం, మార్కుల ప్రామాణీకరణ వ్యవస్థ తమిళ విద్యార్థులు విశ్వవిద్యాలయంలో ప్రవేశించడానికి సింహళ విద్యార్థుల కంటే ఎక్కువ మార్కులు సాధించవలసి వచ్చింది.<ref name=Stokke2000/><ref name=De1984>{{cite journal |author = De Silva, K.M. |year = 1984 |title = University Admissions and Ethnic Tension in Sri Lanka, 1977—1982 |journal = From Independence to Statehood: Managing Ethnic Conflict in Six African and Asian States. London: Frances Pinter |page = 97 }}</ref> ప్రభుత్వ రంగంలో ఉద్యోగాల కోసం ఇలాంటి విధానం అనుసరించబడింది, తమిళం మాట్లాడేవారికి 10 శాతం కంటే తక్కువ పౌర సేవా ఉద్యోగాలు మాత్రమే అందుబాటులో ఉన్నాయి.<ref name="Wilson, A.J. p.102-103"/><ref>Goldman, R.B. and Wilson, A.J. ''From Independence to Statehood'', p.173-184</ref> ఫెడరల్ పార్టీ ఈ విధానాలను వ్యతిరేకించింది, చెల్వనాయకం అక్టోబర్ 1972లో తన పార్లమెంటరీ స్థానానికి రాజీనామా చేశారు. 1972 లో కొత్త రాజ్యాంగం దీర్ఘకాలంగా ఉన్న మనోవేదనలను, ఈలం తమిళ ప్రజల కోసం వివక్ష భావాన్ని మరింత తీవ్రతరం చేసింది. తమిళ ప్రజల హక్కులు, స్వేచ్ఛలను పరిరక్షించగలిగే, పెంపొందించుకోగల తమిళ మాతృభూమి (దేశం) ని ఏర్పాటు చేయడానికి మార్గాలను అన్వేషించడానికి ఇది యువ తమిళులకు ధైర్యాన్నిచ్చింది.<ref name=Kleinfeld2005/> 1973లో, ప్రాంతీయ స్వయంప్రతిపత్తి కోసం తమిళ పార్టీల పిలుపు తమిళ ఈలం అనే ప్రత్యేక రాష్ట్ర డిమాండ్‌తో భర్తీ చేయబడింది, శ్రీలంకకు ప్రాచీన [[తమిళ భాష|తమిళ]] పేరు ఈలం.<ref>[http://www.sangam.org/taraki/articles/2006/05-03_Eelam_Ilankai.php?uid=1707 What Do Eelam & Ilankai Mean?] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120314040602/http://www.sangam.org/taraki/articles/2006/05-03_Eelam_Ilankai.php?uid=1707|date=14 March 2012}}. Sangam.org (2 April 2006). Retrieved on 28 July 2013.</ref> రెండేళ్ల తర్వాత, 1975లో, అన్ని తమిళ రాజకీయ పార్టీలు విలీనమై తమిళ యునైటెడ్ లిబరేషన్ ఫ్రంట్ (TULF) గా అవతరించాయి. 1976లో, తమిళ యునైటెడ్ లిబరేషన్ ఫ్రంట్ మొదటి జాతీయ సమావేశం వడుకోడై లో జరిగింది, ఇక్కడ పార్టీ వడుకోడై తీర్మానం అనే ఏకగ్రీవ తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. 1972 రాజ్యాంగాన్ని ఉపయోగించి సింహళ ప్రభుత్వం తన అధికారాన్ని "తమిళ దేశానికి దాని భూభాగం, భాష, పౌరసత్వం, ఆర్థిక జీవితం, ఉపాధి, విద్యావకాశాలను దూరం చేయడానికి తద్వారా తమిళ ప్రజల జాతీయ లక్షణాలన్నింటినీ నాశనం చేయడానికి" ఉపయోగించిందని ఈ తీర్మానం ఆరోపించింది. తీర్మానం "స్వేచ్ఛాయుత, సార్వభౌమ, లౌకిక సోషలిస్ట్ స్టేట్ ఆఫ్ తమిళ ఈలం" కొరకు మరింత పిలుపునిచ్చింది.<ref name=Pfaffenberger1981>{{cite journal | author = Pfaffenberger, B. | year = 1981 | title = The Cultural Dimension of Tamil Separatism in Sri Lanka | url = https://archive.org/details/sim_asian-survey_1981-11_21_11/page/1144 | journal = Asian Survey | volume = 21 | issue = 11 | pages = 1145–1157 | doi = 10.2307/2643999 | jstor=2643999 }}</ref> వడుకోడై తీర్మానం ఫలితంగా, వేర్పాటువాద వేదికపై ప్రచారం చేసిన మొదటి తమిళ రాజకీయ పార్టీగా తమిళ యునైటెడ్ లిబరేషన్ ఫ్రంట్ అవతరించింది. ఇది 1977లో ఉత్తర, తూర్పు తమిళుల ఆధిపత్య జిల్లాల్లో పార్లమెంటరీ ఎన్నికలలో తుడుచుపెట్టుకుపోయింది, 18 స్థానాలను గెలుచుకుంది, పార్లమెంటులో అతిపెద్ద ప్రతిపక్షంగా అవతరించింది.<ref name=Hin>{{cite web |title=TULF leader passes away |author=DBS Jeyaraj |url=http://www.hinduonnet.com/2002/06/06/stories/2002060603761100.htm |publisher=Hindu News |access-date=4 May 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090124134744/http://www.hinduonnet.com/2002/06/06/stories/2002060603761100.htm |archive-date=24 January 2009 |url-status=usurped |df=dmy-all }}</ref><ref name=Nadarajah2005>{{cite journal | author = Nadarajah, S. |author2=Sriskandarajah, D. | year = 2005 | title = Liberation struggle or terrorism? The politics of naming the ltte | journal = Third World Quarterly | volume = 26 | issue = 1 | pages = 87–100 | doi = 10.1080/0143659042000322928 |s2cid=142761913 |url=https://eprints.soas.ac.uk/32257/1/NadarajahSriskandarajah-2005_TWQ_Terrorism%20or%20liberation%20struggle%20-%20Politics%20of%20naming%20the%20Tamil%20Tigers.pdf }}</ref> TULF విజయానికి కారణం స్వయం నిర్ణయాధికారం కోసం పెరుగుతున్న తమిళ ఆందోళన ఫలితంగా చూడబడింది.<ref name=Kleinfeld2005/> వడుకోడై ప్రకటన సమయంలో, తమిళ ప్రాంతాల సార్వభౌమాధికారాన్ని పరిరక్షించడానికి సాయుధ పోరాటమే ఏకైక మార్గమని విశ్వసించే అనేక తమిళ తీవ్రవాద సంస్థలు ఉన్నాయి. అయితే TULF ఒక పరిష్కారాన్ని సాధించే దిశగా శాంతియుత పార్లమెంటరీ మార్గాలను విశ్వసించింది.<ref name=Schalk2002>{{cite journal | author = Schalk, P. | year = 2002 | title = Ilavar and Lankans, Emerging Identities in a Fragmented Island | journal = Asian Ethnicity | volume = 3 | issue = 1 | pages = 47–62 | doi = 10.1080/14631360120095865 | s2cid = 144994561 }}</ref> TULF వేర్పాటువాద వేదికను స్వీకరించినప్పటికీ, వారు ఇప్పటికీ శాంతియుత చర్చలకు సిద్ధంగా ఉన్నారు, అధ్యక్షుడు జె.ఆర్ జయవర్ధనే తో రాజకీయ ఒప్పందం దిశగా పని చేయాలని నిర్ణయించుకున్నారు. దీని ఫలితం 1980లో ఆమోదించబడిన జిల్లా అభివృద్ధి మండలి పథకం (DDC). జిల్లా అభివృద్ధి మండలి పథకం కొంతమేరకు ఐక్య శ్రీలంకలోని ప్రభుత్వ వికేంద్రీకరణపై ఆధారపడింది. తమిళ జిల్లాల్లోని జిల్లా మంత్రుల సంఖ్యకు ఇరుపక్షాలు అంగీకరించలేక పోవడంతో త్వరలో DDC లు రద్దు చేయబడ్డాయి.<ref>Wilson, A.J. '' The Break-up of Sri Lanka: The Sinhalese-Tamil Conflict'', p.142-143</ref> 1983లో ఆరవ సవరణ ఆమోదించబడింది, శ్రీలంక ఏకీకృత రాజ్యానికి విశ్వాస ప్రమాణం చేయడానికి తమిళ పార్లమెంటు సభ్యులు, ప్రభుత్వ పదవిలో ఉన్న తమిళులు అవసరం. ఆరవ సవరణ శాంతియుత మార్గాల ద్వారా కూడా ప్రత్యేక దేశాన్ని సమర్ధించడాన్ని నిషేధించింది. పర్యవసానంగా, TULF ప్రమాణం చేయడానికి నిరాకరించినందుకు పార్లమెంటు నుండి బహిష్కరించబడింది.<ref>Wilson, A.J. '' The Break-up of Sri Lanka: The Sinhalese-Tamil Conflict'', p.228</ref> === [[శ్రీలంక అంతర్యుద్ధం మూలాలు|అంతర్యుద్ధం]] === [[File:Kilinochchi court of de-facto State Tamil Eelam.jpg|right|thumb|180px|కిలినియోచ్చి కోర్టు]] గతంలో ఎల్‌టిటిఇ నియంత్రణలో ఉన్న ఉత్తర, తూర్పు శ్రీలంకలోని భాగాలు ఈ ప్రాంతాలలో దాని స్వంత ప్రభుత్వంతో వాస్తవ రాజ్యంగా నిర్వహించబడ్డాయి.<ref name=sunday>{{cite web|url=https://archives.sundayobserver.lk/2005/01/30/fea28.html|title=SFrom relief, rehabilitation to peace|access-date=21 June 2008|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090124105732/http://www.sundayobserver.lk/2005/01/30/fea28.html|archive-date=24 January 2009|df=dmy-all}}</ref><ref>{{cite web|url= http://www.reliefweb.int/rw/rwb.nsf/db900SID/TKAE-6VZ8LB?OpenDocument&cc=lka&rc=3|title= Independence-seeking Tigers already run shadow state|access-date= 21 June 2008|archive-url= https://web.archive.org/web/20090125060718/http://www.reliefweb.int/rw/rwb.nsf/db900SID/TKAE-6VZ8LB?OpenDocument&cc=lka&rc=3|archive-date= 25 January 2009|url-status= live|df= dmy-all}}</ref><ref name=BBC>{{cite news |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/6895809.stm |title='War victory party' in Sri Lanka |access-date=21 June 2008 |work=BBC News |date=12 July 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20081219115958/http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/6895809.stm |archive-date=19 December 2008 |url-status=live |df=dmy-all }}</ref><ref name=Stokke2006>{{cite journal |author = Stokke, K. |year = 2006 |title = Building the Tamil Eelam State: emerging state institutions and forms of governance in LTTE-controlled areas in Sri Lanka |url = https://archive.org/details/sim_third-world-quarterly_2006_27_6/page/1020 |journal = Third World Quarterly |volume = 27 |issue = 6 |pages = 1021–1040 |doi = 10.1080/01436590600850434 |citeseerx = 10.1.1.466.5940 |s2cid = 45544298 }}</ref><ref name=McConnell2008>{{cite journal |author = McConnell, D. |year = 2008 |title = The Tamil people's right to self-determination |journal = Cambridge Review of International Affairs |volume = 21 |issue = 1 |pages = 59–76 |doi = 10.1080/09557570701828592 |s2cid = 154770852 }}</ref><ref name=Ranganathan2002> {{cite journal |author = Ranganathan, M. |year = 2002 |title = Nurturing a Nation on the Net: The Case of Tamil Eelam |journal = Nationalism and Ethnic Politics |volume = 8 |issue = 2 |pages = 51–66 |doi = 10.1080/13537110208428661 |s2cid = 144811729 |df = dmy-all }} </ref> తమిళ టైగర్స్ మిలిటరీలో భూమి, నౌకాదళం (సీ టైగర్స్), వైమానిక విభాగం (తమిళ ఈలం వైమానిక దళం) ఉన్నాయి.<ref name=Winn2004>{{cite book | author = Winn, N. | year = 2004 | title = Neo-Medievalism and Civil Wars | publisher = Frank Cass Publishers | page = 130 }}</ref><ref name=Rizas2005>{{cite journal | author = Rizas, S. | year = 2005 | title = Neo-medievalism and Civil Wars Neil Winn | journal = Journal of Southeast European and Black Sea Studies | volume = 5 | issue = 1 | page = 157 }}</ref><ref name=McDowell1996>{{cite book | author = McDowell, C. |author2=McDowell, C. | year = 1996 | title = A Tamil Asylum Diaspora: Sri Lankan Migration, Settlement and Politics in Switzerland | url = https://archive.org/details/tamilasylumdiasp0000mcdo | publisher = Berghahn Books }}</ref><ref>{{cite news | url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/6496381.stm | title=Tamil Tigers unveil latest tactic | access-date=28 March 2007 | author=Rowland Buerk | work=BBC News | date=26 March 2007 | archive-url=https://web.archive.org/web/20070407115036/http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/6496381.stm | archive-date=7 April 2007 | url-status=live | df=dmy-all }}</ref> స్థానిక, సుప్రీం, హైకోర్టులతో కూడిన న్యాయ వ్యవస్థను ఎల్‌టిటిఇ నడిపింది. న్యాయమూర్తులకు చాలా తక్కువ ప్రమాణాలు లేదా శిక్షణ ఉన్నాయని, వారు ఎల్‌టిటిఇ కి ఏజెంట్లుగా వ్యవహరిస్తారని యుఎస్ స్టేట్ డిపార్ట్‌మెంట్ ఆరోపించింది, వారి నియంత్రణలో ఉన్న తమిళులను తమ న్యాయ వ్యవస్థను అంగీకరించేలా బలవంతం చేసిందని ఎల్‌టిటిఇ పై ఆరోపణలు చేసింది.<ref>{{cite web | url=http://www.bbc.co.uk/sinhala/news/story/2006/03/060310_us_report.shtml | title=US slams police, Karuna and LTTE | work=BBC News | archive-url=https://web.archive.org/web/20080215101318/http://www.bbc.co.uk/sinhala/news/story/2006/03/060310_us_report.shtml | archive-date=15 February 2008 | url-status=live | df=dmy-all }}</ref> అంతేకాకుండా, ఎల్‌టిటిఇ నియంత్రణలో ఉన్న ప్రాంతాల్లో టైగర్లు సివిల్ పోలీస్ ఫోర్స్, మానవ హక్కుల సంస్థల నిర్వహణ, మానవతా సహాయ బోర్డు సమన్వయం కోసం కార్యాలయాలు సహా రాష్ట్ర విధులను నిర్వహించారు,<ref name=Stokke2006/> ఆరోగ్య బోర్డులు, విద్యా బోర్డులు.<ref name=McConnell2008/><ref name=Goodhand2000>{{cite journal | author = Goodhand, J. |author2=Hulme, D. |author3=Lewer, N. | year = 2000 | title = Social Capital and the Political Economy of Violence: A Case Study of Sri Lanka | journal = Disasters | volume = 24 | issue = 4 | pages = 390–406 | doi = 10.1111/1467-7717.00155 | pmid = 11138373 |bibcode=2000Disas..24..390G }}</ref><ref>{{cite book | author = Wilson, A. J. | year = 1988 | title = The Break-up of Sri Lanka: The Sinhalese-Tamil Conflict | publisher = C. Hurst & Co. Publishers | isbn = 978-1-85065-033-1 }}</ref> ఇది ఒక బ్యాంక్ (తమిళ ఈలం బ్యాంక్), ఒక రేడియో స్టేషన్ (వాయిస్ ఆఫ్ టైగర్స్), ఒక టెలివిజన్ స్టేషన్ (తమిళ ఈలం నేషనల్ టెలివిజన్) కూడా నడిపింది.<ref name=Ranganathan2002/> [[File:Tamil_Eelam_Flag.svg|right|thumb|180px|తమిళ ఈలం జెండా - ఎల్‌టిటిఇ శకం]] జనవరి 2, 2009 న వాస్తవ ఎల్‌టిటిఇ నియంత్రిత ప్రాంతానికి పరిపాలనా రాజధానిగా ఉన్న ప్రభుత్వ దళాలచే కిలినియోచ్చి క్లియరెన్స్ తర్వాత, తిరిగి పుంజుకుంటున్న శ్రీలంక ఆర్మీ చేత తమిళ ఈలం "రాష్ట్రం" క్రమంగా అణచివేయబడటంతో ఎల్‌టిటిఇ పౌర పరిపాలన వ్యవస్థ నిలిపివేయబడింది.<ref>{{cite news | url=http://www.hindu.com/2009/01/03/stories/2009010357740100.htm | location=Chennai, India | title=Kilinochchi captured in devastating blow to LTTE | date=3 January 2009 | access-date=4 January 2009 | archive-url=https://web.archive.org/web/20090124013634/http://www.hindu.com/2009/01/03/stories/2009010357740100.htm | archive-date=24 January 2009 | url-status=dead | work=[[The Hindu]] | df=dmy-all }}</ref> ఎల్‌టిటిఇ నియంత్రణలో ఉన్న చివరి భూభాగాన్ని 18 మే 2009 న శ్రీలంక ఆర్మీ స్వాధీనం చేసుకుంది. ఈ ఆపరేషన్ లో ఎల్‌టిటిఇ పౌర, సైనిక నాయకత్వం దాదాపు పూర్తిగా చంపబడింది. పదివేల మంది ఎల్‌టిటిఇ కార్యకర్తలు ప్రభుత్వ దళాలకు లొంగిపోయారు. === ఎల్‌టిటిఇ అనంతర శకం === ఎల్‌టిటిఇ ఓటమి తరువాత, ఈలం తమిళ సమాజానికి ప్రాతినిధ్యం వహించే అతిపెద్ద రాజకీయ సమూహం అయిన ఎల్‌టిటిఇ అనుకూల రాజకీయ పార్టీ తమిళ జాతీయ కూటమి (TNA), సమాఖ్య పరిష్కారానికి అనుకూలంగా తమిళ ఈలం డిమాండ్‌ను విరమించుకుంది.<ref name="bbc1">{{cite news|title=Sri Lanka Tamil party drops statehood demand|date=13 March 2010|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/8566114.stm|work=[[BBC]]|access-date=18 August 2011|first=Charles|last=Haviland|archive-url=https://web.archive.org/web/20121031004950/http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/8566114.stm|archive-date=31 October 2012|url-status=live|df=dmy-all}}</ref><ref name="guardn">{{cite news|title=Sri Lankan Tamils drop demand for separate independent homeland|date=14 March 2010|url=https://www.theguardian.com/world/2010/mar/14/tamils-drop-calls-for-separate-state|work=[[The Guardian]]|access-date=18 August 2011|location=London|first=Jason|last=Burke|archive-url=https://web.archive.org/web/20130909175224/http://www.theguardian.com/world/2010/mar/14/tamils-drop-calls-for-separate-state|archive-date=9 September 2013|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> ఆచరణీయమైన రాజకీయ పరిష్కారం, అధికార వికేంద్రీకరణపై ప్రెసిడెంట్ రాజపక్స యుపిఎఫ్‌ఎ ప్రభుత్వం, TNA మధ్య నిరంతర ద్వైపాక్షిక చర్చలు జరిగాయి.<ref>{{cite web|url=http://www.adaderana.lk/news.php?nid=13002|title=Next round of Govt.-TNA talks on May 12|publisher=AdaDerana|date=30 April 2011|access-date=5 June 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110723115228/http://www.adaderana.lk/news.php?nid=13002|archive-date=23 July 2011|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> శ్రీలంకలోని తమిళ ప్రాంతాలకు స్వాతంత్ర్యం కోసం వాదిస్తున్న తమిళ అనుకూల గ్రూపులు వెబ్‌సైట్‌లు, రేడియో టెలికాస్ట్‌లను నడుపుతూనే ఉన్నాయి.<ref>[http://voanews.com/english/2009-01-02-voa6.cfm] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090109061414/http://voanews.com/english/2009-01-02-voa6.cfm|date=9 January 2009}}</ref> 19 మే 2009 నుండి తమిళ ఈలం భౌతిక ఉనికిలో నిలిచిపోయింది, అయితే ఈలం తమిళులు, ఈలం తమిళ ప్రవాసుల వర్గాలలో రాజకీయ ఆకాంక్షగా మిగిలిపోయింది. మే 2010లో, న్యూయార్క్‌కు చెందిన న్యాయవాది విశ్వనాథన్ రుద్రకుమారన్ దాని ముగింపుకు చేరుకోవడానికి మృదువైన శక్తిని ఉపయోగించే ఉద్దేశ్యంతో తమిళ ఈలం ట్రాన్స్‌నేషనల్ గవర్నమెంట్ ను ఏర్పాటు చేశారు.<ref name="tgte-us.org">TGTE 'Mission Statement' http://www.tgte-us.org/mission.html {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120921170550/http://www.tgte-us.org/mission.html |date=21 September 2012 }}</ref> ఈ సంస్థ తాము ఈలం తమిళులకు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తున్నామని వాదిస్తూనే ఉంది.<ref>{{Cite web |url=http://www.govthamileelam.org/index.php/constitution-english |title=Constitution |access-date=19 January 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140203055533/http://www.govthamileelam.org/index.php/constitution-english |archive-date=3 February 2014 |url-status=dead |df=dmy-all }}</ref> == భూగోళశాస్త్రం == {{unreferenced section|date=September 2020}} [[File:Batticaloa Lighthouse (view from above).jpg|thumb|200 px|[[తూర్పు ప్రావిన్స్, శ్రీలంక|తూర్పు ప్రావిన్స్]] లోని ఎస్ట్యూరిన్ మడుగు అయిన [[మట్టకళప్పు మడుగు]]]] [[File:Flying Kite In Ocean.jpg|thumb|200 px|ద్వీపంలో ఉత్తరాన ఉన్న [[ఉత్తర ప్రావిన్స్, శ్రీలంక|ఉత్తర ప్రావిన్స్]] లోని [[పాయింట్ పెడ్రో]] వద్ద బంగాళాఖాతం]] చారిత్రాత్మకంగా, ద్వీపం పొడి పాక్షిక శుష్క ప్రాంతాలలో తమిళ స్థావరాలు స్థాపించబడ్డాయి. ఈ ప్రాంతం మూడు విభాగాలుగా విభజించబడింది, ఉత్తరం, మెజారిటీ స్థానిక తమిళులు నివసించే తూర్పు, వలసరాజ్యాల పూర్వ కాలంలో పెద్ద సంఖ్యలో తమిళ ప్రభావాన్ని కలిగి ఉన్న పుత్తళం జిల్లా ఉత్తర భాగం. === ఉత్తరం === ఉత్తర ప్రావిన్స్ భారత రాష్ట్రమైన [[తమిళనాడు]] కు దక్షిణంగా 22 మైళ్ల (35&nbsp;కిమీ) దూరంలో ఉంది. మన్నార్ ద్వీపంలోని జలాలకు, భారత ప్రధాన భూభాగానికి మధ్య [[ఆడమ్స్ బ్రిడ్జ్]] (సేతు వంతెన) ఉంది. ఉత్తరం పశ్చిమాన మన్నార్ సింధుశాఖ, పాక్ బే, ఉత్తరాన [[పాక్ జలసంధి]], తూర్పున [[బంగాళాఖాతం]], దక్షిణాన తూర్పు, ఉత్తర మధ్య, వాయవ్య ప్రావిన్సులతో చుట్టుముట్టబడి ఉంది. ఇది మొత్తం 8,884 చదరపు కిలోమీటర్ల (3,430.1 చ. మైళ్లు) విస్తీర్ణం కలిగి ఉంది. ఇది రెండు విభిన్న భౌగోళిక ప్రాంతాలుగా విభజించబడింది: జాఫ్నా ద్వీపకల్పం, మధ్య వన్ని ప్రాంతం. జాఫ్నా ద్వీపకల్పం దాని తీరప్రాంతం వెంబడి అనేక బేలు, మడుగులను కలిగి ఉంది, చాలా తీరం ఇసుక బీచ్‌లను కలిగి ఉంటుంది. జాఫ్నా ద్వీపకల్పం వెంబడి జనావాసాలు, జనావాసాలు లేని ద్వీపాల గొలుసు కూడా కనిపిస్తుంది. తక్కువ జనాభా ఉన్న వన్ని ప్రాంతం గుండా ప్రవహించే అనేక నదులతో ఉష్ణమండల అడవులతో కప్పబడి ఉంది, వ్యవసాయం, అటవీప్రాంతం ఈ ప్రాంతంలో ప్రాథమిక పరిశ్రమగా మారింది. ఈ డ్రైల్యాండ్ అడవులు సాల్వృక్షం, ఎబోనీ, ఐరన్‌వుడ్, మహోగని వంటి అరుదైన జాతుల చెట్లను కలిగి ఉన్నాయి. === తూర్పు === తమిళ ఈలం తూర్పు భాగం 9,996 చదరపు కిలోమీటర్ల (3,859.5 చ. మైళ్లు) విస్తీర్ణం కలిగి ఉంది. ఈ ప్రాంతం ఉత్తరాన భూమి, తూర్పున బంగాళాఖాతం, పశ్చిమ, దక్షిణ, నైరుతి దిశలలో మధ్య ఎత్తైన ప్రాంతాలతో చుట్టుముట్టబడి ఉంది. తూర్పు తీరంలో మడుగుల ఆధిపత్యం ఉంది, వాటిలో అతిపెద్దవి మట్టకళప్పు మడుగు, కొక్కిలై మడుగు, ఉపార్ మడుగు, ఉల్లకాలి మడుగు లు. చాలా తీరప్రాంతం సముద్రం నుండి అనేక ఇన్‌లెట్‌లను కలిగి ఉంది, ఇవి అద్భుతమైన లోతట్టు ఓడరేవులు, చేపలు పట్టే నౌకాశ్రయాలుగా చేస్తాయి. తూర్పు రిచ్ బయోడైవర్సిటీని కలిగి ఉంది, అనేక జాతులకు సహజ ఆవాసంగా ఉంది. == రాజకీయ విభాగాలు, జనాభా వివరాలు == [[File:Firewood selling, Batticaloa.JPG|200 px|thumb|మట్టకళప్పు జిల్లాలో కట్టెలు అమ్మేవారు]] స్వాతంత్ర్య ప్రకటన తరువాత, మెరుగైన ఆర్థిక అవకాశాల కోసం ప్రజల పెద్ద ఎత్తున వలసలు, తమిళ భూభాగాలలో రాష్ట్ర ప్రాయోజిత సింహళీయుల వలసలు చూడబడ్డాయి, ఉత్తర, తూర్పు జనాభాలో భారీ మార్పులు జరిగాయి. తమిళ వ్యతిరేక విధానాలను అనుసరించిన మూడు దశాబ్దాల సుదీర్ఘ [[అంతర్యుద్ధం]] కారణంగా 80,000-100,000 మందికి పైగా మరణించారని, 400,000 మందికి పైగా తమిళులు తమ ఇళ్లను విడిచిపెట్టారని అంచనా వేయబడిన ఉత్తర, తూర్పు ప్రాంతాలను మరింత ప్రభావితం చేసింది. ఉత్తర, తూర్పు ప్రాంతాలలో ఇప్పటికీ చాలా మంది ప్రజలు IDP శిబిరాల్లో నివసిస్తున్నారు, అంతకంతకూ సింహళీయులు ఈ భూభాగాల్లో స్థిరపడటం కారణంగా ఈ ప్రాంత ప్రస్తుత జనాభా రూపురేఖలు మారుతున్నాయి. యుద్ధ సమయంలో సింహళీయులు, శ్రీలంక ముస్లింల జనాభాలో పెద్ద మార్పులు కూడా సంభవించాయి. 1987లో, విస్తృతంగా జరిగిన సింహళ వ్యతిరేక హింస కారణంగా 20,000 మంది సింహళీయులు తూర్పు ప్రావిన్స్ నుండి పారిపోయారు, అయితే వారు తర్వాత తిరిగి స్థిరపడ్డారు.<ref name="rubin">{{cite book |last1=Rubin |first1=Barnett |title=Cycles of Violence: Human Rights in Sri Lanka Since the Indo-Sri Lanka Agreement |publisher=Human Rights Watch |url = https://books.google.com/books?id=b7F-dUh5_j8C&pg=PA52 |access-date=8 December 2018|isbn=9780938579434 |year=1987 }}</ref> 1990లో, ఎల్‌టిటిఇ ఉత్తర ప్రావిన్స్ నుండి 72,000 ముస్లింలను బహిష్కరించింది.<ref>Amnesty International, Sri Lanka: The Northeast: Human rights violations in a context of armed conflict 31 August 1991, Index Number: ASA 37/014/1991 p8</ref> {| class="wikitable" |- ! ప్రావిన్స్ !! జిల్లా !! జనాభా !! % [[శ్రీలంక తమిళులు|ఈలం తమిళులు]] !! % [[శ్రీలంక భారతీయ తమిళులు|భారతీయ తమిళులు]] !! % [[శ్రీలంక మూర్]] !! % [[సింహళీయులు|సింహళీయులు]] |- || [[ఉత్తర ప్రావిన్స్, శ్రీలంక|ఉత్తర ప్రావిన్స్]] |[[జాఫ్నా జిల్లా]] |831,112 |97% |0.4% |1.6% |0.5% |- | |[[కిలినియోచ్చి జిల్లా]] |91,641 |97% | |1.7% |0.8% |- | |[[మన్నార్ జిల్లా]] |106,940 |63.7% | |26.6% |8.1% |- | |[[ముల్లైతీవు జిల్లా]] |77,152 |89.8% | |4.8% |5% |- | |[[వవునియా జిల్లా]] |95,904 |76.2% | |6.9% |16.5% |- || [[తూర్పు ప్రావిన్స్, శ్రీలంక|తూర్పు ప్రావిన్స్]] |[[అంపరాయ్ జిల్లా]] |388,970 |20.0% |0.36% |41.5% |37.7% |- | |[[మట్టకళప్పు జిల్లా]] |330,333 |72% |0.1% |23% |3.4% |- | |[[ట్రింకోమలీ జిల్లా]] |255,948 |36.4% |0.1% |29.3% |33.4% |- || [[నార్త్ వెస్ట్రన్ ప్రావిన్స్, శ్రీలంక|నార్త్ వెస్ట్రన్ ప్రావిన్స్]] |[[పుత్తలం జిల్లా|పుత్తళం జిల్లా]] |709,677 |6.8% |0.3% |18.8% |73.7% |- | colspan ="7" | * '''''1981''' జనాభా లెక్కల నివేదిక'' |} == రాజకీయాలు == {{See also|ఈలం}} యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ 1815లో శ్రీలంకపై నియంత్రణ సాధించింది, ద్వీపాన్ని పరిపాలనాపరంగా ఏకం చేసింది<ref name=Stokke2000>{{cite journal |author = Stokke, K. |author2=Ryntveit, A.K. |year = 2000 |title = The Struggle for Tamil Eelam in Sri Lanka |journal = Growth and Change: A Journal of Urban and Regional Policy |volume = 31 |issue = 2 |pages = 285–304 |doi = 10.1111/0017-4815.00129 |bibcode=2000GroCh..31..285S }}</ref> 1833లో ఒక శాసన మండలితో ముగ్గురు యూరోపియన్లు, ఒక్కొక్కరికి ఒక్కొక్కరు [[సింహళీయులు|సింహళీయులు]], ఈలం తమిళులు, బర్గర్లు ఉన్నారు. 1919లో సిలోన్ చేరుకున్న బ్రిటిష్ గవర్నర్ [[విలియం మన్నింగ్ (వలస గవర్నర్)|విలియం మన్నింగ్]], 1921లో సంస్కరించబడిన శాసన మండలిని సృష్టించారు, శాసన మండలిలో [[సింహళీయులు|సింహళీయుల]] మతపరమైన ఆలోచనలను చురుకుగా ప్రోత్సహించారు.<ref name="kms">K. M. de Silva, History of Sri Lanka, Penguin 1995</ref><ref name="Silva p 114">K. M. de Silva, Ceylon Journal of Historical and Social Studies, vol 2(1), p 114 (1972)</ref> ఫలితంగా, తమిళులు మతపరమైన స్పృహను పెంపొందించుకోవడం ప్రారంభించారు, తమిళ నాయకత్వంచే ప్రాతినిధ్యం వహించబడాలని తమ గురించి ఆలోచించడం ప్రారంభించారు.<ref name="Silva p 114"/><ref name="kms488">K. M. de Silva, History of Sri Lanka, Penguin 1995 p 488</ref> ఈ పరిణామమే జి. జి. పొన్నంబలం నేతృత్వంలో ఆల్ సిలోన్ తమిళ కాంగ్రెస్ అనే తమిళ రాజకీయ సంస్థ అభివృద్ధికి మార్గం సుగమం చేసింది.<ref>Gunasingham, M.''Sri Lankan Tamil nationalism: A study of its origins'', p.</ref><ref>Wilson, A.J. ''Sri Lankan Tamil Nationalism: Its Origins and Development in the Nineteenth and Twentieth Centuries'', p.1-12</ref> శ్రీలంక 1948లో బ్రిటీష్ వారి నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందింది, అదే సంవత్సరంలో శ్రీలంక ప్రభుత్వం, జి.జి. పొన్నంబలం అంగీకార ఓటుతో, సిలోన్ పౌరసత్వ చట్టం అనే కొత్త చట్టాన్ని ఆమోదించింది, ఇది భారతీయ తమిళ తోట కార్మికులను ఓటు హక్కు లేకుండా చేసింది.<ref name="uthr.org">{{cite web|title=Missed Opportunities and the Loss of Democracy|url=http://www.uthr.org/BP/volume1/Chapter1.htm|access-date=22 June 2008|archive-url=https://web.archive.org/web/20120716190909/http://www.uthr.org/BP/volume1/Chapter1.htm|archive-date=16 July 2012|url-status=live|df=dmy-all}}</ref><ref name=De1997>{{cite journal |author = De Silva, P.L. |year = 1997 |title = The growth of Tamil paramilitary nationalisms: Sinhala Chauvinism and Tamil responses |journal = South Asia: Journal of South Asian Studies |volume = 20 |pages = 97–118 |doi = 10.1080/00856409708723306 }}</ref><ref>Wilson, A.J. ''Sri Lankan Tamil Nationalism: Its Origins and Development in the Nineteenth and Twentieth Centuries'', p.66-81</ref> సిలోన్ పౌరసత్వ చట్టానికి (అభ్యంతరకర బిల్లుతో సహా) సంబంధించిన అన్ని బిల్లులకు పొన్నంబలం ఓటు వేయకపోయినప్పటికీ, పార్లమెంటులో ఆయన మౌనం వహించడం భారతీయ తమిళుల హక్కులపై ఆయనకు ఆసక్తి లేదని తమిళ ప్రజలను నమ్మేలా చేసింది.<ref>Wilson, A.J. ''Sri Lankan Tamil Nationalism: Its Origins and Development in the Nineteenth and Twentieth Centuries'', p.80</ref> 1949లో ఒక కొత్త తమిళ రాజకీయ పార్టీ, ఫెడరల్ పార్టీ పేరుతో ఏర్పడింది, దీనికి ఎస్. జె. వి. చెల్వనాయకం నాయకత్వం వహించారు, ఆయన ఇంతకుముందు ఆల్ సిలోన్ తమిళ కాంగ్రెస్ నుండి విడిపోయారు ఎందుకంటే రెండోది [[యునైటెడ్ నేషనల్ పార్టీ|UNP]] తో జతకట్టాలని నిర్ణయించుకుంది.<ref name="uthr.org"/> 1956లో ప్రభుత్వం అధికార భాషా చట్టాన్ని (సాధారణంగా సింహళ అధికార భాషా చట్టం గా పిలుస్తారు) అమలు చేసింది, ఇది [[సింహళ భాష|సింహళం]] ను శ్రీలంక ఏకైక అధికారిక భాషగా చేసింది.<ref name=De1997/><ref name="ReferenceA">Tambiah, S.J. ''Sri Lanka: Ethnic Fratricide and the Dismantling of Democracy'', p.</ref> సిలోన్ సిటిజన్ యాక్ట్, అధికారిక భాషా చట్టం మైనారిటీల పట్ల వివక్షతతో కూడిన విధానాలుగా పరిగణించబడ్డాయి, ఇరు వర్గాల మధ్య జాతి, రాజకీయ ఉద్రిక్తతలను పెంచాయి. ఫెడరల్ పార్టీ (FP) సిలోన్ సిటిజన్‌షిప్ యాక్ట్, సింహళ ఓన్లీ యాక్ట్ రెండింటినీ వ్యతిరేకించింది, ఫలితంగా తమిళ జనాభాలో జనాదరణ పొందింది.<ref name=De1997/><ref name="ReferenceA"/> వారి ప్రజాదరణ ఫలితంగా ఫెడరల్ పార్టీ 1956 ఎన్నికల తర్వాత తమిళ జిల్లాల్లో అత్యంత ఆధిపత్య పార్టీగా అవతరించింది. === పొంగు తమిళం === ''పొంగు తమిళం'' (లేదా తమిళ తిరుగుబాటు) (பொங்குதமிழ்) అనేది "తమిళుల స్వీయ నిర్ణయాధికారం", "తమిళ సంప్రదాయ మాతృభూమి" కి మద్దతుగా జరిగే కార్యక్రమం. పొంగు తమిళాన్ని మొదట 2001 జనవరిలో [[జాఫ్నా]] లో జాఫ్నా విశ్వవిద్యాలయం విద్యార్థులు నిర్వహించారు. ప్రభుత్వ సైనిక పాలనలో ఆరోపించబడిన అదృశ్యాలు, మూకుమ్మడి సమాధులు, దుర్వినియోగాలకు ప్రతిస్పందనగా ఈ కార్యక్రమం నిర్వహించబడింది, ఇది శాంతియుత నిరసనగా రూపొందించబడింది. శ్రీలంక సైన్యం నియంత్రణలో ఉన్న జాఫ్నాలో ఈ కార్యక్రమాన్ని నిషేధించినప్పటికీ, పోలీసుల బెదిరింపులు, మరణ బెదిరింపుల ఆరోపణల మధ్య ఈ కార్యక్రమం 4000 నుండి 5000 మంది విద్యార్థులను ఆకర్షించింది.<ref name="Orjuela2003">{{cite journal | author = Orjuela, C. | year = 2003 | title = Building Peace in Sri Lanka: a Role for Civil Society? | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-peace-research_2003-03_40_2/page/194 | journal = Journal of Peace Research | volume = 40 | issue = 2 | page = 195 | doi = 10.1177/0022343303040002004 | s2cid = 109657663 }}</ref> 2003లో, ఈ కార్యక్రమం మళ్లీ జరిగింది, 150,000 మందికి పైగా హాజరయ్యారు, శ్రీలంకలోని ఎల్‌టిటిఇ ఆధీనంలో ఉన్న ప్రాంతాలలో ఇది వార్షిక ఉత్సవంగా మారింది. ఇటీవలి సంవత్సరాలలో ఈలం తమిళ ప్రవాసుల కు చెందిన కొంతమంది సభ్యులు కూడా ఈ భావనను ఎంచుకున్నారు, వారు నివసించే దేశాలలో ఇది ఒక వార్షిక ఉత్సవంగా మారింది.<ref name="st">{{cite web | last = Kumaaran | first = Satheesan | title = Poets join activists in chorus for Tamil cause | publisher = Sunday Times Sri Lanka | year = 2008 | url = http://sundaytimes.lk/080622/News/timesnews0025.html | access-date = 7 July 2008 | archive-url = https://web.archive.org/web/20080706090720/http://www.sundaytimes.lk/080622/News/timesnews0025.html | archive-date = 6 July 2008 | url-status = live | df = dmy-all }}</ref> 2008లో ఈ కార్యక్రమం న్యూజిలాండ్, నార్వే, డెన్మార్క్, ఇటలీ, దక్షిణాఫ్రికా, ఫ్రాన్స్, ఆస్ట్రేలియా, ఇంగ్లాండ్, కెనడాలలో జరిగింది. ఎల్‌టిటిఇ అనుకూల వెబ్‌సైట్ తమిళ్‌నెట్ ప్రకారం, ఈ కార్యక్రమం ఆస్ట్రేలియాలో 2,000 మంది, ఫ్రాన్స్‌లో 7,000 మందితో సహా ఈ దేశాలలో వేలాది మంది ప్రజలను ఆకర్షించింది,<ref name=Tamilnetf>{{cite web| title = Pongku Thamizh rally in France draws 7000| publisher = [[Tamilnet]]| year = 2008| url = http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=26064| access-date = 7 July 2008| archive-url = https://web.archive.org/web/20080706202802/http://tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=26064| archive-date = 6 July 2008| url-status = live| df = dmy-all}}</ref> ఇంగ్లాండ్‌లో 30,000 మంది, <ref name=Tamilnete>{{cite web| title = Grand finale for Pongku Thamizh in London| publisher = [[Tamilnet]]| year = 2008| url = http://www.tamilnet.com/art.html?catid=79&artid=26338| access-date = 12 July 2008| archive-url = https://web.archive.org/web/20080713162829/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=79&artid=26338| archive-date = 13 July 2008| url-status = live| df = dmy-all}}</ref> కెనడాలో 75,000 పైగా ఉన్నారు.<ref name=Tamilnetc>{{cite web| title = Spontaneous show of solidarity in Canada| publisher = [[Tamilnet]]| year = 2008| url = http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=26278| access-date = 7 July 2008| archive-url = https://web.archive.org/web/20080707183632/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=26278| archive-date = 7 July 2008| url-status = live| df = dmy-all}}</ref><ref>{{cite web| title = Tiger territory| year = 2008| url = http://www.innerwestweekly.com.au/article/2008/07/23/2593_news.html| access-date = 10 August 2008| archive-url = https://web.archive.org/web/20080805202946/http://www.innerwestweekly.com.au/article/2008/07/23/2593_news.html| archive-date = 5 August 2008| url-status = live| df = dmy-all}}</ref> === తమిళ జాతీయ కూటమి మేనిఫెస్టోలు === {{unreferenced section|date=June 2012}} తమిళ జాతీయ కూటమి ఉత్తర, తూర్పు ప్రాంతాలలో జరిగిన ఎన్నికలలో విజయం సాధించి, స్వయం నిర్ణయాధికారం, సమానత్వం కోసం తమిళుల ఆకాంక్షల కోసం ఒక వేదికపై నిలుస్తుంది. శ్రీలంకలో ఈ కూటమి అతిపెద్ద తమిళ రాజకీయ పార్టీ. ఇది 2001 నుండి రెండు మేనిఫెస్టోలను కలిగి ఉంది. విధానాలు తమిళ జాతీయవాదుల మధ్య థింపు సూత్రాలుగా పిలువబడే వాటిపై ఆధారపడి ఉంటాయి. వాళ్ళు *శ్రీలంక తమిళులను విశిష్ట జాతీయతగా గుర్తించడం. *గుర్తించబడిన తమిళ మాతృభూమి గుర్తింపు, దాని ప్రాదేశిక సమగ్రతకు హామీ. *పై వాటి ఆధారంగా, తమిళ దేశం విడదీయరాని స్వీయ నిర్ణయాధికారాన్ని గుర్తించడం. *ద్వీపాన్ని తమ దేశంగా చూసే తమిళులందరికీ పూర్తి పౌరసత్వం, ఇతర ప్రాథమిక ప్రజాస్వామ్య హక్కులను గుర్తించడం.' ఇంకా కూటమి దీని కోసం నిలబడుతుంది: *ఈశాన్య ప్రావిన్స్‌లోని కొన్ని ప్రాంతాలలో ప్రస్తుతం అమల్లో ఉన్న ఆర్థిక ఆంక్షలను తక్షణమే ఎత్తివేయడం *తమిళ జాతీయతపై విధించిన నివాస, ప్రయాణ పరిమితుల ఉపసంహరణ *ప్రస్తుతం ఈశాన్య ప్రాంతంలో జరుగుతున్న యుద్ధాన్ని తక్షణమే నిలిపివేయడం కూర్చున్న దాని పార్లమెంటు సభ్యులలో ముగ్గురు కె. శివనేశన్, జోసెఫ్ పరాజసింహం, నాదరాజా రవిరాజ్ 2006 నుండి హత్య చేయబడ్డారు, దీనికి TNA పార్టీ శ్రీలంక ప్రభుత్వం సైన్యం, పారామిలటరీ దళాలపై నింద మోపింది. === ఎల్‌టిటిఇ మధ్యంతర స్వయం పరిపాలన అథారిటీ === 31 అక్టోబర్ 2003 న శాంతి చర్చల సమయంలో, కాల్పుల విరమణ ఇంకా కొనసాగుతుండగా, ఎల్‌టిటిఇ ISGA కోసం తమ ప్రతిపాదనలను జారీ చేసింది. ISGA చట్టబద్ధమైన పాలనను విధించడం, పన్నులు వసూలు చేయడం, పరిపాలనను నడపడం, ఉత్తర, తూర్పు ప్రాంతాలలో పునరావాస ప్రక్రియను పర్యవేక్షించడం వంటి విస్తృత అధికారాలను కలిగి ఉంటుంది, ఎన్నికలు జరిగే వరకు ఇది ఎల్‌టిటిఇ నియంత్రణలో ఉంటుంది. ఏది ఏమైనప్పటికీ, ఎల్‌టిటిఇ ప్రాంతీయ స్వయంప్రతిపత్తి కి అనుకూలంగా స్వతంత్ర తమిళ ఈలం డిమాండ్‌ను విరమించుకుంది.<ref>{{Cite news|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/3239303.stm|title=BBC NEWS - South Asia - Sri Lanka thrown into political crisis|access-date=9 April 2015|date=2003-11-04|archive-url=https://web.archive.org/web/20040501130737/http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/3239303.stm|archive-date=1 May 2004|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> ఎల్‌టిటిఇ ప్రతిపాదనల ముఖ్యాంశాలు:<ref>{{cite news|title=Full text: Tamil Tiger proposals|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/3232913.stm|newspaper=[[BBC News]]|date=1 November 2003|access-date=16 June 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20071014125535/http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/3232913.stm|archive-date=14 October 2007|url-status=live|df=dmy-all}}</ref><ref>{{cite web|title=THE PROPOSAL BY THE LIBERATION TIGERS OF TAMIL EELAM ON BEHALF OF THE TAMIL PEOPLE FOR AN AGREEMENT TO ESTABLISH AN INTERIM SELF-GOVERNING AUTHORITY FOR THE NORTHEAST OF THE ISLAND OF SRI LANKA|url=http://www.tamilnet.com/img/publish/2003/11/proposal.pdf|publisher=LTTE Peace Secretariat via [[TamilNet]]|access-date=16 June 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20121105041202/http://www.tamilnet.com/img/publish/2003/11/proposal.pdf|archive-date=5 November 2012|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> *తుది చర్చల పరిష్కారం కుదిరి అమలు అయ్యే వరకు ఎనిమిది జిల్లాలు, ఉత్తర, తూర్పు ప్రావిన్సుల కోసం ISGA ఏర్పాటు చేయబడుతుంది. *ప్రారంభంలో ISGA సభ్యులు ఎల్‌టిటిఇ ద్వారా ఈ ఒప్పందానికి సంబంధించిన పార్టీలచే నియమింపబడతారు, ఎల్‌టిటిఇ సంపూర్ణ మెజారిటీ ని నియమిస్తుంది, కానీ ఐదు సంవత్సరాలలోపు అంతిమంగా చర్చల పరిష్కారం కుదరకపోతే ప్రజాస్వామ్యబద్ధంగా [[ఎన్నికలు]] నిర్వహించబడతాయి. *పునరావాసం, పునర్నిర్మాణం, అభివృద్ధి, [[పన్నులు]], [[ఆదాయం]], [[పన్ను|లెవీలు]], సుంకాలు, చట్టం, క్రమం, భూమిపై అధికారాలతో సహా ఈశాన్య ప్రాంతాల [[పరిపాలన]] కోసం ISGA కి ప్లీనరీ అధికారం ఉంటుంది. *ఈశాన్య ప్రాంతంలో లేదా దాని కోసం చేసిన ఏవైనా, అన్ని ఖర్చులు ISGA నియంత్రణకు లోబడి ఉంటాయని GOSL అంగీకరిస్తుంది. *అంతర్గతంగా, బాహ్యంగా రుణాలు తీసుకోవడానికి, గ్యారెంటీలు, నష్టపరిహారాలు అందించడానికి, నేరుగా సహాయం స్వీకరించడానికి, అంతర్గత, బాహ్య వాణిజ్యంలో పాల్గొనడానికి లేదా నియంత్రించడానికి ISGA కి అధికారాలు ఉంటాయి. *ఈశాన్య ప్రాంతంలోని అన్ని, ఏవైనా పరిపాలనా నిర్మాణాలు, సిబ్బందిపై ISGA కి దిశానిర్దేశం, నియంత్రణ ఉంటుంది. *ఈశాన్యంలో ప్రైవేట్ యాజమాన్యం లేని అన్ని భూములను అన్యాక్రాంతం చేయడానికి, తగిన వినియోగాన్ని నిర్ణయించడానికి ISGA కి అధికారం ఉంటుంది. *GOSL సశాయుధ దళాలు ఆక్రమించిన భూమిని వెంటనే ఖాళీ చేసి, గత యజమానుల ఆధీనంలోకి తీసుకురావాలి. GOSL గతంలో వారి భూమిని [[బహిష్కరణ|కోల్పోయిన]] యజమానులకు కూడా పరిహారం చెల్లించాలి. *అలాంటి భూములలో స్థానభ్రంశం చెందిన పౌరులు, శరణార్థుల పునరావాసం, పునరుద్ధరణకు ISGA బాధ్యత వహిస్తుంది. *ISGA ఆనుకొని ఉన్న సముద్రాల సముద్ర, ఆఫ్‌షోర్ వనరులపై నియంత్రణను, దానికి ప్రాప్యతను నియంత్రించే అధికారాన్ని కలిగి ఉంటుంది. *ఈశాన్య ప్రాంతంలోని [[సహజ వనరులు|సహజ వనరులపై]] ISGA నియంత్రణ ఉంటుంది. ఇప్పటికే ఉన్న ఒప్పందాల ప్రకారం రావలసిన అన్ని మొత్తాలు ISGA కి చెల్లించబడతాయని GOSL నిర్ధారిస్తుంది. *ISGA అధికార పరిధి లోని విషయాలకు సంబంధించిన అన్ని భవిష్యత్తు ఒప్పందాలు ISGA తో చేయబడతాయి. ఎల్‌టిటిఇ ప్రతిపాదనలపై అంతర్జాతీయ స్పందన సాధారణంగా సానుకూలంగా ఉంది. US డిప్యూటీ సెక్రటరీ ఆఫ్ స్టేట్ రిచర్డ్ ఆర్మిటేజ్ జాగ్రత్తగా స్వాగతించారు, ప్రతిపాదన "ఎల్‌టిటిఇ ఆకాంక్షల సమగ్ర వివరణను నేను చూడటం ఇదే మొదటిసారి... ఇది చాలా ముఖ్యమైనది" అని అన్నారు. కొలంబోలోని యూరోపియన్ యూనియన్ మిషన్ హెడ్ ప్రతిపాదనలను "శాంతి ప్రక్రియలో ఒక ముఖ్యమైన ముందడుగు"గా స్వాగతించారు.<ref>{{cite news|title=EU says Tamil Tiger proposals important step in peace bid|url=http://www.abc.net.au/news/2003-11-02/eu-says-tamil-tiger-proposals-important-step-in/1502816|newspaper=[[ABC News (Australia)|ABC News]]|date=2 November 2003|access-date=16 June 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20140203063650/http://www.abc.net.au/news/2003-11-02/eu-says-tamil-tiger-proposals-important-step-in/1502816|archive-date=3 February 2014|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> శ్రీలంక స్పందన మిశ్రమంగా ఉంది. GOSL సమర్పించిన ప్రతిపాదనల నుండి ఈ ప్రతిపాదన "ప్రాథమిక అంశాలలో భిన్నంగా ఉంటుంది. రెండు సెట్ల ప్రతిపాదనల నుండి తలెత్తే సమస్యల ప్రత్యక్ష చర్చ ద్వారా ముందున్న మార్గం ఉంటుందని GOSL కచ్చితంగా నమ్ముతుంది" అని GOSL ప్రతిస్పందించింది. ఈలం తమిళులకు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తున్న ప్రధాన రాజకీయ పార్టీ తమిళ జాతీయ కూటమి (TNA) ప్రతిపాదనలను సానుకూలంగా స్వాగతించింది. TNA నాయకుడు ఆర్. సంబంధన్ మాట్లాడుతూ "ISGA ప్రతిపాదన... ద్వీపంలోని తమిళుల రాజకీయ చరిత్రలో చారిత్రక ప్రాముఖ్యతను కలిగి ఉంది. తమిళ జాతీయ ప్రశ్నకు శాశ్వత రాజకీయ పరిష్కారాన్ని కనుగొనడానికి ISGA ఒక ఆధారాన్ని అందిస్తుంది" అని అన్నారు.<ref>{{cite news|title=Sampanthan to address seminar on ISGA|url=http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=10328|newspaper=[[TamilNet]]|date=2 November 2003|access-date=16 June 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120417081659/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=10328|archive-date=17 April 2012|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> === తమిళ ఈలానికి మద్దతు === ==== శ్రీలంక ==== 1977 పార్లమెంటరీ ఎన్నికల కోసం దాని మేనిఫెస్టో లో తమిళ యునైటెడ్ లిబరేషన్ ఫ్రంట్ (TULF) చేసిన ప్రధాన వాగ్దానం "''తమిళ ఈలం స్వతంత్ర సార్వభౌమ, లౌకిక, సోషలిస్ట్ రాజ్యాన్ని స్థాపించడం...''".<ref>{{cite web|url=http://www.tamilnation.org/selfdetermination/tamileelam/7707tulfmanifesto.htm|title=Tamil United Liberation Front General Election Manifesto, July 1977|publisher=Tamil Nation|access-date=18 December 2009}} {{Dead link|date=October 2010|bot=H3llBot}}</ref> 278,000 కంటే ఎక్కువ ఓట్లను (68%) పొందిన తర్వాత ఉత్తర ప్రావిన్స్ లోని మొత్తం 14 స్థానాలను TULF గెలుచుకుంది. తూర్పు ప్రావిన్స్ లో TULF దాదాపు 140,000 ఓట్లు (32%) సాధించి 10 స్థానాలకు గాను 4 స్థానాలను గెలుచుకుంది. ప్రతి ప్రావిన్సులో జనాభాలో వరుసగా 92%, 43% ఈలం తమిళులు ఉన్నారు. మార్చి 2010లో ఈలం తమిళులకు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తున్న అతిపెద్ద రాజకీయ బృందం తమిళ జాతీయ కూటమి (TNA), స్వతంత్ర తమిళ ఈలం కోసం తన డిమాండ్లను ఉపసంహరించుకుంది కానీ సమాఖ్య ద్వారా ఎక్కువ స్వయంప్రతిపత్తిని డిమాండ్ చేస్తూనే ఉంది.<ref>[http://english.aljazeera.net/news/asia/2010/03/2010313215127841206.html Tamils give up on independence – Central & South Asia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100315104902/http://english.aljazeera.net/news/asia/2010/03/2010313215127841206.html |date=15 March 2010 }}. Al Jazeera English. Retrieved on 28 July 2013.</ref><ref name="Page">{{cite news| url=http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/asia/article7061885.ece | work=The Times | location=London | title=Tamil party renounces demand for Independent homeland | first=Jeremy | last=Page | date=15 March 2010 | access-date=24 May 2010}}{{dead link|date=September 2024|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}</ref><ref name="TG140310">{{cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2010/mar/14/tamils-drop-calls-for-separate-state|title=Sri Lankan Tamils drop demand for separate independent homeland|last=Burke|first=Jason|date=14 March 2010|publisher=The Guardian, UK|access-date=23 March 2010|location=London|archive-url=https://web.archive.org/web/20130909175224/http://www.theguardian.com/world/2010/mar/14/tamils-drop-calls-for-separate-state|archive-date=9 September 2013|url-status=live|df=dmy-all}}</ref><ref name="Burke">{{cite news | url=https://www.theguardian.com/world/2010/mar/14/tamils-drop-calls-for-separate-state | work=The Guardian | location=London | title=Sri Lankan Tamils drop demand for separate independent homeland | first=Jason | last=Burke | date=14 March 2010 | access-date=24 May 2010 | archive-url=https://web.archive.org/web/20130909175224/http://www.theguardian.com/world/2010/mar/14/tamils-drop-calls-for-separate-state | archive-date=9 September 2013 | url-status=live | df=dmy-all }}</ref> TNA విధాన మార్పు శ్రీలంకలోని రాజకీయ పరిస్థితుల వాస్తవికతపై ఆధారపడిన ఆచరణాత్మకమైనదిగా నమ్ముతారు: తమిళ టైగర్లు ఓడిపోయారు, శ్రీలంక ప్రభుత్వం/సైన్యానికి ప్రాంతీయ సూపర్ పవర్‌ల (చైనా, భారతదేశం, పాకిస్తాన్) మద్దతు ఉంది, స్వాతంత్ర్యానికి అంతర్జాతీయ మద్దతు లేదు, వేర్పాటువాదానికి మద్దతు ఇవ్వడం శ్రీలంకలో చట్టవిరుద్ధం.<ref name="TG140310"/><ref>{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/8566114.stm|title=Sri Lanka Tamil party drops statehood demand |last=Haviland |first=Charles|date=13 March 2010|work=BBC News|access-date=23 March 2010}}</ref> అయినప్పటికీ, TNA పలుచన చేసిన డిమాండ్లు శ్రీలంక ప్రభుత్వం ఇవ్వడానికి సిద్ధంగా ఉన్న దానికంటే చాలా ఎక్కువ.<ref name="TG140310"/> ==== ప్రాంతీయ స్వయంప్రతిపత్తికి మద్దతు ==== శ్రీలంక అంతర్యుద్ధంలో ఎల్‌టిటిఇ ఓడిపోయిన దాదాపు ఒక సంవత్సరం తర్వాత, ఏప్రిల్ 8న జరిగిన [[2010 శ్రీలంక పార్లమెంటరీ ఎన్నికలు|సార్వత్రిక ఎన్నికల]] కోసం రూపొందించిన మేనిఫెస్టోలో [[తమిళ జాతీయ కూటమి]] (TNA), తమిళ ఈలం డిమాండ్‌ను విరమించుకుంది, బదులుగా ఎక్కువ ప్రాంతీయ స్వయంప్రతిపత్తి కోసం ప్రచారం చేసింది.<ref name="Burke"/> ఉత్తర, తూర్పు ప్రావిన్సులలో భూమి, ఆర్థిక, శాంతిభద్రతలపై అధికారంతో కూడిన "సమాఖ్య నిర్మాణం" కోసం స్థిరపడతామని TNA తెలిపింది,<ref>{{cite web |lang=en |url=https://www.google.com/hostednews/ap/article/ALeqM5jSHzhjNFO118ZH7MMuqP6F_uO_HAD9EDPGM80 |access-date=2023-04-17 |title=Archived |website=[[Google News]]}}{{dead link|date=June 2024|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}</ref> "శ్రీలంక రాష్ట్రం తమిళం మాట్లాడే ప్రజల హక్కులను పట్టించుకోకుండా దాని ప్రస్తుత పాలనను కొనసాగిస్తే" అది [[సత్యాగ్రహం|గాంధీ శైలి]] [[శాసనోల్లంఘన]] ఉద్యమాన్ని ప్రారంభిస్తుంది. <ref name="Page"/><ref name="TG140310"/> TNA తన మేనిఫెస్టోలో 2006లో విడిపోయిన ఉత్తర, తూర్పు ప్రావిన్సుల పునరేకీకరణను డిమాండ్ చేసింది, [[భారతదేశం]] తో సహా అంతర్జాతీయ సమాజం మద్దతు కోసం హామీ ఇచ్చింది, రెండు పార్టీల మధ్య అధికార భాగస్వామ్య ఏర్పాట్ల కోసం పిలుపునిచ్చింది.<ref name="Page"/><ref>[https://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5gpL_QHsL9YI_kRAhfaqmMBR3803g AFP: Sri Lanka's main Tamil party vows civil disobedience] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100317180016/http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5gpL_QHsL9YI_kRAhfaqmMBR3803g |date=17 March 2010 }}. Google.com (13 March 2010). Retrieved on 28 July 2013.</ref><ref>{{cite news | url=http://www.thehindu.com/news/international/article244954.ece | location=Chennai, India | work=The Hindu | first=B. Muralidhar | last=Reddy | title=We are firm on demand, says TNA | date=15 March 2010 | access-date=26 June 2013 | archive-url=https://web.archive.org/web/20140203154955/http://www.thehindu.com/news/international/article244954.ece | archive-date=3 February 2014 | url-status=live | df=dmy-all }}</ref> [[శ్రీలంక రాజ్యాంగం]] ఆరవ సవరణ ద్వీప దేశ ప్రాదేశిక సమగ్రతను ఉల్లంఘించడాన్ని నిషేధిస్తుంది, తమిళ ఈలం ఒక ప్రత్యేక దేశంగా ఏవిధంగానైనా వాదించడాన్ని నిషేధిస్తుంది. ==== తమిళ ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలు ==== 2009-2010 సమయంలో శ్రీలంక ప్రభుత్వం, దాని మద్దతుదారులు వాటిని నిరోధించడానికి ప్రయత్నించినప్పటికీ, స్వతంత్ర తమిళ ఈలంకి మద్దతును తెలుసుకోవడానికి ఈలం తమిళ ప్రవాసుల సంఘాలలో అనేక ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలు జరిగాయి.<ref>{{cite news|url=http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=30775|title=France goes for referendum on Tamil Eelam this weekend|date=11 December 2009|publisher=[[TamilNet]]|access-date=20 December 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20091214021434/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=30775|archive-date=14 December 2009|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలను తమిళ సంఘాలు నిర్వహించినప్పటికీ, స్వతంత్ర పరిశీలకులతో స్వతంత్ర సంస్థలచే నిర్వహించబడ్డాయి. కింది ప్రకటనపై ఓటర్లు తమ అభిప్రాయాన్ని అడిగారు: "''శ్రీలంక ద్వీపంలోని తమిళులు ఒక ప్రత్యేక దేశంగా ఏర్పడి, సంప్రదాయ మాతృభూమిని కలిగి ఉండి, స్వీయ నిర్ణయాధికారం కలిగి ఉన్నారనే ప్రాతిపదికన శ్రీలంక ద్వీపంలోని ఉత్తర, తూర్పు భూభాగంలో స్వతంత్ర, సార్వభౌమ తమిళ ఈలం రాష్ట్ర ఏర్పాటును నేను ఆకాంక్షిస్తున్నాను''." ఇప్పటి వరకు పది దేశాలలో ([[నార్వే]], ఫ్రాన్స్, కెనడా, [[స్విట్జర్లాండ్]], జర్మనీ, [[నెదర్లాండ్స్]], యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్, [[డెన్మార్క్]], ఇటలీ, ఆస్ట్రేలియా) ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలు జరిగాయి. గణనీయమైన తమిళ ప్రవాసులు ఉన్న ఇతర దేశాలలో ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలు జరిగే అవకాశం ఉంది.<ref>{{cite news|url=http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=30548|title=Eezham Tamil mandate picks up global momentum|date=3 November 2009|publisher=[[TamilNet]]|access-date=18 December 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20091231143623/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=30548|archive-date=31 December 2009|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> ==== భారతదేశం ==== 2008 చివరలో [[తమిళనాడు]] కు చెందిన వారపత్రిక ''[[ఆనంద వికటన్]]'' నిర్వహించిన సర్వేలో రాష్ట్రంలోని భారతీయ తమిళులలో 55.4% మంది తమిళ ఈలం విభజనకు మద్దతు ఇవ్వగా, 34.63% మంది సమాఖ్య తమిళ ఈలంకు మద్దతు ఇచ్చారు. స్వాతంత్ర్యానికి మద్దతునిచ్చే ప్రముఖులలో రాజకీయ నాయకులు [[వైకో]], [[తోల్ తిరుమావళవన్]], [[నెడుమారన్]] ఉన్నారు. దర్శకులు [[భారతీరాజా]], [[సీమాన్]], [[అమీర్ సుల్తాన్]] స్వతంత్ర తమిళ ఈలానికి బలమైన మద్దతుదారులు. 'పెన్నే నీ' అనే తమిళ మ్యాగజైన్ డిటిపి ఆపరేటర్ [[కె. ముత్తుకుమార్]], భారతదేశంలోని తమిళనాడు రాష్ట్రం, చెన్నైలోని ప్రాంతీయ పాస్‌పోర్ట్ కార్యాలయంలో [[2009 తమిళ ప్రవాసుల నిరసనలు#భారతదేశం|కిరోసిన్ పోసుకుని]] నిప్పంటించుకుని తమిళుల దుస్థితిని ఎత్తిచూపుతూ ఆత్మహత్యకు పాల్పడ్డాడు.<ref>{{cite web|url=http://www.indianexpress.com/news/Suicide-at-Chennai-passpot-office-over-Lanka-Tamil-plight/416547/|publisher=[[Indian Express]]|title=Suicide at Chennai passport office over Lanka Tamil plight|date=29 January 2009|access-date=30 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20090202090107/http://www.indianexpress.com/news/suicide-at-chennai-passpot-office-over-lanka-tamil-plight/416547|archive-date=2 February 2009|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> ఏప్రిల్ 2012 లో డిఎంకె అధ్యక్షుడు [[కరుణానిధి|ఎం. కరుణానిధి]] సింహళీయుల ఆధిపత్యం ఉన్న శ్రీలంక నుండి ప్రత్యేక తమిళ ఈలం ఏర్పాటు చేయడానికి ఐక్యరాజ్యసమితి సహాయం చేయాలని భారతదేశం కోరాలని అన్నారు. జీరో అవర్‌లో [[లోక్ సభ]] లో ఈ అంశాన్ని లేవనెత్తిన డిఎంకె నేత టి.ఆర్. బాలు మాట్లాడుతూ తమిళ ప్రాంతాల్లో దౌర్జన్యాలు కొనసాగుతున్నాయని, శ్రీలంకలోని తమిళ నివాస ప్రాంతాల్లో సింహళ సైనికులు తిరుగుతున్నారని, "వేలాది మందిని ముళ్ల కంచెల వెనుక ఉంచారని" అన్నారు. ఇండో-శ్రీలంక ఒప్పందాన్ని ఆమోదించడం లేదని, 13వ సవరణ (జాతి తమిళులకు అధికారాల వికేంద్రీకరణ) అమలు కావడం లేదని ఆయన అన్నారు.<ref>{{cite news | url=http://www.thehindu.com/news/national/article3353146.ece | location=Chennai, India | work=The Hindu | first=Aarti | last=Dhar | title=DMK for separate Tamil Eelam in Sri Lanka | date=25 April 2012 | access-date=25 April 2012 | archive-url=https://web.archive.org/web/20120427213953/http://www.thehindu.com/news/national/article3353146.ece | archive-date=27 April 2012 | url-status=live | df=dmy-all }}</ref><ref>{{cite news | url=http://www.thehindu.com/news/states/tamil-nadu/article3333117.ece | location=Chennai, India | work=The Hindu | title=Karunanidhi for Eelam, a la Kosovo, South Sudan | date=20 April 2012 | access-date=25 April 2012 | archive-url=https://web.archive.org/web/20120423031033/http://www.thehindu.com/news/states/tamil-nadu/article3333117.ece | archive-date=23 April 2012 | url-status=live | df=dmy-all }}</ref><ref>[http://www.colombotelegraph.com/index.php/karunanidhi-for-eelam-a-la-kosovo-south-sudan-the-hindu/ Karunanidhi for Eelam, a la Kosovo, South Sudan – THE HINDU] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140219112025/https://www.colombotelegraph.com/index.php/karunanidhi-for-eelam-a-la-kosovo-south-sudan-the-hindu/ |date=19 February 2014 }}. Colombo Telegraph (20 April 2012). Retrieved on 28 July 2013.</ref> ==== ఇతరులు ==== ఉద్యమం గురించి లీ కువాన్ యూ చెప్పారు {{cquote|ఒక వ్యక్తి ఒక ఓటు వల్ల మైనారిటీ తమిళులపై సింహళీయుల ఆధిపత్యానికి దారితీసింది, వారు కష్టపడి పని చేసి శిక్షించబడిన చురుకైన, తెలివైన వ్యక్తులు. ఇంగ్లీషు బయట ఉంది. వారు ఆంగ్లంలో చదువుకున్నారు... దేశం [సిలోన్] మళ్లీ ఒకేతాటిపైకి రాదు. ఎవరైనా వారికి చెప్పాలి - వ్యవస్థను మార్చండి, విప్పు, లేదా విచ్ఛిన్నం చేయండి. వెనక్కి తిరిగి చూస్తే టుంకు తెలివైనవాడని అనుకుంటున్నాను. (మలేషియా నుండి సింగపూర్ విడిపోయిన మలేషియా ప్రధాన మంత్రి [[టుంకు అబ్దుల్ రెహమాన్]] గురించిన ప్రస్తావన ఇది). నేను సిస్టమ్‌ను వదులుకోవాలని ఆఫర్ చేశాను. దానికి ఆయన: "శుభ్రంగా కత్తిరించండి, మీ దారిలో వెళ్లండి" అని అన్నాడు. మనం ఉండి ఉంటే, నేను కొలంబో, సిలోన్‌ల వైపు చూస్తున్నాను, అంటే పేర్లు మార్చడం, కొన్నిసార్లు మీరు దేవతలను మోసం చేస్తారు, కానీ మీరు వారిలో నివసించే ప్రజలను మోసం చేస్తున్నారని నేను అనుకోను. ఇది అమలు చేయబడుతున్న విషాదానికి పెద్ద తేడా లేదు. వారు బలహీనమైన లేదా తప్పు నాయకులను కలిగి ఉన్నందున విఫలమయ్యారు."<ref>{{cite book | last = Fook Kwag | first = Han |author2=Warren Fernandez |author3=Sumiko Tan | title = Lee Kuan Yew – The Man and his Ideas | url = https://archive.org/details/leekuanyewmanhis0000hanf | publisher = Times Editions| year = 1998 | isbn=978-981-204-049-7}}</ref>}} ఈశాన్య ప్రాంతాన్ని సందర్శించిన వర్జీనియా జడ్జ్, మూడేళ్ల కాలంలో తమిళులు ఒక రాష్ట్రంలో వర్చువల్ రాష్ట్రాన్ని అభివృద్ధి చేశారని గుర్తించారు. స్వయంప్రతిపత్తికి తమిళ మైనారిటీ హక్కుకు హామీ ఇచ్చే నిజమైన సమాఖ్య తమిళ ఈలంకు తాను మద్దతు ఇస్తున్నానని ఆమె పేర్కొంది, తద్వారా వారి సంస్కృతి రక్షించబడుతుంది, వారు పూర్తి ఆర్థిక, రాజకీయ హక్కులను అనుభవిస్తారు. తమిళ ప్రజల పట్ల సమానత్వం, స్వీయ-నిర్ణయాధికారంతో కూడిన సమాఖ్య నిర్మాణానికి ఆమె మద్దతు పలికారు.<ref name=nswevirg>{{cite web | author=Virginia Judge| title= SRI LANKA CIVIL, POLITICAL AND ECONOMIC RIGHTS| url= http://www.tamilnation.org/intframe/australia/judgemp.pdf| work = Parliamentary debates – [[న్యూ సౌత్ వేల్స్ పార్లమెంట్]] | access-date=9 January 2009}} {{Dead link|date=October 2010|bot=H3llBot}}</ref> ఎంపి [[జాన్ మర్ఫీ (ఆస్ట్రేలియన్ రాజకీయ నాయకుడు)|జాన్ మర్ఫీ]] శ్రీలంక ప్రభుత్వ దళాలు తమిళ పౌరులను వైమానిక దాడులలో లక్ష్యంగా చేసుకోవడం "తమిళ ప్రజలను తన జనాభాలో భాగంగా పరిగణించదని స్పష్టంగా చూపిస్తుంది" అని పేర్కొన్నాడు. ఇది తమిళ ప్రజల స్వీయ-నిర్ణయ కేసు పట్ల ఆయన మద్దతును బలోపేతం చేసింది.<ref>{{cite news| title = Indiscriminate Attacks strengthen case for Tamil self-rule- Aussie MP| url = http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=18020| work = [[TamilNet]]| date = 5 May 2006| access-date = 9 January 2009| archive-url = https://web.archive.org/web/20090124100402/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=18020| archive-date = 24 January 2009| url-status = live| df = dmy-all}}</ref> 2008లో, శ్రీలంక ప్రభుత్వం మారణహోమానికి పాల్పడిందని ఆరోపిస్తూ 4000 మంది సంతకాలతో కూడిన పిటిషన్‌ను ఆస్ట్రేలియన్ హౌస్ ఆఫ్ రిప్రజెంటేటివ్స్ కు అందజేశారు, స్వీయ-నిర్ణయాధికారానికి తమిళుల హక్కుకు మద్దతు ఇచ్చారు.<ref>{{cite news| title= Australian parliamentarian calls for ceasefire| url= http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=26220| work= [[TamilNet]]| date= 17 February 2008| access-date= 9 January 2009| archive-url= https://web.archive.org/web/20090124100415/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=26220| archive-date= 24 January 2009| url-status= live| df= dmy-all}}</ref> యునైటెడ్ స్టేట్స్ మసాచుసెట్స్ హౌస్ ఆఫ్ రిప్రజెంటేటివ్స్ 1981 లో ఆమోదించిన తీర్మానం, ఈలం తమిళుల స్వయం నిర్ణయాధికారానికి మద్దతు ఇస్తూ, తమిళ ఈలం స్వతంత్ర సార్వభౌమ రాజ్యాన్ని పునరుద్ధరించాలని, పునర్నిర్మించాలని పిలుపునిచ్చింది.<ref>{{cite web | title= Resolution of US Massachusetts House of Representatives Calling for the Restoration of the Separate Sovereign State of Tamil Eelam| url=http://www.tamilnation.org/intframe/us/81mass_declaration.htm| work = TamilNation.org| date = 18 June 1981|access-date=8 February 2009}} {{Dead link|date=October 2010|bot=H3llBot}}</ref> ద్వీపంలో కొనసాగుతున్న సంఘర్షణ జెనోసైడ్ నిష్పత్తికి చేరుకుందని అంతర్జాతీయ పర్యవేక్షణ యంత్రాంగాలపై ఉదహరించబడిందని గమనించి, [[దక్షిణాఫ్రికా ప్రభుత్వం]] లోని [[ఆఫ్రికన్ నేషనల్ కాంగ్రెస్|ANC]] జనవరి 2009లో, సంఘర్షణను తమిళ టైగర్స్‌కు స్వీయ నిర్ణయాధికారం కోసం జరిగిన విముక్తి యుద్ధంగా, వేలాది మంది ప్రాణాలను కోల్పోవడానికి దారితీసిన శ్రీలంక ప్రభుత్వం మధ్య జరిగిన యుద్ధంగా అభివర్ణించింది, శత్రుత్వాలను అంతం చేయాలని, రాజకీయ పరిష్కారం కావాలని పిలుపునిచ్చింది.<ref>{{cite web |url=http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=28200 |publisher=[[TamilNet]] |title=ANC urges immediate ceasefire between GoSL, LTTE, citing genocide |date=29 January 2009 |access-date=29 January 2009 |archive-url=https://web.archive.org/web/20090130101841/http://tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=28200 |archive-date=30 January 2009 |url-status=live |df=dmy-all }}</ref> [[క్వాజులు-నటల్]] రాష్ట్ర శాసనసభకు చెందిన విల్లిస్ మ్చును తమిళుల మారణహోమాన్ని ఖండించారు, తమిళుల స్వేచ్ఛా పోరాటానికి మద్దతు ప్రకటించారు. ప్రావిన్స్ శాఖ [[ఆఫ్రికన్ నేషనల్ కాంగ్రెస్ యూత్ లీగ్]] నాయకుడు ఎంట్డెని డ్లుంగ్వానా, తమిళ ఈలం పోరాటానికి తమ పూర్తి మద్దతు ఇస్తున్నట్లు పేర్కొన్నారు.<ref>{{cite news| title= KwaZulu condemns genocide of Tamils in Sri Lanka| url= http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=28483| work= [[TamilNet]]| date= 21 February 2009| access-date= 21 February 2009| archive-url= https://web.archive.org/web/20090224133447/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=28483| archive-date= 24 February 2009| url-status= live| df= dmy-all}}</ref> విద్వాంసుడు, కార్యకర్త [[నోమ్ చోమ్‌స్కీ]], ఫిబ్రవరి 2009 ఇంటర్వ్యూలో తమిళ ఈలం పోరాటం గురించి ఇలా అన్నారు: "ఉదాహరణకు, ఐరోపాలోని భాగాలు మరింత సమాఖ్య ఏర్పాట్ల వైపు కదులుతున్నాయి. ఉదాహరణకు, స్పెయిన్‌లో కాటలోనియా ఇప్పుడు స్పానిష్ రాష్ట్రంలో అత్యధిక స్వయంప్రతిపత్తిని కలిగి ఉంది. బాస్క్ కంట్రీ కూడా అధిక స్థాయి స్వయంప్రతిపత్తిని కలిగి ఉంది. యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్‌లోని ఇంగ్లాండ్, వేల్స్, స్కాట్‌లాండ్ ఒక విధమైన స్వయంప్రతిపత్తి, స్వీయ నిర్ణయాధికారం వైపు కదులుతున్నాయి, ఐరోపా అంతటా ఇలాంటి పరిణామాలు ఉన్నాయని నేను భావిస్తున్నాను. అవి చాలా లాభాలు, నష్టాలతో మిళితమై ఉన్నప్పటికీ, పెద్ద ఎత్తున నేను ఇది సాధారణంగా ఆరోగ్యకరమైన అభివృద్ధి అని అనుకుంటాను. నా ఉద్దేశ్యం, ప్రజలకు విభిన్న ఆసక్తులు, విభిన్న సాంస్కృతిక నేపథ్యాలు, విభిన్న ఆందోళనలు ఉన్నాయి, వారు తమ ప్రత్యేక ఆసక్తులు, ఆందోళనలను ఇతరులకు అనుగుణంగా కొనసాగించడానికి అనుమతించడానికి ప్రత్యేక ఏర్పాట్లు ఉండాలి."<ref>{{cite web|url=http://www.rediff.com/news/2009/feb/19noam-chomsky-talks-on-lanka-ltte-obama-and-bush.htm|title=What Noam Chomsky says about Lankan conflict|access-date=9 April 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924160325/http://www.rediff.com/news/2009/feb/19noam-chomsky-talks-on-lanka-ltte-obama-and-bush.htm|archive-date=24 September 2015|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> సెప్టెంబర్ 2009 లో సమర్పించిన శ్రీలంక సంక్షోభ ప్రకటనలో, తమిళులను నిర్బంధించిన శిబిరాలకు పూర్తి ప్రాప్యత, యుద్ధ ఖైదీలు, మీడియా స్వేచ్ఛకు సంబంధించిన అంతర్జాతీయ చట్టాన్ని గౌరవించడం, బ్రిటన్ నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందినప్పటి నుండి రాష్ట్రం తమిళులపై చూపుతున్న వివక్షను ఖండించడం కోసం పిలుపునిచ్చిన పలువురు సంతకం చేసిన వారిలో చోమ్‌స్కీ ఒకరు. తమిళుల స్వీయ నిర్ణయాధికార ఆకాంక్షలను, శ్రీలంక ప్రజలందరి మానవ హక్కుల పరిరక్షణను పరిష్కరించే రాజకీయ పరిష్కారానికి మద్దతు ఇవ్వడానికి, సులభతరం చేయడానికి అంతర్జాతీయ సమాజాన్ని అభ్యర్థించడం కోసం.<ref>{{cite web|url=http://fastuntoaction.wordpress.com/sri-lanka-crisis-statement-of-support/|title=SLCS signed by Noam Chomsky|work=Australians for Tamil Justice|access-date=9 April 2015|date=2009-05-28|archive-url=https://web.archive.org/web/20141017133720/http://fastuntoaction.wordpress.com/sri-lanka-crisis-statement-of-support/|archive-date=17 October 2014|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> 2009లో వారి మాతృభూమిలోని వన్ని ప్రాంతంలో తమిళులపై జరిగిన భారీ దాడి ఫలితంగా 5 నెలల్లో కనీసం 20,000 మంది తమిళ పౌరులు మరణించారు, తమిళ జనాభాపై యుద్ధ నేరాలు జరిగాయని విస్తృత ఆందోళనల మధ్య. 2005లో UN స్థాపించిన [[రెస్పాన్సిబిలిటీ టు ప్రొటెక్ట్|రెస్పాన్సిబిలిటీ టు ప్రొటెక్ట్]] సిద్ధాంతం అయిన [[R2P]] పై UN ఫోరమ్‌లో చోమ్‌స్కీ ఇలా అన్నారు: <blockquote>..."శ్రీలంకలో జరిగింది రువాండా లాంటి ప్రధాన దురాగతం, భిన్నమైన స్థాయిలో, పశ్చిమ దేశాలు పట్టించుకోలేదు. చాలా ముందస్తు హెచ్చరికలు ఉన్నాయి. ఈ [సంఘర్షణ] సంవత్సరాలుగా, దశాబ్దాలుగా కొనసాగుతోంది. [దీన్ని నిరోధించడానికి] చాలా పనులు చేయవచ్చు. కానీ తగినంత ఆసక్తి లేదు."<ref name="tamilnet.com">{{cite web|url=http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=29846|title=TamilNet: 24.07.09 Chomsky: Sri Lanka, a Rwanda-like major atrocity the West didn't care|author=TamilNet|access-date=9 April 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150413031701/http://www.tamilnet.com/art.html?catid=13&artid=29846|archive-date=13 April 2015|url-status=live|df=dmy-all}}</ref></blockquote> శ్రీలంకలో R2P విఫలమైందని గతంలో UN మానవతా వ్యవహారాల మాజీ అధిపతి [[జాన్ ఎగెలాండ్]] చేసిన ప్రకటనను ప్రస్తావిస్తూ అడిగిన ప్రశ్నకు చోమ్‌స్కీ ప్రతిస్పందించారు.<ref name="tamilnet.com"/> == ప్రపంచవ్యాప్త కౌన్సిల్‌లు, సంస్థలు == [[File:Bicolor flag of Tamil Eelam.svg|thumb|తమిళ ఈలం సాంప్రదాయ రంగులతో తమిళ డెమొక్రాట్ల జెండా]] === తమిళ ఈలం బహుళజాతి ప్రభుత్వం === '''తమిళ ఈలం బహుళజాతి ప్రభుత్వం''' (TGTE) అనేది [[శ్రీలంక తమిళ ప్రవాసులు|ఈలం తమిళ ప్రవాసుల]] ఏకీకరణ ద్వారా ఏర్పడింది, ఇది [[శ్రీలంక]] ఉత్తర, తూర్పు ప్రావిన్స్‌లలో TGTE సృష్టించాలని ఆకాంక్షిస్తున్న రాష్ట్రం తమిళ ఈలం సృష్టిని లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది.<ref>{{cite news |title=Lanka asks European countries not to support LTTE remnants |url=http://www.hindustantimes.com/News-Feed/srilanka/Lanka-asks-Europe-not-to-support-LTTE-remnants/Article1-544056.aspx |newspaper=[[Hindustan Times]] |date=15 May 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100518120125/http://www.hindustantimes.com/News-Feed/srilanka/Lanka-asks-Europe-not-to-support-LTTE-remnants/Article1-544056.aspx |archive-date=18 May 2010 |df=dmy }}</ref> TGTE, తమిళ ఈలంకి ఏ రాష్ట్రం లేదా అధికారం ద్వారా అధికారిక హోదా లేదా గుర్తింపు లేదు. TGTEని [[శ్రీలంక ప్రభుత్వం]] "ఉగ్రవాదాన్ని శాశ్వతం చేసే కుట్ర"గా పేర్కొంది,<ref>{{cite news|title=Transnational Eelam Govt ploy to perpetuate terrorism|url=http://www.nation.lk/2010/05/16/news17.htm|newspaper=The Nation, Sri Lanka|date=16 May 2010|access-date=9 May 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20140202092704/http://www.nation.lk/2010/05/16/news17.htm|archive-date=2 February 2014|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> ఆరోపించిన యుద్ధ నేరాల దర్యాప్తు కోసం అంతర్జాతీయ ఒత్తిడికి లోనవుతోంది.<ref>Sri Lanka war probe 'lacks credibility' http://news.smh.com.au/breaking-news-world/sri-lanka-war-probe-lacks-credibility-20100811-11zkl.html {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120905204258/http://news.smh.com.au/breaking-news-world/sri-lanka-war-probe-lacks-credibility-20100811-11zkl.html |date=5 September 2012 }}</ref> దాని భాగానికి, TGTE ఒక ప్రజాస్వామ్య సంస్థ అని పేర్కొంది, దాని ముగింపుకు సైనిక శక్తిని కాకుండా మృదువైన శక్తిని ఉపయోగించాలని ఉద్దేశించింది.<ref name="tgte-us.org"/> TGTE రాజ్యాంగంలో కనిపించే ఖచ్చితమైన పదాలు: "శాంతి, అహింస, సహనం, బహుళత్వం, పారదర్శకత, జవాబుదారీతనం సూత్రాల ఆధారంగా తమిళ ఈలం అనే స్వతంత్ర రాజ్యాన్ని స్థాపించడానికి TGTE మాకు ప్రజాస్వామ్య ప్రభుత్వ వ్యవస్థ వైపు మార్గనిర్దేశం చేసింది".<ref>TGTE 'Constitution' http://www.tgte-us.org/constitution.html {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110728090454/http://www.tgte-us.org/constitution.html |date=28 July 2011 }}</ref> === స్విస్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఈలం తమిళులు === స్విట్జర్లాండ్‌లోని ఈలం తమిళుల జనాభా ద్వారా ప్రజాస్వామ్య భాగస్వామ్యం ఆధారంగా [[స్విస్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఈలం తమిళులు|స్విస్ కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఈలం తమిళులు (SCET)]] స్థాపించబడింది. కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఈలం తమిళులు స్విట్జర్లాండ్‌లో పని చేస్తున్నారు. ఈ కౌన్సిల్ జాతీయ, అంతర్జాతీయ స్థాయిలో స్విట్జర్లాండ్‌లోని ఈలం తమిళుల ప్రయోజనాలకు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది. అదే సమయంలో, ఈ కౌన్సిల్ ఈలం తమిళుల హక్కుల కోసం పని చేసే అధికారాన్ని కలిగి ఉంది.{{fact|date=November 2024}} === బ్రిటిష్ తమిళుల వేదిక === బ్రిటీష్ తమిళుల వేదిక, బ్రిటీష్ తమిళ డయాస్పోరా సంస్థల సమ్మేళనం, "శ్రీలంక ప్రభుత్వం (GOSL) కు పాల్పడిన మానవతా సంక్షోభాలు, మానవ హక్కుల ఉల్లంఘనలను ఎత్తిచూపడం, ప్రజాస్వామ్య మార్గాల ద్వారా తమిళ జాతీయ కారణాన్ని ముందుకు తీసుకెళ్లడం" తన లక్ష్యంగా పేర్కొంది.<ref name=BTF>{{cite web| title= UK Tamils Forum Index Page| url= http://www.tamilsforum.com/about.html| work= British Tamils Forum| access-date= 18 October 2008| archive-url= https://web.archive.org/web/20081215105435/http://www.tamilsforum.com/about.html| archive-date= 15 December 2008| url-status= live| df= dmy-all}}</ref> ఈ ఫోరమ్ దాని పదవీకాలంలో ప్రజా జీవితంలో అనేక మంది ప్రముఖ వ్యక్తుల నుండి గుర్తింపు, ప్రశంసలను పొందింది. BTF ద్వారా వార్షిక రాజకీయ ర్యాలీలు నిర్వహించబడతాయి, జూన్, జూలై, సెప్టెంబర్, అక్టోబర్ 2008లో, లండన్‌లో అనేక పబ్లిక్ ప్రదర్శనలను ఫోరమ్ నిర్వహించింది, వాటిలో పాల్గొంది. ఇది తమిళ ఈలంలోని తమిళ ప్రజల స్వీయ నిర్ణయాధికారానికి మద్దతు ఇవ్వడంలో NSSP, TYO (తమిళ యూత్ ఆర్గనైజేషన్), S4P (సాలిడారిటీ ఫర్ పీస్), UK సోషలిస్ట్ పార్టీ, ఇంటర్నేషనల్ సోషలిస్ట్ గ్రూప్ తో కలిసి పనిచేసింది. UK పార్లమెంట్ లోని అఖిల పక్ష చర్చ BTF నిర్వహించిన సమావేశాలను, ఫోరమ్ లేవనెత్తిన సమస్యలను హైలైట్ చేసింది.<ref>{{cite web| title= House of Commons Hansard Debates for 14th October 2008| url= https://publications.parliament.uk/pa/cm200708/cmhansrd/cm081014/halltext/81014h0009.htm#column_240WH| work= UKParliament.co.uk| date= 14 October 2008| access-date= 18 October 2008| archive-url= https://web.archive.org/web/20090127033221/http://www.publications.parliament.uk/pa/cm200708/cmhansrd/cm081014/halltext/81014h0009.htm#column_240WH| archive-date= 27 January 2009| url-status= live| df= dmy-all}}</ref> === మైసన్ డు తమిళ ఈలం === మైసన్ డు తమిళ ఈలం<ref>{{cite web |url= http://www.maisondutamileelam.org/ |title= Maison du Tamil Eelam |url-status= dead |archive-url= https://web.archive.org/web/20110906041607/http://www.maisondutamileelam.org/ |archive-date= 6 September 2011 |df= dmy-all }}</ref> అనేది ఫ్రాన్స్-ఆధారిత కౌన్సిల్ ఆఫ్ ఈలం తమిళులు. == ఇవి కూడా చూడండి == *[[తమిళ జాతీయవాదం]] *[[ప్రాచీన తమిళ చరిత్రకు మూలాలు]] == మూలాలు == {{Reflist|colwidth=30em}} == మరింత చదవడానికి == {{Commons category}} * {{Cite book |first=David |last=Feith |chapter=Separatism in Sri Lanka |title=Secessionism and Separatism in Europe and Asia: To have a state of one’s own |publisher=Routledge |year=2013 |pages=178–195}} * Kolby Hanson. 2025. ''[https://global.oup.com/academic/product/ordinary-rebels-9780197792780 Ordinary Rebels: Rank-and-File Militants between War and Peace]''. Oxford University Press. [[వర్గం:తమిళనాడు]] [[వర్గం:శ్రీలంక]] 2z0ivrlcxqukrpyxntrlzqdscyslnv1 అనువర్తిత ప్రవర్తనా విశ్లేషణ 0 487437 4808144 4799021 2026-04-23T01:26:34Z InternetArchiveBot 88395 Add 2 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808144 wikitext text/x-wiki '''అనువర్తిత ప్రవర్తనా విశ్లేషణ''' (Applied Behavior Analysis - ABA), దీనిని '''బిహేవియరల్ ఇంజనీరింగ్''' అని కూడా పిలుస్తారు. <ref>{{cite book| vauthors= Pierce WD, Cheney CD| date= June 16, 2017| orig-date= 1995| title= Behavior Analysis and Learning: A Biobehavioral Approach| url= https://www.routledge.com/Behavior-Analysis-and-Learning-A-Biobehavioral-Approach-Sixth-Edition/Pierce-Cheney/p/book/9781138898585| edition= 6| location= New York| publisher= [[Routledge]]| pages= 1–622| isbn= 978-1-138-89858-5| access-date= 1 December 2018| archive-date= 3 June 2021| archive-url= https://web.archive.org/web/20210603031001/https://www.routledge.com/Behavior-Analysis-and-Learning-A-Biobehavioral-Approach-Sixth-Edition/Pierce-Cheney/p/book/9781138898585}}</ref> ఇది మానవ లేదా జంతువుల ప్రవర్తనను మార్చడానికి [[respondent conditioning|రెస్పాండెంట్]], [[operant conditioning|ఆపరేంట్ కండిషనింగ్]] సూత్రాలను ఉపయోగించే ఒక మనస్తత్వ శాస్త్ర విభాగం. ప్రవర్తనా విశ్లేషణలో ABA అనేది ఒక అనువర్తిత రూపం. ఈ శాస్త్రంలో మరో రెండు ముఖ్య భాగాలు ఉన్నాయి: ఒకటి [[radical behaviorism|రాడికల్ బిహేవియరిజం]] (దీనిని విజ్ఞాన శాస్త్ర తత్వశాస్త్రం అంటారు), రెండవది [[experimental analysis of behavior|ప్రయోగాత్మక ప్రవర్తనా విశ్లేషణ]], ఇది ప్రాథమిక పరిశోధనలపై దృష్టి పెడుతుంది. <ref>{{cite journal | vauthors = Baer DM, Wolf MM, Risley TR | title = Some current dimensions of applied behavior analysis | journal = Journal of Applied Behavior Analysis | volume = 1 | issue = 1 | pages = 91–97 | date = 1968 | pmid = 16795165 | pmc = 1310980 | doi = 10.1901/jaba.1968.1-91 }}</ref> పూర్వం దీనిని 'బిహేవియర్ మోడిఫికేషన్' (behavior modification) అని పిలిచేవారు, అయితే ఆ పద్ధతి ప్రవర్తన-పర్యావరణ పరస్పర సంబంధాలను స్పష్టం చేయకుండానే మార్పులను సూచించేది. అందుకే ఇప్పుడు 'అప్లైడ్ బిహేవియర్ అనాలిసిస్' అనే పదం వాడుకలోకి వచ్చింది. <ref>{{cite journal | vauthors = Mace FC, Critchfield TS | title = Translational research in behavior analysis: historical traditions and imperative for the future | journal = Journal of the Experimental Analysis of Behavior | volume = 93 | issue = 3 | pages = 293–312 | date = May 2010 | pmid = 21119847| pmc = 2861871 | doi = 10.1901/jeab.2010.93-293 }} </ref>ABA పద్ధతిలో మొదట ప్రవర్తనకు, పర్యావరణానికి మధ్య ఉన్న క్రియాశీల సంబంధాన్ని అంచనా వేస్తారు (దీనిని [[Functional analysis (psychology)|ఫంక్షనల్ బిహేవియర్ అసెస్‌మెంట్]] అంటారు). ఆ తర్వాతే ప్రవర్తనలో మార్పులు తీసుకువస్తారు. ABA ఎక్కువగా [[Autism therapies|ఆటిజం చికిత్స]]తో ముడిపడి ఉన్నప్పటికీ, దీనిని జంతువుల ప్రవర్తన, మాదకద్రవ్యాల అలవాట్లను మార్చడం ([[Contingency management|substance abuse]]), సంస్థలలో ఉద్యోగుల ప్రవర్తనా నిర్వహణ ([[organizational behavior management]]), పాఠశాల తరగతి గదుల నిర్వహణ వంటి అనేక ఇతర రంగాలలో కూడా ఉపయోగిస్తారు.<ref> {{cite book | veditors = Madden G | title=APA Handbook of Behavior Analysis | url = https://archive.org/details/isbn_9781433811128 | publisher=American Psychological Association | publication-place=Washington, DC | year=2013 | isbn=978-1-4338-1111-1 }}</ref> == నిర్వచనం == ABA అనేది ప్రవర్తనలో అర్థవంతమైన మార్పులు తీసుకువచ్చే ప్రక్రియలను అభివృద్ధి చేసే ఒక అనువర్తిత శాస్త్రం. ప్రయోగాత్మక విశ్లేషణ ప్రాథమిక పరిశోధనపై దృష్టి పెడితే, ABA ఆ పరిశోధనల నుండి వచ్చిన సూత్రాలను (ముఖ్యంగా ఆపరేంట్, క్లాసికల్ కండిషనింగ్) నిజ జీవితంలో అన్వయిస్తుంది.<ref> {{cite journal | vauthors = Dillenburger K, Keenan M | title = None of the As in ABA stand for autism: dispelling the myths | journal = Journal of Intellectual & Developmental Disability | volume = 34 | issue = 2 | pages = 193–195 | date = June 2009 | pmid = 19404840 | doi = 10.1080/13668250902845244 | s2cid = 1818966 }} </ref>రాడికల్ బిహేవియరిజం దృక్పథం ప్రకారం, ఆలోచనలు లేదా భావోద్వేగాలను కూడా ప్రవర్తనలుగానే పరిగణించి విశ్లేషిస్తారు. ప్రవర్తనా విశ్లేషకులు తమ రంగాన్ని సామాజిక శాస్త్రం (social science) కన్నా ఎక్కువగా సహజ శాస్త్రం (natural science) గా భావిస్తారు. <ref>{{cite journal| vauthors = Marr M |title=The natural selection: behavior analysis as a natural science |journal=European Journal of Behavior Analysis |date=2009 |volume=10 |issue=2 |pages=103–118 |doi=10.1080/15021149.2009.11434313 }}</ref> ప్రవర్తన పర్యావరణంతో ఎలా సంబంధం కలిగి ఉందో గమనించదగిన అంశాలపైనే వీరు దృష్టి పెడతారు. == చరిత్ర == ప్రవర్తనావాదం (Behaviorism) 1913లో [[John B. Watson|జాన్ బి. వాట్సన్]] రాసిన "Psychology as the Behaviorist Views it" అనే వ్యాసంతో ప్రారంభమైంది. <ref>{{cite book |last1=Cooper |first1=JO |last2=Heron |first2=TE |last3=Heward |first3=WL |title=Applied Behavior Analysis |year=2019 |publisher=Pearson Education (US) |isbn=978-0-13-475255-6 |page=11 |edition=3rd }}</ref> వాట్సన్ మనస్తత్వ శాస్త్రం అనేది కేవలం గమనించదగిన ప్రవర్తనలపైనే దృష్టి పెట్టాలని వాదించారు. 1930లలో [[B. F. Skinner|బి. ఎఫ్. స్కిన్నర్]] రాడికల్ బిహేవియరిజాన్ని ప్రతిపాదించారు. ఇది మనిషి లోపల జరిగే ఆలోచనలు, భావోద్వేగాలను కూడా పరిగణనలోకి తీసుకుంది.<ref> {{cite journal |last1=Morris |first1=EK |last2=Altus |first2=DE |last3=Smith |first3=NG |title=A study in the founding of applied behavior analysis through its publications |journal=The Behavior Analyst |date=2013 |volume=35 |issue=1 |pages=73–107 |doi=10.1007/BF03392293 |pmid=25729133|pmc=3640891 }} </ref>1950లలో టియోడోరో అయ్లాన్, [[Jack Michael|జాక్ మైఖేల్]] చేసిన పరిశోధనలు ఆసుపత్రి రోగులలో ప్రవర్తనా మార్పులు ఎలా తీసుకురావచ్చో నిరూపించాయి.<ref> {{cite journal | vauthors = Ayllon T, Michael J | title = The psychiatric nurse as a behavioral engineer | journal = Journal of the Experimental Analysis of Behavior | volume = 2 | issue = 4 | pages = 323–334 | date = October 1959 | pmid = 13795356 | pmc = 1403907 | doi = 10.1901/jeab.1959.2-323 }} </ref>దీని ఫలితంగా 1968లో ''Journal of Applied Behavior Analysis'' (JABA) ప్రారంభమైంది. అదే కాలంలో [[University of Washington|వాషింగ్టన్ విశ్వవిద్యాలయం]], [[University of Kansas|కాన్సాస్ విశ్వవిద్యాలయాల్లో]] డొనాల్డ్ బేర్, మాంట్రోస్ వోల్ఫ్ వంటి వారు ఆటిజం చికిత్స కోసం ప్రవర్తనా సూత్రాలను అన్వయించడం ప్రారంభించారు. <ref>{{cite journal | vauthors = Baer DM | title = A brief, selective history of the Department of Human Development and Family Life at the University of Kansas: The early years | journal = Journal of Applied Behavior Analysis | volume = 26 | issue = 4 | pages = 569–572 | date = 1993 | pmid = 16795815 | pmc = 1297894 | doi = 10.1901/jaba.1993.26-569 }}</ref> == ఏడు ప్రధాన కోణాలు == బేర్, వోల్ఫ్, రిస్లీ 1968లో ABA కు ఉండవలసిన ఏడు ముఖ్య లక్షణాలను వివరించారు: '''అనువర్తిత (Applied):''' ఇది సమాజానికి ఉపయోగపడేలా, వ్యక్తుల జీవితాలను మెరుగుపరిచేలా ఉండాలి. '''ప్రవర్తనాత్మక (Behavioral):''' ఇది గమనించదగిన, కొలవదగిన ప్రవర్తనలపైనే దృష్టి పెట్టాలి. '''విశ్లేషణాత్మక (Analytic):''' ప్రవర్తనలో మార్పు పర్యావరణంలోని మార్పుల వల్లనే జరిగిందని నిరూపించగలగాలి. '''సాంకేతిక (Technological):''' ఏ పద్ధతినైనా మరొకరు సులభంగా చదివి, అమలు చేయగలిగేలా స్పష్టంగా వివరించాలి. '''భావనాత్మక క్రమబద్ధత (Conceptually Systematic):''' ప్రవర్తనా మార్పులు శాస్త్రీయ సూత్రాలపై (ఉదాహరణకు రీన్‌ఫోర్స్‌మెంట్) ఆధారపడాలి. '''ప్రభావవంతమైన (Effective):''' జోక్యం (intervention) వల్ల వచ్చే మార్పు గణనీయంగా, ప్రయోజనకరంగా ఉండాలి. '''సాధారణీకరణ (Generality):''' నేర్చుకున్న కొత్త ప్రవర్తన కాలక్రమేణా, ఇతర ప్రదేశాలలో కూడా కొనసాగాలి. == ప్రాథమిక సూత్రాలు == === ఆపరేంట్ కండిషనింగ్ === ఇది మనిషి చేసే స్వచ్ఛంద చర్యల పరిణామాల ద్వారా నేర్చుకునే ప్రక్రియ. ఇందులో మూడు ముఖ్యాంశాలు ఉంటాయి (ABC మోడల్): '''Antecedent (ముందు జరిగేది):''' ప్రవర్తనకు ముందు పర్యావరణంలో వచ్చే మార్పు. '''Behavior (ప్రవర్తన):''' వ్యక్తి చేసే పని. '''Consequence (పర్యవసానం):''' ఆ పని వల్ల వచ్చే ఫలితం. ;రీన్‌ఫోర్స్‌మెంట్ (Reinforcement) ప్రవర్తన తర్వాత మంచి ఫలితం వస్తే, ఆ ప్రవర్తన భవిష్యత్తులో మళ్లీ జరిగే అవకాశం పెరుగుతుంది. ఇది సానుకూలమైనది (ఇష్టమైనది ఇవ్వడం) లేదా ప్రతికూలమైనది (అవాంఛనీయమైనది తొలగించడం) కావచ్చు. ;శిక్ష (Punishment) ప్రవర్తన తర్వాత వచ్చే పర్యవసానం ఆ పనిని మళ్లీ చేయకుండా నిరోధిస్తే దానిని శిక్ష అంటారు. <ref>{{cite book |last1=Cooper |first1=John O. |title=Applied behavior analysis |year=2019 |publisher=Pearson |isbn=978-0-13-475255-6 |page=336}}</ref> ;ఎక్స్‌టింక్షన్ (Extinction) గతంలో మంచి ఫలితాలు ఇచ్చిన పనికి ఇప్పుడు ఎటువంటి ఫలితం రాకపోతే, మెల్లగా ఆ ప్రవర్తన ఆగిపోతుంది. దీనినే 'విలుప్తత' అంటారు. <ref>{{cite book | vauthors = Miltenberger RG | title = Behavior modification: Principles and procedures. | publisher = [[Thomson/Wadsworth]] | date = 2008 | edition = 4th | isbn = 978-0-495-09153-0 }}</ref> === రెస్పాండెంట్ కండిషనింగ్ === దీనిని క్లాసికల్ కండిషనింగ్ అని కూడా అంటారు. ఇది అసంకల్పిత ప్రతిచర్యలకు సంబంధించినది. [[Ivan Pavlov|ఇవాన్ పావ్లోవ్]] కుక్కలపై చేసిన ప్రయోగాలు దీనికి ప్రధాన ఉదాహరణ.<ref> {{cite book |last1=Rehman |first1=Ibraheem |last2=Mahabadi |first2=Navid |last3=Sanvictores |first3=Terrence |last4=Rehman |first4=Chaudhry I. |title=Classical Conditioning |publisher=StatPearls Publishing |date=2025|pmid=29262194 }}</ref> ఆహారాన్ని చూసినప్పుడు లాలాజలం ఊరడం సహజం. ఆహారంతో పాటు గంట శబ్దాన్ని పదేపదే వినిపిస్తే, చివరకు గంట శబ్దం వినగానే లాలాజలం ఊరడం జరుగుతుంది. == ప్రవర్తనను కొలిచే పద్ధతులు == ప్రవర్తనా విశ్లేషణలో కచ్చితమైన కొలతలు చాలా ముఖ్యం. దీని కోసం కింది మార్గాలను ఉపయోగిస్తారు: '''లెక్కింపు (Count):''' ప్రవర్తన ఎన్నిసార్లు జరిగిందో లెక్కించడం. '''రేటు (Rate):''' ఒక గంటలో లేదా నిమిషంలో ఎన్నిసార్లు ఆ పని జరిగిందో చూడటం. '''సమయ వ్యవధి (Duration):''' ఒక పని ఎంత సేపు కొనసాగిందో కొలవడం. '''విలంబన (Latency):''' సూచన ఇచ్చిన ఎంత సేపటికి పని ప్రారంభమైందో లెక్కించడం. <ref>{{cite book | vauthors = Dowdy A, Nepo K, Miodus S, Quigley S, Sevon M | chapter = Operational Definitions, Observation, and Behavioral Recording in Applied Behavior Analysis |date=2023 | title = Handbook of Applied Behavior Analysis for Children with Autism: Clinical Guide to Assessment and Treatment | publisher=Springer International Publishing | isbn=978-3-031-27587-6 }}</ref> == పరిశోధన ద్వారా అభివృద్ధి చెందిన పద్ధతులు == === విధి విశ్లేషణ (Task Analysis) === ఒక పెద్ద పనిని చిన్న చిన్న సులభమైన దశలుగా విభజించడాన్ని టాస్క్ అనాలిసిస్ అంటారు.<ref> {{cite journal |last1=Phillips |first1=Cara L. |last2=Vollmer |first2=Timothy R. |title=Generalized Instruction Following with Pictorial Prompts |journal=Journal of Applied Behavior Analysis |date=March 2012 |volume=45 |issue=1 |pages=37–54 |doi=10.1901/jaba.2012.45-37 }} </ref>ఉదాహరణకు, 'చేతులు కడుక్కోవడం' అనే పనిలో: పంపు తెరవడం, చేతులు తడపడం, సబ్బు తీసుకోవడం, రుద్దడం, కడగడం, తుడుచుకోవడం వంటి దశలు ఉంటాయి. === చైనింగ్ (Chaining) === పై దశలను ఒక క్రమ పద్ధతిలో నేర్పించడాన్ని చైనింగ్ అంటారు. ఇందులో ముందు నుండి నేర్పించడం (forward chaining) లేదా వెనుక నుండి నేర్పించడం (backward chaining) అనే రకాలు ఉన్నాయి. <ref>{{cite journal | vauthors = Weiss KM | title = A comparison of forward and backward procedures for the acquisition of response chains in humans | journal = Journal of the Experimental Analysis of Behavior | volume = 29 | issue = 2 | pages = 255–259 | date = March 1978 | doi = 10.1901/jeab.1978.29-255 }}</ref> === ప్రాంప్టింగ్ మరియు ఫేడింగ్ (Prompting & Fading) === విద్యార్థి సరైన పని చేసేలా ఇచ్చే అదనపు సహాయాన్ని 'ప్రాంప్ట్' అంటారు. ఇది మాటల ద్వారా, చేత చూపడం ద్వారా లేదా భౌతిక సహాయం ద్వారా కావచ్చు. నైపుణ్యం పెరిగే కొద్దీ ఈ సహాయాన్ని క్రమంగా తగ్గించడాన్ని 'ఫేడింగ్' అంటారు.<ref> {{cite web | vauthors = Prince K | work = Behavioral Consulting of Tampa Bay, Inc. | title = The importance of measuring behavior | date = 13 March 2013 | url = https://bcotb.com/the-importance-of-measuring-behavior/ }}</ref> == అనువర్తనాలు (Applications) == === ఆటిజం జోక్యం (Autism Intervention) === ఆటిజం ఉన్న పిల్లలకు కమ్యూనికేషన్, సామాజిక నైపుణ్యాలు, వ్యక్తిగత పనులను నేర్పడంలో ABA ప్రపంచవ్యాప్తంగా గుర్తింపు పొందింది.<ref> {{cite journal | vauthors = Myers SM, Johnson CP | title = Management of children with autism spectrum disorders | journal = Pediatrics | volume = 120 | issue = 5 | pages = 1162–1182 | date = November 2007 | doi = 10.1542/peds.2007-2362 }}</ref> [[Ivar Lovaas|ఇవార్ లోవాస్]] చేసిన పరిశోధనలు ఈ దిశగా కీలక మార్పులు తీసుకువచ్చాయి. ఎర్లీ ఇంటెన్సివ్ బిహేవియరల్ ఇంటర్వెన్షన్ (EIBI) ద్వారా చిన్న వయస్సులోనే చికిత్స ప్రారంభిస్తే మెరుగైన ఫలితాలు వస్తాయని ఆయన నిరూపించారు.<ref> {{cite journal | vauthors = Lovaas OI | title = Behavioral treatment and normal educational and intellectual functioning in young autistic children | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-consulting-and-clinical-psychology_1987-02_55_1/page/n3 | journal = Journal of Consulting and Clinical Psychology | volume = 55 | issue = 1 | pages = 3–9 | date = February 1987 | doi = 10.1037/0022-006x.55.1.3 }}</ref> === ఇతర రంగాలు === కేవలం ఆటిజం మాత్రమే కాకుండా, స్కూళ్లలో పిల్లల క్రమశిక్షణ పెంచడానికి, ఆసుపత్రులలో రోగుల చికిత్సకు సహకరించడానికి, పారిశ్రామిక సంస్థలలో పని సామర్థ్యం పెంచడానికి ABA పద్ధతులను వాడతారు. జంతు ప్రదర్శనశాలలలో జంతువుల ఆరోగ్యం, ప్రవర్తనను పర్యవేక్షించడానికి కూడా దీనిని విజయవంతంగా ఉపయోగిస్తున్నారు. <ref>{{cite journal|title=Using principles from applied behavior analysis to address an undesired behavior: Functional analysis and treatment of jumping up in companion dogs|author1=Pfaller-Sadovsky N|author2=Arnott G|author3=Hurtado-Parrado C|journal=Animals|volume=9|issue=12|page=1091|date=December 6, 2019|doi= 10.3390/ani9121091 }}</ref> == విమర్శలు == న్యూరోడైవర్సిటీ (Neurodiversity) మద్దతుదారులు ABA ను విమర్శిస్తున్నారు. ఇది ఆటిస్టిక్ వ్యక్తులను అంగీకరించడానికి బదులుగా, బలవంతంగా సమాజానికి నచ్చినట్లు మార్చడానికి ప్రయత్నిస్తుందని వారి వాదన.<ref> {{Cite web | vauthors = Cernius Y | date = 13 May 2022 |title=Commentary: The autistic community is having a reckoning with ABA therapy. We should listen |url=https://fortune.com/2022/05/13/autistic-community-reckoning-aba-therapy-rights-autism-insurance-private-equity-ariana-cernius/ |website=Fortune |language=en}} </ref>గతంలో కొందరు పరిశోధకులు ఉపయోగించిన కఠినమైన శిక్షా పద్ధతుల వల్ల పిల్లలలో మానసిక ఆందోళనలు (PTSD) తలెత్తాయనే ఆరోపణలు కూడా ఉన్నాయి. <ref>{{Cite journal |vauthors=Kupferstein H |date=2018-01-02 |title=Evidence of increased PTSD symptoms in autistics exposed to applied behavior analysis |journal=Advances in Autism |volume=4 |issue=1 |pages=19–29 |doi= 10.1108/AIA-08-2017-0016 }}</ref> దీనికి సమాధానంగా, ఆధునిక ABA అభ్యాసకులు శిక్షల కన్నా ఎక్కువగా సానుకూల ప్రోత్సాహకాలపైనే (positive reinforcement) ఆధారపడుతున్నారు. వ్యక్తి హక్కులను, వారి సౌకర్యాన్ని గౌరవిస్తూ మార్పులు చేసుకుంటున్నారు. == మూలాలు == {{Reflist}} === వనరులు === {{cite book | vauthors = Cooper JO, Heron TE, Heward WL |title=Applied Behavior Analysis | url = https://archive.org/details/appliedbehaviora0000coop |date=1987 |publisher=Merrill Publishing Company |isbn=978-0-675-20223-7 |language=en}} == మరింత పఠనం కోసం == {{refbegin}} {{cite book | vauthors = Wheeler JJ, Richey DD |title=Behavior Management: Principles and Practices of Positive Behavior Supports|year=2013|publisher=Pearson Education, Limited|isbn=978-0-13-285169-5}} {{cite journal |journal= Psychology in the Schools|year=2007 |volume=44 |issue=1 |pages=91–99 |title=Applied behavior analysis: beyond discrete trial teaching |url= https://archive.org/details/sim_psychology-in-the-schools_2007-01_44_1/page/90| vauthors = Steege MW, Mace FC, Perry L, Longenecker H }} {{refend}} == బాహ్య లింకులు == [http://www.kennedykrieger.org/ Applied Behavior Analysis: Scientific Support Overview] [https://iris.peabody.vanderbilt.edu/ Functional Behavioral Assessment Guide - IRIS Center] {{authority control}} [[Category:అనువర్తిత మనస్తత్వశాస్త్రం]] [[Category:ప్రవర్తన]] [[Category:బిహేవియరిజం]] [[Category:ఆటిజం చికిత్స]] o9yht3yyh4mpsf5brnbw8s015bifflk సంస్థాగత ప్రవర్తనా నిర్వహణ 0 487438 4808164 4799765 2026-04-23T03:31:02Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808164 wikitext text/x-wiki '''సంస్థాగత ప్రవర్తనా నిర్వహణ''' (Organizational behavior management - OBM) అనేది [[అనువర్తిత ప్రవర్తనా విశ్లేషణ]] (Applied behavior analysis - ABA) లోని ఒక ముఖ్యమైన ఉపవిభాగం. సంస్థాగత వాతావరణంలో వ్యక్తుల ప్రవర్తనను సానుకూలంగా మార్చడానికి ఇది ప్రవర్తనా విశ్లేషక సూత్రాలను, సందర్భానుసార నిర్వహణ (contingency management) పద్ధతులను అన్వయిస్తుంది. ఈ సూత్రాల ద్వారా వ్యక్తులు చేసే పనులకు ముందు ఉండే ప్రేరకాలను (Antecedents), అలాగే ఆ పనుల వల్ల కలిగే పర్యవసానాలను (Consequences) OBM విశ్లేషిస్తుంది. సంస్థ లక్ష్యాలను, కార్మికుల పనితీరును ప్రభావితం చేసే జోక్యాలను (interventions) ఇది అమలు చేస్తుంది. ఉద్యోగుల ఉత్పాదకతను పెంచడం, సరైన ఫీడ్‌బ్యాక్ అందించడం, పని ప్రదేశంలో భద్రతను మెరుగుపరచడం, సంస్థలోని నైతిక స్థైర్యాన్ని (morale) పెంపొందించడంలో ఈ పద్ధతులు అత్యంత ప్రభావవంతంగా పనిచేస్తాయని పరిశోధనలు నిరూపించాయి.<ref>{{Cite book|title=Organizational behavior management: the essentials |editor-last1=Wine |editor-first1=Byron |editor-last2=Pritchard |editor-first2=Joshua K. |year=2018 |isbn=978-0-9995467-1-0 |oclc=1121005902}}</ref> == చరిత్ర == OBM అనేది ABA లో ఒక భాగంగా ఉండటం వల్ల, దీని మూలాలు [[B. F. Skinner|బి.ఎఫ్. స్కిన్నర్]] అభివృద్ధి చేసిన ప్రవర్తనా విశ్లేషణ పునాదులలో ఉన్నాయి. స్కిన్నర్ 1953 లో ప్రచురించిన ''సైన్స్ అండ్ హ్యూమన్ బిహేవియర్'' (Science and Human Behavior) అనే పుస్తకం OBM అభివృద్ధికి బలమైన పునాది వేసింది. ఆశించిన ప్రవర్తనలను పెంచడానికి డబ్బును ఒక సాధనంగా ఉపయోగించడం, వేతనాల పట్టికలు, అవాంఛనీయ ప్రవర్తనల కంటే మంచి ప్రవర్తనలను ఎక్కువగా ప్రశంసించడం వంటి అంశాలను ఆయన ఈ పుస్తకంలో నొక్కి చెప్పారు.<ref>{{cite journal |last1=Dickinson |first1=Alyce M. |title=The Historical Roots of Organizational Behavior Management in the Private Sector: The 1950s-1980s |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=29 January 2001 |volume=20 |issue=3–4 |pages=9–58 |doi=10.1300/j075v20n03_02 }}</ref> విద్యా వ్యవస్థలో స్కిన్నర్ ప్రవేశపెట్టిన 'ప్రోగ్రామ్డ్ ఇన్‌స్ట్రక్షన్' (programmed instruction - క్రమబద్ధమైన బోధన) OBM పుట్టుకకు ప్రధాన కారణమైంది. ఈ బోధనా పద్ధతిలోని అంశాలు సంస్థాగత శిక్షణలో ఎంతో ప్రయోజనకరంగా మలిచాయి. ఇదే సంస్థాగత వాతావరణంలో ప్రవర్తనా సూత్రాలను అన్వయించిన మొదటి సందర్భం. 1960లలో OBM పరిశోధనలు వేగవంతం అయ్యాయి. 1961లో హార్వర్డ్ బిజినెస్ రివ్యూలో [[Owen Aldis|ఓవెన్ ఆల్డిస్]] రాసిన “ఆఫ్ పిజియన్స్ అండ్ మెన్” (Of Pigeons and Men) అనే పత్రం ప్రచురితమైంది. పరిశ్రమలలో ప్రవర్తనను బలపరిచే షెడ్యూల్స్ (reinforcement schedules) వాడాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. ఇది OBM రంగానికి సంబంధించిన మొదటి వ్యాసంగా గుర్తింపు పొందింది. === జర్నల్ ఆఫ్ ఆర్గనైజేషనల్ బిహేవియర్ మేనేజ్‌మెంట్ === 1977లో 'జర్నల్ ఆఫ్ ఆర్గనైజేషనల్ బిహేవియర్ మేనేజ్‌మెంట్' (Journal of Organizational Behavior Management - JOBM) స్థాపించడం ఈ రంగంలో ఒక మైలురాయి. దీనికి [[Aubrey Daniels|ఆబ్రే డేనియల్స్]] ఎడిటర్‌గా, లారీ మిల్లర్ మేనేజింగ్ ఎడిటర్‌గా వ్యవహరించారు. మొదటి ఎడిటోరియల్ బోర్డులో 25 మంది సభ్యులు ఉన్నారు. అప్పట్లో ఈ పద్ధతులను పిలవడానికి రకరకాల పేర్లు ఉన్నప్పటికీ, JOBM ఆవిర్భావం తర్వాత "సంస్థాగత ప్రవర్తనా నిర్వహణ" (OBM) అనే పదం స్థిరపడింది. JOBM ఒక పీరియాడికల్ జర్నల్. ప్రవర్తనా మార్పుల ద్వారా సంస్థలను మెరుగుపరచడానికి ABA సూత్రాలను ఎలా వాడాలి అనే అంశంపై ఇది పరిశోధన వ్యాసాలను ప్రచురిస్తుంది. పనితీరు కొలత (performance measurement), లక్ష్య నిర్దేశం (goal setting), ఫీడ్‌బ్యాక్, ప్రోత్సాహక కార్యక్రమాలు, ఆధారిత నిర్వహణ (evidence-based management) వంటి అంశాలపై ఇది దృష్టి పెడుతుంది. 2003లో అనువర్తిత మనస్తత్వ శాస్త్ర విభాగంలో JOBM మూడవ ఉత్తమ జర్నల్‌గా నిలిచింది.<ref>{{cite journal |last1=Hantula |first1=Donald A. |title=The Impact of JOBM: ISI Impact Factor Places the Journal of Organizational Behavior Management Third in Applied Psychology |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=27 February 2006 |volume=25 |issue=3 |pages=1–15 |doi=10.1300/J075v25n03_01 }}</ref> ప్రస్తుతం డాక్టర్ డేవిడ్ వైల్డర్ దీనికి ఎడిటర్‌గా వ్యవహరిస్తున్నారు. === OBM లో విద్యాపరమైన ప్రగతి === OBM, వ్యవస్థల విశ్లేషణలో (systems analysis) గ్రాడ్యుయేట్ ప్రోగ్రామ్‌ను అందించిన మొదటి విశ్వవిద్యాలయం [[Western Michigan University|వెస్ట్రన్ మిచిగాన్ విశ్వవిద్యాలయం]]. ఇది డిక్ మాలొట్ మార్గదర్శకత్వంలో ప్రారంభమైంది. మరో ప్రారంభ ప్రోగ్రామ్ 1975లో నాట్రే డామ్ విశ్వవిద్యాలయంలో మార్టిన్ వికాఫ్ ఆధ్వర్యంలో మొదలైంది. వికాఫ్ అంతకుముందు వాషింగ్టన్ విశ్వవిద్యాలయ ప్రొఫెసర్లతో కలిసి వ్యాపార రంగంలో ABA ప్రభావంపై మొదటి నియంత్రిత అధ్యయనాలలో ఒకటి నిర్వహించారు. కిరాణా దుకాణ గుమస్తాల పనితీరును మెరుగుపరచడంపై ఈ అధ్యయనం జరిగింది.<ref>{{cite journal |last1=Wikoff |first1=Martin |last2=Anderson |first2=Chris |last3=Crowell |first3=Charles |title=Behavior management in a factory setting |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=1983 |volume=4 |issue=1–2 |pages=97–128 |doi=10.1300/J075v04n01_04}}</ref> ఈ పరిశోధన ద్వారా వికాఫ్-క్రోవెల్-ఆండర్సన్ బృందం OBM రంగంలో మార్గదర్శకులుగా నిలిచారు. == OBM లో జోక్యాలు (Interventions) == OBM లో యాంటిసిడెంట్స్ (Antecedents) అంటే పని ప్రదేశంలో ఒక వ్యక్తి ప్రవర్తనను ప్రేరేపించే అంశాలు. ఇవి ఉద్యోగి ఒక పనిని చేసే అవకాశాన్ని పెంచుతాయి.<ref>{{Cite book|title=Unlock behavior, unleash profits: how your leadership behavior can unlock the profitability of your organization |last=Braksick |first=Leslie Wilk |date=2000 |publisher=McGraw-Hill|isbn=0-07-137920-7|oclc=49414675}}</ref> ఈ జోక్యాలు సంస్థకు, కార్మికులకు ఇద్దరికీ ప్రయోజనం చేకూరుస్తాయి. ఏ రకమైన జోక్యాన్ని ఎంచుకోవాలి అనేది మార్చాలనుకుంటున్న ప్రవర్తనపై ఆధారపడి ఉంటుంది. సాధారణంగా వాడే యాంటిసిడెంట్ జోక్యాలలో విధి స్పష్టీకరణ (task clarification), పని సహాయక సాధనాలు (job aids), లక్ష్య నిర్దేశం (goal setting) కలయిక ఉంటుంది. విధి స్పష్టీకరణ ద్వారా ఉద్యోగులకు తమ పని బాధ్యతల గురించి స్పష్టత ఇస్తారు.<ref>{{cite journal |last1=Amigo |first1=Seth |last2=Smith |first2=Andrew |last3=Ludwig |first3=Timothy |title=Using Task Clarification, Goal Setting, and Feedback to Decrease Table Busing Times in a Franchise Pizza Restaurant |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=12 August 2008 |volume=28 |issue=3 |pages=176–187 |doi=10.1080/01608060802251106 |url=http://libres.uncg.edu/ir/asu/f/Ludwig_Tim_2008_Using_task.pdf }}</ref> దీని కోసం మెమోలు, చెక్‌లిస్ట్‌లు వాడుతారు.<ref>{{cite journal |last1=Anderson |first1=D. Chris |last2=Crowell |first2=Charles R |last3=Hantula |first3=Donald A. |last4=Siroky |first4=Lisa M. |title=Task Clarification and Individual Performance Posting for Improving Cleaning in a Student-Managed University Bar |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=November 1988 |volume=9 |issue=2 |pages=73–90 |doi=10.1300/j075v09n02_06 }</ref>} పని సహాయక సాధనాలు అంటే బోర్డులు లేదా గుర్తుల ద్వారా ఏ ప్రవర్తన జరగాలి, ఏది జరగకూడదు అని గుర్తు చేయడం.<ref>{{cite journal |last1=Fienup |first1=Daniel M. |last2=Luiselli |first2=James K. |last3=Joy |first3=Megan |last4=Smyth |first4=Deborah |last5=Stein |first5=Ravit |title=Functional Assessment and Intervention for Organizational Behavior Change: Improving the Timeliness of Staff Meetings at a Human Services Organization |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=December 2013 |volume=33 |issue=4 |pages=252–264 |doi=10.1080/01608061.2013.843435 }}</ref> లక్ష్య నిర్దేశం ద్వారా ఒక నిర్ణీత సమయంలో ఎంత పని పూర్తి చేయాలో ప్రమాణాలను నిర్ణయిస్తారు.<ref>{{cite journal |last1=Calpin |first1=James P |last2=Edelstein |first2=Barry |last3=Redmon |first3=William K |title=Performance Feedback and Goal Setting to Improve Mental Health Center Staff Productivity |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=November 1988 |volume=9 |issue=2 |pages=35–58 |doi=10.1300/j075v09n02_04 }}</ref> అయితే ఇవి కేవలం ప్రవర్తనకు పునాది వేస్తాయి తప్ప, ఆ ప్రవర్తనను నిలబెట్టవు. ఆ బాధ్యత 'కాన్సిక్వెన్స్ జోక్యాల' (consequence interventions) పై ఉంటుంది. === కాన్సిక్వెన్స్ జోక్యాలు (Consequence interventions) === పర్యవసానం (Consequence) అంటే ఒక ప్రవర్తన తర్వాత పర్యావరణంలో వచ్చే మార్పు. ఇది భవిష్యత్తులో ఆ ప్రవర్తన మళ్ళీ జరిగే అవకాశాన్ని పెంచుతుంది.<ref>{{Citation |title=Learning, 2nd Edition, by A. C. Catania: Book review |last=Buskist |first=Bill |date=1984 | publisher=American Psychological Association | doi = 10.1037/e583632009-006}}</ref> OBM లో ఈ జోక్యాలు ప్రవర్తనను నిలబెట్టడంలో కీలక పాత్ర పోషిస్తాయి. ఫీడ్‌బ్యాక్ (Feedback) అనేది అత్యంత విజయవంతమైన పద్ధతి. 2012 నాటి అధ్యయనం ప్రకారం, JOBM లో ప్రచురితమైన 70% పరిశోధనలు ఫీడ్‌బ్యాక్ గురించే ఉన్నాయి.<ref>{{cite journal |last1=VanStelle |first1=Sarah E. |last2=Vicars |first2=Sara M. |last3=Harr |first3=Victoria |last4=Miguel |first4=Caio F. |last5=Koerber |first5=Jeana L. |last6=Kazbour |first6=Richard |last7=Austin |first7=John |title=The Publication History of the Journal of Organizational Behavior Management : An Objective Review and Analysis: 1998–2009 |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=April 2012 |volume=32 |issue=2 |pages=93–123 |doi=10.1080/01608061.2012.675864 }}</ref> ఇది వ్యక్తిగత పనితీరుపై లేదా సమూహ పనితీరుపై ఉండవచ్చు. పూర్వపు పనితీరుతో పోల్చి చూడటం ద్వారా ఉద్యోగులను ప్రోత్సహిస్తారు.<ref>{{cite journal |last1=Alvero |first1=Alicia M. |last2=Bucklin |first2=Barbara R. |last3=Austin |first3=John |title=An Objective Review of the Effectiveness and Essential Characteristics of Performance Feedback in Organizational Settings (1985-1998) |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=February 2001 |volume=21 |issue=1 |pages=3–29 |doi=10.1300/j075v21n01_02 }}</ref> ఏ రకమైన జోక్యాన్ని ఉపయోగించినా, అందులో [[రీన్‌ఫోర్స్‌మెంట్]] (reinforcement) అనేది అతి ముఖ్యమైన సూత్రం.<ref>{{cite book |last1=Flora |first1=Stephen |title=The Power of Reinforcement |url=https://archive.org/details/powerofreinforce0000flor |publisher=SUNY Press |year=2004}}</ref> ఒక మంచి ప్రవర్తనను మెచ్చుకున్నప్పుడు లేదా దానికి బహుమతి ఇచ్చినప్పుడు, అదే ప్రవర్తన మళ్ళీ జరిగే అవకాశం ఉంటుంది.<ref>{{cite journal |last1=Michael |first1=Jack |last2=Shafer |first2=Esther |title=State Notation for Teaching About Behavioral Procedures |journal=The Behavior Analyst |date=April 1995 |volume=18 |issue=1 |pages=123–140 |doi=10.1007/BF03392698 |pmid=22478211 |pmc=2733665 }}</ref> === OBM యొక్క ప్రయోజనాలు === '''ఉత్పాదకత పెరుగుదల:''' స్పష్టమైన లక్ష్యాలు, నిరంతర ఫీడ్‌బ్యాక్ ద్వారా సంస్థలు తమ ఉత్పాదకత స్థాయిలను పెంచుకోవచ్చు.<ref>{{cite book |last1=Daniels |first1=Aubrey C. |title=Performance Management: Changing Behavior that Drives Organizational Effectiveness |url=https://archive.org/details/performancemanag0000dani |date=2014 |publisher=Performance Management Publications |isbn=978-0-937100-25-7 }}</ref> '''ఉద్యోగుల శ్రేయస్సు:''' ఫ్లెక్సిబుల్ షెడ్యూలింగ్, మానసిక మద్దతు, ఒత్తిడి నిర్వహణ ద్వారా ఉద్యోగుల పనితీరు మెరుగుపడుతుంది. ఇది వారి సంతోషాన్ని, సంతృప్తిని పెంచుతుంది.<ref>{{cite journal |last1=Latham |first1=Gary P. |last2=Locke |first2=Edwin A. |title=Enhancing the Benefits and Overcoming the Pitfalls of Goal Setting |journal=Organizational Dynamics |date=January 2006 |volume=35 |issue=4 |pages=332–340 |doi=10.1016/j.orgdyn.2006.08.008 }}</ref> '''ఖర్చు తగ్గింపు:''' విధి విశ్లేషణ ద్వారా పనిలోని లోపాలను గుర్తించవచ్చు. పనులను వేగంగా పూర్తి చేయడం వల్ల వనరులు ఆదా అవుతాయి. ఉద్యోగుల గైర్హాజరీని తగ్గించడం ద్వారా అదనపు ఖర్చులను నియంత్రించవచ్చు.<ref>{{Cite book |last1=Austin |first1=John |title=Handbook of Applied Behavior Analysis |last2=Carr |first2=James |date=2000-05-01 |publisher=New Harbinger Publications |isbn=978-1-60882-627-8 }}</ref> ఉద్యోగులు సంస్థను వదిలి వెళ్ళే రేటు (turnover) తగ్గడం వల్ల రిక్రూట్‌మెంట్ ఖర్చులు కూడా తగ్గుతాయి.<ref>{{cite journal |last1=Griffeth |first1=Rodger W. |last2=Hom |first2=Peter W. |last3=Gaertner |first3=Stefan |title=A Meta-Analysis of Antecedents and Correlates of Employee Turnover: Update, Moderator Tests, and Research Implications for the Next Millennium |journal=Journal of Management |date=June 2000 |volume=26 |issue=3 |pages=463–488 |doi=10.1177/014920630002600305 }}</ref> '''డేటా ఆధారిత నిర్ణయాలు:''' గణాంకాలను ఉపయోగించడం వల్ల ఏది పనిచేస్తుందో, ఏది పనిచేయడం లేదో కచ్చితంగా తెలుస్తుంది. ఇది పారదర్శకతను పెంచుతుంది, నిర్ణయాలు తీసుకునేటప్పుడు పక్షపాతం లేకుండా ఉండటానికి సహాయపడుతుంది. <ref>{{Cite book |last1=Johnston |first1=James M. |title=Strategies and Tactics of Behavioral Research and Practice |last2=Pennypacker |first2=Henry S. |last3=Green |first3=Gina |date=2019-07-11 |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-99101-3 }}</ref> === OBM లో సవాళ్లు === నైతిక ఆందోళనలు OBM లో ఒక ప్రధాన సవాలు. ప్రవర్తనా సూత్రాలను ఉపయోగించి ఉద్యోగులను నియంత్రించడం లేదా మానిప్యులేట్ చేయడం వంటివి జరగకూడదు. ఎప్పుడూ నైతిక నిబంధనలను పాటించాలి.<ref>{{Cite book |last1=Bailey |first1=Jon S. |title=Ethics for Behavior Analysts |last2=Burch |first2=Mary R. |date=2022-03-01 |publisher=Routledge |isbn=978-1-003-19855-0 |edition=4 |location=New York |doi=10.4324/9781003198550}}</ref> నిరంతరం డేటా సేకరించడం వల్ల ఉద్యోగులపై ఒత్తిడి పెరిగే అవకాశం ఉంది. ఇది వారి ప్రైవసీకి భంగం కలిగించవచ్చు. అలాగే నిరంతర డేటా సేకరణకు ఎక్కువ వనరులు అవసరం అవుతాయి.<ref>{{Cite book |last1=Johnston |first1=James M. |title=Strategies and Tactics of Behavioral Research and Practice |last2=Pennypacker |first2=Henry S. |last3=Green |first3=Gina |date=2019-07-11 |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-99101-3 }}</ref> === అన్వయించే రంగాలు === '''పనితీరు నిర్వహణ (Performance Management):''' వ్యక్తులు లేదా సమూహాల పనితీరును మెరుగుపరచడంపై ఇది దృష్టి పెడుతుంది. '''ప్రవర్తనా వ్యవస్థల విశ్లేషణ (Behavioral Systems Analysis - BSA):''' సంస్థను ఒక వ్యవస్థగా చూస్తూ, దానిలోని ప్రతి విభాగం ఎలా కలిసి పనిచేయాలో ఇది విశ్లేషిస్తుంది.<ref>{{cite journal |last1=Austin |first1=John |last2=Carr |first2=James E. |last3=Agnew |first3=Judy L. |title=The Need for Assessment of Maintaining Variables in OBM |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=17 November 1999 |volume=19 |issue=2 |pages=59–87 |doi=10.1300/j075v19n02_05 }}</ref> '''ప్రవర్తనా ఆధారిత భద్రత (Behavior-Based Safety - BBS):''' పని ప్రదేశంలో ప్రమాదాలను తగ్గించి, సురక్షితమైన వాతావరణాన్ని సృష్టించడం దీని లక్ష్యం. కేవలం పరికరాలపై ఆధారపడకుండా ఉద్యోగుల ప్రవర్తనను మార్చడం ద్వారా భద్రతను పెంచుతారు.<ref>{{cite journal |last1=Geller |first1=E. Scott |title=Behavior-Based Safety and Occupational Risk Management |url=https://archive.org/details/sim_behavior-modification_2005-05_29_3/page/538 |journal=Behavior Modification |date=May 2005 |volume=29 |issue=3 |pages=539–561 |doi=10.1177/0145445504273287 |pmid=15784754 }}</ref> == నిర్వహణ == === శాస్త్రీయ నిర్వహణ (Scientific management) === OBM అనేది శాస్త్రీయ నిర్వహణలో ఒక భాగంగా అనిపించవచ్చు. అయితే OBM అనేది పూర్తిగా స్కిన్నర్ అభివృద్ధి చేసిన మానవ ప్రవర్తనా శాస్త్రంపై ఆధారపడి ఉంటుంది. ఒక్కో వ్యక్తి ఒక్కోలా ప్రవర్తిస్తారు కాబట్టి, అందరికీ ఒకే రకమైన పద్ధతి పని చేయకపోవచ్చు. OBM దీనిని గమనించి వ్యక్తిగత స్థాయిలో పరిష్కారాలను వెతుకుతుంది.<ref>{{cite journal |last1=Bucklin |first1=Barbara |last2=Alvero |first2=Alicia |last3=Dickinson |first3=Alyce |last4=Austin |first4=John |last5=Jackson |first5=Austin |year=2000 |title=Industrial-organizational psychology and organizational behavior management: An objective comparison |journal=Journal of Organizational Behavior Management |volume=20 |pages=27–75 |issue=2 |doi=10.1300/J075v20n03_03 }}</ref> === క్వాలిటీ మేనేజ్‌మెంట్ === OBM సాధనాలకు, క్వాలిటీ మూవ్‌మెంట్ (ISO, Deming మొదలైనవి) లోని పద్ధతులకు మధ్య దగ్గరి సంబంధం ఉంది. దీనిని వికాఫ్ తన పరిశోధనల్లో వివరించారు.<ref>{{cite journal |last1=Wikoff |first1=Martin |title=The quality movement meets performance technology |journal=Performance + Instruction |date=September 1994 |volume=33 |issue=8 |pages=41–45 |doi=10.1002/pfi.4160330811 }}</ref> == పారిశ్రామిక - సంస్థాగత మనస్తత్వ శాస్త్రంతో సంబంధం == OBM, పారిశ్రామిక మరియు సంస్థాగత మనస్తత్వ శాస్త్రం (I/O Psychology) రెండూ సంస్థాగత వాతావరణంలో జరిగినప్పటికీ, వాటి మధ్య కొన్ని తేడాలు ఉన్నాయి.<ref>{{cite journal |last1=Bucklin |first1=Barbara R. |last2=Alvero |first2=Alicia M. |last3=Dickinson |first3=Alyce M. |last4=Austin |first4=John |last5=Jackson |first5=Austin K. |title=Industrial-Organizational Psychology and Organizational Behavior Management: An Objective Comparison |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=15 September 2000 |volume=20 |issue=2 |pages=27–75 |doi=10.1300/j075v20n02_03 }}</ref> I/O మనస్తత్వ శాస్త్రం అనేది ఒక ప్రత్యేక రంగం. ఇది పని చేసే విధానాన్ని శాస్త్రీయంగా అధ్యయనం చేస్తుంది. ఇది ఎక్కువగా ఉద్యోగుల ఎంపిక, వారి ఆలోచనా ధోరణి, నాయకత్వ లక్షణాలపై దృష్టి పెడుతుంది. OBM మాత్రం కేవలం గమనించదగిన ప్రవర్తనలపై (లక్ష్య నిర్దేశం, ఫీడ్‌బ్యాక్, భద్రత) దృష్టి పెడుతుంది. I/O పరిశోధనలు సర్వేలు, గ్రూప్ డిజైన్లపై ఆధారపడతాయి.<ref>{{cite journal |last1=Geller |first1=E. Scott |title=Should Organizational Behavior Management Expand Its Content? |journal=Journal of Organizational Behavior Management |date=17 July 2003 |volume=22 |issue=2 |pages=13–30 |doi=10.1300/j075v22n02_03 }}</ref> OBM పరిశోధనలు గ్రాఫ్స్, విజువల్ ఇన్‌స్పెక్షన్ పద్ధతులను ఉపయోగిస్తాయి. == మరింత పఠనం కోసం == {{Cite journal |last=Anseel |first=Frederik |last2=Sherf |first2=Elad N. |date=2025-01-21 |title=A 25-Year Review of Research on Feedback in Organizations: From Simple Rules to Complex Realities |url=https://www.annualreviews.org/content/journals/10.1146/annurev-orgpsych-110622-031927 |journal=Annual Review of Organizational Psychology and Organizational Behavior |language=en |volume=12 |issue=1 |pages=19–43 |doi=10.1146/annurev-orgpsych-110622-031927 |issn=2327-0608|doi-access=free }} == మూలాలు == {{Reflist|2}} == బాహ్య లింకులు == [http://www.obmnetwork.com/publications/jobm/ జర్నల్ ఆఫ్ ఆర్గనైజేషనల్ బిహేవియర్ మేనేజ్‌మెంట్ (JOBM)] [http://www.obmnetwork.com/ OBM నెట్‌వర్క్] [[Category:సంస్థాగత ప్రవర్తన]] 04e5dl4r6txetlvhffo71pgjr7cn3cg చెచన్యా 0 487493 4808154 4800581 2026-04-23T02:36:10Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808154 wikitext text/x-wiki {{Infobox political division | name = Chechen Republic | native_name = {{native name|ce|Нохчийн Республика}}<br />{{native name|ru|Чеченская Республика}} | settlement_type = [[Republics of Russia|Autonomous Republic]] | image_flag = Flag of Chechnya.svg | image_seal = Coat of arms of Chechnya.svg | flag_size = 125px | seal_size = 75px | seal_type = Coat of arms | seal_link = Coat of arms of the Chechen Republic | image_map = Locator map of Chechnya, Russia (2014–2022).svg | coordinates = {{Coord|43|24|N|45|43|E|type:adm1st_region:RU-CE|display = inline,title}} | image_skyline = {{Photomontage | photo1a = Никаройская боевая башня.jpg{{!}}Nikaroi combat tower | photo1b = Kezenoyam 2.jpg{{!}}Lake Kezenoyam | photo2a = Muslim pride mosque Shali Chechnya 01.jpg{{!}}Pride of Muslims Mosque | photo2b = Ancient settlement in Hoy Chechnya.jpg | size = 250 | position = center | spacing = 2 | color = transparent | border = 0 | foot_montage = Left to right, top to bottom:<br />Nikaroi combat tower; [[Lake Kezenoyam]]; [[Pride of Muslims Mosque]]; and ancient settlements in Hoy, Chechnya. }} | subdivision_type = [[Country]] | subdivision_name = {{flag|Russia}} | established_title = Part of the [[Russian Empire]] | established_date = 1859 | established_title2 = [[Checheno-Ingush Autonomous Soviet Socialist Republic|Checheno-Ingush ASSR]] | established_title3 = [[Chechen Republic of Ichkeria]] | established_date2 = 1936 | established_date3 = 1991 | established_title4 = Autonomous Republic within [[Russia]] | established_date4 = 2003 | capital = [[Grozny]] | official_languages = [[Chechen language|Chechen]]<br>[[Russian language|Russian]] | demonym = Chechen | ethnic_groups = {{ublist |item_style = white-space:nowrap; | 96.4% [[Chechens]] | 1.2% [[Russians]] | 0.8% [[Kumyks]] | 1.6% other }} | ethnic_groups_year = 2021<ref>{{cite web|title = Оценка численности постоянного населения по субъектам Российской Федерации|url = https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/tab-5_VPN-2020.xlsx|publisher = [[Federal State Statistics Service (Russia)|Federal State Statistics Service]]|accessdate = 1 September 2022}}</ref> | government_type = Autonomous [[Presidential system|presidential republic]] under an [[authoritarian dictatorship]]<ref>{{cite web |title=Russia Issue Update |url=https://www.uscirf.gov/publication/russia-issue-update |quote=The government of Chechnya—a tiny ethnic enclave in the North Caucasus region of Russia—is a highly authoritarian regime that perpetrates a wide array of human rights abuses, including severe violations of religious freedom. This report focuses on Chechnya as an example of the egregious religious repression in Russia. The dictatorship of Ramzan Kadyrov maintains hegemony through the imposition of a purported “traditional” version of Islam, which falsely claims to defend local belief and culture, and combat violent extremism. }}</ref> | legislature = [[Parliament of the Chechen Republic]] | leader_title1 = [[Head of the Chechen Republic|Head]] | leader_name1 = [[Ramzan Kadyrov]] | leader_title2 = [[Prime Minister of Chechnya|Prime Minister]] | leader_name2 = [[Magomed Daudov]] | area_km2 = 16,171 | population_estimate = 1,575,819 | population_estimate_year = 2025 | population_census_year = 2021 | GDP_PPP_per_capita = ₽ 206,751 <br/>(US$2,538) · [[List of federal subjects of Russia by GDP per capita|77st]] | GDP_PPP = [[Russian Ruble|₽]] 315 billion <br/>(US$ 2.1 billion) · [[List of Russian federal subjects by GRDP|71st]] | GDP_PPP_year = 2022 | HDI = 0.793 | HDI_year = 2019 | HDI_ref = <ref>{{Cite web |url=https://ac.gov.ru/uploads/2-Publications/analitika/2022/_2021_long.pdf |title=Archived copy |access-date=26 March 2026 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207173749/https://ac.gov.ru/uploads/2-Publications/analitika/2022/_2021_long.pdf |url-status=dead }}</ref> | currency = [[Russian ruble]] | currency_code = RUB | utc_offset = +3 | timezone = [[UTC]] | timezone_DST = not observed | ethnic_groups_ref = | population_census = 1,456,792 | religion = Islam }} '''చెచన్యా''' (అధికారికంగా '''చెచెన్ రిపబ్లిక్''') అనేది [[రష్యా]]లో ఒక గణతంత్రం. ఇది తూర్పు ఐరోపాలోని ఉత్తర కాకససు ప్రాంతంలో [[కాస్పియన్ సముద్రం]] నల్ల సముద్రం మధ్య నెలకొని ఉంది. ఈ గణతంత్రం ఉత్తర కాకససు ఫెడరలు జిల్లాలో భాగంగా ఉంది. దీనికి దక్షిణాన [[జార్జియా (దేశం)|జార్జియా]]; తూర్పు, ఉత్తర, పశ్చిమ దిశలలో రష్యా గణతంత్రాలైన డాగెస్తాను, ఇంగుషేటియా, ఉత్తర ఒస్సెటియా–అలానియా; అలాగే వాయువ్య దిశలో స్టావ్రోపోలు క్రాయితో భూ సరిహద్దులను పంచుకుంటుంది. 1991లో సోవియటు యూనియను పతనం తర్వాత, చెచెను-ఇంగుషు ఎఎస్‌ఎస్‌ఆర్ రెండు భాగాలుగా విడిపోయింది: చెచన్యా గణతంత్రం, చెచెను గణతంత్రం. వీటిలో రెండవది చెచెను రిపబ్లికు ఆఫ్ ఇచ్కేరియాగా తన స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించుకోగా మొదటిది రష్యా పక్షాన నిలిచింది.<ref>{{cite book |last1=Publications |first1=Europe |title= |isbn=978-1-135-09584-0 |page=8 |url=https://books.google.com/books?id=wOVjhOAfn_kC |language=en}}</ref> 1994–1996 మధ్య రష్యాతో జరిగిన మొదటి చెచెను యుద్ధం అనంతరం చెచన్యా 'చెచెను రిపబ్లికు ఆఫ్ ఇచ్కేరియా'గా ''[[:en: de facto|వాస్తవ]]'' స్వాతంత్ర్యాన్ని పొందింది; అయినప్పటికీ ''[[:en: de jure|చట్టపరంగా]]'' మాత్రం అది రష్యాలో భాగంగానే కొనసాగింది. 1999–2009 మధ్య జరిగిన రెండవ చెచెన్ యుద్ధం ద్వారా రష్యా తన ఫెడరలు నియంత్రణను తిరిగి స్థాపించుకుంది. ఆ తర్వాత చెచెను రాజకీయాలు, గతంలో ఇచ్కేరియా ముఫ్తీగా వ్యవహరించిన అఖ్మదు కదిరోవు, ఆ తరువాత ఆయన కుమారుడు రంజాను కదిరోవు ఆధిపత్యంలో కొనసాగాయి. ఈ గణతంత్రం 17,500 చ.కిమీ (6,800 చ.మై)విస్తీర్ణాన్ని కలిగి ఉంది. 2021 నాటికి ఇక్కడ 1.5 ​​మిలియన్లకు పైగా నివాసితులు ఉన్నారు.<ref name="2021census">{{cite web|title=Census 2021 is Pages Public Figure News|url=https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/tab-5_VPN-2020.xlsx|publisher=[[Federal State Statistics Service (Russia)|Federal State Statistics Service]]|access date=1 September 2022|archive date=1 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220901194902/https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/tab-5_VPN-2020.xlsx|url-status=live}}</ref> ఇక్కడి జనాభాలో అధికభాగం స్థానిక [[:en: Chechens|చెచెన్]] జాతి సమూహానికి చెందినవారే; వీరు [[:en: Nakh peoples|నాఖ్ ప్రజల]]లో ఒక భాగంగా ఉంటూ ప్రధానంగా [[:en: Sunni Islam|ఇస్లాం మతాన్ని]] అనుసరిస్తారు. [[:en: Grozny| గ్రోజ్నీ]] ఈ గణతంత్రానికి రాజధాని నగరంగా ఉంది. ==చరిత్ర== ===చెచెన్యా జనాభా మూలాలు=== 11వ శతాబ్దపు [[:en: Georgia (country)|జార్జియన్]] చరిత్రకారుడు [[:en: Leonti Mroveli|లియోంటి మ్రోవెలి]] ప్రకారం "[[:en: Caucasus|కాకసస్]]" అనే పదం [[:en: Nakh peoples|నాఖ్]] పూర్వీకుడైన [[:en: Caucas|కావ్కాస్]] నుండి ఉద్భవించింది. <ref>The work of Leonti Mroveli: "The history of the Georgian Kings" dealing with the history of Georgia and the Caucasus since ancient times to the 5th century AD, is included in medieval code of Georgian annals "Kartlis Tskhovreba".</ref> [[:en: Ilia State University|ఇలియా స్టేట్ యూనివర్సిటీ]]కి చెందిన జార్జి అంచాబాడ్జే ప్రకారం: {{blockquote|వైనాఖు ప్రజలు [[:en: Caucasus|కాకససు]] ప్రాంతపు ప్రాచీన స్థానికులు. లియోంటి మ్రోవెలి రూపొందించిన వంశావళి పట్టిక ప్రకారం వైనాఖు ప్రజల పురాణ పూర్వీకుడు "కావ్కాసు" అని గమనించదగ్గ విషయం; అందుకే ప్రాచీన జార్జియను లిఖిత మూలాలలో కనిపించే జాతి నామాలలో ఒకటైన "కావ్కాసియన్లు" అనే పేరు వచ్చింది. ఇది [[:en: Chechens|చెచెన్ల]], [[:en: Ingush people|ఇంగుష్ ప్రజల]] పూర్వీకులను సూచిస్తుంది. దీని ద్వారా తెలిసేదేమిటంటే జార్జియను చారిత్రక సంప్రదాయంలో వైనాఖు ప్రజలు—కనీసం పేరు పరంగానైనా—కాకససు ప్రాంత ప్రజలందరిలోకీ అత్యంత "కాకసియను" ప్రజలుగా (కాకససు – కావ్కాసు – కావ్కాసియన్లు) ప్రస్తావించబడ్డారు. <ref>{{cite web |url=https://eng.kavkaz-uzel.eu/articles/1887/ |work=Caucasian Knot |title=An Essay on the History of the Vainakh People. On the origin of the Vainakhs |date=14 January 2004 |access-date=25 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230410072747/https://eng.kavkaz-uzel.eu/articles/1887/ |archive-date=2023-04-10 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite book |url=http://www.circassianworld.com/pdf/The_Vainakhs_George_Anchabadze.pdf |first=George |last=Anchabadze |title=The Vainakhs (the Chechen and Ingush) |publisher=Caucasian House |location=Tbilisi |orig-year=first edition 2001 |year=2009 |access-date=3 November 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120225132940/https://www.circassianworld.com/pdf/The_Vainakhs_George_Anchabadze.pdf |archive-date=25 February 2012 }}</ref>}} అమెరికను భాషావేత్త [[:en: Johanna Nichols| జొహన్నా నికోల్సు]], "కాకససు ప్రాంతపు ఆధునిక ప్రజలను [[:en: Fertile Crescent| ఫెర్టైలు క్రెసెంటు]] ప్రాంతపు ప్రాచీన రైతులతో అనుసంధానించడానికి భాషను ఒక సాధనంగా ఉపయోగించారు"; ఆ ప్రాంతపు రైతులు "" ([[:en: proto-Nakh-Daghestanians| ఆది-నాఖ్-డాగెస్తానీయులు]] అని ఆమె పరిశోధన సూచిస్తోంది. నికోల్సు ఇలా పేర్కొన్నారు: "పాశ్చాత్య నాగరికత ఆవిర్భావానికి కారణమైన సాంస్కృతిక, భాషా సముదాయానికి, ప్రత్యక్ష కొనసాగింపుగా మనం పరిగణించదగిన అత్యంత సన్నిహితమైన అంశం [[:en: Northeast Caucasian languages|నాఖ్-డాగెస్తానియను భాషలే]]."<ref name="science">{{cite journal|url=https://www.science.org/doi/full/10.1126/science.288.5469.1158?sid=b73d602d-8965-4c4a-90ba-26a04c20dab7|title=Peering into the Past, With Words|journal=[[Science (journal)|Science]]|date=19 May 2000|volume=288|issue=5469|pages=1158|last1=Wuethrich|first1=Bernice|doi=10.1126/science.288.5469.1158|s2cid=82205296|url-access=subscription|archive-date=5 June 2022|access-date=29 June 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220605162957/https://www.science.org/doi/full/10.1126/science.288.5469.1158?sid=b73d602d-8965-4c4a-90ba-26a04c20dab7|url-status=live}}</ref> ===చరిత్ర పూర్వ యుగం=== [[File:Хой б1ов тера.jpg|thumb|ఖోయ్ (చెచెన్యా).]] [[:en: Kezenoyam సరస్సు|కెజెనొయం సరస్సు]] సమీపంలో క్రీ.పూ. 40,000 నాటి మానవ ఆవాసాల ఆనవాళ్లు కనుగొనబడ్డాయి. గుహ చిత్రాలు, పురాతన వస్తువులు, ఇతర పురావస్తు ఆధారాలు, సుమారు 8,000 సంవత్సరాల పాటు ఇక్కడ నిరంతర మానవ నివాసం కొనసాగిందని సూచిస్తున్నాయి.<ref name="chechhand" /> ఈ ఆవాసాలలో నివసించిన ప్రజలు పనిముట్లు, అగ్ని, జంతు చర్మాలతో చేసిన దుస్తులను ఉపయోగించేవారు.<ref name="chechhand">{{Cite book |last=Jaimoukha |first=Amjad M. |title=The Chechens: a handbook |publisher=Routledge |date=1 March 2005 |edition=1st |page=110 |isbn=978-0-415-32328-4 |url=https://books.google.com/books?id=PnjAlei9fe0C&q=Deela-Malkh&pg=PA110 |access-date=14 August 2009}}</ref> [[:en: Caucasian Epipaleolithic|కాకసస్ ఎపిపాలియోలిథిక్]] తొలి [[:en: Caucasian Neolithic|కాకసస్ నియోలిథిక్]] యుగాలలో ఈ ప్రాంతంలో [[వ్యవసాయం]], [[నీటిపారుదల]], జంతువుల పెంపకం (మచ్చిక చేసుకోవడం) ప్రారంభమయ్యాయి.<ref name="science"/> ఆధునిక కాలంలో కనుగొనబడిన అలి-యుర్టు [[:en: Magas, Ingushetia|మగాసు]] సమీపంలోని ఆవాసాలలో రాతితో చేసిన పనిముట్లు బయటపడ్డాయి: రాతి గొడ్డళ్లు, నునుపు చేసిన రాళ్లు, రాతి కత్తులు, రంధ్రాలు కలిగిన రాళ్లు, మట్టి పాత్రలు మొదలైనవి. మైదాన ప్రాంతాలలో మట్టి ఇటుకలతో నిర్మించిన ఆవాసాలు కనుగొనబడ్డాయి. పర్వత ప్రాంతాలలో రాళ్లతో నిర్మించి, చుట్టూ గోడలు కలిగిన ఆవాసాలు ఉండేవి; వీటిలో కొన్ని క్రీ.పూ. 8000 నాటివి.<ref name="Kodzoev">{{cite book |author=N. D. Kodzoev |title=History of Ingush nation}}</ref>ఈ కాలంలోనే (క్రీ.పూ. 3000 నాటికి) ఈ ప్రాంతంలో చక్రం ఆవిర్భావం, గుర్రపు స్వారీ, లోహపు పనిముట్లు (రాగి, బంగారం, వెండి, ఇనుము), పాత్రలు, కవచాలు, కఠారులు, కత్తులు, బాణం కొనల వినియోగం కూడా మొదలయ్యాయి. ఈ పురావస్తు అవశేషాలు [[:en: Nasare-Cort| నాసరె-కోర్టు]], [[:en: Muzhichi| ముఝిచి]], జ-ఇ - బోర్టుజు (దీనినే [[:en: Surkha-khi| సుర్ఖ-ఖి]] అని కూడా పిలుస్తారు), అబ్బే -గోవ్ (దీనిని [[:en: Nazran| నజ్రాను]] లేదా నసారె అని కూడా పిలుస్తారు) ప్రాంతాల సమీపంలో కనుగొనబడ్డాయి.<ref name="Kodzoev" /> ===సామ్రాజ్య పూర్వ యుగం=== 14వ, 15వ శతాబ్దాలలో చెచెను‌లు [[:en: Tamerlane| తమర్లేను]] [[:en: Tokhtamysh| టొఖ్తమిషు]] మధ్య తరచుగా యుద్ధాలు జరిగేవి; ఇవి చివరకు [[:en: Battle of the Terek River|టెరెక్ నది యుద్ధం]]తో పతాక స్థాయికి చేరుకున్నాయి. చెచెన్ తెగలు కోటలు, దుర్గాలు, రక్షణ గోడలను నిర్మించుకుని ఆక్రమణదారుల నుండి పర్వత ప్రాంతాలను రక్షించుకునేవారు (చూడండి: [[:en: Chechen tower architecture| చెచెను గోపుర వాస్తుశిల్పం]]). మైదాన ప్రాంతాలకు చెందిన కొన్ని తెగలు మంగోలుల ఆక్రమణకు గురయ్యాయి. అయితే 14వ శతాబ్దం మధ్యలో చెచెన్ రాజకీయాలను, యుద్ధాలను నడిపించిన [[:en: Khour II|2వ ఖౌరు]] అనే రాజు ఆధ్వర్యంలో [[:en: Princedom of Simsim|సింసిమ్]] అనే శక్తివంతమైన చెచెన్ రాజవంశం ఆవిర్భవించింది. [[:en: Mamai| మమై]] అనే తిరుగుబాటుదారుడైన యుద్ధప్రభువుకు వ్యతిరేకంగా చెచెన్ సైన్యాన్ని నడిపించిన 2వ ఖైరు 1362లో జరిగిన టటరు -టప్ యుద్ధంలో ఆయనను ఓడించాడు. కాకససు ప్రాంతం మీద తిమురిదు దండయాత్ర జరిగిన సమయంలో సింసిం రాజ్యం దాదాపుగా నాశనమైంది; ఆ సమయంలో 2వ ఖౌరు [[:en: Golden Horde| గోల్డెను హొర్డె]] ఖాన్ అయిన తోఖ్తమిషుతో కలిసి టెరెకు నది యుద్ధంలో పోరాడాడు. టొఖ్తమిషు పట్ల విధేయత చూపినందుకు పర్వత ప్రాంతవాసులను శిక్షించదలచిన తిమూరు తత్ఫలితంగా 1395లో సింసిం మీద దండయాత్ర చేశాడు.<ref>{{Cite journal|last=Tesaev|first=Amin|date=2018|title=Симсим|journal=Рефлексия|volume=2|pages=61–67}}</ref> 16వ శతాబ్దంలో కాకససు ప్రాంతంలో రష్యన్ల ప్రమేయం మొట్టమొదటిసారిగా మొదలైంది. 1558లో [[:en: Kabarda|కబర్దా]] ప్రాంతానికి చెందిన తెముర్యుకు తన దూతలను మాస్కోకు పంపి [[:en: Vainakh|వైనఖ్]] తెగలకు వ్యతిరేకంగా పోరాడటానికి [[:en: Ivan the Terrible| ఇవాన్ ది టెరిబులు]] సహాయాన్ని కోరాడు. ఇవాను ది టెరిబులు, తెముర్యుకు కుమార్తె అయిన [[:en: Maria Temryukovna| మరియా టెమ్రియుకోవ్నా]]ను వివాహం చేసుకున్నాడు. విస్తరిస్తున్న [[:en: Tsardom of Russia|రష్యన్ సామ్రాజ్యం]] తరపున వైనఖు రక్షక దళాలకు వ్యతిరేకంగా పోరాడి మధ్య కాకససు ప్రాంతంలో పట్టు సాధించే ఉద్దేశంతో ఈ కూటమి ఏర్పడింది. 1667లో జరిగిన [[:en: Battle of Khachara|ఖచారా యుద్ధం]] సమయంలో, కబార్డినియన్లు, కాకేసియను అవార్ల దండయాత్రల నుండి ([[:en: Mehk-Da| మెహ్క్-డా]]) చెచెన్యా సరిహద్దులను రక్షించారు. తర్వాతి కొన్ని శతాబ్దాలలో చెచెన్లు సున్నీ ఇస్లాం మతాన్ని స్వీకరించారు; ఎందుకంటే రష్యను ఆక్రమణలకు వ్యతిరేకంగా సాగించిన ప్రతిఘటనతో ఇస్లాం మతం ముడిపడి ఉంది. <ref> |archive-url=https://web.archive.org/web/20100705125530/http://unesdoc.unesco.org/images/0018/001860/186004e.pdf |archive-date=2010-07-05 |url-status=live}}</ref> ===సామ్రాజ్య పాలన=== [[:en: Emperor of Russia|రష్యన్ చక్రవర్తి]] పీటరు ది గ్రేటు మొట్టమొదటగా [[:en: Safavid Persia|సఫావిద్ పర్షియా]]ను బలహీనపరిచి [[:en: Caucasus|కాకసస్]], [[:en: Caspian Sea|కాస్పియన్ సముద్రం]] ప్రాంతాలలో రష్యా రాజకీయ ప్రభావాన్ని పెంచుకోవాలని ఆశించాడు; ఈ క్రమంలోనే ఆయన [[:en: Russian-Persian War (1722–1723)| 1722–1723 నాటి రష్యన్-పర్షియన్ యుద్ధాన్ని]] ప్రారంభించాడు. <ref name="books.google.nl">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=IGj4B1rdcu0C&q=russian+persian+war+1722+vainakh&pg=PA53 |title=The Insurgency in Chechnya and the North Caucasus: From Gazavat to Jihad |access-date=25 December 2014|isbn=9780313386343 |last1=Schaefer |first1=Robert W. |year=2010 |publisher=Bloomsbury Academic }}</ref> [[:en: Imperial Russian Army|సామ్రాజ్య రష్యన్ సైన్యం]] కాస్పియను కారిడారు‌ను తమ నియంత్రణలోకి తీసుకుని పర్షియా పాలనలో ఉన్న [[:en: Dagestan|డాగెస్తాన్]] ప్రాంతంలోకి ప్రవేశించినప్పుడు పీటరు సైన్యానికి అక్కడి పర్వత తెగల నుండి తీవ్ర ప్రతిఘటన ఎదురైంది. 1732లో రష్యా అప్పటికే కాకససు ప్రాంతంలోని అధిక భాగాన్ని పర్షియాకు తిరిగి అప్పగించిన తర్వాత అర్గును నది (కాకససు) వెంబడి ఉన్న 'చెచెను-అల్' అనే గ్రామంలో రష్యను దళాలు మరోసారి చెచెన్లతో తలపడ్డాయి. నోఖ్చియి ప్రజలు "చెచెన్లు"గా ఎలా పిలువబడటం మొదలైందనే అప్రామాణిక కథకు మూలం వారే — ఆ యుద్ధం జరిగిన ప్రదేశం పేరు మీదుగానే ఈ ప్రజలకు ఆ పేరు వచ్చిందని పైకి చెబుతుంటారు. అయితే "చెచెను" అనే పేరు 1692 నాటికే వాడుకలో ఉంది. 1555 నుండి అడపాదడపా పర్షియన్ల పాలనలో ఉన్న తూర్పు జార్జియా ప్రాంతంలోని [[:en: Kartl-Kakheti|కార్ట్ల్-కఖేటి]] ప్రజలు—[[:en: Erekle II|2వ ఎరెకిలు]] నాయకత్వంలో—1783లో రష్యాతో [[:en: Treaty of Georgievsk|జార్జియెవ్స్క్ ఒప్పందం మీద]] సంతకం చేశారు. ఈ ఒప్పందం ప్రకారం కార్ట్లు-కఖేటి రష్యా నుండి రక్షణను పొందింది. అలాగే జార్జియా [[:en: Qajar dynasty|ఇరాన్]] మీద ఆధారపడటాన్ని పరిత్యజించింది.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=dUHhTPdJ6yIC&q=agha+mohammad+khan+conquer+georgia&pg=PT273 |title=Iran at War: 1500–1988 |access-date=25 December 2014 |isbn=9781780962214 |last1=Farrokh |first1=Kaveh |date=20 December 2011 |publisher=Osprey Publishing Limited }}{{dead link|date=December 2016|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}</ref> కాకససు ప్రాంతంలో తన ప్రభావాన్ని పెంచుకోవడానికి అలాగే పర్షియా, [[:en: Ottoman Empire|ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యం]]తో జరిగే యుద్ధాలలో ఉపయోగకరంగా ఉంటాయని తాను భావించిన కార్ట్లి, [[:en: Transcaucasia|ట్రాన్స్‌కాకసస్]]లోని ఇతర క్రైస్తవ నివాస ప్రాంతాలతో సంభాషణా మార్గాలను సురక్షితం చేసుకోవడానికి [[:en: Russian Empire|రష్యన్ సామ్రాజ్యం]] ఉత్తర కాకససు పర్వతాలను ఆక్రమించడం ప్రారంభించింది. రష్యను సామ్రాజ్యం తన ఆక్రమణలను సమర్థించుకోవడానికి [[:en: Christianity|క్రైస్తవ మతాన్ని]] ఒక సాధనంగా ఉపయోగించుకుంది. దీని ఫలితంగా చెచెను ప్రజల మధ్య ఇస్లాం మతం విస్తృతంగా వ్యాపించింది; ఎందుకంటే నాఖు తెగలను "బందిపోట్లు"గా పరిగణించిన [[:en: Tsardom of Russia|రష్యన్ జార్ పాలన]] నుండి విముక్తిని ప్రసాదించే మతంగా ఇస్లాం తనను తాను నిలబెట్టుకుంది.<ref name="ling" /> ఈ తిరుగుబాటుకు [[:en: Mansur Ushurma|మన్సూర్ ఉషుర్మా]] నాయకత్వం వహించారు; ఈయన [[:en: Naqshbandi|నక్షబంది]] [[:en: Sufism|సూఫీ పీఠానికి]] చెందిన ఒక చెచెను [[:en: sheikh|షేక్]]. ఈ తిరుగుబాటుకు ఇతర ఉత్తర కాకససు తెగల నుండి అస్థిరమైన సైనిక మద్దతు లభించింది. [[:en: Transcaucasus|ట్రాన్స్‌కాకసస్]] కేంద్రంగా, [[:en: Sharia|''షరియా'' చట్టాల]] ఆధారంగా ఒక [[:en: Islamic state|ఇస్లామిక్ రాజ్యాన్ని]] స్థాపించాలని మన్సూరు ఆశించారు. యుద్ధ సమయంలో ఒట్టోమను టర్కులు ఆయనను మోసం చేసి, రష్యన్లకు అప్పగించడం వలన 1794లో ఆయనను ఉరితీయడం వలన ఆయన ఈ లక్ష్యాన్ని పూర్తిగా సాధించలేకపోయాడు.<ref>John Frederick Baddeley, ''The Russian Conquest of the Caucasus'', London, Curzon Press, 1999, p. 49.</ref> 1804–1813 నాటి రష్యను-పర్షియను యుద్ధం దాని ఫలితంగా కుదిరిన గులిస్తాను ఒప్పందం తర్వాత పర్షియా తన ప్రస్తుత భూభాగాలైన డగెస్తాను, అజరు‌బైజానులో అధిక భాగం, [[జార్జియా (దేశం)]]లను రష్యాకు అప్పగించక తప్పలేదు; దీనితో రష్యా పర్షియాలో తనకు జరిగిన నష్టానికి ప్రతిగా కాకససు ప్రాంతంలో తన ఆధిపత్యాన్ని గణనీయంగా విస్తరించుకుంది.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=Ey63iJcVvbMC&q=treaty+of+gulistan+azerbaijan+dagestan&pg=PA56 |title=Russian Imperialism: Development and Crisis |access-date=25 December 2014|isbn=9780275964818 |last1=Cohen |first1=Ariel |year=1998 |publisher=Bloomsbury Academic }}</ref> కొన్ని సంవత్సరాల తర్వాత 1826లో ప్రారంభమై 1828లో తుర్కు‌మెను‌చాయి ఒప్పందంతో ముగిసిన పర్షియా మీద జరిగిన మరొక విజయవంతమైన కాకససు యుద్ధం అలాగే 1828–1829లో ఒట్టోమను సామ్రాజ్యం మీద జరిగిన విజయవంతమైన యుద్ధం—ఈ రెండు సంఘటనలు రష్యాకు తన సైన్యంలో అత్యధిక భాగాన్ని ఉత్తర కాకససు స్థానికులను అణచివేయడానికి వినియోగించుకునే అవకాశాన్ని కల్పించాయి. [[File:Наибы.jpg|thumb|upright=1.3|చెచెన్ ఫిరంగిదళ సైనికులు]] నఖ్ తెగల ప్రతిఘటన ఎన్నడూ ముగియలేదు; పైగా 1834 నుండి 1859 వరకు రష్యను‌లకు వ్యతిరేకంగా పోరాడిన కొత్త ముస్లిం-[[:en: Avar| అవార్]]<nowiki/>నాయకుడు [[:en: Imam Shamil|ఇమామ్ షామిల్]] ఆవిర్భావానికి అది ఒక అనుకూలమైన వేదికగా నిలిచింది (చూడండి: [[:en: Murid War|మురిద్ యుద్ధం]]). 1859లో ([[:en: Gunib| గునిబ్]]) గ్రామం వద్ద రష్యను‌లు షామిలు‌ను బంధించారు. గునిబు వద్ద సైనిక బాధ్యతలను, ఒక చేయి, ఒక కన్ను, ఒక కాలు కోల్పోయిన చెచెను యోధుడు [[:en: Baysangur of Benoa|బైసంగూరు ఆఫ్ బెనోవా]]కు అప్పగించి షామిలు అక్కడి నుండి వెళ్ళిపోయారు. బైసంగూరు రష్యను‌ల ముట్టడిని ఛేదించుకుని బయటపడ్డాడు; రష్యను‌ల చేతిలో బందీగా చిక్కి, హతమయ్యేంత వరకు మరో రెండేళ్ల పాటు రష్యా మీద తన పోరాటాన్ని కొనసాగించాడు. షామిలు‌ను ప్రాణాలతో విడిచిపెడితే ఉత్తర కాకససు ప్రాంతంలో ప్రతిఘటన ఆగిపోతుందని రష్యను జార్ (చక్రవర్తి) ఆశించాడు. కానీ అలా జరగలేదు. నఖ్ తెగల నివాసాలను ధ్వంసం చేస్తూ, లోతట్టు ప్రాంతాలలో ([[:en: Cossack| కొసాక్]]) రక్షణ శ్రేణులను నిర్మించడం ద్వారా రష్యా ఒక వలసవాద వ్యూహాన్ని అమలు చేయడం ప్రారంభించింది. 1860ల చివరిలో రష్యను జార్ పాలన ఒక విభిన్నమైన విధానాన్ని అనుసరించింది. చెచెను, ఇంగూషు ప్రజలు కాకససు ప్రాంతాన్ని విడిచిపెట్టి ఒట్టోమను సామ్రాజ్యానికి వలస వెళ్లాలని వారు ప్రతిపాదించారు (చూడండి: [[:en: Muhajir (Caucasus)|ముహాజిరు (కాకసస్)]]). ఈ బహిష్కరణ సమయంలో సుమారు 80 శాతం మంది చెచను, ఇంగూషు ప్రజలు కాకససు‌ను విడిచిపెట్టి వెళ్ళారని అంచనా. ఈ పరిణామం ప్రతిఘటన ఉద్యమాన్ని బలహీనపరిచింది; ఫలితంగా అది ప్రత్యక్ష యుద్ధం నుండి గెరిల్లా (దాగి ఉండి పోరాడే) యుద్ధ పద్ధతికి మారిపోయింది. 19వ శతాబ్దం చివరిలో చెప్పుకోదగ్గ చెచెను ప్రతిఘటన యోధులలో ఒకరు చెచెను 'అబ్రేకు' (బందిపోటు వీరుడు) అయిన జెలిం‌ఖాను గుష్మాజుకాయెవు, ఆయన సహచరుడు ఇంగుషు అబ్రేకు అయిన సులోం-బెక్ సాగోప్షిన్స్కీ. వీరు ఇద్దరూ కలిసి చిన్న చిన్న దళాలను ఏర్పాటు చేసి ప్రధానంగా ఇంగుషేటియా, చెచెన్యా ప్రాంతాలలో రష్యను సైనిక కాన్వాయి‌లు, ప్రభుత్వ ముద్రణాలయాలు, తపాలా సేవలను నిరంతరం దెబ్బతీస్తూ వచ్చారు. జెలిం‌ఖాను‌ను అప్పగించడానికి నిరాకరించినందుకు గాను, 'కెక్' అనే ఇంగుషు గ్రామం (ఔల్) పూర్తిగా తగులబెట్టబడింది. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో జెలిం‌ఖాను మరణించాడు. రష్యను విప్లవం జరిగిన సమయంలో నాఖ్ తెగలకూ, రష్యాకూ మధ్య యుద్ధం తిరిగి రాజుకుంది; ఈ పోరాట క్రమంలో నాఖ్ ప్రజలు మొదట ఆంటను డెనికిను‌కు వ్యతిరేకంగానూ, ఆ తదనంతరం సోవియటు యూనియను‌కు వ్యతిరేకంగానూ పోరాడారు. 1917 డిసెంబరు 21న ఇంగుషేటియా, చెచెన్యా, డాగేస్తాను ప్రాంతాలు రష్యా నుండి తమ స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించుకుని ఒకే దేశంగా ఏర్పడ్డాయి. ఆ దేశమే '' [[:en: United Mountain Dwellers of the North Caucasus| ఉత్తర కాకసస్ పర్వత గణతంత్రం]]; ఆనాటి ప్రధాన ప్రపంచ శక్తులు ఈ నూతన దేశాన్ని గుర్తించాయి. కొత్త రాజ్య రాజధాని [[:en: Buynaksk|తెమూర్-ఖాన్-షురా]] (ప్రస్తుతం డాగేస్తాను‌లో ఉంది) కు మార్చబడింది.<ref>{{cite web |url=http://w.ethnia.org/polity.php?ASK_CODE=KC__&ASK_YY=1917&ASK_MM=12&ASK_DD=21&SL=en |title=Independent Mountainous Republic of the Northern Caucasus |work=Countries & Territories since 1900 |access-date=25 May 2023 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20230525114537/http://w.ethnia.org/polity.php?ASK_CODE=KC__&ASK_YY=1917&ASK_MM=12&ASK_DD=21&SL=en |archive-date=2023-05-25 }}</ref><ref>{{cite web|url=http://savechechnya.com/eng.news/press_1273.htm |title=Общественное движение чеченский комитет национального спасения |publisher=Savechechnya.com |date=24 June 2008 |access-date=14 March 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140223044426/http://savechechnya.com/eng.news/press_1273.htm |archive-date=23 February 2014 }}</ref> ప్రముఖ చెచెన్ రాజనీతిజ్ఞుడైన [[:en: Tapa Tchermoeff| టపా చెర్మోయెఫు]], ఆ రాజ్యానికి మొదటి ప్రధానమంత్రిగా ఎన్నికయ్యారు. రెండవ ప్రధానమంత్రిగా ఇంగూషు రాజనీతిజ్ఞుడైన [[:en: Vassan-Girey Dzhabagiev | వస్సాన్-గిరే జబాగియేవు]]ఎన్నికయ్యారు; ఈయన 1917లో ఆ గణతంత్ర రాజ్యాంగ రచయిత కూడా కావడం విశేషం అలాగే 1920లో ఆయన మూడవసారి ప్రధానమంత్రిగా తిరిగి ఎన్నికయ్యారు. 1921లో రష్యన్లు ఆ దేశం మీద దాడి చేసి దానిని ఆక్రమించుకున్నారు; అంతేకాక బలవంతంగా దానిని సోవియటు రాజ్యంలో విలీనం చేసుకున్నారు. కాకససు స్వాతంత్ర్య పోరాటం తిరిగి ప్రారంభమైంది. దాంతో ప్రభుత్వం ప్రవాసానికి వెళ్లిపోయింది.<ref>{{cite web|url=http://vainah.info/biblioteka/izvestnye-vaynahi/item/730-vassan-girey-dzhabagiev?tmpl=component&print=1 |title=Вассан-Гирей Джабагиев |publisher=Vainah.info |access-date=14 March 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140221174845/http://vainah.info/biblioteka/izvestnye-vaynahi/item/730-vassan-girey-dzhabagiev?tmpl=component&print=1 |archive-date=21 February 2014 }}</ref>'' ===సోవియట్ పాలన=== [[సోవియట్ యూనియన్]] పాలనలో చెచన్యా, ఇంగుషేటియాలను కలిపి చెచెనో-ఇంగుషు స్వయంప్రతిపత్తి గల సోవియటు సోషలిస్టు రిపబ్లికుగా ఏర్పాటు చేశారు. 1930లలో [[:en: Holodomor|కరువు]] నుండి తప్పించుకుంటూ వచ్చిన అనేక మంది ఉక్రేనియన్లతో చెచన్యా నిండిపోయింది. ఫలితంగా చాలామంది ఉక్రేనియన్లు చెచెను-ఇంగుషు ఎ ఎస్‌ఎస్‌ఆర్ శాశ్వతంగా స్థిరపడి ఆ కరువు నుండి ప్రాణాలతో బయటపడ్డారు.<ref>{{cite news |last=Umarova |first=Amina |url=http://www.rferl.org/content/chechnya-ukraine-holodomor-survivors/25177285.html |title=Chechnya's Forgotten Children of the Holodomor |work=Radio Free Europe/Radio Liberty |date=23 November 2013 |access-date=14 March 2014 |archive-date=13 March 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140313231554/http://www.rferl.org/content/chechnya-ukraine-holodomor-survivors/25177285.html |url-status=live }}</ref> 50,000 మందికి పైగా చెచెన్లు, 12,000 మందికి పైగా ఇంగుషు ప్రజలు యుద్ధరంగంలో [[:en: Nazi Germany|నాజీ జర్మనీ]]కి వ్యతిరేకంగా పోరాడుతున్నప్పటికీ (వీరిలో [[:en: Hero of the Soviet Union|యుఎస్‌ఎస్‌ఆర్ వీరులు]] అయిన [[:en: Abukhadzhi Idrisov|అబుఖాడ్జీ ఇద్రిసోవ్]], [[:en: Khanpasha Nuradilov|ఖన్‌పాషా నురాదిలోవ్]], [[:en: Movlid Visaitov|మోవ్లిద్ విసైటోవ్]] కూడా ఉన్నారు) నాజీ జర్మనీ దళాలు ఒక నెలలోపే కాకససు ప్రాంతంలో సగభాగాన్ని ఆక్రమించి ఒస్సెటియను ఎఎస్‌ఎస్‌ఆర్ నగరమైన ఆర్డ్జోనికిడ్జే, చెచెను-ఇంగుషు ఎఎస్‌ఎస్‌ఆర్ నగరమైన [[:en: Malgobek|మాల్గొబెక్]] వరకు ముందుకు చొచ్చుకొచ్చినప్పటికీ చెచెన్లు, ఇంగుషు ప్రజల మీద నాజీ మద్దతుదారులుగా తప్పుడు ఆరోపణలు మోపబడ్డాయి. ఫలితంగా [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం]] ముగింపు దశలో 1944లో జరిగిన [[:en: Operation Lentil (Caucasus)|'ఆపరేషన్ లెంటిల్']] సమయంలో ఈ రెండు జాతుల ప్రజలందరినీ [[:en: Population transfer in the Soviet Union|బలవంతంగా తరలించి]] [[:en: Kazakh Soviet Socialist Republic|కజక్ ఎస్‌ఎస్‌ఆర్]] (తరువాత [[:en: Kazakhstan|కజకిస్తాన్]])కు పంపించారు; అక్కడ చెచెను, ఇంగుషు జనాభాలో 60 శాతానికి పైగా ప్రజలు ప్రాణాలు కోల్పోయారు.<ref name="Encarta 2008">Lieven, Dominic. "Russia: Chechnya". ''Microsoft Encarta 2008''. Microsoft.</ref><ref>{{cite news |url=https://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/3509933.stm |title=స్టాలిన్ బహిష్కరణల స్మరణ |work=BBC News |date=23 ఫిబ్రవరి 2004 |access-date=19 ఏప్రిల్ 2013 |archive-date=1 జూన్ 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20070601065842/http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/3509933.stm |url-status=live }}</ref> అమెరికను చరిత్రకారుడు [[:en: Norman Naimark| నార్మన్ నైమార్కు]] ఇలా రాశారు: {{blockquote|సైనికులు గ్రామస్తులను, పట్టణవాసులను ఒకచోట చేర్చి, వారిని ట్రక్కుల్లోకి ఎక్కించారు – బహిష్కరణకు గురైన వారిలో చాలామందికి అవి ([[:en: Studebaker| స్టూడిబేకరు]] ట్రక్కులని, ఇరాన్ సరిహద్దు మీదుగా ([[:en: Lend-Lease| లెండు-లీజు]]) ఒప్పందం కింద అప్పుడే వచ్చిన కొత్త వాహనాలని గుర్తుండిపోయింది – ఆతరువాత వారిని ముందుగానే నిర్ణయించిన రైల్వే కేంద్రాల వద్దకు తరలించారు. ... తరలించడానికి వీలులేని వారిని కాల్చి చంపారు. ... కొద్దిమంది పోరాట యోధులు మినహా, మొత్తం చెచెను, ఇంగూషు జాతులకు చెందిన 4,90,460 మంది ప్రజలను వారి మాతృభూమి నుండి బహిష్కరించారు.<ref>''Fires of Hatred: Ethnic Cleansing in Twentieth-Century Europe'', Cambridge, Massachusetts మరియు London: Harvard University Press, 2001, pp. 96–97.</ref>}} చెచెను, ఇంగూషు ప్రజలు తిరుగుబాటుకు సన్నద్ధమవుతూ జర్మనీ దళాలకు సహాయం అందిస్తున్నారంటూ ఒక భారీ కుట్రలో భాగస్వాములని ఆరోపిస్తూ [[:en: NKVD| ఎన్‌కెవిడి]] అధికారి [[:en: Bogdan Kobulov| బొగ్దాన్ కొబులోవ్]] రూపొందించిన పత్రాల ఆధారంగా ఈ బహిష్కరణ చర్య సమర్థించబడింది. అయితే ఆ పత్రాలలో చాలావరకు కల్పితాలని (తప్పుడువని) తర్వాతి కాలంలో రుజువైంది.<ref name="Yakovlev">[[:en: Alexander Nikolaevich Yakovlev|]]. ''Time of darkness''. మాస్కో, 2003, {{ISBN|5-85646-097-9}}, పేజీలు 205–206.</ref> జర్మన్లకు వ్యతిరేకంగా ధైర్యంగా పోరాడిన విశిష్ట [[:en: Red Army|రెడ్ ఆర్మీ]] అధికారులు కూడా (ఉదాహరణకు 255వ ప్రత్యేక చెచెను-ఇంగుషు రెజిమెంటు కమాండరు [[:en: Movlid Visaitov|మొవ్లిద్ విసైటోవ్]] — ఎల్బే నది వద్ద [[:en: United States|అమెరికన్]] దళాలను సంప్రదించిన మొట్టమొదటి వ్యక్తి) బహిష్కరించబడ్డారు.{{sfn|Bugay|1996|p=106}} చెచెన్లు, ఇంగుషు ప్రజలను బహిష్కరించడానికి అసలైన కారణం కమ్యూనిస్టు వ్యతిరేక దేశమైన టర్కీ మీద దాడి చేయాలనే రష్యా కోరిక అని ఒక సిద్ధాంతం ఉంది; ఎందుకంటే చెచెన్లు, ఇంగుషు ప్రజలు అటువంటి ప్రణాళికలకు అడ్డుపడే అవకాశం ఉంది.<ref name="ling">{{cite web |url=http://linguistics.berkeley.edu/~ingush/ingush_people.html |title=The Ingush People |publisher=Linguistics.berkeley.edu |date=28 November 1992 |access-date=14 March 2014 |archive-date=22 November 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131122070246/http://linguistics.berkeley.edu/~ingush/ingush_people.html |url-status=live }}</ref> 2004లో [[:en: European Parliament|యూరోపియన్ పార్లమెంట్]], చెచెన్లు, ఇంగుషు ప్రజల బహిష్కరణను ఒక [[:en: genocide|మారణహోమం]]గా గుర్తించింది.<ref>{{cite web|title=Chechnya: European Parliament recognizes the genocide of the Chechen People in 1944|url=http://www.unpo.org/article/438|work=Unrepresented Nations and Peoples Organization|date=2 November 2009|access-date=12 August 2013|archive-date=4 June 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120604125012/http://www.unpo.org/article/438|url-status=live}}</ref> చెచెన్-ఇంగుషు స్వయంప్రతిపత్తి గల సోవియటు సోషలిస్టు రిపబ్లికు (ఎఎస్‌ఎస్‌ఆర్) భూభాగం [[:en: Stavropol Krai|స్టావరొపోల్ కై]] (ఇక్కడ [[:en: Grozny Okrug| గ్రోజ్నీ ఒక్రగు]] ఏర్పాటు చేయబడింది), [[:en: Dagestan ASSR| డాగెస్తాన్ ఎఎస్‌ఎస్‌ఆర్]], [[:en: North Ossetian ASSR| నార్త్ ఒసెటియను ఎఎస్‌ఎస్‌ఆర్]] , [[:en: Georgian SSR| జార్జియన్ ఎస్‌ఎస్‌ఆర్]] ల మధ్య విభజించబడింది. 1956 తర్వాత [[:en: Nikita Khrushchev| నికిత ఖ్రుస్చేవు]] నాయకత్వంలో జరిగిన [[:en: de-Stalinization|స్టాలిన్-వ్యతిరేక సంస్కరణల]] సమయంలో చెచెన్లు, ఇంగుషు ప్రజలు తమ సొంత భూములకు తిరిగి రావడానికి అనుమతించబడ్డారు. ఆ సమయంలో చెచెను-ఇంగుషు ఎఎస్‌ఎస్‌ఆర్ పునరుద్ధరించబడినప్పటికీ ఆ భూభాగం సరిహద్దులు జాతి కూర్పులో గణనీయమైన మార్పులు చోటుచేసుకున్నాయి. [[:en: Soviet Union|సోవియట్ యూనియను]] లోని ఇతర ప్రాంతాల నుండి అనేక మంది వలసదారులు (వీరిలో రష్యన్లే అధికం) ఇక్కడికి వచ్చి, చెచెన్లు, ఇంగుషు ప్రజలు వదిలివెళ్ళిన కుటుంబ గృహాలలో స్థిరపడ్డారు. ఈ రిపబ్లికు తన [[:en: Prigorodny District, Republic of North Ossetia–Alania|ప్రిగొరొడ్నీ జిల్లాను]] కోల్పోయింది (ఇది నార్త్ ఒసెటియను ఎస్‌ఎస్‌ఆర్‌కు బదిలీ చేయబడింది) కానీ రష్యన్లు అధికంగా నివసించే [[:en: Naursky District| నౌరుస్కై జిలా]], [[:en: Shelkovskoy District| షెల్కోవ్స్కి జిల్లా]] లను పొందింది; ఈ ప్రాంతాలు [[:en: Terek Cossacks|టెరెక్ కొసాక్‌ల]] మాతృభూమిగా పరిగణించబడతాయి. 1956 తర్వాత కూడా చెచెన్ల పట్ల [[:en: Russification|రష్యనీకరణ]] విధానాలు కొనసాగాయి; సోవియటు వ్యవస్థలో చెచెన్లకు మెరుగైన పురోగతి అవకాశాలను కల్పించే ఉద్దేశంతో జీవితంలోని అనేక అంశాలలో [[:en: Russian language|రష్యన్ భాషా]] ప్రావీణ్యం తప్పనిసరి చేయబడింది. 1990 నవంబరు 26న చెచెను-ఇంగుషు ఎఎస్‌ఎస్‌ఆర్ సుప్రీం కౌన్సిలు "చెచెను-ఇంగుషు రిపబ్లికు సార్వభౌమాధికార ప్రకటన"ను ఆమోదించింది. ఈ ప్రకటన సోవియటు యూనియను పునర్వ్యవస్థీకరణలో ఒక భాగంగా ఉంది. ఈ కొత్త ఒప్పందం 1991 ఆగస్టు 22న సంతకం చేయబడాల్సి ఉంది; ఇది అప్పటి 15 రిపబ్లికు దేశాలను 80కి పైగా స్వయంప్రతిపత్తి గల ప్రాంతాలుగా మార్చి ఉండేది. అయితే ఆగస్టు 19–21 తేదీలలో జరిగిన [[:en: 1991 Soviet coup d'état attempt|సోవియట్ తిరుగుబాటు ప్రయత్నం]] కారణంగా ఈ పునర్వ్యవస్థీకరణ ప్రణాళిక విరమించుకోబడింది. 271.</ref> 1991లో సోవియటు యూనియను విచ్ఛిన్నం కాబోతున్న తరుణంలో మాజీ సోవియటు వైమానిక దళ జనరలు కొత్త చెచెను అధ్యక్షుడు జోఖరు దుదాయేవు నాయకత్వంలో చెచెను ప్రజల అఖిల జాతీయ కాంగ్రెసు అనే స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం ఏర్పడింది. ఇది చెచెన్యాను ఒక ప్రత్యేక దేశంగా గుర్తించాలని పోరాటం చేసింది. ఈ ఉద్యమాన్ని బోరిసు యెల్ట్సిను రష్యను ఫెడరేషను వ్యతిరేకించింది. బాల్టికు, మధ్య ఆసియా, జార్జియా వంటి ఇతర కాకేసియను రాజ్యాల వలె చెచెన్యా సోవియటు యూనియను‌లో ఒక స్వతంత్ర సంస్థగా లేదని అది రష్యను సోవియటు సమాఖ్య సోషలిస్టు రిపబ్లికు‌లో భాగంగా ఉందని అందువలన సోవియటు రాజ్యాంగం ప్రకారం విడిపోయే హక్కు దానికి లేదని రష్యను ఫెడరేషను వాదించింది. ఒకవేళ చెచెన్యాకు ఆ హక్కును మంజూరు చేస్తే, టాటారు‌స్తాను వంటి ఇతర రష్యా గణతంత్రాలు కూడా రష్యను ఫెడరేషను నుండి విడిపోవడాన్ని పరిశీలిస్తాయని అది వాదించింది. చివరగా చెచెన్యా రష్యా చమురు మౌలిక సదుపాయాలలో ఒక ప్రధాన కేంద్రమని, అందువలన దాని విడిపోవడం దేశ ఆర్థిక వ్యవస్థకు, ఇంధన లభ్యతకు హాని కలిగిస్తుందని అది వాదించింది. చెచెను విప్లవం సమయంలో సోవియటు చెచెను నాయకుడు డోకు జవ్గాయెవు‌ను పదవీచ్యుతుడిని చేసి జోఖరు దుదాయెవు అధికారాన్ని చేజిక్కించుకున్నారు. 1991 నవంబరు 1 న దుదాయెవు చెచెన్యా ఏకపక్ష స్వాతంత్ర్య ప్రకటనను జారీ చేసింది. తదనంతరం వచ్చిన దశాబ్దంలో ఆ భూభాగం సాధారణంగా అసాంప్రదాయ పద్ధతులలో పోరాడుతున్న వివిధ వర్గాల మధ్య నిరంతర పోరాటంలో చిక్కుకుంది. ===చెచెను యుద్ధాలు - స్వల్పకాలిక స్వాతంత్ర్యం=== రష్యను దళాలు చెచెన్యా మీద తిరిగి నియంత్రణ సాధించడానికి ప్రయత్నించిన మొదటి చెచెను యుద్ధం 1994 నుండి 1996 వరకు జరిగింది. సైనికులు, ఆయుధాలు, వాయు సహాయంలో సంఖ్యాపరంగా అపారమైన ఆధిక్యత ఉన్నప్పటికీ అనేక విజయవంతమైన పూర్తిస్థాయి యుద్ధాలు, తిరుగుబాటు దాడుల కారణంగా రష్యను దళాలు ఆ పర్వత ప్రాంతం మీద సమర్థవంతమైన శాశ్వత నియంత్రణను స్థాపించలేకపోయాయి. 1995లో జరిగిన బుద్యోన్నోవ్స్కు ఆసుపత్రి బందీల సంక్షోభం రష్యను ప్రజలను దిగ్భ్రాంతికి గురిచేసింది. 1996 ఏప్రిల్‌‌లో చెచన్యా మొట్టమొదటి ప్రజాస్వామ్యబద్ధంగా ఎన్నికైన అధ్యక్షుడు [[:en: Dzhokhar Dudayev| జోఖార్ దుదాయేవు]] తాను ఉపయోగిస్తున్న [[:en: satellite phone|శాటిలైటు ఫోన్]] స్థానాన్ని 'ట్రయాంగులేషను' పద్ధతి ద్వారా గుర్తించిన తర్వాత రష్యను దళాలచే ఒక 'బూబీ ట్రాపు' బాంబు యుద్ధ విమానం నుండి ప్రయోగించిన క్షిపణి ద్వారా హతమార్చబడ్డారు.<ref>{{Cite news|title = 'Dual attack' killed president|url = https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/325347.stm|publisher = BBC|date = 21 April 1999|access-date = 1 January 2016}}</ref> ఆ ప్రాంతంలో రష్యను సైన్యం [[:en: Morale|నైతిక స్థైర్యం]] భారీగా దెబ్బతినడం[[:en: Aslan Maskhadov| అస్లాన్ మాస్ఖడోవ్]] నేతృత్వంలోని చెచెను తిరుగుబాటు దళాలు గ్రోజ్నీని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి చేసిన విజయవంతమైన దాడి, [[:en: Russian president|రష్యను అధ్యక్షుడు,]] [[:en: Boris Yeltsin| బోరిస్ యెల్టుసిన్]]‌ను 1996 జనవరిలో కాల్పుల విరమణ ప్రకటించేలా ఒక సంవత్సరం తర్వాత రష్యను దళాల ఉపసంహరణకు దారితీసిన ఒక [[:en: peace treaty|శాంతి ఒప్పందం]] మీద సంతకం చేసేలా ప్రేరేపించాయి.<ref>{{Cite web|publisher = Friends & Partners |title=Radio Free Europe/Radio Liberty archive |volume=1 |issue=28 |at=part I |date=12 May 1997|url = http://www.friends-partners.org/friends/news/omri/1997/05/970512I.html|website = friends-partners.org|access-date = 1 January 2016|archive-url = https://web.archive.org/web/20151117033829/http://www.friends-partners.org/friends/news/omri/1997/05/970512I.html|archive-date = 17 November 2015|url-status = dead}}</ref> 1997 జనవరిలో చెచన్యాలో పార్లమెంటరీ అధ్యక్ష ఎన్నికలు జరిగాయి; ఈ ఎన్నికల ఫలితంగా చెచెను సంకీర్ణ ప్రభుత్వంలో చీఫ్ ఆఫ్ స్టాఫు, ప్రధానమంత్రిగా వ్యవహరించిన అస్లాను మాస్ఖడోవు ఐదేళ్ల పదవీకాలానికి కొత్త అధ్యక్షుడిగా అధికారంలోకి వచ్చారు. మాష్ఖడోవు చెచెను సార్వభౌమాధికారాన్ని కాపాడుకుంటూనే ఆ గణతంత్ర రాజ్య పునర్నిర్మాణానికి సహాయం చేయాలని రష్యను ప్రభుత్వం మీద ఒత్తిడి తెచ్చారు; ఆ రాజ్య అధికారిక ఆర్థిక వ్యవస్థ, మౌలిక సదుపాయాలు దాదాపుగా ధ్వంసమైపోయాయి.<ref>{{cite web|url=http://www.freedomhouse.org/modules/mod_call_dsp_country-fiw.cfm?year=2003&country=2593|archive-url=https://web.archive.org/web/20111024203612/http://www.freedomhouse.org/modules/mod_call_dsp_country-fiw.cfm?year=2003&country=2593|url-status=dead|archive-date=24 October 2011|title=Chechnya [Russia] (2003)|work=Freedom House}}</ref> ఆ గణతంత్ర రాజ్య పునరావాసం కోసం రష్యా నిధులను పంపడం కొనసాగించింది; అలాగే పాఠశాలలు, ఆసుపత్రుల కోసం, పింఛన్ల చెల్లింపుల కోసం కూడా అది నిధులను సమకూర్చింది.<ref>Leon Aron. [http://www.aei.org/publications/pubID.15848/pub_detail.asp Chechnya, New Dimensions of the Old Crisis] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20080312184427/http://www.aei.org/publications/pubID.15848/pub_detail.asp |date=12 March 2008 }} . [[American Enterprise Institute|AEI]], 1 February 2003</ref> దాదాపు ఐదు లక్షల మంది ప్రజలు (యుద్ధానికి ముందు చెచెన్యాలో ఉన్న జనాభాలో 40 శాతం మంది) అంతర్గతంగా స్థానభ్రంశం చెంది శరణార్థి శిబిరాలు లేదా కిక్కిరిసిన గ్రామాలలో నివసించాల్సి వచ్చింది.<ref name="dissident">[[Alexander Goldfarb (author)|Alex Goldfarb]] మరియు Marina Litvinenko. ''Death of a Dissident: The Poisoning of Alexander Litvinenko and the Return of the KGB''. న్యూయార్క్: Free Press, 2007, పేజీలు 95. {{ISBN|978-1-4165-5165-2}}.</ref> ఆర్థిక మాంద్యం ఏర్పడింది. రెండు రష్యను బ్రిగేడు‌లు చెచెన్యాలో శాశ్వతంగా మోహరించబడ్డాయి.<ref name="dissident" /> ఆర్థిక వ్యవస్థ పూర్తిగా చిన్నాభిన్నం కావడంతో దేశవ్యాప్తంగా కిడ్నాపులు ఆదాయానికి ప్రధాన వనరుగా మారాయి. అల్లకల్లోలంతో కూడిన ఆ నూతన స్వతంత్ర దేశం ఏర్పడిన మూడేళ్ల కాలంలో కిడ్నాపు‌ల ద్వారా 200 మిలియన్ల అమెరికను డాలర్లకు పైగా ఆదాయం సమకూరింది;<ref>Tishkov, Valery. ''Chechnya: Life in a War-Torn Society''. Berkeley: University of California Press, 2004, p. 114.</ref> అయితే కిడ్నాపు‌కు గురైన బాధితులను చంపే సంఘటనలు మాత్రం చాలా అరుదుగా జరిగేవి.<ref>{{cite news |url=http://www.cnn.com/WORLD/europe/9812/08/chechnya.01/ |title=Four Western hostages beheaded in Chechnya |archive-url=https://web.archive.org/web/20021203141902/http://www.cnn.com/WORLD/europe/9812/08/chechnya.01/ |archive-date=3 December 2002 |publisher=CNN}}</ref> అధికారిక లెక్కల ప్రకారం 1998లో 176 మంది కిడ్నాపు‌కు గురయ్యారు. వీరిలో 90 మంది విడుదలయ్యారు. బందీలను పట్టుకునేవారి మీద అధ్యక్షుడు మస్ఖదోవు ఒక భారీ పోరాటాన్ని ప్రారంభించారు; ఈ క్రమంలో 1998 అక్టోబరు 25న చెచన్యాలో కిడ్నాపు‌ల నివారణకు బాధ్యత వహించే అత్యున్నత అధికారి అయిన షాదిదు బర్గిషెవు, రిమోటు కంట్రోలు ద్వారా పేల్చిన కారు బాంబు దాడిలో మరణించారు. ఈ దాడికి తాము భయపడబోమని తమ పోరాటాన్ని యథావిధిగా కొనసాగిస్తామని బర్గిషెవు సహచరులు ఆ తర్వాత స్పష్టం చేశారు. సలఫిజం వహాబిజం ప్రభావంతో చెలరేగిన రాజకీయ హింస, మతపరమైన తీవ్రవాదం ఆ దేశంలో విపరీతంగా పెరిగిపోయాయి. 1998లో గ్రోజ్నీ అధికారులు అత్యవసర పరిస్థితిని ప్రకటించారు. ఈ ఉద్రిక్తతల ఫలితంగా చెచన్యా నేషనలు గార్డు దళాలకు, ఇస్లామిస్టు మిలిటెంట్లుకు మధ్య ప్రత్యక్ష ఘర్షణలు చోటుచేసుకున్నాయి;1998 జూలైలో గుడెర్మెసు వద్ద జరిగిన ఘర్షణ ఇందుకు ఒక ఉదాహరణ. [[:en: War of Dagestan|డగెస్తాన్ యుద్ధం]] 1999 ఆగస్టు 7న ప్రారంభమైంది. ఈ సమయంలో రష్యా నుండి స్వాతంత్ర్యం కోరుతున్న 'డగెస్తాను షురా'కు మద్దతుగా [[:en: Islamic International Peacekeeping Brigade|ఇస్లామిక్ అంతర్జాతీయ శాంతి పరిరక్షక దళం]] (ఐఐపిబి) పొరుగున ఉన్న రష్యను గణతంత్ర ప్రాంతమైన [[:en: Dagestan|డగెస్తాను‌]] మీదకు ఒక విఫల చొరబాటు ప్రయత్నాన్ని ప్రారంభించింది.<ref>Harrigan, Steve. [http://www.cnn.com/WORLD/europe/9908/19/russia.dagestan.02/ "Moscow again plans wider war in Dagestan"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200926003308/http://www.cnn.com/WORLD/europe/9908/19/russia.dagestan.02/ |date=26 September 2020 }}. ''[[CNN]]''. 19 August 1999. Retrieved 23 April 2013.</ref> సెప్టెంబరులో [[:en: Moscow|మాస్కో]]తో సహా పలు రష్యను నగరాలలో జరిగిన [[:en: Russian apartment bombings|అపార్టు‌మెంటు బాంబు పేలుళ్ల పరంపర]]లో సుమారు 300 మంది మరణించారు; ఈ ఘటనలకు [[:en: Chechen Republic of Ichkeria|చెచెన్ వేర్పాటువాదులే]] కారణమని ఆరోపణలు వచ్చాయి.<ref name="Encarta 2008" /> అయితే కొంతమంది పాత్రికేయులు ఈ అధికారిక వివరణను సవాలు చేశారు. చెచెన్యా మీద కొత్త సైనిక చర్యను ప్రారంభించే ఉద్దేశంతో ఆ భవనాలను పేల్చివేసింది [[:en: Russian secret services|రష్యన్ గూఢచార సంస్థలే]] అని వారు ఆరోపించారు.<ref>[http://www.historycommons.org/context.jsp?item=a091399kashirskoyebomb "Context of 'September 13, 1999: Second Moscow Apartment Bombing Kills 118; Chechen Rebels Blamed]{{'"}}. ''History Commons''. ({{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130215082756/http://historycommons.org/context.jsp?item=a091399kashirskoyebomb |date=15 February 2013 }}). </ref> 2013 ఏప్రిల్‌ 23న సేకరించబడింది.<nowiki></ref></nowiki> బాంబు దాడులకు ప్రతిస్పందనగా ఇచ్కేరియను పాలన మీద ప్రతీకార దాడులతో కూడిన సుదీర్ఘ వైమానిక పోరాటం 1999 అక్టోబరులో ప్రారంభమైన భూతల దండయాత్ర రెండవ చెచెను యుద్ధం ప్రారంభానికి నాంది పలికాయి. మొదటి చెచెను యుద్ధం కంటే ఎంతో మెరుగ్గా వ్యవస్థీకరించబడి ప్రణాళికాబద్ధంగా సాగిన ఈ యుద్ధంలో రష్యను సాయుధ దళాలు చాలా ప్రాంతాలను తమ నియంత్రణలోకి తీసుకున్నాయి. రష్యను దళాలు క్రూరమైన బలాన్ని ప్రయోగించాయి; 2000 ఫిబ్రవరి 5న చెచెన్యాలోని ఆల్డీలో జరిగిన [[:en: Novye Aldi massacre|'మప్-అప్ ఆపరేషన్' (శుద్ధి చర్య)]] సమయంలో 60 మంది చెచెను పౌరులను హతమార్చాయి. 2000 ఫిబ్రవరిలో [[:en: Grozny|గ్రోజ్నీ]]ని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్న తర్వాత ఇచ్కేరియను పాలన కుప్పకూలిపోయింది.<ref>{{cite news |title=Gay Chechens flee threats, beatings and exorcism |publisher=BBC News |date=5 April 2018 |url=https://www.bbc.com/news/world-europe-43658689 |access-date=10 October 2018 |archive-date=10 October 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181010103851/https://www.bbc.com/news/world-europe-43658689 |url-status=live }}</ref> <gallery widths="200px" heights="200px"> File:Cadets of the Ichkeria Chechen national guard 1999.jpg|ఇచ్కేరియా చెచెను నేషనలు గార్డు క్యాడెట్లు, 1999. File:Evstafiev-chechnya-palace-gunman.jpg|చెచెన్యాలోని [[:en: Grozny|గ్రోజ్నీ]]లో పోరాటం కాసేపు నిలిచిపోయిన సమయంలో ప్రభుత్వ భవనం సమీపంలో నిలబడి ఉన్న ఒక [[:en: Chechens|చెచెన్]] పోరాట యోధుడు. </gallery> ===యుద్ధానంతర పునర్నిర్మాణం - తిరుగుబాటు=== [[File:RU034 09.jpg|thumb|[[తపాలా బిళ్ళ]] — చెచ్న్యాకు అంకితమిస్తూ రష్యను పోస్టు ద్వారా 2009లో విడుదల చేయబడింది]] [[File:Minutka Square 37.jpg|thumb|మినుట్కా కూడలి, గ్రోజ్నీ]] గ్రోజ్నీ ఆక్రమణ తర్వాత కూడా చెచెను వేర్పాటువాదులు రష్యను దళాలతో పోరాడటం ఉగ్రవాద దాడులు నిర్వహించడం కొనసాగించారు. <ref>{{cite book|first=Andrew|last=Meier|year=2005|title=Chechnya: To the Heart of a Conflict|location=New York|publisher=W. W. Norton|isbn=0393327329|pages=123–125}}</ref> 2002 అక్టోబరులో, 40–50 మంది చెచెన్ తిరుగుబాటుదారులు మాస్కోలోని ఒక థియేటర్‌ను ఆక్రమించి, సుమారు 900 మంది పౌరులను బందీలుగా పట్టుకున్నారు. <ref name="Encarta 2008" /> లోపల ఉన్న వారిని అచేతనం చేయడానికి రష్యన్ ప్రత్యేక దళాలు భవనంలోకి పంపిన [[మాస్కో బందీల సంక్షోభ రసాయన కారకం|తెలియని ఏరోసోల్]] కారణంగా, ఈ సంక్షోభం 117 మంది బందీలు మరియు 50 మంది వరకు తిరుగుబాటుదారుల మరణంతో ముగిసింది.<ref>{{cite news |url=https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2365383.stm |title=Gas 'killed Moscow hostages' |work=BBC News |date=27 October 2002 |access-date=19 April 2013 |archive-date=31 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170731010211/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2365383.stm |url-status=live }}</ref><ref>[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2602945.stm "Moscow court begins siege claims"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20250815172941/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2602945.stm |date=15 August 2025 }}. ''[[BBC News]]''. 24 December 2002.</ref><ref>{{cite news |title=Moscow hostage relatives await news |url=https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2364873.stm |access-date=30 May 2011 |publisher=BBC News |date=27 October 2002}}</ref> ఈ దాడులకు ప్రతిస్పందనగా రష్యా చెచన్యా మీద తన పట్టును మరింత బిగించింది. ఆ ప్రాంతమంతటా తన ఉగ్రవాద వ్యతిరేక కార్యకలాపాలను విస్తరించింది. రష్యా, తమకు అనుకూలమైన ఒక చెచెను ప్రభుత్వాన్ని అక్కడ ఏర్పాటు చేసింది. 2003లో చెచన్యాను తిరిగి రష్యాలో విలీనం చేస్తూనే దానికి పరిమిత స్వయంప్రతిపత్తిని కల్పించే ఒక రాజ్యాంగం మీద ([[:en: referendum| ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ]]) నిర్వహించబడింది. చెచను ప్రభుత్వం ప్రకారం ఈ ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలో 95.5% ఓట్లతో ఆమోదం లభించింది. దాదాపు 80% మంది ఓటర్లు తమ ఓటు హక్కును వినియోగించుకున్నారు.<ref>{{cite news |last=Aris |first=Ben |title=Boycott call in Chechen poll ignored |url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/russia/1425501/Boycott-call-in-Chechen-poll-ignored.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220110/https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/russia/1425501/Boycott-call-in-Chechen-poll-ignored.html |archive-date=10 January 2022 |url-access=subscription |url-status=live |access-date=22 April 2013 |newspaper=The Daily Telegraph|date=24 March 2003 |location=London}}{{cbignore}}</ref> ''[[:en: The Economist| ది ఎకనమిస్టు]]'' పత్రిక ఈ ఫలితాల పట్ల సందేహం వ్యక్తం చేస్తూ "[[:en: Moscow Kremlin|క్రెమ్లిన్]] వెలుపల ఉన్నవారిలో అతి కొద్దిమంది మాత్రమే ఈ ప్రజాభిప్రాయ సేకరణను నిష్పక్షపాతమైనదిగా పరిగణిస్తున్నారు" అని వ్యాఖ్యానించింది.<ref>{{cite magazine |title=Putin's proposition |magazine=The Economist |date=25 March 2003 |url=https://www.economist.com/news/2003/03/25/putins-proposition |access-date=22 April 2013 |archive-date=15 December 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191215183512/https://www.economist.com/news/2003/03/25/putins-proposition |url-status=live }}</ref> 2004 సెప్టెంబరులో చెచన్యా స్వాతంత్ర్యానికి గుర్తింపు ఇవ్వాలని రష్యా దళాలు వెనక్కి తగ్గాలని డిమాండు చేస్తూ వేర్పాటువాద తిరుగుబాటుదారులు ఉత్తర ఒస్సెటియాలోని బెస్లాను పట్టణంలో ఒక పాఠశాలను ఆక్రమించారు. 1,100 మందిని (వారిలో 777 మంది పిల్లలు ఉన్నారు) వారు బందీలుగా పట్టుకున్నారు. ఈ దాడి మూడు రోజుల పాటు కొనసాగింది. దీని ఫలితంగా 186 మంది పిల్లలతో సహా 331 మందికి పైగా ప్రాణాలు కోల్పోయారు. 2004 నాటి ఈ పాఠశాల ముట్టడి అనంతరం రష్యా అధ్యక్షుడు వ్లాదిమిరు పుతిను విస్తృతమైన భద్రతా, రాజకీయ సంస్కరణలను ప్రకటించారు; ఇందులో భాగంగా ఆయన కాకససు ప్రాంత సరిహద్దులను మూసివేయించారు. కేంద్ర ప్రభుత్వానికి మరిన్ని అధికారాలను కట్టబెట్టే ప్రణాళికలను వెల్లడించారు. దేశీయ ఉగ్రవాదం మీద చెచను వేర్పాటువాదుల మీద ముందస్తు దాడులతో సహా కఠిన చర్యలు తీసుకుంటానని ఆయన ప్రతిజ్ఞ చేశారు.<ref name="Encarta 2008" /> 2005, 2006లలో వేర్పాటువాద నాయకులు అస్లాను మాస్ఖడోవు షమిలు బసయేవు హతమయ్యారు. 2007 నుండి చెచన్యాను [[:en: Ramzan Kadyrov|రంజాను కదిరోవు]] పరిపాలిస్తున్నారు.<ref>{{cite web |date=21 May 2020 |title=Ramzan Kadyrov: Putin's key Chechen ally |url=https://www.bbc.com/news/world-europe-31794742 |access-date=7 March 2022 |publisher=[[BBC]] |archive-date=6 March 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220306192121/https://www.bbc.com/news/world-europe-31794742 |url-status=live }}</ref> కదిరోవు పాలనలో [[:en: Political corruption|అత్యున్నత స్థాయి అవినీతి]], [[:en: Human rights in Chechnya|మానవ హక్కుల విషయంలో దారుణమైన రికార్డు]], [[:en: torture|హింసాకాండ]] విస్తృతంగా వినియోగం, పెరుగుతున్న [[:en: cult of personality|వ్యక్తి ఆరాధన]] వంటి లక్షణాలు ప్రధానంగా కనిపిస్తాయి.<ref>{{Cite web|title = Ramzan Kadyrov: The warrior king of Chechnya|url = https://www.independent.co.uk/news/people/profiles/ramzan-kadyrov-the-warrior-king-of-chechnya-430738.html|website = The Independent|date = 4 January 2007|access-date = 1 January 2016|language = en-GB|archive-date = 9 January 2016|archive-url = https://web.archive.org/web/20160109092813/http://www.independent.co.uk/news/people/profiles/ramzan-kadyrov-the-warrior-king-of-chechnya-430738.html|url-status = live}}</ref><ref>{{Cite news|title = Kadyrov's Power and Cult of Personality Grows|url = http://www.jamestown.org/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=5241&no_cache=1#.VoXQNVJUXzc|newspaper = Jamestown|access-date = 1 జనవరి 2016|archive-date = 4 మార్చి 2016|archive-url = https://web.archive.org/web/20160304003924/http://www.jamestown.org/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=5241&no_cache=1#.VoXQNVJUXzc|url-status = live}}</ref> చెచన్యాలో స్వలింగ సంపర్కుల మీద అణచివేత చర్యలు జరిగినట్లు ఆరోపణలు మొదట 2017 ఏప్రిల్ 1న వెలుగులోకి వచ్చాయి. 2009 ఏప్రిల్‌ లో రష్యా తన ఉగ్రవాద వ్యతిరేక కార్యకలాపాలను ముగించి తన సైన్యంలో అధిక భాగాన్ని ఉపసంహరించుకుంది.<ref name="bbc-endwar">{{Cite news |url=https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8001495.stm |title=Russia 'ends Chechnya operation' |date=16 April 2009 |access-date=14 April 2009 |publisher=BBC News |archive-date=12 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170812011314/http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/8001495.stm |url-status=live }}</ref> ఈ తేదీ తర్వాత కూడా ఉత్తర కాకససు‌లో తిరుగుబాటు కొనసాగింది. [[:en: Caucasus Emirate| కాకససు ఎమిరేటు]], ఖురాను, సున్నా అక్షరార్థ వ్యాఖ్యానానికి కట్టుబడి ఉండే సున్నీ హంబలీ సంప్రదాయాన్ని కఠినంగా పాటించడం ద్వారా ఒక సలఫీ జిహాదీ సమూహం సిద్ధాంతాలను పూర్తిగా స్వీకరించింది.<ref>{{Cite web|url=http://www.ict.org.il/Article/132/Salafist-Takfiri%20Jihadism%20the%20Ideology%20of%20the%20Caucasus%20Emirate|title=Salafist-Takfiri Jihadism: the Ideology of the Caucasus Emirate|publisher=International Institute for Counter-Terrorism|access-date=27 August 2019|archive-date=3 September 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140903083632/http://www.ict.org.il/Article/132/Salafist-Takfiri%20Jihadism%20the%20Ideology%20of%20the%20Caucasus%20Emirate|url-status=dead}}</ref> 2022లో రష్యా ఉక్రెయిను ‌మీద చేసిన దండయాత్రకు చెచను ప్రభుత్వం తన మద్దతును బహిరంగంగా ప్రకటించింది; ఈ దండయాత్రలో కదిరోవు వ్యక్తిగత ఆధీనంలో ఉన్న [[:en: Kadyrovtsy |కదిరోవ్సీ]] అనే చెచెను సైనిక దళం ముఖ్యంగా మారియుపోలు ముట్టడిలో కీలక పాత్ర పోషించింది.<ref>{{cite web |url=https://www.rusi.org/explore-our-research/publications/commentary/chechens-putins-loyal-foot-soldiers |title=The Chechens: Putin's Loyal Foot Soldiers |last=Cranny-Evans |first=Sam |date=4 November 2022 |publisher=Royal United Services Institute for Defence and Security Studies |access-date=23 May 2023 |archive-date=20 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230420105533/https://rusi.org/explore-our-research/publications/commentary/chechens-putins-loyal-foot-soldiers/ |url-status=live }}</ref> ఇంతలో గణనీయ సంఖ్యలో ఉన్న చెచను వేర్పాటువాదులు ఉక్రెయిను పక్షాన చేరి [[:en: Donbas|డాన్‌బాస్]] ప్రాంతంలో ఉమ్మడి శత్రువైన రష్యాతో పోరాడుతున్నారు.<ref>{{Cite web |last= |first= |title=Chechen volunteer fighters back up Ukraine's Russian resistance |url=https://abcnews.go.com/International/chechen-volunteer-fighters-back-ukraines-russian-resistance/story?id=98528574 |access-date=2023-08-14 |website=ABC News |language=en}}</ref> 2005 మార్చిలో "శత్రువులు" దీనిని ఉపయోగించుకునే అవకాశం ఉందన్న ఆందోళనల కారణంగా చెచెన్యా [[:en: Telegram (software)|టెలిగ్రాం]] మెసేజింగు యాపు‌ను నిలిపివేసింది.<ref>{{Cite news |date=8 March 2025 |title=Two Russian regions block Telegram app over security fears |url=https://www.reuters.com/technology/two-russian-regions-block-telegram-app-over-security-fears-2025-03-08/ |work=Reuters}}</ref> ==భౌగోళికం== చెచన్యా తూర్పు ఐరోపాలోని ఉత్తర కాకససు ప్రాంతపు తూర్పు భాగంలో ఉంది. దీనికి పశ్చిమాన ఉత్తర ఒస్సెటియా ఇంగుషేటియా, ఉత్తరాన స్టావ్రోపోలు క్రాయి, తూర్పున డాగేస్టాను, దక్షిణాన జార్జియా సరిహద్దులుగా ఉన్నాయి. దీని రాజధాని గ్రోజ్నీ. చెచ్న్యా పర్వతమయ ప్రాంతంగా ప్రసిద్ధి చెందింది. కానీ వాస్తవానికి ఇది టెరెకు నదికి ఉత్తరాన ఉన్న సాపేక్షంగా చదునైన ప్రాంతాలు, టెరెకు నదికి దక్షిణాన ఉన్న ఎత్తైన పర్వత ప్రాంతాలుగా విభజించబడి ఉంది. * విస్తీర్ణం: 17,300 చ.కిమీ (6,700 చ.మై) * సరిహద్దులు: ** ''అంతర్గత'': *** [[:en: Dagestan|డాగేస్టాన్]] (ఈశాన్యం) *** [[:en: Ingushetia|ఇంగుషేటియా]] (పశ్చిమం) *** [[:en: North Ossetia–Alania|ఉత్తర ఒస్సెటియా–అలానియా]] (పశ్చిమం) *** [[:en: Stavropol Krai|స్టావ్రోపోల్ క్రాయ్]] (వాయువ్యం) ** ''విదేశీ'': *** [[:en: Georgia (country)|జార్జియా]] ([[:en: Kakheti|కాఖేటి]], [[:en: Mtskheta-Mtianeti|మ్త్స్‌ఖేటా-మ్తియానెటి]]) (దక్షిణం) '''నదులు:''' * [[:en: Terek River|టెరెక్]] * [[:en: Sunzha River|సుంజా]] * [[:en: Argun River (Caucasus)|అర్గున్]] ===వాతావరణం=== తన విస్తీర్ణం సాపేక్షంగా చిన్నదే అయినప్పటికీ చెచన్యాలో విభిన్న రకాల వాతావరణ పరిస్థితులు కనిపిస్తాయి. గ్రోజ్నీలో సగటు ఉష్ణోగ్రత {{convert|11.2|°C|°F|abbr=on}} ఉంటుంది (2020 అక్టోబరు 19న సేకరించబడింది). ===20,000 కంటే ఎక్కువ జనాభా కలిగిన నగరాలు - పట్టణాలు=== [[File:Map of Chechen Republic (Chechnya).png|thumb|చీచెన్ రిపబ్లిక్ (చీచెన్యా) పటం]] * [[:en: Grozny|గ్రోజ్నీ]] (రాజధాని) * [[:en: Shali, Chechen Republic|షాలి]] * [[:en: Martan's Horse|మార్తాన్-ఖో]] * [[:en: Gudermes|గుడెర్మెసు]] * [[:en: Argun (town)|అర్గును]] * [[:en: Shortcut|షార్ట్‌కట్]] * [[:en: Light-Martha|లైటు-మార్తా]] ==పరిపాలనా విభాగాలు== చీచెను రిపబ్లికు 15 జిల్లాలుగా, గణతంత్ర ప్రాముఖ్యత కలిగిన మూడు నగరాలుగా విభజించబడింది. ==జనాభా వివరాలు== [[File:Chechen Republic population pyramid.gif|thumb|చీచెన్ రిపబ్లిక్ జనాభా పిరమిడ్]] {{Historical populations |type = |footnote = మూలాలు: జనాభా గణన వివరాలు, అంచనా <ref name=2025estimate>{{cite web|title=Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2025 года|url=https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/Сhisl_MO_01-01-2025.xlsx|publisher=[[Federal State Statistics Service (Russia)|Federal State Statistics Service]]|accessdate=27 April 2025}}</ref> |[[1926 Soviet census|1926]] | 510055 |[[1959 Soviet census|1959]] | 710424 |[[1970 Soviet census|1970]] | 1064471 |[[1979 Soviet census|1979]] | 1153450 |[[1989 Soviet census|1989]] | 1275513 |[[2002 Russian census|2002]] | 1103686 |[[2010 Russian census|2010]] | 1268989 |[[2021 Russian census|2021]] | 1510824 |2025 | 1576552 }} 2021 సెన్ససు ప్రకారం రిపబ్లికు జనాభా 15,10,824,ఇది 2010 సెన్ససు లోని 12,68,989 నుండి పెరిగింది.2021 సెన్ససు నాటికి <ref name="census2021">{{cite web|title=Национальный состав населения|url=https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/Tom5_tab1_VPN-2020.xlsx|publisher=[[Federal State Statistics Service (Russia)|Federal State Statistics Service]]|accessdate=30 December 2022|archive-date=30 December 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221230204643/https://rosstat.gov.ru/storage/mediabank/Tom5_tab1_VPN-2020.xlsx|url-status=live}}</ref> చెచెన్లు 14,56,792 మందితో గణతంత్ర జనాభాలో 96.4% ఉన్నారు. ఇతర సమూహాలలో రష్యన్లు (18,225, లేదా 1.2%), కుమిక్కులు (12,184, లేదా 0.8%), అనేక ఇతర చిన్న సమూహాలు ఉన్నాయి. వీటిలో ప్రతి ఒక్కటి మొత్తం జనాభాలో 0.5% కంటే తక్కువగా ఉంది. 2004లో జనన రేటు 25.41గా ఉంది. (అచ్ఖోయి మార్తాను‌లో 25.7, గ్రోజ్నీలో 19.8, కుర్చలోయి‌లో 17.5, ఉరుసు మార్తాను‌లో 28.3, వెడెనోలో 11.1). ఈ గణతంత్ర రాజ్యంలో ఉపయోగించే భాషలు చెచను, రష్యను. చెచను భాష వైనాఖు లేదా ఉత్తర-మధ్య కాకేసియను భాషా కుటుంబానికి చెందినది, ఇందులో ఇంగుషు బాట్స్బు కూడా ఉన్నాయి. కొంతమంది మేధావులు దీనిని విస్తృతమైన ఉత్తర కాకేసియను భాషలు వర్గంలో చేర్చారు. ===ఆయుర్దాయం=== [[File:RIAN archive 908389 Victory Day parade in Russian Regions.jpg|thumb|upright|Chechen [[World War II]] veterans in Grozny, during celebrations on the [[Victory Day (9 May)|66th anniversary of victory]] in the [[Eastern Front (World War II)|Great Patriotic War]].]] దాని కష్టతరమైన గతం ఉన్నప్పటికీ చెచెన్యాలో అధిక ఆయుర్దాయం ఉంది. ఇది రష్యాలోనే అత్యధిక ఆయుర్దాయాలలో ఒకటి. కానీ ఆయుర్దాయం సరళి అసాధారణంగా ఉంది. అనేక గణాంకాల ప్రకారం మొత్తం చిత్రంలో చెచన్యా ప్రత్యేకంగా నిలుస్తుంది. 2020లో చెచన్యా ఆయుర్దాయం అత్యంత తీవ్రంగా పడిపోగా 2021లో అది అత్యధికంగా పెరిగింది. నగరాలతో పోలిస్తే గ్రామీణ ప్రాంతాలలో ఆయుర్దాయం అధికంగా ఉన్నది చెచన్యాలోనే.<ref>{{cite web |url=https://rosstat.gov.ru/folder/210/document/13207 |title=Демографический ежегодник России |publisher=[[Federal State Statistics Service (Russia)|Federal State Statistics Service of Russia]] (Rosstat) |access-date=1 June 2022 |language=ru |trans-title=The Demographic Yearbook of Russia |archive-date=21 August 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200821222854/https://rosstat.gov.ru/folder/210/document/13207 |url-status=live }}</ref> <ref>{{cite web |url=https://www.fedstat.ru/indicator/31293 |title=Ожидаемая продолжительность жизни при рождении |website=Unified Interdepartmental Information and Statistical System of Russia |access-date=1 June 2022 |language=ru |trans-title=Life expectancy at birth |archive-date=20 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220220124657/https://www.fedstat.ru/indicator/31293 |url-status=dead }}</ref> {|style="text-align: center;" ! ! style="width:7em;"|2019 ! style="width:7em;"|2021 |- | style="text-align: left;"|సగటు: | 75.9 సంవత్సరాలు | 73.0 సంవత్సరాలు |- | style="text-align: left;"|పురుషులు: | 73.6 సంవత్సరాలు | 70.5 సంవత్సరాలు |- | style="text-align: left;"|స్త్రీలు: | 78.0 సంవత్సరాలు | 75.3 సంవత్సరాలు |} <gallery mode="packed" heights="180px"> File:Life expectancy in Russian subject -Chechnya.png|చెచెన్యాలో జనన సమయం నాటి ఆయుర్దాయం File:Life expectancy in Russian subject -Chechnya -diff.png|లెక్కించిన వ్యత్యాసాలతో కూడిన ఆయుర్దాయం File:Life expectancy in Russia -Chechnya.png|దేశంలోని పొరుగు ప్రాంతాలతో పోలిస్తే చెచెన్యాలో ఆయుర్దాయం File:Comparison of life expectancy in Russian subjects by sex.svg|2021 సంవత్సరానికి పురుషులు, స్త్రీల ఆయుర్దాయం పోలికను తెలిపే ఇంటరాక్టివు చార్ట్. [https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/Comparison_of_life_expectancy_in_Russian_subjects_by_sex.svg అసలైన svg-ఫైల్‌ను] ఒక ప్రత్యేక విండోలో తెరిచి, ఏదైనా బుడగ మీద కర్సరు‌ను ఉంచడం ద్వారా దానిని హైలైటు చేయవచ్చు. File:Comparison of life expectancy in Russian subjects by type of settlement.svg|పట్టణ, గ్రామీణ ప్రాంతాల ఆయుర్దాయం పోలికను తెలిపే, పైన పేర్కొన్నదానిని పోలిన మరొక ఇంటరాక్టివు చార్టు.<br>[https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/Comparison_of_life_expectancy_in_Russian_subjects_by_type_of_settlement.svg అసలైన ఇంటరాక్టివ్ ఫైల్]. </gallery> ===నివాస ప్రాంతాలు=== {{Largest cities | country = Chechnya | stat_ref = 2021 Russian Census | list_by_pop = | div_name = | div_link = Administrative divisions of Chechnya{{!}}Administrative division | city_1 = Grozny | div_1 = Grozny{{!}}City of republic significance of Grozny | pop_1 = 328,533 | city_2 = Gudermes | div_2 = Gudermessky District | pop_2 = 64,376 | city_3 = Urus-Martan | div_3 = Urus-Martanovsky District | pop_3 = 63,449 | city_4 = Shali, Chechen Republic{{!}}Shali | div_4 = Shalinsky District, Chechen Republic{{!}}Shalinsky District | pop_4 = 55,054 | city_5 = Argun, Chechen Republic{{!}}Argun | div_5 = Argun, Chechen Republic{{!}}Town of republic significance of Argun | pop_5 = 41,622 | city_6 = Achkhoy-Martan | div_6 = Achkhoy-Martanovsky District | pop_6 = 30,739 | city_7 = Kurchaloy | div_7 = Kurchaloyevsky District | pop_7 = 23,425 | city_8 = Oyskhara | div_8 = Gudermessky District | pop_8 = 19,415 | city_9 = Goyty | div_9 = Urus-Martanovsky District | pop_9 = 19,198 | city_10 = Avtury | div_10 = Shalinsky District, Chechnya | pop_10 = 18,446 }} ===జనన మరణ గణాంకాలు=== [[File:Caucasus-ethnic en.svg|thumb|right|[[Ethnic groups in the Caucasus|కాకసస్ ప్రాంతంలోని జాతి-భాషా సమూహాలు]]]] {| class="wikitable" style="text-align: right;" |- ! ! style="width:70pt;" | సగటు జనాభా (x 1000) ! style="width:70pt;" | సజీవ జననాలు ! style="width:70pt;" | మరణాలు ! style="width:70pt;" | సహజ మార్పు ! style="width:70pt;" | స్థూల జనన రేటు (ప్రతి 1000కి) ! style="width:70pt;" | స్థూల మరణ రేటు (ప్రతి 1000కి) ! style="width:70pt;" | సహజ మార్పు (ప్రతి 1000కి) ! style="width:70pt;" | మొత్తం సంతానోత్పత్తి రేటు |- | 2003 | 1,117 | 27,774 || 7,194 || 20,580 | 24.9 || 6.4 || 18.4 |- | 2004 | 1,133 | 28,496 || 6,347 || 22,149 | 25.2 || 5.6 || 19.5 |- | 2005 | 1,150 | 28,652 || 5,857 || 22,795 | 24.9 || 5.1 || 19.8 |- | 2006 | 1,167 | 27,989 || 5,889 || 22,100 | 24.0 || 5.0 || 18.9 |- | 2007 | 1,187 | 32,449 || 5,630 || 26,819 | 27.3 || 4.7 || 22.6 || 3.18 |- | 2008 | 1,210 | 35,897 || 5,447 || 30,450 | 29.7 || 4.5 || 25.2 || 3.44 |- | 2009 | 1,235 | 36,523 || 6,620 || 29,903 | 29.6 || 5.4 || 24.2 || 3.41 |- | 2010 | 1,260 | 37,753 || 7,042 || 30,711 | 30.0 || 5.6 || 24.4 || 3.45 |- | 2011 | 1,289 | 37,335 || 6,810 || 30,525 | 28.9 || 5.3 || 23.6 || 3.36 |- | 2012 | 1,314 | 34,385 || 7,192 || 27,193 | 26.2 || 5.5 || 20.7 || 3.08 |- | 2013 | 1,336 | 32,963 || 6,581 || 26,382 | 24.7 || 4.9 || 19.8 || 2.93 |- | 2014 | 1,358 | 32,949 || 6,864 || 26,085 | 24.3 || 5.1 || 19.2 || 2.91 |- | 2015 | 1,383 | 32,057 || 6,728 || 25,329 | 23.2 || 4.9 || 18.3 || 2.80 |- | 2016 | 1,404 | 29,893 || 6,630 || 23,263 | 21.3 || 4.7 || 16.6 || 2.62 |- | 2017 | 1,425 | 29,890 || 6,586 || 23,304 | 21.0 || 4.6 || 16.4 || 2.73 |- | 2018 | 1,444 | 29,883 || 6,430 || 23,453 | 20.6 || 4.4 || 16.2 || 2.60 |- | 2019 | 1,467 | 28,145 || 6,357 || 21,788 | 19.2 || 4.3 || 14.9 || 2.58 |- | 2020 | 1,488 | 30,111 || 9,188 || 20,923 | 20.2 || 6.2 || 14.0 || 2.57 |- | 2021 | 1,509 | 30,345 || 8,904 || 21,441 | 20.1 || 5.9 || 14.2 || 2.50 |- | 2022 | | 30,821 || 7,370 || 23,451 | 20.2 || 4.8 || 15.4 || 2.74 |- | 2023 | | 30,418 || 6,583 || 23,835 | 19.7 || 4.3 || 15.4 || 2.66 |- | 2024 | | 31,293 || 7,228 || 24,065 | 20.0 || 4.6 || 15.4 || 2.67 |- | colspan="9" style="text-align: center;" | '''మూలం:'''<ref>{{Cite web|url=https://showdata.rosstat.gov.ru/finder/|title=రష్యన్ ఫెడరల్ ప్రభుత్వ గణాంకాల సేవ|access-date=9 ఆగస్టు 2025|archive-date=1 సెప్టెంబర్ 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250901145357/https://showdata.rosstat.gov.ru/finder/|url-status=live}}</ref> |} ===జాతి సమూహాలు=== (ఆధునిక చెచన్యా భూభాగంలో)<ref>{{cite web |url=http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/rnchechenia.html |title=НАСЕЛЕНИЕ ЧЕЧНИ |publisher=Ethno-kavkaz.narod.ru |access-date=19 April 2013 |archive-date=13 October 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191013234204/http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/rnchechenia.html |url-status=live }}</ref> <div class="overflowbugx" style="overflow-x:auto;"> {| class="wikitable" style="text-align: right;" |- style="background:#e0e0e0;" ! rowspan="2" | జాతి<br />సమూహం ! colspan="2" | 1926 జనాభా లెక్కలు ! colspan="2" | 1939 జనాభా లెక్కలు<sup>2</sup> ! colspan="2" | 1959 జనాభా లెక్కలు<sup>2</sup> ! colspan="2" | 1970 జనాభా లెక్కలు ! colspan="2" | 1979 జనాభా లెక్కలు ! colspan="2" | 1989 జనాభా లెక్కలు ! colspan="2" | 2002 జనాభా లెక్కలు ! colspan="2" | 2010 జనాభా లెక్కలు ! colspan="2" | 2021 జనాభా లెక్కలు<sup>1</sup> |- style="background:#e0e0e0;" ! సంఖ్య !% ! సంఖ్య !% ! సంఖ్య !% ! సంఖ్య !% ! సంఖ్య !% ! సంఖ్య !% ! సంఖ్య !% ! సంఖ్య !% ! సంఖ్య !% |- | style="text-align:left;" | [[:en: Chechen people|చెచెన్లు]] | 293,298 | 67.3% | 360,889 | 58.0% | 238,331 | 39.7% | 499,962 | 54.7% | 602,223 | 60.1% | 715,306 | 66.0% | 1,031,647 | 93.5% | 1,206,551 | 95.3% | 1,456,792 | 96.4% |- | style="text-align:left;" | [[:en: Russians|రష్యన్లు]] | 103,271 | 23.5% | 213,354 | 34.3% | 296,794 | 49.4% | 327,701 | 35.8% | 307,079 | 30.6% | 269,130 | 24.8% | 40,645 | 3.7% | 24,382 | 1.9% | 18,225 | 1.2% |- | style="text-align:left;" | [[:en: Kumyks|కుమిక్‌లు]] | 2,217 | 0.5% | 3,575 | 0.6% | | | 6,865 | 0.8% | 7,808 | 0.8% | 9,591 | 0.9% | 8,883 | 0.8% | 12,221 | 1.0% | 12,184 | 0.8% |- | style="text-align:left;" | [[:en: Caucasian Avars|అవార్‌లు]] | 830 | 0.2% | 2,906 | 0.5% | | | 4,196 | 0.5% | 4,793 | 0.5% | 6,035 | 0.6% | 4,133 | 0.4% | 4,864 | 0.4% | 4,079 | 0.3% |- | style="text-align:left;" | నోగైసు | 162 | 0.0% | 1,302 | 0.2% | | | 5,503 | 0.6% | 6,079 | 0.6% | 6,885 | 0.6% | 3,572 | 0.3% | 3,444 | 0.3% | 2,819 | 0.2% |- | style="text-align:left;" | ఇంగుషు ప్రజలు | 798 | 0.2% | 4,338 | 0.7% | 3,639 | 0.6% | 14,543 | 1.6% | 20,855 | 2.1% | 25,136 | 2.3% | 2,914 | 0.3% | 1,296 | 0.1% | 1,100 | 0.1% |- | style="text-align:left;" | ఉక్రేనియన్లు | 11,474 | 2.6% | 8,614 | 1.4% | 11,947 | 2.0% | 11,608 | 1.3% | 11,334 | 1.1% | 11,884 | 1.1% | 829 | 0.1% | rowspan="3" | 13,716 | rowspan="3" | 1.1% | rowspan="3" | 15,625 | rowspan="3" | 1.0% |- | align="left" | ఆర్మేనియన్లు | 5,978 | 1.4% | 8,396 | 1.3% | 12,136 | 2.0% | 13,948 | 1.5% | 14,438 | 1.4% | 14,666 | 1.4% | 424 | 0.0% |- | style="text-align:left;" | ఇతరులు | 18,840 | 4.13% | 18,646 | 3.0% | 37,550 | 6.3% | 30,057 | 3.3% | 27,621 | 2.8% | 25,800 | 2.4% | 10,639 | 1.0% |- | colspan="19" style="text-align:left;" | <sup>1</sup> <small>2,515 మంది వ్యక్తులు పరిపాలనాపరమైన డేటాబేస్‌ల నుండి నమోదు చేయబడ్డారు, మరియు వారు తమ జాతిని ప్రకటించలేకపోయారు. ఈ సమూహంలోని వివిధ జాతుల నిష్పత్తి, తమ జాతిని స్వయంగా ప్రకటించుకున్న సమూహంలోని నిష్పత్తితో సమానంగా ఉంటుందని అంచనా వేయబడింది.<ref>{{cite web |url=http://www.perepis-2010.ru/news/detail.php?ID=6936 |title=Перепись-2010: русских становится больше |publisher=Perepis-2010.ru |date=19 December 2011 |access-date=19 April 2013 |archive-date=25 December 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181225111852/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm |url-status=usurped }}</ref> <sup>2</sup> <small>దాదాపుగా [[:en: Chechen people|చెచెన్]] మరియు [[:en: Ingush people|ఇంగుష్]] ప్రజలందరూ 1944లో [[:en: Central Asia|మధ్య ఆసియా]]కు బహిష్కరించబడ్డారు. 1957లో [[:en: Nikita Khrushchev|నికితా క్రుష్చెవ్]] ద్వారా వారు తిరిగి [[:en: Northern Caucasus|ఉత్తర కాకసస్]]కు రావడానికి అనుమతి పొందారు. [[:en: Deportation of the Chechens and Ingush|చెచెన్ మరియు ఇంగుష్ ప్రజల బహిష్కరణ]] చూడండి.</small> |} </div> ===మతం=== ====ఇస్లాం==== [[File:The Heart of Chechnya Mosque (18 May 2013).jpg|thumb|గ్రోజ్నీలోని [[:en: Akhmad Kadyrov Mosque|"హార్ట్ ఆఫ్ చెచ్న్యా" మసీదు]]]] [[File:Tour of the Prophet Isa Mosque - 04.jpg|thumb|గ్రోజ్నీలోని ప్రవక్త ఈసా మసీదు వద్ద, 20 ఆగస్టున చెచ్న్యా ముఫ్తీ సలాహ్ మెజీవ్ (కుడి), రంజాను కడిరోవు (ఎడమ), రష్యా అధ్యక్షుడు వ్లాదిమిర్ పుతిన్ (మధ్యలో)]] చెచన్యాలో [[:en: Sunni Islam|సున్నీ ఇస్లాం]] ప్రధాన మతం; గ్రోజ్నీలో నిర్వహించిన ఒక సర్వేలో పాల్గొన్నవారిలో 95% మంది దీనిని ఆచరిస్తున్నట్లు తేలింది. <ref name="Roshchin">{{cite book |surname=Roshchin |given=Mikhail |surname2=Lunkin |given2=Roman |author-link2=Lunkin Roman Nikolaevich |year=2005 |chapter=Ислам в Чеченской Республике |trans-chapter=Islam in the Chechen Republic |editor-surname=Bourdeaux |editor-given=Michael |editor-surname2=Filatov |editor-given2=Sergei |title=Современная религиозная жизнь России. Опыт систематического описания |trans-title=Contemporary Religious Life of Russia. Systematic description experience |place=Moscow |publisher=[[Keston Institute]]; Logos |volume=3 |pages=152–169 |language=ru |isbn=5-98704-044-2}}</ref><ref name="Caucasus Times survey 2010">{{cite web |url=https://caucasustimes.com/ru/v-chechne-nabljudaetsja-vysokaja-stepen-r/ |series=Caucasus Times poll |date=16 May 2010 |access-date=10 April 2017 |work=Caucasus Times |script-title=ru:В Чечне наблюдается высокая степень религиозной нетерпимости |language=ru |trans-title=High degree of religious intolerance observed in Chechnya |author1=Itekushev |archive-date=12 April 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170412022422/https://caucasustimes.com/ru/v-chechne-nabljudaetsja-vysokaja-stepen-r/ |url-status=live }}</ref> ఇస్లామికు న్యాయశాస్త్రం పాఠశాలలు.<ref>{{cite news |last=McDermott |first=Roger |url=http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=3 |newspaper=Jamestown |publisher=Jamestown.org |access-date=19 ఏప్రిల్ 2013 |archive-date=1 ఏప్రిల్ |archive-url=https://web.archive.org/web/20130401232139/http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews%5Btt_news%5D=3334 |url-status=live }}</ref> చెచన్లలో షాఫియీ న్యాయశాస్త్రానికి సుదీర్ఘ సంప్రదాయం ఉంది. అందువలన ఇది అత్యంత ఆచరణలో ఉంది.<ref>{{cite book |last=Balzer |first=Marjorie Mandelstam |title=Religion and Politics in Russia: A Reader |isbn=9780765629319 |url=https://books.google.com/books?id=DEufvUyRcygC&q=Shafi+Chechens&pg=PA113|date=9 నవంబర్ 2009 |publisher=M.E. Sharpe }}</ref> <ref>{{cite web |url=http://jamestown.org/chechnya_weekly/article.php?articleid=2372572 |title=The Kremlin's War on Islamic Education in the North Caucasus |author=Mairbek Vatchagaev |date=8 September 2006 |archive-url=https://web.archive.org/web/20071011204749/http://jamestown.org/chechnya_weekly/article.php?articleid=2372572 |archive-date=11 October 2007}} Chechnya Weekly, Volume 7, Issue 34 (8 September 2006)</ref>చాలామంది చెచన్లు సూఫీలు ​​కూడా; వీరు ఖాదిరీ లేదా నక్షబందీ సంప్రదాయాలకు చెందినవారు.<ref name="Roshchin" /> సోవియటు యూనియను పతనం తర్వాత చెచన్యాలో ఒక ఇస్లామికు పునరుజ్జీవనం చోటుచేసుకుంది. 2011 నాటికి ఇక్కడ 465 మసీదులు ఉన్నట్లు అంచనా వేయబడింది; వీటిలో గ్రోజ్నీలో ఉన్న 10,000 మంది భక్తులకు ఆశ్రయం కల్పించగల అఖ్మదు కదిరోవు మసీదు కూడా ఉంది. అలాగే 31 మదర్సాలు కూడా ఉన్నాయి; వీటిలో [[:en: Kunta-haji| కుంటా- హాజీ]] అనే పేరుతో ఒక ఇస్లామికు విశ్వవిద్యాలయం అఖ్మదు కదిరోవు పేరుతో కుఎచలాయి ఇస్లామికు సంస్థ, ఐరోపాలోనే ఇటువంటి సంస్థలలో అతిపెద్దదైన గ్రోజ్నీలోని ([[:en: Center of Islamic Medicine| ఇస్లామిక్ వైద్య కేంద్రం]]) ఉన్నాయి.<ref>Nazgul A. Mingisheva మరియు Yesbossyn M. Smagulov, "Chechnya" in Mark Juergensmeyer మరియు Wade Clark Roof, ''Encyclopedia of Global Religion'', Volume 1, SAGE, 2012, p. 193.</ref> చెచన్యా అత్యున్నత ఇస్లామికు పరిపాలనా సంస్థగా [[:en: Spiritual Administration of the Muslims of the Chechen Republic |చెచ్న్యా గణతంత్ర ముస్లింల ఆధ్యాత్మిక పరిపాలన]] లేదా 'చెచన్యా గణతంత్ర' ([[:en: Muftiate| ముఫ్తియేట్]]) వ్యవహరిస్తుంది.<ref name="Roshchin" /> ====క్రైస్తవం==== [[File:Церковь Михаила Архангела, Грозный.jpg|thumb|గ్రోజ్నీలోని సెయింటు మైఖేలు ఆర్చ్‌ఏంజెలు చర్చి]] 11 నుండి 13వ శతాబ్దాల మధ్య కాలంలో (అంటే డర్దుజుకెటియా మీద మంగోలు దండయాత్రలు జరగడానికి ముందు), నాఖ్ ప్రజల మధ్య [[:en: Georgian Orthodox Church|జాత్జియన్ ఆర్ధడాక్సు]] మిషనరీల ద్వారా మత ప్రచారం జరిగింది. వీరి ప్రయత్నాలు పూర్తిగా విజయవంతం కాలేదు; అయినప్పటికీ ఒకటి లేదా రెండు పర్వత ప్రాంత [[:en: teip| తైపీ]]లు (వంశాలు) [[:en: Conversion to Christianity|క్రైస్తవ మతాన్ని స్వీకరించాయి]] (మత మార్పిడులు ప్రధానంగా ఈ 'తైపీలు'ల సమూహాల ద్వారానే జరిగేవి). అయితే డర్దుజుకెటియా మీద మంగోలు దండయాత్రలు జరిగిన సమయంలో, ఈ క్రైస్తవ మతాన్ని స్వీకరించిన 'తైపీ'లు క్రమంగా తిరిగి [[:en: Vainakh religion|ప్రాచీన మత విశ్వాసాల (పాగనిజం)]] వైపు మళ్లాయి. బహుశా [[:en: Transcaucasia| ట్రాంసుకౌకాసియా]] ప్రాంతంతో సంబంధాలు తెగిపోవడం ఇందుకు కారణమై ఉండవచ్చు; ఎందుకంటే ఆ సమయంలో జార్జియను ప్రజలు [[:en: Mongols| మంగోలులు]]తో పోరాడి కొంతకాలం పాటు వారి ఆధిపత్యం కిందకి వెళ్లారు. చెచన్యాలో ఒకప్పుడు బలంగా ఉన్న రష్యను మైనారిటీ వర్గం—వీరిలో అధికభాగం [[:en: Terek Cossacks|టెరెక్ కొసాక్సు]], 2012 నాటికి వీరి సంఖ్య సుమారు 25,000గా అంచనా వేయబడింది—ప్రధానంగా [[:en: Russian Orthodox Church|రష్యన్ ఆర్థోడాక్సు]] సంప్రదాయానికి చెందినవారు; అయితే ప్రస్తుతం గ్రోజ్నీలో కేవలం ఒక చర్చి మాత్రమే ఉంది. 2011 ఆగస్టులో [[:en: Vladikavkaz|వ్లాడికావ్కాజ్]], [[:en: Makhachkala|మఖాచ్కలా]] ఆర్చ్‌బిషపు జోసిమా [[:en: Naursky District|నౌర్స్కీ జిల్లా]]లోని [[:en: Terek River|టెరెక్ నది]]లో చెచ్న్యా గణతంత్ర చరిత్రలోనే మొట్టమొదటి సామూహిక [[:en: baptism|బాప్తిస్మం]] కార్యక్రమాన్ని నిర్వహించారు; ఈ కార్యక్రమంలో నౌర్స్కీ, షెల్కోవ్స్కీ జిల్లాలకు చెందిన 35 మంది పౌరులు రష్యను ఆర్థోడాక్స్ మతాన్ని స్వీకరించారు.<ref>Interfax Information Services Group. [http://www.interfax-religion.com/?act=news&div=8678 "Chechnya saw the first mass baptism in its today's history"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180222225601/http://www.interfax-religion.com/?act=news&div=8678 |date=22 February 2018 }}. Retrieved 9 July 2012.</ref> 2020 నాటికి చెచన్యా ఎనిమిది [[:en: Eastern Orthodox Christianity|ఈస్టర్న్ ఆర్థోడాక్స్ చర్చిలు]] ఉన్నాయి; వీటిలో గ్రోజ్నీలో ఉన్న [[:en: Church of Saint Michael the Archangel in Grozny|ఆర్చ్‌ఏంజెల్ మైఖేల్]] ఆలయం అత్యంత పెద్దది. 1885 నుండి చెచన్యాలో ఒక అత్యంత చిన్న [[:en: Baptists|బాప్టిస్ట్]] సమాజం ఉంది.<ref>{{Cite web |date=2020-12-05 |title=Baptists in Grosny/Chechnya |url=https://www.wyoder.de/2020/12/05/baptists-in-grosny-chechnya/ |access-date=2026-03-04 |website=Faith in Eurasia |language=en-US |archive-date=18 October 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20251018105235/https://www.wyoder.de/2020/12/05/baptists-in-grosny-chechnya |url-status=live }}</ref><ref name=":1">{{Cite web |date=2021-04-17 |title=Baptist Church Celebrates 135 Years in Historic War-Torn Grozny, Chechnya |url=https://baptist.org.ru/en/news/view/article/1593410 |access-date=2026-03-04 |website=baptist.org.ru}}</ref> ఇది తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు ఇందులో సుమారు 800 మంది సభ్యులు ఉండేవారు. 1994లో చెచన్యాలో బాప్టిస్టుల సంఖ్య 500గా ఉండేది; 2000లో అది 100కి, 2002లో 200కి చేరింది.<ref>{{Cite web |date=2000-02-24 |title=Chechen Christians live among danger {{!}} The Alabama Baptist |url=https://thealabamabaptist.org/chechen-christians-live-among-danger/,%20https://thealabamabaptist.org/chechen-christians-live-among-danger/ |access-date=2026-03-04 |language=en-US}}</ref><ref>{{Cite web |date=1997-02-25 |title=Baptists in Grozny, Chechnya, relocating as threats loom {{!}} Baptist Press |url=https://www.baptistpress.com/resource-library/news/baptists-in-grozny-chechnya-relocating-as-threats-loom/ |access-date=2026-03-04 |website=BaptistPress |language=en-US |archive-date=25 May 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220525163523/https://www.baptistpress.com/resource-library/news/baptists-in-grozny-chechnya-relocating-as-threats-loom/ |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite web |date=January 11, 2002 |title=Jihad in Chechnya? |url=https://www.catholicculture.org/news/features/index.cfm?recnum=21190&utm_source=chatgpt.com |access-date=2026-03-04 |website=www.catholicculture.org}}</ref>అప్పటి నుండి ఈ సమాజం క్షీణించింది. 2019లో గ్రోజ్నీ ప్రార్థనా మందిరానికి సుమారు 30 నుండి 40 మంది, 2021 నాటికి సుమారు 20 మంది మాత్రమే క్రమం తప్పకుండా హాజరయ్యేవారు. అయితే మొత్తం సమాజంలో సుమారు 170 మంది ఉండవచ్చు.<ref name=":1" /> <ref>{{Cite web |title=Пастор из Грозного: «Мы слишком маленькие, чтобы нами заинтересовались» / / Независимая газета |trans-title=A Pastor from Grozny: "We're Too Small to Be of Interest" |url=https://www.ng.ru/ng_religii/2019-12-17/9_478_chechnya.html |access-date=2026-03-04 |website=www.ng.ru |language=ru |archive-date=15 May 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230515142709/https://www.ng.ru/ng_religii/2019-12-17/9_478_chechnya.html |url-status=live }}</ref> చెచెన్యాలోని బాప్టిస్టులు ప్రధానంగా చెచెన్-యేతరులు కానీ చాలా తక్కువ సంఖ్యలో చెచెను మతమార్పిడి చేసుకున్నవారు కూడా ఉన్నారు. 2013 నాటికి చెచన్యాలో రెండు బాప్టిస్టు ప్రార్థనా మందిరాలు అలాగే ఒక సెవెంతు-డే అడ్వెంటిస్టు ప్రార్థనా మందిరం ఉండేవి.<ref>{{Cite web |title=Russian Orthodox Church Redraws Its Map of the North Caucasus - Jamestown |url=https://jamestown.org/russian-orthodox-church-redraws-its-map-of-the-north-caucasus-2/ |access-date=2026-03-04 |website=jamestown.org}}</ref> ==రాజకీయాలు== 1990 నుండి చెచెను రిపబ్లికు అనేక చట్టపరమైన, సైనిక, పౌర సంఘర్షణలను ఎదుర్కొంది; వీటిలో [[:en: Chechen separatism|వేర్పాటువాద ఉద్యమాలు]], [[:en: Chechen–Russian conflict|రష్యా అనుకూల అధికారులు]] ఇరుపక్షాలుగా ఉన్నాయి. రష్యా నియమించిన ప్రభుత్వం ఆధ్వర్యంలో చెచన్యా సాపేక్ష స్థిరత్వాన్ని ఆస్వాదించింది. అయినప్పటికీ అక్కడ ఇంకా కొంత వేర్పాటువాద ఉద్యమ కార్యకలాపాలు కొనసాగుతూనే ఉన్నాయి.<ref>{{cite news |title=Chechnya profile |url=https://www.bbc.com/news/world-europe-18188085 |access-date=15 April 2024 |publisher=BBC |date=28 August 2023 |archive-date=7 February 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220207151737/https://www.bbc.com/news/world-europe-18188085 |url-status=live }}</ref> 2003 మార్చి 23న చెచన్యా అంతటా [[:en: referendum| ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ]] నిర్వహించిన తర్వాత 2003 ఏప్రిల్ 2న ఆ ప్రాంతీయ రాజ్యాంగం అమలులోకి వచ్చింది. రష్యా అనుకూల వ్యతిరేక రాజకీయ వ్యవస్థలు ఉనికిలో ఉన్నప్పటికీ కొంతమంది చెచన్లు ప్రాంతీయ [[:en: teip| టైపీ]]ల లేదా వంశాల నియంత్రణలో ఉండేవారు. విమర్శకులు అక్రమమైనవిగా మోసపూరితమైనవిగా అభివర్ణించిన 2024 రష్యను అధ్యక్ష ఎన్నికలలో<ref>{{cite news |title=The extent of fraud in Russia's presidential election begins to emerge |url=https://www.lemonde.fr/en/international/article/2024/03/20/the-extent-of-fraud-in-russia-s-presidential-election-begins-to-emerge_6638830_4.html |work=[[Le Monde]] |date=20 March 2024 |archive-date=2 October 2024 |access-date=26 August 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241002070728/https://www.lemonde.fr/en/international/article/2024/03/20/the-extent-of-fraud-in-russia-s-presidential-election-begins-to-emerge_6638830_4.html |url-status=live }}</ref> రష్యను అధ్యక్షుడు [[:en: Vladimir Putin|వ్లాదిమిరు పుతిన్]] చెచన్యాలో 98.99% ఓట్లను గెలుచుకున్నారు.<ref>{{cite news |title=Chechnya boosts Putin re-election with almost 100% of the votes |url=https://www.yahoo.com/news/chechnya-boosts-putin-election-almost-095933820.html |work=Yahoo News |agency=Deutsche Presse-Agentur |date=18 March 2024 |archive-date=26 August 2024 |access-date=26 August 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240826154118/https://www.yahoo.com/news/chechnya-boosts-putin-election-almost-095933820.html |url-status=live }}</ref> చెచన్యా దీని ఆధ్వర్యంలో ప్రస్తుత 2003 రాజ్యాంగం [[:en: presidential system|అధ్యక్ష తరహా పాలన]] కింద పనిచేస్తుంది. [[:en: parliamentary system| పార్లమెంటరీ తరహా పాలన]] కోసం వచ్చిన ప్రతిపాదనలు అవి "మొత్తం రష్యను రాజ్యాంగ పరిధికి విరుద్ధంగా" ఉన్నాయని భావించి తిరస్కరించబడ్డాయి; అయినప్పటికీ గ్రోజ్నీ మేయరుగా పనిచేసిన [[:en: Beslan Gantamirov| బెల్సను గంటమిరోవు(Гантамиров, Бислан Сайдалиевич)]] మాత్రం ఈ ప్రతిపాదనలకు మద్దతు తెలిపారు.<ref>{{cite web |title=Chechnya to remain a presidential republic |url=https://reliefweb.int/report/russian-federation/chechnya-remain-presidential-republic |date=10 Jan 2002 |website=reliefweb.int }}</ref> ===ప్రాంతీయ ప్రభుత్వం=== [[File:Vladimir Putin 8 November 2000-1.jpg|thumb|మాజీ వేర్పాటువాది, చెచెను రిపబ్లిక్ అధినేత అయిన అఖ్మదు కదిరోవు, రష్యా అధ్యక్షుడు వ్లాదిమిరు పుతినుతో కలిసి, 2000 నవంబర్ 8న]] మాజీ వేర్పాటువాద మత నాయకుడు (ముఫ్తీ) అయిన అఖ్మదు కదిరోవు 2003 అక్టోబరు 5న అంతర్జాతీయ పర్యవేక్షణలో జరిగిన ఎన్నికలలో 83% ఓట్లతో అధ్యక్షుడిగా ఎన్నికయ్యారు. రష్యను సైనికుల ద్వారా బ్యాలెటు బాక్సింగు (దొంగ ఓట్లు వేయడం), ఓటర్లను బెదిరించడం వంటి ఘటనలు జరిగాయని అలాగే వేర్పాటువాద పార్టీలను ఎన్నికల ప్రక్రియ నుండి మినహాయించారని ఐరోపా భద్రత, సహకార సంస్థ (ఒఎస్‌సిఇ) పర్యవేక్షకులు తదనంతరం నివేదించారు. 2004 మే 9న గ్రోజ్నీ ఫుట్బాలు స్టేడియంలో జరిగిన ఒక కవాతు సందర్భంగా విఐపి వేదిక కింద అమర్చి పేల్చిన ల్యాండు మైన్ (భూగర్భ బాంబు) పేలుడులో కదిరోవు హత్యకు గురయ్యారు; ఈ ఘటన తర్వాత సెర్గీ అబ్రమోవు తాత్కాలిక ప్రధానమంత్రిగా నియమితులయ్యారు. అయితే 2005 నుండి రంజాను కదిరోవు (అఖ్మదు కదిరోవు కుమారుడు) తాత్కాలిక ప్రధానమంత్రిగా వ్యవహరించారు. ఆ తరువాత 2007లో కొత్త అధ్యక్షుడిగా నియమితులయ్యారు. ఈ రిపబ్లికు‌లోనే అత్యంత సంపన్న, శక్తివంతమైన వ్యక్తి ఆయనేనని, ఒక భారీ ప్రైవేటు మిలీషియా (కదిరోవైట్సు) ఆయన నియంత్రణలో ఉందని చాలామంది ఆరోపిస్తున్నారు. తన తండ్రికి రక్షణ దళంగా ప్రారంభమైన ఈ మిలీషియా మీద హ్యూమను రైట్సు వాచ్ వంటి మానవ హక్కుల సంస్థలు హత్యలు, కిడ్నాపు‌లకు పాల్పడుతోందని ఆరోపణలు చేశాయి. ===వేర్పాటువాద ప్రభుత్వం=== 1991, 2010 మధ్య ఇచ్కేరియా [[:en: Unrepresented Nations and Peoples Organization|ప్రాతినిధ్యం లేని దేశాలు, ప్రజల సంస్థ]]లో సభ్యదేశంగా ఉంది.<ref>{{Cite web|url=https://unpo.org/members/20854|title=UNPO: Chechen Republic of Ichkeria|website=unpo.org|access-date=27 August 2019|archive-date=23 July 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190723175957/https://unpo.org/members/20854|url-status=live}}</ref> 1991లో జరిగిన సైనిక తిరుగుబాటులో పదవీచ్యుతుడై [[:en: Georgian civil war of 1991–1993|జార్జియా అంతర్యుద్ధం]]లో పాల్గొన్న [[:en: Georgia (country)|జార్జియా]] మాజీ అధ్యక్షుడు [[:en: Zviad Gamsakhurdia|జ్వియాదు గమ్సఖుర్దియా]] 1993లో చెచను రిపబ్లికు ఆఫ్ ఇచ్కేరియా' స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించారు.<ref name="test">[http://pirweli.com.ge/eng/index.php?option=com_content&task=view&id=3399&Itemid=45 in 1993, ex –President of Georgia Zviad Gamsakhurdia recognized Chechnya's independence..], {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20130821134007/http://pirweli.com.ge/eng/index.php?option=com_content&task=view&id=3399&Itemid=45 |date=21 August 2013 }}</ref> 2000 జనవరి 16న [[:en: Taliban|తాలిబాన్]] ప్రభుత్వ ఆధ్వర్యంలోని పాక్షికంగా గుర్తింపు పొందిన [[:en: Islamic Emirate of Afghanistan (1996–2001)|'ఇస్లామికు ఎమిరేటు ఆఫ్ ఆఫ్ఘనిస్తాను']] కూడా ఇచ్కేరియాతో దౌత్య సంబంధాలను ఏర్పరచుకుంది. తాలిబాను పతనంతో ఈ గుర్తింపు రద్దయ్యింది. 2001. <ref>[http://www.cdi.org/russia/johnson/5597-11.cfm Are Chechens in Afghanistan?] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090807172345/http://www.cdi.org/russia/johnson/5597-11.cfm |date=7 August 2009 }} – By Nabi Abdullaev, 14 December 2001, Moscow Times</ref>అయితే తాలిబాను గుర్తించినప్పటికీ తాలిబాను‌కు, ఇచ్కేరియాకు మధ్య ఎటువంటి స్నేహపూర్వక సంబంధాలు లేవు—తాలిబాను ఒక చట్టవిరుద్ధమైన సంస్థ అని పేర్కొంటూ మస్ఖడోవు వారి గుర్తింపును తిరస్కరించారు. <ref name="Kullberg">Kullberg, Anssi. "The Background of Chechen Independence Movement III: The Secular Movement". ''The Eurasian politician''. 1 October 2003</ref> బాల్టికు దేశాలు ఒక ఉక్రేనియను జాతీయవాదుల బృందం, పోలాండు నుండి కూడా ఇచ్కేరియాకు గట్టి మద్దతు లభించింది; ఎస్టోనియా ఒకసారి ఇచ్కేరియాను గుర్తించడానికి అనుకూలంగా ఓటు వేసింది, కానీ రష్యా, ఇయు రెండూ కలిపి కలిగించిన ఒత్తిడి కారణంగా ఆ చర్య ఎప్పుడూ ఆచరణలోకి రాలేదు. <ref name="Kullberg" /><ref>Kari Takamaa and Martti Koskenneimi. ''The Finnish Yearbook of International Law''. p147</ref><ref name="Kuzio">Kuzio, Taras. "The Chechen crisis and the 'near abroad{{' "}}. ''Central Asian Survey'', Volume 14, Issue 4 1995, pages 553–572</ref> [[File:Shamil Basaev.jpg|thumb|left|[[:en: Shamil Basayev| షమిల్ బసయేవ్]], చెచెన్ మిలిటెంట్ ఇస్లామిస్టు, చెచెను తిరుగుబాటు ఉద్యమ నాయకుడు]] ఈ ప్రభుత్వానికి అధ్యక్షుడిగా [[:en: Aslan Maskhadov | అస్లాన్ మాస్కడోవ్]] వ్యవహరించగా విదేశాంగ మంత్రిగా [[:en: Ilyas Akhmadov| ఇలియాస్ అఖ్మడోవ్]] ఉన్నారు; ఈయనే అధ్యక్షుడికి అధికార ప్రతినిధిగా కూడా పనిచేశారు. రష్యాతో శాంతి ఒప్పందం కుదిరిన అనంతరం 1997లో అంతర్జాతీయ పర్యవేక్షణలో జరిగిన ఎన్నికలలో మాస్కడోవు నాలుగేళ్ల కాలానికి అధ్యక్షుడిగా ఎన్నికయ్యారు. 2001లో తన పదవీకాలాన్ని మరో ఏడాది పాటు పొడిగిస్తూ ఆయన ఒక ఉత్తర్వు జారీ చేశారు; రష్యను ప్రభుత్వం వేర్పాటువాద పార్టీల మీద నిషేధం విధించడం వలన అలాగే రష్యాలో ఉగ్రవాద నేరాలకు సంబంధించి మాస్కడోవు ఆరోపణలు ఎదుర్కొంటుండటం వలన ఆయన 2003 అధ్యక్ష ఎన్నికలలో పోటీ చేయలేకపోయారు. [[:en: Second Chechen War|రెండవ చెచెన్ యుద్ధం]] ప్రారంభం కాగానే [[:en: Maskhadov Grozny| మాస్కడోవ్ గ్రోజ్నీ]] నగరాన్ని విడిచిపెట్టి దక్షిణాన ఉన్న వేర్పాటువాదుల నియంత్రణలో ఉన్న ప్రాంతాలకు తరలివెళ్లారు. చెచెను భూభాగం మీద పూర్తి నియంత్రణ కలిగి ఉన్న పలువురు [[:en: warlords| యుద్ధ నాయకులను]] ప్రభావితం చేయడంలో మాస్కడోవు విఫలమయ్యారు. ఫలితంగా ఆయన అధికారం క్షీణించింది. 2005 మార్చి 8న రష్యను దళాలు మాస్కడోవు‌ను హతమార్చాయి; శాంతి చర్చలు జరపడానికి చెచను వేర్పాటువాదుల పక్షాన ఇక ఏ ఒక్క చట్టబద్ధమైన నాయకుడూ మిగలకుండా పోవడంతో ఈ హత్య తీవ్ర విమర్శలకు దారితీసింది. మాస్కడోవు హయాంలో ఉప ప్రధానమంత్రిగానూ, విదేశాంగ మంత్రిగానూ పనిచేసిన [[:en: Akhmed Zakayev |అఖమెడ్ జకయేవ్]] 1997 ఎన్నికల తర్వాత కొద్దికాలానికే నియమితులయ్యారు; ప్రస్తుతం ఆయన [[:en: England|ఇంగ్లాండు]]లో రాజకీయ ఆశ్రయం పొందుతూ నివసిస్తున్నారు. మాస్కడోవు మరణానంతరం ఆయన స్థానంలో నాయకత్వం వహించేందుకు—గతంలో చెచను టెలివిజను‌లో ఒక ఇస్లామికు కార్యక్రమాన్ని నిర్వహించిన అప్పటికి పెద్దగా పరిచయం లేని ఒక ఇస్లామికు న్యాయమూర్తి అయిన [[:en: Abdul Khalim Saidullayev| అబ్దుల్ ఖలిం సైదుల్లేవ్]]ను—ఆయనతో పాటు ఇతర నాయకులు ఎంపిక చేశారు. 2006 జూన్ 17న చెచెను రిపబ్లికు‌లోని [[:en: Argun, Chechen Republic|అర్గన్]] పట్టణంలో రష్యను ప్రత్యేక దళాలు జరిపిన ఒక దాడిలో అబ్దులు ఖలిం సైదుల్లేవు హతమైనట్లు వార్తలు వచ్చాయి. 2006 జూలై 10న చెచెను తిరుగుబాటు ఉద్యమ నాయకుడైన [[:en: Shamil Basayev|షమిల్ బసయేవ్]] ఆయుధాల కొనుగోలు ఒప్పందానికి సంబంధించిన ఒక సందర్భంలో జరిగిన ట్రక్ పేలుడులో మరణించారు. [[:en: Saidullayev| సైదుల్లేవ్]] తర్వాత ఆ బాధ్యతలను స్వీకరించి ఆయన వారసుడిగా [[:en: Doku Umarov|డోకు ఉమరేవ్]] నిలిచారు. 2007 అక్టోబరు 31న ఉమరోవు [[:en: Chechen Republic of Ichkeria|చెచెన్ రిపబ్లిక్ ఆఫ్ ఇచ్కేరియా]]ను, దాని అధ్యక్ష పదవిని రద్దు చేసి వాటి స్థానంలో తనను తాను [[:en: Emir|అమీర్]]‌గా ప్రకటించుకుంటూ [[:en: Caucasus Emirate|కాకసస్ ఎమిరేటు]]‌ను స్థాపించాడు.<ref>{{cite web |url=http://www.itstime.it/Commenti/CaucEmiri.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20110511232726/http://www.itstime.it/Commenti/CaucEmiri.pdf |archive-date=2011-05-11 |url-status=live |title=What is Hidden Behind the Idea of ​​the Caucasian Emirate? |access-date=19 April 2013}}</ref> ఈ హోదా మార్పును అనేకమంది చెచెను రాజకీయ నాయకులు, సైనిక నాయకులు తిరస్కరించారు; వీరు ఆ రిపబ్లికు ఉనికిని ఇప్పటికీ సమర్థిస్తూనే ఉన్నారు. [[:en: 2022 Russian invasion of Ukraine|2022లో రష్యా ఉక్రెయిను ‌మీద జరిపిన దండయాత్ర]] సమయంలో [[:en: Verkhovna Rada|ఉక్రెయిన్ పార్లమెంటు]] "చెచను రిపబ్లికు ఆఫ్ ఇచ్కేరియాను రష్యను ఫెడరేషను తాత్కాలికంగా ఆక్రమించుకున్న భూభాగంగా" గుర్తించడానికి ఓటు వేసింది.<ref>{{Cite news |date=18 October 2022 |title=Ukraine lawmakers brand Chechnya 'Russian-occupied' in dig at Kremlin |language=en |work=Reuters |url=https://www.reuters.com/world/europe/ukraine-lawmakers-brand-chechnya-russian-occupied-dig-kremlin-2022-10-18/ |access-date=20 October 2022 |archive-date=11 December 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221211224426/https://www.reuters.com/world/europe/ukraine-lawmakers-brand-chechnya-russian-occupied-dig-kremlin-2022-10-18/ |url-status=live }}</ref> ==మానవ హక్కులు== [[File:Ramzan Kadyrov (2018-06-15) 02.jpg|thumb|left|2018లో చెచెన్ నాయకుడు [[:en: Ramzan Kadyrov| రంజాన్ కదిరోవ్]]]] 1994, 1999లో చెచన్యాలో జరిగిన జాతుల మధ్య, వేర్పాటువాద సంఘర్షణల కారణంగా లక్షలాది మంది [[:en: Caucasus Russians|జాతి రష్యన్లు]], చెచన్లు తమ ఇళ్లను వదిలి పారిపోయిన తర్వాత నేటికీ రష్యాలో 1,50,000 మందికి పైగా ప్రజలు నిరాశ్రయులై (స్థానభ్రంశం చెంది) ఉన్నారని 'ఇంటర్నలు డిస్‌ప్లేసూ‌మెంటు మానిటరింగు సెంటరు' (ఐడిఎమ్‌సి) నివేదించింది. <ref>[http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/(httpCountrySummaries)/441ED4F5458A7C1DC125733600369629?OpenDocument&count=10000 Government efforts help only some IDPs rebuild their lives], IDMC, 13 August 2007 {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130821165016/http://www.internal-displacement.org/8025708F004CE90B/%28httpCountrySummaries%29/441ED4F5458A7C1DC125733600369629?OpenDocument&count=10000 |date=21 August 2013 }}</ref> 2005లో జరిగిన పార్లమెంటరీ ఎన్నికల నిర్వహణ మీద కేంద్ర [[:en: Russian government|రష్యన్ ప్రభుత్వం]], [[:en: Russian Armed Forces|సైన్యం]] అన్యాయంగా ప్రభావం చూపాయని [[:en: List of human rights organisations|మానవ హక్కుల సంస్థలు]] విమర్శించాయి.<ref>[https://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5028949 Chechnya Holds Parliamentary Vote] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201012223715/https://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5028949 |date=12 October 2020 }}, Morning Edition, NPR, 28 November 2005.</ref>2006లో [[:en: Human Rights Watch|హ్యూమన్ రైట్స్ వాచ్]] ఒక నివేదికను విడుదల చేస్తూ [[:en: Ramzan Kadyrov|రంజాన్ కదిరోవ్]] ఆధ్వర్యంలోని రష్యా అనుకూల చెచను దళాలు అలాగే [[:en: Police of Russia|రష్యన్ ఫెడరల్ పోలీసు సిబ్బంది]], వేర్పాటువాద దళాలకు సంబంధించిన సమాచారాన్ని రాబట్టడానికి చిత్రహింసలను ఉపయోగించారని పేర్కొంది. "మీరు చెచన్యాలో నిర్బంధించబడితే మీరు చిత్రహింసలకు గురయ్యే నిజమైన, తక్షణ ప్రమాదాన్ని ఎదుర్కొంటారు. అంతేకాకుండా మీకు చిత్రహింసలు కలిగించిన వ్యక్తి జవాబుదారీగా నిలబడే అవకాశం చాలా తక్కువగా ఉంటుంది." అని హ్యూమను రైట్సు వాచ్ యూరపు, మధ్య ఆసియా విభాగం డైరెక్టరు హాలీ కార్ట్నరూ అన్నారు.<ref>[[Human Rights Watch]]:[https://www.hrw.org/en/news/2006/11/12/chechnya-research-shows-widespread-and-systematic-use-torture Chechnya: Research Shows Widespread and Systematic Use of Torture] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141027035413/http://www.hrw.org/en/news/2006/11/12/chechnya-research-shows-widespread-and-systematic-use-torture |date=27 October 2014 }}</ref> 2009లో [[:en: U.|యు.]] అమెరికా ప్రభుత్వం నిధులు సమకూర్చే అమెరికను సంస్థ అయిన [[:en: Freedom House|ఫ్రీడం హౌస్]] ప్రపంచంలోనే అత్యంత అణచివేత ధోరణి కలిగిన సమాజాల జాబితాలో [[బర్మా]], [[ఉత్తర కొరియా]], [[టిబెట్|టిబెటు]], ఇతర ప్రాంతాలతో పాటు చెచెన్యాను కూడా [[:en: Worst of the Worst|అత్యంత దారుణమైన వాటిలో దారుణమైనవి]] జాబితాలో చేర్చింది.<ref>[http://www.freedomhouse.org/uploads/WoW09/WOW%202009.pdf Worst of the Worst: The World's Most Repressive Societies] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20111110015057/http://www.freedomhouse.org/uploads/WoW09/WOW%202009.pdf |date=10 November 2011 }} ([[:en: Portable Document Format|PDF]]), ''[[Freedom House]]'', March 2009</ref> కాడిరోవు పాలనలో ఉన్న చెచెన్యాను, [[:en: Memorial (society)|మెమోరియల్]] సంస్థ ఒక [[:en: Totalitarianism|సర్వాధికార]] పాలనగా పరిగణిస్తుంది.<ref>{{Citation|last1=Cherkasov|first1=Alexander|last2=Golubev|first2=Ostav|last3=Malykhin|first3=Vladimir|date=24 February 2023|title=A chain of wars, a chain of crimes, a chain of impunity: Russian wars in Chechnya, Syria and Ukraine|url=https://ruswars.org/report/Report_Memorial.pdf|website=Memorial Human Rights Defence Centre|pages=9|access-date=17 April 2023|archive-date=6 September 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240906142631/https://ruswars.org/report/Report_Memorial.pdf|url-status=live}}</ref> 2009 ఫిబ్రవరి 1న కాడిరోవు ప్రభుత్వ హయాంలో నిరంతర హింస, మరణశిక్షల అమలుకు సంబంధించిన ఆరోపణలకు మద్దతుగా [[:en: The New York Times| ది న్యూ యార్క్ టైంస్]] విస్తృతమైన ఆధారాలను విడుదల చేసింది. కాడిరోవు అంతరంగ వర్గంలోకి ప్రవేశం పొందిన 27 ఏళ్ల మాజీ చెచెను తిరుగుబాటుదారుడు ఉమరు ఇస్రాయిలోవు ఆస్ట్రియాలో హత్యకు గురికావడంతో ఈ ఆరోపణలు వెలుగులోకి వచ్చాయి. 2009 జూలై 1న చెచెను పౌరుల పట్ల రష్యను ఫెడరేషను పాల్పడిన మానవ హక్కుల ఉల్లంఘనలను వివరిస్తూ 'ఆమ్నెస్టీ ఇంటర్నేషనలు' ఒక సమగ్ర నివేదికను విడుదల చేసింది. ఈ నివేదికలోని అత్యంత ముఖ్యమైన అంశాలలో ఒకటి ఏమిటంటే—అపహరణల నుండి హింస వరకు వివిధ రకాల దాడులకు గురైన బాధితులకు న్యాయం పొందేందుకు ఎటువంటి మార్గమూ లేకపోయింది; అదే సమయంలో ఈ దారుణాలకు బాధ్యులైన వారి మీద ఎప్పుడూ ఎటువంటి చర్యలూ తీసుకోలేదు. దీనివలన చెచన్యాలో చట్టరహిత పాలన సాగుతోందని ఆ ప్రాంతం మరింత తీవ్రమైన అస్థిరతలోకి నెట్టివేయబడుతోందని ఒక నిర్ధారణకు వచ్చారు.<ref>[[Amnesty International]]:[https://www.amnesty.org/en/documents/eur46/012/2009/en/l Russian Federation Rule Without Law: Human Rights violations in the North Caucasus] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20190203081115/https://www.amnesty.org/en/documents/eur46/012/2009/en/l/ |date=3 February 2019 }}, 1 July 2009.</ref> 2011 మార్చి 10న [[:en: Human Rights Watch| హ్యూమన్ రైట్స్ వాచ్]] ఒక నివేదికను విడుదల చేస్తూ [[:en: Chechenization| చెచెనైజేషన్]] ప్రక్రియ ప్రారంభమైనప్పటి నుండి ప్రభుత్వం బలవంతపు ఇస్లామికు దుస్తుల నియమావళిని అమలు చేయడానికి ఒత్తిడి చేస్తోందని పేర్కొంది.<ref>[[Human Rights Watch]]:[https://www.hrw.org/print/reports/2011/03/10/you-dress-according-their-rules "You Dress According to Their Rules" Enforcement of an Islamic Dress Code for Women in Chechnya] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150402123751/http://www.hrw.org/print/reports/2011/03/10/you-dress-according-their-rules |date=2 April 2015 }}, 10 March 2011</ref> అధ్యక్షుడు [[:en: Ramzan Kadyrov| రంజాన్ కడిరోవ్]] ఈ విధంగా వ్యాఖ్యానించినట్లు ఉదహరించబడింది: "నా భార్యను విమర్శించే హక్కు నాకు ఉంది. కానీ ఆమెకు నన్ను విమర్శించే హక్కు లేదు. మా సమాజంలో చెచెను సమాజంలో భార్య అంటే కేవలం ఒక [[గృహిణి]] మాత్రమే. స్త్రీ తన స్థానాన్ని తెలుసుకొని మెలగాలి. స్త్రీ తన ప్రేమను మాకు పురుషులకు మాత్రమే అర్పించాలి. ఆమె పురుషుడికి ఒక ఆస్తి వంటిది. ఆ ఆస్తికి యజమాని ఆ పురుషుడే. ఇక్కడ ఒక స్త్రీ సరిగ్గా ప్రవర్తించకపోతే దానికి ఆమె భర్త, తండ్రి, సోదరుడు బాధ్యత వహించాల్సి ఉంటుంది. మా సంప్రదాయం ప్రకారం ఒక స్త్రీ దారి తప్పి ప్రవర్తిస్తే, ఆమె కుటుంబ సభ్యులే ఆమెను చంపేస్తారు. అదే..." "అది ఎలా జరుగుతుందంటే ఒక సోదరుడు తన సోదరిని చంపుతాడు లేదా ఒక భర్త తన భార్యను చంపుతాడు... ఒక అధ్యక్షుడిగా వారు అలా చంపుకోవడాన్ని నేను అనుమతించలేను. కాబట్టి, స్త్రీలు షార్ట్సు (పొట్టి దుస్తులు) ధరించకుండా ఉండటమే మంచిది..."<ref>{{Cite news|url=https://www.kp.ru/daily/24169/380743/|title=Рамзан КАДЫРОВ: "Россия – это матушка родная"|last=правды»|first=Александр ГАМОВ {{!}} Сайт «Комсомольской|date=24 September 2008|newspaper=Kp.ru -|language=ru|access-date=27 August 2019|archive-date=27 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190827082626/https://www.kp.ru/daily/24169/380743/|url-status=live}}</ref> ఆయన అనేక సందర్భాలలో [[:en: honor killings| గౌరవ హత్యలు]] జరగడాన్ని బహిరంగంగా సమర్థించుకున్నారు కూడా.<ref>[http://www.sptimes.ru/index.php?story_id=28409&action_id=2 Chechen President Kadyrov Defends Honor Killings] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110605060857/http://www.sptimes.ru/index.php?story_id=28409&action_id=2 |date=5 June 2011 }} [[:en: The St. Petersburg Times (Russia)|ది ఎస్‌టి. పిట్సుబర్గు టైమ్సు]] 3&nbsp;March 2009</ref> 2017 జూలై 9న రష్యను వార్తాపత్రిక [[:en: Novaya Gazeta| నొవయా గజెటా]] 2017 జనవరి రాత్రి పలువురిని చట్టవిరుద్ధంగా హత్య చేశారని నివేదించింది. మరణించినట్లు తెలిసిన 27 మంది పేర్ల జాబితాను అది ప్రచురించింది. కానీ ఆ జాబితా "చంపబడిన వారందరిది కాదు" అని నొక్కి చెప్పింది; 50 మందిని హత్య చేసి ఉండవచ్చని ఆ వార్తాపత్రిక పేర్కొంది. <ref>{{Cite web|date=28 December 2021|title=Dozens of relatives of government critics reportedly kidnapped in Chechnya|url=https://oc-media.org/dozens-of-relatives-of-government-critics-reportedly-kidnapped-in-chechnya/|access-date=29 December 2021|website=OC Media|language=en-US|archive-date=28 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211228221828/https://oc-media.org/dozens-of-relatives-of-government-critics-reportedly-kidnapped-in-chechnya/|url-status=live}}</ref> మృతులలో కొందరు స్వలింగ సంపర్కులు, కానీ అందరూ కాదు. ఒక పోలీసు మరణం ఈ హత్యలకు దారితీసినట్లు తెలుస్తోంది; నివేదిక రచయిత్రి, ఎలెనా మిలాషినా అభిప్రాయం ప్రకారం, బాధితులు ఉగ్రవాద కార్యకలాపాలలో పాల్గొన్నందుకు హతమార్చబడ్డారు..<ref name="imrjul17">{{cite web | url=https://imrussia.org/en/the-rundown/media-must-reads/2820-who-is-afraid-of-navalny,-killings-in-chechnya,-trump-putin-meeting | title=Who Is Afraid of Navalny, Killings in Chechnya, Trump-Putin Meeting | work=Institute of Modern Russia | date=14 July 2017 | access-date=17 July 2017 | archive-date=21 August 2017 | archive-url=https://web.archive.org/web/20170821084419/https://imrussia.org/en/the-rundown/media-must-reads/2820-who-is-afraid-of-navalny,-killings-in-chechnya,-trump-putin-meeting | url-status=dead }}</ref> 2021 డిసెంబరు 22న ప్రారంభమైన భారీ కిడ్నాపు‌ల పరంపరలో కడిరోవు ప్రభుత్వ విమర్శకుల కుటుంబ సభ్యులలో దాదాపు 50 మంది అపహరణకు గురయ్యారు.<ref>{{Cite web|date=28 December 2021|title=Dozens of relatives of government critics reportedly kidnapped in Chechnya|url=https://oc-media.org/dozens-of-relatives-of-government-critics-reportedly-kidnapped-in-chechnya/|access-date=29 December 2021|website=OC Media|language=en-US|archive-date=28 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211228221828/https://oc-media.org/dozens-of-relatives-of-government-critics-reportedly-kidnapped-in-chechnya/|url-status=live}}</ref> అదే సంవత్సరంలో ప్రచురించబడిన ఒక అధ్యయన నివేదికలో రష్యా వెలుపల ప్రవాసంలో ఉన్న చెచెన్ల మీద కడిరోవు ఒక సమగ్రమైన దేశాల సరిహద్దులు దాటి సాగే [[:en: transnational repression campaign| అంతర్జాతీయ అణచివేత పోరాటం]] కూడా సాగిస్తున్నారని [[:en: Freedom House| ఫ్రీడం హౌస్]] సంస్థ వెల్లడించింది; ఈ పోరాటం విమర్శకుల హత్యలు డిజిటలు బెదిరింపులు వంటి చర్యలు కూడా ఉన్నాయని పేర్కొంది.<ref name=":0">{{Cite web |title=Russia Case Study {{!}} Understanding Transnational Repression |url=https://freedomhouse.org/report/transnational-repression/russia |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20211021125303/https://freedomhouse.org/report/transnational-repression/russia |archive-date=2021-10-21 |access-date=2024-02-20 |website=Freedom House |language=en}}</ref> ===ఎల్‌జిబిటి హక్కులు=== [[File:LGBT in Chechnya.jpg|thumb|right|230px|చెచ్న్యాలో స్వలింగ సంపర్క పురుషులపై జరుగుతున్న [[:en: Anti-gay purges in Chechnya|హింసను]] నిరసిస్తూ, 2017 మే 1న [[:en: Saint Petersburg|సెయింట్ పీటర్స్‌బర్గ్]]లోని [[:en: Nevsky Prospect|నెవ్స్కీ ప్రాస్పెక్ట్]] వద్ద "చెచ్న్యా తల్లులు తమ పిల్లల కోసం విలపిస్తున్నారు" అనే నినాదంతో ఒక బహిరంగ [[:en: die-in|నిరసన ప్రదర్శన]] (నేలపై పడుకుని చేసే నిరసన) నిర్వహించబడింది. <ref>{{cite news |title=Russian police round up LGBT activists demonstrating against persecution of gay men in Chechnya |last=Batchelor |first=Tom |url=https://www.independent.co.uk/news/world/europe/russia-gay-rights-lgbt-chechnya-persecution-st-petersburg-may-day-protest-a7711531.html |newspaper=[[The Independent]] |date=1 May 2017 |access-date=31 May 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180131011156/http://www.independent.co.uk/news/world/europe/russia-gay-rights-lgbt-chechnya-persecution-st-petersburg-may-day-protest-a7711531.html |archive-date=31 January 2018}}</ref><ref>{{cite news |title=Russians Protesting Abuse of Gay Men in Chechnya Are Detained |last=Kramer |first=Andrew E. |url=https://www.nytimes.com/2017/05/01/world/europe/russia-gay-rights-chechnya.html |newspaper=[[The New York Times]] |date=1 May 2017 |access-date=31 May 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171124052634/https://www.nytimes.com/2017/05/01/world/europe/russia-gay-rights-chechnya.html |archive-date=24 November 2017}}</ref>]] రష్యా చట్టాల ప్రకారం చెచన్యాలో స్వలింగ సంపర్కం అధికారికంగా చట్టబద్ధమే అయినప్పటికీ ఆచరణలో మాత్రం అది చట్టవిరుద్ధంగా పరిగణించబడుతోంది. [[:en: sexual orientation| వ్యక్తుల లైంగిక ధోరణిని]] ఊహించి ఆ ప్రాతిపదికన చెచన్యా అధికారులు వారిని అరెస్టు చేయడం జైలులో బంధించడం. హత్య చేయడం వంటి చర్యలకు పాల్పడినట్లు నివేదికలు వెలువడ్డాయి. <ref name="KramerNYT">{{cite news|url=https://www.nytimes.com/2017/04/01/world/europe/chechen-authorities-arresting-and-killing-gay-men-russian-paper-says.html|title=Chechen Authorities Arresting and Killing Gay Men, Russian Paper Says|first=Andrew E.|last=Kramer|newspaper=The New York Times|date=1 April 2017|access-date=15 April 2017|archive-date=28 April 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190428122004/https://www.nytimes.com/2017/04/01/world/europe/chechen-authorities-arresting-and-killing-gay-men-russian-paper-says.html|url-status=live}}</ref> 2017లో చెచెను అధికారులు [[:en: concentration camps| నిర్బంధ శిబిరాలను]] ఏర్పాటు చేశారని వాటిలో ఒకటి అర్గును [[:en: Chechen Republic| చెచెన్ రిపబ్లిక్]]లో ఉందని అక్కడ స్వలింగ సంపర్క పురుషులను విచారించి శారీరక హింసకు గురిచేస్తున్నారని నొవయా గజెటా పత్రిక మానవ హక్కుల సంఘాలు నివేదించాయి. <ref name="globeandmailarrest100suspected">{{cite news |title=Chechnya police arrest 100 suspected gay men, three killed: report |url=https://www.theglobeandmail.com//news/world/chechnya-police-arrest-100-suspected-gay-men-three-killed-report/article34559281/ |access-date=10 April 2017 |work=[[The Globe and Mail]] |agency=[[Associated Press]] |date=3 April 2017 }}</ref><ref name="pinknewshasopenedconcentration">{{cite news |last1=Duffy |first1=Nick |title=Chechnya has opened concentration camps for gay men |url=http://www.pinknews.co.uk/2017/04/10/chechnya-has-opened-concentration-camps-for-gay-men/ |access-date=10 April 2017 |work=[[PinkNews]] |date=10 April 2017 |archive-date=4 October 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191004111037/https://www.pinknews.co.uk/2017/04/10/chechnya-has-opened-concentration-camps-for-gay-men/ |url-status=live }}</ref> <ref>{{Cite news |url=http://www.independent.ie/world-news/europe/over-100-people-allegedly-sent-to-concentration-camps-for-gay-men-in-chechnya-35610969.html |title=Over 100 people allegedly sent to 'concentration camps' for gay men in Chechnya |first=Kathy |last=Armstrong |work=[[Irish Independent]] |date=10 April 2017 |access-date=11 April 2017 |language=en |archive-date=11 April 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170411053628/http://www.independent.ie/world-news/europe/over-100-people-allegedly-sent-to-concentration-camps-for-gay-men-in-chechnya-35610969.html |url-status=live }}</ref><ref>{{Cite news |url=https://www.novayagazeta.ru/articles/2017/04/04/72027-raspravy-nad-chechenskimi-geyami-publikuem-svidetelstva |script-title=ru:Расправы над чеченскими геями |trans-title=Massacres of Chechen gays (18+) |first1=Irina |last1=Gordienko |author2=Elena Milashina |work=[[Novaya Gazeta]] |date=4 April 2017 |access-date=12 April 2017 |language=ru |archive-date=12 January 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190112084155/https://www.novayagazeta.ru/articles/2017/04/04/72027-raspravy-nad-chechenskimi-geyami-publikuem-svidetelstva |url-status=live }}</ref> 2018 జూన్ 27న [[:en: Parliamentary Assembly of the Council of Europe|కౌన్సిల్ ఆఫ్ యూరప్ పార్లమెంటరీ అసెంబ్లీ]] "అపహరణలు ఏకపక్ష నిర్బంధాలు, చిత్రహింసల... చెచను చట్ట అమలు అధికారుల ప్రత్యక్ష ప్రమేయంతో జరిగిన ఘటనలను" ప్రస్తావించింది. ...చట్ట అమలు అధికారుల ద్వారా అగ్రశ్రేణి చెచెను అధికారుల ఆదేశాల మేరకు..."<ref name="CoE Parl 2018-07-27">{{Cite web |url=https://pace.coe.int/en/files/24962/html |title=Persecution of LGBTI people in the Chechen Republic (Russian Federation), Resolution 2230 (2018) |publisher=[[Parliamentary Assembly of the Council of Europe]] |date=27 June 2018 |access-date=26 September 2021 }}</ref>అని పేర్కొంది. అలాగే "చెచను రిపబ్లికు‌లో ఎల్‌జిబిటి ప్రజల ఉనికినే నిరాకరిస్తూ చెచను రష్యను ప్రభుత్వ అధికారులు చేసిన ప్రకటనల పట్ల" అది తీవ్ర ఆవేదన వ్యక్తం చేసింది.<ref name="CoE Parl 2018-07-27"/> కడిరోవు ప్రతినిధి అల్వి కరిమోవు [[:en: Interfax| ఇంటర్ఫాక్సు]] వార్తా సంస్థతో మాట్లాడుతూ, స్వలింగ సంపర్కులు "ఈ రిపబ్లికు‌లో అసలు లేనే లేరు" అని అన్నారు. అంతేకాకుండా "ఒకవేళ చెచన్యాలో అటువంటి వ్యక్తులు ఎవరైనా ఉంటే" కుటుంబ సభ్యులు చేసే [[:en: honor killing|పరువు హత్యలను]] ఆయన ఆమోదించే ధోరణిలో ప్రస్తావించారు. <ref>{{cite news |url=https://www.theguardian.com/world/2017/apr/13/they-called-us-animals-chechens-prison-beatings-electric-shocks-anti-gay-purge |title=Chechens tell of prison beatings and electric shocks in anti-gay purge: 'They called us animals' |first=Shaun |last=Walker |work=[[The Guardian]] |date=13 April 2017 |access-date=26 September 2021 |archive-date=21 May 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170521102922/https://www.theguardian.com/world/2017/apr/13/they-called-us-animals-chechens-prison-beatings-electric-shocks-anti-gay-purge |url-status=live }}</ref> ఎల్‌జిబిటి వ్యతిరేక ద్వేషపూరిత నేరాల మీద 2021లో కౌన్సిలు ఆఫ్ యూరప్ రూపొందించిన ఒక నివేదికలో నివేదికకర్త ఫౌరా బెన్ చికా — "2017లో చెచన్యాలో ఎల్‌జిబిటి ప్రజల మీద జరిగిన ప్రభుత్వ ప్రేరేపిత దాడులను" — "గత దశాబ్దాలలో యూరపు‌లో ఎల్‌జిబిటి ప్రజల మీద జరిగిన హింసాకాండలో అత్యంత దారుణమైన ఏకైక ఉదాహరణ"గా అభివర్ణించారు.<ref name="CoE 2021-09-21">{{cite web |url=https://assembly.coe.int/LifeRay/EGA/Pdf/TextesProvisoires/2021/20210921-RisingHateLGBTI-EN.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20210923211038/https://assembly.coe.int/LifeRay/EGA/Pdf/TextesProvisoires/2021/20210921-RisingHateLGBTI-EN.pdf |archive-date=2021-09-23 |url-status=live |title=Combating rising hate against LGBTI people in Europe |first=Foura |last=ben Chikha |publisher=[[Council of Europe]] Committee on Equality and Non-Discrimination |pages=15–16 |date=21 September 2021 |access-date=26 September 2021 }}</ref> 2019 జనవరి 11న ఆ దేశంలో 2018 డిసెంబరులో మరొక [[:en: gay purge| గే నిర్మూలన]] ప్రారంభమైందని ఇందులో పలువురు స్త్రీ పురుషులను నిర్బంధించినట్లు వార్తలు వచ్చాయి. <ref>{{cite web |url=https://apnews.com/88929f353d494b3a87843002d02ad155 |title=Reports: several gay men and women detained in Chechnya |first=Nataliya |last=Vasilyeva |date=11 January 2019 |work=[[Associated Press]] |access-date=14 January 2019 |archive-date=3 April 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190403031117/https://apnews.com/88929f353d494b3a87843002d02ad155 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite magazine |last=Damshenas |first=Sam |title=Chechnya has reportedly launched a new 'gay purge' |magazine=[[Gay Times]] |date=11 January 2019 |url=https://www.gaytimes.co.uk/community/117320/chechnya-has-reportedly-launched-a-new-gay-purge/ |access-date=13 January 2019 |archive-date=9 September 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190909041944/https://www.gaytimes.co.uk/community/117320/chechnya-has-reportedly-launched-a-new-gay-purge/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.independent.co.uk/news/world/europe/chechnya-gay-purge-lgbt-detention-torture-missing-men-women-beating-a8723011.html |title=Chechnya launches new gay 'purge', reports say |first=Oliver |last=Carroll |website=[[The Independent]] |date=11 January 2019 |access-date=14 January 2019 |archive-date=24 April 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190424101606/https://www.independent.co.uk/news/world/europe/chechnya-gay-purge-lgbt-detention-torture-missing-men-women-beating-a8723011.html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.novayagazeta.ru/news/2019/01/11/148260-chechnya |script-title=ru:«Новой газете» стало известно о новых преследованиях геев в Чечне |trans-title=''Novaya Gazeta'' learned of new persecution of gays in Chechnya |language=ru |work=[[Novaya Gazeta]] |date=11 January 2019 |access-date=14 January 2019 |archive-date=11 October 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191011223326/https://www.novayagazeta.ru/news/2019/01/11/148260-chechnya |url-status=dead }}</ref> సుమారు 40 మందిని నిర్బంధించారని, ఇద్దరిని చంపారని రష్యను ఎల్‌జిబిటి నెట్వర్కు ‌భావిస్తోంది. <ref>{{Cite web |url=https://lgbtnet.org/en/newseng/new-wave-persecution-against-lgbt-people-chechnya-around-40-people-detained-least-two-killed |title=New wave of persecution against LGBT people in Chechnya: around 40 people detained, at least two killed |date=14 January 2019 |website=Российская ЛГБТ-сеть |language=ru |access-date=27 August 2019 |archive-date=30 June 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190630191112/https://lgbtnet.org/en/newseng/new-wave-persecution-against-lgbt-people-chechnya-around-40-people-detained-least-two-killed |url-status=dead }}</ref><ref>{{Cite web |url=https://www.npr.org/2019/01/14/685192372/activists-say-40-detained-and-2-dead-in-gay-purge-in-chechnya |title=Activists Say 40 Detained And 2 Dead in Gay Purge in Chechnya |first=Sasha |last=Ingber |publisher=[[NPR]] |language=en |date=14 January 2019 |access-date=27 August 2019 |archive-date=19 May 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190519162748/https://www.npr.org/2019/01/14/685192372/activists-say-40-detained-and-2-dead-in-gay-purge-in-chechnya |url-status=live }}</ref> ==ఆర్థిక వ్యవస్థ== [[File:Мечеть "Сердце Чечни".jpg|thumb|2013 నాటి గ్రోజ్నీ నగరం; ఇందులో "హార్ట్ ఆఫ్ చెచ్న్యా" మసీదు మరియు [[:en: Grozny-City|గ్రోజ్నీ టవర్లు]] కనిపిస్తున్నాయి]] మొదటి చెచెను యుద్ధం సమయంలో చెచెను ఆర్థిక వ్యవస్థ పూర్తిగా కుప్పకూలిపోయింది.<ref name="Russell 2007 163–168">{{Cite journal|last=Russell|first=John|date=2007|editor-last=Gammer|editor-first=Moshe|editor2-last=Lokshina|editor2-first=Tanya|editor3-last=Thomas|editor3-first=Ray|editor4-last=Mayer|editor4-first=Mary|editor5-last=Dunlop|editor5-first=John B.|title=Chechnya: Russia's 'War on Terror' or 'War of Terror'?|url=https://archive.org/details/sim_europe-asia-studies_2007-01_59_1/page/162|jstor=20451332|journal=Europe-Asia Studies|volume=59|issue=1|pages=163–168|doi=10.1080/09668130601072761|s2cid=153481090}}</ref> 1994లో వేర్పాటువాదులు ఒక కొత్త కరెన్సీని ప్రవేశపెట్టాలని ప్రణాళిక రచించారు. కానీ రెండవ చెచెను యుద్ధంలో రష్యను దళాలు చెచన్యాను తిరిగి తమ ఆధీనంలోకి తీసుకోవడంతో ఆ మార్పు సాధ్యపడలేదు.<ref name="Russell 2007 163–168"/> 2000 సంవత్సరం నుండి చెచన్యాలోని ఆర్థిక పరిస్థితి గణనీయంగా మెరుగుపడింది. ''న్యూయార్కు టైమ్సు'' పత్రిక ప్రకారం గ్రోజ్నీ నగరాన్ని పునర్నిర్మించడానికి భారీ ఎత్తున ప్రయత్నాలు జరిగాయి. రాజకీయ పరిస్థితులలో వచ్చిన మెరుగుదలల కారణంగా కొంతమంది అధికారులు పర్యాటక రంగాన్ని అభివృద్ధి చేయడం గురించి ఆలోచిస్తున్నారు; అయితే నిర్మాణ పనులలో పాల్గొనే కార్మికులకు వేతనాలు సక్రమంగా చెల్లించడం లేదని అలాగే నిరుపేద ప్రజలను వారి నివాసాల నుండి బలవంతంగా తొలగిస్తున్నారని (స్థానభ్రంశం చెందిస్తున్నారని) కొన్ని ఆరోపణలు కూడా వినిపిస్తున్నాయి.<ref>{{Cite news |url=https://www.nytimes.com/2008/04/30/world/europe/30grozny.html |newspaper=[[The New York Times]] |title=చెచ్న్యా రాజధాని బూడిద నుండి పునరుజ్జీవం పొందింది, దాగి ఉన్న భయానకతల పైన |first=Andrew E. |last=Kramer |date=30 April 2008 |access-date=1 April 2010 |archive-date=15 June 2011 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110615133404/http://www.nytimes.com/2008/04/30/world/europe/30grozny.html |url-status=live }}</ref> చెచన్యాలో నిరుద్యోగిత రేటు 2006లో 67%గా ఉండగా 2014 నాటికి అది 21.5%కి తగ్గింది.<ref>{{Cite web |url=https://knoema.com/atlas/Russian-Federation/Chechnya-Republic-of/Unemployment-rate |title=చెచ్న్యా గణతంత్రం నిరుద్యోగిత రేటు, 1990-2014 - knoema.com |access-date=11 April 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170412062011/https://knoema.com/atlas/Russian-Federation/Chechnya-Republic-of/Unemployment-rate |archive-date=12 April 2017 |url-status=dead }}</ref> 2017 సంవత్సరానికి చెచన్యాలో బడ్జెటు మొత్తం ఆదాయం 59.2 బిలియన్ల రూబుళ్లుగా ఉంది. ఇందులో 48.5 బిలియన్ల రూబుళ్లు రష్యను ఫెడరేషను కేంద్ర బడ్జెటు నుండి వచ్చిన గ్రాంట్లు. 1970ల చివరలో చెచన్యాలో ఏటా 20 మిలియను టన్నుల వరకు చమురును ఉత్పత్తి చేసేది; 1980ల చివరలో ఈ ఉత్పత్తి దాదాపు 3 మిలియను టన్నులకు 1994 నాటికి 2 మిలియను టన్నుల కంటే తక్కువకు పడిపోయింది. చెచన్యా మీద జరిగిన మొదటి (1994–1996), రెండవ (1999) రష్యను దండయాత్రలు చమురు రంగ మౌలిక సదుపాయాలకు భారీ నష్టాన్ని కలిగించాయి. 2001లో చమురు ఉత్పత్తి 750,000 టన్నులకు తగ్గగా 2006 నాటికి అది తిరిగి 2 మిలియన్ల టన్నులకు పెరిగింది; అయితే 2012 నాటికి ఉత్పత్తి 1 మిలియను టన్నులకు చేరుకుంది.<ref>{{Cite news |title=Does Chechnya Stand To Lose Out From Russian-Azerbaijani Oil Agreement? |url=https://www.rferl.org/a/russia-azerbaijan-oil-agreement-chechnya/25091138.html |website=Radio Free Europe/Radio Liberty |date=30 August 2013 |archive-date=30 May 2022 |access-date=30 May 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220530190209/https://www.rferl.org/a/russia-azerbaijan-oil-agreement-chechnya/25091138.html |url-status=live }}</ref> ==సంస్కృతి== చెచన్యా సంస్కృతి చెచను ప్రజల స్థానిక సంప్రదాయాల మీద ఆధారపడి ఉంది. చెచెను పురాణ గాథలు, కళలు, గత 1,000 సంవత్సరాలుగా ఈ సంస్కృతిని తీర్చిదిద్దడంలో కీలక పాత్ర పోషించాయి. చెచను సంప్రదాయాలకు అనుగుణంగా ఉండేందుకు గాను 2024 ఏప్రిల్ నుండి [[:en:tempo| సంగీతం వేగం]] నిమిషానికి 80 నుండి 116 బీట్ల మధ్య మాత్రమే ఉండాలనే నిబంధన అమలులోకి వచ్చింది. ఇతర ప్రజల నుండి సంగీత సంస్కృతిని స్వీకరించడం లేదా అనుకరించడం అనుమతించబడదు.<ref>[https://www.themoscowtimes.com/2024/04/05/chechnya-forbids-music-outside-80-116-bpm-tempo-a84755 "Chechnya Forbids Music Outside 80-116 BPM Tempo"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240409110050/https://www.themoscowtimes.com/2024/04/05/chechnya-forbids-music-outside-80-116-bpm-tempo-a84755 |date=9 April 2024 }}, ''[[Moscow Times]]'', 5 April 2024</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:రష్యా]] ttju37pgwygeevza1au7cpdhh7f1t99 క్వామే కోఫి ఎన్‌క్రుమా 0 487499 4808083 4799850 2026-04-22T19:58:27Z InternetArchiveBot 88395 Add 7 books for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808083 wikitext text/x-wiki {{Short description|ఘానా రాజకీయ నాయకుడు (1909–1972)}} {{Use dmy dates|date=July 2025}} {{Infobox officeholder | honorific_prefix = [[మహానుభావుడు]]<br>{{lang|ak|ఒసాగ్యేఫో}} | name = క్వామే కోఫి ఎన్‌క్రుమా | image = Kwame Nkrumah Portrait, The National Archives UK.jpg | caption = ఎన్‌క్రుమా చిత్రం | order = 1వ | office = [[ఘానా అధ్యక్షుడు]] | term_start = 1 జూలై 1960 | term_end = 24 ఫిబ్రవరి 1966 | predecessor = పదవి స్థాపించబడింది | successor = [[జోసెఫ్ ఆర్థర్ ఆంక్రా]] (NLC అధ్యక్షుడు) | order1 = 3వ | office1 = [[ఆఫ్రికా ఐక్యత సంస్థ]] అధ్యక్షుడు | term_start1 = 21 అక్టోబర్ 1965 | term_end1 = 24 ఫిబ్రవరి 1966 | predecessor1 = [[గమాల్ అబ్దెల్ నాసర్]] | successor1 = జోసెఫ్ ఆర్థర్ ఆంక్రా | order2 = 1వ | office2 = [[ఘానా ప్రధాన మంత్రి]] | term_start2 = 6 మార్చి 1957 | term_end2 = 1 జూలై 1960 | office3 = [[గోల్డ్ కోస్ట్]] తొలి ప్రధాన మంత్రి | term_start3 = 21 మార్చి 1952 | term_end3 = 6 మార్చి 1957 | birth_name = ఫ్రాన్సిస్ క్వామే ఎన్‌క్రుమా | birth_date = {{birth date|1909|9|21|df=y}} | birth_place = [[ఎన్‌క్రోఫుల్]], గోల్డ్ కోస్ట్ కాలనీ | death_date = {{death date and age|1972|4|27|1909|9|21|df=y}} | death_place = [[బుఖారెస్ట్]], రొమేనియా | party = [[యునైటెడ్ గోల్డ్ కోస్ట్ కన్వెన్షన్]] (1947–1949)<br>[[కన్వెన్షన్ పీపుల్స్ పార్టీ]] (1949–1966) | spouse = [[ఫాతియా ఎన్‌క్రుమా]] | children = 4 | education = [[లింకన్ విశ్వవిద్యాలయం]]<br>[[పెన్సిల్వేనియా విశ్వవిద్యాలయం]] | awards = [[లెనిన్ శాంతి బహుమతి]] (1962) }} '''క్వామే కోఫి ఎన్‌క్రుమా''' (21 సెప్టెంబర్ 1909 – 27 ఏప్రిల్ 1972) ఘానాకు చెందిన ప్రముఖ రాజకీయ నాయకుడు, సిద్ధాంతకర్త మరియు విప్లవకారుడు. ఆయన గోల్డ్ కోస్ట్కు 1952 నుండి 1957 వరకు ప్రధానమంత్రిగా పనిచేశారు. 1957లో [[యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]] నుండి స్వాతంత్ర్యం సాధించిన తర్వాత, ఆయన ఘానా తొలి ప్రధానమంత్రి మరియు తరువాత అధ్యక్షుడిగా (1957–1966) కొనసాగారు.<ref>{{Citation|title=Governing Post-War Britain|date=2012}}</ref> ఆయన పాన్-ఆఫ్రికానిజంకు ప్రధాన మద్దతుదారుడిగా నిలిచారు. ఆఫ్రికా ఐక్యత సంస్థ (OAU) స్థాపకుల్లో ఒకరిగా ఉన్నారు మరియు 1962లో [[సోవియట్ యూనియన్]] నుండి [[లెనిన్ శాంతి బహుమతి]] అందుకున్నారు.<ref>{{Cite ODNB|title=Nkrumah, Kwame}}</ref> విదేశాల్లో ఉన్నత విద్యను అభ్యసించిన తర్వాత, తన రాజకీయ సిద్ధాంతం అయిన ఎన్‌క్రుమాయిజంను అభివృద్ధి చేసి, గోల్డ్ కోస్ట్‌కు తిరిగి వచ్చి స్వాతంత్ర్య ఉద్యమంలో నాయకత్వం వహించారు. ఆయన స్థాపించిన [[కన్వెన్షన్ పీపుల్స్ పార్టీ]] ప్రజల మద్దతుతో వేగంగా ఎదిగింది.<ref>{{Cite book|title=Proceedings}}</ref> ఎన్‌క్రుమా పాలనలో దేశంలో పరిశ్రమలు, విద్య మరియు విద్యుత్ రంగాల్లో అభివృద్ధి జరిగింది. ఆయన ఆఫ్రికా జాతీయవాదం మరియు సామ్యవాద విధానాలను అనుసరించారు. ఆఫ్రికా దేశాలను ఒకే నాయకత్వంలో ఏకం చేయాలని ఆయన లక్ష్యం.<ref>{{Cite journal|title=Journal of African History}}</ref> 1960లలో ఆర్థిక సమస్యలు మరియు రాజకీయ ఉద్రిక్తతల కారణంగా ఆయన పాలన క్రమంగా అధికార కేంద్రీకృతంగా మారింది. 1964లో రాజ్యాంగ సవరణ ద్వారా ఘానాను ఒకే పార్టీ రాష్ట్రంగా మార్చి, తాను జీవితకాల అధ్యక్షుడిగా ప్రకటించుకున్నారు.<ref>{{cite book|title=One-Party Government}}</ref> 1966లో జరిగిన 1966 ఘానా సైనిక తిరుగుబాటులో ఆయనను పదవి నుంచి తొలగించారు. ఈ ఘటనలో సెంట్రల్ ఇంటెలిజెన్స్ ఏజెన్సీ (CIA) పాత్ర ఉందని ఆరోపణలు ఉన్నప్పటికీ అవి నిర్ధారించబడలేదు.<ref>{{cite news|title=Deutsche Welle}}</ref> తర్వాత ఆయన గినియాలో నివసించి, అక్కడ గౌరవ సహాధ్యక్షుడిగా గుర్తింపు పొందారు. 1999లో ఆయనను BBC “ఆఫ్రికన్ ఆఫ్ ది మిల్లేనియం”గా ఎంపిక చేసింది.<ref>{{cite web|title=BBC}}</ref> == ప్రారంభ జీవితం == === గోల్డ్ కోస్ట్ === క్వామే ఎన్‌క్రూమా 1909 సెప్టెంబర్ 21, మంగళవారం జన్మించాడు.<ref name=":2">{{Cite web |title=Kwame Nkrumah: Non-Violence of Mahatma Gandhi in Ghana |url=https://www.mkgandhi.org/articles/nonviolence-of-Mahatma-Gandhi-in-Ghana.html |website=www.mkgandhi.org |access-date=26 May 2020 |archive-date=3 August 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200803020635/https://www.mkgandhi.org/articles/nonviolence-of-Mahatma-Gandhi-in-Ghana.html|url-status=live}}</ref><ref name="LSE">{{Cite web |url=https://blogs.lse.ac.uk/lsehistory/2018/10/10/kwame-nkrumah-lse/ |title=Dr Kwame Nkrumah's History & LSE Application Form. |publisher=[[London School of Economics]] |date=10 October 2018 |access-date=22 November 2019 |archive-date=22 November 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20191122230822/https://blogs.lse.ac.uk/lsehistory/2018/10/10/kwame-nkrumah-lse/ |url-status=live}}</ref> ఆయన Nkroful, Nzema East (ప్రస్తుతం ఎల్లెంబెల్లే), గోల్డ్ కోస్ట్ (ప్రస్తుతం ఘనా) లో జన్మించాడు.<ref name="nytimes.com">{{Cite news |url=https://www.nytimes.com/1964/01/03/archives/man-in-the-news-an-african-enigma-kwame-nkrumah.html |title=Man in the News; An African Enigma; Kwame Nkrumah |newspaper=[[The New York Times]] |date=3 January 1964 |access-date=19 February 2020 |archive-date=1 November 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181101020947/https://www.nytimes.com/1964/01/03/archives/man-in-the-news-an-african-enigma-kwame-nkrumah.html |url-status=live}}</ref> Nkroful ఒక చిన్న గ్రామం, ఇది న్జెమా ప్రాంతంలో ఉంది.<ref>{{cite book |last1=Berry |first1=LaVerle Bennette |last2=Library of Congress |first2=Federal Research Division |title=Ghana: a country study |date=1995 |publisher=Federal Research Division, Library of Congress |location=Washington DC |isbn=0844408352 |page=[https://archive.org/details/ghanacountrystud00berr/page/27 27] |url=https://archive.org/details/ghanacountrystud00berr/page/27 |access-date=21 January 2018}}</ref> ఇది గోల్డ్ కోస్ట్ దక్షిణ పశ్చిమ భాగంలో, ఫ్రెంచ్ కాలనీ అయిన Ivory Coast సరిహద్దుకు సమీపంలో ఉంది. అతని తండ్రి కుటుంబంతో కలిసి నివసించలేదు; ఆయన Half Assini లో బంగారు పనులు (గోల్డ్‌స్మిత్) చేస్తూ పనిచేశాడు.<ref>{{Cite web |title=Ghana: The Autobiography of Kwame Nkrumah {{!}} University of Education, Winneba |url=https://www.uew.edu.gh/lib-fetured/ghana-autobiography-kwame-nkrumah |access-date=29 September 2023 |website=www.uew.edu.gh |archive-date=5 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230205164542/https://www.uew.edu.gh/lib-fetured/ghana-autobiography-kwame-nkrumah |url-status=dead}}</ref> క్వామే తన తల్లి మరియు విస్తృత కుటుంబంతో పెరిగాడు. వారు సంప్రదాయంగా కలిసి నివసించేవారు మరియు దూరపు బంధువులు తరచుగా సందర్శించేవారు.<ref>{{Citation |title=Athelstan 'Half King' and his Family |work=The Danelaw |year=1992 |publisher=Bloomsbury Academic |doi=10.5040/9781472598837.ch-021 |isbn=978-1-4725-9883-7}}</ref> అతని చిన్ననాటి జీవితం నిర్బంధం లేకుండా గడిచింది; గ్రామంలో, అడవిలో, సముద్రం దగ్గర ఎక్కువ సమయం గడిపాడు. అమెరికాలో విద్యార్థిగా ఉన్నప్పుడు, ఆయన పేరు ఫ్రాన్సిస్ న్వియా కోఫి ఎన్‌క్రూమా గా ఉండేది. "కోఫి" అనేది శుక్రవారం జన్మించిన వారికి ఇచ్చే అకాన్ పేరు.<ref>{{Citation |title=Annan, Kofi Atta, (born 1938) |date=1 December 2007 |work=Who's Who |publisher=Oxford University Press |doi=10.1093/ww/9780199540884.013.u5557}}</ref> 1945లో ఆయన తన పేరు క్వామే ఎన్‌క్రూమాగా మార్చుకున్నాడు.<ref>{{Cite news |last=Yakubu |first=Mutala |date=21 September 2019 |title=Kwame Nkrumah Memorial Day |work=Prime New Ghana |url=https://www.primenewsghana.com/politics/kwame-nkrumah-memorial-day-dr-kwame-nkrumah-a-son-of-the-soil.html}}</ref> ఆయన తండ్రి ఒపాన్యిన్ కోఫి న్వియానా న్గోలోమా, అకాన్ తెగలోని అసోనా వంశానికి చెందినవాడు.<ref>{{Cite web |title=Details of Opanyin Kofi Nwiana Ngolomah |url=https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/NewsArchive}}</ref> క్వామే తన తల్లి యొక్క ఏకైక సంతానం. ఆయన తల్లి ఎలిజబెత్ న్యానిబా ఒక చేపల వ్యాపారి మరియు చిన్న వ్యాపారి.<ref>{{Citation|title=Nkrumah, Dr Kwame}}</ref> ఆమె అతన్ని Half Assini లోని కాథలిక్ మిషన్ పాఠశాలకు పంపింది, అక్కడ అతను మంచి విద్యార్థిగా నిలిచాడు. తరువాత ఆయన Achimota School లో ఉపాధ్యాయ శిక్షణ పొందాడు. అక్కడ ఆయన నాయకత్వ లక్షణాలు అభివృద్ధి చెందాయి. 1930లో ఉపాధ్యాయ సర్టిఫికేట్ పొందిన తర్వాత, ఆయన El్మినా లో ఉపాధ్యాయుడిగా పని చేశాడు.<ref name="Graphic Online Article"/> తర్వాత Axim లో ప్రధానోపాధ్యాయుడిగా నియమితుడయ్యాడు. అక్కడ రాజకీయాల్లో ఆసక్తి పెంచుకుని Nzema Literary Society ను స్థాపించాడు. తరువాత Amissano లో కాథలిక్ సెమినరీలో పనిచేశాడు.<ref name=":0"/> ఆ సమయంలో ఆయన Nnamdi Azikiwe ప్రభావంతో నల్లజాతి జాతీయవాదంపై ఆసక్తి పెంచుకున్నాడు. తరువాత ఉన్నత విద్య కోసం అమెరికాకు వెళ్లాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. ఆయన Lincoln University లో చేరాలని సూచించబడింది. 1935 అక్టోబర్‌లో ఆయన అమెరికాకు చేరుకున్నాడు. === యునైటెడ్ స్టేట్స్ === చరిత్రకారుడు John Henrik Clarke తన ఎన్‌క్రూమా పై వ్యాసంలో పేర్కొన్నట్లుగా, "అతను [[అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలు]] లో గడిపిన పది సంవత్సరాల ప్రభావం అతని జీవితమంతా కొనసాగింది."{{sfn|Clarke|pp=9–10}} ఎన్‌క్రూమా లింకన్ విశ్వవిద్యాలయం లో చదువు ప్రారంభించే ముందు నుంచే అక్కడ చేరడానికి ప్రయత్నించాడు. 1935 మార్చి 1, శుక్రవారం ఆయన ఆ విశ్వవిద్యాలయానికి ఒక లేఖ రాశాడు, తన దరఖాస్తు ఒక సంవత్సరానికి పైగా పెండింగ్‌లో ఉందని పేర్కొంటూ. 1935 అక్టోబర్‌లో ఆయన [[New York City|న్యూయార్క్ నగరం]] చేరుకున్న తర్వాత, పెన్సిల్వేనియాకు వెళ్లి, పూర్తి సెమిస్టర్ ఫీజు లేకపోయినా లింకన్ విశ్వవిద్యాలయంలో చేరాడు.{{sfn|Clarke|p=10}} తరువాత అతనికి స్కాలర్‌షిప్ లభించింది, దీని ద్వారా ట్యూషన్ ఫీజులు చెల్లించగలిగాడు. అయినప్పటికీ, అమెరికాలో ఉన్న కాలంలో అతనికి ఆర్థిక ఇబ్బందులు కొనసాగాయి.{{sfn|Rooney|p=12}} జీవనోపాధి కోసం అతను చిన్న చిన్న పనులు చేశాడు—మత్స్య, కోళ్ల సరఫరాదారు, క్లీనర్, పాత్రలు కడిగేవాడు వంటి పనులు చేశాడు.<ref>{{Cite web |title=Ghana: The Autobiography of Kwame Nkrumah {{!}} University of Education, Winneba |url=https://www.uew.edu.gh/lib-fetured/ghana-autobiography-kwame-nkrumah |access-date=2 October 2023 |website=www.uew.edu.gh |archive-date=5 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230205164542/https://www.uew.edu.gh/lib-fetured/ghana-autobiography-kwame-nkrumah |url-status=dead }}</ref> ఆదివారాల్లో, ఆయన Philadelphia మరియు [[New York City|న్యూయార్క్]] లోని నల్లజాతి ప్రెస్బిటేరియన్ చర్చిలను సందర్శించేవాడు.{{sfn|Birmingham|p=4}} 1939లో ఎన్‌క్రూమా ఆర్థిక శాస్త్రం మరియు సమాజ శాస్త్రంలో బాచిలర్ ఆఫ్ ఆర్ట్స్ డిగ్రీ పొందాడు. తరువాత లింకన్ విశ్వవిద్యాలయం అతనిని తత్వశాస్త్రంలో అసిస్టెంట్ లెక్చరర్‌గా నియమించింది. ఆయన ఫిలడెల్ఫియా మరియు న్యూయార్క్‌లోని చర్చిలలో అతిథి ప్రసంగకర్తగా ఆహ్వానించబడ్డాడు.<ref>{{Cite thesis |title=The Rhetoric of Kwame Nkrumah |url=https://open.uct.ac.za/... |last=Opoku Mensah |first=Eric}}</ref> 1939లో ఆయన లింకన్ సెమినరీలో చేరి, తరువాత University of Pennsylvania లో చదివాడు. 1942లో లింకన్ విశ్వవిద్యాలయంలోని Phi Beta Sigma సంఘంలో సభ్యుడయ్యాడు.<ref>{{Cite thesis |title=Kwame Nkrumah, His Afro-American Network}}</ref> 1942లో ఆయన Bachelor of Theology డిగ్రీ పొందాడు. 1943లో పెన్ నుండి తత్వశాస్త్రంలో మాస్టర్స్ మరియు విద్యలో మాస్టర్స్ డిగ్రీలు పొందాడు.{{sfn|Rooney|pp=13–14}} పెన్‌లో ఉన్నప్పుడు, ఆయన భాషాశాస్త్రవేత్త విలియం ఎవెరెట్ వెల్మర్స్‌తో కలిసి పనిచేశాడు, తన స్వస్థల భాష అయిన Fante dialect పై వ్యాకరణ పరిశోధనకు సహకరించాడు.<ref>{{Cite book|title=A Descriptive Grammar of Fanti}}</ref> అమెరికాలో ఉన్న సమయంలో ఆయన Prince Hall Freemasonry లో కూడా సభ్యత్వం పొందాడు.<ref>{{Cite conference |title=African American Freemasonry}}</ref> ఎన్‌క్రూమా తన వేసవి కాలాన్ని Harlem లో గడిపేవాడు, ఇది నల్లజాతి సంస్కృతి, ఆలోచనలు మరియు జీవనానికి ముఖ్య కేంద్రం. అక్కడ నివాసం మరియు ఉద్యోగం పొందడం కష్టంగా ఉండేది, కానీ సమాజంతో బాగా కలిసిపోయాడు.<ref>{{Cite web|title=US Speaker Nancy Pelosi}}</ref> అతను రాత్రిళ్లు వీధి ప్రసంగకర్తల మాటలు విని, చర్చల్లో పాల్గొనేవాడు. క్లార్క్ ప్రకారం: {{blockquote| ఈ సాయంత్రాలు ఎన్‌క్రూమా అమెరికా విద్యలో ముఖ్య భాగం. హార్లెం వీధులు ఒక విశ్వవిద్యాలయం లాంటివి. అక్కడ ప్రసంగకర్తలు సాధారణ వ్యక్తులు కాదు... యువ [[Carlos A. Cooks|కార్లోస్ కుక్]] వంటి నాయకులు కూడా అక్కడ చురుకుగా ఉండేవారు... ఇది హార్లెం వీధులలో జరిగిన జీవన నాటకం.{{sfn|Clarke|p=11}} }} ఎన్‌క్రూమా ఒక చురుకైన విద్యార్థి. అతను పెన్సిల్వేనియాలో ఆఫ్రికన్ విద్యార్థుల సంఘాన్ని స్థాపించి, దానిని అమెరికా మరియు కెనడా ఆఫ్రికన్ స్టూడెంట్స్ అసోసియేషన్‌గా అభివృద్ధి చేశాడు.<ref name="Clarke 1974"/> కొంతమంది సభ్యులు ప్రతి కాలనీ స్వతంత్రంగా స్వాతంత్ర్యం పొందాలని భావించగా, ఎన్‌క్రూమా Pan-Africanism విధానాన్ని ప్రోత్సహించాడు.<ref>{{Cite journal|title=Kwame Nkrumah, Disability}}</ref> 1944లో న్యూయార్క్‌లో జరిగిన పాన్-ఆఫ్రికన్ సమావేశంలో అతను ముఖ్య పాత్ర పోషించాడు.{{sfn|Rooney|p=16}} తన పాత గురువు అగ్రే మరణించిన తర్వాత, 1942లో ఆయనకు సమాధి వద్ద సంప్రదాయ ప్రార్థనలు నిర్వహించాడు.{{sfn|Addo|pp=62–65}} 1945లో ఆయన "ఫ్రాన్సిస్" అనే పేరును వదిలి "క్వామే ఎన్‌క్రూమా" అనే పేరు స్వీకరించాడు.{{sfn|Rooney|pp=14–15}} {{Quote box | quote = పురాతన ఈజిప్షియన్ కాలంలోలాగే, ఈ రోజూ కూడా దేవుడు ఆఫ్రికా ప్రజలలో కొందరిని పశ్చిమ దేశాలకు పంపాడు... వారు జ్ఞానం సంపాదించి తిరిగి తమ దేశానికి వచ్చి తమ ప్రజలకు సహాయం చేయాలి. | source = — Kwame Nkrumah | align = right | width = 26em }} ఎన్‌క్రూమా రాజకీయాలు మరియు ధర్మంపై పుస్తకాలు చదివి, విద్యార్థులకు తత్వశాస్త్రం బోధించాడు.<ref>{{Cite web |title=Kwame Nkrumah |url=https://www.britannica.com}}</ref> 1943లో ఆయన C. L. R. James, Raya Dunayevskaya, మరియు Grace Lee Boggs వంటి మార్క్సిస్ట్ ఆలోచనకర్తలను కలిశాడు.<ref>{{Cite web|title=Kwame Nkrumah}}</ref> తరువాత ఆయన లండన్‌కు వెళ్లి తన విద్యను కొనసాగించాలని నిర్ణయించుకున్నాడు.{{sfn|Addo|p=70}} జేమ్స్, 1945లో రాసిన లేఖలో, ఎన్‌క్రూమాను George Padmore కు పరిచయం చేస్తూ ఇలా అన్నాడు: "ఈ యువకుడు యూరోపియన్లను ఆఫ్రికా నుండి వెళ్లగొట్టాలని సంకల్పించుకున్నాడు."{{sfn|Sherwood|p=114}} === లండన్ === [[File:KWAME NKRUMAH - 60 Burghley Road Kentish Town London NW5 1UN.jpg|thumb|60 బర్గ్లీ రోడ్, కెంటిష్ టౌన్, లండన్ — 1945 నుండి 1947 మధ్య న్క్రూమా నివసించిన స్థలం]] 1945 మేలో న్క్రూమా లండన్‌కు తిరిగి వెళ్లి, [[లండన్ స్కూల్ ఆఫ్ ఎకనామిక్స్]] లో [[మానవ శాస్త్రం]] లో పీహెచ్‌డీ అభ్యర్థిగా చేరాడు. ఒక టర్మ్ తర్వాత ఆయన దానిని వదిలి, తదుపరి సంవత్సరం యూనివర్సిటీ కాలేజ్ లండన్ లో చేరి, "జ్ఞానం మరియు లాజికల్ పాజిటివిజం" పై తత్వశాస్త్ర పరిశోధన రచన చేయాలని సంకల్పించాడు.<ref>{{Cite journal|last=Matera|first=Marc|date=2010|title=Colonial Subjects: Black Intellectuals and the Development of Colonial Studies in Britain|url=https://archive.org/details/sim_journal-of-british-studies_2010-04_49_2/page/388|journal=Journal of British Studies|volume=49|issue=2|pages=388–418|doi=10.1086/649838|jstor=23265207|s2cid=143861344|issn=0021-9371}}</ref> ఆయన పర్యవేక్షకుడు [[ఏ. జే. అయ్యర్]] న్క్రూమాను "ప్రథమ శ్రేణి తత్వవేత్త"గా గుర్తించడానికి నిరాకరించాడు. ఆయన మాట్లాడుతూ, "నాకు అతను నచ్చాడు, అతనితో మాట్లాడటం ఆనందంగా ఉండేది, కానీ అతనికి విశ్లేషణాత్మక ఆలోచన లేదని అనిపించింది. అతను చాలా త్వరగా సమాధానాలు కోరుకునేవాడు. అతను తన థీసిస్‌పై ఎక్కువగా దృష్టి పెట్టకపోవడం సమస్యలో భాగమై ఉండవచ్చు. ఇది అతను ఘానాకు తిరిగి వెళ్లే అవకాశం కోసం వేచి ఉన్నట్లు అనిపించింది" అని పేర్కొన్నాడు.{{sfn|Sherwood|p=115}} చివరికి, న్క్రూమా గ్రేస్ ఇన్ (సిటీ లా స్కూల్) లో న్యాయ విద్యలో చేరినా, దానిని పూర్తి చేయలేదు.{{sfn|Sherwood|p=115}} న్క్రూమా తన సమయాన్ని రాజకీయ సంస్థలలో గడిపాడు. ఆయన మరియు పాడ్మోర్ 1945 అక్టోబర్ 15–19 తేదీల్లో మాంచెస్టర్‌లో జరిగిన ఐదవ పాన్-ఆఫ్రికన్ కాంగ్రెస్ ప్రధాన నిర్వాహకులు మరియు సంయుక్త ఖజాంచీలు అయ్యారు.<ref name="Martin">{{cite book |last=Martin |first=G. |year=2012 |title=African Political Thought |url=https://books.google.com/books?id=rqYEhtONIBgC |publisher=Palgrave Macmillan US |isbn=978-1-137-06205-5 |access-date=31 August 2017 |archive-date=18 April 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230418090708/https://books.google.com/books?id=rqYEhtONIBgC |url-status=live }}</ref> ఈ కాంగ్రెస్ ఆఫ్రికన్ సామాజికవాదం ద్వారా వలసరాజ్య వ్యవస్థను తొలగించడానికి ఒక వ్యూహాన్ని రూపొందించింది. వారు పరిమిత సార్వభౌమత్వం కలిగిన రాష్ట్రాల ద్వారా పరిపాలితమయ్యే, ప్రాంతీయ సంస్థలతో అనుసంధానమైన ఒక సమాఖ్య "యునైటెడ్ స్టేట్స్ ఆఫ్ ఆఫ్రికా"ను నిర్మించాలని నిర్ణయించారు.<ref>{{Cite journal|last=Fulcher|first=James|date=1 November 2000|title=Globalisation, the Nation-State and Global Society|url=https://archive.org/details/sim_sociological-review_2000-11_48_4/page/522|journal=The Sociological Review|language=en|volume=48|issue=4|pages=522–543|doi=10.1111/1467-954X.00231|s2cid=145019590|issn=0038-0261}}</ref> వారు [[గోత్రవాదం]] లేకుండా, సామాజికవాద వ్యవస్థలో ప్రజాస్వామ్య పద్ధతిలో, సంప్రదాయ మరియు ఆధునిక ఆలోచనలను కలిపి ఒక కొత్త ఆఫ్రికన్ సంస్కృతిని అభివృద్ధి చేయాలని ప్రణాళిక చేశారు. వీలైతే అహింసా మార్గంలో ఇది సాధించాలని నిర్ణయించారు.<ref name=Gebe>{{cite journal|first=Boni Yao |last=Gebe |url=http://www.jpanafrican.com/docs/vol2no3/GhanasForeignPolicyAtIndependenceAnd.pdf |title=Ghana's Foreign Policy at Independence and Implications for the 1966 Coup D'état |journal=Journal of Pan African Studies |volume=2 |issue=3 |date=March 2008 |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20140611023640/http://www.jpanafrican.com/docs/vol2no3/GhanasForeignPolicyAtIndependenceAnd.pdf |archive-date=11 June 2014 }}</ref> ఈ కాంగ్రెస్‌కు హాజరైనవారిలో ప్రముఖుడు డబ్ల్యూ. ఈ. బి. డూ బాయిస్ ఉన్నారు. అలాగే తరువాత తమ దేశాలకు స్వాతంత్ర్యం తీసుకువచ్చిన నాయకులు కూడా ఇందులో పాల్గొన్నారు, అందులో న్యాసాలాండ్ (ప్రస్తుతం [[మలావి]]) కు చెందిన హేస్టింగ్స్ బాండా, [[కెన్యా]] కు చెందిన [[జోమో కెన్యాట్టా]] మరియు [[నైజీరియా]] కు చెందిన ఓబాఫెమీ అవొలోవో ఉన్నారు.<ref name="Running away from our own shadows">{{Cite web|title=Running away from our own shadows|url=https://www.ippmedia.com/en/features/running-away-our-own-shadows|website=www.ippmedia.com|date=23 March 2020|language=en|access-date=27 May 2020|archive-date=3 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200803001032/https://www.ippmedia.com/en/features/running-away-our-own-shadows|url-status=live}}</ref>{{sfn|Rooney|p=23}} ఈ కాంగ్రెస్ బ్రిటన్‌లో కొనసాగుతున్న ఆఫ్రికన్ ఉద్యమాలను వెస్ట్ ఆఫ్రికన్ నేషనల్ సెక్రటేరియట్ (WANS) తో కలిసి అభివృద్ధి చేసి, ఆఫ్రికా వలసరాజ్యాల విముక్తి కోసం పని చేయాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది. న్క్రూమా WANS కార్యదర్శిగా నియమితుడయ్యాడు. తన దేశాలకు స్వేచ్ఛను సాధించేందుకు ఆఫ్రికన్లను సంఘటితం చేయడమే కాకుండా, యుద్ధం అనంతరం లండన్‌లో చిక్కుకుపోయిన పశ్చిమ ఆఫ్రికా నావికులను సహాయపడేందుకు కూడా కృషి చేశాడు. వారి శక్తివంతీకరణ కోసం "కలర్డ్ వర్కర్స్ అసోసియేషన్" ను స్థాపించాడు.{{sfn|Rooney|pp=24–25}} అమెరికా విదేశాంగ శాఖ మరియు [[MI5]] న్క్రూమా మరియు WANS కార్యకలాపాలను గమనిస్తూ, వారి కమ్యూనిజంతో ఉన్న సంబంధాలపై దృష్టి పెట్టాయి.{{sfn|Sherwood|pp=173–178}} న్క్రూమా మరియు పాడ్మోర్ "ది సర్కిల్" అనే సమూహాన్ని ఏర్పాటు చేసి, పశ్చిమ ఆఫ్రికా స్వాతంత్ర్యం మరియు ఐక్యత కోసం మార్గం చూపాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకున్నారు. ఈ సమూహం లక్ష్యం ఆఫ్రికన్ సామాజికవాద గణరాజ్యాల సమాఖ్యను ఏర్పాటు చేయడం. 1948లో అక్రాలో న్క్రూమా అరెస్టు సమయంలో ఈ లక్ష్యాన్ని వివరిస్తున్న పత్రం అతని వద్ద లభించింది, దీన్ని బ్రిటిష్ అధికారులు అతనిపై ఉపయోగించారు.{{sfn|Rooney|p=25}}{{sfn|Sherwood|pp=125–126}}{{efn|సభ్యులు రహస్య ప్రమాణం చేసి, సమూహ ఆదేశాలను తిరుగులేని విధంగా పాటించేందుకు, ప్రతి సభ్యునికి అన్ని విధాల సహాయం చేయడానికి, హింసను నివారించడానికి, ప్రతి నెల 21వ తేదీన ఉపవాసం ఉండడానికి మరియు చివరికి క్వామే న్క్రూమా నాయకత్వాన్ని అంగీకరించడానికి ఒప్పుకున్నారు. చూడండి: "{{URL|1=https://books.google.com/books?id=h6wsBgAAQBAJ&pg=PA389|2=The Circle}}" in ''Nationalism in Asia and Africa'' by Elie Kedourie, 1970.}} === యునైటెడ్ గోల్డ్ కోస్ట్ కన్వెన్షన్ === 1946 గోల్డ్ కోస్ట్ రాజ్యాంగం ప్రకారం [[శాసన మండలి]]లో ఆఫ్రికన్లకు తొలిసారిగా మెజారిటీ లభించింది. ఇది స్వపరిపాలన వైపు ఒక ముఖ్యమైన అడుగుగా పరిగణించబడింది.{{sfn|Rooney|pp=26–27}} ఈ కొత్త ఏర్పాటుతో, 1947 ఆగస్టులో కాలనీలో తొలి నిజమైన రాజకీయ పార్టీ అయిన యునైటెడ్ గోల్డ్ కోస్ట్ కన్వెన్షన్ (UGCC) స్థాపించబడింది.<ref>{{Cite web|title=Ghana pays tribute to founders' – Graphic Online|url=https://www.graphic.com.gh/news/politics/ghana-pays-tribute-to-founders.html|access-date=5 August 2020|website=www.graphic.com.gh|date=4 August 2020 |language=en-gb|archive-date=14 February 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210214131116/https://www.graphic.com.gh/news/politics/ghana-pays-tribute-to-founders.html|url-status=live}}</ref> UGCC సాధ్యమైనంత త్వరగా స్వపరిపాలనను సాధించాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది. ప్రముఖ సభ్యులు విజయవంతమైన వృత్తి నిపుణులు కావడంతో, పార్టీని నడపడానికి ఒక వ్యక్తిని నియమించాల్సి వచ్చింది. ఎబెనేజర్ అకో అడ్జీ సూచనతో వారు న్క్రూమాను ఎంపిక చేశారు. న్క్రూమా తొలుత సందేహించినా, UGCC పరంపరాగత (కన్జర్వేటివ్) వర్గాల ఆధీనంలో ఉందని గ్రహించాడు. అయినప్పటికీ, ఈ పదవి తనకు రాజకీయంగా పెద్ద అవకాశాలు కల్పిస్తుందని భావించి అంగీకరించాడు. బ్రిటిష్ అధికారులు అతని కమ్యూనిస్టు సంబంధాల గురించి విచారించిన తర్వాత, 1947 నవంబరులో లివర్‌పూల్ నుండి MV ''Accra'' నౌకలో స్వదేశానికి బయలుదేరాడు.{{sfn|Owusu-Ansah|p=316}}{{sfn|Rooney|pp=27–28}} [[సియెర్రా లియోన్]], [[లైబీరియా]], మరియు [[ఐవరీ కోస్ట్]] వద్ద స్వల్ప విరామాల తర్వాత, అతను గోల్డ్ కోస్ట్ (బ్రిటిష్ కాలనీ) కు చేరుకొని, టార్క్వా, ఘానా లో తన తల్లిని కలుసుకున్నాడు. 1947 డిసెంబర్ 29న సాల్ట్‌పాండ్, ఘానా లోని పార్టీ కార్యాలయంలో ప్రధాన కార్యదర్శిగా తన పని ప్రారంభించాడు.<ref name="nytimes.com"/>{{sfn|Rooney|pp=30–31}} న్క్రూమా త్వరగా UGCC శాఖలను దేశవ్యాప్తంగా స్థాపించడానికి, అవసరమైతే రాజకీయ లక్ష్యాల కోసం సమ్మెలు నిర్వహించడానికి ప్రణాళికలు రూపొందించాడు. ఈ చురుకైన విధానం పార్టీ నాయకత్వంలో విభేదాలకు దారితీసింది. ఈ కమిటీకి నాయకత్వం వహించినవారు జె. బి. డాన్‌క్వా. న్క్రూమా UGCC కోసం విరాళాలు సేకరించడానికి మరియు కొత్త శాఖలను స్థాపించడానికి పర్యటన ప్రారంభించాడు.{{sfn|Rooney|pp=36–37}} గోల్డ్ కోస్ట్ బ్రిటన్‌కు చెందిన ఇతర పశ్చిమ ఆఫ్రికా కాలనీలకంటే రాజకీయంగా అభివృద్ధి చెందినప్పటికీ, ప్రజల్లో అసంతృప్తి ఎక్కువగా ఉంది. యుద్ధానంతర ద్రవ్యోల్బణం కారణంగా ధరలు పెరగడంతో ప్రజల్లో ఆగ్రహం పెరిగింది. 1948 జనవరిలో అరబ్ వ్యాపారులపై బహిష్కరణ ప్రారంభమైంది. స్థానిక కాకావో గింజలు రైతులు కూడా అసంతృప్తిగా ఉన్నారు, ఎందుకంటే పంట ఇవ్వగలిగే చెట్లను కూడా కాలనీయ అధికారులు కాకావో స్వెలెన్-షూట్ వైరస్ కారణంగా నాశనం చేశారు.<ref>{{Citation|title=VIII. "And although these men were rare and wonderful, they were nevertheless but men, and the opportunities which they had were far less favorable than the present; nor were their undertakings more just or more easy than this; neither was God more a friend of them than of you."|date=31 December 2016|work=How to Choose a Leader|pages=37–41|place=Princeton|publisher=Princeton University Press|doi=10.1515/9781400880409-009|isbn=978-1-4008-8040-9}}</ref> గోల్డ్ కోస్ట్‌లో సుమారు 63,000 మంది రెండో ప్రపంచ యుద్ధ సైనికులు ఉండేవారు. వీరిలో చాలామంది ఉద్యోగాలు పొందడంలో ఇబ్బందులు ఎదుర్కొన్నారు మరియు వారి సమస్యలను కాలనీయ ప్రభుత్వం పట్టించుకోవడం లేదని భావించారు. 1948 ఫిబ్రవరి 20న అక్రాలో మాజీ సైనికుల సంఘ సమావేశంలో న్క్రూమా మరియు డాన్‌క్వా ప్రసంగించారు. గవర్నర్‌కు వినతిపత్రం ఇవ్వడానికి ఫిబ్రవరి 28న జరిగిన ర్యాలీలో పోలీసులు కాల్పులు జరపడంతో ముగ్గురు సైనికులు మరణించారు. దీని ఫలితంగా దేశవ్యాప్తంగా 1948 అక్రా అల్లర్లు చెలరేగాయి.{{sfn|Rooney|pp=38–39}} న్క్రూమా జీవితచరిత్రకర్త డేవిడ్ బర్మింగ్‌హామ్ ప్రకారం, "పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో ఆదర్శ కాలనీగా పరిగణించిన గోల్డ్ కోస్ట్‌లో అల్లర్లు చెలరేగాయి, వ్యాపార కేంద్రాలు దోపిడీకి గురయ్యాయి. ఆఫ్రికా విప్లవం ప్రారంభమైంది."{{sfn|Birmingham|pp=18–19}} కాలనీయ ప్రభుత్వం ఈ అల్లర్లకు UGCC కారణమని భావించి, న్క్రూమా మరియు డాన్‌క్వా సహా ఆరుగురు నాయకులను అరెస్ట్ చేసింది. వీరిని ఘానా బిగ్ సిక్స్ గా పిలుస్తారు.{{sfn|Addo|p=85}} వీరిని కలిసి కుమాసి లో నిర్బంధించారు, దీంతో న్క్రూమా మరియు ఇతరుల మధ్య విభేదాలు పెరిగాయి. తరువాత వీరిని వేర్వేరు ప్రదేశాలకు తరలించగా, న్క్రూమాను లావ్రా కు పంపారు. 1948 ఏప్రిల్‌లో అందరినీ విడుదల చేశారు. వారి విడుదల కోసం విద్యార్థులు మరియు ఉపాధ్యాయులు ఆందోళనలు చేయడంతో వారిని సస్పెండ్ చేశారు. న్క్రూమా తన సొంత డబ్బుతో ఘానా నేషనల్ కాలేజ్ ను స్థాపించాడు.<ref>{{Cite ODNB|last=Rathbone|first=Richard|title=Nkrumah, Kwame (1909?–1972), president of Ghana|date=23 September 2004|series=Oxford Dictionary of National Biography|doi=10.1093/ref:odnb/31504}}</ref> ఈ చర్యల వల్ల UGCC నాయకులు అతనిపై విమర్శలు చేశారు. పార్టీకి నష్టం కలిగిస్తాడని భావించి, అతనిని గౌరవ ఖజాంచీగా నియమించారు. న్క్రూమా ప్రజాదరణ మరింత పెరిగింది. ఆయన స్థాపించిన ''అక్రా ఈవెనింగ్ న్యూస్'' పత్రిక దీనికి సహాయపడింది. అలాగే UGCC యువజన విభాగంగా "కమిటీ ఆన్ యూత్ ఆర్గనైజేషన్" (CYO) ను స్థాపించాడు. అది తరువాత "Self-Government Now" అనే నినాదంతో స్వతంత్రంగా మారింది.<ref>{{Citation|date=15 November 2007|work=Kwame Nkrumah. Vision and Tragedy|pages=52–72|publisher=Sub-Saharan Publishers|doi=10.2307/j.ctvk3gm60.9|isbn=978-9988-647-81-0|title=Secretary of the Ugcc}}</ref> CYO విద్యార్థులు, మాజీ సైనికులు మరియు మార్కెట్ మహిళలను ఏకతాటిపైకి తీసుకొచ్చింది. న్క్రూమా తన ఆత్మకథలో UGCCతో విభేదాలు తప్పవని ముందే తెలుసుకున్నానని, ఆ సమయంలో ప్రజల మద్దతు అవసరమని పేర్కొన్నాడు.{{sfn|Rooney|pp=40–43}}{{sfn|Addo|pp=86–87}} "ఫ్రీడమ్" కోసం న్క్రూమా ఇచ్చిన పిలుపు గ్రామాల నుండి పట్టణాలకు వచ్చిన నిరుద్యోగ యువతను ఆకర్షించింది. పాత భక్తిగీతాలను స్వాతంత్ర్య గీతాలుగా మార్చి, ప్రజా సభల్లో న్క్రూమాను స్వాగతించారు.{{sfn|Birmingham|p=24}} ఆరోన్ మైక్ ఓక్వాయే ఇచ్చిన ప్రసంగం ప్రకారం, సాల్ట్‌పాండ్ లో జరిగిన UGCC సమావేశంలో న్క్రూమా ప్రాథమిక మానవ హక్కుల ప్రోత్సాహానికి సంబంధించిన ప్రతిపాదనను తిరస్కరించినట్లు పేర్కొన్నారు.<ref>{{Cite web|date=6 August 2020|title=Sekou Nkrumah Fights Oquaye Over Founders' Day|url=https://dailyguidenetwork.com/283102-2/|access-date=7 August 2020|website=DailyGuide Network|language=en-US|archive-date=26 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200926110957/https://dailyguidenetwork.com/283102-2/|url-status=live}}</ref> === కన్వెన్షన్ పీపుల్స్ పార్టీ === [[File:CPP ‒ Convention People's Party logo.jpg|thumb|249px|ఎర్ర కోడి, "ఎప్పటికీ ముందుకు, వెనక్కి ఎప్పుడూ కాదు": కన్వెన్షన్ పీపుల్స్ పార్టీ చిహ్నం మరియు నినాదం]] 1949 ఏప్రిల్ నుండి న్క్రూమాపై అతని అనుచరుల నుంచి UGCCను విడిచి తన స్వంత పార్టీని స్థాపించాలనే ఒత్తిడి పెరిగింది.<ref name="mkgandhi.org">{{Cite web|title=Kwame Nkrumah: Non-Violence of Mahatma Gandhi in Ghana {{!}} Articles : On and By Gandhi|url=https://www.mkgandhi.org/articles/nonviolence-of-Mahatma-Gandhi-in-Ghana.html|website=www.mkgandhi.org|access-date=27 May 2020|archive-date=3 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200803020635/https://www.mkgandhi.org/articles/nonviolence-of-Mahatma-Gandhi-in-Ghana.html|url-status=live}}</ref> 1949 జూన్ 12న ఆయన కన్వెన్షన్ పీపుల్స్ పార్టీ (CPP) స్థాపనను ప్రకటించాడు. "కన్వెన్షన్" అనే పదాన్ని ప్రజలను మనతో తీసుకువెళ్లాలనే ఉద్దేశంతో ఎంచుకున్నామని న్క్రూమా పేర్కొన్నాడు.{{sfn|Addo|p=88}} UGCCతో విభేదాలను సరిదిద్దేందుకు ప్రయత్నాలు జరిగాయి; జూలైలో జరిగిన ఒక సమావేశంలో న్క్రూమాను మళ్లీ కార్యదర్శిగా నియమించి CPPను రద్దు చేయాలని నిర్ణయించారు. కానీ న్క్రూమా అనుచరులు దీనిని అంగీకరించలేదు మరియు ఆయనను తమ నాయకత్వంలోనే కొనసాగాలని ఒప్పించారు.{{sfn|Addo|pp=88–89}} CPP తన చిహ్నంగా ఎర్ర [[కోడి]]ని స్వీకరించింది — ఇది స్థానిక జాతులలో ప్రసిద్ధమైన ప్రతీక, నాయకత్వం, అప్రమత్తత మరియు పురుషత్వానికి సంకేతం.<ref name=Hagan2 />{{sfn|Fuller|pp=24–26}} పార్టీ రంగులు (ఎరుపు, తెలుపు, ఆకుపచ్చ) దుస్తులు, జెండాలు, వాహనాలు మరియు ఇళ్లపై కనిపించేవి.<ref name=Hagan2 /> CPP కార్యకర్తలు ఈ రంగుల వాహనాల్లో దేశమంతా తిరిగి, సంగీతం వినిపిస్తూ ప్రజల మద్దతును కూడగట్టారు. ముఖ్యంగా న్క్రూమాకు భారీ ప్రజాదరణ లభించింది. గతంలో రాజకీయ ఉద్యమాలు నగర మేధావులకే పరిమితమైనప్పటికీ, CPP గ్రామీణ ప్రజలను కూడా ఆకర్షించింది.<ref name=Hagan2 /> [[File:Kwame Nkrumah-TIME-1953.jpg|thumb|290x290px|''[[టైమ్ (పత్రిక)]]'', 9 ఫిబ్రవరి 1953 కవర్‌పై క్వామే న్క్రూమా]] బ్రిటిష్ ప్రభుత్వం కౌస్సీ కమిటీ పేరుతో మధ్యతరగతి ఆఫ్రికన్ల కమిషన్‌ను ఏర్పాటు చేసింది, ఇందులో న్క్రూమా తప్ప మిగతా "బిగ్ సిక్స్" సభ్యులు ఉన్నారు. ఈ కమిటీ గోల్డ్ కోస్ట్‌కు మరింత స్వపరిపాలన కలిగించే కొత్త రాజ్యాంగాన్ని రూపొందించాల్సి ఉంది. కానీ పూర్తి డొమినియన్ హోదా ఇవ్వబోదని ముందే అర్థం చేసుకున్న న్క్రూమా, "పాజిటివ్ యాక్షన్" ఉద్యమాన్ని ప్రారంభించాడు.<ref name="Running away from our own shadows"/> న్క్రూమా ఒక రాజ్యాంగ సభ ఏర్పాటు చేయాలని డిమాండ్ చేశాడు. గవర్నర్ చార్ల్స్ ఆర్డెన్-క్లార్క్ దీనికి అంగీకరించకపోవడంతో, 1950 జనవరి 8 నుండి కార్మిక సంఘాలు సార్వత్రిక సమ్మె ప్రారంభించాయి. ఈ సమ్మె త్వరగా హింసకు దారితీసింది. జనవరి 22న న్క్రూమా మరియు ఇతర CPP నాయకులను అరెస్ట్ చేసి, ''ఈవెనింగ్ న్యూస్'' పత్రికను నిషేధించారు.<ref name="BIRTH OF THE CPP">{{Citation|date=15 November 2007|work=Kwame Nkrumah. Vision and Tragedy|pages=74–90|publisher=Sub-Saharan Publishers|doi=10.2307/j.ctvk3gm60.10|isbn=978-9988-647-81-0|title=Birth of the CPP}}</ref> న్క్రూమాకు మూడు సంవత్సరాల జైలు శిక్ష విధించబడింది మరియు అతన్ని అక్రాలోని ఫోర్ట్ జేమ్స్ (ఘానా) జైలులో సాధారణ ఖైదీలతో కలిసి నిర్బంధించారు.{{sfn|Rooney|pp=55–56}} న్క్రూమా గైర్హాజరీలో అతని సహాయకుడు కోమ్లా అగ్బెలి గ్బెడెమా CPPను నడిపించాడు. న్క్రూమా జైలులో నుంచే టాయిలెట్ పేపర్‌పై రాసిన రహస్య సందేశాల ద్వారా సంఘటనలపై ప్రభావం చూపగలిగాడు. బ్రిటిష్ ప్రభుత్వం కొత్త రాజ్యాంగం ప్రకారం ఎన్నికలకు సిద్ధమవుతుండగా, న్క్రూమా CPP అన్ని స్థానాల్లో పోటీ చేయాలని సూచించాడు.<ref>{{Cite journal|date=1 October 1953|journal=Parliamentary Affairs|doi=10.1093/oxfordjournals.pa.a053198|issn=1460-2482|title=The Gold Coast General Election of 1954}}</ref> న్క్రూమా అరెస్టు తర్వాత పరిస్థితులు కొంత ప్రశాంతంగా మారడంతో CPP మరియు బ్రిటిష్ అధికారులు కలిసి ఓటర్ల జాబితాలను సిద్ధం చేశారు. న్క్రూమా జైలు నుంచే అక్రా నియోజకవర్గం నుంచి పోటీ చేశాడు. గ్బెడెమా దేశవ్యాప్తంగా ప్రచార యంత్రాంగాన్ని ఏర్పాటు చేసి, లౌడ్‌స్పీకర్లతో పార్టీ సందేశాన్ని ప్రజలకు చేరవేశాడు. UGCC దేశవ్యాప్తంగా బలమైన నిర్మాణాన్ని ఏర్పాటు చేయలేకపోయింది.{{sfn|Rooney|pp=56–57}} [[1951 గోల్డ్ కోస్ట్ శాసనసభ ఎన్నికలు|1951 ఫిబ్రవరి శాసనసభ ఎన్నికలు]]లో CPP ఘన విజయం సాధించింది.{{sfn|Birmingham|pp=34–35}} మొత్తం 38 స్థానాలలో 34 స్థానాలను గెలుచుకుంది. న్క్రూమా తన అక్రా నియోజకవర్గంలో విజయం సాధించాడు. UGCC మూడు స్థానాలు మాత్రమే గెలుచుకోగా, ఒకటి స్వతంత్ర అభ్యర్థి గెలిచాడు. గవర్నర్ ఆర్డెన్-క్లార్క్ న్క్రూమాను విడుదల చేయకపోతే రాజ్యాంగ ప్రయోగం విఫలమవుతుందని గ్రహించాడు. 1951 ఫిబ్రవరి 12న న్క్రూమాను జైలు నుండి విడుదల చేశారు, అతనికి భారీ స్వాగతం లభించింది.{{sfn|Bourret|pp=175–177}} మరుసటి రోజు అతనిని ప్రభుత్వాన్ని ఏర్పాటు చేయమని ఆహ్వానించారు.{{sfn|Rooney|p=61}} న్క్రూమాతో అత్యంత సన్నిహితంగా ఉన్న [[ఎరికా పావెల్]] అతని ప్రైవేట్ కార్యదర్శిగా 1955లో తిరిగి ఘానాకు వచ్చి పది సంవత్సరాలు ఆ పదవిలో కొనసాగింది.<ref name=times>{{Cite news|url=https://www.thetimes.com/article/erica-powell-50f6gn8q9fb|title=Erica Powell|date=23 June 2007|work=The Times|access-date=2 November 2019|issn=0140-0460|archive-date=1 November 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191101142141/https://www.thetimes.co.uk/article/erica-powell-50f6gn8q9fb|url-status=live}}</ref> ఆమె న్క్రూమాతో కలిసి పనిచేసిన సమయంలో అతని ఆత్మకథ రచనలో ముఖ్య పాత్ర పోషించింది, అయితే ఇది చాలా కాలం తర్వాత మాత్రమే వెల్లడైంది.<ref name=review>{{Cite web|url=https://www.britishempire.co.uk/library/privatesecretary.htm|title=Private Secretary (Female)/Gold Coast|last=Luscombe|first=Stephen|website=britishempire.co.uk|access-date=2 November 2019|archive-date=25 October 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191025081311/https://www.britishempire.co.uk/library/privatesecretary.htm|url-status=live}}</ref> === ప్రభుత్వ వ్యాపారాల నాయకుడు మరియు ప్రధాన మంత్రి === న్క్రూమా అధికారంలోకి వచ్చినప్పుడు అనేక సవాళ్లను ఎదుర్కొన్నారు. ఆయన ఎప్పుడూ ప్రభుత్వంలో పనిచేయలేదు, కాబట్టి ఆ వ్యవహారాన్ని నేర్చుకోవాల్సి వచ్చింది. గోల్డ్ కోస్ట్ నాలుగు ప్రాంతాలతో కూడి ఉండేది, అనేక పూర్వ కాలనీలను ఒకటిగా కలిపి ఏర్పడింది. న్క్రూమా వాటిని ఒకే జాతీయత కింద ఏకీకృతం చేసి దేశాన్ని స్వాతంత్ర్యం వైపు తీసుకెళ్లాలని ప్రయత్నించాడు.<ref>{{Cite journal|journal=International Migration Outlook: SOPEMI - 2008 Edition - OECD 2008 – ISBN 9789264045651|title=Table B.1.6. Acquisition of nationality by country of former nationality, Denmark|doi=10.1787/432756801382}}</ref> ఈ సవాళ్లను అధిగమించడంలో ముఖ్యమైనది CPP కార్యక్రమాలు కేవలం సాధ్యమైనవే కాక, అనివార్యమని బ్రిటిష్ అధికారులను నమ్మించడం. ఈ క్రమంలో న్క్రూమా మరియు ఆర్డెన్-క్లార్క్ కలిసి పనిచేశారు.<ref name="mkgandhi.org"/> గవర్నర్ సివిల్ సర్వీస్‌కు కొత్త ప్రభుత్వానికి సంపూర్ణ మద్దతు ఇవ్వాలని ఆదేశించాడు, మరియు కేబినెట్‌లోని ముగ్గురు బ్రిటిష్ సభ్యులు ఎన్నికైన మెజారిటీకి వ్యతిరేకంగా ఓటు వేయకుండా జాగ్రత్తపడ్డారు.{{sfn|Birmingham|pp=37–38}} CPP అధికారంలోకి రాకముందు బ్రిటిష్ అధికారులు అభివృద్ధి కోసం పది సంవత్సరాల ప్రణాళికను సిద్ధం చేశారు. కాలనీ అంతటా మౌలిక సదుపాయాల అభివృద్ధి కోసం డిమాండ్లు రావడంతో, న్క్రూమా దాన్ని సాధారణంగా ఆమోదించినా, కాలవ్యవధిని ఐదు సంవత్సరాలకు తగ్గించాడు.<ref>{{Cite report |last=Cipriani|first=Ralph J.|date=1 December 2014|title=SNL Five-Year Facilities & Infrastructure Plan FY2015-2019|doi=10.2172/1173199|osti=1173199}}</ref> కాలనీ ఆర్థికంగా బలంగా ఉండేది, ఎందుకంటే కోకో లాభాల వల్ల లండన్‌లో నిల్వలు ఉండేవి. న్క్రూమా వాటిని విస్తృతంగా వినియోగించాడు. తీర ప్రాంతం మరియు అంతర్గత ప్రాంతాల్లో ఆధునిక రహదారులు నిర్మించబడ్డాయి. రైల్వే వ్యవస్థను అభివృద్ధి చేసి విస్తరించారు. అనేక పట్టణాల్లో నీటి మరియు మురుగు పారుదల వ్యవస్థలు ఏర్పాటు చేశారు, గృహ నిర్మాణ పథకాలు ప్రారంభించారు.<ref>{{Cite web|title=External Engagement Experiences from Ghana and Mozambique|url=https://media.africaportal.org/documents/REPORT_6_2005_-_EXTERNAL_ENGAGEMENT_-_EXPERIENCES_FROM_GHANA_AND_MOZAMBIQUE.pdf|last=Sidiropoulos|first=Elizabeth|date=2005|website=Media Africa|access-date=27 May 2020|archive-date=2 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200802234800/https://media.africaportal.org/documents/REPORT_6_2005_-_EXTERNAL_ENGAGEMENT_-_EXPERIENCES_FROM_GHANA_AND_MOZAMBIQUE.pdf|url-status=dead}}</ref> అక్రాకు సమీపంలోని [[టెమా]] వద్ద కొత్త నౌకాశ్రయం నిర్మాణం ప్రారంభమైంది, అలాగే [[సెకోండి-టకోరాడి]] నౌకాశ్రయాన్ని విస్తరించారు. ప్రాథమిక విద్య నుండి ఉపాధ్యాయ శిక్షణ మరియు వృత్తి విద్య వరకు పాఠశాలలను నిర్మించే అత్యవసర కార్యక్రమం ప్రారంభమైంది.{{citation needed|date=June 2022}} 1951 నుండి 1956 వరకు విద్యార్థుల సంఖ్య 2 లక్షల నుండి 5 లక్షలకు పెరిగింది.{{sfn|Rooney|pp=82–83}} అయినప్పటికీ, పెరుగుతున్న సివిల్ సర్వీస్ అవసరాలకు సరిపడా పట్టభద్రులు లేకపోయారు, అందువల్ల 1953లో న్క్రూమా యూరోపియన్ అధికారులు ఇంకా కొంతకాలం అవసరమని ప్రకటించాడు.{{sfn|Bourret|p=178}} న్క్రూమా పదవి మొదట గవర్నర్ ఆధ్వర్యంలోని కేబినెట్‌లో ప్రభుత్వ వ్యాపారాల నాయకుడిగా ఉండేది. కానీ 1952లో గవర్నర్ కేబినెట్ నుంచి తప్పుకొని, న్క్రూమా ప్రధానమంత్రిగా మారాడు.<ref name=":1" /> అధికారుల్లో అవినీతి మరియు బంధుప్రీతి ఆరోపణలు వచ్చాయి, ఎందుకంటే వారు తమ కుటుంబాలకు మరియు గోత్రాలకు ప్రయోజనం కలిగించడానికి ప్రయత్నించారు.{{sfn|Birmingham|pp=40–43}} 1948 అల్లర్ల తరువాత స్థానిక ప్రభుత్వాన్ని ఎన్నికల ద్వారా ఏర్పాటు చేయాలని సిఫార్సు చేయబడింది. CPP మెజారిటీ ఉన్న గోల్డ్ కోస్ట్ శాసనసభ 1951లో చట్టం ఆమోదించి, అధికారాన్ని చీఫ్‌ల నుండి స్థానిక మండళ్లకు మార్చింది.{{sfn|Rooney|pp=181–182}} ప్రధానమంత్రిగా మారిన తరువాత కూడా న్క్రూమాకు అదనపు అధికారాలు లభించలేదు, కాబట్టి స్వాతంత్ర్యం దిశగా రాజ్యాంగ మార్పులు కోరాడు. 1952లో ఆయన కాలనీల కార్యదర్శి ఒలివర్ లిటెల్టన్ ను కలిశాడు.<ref name=":0" /> న్క్రూమా విధానాలపై అనుమానంతో బ్రిటన్ యొక్క MI5 ఆయనపై గూఢచర్యం చేసింది.<ref>{{cite book|last1=Walton |first1=Calder |title=British Intelligence, the Cold War, and the Twilight of Empire |url=https://archive.org/details/empireofsecretsb0000walt |publisher=The Overlook Press |isbn=978-1468307153 |date=29 October 2014 }}</ref> 1952 నుండి ఆయన దేశవ్యాప్తంగా అభిప్రాయాలను సేకరించాడు. 1953లో కొత్త రాజ్యాంగంపై వైట్ పేపర్ విడుదలైంది, ఇది స్వాతంత్ర్యానికి చివరి దశగా పరిగణించబడింది.<ref>{{Citation|last1=Manning|first1=Carrie|title=Political party formation by former armed opposition groups after civil war|date=7 December 2018|work=From Bullets to Ballots|pages=4–21|publisher=Routledge|isbn=978-1-315-11220-6|last2=Smith|first2=Ian|doi=10.4324/9781315112206-2}}</ref> 1954 ఎన్నికల్లో CPP 71 సీట్లు గెలుచుకుంది.{{sfn|Bourret|pp=183–186}} తరువాత జాతీయ విమోచన ఉద్యమం (ఘనా) ఏర్పడింది, ఇది సమాఖ్య వ్యవస్థ కోరింది.<ref>{{Citation|last=Ferrell|first=Thomas H.|title=What If There Were a Unitary Rather Than a Federal System?|date=24 February 2015|work=What if the American Political System Were Different?|pages=23–44|publisher=Routledge|doi=10.4324/9781315698212}}</ref> వివాదాల మధ్య 1956లో మరో ఎన్నిక జరిగింది. CPP మళ్లీ గెలిచి, 1957 మార్చి 6న దేశానికి స్వాతంత్ర్యం లభించింది.<ref>{{sfn|Birmingham|p=58}}{{sfn|Owusu-Ansah|p=lii}}</ref> 1957 ఫిబ్రవరి 21న బ్రిటిష్ ప్రధాన మంత్రి హారోల్డ్ మాక్మిల్లన్ ఘనా కామన్వెల్త్ సభ్యత్వాన్ని ప్రకటించాడు.{{sfn|Bourret|pp=200–201}} == ఘానా స్వాతంత్ర్యం == {{Multiple image |position = right |direction = vertical |image1 = Flag of the Gold Coast (1877–1957).svg |caption1 = బ్రిటిష్ సామ్రాజ్య ఆధిపత్యాన్ని సూచించే పాత గోల్డ్ కోస్ట్ జెండా |image2 = Flag of Ghana.svg |caption2 = ఆఫ్రికన్ జాతీయత మరియు సమృద్ధిని సూచించే ఎన్‌క్రూమా రూపొందించిన కొత్త [[ఘానా జెండా]] }} ఘానా 6 మార్చి 1957న డొమినియన్ ఆఫ్ ఘానాగా స్వాతంత్ర్యం పొందింది. బ్రిటన్‌కు చెందిన ఆఫ్రికన్ వలసల్లో మెజారిటీ పాలనతో స్వాతంత్ర్యం పొందిన మొదటి దేశంగా ఇది నిలిచింది. ఆ సందర్భంగా అక్రా నగరంలో జరిగిన వేడుకలు ప్రపంచవ్యాప్తంగా విశేష దృష్టిని ఆకర్షించాయి; 100కి పైగా రిపోర్టర్లు, ఫోటోగ్రాఫర్లు ఈ కార్యక్రమాన్ని కవర్ చేశారు.<ref>{{Citation|title=Accra, Ghana|date=2019|work=The Statesman's Yearbook Companion|pages=444|place=London|publisher=Palgrave Macmillan UK|doi=10.1057/978-1-349-95839-9_890|isbn=978-1-349-95838-2|s2cid=40162723|doi-access=free}}</ref> అమెరికా అధ్యక్షుడు [[డ్వైట్ డి. ఐసెన్‌హోవర్]] అభినందనలు పంపగా, ఆయన ఉపాధ్యక్షుడు [[రిచర్డ్ నిక్సన్]] ఈ వేడుకలకు హాజరయ్యాడు.<ref name=":1" /> సోవియట్ ప్రతినిధులు ఎన్‌క్రూమాను మాస్కోకు ఆహ్వానించారు. రాజకీయ శాస్త్రవేత్త [[రాల్ఫ్ బంచ్]] ఐక్యరాజ్యసమితి తరఫున హాజరయ్యాడు, కాగా బ్రిటన్ రాణి తరఫున కెంట్ డచెస్ (ప్రిన్సెస్ మారినా) పాల్గొన్నారు. ప్రపంచం నలుమూలల నుంచి సహాయ ఆఫర్లు వచ్చాయి. కోకో ధరలు అధికంగా ఉండడం, కొత్త వనరుల అభివృద్ధి అవకాశాలు ఉండడం వల్ల దేశం ఆర్థికంగా ఆశాజనకంగా కనిపించింది.{{sfn|Rooney|pp=4–6}} మార్చి 5 నుండి 6వ తేదీకి మారుతున్న వేళ, ఎన్‌క్రూమా వేలాది మంది మద్దతుదారుల ముందు నిలబడి, "ఘానా శాశ్వతంగా స్వేచ్ఛగా ఉంటుంది" అని ప్రకటించాడు.{{sfn|Rooney|p=5}} ఘానా పార్లమెంట్ తొలి సమావేశంలో స్వాతంత్ర్య దినోత్సవం సందర్భంగా మాట్లాడుతూ, "ఆఫ్రికన్లు తమ వ్యవహారాలను సమర్థంగా, సహనంతో మరియు ప్రజాస్వామ్య పద్ధతుల్లో నిర్వహించగలరని ప్రపంచానికి నిరూపించడం మన బాధ్యత. మనం మొత్తం ఆఫ్రికాకు ఆదర్శంగా నిలవాలి" అని చెప్పారు.{{sfn|Bourret|p=202}} ఈ వేడుకలో భాగంగా, ప్రజల్లో ఆశ మరియు నమ్మకం నింపే విధంగా ఎన్‌క్రూమా ప్రసంగం ఇచ్చాడు.<ref>{{Cite web |last=Brown |first=Agyei |date=6 March 2025 |title=What Exactly Did Kwame Nkrumah Say on the 6th of March 1957? Here's the Full Speech |url=https://nowaccra.com/2025/03/06/what-exactly-did-kwame-nkrumah-say-on-the-6th-of-march-1957-heres-the-full-speech/ |access-date=6 March 2025 |language=en-US}}</ref> ఎన్‌క్రూమాను {{lang|ak|ఒసాగ్యేఫో}} అని సంబోధించారు – దీనర్థం అకాన్ భాషలో "రక్షకుడు".<ref>{{cite web|url=http://www.iht.com/articles/2008/04/23/opinion/edzimmerman.php |title=The ghost of Kwame Nkrumah |access-date=23 October 2008 |last=Zimmerman |first=Jonathan |date=23 October 2008 |work=International Herald Tribune}}</ref> ఈ స్వాతంత్ర్య వేడుకలో కెంట్ డచెస్ మరియు గవర్నర్ జనరల్ చార్ల్స్ ఆర్డెన్-క్లార్క్ పాల్గొన్నారు. 600కి పైగా రిపోర్టర్లు హాజరైన ఈ కార్యక్రమం ఆధునిక ఆఫ్రికా చరిత్రలో అత్యధికంగా అంతర్జాతీయంగా ప్రసారం చేయబడిన వార్తలలో ఒకటిగా నిలిచింది.<ref>Rooney (1988), ''Kwame Nkrumah'', pp. 4–5.</ref> ఘానా జెండాను థియోడోషియా ఒకో రూపొందించారు. ఇది ఇథియోపియా గ్రీన్-యెల్లో-రెడ్ లయన్ ఆఫ్ జుడా జెండాను తలకిందులు చేసి, సింహం స్థానంలో నల్ల నక్షత్రాన్ని ఉంచడం ద్వారా రూపొందించబడింది. ఎరుపు రంగు రక్తపాతం సూచిస్తుంది; ఆకుపచ్చ రంగు సౌందర్యం, వ్యవసాయం మరియు సమృద్ధిని సూచిస్తుంది; పసుపు ఖనిజ సంపదను సూచిస్తుంది; మరియు నల్ల నక్షత్రం ఆఫ్రికా స్వేచ్ఛను సూచిస్తుంది.<ref name=Fuller29>Fuller, ''Building the Ghanaian Nation-State'', pp. 29–33.</ref> ఘానా రాజచిహ్నంను ఆమన్ కోటే రూపొందించాడు. ఇందులో ఈగిల్స్, సింహం, సెయింట్ జార్జ్ క్రాస్ మరియు నల్ల నక్షత్రం ఉంటాయి.<ref>Fuller, ''Building the Ghanaian Nation-State'', pp. 37–38.</ref> ఫిలిప్ గ్బేహో "God Bless Our Homeland Ghana" అనే జాతీయ గీతాన్ని రూపొందించేందుకు నియమితుడయ్యాడు.<ref>Fuller, ''Building the Ghanaian Nation-State'', pp. 34–37.</ref> కొత్త దేశానికి చిహ్నంగా, ఎన్‌క్రూమా బ్లాక్ స్టార్ స్క్వేర్ను ఒసు, అక్రా ప్రాంతంలోని ఒసు కోట సమీపంలో ప్రారంభించాడు.<ref name="Stanek 2020"/> ఈ ప్రదేశం జాతీయ చిహ్నంగా మరియు భారీ దేశభక్తి సభలకు ఉపయోగించబడింది.<ref>Fuller, ''Building the Ghanaian Nation-State'', pp. 121–122.</ref> ఎన్‌క్రూమా నాయకత్వంలో, ఘానా కొన్ని సామాజిక ప్రజాస్వామ్య విధానాలను అవలంబించింది. ఆయన సంక్షేమ వ్యవస్థను ఏర్పాటు చేసి, అనేక కమ్యూనిటీ కార్యక్రమాలను ప్రారంభించాడు మరియు పాఠశాలలను స్థాపించాడు.<ref>{{Citation|title=Put Some Clothes On or Nkrumah Will Get You!|work=Undesirable Practices|year=2016|pages=163–190|publisher=UNP – Nebraska|doi=10.2307/j.ctt1d4v0qj.11|isbn=978-0-8032-8696-2}}</ref> == ఘనా అధ్యక్షుడు == === రాజకీయ పరిణామాలు మరియు రాష్ట్రపతి ఎన్నిక === [[File:25 pesewas (1958).jpg|422px|thumb|ఎన్‌క్రూమా చిత్రంతో 25 పెసేవాస్ (Ȼ0.25) నాణేలు: "''Civitatis Ghanensis Conditor''" ("ఘానా రాష్ట్ర స్థాపకుడు")]] ఎన్‌క్రూమా అధికారంలోకి వచ్చిన తర్వాత కొద్దికాలానికే దేశంలో అసంతృప్తి నెలకొంది. కొత్త దేశంలో విలీనం అంశంపై వివాదాస్పద ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ తరువాత అశాంతిని అణచివేయడానికి ప్రభుత్వం టోగోలాండ్ ప్రాంతానికి సైన్యాన్ని పంపింది.<ref>Kofi Amenyo, "Trans Volta Togoland and the refuseniks of the union with Ghana", ''GhanaWeb'', 9 May 2008.</ref> అక్రాలో జరిగిన తీవ్రమైన బస్ సమ్మె గ ప్రజల్లో అసంతృప్తి కారణంగా ప్రారంభమై, ముఖ్యంగా గా ప్రజలు ఇతర గిరిజన గుంపుల కంటే ప్రభుత్వ పదోన్నతుల్లో వెనుకబడి ఉన్నారని భావించడంతో ఆగస్టులో అల్లర్లకు దారి తీసింది.<ref>{{Cite journal|date=25 December 2019|title=Interview with R. Inglehart|journal=Historical Expertise|volume=4|issue=21|pages=9–18|doi=10.31754/2409-6105-2019-4-9-18|doi-access=free}}</ref> ఈ పరిస్థితులకు ప్రతిస్పందనగా, ఎన్‌క్రూమా ప్రభుత్వం 1957 డిసెంబర్ 6న "వివక్ష నివారణ చట్టం"ను అమలు చేసింది, దీని ద్వారా ప్రాంతీయ లేదా గిరిజన ఆధారిత రాజకీయ పార్టీలను నిషేధించింది. అనంతరం అషాంటి ప్రాంతంలో కూడా గిరిజనతకు వ్యతిరేక చర్యలు తీసుకోబడ్డాయి, అక్కడ CPP పార్టీకి మద్దతు లేని స్థానిక నాయకులను పదవి నుంచి తొలగించారు.<ref>{{Citation|last=Biney|first=Ama|title=Nkrumah and the Opposition, 1954–1957|date=2011|work=The Political and Social Thought of Kwame Nkrumah|pages=65–79}}</ref> ఈ చర్యలు ప్రతిపక్ష పార్టీలను ఆందోళనకు గురిచేసి, అవి కలిసి యునైటెడ్ పార్టీ (ఘానా)ను కోఫి అబ్రెఫా బుసియా నాయకత్వంలో ఏర్పాటు చేశాయి.{{sfn|Rooney|pp=138–139}} 1958లో, ప్రతిపక్ష ఎంపీ ఒకరు ఘానా సైన్యంలో చొరబాటుకు విదేశాల నుండి ఆయుధాలు తెచ్చే ప్రయత్నం చేశాడని ఆరోపణలపై అరెస్టయ్యాడు.<ref>{{Cite journal|date=1958|title=Opposition to Sovietization in Belorussian literature|journal=Books Abroad}}</ref> తనపై హత్యాయత్నం జరిగిందని నమ్మిన ఎన్‌క్రూమా, పార్లమెంట్ ద్వారా ప్రివెంటివ్ డిటెన్షన్ చట్టంను ఆమోదింపజేశాడు, దీని ప్రకారం విచారణ లేకుండా ఐదేళ్ల వరకు జైలులో ఉంచవచ్చు.<ref name=":4" /> ఈ చట్టం ఆయన ప్రతిష్టను గణనీయంగా దెబ్బతీసిందని చరిత్రకారులు అభిప్రాయపడ్డారు.{{sfn|Birmingham|pp=84–87}} ప్రాంతీయ అసెంబ్లీలు కూడా మరో సమస్యగా మారాయి. ప్రతిపక్షం వాటికి అధిక అధికారాలు ఇవ్వాలని కోరగా, CPP పార్టీ వాటిని సలహా మండలులుగా మాత్రమే ఉంచాలని భావించింది.<ref>{{Cite book|title=Management accounting in less developed countries|date=2007}}</ref> 1959లో, ఎన్‌క్రూమా తన మెజారిటీని ఉపయోగించి రాజ్యాంగ సవరణ చట్టాన్ని ఆమోదింపజేశాడు, దీని ద్వారా అసెంబ్లీలను రద్దు చేసి, సాధారణ మెజారిటీతో రాజ్యాంగాన్ని మార్చే అధికారాన్ని పార్లమెంట్‌కు ఇచ్చాడు.{{sfn|Rooney|pp=143–144}} 1957 నుండి 1960 వరకు రాణి ఎలిజబెత్ II ఘానా రాణిగా కొనసాగింది. విలియం హేర్, 5వ ఎర్ల్ ఆఫ్ లిస్టోవెల్ గవర్నర్-జనరల్‌గా ఉండగా, ఎన్‌క్రూమా ప్రధానమంత్రిగా కొనసాగాడు. 1960 మార్చి 6న, ఘానాను గణతంత్రంగా మార్చే కొత్త రాజ్యాంగాన్ని ప్రవేశపెట్టాలని ఆయన ప్రకటించాడు.<ref>{{Cite ODNB|title=Nkrumah, Kwame}}</ref> 1960 ఏప్రిల్‌లో జరిగిన 1960 ఘానా రాష్ట్రపతి ఎన్నికలులో, అలాగే రాజ్యాంగ ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలో, ఎన్‌క్రూమా జె. బి. డాంక్వాపై గెలిచి రాష్ట్రపతిగా ఎన్నికయ్యాడు. ఘానా కామన్‌వెల్త్ దేశాలులో సభ్యత్వాన్ని కొనసాగించింది.<ref name=Hagan2 /> ==== గిరిజనతకు వ్యతిరేకత ==== [[File:Flag of Ashanti.svg|thumb|అశాంతి జెండా – బంగారం, పూర్వీకుల శక్తి, అరణ్యాన్ని సూచిస్తుంది]] [[File:Ashanti Empire Flag.svg|thumb|పోర్క్యుపైన్ చిహ్నం – "శాంతితో వస్తే శాంతితోనే, యుద్ధంతో వస్తే యుద్ధంతోనే" అనే అశాంతి నినాదం]] ఎన్‌క్రూమా "గిరిజనత"ను నిర్మూలించడానికి కృషి చేశాడు, ఎందుకంటే అది జాతీయ ఐక్యతకు ఆటంకంగా భావించబడింది. ఆయన మాటల్లో: "పేదరికం, వ్యాధులు, అజ్ఞానం, గిరిజనత, విభజనలపై యుద్ధం చేస్తున్నాం."<ref>{{Cite book|title=The Hungry World|date=2010}}</ref> 1958లో ఆయన ప్రభుత్వం జాతి లేదా మత ఆధారంగా ప్రచారం చేసే సంస్థలను నిషేధించే చట్టాన్ని ప్రవేశపెట్టింది.<ref>Kwame Nkrumah, ''Africa Must Unite'', p. 74.</ref> దేశవ్యాప్తంగా జాతీయ జెండాను ప్రోత్సహిస్తూ, గిరిజన జెండాలను నిషేధించాడు.<ref name=Fuller29 /> కోఫి అబ్రెఫా బుసియా ఈ చర్యలను విమర్శిస్తూ ప్రతిపక్ష నాయకుడిగా ఎదిగాడు మరియు కొంతకాలానికే దేశాన్ని విడిచిపోయాడు.<ref name=Hagan /> ఎన్‌క్రూమా తన నాయకత్వంలో వ్యక్తిత్వ పూజను ప్రోత్సహించాడు. ''న్యూయార్క్ టైమ్స్'' ప్రకారం, ఆయన ఒక ఆకర్షణీయ నాయకుడు.<ref>{{Cite ODNB|title=Nkrumah, Kwame}}</ref> ప్రధానమంత్రి మరియు రాష్ట్రపతిగా ఉన్న సమయంలో, ఎన్‌క్రూమా స్థానిక నాయకుల ప్రభావాన్ని తగ్గించాడు, ముఖ్యంగా అకాన్ నాయకత్వం మరియు అసాంటేహేనే అధికారాన్ని తగ్గించాడు.<ref>{{Cite journal|date=2013|title=Political Actors}}</ref> ==== కన్వెన్షన్ పీపుల్స్ పార్టీ శక్తి పెరుగుదల ==== 1962లో CPP పార్టీకి చెందిన ముగ్గురు సభ్యులు ఎన్‌క్రూమాపై దాడి కుట్రలో భాగమయ్యారని ఆరోపణలు ఎదుర్కొన్నారు.<ref name="BIRTH OF THE CPP"/> మొదట వారు నిర్దోషులుగా తేలినా, ఎన్‌క్రూమా ప్రధాన న్యాయమూర్తిని తొలగించి, మళ్లీ విచారణ జరిపించాడు.<ref>{{Cite news|date=2017|title=Turkey's last Ergenekon trial}}</ref> రెండవ విచారణలో వారిని మరణదండనకు గురిచేశారు, కానీ తర్వాత జీవిత ఖైదుగా మార్చారు. తర్వాత రాజ్యాంగంలో మార్పులు చేసి, రాష్ట్రపతికి న్యాయమూర్తులను తొలగించే అధికారం ఇచ్చారు.<ref>{{Citation|date=1997}}</ref> 1964లో, CPP పార్టీనే ఏకైక చట్టబద్ధ పార్టీగా ప్రకటించే రాజ్యాంగ సవరణను ఎన్‌క్రూమా ప్రవేశపెట్టాడు. ప్రజాభిప్రాయ సేకరణలో ఇది 99.91% ఓట్లతో ఆమోదించబడింది,<ref>{{Cite journal|date=2016}}</ref> అయితే ఈ ఫలితాలను చాలా మంది అనుమానాస్పదంగా భావించారు.<ref>{{cite journal|year=1969}}</ref> దీని ఫలితంగా ఘానా ఒకే పార్టీ రాజ్యంగా మారి, ఎన్‌క్రూమా జీవితకాల అధ్యక్షుడిగా మారాడు. ఈ మార్పులు ఆయన పాలనను వాస్తవానికి నియంతృత్వంగా మార్చాయి. === విదేశీ మరియు సైనిక విధానం === {{see also|ఘానా మరియు అజేయ దేశాల ఉద్యమం}} [[File:Nkrumah, his family and Nasser, 1965.jpg|thumb|309px|1965లో అక్రాలో జరిగిన ఆఫ్రికన్ ఏకత్వ సంస్థ సమ్మిట్ సందర్భంగా ఈజిప్ట్ అధ్యక్షుడు గమాల్ అబ్దెల్ నాసర్ను కలిసిన ఎన్‌క్రూమా మరియు ఆయన కుటుంబం]] ఎన్‌క్రూమా తన అధ్యక్ష పదవీ ప్రారంభం నుంచే పాన్-ఆఫ్రికనిజం విధానాన్ని చురుకుగా ప్రోత్సహించాడు. దీనిలో భాగంగా అక్రాలో ప్రారంభ సమావేశాలు నిర్వహించిన అనేక అంతర్జాతీయ సంస్థలను స్థాపించాడు.<ref>{{Citation|last=Grilli|first=Matteo|title=Kwame Nkrumah and Pan-Africanism in West Africa|date=30 April 2020|work=Routledge Handbook of Pan-Africanism|pages=289–301|publisher=Routledge|doi=10.4324/9780429020193-19|isbn=978-0-429-02019-3|s2cid=219067589}}</ref> అవి: * 1958 ఏప్రిల్‌లో జరిగిన స్వతంత్ర రాష్ట్రాల మొదటి సమావేశం;<ref>{{Cite book|last=Hofstadter, Richard |title=Great issues in American history: a documentary record|date=1958|publisher=Vintage Books|oclc=265633}}</ref> * 1958 డిసెంబర్‌లో 62 జాతీయవాద సంస్థల ప్రతినిధులతో జరిగిన మరింత విస్తృతమైన ఆల్-ఆఫ్రికన్ పీపుల్స్ కాన్ఫరెన్స్;<ref>{{Citation|title=Conference in Athens: A Speech at a Conference in Athens attended by Representatives from all Greek Parties December 26, 1944|work=The Dawn of Liberation : War Speeches|year=1945|publisher=Cassell and Company Ltd|doi=10.5040/9781472582935.0061|isbn=978-1-4725-8293-5}}</ref> * 1959 నవంబర్‌లో ఆఫ్రికా కార్మిక ఉద్యమాన్ని సమన్వయం చేయడానికి జరిగిన ఆల్-ఆఫ్రికన్ ట్రేడ్ యూనియన్ ఫెడరేషన్ సమావేశం;<ref>{{Cite periodical |title=Trade Union Education and Culture |periodical=South African Labour Bulletin |volume=9 |issue=8 |date=July 1984 |doi=10.1163/2210-7975_hrd-1304-0028}}</ref> * 1960 ఏప్రిల్‌లో ఆల్జీరియా, దక్షిణ ఆఫ్రికా మరియు ఫ్రెంచ్ అణు ఆయుధాలు పరీక్షలపై చర్చించిన పాజిటివ్ యాక్షన్ అండ్ సెక్యూరిటీ ఇన్ ఆఫ్రికా సమావేశం;<ref>{{Citation|last=Tawfik|first=Rawia|title=South Africa in North Africa: Egypt, Algeria, Libya and Tunisia|date=2018|work=Foreign Policy in Post-Apartheid South Africa|publisher=I.B. Tauris|doi=10.5040/9781350986480.ch-010|isbn=978-1-78673-332-0}}</ref> * 1960 జూలై 18న జరిగిన ఆఫ్రికన్ మహిళల సమావేశం.<ref name=Gebe /><ref name=Asamoah /> ఇదే సమయంలో, ఘానా వెస్ట్ ఆఫ్రికా ఎయిర్వేస్ కార్పొరేషన్, వెస్ట్ ఆఫ్రికన్ కరెన్సీ బోర్డ్, వెస్ట్ ఆఫ్రికన్ కోకో రీసెర్చ్ ఇన్‌స్టిట్యూట్ మరియు వెస్ట్ ఆఫ్రికన్ కోర్ట్ ఆఫ్ అప్పీల్ వంటి వలస సంస్థల నుండి తప్పుకుంది.<ref>{{Cite journal|last=Shabaka|date=2016|title=Chocolate Islands: Cocoa, Slavery, and Colonial Africa|journal=Journal of West African History|volume=2|issue=1|pages=202–204|doi=10.14321/jwestafrihist.2.1.0202|issn=2327-1868}}</ref><ref name=Gebe /> 1960లోని ఆఫ్రికా సంవత్సరంలో, ఎన్‌క్రూమా ఘానా, గినియా మరియు మాలి దేశాల మధ్య ఆఫ్రికన్ స్టేట్స్ యూనియన్ ఏర్పాటు చేశాడు.<ref>{{Cite journal|date=1962|title=Ghana-Guinea-Mali Union (Union of African States)|url=https://archive.org/details/sim_international-organization_spring-1962_16_2/page/442|journal=International Organization|volume=16|issue=2|pages=443–444|doi=10.1017/s0020818300011206|s2cid=249407946 |issn=0020-8183}}</ref><ref name=Manuh /> వెంటనే మహిళల సంఘాన్ని కూడా ఏర్పాటు చేశారు. ఎన్‌క్రూమా కాసాబ్లాంకా గ్రూప్లో ప్రముఖ నాయకుడు, ఇది 1960ల ప్రారంభంలో ఆఫ్రికా రాజకీయ, ఆర్థిక, సైనిక ఏకీకరణ కోసం ప్రయత్నించింది.<ref>{{Citation|title=Pan-Africanism and African Unity|work=African Political Thought|year=2012|publisher=Palgrave Macmillan|doi=10.1057/9781137062055_5 |isbn=978-1-137-06205-5 |last1=Martin |first1=Guy |pages=55–70 }}</ref><ref>[[పియెర్ ఎంగ్లెబర్ట్]] & కెవిన్ సి. డన్ (2013), ''Inside African Politics'', London: Lynne Reinner, pp. 320–321.</ref> 1961లో ఆయన [[బెల్‌గ్రేడ్]]లో జరిగిన అజేయ దేశాల ఉద్యమం మొదటి సమ్మిట్‌లో పాల్గొన్నారు. 1963లో అడిస్ అబాబాలో ఆఫ్రికన్ ఏకత్వ సంస్థ స్థాపనలో ఆయన కీలక పాత్ర పోషించాడు.<ref name=Hagan /> ఆయన ఒక ఐక్య ఆఫ్రికన్ సైన్యాన్ని ఏర్పాటు చేయాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకున్నాడు. ఎన్‌క్రూమా [[ఐక్యరాజ్యసమితి]]కు మద్దతుదారుడైనా, పెద్ద శక్తుల ఆధిపత్యాన్ని విమర్శించాడు.<ref name=Asamoah /> ఎన్‌క్రూమా యూరోపియన్ ఎకనామిక్ కమ్యూనిటీలో ఆఫ్రికా దేశాల చేరికకు వ్యతిరేకించాడు. బదులుగా, ఒక ఆఫ్రికన్ కామన్ మార్కెట్ మరియు ఒకే కరెన్సీ ఏర్పాటును ప్రతిపాదించాడు.<ref>{{Cite journal|last=Pardo|first=Sharon|date=20 June 2013|title=The Year that Israel Considered Joining the European Economic Community|journal=JCMS: Journal of Common Market Studies|volume=51|issue=5|pages=901–915|doi=10.1111/jcms.12036|s2cid=142802033|issn=0021-9886}}</ref> ==== సాయుధ దళాలు ==== 1956లో గోల్డ్ కోస్ట్ బ్రిటిష్ వార్ ఆఫీస్ నుండి రాయల్ వెస్ట్ ఆఫ్రికన్ ఫ్రంటియర్ ఫోర్స్ నియంత్రణను స్వీకరించింది.<ref>{{Citation|title=Butler...|date=1 December 2007|work=Who Was Who|publisher=Oxford University Press|doi=10.1093/ww/9780199540884.013.u194250}}</ref> ఎన్‌క్రూమా త్వరగా ఘానా వైమానిక దళంను స్థాపించాడు మరియు కెనడా నుండి విమానాలను కొనుగోలు చేశాడు.<ref name=Hutchful /> ఘానా నౌకాదళం కూడా బ్రిటన్ నుండి యుద్ధ నౌకలను పొందింది.<ref name=Hutchful /> ఘానా సైన్యం మొదటిసారిగా కాంగో సంక్షోభం సమయంలో [[కాంగో]]కు పంపబడింది.<ref name=Hutchful /> ==== కమ్యూనిస్ట్ ప్రపంచంతో సంబంధం ==== [[File:Che Guevara Nkrumah 1965-01 Ghana.jpg|thumb|1965 జనవరిలో [[చే గువేరా]]తో ఎన్‌క్రూమా]] 1961లో ఎన్‌క్రూమా తూర్పు యూరప్ పర్యటన చేసి [[సోవియట్ యూనియన్]] మరియు చైనా ప్రజాస్వామ్య గణరాజ్యానికి మద్దతు ప్రకటించాడు.<ref name=Gebe /> 1962లో ఆయనకు [[లెనిన్ శాంతి బహుమతి]] ప్రదానం చేయబడింది.<ref>{{Citation|title=European Union Awarded 2012 Nobel Peace Prize...}}</ref> [[File:Ghana 3.jpg|thumb|కూప్ తరువాత జరిగిన నిరసనలో ఎన్‌క్రూమా వ్యతిరేక ప్లకార్డ్]] === సంస్కృతి === [[File:Pahor Labib Watani 0.10 LRcrop1 (2).jpg|thumb|359px|1956లో కాప్టిక్ మ్యూజియం వద్ద ఈజిప్టు ఈజిప్టాలజిస్ట్ పాహోర్ లాబిబ్తో ఎన్‌క్రూమా]] ఎన్‌క్రూమా పాన్-ఆఫ్రికానిజంకు అత్యంత మద్దతుదారుడిగా నిలిచాడు. ఆయన ఈ ఉద్యమాన్ని "ఆఫ్రికా ఖండం మొత్తాన్ని ప్రాంతీయ ఐక్యతలోకి తీసుకురావాలనే ప్రయత్నం"గా భావించాడు. ఆయన రాజకీయంగా చురుకుగా ఉన్న కాలాన్ని "పాన్-ఆఫ్రికా ఆశయాల స్వర్ణయుగం"గా పరిగణిస్తారు; ఈ సమయంలో ఖండంలో ఆఫ్రికన్ జాతీయత పెరుగుతూ, ఆఫ్రికా డీకోలనైజేషన్ వేగంగా జరిగింది. చరిత్రకారులు కూడా ఈ కాలంలో "పునర్జన్మ మరియు ఐక్యత భావనలు వేగంగా విస్తరించాయి" అని పేర్కొన్నారు. తన ఆఫ్రికన్ గుర్తింపును ప్రతిబింబించేలా, ఎన్‌క్రూమా తరచుగా పాశ్చాత్య దుస్తుల శైలిని విస్మరించి, దక్షిణ ప్రాంతంలో తయారైన కెంటే వస్త్రంతో తయారైన ఫుగు (ఉత్తర ప్రాంతపు దుస్తులు) ధరించేవాడు.<ref name="books.google.fr">Mkandawire, P. (2005). ''African Intellectuals: Rethinking Politics, Language, Gender and Development'', p. 58.</ref> 1957 మార్చి 5న ఘానా జాతీయ మ్యూజియంను ప్రారంభించడాన్ని ఆయన పర్యవేక్షించాడు; 1958లో విద్యా మరియు సాంస్కృతిక మంత్రిత్వ శాఖ ఆధ్వర్యంలో కళల మండలి స్థాపించబడింది; 1961లో ఆఫ్రికన్ వ్యవహారాల పరిశోధన గ్రంథాలయం ప్రారంభించబడింది; 1964లో ఘానా ఫిల్మ్ కార్పొరేషన్ ఏర్పడింది.<ref name=Hagan /><ref name="Legum, C. 1965 p. 41" /> 1962లో ఆయన ఆఫ్రికన్ స్టడీస్ ఇన్స్టిట్యూట్ను ప్రారంభించాడు.<ref name=Haizel /> దేశంలోని ఉత్తర ప్రాంతాల్లో నగ్నతను తగ్గించేందుకు ప్రత్యేక ప్రచారాన్ని కూడా చేపట్టారు. ఈ కార్యక్రమంలో ప్రచార కార్యదర్శి హన్నా కుడ్జో కీలక పాత్ర పోషించింది. ఆమె ఘానా మహిళా సంఘాన్ని స్థాపించి, పోషణ, పిల్లల పెంపకం, దుస్తుల ధరించడం వంటి అంశాలపై అవగాహన పెంచింది.<ref>{{Citation|last=Robinson|first=Alonford James|title=Cudjoe|date=2005}}</ref> ఈ సంఘం సహారా ప్రాంతంలో ఫ్రాన్స్ నిర్వహించిన అణు పరీక్షలకు వ్యతిరేకంగా నిరసనలు కూడా చేపట్టింది.<ref name=Manuh /><ref name=Allman /> తర్వాత జాతీయ మహిళా సంఘాలు బలపడడంతో, హన్నా కుడ్జో పార్టీ నిర్మాణంలో పక్కకు తప్పించబడింది.<ref name=Allman /> 1959 మరియు 1960లో ఆమోదించిన చట్టాల ప్రకారం పార్లమెంట్‌లో మహిళలకు ప్రత్యేక స్థానాలు కేటాయించబడ్డాయి. కొంతమంది మహిళలు CPP కేంద్ర కమిటీకి కూడా చేరారు. మహిళలు విశ్వవిద్యాలయాల్లో చదువుతూ, వైద్యం, న్యాయం వంటి రంగాల్లో ప్రవేశించారు. వారు ఇజ్రాయెల్, సోవియట్ యూనియన్ మరియు తూర్పు బ్లాక్ దేశాలకు శిక్షణ కోసం వెళ్లారు. మహిళలు సైన్యం మరియు వైమానిక దళాల్లో కూడా చేరారు. అయితే చాలా మంది మహిళలు వ్యవసాయం మరియు వాణిజ్యంలోనే కొనసాగారు; కొందరికి సహకార ఉద్యమం ద్వారా సహాయం అందింది.<ref>{{Cite book |title=Trends Shaping Education |date=2008}}</ref><ref name=Hagan2 /><ref name=Manuh /> ఎన్‌క్రూమా చిత్రాన్ని పోస్టల్ స్టాంపులు, కరెన్సీ నోట్లపై విస్తృతంగా ఉపయోగించారు. ఇది రాజుల తరహాలో ఆయన వ్యక్తిత్వాన్ని ప్రదర్శించడంతో, ఎన్‌క్రూమా వ్యక్తిత్వ పూజపై విమర్శలకు దారితీసింది.<ref>Fuller, ''Building the Ghanaian Nation-State'', pp. 39–80.</ref> === మీడియా === 1957లో ఎన్‌క్రూమా దేశీయ వార్తలను సృష్టించి విదేశాలకు వ్యాప్తి చేయడానికి బాగా నిధులు కలిగిన ఘానా న్యూస్ ఏజెన్సీను స్థాపించాడు. పది సంవత్సరాలలో GNA దేశీయంగా 8045 కి.మీ టెలిగ్రాఫ్ లైన్లను కలిగి ఉండి, లాగోస్, నైరోబి, లండన్ మరియు న్యూయార్క్ నగరాలలో స్టేషన్లను నిర్వహించింది.<ref>{{Citation|title=CHAPTER TEN. Domestic News and the News Services|date=1952|work=The News in America|pages=97–105}}</ref><ref name=Ansah /> {{Quote box | quote = నిజమైన ఆఫ్రికన్ జర్నలిస్ట్‌కు, అతని పత్రిక ఒక సమూహ నిర్వాహకుడు, ఒక సమూహ ప్రేరణ సాధనం మరియు ఒక సమూహ విద్యాకర్త — ముఖ్యంగా వలసవాదం మరియు సామ్రాజ్యవాదాన్ని కూల్చివేయడానికి, అలాగే ఆఫ్రికా సంపూర్ణ స్వాతంత్ర్యం మరియు ఐక్యతకు సహాయపడే ఒక ఆయుధం. | source = — ఎన్‌క్రూమా, రెండవ ఆఫ్రికన్ జర్నలిస్టుల సదస్సు; అక్రా, నవంబర్ 11, 1963<ref name=Ansah /> | align = left | width = 28% }} ఎన్‌క్రూమా పత్రికలపై ప్రభుత్వ నియంత్రణను బలపరిచాడు. 1958లో ''ఘానియన్ టైమ్స్''ను స్థాపించి, 1962లో దాని పోటీదారైన ''డైలీ గ్రాఫిక్''ను లండన్‌కు చెందిన మిరర్ గ్రూప్ నుండి స్వాధీనం చేసుకున్నాడు.<ref>{{Citation|title=Who's Who|date=2007}}</ref> ఆయన ''ఆఫ్రికా మస్ట్ యూనైట్''లో ఇలా రాశాడు: "పూజివాద పోటీ వ్యవస్థలో పత్రికలు వాస్తవాల పవిత్రతను కాపాడలేవు; అందువల్ల అవి ప్రైవేట్ యాజమాన్యంలో ఉండకూడదు." 1960 నుంచి ఆయన అన్ని వార్తలపై ప్రీ-పబ్లికేషన్ సెన్సార్‌షిప్ హక్కును వినియోగించాడు.<ref name=Ansah /> గోల్డ్ కోస్ట్ బ్రాడ్‌కాస్టింగ్ సర్వీస్ 1954లో స్థాపించబడింది మరియు తర్వాత ఘానా బ్రాడ్‌కాస్టింగ్ కార్పొరేషన్ (GBC)గా మార్పు చెందింది. అనేక టెలివిజన్ ప్రసారాలలో ఎన్‌క్రూమా ప్రత్యక్షమై, యువతలో ఉన్న "అహంకారం మరియు అలసత్వం" వంటి సమస్యలపై వ్యాఖ్యానించాడు.<ref>{{Citation|title=Who Was Who|date=2007}}</ref> 1963 మే డే వేడుకల ముందు, ఎన్‌క్రూమా టెలివిజన్‌లో ఘానా యంగ్ పయనీర్స్ విస్తరణ, జాతీయ ప్రతిజ్ఞ ప్రవేశపెట్టడం, పాఠశాలల్లో జాతీయ జెండా వందనం ప్రారంభం, మరియు యువతలో సేవాభావం పెంపొందించేందుకు జాతీయ శిక్షణ కార్యక్రమాన్ని ప్రకటించాడు.<ref>{{Cite ODNB|title=Nkrumah, Kwame}}</ref> 1963 అక్టోబర్ 15న పార్లమెంట్‌లో మాట్లాడుతూ, "ఘానా టెలివిజన్ తక్కువ స్థాయి వినోదం లేదా వ్యాపార ప్రయోజనాలకు కాకుండా, విద్యను అత్యంత విస్తృతంగా మరియు స్వచ్ఛంగా అందించడమే ప్రధాన లక్ష్యం" అని ఆయన పేర్కొన్నాడు.<ref name=Haizel /> 1965లో ఘానా బ్రాడ్‌కాస్టింగ్ కార్పొరేషన్ చట్టం ప్రకారం, సమాచార మరియు ప్రసార మంత్రికి మీడియాపై "నిర్దేశించే అధికారాలు" కలిగి ఉండగా, దేశాధ్యక్షుడికి అవసరమైతే సంస్థపై పూర్తి నియంత్రణ తీసుకునే అధికారమూ ఉండేది.<ref>{{Cite journal|title=Journal of Broadcasting|date=1965}}</ref><ref name=Ansah /> సాక్షరత లేని ప్రజలను చేరుకోవడానికి రూపొందించిన రేడియో కార్యక్రమాలు GBCలో ముఖ్య పాత్ర పోషించాయి. 1961లో GBC ఇంగ్లీష్, ఫ్రెంచ్, అరబిక్, స్వాహిలీ, పోర్చుగీస్ మరియు [[హౌసా భాష]]లో ప్రసారం చేసే బాహ్య సేవను ప్రారంభించింది.<ref>{{Citation|title=Public Service Broadcasting Online|date=2013}}</ref> నాలుగు 100 కిలోవాట్ ట్రాన్స్‌మిటర్లు మరియు రెండు 250 కిలోవాట్ ట్రాన్స్‌మిటర్లతో, ప్రతి వారం ఆఫ్రికా మరియు యూరప్‌కు 110 గంటల పాన్-ఆఫ్రికన్ కార్యక్రమాలు ప్రసారం చేయబడ్డాయి.<ref name=Ansah /> 1948లో ప్రారంభమైన ''ఈవెనింగ్ న్యూస్'' నుండి ప్రారంభించి, ఎన్‌క్రూమా అన్ని మీడియాలలో ప్రకటనలను నిషేధించాడు.<ref name=Ansah /> === సివిల్ సర్వీస్ === [[File:Dolazak predsednika Gane Kvame Nkrumaha na konferenciju nesvrstanih, 1961. god.jpg|thumbnail|1961లో [[బెల్‌గ్రేడ్]]లో జరిగిన అజేయ దేశాల ఉద్యమం మొదటి సమావేశానికి ఘానా అధ్యక్షుడు ఎన్‌క్రూమా మరియు యుగోస్లావియా అధ్యక్షుడు జోసిప్ బ్రోజ్ టిటో రాక]] 1952–60 మధ్య కాలంలో ఘానా సివిల్ సర్వీస్లో విస్తృత స్థాయిలో ఆఫ్రికనీకరణ జరిగినప్పటికీ, 1960 నుండి 1965 వరకు విదేశీయుల (ఎక్స్‌పాట్రియేట్స్) సంఖ్య మళ్లీ పెరిగింది. ఈ కొత్తగా వచ్చిన విదేశీ ఉద్యోగుల్లో చాలామంది యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ నుండి కాకుండా, [[సోవియట్ యూనియన్]], పోలాండ్, చెకోస్లోవేకియా, [[యుగోస్లావియా]] మరియు ఇటలీ దేశాల నుండి వచ్చారు.<ref name=Ayee>Joseph R. A. Ayee, "Public Sector Manpower Development During the Nkrumah Period 1951–1966", in Arhin (1992), ''The Life and Work of Kwame Nkrumah''.</ref><ref name="Stanek 2020"/> === విద్య === 1951లో, CPP పార్టీ విద్య కోసం వేగవంతమైన అభివృద్ధి ప్రణాళికను (Accelerated Development Plan for Education) రూపొందించింది. ఈ ప్రణాళిక ప్రకారం ఆరు సంవత్సరాల ప్రాథమిక విద్యను సాధ్యమైనంత వరకు ప్రతి ఒక్కరికీ అందించేలా ఏర్పాటు చేశారు, తదుపరి విద్యకు వివిధ అవకాశాలు కల్పించారు.<ref>{{Cite journal|last1=Franker|first1=Karen|last2=James|first2=Dennis|date=2016|title=The Course Development Plan: Macro-Level Decisions and Micro-Level Processes|journal=New Directions for Higher Education|volume=2016|issue=173|pages=43–53|doi=10.1002/he.20178|issn=0271-0560}}</ref> అన్ని పిల్లలు గణితం నేర్చుకోవడం తో పాటు, ఇంగ్లీష్ మరియు స్థానిక భాషలలో స్థిరమైన సాక్షరతతో "పౌరసత్వానికి బలమైన పునాది"ను పొందాలని లక్ష్యంగా పెట్టుకున్నారు. 1962లో ప్రాథమిక విద్యను అనివార్య విద్యగా ప్రకటించారు. ఈ ప్రణాళిక ప్రకారం మతపరమైన పాఠశాలలకు నిధులు నిలిపివేయబడ్డాయి మరియు కొన్ని మిషనరీ పాఠశాలలను ప్రభుత్వం స్వాధీనం చేసుకుంది.<ref name=Haizel /> {{Quote box | quote = ఘానాలో మేము పారిశ్రామికీకరించిన సామ్యవాద సమాజ నిర్మాణానికి కట్టుబడి ఉన్నాము. మేము నిష్క్రియ వీక్షకులుగా ఉండలేం. శాస్త్రీయ మరియు సాంకేతిక పరిశోధనలను అభివృద్ధి చేసుకోవడం ద్వారా మన సమాజానికి పునాది వేయాలి. శాస్త్రం లేకుండా సామ్యవాదం అసంపూర్ణం… అధికారిక విద్య పొందని ప్రజలకు కూడా చేరుకోవాలి. పత్రికలు, రేడియో, టెలివిజన్, సినిమాల ద్వారా శాస్త్రాన్ని ప్రజలందరికీ చేరవేయాలి… ప్రజలు శాస్త్రాన్ని నేర్చుకోవడమే కాకుండా, దానిని తమ జీవితంలో ఉపయోగించాలి. శాస్త్రం పుస్తకంలో నేర్చుకునే విషయం మాత్రమే కాదు; అది జీవన విధానం. ప్రతి సమస్యను పరిష్కరించే విధానం. అందుకే శాస్త్ర క్లబ్బులను ఏర్పాటు చేయాలి. | source = — ఎన్‌క్రూమా ప్రసంగం, 25 నవంబర్ 1964, [[క్వాబెన్యా]]లో ఘానా అణు రియాక్టర్ పునాది వేడుక<ref name=Haizel>E. A. Haizel, "Education in Ghana, 1951 – 1966", in Arhin (1992), ''The Life and Work of Kwame Nkrumah''.</ref> | width = 42% }} 1961లో, ఎన్‌క్రూమా క్వామే ఎన్‌క్రూమా ఐడియాలజికల్ ఇన్స్టిట్యూట్కు పునాది వేశారు. ఇది ఘానా సివిల్ సర్వెంట్లకు శిక్షణ ఇవ్వడం మరియు పాన్-ఆఫ్రికానిజాన్ని ప్రోత్సహించడం కోసం స్థాపించబడింది. 1964లో కళాశాలలో చేరే ప్రతి విద్యార్థి ఈ సంస్థలో రెండు వారాల "సిద్ధాంతాత్మక మార్గదర్శనం"లో పాల్గొనడం తప్పనిసరి అయ్యింది.<ref name="NRCReport">{{Cite report |title=National Reconciliation Commission Report |year=2004 |page=251}}</ref> ఎన్‌క్రూమా ప్రకారం, "శిక్షణార్థులు పార్టీ సిద్ధాంతాన్ని మతంగా భావించి, నిబద్ధతతో ఆచరించాలి."<ref>{{cite book |title=Nkrumah's Deception of Africa |publisher=Ghana Ministry of Information |year=1967}}</ref> 1964లో, ఎన్‌క్రూమా జాతీయ పునర్నిర్మాణం మరియు అభివృద్ధి కోసం ఏడు సంవత్సరాల ప్రణాళికను ప్రవేశపెట్టాడు. ఇందులో విద్యను అభివృద్ధికి కీలక వనరుగా గుర్తించి, సెకండరీ సాంకేతిక పాఠశాలలను విస్తరించాలని సూచించారు.<ref>{{Cite report |date=1976 |title=First seven year economic and social development plan |doi=10.2458/azu_acku_hc417_a57_1976_v2 |doi-access=free}}</ref> సెకండరీ విద్యలో ఉద్యోగ శిక్షణ కార్యక్రమాలు కూడా ఉండేవి. ఎన్‌క్రూమా పార్లమెంట్‌లో మాట్లాడుతూ, ప్రభుత్వ మరియు ప్రైవేట్ రంగ సంస్థలు కార్మికులకు శిక్షణ ఇవ్వడంలో పెద్ద పాత్ర పోషించాలని చెప్పారు. ఫ్యాక్టరీలు, వ్యవసాయ పాఠశాలలు, పరిశ్రమల శిక్షణ పథకాలు, సాయంత్రం తరగతులు వంటి విధానాలను ప్రోత్సహించారు.<ref>{{Cite journal|date=1964|title=IN PARLIAMENT|journal=Education + Training|volume=6|issue=3|pages=120|doi=10.1108/eb015403}}</ref><ref name=Haizel /> 1952లో కాలనియల్ కార్యాలయం మరియు యూకే కార్మిక మంత్రిత్వ శాఖ సహకారంతో Artisan Trading Scheme ప్రారంభమైంది, దీని ద్వారా కొందరు నిపుణులు సాంకేతిక విద్య కోసం బ్రిటన్‌కు వెళ్లే అవకాశం పొందారు. 1956లో [[కుమాసి టెక్నికల్ ఇన్స్టిట్యూట్]] స్థాపించబడింది.<ref>{{Cite journal|date=1952|title=Technical Education in Great Britain|url=https://archive.org/details/sim_nature-uk_1952-06-07_169_4310/page/952|journal=Nature|volume=169|issue=4310|pages=952–953|doi=10.1038/169952c0}}</ref> 1960లో ఇందులో టెక్నికల్ టీచర్ ట్రైనింగ్ సెంటర్ ఏర్పాటు చేశారు. 1961లో CPP పార్టీ Apprentice Actను ఆమోదించి, ప్రతి పరిశ్రమకు ప్రత్యేక శిక్షణ కమిటీలను ఏర్పాటు చేసింది.<ref name=Haizel /> === ఆర్థిక విధానం === {{see also|ఘానా ఆర్థిక వ్యవస్థ}} [[File:Akosombo Dam hydroelectric plant.jpg|thumb|ఆకోసోంబో జలవిద్యుత్ ఆనకట్ట]] [[File:ASC Leiden - NSAG - van Es 17-016 - Visiting President Kwame Nkrumah is waving with a tropical hat - Volta Dam, Akosombo, Ghana - late February 1962.tif|thumb|1962 ఫిబ్రవరిలో నిర్మాణంలో ఉన్న ఆకోసోంబో ఆనకట్టను తన 1961 షెవ్రొలెట్ ఇంపాలా అధ్యక్ష కారుతో సందర్శిస్తున్న ఎన్‌క్రూమా]] గోల్డ్ కోస్ట్ ఆఫ్రికాలో అత్యంత సంపన్నమైన మరియు సామాజికంగా అభివృద్ధి చెందిన ప్రాంతాలలో ఒకటిగా ఉండేది. ఇక్కడ పాఠశాలలు, రైల్వేలు, ఆసుపత్రులు, సామాజిక భద్రత మరియు అభివృద్ధి చెందిన ఆర్థిక వ్యవస్థ ఉండేవి.<ref>{{Cite book |title=Economic Policy Reforms 2019 |date=2019}}</ref> ఎన్‌క్రూమా ఘానా ఆర్థిక వ్యవస్థను వేగంగా పరిశ్రమీకరణ చేయాలని ప్రయత్నించాడు. విదేశీ మూలధనం, సాంకేతికత మరియు వస్తువులపై ఆధారపడకుండా, వలసవాద వాణిజ్య వ్యవస్థ నుంచి బయటపడితే మాత్రమే నిజమైన స్వాతంత్ర్యం సాధ్యమని ఆయన భావించాడు.<ref>{{Cite journal|title=Financial performance and constraints in gari production in Kumasi, Ghana|date=2020}}</ref> పది సంవత్సరాల అభివృద్ధి ప్రణాళిక తరువాత, 1959లో ఆయన రెండవ అభివృద్ధి ప్రణాళికను ప్రవేశపెట్టాడు. ఈ ప్రణాళికలో తయారీ రంగ అభివృద్ధిపై దృష్టి పెట్టి, 100 రకాల ఉత్పత్తులను తయారు చేసే 600 కర్మాగారాల స్థాపనను లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది.<ref name=Darko /> 1959 నవంబరులో ఆమోదించిన మరియు 1961, 1964లో సవరించిన స్టాట్యుటరీ కార్పొరేషన్స్ చట్టం ద్వారా ప్రభుత్వ రంగ సంస్థలకు చట్టపరమైన నిర్మాణం ఏర్పడింది. ఈ చట్టం ప్రకారం దేశంలోని ప్రధాన సంస్థలు ప్రభుత్వ మంత్రుల ఆధీనంలోకి వచ్చాయి. రాష్ట్ర సంస్థల కార్యాలయం ఫ్లాగ్‌స్టాఫ్ హౌస్లో ఉండి, నేరుగా రాష్ట్రపతి నియంత్రణలో పనిచేసేది.<ref>{{Citation|title=Government Corporations and State Law|date=1939}}</ref><ref name=Asante /> 1961లో సోవియట్ యూనియన్, తూర్పు యూరప్ మరియు చైనాను సందర్శించిన తరువాత, ఆర్థిక వ్యవస్థపై ప్రభుత్వ నియంత్రణ అవసరమని ఎన్‌క్రూమా మరింత నమ్మకం పొందాడు.<ref>{{Cite book|title=From Failed Communism to Underdeveloped Capitalism|date=2016}}</ref><ref name=Asante /> ఎన్‌క్రూమా పాలనలో ఉచిత ఆరోగ్య సేవలు మరియు ఉచిత విద్య ప్రవేశపెట్టబడ్డాయి.<ref>{{Cite book |title=Back to Work: Finland}}</ref> 1964లో ప్రవేశపెట్టిన ఏడేళ్ల ప్రణాళికలో మరింత పరిశ్రమీకరణపై దృష్టి పెట్టి, దిగుమతులకు ప్రత్యామ్నాయంగా దేశీయ ఉత్పత్తుల అభివృద్ధి, నిర్మాణ సామగ్రి పరిశ్రమ ఆధునీకరణ, యంత్ర తయారీ, విద్యుదీకరణ మరియు ఎలక్ట్రానిక్స్ రంగాల అభివృద్ధిని ప్రోత్సహించింది.<ref>{{Cite journal|title=Electrification of Agriculture During the Seven Year Plan|date=1959}}</ref><ref name=Darko /> ==== శక్తి ప్రాజెక్టులు ==== ఎన్‌క్రూమా పరిశ్రమాభివృద్ధి దృష్టిలో భాగంగా, ఆయన స్నేహితుడు మరియు ఆర్థిక మంత్రి కోమ్లా అగ్బెలి గ్బెడెమా సహాయంతో వోల్టా నది ప్రాజెక్టును ప్రారంభించాడు. ఈ ప్రాజెక్టులో తూర్పు ఘానాలోని వోల్టా నదిపై ఆకోసోంబో ఆనకట్ట నిర్మాణం జరిగింది.<ref>{{Cite journal|title=The role of the Akosombo Dam on the Volta river|date=1980}}</ref> వోల్టా నది ప్రాజెక్టు ఎన్‌క్రూమా ఆర్థిక ప్రణాళికలో ప్రధాన భాగంగా నిలిచింది. 1958 ఫిబ్రవరి 20న ఆయన ఇలా అన్నాడు: "వోల్టా నది ప్రాజెక్టు ఆర్థిక స్వాతంత్ర్యం వైపు వేగంగా తీసుకెళ్లే అత్యంత విశ్వసనీయ మార్గం."<ref>{{Citation|title=Kwame Nkrumah. Vision and Tragedy|date=2007}}</ref> ఈ ఆనకట్ట నిర్మాణానికి ఘానా అమెరికా, ఇజ్రాయెల్ మరియు ప్రపంచ బ్యాంక్ సహాయాన్ని పొందింది.<ref>{{Cite book|title=World Bank Group Assistance|date=2015}}</ref> [[కైసర్ అల్యూమినియం]] సంస్థ ఈ ఆనకట్ట నిర్మాణానికి అంగీకరించినప్పటికీ, ఉత్పత్తి వినియోగంపై పరిమితులు విధించింది. ఆనకట్ట నిర్మాణానికి తీసుకున్న రుణాల వల్ల ఘానా అప్పుల్లో పడింది. అప్పు తీర్చడానికి దక్షిణ ప్రాంత కోకో రైతులపై పన్నులు పెంచబడ్డాయి, దీనివల్ల ప్రాంతీయ అసమానతలు పెరిగాయి. 1966 జనవరి 22న ఈ ఆనకట్టను ఎన్‌క్రూమా ఘనంగా ప్రారంభించాడు. 1961లో ఎన్‌క్రూమా ఘానాలో [[అణు రియాక్టర్]] ప్రాజెక్టును ప్రారంభించి, 1963లో [[ఘానా అటామిక్ ఎనర్జీ కమిషన్]]ను స్థాపించాడు. 1964లో అణుశక్తి కేంద్రానికి పునాది వేశాడు.<ref>{{cite book |title=Ghana Atomic Energy Commission}}</ref> ==== కోకో ==== 1954లో ప్రపంచ మార్కెట్‌లో కోకో ధర టన్నుకు £150 నుండి £450కు పెరిగింది. రైతులకు ఈ లాభం పూర్తిగా ఇవ్వకుండా, ఎన్‌క్రూమా ప్రభుత్వం పన్నుల ద్వారా ఆ ఆదాయాన్ని తీసుకుని, జాతీయ అభివృద్ధి ప్రాజెక్టులకు వినియోగించింది.<ref>{{Cite journal|title=Development and supply strategy of cocoa commodity|date=2018}}</ref> ఈ విధానం ఆయనకు మద్దతు ఇచ్చిన ప్రధాన వర్గాన్ని దూరం చేసింది.<ref>{{cite news|title=Cocoa Price Issue Splits Gold Coast|date=1954}}</ref> తరువాత కోకో ధరలు తగ్గాయి. 1960లో టన్ను £250 ఉండగా, 1965లో అది £91కు పడిపోయింది.<ref name=Gebe /> ధరలు పడిపోవడంతో ప్రభుత్వం నిల్వలపై ఆధారపడాల్సి వచ్చింది, అలాగే రైతులు తమ ఆదాయంలో కొంత భాగాన్ని బాండ్ల రూపంలో తీసుకోవాల్సి వచ్చింది.<ref>Kolavalli, Shashi.</ref> == 1966 తిరుగుబాటు (కూప్ ద'ఏటా) == [[File:President John F. Kennedy Meets with the President of the Republic of Ghana, Osagyefo Dr. Kwame Nkrumah (JFKWHP-AR6409-B).jpg|thumb|221px|1961 మార్చి 8న అమెరికా అధ్యక్షుడు జాన్ ఎఫ్. కెన్నెడీతో క్వామే ఎన్‌క్రూమా]] 1966 ఫిబ్రవరిలో, ఎన్‌క్రూమా ఉత్తర వియత్నాం మరియు చైనా పర్యటనలో ఉన్న సమయంలో, ఆయన ప్రభుత్వాన్ని జాతీయ ఘానా సాయుధ దళాలు మరియు ఘానా పోలీస్ సర్వీస్ ఆధ్వర్యంలో జరిగిన హింసాత్మక తిరుగుబాటుతో పడగొట్టారు, దీనికి ఘానా సివిల్ సర్వీస్ మద్దతు ఇచ్చింది.<ref>{{Cite web |title=Kwame Nkrumah, a biography of Ghana's first president |url=https://ghanaremembers.com/stories/people/kwame-nkrumah-a-biography-of-ghanas-first-president.html |access-date=9 May 2025 |website=GhanaRemembers |language=en}}</ref> ఈ కుట్రను జోసెఫ్ ఆర్థర్ అంక్రా నాయకత్వంలో నిర్వహించినవారు తమను నేషనల్ లిబరేషన్ కౌన్సిల్గా ప్రకటించి, మూడు సంవత్సరాలు సైనిక ప్రభుత్వంగా పాలించారు. ఎన్‌క్రూమాకు ఈ తిరుగుబాటు గురించి చైనాకు చేరుకున్న తరువాతే తెలిసింది. తరువాత ఆయన బీజింగ్‌లో నాలుగు రోజులు ఉన్నప్పుడు, ప్రధానమంత్రి జౌ ఎన్లై ఆయనను గౌరవంగా స్వాగతించాడు.<ref>{{Cite journal|last=Nkrumah|first=Kwame|date=1972|title=On the Coup in Ghana|url=https://archive.org/details/sim_black-scholar_1972-05_3_9/page/22|journal=The Black Scholar|volume=3|issue=9|pages=23–26|doi=10.1080/00064246.1972.11431232|issn=0006-4246}}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.modernghana.com/news/876767/the-confused-moments-of-nkrumah-in-china-after-the-coup.html |title=The Confused Moments of Nkrumah in China After The Coup |access-date=19 August 2018 |work=modernghana.com |archive-date=27 April 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190427041712/https://www.modernghana.com/news/876767/the-confused-moments-of-nkrumah-in-china-after-the-coup.html |url-status=live }}</ref> 1969లో వచ్చిన తన స్మృతిగ్రంథం ''Dark Days in Ghana''లో ఎన్‌క్రూమా ఈ తిరుగుబాటులో అమెరికా పాత్ర ఉందని సూచించాడు; ఈ అభిప్రాయం అతనికి KGB చూపించిన పత్రాల ఆధారంగా ఉండవచ్చు.<ref>{{Cite report |title=Keith Lamont Scott's Disability May Have Gotten Him Killed...}}</ref><ref>{{cite book|last1=Andrew|first1=Christopher|last2=Mitrohkin|first2=Vasili|title=The World Was Going Our Way: The KGB and the Battle for the Third World|publisher=[[Basic Books]]|year=2006|isbn=978-0465003136|page=437}}</ref> 1978లో మాజీ సెంట్రల్ ఇంటెలిజెన్స్ ఏజెన్సీ అధికారి జాన్ స్టాక్‌వెల్ ఈ తిరుగుబాటులో CIA ఏజెంట్లు కుట్రకర్తలతో సన్నిహితంగా పనిచేశారని పేర్కొన్నాడు.<ref>{{cite book |first=John |last=Stockwell |title=In Search of Enemies: A CIA Story |url=https://archive.org/details/insearchofenemie0000stoc |year=1978}}</ref> అదే సంవత్సరంలో ''ది న్యూ యార్క్ టైమ్స్''లో రచయిత సేమూర్ హెర్ష్ కూడా ఈ అభిప్రాయాన్ని మద్దతు ఇచ్చాడు.<ref>{{Citation|last=Murisa|first=Tendai|title=Re-imagining Agency in Africa|date=2016}}</ref> అయితే ఈ ఆరోపణలు ఎప్పుడూ నిర్ధారించబడలేదు.<ref name=":5" /><ref name=":3" /> తిరుగుబాటు తర్వాత, ఘానా అంతర్జాతీయంగా తన విధానాన్ని మార్చుకుంది. గినియా మరియు తూర్పు బ్లాక్‌తో ఉన్న సన్నిహిత సంబంధాలను తగ్గించి, పశ్చిమ బ్లాక్తో కొత్త సంబంధాలను ఏర్పరచుకుంది. అలాగే [[అంతర్జాతీయ ద్రవ్య నిధి]] మరియు ప్రపంచ బ్యాంక్కు ఆర్థిక నిర్వహణలో ప్రధాన పాత్రను ఇచ్చింది.<ref>{{Cite book|title=Guinea – Joint World Bank-IMF Debt Sustainability Analysis Update|date=August 2019|publisher=World Bank|doi=10.1596/32560}}</ref> ఈ మార్పులతో పాటు వలసదారుల బహిష్కరణ మరియు అపార్థైడ్ దక్షిణ ఆఫ్రికాతో చర్చలకు సిద్ధత కారణంగా, ఘానా ఆఫ్రికా జాతీయవాదుల దృష్టిలో తన ప్రతిష్ఠను కోల్పోయింది.<ref>{{Cite journal|last=Kihato|first=Caroline|date=August 2007|title=Governing the city?...}}</ref><ref name=Gebe /> ఎన్‌క్రూమా వారసత్వాన్ని విశ్లేషిస్తూ ఎడ్వర్డ్ లట్‌వాక్ ఇలా వ్యాఖ్యానించాడు: {{Blockquote |text=ఎన్‌క్రూమా తన ప్రత్యేక లక్షణాలున్నప్పటికీ, అతని స్వంత విజయాల వల్లే పరాజయం చెందాడు. ఘానాలో సాధించిన ఆర్థిక అభివృద్ధి ప్రజలను మరియు కొత్త వర్గాలను విద్యావంతులను చేసింది; అదే విద్య కారణంగా వారు ప్రభుత్వాన్ని విమర్శించడం ప్రారంభించారు. ఈ పరిస్థితిలో స్థిరత్వం కోసం మరింత నియంత్రణ అవసరం అవుతుంది. కానీ ఎన్‌క్రూమా సరిపడా కఠినమైన పోలీస్ వ్యవస్థను నిర్మించలేకపోయాడు. అందువల్ల అతని పతనానికి ప్రధాన కారణం ఆర్థిక లోపాలు కాకుండా అభివృద్ధి విజయాలే. |author=ఎడ్వర్డ్ లట్‌వాక్ |source=''[[Coup d'État: A Practical Handbook]]'' (1968) }} == నిర్బంధం మరియు మరణం == ఎన్‌క్రూమా 27 ఏప్రిల్ 1972న బుఖారెస్ట్, రోమేనియా సామ్యవాద గణరాజ్యం రాజధానిలో మరణించాడు,<ref name=":02">{{Cite web |date=5 January 2024 |title=Kwame Nkrumah {{!}} Biography, Education, {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/biography/Kwame-Nkrumah |access-date=27 February 2024 |website=www.britannica.com |language=en |archive-date=5 October 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20231005072546/https://www.britannica.com/biography/Kwame-Nkrumah |url-status=live }}</ref> కారణం తెలియనప్పటికీ నయం కాని వ్యాధి కారణంగా మరణించినట్లు భావిస్తారు. తిరుగుబాటు తర్వాత, ఆయన కొనాక్రీ (గినియా రాజధాని)లో నివసిస్తూ తక్కువగా ప్రజల్లో కనిపించేవాడు. == నివాళులు మరియు వారసత్వం == తన జీవితకాలంలో, ఎన్‌క్రూమాకు అనేక విశ్వవిద్యాలయాలు గౌరవ డాక్టరేట్‌లను ప్రదానం చేశాయి, అందులో లింకన్ యూనివర్సిటీ (పెన్సిల్వేనియా), మాస్కో స్టేట్ యూనివర్సిటీ (USSR), కైరో యూనివర్సిటీ ([[ఈజిప్ట్]]), జగియెల్లోనియన్ యూనివర్సిటీ ([[పోలాండ్]]), మరియు హుంబోల్ట్ యూనివర్సిటీ ([[తూర్పు జర్మనీ]]) ఉన్నాయి.<ref name="Education For Leadership">{{cite web|url=http://www.kwamenkrumahcentenary.org/esi_speech.html |title=Education For Leadership: The Vision of Kwame Nkrumah |publisher=kwamenkrumahcentenary.orgm |access-date=9 January 2012 }}</ref> [[File:Kwame Nkrumah Memorial Park.jpg|thumb|క్వామే ఎన్‌క్రూమా స్మారక పార్క్ మరియు సమాధి]] 2000లో, BBC వరల్డ్ సర్వీస్ శ్రోతల ఓటింగ్‌లో ఆయనను "ఆఫ్రికన్ మాన్ ఆఫ్ ది మిల్లేనియం"గా ఎంపిక చేశారు. BBC ఆయనను "స్వాతంత్ర్య వీరుడు"గా మరియు "కాలనీయ పాలనను తొలగించిన మొదటి నల్లజాతి ఆఫ్రికా దేశ నాయకుడిగా అంతర్జాతీయ స్వేచ్ఛా చిహ్నం"గా వర్ణించింది.<ref>{{Cite journal |title=BBC World Service Network Africa |journal=African Studies Companion Online |doi=10.1163/1872-9037_afco_asc_853}}</ref> [[File:Dr. Kwame Nkrumah.jpg|thumb|ఇమో రాష్ట్రం, నైజీరియాలోని ఓవెర్రిలో ఎన్‌క్రూమా విగ్రహం]] 2009 సెప్టెంబర్‌లో అధ్యక్షుడు జాన్ అట్టా మిల్స్ సెప్టెంబర్ 21ను (ఎన్‌క్రూమా జన్మ శతాబ్ది) ఫౌండర్స్ డేగా ప్రకటించాడు.<ref>{{cite web|url=http://www.modernghana.com/news/236431/1/nkrumahs-birthday-declared-a-holiday.html |title=Nkrumah's birthday declared a holiday |date=4 September 2009 }}</ref> 2019లో అధ్యక్షుడు ఆకుఫో-అడో ఈ రోజును క్వామే ఎన్‌క్రూమా స్మారక దినంగా మార్చాడు.<ref>{{Cite web|url=https://www.ghanaweb.com/...}}</ref> ఎన్‌క్రూమా సాధారణంగా నాన్-అలైన్‌డ్ మార్క్సిస్టు ఆర్థిక దృక్పథాన్ని అనుసరించాడు మరియు క్యాపిటలిజం ఆఫ్రికాపై దీర్ఘకాలిక ప్రతికూల ప్రభావాలు చూపుతుందని నమ్మాడు.<ref>{{Citation|last=Catephores|first=George|title=Capitalism and crisis|date=1989}}</ref> ఆయన [[సోషలిజం]]నే ఆఫ్రికా విలువలకు అనుకూలమైన వ్యవస్థగా భావించాడు.<ref>{{Cite journal|last=Ackerman|first=Frank|date=2000}}</ref> అతను "African Socialism Revisited" (1967) వ్యాసంలో ఇలా పేర్కొన్నాడు: {{Blockquote |text=సాంప్రదాయ ఆఫ్రికా సమాజం సమానత్వ సూత్రాలపై ఆధారపడి ఉంది. ప్రతి మనిషి స్వతంత్ర లక్ష్యంగా భావించబడాలి మరియు ప్రతి ఒక్కరికీ సమాన అవకాశాలు కల్పించాలి. ఈ దిశగా సామాజిక, ఆర్థిక విధానాలను శాస్త్రీయంగా అమలు చేయాలి. అందుకే సోషలిజం అవసరం. |author=క్వామే ఎన్‌క్రూమా |source="African Socialism Revisited" (1967) }} ఎన్‌క్రూమా రాజకీయంగా ముఖ్యంగా పాన్-ఆఫ్రికనిజంకు అంకితభావంతో ప్రసిద్ధి పొందాడు. ఆయనపై మార్కస్ గార్వీ, డబ్ల్యూ.ఇ.బి. డ్యూ బాయిస్, మరియు జార్జ్ పాడ్మోర్ వంటి ఆలోచనాపరుల ప్రభావం ఉంది.<ref>{{Citation|title=In The Shadow Of His Father|date=2003}}</ref> అతని ప్రయత్నాల ఫలితంగా ఆఫ్రికన్ ఏకత్వ సంస్థ స్థాపనలో ముఖ్యమైన ప్రభావం చూపించాడు.<ref>{{Cite journal|last=Sheehan|first=Michael|date=1990}}</ref> 1958లో హార్లెమ్ లాయర్స్ అసోసియేషన్ కార్యక్రమంలో, దౌత్యవేత్త రాల్ఫ్ బంచే ఆయనను ఇలా అభినందించాడు: {{Blockquote |text=మేము మిమ్మల్ని కేవలం ఘానా ప్రధానిగా మాత్రమే కాదు, మా ఆశలు, స్వేచ్ఛ మరియు గౌరవానికి ప్రతీకగా గౌరవిస్తున్నాము. |author=రాల్ఫ్ బంచే }} 1961లో ఆయన "I Speak Of Freedom" అనే ప్రసంగం ఇచ్చి ఆఫ్రికా స్వేచ్ఛపై ప్రేరణ కలిగించాడు.<ref name=1961nkrumah /> ఆయన గౌరవార్థం ప్రతి సంవత్సరం "జర్నీ టు ఎన్‌క్రోఫుల్" అనే కార్యక్రమం నిర్వహిస్తారు.<ref>{{Cite web |date=26 September 2023 }}</ref> ఎన్‌క్రోఫుల్లోని మ్యూజియం మరియు స్మారక స్థలాలు ఆయనకు అంకితం చేయబడ్డాయి.<ref>{{Cite web |title=Visit Ghana - Kwame Nkrumah Memorial Park }}</ref> అలాగే, యూనివర్సిటీ ఆఫ్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీని క్వామే ఎన్‌క్రూమా యూనివర్సిటీ ఆఫ్ సైన్స్ అండ్ టెక్నాలజీగా పేరు మార్చి ఆయనకు గౌరవం ఇచ్చారు.<ref>{{Cite web |last=Ferdinand |date=18 July 2021 }}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == క్వామే ఎన్‌క్రూమా ఫాథియా రిట్జ్క్ అనే [[ఈజిప్ట్]]కు చెందిన [[కాప్టిక్ క్రైస్తవులు|కాప్టిక్]] బ్యాంకు ఉద్యోగి మరియు మాజీ ఉపాధ్యాయురాలిని వివాహం చేసుకున్నాడు. ఆమె ఘానాకు వచ్చిన అదే సాయంత్రం—1957–1958 నూతన సంవత్సర వేళలో ఈ వివాహం జరిగింది.<ref>[http://www.nathanielturner.com/fathiankrumahfarewell.htm Fathia Nkrumah by her son Gamal Nkrumah]. ''Ahram Weekly'', 14–20 September 2000. {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070824222033/http://www.nathanielturner.com/fathiankrumahfarewell.htm |date=24 August 2007 }}</ref> ఫాథియా తల్లి ఈ వివాహాన్ని ఆశీర్వదించడానికి నిరాకరించింది, ఎందుకంటే ఆమె పిల్లల్లో మరొకరు ఇప్పటికే ఒక విదేశీయుడితో వెళ్లిపోయారు.<ref>{{Cite web|title=Here are all the First Ladies of Ghana since independence|url=https://www.pulse.com.gh/news/local/here-are-all-the-first-ladies-of-ghana-since-independence/0l2k3hw|date=2 September 2019|website=Pulse Gh|language=en-US|access-date=27 May 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200610125740/https://www.pulse.com.gh/news/local/here-are-all-the-first-ladies-of-ghana-since-independence/0l2k3hw|archive-date=10 June 2020|url-status=dead}}</ref><ref>{{Cite web|title=Fathia: The Rock Of The Nkrumah Family|url=https://www.modernghana.com/lifestyle/1095/fathia-the-rock-of-the-nkrumah-family.html|website=Modern Ghana|language=en|access-date=30 May 2020|archive-date=3 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200803010027/https://www.modernghana.com/lifestyle/1095/fathia-the-rock-of-the-nkrumah-family.html|url-status=live}}</ref> దంపతులుగా ఫాథియా మరియు ఎన్‌క్రూమాకు ముగ్గురు పిల్లలు ఉన్నారు: గమాల్ (జననం 1958), సామియా (జననం 1960) మరియు సెకౌ (జననం 1964). గమాల్ ఒక వార్తాపత్రిక జర్నలిస్ట్ కాగా, సామియా మరియు సెకౌ రాజకీయ నాయకులు. ఎన్‌క్రూమాకు మరో కుమారుడు ఫ్రాన్సిస్ (జననం 1935) కూడా ఉన్నాడు, అతను ఒక శిశు వైద్యుడు.<ref>{{cite web |title=Africa must re-examine, implement Nkrumah's ideas – Francis Nkrumah |url=https://www.myjoyonline.com/news/2014/September-22nd/africa-must-re-examine-implement-nkrumahs-ideas-francis-nkrumah.php |first=Nathaniel |last=Yankson |website=MyJoyOnline |publisher=Multimedia Group Ltd |date=22 September 2014 |access-date=19 October 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181019075818/https://www.myjoyonline.com/news/2014/September-22nd/africa-must-re-examine-implement-nkrumahs-ideas-francis-nkrumah.php |archive-date=19 October 2018 |url-status=dead }}</ref><ref>{{cite web |title=Kwame Nkrumah's unknown son surfaces |url=https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/NewsArchive/Kwame-Nkrumah-s-unknown-son-surfaces-235004 |website=Ghanaweb |access-date=19 October 2018 |date=4 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190406213932/https://www.ghanaweb.com/GhanaHomePage/NewsArchive/Kwame-Nkrumah-s-unknown-son-surfaces-235004 |archive-date=6 April 2019 |url-status=dead }}</ref><ref name="Onsy">{{cite web |title=Confirmed! Onsy is Kwame Nkrumah's Son |url=http://www.peacefmonline.com/pages/local/social/201507/249589.php |website=PeaceFMOnline |publisher=Peace FM |access-date=19 October 2018 |date=31 July 2015 |archive-date=4 September 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190904212017/http://www.peacefmonline.com/pages/local/social/201507/249589.php |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |last1=Doe |first1=Esther Eyra |title="My Father Would Not Have Denied Onsy"- Samia Nkrumah |url=https://yen.com.gh/15809-father-not-denied-onsy-samia-nkrumah.html#15809 |website=yen.com.gh |access-date=19 October 2018 |date=31 July 2015 |archive-date=5 April 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190405211114/https://yen.com.gh/15809-father-not-denied-onsy-samia-nkrumah.html#15809 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web |title=Sekou Nkrumah threatens to throw 'brother' in jail |url=https://www.pulse.com.gh/news/politics/family-issues-sekou-nkrumah-threatens-to-throw-brother-in-jail-id7365131.html |first=Abu |last=Mubarik |website=pulse.com.gh |publisher=Pulse Ghana |access-date=19 October 2018 |date=24 September 2017 |archive-date=19 October 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181019121858/https://www.pulse.com.gh/news/politics/family-issues-sekou-nkrumah-threatens-to-throw-brother-in-jail-id7365131.html |url-status=live }}</ref> == సాంస్కృతిక చిత్రణలు == 2010లో ప్రచురితమైన ''ది అదర్ వెస్ మూర్'' అనే పుస్తకంలో, ఎన్‌క్రూమా అమెరికాలో ఉన్న సమయంలో రచయిత కుటుంబం [[వలస]]గా అక్కడికి వచ్చినప్పుడు, కొద్ది నెలలు రచయిత తాతకు మార్గదర్శకుడిగా ఉన్నట్లు పేర్కొనబడింది.<ref>{{Cite book|last=Moore, Wes |title=The other Wes Moore: one name, two fates|url=https://archive.org/details/otherwesmoore00moor |year=2010|isbn=978-0-385-52819-1|edition=First|location=New York, New York|oclc=430839083 |publisher=Spiegel & Grau}}</ref> ఎన్‌క్రూమా పాత్రను నటుడు డ్యానీ సపాని [[నెట్‌ఫ్లిక్స్]] టెలివిజన్ సిరీస్ ''ది క్రౌన్'' (సీజన్ 2, ఎపిసోడ్ 8 "Dear Mrs Kennedy")లో పోషించాడు. ఈ సిరీస్‌లో రాణి ఘానా పర్యటన మరియు ఎన్‌క్రూమాతో చేసిన నృత్యం చారిత్రక ప్రాముఖ్యతను అతిశయోక్తిగా చూపినట్లు, ఆ సమయంలో విద్యార్థిగా ఉన్న మరియు తర్వాత అక్రా మేయర్ అయిన నాట్ నునో-అమార్టీఫియో పేర్కొన్నాడు.<ref>{{Cite news |url=https://www.npr.org/sections/goatsandsoda/2018/01/21/578674702/netflixs-the-crown-says-one-dance-changed-history-the-truth-isn-t-so-simple |title='The Crown' Says One Dance Changed History. The Truth Isn't So Simple |department=Goats and Soda: Stories of Life in a Changing World (blog) |publisher=NPR |access-date=24 March 2018 |archive-date=29 May 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190529085041/https://www.npr.org/sections/goatsandsoda/2018/01/21/578674702/netflixs-the-crown-says-one-dance-changed-history-the-truth-isn-t-so-simple |url-status=live }}</ref> ''African's Black Star: The Legacy of Kwame Nkrumah'' అనే 2011 సినిమా ఈ వలస వ్యతిరేక ఉద్యమ నాయకుడి ఎదుగుదల మరియు పతనం గురించి చూపిస్తుంది. ఘానా ర్యాపర్ సీరియస్ క్లైన్ 2021లో విడుదల చేసిన "Straight Outta Pandemic" వీడియోలో ఎన్‌క్రూమా బంగారు విగ్రహం ప్రధాన ఆకర్షణగా కనిపిస్తుంది.<ref>{{Cite video|url=https://www.youtube.com/watch?v=rb5bHYQX4Ls| archive-url=https://ghostarchive.org/varchive/youtube/20211211/rb5bHYQX4Ls| archive-date=11 December 2021 | url-status=live|title=Serious Klein – Straight Outta Pandemic (ft. anaiis)}}{{cbignore}}</ref> తిరుగుబాటు తర్వాత ప్రభుత్వ సినిమా ఆర్కైవ్‌ను దహనం చేయాలని ఆదేశించినప్పటికీ, ఎన్‌క్రూమా వ్యక్తిగత కెమెరామెన్ క్రిస్ హెస్సే 1300 ఫిల్మ్ రోల్స్‌ను రక్షించాడు. ఈ ఫుటేజ్‌ను ఆయన 90 ఏళ్ల వయస్సులో మాత్రమే ప్రజలకు వెల్లడించాడు. ఈ ఫుటేజ్‌ను ప్రజలకు చూపించేందుకు చేసిన ప్రయత్నాలు ''ది ఐస్ ఆఫ్ ఘానా'' అనే డాక్యుమెంటరీ చిత్రంగా రూపొందించబడ్డాయి, దీనిని [[బరాక్ ఒబామా]] మరియు మిషెల్ ఒబామా నిర్మించారు మరియు ఇది టొరొంటో అంతర్జాతీయ చలనచిత్రోత్సవం 2025లో ప్రీమియర్ అయింది.<ref>{{Cite web |last=Lodderhose |first=Diana |date=2025-10-20 |title=Oscar-Winning Director Ben Proudfoot Talks Historical Significance Of 'The Eyes Of Ghana', Scoring Doc At Abbey Road Studios & Why Project Was A "Full Circle Moment" For Barack Obama |url=https://deadline.com/2025/10/ben-proudfoot-the-eyes-of-ghana-abbey-road-barack-obama-1236591704/ |access-date=2025-11-12 |website=Deadline |language=en-US}}</ref> == గౌరవాలు మరియు పురస్కారాలు == === విదేశీ గౌరవాలు === {{Clear}} {| class="wikitable" style="text-align:left;" |- ! style="width:90px;" | రిబ్బన్ ! style="width:350px;" | గౌరవం ! style="width:120px;" | దేశం ! style="width:120px;" | తేదీ ! సూచన |- | [[File:EGY Order of the Nile - Grand Cordon BAR.svg|80px]] | style="font-size:90%;" | గ్రాండ్ కార్డన్, ఆర్డర్ ఆఫ్ ది నైల్ | style="font-size:90%;" | {{flag|ఈజిప్ట్|1922}} | style="text-align:center; font-size:90%;" | 1957 | style="font-size:90%;" | <ref name="GhanaOneYear">{{cite book |editor1-last=Danquah |editor1-first=Moses |title=Ghana: One Year Old. A First Independence Anniversary Review |date=1958 |publisher=Publicity Promotions |location=Accra |page=32 |url=https://www.loc.gov/item/2008700208/ |access-date=5 May 2025}}</ref> |- | [[File:LBN National Order of the Cedar - Grand Cordon BAR.svg|80px]] | style="font-size:90%;" | గ్రాండ్ కార్డన్, నేషనల్ ఆర్డర్ ఆఫ్ ది సీడర్ | style="font-size:90%;" | {{flag|లెబనాన్}} | style="text-align:center; font-size:90%;" | 1957 | style="font-size:90%;" | <ref name="GhanaOneYear"/> |- | [[File:Order of the Yugoslavian Great Star Rib.png|80px]] | style="font-size:90%;" | యుగోస్లావ్ గ్రేట్ స్టార్ ఆర్డర్ | style="font-size:90%;" | {{flag|యుగోస్లావియా|1946}} | style="text-align:center; font-size:90%;" | 2 మార్చి 1961 | style="font-size:90%;" | <ref>{{cite news |title=Председник Тито предао председнику Нкрумаху Ореден велике југословенске звезде |url=http://istorijskenovine.unilib.rs/view/index.html#panel:pp%7Cissue:UB_00064_19610303%7Cpage:4%7Cquery:%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B5%D0%BD%20%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%B5%20%D1%98%D1%83%D0%B3%D0%BE%D1%81%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B5%20%D0%B7%D0%B2%D0%B5%D0%B7%D0%B4%D0%B5 |access-date=6 May 2025 |work=[[Borba (newspaper)|Borba]] |date=3 March 1961 |language=sr}}</ref> |- | [[File:CZE Rad Bileho Lva 3 tridy BAR.svg|80px]] | style="font-size:90%;" | కాలర్, ఆర్డర్ ఆఫ్ ది వైట్ లయన్ | style="font-size:90%;" | {{flag|చెకోస్లోవేకియా}} | style="text-align:center; font-size:90%;" | 2 ఆగస్టు 1961 | style="font-size:90%;" | <ref>{{cite web |title=Československý řád Bílého lva 1923–1990 |url=https://www.prazskyhradarchiv.cz/file/edee/vyznamenani/cs_rbl.pdf |publisher=Archivu Kanceláře prezidenta republiky |access-date=5 May 2025 |page=130 |language=cs}}</ref> |- | [[File:Order of the Elephant Ribbon bar.svg|80px]] | style="font-size:90%;" | లెనిన్ శాంతి పురస్కారం | style="font-size:90%;" | {{flag|సోవియట్ యూనియన్|1955}} | style="text-align:center; font-size:90%;" | 30 ఏప్రిల్ 1962 | style="font-size:90%;" | <ref>{{cite news |title=Picasso Gets Lenin Prize |url=https://news.google.com/newspapers?nid=1873&dat=19620501&id=dsAeAAAAIBAJ&sjid=bsoEAAAAIBAJ&pg=6210,37008 |access-date=6 May 2025 |work=Daytona Beach Morning Journal |date=1 May 1962}}</ref> |- | [[File:Cordone di gran Croce di Gran Cordone OMRI BAR.svg|80px]] | style="font-size:90%;" | నైట్ గ్రాండ్ క్రాస్ విత్ కాలర్, ఇటాలియన్ రిపబ్లిక్ ఆర్డర్ ఆఫ్ మెరిట్ | style="font-size:90%;" | {{flag|ఇటలీ}} | style="text-align:center; font-size:90%;" | 25 సెప్టెంబర్ 1963 | style="font-size:90%;" | <ref>{{cite web |title=Elenco dei Cavalieri di Gran Croce, decorati di Gran Cordone dell'Ordine, defunti |url=https://archivio.quirinale.it/materiali-pubblicazioni/onorificenze/ASPR_Onorificenze_Cavalieri_di_Gran_Croce_Gran_Cordone.pdf |publisher=Portale storico della Presidenza della Repubblica |access-date=5 May 2025 |language=it}}</ref> |- | [[File:POL Polonia Restituta Wielki BAR.svg|80px]] | style="font-size:90%;" | గ్రాండ్ క్రాస్, పోలొనియా రెస్టిటూటా ఆర్డర్ | style="font-size:90%;" | {{flag|పోలాండ్}} | style="text-align:center; font-size:90%;" | 1965 | style="font-size:90%;" | <ref>{{cite book |last1=Stela |first1=Wojciech |title=Polskie ordery i odznaczenia (Vol. I) |date=2008 |location=Warsaw |page=49}}</ref> |- | [[File:Order of the Companions of O.R. Tambo (ribbon bar).gif|80px]] | style="font-size:90%;" | సుప్రీం కంపానియన్, ఆర్డర్ ఆఫ్ ది కంపానియన్స్ ఆఫ్ ఓ. ఆర్. టాంబో | style="font-size:90%;" | {{flag|దక్షిణాఫ్రికా}} | style="text-align:center; font-size:90%;" | 16 జూన్ 2004<br>(మరణానంతరం) | style="font-size:90%;" | <ref>{{cite web |title=2004 National Orders awards |url=http://www.southafrica.info/about/people/nationalorders2004.htm |website=SouthAfrica.info |access-date=5 May 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160204092331/http://www.southafrica.info/about/people/nationalorders2004.htm#.VrMYl-zP32c |archive-date=4 February 2016}}</ref> |} == క్వామే ఎన్‌క్రూమా రచనలు == [[File:Kwame Nkrumah on a Soviet stamp (80th anniversary of his birth) 1989 CPA 6101.jpg|thumb|right|అతని జన్మ 80వ వార్షికోత్సవాన్ని గుర్తుచేసే [[సోవియట్ యూనియన్]] తపాలా స్టాంపు]] [[File:Independence Arch - Accra, Ghana1.jpg|thumb|అక్రాలోని ఇండిపెండెన్స్ ఆర్చ్]] * "నెగ్రో చరిత్ర: ఆఫ్రికాలో యూరోపియన్ పాలన", ''ది లింకోల్నియన్'', 12 ఏప్రిల్ 1938, పుట&nbsp;2 (లింకన్ యూనివర్సిటీ, పెన్సిల్వేనియా) – చూడండి [http://www.lincoln.edu/library/project.html Special Collections and Archives, Lincoln University] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090817175003/http://www.lincoln.edu/library/project.html |date=17 August 2009 }}<ref>{{Cite journal|last=Bontemps|first=Arna|date=20 April 2017|title=Lincoln and the Negro|journal=University of Illinois Press|volume=1|doi=10.5406/illinois/9780252037696.003.0005}}</ref> * "పడమటి ఆఫ్రికాలో ప్రాథమిక విద్య", ''ఎడ్యుకేషనల్ అవుట్‌లుక్,'' జనవరి 1941 (యూనివర్సిటీ ఆఫ్ పెన్సిల్వేనియా). [https://archives.upenn.edu/digitized-resources/docs-pubs/nkrumah/nkrumah-primitive-education/ చూడండి] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240303212548/https://archives.upenn.edu/digitized-resources/docs-pubs/nkrumah/nkrumah-primitive-education/ |date=3 March 2024 }} * "ఆఫ్రికాలో విద్య మరియు జాతీయత", ''ఎడ్యుకేషనల్ అవుట్‌లుక్,'' నవంబర్ 1943 (యూనివర్సిటీ ఆఫ్ పెన్సిల్వేనియా). [https://archives.upenn.edu/digitized-resources/docs-pubs/nkrumah/nkrumah-education-nationalism/ చూడండి] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20240303212548/https://archives.upenn.edu/digitized-resources/docs-pubs/nkrumah/nkrumah-education-nationalism/ |date=3 March 2024 }} * ''ఘానా: క్వామే ఎన్‌క్రూమా ఆత్మకథ'' (1957). {{ISBN|0-901787-60-4}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Ghana: the autobiography of Kwame Nkrumah|date=2002|publisher=Panaf|isbn=0-901787-60-4|edition=Africa's 100 best books|location=London|oclc=51932153}}</ref> * ''ఆఫ్రికా ఐక్యమవ్వాలి'' (1963). {{ISBN|0-901787-13-2}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Africa must unite|date=1963|publisher=Panaf|isbn=0-901787-13-2|location=London|oclc=6567302}}</ref> * ''ఆఫ్రికన్ వ్యక్తిత్వం'' (1963)<ref>{{Cite book|last=Mead, Margaret |title=Technique & personality|date=1963|publisher=Museum of Primitive Art|oclc=603547274}}</ref> {{blockquote|నియో-కాలనియలిజం యొక్క సారాంశం ఏమిటంటే, దాని కింద ఉన్న దేశం సిద్ధాంతపరంగా స్వతంత్రంగా కనిపించినప్పటికీ, వాస్తవానికి దాని ఆర్థిక వ్యవస్థ మరియు రాజకీయ విధానం బయట నుండి నియంత్రించబడుతుంది.|పరిచయం}} * ''నియో-కాలనియలిజం: సామ్రాజ్యవాదం చివరి దశ'' (1965)<ref>{{Cite journal|last1=Tiger|first1=Lionel|last2=Nkrumah|first2=Kwame|date=1966|title=Neo-Colonialism. The Last Stage of Imperialism|url=https://archive.org/details/sim_international-journal_winter-1966-1967_22_1/page/160|journal=International Journal|volume=22|issue=1|pages=161|doi=10.2307/40199801|jstor=40199801|s2cid=143584107 |issn=0020-7020}}</ref><ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Neo-colonialism: the last stage of imperialism.|date=1990|publisher=Panaf|oclc=59982527}}</ref> * ''క్వామే ఎన్‌క్రూమా సూక్తులు'' (1967). {{ISBN|0-901787-54-X}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Kwame Nkrumah: the Conakry years, his life and letters|date=1990|publisher=PANAF|others=Milne, June 1920–|isbn=0-901787-53-1|location=London|oclc=22733303}}</ref> * ''ఆఫ్రికన్ సామ్యవాదం పునఃపరిశీలన'' (1967)<ref>{{Cite journal|date=October 1967|title=African Socialism|url=https://archive.org/details/sim_international-affairs_1967-10_43_4/page/778|journal=International Affairs|volume=43|issue=4|pages=779|doi=10.1093/ia/43.4.779|issn=1468-2346}}</ref> * ''[https://books.google.com/books?id=nGB1AAAAMAAJ కాంగో సవాలు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20230405030326/https://books.google.com/books?id=nGB1AAAAMAAJ |date=5 April 2023 }}'' (1967) * ''కొనాక్రి నుండి స్వరం'' (1967). {{ISBN|90-17-87027-3}} * ''ఘానాలో చీకటి రోజులు'' (1968). {{ISBN|0-7178-0046-6}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Dark days in Ghana|date=1972|publisher=Internat. Publ|isbn=0-7178-0046-6|edition=Repr|location=New York|oclc=796074108}}</ref> * ''విప్లవ యుద్ధ హ్యాండ్‌బుక్'' (1968). {{ISBN|0-7178-0226-4}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Handbook of revolutionary warfare: a guide to the armed phase of the African revolution|date=1975|publisher=International Publishers|isbn=0-7178-0226-4|edition=1st U.S.|location=New York|oclc=8095708}}</ref> * ''ది వే అవుట్: "సివిలియన్ రూల్" మోసం మరియు సానుకూల చర్య, సాయుధ పోరాటానికి పిలుపు'' (1970)<ref>{{Cite book |last=Nkrumah |first=Kwame |title=The Way Out, "Civilian Rule" Fraud and A Call for Positive Action and Armed Struggle |publisher=Panaf Books |year=1970 |edition=Reprinted |location=University of London, Senate House Library}}</ref> * ''కాన్షియెన్సిజం: డీకాలనైజేషన్ కోసం తత్వశాస్త్రం మరియు సిద్ధాంతం'' (1970). {{ISBN|0-901787-11-6}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Consciencism: philosophy and ideology for decolonisation|date=1978|publisher=Panaf|isbn=0-901787-11-6|location=London|oclc=16613918}}</ref> * ''ఆఫ్రికాలో వర్గ పోరాటం'' (1970). {{ISBN|0-901787-12-4}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Class struggle in Africa.|date=1970|publisher=Panaf Books Ltd|isbn=0-901787-12-4|location=London|oclc=153293}}</ref> * ''పోరాటం కొనసాగుతుంది'' (1973). {{ISBN|0-901787-41-8}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=The struggle continues: six ... pamphlets|date=1973|publisher=Panaf Books Ltd|isbn=0-901787-41-8|location=London|oclc=3073780}}</ref> * ''నేను స్వేచ్ఛ గురించి మాట్లాడుతున్నాను'' (1973). {{ISBN|0-901787-14-0}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=I speak of freedom|date=1973|publisher=Panaf Books Ltd|isbn=0-901787-14-0|location=London |oclc=16236424}}</ref> * ''విప్లవ మార్గం'' (1973). {{ISBN|978-0-901787-22-4}}<ref>{{Cite book|last=Nkrumah, Kwame |title=Revolutionary path.|date=1973|publisher=Panaf Books Ltd|isbn=0-901787-22-1|location=London|oclc=764869}}</ref> == మూలాలు == <references /> clehlr0a8t5mdkkhwffnfhmyz98rjz5 బ్రిటిష్ ఓవర్సీస్ టెరిటరీస్ 0 487797 4808173 4802715 2026-04-23T04:19:17Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808173 wikitext text/x-wiki {{Infobox dependency | name = British Overseas Territories | image_flag = Flag of the United Kingdom.svg | flag_size = 153px | flag_link = Flag of the United Kingdom | anthem = "[[God Save the King]]"{{Efn|"God Save the King" is the [[national anthem]] by custom, not statute, and there is no authorised version. Typically, only the first verse is usually sung, although the second verse is also often sung as well at state and public events.<ref>{{Cite web |title=National Anthem |url=https://www.royal.uk/encyclopedia/national-anthem |access-date=10 April 2024 |website=The Royal Family |archive-date=20 May 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240520130352/https://www.royal.uk/encyclopedia/national-anthem |url-status=live }}</ref> The words ''King, he, him, his'', used at present, are replaced by ''Queen, she, her'' when the monarch is female.}}<br /><div style="display:inline-block;margin-top:0.4em;">[[File:United States Navy Band - God Save the Queen.ogg|God Save the King / Queen <!-- Do not change file name due to computer error without ensuring that the file is playable. -->]]</div> | image_map = United Kingdom (+overseas territories) in the World (+Antarctica claims).svg | map_caption = Location of the United Kingdom and the British Overseas Territories | mapsize = 290px | subdivision_type = [[Sovereign state]] | subdivision_name = [[United Kingdom]] | official_languages = [[English language|English]] | demonym = {{hlist|[[British people|British]]|Briton|multiple local demonyms}} | capital_type = Largest territory | capital = [[Falkland Islands]]{{efn|The [[British Antarctic Territory]], while vastly larger, is unofficial and unrecognised by the [[Antarctic Treaty System]] which was ratified by the United Kingdom itself.}}<br/> | government_type = [[Devolution|Devolved administrations]] under a [[constitutional monarchy]] | leader_title1 = [[Monarchy of the United Kingdom|Monarch]] | leader_name1 = {{Current UK monarch |Charles III}} | leader_title2 = [[Prime Minister of the United Kingdom]] | leader_name2 = [[Keir Starmer|Sir Keir Starmer]] | leader_title3 = [[Foreign Secretary (United Kingdom)|Foreign Secretary]] | leader_name3 = [[Yvette Cooper]] | area_km2 = 18,015{{efn|name=BAT|Excluding the [[British Antarctic Territory]].}} | population_estimate = 272,256 | population_estimate_year = 2019 | date_format = dd/mm/yyyy | leader_title5 = [[Minister of State for Europe, North America and Overseas Territories]] | leader_name5= [[Stephen Doughty]] }} '''బ్రిటిష్ ఓవర్సీస్ టెరిటరీస్''' (బిఒటిలు) అనేవి బ్రిటిషు దీవుల వెలుపల ఉన్న, [[యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]] (యుకె ) కు చెందిన పద్నాలుగు [[:en: Dependent territory|ఆధారిత భూభాగాలు]]. ఈ భూభాగాలు పూర్వపు [[బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యం|బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యపు]] అవశేషాలు; [[:en: decolonisation|వలస పాలన అంతం]] తర్వాత కూడా ఇవి బ్రిటిషు సార్వభౌమాధికారం కిందనే కొనసాగాయి, అయితే వీటి రాజ్యాంగ హోదాలు మాత్రం వేర్వేరుగా ఉన్నాయి. <ref>{{cite web |title=Supporting the Overseas Territories |url=https://www.gov.uk/government/policies/protecting-and-developing-the-overseas-territories|publisher=UK Government |access-date=8 November 2014 |quote=There are 14 Overseas Territories which retain a constitutional link with the UK. .... Most of the Territories are largely self-governing, each with its own constitution and its own government, which enacts local laws. Although the relationship is rooted in four centuries of shared history, the UK government's relationship with its Territories today is a modern one, based on mutual benefits and responsibilities. The foundations of this relationship are partnership, shared values, and the right of the people of each territory to choose to freely choose whether to remain a British Overseas Territory or to seek an alternative future. |archive-date=6 October 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141006161120/https://www.gov.uk/government/policies/protecting-and-developing-the-overseas-territories|url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |title=British Overseas Territories Law |url=https://www.bloomsburyprofessional.com/uk/british-overseas-territories-law-9781509918713/ |access-date=19 June 2020 |website=Hart Publishing |quote=Most, if not all, of these territories are likely to remain British for the foreseeable future, and many have agreed modern constitutional arrangements with the British Government. |archive-date=21 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200621105455/https://www.bloomsburyprofessional.com/uk/british-overseas-territories-law-9781509918713/ |url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/946074/UKOTs_Information_Paper.pdf |title=United Kingdom Overseas Territories – Toponymic Information |publisher=[[Present Committee on Geographic Names]] |access-date=7 January 2023 |archive-date=11 May 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220511152307/https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/946074/UKOTs_Information_Paper.pdf |url-status=live}} – Hosted on the [[Government of the United Kingdom]] website.</ref> శాశ్వతంగా జనావాసం కలిగిన ఈ భూభాగాలు వివిధ స్థాయిలలో అంతర్గత స్వయం-పరిపాలనను కలిగి ఉంటాయి; అయినప్పటికీ, అంతిమ రాజ్యాంగ పర్యవేక్షణతో పాటు, రక్షణ, విదేశీ సంబంధాలు అంతర్గత భద్రతకు సంబంధించిన అధికారం మాత్రం యుకె చేతిలోనే ఉంటాయి. <ref>{{cite web |url=https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-9708 |title=Representing the Overseas Territories in the UK Parliament and Government |author=<!--Not stated--> |date=7 February 2023 |website=UK Parliament (House of Commons Library) |publisher=UK Government |access-date=14 January 2024 |quote=All the Territories have a UK-appointed Governor, who generally holds responsibility for managing the Territory’s external affairs, defence and internal security like the police, and often the power to make or veto laws.......As a matter of constitutional law, the UK Parliament has unlimited power to legislate for the Territories. However, passing legislation for the Territories is rare. |archive-date=19 April 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240419051118/https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-9708/ |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news |last=Leonard |first=Tom |date=11 June 2009 |title=British anger over Bermuda decision to take Guantanamo detainees |work=The Telegraph |url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/centralamericaandthecaribbean/bermuda/5507926/British-anger-over-Bermuda-decision-to-take-Guantanamo-detainees.html |url-status=live |url-access=subscription |access-date=22 April 2017 |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220110/https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/centralamericaandthecaribbean/bermuda/5507926/British-anger-over-Bermuda-decision-to-take-Guantanamo-detainees.html |archive-date=10 January 2022 |quote=We've underlined to the Bermuda Government that they should have consulted with the United Kingdom as to whether this falls within their competence or is a security issue, for which the Bermuda Government do not have delegated responsibility. We have made clear to the Bermuda Government the need for a security assessment, which we are now helping them to carry out, and we will decide on further steps as appropriate.}}{{cbignore}}</ref> ఆ భూభాగాలలో మూడింటిలో ప్రధానంగా సైనిక లేదా శాస్త్రీయ సిబ్బంది నివసిస్తుండగా మిగిలిన వాటిలో గణనీయమైన సంఖ్యలో పౌర జనాభా నివసిస్తోంది. ఈ పద్నాలుగు భూభాగాలు అన్నీ బ్రిటిషు చక్రవర్తిని తమ రాజ్యాధినేతగా గుర్తిస్తాయి. వీటి పర్యవేక్షణ బాధ్యత ప్రధానంగా విదేశాంగ, కామన్వెల్తు అభివృద్ధి కార్యాలయం (ఎఫ్‌సిడిఒ) ద్వారా నిర్వహించబడుతుంది.<ref>{{cite web |title=What is the British Constitution: The Primary Structures of the British State |url=http://www.consoc.org.uk/other-content/about-us/discover-the-facts/what-is-the-british-constitution/in-detail/ |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20141006173801/http://www.consoc.org.uk/other-content/about-us/discover-the-facts/what-is-the-british-constitution/in-detail/ |archive-date=6 October 2014 |access-date=15 November 2014 |publisher=The Constitution Society |quote=The United Kingdom also manages several territories which, while mostly having their own forms of government, have the Queen as their head of state, and rely on the UK for defence and security, foreign affairs and representation at the international level. They do not form part of the UK, but have an ambiguous constitutional relationship with the UK.}}</ref>అన్ని బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీ( బిఒటి)ల మొత్తం భూ విస్తీర్ణం 18,015 చ.కిమీ (6,956 చ.మై) == జనాభా == ఈ భూభాగాలలో చాలావాటిలో శాశ్వత పౌర జనాభా నివసిస్తుంది. అయితే బ్రిటిషు అంటార్కిటికు భూభాగం, దక్షిణ జార్జియా మరియు దక్షిణ శాండ్విచు దీవులు (ఇక్కడ కేవలం అధికారులు, పరిశోధనా కేంద్ర సిబ్బంది మాత్రమే ఉంటారు). బ్రిటిషు హిందూ మహాసముద్ర భూభాగం (ఇది ఒక సైనిక స్థావరంగా ఉపయోగించబడుతుంది) వంటివి దీనికి మినహాయింపులు. [[:en: Akrotiri and Dhekelia |అక్రొటిరి, ఢెకెలియా]] సార్వభౌమ స్థావర ప్రాంతాలలో నివసిస్తున్న సుమారు 7,000 మంది పౌరులకు శాశ్వత నివాసం [[సైప్రస్]] పౌరులకు మాత్రమే పరిమితం చేయబడింది.<ref>{{cite report |title=Sovereign base areas of Akrotiri and Dhekelia on Cyprus |author=Commonwealth Camber of Commerce |access-date=6 June 2024 |url=https://commonwealthchamber.com/wp-content/uploads/2023/04/sovereign-base-areas-of-akrotiri-and-dhekelia-on-cyprus_63f6dd5f.pdf |archive-date=6 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240606153258/https://commonwealthchamber.com/wp-content/uploads/2023/04/sovereign-base-areas-of-akrotiri-and-dhekelia-on-cyprus_63f6dd5f.pdf |url-status=live }}</ref> సమిష్టిగా ఈ భూభాగాలు సుమారు 2,50,000 మంది జనాభాను కలిగి ఉన్నాయి.<ref name="HCFAC 2019">{{cite web |author=House of Commons Foreign Affairs Committee |title=Global Britain and the British Overseas Territories: Resetting the relationship |url=https://publications.parliament.uk/pa/cm201719/cmselect/cmfaff/1464/1464.pdf |website=[[United Kingdom Parliament]] |access-date=4 April 2020 |archive-date=27 June 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200627185942/https://publications.parliament.uk/pa/cm201719/cmselect/cmfaff/1464/1464.pdf |url-status=live}}</ref> జనాభా పరంగా అతిపెద్ద రెండు భూభాగాలు అయిన [[కేమన్ దీవులు]], [[బెర్ముడా]] మొత్తం బిఒటి జనాభాలో సుమారు సగం వాటాను కలిగి ఉన్నాయి. కేమాన్ దీవులు ఒక్కటే మొత్తం బిఒటి జనాభాలో 28% వాటాను కలిగి ఉన్నాయి.<ref name="eso.ky">{{cite web |url=https://www.eso.ky/UserFiles/page_docums/files/uploads/cayman_islands_preliminary_census_2021_r.pdf |title=Cayman Islands Preliminary 2021 Census Report |publisher=Economics and Statistics Office |website=eso.ky |access-date=5 April 2022 |archive-date=31 March 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220331170843/https://www.eso.ky/UserFiles/page_docums/files/uploads/cayman_islands_preliminary_census_2021_r.pdf |url-status=dead}}</ref> మరోవైపు, మూడు భూభాగాలలో ఎటువంటి పౌర నివాసులు లేరు – అవి: అంటార్కిటికు భూభాగం (ప్రస్తుతం ఐదు పరిశోధనా కేంద్రాలను కలిగి ఉంది).<ref>{{cite web |url=https://www.bas.ac.uk/polar-operations/sites-and-facilities/station |title=Research stations |work=British Antarctic Survey |access-date=7 May 2022 |archive-date=23 April 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220423230333/https://www.bas.ac.uk/polar-operations/sites-and-facilities/station |url-status=live}}</ref> బ్రిటిషు హిందూ మహాసముద్ర భూభాగం (దీని నివాసులైన [[:en: Chagossians | చాగోసియన్లు]]ను 1968, 1973 మధ్య బలవంతంగా [[మారిషస్]], యునైటెడు కింగ్‌డమ్‌లకు తరలించారు)<ref>{{cite web |url=https://www.chagossupport.org.uk/the-eviction |title=The Eviction |access-date=7 May 2022 |archive-date=19 May 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220519053554/https://www.chagossupport.org.uk/the-eviction |url-status=live}}</ref> [[:en: South Georgia| దక్షిణ జార్జియా]] (ఇక్కడ 1992, 2006 మధ్య కాలంలో వాస్తవానికి ఇద్దరు పూర్తి-సమయ నివాసులు ఉండేవారు).<ref>{{cite web |url=https://sgmuseum.gs/tim-and-pauline-carr |title=Tim and Pauline Carr |access-date=7 May 2022 |archive-date=2 May 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220502134416/https://sgmuseum.gs/tim-and-pauline-carr/ |url-status=live}}</ref> ''బౌంటీ'' నౌక మీద జరిగిన [[:en: Mutiny on the Bounty|తిరుగుబాటు]] నుండి ప్రాణాలతో బయటపడినవారు స్థిరపడిన [[:en: Pitcairn Islands| పిట్కార్ను దీవులు]], 49 మంది నివాసులతో (వీరందరూ ఆ దీవుల సమూహానికి పేరునిచ్చిన ప్రధాన దీవిలోనే నివసిస్తున్నారు) అత్యంత చిన్న నివాసిత భూభాగంగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.pitcairn.pn/ |title=Government of the Pitcairn Islands |website=pitcairn.pn |access-date=12 May 2022 |archive-date=31 August 2006 |archive-url=https://web.archive.org/web/20060831132712/http://pitcairn.pn/ |url-status=live}}</ref> == భౌగోళికం == ఈ భూభాగాలు అన్నీ కలిపి సుమారు 4,80,000 నాటికలు మైళ్ళు(16,00,000 చ.కిమీ) విస్తీర్ణాన్ని కలిగి ఉన్నాయి.<ref>{{cite web |url=https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/27626/overseas_territories.pdf |title=Overseas Territories: The Ministry of Defence's Contribution |publisher=Ministry of Defence |page=2 |date= |access-date=25 July 2023}}</ref> ఈ మొత్తం భూభాగంలో అత్యధిక భాగం, దాదాపుగా జనవాసాలు లేని 'బ్రిటిషు అంటార్కిటికు భూభాగం'తోనే కూడి ఉంది (అంటార్కిటికు భూభాగం మినహా మిగిలిన అన్ని భూభాగాల విస్తీర్ణం కేవలం 18,015 చ.కిమీ (6,956 చ.మై) మాత్రమే). భూ విస్తీర్ణం పరంగా అత్యంత చిన్నది జిబ్రాల్టర్; ఇది ఐబీరియను ద్వీపకల్పం దక్షిణ కొన మీద నెలకొని ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/ |title=Travel advice by country > Country profiles |archive-url=https://web.archive.org/web/20091001004119/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/ |archive-date=1 October 2009}}</ref> యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ అంటార్కిటికు ఒప్పంద వ్యవస్థలో పాల్గొంటుంది.<ref>{{cite web |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/antarctica/ |title=CIA – The World Factbook |publisher=Cia.gov |access-date=28 April 2013 |archive-date=4 January 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210104184334/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/antarctica/ |url-status=dead}}</ref> ఒక పరస్పర ఒప్పందంలో భాగంగా, అంటార్కిటికు భూభాగం మీద హక్కులు కోరుతున్న ఇతర ఆరు [[:en: Territorial claims in Antarctica|సార్వభౌమ దేశాలలో]] నాలుగు దేశాలు 'బ్రిటిషు అంటార్కిటిక్ భూభాగం'ను గుర్తించాయి. == ప్రస్తుత విదేశీ భూభాగాలు == {{See also|యునైటెడు కింగ్‌డమ్ నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందిన దేశాల జాబితా}} 14 బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలు ఇవి:<ref>{{cite web |url=http://www.fco.gov.uk/servlet/Front%3fpagename=OpenMarket/Xcelerate/ShowPage&c=Page&cid=1013618138295 |title=Overseas Territories |publisher=UK Overseas Territories Foreign & Commonwealth Office |access-date=8 December 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20020805032057/http://www.fco.gov.uk/servlet/Front?pagename=OpenMarket%2FXcelerate%2FShowPage&c=Page&cid=1013618138295 |archive-date=5 August 2002}}</ref> {{clear}} {| class="wikitable sortable noresize" ! class="unsortable"| జెండా ! class="unsortable"| రాజచిహ్నం ! పేరు ! ప్రదేశం ! class="unsortable"| నినాదం ! విస్తీర్ణం ! జనాభా ! class="unsortable"| రాజధాని ! అధికార భాష(లు) ! GDP<br /> ! తలసరి<br />GDP<br /> ! class=unsortable|గమనికలు |- valign="top" | [[File:Flag of the United Kingdom.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of the United Kingdom (2022, lesser arms).svg|center|x40px]] | [[:en: Akrotiri and Dhekelia| అక్రోటిరి, ధెకేలియా]] | [[:en: Geography of Cyprus|సైప్రసు]], తూర్పు [[:en: Mediterranean Sea|మధ్యధరా సముద్రం]] | | {{sort|0000255|{{convert|255|km2|sqmi|0|abbr=on}}}}<ref>{{cite web |url=http://www.jncc.gov.uk/page-4413 |title=SBA Cyprus |publisher=Jncc.gov.uk |access-date=8 December 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101013125956/http://www.jncc.gov.uk/page-4413 |archive-date=13 October 2010 |url-status=dead}}</ref> | {{sort|07700|7,700}} <small>(సైప్రసు వాసులు; అంచనా)</small><br />8,000 తాత్కాలిక నివాసులు <small>(యుకె సైనిక సిబ్బంది, వారి కుటుంబాలు; అంచనా)</small> | [[:en: Episkopi Cantonment| ఎపిస్కోపి కంటోన్మెంటు]] |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] | | | పూర్తి సార్వభౌమాధికారం (మరే ఇతర సైనిక స్థావరం కంటే అధికమైనదిగా భావించేది) విషయంలో [[:en: Cyprus|సైప్రసు]] వివాదాన్ని లేవనెత్తుతోంది. |- valign="top" | [[File:Flag of Anguilla.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of Anguilla.svg|center|x40px]] | [[:en: Anguilla| అంగిల్లా]] | [[:en: Caribbean|కరేబియను]]లోని [[:en: Lesser Antilles|లెసరు ఆంటిల్సు]], ఉత్తర [[:en: Atlantic Ocean|అట్లాంటికు మహాసముద్రం]] | "[[:en: Unity, Strength and Endurance|ఐక్యత, బలం, సహనం]] | {{sort|0000091|{{convert|91|km2|sqmi|1|abbr=on}}}} <ref name="jncc.gov.uk">{{cite web |url=http://www.jncc.gov.uk/page-4387 |title=British Antarctic Territory |publisher=Jncc.gov.uk |access-date=8 December 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131214081621/http://jncc.defra.gov.uk/page-4387 |archive-date=14 December 2013 |url-status=dead}}</ref> | {{sort|14869|14,869}} <small>(2019 అంచనా)</small> <ref>{{cite web|url=http://worldpopulationreview.com/countries/anguilla-population/|title=Anguilla Population 2019|access-date=18 August 2019|archive-date=10 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190810095715/http://worldpopulationreview.com/countries/anguilla-population/|url-status=live}}</ref> | [[:en: The Valley, Anguilla|ది వ్యాలీ]] |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] |$299 మిలియన్లు |$20,307 | |- valign="top" | [[File:Flag of Bermuda.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of Bermuda.svg|center|x40px]] | [[బెర్ముడా]] | [[కెనడా]]కు చెందిన కేప్ సేబులు ద్వీపం, దాని సమీప పొరుగు దేశమైన [[అమెరికా]]కు చెందిన కేప్ హట్టెరాసు, కరేబియను (ఇవన్నీ పడమర వైపున), అజోర్సు (తూర్పు వైపున) ల మధ్య ఉన్న ఉత్తర అట్లాంటికు మహాసముద్రం. | "విధి నడిపించే చోట" ([[లాటిన్]]; "విధి మమ్మల్ని ఎటు తీసుకువెళుతుందో అటు") | {{sort|0000054|{{convert|54|km2|sqmi|1|abbr=on}}}}<ref name="data.un.org">{{cite web |url=http://data.un.org/Data.aspx?d=POP&f=tableCode%3A19 |title= record view &#124; Surface area in km2 |publisher=UNdata |date=4 November 2009 |access-date=8 December 2010 |archive-date=26 May 2024 |archive-url=https://archive.today/20240526183013/https://www.webcitation.org/6HyFqmikk?url=http://data.un.org/Data.aspx%3Fd=POP |url-status=dead }}</ref> | {{sort|62506|62,506}} <small>(2019 అంచనా)</small><ref>{{cite web|url=http://worldpopulationreview.com/countries/bermuda-population/ |website=World Population Review |title=Bermuda Population 2019|access-date=18 August 2019|archive-date=16 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190816183725/http://worldpopulationreview.com/countries/bermuda-population/|url-status=live}}</ref> |[[:en: Hamilton, Bermuda|హామిల్టను]] |[[:en: English language|ఇంగ్లీషు]] |6464 బిలియన్లు |$102,987 |అత్యంత పురాతన భూభాగం; 1609లో [[:en: Virginia Company of London|వర్జీనియా కంపెనీ]] ద్వారా అనుకోకుండా ఇక్కడ నివాసం ఏర్పరచుకోబడింది. 1612లో అధికారికంగా వారి[[:en: Royal Charter| రాజ శాసనపత్రం]] చేర్చబడింది. [[:en: House of Assembly of Bermuda|బెర్ముడా శాసనసభ]] తన మొదటి సమావేశాన్ని 1612లో నిర్వహించింది. |- valign="top" | [[File:Flag of the British Antarctic Territory.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of the British Antarctic Territory.svg|center|x40px]] | [[:en: British Antarctic Territory|బ్రిటిషు అంటార్కిటికు భూభాగం]] | [[:en: Antarctica|అంటార్కిటికా]] | "పరిశోధన, ఆవిష్కరణ" | {{sort|1709400|{{convert|1709400|km2|sqmi|abbr=on}}}}<ref name="jncc.gov.uk"/> | {{sort|00000|0}}<br />శీతాకాలంలో 50 మంది తాత్కాలిక సిబ్బంది, వేసవిలో 400 మందికి పైగా <small>(పరిశోధన సిబ్బంది)</small><ref>{{cite web |url=http://www.thecommonwealth.org/YearbookInternal/140416/140419/british_antarctic_territory/ |title= British Antarctic Territory |publisher=Commonwealth Secretariat |access-date=8 December 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20110605042923/http://www.thecommonwealth.org/YearbookInternal/140416/140419/british_antarctic_territory/ |archive-date=5 June 2011}}</ref> | [[:en: Rothera| రొథేరా]] (ప్రధాన స్థావరం) |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] | | | [[:en: Antarctic Treaty System|అంటార్కిటికు ఒప్పంద వ్యవస్థ]] పరిధిలోకి వస్తుంది. |- valign="top" | [[File:Flag of the Commissioner of the British Indian Ocean Territory.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of the British Indian Ocean Territory.svg|center|x40px]] | [[:en: British Indian Ocean Territory|బ్రిటిషు హిందూ మహాసముద్ర భూభాగం]] | మధ్య [[:en: Indian Ocean|హిందూ మహాసముద్రం]] | "మా రక్షణలో లిమూరియా" ([[:en: Latin|లాటిన్]]; "[[:en: Limuria| లిమూరియా]] మా సంరక్షణలో ఉంది") | {{sort|0000060|{{convert|60|km2|sqmi|0|abbr=on}}}} <ref>{{cite web |url=http://www.jncc.gov.uk/page-4399 |title=British Indian Ocean Territory |publisher=JNCC |access-date=8 December 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101013134525/http://www.jncc.gov.uk/page-4399 |archive-date=13 October 2010 |url-status=dead}}</ref> | {{sort|00006|6}}<br />3,000 తాత్కాలిక నివాసులు <small>(యుకె,యుఎస్ సైనిక, సిబ్బంది; అంచనా)</small> <ref>{{cite web |url=http://www.thecommonwealth.org/YearbookInternal/140416/140420/british_indian_ocean_territory/ |title=Commonwealth Secretariat&nbsp;– British Indian Ocean Territory |publisher=Thecommonwealth.org |access-date=8 December 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20110605042938/http://www.thecommonwealth.org/YearbookInternal/140416/140420/british_indian_ocean_territory/ |archive-date=5 June 2011}}</ref> | [[:en: Naval Support Facility Diego Garcia| సమీకృత సైనిక స్థావరం]] |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] | | | [[:en: Chagos Archipelago|చాగో ద్వీపసమూహం]]లోని ఏడు[[:en: atolls| పగడపు దీవులు]], [[:en: Diego Garcia|డియాగో గార్సియా]] ద్వీపం ఇందులో ఉన్నాయి. దీని మీద [[:en: Mauritius|మొరీషియసు]] హక్కును కోరుతోంది; సార్వభౌమాధికారాన్ని అప్పగించేందుకు సంబంధించిన ఒక ఒప్పందం 2025 మేలో ఖరారైంది. అయితే అది ఇంకా అమలులోకి రావాల్సి ఉంది. |- valign="top" | [[File:Flag of the British Virgin Islands.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of the British Virgin Islands.svg|center|x40px]] | [[:en: British Virgin Islands|బ్రిటిషు వర్జిను దీవులు]] | [[:en: Caribbean| కరిబ్బీను]]లోని [[:en: Lesser Antilles| లెస్సరు ఆంటిల్లెసు]], ఉత్తర [[:en: Atlantic Ocean| అట్లాంటికు మహాసముద్రం]] | "విజిలటె" ([[:en: Latin|లాటిను]]; "జాగ్రత్తగా ఉండండి") | {{sort|0000153|{{convert|153|km2|sqmi|0|abbr=on}}}}<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/british-virgin-islands/|title=British Virgin Islands (BVI)|publisher=CIA World Factbook|access-date=14 August 2019|archive-date=9 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210109103648/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/british-virgin-islands|url-status=dead}}</ref> | {{sort|31758|31,758}} <small>(2018 జనాభా లెక్కలు)</small><ref>{{Cite web|url=http://www.jncc.gov.uk/page-4395|archive-url=https://web.archive.org/web/20101013125659/http://www.jncc.gov.uk/page-4395|url-status=dead|archive-date=13 October 2010|title=British Virgin Islands (BVI)|date=13 October 2010}}</ref> | [[:en: Road Town|రోడ్ టౌన్]] |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] |$1.05బిలియన్లు |$48,511 |[[:en: Tortola|టార్టోలా]], [[:en: Virgin Gorda| వర్జిను గోర్డా]], [[:en: Anegada| అనెగడా]], [[:en: Jost Van Dyke| జోస్టు వాన్ డైకె]] |- valign="top" | [[File:Flag of the Cayman Islands.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of the Cayman Islands.svg|center|x40px]] | [[:en: Cayman Islands|కేమాన్ దీవులు]] | [[:en: Caribbean|కరేబియను]] లోని [[:en: Greater Antilles|గ్రేటరు ఆంటిల్సు]] | "ఆయన దీనిని సముద్రాల మీద స్థాపించెను" | {{sort|0000264|{{convert|264|km2|sqmi|1|abbr=on}}}} <ref name="CIA">{{cite web|url=https://www.eso.ky/UserFiles/page_docums/files/uploads/the_cayman_islands_labour_force_survey_r-5.pdf|title=Economics and Statistics Office – Labour Force Survey Report Spring 2018|date=August 2018|website=www.eso.ky|publisher=[[Government of the Cayman Islands|Cayman Islands Economics and Statistics Office]]|access-date=26 November 2018|archive-date=13 November 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181113160519/https://www.eso.ky/UserFiles/page_docums/files/uploads/the_cayman_islands_labour_force_survey_r-5.pdf|url-status=live}}</ref> | {{sort|68076|78,554}} <small>(2022 నివేదిక)</small><ref name="CIA"/> | [[:en: George Town, Cayman Islands|జార్జి టౌను]] |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] |$4298 బిలియన్లు |$85,474 |[[:en: Grand Cayman|గ్రాండ్ కేమాన్]], [[:en: Cayman Brac|కేమాన్ బ్రాక్]], [[:en: Little Cayman|లిటిల్ కేమాన్]] |- valign="top" | [[File:Flag of the Falkland Islands.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of the Falkland Islands.svg|center|x40px]] | [[:en: Falkland Islands|ఫాక్‌లండు దీవులు]] | {{sort|South Atlantic Ocean A|[[:en:South Atlantic Ocean|దక్షిణ అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం]]}} [[:en: Patagonian Shelf|పటగోనియన్ షెల్ఫ్]] | "[[:en: Desire the right|సత్యాన్నే కాంక్షించు]] | {{sort|0012173|{{convert|12173|km2|sqmi|0|abbr=on}}}}<ref name="data.un.org"/> | {{sort|3377|3,377}} <small>(2019 అంచనా)</small> <ref name="CIA">{{cite web|url=https://www.eso.ky/UserFiles/page_docums/files/uploads/the_cayman_islands_labour_force_survey_r-5.pdf|title=Economics and Statistics Office – Labour Force Survey Report Spring 2018|date=August 2018|website=www.eso.ky|publisher=[[Government of the Cayman Islands|Cayman Islands Economics and Statistics Office]]|access-date=26 November 2018|archive-date=13 November 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181113160519/https://www.eso.ky/UserFiles/page_docums/files/uploads/the_cayman_islands_labour_force_survey_r-5.pdf|url-status=live}}</ref><br />1,350 తాత్కాలిక నివాసులు <small>(UK సైనిక సిబ్బంది; 2012 అంచనా)</small> | [[:en: Stanley, Falkland Islands|స్టాన్లీ]] |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] |$164 మిలియన్లు |$70,800 | [[:en: East Falkland|తూర్పు ఫాక్‌లండు]], [[:en: West Falkland|పశ్చిమ ఫాక్‌లండు]] 700కి పైగా ఇతర దీవుల సమూహంతో కూడిన ఒక దట్టమైన ద్వీపసమూహం. [[:en: Argentina| అర్జెంటీనా]] వీటిని [[:en: Falkland Islands sovereignty dispute|మాల్వినాసు]]గా తనవిగా పేర్కొంటుంది; 1982 నాటి [[:en: Falklands War| ఫాక్లాండు యుద్ధం]] సమయంలో అర్జెంటీనా దళాలు ఈ దీవుల మీద దండెత్తి వాటిని స్వల్పకాలం పాటు ఆక్రమించుకున్నాయి. |- valign="top" | [[File:Flag of Gibraltar.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of Gibraltar1.svg|center|x40px]] | జిబ్రాల్టరు | ఐబీరియను ద్వీపకల్పం, జిబ్రాల్టరు జలసంధి / హెర్క్యులసు స్తంభాలు వద్ద ఖండాంతర ఐరోపా | "నుల్లి ఎక్స్పుగ్నబిలిస్ హోస్టి " ([[లాటిన్]]; "ఏ శత్రువూ మమ్మల్ని వెళ్ళగొట్టలేడు") | {{sort|0000006.5|{{convert|6.5|km2|sqmi|1|abbr=on}}}}<ref>{{cite web |url=http://www.jncc.gov.uk/page-4400 |title=Gibraltar |publisher=Jncc.gov.uk |access-date=8 December 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131217051227/http://jncc.defra.gov.uk/page-4400 |archive-date=17 December 2013 |url-status=dead}}</ref> | {{sort|33701|33,701}} <small>(2019 అంచనా)</small><ref>{{cite web|url=http://worldpopulationreview.com/countries/gibraltar-population/|title=Gibraltar Population 2019|access-date=18 August 2019|archive-date=25 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190825132110/http://worldpopulationreview.com/countries/gibraltar-population/|url-status=live}}</ref><br />1,250 తాత్కాలిక నివాసులు <small>(యుకె సైనిక సిబ్బంది; 2012 అంచనా)</small> | [[జిబ్రాల్టర్]] |[[ఆంగ్ల భాష|ఆంగ్లం]] |{{sort|3080|$3.08&nbsp;బిలియన్లు}} |$92,843 | [[స్పెయిన్]] ద్వారా హక్కు కోరబడుతోంది. |- valign="top" | [[File:Flag of Montserrat.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of Montserrat.svg|center|x40px]] | మాంట్‌సెరాటు | కరేబియను లోని లెస్సరు ఆంటిల్సు, ఉత్తర అట్లాంటికు మహాసముద్రం | "ప్రకృతిచే తీర్చిదిద్దబడి, దేవునిచే పోషించబడిన అత్యుత్తమ ప్రజలు" | {{sort|0000101|{{convert|101|km2|sqmi|abbr=on}}}}<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/montserrat/|title=Montserrat|publisher=CIA World Factbook|access-date=14 August 2019|archive-date=14 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210314070620/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/montserrat/|url-status=dead}}</ref> | {{sort|05215|5,215}} <small>(2019 జనాభా లెక్కలు)</small><ref>{{Cite web|url=http://www.jncc.gov.uk/page-4397|archive-url=https://web.archive.org/web/20101013130002/http://www.jncc.gov.uk/page-4397|url-status=dead|archive-date=13 October 2010|title=Montserrat|date=13 October 2010}}</ref> | [[:en: Plymouth, Montserrat|ప్లిమతు]] (నామమాత్రపు రాజధాని, కానీ [[:en: Soufrière Hills|సౌఫ్రియేరు హిల్సు ]]అగ్నిపర్వత విస్ఫోటనం కారణంగా నిర్జనమైంది. వాస్తవ రాజధాని [[:en: Brades| బ్రాడెసు]]) |[[English language|ఆంగ్లం]] |$61మిలియన్లు |$12,181 | |- valign="top" | [[File:Flag of the Pitcairn Islands.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of the Pitcairn Islands.svg|center|x40px]] | పిట్‌కైర్ను దీవులు |[[:en: Pacific Ocean |దక్షిణ పసిఫికు మహాసముద్రం]] | | {{sort|0000047|{{convert|47|km2|sqmi|0|abbr=on}}}}<ref>{{cite web |url=http://www.jncc.gov.uk/page-4405 |title=Pitcairn Island |publisher=Jncc.gov.uk |access-date=8 December 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101013125750/http://www.jncc.gov.uk/page-4405 |archive-date=13 October 2010 |url-status=dead}}</ref> | {{sort|00035|35}} <small>(2023 అంచనా)<ref>{{cite web | url=https://www.immigration.pn/life-on-pitcairn-island | title=Life on Pitcairn | access-date=10 October 2024 | archive-date=27 December 2024 | archive-url=https://web.archive.org/web/20241227154807/https://www.immigration.pn/life-on-pitcairn-island | url-status=live }}</ref><br />6 తాత్కాలిక నివాసులు <small>(2014 అంచనా)</small> <ref>[http://library.puc.edu/pitcairn/pitcairn/population.shtml "Pitcairn Residents"] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20141207194122/http://library.puc.edu/pitcairn/pitcairn/population.shtml |date=7 December 2014}}. ''puc.edu''. Retrieved 7 September 2016.</ref></small> | [[:en: Adamstown, Pitcairn Islands|ఆడంస్టౌను]] |[[:en: English language|ఆంగ్లం]], [[:en: Pitkern| పిట్కర్ను]] |{{sort|.14471513|$144,715}} |$2,894 | [[:en: Pitcairn Island|పిట్కార్ను]], [[:en: Henderson Island (Pitcairn Islands)|హెండర్సను]], [[:en: Ducie Island|డ్యూసీ]], [[:en: Oeno Island|ఒయినొ]] దీవుల సమూహంతో కూడిన ఒక చిన్న ద్వీపసమూహం |- valign="top" | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[File:Flag of the United Kingdom.svg|border|center|x40px]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[File:Coat of arms of the United Kingdom (2022, lesser arms).svg|center|x40px]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: Saint Helena| సెయింటు హెలినా]], [[:en: Ascension| అసెన్షన్]], [[:en: Tristan da Cunha A| ట్రిస్టను డా చున్హా ఎ]][[:en: Saint Helena| సెయింటు హెలెనా]], [[:en: Ascension| అసెంషను]],[[:en: Tristan da Cunha| ట్రిస్టను డా చున్హా]],<br />వీటితో సహా: | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: South Atlantic Ocean B|దక్షిణ]], [[:en: Atlantic Ocean|అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం]]లోని [[:en: Mid-Atlantic Ridge|మిడ్-అట్లాంటికు పర్వతశ్రేణి]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | {{sort|0000420|{{convert|420|km2|sqmi|0|abbr=on}}}} | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | {{sort|05633|5,633}} <small>(మొత్తం; 2016 జనాభా లెక్కలు)</small> | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: Jamestown, Saint Helena|జేమ్స్‌టౌను]] | rowspan="4" |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] |$55.7;మిలియన్లు |$12,230 | rowspan="4" | [[:en: equator|భూమధ్యరేఖ]] వద్ద ఉన్న అసెన్షను దీవి నుండి ట్రిస్టను డా చున్హా అనే చిన్న ద్వీపసమూహం వరకు {{convert|3642|km}} మేర విస్తరించి ఉన్న, ఒకదానికొకటి దూరంగా ఉన్న [[:en: seamount|సముద్ర పర్వతాల]] శ్రేణి ఇది. ఈ ద్వీపసమూహంలో మూడు ప్రధాన ద్వీపాలు — [[:en: Gough Island|గౌఘు]], [[:en: Inaccessible Island|ఇన్‘అక్సెసబులు]] ద్వీపాలతో సహా —, నివాసం లేని మూడు చిన్న [[:en: Nightingale Islands|నైటింగేలు]] ద్వీపాలు ఉన్నాయి; ఇవి [[:en: Cape Town|కేప్ టౌన్]]కు నైరుతి దిశలో ఉన్నాయి. సెయింటు హెలెనా ద్వీపం అసెన్షను ద్వీపానికి ఆగ్నేయ దిశలో సుమారు {{convert|1300|km}} దూరంలో ఉంది. |- valign="top" | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[File:Flag of Saint Helena.svg|border|center|x40px]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[File:Coat of Arms of Saint Helena.svg|center|x44px]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: Saint Helena| సెయింటు హెలెనా]], [[:en: Ascension| అసెన్షన్]], [[:en: Tristan da Cunha B|ట్రిస్టను డా చున్హా బి]][[:en: Saint Helena| సెయింటు హెలెనా]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: South Atlantic Ocean C| దక్షిణ అట్లాంటికు మహాసముద్రం సి]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | "విశ్వాసపాత్రమైన, అచంచలమైన" <small>(సెయింటు హెలెనా)</small> | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | {{sort|0000419.9<!--గమనిక: వర్గీకరణ (sorting) ప్రయోజనాల కోసం ఇది చేర్చబడింది, తద్వారా ఉప-ప్రాంతం ప్రధాన ప్రాంతం క్రింద జాబితా చేయబడుతుంది (దీని దాచిన విలువ 0.1 తక్కువగా ఉంటుంది)-->|}} | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | {{sort|05632.9<!--గమనిక: వర్గీకరణ ప్రయోజనాల కోసం ఇది చేర్చబడింది, తద్వారా ఉప-ప్రాంతం ప్రధాన ప్రాంతం క్రింద జాబితా చేయబడుతుంది (దీని దాచిన విలువ 0.1 తక్కువగా ఉంటుంది)-->|4,349}} <small>(సెయింట్ హెలెనా; 2019 జనాభా లెక్కలు)</small><ref>{{cite web|url=http://www.sainthelena.gov.sh/statistical-bulletin-no-8-2019-total-population-st-helenians-abroad-births-and-deaths-and-arrivals-and-departures/|title=St Helena Government|date=30 July 2019|publisher=St Helena Government|access-date=14 August 2019|archive-date=7 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190807213532/http://www.sainthelena.gov.sh/statistical-bulletin-no-8-2019-total-population-st-helenians-abroad-births-and-deaths-and-arrivals-and-departures/|url-status=live}}</ref> | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | | | |- valign="top" | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[File:Flag of Ascension Island.svg|border|center|x40px]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[File:Coat of Arms of Ascension Island.svg|center|x40px]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: Saint Helena| సెయింటు హెలెనా]], [[:en: Ascension|అసెంషను]], [[:en: Tristan da Cunha B| ట్రిస్టన్ డా కున్హా బి]][[:en: Ascension Island| అసెంషను దీవి]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: South Atlantic Ocean C| దక్షిణ అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం సి]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | <small>(అసెన్షన్; అంచనా)</small><ref name=BBCStHelena>{{cite news |url=https://www.bbc.co.uk/news/world-africa-14123532 |title=St Helena, Ascension, Tristan da Cunha profiles |publisher=BBC News |date=16 March 2016 |access-date=25 June 2016 |archive-date=30 May 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160530105835/http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-14123532 |url-status=live}}</ref><br />1,000 తాత్కాలిక నివాసులు <small>(అసెన్షను; యుకె సైనిక సిబ్బంది; అంచనా)</small><ref name=BBCStHelena/> | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | |{{sort|£18.649 million<!--గమనిక: వర్గీకరణ ప్రయోజనాల కోసం ఇది చేర్చబడింది, తద్వారా ఉప-ప్రాంతం ప్రధాన ప్రాంతం క్రింద జాబితా చేయబడుతుంది (దీని దాచిన విలువ 0.1 తక్కువగా ఉంటుంది)-->|}} |{{sort|£4,569.9<!--గమనిక: వర్గీకరణ ప్రయోజనాల కోసం ఇది చేర్చబడింది. తద్వారా ఉప-ప్రాంతం ప్రధాన ప్రాంతం క్రింద జాబితా చేయబడుతుంది (దీని దాచిన విలువ 0.1 తక్కువగా ఉంటుంది)-->|}} |- valign="top" | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[File:Flag of Tristan da Cunha.svg|border|center|x40px]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[File:Coat of arms of Tristan da Cunha.svg|center|x40px]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: Saint Helena| సెయింటు హెలెనా]], అసెంషను, [[:en: Tristan da Cunha B| ట్రిస్టను డా కున్హా బి]][[:en: Tristan da Cunha| ట్రిస్టను డా కున్హా]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | [[:en: South Atlantic Ocean C| దక్షిణ అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం సి]] | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | "మా విశ్వాసమే మా బలం" <small>([[:en: Tristan da Cunha| ట్రిస్టను డా కున్హా]])</small> | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | {{sort|0000419.9<!--గమనిక: వర్గీకరణ (sorting) ప్రయోజనాల కోసం చేర్చబడింది, తద్వారా ఉప-ప్రాంతం ప్రధాన ప్రాంతం క్రింద జాబితా చేయబడుతుంది (దీనికి 0.1 తక్కువ దాచిన విలువ ఉంటుంది)-->|}} | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | {{sort|05632.9<!--గమనిక: వర్గీకరణ ప్రయోజనాల కోసం చేర్చబడింది, తద్వారా ఉప-ప్రాంతం ప్రధాన ప్రాంతం క్రింద జాబితా చేయబడుతుంది (దీనికి 0.1 తక్కువ దాచిన విలువ ఉంటుంది)-->|300}} <small>([[:en: Tristan da Cunha| ట్రిస్టన్ డా కున్హా]]; అంచనా)</small><ref name=BBCStHelena/><br />9 తాత్కాలికేతరులు <small>(Tristan da Cunha; వాతావరణ సిబ్బంది)</small> | style="border-bottom:0px;border-top:0px" | | | |- valign="top" | [[File:Flag of South Georgia and the South Sandwich Islands.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of South Georgia and the South Sandwich Islands.svg|center|x40px]] | [[:en: South Georgia and the South Sandwich Islands| దక్షిణ జార్జియా, దక్షిణ సాండ్విచు దీవులు]] | [[:en: South Atlantic Ocean D|దక్షిణ అట్లాంటికు మహాసముద్రం]], 60° దక్షిణ అక్షాంశం వద్ద [[దక్షిణ మహాసముద్రం]]తో సరిహద్దును పంచుకుంటూ, అంటార్కిటికు కన్వర్జెన్సు పరిధిలో, ఫాక్‌ల్యాండు దీవులుకు తూర్పు-ఆగ్నేయ దిశలో సుమారు {{convert|1300|km}} దూరంలో, పటగోనియను షెల్ఫు అంచున ఉంది. | "లియొ టెర్రం ప్రొప్రియం ప్రొటెగాట్ " ([[లాటిన్]]; "సింహం తన సొంత భూమిని రక్షించుగాక") | {{sort|0003903|{{convert|3903|km2|sqmi|0|abbr=on}}}}<ref>[https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/south-georgia-and-south-sandwich-islands/ South Georgia and South Sandwich Islands] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20210115205359/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/south-georgia-and-south-sandwich-islands/ |date=15 January 2021}}. ''[[The World Factbook]]''. [[Central Intelligence Agency]].</ref> | {{sort|00000|0}}<br />99 తాత్కాలిక నివాసులు <small>(అధికారులు, పరిశోధన సిబ్బంది)</small> <ref>{{cite web |url=http://population.mongabay.com/population/south-georgia-and-the-south-sandwich-islands/3426466/grytviken |title=Population of Grytviken, South Georgia and the South Sandwich Islands |publisher=Population.mongabay.com |date=31 March 2009 |access-date=8 December 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20110717220158/http://population.mongabay.com/population/south-georgia-and-the-south-sandwich-islands/3426466/grytviken |archive-date=17 July 2011}}</ref> | కింగ్ ఎడ్వర్డు పాయింటు |[[ఆంగ్ల భాష|ఆంగ్లం]] | | | [[:en: South Georgia|దక్షిణ జార్జియా]]తో పాటు, [[:en: Scotia Arc|స్కాటియా ఆర్కు]] ద్వీపాల సమూహంలో భాగంగా ఉన్న చిన్న ద్వీపాల శ్రేణి — వీటిని దక్షిణ శాండ్విచు దీవులు అని పిలుస్తారు. <br/>మొదట్లో దీనిని ఒక [[:en: whaling station|తిమింగల వేట కేంద్రం]]గా ఉపయోగించేవారు, కానీ ఇప్పుడు కేవలం అంటార్కిటిక్ పరిశోధనల కోసం మాత్రమే ఉపయోగిస్తున్నారు. <br/>[[:en: Argentina|అర్జెంటీనా]] తనదిగా చెప్పుకుంటున్న ఈ ద్వీపాలను, 1982లో జరిగిన [[:en: Falklands War|ఫాక్లాండు యుద్ధం]] సమయంలో అర్జెంటీనా దళాలు ఆక్రమించాయి. |- valign="top" | [[File:Flag of the Turks and Caicos Islands.svg|border|center|x40px]] | [[File:Coat of arms of the Turks and Caicos Islands.svg|center|x40px]] | [[:en: Turks and Caicos Islands| టర్క్సు, కైకోసు దీవులు]] | ఉత్తర [[:en: Atlantic Ocean|అట్లాంటికు మహాసముద్రం]]లో ఉన్న [[:en: Lucayan Archipelago|లుకేయను ద్వీపసమూహం]] ఆగ్నేయ భాగం — ఈ సమూహంలోని ఇతర ద్వీపాలు [[:en: the Bahamas|బహమాస్]]. |[[:en: Beautiful by nature|స్వతహాగా అందమైనవి]] | {{sort|0000430|{{convert|948|km2|sqmi|0|abbr=on}}}}<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/place/Turks-and-Caicos-Islands|title=Turks and Caicos Islands|website=Encyclopedia Britannica|access-date=11 October 2021|archive-date=23 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150223062346/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/610193/Turks-and-Caicos-Islands/54820/Additional-Reading|url-status=live}}</ref> | {{sort|38191|38,191}} <small>(2019 అంచనా)</small><ref>{{cite web|url=http://worldpopulationreview.com/countries/turks-and-caicos-islands-population/|title=Turks and Caicos Islands Population 2019|access-date=18 August 2019|archive-date=10 August 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190810095756/http://worldpopulationreview.com/countries/turks-and-caicos-islands-population/|url-status=live}}</ref> | [[:en: Cockburn Town| కోక్బర్న్ను టౌను]] |[[:en: English language|ఆంగ్లం]] |$1.077 బిలియన్లు |£28,589 |[[:en: Grand Turk Island| గ్రాండు టర్కు దీవులు]]తో కలిపి |- ! colspan=3|మొత్తం ! ! ! {{circa}} 1,727,415&nbsp;km<sup>2</sup><br />(BAT మినహాయించి 18,105&nbsp;km<sup>2</sup>) !{{circa}} 272,256 ! ! !{ $16.55 బిలియన్లు ! ! |} === పటం === [[File:British Overseas.png|thumb|center|upright=3.4|{{center block| {{legend|#ff8080|బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలు}} {{legend|#aade87|యునైటెడు కింగ్‌డమ్}} {{legend|#83b4ff|క్రౌన్ డిపెండెన్సీలు}} }}]] === ఛాయాచిత్రాల గ్యాలరీ === <gallery mode=packed> File:Kourion Beach, Akrotiri, Akrotiri a Dekelia, Kypr.jpg|అక్రోటిరి, ధెకేలియా File:Anguilla-aerial view western portion.jpg|అంగిల్లా File:View from top of Gibbs Lighthouse Bermuda.jpg|బెర్ముడా File:061212-nordkapp.jpg|బ్రిటిషు అంటార్కిటికు భూభాగం File:Diegogarcia.jpg|బ్రిటిషు హిందూ మహాసముద్ర భూభాగం File:Road Town.jpg|బ్రిటిషు వర్జిను దీవులు File:Cayman Brac Watering Place.jpg|కేమాన్ దీవులు File:Goose Green from Darwin Hill (51062394707).jpg|ఫాక్‌ల్యాండు దీవులు File:Gibraltar5.jpg|జిబ్రాల్టర్ File:Panorama---Montserrat.jpg|మాంట్‌సెరాటు File:Pitc-nw.jpg|పిట్‌కేర్న్ దీవులు File:Zen (32164122661).jpg|దక్షిణ జార్జియా, దక్షిణ శాండ్‌విచ్ దీవులు File:Panorama of Tristan da Cunha, bright sunny day.jpg|ట్రిస్టాను డా కున్హా (సెయింటు హెలెనా, అసెన్షను, ట్రిస్టాను డా కున్హా) File:Turks & Caicos (12122034006).jpg|టర్క్సు, కైకోసు దీవులు </gallery> == చరిత్ర == [[File:Bermuda-Harbour and Town of St George.jpg|thumb|upright=1.15|[[:en: St. George's, Bermuda|సెయింట్ జార్జి పట్టణం]] (వాస్తవానికి ''న్యూ లండను'' అని పేరు పెట్టబడింది). ఇది బెర్ముడా దీవులలో లేదా "ది సోమర్స్ ఐల్స్"లో ఉంది. 1609లో [[:en: London Company|వర్జీనియా కంపెనీ]] ([[:en: flagship| ప్రధాన నౌక]]) ప్రమాదవశాత్తు ధ్వంసమవడం ద్వారా ఈ వలస ప్రాంతం ఆవిర్భవించింది. 1612లో బెర్ముడాను కూడా కలిపేలా కంపెనీ చార్టరు విస్తరించబడింది; అప్పటి నుండి ఇది ఒక ఆంగ్ల (1707 నుండి ''బ్రిటిషు'') వలస ప్రాంతంగానే కొనసాగుతోంది. [[వర్జీనియా]] తిరుగుబాటు జరిగినప్పటి నుండి, ఇది మిగిలి ఉన్న అత్యంత పురాతన బ్రిటిష్ వలసగా కొనసాగుతోంది; అలాగే, 'సెయింటు జార్జి' పట్టణం [[:en: New World| నూతన ప్రపంచం]] నిరంతరాయంగా జనావాసాలు కలిగిన అత్యంత పురాతన బ్రిటిష్ స్థావరం.<ref>{{cite web |title=Bermuda – History and Heritage |date=6 November 2007 |publisher=Smithsonian.com |url=http://www.smithsonianmag.com/travel/destination-hunter/bermuda-history-heritage.html |access-date=3 December 2008 |url-status=dead |archive-url=https://archive.today/20120524174308/http://www.smithsonianmag.com/travel/destination-hunter/bermuda-history-heritage.html |archive-date=24 May 2012}}</ref>]] ఇంతకుముందు ఆంగ్ల ప్రభుత్వ నియంత్రణకు వెలుపల ఉన్న భూభాగాలలో ఆంగ్ల పౌరులు నివసించే స్థావరాలను, [[:en: early colonies| తొలి వలసల]] అర్థంలో, సాధారణంగా ''[[:en: Plantation (settlement or colony)|తోటల స్థావరాలు]] అని పిలిచేవారు. మొట్టమొదటి, అనధికారిక వలస [[:en: Newfoundland Colony| న్యూఫౌండు కాలనీ]]; ఇక్కడ 16వ శతాబ్దంలో ఆంగ్ల మత్స్యకారులు తరచుగా కాలానుగుణ శిబిరాలను ఏర్పాటు చేసుకునేవారు.<ref>{{cite web |url=http://faculty.marianopolis.edu/c.belanger/nfldhistory/NewfoundlandHistory-EarlyColonizationandSettlementofNewfoundland.htm |title=Newfoundland History&nbsp;– Early Colonization and Settlement of Newfoundland |publisher=Faculty.marianopolis.edu |access-date=8 December 2010 |archive-date=4 July 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100704031252/http://faculty.marianopolis.edu/c.belanger/nfldhistory/NewfoundlandHistory-EarlyColonizationandSettlementofNewfoundland.htm |url-status=live}}</ref> ఇది ప్రస్తుతం [[:en: Provinces and territories of Canada|కెనడా దేశపు ఒక రాష్ట్రం]]గా ఉంటూ, [[:en: Newfoundland and Labrador| న్యూఫౌండు, లేబరరు]] పేరుతో పిలువబడుతోంది. [[:en: Roanoke Colony|రొయానొకే కాలనీ]]తో సహా అనేక విఫల ప్రయత్నాల తర్వాత ఉత్తర అమెరికాలో శాశ్వత [[:en: English colonisation of North America|ఆంగ్ల వలస స్థాపన]] అధికారికంగా 1607లో ప్రారంభమైంది. [[:en: Jamestown, Virginia|జేమ్సు టౌను]] స్థాపనతో ఇది సాధ్యమైంది; ఇది [[:en: Colony of Virginia|వర్జీనియా]]లో (ఆ సమయంలో ఈ పదాన్ని సాధారణంగా ఉత్తర అమెరికా మొత్తానికి సూచించేవారు) ఏర్పడిన మొట్టమొదటి విజయవంతమైన శాశ్వత వలసగా నిలిచింది. దీనికి అనుబంధంగా [[బెర్ముడా ]] వలస ఏర్పడింది. 1609లో [[:en: Virginia Company| వర్జీనియా కంపెనీ]]కి చెందిన ప్రధాన నౌక అక్కడ ప్రమాదవశాత్తు ధ్వంసం కావడంతో ఈ వలస స్థాపన అనుకోకుండా జరిగింది; తదనంతరం 1612లో కంపెనీ చార్టరు‌ను విస్తరించి ఈ ద్వీపసమూహాన్ని అధికారికంగా తమ పరిధిలోకి చేర్చుకున్నారు. అదే సంవత్సరంలో బెర్ముడాలో స్థాపించబడిన [[:en: St. George's, Bermuda|సెయింటు జార్జి]] పట్టణం, '[[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]లో ఆంగ్లేయులు స్థాపించిన వలసలలో నిరంతరాయంగా జనావాసం కలిగిన అత్యంత పురాతనమైన వలసగా నేటికీ కొనసాగుతోంది. (కొందరు చరిత్రకారుల అభిప్రాయం ప్రకారం—1619లో '[[:en: James Fort|జేమ్సు కోట]]'[[:en: Jamestown| జేమ్సు టౌను]] మార్చడానికి ముందే సెయింటు జార్జి ఏర్పడినందున—న్యూ వరల్డులో ఆంగ్లేయులు స్థాపించిన మొట్టమొదటి విజయవంతమైన పట్టణం వాస్తవానికి సెయింటు జార్జి మాత్రమే). ఆంగ్ల, బ్రిటిషు '[[:en: Transatlantic|అట్లాంటికు ఆవల విస్తరించిన]] సామ్రాజ్యాల రూపకల్పనలో బెర్ముడా , బెర్ముడా ప్రజలు ఎంతో కీలకమైన, కొన్నిసార్లు నిర్ణయాత్మకమైన పాత్రలను పోషించారు; అయితే సాధారణంగా వీరి పాత్ర తక్కువగా అంచనా వేయబడింది లేదా తగినంతగా గుర్తించబడలేదు. వీరి పాత్ర విస్తరించిన రంగాలలో సముద్ర వాణిజ్యం, ఉత్తర అమెరికా ఖండం, [[:en: West Indies| వెస్టు ఇండీసు]]లో వలసల స్థాపన, వలసకు చెందిన [[:en: privateer|ప్రైవేటు నౌకాదళాల]] ద్వారా నావికా శక్తిని ప్రదర్శించడం, అలాగే అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలుగా రూపుదిద్దుకున్న పదమూడు వలసలు స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత, ఒక [[:en: Imperial fortress|సామ్రాజ్య రక్షణ దుర్గం]]గా బెర్ముడా పోషించిన పాత్ర వంటి అంశాలు ముఖ్యమైనవి.<ref>{{cite book | last=Jarvis | first=Michael J. | title=In the eye of all trade: Bermuda, Bermudians, and the maritime Atlantic world, 1680–1783 | publisher=University of North Carolina Press | publication-place=Chapel Hill, NC | year=2012 | isbn=978-0-8078-7284-0}}</ref><ref>{{cite web | last=Jarvis | first=Michael J. | title=In the Eye of All Trade | website=University of North Carolina Press | date=2022-08-17 | url=https://uncpress.org/book/9780807872840/in-the-eye-of-all-trade/ | access-date=2023-12-01 | archive-date=24 ఏప్రిల్ 2024 | archive-url=https://web.archive.org/web/20240424170135/https://uncpress.org/book/9780807872840/in-the-eye-of-all-trade/ | url-status=live }}</ref>'' 19వ శతాబ్దంలో ప్రారంభమై 1920ల నాటికి తన భౌగోళిక విస్తరణలో గరిష్ట స్థాయికి చేరుకున్న [[బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యం]] వృద్ధి క్రమంలో బ్రిటను ప్రపంచ భూభాగంలో దాదాపు నాలుగింట ఒక వంతును తన ఆధీనంలోకి తెచ్చుకుంది; ఇందులో ఆసియా, ఆఫ్రికా ఖండాలలో భారీ సంఖ్యలో స్థానిక ప్రజలు నివసించే ప్రాంతాలు కూడా ఉన్నాయి. 19వ శతాబ్దం మధ్యకాలం నుండి 20వ శతాబ్దం ప్రారంభం వరకు కెనడా, ఆస్ట్రేలియా, న్యూజిలాండు, దక్షిణాఫ్రికా వంటి పెద్ద ([[:en: settler colonies| వలస స్థావరాలు]]) మొదట స్వయం-పరిపాలక వలసలుగా మారాయి. ఆ తర్వాత విదేశాంగ విధానం, రక్షణ, వాణిజ్యం మినహా మిగిలిన అన్ని విషయాలలో అవి పూర్తి స్వాతంత్ర్యాన్ని సాధించాయి. వేర్వేరుగా ఉన్న స్వయం-పరిపాలక వలసలు ఒక సమాఖ్యగా ఏర్పడి [[కెనడా]] (1867లో), [[ఆస్ట్రేలియా]] (1901లో), [[దక్షిణాఫ్రికా]] (1910లో), [[రోడేషియా]] (1965లో) దేశాలుగా అవతరించాయి. 1920ల నాటికి ఈ దేశాలు ఇతర పెద్ద స్వయం-పరిపాలక వలసలు ''డొమినియన్లు''గా గుర్తింపు పొందాయి. [[:en: Statute of Westminster (1931)|1931 నాటి వెస్టు‌మిన్‌స్టరు శాసనం]] ద్వారా ఈ డొమినియన్లు దాదాపు పూర్తి స్థాయి స్వాతంత్ర్యాన్ని సాధించాయి. [[File:United Kingdom in its region (North America special).svg|thumb|పటంలో చూపినట్లుగా బ్రిటను ఐదు విదేశీ భూభాగాలు కరేబియను ప్రాంతంలో ఉన్నాయి]] రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం తర్వాత ప్రారంభమైన[[:en: decolonisation| వలస పాలన నిర్మూలన]] ప్రక్రియ ద్వారా ఆఫ్రికా, ఆసియా, కరేబియను ప్రాంతాలలో ఉన్న బ్రిటను వలసలలో అత్యధిక భాగం స్వాతంత్ర్యాన్ని ఎంచుకున్నాయి. కొన్ని వలస ప్రాంతాలు ఆయా దేశాల రాజ్యాధినేతగా చక్రవర్తిని కొనసాగిస్తూనే ([[:en: Commonwealth realms| కామన్వెల్తు రాజ్యాలు]]) మారాయి.<ref>[http://www.legislation.gov.uk/ukpga/Geo5/22-23/4/introduction Statute of Westminster 1931] {{webarchive |url=https://archive.today/20121224014556/http://www.legislation.gov.uk/ukpga/Geo5/22-23/4/introduction |date=24 December 2012}} (UK) CHAPTER 4 22 and 23 Geo 5</ref> చాలా వరకు పూర్వ వలస ప్రాంతాలు, సంరక్షిత ప్రాంతాలు, కామన్వెల్తు ఆఫ్ నేషన్సులో సభ్య దేశాలుగా చేరాయి; ఇది సమాన హోదా కలిగిన సభ్యులతో కూడిన, రాజకీయేతరమైన, స్వచ్ఛంద కూటమిగా ఉంటూ సుమారు 2.2 బిలియన్ల జనాభాను కలిగి ఉంది <ref>[http://thecommonwealth.org/about-us The Commonwealth – About Us] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20130927182840/http://thecommonwealth.org/about-us |date=27 September 2013}}; Online September 2014</ref> 1980లో ఆఫ్రికాలోని [[:en: Southern Rhodesia|దక్షిణ రొడేషియా]] (ప్రస్తుతం [[:en: Zimbabwe|జింబాబ్వే]]), 1981లో మధ్య అమెరికాలోని [[:en: British Honduras|బ్రిటిషు హోండురాసు]] (ప్రస్తుతం [[:en: Belize|బెలీజు]]) స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత మిగిలి ఉన్న చివరి ప్రధాన వలస ప్రాంతం [[:en: British Hong Kong|హాంగు కాంగు]]; దీని జనాభా 5 మిలియన్లకు పైగా ఉండేది.<ref>{{cite web |url=http://www.censtatd.gov.hk/hkstat/sub/so20.jsp |title=Population |website=Census and Statistics Department |publisher=Hong Kong Statistics |access-date=12 July 2013 |archive-date=3 July 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130703025151/http://www.censtatd.gov.hk/hkstat/sub/so20.jsp |url-status=live}}</ref> 1997 సంవత్సరం సమీపిస్తుండగా యునైటెడు కింగ్‌డం, చైనా దేశాలు [[:en: Sino-British Joint Declaration|చైనా-బ్రిటిషు సంయుక్త ప్రకటన]] మీద చర్చలు జరిపాయి. దీని ఫలితంగా 1997లో హాంగు కాంగు మొత్తం [[:en: special administrative region of China|చైనా ప్రత్యేక పరిపాలన ప్రాంతం]]గా మారింది. ఈ మార్పు అనేక షరతులకు లోబడి జరిగింది; హాంగ్ కాంగు పెట్టుబడిదారీ ఆర్థిక వ్యవస్థను, బ్రిటిషు పాలనలో అలవాటైన జీవన విధానాన్ని, [[:en: Hong Kong Basic Law|అధికార బదిలీ జరిగిన తర్వాత కనీసం 50 సంవత్సరాల పాటు]] పరిరక్షించడమే ఈ షరతుల ముఖ్య ఉద్దేశం. తత్ఫలితంగా [[:en: George Town, Cayman Islands|జార్జి టౌను]],[[కేమన్ దీవులు]] ఆధారిత భూభాగాలన్నింటిలోకీ అతిపెద్ద నగరంగా అవతరించింది. నగరానికి ఆ భూభాగం మొత్తానికి నిరంతరాయంగా ఆరోగ్యకరమైన రీతిలో వలసల ప్రవాహం కొనసాగడమే దీనికి పాక్షిక కారణం; దీనివల్ల 2010 నుండి 2021 మధ్య ఆ ప్రాంత జనాభా 26% మేర పెరిగింది—ఇది ఆ భూభాగాలన్నింటిలోనూ అత్యంత వేగవంతమైన జనాభా వృద్ధి. 1983 జనవరి 1కి ముందు ఈ భూభాగాలను అధికారికంగా [[:en: Crown Colonies| క్రౌన్ కాలనీలు]] అని పిలిచేవారు. ఆ సమయంలో వాటికి [[:en: British Dependent Territories| బ్రిటిషు డిపెండెంటు టెరిటరీసు]] అని పేరు మార్చారు. 2002లో బ్రిటిషు పార్లమెంటు [[:en: British Overseas Territories Act 2002| బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీసు చట్టం 2002]]ను ఆమోదించింది, దీని ద్వారా ప్రస్తుత పేరు అయిన [[:en: British Overseas Territories| బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీసు]] అమలులోకి వచ్చింది. ఈ చట్టం యుకెకి చెందిన ఆధారిత భూభాగాలను [[:en: overseas territories| విదేశీ భూభాగాలు]]గా పునఃవర్గీకరించింది. అంతేకాకుండా సైప్రసు‌లోని [[:en: Sovereign Base Areas| సార్వభౌమ సైనిక స్థావరాల]] మాత్రమే సంబంధం ఉన్న వ్యక్తులు మినహా మిగిలిన ఈ భూభాగాల నివాసులందరికీ పూర్తి బ్రిటిషు పౌరసత్వాన్ని పునరుద్ధరించింది. <ref>''[http://www.opsi.gov.uk/acts/acts2002/ukpga_20020008_en_1 British Overseas Territories Act 2002] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20100624224000/http://www.opsi.gov.uk/acts/acts2002/ukpga_20020008_en_1 |date=24 June 2010}}'' (text online): S. 3: "Any person who, immediately before the commencement of this section, is a British overseas territories citizen shall, on the commencement of this section, become a British citizen."</ref> యూరోపియను యూనియను (ఇయు)లో యునైటెడు కింగ్‌డమ్ సభ్యదేశంగా ఉన్న సమయంలో, ఇయు చట్టాల ప్రధాన భాగం ఈ భూభాగాలకు వర్తించేది కాదు. అయితే [[:en: OCT Association| విదేశీ దేశాలు, భూభాగాల సంఘం]]లో భాగంగా ఇయు చట్టాలలోని కొన్ని నిర్దిష్ట అంశాలు ఈ విదేశీ భూభాగాలకు వర్తించినప్పటికీ, స్థానిక న్యాయస్థానాలలో వాటిని సాధారణంగా అమలు చేయడం సాధ్యపడేది కాదు. ఈ ఒసిటి సంఘం, విదేశీ భూభాగాలలో పునరుద్ధరణ ప్రాజెక్టుల కోసం నిర్మాణాత్మక నిధులను కూడా సమకూర్చేది. ఇయులో సభ్యత్వం కలిగిన ఏకైక విదేశీ భూభాగం "జిబ్రాల్టరు" ; అయితే, ఇది యూరోపియన్ కస్టమ్స్ యూనియన్, యూరోపియను పన్ను విధానం, యూరోపియన్ గణాంక మండలి లేదా ఉమ్మడి వ్యవసాయ విధానం వంటి వాటిలో మాత్రం భాగం కాదు. జిబ్రాల్టర్ స్వతంత్ర హోదాతో ఇయులో సభ్యత్వం కలిగి లేదు; అది [[:en: South West England| నైరుతి ఇంగ్లాండు]] నియోజకవర్గంలో భాగంగా ఉండటం ద్వారా యూరోపియన్ పార్లమెంటులో ప్రాతినిధ్యాన్ని పొందింది. విదేశీ పౌరులు ఏకకాలంలో యూరోపియన్ యూనియన్ పౌరసత్వాన్ని కూడా కలిగి ఉండేవారు; ఇది వారికి అన్ని ఇయు సభ్య దేశాల అంతటా స్వేచ్ఛగా సంచరించే హక్కులను కల్పించింది. సైప్రస్‌లోని [[:en: Sovereign Base Areas| సార్వభౌమ స్థావర ప్రాంతాలు]] ఎప్పుడూ ఇయులో భాగంగా లేనప్పటికీ 2008 జనవరి 1 వరకు తమ కరెన్సీగా 'సైప్రియటు పౌండ్'ను ఉపయోగించిన ఈ ప్రాంతాలు—ప్రస్తుతం 'యూరో'ను అధికారిక కరెన్సీగా వాడుతున్న ఏకైక బ్రిటిష్ విదేశీ భూభాగంగా నిలిచాయి. 2023 మే15 బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలకు చెందిన పదహారు 'హెరాల్డికు షీల్డులు' (చిహ్నాలు), అలాగే 'క్రౌన్ డిపెండెన్సీల'కు సంబంధించిన మూడు 'కోటు ఆఫ్ ఆర్మ్స్' (రాజలాంఛనాలు)—వెస్టు‌మిన్స్టరు కొత్త రాజప్రాసాదంలోని 'స్పీకర్సు హౌసు ‘లో ఆవిష్కరించబడిన రెండు కొత్త '' [[:en: stained-glass windows|రంగుల అద్దాల కిటికీల]] రూపంలో "శాశ్వతత్వాన్ని" పొందాయి. [[:en: House of Commons (United Kingdom) speaker|హౌస్ ఆఫ్ కామన్సు]], [[:en: Sir Lindsay Hoyle|సర్ లిండ్సే హోయలు]] ఇలా అన్నారు: "ఈ రెండు కిటికీలు మన [[:en: The Crown|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]] కుటుంబంలో ఒక భాగాన్ని సూచిస్తాయి."<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-jersey-65574775|title=Channel Islands represented in Speaker's House|work=BBC News|date=15 May 2023|access-date=10 February 2024|archive-date=26 February 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240226222819/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-jersey-65574775|url-status=live}}</ref> [[:en: Chagos Archipelago handover agreement|చాగోసు ద్వీపసమూహం అప్పగింత ఒప్పందం]] అనంతరం ఆ ఒప్పందాన్ని అమలు చేయడానికి యుకె ప్రభుత్వం ఒక చట్టాన్ని ప్రవేశపెట్టనుంది. ఇందులో భాగంగా, పార్లమెంటు ఆ ఒప్పందాన్ని ఆమోదించిన తర్వాత, 'బ్రిటిషు ఇండియను ఓషను టెరిటరీ' ఇక మీద ఒక [[:en: overseas territory| విదేశీ భూభాగం]] కాదని స్పష్టం చేసేలా 'బ్రిటిషు నేషనాలిటీ చట్టం 1981'కి సవరణలు చేయడం కూడా ఉంటుంది.<ref>{{cite web|url=https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-10273/|title=2025 treaty on the British Indian Ocean Territory/Chagos Archipelago|work=commonslibrary.parliament.uk|date=30 May 2023|access-date=6 June 2025|archive-date=24 June 2025|archive-url=https://web.archive.org/web/20250624191724/https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-10273/|url-status=live}}</ref> == ప్రభుత్వం == === దేశాధినేత === విదేశీ భూభాగాలలో దేశాధినేత బ్రిటిషు చక్రవర్తి, ప్రస్తుతం. చక్రవర్తి తన కార్యనిర్వాహక అధికారాన్ని వినియోగించడానికి ప్రతి భూభాగంలో ఒక ప్రతినిధిని నియమిస్తారు. శాశ్వత జనాభా ఉన్న భూభాగాలలో బ్రిటిషు ప్రభుత్వం సలహా మేరకు చక్రవర్తి ఒక గవర్నరు‌ను నియమిస్తారు. ప్రస్తుతం (2019) ఇద్దరు గవర్నర్లు మినహా మిగిలిన వారందరూ వృత్తిపరమైన దౌత్యవేత్తలు లేదా ఇతర సివిలు సర్వీసు విభాగాలలో పనిచేసినవారు. మిగిలిన ఇద్దరు గవర్నర్లు బ్రిటిషు సాయుధ దళాల మాజీ సభ్యులు. శాశ్వత జనాభా లేని భూభాగాలలో చక్రవర్తికి ప్రాతినిధ్యం వహించడానికి సాధారణంగా ఒక కమిషనరు‌ను నియమిస్తారు. దీనికి మినహాయింపుగా సెయింటు హెలెనా, అసెన్షను, ట్రిస్టను డా కున్హా, పిట్‌కేర్ను దీవుల విదేశీ భూభాగాలలో గవర్నరు ప్రతినిధిగా ఒక నిర్వాహకుడిని నియమిస్తారు. సెయింటు హెలెనా అసెన్షను, ట్రిస్టను డా కున్హా భూభాగంలో ఆ భూభాగంలోని రెండు దూరప్రాంతాలైన అసెన్షను ద్వీపం, ట్రిస్టను డా కున్హా లలో ఒక్కొక్క నిర్వాహకుడు ఉంటారు. పిటుకేర్ను దీవుల నిర్వాహకుడు పిట్‌కేర్ను‌లో నివసిస్తుండగా గవర్నరు న్యూజిలాండు‌లో ఉంటారు. ''ఎక్స్ పార్టే'' క్వార్కు 2005 కేసులో లార్డ్సు సభ ఇచ్చిన తీర్పును అనుసరించి రాజు బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీల మీద తన అధికారాన్ని వినియోగించేటప్పుడు, యుకె ప్రభుత్వం సలహా మేరకు కాకుండా, ఆయా భూభాగాలకు సంబంధించి యుకె అంతర్జాతీయ బాధ్యతలను నెరవేర్చడం మినహా, ప్రతి భూభాగానికి రాజుగా తన పాత్రలో మాత్రమే వ్యవహరిస్తారని నిర్ధారించబడింది. ప్రతి భూభాగానికి సంబంధించి రాచరికపు రిజర్వు అధికారాలు ఇకపై యుకె ప్రభుత్వం సలహా మేరకు వినియోగించదగినవిగా పరిగణించబడవు. కోర్టు నిర్ణయానికి అనుగుణంగా ప్రాదేశిక గవర్నర్లు ఇప్పుడు ప్రతి భూభాగం కార్యనిర్వాహక వర్గం సలహా మేరకు వ్యవహరిస్తారు. ప్రాదేశిక శాసనసభలు ఆమోదించిన చట్టాలను యుకె ప్రభుత్వం ఇక మీద తిరస్కరించలేదు.<ref>[https://books.google.com/books?id=HhsZSMEH5DoC&pg=PA49 ''Overseas Territories: Seventh Report of Session 2007–08, Vol. 2: Oral and Written Evidence''] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20221123072439/https://books.google.com/books?id=HhsZSMEH5DoC&lpg=PP1&pg=PA49 |date=23 November 2022}}. London: The Stationery Office, 6 July 2008, pp. 49, 296–297</ref>గవర్నరు పాత్ర వాస్తవ [[:en: de facto |రాజ్యాధినేత]]గా వ్యవహరించడం; సాధారణంగా ఆ భూభాగంలో ప్రభుత్వ అధిపతిని ఇతర కీలక రాజకీయ పదవులను నియమించే బాధ్యత వీరిదే. యుకె ప్రభుత్వంతో సమన్వయం చేసుకోవడం. ఏవైనా లాంఛనప్రాయ విధులను నిర్వర్తించడం కూడా గవర్నరు బాధ్యతలలో భాగం. ఒక కమిషనరు‌కు గవర్నరు‌కు ఉండే అధికారాలే ఉంటాయి. కానీ ఆయన ప్రభుత్వ అధిపతిగా కూడా వ్యవహరిస్తారు. === స్థానిక ప్రభుత్వం === బ్రిటిషు ప్రభుత్వం జాతీయ ప్రభుత్వం అయినప్పటికీ ఈ భూభాగాలలోని చాలా వరకు పరిపాలన స్థానిక ప్రభుత్వాలకు అప్పగించబడింది. శాశ్వత జనాభా ఉన్న అన్ని భూభాగాలలో కొంత మేరకు ప్రాతినిధ్య ప్రభుత్వం ఉంది (ఇది బ్రిటిషు హాంగు కాంగు విషయంలో లేదు). స్థానిక చట్టాల రూపకల్పన బాధ్యత వీటికి అప్పగించబడింది. ఇంగ్లాండు‌లో జన్మించినట్లయితే వారికి లభించే అవే హక్కులు, ప్రాతినిధ్యం వీరికి తిరుగులేని విధంగా హామీ ఇవ్వబడింది. జాతీయ యునైటెడు కింగ్‌డమ్ పార్లమెంటులో ప్రాతినిధ్యం ఏ విదేశీ భూభాగానికి ఇంకా విస్తరించబడలేదు. భూభాగ ప్రభుత్వ నిర్మాణం ఆ భూభాగం పరిమాణం, రాజకీయ అభివృద్ధికి దగ్గరి సంబంధం కలిగి ఉన్నట్లు కనిపిస్తుంది. ==== ప్రభుత్వం-ప్రాంతాలు ==== {|class="wikitable" |- !ప్రాంతాలు!!ప్రభుత్వం |- |[[:en: British Antarctic Territory|బ్రిటిష్ అంటార్కిటిక్ ప్రాంతం]],[[:en: South Georgia and the South Sandwich Islands|దక్షిణ జార్జియా, దక్షిణ శాండ్‌విచ్ దీవులు]]|| ఇక్కడ స్థానిక లేదా శాశ్వత జనాభా ఎవరూ లేరు; కాబట్టి, ఎన్నికైన ప్రభుత్వం కూడా లేదు. ఒక [[:en: administrator |నిర్వాహకుడు]] సహకారంతో, ఒక కమిషనర్ ఈ ప్రాంత వ్యవహారాలను పర్యవేక్షిస్తారు. |- | [[:en: British Indian Ocean Territory|బ్రిటిష్ హిందూ మహాసముద్ర ప్రాంతం]]|| ఇక్కడ అధికారికంగా స్థిరపడిన స్థానిక జనాభా ఎవరూ లేనందున, గుర్తింపు పొందిన ఎన్నికైన ప్రభుత్వం లేదా గవర్నర్ ఎవరూ లేరు. ఈ ప్రాంత వ్యవహారాలను నిర్వహించడానికి, లండన్‌లోని [[:en: Foreign, Commonwealth and Development Office|విదేశాంగ శాఖ]] ద్వారా నియమించబడిన ఒక [[:en: Commissioner for the British Indian Ocean Territory|BIOT కమిషనరు]] ఉన్నారు. 1971లో ఈ ప్రాంతం నుండి [[:en: Expulsion of the Chagossians|బలవంతంగా వెలివేయబడిన]] [[:en: Chagossians|చాగోసియన్లు]], తాము తిరిగి రావడానికి అనుమతిస్తూ [[:en: High Court of Justice|హైకోర్టు]] ఇచ్చిన తీర్పును గెలుచుకున్నారు. అయితే, ఆ తర్వాత ఒక [[:en: Order in Council|కౌన్సిల్ ఆదేశం]] ద్వారా ఆ తీర్పు రద్దు చేయబడి, వారు తిరిగి రాకుండా నిరోధించబడ్డారు. [[:en: Judicial functions of the House of Lords|హౌస్ ఆఫ్ లార్డ్స్‌కు]] (ఆ కౌన్సిలు ఆదేశం చట్టబద్ధతకు సంబంధించి) చేసిన అంతిమ అప్పీలు మీద ప్రభుత్వం పక్షాన తీర్పు వచ్చింది; దీనితో ప్రస్తుతానికి యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్‌లో ఆ దీవుల వాసులకు ఉన్న న్యాయపరమైన మార్గాలన్నీ మూసుకుపోయాయి. 2025లో, చాగోసియన్ సమాజ సభ్యులు [[:en: Misley Mandarin|మిస్లీ మాండరిన్‌ను]] [[:en: Chagossian Government|'ప్రవాస చాగోసియన్ ప్రభుత్వం']] ప్రథమ మంత్రిగా ఎన్నుకున్నారు. 2026లో, ఆయనతో పాటు—బలవంతపు వెలివేతకు ముందు ఆ దీవుల్లోనే జన్మించిన కొందరితో కూడిన—ఒక చిన్న బృందం, శాశ్వత పౌర నివాసాన్ని ఏర్పాటు చేసే ప్రయత్నంతో [[:en: Île du Coin|Île du Coin]] వద్ద అడుగుపెట్టింది. అయితే, [[:en: Government of the British Indian Ocean Territory|BIOT ప్రభుత్వం]] వీరిని అధికారికంగా గుర్తించలేదు; పైగా, వారిపై ఖాళీ చేయాలంటూ ఒక నోటీసును జారీ చేసింది. |- |[[:en: Akrotiri and Dhekelia|అక్రోటిరి, ధెకేలియా]]|| ఇక్కడ ఎన్నికైన ప్రభుత్వం ఏదీ లేదు. [[:en: British Forces Cyprus|బ్రిటిషు సైన్యాల సైప్రసు]] కమాండర్ ఈ ప్రాంతానికి నిర్వాహకుడిగా వ్యవహరిస్తారు; పౌర ప్రభుత్వ దైనందిన కార్యకలాపాలను నిర్వహించే బాధ్యత ఒక ప్రధాన అధికారికి అప్పగించబడింది. సాధ్యమైనంత వరకు, చట్టాలు సైప్రస్ గణతంత్ర చట్టాలతో సమన్వయం చేయబడతాయి. <ref>{{cite web |title=Situation of the inhabitants of the Sovereign Base Areas of Akrotiri and Dhekelia |url=http://uniset.ca/microstates2/sov_coe_report.html#P150_13976 |access-date=14 March 2023 |website=uniset.ca |archive-date=14 March 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230314151404/http://uniset.ca/microstates2/sov_coe_report.html#P150_13976 |url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |title=APPENDIX O |url=http://www.kypros.org/Constitution/English/appendix_o.htm#:~:text=APPENDIX%20O&text=(1)%20Effective%20use%20of%20the,with%20the%20Republic%20of%20Cyprus.&text=(ii)%20Not%20to%20set%20up%20and%20administer%20%22%20colonies%20%22. |access-date=14 March 2023 |website=www.kypros.org |archive-date=14 March 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230314151405/http://www.kypros.org/Constitution/English/appendix_o.htm#:~:text=APPENDIX%20O&text=(1)%20Effective%20use%20of%20the,with%20the%20Republic%20of%20Cyprus.&text=(ii)%20Not%20to%20set%20up%20and%20administer%20%22%20colonies%20%22. |url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |title=United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland, Greece and Turkey and Cyprus |url=https://peacemaker.un.org/sites/peacemaker.un.org/files/CY_600816_TreatyNicosia.pdf |website=peacemaker.un.org |page=78 |quote="The laws applicable to the Cypriot population of the Sovereign Base Areas will be as far as possible the same as the laws of the Republic". |access-date=14 March 2023 |archive-date=22 October 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221022125659/https://peacemaker.un.org/sites/peacemaker.un.org/files/CY_600816_TreatyNicosia.pdf |url-status=live}}</ref> |- | పిట్‌కైర్ను దీవులు|| ఇక్కడ ఒక ఎన్నికైన [[:en: List of rulers of the Pitcairn Islands|మేయరు]], [[:en: Island Council (Pitcairn)|ద్వీప మండలి]] ఉన్నారు; స్థానిక చట్టాలను ప్రతిపాదించే మరియు అమలు చేసే అధికారం వీరికి ఉంటుంది. అయితే, వారి నిర్ణయాలు గవర్నర్ ఆమోదానికి లోబడి ఉంటాయి; యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ ప్రభుత్వం తరపున సంపూర్ణ శాసన అధికారాలకు సంబంధించి దాదాపు అపరిమితమైన అధికారాలను గవర్నర్ కలిగి ఉంటారు. |- | [[:en: Falkland Islands| ఫాక్లాండు దీవులు]]|| ఈ ప్రభుత్వం, ఎన్నికైన ఒక [[:en: Legislative Assembly of the Falkland Islands|శాసనసభ]]ను కలిగి ఉంటుంది; ఇందులో [[:en: Chief Executive of the Falkland Islands|ప్రధాన కార్యనిర్వాహక అధికారి]], కార్పొరేటు వనరుల సంచాలకుడు [[:en: Ex officio member|''పదవి రీత్యా'' సభ్యులుగా]] వ్యవహరిస్తారు.<ref>{{cite web |url=http://www.falklands.gov.fk/assembly/ |title=Falkland Islands Legislative Assembly |publisher=Falklands.gov.fk |access-date=8 December 2010 |archive-date=16 December 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101216172921/http://www.falklands.gov.fk/assembly/ |url-status=live}}</ref> |- | [[:en: Saint Helena, Ascension and Tristan da Cunha| సెయింటు హెలెనా]]|| ఈ ప్రభుత్వం, ఎన్నికైన ఒక శాసన మండలిని కలిగి ఉంటుంది. గవర్నరు ప్రభుత్వ అధిపతిగా వ్యవహరిస్తూ, కార్యనిర్వాహక మండలికి నాయకత్వం వహిస్తారు; ఈ కార్యనిర్వాహక మండలిలో శాసన మండలి నుండి నియమించబడిన సభ్యులు, ఇద్దరు ''పదవి రీత్యా'' సభ్యులు ఉంటారు. అసెన్షన్ ద్వీపం, ట్రిస్టను డా కున్హా ప్రాంతాల పాలనను [[:en: Administrators |నిర్వాహకులు]] పర్యవేక్షిస్తారు; వీరికి ఎన్నికైన [[:en: Island Councils |ద్వీప మండళ్లు]] సలహాలు అందిస్తాయి.<ref>{{cite web |url=http://www.opsi.gov.uk/si/si2009/plain/uksi_20091751_en#sch1-pt3-ch5-l1g165 |title=Saint Helena, Ascension and Tristan da Cunha Constitution Order 2009 (at OPSI) |publisher=Opsi.gov.uk |date=16 July 2010 |access-date=8 December 2010 |archive-date=12 March 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100312113746/http://www.opsi.gov.uk/si/si2009/plain/uksi_20091751_en#sch1-pt3-ch5-l1g165 |url-status=live}}</ref> |- |[[:en: Anguilla| అంగులియా]], [[:en: British Virgin Islands| బ్రిటిషు వర్జిను దీవులు]], [[:en: Montserrat| మోంటుసెర్రాటు]]|| ఈ భూభాగాలలో రాజకీయ పార్టీలతో కూడిన 'హౌస్ ఆఫ్ అసెంబ్లీ' లేదా 'శాసనసభ' (మాంట్‌సెరాట్‌లో) ఉంటుంది. కార్యనిర్వాహక మండలిని సాధారణంగా 'క్యాబినెటు' అని పిలుస్తారు; దీనికి ఒక ప్రీమియరు నాయకత్వం వహిస్తారు. ఈ ప్రీమియరు, పార్లమెంటులోని మెజారిటీ పార్టీ నాయకుడిగా వ్యవహరిస్తారు. గవర్నర్ స్థానిక వ్యవహారాలపై తక్కువ అధికారాన్ని కలిగి ఉండి, ప్రధానంగా విదేశీ వ్యవహారాలు, ఆర్థిక సమస్యలను పర్యవేక్షిస్తారు; అదే సమయంలో, ఎన్నికైన ప్రభుత్వం అత్యధిక "దేశీయ" వ్యవహారాలను నియంత్రిస్తుంది.<ref>{{cite web |last1=Loft |first1=Philip |title=International treaties and the Overseas Territories |url=https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-9707/ |website=commonslibrary.parliament.uk |publisher=[[House of Commons Library]] |access-date=1 August 2025 |date=26 January 2023 |archive-date=8 August 2025 |archive-url=https://web.archive.org/web/20250808010757/https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-9707/ |url-status=live }}</ref> |- | [[:en: Cayman Islands| కేమాను దీవులు]]|| కేమాన్ దీవులు బహుళ రాజకీయ పార్టీలతో కూడిన ఏకసభ శాసనసభను కలిగి ఉన్నాయి. 2020 నవంబర్ 11న రాజ్యాంగ సంస్కరణలకు ఆమోదం లభించింది; దీని ద్వారా ఈ దీవుల ప్రభుత్వ సంస్థను తిరిగి [[:en: Parliament of the Cayman Islands|కేమాను దీవుల పార్లమెంటు]]గా పునఃస్థాపించారు. ఈ సంస్కరణలలో భాగంగా, ఈ భూభాగానికి మరింత స్వయంప్రతిపత్తిని కల్పించడం మరియు గవర్నర్ అధికారాలను తగ్గించడం వంటి ఇతర మార్పులు కూడా అమలులోకి వచ్చాయి.<ref>{{cite web |url=https://www.legislation.gov.uk/uksi/2020/1283/made |title=The Cayman Islands Constitution (Amendment) Order 2020 |id=SI 2020 No. 1283 |date=11 November 2020 |website=legislation.gov.uk |access-date=12 May 2022 |archive-date=12 May 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220512181344/https://www.legislation.gov.uk/uksi/2020/1283/made |url-status=live}}</ref> |- | [[:en: Gibraltar| జిబ్రాల్టరు]]|| [[:en: Gibraltar Constitution Order 2006| జిబ్రాల్టరు రాజ్యాంగ ఆదేశం 2006]] ప్రకారం—ఇది జిబ్రాల్టరు‌లో [[:en: Gibraltarian constitutional referendum, 2006|ఒక ప్రజాభిప్రాయ సేకరణ]] ద్వారా ఆమోదించబడింది—జిబ్రాల్టర్‌కు ఇప్పుడు ఒక [[:en: Gibraltar Parliament|పార్లమెంటు]] ఉంది. [[:en: Chief Minister of Gibraltar|ముఖ్యమంత్రి]] నేతృత్వంలోని [[:en: Government of Gibraltar|జిబ్రాల్టరు ప్రభుత్వం]] ఎన్నికల ద్వారా ఏర్పడుతుంది. రక్షణ, విదేశాంగ వ్యవహారాలు మరియు అంతర్గత భద్రతకు సంబంధించిన అధికారాలు [[:en: Governor of Gibraltar|గవర్నరు‌]]కు అప్పగించబడ్డాయి.<ref>[http://www.gibraltar.gov.gi/latest_news/press_releases/2007/133-2007.pdf Press Release No. 133/2007] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20091113173722/http://www.gibraltar.gov.gi/latest_news/press_releases/2007/133-2007.pdf |date=13 November 2009}}. Government of Gibraltar Press Office.</ref> |- | [[బెర్ముడా]]|| 1609లో జనావాసంగా మారి, 1620 నుండి స్వయంపాలన కలిగి ఉన్న బెర్ముడా, [[:en: Overseas Territories |విదేశీ భూభాగాలు]] అత్యంత పురాతనమైనది. ద్విసభల [[:en: Parliament of Bermuda|పార్లమెంటు]]లో ఒక [[:en: Senate of Bermuda|సెనేట్]], ఒక [[:en: House of Assembly of Bermuda|హౌస్ ఆఫ్ అసెంబ్లీ]] ఉంటాయి; అలాగే, చాలా వరకు కార్యనిర్వాహక అధికారాలు ప్రభుత్వ అధినేత అయిన [[:en: List of Premiers of Bermuda|ప్రీమియరు‌]]కు అప్పగించబడ్డాయి.<ref>{{cite web|url=http://parliament.bm/about/view/12|website=Bermuda Parliament|title=History of The Legislature|access-date=15 January 2019|archive-date=16 January 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190116050351/http://parliament.bm/about/view/12|url-status=live}}</ref> |- | [[:en: Turks and Caicos Islands| టర్క్సు,కైకోసు దీవులు]]||టర్క్సు, కైకోసు దీవులు 2006 ఆగస్టు 9 నుండి అమలులోకి వచ్చేలా ఒక కొత్త రాజ్యాంగాన్ని స్వీకరించాయి; దీనితో వారి ప్రభుత్వ అధినేత ఇప్పుడు [[:en: Premier of the Turks and Caicos Islands|ప్రీమియరు]] అనే బిరుదును కూడా కలిగి ఉంటారు, వారి శాసనసభను [[:en: House of Assembly (Turks and Caicos Islands)|హౌసు ఆఫ్ అసెంబ్లీ]] అని పిలుస్తారు. వారి స్వయంప్రతిపత్తి గణనీయంగా విస్తరించబడింది.<ref>{{cite journal|last=Clegg|first=Peter|date=2012|title=The Turks and Caicos Islands: Why Does the Cloud Still Hang?|url=https://archive.org/details/sim_social-and-economic-studies_2012-03_61_1/page/23|journal=Social and Economic Studies|volume=61|issue=1|pages=23–47|issn=0037-7651|jstor=41803738}}</ref> |} === న్యాయ వ్యవస్థ === ప్రతి [[:en: Overseas Territory| విదేశీ భూభాగం]] యునైటెడు కింగ్‌డమ్ నుండి స్వతంత్రంగా తన సొంత న్యాయ వ్యవస్థను కలిగి ఉంటుంది. ఈ న్యాయ వ్యవస్థ సాధారణంగా ఇంగ్లీషు కామను లా (సాధారణ న్యాయం) ఆధారపడి ఉంటుంది. అయితే స్థానిక పరిస్థితులకు అనుగుణంగా ఇందులో కొన్ని వ్యత్యాసాలు ఉంటాయి. ప్రతి భూభాగానికి దాని స్వంత అటార్నీ జనరలు, న్యాయస్థాన వ్యవస్థ ఉంటాయి. చిన్న భూభాగాల విషయానికి వస్తే, న్యాయపరమైన కేసులను విచారించడానికి యునైటెడు కింగ్‌డం యుకె కేంద్రంగా పనిచేసే ఒక న్యాయవాదిని లేదా న్యాయమూర్తిని నియమించవచ్చు. తీవ్రమైన నేరాలకు సంబంధించిన కేసులలోనూ, అలాగే తక్కువ జనాభా కలిగిన ద్వీపాలలో నిందితుడితో పరిచయం లేని జ్యూరీని (విచారణ మండలిని) కనుగొనడం అసాధ్యమైన సందర్భాలలోనూ ఈ ఏర్పాటు ప్రత్యేకంగా ప్రాముఖ్యత వహిస్తుంది.<ref>{{cite web|url=http://unimelb.libguides.com/c.php?g=402892&p=2741467|title=LibGuides: United Kingdom Legal Research: British External Territories|last=MacDowall|first=Fiona|website=unimelb.libguides.com |access-date=26 May 2019|archive-date=5 June 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190605112428/http://unimelb.libguides.com/c.php?g=402892&p=2741467|url-status=live}}</ref> భౌగోళికంగా ఈ భూభాగాలు చాలా దూరంలో ఉన్నప్పటికీ బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలు పర్యవేక్షక పాలనా అంశాలకు సంబంధించి ప్రత్యక్ష అనుబంధాన్ని కలిగి ఉంటాయి; లండను‌లోని యుకె ప్రభుత్వం ఇప్పటికీ ఈ పర్యవేక్షక అధికారాలను వినియోగించుకునే వీలుంది (గతంలో స్వతంత్రం పొందిన కామన్వెల్తు దేశాల విషయంలో కూడా ఇదే పరిస్థితి ఉండేది).<ref>Bromby, M. The Cayman Islands: Paradoxes of Insularity in the Caribbean and Other British Overseas Territories. Liverpool Law Rev 42, 35–49 (2021). https://doi.org/10.1007/s10991-020-09261-0</ref> ఏదైనా ఒక భూభాగం స్వయంగా న్యాయపరమైన విచారణను నిర్వహించలేని నిర్దిష్ట కేసుల విషయంలో యునైటెడు కింగ్‌డమ్ ఎలా [[:en: legal framework| న్యాయపరమైన చట్రాన్ని]] సమకూర్చడానికి ముందుకు వస్తుందో తెలియజేయడానికి 2004 పిట్‌కైర్ను దీవుల లైంగిక దాడి విచారణ ఒక చక్కటి ఉదాహరణ. బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలన్నింటికీ అత్యున్నత న్యాయస్థానంగా లండన్‌లోని [[:en: Judicial Committee of the Privy Council |ప్రివీ కౌన్సిల్ న్యాయ కమిటీ]] వ్యవహరిస్తుంది. === శాంతిభద్రతల అమలు === బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలు సాధారణంగా తమ శాంతిభద్రతల వ్యవహారాలను తామే చూసుకుంటాయి. వాటికి సొంత [[:en:List of law enforcement agencies in the United Kingdom, Crown Dependencies and British Overseas Territories#Overseas Territories|పోలీసు బలగాలు]] ఉంటాయి. చిన్న భూభాగాలలో సీనియరు అధికారులు యుకె శాంతిభద్రతల సంస్థల నుండి నియమించబడవచ్చు లేదా తాత్కాలిక ప్రాతిపదికన పంపబడవచ్చు; అలాగే స్థానిక పోలీసు బలగాలకు సహాయం చేయడానికి ప్రత్యేక సిబ్బంది, పరికరాలు పంపబడవచ్చు. కొన్ని భూభాగాలలో ప్రధాన పోలీసు బలగాలతో పాటు ఇతర ప్రత్యేక బలగాలు కూడా ఉండవచ్చు—ఉదాహరణకు [[:en: Airport Security Police (Bermuda)| విమానాశ్రయ పోలీసులు]], లేదా [[:en: Gibraltar Defence Police| రక్షణ పోలీసు బలగాలు]]. అదనంగా చాలా భూభాగాలలో కస్టమ్సు, వలసల నియంత్రణ, సరిహద్దు, తీరరక్షక సంస్థలు కూడా ఉంటాయి. సైనిక స్థావరాలు లేదా సైనిక బాధ్యతలు కలిగిన భూభాగాలలో [[:en: Overseas Service Police| విదేశీ సేవా పోలీసులు]] కూడా ఉండవచ్చు; వీరు బ్రిటిషు లేదా కామన్వెల్తు సాయుధ దళాలకు చెందిన సభ్యులుగా ఉంటారు. === సంయుక్త మంత్రివర్గ మండలి === యుకె ప్రభుత్వ శాఖలకు, విదేశీ భూభాగాల ప్రభుత్వాలకు మధ్య ప్రాతినిధ్యాన్ని కల్పించే ఉద్దేశంతో యుకె మంత్రులు, విదేశీ భూభాగాల నాయకులతో కూడిన ఒక '' ([[:en: Joint Ministerial Council| సంయుక్త మంత్రివర్గ మండలి]]) 2012 నుండి ఏటా నిర్వహించబడుతోంది.<ref>{{cite web|url=https://www.gov.uk/government/publications/overseas-territories-joint-ministerial-council-2015-communique|title=Overseas Territories Joint Ministerial Council 2015 Communique and Progress Report – Publications – GOV.UK|date=9 December 2015 |access-date=15 September 2016|archive-date=5 October 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20161005104646/https://www.gov.uk/government/publications/overseas-territories-joint-ministerial-council-2015-communique|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.gibraltar.gov.gi/press-releases/uk-overseas-territories-joint-ministerial-council-takes-place-in-london-8582021-7448|title=UK Overseas Territories Joint Ministerial Council takes place in London – 858/2021|website=Government of Gibraltar|access-date=2 January 2023|archive-date=2 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230102185506/https://www.gibraltar.gov.gi/press-releases/uk-overseas-territories-joint-ministerial-council-takes-place-in-london-8582021-7448|url-status=live}}</ref> <ref>{{Cite web|url=https://www.gibraltar.gov.gi/press-releases/overseas-territories-joint-ministerial-council-in-london-day-2-8662021-7458|title=Overseas Territories Joint Ministerial Council in London Day 2 – 866/2021|website=Government of Gibraltar|access-date=2 January 2023|archive-date=2 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230102185456/https://www.gibraltar.gov.gi/press-releases/overseas-territories-joint-ministerial-council-in-london-day-2-8662021-7458|url-status=live}}</ref> == వివాదాస్పద సార్వభౌమాధికారం == బ్రిటిషు అంటార్కిటికు భూభాగం, అర్జెంటీనా, చిలీ దేశాలు చేస్తున్న భూభాగపు హక్కుల వాదనలతో పాక్షికంగా అతివ్యాప్తి చెందుతుంది. అయితే [[:en: Antarctic Treaty System |అంటార్కిటిక్ ఒప్పంద వ్యవస్థ]] లోని యథాతథ స్థితిని కొనసాగించే నిబంధనల ప్రకారం ఈ ఖండం మీద భూభాగపు హక్కుల వాదనలను ప్రస్తుతం ముందుకు తీసుకురావడానికి వీలులేదు.<ref>{{cite journal |author1=Dodds, Klaus |author2=Hemmings, Alan |title=Britain and the British Antarctic Territory in the wider geopolitics of the Antarctic and the Southern Ocean |journal=International Affairs |date=November 2013 |volume=89 |issue=6 |pages=1429–1444 |url=https://www.researchgate.net/publication/258886807 |access-date=28 July 2019 |publisher=OUP |doi=10.1111/1468-2346.12082 |archive-date=28 March 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210328052156/https://www.researchgate.net/publication/258886807_Britain_and_the_British_Antarctic_Territory_in_the_wider_geopolitics_of_the_Antarctic_and_the_Southern_Ocean |url-status=live}}</ref> 1704లో స్పానిషు సింహాసనం కోసం పోటీ పడుతున్న ఆర్చ్‌డ్యూకు చార్లెసు తరపున 'గ్రాండు అలయన్స్'కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తూ, అడ్మిరల్ సర్ జార్జ్ రూక్ నేతృత్వంలోని దళం జిబ్రాల్టర్‌ను స్పెయిన్ నుండి స్వాధీనం చేసుకుంది. ఈ భూభాగాన్ని తిరిగి దక్కించుకోవడానికి స్పెయిను చేసిన ప్రయత్నాలు విఫలమయ్యాయి; చివరకు, [[:en: War of the Spanish Succession |స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం]] పరిష్కార ఒప్పందంలో భాగంగా 1713 నాటి [[:en: Treaty of Utrecht |ఉట్రెక్ట్ ఒప్పందం]] ద్వారా ఈ ప్రాంతం గ్రేటు బ్రిటను సామ్రాజ్యంకు అప్పగించబడింది. బ్రిటిషు ఇండియను ఓషను టెరిటరీ (బిఐఒటి) విషయంలో [[మారిషస్]]తో ఒక ప్రాదేశిక వివాదం నెలకొని ఉంది. యునైటెడు కింగ్‌డమ్ నుండి మారిషస్‌కు స్వాతంత్ర్యం లభించడానికి మూడేళ్ల ముందు అంటే 1965లో [[చాగోస్ ద్వీపసమూహం]]ను మిగిలిన బ్రిటిషు మారిషసు నుండి వేరు చేయడం చట్టవిరుద్ధమని మారిషసు ప్రభుత్వం వాదిస్తోంది. ఈ దీర్ఘకాలిక వివాదం 2017లో [[:en: International Court of Justice |అంతర్జాతీయ న్యాయస్థానం]] పరిశీలనకు పంపబడింది; ఆ న్యాయస్థానం 2019 ఫిబ్రవరి 25న ఒక సలహా అభిప్రాయాన్ని వెలువరించింది, ఇది మారిషసు ప్రభుత్వ వైఖరికి మద్దతు తెలిపింది. 2024 అక్టోబరు 3న బ్రిటిషు ప్రధానమంత్రి [[:en: Keir Starmer| కెయిరు స్టార్మరు]], మారిషస్ ప్రధానమంత్రి [[:en: Pravind Jugnauth| ప్రవింద్ జుగ్నాథు]] సంయుక్తంగా ఒక ప్రకటన చేశారు. ఈ ప్రకటన ప్రకారం సదరు భూభాగం మీద తన సార్వభౌమాధికారాన్ని యుకె వదులుకునేలా ఒక ఒప్పందం కుదిరింది. ఈ ఒప్పందం ప్రకారం డియెగో గార్సియాను ఏ విధమైన పునరావాస ప్రక్రియ నుండి అయినా మినహాయిస్తారు. యుకె కనీసం 99 సంవత్సరాల పాటు ఈ ద్వీపాన్ని తన పరిపాలనలో కొనసాగిస్తుంది.<ref name="BBCHarding2024">{{cite news |author=Andrew Harding |date=3 October 2024 |title=UK will give sovereignty of Chagos Islands to Mauritius |url=https://www.bbc.com/news/articles/c98ynejg4l5o |access-date=3 October 2024 |work=BBC News |archive-date=9 June 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220609191117/https://www.bbc.com/news/articles/c98ynejg4l5o |url-status=live }}</ref><ref name="UKGovStatement20241003">{{Cite web |date=3 October 2024 |title=UK-Mauritius deal to protect national security – safeguarding the operation of strategic military base |url=https://www.gov.uk/government/news/uk-mauritius-deal-to-protect-national-security-safeguarding-the-operation-of-strategic-military-base |access-date=3 October 2024 |website=GOV.UK |archive-date=3 October 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20241003103815/https://www.gov.uk/government/news/uk-mauritius-deal-to-protect-national-security-safeguarding-the-operation-of-strategic-military-base |url-status=live }}</ref> == ఐక్యరాజ్యసమితి స్వయం-పరిపాలన లేని భూభాగాల జాబితా == శాశ్వత జనాభా కలిగిన పదకొండు భూభాగాలలో సైప్రసు లోని అక్రోటిరి, ధెకేలియా సార్వభౌమ స్థావర ప్రాంతాలు మినహా మిగిలినవన్నీ 1945లో యునైటెడు కింగ్‌డం ఐక్యరాజ్యసమితిలో చేరినప్పుడు వాటిని 'ఆధారిత భూభాగాలుగా' జాబితా చేయబడినప్పటి నుండి యుఎన్ వలస నిర్మూలన మీద ప్రత్యేక కమిటీ ద్వారా స్వయం-పరిపాలన లేని భూభాగాలుగా జాబితా చేయబడుతూనే ఉన్నాయి. దీని అర్థం ఏమిటంటే ఈ భూభాగాలకు యుకె అధికారిక పరిపాలక శక్తిగా కొనసాగుతోంది; తద్వారా ఆర్టికలు 73 ప్రకారం అది "స్వయం-పరిపాలనను అభివృద్ధి చేయడం అక్కడి ప్రజల రాజకీయ ఆకాంక్షలను తగిన విధంగా పరిగణనలోకి తీసుకోవడం, వారి స్వేచ్ఛా రాజకీయ సంస్థల ప్రగతిశీల అభివృద్ధిలో వారికి సహాయం చేయడం" వంటి బాధ్యతలను నిర్వర్తించాల్సి ఉంటుంది.<ref>{{Cite journal |last=Bossano |first=Joseph J. |date=1994 |title=The Decolonization of Gibraltar |url=https://ir.lawnet.fordham.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=2558&context=ilj |journal=Fordham International Law Journal |volume=18 |issue=5 |pages=1641 |via=The Berkeley Electronic Press |access-date=31 May 2022 |archive-date=29 January 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220129013837/https://ir.lawnet.fordham.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=2558&context=ilj |url-status=live}}</ref> == యునైటెడు కింగ్‌డమ్‌తో సంబంధాలు == [[File:British_Overseas_Territories_Joint_Ministerial_Council_with_Cameron.jpg|thumb|upright=1.15|2012లో ప్రధానమంత్రి డేవిడు కామెరానుతో కలిసి విదేశీ భూభాగాల నాయకులు]] [[File:Tristanfromspace.jpg|thumb|upright=1.15|2013 ఫిబ్రవరి 6న అంతరిక్షం నుండి కనిపించిన ట్రిస్టాను డా కున్హా 1961లో ఒక అగ్నిపర్వత విస్ఫోటనం కారణంగా అక్కడి జనాభా తాత్కాలికంగా యుకెకు తరలించబడింది.]] [[File:Little Bay Montserrat.jpg|thumb|upright=1.15|[[:en: Plymouth, Montserrat|ప్లేమౌత్]] స్థానంలో [[:en: Montserrat|మోంటు సెర్రాటు]] కొత్త రాజధానిగా రూపుదిద్దుకుంటున్న [[:en: Little Bay, Montserrat|లిటిల్ బాయ్]] వద్ద ఉన్న తీరప్రాంతం. ఈ ప్రాజెక్టుకు యుకె [[:en: Foreign, Commonwealth and Development Office| విదేశీ]] (గతంలో [[:en: Department for International Development| అంతర్జాతీయ అభివృద్ధి శాఖ]]) నిధులు సమకూరుస్తోంది.<ref>{{cite web|url=http://projects.dfid.gov.uk/project.aspx?Project=113987 |title=Little Bay Development |publisher=Projects.dfid.gov.uk |access-date=28 April 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20130425143223/http://projects.dfid.gov.uk/project.aspx?Project=113987 |archive-date=25 April 2013}}</ref>]] [[File:British Overseas Territories (at the same geographic scale).svg|thumb|యుకెతో సమాన భౌగోళిక స్కేలులో చూపబడిన బ్రిటిష్ విదేశీ భూభాగాలు]] చారిత్రకంగా అన్ని బ్రిటిషు వలసలను పర్యవేక్షించే బాధ్యత [[:en: Secretary of State for the Colonies| వలస రాజ్యాల కార్యదర్శి]], [[:en: Colonial Office| కాలనియల్ కార్యాలయం]] ఈద ఉండేది. అయితే నేడు [[:en: Foreign, Commonwealth and Development Office|విదేశీయ]] (ఎఫ్‌సిడిఒ) అన్ని విదేశీ భూభాగాల ప్రయోజనాలను పరిరక్షించే బాధ్యతను కలిగి ఉంది; దీనికి ఒక మినహాయింపు ఏమిటంటే, [[:en: Ministry of Defence (United Kingdom)|రక్షణ మంత్రిత్వ శాఖ]] అధికార పరిధిలోకి వచ్చే అక్రోటిరి, ఢెకెలియా అనే [[:en: Sovereign Base|సార్వభౌమ వేదిక]] ప్రాంతాలు. <ref>''British Overseas Territories Law'', Ian Hendry మరియు Susan Dickson, Hart Publishing, Oxford, 2011, p. 340</ref><ref>{{cite web |url=http://www.sba.mod.uk/web_pages/admin_background.htm |title=Sovereign Base Areas, Background |access-date=7 October 2011 |publisher=Sovereign Base Areas, Cyprus |archive-date=13 October 2011 |archive-url=http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20111013140337/http%3A//www.sba.mod.uk/web_pages/admin_background.htm |url-status=live}}</ref> ఎఫ్‌సిడిఒ పరిధిలో ఈ భూభాగాలకు సంబంధించిన సాధారణ బాధ్యతలను '[[:en: Overseas Territories Directorate |ఓవర్సీసు టెరిటరీస్ డైరెక్టరేటు]] నిర్వహిస్తుంది.<ref>{{cite web |url=https://www.gov.uk/international/government-topics-foreign-affairs-uk-overseas-territories |title=UK Overseas Territories |website=gov.uk |access-date=2 December 2020 |archive-date=5 December 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20121205085530/http://www.fco.gov.uk/en/about-us/what-we-do/overseas-territories |url-status=live}}</ref> 2012లో ఎఫ్సిఒ "ది ఓవర్సీసు టెరిటరీసు: సెక్యూరిటీ, సక్సెసు అండ్ సస్టైనబిలిటీ" (విదేశీ భూభాగాలు: భద్రత, విజయం, సుస్థిరత) అనే పత్రాన్ని ప్రచురించింది. ఇది విదేశీ భూభాగాల పట్ల బ్రిటను అనుసరించే విధానాన్ని వివరిస్తూ, ఆరు ప్రధాన అంశాలను ఇందులో పొందుపరిచింది:<ref>{{cite web |title=The Overseas Territories: security, success and sustainability |url=https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/14929/ot-wp-0612.pdf |publisher=Foreign & Commonwealth Office |access-date=15 November 2014 |date=28 June 2012 |archive-date=20 October 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171020062536/https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/14929/ot-wp-0612.pdf |url-status=live}}</ref> * ఆయా భూభాగాల, అక్కడి ప్రజల రక్షణ, భద్రత, క్షేమం * విజయవంతమైన, పటిష్టమైన ఆర్థిక వ్యవస్థలు * పర్యావరణ పరిరక్షణ * ప్రభుత్వ పనితీరును మెరుగుపరచడం * చైతన్యవంతమైన, అభివృద్ధి చెందుతున్న సమాజాలు * విస్తృత ప్రపంచంతో ఉత్పాదక సంబంధాలు బ్రిటను, విదేశీ భూభాగాల మధ్య [[:en: diplomatic representations |ప్రత్యక్ష దౌత్య కార్యాలయాలు]]లేనప్పటికీ, స్థానిక జనాభా కలిగిన విదేశీ భూభాగాల ప్రభుత్వాలన్నీ లండను‌లో తమ ప్రతినిధి కార్యాలయాలను కలిగి ఉన్నాయి. [[:en: United Kingdom Overseas Territories Association| యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ ఓవర్సీస్ టెరిటరీస్ అసోసియేషను]] (యుకోటా) కూడా లండను‌లో ఈ భూభాగాల ప్రయోజనాలను ప్రతిబింబిస్తూ పనిచేస్తుంది. లండను‌లోని ప్రభుత్వం, ఆయా భూభాగాల ప్రభుత్వాలు, భూభాగాల పాలనా ప్రక్రియకు, స్వయంప్రతిపత్తి స్థాయిలకు సంబంధించి తలెత్తే విభేదాలను తగ్గించడానికి లేదా పరిష్కరించడానికి అప్పుడప్పుడు సమావేశమవుతుంటాయి. <ref>[http://www.caribbeannetnews.com/news-15149--28-28--.html British financial officials in the region for talks with dependent territories] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090325090541/http://www.caribbeannetnews.com/news-15149--28-28--.html |date=25 March 2009}} – By Oscar Ramjeet, CaribbeanNetNews, (Published on Saturday, 21 March 2009)</ref> బ్రిటను ఎఫ్‌సిడిఒ (గతంలో [[:en: Department for International Development| అంతర్జాతీయ అభివృద్ధి శాఖ]]) ద్వారా తన విదేశీ భూభాగాలకు ఆర్థిక సహాయాన్ని అందిస్తుంది. 2019 నాటికి మోటుసెర్రాటు, సెయింటు హెలెనా, పిట్కార్ను, ట్రిస్టా డా చున్హా మాత్రమే బడ్జెట్ సహాయాన్ని (అంటే, పునరావృతమయ్యే వ్యయాల నిధుల కోసం ఆర్థిక సహకారాన్ని) పొందుతున్నాయి.<ref>{{cite web |title=Global Britain and the British Overseas Territories: Resetting the relationship |url=https://publications.parliament.uk/pa/cm201719/cmselect/cmfaff/1464/146407.htm |website=Parliament.uk |access-date=31 May 2022 |archive-date=31 May 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220531160042/https://publications.parliament.uk/pa/cm201719/cmselect/cmfaff/1464/146407.htm |url-status=live}}</ref> యుకె ద్వారా అనేక ప్రత్యేక నిధులు అందుబాటులోకి తీసుకురాబడ్డాయి వాటిలో: * '[[:en: Good Government Fund|సుపరిపాలన నిధి]]: ఇది ప్రభుత్వ పరిపాలనలో సహాయపడుతుంది. * '[[:en: Economic Diversification Programme Budget|ఆర్థిక వైవిధ్యీకరణ కార్యక్రమ బడ్జెటు]]: ఇది ఆయా భూభాగాల ఆర్థిక పునాదులను వైవిధ్యపరచడం, బలోపేతం చేయడం లక్ష్యంగా పెట్టుకుంది. ఈ భూభాగాలకు యుకె పార్లమెంటులో ఎటువంటి అధికారిక ప్రాతినిధ్యం లేదు. కానీ [[:en: all-party parliamentary group|సర్వ-పక్ష పార్లమెంటరీ బృందం]] ద్వారా అనధికారిక ప్రాతినిధ్యం ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://en.mercopress.com/2012/01/26/mp-proposes-british-overseas-territories-be-represented-in-westminster |title=MP proposes British Overseas Territories be represented in Westminster |work=MercoPress |access-date=28 April 2013 |archive-date=15 November 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20131115045425/http://en.mercopress.com/2012/01/26/mp-proposes-british-overseas-territories-be-represented-in-westminster |url-status=live}}</ref> అవి డైరెక్టుగొవు ఇ-పిటిషన్లు వెబ్‌సైటు ద్వారా యుకె ప్రభుత్వానికి [[:en: epetition|విజ్ఞప్తులు]] సమర్పించవచ్చు.<ref>{{cite web |url=http://epetitions.direct.gov.uk/ |title=HM Government e-petitions |publisher=Epetitions.direct.gov.uk |access-date=28 April 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130424211730/http://epetitions.direct.gov.uk/ |archive-date=24 April 2013 |url-status=dead}}</ref> రెండు జాతీయ పార్టీలైన [[:en: UK Independence Party| యుకె ఇండిపెండెంసు పార్టీ]], [[:en: Liberal Democrats (UK)|లిబతల్ డెమొక్రాట్సు]], అలాగే [[:en: Conservative Party (UK)|కంసర్వేటివు పార్టీ]], [[:en: Labour Party (UK)|లేబరు పార్టీ]]కి చెందిన [[:en: backbenchers |సాధారణ సభ్యులు]], యుకె పార్లమెంటులో విదేశీ భూభాగాలకు ప్రత్యక్ష ప్రాతినిధ్యం కల్పించాలన్న డిమాండ్లకు మద్దతు పలికాయి.<ref>{{cite news|url=http://www.gibraltarolivepress.com/2017/05/18/lib-dems-create-mp-gibraltar/|title=Lib Dems would create an MP for Gibraltar|date=18 May 2017 |work=Gibraltar News Olive Press|archive-url=https://web.archive.org/web/20170621191204/http://www.gibraltarolivepress.com/2017/05/18/lib-dems-create-mp-gibraltar/|archive-date=21 June 2017}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.xinhuanet.com//english/2017-04/06/c_136185390.htm |title=UKIP leader defends call for Gibraltar to become part of Britain – Xinhua – English.news.cn |website=news.xinhuanet.com |access-date=14 July 2022 |archive-date=21 February 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230221230934/http://www.xinhuanet.com//english/2017-04/06/c_136185390.htm |url-status=live}}</ref> 2024 జనవరి 29న [[:en: Chief Minister of Gibraltar|జిబ్రాల్టరు ముఖ్యమంత్రి]] [[:en: Fabian Picardo|ఫాబియను పికార్డొ]], యుకె పార్లమెంటులో జిబ్రాల్టరు ప్రాతినిధ్యం గురించి చర్చిస్తూ, హౌస్ ఆఫ్ కామన్స్ [[:en: విధానాల కమిటీని |ప్రొసీడరు కమిటీ]] ఉద్దేశించి ప్రసంగించారు. యుకె ప్రభుత్వం ప్రవేశపెట్టిన [[:en: Votes for Life| (జీవితకాల ఓటు హక్కు)]] విధానం ద్వారా విద్యార్థుల వంటి గిబ్రాల్టరు వాసులు ఎవరైతే గతంలో యుకెలో నివసించి ఉన్నారో—వారు అక్కడ నివసించి ఎంత కాలం గడిచినా సరే—వారందరూ ఇప్పుడు యుకె సాధారణ ఎన్నికలలో ఓటు వేయడానికి నమోదు చేసుకోవచ్చని ఆయన ప్రముఖంగా ప్రస్తావించారు. అయితే నియోజకవర్గాల వ్యవస్థ పరిధిలో గిబ్రాల్టరు ప్రయోజనాలు సముచితంగా ప్రాతినిధ్యం వహించేలా చూసేందుకు ప్రస్తుతం ఎటువంటి అధికారిక యంత్రాంగం లేదని పికార్డో పేర్కొన్నారు; దీనికి బదులుగా '[[:en:All-Party Parliamentary Group on Gibraltar| గిబ్రాల్టరు ‌మీద అఖిల-పక్ష పార్లమెంటరీ బృందం]] వంటి వేదికలలోని వ్యక్తిగత పార్లమెంటు సభ్యులు స్వచ్ఛందంగా చూపే ఆసక్తిపైనే ప్రస్తుతం ఆధారపడాల్సి వస్తోందని ఆయన తెలిపారు. వెస్ట్‌మిన్‌స్టర్ (యుకె పార్లమెంటు) ప్రాతినిధ్యాన్ని గిబ్రాల్టరు స్వయం-పరిపాలనతో సమతుల్యం చేయడం ఒక సవాలుతో కూడిన విషయమేనని ఆయన అంగీకరించారు; అయినప్పటికీ ప్రస్తుతం పరిణామం చెందుతున్న అధికార [[:en: devolution| వికేంద్రీకరణ]] విధానాలు ఈ సమస్యను పరిష్కరించడానికి ఒక సరైన మార్గాన్ని లేదా చట్రాన్ని అందించగలవని ఆయన సూచించారు.<ref>{{cite web |title=Procedure Committee Oral evidence: Procedure of the House of Commons and the territorial constitution – 29 01 24, HC 323 |url=https://committees.parliament.uk/oralevidence/14170/pdf/ |website=committees.parliament.uk |publisher=[[Parliamentary committees of the United Kingdom]] |access-date=1 August 2025 |format=PDF |date=29 January 2024 |archive-date=16 April 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240416051416/https://committees.parliament.uk/oralevidence/14170/pdf/ |url-status=live }}</ref> === విదేశీ వ్యవహారాలు === [[File:BritishAntarcticTerritory.svg|thumb|UK తన [[:en: British Antarctic Territory| బ్రిటిషు అంటార్కిటికు భూభాగం]]గా హక్కును కోరుతున్న [[:en: Antarctica| అంటార్కిటికా]] భాగాన్ని సూచించే పటం]] విదేశీ భూభాగాల విదేశీ వ్యవహారాలను లండన్‌లోని ఎఫ్‌సిడిఒ నిర్వహిస్తుంది. కొన్ని భూభాగాలు వాణిజ్యం మరియు వలసల సంబంధిత అవసరాల కోసం సమీప దేశాలలో దౌత్య అధికారులను నియమించుకుంటాయి. అమెరికా ఖండంలోని అనేక భూభాగాలు [[:en: Organisation of Eastern Caribbean States| తూర్పు కరేబియన్ దేశాల సంస్థ]], [[:en: Caribbean Community| కరేబియన్ కమ్యూనిటీ]], [[:en: Caribbean Development Bank| కరేబియన్ డెవెలెప్మెంటు బ్యాకు]], [[:en: Caribbean Disaster Emergency Management Agency| కరేబియను జ్దిసాస్టరు ఎమర్జెంసీ ఏజెంసీ]], [[:en: Association of Caribbean States| అసోసియేషన్ ఆఫ్ కరేబియన్ స్టేట్సు]] వంటి సంస్థలలో సభ్యత్వాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. ఈ భూభాగాలు యునైటెడు కింగ్‌డమ్ ద్వారా [[:en: Commonwealth of Nations| కామన్వెల్తు ఆఫ్ నేషంసు]]లో సభ్యులుగా ఉన్నాయి. జనావాసం ఉన్న ఈ భూభాగాలు [[:en: Commonwealth Games| కామన్వెల్తు క్రీడలు]]లో స్వతంత్రంగా పోటీపడతాయి; అంతేకాకుండా వీటిలో మూడు భూభాగాలు ([[బెర్ముడా]], [[కేమన్ దీవులు]],[[:en: British Virgin Islands|బ్రిటిషు వర్జిన్ ఐలండ్సు]] [[:en: 2016 Summer Olympics|వేసవి ఒలింపిక్సు 2016]]కు తమ జట్లను పంపాయి. [[జెర్సీ]], గర్న్సీ, ఐసిల్ ఆఫ్ మాన్ అనే [[:en: Crown Dependencies|క్రౌన్ డిపెండెన్సీలు]] కూడా [[:en: British monarch| బ్రిటిషు చక్రవర్తి]] [[:en: sovereignty| సార్వభౌమాధికారం]] పరిధిలోనే ఉన్నప్పటికీ అవి [[:en: United Kingdom|యునైటెడు కింగ్‌డమ్]]తో ఒక భిన్నమైన రాజ్యాంగ సంబంధాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. <ref>{{cite web |url=http://www.gov.gg/ccm/navigation/about-guernsey/ |title=States of Guernsey: About Guernsey |publisher=Gov.gg |access-date=8 December 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20101012142623/http://www2.gov.gg/ccm/navigation/about-guernsey/ |archive-date=12 October 2010}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.gov.im/government/ |title=Government&nbsp;– Isle of Man Public Services |publisher=Gov.im |access-date=8 December 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20101218103416/http://gov.im/Government/ |archive-date=18 December 2010}}</ref> బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీలు అనేవి[[:en: Commonwealth realm| క్రౌన్ డిపెండెన్సీలు]]ల నుండి — అంటే సార్వభౌమత్వం. [[:en: head of state| హెడ్ ఆఫ్ స్టేటు]]గాను పంచుకునే 15 స్వతంత్ర దేశాల (యునైటెడు కింగ్‌డమ్‌తో సహా) సమూహం నుండి — అలాగే [[:en: Commonwealth of Nations| కామన్వెల్తు రాజ్యాలను]] నుండి — అంటే బ్రిటిషు సామ్రాజ్యంతో చారిత్రక సంబంధాలు కలిగిన (అన్ని కామన్వెల్తు రాజ్యాలను కూడా కలుపుకున్న) 56 దేశాల స్వచ్ఛంద కూటమి నుండి — వేరుగా ఉంటాయి. గమనించదగ్గ విషయం ఏమిటంటే ఈ భూభాగాలు స్వతంత్ర కామన్వెల్త్ రాజ్యాలు కానప్పటికీ స్వతంత్ర దేశ సభ్యుల మాదిరిగానే సమాన ప్రాతిపదికన [[:en: Commonwealth Games|కామంవెల్తు క్రీడలు]]లో ప్రత్యేకంగా ప్రాతినిధ్యం వహిస్తాయి; [[:en: Jersey| జెర్సీ]], [[:en: Guernsey| గ్యుర్నుసీ]] ఇస్లే ఆఫ్ మాన్ అనే మూడు క్రౌన్ డిపెండెన్సీలు కూడా ఇదే విధంగా ప్రాతినిధ్యం వహిస్తాయి. విదేశీ భూభాగాలకు చెందిన చాలామంది స్థానికులకు పూర్తి బ్రిటిషు పౌరసత్వం <ref>[http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2002/8/crossheading/british-citizenship] {{Webarchive|url=https://archive.today/20120805103955/http://www.legislation.gov.uk/ukpga/2002/8/crossheading/british-citizenship|date=5 August 2012}} ''Any person who, immediately before the commencement of this section, is a British overseas territories citizen shall, on the commencement of this section, become a British citizen.''</ref>మంజూరు చేయబడింది (ముఖ్యంగా బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాల చట్టం 2002 నుండి). అంటార్కిటికా దాని తీరప్రాంత ద్వీపాలపై బ్రిటను‌తో సహా మరే ఇతర దేశం చేసిన సార్వభౌమాధికార వాదనలను చాలా దేశాలు గుర్తించవు. కింది విదేశీ భూభాగాలపై యుకె సార్వభౌమాధికారాన్ని ఐదు దేశాలు తమ ప్రతి-వాదనల ద్వారా సవాలు చేస్తున్నాయి: * బ్రిటిషు అంటార్కిటికు భూభాగం – ఈ భూభాగం చిలీ, అర్జెంటీనా చేసిన అంటార్కిటికా వాదనలతో పాక్షికంగా అతివ్యాప్తి చెందుతుంది * బ్రిటిష్ హిందూ మహాసముద్ర భూభాగం – దీనిపై [[మారిషస్]] వాదన చేస్తోంది * ఫాక్‌లండు దీవులు – వీటి మీద అర్జెంటీనా వాదన చేస్తోంది * [[జిబ్రాల్టర్]] – దీని మీద స్పెయిను వాదన చేస్తోంది * దక్షిణ జార్జియా, దక్షిణ శాండ్‌విచ్ దీవులు – వీటి మీద అర్జెంటీనా వాదన చేస్తోంది === పౌరసత్వం === [[File:Gibraltar National Day 011 (9719769048) (3).jpg|thumb|2013 జిబ్రాల్టరు జాతీయ దినోత్సవం వేడుకల సందర్భంగా, వేలాది మంది [[:en: Gibraltarian people|జిబ్రాల్టర్ వాసులు]] తమ జాతీయ రంగులైన ఎరుపు మరియు తెలుపు దుస్తులను ధరించారు. 2002కు ముందు, ఎటువంటి ఆంక్షలు లేకుండా పూర్తి స్థాయి బ్రిటిష్ పౌరసత్వం కోసం దరఖాస్తు చేసుకోగలిగిన విదేశీ భూభాగాల నివాసుల ఏకైక సమూహం జిబ్రాల్టర్ వాసులు మాత్రమే.]] 1949 నుండి 1983 వరకు [[:en: British subject#Transition to Commonwealth citizenship|యుకె వలస ప్రాంతాల పౌరసత్వం]] (సియుకెసి) అనే జాతీయతా హోదాను, స్వయం యుకె భూభాగ నివాసులు, విదేశీ భూభాగాల నివాసులు ఉమ్మడిగా కలిగి ఉండేవారు. అయితే ఆ సంవత్సరంలో [[:en: Commonwealth Immigrants Act 1968|కామన్వెల్త్ వలసదారుల చట్టం 1968]] ఆమోదం పొందిన తర్వాత, విదేశీ భూభాగాల నివాసులలో అత్యధికులు యుకెలో నివసించే తమ సహజసిద్ధమైన హక్కును కోల్పోయారు; కేవలం స్వయం యుకె భూభాగంలో జన్మించినవారు లేదా యుకెలో జన్మించిన తల్లిదండ్రులు/తాతముత్తాతలు కలిగినవారు మాత్రమే ఈ హక్కును కొనసాగించుకోగలిగారు.<ref>{{Cite web|url=https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1968/9/pdfs/ukpga_19680009_en.pdf|title=Section 1 of the 1968 Act|access-date=16 November 2018|archive-date=17 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191217084559/https://www.legislation.gov.uk/ukpga/1968/9/pdfs/ukpga_19680009_en.pdf|url-status=live}}</ref> 1983లో, యుకెలో నివసించే హక్కు లేని విదేశీ భూభాగాల నివాసుల సియుకెసి హోదా స్థానంలో కొత్తగా రూపొందించిన [[:en: British Nationality Act 1981|బ్రిటిష్ జాతీయతా చట్టం 1981]] ద్వారా 'బ్రిటిషు ఆధారిత భూభాగాల పౌరసత్వం' (బిడిటిసి) అనే హోదా ప్రవేశపెట్టబడింది; ఈ హోదాతో పాటు యుకెలో గానీ లేదా మరే ఇతర విదేశీ భూభాగంలో గానీ నివసించే హక్కు లభించదు. ఈ నివాసులు పూర్తి స్థాయి బ్రిటిష్ పౌరులుగా నమోదు కావాలంటే, అప్పట్లో వారు స్వయం యుకె భూభాగంలో భౌతికంగా నివసించడం తప్పనిసరిగా ఉండేది. కేవలం రెండు మినహాయింపులు మాత్రమే ఉన్నాయి: ఒకటి ఫాక్‌లాండు దీవుల వాసులు, వీరికి స్వయంచాలకంగా బ్రిటిష్ పౌరసత్వం మంజూరు చేయబడింది; రెండవది, అర్జెంటీనాతో జరిగిన ఫాక్‌లాండ్సు యుద్ధం కారణంగా బ్రిటిషు నేషనాలిటీ (ఫాక్‌లాండు ఐలాండ్సు) చట్టం 1983 ను అమలు చేయడం ద్వారా ఫాక్‌లాండు దీవులను యునైటెడు కింగ్‌డమ్‌లో భాగంగా పరిగణించడం; జిబ్రాల్టేరియన్లు, యూరోపియను ఎకనామికు ఏరియా, యూరోపియను ఎకనామికు కమ్యూనిటీలో దాని వ్యక్తిగత సభ్యత్వం కారణంగా ఎటువంటి అదనపు షరతులు లేకుండా అభ్యర్థన మీద బ్రిటిషు పౌరులుగా నమోదు చేసుకునే ప్రత్యేక హక్కును పొందారు. <ref>Section 5 of British Nationality Act 1983</ref> 1997లో చైనాకు హాంకాంగు అప్పగింత జరిగిన ఐదు సంవత్సరాల తర్వాత బ్రిటిషు ప్రభుత్వం 1981 చట్టాన్ని సవరించి, అక్రోటిరి, ధెకెలియాతో ప్రత్యేకంగా సంబంధం ఉన్న వారిని (వారి నివాసితులు అప్పటికే సైప్రియటు పౌరసత్వం కలిగి ఉన్నారు) మినహాయించి అన్ని బిడిటిసి లకు (అదే సమయంలో ఈ హోదాకు బిఒటిసి అని కూడా పేరు మార్చారు) ఎటువంటి ఆంక్షలు లేకుండా బ్రిటిషు పౌరసత్వాన్ని ఇచ్చింది. <ref>British Overseas Territories Act 2002</ref> ఇది 1968 నుండి 2002 వరకు 34 సంవత్సరాల విరామం తర్వాత విదేశీ భూభాగాల నివాసితులకు యుకె లో నివాస హక్కును పునరుద్ధరించింది. === సైన్యం === [[File:Mount Pleasant Airport - Donald Morrison.jpg|thumb|[[:en: RAF Mount Pleasant| ఆర్‌ఎ ఎఫ్ మౌంటు ప్లీజెంటు]], ఫాక్‌ల్యాండ్ దీవులు]] [[File:Colour party of the Royal Bermuda Regiment at Queen's Birthday Parade in 2017.jpg|thumb|2017లో రాణి జన్మదిన పరేడ్‌లో [[:en: Royal Bermuda Regiment| రాహల్ బెర్ముడా రెజిమెంటు]] 'కలరు పార్టీ']] విదేశీ భూభాగాల రక్షణ బాధ్యత యునైటెడు కింగ్‌డమ్‌దే. ఈ విదేశీ భూభాగాలలో చాలా వాటిని యునైటెడ్ కింగ్‌డం, దాని మిత్రదేశాలు సైనిక స్థావరాలుగా వినియోగించుకుంటున్నాయి: * [[:en: Ascension Island| అసెంషన్ దీవి]] ([[:en: Saint Helena, Ascension and Tristan da Cunha| సెయింటు హెలెనా]]లో భాగం) – [[:en: RAF Ascension Island| ఆర్‌ఎఎఫ్ అసెన్షన్ ద్వీపం]]గా పిలువబడే ఇక్కడి స్థావరాన్ని [[:en: Royal Air Force| రాయల్ వాయు దళం]], [[:en: United States Air Force| యునైటెడు స్టేట్సు వాయు సేన]] రెండూ ఉపయోగిస్తాయి. * [[బెర్ముడా]] – అమెరికా స్వాతంత్ర్యం రాయలు వాయు సేన పొందిన తర్వాత, ఇది ఉత్తర అమెరికాలో [[:en: Royal Navy|రాయల్ నేవీ]]కి ప్రధాన స్థావరంగా మారింది. దీనిని ఒక [[:en: Imperial fortress|సామ్రాజ్య కోట]]గా గుర్తించారు. ఈ నావికా స్థావరంలో ఒక అడ్మిరల్టీ, ఒక [[:en: Royal Naval Dockyard, Bermuda|డాక్‌యార్డు]], ఒక నావికా [[:en:squadron|దళం]] ఉండేవి. దీని రక్షణార్థం ఒక భారీ [[:en: Bermuda Garrison|సైనిక దళాన్ని]] ఏర్పాటు చేశారు; బ్రిటిషు ప్రభుత్వం బెర్ముడాను ఒక వలస దేశంగా కాకుండా కేవలం ఒక సైనిక స్థావరంగానే పరిగణించేది. అందుకే దీనిని ''[[:en: Fortress Bermuda|బెర్ముడా కోట]]) అని, అలాగే ''[[:en: Gibraltar of the West|పశ్చిమ దేశాల జిబ్రాల్టరు]] అని పిలిచేవారు (జిబ్రాల్టరు వాసుల మాదిరిగానే, బెర్ముడా వాసులు కూడా తమ భూభాగాన్ని ముద్దుగా "ది రాక్ " అని పిలుచుకుంటారు).<ref>{{cite web |url=http://www.avalanchepress.com/FortressBermuda.php |title=Fortress Bermuda |publisher=Avalanche Press |author=Kevin Canada |date=May 2019 |access-date=25 July 2023 |archive-date=24 December 2007 |archive-url=https://web.archive.org/web/20071224070541/http://www.avalanchepress.com/FortressBermuda.php |url-status=live }}</ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో కెనడా, యునైటెడు స్టేట్సు కూడా బెర్ముడాలో తమ సైనిక స్థావరాలను ఏర్పాటు చేసుకున్నాయి; [[:en: Cold War|ప్రచ్ఛన్న యుద్ధం]] ముగిసేంత వరకు ఈ స్థావరాలు కొనసాగాయి. రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో బెర్ముడాలో నాలుగు వైమానిక స్థావరాలు ఉండేవి (వీటిని రాయలు ఎయిరు ఫోర్సు, రాయలు నేవీ, యునైటెడు స్టేట్సు నేవీ, యునైటెడు స్టేట్సు ఆర్మీ/యునైటెడు స్టేట్సు ఆర్మీ ఎయిరు ఫోర్సెసు నిర్వహించేవి). 1995 నుండి, బెర్ముడాలోని నావికా, సైనిక దళం స్థానిక ప్రాదేశిక బెటాలియను అయిన రాయలు బెర్ముడా రెజిమెంట్‌కు కుదించబడింది. * బ్రిటిషు ఇండియను ఓషను టెరిటరీ – డియాగో గార్సియా ద్వీపంలో ఒక పెద్ద నావికా స్థావరం మరియు వైమానిక స్థావరం ఉన్నాయి. దీనిని యునైటెడు కింగ్‌డమ్ 2036 వరకు (పునరుద్ధరించకపోతే) యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు లీజుకు ఇచ్చింది. పరిపాలనా, వలస ప్రయోజనాల కోసం బిఐఒటిలో తక్కువ సంఖ్యలో బ్రిటిష్ దళాలు ఉన్నాయి. * ఫాక్‌లాండు దీవులు – బ్రిటిషు ఫోర్సెసు ఫాక్‌లాండు ఐలాండ్సులో బ్రిటిషు ఆర్మీ, రాయలు ఎయిరు ఫోర్సు, రాయలు నేవీలతో పాటు ఫాక్‌లాండు ఐలాండ్సు డిఫెన్సు ఫోర్సు కూడా ఉన్నాయి. * [[జిబ్రాల్టర్]] – చారిత్రాత్మకంగా (బెర్ముడా, [[మాల్టా]], హాలిఫాక్స్, నోవా స్కోటియా లతో పాటు) ఒక సామ్రాజ్య కోటగా గుర్తించబడింది. బ్రిటిషు ఫోర్సెసు జిబ్రాల్టరులో రాయలు నేవీ డాక్‌యార్డు, హెచ్‌ఎం డాక్‌యార్డు, జిబ్రాల్టరు, ఇప్పుడు గిబ్‌డాకు (దీనిని రాయల్ నేవీ కూడా ఉపయోగిస్తుంది), ఆర్‌ఏఎఫ్ జిబ్రాల్టరు – దీనిని ఆర్‌ఏఎఫ్, నాటో ఉపయోగిస్తాయి. ఒక స్థానిక పదాతిదళ దళం – రాయలు జిబ్రాల్టరు రెజిమెంటు, ఇది బ్రిటిషు ఆర్మీలో భాగం. స్పెయిను, స్వయంగా నాటోలో సభ్యదేశమైనప్పటికీ, యూకేయేతర విమానాల ద్వారా జిబ్రాల్టరు‌కు జరిగే అన్ని సందర్శనలను నిషేధించింది. ఆర్ఏఎఫ్ యూకే యుద్ధ విమానాలను కూడా నిషేధించారు. కేవలం రవాణా విమానాలకు మాత్రమే అనుమతి ఉంది. * సైప్రసు ‌లోని అక్రోటిరి, ధెకెలియా సార్వభౌమ స్థావర ప్రాంతాలు – తూర్పు [[మధ్యధరా సముద్రం]]లో వ్యూహాత్మక బ్రిటిషు సైనిక స్థావరాలుగా నిర్వహించబడుతున్నాయి. * [[:en: Montserrat| మోటుసెర్రాటు]] – చారిత్రకంగా 'ఐరిషు గార్డ్స్'తో సంబంధం కలిగిన [[:en: Royal Montserrat Defence Force|రాయల్ మాంట్‌సెరాట్ డిఫెన్స్ ఫోర్సు]] అనేది ఇరవై మంది స్వచ్ఛంద సేవకులతో కూడిన ఒక విభాగం; వీరి విధులు ప్రధానంగా [[:en: ceremonial|లాంఛనప్రాయమైనవి]].<ref>{{Cite web|url=http://www.official-documents.gov.uk/document/cm83/8374/8374.pdf|title=UK Government White Paper on Overseas Territories, June 2012. Page 23.|access-date=25 August 2012|archive-date=31 October 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20121031034047/http://www.official-documents.gov.uk/document/cm83/8374/8374.pdf|url-status=live}}</ref> *[[:en: Cayman Islands| కేమన్ దీవులు]]– [[:en: Cayman Islands Regiment| కేమాను ఐలాండ్స్ రెజిమెంటు]] అనేది కేమాన్ ఐలాండ్సు స్వదేశ రక్షణ విభాగం. ఇది బ్రిటిషు సాయుధ దళాలకు చెందిన ఒకే ఒక్క '[[:en:territorial infantry battalion| టెరిటోరియల్ పదాతిదళ బెటాలియను]], దీనిని 2020లో ఏర్పాటు చేశారు.<ref>{{Cite web|url=https://www.exploregov.ky/ciregiment|title=Cayman Islands Regiment|first=Cayman Islands|last=Government|website=www.exploregov.ky|access-date=1 August 2020|archive-date=27 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200727042841/https://www.exploregov.ky/ciregiment|url-status=live}}</ref> *[[:en: Turks and Caicos| టర్కుసు, కైకోసు]] – [[:en: Turks and Caicos Islands Regiment| టర్కుసు, కైకోసు దీవుల రెజిమెంటు]] అనేది బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగమైన టర్క్స్ అండ్ కైకోసు ఐలాండ్సు స్వదేశ రక్షణ విభాగం. ఇది బ్రిటిషు సాయుధ దళాలకు చెందిన ఒకే ఒక్క ప్రాదేశిక పదాతిదళ బెటాలియను; ఇది 2020లో కేమాన్ రెజిమెంటు తరహాలో ఏర్పాటు చేయబడింది.<ref>{{Cite web|url=https://tcweeklynews.com/tci-regiment-gets-its-first-commanding-officer-p10693-127.htm|title=TCI Regiment gets its first commanding officer|website=tcweeklynews.com|access-date=1 August 2020|archive-date=22 August 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200822163703/https://tcweeklynews.com/tci-regiment-gets-its-first-commanding-officer-p10693-127.htm|url-status=live}}</ref> == నగర హోదా - నగరాలు == విదేశీ భూభాగాలు బ్రిటిషు సామ్రాజ్య పరిపాలనలోకి వచ్చినప్పుడు, అనేక పట్టణాలు, గ్రామాలు తమ ప్రాముఖ్యతను ధృవీకరించుకోవడానికి అధికారిక గుర్తింపును కోరడం ప్రారంభించాయి. అవి అర్హమైనవిగా భావించినట్లయితే, చక్రవర్తి ద్వారా వాటికి [[:en: borough|బరో]] వంటి హోదా గానీ, లేదా మరింత ప్రతిష్టాత్మకమైన [[:en: City status in the United Kingdom#Crown colonies and British Overseas Territories|నగర]] హోదా గానీ కల్పించబడేది. అనేక శతాబ్దాల కాలంలో ఎన్నో నగరాలుగా గుర్తించబడ్డాయి. 18వ శతాబ్దం నుండి అంతర్జాతీయ స్థాయిలో [[:en: Historical development of Church of England dioceses#Colonial dioceses|ఆంగ్లికన్ డియోసెస్ (మత పరిపాలన మండలాలు)]] ఏర్పాటు కావడం ప్రారంభమవడంతో నగరాల సృష్టి ప్రక్రియ ఇంగ్లాండ్‌లో అనుసరించే విధానానికి అనుగుణంగా మారింది—అంటే అక్కడ ఒక [[:en: cathedral|కేథడ్రల్]] (ప్రధాన చర్చి) ఉండటంతో ఈ హోదా ముడిపడి ఉండేది. తర్వాతి కాలంలో ఈ ప్రక్రియ ఆచరణ సాధ్యం కాకుండా పోయింది; దాంతో దీనికి ప్రత్యామ్నాయంగా ఇతర ఎంపిక ప్రమాణాలు, రాజ సందర్భాలను పరిగణనలోకి తీసుకోవడం ప్రారంభించారు. అయితే ప్రధానంగా 20వ శతాబ్దం నుండి అనేక దేశాలు పూర్తి స్వాతంత్ర్యం పొందుతుండటంతో బ్రిటిషు పరిపాలనలో మిగిలి ఉన్న నగరాల సంఖ్య గణనీయంగా తగ్గిపోయింది. <ref>{{cite book |last=Beckett |first=J.V. |title=City status in the British Isles, 1830–2002 |date=2005 |publisher=Ashgate |isbn=978-0-7546-5067-6 |series=Historical urban studies |location=Aldershot, UK / Burlington, VT}}</ref> రెండవ [[:en: Millennium| సహస్రాబ్ది]] నుండి వివిధ ఆవాసాలకు 'నగర హోదా'ను ప్రదానం చేసేందుకు యుకె ప్రభుత్వం పోటీలను నిర్వహిస్తోంది. 2021లో [[:en: Elizabeth II|2వ ఎలిజబెతు]] [[:en: Platinum Jubilee|ప్లాటినం జూబ్లీ]]ని పురస్కరించుకుని నగర హోదా కోసం దరఖాస్తులను ఆహ్వానించారు; ఈసారి మొదటిసారిగా 'క్రౌన్ డిపెండెన్సీలు', 'బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలు' కూడా ఈ పోటీలో పాల్గొనేందుకు అనుమతి లభించింది.<ref>{{cite web |title=Platinum Jubilee Civic Honours Competition |url=https://www.gov.uk/government/publications/platinum-jubilee-civic-honours-competition |access-date=2 April 2024 |website=gov.uk |archive-date=24 March 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240324020400/https://www.gov.uk/government/publications/platinum-jubilee-civic-honours-competition |url-status=live }}</ref> విదేశీ భూభాగాల నుండి, జార్జ్ టౌన్ (కేమాన్ దీవులలో) జిబ్రాల్టరు, స్టాన్లీ (ఫాక్‌ల్యాండు దీవులలో) నగర హోదా కోసం దరఖాస్తు చేసుకున్నాయి.<ref>{{cite web |date=4 January 2022 |title=Full list of places aiming to become Jubilee cities revealed |url=https://www.gov.uk/government/news/full-list-of-places-aiming-to-become-jubilee-cities-revealed |access-date=2 April 2024 |website=gov.uk}}</ref> అయితే జిబ్రాల్టరు‌కు గతంలోనే నగర హోదా లభించిందని తదనంతరం వెల్లడైంది. [[:en: The National Archives (United Kingdom)|'ది నేషనల్ ఆర్కైవ్స్']] పరిశోధకులు జిబ్రాల్టరు నగర హోదా ఇప్పటికీ అమలులో ఉందని ధృవీకరించారు; గత 140 ఏళ్లుగా నగరాల అధికారిక జాబితాలో ఈ భూభాగం పేరు కనిపించకుండా పోయింది.<ref>{{cite web |title=Government re-affirms city status of Gibraltar |url=https://www.gov.uk/government/news/government-re-affirms-city-status-of-gibraltar |access-date=2 April 2024 |website=gov.uk |archive-date=14 November 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20221114103553/https://www.gov.uk/government/news/government-re-affirms-city-status-of-gibraltar |url-status=live }}</ref> ఆ తర్వాత స్టాన్లీ, ఐల్ ఆఫ్ మ్యాన్‌లోని [[:en: Douglas, Isle of Man|డగ్లాసు]] నగరాలకు ఈ గౌరవం లభించింది; వీటితో పాటు [[:en: Hamilton, Bermuda|హామిల్టాను]], [[:en: Jamestown, St Helena|జేమ్సుటౌను]] (సెయింట్ హెలెనా) నగరాలను కలుపుకుని, ప్రస్తుతం మొత్తం ఐదు నగరాలు ఉన్నాయి.<ref>{{cite web |title=List of cities (HTML) |url=https://www.gov.uk/government/publications/list-of-cities/list-of-cities-html |access-date=2 April 2024 |website=gov.uk |archive-date=19 April 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240419183138/https://www.gov.uk/government/publications/list-of-cities/list-of-cities-html |url-status=live }}</ref><ref>{{cite news|url=https://www.bbc.com/news/articles/c280m1vmepeo|title=Crowds gather as Camilla confers city status|work=BBC News|first=Rebecca|last=Brahde|date=20 March 2024|access-date=20 March 2024}}</ref> == భాషలు == ఈ ప్రాంతాలలో మాట్లాడే ఆంగ్లేతర భాషలలో చాలా వరకు, మూల భాషగా గానీ లేదా కోడ్-స్విచింగు రూపంలో గానీ, అధిక స్థాయిలో ఆంగ్లం ఉంటుంది, ఉదా. యానిటో. వాటిలో ఇవి ఉన్నాయి: * యానిటో (ఇంగ్లీషు, స్పానిషు) లేదా స్పానిషు, అరబికు, హీబ్రూ, హిందీ ([[జిబ్రాల్టర్]]) * కేమాను దీవుల ఇంగ్లీషు లేదా కేమాన్ క్రియోలు (కేమాను దీవులు) * టర్క్సు, కైకోసు క్రియోలు (టర్క్సు, కైకోసు దీవులు) * పిట్కెర్ను (పిట్కెయిర్ను దీవులు) *[[గ్రీక్ భాష|గ్రీక్]] (అక్రోటిరి, ధెకెలియా) ఇంగ్లీషు రూపాలు: * బెర్ముడియను ఇంగ్లీషు ([[బెర్ముడా]]) * ఫాక్లాండు దీవుల ఇంగ్లీషు == కరెన్సీలు == 14 బ్రిటిష్ విదేశీ భూభాగాలు యూరో, బ్రిటిష్ పౌండ్, యునైటెడ్ స్టేట్స్ డాలర్, న్యూజిలాండ్ డాలర్ లేదా వారి స్వంత కరెన్సీలతో సహా అనేక రకాల కరెన్సీలను ఉపయోగిస్తాయి. వీటిలో ఒకదానికి ముడిపడి ఉండగల కరెన్సీలు. {| class="wikitable" !ప్రాంతం!!ద్రవ్యం!!జారీ చేసే అధికారం |- | * అక్రోటిరి, ధెకేలియా || యూరో || యూరోపియను సెంట్రలు బ్యాంకు |- | * బ్రిటిషు అంటార్కిటికు భూభాగం * ట్రిస్టాన్ డా కున్హా {{efn|name=part|Part of the British Overseas Territory of Saint Helena, Ascension and Tristan da Cunha.}} * దక్షిణ జార్జియా మరియు దక్షిణ శాండ్‌విచ్ దీవులు || పౌండు స్టెర్లింగు || బ్యాంకు ఆఫ్ ఇంగ్లాండు |- | * ఫాక్‌లండ్ దీవులు || ఫాక్‌లండు దీవుల పౌండు <small>(పౌండ్ స్టెర్లింగ్‌తో సమాన విలువ కలిగి ఉంటుంది)<br /> పౌండ్ స్టెర్లింగ్ (విస్తృతంగా చలామణిలో ఉంది మరియు సార్వత్రికంగా ఆమోదించబడుతుంది)<ref name="Falklands tourist board report">{{cite web |author=Falklands Islands Tourist Board |access-date=6 June 2024 |url=https://www.falklandislands.com/plan-your-trip/visitor-information/faqs#:~:text=The%20Falkland%20Island%20pound%20is,but%20check%20before%20you%20buy. |title=FAQs |archive-date=6 June 2024 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240606154105/https://www.falklandislands.com/plan-your-trip/visitor-information/faqs#:~:text=The%20Falkland%20Island%20pound%20is,but%20check%20before%20you%20buy. |url-status=live }}</ref><br /> యూరో (చాలా వ్యాపార సంస్థలలో అనధికారికంగా ఆమోదించబడుతుంది)<ref name="Falklands tourist board report"/><br /> యునైటెడ్ స్టేట్స్ డాలర్ (చాలా వ్యాపార సంస్థలలో అనధికారికంగా ఆమోదించబడుతుంది)<ref name="Falklands tourist board report"/></small> || ఫాక్‌లండు దీవుల ప్రభుత్వం |- | * జిబ్రాల్టర్ || జిబ్రాల్టరు పౌండ్ <small>(పౌండ్ స్టెర్లింగు‌తో సమాన విలువ)<br /> పౌండ్ స్టెర్లింగ్ (విరివిగా చలామణిలో ఉంది. సార్వత్రికంగా ఆమోదించబడుతుంది) <ref>{{cite web |title=Gibraltar (British Overseas Territory) travel advice |url=https://www.gov.uk/foreign-travel-advice/gibraltar |website=gov.uk |publisher=[[Government of the United Kingdom]] |access-date=1 August 2025 |language=en |date=30 May 2024 |archive-date=17 March 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150317062051/https://www.gov.uk/foreign-travel-advice/gibraltar |url-status=live }}</ref></small> || జిబ్రాల్టరు ప్రభుత్వం |- | * సెయింట్ హెలెనా మరియు అసెన్షన్ ద్వీపం{{efn|name=part}} || సెయింటు హెలెనా పౌండు <small>(పౌండు స్టెర్లింగు‌తో సమాన విలువ)<br /></small> || సెయింటు హెలెనా ప్రభుత్వం |- | * బ్రిటిష్ వర్జిన్ దీవులు * టర్క్సు కైకోసు దీవులు || యునైటెడు స్టేట్సు డాలరు || యుఎస్ ఫెడరలు రిజర్వు |- | * అంగిల్లా * మాంట్‌సెరాటు || తూర్పు కరేబియను డాలర్ <small>(యుఎస్ డాలరు‌కు 2.7ECD=1USD నిష్పత్తిలో అనుసంధానించబడింది)</small> || తూర్పు కరేబియను సెంట్రలు బ్యాంకు |- | * బెర్ముడా || బెర్ముడియను డాలరు <small>(యుఎస్ డాలరు‌తో సమాన విలువ)<br /> యునైటెడ్ స్టేట్స్ డాలర్ (విస్తృతంగా చలామణిలో ఉంది మరియు సార్వత్రికంగా ఆమోదించబడుతుంది) <ref>{{cite web |url=https://www.gotobermuda.com/inspiration/article/bermuda-travel-basics-tips |title=Planning Your Perfect Trip to Bermuda |publisher=Bermuda Tourism Authority |date= 29 June 2022|access-date=25 July 2023}}</ref></small> || బెర్ముడా ద్రవ్య సంస్థ |- | * కేమాన్ దీవులు || కేమాన్ దీవుల డాలరు <small>(యుఎస్ డాలర్‌కు 1KYD=1.2USD నిష్పత్తిలో అనుసంధానించబడింది)</small> || కేమాను దీవుల ద్రవ్య సంస్థ |- | * పిట్‌కైర్ను దీవులు || న్యూజిలాండు డాలరు<br /> <small>యునైటెడ్ స్టేట్స్ డాలర్ (అధికారికేతరంగా ఆమోదించబడుతుంది)<ref>{{cite web|url=http://www.demtullpitcairn.com/2016JanFebMarch.pdf|title=demtullpitcairn.com|website=www.demtullpitcairn.com|access-date=3 January 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20160509141817/http://www.demtullpitcairn.com/2016JanFebMarch.pdf|archive-date=9 May 2016|url-status=dead}}</ref><br />పౌండు స్టెర్లింగు కూడా ఆమోదించబడుతుంది.<ref>Asia and Pacific Review 2003/04 p.245 {{ISBN|1862170398}}</ref><br />పిట్‌కైర్ను దీవుల డాలరు (న్యూజిలాండు డాలర్‌తో సమాన విలువ; కేవలం స్మారక సంచికగా మాత్రమే)</small> || న్యూజిలాండు రిజర్వు బ్యాంకు |- | * బ్రిటిషు ఇండియను ఓషను టెరిటరీ || యునైటెడు స్టేట్సు డాలరు <small>(''వాస్తవానికి'')</small> <ref>{{Cite web|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/asia-oceania/british-indian-ocean-territory?profile=all|archive-url=https://web.archive.org/web/20100610203832/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/asia-oceania/british-indian-ocean-territory?profile=all|url-status=dead|title=Country Profile: British Indian Ocean Territory (British Overseas Territory) |date=14 January 2010 |website=Foreign & Commonwealth Office |archive-date=10 June 2010}}</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/british-indian-ocean-territory/|title=South Asia :: British Indian Ocean Territory — The World Factbook |website=Central Intelligence Agency |access-date=24 January 2021|archive-date=17 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210117034125/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/british-indian-ocean-territory/|url-status=dead}}</ref><br /> Pound sterling <small>(''de jure'')</small><ref>{{cite web |url=http://wwp.greenwichmeantime.com/time-zone/asia/british-indian-ocean-territory/currency-british-indian-ocean-territory/index.htm |title=British Indian Ocean Territory Currency |publisher=Greenwich Mean Time |access-date=28 April 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160722010720/http://wwp.greenwichmeantime.com/time-zone/asia/british-indian-ocean-territory/currency-british-indian-ocean-territory/index.htm/ |archive-date=22 July 2016 |url-status=dead}}</ref><ref>Commemorative UK Pounds and Stamps issued in GBP have been issued. Sources: {{cite web |url-status=live |url=http://www.joelscoins.com/oops.htm |archive-url=https://web.archive.org/web/20120603050838/http://www.joelscoins.com/oops.htm|archive-date=3 June 2012 |title=Unusual Coins & Notes |website=Joels Coins |postscript=,}} {{cite web |url=http://www.biotpostoffice.com/index.asp |archive-url=https://web.archive.org/web/20120427061635/http://www.biotpostoffice.com/index.asp|archive-date=27 April 2012 |url-status=live |title=BIOT Post Office |website=biotpostoffice.com}}</ref> || యుఎస్ ఫెడరలు రిజర్వు<br/> బ్యాంకు ఆఫ్ ఇంగ్లాండు |} == చిహ్నాలు - గుర్తులు == [[File:Overseas Territories flags (8958664223).jpg|thumb|2013లో పార్లమెంట్ స్క్వేర్‌లో విదేశీ భూభాగాల జెండాలు]] ప్రతి విదేశీ భూభాగానికి బ్రిటిషు చక్రవర్తిచే దాని స్వంత జెండా, రాజచిహ్నం మంజూరు చేయబడ్డాయి. సాంప్రదాయకంగా ఈ జెండాలు బ్లూ ఎన్‌సైను నమూనాను అనుసరిస్తాయి. దీనిలో [[:en: canton |కాంటన్ (జెండా)]]లో యూనియను జెండా, జెండా రెపరెపలాడే భాగంలో ఆ భూభాగం రాజచిహ్నం ఉంటాయి. దీనికి మినహాయింపులు: బెర్ముడా రెడ్ ఎన్సైనును ఉపయోగిస్తుంది; బ్రిటిషు అంటార్కిటికు టెరిటరీ వైటు ఎన్‌సైనును ఉపయోగిస్తుంది. కానీ దాని మీద సెయింటు జార్జి మొత్తం శిలువ ఉండదు; బ్రిటిషు ఇండియను ఓషను టెరిటరీ సముద్రానికి ప్రతీకగా అలల గీతలతో కూడిన బ్లూ ఎన్‌సైన్‌ను ఉపయోగిస్తుంది; జిబ్రాల్టరు దాని కోట్ ఆఫ్ ఆర్మ్సు (జిబ్రాల్టరు నగరం జెండా) పతాకాన్ని ఉపయోగిస్తుంది. అక్రోటిరి మరియు ధెకెలియా, సెయింటు హెలెనా, అసెన్షను, ట్రిస్టను డా కున్హా మాత్రమే తమ సొంత జెండా లేని బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీలు అయినప్పటికీ సెయింటు హెలెనా, అసెన్షను ద్వీపం, ట్రిస్టను డా కున్హా లకు వాటి స్వంత ప్రత్యేక జెండాలు ఉన్నాయి. ఈ భూభాగాలలో అన్ని భూభాగాలలో జాతీయ జెండా అయిన యూనియను జెండాను మాత్రమే ఉపయోగిస్తారు. == క్రీడలు == [[బెర్ముడా]], [[బ్రిటిష్ వర్జిన్ ఐలండ్స్]], [[కేమన్ దీవులు]] మాత్రమే గుర్తింపు పొందిన జాతీయ ఒలింపిక్ కమిటీలను (ఎన్‌ఒసి) కలిగి ఉన్న బ్రిటిషు ఓవర్సీస్ టెరిటరీలు; ఇతర భూభాగాల నుండి వచ్చే అథ్లెట్లకు బ్రిటిషు ఒలింపికు అసోసియేషను సరైన జాతీయ ఒలింపికు కమిటీ (ఎన్‌ఒసి)గా గుర్తించబడింది, అందువల్ల బ్రిటిష్ పాస్‌పోర్ట్ ఉన్న అథ్లెట్లు ఒలింపికు క్రీడలలో గ్రేట్ బ్రిటన్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహించడానికి అర్హులు. <ref>[https://publications.parliament.uk/pa/cm201012/cmselect/cmfaff/writev/overseas/overseas.pdf Overseas Territories] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20170707054339/https://www.publications.parliament.uk/pa/cm201012/cmselect/cmfaff/writev/overseas/overseas.pdf |date=7 July 2017}}. House of Commons Foreign Affairs Select Committee.</ref> [[:en: Anguilla|అంగిల్లా]]కు చెందిన [[:en: Shara Proctor|షారా ప్రాక్టర్]], [[:en: Turks and Caicos Islands|టర్క్స్, కైకోస్ దీవుల]]కు చెందిన [[:en: Delano Williams|డెలానో విలియమ్స్]], [[:en: Bermuda|బెర్ముడా]]కు చెందిన [[:en: Jenaya Wade-Fray|జెనాయా వేడ్-ఫ్రే]]<ref>{{cite web |author=Stephen Wright |url=http://www.royalgazette.com/article/20120728/SPORT21/707289987 |title=Representing Britain...and Bermuda &#124; Bermuda Olympics 2012 |publisher=Royalgazette.com |date=28 July 2012 |access-date=28 April 2013 |archive-date=30 October 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20121030141423/http://www.royalgazette.com/article/20120728/SPORT21/707289987 |url-status=live}}</ref>, [[:en: Gibraltar|జిబ్రాల్టర్]]కు చెందిన [[:en: Georgina Cassar|జార్జినా కాసర్]], [[:en: London 2012 Olympics|లండన్ 2012 ఒలింపిక్సు]]లో [[:en: Team GB|టీమ్ జిబి]] తరపున ప్రాతినిధ్యం వహించడానికి కృషి చేశారు. ప్రాక్టరు, వేడ్-ఫ్రే, కాసరు టీం జిబికి అర్హత సాధించగా విలియమ్సు మాత్రం అర్హత పొందలేకపోయారు; అయితే 2016లో యూకేకు ప్రాతినిధ్యం వహించాలని ఆకాంక్షిస్తున్నాడు. <ref>{{cite web |url=http://www.fptci.com/index.php?option=com_content&view=article&id=3692:williams-olympic-hopes-on-hold-for-4-more-years&catid=27:community&Itemid=71 |title=Williams' Olympic hopes on hold for 4 more years |publisher=Fptci.com |date=29 June 2012 |access-date=28 April 2013 |archive-date=28 May 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130528084555/http://www.fptci.com/index.php?option=com_content&view=article&id=3692:williams-olympic-hopes-on-hold-for-4-more-years&catid=27:community&Itemid=71 |url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |last=Purnell |first=Gareth |url=https://www.independent.co.uk/sport/olympics/news/at-last-phillips-idowu-tracked-down-in-team-gb-photo-7979737.html |title=At last! Phillips Idowu tracked down... in Team GB photo – Olympic News |work=The Independent |date=27 July 2012 |access-date=28 April 2013 |archive-date=4 September 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120904130452/http://www.independent.co.uk/sport/olympics/news/at-last-phillips-idowu-tracked-down-in-team-gb-photo-7979737.html |url-status=live}}</ref>జిబ్రాల్టరు జాతీయ ఫుట్‌బాలు జట్టు 2016 యూరోపియను ఛాంపియను ‌షిప్‌ల సమయానికి 2013లో [[:en: UEFA| యుఇఎఫ్‌ఎ]]లో సభ్యత్వం పొందింది. ఇది [[:en: FIFA| ఎఫ్‌ఐఎఫ్‌ఎ]] ద్వారా కూడా ఆమోదించబడింది. 2018 ఎఫ్‌ఐఎఫ్‌ఎ ప్రపంచ కప్ క్వాలిఫైయింగు పోటీలలో పాల్గొంది. అక్కడ ఆ జట్టు 0 పాయింట్లు సాధించింది.<ref>{{cite web |title=Fifa: Kosovo and Gibraltar become members of world governing body |url=https://www.bbc.com/sport/football/36290169 |website=[[BBC]] |access-date=3 June 2025 |date=13 May 2016 |archive-date=22 July 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180722183452/https://www.bbc.com/sport/football/36290169 |url-status=live }}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.fifa.com/worldcup/preliminaries/europe/group=276501/index.html |archive-url=https://web.archive.org/web/20190406153638/https://www.fifa.com/worldcup/preliminaries/europe/group=276501/index.html |url-status=dead |archive-date=6 April 2019 |title=Group H| publisher=[[FIFA]]}}</ref> జిబ్రాల్టరు [[:en: Island Games|ఐలాండు గేమ్సు]]కు ఆతిథ్యం ఇచ్చింది. వాటిలో పోటీపడింది; అత్యంత ఇటీవలిగా 2023లో ఇది జరిగింది. == జీవవైవిధ్యం == బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలలో, మొత్తం యుకె ప్రధాన భూభాగం కంటే ఎక్కువ జీవవైవిధ్యం ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.ukotcf.org/about/biodiversity.htm |title=About the Biodiversity of the UK Overseas Territories |publisher=UKOTCF |access-date=17 June 2016 |archive-date=15 July 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160715151910/http://www.ukotcf.org/about/biodiversity.htm |url-status=live}}</ref> యుకె ప్రధాన భూభాగంలో కేవలం 12 [[:en: Endemism|స్థానిక వృక్ష జాతులు]] మాత్రమే ఉండగా విదేశీ భూభాగాలలో కనీసం 180 స్థానిక వృక్ష జాతులు ఉన్నాయి. జీవవైవిధ్య పరిరక్షణ, అంతర్జాతీయ పర్యావరణ ఒప్పందాల ప్రకారం ఉన్న బాధ్యతలను నెరవేర్చే బాధ్యత, యుకె ప్రభుత్వం, ఆయా భూభాగాల స్థానిక ప్రభుత్వాల మధ్య పంచుకోబడుతుంది.<ref name="kew.org">{{cite web |url=http://www.kew.org/science/ukots/Pages/biodiv.htm |title=Science: UK Overseas Territories: Biodiversity |publisher=Kew |access-date=28 April 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20130502221314/http://www.kew.org/science/ukots/Pages/biodiv.htm |archive-date=2 May 2013}}</ref> రెండు ప్రాంతాలు—[[:en: Pitcairn Islands|పిట్‌కైర్న్ దీవులలోని]] [[:en: Henderson Island (Pitcairn Islands)|హెండర్సను దీవి]], అలాగే [[:en: Tristan da Cunha|ట్రిస్టను డా కున్హా]]కు చెందిన [[:en: Gough Island|గౌఘు]], [[:en: Inaccessible| అందుబాటులో లేని]] దీవులు—యునెస్కొ [[:en: World Heritage Site|ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశాలుగా]] జాబితా చేయబడ్డాయి; మరో రెండు భూభాగాలు—[[:en: Turks and Caicos Islands|టర్క్సు, కైకోసు దీవులు]] అలాగే [[:en: Saint Helena|సెయింట్ హెలెనా]]—భవిష్యత్తులో యునెస్కొ ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశాలుగా గుర్తింపు పొందేందుకు యునైటెడ్ కింగ్‌డం తాత్కాలిక జాబితాలో ఉన్నాయి.<ref>{{cite web |url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5682/ |title=Turks and Caicos Islands – UNESCO World Heritage Centre |publisher=Whc.unesco.org |date=27 January 2012 |access-date=28 April 2013 |archive-date=18 June 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130618032833/http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5682 |url-status=live}}</ref><ref>{{cite web |url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5675/ |title=Island of St Helena – UNESCO World Heritage Centre |publisher=Whc.unesco.org |date=27 January 2012 |access-date=28 ఏప్రిల్ 2013 |archive-date=2 ఆగస్టు 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120802121309/https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5675/ |url-status=live}}</ref> జిబ్రాల్టరు లోని [[:en: Gorham's Cave|గోర్హామ్ గుహల]] సముదాయం కూడా యుకె తాత్కాలిక [[:en: UNESCO| యునెస్కొ]] ప్రపంచ వారసత్వ ప్రదేశాల జాబితాలో ఉంది.<ref>{{cite web |title=Gorham's Cave Complex|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5674/|website=UNESCO |publisher=UNESCO World Heritage Centre |access-date=30 జూన్ 2016 |date=27 జనవరి 2012|archive-date=14 జూన్ 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160614232612/http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5674 |url-status=live}}</ref> బ్రిటిషు విదేశీ భూభాగాలలో ఉన్న మూడు జీవవైవిధ్య హాట్‌స్పాటు ప్రాంతాలు: [[:en: Caribbean|కరేబియన్]] దీవులు, [[:en: Mediterranean Basin|మధ్యధరా పరీవాహక ప్రాంతం]], పసిఫికు మహాసముద్రంలోని [[:en: Oceania ecozone|ఓషియానియా పర్యావరణ మండలం]].<ref name="kew.org"/> యుకె ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద అవిచ్ఛిన్న సముద్ర రక్షిత ప్రాంతం అయిన చాగోసు సముద్ర రక్షిత ప్రాంతంను ఏర్పాటు చేసింది. అలాగే 2015లో పిట్‌కైర్న్ దీవుల చుట్టూ ఒక కొత్త, మరింత పెద్దదైన రక్షిత ప్రాంతాన్ని స్థాపించడానికి నిధులను ప్రకటించింది.<ref>{{cite news|title=World's Largest Single Marine Reserve Created in Pacific|url=http://news.nationalgeographic.com/2015/03/150318-pitcairn-marine-reserve-protected-area-ocean-conservation/|access-date=19 March 2015|work=National Geographic|publisher=World's Largest Single Marine Reserve Created in Pacific|date=18 March 2015|archive-date=21 March 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150321014012/http://news.nationalgeographic.com/2015/03/150318-pitcairn-marine-reserve-protected-area-ocean-conservation/|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite news|title=Pitcairn Islands get huge marine reserve|url=https://www.bbc.co.uk/news/science-environment-31943633|access-date=19 March 2015|publisher=BBC|date=18 March 2015|archive-date=18 March 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150318140613/http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-31943633|url-status=live}}</ref><ref>{{cite news|title=Pitcairn Islands to get world's largest single marine reserve|url=https://www.theguardian.com/environment/2015/mar/18/pitcairn-islands-marine-reserve-budget-2015|access-date=19 March 2015|work=The Guardian|location=London|author-first1=Adam|author-last1=Vaughan|date=18 March 2015|archive-date=19 March 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150319102236/http://www.theguardian.com/environment/2015/mar/18/pitcairn-islands-marine-reserve-budget-2015|url-status=live}}</ref> 2016 జనవరిలో [[:en: Ascension Island| అసెంషను దీవి]] చుట్టూ ఒక సముద్ర రక్షిత ప్రాంతాన్ని ఏర్పాటు చేయాలనే తమ ఉద్దేశాన్ని యుకె ప్రభుత్వం ప్రకటించింది. ఈ రక్షిత ప్రాంతం 2,34,291 చ.కిమీ(90,460చ.మై)విస్తీర్ణంలో ఉంటుంది. ఇందులో సగం భాగంలో చేపల వేటను నిషేధిస్తారు.<ref>{{cite news|url=https://www.bbc.com/news/uk-35216313|title=Ascension Island to become marine reserve|date=3 January 2016|access-date=3 January 2016|archive-date=3 January 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160103091125/http://www.bbc.com/news/uk-35216313|url-status=live}}</ref> <gallery widths="200px" heights="150px"> File:Stoplight Parrotfish.jpg| ప్రిన్సెసు అలెగ్జాండ్రా ల్యాండు అండ్ సీ నేషనలు పార్కు, ప్రొవిడెన్షియల్సు, టర్క్సు అండ్ కైకోసు దీవులలో ఒక స్టాప్‌లైట్ ప్యారెట్‌ఫిషు File:South Georgia Photo by Sascha Grabow.jpg|[[:en: South Georgia| దక్షిణ జార్జియా]]లో [[:en: Penguin|పెన్గ్విను]]లు, 2010 File:Henderson.JPG|[[:en: Pitcairn Islands|పిట్కార్ను దీవులు]]లోని [[:en: Henderson Island (Pitcairn Islands)|హెండర్సను దీవులు]] </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * క్రౌన్ డిపెండెన్సీలు * కామన్వెల్త్ ఆఫ్ నేషన్సు * బ్రిటిషు సామ్రాజ్యం * యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్‌లోని బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీసు పౌరులు * అంతర్జాతీయ సంస్థలలో బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీసు, క్రౌను డిపెండెన్సీల సభ్యత్వం * యూరోపియను మైక్రోస్టేట్సు * యుద్ధ విభాగం (యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్) * బ్రిటిషు ఆర్మీ స్థావరాల జాబితా * యునైటెడు కింగ్‌డమ్, బ్రిటిషు క్రౌన్ డిపెండెన్సీలు, యునైటెడు కింగ్‌డమ్ ఓవర్సీసు టెరిటరీసు‌లోని స్టాకు ఎక్స్ఛేంజు‌ల జాబితా * యునైటెడు కింగ్‌డమ్‌లోని విశ్వవిద్యాలయాల జాబితా#బ్రిటిషు ఓవర్సీసు టెరిటరీసు‌లోని విశ్వవిద్యాలయాలు * యునైటెడు కింగ్డమ్‌లోని పోస్ట్‌కోడ్‌లు#ఓవర్సీసు టెరిటరీసు * కాలనీల రాష్ట్ర కార్యదర్శి * పన్ను స్వర్గధామం#పన్ను స్వర్గధామాల జాబితాలు * యూకే ఓవర్సీసు టెరిటరీసు పరిరక్షణ ఫోరం * విదేశీ ఫ్రాన్సు == మూలాలు == gxw4f9cmk1zr01r61ks9iba7pu4pnsh గ్రంథాలయ, సమాచార శాస్త్రం 0 487898 4808112 4801739 2026-04-23T00:14:31Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808112 wikitext text/x-wiki '''గ్రంథాలయ, సమాచార శాస్త్రం''' <ref>(Library and Information Science - LIS){{Cite book |last1=Bates |first1=M. J. |title=Encyclopedia of Library and Information Sciences. Vol. 1–7 |last2=Maack |first2=M. N. |publisher=CRC Press |year=2010 |location=Boca Raton, US}}</ref>డ్యూయీ డెసిమల్ క్లాసిఫికేషన్ (DDC) లో 18వ ఎడిషన్ (1971) నుండి 22వ ఎడిషన్ (2003) వరకు క్లాస్ 20 కోసం గ్రంథాలయ, సమాచార శాస్త్రం అనే పేరును ఉపయోగించారు. అనేవి నమోదు చేయబడిన సమాచార సృష్టి, నిర్వహణ, డాక్యుమెంటేషన్, కమ్యూనికేషన్, వినియోగానికి సంబంధించిన అన్ని అంశాలను అధ్యయనం చేసే రెండు విద్యా విభాగాలు. ఇవి [[సమాచార నిర్వహణ]] , గ్రంథాలయ వృత్తి, [[ఆర్కైవింగ్]] , [[రికార్డుల నిర్వహణ]] వంటి వివిధ వృత్తిపరమైన కార్యకలాపాలకు పునాదిగా ఉంటాయి. ఈ రంగాలు ఆయా విభాగాల్లో పనిచేసే నిపుణులకు శిక్షణనివ్వడం సహా, అభ్యాసాన్ని మెరుగుపరచడానికి అవసరమైన పరిశోధనలను నిర్వహిస్తాయి.<ref>{{cite encyclopedia |last1=Bawden |first1=David |last2=Robinson |first2=Lyn |title=Library and Information Science |encyclopedia=The International Encyclopedia of Communication Theory and Philosophy |date=2016 |pages=1–5 |doi=10.1002/9781118766804.wbiect113 |publisher=John Wiley & Sons |isbn=978-1-134-51320-8}}Coleman, A. (2002). [https://www.dlib.org/dlib/july02/coleman/07coleman.html Interdisciplinarity: The Road Ahead for Education in Digital Libraries]. D-Lib Magazine, 8:8/9 (July/August).{{cite book |last1=Higgins |first1=Susan |chapter=Chapter 3 – Library and Information Science as a Discipline |publisher=[[Chandos Publishing]] |title=Managing Academic Libraries: Principles and Practice |date=2017 |pages=19–28 |doi=10.1016/B978-1-84334-621-0.00003-0 |isbn=978-1-84334-621-0 }}</ref> గ్రంథాలయ శాస్త్రం , [[సమాచార శాస్త్రం]] అనేవి విడివిడి విభాగాలుగా మొదలైనప్పటికీ, ఇప్పుడు ఇవి ఒకే అధ్యయన పరిధిలో ఉన్నాయి.<ref>Saracevic, Tefko (1992). Information science: origin, evolution and relations. In: ''Conceptions of library and information science. Historical, empirical and theoretical perspectives''. Edited by Pertti Vakkari & Blaise Cronin. London: Taylor Graham (pp. 5–27).Miksa, Francis L. (1992). Library and information science: two paradigms. In: ''Conceptions of library and information science. Historical, empirical and theoretical perspectives''. Edited by Pertti Vakkari & Blaise Cronin. London: Taylor Graham (pp. 229–252)</ref>. గ్రంథాలయ శాస్త్రాన్ని అనువర్తిత సమాచార శాస్త్రంగా పరిగణించవచ్చు,<ref>Borko, H. (1968). Information science: What is it? American Documentation, 19(1), 3–5. {{doi|10.1002/asi.5090190103}}</ref>. ఇది సమాచార శాస్త్రంలో ఒక ఉప విభాగం. ఈ రెండింటి మధ్య ఉన్న బలమైన సంబంధం వల్ల కొన్నిసార్లు ఈ పదాలను ఒకదానికొకటి పర్యాయపదాలుగా వాడుతుంటారు.[[File:Gabriel Naude.jpg|thumbnail|1627లో 'గ్రంథాలయ స్థాపనపై సలహా' పుస్తకాన్ని రాసిన [[గాబ్రియేల్ నౌడే]]]] == నిర్వచనం == '''గ్రంథాలయ శాస్త్రం''' (గతంలో దీనిని '''గ్రంథాలయ అధ్యయనాలు''' లేదా '''గ్రంథాలయ ఆర్థిక వ్యవస్థ''' అని పిలిచేవారు){{NoteTag|[[డ్యూయీ డెసిమల్ క్లాసిఫికేషన్]] (DDC) 1876 నాటి మొదటి ఎడిషన్‌లో 19వ క్లాస్ కోసం "లైబ్రరీ ఎకానమీ" అనే పదాన్ని ఉపయోగించింది. రెండవ ఎడిషన్ నుండి అది 20వ క్లాస్‌కు మార్చబడింది. 14వ ఎడిషన్ (1942) వరకు ఈ పదం వాడుకలో ఉంది. 15వ ఎడిషన్ (1951) నుండి దీనిని గ్రంథాలయ శాస్త్రం అని పిలిచారు, ఇది 17వ ఎడిషన్ (1965) వరకు కొనసాగింది. 18వ ఎడిషన్ (1971) నుండి "గ్రంథాలయ, సమాచార శాస్త్రం" (LIS) అనే పేరు స్థిరపడింది.}} అనేది ఒక [[అంతర్-విభాగ]] లేదా బహుళ-విభాగ రంగం. ఇది గ్రంథాలయాలకు సంబంధించి [[నిర్వహణ]], [[సమాచార సాంకేతికత]], [[విద్య]] వంటి అంశాల సాధనాలను, పద్ధతులను అన్వయిస్తుంది. సమాచార వనరుల సేకరణ, నిర్వహణ, [[భద్రపరచడం]] , [[వ్యాప్తి]] సహా సమాచారానికి సంబంధించిన [[రాజకీయ ఆర్థిక వ్యవస్థ]]ను ఇది అధ్యయనం చేస్తుంది. బవేరియాకు చెందిన [[మార్టిన్ ష్రెటింగర్]] అనే [[గ్రంథాలయ అధికారి]] 1808-1828 మధ్య కాలంలో తన రచనల ద్వారా ఈ విభాగానికి పునాది వేశారు.<ref>{{Cite web |title=Schrettinger, Martin |url=https://www.deutsche-biographie.de/sfz79181.html |access-date=2023-09-14 |website=Deutsche Biographie |language=de}}</ref> అంతకుముందు ప్రకృతి ఆధారిత అంశాలతో సమాచారాన్ని వర్గీకరించే పద్ధతి ఉండేది, కానీ ష్రెటింగర్ పుస్తకాలను అక్షర క్రమంలో అమర్చడం ప్రారంభించారు.<ref>{{Cite book |last=Buckland |first=Michael |title=Bibliothekswissenschaft - quo vadis? / Library Science - quo vadis ? |date=2005-12-31 |editor-last=Hauke |editor-first=Petra |chapter=Information Schools: A Monk, Library Science, and the Information Age |chapter-url= |publisher=DE GRUYTER SAUR |pages=19–32 |doi=10.1515/9783110929225.19 |isbn=978-3-598-11734-3|url=https://escholarship.org/uc/item/33g728qk }}</ref> 1887లో [[మెల్విల్ డ్యూయీ]] (Melvil Dewey) [[కొలంబియా విశ్వవిద్యాలయం]]లో మొదటి అమెరికన్ గ్రంథాలయ శాస్త్ర పాఠశాలను స్థాపించారు.<ref>{{Cite web |date=2022-04-18 |title=Dewey Services - Resources |url=https://www.oclc.org/en/dewey/resources.html |access-date=2023-09-14 |website=OCLC |language=en}}</ref> చారిత్రకంగా గ్రంథాలయ శాస్త్రంలో [[పురాలేఖ శాస్త్రం]] కూడా భాగంగా ఉంది.<ref>{{Cite book |last1=Johnson |first1=Elmer D. |url=https://books.google.com/books?id=d80QAQAAMAAJ |title=History of Libraries in the Western World |last2=Harris |first2=Michael H. |date=1976 |publisher=Scarecrow Press |isbn=978-0-8108-0949-9 |language=en}}</ref> ఎంచుకున్న వినియోగదారుల అవసరాలను తీర్చడానికి సమాచార వనరులను ఎలా క్రమబద్ధీకరించాలి; వర్గీకరణ వ్యవస్థలు, సాంకేతికతతో ప్రజలు ఎలా స్పందిస్తారు; గ్రంథాలయాల లోపల, బయట సమాచారాన్ని ఎలా సేకరించి, అంచనా వేసి, అన్వయిస్తారు; గ్రంథాలయ వృత్తుల కోసం ప్రజలకు ఎలా శిక్షణ ఇస్తారు; గ్రంథాలయ సేవలను నడిపించే [[నైతికత]] ; గ్రంథాలయాల చట్టపరమైన హోదా; డాక్యుమెంటేషన్ [[రికార్డుల నిర్వహణ]]లో ఉపయోగించే కంప్యూటర్ సాంకేతికత వంటి అంశాలు ఇందులో ఉంటాయి. గ్రంథాలయ, సమాచార శాస్త్రాన్ని సమాచార భావనపై గణితాత్మక అధ్యయనం చేసే [[సమాచార సిద్ధాంతం]] తో గందరగోళం చెందకూడదు. ''గ్రంథాలయ తత్వశాస్త్రం'' అనేది గ్రంథాలయ వృత్తి లక్ష్యాలను, సమర్థనలను అధ్యయనం చేస్తుంది, ఇది సాంకేతికత అభివృద్ధికి భిన్నమైనది.<ref>{{Cite book |last=Cossette |first=André |url=https://books.google.com/books?id=G8CPJ7u3xJ0C |title=Humanism and Libraries: An Essay on the Philosophy of Librarianship |date=2009 |publisher=Library Juice Press, LLC |isbn=978-1-936117-31-4 |language=en}}</ref> == విద్య, శిక్షణ == గ్రంథాలయ శాస్త్ర విద్యా కోర్సుల్లో [[గ్రంథాలయ అధికారి|సేకరణ నిర్వహణ]], సమాచార వ్యవస్థలు, సాంకేతికత, పరిశోధన పద్ధతులు, వినియోగదారుల అధ్యయనాలు, [[సమాచార అక్షరాస్యత]] [[గ్రంథాలయ కేటలాగ్|కేటలాగింగ్]], [[గ్రంథాలయ వర్గీకరణ|వర్గీకరణ]], [[భద్రపరచడం]], రిఫరెన్స్, [[గణాంక శాస్త్రం]], [[నిర్వహణ]] వంటి అంశాలు ఉంటాయి. ఈ శాస్త్రం నిరంతరం మారుతూ ఉంటుంది, ఇందులో [[డేటాబేస్ మేనేజ్‌మెంట్ సిస్టమ్|డేటాబేస్ నిర్వహణ]], [[సమాచార వాస్తుశిల్పం]] వంటి కొత్త అంశాలు చేరుతున్నాయి. వికీపీడియా ఒక విలువైన నమ్మదగిన రిఫరెన్స్ వనరుగా గుర్తింపు పొందడంతో, అనేక గ్రంథాలయాలు, మ్యూజియంలు, ఆర్కైవ్‌లు [[రెసిడెన్స్ లో వికీపీడియన్]] పాత్రను ప్రవేశపెట్టాయి. దీని ఫలితంగా కొన్ని విశ్వవిద్యాలయాలు తమ మాస్టర్ ఆఫ్ లైబ్రరీ అండ్ ఇన్ఫర్మేషన్ సైన్స్ (MLIS) ప్రోగ్రామ్‌లలో వికీపీడియా, నాలెడ్జ్ మేనేజ్‌మెంట్‌కు సంబంధించిన కోర్సులను చేర్చుతున్నాయి. గ్రంథాలయ సిబ్బందిగా చేరడానికి ఎల్లప్పుడూ డిగ్రీ అవసరం లేదు, అయితే గ్రంథాలయ అధికారి కావడానికి మాత్రం వృత్తిపరమైన డిగ్రీ తప్పనిసరి. అమెరికా, [[కెనడా]]లలో [[అమెరికన్ లైబ్రరీ అసోసియేషన్]] (ALA) గుర్తింపు పొందిన సంస్థ నుండి మాస్టర్స్ డిగ్రీ ఉండాలి.<ref>{{Cite web |last=admin |date=2006-07-26 |title=ALA Accredited Programs |url=https://www.ala.org/educationcareers/accreditedprograms |access-date=2023-09-14 |website=Education & Careers |language=en}}</ref> ఆస్ట్రేలియాలో [[ఆస్ట్రేలియన్ లైబ్రరీ అండ్ ఇన్ఫర్మేషన్ అసోసియేషన్]] (ALIA) అంగీకరించిన డిగ్రీలు ఉండాలి.<ref>{{Cite web |title=ALIA Accredited Courses |url=https://alia.org.au/Web/Web/Careers/ALIA-Accredited-Courses.aspx |access-date=2023-09-14 |website=alia.org.au |language=en}}</ref> ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఒకే రకమైన గుర్తింపు ప్రమాణాలు ఇంకా అభివృద్ధి చెందాల్సి ఉంది.<ref>{{Cite web |last=Evans |first=Kenneth D. "Woody" |title=Librarians Need Global Credentials {{!}} Backtalk |url=https://www.libraryjournal.com/story/librarians-need-global-credentials-backtalk |access-date=2023-09-14 |website=Library Journal}}</ref> == గ్రంథాలయ నిర్వహణ రకాలు == === ప్రజా గ్రంథాలయాలు === ప్రజా గ్రంథాలయాల నిర్వహణ అధ్యయనంలో కేటలాగింగ్; విభిన్న వర్గాల కోసం [[గ్రంథాలయ సేకరణ అభివృద్ధి]] (collection development); సమాచార అక్షరాస్యత; పాఠకుల సలహాలు; కమ్యూనిటీ నిబంధనలు; పెద్దలు, పిల్లలు, యువకుల కోసం సేవలు; [[మేధో స్వేచ్ఛ]]; [[సెన్సార్‌షిప్]]; బడ్జెట్ చట్టపరమైన అంశాలు ఉంటాయి. 21వ శతాబ్దంలో ప్రజా గ్రంథాలయాలను ఒక బహిరంగ వేదికగా లేదా పౌర సమాజ కేంద్రంగా చూడటం ఒక ప్రధాన ధోరణిగా మారింది.<ref>{{Cite book |last=McCook |first=Kathleen de la Peña |url=https://books.google.com/books?id=7F4PAQAAMAAJ |title=Introduction to Public Librarianship |date=2004 |publisher=Neal-Schuman Publishers |isbn=978-1-55570-475-9 |language=en}}</ref> అమెరికాలో ప్రజా గ్రంథాలయాలు నాలుగు రకాలుగా ఉంటాయి: అసోసియేషన్ గ్రంథాలయాలు, మున్సిపల్ ప్రజా గ్రంథాలయాలు, పాఠశాల జిల్లా గ్రంథాలయాలు, ప్రత్యేక జిల్లా ప్రజా గ్రంథాలయాలు. వీటికి నిధులు వివిధ వనరుల నుండి అందుతాయి.<ref>{{Cite web |title=Types of Public Libraries; a Comparison: Library Development: New York State Library |url=https://www.nysl.nysed.gov/libdev/libs/pltypes.htm |access-date=2023-09-14 |website=www.nysl.nysed.gov}}</ref> === పాఠశాల గ్రంథాలయాలు === పాఠశాల గ్రంథాలయాల అధ్యయనం నర్సరీ నుండి సెకండరీ పాఠశాల వరకు పిల్లల కోసం అందించే సేవలను వివరిస్తుంది. కొన్ని ప్రాంతాలలో, పాఠశాల గ్రంథాలయ అధికారుల (వీరిని తరచుగా ఉపాధ్యాయులుగా కూడా పరిగణిస్తారు) విద్య ధృవీకరణ కోసం కఠినమైన ప్రమాణాలు ఉంటాయి. ఇందులో బోధనా సిబ్బందితో కలిసి ఉమ్మడి [[పాఠ్య ప్రణాళిక]] రూపకల్పన, మేధో స్వేచ్ఛ, [[బోధనా శాస్త్రం]] వంటి అంశాలు ఉంటాయి. === విద్యా గ్రంథాలయాలు === కళాశాలలు, విశ్వవిద్యాలయాలలోని గ్రంథాలయ సేవలను ఇది వివరిస్తుంది. ఇందులో [[కాపీరైట్]]; సాంకేతికత; [[డిజిటల్ గ్రంథాలయాలు]], రిపోజిటరీలు; విద్యా స్వేచ్ఛ; శాస్త్రీయ రచనలకు [[ముక్త ప్రాప్తి]] ; నిర్దిష్ట విషయాలపై ప్రత్యేక జ్ఞానం వంటి అంశాలు ముఖ్యమైనవి. విద్యా గ్రంథాలయ అధికారులు తరచుగా కొన్ని నిర్దిష్ట విభాగాలకుకేటాయించబడతారు. వీరిని కొన్నిచోట్ల బోధనా సిబ్బంది తో సమానంగా పరిగణిస్తారు. కనీస విద్యార్హతగా గ్రంథాలయ శాస్త్రంలో మాస్టర్స్ డిగ్రీ ఉండాలి. కొన్ని సందర్భాల్లో ఎడ్యుకేషనల్ టెక్నాలజీ వంటి రంగాల్లో డిగ్రీ ఉన్నా సరిపోతుంది. === పురాలేఖ గ్రంథాలయాలు === చారిత్రక ప్రాముఖ్యత కలిగిన రికార్డులను సేకరించి, భద్రపరిచే [[ఆర్కైవిస్ట్]] ల శిక్షణ ఇందులో ఉంటుంది. సామాగ్రి భౌతిక రక్షణ, పరిరక్షణ, పునరుద్ధరణ, యాసిడ్ తొలగింపు పద్ధతులు; ప్రత్యేక కేటలాగ్‌లు; యాక్సెస్; మూల్యాంకనం ఇందులో ముఖ్యాంశాలు. చాలామంది ఆర్కైవిస్ట్‌లు చరిత్రకారులుగా కూడా శిక్షణ పొందుతారు. ఆర్కైవల్ మిషన్ మూడు ప్రధాన లక్ష్యాలను కలిగి ఉంటుంది: శాశ్వత విలువ కలిగిన రికార్డులను గుర్తించడం, వాటిని భద్రపరచడం, ఇతరులకు అందుబాటులో ఉంచడం.<ref>{{Cite book |last=Hunter |first=Gregory S. |url=http://archive.org/details/developingmainta0000hunt |title=Developing and maintaining practical archives : a how-to-do-it manual |date=2003 |publisher=New York : Neal-Schuman Publishers |others=Internet Archive |isbn=978-1-55570-467-4}} </ref>గ్రంథాలయాల్లో వస్తువులు విడివిడిగా ఉంటాయి, కానీ ఆర్కైవ్స్‌లో అవి ఒక సమూహంగా ఉంటాయి. గ్రంథాలయ సేకరణల్లో ప్రచురించబడిన పుస్తకాలు ఉంటే, ఆర్కైవ్స్‌లో ప్రచురించబడని పత్రాలు (ఉత్తరాలు, డైరీలు) ఉంటాయి. ఆర్కైవ్స్‌లోని వస్తువులు సాధారణంగా బయటకు ఇవ్వబడవు, వాటిని కేవలం మూసి ఉన్న రీడింగ్ రూమ్‌లలో మాత్రమే చూడవచ్చు. === ప్రత్యేక గ్రంథాలయాలు === వృత్తిపరమైన లేదా వ్యాపార సమూహాల ప్రత్యేక అవసరాల కోసం ఇవి ఏర్పాటు చేయబడతాయి. [[వైద్య గ్రంథాలయాలు]], [[న్యాయ గ్రంథాలయాలు]] దీనికి ఉదాహరణలు. ఈ గ్రంథాలయాల్లో పనిచేసే నిపుణుల కోసం ప్రత్యేకంగా [[స్పెషల్ లైబ్రరీస్ అసోసియేషన్]] (SLA) ఉంది. కొన్ని ప్రత్యేక గ్రంథాలయాలు, ఉదాహరణకు [[CIA లైబ్రరీ]], రహస్య పత్రాలను కలిగి ఉంటాయి. ఇది సెంట్రల్ ఇంటెలిజెన్స్ ఏజెన్సీ ఉద్యోగులకు అందుబాటులో ఉంటుంది. ఇందులో సుమారు 1,25,000 ముద్రిత సామాగ్రి, 1,700 పీరియాడికల్స్ ఉంటాయి.<ref>{{Cite web |title=CIA Library |url=https://www.cia.gov/legacy/headquarters/cia-library/ |access-date=2023-09-14 |website=CIA }}</ref> === పరిరక్షణ === పరిరక్షణ గ్రంథాలయ అధికారులు ఎక్కువగా విద్యా గ్రంథాలయాల్లో పనిచేస్తారు. పుస్తకాలు, వ్రాతప్రతులు, పురాలేఖ సామాగ్రిలోని సమాచారాన్ని ఎక్కువ కాలం అందుబాటులో ఉంచేలా నిర్వహించడం వీరి పని. బైండింగ్, పరిరక్షణ పద్ధతులు, డిజిటల్ అనలాగ్ రూపాల్లోకి మార్చడం, [[డిజిటల్ పరిరక్షణ]], పర్యావరణ పర్యవేక్షణ వంటివి వీరు చేసే పనులకు ఉదాహరణలు. == చరిత్ర == [[File:ancientlibraryalex.jpg|thumb|262px| పురాతన [[అలెగ్జాండ్రియా గ్రంథాలయం]]]] గ్రంథాలయాలు శతాబ్దాలుగా ఉనికిలో ఉన్నప్పటికీ, గ్రంథాలయ శాస్త్రం అనేది ఇటీవలి కాలంలో పుట్టిన భావన. ప్రారంభంలో గ్రంథాలయాలను ప్రధానంగా విద్యావేత్తలు నిర్వహించేవారు.<ref>{{Cite book |last1=Feather |first1=John |url=https://books.google.com/books?id=JD0vL9QQT0sC |title=International Encyclopedia of Information and Library Science |last2=Sturges |first2=Paul |date=2003-09-02 |publisher=Routledge |isbn=978-1-134-51320-8 |language=en}}</ref> === 17, 18వ శతాబ్దాలు === గ్రంథాలయ కార్యకలాపాలపై లభించిన తొలి వ్రాతపూర్వక రచన 'అడ్వైస్ ఆన్ ఎస్టాబ్లిషింగ్ ఏ లైబ్రరీ'. దీనిని ఫ్రెంచ్ గ్రంథాలయ అధికారి పండితుడైన [[గాబ్రియేల్ నౌడే]] 1627లో ప్రచురించారు. ఆయన రాజకీయాలు, మతం, చరిత్ర వంటి అనేక అంశాలపై రాశారు. కార్డినల్ జూల్స్ మజారిన్ గ్రంథాలయాన్ని నిర్మించి, నిర్వహించే అవకాశం వచ్చినప్పుడు ఆయన ఈ పుస్తకంలోని ఆలోచనలను అమలు చేశారు.<ref>{{Cite journal |last=Suominen |first=Vesa |date=2019-04-01 |title=Gabriel Naudé |journal=Informaatiotutkimus |volume=38 |issue=1 |doi=10.23978/inf.79889 |issn=1797-9129 |doi-access=free }}</ref> 17వ శతాబ్దపు గ్రంథాలయాల స్వర్ణయుగంలో, పుస్తక వ్యాపారాన్ని ప్రోత్సహించడానికి ప్రచురణకర్తలు వివరణాత్మక కేటలాగ్‌లను రూపొందించారు. ఈ పద్ధతిని ఆ కాలంలోని గ్రంథాలయాలు అనుసరించి తత్వశాస్త్రం, విజ్ఞాన శాస్త్రం, వైద్యం వంటి రంగాల కోసం వర్గీకరణను మెరుగుపరిచాయి.<ref>{{Cite book |last=Murray |first=Stuart A. P. |url=https://books.google.com/books?id=DdTawAEACAAJ |title=The Library: An Illustrated History |date=2012-03-01 |publisher=Skyhorse |isbn=978-1-61608-453-0 |language=en}} 1726లో [[గాట్‌ఫ్రైడ్ విల్హెల్మ్ లీబ్నిజ్]] గ్రంథాలయ వర్గీకరణపై తన ఆలోచనలను పంచుకున్నారు.{{Cite journal |last=Schulte-Albert |first=H. G. |date=1971 |title=Gottfried Wilhelm Leibniz and Library Classification |url=https://www.jstor.org/stable/25540286 |journal=The Journal of Library History |volume=6 |issue=2 |pages=133–152|jstor=25540286 }}</ref> === 19వ శతాబ్దం === [[File:Dewey relatv index.png|thumb|విషయాల వారీగా సాహిత్యాన్ని నిర్వహించడానికి [[డ్యూయీ డెసిమల్ క్లాసిఫికేషన్]] ఉపయోగించబడుతుంది.]] [[మార్టిన్ ష్రెటింగర్]] 1808 నుండి 1829 వరకు ఈ విషయంపై రెండవ పాఠ్యపుస్తకాన్ని వ్రాశారు. ముద్రిత జ్ఞానాన్ని గుర్తించడానికి నియంత్రించడానికి 19వ శతాబ్దంలో సమాచార వెలికితీత సాధనాలు పుట్టాయి.<ref>{{Cite book |last1=Bawden |first1=David |url=https://books.google.com/books?id=Nc5qDQAAQBAJ |title=Introduction to Information Science |last2=Robinson |first2=Lyn |date=2015-06-10 |publisher=Facet Publishing |isbn=978-1-85604-810-1 |language=en}}</ref> [[థామస్ జెఫర్సన్]] తన వ్యక్తిగత గ్రంథాలయంలోని వేల పుస్తకాల కోసం ఒక వర్గీకరణ వ్యవస్థను రూపొందించారు. ఇది అక్షర క్రమానికి బదులుగా సబ్జెక్టుల వారీగా పుస్తకాలను సమూహపరిచింది.<ref>{{Cite journal |last=Emblidge |first=David |date=2014 |title="Bibliomany Has Possessed Me" |url=https://cgscholar.com/bookstore/works/bibliomany-has-possessed-me |journal=International Journal of the Book |volume=12 |issue=2 |pages=17–42 |doi=10.18848/1447-9516/CGP/v12i02/37034 |issn=1447-9516|url-access=subscription }}</ref> 1814లో వాషింగ్టన్ దహనం తర్వాత మొదటి సేకరణ ధ్వంసం కావడంతో, జెఫర్సన్ సేకరణే [[లైబ్రరీ ఆఫ్ కాంగ్రెస్]] కు పునాదిగా మారింది. మొదటి అమెరికన్ గ్రంథాలయ వృత్తి పాఠశాల జనవరి 5, 1887న మెల్విల్ డ్యూయీ నాయకత్వంలో కొలంబియా కాలేజీలో ప్రారంభమైంది. అప్పట్లో "లైబ్రరీ ఎకానమీ" అనే పదం సాధారణంగా ఉండేది, 20వ శతాబ్దంలో "గ్రంథాలయ శాస్త్రం" అనే పదం ప్రాచుర్యం పొందింది.<ref>{{Cite book |last=Richardson |first=John |title=Encyclopedia of Library and Information Science |publisher=CRC Press |year=2010 |editor-last=Maack |editor-first=Mary Niles |edition=3rd |location=New York |pages=3440–3448 |language=en |chapter=History of American Library Science: Its Origins and Early Development. |editor-last2=Bates |editor-first2=Marcia}}</ref> === 20వ శతాబ్దం === ఇంగ్లీష్ మాట్లాడే ప్రపంచంలో "లైబ్రరీ సైన్స్" అనే పదం మొదటిసారిగా భారతదేశంలో ఉపయోగించబడినట్లు తెలుస్తుంది.<ref>{{Cite web |date=2015-01-18 |title=World Libraries: The Pioneers: Asa Don Dickinson |url=http://cybra.p.lodz.pl/Content/1175/vol01no2/anwar_v01n2.html |access-date=2023-09-14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150118162607/http://cybra.p.lodz.pl/Content/1175/vol01no2/anwar_v01n2.html |archive-date=January 18, 2015 }}</ref> 1916లో లాహోర్‌లోని పంజాబ్ విశ్వవిద్యాలయం ప్రచురించిన ఆసా డాన్ డికిన్సన్ పుస్తకం 'పంజాబ్ లైబ్రరీ ప్రైమర్' లో దీని ప్రస్తావన ఉంది.<ref>{{Cite book |last=Dickinson |first=Asa Don |url=http://archive.org/details/punjablibrarypri00dickuoft |title=The Punjab library primer |date=1916 |publisher=Lahore : University of the Panjab |others=Robarts - University of Toronto}}</ref> ఆసియాలో గ్రంథాలయ శాస్త్రం బోధించడం ప్రారంభించిన మొదటి విశ్వవిద్యాలయం ఇదే. అమెరికాలో మొదటి పాఠ్యపుస్తకం 1903లో జేమ్స్ డఫ్ బ్రౌన్ రాసిన 'మాన్యువల్ ఆఫ్ లైబ్రరీ ఎకానమీ'. తరువాత, 1931లో [[ఎస్. ఆర్. రంగనాథన్]] రాసిన 'ద ఫైవ్ లాస్ ఆఫ్ లైబ్రరీ సైన్స్' ప్రపంచవ్యాప్తంగా ప్రసిద్ధి చెందింది. రంగనాథన్ మొదటి విశ్లేషణాత్మక-సింథటిక్ వర్గీకరణ వ్యవస్థ అయిన [[కోలన్ వర్గీకరణ]] ను కూడా అభివృద్ధి చేశారు.<ref>{{Cite book |last=Ranganathan |first=S. R. |title=Colon Classification. Revised and expanded by M.A. Gopinath |year=1987 |edition=7th}}</ref> అమెరికాలో లీ పియర్స్ బట్లర్ 1933లో సామాజిక అవసరాల కోసం గ్రంథాలయ వృత్తిని ఉపయోగించాలని వాదించారు. ఇది కేవలం గ్రంథాలయ నిర్వహణకే పరిమితం కాకుండా సామాజిక దృక్కోణంలో పరిశోధనలకు దారితీసింది. 1923లో వెలువడిన 'విలియమ్సన్ రిపోర్ట్' విశ్వవిద్యాలయాలు గ్రంథాలయ శాస్త్ర శిక్షణ ఇవ్వాలని సూచించింది, ఇది విద్యా నిర్మాణంలో పెద్ద మార్పు తెచ్చింది.<ref>{{Cite book |last1=Rubin |first1=Richard E. |url=https://books.google.com/books?id=xsXGEAAAQBAJ |title=Foundations of Library and Information Science |last2=Rachel G. |date=2020-09-14 |publisher=American Library Association |isbn=978-0-8389-4757-9 |language=en}}</ref> 1960ల చివరలో కంప్యూటర్ల వాడకం పెరగడంతో, విద్యా సంస్థలు తమ పేర్లలో "సమాచార శాస్త్రం" అనే పదాన్ని చేర్చడం ప్రారంభించాయి. 1964లో పిట్స్‌బర్గ్ విశ్వవిద్యాలయం దీనిని మొదలుపెట్టింది.<ref>{{Cite book |url= |date=2019-07-17 |publisher=CRC Press |isbn=978-1-315-11614-3 |editor-last=Levine-Clark |editor2=John D. McDonald |editor-first=Michael |edition=4 |location=Boca Raton |doi=10.1081/E-ELIS4 |title=Encyclopedia of Library and Information Science}}</ref> భారతదేశంలో, మద్రాసు విశ్వవిద్యాలయం 1976లో తన విభాగాన్ని 'డిపార్ట్‌మెంట్ ఆఫ్ లైబ్రరీ అండ్ ఇన్ఫర్మేషన్ [[File:Cart of LCSH Schedules in the FIMS Graduate Library.jpg|thumb|కెనడాలో విద్యా ప్రయోజనాల కోసం ఉపయోగించే లైబ్రరీ ఆఫ్ కాంగ్రెస్ సబ్జెక్ట్ హెడింగ్స్ (LCSH) షెడ్యూల్‌ల బండి]]సైన్స్'గా మార్చింది. === 21వ శతాబ్దం === [[డిజిటల్ యుగం]] సమాచార ప్రాప్తిని వెలికితీతను పూర్తిగా మార్చివేసింది. గ్రంథాలయాలు ఇప్పుడు సంక్లిష్టమైన క్రియాశీలకమైన సమాచార మౌలిక సదుపాయాలలో భాగంగా ఉన్నాయి. [[మొబైల్ పరికరాలు]], వైర్‌లెస్ నెట్‌వర్కింగ్, హై-స్పీడ్ కంప్యూటర్లు [[క్లౌడ్ కంప్యూటింగ్]] సమాచార సేవలను బాగా ప్రభావితం చేశాయి. గ్రంథాలయ శాస్త్రాల పరిణామం అందరికీ సమాచార ప్రాప్తి కమ్యూనిటీ స్పేస్ అనే తన లక్ష్యాన్ని కాపాడుకుంటూనే, 'సమాచార అక్షరాస్యత నైపుణ్యాలు' అనే కొత్త పద్ధతులను నేర్పిస్తోంది. అన్ని కేటలాగ్‌లు, [[ఆన్‌లైన్ డేటాబేస్]] లు పుస్తకాలు [[ఇంటర్నెట్]] లో అందుబాటులో ఉంటున్నాయి. అదనంగా, [[వికీపీడియా]] వంటి ఉచిత వనరులు సమాచార ప్రాప్తిని మరింత సులభతరం చేశాయి. [[సమాచార అక్షరాస్యత]] అంటే అవసరమైన సమాచారాన్ని గుర్తించడం, సమర్థవంతంగా సేకరించడం, విమర్శనాత్మకంగా అంచనా వేయడం దానిని నైతికంగా, చట్టబద్ధంగా ఉపయోగించే సామర్థ్యం.<ref>{{Cite journal |date=2000-01-01 |title=Information Literacy Competency Standards for Higher Education |url=https://alair.ala.org/handle/11213/7668 |journal=American Library Association |language=en-US}}</ref> ఇటీవలి కాలంలో, పరిశోధన అభ్యాసానికి మద్దతుగా డేటాను నిర్వహించే సామర్థ్యాన్ని సూచించే 'డేటా అక్షరాస్యత' అనే భావన కూడా ప్రాచుర్యంలోకి వచ్చింది.<ref>{{Cite journal |last1=Lund |first1=Brady |last2=Daniel |last3=Teel |first3=Zoë A. |date=2023-11-03 |title=Information literacy, data literacy, privacy literacy, and ChatGPT: Technology literacies align with perspectives on emerging technology adoption within communities |url=https://ht.csr-pub.eu/index.php/ht/article/view/339 |journal=Human Technology |language=en |volume=19 |issue=2 |pages=163–177 |doi=10.14254/1795-6889.2023.19-2.2 |issn=1795-6889|doi-access=free }}</ref> 21వ శతాబ్దంలో [[సామాజిక న్యాయం]] అనేది గ్రంథాలయ వృత్తిలో ఒక ముఖ్యమైన నైతిక విలువగా మారింది, ఇది ఒక పరిశోధనా రంగంగా కూడా ఎదుగుతోంది.<ref>Mehra, B., Rioux, K., and Albright, K. S. (2010). "Social Justice in Library and Information Science". In M. J. Bates and M. N. Maack (eds.), ''Encyclopedia of Library and Information Sciences'' (pp. 4820-4836). New York: Taylor & Francis Group.</ref> == సమావేశాలు == ఈ రంగంలోని కొన్ని ప్రధాన సమావేశాలు: అమెరికన్ లైబ్రరీ అసోసియేషన్ వార్షిక సమావేశాలు. ఇంటర్నేషనల్ ఫెడరేషన్ ఆఫ్ లైబ్రరీ అసోసియేషన్స్ అండ్ ఇన్‌స్టిట్యూషన్స్ (IFLA): వరల్డ్ లైబ్రరీ అండ్ ఇన్ఫర్మేషన్ కాంగ్రెస్.<ref>{{Cite web|url=http://conference.ifla.org/|title=World Library and Information Congress – IFLA General Conference and Assembly|date=July 6, 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150706164140/http://conference.ifla.org/|archive-date=2015-07-06}}</ref> ఆఫ్రికన్ లైబ్రరీ అండ్ ఇన్ఫర్మేషన్ అసోసియేషన్స్ అండ్ ఇన్‌స్టిట్యూషన్స్ (AfLIA) కాన్ఫరెన్స్.<ref>{{Cite web |title=Conferences |url=https://web.aflia.net/conferences/ |access-date=2022-06-14 |website=African Library & Information Associations & Institutions |language=en-US |archive-date=April 1, 2023 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230401112700/https://web.aflia.net/conferences/ |url-status=live }}</ref> == ఉప విభాగాలు == సమాచార శాస్త్రం డాక్యుమెంటేషన్ శాస్త్రం నుండి అభివృద్ధి చెందింది, కాబట్టి శాస్త్రీయ కమ్యూనికేషన్, విషయ జ్ఞానం, సాంకేతిక పదజాలం మొదలైన వాటిని పరిగణనలోకి తీసుకునే సంప్రదాయం దీనికి ఉంది. ప్రధానమైన ఉప విభాగాలలో కొన్ని: జ్ఞాన సంస్థ (Knowledge organization) గ్రంథాలయ అధ్యయనాలు (Library studies) సమాచార వాస్తుశిల్పం (Information architecture) సమాచార ప్రవర్తన (Information behavior) ఇంటరాక్టివ్ సమాచార వెలికితీత (Information retrieval) సమాచార వ్యవస్థలు (Information systems) డిజిటల్ అక్షరాస్యత బిబ్లియోమెట్రిక్స్ లేదా సైంటోమెట్రిక్స్ డిజిటల్ గ్రంథాలయం ఈ ఉప విభాగాలు తరచుగా ఇతర విద్యా రంగాలతో కలిసి ఉంటాయి. ఉదాహరణకు, సమాచార వెలికితీత పరిశోధన ఎక్కువగా కంప్యూటర్ సైన్స్‌కు చెందుతుంది. నాలెడ్జ్ మేనేజ్‌మెంట్ అనేది మేనేజ్‌మెంట్ లేదా ఆర్గనైజేషన్ స్టడీస్‌లో భాగంగా పరిగణించబడుతుంది.<ref>{{cite book|editor1-last=Clegg|editor1-first=Stewart|editor2-last=Bailey|editor2-first=James R.|title=International Encyclopedia of Organizational Studies|date=2008|publisher=Sage Publications Inc.|location=Los Angeles|isbn=978-1412953900|pages=758–762}}</ref> === మెటాడేటా === ఇంటర్నెట్ పూర్వపు వర్గీకరణ కేటలాగింగ్ వ్యవస్థలు ప్రధానంగా రెండు లక్ష్యాలను కలిగి ఉండేవి: సమాచార వనరుల మధ్య సంబంధాలను వివరణలను అందించడం. ఈ సమాచారాన్ని ఒక గ్రంథాలయం నుండి మరొక దానికి పంచుకోవడం సులభతరం చేయడం.<ref>{{Cite book |last1=Zeng |first1=Marcia Lei |url=https://books.google.com/books?id=g2QUrgEACAAJ |title=Metadata |last2=Qin |first2=Jian |date=2016 |publisher=Facet Publishing |isbn=978-1-78330-052-5 |language=en}}</ref> ఇంటర్నెట్ అభివృద్ధి సమాచార విస్ఫోటనం తర్వాత, సమాచారాన్ని వివరించడానికి, ధృవీకరించడానికి నిర్వహించడానికి అనేక యంత్రాంగాలు అవసరమయ్యాయి. ఇంటర్నెట్ యుగంలో కేటలాగింగ్ అనేది సాధారణ వివరణలకే పరిమితం కాకుండా, డిజిటల్ ఉత్పత్తి యొక్క యాజమాన్యం, కాపీరైట్, విభిన్న ఫార్మాట్లు ప్రాప్తి లక్షణాల వంటి సామాజిక అవసరాల వైపు కూడా విస్తరించింది. 21వ శతాబ్దంలో, [[ముక్త దత్తాంశం]] , [[ముక్త సంకేతం]] [[OAI-PMH]] వంటి ప్రోటోకాల్‌ల వాడకం వల్ల వేల సంఖ్యలో గ్రంథాలయాలు సంస్థలు కలిసి పనిచేయగలుగుతున్నాయి. === జ్ఞాన సంస్థ === గ్రంథాలయ శాస్త్రం జ్ఞాన సంస్థకు సంబంధించిన అంశాలతో చాలా సన్నిహితంగా ముడిపడి ఉంది; అయితే, జ్ఞాన సంస్థ అనేది ఒక విస్తృత పదం. ఇది జ్ఞానాన్ని ఎలా సూచించాలి, ఎలా భద్రపరచాలి (కంప్యూటర్ సైన్స్/లింగ్విస్టిక్స్), అది స్వయంచాలకంగా ఎలా ప్రాసెస్ చేయబడుతుంది (కృత్రిమ మేధ), ఇంటర్నెట్ వంటి అంతర్జాతీయ వ్యవస్థలలో అది ఎలా నిర్వహించబడుతుంది అనే అంశాలను కవర్ చేస్తుంది. గ్రంథాలయ వ్యవస్థ అనేది జ్ఞాన సంస్థ కోసం ఒక సామాజిక-సాంకేతిక నిర్మాణం. === నైతికత === గ్రంథాలయ వృత్తిలో ఉన్నవారు అమెరికన్ లైబ్రరీ అసోసియేషన్ సభ్యులు ALA నైతిక నియమావళిని గౌరవిస్తారు. మేధో స్వేచ్ఛ సమాచార ప్రాప్తి స్వేచ్ఛకు వీరు కట్టుబడి ఉంటారు. సమాచారం ఆలోచనలు ప్రస్తుత భవిష్యత్తు తరాలకు నిరంతరం అందేలా చూడటం తమ ప్రత్యేక బాధ్యతగా వీరు భావిస్తారు.<ref>{{Cite web |last=American Library Association |date=May 19, 2017 |title=Professional Ethics |url=https://www.ala.org/tools/ethics |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20211029031601/https://www.ala.org/tools/ethics |archive-date=October 29, 2021 |access-date=October 29, 2021 |website=Tools, Publications & Resources |language=en}}</ref> ఈ నియమావళిని మొదట 1939లో స్వీకరించారు జూన్ 29, 2021న నవీకరించారు. == పత్రికలు == LIS లోని కొన్ని ముఖ్యమైన పత్రికలు: ''Annual Review of Information Science and Technology'' (ARIST) ''Information Processing and Management'' ''Journal of Information Science'' (JIS) ''Journal of the Association for Information Science and Technology'' (JASIST) ''The Library Quarterly'' (LQ) ''[[గ్రంథాలయ సర్వస్వము]]'' (Grandhalaya Sarvaswam) - ఇది 1915 నుండి భారతదేశంలో ప్రచురించబడుతున్న ఒక పురాతన పత్రిక. == గమనికలు == {{NoteFoot}} {{notelist}} == మూలాలు == {{Reflist}} == మరింత పఠనం కోసం == {{cite journal |last1=Åström |first1=Fredrik |title=Formalizing a discipline: The institutionalization of library and information science research in the Nordic countries |journal=[[Journal of Documentation]] |date=2008-09-05 |volume=64 |issue=5 |pages=721–737 |doi=10.1108/00220410810899736}} {{cite book|isbn=978-1555708610|title=Introduction to Information Science|last1=Bawden|first1=David|last2=Robinson|first2=Lyn|date=20 August 2012|publisher=American Library Association }} {{cite journal |last1=Hjørland |first1=Birger |title=Library and information science: practice, theory, and philosophical basis |url=https://archive.org/details/sim_information-processing-management_2000-05_36_3/page/500 |journal=[[Information Processing and Management|Information Processing & Management]] |date=2000 |volume=36 |issue=3 |pages=501–531 |doi=10.1016/S0306-4573(99)00038-2}} {{cite journal |last1=Järvelin |first1=Kalervo |last2=Vakkari |first2=Pertti |title=The evolution of library and information science 1965–1985: A content analysis of journal articles |journal=[[Information Processing and Management|Information Processing & Management]] |date=January 1993 |volume=29 |issue=1 |pages=129–144 |doi=10.1016/0306-4573(93)90028-C }} {{cite journal |last1=McNicol |first1=Sarah |title=LIS: the interdisciplinary research landscape |journal=[[Journal of Librarianship and Information Science]] |date=March 2003 |volume=35 |issue=1 |pages=23–30 |doi=10.1177/096100060303500103 |s2cid=220912521 }} {{cite journal |last1=Taşkın |first1=Zehra |title=Forecasting the future of library and information science and its sub-fields |journal=[[Scientometrics (journal)|Scientometrics]] |date=2021 |volume=126 |issue=2 |pages=1527–1551 |doi=10.1007/s11192-020-03800-2 |doi-access=free|pmid=33353991 |pmc=7745590 }} == బాహ్య లింకులు == {{Library resources box}} [http://www.lisnews.org LISNews.org] – గ్రంథాలయ సమాచార శాస్త్ర వార్తలు [http://www.liswire.com LISWire.com] – గ్రంథాలయ సమాచార శాస్త్ర నెట్‌వర్క్ {{Libraries and library science}} {{Historiography}} {{Subject bar|auto=yes|portal1=సాహిత్యం|portal2=విజ్ఞాన శాస్త్రం|portal3=రచన}} {{Authority control}} [[Category:గ్రంథాలయ, సమాచార శాస్త్రం| ]] 75bjdvnvhenm28voqf9145g0u2v383i త్రిమూర్తి దేవత 0 487917 4808159 4802076 2026-04-23T03:11:28Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808159 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:AN00866037_001_l.jpg|thumb|మూడు రూపాలలో చిత్రీకరించబడిన గ్రీకు దేవత హెకేట్]] '''త్రిమూర్తి దేవత''' అనగా ఒకే మొత్తంగా పనిచేసే మూడు స్పష్టమైన రూపాలు కలిగిన దేవత. ఇటువంటి [[దేవతలు|దేవతల]]<nowiki/>ను కొన్నిసార్లు మూడు రెట్లు, మూడు రకాలు, త్రైపాక్షిక, [[త్రిమూర్తులు]], త్రయం అని కూడా పిలుస్తారు. మూడు అనే సంఖ్యకు పౌరాణిక అనుబంధాల సుదీర్ఘ చరిత్ర ఉంది, ప్రపంచ [[పురాణాలు|పురాణాల]]<nowiki/>లో త్రిమూర్తుల భావన సాధారణం. మత చరిత్రలో దేవతలను ముగ్గురుగా ఏర్పాటు చేయడాన్ని [[కార్ల్ జంగ్|కార్ల్ జుంగ్]] ఒక నమూనాగా భావించాడు.<ref name="lamborn">{{cite journal |last=Bentley Lamborn |first=Amy |date=2011 |title=Revisiting Jung's "A Psychological Approach to the Dogma of the Trinity": Some Implications for Psychoanalysis and Religion |url=https://www.jstor.org/stable/41349770 |journal=Journal of Religion and Health |volume=50 |issue=1 |pages=108–119 |doi=10.1007/s10943-010-9417-9 |issn=0022-4197 |jstor=41349770 |pmid=21042858 |url-access=subscription |s2cid=21332730}}</ref><ref name="Stein">{{cite book|title=Jung and Christianity in dialogue: Faith, feminism, and hermeneutics|last=Stein|first=Murray|date=1990|publisher=[[Paulist Press]]|isbn=9780809131877|editor1-last=Moore|editor1-first=Robert L.|location=New York|editor2-last=Meckel|editor2-first=Daniel}}</ref><ref>"Triads of gods appear very early, at the primitive level. The archaic triads in the religions of antiquity and of the East are too numerous to be mentioned here. Arrangement in triads is an archetype in the history of religion, which in all probability formed the basis of the Christian Trinity." C. G. Jung. ''A Psychological Approach to the Dogma of the Trinity''.</ref> సాంప్రదాయ మత విశ్వాసాలలో, మూడు వేర్వేరు జీవులు సాధారణంగా ఒక సమూహంగా కనిపించే త్రయాన్ని సూచిస్తాయి (గ్రీకు మోయిరాయ్, రోమన్ పార్కే, నార్స్ నార్న్స్, బాల్టిక్ డెక్లా, కార్టా, లైమా, ఐరిష్ బాడ్బ్, మచా, మోర్రిగన్), మూడు కోణాలున్న ఒకే దేవతను సూచిస్తాయి (గ్రీకు హెకేట్, హెలెనిస్టిక్ హీర్మేస్ ట్రిస్మెగిస్టస్).<ref name="ReferenceA">Virgil addresses Hecate as ''tergemina Hecate, tria virginis, ora Dianae'' (''Aeneid'', 4.511).</ref> ట్రినిటేరియన్ క్రైస్తవం తండ్రి అయిన దేవుడు, కుమారుడు, పవిత్రాత్మలలో మూడు "దైవిక వ్యక్తులను" గుర్తిస్తుంది.<ref>For a summary of the analogous problem of representing the trinity in [[Christian art]], see Clara Erskine Clement's dated but useful [https://books.google.com/books?id=5OAYAAAAYAAJ&q=%22mythological+art%22 ''Handbook of Legendary and Mythological Art''] (Boston, 1900), p. 12.</ref> == ఆవిర్భావం == జార్జెస్ డ్యూమెజిల్ తన త్రివిధ పరికల్పనలో ప్రాచీన ఇండో-యూరోపియన్ సమాజం ఆరాధన, యుద్ధం, శ్రమ అనే మూడు కార్యకలాపాల చుట్టూ నిర్మితమైందని ప్రతిపాదించాడు.<ref>William Hansen, ''Classical Mythology: A Guide to the Mythical World of the Greeks and Romans'' (Oxford University Press US, 2005), p. 306_308 [https://books.google.com/books?id=_s8nSgrD0jkC&dq=%22structures+reflecting+the+number+three%22&pg=PA306 online.]</ref> సామాజిక నిర్మాణాలు అభివృద్ధి చెందుతున్న కొద్దీ, సమాజాలలోని నిర్దిష్ట విభాగాలు మూడు ప్రాథమిక కార్యకలాపాలలో ఒకదానితో దగ్గరి సంబంధం కలిగి ఉన్నాయి. ఈ విభాగాలు మూడు విభిన్న "తరగతులు"గా స్థిరపడ్డాయి, ప్రతి ఒక్కటి స్వంత దేవుడిచే ప్రాతినిధ్యం వహించబడ్డాయి.<ref>''The Edinburgh Encyclopedia of Continental Philosophy'' p. 562</ref> 1970లో డ్యూమెజిల్, కొంతమంది దేవతలు ఈ మూడు లక్షణాలను విభిన్న కోణాలు, బిరుదులుగా సూచించారని ప్రతిపాదించాడు. ఇరానియన్ అనాహితా, రోమన్ జూనో సహా వివిధ దేవతలను అన్వయిస్తూ, తన దృక్కోణంలో దీనికి ఉదాహరణలను గుర్తించాడు.<ref>{{cite book|title=Comparative Studies in History of Religions: Their Aim, Scope and Validity|last=Nāsstrōm|first=Britt-Mari|date=1999|publisher=[[Museum Tusculanum Press]]|editor1-last=Sand|editor1-first=Erik Reenberg|pages=62–64|chapter=Freyja — The Trivalent Goddess|editor2-last=Sørensen|editor2-first=Jørgen Podemann}}</ref> డ్యూమెజిల్ త్రివిధ పరికల్పన వివాదాస్పదంగా మారింది. చాలా మంది విమర్శకులు {{specify|date=July 2021|reason=needs to be written with specifically attributed names of critics in text, not just refs.}} సమాజంలోనే ఉన్న ఆలోచనగా కాకుండా ఇండో-యూరోపియన్ మతంపై ఆధునిక విధింపుగా భావిస్తున్నారు.<ref>[http://ccat.sas.upenn.edu/bmcr/2007/2007-10-53.html Allen, N. J. ''Bryn Mawr Classical Review'' 2007.10.53]</ref>{{full citation needed|date=December 2023|reason=Title missing.}}<ref>Benjamin W. Fortson. ''Indo-European Language and Culture: An Introduction'' p.&nbsp;32</ref><ref>{{cite journal |last=Gonda |first=J. |date=November 1974 |title=Dumezil's Tripartite Ideology: Some Critical Observations |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-asian-studies_1974-11_34_1/page/138 |journal=The Journal of Asian Studies |volume=34 |issue=1 |pages=139–149 |doi=10.2307/2052415 |jstor=2052415 |s2cid=144109518}}</ref> == హిందూమతం == [[దస్త్రం:Brahma,_Vishnu_and_Shiva_seated_on_lotuses_with_their_consorts,_ca1770.jpg|thumb|[[త్రిదేవి|భార్యలతో]] కూడిన [[త్రిమూర్తులు]]]] {{main|త్రిమూర్తులు|త్రిదేవి}} హిందూ మతంలో అత్యున్నత దైవత్వం యొక్క త్రిమూర్తులు, ఇందులో సృష్టి, సంరక్షణ, విధ్వంసం యొక్క విశ్వ విధులు దేవతల త్రయం వలె వ్యక్తీకరించబడ్డాయి, త్రిమూర్తి అని పిలుస్తారు (సంస్కృతంః త్రిమూర్తి 'మూడు రూపాలు' లేదా 'త్రిమూర్తులు') ఇక్కడ [[బ్రహ్మ]] సృష్టికర్తగా, [[విష్ణువు|విష్ణు]] సంరక్షకుడిగా, శివుడిని వినాశకంగా పరిగణిస్తారు. హిందూమత పవిత్ర చిహ్నం [[ఓం]] (లేదా అఉమ్), పవిత్ర ధ్వని, అక్షరం, మంత్రం, ఆవాహన, త్రిమూర్తులకు సూచనగా పరిగణించబడుతుంది, ఇక్కడ పదంలోని అ, ఉ, మ్ శబ్దాలు సృష్టి, స్థితి, లయాలను సూచిస్తాయని భావిస్తారు, ఇది మొత్తం అతీంద్రియ, సంపూర్ణ [[బ్రహ్మం|బ్రహ్మంను]] సూచిస్తుంది. ఇది స్పృహలోని మూడు ప్రాథమిక స్థితులను కూడా సూచిస్తుంది, దీనికి అదనంగా మొత్తం అక్షరం స్పృహ అంశంగా, స్వీయ-సూత్రంగా (''[[ఆత్మ]]'') అన్వయించబడుతుంది, ఇది బ్రహ్మానికి సారూప్యంగా పరిగణించబడుతుంది. [[త్రిదేవి]] అనగా త్రిమూర్తులలోని దేవుళ్ళ భార్యలైన దేవతల త్రయం, సాధారణంగా హిందూ దేవతలైన [[సరస్వతి]], [[లక్ష్మి]], [[పార్వతి|పార్వతిలుగా]] వ్యక్తీకరించబడింది. [[శాక్తేయం|శాక్తేయంలో]] ఈ త్రిమూర్తి దేవతలు [[మహాదేవి]], మాతృ దేవి (స్త్రీ సంపూర్ణత) అభివ్యక్తులుగా పరిగణించబడతారు, ఈమెను మూల-ప్రకృతి, ఆది పరాశక్తి అని కూడా పిలుస్తారు. == క్రైస్తవ మతం == [[దస్త్రం:Trinity_by_Jeronimo_Cosida.jpg|thumb|మూడు ముఖాల తలగా, ట్రినిటీ రేఖాచిత్రం కవచంతో పాటు క్రిస్టియన్ ట్రినిటీని వర్ణించే జెరోనిమో కోసిడా పునరుజ్జీవనోద్యమ పెయింటింగ్.]] నిసెన్ క్రైస్తవులు "మూడు దైవిక వ్యక్తులలో (తండ్రి అయిన దేవుడు, దేవుని కుమారుడు, పవిత్రాత్మ దేవుడు) ఒక దేవుడు" అని నమ్ముతారు. ఇది ముగ్గురు దేవుళ్లపై నమ్మకంగా (లేదా ఆరాధనగా) అర్థం చేసుకోకూడదు, ఒకే దేవునిలో ఆత్మాశ్రయంగా గ్రహించిన మూడు అంశాలు ఉన్నాయనే నమ్మకంగా కూడా కాదు, ఈ రెండింటినీ [[కాథలిక్ చర్చి]] మతవిరోధంగా ఖండిస్తుంది. దేవుడు మూడు వ్యక్తులతో "కూర్చబడ్డాడు" అని, ఆ "దేవుడు" ముగ్గురు వ్యక్తులను కలిగి ఉన్న ఒక జాతి అని అభిప్రాయాలను కాథలిక్ చర్చి తిరస్కరించింది. == బాహ్య లింకులు == *{{Commons category-inline|Triple deities}} == మూలాలు == {{Reflist}} [[వర్గం:దేవతలు]] 1xgef7g2kbyfgoq1p5dkgy0wh3o29jf ల్యూక్ రైట్ 0 488084 4808167 4803781 2026-04-23T03:45:13Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808167 wikitext text/x-wiki '''ల్యూక్ జేమ్స్''' '''రైట్''' (జననం 7 మార్చి 1985) ఒక ఇంగ్లీష్ మాజీ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. ఆయన కుడిచేతి బ్యాట్స్‌మెన్, కుడిచేతి మీడియం బౌలర్. రైట్ తన కెరీర్‌ను [[లీసెస్టర్‌షైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|లీసెస్టర్‌షైర్‌లో]] ప్రారంభించి, 2004లో [[ససెక్స్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|ససెక్స్‌లో]] చేరాడు. ఆయన 2004లో జరిగిన అండర్-19 ప్రపంచ కప్ కోసం ఇంగ్లాండ్ జట్టులో చోటు దక్కించుకున్నాడు, 2007 సెప్టెంబరులో జరిగిన 2007 [[ట్వంటీ20]] ప్రపంచ ఛాంపియన్‌షిప్ కోసం అంతర్జాతీయ ట్వంటీ20 జట్టులో చేరాడు. ల్యూక్ రైట్ 2007 సెప్టెంబరు 5న భారత్‌పై తన వన్డే అంతర్జాతీయ అరంగేట్రం చేశాడు. ఆయన నవంబర్ 2022లో ఇంగ్లాండ్ పురుషుల జట్టుకు సెలెక్టర్‌గా నియమితుడయ్యాడు, అదే సమయంలో ఆట నుండి తన రిటైర్మెంట్‌ను ప్రకటించాడు. 2010 ఐసిసి ప్రపంచ ట్వంటీ20 గెలిచిన ఇంగ్లాండ్ జట్టులో రైట్ సభ్యుడు. == కౌంటీ కెరీర్ == సస్సెక్స్ తరఫున అరంగేట్రం చేసినప్పుడు రైట్ సెంచరీ సాధించాడు, తన దేశీయ కెరీర్లో మూడు వేర్వేరు సందర్భాల్లో [[డెనిస్ కాంప్టన్]] పతకాన్ని గెలుచుకున్నాడు.<ref name="cric">[http://content-usa.cricinfo.com/england/content/player/23460.html Luke Wright] at ESPNcricinfo retrieved 3 September 2007</ref> ఆయన 26 జూన్ 2007న తన తొలి దేశీయ ట్వంటీ20 కప్ సెంచరీని కొట్టాడు, కేవలం 45 బంతుల్లో 11 ఫోర్లు, ఆరు సిక్సర్లతో 103 పరుగులు చేశాడు, తరువాత కాంటర్బరీ [[కెంట్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|కెంట్]] సస్సెక్స్ 7 వికెట్ల విజయంలో [[యాసిర్ అరాఫత్ (క్రికెటర్)|యాసిర్ అరాఫత్]] బౌల్డ్ అయ్యాడు. సెమీఫైనల్లో సస్సెక్స్ ఓడిపోయినప్పటికీ, రైట్ పోటీలో అత్యధిక పరుగులు సాధించిన ఆటగాడిగా నిలిచాడు.<ref name="ECB">[http://www.ecb.co.uk/stats/players/sussex/luke-wright,62,PP.html Luke Wright] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070302235718/http://www.ecb.co.uk/stats/players/sussex/luke-wright,62,PP.html|date=2 March 2007}} at the [[ఇంగ్లాండ్ - వేల్స్ క్రికెట్ బోర్డు|ECB]] retrieved 3 September 2007</ref> సుదీర్ఘ వన్డే ఫార్మాట్లలో రైట్ విజయం సాధించాడు, [[గ్లౌసెస్టర్‌షైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|గ్లౌసెస్టర్షైర్]] 73 బంతుల నుండి 125 పరుగులు చేశాడు.<ref>[http://www.ecb.co.uk/domestic/wright-races-to-the-top,14294,EN.html ''Wright races to the top''] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20070926234942/http://www.ecb.co.uk/domestic/wright-races-to-the-top,14294,EN.html|date=26 September 2007}} [[ఇంగ్లాండ్ - వేల్స్ క్రికెట్ బోర్డు|ECB]] retrieved 3 September 2007</ref><ref>[https://news.bbc.co.uk/sport2/hi/cricket/counties/6933715.stm ''Wright marks call-up with hundred''] [[BBC News]] retrieved 3 September 2007</ref> ఏప్రిల్ 2008లో, రైట్ 2008 కౌంటీ సీజన్ ప్రారంభ మ్యాచ్‌లో [[మార్లేబోన్ క్రికెట్ సంఘం|మేరీలెబోన్ క్రికెట్ క్లబ్]] (MCC) తరపున ఆడాడు. మొదటి ఇన్నింగ్స్‌లో 15 పరుగులు చేసిన అతను, ససెక్స్ జట్టు 171 పరుగులకు ఆలౌట్ అయినప్పుడు, వర్షం కారణంగా అంతరాయం కలిగిన రెండవ ఇన్నింగ్స్‌లో 185 బంతుల్లో 21 ఫోర్లు, మూడు సిక్సర్లతో 155* పరుగులు చేశాడు.<ref>[https://news.bbc.co.uk/sport2/shared/fds/hi/statistics/cricket/scorecards/2008/4/14371/html/scorecard.stm MCC v Sussex] [[BBC News]] retrieved 12 April 2008</ref> మే 2008లో ఇంగ్లాండ్‌లో పర్యటిస్తున్న న్యూజిలాండ్ జట్టు పర్యటన ప్రారంభంలో వారితో తలపడటానికి అతను ఇంగ్లాండ్ లయన్స్ జట్టుకు ఎంపికయ్యాడు. లయన్స్ జట్టు కష్టాల్లో ఉన్నప్పుడు, రైట్ 131 బంతుల్లో 120 పరుగులు చేసి వారిని 280 పరుగులకు ఆలౌట్ చేశాడు, ఇది జాతీయ జట్టులో అతని స్థానం గురించి ఊహాగానాలకు దారితీసింది.<ref>[https://news.bbc.co.uk/sport1/hi/cricket/counties/7387870.stm ''Wright on cue after Kiwis impress''] [[BBC News]] retrieved 9 May 2008</ref> == ఇంగ్లాండ్ కెరీర్ == రైట్ అండర్-17 స్థాయిలో ఇంగ్లాండ్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహించాడు. ఆయన 2003లో అండర్-19 జట్టుతో ఆస్ట్రేలియాకు వెళ్లి [[దక్షిణాఫ్రికా క్రికెట్ జట్టు|దక్షిణాఫ్రికా]] జరిగిన మ్యాచ్‌లో హ్యాట్రిక్ సాధించి, 5/46 గణాంకాలతో ముగించాడు. ఆయన ఫిబ్రవరి 2006లో ఇంగ్లాండ్ 'ఎ' జట్టును బలోపేతం చేయడానికి [[వెస్టిండీస్]] పర్యటనకు వెళ్లాడు.<ref name="cric" /> జూలై 2007లో ఆ సీజన్‌లో 346 పరుగులతో దేశీయ ట్వంటీ20 క్రికెట్‌లో అత్యధిక స్కోరర్‌గా నిలిచి, సెప్టెంబర్‌లో జరిగే 2007 ట్వంటీ20 ప్రపంచ ఛాంపియన్‌షిప్ కోసం 30 మంది సభ్యుల ఇంగ్లాండ్ ప్రాథమిక జట్టుకు ఎంపికయ్యాడు. ఆయన ఆగస్టు 6న 15 మంది సభ్యుల తుది జట్టులో చోటు దక్కించుకున్నాడు.<ref name="news1">[https://news.bbc.co.uk/sport2/hi/cricket/england/6973729.stm ''England call up Wright as cover''] [[BBC News]] retrieved 3 September 2007</ref> సెప్టెంబర్ 3న గాయపడిన [[రవి బొపారా|రవి బోపారా]], [[ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్|ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్‌ల]] స్థానంలో భారత్‌తో జరిగే చివరి రెండు మ్యాచ్‌లకు ఇంగ్లాండ్ వన్డే జట్టులో కూడా చేరనున్నట్లు ప్రకటించారు.<ref name="news1" /> 2007 సెప్టెంబర్ 5న లండన్‌లోని ఓవల్‌లో భారత్‌తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో రైట్ తన వన్డే అంతర్జాతీయ అరంగేట్రం చేశాడు; [[మిడిల్‌సెక్స్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|మిడిల్‌సెక్స్]] [[బ్యాట్స్ మెన్|బ్యాట్స్‌మెన్]] ఒవైస్ షాతో కలిసి 6వ వికెట్‌కు 106 పరుగుల భాగస్వామ్యంలో అర్ధ సెంచరీ సాధించాడు. కేవలం 39 బంతులు ఎదుర్కొన్న తర్వాత, కొద్ది అంగుళాల తేడాతో 50 పరుగుల వద్ద రైట్ రనౌట్ అయ్యాడు,  ప్రేక్షకుల నుండి స్టాండింగ్ ఒవేషన్ అందుకున్నాడు.<ref>[https://news.bbc.co.uk/sport2/hi/cricket/england/6979749.stm ''England v India 6th ODI''] [[BBC News]] retrieved 5 September 2007</ref> లార్డ్స్‌లో జరిగిన తన రెండవ మ్యాచ్‌లో అతను రెండవ బంతికి డకౌట్ అయ్యాడు. గౌతమ్ గంభీర్‌ను అవుట్ చేయడానికి అతను ఒక మంచి లో క్యాచ్ కూడా అందుకున్నాడు. రైట్ దక్షిణాఫ్రికాలో జరిగిన 2007 ట్వంటీ20 ప్రపంచ కప్‌కు ఎంపికయ్యాడు, సెప్టెంబర్ 13న జింబాబ్వేతో జరిగిన తన మొదటి మ్యాచ్ ఆడాడు, అక్కడ అతను మొదటి బంతికి క్యాచ్ అవుట్ అయ్యాడు.<ref>[https://news.bbc.co.uk/sport2/hi/cricket/england/6991796.stm ''England ease past Zimbabwe''] [[BBC News]] retrieved 13 September 2007</ref> ఆ తర్వాత టోర్నమెంట్ సమయంలో, అతను 3వ స్థానంలో దిగువ ఆర్డర్‌లో బ్యాటింగ్ చేస్తూ అనేకసార్లు డకౌట్ అయ్యాడు, సింగిల్ డిజిట్ స్కోర్లు సాధించాడు. 2008 న్యూజిలాండ్ పర్యటనకు రైట్ ఎంపికయ్యాడు, రెండు ప్రాక్టీస్ మ్యాచ్‌లలో బ్యాట్, బాల్ రెండింటితోనూ ఆకట్టుకున్న తర్వాత, అతను ఐదు మ్యాచ్‌లలో మూడింటిలో ఆడేందుకు ఎంపికయ్యాడు. ఇంగ్లాండ్ ఓడిపోయిన వన్డే సిరీస్‌లో, రైట్రైట్ 35.5 సగటుతో 71 పరుగులు చేసి, ఐదు ఓవర్లలో 28 పరుగులు ఇచ్చాడు.<ref>[https://web.archive.org/web/20050911223531/http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/cricket/england/averages/default.stm England v New Zealand averages] [[BBC News]] retrieved 12 April 2008</ref> ఈ ఓవర్లలో టై అయిన ఒక వన్డే చివరి ఓవర్ కూడా ఉంది, ఆ మ్యాచ్‌లో న్యూజిలాండ్‌కు గెలవడానికి ఏడు పరుగులు అవసరం కాగా, రైట్ బౌలింగ్‌లో కేవలం ఆరు పరుగులు మాత్రమే చేయగలిగింది.<ref>[http://content-usa.cricinfo.com/england/content/story/338047.html ''England back from the dead''] ESPNcricinfo retrieved 12 April 2008</ref> దీని తర్వాత, అతను ఇంగ్లాండ్ ట్వంటీ20, వన్డే జట్లలో సాధారణ సభ్యుడిగా కొనసాగాడు, 2008లో న్యూజిలాండ్, దక్షిణాఫ్రికాతో స్వదేశీ సిరీస్‌లలో ఆడాడు, అయినప్పటికీ తుది జట్టులో అతనికి స్థానం ఎప్పుడూ ఖాయం కాలేదు, బ్యాటింగ్ ఆర్డర్‌లో అతని స్థానం అనిశ్చితంగా ఉండేది. ఆయన 2009 శరదృతువులో ఆస్ట్రేలియాతో జరిగిన మ్యాచ్‌లో ఆడాడు, ఆ మ్యాచ్‌లో 6–1 తేడాతో ఓడిపోయింది, దక్షిణాఫ్రికాలో జరిగిన ఐసీసీ ఛాంపియన్స్ ట్రోఫీలో ఆశ్చర్యకరంగా విజయవంతమైన ప్రదర్శన చేశాడు, అక్కడ ఇంగ్లాండ్ ఆతిథ్య జట్టు శ్రీలంకను ఓడించి, సెమీ-ఫైనల్స్‌లో ఆస్ట్రేలియా చేతిలో 9 వికెట్ల తేడాతో ఘోరంగా ఓడిపోయింది (ఆ మ్యాచ్‌లో రైట్ 49 పరుగులు చేసి, టిమ్ బ్రెస్నన్‌తో కలిసి శతక భాగస్వామ్యాన్ని నెలకొల్పాడు ). ఆ మ్యాచ్‌లో అతను, బ్రెస్నన్ ఐసీసీ ఛాంపియన్స్ ట్రోఫీ చరిత్రలోనే అత్యధిక 7వ వికెట్ భాగస్వామ్యాన్ని (107) నెలకొల్పారు.<ref>{{Cite news|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/fow/highest_partnerships_by_wicket.html?id=44;type=trophy|title=Cricket Records. Records. ICC Champions Trophy (ICC KnockOut). Highest partnerships by wicket|work=ESPNcricinfo|access-date=2017-06-17}}</ref> ఛాంపియన్స్ ట్రోఫీ తరువాత, అక్టోబర్ 2009లో దక్షిణాఫ్రికా శీతాకాల పర్యటన కోసం రైట్‌ను మొదటిసారిగా ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్ జట్టుకు పిలిచారు. 2009 యాషెస్ తర్వాత ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్ పదవీ విరమణతో ఖాళీ అయిన ఆల్-రౌండర్ స్థానాన్ని భర్తీ చేయడానికి అతన్ని జట్టులోకి తీసుకున్నారు. ఇంగ్లాండ్ సెలెక్టర్ల ఛైర్మన్ జియోఫ్ మిల్లర్ ఇలా అన్నారు, "ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్ పదవీ విరమణ జట్టులో ఒక ఆల్-రౌండర్ స్థానాన్ని ఖాళీ చేసింది. మేము ల్యూక్ రైట్‌ను ఆండ్రూకు సరిసమానమైన ప్రత్యామ్నాయంగా చూడనప్పటికీ, అతని ఆల్-రౌండ్ ఆట అభివృద్ధి చెందుతున్న తీరు మమ్మల్ని ఉత్తేజపరుస్తోంది అతను టెస్ట్ స్థాయిలో ప్రభావం చూపగలడని మేము నమ్ముతున్నాము".<ref>{{Citation|last=ESPNcricinfo staff|title=Harmison and Bopara miss out|date=8 October 2009|url=http://www.cricinfo.com/rsaveng09/content/story/428799.html|publisher=ESPNcricinfo|access-date=2009-10-08}}</ref> అయితే అతను ఆడలేదు, టెస్ట్ క్రికెట్ ఆడకుండానే అతని కెరీర్ ముగిసింది."    అయితే, రైట్ ఇంగ్లాండ్ వన్డే జట్టులో చాలా స్థిరమైన ఆటగాడిగా ఉండేవాడు 2009 , 2010 టోర్నమెంట్‌లలో ఇంగ్లాండ్ ట్వంటీ20 జట్లలో సభ్యుడిగా ఉండి, విజేతగా నిలిచిన ఇంగ్లాండ్ జట్టులో సభ్యుడిగా ఉన్నాడు. == వ్యక్తిగత జీవితం == రైట్ లీసెస్టర్‌షైర్‌లోని రాట్‌క్లిఫ్ ఆన్ ది వ్రీక్‌లో ఉన్న రాట్‌క్లిఫ్ కాలేజీలో చదువుకున్నాడు,  18 సంవత్సరాల వయస్సులో లీసెస్టర్‌షైర్ తరపున తన ఫస్ట్-క్లాస్ అరంగేట్రం చేశాడు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=QVCvtcUo4Y0C|title=Physical Education and Sport in Independent Schools|publisher=John Catt Educational Ltd|year=2012|isbn=9781908095442|editor-last=Tozer|editor-first=Malcolm|pages=280}}</ref><ref>[http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/433760.html Sussex v Leicestershire at Hov, Sep 17-19, 2003] - ESPNcricinfo</ref> రైట్ 2009లో [[న్యూజీలాండ్|న్యూజిలాండ్]] పర్యటనలో ఉన్నప్పుడు తన భార్య రెబెక్కాను కలిశారు. ఆయన 2010 క్రిస్మస్ సందర్భంగా దక్షిణాఫ్రికా పర్యటనలో ఉన్నప్పుడు వారు నిశ్చితార్థం చేసుకున్నారు, 2011 సెప్టెంబర్ 30 న వివాహం చేసుకున్నారు.<ref>[http://sussex.greatbritishlife.co.uk/article/bowled-over-sussex--luke-wright-interview-bowler-cricketer-22408/] Article about Luke Wright, and his engagement to Rebecca</ref> 27 నవంబర్ 2011న మధ్యాహ్నం 3:30 గంటలకు, లూకా మొదటి బిడ్డ, జాషువా జేమ్స్ జన్మించాడు, లూకా వెంటనే అతని చిత్రాన్ని తన ట్విట్టర్ పేజీలో పోస్ట్ చేశాడు.<ref>[https://twitter.com/lukewright204/media/slideshow?url=pic.twitter.com%2F0HMItwPI] On 29 November 2011, Luke posted a picture of Joshua on Twitter</ref> అతను న్యూకాజిల్ యునైటెడ్ ఎఫ్. సి. కి మద్దతుదారుడు <ref>'Wanted: new superheroes to rank with ageing best', The Times (London), 6 September 2007, Thursday, SPORT; Pg. 91, 785 words, Andy Zaltzman</ref> == టి20 ఫ్రాంచైజీ కెరీర్ == ఆస్ట్రేలియన్ సీజన్‌లో, రైట్ ప్రారంభ బిగ్ బాష్ లీగ్ [[మెల్‌బోర్న్ స్టార్స్|మెల్బోర్న్ స్టార్స్]] చేరాడు. జనవరి 9న, బ్లండ్‌స్టోన్ అరీనాలో హోబర్ట్ హరికేన్స్‌తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో రైట్ 60 బంతుల్లో 117 పరుగులు చేశాడు, ఇందులో తొమ్మిది సిక్సర్లు, ఎనిమిది ఫోర్లు ఉన్నాయి. బీబీఎల్ 07లో [[డి 'ఆర్సీ షార్ట్]] 122 * పరుగులు చేసే వరకు ఇది ఆస్ట్రేలియా దేశీయ ట్వంటీ20లో అత్యధిక స్కోరు. అదే మ్యాచ్‌లో, రైట్ సహచరుడు రాబ్ క్వినీ 172 పరుగుల ఓపెనింగ్ భాగస్వామ్యాన్ని నెలకొల్పారు, ఇది దేశీయ ట్వంటీ20 మ్యాచ్‌లో వికెట్‌కైనా అత్యధికం. ఫిబ్రవరి 2016లో పాకిస్తాన్ సూపర్ లీగ్ ప్రారంభ సీజన్‌లో, ల్యూక్ రైట్ క్వెట్టా గ్లాడియేటర్స్ తరపున ఆడాడు. 9 ఫిబ్రవరి 2017 నుండి ప్రారంభమైన 2వ సీజన్ కోసం అతన్ని నిలుపుకున్నారు. సెప్టెంబర్ 2018లో ఆఫ్ఘనిస్తాన్ ప్రీమియర్ లీగ్ టోర్నమెంట్ మొదటి ఎడిషన్‌లో అతను పక్తియా జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|date=10 September 2018|title=Afghanistan Premier League 2018 – All you need to know from the player draft|url=https://www.crictracker.com/afghanistan-premier-league-2018-all-you-need-to-know-from-the-player-draft/|access-date=10 September 2018|website=CricTracker}}</ref> జూలై 2019లో యూరో టీ20 స్లామ్ క్రికెట్ టోర్నమెంట్ ప్రారంభ ఎడిషన్‌లో బెల్ఫాస్ట్ టైటాన్స్ తరపున ఆడటానికి అతను ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Eoin Morgan to represent Dublin franchise in inaugural Euro T20 Slam|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/27222261/eoin-morgan-represent-dublin-franchise-inaugural-euro-t20-slam|access-date=19 July 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref><ref>{{Cite web|title=Euro T20 Slam Player Draft completed|url=https://www.cricketeurope.com/DATABASE/ARTICLES2019/articles/000010/001060.shtml|access-date=19 July 2019|website=Cricket Europe|archive-date=19 జూలై 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190719163945/https://www.cricketeurope.com/DATABASE/ARTICLES2019/articles/000010/001060.shtml|url-status=dead}}</ref> అయితే, మరుసటి నెలలో టోర్నమెంట్ రద్దు చేయబడింది.<ref>{{Cite web|title=Inaugural Euro T20 Slam cancelled at two weeks' notice|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/27387389/inaugural-euro-t20-slam-cancelled-two-weeks-notice|access-date=14 August 2019|website=ESPNcricinfo}}</ref> ఏప్రిల్ 2022లో, ది హండ్రెడ్ 2022 సీజన్ కోసం అతన్ని నార్తర్న్ సూపర్‌చార్జర్స్ కొనుగోలు చేసింది.<ref>{{Cite news|url=https://www.bbc.co.uk/sport/cricket/60477088|title=The Hundred 2022: latest squads as Draft picks revealed|work=BBC Sport|access-date=5 April 2022}}</ref> ఆయన నవంబర్ 2022లో అన్ని రకాల క్రికెట్ నుండి రిటైర్మెంట్ ప్రకటించాడు.<ref name="auto">{{Cite news|url=https://www.bbc.com/sport/cricket/63720953|title=Wright named England men's selector|work=BBC Sport}}</ref> == ఇంగ్లాండ్ సెలెక్టర్ == రైట్ నవంబర్ 2022లో ఇంగ్లాండ్ పురుషుల జట్టుకు సెలెక్టర్‌గా నియమితులయ్యాడు.<ref name="auto2">{{Cite news|url=https://www.bbc.com/sport/cricket/63720953|title=Wright named England men's selector|work=BBC Sport}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:1985 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు వన్డే క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] 8j4pudrq9cd1l95newy9k6aucr3urm0 కూరెళ్ల శ్రీనివాస్ 0 488101 4808006 4803736 2026-04-22T13:46:34Z Kalasagary 107518 4808006 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = కూరెళ్ల శ్రీనివాస్ | image = | caption = | birth_date = [[జూన్ 20]], [[1967]] | birth_place = [[నల్లగొండ]], [[తెలంగాణ]], [[భారతదేశం]] | occupation = చిత్రకారుడు, ప్రధానోపాధ్యాయుడు | nationality = [[భారతీయుడు]] | spouse = శైలజ | parents = లక్ష్మయ్య, సావిత్రమ్మ | awards = రాష్ట్ర ఉత్తమ కళాకారుడి పురస్కారం (2014), రాష్ట్ర ఉత్తమ ఉపాధ్యాయ పురస్కారం (2011) | known_for = వాటర్ కలర్ పోర్ట్రైట్స్, పాఠ్యపుస్తకాల ఇలస్ట్రేషన్స్ }} ''' కూరెళ్ల శ్రీనివాస్''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రానికి చెందిన ప్రముఖ చిత్రకారుడు, ప్రభుత్వ ఉపాధ్యాయుడు. ఇతను ప్రధానంగా వాటర్ కలర్, ఆక్రిలిక్, ఇలస్ట్రేషన్స్, లైన్ డ్రాయింగ్స్ తదితర మాధ్యమాలలో చిత్రాలు గీస్తాడు. రాష్ట్ర విద్యా పరిశోధన శిక్షణా సంస్థ (SCERT) ప్రచురించిన అనేక పాఠ్యపుస్తకాలకు దశాబ్దాల పాటు ముఖచిత్రాలు, లోపలి బొమ్మలు గీశాడు. == జననం, విద్యాభ్యాసం == కూరెళ్ల శ్రీనివాస్ ఉమ్మడి [[నల్లగొండ జిల్లా]]లో జన్మించాడు.<ref>[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.386109 ఆంధ్రకళాదర్శిని - కళాసాగర్ - పేజీ65]</ref>. ఇతని తల్లిదండ్రులు సావిత్రమ్మ, లక్ష్మయ్య. తండ్రికి ఉన్న కళాగుణాలు శ్రీనివాస్‌కు కూడా అబ్బాయి. ఇతని ఆరుగురు అన్నదమ్ములు (వెంకటేశ్వర్లు, రాఘవాచారి, మురహరి పద్మాచారి, జ్ఞానేశ్వర్) కూడా చిత్రకళాకారులే. శ్రీనివాస్ పాఠశాల, జూనియర్ కళాశాల, డిగ్రీ విద్య అంతా నల్లగొండలోనే సాగింది. ఆ తర్వాత ఎం.ఏ. పూర్తి చేశాడు.<ref>కూరెళ్ల శ్రీనివాస్ చిత్రకళా ప్రదర్శన కరపత్రం - సంక్షిప్త పరిచయం (2020) ఆధారంగా.</ref> == వృత్తి జీవితం == శ్రీనివాస్ తన డిగ్రీ చివరి సంవత్సరంలో ఉండగానే 1988 నవంబర్‌లో ప్రభుత్వ డ్రాయింగ్ ఉపాధ్యాయుడిగా ఉద్యోగం సాధించాడు. ఆ తర్వాత ఎం.ఏ పూర్తి చేసి 1997 లో తెలుగు స్కూల్ అసిస్టెంట్‌గా, 2012లో కుర్మేడు జిల్లా పరిషత్ ఉన్నత పాఠశాల ప్రధానోపాధ్యాయుడిగా పదోన్నతి పొందాడు. ఏ పాఠశాలలో పనిచేసినా అక్కడి గోడలపై విద్యార్థులకు అవసరమైన చిత్రాలు గీయడం ఇతని ప్రత్యేకత. ప్రస్తుతం [[యాదాద్రి భువనగిరి జిల్లా]], [[చౌటుప్పల్]] మండలం లింగోజిగూడెం జెడ్పీహెచ్ఎస్ లో ప్రధానోపాధ్యాయుడిగా పనిచేస్తున్నాడు. 1992లో ‘చదువు వెలుగు’ అక్షరాస్యత కార్యక్రమంలో డిప్యూటేషన్ పై పది సంవత్సరాలు పనిచేసి వాచకాలకు, పక్షపత్రికలకు, పోస్టర్లకు విస్తృతంగా చిత్రాలు గీశాడు. రాష్ట్ర విద్యా పరిశోధన శిక్షణా సంస్థ (SCERT) లో దాదాపు ఇరవై ఏళ్లుగా 1 నుండి 10వ తరగతి వరకు [[తెలుగు]], సంస్కృత, [[హిందీ]], [[ఉర్దూ భాష|ఉర్దూ]], ఆంగ్ల మాధ్యమాల పాఠ్యపుస్తకాలకు చిత్రాలు అందించాడు. సమగ్ర శిక్షా అభియాన్ కింద శిక్షణా మాన్యువల్స్, వేలాది బాలసాహిత్య పుస్తకాలకు ముఖచిత్రాలు రూపొందించాడు. ‘చదువుల పండుగ’ పేరుతో ఆర్ట్ టీచింగ్ శిక్షణా శిబిరాలు నిర్వహించాడు. == చిత్రకళా ప్రస్థానం == చిన్నతనంలో చందమామ కథల పుస్తకాలలోని బొమ్మల స్ఫూర్తితో చిత్రకళపై ఆసక్తి పెంచుకున్నాడు. చిత్రకారులైన అన్నదమ్ముల ప్రభావం, నల్లగొండలో స్నేహితులైన [[పామర్తి శంకర్]], ఎస్. రఘు, [[శేఖర్ (కార్టూనిస్టు)|కంభాలపల్లి శేఖర్]] తదితరులు, స్థానిక గురువుల ప్రోత్సాహంతో కళలో నైపుణ్యం సాధించాడు. తొలిదశలో [[నల్లగొండ]] రైల్వే స్టేషన్, నాగార్జున ప్రభుత్వ కళాశాల ప్రాంగణాల్లో మిత్రులతో కలిసి కార్టూన్ల సాధన చేసేవాడు. స్థానికంగా 'అమెచ్యూర్ ఆర్టిస్ట్ అసోసియేషన్', 'నీలగిరి క్రోక్విల్లర్స్ అసోసియేషన్' ద్వారా [[నల్గొండ|నల్లగొండ]], [[సూర్యాపేట]], [[మిర్యాలగూడ]] ప్రాంతాలలో చిత్రకళా ప్రదర్శనలు ఏర్పాటు చేసి ప్రజల్లో అవగాహన కల్పించాడు. స్త్రీ సాధికారత, వరకట్న దురాచారాలకు వ్యతిరేకంగా అనేక కార్టూన్లు వేశాడు. తెలంగాణ ఉద్యమ సమయంలో ‘హైదరాబాద్ నాదే, తెలంగాణ నాదే’ శీర్షికలతో అనేక చిత్రాలు గీసి, [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం]] క్యాంపస్‌లో ప్రదర్శనలు, ఆర్ట్ క్యాంపులు నిర్వహించాడు. === విశేష కృషి, ప్రదర్శనలు === * '''108 రోజుల్లో 108 చిత్రాలు:''' కరోనా లాక్‌డౌన్ సమయంలో 108 రోజుల పాటు రోజూ ఒకరు చొప్పున 108 మంది ప్రముఖుల (కవులు, రచయితలు, కళాకారులు) వాటర్ కలర్ పోర్ట్రైట్ చిత్రాలను గీసి రికార్డు సాధించాడు. ఈ చిత్రాలను తెలంగాణ భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ఆధ్వర్యంలో [[హైదరాబాదు|హైదరాబాద్‌]]<nowiki/>లో ఆరు రోజుల పాటు ప్రదర్శించారు.<ref>{{Cite web|last=Srinivas|first=Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella|date=2025-06-03|title=Cm kcr|url=https://kurellasrinivasartist.blogspot.com/|access-date=2026-04-14|website=ARTIST}}</ref> * 2016లో తెలంగాణ సాహితీ నిర్వహించిన లిటరరీ ఫెస్ట్‌లో 15 రోజుల్లో పోతన, జాషువా, కాళోజీ, సురవరం వంటి 20 మంది తెలుగు మహనీయుల చిత్రాలను కాన్వాస్‌పై చిత్రించాడు. * కరోనా వ్యాధిపై అవగాహన కల్పిస్తూ దాదాపు 200 చిత్రాలు వేశాడు. మహాత్మా గాంధీ యూనివర్సిటీ విద్యార్థుల ‘కాలం బంధించిన క్షణాలు’ కవితా సంకలనానికి 24 గంటలలో 50 బొమ్మలు అందించాడు. * ప్రముఖ కవి డా. [[ఏనుగు నరసింహారెడ్డి]] రాసిన ‘తెలంగాణ రుబాయిలు’ గ్రంథానికి 150 ఇలస్ట్రేషన్స్ గీశాడు. ఏపీ గ్రామీణాభివృద్ధి సంస్థ, మహిళా సమతా సొసైటీలకు వందలాది చిత్రాలు అందించాడు. ప్రపంచ తెలుగు మహాసభలు - 2017లో హైదరాబాద్ ఆర్ట్ సొసైటీ నిర్వహించిన క్యాంపుల్లో పాల్గొన్నాడు. సాహిత్య పుస్తకాలకు వేలాది ముఖచిత్రాలు గీశారు. == పురస్కారాలు == చిత్రకళా, విద్యా రంగాలలో ఇతను చేసిన సేవలకు గాను పలు పురస్కారాలు లభించాయి: * 1992: జిల్లాస్థాయి ఉత్తమ ఉపాధ్యాయ పురస్కారం * 1995: కళా నీరాజనం పురస్కారం * 1996: ఉత్తమ కళాకారుడి పురస్కారం * 1997: జన్మభూమి రాష్ట్రస్థాయి చిత్రలేఖన అవార్డు * 2010: భువన భారతి కళాపురస్కారం * 2011: రాష్ట్ర ఉత్తమ ఉపాధ్యాయ పురస్కారం * 2012: పానగల్లు పూర్వ వైభవ చిత్రకళా ప్రదర్శన పురస్కారం * 2014: తెలంగాణ రాష్ట్ర ఆవిర్భావ దినోత్సవం సందర్భంగా రాష్ట్ర ఉత్తమ కళాకారుడి పురస్కారం (రూ. 51,000 నగదు బహుమతి) == వ్యక్తిగత జీవితం == శ్రీనివాస్ భార్య పేరు శైలజ. ఈమె కూడా ఇతని కళా ప్రస్థానంలో ఎంతో సహకారం అందించింది. == మూలాలు == {{Reflist}} {{DEFAULTSORT:శ్రీనివాస్, కూరెళ్ల}} [[వర్గం:తెలంగాణకు చెందిన ప్రభుత్వ ఉద్యోగులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ కళాపోషకులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ చిత్రకారులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ ఉపాధ్యాయులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ కళాకారులు]] [[వర్గం:చిత్రలేఖనం]] [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకారులు]] bo91tz0gxawmnzmhcvu5ydcq6q7sybd 4808007 4808006 2026-04-22T13:46:59Z Kalasagary 107518 4808007 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = కూరెళ్ల శ్రీనివాస్ | image = | caption = | birth_date = [[జూన్ 20]], [[1967]] | birth_place = [[నల్లగొండ]], [[తెలంగాణ]], [[భారతదేశం]] | occupation = చిత్రకారుడు, ప్రధానోపాధ్యాయుడు | nationality = [[భారతీయుడు]] | spouse = శైలజ | parents = లక్ష్మయ్య, సావిత్రమ్మ | awards = రాష్ట్ర ఉత్తమ కళాకారుడి పురస్కారం (2014), రాష్ట్ర ఉత్తమ ఉపాధ్యాయ పురస్కారం (2011) | known_for = వాటర్ కలర్ పోర్ట్రైట్స్, పాఠ్యపుస్తకాల ఇలస్ట్రేషన్స్ }} ''' కూరెళ్ల శ్రీనివాస్''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రానికి చెందిన ప్రముఖ చిత్రకారుడు, ప్రభుత్వ ఉపాధ్యాయుడు. ఇతను ప్రధానంగా వాటర్ కలర్, ఆక్రిలిక్, ఇలస్ట్రేషన్స్, లైన్ డ్రాయింగ్స్ తదితర మాధ్యమాలలో చిత్రాలు గీస్తాడు. రాష్ట్ర విద్యా పరిశోధన శిక్షణా సంస్థ (SCERT) ప్రచురించిన అనేక పాఠ్యపుస్తకాలకు దశాబ్దాల పాటు ముఖచిత్రాలు, లోపలి బొమ్మలు గీశాడు. == జననం, విద్యాభ్యాసం == కూరెళ్ల శ్రీనివాస్ ఉమ్మడి [[నల్లగొండ జిల్లా]]లో జన్మించాడు.<ref>[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.386109 ఆంధ్రకళాదర్శిని - కళాసాగర్ - పేజీ65]</ref>. ఇతని తల్లిదండ్రులు సావిత్రమ్మ, లక్ష్మయ్య. తండ్రికి ఉన్న కళాగుణాలు శ్రీనివాస్‌కు కూడా అబ్బాయి. ఇతని ఆరుగురు అన్నదమ్ములు (వెంకటేశ్వర్లు, రాఘవాచారి, మురహరి పద్మాచారి, జ్ఞానేశ్వర్) కూడా చిత్రకళాకారులే. శ్రీనివాస్ పాఠశాల, జూనియర్ కళాశాల, డిగ్రీ విద్య అంతా నల్లగొండలోనే సాగింది. ఆ తర్వాత ఎం.ఏ. పూర్తి చేశాడు.<ref>కూరెళ్ల శ్రీనివాస్ చిత్రకళా ప్రదర్శన కరపత్రం - సంక్షిప్త పరిచయం (2020) ఆధారంగా.</ref> == వృత్తి జీవితం == శ్రీనివాస్ తన డిగ్రీ చివరి సంవత్సరంలో ఉండగానే 1988 నవంబర్‌లో ప్రభుత్వ డ్రాయింగ్ ఉపాధ్యాయుడిగా ఉద్యోగం సాధించాడు. ఆ తర్వాత ఎం.ఏ పూర్తి చేసి 1997 లో తెలుగు స్కూల్ అసిస్టెంట్‌గా, 2012లో కుర్మేడు జిల్లా పరిషత్ ఉన్నత పాఠశాల ప్రధానోపాధ్యాయుడిగా పదోన్నతి పొందాడు. ఏ పాఠశాలలో పనిచేసినా అక్కడి గోడలపై విద్యార్థులకు అవసరమైన చిత్రాలు గీయడం ఇతని ప్రత్యేకత. ప్రస్తుతం [[యాదాద్రి భువనగిరి జిల్లా]], [[చౌటుప్పల్]] మండలం లింగోజిగూడెం జెడ్పీహెచ్ఎస్ లో ప్రధానోపాధ్యాయుడిగా పనిచేస్తున్నాడు. 1992లో ‘చదువు వెలుగు’ అక్షరాస్యత కార్యక్రమంలో డిప్యూటేషన్ పై పది సంవత్సరాలు పనిచేసి వాచకాలకు, పక్షపత్రికలకు, పోస్టర్లకు విస్తృతంగా చిత్రాలు గీశాడు. రాష్ట్ర విద్యా పరిశోధన శిక్షణా సంస్థ (SCERT) లో దాదాపు ఇరవై ఏళ్లుగా 1 నుండి 10వ తరగతి వరకు [[తెలుగు]], సంస్కృత, [[హిందీ]], [[ఉర్దూ భాష|ఉర్దూ]], ఆంగ్ల మాధ్యమాల పాఠ్యపుస్తకాలకు చిత్రాలు అందించాడు. సమగ్ర శిక్షా అభియాన్ కింద శిక్షణా మాన్యువల్స్, వేలాది బాలసాహిత్య పుస్తకాలకు ముఖచిత్రాలు రూపొందించాడు. ‘చదువుల పండుగ’ పేరుతో ఆర్ట్ టీచింగ్ శిక్షణా శిబిరాలు నిర్వహించాడు. == చిత్రకళా ప్రస్థానం == చిన్నతనంలో చందమామ కథల పుస్తకాలలోని బొమ్మల స్ఫూర్తితో చిత్రకళపై ఆసక్తి పెంచుకున్నాడు. చిత్రకారులైన అన్నదమ్ముల ప్రభావం, నల్లగొండలో స్నేహితులైన [[పామర్తి శంకర్]], ఎస్. రఘు, [[శేఖర్ (కార్టూనిస్టు)|కంభాలపల్లి శేఖర్]] తదితరులు, స్థానిక గురువుల ప్రోత్సాహంతో కళలో నైపుణ్యం సాధించాడు. తొలిదశలో [[నల్లగొండ]] రైల్వే స్టేషన్, నాగార్జున ప్రభుత్వ కళాశాల ప్రాంగణాల్లో మిత్రులతో కలిసి కార్టూన్ల సాధన చేసేవాడు. స్థానికంగా 'అమెచ్యూర్ ఆర్టిస్ట్ అసోసియేషన్', 'నీలగిరి క్రోక్విల్లర్స్ అసోసియేషన్' ద్వారా [[నల్గొండ|నల్లగొండ]], [[సూర్యాపేట]], [[మిర్యాలగూడ]] ప్రాంతాలలో చిత్రకళా ప్రదర్శనలు ఏర్పాటు చేసి ప్రజల్లో అవగాహన కల్పించాడు. స్త్రీ సాధికారత, వరకట్న దురాచారాలకు వ్యతిరేకంగా అనేక కార్టూన్లు వేశాడు. తెలంగాణ ఉద్యమ సమయంలో ‘హైదరాబాద్ నాదే, తెలంగాణ నాదే’ శీర్షికలతో అనేక చిత్రాలు గీసి, [[ఉస్మానియా విశ్వవిద్యాలయం]] క్యాంపస్‌లో ప్రదర్శనలు, ఆర్ట్ క్యాంపులు నిర్వహించాడు. === విశేష కృషి, ప్రదర్శనలు === * '''108 రోజుల్లో 108 చిత్రాలు:''' కరోనా లాక్‌డౌన్ సమయంలో 108 రోజుల పాటు రోజూ ఒకరు చొప్పున 108 మంది ప్రముఖుల (కవులు, రచయితలు, కళాకారులు) వాటర్ కలర్ పోర్ట్రైట్ చిత్రాలను గీసి రికార్డు సాధించాడు. ఈ చిత్రాలను తెలంగాణ భాషా సాంస్కృతిక శాఖ ఆధ్వర్యంలో [[హైదరాబాదు|హైదరాబాద్‌]]<nowiki/>లో ఆరు రోజుల పాటు ప్రదర్శించారు.<ref>{{Cite web|last=Srinivas|first=Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella Srinivas , Kurella|date=2025-06-03|title=Cm kcr|url=https://kurellasrinivasartist.blogspot.com/|access-date=2026-04-14|website=ARTIST}}</ref> * 2016లో తెలంగాణ సాహితీ నిర్వహించిన లిటరరీ ఫెస్ట్‌లో 15 రోజుల్లో పోతన, జాషువా, కాళోజీ, సురవరం వంటి 20 మంది తెలుగు మహనీయుల చిత్రాలను కాన్వాస్‌పై చిత్రించాడు. * కరోనా వ్యాధిపై అవగాహన కల్పిస్తూ దాదాపు 200 చిత్రాలు వేశాడు. మహాత్మా గాంధీ యూనివర్సిటీ విద్యార్థుల ‘కాలం బంధించిన క్షణాలు’ కవితా సంకలనానికి 24 గంటలలో 50 బొమ్మలు అందించాడు. * ప్రముఖ కవి డా. [[ఏనుగు నరసింహారెడ్డి]] రాసిన ‘తెలంగాణ రుబాయిలు’ గ్రంథానికి 150 ఇలస్ట్రేషన్స్ గీశాడు. ఏపీ గ్రామీణాభివృద్ధి సంస్థ, మహిళా సమతా సొసైటీలకు వందలాది చిత్రాలు అందించాడు. ప్రపంచ తెలుగు మహాసభలు - 2017లో హైదరాబాద్ ఆర్ట్ సొసైటీ నిర్వహించిన క్యాంపుల్లో పాల్గొన్నాడు. సాహిత్య పుస్తకాలకు వేలాది ముఖచిత్రాలు గీశారు. == పురస్కారాలు == చిత్రకళా, విద్యా రంగాలలో ఇతను చేసిన సేవలకు గాను పలు పురస్కారాలు లభించాయి: * 1992: జిల్లాస్థాయి ఉత్తమ ఉపాధ్యాయ పురస్కారం * 1995: కళా నీరాజనం పురస్కారం * 1996: ఉత్తమ కళాకారుడి పురస్కారం * 1997: జన్మభూమి రాష్ట్రస్థాయి చిత్రలేఖన అవార్డు * 2010: భువన భారతి కళాపురస్కారం * 2011: రాష్ట్ర ఉత్తమ ఉపాధ్యాయ పురస్కారం * 2012: పానగల్లు పూర్వ వైభవ చిత్రకళా ప్రదర్శన పురస్కారం * 2014: తెలంగాణ రాష్ట్ర ఆవిర్భావ దినోత్సవం సందర్భంగా రాష్ట్ర ఉత్తమ కళాకారుడి పురస్కారం (రూ. 51,000 నగదు బహుమతి) == వ్యక్తిగత జీవితం == శ్రీనివాస్ భార్య పేరు శైలజ. ఈమె కూడా ఇతని కళా ప్రస్థానంలో ఎంతో సహకారం అందించింది. == మూలాలు == {{Reflist}} {{DEFAULTSORT:శ్రీనివాస్, కూరెళ్ల}} [[వర్గం:తెలంగాణకు చెందిన ప్రభుత్వ ఉద్యోగులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ చిత్రకారులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ ఉపాధ్యాయులు]] [[వర్గం:తెలంగాణ కళాకారులు]] [[వర్గం:చిత్రలేఖనం]] [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకారులు]] s9ie7xzgddwudxghxmfx2tyyepfcask లక్కీ మొరానీ 0 488104 4808111 4803510 2026-04-23T00:06:17Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808111 wikitext text/x-wiki  {{Infobox fashion designer | name = లక్కీ మొరానీ | image = Lucky Morani attend Adnan Ul Mulk and Nida Farooqui’s wedding (10).jpg | caption = 2018లో మొరానీ | birth_date = | birth_place = [[ముంబై]], భారతదేశం | education = ఫ్యాషన్ డిజైన్ | alma mater = నార్సీ మోంజీ కాలేజ్ ఆఫ్ కామర్స్ అండ్ ఎకనామిక్స్<br>ఎస్ఎన్డిటి మహిళా విశ్వవిద్యాలయం | occupation = ఈవెంట్ మేనేజర్, ఫ్యాషన్ డిజైనర్, మోడల్, నటి | known_for = | spouse = మహమ్మద్ మొరానీ | relatives = కరీం మొరానీ (బావ)<br>అలీ మొరానీ (బావ)<br/>[[జోవా మొరానీ]] (మేనకోడలు) | awards = }} లక్కీ మొరానీ ఒక భారతీయ ఫ్యాషన్ డిజైనర్, మోడల్, రంగస్థలం, చలనచిత్ర నటి.<ref name="The Times of India">{{Cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Lucky-Morani-plays-a-psychiatrist-in-Main-Aur-Charles/articleshow/49352318.cms|title=Lucky Morani plays a psychiatrist in 'Main Aur Charles'|date=15 October 2015|work=The Times of India}}</ref> ఆమె ప్రముఖ ఫ్యాషన్ డిజైనర్, భారతదేశంలోని అనేక బ్రాండ్ల కోసం రూపకల్పన చేసి, మోడల్ గా చేసింది.<ref>{{Cite web|title=lucky morani - High Heel Confidential|url=http://www.highheelconfidential.com/tag/lucky-morani/|website=www.highheelconfidential.com}}</ref><ref>{{Cite news|url=http://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/hindi/bollywood/news/Lucky-Morani-Working-with-Randeep-Hooda-was-fascinating/articleshow/49539574.cms|title=Lucky Morani: Working with Randeep Hooda was fascinating|date=26 October 2015|work=The Times of India}}</ref> 2014లో, ఆమె [[హిందీ సినిమా|బాలీవుడ్]] క్రైమ్ థ్రిల్లర్ చిత్రం మెయిన్ ఔర్ చార్లెస్ తో ప్రధాన స్రవంతి నటనలోకి అడుగుపెట్టింది.<ref>{{Cite web|title=Mohomed and Lucky Morani are the happy couple|url=http://www.mid-day.com/photos/mohomed-and-lucky-moranis-25th-anniversary-bash/3462|website=mid-day}}</ref> == కెరీర్ == మోరానీ భారతదేశంలోని [[ముంబై]]<nowiki/>లో జన్మించింది. ఆమె ముంబైలోని సెయింట్ జోసెఫ్స్ కాన్వెంట్ హైస్కూల్లో పాఠశాల విద్యను అభ్యసించింది. ఆమె నర్సీ మోంజీ కాలేజ్ ఆఫ్ కామర్స్ అండ్ ఎకనామిక్స్ నుండి [[బ్యాచిలర్ ఆఫ్ కామర్స్]], ఎస్. ఎన్. డి. టి ఉమెన్స్ యూనివర్శిటీ నుండి [[ఫ్యాషన్ టెక్నాలజీ|ఫ్యాషన్ డిజైన్]] లో డిప్లొమా కలిగి ఉంది. మొరానీ ఫ్యాషన్ డిజైనర్ హేమంత్ త్రివేది వద్ద అప్రెంటిస్గా పనిచేసింది. ఆ తరువాత, ఆమె సినీయుగ్ గ్రూప్ ఆఫ్ కంపెనీస్ కోసం క్రియేటివ్ అండ్ ఈవెంట్ ప్లానర్ గా పనిచేసింది.<ref name="ndtv.com">{{Cite web|title=How Debutante Lucky Morani Was Cast in Main Aur Charles|url=http://movies.ndtv.com/bollywood/how-debutante-lucky-morani-was-cast-in-main-aur-charles-1236751|website=NDTVMovies.com}}</ref> ఆ తరువాత, ఆమె నాటక రచయిత, దర్శకుడు [[నాదిరా బబ్బర్]] రచనల ద్వారా రంగస్థల నటనలోకి ప్రవేశించింది. 2016లో 'ఐ యామ్ ఉమెన్' మహిళా సాధికారత అవార్డును గెలుచుకున్నది.<ref>{{Cite web|first=|title=Lucky Morani, Jalpa Vithalani-'I Am Woman' Women Empowerment Awards Photo Gallery, 'I Am Woman' Women Empowerment Awards Stills, 'I Am Woman' Women Empowerment Awards Gallery, 'I Am Woman' Women Empowerment Awards Photos|url=http://www.bharatstudent.com/cafebharat/photo_gallery_3-Hindi-Events-I_Am_Woman_Women_Empowerment_Awards-Photo-Galleries-1,8,34922,14.php|website=Bharatstudent|access-date=2026-04-14|archive-date=2023-04-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20230407161815/http://www.bharatstudent.com/cafebharat/photo_gallery_3-Hindi-Events-I_Am_Woman_Women_Empowerment_Awards-Photo-Galleries-1,8,34922,14.php|url-status=dead}}</ref> == వ్యక్తిగత జీవితం == మొరానీ బాలీవుడ్ చిత్ర నిర్మాత మొహమ్మద్ మొరానీ భార్య, భారతదేశంలోని ఈవెంట్ మేనేజ్మెంట్ కంపెనీలలో ఒకటైన సినీయుగ్ ఎంటర్టైన్మెంట్ యజమానులైన కరీం మొరానీ, అలీ మొరానీ ల బంధువు.<ref>{{Cite news|url=http://www.firstpost.com/bollywood/who-is-karim-morani-18205.html|title=Who is Karim Morani? - Firstpost|work=Firstpost}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:భారత మహిళా ఫ్యాషన్ డిజైనర్లు]] [[వర్గం:1970 జననాలు]] [[వర్గం:21వ శతాబ్దపు భారతీయ నటీమణులు]] [[వర్గం:భారతీయ సినిమా నటీమణులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] 8luv1snv8v9fpxc2e7952zlxpqhop7j రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ 0 488133 4808209 4804739 2026-04-23T07:27:48Z Veera.sj 9700 /* మూలాలు */ 4808209 wikitext text/x-wiki '''రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ''' (ఆంగ్లం: [[:en:Rajput painting|Rajput painting]]) 16వ శతాబ్దం నుండి 17వ శతాబ్దం వరకు [[భారతదేశం]] కు చెందిన స్వతంత్ర హిందూ సామంత రాజ్యాలలో విలసిల్లిన చిత్రకళ. [[మొఘల్ చిత్రకళ]] ఆ కాలానికి సమకాలీనం అయితే, రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ మాత్రం సాంప్రదాయికం మరియు రసాత్మకం. ఇందులో పలు విభాగాలు ఉన్నవి: రాజస్థానీ చిత్రకళ (పశ్చిమ భారత చిత్రకళ), మధ్య భారత చిత్రకళ మరియు పహారీ చిత్రకళ. <ref>{{Cite news|url=https://www.britannica.com/art/Rajput-painting|title=Rājput painting {{!}} Mughal Influence, Miniature Art & Hindu Mythology {{!}} Britannica|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2026-04-15|language=en}}</ref> <ref name=":0">{{Cite web|title=Rajput (Western, Central, and Hill) Painting {{!}} Encyclopedia.com|url=https://www.encyclopedia.com/international/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/rajput-western-central-and-hill-painting|access-date=2026-04-15|website=www.encyclopedia.com}}</ref> పాశ్చాత్య వివరణాత్మక చిత్రాలు (illustrations), [[రాజస్థాన్]] లో గోడల పై వేసే చిత్రాలు, పలు మతాల జానపద/సాంప్రదాయ చిత్రకళలతో బాటు మొఘల్ చిత్రకళ ప్రభావం కూడా ఈ చిత్రకళపై కలదు.<ref name=":2">{{Cite web|title=Rajput Miniature Paintings: A Classic Art of India|url=https://www.exoticindiaart.com/article/rajput/|access-date=2026-04-15|website=www.exoticindiaart.com|language=en}}</ref> [[జోధ్‌పూర్]], [[జైసల్మేర్]], [[బికనీర్]], [[జైపూర్]] మరియు [[ఉదయ్‌పూర్ (రాజస్థాన్)]] లు కేంద్రాలుగా ఈ శైలి చిత్రకళ వర్థిల్లింది. ఈ ప్రాంతాలలో రాజపుత్ రాజ్యాల వైభవం, ఆ వంశం యొక్క వారసత్వాన్ని ఈ చిత్రకళ వివరిస్తుంది.<ref name=":1">{{Cite web|title=Royal Rajputana|url=https://artsandculture.google.com/story/royal-rajputana-salar-jung-museum/OQWxBRUzrqQ9LA?hl=te|access-date=2026-04-15|website=Google Arts & Culture|language=te}}</ref> వినియోగించబడే రంగుల వలన, ఉపయోగించబడే సాంకేతిక అంశాల వలన, ఈ శైలి చిత్రకళలో రాజసం ఉట్టుపడుతూ ఉంటుంది. ఇది చాలా ప్రత్యేకమైనది, భారతీయ కళాశైలి గనులలో ఇది విలువ కట్టలేనిది. చారిత్రక కథనాలను, మధ్య యుగ భారతదేశ సుసంపన్న సంస్కృతులను సంగమింపజేస్తూ కనబడే రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ చరిత్రను మన కళ్ళ ముందు కట్టే ఒక సాధనం.<ref name=":2" /> == చరిత్ర == {{ప్రధాన వ్యాసం|భారతీయ చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|శిలాగుహ చిత్రకళ}} === శిలాగుహ చిత్రకళ === భారతదేశం లో [[శిలాగుహ చిత్రకళ]] [[మధ్య ప్రదేశ్]] లోని [[భీమ్‌బేట్కా శిలా గుహలు]] లో కలవు. పురాతన రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 40,000-1500, మధ్య రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 1500 - 8500 కాలంలో ఇవి చిత్రీకరించబడ్డాయి. పురాతన రాతి యుగం లో నృత్యం చేస్తోన్న మానవుల, నాలుగు కాళ్ళ జంతువులను వేటాడుతోన్న మానవుల, చిత్రలేఖనాలు ఆకుపచ్చ, ఎరుపు రంగులలో కలవు. మధ్య రాతియుగం లో మరింత వివరాణాత్మకంగా, జీవిత చక్రంలో భాగాలు అయిన గర్భధారణ, శిశు జన్మం, శ్మశాన సన్నివేశాలు వంటి దైనందిన జీవిత ఘట్టాలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. స్త్రీ పురుషుల మధ్య వ్యత్యాసం, వారి వస్త్రధారణ, జంతువుల చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":0" /> === అజంతా గుహలు === [[మహారాష్ట్ర]] లోని [[అజంతా గుహలు]] లోని బౌద్ధ చిత్రకళ క్రీ.పూ 50 నుండి క్రీ.శ 100 మధ్యలో జరిగింది. గోడలపై, పైకప్పులపై క్షుణ్ణమైన రేఖాగణిత అంశాలతో, అత్యంత సహజంగా చిత్రీకరించబడటం వీటి ప్రత్యేకత. రాతి ఉపరితలాన్ని చిత్రకళకు అనువుగా మార్చటానికి, పలు పొరలలో ఆవుపేడ, మట్టి, గడ్డి పూసి, చివరగా సున్నపు తేట పూయటం జరిగింది. ఖనిజ మూలాలతో చేయబడిన రంగుల, పశువుల వెంట్రుకలతో చేసిన కుంచెలు వాడబడ్దాయి. బుద్ధుడి జీవిత చరిత్ర లోని ఘట్టాలను, అప్పటి వస్త్రధారణ, చేనేత, వాస్తుకళలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. <ref name=":0" /> === తాళపత్ర గ్రంథాలు, కాగితం పై చిత్రలేఖనం === {{ప్రధాన వ్యాసం|పాల చిత్రకళ}} అజంతా గుహల చిత్రకళ తర్వాత 6వ శతాబ్దంలో, [[కర్ణాటక]] లోని [[బాదామి]] గుహలు, 8వ శతాబ్దం లొ [[ఎల్లోరా గుహలు]] లో ఉన్న చిత్రకళలు, కళ అంతరించిపోలేదన్న వాదానికి బలం ఇస్తున్నాయి. <ref name=":0" /> ఆరవ శతాబ్దం నుండి 10వ శతాబ్దం భూర్జ వృక్ష బెరడు పైన, తాళ పత్రాలపైన, కాగితం పైన చిత్రలేఖనాలు జరిగాయి. [[పశ్చిమ బెంగాల్]], [[బీహార్]] రాష్ట్రాలలో పదకొండు నుండి పదమూడవ శతాబ్దం వరకు [[బౌద్ధ మతం]] ప్రచారం చేయటం కోసం మఠ గ్రంధాలయాలకు ప్రదానం చేయబడ్డ క్షుణ్ణంగా చిత్రీకరించబడి చెక్కలలో భద్రపరచబడ్డ బౌద్ధ చిత్రలేఖనాలు [[పాల చిత్రకళ]] ను సూచిస్తాయి.<ref name=":0" /> === జైన చిత్రకళ === {{ప్రధాన వ్యాసం|జైన చిత్రకళ}} పదకొండవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతదేశంలో కాగితం పై కల్పసూత్రాలు, కాలక చర్య కథ వంటి [[జైన చిత్రకళ]] విలసిల్లింది. చిత్రీకరణకు అనుగుణంగా ఈ గ్రంథములలో పరిమాణాలు మార్చబడ్డాయి. ఎరుపు, నీలం రంగులతో బాటు అక్కడక్కడా స్వర్ణం కూడా ఒక వర్ణంగా వినియోగించబడినది. అటువైపు కన్నును కూడా చిత్రీకరించటం ఈ శైలిలో ప్రత్యేకత. ఈ శైలి తర్వాత పదహారవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతీయ చిత్రకళ లో కూడా వాడబడినది. <ref name=":0" /> == వ్యుత్పత్తి == రాజ పుత్ర అనే పదం నుండి రాజ్ పుత్ అనే పదం ఉద్భవించింది. సైనిక వర్గానికి చెందిన ఈ వంశం వారు ఉత్తర, మధ్య భారతదేశాన్ని పరిపాలించారు. వీరి మూలాలు ఇదమిత్థంగా తెలియకపోయిననూ, ఆరు/ఏడవ శతాబ్దాలలో మధ్య ఆసియా నుండి వలస వచ్చి, స్థానిక సైనిక స్థాయికి అనుకూలంగా మారి, హిందూ సాంఘిక వ్యవస్థలో వారి స్థానాన్ని పదిలపరచుకొన్నారు. తొమిది/పదవ శతాబ్దాల నాటికి రాజకీయ ప్రాముఖ్యత సంపాదించుకొని స్వతంత్ర రాజవంశాలను ఏర్పాటు చేసుకోగలిగారు. <ref name=":0" /> 1916 లో ఈ శైలి చిత్రకళకు ప్రముఖ కళా చరిత్రకారుడు [[ఆనంద కుమారస్వామి]] రాజ పుత్ చిత్రకళ అని నామకరణం చేశాడు. <ref name=":1" /><ref name=":2" /> == సంస్కృతి == రాజపుతానా ఘనమైన, వైవిధ్యభరితమైన చరిత్ర కలది. ప్రత్యేకమైన చిత్రకళా శైలి కలది. గేయాలు, జానపద కథలు సంస్కృతిలో అల్లుకుపోయినది. ఎడారి ప్రాంతం నడిబొడ్డున అద్భుతమైన కోటలు, రాజభవనాలతో నిండినది. ప్రతి రాజపుత్ పాలకుడికి తన సొంత చిత్రకళాశాల ఉండేది.<ref name=":1" /> == చిత్రకళ == [[మొఘల్ చిత్రకళ]] లో శిక్షణ పొందిన కళాకారులు, మొఘల్ దర్బారు నుండి చెల్లాచెదురై స్థానిక చిత్రకళా సాంప్రదాయాల నుండి పౌరాణిక శైలులు స్వీకరించటంతో ఈ శైలి ఏర్పడింది. 16వ శతాబ్దం అంతానికి రాజపుత్ర పాలకులచే పాలించబడే కళా పాఠశాలలు స్థానిక, మొఘల్ చిత్రకళలతో బాటు పర్షియన్, చైనీసు, యూరోపియన్ వంటి వాటి ప్రభావాలను ఐక్యం చేస్తూ స్పష్టమైన శైలులను అభివృద్ది చేశాయి. <ref name=":1" /> === అంశాలు === 17వ శతాబ్దానికి ముందు రాజపుత్ చిత్రకళలో [[రామాయణం]], [[మహాభారతం]], [[మహాభాగవతం]], [[గీత గోవిందం]], శివపార్వతులు, వంటి పురాణాల దృశ్యాలు చిత్రీకరించబడినవి. ఇవే కాక [[పంచతంత్రం]] రసికప్రియ, కవిప్రియ, బారమాస, రస మంజరి, రాగమాల, వంటి కావ్యాలలోని దృశ్యాలను చిత్రీకరించటం జరిగింది. దైవ-మానవ సంగమాన్ని సూచిస్తూ [[రాధ]]-[[కృష్ణుడు]] ల ప్రేమ, ఎదురుచూపులు ఋతువులు, తదనుగుణంగా రూపాంతరం చెందే ప్రేమ, శృంగారం, శృంగార భంగిమలు, శృంగార గాథలు, ప్రాచీన గేయాలు, ధీరత్వం, నాయికా-నాయకుల వయసు, రూపురేఖలు, వ్యక్తిత్వాలు, పరిస్థితులు, ప్రకృతి దృశ్యాలు, జంతువులు రాజపుత్ చిత్రకళలో ప్రధానంగా కనిపించే అంశాలు.<ref name=":3">{{Cite web|last=Behrendt|first=Kurt|date=2016-10-01|title=Poetic Allusions in the Rajput and Pahari Painting of India - The Metropolitan Museum of Art|url=https://www.metmuseum.org/essays/poetic-allusions-in-the-rajput-and-pahari-painting-of-india|access-date=2026-04-15|website=www.metmuseum.org|language=en}}</ref> సభా దృశ్యాలు, ఏనుగులు, గుర్రాలపై పాలకుల ఊరేగింపులు కూడా ఈ శైలిలో మరికొన్ని అంశాలు. 18వ శతాబ్దంలో శాంతి సౌభాగ్యాలు విలసిల్లుతూ ఉండటంతో సంగీతం, నృత్యం, కవిత్వం, ప్రేమ కోసం చేసే సాహసాలు, మద్యంతో కూడిన వేడుకలు, ఉద్యానవనాలు, సుందరమైన పడుచు స్త్రీలు, వేట, సాధారణ ప్రజల జీవితాలలో ఉండే దైనందిన కార్యకలాపాలు రాజపుత్ చిత్రకళలోకి చేరాయి.<ref name=":0" /> <ref name=":1" /><ref name=":3" /> === వినియోగించబడిన పదార్థాలు === కొన్ని ఖనిజాలు, మొక్కల మూలాలు, శంఖాలు మరియు విలువైన రాళ్ళ నుండి రంగులను సంగ్రహించటం జరిగింది. [[బంగారం]], [[వెండి]] కూడా ఉపయోగించటం జరిగింది. ఉడుత, ఒంటె వంటి జంతువుల వెంట్రుకలతో చేసిన చాలా సన్నని కుంచెలను ఉపయోగించటం జరిగింది. <ref name=":1" /> == శైలి == 17వ శతాబ్దం లో ముఘల్ ప్రభావం పెరగటం తో సహజమైన నెరపు, సున్నితంగా శ్రేణీకరించబడిన రంగులు, లౌకిక విషయ వస్తువుల చిత్రీకరణ ప్రవేశపెట్టబడ్డాయి.<ref name=":0" /> రంగును దృశ్య వ్యక్తీకరణలో ప్రధాన అంశంగా ఉపయోగిస్తూ చిత్రీకరించే పద్ధతికి ఒక రూపకల్పన చేయటం ఈ శైలిలో కనబడుతుంది. చర్మం, వేషధారణ, నిర్మాణాలు వంటి వాటిని వివిధ రంగులతో సహజత్వానికి చేరువగా ఉంటూనే, ప్రకృతి, వాతావరణపు ప్రభావం వంటి వాటిని మాత్రం తక్కువ లేదా ఎక్కువ ప్రభావవంతంగా చూపించడం, లేక వాటి సహజ రంగులను పూర్తిగా మార్చివేయబడటం రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ ప్రత్యేకం.<ref name=":2" /> === లక్షణాలు === రాజసం ఉట్టి పడటం, గర్వ భావన కలిగి ఉండటం, నాయకత్వ లక్షణాలు కలిగి ఉండటం, ఐతిహాసిక సంబంధం కలిగి ఉండటం ఈ శైలి లక్షణాలు. తమ ఆశయాలను చిత్రీకరించి పాలకులు తమ వారసత్వాన్ని స్థాపించాలని కోరుకోవటం తో ఈ శైలి చిత్రాలు పాలకుల హోదాకు, వారి వారసత్వానికి సూచికగా మిగిలిపోయాయి. <ref name=":1" /> == శాఖోపశాఖలు == రాజపుత్ శైలి చిత్రకళలో పలు శాఖోపశాఖలు కలవు.<ref name=":1" /> ఒక్కొక్క శాఖ, ఒక్కొక్క ఉపశాఖ ఇతర శాఖోపశాఖలకు భిన్నంగా ఉంటాయి.<ref name=":3" /> === మేవార్ శాఖ === * చావంద్ * నాథ్ ద్వారా * దేవఘర్ * ఉదయ్ పూర్ * సవార్ === మార్వార్ శాఖ === * కిషన్ ఘర్ * నాగౌర్ * పాలీ * ఘనేరావ్ === హదోతి === * కోట * బుండి * ఝలావర్ === ధుందర్ === * అంబర్ * జైపూర్ * షెఖావతి * ఉనియారా == ఇవి కూడా చూడండి == * [[జైన చిత్రకళ]] * [[పాల చిత్రకళ]] * [[భారతీయ చిత్రకళ]] == మూలాలు == {{Reflist}}{{భారతీయ చిత్రకళ}} [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకళ శైలులు]] iw0wf61rrriitdzkw4fccar2ji5zdwc 4808234 4808209 2026-04-23T09:30:38Z Veera.sj 9700 బొమ్మ చేర్చాను 4808234 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Sri nathji.jpg|thumb|389x389px|[[రాజస్థాన్]] లోని నథ్ ద్వారా ఆలయం లో గల రాజపుత్ శైలి లో చిత్రీకరించబడ్డ [[శ్రీకృష్ణుడు]]. ఈ అవతారాన్ని స్థానికులు శ్రీనాథుడిగా పిలుచుకొంటారు]] '''రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ''' (ఆంగ్లం: [[:en:Rajput painting|Rajput painting]]) 16వ శతాబ్దం నుండి 17వ శతాబ్దం వరకు [[భారతదేశం]] కు చెందిన స్వతంత్ర హిందూ సామంత రాజ్యాలలో విలసిల్లిన చిత్రకళ. [[మొఘల్ చిత్రకళ]] ఆ కాలానికి సమకాలీనం అయితే, రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ మాత్రం సాంప్రదాయికం మరియు రసాత్మకం. ఇందులో పలు విభాగాలు ఉన్నవి: రాజస్థానీ చిత్రకళ (పశ్చిమ భారత చిత్రకళ), మధ్య భారత చిత్రకళ మరియు పహారీ చిత్రకళ. <ref>{{Cite news|url=https://www.britannica.com/art/Rajput-painting|title=Rājput painting {{!}} Mughal Influence, Miniature Art & Hindu Mythology {{!}} Britannica|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2026-04-15|language=en}}</ref> <ref name=":0">{{Cite web|title=Rajput (Western, Central, and Hill) Painting {{!}} Encyclopedia.com|url=https://www.encyclopedia.com/international/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/rajput-western-central-and-hill-painting|access-date=2026-04-15|website=www.encyclopedia.com}}</ref> పాశ్చాత్య వివరణాత్మక చిత్రాలు (illustrations), [[రాజస్థాన్]] లో గోడల పై వేసే చిత్రాలు, పలు మతాల జానపద/సాంప్రదాయ చిత్రకళలతో బాటు మొఘల్ చిత్రకళ ప్రభావం కూడా ఈ చిత్రకళపై కలదు.<ref name=":2">{{Cite web|title=Rajput Miniature Paintings: A Classic Art of India|url=https://www.exoticindiaart.com/article/rajput/|access-date=2026-04-15|website=www.exoticindiaart.com|language=en}}</ref> [[జోధ్‌పూర్]], [[జైసల్మేర్]], [[బికనీర్]], [[జైపూర్]] మరియు [[ఉదయ్‌పూర్ (రాజస్థాన్)]] లు కేంద్రాలుగా ఈ శైలి చిత్రకళ వర్థిల్లింది. ఈ ప్రాంతాలలో రాజపుత్ రాజ్యాల వైభవం, ఆ వంశం యొక్క వారసత్వాన్ని ఈ చిత్రకళ వివరిస్తుంది.<ref name=":1">{{Cite web|title=Royal Rajputana|url=https://artsandculture.google.com/story/royal-rajputana-salar-jung-museum/OQWxBRUzrqQ9LA?hl=te|access-date=2026-04-15|website=Google Arts & Culture|language=te}}</ref> వినియోగించబడే రంగుల వలన, ఉపయోగించబడే సాంకేతిక అంశాల వలన, ఈ శైలి చిత్రకళలో రాజసం ఉట్టుపడుతూ ఉంటుంది. ఇది చాలా ప్రత్యేకమైనది, భారతీయ కళాశైలి గనులలో ఇది విలువ కట్టలేనిది. చారిత్రక కథనాలను, మధ్య యుగ భారతదేశ సుసంపన్న సంస్కృతులను సంగమింపజేస్తూ కనబడే రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ చరిత్రను మన కళ్ళ ముందు కట్టే ఒక సాధనం.<ref name=":2" /> == చరిత్ర == {{ప్రధాన వ్యాసం|భారతీయ చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|శిలాగుహ చిత్రకళ}} === శిలాగుహ చిత్రకళ === భారతదేశం లో [[శిలాగుహ చిత్రకళ]] [[మధ్య ప్రదేశ్]] లోని [[భీమ్‌బేట్కా శిలా గుహలు]] లో కలవు. పురాతన రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 40,000-1500, మధ్య రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 1500 - 8500 కాలంలో ఇవి చిత్రీకరించబడ్డాయి. పురాతన రాతి యుగం లో నృత్యం చేస్తోన్న మానవుల, నాలుగు కాళ్ళ జంతువులను వేటాడుతోన్న మానవుల, చిత్రలేఖనాలు ఆకుపచ్చ, ఎరుపు రంగులలో కలవు. మధ్య రాతియుగం లో మరింత వివరాణాత్మకంగా, జీవిత చక్రంలో భాగాలు అయిన గర్భధారణ, శిశు జన్మం, శ్మశాన సన్నివేశాలు వంటి దైనందిన జీవిత ఘట్టాలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. స్త్రీ పురుషుల మధ్య వ్యత్యాసం, వారి వస్త్రధారణ, జంతువుల చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":0" /> === అజంతా గుహలు === [[మహారాష్ట్ర]] లోని [[అజంతా గుహలు]] లోని బౌద్ధ చిత్రకళ క్రీ.పూ 50 నుండి క్రీ.శ 100 మధ్యలో జరిగింది. గోడలపై, పైకప్పులపై క్షుణ్ణమైన రేఖాగణిత అంశాలతో, అత్యంత సహజంగా చిత్రీకరించబడటం వీటి ప్రత్యేకత. రాతి ఉపరితలాన్ని చిత్రకళకు అనువుగా మార్చటానికి, పలు పొరలలో ఆవుపేడ, మట్టి, గడ్డి పూసి, చివరగా సున్నపు తేట పూయటం జరిగింది. ఖనిజ మూలాలతో చేయబడిన రంగుల, పశువుల వెంట్రుకలతో చేసిన కుంచెలు వాడబడ్దాయి. బుద్ధుడి జీవిత చరిత్ర లోని ఘట్టాలను, అప్పటి వస్త్రధారణ, చేనేత, వాస్తుకళలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. <ref name=":0" /> === తాళపత్ర గ్రంథాలు, కాగితం పై చిత్రలేఖనం === {{ప్రధాన వ్యాసం|పాల చిత్రకళ}} అజంతా గుహల చిత్రకళ తర్వాత 6వ శతాబ్దంలో, [[కర్ణాటక]] లోని [[బాదామి]] గుహలు, 8వ శతాబ్దం లొ [[ఎల్లోరా గుహలు]] లో ఉన్న చిత్రకళలు, కళ అంతరించిపోలేదన్న వాదానికి బలం ఇస్తున్నాయి. <ref name=":0" /> ఆరవ శతాబ్దం నుండి 10వ శతాబ్దం భూర్జ వృక్ష బెరడు పైన, తాళ పత్రాలపైన, కాగితం పైన చిత్రలేఖనాలు జరిగాయి. [[పశ్చిమ బెంగాల్]], [[బీహార్]] రాష్ట్రాలలో పదకొండు నుండి పదమూడవ శతాబ్దం వరకు [[బౌద్ధ మతం]] ప్రచారం చేయటం కోసం మఠ గ్రంధాలయాలకు ప్రదానం చేయబడ్డ క్షుణ్ణంగా చిత్రీకరించబడి చెక్కలలో భద్రపరచబడ్డ బౌద్ధ చిత్రలేఖనాలు [[పాల చిత్రకళ]] ను సూచిస్తాయి.<ref name=":0" /> === జైన చిత్రకళ === {{ప్రధాన వ్యాసం|జైన చిత్రకళ}} పదకొండవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతదేశంలో కాగితం పై కల్పసూత్రాలు, కాలక చర్య కథ వంటి [[జైన చిత్రకళ]] విలసిల్లింది. చిత్రీకరణకు అనుగుణంగా ఈ గ్రంథములలో పరిమాణాలు మార్చబడ్డాయి. ఎరుపు, నీలం రంగులతో బాటు అక్కడక్కడా స్వర్ణం కూడా ఒక వర్ణంగా వినియోగించబడినది. అటువైపు కన్నును కూడా చిత్రీకరించటం ఈ శైలిలో ప్రత్యేకత. ఈ శైలి తర్వాత పదహారవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతీయ చిత్రకళ లో కూడా వాడబడినది. <ref name=":0" /> == వ్యుత్పత్తి == రాజ పుత్ర అనే పదం నుండి రాజ్ పుత్ అనే పదం ఉద్భవించింది. సైనిక వర్గానికి చెందిన ఈ వంశం వారు ఉత్తర, మధ్య భారతదేశాన్ని పరిపాలించారు. వీరి మూలాలు ఇదమిత్థంగా తెలియకపోయిననూ, ఆరు/ఏడవ శతాబ్దాలలో మధ్య ఆసియా నుండి వలస వచ్చి, స్థానిక సైనిక స్థాయికి అనుకూలంగా మారి, హిందూ సాంఘిక వ్యవస్థలో వారి స్థానాన్ని పదిలపరచుకొన్నారు. తొమిది/పదవ శతాబ్దాల నాటికి రాజకీయ ప్రాముఖ్యత సంపాదించుకొని స్వతంత్ర రాజవంశాలను ఏర్పాటు చేసుకోగలిగారు. <ref name=":0" /> 1916 లో ఈ శైలి చిత్రకళకు ప్రముఖ కళా చరిత్రకారుడు [[ఆనంద కుమారస్వామి]] రాజ పుత్ చిత్రకళ అని నామకరణం చేశాడు. <ref name=":1" /><ref name=":2" /> == సంస్కృతి == రాజపుతానా ఘనమైన, వైవిధ్యభరితమైన చరిత్ర కలది. ప్రత్యేకమైన చిత్రకళా శైలి కలది. గేయాలు, జానపద కథలు సంస్కృతిలో అల్లుకుపోయినది. ఎడారి ప్రాంతం నడిబొడ్డున అద్భుతమైన కోటలు, రాజభవనాలతో నిండినది. ప్రతి రాజపుత్ పాలకుడికి తన సొంత చిత్రకళాశాల ఉండేది.<ref name=":1" /> == చిత్రకళ == [[మొఘల్ చిత్రకళ]] లో శిక్షణ పొందిన కళాకారులు, మొఘల్ దర్బారు నుండి చెల్లాచెదురై స్థానిక చిత్రకళా సాంప్రదాయాల నుండి పౌరాణిక శైలులు స్వీకరించటంతో ఈ శైలి ఏర్పడింది. 16వ శతాబ్దం అంతానికి రాజపుత్ర పాలకులచే పాలించబడే కళా పాఠశాలలు స్థానిక, మొఘల్ చిత్రకళలతో బాటు పర్షియన్, చైనీసు, యూరోపియన్ వంటి వాటి ప్రభావాలను ఐక్యం చేస్తూ స్పష్టమైన శైలులను అభివృద్ది చేశాయి. <ref name=":1" /> === అంశాలు === 17వ శతాబ్దానికి ముందు రాజపుత్ చిత్రకళలో [[రామాయణం]], [[మహాభారతం]], [[మహాభాగవతం]], [[గీత గోవిందం]], శివపార్వతులు, వంటి పురాణాల దృశ్యాలు చిత్రీకరించబడినవి. ఇవే కాక [[పంచతంత్రం]] రసికప్రియ, కవిప్రియ, బారమాస, రస మంజరి, రాగమాల, వంటి కావ్యాలలోని దృశ్యాలను చిత్రీకరించటం జరిగింది. దైవ-మానవ సంగమాన్ని సూచిస్తూ [[రాధ]]-[[కృష్ణుడు]] ల ప్రేమ, ఎదురుచూపులు ఋతువులు, తదనుగుణంగా రూపాంతరం చెందే ప్రేమ, శృంగారం, శృంగార భంగిమలు, శృంగార గాథలు, ప్రాచీన గేయాలు, ధీరత్వం, నాయికా-నాయకుల వయసు, రూపురేఖలు, వ్యక్తిత్వాలు, పరిస్థితులు, ప్రకృతి దృశ్యాలు, జంతువులు రాజపుత్ చిత్రకళలో ప్రధానంగా కనిపించే అంశాలు.<ref name=":3">{{Cite web|last=Behrendt|first=Kurt|date=2016-10-01|title=Poetic Allusions in the Rajput and Pahari Painting of India - The Metropolitan Museum of Art|url=https://www.metmuseum.org/essays/poetic-allusions-in-the-rajput-and-pahari-painting-of-india|access-date=2026-04-15|website=www.metmuseum.org|language=en}}</ref> సభా దృశ్యాలు, ఏనుగులు, గుర్రాలపై పాలకుల ఊరేగింపులు కూడా ఈ శైలిలో మరికొన్ని అంశాలు. 18వ శతాబ్దంలో శాంతి సౌభాగ్యాలు విలసిల్లుతూ ఉండటంతో సంగీతం, నృత్యం, కవిత్వం, ప్రేమ కోసం చేసే సాహసాలు, మద్యంతో కూడిన వేడుకలు, ఉద్యానవనాలు, సుందరమైన పడుచు స్త్రీలు, వేట, సాధారణ ప్రజల జీవితాలలో ఉండే దైనందిన కార్యకలాపాలు రాజపుత్ చిత్రకళలోకి చేరాయి.<ref name=":0" /> <ref name=":1" /><ref name=":3" /> === వినియోగించబడిన పదార్థాలు === కొన్ని ఖనిజాలు, మొక్కల మూలాలు, శంఖాలు మరియు విలువైన రాళ్ళ నుండి రంగులను సంగ్రహించటం జరిగింది. [[బంగారం]], [[వెండి]] కూడా ఉపయోగించటం జరిగింది. ఉడుత, ఒంటె వంటి జంతువుల వెంట్రుకలతో చేసిన చాలా సన్నని కుంచెలను ఉపయోగించటం జరిగింది. <ref name=":1" /> == శైలి == 17వ శతాబ్దం లో ముఘల్ ప్రభావం పెరగటం తో సహజమైన నెరపు, సున్నితంగా శ్రేణీకరించబడిన రంగులు, లౌకిక విషయ వస్తువుల చిత్రీకరణ ప్రవేశపెట్టబడ్డాయి.<ref name=":0" /> రంగును దృశ్య వ్యక్తీకరణలో ప్రధాన అంశంగా ఉపయోగిస్తూ చిత్రీకరించే పద్ధతికి ఒక రూపకల్పన చేయటం ఈ శైలిలో కనబడుతుంది. చర్మం, వేషధారణ, నిర్మాణాలు వంటి వాటిని వివిధ రంగులతో సహజత్వానికి చేరువగా ఉంటూనే, ప్రకృతి, వాతావరణపు ప్రభావం వంటి వాటిని మాత్రం తక్కువ లేదా ఎక్కువ ప్రభావవంతంగా చూపించడం, లేక వాటి సహజ రంగులను పూర్తిగా మార్చివేయబడటం రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ ప్రత్యేకం.<ref name=":2" /> === లక్షణాలు === రాజసం ఉట్టి పడటం, గర్వ భావన కలిగి ఉండటం, నాయకత్వ లక్షణాలు కలిగి ఉండటం, ఐతిహాసిక సంబంధం కలిగి ఉండటం ఈ శైలి లక్షణాలు. తమ ఆశయాలను చిత్రీకరించి పాలకులు తమ వారసత్వాన్ని స్థాపించాలని కోరుకోవటం తో ఈ శైలి చిత్రాలు పాలకుల హోదాకు, వారి వారసత్వానికి సూచికగా మిగిలిపోయాయి. <ref name=":1" /> == శాఖోపశాఖలు == రాజపుత్ శైలి చిత్రకళలో పలు శాఖోపశాఖలు కలవు.<ref name=":1" /> ఒక్కొక్క శాఖ, ఒక్కొక్క ఉపశాఖ ఇతర శాఖోపశాఖలకు భిన్నంగా ఉంటాయి.<ref name=":3" /> === మేవార్ శాఖ === * చావంద్ * నాథ్ ద్వారా * దేవఘర్ * ఉదయ్ పూర్ * సవార్ === మార్వార్ శాఖ === * కిషన్ ఘర్ * నాగౌర్ * పాలీ * ఘనేరావ్ === హదోతి === * కోట * బుండి * ఝలావర్ === ధుందర్ === * అంబర్ * జైపూర్ * షెఖావతి * ఉనియారా == ఇవి కూడా చూడండి == * [[జైన చిత్రకళ]] * [[పాల చిత్రకళ]] * [[భారతీయ చిత్రకళ]] == మూలాలు == {{Reflist}}{{భారతీయ చిత్రకళ}} [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకళ శైలులు]] 1kftshu3iticgkatb204t3jci8v90h7 4808235 4808234 2026-04-23T09:31:10Z Veera.sj 9700 /* తాళపత్ర గ్రంథాలు, కాగితం పై చిత్రలేఖనం */ శుద్ధి 4808235 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Sri nathji.jpg|thumb|389x389px|[[రాజస్థాన్]] లోని నథ్ ద్వారా ఆలయం లో గల రాజపుత్ శైలి లో చిత్రీకరించబడ్డ [[శ్రీకృష్ణుడు]]. ఈ అవతారాన్ని స్థానికులు శ్రీనాథుడిగా పిలుచుకొంటారు]] '''రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ''' (ఆంగ్లం: [[:en:Rajput painting|Rajput painting]]) 16వ శతాబ్దం నుండి 17వ శతాబ్దం వరకు [[భారతదేశం]] కు చెందిన స్వతంత్ర హిందూ సామంత రాజ్యాలలో విలసిల్లిన చిత్రకళ. [[మొఘల్ చిత్రకళ]] ఆ కాలానికి సమకాలీనం అయితే, రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ మాత్రం సాంప్రదాయికం మరియు రసాత్మకం. ఇందులో పలు విభాగాలు ఉన్నవి: రాజస్థానీ చిత్రకళ (పశ్చిమ భారత చిత్రకళ), మధ్య భారత చిత్రకళ మరియు పహారీ చిత్రకళ. <ref>{{Cite news|url=https://www.britannica.com/art/Rajput-painting|title=Rājput painting {{!}} Mughal Influence, Miniature Art & Hindu Mythology {{!}} Britannica|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2026-04-15|language=en}}</ref> <ref name=":0">{{Cite web|title=Rajput (Western, Central, and Hill) Painting {{!}} Encyclopedia.com|url=https://www.encyclopedia.com/international/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/rajput-western-central-and-hill-painting|access-date=2026-04-15|website=www.encyclopedia.com}}</ref> పాశ్చాత్య వివరణాత్మక చిత్రాలు (illustrations), [[రాజస్థాన్]] లో గోడల పై వేసే చిత్రాలు, పలు మతాల జానపద/సాంప్రదాయ చిత్రకళలతో బాటు మొఘల్ చిత్రకళ ప్రభావం కూడా ఈ చిత్రకళపై కలదు.<ref name=":2">{{Cite web|title=Rajput Miniature Paintings: A Classic Art of India|url=https://www.exoticindiaart.com/article/rajput/|access-date=2026-04-15|website=www.exoticindiaart.com|language=en}}</ref> [[జోధ్‌పూర్]], [[జైసల్మేర్]], [[బికనీర్]], [[జైపూర్]] మరియు [[ఉదయ్‌పూర్ (రాజస్థాన్)]] లు కేంద్రాలుగా ఈ శైలి చిత్రకళ వర్థిల్లింది. ఈ ప్రాంతాలలో రాజపుత్ రాజ్యాల వైభవం, ఆ వంశం యొక్క వారసత్వాన్ని ఈ చిత్రకళ వివరిస్తుంది.<ref name=":1">{{Cite web|title=Royal Rajputana|url=https://artsandculture.google.com/story/royal-rajputana-salar-jung-museum/OQWxBRUzrqQ9LA?hl=te|access-date=2026-04-15|website=Google Arts & Culture|language=te}}</ref> వినియోగించబడే రంగుల వలన, ఉపయోగించబడే సాంకేతిక అంశాల వలన, ఈ శైలి చిత్రకళలో రాజసం ఉట్టుపడుతూ ఉంటుంది. ఇది చాలా ప్రత్యేకమైనది, భారతీయ కళాశైలి గనులలో ఇది విలువ కట్టలేనిది. చారిత్రక కథనాలను, మధ్య యుగ భారతదేశ సుసంపన్న సంస్కృతులను సంగమింపజేస్తూ కనబడే రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ చరిత్రను మన కళ్ళ ముందు కట్టే ఒక సాధనం.<ref name=":2" /> == చరిత్ర == {{ప్రధాన వ్యాసం|భారతీయ చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|శిలాగుహ చిత్రకళ}} === శిలాగుహ చిత్రకళ === భారతదేశం లో [[శిలాగుహ చిత్రకళ]] [[మధ్య ప్రదేశ్]] లోని [[భీమ్‌బేట్కా శిలా గుహలు]] లో కలవు. పురాతన రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 40,000-1500, మధ్య రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 1500 - 8500 కాలంలో ఇవి చిత్రీకరించబడ్డాయి. పురాతన రాతి యుగం లో నృత్యం చేస్తోన్న మానవుల, నాలుగు కాళ్ళ జంతువులను వేటాడుతోన్న మానవుల, చిత్రలేఖనాలు ఆకుపచ్చ, ఎరుపు రంగులలో కలవు. మధ్య రాతియుగం లో మరింత వివరాణాత్మకంగా, జీవిత చక్రంలో భాగాలు అయిన గర్భధారణ, శిశు జన్మం, శ్మశాన సన్నివేశాలు వంటి దైనందిన జీవిత ఘట్టాలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. స్త్రీ పురుషుల మధ్య వ్యత్యాసం, వారి వస్త్రధారణ, జంతువుల చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":0" /> === అజంతా గుహలు === [[మహారాష్ట్ర]] లోని [[అజంతా గుహలు]] లోని బౌద్ధ చిత్రకళ క్రీ.పూ 50 నుండి క్రీ.శ 100 మధ్యలో జరిగింది. గోడలపై, పైకప్పులపై క్షుణ్ణమైన రేఖాగణిత అంశాలతో, అత్యంత సహజంగా చిత్రీకరించబడటం వీటి ప్రత్యేకత. రాతి ఉపరితలాన్ని చిత్రకళకు అనువుగా మార్చటానికి, పలు పొరలలో ఆవుపేడ, మట్టి, గడ్డి పూసి, చివరగా సున్నపు తేట పూయటం జరిగింది. ఖనిజ మూలాలతో చేయబడిన రంగుల, పశువుల వెంట్రుకలతో చేసిన కుంచెలు వాడబడ్దాయి. బుద్ధుడి జీవిత చరిత్ర లోని ఘట్టాలను, అప్పటి వస్త్రధారణ, చేనేత, వాస్తుకళలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. <ref name=":0" /> === తాళపత్ర గ్రంథాలు, కాగితం పై చిత్రలేఖనం === {{ప్రధాన వ్యాసం|పాల చిత్రకళ}} అజంతా గుహల చిత్రకళ తర్వాత 6వ శతాబ్దంలో, [[కర్ణాటక]] లోని [[బాదామి]] గుహలు, 8వ శతాబ్దం లొ [[ఎల్లోరా గుహలు]] లో ఉన్న చిత్రకళలు, కళ అంతరించిపోలేదన్న వాదానికి బలం ఇస్తున్నాయి. <ref name=":0" /> ఆరవ శతాబ్దం నుండి 10వ శతాబ్దం భూర్జ వృక్ష బెరడు పైన, తాళ పత్రాలపైన, కాగితం పైన చిత్రలేఖనాలు జరిగాయి. [[పశ్చిమ బెంగాల్]], [[బీహార్]] రాష్ట్రాలలో పదకొండు నుండి పదమూడవ శతాబ్దం వరకు [[బౌద్ధ మతం]] ప్రచారం చేయటం కోసం మఠ గ్రంధాలయాలకు ప్రదానం చేయబడ్డ క్షుణ్ణంగా చిత్రీకరించబడి చెక్కలలో భద్రపరచబడ్డ బౌద్ధ చిత్రలేఖనాలు [[పాల చిత్రకళ]] ను సూచిస్తాయి.<ref name=":0" /> === జైన చిత్రకళ === {{ప్రధాన వ్యాసం|జైన చిత్రకళ}} పదకొండవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతదేశంలో కాగితం పై కల్పసూత్రాలు, కాలక చర్య కథ వంటి [[జైన చిత్రకళ]] విలసిల్లింది. చిత్రీకరణకు అనుగుణంగా ఈ గ్రంథములలో పరిమాణాలు మార్చబడ్డాయి. ఎరుపు, నీలం రంగులతో బాటు అక్కడక్కడా స్వర్ణం కూడా ఒక వర్ణంగా వినియోగించబడినది. అటువైపు కన్నును కూడా చిత్రీకరించటం ఈ శైలిలో ప్రత్యేకత. ఈ శైలి తర్వాత పదహారవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతీయ చిత్రకళ లో కూడా వాడబడినది. <ref name=":0" /> == వ్యుత్పత్తి == రాజ పుత్ర అనే పదం నుండి రాజ్ పుత్ అనే పదం ఉద్భవించింది. సైనిక వర్గానికి చెందిన ఈ వంశం వారు ఉత్తర, మధ్య భారతదేశాన్ని పరిపాలించారు. వీరి మూలాలు ఇదమిత్థంగా తెలియకపోయిననూ, ఆరు/ఏడవ శతాబ్దాలలో మధ్య ఆసియా నుండి వలస వచ్చి, స్థానిక సైనిక స్థాయికి అనుకూలంగా మారి, హిందూ సాంఘిక వ్యవస్థలో వారి స్థానాన్ని పదిలపరచుకొన్నారు. తొమిది/పదవ శతాబ్దాల నాటికి రాజకీయ ప్రాముఖ్యత సంపాదించుకొని స్వతంత్ర రాజవంశాలను ఏర్పాటు చేసుకోగలిగారు. <ref name=":0" /> 1916 లో ఈ శైలి చిత్రకళకు ప్రముఖ కళా చరిత్రకారుడు [[ఆనంద కుమారస్వామి]] రాజ పుత్ చిత్రకళ అని నామకరణం చేశాడు. <ref name=":1" /><ref name=":2" /> == సంస్కృతి == రాజపుతానా ఘనమైన, వైవిధ్యభరితమైన చరిత్ర కలది. ప్రత్యేకమైన చిత్రకళా శైలి కలది. గేయాలు, జానపద కథలు సంస్కృతిలో అల్లుకుపోయినది. ఎడారి ప్రాంతం నడిబొడ్డున అద్భుతమైన కోటలు, రాజభవనాలతో నిండినది. ప్రతి రాజపుత్ పాలకుడికి తన సొంత చిత్రకళాశాల ఉండేది.<ref name=":1" /> == చిత్రకళ == [[మొఘల్ చిత్రకళ]] లో శిక్షణ పొందిన కళాకారులు, మొఘల్ దర్బారు నుండి చెల్లాచెదురై స్థానిక చిత్రకళా సాంప్రదాయాల నుండి పౌరాణిక శైలులు స్వీకరించటంతో ఈ శైలి ఏర్పడింది. 16వ శతాబ్దం అంతానికి రాజపుత్ర పాలకులచే పాలించబడే కళా పాఠశాలలు స్థానిక, మొఘల్ చిత్రకళలతో బాటు పర్షియన్, చైనీసు, యూరోపియన్ వంటి వాటి ప్రభావాలను ఐక్యం చేస్తూ స్పష్టమైన శైలులను అభివృద్ది చేశాయి. <ref name=":1" /> === అంశాలు === 17వ శతాబ్దానికి ముందు రాజపుత్ చిత్రకళలో [[రామాయణం]], [[మహాభారతం]], [[మహాభాగవతం]], [[గీత గోవిందం]], శివపార్వతులు, వంటి పురాణాల దృశ్యాలు చిత్రీకరించబడినవి. ఇవే కాక [[పంచతంత్రం]] రసికప్రియ, కవిప్రియ, బారమాస, రస మంజరి, రాగమాల, వంటి కావ్యాలలోని దృశ్యాలను చిత్రీకరించటం జరిగింది. దైవ-మానవ సంగమాన్ని సూచిస్తూ [[రాధ]]-[[కృష్ణుడు]] ల ప్రేమ, ఎదురుచూపులు ఋతువులు, తదనుగుణంగా రూపాంతరం చెందే ప్రేమ, శృంగారం, శృంగార భంగిమలు, శృంగార గాథలు, ప్రాచీన గేయాలు, ధీరత్వం, నాయికా-నాయకుల వయసు, రూపురేఖలు, వ్యక్తిత్వాలు, పరిస్థితులు, ప్రకృతి దృశ్యాలు, జంతువులు రాజపుత్ చిత్రకళలో ప్రధానంగా కనిపించే అంశాలు.<ref name=":3">{{Cite web|last=Behrendt|first=Kurt|date=2016-10-01|title=Poetic Allusions in the Rajput and Pahari Painting of India - The Metropolitan Museum of Art|url=https://www.metmuseum.org/essays/poetic-allusions-in-the-rajput-and-pahari-painting-of-india|access-date=2026-04-15|website=www.metmuseum.org|language=en}}</ref> సభా దృశ్యాలు, ఏనుగులు, గుర్రాలపై పాలకుల ఊరేగింపులు కూడా ఈ శైలిలో మరికొన్ని అంశాలు. 18వ శతాబ్దంలో శాంతి సౌభాగ్యాలు విలసిల్లుతూ ఉండటంతో సంగీతం, నృత్యం, కవిత్వం, ప్రేమ కోసం చేసే సాహసాలు, మద్యంతో కూడిన వేడుకలు, ఉద్యానవనాలు, సుందరమైన పడుచు స్త్రీలు, వేట, సాధారణ ప్రజల జీవితాలలో ఉండే దైనందిన కార్యకలాపాలు రాజపుత్ చిత్రకళలోకి చేరాయి.<ref name=":0" /> <ref name=":1" /><ref name=":3" /> === వినియోగించబడిన పదార్థాలు === కొన్ని ఖనిజాలు, మొక్కల మూలాలు, శంఖాలు మరియు విలువైన రాళ్ళ నుండి రంగులను సంగ్రహించటం జరిగింది. [[బంగారం]], [[వెండి]] కూడా ఉపయోగించటం జరిగింది. ఉడుత, ఒంటె వంటి జంతువుల వెంట్రుకలతో చేసిన చాలా సన్నని కుంచెలను ఉపయోగించటం జరిగింది. <ref name=":1" /> == శైలి == 17వ శతాబ్దం లో ముఘల్ ప్రభావం పెరగటం తో సహజమైన నెరపు, సున్నితంగా శ్రేణీకరించబడిన రంగులు, లౌకిక విషయ వస్తువుల చిత్రీకరణ ప్రవేశపెట్టబడ్డాయి.<ref name=":0" /> రంగును దృశ్య వ్యక్తీకరణలో ప్రధాన అంశంగా ఉపయోగిస్తూ చిత్రీకరించే పద్ధతికి ఒక రూపకల్పన చేయటం ఈ శైలిలో కనబడుతుంది. చర్మం, వేషధారణ, నిర్మాణాలు వంటి వాటిని వివిధ రంగులతో సహజత్వానికి చేరువగా ఉంటూనే, ప్రకృతి, వాతావరణపు ప్రభావం వంటి వాటిని మాత్రం తక్కువ లేదా ఎక్కువ ప్రభావవంతంగా చూపించడం, లేక వాటి సహజ రంగులను పూర్తిగా మార్చివేయబడటం రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ ప్రత్యేకం.<ref name=":2" /> === లక్షణాలు === రాజసం ఉట్టి పడటం, గర్వ భావన కలిగి ఉండటం, నాయకత్వ లక్షణాలు కలిగి ఉండటం, ఐతిహాసిక సంబంధం కలిగి ఉండటం ఈ శైలి లక్షణాలు. తమ ఆశయాలను చిత్రీకరించి పాలకులు తమ వారసత్వాన్ని స్థాపించాలని కోరుకోవటం తో ఈ శైలి చిత్రాలు పాలకుల హోదాకు, వారి వారసత్వానికి సూచికగా మిగిలిపోయాయి. <ref name=":1" /> == శాఖోపశాఖలు == రాజపుత్ శైలి చిత్రకళలో పలు శాఖోపశాఖలు కలవు.<ref name=":1" /> ఒక్కొక్క శాఖ, ఒక్కొక్క ఉపశాఖ ఇతర శాఖోపశాఖలకు భిన్నంగా ఉంటాయి.<ref name=":3" /> === మేవార్ శాఖ === * చావంద్ * నాథ్ ద్వారా * దేవఘర్ * ఉదయ్ పూర్ * సవార్ === మార్వార్ శాఖ === * కిషన్ ఘర్ * నాగౌర్ * పాలీ * ఘనేరావ్ === హదోతి === * కోట * బుండి * ఝలావర్ === ధుందర్ === * అంబర్ * జైపూర్ * షెఖావతి * ఉనియారా == ఇవి కూడా చూడండి == * [[జైన చిత్రకళ]] * [[పాల చిత్రకళ]] * [[భారతీయ చిత్రకళ]] == మూలాలు == {{Reflist}}{{భారతీయ చిత్రకళ}} [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకళ శైలులు]] j9mw3t485wayc0k62d2fvzs7goozlnh 4808236 4808235 2026-04-23T09:38:10Z Veera.sj 9700 శుద్ధి 4808236 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Sri nathji.jpg|thumb|389x389px|[[రాజస్థాన్]] లోని నథ్ ద్వారా ఆలయం లో గల రాజపుత్ శైలి లో చిత్రీకరించబడ్డ [[శ్రీకృష్ణుడు]]. ఈ అవతారాన్ని స్థానికులు శ్రీనాథుడిగా పిలుచుకొంటారు]] '''రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ''' (ఆంగ్లం: [[:en:Rajput painting|Rajput painting]]) 16వ శతాబ్దం నుండి 17వ శతాబ్దం వరకు [[భారతదేశం]] కు చెందిన స్వతంత్ర హిందూ సామంత రాజ్యాలలో విలసిల్లిన చిత్రకళ. [[మొఘల్ చిత్రకళ]] ఆ కాలానికి సమకాలీనం అయితే, రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ మాత్రం సాంప్రదాయికం మరియు రసాత్మకం. ఇందులో పలు విభాగాలు ఉన్నవి: రాజస్థానీ చిత్రకళ (పశ్చిమ భారత చిత్రకళ), మధ్య భారత చిత్రకళ మరియు పహారీ చిత్రకళ. <ref>{{Cite news|url=https://www.britannica.com/art/Rajput-painting|title=Rājput painting {{!}} Mughal Influence, Miniature Art & Hindu Mythology {{!}} Britannica|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2026-04-15|language=en}}</ref> <ref name=":0">{{Cite web|title=Rajput (Western, Central, and Hill) Painting {{!}} Encyclopedia.com|url=https://www.encyclopedia.com/international/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/rajput-western-central-and-hill-painting|access-date=2026-04-15|website=www.encyclopedia.com}}</ref> పాశ్చాత్య వివరణాత్మక చిత్రాలు (illustrations), [[రాజస్థాన్]] లో గోడల పై వేసే చిత్రాలు, పలు మతాల జానపద/సాంప్రదాయ చిత్రకళలతో బాటు మొఘల్ చిత్రకళ ప్రభావం కూడా ఈ చిత్రకళపై కలదు.<ref name=":2">{{Cite web|title=Rajput Miniature Paintings: A Classic Art of India|url=https://www.exoticindiaart.com/article/rajput/|access-date=2026-04-15|website=www.exoticindiaart.com|language=en}}</ref> [[జోధ్‌పూర్]], [[జైసల్మేర్]], [[బికనీర్]], [[జైపూర్]] మరియు [[ఉదయ్‌పూర్ (రాజస్థాన్)]] లు కేంద్రాలుగా ఈ శైలి చిత్రకళ వర్థిల్లింది. ఈ ప్రాంతాలలో రాజపుత్ రాజ్యాల వైభవం, ఆ వంశం యొక్క వారసత్వాన్ని ఈ చిత్రకళ వివరిస్తుంది.<ref name=":1">{{Cite web|title=Royal Rajputana|url=https://artsandculture.google.com/story/royal-rajputana-salar-jung-museum/OQWxBRUzrqQ9LA?hl=te|access-date=2026-04-15|website=Google Arts & Culture|language=te}}</ref> వినియోగించబడే రంగుల వలన, ఉపయోగించబడే సాంకేతిక అంశాల వలన, ఈ శైలి చిత్రకళలో రాజసం ఉట్టుపడుతూ ఉంటుంది. ఈ శైలికి ఉన్న ప్రత్యేకతల వలన, భారతీయ కళాశైలి గనులలో వెలకట్టలేనంత విలువైనదిగా ఈ శైలి పరిగణింపబడుతోంది. చారిత్రక కథనాలను, మధ్య యుగ భారతదేశ సుసంపన్న సంస్కృతులను సంగమింపజేస్తూ కనబడే రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ చరిత్రను మనకి దర్శంపజేసే ఒక నేత్రం.<ref name=":2" /> == చరిత్ర == {{ప్రధాన వ్యాసం|భారతీయ చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|శిలాగుహ చిత్రకళ}} === శిలాగుహ చిత్రకళ === భారతదేశం లో [[శిలాగుహ చిత్రకళ]] [[మధ్య ప్రదేశ్]] లోని [[భీమ్‌బేట్కా శిలా గుహలు]] లో కలవు. పురాతన రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 40,000-1500, మధ్య రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 1500 - 8500 కాలంలో ఇవి చిత్రీకరించబడ్డాయి. పురాతన రాతి యుగం లో నృత్యం చేస్తోన్న మానవుల, నాలుగు కాళ్ళ జంతువులను వేటాడుతోన్న మానవుల, చిత్రలేఖనాలు ఆకుపచ్చ, ఎరుపు రంగులలో కలవు. మధ్య రాతియుగం లో మరింత వివరాణాత్మకంగా, జీవిత చక్రంలో భాగాలు అయిన గర్భధారణ, శిశు జన్మం, శ్మశాన సన్నివేశాలు వంటి దైనందిన జీవిత ఘట్టాలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. స్త్రీ పురుషుల మధ్య వ్యత్యాసం, వారి వస్త్రధారణ, జంతువుల చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":0" /> === అజంతా గుహలు === [[మహారాష్ట్ర]] లోని [[అజంతా గుహలు]] లోని బౌద్ధ చిత్రకళ క్రీ.పూ 50 నుండి క్రీ.శ 100 మధ్యలో జరిగింది. గోడలపై, పైకప్పులపై క్షుణ్ణమైన రేఖాగణిత అంశాలతో, అత్యంత సహజంగా చిత్రీకరించబడటం వీటి ప్రత్యేకత. రాతి ఉపరితలాన్ని చిత్రకళకు అనువుగా మార్చటానికి, పలు పొరలలో ఆవుపేడ, మట్టి, గడ్డి పూసి, చివరగా సున్నపు తేట పూయటం జరిగింది. ఖనిజ మూలాలతో చేయబడిన రంగుల, పశువుల వెంట్రుకలతో చేసిన కుంచెలు వాడబడ్దాయి. బుద్ధుడి జీవిత చరిత్ర లోని ఘట్టాలను, అప్పటి వస్త్రధారణ, చేనేత, వాస్తుకళలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. <ref name=":0" /> === తాళపత్ర గ్రంథాలు, కాగితం పై చిత్రలేఖనం === {{ప్రధాన వ్యాసం|పాల చిత్రకళ}} అజంతా గుహల చిత్రకళ తర్వాత 6వ శతాబ్దంలో, [[కర్ణాటక]] లోని [[బాదామి]] గుహలు, 8వ శతాబ్దం లొ [[ఎల్లోరా గుహలు]] లో ఉన్న చిత్రకళలు, కళ అంతరించిపోలేదన్న వాదానికి బలం ఇస్తున్నాయి. <ref name=":0" /> ఆరవ శతాబ్దం నుండి 10వ శతాబ్దం భూర్జ వృక్ష బెరడు పైన, తాళ పత్రాలపైన, కాగితం పైన చిత్రలేఖనాలు జరిగాయి. [[పశ్చిమ బెంగాల్]], [[బీహార్]] రాష్ట్రాలలో పదకొండు నుండి పదమూడవ శతాబ్దం వరకు [[బౌద్ధ మతం]] ప్రచారం చేయటం కోసం మఠ గ్రంధాలయాలకు ప్రదానం చేయబడ్డ క్షుణ్ణంగా చిత్రీకరించబడి చెక్కలలో భద్రపరచబడ్డ బౌద్ధ చిత్రలేఖనాలు [[పాల చిత్రకళ]] ను సూచిస్తాయి.<ref name=":0" /> === జైన చిత్రకళ === {{ప్రధాన వ్యాసం|జైన చిత్రకళ}} పదకొండవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతదేశంలో కాగితం పై కల్పసూత్రాలు, కాలక చర్య కథ వంటి [[జైన చిత్రకళ]] విలసిల్లింది. చిత్రీకరణకు అనుగుణంగా ఈ గ్రంథములలో పరిమాణాలు మార్చబడ్డాయి. ఎరుపు, నీలం రంగులతో బాటు అక్కడక్కడా స్వర్ణం కూడా ఒక వర్ణంగా వినియోగించబడినది. అటువైపు కన్నును కూడా చిత్రీకరించటం ఈ శైలిలో ప్రత్యేకత. ఈ శైలి తర్వాత పదహారవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతీయ చిత్రకళ లో కూడా వాడబడినది. <ref name=":0" /> == వ్యుత్పత్తి == రాజ పుత్ర అనే పదం నుండి రాజ్ పుత్ అనే పదం ఉద్భవించింది. సైనిక వర్గానికి చెందిన ఈ వంశం వారు ఉత్తర, మధ్య భారతదేశాన్ని పరిపాలించారు. వీరి మూలాలు ఇదమిత్థంగా తెలియకపోయిననూ, ఆరు/ఏడవ శతాబ్దాలలో మధ్య ఆసియా నుండి వలస వచ్చి, స్థానిక సైనిక స్థాయికి అనుకూలంగా మారి, హిందూ సాంఘిక వ్యవస్థలో వారి స్థానాన్ని పదిలపరచుకొన్నారు. తొమిది/పదవ శతాబ్దాల నాటికి రాజకీయ ప్రాముఖ్యత సంపాదించుకొని స్వతంత్ర రాజవంశాలను ఏర్పాటు చేసుకోగలిగారు. <ref name=":0" /> 1916 లో ఈ శైలి చిత్రకళకు ప్రముఖ కళా చరిత్రకారుడు [[ఆనంద కుమారస్వామి]] రాజ పుత్ చిత్రకళ అని నామకరణం చేశాడు. <ref name=":1" /><ref name=":2" /> == సంస్కృతి == రాజపుతానా ఘనమైన, వైవిధ్యభరితమైన చరిత్ర కలది. ప్రత్యేకమైన చిత్రకళా శైలి కలది. గేయాలు, జానపద కథలు సంస్కృతిలో అల్లుకుపోయినది. ఎడారి ప్రాంతం నడిబొడ్డున అద్భుతమైన కోటలు, రాజభవనాలతో నిండినది. ప్రతి రాజపుత్ పాలకుడికి తన సొంత చిత్రకళాశాల ఉండేది.<ref name=":1" /> == చిత్రకళ == [[మొఘల్ చిత్రకళ]] లో శిక్షణ పొందిన కళాకారులు, మొఘల్ దర్బారు నుండి చెల్లాచెదురై స్థానిక చిత్రకళా సాంప్రదాయాల నుండి పౌరాణిక శైలులు స్వీకరించటంతో ఈ శైలి ఏర్పడింది. 16వ శతాబ్దం అంతానికి రాజపుత్ర పాలకులచే పాలించబడే కళా పాఠశాలలు స్థానిక, మొఘల్ చిత్రకళలతో బాటు పర్షియన్, చైనీసు, యూరోపియన్ వంటి వాటి ప్రభావాలను ఐక్యం చేస్తూ స్పష్టమైన శైలులను అభివృద్ది చేశాయి. <ref name=":1" /> === అంశాలు === 17వ శతాబ్దానికి ముందు రాజపుత్ చిత్రకళలో [[రామాయణం]], [[మహాభారతం]], [[మహాభాగవతం]], [[గీత గోవిందం]], శివపార్వతులు, వంటి పురాణాల దృశ్యాలు చిత్రీకరించబడినవి. ఇవే కాక [[పంచతంత్రం]] రసికప్రియ, కవిప్రియ, బారమాస, రస మంజరి, రాగమాల, వంటి కావ్యాలలోని దృశ్యాలను చిత్రీకరించటం జరిగింది. దైవ-మానవ సంగమాన్ని సూచిస్తూ [[రాధ]]-[[కృష్ణుడు]] ల ప్రేమ, ఎదురుచూపులు ఋతువులు, తదనుగుణంగా రూపాంతరం చెందే ప్రేమ, శృంగారం, శృంగార భంగిమలు, శృంగార గాథలు, ప్రాచీన గేయాలు, ధీరత్వం, నాయికా-నాయకుల వయసు, రూపురేఖలు, వ్యక్తిత్వాలు, పరిస్థితులు, ప్రకృతి దృశ్యాలు, జంతువులు రాజపుత్ చిత్రకళలో ప్రధానంగా కనిపించే అంశాలు.<ref name=":3">{{Cite web|last=Behrendt|first=Kurt|date=2016-10-01|title=Poetic Allusions in the Rajput and Pahari Painting of India - The Metropolitan Museum of Art|url=https://www.metmuseum.org/essays/poetic-allusions-in-the-rajput-and-pahari-painting-of-india|access-date=2026-04-15|website=www.metmuseum.org|language=en}}</ref> సభా దృశ్యాలు, ఏనుగులు, గుర్రాలపై పాలకుల ఊరేగింపులు కూడా ఈ శైలిలో మరికొన్ని అంశాలు. 18వ శతాబ్దంలో శాంతి సౌభాగ్యాలు విలసిల్లుతూ ఉండటంతో సంగీతం, నృత్యం, కవిత్వం, ప్రేమ కోసం చేసే సాహసాలు, మద్యంతో కూడిన వేడుకలు, ఉద్యానవనాలు, సుందరమైన పడుచు స్త్రీలు, వేట, సాధారణ ప్రజల జీవితాలలో ఉండే దైనందిన కార్యకలాపాలు రాజపుత్ చిత్రకళలోకి చేరాయి.<ref name=":0" /> <ref name=":1" /><ref name=":3" /> === వినియోగించబడిన పదార్థాలు === కొన్ని ఖనిజాలు, మొక్కల మూలాలు, శంఖాలు మరియు విలువైన రాళ్ళ నుండి రంగులను సంగ్రహించటం జరిగింది. [[బంగారం]], [[వెండి]] కూడా ఉపయోగించటం జరిగింది. ఉడుత, ఒంటె వంటి జంతువుల వెంట్రుకలతో చేసిన చాలా సన్నని కుంచెలను ఉపయోగించటం జరిగింది. <ref name=":1" /> == శైలి == 17వ శతాబ్దం లో ముఘల్ ప్రభావం పెరగటం తో సహజమైన నెరపు, సున్నితంగా శ్రేణీకరించబడిన రంగులు, లౌకిక విషయ వస్తువుల చిత్రీకరణ ప్రవేశపెట్టబడ్డాయి.<ref name=":0" /> రంగును దృశ్య వ్యక్తీకరణలో ప్రధాన అంశంగా ఉపయోగిస్తూ చిత్రీకరించే పద్ధతికి ఒక రూపకల్పన చేయటం ఈ శైలిలో కనబడుతుంది. చర్మం, వేషధారణ, నిర్మాణాలు వంటి వాటిని వివిధ రంగులతో సహజత్వానికి చేరువగా ఉంటూనే, ప్రకృతి, వాతావరణపు ప్రభావం వంటి వాటిని మాత్రం తక్కువ లేదా ఎక్కువ ప్రభావవంతంగా చూపించడం, లేక వాటి సహజ రంగులను పూర్తిగా మార్చివేయబడటం రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ ప్రత్యేకం.<ref name=":2" /> === లక్షణాలు === రాజసం ఉట్టి పడటం, గర్వ భావన కలిగి ఉండటం, నాయకత్వ లక్షణాలు కలిగి ఉండటం, ఐతిహాసిక సంబంధం కలిగి ఉండటం ఈ శైలి లక్షణాలు. తమ ఆశయాలను చిత్రీకరించి పాలకులు తమ వారసత్వాన్ని స్థాపించాలని కోరుకోవటం తో ఈ శైలి చిత్రాలు పాలకుల హోదాకు, వారి వారసత్వానికి సూచికగా మిగిలిపోయాయి. <ref name=":1" /> == శాఖోపశాఖలు == రాజపుత్ శైలి చిత్రకళలో పలు శాఖోపశాఖలు కలవు.<ref name=":1" /> ఒక్కొక్క శాఖ, ఒక్కొక్క ఉపశాఖ ఇతర శాఖోపశాఖలకు భిన్నంగా ఉంటాయి.<ref name=":3" /> === మేవార్ శాఖ === * చావంద్ * నాథ్ ద్వారా * దేవఘర్ * ఉదయ్ పూర్ * సవార్ === మార్వార్ శాఖ === * కిషన్ ఘర్ * నాగౌర్ * పాలీ * ఘనేరావ్ === హదోతి === * కోట * బుండి * ఝలావర్ === ధుందర్ === * అంబర్ * జైపూర్ * షెఖావతి * ఉనియారా == ఇవి కూడా చూడండి == * [[జైన చిత్రకళ]] * [[పాల చిత్రకళ]] * [[భారతీయ చిత్రకళ]] == మూలాలు == {{Reflist}}{{భారతీయ చిత్రకళ}} [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకళ శైలులు]] ryb48rmkehxgwnqrnqu4uwy8zkagc7q 4808239 4808236 2026-04-23T09:54:03Z Veera.sj 9700 /* వ్యుత్పత్తి */ బొమ్మ చేర్చాను 4808239 wikitext text/x-wiki [[దస్త్రం:Sri nathji.jpg|thumb|389x389px|[[రాజస్థాన్]] లోని నథ్ ద్వారా ఆలయం లో గల రాజపుత్ శైలి లో చిత్రీకరించబడ్డ [[శ్రీకృష్ణుడు]]. ఈ అవతారాన్ని స్థానికులు శ్రీనాథుడిగా పిలుచుకొంటారు]] '''రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ''' (ఆంగ్లం: [[:en:Rajput painting|Rajput painting]]) 16వ శతాబ్దం నుండి 17వ శతాబ్దం వరకు [[భారతదేశం]] కు చెందిన స్వతంత్ర హిందూ సామంత రాజ్యాలలో విలసిల్లిన చిత్రకళ. [[మొఘల్ చిత్రకళ]] ఆ కాలానికి సమకాలీనం అయితే, రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ మాత్రం సాంప్రదాయికం మరియు రసాత్మకం. ఇందులో పలు విభాగాలు ఉన్నవి: రాజస్థానీ చిత్రకళ (పశ్చిమ భారత చిత్రకళ), మధ్య భారత చిత్రకళ మరియు పహారీ చిత్రకళ. <ref>{{Cite news|url=https://www.britannica.com/art/Rajput-painting|title=Rājput painting {{!}} Mughal Influence, Miniature Art & Hindu Mythology {{!}} Britannica|work=Encyclopedia Britannica|access-date=2026-04-15|language=en}}</ref> <ref name=":0">{{Cite web|title=Rajput (Western, Central, and Hill) Painting {{!}} Encyclopedia.com|url=https://www.encyclopedia.com/international/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/rajput-western-central-and-hill-painting|access-date=2026-04-15|website=www.encyclopedia.com}}</ref> పాశ్చాత్య వివరణాత్మక చిత్రాలు (illustrations), [[రాజస్థాన్]] లో గోడల పై వేసే చిత్రాలు, పలు మతాల జానపద/సాంప్రదాయ చిత్రకళలతో బాటు మొఘల్ చిత్రకళ ప్రభావం కూడా ఈ చిత్రకళపై కలదు.<ref name=":2">{{Cite web|title=Rajput Miniature Paintings: A Classic Art of India|url=https://www.exoticindiaart.com/article/rajput/|access-date=2026-04-15|website=www.exoticindiaart.com|language=en}}</ref> [[జోధ్‌పూర్]], [[జైసల్మేర్]], [[బికనీర్]], [[జైపూర్]] మరియు [[ఉదయ్‌పూర్ (రాజస్థాన్)]] లు కేంద్రాలుగా ఈ శైలి చిత్రకళ వర్థిల్లింది. ఈ ప్రాంతాలలో రాజపుత్ రాజ్యాల వైభవం, ఆ వంశం యొక్క వారసత్వాన్ని ఈ చిత్రకళ వివరిస్తుంది.<ref name=":1">{{Cite web|title=Royal Rajputana|url=https://artsandculture.google.com/story/royal-rajputana-salar-jung-museum/OQWxBRUzrqQ9LA?hl=te|access-date=2026-04-15|website=Google Arts & Culture|language=te}}</ref> వినియోగించబడే రంగుల వలన, ఉపయోగించబడే సాంకేతిక అంశాల వలన, ఈ శైలి చిత్రకళలో రాజసం ఉట్టుపడుతూ ఉంటుంది. ఈ శైలికి ఉన్న ప్రత్యేకతల వలన, భారతీయ కళాశైలి గనులలో వెలకట్టలేనంత విలువైనదిగా ఈ శైలి పరిగణింపబడుతోంది. చారిత్రక కథనాలను, మధ్య యుగ భారతదేశ సుసంపన్న సంస్కృతులను సంగమింపజేస్తూ కనబడే రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ చరిత్రను మనకి దర్శంపజేసే ఒక నేత్రం.<ref name=":2" /> == చరిత్ర == {{ప్రధాన వ్యాసం|భారతీయ చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|చిత్రకళ}} {{ప్రధాన వ్యాసం|శిలాగుహ చిత్రకళ}} === శిలాగుహ చిత్రకళ === భారతదేశం లో [[శిలాగుహ చిత్రకళ]] [[మధ్య ప్రదేశ్]] లోని [[భీమ్‌బేట్కా శిలా గుహలు]] లో కలవు. పురాతన రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 40,000-1500, మధ్య రాతి యుగం అయిన క్రీ.పూ 1500 - 8500 కాలంలో ఇవి చిత్రీకరించబడ్డాయి. పురాతన రాతి యుగం లో నృత్యం చేస్తోన్న మానవుల, నాలుగు కాళ్ళ జంతువులను వేటాడుతోన్న మానవుల, చిత్రలేఖనాలు ఆకుపచ్చ, ఎరుపు రంగులలో కలవు. మధ్య రాతియుగం లో మరింత వివరాణాత్మకంగా, జీవిత చక్రంలో భాగాలు అయిన గర్భధారణ, శిశు జన్మం, శ్మశాన సన్నివేశాలు వంటి దైనందిన జీవిత ఘట్టాలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. స్త్రీ పురుషుల మధ్య వ్యత్యాసం, వారి వస్త్రధారణ, జంతువుల చిత్రలేఖనాలు కలవు. <ref name=":0" /> === అజంతా గుహలు === [[మహారాష్ట్ర]] లోని [[అజంతా గుహలు]] లోని బౌద్ధ చిత్రకళ క్రీ.పూ 50 నుండి క్రీ.శ 100 మధ్యలో జరిగింది. గోడలపై, పైకప్పులపై క్షుణ్ణమైన రేఖాగణిత అంశాలతో, అత్యంత సహజంగా చిత్రీకరించబడటం వీటి ప్రత్యేకత. రాతి ఉపరితలాన్ని చిత్రకళకు అనువుగా మార్చటానికి, పలు పొరలలో ఆవుపేడ, మట్టి, గడ్డి పూసి, చివరగా సున్నపు తేట పూయటం జరిగింది. ఖనిజ మూలాలతో చేయబడిన రంగుల, పశువుల వెంట్రుకలతో చేసిన కుంచెలు వాడబడ్దాయి. బుద్ధుడి జీవిత చరిత్ర లోని ఘట్టాలను, అప్పటి వస్త్రధారణ, చేనేత, వాస్తుకళలు చిత్రీకరించబడ్డాయి. <ref name=":0" /> === తాళపత్ర గ్రంథాలు, కాగితం పై చిత్రలేఖనం === {{ప్రధాన వ్యాసం|పాల చిత్రకళ}} అజంతా గుహల చిత్రకళ తర్వాత 6వ శతాబ్దంలో, [[కర్ణాటక]] లోని [[బాదామి]] గుహలు, 8వ శతాబ్దం లొ [[ఎల్లోరా గుహలు]] లో ఉన్న చిత్రకళలు, కళ అంతరించిపోలేదన్న వాదానికి బలం ఇస్తున్నాయి. <ref name=":0" /> ఆరవ శతాబ్దం నుండి 10వ శతాబ్దం భూర్జ వృక్ష బెరడు పైన, తాళ పత్రాలపైన, కాగితం పైన చిత్రలేఖనాలు జరిగాయి. [[పశ్చిమ బెంగాల్]], [[బీహార్]] రాష్ట్రాలలో పదకొండు నుండి పదమూడవ శతాబ్దం వరకు [[బౌద్ధ మతం]] ప్రచారం చేయటం కోసం మఠ గ్రంధాలయాలకు ప్రదానం చేయబడ్డ క్షుణ్ణంగా చిత్రీకరించబడి చెక్కలలో భద్రపరచబడ్డ బౌద్ధ చిత్రలేఖనాలు [[పాల చిత్రకళ]] ను సూచిస్తాయి.<ref name=":0" /> === జైన చిత్రకళ === {{ప్రధాన వ్యాసం|జైన చిత్రకళ}} పదకొండవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతదేశంలో కాగితం పై కల్పసూత్రాలు, కాలక చర్య కథ వంటి [[జైన చిత్రకళ]] విలసిల్లింది. చిత్రీకరణకు అనుగుణంగా ఈ గ్రంథములలో పరిమాణాలు మార్చబడ్డాయి. ఎరుపు, నీలం రంగులతో బాటు అక్కడక్కడా స్వర్ణం కూడా ఒక వర్ణంగా వినియోగించబడినది. అటువైపు కన్నును కూడా చిత్రీకరించటం ఈ శైలిలో ప్రత్యేకత. ఈ శైలి తర్వాత పదహారవ శతాబ్దంలో పశ్చిమ భారతీయ చిత్రకళ లో కూడా వాడబడినది. <ref name=":0" /> == వ్యుత్పత్తి == [[దస్త్రం:Painting of Maratha troops marching into battle toward Alwar troops, fresco section on the interior of the dome of Mohabat Singh's chatri, circa 18th century.jpg|thumb|మరాఠా సైన్యం ఆల్వార్ సైన్యం పై చేస్తొన్న దాడి]] రాజ పుత్ర అనే పదం నుండి రాజ్ పుత్ అనే పదం ఉద్భవించింది. సైనిక వర్గానికి చెందిన ఈ వంశం వారు ఉత్తర, మధ్య భారతదేశాన్ని పరిపాలించారు. వీరి మూలాలు ఇదమిత్థంగా తెలియకపోయిననూ, ఆరు/ఏడవ శతాబ్దాలలో మధ్య ఆసియా నుండి వలస వచ్చి, స్థానిక సైనిక స్థాయికి అనుకూలంగా మారి, హిందూ సాంఘిక వ్యవస్థలో వారి స్థానాన్ని పదిలపరచుకొన్నారు. తొమిది/పదవ శతాబ్దాల నాటికి రాజకీయ ప్రాముఖ్యత సంపాదించుకొని స్వతంత్ర రాజవంశాలను ఏర్పాటు చేసుకోగలిగారు. <ref name=":0" /> 1916 లో ఈ శైలి చిత్రకళకు ప్రముఖ కళా చరిత్రకారుడు [[ఆనంద కుమారస్వామి]] రాజ పుత్ చిత్రకళ అని నామకరణం చేశాడు. <ref name=":1" /><ref name=":2" /> == సంస్కృతి == రాజపుతానా ఘనమైన, వైవిధ్యభరితమైన చరిత్ర కలది. ప్రత్యేకమైన చిత్రకళా శైలి కలది. గేయాలు, జానపద కథలు సంస్కృతిలో అల్లుకుపోయినది. ఎడారి ప్రాంతం నడిబొడ్డున అద్భుతమైన కోటలు, రాజభవనాలతో నిండినది. ప్రతి రాజపుత్ పాలకుడికి తన సొంత చిత్రకళాశాల ఉండేది.<ref name=":1" /> == చిత్రకళ == [[మొఘల్ చిత్రకళ]] లో శిక్షణ పొందిన కళాకారులు, మొఘల్ దర్బారు నుండి చెల్లాచెదురై స్థానిక చిత్రకళా సాంప్రదాయాల నుండి పౌరాణిక శైలులు స్వీకరించటంతో ఈ శైలి ఏర్పడింది. 16వ శతాబ్దం అంతానికి రాజపుత్ర పాలకులచే పాలించబడే కళా పాఠశాలలు స్థానిక, మొఘల్ చిత్రకళలతో బాటు పర్షియన్, చైనీసు, యూరోపియన్ వంటి వాటి ప్రభావాలను ఐక్యం చేస్తూ స్పష్టమైన శైలులను అభివృద్ది చేశాయి. <ref name=":1" /> === అంశాలు === 17వ శతాబ్దానికి ముందు రాజపుత్ చిత్రకళలో [[రామాయణం]], [[మహాభారతం]], [[మహాభాగవతం]], [[గీత గోవిందం]], శివపార్వతులు, వంటి పురాణాల దృశ్యాలు చిత్రీకరించబడినవి. ఇవే కాక [[పంచతంత్రం]] రసికప్రియ, కవిప్రియ, బారమాస, రస మంజరి, రాగమాల, వంటి కావ్యాలలోని దృశ్యాలను చిత్రీకరించటం జరిగింది. దైవ-మానవ సంగమాన్ని సూచిస్తూ [[రాధ]]-[[కృష్ణుడు]] ల ప్రేమ, ఎదురుచూపులు ఋతువులు, తదనుగుణంగా రూపాంతరం చెందే ప్రేమ, శృంగారం, శృంగార భంగిమలు, శృంగార గాథలు, ప్రాచీన గేయాలు, ధీరత్వం, నాయికా-నాయకుల వయసు, రూపురేఖలు, వ్యక్తిత్వాలు, పరిస్థితులు, ప్రకృతి దృశ్యాలు, జంతువులు రాజపుత్ చిత్రకళలో ప్రధానంగా కనిపించే అంశాలు.<ref name=":3">{{Cite web|last=Behrendt|first=Kurt|date=2016-10-01|title=Poetic Allusions in the Rajput and Pahari Painting of India - The Metropolitan Museum of Art|url=https://www.metmuseum.org/essays/poetic-allusions-in-the-rajput-and-pahari-painting-of-india|access-date=2026-04-15|website=www.metmuseum.org|language=en}}</ref> సభా దృశ్యాలు, ఏనుగులు, గుర్రాలపై పాలకుల ఊరేగింపులు కూడా ఈ శైలిలో మరికొన్ని అంశాలు. 18వ శతాబ్దంలో శాంతి సౌభాగ్యాలు విలసిల్లుతూ ఉండటంతో సంగీతం, నృత్యం, కవిత్వం, ప్రేమ కోసం చేసే సాహసాలు, మద్యంతో కూడిన వేడుకలు, ఉద్యానవనాలు, సుందరమైన పడుచు స్త్రీలు, వేట, సాధారణ ప్రజల జీవితాలలో ఉండే దైనందిన కార్యకలాపాలు రాజపుత్ చిత్రకళలోకి చేరాయి.<ref name=":0" /> <ref name=":1" /><ref name=":3" /> === వినియోగించబడిన పదార్థాలు === కొన్ని ఖనిజాలు, మొక్కల మూలాలు, శంఖాలు మరియు విలువైన రాళ్ళ నుండి రంగులను సంగ్రహించటం జరిగింది. [[బంగారం]], [[వెండి]] కూడా ఉపయోగించటం జరిగింది. ఉడుత, ఒంటె వంటి జంతువుల వెంట్రుకలతో చేసిన చాలా సన్నని కుంచెలను ఉపయోగించటం జరిగింది. <ref name=":1" /> == శైలి == 17వ శతాబ్దం లో ముఘల్ ప్రభావం పెరగటం తో సహజమైన నెరపు, సున్నితంగా శ్రేణీకరించబడిన రంగులు, లౌకిక విషయ వస్తువుల చిత్రీకరణ ప్రవేశపెట్టబడ్డాయి.<ref name=":0" /> రంగును దృశ్య వ్యక్తీకరణలో ప్రధాన అంశంగా ఉపయోగిస్తూ చిత్రీకరించే పద్ధతికి ఒక రూపకల్పన చేయటం ఈ శైలిలో కనబడుతుంది. చర్మం, వేషధారణ, నిర్మాణాలు వంటి వాటిని వివిధ రంగులతో సహజత్వానికి చేరువగా ఉంటూనే, ప్రకృతి, వాతావరణపు ప్రభావం వంటి వాటిని మాత్రం తక్కువ లేదా ఎక్కువ ప్రభావవంతంగా చూపించడం, లేక వాటి సహజ రంగులను పూర్తిగా మార్చివేయబడటం రాజపుత్ శైలి చిత్రకళ ప్రత్యేకం.<ref name=":2" /> === లక్షణాలు === రాజసం ఉట్టి పడటం, గర్వ భావన కలిగి ఉండటం, నాయకత్వ లక్షణాలు కలిగి ఉండటం, ఐతిహాసిక సంబంధం కలిగి ఉండటం ఈ శైలి లక్షణాలు. తమ ఆశయాలను చిత్రీకరించి పాలకులు తమ వారసత్వాన్ని స్థాపించాలని కోరుకోవటం తో ఈ శైలి చిత్రాలు పాలకుల హోదాకు, వారి వారసత్వానికి సూచికగా మిగిలిపోయాయి. <ref name=":1" /> == శాఖోపశాఖలు == రాజపుత్ శైలి చిత్రకళలో పలు శాఖోపశాఖలు కలవు.<ref name=":1" /> ఒక్కొక్క శాఖ, ఒక్కొక్క ఉపశాఖ ఇతర శాఖోపశాఖలకు భిన్నంగా ఉంటాయి.<ref name=":3" /> === మేవార్ శాఖ === * చావంద్ * నాథ్ ద్వారా * దేవఘర్ * ఉదయ్ పూర్ * సవార్ === మార్వార్ శాఖ === * కిషన్ ఘర్ * నాగౌర్ * పాలీ * ఘనేరావ్ === హదోతి === * కోట * బుండి * ఝలావర్ === ధుందర్ === * అంబర్ * జైపూర్ * షెఖావతి * ఉనియారా == ఇవి కూడా చూడండి == * [[జైన చిత్రకళ]] * [[పాల చిత్రకళ]] * [[భారతీయ చిత్రకళ]] == మూలాలు == {{Reflist}}{{భారతీయ చిత్రకళ}} [[వర్గం:భారతీయ చిత్రకళ శైలులు]] 1nw77t2gvmmy34xjkhrs31618zad39p క్రీడా శాస్త్రం 0 488234 4808190 4804224 2026-04-23T05:40:02Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808190 wikitext text/x-wiki '''క్రీడా శాస్త్రం''' అనేది వ్యాయామం చేస్తున్నప్పుడు ఆరోగ్యవంతమైన మానవ శరీరం తక్షణమే దీర్ఘకాలికంగా ఎలా స్పందిస్తుంది అనే అంశాన్ని అధ్యయనం చేసే ఒక విజ్ఞాన విభాగం. క్రీడలు శారీరక శ్రమ వల్ల కణాల స్థాయి నుండి మొత్తం శరీరం వరకు ఆరోగ్యం పనితీరు ఎలా మెరుగుపడతాయో ఇది వివరిస్తుంది. క్రీడా శాస్త్రం ప్రధానంగా శరీర ధర్మ శాస్త్రం (physiology), మనస్తత్వ శాస్త్రం (psychology), శరీర నిర్మాణ శాస్త్రం (anatomy), బయోమెకానిక్స్ (biomechanics), జీవ రసాయన శాస్త్రం (biochemistry) కైనెటిక్స్ (kinesiology) వంటి రంగాలను తనలో కలుపుకుంటుంది.<ref> McArdle, 2006. p. 8.</ref> [[File:Japan Institute of Sports Sciences.JPG|thumb|క్రీడా శాస్త్ర సంస్థ, జపాన్]] == చారిత్రక నేపథ్యం పరిణామం == క్రీడా శాస్త్రం యొక్క మూలాలు ప్రాచీన గ్రీకు కాలంలో ఉన్నాయి. ప్రసిద్ధ ప్రాచీన గ్రీకు వైద్యుడు గాలెన్ (131–201) ఆరోగ్యాన్ని మెరుగుపరచుకోవడం, సరైన పోషకాహారం తీసుకోవడం కండరాల బలోపేతం గురించి 87 వివరణాత్మక వ్యాసాలను రాశారు.<ref> {{cite book |last1=Berryman |first1=Jack |title=Sport and Exercise Science |date=1992 |publisher=University of Illinois Press |isbn=0-252-01896-6 |pages=14–19}}</ref> ఆయన రాసిన ఈ వ్యాసాలు ఆధునిక వ్యాయామ శరీర ధర్మ శాస్త్రానికి పునాదిగా నిలిచాయి. మధ్య యుగాలలో ఈ శాస్త్రం కొంత నెమ్మదించినప్పటికీ, పునరుజ్జీవన కాలంలో మానవ శరీరం పనితీరుపై కొత్త ఆలోచనలు పుట్టుకొచ్చాయి. 15వ శతాబ్దంలో గుటెన్‌బర్గ్ ముద్రణ యంత్రం అందుబాటులోకి రావడంతో ఈ ఆలోచనలు వేగంగా వ్యాపించాయి. కొత్త పరిశోధకులు రక్త ప్రసరణ జీర్ణ వ్యవస్థల సంక్లిష్టతలపై వెలుగు నింపారు. 19వ శతాబ్దం నాటికి, ఆధునిక వైద్య పాఠశాలలు ఏర్పడటం వల్ల ఈ రంగంలో శాస్త్రీయ పరిశోధనలు ఊపందుకున్నాయి. === కీలక వ్యక్తుల కృషి === క్రీడా శాస్త్ర అభివృద్ధికి కృషి చేసిన కొందరు ముఖ్య వ్యక్తులు: '''ఆస్టిన్ ఫ్లింట్ జూనియర్ (1836–1915):''' వ్యాయామానికి శరీరం చూపే ప్రతిస్పందనలను తన వైద్య పుస్తకాల్లో వివరించిన మొదటి అమెరికన్ వైద్యులలో ఒకరు.<ref>{{cite book |last1=McArdle |first1=William |title=Essentials of Exercise Physiology |date=2006 |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |page=8}}</ref> '''ఎడ్వర్డ్ హిచ్‌కాక్ జూనియర్ (1828–1911):''' శారీరక వ్యాయామం శిక్షణపై శాస్త్రీయ అధ్యయనం కోసం తన వృత్తిని అంకితం చేశారు.<ref>{{cite web |last1=Sweet |first1=William |title=150 Years Ago: Amherst Established Nation's First College Health Program |url=https://www.amherst.edu/news/news_releases/2011/08/node/337711/ |website=amherst.edu}}</ref> '''ఆగస్ట్ క్రోగ్ (1874–1949):''' కండరాలు పనిచేస్తున్నప్పుడు రక్త ప్రసరణను నియంత్రించే విధానాన్ని కనుగొన్నందుకు 1920లో నోబెల్ బహుమతి పొందారు.<ref>{{cite web |title=August Krogh Biographical |url=https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1920/krogh/biographical/ |website=NobelPrize.org}}</ref> == క్రీడా శాస్త్రం - ప్రధాన ఉప విభాగాలు == క్రీడా శాస్త్రం అనేది అనేక విభిన్న శాస్త్రాల కలయిక. ఇందులో ప్రతి విభాగం క్రీడాకారుడి పనితీరును మెరుగుపరచడంలో కీలక పాత్ర పోషిస్తుంది. === 1. శరీర ధర్మ శాస్త్రం === వ్యాయామం చేస్తున్నప్పుడు శరీరం లోపల జరిగే మార్పులను ఇది అధ్యయనం చేస్తుంది. గుండె కొట్టుకునే వేగం, శ్వాసక్రియ, రక్త ప్రసరణ కండరాల శక్తి వినియోగం వంటి అంశాలను ఇది వివరిస్తుంది. క్రీడాకారులు ఎంత సమయం పాటు అలసిపోకుండా ఆడగలరు (endurance) అనేది ఈ శాస్త్రం ద్వారా నిర్ణయించబడుతుంది. === 2. బయోమెకానిక్స్ === శరీరాన్ని ఒక యంత్రంగా పరిగణించి, కదలికల వెనుక ఉన్న భౌతిక సూత్రాలను ఇది వివరిస్తుంది. క్రీడాకారులు గాయపడకుండా ఎలా కదలాలి? తక్కువ శక్తితో ఎక్కువ వేగంగా ఎలా పరిగెత్తాలి? జంపింగ్ లేదా త్రోయింగ్ సమయంలో శరీర కోణం ఎలా ఉండాలి? వంటి ప్రశ్నలకు బయోమెకానిక్స్ సమాధానం ఇస్తుంది. === 3. క్రీడా మనస్తత్వ శాస్త్రం === ఆటలో గెలవాలంటే కేవలం శారీరక శక్తే సరిపోదు, మానసిక బలం కూడా ఉండాలి. ఒత్తిడిని ఎదుర్కోవడం, ఏకాగ్రతను నిలుపుకోవడం ఓటమి ఎదురైనప్పుడు కుంగిపోకుండా ఉండటం వంటి అంశాలను ఇది నేర్పుతుంది. మైదానంలో క్రీడాకారుడి ప్రవర్తనను ఇది విశ్లేషిస్తుంది. === 4. క్రీడా పోషకాహారం === క్రీడాకారులకు సాధారణ వ్యక్తుల కంటే భిన్నమైన ఆహారం అవసరం. ఏ రకమైన ఆహారం తీసుకుంటే శక్తి పెరుగుతుంది, గాయాలు త్వరగా తగ్గుతాయి శరీరం నీటి శాతాన్ని (hydration) ఎలా కాపాడుకోవాలి అనేది ఈ విభాగం వివరిస్తుంది. == క్రీడా శాస్త్ర అధ్యయనం ప్రయోగాలు == [[File:Snowboarder during turn while in deep powder-ColorTemp.jpeg|thumb|మంచుపై ప్రయాణించే వ్యక్తి మలుపు తిరుగుతున్నప్పుడు జరిగే శారీరక మార్పులను భౌతిక శాస్త్రంలోని బయోమెకానిక్స్ పద్ధతుల ద్వారా విశ్లేషించవచ్చు.]] [[File:Snowboarder in curve with diagram showing vectors for centrifugal force and weight.svg|thumb|పైన ఉన్న చిత్రానికి సంబంధించిన భౌతిక శాస్త్ర రేఖాచిత్రం. ఇందులో బరువు అపకేంద్ర బలం ఎలా పనిచేస్తాయో బాణం గుర్తుల ద్వారా చూపబడింది.]] క్రీడా శాస్త్రంలో ఎక్కువ పరిశోధనలు విశ్వవిద్యాలయాలు లేదా ప్రత్యేక పరిశోధనా కేంద్రాలలో జరుగుతాయి.<ref>{{Cite journal |last1=Williams |first1=Stephen John |date=1 August 2007 |title=A profile of sports science research (1983–2003) |journal=Journal of Science and Medicine in Sport |volume=10 |issue=4 |pages=193–200}}</ref> ప్రస్తుతం ఈ రంగంలో డిగ్రీ చదివే వారి సంఖ్య పెరుగుతోంది. ఆధునిక సాంకేతిక పరిజ్ఞానం ఉపయోగించి ప్రయోగశాలల్లో క్రీడాకారుల సామర్థ్యాన్ని పరీక్షిస్తారు. క్రీడా శాస్త్రం వృద్ధాప్యంలో ఉన్న శరీరానికి కూడా ఎంతో ఉపయోగపడుతుంది.<ref>{{Cite journal |last=Tulle |first=Emmanuelle |date=1 December 2008 |title=Acting your age? Sports science and the ageing body |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-aging-studies_2008-12_22_4/page/340 |journal=Journal of Aging Studies |volume=22 |issue=4 |pages=340–347}}</ref> వయసు పైబడిన వారు వ్యాయామం చేయడం వల్ల వారి రోజువారీ పనులను స్వతంత్రంగా చేసుకోగలుగుతారు కింద పడటం వంటి ప్రమాదాల నుండి రక్షణ పొందుతారు. ఇది వృద్ధాప్యాన్ని ఆపడానికి కాకుండా, శరీరాన్ని చురుకుగా ఉంచడానికి సహాయపడుతుంది.<ref>{{Cite journal |last1=Goggin |first1=N. L. |title=Physical Activity Behaviors of Older Adults |journal=Journal of Aging and Physical Activity |volume=9 |pages=58–66}}</ref> == ఆధునిక క్రీడల్లో క్రీడా శాస్త్రం యొక్క ప్రాముఖ్యత == ప్రస్తుత పోటీ ప్రపంచంలో ప్రతి సెకను, ప్రతి మిల్లీమీటరు గెలుపోటములను నిర్ణయిస్తున్నాయి. అటువంటి సమయంలో క్రీడా శాస్త్రం క్రీడాకారులకు అదనపు బలాన్ని ఇస్తుంది. పనితీరు విశ్లేషణ: వీడియో టెక్నాలజీ సెన్సార్ల ద్వారా క్రీడాకారుడి ప్రతి కదలికను విశ్లేషిస్తారు. ఎక్కడ పొరపాట్లు జరుగుతున్నాయో గుర్తించి వాటిని సరిదిద్దుతారు. గాయాల నివారణ: క్రీడాకారులు ఎక్కువగా గాయపడే అవకాశం ఉన్న ప్రాంతాలను గుర్తించి, వాటిని బలోపేతం చేసే వ్యాయామాలను సూచిస్తారు. ఒకవేళ గాయపడితే, త్వరగా కోలుకోవడానికి ఫిజియోథెరపీ పద్ధతులను ఉపయోగిస్తారు. క్రీడా పరికరాల తయారీ: క్రీడా శాస్త్రం అందించే సమాచారంతో మెరుగైన బూట్లు, దుస్తులు ఆట వస్తువులను తయారు చేస్తారు. ఉదాహరణకు, గాలి ఒత్తిడిని తట్టుకునే స్విమ్మింగ్ సూట్లు లేదా తక్కువ బరువున్న టెన్నిస్ రాకెట్లు. == క్రీడా శాస్త్రం - ఉపాధి అవకాశాలు == ఈ రంగంలో విద్యను అభ్యసించిన వారికి అనేక రకాల అవకాశాలు ఉన్నాయి: క్రీడా కోచ్: క్రీడాకారులకు శాస్త్రీయ పద్ధతుల్లో శిక్షణ ఇవ్వడం. ఫిట్‌నెస్ నిపుణుడు: జిమ్ ఫిట్‌నెస్ సెంటర్లలో శిక్షకులుగా పనిచేయడం. క్రీడా పోషకాహార నిపుణుడు: జట్లు లేదా వ్యక్తిగత క్రీడాకారుల కోసం డైట్ ప్లాన్ సిద్ధం చేయడం. పరిశోధకుడు: కొత్త శిక్షణ పద్ధతులు పరికరాలపై పరిశోధన చేయడం. రీహాబిలిటేషన్ నిపుణుడు: గాయపడిన క్రీడాకారులు తిరిగి మైదానంలోకి వచ్చేలా సహాయపడటం. == క్రీడా శాస్త్రంపై విమర్శలు సవాళ్లు == 2018లో జరిగిన ఒక అధ్యయనం ప్రకారం, క్రీడా శాస్త్ర రంగంలో ఒకే రకమైన ప్రయోగాన్ని మళ్ళీ మళ్ళీ చేసి ఫలితాలను సరిచూసే పద్ధతి తక్కువగా ఉందని విమర్శలు వచ్చాయి.<ref>{{Cite journal |last1=Halperin |first1=Israel |date=1 February 2018 |title=Strengthening the Practice of Exercise and Sport-Science Research |journal=International Journal of Sports Physiology and Performance |volume=13 |issue=2 |pages=127–134}}</ref> కొన్నిసార్లు చిన్న ఫలితాలను కూడా పెద్దవిగా చూపించే గణాంక దోషాలు జరుగుతున్నాయి. వీటిని సరిదిద్దడానికి "మెటారిసెర్చ్" అనే విభాగం పనిచేస్తోంది. ఇది పరిశోధనల పారదర్శకతను పెంచడానికి కృషి చేస్తోంది. == ముగింపు == క్రీడా శాస్త్రం అనేది కేవలం ఆటల గురించి మాత్రమే కాదు, అది మానవ సామర్థ్యం యొక్క హద్దులను తెలుసుకునే ఒక ప్రయాణం. ఇది క్రీడాకారులకు పతకాలు సాధించడంలోనే కాకుండా, సామాన్య ప్రజలు ఆరోగ్యంగా, ఉత్సాహంగా ఉండటానికి కూడా దిక్సూచిలా పనిచేస్తుంది. శరీర నిర్మాణంపై అవగాహన పెంచుకోవడం ద్వారా మనం దీర్ఘకాలిక వ్యాధుల నుండి రక్షణ పొందవచ్చు. భవిష్యత్తులో కృత్రిమ మేధస్సు డేటా అనలిటిక్స్ తోడుతో క్రీడా శాస్త్రం మరిన్ని అద్భుతాలను సృష్టించనుంది. == ఇవి కూడా చూడండి == [[పురావస్తు శాస్త్రం]] [[నేర పరిశోధనా శాస్త్రం]] [[సమాచార శాస్త్రం]] [[గ్రంథాలయ, సమాచార శాస్త్రం]] [[సైనిక శాస్త్రం]] == మూలాలు == '''గమనికలు''' {{reflist}} == బయటి లింకులు == {{commons category}} [https://www.acsm.org అమెరికన్ కాలేజ్ ఆఫ్ స్పోర్ట్స్ మెడిసిన్] [https://www.essa.org.au ఎక్సర్‌సైజ్ & స్పోర్ట్స్ సైన్స్ ఆస్ట్రేలియా] [http://www.nsca.com/Home/ నేషనల్ స్ట్రెంత్ & కండిషనింగ్ అసోసియేషన్] {{Authority control}} [[Category:క్రీడా శాస్త్రం]] [[Category:అనువర్తిత శాస్త్రాలు]] 2gmm8q6456jydcvs3pu5hzbcrhwno1c ఘనా సామ్రాజ్యం 0 488268 4808086 4806389 2026-04-22T20:52:13Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808086 wikitext text/x-wiki {{Infobox country | native_name = غانا<br>''Wagadu''<br>واغادو | conventional_long_name = Ghana Empire | common_name = | era = 3rd century–13th century | status = | event_start = | year_start = {{circa}} 300 | event1 = Conversion to [[Islam]] | date_event1 = 11th century | event_end = Conquered by [[Sosso]]/Submitted to the [[Mali Empire]] | year_end = {{circa}} mid-13th century | date_end = {{circa}} 15th century | p1 = Tichitt culture | p2 = Djenné-Djenno | flag_p1 = | s1 = Sosso Empire | image_flag = | s2 = Kingdom of Diarra | s3 = Méma | s4 = Pre-imperial Mali | s5 = Gajaaga | flag_type = | image_coat = | image_map = Ghana empire map.png | image_map_caption = The Ghana Empire at its greatest extent | capital = [[Koumbi Saleh]] (likely a later capital)<ref>{{cite book |title=Oxford Research Encyclopedias |chapter=The Empire of Ghana |last=Gestrich |first=Nikolas |year=2019 |doi=10.1093/acrefore/9780190277734.013.396 |isbn=978-0-19-027773-4 |url=https://oxfordre.com/africanhistory/display/10.1093/acrefore/9780190277734.001.0001/acrefore-9780190277734-e-396}}</ref> | common_languages = [[Soninke language|Soninke]], [[Malinke languages|Malinke]], [[Mande languages|Mande]] | religion = [[African traditional religion]]<br> Later [[Islam]] | government_type = Feudal Monarchy | leader0 = unknown | year_leader0 = 100-300's | leader1 = [[Kaya Magan Cissé]] | year_leader1 = 700 | leader2 = Dyabe Cisse | year_leader2 = 790s | leader3 = [[Ghana Bassi]] | year_leader3 = 1040–1062 | leader4 = Soumaba Cisse | year_leader4 = 1203–1235 | title_leader = [[#Rulers|Ghana]] | legislature = | stat_year1 = 1000 | stat_area1 = 650000 | ref_area1 = <ref name=":23">{{Cite web |last=Martin|first=J.P.|date=2023 |title=The Mali Empire |url=https://www.google.com/books/edition/The_Mali_Empire/jQWtEAAAQBAJ?hl=en&gbpv=1&dq=%22Ghana+Empire%22+square+kilometers&pg=PT50&printsec=frontcover |access-date=2026-01-09 |publisher=[[Trafford Publishing]] |language=en}}</ref> | today = {{plainlist| *[[Mali]] *[[Mauritania]] *[[Senegal]]}} | demonym = | area_km2 = | area_rank = | GDP_PPP = | GDP_PPP_year = | HDI = | HDI_year = }} '''ఘనా సామ్రాజ్యం''' ({{langx|ar|غانا}}), దీనిని క్లుప్తంగా '''ఘనా''',<ref name=":0">{{Cite web |last=Etheredge |first=Laura |date=2009-04-14 |title=Ghana |url=https://www.britannica.com/place/Ghana-historical-West-African-empire |access-date=2023-07-09 |publisher=[[Encyclopedia Britannica]] |language=en}}</ref> '''ఘనాతా''' లేదా '''వాగడు''' అని కూడా పిలుస్తారు; ఇది ఆధునిక కాలపు ఆగ్నేయ [[మారిటానియా]], పశ్చిమ [[మాలి]] ప్రాంతాలను కేంద్రంగా చేసుకుని వెలసిన ఒక ప్రాచీన పశ్చిమ-సహేలియను [[సామ్రాజ్యం]]. ఘనాను పాలించిన రాజవంశం ఎప్పుడు ప్రారంభమైందనే విషయం మీద చరిత్రకారులలో స్పష్టత లేదు. ఈ సామ్రాజ్య రాజవంశం గురించి లిఖితపూర్వక ఆధారాలలో క్రీ.శ. 830లో [[:en: Muḥammad ibn Mūsā al-Khwārizmī|ముహమ్మదు ఇబ్న్ మూసా అల్-ఖ్వారిజ్మీ]] మొట్టమొదటిసారిగా చేసిన ప్రస్తావనను గుర్తించదగినదిగా భావించబడుతుంది.<ref>al-Kuwarizmi in Levtzion and Hopkins, ''Corpus'', p. 7.</ref> 11వ శతాబ్దంలో ఈ ప్రాంతం గురించి [[:en: Córdoba, Spain|కార్డోబా]] పండితుడు [[:en: al-Bakri|అల్-బక్రీ]] రాసిన వివరాల ద్వారా ఈ సామ్రాజ్యం గురించి మరిన్ని సమాచారాలు లభించాయి. శతాబ్దాల పాటు వైభవాన్ని అనుభవించిన ఈ సామ్రాజ్యం [[:en: 2nd millennium|రెండవ సహస్రాబ్ది]]లో క్షీణించడం ప్రారంభించింది; చివరకు 13వ శతాబ్దంలో ఏదో ఒక సమయంలో అప్పుడే ఎదుగుతున్న [[:en: Mali Empire|మాలి సామ్రాజ్యానికి]] ఒక [[:en: vassal|సామంత రాజ్యంగా]] మారిపోయింది. ఈ సామ్రాజ్యం పతనమైనప్పటికీ దాని పూర్వ భూభాగం అంతటా అనేక నగర కేంద్రాల స్థాపనలో దాని ప్రభావం ఇప్పటికీ కనిపిస్తుంది. 1957లో [[:en: Kwame Nkrumah|క్వామే న్క్రుమా]] నాయకత్వంలో [[:en: Gold Coast (British colony)|గోల్డ్ కోస్టు]] ప్రాంతం స్వాతంత్ర్యం పొంది తన పేరును [[:en: Ghana|ఘనా]]గా మార్చుకుంది. ==పద వ్యుత్పత్తి== ''ఘనా'' అనే పదానికి ''యోధుడు'' లేదా ''యుద్ధ నాయకుడు'' అని అర్థం; ఇది ఆ రాజ్య పాలకులకు ఇవ్వబడిన ఒక బిరుదు. ఈ రాజులకు ఉన్న మరొక బిరుదు ''కాయ మాఘను'' (బంగారు రాజు). ఈ రాజ్యానికి సోనింకే ప్రజలు పెట్టిన పేరు "[[:en: Ouagadou |వాగడూ]]".<ref>{{citation|title=Encyclopedia of African History and Culture|volume=2|pages=85–87|year=2005|editor=Willie F. Page|edition=revised|publisher=Facts on File|editor2=R. Hunt Davis, Jr.|entry=Ghana Empire}}</ref> దీని అర్థం "వాగూల ప్రదేశం" అని; 19వ శతాబ్దంలో స్థానిక [[:en: nobility |అభిజాత వర్గం]]<nowiki/>ను సూచించడానికి ఈ పదాన్ని ఉపయోగించేవారు.{{sfn|Levtzion|1973|pp=16–17}} లేదా దీని అర్థం 'గొప్ప పశుమందల భూమి' అని కూడా అయి ఉండవచ్చు.{{sfn|Gomez|2018|p=31}} == ఆవిర్భావ చరిత్ర రచన == ===మౌఖిక సంప్రదాయాలు=== మౌఖిక సంప్రదాయాల ప్రకారం—అవి ఒకదానితో ఒకటి కొంత భిన్నంగా ఉన్నప్పటికీ—సోనింకే ప్రజల పురాణ మూలపురుషుడు 'డింగా' అనే వ్యక్తి. ఆయన "తూర్పు దిశ నుండి" వచ్చాడని ఆ తర్వాత పశ్చిమ సూడాను ‌లోని వివిధ ప్రాంతాలకు వలస వెళ్తూ వెళ్ళిన ప్రతి చోటా వేర్వేరు భార్యల ద్వారా సంతానాన్ని వదిలివెళ్లాడని చెబుతారు. అధికారాన్ని హస్తగతం చేసుకోవడానికి ఆయన ఒక సర్ప దేవతను ({{Interlanguage link|Bida (mythology)|lt=Bida|fr|Bida (mythologie)}} అనే పేరుతో పిలువబడే) సంహరించి ఆ తరువాత ఆ దేవత కుమార్తెలను వివాహం చేసుకోవాల్సి వచ్చింది; ఆ కుమార్తెలే ఆ సమయంలో ఆ ప్రాంతంలో ఆధిపత్యం వహించిన వంశాలకు మూలపురుషులయ్యారు. వర్షపాతం లభించేందుకు ప్రతి ఏటా ఒక కన్యను బలి ఇవ్వడానికి డింగా, బిడాతో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకున్నాడని కొన్ని సంప్రదాయాలు చెబుతుండగా మరికొన్ని కథనాలలో వర్షంతో పాటు నిరంతర బంగారు సరఫరాను కూడా ఆ ఒప్పందంలో చేర్చినట్లు పేర్కొన్నారు.{{sfn|Conrad|Fisher|1983|p=55}} డింగా మరణానంతరం ఆయన ఇద్దరు కుమారులు—ఖైన్, ద్యాబే—రాజ్య సింహాసనం కోసం పోటీపడ్డారు; ఈ పోటీలో ద్యాబే విజయం సాధించి, వాగడూ రాజ్యాన్ని స్థాపించాడు.{{sfn|Levtzion|1973|pp=16–17}} కథకులు 'బిడా'ను ఒక రక్షక శక్తిగా ప్రత్యేకంగా ప్రస్తావిస్తారు; కొన్ని కథనాలలో బిడా 'డింగా' వంశం నుండి ఉద్భవించాడని ఆయన సంతతి వారు 'వాగడు' రాజ్యాన్ని స్థాపించారని పేర్కొనబడింది. కొండచిలువలు నీటి వనరులకు సమీపంలో ఉండే గడ్డి మైదానాలలో నివసించడానికి అత్యంత అనుకూలంగా ఉంటాయి; పొడి కాలాలలో ఇవి చాలా అరుదుగా కనిపించేవి కాబట్టి ఇవి రుతుపవన వర్షాలతో ముడిపడి ఉన్నాయని భావించబడుతుంది. ఈ కారణంగానే పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని సంప్రదాయ మతాలలో సర్ప దేవతలకు ప్రముఖ స్థానం లభించింది. బిడా సంప్రదాయం వాగడు రాజ్య స్థాపన, దాని పతనం గురించిన వివరాలను తెలియజేస్తుంది. ఈ కథనం ఒకప్పుడు ఉండి ఇప్పుడు కనుమరుగైపోయిన ఒక సుదీర్ఘ గాథలోని ఒక చిన్న భాగం మాత్రమే అనిపిస్తుంది; అయినప్పటికీ వాగడుకు సంబంధించిన ఈ పురాణం సోనింకే సంస్కృతి, చరిత్రలో నేటికీ గాఢమైన ప్రాముఖ్యతను కలిగి ఉంది. '' ([[:en: Gassire's lute| గస్సిరే వీణ]]) సంప్రదాయం కూడా వాగడు పతనం గురించి ప్రస్తావిస్తుంది. మారిటానియాలోని హస్సానియా అరబ్బులు, బెర్బర్ల సంప్రదాయాల ప్రకారం అద్రారు, తగంటు వంటి పీఠభూమి ప్రాంతాలలో నివసించిన మొట్టమొదటి నివాసులు నల్లజాతీయులే. వాగడు రాజ్యానికి కేంద్ర బిందువుగా నిలిచిన ఈ ప్రాంతాలు కనీసం 16వ శతాబ్దం వరకు కూడా ప్రధానంగా సోనింకే ప్రజల ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. లే ఫుయుటా టూరో డి కోలీ టెηఎల్లా ఎ అల్మామి అబ్దులు <ref> |date=2004|pages=57–60 |publisher=Karthala |location=Paris |isbn=978-2-84586-521-1 |url=https://www.cairn.info/la-premiere-hegemonie-peule--9782845865211-page-114.htm |access-date=18 మార్చి 2024}}</ref> ===మధ్యయుగ అరబ్ రచయితలు - బెర్బరు మూలం=== ఘనా మూలాల గురించిన తొలి చర్చలు మహ్ముదు కటి ''తారిఖు అల్-ఫత్తాషు'', అబ్దు అల్-రహ్మాను అస్-సాది (ది ''తారిఖు" సూడానీసు చరిత్రలలో కనుగొనబడ్డాయి. అల్-సుడాన్''). {{sfn|Houdas|Delafosse|1913|p=[http://gallica.bnf. fr/ark:/ 12148/ bpt6k5439466q/f103.image 76]}}పాలకుల మూలాన్ని ప్రస్తావిస్తూ- ''ఫరిషు'' అనే మూడు విభిన్నమైన ''తరిషు''లు సోనింకే; లేదా వంగర (సోనింకే(మండే సమూహం)), రచయిత దీనిని అసంభవంగా భావించారు; లేదా వారు సంహజా బెర్బర్లు అని రచయిత దీనిని ఎక్కువగా పరిగణించారు. "సత్యానికి అత్యంత దగ్గరైన విషయం ఏమిటంటే వారు నల్లజాతీయులు కాదు" అని రచయిత ముగింపు పలికారు. <ref>{{harvnb|Levtzion|1973|p=19}}: "It is disputed as to the tribe to which these kings belonged; some say they were Wa'kore [Soninke], others say they were Wangara [Malinke] which appears improbable. Others say they were Sanhaja which seems to me most likely ... The nearest to the truth is that they were not black."</ref><ref>{{Harvnb|Houdas|Delafosse|1913|p=[http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k5439466q/f105.image 78]}}</ref>ఈ పాలకుల వంశావళి వారిని 'బెర్బరు' తెగతో ముడిపెడుతుందని ఆయన అభిప్రాయపడటం నుండే ఈ వ్యాఖ్యానం ఉద్భవించింది. <ref name=":2">{{Harvnb|Houdas|Delafosse|1913|p=[http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k5439466q/f105.image 78]}}, translation from {{Harvnb|Levtzion|1973|p=19}}</ref>"మూలరీత్యా వారు శ్వేతజాతీయులు. అయితే వారి మూలాలు ఎవరికి సంబంధించినవో మనకు తెలియదు. కానీ వారి ప్రజలు మాత్రం 'వాకోరూ' (సోనింకే). <ref>{{harvnb|Levtzion|1973|p=19}}: "Mali is the name of an extensive territory lying in the far west [of the Sudan] to the direction of the Ocean. It was Kaya-Magha who founded the first kingdom in that region. His capital was Ghana, an important town in the country of Baghana. It is said that their kingdom was in existence before the hijra, and that twenty-two kings reigned before it and twenty-two afterwards, making forty four in all. In origin they were white, though we do not know to whom they trace their origin. Their subjects, however, were Wa'kore [Soninke]."</ref> 11వ శతాబ్దంలో [[:en: al-Idrisi| అల్-ఇద్రిసి]], 13వ శతాబ్దంలో [[:en: Ibn Said al-Maghribi|ఇబ్ను సైదు]] రచించిన చారిత్రక గ్రంథాలు [[ఘనా]] పాలకుల వంశ మూలాలు [[:en: Muhammad|ముహమ్మదు]] వంశానికి చెందినవని — అవి ఆయన సంరక్షకుడు [[:en: Abi Talib|అబి తాలిబు]] ద్వారా గానీ, లేదా ఆయన అల్లుడు [[:en: Ali| అలి]] ద్వారా గానీ — విస్తరించాయని పేర్కొన్నాయి. <ref>al-Idrisi in Levtzion and Hopkins, ''Corpus'', p. 109, and ibn Sa'id, p. 186.</ref> ఫ్రెంచి వలస పాలనాధికారులు—ముఖ్యంగా [[:en: Maurice Delafosse| మౌరిస్ డెలాఫొస్సె]]—ఘనా రాజ్యాన్ని [[:en: Berbers| బెర్బర్లు]] స్థాపించారని నిర్ధారించి, వారి మూలాలను ఉత్తర ఆఫ్రికా, మధ్యప్రాచ్య ప్రాంతాలకు ముడిపెట్టారు. డెలాఫోసు [[:en: Judeo-Syrians|జూడియో-సిరియన్ల]] దండయాత్రకు సంబంధించిన ఒక సంక్లిష్టమైన సిద్ధాంతాన్ని రూపొందించారు; దీనిని ఆయన [[:en: Fulbe|ఫుల్బే]] ప్రజలతో అనుసంధానించారు (వాస్తవానికి ఈ ఫుల్బే ప్రజలే [[:en: Takrur| తాక్రూరు]] రాజ్య సహ-స్థాపకులు).<ref name=":1">{{Cite journal |last1=Vicente |first1=Mário |last2=Priehodová |first2=Edita |last3=Diallo |first3=Issa |last4=Podgorná |first4=Eliška |last5=Poloni |first5=Estella S. |last6=Černý |first6=Viktor |last7=Schlebusch |first7=Carina M. |date=2019-12-02 |title=Population history and genetic adaptation of the Fulani nomads: inferences from genome-wide data and the lactase persistence trait |journal=BMC Genomics |volume=20 |issue=1 |pages=915 |doi=10.1186/s12864-019-6296-7 |pmc=6888939 |pmid=31791255 |doi-access=free }}</ref><ref>{{Cite journal |last=McIntosh |first=Susan Keech |date=2017-01-01 |title=Seeking the Origins of Takrur: Human Settlement in the Middle Senegal Valley 2500-1000 BP |url=https://www.academia.edu/77825973 |journal=Preserving African Cultural Heritage: Proceedings of the Panafrican Archaeological Association 13th Congress, Dakar}}</ref> [[File:Trans-Saharan routes early.svg|thumb|right|305px|పశ్చిమ సహారా వాణిజ్య మార్గాలు (సుమారు క్రీ.శ. 1000–1500 కాలం నాటివి). బంగారు గనులు లేత గోధుమ రంగు ఛాయతో సూచించబడ్డాయి: [[:en: Bambuk| మాంబుక్]], [[:en: Siguiri|బ్యూరె]], [[:en: Gaoua|లోబి]], [[:en: Tarkwa|అకాన్]].]] [[:en: Wagadu| వాగడు]] మూలం విదేశాలకు చెందినదనే ఈ భావనను ఆధునిక మేధావులు సాధారణంగా తిరస్కరిస్తారు. ఉదాహరణకు, లెవ్ట్జియన్ మరియు స్పాల్డింగ్ వంటి వారు, భౌగోళిక, చారిత్రక [[:en: chronology|కాలక్రమంలో]] ఉన్న తీవ్రమైన పొరపాట్ల కారణంగా ([[:en: al-Idrisi| అల్-ఇద్రిసి]] చెప్పిన విషయాలను సందేహంతో చూడాలని వాదిస్తారు.{{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=27}} పురావస్తు శాస్త్రవేత్త, చరిత్రకారుడు [[:en: Raymond Mauny| రేమండు మౌనీ]] వాదిస్తూ ([[:en: al-Kati| అల్-కాటి]]), ([[:en: al-Saadi| అల్-సాది]]) సిద్ధాంతాలు—ఘనా సామ్రాజ్యం పతనం తర్వాత అక్కడ లిబియా మూలాలు కలిగిన సంచార [[:en: Berbers| బెర్బర్లు]] ఉండటం మీద, వారు ఒక పూర్వ యుగంలో పాలక వర్గంగా ఉండేవారనే ఊహ మీద—ఆధారపడి ఉన్నాయని పేర్కొన్నారు. [[:en: Ya'qubi| య'క్యుబి]] (సా.శ 872 ), [[:en: al-Masudi| అల్-మసీదు]] (సా.శ 944), [[:en: Ibn Hawqal| ఇబ్ను హాక్వాల్]] (సా.శ 977), [[:en: al-Biruni| అల్-బిరుని]] (సా.శ 1,036), [[:en: al-Bakri| అల్-బక్రి]] (సా.శ 1068) వంటి పూర్వపు చారిత్రక రచనలన్నీ ఘనా ప్రజలను, పాలకులను "[[:en: negroes|నీగ్రోలు]]"గా వర్ణించాయి.{{sfn|Mauny|1954|p=204}} మరోవైపు [[:en: Delafosse| డెలాఫోస్సే]] రచనలు—ముఖ్యంగా పశ్చిమ ఆఫ్రికా వంశావళికి సంబంధించి ఆయన చేసిన వ్యాఖ్యానాలు—"ఆమోదయోగ్యం కానివి"గానూ, "చరిత్రకారులకు ఉపయోగపడేంతటి వాస్తవికత లేక, మరీ కల్పితాలుగా"నూ ఉన్నాయని [[:en: Charles Monteil| చార్లెసు మాంటెయిలు]], [[:en: Robert Cornevin | రాబర్టు కార్నెవిన్]] ఇతర మేధావులు తీవ్రంగా విమర్శించారు. <ref>{{cite journal | last=Monteil | first=Charles | year=1966| title=Fin de siècle à Médine (1898-1899) | journal=Bulletin de l'IFAN | volume=28 | series=série B | issue=1–2 | page=166}}</ref><ref>{{cite journal | last=Vidal | first=Jules | year=1924 | title=La légende officielle de Soundiata, fondateur de l'Empire manding | journal=Bulletin du Comité d'Études Historiques et Scientifiques de l'AOF | volume=8 | issue=2 | pages=317–328 | url=https://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k122738f/f333.image}}</ref><ref>African Studies Association, ''History in Africa'', Vol. 11, African Studies Association, 1984, University of Michigan, pp. 42–51.</ref><ref>Cornevin, Robert, ''Histoire de l'Africa'', Tome I: des origines au XVIe siècle (Paris, 1962), 347-48 (reference to Delafosse in ''Haut-Sénégal-Niger'' vol. 1, pp. 256-257)</ref> ===ఆధునిక పురావస్తు శాస్త్రం - స్థానిక మూలం=== 20వ శతాబ్దం మధ్యకాలంలో మరింత పురావస్తు సమాచారం అందుబాటులోకి రావడంతో మేధావులు [[ఘనా]] మూలం పూర్తిగా స్థానికమైనదని భావించడం ప్రారంభించారు. ఈ రచనలు పురావస్తు శాస్త్రం క్రీ.శ. 830, 1400 మధ్య వ్రాయబడిన వర్ణనాత్మక భౌగోళిక ఆధారాలు, 16వ, 17వ శతాబ్దాల తారిఖు‌లు, మౌఖిక సంప్రదాయాలను ఒకచోట చేర్చాయి.{{sfn| Mauny|1961|pp=72–74, 508–511}} 1969లో పాట్రికు మున్సను ధర్ టిచితు (సోనింకే పూర్వీకులతో సంబంధం ఉన్న ప్రదేశం) వద్ద తవ్వకాలు జరిపారు. ఇది క్రీ.పూ. 1600 నాటికే ఉన్న ఒక సంక్లిష్ట సంస్కృతిని స్పష్టంగా ప్రతిబింబించింది. 1920లలో కౌంబి సలేహు వద్ద కనుగొనబడిన వాటికి సారూప్యమైన వాస్తు, భౌతిక సాంస్కృతిక అంశాలను కలిగి ఉంది.{{sfn| Munson|1980|p=458}} [[ఘనా]]కు పూర్వీకమైన తొలి ఆదిమ రాజ్య వ్యవస్థ, బహుశా ప్రాచీన ఆదిమ మాండే వ్యవసాయ-పశుపోషణ ఆధారిత రాజ్యాల ఒక పెద్ద సమూహం నుండి ఉద్భవించి ఉండవచ్చు, ఇవి విస్తరించి ఉన్నాయి. వెయ్యి సంవత్సరాలకు పైగా నైజరు నది పరీవాహక ప్రాంతపు పశ్చిమపు చివరి భాగం, సుమారుగా క్రీ.పూ. 1300 నుండి క్రీ.పూ. 300 వరకు విస్తరించి ఉంది.<ref name="Arazi">{{cite thesis |last1=Arazi |first1=N. |title=Tracing history in Dia, in the Inland Niger Delta of Mali – archaeology, oral traditions and written sources. |date=2006 |publisher=University of London |url=https://discovery.ucl.ac.uk/id/eprint/1444342/ }}{{page needed|date=January 2026}}</ref><ref name=Ghana>{{cite book|last1=MacDonald|first1=K.C.|title=Before the Empire of Ghana: Pastoralism and the Origins of Cultural Complexity in the Sahel|pages=71–103}}</ref><ref name="AAC">{{cite journal|last1=Mcintosh|first1=Susan Keech|last2=Mcintosh|first2=Roderick J.|title=Jenne-Jeno: An Ancient African City|journal=Archaeology|date=February 1980|volume= 33|issue= 1|pages=8–14}}</ref> సుమారు క్రీ.పూ. 700 ప్రాంతంలో, [[:en: Libyco-Berbers| లిబికో-బెర్బరు ]]) దండయాత్రదారులు ఈ వర్ధిల్లుతున్న రాజ్యాన్ని ధ్వంసం చేశారని ([[:en: Munson| మున్సను]]) సిద్ధాంతీకరించారు.{{sfn|Munson|1980|p=465}} అయితే వారు ఉత్తరం వైపు ఒక వాణిజ్య మార్గాన్ని తెరవడంతో ఆర్థిక విధానం క్రమంగా దండయాత్రల నుండి వాణిజ్యం వైపు మళ్లింది; ఫలితంగా, క్రీ.పూ. 300 ప్రాంతంలో స్థానిక ([[:en: Soninke| సోనింకే]]) ప్రజలు తిరిగి తమ ఆధిపత్యాన్ని స్థాపించుకున్నారు. ఈ వాణిజ్యం, ఇనుము పనిముట్ల తయారీ సాంకేతికత అభివృద్ధి — ఈ రాజ్యం ఆవిర్భావంలో అత్యంత కీలక పాత్ర పోషించాయి.{{sfn|Levtzion|1973|pp=8–17}}{{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=27}}{{sfn|Munson|1980|p=466}} [[:en: Dhar Tichitt| ధార్ టిచిటు]], [[:en: Dhar Nema| ధారు నేమా]], [[:en: Dhar Walata| ధారు వాలాటా]] ప్రాంతాలలో జరిగిన పరిశోధనల ద్వారా ఒక విషయం వెల్లడైంది: ఎడారి విస్తరణ పెరిగేకొద్దీ, అక్కడి స్థానిక సమూహాలు దక్షిణం వైపుకు — ప్రస్తుతం ఉత్తర మాలిగా పిలువబడుతున్న (అప్పడు ఇంకా నీటి వనరులు సమృద్ధిగా ఉన్న ) ప్రాంతాలకు — వలస వెళ్లాయి.<ref>Kevin McDonald, Robert Vernet, Dorian Fuller and James Woodhouse, "New Light on the Tichitt Tradition" A Preliminary Report on Survey and Excavation at Dhar Nema," pp. 78–80.</ref> ===నైజరు బెండు సిద్ధాంతం=== చరిత్రకారుడు డైర్కు లాంగే వాదన ప్రకారం వాగడూ కేంద్రం కౌంబి సలేహు కాదు వాస్తవానికి అది నైజరు బెండు‌లోని ఫగుయిబైను సరస్సు సమీపంలో ఉండేది. చారిత్రాత్మకంగా ఈ ప్రాంతం టిచిటు జోన్ కంటే సారవంతమైనది. లాంగే తన వాదనకు మద్దతుగా మౌఖిక సంప్రదాయాలను ఆధారంగా చేసుకుని 11వ శతాబ్దంలో జరిగిన రాజవంశ పోరాటాలు రాజధానిని పశ్చిమానికి నెట్టాయని వాదించారు.{{sfn|Lange|1996b|p=161}} ==చరిత్ర== ===మూలాలు=== క్రీ.శ. 3వ శతాబ్దం చివరి నాటికి సాహెలు‌లో తడి కాలం దాదాపు వెయ్యి సంవత్సరాలుగా నివాసయోగ్యంగా లేని ప్రాంతాలను మానవ నివాసానికి, వినియోగానికి అనుకూలంగా మార్చింది. దీని ఫలితంగా టిచిటు సంస్కృతి నుండి వాగడూ ఉద్భవించింది. సా.శ. 3వ శతాబ్దంలో పశ్చిమ సహారాకు ఒంటెను పరిచయం చేయడం, సంచార సహారా సన్హాజాల నుండి వచ్చిన ఒత్తిడి, సామ్రాజ్యం ఏర్పడటానికి దారితీసిన పరివర్తనాత్మక సామాజిక మార్పులకు ప్రధాన ఉత్ప్రేరకాలుగా పనిచేశాయి. 7వ శతాబ్దంలో మఘ్రెబు‌ను ముస్లింలు జయించే నాటికి ఒంటె ప్రాచీన, క్రమరహిత వాణిజ్య మార్గాలను ఉత్తర ఆఫ్రికా, నైజరు నది మధ్య విస్తరించి ఉన్న ఒక నెట్వర్కు‌గా మార్చివేసింది. ([[:en: Soninke| సోనింకే]]) ప్రజల మౌఖిక సంప్రదాయం ప్రకారం తొలి ఘనా రాజ్యం అత్యంత యుద్ధోన్మాదంతో కూడినదిగా చిత్రీకరించబడింది; గుర్రాల మీద స్వారీ చేసే యోధులు ఆ రాజ్యం భూభాగ విస్తరణకు, జనాభా పెరుగుదలకు కీలకపాత్ర పోషించారు. అయినప్పటికీ వారి విస్తరణకు సంబంధించిన వివరాలు మాత్రం చాలా అరుదుగా లభిస్తాయి.<ref>{{cite book |last1=Gestrich |first1=Nikolas |title=Oxford Research Encyclopedia of African History |chapter=The Empire of Ghana |date=2019 |doi=10.1093/acrefore/9780190277734.013.396 |isbn=978-0-19-027773-4 }}</ref> ([[:en: Wagadu| వాగడు]]) రాజ్యం, బంగారు గనుల మీద ప్రత్యక్ష నియంత్రణ లేకపోయినప్పటికీ ఉత్తరం వైపు వెళ్లే బంగారం, దక్షిణం వైపు వెళ్లే ఉప్పు వాణిజ్యం మీద ([[:en: monopoly| ఏకస్వామ్యాన్ని]] కొనసాగించడం ద్వారా లాభాలను ఆర్జించింది.<ref name=":02">{{cite web |last=Abbou |first=Tahar |date=August 2020 |title=The Origins of the Empire of Ghana |url=https://www.vitaminedz.com/articlesfiche/7182/7182321.pdf |website=Vitaminedz.com}}</ref> వాగడు వాణిజ్యం మీద సాధించిన ఆధిపత్యం కారణంగానే అనేక చిన్న చిన్న రాజ్యాలు క్రమంగా ఏకీకృతమై ఒక ([[:en: confederated state| సమాఖ్య రాజ్యంగా]]) రూపుదిద్దుకున్నాయని భావించడానికి ఆస్కారం ఉంది; ఈ సమాఖ్యలోని అనుబంధ రాజ్యాలు, కేంద్ర రాజ్యంతో పూర్తిస్థాయి పరిపాలనా నియంత్రణలో ఉండటం నుండి కేవలం నామమాత్రపు కప్పం చెల్లించే సమాన స్థాయి సంబంధాలను కలిగి ఉండటం వరకు, వివిధ రకాల సంబంధాలను కలిగి ఉండేవి.<ref>{{cite journal |last=McIntosh |first=Susan |year=2008 |title=Reconceptualizing Early Ghana |journal=Canadian Journal of African Studies |publisher=Taylor and Francis |volume=43 |issue=2 |pages=347–373 |jstor=40380172 }}</ref> ఈ కాలానికి చెందినవని గుర్తించబడిన, పశ్చిమ ఆఫ్రికా అంతటా విస్తరించి ఉన్న భారీ సమాధుల ([[:en: tumuli| దిబ్బల]]) ఆధారంగా వాగడు రాజ్యంతో పాటుగా లేదా దానికి పూర్వం ఉండి కాలగర్భంలో కలిసిపోయిన మరిన్ని ఇతర రాజ్యాలు కూడా ఆ ప్రాంతంలో ఉండి ఉండవచ్చని ఒక సిద్ధాంతం ప్రతిపాదించబడింది. <ref name=":12">{{cite book |last=Posnansky |first=Merrick |url=https://unesdoc.unesco.org/in/documentViewer.xhtml?v=2.1.196&id=p::usmarcdef_0000184265&file=/in/rest/annotationSVC/DownloadWatermarkedAttachment/attach_import_976b4f2f-4e7c-44ec-a92e-2014aa9d86f0%3F_%3D184265engo.pdf&locale=en&multi=true&ark=/ark:/48223/pf0000184265/PDF/184265engo.pdf#%5B%7B%22num%22%3A2903%2C%22gen%22%3A0%7D%2C%7B%22name%22%3A%22XYZ%22%7D%2Cnull%2Cnull%2C0%5D |title=General History of Africa: Volume 2 |publisher=UNESCO |year=1981 |page=729 |chapter=The societies of Africa south of the Sahara in the Early Iron Age}}</ref><ref name=":22">{{cite journal |last1=Holl |first1=Augustin |title=Background to the Ghana empire: Archaeological investigations on the transition to statehood in the Dhar Tichitt region (Mauritania) |journal=Journal of Anthropological Archaeology |date=1985 |volume=4 |issue=2 |pages=73–115 |doi=10.1016/0278-4165(85)90005-4 }}</ref> === మొదటి ఉచ్ఛస్థితి - తొలి అరబ్ ఆధారాలు === ఈ సామ్రాజ్యం తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పటికి సంబంధించిన సమాచారం చాలా తక్కువగా లభిస్తుంది. [[:en: Kati| కాటి]] రచించిన ** [[:en: Tarikh al-Fettash| తారిఖ్ అల్-ఫెట్టాష్]] గ్రంథం ప్రకారం—దీనిలోని ఒక భాగం బహుశా 1580 ప్రాంతంలో రచించబడి ఉండవచ్చు. కానీ ఇది అంతకు కొంతకాలం ముందు జీవించిన ప్రధాన న్యాయమూర్తి [[:en: Ida al-Massini| ఇదా అల్-మస్సిని]] మాటలను ఉటంకిస్తుంది—ఇస్లాం ఆవిర్భావానికి ముందే ఘనాను ఇరవై మంది రాజులు పరిపాలించారు. [[:en: Al-Sadi| అల్-సాది]] పేర్కొన్నదాని ప్రకారం [[:en: Hijra| హిజ్రా]] కాలానికి ముందు సుమారు 18 నుండి 34 మంది ప్రాచీన 'కాయా' (రాజులు) పరిపాలించగా ఆ తర్వాత మరో 24 మంది 'కాయా' (రాజులు) పరిపాలించారు. క్రీ.శ. 734లో ([[:en: Umayyad Caliphate| ఉమయ్యద్ ఖలీఫాత్]]) పాలకులు [[:en: Habib ibn Abi Ubayda al-Fihri| హబీబ్ ఇబ్న్ అబి ఉబైదా అల్-ఫిహ్రి]] నాయకత్వంలో [[:en: Sous| సౌస్]], [[:en: Sudan| సుడాను]] ప్రాంతాల మీద ఒక సైనిక దండయాత్రను ప్రారంభించారు. సుడాను ‌మీద జరిగిన ఈ దండయాత్ర ఖచ్చితమైన ప్రదేశం, ఫలితం తెలియకపోయినప్పటికీ 11వ శతాబ్దంలో రచనలు చేసిన [[:en: Al-Bakri| అల్-బక్రి ]] ఒక విషయాన్ని నమోదు చేశారు: ఈ సైనికుల వంశజులు (వీరిని [[:en: Hunayhin| హునైహిన్]] అని పిలిచేవారు) అప్పటికీ ఘనా సామ్రాజ్యం పరిధిలో నివసిస్తూనే ఉన్నారని అయితే వారు అప్పటికి స్థానిక మతాన్ని అనుసరిస్తున్నారని ఆయన పేర్కొన్నారు. {{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=20}} ముస్లిం వర్తకులు మొట్టమొదటిసారిగా ఎడారిని దాటి వచ్చిన ఆ సమయంలో [[:en: Sahel| సహేలు]] ప్రాంతంలో ఘనా అత్యంత శక్తివంతమైన రాజ్యంగా వెలుగొందింది. <ref>Lewicki, Tadeusz. “Les Origines de l’Islam Dans Les Tribus Berbères Du Sahara Occidental: Mūsā Ibn Nuṣayr et ’Ubayd Allāh Ibn al-Ḥabḥāb.” Studia Islamica, no. 32, 1970, pp. 203–14. JSTOR, https://doi.org/10.2307/1595220. Accessed 6 Jan. 2026.</ref> 8వ శతాబ్దంలో అరబ్ రచయితలు ఘనా సామ్రాజ్యాన్ని వర్ణించడం ప్రారంభించే సమయానికి అది అప్పటికే ఒక సంపన్న రాజ్యంగా పరిగణించబడేది; [[:en: Muḥammad ibn Ibrāhīm al-Fazārī| ముహమ్మద్ ఇబ్న్ ఇబ్రహీం అల్-ఫజారీ]] దీనిని మొరాకోలోని [[:en: Idrisid dynasty|ఇద్రిసిదు రాజ్యం]]తో సమానమైన విస్తీర్ణం కలిగినదిగా పేర్కొన్నారు. అంతేకాక 833లో ఇది [[:en: Al-Khwarizmi| అల్-ఖ్వారిజ్మీ]] రూపొందించిన ప్రపంచ పటంలో కూడా చోటు సంపాదించుకుంది.{{sfn|Trimingham|1962|pp=48–49}} ఇది ఈజిప్టుకు నేరుగా వెళ్లే ఒక వాణిజ్య మార్గాన్ని అభివృద్ధి చేసుకుంది; ఈజిప్టు, నుబియా వ్యాపారులు సుడాను‌ను సందర్శించడానికి కూడా ఈ మార్గాన్ని ఉపయోగించేవారని నమోదు చేయబడింది. అయితే భద్రతాపరమైన ఆందోళనల కారణంగా [[:en: Ahmad ibn Tulun| అహ్మద్ ఇబ్న్ తులున్]] (పాలన: 868-884) హయాంలో ఈ మార్గం మూసివేయబడింది.{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|p=51}} [[:en: అల్-యా'క్విబి| అల్-యా'క్విబి]] ఈ రాజ్యపు రాజును అత్యంత శక్తిమంతుడిగా వర్ణించారు. అలాగే అక్కడి బంగారు గనుల గురించి ఆయన ఆధీనంలో ఉన్న సామంతుల సంఖ్య గురించి ప్రస్తావించారు.{{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=2}} 10వ శతాబ్దపు పూర్వార్థంలో రచనలు చేసిన [[:en: Al-Masudi| అల్-మసుది]] ఘనా రాజును సామంతులందరికీ అధిపతిగా, సర్వోన్నతుడిగా పేర్కొన్నారు; అంతేకాకుండా బంగారు వాణిజ్యం కారణంగా ఈ రాజ్యాన్ని అత్యంత ప్రాముఖ్యత కలిగినదిగా వర్ణించారు.<ref>{{Cite journal |last=Fage |first=J. D. |date=1957 |title=Ancient Ghana: A Review of the Evidence |journal=Transactions of the Historical Society of Ghana |volume=3 |issue=2 |pages=4–5 |jstor=41405704 }}</ref> ఘనాకు అప్పుడే లభించిన నూతన ప్రతిష్టకు మరింత వన్నె చేకూరుస్తూ 970ల కాలంలో రచనలు చేసిన [[:en: Ibn Hawqal| ఇబ్ను హాగల్]] ఘనా రాజును "భూముఖం మీద అత్యంత సంపన్నమైన రాజు"గా అభివర్ణించాడు; ఈ రాజు [[:en: Aoudaghost| ఔడఘోస్టు]] రాజుతో కూడా సంబంధాలను కొనసాగించేవాడు.{{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=5}} 990లో బహుశా వాణిజ్య, ఆర్థిక కారణాల రీత్యా ఘనా సామ్రాజ్యం [[:en: Aoudaghost| అవ్దాఘుస్టు]]ను జయించి అక్కడ తన సొంత గవర్నరు‌ను నియమించింది.{{sfn|Trimingham|1962|p=26}}<ref>{{Cite book |last=Abun-Nasr |first=Jamil M. |url=https://books.google.com/books?id=jdlKbZ46YYkC&dq=990+awdaghust&pg=PA79 |title=A History of the Maghrib in the Islamic Period |date=1987-08-20 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-33767-0 |pages=79 |language=en}}</ref> ఈ సామ్రాజ్యం గరిష్టంగా ఎంత విస్తరించిందనే విషయమై లిఖితపూర్వక ఆధారాలు అస్పష్టంగా ఉన్నాయి. మౌఖిక సంప్రదాయాల ప్రకారం తన వైభవ దశలో ఈ సామ్రాజ్యం [[:en: Takrur| టాక్రురు]],జఫును, [[:en: Jaara| జారా]], బఖును, గ్రేసు, సోసో, [[:en: Guidimakha| గుయిడిఖ]], [[:en: Guidimé| గుయిడిమె]], [[:en: Gajaaga| గజాగా]] ప్రాంతాలను; అలాగే ఉత్తరాన ఉన్న అవ్కరు, అడ్రారు, హొధు ప్రాంతాలను తన నియంత్రణలో ఉంచుకుంది. వీరికి [[:en: Kaniaga| కనియాగా]], [[:en: Kaarta| కార్టా]], [[:en: Khasso| ఖస్సో]] ప్రాంతాల మీద కూడా కొంతమేర ప్రభావం ఉండేది.[[:en: Dinga| డిన్గ]] కుమారుడిగా భావించబడే డియాబే కొన్నిసార్లు దక్షిణాన ఉన్న [[:en: Gajaaga| గజాగా]] నుండి మన్డింకా ప్రజలను వెళ్ళగొట్టిన ఘనతను పొందుతాడు; [[:en: Gaja| గాజా]], కారో ప్రాంతాలు [[:en: Wagu| వాగు]] వారి ఆధిపత్యంలో ఉండేవి.{{sfn|Fall|2021|p=32}} [[:en: Al-Bakri| అల్-బక్రి]] నివేదికల ప్రకారం 1060ల కాలంలో వీరు [[:en: Silla| సిల్లా]] (సెనగల్ నదీ లోయ) ప్రాంతంతో యుద్ధం చేసేవారు.{{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=18}} .{{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=14}} అక్కడ పండితులు, న్యాయకోవిదులు, వేతనం పొందే ఇమామ్‌లు, ముయజ్జిన్‌లు ఉండేవారని వారందరూ ముస్లింలేనని ఆయన పేర్కొన్నారు.{{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=15}} [[:en: Tunka Manin| టున్కామిన్]] కూడా [[:en: Almoravid| అల్మొరావిద్]] వంశానికి సంబంధించిన ఒక మూలపురుషుడిగా చెప్పబడుతాడు. === అల్మోరవిడ్లు=== అరబిక్ ఆధారాలు చెల్లాచెదురుగా ఉండటం వలన, ప్రస్తుతం లభిస్తున్న పురావస్తు ఆధారాలలో స్పష్టత లేకపోవడం వలన ఘనా సామ్రాజ్యం ఎప్పుడు, ఎలా పతనమైందో కచ్చితంగా నిర్ధారించడం కష్టంగా ఉంది. సాహెలు ప్రాంతం క్రమంగా ఎండిపోవడం ప్రారంభమవడంతో వాణిజ్యానికి అత్యంత కీలకమైన కేంద్రాలు దక్షిణాన నైజరు నది వైపుకు, పడమరన సెనగల్ నది వైపుకు తరలిపోవడం మొదలయ్యాయి. {{sfn|Fall|2021|p=26}} ఆ కాలంలో రాజు నివాస కేంద్రంగా ఉన్న [[:en: Awdaghost| అవ్దాఘోస్టు]], 1054లో అల్మోరవిడ్ల వశమైంది.{{sfn|Gomez|2018|p=37}} [[:en: Ghana Bassi| ఘనా బస్సి]] 1063లో మరణించాడు. ఆయన తర్వాత ఆయన మేనల్లుడు [[:en: Tunka Manin| టుంకా మనిను]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఇది బాస్సీ కుమారుడైన ఖనమరు‌తో వారసత్వ వివాదాన్ని సృష్టించి ఉండవచ్చు; తద్వారా సామ్రాజ్యంలో జోక్యం చేసుకోవడానికి, సింహాసనం కోసం ఇస్లాం అనుకూల అభ్యర్థులను ప్రోత్సహించడానికి [[:en: Almoravid dynasty|అల్మోరవిడ్లకు]] ఒక అవకాశం లభించింది. చరిత్ర రచనలో ఒక సంప్రదాయం ప్రకారం 1076–7 మధ్య కాలంలో అల్మోరవిడ్ వంశం ఘనాను జయించిందని భావిస్తారు. కానీ ఈ వ్యాఖ్యానాన్ని ఆధునిక మేధావులు తీవ్రంగా ప్రశ్నించారు. అల్మోరవిడ్ల సైనిక దండయాత్ర జరిగిందన్న భావన దాని మూలాలలో కేవలం ఒక ప్రచారంలో ఉన్న జానపద కథ మాత్రమేనని అరబికు ఆధారాలను తప్పుగా అర్థం చేసుకోవడం లేదా వాటి మీద అమాయకంగా ఆధారపడటం వల్ల ఇది ఉద్భవించిందని కాన్రాడు, ఫిషరు (1982) వాదించారు. ఘనా పతనానికి ఈ చివరి అంశమే (అరబికు ఆధారాల మీద అతిగా ఆధారపడటమే) ప్రధాన కారణమని వారు పేర్కొన్నారు.{{sfn|Lange|1996a|p=347}} ఘనా మీద అల్మోరవిడ్ల దండయాత్ర జరిగిందన్న ఊహాజనిత విషయాన్ని మొదట ప్రస్తావించిన వ్యక్తి [[:en: Ibn Khaldun| ఇబ్ను ఖల్డను]]; ఈయన ఆ సంఘటన జరిగిన 300 సంవత్సరాల తర్వాత దీని గురించి రాశారు. అయినా సరే ఆయన కూడా అల్మోరవిడ్లు ఘనాను జయించారని స్పష్టంగా, నిస్సందేహంగా ఎక్కడా పేర్కొనలేదు.{{sfn|Conrad|Fisher|1982|p=36}} 16వ శతాబ్దంలో మొరాకోలోని [[:en: Saadi|సాదీ]] రాజ్యానికి చెందిన పలువురు ప్రముఖులు, [[:en: Songhai Empire|సాంఘై]] సామ్రాజ్యంతో యుద్ధం చేయాలన్న అల్-మన్సూరు నిర్ణయాన్ని విరమింపజేసే ప్రయత్నంలో ఒక వాదనను వినిపించారు: గతంలో మొరాకోను పాలించిన ఏ వంశాలు కూడా [[:en: Bilad es-Sudan|సుడాన్]] ప్రాంతంలోకి ఇటువంటి సైనిక దండయాత్రకు ఎప్పుడూ సాహసించలేదని వారు పేర్కొన్నారు. <ref>{{Cite book |last=Cory |first=Stephen Charles |title=Reviving the Islamic Caliphate in Early Modern Morocco |date=2024 |publisher=Taylor & Francis Ltd |isbn=978-1-032-92319-2 |location=London |pages=127}}</ref> అంతేకాకుండా ప్రాచీన ఘనాకు సంబంధించిన పురావస్తు ఆధారాలు అల్మోరవిదు కాలపు సైనిక దండయాత్రలతో ముడిపడి ఉండే వేగవంతమైన మార్పులకు లేదా విధ్వంసానికి సంబంధించిన ఆనవాళ్లను ఏమాత్రం సూచించడం లేదు.{{sfn|Insoll|2003|p=230}} అల్మోరవిడు‌లకు, ఘనా సామ్రాజ్యానికి మధ్య సంఘర్షణ ఉండేదని విశ్వసించడానికి తగిన కారణాలు ఉన్నాయని షెరిలు ఎల్. బర్క్‌హాల్టరు (1992) అభిప్రాయపడ్డారు.<ref>"Listening for Silences in Almoravid History: Another Reading of "The Conquest that Never Was" Camilo Gómez-Rivas</ref><ref>"Law and the Islamization of Morocco under the Almoravids" Camilo Gómez-Rivas</ref> 14వ శతాబ్దానికి చెందిన ఉత్తర ఆఫ్రికా చరిత్రకారుడు ఇబ్ను ఖల్దూను—ఈయన అల్-బక్రీ, అల్-ఇద్రిసి రచనలను చదివి తన గ్రంథాలలో ఉదహరించారు—ఆ దేశ చరిత్రకు సంబంధించి ఒక అస్పష్టమైన వృత్తాంతాన్ని నమోదు చేశారు. ఈ వివరాలను 1394లో మక్కా తీర్థయాత్రకు వెళ్ళిన ఘనాకు చెందిన 'ఉత్మాను అనే ఒక 'ఫకీహు' (ఇస్లామికు న్యాయకోవిదుడు) ఆయనకు వివరించారు. ఆ వృత్తాంతం ప్రకారం అల్మోరవిడు ఉద్యమం ద్వారా [[:en: veiled people|ముసుగు ధరించిన ప్రజల]] శక్తి వృద్ధి చెందుతుండగా ఘనా సామ్రాజ్యం ప్రాభవం క్షీణించిపోయింది. <ref name="Hopkins p. 333">ibn Khaldun in Levtzion and Hopkins, eds. and trans. ''Corpus'', p. 333.</ref> ===రెండవ ఉచ్ఛస్థితి=== అల్మోరవిడ్లు ఘనాను జయించారో లేదో కచ్చితంగా చెప్పలేకపోయినా ఆ దేశం సుమారు 1076 నాటికి ఖచ్చితంగా ఇస్లాం మతాన్ని స్వీకరించింది.{{sfn|Gomez|2018|p=37}} ఈ మతమార్పిడి, దానితో పాటుగా అంతకు ముందున్న మరింత సరళమైన ఇస్లాం విధానాన్ని తిరస్కరించడం వంటి పరిణామాలు, [[:en: Soninke Wangara|వాంగారా]] ప్రజల వలసలను ఆ ప్రాంతమంతటా విస్తరింపజేసి ఉండవచ్చు.{{sfn|Gomez|2018|p=38}} 1083లో [[:en: Tadmekka|టడ్మెక్కా]], [[:en: Silla (Senegal River Valley)|సిల్లా]], ఎన్‌ఎస్‌ఎల్‌ఎ అనే ​​పేరుతో గుర్తించబడని ఒక పట్టణాన్ని ఆక్రమించి జయించేందుకు ఘనా దేశం అల్మోరవిడ్ల సహాయాన్ని కోరింది; ఈ దండయాత్ర [[:en: Gao|గావో]] వరకు విస్తరించి ఉండవచ్చు, తద్వారా అక్కడ కూడా సున్నీ సంప్రదాయ ఇస్లాం వ్యాప్తికి అది దోహదపడి ఉండవచ్చు.{{sfn|Gomez|2018|p=26}} అల్మోరవిడ్ల సహాయం లేకుండానే అయినా ఇదే సమయానికి [[:en: Diafounou|జాఫను]] ప్రాంతం కూడా ఘనా ఆధిపత్యంలోకి వచ్చిందని పరోక్షంగా సూచించబడింది.<ref>{{Cite journal |last=Fisher |first=Humphery J. |date=1982 |editor-last=Hopkins |editor-first=J. F. P. |editor2-last=Levtzion |editor2-first=N. |title=Early Arabic Sources and the Almoravid Conquest of Ghana |url=https://archive.org/details/sim_journal-of-african-history_1982_23_4/page/548 |journal=The Journal of African History |volume=23 |issue=4 |pages=549–560 |doi=10.1017/S0021853700021356 |jstor=182041 }}</ref> 1220లో రచనలు చేసిన [[:en: Yaqut al-Hamawi| యాకూత్ అల్-హమవి]], 12వ శతాబ్దపు పూర్వార్థంలో ఏదో ఒక సమయంలో జరిగిన ఒక సంఘటనను వివరిస్తూ [[:en: Almoravid dynasty|అల్మోరవిడ్లకు]], జఫను రాజుకు మధ్య జరిగిన ఒక సంభాషణను నమోదు చేశారు. జఫను అనేది ఘనా సామ్రాజ్యంలో ఒక ప్రాంతం కావచ్చు, లేదా ఆ ప్రస్తావన స్వయంగా ఘనా రాజునే ఉద్దేశించి చేసి ఉండవచ్చు: {{Blockquote|text=ఆ జాఫును రాజు ఆ తర్వాతి పాలకుడి కంటే అధిక బలం కలిగినవాడు. రాజనీతి శాస్త్రంలో మరింత నిష్ణాతుడు. ముసుగు ధరించే ప్రజలు ఆయన ఆధిపత్యాన్ని అంగీకరిస్తారు. అతనికి విధేయులై ఉంటారు. ప్రభుత్వానికి సంబంధించిన అన్ని కీలక విషయాలలో అతనినే ఆశ్రయిస్తారు. ఒక సంవత్సరం ఈ రాజు తీర్థయాత్రకు వెళ్తూ, ముస్లింల అధిపతిని—అంటే లమ్టునా తెగకు చెందిన, ముసుగు ధరించే మాఘ్రిబు రాజును—సందర్శించే నిమిత్తం మాఘ్రిబు ప్రాంతానికి వచ్చాడు. ముస్లింల అధిపతి ఆయనను కాలినడకన వచ్చి కలిశాడు. కానీ జాఫును రాజు మాత్రం ఆయన గౌరవార్థం తన వాహనం నుండి కిందకు దిగలేదు. ఆయన మర్రాకేషు‌కు వచ్చిన రోజున ఆయనను చూసిన ఒక వ్యక్తి ఆ రాజు పొడవైన ఆకృతిని, గాఢమైన నల్లని ఛాయను, ముసుగు ధరించిన తీరును వర్ణించాడు.ఆయన కళ్ళలోని తెల్లని భాగాలు, రెండు మండే నిప్పుకణికల వలె ఎర్రగా నిప్పులు చెరుగుతున్నట్లుగా ఉండేవి; అలాగే ఆయన అరచేతులు, కుంకుమ పువ్వు పూసినట్లుగా పసుపు రంగులో ఉండేవి. ఆయన ఒక ప్రత్యేక శైలిలో కుట్టిన (మక్విటు) వస్త్రాన్ని ధరించి, దాని మీద ఒక తెల్లని పైవస్త్రాన్ని (క్లోక్) కప్పుకుని ఉన్నాడు. ఆయన తన వాహనంపైనే ముస్లింల అధిపతి రాజప్రాసాదంలోకి ప్రవేశించగా ఆ అధిపతి మాత్రం ఆయన ముందు నడుచుకుంటూ వెళ్ళాడు.}} 1154లో తన రచనను పూర్తి చేసిన [[:en: Muhammad al-Idrisi|అల్-ఇద్రిసి]] అభిప్రాయం ప్రకారం ఆ నాటికి ఆ దేశం పూర్తిగా ముస్లింల ఆధీనంలోకి వచ్చేసింది. 75 ఏళ్ల క్రితం అల్-బక్రి కాలంలో ఆ సామ్రాజ్యం ఎంత శక్తివంతంగా ఉండేదో అల్-ఇద్రిసి కూడా దానిని అంతే శక్తివంతమైనదిగా వర్ణించాడు. వాస్తవానికి దాని రాజధానిని "విస్తీర్ణం పరంగా సుడాను ప్రాంతంలోని అన్ని నగరాల కంటే గొప్పదిగా, అత్యధిక జనాభా కలిగినదిగా, అత్యంత విస్తృతమైన వాణిజ్యం జరిగే కేంద్రంగా" ఆయన అభివర్ణించాడు.<ref name="autogenerated109">al-Idrisi in Levtzion and Hopkins, ''Corpus'', pp. 109–110.</ref> అయితే అల్-బక్రి వర్ణించిన నగరమే ఈ రాజధాని కాకపోవచ్చు.{{sfn|Gomez|2018|p=39}} ఈ కాలంలో ఘనా ఆధిపత్యం కింద ఉన్నట్లుగా మరిన్ని ప్రదేశాలు ప్రస్తావించబడ్డాయి; వాటిలో వాంఖారా, తిరాఖ్ఖా, మదాసా వంటి ప్రాంతాలు; ఒక బెర్బరు ప్రాంతం, పట్టణమైన సఘ్మారా; అలాగే [[:en: Essouk|తద్మెక్క]] సమీపంలోని ఒక బెర్బరు సంచార ప్రాంతం, [[:en: Samaqanda|సమక్వాండా]], ఘర్బిలు, [[:en: Ghiyara|ఘియారా]] ఉన్నాయి.{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|pp=111–112}} [[:en: Senegal river|సెనెగలు నదీ]] లోయలో విస్తృతమైన వాణిజ్య వ్యవస్థకు ఘనా అధిపతిగా వెలిసింది; 10వ శతాబ్దంలో [[:en: Takrur|తక్రూరు]] ద్వారా మొట్టమొదట స్థాపించబడిన ఈ వ్యవస్థ [[:en: Awlil|అవ్లిల్]] నుండి ఉప్పును ఆ ప్రాంతమంతటా ఎగుమతి చేసేది. ఇది [[:en: Bambuk|బాంబుకు]]లోని బంగారు గనులను కూడా తన నియంత్రణలో ఉంచుకుంది.{{sfn|Gomez|2018|p=39}} ఈ కాలంలో ఇది పూర్తిగా ఇస్లామీకరించబడింది. దీని న్యాయ వ్యవస్థ [[:en: Sharīa |షరియా]] విధానాన్ని మరింత దగ్గరగా పోలి ఉండేలా రూపుదిద్దుకుంది.{{sfn|Gomez|2018|p=40}} 12వ శతాబ్దం చివరలో రచనలు చేసిన[[:en: Al-Sharīshī| అల్-షరీషీ]] అక్కడి నివాసుల మధ్య ఇస్లాం వ్యాప్తి గురించి ప్రస్తావిస్తూ వారి విద్యా సంస్థల గురించి కూడా ప్రత్యేకంగా పేర్కొన్నాడు.<ref>{{Cite book |last=Gomez |first=Michael A. |title=African dominion: a new history of empire in early and medieval West Africa |date=2019 |publisher=Princeton University Press |isbn=978-0-691-19682-4 |edition=First paperback printing |location=Princeton Oxford |pages=40}}</ref> ===సొస్సో ఆక్రమణ=== [[File:Ghana successor map 1200.png|thumb|right|ఘనా సామ్రాజ్య వారసత్వ రాజ్యాల పటం]] అయితే ఈ పునరుజ్జీవనం ఎక్కువ కాలం నిలవలేదు. 1203 నాటికి [[:en: Sosso|సోస్సో]]<nowiki/>ప్రజలు తమ ప్రభువుల మీద తిరుగుబాటు చేసి ఘనాను జయించారు; తద్వారా వారు ఒక స్వల్పకాలిక సామ్రాజ్యాన్ని స్థాపించారు. ఘనా పతనానికి గల కారణాన్ని సోనింకే సంప్రదాయాలు ఒక వీరుడికి ఆపాదిస్తాయి: ఒక యువతిని (ఆమె ఇష్టానికి విరుద్ధంగా) బలివ్వకుండా రక్షించేందుకు ఆ వీరుడు '' [[:en: Bida|బిడా]] అనే సర్పరాజను సంహరించాడు. దీని ఫలితంగా ఒక శాపం ఆవహించి, ఏడేళ్ల పాటు తీవ్రమైన కరువు, క్షామం సంభవించాయి. కొన్ని సంప్రదాయాలు ఘనా పతనానికి అదనపు కారణాలను కూడా పేర్కొంటాయి; అవి — బ్యూరే ప్రాంతంలో బంగారం నిక్షేపాలు కనుగొనబడటం, అక్కడ బంగారు ఉత్పత్తి పెరగడం, అదే సమయంలో [[:en: Bambuk|బాంబుకు]] ప్రాంతంలో బంగారు సరఫరా తగ్గిపోవడం.'' పంతొమ్మిదవ శతాబ్దం చివరి, ఇరవైయ్యవ శతాబ్దాలకు చెందిన చాలా తరువాతి కాలపు సంప్రదాయాల ప్రకారం — సోస్సోకు చెందిన '' దియారా కాంటే, [[:en: Koumbi Saleh|కౌంబి సలే]] నగరం మీద ఆధిపత్యం సాధించి, '' దియారిస్సో వంశాన్ని స్థాపించాడు. ఆయన కుమారుడైన 'సౌమారో కాంటే' [[:en: Soumaoro Kante|కాంగబా]] ఆయన వారసుడిగా సింహాసనాన్ని అధిష్టించి ప్రజల నుండి కప్పం వసూలు చేయడాన్ని తప్పనిసరి చేశాడు. అంతేకాకుండా సోస్సో పాలకులు తమకు దక్షిణాన ఉన్న పొరుగు రాజ్యమైన [[:en: Kangaba|కాంగబా]]ను కూడా తమ సామ్రాజ్యంలో విలీనం చేసుకున్నారు; ఈ కాంగబా రాజ్యపు పరిధిలోనే అత్యంత కీలకమైన 'బ్యూరే' బంగారు గనులు నెలకొని ఉన్నాయి. ===మాలికి సామంతులు=== సుడాను చరిత్ర మీద తన క్లుప్త సమీక్షలో [[:en: Ibn Khaldun|ఇబ్న్ ఖల్దూన్]] ఇలా పేర్కొన్నారు: "[[:en: Mali Empire|మాలి]] ప్రజల సంఖ్య వారి పొరుగున ఉన్న సుడాను ప్రజల కంటే ఎక్కువగా ఉండేది. అంతేకాక వారు ఆ ప్రాంతం మొత్తాన్ని తమ ఆధిపత్యంలోకి తెచ్చుకున్నారు." వారు "[[:en: Sosso Empire|సుసు]] ప్రజలను ఓడించి వారి ఆస్తులన్నింటినీ—వారి ప్రాచీన రాజ్యంతో పాటు ఘనా రాజ్యాన్ని కూడా—స్వాధీనం చేసుకున్నారని" ఆయన వివరించారు.<ref>ibn Khaldun in Levtzion and Hopkins, ''Corpus'', p. 333.</ref> ఒక ఆధునిక సంప్రదాయం ప్రకారం మాలి సాధించిన ఈ పునరుజ్జీవనానికి నాయకత్వం వహించినది [[:en: Sundiata Keita|సుండియాటా కీటా]]; ఈయన మాలి సామ్రాజ్య స్థాపకుడు, దాని ప్రధాన కేంద్రమైన [[:en: Kangaba|కాంగబా]] ప్రాంత పాలకుడు. [[:en: Maurice Delafosse|డెలాఫోసు]] ఈ సంఘటన జరిగిన తేదీగా 1235ను—ఏదైనా నిర్దిష్ట ఆధారాలు లేకుండానే నిర్ణయించినప్పటికీ—విస్తృతంగా ఆమోదించబడిన ఒక తేదీగా పేర్కొన్నారు.{{sfn|Delafosse|1912|p=[http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k103554s/f310.image 291 Vol. 1]}} ఈ సంప్రదాయం ప్రకారం ఆ సమయంలో [[:en: Sosso|సుసు]] పాలకులకు సామంతుడిగా ఉన్న 'ఘనా' సౌమబా సిస్సే, కాంగబా పాలకులతో కలిసి తిరుగుబాటు చేసి మాండే భాష మాట్లాడే రాజ్యాల సమిష్టి కూటమిలో ఒక భాగంగా మారారు. 1235లో జరిగిన [[:en: Battle of Kirina|కిరినా యుద్ధం]]లో సౌమారో ఓడిపోయిన తర్వాత (ఈ తేదీని కూడా డెలాఫోసు తన ఇష్టానుసారం నిర్ణయించారు) [[:en:Kolumbi Saleh|కూంబి సలే]] నూతన పాలకులు [[:en: Mali Empire|మాలి సామ్రాజ్యానికి]] శాశ్వత మిత్రులుగా మారారు. మాలి సామ్రాజ్యం మరింత శక్తివంతంగా మారిన కొద్దీ మాలికి మిత్రదేశంగా ఘనా పోషించిన పాత్ర క్షీణించి అది ఒక సామంతుని స్థాయికి పడిపోయింది; అయినప్పటికీ ఒక ప్రాచీన, సుదీర్ఘ చరిత్ర కలిగిన రాజ్యానికి అధిపతిగా దానికి గౌరవం మాత్రం లభిస్తూనే ఉంది. సుమారు 1340లో రచించబడిన కానీ "సత్యసంధుడు, విశ్వసనీయుడు" అయిన షేకు అబూ ఉత్మాను సయీదు అల్-దుక్కాలీ ఇచ్చిన సమాచారం ఆధారంగా అల్-ఉమరీ రాసిన ఒక వివరణాత్మక గ్రంథం ప్రకారం—ఘనా సామ్రాజ్యం లోపల ఒక రకమైన స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన రాజ్యంగా తన విధులను కొనసాగిస్తూనే ఉంది. ఆ సామ్రాజ్యంలో 'మాలికు' (రాజు) అనే బిరుదును ధరించడానికి అనుమతి ఉన్న ఏకైక వ్యక్తి ఘనా పాలకుడేనని అంతేకాక ఆయన మాలి పాలకుడికి ఒక [[:en: deputy| ప్రతినిధి]] వలె వ్యవహరించేవారని ఆ గ్రంథం పేర్కొంది. 15వ శతాబ్దంలో ఏదో ఒక సమయంలో కౌంబి సలే నగరం జనశూన్యమై, విడిచిపెట్టబడింది. ==ఆర్థిక వ్యవస్థ - వాణిజ్యం== సా.శ. 6వ, 7వ శతాబ్దాల నుండి, పశ్చిమ మధ్య ఆఫ్రికా ప్రాంతంలోని వాణిజ్య వ్యవహారాలన్నీ ఘనా సామ్రాజ్యం ఆధీనంలో ఉండేవి. బంగారం, రాగి వంటి విలువైన సహజ వనరులు వారికి సొంతంగా ఉండేవి. ప్రాంతీయ వాణిజ్యం మీద వారికి ఉన్న పట్టు కారణంగా పశ్చిమ ఆఫ్రికా వర్తకులు ఉత్తర ఆఫ్రికా వర్తకులతో వ్యాపారం చేయడం ప్రారంభించారు; ఉత్తర ఆఫ్రికా వర్తకులు సహారా ఎడారిని దాటుకుంటూ [[:en: caravans| ఒంటెల శ్రేణుల]] ద్వారా సరుకులను తీసుకువచ్చేవారు. దీనితో 'సహారా-ఆవల వాణిజ్యం' అనే వ్యవస్థ రూపుదిద్దుకుంది. పురాతన ఘనా సామ్రాజ్య రాజధాని అయిన కౌంబి సలే నగరం గుండానే ముఖ్యమైన బంగారు వాణిజ్య మార్గాలు వెళ్ళేవి. ఈ వాణిజ్యం సహారా ఎడారిని దాటి దక్షిణ ఐరోపాలోని రాజ్యాల వరకు విస్తరించింది; ఆ రాజ్యాలలో ఈ విలువైన లోహానికి (బంగారానికి) అత్యంత భారీ డిమాండు ఉండేది. ముస్లిం రాజ్యాలు బంగారు నాణేలను ('దీనార్'లు) తమ అధికారిక కరెన్సీగా వినియోగించడం వలన కూడా బంగారానికి ఉన్న డిమాండు మరింత అధికంగా ఉండేది. ఘనాను మధ్యప్రాచ్యం, ఐరోపాలతో అనుసంధానించింది ఇదే.<ref>{{Cite journal |last=Narain |first=Jayendra |date=July 6, 2022 |title=The Two Trading Ancient Cities of Different Regions- the Sahel of West Africa and the Taxila of Indian Sub-Continent |url=https://www.researchgate.net/publication/365892403 |journal=International Journal of Social Science & Management Studies (I.J.S.S.M.S.) |volume=8 |issue=6 |pages=2–3 |via=ResearchGate}}</ref> ఘనా ఆర్థిక వ్యవస్థకు సంబంధించిన సమాచారంలో అధిక భాగం అల్-బక్రీ నుండి లభిస్తుంది. ఉప్పు దిగుమతుల మీద వ్యాపారులు ఒక బంగారు దీనారు పన్నుగా చెల్లించాల్సి ఉండేదని అలాగే ఉప్పు ఎగుమతుల మీద రెండు దీనార్లు చెల్లించాల్సి ఉండేదని ఆయన పేర్కొన్నారు.<ref name="Chu1965">Chu, Daniel and Skinner, Elliot. A Glorious Age in Africa, 1st ed. Garden City, NY: Doubleday, 1965, p. 38.</ref> ఇతర ఉత్పత్తులకు నిర్దిష్టమైన సుంకాలు ఉండేవి; అల్-బక్రీ రాగిని, ఇతర వస్తువులను కూడా ప్రస్తావించారు.<ref name="Chu1965" /> అయితే బంగారు వ్యాపారం మీద పన్ను విధించబడిందని సూచించడానికి ఎటువంటి ఆధారాలు లేవు. <ref>Cartwright, Mark. [https://www.worldhistory.org/article/1383/the-goldtrade-of-ancient--medieval-west-africa "The Gold Trade of Ancient & Medieval West Africa"], ''[[World History Encyclopedia]]'' (13 May 2019).</ref> ఎగుమతులలో బహుశా వస్త్రాలు, ఆభరణాలు, ఇతర వస్తువులు చేరి ఉండేవి.{{r|"Chu1965"|page=27}} నేటి మొరాకోలో లభించే అనేక చేతితో తయారు చేసిన తోలు వస్తువులు కూడా ఈ సామ్రాజ్యం నుండే ఉద్భవించాయి.{{r|"Chu1965"|page=27}} వాణిజ్యంలో ముస్లింలు కీలక పాత్ర పోషించారని, రాజదర్బారులో పదవులు నిర్వహించారని అల్-బక్రీ కూడా పేర్కొన్నారు.<ref>{{Cite book |last=Meredith |first=Martin |url=http://archive.org/details/fortunesofafrica0000mere_b3d2 |title=The fortunes of Africa : a 5000-year history of wealth, greed, and endeavour |publisher=Public Affairs |year=2014 |isbn=978-1-61039-459-8 |location=United States |pages=73 |language=en}}</ref> [[:en: Ibn Hawqal|ఇబ్ను హాక్వల్]] 42,000 దినార్ల విలువైన [[:en: cheque|చెక్]] వినియోగాన్ని ఉదహరించారు.<ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=lhyX6Dp8pnMC&q=Ibn+Hawqal+cheques+at+Ghana+Empire&pg=PA14 |last1= Krätli |first1= Graziano |first2= Ghislaine |last2= Lydon |year=2011 |title= The Trans-Saharan Book Trade: Manuscript Culture, Arabic Literacy and Intellectual History in Muslim Africa |publisher=[[Brill Publishers]] |isbn= 978-90-04-18742-9 }}</ref> వాణిజ్యానికి ప్రధాన కేంద్రం [[:en: Koumbi Saleh|కౌంబి సలే]]. రాజు బంగారు ముద్దలన్నింటినీ తన సొంతంగా ప్రకటించుకున్నాడు, ఇతరులు కేవలం 'బంగారు ధూళి'ని మాత్రమే కలిగి ఉండటానికి అనుమతించాడు.<ref>al-Bakri in Levtzion and Hopkins, eds. and trans. ''Corpus'', p. 81.</ref> స్థానిక ప్రాంతాల మీద రాజు చూపిన ప్రభావంతో పాటు సామ్రాజ్యం సరిహద్దులలో ఉన్న వివిధ సామంతు రాజ్యాలు, [[:en: chiefdoms|చిన్న రాజ్యాల]] నుండి కూడా కప్పం స్వీకరించబడేది.<ref>{{cite web|url=https://www.bbc.co.uk/worldservice/africa/features/storyofafrica/4chapter1.shtml|title=The Story of Africa – BBC World Service|website=www.bbc.co.uk|access-date=13 September 2018}}</ref> [[:en: Dromedary|ఒంటెల]] వినియోగం ప్రారంభం కావడం కూడా సోనింకేల విజయాలలో కీలక పాత్ర పోషించింది; దీనివల్ల సహారా ఎడారి గుండా వస్తువులను, సరుకులను మరింత సమర్థవంతంగా రవాణా చేయడం సాధ్యమైంది. ఈ అంశాలన్నీ కలిసి, సామ్రాజ్యం కొంతకాలం పాటు శక్తివంతంగా కొనసాగడానికి దోహదపడ్డాయి; బంగారం, ఇనుము, ఉప్పు, బానిసల వ్యాపారం మీద ఆధారపడిన ఒక సుసంపన్నమైన, స్థిరమైన ఆర్థిక వ్యవస్థను ఇవి సమకూర్చాయి. తన చివరి శతాబ్దాలలో ఘనా సామ్రాజ్యం బంగారు వ్యాపారం మీద తన నియంత్రణను క్రమంగా [[:en: Mali Empire|మాలి సామ్రాజ్యానికి]] కోల్పోయింది; తత్ఫలితంగా బానిసల దాడులు, వ్యాపారాన్ని తన ప్రధాన ఆర్థిక కార్యకలాపంగా మార్చుకుని వాటి మీదనే ఆధారపడటం ప్రారంభించింది.{{sfn|Gomez|2018|p=44}} == ప్రభుత్వం == రాజరికం మాతృవంశక్రమం మీద ఆధారపడి ఉండేది. సాంప్రదాయకంగా రాజు సోదరి కుమారునికి సంక్రమించేది. {{sfn|Umair Mirza|2005|p=85}} ప్రాచీన ఘనా గురించిన సాక్ష్యం, సామ్రాజ్యం గురించిన అధిక సమాచారం లభించే విదేశీ యాత్రికుల పట్ల రాజు ఎంత స్నేహపూర్వకంగా ఉన్నాడనే దాని మీద ఆధారపడి ఉండేది. ఇస్లామికు రచయితలు, రాజు న్యాయమైన చర్యలు, వైభవం ఆధారంగా సామ్రాజ్యం సామాజిక-రాజకీయ స్థిరత్వం గురించి తరచుగా వ్యాఖ్యానించేవారు. స్పెయిను‌లో నివసిస్తున్న ఒక మూర్ ప్రభువు అయిన అల్-బక్రీ, 11వ శతాబ్దంలో సామ్రాజ్యాన్ని సందర్శించిన వ్యాపారులను ప్రశ్నించి, రాజు గురించి ఇలా వ్రాశాడు: {{Blockquote| అతను బంగారు జరీ వస్త్రాలతో కప్పబడిన పది గుర్రాలు చుట్టూ నిలబడి ఉన్న ఒక గుమ్మటం ఆకారపు మండపంలో, అధికారులపై ఫిర్యాదులను వినడానికి లేదా వారిని కలుసుకోవడానికి కూర్చుంటాడు. రాజు వెనుక బంగారంతో అలంకరించిన డాలులు, కత్తులు పట్టుకుని పది మంది సేవకులు నిలబడి ఉన్నారు. అతని కుడివైపున, వైభవోపేతమైన వస్త్రాలు ధరించి, బంగారు జడలు అల్లుకున్న అతని దేశపు రాజుల కుమారులు ఉన్నారు. నగర పాలకుడు రాజు ముందు నేలపై కూర్చుని ఉండగా, అతని చుట్టూ మంత్రులు కూడా అదే విధంగా కూర్చుని ఉన్నారు. మండపం ద్వారం వద్ద, రాజును కాపలా కాస్తూ, ఆయన ఉన్న చోటును దాదాపుగా వదలకుండా ఉండే అత్యుత్తమ వంశానికి చెందిన శునకాలు ఉన్నాయి. వాటి మెడలో బంగారం, వెండితో చేసిన పట్టీలు ఉన్నాయి, వాటికి అదే లోహాలతో చేసిన అనేక గోళాలు పొదిగి ఉన్నాయి. <ref name=corpus80/>}} ఘనాకు ఒక కేంద్ర ప్రధాన ప్రాంతం ఉండేదని దాని చుట్టూ సామంత రాజ్యాలు ఉండేవని తెలుస్తోంది. ఘానాను వర్ణించిన తొలి ఆధారాలలో ఒకటైన అల్-యా'ఖూబీ, 889/90 (హి.శ. 276)లో రాస్తూ "ఆయన అధికారం కింద అనేకమంది రాజులు ఉండేవారు" అని పేర్కొన్నారు. వీరిలో సమా 'ఆమ్ (?) కూడా ఉండేవారు. కాబట్టి ఇది కనీసం నైజరు నదీ లోయ వరకు విస్తరించి ఉండేది. <ref>al-Ya'qubi in Levtzion and Hopkins, eds. and trans. ''Corpus'', p. 21.</ref> ఈ "రాజులు" బహుశా మండింకాలో తరచుగా ''కాఫు'' అని పిలవబడే ప్రాదేశిక విభాగాల పాలకులై ఉంటారు. ఆ దేశాన్ని ఎలా పరిపాలించారనే విషయంలో అరబికు ఆధారాలు అస్పష్టంగా ఉన్నాయి. అందరికంటే అత్యంత వివరంగా వర్ణించిన అల్-బక్రీ, రాజు న్యాయం చేసేటప్పుడు ఆయన సింహాసనం చుట్టూ అధికారులు (''మజాలిం'') ఉండేవారని పేర్కొన్నాడు. వీరిలో "ఆయన దేశపు రాజుల" కుమారులు కూడా ఉండేవారు; వీరు దాదాపు 200 సంవత్సరాల క్రితం అల్-యా'ఖూబీ తన వృత్తాంతంలో ప్రస్తావించిన రాజులే అని మనం భావించాలి. ఆ ప్రాంతం అల్-బక్రీ వివరణాత్మక భౌగోళిక వర్ణన ప్రకారం ఆయన కాలంలో లేదా 1067/1068లో ఘానా చుట్టూ స్వతంత్ర రాజ్యాలు ఉండేవి. వాటిలో ఒకటైన సెనెగలు నది ఒడ్డున ఉన్న సిలా "ఘానా రాజుకు దాదాపు సరిసమానంగా" ఉండేది. అల్-యా'ఖూబీ కాలంలో ఉన్నట్లుగా ఒక ప్రావిన్సు‌గా పేర్కొనబడిన ఏకైక ప్రాంతం సమా. <ref>al-Bakri in Levtzion and Hopkins, eds. and trans., ''Corpus'', pp. 77–83.</ref> అల్-బక్రీ కాలంలో ఘనా పాలకులు ప్రభుత్వంలోకి మరింత మంది ముస్లింలను చేర్చుకోవడం ప్రారంభించారు. వీరిలో కోశాధికారి ఆయన అనువాదకుడు, "తమ అధికారులలో అధికశాతం మంది" కూడా ఉన్నారు. <ref name="corpus80">al-Bakri (1067) in Levtzion and Hopkins, ''Corpus'', p. 80.</ref>మరణించిన పాలకులను కొన్ని రోజుల పాటు [[:en: Lying in state| ప్రజా సందర్శనార్థం ఉంచడం]] ఉంచిన తర్వాత వారి మృతదేహాలను [[:en: Tumulus|తుములి]]<nowiki/>లో ఖననం చేసేవారు. వారి ఇంటి సౌకర్యాలు, వారు ఉపయోగించిన, తినే, త్రాగే పాత్రలు కానుకలతో నింపి వాటితో పాటు ఉంచేవారు. {{sfn|Umair Mirza|2005|p=85}} == సైన్యం == ఘనా సామ్రాజ్య సైనిక నిర్మాణం గురించి పెద్దగా సమాచారం అందుబాటులో లేదు; అయితే కత్తులు, ఈటెలు, విలుకాళ్లు, డాలుల గురించిన అనేక ప్రస్తావనలను బట్టి చూస్తే ఆనాటి ఆధారాలు ఆ సైన్యం ఎక్కువగా పదాతిదళం మీదనే ఆధారపడి ఉండేదని సూచిస్తున్నాయి.{{sfn|Levtzion|Spaulding|2003|p=18, 24}} 13వ శతాబ్దానికి ముందు అశ్వికదళం (గుర్రపు దళం) ప్రధానంగా దాడులు, చిన్నపాటి ఘర్షణల కోసం మాత్రమే ఉపయోగించబడి ఉండేది.<ref>{{Cite journal |last=McIntosh |first=Susan Keech |date=2008 |title=Reconceptualizing Early Ghana |journal=Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines |volume=42 |issue=2/3 |pages=358 |doi=10.1080/00083968.2008.10751387 |jstor=40380172 }}</ref><ref>{{Cite book |last=Law |first=Robin |title=The horse in West African history: the role of the horse in the societies of pre-colonial West Africa |date=2018 |publisher=Routledge, Taylor & Francis Group |isbn=978-1-138-59185-1 |series=African ethnographic studies of the 20th century |location=London New York}}</ref> [[:en: Al-Dimashqi (geographer)|అల్-దిమాష్కి]] అనే భౌగోళిక శాస్త్రవేత్త ఘనా రాజధానిలో యుద్ధనౌకలను నిర్మించే ఒక [[:en:shipyard| నౌకా నిర్మాణ కేంద్రాన్ని]] గుర్తించి నమోదు చేశారు.{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|p=207}} == కౌంబి సలే == <gallery> File:Central Mausoleum.jpg|1951 (ఎడమవైపు) మరియు 2007 (కుడివైపు) నాటి కేంద్ర సమాధి (మౌసొలెం) File:Central Mausoleum of the Column Tomb.jpg|మూల స్తంభాల అవశేషాలు ఇంకా చెక్కుచెదరకుండా ఉన్న 'స్తంభ సమాధి' File:Individual Burial from the Column Tomb.jpg|స్తంభ సమాధి నుండి ఒక వ్యక్తి ఖనన ప్రదేశం; తల వైపున విడిగా ఒక శిలాఫలకం (స్టెలె) అమర్చబడి ఉంది File:Satellite view of part of the western necropolis of Koumbi Saleh showing the density of funerary structures.jpg| కౌంబి సలే పశ్చిమ శ్మశానవాటిక (నెక్రొపోలిసు) లోని ఒక భాగాన్ని చూపే ఉపగ్రహ చిత్రం; ఇక్కడ సమాధుల సాంద్రత స్పష్టంగా కనిపిస్తుంది File:Plan of the entire funerary complex of the Column Tomb.jpg|[[:en: Column Tomb|స్తంభ సమాధి]] పూర్తి సమాధుల సముదాయం<ref>{{cite journal |url=https://0-journals-openedition-org.catalogue.libraries.london.ac.uk/remmm/16109? |journal=REMMM |date=2021 |title=Le Tombeau à Colonnes de Koumbi Saleh (Mauritanie – xie-xiie siècle) |last1=Capel |first1=Chloe |volume=149 |issue=149 |pages=237–262|doi=10.4000/remmm.16109 }}</ref> File:Schematic plan of the central mausoleum.jpg|'స్తంభ సమాధి' కేంద్ర సమాధి భవనం (క్యుబ్బా) File:Structural diagram of burial.jpg|సమాధి తవ్వకం నిర్మాణాత్మక రేఖాచిత్రం; ఇందులో గుంటపై నిర్మించిన వ్యవస్థ, ఉపరితల అమరికలు కనిపిస్తాయి </gallery> [[:en: Timbuktu| టింబుక్టు]]లో 17వ శతాబ్దంలో వ్రాయబడిన ఒక చారిత్రక గ్రంథం ''[[:en: Tarikh al-fattash| తారిఖు అల్-ఫట్టాషు]]'' ఆ సామ్రాజ్య రాజధాని పేరును "కౌంబీ"గా పేర్కొంది.{{sfn|Houdas|Delafosse|1913|p=[http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k5439466q/f103.image 76]}} 1067/1068లో [[:en: Al-Bakri| అల్-బక్రి]] ఆ పట్టణం గురించి ఇచ్చిన వివరణ ప్రకారం ఆ రాజధాని వాస్తవానికి 10 కి.మీ (మై) దూరంలో ఉన్న రెండు నగరాలతో కూడి ఉండేది; అయితే "ఈ రెండు పట్టణాల మధ్య నిరంతర నివాసాలు ఉండేవి." కాబట్టి అవి రెండూ కలిసిపోయి ఒకే నగరంగా ఏర్పడ్డాయని చెప్పవచ్చు.<ref name="corpus80" /> ఈ రాజధానిని గుర్తించడానికి అత్యంత ఆమోదయోగ్యమైన ప్రదేశం సహారా ఎడారి అంచున ఉన్న [[:en: Koumbi Saleh| కౌంబి సలేహు]] ప్రాంతం.{{sfn|Levtzion|1973|pp=22–26}} ===ఎల్-ఘబా=== అల్-బక్రీ ప్రకారం నగరంలోని ప్రధాన భాగాన్ని 'ఎల్-ఘబా' అని పిలిచేవారు. ఇది రాజు నివాసంగా ఉండేది. ఇది ఒక రాతి గోడ ద్వారా రక్షించబడేది. ఇది సామ్రాజ్యానికి రాజధానిగానూ, ఆధ్యాత్మిక కేంద్రంగానూ పనిచేసేది. ఇందులో ఒక పవిత్రమైన వృక్ష వాటిక ఉండేది. అందులో పూజారులు నివసించేవారు. నగరంలోనే అత్యంత వైభవంగా ఉండే రాజు రాజప్రాసాదం కూడా ఇక్కడే ఉండేది; దీని చుట్టూ ఇతర "గుమ్మటాలు కలిగిన భవనాలు" ఉండేవి. సందర్శనకు వచ్చే ముస్లిం అధికారుల కోసం ఇక్కడ ఒక మసీదు కూడా ఉండేది.<ref name="corpus80" /> (ఎల్-ఘబా అనే పదానికి, యాదృచ్ఛికంగానో లేక ఉద్దేశపూర్వకంగానో గానీ, అరబిక్‌లో "అడవి" అని అర్థం.) ===ముస్లింల నివాస ప్రాంతం=== నగరంలోని మరొక విభాగం పేరు ఎక్కడా నమోదు కాలేదు. దీని సమీపంలో స్వచ్ఛమైన నీటి బావులు ఉండేవి. వీటిని కూరగాయలు పండించడానికి ఉపయోగించేవారు. ఈ ప్రాంతంలో దాదాపు పూర్తిగా ముస్లింలే నివసించేవారు; వీరి కోసం పన్నెండు మసీదులు ఉండేవి—వాటిలో ఒకటి శుక్రవారం ప్రార్థనల కోసం ప్రత్యేకించబడింది—అలాగే ఇక్కడ పండితులు, లిపికారులు, ఇస్లామికు న్యాయకోవిదుల సమూహం కూడా ఉండేది. ఈ ముస్లింలలో అత్యధికులు వ్యాపారులే కావడంతో నగరంలోని ఈ భాగం బహుశా దాని ప్రధాన వ్యాపార కేంద్రంగా ఉండి ఉండవచ్చు.<ref>al-Bakri, 1067 in Levtzion and Hopkins, ''Corpus'', pp. 79–80.</ref> ఇక్కడ నివసించినవారు ప్రధానంగా నల్లజాతీయులైన ముస్లింలని వీరిని అప్పట్లో [[:en: Soninke Wangara|వాంగారా]] అని పిలిచేవారని ప్రస్తుతం వీరిని [[:en: Jakhanke people|జాఖంకే]] లేదా [[:en: Mandinka people|మాండింకా]] ప్రజలుగా గుర్తిస్తున్నారని భావిస్తున్నారు. ప్రధాన ప్రభుత్వ కేంద్రానికి వెలుపల ప్రత్యేకమైన, స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన పట్టణాలను ఏర్పాటు చేసుకోవడం అనేది చరిత్ర పొడవునా మాండింకా ప్రజలకు చెందిన జాఖంకే తెగ అనుసరించిన ఒక సుప్రసిద్ధ ఆచారం. ===పురావస్తు పరిశోధనలు=== [[File:Senegal River according to al-Bakri.jpg|thumb|right|250px|[[:en: al-Bakri|అల్-బక్రీ]] (1068) వివరణ ప్రకారం సెనెగల్ నది]] 1920ల నుండి ఫ్రెంచి పురావస్తు శాస్త్రవేత్తలు [[:en: Koumbi Saleh|కౌంబి సలే]] ప్రాంతంలో తవ్వకాలు జరిపారు. అయితే ఘనా సామ్రాజ్య రాజధాని అసలు ఎక్కడ ఉంది అనే విషయంపైనా అల్-బక్రీ తన రచనల్లో వివరించిన పట్టణమే ఈ కౌంబి సలేనా కాదా అనే విషయంపైనా ఎప్పటినుంచో వివాదాలు కొనసాగుతూనే ఉన్నాయి. ఈ ప్రదేశంలో 1949–50లో పాల్ థామస్సీ, రేమండు మౌనీ, అలాగే 1975–81లో మరొక ఫ్రెంచి బృందం తవ్వకాలు జరిపారు. [[:en: Koumbi Saleh|కుంబి సలే]]అవశేషాలు ఎంతో ఆకట్టుకునేలా ఉన్నాయి; అయితే భారీ రాజప్రాసాదం, సమాధి దిబ్బలతో కూడిన ఆ రాజనగరం నిర్దిష్ట అవశేషాలు మాత్రం ఇంకా కనుగొనబడలేదు. ===వివాదాస్పద గుర్తింపు=== [[File:Senegal River according to al-Idrisi.jpg|thumb|right|250px|[[:en: Muhammad al-Idrisi| Muhammad al-Idrisi]] ​​(1154) ప్రకారం పశ్చిమ నైలు నది]] ఇటీవలి కాలంలో చారిత్రక ఆధారాలలో వర్ణించబడిన [[:en: city of Ghana| ఘనా నగరం]], కుంబి సలే ఒకటే అనే గుర్తింపు మీద పండితుల మధ్య వివాదం పెరుగుతోంది. పన్నెండవ శతాబ్దపు రచయిత [[:en: Muhammad al-Idrisi|అల్-ఇద్రిసి]] ఘనా రాజనగరం ఒక నదీ తీరంలో ఉందని వర్ణించాడు; ఆ నదిని ఆయన "నైలు" అని పిలిచాడు. ఇది ఆయన కాలంలోని భౌగోళిక సంప్రదాయాన్ని అనుసరించింది. ఆ కాలంలో నైజరు, సెనెగలు నదుల మధ్య గందరగోళం ఉండేది. ఆ రెండు నదులు కలిసి తరచుగా [[:en: Nile of the Blacks| నల్లజాతీయుల నైలు]] అని పిలువబడే ఒకే నదిగా ప్రవహిస్తాయని విశ్వసించేవారు. అల్-ఇద్రిసి వేరే చోట ఉన్న ఒక కొత్త, తర్వాతి కాలపు రాజధానిని ఉద్దేశించాడా లేక ఆయన రచనలో ఏదైనా గందరగోళం లేదా లోపం ఉందా అనేది అస్పష్టంగా ఉంది. అయితే తనకు తెలిసిన రాజప్రాసాదం 510 హిజ్రీ (సా.శ 1116–1117)లో నిర్మించబడిందని ఆయన పేర్కొన్నాడు; దీనిని బట్టి అది కుంబి సలే కంటే నదికి మరింత దగ్గరగా పునర్నిర్మించబడిన ఒక కొత్త నగరం అని సూచించబడుతోంది. ==సమాజం== ఈ సామ్రాజ్యంలో ప్రాచీన ([[:en: Mande| మాండే]]) తెగలు నివసించేవి; విస్తృతమైన మాండే జాతి సమూహానికి చెందిన [[:en: Soninke people|సోనింకే]] తెగ ద్వారా ఈ సామ్రాజ్యం ఏకీకృతమైంది. ఇక్కడి పౌరులు గాఢంగా పాతుకుపోయిన [[:en: Patrilineality|పితృవంశీయ]]/పితృసంబంధిత [[:en: clan|వంశాలు]], కుటుంబ నిర్మాణాలలో జీవించేవారు.<ref>{{Cite web |title=Mande {{!}} West African, Mali, Griot {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/topic/Mande |access-date=2024-04-11 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref> ప్రజల వస్త్రధారణలో చిరుతపులి చర్మాలు,{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|p=28}} పత్తి, పట్టు మరియు బ్రోకేడ్ వస్త్రాలతో చేసిన పొడవైన ([[:en: robes| అంగీలు]]),{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|p=16}} నడుము చుట్టూ కట్టుకునే వస్త్రాలు, గోచీలు, ([[:en: mantles| పైవస్త్రాలు]]),{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|p=33}}, ఒక ప్రత్యేకమైన మొక్క నుండి తయారు చేసిన అగ్ని నిరోధక వస్త్రాలు ఉండేవి.{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|pp=83–84}} 11వ శతాబ్దం నాటికే ఘనా సామ్రాజ్యంలో ఉన్నత విద్యా సంస్థలు అభివృద్ధి చెందాయి. ఈ విషయాన్ని మొట్టమొదటగా [[:en: Al-Bakri|అల్-బక్రీ]] ప్రస్తావించాడు; అతను ఈ సామ్రాజ్యానికి చెందిన పండితులు మరియు న్యాయకోవిదుల గురించి పేర్కొన్నాడు.{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|p=15}} వారి పండితులు, న్యాయవాదులలో కొందరు [[:en: Al-Andalus|అల్-అండలూసు]]కు వచ్చారని [[:en: Muhammad ibn Abi Bakr al-Zuhri|అల్-జుహ్రీ]] పేర్కొన్నాడు; వారిని అతను "అత్యున్నతమైనవారు"గా ఎంతగానో గౌరవించాడు.{{sfn|Hopkins|Levtzion|1981|p=98}} వీరిలో అత్యంత ప్రసిద్ధుడు పశ్చిమ ఆఫ్రికాకు చెందిన కవి మరియు వ్యాకరణవేత్త [[:en: Abu Ishaq Ibrahim al-Kanemi|అబూ ఇషాక్ ఇబ్రహీం అల్-కనెమి]]; ఈయన ఘనా సామ్రాజ్యంలోనే తన విద్యను అభ్యసించినట్లుగా నమోదు చేయబడింది. <ref>{{Cite book |last1=Hunwick |first1=John O. |url=https://books.google.com/books?id=_nKXOThUEpcC |title=Arabic Literature of Africa: The writings of central Sudanic Africa Vol.2. Volume 13 |last2=O'Fahey |first2=Rex Séan |date=1994 |publisher=BRILL |isbn=978-90-04-10494-5 |pages=17–19 |language=en}}</ref>తర్వాత వారి పాఠశాలల 1వ భాగంలో ప్రస్తావించబడింది శతాబ్దం.{{sfn| Gomez|2018|p=40}} ==పాలకుల జాబితా== ===సిస్సే రాజవంశానికి చెందిన సోనింకే పాలకులు ("ఘనాసు")=== * కాయ మగన్ సిస్సే (దీనిని డింగా సిస్సే అని కూడా అంటారు) * డైయాబె సిస్సే: సుమారు 790లు * బస్సీ: 1040–1063 * తుంకా మానిను: 1063–1076 ===సోసో పాలకులు=== * క్యాంప్ ఆఫ్ డయారెస్సో (కొన్నిసార్లు జారిస్సో అని కూడా పిలుస్తారు): 1087–1 * సులేమాన్: 1090–1 * ఇతర బానస్: 1100–1120 * వాగడౌ టౌన్: 1120–1 * గనే: 1130–1 * మోసెస్: 1140–1 * బర్మింగ్‌హామ్: 1160–1 ===కనియగ ఆక్రమణ సమయంలో పాలకులు=== * డయారా కాంటే: 1180–1 * సౌమాబా సిస్సే సౌమారో కాంటేకి సామంతుడిగా: 1203–1 ===ఘానా వాగడౌ ఉపనది=== * సౌమాబా సిస్సే సుండియాటా కెయిటాకి మిత్రపక్షంగా: 1235–1 ==ఇంకా చూడండి== * సోనింకే ప్రజల చరిత్ర * ఆఫ్రికాలో ఇస్లాం * మాండే ప్రజలు == మూలాలు == ho7sil9n3iqsm7my9vf9gfftw5j09bn జేమ్స్ ఫోస్టర్ 0 488288 4807960 4804670 2026-04-22T12:25:17Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 4807960 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer | name = జేమ్స్ ఫోస్టర్ | image = James Foster 2011.jpg | country = ఇంగ్లాండ్ | fullname = జేమ్స్ సావిన్ ఫోస్టర్ | birth_date = {{Birth date and age|1980|4|15|df=yes}} | birth_place = లేటన్‌స్టోన్ , లండన్, ఇంగ్లాండ్ | heightft = 6 | heightinch = 0 | batting = కుడిచేతి | role = [[వికెట్-కీపర్|వికెట్ కీపర్]] | international = true | internationalspan = 2001–2002 | testdebutdate = డిసెంబర్ 3 | testdebutyear = 2001 | testdebutagainst = భారతదేశం | testcap = 609 | lasttestdate = డిసెంబర్ 26 | lasttestyear = 2002 | lasttestagainst = ఆస్ట్రేలియా | odidebutdate = అక్టోబర్ 3 | odidebutyear = 2001 | odidebutagainst = జింబాబ్వే | odicap = 164 | lastodidate =ఫిబ్రవరి 13 | lastodiyear = 2002 | lastodiagainst = న్యూజిలాండ్‌ | odishirt = | club1 = ఎసెక్స్ | year1 = 2000–2018 | clubnumber1 = 7 | club2 = డర్హామ్ యూనివర్సిటీ సెంటర్ ఆఫ్ క్రికెటింగ్ ఎక్సలెన్స్ | year2 = 2001 | club3 = నార్తర్న్ డిస్ట్రిక్ట్స్ | year3 = 2012/13 | columns = 4 | column1 =[[టెస్ట్ క్రికెట్|టెస్ట్]] | matches1 = 7 | runs1 = 226 | bat avg1 = 25.11 | 100s/50s1 = 0/0 | top score1 = 48 | deliveries1 = – | wickets1 = – | bowl avg1 = – | fivefor1 = – | tenfor1 = – | best bowling1 = – | catches/stumpings1 = 17/1 | column2 = [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్‌డే]] | matches2 = 11 | runs2 = 41 | bat avg2 = 13.66 | 100s/50s2 = 0/0 | top score2 = 13 | deliveries2 = – | wickets2 = – | bowl avg2 = – | fivefor2 = – | tenfor2 = – | best bowling2 = – | catches/stumpings2 = 13/7 | column3 =[[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఎఫ్‌సి]] | matches3 = 289 | runs3 = 13,761 | bat avg3 = 36.69 | 100s/50s3 = 23/70 | top score3 = 212 | deliveries3 = 84 | wickets3 = 1 | bowl avg3 = 128.00 | fivefor3 = 0 | tenfor3 = 0 | best bowling3 = 1/122 | catches/stumpings3 = 839/62 | column4 = [[లిస్ట్ ఎ క్రికెట్|లిస్ట్ ఎ]] | matches4 = 223 | runs4 = 3,357 | bat avg4 = 28.44 | 100s/50s4 = 0/16 | top score4 = 83[[not out|*]] | deliveries4 = – | wickets4 = – | bowl avg4 = – | fivefor4 = – | tenfor4 = – | best bowling4 = – | catches/stumpings4 = 246/65 | date = మే 14 | year = 2018 | source = http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/12877.html క్రిక్ఇన్ఫో }} '''జేమ్స్ సావిన్ ఫోస్టర్''' (జననం 15 ఏప్రిల్ 1980) ఒక ఇంగ్లీష్ క్రికెట్ కోచ్, మాజీ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. ఆయన 2001–02 & 2002–03లో ఏడు టెస్టులు, 11 వన్డే ఇంటర్నేషనల్స్ ఆడిన == విద్య == అతను వాల్తమ్‌స్టోలోని ఫారెస్ట్ స్కూల్, డర్హామ్ విశ్వవిద్యాలయం ( కాలింగ్‌వుడ్ కాలేజ్ ) లో విద్యనభ్యసించాడు, అక్కడ అతను కమ్యూనిటీ కోర్సులో స్పోర్ట్ పూర్తి చేశాడు. 2001లో ఇంకా అండర్ గ్రాడ్యుయేట్‌గా ఉన్నప్పుడే, అతను ఇంగ్లాండ్ శీతాకాల పర్యటనకు ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|date=30 August 2001|title=Student for England cricket winter tour|url=https://www.dur.ac.uk/news/newsitem/?itemno=3084&rehref=%2Fnews%2Farchive%2F&resubj=%20Headlines|access-date=13 September 2019|website=Durham University}}</ref> == కెరీర్ == కౌంటీ క్రికెట్‌లో , ఫోస్టర్ 2000లో తన కౌంటీ ఛాంపియన్‌షిప్ అరంగేట్రం నుండి [[ఎసెక్స్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|ఎసెక్స్]] తరపున ఆడాడు, 2009 సీజన్‌లో వైస్ కెప్టెన్‌గా ఎంపికయ్యాడు. ఆయన 2001లో వోర్సెస్టర్‌షైర్‌పై తన తొలి ఫస్ట్-క్లాస్ సెంచరీని సాధించాడు , కానీ రెండు ఎముకలు విరగడం అతని 2002 సీజన్‌ను దెబ్బతీసింది. 2003 మెరుగైన సంవత్సరం అయినప్పటికీ, 2004లో బ్యాట్‌తో అతను ఆస్వాదించబోయే అద్భుతమైన వేసవికి సంబంధించిన సూచనలు చాలా తక్కువగా ఉన్నాయి. ఆ సీజన్‌లో అతను మరో నాలుగు సెంచరీలు సాధించాడు, అందులో [[లీసెస్టర్‌షైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|లీసెస్టర్‌షైర్‌పై]] 212 పరుగులు కూడా ఉన్నాయి, ఆ మ్యాచ్‌లో [[ఎసెక్స్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|ఎసెక్స్]] 708/9 స్కోరు చేసి డిక్లేర్ చేసింది. అతను ఆ సీజన్‌లో మొదటిసారిగా 1,000 పరుగుల మార్కును కూడా దాటాడు, 51.85 సగటుతో, 51 వికెట్లు పడగొట్టాడు. ఆయన 2006 సీజన్‌లో లివర్‌పూల్ విక్టోరియా కౌంటీ ఛాంపియన్‌షిప్‌లో 42.41 సగటును నమోదు చేశాడు, వన్డే క్రికెట్‌లో కూడా గ్లోవ్స్‌తో, బ్యాట్‌తో మంచి ఫామ్‌ను కనబరిచాడు. ఫోస్టర్ 2001లో ఎన్బిసి డెనిస్ కాంప్టన్ అవార్డు అందుకున్నాడు. 2007–2008 శీతాకాలంలో, వోర్సెస్టర్‌షైర్‌కు చెందిన [[స్టీవెన్ డేవిస్]] గాయపడటంతో ఇంగ్లాండ్ లయన్స్ జట్టుకు పిలుపు అందగా, ఫోస్టర్ వారి భారత పర్యటనకు ఆడాడు. ఇటీవలి సీజన్లలో గ్లోవ్స్, బ్యాట్ రెండింటితోనూ మంచి ఫామ్ కనబరచడం వల్ల, ఇంగ్లాండ్ జట్టులోకి తిరిగి పిలిచే అవకాశం కోసం ఫోస్టర్ సెలెక్టర్ల దృష్టిలో ఉన్నాడు. 2008లో ససెక్స్‌తో జరిగిన ఎంసీసీ సీజన్ ఆరంభ మ్యాచ్‌కు అతను ఎంపిక కావడమే దీనికి నిదర్శనం. 2009 ఐసీసీ వరల్డ్ ట్వంటీ20 కోసం ఇంగ్లాండ్ 30 మంది సభ్యుల జట్టులో ఏకైక రెగ్యులర్ వికెట్ కీపర్‌గా అతను ఎంపికైనప్పుడు ఇది స్పష్టమైంది.<ref>{{Citation|last=Cricinfo staff|title=Collingwood named Twenty20 captain|date=1 May 2009|url=http://content.cricinfo.com/wt202009/content/current/story/402433.html|publisher=Cricinfo.com|access-date=1 May 2009}}</ref> 2009 యాషెస్ సిరీస్‌కు ముందు, ఫోస్టర్‌ను ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్ వికెట్ కీపర్‌గా ఎంపిక చేయాలా వద్దా అనే దానిపై చర్చ కొనసాగింది.<ref>{{Citation|last=Selvey|first=Mike|title=Prior Selected but Foster wins argument|date=18 June 2009|url=https://www.theguardian.com/sport/blog/2009/jun/18/england-selection-ashes-wicketkeepers-foster-prior|work=The Guardian|place=London|access-date=5 May 2010}}</ref> ఫోస్టర్ 2009 ఐసిసి వరల్డ్ ట్వంటీ20లో ఇంగ్లాండ్ తరఫున ఆడాడు, [[యువరాజ్ సింగ్]], [[డ్వేన్ బ్రావో]] పదునైన కీపింగ్, స్టంపింగ్లకు అధిక ప్రశంసలు అందుకున్నాడు. అయితే, అనర్గళంగా బ్యాటింగ్ చేయగల వికెట్ కీపర్లకు సెలెక్టర్ల ప్రాధాన్యత కారణంగా, మాట్ ప్రియర్ ఇంగ్లాండ్ తరఫున మొదటి ఎంపికగా నిలిచాడు, ఈ ఐదు ప్రదర్శనలు అతని మొత్తం టి20ఐ ప్రదర్శనలు. బ్యాటింగ్‌లో పేలవమైన ఫామ్ కారణంగా మార్క్ పెట్టిని వైదొలగడంతో జూన్ 2010లో ఫోస్టర్‌ను ఎసెక్స్ కౌంటీ కెప్టెన్‌గా నియమించారు. 2011లో ఎసెక్స్ ఫోస్టర్‌కు ఒక బెనిఫైయింగ్ ఈవెంట్‌ను ఇచ్చింది, ఇందులో "ఫాజీస్ బిగ్ బాష్" అనే ట్వంటీ20 మ్యాచ్ వంటి అనేక ఈవెంట్‌లు ఉన్నాయి. ఈ మ్యాచ్‌లో ఎసెక్స్ ఫస్ట్ XI, ప్రముఖ టెస్ట్ వికెట్ టేకర్ [[ముత్తయ్య మురళీధరన్]], మాజీ ఇంగ్లాండ్ ఆల్-రౌండర్ [[ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్|ఆండ్రూ ఫ్లింటాఫ్‌లతో]] కూడిన ఆల్ స్టార్ XIతో తలపడింది. డిసెంబర్ 2015లో అతని స్థానంలో మరొకరిని కెప్టెన్‌గా నియమించారు. ముఖ్యంగా వికెట్ల వెనుక అతని నిరంతర ఫామ్ ఆడమ్ వీటర్, [[బెన్ ఫోక్స్]] అనే ఇద్దరు ప్రతిభావంతులైన వికెట్ కీపర్ బ్యాట్స్‌మెన్‌లు తమ కెరీర్‌ను మరింత అభివృద్ధి చేసుకోవడానికి కౌంటీని విడిచిపెట్టడానికి దారితీసిన కారకాలలో ఒకటి. ఆయన 2018లో [[హాంప్‌షైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|హాంప్‌షైర్]] నుండి తిరిగి వచ్చిన వీటర్‌తో కీపింగ్ బాధ్యతలను పంచుకున్నాడు, ఆ తర్వాత [[ఎసెక్స్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|ఎసెక్స్]] తన ఒప్పందాన్ని పునరుద్ధరించడం లేదని విన్న తర్వాత ఫోస్టర్ సీజన్ చివరిలో పదవీ విరమణ చేశాడు.<ref>{{Citation|last=CapitalGrowth staff|title=It's been a priviege|date=15 September 2018|url=https://www.cgmwealthadvisors.com/2018/09/15/its-been-a-privilege-former-england-keeper-james-foster-announces-retirement/|archive-url=https://web.archive.org/web/20190428014535/https://www.cgmwealthadvisors.com/2018/09/15/its-been-a-privilege-former-england-keeper-james-foster-announces-retirement/|publisher=CapitalGrowth Management|access-date=27 April 2019|archive-date=28 April 2019}}</ref> జేమ్స్ ఫోస్టర్‌కు తీవ్రమైన కోపం వస్తుందని పేరుంది.. 2011లో ది ఓవల్ లో [[సర్రే కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్]] తో జరిగిన టెలివిజన్ టీ20 మ్యాచ్‌లో ఇది స్పష్టమైంది. [[జాండర్ డి బ్రుయిన్|జాండర్ డి బ్రూయిన్]] వేసిన నడుము ఎత్తులోని ఫుల్ టాస్‌కు ఫోస్టర్ క్యాచ్ అవుట్ అయ్యాడు. ఆ తర్వాత అంపైర్లతో తీవ్ర వాగ్వాదం జరిగింది. తదనంతరం, [[ఎసెక్స్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్]] అతనికి వెల్లడి కాని మొత్తంలో జరిమానా విధించగా, ECB రెండు మ్యాచ్‌ల నిషేధాన్ని కూడా విధించింది == శిక్షణ కెరీర్ == క్రికెట్ నుండి రిటైర్ అయిన తర్వాత ఫోస్టర్, 2019 టి20 బ్లాస్ట్ కోసం [[గ్లామోర్గాన్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|గ్లామోర్గాన్‌కు]] టి20 బ్యాటింగ్ కన్సల్టెంట్‌గా నియమితులయ్యారు.<ref>{{Cite web|date=9 July 2019|title=Glamorgan: James Foster joins as T20 Blast consultant|url=https://www.bbc.com/sport/cricket/48922075|publisher=BBC}}</ref> ఆయన బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్ ఫ్రాంచైజీ అయిన [[ఖుల్నా టైగర్స్|ఖుల్నా టైగర్స్‌కు]] 2019-20 సీజన్‌కు హెడ్ కోచ్‌గా నియమితులయ్యారు.<ref>{{Cite web|date=30 November 2019|title=Herschelle Gibbs appointed head coach of Sylhet Thunders|url=https://www.cricbuzz.com/cricket-news/111066/gibbs-appointed-head-coach-of-sylhet-thunders|website=Cricbuzz}}</ref> అలాగే ఐపీఎల్ 2020 సీజన్‌కు [[కోల్‌కతా నైట్‌రైడర్స్|కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్‌కు]] ఫీల్డింగ్ కోచ్‌గా నియమితులయ్యారు. 2022లో , వ్యక్తిగత కారణాల వల్ల తన విధులను నిర్వర్తించలేకపోయిన డారెన్ సామీ స్థానంలో 2022 పాకిస్తాన్ సూపర్ లీగ్‌కు కొన్ని రోజుల ముందు అతను [[పెషావర్ జల్మీ|పెషావర్ జల్మి]] కి హెడ్ కోచ్‌గా నియమితులయ్యారు.<ref>{{Cite web|title=Kolkata Knight Riders on Facebook|url=https://www.facebook.com/KolkataKnightRiders/photos/a.10150122116384490/10158008649614490/?type=3&theater&ifg=1|url-access=limited|archive-url=https://ghostarchive.org/iarchive/facebook/67496419489/10158008649614490|archive-date=2022-04-27|website=[[Facebook]]}}{{User-generated source|certain=yes|date=March 2022}}</ref><ref>{{Cite web|date=26 January 2022|title=Foster replaces Sammy as Peshawar Zalmi head coach|url=https://www.espncricinfo.com/story/psl-2022-james-foster-replaces-daren-sammy-as-peshawar-zalmi-head-coach-1298819|website=ESPNcricinfo}}</ref> ఆయన నవంబర్ 2022లో కోల్‌కతా నైట్ రైడర్స్‌కు అసిస్టెంట్ కోచ్‌గా నియమితులయ్యారు.<ref>{{Cite web|date=8 November 2022|title=Ryan ten Doeschate to join KKR as fielding coach|url=https://www.cricbuzz.com/cricket-news/124453/ryan-ten-doeschate-to-join-kkr-as-fielding-coach|access-date=2022-11-08|website=Cricbuzz|language=en}}</ref> 2026 ఐపీఎల్‌కు [[చెన్నై సూపర్ కింగ్స్]] జట్టుకు ఫీల్డింగ్ కోచ్‌గా వ్యవహరించనున్నారు. == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== *{{ESPNcricinfo|id=12877}} [[వర్గం:1980 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు టీ20 క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు టెస్ట్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] mhunstbobelu6pnh4pan8brx3ujinb4 రోనీ తాలూక్‌దార్ 0 488294 4808103 4804741 2026-04-22T23:17:46Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808103 wikitext text/x-wiki '''రోనీ తాలూక్‌దార్''' (బెంగాలీః రానీ تالూకదార్) (జననం 10 అక్టోబర్ 1990) [[బంగ్లాదేశ్]] క్రికెట్ ఆటగాడు. ఆయన కుడిచేతి బ్యాటర్. ఆయన జూలై 2015లో దక్షిణాఫ్రికాతో జరిగిన మ్యాచ్‌లో బంగ్లాదేశ్ తరఫున అంతర్జాతీయ అరంగేట్రం చేశాడు. ఆయన బంగ్లాదేశ్‌లోని [[ఢాకా డివిజన్ క్రికెట్ జట్టు|ఢాకా డివిజన్]] తరఫున ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెట్ ఆడతాడు. 2008లో జరిగిన అండర్-19 ప్రపంచ కప్ కోసం బంగ్లాదేశ్ జట్టులో భాగంగా ఉన్నాడు. == వ్యక్తిగత జీవితం == బంగ్లాదేశ్‌లోని నారాయణగంజ్ జిల్లాలోని హిందూ కుటుంబానికి చెందినవాడు తాలూక్దార్. ఆయన సౌత్ ఈస్ట్ యూనివర్సిటీ చదువుకున్నారు. == దేశీయ కెరీర్ == 22014-15 ఫస్ట్-క్లాస్ సీజన్‌లోని మొదటి మూడు మ్యాచ్‌లలో ఢాకా డివిజన్ తరపున బ్యాటింగ్ ప్రారంభిస్తూ తాలూక్దార్ మూడు ఇన్నింగ్స్ విజయాలలో 227, 163 & 201 పరుగులు సాధించాడు, అబ్దుల్ మజీద్‌తో కలిసి 197, 314 & 301 పరుగుల ఓపెనింగ్ భాగస్వామ్యాలను పంచుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Dhaka Division v Barisal Division 2014-15|url=https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/771/771040.html|url-access=subscription|access-date=4 February 2015|website=CricketArchive}}</ref><ref>{{Cite web|title=Dhaka Division v Dhaka Metropolis 2014-15|url=https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/771/771044.html|url-access=subscription|access-date=4 February 2015|website=CricketArchive}}</ref><ref>{{Cite web|title=Dhaka Division v Chittagong Division 2014-15|url=https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/771/771053.html|url-access=subscription|access-date=12 February 2015|website=CricketArchive}}</ref> ఆయన అక్టోబర్ 2018లో బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్ కోసం డ్రాఫ్ట్ తరువాత, [[దుర్దాంతో ఢాకా|ఢాకా డైనమైట్స్]] జట్టుకు జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Full players list of the teams following Players Draft of BPL T20 2018-19|url=http://www.tigercricket.com.bd/2018/10/29/full-players-list-of-the-teams-following-players-draft-of-bpl-t20-2018-19/|access-date=29 October 2018|website=Bangladesh Cricket Board}}</ref> నేషనల్ క్రికెట్ లీగ్‌లో ఢాకా డివిజన్ తరఫున నాలుగు మ్యాచ్‌లలో 426 పరుగులతో అగ్రస్థానంలో నిలిచాడు.<ref>{{Cite web|title=National Cricket League, 2018/19 - Dhaka Division: Batting and bowling averages|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/averages/batting_bowling_by_team.html?id=12689;team=733;type=tournament|access-date=8 November 2018|website=ESPN Cricinfo}}</ref> ఆయన టోర్నమెంట్‌లో ఈస్ట్ జోన్ తరఫున ఆరు మ్యాచ్‌లలో 460 పరుగులు చేసి అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా కూడా నిలిచాడు.<ref>{{Cite web|title=Bangladesh Cricket League, 2018/19 - East Zone (Bangladesh): Batting and bowling averages|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/averages/batting_bowling_by_team.html?id=12743;team=5110;type=tournament|access-date=27 December 2018|website=ESPN Cricinfo}}</ref> ఆయన నవంబర్ 2019లో బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్‌లో [[సిల్హెట్ స్ట్రైకర్స్|సిల్హెట్ థండర్]] తరపున ఆడేందుకు ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=BPL draft: Tamim Iqbal to team up with coach Mohammad Salahuddin for Dhaka|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/28105555/tamim-iqbal-team-coach-mohammad-salahuddin-dhaka|access-date=18 November 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref> రోనీ తాలూక్‌దార్ నవంబర్ 2022లో బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్ కోసం డ్రాఫ్ట్ తరువాత, [[రంగ్‌పూర్ రైడర్స్|రంగ్పూర్ రైడర్స్]] జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|last=|first=|title=9th BPL players' draft complete before the extravaganza|url=https://www.cricfrenzy.com/bn/article/147077/9th-BPL-players-draft-complete-before-the-extravaganza-|access-date=2023-01-07|website=Cricfrenzy|language=en-US|archive-date=2023-01-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20230106165003/https://www.cricfrenzy.com/bn/article/147077/9th-BPL-players-draft-complete-before-the-extravaganza-|url-status=dead}}</ref> టోర్నమెంట్‌లోని రెండవ మ్యాచ్‌లో, 6 జనవరి 2023న, అతను కేవలం 31 బంతుల్లో 67 పరుగులు చేసి, కొమిల్లా విక్టోరియన్స్‌పై 34 పరుగుల తేడాతో రంగపూర్ రైడర్స్ తమ సీజన్‌ను ఘనంగా ప్రారంభించడంలో సహాయపడ్డాడు.<ref>{{Cite news|url=https://www.thedailystar.net/sports/cricket/news/ronys-fireworks-set-bpl-alight-rangpur-down-comilla-3214226|title=Rony's fireworks set BPL alight as Rangpur down Comilla|last=|first=|date=|work=The Daily Star|access-date=2023-01-07|language=en}}</ref> ఆయన కేవలం 19 బంతుల్లోనే తన అర్ధ సెంచరీని పూర్తి చేశాడు, ఇది బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్ చరిత్రలో ఒక బంగ్లాదేశీ బ్యాటర్ చేసిన అత్యంత వేగవంతమైన అర్ధ సెంచరీ.<ref>{{Cite news|url=https://en.prothomalo.com/sports/cricket/a41yel2464|title=Rony’s record-breaking knock powers Rangpur to easy win over Comilla|last=|first=|work=Prothom Alo|access-date=2023-01-07|language=en}}</ref> == అంతర్జాతీయ కెరీర్ == తాలూక్దార్ తన ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ అరంగేట్రం 7 జూలై 2015న దక్షిణాఫ్రికాతో చేశాడు.<ref name="T20I">{{Cite web|title=South Africa tour of Bangladesh, 2nd T20I: Bangladesh v South Africa at Dhaka, Jul 7, 2015|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/817205.html|access-date=7 July 2015|website=ESPNcricinfo}}</ref> మార్చి 2023లో, ఇంగ్లాండ్‌తో జరిగిన సిరీస్‌లో ఆడేందుకు తలుక్దార్ ఎంపిక కావడంతో 8 సంవత్సరాల తర్వాత బంగ్లాదేశ్ టీ20ఐ జట్టులోకి తిరిగి వచ్చాడు.<ref>{{Cite web|title=Bangladesh pick Rony Talukdar after eight years for T20Is against England|url=https://www.espncricinfo.com/story/bangladesh-pick-rony-talukdar-after-eight-years-for-t20is-against-england-1361316|access-date=2023-03-27|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> అదే నెలలో ఐర్లాండ్‌తో జరిగిన సిరీస్ కోసం బంగ్లాదేశ్ వన్డే, టి20ఐ జట్టులో కూడా అతన్ని ఎంపిక చేశారు.<ref>{{Cite web|title=Uncapped Rishad Hossain and Jaker Ali in Bangladesh squad for Ireland T20I series|url=https://www.espncricinfo.com/story/uncapped-rishad-hossain-and-jaker-ali-in-bangladesh-squad-for-ireland-t20i-series-1364789|access-date=22 March 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> 27 మార్చి 2023న మొదటి టీ20ఐలో రోనీ కేవలం 24 బంతుల్లోనే అంతర్జాతీయ క్రికెట్‌లో తన తొలి అర్ధ సెంచరీని సాధించి టీ20ఐలలో బంగ్లాదేశ్ బ్యాటర్ చేసిన మూడవ అత్యంత వేగవంతమైన అర్ధ సెంచరీని నమోదు చేశాడు.<ref>{{Cite news|url=https://en.prothomalo.com/sports/cricket/hmfofyyqhd|title=Rony, Liton power Bangladesh to 207-5 in rain-hit Chattogram T20|last=|first=|work=Prothom Alo|access-date=2023-03-27|language=en}}</ref> ఆయన 38 బంతుల్లో చేసిన 67 పరుగుల స్కోరుతో బంగ్లాదేశ్ 207/5 స్కోరును నమోదు చేయగలిగింది, ఇది టీ20ఐలలో వారి మూడవ అత్యధిక స్కోరు.<ref>{{Cite news|url=https://www.tbsnews.net/sports/tigers-brink-record-t20i-total-rain-stops-play-606302|title=Tigers on the brink of record T20I total as rain stops play|date=|work=The Business Standard|access-date=2023-03-27|language=en}}</ref> ఆయన 14 మే 2023న ఐర్లాండ్‌తో జరిగిన వన్డే ఇంటర్నేషనల్ లో అరంగేట్రం చేశాడు.<ref name="ODI">{{Cite web|title=3rd ODI, Chelmsford, May 14, 2023, ICC Men's Cricket World Cup Super League|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1365552.html|access-date=14 May 2023|website=ESPNcricinfo}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:1987 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:బంగ్లాదేశ్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] h682wfq3krnpsapz94z24hys8ff4rwj స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం 0 488390 4807976 4807888 2026-04-22T12:48:57Z T.sujatha 527 /* రోస్కిల్డే ఒప్పందం మరియు ఒలివా శాంతి ఒప్పందం */ 4807976 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. బ్లెకింగే, బోర్న్‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడన్‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందం పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం, స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరప్‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిష్ ద్వీపాల సమూహం మినహా, బాల్టిక్‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి, ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు, పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 23 లక్షల మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత, స్వీడన్ శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయింది. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిస్ రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో, [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేట్]]పై దండెత్తాలని లూయిస్ XIV స్వీడన్‌ను కోరాడు. మే 1675లో, ఒక స్వీడిష్ సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది, కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై, స్వీడిష్ ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్‌బెల్లిన్ సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ, ఇది స్వీడన్‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో, ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో, [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు, [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు, డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. డిసెంబర్ 1677లో, బ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. అక్టోబరు 15, 1678న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడన్‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డ్]] నవంబర్ 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి, ఆగస్టు 4, 1677న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడన్ నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; జూన్ 17, 1676న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండ్ రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్క్‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేన్‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; డిసెంబర్ 1676లో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడన్ విజయం సాధించిన తర్వాత, ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు, స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని, డేనిష్ మరియు స్వీడిష్ నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండ్" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు), స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిష్ రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు, Louis XIV దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా, మార్చి 1677లో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. ఏప్రిల్ 1678 ప్రారంభంలో ఫ్రెంచ్ రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడన్ ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన, స్వీడన్‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే, శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి Charles XI నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచ్ రాజు, స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. ఫిబ్రవరి 7, 1679న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా, జూన్ 29, 1679న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా, స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడన్ ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ, Charles XIకి ఫ్రెంచ్ రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచ్ వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా Sweden ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. Sweden ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే, తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని, అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన Charles XI, ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం, స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు, అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం Riksdag ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీనిపై ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిప్‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిస్క్డాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని, కేవలం సాధారణ చట్టాలు మరియు శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక, రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని, ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని, కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా, స్వీడన్ ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో, అన్ని ముఖ్యమైన విషయాలపై సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌన్ చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగ్, 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా, ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు, అతనిని విశ్వసించి, సహకరించారు.1682 నాటి రిక్స్డాగు, రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి మరియు వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది, తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు యొక్క శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబర్ 9న, నాలుగు ఎస్టేట్‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా, సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే మరియు సవరించే హక్కును కూడా అతనికి ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రంపై ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి యొక్క అసలు యజమానిపై ఉంటుంది, రాచరికంపై కాదు. మొత్తం "రిడక్షన్" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా, జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ మరియు కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ, దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్ట్ హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా, ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి, గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి, వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో, ఈ ఇండెల్నింగ్ లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది, కానీ అది సరిపోదని మరియు అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది, మరియు 1682లో, చార్లెస్ XI విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; మరియు, ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో, కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత, ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్ట్ పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి, స్వీడన్ 11,000 మంది సిబ్బందితో, 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, మరియు ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత, అతని మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత, అతను పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత, 1700లో, స్వీడన్‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్క్-నార్వే, పోలాండ్ మరియు రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిష్, ఇంగ్లీష్ మరియు డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్క్-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది, ఆ తర్వాత రాజు మరియు స్వీడిష్ సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టిక్ ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు, అక్కడ రష్యన్ మరియు పోలిష్ సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యన్ సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది, ఆ తర్వాత చార్లెస్ పోలాండ్ రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండ్‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది, కానీ 1706లో, ఆల్ట్రాన్‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా, రష్యా బాల్టిక్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా, చార్లెస్ నేరుగా మాస్కోపై దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు, కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం, తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు మరియు రష్యా యొక్క దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా, అతను ఉక్రెయిన్ వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో, పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిష్ సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెస్ దక్షిణంగా ఒట్టోమన్ సామ్రాజ్యంలోని బెండర్‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత, స్వీడిష్ ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండ్ మరియు డెన్మార్క్ తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో, వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి, మరియు రష్యా స్వీడన్ యొక్క తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా, డెన్మార్క్-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న, నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రిక్‌షాల్డ్‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. అతని మరణంతో, స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో ముగింపు నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిష్ తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడన్ వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది, కానీ గ్రేట్ నార్తర్న్ వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా, స్వీడన్ చిన్న మరియు చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది, కానీ ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది, ఇది స్వీడన్ ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడన్ జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది, తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజంలో ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడన్‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వల్ల, అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా, ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో, ఫ్రాన్స్ ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో, దాని శక్తులకు మరియు దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడన్ యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడన్ తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫస్ సంస్కరణలకు ముందు, అతని తండ్రి చార్లెస్ IX మరియు అతని మామ ఎరిక్ XIV ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు, కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. చార్లెస్ IX, ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే, తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు, కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వల్ల, [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే, వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు, సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో, స్వీడిష్ పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా, విశాలమైన మైదానాల్లో అశ్వదళాన్ని గానీ, భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే, చార్లెస్ IX తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు, కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన అతని సైన్యం, జాన్ కరోల్ చోడ్కివిచ్ నేతృత్వంలోని పోలిష్-లిథువేనియన్ సైన్యం చేతిలో, కిర్క్‌హోల్మ్ వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వల్ల, స్వీడన్ సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు, 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడన్ 10 లక్షల సిల్వర్‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్ట్‌మార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండ్, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడన్‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండ్ చేసే వాణిజ్యంపై పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బ్లాగు (ఎల్బింగు) సహా) తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిష్ జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే, వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి, పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్స్‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంట్ ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది, అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో ({{lang|sv|värjor}}) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది, శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలంపై ఆధారపడింది. పోలిష్ యుద్ధ సమయంలో, ఉన్నతమైన పోలిష్-లిథువేనియన్ అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీర్ దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావస్ అడాల్ఫస్ అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా అతనికి "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. అతను తర్వాతి కాలంలోని అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. రాజులు. ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది మరియు అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిష్ భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిష్ అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిష్ సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో, [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద, పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ, నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహన్ బానెర్ ఆధ్వర్యంలో, గుస్తావియన్ బ్రిగేడ్ వ్యవస్థ చివరకు స్పానిష్ వారసత్వ యుద్ధం మరియు గ్రేట్ నార్తర్న్ వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియన్ వ్యవస్థగా మార్చబడింది (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెట్‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిష్ వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటల్ వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటల్ వ్యూహాలు బెటాలియన్ యొక్క కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి, అయితే స్వీడిష్ (కరోలియన్) వ్యూహాలు పదాతిదళం మరియు అశ్వికదళం శత్రువుపై దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాక్ ఫ్యాక్టర్‌పై ఆధారపడ్డాయి. బయొనెట్‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో, 1700 నాటికి స్వీడిష్ మరియు రష్యన్ సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైక్‌ను వదిలివేశారు.{{fact|date=December 2023}} ఆ కాలపు స్వీడిష్ సైనిక వ్యూహాలలో, వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు, మరియు వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం యొక్క ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు, సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని, ఆ తర్వాత బెటాలియన్ తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి, మరియు దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో, శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి మరియు వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే, స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు మరియు కత్తులతో శత్రు వరుసలపై దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో, వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియన్ సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెట్‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత, సైనికులు బయోనెట్ పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియన్‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువల్ల, 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో, స్వీడిష్ సైన్యానికి మరియు ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం మరియు పైక్‌లు, సాబర్‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడన్ మరియు రష్యా మాత్రమే పైక్‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో, పదాతిదళం మస్కెట్‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది, అయితే స్వీడిష్ సైన్యంలో, ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైక్ ఉండేది. పైక్‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు, వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి మరియు శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైక్‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == lfyfohsrvpiwkp5qqd9oe2a2g9eiswp 4808015 4807976 2026-04-22T14:09:34Z T.sujatha 527 /* స్కాన్ యుద్ధం */ 4808015 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. బ్లెకింగే, బోర్న్‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడన్‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందం పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం, స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరప్‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిష్ ద్వీపాల సమూహం మినహా, బాల్టిక్‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి, ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు, పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 23 లక్షల మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత, స్వీడన్ శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయింది. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిస్ రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేట్]]పై దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది, కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడన్ విజయం సాధించిన తర్వాత, ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే, తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని, అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు, అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిస్క్డాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు మరియు శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ, దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్ట్ హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని, అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; మరియు, ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజు, స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టిక్ ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు, అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్య్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో, వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి, మరియు రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో ముగింపు నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది, కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా, స్వీడన్ చిన్న మరియు చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది, కానీ ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది, ఇది స్వీడన్ ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడన్ జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది, తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజంలో ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడన్‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వల్ల, అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా, ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో, ఫ్రాన్స్ ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో, దాని శక్తులకు మరియు దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడన్ యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడన్ తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫస్ సంస్కరణలకు ముందు, అతని తండ్రి చార్లెస్ IX మరియు అతని మామ ఎరిక్ XIV ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు, కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. చార్లెస్ IX, ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే, తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు, కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వల్ల, [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే, వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు, సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో, స్వీడిష్ పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా, విశాలమైన మైదానాల్లో అశ్వదళాన్ని గానీ, భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే, చార్లెస్ IX తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు, కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన అతని సైన్యం, జాన్ కరోల్ చోడ్కివిచ్ నేతృత్వంలోని పోలిష్-లిథువేనియన్ సైన్యం చేతిలో, కిర్క్‌హోల్మ్ వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వల్ల, స్వీడన్ సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు, 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడన్ 10 లక్షల సిల్వర్‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్ట్‌మార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండ్, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడన్‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండ్ చేసే వాణిజ్యంపై పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బ్లాగు (ఎల్బింగు) సహా) తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిష్ జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే, వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి, పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్స్‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంట్ ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది, అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో ({{lang|sv|värjor}}) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది, శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలంపై ఆధారపడింది. పోలిష్ యుద్ధ సమయంలో, ఉన్నతమైన పోలిష్-లిథువేనియన్ అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీర్ దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావస్ అడాల్ఫస్ అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా అతనికి "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. అతను తర్వాతి కాలంలోని అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. రాజులు. ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది మరియు అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిష్ భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిష్ అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిష్ సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో, [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద, పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ, నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహన్ బానెర్ ఆధ్వర్యంలో, గుస్తావియన్ బ్రిగేడ్ వ్యవస్థ చివరకు స్పానిష్ వారసత్వ యుద్ధం మరియు గ్రేట్ నార్తర్న్ వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియన్ వ్యవస్థగా మార్చబడింది (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెట్‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిష్ వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటల్ వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటల్ వ్యూహాలు బెటాలియన్ యొక్క కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి, అయితే స్వీడిష్ (కరోలియన్) వ్యూహాలు పదాతిదళం మరియు అశ్వికదళం శత్రువుపై దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాక్ ఫ్యాక్టర్‌పై ఆధారపడ్డాయి. బయొనెట్‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో, 1700 నాటికి స్వీడిష్ మరియు రష్యన్ సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైక్‌ను వదిలివేశారు.{{fact|date=December 2023}} ఆ కాలపు స్వీడిష్ సైనిక వ్యూహాలలో, వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు, మరియు వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం యొక్క ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు, సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని, ఆ తర్వాత బెటాలియన్ తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి, మరియు దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో, శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి మరియు వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే, స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు మరియు కత్తులతో శత్రు వరుసలపై దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో, వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియన్ సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెట్‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత, సైనికులు బయోనెట్ పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియన్‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువల్ల, 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో, స్వీడిష్ సైన్యానికి మరియు ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం మరియు పైక్‌లు, సాబర్‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడన్ మరియు రష్యా మాత్రమే పైక్‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో, పదాతిదళం మస్కెట్‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది, అయితే స్వీడిష్ సైన్యంలో, ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైక్ ఉండేది. పైక్‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు, వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి మరియు శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైక్‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == 7do8945ibn9j19fgap8991b0yw5l9ju 4808030 4808015 2026-04-22T15:10:08Z T.sujatha 527 /* ఆధిపత్యాలు */ 4808030 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. బ్లెకింగే, బోర్న్‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడన్‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందం పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం, స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరప్‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిష్ ద్వీపాల సమూహం మినహా, బాల్టిక్‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి, ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు, పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 23 లక్షల మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత, స్వీడన్ శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయింది. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిస్ రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేట్]]పై దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది, కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడన్ విజయం సాధించిన తర్వాత, ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే, తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని, అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు, అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిస్క్డాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు మరియు శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ, దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్ట్ హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని, అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; మరియు, ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజు, స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టిక్ ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు, అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్య్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో, వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి, మరియు రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో ముగింపు నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది, కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. కానీ ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన, తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా, విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా) తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా అతనికి "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి, వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == in7w4hrp4gl57seo6vy1v58rnuuxala 4808102 4808030 2026-04-22T23:17:38Z InternetArchiveBot 88395 Add 1 book for [[వికీపీడియా:నిర్ధారత్వం]] (20260422sim)) #IABot (v2.0.9.5) ([[User:GreenC bot|GreenC bot]] 4808102 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. బ్లెకింగే, బోర్న్‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడన్‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందం పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం, స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరప్‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిష్ ద్వీపాల సమూహం మినహా, బాల్టిక్‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి, ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు, పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 23 లక్షల మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత, స్వీడన్ శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయింది. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిస్ రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేట్]]పై దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది, కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడన్ విజయం సాధించిన తర్వాత, ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే, తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని, అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు, అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిస్క్డాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు మరియు శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ, దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్ట్ హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని, అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; మరియు, ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజు, స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టిక్ ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు, అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్య్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో, వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి, మరియు రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో ముగింపు నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది, కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. కానీ ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన, తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా, విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా) తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా అతనికి "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి, వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == ox506spmvwlhkq6mx83gbvaxa2hfku4 4808162 4808102 2026-04-23T03:27:52Z T.sujatha 527 /* రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం */ 4808162 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేట్]]పై దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది, కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడన్ విజయం సాధించిన తర్వాత, ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే, తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని, అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు, అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిస్క్డాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు మరియు శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ, దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్ట్ హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని, అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; మరియు, ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజు, స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టిక్ ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు, అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్య్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో, వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి, మరియు రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో ముగింపు నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది, కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. కానీ ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన, తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా, విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా) తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా అతనికి "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి, వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == hx7ygi982in5tjabe39kyh62net3ckh 4808165 4808162 2026-04-23T03:34:29Z T.sujatha 527 /* స్కాన్ యుద్ధం */ 4808165 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే, తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని, అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు, అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిస్క్డాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు మరియు శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ, దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్ట్ హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని, అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; మరియు, ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజు, స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టిక్ ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు, అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్య్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో, వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి, మరియు రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో ముగింపు నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది, కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. కానీ ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన, తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా, విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా) తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా అతనికి "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి, వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == btoe7ip95vxx6a56dlgi4q9vhjskj8n 4808175 4808165 2026-04-23T04:35:14Z T.sujatha 527 /* 11 చార్లెసు */ 4808175 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిక్సుడాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు, శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ. దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్టు హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజు, స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టిక్ ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు, అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్య్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో, వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి, మరియు రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో ముగింపు నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది, కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. కానీ ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన, తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా, విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా) తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా అతనికి "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి, వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == gruqtsmfbux6cj3ah35wskwixeqolp5 4808176 4808175 2026-04-23T04:42:05Z T.sujatha 527 /* 12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం */ 4808176 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిక్సుడాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు, శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ. దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్టు హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజ స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టికు ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు. అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి. రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది. కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. కానీ ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన, తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా, విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా) తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా అతనికి "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి, వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == tab34p7fhuzzxxnt1qauq5bveqk5mwv 4808180 4808176 2026-04-23T05:03:45Z T.sujatha 527 /* ఆధిపత్యాలు */ 4808180 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మానరు]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిక్సుడాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు, శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ. దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్టు హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజ స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టికు ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు. అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి. రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది. కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా ఆయనకు "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి. అది వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == 9f1p8ail8sj3siqsmzotvq5rh6y66xz 4808181 4808180 2026-04-23T05:07:41Z T.sujatha 527 /* 11 చార్లెసు */ 4808181 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|King Charles X Gustav]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మనోర్]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిక్సుడాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు, శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ. దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్టు హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజ స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టికు ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు. అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి. రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది. కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా ఆయనకు "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి. అది వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == kgu5ahlawtn3x777bldc2n8e51jljhe 4808182 4808181 2026-04-23T05:09:54Z T.sujatha 527 /* రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం */ 4808182 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు చార్లెస్ X గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|రాజు 10వ చార్లెసు గుత్సోవు]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మనోర్]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిక్సుడాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు, శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ. దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్టు హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజ స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టికు ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు. అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి. రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది. కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా ఆయనకు "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి. అది వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == towii0ajwr9jn4cz62tukgcmcn6c6wv 4808183 4808182 2026-04-23T05:10:27Z T.sujatha 527 /* రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం */ 4808183 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు 10వ చార్లెసు గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|రాజు 10వ చార్లెసు గుత్సోవు]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|Køge Bay యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మనోర్]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిక్సుడాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు, శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ. దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్టు హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజ స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టికు ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు. అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి. రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది. కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా ఆయనకు "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి. అది వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == 59u4qeda151k6wx64pecozw1mdvzv21 4808184 4808183 2026-04-23T05:11:22Z T.sujatha 527 /* స్కాన్ యుద్ధం */ 4808184 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు 10వ చార్లెసు గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|రాజు 10వ చార్లెసు గుత్సోవు]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కాజె బే యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మనోర్]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిక్సుడాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు, శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ. దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్టు హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|[[స్వీడన్‌కు చెందిన చార్లెస్ XII|చార్లెస్ XII]] [[నార్వా యుద్ధం (1700)|నార్వా యుద్ధం]]]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజ స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టికు ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు. అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి. రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది. కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా ఆయనకు "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి. అది వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == o2bxwroeo1cx9i210qnthswhpt6eugf 4808185 4808184 2026-04-23T05:13:05Z T.sujatha 527 /* 12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం */ 4808185 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{native name|sv|Konungariket Sverige}} | conventional_long_name = Kingdom of Sweden | common_name = Sweden | year_start = 1611 | life_span = 1611–1721 | event_start = Coronation of Gustavus Adolphus | date_start = 30 October | event_end = [[Treaty of Nystad]] | date_end = 10 September | year_end = 1721 | event2 = [[Instrument of Government (1634)|Beginning of constitutional monarchy]] | date_event2 = 29 July 1634 | event3 = Queen Ulrika Eleonora abdicated | date_event3 = 24 March 1720 | event4 = [[Instrument of Government (1720)|Reconstituted]] | date_event4 = 2 May 1720 | p1 = History of Sweden (1523–1611) | flag_p1 = Flag of Sweden (1562–1650).svg | border_p1 = no | s1 = Age of Liberty | flag_s1 = Flag of the Swedish Empire.svg | border_s1 = no | image_flag = Flag of the Swedish Empire.svg | flag_border = no | image_coat = COA country se house of Palatinate.svg | flag_type = [[Flag of Sweden|State flag]] | symbol_type = [[Coat of arms of Sweden|Royal coat of arms]] | image_map = Swedish Empire.svg | image_map_caption = The Swedish Empire, following the Treaty of Roskilde in 1658 | national_anthem = | common_languages = [[Swedish language|Swedish]] | capital = [[Stockholm]] | religion = [[Church of Sweden]] ([[State religion|official]]) | government_type = {{plainlist| *[[Absolute monarchy]] (1680–1719) *[[Parliamentary]] [[constitutional monarchy]] (1611–1680; 1719–1721) }} | leader1 = [[Gustavus Adolphus]] | leader2 = [[Christina, Queen of Sweden|Christina]] | leader3 = [[Charles X Gustav]] | leader4 = [[Charles XI of Sweden|Charles XI]] | leader5 = [[Charles XII of Sweden|Charles XII]] | leader6 = [[Ulrika Eleonora of Sweden|Ulrika Eleonora]] | leader7 = [[Frederick I of Sweden|Frederick I]] | year_leader1 = 1611–1632 <small>(first)</small> | year_leader2 = 1632–1654 | year_leader3 = 1654–1660 | year_leader4 = 1660–1697 | year_leader5 = 1697–1718 | year_leader6 = 1718–1720 | year_leader7 = 1720–1721 <small>(last)</small> | title_leader = [[List of Swedish monarchs|King/Queen]] | legislature = [[Riksdag of the Estates]] | ref_pop1 = | ref_area1 = | stat_area1 = | stat_year1 = | stat_pop1 = | currency = [[Swedish riksdaler|Riksdaler]] | iso3166code = omit }} [[File:SwedishColonialEmpire(FIX).png|thumb|విదేశీ భూభాగాలతో సహా స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం]] '''స్వీడిష్ సామ్రాజ్యం''' లేదా '''మహాశక్తి యుగం''' (స్వీడిషు; స్టోర్మాక్టు‌స్టిడెను )<ref name=Frost133343>{{cite book|title=The Northern Wars. War, State and Society in Northeastern Europe 1558–1721|first=Robert I. |last=Frost|publisher=Longman|year=2000|isbn=978-0-582-06429-4 |pages=133–134}}</ref><ref name="n235">{{cite web | title=Sweden in the 17th Century - the Great Power Era| website=Uppsala University | date=4 May 2023 | url=https://www.uu.se/en/study/course?query=5HA376 | access-date=13 January 2026}}</ref> అనేది స్వీడిషు చరిత్రలో 17వ శతాబ్దపు అధిక భాగం, 18వ శతాబ్దపు ప్రారంభాన్ని విస్తరించిన ఒక కాలం. ఈ సమయంలో స్వీడను ఒక యూరోపియను మహాశక్తిగా అవతరించి బాల్టికు ప్రాంతం లోని అధిక భాగం మీద తన ప్రాదేశిక నియంత్రణను చెలాయించింది. ఈ కాలంలో ఇది [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్రం]] వెంబడి ఉన్న భూభాగాలను [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడను]]తో సహా కొన్ని [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] కూడా తన ఆధీనంలో ఉంచుకుంది. ఈ యుగం ప్రారంభంగా సాధారణంగా 1611లో సింహాసనాన్ని అధిష్టించిన [[:en: Gustavus Adolphus|గుస్తావసు అడాల్ఫసు]] పాలనను. దీని ముగింపుగా [[:en: Great Northern War|మహా ఉత్తర యుద్ధం]] అనంతరం 1721లో భూభాగాలను కోల్పోవడాన్ని పరిగణిస్తారు.<ref name=Frost133343/> 1632లో గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణానంతరం ఈ సామ్రాజ్యం సుదీర్ఘ కాలాల పాటు ఉన్నత [[:en: Swedish nobility|స్వీడిషు కులీన వర్గం]]లోని ఒక వర్గం ద్వారా నియంత్రించబడింది; ఉదాహరణకు [[:en: Oxenstierna|ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]] కుటుంబం వీరు మైనరు వయసులో ఉన్న చక్రవర్తులకు [[:en: regents| ప్రతినిధులుగా]] వ్యవహరించారు. [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో సాధించిన విజయాల తర్వాత తదనంతరం కుదిరిన [[:en: Peace of Westphalia|వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం]] ఫలితంగా స్వీడను‌కు ఉత్తర జర్మనీలోని కొన్ని భూభాగాలు మంజూరు చేయబడ్డాయి. 1658లో రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా దాని ప్రధాన శత్రువైన డెన్మార్కు-నార్వే నిర్వీర్యం చేయబడిన 1655–1660 ఉత్తర యుద్ధం సమయంలో స్వీడను శక్తి శిఖరాగ్రానికి చేరుకుంది. మిగిలిన భూభాగాన్ని కాపాడుకోవడానికి డెన్మార్కు-నార్వే తన భూభాగంలో మూడింట ఒక వంతును వదులుకోవలసి వచ్చింది.<ref>{{cite book|last=Nicklas|first=Thomas|title=Macht oder Recht. Frühneuzeitliche Politik im obersächsischen Reichskreis | trans-title = Power or Right: Early modern politics in the Upper Saxon Circle | location = Stuttgart | language = de |date=2002|page=282|quote="Finanziell völlig von französischen Subsidien abhängig, wollte sich die Großmacht auf tönernen Füßen [...]"}}</ref> 12వ చార్లెసు పాలనలో ట్రావెండలు శాంతి ఒప్పందం (1700) మరియు ఆల్ట్రాను‌స్టాడ్టు ఒప్పందం (1706) లలో స్వీడను ప్రారంభ విజయాలు సాధించినప్పటికీ ఆయన రష్యాలో ఒక సైనిక చర్యకు నాయకత్వం వహించాడు. అది పోల్టవా యుద్ధంలో నిర్ణయాత్మక ఓటమితో ముగుస్తుంది. రష్యా విజయం స్వీడను భూభాగ విస్తరణకు ముగింపు పలికింది. 1718లో 12వ చార్లెసు మరణించే నాటికి ఆ సామ్రాజ్యం ప్రాదేశికంగా సైనికంగా తీవ్రంగా క్షీణించింది. 1809లో ఫిన్లాండు‌ను రష్యాకు అప్పగించారు. నెపోలియను యుద్ధాల తరువాత స్వీడను చివరి మిగిలిన ఖండాంతర భూభాగం (స్వీడిషు పోమెరేనియా) నార్వేకు బదులుగా డెన్మార్కు‌కు అప్పగించబడింది. ==చరిత్ర== ===మహాశక్తిగా ఆవిర్భావం=== [[:en: Axel Oxenstierna|అక్సెలు ఆక్సెన్‌స్టియ్ర్నా]] రాజు [[:en: Gustavus Adolphus of Sweden|గుస్టావసు అడోల్ఫసు]] నాయకత్వంలో స్వీడను ఒక గొప్ప యూరోపియను [[:en: great power|శక్తి]]గా ఆవిర్భవించింది. రష్యా, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] నుండి స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను పొందడం అలాగే [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]]లో పాల్గొనడం ఫలితంగా స్వీడను [[:en: Protestant|ప్రొటెస్టంటిజం]]కు నాయకత్వం వహించే స్థాయికి ఎదిగింది. ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధ సమయంలో [[:en: Holy Roman Empire|పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]]లోని సభ్య దేశాలలో దాదాపు సగం దేశాలను స్వీడను జయించగలిగింది. యుద్ధ ఫలితాలు అనేకసార్లు అటూ ఇటూ మారుతూ వచ్చాయి. [[:en: Battle of Nördlingen (1634)|నార్డ్లింజెను యుద్ధం (1634)]]లో ఓటమి పాలైన తర్వాత స్వీడను నియంత్రణలో ఉన్న జర్మనీ రాజ్యాలకు స్వీడను ‌మీద ఉన్న విశ్వాసం దెబ్బతింది; అనేక రాష్ట్రాలు స్వీడను సైనిక మద్దతును ఇక మీద స్వీకరించడానికి నిరాకరించాయి. దీనితో స్వీడను చేతిలో ఉత్తర జర్మనీ రాష్ట్రాలు కేవలం ఒకటి లేదా రెండు మాత్రమే మిగిలాయి. స్వీడను పక్షాన ఫ్రాన్సు కూడా యుద్ధంలో జోక్యం చేసుకున్న తర్వాత యుద్ధ ఫలితాలు మళ్ళీ స్వీడను‌కు అనుకూలంగా మారాయి. యుద్ధం కొనసాగుతున్న కొద్దీ పౌర, సైనిక మరణాల సంఖ్య పెరిగింది; యుద్ధం ముగిసే సమయానికి జర్మనీ రాజ్యాలలో జనాభా తీవ్రంగా క్షీణించడానికి ఇది దారితీసింది. ఖచ్చితమైన జనాభా అంచనాలు అందుబాటులో లేనప్పటికీ ఈ యుద్ధం ఫలితంగా పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్య జనాభా మూడింట ఒక వంతు తగ్గిందని చరిత్రకారులు అంచనా వేస్తున్నారు.<ref>{{cite journal | first = Jan | last = De Vries | title = The economic crisis of the seventeenth century after fifty years | url = https://archive.org/details/sim_journal-of-interdisciplinary-history_autumn-2009_40_2/page/160 | journal = The Journal of Interdisciplinary History | volume = 40 | number = 2 | date = 2009 | page = 160 }}</ref> స్వీడను [[:en: Swedish overseas colonies|విదేశీ వలసలను]] స్థాపించింది. ఇవి ప్రధానంగా '' [[:en: New World|కొత్త ప్రపంచం]]<nowiki/>లో నెలకొన్నాయి. 1638లో [[:en: Delaware River|డెలావరు నది]] లోయలో [[:en: New Sweden|న్యూ స్వీడెను ]] స్థాపించబడింది; ఆ తర్వాత స్వీడను అనేక కరేబియను దీవుల మీద కూడా తన హక్కులను ప్రకటించుకుంది. పశ్చిమ ఆఫ్రికా తీరం వెంబడి కూడా [[:en: Swedish Gold Coast|స్వీడన్ కోటలు - వాణిజ్య కేంద్రాల వరుస]] నిర్మించబడింది. అయితే ఇవి స్వీడను నుండి వెళ్ళే స్థిరనివాసుల కోసం ఉద్దేశించినవి కావు.'' ====వెస్ట్‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం==== [[File:17th century Coat of Arms of Sweden on Lützen Town Hall 2015.jpg|thumb|220px|జర్మనీలోని [[:en: Lützen| ల్యూట్జెను]] [[:en: Town Hall| నగర పాలక సంస్థ]] గోడ మీద ఉన్న స్వీడను రాజ చిహ్నం (తప్పుగా చిత్రించిన [[:en: Tincture (heraldry)|రంగులతో]]).]] [[:en: Thirty Years' War|ముప్పై ఏళ్ల యుద్ధం]] ముగింపులో వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందం (1648) స్వీడను‌కు యుద్ధ నష్టపరిహారంగా కొన్ని భూభాగాలను కేటాయించింది. స్వీడను [[:en: Silesia| సిలేసియా]]ను, [[:en: Swedish Pomerania|పొమరేనియా]]ను (ఇది [[:en: Treaty of Stettin (1630)|స్టెట్టిను ఒప్పందం (1630)]] నుండి స్వీడను ఆధీనంలోనే ఉంది), 2,00,00,000 [[:en: Riksdaler|యుద్ధ నష్టపరిహారంగా]] డిమాండు చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Johan Oxenstierna| జోహను ఆక్సెన్‌స్టియెర్నా]], [[:en: Johan Adler Salvius| జోహను అడ్లరు సాల్వియసు]]ల కృషి ఫలితంగా స్వీడను ఈ క్రింది వాటిని పొందింది: * [[:en: Swedish Pomerania| స్వీడిషు పొమెరేనియా]]: 1653 నాటి సెట్టిను ఒప్పందం నుండి పూర్వపు [[:en: Duchy of Pomerania| డచ్చీ ఆఫ్ పొమరేనియా]]లో స్వీడను‌కు దక్కిన వాటా ఇది. ఇందులో ఈ క్రిందివి ఉన్నాయి: ** [[:en: Western Pomerania| పశ్చిమ పొమరేనియా]]: [[:en: Rügen| రుజెను]], [[:en: Usedom| యుస్డం]], [[:en: Wollin| వోలిను]] దీవులతో పాటు [[:en: Stettin| స్టేట్టిను]], [[:en: Greifswald| గ్రీఫ్స్వాల్డు]], [[:en: Stralsund| స్ట్రాల్సండు]] నగరాలు; ** [[:en: Oder| ఆర్డరు]] నదికి కుడి వైపున ఉన్న [[:en: Farther Pomerania| ఫార్దరు పొమరేనియా]]లోని ఒక భూభాగం. ఇందులో [[:en: Dąbie, Szczecin|డామ్ము]], [[:en: Gollnow| గొల్నొ]] నగరాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా [[:en: Brandenburg| బ్రాండెంబర్గు]] [[:en: Hohenzollern| హొహెంజొలెర్ను]] వంశం అంతరించిపోయిన పక్షంలో మిగిలిన [[:en: Farther Pomerania| ఫర్దరు పొమరేనియా]] భూభాగం మీద వారసత్వ హక్కు కూడా స్వీడను‌కు లభించింది; * [[:en: Swedish Wismar|విస్మరు]] నగరం, దానితో పాటు పాడ్, [[:en: Neukloster|న్యూక్లాస్టరు]] జిల్లాలు; * లౌకికీకరించబడిన [[:en: Bremen-Verden| బ్రెమను-వర్డెను]], [[:en: bishoprics| బిషప్ పరిపాలన ప్రాంతాలు]], వీటితో పాటు [[:en: Wildeshausen| విల్డెషౌసెను]] నగరం;, * 50,00,000 [[:en: Riksdaler|రిక్సు‌డాలర్లు]].{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ఈ జర్మనీ ఆక్రమణ ప్రాంతాలు పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం [[:en: Dominions of Sweden|సామంత భూములు]]గా (ఫియఫ్లు) పరిగణించబడ్డాయి. దీనివలన స్వీడను‌కు [[:en: Imperial Diet (Holy Roman Empire)|సామ్రాజ్య సభ]]లో (ఇంపీరియల్ డియటు) ఓటు హక్కు లభించింది. అంతేకాక [[:en: Brandenburg|బ్రాండెన్బర్గు]]తో కలిసి వంతులవారీగా [[:en: Lower Saxon Circle|దిగువ సాక్సను సర్కిలు]] వ్యవహారాలను "నిర్వహించే" అధికారం కూడా దక్కింది. అంతేకాకుండా ఫ్రాన్సు, స్వీడను దేశాలు పవిత్ర రోమను చక్రవర్షితో కుదిరిన ఒప్పందానికి [[:en: Guarantor of the imperial constitution|సంయుక్త హామీదారులు]]గా నిలిచాయి; 1650లో [[:en: Nuremberg|నూరెంబెర్గు]]లో జరిగిన కార్యనిర్వాహక సభ ఆమోదించిన విధంగా ఈ ఒప్పందంలోని నిబంధనలను అమలు చేసే బాధ్యత కూడా వాటికే అప్పగించబడింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రోం‌సెబ్రో]], వెస్టు‌ఫాలియా శాంతి ఒప్పందాల అనంతరం భూభాగ విస్తీర్ణం పరంగా ఐరోపాలో స్వీడను మూడవ అతిపెద్ద ఆధిపత్య ప్రాంతంగా అవతరించింది; రష్యా, స్పెయిను దేశాలు మాత్రమే దీనికంటే పెద్దవిగా ఉన్నాయి. 1658లో కుదిరిన [[:en: Treaty of Roskilde|రోస్కిల్డే ఒప్పందం]] తర్వాత [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్తావు]] (1654–1660) పరిపాలనలో ఈ కాలంలోనే స్వీడను తన అత్యధిక భౌగోళిక విస్తరణను సాధించింది.<ref name="HayesPSH">{{cite book|title=A Political and Social History of Modern Europe|first=Carlton J. H.|last=Hayes|year=1916|url=http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071117105207/http://infomotions.com/etexts/gutenberg/dirs/etext04/7hsr110.htm|archive-date=17 November 2007}}</ref> ===దేశీయ ఏకీకరణ=== ప్రస్తుతానికి స్వీడను ఒక పెళుసైన నాయకత్వ స్థానంలో ఉంది. జాగ్రత్తతో కూడిన రాజనీతిజ్ఞత బాల్టికు తీరం మీద శాశ్వత ఆధిపత్యాన్ని అందించవచ్చు కానీ పొరపాట్లకు చాలా తక్కువ అవకాశం ఇచ్చింది. గుస్తావస్ అడాల్ఫసు, ఇద్దరు తక్షణ వారసులైన స్వీడను‌కు చెందిన క్రిస్టినా, 10వ చార్లెసు గుస్తావు‌ల దుబారా కొత్త సామ్రాజ్యానికి గొప్ప ఇబ్బందులను కలిగించింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా రాజ్యాన్ని దివాలా అంచుకు తీసుకువచ్చింది. ఆమె పదవీత్యాగానికి ముందు ఈ ఆర్థిక ఇబ్బందులు ప్రజా అశాంతికి కారణమయ్యాయి. తమ దేశం బాహ్య, కృత్రిమ గొప్పతనం తమ పౌర, రాజకీయ స్వేచ్ఛలను కోల్పోవడం ద్వారా కొనుగోలు చేయబడుతుందేమోనని స్వీడను ప్రజలు భయపడ్డారు. ప్రభువుల చేతిలో అధికారం మితిమీరిపోవడం అనే సమస్యను పరిష్కరించడానికి స్వీడను ప్రజలు ఒక కొత్త రాజు కోసం ఎదురుచూశారు. 10వ చార్లెసు గుస్తావు ప్రజలకు, ప్రభువులకు మధ్య బలమైన మధ్యవర్తిగా వ్యవహరించారు. ప్రధానంగా సైనికుడైన ఆయన తన ఆశయాలను సైనిక కీర్తి వైపు మళ్లించారు; కానీ ఆయన అసాధారణమైన దార్శనికత కలిగిన రాజకీయవేత్త కూడా. సైనిక బలానికి అధిక ప్రాధాన్యతనిస్తూనే, శక్తివంతమైన విదేశాంగ విధానానికి దేశీయ ఐక్యత కూడా అవసరమని ఆయన గ్రహించారు. దేశీయంగా అత్యంత ముఖ్యమైన సమస్య రిడక్షను లేదా పరాధీనం చేసుకున్న రాచరిక భూముల పునరుద్ధరణ. 1655 నాటి రిక్సు‌డాగు ఆఫ్ ది ఎస్టేట్సులో రాజరిక ఆస్తిని కలిగి ఉన్న ప్రభువులు ఈ క్రింది వాటిలో ఒకదాన్ని చేయాలని రాజు ప్రతిపాదించాడు: 1) వారు స్వీకరించే భూముల నుండి సంవత్సరానికి 2,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల మొత్తాన్ని చెల్లించడం లేదా 2) సుమారు 8,00,000 రిక్సుడాలర్లు విలువైన ఆస్తిలో నాలుగో వంతును అప్పగించడం. ప్రభువులు పన్నులను తప్పించుకోవాలని కోరుకున్నారు. గుస్తావసు అడాల్ఫసు మరణించిన రోజు అయిన 1632 నవంబరు 6న గతకాలపు పన్నుల వసూలుకు చివరి గడువుగా ఉండాలని, అన్యాక్రాంతమైన రాజరిక ఆస్తిని ఇక మీద తిరిగి ఇవ్వకూడదని షరతు విధించారు. దీనికి వ్యతిరేకంగా అధిక పన్నులు చెల్లిస్తున్న దిగువ ఎస్టేటు‌లు నిరసన తెలిపాయి. డైటు‌ను నిలిపివేయవలసి వచ్చింది. సెనేటు పట్టుబట్టినట్లు సామాన్యులను అణచివేయడానికి కాకుండా ప్రభువులు లొంగిపోయేలా బలవంతం చేయడానికి రాజు జోక్యం చేసుకున్నాడు. తదుపరి రిక్సు‌డాగు సమావేశానికి ముందు ఈ విషయాన్ని విచారించడానికి ఒక ప్రత్యేక కమిటీని ఏర్పాటు చేయాలని ఈలోగా అన్ని వర్గాల మీద దామాషా ప్రకారం పన్ను విధించాలని ఆయన ప్రతిపాదించారు. రెండు వర్గాలూ ఈ ఏర్పాటును అంగీకరించాయి.{{sfn|డుమ్రాత్|1911|p=203}} ఉన్నత ప్రభువుల ప్రయోజనాలు ఏకరూపతా విధానంకు (అంటే, రాజులు, రైతాంగం ఇష్టపడే స్వీడిషు ఎస్టేటు‌ల హోదాలో సాంప్రదాయ సమానత్వాన్ని సమర్థించడం) విరుద్ధంగా ఉన్నాయి. వాస్తవ ప్రభువుల పాలన కాలంలో సంపాదించిన భూభాగాలలో బానిసత్వం రద్దు చేయబడలేదు. స్వీడను ప్రధాన భూభాగంలో సంబంధిత ఎస్టేటు‌లను ఏర్పాటు చేసే ధోరణి కూడా ఉంది. 1680 నాటి మహా తగ్గింపు ప్రభువుల ఈ ప్రయత్నాలకు ముగింపు పలికింది. ఒకప్పుడు రాచరికం నుండి పొందిన ఎస్టేటు‌లను రాజుకు తిరిగి ఇవ్వాలని వారిని ఆదేశించింది. అయితే [[పవిత్ర రోమన్ సామ్రాజ్యం]] స్వీడిషు ఎస్టోనియాలలో స్వాధీనం చేసుకున్న రాజ్యాలలో బానిసత్వం అమలులో ఉంది. అక్కడ వాటిని పొందిన ఒప్పందాల కారణంగా ఏకరూప విధానాన్ని అమలు చేయడం నిరోధించబడింది. క్రిస్టినా ఆర్థిక దుబారా నుండి కోలుకోవడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు తన వంతు కృషి చేశాడు. అయితే సైనిక కీర్తి మీద ఆయనకు ఉన్న సొంత కోరిక ఆయన దేశానికి సమస్యలను సృష్టించి ఉండవచ్చు. మూడు రోజులలో ఆయన పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద దాడి చేసే తన సామర్థ్యం గురించి స్వీడిషు ఎస్టేటు‌లను ఒప్పించాడు. అయితే 1654 జూలై 10న ఆయన స్టాక్‌హోం నుండి [[వార్సా]]కు బయలుదేరినప్పుడు ఆయన తన దేశానికి ప్రయోజనం కంటే ఎక్కువ వ్యక్తిగత కీర్తిని పొందాడు. పోలిషు-స్వీడిషు యుద్ధం ఒక సాధారణ యూరోపియను యుద్ధంగా విస్తరించింది. ఆయన బెల్ట్సును దాటి విజయవంతంగా బయటపడ్డాడు. కానీ తీవ్రమైన అలసటతో మరణించాడు. ఆయన మరణం తరువాత వెంటనే ఆయన ఏకైక కుమారుడు, వారసుడు నాలుగేళ్ల వయసున్న స్వీడను 11 చార్లెసు మైనారిటీ సమయంలో స్వీడను‌ను పాలించడానికి ఒక రాజప్రతినిధి మండలిని నియమించారు. స్వీడను అనేక శత్రువులతో యుద్ధాన్ని ముగించడానికి రాజప్రతినిధి మండలి వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది. ఈ శత్రువులలో రష్యా సామ్రాజ్యం, పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు, బ్రాండెను‌బర్గు ఎలక్టోరేటు, డెన్మార్కు-నార్వే కూడా ఉన్నాయి. ===రోస్కిల్డే ఒప్పందం - ఒలివా శాంతి ఒప్పందం=== [[File:Anonymous Triumph of Charles X Gustavus.jpg|thumb|right| స్వీడన్ రాజు 10వ చార్లెసు గుస్తావు సాధించిన విజయం — పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు మీద 1655]] డెన్మార్కు-నార్వే మీద స్వీడను యుద్ధం తరువాత 1658లో జరిగిన రోస్కిల్డే ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను లొంగిపోయేలా బలవంతం చేసింది. ఒప్పందం అధారంగా బ్లెకింగే, బోర్ను‌హోం, బోహుస్లాను, స్కానియా, ట్రోన్డెలాగు‌లతో పాటు హాలండు‌ను స్వీడను‌కు అప్పగించారు. 1660 మే 3న జరిగిన ఒలివా శాంతి ఒప్పందంతో పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు‌తో ఉన్న దీర్ఘకాలిక వైరాన్ని ముగించింది. ఈ ఒప్పందంలో ఫ్రెంచి వారి మధ్యవర్తిత్వం స్వీడను, పవిత్ర రోమను చక్రవర్తి, బ్రాండెంబర్గు మార్గ్రేవియేటు ఎలక్టరు‌ల మధ్య ఉన్న వివాదాన్ని కూడా అంతం చేసింది. ఈ ఒప్పందం లివోనియా మీద స్వీడను ఆధిపత్యాన్ని, ప్రష్యా మీద బ్రాండెంబర్గు ‌ ఎలెక్టరు సార్వభౌమాధికారాన్ని ధృవీకరించింది; పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు రాజు స్వీడిషు సింహాసనం మీద తనకున్న అన్ని హక్కులను వదులుకున్నాడు. ఈ ఒప్పందం డెన్మార్కు-నార్వేను స్వీడను‌తో ప్రత్యక్ష చర్చలను తిరిగి ప్రారంభించేలా ఒత్తిడి చేసింది. చివరికి 1660 మే 27న జరిగిన కోపెను‌హాగను ఒప్పందం ప్రకారం రెండు సంవత్సరాల క్రితం రోస్కిల్డే ఒప్పందం ద్వారా డెన్మార్కు-నార్వే వదులుకున్న మూడు పూర్వపు డానిషు స్కాను‌ల్యాండు ప్రావిన్సులను, పూర్వపు నార్వేజియను బోహుస్లాను ప్రావిన్సును స్వీడను తన వద్దే ఉంచుకుంది; కానీ రోస్కిల్డే వద్ద లొంగిపోయిన నార్వేజియను ప్రావిన్సు ట్రోండెలాగు, డానిషు ద్వీపం బోర్ను‌హోం లను స్వీడను వదులుకోవలసి వచ్చింది. డెన్మార్కు-నార్వే ఒప్పందం హోల్‌స్టెయిను-గోటోర్పు డ్యూకు‌ల స్వాతంత్ర్యాన్ని గుర్తించవలసి వచ్చింది. 1661 జూలై 2న కార్డిసు ఒప్పందంతో రష్యా-స్వీడను యుద్ధం (1656–1658) ముగిసింది. దీని ద్వారా రష్యా జార్ మొదటి అలెక్సిసు బాల్టికు ప్రావిన్సులైన ఇంగ్రియా, ఎస్టోనియా, కెక్సు‌హోం లను స్వీడను‌కు అప్పగించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ విధంగా స్వీడను ఆ యుద్ధం నుండి కేవలం ఒక సైనిక శక్తిగా మాత్రమే కాకుండా ఆధునిక స్వీడను కంటే రెండింతల కంటే ఎక్కువ భూభాగాన్ని కలిగి ఉన్న యూరపు‌లోని అతిపెద్ద రాజ్యాలలో ఒకటిగా కూడా ఆవిర్భవించింది. స్వీడను భూ వైశాల్యం 11,00,000 చదరపు కిలోమీటర్లు. ఆధునిక స్వీడను బాల్టికు సముద్రాన్ని సరిహద్దుగా కలిగి ఉండగా 17వ శతాబ్దంలో బాల్టికు సముద్రం విస్తృతంగా చెల్లాచెదురుగా ఉన్న వివిధ ఆధిపత్యాల మధ్య ఒక బంధంగా ఉండేది. డానిషు ద్వీపాల సమూహం మినహా బాల్టికు‌లోని అన్ని ద్వీపాలు స్వీడను‌కు చెందినవిగా ఉన్నాయి. అన్ని గొప్ప జర్మనీ నదుల ముఖద్వారాలు స్వీడిషు భూభాగంలో ఉండేవి. ఇందులో లాడోగా సరస్సులో మూడింట రెండు వంతులు పైపసు సరస్సులో సగం భాగం కూడా ఉండేవి. రాజధాని అయిన [[స్టాక్‌హోమ్]] సామ్రాజ్యానికి సరిగ్గా మధ్యలో ఉండగా సముద్రానికి అవతలి వైపున రీగా దాని రెండవ అతిపెద్ద నగరంగా ఉండేది. ఈ సామ్రాజ్యంలో ఆధునిక స్వీడను జనాభాలో సుమారు నాలుగో వంతు. అంటే కేవలం 25 లక్షల మంది మాత్రమే ఉండేవారు. అంటే ప్రతి చదరపు కిలోమీటరుకు సుమారు 2.3 మంది. అయితే స్వీడను విస్తరణకు దాని చుట్టుపక్కల దేశాలలో నెలకొన్న అశాంతి బలహీనత పాక్షికంగా కారణమయ్యాయి. ఆ దేశాలు మరింత స్థిరపడినప్పుడు కోల్పోయిన వాటిని తిరిగి పొందేందుకు అవకాశాల కోసం వెతకడం ప్రారంభించాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} [[File:King Charles X Gustavus (Sébastien Bourdon) - Nationalmuseum - 19702.tif|thumb|upright|[[:en: Charles X Gustav of Sweden|రాజు 10వ చార్లెసు గుత్సోవు]]]] స్వీడను ఇప్పుడు గణనీయమైన రాజకీయ ప్రభావాన్ని సంపాదించుకుంది. కానీ నైతిక ప్రతిష్టను కోల్పోవడం అలన అది తగ్గింది. 1655లో [[:en: Charles X Gustav of Sweden|10వ చార్లెసు గుస్టావు]] సింహాసనాన్ని అధిష్టించినప్పుడు స్వీడను పొరుగు దేశాలు మిత్రదేశాలుగా మారి ఉండవచ్చు; అయితే భూభాగ నష్టం, మత స్వేచ్ఛను కోల్పోవడం కలసి స్వీడను‌తో వారి సంబంధాలను బలహీనపరిచాయి. ఐదు సంవత్సరాల తరువాత 10వ చార్లెసు గుస్తావు మరణించేనాటికి స్వీడను తాను కొత్తగా స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను దెబ్బతీయడమే కాకుండా ప్రొటెస్టంటిజంను రక్షించనందుకు చుట్టుపక్కల రాజ్యాలచే ద్వేషించబడింది. పోలాండు‌ను విభజించడం ద్వారా బ్రాండెంబర్గు అభిమానాన్ని పొందడానికి 10వ చార్లెసు గుస్తావు చేసిన ప్రయత్నం ఆయన అసలు విధానాన్ని తిప్పికొట్టడమే కాకుండా పశ్చిమాన ఉన్న డెన్మార్కు-నార్వే వలె దాదాపు ప్రమాదకరమైన ఒక కొత్త దక్షిణ ప్రత్యర్థిని కూడా సృష్టించింది.{{sfn| Dumrath|1911|p=204}} 1660లో ఐదు సంవత్సరాల యుద్ధం తర్వాత స్వీడను శాంతిని పొందింది. ఆ కొత్త విశాలమైన రాజ్యాన్ని వ్యవస్థీకరించి అభివృద్ధి చేసుకునే అవకాశాన్ని పొందింది. 10వ చార్లెసు గుస్తావు తర్వాత వచ్చిన పదిహేను సంవత్సరాల రాజప్రతినిధి పాలన తాను ఎదుర్కొన్న పరిస్థితిని అధిగమించలేకపోయింది. పరిపాలన అంతర్గతంగా విభజించబడింది. దాని రాజనీతిజ్ఞులలో ఐక్యత, ప్రతిభ లేకపోవడం వలన ఆటంకాలు ఎదుర్కొంది. మాగ్నసు డి లా గార్డీ నేతృత్వంలోని సైనిక-అభిజాత్య వర్గం జోహాను గిల్లెను‌స్టియెర్నా నేతృత్వంలోని శాంతి, ఆర్థిక వర్గం అనేవి రెండు ప్రధాన ప్రత్యర్థులు. ఉన్నత వర్గాల సమూహం విజయం సాధించి దానితో పాటు నైతిక పతనాన్ని తీసుకువచ్చింది. ఇది దాని పొరుగు దేశాలకు అపఖ్యాతిని తెచ్చిపెట్టింది. పరిపాలన సోమరితనం, అజాగ్రత్తకు పేరుగాంచింది. ఇది వ్యాపార వ్యవహారాలను పూర్తిగా నిర్లక్ష్యం చేయడానికి దారితీసింది. అదనంగా ప్రభుత్వ అవినీతి కారణంగా స్వీడను‌ను విదేశీ శక్తులు తమ ప్రయోజనాల కోసం వాడుకోవడానికి దారితీసింది. ఈ "సబ్సిడీ విధానం" 1661 నాటి ఫోంటెను‌బ్లూ ఒప్పందం నుండి ప్రారంభమైంది. దీని ద్వారా స్వీడను గణనీయమైన మొత్తంలో డబ్బుకు బదులుగా పోలిషు సింహాసనం కోసం ఫ్రెంచి అభ్యర్థికి మద్దతు ఇచ్చింది. స్పానిషు నెదర్లాండ్సు‌ను నియంత్రించే ప్రణాళికలలో స్వీడను ఫ్రాన్సు రాజు 14వ లూయిసు ఆయన ప్రత్యర్థుల మధ్య నలిగిపోయాడు. ఫ్రెంచి వ్యతిరేక వర్గం విజయం సాధించింది; ఏప్రిల్ 1668లో స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమిలో చేరింది. ఇది ఐక్స్-లా-చాపెలు ఒప్పందం ద్వారా ఫ్రెంచి ఆక్రమణలకు ముగింపు పలికింది. తరువాతి నాలుగు సంవత్సరాల పాటు స్వీడను త్రైపాక్షిక కూటమికి విధేయంగా ఉంది; కానీ 1672లో 14వ లూయిసు రిచర్డు రిపబ్లిక్కు‌ను ఏకాకిని చేసి స్వీడను‌ను తిరిగి మిత్రదేశంగా పొందడంలో విజయం సాధించాడు. [[:en: Treaty of Stockholm (1672)|స్టాక్‌హోమ్ ఒప్పందం]] (14 ఏప్రిల్ 1672) ద్వారా శాంతికాలంలో ఏటా 4,00,000 రిక్సు‌డాలర్లు యుద్ధకాలంలో 6,00,000 రిక్సు‌డాలర్ల ప్రతిఫలంగా—డచ్ గణతంత్రాన్ని కలిగి ఉన్న తన ఆసక్తి పరిధిని శత్రుపూరిత జర్మనీ దావాల నుండి రక్షించుకునేందుకు స్వీడను ఫ్రెంచి వారితో ఒక ఒప్పందం కుదుర్చుకుంది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ===స్కాన్ యుద్ధం=== [[File:Atlas Van der Hagen-KW1049B10 065-De Belegeringh van Wismar.jpeg|thumb|1675లో [[:en: Wismar|విస్మార్]] ముట్టడి]] 1674లో [[:en: Electorate of Brandenburg|బ్రాండెన్‌బర్గ్ ఎలక్టోరేటు మీద]] దండెత్తాలని 14వ లూయిసు స్వీడను‌ను కోరాడు. 1675 మేలో ఒక స్వీడిషు సైన్యం ([[:en: Mark| మార్కు]]) ప్రాంతంలోకి చొచ్చుకెళ్లింది. కానీ జూన్ 18న [[:en: Battle of Fehrbellin|ఫెర్బె‌ల్లిను]] వద్ద ఓటమి పాలై స్వీడిషు ఆధీనంలోని [[:en: Demmin|డెమ్మిను]]కు వెనక్కి తగ్గింది. ఫెర్బె‌ల్లిను సంఘటన కేవలం ఒక చిన్నపాటి [[:en: skirmish|ఘర్షణ]] మాత్రమే; ఇందులో మరణించిన వారి సంఖ్య 600 కంటే తక్కువే అయినప్పటికీ ఇది స్వీడను‌ను బలహీనంగా కనిపించేలా చేసింది. తద్వారా పొరుగు దేశాలు [[:en: Scanian War|స్కాను యుద్ధం]]లో స్వీడను ‌మీద దాడి చేయడానికి ఇది మార్గం సుగమం చేసింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} ఈ దశలో ఆ సామ్రాజ్యం పతనం కావడం ప్రారంభమైంది. 1675లో [[:en: Swedish Pomerania|స్వీడిషు పొమెరేనియా]], [[:en: Duchy of Bremen|బ్రెమెను డచీ]] ప్రాంతాలను బ్రాండెనుబర్గు ‌వాసులు [[:en: Austria|ఆస్ట్రియా]] వాసులు డెన్మార్కు వాసులు ఆక్రమించుకున్నారు. 1677 డిసెంబరులోబ్రాండెంబర్గు ఎలక్టరు [[:en: Stettin|స్టెటిన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నాడు. 1678 అక్టోబరు 15న [[:en: Stralsund|స్ట్రాల్‌సండ్]] పతనమైంది. ఖండం మీద స్వీడను‌కు మిగిలిన చివరి ఆస్తి అయిన [[:en: Greifswald|గ్రీఫ్‌స్వాల్డు]] నవంబరు 5న చేజారిపోయింది. [[:en: John III of Poland|పోలాండు రాజు 3వ జాన్]]తో కుదుర్చుకున్న రక్షణ కూటమి 1677 ఆగస్టు 4న నిరుపయోగమైపోయింది. స్వీడను నావికాదళ శక్తి పూర్తిగా ధ్వంసం కావడమే ఇందుకు కారణం; 1676 జూన్ 17న జరిగిన [[:en: Battle of Öland|ఓలాండు యుద్ధం]]; జూన్ 1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Fehmarn|ఫెహ్మార్ను యుద్ధం]]; అత్యంత ముఖ్యంగా జూలై 1–2 తేదీలలో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కోజ్ బే యుద్ధం]] వంటివి ఈ నావికాదళ పతనానికి దారితీశాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=204}} పోలాండు రాజుకు సంబంధించిన సమస్యలు మాత్రం అలాగే కొనసాగాయి. ఒకప్పుడు తూర్పు డెన్మార్కు‌లో భాగంగా ఉన్న స్కాన్యా ప్రాంతాలు (స్కానియా, హాల్, బ్లెకింజె), స్వీడన్లు, డేను‌ల మధ్య తీవ్రమైన పోరాటానికి కేంద్రబిందువుగా మారాయి; 1676 డిసెంబరులో లండు సమీపంలో ఇరు పక్షాల ప్రధాన సైన్యాల మధ్య ఒక భారీ ఘర్షణ జరిగింది. [[:en: Battle of Lund|లండు యుద్ధం]]లో స్వీడను విజయం సాధించిన తర్వాత ఆ యుద్ధం ముగిసేంత వరకు స్కాన్యా ప్రాంతం అక్కడి ప్రధాన నగరాలను కేంద్రంగా చేసుకుని డేనిషు, స్వీడిషు నియంత్రణలో ఉన్న వేర్వేరు భూభాగాలుగా విభజించబడింది. స్కాన్యాలోని మిగిలిన భూభాగాలు ప్రధానంగా ఎవరి నియంత్రణలోనూ లేని "నో మ్యాన్సు ల్యాండు" (నిర్జన ప్రదేశం)గా మారాయి. అక్కడ ఒక తీవ్రమైన "చిన్న యుద్ధం" [[:en:little war| లిటిల్ వార్]] జరిగింది—ఈ పోరాటంలో ఒక వైపు స్వీడిషు దళాలు, మరో వైపు డేనిషు అధికారిక, పాక్షిక-అధికారిక దళాలు ([[:en: freeshooters | స్వేచ్ఛా పోరాటకారులు]] వంటివారు) స్థానిక సాయుధ ప్రజలతో కలిసి పోరాడారు. [[File:Battle of Køge Bay (1677).jpg|thumb|1677లో జరిగిన [[:en: Battle of Køge Bay (1677)|కాజె బే యుద్ధం]]]] యువ స్వీడిషు రాజు తన స్వదేశంలో సాధించిన సైనిక విజయాలు 14వ లూయిసు దౌత్యపరమైన కృషి ఫలితంగా 1677 మార్చిలో [[:en: Nijmegen| నిజ్మెజెను]] వద్ద ఒక శాంతి సదస్సు ప్రారంభమైంది. 1678 ఏప్రిల్ ప్రారంభంలో ఫ్రెంచి రాజు శాంతి ఒప్పందానికి సంబంధించిన షరతులను నిర్దేశించారు. స్వీడను ఒక బలమైన మిత్రదేశంగా తనకు అవసరమని భావించిన ఆయన స్వీడను‌కు కోల్పోయిన భూభాగాలను పూర్తిగా తిరిగి ఇప్పించడం తన ప్రధాన షరతులలో ఒకటిగా పేర్కొన్నారు. అయితే శత్రువులకు భూభాగాలను అప్పగించడానికి 11 చార్లెసు నిరాకరించారు; దీనితో ఫ్రెంచి రాజు స్వీడను సమ్మతి లేకుండానే ఆ దేశం తరపున చర్చలు జరపాల్సి వచ్చింది. 1679 ఫిబ్రవరి 7న కుదిరిన [[:en: Treaties of Nijmegen| నిజ్మెజెను ఒప్పందాల]] ద్వారా 1679 జూన్ 29న కుదిరిన [[:en: Château de Saint-Germain-en-Laye|ఎస్‌టి. జెర్మియను ఒప్పందం]] ద్వారా స్వీడను తన జర్మనీ భూభాగాలను దాదాపు పూర్తిగా తిరిగి పొందింది. సెప్టెంబరు 2న జరిగిన తదుపరి [[:en: Peace of Lund|లండు శాంతి ఒప్పందం]] ద్వారా ధృవీకరించబడిన [[:en: Treaty of Fontainebleau (1679)|ఫాంటైనెబ్లెయు ఒప్పందం]] ప్రకారం [[:en: Denmark–Norway|డెన్మార్కు-నార్వే]] తాను ఆక్రమించుకున్న భూభాగాలన్నింటినీ 1679 అక్టోబరు 4న స్వీడను‌కు తిరిగి అప్పగించాల్సి వచ్చింది. స్వీడను ఒంటరిగా పోరాడి ఈ రాయితీలను ఎప్పటికీ సాధించలేకపోయినప్పటికీ 11వ చార్లెసుకి ఫ్రెంచి రాజు పట్ల వ్యక్తిగత అయిష్టత ఏర్పడింది; తత్ఫలితంగా ఆయనలో ఫ్రెంచి వ్యతిరేక ధోరణి బలంగా పెరిగింది. ===11 చార్లెసు=== [[:en: Charles XI of Sweden|11వ చార్లెసు]] పాలనలోని మిగిలిన కాలం ఒక విప్లవానికి ప్రసిద్ధి చెందింది; ఈ విప్లవం ద్వారా స్వీడెను ప్రభుత్వ వ్యవస్థ పాక్షిక-నిరంకుశ రాచరిక వ్యవస్థగా రూపాంతరం చెందింది. స్వీడెను ఒక మహాశక్తిగా తన స్థానాన్ని నిలబెట్టుకోవాలంటే తన ఆర్థిక వ్యవస్థ మొత్తాన్ని సమూలంగా సంస్కరించాలని అలాగే కులీన వర్గాల (అరిస్టోక్రసీ) అధికారాలను కట్టడి చేయాలని ఆ యుద్ధం నుండి బయటకు వచ్చిన రాజు దృఢంగా విశ్వసించారు. తనను సమర్థించడానికి దిగువ వర్గాల ప్రజల రూపంలో తనకు ఇప్పుడు మిత్రులు ఉన్నారని భావించిన 11వ చార్లెసు ఆ సంస్కరణలను తాను ఇప్పుడు అమలు చేయగలనని విశ్వసించారు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 1680 అక్టోబరులో స్టాకోల్ములో జరిగిన [[:en: Riksdag of the Estates|రిస్క్డాగు]] (పార్లమెంటు) సమావేశం స్వీడెను చరిత్రలో ఒక నూతన శకానికి నాంది పలికింది. [[:en: Estate of Peasants| రైతుల వర్గం]] ప్రవేశపెట్టిన తీర్మానం మేరకు అన్యాక్రాంతమైన రాజ భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే అంశం రిక్సుడాగు ముందు చర్చకు వచ్చింది. దీని మీద ఆ సభ ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది; దీని ప్రకారం—ఏటా ఒక నిర్దిష్ట మొత్తానికి మించి ఆదాయాన్ని (కప్పం/అద్దె రూపంలో) సమకూర్చే అన్ని [[:en: count| కౌంటు]] షిపు‌లు, [[:en: baron| బార్ను]]లు, ఇతర భూభాగాలు, [[:en: Manorialism|మనోర్]]లు, ఇతర ఎస్టేటు‌లు తిరిగి రాజ కిరీటం (ప్రభుత్వం) ఆధీనంలోకి రావాలని ఆదేశించింది. అదే రిక్సుడాగు సమావేశంలో మరొక కీలక నిర్ణయం కూడా తీసుకున్నారు: రాజు ఏ నిర్దిష్ట [[:en: Constitution of Sweden|రాజ్యాంగం]] చేత బంధితుడు కాదని కేవలం సాధారణ చట్టాలు, శాసనాలకు మాత్రమే కట్టుబడి ఉంటారని ప్రకటించారు. అంతేకాక రాజు [[:en: Privy Council of Sweden|రాజ సలహా మండలి]]ని సంప్రదించాల్సిన బాధ్యత కూడా లేదని ఆయనను ఒక సర్వాధికార సార్వభౌమాధిపతిగా పరిగణించాలని నిర్ణయించారు. రాజ సలహా మండలి తన అధికారిక పేరును [[:en: Riksråd| రాష్ట్ర మండలి]] నుండి [[:en: kungligt råd| రాజ మండలి]]గా మార్చుకుంది; ఈ మార్పు—ఆ మండలి సభ్యులు ఇక మీద రాజుకు సహచరులు కాదని కేవలం ఆయన సేవకులు మాత్రమేనని తెలిపే ఒక స్పష్టమైన సంకేతంగా నిలిచింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} [[File:Charles XI of Sweden.jpg|thumb|left|రాజు 11వ చార్లెసు]] ఈ విధంగా స్వీడను ఒక సంపూర్ణ రాచరికంగా మారింది. కానీ పార్లమెంటులో అన్ని ముఖ్యమైన విషయాల మీద సంప్రదించబడే స్వీడిషు ప్రజల హక్కును చట్టబద్ధం చేసింది. క్రౌను చేత పూర్తిగా మరుగునపడిపోయిన రిక్స్‌డాగు 11వ చార్లెసు ఆఫ్ స్వీడను పాలనలో రాజ శాసనాలను నమోదు చేయడం తప్ప మరేమీ చేయలేదు; కానీ అది ప్రభుత్వంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా కొనసాగింది. అంతేకాకుండా ఈ అధికార బదిలీ ఒక స్వచ్ఛంద చర్య. రాజు తమ మిత్రుడని తెలుసుకున్న ప్రజలు ఆయనను విశ్వసించి సహకరించారు.1682 నాటి రిక్సుడాగు రాజుకు జాగీర్లు ప్రదానం చేయడానికి, వాటిని తిరిగి తీసుకోవడానికి అధికారం ఉందని ప్రకటించింది. తద్వారా రాజును తన ప్రజల లౌకిక ఆస్తికి సంరక్షకుడిగా చేసింది. ప్రస్తుతం, ఈ కొత్త నిరంకుశత్వ సూత్రం రాజు శాసన అధికారానికి కూడా విస్తరించబడింది. 1682 డిసెంబరు 9న నాలుగు ఎస్టేటు‌లు రాజు తన పూర్వీకులు అనుభవించిన శాసన అధికారాలను కలిగి ఉన్నాడని ధృవీకరించడమే కాకుండా సాధారణ చట్టాన్ని వ్యాఖ్యానించే, సవరించే హక్కును కూడా ఆయనకు ఇచ్చాయి.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} పరస్పరం బదిలీ చేయబడిన రాచరిక భూములను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకునే పని 11వ చార్లెసుని తన జీవితాంతం ఆక్రమించింది. ఆయన ఒక కమిషను‌ను ఏర్పాటు చేశాడు. అది చివరికి శాశ్వత ప్రభుత్వ శాఖగా మార్చబడింది. అన్ని ప్రైవేటు భూముల యాజమాన్య హక్కులను ప్రశ్నించవచ్చనే సూత్రం మీద ఇది పనిచేసింది. ఎందుకంటే అవి ఏదో ఒక సమయంలో రాచరికానికి చెందినవై ఉండాలి. యాజమాన్యాన్ని నిరూపించాల్సిన బాధ్యత ఆస్తి అసలు యజమాని మీద ఉంటుంది. రాచరికం మీద కాదు. మొత్తం "రిడక్షను" నుండి రాచరికానికి సమకూరిన ఆదాయాన్ని అంచనా వేయడం అసాధ్యం; కానీ ఈ పద్ధతుల ద్వారా జాగ్రత్తతో కూడిన నిర్వహణ, కఠినమైన పొదుపుతో కలిపి 11వ చార్లెసు జాతీయ రుణాన్ని మూడు వంతులు తగ్గించాడు.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} 11వ చార్లెసు "ఇండెల్నింగ్సు‌వెర్కు" పునర్వ్యవస్థీకరణను విస్తృత ప్రాతిపదికన తిరిగి స్థాపించాడు — ఇది ఒక సైనిక పాలన వ్యవస్థ. దీనిలో జాతీయ దళాలు భూమికి కట్టుబడి ఉంటాయి. ఇది "రస్టు హెయిలు టెన్యూరు"తో ముడిపడి ఉంది. దీని ప్రకారం కౌలుదారులు అద్దె చెల్లించడానికి బదులుగా ఒక అశ్విక దళ సైనికుడికి గుర్రానికి ఆయుధాలు సమకూర్చి వాటిని పోషించవలసి ఉండేది; అదే సమయంలో క్నెక్తాలారే తగిన ఆయుధాలు కలిగిన పదాతి దళ సైనికులను సరఫరా చేసేవారు. శాంతి కాలంలో సైనికులు నివసించడానికి వారికి భూములు కేటాయించబడ్డాయి. గతంలో ఈ ఇండెల్నింగు లేదా పంపిణీ వ్యవస్థతో పాటు సాధారణ నిర్బంధ సైనిక సేవ కూడా ఉండేది. కానీ అది సరిపోదని అత్యంత అప్రియమైనదని నిరూపించబడింది. 1682లో 11వ చార్లెసు విస్తరించిన పంపిణీ వ్యవస్థకు అనుకూలంగా దానిని రద్దు చేశారు. స్వీడిషు రాయలు నేవీ పూర్తిగా పునర్నిర్మించబడింది; ఇటీవలి యుద్ధం [[స్టాక్‌హోమ్]] ఒక నావికా స్థావరంగా పనికిరాదని నిరూపించడంతో కార్ల్స్‌క్రోనాలో కొత్త ఆయుధాగారం నిర్మాణం ప్రారంభించబడింది. పదిహేడు సంవత్సరాల ఆర్థిక ఇబ్బందుల తర్వాత ఈ రెండు విధాల ప్రాజెక్టు పూర్తయింది. 11వ చార్లెసు మరణ సమయానికి స్వీడను 11,000 మంది సిబ్బందితో 2,648 ఫిరంగులతో కూడిన నలభై మూడు మూడు అంతస్తుల నౌకాదళాన్ని, ప్రపంచంలోని అత్యుత్తమ ఆయుధాగారాలలో ఒకదానిని కలిగి ఉందని గర్వంగా చెప్పుకోగలిగింది.{{sfn|Dumrath|1911|p=205}} ===12వ చార్లెసు - గొప్ప ఉత్తర యుద్ధం=== [[File:Karl XII vid slaget vid Narva.jpg|thumb|12వ చార్లెసు నార్వా యుద్ధం]] 11వ చార్లెసు మరణం తర్వాత ఆయన మైనరు కుమారుడైన 12వ చార్లెసు సింహాసనాన్ని అధిష్టించాడు. ఒక చిన్న రాజప్రతినిధి పాలన తర్వాత ఆయన పరిపాలనకు వయస్సు వచ్చినట్లు ప్రకటించబడింది. మూడు సంవత్సరాల తర్వాత 1700లో స్వీడను‌కు అత్యధిక భూభాగాన్ని కోల్పోయిన దేశాలైన డెన్మార్కు-నార్వే, పోలాండు, రష్యా సంయుక్తంగా యుద్ధం ప్రకటించాయి. స్వీడిషు, ఇంగ్లీషు, డచ్ సైన్యాల సంయుక్త జోక్యం తర్వాత డెన్మార్కు-నార్వే త్వరలోనే శాంతి ఒప్పందానికి బలవంతంగా తీసుకురాబడింది. ఆ తర్వాత రాజ స్వీడిషు సైన్యంలో ఎక్కువ భాగం బాల్టికు ప్రావిన్సులకు పంపబడ్డారు. అక్కడ రష్యను, పోలిషు సైన్యాలు అనేక పట్టణాలను ముట్టడిస్తున్నాయి. నార్వా యుద్ధంలో (1700) రష్యను సైన్యం ఘోరంగా ఓడిపోయింది. ఆ తర్వాత చార్లెసు పోలాండు రాజు 2వ అగస్టసును పదవీచ్యుతుడిని చేసే ఉద్దేశ్యంతో సైన్యాన్ని పోలాండు‌లోకి తీసుకువెళ్ళాడు. దీనికి చాలా సంవత్సరాలు పట్టింది కానీ 1706లో ఆల్ట్రాను‌స్టాడు ఒప్పందంతో (1706) ఆయన తన లక్ష్యాన్ని సాధించాడు. ఈలోగా రష్యా బాల్టిక్ సముద్రం వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకోగలిగింది. వీటిని తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ప్రయత్నించకుండా చార్లెసు నేరుగా మాస్కో మీద దండెత్తాలని నిర్ణయించుకున్నాడు. కానీ తీవ్రమైన వాతావరణం తన సరఫరా మార్గాలలో ఎదురైన ఇబ్బందులు, రష్యా దహన భూమి వ్యూహం కారణంగా ఆయన ఉక్రెయిను వైపు మళ్ళవలసి వచ్చింది. 1709లో పోల్టావా యుద్ధంలో స్వీడిషు సైన్యం ఓడిపోయి పట్టుబడింది; చార్లెసు దక్షిణంగా ఒట్టోమను సామ్రాజ్యంలోని బెండరు‌కు తప్పించుకోగలిగాడు. పోల్టావా వద్ద ఓటమి తరువాత స్వీడిషు ప్రావిన్సులలోని భాగాలను కోరుకుంటున్న ఇతర దేశాలతో పాటు పోలాండు, డెన్మార్కు తిరిగి యుద్ధంలోకి ప్రవేశించాయి. తరువాతి సంవత్సరాలలో వాటిలో చాలా వరకు పతనమయ్యాయి. రష్యా స్వీడను తూర్పు భాగాన్ని (ప్రస్తుత ఫిన్లాండు) ఆక్రమించింది. ఈ ఎదురుదెబ్బలు తగిలినా డెన్మార్కు-నార్వేను మళ్ళీ యుద్ధం నుండి బయటకు నెట్టడానికి 12వ చార్లెసు నార్వే మీద రెండుసార్లు దండెత్తడానికి ప్రయత్నించాడు. 1718 నవంబరు 30న నేటి హాల్డెనుగా పిలువబడే ఫ్రెడ్రికు‌షాల్డు‌లోని ఫ్రెడ్రికు‌స్టెను కోట ముట్టడిలో రాజు 12వ చార్లెసు ప్రాణాంతకంగా గాయపడ్డాడు. ఆయన మరణంతో స్వీడిషు యుద్ధ ప్రయత్నాలు చాలావరకు నిలిచిపోయాయి. అయినప్పటికీ 1721లో నిస్టాడు ఒప్పందం మీద సంతకం చేసే వరకు రష్యా స్వీడిషు తీర ప్రాంతాల పౌర జనాభాను వేధించడం కొనసాగించింది. 19వ శతాబ్దం వరకు స్వీడను వివిధ స్థాయిల విజయాలతో ఒక ప్రాంతీయ శక్తిగా కొనసాగింది. కానీ గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ స్వీడను గొప్ప శక్తిగా ఉన్న కాలానికి ముగింపు పలికింది. ==ఆధిపత్యాలు== [[File:Sweden 1658.jpg|thumb|1524 మరియు 1658 మధ్య స్వీడన్ స్వాధీనం చేసుకున్న భూభాగాలను చూపిస్తున్న 1923 పటం. బ్రాకెట్లలోని సంవత్సరాలు ఆధిక్యతను ఎప్పుడు కోల్పోయారో చూపిస్తాయి.]] పద్దెనిమిది సంవత్సరాల యుద్ధం ఫలితంగా స్వీడను చిన్న, చెల్లాచెదురుగా ఉన్న భూభాగాలను పొందింది. ఉత్తర జర్మనీలోని మూడు ప్రధాన నదులైన ఓడరు, ఎల్బే, వెసరుల మీద నియంత్రణను సాధించింది. అంతేకాకుండా ఆ ముఖ్యమైన వాణిజ్య మార్గాల మీద సుంకం వసూలు చేసే హక్కులను కూడా పొందింది. ఇది స్వీడను ఆర్థిక వ్యవస్థకు ప్రయోజనం చేకూర్చింది. ఈ చిన్న నష్టపరిహారాలకు రెండు ప్రధాన కారణాలు [[ఫ్రాన్స్]] అసూయ, స్వీడను రాణి క్రిస్టినా అసహనం. స్వీడను జోక్యం ఫలితంగా అది ఐరోపాలో ప్రొటెస్టంట్లకు మత స్వేచ్ఛను సురక్షితం చేయడంలో సహాయపడింది. తద్వారా 90 సంవత్సరాల పాటు ఖండాంతర ప్రొటెస్టంటిజం ఒక ప్రముఖ శక్తిగా అవతరించింది. స్వీడను‌ను ఒక సామ్రాజ్య శక్తి స్థాయికి తీసుకురావడం వలన అది సాధ్యమయ్యే అత్యవసర పరిస్థితుల కోసం ఆయుధాలు కలిగి, ఒక సైనిక రాచరికంగా కొనసాగవలసి వచ్చింది. స్వీడను పేదరికం తక్కువ జనాభా కారణంగా ఆ దేశం సామ్రాజ్య హోదాకు ఏమాత్రం అనుకూలంగా లేదు. అయితే 17వ శతాబ్దం మధ్యలో ఫ్రాన్సు ఒక దృఢమైన మిత్రదేశంగా ఉండటంతో దాని శక్తులకు, దాని ఆకాంక్షలకు మధ్య ఉన్న అసంగతత్వం అంత స్పష్టంగా కనిపించలేదు.{{sfn|Dumrath|1911|p=203}} ==సైనిక చరిత్ర== అంత తక్కువ సంఖ్యలో సైనికులతో స్వీడను యుద్ధాలలో అంత విజయవంతం కావడానికి ఒక ప్రధాన కారణం దాని అధునాతన సైనిక వ్యూహాలు. ఈ కాలమంతటా స్వీడను తన సైనిక వ్యూహాలను నిరంతరం సంస్కరించుకోగలిగింది. గుస్తావసు అడాల్ఫసు సంస్కరణలకు ముందు ఆయన తండ్రి 9వ చార్లెసు, ఆయన మామ 14వ ఎరికు ఇద్దరూ సైన్యాన్ని సంస్కరించడానికి ప్రయత్నించారు. కానీ ఆ ప్రయత్నంలో పూర్తిగా విఫలమయ్యారు. 9వ చార్లెసు ఇతర పాలకుల మాదిరిగానే తన సైన్యంలో డచ్ విధానాన్ని అమలు చేయడానికి ప్రయత్నించాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం పాక్షికంగా మాత్రమే ఫలించింది. పదాతిదళంలో కచ్చితమైన వ్యవస్థీకరణ లేకపోవడం వలన [[:en: pikemen| ఈటెలు ధరించిన సైనికులకు]], [[:en: musketeers| మస్కెట్లు ధరించిన సైనికులకు]] మధ్య ఉండాల్సిన 1:1 నిష్పత్తి కంటే వాస్తవ నిష్పత్తి చాలా తక్కువగా ఉండేది. దీనికి తోడు సైనికులకు కవచాలను సమకూర్చడానికి తగిన నిధులు లేకపోవడంతో స్వీడిషు పదాతిదళం అత్యంత తేలికపాటి ఆయుధాలతో, తగినంత రక్షణ లేకుండా తయారైంది; ఫలితంగా విశాలమైన మైదానాలలో అశ్వదళాన్ని గానీ భారీ ఆయుధాలు కలిగిన పదాతిదళాన్ని గానీ ఎదుర్కోలేకపోయింది. అయితే 9వ చార్లెసు తన అశ్వదళంలో [[:en: caracole| కారాకోలు]] అనే డచ్ యుద్ధ విధానాన్ని అమలు చేయగలిగాడు. కానీ ఆ ప్రయత్నం దురదృష్టకర ఫలితాలకు దారితీసింది. పాక్షికంగా సంస్కరించబడిన ఆయన సైన్యం జాన్ కరోలు చోడ్కివిచు నేతృత్వంలోని పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యం చేతిలో కిర్కుహోల్ము వద్ద ఘోర పరాజయాన్ని చవిచూసింది. తన మేనల్లుడు సిగిస్మండు (స్వీడను, పోలాండు సింహాసనాలను వారసత్వంగా పొందిన వ్యక్తి) మీద 9వ చార్లెసు తిరుగుబాటు చేయడం ఆ తర్వాత స్వీడను సింహాసనాన్ని అధిష్టించడం వంటి పరిణామాల వలన స్వీడను సింహాసనం కోసం ఒక వంశపరమైన పోరాటం మొదలైంది; ఈ పోరాటం 1660లో జరిగిన [[:en: Treaty of Oliva| ఒలివా ఒప్పందం]] కుదిరేంత వరకు కొనసాగింది. 1611లో 9వ చార్లెసు మరణించినప్పుడు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన కల్మారు యుద్ధంతో పాటు పోలిషు యుద్ధాన్ని కూడా వారసత్వంగా పొందాడు. డెన్మార్కు-నార్వేతో జరిగిన యుద్ధంలో స్వీడను ఘోర పరాజయం పాలైంది. దాని ఫలితంగా అల్వ్స్‌బోర్గు‌ను తిరిగి పొందడానికి స్వీడను 10 లక్షల సిల్వరు‌డాలర్ల విమోచన క్రయధనం చెల్లించవలసి వచ్చింది (తుది చెల్లింపు 1619). స్వీడను బలహీనత అలాగే సిగిస్మండు వ్యక్తిగత ప్రయోజనాలకు మాత్రమే అనుకూలమైనదిగా భావించబడిన యుద్ధంలో పోరాడటానికి పోలిషు ప్రభువుల అయిష్టత కారణంగా ఏర్పడిన వరుస సంధి ఒప్పందాలతో పోలిషు యుద్ధానికి అంతరాయం కలిగింది. డెన్మార్కు‌తో జరిగిన ఖరీదైన శాంతి ఒప్పందం, స్వీడిషు ప్రధాన భూభాగం మీద సముద్ర మార్గం ద్వారా దాడి చేయడంలో పోలాండు-లిథువేనియా అసమర్థత గుస్తావసు అడాల్ఫసు‌కు తన సైన్యాలను పునర్వ్యవస్థీకరించుకోవడానికి సమయం ఇచ్చాయి. 1625–1629లో కొనసాగిన పోలిషు యుద్ధం 1629 సెప్టెంబరు 26న స్టారీ టార్గు‌లో స్వీడను‌కు అనుకూలంగా జరిగిన కాల్పుల విరమణతో (ఆల్టుమార్కు సంధి) ముగిసింది. ఈ సంధికి ప్రతిగా పోలాండు, లివోనియాలోని అధిక భాగాన్ని, దాని ముఖ్యమైన ఓడరేవు అయిన రీగాను స్వీడను‌కు అప్పగించింది. స్వీడన్లు బాల్టికు సముద్రంలో పోలాండు చేసే వాణిజ్యం మీద పన్ను విధించే హక్కును (వస్తువుల విలువ మీద 3.5%) కూడా పొందారు. రాయలు, డ్యూకలు ప్రష్యాలోని అనేక నగరాలను పిలావా (పిల్లౌ), మెమెలు, ఎల్బింగు సహా తమ నియంత్రణలో ఉంచుకున్నారు. స్వీడన్లు తరువాత పోలిషు-లిథువేనియను కామన్వెల్తు ‌మీద వరుస దండయాత్రలు చేశారు. దీనిని ప్రళయం అని పిలుస్తారు. [[File:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|లెన్నార్టు నాయకత్వంలోని స్వీడిషు, ట్రాన్సిల్వేనియను దళాలచే 1645లో బ్రనో ముట్టడి టార్‌స్టెన్సను]] 1630లో ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధంలో స్వీడిషు జోక్యం నాటికి 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు స్వీడిషు (గుస్తావియను) సైన్యాన్ని ఒక కొత్త రూపంలోకి మార్చాడు. ఆ సైన్యంలోని అశ్వికదళం, పశ్చిమ యూరోపియను వ్యూహాల కంటే పోలిషు వ్యూహాలకు దగ్గరగా, దూకుడుగా దాడి చేసే వ్యూహాలతో పోరాడేది. కారకోలు, భారీ కవచాలను చాలావరకు వదిలివేశారు. వీల్‌లాకు, పిస్టలు స్థానంలో సాబెరు అశ్వికదళం ప్రాథమిక ఆయుధంగా మారింది. అశ్వికదళంలోని సైనికులు మోకాలికి మోకాలి ఆనించి గట్టి వ్యూహంలో ప్రయాణించేవారు. లక్ష్యం చేరగానే వారు వేగంగా పరుగెత్తడం మొదలుపెట్టి పది గజాల దూరంలో తమ రెండు పిస్టల్సు‌తో కాల్పులు జరిపేవారు. ఒక ప్రామాణిక రెజిమెంటు ఒకేసారి 250 కాల్పులు జరిపేది. అవి శత్రు సైన్యంలో ఒక పెద్ద రంధ్రం చేయగలవు. ఆ తర్వాత వారు శత్రువుల వ్యూహాన్ని విచ్ఛిన్నం చేసే లక్ష్యంతో సాబెరు లతో (వార్జోరు) దాడిని కొనసాగించేవారు. ఈలోగా పదాతిదళం రక్షణాత్మక పద్ధతిలో ఉపయోగించబడింది. శత్రు దాడులను తిప్పికొట్టడానికి వారి ఉన్నతమైన ఆయుధబలం మీద ఆధారపడింది. పోలిషు యుద్ధ సమయంలో ఉన్నతమైన పోలిషు-లిథువేనియను అశ్వికదళానికి వ్యతిరేకంగా అశ్వికదళానికి మద్దతుగా చిన్న మస్కెటీరు దళాలను (200 మంది) ఉపయోగించారు. ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం సమయంలో గుస్తావసు అడాల్ఫసు అనుసరించిన విప్లవాత్మక వ్యూహాల కారణంగా ఆయనకు "ఆధునిక యుద్ధ పితామహుడు" అనే బిరుదు లభించింది. ఈ వ్యూహాలు తరువాత ఇతర దేశాలకు స్ఫూర్తినిచ్చి, ప్రామాణిక వ్యూహాలుగా మారాయి. ఆయన తర్వాతి కాలంలోని రాజులలో అనేక వ్యూహాలకు ప్రధాన ఆదర్శంగా నిలిచాడు. . ఆ సమయంలో ఫిన్‌లు స్వీడిషు సైన్యంలో ఒక ముఖ్యమైన భాగంగా ఉండేవారు. సైన్యంలోని పదాతిదళంలో దాదాపు 2/5 మంది, అశ్విక దళంలో 3/7 మంది ఫిన్లాండు నుండి వచ్చారు.{{when|date=December 2019}} <ref>{{Cite book|title=Kansallisten instituutioiden muotoutuminen – Suomalainen historiakuva Oma Maa -kirjasarjassa 1900–1960|last=Karonen, Petri and Räihä Antti (edit.)|publisher=Suomalaisen kirjallisuuden seura|year=2014|isbn=978-952-222-606-8|location=Vantaa|pages=160}}</ref> వంటా ఫిన్నిషు వారి ప్రధాన భాష. ఫిన్నిషు భాషలో కూడా ఆదేశాలు ఇవ్వబడ్డాయి. <ref>{{Cite book|title=A History of Finland.|last=Jutikkala Eino & Kauko Pirinen. Translated by Paul|publisher=Dorset Press|year=1988|isbn=9780880292603|location=New York|pages=87}}</ref> స్వీడిషు సైన్యంలోని ఫిన్నిషు అశ్విక దళాన్ని [[:en: Hakkapeliitat|హక్కాపెలిటాట్]] పిలిచేవారు. 1617 1721 మధ్య స్వీడిషు సామ్రాజ్యానికి సేవ చేస్తూ ఫిన్లాండు నుండి సుమారు 1,10,000 మంది సైనికులు మరణించారు. ఫిన్లాండు, సమకాలీన జనాభాతో పోలిస్తే, ఇది 20వ శతాబ్దపు ఫిన్లాండు‌లో పది లక్షలకు పైగా సైనికులు మరణించిన దానికి సమానం.<ref>{{Cite book|title=Murhanenkeli|last=Keskisarja|first=Teemu|publisher=Siltala|year=2019|isbn=9789522346384|location=Helsinki|pages=244–246}}</ref> [[File:Attributed to Jacob Hoefnagel - Gustavus Adolphus, King of Sweden 1611-1632 - Google Art Project.jpg|left|thumb|[[:en: Gustavus Adolphus of Sweden| గుస్తావసు అడాల్ఫసు]].]] ముప్పై సంవత్సరాల యుద్ధం అంతటా పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి సామర్థ్యం నిరంతరం మెరుగుపరచబడింది. అశ్వికదళం ఆధిపత్యం వహించిన పోలిషు-లిథువేనియను సైన్యానికి వ్యతిరేకంగా బాగా పనిచేసిన పదాతిదళం స్థిర స్వభావం, యుద్ధ సమయంలో మరింత మెరుగుపరచబడింది. దీని ఫలితంగా వినాశకరమైన కాల్పుల శక్తిని అందించడంతో పాటు, దాడి వ్యూహాలను కూడా అమలు చేయగల పదాతిదళం తయారైంది. ప్రారంభంలో [[:en: Battle of Breitenfeld (1631)| బ్రెయిటెంఫీల్డు యుద్ధం]] వద్ద పదాతిదళం దాదాపు పూర్తిగా వారి కాల్పుల శక్తిపైనే ఆధారపడింది. దాడిలో చాలా పరిమితంగా ఉపయోగించబడింది; కానీ నార్డ్లింగెను వద్ద ఓటమి తర్వాత నాయకత్వం వహించిన జోహను బానెరు ఆధ్వర్యంలో గుస్తావియను బ్రిగేడు వ్యవస్థ చివరకు స్పానిషు వారసత్వ యుద్ధం, గ్రేట్ నార్తర్ను వార్ నుండి గుర్తించదగిన బెటాలియను వ్యవస్థగా మార్చబడింది. (17వ శతాబ్దం చివరలో బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టినప్పుడు ర్యాంకుల సంఖ్య ఆరు నుండి మూడు లేదా నాలుగుకు తగ్గించబడింది). 17వ శతాబ్దం రెండవ భాగంలో స్వీడిషు వ్యూహాలు మరోసారి కాంటినెంటలు వ్యూహాల నుండి బాగా విభిన్నంగా ఉన్నాయి. కాంటినెంటలు వ్యూహాలు బెటాలియను కాల్పుల శక్తికి ఎక్కువగా ప్రాధాన్యతనిచ్చాయి. అయితే స్వీడిషు (కరోలియను) వ్యూహాలు పదాతిదళం అశ్వికదళం శత్రువు మీద దాడి చేసేటప్పుడు దాదాపు ప్రత్యేకంగా షాకు ఫ్యాక్టరు ‌మీద ఆధారపడ్డాయి. బయొనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టడంతో 1700 నాటికి స్వీడిషు, రష్యను సైన్యాలు మినహా అన్ని సైన్యాలలో పైకు‌ను వదిలివేశారు. ఆ కాలపు స్వీడిషు సైనిక వ్యూహాలలో వెనుదిరగడానికి ఎప్పుడూ రక్షణ ఉండేది కాదు. వారు ఉన్నచోటే దాడి చేయడానికి లేదా పోరాడటానికి కట్టుబడి ఉండేవారు. ఇది (జరిగిన తర్వాత ఆలోచిస్తే) కొంచెం తొందరపాటు చర్య అని నిరూపించబడే ఒక సైనిక సిద్ధాంతం. పదాతిదళం ఆకస్మిక దాడి ఈ క్రింది విధంగా నిర్వహించబడింది. మస్కెటీర్ల వెనుక ఉన్న రెండు వరుసలకు సుమారు 50 మీటర్ల దూరంలో "గురి తప్పనప్పుడు" కాల్చమని ఆ తర్వాత బెటాలియను తమ దాడిని పునఃప్రారంభించే ముందు తమ కత్తులను బయటకు తీయమని ఆదేశించబడింది. అప్పుడు ముందున్న రెండు వరుసలు తమ కత్తులను బయటకు తీయడానికి ముందు సుమారు 20 మీటర్ల దూరంలో కాల్పులు జరిపాయి. దాడి ప్రారంభమైంది. ఈ దూరంలో శక్తివంతమైన తుపాకులు సాధారణంగా చాలా మంది శత్రు సైనికులను నేలకూల్చేవి. అది వారిలో నైతిక స్థైర్యాన్ని దెబ్బతీసేవి. కాల్పుల వర్షం కురిసిన వెంటనే స్వీడన్లు బల్లెములు, బయోనెట్లు కత్తులతో శత్రు వరుసల మీద దాడి చేశారు. బల్లెములను దాడి చేసే ఆయుధంగా ఉపయోగించారని గమనించాలి: దగ్గరి పోరాటంలో వాటి దూరం కారణంగా అవి శత్రువుల ఆయుధాల కంటే పైచేయి సాధించాయి. కరోలియను సైన్యంలో (1700–1706) బయోనెటు‌ను ప్రవేశపెట్టిన తర్వాత సైనికులు బయోనెటు పరిధిలోకి వచ్చే వరకు చివరి కాల్పుల వర్షాన్ని ఆలస్యం చేశారు. ప్రతి పదాతిదళ బెటాలియను‌కు గ్రెనేడియర్లు అనుబంధంగా ఉండేవారు. వారు ఇరువైపుల నుండి గ్రెనేడ్లు విసురుతూ పదాతిదళ దాడికి మద్దతు ఇచ్చేవారు. వారు తమ సొంత యూనిట్లను కూడా ఏర్పాటు చేసుకునేవారు. మిగతా అన్ని విషయాలలో వారు పదాతిదళంలాగే సన్నద్ధులై ఉండేవారు. అందువలన 17వ శతాబ్దం ఉత్తరార్ధంలో స్వీడిషు సైన్యానికి, ఖండంలోని సాధారణ సైన్యాలకు మధ్య ఉన్న ప్రధాన వ్యత్యాసం సాపేక్షంగా తక్కువ ఆయుధబలం ఉండటం, పైకు‌లు, సాబరు‌లను ఉపయోగించడం. ఆ సమయంలో స్వీడను, రష్యా మాత్రమే పైకు‌లను ఉపయోగించే దేశాలు. సమకాలీన ఐరోపాలో పదాతిదళం మస్కెటు‌తో సన్నద్ధమై ఉండేది. అయితే స్వీడిషు సైన్యంలో ప్రతి మూడవ వ్యక్తి వద్ద ఒక పైకు ఉండేది. పైకు‌మెన్‌లు సాధారణంగా నలుగురు వరుసలలో మోహరించేవారు. వారికి ఇరువైపులా అంతే వరుసలో మస్కెటీర్లు ఉండేవారు. అశ్వికదళాన్ని తిప్పికొట్టడానికి, శత్రువులు దూసుకువస్తున్నప్పుడు వారి పంక్తులను ఛేదించడానికి పైకు‌ను ఉపయోగించేవారు. == సామ్రాజ్య యుగంలో స్వీడిషు చక్రవర్తుల గ్యాలరీ == <gallery> File:Gustav II Adolf by Merian.jpg|[[:en: Gustavus Adolphus| రాజు 2వ గుస్తావు అడాల్ఫు "గుస్తావసు అడాల్ఫసు"]] File:Drottning Kristina av Sverige.jpg|[[:en: Christina, Queen of Sweden| రాణి క్రిస్టినా]] File:Karl X Gustav, 1622-1660, king of Sweden. Eskilstuna stadsmuseum, Sweden.jpg|[[:en: Charles X Gustav| కింగ్ 10వ కార్ల్ గుస్తావు]] File:Carl XI of Sweden c 1685 by David Klöcker Ehrenstrahl.jpg|[[:en: Charles XI of Sweden| కింగ్ 11వ కార్లు]] File:Karl XII i Ystad 1715, målning av Johan Heinrich Wedekindt från 1719.jpg|[[:en: Charles XII of Sweden| 12వ కింగ్ కార్లు]] File:Ulrika Eleonora, Queen of Sweden.jpg|[[:en: Ulrika Eleonora of Sweden| క్వీను ఉల్రికా ఎలియోనోరా]] File:Fredrik av Hessen.jpg|[[:en: Frederick I of Sweden| కింగు 1వ ఫ్రెడరికు]] </gallery> ==ఇవి కూడా చూడండి== {{Div col}} * డెన్మార్కు చరిత్ర * ఎస్టోనియా చరిత్ర * ఫిన్లాండు చరిత్ర * లాట్వియా చరిత్ర * నార్వే చరిత్ర * పొమెరేనియా చరిత్ర * స్వీడిషు సామ్రాజ్య సైన్యం * స్వీడిషు విదేశీ వలసలు {{Div col end}} == మూలాలు == eldrlmighwsp2k0742y5od3tbx5l32r డానిష్ వలస సామ్రాజ్యం 0 488435 4808035 4806605 2026-04-22T15:22:09Z T.sujatha 527 /* ఫారో దీవులు (1537/1814–1851) */ 4808035 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{langx|da|Danske kolonier}} | conventional_long_name = Danish overseas colonies | status = Empire | status_text = <!-- A free text to describe status at the top of the infobox. Use sparingly. --> | life_span = 1537–1953 (Denmark)<br />1537–1814 (Norway) | government_type = [[Constitutional monarchy]] | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = <!-- Optional: Date of establishment, in format 1 January (no year) --> | year_start = 1537 | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = <!-- Optional: Date of disestablishment, in format 1 January (no year) --> | year_end = 1953 | event1 = <!-- Optional: other events between "start" and "end" --> | date_event1 = | event2 = | date_event2 = | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event5 = | date_event5 = | event6 = | date_event6 = | event_pre = <!-- Optional: A crucial event that took place before "event_start" --> | date_pre = | event_post = <!-- Optional: A crucial event that took place after "event_end" --> | date_post = <!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Kingdom of Norway (872–1397){{!}}Old Kingdom of Norway | flag_p1 = Kongeflagget.svg | s1 = Danish Realm{{!}}Kingdom of Denmark | flag_s1 = Flag of Denmark (state).svg | image_flag = Flag of Denmark.svg | flag_alt = <!-- Alt text for flag --> | image_flag2 = <!-- Second flag --> | flag_alt2 = <!-- Alt text for second flag --> | flag = Flag of Denmark | image_coat = Royal Arms of Denmark & Norway (1699–1819).svg | coa_size = <!-- Size of coat of arms --> | coat_alt = <!-- Alt text for coat of arms --> | symbol_type_article = Coat of arms of Denmark | image_map = Danish Colonial Empire.png | image_map_alt = | image_map_caption = All territories ever owned by [[Denmark–Norway]] (including trading posts) | capital = [[Copenhagen]] | national_motto = ''[[Royal mottos of Danish monarchs|Ske Herrens vilje]]''<br />{{small|"The Lord's will be done"}} | national_anthem = ''[[Der er et yndigt land]]''<br />({{Langx|en|"There is a lovely country"}}) <br />(1835–1953)[[File:United_States_Navy_Band_-_Der_er_et_yndigt_land.ogg]]<br/> ---- ''[[Kong Christian stod ved højen mast]]''<br />({{Langx|en|"King Christian stood by the lofty mast")}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Kong_Kristian_stod_ved_højen_mast.ogg]]<br/> | common_languages = '''Official language:'''<br />[[Danish language|Danish]]<br />'''Regional languages:'''<br />[[Norwegian language|Norwegian]], [[German language|German]], [[Icelandic language|Icelandic]], [[Greenlandic language|Greenlandic]], [[Faroese language|Faroese]] | religion = [[Lutheranism|Evangelical Lutheranism]] | demonym = | currency = [[Danish rigsdaler|Rigsdaler]] <!-- Titles and names of the first and last leaders and their deputies -->| leader1 = [[Christian III of Denmark|Christian III]] {{small|(first)}} | leader2 = [[Frederik IX of Denmark|Frederik IX]] {{small|(last)}} | year_leader1 = 1537–1559 | year_leader2 = 1947–1953 | title_leader = [[King of Denmark|King]] | deputy1 = [[Adam Wilhelm Moltke]] {{small|(first)}} | deputy2 = [[Erik Eriksen]] {{small|(last)}} | year_deputy1 = 1848–1852 | year_deputy2 = 1950–1953 | title_deputy = [[Prime Minister of Denmark|Prime Minister]] <!-- Legislature -->| legislature = [[Rigsdagen]] | house1 = [[Landstinget]] | house2 = [[Folketing]] <!-- Area and population of a given year -->| stat_year1 = <!-- year of the statistic, specify either area, population or both --> | stat_area1 = <!-- area in square kílometres (w/o commas or spaces), area in square miles is calculated --> | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = }} '''డానిషు విదేశీ వలసలు''', '''డానిషు-నార్వేజియను వలసలు''' అనేవి 1537 నుండి 1953 వరకు డెన్మార్కు–నార్వే (1814 తర్వాత కేవలం డెన్మార్కు) ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలు. తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ వలసలు ఆఫ్రికా, ఆసియా, ఐరోపా, ఉత్తర అమెరికా అనే నాలుగు ఖండాలలో విస్తరించి ఉండేవి.<ref>Prem Poddar, and Lars Jensen, eds., ''A historical companion to postcolonial literatures: Continental Europe and Its Empires'' (Edinburgh UP, 2008), "Denmark and its colonies" pp 58-105.</ref> వలస విస్తరణ కాలం, [[:en: Kalmar Union|కల్మార్ యూనియన్]]లో [[:en: Danes|డానిష్ ప్రజలు]], [[:en: Norwegians|నార్వేజియన్ల]] హోదా, అధికారం పెరగడానికి నాంది పలికింది. ఈ సమయంలో, డానిషు, నార్వేజియను ప్రజలు తమను తాము ఒకే "" [[:en: Statsfædrelandet| రాజ్య మాతృభూమి]] పౌరులుగా భావించడం క్రమంగా పెరిగింది; ఈ రాజ్య మాతృభూమి [[:en: House of Oldenburg|ఓల్డెన్‌బర్గ్]] రాజవంశపు చక్రవర్తుల పాలనలో ఉండేది. 17వ శతాబ్దంలో [[:en: Scandinavian Peninsula|స్కాండినేవియన్ ద్వీపకల్పం]]లో తమ భూభాగాలను కోల్పోయిన తర్వాత, డెన్మార్కు-నార్వే [[:en: West Africa|పశ్చిమ ఆఫ్రికా]]లో వాణిజ్య కేంద్రాలతో కూడిన కోటలను, అలాగే [[:en: Caribbean|కరేబియన్]], [[:en: Indian subcontinent|భారత ఉపఖండం]]లో వలసలను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది. ఐరోపా అంతటా విస్తరిస్తున్న [[:en: Mercantilism|వాణిజ్యవాద]] తరంగంలో భాగంగా, డెన్మార్క్-నార్వే విదేశీ వాణిజ్యాన్ని విస్తరించే విధానాన్ని [[:en: Christian IV of Denmark|4వ క్రిస్టియను]] మొట్టమొదట ప్రారంభించారు. డెన్మార్క్-నార్వే మొదటి వలస, 1620లో భారతదేశపు దక్షిణ తీరంలో ఉన్న [[:en: Tharangambadi|ట్రాంక్విబారు]] వద్ద స్థాపించబడింది. ఈ వలసను స్థాపించిన యాత్రకు అడ్మిరల్ [[:en: Ove Gjedde| Ove Gjedde]] నాయకత్వం వహించారు. 1814 తర్వాత [[:en: Napoleonic Wars|నెపోలియన్ యుద్ధాల]] పర్యవసానంగా నార్వే స్వీడన్‌కు అప్పగించబడినప్పుడు, నార్వే [[:en: Greater Norway|గొప్ప మధ్యయుగ వలస భూభాగాలలో]] మిగిలి ఉన్నవాటిని డెన్మార్క్ తన ఆధీనంలోనే ఉంచుకుంది. నేడు, ఆ వలసల అవశేషాలుగా కేవలం రెండు భూభాగాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; ఇవి వాస్తవానికి నార్వేకు చెందిన ఆధారిత భూభాగాలు కాగా, ప్రస్తుతం అవి [[:en: Danish Realm|డానిష్ రాజ్యంలో]] భాగంగా ఉన్నాయి — అవి [[:en: Faroe Islands|ఫారో దీవులు]], [[:en: Greenland|గ్రీన్‌ల్యాండ్]]. 1948 వరకు ఫారో దీవులు డెన్మార్క్‌లో ఒక కౌంటీగా ఉండేవి, కాగా గ్రీన్‌లాండ్ వలస ప్రాంత హోదా 1953లో ముగిసింది. ప్రస్తుతం ఇవి స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలు.<ref name=territory>* {{Cite web| url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | title=ఐరోపాలో అమల్లో ఉన్న స్వయంప్రతిపత్తులు | publisher=[[Society for Threatened Peoples]] | quote=డెన్మార్క్ తన రెండు ద్వీప భూభాగాలతో చాలా నిర్దిష్టమైన ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తులను ఏర్పాటు చేసింది | last=Benedikter | first=Thomas | date=2006-06-19 | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | archive-date=2008-03-09 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | title=గ్రీన్‌లాండ్ | last=Ackrén | first=Maria | publisher=Autonomy Arrangements in the World | date=November 2017 | quote=డెన్మార్క్‌కు చెందిన స్వయంపరిపాలన భూభాగాలలో ఫారోస్ మరియు గ్రీన్‌లాండిక్ భాషలు అధికారిక ప్రాంతీయ భాషలుగా పరిగణించబడతాయి. | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | archive-date=2019-08-30 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en | title=గ్రీన్‌లాండ్ | date=2013-06-03 | website=అంతర్జాతీయ సహకారం మరియు అభివృద్ధి | publisher=[[European Commission]] | language=en | access-date=2019-08-27 | quote=గ్రీన్‌లాండ్ [...] డెన్మార్క్ రాజ్యంలో ఒక స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగం}} *{{Cite web| url=http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | title=ఫారో దీవుల గురించిన వాస్తవాలు | publisher=Nordic cooperation | access-date=1 జూలై 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180423094907/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | archive-date=23 ఏప్రిల్ 2018 | url-status=dead| df=dmy-all | quote=ఫారో దీవులు [...] నార్డిక్ ప్రాంతంలోని మూడు స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలలో ఒకటి}}</ref> డెన్మార్కు రాజ్యంలో [[:en: home rule|స్వపరిపాలన]]తో, "[[:en: Danish Realm|రాజ్య ఐక్యత]]" (Unity of the Realm) అని పిలువబడే ఒక సంబంధం పరిధిలో ఉన్నాయి. ==స్థూల వివరణ== ===ఆఫ్రికా=== [[File:Christiansborg Castle2.jpg|thumb|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ యొక్క సమకాలీన చిత్రణ|left]] డెన్మార్క్-నార్వే దేశాలు పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని [[:en: Gold Coast (region)|గోల్డ్ కోస్ట్]] వెంబడి, ముఖ్యంగా నేటి [[:en: Ghana|ఘనా]] ప్రాంతం చుట్టూ, అనేక వాణిజ్య కేంద్రాలను మరియు నాలుగు కోటలను నిర్వహించాయి.<ref name="Dictionary">{{Cite book| editor1-first=James Stuart | editor1-last=Olson | editor2-first=Robert | editor2-last=Shadle | year=1991 | title=Historical Dictionary of European Imperialism | publisher=Greenwood Publishing Group | isbn=9780313262579 | url=https://books.google.com/books?id=uyqepNdgUWkC&pg=PA167 | access-date=September 4, 2012}}</ref> మూడు వాణిజ్య కేంద్రాలు నిర్మించబడ్డాయి: [[:en: Fort Frederiksborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్]] (Kpompo వద్ద); 1661లో స్వీడన్ నుండి కొనుగోలు చేయబడిన, [[:en: Accra|అక్రా]] సమీపంలోని [[:en: Osu Castle|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్]]; మరియు ఫ్రెడెరిక్స్‌బెర్గ్. ఆ కోటలు: [[:en: Fort Fredensborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గ్]] (1734), [[:en: Fort Kongenstein|ఫోర్ట్ కొంగెన్‌స్టెయిన్]] (1783), [[:en: Fort Prinzenstein|ఫోర్ట్ ప్రిన్జెన్‌స్టెయిన్]] (1784), [[:en: Fort Augustaborg|ఫోర్ట్ అగస్టాబోర్గ్]] (1787); వీటిలో చాలా వరకు నేడు శిథిలాల రూపంలో మిగిలి ఉన్నాయి. వీటిలో కేవలం ఒక్కటి మాత్రమే ఇప్పటికీ మనుగడలో ఉంది, అదే [[:en: Osu Castle|ఓసు కోట]]; ఇది ఒకప్పుడు ఘనా అధ్యక్షుల నివాసంగా ఉండేది. ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్ సమీపంలో [[:en: plantations| తోటల పెంపకం]] కేంద్రాలు స్థాపించబడ్డాయి, కానీ అవి విఫలమయ్యాయి. ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో డానిష్ ఆధిపత్యానికి ప్రధాన స్థావరంగానూ, డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌కు బానిసల రవాణాకు కేంద్రంగానూ మారింది. 1807లో, డెన్మార్కు ఆఫ్రికన్ వ్యాపార భాగస్వాములు [[:en: Ashanti Empire|అశాంతి సామ్రాజ్యం]] చేతిలో అణచివేయబడ్డారు; దీని ఫలితంగా అన్ని వాణిజ్య కేంద్రాలను వదిలివేయాల్సి వచ్చింది. డెన్మార్కు తన కోటలను 1850లో [[:en: United Kingdom|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]]కు విక్రయించింది. ====జాబితా==== * [[:en: Fort Fredensborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గు]] (Ningo: 1734 – మార్చి 1850) * [[:en: Osu Castle| క్రిస్టియన్సు‌బోర్గు కోట]] ([[:en: Accra| Accra]]/Osu: 1658 – ఏప్రిల్ 1659, 1661 – డిసెంబరు 1680, ఫిబ్రవరి 1683 – 1693, 1694–1850) * [[:en: Fort Augustaborg| ఆగస్టాబోర్గు కోట]] ([[:en: Teshie| Teshie]]: 1787 – మార్చి 1850) * [[:en: Fort Prinzenstein| ఫోర్టు ప్రిన్జెన్‌స్టైను ]] ([[:en: Keta| Keta]]: 1780 – 12 మార్చి 1850) * [[:en: Fort Kongenstein| కాంగెన్‌స్టెయిన్ కోట]] [[:en: Ada Foah|Ada]]: 1784 – మార్చి 1850) * [[:en: Cape Coast Castle| కార్ల్స్‌బోర్గు కోట]] (ఫిబ్రవరి 1658 – 16 ఏప్రిల్ 1659, 22 ఏప్రిల్ 1663 – 3 మే 1664) * [[:en: Fort Frederiksborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గు]] (Amanful లేదా Amanfro: 1659 – 16 ఏప్రిల్ 1685) * [[:en: Fort William, Ghana| ఫోర్ట్ విలియం]] (ఘనా), [[:en: Anomabu| అనోమాబు]]లో (1657–1659) * [[:en: Ningo|నింగో]] సమీపంలో 1784 నుండి 1850 వరకు ఒక చిన్న స్థావరం ===ఆసియా=== 17వ శతాబ్దం నుండి 19వ శతాబ్దం వరకు, డెన్మార్క్ భారత ఉపఖండం అంతటా చెదురుమదురుగా చిన్న చిన్న వలసలను మరియు వాణిజ్య స్థావరాలను నిర్వహించింది. ఆ తర్వాత, అక్కడ ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదిగిన బ్రిటన్‌కు ఈ స్థావరాలలో చాలా వరకు అమ్మబడ్డాయి లేదా అప్పగించబడ్డాయి.<ref name="Dictionary" /> దీనిలో అత్యంత ముఖ్యమైన ఆర్థిక అంశం [[:en: spice trade|మసాలా దినుసుల వాణిజ్యం]] మరియు తూర్పు ఆసియా ప్రాంతానికి—అందులోనూ మరింత తూర్పున ఉన్న [[:en: Imperial era of Chinese history|చైనా సామ్రాజ్యానికి]]—ప్రవేశం కలిగి ఉండటం. ====ట్రాంక్విబార్ (1620–1845)==== [[File:Map of Danish Settlements in India (1620 - 1845).svg|thumb|భారతదేశంలోని డానిష్ స్థావరాల పటం (1620 - 1845).]]{{lang|da|Trankebar}} (నేటి తరంగంబాడి) వద్ద ఉన్న ఈ వలస స్థావరం, కొన్ని అంతరాయాలు మినహా, 200 సంవత్సరాలకు పైగా డానిష్ వారి ఆధీనంలో ఉండి, 1845లో బ్రిటిష్ వారికి విక్రయించబడింది. ====సీరంపూర్ (1755–1845)==== 1755లో, డెన్మార్క్ {{lang|da|Frederiksnagore}} (ప్రస్తుతం సీరంపూర్) ప్రాంతాన్ని, ఆ తర్వాత Achne మరియు Pirapur పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. ఇవి కోల్‌కతాకు (గతంలో కలకత్తా) ఉత్తరాన సుమారు {{convert|25|km}} దూరంలో ఉన్నాయి. 1818లో, సీరంపూర్‌లో [[:en: Serampore College| Serampore College]] స్థాపించబడింది; ఇది నేటికీ మనుగడలో ఉంది. ఈ పట్టణాలు కూడా 1845లో బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి. ====నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868)==== 1754, 1868 మధ్య, డెన్మార్క్ వారు [[నికోబార్ దీవులు]]ను ఆక్రమించి వలసలు స్థాపించడానికి ప్రయత్నించారు; వీరు ఈ దీవులను {{lang|da|Frederiksøerne}} ("ఫ్రెడెరిక్ దీవులు") లేదా {{lang|da|Ny Danmark}} ("కొత్త డెన్మార్క్") అని పిలిచేవారు. ===ఐరోపా=== <!-- వలస కాదు: డానిష్ ఎస్టోనియా (1206–1346) {{Main|డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా (1219–1346)}} 13వ మరియు 14వ శతాబ్దాలలో, ప్రస్తుతం [[ఎస్టోనియా]]గా పిలువబడే ప్రాంతంలోని కొన్ని భాగాలను డెన్మార్క్ పాలించింది. ఈ వలస ప్రాంతానికి మొదట "డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా" ({{langx|da|Hertugdømmet Estland}}) అని పేరు పెట్టారు; చరిత్రకారులు దీనిని పிற்கాలంలో [[డానిష్ ఎస్టోనియా]] అని వ్యవహరిస్తున్నారు.--> ====ఐస్‌లాండు (1537/1814–1944)==== [[File:Gaimard01.jpg|thumb|upright=1.3|1835లో రేక్‌జావిక్]] గ్రీన్‌లాండ్, ఫారో దీవుల విషయంలో వలెనే, [[ఐస్‌లాండ్]] మీద నార్వేకు ఉన్న హక్కులు డెన్మార్క్-నార్వే కూటమికి సంక్రమించాయి. ఆ ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే, '' [[:en: Treaty of Kiel| కీల్ ఒప్పందం]] ప్రకారం ఐస్‌లాండు కూడా డెన్మార్కు ఆధీనంలోనే ఉండిపోయింది. ఐస్‌లాండ్‌లో స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం బలపడటంతో, డెన్మార్క్ 1874లో ఆ ప్రాంతానికి స్వయంపాలనను మంజూరు చేసింది, ఆపై 1904లో ఆ స్వయంపాలన పరిధిని విస్తరించింది. 1918లో, ఐస్‌లాండ్ డెన్మార్క్‌తో ఒక '[[:en: personal union |వ్యక్తిగత కూటమి]]ని ఏర్పరచుకుంటూ, "ఐస్‌లాండ్ రాజ్యం" అనే పేరుతో పూర్తి సార్వభౌమ అధికారం కలిగిన రాజ్యంగా అవతరించింది. 1940 నుండి 1945 వరకు నాజీ జర్మనీ [[:en: Denmark in World War II|డెన్మార్క్‌ను ఆక్రమించుకున్న]] సమయంలో, [[:en: Icelandic referendum, 1944|జనవాక్యం]] ఫలితాల ఆధారంగా, 1944 జూన్ 17న ఐస్‌లాండ్ గణతంత్ర రాజ్యంగా ప్రకటించబడింది. ====ఫారో దీవులు (1537/1814–1851)==== గ్రీన్‌ల్యాండ్ విషయంలో వలెనే, నార్వేకి వారసత్వ రాజ్యంగా డెన్మార్కు–నార్వే కూటమి, [[ఫారో దీవులు]] మీద మధ్యయుగపు నార్వేజియను హక్కులను స్వీకరించింది. 1035లో ఫారో దీవులు నార్వే రాజ్యపు అంతర్భాగంగా మారాయి. డెన్మార్క్-నార్వే కూటమి రద్దయిన తర్వాత, నెపోలియన్ యుద్ధాల పర్యవసానంగా నార్వేని స్వీడన్‌కు అప్పగించారు; అయితే, నార్వేజియన్ రాజవంశానికి చెందిన అధీన ప్రాంతాలను డెన్మార్క్ తన వద్దే ఉంచుకుంది. 1814 నాటి కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతు ప్రకారం ఫారో దీవులు డెన్మార్క్ ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. 1816లో, ఈ దీవులను అధికారికంగా డెన్మార్క్ కౌంటీగా (''[[:en: amt|ఆంటు]]'') ప్రకటించారు, అలాగే అక్కడి స్థానిక పార్లమెంటును (''[[:en: løgting|లాగ్టింగు]]'') రద్దు చేశారు. 1851లో డెన్మార్క్ రాజ్యాంగం అమలులోకి రావడంతో ఫారో దీవులు పూర్తిగా డెన్మార్క్‌లో విలీనమయ్యాయి; ఈ క్రమంలో దీవుల ప్రజలకు సమాన ఓటు హక్కులు కల్పించబడ్డాయి, దేశంలోని ఇతర ఏ ప్రావిన్స్‌తోనైనా సమానంగానే వీటిని పరిగణించారు, తద్వారా వీటికి ఉన్న వలస ప్రాంత హోదా తొలగిపోయింది. 1559లో కోర్లాండు, [[:en: Bishopric of Ösel-Wiek|ఓసెల్-వియక్]] బిషప్ అయిన Johannes V von Münchhausen, తన భూములను డెన్మార్కు రాజు [[:en: Frederick II of Denmark|2వ ఫ్రెడరిక్]]కి 30,000 [[:en: thalers|థాలర్ల]]కు విక్రయించారు. డెన్మార్క్ రాజు ఆ భూభాగాన్ని తన తమ్ముడైన [[:en: Duke Magnus of Holstein|Holstein డ్యూక్ మాగ్నసు]]కు అప్పగించారు. 1583లో లివోనియాకు చెందిన మాగ్నసు మరణించిన తర్వాత, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు–లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] కోర్లాండ్ బిషప్రిక్‌లోని అతని భూభాగాలపై దండయాత్ర చేసింది; దీంతో [[:en: Frederick II of Denmark| 2వ ఫ్రెడరిక్]] తన వారసత్వ హక్కులను విక్రయించాలని నిర్ణయించుకున్నారు. 1645లో [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రొమెస్బ్రొ ఒప్పందం]] ద్వారా [[:en: Saaremaa| సారెమా]] దీవిని డెన్మార్కు నుండి [[:en: Dominions of Sweden|స్వీడను‌కు]] ===ఉత్తర అమెరికా=== [[File:Christiansted seen from Peters Farm.jpg|thumb|[[:en: Christiansted, U.S. Virgin Islands|1831లో డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌లోని క్రిస్టియన్‌స్టెడ్]]]] ====డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ (1666–1917)==== డెన్మార్క్-నార్వే 1671లో [[:en: Saint Thomas, U.S. Virgin Islands|సెయింటు థామసు]] ద్వీపాన్ని, 1718లో [[:en:Saint John, U.S. Virgin Islands|సెయింటు జాన్]] (ప్రస్తుతం సెయింట్ జాన్) ద్వీపాన్ని స్వాధీనం చేసుకుంది, [[:en: Saint Croix|సెయింట్ క్రోయిక్సు]] ద్వీపాన్ని కొనుగోలు చేసింది. 1733లో ఫ్రాన్స్ నుండి [[:en: Kroix|క్రోయిక్సు]] ద్వీపసమూహంలోకి మార్చబడిన ఈ ద్వీపాల ఆర్థిక వ్యవస్థలన్నీ ప్రధానంగా చక్కెరపై ఆధారపడి ఉండేవి. ఈ ద్వీపాలను డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ అని పిలిచేవారు. చివరికి 1917లో 25 మిలియన్ డాలర్లకు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు అమ్మారు. పేద ఆంగ్ల భాష మాట్లాడే జనాభా నుండి పెరుగుతున్న అల్లర్లు మరియు అశాంతి కారణంగా 1870 నుండి అనేక డానిష్-అమెరికన్ వారసత్వ చర్చలు జరిగాయి. జాహ్లే ప్రభుత్వం (1914–1920) డానిష్ ప్రధాన భూభాగ నియోజకవర్గాలకు భారీగా బహిష్కరించబడిన ఎన్నికలను నిర్వహించింది, ఇది ద్వీపాల అమ్మకానికి అనుకూలంగా మైనారిటీ ఓట్లను అందించింది. యునైటెడ్ స్టేట్స్ వాటిని నావికా స్థావరాలుగా ఉపయోగించాలని ఆశించింది. 1917 నుండి, ఈ ద్వీపాలను [[:en: United States Virgin Islands| యునైటెడ్ స్టేట్స్ వర్జిన్ ఐలాండ్సు]] అని పిలుస్తున్నారు. ====గ్రీన్‌ల్యాండు (1814–1953)==== [[File:Legende børn, ca. 1878 (8473597948).jpg|thumb|గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో గోడ్‌హాబు, {{circa|1878}}]] 995 లేదా 996లో ఎరిక్ ది రెడ్ రాక తర్వాత, వైకింగు యుగంలో [[ఐస్‌ల్యాండ్]], [[నార్వే]] నుండి వలస వచ్చినవారు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌లో స్థిరపడ్డారు. మధ్యయుగపు గ్రీన్‌ల్యాండు నిడారోసు ఆర్చ్‌డయోసెసు కింద 22 చర్చిలు, 2 కాన్వెంట్‌లతో కూడిన ఒక బిషప్‌రికుగా ఉండేది. 1261లో గ్రీన్‌ల్యాండు వాసులు నార్వే రాజ్యం (872–1397)కు సామంతులుగా మారారు. 1397లో కల్మారు యూనియను ఆమోదం పొందడంతో, డెన్మార్కు–నార్వే గ్రీన్‌ల్యాండును వారసత్వంగా పొందింది. 15వ శతాబ్దంలో నార్స్ ప్రజల గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో స్థిరనివాసం స్థావరం చివరకు కనుమరుగైన తర్వాత, 1721 వరకు ఐరోపావాసులు ఆ ద్వీపంలో మళ్ళీ స్థిరపడలేదు. ఆ సంవత్సరంలో లూథరన్ మతగురువు హన్స్ ఎగెడే అక్కడికి చేరుకుని, ప్రస్తుతం నూక్ అని పిలువబడే పట్టణాన్ని స్థాపించారు. నెపోలియన్ యుద్ధాల తరువాత 1814లో నార్వేను [[స్వీడన్]] రాజుకు అప్పగించిన తర్వాత, కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతుగా డెన్మార్కు పాత ప్రాదేశిక హక్కులను నిలుపుకుంది. ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో ఆ ప్రాంతానికి ఉన్న భౌగోళిక-వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యత కారణంగా, 1945లో గ్రీన్‌ల్యాండు అభివృద్ధి, స్థిరనివాసం వేగవంతమయ్యాయి. దీనికి అమెరికా వారి థూలే వైమానిక స్థావరం ఒక ఉదాహరణ, నిదర్శనంగా నిలిచింది. 1943 నుండి థూలే వైమానిక స్థావరం. విమానాలు. ఐస్‌బ్రేకర్ల వంటి ప్రాథమిక సాంకేతిక సామర్థ్యాలు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌కు అందుబాటులోకి రావడం మరొక కారణం, చోదక శక్తి. ఇది, మారుమూలగా ఉన్న ఆ ద్వీపానికి ఐరోపాకు కొంతవరకు సమానమైన సరఫరా పరిస్థితిని కల్పించింది. 19వ శతాబ్దంలో పెరుగుతున్న ఏకీకరణ కాలం తరువాత, డానిష్ రాజ్యాంగం అమలుతో 1953లో గ్రీన్‌ల్యాండు డెన్మార్కు‌లో విలీనం చేయబడింది. ==వారసత్వం== గ్రీన్‌ల్యాండ్ మరియు ఫారో దీవులు ఆ వలస సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా నిలిచాయి. గ్రీన్‌ల్యాండు వలస హోదా 1953లో ముగిసి, అది [[:en: Danish Realm| డెన్మార్క్ రాజ్యపు]] ఒక అంతర్భాగంగా మారింది. ఇది 1979లో '[[:en: home rule|స్వయంపాలన]], ఆ మీద 2009లో 'స్వయం నిర్ణయాధికారం'తో సహా మరింత విస్తృతమైన స్వయంప్రతిపత్తిని పొందింది. అదే విధంగా, ఫారో దీవులు 1816లో ఒక కౌంటీ హోదాతో ఆ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ఆ తర్వాత 1948లో వీటికి స్వయంపాలన మంజూరు చేయబడింది. == మూలాలు == 3r8j70omwi0qambvwqcv4ogknx3g30h 4808036 4808035 2026-04-22T15:23:47Z T.sujatha 527 /* ఫారో దీవులు (1537/1814–1851) */ 4808036 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{langx|da|Danske kolonier}} | conventional_long_name = Danish overseas colonies | status = Empire | status_text = <!-- A free text to describe status at the top of the infobox. Use sparingly. --> | life_span = 1537–1953 (Denmark)<br />1537–1814 (Norway) | government_type = [[Constitutional monarchy]] | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = <!-- Optional: Date of establishment, in format 1 January (no year) --> | year_start = 1537 | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = <!-- Optional: Date of disestablishment, in format 1 January (no year) --> | year_end = 1953 | event1 = <!-- Optional: other events between "start" and "end" --> | date_event1 = | event2 = | date_event2 = | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event5 = | date_event5 = | event6 = | date_event6 = | event_pre = <!-- Optional: A crucial event that took place before "event_start" --> | date_pre = | event_post = <!-- Optional: A crucial event that took place after "event_end" --> | date_post = <!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Kingdom of Norway (872–1397){{!}}Old Kingdom of Norway | flag_p1 = Kongeflagget.svg | s1 = Danish Realm{{!}}Kingdom of Denmark | flag_s1 = Flag of Denmark (state).svg | image_flag = Flag of Denmark.svg | flag_alt = <!-- Alt text for flag --> | image_flag2 = <!-- Second flag --> | flag_alt2 = <!-- Alt text for second flag --> | flag = Flag of Denmark | image_coat = Royal Arms of Denmark & Norway (1699–1819).svg | coa_size = <!-- Size of coat of arms --> | coat_alt = <!-- Alt text for coat of arms --> | symbol_type_article = Coat of arms of Denmark | image_map = Danish Colonial Empire.png | image_map_alt = | image_map_caption = All territories ever owned by [[Denmark–Norway]] (including trading posts) | capital = [[Copenhagen]] | national_motto = ''[[Royal mottos of Danish monarchs|Ske Herrens vilje]]''<br />{{small|"The Lord's will be done"}} | national_anthem = ''[[Der er et yndigt land]]''<br />({{Langx|en|"There is a lovely country"}}) <br />(1835–1953)[[File:United_States_Navy_Band_-_Der_er_et_yndigt_land.ogg]]<br/> ---- ''[[Kong Christian stod ved højen mast]]''<br />({{Langx|en|"King Christian stood by the lofty mast")}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Kong_Kristian_stod_ved_højen_mast.ogg]]<br/> | common_languages = '''Official language:'''<br />[[Danish language|Danish]]<br />'''Regional languages:'''<br />[[Norwegian language|Norwegian]], [[German language|German]], [[Icelandic language|Icelandic]], [[Greenlandic language|Greenlandic]], [[Faroese language|Faroese]] | religion = [[Lutheranism|Evangelical Lutheranism]] | demonym = | currency = [[Danish rigsdaler|Rigsdaler]] <!-- Titles and names of the first and last leaders and their deputies -->| leader1 = [[Christian III of Denmark|Christian III]] {{small|(first)}} | leader2 = [[Frederik IX of Denmark|Frederik IX]] {{small|(last)}} | year_leader1 = 1537–1559 | year_leader2 = 1947–1953 | title_leader = [[King of Denmark|King]] | deputy1 = [[Adam Wilhelm Moltke]] {{small|(first)}} | deputy2 = [[Erik Eriksen]] {{small|(last)}} | year_deputy1 = 1848–1852 | year_deputy2 = 1950–1953 | title_deputy = [[Prime Minister of Denmark|Prime Minister]] <!-- Legislature -->| legislature = [[Rigsdagen]] | house1 = [[Landstinget]] | house2 = [[Folketing]] <!-- Area and population of a given year -->| stat_year1 = <!-- year of the statistic, specify either area, population or both --> | stat_area1 = <!-- area in square kílometres (w/o commas or spaces), area in square miles is calculated --> | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = }} '''డానిషు విదేశీ వలసలు''', '''డానిషు-నార్వేజియను వలసలు''' అనేవి 1537 నుండి 1953 వరకు డెన్మార్కు–నార్వే (1814 తర్వాత కేవలం డెన్మార్కు) ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలు. తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ వలసలు ఆఫ్రికా, ఆసియా, ఐరోపా, ఉత్తర అమెరికా అనే నాలుగు ఖండాలలో విస్తరించి ఉండేవి.<ref>Prem Poddar, and Lars Jensen, eds., ''A historical companion to postcolonial literatures: Continental Europe and Its Empires'' (Edinburgh UP, 2008), "Denmark and its colonies" pp 58-105.</ref> వలస విస్తరణ కాలం, [[:en: Kalmar Union|కల్మార్ యూనియన్]]లో [[:en: Danes|డానిష్ ప్రజలు]], [[:en: Norwegians|నార్వేజియన్ల]] హోదా, అధికారం పెరగడానికి నాంది పలికింది. ఈ సమయంలో, డానిషు, నార్వేజియను ప్రజలు తమను తాము ఒకే "" [[:en: Statsfædrelandet| రాజ్య మాతృభూమి]] పౌరులుగా భావించడం క్రమంగా పెరిగింది; ఈ రాజ్య మాతృభూమి [[:en: House of Oldenburg|ఓల్డెన్‌బర్గ్]] రాజవంశపు చక్రవర్తుల పాలనలో ఉండేది. 17వ శతాబ్దంలో [[:en: Scandinavian Peninsula|స్కాండినేవియన్ ద్వీపకల్పం]]లో తమ భూభాగాలను కోల్పోయిన తర్వాత, డెన్మార్కు-నార్వే [[:en: West Africa|పశ్చిమ ఆఫ్రికా]]లో వాణిజ్య కేంద్రాలతో కూడిన కోటలను, అలాగే [[:en: Caribbean|కరేబియన్]], [[:en: Indian subcontinent|భారత ఉపఖండం]]లో వలసలను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది. ఐరోపా అంతటా విస్తరిస్తున్న [[:en: Mercantilism|వాణిజ్యవాద]] తరంగంలో భాగంగా, డెన్మార్క్-నార్వే విదేశీ వాణిజ్యాన్ని విస్తరించే విధానాన్ని [[:en: Christian IV of Denmark|4వ క్రిస్టియను]] మొట్టమొదట ప్రారంభించారు. డెన్మార్క్-నార్వే మొదటి వలస, 1620లో భారతదేశపు దక్షిణ తీరంలో ఉన్న [[:en: Tharangambadi|ట్రాంక్విబారు]] వద్ద స్థాపించబడింది. ఈ వలసను స్థాపించిన యాత్రకు అడ్మిరల్ [[:en: Ove Gjedde| Ove Gjedde]] నాయకత్వం వహించారు. 1814 తర్వాత [[:en: Napoleonic Wars|నెపోలియన్ యుద్ధాల]] పర్యవసానంగా నార్వే స్వీడన్‌కు అప్పగించబడినప్పుడు, నార్వే [[:en: Greater Norway|గొప్ప మధ్యయుగ వలస భూభాగాలలో]] మిగిలి ఉన్నవాటిని డెన్మార్క్ తన ఆధీనంలోనే ఉంచుకుంది. నేడు, ఆ వలసల అవశేషాలుగా కేవలం రెండు భూభాగాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; ఇవి వాస్తవానికి నార్వేకు చెందిన ఆధారిత భూభాగాలు కాగా, ప్రస్తుతం అవి [[:en: Danish Realm|డానిష్ రాజ్యంలో]] భాగంగా ఉన్నాయి — అవి [[:en: Faroe Islands|ఫారో దీవులు]], [[:en: Greenland|గ్రీన్‌ల్యాండ్]]. 1948 వరకు ఫారో దీవులు డెన్మార్క్‌లో ఒక కౌంటీగా ఉండేవి, కాగా గ్రీన్‌లాండ్ వలస ప్రాంత హోదా 1953లో ముగిసింది. ప్రస్తుతం ఇవి స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలు.<ref name=territory>* {{Cite web| url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | title=ఐరోపాలో అమల్లో ఉన్న స్వయంప్రతిపత్తులు | publisher=[[Society for Threatened Peoples]] | quote=డెన్మార్క్ తన రెండు ద్వీప భూభాగాలతో చాలా నిర్దిష్టమైన ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తులను ఏర్పాటు చేసింది | last=Benedikter | first=Thomas | date=2006-06-19 | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | archive-date=2008-03-09 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | title=గ్రీన్‌లాండ్ | last=Ackrén | first=Maria | publisher=Autonomy Arrangements in the World | date=November 2017 | quote=డెన్మార్క్‌కు చెందిన స్వయంపరిపాలన భూభాగాలలో ఫారోస్ మరియు గ్రీన్‌లాండిక్ భాషలు అధికారిక ప్రాంతీయ భాషలుగా పరిగణించబడతాయి. | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | archive-date=2019-08-30 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en | title=గ్రీన్‌లాండ్ | date=2013-06-03 | website=అంతర్జాతీయ సహకారం మరియు అభివృద్ధి | publisher=[[European Commission]] | language=en | access-date=2019-08-27 | quote=గ్రీన్‌లాండ్ [...] డెన్మార్క్ రాజ్యంలో ఒక స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగం}} *{{Cite web| url=http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | title=ఫారో దీవుల గురించిన వాస్తవాలు | publisher=Nordic cooperation | access-date=1 జూలై 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180423094907/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | archive-date=23 ఏప్రిల్ 2018 | url-status=dead| df=dmy-all | quote=ఫారో దీవులు [...] నార్డిక్ ప్రాంతంలోని మూడు స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలలో ఒకటి}}</ref> డెన్మార్కు రాజ్యంలో [[:en: home rule|స్వపరిపాలన]]తో, "[[:en: Danish Realm|రాజ్య ఐక్యత]]" (Unity of the Realm) అని పిలువబడే ఒక సంబంధం పరిధిలో ఉన్నాయి. ==స్థూల వివరణ== ===ఆఫ్రికా=== [[File:Christiansborg Castle2.jpg|thumb|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ యొక్క సమకాలీన చిత్రణ|left]] డెన్మార్క్-నార్వే దేశాలు పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని [[:en: Gold Coast (region)|గోల్డ్ కోస్ట్]] వెంబడి, ముఖ్యంగా నేటి [[:en: Ghana|ఘనా]] ప్రాంతం చుట్టూ, అనేక వాణిజ్య కేంద్రాలను మరియు నాలుగు కోటలను నిర్వహించాయి.<ref name="Dictionary">{{Cite book| editor1-first=James Stuart | editor1-last=Olson | editor2-first=Robert | editor2-last=Shadle | year=1991 | title=Historical Dictionary of European Imperialism | publisher=Greenwood Publishing Group | isbn=9780313262579 | url=https://books.google.com/books?id=uyqepNdgUWkC&pg=PA167 | access-date=September 4, 2012}}</ref> మూడు వాణిజ్య కేంద్రాలు నిర్మించబడ్డాయి: [[:en: Fort Frederiksborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్]] (Kpompo వద్ద); 1661లో స్వీడన్ నుండి కొనుగోలు చేయబడిన, [[:en: Accra|అక్రా]] సమీపంలోని [[:en: Osu Castle|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్]]; మరియు ఫ్రెడెరిక్స్‌బెర్గ్. ఆ కోటలు: [[:en: Fort Fredensborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గ్]] (1734), [[:en: Fort Kongenstein|ఫోర్ట్ కొంగెన్‌స్టెయిన్]] (1783), [[:en: Fort Prinzenstein|ఫోర్ట్ ప్రిన్జెన్‌స్టెయిన్]] (1784), [[:en: Fort Augustaborg|ఫోర్ట్ అగస్టాబోర్గ్]] (1787); వీటిలో చాలా వరకు నేడు శిథిలాల రూపంలో మిగిలి ఉన్నాయి. వీటిలో కేవలం ఒక్కటి మాత్రమే ఇప్పటికీ మనుగడలో ఉంది, అదే [[:en: Osu Castle|ఓసు కోట]]; ఇది ఒకప్పుడు ఘనా అధ్యక్షుల నివాసంగా ఉండేది. ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్ సమీపంలో [[:en: plantations| తోటల పెంపకం]] కేంద్రాలు స్థాపించబడ్డాయి, కానీ అవి విఫలమయ్యాయి. ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో డానిష్ ఆధిపత్యానికి ప్రధాన స్థావరంగానూ, డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌కు బానిసల రవాణాకు కేంద్రంగానూ మారింది. 1807లో, డెన్మార్కు ఆఫ్రికన్ వ్యాపార భాగస్వాములు [[:en: Ashanti Empire|అశాంతి సామ్రాజ్యం]] చేతిలో అణచివేయబడ్డారు; దీని ఫలితంగా అన్ని వాణిజ్య కేంద్రాలను వదిలివేయాల్సి వచ్చింది. డెన్మార్కు తన కోటలను 1850లో [[:en: United Kingdom|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]]కు విక్రయించింది. ====జాబితా==== * [[:en: Fort Fredensborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గు]] (Ningo: 1734 – మార్చి 1850) * [[:en: Osu Castle| క్రిస్టియన్సు‌బోర్గు కోట]] ([[:en: Accra| Accra]]/Osu: 1658 – ఏప్రిల్ 1659, 1661 – డిసెంబరు 1680, ఫిబ్రవరి 1683 – 1693, 1694–1850) * [[:en: Fort Augustaborg| ఆగస్టాబోర్గు కోట]] ([[:en: Teshie| Teshie]]: 1787 – మార్చి 1850) * [[:en: Fort Prinzenstein| ఫోర్టు ప్రిన్జెన్‌స్టైను ]] ([[:en: Keta| Keta]]: 1780 – 12 మార్చి 1850) * [[:en: Fort Kongenstein| కాంగెన్‌స్టెయిన్ కోట]] [[:en: Ada Foah|Ada]]: 1784 – మార్చి 1850) * [[:en: Cape Coast Castle| కార్ల్స్‌బోర్గు కోట]] (ఫిబ్రవరి 1658 – 16 ఏప్రిల్ 1659, 22 ఏప్రిల్ 1663 – 3 మే 1664) * [[:en: Fort Frederiksborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గు]] (Amanful లేదా Amanfro: 1659 – 16 ఏప్రిల్ 1685) * [[:en: Fort William, Ghana| ఫోర్ట్ విలియం]] (ఘనా), [[:en: Anomabu| అనోమాబు]]లో (1657–1659) * [[:en: Ningo|నింగో]] సమీపంలో 1784 నుండి 1850 వరకు ఒక చిన్న స్థావరం ===ఆసియా=== 17వ శతాబ్దం నుండి 19వ శతాబ్దం వరకు, డెన్మార్క్ భారత ఉపఖండం అంతటా చెదురుమదురుగా చిన్న చిన్న వలసలను మరియు వాణిజ్య స్థావరాలను నిర్వహించింది. ఆ తర్వాత, అక్కడ ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదిగిన బ్రిటన్‌కు ఈ స్థావరాలలో చాలా వరకు అమ్మబడ్డాయి లేదా అప్పగించబడ్డాయి.<ref name="Dictionary" /> దీనిలో అత్యంత ముఖ్యమైన ఆర్థిక అంశం [[:en: spice trade|మసాలా దినుసుల వాణిజ్యం]] మరియు తూర్పు ఆసియా ప్రాంతానికి—అందులోనూ మరింత తూర్పున ఉన్న [[:en: Imperial era of Chinese history|చైనా సామ్రాజ్యానికి]]—ప్రవేశం కలిగి ఉండటం. ====ట్రాంక్విబార్ (1620–1845)==== [[File:Map of Danish Settlements in India (1620 - 1845).svg|thumb|భారతదేశంలోని డానిష్ స్థావరాల పటం (1620 - 1845).]]{{lang|da|Trankebar}} (నేటి తరంగంబాడి) వద్ద ఉన్న ఈ వలస స్థావరం, కొన్ని అంతరాయాలు మినహా, 200 సంవత్సరాలకు పైగా డానిష్ వారి ఆధీనంలో ఉండి, 1845లో బ్రిటిష్ వారికి విక్రయించబడింది. ====సీరంపూర్ (1755–1845)==== 1755లో, డెన్మార్క్ {{lang|da|Frederiksnagore}} (ప్రస్తుతం సీరంపూర్) ప్రాంతాన్ని, ఆ తర్వాత Achne మరియు Pirapur పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. ఇవి కోల్‌కతాకు (గతంలో కలకత్తా) ఉత్తరాన సుమారు {{convert|25|km}} దూరంలో ఉన్నాయి. 1818లో, సీరంపూర్‌లో [[:en: Serampore College| Serampore College]] స్థాపించబడింది; ఇది నేటికీ మనుగడలో ఉంది. ఈ పట్టణాలు కూడా 1845లో బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి. ====నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868)==== 1754, 1868 మధ్య, డెన్మార్క్ వారు [[నికోబార్ దీవులు]]ను ఆక్రమించి వలసలు స్థాపించడానికి ప్రయత్నించారు; వీరు ఈ దీవులను {{lang|da|Frederiksøerne}} ("ఫ్రెడెరిక్ దీవులు") లేదా {{lang|da|Ny Danmark}} ("కొత్త డెన్మార్క్") అని పిలిచేవారు. ===ఐరోపా=== <!-- వలస కాదు: డానిష్ ఎస్టోనియా (1206–1346) {{Main|డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా (1219–1346)}} 13వ మరియు 14వ శతాబ్దాలలో, ప్రస్తుతం [[ఎస్టోనియా]]గా పిలువబడే ప్రాంతంలోని కొన్ని భాగాలను డెన్మార్క్ పాలించింది. ఈ వలస ప్రాంతానికి మొదట "డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా" ({{langx|da|Hertugdømmet Estland}}) అని పేరు పెట్టారు; చరిత్రకారులు దీనిని పிற்கాలంలో [[డానిష్ ఎస్టోనియా]] అని వ్యవహరిస్తున్నారు.--> ====ఐస్‌లాండు (1537/1814–1944)==== [[File:Gaimard01.jpg|thumb|upright=1.3|1835లో రేక్‌జావిక్]] గ్రీన్‌లాండ్, ఫారో దీవుల విషయంలో వలెనే, [[ఐస్‌లాండ్]] మీద నార్వేకు ఉన్న హక్కులు డెన్మార్క్-నార్వే కూటమికి సంక్రమించాయి. ఆ ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే, '' [[:en: Treaty of Kiel| కీల్ ఒప్పందం]] ప్రకారం ఐస్‌లాండు కూడా డెన్మార్కు ఆధీనంలోనే ఉండిపోయింది. ఐస్‌లాండ్‌లో స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం బలపడటంతో, డెన్మార్క్ 1874లో ఆ ప్రాంతానికి స్వయంపాలనను మంజూరు చేసింది, ఆపై 1904లో ఆ స్వయంపాలన పరిధిని విస్తరించింది. 1918లో, ఐస్‌లాండ్ డెన్మార్క్‌తో ఒక '[[:en: personal union |వ్యక్తిగత కూటమి]]ని ఏర్పరచుకుంటూ, "ఐస్‌లాండ్ రాజ్యం" అనే పేరుతో పూర్తి సార్వభౌమ అధికారం కలిగిన రాజ్యంగా అవతరించింది. 1940 నుండి 1945 వరకు నాజీ జర్మనీ [[:en: Denmark in World War II|డెన్మార్క్‌ను ఆక్రమించుకున్న]] సమయంలో, [[:en: Icelandic referendum, 1944|జనవాక్యం]] ఫలితాల ఆధారంగా, 1944 జూన్ 17న ఐస్‌లాండ్ గణతంత్ర రాజ్యంగా ప్రకటించబడింది. ====ఫారో దీవులు (1537/1814–1851)==== గ్రీన్‌ల్యాండ్ విషయంలో వలెనే, నార్వేకి వారసత్వ రాజ్యంగా డెన్మార్కు–నార్వే కూటమి, [[ఫారో దీవులు]] మీద మధ్యయుగపు నార్వేజియను హక్కులను స్వీకరించింది. 1035లో ఫారో దీవులు నార్వే రాజ్యపు అంతర్భాగంగా మారాయి. డెన్మార్క్-నార్వే కూటమి రద్దయిన తర్వాత, నెపోలియన్ యుద్ధాల పర్యవసానంగా నార్వేని స్వీడన్‌కు అప్పగించారు; అయితే, నార్వేజియన్ రాజవంశానికి చెందిన అధీన ప్రాంతాలను డెన్మార్క్ తన వద్దే ఉంచుకుంది. 1814 నాటి కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతు ప్రకారం ఫారో దీవులు డెన్మార్క్ ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. 1816లో, ఈ దీవులను అధికారికంగా డెన్మార్క్ కౌంటీగా (''[[:en: amt|ఆంటు]]'') ప్రకటించారు, అలాగే అక్కడి స్థానిక పార్లమెంటును (''[[:en: løgting|లాగ్టింగు]]'') రద్దు చేశారు. 1851లో డెన్మార్క్ రాజ్యాంగం అమలులోకి రావడంతో ఫారో దీవులు పూర్తిగా డెన్మార్క్‌లో విలీనమయ్యాయి; ఈ క్రమంలో దీవుల ప్రజలకు సమాన ఓటు హక్కులు కల్పించబడ్డాయి, దేశంలోని ఇతర ఏ ప్రావిన్స్‌తోనైనా సమానంగానే వీటిని పరిగణించారు, తద్వారా వీటికి ఉన్న వలస ప్రాంత హోదా తొలగిపోయింది. 1559లో కోర్లాండు, [[:en: Bishopric of Ösel-Wiek|ఓసెల్-వియక్]] బిషపు అయిన మ్యును‌చౌసెను‌కు చెందిన ఐదవ జోహన్నెసు తన భూములను డెన్మార్కు రాజు [[:en: Frederick II of Denmark|2వ ఫ్రెడరిక్]]కి 30,000 [[:en: thalers|థాలర్ల]]కు విక్రయించారు. డెన్మార్క్ రాజు ఆ భూభాగాన్ని తన తమ్ముడైన [[:en: Duke Magnus of Holstein|హోల్స్టెయిను డ్యూక్ మాగ్నసు]]కు అప్పగించారు. 1583లో లివోనియాకు చెందిన మాగ్నసు మరణించిన తర్వాత, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు–లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] కోర్లాండ్ బిషప్రిక్‌లోని అతని భూభాగాలపై దండయాత్ర చేసింది; దీంతో [[:en: Frederick II of Denmark| 2వ ఫ్రెడరిక్]] తన వారసత్వ హక్కులను విక్రయించాలని నిర్ణయించుకున్నారు. 1645లో [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రొమెస్బ్రొ ఒప్పందం]] ద్వారా [[:en: Saaremaa| సారెమా]] దీవిని డెన్మార్కు నుండి [[:en: Dominions of Sweden|స్వీడను‌కు]] ===ఉత్తర అమెరికా=== [[File:Christiansted seen from Peters Farm.jpg|thumb|[[:en: Christiansted, U.S. Virgin Islands|1831లో డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌లోని క్రిస్టియన్‌స్టెడ్]]]] ====డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ (1666–1917)==== డెన్మార్క్-నార్వే 1671లో [[:en: Saint Thomas, U.S. Virgin Islands|సెయింటు థామసు]] ద్వీపాన్ని, 1718లో [[:en:Saint John, U.S. Virgin Islands|సెయింటు జాన్]] (ప్రస్తుతం సెయింట్ జాన్) ద్వీపాన్ని స్వాధీనం చేసుకుంది, [[:en: Saint Croix|సెయింట్ క్రోయిక్సు]] ద్వీపాన్ని కొనుగోలు చేసింది. 1733లో ఫ్రాన్స్ నుండి [[:en: Kroix|క్రోయిక్సు]] ద్వీపసమూహంలోకి మార్చబడిన ఈ ద్వీపాల ఆర్థిక వ్యవస్థలన్నీ ప్రధానంగా చక్కెరపై ఆధారపడి ఉండేవి. ఈ ద్వీపాలను డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ అని పిలిచేవారు. చివరికి 1917లో 25 మిలియన్ డాలర్లకు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు అమ్మారు. పేద ఆంగ్ల భాష మాట్లాడే జనాభా నుండి పెరుగుతున్న అల్లర్లు మరియు అశాంతి కారణంగా 1870 నుండి అనేక డానిష్-అమెరికన్ వారసత్వ చర్చలు జరిగాయి. జాహ్లే ప్రభుత్వం (1914–1920) డానిష్ ప్రధాన భూభాగ నియోజకవర్గాలకు భారీగా బహిష్కరించబడిన ఎన్నికలను నిర్వహించింది, ఇది ద్వీపాల అమ్మకానికి అనుకూలంగా మైనారిటీ ఓట్లను అందించింది. యునైటెడ్ స్టేట్స్ వాటిని నావికా స్థావరాలుగా ఉపయోగించాలని ఆశించింది. 1917 నుండి, ఈ ద్వీపాలను [[:en: United States Virgin Islands| యునైటెడ్ స్టేట్స్ వర్జిన్ ఐలాండ్సు]] అని పిలుస్తున్నారు. ====గ్రీన్‌ల్యాండు (1814–1953)==== [[File:Legende børn, ca. 1878 (8473597948).jpg|thumb|గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో గోడ్‌హాబు, {{circa|1878}}]] 995 లేదా 996లో ఎరిక్ ది రెడ్ రాక తర్వాత, వైకింగు యుగంలో [[ఐస్‌ల్యాండ్]], [[నార్వే]] నుండి వలస వచ్చినవారు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌లో స్థిరపడ్డారు. మధ్యయుగపు గ్రీన్‌ల్యాండు నిడారోసు ఆర్చ్‌డయోసెసు కింద 22 చర్చిలు, 2 కాన్వెంట్‌లతో కూడిన ఒక బిషప్‌రికుగా ఉండేది. 1261లో గ్రీన్‌ల్యాండు వాసులు నార్వే రాజ్యం (872–1397)కు సామంతులుగా మారారు. 1397లో కల్మారు యూనియను ఆమోదం పొందడంతో, డెన్మార్కు–నార్వే గ్రీన్‌ల్యాండును వారసత్వంగా పొందింది. 15వ శతాబ్దంలో నార్స్ ప్రజల గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో స్థిరనివాసం స్థావరం చివరకు కనుమరుగైన తర్వాత, 1721 వరకు ఐరోపావాసులు ఆ ద్వీపంలో మళ్ళీ స్థిరపడలేదు. ఆ సంవత్సరంలో లూథరన్ మతగురువు హన్స్ ఎగెడే అక్కడికి చేరుకుని, ప్రస్తుతం నూక్ అని పిలువబడే పట్టణాన్ని స్థాపించారు. నెపోలియన్ యుద్ధాల తరువాత 1814లో నార్వేను [[స్వీడన్]] రాజుకు అప్పగించిన తర్వాత, కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతుగా డెన్మార్కు పాత ప్రాదేశిక హక్కులను నిలుపుకుంది. ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో ఆ ప్రాంతానికి ఉన్న భౌగోళిక-వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యత కారణంగా, 1945లో గ్రీన్‌ల్యాండు అభివృద్ధి, స్థిరనివాసం వేగవంతమయ్యాయి. దీనికి అమెరికా వారి థూలే వైమానిక స్థావరం ఒక ఉదాహరణ, నిదర్శనంగా నిలిచింది. 1943 నుండి థూలే వైమానిక స్థావరం. విమానాలు. ఐస్‌బ్రేకర్ల వంటి ప్రాథమిక సాంకేతిక సామర్థ్యాలు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌కు అందుబాటులోకి రావడం మరొక కారణం, చోదక శక్తి. ఇది, మారుమూలగా ఉన్న ఆ ద్వీపానికి ఐరోపాకు కొంతవరకు సమానమైన సరఫరా పరిస్థితిని కల్పించింది. 19వ శతాబ్దంలో పెరుగుతున్న ఏకీకరణ కాలం తరువాత, డానిష్ రాజ్యాంగం అమలుతో 1953లో గ్రీన్‌ల్యాండు డెన్మార్కు‌లో విలీనం చేయబడింది. ==వారసత్వం== గ్రీన్‌ల్యాండ్ మరియు ఫారో దీవులు ఆ వలస సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా నిలిచాయి. గ్రీన్‌ల్యాండు వలస హోదా 1953లో ముగిసి, అది [[:en: Danish Realm| డెన్మార్క్ రాజ్యపు]] ఒక అంతర్భాగంగా మారింది. ఇది 1979లో '[[:en: home rule|స్వయంపాలన]], ఆ మీద 2009లో 'స్వయం నిర్ణయాధికారం'తో సహా మరింత విస్తృతమైన స్వయంప్రతిపత్తిని పొందింది. అదే విధంగా, ఫారో దీవులు 1816లో ఒక కౌంటీ హోదాతో ఆ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ఆ తర్వాత 1948లో వీటికి స్వయంపాలన మంజూరు చేయబడింది. == మూలాలు == baq06e0hvlp7hdpiuqxsfluuvyvdun3 4808037 4808036 2026-04-22T15:24:34Z T.sujatha 527 /* నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868) */ 4808037 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{langx|da|Danske kolonier}} | conventional_long_name = Danish overseas colonies | status = Empire | status_text = <!-- A free text to describe status at the top of the infobox. Use sparingly. --> | life_span = 1537–1953 (Denmark)<br />1537–1814 (Norway) | government_type = [[Constitutional monarchy]] | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = <!-- Optional: Date of establishment, in format 1 January (no year) --> | year_start = 1537 | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = <!-- Optional: Date of disestablishment, in format 1 January (no year) --> | year_end = 1953 | event1 = <!-- Optional: other events between "start" and "end" --> | date_event1 = | event2 = | date_event2 = | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event5 = | date_event5 = | event6 = | date_event6 = | event_pre = <!-- Optional: A crucial event that took place before "event_start" --> | date_pre = | event_post = <!-- Optional: A crucial event that took place after "event_end" --> | date_post = <!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Kingdom of Norway (872–1397){{!}}Old Kingdom of Norway | flag_p1 = Kongeflagget.svg | s1 = Danish Realm{{!}}Kingdom of Denmark | flag_s1 = Flag of Denmark (state).svg | image_flag = Flag of Denmark.svg | flag_alt = <!-- Alt text for flag --> | image_flag2 = <!-- Second flag --> | flag_alt2 = <!-- Alt text for second flag --> | flag = Flag of Denmark | image_coat = Royal Arms of Denmark & Norway (1699–1819).svg | coa_size = <!-- Size of coat of arms --> | coat_alt = <!-- Alt text for coat of arms --> | symbol_type_article = Coat of arms of Denmark | image_map = Danish Colonial Empire.png | image_map_alt = | image_map_caption = All territories ever owned by [[Denmark–Norway]] (including trading posts) | capital = [[Copenhagen]] | national_motto = ''[[Royal mottos of Danish monarchs|Ske Herrens vilje]]''<br />{{small|"The Lord's will be done"}} | national_anthem = ''[[Der er et yndigt land]]''<br />({{Langx|en|"There is a lovely country"}}) <br />(1835–1953)[[File:United_States_Navy_Band_-_Der_er_et_yndigt_land.ogg]]<br/> ---- ''[[Kong Christian stod ved højen mast]]''<br />({{Langx|en|"King Christian stood by the lofty mast")}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Kong_Kristian_stod_ved_højen_mast.ogg]]<br/> | common_languages = '''Official language:'''<br />[[Danish language|Danish]]<br />'''Regional languages:'''<br />[[Norwegian language|Norwegian]], [[German language|German]], [[Icelandic language|Icelandic]], [[Greenlandic language|Greenlandic]], [[Faroese language|Faroese]] | religion = [[Lutheranism|Evangelical Lutheranism]] | demonym = | currency = [[Danish rigsdaler|Rigsdaler]] <!-- Titles and names of the first and last leaders and their deputies -->| leader1 = [[Christian III of Denmark|Christian III]] {{small|(first)}} | leader2 = [[Frederik IX of Denmark|Frederik IX]] {{small|(last)}} | year_leader1 = 1537–1559 | year_leader2 = 1947–1953 | title_leader = [[King of Denmark|King]] | deputy1 = [[Adam Wilhelm Moltke]] {{small|(first)}} | deputy2 = [[Erik Eriksen]] {{small|(last)}} | year_deputy1 = 1848–1852 | year_deputy2 = 1950–1953 | title_deputy = [[Prime Minister of Denmark|Prime Minister]] <!-- Legislature -->| legislature = [[Rigsdagen]] | house1 = [[Landstinget]] | house2 = [[Folketing]] <!-- Area and population of a given year -->| stat_year1 = <!-- year of the statistic, specify either area, population or both --> | stat_area1 = <!-- area in square kílometres (w/o commas or spaces), area in square miles is calculated --> | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = }} '''డానిషు విదేశీ వలసలు''', '''డానిషు-నార్వేజియను వలసలు''' అనేవి 1537 నుండి 1953 వరకు డెన్మార్కు–నార్వే (1814 తర్వాత కేవలం డెన్మార్కు) ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలు. తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ వలసలు ఆఫ్రికా, ఆసియా, ఐరోపా, ఉత్తర అమెరికా అనే నాలుగు ఖండాలలో విస్తరించి ఉండేవి.<ref>Prem Poddar, and Lars Jensen, eds., ''A historical companion to postcolonial literatures: Continental Europe and Its Empires'' (Edinburgh UP, 2008), "Denmark and its colonies" pp 58-105.</ref> వలస విస్తరణ కాలం, [[:en: Kalmar Union|కల్మార్ యూనియన్]]లో [[:en: Danes|డానిష్ ప్రజలు]], [[:en: Norwegians|నార్వేజియన్ల]] హోదా, అధికారం పెరగడానికి నాంది పలికింది. ఈ సమయంలో, డానిషు, నార్వేజియను ప్రజలు తమను తాము ఒకే "" [[:en: Statsfædrelandet| రాజ్య మాతృభూమి]] పౌరులుగా భావించడం క్రమంగా పెరిగింది; ఈ రాజ్య మాతృభూమి [[:en: House of Oldenburg|ఓల్డెన్‌బర్గ్]] రాజవంశపు చక్రవర్తుల పాలనలో ఉండేది. 17వ శతాబ్దంలో [[:en: Scandinavian Peninsula|స్కాండినేవియన్ ద్వీపకల్పం]]లో తమ భూభాగాలను కోల్పోయిన తర్వాత, డెన్మార్కు-నార్వే [[:en: West Africa|పశ్చిమ ఆఫ్రికా]]లో వాణిజ్య కేంద్రాలతో కూడిన కోటలను, అలాగే [[:en: Caribbean|కరేబియన్]], [[:en: Indian subcontinent|భారత ఉపఖండం]]లో వలసలను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది. ఐరోపా అంతటా విస్తరిస్తున్న [[:en: Mercantilism|వాణిజ్యవాద]] తరంగంలో భాగంగా, డెన్మార్క్-నార్వే విదేశీ వాణిజ్యాన్ని విస్తరించే విధానాన్ని [[:en: Christian IV of Denmark|4వ క్రిస్టియను]] మొట్టమొదట ప్రారంభించారు. డెన్మార్క్-నార్వే మొదటి వలస, 1620లో భారతదేశపు దక్షిణ తీరంలో ఉన్న [[:en: Tharangambadi|ట్రాంక్విబారు]] వద్ద స్థాపించబడింది. ఈ వలసను స్థాపించిన యాత్రకు అడ్మిరల్ [[:en: Ove Gjedde| Ove Gjedde]] నాయకత్వం వహించారు. 1814 తర్వాత [[:en: Napoleonic Wars|నెపోలియన్ యుద్ధాల]] పర్యవసానంగా నార్వే స్వీడన్‌కు అప్పగించబడినప్పుడు, నార్వే [[:en: Greater Norway|గొప్ప మధ్యయుగ వలస భూభాగాలలో]] మిగిలి ఉన్నవాటిని డెన్మార్క్ తన ఆధీనంలోనే ఉంచుకుంది. నేడు, ఆ వలసల అవశేషాలుగా కేవలం రెండు భూభాగాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; ఇవి వాస్తవానికి నార్వేకు చెందిన ఆధారిత భూభాగాలు కాగా, ప్రస్తుతం అవి [[:en: Danish Realm|డానిష్ రాజ్యంలో]] భాగంగా ఉన్నాయి — అవి [[:en: Faroe Islands|ఫారో దీవులు]], [[:en: Greenland|గ్రీన్‌ల్యాండ్]]. 1948 వరకు ఫారో దీవులు డెన్మార్క్‌లో ఒక కౌంటీగా ఉండేవి, కాగా గ్రీన్‌లాండ్ వలస ప్రాంత హోదా 1953లో ముగిసింది. ప్రస్తుతం ఇవి స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలు.<ref name=territory>* {{Cite web| url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | title=ఐరోపాలో అమల్లో ఉన్న స్వయంప్రతిపత్తులు | publisher=[[Society for Threatened Peoples]] | quote=డెన్మార్క్ తన రెండు ద్వీప భూభాగాలతో చాలా నిర్దిష్టమైన ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తులను ఏర్పాటు చేసింది | last=Benedikter | first=Thomas | date=2006-06-19 | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | archive-date=2008-03-09 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | title=గ్రీన్‌లాండ్ | last=Ackrén | first=Maria | publisher=Autonomy Arrangements in the World | date=November 2017 | quote=డెన్మార్క్‌కు చెందిన స్వయంపరిపాలన భూభాగాలలో ఫారోస్ మరియు గ్రీన్‌లాండిక్ భాషలు అధికారిక ప్రాంతీయ భాషలుగా పరిగణించబడతాయి. | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | archive-date=2019-08-30 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en | title=గ్రీన్‌లాండ్ | date=2013-06-03 | website=అంతర్జాతీయ సహకారం మరియు అభివృద్ధి | publisher=[[European Commission]] | language=en | access-date=2019-08-27 | quote=గ్రీన్‌లాండ్ [...] డెన్మార్క్ రాజ్యంలో ఒక స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగం}} *{{Cite web| url=http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | title=ఫారో దీవుల గురించిన వాస్తవాలు | publisher=Nordic cooperation | access-date=1 జూలై 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180423094907/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | archive-date=23 ఏప్రిల్ 2018 | url-status=dead| df=dmy-all | quote=ఫారో దీవులు [...] నార్డిక్ ప్రాంతంలోని మూడు స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలలో ఒకటి}}</ref> డెన్మార్కు రాజ్యంలో [[:en: home rule|స్వపరిపాలన]]తో, "[[:en: Danish Realm|రాజ్య ఐక్యత]]" (Unity of the Realm) అని పిలువబడే ఒక సంబంధం పరిధిలో ఉన్నాయి. ==స్థూల వివరణ== ===ఆఫ్రికా=== [[File:Christiansborg Castle2.jpg|thumb|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ యొక్క సమకాలీన చిత్రణ|left]] డెన్మార్క్-నార్వే దేశాలు పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని [[:en: Gold Coast (region)|గోల్డ్ కోస్ట్]] వెంబడి, ముఖ్యంగా నేటి [[:en: Ghana|ఘనా]] ప్రాంతం చుట్టూ, అనేక వాణిజ్య కేంద్రాలను మరియు నాలుగు కోటలను నిర్వహించాయి.<ref name="Dictionary">{{Cite book| editor1-first=James Stuart | editor1-last=Olson | editor2-first=Robert | editor2-last=Shadle | year=1991 | title=Historical Dictionary of European Imperialism | publisher=Greenwood Publishing Group | isbn=9780313262579 | url=https://books.google.com/books?id=uyqepNdgUWkC&pg=PA167 | access-date=September 4, 2012}}</ref> మూడు వాణిజ్య కేంద్రాలు నిర్మించబడ్డాయి: [[:en: Fort Frederiksborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్]] (Kpompo వద్ద); 1661లో స్వీడన్ నుండి కొనుగోలు చేయబడిన, [[:en: Accra|అక్రా]] సమీపంలోని [[:en: Osu Castle|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్]]; మరియు ఫ్రెడెరిక్స్‌బెర్గ్. ఆ కోటలు: [[:en: Fort Fredensborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గ్]] (1734), [[:en: Fort Kongenstein|ఫోర్ట్ కొంగెన్‌స్టెయిన్]] (1783), [[:en: Fort Prinzenstein|ఫోర్ట్ ప్రిన్జెన్‌స్టెయిన్]] (1784), [[:en: Fort Augustaborg|ఫోర్ట్ అగస్టాబోర్గ్]] (1787); వీటిలో చాలా వరకు నేడు శిథిలాల రూపంలో మిగిలి ఉన్నాయి. వీటిలో కేవలం ఒక్కటి మాత్రమే ఇప్పటికీ మనుగడలో ఉంది, అదే [[:en: Osu Castle|ఓసు కోట]]; ఇది ఒకప్పుడు ఘనా అధ్యక్షుల నివాసంగా ఉండేది. ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్ సమీపంలో [[:en: plantations| తోటల పెంపకం]] కేంద్రాలు స్థాపించబడ్డాయి, కానీ అవి విఫలమయ్యాయి. ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో డానిష్ ఆధిపత్యానికి ప్రధాన స్థావరంగానూ, డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌కు బానిసల రవాణాకు కేంద్రంగానూ మారింది. 1807లో, డెన్మార్కు ఆఫ్రికన్ వ్యాపార భాగస్వాములు [[:en: Ashanti Empire|అశాంతి సామ్రాజ్యం]] చేతిలో అణచివేయబడ్డారు; దీని ఫలితంగా అన్ని వాణిజ్య కేంద్రాలను వదిలివేయాల్సి వచ్చింది. డెన్మార్కు తన కోటలను 1850లో [[:en: United Kingdom|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]]కు విక్రయించింది. ====జాబితా==== * [[:en: Fort Fredensborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గు]] (Ningo: 1734 – మార్చి 1850) * [[:en: Osu Castle| క్రిస్టియన్సు‌బోర్గు కోట]] ([[:en: Accra| Accra]]/Osu: 1658 – ఏప్రిల్ 1659, 1661 – డిసెంబరు 1680, ఫిబ్రవరి 1683 – 1693, 1694–1850) * [[:en: Fort Augustaborg| ఆగస్టాబోర్గు కోట]] ([[:en: Teshie| Teshie]]: 1787 – మార్చి 1850) * [[:en: Fort Prinzenstein| ఫోర్టు ప్రిన్జెన్‌స్టైను ]] ([[:en: Keta| Keta]]: 1780 – 12 మార్చి 1850) * [[:en: Fort Kongenstein| కాంగెన్‌స్టెయిన్ కోట]] [[:en: Ada Foah|Ada]]: 1784 – మార్చి 1850) * [[:en: Cape Coast Castle| కార్ల్స్‌బోర్గు కోట]] (ఫిబ్రవరి 1658 – 16 ఏప్రిల్ 1659, 22 ఏప్రిల్ 1663 – 3 మే 1664) * [[:en: Fort Frederiksborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గు]] (Amanful లేదా Amanfro: 1659 – 16 ఏప్రిల్ 1685) * [[:en: Fort William, Ghana| ఫోర్ట్ విలియం]] (ఘనా), [[:en: Anomabu| అనోమాబు]]లో (1657–1659) * [[:en: Ningo|నింగో]] సమీపంలో 1784 నుండి 1850 వరకు ఒక చిన్న స్థావరం ===ఆసియా=== 17వ శతాబ్దం నుండి 19వ శతాబ్దం వరకు, డెన్మార్క్ భారత ఉపఖండం అంతటా చెదురుమదురుగా చిన్న చిన్న వలసలను మరియు వాణిజ్య స్థావరాలను నిర్వహించింది. ఆ తర్వాత, అక్కడ ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదిగిన బ్రిటన్‌కు ఈ స్థావరాలలో చాలా వరకు అమ్మబడ్డాయి లేదా అప్పగించబడ్డాయి.<ref name="Dictionary" /> దీనిలో అత్యంత ముఖ్యమైన ఆర్థిక అంశం [[:en: spice trade|మసాలా దినుసుల వాణిజ్యం]] మరియు తూర్పు ఆసియా ప్రాంతానికి—అందులోనూ మరింత తూర్పున ఉన్న [[:en: Imperial era of Chinese history|చైనా సామ్రాజ్యానికి]]—ప్రవేశం కలిగి ఉండటం. ====ట్రాంక్విబార్ (1620–1845)==== [[File:Map of Danish Settlements in India (1620 - 1845).svg|thumb|భారతదేశంలోని డానిష్ స్థావరాల పటం (1620 - 1845).]]{{lang|da|Trankebar}} (నేటి తరంగంబాడి) వద్ద ఉన్న ఈ వలస స్థావరం, కొన్ని అంతరాయాలు మినహా, 200 సంవత్సరాలకు పైగా డానిష్ వారి ఆధీనంలో ఉండి, 1845లో బ్రిటిష్ వారికి విక్రయించబడింది. ====సీరంపూర్ (1755–1845)==== 1755లో, డెన్మార్క్ {{lang|da|Frederiksnagore}} (ప్రస్తుతం సీరంపూర్) ప్రాంతాన్ని, ఆ తర్వాత Achne మరియు Pirapur పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. ఇవి కోల్‌కతాకు (గతంలో కలకత్తా) ఉత్తరాన సుమారు {{convert|25|km}} దూరంలో ఉన్నాయి. 1818లో, సీరంపూర్‌లో [[:en: Serampore College| Serampore College]] స్థాపించబడింది; ఇది నేటికీ మనుగడలో ఉంది. ఈ పట్టణాలు కూడా 1845లో బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి. ====నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868)==== 1754, 1868 మధ్య, డెన్మార్క్ వారు [[నికోబార్ దీవులు]]ను ఆక్రమించి వలసలు స్థాపించడానికి ప్రయత్నించారు; వీరు ఈ దీవులను ("ఫ్రెడెరిక్ దీవులు") లేదా ("కొత్త డెన్మార్క్") అని పిలిచేవారు. ===ఐరోపా=== <!-- వలస కాదు: డానిష్ ఎస్టోనియా (1206–1346) {{Main|డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా (1219–1346)}} 13వ మరియు 14వ శతాబ్దాలలో, ప్రస్తుతం [[ఎస్టోనియా]]గా పిలువబడే ప్రాంతంలోని కొన్ని భాగాలను డెన్మార్క్ పాలించింది. ఈ వలస ప్రాంతానికి మొదట "డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా" ({{langx|da|Hertugdømmet Estland}}) అని పేరు పెట్టారు; చరిత్రకారులు దీనిని పிற்கాలంలో [[డానిష్ ఎస్టోనియా]] అని వ్యవహరిస్తున్నారు.--> ====ఐస్‌లాండు (1537/1814–1944)==== [[File:Gaimard01.jpg|thumb|upright=1.3|1835లో రేక్‌జావిక్]] గ్రీన్‌లాండ్, ఫారో దీవుల విషయంలో వలెనే, [[ఐస్‌లాండ్]] మీద నార్వేకు ఉన్న హక్కులు డెన్మార్క్-నార్వే కూటమికి సంక్రమించాయి. ఆ ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే, '' [[:en: Treaty of Kiel| కీల్ ఒప్పందం]] ప్రకారం ఐస్‌లాండు కూడా డెన్మార్కు ఆధీనంలోనే ఉండిపోయింది. ఐస్‌లాండ్‌లో స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం బలపడటంతో, డెన్మార్క్ 1874లో ఆ ప్రాంతానికి స్వయంపాలనను మంజూరు చేసింది, ఆపై 1904లో ఆ స్వయంపాలన పరిధిని విస్తరించింది. 1918లో, ఐస్‌లాండ్ డెన్మార్క్‌తో ఒక '[[:en: personal union |వ్యక్తిగత కూటమి]]ని ఏర్పరచుకుంటూ, "ఐస్‌లాండ్ రాజ్యం" అనే పేరుతో పూర్తి సార్వభౌమ అధికారం కలిగిన రాజ్యంగా అవతరించింది. 1940 నుండి 1945 వరకు నాజీ జర్మనీ [[:en: Denmark in World War II|డెన్మార్క్‌ను ఆక్రమించుకున్న]] సమయంలో, [[:en: Icelandic referendum, 1944|జనవాక్యం]] ఫలితాల ఆధారంగా, 1944 జూన్ 17న ఐస్‌లాండ్ గణతంత్ర రాజ్యంగా ప్రకటించబడింది. ====ఫారో దీవులు (1537/1814–1851)==== గ్రీన్‌ల్యాండ్ విషయంలో వలెనే, నార్వేకి వారసత్వ రాజ్యంగా డెన్మార్కు–నార్వే కూటమి, [[ఫారో దీవులు]] మీద మధ్యయుగపు నార్వేజియను హక్కులను స్వీకరించింది. 1035లో ఫారో దీవులు నార్వే రాజ్యపు అంతర్భాగంగా మారాయి. డెన్మార్క్-నార్వే కూటమి రద్దయిన తర్వాత, నెపోలియన్ యుద్ధాల పర్యవసానంగా నార్వేని స్వీడన్‌కు అప్పగించారు; అయితే, నార్వేజియన్ రాజవంశానికి చెందిన అధీన ప్రాంతాలను డెన్మార్క్ తన వద్దే ఉంచుకుంది. 1814 నాటి కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతు ప్రకారం ఫారో దీవులు డెన్మార్క్ ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. 1816లో, ఈ దీవులను అధికారికంగా డెన్మార్క్ కౌంటీగా (''[[:en: amt|ఆంటు]]'') ప్రకటించారు, అలాగే అక్కడి స్థానిక పార్లమెంటును (''[[:en: løgting|లాగ్టింగు]]'') రద్దు చేశారు. 1851లో డెన్మార్క్ రాజ్యాంగం అమలులోకి రావడంతో ఫారో దీవులు పూర్తిగా డెన్మార్క్‌లో విలీనమయ్యాయి; ఈ క్రమంలో దీవుల ప్రజలకు సమాన ఓటు హక్కులు కల్పించబడ్డాయి, దేశంలోని ఇతర ఏ ప్రావిన్స్‌తోనైనా సమానంగానే వీటిని పరిగణించారు, తద్వారా వీటికి ఉన్న వలస ప్రాంత హోదా తొలగిపోయింది. 1559లో కోర్లాండు, [[:en: Bishopric of Ösel-Wiek|ఓసెల్-వియక్]] బిషపు అయిన మ్యును‌చౌసెను‌కు చెందిన ఐదవ జోహన్నెసు తన భూములను డెన్మార్కు రాజు [[:en: Frederick II of Denmark|2వ ఫ్రెడరిక్]]కి 30,000 [[:en: thalers|థాలర్ల]]కు విక్రయించారు. డెన్మార్క్ రాజు ఆ భూభాగాన్ని తన తమ్ముడైన [[:en: Duke Magnus of Holstein|హోల్స్టెయిను డ్యూక్ మాగ్నసు]]కు అప్పగించారు. 1583లో లివోనియాకు చెందిన మాగ్నసు మరణించిన తర్వాత, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు–లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] కోర్లాండ్ బిషప్రిక్‌లోని అతని భూభాగాలపై దండయాత్ర చేసింది; దీంతో [[:en: Frederick II of Denmark| 2వ ఫ్రెడరిక్]] తన వారసత్వ హక్కులను విక్రయించాలని నిర్ణయించుకున్నారు. 1645లో [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రొమెస్బ్రొ ఒప్పందం]] ద్వారా [[:en: Saaremaa| సారెమా]] దీవిని డెన్మార్కు నుండి [[:en: Dominions of Sweden|స్వీడను‌కు]] ===ఉత్తర అమెరికా=== [[File:Christiansted seen from Peters Farm.jpg|thumb|[[:en: Christiansted, U.S. Virgin Islands|1831లో డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌లోని క్రిస్టియన్‌స్టెడ్]]]] ====డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ (1666–1917)==== డెన్మార్క్-నార్వే 1671లో [[:en: Saint Thomas, U.S. Virgin Islands|సెయింటు థామసు]] ద్వీపాన్ని, 1718లో [[:en:Saint John, U.S. Virgin Islands|సెయింటు జాన్]] (ప్రస్తుతం సెయింట్ జాన్) ద్వీపాన్ని స్వాధీనం చేసుకుంది, [[:en: Saint Croix|సెయింట్ క్రోయిక్సు]] ద్వీపాన్ని కొనుగోలు చేసింది. 1733లో ఫ్రాన్స్ నుండి [[:en: Kroix|క్రోయిక్సు]] ద్వీపసమూహంలోకి మార్చబడిన ఈ ద్వీపాల ఆర్థిక వ్యవస్థలన్నీ ప్రధానంగా చక్కెరపై ఆధారపడి ఉండేవి. ఈ ద్వీపాలను డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ అని పిలిచేవారు. చివరికి 1917లో 25 మిలియన్ డాలర్లకు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు అమ్మారు. పేద ఆంగ్ల భాష మాట్లాడే జనాభా నుండి పెరుగుతున్న అల్లర్లు మరియు అశాంతి కారణంగా 1870 నుండి అనేక డానిష్-అమెరికన్ వారసత్వ చర్చలు జరిగాయి. జాహ్లే ప్రభుత్వం (1914–1920) డానిష్ ప్రధాన భూభాగ నియోజకవర్గాలకు భారీగా బహిష్కరించబడిన ఎన్నికలను నిర్వహించింది, ఇది ద్వీపాల అమ్మకానికి అనుకూలంగా మైనారిటీ ఓట్లను అందించింది. యునైటెడ్ స్టేట్స్ వాటిని నావికా స్థావరాలుగా ఉపయోగించాలని ఆశించింది. 1917 నుండి, ఈ ద్వీపాలను [[:en: United States Virgin Islands| యునైటెడ్ స్టేట్స్ వర్జిన్ ఐలాండ్సు]] అని పిలుస్తున్నారు. ====గ్రీన్‌ల్యాండు (1814–1953)==== [[File:Legende børn, ca. 1878 (8473597948).jpg|thumb|గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో గోడ్‌హాబు, {{circa|1878}}]] 995 లేదా 996లో ఎరిక్ ది రెడ్ రాక తర్వాత, వైకింగు యుగంలో [[ఐస్‌ల్యాండ్]], [[నార్వే]] నుండి వలస వచ్చినవారు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌లో స్థిరపడ్డారు. మధ్యయుగపు గ్రీన్‌ల్యాండు నిడారోసు ఆర్చ్‌డయోసెసు కింద 22 చర్చిలు, 2 కాన్వెంట్‌లతో కూడిన ఒక బిషప్‌రికుగా ఉండేది. 1261లో గ్రీన్‌ల్యాండు వాసులు నార్వే రాజ్యం (872–1397)కు సామంతులుగా మారారు. 1397లో కల్మారు యూనియను ఆమోదం పొందడంతో, డెన్మార్కు–నార్వే గ్రీన్‌ల్యాండును వారసత్వంగా పొందింది. 15వ శతాబ్దంలో నార్స్ ప్రజల గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో స్థిరనివాసం స్థావరం చివరకు కనుమరుగైన తర్వాత, 1721 వరకు ఐరోపావాసులు ఆ ద్వీపంలో మళ్ళీ స్థిరపడలేదు. ఆ సంవత్సరంలో లూథరన్ మతగురువు హన్స్ ఎగెడే అక్కడికి చేరుకుని, ప్రస్తుతం నూక్ అని పిలువబడే పట్టణాన్ని స్థాపించారు. నెపోలియన్ యుద్ధాల తరువాత 1814లో నార్వేను [[స్వీడన్]] రాజుకు అప్పగించిన తర్వాత, కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతుగా డెన్మార్కు పాత ప్రాదేశిక హక్కులను నిలుపుకుంది. ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో ఆ ప్రాంతానికి ఉన్న భౌగోళిక-వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యత కారణంగా, 1945లో గ్రీన్‌ల్యాండు అభివృద్ధి, స్థిరనివాసం వేగవంతమయ్యాయి. దీనికి అమెరికా వారి థూలే వైమానిక స్థావరం ఒక ఉదాహరణ, నిదర్శనంగా నిలిచింది. 1943 నుండి థూలే వైమానిక స్థావరం. విమానాలు. ఐస్‌బ్రేకర్ల వంటి ప్రాథమిక సాంకేతిక సామర్థ్యాలు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌కు అందుబాటులోకి రావడం మరొక కారణం, చోదక శక్తి. ఇది, మారుమూలగా ఉన్న ఆ ద్వీపానికి ఐరోపాకు కొంతవరకు సమానమైన సరఫరా పరిస్థితిని కల్పించింది. 19వ శతాబ్దంలో పెరుగుతున్న ఏకీకరణ కాలం తరువాత, డానిష్ రాజ్యాంగం అమలుతో 1953లో గ్రీన్‌ల్యాండు డెన్మార్కు‌లో విలీనం చేయబడింది. ==వారసత్వం== గ్రీన్‌ల్యాండ్ మరియు ఫారో దీవులు ఆ వలస సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా నిలిచాయి. గ్రీన్‌ల్యాండు వలస హోదా 1953లో ముగిసి, అది [[:en: Danish Realm| డెన్మార్క్ రాజ్యపు]] ఒక అంతర్భాగంగా మారింది. ఇది 1979లో '[[:en: home rule|స్వయంపాలన]], ఆ మీద 2009లో 'స్వయం నిర్ణయాధికారం'తో సహా మరింత విస్తృతమైన స్వయంప్రతిపత్తిని పొందింది. అదే విధంగా, ఫారో దీవులు 1816లో ఒక కౌంటీ హోదాతో ఆ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ఆ తర్వాత 1948లో వీటికి స్వయంపాలన మంజూరు చేయబడింది. == మూలాలు == 9eczxilrwwicsvgfxmrqjd0upgerj0r 4808039 4808037 2026-04-22T15:28:22Z T.sujatha 527 /* సీరంపూర్ (1755–1845) */ 4808039 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{langx|da|Danske kolonier}} | conventional_long_name = Danish overseas colonies | status = Empire | status_text = <!-- A free text to describe status at the top of the infobox. Use sparingly. --> | life_span = 1537–1953 (Denmark)<br />1537–1814 (Norway) | government_type = [[Constitutional monarchy]] | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = <!-- Optional: Date of establishment, in format 1 January (no year) --> | year_start = 1537 | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = <!-- Optional: Date of disestablishment, in format 1 January (no year) --> | year_end = 1953 | event1 = <!-- Optional: other events between "start" and "end" --> | date_event1 = | event2 = | date_event2 = | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event5 = | date_event5 = | event6 = | date_event6 = | event_pre = <!-- Optional: A crucial event that took place before "event_start" --> | date_pre = | event_post = <!-- Optional: A crucial event that took place after "event_end" --> | date_post = <!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Kingdom of Norway (872–1397){{!}}Old Kingdom of Norway | flag_p1 = Kongeflagget.svg | s1 = Danish Realm{{!}}Kingdom of Denmark | flag_s1 = Flag of Denmark (state).svg | image_flag = Flag of Denmark.svg | flag_alt = <!-- Alt text for flag --> | image_flag2 = <!-- Second flag --> | flag_alt2 = <!-- Alt text for second flag --> | flag = Flag of Denmark | image_coat = Royal Arms of Denmark & Norway (1699–1819).svg | coa_size = <!-- Size of coat of arms --> | coat_alt = <!-- Alt text for coat of arms --> | symbol_type_article = Coat of arms of Denmark | image_map = Danish Colonial Empire.png | image_map_alt = | image_map_caption = All territories ever owned by [[Denmark–Norway]] (including trading posts) | capital = [[Copenhagen]] | national_motto = ''[[Royal mottos of Danish monarchs|Ske Herrens vilje]]''<br />{{small|"The Lord's will be done"}} | national_anthem = ''[[Der er et yndigt land]]''<br />({{Langx|en|"There is a lovely country"}}) <br />(1835–1953)[[File:United_States_Navy_Band_-_Der_er_et_yndigt_land.ogg]]<br/> ---- ''[[Kong Christian stod ved højen mast]]''<br />({{Langx|en|"King Christian stood by the lofty mast")}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Kong_Kristian_stod_ved_højen_mast.ogg]]<br/> | common_languages = '''Official language:'''<br />[[Danish language|Danish]]<br />'''Regional languages:'''<br />[[Norwegian language|Norwegian]], [[German language|German]], [[Icelandic language|Icelandic]], [[Greenlandic language|Greenlandic]], [[Faroese language|Faroese]] | religion = [[Lutheranism|Evangelical Lutheranism]] | demonym = | currency = [[Danish rigsdaler|Rigsdaler]] <!-- Titles and names of the first and last leaders and their deputies -->| leader1 = [[Christian III of Denmark|Christian III]] {{small|(first)}} | leader2 = [[Frederik IX of Denmark|Frederik IX]] {{small|(last)}} | year_leader1 = 1537–1559 | year_leader2 = 1947–1953 | title_leader = [[King of Denmark|King]] | deputy1 = [[Adam Wilhelm Moltke]] {{small|(first)}} | deputy2 = [[Erik Eriksen]] {{small|(last)}} | year_deputy1 = 1848–1852 | year_deputy2 = 1950–1953 | title_deputy = [[Prime Minister of Denmark|Prime Minister]] <!-- Legislature -->| legislature = [[Rigsdagen]] | house1 = [[Landstinget]] | house2 = [[Folketing]] <!-- Area and population of a given year -->| stat_year1 = <!-- year of the statistic, specify either area, population or both --> | stat_area1 = <!-- area in square kílometres (w/o commas or spaces), area in square miles is calculated --> | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = }} '''డానిషు విదేశీ వలసలు''', '''డానిషు-నార్వేజియను వలసలు''' అనేవి 1537 నుండి 1953 వరకు డెన్మార్కు–నార్వే (1814 తర్వాత కేవలం డెన్మార్కు) ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలు. తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ వలసలు ఆఫ్రికా, ఆసియా, ఐరోపా, ఉత్తర అమెరికా అనే నాలుగు ఖండాలలో విస్తరించి ఉండేవి.<ref>Prem Poddar, and Lars Jensen, eds., ''A historical companion to postcolonial literatures: Continental Europe and Its Empires'' (Edinburgh UP, 2008), "Denmark and its colonies" pp 58-105.</ref> వలస విస్తరణ కాలం, [[:en: Kalmar Union|కల్మార్ యూనియన్]]లో [[:en: Danes|డానిష్ ప్రజలు]], [[:en: Norwegians|నార్వేజియన్ల]] హోదా, అధికారం పెరగడానికి నాంది పలికింది. ఈ సమయంలో, డానిషు, నార్వేజియను ప్రజలు తమను తాము ఒకే "" [[:en: Statsfædrelandet| రాజ్య మాతృభూమి]] పౌరులుగా భావించడం క్రమంగా పెరిగింది; ఈ రాజ్య మాతృభూమి [[:en: House of Oldenburg|ఓల్డెన్‌బర్గ్]] రాజవంశపు చక్రవర్తుల పాలనలో ఉండేది. 17వ శతాబ్దంలో [[:en: Scandinavian Peninsula|స్కాండినేవియన్ ద్వీపకల్పం]]లో తమ భూభాగాలను కోల్పోయిన తర్వాత, డెన్మార్కు-నార్వే [[:en: West Africa|పశ్చిమ ఆఫ్రికా]]లో వాణిజ్య కేంద్రాలతో కూడిన కోటలను, అలాగే [[:en: Caribbean|కరేబియన్]], [[:en: Indian subcontinent|భారత ఉపఖండం]]లో వలసలను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది. ఐరోపా అంతటా విస్తరిస్తున్న [[:en: Mercantilism|వాణిజ్యవాద]] తరంగంలో భాగంగా, డెన్మార్క్-నార్వే విదేశీ వాణిజ్యాన్ని విస్తరించే విధానాన్ని [[:en: Christian IV of Denmark|4వ క్రిస్టియను]] మొట్టమొదట ప్రారంభించారు. డెన్మార్క్-నార్వే మొదటి వలస, 1620లో భారతదేశపు దక్షిణ తీరంలో ఉన్న [[:en: Tharangambadi|ట్రాంక్విబారు]] వద్ద స్థాపించబడింది. ఈ వలసను స్థాపించిన యాత్రకు అడ్మిరల్ [[:en: Ove Gjedde| Ove Gjedde]] నాయకత్వం వహించారు. 1814 తర్వాత [[:en: Napoleonic Wars|నెపోలియన్ యుద్ధాల]] పర్యవసానంగా నార్వే స్వీడన్‌కు అప్పగించబడినప్పుడు, నార్వే [[:en: Greater Norway|గొప్ప మధ్యయుగ వలస భూభాగాలలో]] మిగిలి ఉన్నవాటిని డెన్మార్క్ తన ఆధీనంలోనే ఉంచుకుంది. నేడు, ఆ వలసల అవశేషాలుగా కేవలం రెండు భూభాగాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; ఇవి వాస్తవానికి నార్వేకు చెందిన ఆధారిత భూభాగాలు కాగా, ప్రస్తుతం అవి [[:en: Danish Realm|డానిష్ రాజ్యంలో]] భాగంగా ఉన్నాయి — అవి [[:en: Faroe Islands|ఫారో దీవులు]], [[:en: Greenland|గ్రీన్‌ల్యాండ్]]. 1948 వరకు ఫారో దీవులు డెన్మార్క్‌లో ఒక కౌంటీగా ఉండేవి, కాగా గ్రీన్‌లాండ్ వలస ప్రాంత హోదా 1953లో ముగిసింది. ప్రస్తుతం ఇవి స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలు.<ref name=territory>* {{Cite web| url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | title=ఐరోపాలో అమల్లో ఉన్న స్వయంప్రతిపత్తులు | publisher=[[Society for Threatened Peoples]] | quote=డెన్మార్క్ తన రెండు ద్వీప భూభాగాలతో చాలా నిర్దిష్టమైన ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తులను ఏర్పాటు చేసింది | last=Benedikter | first=Thomas | date=2006-06-19 | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | archive-date=2008-03-09 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | title=గ్రీన్‌లాండ్ | last=Ackrén | first=Maria | publisher=Autonomy Arrangements in the World | date=November 2017 | quote=డెన్మార్క్‌కు చెందిన స్వయంపరిపాలన భూభాగాలలో ఫారోస్ మరియు గ్రీన్‌లాండిక్ భాషలు అధికారిక ప్రాంతీయ భాషలుగా పరిగణించబడతాయి. | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | archive-date=2019-08-30 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en | title=గ్రీన్‌లాండ్ | date=2013-06-03 | website=అంతర్జాతీయ సహకారం మరియు అభివృద్ధి | publisher=[[European Commission]] | language=en | access-date=2019-08-27 | quote=గ్రీన్‌లాండ్ [...] డెన్మార్క్ రాజ్యంలో ఒక స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగం}} *{{Cite web| url=http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | title=ఫారో దీవుల గురించిన వాస్తవాలు | publisher=Nordic cooperation | access-date=1 జూలై 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180423094907/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | archive-date=23 ఏప్రిల్ 2018 | url-status=dead| df=dmy-all | quote=ఫారో దీవులు [...] నార్డిక్ ప్రాంతంలోని మూడు స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలలో ఒకటి}}</ref> డెన్మార్కు రాజ్యంలో [[:en: home rule|స్వపరిపాలన]]తో, "[[:en: Danish Realm|రాజ్య ఐక్యత]]" (Unity of the Realm) అని పిలువబడే ఒక సంబంధం పరిధిలో ఉన్నాయి. ==స్థూల వివరణ== ===ఆఫ్రికా=== [[File:Christiansborg Castle2.jpg|thumb|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ యొక్క సమకాలీన చిత్రణ|left]] డెన్మార్క్-నార్వే దేశాలు పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని [[:en: Gold Coast (region)|గోల్డ్ కోస్ట్]] వెంబడి, ముఖ్యంగా నేటి [[:en: Ghana|ఘనా]] ప్రాంతం చుట్టూ, అనేక వాణిజ్య కేంద్రాలను మరియు నాలుగు కోటలను నిర్వహించాయి.<ref name="Dictionary">{{Cite book| editor1-first=James Stuart | editor1-last=Olson | editor2-first=Robert | editor2-last=Shadle | year=1991 | title=Historical Dictionary of European Imperialism | publisher=Greenwood Publishing Group | isbn=9780313262579 | url=https://books.google.com/books?id=uyqepNdgUWkC&pg=PA167 | access-date=September 4, 2012}}</ref> మూడు వాణిజ్య కేంద్రాలు నిర్మించబడ్డాయి: [[:en: Fort Frederiksborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్]] (Kpompo వద్ద); 1661లో స్వీడన్ నుండి కొనుగోలు చేయబడిన, [[:en: Accra|అక్రా]] సమీపంలోని [[:en: Osu Castle|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్]]; మరియు ఫ్రెడెరిక్స్‌బెర్గ్. ఆ కోటలు: [[:en: Fort Fredensborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గ్]] (1734), [[:en: Fort Kongenstein|ఫోర్ట్ కొంగెన్‌స్టెయిన్]] (1783), [[:en: Fort Prinzenstein|ఫోర్ట్ ప్రిన్జెన్‌స్టెయిన్]] (1784), [[:en: Fort Augustaborg|ఫోర్ట్ అగస్టాబోర్గ్]] (1787); వీటిలో చాలా వరకు నేడు శిథిలాల రూపంలో మిగిలి ఉన్నాయి. వీటిలో కేవలం ఒక్కటి మాత్రమే ఇప్పటికీ మనుగడలో ఉంది, అదే [[:en: Osu Castle|ఓసు కోట]]; ఇది ఒకప్పుడు ఘనా అధ్యక్షుల నివాసంగా ఉండేది. ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్ సమీపంలో [[:en: plantations| తోటల పెంపకం]] కేంద్రాలు స్థాపించబడ్డాయి, కానీ అవి విఫలమయ్యాయి. ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో డానిష్ ఆధిపత్యానికి ప్రధాన స్థావరంగానూ, డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌కు బానిసల రవాణాకు కేంద్రంగానూ మారింది. 1807లో, డెన్మార్కు ఆఫ్రికన్ వ్యాపార భాగస్వాములు [[:en: Ashanti Empire|అశాంతి సామ్రాజ్యం]] చేతిలో అణచివేయబడ్డారు; దీని ఫలితంగా అన్ని వాణిజ్య కేంద్రాలను వదిలివేయాల్సి వచ్చింది. డెన్మార్కు తన కోటలను 1850లో [[:en: United Kingdom|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]]కు విక్రయించింది. ====జాబితా==== * [[:en: Fort Fredensborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గు]] (Ningo: 1734 – మార్చి 1850) * [[:en: Osu Castle| క్రిస్టియన్సు‌బోర్గు కోట]] ([[:en: Accra| Accra]]/Osu: 1658 – ఏప్రిల్ 1659, 1661 – డిసెంబరు 1680, ఫిబ్రవరి 1683 – 1693, 1694–1850) * [[:en: Fort Augustaborg| ఆగస్టాబోర్గు కోట]] ([[:en: Teshie| Teshie]]: 1787 – మార్చి 1850) * [[:en: Fort Prinzenstein| ఫోర్టు ప్రిన్జెన్‌స్టైను ]] ([[:en: Keta| Keta]]: 1780 – 12 మార్చి 1850) * [[:en: Fort Kongenstein| కాంగెన్‌స్టెయిన్ కోట]] [[:en: Ada Foah|Ada]]: 1784 – మార్చి 1850) * [[:en: Cape Coast Castle| కార్ల్స్‌బోర్గు కోట]] (ఫిబ్రవరి 1658 – 16 ఏప్రిల్ 1659, 22 ఏప్రిల్ 1663 – 3 మే 1664) * [[:en: Fort Frederiksborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గు]] (Amanful లేదా Amanfro: 1659 – 16 ఏప్రిల్ 1685) * [[:en: Fort William, Ghana| ఫోర్ట్ విలియం]] (ఘనా), [[:en: Anomabu| అనోమాబు]]లో (1657–1659) * [[:en: Ningo|నింగో]] సమీపంలో 1784 నుండి 1850 వరకు ఒక చిన్న స్థావరం ===ఆసియా=== 17వ శతాబ్దం నుండి 19వ శతాబ్దం వరకు, డెన్మార్క్ భారత ఉపఖండం అంతటా చెదురుమదురుగా చిన్న చిన్న వలసలను మరియు వాణిజ్య స్థావరాలను నిర్వహించింది. ఆ తర్వాత, అక్కడ ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదిగిన బ్రిటన్‌కు ఈ స్థావరాలలో చాలా వరకు అమ్మబడ్డాయి లేదా అప్పగించబడ్డాయి.<ref name="Dictionary" /> దీనిలో అత్యంత ముఖ్యమైన ఆర్థిక అంశం [[:en: spice trade|మసాలా దినుసుల వాణిజ్యం]] మరియు తూర్పు ఆసియా ప్రాంతానికి—అందులోనూ మరింత తూర్పున ఉన్న [[:en: Imperial era of Chinese history|చైనా సామ్రాజ్యానికి]]—ప్రవేశం కలిగి ఉండటం. ====ట్రాంక్విబార్ (1620–1845)==== [[File:Map of Danish Settlements in India (1620 - 1845).svg|thumb|భారతదేశంలోని డానిష్ స్థావరాల పటం (1620 - 1845).]]{{lang|da|Trankebar}} (నేటి తరంగంబాడి) వద్ద ఉన్న ఈ వలస స్థావరం, కొన్ని అంతరాయాలు మినహా, 200 సంవత్సరాలకు పైగా డానిష్ వారి ఆధీనంలో ఉండి, 1845లో బ్రిటిష్ వారికి విక్రయించబడింది. ====సీరంపూర్ (1755–1845)==== 1755లో, డెన్మార్కు ఫ్రెడరిక్స్నగోరు (ప్రస్తుతం సీరంపూరు) ప్రాంతాన్ని, ఆ తర్వాత అచ్నె, పిరాపూరు పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. ఇవి కోల్‌కతాకు (గతంలో కలకత్తా) ఉత్తరాన సుమారు 25 కిమీ(16 మై) దూరంలో ఉన్నాయి. 1818లో సీరంపూరు‌లో [[:en: Serampore College| సీరంపూరు కాలేజు]] స్థాపించబడింది; ఇది నేటికీ మనుగడలో ఉంది. ఈ పట్టణాలు కూడా 1845లో బ్రిటను‌కు విక్రయించబడ్డాయి. ====నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868)==== 1754, 1868 మధ్య, డెన్మార్క్ వారు [[నికోబార్ దీవులు]]ను ఆక్రమించి వలసలు స్థాపించడానికి ప్రయత్నించారు; వీరు ఈ దీవులను ("ఫ్రెడెరిక్ దీవులు") లేదా ("కొత్త డెన్మార్క్") అని పిలిచేవారు. ===ఐరోపా=== <!-- వలస కాదు: డానిష్ ఎస్టోనియా (1206–1346) {{Main|డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా (1219–1346)}} 13వ మరియు 14వ శతాబ్దాలలో, ప్రస్తుతం [[ఎస్టోనియా]]గా పిలువబడే ప్రాంతంలోని కొన్ని భాగాలను డెన్మార్క్ పాలించింది. ఈ వలస ప్రాంతానికి మొదట "డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా" ({{langx|da|Hertugdømmet Estland}}) అని పేరు పెట్టారు; చరిత్రకారులు దీనిని పிற்கాలంలో [[డానిష్ ఎస్టోనియా]] అని వ్యవహరిస్తున్నారు.--> ====ఐస్‌లాండు (1537/1814–1944)==== [[File:Gaimard01.jpg|thumb|upright=1.3|1835లో రేక్‌జావిక్]] గ్రీన్‌లాండ్, ఫారో దీవుల విషయంలో వలెనే, [[ఐస్‌లాండ్]] మీద నార్వేకు ఉన్న హక్కులు డెన్మార్క్-నార్వే కూటమికి సంక్రమించాయి. ఆ ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే, '' [[:en: Treaty of Kiel| కీల్ ఒప్పందం]] ప్రకారం ఐస్‌లాండు కూడా డెన్మార్కు ఆధీనంలోనే ఉండిపోయింది. ఐస్‌లాండ్‌లో స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం బలపడటంతో, డెన్మార్క్ 1874లో ఆ ప్రాంతానికి స్వయంపాలనను మంజూరు చేసింది, ఆపై 1904లో ఆ స్వయంపాలన పరిధిని విస్తరించింది. 1918లో, ఐస్‌లాండ్ డెన్మార్క్‌తో ఒక '[[:en: personal union |వ్యక్తిగత కూటమి]]ని ఏర్పరచుకుంటూ, "ఐస్‌లాండ్ రాజ్యం" అనే పేరుతో పూర్తి సార్వభౌమ అధికారం కలిగిన రాజ్యంగా అవతరించింది. 1940 నుండి 1945 వరకు నాజీ జర్మనీ [[:en: Denmark in World War II|డెన్మార్క్‌ను ఆక్రమించుకున్న]] సమయంలో, [[:en: Icelandic referendum, 1944|జనవాక్యం]] ఫలితాల ఆధారంగా, 1944 జూన్ 17న ఐస్‌లాండ్ గణతంత్ర రాజ్యంగా ప్రకటించబడింది. ====ఫారో దీవులు (1537/1814–1851)==== గ్రీన్‌ల్యాండ్ విషయంలో వలెనే, నార్వేకి వారసత్వ రాజ్యంగా డెన్మార్కు–నార్వే కూటమి, [[ఫారో దీవులు]] మీద మధ్యయుగపు నార్వేజియను హక్కులను స్వీకరించింది. 1035లో ఫారో దీవులు నార్వే రాజ్యపు అంతర్భాగంగా మారాయి. డెన్మార్క్-నార్వే కూటమి రద్దయిన తర్వాత, నెపోలియన్ యుద్ధాల పర్యవసానంగా నార్వేని స్వీడన్‌కు అప్పగించారు; అయితే, నార్వేజియన్ రాజవంశానికి చెందిన అధీన ప్రాంతాలను డెన్మార్క్ తన వద్దే ఉంచుకుంది. 1814 నాటి కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతు ప్రకారం ఫారో దీవులు డెన్మార్క్ ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. 1816లో, ఈ దీవులను అధికారికంగా డెన్మార్క్ కౌంటీగా (''[[:en: amt|ఆంటు]]'') ప్రకటించారు, అలాగే అక్కడి స్థానిక పార్లమెంటును (''[[:en: løgting|లాగ్టింగు]]'') రద్దు చేశారు. 1851లో డెన్మార్క్ రాజ్యాంగం అమలులోకి రావడంతో ఫారో దీవులు పూర్తిగా డెన్మార్క్‌లో విలీనమయ్యాయి; ఈ క్రమంలో దీవుల ప్రజలకు సమాన ఓటు హక్కులు కల్పించబడ్డాయి, దేశంలోని ఇతర ఏ ప్రావిన్స్‌తోనైనా సమానంగానే వీటిని పరిగణించారు, తద్వారా వీటికి ఉన్న వలస ప్రాంత హోదా తొలగిపోయింది. 1559లో కోర్లాండు, [[:en: Bishopric of Ösel-Wiek|ఓసెల్-వియక్]] బిషపు అయిన మ్యును‌చౌసెను‌కు చెందిన ఐదవ జోహన్నెసు తన భూములను డెన్మార్కు రాజు [[:en: Frederick II of Denmark|2వ ఫ్రెడరిక్]]కి 30,000 [[:en: thalers|థాలర్ల]]కు విక్రయించారు. డెన్మార్క్ రాజు ఆ భూభాగాన్ని తన తమ్ముడైన [[:en: Duke Magnus of Holstein|హోల్స్టెయిను డ్యూక్ మాగ్నసు]]కు అప్పగించారు. 1583లో లివోనియాకు చెందిన మాగ్నసు మరణించిన తర్వాత, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు–లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] కోర్లాండ్ బిషప్రిక్‌లోని అతని భూభాగాలపై దండయాత్ర చేసింది; దీంతో [[:en: Frederick II of Denmark| 2వ ఫ్రెడరిక్]] తన వారసత్వ హక్కులను విక్రయించాలని నిర్ణయించుకున్నారు. 1645లో [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రొమెస్బ్రొ ఒప్పందం]] ద్వారా [[:en: Saaremaa| సారెమా]] దీవిని డెన్మార్కు నుండి [[:en: Dominions of Sweden|స్వీడను‌కు]] ===ఉత్తర అమెరికా=== [[File:Christiansted seen from Peters Farm.jpg|thumb|[[:en: Christiansted, U.S. Virgin Islands|1831లో డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌లోని క్రిస్టియన్‌స్టెడ్]]]] ====డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ (1666–1917)==== డెన్మార్క్-నార్వే 1671లో [[:en: Saint Thomas, U.S. Virgin Islands|సెయింటు థామసు]] ద్వీపాన్ని, 1718లో [[:en:Saint John, U.S. Virgin Islands|సెయింటు జాన్]] (ప్రస్తుతం సెయింట్ జాన్) ద్వీపాన్ని స్వాధీనం చేసుకుంది, [[:en: Saint Croix|సెయింట్ క్రోయిక్సు]] ద్వీపాన్ని కొనుగోలు చేసింది. 1733లో ఫ్రాన్స్ నుండి [[:en: Kroix|క్రోయిక్సు]] ద్వీపసమూహంలోకి మార్చబడిన ఈ ద్వీపాల ఆర్థిక వ్యవస్థలన్నీ ప్రధానంగా చక్కెరపై ఆధారపడి ఉండేవి. ఈ ద్వీపాలను డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ అని పిలిచేవారు. చివరికి 1917లో 25 మిలియన్ డాలర్లకు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు అమ్మారు. పేద ఆంగ్ల భాష మాట్లాడే జనాభా నుండి పెరుగుతున్న అల్లర్లు మరియు అశాంతి కారణంగా 1870 నుండి అనేక డానిష్-అమెరికన్ వారసత్వ చర్చలు జరిగాయి. జాహ్లే ప్రభుత్వం (1914–1920) డానిష్ ప్రధాన భూభాగ నియోజకవర్గాలకు భారీగా బహిష్కరించబడిన ఎన్నికలను నిర్వహించింది, ఇది ద్వీపాల అమ్మకానికి అనుకూలంగా మైనారిటీ ఓట్లను అందించింది. యునైటెడ్ స్టేట్స్ వాటిని నావికా స్థావరాలుగా ఉపయోగించాలని ఆశించింది. 1917 నుండి, ఈ ద్వీపాలను [[:en: United States Virgin Islands| యునైటెడ్ స్టేట్స్ వర్జిన్ ఐలాండ్సు]] అని పిలుస్తున్నారు. ====గ్రీన్‌ల్యాండు (1814–1953)==== [[File:Legende børn, ca. 1878 (8473597948).jpg|thumb|గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో గోడ్‌హాబు, {{circa|1878}}]] 995 లేదా 996లో ఎరిక్ ది రెడ్ రాక తర్వాత, వైకింగు యుగంలో [[ఐస్‌ల్యాండ్]], [[నార్వే]] నుండి వలస వచ్చినవారు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌లో స్థిరపడ్డారు. మధ్యయుగపు గ్రీన్‌ల్యాండు నిడారోసు ఆర్చ్‌డయోసెసు కింద 22 చర్చిలు, 2 కాన్వెంట్‌లతో కూడిన ఒక బిషప్‌రికుగా ఉండేది. 1261లో గ్రీన్‌ల్యాండు వాసులు నార్వే రాజ్యం (872–1397)కు సామంతులుగా మారారు. 1397లో కల్మారు యూనియను ఆమోదం పొందడంతో, డెన్మార్కు–నార్వే గ్రీన్‌ల్యాండును వారసత్వంగా పొందింది. 15వ శతాబ్దంలో నార్స్ ప్రజల గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో స్థిరనివాసం స్థావరం చివరకు కనుమరుగైన తర్వాత, 1721 వరకు ఐరోపావాసులు ఆ ద్వీపంలో మళ్ళీ స్థిరపడలేదు. ఆ సంవత్సరంలో లూథరన్ మతగురువు హన్స్ ఎగెడే అక్కడికి చేరుకుని, ప్రస్తుతం నూక్ అని పిలువబడే పట్టణాన్ని స్థాపించారు. నెపోలియన్ యుద్ధాల తరువాత 1814లో నార్వేను [[స్వీడన్]] రాజుకు అప్పగించిన తర్వాత, కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతుగా డెన్మార్కు పాత ప్రాదేశిక హక్కులను నిలుపుకుంది. ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో ఆ ప్రాంతానికి ఉన్న భౌగోళిక-వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యత కారణంగా, 1945లో గ్రీన్‌ల్యాండు అభివృద్ధి, స్థిరనివాసం వేగవంతమయ్యాయి. దీనికి అమెరికా వారి థూలే వైమానిక స్థావరం ఒక ఉదాహరణ, నిదర్శనంగా నిలిచింది. 1943 నుండి థూలే వైమానిక స్థావరం. విమానాలు. ఐస్‌బ్రేకర్ల వంటి ప్రాథమిక సాంకేతిక సామర్థ్యాలు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌కు అందుబాటులోకి రావడం మరొక కారణం, చోదక శక్తి. ఇది, మారుమూలగా ఉన్న ఆ ద్వీపానికి ఐరోపాకు కొంతవరకు సమానమైన సరఫరా పరిస్థితిని కల్పించింది. 19వ శతాబ్దంలో పెరుగుతున్న ఏకీకరణ కాలం తరువాత, డానిష్ రాజ్యాంగం అమలుతో 1953లో గ్రీన్‌ల్యాండు డెన్మార్కు‌లో విలీనం చేయబడింది. ==వారసత్వం== గ్రీన్‌ల్యాండ్ మరియు ఫారో దీవులు ఆ వలస సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా నిలిచాయి. గ్రీన్‌ల్యాండు వలస హోదా 1953లో ముగిసి, అది [[:en: Danish Realm| డెన్మార్క్ రాజ్యపు]] ఒక అంతర్భాగంగా మారింది. ఇది 1979లో '[[:en: home rule|స్వయంపాలన]], ఆ మీద 2009లో 'స్వయం నిర్ణయాధికారం'తో సహా మరింత విస్తృతమైన స్వయంప్రతిపత్తిని పొందింది. అదే విధంగా, ఫారో దీవులు 1816లో ఒక కౌంటీ హోదాతో ఆ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ఆ తర్వాత 1948లో వీటికి స్వయంపాలన మంజూరు చేయబడింది. == మూలాలు == 5h676fnysedd2437ei7pi3yljzu16jf 4808040 4808039 2026-04-22T15:30:19Z T.sujatha 527 /* ట్రాంక్విబార్ (1620–1845) */ 4808040 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{langx|da|Danske kolonier}} | conventional_long_name = Danish overseas colonies | status = Empire | status_text = <!-- A free text to describe status at the top of the infobox. Use sparingly. --> | life_span = 1537–1953 (Denmark)<br />1537–1814 (Norway) | government_type = [[Constitutional monarchy]] | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = <!-- Optional: Date of establishment, in format 1 January (no year) --> | year_start = 1537 | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = <!-- Optional: Date of disestablishment, in format 1 January (no year) --> | year_end = 1953 | event1 = <!-- Optional: other events between "start" and "end" --> | date_event1 = | event2 = | date_event2 = | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event5 = | date_event5 = | event6 = | date_event6 = | event_pre = <!-- Optional: A crucial event that took place before "event_start" --> | date_pre = | event_post = <!-- Optional: A crucial event that took place after "event_end" --> | date_post = <!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Kingdom of Norway (872–1397){{!}}Old Kingdom of Norway | flag_p1 = Kongeflagget.svg | s1 = Danish Realm{{!}}Kingdom of Denmark | flag_s1 = Flag of Denmark (state).svg | image_flag = Flag of Denmark.svg | flag_alt = <!-- Alt text for flag --> | image_flag2 = <!-- Second flag --> | flag_alt2 = <!-- Alt text for second flag --> | flag = Flag of Denmark | image_coat = Royal Arms of Denmark & Norway (1699–1819).svg | coa_size = <!-- Size of coat of arms --> | coat_alt = <!-- Alt text for coat of arms --> | symbol_type_article = Coat of arms of Denmark | image_map = Danish Colonial Empire.png | image_map_alt = | image_map_caption = All territories ever owned by [[Denmark–Norway]] (including trading posts) | capital = [[Copenhagen]] | national_motto = ''[[Royal mottos of Danish monarchs|Ske Herrens vilje]]''<br />{{small|"The Lord's will be done"}} | national_anthem = ''[[Der er et yndigt land]]''<br />({{Langx|en|"There is a lovely country"}}) <br />(1835–1953)[[File:United_States_Navy_Band_-_Der_er_et_yndigt_land.ogg]]<br/> ---- ''[[Kong Christian stod ved højen mast]]''<br />({{Langx|en|"King Christian stood by the lofty mast")}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Kong_Kristian_stod_ved_højen_mast.ogg]]<br/> | common_languages = '''Official language:'''<br />[[Danish language|Danish]]<br />'''Regional languages:'''<br />[[Norwegian language|Norwegian]], [[German language|German]], [[Icelandic language|Icelandic]], [[Greenlandic language|Greenlandic]], [[Faroese language|Faroese]] | religion = [[Lutheranism|Evangelical Lutheranism]] | demonym = | currency = [[Danish rigsdaler|Rigsdaler]] <!-- Titles and names of the first and last leaders and their deputies -->| leader1 = [[Christian III of Denmark|Christian III]] {{small|(first)}} | leader2 = [[Frederik IX of Denmark|Frederik IX]] {{small|(last)}} | year_leader1 = 1537–1559 | year_leader2 = 1947–1953 | title_leader = [[King of Denmark|King]] | deputy1 = [[Adam Wilhelm Moltke]] {{small|(first)}} | deputy2 = [[Erik Eriksen]] {{small|(last)}} | year_deputy1 = 1848–1852 | year_deputy2 = 1950–1953 | title_deputy = [[Prime Minister of Denmark|Prime Minister]] <!-- Legislature -->| legislature = [[Rigsdagen]] | house1 = [[Landstinget]] | house2 = [[Folketing]] <!-- Area and population of a given year -->| stat_year1 = <!-- year of the statistic, specify either area, population or both --> | stat_area1 = <!-- area in square kílometres (w/o commas or spaces), area in square miles is calculated --> | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = }} '''డానిషు విదేశీ వలసలు''', '''డానిషు-నార్వేజియను వలసలు''' అనేవి 1537 నుండి 1953 వరకు డెన్మార్కు–నార్వే (1814 తర్వాత కేవలం డెన్మార్కు) ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలు. తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ వలసలు ఆఫ్రికా, ఆసియా, ఐరోపా, ఉత్తర అమెరికా అనే నాలుగు ఖండాలలో విస్తరించి ఉండేవి.<ref>Prem Poddar, and Lars Jensen, eds., ''A historical companion to postcolonial literatures: Continental Europe and Its Empires'' (Edinburgh UP, 2008), "Denmark and its colonies" pp 58-105.</ref> వలస విస్తరణ కాలం, [[:en: Kalmar Union|కల్మార్ యూనియన్]]లో [[:en: Danes|డానిష్ ప్రజలు]], [[:en: Norwegians|నార్వేజియన్ల]] హోదా, అధికారం పెరగడానికి నాంది పలికింది. ఈ సమయంలో, డానిషు, నార్వేజియను ప్రజలు తమను తాము ఒకే "" [[:en: Statsfædrelandet| రాజ్య మాతృభూమి]] పౌరులుగా భావించడం క్రమంగా పెరిగింది; ఈ రాజ్య మాతృభూమి [[:en: House of Oldenburg|ఓల్డెన్‌బర్గ్]] రాజవంశపు చక్రవర్తుల పాలనలో ఉండేది. 17వ శతాబ్దంలో [[:en: Scandinavian Peninsula|స్కాండినేవియన్ ద్వీపకల్పం]]లో తమ భూభాగాలను కోల్పోయిన తర్వాత, డెన్మార్కు-నార్వే [[:en: West Africa|పశ్చిమ ఆఫ్రికా]]లో వాణిజ్య కేంద్రాలతో కూడిన కోటలను, అలాగే [[:en: Caribbean|కరేబియన్]], [[:en: Indian subcontinent|భారత ఉపఖండం]]లో వలసలను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది. ఐరోపా అంతటా విస్తరిస్తున్న [[:en: Mercantilism|వాణిజ్యవాద]] తరంగంలో భాగంగా, డెన్మార్క్-నార్వే విదేశీ వాణిజ్యాన్ని విస్తరించే విధానాన్ని [[:en: Christian IV of Denmark|4వ క్రిస్టియను]] మొట్టమొదట ప్రారంభించారు. డెన్మార్క్-నార్వే మొదటి వలస, 1620లో భారతదేశపు దక్షిణ తీరంలో ఉన్న [[:en: Tharangambadi|ట్రాంక్విబారు]] వద్ద స్థాపించబడింది. ఈ వలసను స్థాపించిన యాత్రకు అడ్మిరల్ [[:en: Ove Gjedde| Ove Gjedde]] నాయకత్వం వహించారు. 1814 తర్వాత [[:en: Napoleonic Wars|నెపోలియన్ యుద్ధాల]] పర్యవసానంగా నార్వే స్వీడన్‌కు అప్పగించబడినప్పుడు, నార్వే [[:en: Greater Norway|గొప్ప మధ్యయుగ వలస భూభాగాలలో]] మిగిలి ఉన్నవాటిని డెన్మార్క్ తన ఆధీనంలోనే ఉంచుకుంది. నేడు, ఆ వలసల అవశేషాలుగా కేవలం రెండు భూభాగాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; ఇవి వాస్తవానికి నార్వేకు చెందిన ఆధారిత భూభాగాలు కాగా, ప్రస్తుతం అవి [[:en: Danish Realm|డానిష్ రాజ్యంలో]] భాగంగా ఉన్నాయి — అవి [[:en: Faroe Islands|ఫారో దీవులు]], [[:en: Greenland|గ్రీన్‌ల్యాండ్]]. 1948 వరకు ఫారో దీవులు డెన్మార్క్‌లో ఒక కౌంటీగా ఉండేవి, కాగా గ్రీన్‌లాండ్ వలస ప్రాంత హోదా 1953లో ముగిసింది. ప్రస్తుతం ఇవి స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలు.<ref name=territory>* {{Cite web| url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | title=ఐరోపాలో అమల్లో ఉన్న స్వయంప్రతిపత్తులు | publisher=[[Society for Threatened Peoples]] | quote=డెన్మార్క్ తన రెండు ద్వీప భూభాగాలతో చాలా నిర్దిష్టమైన ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తులను ఏర్పాటు చేసింది | last=Benedikter | first=Thomas | date=2006-06-19 | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | archive-date=2008-03-09 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | title=గ్రీన్‌లాండ్ | last=Ackrén | first=Maria | publisher=Autonomy Arrangements in the World | date=November 2017 | quote=డెన్మార్క్‌కు చెందిన స్వయంపరిపాలన భూభాగాలలో ఫారోస్ మరియు గ్రీన్‌లాండిక్ భాషలు అధికారిక ప్రాంతీయ భాషలుగా పరిగణించబడతాయి. | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | archive-date=2019-08-30 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en | title=గ్రీన్‌లాండ్ | date=2013-06-03 | website=అంతర్జాతీయ సహకారం మరియు అభివృద్ధి | publisher=[[European Commission]] | language=en | access-date=2019-08-27 | quote=గ్రీన్‌లాండ్ [...] డెన్మార్క్ రాజ్యంలో ఒక స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగం}} *{{Cite web| url=http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | title=ఫారో దీవుల గురించిన వాస్తవాలు | publisher=Nordic cooperation | access-date=1 జూలై 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180423094907/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | archive-date=23 ఏప్రిల్ 2018 | url-status=dead| df=dmy-all | quote=ఫారో దీవులు [...] నార్డిక్ ప్రాంతంలోని మూడు స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలలో ఒకటి}}</ref> డెన్మార్కు రాజ్యంలో [[:en: home rule|స్వపరిపాలన]]తో, "[[:en: Danish Realm|రాజ్య ఐక్యత]]" (Unity of the Realm) అని పిలువబడే ఒక సంబంధం పరిధిలో ఉన్నాయి. ==స్థూల వివరణ== ===ఆఫ్రికా=== [[File:Christiansborg Castle2.jpg|thumb|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ యొక్క సమకాలీన చిత్రణ|left]] డెన్మార్క్-నార్వే దేశాలు పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని [[:en: Gold Coast (region)|గోల్డ్ కోస్ట్]] వెంబడి, ముఖ్యంగా నేటి [[:en: Ghana|ఘనా]] ప్రాంతం చుట్టూ, అనేక వాణిజ్య కేంద్రాలను మరియు నాలుగు కోటలను నిర్వహించాయి.<ref name="Dictionary">{{Cite book| editor1-first=James Stuart | editor1-last=Olson | editor2-first=Robert | editor2-last=Shadle | year=1991 | title=Historical Dictionary of European Imperialism | publisher=Greenwood Publishing Group | isbn=9780313262579 | url=https://books.google.com/books?id=uyqepNdgUWkC&pg=PA167 | access-date=September 4, 2012}}</ref> మూడు వాణిజ్య కేంద్రాలు నిర్మించబడ్డాయి: [[:en: Fort Frederiksborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్]] (Kpompo వద్ద); 1661లో స్వీడన్ నుండి కొనుగోలు చేయబడిన, [[:en: Accra|అక్రా]] సమీపంలోని [[:en: Osu Castle|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్]]; మరియు ఫ్రెడెరిక్స్‌బెర్గ్. ఆ కోటలు: [[:en: Fort Fredensborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గ్]] (1734), [[:en: Fort Kongenstein|ఫోర్ట్ కొంగెన్‌స్టెయిన్]] (1783), [[:en: Fort Prinzenstein|ఫోర్ట్ ప్రిన్జెన్‌స్టెయిన్]] (1784), [[:en: Fort Augustaborg|ఫోర్ట్ అగస్టాబోర్గ్]] (1787); వీటిలో చాలా వరకు నేడు శిథిలాల రూపంలో మిగిలి ఉన్నాయి. వీటిలో కేవలం ఒక్కటి మాత్రమే ఇప్పటికీ మనుగడలో ఉంది, అదే [[:en: Osu Castle|ఓసు కోట]]; ఇది ఒకప్పుడు ఘనా అధ్యక్షుల నివాసంగా ఉండేది. ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్ సమీపంలో [[:en: plantations| తోటల పెంపకం]] కేంద్రాలు స్థాపించబడ్డాయి, కానీ అవి విఫలమయ్యాయి. ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో డానిష్ ఆధిపత్యానికి ప్రధాన స్థావరంగానూ, డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌కు బానిసల రవాణాకు కేంద్రంగానూ మారింది. 1807లో, డెన్మార్కు ఆఫ్రికన్ వ్యాపార భాగస్వాములు [[:en: Ashanti Empire|అశాంతి సామ్రాజ్యం]] చేతిలో అణచివేయబడ్డారు; దీని ఫలితంగా అన్ని వాణిజ్య కేంద్రాలను వదిలివేయాల్సి వచ్చింది. డెన్మార్కు తన కోటలను 1850లో [[:en: United Kingdom|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]]కు విక్రయించింది. ====జాబితా==== * [[:en: Fort Fredensborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గు]] (Ningo: 1734 – మార్చి 1850) * [[:en: Osu Castle| క్రిస్టియన్సు‌బోర్గు కోట]] ([[:en: Accra| Accra]]/Osu: 1658 – ఏప్రిల్ 1659, 1661 – డిసెంబరు 1680, ఫిబ్రవరి 1683 – 1693, 1694–1850) * [[:en: Fort Augustaborg| ఆగస్టాబోర్గు కోట]] ([[:en: Teshie| Teshie]]: 1787 – మార్చి 1850) * [[:en: Fort Prinzenstein| ఫోర్టు ప్రిన్జెన్‌స్టైను ]] ([[:en: Keta| Keta]]: 1780 – 12 మార్చి 1850) * [[:en: Fort Kongenstein| కాంగెన్‌స్టెయిన్ కోట]] [[:en: Ada Foah|Ada]]: 1784 – మార్చి 1850) * [[:en: Cape Coast Castle| కార్ల్స్‌బోర్గు కోట]] (ఫిబ్రవరి 1658 – 16 ఏప్రిల్ 1659, 22 ఏప్రిల్ 1663 – 3 మే 1664) * [[:en: Fort Frederiksborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గు]] (Amanful లేదా Amanfro: 1659 – 16 ఏప్రిల్ 1685) * [[:en: Fort William, Ghana| ఫోర్ట్ విలియం]] (ఘనా), [[:en: Anomabu| అనోమాబు]]లో (1657–1659) * [[:en: Ningo|నింగో]] సమీపంలో 1784 నుండి 1850 వరకు ఒక చిన్న స్థావరం ===ఆసియా=== 17వ శతాబ్దం నుండి 19వ శతాబ్దం వరకు, డెన్మార్క్ భారత ఉపఖండం అంతటా చెదురుమదురుగా చిన్న చిన్న వలసలను మరియు వాణిజ్య స్థావరాలను నిర్వహించింది. ఆ తర్వాత, అక్కడ ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదిగిన బ్రిటన్‌కు ఈ స్థావరాలలో చాలా వరకు అమ్మబడ్డాయి లేదా అప్పగించబడ్డాయి.<ref name="Dictionary" /> దీనిలో అత్యంత ముఖ్యమైన ఆర్థిక అంశం [[:en: spice trade|మసాలా దినుసుల వాణిజ్యం]] మరియు తూర్పు ఆసియా ప్రాంతానికి—అందులోనూ మరింత తూర్పున ఉన్న [[:en: Imperial era of Chinese history|చైనా సామ్రాజ్యానికి]]—ప్రవేశం కలిగి ఉండటం. ====ట్రాంక్విబార్ (1620–1845)==== [[File:Map of Danish Settlements in India (1620 - 1845).svg|thumb|భారతదేశంలోని డానిష్ స్థావరాల పటం (1620 - 1845).]] ట్రాంక్విబారు (నేటి తరంగంబాడి) వద్ద ఉన్న ఈ వలస స్థావరం కొన్ని అంతరాయాలు మినహా 200 సంవత్సరాలకు పైగా డానిషు వారి ఆధీనంలో ఉండి 1845లో బ్రిటిషు వారికి విక్రయించబడింది. ====సీరంపూర్ (1755–1845)==== 1755లో, డెన్మార్కు ఫ్రెడరిక్స్నగోరు (ప్రస్తుతం సీరంపూరు) ప్రాంతాన్ని, ఆ తర్వాత అచ్నె, పిరాపూరు పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. ఇవి కోల్‌కతాకు (గతంలో కలకత్తా) ఉత్తరాన సుమారు 25 కిమీ(16 మై) దూరంలో ఉన్నాయి. 1818లో సీరంపూరు‌లో [[:en: Serampore College| సీరంపూరు కాలేజు]] స్థాపించబడింది; ఇది నేటికీ మనుగడలో ఉంది. ఈ పట్టణాలు కూడా 1845లో బ్రిటను‌కు విక్రయించబడ్డాయి. ====నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868)==== 1754, 1868 మధ్య, డెన్మార్క్ వారు [[నికోబార్ దీవులు]]ను ఆక్రమించి వలసలు స్థాపించడానికి ప్రయత్నించారు; వీరు ఈ దీవులను ("ఫ్రెడెరిక్ దీవులు") లేదా ("కొత్త డెన్మార్క్") అని పిలిచేవారు. ===ఐరోపా=== <!-- వలస కాదు: డానిష్ ఎస్టోనియా (1206–1346) {{Main|డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా (1219–1346)}} 13వ మరియు 14వ శతాబ్దాలలో, ప్రస్తుతం [[ఎస్టోనియా]]గా పిలువబడే ప్రాంతంలోని కొన్ని భాగాలను డెన్మార్క్ పాలించింది. ఈ వలస ప్రాంతానికి మొదట "డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా" ({{langx|da|Hertugdømmet Estland}}) అని పేరు పెట్టారు; చరిత్రకారులు దీనిని పிற்கాలంలో [[డానిష్ ఎస్టోనియా]] అని వ్యవహరిస్తున్నారు.--> ====ఐస్‌లాండు (1537/1814–1944)==== [[File:Gaimard01.jpg|thumb|upright=1.3|1835లో రేక్‌జావిక్]] గ్రీన్‌లాండ్, ఫారో దీవుల విషయంలో వలెనే, [[ఐస్‌లాండ్]] మీద నార్వేకు ఉన్న హక్కులు డెన్మార్క్-నార్వే కూటమికి సంక్రమించాయి. ఆ ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే, '' [[:en: Treaty of Kiel| కీల్ ఒప్పందం]] ప్రకారం ఐస్‌లాండు కూడా డెన్మార్కు ఆధీనంలోనే ఉండిపోయింది. ఐస్‌లాండ్‌లో స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం బలపడటంతో, డెన్మార్క్ 1874లో ఆ ప్రాంతానికి స్వయంపాలనను మంజూరు చేసింది, ఆపై 1904లో ఆ స్వయంపాలన పరిధిని విస్తరించింది. 1918లో, ఐస్‌లాండ్ డెన్మార్క్‌తో ఒక '[[:en: personal union |వ్యక్తిగత కూటమి]]ని ఏర్పరచుకుంటూ, "ఐస్‌లాండ్ రాజ్యం" అనే పేరుతో పూర్తి సార్వభౌమ అధికారం కలిగిన రాజ్యంగా అవతరించింది. 1940 నుండి 1945 వరకు నాజీ జర్మనీ [[:en: Denmark in World War II|డెన్మార్క్‌ను ఆక్రమించుకున్న]] సమయంలో, [[:en: Icelandic referendum, 1944|జనవాక్యం]] ఫలితాల ఆధారంగా, 1944 జూన్ 17న ఐస్‌లాండ్ గణతంత్ర రాజ్యంగా ప్రకటించబడింది. ====ఫారో దీవులు (1537/1814–1851)==== గ్రీన్‌ల్యాండ్ విషయంలో వలెనే, నార్వేకి వారసత్వ రాజ్యంగా డెన్మార్కు–నార్వే కూటమి, [[ఫారో దీవులు]] మీద మధ్యయుగపు నార్వేజియను హక్కులను స్వీకరించింది. 1035లో ఫారో దీవులు నార్వే రాజ్యపు అంతర్భాగంగా మారాయి. డెన్మార్క్-నార్వే కూటమి రద్దయిన తర్వాత, నెపోలియన్ యుద్ధాల పర్యవసానంగా నార్వేని స్వీడన్‌కు అప్పగించారు; అయితే, నార్వేజియన్ రాజవంశానికి చెందిన అధీన ప్రాంతాలను డెన్మార్క్ తన వద్దే ఉంచుకుంది. 1814 నాటి కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతు ప్రకారం ఫారో దీవులు డెన్మార్క్ ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. 1816లో, ఈ దీవులను అధికారికంగా డెన్మార్క్ కౌంటీగా (''[[:en: amt|ఆంటు]]'') ప్రకటించారు, అలాగే అక్కడి స్థానిక పార్లమెంటును (''[[:en: løgting|లాగ్టింగు]]'') రద్దు చేశారు. 1851లో డెన్మార్క్ రాజ్యాంగం అమలులోకి రావడంతో ఫారో దీవులు పూర్తిగా డెన్మార్క్‌లో విలీనమయ్యాయి; ఈ క్రమంలో దీవుల ప్రజలకు సమాన ఓటు హక్కులు కల్పించబడ్డాయి, దేశంలోని ఇతర ఏ ప్రావిన్స్‌తోనైనా సమానంగానే వీటిని పరిగణించారు, తద్వారా వీటికి ఉన్న వలస ప్రాంత హోదా తొలగిపోయింది. 1559లో కోర్లాండు, [[:en: Bishopric of Ösel-Wiek|ఓసెల్-వియక్]] బిషపు అయిన మ్యును‌చౌసెను‌కు చెందిన ఐదవ జోహన్నెసు తన భూములను డెన్మార్కు రాజు [[:en: Frederick II of Denmark|2వ ఫ్రెడరిక్]]కి 30,000 [[:en: thalers|థాలర్ల]]కు విక్రయించారు. డెన్మార్క్ రాజు ఆ భూభాగాన్ని తన తమ్ముడైన [[:en: Duke Magnus of Holstein|హోల్స్టెయిను డ్యూక్ మాగ్నసు]]కు అప్పగించారు. 1583లో లివోనియాకు చెందిన మాగ్నసు మరణించిన తర్వాత, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు–లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] కోర్లాండ్ బిషప్రిక్‌లోని అతని భూభాగాలపై దండయాత్ర చేసింది; దీంతో [[:en: Frederick II of Denmark| 2వ ఫ్రెడరిక్]] తన వారసత్వ హక్కులను విక్రయించాలని నిర్ణయించుకున్నారు. 1645లో [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రొమెస్బ్రొ ఒప్పందం]] ద్వారా [[:en: Saaremaa| సారెమా]] దీవిని డెన్మార్కు నుండి [[:en: Dominions of Sweden|స్వీడను‌కు]] ===ఉత్తర అమెరికా=== [[File:Christiansted seen from Peters Farm.jpg|thumb|[[:en: Christiansted, U.S. Virgin Islands|1831లో డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌లోని క్రిస్టియన్‌స్టెడ్]]]] ====డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ (1666–1917)==== డెన్మార్క్-నార్వే 1671లో [[:en: Saint Thomas, U.S. Virgin Islands|సెయింటు థామసు]] ద్వీపాన్ని, 1718లో [[:en:Saint John, U.S. Virgin Islands|సెయింటు జాన్]] (ప్రస్తుతం సెయింట్ జాన్) ద్వీపాన్ని స్వాధీనం చేసుకుంది, [[:en: Saint Croix|సెయింట్ క్రోయిక్సు]] ద్వీపాన్ని కొనుగోలు చేసింది. 1733లో ఫ్రాన్స్ నుండి [[:en: Kroix|క్రోయిక్సు]] ద్వీపసమూహంలోకి మార్చబడిన ఈ ద్వీపాల ఆర్థిక వ్యవస్థలన్నీ ప్రధానంగా చక్కెరపై ఆధారపడి ఉండేవి. ఈ ద్వీపాలను డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ అని పిలిచేవారు. చివరికి 1917లో 25 మిలియన్ డాలర్లకు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు అమ్మారు. పేద ఆంగ్ల భాష మాట్లాడే జనాభా నుండి పెరుగుతున్న అల్లర్లు మరియు అశాంతి కారణంగా 1870 నుండి అనేక డానిష్-అమెరికన్ వారసత్వ చర్చలు జరిగాయి. జాహ్లే ప్రభుత్వం (1914–1920) డానిష్ ప్రధాన భూభాగ నియోజకవర్గాలకు భారీగా బహిష్కరించబడిన ఎన్నికలను నిర్వహించింది, ఇది ద్వీపాల అమ్మకానికి అనుకూలంగా మైనారిటీ ఓట్లను అందించింది. యునైటెడ్ స్టేట్స్ వాటిని నావికా స్థావరాలుగా ఉపయోగించాలని ఆశించింది. 1917 నుండి, ఈ ద్వీపాలను [[:en: United States Virgin Islands| యునైటెడ్ స్టేట్స్ వర్జిన్ ఐలాండ్సు]] అని పిలుస్తున్నారు. ====గ్రీన్‌ల్యాండు (1814–1953)==== [[File:Legende børn, ca. 1878 (8473597948).jpg|thumb|గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో గోడ్‌హాబు, {{circa|1878}}]] 995 లేదా 996లో ఎరిక్ ది రెడ్ రాక తర్వాత, వైకింగు యుగంలో [[ఐస్‌ల్యాండ్]], [[నార్వే]] నుండి వలస వచ్చినవారు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌లో స్థిరపడ్డారు. మధ్యయుగపు గ్రీన్‌ల్యాండు నిడారోసు ఆర్చ్‌డయోసెసు కింద 22 చర్చిలు, 2 కాన్వెంట్‌లతో కూడిన ఒక బిషప్‌రికుగా ఉండేది. 1261లో గ్రీన్‌ల్యాండు వాసులు నార్వే రాజ్యం (872–1397)కు సామంతులుగా మారారు. 1397లో కల్మారు యూనియను ఆమోదం పొందడంతో, డెన్మార్కు–నార్వే గ్రీన్‌ల్యాండును వారసత్వంగా పొందింది. 15వ శతాబ్దంలో నార్స్ ప్రజల గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో స్థిరనివాసం స్థావరం చివరకు కనుమరుగైన తర్వాత, 1721 వరకు ఐరోపావాసులు ఆ ద్వీపంలో మళ్ళీ స్థిరపడలేదు. ఆ సంవత్సరంలో లూథరన్ మతగురువు హన్స్ ఎగెడే అక్కడికి చేరుకుని, ప్రస్తుతం నూక్ అని పిలువబడే పట్టణాన్ని స్థాపించారు. నెపోలియన్ యుద్ధాల తరువాత 1814లో నార్వేను [[స్వీడన్]] రాజుకు అప్పగించిన తర్వాత, కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతుగా డెన్మార్కు పాత ప్రాదేశిక హక్కులను నిలుపుకుంది. ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో ఆ ప్రాంతానికి ఉన్న భౌగోళిక-వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యత కారణంగా, 1945లో గ్రీన్‌ల్యాండు అభివృద్ధి, స్థిరనివాసం వేగవంతమయ్యాయి. దీనికి అమెరికా వారి థూలే వైమానిక స్థావరం ఒక ఉదాహరణ, నిదర్శనంగా నిలిచింది. 1943 నుండి థూలే వైమానిక స్థావరం. విమానాలు. ఐస్‌బ్రేకర్ల వంటి ప్రాథమిక సాంకేతిక సామర్థ్యాలు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌కు అందుబాటులోకి రావడం మరొక కారణం, చోదక శక్తి. ఇది, మారుమూలగా ఉన్న ఆ ద్వీపానికి ఐరోపాకు కొంతవరకు సమానమైన సరఫరా పరిస్థితిని కల్పించింది. 19వ శతాబ్దంలో పెరుగుతున్న ఏకీకరణ కాలం తరువాత, డానిష్ రాజ్యాంగం అమలుతో 1953లో గ్రీన్‌ల్యాండు డెన్మార్కు‌లో విలీనం చేయబడింది. ==వారసత్వం== గ్రీన్‌ల్యాండ్ మరియు ఫారో దీవులు ఆ వలస సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా నిలిచాయి. గ్రీన్‌ల్యాండు వలస హోదా 1953లో ముగిసి, అది [[:en: Danish Realm| డెన్మార్క్ రాజ్యపు]] ఒక అంతర్భాగంగా మారింది. ఇది 1979లో '[[:en: home rule|స్వయంపాలన]], ఆ మీద 2009లో 'స్వయం నిర్ణయాధికారం'తో సహా మరింత విస్తృతమైన స్వయంప్రతిపత్తిని పొందింది. అదే విధంగా, ఫారో దీవులు 1816లో ఒక కౌంటీ హోదాతో ఆ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ఆ తర్వాత 1948లో వీటికి స్వయంపాలన మంజూరు చేయబడింది. == మూలాలు == 8mx98x4y33qz8402hup9u3portkyp6p 4808041 4808040 2026-04-22T15:33:17Z T.sujatha 527 /* జాబితా */ 4808041 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{langx|da|Danske kolonier}} | conventional_long_name = Danish overseas colonies | status = Empire | status_text = <!-- A free text to describe status at the top of the infobox. Use sparingly. --> | life_span = 1537–1953 (Denmark)<br />1537–1814 (Norway) | government_type = [[Constitutional monarchy]] | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = <!-- Optional: Date of establishment, in format 1 January (no year) --> | year_start = 1537 | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = <!-- Optional: Date of disestablishment, in format 1 January (no year) --> | year_end = 1953 | event1 = <!-- Optional: other events between "start" and "end" --> | date_event1 = | event2 = | date_event2 = | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event5 = | date_event5 = | event6 = | date_event6 = | event_pre = <!-- Optional: A crucial event that took place before "event_start" --> | date_pre = | event_post = <!-- Optional: A crucial event that took place after "event_end" --> | date_post = <!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Kingdom of Norway (872–1397){{!}}Old Kingdom of Norway | flag_p1 = Kongeflagget.svg | s1 = Danish Realm{{!}}Kingdom of Denmark | flag_s1 = Flag of Denmark (state).svg | image_flag = Flag of Denmark.svg | flag_alt = <!-- Alt text for flag --> | image_flag2 = <!-- Second flag --> | flag_alt2 = <!-- Alt text for second flag --> | flag = Flag of Denmark | image_coat = Royal Arms of Denmark & Norway (1699–1819).svg | coa_size = <!-- Size of coat of arms --> | coat_alt = <!-- Alt text for coat of arms --> | symbol_type_article = Coat of arms of Denmark | image_map = Danish Colonial Empire.png | image_map_alt = | image_map_caption = All territories ever owned by [[Denmark–Norway]] (including trading posts) | capital = [[Copenhagen]] | national_motto = ''[[Royal mottos of Danish monarchs|Ske Herrens vilje]]''<br />{{small|"The Lord's will be done"}} | national_anthem = ''[[Der er et yndigt land]]''<br />({{Langx|en|"There is a lovely country"}}) <br />(1835–1953)[[File:United_States_Navy_Band_-_Der_er_et_yndigt_land.ogg]]<br/> ---- ''[[Kong Christian stod ved højen mast]]''<br />({{Langx|en|"King Christian stood by the lofty mast")}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Kong_Kristian_stod_ved_højen_mast.ogg]]<br/> | common_languages = '''Official language:'''<br />[[Danish language|Danish]]<br />'''Regional languages:'''<br />[[Norwegian language|Norwegian]], [[German language|German]], [[Icelandic language|Icelandic]], [[Greenlandic language|Greenlandic]], [[Faroese language|Faroese]] | religion = [[Lutheranism|Evangelical Lutheranism]] | demonym = | currency = [[Danish rigsdaler|Rigsdaler]] <!-- Titles and names of the first and last leaders and their deputies -->| leader1 = [[Christian III of Denmark|Christian III]] {{small|(first)}} | leader2 = [[Frederik IX of Denmark|Frederik IX]] {{small|(last)}} | year_leader1 = 1537–1559 | year_leader2 = 1947–1953 | title_leader = [[King of Denmark|King]] | deputy1 = [[Adam Wilhelm Moltke]] {{small|(first)}} | deputy2 = [[Erik Eriksen]] {{small|(last)}} | year_deputy1 = 1848–1852 | year_deputy2 = 1950–1953 | title_deputy = [[Prime Minister of Denmark|Prime Minister]] <!-- Legislature -->| legislature = [[Rigsdagen]] | house1 = [[Landstinget]] | house2 = [[Folketing]] <!-- Area and population of a given year -->| stat_year1 = <!-- year of the statistic, specify either area, population or both --> | stat_area1 = <!-- area in square kílometres (w/o commas or spaces), area in square miles is calculated --> | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = }} '''డానిషు విదేశీ వలసలు''', '''డానిషు-నార్వేజియను వలసలు''' అనేవి 1537 నుండి 1953 వరకు డెన్మార్కు–నార్వే (1814 తర్వాత కేవలం డెన్మార్కు) ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలు. తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ వలసలు ఆఫ్రికా, ఆసియా, ఐరోపా, ఉత్తర అమెరికా అనే నాలుగు ఖండాలలో విస్తరించి ఉండేవి.<ref>Prem Poddar, and Lars Jensen, eds., ''A historical companion to postcolonial literatures: Continental Europe and Its Empires'' (Edinburgh UP, 2008), "Denmark and its colonies" pp 58-105.</ref> వలస విస్తరణ కాలం, [[:en: Kalmar Union|కల్మార్ యూనియన్]]లో [[:en: Danes|డానిష్ ప్రజలు]], [[:en: Norwegians|నార్వేజియన్ల]] హోదా, అధికారం పెరగడానికి నాంది పలికింది. ఈ సమయంలో, డానిషు, నార్వేజియను ప్రజలు తమను తాము ఒకే "" [[:en: Statsfædrelandet| రాజ్య మాతృభూమి]] పౌరులుగా భావించడం క్రమంగా పెరిగింది; ఈ రాజ్య మాతృభూమి [[:en: House of Oldenburg|ఓల్డెన్‌బర్గ్]] రాజవంశపు చక్రవర్తుల పాలనలో ఉండేది. 17వ శతాబ్దంలో [[:en: Scandinavian Peninsula|స్కాండినేవియన్ ద్వీపకల్పం]]లో తమ భూభాగాలను కోల్పోయిన తర్వాత, డెన్మార్కు-నార్వే [[:en: West Africa|పశ్చిమ ఆఫ్రికా]]లో వాణిజ్య కేంద్రాలతో కూడిన కోటలను, అలాగే [[:en: Caribbean|కరేబియన్]], [[:en: Indian subcontinent|భారత ఉపఖండం]]లో వలసలను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది. ఐరోపా అంతటా విస్తరిస్తున్న [[:en: Mercantilism|వాణిజ్యవాద]] తరంగంలో భాగంగా, డెన్మార్క్-నార్వే విదేశీ వాణిజ్యాన్ని విస్తరించే విధానాన్ని [[:en: Christian IV of Denmark|4వ క్రిస్టియను]] మొట్టమొదట ప్రారంభించారు. డెన్మార్క్-నార్వే మొదటి వలస, 1620లో భారతదేశపు దక్షిణ తీరంలో ఉన్న [[:en: Tharangambadi|ట్రాంక్విబారు]] వద్ద స్థాపించబడింది. ఈ వలసను స్థాపించిన యాత్రకు అడ్మిరల్ [[:en: Ove Gjedde| Ove Gjedde]] నాయకత్వం వహించారు. 1814 తర్వాత [[:en: Napoleonic Wars|నెపోలియన్ యుద్ధాల]] పర్యవసానంగా నార్వే స్వీడన్‌కు అప్పగించబడినప్పుడు, నార్వే [[:en: Greater Norway|గొప్ప మధ్యయుగ వలస భూభాగాలలో]] మిగిలి ఉన్నవాటిని డెన్మార్క్ తన ఆధీనంలోనే ఉంచుకుంది. నేడు, ఆ వలసల అవశేషాలుగా కేవలం రెండు భూభాగాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; ఇవి వాస్తవానికి నార్వేకు చెందిన ఆధారిత భూభాగాలు కాగా, ప్రస్తుతం అవి [[:en: Danish Realm|డానిష్ రాజ్యంలో]] భాగంగా ఉన్నాయి — అవి [[:en: Faroe Islands|ఫారో దీవులు]], [[:en: Greenland|గ్రీన్‌ల్యాండ్]]. 1948 వరకు ఫారో దీవులు డెన్మార్క్‌లో ఒక కౌంటీగా ఉండేవి, కాగా గ్రీన్‌లాండ్ వలస ప్రాంత హోదా 1953లో ముగిసింది. ప్రస్తుతం ఇవి స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలు.<ref name=territory>* {{Cite web| url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | title=ఐరోపాలో అమల్లో ఉన్న స్వయంప్రతిపత్తులు | publisher=[[Society for Threatened Peoples]] | quote=డెన్మార్క్ తన రెండు ద్వీప భూభాగాలతో చాలా నిర్దిష్టమైన ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తులను ఏర్పాటు చేసింది | last=Benedikter | first=Thomas | date=2006-06-19 | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | archive-date=2008-03-09 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | title=గ్రీన్‌లాండ్ | last=Ackrén | first=Maria | publisher=Autonomy Arrangements in the World | date=November 2017 | quote=డెన్మార్క్‌కు చెందిన స్వయంపరిపాలన భూభాగాలలో ఫారోస్ మరియు గ్రీన్‌లాండిక్ భాషలు అధికారిక ప్రాంతీయ భాషలుగా పరిగణించబడతాయి. | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | archive-date=2019-08-30 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en | title=గ్రీన్‌లాండ్ | date=2013-06-03 | website=అంతర్జాతీయ సహకారం మరియు అభివృద్ధి | publisher=[[European Commission]] | language=en | access-date=2019-08-27 | quote=గ్రీన్‌లాండ్ [...] డెన్మార్క్ రాజ్యంలో ఒక స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగం}} *{{Cite web| url=http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | title=ఫారో దీవుల గురించిన వాస్తవాలు | publisher=Nordic cooperation | access-date=1 జూలై 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180423094907/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | archive-date=23 ఏప్రిల్ 2018 | url-status=dead| df=dmy-all | quote=ఫారో దీవులు [...] నార్డిక్ ప్రాంతంలోని మూడు స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలలో ఒకటి}}</ref> డెన్మార్కు రాజ్యంలో [[:en: home rule|స్వపరిపాలన]]తో, "[[:en: Danish Realm|రాజ్య ఐక్యత]]" (Unity of the Realm) అని పిలువబడే ఒక సంబంధం పరిధిలో ఉన్నాయి. ==స్థూల వివరణ== ===ఆఫ్రికా=== [[File:Christiansborg Castle2.jpg|thumb|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ యొక్క సమకాలీన చిత్రణ|left]] డెన్మార్క్-నార్వే దేశాలు పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని [[:en: Gold Coast (region)|గోల్డ్ కోస్ట్]] వెంబడి, ముఖ్యంగా నేటి [[:en: Ghana|ఘనా]] ప్రాంతం చుట్టూ, అనేక వాణిజ్య కేంద్రాలను మరియు నాలుగు కోటలను నిర్వహించాయి.<ref name="Dictionary">{{Cite book| editor1-first=James Stuart | editor1-last=Olson | editor2-first=Robert | editor2-last=Shadle | year=1991 | title=Historical Dictionary of European Imperialism | publisher=Greenwood Publishing Group | isbn=9780313262579 | url=https://books.google.com/books?id=uyqepNdgUWkC&pg=PA167 | access-date=September 4, 2012}}</ref> మూడు వాణిజ్య కేంద్రాలు నిర్మించబడ్డాయి: [[:en: Fort Frederiksborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్]] (Kpompo వద్ద); 1661లో స్వీడన్ నుండి కొనుగోలు చేయబడిన, [[:en: Accra|అక్రా]] సమీపంలోని [[:en: Osu Castle|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్]]; మరియు ఫ్రెడెరిక్స్‌బెర్గ్. ఆ కోటలు: [[:en: Fort Fredensborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గ్]] (1734), [[:en: Fort Kongenstein|ఫోర్ట్ కొంగెన్‌స్టెయిన్]] (1783), [[:en: Fort Prinzenstein|ఫోర్ట్ ప్రిన్జెన్‌స్టెయిన్]] (1784), [[:en: Fort Augustaborg|ఫోర్ట్ అగస్టాబోర్గ్]] (1787); వీటిలో చాలా వరకు నేడు శిథిలాల రూపంలో మిగిలి ఉన్నాయి. వీటిలో కేవలం ఒక్కటి మాత్రమే ఇప్పటికీ మనుగడలో ఉంది, అదే [[:en: Osu Castle|ఓసు కోట]]; ఇది ఒకప్పుడు ఘనా అధ్యక్షుల నివాసంగా ఉండేది. ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్ సమీపంలో [[:en: plantations| తోటల పెంపకం]] కేంద్రాలు స్థాపించబడ్డాయి, కానీ అవి విఫలమయ్యాయి. ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో డానిష్ ఆధిపత్యానికి ప్రధాన స్థావరంగానూ, డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌కు బానిసల రవాణాకు కేంద్రంగానూ మారింది. 1807లో, డెన్మార్కు ఆఫ్రికన్ వ్యాపార భాగస్వాములు [[:en: Ashanti Empire|అశాంతి సామ్రాజ్యం]] చేతిలో అణచివేయబడ్డారు; దీని ఫలితంగా అన్ని వాణిజ్య కేంద్రాలను వదిలివేయాల్సి వచ్చింది. డెన్మార్కు తన కోటలను 1850లో [[:en: United Kingdom|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]]కు విక్రయించింది. ====జాబితా==== * [[:en: Fort Fredensborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గు]] (నింగొ: 1734 – మార్చి 1850) * [[:en: Osu Castle| క్రిస్టియన్సు‌బోర్గు కోట]] ([[:en: Accra| అక్రా]]/Osu: 1658 – ఏప్రిల్ 1659, 1661 – డిసెంబరు 1680, ఫిబ్రవరి 1683 – 1693, 1694–1850) * [[:en: Fort Augustaborg| ఆగస్టాబోర్గు కోట]] ([[:en: Teshie| టెషియె]]: 1787 – మార్చి 1850) * [[:en: Fort Prinzenstein| ఫోర్టు ప్రిన్జెన్‌స్టైను ]] ([[:en: Keta| కెటా]]: 1780 – 12 మార్చి 1850) * [[:en: Fort Kongenstein| కాంగెన్‌స్టెయిన్ కోట]] [[:en: Ada Foah|అడా]]: 1784 – మార్చి 1850) * [[:en: Cape Coast Castle| కార్ల్స్‌బోర్గు కోట]] (ఫిబ్రవరి 1658 – 16 ఏప్రిల్ 1659, 22 ఏప్రిల్ 1663 – 3 మే 1664) * [[:en: Fort Frederiksborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గు]] (అమంఫూలు లేదా అమన్ఫ్రొ: 1659 – 16 ఏప్రిల్ 1685) * [[:en: Fort William, Ghana| ఫోర్ట్ విలియం]] (ఘనా), [[:en: Anomabu| అనోమాబు]]లో (1657–1659) * [[:en: Ningo|నింగో]] సమీపంలో 1784 నుండి 1850 వరకు ఒక చిన్న స్థావరం ===ఆసియా=== 17వ శతాబ్దం నుండి 19వ శతాబ్దం వరకు, డెన్మార్క్ భారత ఉపఖండం అంతటా చెదురుమదురుగా చిన్న చిన్న వలసలను మరియు వాణిజ్య స్థావరాలను నిర్వహించింది. ఆ తర్వాత, అక్కడ ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదిగిన బ్రిటన్‌కు ఈ స్థావరాలలో చాలా వరకు అమ్మబడ్డాయి లేదా అప్పగించబడ్డాయి.<ref name="Dictionary" /> దీనిలో అత్యంత ముఖ్యమైన ఆర్థిక అంశం [[:en: spice trade|మసాలా దినుసుల వాణిజ్యం]] మరియు తూర్పు ఆసియా ప్రాంతానికి—అందులోనూ మరింత తూర్పున ఉన్న [[:en: Imperial era of Chinese history|చైనా సామ్రాజ్యానికి]]—ప్రవేశం కలిగి ఉండటం. ====ట్రాంక్విబార్ (1620–1845)==== [[File:Map of Danish Settlements in India (1620 - 1845).svg|thumb|భారతదేశంలోని డానిష్ స్థావరాల పటం (1620 - 1845).]] ట్రాంక్విబారు (నేటి తరంగంబాడి) వద్ద ఉన్న ఈ వలస స్థావరం కొన్ని అంతరాయాలు మినహా 200 సంవత్సరాలకు పైగా డానిషు వారి ఆధీనంలో ఉండి 1845లో బ్రిటిషు వారికి విక్రయించబడింది. ====సీరంపూర్ (1755–1845)==== 1755లో, డెన్మార్కు ఫ్రెడరిక్స్నగోరు (ప్రస్తుతం సీరంపూరు) ప్రాంతాన్ని, ఆ తర్వాత అచ్నె, పిరాపూరు పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. ఇవి కోల్‌కతాకు (గతంలో కలకత్తా) ఉత్తరాన సుమారు 25 కిమీ(16 మై) దూరంలో ఉన్నాయి. 1818లో సీరంపూరు‌లో [[:en: Serampore College| సీరంపూరు కాలేజు]] స్థాపించబడింది; ఇది నేటికీ మనుగడలో ఉంది. ఈ పట్టణాలు కూడా 1845లో బ్రిటను‌కు విక్రయించబడ్డాయి. ====నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868)==== 1754, 1868 మధ్య, డెన్మార్క్ వారు [[నికోబార్ దీవులు]]ను ఆక్రమించి వలసలు స్థాపించడానికి ప్రయత్నించారు; వీరు ఈ దీవులను ("ఫ్రెడెరిక్ దీవులు") లేదా ("కొత్త డెన్మార్క్") అని పిలిచేవారు. ===ఐరోపా=== <!-- వలస కాదు: డానిష్ ఎస్టోనియా (1206–1346) {{Main|డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా (1219–1346)}} 13వ మరియు 14వ శతాబ్దాలలో, ప్రస్తుతం [[ఎస్టోనియా]]గా పిలువబడే ప్రాంతంలోని కొన్ని భాగాలను డెన్మార్క్ పాలించింది. ఈ వలస ప్రాంతానికి మొదట "డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా" ({{langx|da|Hertugdømmet Estland}}) అని పేరు పెట్టారు; చరిత్రకారులు దీనిని పிற்கాలంలో [[డానిష్ ఎస్టోనియా]] అని వ్యవహరిస్తున్నారు.--> ====ఐస్‌లాండు (1537/1814–1944)==== [[File:Gaimard01.jpg|thumb|upright=1.3|1835లో రేక్‌జావిక్]] గ్రీన్‌లాండ్, ఫారో దీవుల విషయంలో వలెనే, [[ఐస్‌లాండ్]] మీద నార్వేకు ఉన్న హక్కులు డెన్మార్క్-నార్వే కూటమికి సంక్రమించాయి. ఆ ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే, '' [[:en: Treaty of Kiel| కీల్ ఒప్పందం]] ప్రకారం ఐస్‌లాండు కూడా డెన్మార్కు ఆధీనంలోనే ఉండిపోయింది. ఐస్‌లాండ్‌లో స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం బలపడటంతో, డెన్మార్క్ 1874లో ఆ ప్రాంతానికి స్వయంపాలనను మంజూరు చేసింది, ఆపై 1904లో ఆ స్వయంపాలన పరిధిని విస్తరించింది. 1918లో, ఐస్‌లాండ్ డెన్మార్క్‌తో ఒక '[[:en: personal union |వ్యక్తిగత కూటమి]]ని ఏర్పరచుకుంటూ, "ఐస్‌లాండ్ రాజ్యం" అనే పేరుతో పూర్తి సార్వభౌమ అధికారం కలిగిన రాజ్యంగా అవతరించింది. 1940 నుండి 1945 వరకు నాజీ జర్మనీ [[:en: Denmark in World War II|డెన్మార్క్‌ను ఆక్రమించుకున్న]] సమయంలో, [[:en: Icelandic referendum, 1944|జనవాక్యం]] ఫలితాల ఆధారంగా, 1944 జూన్ 17న ఐస్‌లాండ్ గణతంత్ర రాజ్యంగా ప్రకటించబడింది. ====ఫారో దీవులు (1537/1814–1851)==== గ్రీన్‌ల్యాండ్ విషయంలో వలెనే, నార్వేకి వారసత్వ రాజ్యంగా డెన్మార్కు–నార్వే కూటమి, [[ఫారో దీవులు]] మీద మధ్యయుగపు నార్వేజియను హక్కులను స్వీకరించింది. 1035లో ఫారో దీవులు నార్వే రాజ్యపు అంతర్భాగంగా మారాయి. డెన్మార్క్-నార్వే కూటమి రద్దయిన తర్వాత, నెపోలియన్ యుద్ధాల పర్యవసానంగా నార్వేని స్వీడన్‌కు అప్పగించారు; అయితే, నార్వేజియన్ రాజవంశానికి చెందిన అధీన ప్రాంతాలను డెన్మార్క్ తన వద్దే ఉంచుకుంది. 1814 నాటి కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతు ప్రకారం ఫారో దీవులు డెన్మార్క్ ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. 1816లో, ఈ దీవులను అధికారికంగా డెన్మార్క్ కౌంటీగా (''[[:en: amt|ఆంటు]]'') ప్రకటించారు, అలాగే అక్కడి స్థానిక పార్లమెంటును (''[[:en: løgting|లాగ్టింగు]]'') రద్దు చేశారు. 1851లో డెన్మార్క్ రాజ్యాంగం అమలులోకి రావడంతో ఫారో దీవులు పూర్తిగా డెన్మార్క్‌లో విలీనమయ్యాయి; ఈ క్రమంలో దీవుల ప్రజలకు సమాన ఓటు హక్కులు కల్పించబడ్డాయి, దేశంలోని ఇతర ఏ ప్రావిన్స్‌తోనైనా సమానంగానే వీటిని పరిగణించారు, తద్వారా వీటికి ఉన్న వలస ప్రాంత హోదా తొలగిపోయింది. 1559లో కోర్లాండు, [[:en: Bishopric of Ösel-Wiek|ఓసెల్-వియక్]] బిషపు అయిన మ్యును‌చౌసెను‌కు చెందిన ఐదవ జోహన్నెసు తన భూములను డెన్మార్కు రాజు [[:en: Frederick II of Denmark|2వ ఫ్రెడరిక్]]కి 30,000 [[:en: thalers|థాలర్ల]]కు విక్రయించారు. డెన్మార్క్ రాజు ఆ భూభాగాన్ని తన తమ్ముడైన [[:en: Duke Magnus of Holstein|హోల్స్టెయిను డ్యూక్ మాగ్నసు]]కు అప్పగించారు. 1583లో లివోనియాకు చెందిన మాగ్నసు మరణించిన తర్వాత, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు–లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] కోర్లాండ్ బిషప్రిక్‌లోని అతని భూభాగాలపై దండయాత్ర చేసింది; దీంతో [[:en: Frederick II of Denmark| 2వ ఫ్రెడరిక్]] తన వారసత్వ హక్కులను విక్రయించాలని నిర్ణయించుకున్నారు. 1645లో [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రొమెస్బ్రొ ఒప్పందం]] ద్వారా [[:en: Saaremaa| సారెమా]] దీవిని డెన్మార్కు నుండి [[:en: Dominions of Sweden|స్వీడను‌కు]] ===ఉత్తర అమెరికా=== [[File:Christiansted seen from Peters Farm.jpg|thumb|[[:en: Christiansted, U.S. Virgin Islands|1831లో డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌లోని క్రిస్టియన్‌స్టెడ్]]]] ====డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ (1666–1917)==== డెన్మార్క్-నార్వే 1671లో [[:en: Saint Thomas, U.S. Virgin Islands|సెయింటు థామసు]] ద్వీపాన్ని, 1718లో [[:en:Saint John, U.S. Virgin Islands|సెయింటు జాన్]] (ప్రస్తుతం సెయింట్ జాన్) ద్వీపాన్ని స్వాధీనం చేసుకుంది, [[:en: Saint Croix|సెయింట్ క్రోయిక్సు]] ద్వీపాన్ని కొనుగోలు చేసింది. 1733లో ఫ్రాన్స్ నుండి [[:en: Kroix|క్రోయిక్సు]] ద్వీపసమూహంలోకి మార్చబడిన ఈ ద్వీపాల ఆర్థిక వ్యవస్థలన్నీ ప్రధానంగా చక్కెరపై ఆధారపడి ఉండేవి. ఈ ద్వీపాలను డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ అని పిలిచేవారు. చివరికి 1917లో 25 మిలియన్ డాలర్లకు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు అమ్మారు. పేద ఆంగ్ల భాష మాట్లాడే జనాభా నుండి పెరుగుతున్న అల్లర్లు మరియు అశాంతి కారణంగా 1870 నుండి అనేక డానిష్-అమెరికన్ వారసత్వ చర్చలు జరిగాయి. జాహ్లే ప్రభుత్వం (1914–1920) డానిష్ ప్రధాన భూభాగ నియోజకవర్గాలకు భారీగా బహిష్కరించబడిన ఎన్నికలను నిర్వహించింది, ఇది ద్వీపాల అమ్మకానికి అనుకూలంగా మైనారిటీ ఓట్లను అందించింది. యునైటెడ్ స్టేట్స్ వాటిని నావికా స్థావరాలుగా ఉపయోగించాలని ఆశించింది. 1917 నుండి, ఈ ద్వీపాలను [[:en: United States Virgin Islands| యునైటెడ్ స్టేట్స్ వర్జిన్ ఐలాండ్సు]] అని పిలుస్తున్నారు. ====గ్రీన్‌ల్యాండు (1814–1953)==== [[File:Legende børn, ca. 1878 (8473597948).jpg|thumb|గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో గోడ్‌హాబు, {{circa|1878}}]] 995 లేదా 996లో ఎరిక్ ది రెడ్ రాక తర్వాత, వైకింగు యుగంలో [[ఐస్‌ల్యాండ్]], [[నార్వే]] నుండి వలస వచ్చినవారు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌లో స్థిరపడ్డారు. మధ్యయుగపు గ్రీన్‌ల్యాండు నిడారోసు ఆర్చ్‌డయోసెసు కింద 22 చర్చిలు, 2 కాన్వెంట్‌లతో కూడిన ఒక బిషప్‌రికుగా ఉండేది. 1261లో గ్రీన్‌ల్యాండు వాసులు నార్వే రాజ్యం (872–1397)కు సామంతులుగా మారారు. 1397లో కల్మారు యూనియను ఆమోదం పొందడంతో, డెన్మార్కు–నార్వే గ్రీన్‌ల్యాండును వారసత్వంగా పొందింది. 15వ శతాబ్దంలో నార్స్ ప్రజల గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో స్థిరనివాసం స్థావరం చివరకు కనుమరుగైన తర్వాత, 1721 వరకు ఐరోపావాసులు ఆ ద్వీపంలో మళ్ళీ స్థిరపడలేదు. ఆ సంవత్సరంలో లూథరన్ మతగురువు హన్స్ ఎగెడే అక్కడికి చేరుకుని, ప్రస్తుతం నూక్ అని పిలువబడే పట్టణాన్ని స్థాపించారు. నెపోలియన్ యుద్ధాల తరువాత 1814లో నార్వేను [[స్వీడన్]] రాజుకు అప్పగించిన తర్వాత, కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతుగా డెన్మార్కు పాత ప్రాదేశిక హక్కులను నిలుపుకుంది. ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో ఆ ప్రాంతానికి ఉన్న భౌగోళిక-వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యత కారణంగా, 1945లో గ్రీన్‌ల్యాండు అభివృద్ధి, స్థిరనివాసం వేగవంతమయ్యాయి. దీనికి అమెరికా వారి థూలే వైమానిక స్థావరం ఒక ఉదాహరణ, నిదర్శనంగా నిలిచింది. 1943 నుండి థూలే వైమానిక స్థావరం. విమానాలు. ఐస్‌బ్రేకర్ల వంటి ప్రాథమిక సాంకేతిక సామర్థ్యాలు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌కు అందుబాటులోకి రావడం మరొక కారణం, చోదక శక్తి. ఇది, మారుమూలగా ఉన్న ఆ ద్వీపానికి ఐరోపాకు కొంతవరకు సమానమైన సరఫరా పరిస్థితిని కల్పించింది. 19వ శతాబ్దంలో పెరుగుతున్న ఏకీకరణ కాలం తరువాత, డానిష్ రాజ్యాంగం అమలుతో 1953లో గ్రీన్‌ల్యాండు డెన్మార్కు‌లో విలీనం చేయబడింది. ==వారసత్వం== గ్రీన్‌ల్యాండ్ మరియు ఫారో దీవులు ఆ వలస సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా నిలిచాయి. గ్రీన్‌ల్యాండు వలస హోదా 1953లో ముగిసి, అది [[:en: Danish Realm| డెన్మార్క్ రాజ్యపు]] ఒక అంతర్భాగంగా మారింది. ఇది 1979లో '[[:en: home rule|స్వయంపాలన]], ఆ మీద 2009లో 'స్వయం నిర్ణయాధికారం'తో సహా మరింత విస్తృతమైన స్వయంప్రతిపత్తిని పొందింది. అదే విధంగా, ఫారో దీవులు 1816లో ఒక కౌంటీ హోదాతో ఆ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ఆ తర్వాత 1948లో వీటికి స్వయంపాలన మంజూరు చేయబడింది. == మూలాలు == 3zbz37isa0md65e19rp3zk4plwgbd0x 4808043 4808041 2026-04-22T15:35:01Z T.sujatha 527 /* ఆఫ్రికా */ 4808043 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{langx|da|Danske kolonier}} | conventional_long_name = Danish overseas colonies | status = Empire | status_text = <!-- A free text to describe status at the top of the infobox. Use sparingly. --> | life_span = 1537–1953 (Denmark)<br />1537–1814 (Norway) | government_type = [[Constitutional monarchy]] | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = <!-- Optional: Date of establishment, in format 1 January (no year) --> | year_start = 1537 | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = <!-- Optional: Date of disestablishment, in format 1 January (no year) --> | year_end = 1953 | event1 = <!-- Optional: other events between "start" and "end" --> | date_event1 = | event2 = | date_event2 = | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event5 = | date_event5 = | event6 = | date_event6 = | event_pre = <!-- Optional: A crucial event that took place before "event_start" --> | date_pre = | event_post = <!-- Optional: A crucial event that took place after "event_end" --> | date_post = <!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Kingdom of Norway (872–1397){{!}}Old Kingdom of Norway | flag_p1 = Kongeflagget.svg | s1 = Danish Realm{{!}}Kingdom of Denmark | flag_s1 = Flag of Denmark (state).svg | image_flag = Flag of Denmark.svg | flag_alt = <!-- Alt text for flag --> | image_flag2 = <!-- Second flag --> | flag_alt2 = <!-- Alt text for second flag --> | flag = Flag of Denmark | image_coat = Royal Arms of Denmark & Norway (1699–1819).svg | coa_size = <!-- Size of coat of arms --> | coat_alt = <!-- Alt text for coat of arms --> | symbol_type_article = Coat of arms of Denmark | image_map = Danish Colonial Empire.png | image_map_alt = | image_map_caption = All territories ever owned by [[Denmark–Norway]] (including trading posts) | capital = [[Copenhagen]] | national_motto = ''[[Royal mottos of Danish monarchs|Ske Herrens vilje]]''<br />{{small|"The Lord's will be done"}} | national_anthem = ''[[Der er et yndigt land]]''<br />({{Langx|en|"There is a lovely country"}}) <br />(1835–1953)[[File:United_States_Navy_Band_-_Der_er_et_yndigt_land.ogg]]<br/> ---- ''[[Kong Christian stod ved højen mast]]''<br />({{Langx|en|"King Christian stood by the lofty mast")}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Kong_Kristian_stod_ved_højen_mast.ogg]]<br/> | common_languages = '''Official language:'''<br />[[Danish language|Danish]]<br />'''Regional languages:'''<br />[[Norwegian language|Norwegian]], [[German language|German]], [[Icelandic language|Icelandic]], [[Greenlandic language|Greenlandic]], [[Faroese language|Faroese]] | religion = [[Lutheranism|Evangelical Lutheranism]] | demonym = | currency = [[Danish rigsdaler|Rigsdaler]] <!-- Titles and names of the first and last leaders and their deputies -->| leader1 = [[Christian III of Denmark|Christian III]] {{small|(first)}} | leader2 = [[Frederik IX of Denmark|Frederik IX]] {{small|(last)}} | year_leader1 = 1537–1559 | year_leader2 = 1947–1953 | title_leader = [[King of Denmark|King]] | deputy1 = [[Adam Wilhelm Moltke]] {{small|(first)}} | deputy2 = [[Erik Eriksen]] {{small|(last)}} | year_deputy1 = 1848–1852 | year_deputy2 = 1950–1953 | title_deputy = [[Prime Minister of Denmark|Prime Minister]] <!-- Legislature -->| legislature = [[Rigsdagen]] | house1 = [[Landstinget]] | house2 = [[Folketing]] <!-- Area and population of a given year -->| stat_year1 = <!-- year of the statistic, specify either area, population or both --> | stat_area1 = <!-- area in square kílometres (w/o commas or spaces), area in square miles is calculated --> | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = }} '''డానిషు విదేశీ వలసలు''', '''డానిషు-నార్వేజియను వలసలు''' అనేవి 1537 నుండి 1953 వరకు డెన్మార్కు–నార్వే (1814 తర్వాత కేవలం డెన్మార్కు) ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలు. తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ వలసలు ఆఫ్రికా, ఆసియా, ఐరోపా, ఉత్తర అమెరికా అనే నాలుగు ఖండాలలో విస్తరించి ఉండేవి.<ref>Prem Poddar, and Lars Jensen, eds., ''A historical companion to postcolonial literatures: Continental Europe and Its Empires'' (Edinburgh UP, 2008), "Denmark and its colonies" pp 58-105.</ref> వలస విస్తరణ కాలం, [[:en: Kalmar Union|కల్మార్ యూనియన్]]లో [[:en: Danes|డానిష్ ప్రజలు]], [[:en: Norwegians|నార్వేజియన్ల]] హోదా, అధికారం పెరగడానికి నాంది పలికింది. ఈ సమయంలో, డానిషు, నార్వేజియను ప్రజలు తమను తాము ఒకే "" [[:en: Statsfædrelandet| రాజ్య మాతృభూమి]] పౌరులుగా భావించడం క్రమంగా పెరిగింది; ఈ రాజ్య మాతృభూమి [[:en: House of Oldenburg|ఓల్డెన్‌బర్గ్]] రాజవంశపు చక్రవర్తుల పాలనలో ఉండేది. 17వ శతాబ్దంలో [[:en: Scandinavian Peninsula|స్కాండినేవియన్ ద్వీపకల్పం]]లో తమ భూభాగాలను కోల్పోయిన తర్వాత, డెన్మార్కు-నార్వే [[:en: West Africa|పశ్చిమ ఆఫ్రికా]]లో వాణిజ్య కేంద్రాలతో కూడిన కోటలను, అలాగే [[:en: Caribbean|కరేబియన్]], [[:en: Indian subcontinent|భారత ఉపఖండం]]లో వలసలను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది. ఐరోపా అంతటా విస్తరిస్తున్న [[:en: Mercantilism|వాణిజ్యవాద]] తరంగంలో భాగంగా, డెన్మార్క్-నార్వే విదేశీ వాణిజ్యాన్ని విస్తరించే విధానాన్ని [[:en: Christian IV of Denmark|4వ క్రిస్టియను]] మొట్టమొదట ప్రారంభించారు. డెన్మార్క్-నార్వే మొదటి వలస, 1620లో భారతదేశపు దక్షిణ తీరంలో ఉన్న [[:en: Tharangambadi|ట్రాంక్విబారు]] వద్ద స్థాపించబడింది. ఈ వలసను స్థాపించిన యాత్రకు అడ్మిరల్ [[:en: Ove Gjedde| Ove Gjedde]] నాయకత్వం వహించారు. 1814 తర్వాత [[:en: Napoleonic Wars|నెపోలియన్ యుద్ధాల]] పర్యవసానంగా నార్వే స్వీడన్‌కు అప్పగించబడినప్పుడు, నార్వే [[:en: Greater Norway|గొప్ప మధ్యయుగ వలస భూభాగాలలో]] మిగిలి ఉన్నవాటిని డెన్మార్క్ తన ఆధీనంలోనే ఉంచుకుంది. నేడు, ఆ వలసల అవశేషాలుగా కేవలం రెండు భూభాగాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; ఇవి వాస్తవానికి నార్వేకు చెందిన ఆధారిత భూభాగాలు కాగా, ప్రస్తుతం అవి [[:en: Danish Realm|డానిష్ రాజ్యంలో]] భాగంగా ఉన్నాయి — అవి [[:en: Faroe Islands|ఫారో దీవులు]], [[:en: Greenland|గ్రీన్‌ల్యాండ్]]. 1948 వరకు ఫారో దీవులు డెన్మార్క్‌లో ఒక కౌంటీగా ఉండేవి, కాగా గ్రీన్‌లాండ్ వలస ప్రాంత హోదా 1953లో ముగిసింది. ప్రస్తుతం ఇవి స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలు.<ref name=territory>* {{Cite web| url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | title=ఐరోపాలో అమల్లో ఉన్న స్వయంప్రతిపత్తులు | publisher=[[Society for Threatened Peoples]] | quote=డెన్మార్క్ తన రెండు ద్వీప భూభాగాలతో చాలా నిర్దిష్టమైన ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తులను ఏర్పాటు చేసింది | last=Benedikter | first=Thomas | date=2006-06-19 | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | archive-date=2008-03-09 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | title=గ్రీన్‌లాండ్ | last=Ackrén | first=Maria | publisher=Autonomy Arrangements in the World | date=November 2017 | quote=డెన్మార్క్‌కు చెందిన స్వయంపరిపాలన భూభాగాలలో ఫారోస్ మరియు గ్రీన్‌లాండిక్ భాషలు అధికారిక ప్రాంతీయ భాషలుగా పరిగణించబడతాయి. | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | archive-date=2019-08-30 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en | title=గ్రీన్‌లాండ్ | date=2013-06-03 | website=అంతర్జాతీయ సహకారం మరియు అభివృద్ధి | publisher=[[European Commission]] | language=en | access-date=2019-08-27 | quote=గ్రీన్‌లాండ్ [...] డెన్మార్క్ రాజ్యంలో ఒక స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగం}} *{{Cite web| url=http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | title=ఫారో దీవుల గురించిన వాస్తవాలు | publisher=Nordic cooperation | access-date=1 జూలై 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180423094907/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | archive-date=23 ఏప్రిల్ 2018 | url-status=dead| df=dmy-all | quote=ఫారో దీవులు [...] నార్డిక్ ప్రాంతంలోని మూడు స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలలో ఒకటి}}</ref> డెన్మార్కు రాజ్యంలో [[:en: home rule|స్వపరిపాలన]]తో, "[[:en: Danish Realm|రాజ్య ఐక్యత]]" (Unity of the Realm) అని పిలువబడే ఒక సంబంధం పరిధిలో ఉన్నాయి. ==స్థూల వివరణ== ===ఆఫ్రికా=== [[File:Christiansborg Castle2.jpg|thumb|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ యొక్క సమకాలీన చిత్రణ|left]] డెన్మార్క్-నార్వే దేశాలు పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని [[:en: Gold Coast (region)|గోల్డ్ కోస్ట్]] వెంబడి, ముఖ్యంగా నేటి [[:en: Ghana|ఘనా]] ప్రాంతం చుట్టూ, అనేక వాణిజ్య కేంద్రాలను మరియు నాలుగు కోటలను నిర్వహించాయి.<ref name="Dictionary">{{Cite book| editor1-first=James Stuart | editor1-last=Olson | editor2-first=Robert | editor2-last=Shadle | year=1991 | title=Historical Dictionary of European Imperialism | publisher=Greenwood Publishing Group | isbn=9780313262579 | url=https://books.google.com/books?id=uyqepNdgUWkC&pg=PA167 | access-date=September 4, 2012}}</ref> మూడు వాణిజ్య కేంద్రాలు నిర్మించబడ్డాయి: [[:en: Fort Frederiksborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్]] (క్పొమ్పొ వద్ద); 1661లో స్వీడన్ నుండి కొనుగోలు చేయబడిన, [[:en: Accra|అక్రా]] సమీపంలోని [[:en: Osu Castle|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్]]; మరియు ఫ్రెడెరిక్స్‌బెర్గ్. ఆ కోటలు: [[:en: Fort Fredensborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గ్]] (1734), [[:en: Fort Kongenstein|ఫోర్ట్ కొంగెన్‌స్టెయిన్]] (1783), [[:en: Fort Prinzenstein|ఫోర్ట్ ప్రిన్జెన్‌స్టెయిన్]] (1784), [[:en: Fort Augustaborg|ఫోర్ట్ అగస్టాబోర్గ్]] (1787); వీటిలో చాలా వరకు నేడు శిథిలాల రూపంలో మిగిలి ఉన్నాయి. వీటిలో కేవలం ఒక్కటి మాత్రమే ఇప్పటికీ మనుగడలో ఉంది, అదే [[:en: Osu Castle|ఓసు కోట]]; ఇది ఒకప్పుడు ఘనా అధ్యక్షుల నివాసంగా ఉండేది. ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్ సమీపంలో [[:en: plantations| తోటల పెంపకం]] కేంద్రాలు స్థాపించబడ్డాయి, కానీ అవి విఫలమయ్యాయి. ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో డానిష్ ఆధిపత్యానికి ప్రధాన స్థావరంగానూ, డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌కు బానిసల రవాణాకు కేంద్రంగానూ మారింది. 1807లో, డెన్మార్కు ఆఫ్రికన్ వ్యాపార భాగస్వాములు [[:en: Ashanti Empire|అశాంతి సామ్రాజ్యం]] చేతిలో అణచివేయబడ్డారు; దీని ఫలితంగా అన్ని వాణిజ్య కేంద్రాలను వదిలివేయాల్సి వచ్చింది. డెన్మార్కు తన కోటలను 1850లో [[:en: United Kingdom|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]]కు విక్రయించింది. ====జాబితా==== * [[:en: Fort Fredensborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గు]] (నింగొ: 1734 – మార్చి 1850) * [[:en: Osu Castle| క్రిస్టియన్సు‌బోర్గు కోట]] ([[:en: Accra| అక్రా]]/Osu: 1658 – ఏప్రిల్ 1659, 1661 – డిసెంబరు 1680, ఫిబ్రవరి 1683 – 1693, 1694–1850) * [[:en: Fort Augustaborg| ఆగస్టాబోర్గు కోట]] ([[:en: Teshie| టెషియె]]: 1787 – మార్చి 1850) * [[:en: Fort Prinzenstein| ఫోర్టు ప్రిన్జెన్‌స్టైను ]] ([[:en: Keta| కెటా]]: 1780 – 12 మార్చి 1850) * [[:en: Fort Kongenstein| కాంగెన్‌స్టెయిన్ కోట]] [[:en: Ada Foah|అడా]]: 1784 – మార్చి 1850) * [[:en: Cape Coast Castle| కార్ల్స్‌బోర్గు కోట]] (ఫిబ్రవరి 1658 – 16 ఏప్రిల్ 1659, 22 ఏప్రిల్ 1663 – 3 మే 1664) * [[:en: Fort Frederiksborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గు]] (అమంఫూలు లేదా అమన్ఫ్రొ: 1659 – 16 ఏప్రిల్ 1685) * [[:en: Fort William, Ghana| ఫోర్ట్ విలియం]] (ఘనా), [[:en: Anomabu| అనోమాబు]]లో (1657–1659) * [[:en: Ningo|నింగో]] సమీపంలో 1784 నుండి 1850 వరకు ఒక చిన్న స్థావరం ===ఆసియా=== 17వ శతాబ్దం నుండి 19వ శతాబ్దం వరకు, డెన్మార్క్ భారత ఉపఖండం అంతటా చెదురుమదురుగా చిన్న చిన్న వలసలను మరియు వాణిజ్య స్థావరాలను నిర్వహించింది. ఆ తర్వాత, అక్కడ ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదిగిన బ్రిటన్‌కు ఈ స్థావరాలలో చాలా వరకు అమ్మబడ్డాయి లేదా అప్పగించబడ్డాయి.<ref name="Dictionary" /> దీనిలో అత్యంత ముఖ్యమైన ఆర్థిక అంశం [[:en: spice trade|మసాలా దినుసుల వాణిజ్యం]] మరియు తూర్పు ఆసియా ప్రాంతానికి—అందులోనూ మరింత తూర్పున ఉన్న [[:en: Imperial era of Chinese history|చైనా సామ్రాజ్యానికి]]—ప్రవేశం కలిగి ఉండటం. ====ట్రాంక్విబార్ (1620–1845)==== [[File:Map of Danish Settlements in India (1620 - 1845).svg|thumb|భారతదేశంలోని డానిష్ స్థావరాల పటం (1620 - 1845).]] ట్రాంక్విబారు (నేటి తరంగంబాడి) వద్ద ఉన్న ఈ వలస స్థావరం కొన్ని అంతరాయాలు మినహా 200 సంవత్సరాలకు పైగా డానిషు వారి ఆధీనంలో ఉండి 1845లో బ్రిటిషు వారికి విక్రయించబడింది. ====సీరంపూర్ (1755–1845)==== 1755లో, డెన్మార్కు ఫ్రెడరిక్స్నగోరు (ప్రస్తుతం సీరంపూరు) ప్రాంతాన్ని, ఆ తర్వాత అచ్నె, పిరాపూరు పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. ఇవి కోల్‌కతాకు (గతంలో కలకత్తా) ఉత్తరాన సుమారు 25 కిమీ(16 మై) దూరంలో ఉన్నాయి. 1818లో సీరంపూరు‌లో [[:en: Serampore College| సీరంపూరు కాలేజు]] స్థాపించబడింది; ఇది నేటికీ మనుగడలో ఉంది. ఈ పట్టణాలు కూడా 1845లో బ్రిటను‌కు విక్రయించబడ్డాయి. ====నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868)==== 1754, 1868 మధ్య, డెన్మార్క్ వారు [[నికోబార్ దీవులు]]ను ఆక్రమించి వలసలు స్థాపించడానికి ప్రయత్నించారు; వీరు ఈ దీవులను ("ఫ్రెడెరిక్ దీవులు") లేదా ("కొత్త డెన్మార్క్") అని పిలిచేవారు. ===ఐరోపా=== <!-- వలస కాదు: డానిష్ ఎస్టోనియా (1206–1346) {{Main|డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా (1219–1346)}} 13వ మరియు 14వ శతాబ్దాలలో, ప్రస్తుతం [[ఎస్టోనియా]]గా పిలువబడే ప్రాంతంలోని కొన్ని భాగాలను డెన్మార్క్ పాలించింది. ఈ వలస ప్రాంతానికి మొదట "డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా" ({{langx|da|Hertugdømmet Estland}}) అని పేరు పెట్టారు; చరిత్రకారులు దీనిని పிற்கాలంలో [[డానిష్ ఎస్టోనియా]] అని వ్యవహరిస్తున్నారు.--> ====ఐస్‌లాండు (1537/1814–1944)==== [[File:Gaimard01.jpg|thumb|upright=1.3|1835లో రేక్‌జావిక్]] గ్రీన్‌లాండ్, ఫారో దీవుల విషయంలో వలెనే, [[ఐస్‌లాండ్]] మీద నార్వేకు ఉన్న హక్కులు డెన్మార్క్-నార్వే కూటమికి సంక్రమించాయి. ఆ ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే, '' [[:en: Treaty of Kiel| కీల్ ఒప్పందం]] ప్రకారం ఐస్‌లాండు కూడా డెన్మార్కు ఆధీనంలోనే ఉండిపోయింది. ఐస్‌లాండ్‌లో స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం బలపడటంతో, డెన్మార్క్ 1874లో ఆ ప్రాంతానికి స్వయంపాలనను మంజూరు చేసింది, ఆపై 1904లో ఆ స్వయంపాలన పరిధిని విస్తరించింది. 1918లో, ఐస్‌లాండ్ డెన్మార్క్‌తో ఒక '[[:en: personal union |వ్యక్తిగత కూటమి]]ని ఏర్పరచుకుంటూ, "ఐస్‌లాండ్ రాజ్యం" అనే పేరుతో పూర్తి సార్వభౌమ అధికారం కలిగిన రాజ్యంగా అవతరించింది. 1940 నుండి 1945 వరకు నాజీ జర్మనీ [[:en: Denmark in World War II|డెన్మార్క్‌ను ఆక్రమించుకున్న]] సమయంలో, [[:en: Icelandic referendum, 1944|జనవాక్యం]] ఫలితాల ఆధారంగా, 1944 జూన్ 17న ఐస్‌లాండ్ గణతంత్ర రాజ్యంగా ప్రకటించబడింది. ====ఫారో దీవులు (1537/1814–1851)==== గ్రీన్‌ల్యాండ్ విషయంలో వలెనే, నార్వేకి వారసత్వ రాజ్యంగా డెన్మార్కు–నార్వే కూటమి, [[ఫారో దీవులు]] మీద మధ్యయుగపు నార్వేజియను హక్కులను స్వీకరించింది. 1035లో ఫారో దీవులు నార్వే రాజ్యపు అంతర్భాగంగా మారాయి. డెన్మార్క్-నార్వే కూటమి రద్దయిన తర్వాత, నెపోలియన్ యుద్ధాల పర్యవసానంగా నార్వేని స్వీడన్‌కు అప్పగించారు; అయితే, నార్వేజియన్ రాజవంశానికి చెందిన అధీన ప్రాంతాలను డెన్మార్క్ తన వద్దే ఉంచుకుంది. 1814 నాటి కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతు ప్రకారం ఫారో దీవులు డెన్మార్క్ ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. 1816లో, ఈ దీవులను అధికారికంగా డెన్మార్క్ కౌంటీగా (''[[:en: amt|ఆంటు]]'') ప్రకటించారు, అలాగే అక్కడి స్థానిక పార్లమెంటును (''[[:en: løgting|లాగ్టింగు]]'') రద్దు చేశారు. 1851లో డెన్మార్క్ రాజ్యాంగం అమలులోకి రావడంతో ఫారో దీవులు పూర్తిగా డెన్మార్క్‌లో విలీనమయ్యాయి; ఈ క్రమంలో దీవుల ప్రజలకు సమాన ఓటు హక్కులు కల్పించబడ్డాయి, దేశంలోని ఇతర ఏ ప్రావిన్స్‌తోనైనా సమానంగానే వీటిని పరిగణించారు, తద్వారా వీటికి ఉన్న వలస ప్రాంత హోదా తొలగిపోయింది. 1559లో కోర్లాండు, [[:en: Bishopric of Ösel-Wiek|ఓసెల్-వియక్]] బిషపు అయిన మ్యును‌చౌసెను‌కు చెందిన ఐదవ జోహన్నెసు తన భూములను డెన్మార్కు రాజు [[:en: Frederick II of Denmark|2వ ఫ్రెడరిక్]]కి 30,000 [[:en: thalers|థాలర్ల]]కు విక్రయించారు. డెన్మార్క్ రాజు ఆ భూభాగాన్ని తన తమ్ముడైన [[:en: Duke Magnus of Holstein|హోల్స్టెయిను డ్యూక్ మాగ్నసు]]కు అప్పగించారు. 1583లో లివోనియాకు చెందిన మాగ్నసు మరణించిన తర్వాత, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు–లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] కోర్లాండ్ బిషప్రిక్‌లోని అతని భూభాగాలపై దండయాత్ర చేసింది; దీంతో [[:en: Frederick II of Denmark| 2వ ఫ్రెడరిక్]] తన వారసత్వ హక్కులను విక్రయించాలని నిర్ణయించుకున్నారు. 1645లో [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రొమెస్బ్రొ ఒప్పందం]] ద్వారా [[:en: Saaremaa| సారెమా]] దీవిని డెన్మార్కు నుండి [[:en: Dominions of Sweden|స్వీడను‌కు]] ===ఉత్తర అమెరికా=== [[File:Christiansted seen from Peters Farm.jpg|thumb|[[:en: Christiansted, U.S. Virgin Islands|1831లో డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌లోని క్రిస్టియన్‌స్టెడ్]]]] ====డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ (1666–1917)==== డెన్మార్క్-నార్వే 1671లో [[:en: Saint Thomas, U.S. Virgin Islands|సెయింటు థామసు]] ద్వీపాన్ని, 1718లో [[:en:Saint John, U.S. Virgin Islands|సెయింటు జాన్]] (ప్రస్తుతం సెయింట్ జాన్) ద్వీపాన్ని స్వాధీనం చేసుకుంది, [[:en: Saint Croix|సెయింట్ క్రోయిక్సు]] ద్వీపాన్ని కొనుగోలు చేసింది. 1733లో ఫ్రాన్స్ నుండి [[:en: Kroix|క్రోయిక్సు]] ద్వీపసమూహంలోకి మార్చబడిన ఈ ద్వీపాల ఆర్థిక వ్యవస్థలన్నీ ప్రధానంగా చక్కెరపై ఆధారపడి ఉండేవి. ఈ ద్వీపాలను డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ అని పిలిచేవారు. చివరికి 1917లో 25 మిలియన్ డాలర్లకు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు అమ్మారు. పేద ఆంగ్ల భాష మాట్లాడే జనాభా నుండి పెరుగుతున్న అల్లర్లు మరియు అశాంతి కారణంగా 1870 నుండి అనేక డానిష్-అమెరికన్ వారసత్వ చర్చలు జరిగాయి. జాహ్లే ప్రభుత్వం (1914–1920) డానిష్ ప్రధాన భూభాగ నియోజకవర్గాలకు భారీగా బహిష్కరించబడిన ఎన్నికలను నిర్వహించింది, ఇది ద్వీపాల అమ్మకానికి అనుకూలంగా మైనారిటీ ఓట్లను అందించింది. యునైటెడ్ స్టేట్స్ వాటిని నావికా స్థావరాలుగా ఉపయోగించాలని ఆశించింది. 1917 నుండి, ఈ ద్వీపాలను [[:en: United States Virgin Islands| యునైటెడ్ స్టేట్స్ వర్జిన్ ఐలాండ్సు]] అని పిలుస్తున్నారు. ====గ్రీన్‌ల్యాండు (1814–1953)==== [[File:Legende børn, ca. 1878 (8473597948).jpg|thumb|గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో గోడ్‌హాబు, {{circa|1878}}]] 995 లేదా 996లో ఎరిక్ ది రెడ్ రాక తర్వాత, వైకింగు యుగంలో [[ఐస్‌ల్యాండ్]], [[నార్వే]] నుండి వలస వచ్చినవారు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌లో స్థిరపడ్డారు. మధ్యయుగపు గ్రీన్‌ల్యాండు నిడారోసు ఆర్చ్‌డయోసెసు కింద 22 చర్చిలు, 2 కాన్వెంట్‌లతో కూడిన ఒక బిషప్‌రికుగా ఉండేది. 1261లో గ్రీన్‌ల్యాండు వాసులు నార్వే రాజ్యం (872–1397)కు సామంతులుగా మారారు. 1397లో కల్మారు యూనియను ఆమోదం పొందడంతో, డెన్మార్కు–నార్వే గ్రీన్‌ల్యాండును వారసత్వంగా పొందింది. 15వ శతాబ్దంలో నార్స్ ప్రజల గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో స్థిరనివాసం స్థావరం చివరకు కనుమరుగైన తర్వాత, 1721 వరకు ఐరోపావాసులు ఆ ద్వీపంలో మళ్ళీ స్థిరపడలేదు. ఆ సంవత్సరంలో లూథరన్ మతగురువు హన్స్ ఎగెడే అక్కడికి చేరుకుని, ప్రస్తుతం నూక్ అని పిలువబడే పట్టణాన్ని స్థాపించారు. నెపోలియన్ యుద్ధాల తరువాత 1814లో నార్వేను [[స్వీడన్]] రాజుకు అప్పగించిన తర్వాత, కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతుగా డెన్మార్కు పాత ప్రాదేశిక హక్కులను నిలుపుకుంది. ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో ఆ ప్రాంతానికి ఉన్న భౌగోళిక-వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యత కారణంగా, 1945లో గ్రీన్‌ల్యాండు అభివృద్ధి, స్థిరనివాసం వేగవంతమయ్యాయి. దీనికి అమెరికా వారి థూలే వైమానిక స్థావరం ఒక ఉదాహరణ, నిదర్శనంగా నిలిచింది. 1943 నుండి థూలే వైమానిక స్థావరం. విమానాలు. ఐస్‌బ్రేకర్ల వంటి ప్రాథమిక సాంకేతిక సామర్థ్యాలు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌కు అందుబాటులోకి రావడం మరొక కారణం, చోదక శక్తి. ఇది, మారుమూలగా ఉన్న ఆ ద్వీపానికి ఐరోపాకు కొంతవరకు సమానమైన సరఫరా పరిస్థితిని కల్పించింది. 19వ శతాబ్దంలో పెరుగుతున్న ఏకీకరణ కాలం తరువాత, డానిష్ రాజ్యాంగం అమలుతో 1953లో గ్రీన్‌ల్యాండు డెన్మార్కు‌లో విలీనం చేయబడింది. ==వారసత్వం== గ్రీన్‌ల్యాండ్ మరియు ఫారో దీవులు ఆ వలస సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా నిలిచాయి. గ్రీన్‌ల్యాండు వలస హోదా 1953లో ముగిసి, అది [[:en: Danish Realm| డెన్మార్క్ రాజ్యపు]] ఒక అంతర్భాగంగా మారింది. ఇది 1979లో '[[:en: home rule|స్వయంపాలన]], ఆ మీద 2009లో 'స్వయం నిర్ణయాధికారం'తో సహా మరింత విస్తృతమైన స్వయంప్రతిపత్తిని పొందింది. అదే విధంగా, ఫారో దీవులు 1816లో ఒక కౌంటీ హోదాతో ఆ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ఆ తర్వాత 1948లో వీటికి స్వయంపాలన మంజూరు చేయబడింది. == మూలాలు == frzljh28vgrnb7jspt026m8nsdyxi84 4808047 4808043 2026-04-22T15:38:06Z T.sujatha 527 /* top */ 4808047 wikitext text/x-wiki {{Infobox former country | native_name = {{langx|da|Danske kolonier}} | conventional_long_name = Danish overseas colonies | status = Empire | status_text = <!-- A free text to describe status at the top of the infobox. Use sparingly. --> | life_span = 1537–1953 (Denmark)<br />1537–1814 (Norway) | government_type = [[Constitutional monarchy]] | event_start = <!-- Default: "Established" --> | date_start = <!-- Optional: Date of establishment, in format 1 January (no year) --> | year_start = 1537 | event_end = <!-- Default: "Disestablished" --> | date_end = <!-- Optional: Date of disestablishment, in format 1 January (no year) --> | year_end = 1953 | event1 = <!-- Optional: other events between "start" and "end" --> | date_event1 = | event2 = | date_event2 = | event3 = | date_event3 = | event4 = | date_event4 = | event5 = | date_event5 = | event6 = | date_event6 = | event_pre = <!-- Optional: A crucial event that took place before "event_start" --> | date_pre = | event_post = <!-- Optional: A crucial event that took place after "event_end" --> | date_post = <!-- Flag navigation: Preceding and succeeding entities p1 to p5 and s1 to s5 --> | p1 = Kingdom of Norway (872–1397){{!}}Old Kingdom of Norway | flag_p1 = Kongeflagget.svg | s1 = Danish Realm{{!}}Kingdom of Denmark | flag_s1 = Flag of Denmark (state).svg | image_flag = Flag of Denmark.svg | flag_alt = <!-- Alt text for flag --> | image_flag2 = <!-- Second flag --> | flag_alt2 = <!-- Alt text for second flag --> | flag = Flag of Denmark | image_coat = Royal Arms of Denmark & Norway (1699–1819).svg | coa_size = <!-- Size of coat of arms --> | coat_alt = <!-- Alt text for coat of arms --> | symbol_type_article = Coat of arms of Denmark | image_map = Danish Colonial Empire.png | image_map_alt = | image_map_caption = All territories ever owned by [[Denmark–Norway]] (including trading posts) | capital = [[Copenhagen]] | national_motto = ''[[Royal mottos of Danish monarchs|Ske Herrens vilje]]''<br />{{small|"The Lord's will be done"}} | national_anthem = ''[[Der er et yndigt land]]''<br />({{Langx|en|"There is a lovely country"}}) <br />(1835–1953)[[File:United_States_Navy_Band_-_Der_er_et_yndigt_land.ogg]]<br/> ---- ''[[Kong Christian stod ved højen mast]]''<br />({{Langx|en|"King Christian stood by the lofty mast")}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Kong_Kristian_stod_ved_højen_mast.ogg]]<br/> | common_languages = '''Official language:'''<br />[[Danish language|Danish]]<br />'''Regional languages:'''<br />[[Norwegian language|Norwegian]], [[German language|German]], [[Icelandic language|Icelandic]], [[Greenlandic language|Greenlandic]], [[Faroese language|Faroese]] | religion = [[Lutheranism|Evangelical Lutheranism]] | demonym = | currency = [[Danish rigsdaler|Rigsdaler]] <!-- Titles and names of the first and last leaders and their deputies -->| leader1 = [[Christian III of Denmark|Christian III]] {{small|(first)}} | leader2 = [[Frederik IX of Denmark|Frederik IX]] {{small|(last)}} | year_leader1 = 1537–1559 | year_leader2 = 1947–1953 | title_leader = [[King of Denmark|King]] | deputy1 = [[Adam Wilhelm Moltke]] {{small|(first)}} | deputy2 = [[Erik Eriksen]] {{small|(last)}} | year_deputy1 = 1848–1852 | year_deputy2 = 1950–1953 | title_deputy = [[Prime Minister of Denmark|Prime Minister]] <!-- Legislature -->| legislature = [[Rigsdagen]] | house1 = [[Landstinget]] | house2 = [[Folketing]] <!-- Area and population of a given year -->| stat_year1 = <!-- year of the statistic, specify either area, population or both --> | stat_area1 = <!-- area in square kílometres (w/o commas or spaces), area in square miles is calculated --> | stat_pop1 = <!-- population (w/o commas or spaces), population density is calculated if area is also given --> | stat_year2 = | stat_area2 = | stat_pop2 = }} '''డానిషు విదేశీ వలసలు''', '''డానిషు-నార్వేజియను వలసలు''' అనేవి 1537 నుండి 1953 వరకు డెన్మార్కు–నార్వే (1814 తర్వాత కేవలం డెన్మార్కు) ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలు. తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, ఈ వలసలు ఆఫ్రికా, ఆసియా, ఐరోపా, ఉత్తర అమెరికా అనే నాలుగు ఖండాలలో విస్తరించి ఉండేవి.<ref>Prem Poddar, and Lars Jensen, eds., ''A historical companion to postcolonial literatures: Continental Europe and Its Empires'' (Edinburgh UP, 2008), "Denmark and its colonies" pp 58-105.</ref> వలస విస్తరణ కాలం, [[:en: Kalmar Union|కల్మార్ యూనియన్]]లో [[:en: Danes|డానిష్ ప్రజలు]], [[:en: Norwegians|నార్వేజియన్ల]] హోదా, అధికారం పెరగడానికి నాంది పలికింది. ఈ సమయంలో, డానిషు, నార్వేజియను ప్రజలు తమను తాము ఒకే "" [[:en: Statsfædrelandet| రాజ్య మాతృభూమి]] పౌరులుగా భావించడం క్రమంగా పెరిగింది; ఈ రాజ్య మాతృభూమి [[:en: House of Oldenburg|ఓల్డెన్‌బర్గ్]] రాజవంశపు చక్రవర్తుల పాలనలో ఉండేది. 17వ శతాబ్దంలో [[:en: Scandinavian Peninsula|స్కాండినేవియన్ ద్వీపకల్పం]]లో తమ భూభాగాలను కోల్పోయిన తర్వాత, డెన్మార్కు-నార్వే [[:en: West Africa|పశ్చిమ ఆఫ్రికా]]లో వాణిజ్య కేంద్రాలతో కూడిన కోటలను, అలాగే [[:en: Caribbean|కరేబియన్]], [[:en: Indian subcontinent|భారత ఉపఖండం]]లో వలసలను అభివృద్ధి చేయడం ప్రారంభించింది. ఐరోపా అంతటా విస్తరిస్తున్న [[:en: Mercantilism|వాణిజ్యవాద]] తరంగంలో భాగంగా, డెన్మార్క్-నార్వే విదేశీ వాణిజ్యాన్ని విస్తరించే విధానాన్ని [[:en: Christian IV of Denmark|4వ క్రిస్టియను]] మొట్టమొదట ప్రారంభించారు. డెన్మార్క్-నార్వే మొదటి వలస, 1620లో భారతదేశపు దక్షిణ తీరంలో ఉన్న [[:en: Tharangambadi|ట్రాంక్విబారు]] వద్ద స్థాపించబడింది. ఈ వలసను స్థాపించిన యాత్రకు అడ్మిరల్ [[:en: Ove Gjedde| ఓవ్ జెడ్డె]] నాయకత్వం వహించారు. 1814 తర్వాత [[:en: Napoleonic Wars|నెపోలియన్ యుద్ధాల]] పర్యవసానంగా నార్వే స్వీడను‌కు అప్పగించబడినప్పుడు నార్వే [[:en: Greater Norway|గొప్ప మధ్యయుగ వలస భూభాగాలలో]] మిగిలి ఉన్నవాటిని డెన్మార్క్ తన ఆధీనంలోనే ఉంచుకుంది. నేడు, ఆ వలసల అవశేషాలుగా కేవలం రెండు భూభాగాలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నాయి; ఇవి వాస్తవానికి నార్వేకు చెందిన ఆధారిత భూభాగాలు కాగా, ప్రస్తుతం అవి [[:en: Danish Realm|డానిష్ రాజ్యంలో]] భాగంగా ఉన్నాయి — అవి [[:en: Faroe Islands|ఫారో దీవులు]], [[:en: Greenland|గ్రీన్‌ల్యాండ్]]. 1948 వరకు ఫారో దీవులు డెన్మార్క్‌లో ఒక కౌంటీగా ఉండేవి, కాగా గ్రీన్‌లాండ్ వలస ప్రాంత హోదా 1953లో ముగిసింది. ప్రస్తుతం ఇవి స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలు.<ref name=territory>* {{Cite web| url=http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | title=ఐరోపాలో అమల్లో ఉన్న స్వయంప్రతిపత్తులు | publisher=[[Society for Threatened Peoples]] | quote=డెన్మార్క్ తన రెండు ద్వీప భూభాగాలతో చాలా నిర్దిష్టమైన ప్రాదేశిక స్వయంప్రతిపత్తులను ఏర్పాటు చేసింది | last=Benedikter | first=Thomas | date=2006-06-19 | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20080309063149/http://www.gfbv.it/3dossier/eu-min/autonomy.html | archive-date=2008-03-09 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | title=గ్రీన్‌లాండ్ | last=Ackrén | first=Maria | publisher=Autonomy Arrangements in the World | date=November 2017 | quote=డెన్మార్క్‌కు చెందిన స్వయంపరిపాలన భూభాగాలలో ఫారోస్ మరియు గ్రీన్‌లాండిక్ భాషలు అధికారిక ప్రాంతీయ భాషలుగా పరిగణించబడతాయి. | access-date=2019-08-30 | archive-url=https://web.archive.org/web/20190830110832/http://www.world-autonomies.info/tas/Greenland/Pages/default.aspx | archive-date=2019-08-30 | url-status=dead}} *{{Cite web| url=https://ec.europa.eu/europeaid/countries/greenland_en | title=గ్రీన్‌లాండ్ | date=2013-06-03 | website=అంతర్జాతీయ సహకారం మరియు అభివృద్ధి | publisher=[[European Commission]] | language=en | access-date=2019-08-27 | quote=గ్రీన్‌లాండ్ [...] డెన్మార్క్ రాజ్యంలో ఒక స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగం}} *{{Cite web| url=http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | title=ఫారో దీవుల గురించిన వాస్తవాలు | publisher=Nordic cooperation | access-date=1 జూలై 2015 | archive-url=https://web.archive.org/web/20180423094907/http://www.norden.org/en/fakta-om-norden-1/the-nordic-countries-the-faroe-islands-greenland-and-aaland/facts-about-the-faroe-islands | archive-date=23 ఏప్రిల్ 2018 | url-status=dead| df=dmy-all | quote=ఫారో దీవులు [...] నార్డిక్ ప్రాంతంలోని మూడు స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన భూభాగాలలో ఒకటి}}</ref> డెన్మార్కు రాజ్యంలో [[:en: home rule|స్వపరిపాలన]]తో, "[[:en: Danish Realm|రాజ్య ఐక్యత]]" అని పిలువబడే ఒక సంబంధం పరిధిలో ఉన్నాయి. ==స్థూల వివరణ== ===ఆఫ్రికా=== [[File:Christiansborg Castle2.jpg|thumb|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ యొక్క సమకాలీన చిత్రణ|left]] డెన్మార్క్-నార్వే దేశాలు పశ్చిమ ఆఫ్రికాలోని [[:en: Gold Coast (region)|గోల్డ్ కోస్ట్]] వెంబడి, ముఖ్యంగా నేటి [[:en: Ghana|ఘనా]] ప్రాంతం చుట్టూ, అనేక వాణిజ్య కేంద్రాలను మరియు నాలుగు కోటలను నిర్వహించాయి.<ref name="Dictionary">{{Cite book| editor1-first=James Stuart | editor1-last=Olson | editor2-first=Robert | editor2-last=Shadle | year=1991 | title=Historical Dictionary of European Imperialism | publisher=Greenwood Publishing Group | isbn=9780313262579 | url=https://books.google.com/books?id=uyqepNdgUWkC&pg=PA167 | access-date=September 4, 2012}}</ref> మూడు వాణిజ్య కేంద్రాలు నిర్మించబడ్డాయి: [[:en: Fort Frederiksborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్]] (క్పొమ్పొ వద్ద); 1661లో స్వీడన్ నుండి కొనుగోలు చేయబడిన, [[:en: Accra|అక్రా]] సమీపంలోని [[:en: Osu Castle|ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్]]; మరియు ఫ్రెడెరిక్స్‌బెర్గ్. ఆ కోటలు: [[:en: Fort Fredensborg|ఫోర్ట్ ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గ్]] (1734), [[:en: Fort Kongenstein|ఫోర్ట్ కొంగెన్‌స్టెయిన్]] (1783), [[:en: Fort Prinzenstein|ఫోర్ట్ ప్రిన్జెన్‌స్టెయిన్]] (1784), [[:en: Fort Augustaborg|ఫోర్ట్ అగస్టాబోర్గ్]] (1787); వీటిలో చాలా వరకు నేడు శిథిలాల రూపంలో మిగిలి ఉన్నాయి. వీటిలో కేవలం ఒక్కటి మాత్రమే ఇప్పటికీ మనుగడలో ఉంది, అదే [[:en: Osu Castle|ఓసు కోట]]; ఇది ఒకప్పుడు ఘనా అధ్యక్షుల నివాసంగా ఉండేది. ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గ్ సమీపంలో [[:en: plantations| తోటల పెంపకం]] కేంద్రాలు స్థాపించబడ్డాయి, కానీ అవి విఫలమయ్యాయి. ఫోర్ట్ క్రిస్టియన్స్‌బోర్గ్ పశ్చిమ ఆఫ్రికాలో డానిష్ ఆధిపత్యానికి ప్రధాన స్థావరంగానూ, డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌కు బానిసల రవాణాకు కేంద్రంగానూ మారింది. 1807లో, డెన్మార్కు ఆఫ్రికన్ వ్యాపార భాగస్వాములు [[:en: Ashanti Empire|అశాంతి సామ్రాజ్యం]] చేతిలో అణచివేయబడ్డారు; దీని ఫలితంగా అన్ని వాణిజ్య కేంద్రాలను వదిలివేయాల్సి వచ్చింది. డెన్మార్కు తన కోటలను 1850లో [[:en: United Kingdom|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్]]కు విక్రయించింది. ====జాబితా==== * [[:en: Fort Fredensborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెన్స్‌బోర్గు]] (నింగొ: 1734 – మార్చి 1850) * [[:en: Osu Castle| క్రిస్టియన్సు‌బోర్గు కోట]] ([[:en: Accra| అక్రా]]/Osu: 1658 – ఏప్రిల్ 1659, 1661 – డిసెంబరు 1680, ఫిబ్రవరి 1683 – 1693, 1694–1850) * [[:en: Fort Augustaborg| ఆగస్టాబోర్గు కోట]] ([[:en: Teshie| టెషియె]]: 1787 – మార్చి 1850) * [[:en: Fort Prinzenstein| ఫోర్టు ప్రిన్జెన్‌స్టైను ]] ([[:en: Keta| కెటా]]: 1780 – 12 మార్చి 1850) * [[:en: Fort Kongenstein| కాంగెన్‌స్టెయిన్ కోట]] [[:en: Ada Foah|అడా]]: 1784 – మార్చి 1850) * [[:en: Cape Coast Castle| కార్ల్స్‌బోర్గు కోట]] (ఫిబ్రవరి 1658 – 16 ఏప్రిల్ 1659, 22 ఏప్రిల్ 1663 – 3 మే 1664) * [[:en: Fort Frederiksborg| ఫోర్టు ఫ్రెడెరిక్స్‌బోర్గు]] (అమంఫూలు లేదా అమన్ఫ్రొ: 1659 – 16 ఏప్రిల్ 1685) * [[:en: Fort William, Ghana| ఫోర్ట్ విలియం]] (ఘనా), [[:en: Anomabu| అనోమాబు]]లో (1657–1659) * [[:en: Ningo|నింగో]] సమీపంలో 1784 నుండి 1850 వరకు ఒక చిన్న స్థావరం ===ఆసియా=== 17వ శతాబ్దం నుండి 19వ శతాబ్దం వరకు, డెన్మార్క్ భారత ఉపఖండం అంతటా చెదురుమదురుగా చిన్న చిన్న వలసలను మరియు వాణిజ్య స్థావరాలను నిర్వహించింది. ఆ తర్వాత, అక్కడ ఆధిపత్య శక్తిగా ఎదిగిన బ్రిటన్‌కు ఈ స్థావరాలలో చాలా వరకు అమ్మబడ్డాయి లేదా అప్పగించబడ్డాయి.<ref name="Dictionary" /> దీనిలో అత్యంత ముఖ్యమైన ఆర్థిక అంశం [[:en: spice trade|మసాలా దినుసుల వాణిజ్యం]] మరియు తూర్పు ఆసియా ప్రాంతానికి—అందులోనూ మరింత తూర్పున ఉన్న [[:en: Imperial era of Chinese history|చైనా సామ్రాజ్యానికి]]—ప్రవేశం కలిగి ఉండటం. ====ట్రాంక్విబార్ (1620–1845)==== [[File:Map of Danish Settlements in India (1620 - 1845).svg|thumb|భారతదేశంలోని డానిష్ స్థావరాల పటం (1620 - 1845).]] ట్రాంక్విబారు (నేటి తరంగంబాడి) వద్ద ఉన్న ఈ వలస స్థావరం కొన్ని అంతరాయాలు మినహా 200 సంవత్సరాలకు పైగా డానిషు వారి ఆధీనంలో ఉండి 1845లో బ్రిటిషు వారికి విక్రయించబడింది. ====సీరంపూర్ (1755–1845)==== 1755లో, డెన్మార్కు ఫ్రెడరిక్స్నగోరు (ప్రస్తుతం సీరంపూరు) ప్రాంతాన్ని, ఆ తర్వాత అచ్నె, పిరాపూరు పట్టణాలను స్వాధీనం చేసుకుంది. ఇవి కోల్‌కతాకు (గతంలో కలకత్తా) ఉత్తరాన సుమారు 25 కిమీ(16 మై) దూరంలో ఉన్నాయి. 1818లో సీరంపూరు‌లో [[:en: Serampore College| సీరంపూరు కాలేజు]] స్థాపించబడింది; ఇది నేటికీ మనుగడలో ఉంది. ఈ పట్టణాలు కూడా 1845లో బ్రిటను‌కు విక్రయించబడ్డాయి. ====నికోబార్ దీవులు (1756–1848/1868)==== 1754, 1868 మధ్య, డెన్మార్క్ వారు [[నికోబార్ దీవులు]]ను ఆక్రమించి వలసలు స్థాపించడానికి ప్రయత్నించారు; వీరు ఈ దీవులను ("ఫ్రెడెరిక్ దీవులు") లేదా ("కొత్త డెన్మార్క్") అని పిలిచేవారు. ===ఐరోపా=== <!-- వలస కాదు: డానిష్ ఎస్టోనియా (1206–1346) {{Main|డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా (1219–1346)}} 13వ మరియు 14వ శతాబ్దాలలో, ప్రస్తుతం [[ఎస్టోనియా]]గా పిలువబడే ప్రాంతంలోని కొన్ని భాగాలను డెన్మార్క్ పాలించింది. ఈ వలస ప్రాంతానికి మొదట "డచీ ఆఫ్ ఎస్టోనియా" ({{langx|da|Hertugdømmet Estland}}) అని పేరు పెట్టారు; చరిత్రకారులు దీనిని పிற்கాలంలో [[డానిష్ ఎస్టోనియా]] అని వ్యవహరిస్తున్నారు.--> ====ఐస్‌లాండు (1537/1814–1944)==== [[File:Gaimard01.jpg|thumb|upright=1.3|1835లో రేక్‌జావిక్]] గ్రీన్‌లాండ్, ఫారో దీవుల విషయంలో వలెనే, [[ఐస్‌లాండ్]] మీద నార్వేకు ఉన్న హక్కులు డెన్మార్క్-నార్వే కూటమికి సంక్రమించాయి. ఆ ఇతర ప్రాంతాల మాదిరిగానే, '' [[:en: Treaty of Kiel| కీల్ ఒప్పందం]] ప్రకారం ఐస్‌లాండు కూడా డెన్మార్కు ఆధీనంలోనే ఉండిపోయింది. ఐస్‌లాండ్‌లో స్వాతంత్ర్య ఉద్యమం బలపడటంతో, డెన్మార్క్ 1874లో ఆ ప్రాంతానికి స్వయంపాలనను మంజూరు చేసింది, ఆపై 1904లో ఆ స్వయంపాలన పరిధిని విస్తరించింది. 1918లో, ఐస్‌లాండ్ డెన్మార్క్‌తో ఒక '[[:en: personal union |వ్యక్తిగత కూటమి]]ని ఏర్పరచుకుంటూ, "ఐస్‌లాండ్ రాజ్యం" అనే పేరుతో పూర్తి సార్వభౌమ అధికారం కలిగిన రాజ్యంగా అవతరించింది. 1940 నుండి 1945 వరకు నాజీ జర్మనీ [[:en: Denmark in World War II|డెన్మార్క్‌ను ఆక్రమించుకున్న]] సమయంలో, [[:en: Icelandic referendum, 1944|జనవాక్యం]] ఫలితాల ఆధారంగా, 1944 జూన్ 17న ఐస్‌లాండ్ గణతంత్ర రాజ్యంగా ప్రకటించబడింది. ====ఫారో దీవులు (1537/1814–1851)==== గ్రీన్‌ల్యాండ్ విషయంలో వలెనే, నార్వేకి వారసత్వ రాజ్యంగా డెన్మార్కు–నార్వే కూటమి, [[ఫారో దీవులు]] మీద మధ్యయుగపు నార్వేజియను హక్కులను స్వీకరించింది. 1035లో ఫారో దీవులు నార్వే రాజ్యపు అంతర్భాగంగా మారాయి. డెన్మార్క్-నార్వే కూటమి రద్దయిన తర్వాత, నెపోలియన్ యుద్ధాల పర్యవసానంగా నార్వేని స్వీడన్‌కు అప్పగించారు; అయితే, నార్వేజియన్ రాజవంశానికి చెందిన అధీన ప్రాంతాలను డెన్మార్క్ తన వద్దే ఉంచుకుంది. 1814 నాటి కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతు ప్రకారం ఫారో దీవులు డెన్మార్క్ ఆధీనంలోనే కొనసాగాయి. 1816లో, ఈ దీవులను అధికారికంగా డెన్మార్క్ కౌంటీగా (''[[:en: amt|ఆంటు]]'') ప్రకటించారు, అలాగే అక్కడి స్థానిక పార్లమెంటును (''[[:en: løgting|లాగ్టింగు]]'') రద్దు చేశారు. 1851లో డెన్మార్క్ రాజ్యాంగం అమలులోకి రావడంతో ఫారో దీవులు పూర్తిగా డెన్మార్క్‌లో విలీనమయ్యాయి; ఈ క్రమంలో దీవుల ప్రజలకు సమాన ఓటు హక్కులు కల్పించబడ్డాయి, దేశంలోని ఇతర ఏ ప్రావిన్స్‌తోనైనా సమానంగానే వీటిని పరిగణించారు, తద్వారా వీటికి ఉన్న వలస ప్రాంత హోదా తొలగిపోయింది. 1559లో కోర్లాండు, [[:en: Bishopric of Ösel-Wiek|ఓసెల్-వియక్]] బిషపు అయిన మ్యును‌చౌసెను‌కు చెందిన ఐదవ జోహన్నెసు తన భూములను డెన్మార్కు రాజు [[:en: Frederick II of Denmark|2వ ఫ్రెడరిక్]]కి 30,000 [[:en: thalers|థాలర్ల]]కు విక్రయించారు. డెన్మార్క్ రాజు ఆ భూభాగాన్ని తన తమ్ముడైన [[:en: Duke Magnus of Holstein|హోల్స్టెయిను డ్యూక్ మాగ్నసు]]కు అప్పగించారు. 1583లో లివోనియాకు చెందిన మాగ్నసు మరణించిన తర్వాత, [[:en: Polish–Lithuanian Commonwealth|పోలిషు–లిథువేనియను కామన్వెల్తు]] కోర్లాండ్ బిషప్రిక్‌లోని అతని భూభాగాలపై దండయాత్ర చేసింది; దీంతో [[:en: Frederick II of Denmark| 2వ ఫ్రెడరిక్]] తన వారసత్వ హక్కులను విక్రయించాలని నిర్ణయించుకున్నారు. 1645లో [[:en: Second Treaty of Brömsebro (1645)|బ్రొమెస్బ్రొ ఒప్పందం]] ద్వారా [[:en: Saaremaa| సారెమా]] దీవిని డెన్మార్కు నుండి [[:en: Dominions of Sweden|స్వీడను‌కు]] ===ఉత్తర అమెరికా=== [[File:Christiansted seen from Peters Farm.jpg|thumb|[[:en: Christiansted, U.S. Virgin Islands|1831లో డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్‌లోని క్రిస్టియన్‌స్టెడ్]]]] ====డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ (1666–1917)==== డెన్మార్క్-నార్వే 1671లో [[:en: Saint Thomas, U.S. Virgin Islands|సెయింటు థామసు]] ద్వీపాన్ని, 1718లో [[:en:Saint John, U.S. Virgin Islands|సెయింటు జాన్]] (ప్రస్తుతం సెయింట్ జాన్) ద్వీపాన్ని స్వాధీనం చేసుకుంది, [[:en: Saint Croix|సెయింట్ క్రోయిక్సు]] ద్వీపాన్ని కొనుగోలు చేసింది. 1733లో ఫ్రాన్స్ నుండి [[:en: Kroix|క్రోయిక్సు]] ద్వీపసమూహంలోకి మార్చబడిన ఈ ద్వీపాల ఆర్థిక వ్యవస్థలన్నీ ప్రధానంగా చక్కెరపై ఆధారపడి ఉండేవి. ఈ ద్వీపాలను డానిష్ వెస్ట్ ఇండీస్ అని పిలిచేవారు. చివరికి 1917లో 25 మిలియన్ డాలర్లకు యునైటెడ్ స్టేట్స్‌కు అమ్మారు. పేద ఆంగ్ల భాష మాట్లాడే జనాభా నుండి పెరుగుతున్న అల్లర్లు మరియు అశాంతి కారణంగా 1870 నుండి అనేక డానిష్-అమెరికన్ వారసత్వ చర్చలు జరిగాయి. జాహ్లే ప్రభుత్వం (1914–1920) డానిష్ ప్రధాన భూభాగ నియోజకవర్గాలకు భారీగా బహిష్కరించబడిన ఎన్నికలను నిర్వహించింది, ఇది ద్వీపాల అమ్మకానికి అనుకూలంగా మైనారిటీ ఓట్లను అందించింది. యునైటెడ్ స్టేట్స్ వాటిని నావికా స్థావరాలుగా ఉపయోగించాలని ఆశించింది. 1917 నుండి, ఈ ద్వీపాలను [[:en: United States Virgin Islands| యునైటెడ్ స్టేట్స్ వర్జిన్ ఐలాండ్సు]] అని పిలుస్తున్నారు. ====గ్రీన్‌ల్యాండు (1814–1953)==== [[File:Legende børn, ca. 1878 (8473597948).jpg|thumb|గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో గోడ్‌హాబు, {{circa|1878}}]] 995 లేదా 996లో ఎరిక్ ది రెడ్ రాక తర్వాత, వైకింగు యుగంలో [[ఐస్‌ల్యాండ్]], [[నార్వే]] నుండి వలస వచ్చినవారు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌లో స్థిరపడ్డారు. మధ్యయుగపు గ్రీన్‌ల్యాండు నిడారోసు ఆర్చ్‌డయోసెసు కింద 22 చర్చిలు, 2 కాన్వెంట్‌లతో కూడిన ఒక బిషప్‌రికుగా ఉండేది. 1261లో గ్రీన్‌ల్యాండు వాసులు నార్వే రాజ్యం (872–1397)కు సామంతులుగా మారారు. 1397లో కల్మారు యూనియను ఆమోదం పొందడంతో, డెన్మార్కు–నార్వే గ్రీన్‌ల్యాండును వారసత్వంగా పొందింది. 15వ శతాబ్దంలో నార్స్ ప్రజల గ్రీన్‌ల్యాండు‌లో స్థిరనివాసం స్థావరం చివరకు కనుమరుగైన తర్వాత, 1721 వరకు ఐరోపావాసులు ఆ ద్వీపంలో మళ్ళీ స్థిరపడలేదు. ఆ సంవత్సరంలో లూథరన్ మతగురువు హన్స్ ఎగెడే అక్కడికి చేరుకుని, ప్రస్తుతం నూక్ అని పిలువబడే పట్టణాన్ని స్థాపించారు. నెపోలియన్ యుద్ధాల తరువాత 1814లో నార్వేను [[స్వీడన్]] రాజుకు అప్పగించిన తర్వాత, కీల్ ఒప్పందం లోని ఒక షరతుగా డెన్మార్కు పాత ప్రాదేశిక హక్కులను నిలుపుకుంది. ప్రచ్ఛన్న యుద్ధ కాలంలో ఆ ప్రాంతానికి ఉన్న భౌగోళిక-వ్యూహాత్మక ప్రాముఖ్యత కారణంగా, 1945లో గ్రీన్‌ల్యాండు అభివృద్ధి, స్థిరనివాసం వేగవంతమయ్యాయి. దీనికి అమెరికా వారి థూలే వైమానిక స్థావరం ఒక ఉదాహరణ, నిదర్శనంగా నిలిచింది. 1943 నుండి థూలే వైమానిక స్థావరం. విమానాలు. ఐస్‌బ్రేకర్ల వంటి ప్రాథమిక సాంకేతిక సామర్థ్యాలు గ్రీన్‌ల్యాండ్‌కు అందుబాటులోకి రావడం మరొక కారణం, చోదక శక్తి. ఇది, మారుమూలగా ఉన్న ఆ ద్వీపానికి ఐరోపాకు కొంతవరకు సమానమైన సరఫరా పరిస్థితిని కల్పించింది. 19వ శతాబ్దంలో పెరుగుతున్న ఏకీకరణ కాలం తరువాత, డానిష్ రాజ్యాంగం అమలుతో 1953లో గ్రీన్‌ల్యాండు డెన్మార్కు‌లో విలీనం చేయబడింది. ==వారసత్వం== గ్రీన్‌ల్యాండ్ మరియు ఫారో దీవులు ఆ వలస సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా నిలిచాయి. గ్రీన్‌ల్యాండు వలస హోదా 1953లో ముగిసి, అది [[:en: Danish Realm| డెన్మార్క్ రాజ్యపు]] ఒక అంతర్భాగంగా మారింది. ఇది 1979లో '[[:en: home rule|స్వయంపాలన]], ఆ మీద 2009లో 'స్వయం నిర్ణయాధికారం'తో సహా మరింత విస్తృతమైన స్వయంప్రతిపత్తిని పొందింది. అదే విధంగా, ఫారో దీవులు 1816లో ఒక కౌంటీ హోదాతో ఆ రాజ్యంలో విలీనం చేయబడ్డాయి. ఆ తర్వాత 1948లో వీటికి స్వయంపాలన మంజూరు చేయబడింది. == మూలాలు == 6eyuhaucpgb4izw8iugcwwkfbtgly2d డచ్ సామ్రాజ్యం 0 488443 4808207 4807323 2026-04-23T07:21:48Z T.sujatha 527 /* top */ 4808207 wikitext text/x-wiki {{Infobox country | native_name = {{native name|nl|Nederlandse Koloniale Rijk}} | conventional_long_name = Dutch colonial empire | event_pre = [[First Dutch Expedition to the East Indies|First]] and [[Second Dutch Expedition to the East Indies|second expedition]] to the [[East Indies]] | date_pre = 1595–1600 | event_start = [[Company rule in the Dutch East Indies|Company rule in the East Indies]] started | year_start = 1595 | event1 = [[Dutch colonization of the Americas|Colonization of the Americas]] | date_event1 = 1621 | event2 = [[Dutch–Portuguese War]] | date_event2 = 1598–1663 | event3 = [[Anglo-Dutch Treaty of 1814]] | date_event3 = 1814 | event4 = [[Belgian Revolution|Belgian independence]] | date_event4 = 1830 | event5 = [[Adolphe, Grand Duke of Luxembourg|Luxembourgish independence]] | date_event5 = 1890 | event6 = [[Axis power|Axis]] occupation of the [[German invasion of the Netherlands|Netherlands]] and [[Japanese occupation of the Dutch East Indies|Dutch East Indies]] | date_event6 = 1940–1945 | event7 = [[Indonesia]] independence | date_event7 = 1945 | event8 = [[Dutch New Guinea]] | date_event8 = 1949–1962 | event9 = [[Charter for the Kingdom of the Netherlands|Kingdom charter]] | date_event9 = 1954 | event10 = | date_event10 = | year_end = 1975<ref name="Oxford">{{Cite web |title=Dutch empire |url=https://www.oxfordreference.com/display/10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001 |access-date=2024-05-04 |website=Oxford Reference |language=en |doi=10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001|doi-broken-date=12 July 2025 }}</ref> | event_end = [[Suriname]] independence | image_flag = Prinsenvlag.svg | flag_caption = Left: [[Prince's Flag]] of the [[Dutch Republic]] (before 1652)<br/>Right: [[Flag of the Netherlands]] (after 1806/1813) | image_flag2 = Flag of the Netherlands.svg | flag_type = [[Flag of the Netherlands|Flag]] | image_map = DutchEmpire15.png | national_motto = {{lang|fr|[[Je maintiendrai]]}} ([[French language|French]])<br />("I will uphold") | national_anthem = {{native name|nl|"[[Wilhelmus van Nassouwe]]"|nolink=yes|italics=off}}<br />{{small|(English: "'William of Nassau")}}<br />{{center|}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Het_Wilhelmus_(tempo_corrected).ogg]]<br/> | map_caption = Map marking territories that at some point were Dutch holdings {{legend|#1DF73D|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch East India Company]]}}<br/> {{legend|#008E16|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch West India Company]]}}<br /> Tiny orange squares indicate smaller trading posts, the so-called ''handelsposten''. }} '''డచ్ వలస సామ్రాజ్యం''' (నెదర్లాడ్సే కొలానియలే రిజ్కే) అనేది 17వ శతాబ్దం ప్రారంభం నుండి 20వ శతాబ్దం చివరి వరకు, ఏదో ఒక రూపంలో డచ్ నియంత్రణలో ఉన్న విదేశీ భూభాగాలు, [[:en: trading posts| వాణిజ్య కేంద్రాలు]] కలిగిన ఒక వ్యవస్థ. ఇందులో మొదట డచ్ చార్టర్డు కంపెనీలు—ముఖ్యంగా డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1602–1799), డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1621–1792)—ద్వారా నిర్వహించబడిన ప్రాంతాలు, ఆ తదనంతరం డచ్ రిపబ్లికు (1581–1795), ఆధునిక నెదర్లాండ్సు రాజ్యం (1815–1975) ద్వారా పాలించబడిన ప్రాంతాలు అంతర్భాగంగా ఉన్నాయి.<ref name=Entrepot>{{cite book|last= Israel|first= Jonathan|title= Empires and Entrepots: Dutch, the Spanish Monarchy and the Jews, 1585–1713|date= 2003|pages= x–xii|publisher= Hambledon Press|location= London|isbn= 978-1852850227}}</ref> 16వ శతాబ్దం చివరిలో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి [[:en: de facto| డచ్ వాస్తవ రిపబ్లిక్కు]] స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత, ''[[:en: voorcompagnie| voorcompagnie]]''గా పిలువబడే వివిధ వాణిజ్య సంస్థలు, వ్యాపార అవకాశాల అన్వేషణలో విదేశాలకు సముద్ర యాత్రలను చేపట్టాయి. 1600 నాటికి, డచ్ వ్యాపారులు మరియు నావికులు లాభదాయకమైన ఆసియా మసాలా దినుసుల వాణిజ్యంలో ప్రవేశించారు, కానీ తమ వ్యాపారాలను సుస్థిరం చేసుకోవడానికి లేదా విస్తరించడానికి అవసరమైన మూలధనం గానీ, మానవ వనరులు గానీ వారి వద్ద లేకపోయాయి; దీని ఫలితంగా, 1602లో [[:en: States General of the Netherlands|స్టేట్సు జనరలు]] (నెదర్లాండ్స్ పార్లమెంటు) అనేక వాణిజ్య సంస్థలను ఏకీకృతం చేసి, పాక్షిక-ప్రభుత్వ యాజమాన్యంలోని 'డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC)ని ఏర్పాటు చేసింది;<ref name="Hunt1">{{cite book |last=Hunt |first=John |title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708 |date=2005 |publisher=University of Pennsylvania Press |isbn=978-1904744955 |editor-last=Campbell |editor-first=Heather-Ann |location=Philadelphia |pages=2–13}}</ref> ఆసియా వాణిజ్యంపై ఈ కంపెనీకి [[:en: monopoly| ఏకస్వామ్యం]] కల్పించబడింది. [[:en: Spanish Empire|స్పానిషు]], [[:en: Portuguese Empire|పోర్చుగీసు]] ప్రత్యర్థులకు భిన్నంగా, విదేశాలలో డచ్ వారి కార్యకలాపాలు ప్రారంభంలో కేవలం వాణిజ్యపరమైనవే. ఇవి వ్యాపారవేత్తల చొరవతో నడిచాయి తప్ప, భూభాగాలను విస్తరించే ఆశయంతో సాగలేదు; పైగా, వ్యూహాత్మక ప్రదేశాలలో ఏర్పాటు చేసిన స్థావరాల ద్వారా అంతర్జాతీయ సముద్ర రవాణా మార్గాల మీద నియంత్రణ సాధించడం వీరి విధానంగా ఉండేది.<ref name="Ward">{{cite book |last=Ward |first=Kerry |title=Networks of Empire: Forced Migration in the Dutch East India Company |date=2009 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-88586-7 |location=Cambridge |pages=322–342}}</ref><ref name="Entrepot" /> 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి విఒసి—[[:en: Americas|అమెరికా ఖండాలలో]] తమ ప్రయోజనాలను పెంపొందించుకునే లక్ష్యంతో 1621లో స్థాపించబడిన 'డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ([[:en: Dutch language|డచ్]]: ''జియోట్రూయీర్డే వెస్టీండిస్చే కంపాజినే,'' జిడల్యూసి)తో కలిసి—ప్రపంచవ్యాప్తంగా డచ్ వారి ఆర్థిక, ప్రాదేశిక ప్రభావాన్ని గణనీయంగా విస్తరించింది. ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడం, యుద్ధాలు చేయడం, భూభాగాలను పరిపాలించడం, కొత్త స్థావరాలను ఏర్పాటు చేయడం వంటి పాక్షిక-ప్రభుత్వ అధికారాలను ఈ కంపెనీలు వినియోగించుకున్నాయి. 1652లో తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, డచ్ సామ్రాజ్యం తూర్పు ఉత్తర అమెరికా, కరేబియన్, దక్షిణ అమెరికా (సురినామ్ మరియు బ్రెజిల్), పశ్చిమ మరియు దక్షిణ ఆఫ్రికా, ప్రధాన భూభాగ భారతదేశం, శ్రీలంక, ఇండోనేషియా, జపాన్ మరియు తైవాన్‌లలో తన వలసలు లేదా స్థావరాలను విస్తరించి ఉంది. [[:en: Asia|[[ఆసియా]] మరియు [[:en: Europe| [[ఐరోపా]] మధ్య కొత్త వాణిజ్య మార్గాల కోసం అన్వేషిస్తున్నప్పుడు, డచ్ నావికులు [[:en: Australia|[[ఆస్ట్రేలియా]], [[:en: [[న్యూజీలాండ్]], [[:en: Tasmania| [[తస్మానియా]] వంటి సుదూర ప్రాంతాలను, అలాగే తూర్పు [[:en: North America| ఉత్తర అమెరికా]]లోని కొన్ని భాగాలను అన్వేషించి, వాటి భౌగోళిక చిత్రాలను రూపొందించారు.<ref name="Fisher">{{cite book |last=Fisher |first=Ann Richmond |title=Explorers of the New World Time Line |date=2007 |pages=53–59 |publisher=Teaching & Learning Company |location=Dayton, Ohio |isbn=978-1429113175}}</ref> డచ్ వారు భారతదేశంలోని [[:en: Mughal Empire|[[ముఘల్ సామ్రాజ్యం]] వంటి అనేక ఆసియా రాజ్యాలతో అనుకూలమైన వాణిజ్య సంబంధాలను కూడా ఏర్పరచుకున్నారు; ఈ రాజ్యాల నుండి వారు మొత్తం వస్త్రాలలో సగం భాగాన్ని మరియు పట్టు వస్త్రాలలో 80 శాతాన్ని పొందేవారు.<ref name="tong">{{cite book |author=Junie T. Tong |url=https://books.google.com/books?id=_UQGDAAAQBAJ&pg=PA151 |title=Finance and Society in 21st Century China: Chinese Culture Versus Western Markets |publisher=CRC Press |year=2016 |isbn=978-1-317-13522-7 |page=151}}</ref><ref name="esposito">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=KZcohRpc4OsC&pg=PT190 |title=The Islamic World: Past and Present |publisher=Oxford University Press |year=2004 |isbn=978-0-19-516520-3 |editor1=John L. Esposito |editor1-link=John L. Esposito |volume=1: Abba – Hist. |page=174}}</ref><ref>Nanda, J. N (2005). {{cite book |title=Bengal: the unique state |publisher=Concept Publishing Company. p. 10. |year=2005 |isbn=978-81-8069-149-2 |quote=బెంగాల్ [...] పట్టు మరియు పత్తితో నేసిన చేనేత వస్త్రాల ఉత్పత్తితో పాటు, ధాన్యం, ఉప్పు, పండ్లు, మొక్కజొన్న, మద్యాలు, విలువైన లోహాలు మరియు ఆభరణాల ఉత్పత్తి మరియు ఎగుమతులలో అత్యంత సంపన్నంగా ఉండేది. వ్యాపారం చేయడానికి అత్యంత సంపన్నమైన దేశంగా ఐరోపావాసులు బెంగాల్‌ను పేర్కొనేవారు.}}</ref><ref name="Prakash">[[Om Prakash (historian)|ఓం ప్రకాష్]], "[http://link.galegroup.com/apps/doc/CX3447600139/WHIC?u=seat24826&xid=6b597320 సామ్రాజ్యం, మొఘల్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221118051038/https://go.gale.com/ps/i.do?p=WHIC&u=seat24826&id=GALE%7B%7B%21%7D%7DCX3447600139&v=2.1&it=r&asid=6b597320|date=18 November 2022}}", ''History of World Trade Since 1450'' (1450 నుండి ప్రపంచ వాణిజ్య చరిత్ర), సంపాదకత్వం: [[John J. McCusker]], సంపుటి 1, Macmillan Reference USA, 2006, పేజీలు 237–240, ''World History in Context''. సేకరించిన తేదీ: 3 ఆగస్టు 2017</ref>, జపాన్ మార్కెట్‌లోకి [[:en: Dejima|ప్రత్యేక ప్రవేశం]]. VOC మరియు GWC సంస్థలు కీలకమైన సముద్ర మార్గాలను తమ నియంత్రణలో ఉంచుకుంటూ, ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద వాణిజ్య నౌకాదళాలను నిర్వహిస్తూ ఉండటంతో, 17వ శతాబ్దంలో ఎక్కువ భాగం డచ్ వారు ప్రపంచ వాణిజ్యం మరియు వ్యాపార రంగాలపై ఆధిపత్యం వహించారు; ఈ కాలంలో వారు ఆర్థిక, శాస్త్రీయ మరియు సాంస్కృతిక విజయాలు, పురోగతితో కూడిన ఒక ([[:en: Dutch Golden Age| స్వర్ణ యుగాన్ని]]) అనుభవించారు.<ref name="Hsin-Hui">{{cite book |last=Hsin-Hui |first=Chiu |title=The Colonial 'civilizing Process' in Dutch Formosa: 1624–1662 |date=2008 |publisher=Tuta Sub Aegide Pallas |isbn=978-9004165076 |location=Leiden |pages=3–8}}</ref> విదేశీ వలస ప్రాంతాలు, వాణిజ్య వ్యాపారాల (బానిస వ్యాపారంతో సహా) ద్వారా సమకూరిన సంపద, కళల పోషణకు, నిర్మాణ ప్రాజెక్టులకు మరియు దేశీయ పరిశ్రమలకు ఊతమిచ్చింది; రోటర్‌డామ్ మరియు ఆమ్‌స్టర్‌డామ్ వంటి రేవు నగరాలు అపూర్వమైన వృద్ధిని మరియు విస్తరణను సాధించాయి.<ref name=":1">{{Cite book |last1=Findlay |first1=Ronald |title=Globalization in Historical Perspective |last2=O'Rourke |first2=Kevin H. |publisher=University of Chicago Press |year=2003 |isbn=0-226-06598-7 |editor-last=Bordo |editor-first=Michael D. |pages=13–64 |chapter=Commodity Market Integration, 1500–2000 |access-date=9 March 2018 |editor2-last=Taylor |editor2-first=Alan M. |editor3-last=Williamson |editor3-first=Jeffrey G. |chapter-url=https://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20181004074134/http://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-date=4 October 2018 |url-status=live}}</ref> 1652 మరియు 1784 మధ్య జరిగిన వరుస [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] డచ్ నావికా ఆధిపత్యాన్ని సవాలు చేశాయి, ఫలితంగా అనేక స్థావరాలు మరియు వలస ప్రాంతాలను డచ్ వారు కోల్పోవాల్సి వచ్చింది; 1757లో కీలక వాణిజ్య కేంద్రమైన [[:en: Bengal Subah|మొఘల్ బెంగాల్‌ను]] [[:en: Battle of Plassey|జయించిన]] బ్రిటిష్ [[:en: East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ఆవిర్భావం కూడా, డచ్ ప్రభావం మరియు విదేశీ మార్కెట్లకు వారికున్న ప్రాప్యతను బలహీనపరిచింది. [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాలుగవ మరియు చివరి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1780–1784) ముగిసే సమయానికి, డచ్ వారి వలస ఆస్తులు మరియు వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యాలలో అధిక భాగం [[:en: British Empire|బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యం]] మరియు [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్ వలస సామ్రాజ్యానికి]] అప్పగించబడ్డాయి లేదా వాటిలో విలీనం చేయబడ్డాయి;<ref name="ray">{{cite book |author=Indrajit Ray |year=2011 |title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857) |url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA57 |publisher=Routledge |pages=57, 90, 174 |isbn=978-1-136-82552-1}}</ref><ref name="Hobkirk">{{cite book|last= Hobkirk|first= Michael|title= Land, Sea or Air?: Military Priorities- Historical Choices|date= 1992|pages= 77–80|publisher= Palgrave-Macmillan|location= Basingstoke|isbn= 978-0312074937}}</ref><ref>Dalio, Ray. [https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ "డచ్ మరియు బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యాల యొక్క భారీ చక్రాలు మరియు వాటి కరెన్సీలు"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201001130930/https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ |date=1 October 2020 }}, ''[[LinkedIn]]'', 21 మే 2020</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు, డచ్ గయానా మాత్రమే డచ్ సామ్రాజ్యానికి చెందిన ప్రధాన భూభాగాలుగా మిగిలి ఉండి, [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం]] తర్వాత ప్రపంచవ్యాప్తంగా వచ్చిన ([[:en: decolonisation| వలస పాలన నిర్మూలన]] వరకు కొనసాగాయి.<ref name="DR1">{{cite book |last=Jones |first=Guno |title=Dutch Racism |date=2014 |publisher=Rodopi B.V. |isbn=978-9042037588 |editor-last1=Essed |editor-first1=Philomena |location=Amsterdam |pages=315–316 |editor-last2=Hoving |editor-first2=Isabel}}</ref> 1975లో డచ్ గయానా 'సురినామ్'గా స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, డచ్ సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా—[[కరేబియన్ సముద్రం]] చుట్టూ ఉన్న [[వెస్ట్ ఇండీస్]] దీవులైన [[అరుబా]], కురకావో సింట్ మార్టెను—మాత్రమే మిగిలాయి; ఇవి ప్రస్తుతం 'నెదర్లాండ్స్ రాజ్యంలో' భాగంగా స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన దేశాలుగా కొనసాగుతున్నాయి.<ref name="DR1" /> == పూర్వ డచ్ వలస భూభాగాలు == ఈ జాబితాలో జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వంటి, డచ్ వారు ఏర్పాటు చేసిన అనేక ఇతర పూర్వ వాణిజ్య కేంద్రాలు, స్థావరాలు చేర్చబడలేదు. * డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కంపెనీ పాలనతో (1602–1949), డచ్ మలక్కా (1641–1795, 1818–1825), డచ్ న్యూ గినియా (1962 వరకు) * డచ్ ఇండియా (1605–1825) * డచ్ గోల్డ్ కోస్టు (1612–1872) * క్యూరసో, దాని ఆధారిత ప్రాంతాల వలస (1634–1954), ఆ తర్వాత డచ్ ఆంటిల్సు (1954–2010) * న్యూ నెదర్లాండు (1614–1667, 1673–1674) * డచ్ గయానాలు (1616–1975) * డచ్ ఫార్మోసా (1624–1662), కీలుంగు ([[:en: Santisima Trinidad (Taiwan)|ఫోర్ట్ నూర్డ్-హాలండ్]]; 1663–1668) * డచ్ వర్జిను దీవులు (1625–1680) * డచ్ బెంగాలు (1627–1825) * డచ్ బ్రెజిల్ (1630–1654) * డచ్ మారిషసు (1638–1710) * డచ్ సిలోను (1640–1796) * డచ్ కేప్ వలస (1652–1806) * డచ్ మలబార్ (1665–1795) * డచ్ సురినామ్ (1667–1954) * న్యూ హాలండ్ (అకాడియా) (1674–1678) ==చరిత్ర== ===పుట్టుకలు (1590లు–1602)=== 1560లలో హాబ్స్బర్గు నెదర్లాండ్సులో ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం చెలరేగింది.{{efn|[[ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం యొక్క మూలాల]]ను ఖచ్చితంగా నిర్ధారించడంపై వివాదం ఉంది.}} తిరుగుబాటు ప్రావిన్సుల కూటమి యూనియను ఆఫ్ ఉట్రెక్టులో ఏకమై, 1581 అబ్జ్యురేషను చట్టంతో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకుంది. 1588లో, ఇది ''వాస్తవ'' స్వతంత్ర ఉత్తర డచ్ రిపబ్లిక్కు (అలియాస్ యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్)ను స్థాపించింది, దీని సార్వభౌమాధికారాన్ని ఆంట్వెర్పు ఒప్పందం (1609) గుర్తించింది. ఎనిమిది దశాబ్దాల యుద్ధం వల్ల అపారమైన మానవ నష్టం జరిగింది, అంచనా ప్రకారం 600,000 నుండి 700,000 మంది బాధితులు మరణించారు, వీరిలో 350,000 నుండి 400,000 మంది పౌరులు వ్యాధుల వల్ల మరియు తదనంతరం యుద్ధ నేరాలుగా పరిగణించబడిన వాటి వల్ల చంపబడ్డారు.<ref>{{cite web|title=Victimario Histórico Militar|url=http://remilitari.com/guias/victimario9.htm}}</ref> ఈ యుద్ధం ప్రధానంగా ఐరోపా ఖండంలో జరిగింది, కానీ 2వ ఫిలిపు విదేశీ భూభాగాలపై కూడా యుద్ధం జరిగింది, వీటిలో స్పానిష్ కాలనీలు, పోర్చుగీస్ మహానగరాలు, కాలనీలు, వ్యాపార కేంద్రాలు, స్పెయిన్ మరియు పోర్చుగల్ రాజుకు చెందిన [[కోట|కోటలు]] ఉన్నాయి.{{citation needed|date=ఏప్రిల్ 2023}} [[పోర్చుగల్]]లోని [[లిస్బన్]] ఓడరేవు అప్పటి నుండి 1517 నుండి భారతదేశం నుండి వచ్చే ఉత్పత్తులకు ప్రధాన యూరోపియన్ మార్కెట్‌గా ఉండి, అరుదైన వస్తువులను కొనుగోలు చేయడానికి యూరప్ నలుమూలల నుండి వ్యాపారులను ఆకర్షించింది. 1580లో ఫిలిప్ II స్పెయిన్‌తో కలిసి పోర్చుగల్‌ను ఐబీరియన్ యూనియన్‌లో విలీనం చేసిన ఫలితంగా, పోర్చుగీస్ భూభాగాలన్నీ స్పానిష్ హాబ్స్‌బర్గ్ శాఖా భూభాగంగా మారాయి మరియు యునైటెడ్ ప్రావిన్సులకు అన్ని పోర్చుగీస్ మార్కెట్లు మూసివేయబడ్డాయి. 1595లో, లిస్బన్‌లో కార్నెలిస్ డి హౌట్‌మను సంపాదించగలిగిన పోర్చుగీస్ వాణిజ్య మార్గాల "రహస్య" జ్ఞానాన్ని ఉపయోగించుకొని, డచ్ వారు తమ కోసం ఉత్పత్తులను సంపాదించుకోవడానికి సముద్రయానం చేశారు.<ref name="autogenerated5">విడాల్, ప్రుడెన్సియో. (1888)</ref> స్పానిష్ పాలనకు శతాబ్దాల ముందు నుంచే హాలాండు, జీలాండు తీరప్రాంతాలు యూరోపియన్ సముద్ర వాణిజ్య నెట్వర్కుకు ‌ముఖ్యమైన కేంద్రాలుగా ఉండేవి. వారి భౌగోళిక స్థానం ఫ్రాన్స్, స్కాట్లాండ్, జర్మనీ, ఇంగ్లాండ్ మరియు బాల్టిక్ మార్కెట్లకు సులభంగా చేరుకోవడానికి వీలు కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=6}} 1580ల నాటికి, ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం కారణంగా, బ్రబంట్ డచీలోని ఒక ప్రధాన నగరం మరియు అప్పట్లో ఐరోపాలోని అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రాలలో ఒకటిగా ఉన్న ఆంట్వెర్ప్ నుండి చాలా మంది ఆర్థికవేత్తలు మరియు వ్యాపారులు డచ్ నగరాలకు, ముఖ్యంగా ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు వలస వెళ్లారు.{{sfn|Boxer|1965|p=19}}<ref>టేలర్ (2001), పే. 248.</ref> 1580లలో మూలధనానికి సమర్థవంతమైన ప్రాప్యత, డచ్ వారు తమ వాణిజ్య మార్గాలను ఉత్తర ఐరోపా దాటి మధ్యధరా మరియు లెవంత్‌లోని కొత్త మార్కెట్లకు విస్తరించడానికి వీలు కల్పించింది. 1590వ దశకంలో, డచ్ నౌకలు బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్‌తో, లాభదాయకమైన సుగంధ ద్రవ్యాల వ్యాపారానికి మూలమైన హిందూ మహాసముద్రం వైపుగా వాణిజ్యం చేయడం ప్రారంభించాయి. ఇది డచ్ వారిని పోర్చుగల్‌తో ప్రత్యక్ష పోటీలోకి తీసుకువచ్చింది. పోర్చుగల్ అనేక దశాబ్దాలుగా ఈ వాణిజ్య మార్గాలపై ఆధిపత్యం చెలాయించి, వాటిని సులభతరం చేయడానికి బ్రెజిల్, ఆఫ్రికా మరియు హిందూ మహాసముద్ర తీరాలలో వలస స్థావరాలను స్థాపించింది. అయితే, పోర్చుగల్‌తో ఉన్న పోటీ పూర్తిగా ఆర్థికపరమైనది కాదు: 1580 నుండి, అల్కాసెర్ క్విబిర్ యుద్ధంలో పోర్చుగల్ రాజు 1వ సెబాస్టియను చాలా మంది పోర్చుగీస్ ప్రభువులు మరణించిన తరువాత, చక్రవర్తి 5వ చార్లెసు వారసుడైనయ్ స్పెయిన్‌కు చెందిన 2వ ఫిలిపు ఆధ్వర్యంలో "ఐబీరియను యూనియను"లో పోర్చుగీసు కిరీటం స్పెయిన్‌తో విలీనం చేయబడింది. పోర్చుగీసు వారి విదేశీ ఆక్రమణల మీద దాడి చేయడం ద్వారా, డచ్ వారు తమ స్వాతంత్ర్య ఉద్యమాన్ని అణచివేసే ప్రయత్నం నుండి స్పెయిన్ తన ఆర్థిక మరియు సైనిక వనరులను మళ్ళించేలా ఒత్తిడి చేశారు.<ref>Scammel (1989), p.20.</ref> ఈ విధంగా, దశాబ్దాల పాటు సాగిన డచ్–పోర్చుగీసు యుద్ధం ప్రారంభమైంది.{{citation needed|date=April 2023}} 1590వ దశకంలో, "[[:en: voorcompagnieën|అగ్రగామి సంస్థలు]] ఆవిర్భవించాయి; వీటికి "కేవలం వాణిజ్యంపైనే దృష్టి సారించాలని, ఆత్మరక్షణ కోసం మాత్రమే హింసకు పాల్పడాలని" స్పష్టమైన ఆదేశాలు జారీ చేయబడ్డాయి. ఇంగ్లాండ్‌కు చెందిన అనేక ఉమ్మడి వాటా సంస్థలు ([[:en: joint-stock companies| joint-stock companies]]) మరియు ప్రైవేటు పెట్టుబడుల నుండి డచ్ వారు ప్రేరణ పొందారు; వీటిలో [[:en:Muscovy Company|Muscovy Company]], [[:en: Eastland Company| Eastland Company]], [[:en: Levant Company| Levant Company]], [[:en: East India Company| East India Company]]వంటి సంస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారి [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్ర]] చేపల వేట నౌకాదళానికి, తాము పట్టిన చేపలను నిల్వ చేయడానికి భారీ మొత్తంలో ఉప్పు అవసరమయ్యేది. యుద్ధం కారణంగా ఐబీరియన్ ఉప్పు లభ్యం కాకుండా పోయినప్పుడు, సుమారు 1599 నుండి డచ్ వారు [[:en: Araya Peninsula|అరయా ద్వీపకల్పం]] వద్ద అక్రమంగా ఉప్పును రవాణా చేయడం ప్రారంభించారు.<ref name="Floyd">{{cite book|last1=Floyd|first1=Troy|title=The Columbus Dynasty in the Caribbean, 1492-1526|date=1973|publisher=University of New Mexico Press|location=Albuquerque|pages=204–206}}</ref><ref>Cornilis Ch Goslinga, The Dutch in the Caribbean and on the Wild Coast 1580-1680, "Chapter 6, The battle for Salt'</ref> ఇక్కడి ఉప్పు అసాధారణంగా నాణ్యమైనదని, ఎప్పటికీ తరగని నిల్వలను కలిగి ఉందని ప్రతీతి. డచ్ వారు అక్రమ రవాణా మరియు చిన్నపాటి సముద్రపు దోపిడీలకు కూడా పాల్పడ్డారు; వీరు మార్గరీటా ద్వీపంలోని ముత్యాల వేట పరిశ్రమకు ముప్పు కలిగించారు, అంతేకాక స్థానిక స్పానిష్ అధికారుల అదుపులో ఉంచలేనంత భారీ సంఖ్యలో వీరు అక్కడ ఉన్నారు. 1594లో, [[:en: Maluku islands|మలుకు]] మసాలా దినుసుల ద్వీపాలకు రెండు నౌకాదళాలను పంపాలనే లక్ష్యంతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌లో ''[[:en: Compagnie van Verre| Compagnie van Verre]]'' ("సుదూర ప్రాంతాల కంపెనీ") స్థాపించబడింది.{{sfn|Boxer|1965|p=22}} మొదటి నౌకాదళం 1596లో బయలుదేరి, 1597లో మిరియాల సరుకుతో తిరిగి వచ్చింది; ఈ సరుకు అమ్మకం ద్వారా వచ్చిన ఆదాయం ఆ ప్రయాణానికి అయిన ఖర్చులను పూర్తిగా భర్తీ చేయడమే కాకుండా, అంతకంటే ఎక్కువ లాభాన్ని కూడా ఆర్జించిపెట్టింది. రెండవ ప్రయాణం (1598–1599) పెట్టుబడిదారులకు 400% లాభాన్ని తెచ్చిపెట్టింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} ఈ ప్రయాణాల విజయం, ఈ వాణిజ్యం కోసం ఒకదానితో ఒకటి పోటీపడే అనేక కంపెనీల స్థాపనకు దారితీసింది. ఈ పోటీ కంపెనీల ప్రయోజనాలకు విఘాతం కలిగించేదిగా మారింది; ఎందుకంటే ఇది ఇండోనేషియాలోని మూల ప్రదేశాలలో మసాలా దినుసుల ధరలను పెంచే ప్రమాదాన్ని సృష్టించగా, అదే సమయంలో ఐరోపాలో వాటి ధరలను తగ్గించే పరిస్థితిని కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}}{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} 1605లో, స్పెయిన్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక నౌకాదళం పంపబడింది. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని బానిసలుగా ([[:en: galleys| నౌకలు నడిపే]]) పనులకు పంపారు. మరుసటి ఏడాదే డచ్ వారు మళ్ళీ అక్కడికి చేరుకున్నారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో, డచ్ వారు తిరిగి... ఐబీరియా; అయితే 1621లో ఆ ఒప్పందం గడువు ముగిసినప్పుడు, వారు తిరిగి వచ్చారు. స్పానిష్ వారు [[:en: Araya Fortress| Araya Fortress]]ను మరియు అక్కడ ఒక సైనిక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేశారు. తర్వాతి రెండు సంవత్సరాలలో అక్కడ యుద్ధాలు జరిగాయి, ఫలితంగా డచ్ వారు అక్కడి నుండి తరిమివేయబడ్డారు. ఆ తర్వాత డచ్ వారు [[:en: Curazao| Curazao]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Saint Martin (island)| Saint Martin]], [[:en: La Tortuga Island| La Tortuga Island]] వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. === డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (VOC) స్థాపన (1602–1609) === {{Quote box | class = letterhead | title = | quote = "[[:en: Dutch East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] యొక్క ప్రస్తుత ప్రతినిధులకు ఈ క్రింది విధంగా తీవ్రమైన హెచ్చరిక మరియు ఆదేశాలు జారీ చేయబడుతున్నాయి: తూర్పు ఇండీస్‌కు ప్రయాణించడానికి ఇప్పటికే సిద్ధం చేయబడిన లేదా భవిష్యత్తులో సిద్ధం చేయబడే నౌకలకు, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి మరియు వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు, వస్తువులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని కలిగించడానికి తగిన బాధ్యత మరియు ఆదేశాలు ఇవ్వాలి. తద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని గౌరవప్రదంగా కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి వృద్ధి చేసుకోగలరు; లేనిపక్షంలో, దీనిని నిర్లక్ష్యం చేయడం ద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని నిస్సందేహంగా కోల్పోతారు. ఎందుకంటే, వివిధ కంపెనీల విలీనాన్ని చేపట్టి, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి వారికి ఒక చార్టర్ (అధికార పత్రం) మరియు అనుమతిని మంజూరు చేయడానికి 'జెంటిల్‌మెన్ స్టేట్స్ జనరల్' (States General) తీసుకున్న ప్రధాన నిర్ణయానికి ఇదే ముఖ్య కారణం." | source = – [[States General of the Netherlands#Dutch Republic|States-General]] తీర్మానం, 1 నవంబర్ 1603{{sfn|Borschberg|2013|p=39}} | width = 20% | title_bg = none | tstyle = text-align: left; | qalign = left }} వివిధ కంపెనీల మధ్య ఉన్న పోటీ కారణంగా తలెత్తిన సమస్యల ఫలితంగా, [[:en: Dutch East India Company|డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC) 1602లో స్థాపించబడింది. '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) ఈ కంపెనీకి మంజూరు చేసిన చార్టర్ ద్వారా, ప్రారంభంలో 21 సంవత్సరాల కాలానికి, [[:en: Cape of Good Hope|కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్]]కు తూర్పున మరియు [[:en: Straits of Magellan|మెగెల్లాన్ జలసంధి]]కి పడమరన ఉన్న ప్రాంతాలలో డచ్ వాణిజ్యం మరియు నౌకాయానానికి సంబంధించిన ఏకైక హక్కులను ఈ కంపెనీకి కట్టబెట్టింది. కంపెనీ డైరెక్టర్లైన "" ([[:en: Heeren XVII|హీరెను XVII]]) కు, "కోటలు మరియు దుర్గాలు" నిర్మించడానికి, ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడానికి, సైన్యం మరియు నౌకాదళం రెండింటినీ సమకూర్చుకోవడానికి, అలాగే రక్షణాత్మక యుద్ధాలు చేయడానికి చట్టపరమైన అధికారం కల్పించబడింది. ఈ కంపెనీ, తన ఆంగ్ల పోటీ సంస్థ అయిన 'ఇంగ్లీష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (ఇది రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడింది) మాదిరిగానే, ఒక 'జాయింట్ స్టాక్ కంపెనీ'గా స్థాపించబడింది. VOC స్థాపించబడిన కొద్దికాలానికే, స్పానిష్ మరియు పోర్చుగీస్ నౌకలపై దాడులను సమర్థించుకునే సమస్య మరింత తీవ్రమైంది. ముఖ్యంగా, ఫిబ్రవరి 1603లో, ([[:en: Jacob van Heemskerck| జాకబ్ వాన్ హీమ్స్‌కెర్క్]] నాయకత్వంలోని మూడు VOC నౌకలు, సింగపూర్ తీరంలో పోర్చుగీస్ 'కారాక్' (పెద్ద నౌక) అయిన 'శాంటా కాటరీనా'ను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పుడు ఈ సమస్య మరింత జఠిలమైంది. 1604లో హీమ్స్‌కెర్క్, 'శాంటా కాటరీనా' నుండి లభించిన భారీ యుద్ధపు సొత్తుతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, ఈ చర్య యొక్క చట్టబద్ధత, ప్రయోజనం మరియు నైతిక ఆమోదయోగ్యతపై డచ్ గణతంత్రంలో ఒక పెద్ద వివాదం చెలరేగింది. దీని ఫలితంగా, సెప్టెంబర్ 1604లో న్యాయకోవిదుడు ([[:en: Hugo Grotius| హ్యూగో గ్రోటియస్]]), '[[:en: De Jure Praedae Commentarius|యుద్ధపు సొత్తు మరియు బహుమతుల చట్టం వ్యాఖ్యానం]] అనే గ్రంథాన్ని రచించారు; ఇది తదనంతరం 1609లో 'స్వేచ్ఛా సముద్రం — లేదా, భారతీయ వాణిజ్యంలో డచ్ వారికి గల హక్కు' అనే పేరుతో ప్రచురించబడింది. ...''[[:en: dissertatio|సముద్రాల స్వేచ్ఛ]] లేదా, తూర్పు భారత వాణిజ్యంలో పాల్గొనే హక్కు డచ్ వారికి కలదన్న విషయం"), ఇందులో ఆ దురాక్రమణ చర్య సమర్థించబడింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} ఈలోగా, 1603 నవంబర్ 1న '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) అప్పటికే ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. ఈ తీర్మానం VOC నౌకలకు, "శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి, వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు మరియు సరుకులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని తలపెట్టడానికి" అధికారాన్ని కల్పించింది; దీని ఉద్దేశం ఏమిటంటే, తద్వారా వారు "గౌరవప్రదంగా తమ వ్యాపారాన్ని కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి మరింత వృద్ధి చేసుకోవడం". అనేక చారిత్రక అధ్యయనాల ప్రకారం, ఇది ఒక "అత్యంత కీలకమైన" పరిణామం. [[:en: Borschberg| Borschberg]] (2013) దీనిని వివరిస్తూ, ఇది "VOC విధానంలో ఒక భారీ మార్పుకు నాంది పలికిందని" మరియు "ఆసియాలో డచ్ వలస సామ్రాజ్య స్థాపనకు పునాది రాయి వేసిందని" పేర్కొన్నారు. ఎందుకంటే, ఈ తీర్మానం VOCని "యుద్ధం మరియు వలస విస్తరణకు సంబంధించిన ఒక సాధనంగా" మార్చివేసింది; ఈ సాధనం మొదట ఆసియాలోని ఐబీరియన్ శక్తులకు వ్యతిరేకంగానూ, ఆ తర్వాత కాలంలో ఆసియాలోని స్థానిక పాలకులకు మరియు రాజ్యాలకు వ్యతిరేకంగానూ ఉపయోగించబడింది. ఆసియాతో వ్యాపారం కోసం ప్రత్యామ్నాయ మార్గాల అన్వేషణలో భాగంగా, డచ్ వారు స్పానిష్-పోర్చుగీస్ వ్యాపారానికి అంతరాయం కలిగిస్తూ వచ్చారు; క్రమంగా వారి కార్యకలాపాలు సుదూరంగా ఫిలిప్పీన్స్ వరకు విస్తరించాయి. డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలోని సముద్ర వాణిజ్యం మీద ఆధిపత్యం సాధించడానికి ప్రయత్నించారు; ఈ లక్ష్య సాధనలో వారు ఎంత దూరమైనా వెళ్ళడానికి సిద్ధపడ్డారు—మరి ఇతర దేశాలు, శక్తులు కేవలం సముద్రపు దొంగల చర్యలుగానే పరిగణించిన పనులకు పాల్పడటానికి కూడా వారు వెనుకాడలేదు. 1608–1610 సంవత్సరాల మధ్య [[:en: Twelve Years' Truce| పన్నెండేళ్ల సంధి]]కి సంబంధించిన చర్చలు మరియు దాని అమలు సమయంలో, డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలో వాణిజ్యపరంగానూ, వ్యూహాత్మకంగానూ అత్యంత కీలకమైన స్థానాలన్నింటినీ తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకోవడానికి ప్రయత్నించారు. ఈ క్రమంలో, 'ముందు వరుస ప్రాంతాలు'గా పిలువబడే మలయ్ ద్వీపకల్పం (ముఖ్యంగా జోహారు), సుమత్రా, బాండా దీవులు, మొలుక్కాసు, టిమోరు, దక్షిణ [[భారత ఉపఖండం|భారతదేశం]] వంటి ప్రాంతాలలోని స్థానిక రాజులు, రాజ్యాలతో వీలైనన్ని ఎక్కువ ఒప్పందాలను కుదుర్చుకోవడానికి VOC సంస్థ అత్యంత వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=41–42}} === బాండా దీవుల డచ్ ఆక్రమణ (1609–1621) === [[File:Kaart van de Banda-eilanden, 1599, RP-P-OB-75.391.jpg|300px|thumb|బాండా దీవుల డచ్ పటం, సుమారు 1599 నాటిది. 1599–1619]] ===ఐబీరియన్–డచ్ సంఘర్షణలు (1661 వరకు) === [[File:Victor Meirelles - 'Battle of Guararapes', 1879, oil on canvas, Museu Nacional de Belas Artes, Rio de Janeiro 2.jpg|thumb|[[:en: Second Battle of Guararapes|గువారారాపెస్ యుద్ధం]]లో పోర్చుగీస్ సాధించిన విజయం, బ్రెజిల్‌లో డచ్ ఉనికికి ముగింపు పలికింది.]] [[File:DutchPortugueseWar1661.png|thumb|1661లో 'హేగ్ ఒప్పందం' ద్వారా యుద్ధ పరిష్కారం కుదిరిన సమయానికి డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వలస సామ్రాజ్యాల విస్తరణ]] పోర్చుగల్ యొక్క సుదూర [[:en: Portuguese Empire#Southeast Asia and the spice trade|వాణిజ్య నెట్‌వర్క్]]లో అధిక భాగంపై డచ్ వారు దాడులు చేశారు. ఆసియా మరియు దాని పరిసర ప్రాంతాలలో విస్తరించి ఉన్న ఈ నెట్‌వర్క్‌లో [[శ్రీలంక|సిలోన్]] (ఆధునిక [[Sri Lanka]]), మరియు [[:en: History of Goa#Decline|గోవా]] వంటి ప్రాంతాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా, [[:en: Nanban trade|జపాన్]], [[:en: Portuguese Empire#Age of Discovery (1415–1542)|ఆఫ్రికా]] (ముఖ్యంగా [[:en: Elmina Castle#Control by other European nations|మినా]]), [[:en: South America|దక్షిణ అమెరికా]]లలో పోర్చుగల్‌కు ఉన్న [[:en: Portuguese Empire#Iberian Union and rivalry with the Protestant Powers (1580–1663)|వాణిజ్య ప్రయోజనాలపై]] కూడా వారు దాడులు చేశారు. పోర్చుగీస్ వారు సిలోన్ దీవి మొత్తాన్ని ఎప్పుడూ తమ ఆధీనంలోకి తీసుకోలేకపోయినప్పటికీ, డచ్ వారు యుద్ధం నిమిత్తం రాకముందు వరకు, ఆ దీవిలోని [[:en: Portuguese Ceylon|తీరప్రాంతాలను]] గణనీయమైన కాలం పాటు తమ నియంత్రణలో ఉంచుకోగలిగారు. పోర్చుగల్ యొక్క దక్షిణ అమెరికా వలస ప్రాంతమైన [[:en: Colonial Brazil|బ్రెజిల్]]ను, యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్ పాక్షికంగా ఆక్రమించుకుంది. 1621లో [[:en: Dutch West India Company|డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] (WIC) స్థాపించబడింది. దీనికి, తన తూర్పు ఇండియా అనుబంధ సంస్థ నియంత్రణలో లేని ప్రపంచంలోని ఇతర ప్రాంతాలైన అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం, అమెరికా ఖండాలు మరియు ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీర ప్రాంతాలపై 25 ఏళ్ల పాటు ఏకఛత్రాధిపత్యం ([[:en: monopoly| monopoly]]) కల్పించబడింది.<ref name=autogenerated3>Rogozinski (2000), p.62.</ref> అలాగే, 1604లో [[:en: Naresuan|నరేసువాన్]] మహారాజు పాలనలో, ఆధునిక [[:en: Thailand|థాయిలాండ్]]లోని అయుతయలో డచ్ వారు ఒక వాణిజ్య కేంద్రాన్ని కూడా ఏర్పాటు చేశారు. 17వ శతాబ్దంలో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (WIC) "గ్రాండ్ డిజైను" ప్రకారం, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీస్ వలస రాజ్యాలపై దాడి చేసి, అక్కడి చెరకు తోటలను మరియు తమ శ్రమను తిరిగి సమకూర్చుకోవడానికి అవసరమైన బానిస ఓడరేవులను స్వాధీనం చేసుకోవడం ద్వారా అంతర్జాతీయ చక్కెర వాణిజ్యాన్ని తమ గుప్పిట్లోకి తీసుకోవాలని ప్రయత్నించింది. స్పెయిన్‌తో ఉన్న ఐబీరియన్ యూనియన్ కారణంగా, వారి దృష్టి ఇతర విషయాలపై కేంద్రీకృతమై ఉండటంతో పోర్చుగీసు వారు బలహీనపడినప్పటికీ, మటాంజాస్ బే యుద్ధం WICకి విజయవంతమైన ఆపరేషన్‌కు అవసరమైన నిధులను అందించేలోపు జరిగిన తొలి దాడిని తిప్పికొట్టగలిగారు. జాన్ మారిస్, నసావు-సీగెన్ యువరాజు జోహాన్ మారిట్సు "న్యూ హాలండు"కు గవర్నర్‌గా నియమించబడి, జనవరి 1637లో రెసిఫేలో అడుగుపెట్టారు. వరుస విజయవంతమైన దండయాత్రలలో, అతను డచ్ ఆక్రమణలను దక్షిణాన ఉన్న సెర్గిపే నుండి ఉత్తరాన ఉన్న మరాన్హావో వరకు క్రమంగా విస్తరించాడు. WIC ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీరంలో ఉన్న గోరీ, ఎల్మినా కోట, సెయింట్ థామస్ మరియు లువాండాలను జయించడంలో కూడా విజయం సాధించింది. ఈ రెండు ప్రాంతాలు పోర్చుగీస్ మరియు స్పానిషు వాణిజ్య మార్గాలను దోచుకునే డచ్ ప్రైవేటీర్లకు స్థావరాలుగా కూడా ఉపయోగపడ్డాయి. 1640లో ఐబీరియన్ యూనియన్ రద్దు మరియు 1643లో మారిట్స్‌ను వెనక్కి పిలిపించడం, బ్రెజిలియన్ వలసదారులలో అధిక సంఖ్యలో ఉన్న పోర్చుగీస్ వలసవాదుల నుండి ప్రతిఘటనను పెంచింది. 1650వ దశకంలో డచ్ వారు చివరకు ఓడిపోయారు, కానీ 1661 హేగ్ ఒప్పందంలో బ్రెజిలు‌ తమ హక్కులను వదులుకున్నందుకు బదులుగా 4 మిలియన్ రైసు (63 మెట్రికు టన్నుల బంగారం) పొందగలిగారు. === ఆసియాలో డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch and Portuguese in Asia c 1665.png|thumb|upright=1.15|right|Primary Dutch and Portuguese settlements in Asia, c. 1665 నాటికి, జకార్తా మరియు దేశిమా మినహా, మిగిలిన వాటన్నింటినీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ పోర్చుగల్ నుండి స్వాధీనం చేసుకుంది.{{sfn|Boxer|1965|p=24}}]] 2వ ఫిలిపు ఆధీనంలోని ప్రాంతాలకు మరియు ఇతర దేశాలకు మధ్య జరిగిన యుద్ధం పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం క్షీణించడానికి దారితీసింది—ఉదాహరణకు 1622లో ఇంగ్లాండ్‌కు [[:en: Anglo-Persian capture of Ormuz|ఆర్ముజు కోటను కోల్పోవడం]] వంటి సంఘటనలు ఇందుకు నిదర్శనం; అయితే, ఈ పరిణామాల వల్ల ప్రధానంగా లబ్ధి పొందింది మాత్రం డచ్ సామ్రాజ్యమే. ఆ సమయంలో పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యంలో భాగంగా ఉన్న తీరప్రాంత కోటల శ్రేణిని ఒక్కొక్కటిగా తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకునే ప్రయత్నాలను VOC (డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ) వెంటనే ప్రారంభించింది. ఈ స్థావరాలు ఒకదానికొకటి దూరంగా, ఏకాకిగా ఉండేవి; శత్రువుల దాడి జరిగినప్పుడు వాటికి అదనపు బలగాలను పంపడం కష్టంగా ఉండేది, పైగా వాటిని ఒక్కొక్కటిగా సులభంగా ఆక్రమించుకునే అవకాశం ఉండేది. అయినప్పటికీ, ఈ స్థావరాలను స్వాధీనం చేసుకునే ప్రయత్నాల్లో డచ్ వారికి మిశ్రమ ఫలితాలు మాత్రమే లభించాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} 1605లో పోర్చుగీస్ వారి నుండి [[:en: Ambon Island|Amboina]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. అయితే, తర్వాతి సంవత్సరం [[:en: Malacca| Malacca]]పై చేసిన దాడి మాత్రం, ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో అనుకూలమైన రుతుపవన గాలుల ప్రవాహానికి అనుగుణంగా ఉండే ఒక వ్యూహాత్మక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసుకోవాలనే లక్ష్యాన్ని సాధించడంలో స్వల్ప తేడాతో విఫలమైంది.{{sfn|Boxer|1965|p=189}} డచ్ వారు తాము వెతుకుతున్న స్థావరాన్ని [[:en: Jakarta| Jakarta]]లో కనుగొన్నారు; దీనిని 1619లో [[:en: Jan Pieterszoon Coen| Jan Pieterszoon Coen]] జయించాడు. ఆ తర్వాత దీనికి డచ్ వారి పూర్వీకులుగా భావించే 'Batavians' పేరు మీద [[:en: Batavia, Dutch East Indies|Batavia]] అని పేరు మార్చారు, ఇదే తర్వాతి కాలంలో [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]] రాజధానిగా అవతరించింది. ఇంతలో, ఆసియాలోని తమ స్థావరాల నుండి పోర్చుగీసు వారిని పూర్తిగా వెళ్లగొట్టే ప్రయత్నాలను డచ్ వారు కొనసాగించారు. [[:en: Malacca| Malacca]] [[:en: Battle of Malacca (1641)|చివరకు 1641లో (రెండోసారి దాడి చేసిన తర్వాత) డచ్ వారికి వశమైంది]]; ఆ తర్వాత 1656లో [[:en: Colombo| Colombo]], 1658లో [[:en: Sri Lanka|Ceylon]], 1662లో [[:en: Nagapattinam| Nagapattinam]], అలాగే 1662లోనే [[:en: Kodungallur|Cranganore]] మరియు [[:en: Kochi|Cochin]] కూడా డచ్ వారి ఆధీనంలోకి వచ్చాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=24}} తూర్పున పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యానికి రాజధానిగా ఉన్న [[:en: Goa|గోవా]]పై, 1603, 1610లలో డచ్ వారు చేసిన దాడులు విఫలమయ్యాయి. పోర్చుగల్ వారు లాభదాయకమైన [[:en: Nanban trade|చైనా-జపాన్ వాణిజ్యాన్ని]] ఏకస్వామ్యంగా నిర్వహించిన [[:en: Portuguese Macau|మకావు]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి డచ్ వారు నాలుగు సార్లు ప్రయత్నించి విఫలమైనప్పటికీ,<ref>Shipp, p.22.</ref> కాథలిక్ పోర్చుగీసు వారి ఉద్దేశాలపై [[:en: Tokugawa shogunate|టోకుగావా షోగునేట్]]కు అనుమానాలు పెరగడంతో, 1639లో వారిని దేశం నుండి బహిష్కరించారు. తదనంతరం అమలులోకి వచ్చిన [[:en: Sakoku|''సకోకు'' విధానం]] కింద, 1639 నుండి 1854 వరకు (215 సంవత్సరాలు), జపాన్‌లో కార్యకలాపాలు నిర్వహించడానికి అనుమతి పొందిన ఏకైక ఐరోపా శక్తిగా డచ్ వారు నిలిచారు; 1639లో వారి కార్యకలాపాలు [[:en: Hirado, Nagasaki|హిరాడో]]కు మాత్రమే పరిమితం కాగా, 1641 నుండి [[:en: Dejima|డెజిమా]]కు మార్చబడ్డాయి. 17వ శతాబ్దం మధ్యలో, డచ్ వారు పశ్చిమ ఆస్ట్రేలియా తీరప్రాంతాలను కూడా అన్వేషించి, [[:en: List of place names of Dutch origin in Australia|అనేక ప్రదేశాలకు పేర్లు పెట్టారు]]. [[:en: Ming dynasty|మింగ్ చైనా]]ను డచ్ వాణిజ్యానికి తెరవాలని డచ్ వారు సైనిక బలాన్ని ఉపయోగించి ప్రయత్నించారు, కానీ 1623 నుండి 1624 వరకు [[:en: Sino-Dutch conflicts|పెంగ్హు దీవుల ఆధిపత్యం కోసం జరిగిన యుద్ధం]]లో చైనీయులు డచ్ వారిని ఓడించారు; దీనితో VOC సంస్థ [[:en: Penghu|పెంగ్హు]]ను వదిలి తైవాన్‌కు తరలిపోక తప్పలేదు. ఆ తర్వాత, 1633లో జరిగిన [[:en: Battle of Liaoluo Bay|లియావోలు బే యుద్ధం]]లో కూడా చైనీయులు డచ్ వారిని మరోసారి ఓడించారు.<ref>{{cite journal|last1=Blussé|first1=Leonard|title=Pioneers or cattle for the slaughterhouse? A rejoinder to A.R.T. కెమాసాంగ్|జర్నల్=బిజ్‌డ్రాజెన్ టోట్ డి తాల్-, ల్యాండ్-ఎన్ వోల్కెన్‌కుండే|తేదీ=1 జనవరి 1989|వాల్యూమ్=145|ఇష్యూ=2|పేజీ=357|doi=10.1163/22134379-90003260|s27cid=275 |doi-access=free}}</ref>{{sfnp|Wills|2010|p=71}}<ref>[https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA362 కుక్ 2007] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093659/https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&pg=PA36 2&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CFsQ6AEwCQ#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |తేదీ=23 నవంబర్ 2022 }}, పేజి. 362.</ref><ref>[https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA122 Li (李) 2006] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093650/https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&pg=PA122&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CC8Q6wEwAA#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |date=23 November 2022 }}, p. 122.</ref> [[:en: Spice Islands| మసాలా దినుసుల దీవులకు]]) పంపిన డచ్ వారి రెండవ నౌకాదళానికి చెందిన మూడు నౌకలు, 1598లో ఒక తుఫాను కారణంగా దారి తప్పి ఈ ద్వీపానికి చేరుకున్న కొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత, 1638లో డచ్ వారు [[మారిషస్]]ను వలసప్రాంతంగా మార్చుకున్నారు. నెదర్లాండ్సు [[:en: Stadtholder|స్టాడ్‌హోల్డర్]] అయిన యువరాజు [[:en: Maurice of Nassau, Prince of Orange|Maurice of Nassau]] గౌరవార్థం వారు ఈ ద్వీపానికి ఆ పేరు పెట్టారు. డచ్ వారు అక్కడి వాతావరణం తమకు అనుకూలంగా లేదని భావించి, మరికొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత ఆ ద్వీపాన్ని విడిచిపెట్టారు.డచ్ వారు [[:en: Taiwan|తైవాన్]] దక్షిణ భాగంలోని Tayouan (ప్రస్తుత [[:en: Anping District|Anping]]) వద్ద ఒక [[:en: colony|వలసప్రాంతాన్ని]] స్థాపించారు; ఆ సమయంలో తైవాన్ ద్వీపం ఎక్కువగా పోర్చుగీసు వ్యాపారుల ఆధిపత్యంలో ఉండి, [[:en: Formosa|ఫార్మోసా]]గా పిలువబడేది. అంతేకాకుండా, 1642లో డచ్ వారు ఉత్తర ఫార్మోసాను స్పానిష్ వారి నుండి బలవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. === అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch Conquests Brazil Caribbean.png|thumb|upright=0.9|left|[[వెస్ట్ ఇండీస్]], [[బ్రెజిల్]]లో డచ్ విజయాలు{{efn|బాక్సర్ (1965), పే.101 నుండి పునరుత్పత్తి చేయబడింది.}}]] అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం అనేక మిశ్రమ ఫలితాలతో ప్రారంభమైంది. అట్లాంటిక్‌లో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ [[చక్కెర]] మరియు బానిస వ్యాపారం మీద పోర్చుగల్ పట్టును తెంచుకోవడంపై, మరియు స్వదేశానికి తిరిగి వస్తున్న స్పానిష్ నిధి నౌకాదళాలపై అవకాశవాద దాడులపై దృష్టి సారించింది. 1605లో సముద్రపు దొంగతనాన్ని నియంత్రించడానికి కాడిజ్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక స్పానిష్ నౌకాదళాన్ని పంపారు. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని గ్యాలీలకు పంపారు. మరుసటి సంవత్సరం డచ్ వారు తిరిగి వచ్చారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో డచ్ వారు ఐబీరియాకు తరలివెళ్లారు. ఏప్రిల్ 9, 1621న, సంధి గడువు ముగియడంతో ఎనభై ఏళ్ల యుద్ధం తిరిగి ప్రారంభమైంది. జూన్ 3, 1621న, అట్లాంటిక్ బానిస వ్యాపారంలో డచ్ వారి భాగస్వామ్యం, బ్రెజిల్, కరేబియన్ మరియు ఉత్తర అమెరికాపై అధికార పరిధితో డచ్ వెస్ట్ ఇండీసులో వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యం కోసం WICకి ఒక చార్టరు మంజూరు చేయబడింది. డచ్ వారు కరేబియన్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, స్పానిష్ వారు అరాయా కోటను మరియు సైనిక స్థావరాన్ని స్థాపించారు. తరువాతి రెండేళ్లలో యుద్ధాలు జరిగాయి మరియు డచ్ వారిని తరిమివేశారు. అప్పుడు డచ్ వారు బోనైర్, సెయింట్ మార్టిన్ (ద్వీపం), లా టోర్టుగా ద్వీపం వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. <ref>టేలర్ (2001), పే.62.</ref> బ్రెజిల్ యొక్క ఈశాన్య తీరంలో ఉన్న బహియా 1624లో స్వాధీనం చేసుకోబడింది, కానీ ఒక సంవత్సరం మాత్రమే వారి ఆధీనంలో ఉంది. ఆ తర్వాత స్పానిష్-పోర్చుగీస్ సంయుక్త దండయాత్ర ద్వారా అది తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోబడింది.,<ref>టేలర్ (2001), పే.63.</ref>{{sfn|బాక్సర్|1965|పే.26}} 1630లో, డచ్ వారు పోర్చుగీస్ చక్కెర స్థావరమైన పెర్నాంబుకోను ఆక్రమించారు మరియు తరువాతి కొన్ని సంవత్సరాలలో, దాని చుట్టూ ఉన్న చక్కెర తోటలను కలుపుకుంటూ ముందుకు సాగారు. తోటలకు అవసరమైన మానవశక్తిని సరఫరా చేయడానికి, 1637లో బ్రెజిల్ నుండి పోర్చుగీసు బానిస వ్యాపార కేంద్రమైన ఎల్మినాను స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ఎల్మినా యుద్ధం (1637) అనే విజయవంతమైన దండయాత్ర ప్రారంభించబడింది, మరియు 1641లో అంగోలాలోని పోర్చుగీసు స్థావరాలను లువాండా స్వాధీనంతో విజయవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1642లో, డచ్ వారు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీసు వారి ఆధీనంలో ఉన్న ఆక్సిమ్‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1650 నాటికి, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ చక్కెర మరియు బానిస వ్యాపారాలు రెండింటి మీద గట్టి పట్టు సాధించింది, మరియు ఆ దీవులలోని ఉప్పు మడులకు ప్రవేశాన్ని సురక్షితం చేసుకోవడానికి కరేబియన్ దీవులైన సింటు మార్టెను, కురాకో, [[అరూబా]], బొనైరులను ఆక్రమించింది.<ref>టేలర్ (2001), పే.65.</ref> ఆసియాలో వలె కాకుండా, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలో పోర్చుగీసు వారికి వ్యతిరేకంగా డచ్ వారి విజయాలు స్వల్పకాలికమైనవి. సంవత్సరాల తరబడి జరిగిన స్థిరనివాసం వల్ల, పెద్ద సంఖ్యలో పోర్చుగీస్ సమాజాలు డచ్ వారి పాలనలో ఉండిపోయాయి. డచ్ వారు స్వభావరీత్యా వలసవాదుల కన్నా వ్యాపారులు.{{sfn|Boxer|1965|p=120}} 1645లో, పెర్నాంబుకోలోని పోర్చుగీసు సమాజం తమ డచ్ పాలకులకు వ్యతిరేకంగా తిరుగుబాటు చేసింది,{{sfn|Boxer|1965|p=26}} మరియు 1654 నాటికి, డచ్ వారు బ్రెజిల్ నుండి తరిమివేయబడ్డారు.<ref>[http://www.s4ulanguages.com/21.html డచ్ బ్రెజిల్ లొంగిపోవడానికి సంబంధించిన వ్రాతప్రతి యొక్క నకలు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100715080833/http://www.s4ulanguages.com/21.html |date=15 July 2010 }}:''Cort, Bondigh ende Waerachtigh Verhael Wan't schandelyck over-geven ende verlaten </ref> మధ్యకాలంలో, అంగోలాలోని లువాండాను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి బ్రెజిల్ నుండి ఒక పోర్చుగీస్ దండయాత్ర పంపబడింది, వారు 1648 నాటికి డచ్ వారిని తరిమివేశారు. ఉత్తర అమెరికా ఈశాన్య తీరంలో, హడ్సన్ నది ఒడ్డున ఉన్న అల్బనీ (న్యూయార్కు) వద్ద గల ఫోర్ట్ ఆరెంజ్ వద్ద, 'కంపెనీ ఆఫ్ న్యూ నెదర్లాండు' (1614–1618) స్థాపించిన ఒక స్థావరాన్ని 'వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' తన ఆధీనంలోకి తీసుకుంది. వాస్తవానికి ఈ స్థావరం, 1614లో స్థాపించబడిన ఫోర్టు నాసా నుండి ఇక్కడికి తరలించబడింది. 1609లో హెన్రీ హడ్సన్ చేసిన సముద్రయానం నాటి నుండి, డచ్ వారు ([[:en: fur trade|ఉన్ని వ్యాపారం]]) నిమిత్తం ప్రతి ఏటా హడ్సన్ నదికి నౌకలను పంపుతూ వచ్చారు. అల్బనీ వద్ద తమ స్థావరం యొక్క అస్థిర స్థితిని, సమీపంలో ఉన్న ఆంగ్లేయులు, ఫ్రెంచ్ వారి నుండి రక్షించుకోవడానికి, ఆ కంపెనీ 1625లో హడ్సన్ నది ముఖద్వారం వద్ద 'న్యూ ఆమ్‌స్టర్‌డామ్' అనే కోట నగరానికి పునాది వేసింది; అంతేకాక, లాంగ్ ఐలాండ్ మరియు న్యూ జెర్సీ వంటి చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలలో జనావాసాలను ఏర్పరచుకోవడాన్ని అది ప్రోత్సహించింది. బొచ్చు వ్యాపారంలో భారీ ఎత్తున అక్రమ ప్రైవేటు వ్యాపారం జరగడం వల్ల, ఆ వ్యాపారంపై గుత్తాధిపత్యం సాధించడం కంపెనీకి అసాధ్యమని చివరికి తేలింది; తత్ఫలితంగా, 'న్యూ నెదర్లాండ్' స్థావరం లాభదాయకం కాకుండా పోయింది. 1655లో, డచ్ గవర్నర్ పీటర్ స్టూయ్‌వెసెంట్ ఆదేశాల మేరకు నౌకలు, సైనికులను పంపి, హడ్సన్ నదికి సమీపంలో డెలావేర్ నది ఒడ్డున ఉన్న 'న్యూ స్వీడన్' అనే వలస ప్రాంతాన్ని బలవంతంగా 'న్యూ నెదర్లాండ్'లో విలీనం చేసుకున్నారు. తన ఆవిర్భావం నుండే, డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ—తనకు రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడిన తన పోటీ సంస్థ అయిన 'ఆంగ్ల ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ'తో—ప్రాచ్య దేశాలలో ఒకే రకమైన వస్తువులు మరియు మార్కెట్ల కోసం తీవ్రంగా పోటీ పడుతూ వచ్చింది. 1619లో, ఈ పోటీతత్వం 'అంబోయ్నా మారణకాండ'కు దారితీసింది; ఈ ఘటనలో, డచ్ కంపెనీ ప్రతినిధులు పలువురు ఆంగ్ల కంపెనీ ఉద్యోగులను మట్టుబెట్టారు. ఈ సంఘటన అనేక దశాబ్దాల పాటు ఆంగ్లేయులలో ఆగ్రహానికి మూలంగా నిలిచింది; వాస్తవానికి, 1660లలో జరిగిన రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం నాటికి కూడా ఇది ఒక [[:en: cause célèbre|ప్రధాన వివాదాంశంగా]] ఉపయోగించబడింది. అయినప్పటికీ, 1620ల చివరలో ఆంగ్ల కంపెనీ తన దృష్టిని ఇండోనేషియా నుండి భారతదేశం వైపుకు మళ్ళించింది.<ref name=autogenerated2 /> 1643లో డచ్ వెస్టు ఇండియా కంపెనీ [[:en: Dutch occupation of Valdivia|దక్షిణ చిలీలోని]] [[:en: Valdivia| Valdivia]] వద్ద ఉన్న స్పానిష్ స్థావరం శిథిలాలపై [[:en: Dutch occupation of Valdivia|ఒక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసింది]]. ఈ యాత్ర యొక్క ముఖ్య ఉద్దేశం అమెరికా పశ్చిమ తీరంలో ఒక పట్టు సాధించడం—ఆ ప్రాంతం దాదాపు పూర్తిగా స్పెయిన్ నియంత్రణలో ఉండేది (ఆ సమయంలో [[పసిఫిక్ మహాసముద్రం]]—కనీసం ఫిలిప్పీన్స్‌కు తూర్పున ఉన్న దానిలో ఎక్కువ భాగం—దాదాపు ఒక "స్పానిష్ సరస్సు"లా ఉండేది)<ref name=lytle>{{Citation | last = Lytle Schurz | first = William | title = The Spanish Lake | journal = The Hispanic American Historical Review | volume = 5 | issue = 2 | year = 1922 | pages = 181–94 | jstor = 2506024 | doi=10.2307/2506024}}</ref>—మరియు సమీపంలోని గనుల నుండి బంగారాన్ని వెలికితీయడం. సహకరించని స్థానిక ప్రజలు—ఎవరైతే [[:en: Destruction of the Seven Cities|1604లో స్పానిషు వారిని వాల్డివియా నుండి వెళ్ళగొట్టేలా చేశారో]]—కొన్ని నెలల ఆక్రమణ తర్వాత ఈ యాత్ర బృందం కూడా అక్కడి నుండి నిష్క్రమించేలా చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించారు. ఈ ఆక్రమణే స్పానిష్ వారు తిరిగి Valdiviaకు రావడానికి మరియు వలస అమెరికాలోనే [[:en: Valdivian fort system|అతిపెద్ద రక్షణ సముదాయాలలో ఒకదానిని]] నిర్మించడానికి దారితీసింది.<ref>{{cite book |last=Lane |first=Kris E. |title=Pillaging the Empire: Piracy in the Americas 1500–1750 |url=https://books.google.com/books?id=bRgFqADzOLkC&q=Brouwer |year=1998 |publisher=M.E. Sharpe |location=Armonk, N.Y. |isbn=978-0-76560-256-5|page=90}}</ref><ref name=Kock>{{cite web|first=Robbert|last=Kock|url=http://www.colonialvoyage.com/dutchchile.html|title=చిలీలో డచ్ వారు|publisher=Colonial Voyage.com|access-date=23 అక్టోబర్ 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20160229232448/http://www.colonialvoyage.com/dutch-chile/|archive-date=29 ఫిబ్రవరి 2016|url-status=dead}}</ref> === దక్షిణ ఆఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన === 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి, సుగంధ ద్రవ్యాలు మరియు పట్టు వాణిజ్యంలో పోర్చుగల్‌ను అధిగమించి డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ ఆధిపత్య శక్తిగా అవతరించింది. 1652లో, ఐరోపా మరియు ఆసియా మధ్య ప్రయాణించే తమ నౌకలకు ఆహార సామాగ్రిని సమకూర్చే కేంద్రంగా, దక్షిణ ఆఫ్రికా తీరంలోని కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోపు వద్ద ఒక వలస కేంద్రాన్ని (కాలనీని) స్థాపించింది.<ref>Taylor (2001), p.250.</ref> ఆ మార్గంలో వెళ్లే నౌకలకు అవసరమైన ఆహారాన్ని ఉత్పత్తి చేసి అందించేందుకు అంగీకరించిన వలసదారులకు, ఉదారమైన భూ మంజూరులు మరియు పన్ను మినహాయింపు హోదాను కల్పించడంతో, కేప్ ప్రాంతంలోకి డచ్ వలసల ప్రవాహం వేగంగా పెరిగింది.<ref name=Hunt2>{{cite book |last=Hunt|first=John|editor-last=Campbell|editor-first=Heather-Ann|title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708|date=2005 |pages=13–35|publisher=University of Pennsylvania Press|location=Philadelphia|isbn=978-1904744955}}</ref><ref name=Lucas>{{cite book |last=Lucas |first=Gavin|title=An Archaeology of Colonial Identity: Power and Material Culture in the Dwars Valley, South Africa |date=2004 |pages=29–33|publisher=Springer, Publishers|location=New York|isbn=978-0306485381}}</ref> స్థానిక డచ్ శ్రామిక శక్తిని బలోపేతం చేసే ఉద్దేశంతో, కేప్ అధికారులు ఇతర దేశాలకు చెందిన ఐరోపా వాసులను—ముఖ్యంగా జర్మన్లు, ఫ్రెంచి [[:en: Huguenot|హగ్యునాట్]]లను—అలాగే ఈస్ట్ ఇండీస్ నుండి వేలాది మంది బానిసలను కూడా ఆ ప్రాంతానికి రప్పించారు.<ref name=Hunt2/><ref name="Britannica1933">Entry: Cape Colony. ''Encyclopædia Britannica Volume 4 Part 2: Brain to Casting''. Encyclopædia Britannica, Inc. 1933. జేమ్స్ లూయిస్ గార్విన్, సంపాదకుడు.</ref> అయినప్పటికీ, వివిధ జాతి సమూహాల మధ్య పరస్పర వివాహాలు మరియు డచ్ భాషను అందరూ స్వీకరించడం వల్ల కొంతమేర సాంస్కృతిక సమ్మేళనం జరిగింది; అయితే, సమాజ మరియు జాతిపరమైన ప్రాతిపదికన విభేదాలు తలెత్తే అవకాశాలే ఎక్కువగా ఉండేవి.<ref name=NHOSA>{{cite book|last1=Mbenga|first1=Bernard|last2=Giliomee|first2=Hermann|title=New History of South Africa|date=2007|pages=59–60|publisher=Tafelburg, Publishers|location=Cape Town|isbn=978-0624043591}}</ref> కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ వద్ద ఉన్న డచ్ వలస ప్రాంతం తన ప్రారంభ స్థావరాన్ని దాటి విస్తరించింది, మరియు 1778లో దీని సరిహద్దులు అధికారికంగా ఏకీకృతం చేయబడి, సమగ్రమైన డచ్ కేప్ వలస ప్రాంతంగా రూపుదిద్దుకుంది.<ref name=Stapleton>{{cite book|last=Stapleton|first=Thomas|title=A Military History of South Africa: From the Dutch-Khoi Wars to the End of Apartheid |date=2010|pages=4–7|publisher=ABC-CLIO, LLC|location=Santa Barbara|isbn=978-0313365898}}</ref> ఆ సమయంలో, డచ్ వారు కేప్ ప్రాంతంలోని స్థానిక [[:en: Khoisan|ఖోయిసను]], [[:en: San people|శాన్]] ప్రజలను అణచివేసి, వారి సంప్రదాయ భూభాగాలను ఆక్రమించుకున్నారు.<ref name=Stapleton/> డచ్ సైనిక దళాలు తూర్పు దిశగా సాగించిన విస్తరణ యాత్రలు, పడమర దిశగా విస్తరిస్తున్న [[:en: Xhosa people|హోసా]] ప్రజలను ఎదుర్కొన్నప్పుడు నిలిచిపోయాయి.<ref name=Stapleton/> సుదీర్ఘమైన వివాదంలో చిక్కుకోకుండా ఉండే ఉద్దేశంతో, డచ్ ప్రభుత్వం మరియు హోసా నాయకులు తమతమ నియంత్రణ ప్రాంతాలను అధికారికంగా విభజించుకోవాలని, అలాగే ఒకరి సరిహద్దులను మరొకరు అతిక్రమించకూడదని అంగీకరించారు.<ref name=Stapleton/> అయితే, డచ్ వారు తమ సొంత వలసదారులను నియంత్రించడంలో విఫలమయ్యారు; ఆ వలసదారులు ఆ ఒప్పందాన్ని ధిక్కరించి Xhosa భూభాగంలోకి ప్రవేశించారు. ఇది దక్షిణ ఆఫ్రికా చరిత్రలోనే అత్యంత సుదీర్ఘమైన వలస పాలన సంబంధిత సంఘర్షణలలో ఒకటైన [[:en: Xhosa Wars|హోసా యుద్ధాలకు]] దారితీసింది.<ref name=Stapleton/> === గ్రేట్ బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్‌లతో వైరం (1652–1795) === 1651లో, ఇంగ్లీష్ పార్లమెంటు మొట్టమొదటి '([[:en: Navigation Act| నావిగేషన్ చట్టం']])ను ఆమోదించింది. ఈ చట్టం ఇంగ్లాండు, దాని కరేబియన్ వలసల మధ్య జరిగే లాభదాయక వాణిజ్యం నుండి డచ్ నౌకలను మినహాయించింది. దీని ఫలితంగా మరుసటి ఏడాదే ఇరు దేశాల మధ్య ప్రత్యక్ష ఘర్షణలు చెలరేగాయి; ఇదే మూడు 'ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాల'లో మొదటిది. ఈ యుద్ధాలు రెండు దశాబ్దాల పాటు అడపాదడపా కొనసాగుతూ, డచ్ నావికా శక్తిని క్రమంగా క్షీణింపజేసి, అంతిమంగా ఇంగ్లాండ్‌కు ప్రయోజనం చేకూర్చాయి.<ref>McEvedy (1988), p.46.</ref><ref>Taylor (2001), p.259</ref> 1661లో, చైనాలో 'మింగ్' వంశం నుండి 'క్వింగ్' వంశానికి అధికారం మారుతున్న పరిణామాల మధ్య, మింగ్ సేనాధిపతి అయిన 'కోక్సింగా' ఒక నౌకాదళాన్ని నడిపించుకుంటూ ఫార్మోసాపై దండయాత్ర చేశాడు. గవర్నర్ 'ఫ్రెడరిక్ కోయెట్' నాయకత్వంలోని డచ్ రక్షణ దళం, తొమ్మిది నెలల పాటు శత్రువులను సమర్థవంతంగా ఎదుర్కొని నిలబడింది. అయితే, జావా నుండి వచ్చిన డచ్ బలగాలను కోక్సింగా ఓడించిన తర్వాత, కోయెట్ ఫార్మోసాను అప్పగించి లొంగిపోయాడు.<ref>{{cite book |last=Coyett |first=Frederick |author-link=Frederick Coyett |chapter=Arrival and Victory of Koxinga |chapter-url=https://archive.org/stream/formosaunderdut01campgoog#page/n428/mode/1up |orig-year=First published 1675 in '' 't verwaerloosde Formosa'' |pages=412–459 |editor-last=Campbell |editor-first=William |editor-link=William Campbell (missionary) |title=Formosa under the Dutch: described from contemporary records, with explanatory notes and a bibliography of the island |year=1903 |publisher=Kegan Paul |location=London |isbn=9789576380839 |lccn=04007338 }}</ref> [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] అనేవి 1652 నుండి 1674 మధ్య ఇంగ్లీష్ మరియు డచ్ ప్రజల మధ్య జరిగిన మూడు యుద్ధాల పరంపర. రాజకీయ వివాదాలు మరియు వాణిజ్య నౌకా రవాణాలో పెరుగుతున్న పోటీ ఈ యుద్ధాలకు ప్రధాన కారణాలు.<ref>Steven C. A. Pincus, ''Protestantism and Patriotism: Ideologies and the Making of English Foreign Policy, 1650–1668'' (1996)</ref> [[:en: First Anglo-Dutch War|మొదటి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1652–54)లో, ఆనాటి నావికా యుద్ధ వ్యూహాలకు అత్యంత అనుకూలంగా ఉండే, అధిక సంఖ్యలో మరియు మరింత శక్తివంతమైన "[[:en: Ship of the line|ships of the line]]" (యుద్ధ నౌకలు) కలిగి ఉండటం ద్వారా ఇంగ్లీష్ వారికి నావికా దళపరమైన ఆధిపత్యం లభించింది. ఇంగ్లీష్ వారు అనేక డచ్ వాణిజ్య నౌకలను కూడా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. [[:en: Holmes's Bonfire|హోమ్స్ బాన్‌ఫైర్]] అనేది [[:en: Second Anglo-Dutch War|రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో, 1666 ఆగస్టు 19 మరియు 20 తేదీలలో, ఇంగ్లీష్ నావికా దళం నెదర్లాండ్స్‌లోని [[:en: Vlie|Vlie]] నదీ ముఖద్వారంపై జరిపిన ఒక ఆకస్మిక దాడి. ఈ దాడికి, ఆక్రమణ దళాల కమాండర్ అయిన రియర్-అడ్మిరల్ [[:en: Robert Holmes (admiral)|రాబర్ట్ హోమ్స్]] పేరు పెట్టారు; ఈ దాడిలో 140 నౌకలతో కూడిన భారీ డచ్ వాణిజ్య నౌకా దళాన్ని అగ్నికి ఆహుతి చేసి ధ్వంసం చేయడంలో వారు విజయం సాధించారు. అదే చర్యలో, [[:en: West-Terschelling| West-Terschelling]] పట్టణం తగులబెట్టబడింది; ఇది [[:en: Dutch Republic| Dutch Republic]]లో తీవ్ర ఆగ్రహానికి కారణమైంది. 1664లో, ఆంగ్ల దళాలు [[:en: New Netherland|న్యూ నెదర్లాండ్]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి కదిలినప్పుడు, రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం ప్రారంభమైంది. [[:en: Treaty of Breda (1667)|బ్రెడా ఒప్పందం]] (1667) ప్రకారం, న్యూ నెదర్లాండ్ ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది; దీనికి ప్రతిఫలంగా, ఆ సంవత్సరపు ప్రారంభంలోనే డచ్ దళాలు ఆక్రమించుకున్న సురినామ్‌లోని ఆంగ్ల స్థావరాలు ఇంగ్లాండ్‌కు తిరిగి ఇవ్వబడ్డాయి. 1673లో [[:en: Third Anglo-Dutch War|మూడవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో డచ్ వారు న్యూ నెదర్లాండ్‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ, మరుసటి ఏడాదే అది తిరిగి ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది. దీనితో ఉత్తర అమెరికా ఖండంలో డచ్ పాలన ముగిసింది; అయినప్పటికీ, ఆంగ్ల పాలనలో ఒక పెద్ద డచ్ సమాజం మిగిలిపోయింది, వీరు 18వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు తమ భాష, చర్చి మరియు ఆచారాలను కొనసాగించారు.<ref>Taylor (2001), p.260</ref> దక్షిణ అమెరికాలో, డచ్ వారు 1658లో [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్]] వారి నుండి [[:en: Cayenne (Dutch colony)|కయెన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు, మరియు ఒక సంవత్సరం తర్వాత ఫ్రెంచ్ వారు దానిని తిరిగి పొందేందుకు చేసిన ప్రయత్నాన్ని తిప్పికొట్టారు. అయితే, ఆ వలస ప్రాంతం లాభదాయకం కాదని తేలడంతో, 1664లో అది తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించబడింది. 1676లో డచ్ వారు దానిని మళ్ళీ స్వాధీనం చేసుకున్నారు, కానీ ఒక సంవత్సరం తర్వాత, ఈసారి శాశ్వతంగా, దానిని తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించారు. 1688 నాటి [[:en: Glorious Revolution|మహిమాన్విత విప్లవం]] ఫలితంగా, డచ్‌కు చెందిన [[:en: William III of England|విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్]] ఇంగ్లాండ్ సింహాసనాన్ని అధిష్టించారు; ఆయన ఇంగ్లాండ్, [[:en: Kingdom of Scotland|స్కాట్లాండ్]] మరియు [[:en: Kingdom of Ireland|ఐర్లాండ్]] కిరీటాలను పొందడంతో, నెదర్లాండ్సు ఇంగ్లాండు మధ్య ఎనభై ఏళ్లుగా కొనసాగుతున్న వైరం ముగిసింది, అయితే ఫ్రాన్స్‌తో ఉన్న వైరం మాత్రం అలాగే కొనసాగింది. [[:en: American Revolutionary War|అమెరికన్ విప్లవ యుద్ధం]] సమయంలో, బ్రిటన్ నెదర్లాండ్స్‌పై యుద్ధం ప్రకటించింది (దీనినే [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాల్గవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] అంటారు); ఈ యుద్ధంలో బ్రిటన్, డచ్ వలస ప్రాంతమైన సిలోన్‌ను స్వాధీనం చేసుకుంది. [[:en: Peace of Paris (1783)|పారిస్ శాంతి ఒప్పందం]] (1783) ప్రకారం, సిలోన్ తిరిగి నెదర్లాండ్స్‌కు అప్పగించబడింది మరియు [[:en: Negapatnam|నాగపట్టణం]] బ్రిటన్‌కు అప్పగించబడింది. === నెపోలియన్ యుగం (1795–1815) === [[File:Grote partij bij het opperhoofd van Dejima.jpg|thumb|జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వాణిజ్య కేంద్రం, సుమారు 1805]] 1795లో ఫ్రెంచి విప్లవ సైన్యం డచ్ గణతంత్రంపై దండెత్తి, ఆ దేశాన్ని ఫ్రాన్స్‌కు ఒక ఉపగ్రహ రాజ్యంగా మార్చింది; దీనికి బటావయను గణతంత్రం అని పేరు పెట్టారు. ఫ్రాన్స్‌తో యుద్ధంలో ఉన్న బ్రిటన్, వెంటనే ఆసియా, [[:en: Battle of Muizenberg|దక్షిణ ఆఫ్రికా]], కరేబియన్‌లలో ఉన్న డచ్ వలసలను ఆక్రమించుకునే దిశగా చర్యలు చేపట్టింది. 1802లో బ్రిటను, ఫ్రాన్సు మధ్య కుదిరిన అమియన్స్ ఒప్పందం నిబంధనల ప్రకారం, బ్రిటీషు వారు స్వాధీనం చేసుకున్న కేప్ కాలనీ మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీసు దీవులను తిరిగి ఆ గణతంత్రానికి అప్పగించారు. [[శ్రీలంక|సిలోన్]]ను మాత్రం డచ్ వారికి తిరిగి ఇవ్వలేదు; దాన్ని బ్రిటీష్ క్రౌన్ కాలనీగా మార్చారు. 1803లో బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ మధ్య మళ్ళీ యుద్ధం మొదలైన తర్వాత, బ్రిటీష్ వారు [[:en: Battle of Blaauwberg|తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నారు]] కేప్ కాలనీని మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీస్‌ను. బ్రిటీష్ వారు 1811లో [[:en: Invasion of Java (1811)|జావా దీవిపై దండెత్తి, దానిని కూడా ఆక్రమించుకున్నారు]]. 1806లో, నెపోలియన్ బటావయన్ గణతంత్రాన్ని రద్దు చేసి, ఒక రాచరిక వ్యవస్థను స్థాపించాడు; ఇందులో తన సోదరుడైన లూయిస్ బోనపార్టేని నెదర్లాండ్సు రాజుగా సింహాసనంపై అధిష్టింపజేశాడు. 1810లో నెపోలియన్ లూయిస్‌ను అధికారం నుండి తొలగించాడు, ఆ తర్వాత 1813లో ఆ దేశానికి స్వాతంత్ర్యం లభించే వరకు, ఫ్రాన్స్ నుండే ప్రత్యక్షంగా పరిపాలన సాగింది. మరుసటి సంవత్సరం, స్వతంత్ర నెదర్లాండ్స్ బ్రిటన్‌తో [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1814|ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]]పై సంతకం చేసింది. బ్రిటన్ స్వాధీనం చేసుకున్న వలసలన్నింటినీ నెదర్లాండ్స్‌కు తిరిగి అప్పగించారు; అయితే డచ్ కేప్ కాలనీ, డచ్ సిలోను, [[:en: Dutch colonisation of the Guianas|డచ్ గయానా]]లోని కొంత భాగాన్ని మాత్రం తిరిగి ఇవ్వలేదు. === నెపోలియన్ అనంతర యుగం (1815–1945) === [[File:Dutch East Indies Expansion.gif|thumb|right|upright=1.45|ఇండోనేషియా ద్వీపసమూహంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ విస్తరణ]] 1815లో నెపోలియన్ ఓటమి తర్వాత, [[:en: Congress of Vienna|వియన్నా కాంగ్రెస్]] వద్ద ఐరోపా సరిహద్దులు తిరిగి నిర్ణయించబడ్డాయి. 1581లో స్పెయిన్ నుండి [[:en: declaration of independence|స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకున్న]]ప్పటి నుండి మొదటిసారిగా, డచ్ వారు [[:en: Southern Netherlands|దక్షిణ నెదర్లాండ్స్]]తో కలిసి ఒక రాజ్యాంగబద్ధమైన రాచరిక వ్యవస్థలో, [[:en: United Kingdom of the Netherlands|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ ఆఫ్ ది నెదర్లాండ్స్]]గా తిరిగి ఏకమయ్యారు. ఈ కలయిక కేవలం 15 సంవత్సరాలు మాత్రమే కొనసాగింది. 1830లో, దేశం యొక్క దక్షిణ భాగంలో జరిగిన ఒక [[:en: Belgian Revolution|విప్లవం]] కారణంగా, [[:en: Belgium|బెల్జియం]] అనే కొత్త దేశం '' ([[:en: de facto independence| వాస్తవ స్వాతంత్ర్యం]]) పొందింది. దివాలా తీసిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ 1800 జనవరి 1న రద్దు చేయబడింది,<ref name="RICKLEFSp110">{{cite book| last =Ricklefs | first =M.C. | title =A History of Modern Indonesia Since c.1300, 2nd Edition | publisher =MacMillan | year =1991 | location =London | isbn = 0-333-57689-6 | page =110 }}</ref> మరియు దాని ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలన్నీ జాతీయం చేయబడి [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]]గా మార్చబడ్డాయి. ఆగ్నేయాసియాలో ఆంగ్లో-డచ్ (బ్రిటిష్-డచ్) వైరం [[:en: Singapore|సింగపూర్]] నౌకాశ్రయం విషయంలో కొనసాగుతూనే ఉంది; ఈ నౌకాశ్రయాన్ని 1819లో జోహోర్ సుల్తాన్ [[:en: Founding years of modern Singapore|బ్రిటిష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీకి అప్పగించారు]]. అంతకు ఒక సంవత్సరం ముందు సుల్తాన్ పూర్వీకుడితో కుదుర్చుకున్న ఒప్పందం ద్వారా ఆ ప్రాంతంపై తమకే నియంత్రణ లభించిందని డచ్ వారు వాదించారు. అయితే, సింగపూర్ ఒక అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రంగా ఎదుగుతున్న నేపథ్యంలో, అక్కడి నుండి బ్రిటిష్ వారిని తొలగించడం అసాధ్యమని డచ్ వారికి స్పష్టమైంది; తత్ఫలితంగా, [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1824|1824 నాటి ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]] ద్వారా ఈ వివాదం పరిష్కరించబడింది. ఈ ఒప్పంద నిబంధనల ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్ [[:en: Malacca|మలక్కా]]ను మరియు భారతదేశంలోని తమ స్థావరాలను బ్రిటిష్ వారికి అప్పగించింది, అలాగే సింగపూర్ పై బ్రిటిష్ వారి హక్కును గుర్తించింది. దీనికి ప్రతిఫలంగా, బ్రిటిష్ వారు [[:en: Bencoolen Presidency|Bencoolen]]ను అప్పగించారు మరియు "సింగపూర్ జలసంధికి దక్షిణాన ఉన్న ద్వీపాలలో"ని పాలకులతో ఎటువంటి ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోకూడదని అంగీకరించారు. ఈ విధంగా, ఆ [[:en: Maritime Southeast Asia|ద్వీపసమూహం]] రెండు ప్రభావ మండలాలుగా విభజించబడింది: ఒకటి [[:en: Malay Peninsula|మలయ్ ద్వీపకల్పం]]పై బ్రిటిష్ వారిది, మరొకటి ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో డచ్ వారిది.<ref>SarDesai, pp.92–93.</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ చరిత్రలోనూ, దానికి ముందున్న VOC కాలంలోనూ, తమ భూభాగాలపై డచ్ వారి నియంత్రణ చాలా వరకు బలహీనంగానే ఉండేది; అయితే, 19వ శతాబ్దం గడిచేకొద్దీ ఈ నియంత్రణ విస్తరించబడింది. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో మాత్రమే, ఆధునిక ఇండోనేషియా సరిహద్దులుగా మారిన ప్రాంతాలన్నింటికీ డచ్ ఆధిపత్యం విస్తరించగలిగింది. VOC మరియు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలాల మొత్తం 350 సంవత్సరాల చరిత్రలో ఎక్కువ భాగం, అత్యధిక జనాభా మరియు వ్యవసాయ ఉత్పాదకత కలిగిన [[:en: Java|జావా]] ప్రాంతం డచ్ ఆధిపత్యంలోనే ఉన్నప్పటికీ, [[:en: Aceh|ఆచే]], [[:en: Lombok|లొంబోక్]], [[:en: Bali|బాలి]] మరియు [[:en: Borneo|బోర్నియో]] వంటి అనేక ప్రాంతాలు ఆ కాలంలో ఎక్కువ భాగం స్వతంత్రంగానే కొనసాగాయి.<ref>{{cite book | last =Witton | first =Patrick | title =Indonesia | publisher =Lonely Planet | year =2003 | location =Melbourne | pages =23–25| isbn=1-74059-154-2 }}; {{cite book |last=Schwarz |first=A. |year=1994 |title=A Nation in Waiting: Indonesia in the 1990s |pages=[https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 3–4] |publisher=Westview Press |isbn=1-86373-635-2 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 }} </ref> 1871లో, [[:en: Dutch Gold Coast|డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్]]లోని డచ్ ఆస్తులన్నీ [[:en: Anglo-Dutch Treaties of 1870-1871|బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి]]. 1791లో డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ రద్దు చేయబడింది, మరియు సురినామ్, కరేబియన్‌లలోని దాని వలస ప్రాంతాలు నేరుగా ప్రభుత్వ పాలనలోకి తీసుకురాబడ్డాయి.<ref>Rogozinski (1999), pp.213</ref> కరేబియన్‌లోని డచ్ వలసల ఆర్థిక వ్యవస్థలు [[:en: Spanish America|స్పానిష్ అమెరికా]]లోకి వస్తువులు మరియు బానిసల అక్రమ రవాణాపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, 1814లో బానిస వ్యాపారం ముగియడం మరియు దక్షిణ, మధ్య అమెరికాలోని కొత్త దేశాలు స్పెయిన్ నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, ఆ లాభదాయకత వేగంగా క్షీణించింది. డచ్ వ్యాపారులు ఆ ద్వీపాలను వదిలిపెట్టి, భారీ సంఖ్యలో అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు లేదా అమెరికా ఖండంలోని ఇతర ప్రాంతాలకు తరలిపోయారు; దీనితో అక్కడ తక్కువ ఆదాయం కలిగిన చిన్న జనాభా మాత్రమే మిగిలింది, వీరికి డచ్ ప్రభుత్వం నుండి ([[:en: subsidy| ఆర్థిక సహాయం]]) అవసరమైంది. 1828 నుండి 1845 వరకు, [[:en: Curaçao and subordinates|ఆంటిల్స్]] ప్రాంతం సురినామ్‌తో కలిపి ఒకే పరిపాలన కింద నిర్వహించబడింది. బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు అయిన చాలా కాలం తర్వాత గానీ, 1863 వరకు డచ్ కరేబియన్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు కాలేదు (ఈ రోజును [[:en: Ketikoti|Keti Koti]] అని పిలుస్తారు); అయితే, అప్పటికి అక్కడ కేవలం 6,500 మంది బానిసలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నారు. సురినామ్‌లో, బానిస యజమానులు బానిసలను విముక్తం చేసినందుకు డచ్ ప్రభుత్వం నుండి పరిహారం డిమాండ్ చేశారు; అదే సమయంలో [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]]లో, 1848లో ఫ్రెంచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో బానిసత్వం రద్దు కావడంతో, డచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో ఉన్న బానిసలు తమ స్వేచ్ఛను తామే సాధించుకున్నారు.<ref>Rogozinski (1999), pp.213–4</ref> సురినామ్‌లో, బానిసత్వం రద్దు అయిన తర్వాత, చైనీస్ కార్మికులను [[:en: Coolie|ఒప్పంద కూలీలుగా]] వలస రావడానికి ప్రోత్సహించారు,<ref>{{cite web|url=http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|title=オリックス銀行・カードローンの申し込み方|access-date=18 May 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141115073136/http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|archive-date=15 November 2014}}</ref> అలాగే 1890 మరియు 1939 మధ్య కాలంలో జావనీస్ (జావా ద్వీపవాసులు) కూడా ఇదే విధంగా వలస వచ్చారు.<ref>[http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm Javanese in Suriname strive to preserve origins<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080407202219/http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm |date=7 April 2008 }}</ref> కరేబియన్ మరియు దక్షిణ అమెరికా ప్రాంతాలలో డచ్ వారి ఉనికి చాలా తక్కువగా ఉండేది. [[:en: Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ వెస్ట్ ఇండీస్]]లో [[:en: Aruba|అరుబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]], [[:en: Saba (island)|సబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] మరియు [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]] వంటి ప్రాంతాలు డచ్ ఆధీనంలో ఉండేవి. వీటికి సరిగ్గా దక్షిణాన [[:en: Surinam (Dutch colony)|సురినామ్]] ఉండేది. 1940లో నెదర్లాండ్స్ యుద్ధంలోకి ప్రవేశించినప్పుడు, వెస్ట్ ఇండీస్ రక్షణ బాధ్యత కేవలం స్థానిక పోలీసులు మరియు మిలీషియా (పౌర దళాల) చేతుల్లో మాత్రమే ఉండేది.<ref name= holland>{{cite web| url = http://www.waroverholland.nl/index.php?page=dutch-army-strategy-organisation-and-armament-in-wwii| title = WWIIలో డచ్ సైన్యం వ్యూహం మరియు ఆయుధాలు| website = హాలండ్ పై యుద్ధం| ప్రచురణకర్త = స్టిచింగ్ కెన్నిస్పంట్ మెయి 1940 | access-date = 15 ఆగస్టు 2016}}</ref><ref>{{cite magazine |last=Onderwater |first=Tico|date=December 2016|title='Onder bescherming der Amerikaansche vloot': Curaçao tijdens de Tweede Wereldoor |url=https://marineblad.nl/images/Marineblad/2010-2019/2016/Nr._8/MB_december_20161512.pdf|magazine=Marineblad |వాల్యూమ్=126 |ఇష్యూ=8 |పేజీలు=24-28| </ref> అక్కడ ఉన్న ఏకైక డచ్ నౌకాదళ నౌక స్లూప్ ''వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్''.<ref name= sloop>{{cite web| url = http://www.netherlandsnavy.nl/Vkinsbergen.htm| టైటిల్ = ఆర్టిలరీ ఇన్‌స్ట్రక్షన్ షిప్ వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్| last = విస్సర్ | మొదటి = జనవరి| తేదీ = 14 డిసెంబర్ 2004| website = రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం యొక్క రాయల్ నెదర్లాండ్స్ నేవీ యుద్ధనౌకలు| access-date = 15 ఆగష్టు 2016}}</ref> సురినామ్‌ను 200-బలమైన ఆర్మీ పదాతిదళం రక్షించింది, దీనికి అనుబంధంగా మిలీషియా రైఫిల్ కంపెనీ మరియు పాత స్టేషన్ షిప్ ఉంది.<ref name= holland/> అరుబా మరియు కురాకో దీవులలో ముఖ్యమైన చమురు శుద్ధి కర్మాగారాలు ఉన్నందున, 1940 మే 10న ఈ రెండు దీవులను బ్రిటిష్ సంరక్షణలోకి తీసుకున్నారు.<ref name="arubacura">{{cite web|url=https://www.verzetsmuseum.org/museum/nl/tweede-wereldoorlog/koninkrijkdernederlanden/suriname_antillen_aruba|title=Wereldoorlog in de West - Suriname, de Nederlandse Antillen en Aruba 1940-1945|website=Verzetsmuseum|language=nl|access-date=7 September 2020}}</ref> సురినామ్ అత్యంత ముఖ్యమైన బాక్సైటు సరఫరాదారులలో ఒకటిగా ఉండేది. అమెరికన్ విమానయాన పరిశ్రమకు అల్యూమినియం అత్యంత ఆవశ్యకమైనది. 1941 సెప్టెంబరులో, ఈ వలస ప్రాంతాన్ని రక్షించడంలో సహాయపడేందుకు అమెరికన్ దళాలను పంపుతామని అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]] ప్రతిపాదించారు. 1941 నవంబరులో, మొదటి 1,000 మంది అమెరికన్ సైనికులు [[:en: Paramaribo| Paramaribo]] చేరుకున్నారు.<ref>{{cite web|url=https://www.trisonline.nl/de-tris/tweede-wereldoorlog/|title=Tweede wereldoorlog|website=Troepenmacht in Suriname Online|access-date=7 September 2020|language=nl}}</ref><ref>{{cite book |last=Gibson |first=Carrie |title=Empire's Crossroads: A History of the Caribbean from Columbus to the Present Day |publisher=Grove Press |date=2014 |pages=258–263 |isbn=978-0-8021-2431-9}}</ref> 1942లో, అరుబా మరియు కురాకో దీవుల సంరక్షణ బాధ్యతను అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు అప్పగించారు.<ref name="arubacura"/> 1942లో, సురినామ్‌లో తీర రక్షణ ఫిరంగి దళాలు, ([[:en: conscription| నిర్బంధ సైనిక సేవ]]) కోసం నిధులు కేటాయించారు. సురినామ్ మరియు వెస్ట్ ఇండీస్‌లలో నిర్బంధ సైనిక సేవ కింద చేరిన సైనికులు, '[[:en: Schutterij|షుట్టెరిజు]] అని పిలువబడే జాతీయ గార్డు విభాగాలను ఏర్పాటు చేశారు. యుద్ధ సమయంలో, వందలాది మంది నిర్బంధ సైనికులు వాణిజ్య, నౌకాదళ నౌకల మీద విమాన విధ్వంసక ఫిరంగిదారులుగా సేవలందించారు; వీరిలో డజన్ల కొద్దీ సైనికులు ప్రాణాలు కోల్పోయారు. వెస్ట్ ఇండీస్‌లో స్వచ్ఛంద సేవకులు '' ("[[:en: Burgerwacht| సివిక్ గార్డ్]])లోనూ, సురినామ్‌లో '' ("[[:en: Stad en Landwacht| Stad en Landwacht]]సిటీ అండ్ కంట్రీ గార్డ్]]లోనూ చేరారు.<ref name= own>{{cite web| url = https://www.verzetsmuseum.org/museum/en/tweede-wereldoorlog/kingdomofthenetherlands/surinamatillesaruba/surinamatillesaruba,own_army| title = Our Own Army| website = verzetsmuseum.org| publisher = Dutch Resistance Museum| access-date = 15 August 2016}}</ref> అప్పటికి, ఒక డచ్ మోటార్ వేల్‌బోటు అరూబాలో గస్తీ తిరుగుతుండగా,<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=145}}</ref> కురాకో రక్షణ బాధ్యతను అనేక చిన్న నౌకలు నిర్వర్తించేవి. జూలై 1942లో, వీటిని ([[:en: convoy escorts| నౌకాదళాల రక్షణ]]) కోసం వినియోగించే నిమిత్తం ప్రత్యేకంగా కేటాయించారు.<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=258}}</ref> === వలస పాలన అంతం (1942–1975) === ====ఇండోనేషియా==== [[File:Presiden Sukarno (retouched).jpg|thumb|upright=0.55|[[:en: Sukarno| Sukarno]], ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ఉద్యమ నాయకుడు]] జనవరి 1942లో, [[:en: Imperial Japan|జపాన్]] [[:en: Netherlands East Indies campaign|నెదర్లాండ్స్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ‌మీద దండయాత్ర]] చేసింది.<ref>L., Klemen, 1999–2000, ''The Netherlands East Indies 1941–42'', "[http://warfare.gq/dutcheastindies/index.html Forgotten Campaign: The Dutch East Indies Campaign 1941–1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110726053035/http://www.dutcheastindies.webs.com/index.html |date=26 July 2011 }} అయితే [[:en: Netherlands|మాతృదేశం]] (నెదర్లాండ్స్) మాత్రం 1940లోనే [[:en: Battle of the Netherlands|[[Nazi Germany|నాజీ జర్మనీ]] ఆక్రమణకు]] గురైంది ".</ref> రెండు నెలల తర్వాత జావాలో డచ్ వారు లొంగిపోయారు; ఇండోనేషియా ప్రజలు మొదట్లో జపాన్ వారిని విముక్తిదాతలుగా స్వాగతించారు.<ref>Ricklefs (1991), p. 195. Vickers (2005), pp.85, 85.] </ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం మిగిలిన కాలంలో జరిగిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ జపనీస్ ఆక్రమణ కారణంగా, డచ్ వలస పాలన ఆర్థిక, రాజకీయ, సామాజిక వ్యవస్థలు పూర్తిగా ధ్వంసమయ్యాయి; వాటి స్థానంలో ఒక జపనీస్ పాలన ఏర్పడింది. యుద్ధానికి ముందున్న దశాబ్దాలలో, ఇండోనేషియాలోని చిన్నపాటి జాతీయవాద ఉద్యమాన్ని అణచివేయడంలో డచ్ వారు అత్యంత విజయవంతమయ్యారు; ఆ కారణంగానే, ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య సాధనలో జపనీస్ ఆక్రమణ ఒక కీలకమైన మలుపుగా పరిణమించింది. అయితే 1914లో డచ్ సోషలిస్టు [[:en: Henk Sneevliet| Henk Sneevliet]] స్థాపించిన ఇండోనేషియా కమ్యూనిస్టు పార్టీ—ఆ సమయంలో డచ్ కార్మికులు మరియు నావికులలో కూడా బాగా ఆదరణ పొందింది—1917 నుండే [[:en: Sarekat Islam| Sarekat Islam]] (చూడండి) తో వ్యూహాత్మక కూటమిని ఏర్పరచుకుంది. ఈ కూటమి ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ప్రకటన జరిగేంత వరకు కొనసాగింది; అంతేకాక, రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు ‌మీద జపనీస్ ఆక్రమణకు వ్యతిరేకంగా జరిగిన పోరాటంలో ఈ పార్టీ ప్రత్యేకించి కీలక పాత్ర పోషించింది. జపనీయులు ఇండోనేషియా జాతీయవాదాన్ని ప్రోత్సహించి, దానికి మద్దతునిచ్చారు; దీని ఫలితంగా కొత్త స్థానిక సంస్థలు ఆవిర్భవించాయి, అలాగే [[:en: Sukarno| Sukarno]] వంటి జాతీయవాద నాయకులు వెలుగులోకి వచ్చారు. డచ్ పౌరులందరినీ నిర్బంధంలో ఉంచడం వల్ల, అనేక నాయకత్వ మరియు పరిపాలనా బాధ్యతలను ఇండోనేషియా వాసులు స్వీకరించే అవకాశం లభించింది; అయినప్పటికీ, అత్యున్నత స్థాయి పదవులు మాత్రం జపనీయుల చేతుల్లోనే ఉండిపోయాయి. 1945 ఆగస్టులో జపాన్ లొంగిపోయిన రెండు రోజుల తర్వాత, సుకర్నో మరియు తోటి జాతీయవాద నాయకుడు మహమ్మద్ హట్టా ఏకపక్షంగా ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించారు. డచ్ వారు తమ వలసను తిరిగి స్థాపించడానికి ప్రయత్నించడంతో, నాలుగున్నర సంవత్సరాల పోరాటం ఇండోనేషియా జాతీయ విప్లవానికి దారితీసింది. డచ్ దళాలు చివరికి చాలా వరకు వలస భూభాగాన్ని తిరిగి ఆక్రమించుకున్నాయి మరియు గెరిల్లా పోరాటం చెలరేగింది. అధికశాతం ఇండోనేషియన్లు, మరియు అంతిమంగా అంతర్జాతీయ అభిప్రాయం కూడా స్వాతంత్ర్యానికి అనుకూలంగా ఉన్నాయి, మరియు 1949 డిసెంబర్‌లో, నెదర్లాండ్స్ ఇండోనేషియా సార్వభౌమాధికారాన్ని అధికారికంగా గుర్తించింది. 1949 ఒప్పందంలోని నిబంధనల ప్రకారం, పశ్చిమ న్యూ గినియా నెదర్లాండ్స్ న్యూ గినియాగా డచ్ వారి ఆధ్వర్యంలోనే కొనసాగింది మరియు దాని వివాదం ఒక సంవత్సరంలో పరిష్కరించబడుతుంది. ఇండోనేషియా జాతీయవాదులు మొదట్లో ఉద్దేశించినట్లుగా, అధ్యక్షుడు సుకర్నో నేతృత్వంలోని కొత్త ఇండోనేషియా ప్రభుత్వం ఆ భూభాగాన్ని ఇండోనేషియా నియంత్రణలోకి తీసుకురావాలని ఒత్తిడి చేసింది. అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ఒత్తిడి తరువాత, 1962 న్యూయార్కు ఒప్పందం ప్రకారం నెదర్లాండ్స్ దానిని ఇండోనేషియాకు బదిలీ చేసింది.<ref name="Adam">{{Cite book|title=Violent Internal Conflicts in Asia Pacific: Histories, Political Economics, and Policies|author=Adam, Asvi Warman|author2=Anwar, Dewi Fortuna |publisher=Yayasan Obor Indonesia|year=2005|pages=219}}</ref> [[File:Tropenmuseum Royal Tropical Institute Objectnumber 10019010 Groep Nederlandse kolonisten op de bo.jpg|thumb|1920లో సురినామ్‌లో డచ్ వలసవాదులు. 1975లో స్వాతంత్ర్యం తరువాత చాలా మంది యూరోపియన్లు వెళ్ళిపోయారు.]] ====సురినామ్ మరియు నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్==== 1954లో, "నెదర్లాండ్సు రాజ్యం కోసం చార్టరు" ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్, సురినామ్, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ (ఆ సమయంలో అరుబాతో సహా) "నెదర్లాండ్స్ త్రైపాక్షిక రాజ్యం"గా పిలువబడే ఒక మిశ్రమ రాజ్యంగా మారింది. రక్షణ, విదేశీ వ్యవహారాలు మరియు పౌరసత్వం వంటి కొన్ని విషయాలు మినహా, పూర్వపు వలస ప్రాంతాలకు స్వయంప్రతిపత్తి మంజూరు చేయబడింది; ఈ విషయాలు రాజ్య బాధ్యతగా ఉండేవి. 1969లో, కురాకోలో అశాంతి అల్లర్లను అణచివేయడానికి డచ్ మెరైన్‌లను పంపడానికి దారితీసింది. 1973లో, సురినామ్‌ స్వాతంత్ర్యం కోసం చర్చలు ప్రారంభమయ్యాయి; 1975లో పూర్తి స్వాతంత్ర్యం లభించడంతో డచ్ వలస సామ్రాజ్యం అంతమైంది. ఈ సందర్భాన్ని వినియోగించుకుని, సుమారు 60,000 మంది వలసదారులు నెదర్లాండ్స్‌కు తరలివెళ్లారు.<ref name="Rogozinski">Rogozinski, pp.296–7</ref><ref name="Oxford" /> 1986లో, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ సమాఖ్య నుండి విడిపోవడానికి [[:en: Aruba|అరుబా]]కు అనుమతి లభించింది; పదేళ్లలోపు పూర్తి స్వాతంత్ర్యం పొందాలని నెదర్లాండ్స్ దానిపై ఒత్తిడి తెచ్చింది. అయితే, 1994లో, ఒక స్వతంత్ర '' ([[:en: Realm| రాజభాగం]]గా దాని హోదాను కొనసాగించడానికి అంగీకారం కుదిరింది.<ref name="Rogozinski" /> 2010 అక్టోబర్ 10న, [[:en: Dissolution of the Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ రద్దు చేయబడ్డాయి]]. ఆ తేదీ నుండి అమలులోకి వచ్చేలా, అరుబా అప్పటికే అనుభవిస్తున్నటువంటి 'దేశం' హోదాను కింగ్‌డమ్ పరిధిలో [[:en: Curaçao| Curaçao]] మరియు [[:en: Sint Maarten| Sint Maarten]] కూడా పొందాయి. బోనైర్, సింట్ యుస్టాటియసు, సబా దీవులు డచ్ మునిసిపాలిటీల మాదిరిగానే హోదాను పొందాయి మరియు ఇప్పుడు వీటిని కొన్నిసార్లు కరేబియను నెదర్లాండ్సుగా సూచిస్తారు.<ref name="time">Officielebekendmakingen.nl – [https://zoek.officielebekendmakingen.nl.nl. బెస్లూయిట్ వాన్ 23 సెప్టెంబర్ 2010 టోట్ వాస్ట్‌స్టెల్లింగ్ వాన్ హెట్ టిజ్‌డిస్టిప్ వాన్ ఇన్‌వర్కింగ్‌ట్రెడింగ్ వాన్ డి ఆర్టికెలెన్ ఐ ఎన్ II వాన్ డి రిజ్‌క్స్‌వెట్ విజ్జిగింగ్ స్టాట్యూట్ ఇన్ వెర్బాండ్ మెట్ డి ఒఫెఫింగ్ వాన్ డి నెదర్‌లాండ్సే ఆంటిల్లెన్]</ref><ref>{{cite |url=http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country |archive-url=https://web.archive.org/web/20091002125516/http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country=2 అక్టోబర్=20 | |title=నెదర్లాండ్స్ యాంటిలిస్ ఒక దేశంగా ఉనికిలో లేదు |work=NRC|location=Amsterdam |date=1 అక్టోబర్ 2009 |access-date=2010-10-10 }}</ref> == వారసత్వం == [[File:Verwantschapslanden.png|thumb|డచ్ వారిచే గణనీయంగా వలస పాలనకు గురైన ప్రస్తుత దేశాలు మరియు సమాఖ్య రాష్ట్రాలు. నెదర్లాండ్స్‌లో, ఈ దేశాలను కొన్నిసార్లు ''[[:en: verwantschapslanden|బంధు దేశాలు]] అని పిలుస్తారు.]] సాధారణంగా, డచ్ వారు తమ సామ్రాజ్య గతాన్ని వేడుకగా జరుపుకోరు, అలాగే డచ్ పాఠశాల పుస్తకాలలో వారి వలస చరిత్రకు ప్రముఖ స్థానం లభించదు. తమ సామ్రాజ్య గతం పట్ల ఉన్న ఈ దృక్పథం ఇటీవలే మారడం ప్రారంభమైంది.<ref>[http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 ''Indonesian Resources and Information Program'' యొక్క ఆంగ్ల-భాషా మీడియా వేదిక అయిన ''Inside Indonesia''లో ప్రచురితమైన, 2011 నాటి విమర్శనాత్మక విశ్లేషణల పరంపర.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110630094616/http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 |date=30 June 2011 }}</ref><ref>{{cite web|last=van Leeuwen |first=Lizzy |title=Postcolonial neglect in Holland, Colonial and anticolonial sentiments lead Dutch scholars to ignore and marginalize Indies postcolonial history. |url=http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |work=2011 article series called 'Being Indo' featured in Inside Indonesia. |publisher=Inside Indonesia, the English-language media forum of the Indonesian Resources and Information Program. |access-date=15 ఆగస్టు 2012 |url-status=నిష్క్రియం |archive-url=https://web.archive.org/web/20120321152546/http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |archive-date=21 మార్చి 2012 }}</ref> మార్చి 2019లో [[:en: YouGov|యుగవ్]] నిర్వహించిన ఒక సర్వేలో, నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన ప్రతివాదులలో 50% మంది డచ్ వలస సామ్రాజ్యం పట్ల తాము కొంతమేరకైనా గర్వం అనుభవిస్తున్నామని పేర్కొనగా, 6% మంది సిగ్గుపడుతున్నామని తెలిపారు.<ref>{{cite news |title=మూడో వంతు బ్రిటన్ వాసులు తమ పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్విస్తున్నారు: సర్వే |url=https://www.aa.com.tr/en/europe/a-third-of-brits-proud-of-former-empire-survey/1762798 |work=Anadolu Agency |date=11 మార్చి 2020}}</ref><ref>{{cite web |title=2019లో తమ దేశపు పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్వపడాలా లేక సిగ్గుపడాలా అని భావించిన ప్రతివాదుల వాటా |url=https://www.statista.com/statistics/1103087/people-s-pride-in-former-empires-2019/ |publisher=Statista.com}}</ref> ===డచ్ ప్రవాసులు=== కొన్ని డచ్ వలస ప్రాంతాలలో, అక్కడికి వలస వెళ్ళిన డచ్ స్థిరనివాసుల నుండి ఉద్భవించిన, డచ్ మూలాలు కలిగిన ప్రధాన జాతి సమూహాలు ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో, [[Boer]]లు మరియు [[Cape Dutch]] వారిని కలిపి సమిష్టిగా [[Afrikaner]]లు అని పిలుస్తారు. శ్రీలంకకు చెందిన [[:en: Burgher people|బర్ఘర్ ప్రజలు]], ఇండోనేషియాకు చెందిన [[:en: Indo people|ఇండో ప్రజలు]], అలాగే [[:en: Suriname|సురినామ్‌]]కు చెందిన [[:en: Creole peoples|క్రియోల్ ప్రజలు]]—వీరందరూ డచ్ మూలాలు కలిగిన మిశ్రమ జాతి ప్రజలు. అమెరికాలో, డచ్ మూలాలు కలిగిన ముగ్గురు అధ్యక్షులు ఉన్నారు: బ్రిటిష్ మూలాలు లేని మొట్టమొదటి అధ్యక్షుడు, అలాగే డచ్ భాషను తన మాతృభాషగా కలిగిన [[:en: Martin Van Buren| Martin Van Buren]]; 26వ అధ్యక్షుడు [[:en: Theodore Roosevelt| Theodore Roosevelt]];, 32వ అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]]—ఈయన నాలుగు పర్యాయాలు (1933 నుండి 1945 వరకు) పదవికి ఎన్నికయ్యారు, అలాగే రెండు పర్యాయాల కంటే ఎక్కువ కాలం పనిచేసిన ఏకైక అమెరికా అధ్యక్షుడు కూడా ఈయనే. [[File:G.S. Smithard; J.S. Skelton (1909) - The Voortrekkers.jpg|thumb|left|దక్షిణ ఆఫ్రికాలో [[:en: Boer]] [[:en: Voortrekkers]]]] [[File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Het gezin J.J. Kunst in Tjimahi; Fritjof met theemuts en Betty met Tom op schoot TMnr 60011286.jpg|thumb|left| [[జావా]]లో ఒక డచ్ కుటుంబం, 1902]] ===డచ్ భాష=== ====ఆగ్నేయాసియాలో డచ్ భాష==== ఇండోనేషియాలో దాదాపు 350 సంవత్సరాల పాటు డచ్ వారి ఉనికి ఉన్నప్పటికీ, డచ్ భాషకు అక్కడ ఎటువంటి అధికారిక హోదా లేదు<ref>Baker (1998), p.202.</ref>. ఈ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడగలిగే అతి కొద్దిమందిలో, అత్యంత వృద్ధ తరానికి చెందిన విద్యావంతులు లేదా న్యాయ వృత్తిలో ఉన్నవారు మాత్రమే ఉన్నారు<ref>Ammon (2005), p.2017.</ref>; ఎందుకంటే కొన్ని న్యాయ నియమావళిలు (legal codes) ఇప్పటికీ కేవలం డచ్ భాషలో మాత్రమే అందుబాటులో ఉన్నాయి.<ref>Booij (1995), p.2</ref> ఇండోనేషియా భాష, దైనందిన జీవితానికి సంబంధించిన పదాలతో పాటు శాస్త్రీయ లేదా సాంకేతిక పరిభాషలోనూ, డచ్ భాష నుండి అనేక పదాలను [[loan word|స్వీకరించింది]] (అరువు తెచ్చుకుంది).<ref>Sneddon (2003), p.162.</ref> [[Indonesian language|ఇండోనేషియా]] పదాలలో 20 శాతం పదాలు డచ్ పదాల నుండి ఉద్భవించినవేనని ఒక పండితుడు పేర్కొన్నారు.<ref>{{cite journal|url=http://repositories.cdlib.org/ies/050208/|title=A Hidden Language – Dutch in Indonesia|journal=EScholarship|date=8 February 2005 |access-date=18 May 2016|last1=Maier |first1=Hendrik M. }}</ref> ====దక్షిణాసియాలో డచ్ భాష==== సిలోన్ (ఆధునిక శ్రీలంక) మరియు దక్షిణ భారతదేశంలో డచ్ వారి పాలన ఒక శతాబ్దంన్నర పాటు కొనసాగినప్పటికీ, డచ్ భాషకు సంబంధించిన ఆనవాళ్లు అక్కడ చాలా తక్కువగా లేదా అసలు లేకుండానే పోయాయి.<ref>{{Cite book|last1=Baker|first1=Colin|url=https://books.google.com/books?id=YgtSqB9oqDIC|title=Encyclopedia of Bilingualism and Bilingual Education|last2=Jones|first2=Sylvia Prys|date=1998|publisher=Multilingual Matters|isbn=978-1-85359-362-8}}</ref> ====అమెరికా ఖండాలలో డచ్ భాష==== [[:en: Suriname|సురినామ్]]లో, డచ్ అధికార భాష.<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210107182748/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|url-status=dead|archive-date=7 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> జనాభాలో 82% మంది డచ్‌ను అనర్గళంగా మాట్లాడగలరు<ref>Bron: Zevende algemene volks- en woningtelling 2004, Algemeen Bureau voor de Statistiek</ref>{{efn|జనాభాలో 58% మందికి ఇది మొదటి భాష లేదా "మాతృభాష", 24% మందికి రెండవ భాష,}} [[:en: Aruba|అరూబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]]లలో, డచ్ అధికార భాష అయినప్పటికీ, జనాభాలో కేవలం 7–8% మందికి మాత్రమే ఇది మొదటి భాషగా ఉంది;<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html#People CIA – The World Factbook – Netherlands Antilles<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101205173858/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html |date=5 December 2010 }}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210109084020/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba|url-status=dead|archive-date=9 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> అయినప్పటికీ జనాభాలో అత్యధికులు డచ్ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడతారు; సాధారణంగా విద్యాబోధనలో ఈ భాషనే ఉపయోగిస్తారు.<ref>[http://www.aruba.com/about/language.php అరుబా భాషలు] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080427154026/http://www.aruba.com/about/language.php |date=27 ఏప్రిల్ 2008 }}</ref> ఉత్తర ఆంటిల్లీస్‌లోని మూడు దీవులైన [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]], [[:en: Saba (island)|సాబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] జనాభాలో అత్యధికులు ఆంగ్లం మాట్లాడేవారే.<ref>{{cite web |url=https://www.cbs.nl/nl-nl/nieuws/2014/51/papiaments-de-meest-gesproken-taal-op-bonaire-en-engels-op-saba-en-sint-eustatius |title=బొనైర్‌లో అత్యధికులు మాట్లాడే భాష పాపియమెంటో, సాబా మరియు సింట్ యుస్టాటియస్‌లలో ఆంగ్లం |date=2014-12-18 |website=Centraal Bureau voor de Statistiek |quote=మాతృభాషలు (2013) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 85%, సాబా 93% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://longreads.cbs.nl/the-caribbean-netherlands-in-numbers-2022/what-percentage-of-the-population-speaks-dutch/ |title=సంఖ్యలలో కరేబియన్ నెదర్లాండ్స్ 2022, జనాభాలో ఎంత శాతం మంది డచ్ మాట్లాడతారు? |date=2022 |website=Statistics Netherlands (CBS)|quote=ప్రధాన భాషలు (2021) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 81%, సాబా 83% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.sint-maarten.net/population/culture/language |title=సింట్ మార్టెన్ భాషలు ఏమిటి? |date=2022 |website=sint-maarten.net |quote=ఇంగ్లీషు స్థానికులు మరియు సింట్ మార్టెన్‌ని సందర్శించే పర్యాటకుల మధ్య కమ్యూనికేషన్ యొక్క ప్రాథమిక భాష. ) |date=2021-01-25 |quote=De voertaal op het hele eiland is Engels. (ఈ ద్వీపం మొత్తంలో ప్రధాన భాష ఇంగ్లీష్.) [[న్యూ జెర్సీ]]లో, బెర్గెన్ మరియు పాసైక్ కౌంటీలలో 17వ శతాబ్దపు డచ్ వలసదారుల వారసులు మాట్లాడే, అంతరించిపోయిన డచ్ మాండలికం అయిన [[జెర్సీ డచ్]] 1921 చివరి వరకు కూడా మాట్లాడబడుతున్నట్లు గుర్తించబడింది. మెన్‌కెన్, హెచ్.ఎల్. 1921. ది అమెరికన్ లాంగ్వేజ్ |యాక్సెస్-డేట్=18 మే 2016}}</ref> న్యూయార్క్‌లోని డచ్ మాట్లాడే ప్రాంతంలో పెరిగిన యు.ఎస్. అధ్యక్షుడు మార్టిన్ వాన్ బ్యూరెన్‌కు డచ్ మాతృభాష.<ref>{{cite book |last=Widmer |first=Ted |author-link=Edward L. Widmer |year=2005 |title=Martin Van Buren: The American Presidents Series: The 8th President, 1837–1841 |publisher=Times Books |location=New York, New York |isbn=9780805069228 |url={{google books|plainurl=y|id=YiU_kd-iAcgC}} |pages=6–7}}</ref> ====ఆఫ్రికాలో డచ్ భాష==== నెదర్లాండ్స్ యొక్క అత్యంత గొప్ప భాషా వారసత్వం దాని దక్షిణ ఆఫ్రికా వలస ప్రాంతంలో ఉంది. ఈ ప్రాంతం డచ్ రైతులైన (డచ్ భాషలో ''[[:en: Boer| Boer]]'' అని పిలుస్తారు) అనేక మంది వలసదారులను ఆకర్షించింది. వీరు డచ్ భాష యొక్క సరళీకృత రూపమైన ''[[:en: Afrikaans| Afrikaans]]''ను మాట్లాడేవారు; ఈ భాష డచ్ భాషతో చాలా వరకు [[:en: mutually intelligible|పరస్పరం అర్థమయ్యేలా]] ఉంటుంది. ఈ వలస ప్రాంతం బ్రిటిష్ వారి చేతుల్లోకి వెళ్ళిన తర్వాత, ఆ వలసదారులు తమ భాషను తమతో పాటు తీసుకువెళుతూ, దేశంలోని అంతర్గత ప్రాంతాలకు విస్తరించారు. {{As of|2005}} నాటికి, ఆఫ్రికన్లు భాషను తమ ప్రాథమిక లేదా ద్వితీయ భాషగా మాట్లాడే వారి సంఖ్య 10 మిలియన్లు కాగా, డచ్ భాష మాట్లాడే వారి సంఖ్య 22 మిలియన్లకు పైగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 |title=About the Netherlands |access-date=23 August 2008 |publisher=Dutch Ministry of Foreign Affairs |archive-url = https://web.archive.org/web/20080822163610/http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 <!-- Bot retrieved archive --> |archive-date = 22 August 2008 }}</ref><ref>{{cite web |url=http://taalunieversum.org/taal/vragen/antwoord/4/ |title=Hoeveel mensen spreken Nederlands als moedertaal? |trans-title=How many people speak Dutch as mother tongue?|language=nl |access-date=23 August 2008 |publisher=[[Nederlandse Taalunie]] |year=2005 }}</ref> డచ్ భాషా మూలాలు కలిగిన ఇతర [[:en: creole language|క్రియోల్ భాషలు]] ఇవి: [[:en: Aruba| Aruba]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Curaçao| Curaçao]], [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] ప్రాంతాలలో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Papiamento| Papiamento]]; [[:en: Suriname| Suriname]]లో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Saramaccan language|Saramaccan]], [[:en: Sranan Tongo| Sranan Tongo]]; [[:en: Guyana| Guyana]]లో అంతరించిపోయిన భాష అయిన [[:en: Berbice Dutch Creole|Berbice]]; [[:en: Petjo language|Pecok]] భాష [[:en: Indonesia| Indonesia]], [[:en: Netherlands| Netherlands]] దేశాలలో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది; [[:en: Albany Dutch| Albany Dutch]] భాష U.S.లో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అది కూడా అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది. అంతరించిపోయిన [[:en: Dutch-based creole languages|డచ్-ఆధారిత క్రియోల్ భాషలలో]] ఇవి ఉన్నాయి: [[:en: Skepi Dutch Creole|Skepi]] ([[:en: Guyana| Guyana]]); [[:en: Negerhollands| Negerhollands]] ("Negro Dutch" అని కూడా పిలుస్తారు), [[:en: Jersey Dutch| Jersey Dutch]], [[:en: Mohawk Dutch| Mohawk Dutch]] (U.S.), అలాగే [[:en: Javindo language|Javindo]] ([[:en: Java| Java]]). === ప్రదేశాల పేర్లు === [[File:GezichtOpNieuwAmsterdam.jpg|thumb|1664లో [[:en: New Amsterdam| New Amsterdam]] కనిపించిన తీరు. బ్రిటిష్ పాలనలో ఇది [[:en: New York City|New York]]గా పిలువబడింది.]] New Netherland వలసలో ఒకప్పుడు భాగంగా ఉన్న New Yorkలోని కొన్ని పట్టణాలు మరియు New York నగరంలోని కొన్ని ప్రాంతాల పేర్లు డచ్ మూలాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. ఉదాహరణకు: [[:en: Brooklyn| Brooklyn]] ([[:en: Breukelen| Breukelen]] పేరు మీద), [[:en: Flushing, Queens|Flushing]] ([[:en: Vlissingen| Vlissingen]] పేరు మీద), [[:en: Bowery|Bouwerij]] అంటే నిర్మాణ స్థలం, పేరు మీద), [[:en: Harlem| Harlem]] ([[:en: Haarlem| Haarlem]] పేరు మీద), [[:en: Coney Island| కొనినె దీవి ]] నుండి వచ్చింది; ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్ [[:en: Konijneneiland| కుందేళ్ళ ద్వీపం]], [[:en: Staten Island| Staten Island]] ("[[:en: States General of the Netherlands|రాష్ట్రాల) ద్వీపం అని అర్థం]]. New Netherland వలస యొక్క చివరి డైరెక్టర్-జనరల్ అయిన [[:en: Pieter Stuyvesant| Pieter Stuyvesant]], New York నగరంలోని ఒక వీధికి, ఒక ప్రాంతానికి మరియు కొన్ని పాఠశాలలకు, అలాగే [[:en: Stuyvesant, New York|Stuyvesant]] పట్టణానికి తన పేరును అందించారు. ఉత్తర న్యూయార్క్‌లోని హడ్సన్ నది వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలు, నగరాల పేర్లు డచ్ మూలాలను కలిగి ఉన్నాయి (ఉదాహరణకు [[:en: Yonkers| Yonkers]], [[:en: Hoboken| Hoboken]], [[:en: Haverstraw| Haverstraw]], Claverack, [[:en: Staatsburg|Staatsburg]], Catskill, Kinderhook, Coeymans, Rensselaer, Watervliet. [[:en: Long Island| Long Island]] రూపొందించే నాలుగు కౌంటీలలో ఒకటైన [[:en: Nassau County| Nassau County]] పేరు కూడా డచ్ మూలాల నుండే వచ్చింది. Philadelphia వద్ద Delaware నదిలో కలిసే Schuylkill నది పేరు కూడా డచ్ మూలాలకు చెందినదే; దీని అర్థం 'దాగి ఉన్న' లేదా 'రహస్యంగా ప్రవహించే' నది. [[సురినామ్]]లోని అనేక పట్టణాలు మరియు నగరాలు నెదర్లాండ్స్‌లోని ఆల్క్‌మారు, వాగెనింగెను, గ్రోనింగెను వంటి నగరాలతో పేర్లను పంచుకుంటాయి. కురాకో రాజధానికి విల్లెమ్‌స్టాడు అని పేరు పెట్టారు మరియు సింట్ యుస్టాటియసు, [[అరుబా]] రెండింటి రాజధానులకు ఒరంజెస్టాడు అని పేరు పెట్టారు. మొదటి దానికి డచ్ యువరాజు 2వ విల్లెం వాన్ ఒరాంజే-నస్సావు (విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు) పేరు పెట్టారు మరియు మిగిలిన రెండింటికి ప్రస్తుత డచ్ రాజవంశం యొక్క మొదటి భాగం పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియాలో, ఉత్తర సుమత్రా లోని టోబా రీజెన్సీలో ఉన్న నస్సావు జిల్లాకు హౌస్ ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు పేరు పెట్టారని నమ్ముతారు. బంజర్ రీజెన్సీ లోని ఒరాంజే నస్సావు బొగ్గు గనికి ఆ రాజవంశం పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Syamtasiyah |first=Ita |title=Kesultanan Banjarmasin pada abad ke-19: ekspansi pemerintah Hindia Belanda di Kalimantan |date=2012 |publisher=Serat Alam Media |isbn=978-602-19552-1-5 |edition=1వ |location=South Tangerang |trans-title=19వ శతాబ్దంలో బంజర్‌మసిన్ సుల్తానేట్: కాలిమంతన్‌లో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ప్రభుత్వ విస్తరణ}}</ref> పున్‌కాక్ జయరామ్‌గా కూడా పిలువబడ్డ [[:en: Parunc| Parunc]] డచ్ అన్వేషకుడు జాన్ కార్స్టెన్‌జూన్ పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Lorentz |first=H.A. |title=Zwarte Menschen – Witte Bergen: Verhaal van den Tocht naar het Sneeuwgebergte van Nieuw-Guinea |date=1910 |publisher=[[Brill Publishers|EJ. బ్రిల్]] |location=[[లైడెన్]]}</ref> సెంట్రలు పాపువాలోని లోరెంట్జ్ నేషనల్ పార్కు తన 1909–10 సాహసయాత్రలో ఆ ప్రాంతం గుండా ప్రయాణించిన హెండ్రికసు అల్బెర్టసు లోరెంట్జు పేరు పెట్టబడింది.<ref>{101}వెబ్ వాన్ హెట్ ఆర్చీఫ్ వాన్ మిస్టర్. డా. హెచ్.ఎ. లోరెంజ్ [levensjaren 1871-1944], 1902-1915; టి.ఎ.ఎన్. లోరెంజ్, 1848-1890; Nieuw-Guinea Expeditie 1905-1914 {{!}} Nationaal Archief |url=https://www.nationaalarchief.nl/onderzoeken/archief/2.21.183.51 |access-date=2025-12-17 |website=www.nationaalarchief.nl |language=nl}}</ref> దక్షిణాఫ్రికాలోని అనేక [[:en: Largest Metropolitan areas in South Africa|ప్రధాన నగరాలు]] డచ్ పేర్లను కలిగి ఉన్నాయి, ఉదాహరణకు [[:en: Johannesburg| Johannesburg]], [[:en: Kaapstad| Kaapstad]], [[:en: Vereeniging| Vereeniging]], [[:en: Bloemfontein| Bloemfontein]], [[:en: Vanderbijlpark| Vanderbijlpark]]. [[:en: New Zealand|న్యూజిలాండ్]] అనే దేశం పేరు డచ్ [[:en: cartographers|భూపట చిత్రకారుల]] నుండి ఉద్భవించింది; వీరు ఆ దీవులకు, డచ్ [[:en: Seventeen Provinces|ప్రావిన్స్]] అయిన [[:en: Zeeland|జీలాండ్]] పేరు మీద '' Nova Zeelandia'' అని నామకరణం చేశారు.<ref name="StatenLandt">{{cite web |url = http://www.teara.govt.nz/en/european-discovery-of-new-zealand/3 |title=Tasman's achievement |publisher=Te Ara – the Encyclopedia of New Zealand |date=21 September 2007 |access-date=16 February 2008 |last=Wilson |first=John }}</ref> ఆ తర్వాత, బ్రిటిష్ అన్వేషకుడు [[:en: James Cook|జేమ్స్ కుక్]] ఆ పేరును ఆంగ్ల రూపంలోకి మార్చి 'New Zealand'గా వ్యవహరించారు.{{efn|న్యూజిలాండ్‌కు యూరోపియన్లు పెట్టిన మొట్టమొదటి పేరు ''Staten Landt''; 1642లో ఈ దీవులను సందర్శించిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా నిలిచిన డచ్ అన్వేషకుడు [[Abel Tasman|ఏబెల్ టాస్మన్]] ఈ పేరును సూచించారు. 1615లో దక్షిణ అమెరికా దక్షిణ కొన వద్ద [[:en: Jacob Le Maire| Jacob Le Maire]] కనుగొన్న భూభాగంతో అనుసంధానించబడిన ఒక దక్షిణ ఖండంలో ఇది ఒక భాగమని టాస్మన్ భావించాడు; ఆ భూభాగానికి [[Isla de los Estados|Staten Landt]] అని పేరు పెట్టబడింది, దీని అర్థం "(డచ్) స్టేట్స్-జనరల్ యొక్క భూమి".<ref>{{Cite web |url=http://history-nz.org/discovery1.html |title=The Discovery of New Zealand |access-date=12 October 2010 |archive-date=9 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170709115228/http://www.history-nz.org/discovery1.html |url-status=live }}</ref>}} ఆస్ట్రేలియాకు చెందిన ద్వీప రాష్ట్రమైన [[:en: Tasmania| Tasmania]]కు, డచ్ [[:en: explorer|అన్వేషకుడు]] అయిన [[:en: Abel Tasman| Abel Tasman]] పేరు పెట్టారు; ఈ ద్వీపాన్ని చూసిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా (నమోదైన ఆధారాల ప్రకారం) 1642 నవంబర్ 24న ఆయనే గుర్తించారు. ఆయన మొదట ఈ ద్వీపానికి తన పోషకుడైన [[:en: Anthony van Diemen| Anthony van Diemen]] పేరు మీద ' Anthony van Diemen's Land' అని నామకరణం చేశారు; ఆంథోనీ వాన్ డీమెన్ అప్పట్లో [[:en: Dutch East Indies| Dutch East Indies]] గవర్నర్‌గా వ్యవహరించేవారు. ఆ తర్వాత బ్రిటిష్ వారు ఈ పేరును కుదించి [[:en: Van Diemen's Land| Van Diemen's Land]]గా మార్చారు. ఈ ద్వీపాన్ని మొట్టమొదట కనుగొన్న యూరోపియన్ అన్వేషకుడి గౌరవార్థం, 1856 జనవరి 1న దీనికి అధికారికంగా కొత్త పేరు పెట్టారు.<ref>'Select chronology of renaming' ''Parliament of Tasmania'' http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110422111627/http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm |date=22 April 2011 }} Retrieved 15 June 2009.</ref> [[:en: Arnhem Land| Arnhem Land]]కు, 'Arnhem' అనే పేరు గల డచ్ నౌక పేరు పెట్టారు. Arnhem నౌక కెప్టెన్ ( Willem van Coolsteerdt, Arnhem ప్రాంతానికి తూర్పున ఉన్న ఒక పెద్ద ద్వీపానికి కూడా పేరు పెట్టారు; అదే [[:en: Groote Eylandt | Groote Eylandt ]]—ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్‌లో 'Groot Eiland అంటే 'పెద్ద ద్వీపం' ([[:en: Large Island| Large Island]] అని అర్థం. [[File:Stadthuys Christ Church Malacca.jpg|thumb|[[:en: Malacca| Malacca]], [[Malaysia]]లో ఉన్న Stadthuys భవనం; ఆసియాలోనే అత్యంత పురాతనమైన డచ్ భవనంగా ఇది పరిగణించబడుతుంది<ref>[http://travel.tourism.gov.my/consumer/destinations/item.asp?item=stadthuys Tourism.gov.my]{{dead link|date=April 2018 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>]] ===వాస్తుశిల్పం=== [[File:Batavia City Hall (Jakarta History Museum) Fatahillah Square (2025) - img 03.jpg|thumb|[[Kota Tua|Batavia]]లోని [[Jakarta History Museum|Stadhuis]] (నగర భవనం); ఇది స్వయంగా [[Dam Palace]] నమూనాలో నిర్మించబడిందని చెబుతారు.]] [[File:Dutch Reformed Church (organ and pulpit), Vosburg.JPG|thumb|[[:en: Vosburg| Vosburg]], [[:en: South Africa| South Africa]]లోని [[:en: Dutch Reformed Church| Dutch Reformed Church]]లో ఉన్న క్రైస్తవ శిలువ, బలిపీఠం, ఉపన్యాస వేదిక మరియు ఆర్గాన్ వాయిద్యం.]] [[File:Gedung-Sate-Trees.jpg|thumb|[[:en: Bandung| Bandung]], [[:en: Indonesia| Indonesia]]లో ఉన్న [[:en: Gedung Sate| Gedung Sate]]; 20వ శతాబ్దం ప్రారంభానికి చెందిన ఈ వలసకాలపు భవనం, ఆధునిక పాశ్చాత్య నవ్య-శాస్త్రీయ శైలిని స్థానిక నిర్మాణ అంశాలతో మేళవిస్తుంది.]] సురినామ్ రాజధాని Paramariboలో, డచ్ వారి [[:en: Fort Zeelandia (Paramaribo)|Fort Zeelandia]] కోట నేటికీ సగర్వంగా నిలిచి ఉంది. ఆ నగరమే స్వయంగా తన పాత వీధుల అమరికను మరియు వాస్తుశిల్పాన్ని చాలా వరకు కాపాడుకుంది; ఇది ప్రపంచంలోని UNESCO వారసత్వ సంపదలో ఒక భాగంగా గుర్తింపు పొందింది. మలేషియాలోని Malacca నగర కేంద్రంలో, [[:en: Stadthuys|Stadthuys భవనం]] మరియు [[:en: Christ Church, Malacca|Christ Church]]లు డచ్ ఆక్రమణ కాలానికి గుర్తుగా నేటికీ నిలిచి ఉన్నాయి. [[:en: Fort Goede Hoop| Fort Goede Hoop]] (ఆధునిక [[:en: Hartford, Connecticut| Hartford]]) మరియు [[:en: Fort Orange| Fort Orange]] (ఆధునిక [[:en: Albany, New York| Albany]]) లకు సంబంధించిన పురావస్తు అవశేషాలు ఇప్పటికీ అక్కడ ఉన్నాయి.<ref>[http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html డచ్ వలస అవశేషాలు] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20080509161409/http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html |date=9 మే 2008 }}</ref> Aruba, Curaçao, Bonaire మరియు [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] లలో డచ్ వాస్తుశైలిని సులభంగా గమనించవచ్చు. ముఖ్యంగా [[:en: Willemstad| Willemstad]] నగరంలో డచ్ శైలి భవనాలు స్పష్టంగా కనిపిస్తాయి; ఇవి ఏటవాలుగా ఉండే ([[:en: gables| పైకప్పులు]]), పెద్ద కిటికీలు మరియు ఆకాశాన్ని తాకేలా ఉండే అలంకార శిఖరాలను కలిగి ఉంటాయి.<ref>[http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm Willemstad, Curaçao, Netherlands Antilles - ఈ నెల వారసత్వ ప్రదేశం] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080303185548/http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm |date=3 మార్చి 2008 }}</ref> శ్రీలంకలో, ముఖ్యంగా గాలే కోటలో డచ్ వాస్తుశిల్పాన్ని కూడా చూడవచ్చు. ఇక్కడ డచ్ వారి కోట గోడలు, కాలువ చెక్కుచెదరకుండా భద్రపరచబడ్డాయి. కొంతవరకు, పూర్వపు VOC అధికారుల ఉష్ణమండల విల్లాలు కూడా అలాగే ఉన్నాయి. ఈ వాస్తుశిల్పానికి కొన్ని ప్రముఖ ఉదాహరణలు గాలేలోని పూర్వపు గవర్నర్ భవనం (ప్రస్తుతం అమంగల్ల హోటల్ అని పిలుస్తారు) మరియు పాత డచ్ రిఫార్మ్డ్ చర్చ్. రాజధాని కొలంబోలో, కోట చుట్టూ ఉన్న అనేక డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వాస్తుశిల్పాలు బ్రిటిష్ కాలంలో కూల్చివేయబడ్డాయి. మిగిలిన వాటిలో పాత కొలంబో డచ్ హాస్పిటల్ మరియు వోల్వెండాల్ చర్చ్ ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన కాలంలో, కేప్ డచ్ వాస్తుశిల్పం అని పిలువబడే ఒక ప్రత్యేకమైన వాస్తుశిల్పం అభివృద్ధి చేయబడింది. ఈ వాస్తుశిల్ప శైలిని స్టెల్లెన్‌బోష్, స్వెల్లెండమ్, తుల్బాగ్ మరియు గ్రాఫ్-రైనెట్ వంటి చారిత్రక పట్టణాలలో చూడవచ్చు. పూర్వపు డచ్ రాజధాని కేప్ టౌన్‌లో, క్యాజిల్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ తప్ప VOC కాలం నాటివి దాదాపు ఏవీ మిగలలేదు. డచ్ వారు బటావియా తీరాలకు చేరుకున్న కొద్దికాలానికే భవనాలను నిర్మించడం ప్రారంభించినప్పటికీ, ఇండోనేషియాలో నేటికీ నిలిచి ఉన్న డచ్-నిర్మిత కట్టడాలలో చాలా వరకు 19వ మరియు 20వ శతాబ్దాలకు చెందినవి. రక్షణ ప్రయోజనాల కోసం ఉపయోగించిన వలసవాద కాలం నాటి కోటలు, ఈ ద్వీపసమూహంలోని అనేక ప్రధాన తీర నగరాలలో ఇప్పటికీ ఉన్నాయి. మిగిలి ఉన్న డచ్ భవనాలలో అత్యధిక సంఖ్యలో జావా మరియు సుమత్రాలో, ముఖ్యంగా జకార్తా, బాండుంగ్, సెమరాంగ్, యోగ్యకార్తా, సురబయ, సిరెబోన్, పసురువాన్, బుకిట్టింగి, సవాహ్లుంటో, మేడాన్, పడాంగ్ మరియు మలాంగ్ వంటి నగరాలలో చూడవచ్చు. అలాగే, పూర్వపు ప్రధాన సుగంధ ద్రవ్యాల ద్వీపాలైన బండా నీరా, నుసా లౌట్ మరియు సపరువా చుట్టూ 17-19వ శతాబ్దపు డచ్ వాస్తుశిల్పానికి చెందిన ముఖ్యమైన ఉదాహరణలు ఉన్నాయి. పరిమిత ఆర్థిక అభివృద్ధి కారణంగా ఇవి తమ వలసవాద అంశాలను చాలా వరకు నిలుపుకున్నాయి. డచ్ వలసవాద వాస్తుశిల్పానికి మరో ప్రముఖ ఉదాహరణ మకాసర్‌లోని ఫోర్ట్ రోటర్‌డామ్. డచ్ వారి తొలినాటి నిర్మాణాలు ఎక్కువగా వారి మాతృదేశంలోని నిర్మాణ శైలినే ప్రతిబింబించేవి (ఉదాహరణకు [[:en: Toko Merah| Toko Merah]]). అయితే, ఈ భవనాలు ఉష్ణమండల వాతావరణానికి సరిపడేవి కావు, పైగా వాటి నిర్వహణ ఖర్చుతో కూడుకున్నది. ఫలితంగా, డచ్ అధికారులు ఉష్ణమండల పరిస్థితులకు అనుగుణంగా మారడం ప్రారంభించారు; ఇందులో భాగంగా వారు తమ [[:en: Dutch Indies country houses|విల్లాల]] నిర్మాణంలో విశాలమైన వరండాలు, మెరుగైన గాలి వెలుతురు ఏర్పాట్లు మరియు స్థానిక శైలిలో ఉండే ఎత్తైన పైకప్పుల వంటి దేశీయ నిర్మాణ అంశాలను జోడించారు. "డచ్ వారి ఉనికి ప్రారంభ దశలో, జావాలో జరిగిన డచ్ నిర్మాణ కార్యకలాపాలు వలసపాలన నాటి నిర్మాణ శైలిపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, ఉష్ణమండల మరియు స్థానిక సాంస్కృతిక పరిస్థితులకు అనుగుణంగా ఆ శైలిలో మార్పులు చేయబడ్డాయి," అని ఇండోనేషియా కళలు మరియు ([[:en: design| రూపకల్పన]] ఆచార్యులు పముడ్జి సుప్తాందర్ పేర్కొన్నారు.<ref>{{in lang|id}}Suptandar, Pamudji ''Tokoh Pejuang Kemerdekaan, Pembangunan, Dan Pendidikan.'' (Publisher: Penerbit Universitas Trisakti, Jakarta) {{ISBN|979-8398-86-6}}</ref> ఈ శైలిని ''arsitektur Indis'' (ఇండీస్ నిర్మాణ శైలి) అని పిలిచేవారు; ఇది అప్పటికే వాడుకలో ఉన్న సంప్రదాయ హిందూ-జావానీస్ నిర్మాణ శైలిని, యూరోపియన్ నిర్మాణ రూపాలతో మేళవిస్తుంది.<ref>{{in lang|id}}Article by Dr. Mauro Rahardjo, architect, lecturer and founder of [[Feng_Shui]] School Indonesia and Indonesian Feng Shui Society. [http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100316115232/http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/|date=16 March 2010}}</ref> జకార్తాలో ఇప్పటికీ నిలిచి ఉండి, వాడుకలో ఉన్న అనేక ప్రభుత్వ భవనాలు—అధ్యక్ష భవనం, ఆర్థిక మంత్రిత్వ శాఖ మరియు ప్రదర్శన కళల కేంద్రం వంటివి—19వ శతాబ్దంలో '' ([[:en: Neoclassical| క్లాసిసిస్ట్]] శైలిలో నిర్మించబడ్డాయి. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, పాక్షికంగా 'డచ్ నైతిక విధానం' (Dutch Ethical Policy) కారణంగా, ఆర్థిక విస్తరణతో పాటు ఈ వలస ప్రాంతానికి వలస వచ్చే డచ్ ప్రజల సంఖ్య పెరిగింది. మధ్యతరగతి జనాభా పెరుగుదల కారణంగా, 'ఇండీస్' (డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్) వ్యాప్తంగా ఉన్న ప్రధాన నగరాల్లో 'గార్డెన్ సబర్బ్స్' (తోటల నగర శివారు ప్రాంతాలు) అభివృద్ధి చెందాయి; ఇక్కడి అనేక గృహాలు 'ఇండీస్ శైలి' నుండి '' ([[:en: Neo-Renaissance| నియో-పునరుజ్జీవన]] మరియు ఆధునిక 'ఆర్ట్ డెకో' వరకు వివిధ శైలులలో నిర్మించబడ్డాయి. ఈ నివాస ప్రాంతాలకు కొన్ని ఉదాహరణలు: జకార్తాలోని 'మెంటెంగ్', సురబయలోని 'డార్మో', మెడాన్‌లోని 'పోలోనియా', యోగ్యకర్తలోని 'కోటబారు', సెమరాంగ్‌లోని 'న్యూ కాండి' మరియు ఉత్తర బాండుంగ్‌లోని చాలా ప్రాంతాలు. ఇండోనేషియా, 'Nieuwe Zakelijkheid', 'De Stijl', 'Nieuw Indische' మరియు 'Amsterdam School' వంటి డచ్ 'ఆర్ట్ డెకో' నిర్మాణ ఉద్యమాలకు ఒక ప్రయోగ వేదికగా కూడా మారింది. 'Wolff Schoemaker' మరియు 'Henri Maclaine Pont' వంటి పలువురు ప్రఖ్యాత వాస్తుశిల్పులు స్థానిక నిర్మాణ శైలిని ఆధునీకరించడానికి ప్రయత్నించారు; దీని ఫలితంగా 'Pohsarang Church' మరియు 'Bandung Institute of Technology' వంటి అనేక విశిష్టమైన రూపకల్పనలు ఆవిర్భవించాయి. ఈ 'ఆర్ట్ డెకో' (Art Deco) శైలి భవనాల యొక్క అతిపెద్ద నిల్వను బండుంగ్ నగరంలో చూడవచ్చు; వాస్తుశిల్ప పరంగా చూస్తే, ఇండోనేషియాలోనే అత్యంత 'యూరోపియన్' నగరంగా దీనిని పరిగణించవచ్చు. ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యం పొందినప్పటి నుండి, చారిత్రక భవనాల పరిరక్షణ పట్ల ఆసక్తి చూపిన ప్రభుత్వాలు చాలా తక్కువ. గత కొన్ని దశాబ్దాలలో, షాపింగ్ కేంద్రాలు లేదా కార్యాలయ భవనాలను నిర్మించడం కోసం, వాస్తుశిల్ప పరంగా ఎంతో వైభవం కలిగిన అనేక భవనాలను కూల్చివేశారు; ఉదాహరణకు [[:en: Hotel des Indes (Batavia)| Hotel des Indes]], [[:en: Harmony Society, Batavia| Harmony Society]]. అయితే ప్రస్తుతం, తమ పాత భవనాలను పరిరక్షించుకోవడం యొక్క విలువ గురించి ఎక్కువ మంది ఇండోనేషియన్లలో అవగాహన పెరుగుతోంది. <blockquote>"ఒక దశాబ్దం క్రితం, జకార్తాలోని పాత ప్రాంతాన్ని కాపాడటానికి నేను చేస్తున్న ప్రయత్నాల గురించి తెలిసినప్పుడు, చాలా మంది నన్ను పిచ్చివాడినిగా భావించారు. కొన్ని సంవత్సరాల తర్వాత, ఆ వ్యతిరేక స్వరాలు క్రమంగా మరుగున పడటం మొదలయ్యాయి. ఇప్పుడు చాలా మంది నాతో ఏకీభవిస్తూ, 'మనం మన నగరాన్ని ఎలా కాపాడుకోగలం?' అని ఆలోచించడం మొదలుపెట్టారు. గతంలో, చారిత్రక భవనాల కూల్చివేతకు వ్యతిరేకంగా జరిగే నిరసనలను పట్టించుకోకుండా ఉండటానికి, వలస పాలన కాలం పట్ల ఉన్న వ్యతిరేక భావనను తరచుగా ఒక సాకుగా ఉపయోగించుకునేవారు. ఇప్పుడు మాత్రం, పెరుగుతున్న సంఖ్యలో ప్రజలు ఆ పాత వలస భవనాలను కేవలం 'వలస పాలన చిహ్నాలుగా' చూడటం మానేసి, తమ నగరం యొక్క సమగ్ర వారసత్వంలో ఒక భాగంగా పరిగణిస్తున్నారు," అని ప్రముఖ ఇండోనేషియా వాస్తుశిల్పి మరియు పరిరక్షకుడు బుడి లిమ్ పేర్కొన్నారు.<ref>Lim, Budy ''The past in the present: architecture in Indonesia.'' (Publisher: NAI Rotterdam, 19 January 2007) See also: {{cite web |title=Pride of Indonesia – World Expo's Indonesia Pav|url=http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100719225202/http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|archive-date=2010-07-19|access-date=2010-10-12}}; [http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html] {{వెబ్‌ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110727161507/http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html|date=27 జూలై 2011}} మరియు [http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf] {{వెబ్ ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110722001916/http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf|date=22 జూలై 2011}}</ref></blockquote> ===మౌలిక సదుపాయాలు=== [[File:Java Great Post Road.svg|thumb|left|upright=1.35|పశ్చిమ [[జావా]] నుండి తూర్పు జావా వరకు విస్తరించి ఉన్న ''[[:en: Great Post Road|గ్రేట్ పోస్ట్ రోడ్]]]] ఇండోనేషియాలోని '' ([[:en: Art Deco| ఆర్ట్ డెకో]]) వాస్తుశిల్పంతో పాటు, దేశంలోని రైలు మరియు రహదారి మౌలిక సదుపాయాలలో ఎక్కువ భాగం, అలాగే దాని ప్రధాన నగరాలు కూడా వలస పాలన కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref><ref>చిత్రాల కోసం 'Royal Institute of language, geography and ethnology' (KITLV) వెబ్‌సైట్‌ను చూడండి: [http://www.geheugenvannederland.nl/?/en/collecties/nederlands-indie_in_fotos,_1860-1940/kitlv] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120128171930/http://www.geheugenvannederland.nl/?%2Fen%2Fcollecties%2Fnederlands-indie_in_fotos%2C_1860-1940%2Fkitlv|date=28 January 2012}}</ref> వలస పాలన నాటి పారిశ్రామికీకరణ మరియు పట్టణ అభివృద్ధికి ముందు, ఇండోనేషియాలోని అనేక ప్రధాన నగరాలు కేవలం గ్రామీణ స్థాయి పట్టణాలుగా మాత్రమే ఉండేవి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.215, 716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref> జావా ద్వీపంలో దీనికి ఉదాహరణలుగా రాజధాని జకార్తా మరియు బాండుంగ్ నగరాలను పేర్కొనవచ్చు; జావా వెలుపల ఉన్న ఉదాహరణలలో [[:en: Ambon, Maluku|అంబోన్]] మరియు [[:en: Menado|మెనాడో]] నగరాలు ఉన్నాయి. జావా ద్వీపంలోని చాలా ప్రధాన రైలు మార్గాలు, రైల్వే స్టేషన్లు, అలాగే పశ్చిమ జావాను తూర్పు జావాతో కలిపే ప్రధాన రహదారి—దీనిని ఈ పనిని పర్యవేక్షించిన గవర్నర్ జనరల్ పేరు మీద [[:en: Daendels| Daendels]] [[:en: Great Post Road| Great Post Road]] (డచ్‌లో: Grote Postweg) అని పిలుస్తారు<ref>Daendels (1762–1818), ఫ్రాన్స్‌కు అనుకూలంగా వ్యవహరించిన ఒక గవర్నర్ జనరల్; ఈ రహదారికి ఆయన మొదట ''La Grand Route'' అని పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియన్ భాషలో దీనిని ''Jalan Raya Pos'' అని పిలుస్తారు. 1996లో, ఇండోనేషియన్ రచయిత [[:en: Pramoedya_Ananta_Toer|]] వ్యాఖ్యానంతో ఈ రహదారిపై ఒక డాక్యుమెంటరీ రూపొందించబడింది. చూడండి: [https://www.imdb.com/title/tt0282626/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170405170545/http://www.imdb.com/title/tt0282626/|date=5 April 2017}}</ref>—అన్నీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి. 1800 మరియు 1950 మధ్య కాలంలో, డచ్ ఇంజనీర్లు ఒక భారీ మౌలిక సదుపాయాల వ్యవస్థను నిర్మించారు. ఇందులో {{convert|67000|km|mi|sp=us}} రహదారులు, {{convert|7500|km|mi|sp=us}} రైలు మార్గాలు, అనేక పెద్ద వంతెనలు, 1.4 మిలియన్ హెక్టార్ల (5,400 చదరపు మైళ్లు) వరి పొలాలకు సాగునీరు అందించే ఆధునిక నీటిపారుదల వ్యవస్థలు, పలు అంతర్జాతీయ నౌకాశ్రయాలు మరియు 140 ప్రజా తాగునీటి సరఫరా వ్యవస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారు నిర్మించిన ఈ ప్రజా పనులు, వలస మరియు వలసానంతర ఇండోనేషియా రాజ్యానికి భౌతిక ఆధారంగా నిలిచాయి.<ref>Ravesteijn, Wim "Between Globalization and Localization: The Case of Dutch Civil Engineering in Indonesia, 1800–1950," in Comparative Technology Transfer and Society, Volume 5, Number 1, 1 April 2007(Publisher: Project MUSE [http://muse.jhu.edu/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140506133533/http://muse.jhu.edu/|date=6 May 2014}}) pp. 32–64. [http://muse.jhu.edu/login?uri=/journals/comparative_technology_transfer_and_society/v005/5.1ravesteijn.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141216200847/http://muse.jhu.edu/login?uri=%2Fjournals%2Fcomparative_technology_transfer_and_society%2Fv005%2F5.1ravesteijn.html|date=16 December 2014}} {{ISSN|1542-0132}}</ref> ===వ్యవసాయం=== [[File:Hollandse plantage in Bengalen Rijksmuseum SK-A-4283.jpeg|thumb|మొఘల్ బెంగాలులో డచ్ వారి తోటల పెంపకం, 1665]] కాఫీ, తేయాకు, [[:en: cocoa bean|కోకో]], [[పొగాకు]], [[రబ్బరు]] వంటి పంటలను డచ్ వారే ప్రవేశపెట్టారు. మధ్య మరియు దక్షిణ అమెరికాలో కాఫీ మొక్కల విస్తరణను ప్రారంభించిన మొట్టమొదటి వారు డచ్ వారే; 19వ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటికి, [[జావా]] ప్రపంచంలోనే మూడవ అతిపెద్ద కాఫీ ఉత్పత్తి కేంద్రంగా అవతరించింది.<ref>[http://www.ico.org/coffee_story.asp International Coffee organization] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101108145141/http://www.ico.org/coffee_story.asp |date=8 November 2010 }}</ref> 1778లో డచ్ వారు [[ఫిలిప్పీన్స్]] నుండి కోకోను [[ఇండోనేషియా]]కు తీసుకువచ్చి, దాని భారీ స్థాయి ఉత్పత్తిని ప్రారంభించారు.<ref>[http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm Chocolate website.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100213104104/http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm |date=13 February 2010 }}</ref> ప్రస్తుతం, సహజ రబ్బరు ఉత్పత్తిలో ఇండోనేషియా ప్రపంచంలోనే రెండవ అతిపెద్ద దేశంగా నిలిచింది; ఈ పంటను 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో డచ్ వారే ఇక్కడ ప్రవేశపెట్టారు.<ref>Penot, Eric. ''{{'}}From shifting agriculture to sustainable rubber complex agroforestry systems (jungle rubber) in Indonesia: an history of innovations production and adoption process.{{'}}'' (Bogor, 1997).{{cite web|url=http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do%3Dview_pub_detail%26pub_no%3DRP0010-04 |title=Publication &#124; World Agroforestry Center |access-date=31 అక్టోబర్ 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120309132455/http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do=view_pub_detail&pub_no=RP0010-04 |archive-date=9 మార్చి 2012 }}</ref> పొగాకు అమెరికా ఖండం నుండి ఇక్కడికి పరిచయం చేయబడింది, 1863లో డచ్ వారు మొట్టమొదటి పొగాకు తోటను (plantation) స్థాపించారు. నేడు ఇండోనేషియా పొగాకును పారిశ్రామిక స్థాయిలో ఉత్పత్తి చేస్తున్న అత్యంత పురాతన దేశం మాత్రమే కాకుండా, పొగాకును అత్యధికంగా వినియోగిస్తున్న రెండవ అతిపెద్ద దేశం కూడా.<ref>{{in lang|id}}[http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110411142607/http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml|date=11 ఏప్రిల్ 2011}}</ref> ===శాస్త్రీయ ఆవిష్కరణలు=== 1891లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Eugène Dubois| Eugène Dubois]] ద్వారా [[:en: Java Man~జావా మానవుడు]] కనుగొనబడ్డాడు. 1910లో [[:en: Komodo Island| Komodo Island]]లో సజీవ [[:en: dinosaurs|డైనోసార్లు]] ఉన్నాయనే వదంతులు వ్యాపించడం, ఆపై 1911లో ఒక విమాన ప్రమాదం సంభవించడం వంటి సంఘటనల నేపథ్యంలో, 1912లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Peter Ouwens| Peter Ouwens]] ద్వారా [[:en: Komodo dragon|కొమోడో డ్రాగన్]] గురించి మొట్టమొదటిసారిగా వివరించబడింది. ===క్రీడలు=== ====సురినామ్==== సురినామ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు, అలాగే సురినామ్ మూలాలు కలిగి నెదర్లాండ్స్‌లో జన్మించిన [[:en: Gerald Vanenburg| Gerald Vanenburg]], [[:en: Ruud Gullit| Ruud Gullit]], [[:en: Frank Rijkaard| Frank Rijkaard]], [[:en: Edgar Davids| Edgar Davids]], [[:en: Clarence Seedorf| Clarence Seedorf]], [[:en: Patrick Kluivert| Patrick Kluivert]], [[:en: Aron Winter| Aron Winter]], [[:en: Georginio Wijnaldum| Georginio Wijnaldum]], [[:en: Virgil van Dijk| Virgil van Dijk]] మరియు [[:en: Jimmy Floyd Hasselbain| Jimmy Floyd Hasselbain]] వంటి క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. 1999లో, [[:en: Suriname national football team|సురినామ్]] మరియు నెదర్లాండ్స్—ఈ రెండు జట్ల తరపున ఆడిన [[:en: Humphrey Mijnals| Humphrey Mijnals]], 'శతాబ్దపు సురినామ్ ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారుడిగా' ఎంపికయ్యారు.<ref>{{cite web|title=Het debuut van Humphrey Mijnals|url=http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|publisher=Olympisch Stadion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130921055955/http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|archive-date=21 September 2013}}</ref> మరొక ప్రముఖ క్రీడాకారుడు [[:en: André Kamperveen| André Kamperveen]]; ఈయన 1940లలో సురినామ్ జట్టుకు నాయకత్వం వహించడమే కాకుండా, నెదర్లాండ్స్‌లో వృత్తిపరంగా ([[:en: professional| professional]]) ఆడిన మొట్టమొదటి సురినామ్ క్రీడాకారుడిగా నిలిచారు. సురినామ్ దేశం ([[:en: dual citizenship| ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని]]) ప్రోత్సహించదు. దీని కారణంగా, నెదర్లాండ్స్ పాస్‌పోర్ట్‌ను పొందిన సురినామ్-డచ్ క్రీడాకారులకు—ఈ పాస్‌పోర్ట్ దాదాపు ఏ యూరోపియన్ లీగ్‌లోనైనా చట్టబద్ధమైన పని హోదాను కల్పిస్తుంది కాబట్టి ఇది చాలా కీలకం—జాతీయ జట్టు ఎంపికలో స్థానం లభించదు.<ref>{{cite news | url=http://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | work=Soccerwire | title=Stefano Rijssel, Seattle Sounders and the strange case of Surinamese soccer | first=Charles | last=Boehm | తేదీ=29 జనవరి 2014 | సంప్రదించిన తేదీ=26 ఆగస్టు 2016 | ఆర్కైవ్ తేదీ=10 జూలై 2019 | ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20190710233414/https://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | URL స్థితి=నిష్క్రియం }}</ref> 2014లో ద్వంద్వ పౌరసత్వం కలిగిన ఆటగాళ్లు ఉన్న జట్ల విజయం, ముఖ్యంగా [[అల్జీరియా]] సాధించిన విజయం స్ఫూర్తిగా, [[:en: Surinamese Football Association|SVB]] అధ్యక్షుడు జాన్ కృష్ణదత్ జాతీయ అసెంబ్లీకి ఒక ప్రతిపాదనను సమర్పించారు. క్రీడాకారులకు ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని అనుమతించడమే ఈ ప్రతిపాదన ఉద్దేశం; ఆ సమయంలో వారి లక్ష్యం 2018 FIFA ప్రపంచ కప్ ఫైనల్స్‌కు చేరుకోవడం.<ref>{{Cite web|శీర్షిక=Suriprofs geïnformeerd over WK 2018-project|URL=http://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|సంప్రదించిన తేదీ=21 ఏప్రిల్ 2020|ఆర్కైవ్ తేదీ=30 జూలై 2021|ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20210730174341/https://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|URL స్థితి=భర్తీ చేయబడింది}}</ref> ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతుగా, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన వృత్తిపరమైన ఆటగాళ్లతో ఒక జట్టును ఏర్పాటు చేశారు. ఈ జట్టు 2014 డిసెంబర్ 26న [[:en: Andre Kamperveen Stadion| Andre Kamperveen Stadion]]లో ఒక ([[:en: exhibition match| ప్రదర్శన మ్యాచ్]]) ఆడింది. ఈ ప్రాజెక్టు నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: Nordin Wooter| Nordin Wooter]] మరియు [[:en: David Endt| David Endt]] చేపట్టారు; వీరు ఒక ప్రజెంటేషన్‌ను రూపొందించి, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన 100 మంది ఆటగాళ్లకు ఆహ్వానాలు పంపగా, వారిలో 85 మంది సానుకూల స్పందన ఇచ్చారు. ఈ ప్రత్యేక ఎంపికకు కోచ్‌గా డీన్ గోరే నియమితులయ్యారు. మ్యాచ్ అనధికారికమైనప్పటికీ, [[ఫిఫా]] ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతు ఇచ్చి, ఆటగాళ్లకు మరియు క్లబ్‌లకు భీమాను మంజూరు చేసింది.<ref>{{Cite web|title=FIFA bereidt om Suriprofs te verzekeren|url=http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|access-date=21 April 2020|archive-date=9 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180709153629/http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|url-status=usurped}}</ref> నవంబర్ 2019లో, స్పోర్ట్స్ పాస్‌పోర్ట్ అని పిలవబడే ఒక పత్రం సురినామీస్ నుండి డచ్ ప్రొఫెషనల్ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాళ్లను అనుమతిస్తుందని ప్రకటించబడింది. డయాస్పోరా సురినామ్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది.<ref>{{cite web |last1=Kok |first1=Nik |title=నిగెల్ హాసెల్‌బైంక్ విల్ డెబ్యూటెరెన్ వూర్ సురినామ్ |url=https://www.ad.nl/buitenlands-voetbal/nigel-hasselbaink-wil-debuteren-voor-suriname~acddd7b3b/ |website=ad.nl |publisher=Algemeen Dagblad |access-date=19}} నవంబర్ 2019 </ref> సురినామ్‌లో జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది, కార్ఫ్‌బాల్ డచ్ క్రీడ. [[:en: Vinkensport| Vinkensport]] సురినామ్‌లో కూడా అభ్యసిస్తున్నారు, [[వాలీబాల్]] మరియు [[:en: troefcall| troefcall]] డచ్ క్రీడలలో ప్రసిద్ధి చెందింది. ====దక్షిణ ఆఫ్రికా==== [[:en: Ajax Cape Town| Ajax Cape Town]] అనేది [[:en: Ajax Amsterdam| Ajax Amsterdam]] ద్వారా పేరు పెట్టబడి, యాజమాన్యం వహించబడిన ఒక వృత్తిపరమైన [[Association football|ఫుట్‌బాల్]] జట్టు; ఇది Ajax Amsterdam యొక్క చిహ్నాన్ని (crest) మరియు రంగులను యథాతథంగా అనుకరించింది.{{citation needed|date=April 2023}} డచ్ క్రీడ అయిన [[:en: korfball| korfball]] నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: South African Korfball Federation]] చూసుకుంటుంది; ఈ సంస్థే [[:en: South Africa national korfball team|దక్షిణ ఆఫ్రికా జాతీయ కోర్ఫ్‌బాల్ జట్టు]]ను కూడా నిర్వహిస్తుంది. [[:en: 2019 IKF World Korfball Championship]] ఆగస్టు 2019లో [[:en: Durban| Durban]], [[:en: South Africa|దక్షిణ ఆఫ్రికా]]లో జరిగింది. ====ఇండోనేషియా==== [[:en: Sonny Silooy~]], [[:en: Wilfred Bouma| Wilfred Bouma]], [[:en: Giovanni van Bronckhorst| Giovanni van Bronckhorst]], [[:en: John Heitinga| John Heitinga]], [[:en: Denny Landzaat]], [[:en: Roy Makaay| Roy Makaay]], మరియు [[:en: Tijjani Reijnders| Tijjani Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించి [[:en: Indonesia|ఇండోనేషియా]] మూలాలు కలిగిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. ఇటీవలి సంవత్సరాలలో, [[:en: Football Association of Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ సంఘం]] (PSSI), [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా జాతీయ జట్టు]] నాణ్యతను మెరుగుపరిచే ఉద్దేశంతో—ఐరోపాలో, ముఖ్యంగా నెదర్లాండ్స్‌లో నివసిస్తున్న ఇండోనేషియా మూలాలు కలిగిన క్రీడాకారులకు పౌరసత్వం కల్పించే (naturalization) ఒక కార్యక్రమాన్ని అమలు చేసింది. కోచ్ [[:en: Shin Tae-yong| Shin Tae-yong]] హయాంలో ప్రారంభించబడిన ఈ కార్యక్రమం ద్వారా, [[:en: Jay Idzes| Jay Idzes]], [[:en: Justin Hubner| Justin Hubner]], [[:en: Rafael Struick| Rafael Struick]], [[:en: Ivar Jenner| Ivar Jenner]], [[:en: Mees Hilgers| Mees Hilgers]], [[:en: Eliano Reijnders| Eliano Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులకు ఇండోనేషియా పౌరసత్వం లభించింది.<ref>{{Cite web |title=Naturalization: A Quick Fix for Indonesian Football? |url=https://www.ums.ac.id/en/news/global-pulse/naturalization-a-quick-fix-for-indonesian-football |access-date=2025-12-17 |website=www.ums.ac.id |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Rahmadini |first=Nadira |title=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |url=https://www.jakartadaily.id/sports/16215885018/indonesias-pssi-chairman-erick-thohir-ends-naturalization-program-as-diaspora-and-domestic-league-bolster-national-soccer-team |access-date=2025-12-17 |website=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |language=id}}</ref> [[:en: Football in Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ లీగ్]] సుమారు 1930లో, [[:en: Dutch colonial|డచ్ వలస పాలన]] కాలంలో ప్రారంభమైంది. [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా పురుషుల జట్టు]] [[:en: FIFA World Cup|FIFA ప్రపంచ కప్‌]]కు అర్హత సాధించిన మొట్టమొదటి ఆసియా జట్టుగా నిలిచింది; 1938 FIFA ప్రపంచ కప్‌లో వారు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసుగా ఆడారు.<ref>{{cite web|author=Tom Allard |url=http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |title=Indonesian soccer fans' world of pain |work=The Sydney Morning Herald |date=26 June 2010 |access-date=15 August 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100628140526/http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |archive-date=28 June 2010}}</ref> వార్షిక ప్రేక్షక హాజరు, క్రీడాకారుల భాగస్వామ్యం మరియు ఆదాయం పరంగా, [[ఇండోనేషియా]]లో ప్రస్తుతం అసోసియేషన్ ఫుట్‌బాలు అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా ఉంది; ఇది పిల్లల నుండి మధ్య వయస్కులైన పురుషుల వరకు అన్ని స్థాయిలలోనూ ఆడబడుతోంది.<ref name="nytimes1">{{cite news|author=Aubrey Belford|url=https://www.nytimes.com/2011/03/04/world/asia/04iht-indonesia04.html?pagewanted=all&_r=0|title=In Indonesia, a Scandal Over Soccer|newspaper=[[The New York Times]]| తేదీ=3 మార్చి 2011 |సందర్శన తేదీ=15 ఆగస్టు 2013}}</ref> ఇండోనేషియా టెన్నిస్ అసోసియేషను కూడా డచ్ పాలనలో, 1935లో స్థాపించబడింది. తన జాతీయ [[:en: Fed Cup| Fed Cup]] [[:en: Indonesia Fed Cup team|జట్టును]], [[:en: Davis Cup| Davis Cup]] [[:en: Indonesia Davis Cup team|జట్టును]] బరిలోకి దింపడంలో దీనికి సుదీర్ఘ చరిత్ర ఉంది; అయితే, ఈ జట్లు మొట్టమొదటిసారిగా అంతర్జాతీయ పోటీలలో పాల్గొన్నది మాత్రం స్వాతంత్ర్యం వచ్చిన తర్వాత, 1960ల కాలంలోనే. నెదర్లాండ్స్‌లో వలె, ఇక్కడ కూడా [[వాలీబాల్]] ఒక ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా కొనసాగుతోంది; ([[:en: Indonesian Volleyball Federation| ఇండోనేషియా వాలీబాల్ సమాఖ్య]] పురుషుల ప్రో లీగు మరియు మహిళల ప్రో లీగ్ రెండింటినీ నిర్వహిస్తూనే, ఇండోనేషియా పురుషుల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టు మరియు ఇండోనేషియా మహిళల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టుల నిర్వహణ బాధ్యతలను కూడా చేపడుతోంది.<ref>{{Cite web|url=https://pbvsi.or.id/tentang-pbvsi/|title=Tentang PBVSI|last=silumansupra|website=PBVSI.or.id|access-date=26 December 2019}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|title=Sejarah PBVSI -|last=wahyawaludin|date=20 August 2019|access-date=26 December 2019|archive-date=26 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191226182333/http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|url-status=dead}}</ref> నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన క్రీడ అయిన ([[:en: Korfball| కార్ఫ్‌బాల్]] కూడా ఇక్కడ ఆచరణలో ఉంది, అంతేకాకుండా ఒక ఇండోనేషియా జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది. == ప్రాదేశిక పరిణామం == <gallery> File:Dutchempire1630.png|1630లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1650.png|1650లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1674.png|1674లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1700.png|1700లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1750.png|1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం 1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1795.png|1795లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1830.png|1830లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutch Empire preWWII.PNG|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధానికి ముందు డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1960.png|1960లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:BlankMap-World-large11.png|1975లో డచ్ సామ్రాజ్యం </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * అమెరికా ఖండాలలో డచ్ వలస స్థాపన * డచ్ భాషా కూటమి * డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ వాణిజ్య కేంద్రాల జాబితా * వలస వ్యవహారాల మంత్రిత్వ శాఖ (నెదర్లాండ్స్) == మూలాలు == 71pfe62fez3w7k697kqqm01ewvccdqq 4808208 4808207 2026-04-23T07:24:01Z T.sujatha 527 /* top */ 4808208 wikitext text/x-wiki {{Infobox country | native_name = {{native name|nl|Nederlandse Koloniale Rijk}} | conventional_long_name = Dutch colonial empire | event_pre = [[First Dutch Expedition to the East Indies|First]] and [[Second Dutch Expedition to the East Indies|second expedition]] to the [[East Indies]] | date_pre = 1595–1600 | event_start = [[Company rule in the Dutch East Indies|Company rule in the East Indies]] started | year_start = 1595 | event1 = [[Dutch colonization of the Americas|Colonization of the Americas]] | date_event1 = 1621 | event2 = [[Dutch–Portuguese War]] | date_event2 = 1598–1663 | event3 = [[Anglo-Dutch Treaty of 1814]] | date_event3 = 1814 | event4 = [[Belgian Revolution|Belgian independence]] | date_event4 = 1830 | event5 = [[Adolphe, Grand Duke of Luxembourg|Luxembourgish independence]] | date_event5 = 1890 | event6 = [[Axis power|Axis]] occupation of the [[German invasion of the Netherlands|Netherlands]] and [[Japanese occupation of the Dutch East Indies|Dutch East Indies]] | date_event6 = 1940–1945 | event7 = [[Indonesia]] independence | date_event7 = 1945 | event8 = [[Dutch New Guinea]] | date_event8 = 1949–1962 | event9 = [[Charter for the Kingdom of the Netherlands|Kingdom charter]] | date_event9 = 1954 | event10 = | date_event10 = | year_end = 1975<ref name="Oxford">{{Cite web |title=Dutch empire |url=https://www.oxfordreference.com/display/10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001 |access-date=2024-05-04 |website=Oxford Reference |language=en |doi=10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001|doi-broken-date=12 July 2025 }}</ref> | event_end = [[Suriname]] independence | image_flag = Prinsenvlag.svg | flag_caption = Left: [[Prince's Flag]] of the [[Dutch Republic]] (before 1652)<br/>Right: [[Flag of the Netherlands]] (after 1806/1813) | image_flag2 = Flag of the Netherlands.svg | flag_type = [[Flag of the Netherlands|Flag]] | image_map = DutchEmpire15.png | national_motto = {{lang|fr|[[Je maintiendrai]]}} ([[French language|French]])<br />("I will uphold") | national_anthem = {{native name|nl|"[[Wilhelmus van Nassouwe]]"|nolink=yes|italics=off}}<br />{{small|(English: "'William of Nassau")}}<br />{{center|}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Het_Wilhelmus_(tempo_corrected).ogg]]<br/> | map_caption = Map marking territories that at some point were Dutch holdings {{legend|#1DF73D|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch East India Company]]}}<br/> {{legend|#008E16|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch West India Company]]}}<br /> Tiny orange squares indicate smaller trading posts, the so-called ''handelsposten''. }} '''డచ్ వలస సామ్రాజ్యం''' (నెదర్లాడ్సే కొలానియలే రిజ్కే) అనేది 17వ శతాబ్దం ప్రారంభం నుండి 20వ శతాబ్దం చివరి వరకు, ఏదో ఒక రూపంలో డచ్ నియంత్రణలో ఉన్న విదేశీ భూభాగాలు, [[:en: trading posts| వాణిజ్య కేంద్రాలు]] కలిగిన ఒక వ్యవస్థ. ఇందులో మొదట డచ్ చార్టర్డు కంపెనీలు—ముఖ్యంగా డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1602–1799), డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1621–1792)—ద్వారా నిర్వహించబడిన ప్రాంతాలు, ఆ తదనంతరం డచ్ రిపబ్లికు (1581–1795), ఆధునిక నెదర్లాండ్సు రాజ్యం (1815–1975) ద్వారా పాలించబడిన ప్రాంతాలు అంతర్భాగంగా ఉన్నాయి.<ref name=Entrepot>{{cite book|last= Israel|first= Jonathan|title= Empires and Entrepots: Dutch, the Spanish Monarchy and the Jews, 1585–1713|date= 2003|pages= x–xii|publisher= Hambledon Press|location= London|isbn= 978-1852850227}}</ref> 16వ శతాబ్దం చివరిలో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి [[:en: de facto| డచ్ వాస్తవ రిపబ్లిక్కు]] స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత, ''[[:en: voorcompagnie| voorcompagnie]]''గా పిలువబడే వివిధ వాణిజ్య సంస్థలు, వ్యాపార అవకాశాల అన్వేషణలో విదేశాలకు సముద్ర యాత్రలను చేపట్టాయి. 1600 నాటికి, డచ్ వ్యాపారులు మరియు నావికులు లాభదాయకమైన ఆసియా మసాలా దినుసుల వాణిజ్యంలో ప్రవేశించారు, కానీ తమ వ్యాపారాలను సుస్థిరం చేసుకోవడానికి లేదా విస్తరించడానికి అవసరమైన మూలధనం గానీ, మానవ వనరులు గానీ వారి వద్ద లేకపోయాయి; దీని ఫలితంగా, 1602లో [[:en: States General of the Netherlands|స్టేట్సు జనరలు]] (నెదర్లాండ్స్ పార్లమెంటు) అనేక వాణిజ్య సంస్థలను ఏకీకృతం చేసి, పాక్షిక-ప్రభుత్వ యాజమాన్యంలోని 'డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC)ని ఏర్పాటు చేసింది;<ref name="Hunt1">{{cite book |last=Hunt |first=John |title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708 |date=2005 |publisher=University of Pennsylvania Press |isbn=978-1904744955 |editor-last=Campbell |editor-first=Heather-Ann |location=Philadelphia |pages=2–13}}</ref> ఆసియా వాణిజ్యంపై ఈ కంపెనీకి [[:en: monopoly| ఏకస్వామ్యం]] కల్పించబడింది. [[:en: Spanish Empire|స్పానిషు]], [[:en: Portuguese Empire|పోర్చుగీసు]] ప్రత్యర్థులకు భిన్నంగా, విదేశాలలో డచ్ వారి కార్యకలాపాలు ప్రారంభంలో కేవలం వాణిజ్యపరమైనవే. ఇవి వ్యాపారవేత్తల చొరవతో నడిచాయి తప్ప, భూభాగాలను విస్తరించే ఆశయంతో సాగలేదు; పైగా, వ్యూహాత్మక ప్రదేశాలలో ఏర్పాటు చేసిన స్థావరాల ద్వారా అంతర్జాతీయ సముద్ర రవాణా మార్గాల మీద నియంత్రణ సాధించడం వీరి విధానంగా ఉండేది.<ref name="Ward">{{cite book |last=Ward |first=Kerry |title=Networks of Empire: Forced Migration in the Dutch East India Company |date=2009 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-88586-7 |location=Cambridge |pages=322–342}}</ref><ref name="Entrepot" /> 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి విఒసి—[[:en: Americas|అమెరికా ఖండాలలో]] తమ ప్రయోజనాలను పెంపొందించుకునే లక్ష్యంతో 1621లో స్థాపించబడిన 'డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ([[:en: Dutch language|డచ్]]: ''జియోట్రూయీర్డే వెస్టీండిస్చే కంపాజినే,'' జిడల్యూసి)తో కలిసి—ప్రపంచవ్యాప్తంగా డచ్ వారి ఆర్థిక, ప్రాదేశిక ప్రభావాన్ని గణనీయంగా విస్తరించింది. ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడం, యుద్ధాలు చేయడం, భూభాగాలను పరిపాలించడం, కొత్త స్థావరాలను ఏర్పాటు చేయడం వంటి పాక్షిక-ప్రభుత్వ అధికారాలను ఈ కంపెనీలు వినియోగించుకున్నాయి. 1652లో తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, డచ్ సామ్రాజ్యం తూర్పు ఉత్తర అమెరికా, కరేబియన్, దక్షిణ అమెరికా (సురినామ్ మరియు బ్రెజిల్), పశ్చిమ మరియు దక్షిణ ఆఫ్రికా, ప్రధాన భూభాగ భారతదేశం, శ్రీలంక, ఇండోనేషియా, జపాన్ మరియు తైవాన్‌లలో తన వలసలు లేదా స్థావరాలను విస్తరించి ఉంది.[[ఆసియా]], [[ఐరోపా]] మధ్య కొత్త వాణిజ్య మార్గాల కోసం అన్వేషిస్తున్నప్పుడు, డచ్ నావికులు [[ఆస్ట్రేలియా]],[[న్యూజీలాండ్]],[[:en: Tasmania| తస్మానియా]] వంటి సుదూర ప్రాంతాలను, అలాగే తూర్పు [[ఉత్తర అమెరికా]]లోని కొన్ని భాగాలను అన్వేషించి, వాటి భౌగోళిక చిత్రాలను రూపొందించారు.<ref name="Fisher">{{cite book |last=Fisher |first=Ann Richmond |title=Explorers of the New World Time Line |date=2007 |pages=53–59 |publisher=Teaching & Learning Company |location=Dayton, Ohio |isbn=978-1429113175}}</ref> డచ్ వారు భారతదేశంలోని [[ముఘల్ సామ్రాజ్యం]] వంటి అనేక ఆసియా రాజ్యాలతో అనుకూలమైన వాణిజ్య సంబంధాలను కూడా ఏర్పరచుకున్నారు; ఈ రాజ్యాల నుండి వారు మొత్తం వస్త్రాలలో సగం భాగాన్ని మరియు పట్టు వస్త్రాలలో 80 శాతాన్ని పొందేవారు.<ref name="tong">{{cite book |author=Junie T. Tong |url=https://books.google.com/books?id=_UQGDAAAQBAJ&pg=PA151 |title=Finance and Society in 21st Century China: Chinese Culture Versus Western Markets |publisher=CRC Press |year=2016 |isbn=978-1-317-13522-7 |page=151}}</ref><ref name="esposito">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=KZcohRpc4OsC&pg=PT190 |title=The Islamic World: Past and Present |publisher=Oxford University Press |year=2004 |isbn=978-0-19-516520-3 |editor1=John L. Esposito |editor1-link=John L. Esposito |volume=1: Abba – Hist. |page=174}}</ref><ref>Nanda, J. N (2005). {{cite book |title=Bengal: the unique state |publisher=Concept Publishing Company. p. 10. |year=2005 |isbn=978-81-8069-149-2 |quote=బెంగాల్ [...] పట్టు మరియు పత్తితో నేసిన చేనేత వస్త్రాల ఉత్పత్తితో పాటు, ధాన్యం, ఉప్పు, పండ్లు, మొక్కజొన్న, మద్యాలు, విలువైన లోహాలు మరియు ఆభరణాల ఉత్పత్తి మరియు ఎగుమతులలో అత్యంత సంపన్నంగా ఉండేది. వ్యాపారం చేయడానికి అత్యంత సంపన్నమైన దేశంగా ఐరోపావాసులు బెంగాల్‌ను పేర్కొనేవారు.}}</ref><ref name="Prakash">[[Om Prakash (historian)|ఓం ప్రకాష్]], "[http://link.galegroup.com/apps/doc/CX3447600139/WHIC?u=seat24826&xid=6b597320 సామ్రాజ్యం, మొఘల్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221118051038/https://go.gale.com/ps/i.do?p=WHIC&u=seat24826&id=GALE%7B%7B%21%7D%7DCX3447600139&v=2.1&it=r&asid=6b597320|date=18 November 2022}}", ''History of World Trade Since 1450'' (1450 నుండి ప్రపంచ వాణిజ్య చరిత్ర), సంపాదకత్వం: [[John J. McCusker]], సంపుటి 1, Macmillan Reference USA, 2006, పేజీలు 237–240, ''World History in Context''. సేకరించిన తేదీ: 3 ఆగస్టు 2017</ref>, జపాన్ మార్కెట్‌లోకి [[:en: Dejima|ప్రత్యేక ప్రవేశం]]. VOC మరియు GWC సంస్థలు కీలకమైన సముద్ర మార్గాలను తమ నియంత్రణలో ఉంచుకుంటూ, ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద వాణిజ్య నౌకాదళాలను నిర్వహిస్తూ ఉండటంతో, 17వ శతాబ్దంలో ఎక్కువ భాగం డచ్ వారు ప్రపంచ వాణిజ్యం మరియు వ్యాపార రంగాలపై ఆధిపత్యం వహించారు; ఈ కాలంలో వారు ఆర్థిక, శాస్త్రీయ మరియు సాంస్కృతిక విజయాలు, పురోగతితో కూడిన ఒక ([[:en: Dutch Golden Age| స్వర్ణ యుగాన్ని]]) అనుభవించారు.<ref name="Hsin-Hui">{{cite book |last=Hsin-Hui |first=Chiu |title=The Colonial 'civilizing Process' in Dutch Formosa: 1624–1662 |date=2008 |publisher=Tuta Sub Aegide Pallas |isbn=978-9004165076 |location=Leiden |pages=3–8}}</ref> విదేశీ వలస ప్రాంతాలు, వాణిజ్య వ్యాపారాల (బానిస వ్యాపారంతో సహా) ద్వారా సమకూరిన సంపద, కళల పోషణకు, నిర్మాణ ప్రాజెక్టులకు మరియు దేశీయ పరిశ్రమలకు ఊతమిచ్చింది; రోటర్‌డామ్ మరియు ఆమ్‌స్టర్‌డామ్ వంటి రేవు నగరాలు అపూర్వమైన వృద్ధిని మరియు విస్తరణను సాధించాయి.<ref name=":1">{{Cite book |last1=Findlay |first1=Ronald |title=Globalization in Historical Perspective |last2=O'Rourke |first2=Kevin H. |publisher=University of Chicago Press |year=2003 |isbn=0-226-06598-7 |editor-last=Bordo |editor-first=Michael D. |pages=13–64 |chapter=Commodity Market Integration, 1500–2000 |access-date=9 March 2018 |editor2-last=Taylor |editor2-first=Alan M. |editor3-last=Williamson |editor3-first=Jeffrey G. |chapter-url=https://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20181004074134/http://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-date=4 October 2018 |url-status=live}}</ref> 1652 మరియు 1784 మధ్య జరిగిన వరుస [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] డచ్ నావికా ఆధిపత్యాన్ని సవాలు చేశాయి, ఫలితంగా అనేక స్థావరాలు మరియు వలస ప్రాంతాలను డచ్ వారు కోల్పోవాల్సి వచ్చింది; 1757లో కీలక వాణిజ్య కేంద్రమైన [[:en: Bengal Subah|మొఘల్ బెంగాల్‌ను]] [[:en: Battle of Plassey|జయించిన]] బ్రిటిష్ [[:en: East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ఆవిర్భావం కూడా, డచ్ ప్రభావం మరియు విదేశీ మార్కెట్లకు వారికున్న ప్రాప్యతను బలహీనపరిచింది. [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాలుగవ మరియు చివరి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1780–1784) ముగిసే సమయానికి, డచ్ వారి వలస ఆస్తులు మరియు వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యాలలో అధిక భాగం [[:en: British Empire|బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యం]] మరియు [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్ వలస సామ్రాజ్యానికి]] అప్పగించబడ్డాయి లేదా వాటిలో విలీనం చేయబడ్డాయి;<ref name="ray">{{cite book |author=Indrajit Ray |year=2011 |title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857) |url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA57 |publisher=Routledge |pages=57, 90, 174 |isbn=978-1-136-82552-1}}</ref><ref name="Hobkirk">{{cite book|last= Hobkirk|first= Michael|title= Land, Sea or Air?: Military Priorities- Historical Choices|date= 1992|pages= 77–80|publisher= Palgrave-Macmillan|location= Basingstoke|isbn= 978-0312074937}}</ref><ref>Dalio, Ray. [https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ "డచ్ మరియు బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యాల యొక్క భారీ చక్రాలు మరియు వాటి కరెన్సీలు"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201001130930/https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ |date=1 October 2020 }}, ''[[LinkedIn]]'', 21 మే 2020</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు, డచ్ గయానా మాత్రమే డచ్ సామ్రాజ్యానికి చెందిన ప్రధాన భూభాగాలుగా మిగిలి ఉండి, [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం]] తర్వాత ప్రపంచవ్యాప్తంగా వచ్చిన ([[:en: decolonisation| వలస పాలన నిర్మూలన]] వరకు కొనసాగాయి.<ref name="DR1">{{cite book |last=Jones |first=Guno |title=Dutch Racism |date=2014 |publisher=Rodopi B.V. |isbn=978-9042037588 |editor-last1=Essed |editor-first1=Philomena |location=Amsterdam |pages=315–316 |editor-last2=Hoving |editor-first2=Isabel}}</ref> 1975లో డచ్ గయానా 'సురినామ్'గా స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, డచ్ సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా—[[కరేబియన్ సముద్రం]] చుట్టూ ఉన్న [[వెస్ట్ ఇండీస్]] దీవులైన [[అరుబా]], కురకావో సింట్ మార్టెను—మాత్రమే మిగిలాయి; ఇవి ప్రస్తుతం 'నెదర్లాండ్స్ రాజ్యంలో' భాగంగా స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన దేశాలుగా కొనసాగుతున్నాయి.<ref name="DR1" /> == పూర్వ డచ్ వలస భూభాగాలు == ఈ జాబితాలో జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వంటి, డచ్ వారు ఏర్పాటు చేసిన అనేక ఇతర పూర్వ వాణిజ్య కేంద్రాలు, స్థావరాలు చేర్చబడలేదు. * డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కంపెనీ పాలనతో (1602–1949), డచ్ మలక్కా (1641–1795, 1818–1825), డచ్ న్యూ గినియా (1962 వరకు) * డచ్ ఇండియా (1605–1825) * డచ్ గోల్డ్ కోస్టు (1612–1872) * క్యూరసో, దాని ఆధారిత ప్రాంతాల వలస (1634–1954), ఆ తర్వాత డచ్ ఆంటిల్సు (1954–2010) * న్యూ నెదర్లాండు (1614–1667, 1673–1674) * డచ్ గయానాలు (1616–1975) * డచ్ ఫార్మోసా (1624–1662), కీలుంగు ([[:en: Santisima Trinidad (Taiwan)|ఫోర్ట్ నూర్డ్-హాలండ్]]; 1663–1668) * డచ్ వర్జిను దీవులు (1625–1680) * డచ్ బెంగాలు (1627–1825) * డచ్ బ్రెజిల్ (1630–1654) * డచ్ మారిషసు (1638–1710) * డచ్ సిలోను (1640–1796) * డచ్ కేప్ వలస (1652–1806) * డచ్ మలబార్ (1665–1795) * డచ్ సురినామ్ (1667–1954) * న్యూ హాలండ్ (అకాడియా) (1674–1678) ==చరిత్ర== ===పుట్టుకలు (1590లు–1602)=== 1560లలో హాబ్స్బర్గు నెదర్లాండ్సులో ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం చెలరేగింది.{{efn|[[ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం యొక్క మూలాల]]ను ఖచ్చితంగా నిర్ధారించడంపై వివాదం ఉంది.}} తిరుగుబాటు ప్రావిన్సుల కూటమి యూనియను ఆఫ్ ఉట్రెక్టులో ఏకమై, 1581 అబ్జ్యురేషను చట్టంతో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకుంది. 1588లో, ఇది ''వాస్తవ'' స్వతంత్ర ఉత్తర డచ్ రిపబ్లిక్కు (అలియాస్ యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్)ను స్థాపించింది, దీని సార్వభౌమాధికారాన్ని ఆంట్వెర్పు ఒప్పందం (1609) గుర్తించింది. ఎనిమిది దశాబ్దాల యుద్ధం వల్ల అపారమైన మానవ నష్టం జరిగింది, అంచనా ప్రకారం 600,000 నుండి 700,000 మంది బాధితులు మరణించారు, వీరిలో 350,000 నుండి 400,000 మంది పౌరులు వ్యాధుల వల్ల మరియు తదనంతరం యుద్ధ నేరాలుగా పరిగణించబడిన వాటి వల్ల చంపబడ్డారు.<ref>{{cite web|title=Victimario Histórico Militar|url=http://remilitari.com/guias/victimario9.htm}}</ref> ఈ యుద్ధం ప్రధానంగా ఐరోపా ఖండంలో జరిగింది, కానీ 2వ ఫిలిపు విదేశీ భూభాగాలపై కూడా యుద్ధం జరిగింది, వీటిలో స్పానిష్ కాలనీలు, పోర్చుగీస్ మహానగరాలు, కాలనీలు, వ్యాపార కేంద్రాలు, స్పెయిన్ మరియు పోర్చుగల్ రాజుకు చెందిన [[కోట|కోటలు]] ఉన్నాయి.{{citation needed|date=ఏప్రిల్ 2023}} [[పోర్చుగల్]]లోని [[లిస్బన్]] ఓడరేవు అప్పటి నుండి 1517 నుండి భారతదేశం నుండి వచ్చే ఉత్పత్తులకు ప్రధాన యూరోపియన్ మార్కెట్‌గా ఉండి, అరుదైన వస్తువులను కొనుగోలు చేయడానికి యూరప్ నలుమూలల నుండి వ్యాపారులను ఆకర్షించింది. 1580లో ఫిలిప్ II స్పెయిన్‌తో కలిసి పోర్చుగల్‌ను ఐబీరియన్ యూనియన్‌లో విలీనం చేసిన ఫలితంగా, పోర్చుగీస్ భూభాగాలన్నీ స్పానిష్ హాబ్స్‌బర్గ్ శాఖా భూభాగంగా మారాయి మరియు యునైటెడ్ ప్రావిన్సులకు అన్ని పోర్చుగీస్ మార్కెట్లు మూసివేయబడ్డాయి. 1595లో, లిస్బన్‌లో కార్నెలిస్ డి హౌట్‌మను సంపాదించగలిగిన పోర్చుగీస్ వాణిజ్య మార్గాల "రహస్య" జ్ఞానాన్ని ఉపయోగించుకొని, డచ్ వారు తమ కోసం ఉత్పత్తులను సంపాదించుకోవడానికి సముద్రయానం చేశారు.<ref name="autogenerated5">విడాల్, ప్రుడెన్సియో. (1888)</ref> స్పానిష్ పాలనకు శతాబ్దాల ముందు నుంచే హాలాండు, జీలాండు తీరప్రాంతాలు యూరోపియన్ సముద్ర వాణిజ్య నెట్వర్కుకు ‌ముఖ్యమైన కేంద్రాలుగా ఉండేవి. వారి భౌగోళిక స్థానం ఫ్రాన్స్, స్కాట్లాండ్, జర్మనీ, ఇంగ్లాండ్ మరియు బాల్టిక్ మార్కెట్లకు సులభంగా చేరుకోవడానికి వీలు కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=6}} 1580ల నాటికి, ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం కారణంగా, బ్రబంట్ డచీలోని ఒక ప్రధాన నగరం మరియు అప్పట్లో ఐరోపాలోని అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రాలలో ఒకటిగా ఉన్న ఆంట్వెర్ప్ నుండి చాలా మంది ఆర్థికవేత్తలు మరియు వ్యాపారులు డచ్ నగరాలకు, ముఖ్యంగా ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు వలస వెళ్లారు.{{sfn|Boxer|1965|p=19}}<ref>టేలర్ (2001), పే. 248.</ref> 1580లలో మూలధనానికి సమర్థవంతమైన ప్రాప్యత, డచ్ వారు తమ వాణిజ్య మార్గాలను ఉత్తర ఐరోపా దాటి మధ్యధరా మరియు లెవంత్‌లోని కొత్త మార్కెట్లకు విస్తరించడానికి వీలు కల్పించింది. 1590వ దశకంలో, డచ్ నౌకలు బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్‌తో, లాభదాయకమైన సుగంధ ద్రవ్యాల వ్యాపారానికి మూలమైన హిందూ మహాసముద్రం వైపుగా వాణిజ్యం చేయడం ప్రారంభించాయి. ఇది డచ్ వారిని పోర్చుగల్‌తో ప్రత్యక్ష పోటీలోకి తీసుకువచ్చింది. పోర్చుగల్ అనేక దశాబ్దాలుగా ఈ వాణిజ్య మార్గాలపై ఆధిపత్యం చెలాయించి, వాటిని సులభతరం చేయడానికి బ్రెజిల్, ఆఫ్రికా మరియు హిందూ మహాసముద్ర తీరాలలో వలస స్థావరాలను స్థాపించింది. అయితే, పోర్చుగల్‌తో ఉన్న పోటీ పూర్తిగా ఆర్థికపరమైనది కాదు: 1580 నుండి, అల్కాసెర్ క్విబిర్ యుద్ధంలో పోర్చుగల్ రాజు 1వ సెబాస్టియను చాలా మంది పోర్చుగీస్ ప్రభువులు మరణించిన తరువాత, చక్రవర్తి 5వ చార్లెసు వారసుడైనయ్ స్పెయిన్‌కు చెందిన 2వ ఫిలిపు ఆధ్వర్యంలో "ఐబీరియను యూనియను"లో పోర్చుగీసు కిరీటం స్పెయిన్‌తో విలీనం చేయబడింది. పోర్చుగీసు వారి విదేశీ ఆక్రమణల మీద దాడి చేయడం ద్వారా, డచ్ వారు తమ స్వాతంత్ర్య ఉద్యమాన్ని అణచివేసే ప్రయత్నం నుండి స్పెయిన్ తన ఆర్థిక మరియు సైనిక వనరులను మళ్ళించేలా ఒత్తిడి చేశారు.<ref>Scammel (1989), p.20.</ref> ఈ విధంగా, దశాబ్దాల పాటు సాగిన డచ్–పోర్చుగీసు యుద్ధం ప్రారంభమైంది.{{citation needed|date=April 2023}} 1590వ దశకంలో, "[[:en: voorcompagnieën|అగ్రగామి సంస్థలు]] ఆవిర్భవించాయి; వీటికి "కేవలం వాణిజ్యంపైనే దృష్టి సారించాలని, ఆత్మరక్షణ కోసం మాత్రమే హింసకు పాల్పడాలని" స్పష్టమైన ఆదేశాలు జారీ చేయబడ్డాయి. ఇంగ్లాండ్‌కు చెందిన అనేక ఉమ్మడి వాటా సంస్థలు ([[:en: joint-stock companies| joint-stock companies]]) మరియు ప్రైవేటు పెట్టుబడుల నుండి డచ్ వారు ప్రేరణ పొందారు; వీటిలో [[:en:Muscovy Company|Muscovy Company]], [[:en: Eastland Company| Eastland Company]], [[:en: Levant Company| Levant Company]], [[:en: East India Company| East India Company]]వంటి సంస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారి [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్ర]] చేపల వేట నౌకాదళానికి, తాము పట్టిన చేపలను నిల్వ చేయడానికి భారీ మొత్తంలో ఉప్పు అవసరమయ్యేది. యుద్ధం కారణంగా ఐబీరియన్ ఉప్పు లభ్యం కాకుండా పోయినప్పుడు, సుమారు 1599 నుండి డచ్ వారు [[:en: Araya Peninsula|అరయా ద్వీపకల్పం]] వద్ద అక్రమంగా ఉప్పును రవాణా చేయడం ప్రారంభించారు.<ref name="Floyd">{{cite book|last1=Floyd|first1=Troy|title=The Columbus Dynasty in the Caribbean, 1492-1526|date=1973|publisher=University of New Mexico Press|location=Albuquerque|pages=204–206}}</ref><ref>Cornilis Ch Goslinga, The Dutch in the Caribbean and on the Wild Coast 1580-1680, "Chapter 6, The battle for Salt'</ref> ఇక్కడి ఉప్పు అసాధారణంగా నాణ్యమైనదని, ఎప్పటికీ తరగని నిల్వలను కలిగి ఉందని ప్రతీతి. డచ్ వారు అక్రమ రవాణా మరియు చిన్నపాటి సముద్రపు దోపిడీలకు కూడా పాల్పడ్డారు; వీరు మార్గరీటా ద్వీపంలోని ముత్యాల వేట పరిశ్రమకు ముప్పు కలిగించారు, అంతేకాక స్థానిక స్పానిష్ అధికారుల అదుపులో ఉంచలేనంత భారీ సంఖ్యలో వీరు అక్కడ ఉన్నారు. 1594లో, [[:en: Maluku islands|మలుకు]] మసాలా దినుసుల ద్వీపాలకు రెండు నౌకాదళాలను పంపాలనే లక్ష్యంతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌లో ''[[:en: Compagnie van Verre| Compagnie van Verre]]'' ("సుదూర ప్రాంతాల కంపెనీ") స్థాపించబడింది.{{sfn|Boxer|1965|p=22}} మొదటి నౌకాదళం 1596లో బయలుదేరి, 1597లో మిరియాల సరుకుతో తిరిగి వచ్చింది; ఈ సరుకు అమ్మకం ద్వారా వచ్చిన ఆదాయం ఆ ప్రయాణానికి అయిన ఖర్చులను పూర్తిగా భర్తీ చేయడమే కాకుండా, అంతకంటే ఎక్కువ లాభాన్ని కూడా ఆర్జించిపెట్టింది. రెండవ ప్రయాణం (1598–1599) పెట్టుబడిదారులకు 400% లాభాన్ని తెచ్చిపెట్టింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} ఈ ప్రయాణాల విజయం, ఈ వాణిజ్యం కోసం ఒకదానితో ఒకటి పోటీపడే అనేక కంపెనీల స్థాపనకు దారితీసింది. ఈ పోటీ కంపెనీల ప్రయోజనాలకు విఘాతం కలిగించేదిగా మారింది; ఎందుకంటే ఇది ఇండోనేషియాలోని మూల ప్రదేశాలలో మసాలా దినుసుల ధరలను పెంచే ప్రమాదాన్ని సృష్టించగా, అదే సమయంలో ఐరోపాలో వాటి ధరలను తగ్గించే పరిస్థితిని కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}}{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} 1605లో, స్పెయిన్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక నౌకాదళం పంపబడింది. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని బానిసలుగా ([[:en: galleys| నౌకలు నడిపే]]) పనులకు పంపారు. మరుసటి ఏడాదే డచ్ వారు మళ్ళీ అక్కడికి చేరుకున్నారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో, డచ్ వారు తిరిగి... ఐబీరియా; అయితే 1621లో ఆ ఒప్పందం గడువు ముగిసినప్పుడు, వారు తిరిగి వచ్చారు. స్పానిష్ వారు [[:en: Araya Fortress| Araya Fortress]]ను మరియు అక్కడ ఒక సైనిక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేశారు. తర్వాతి రెండు సంవత్సరాలలో అక్కడ యుద్ధాలు జరిగాయి, ఫలితంగా డచ్ వారు అక్కడి నుండి తరిమివేయబడ్డారు. ఆ తర్వాత డచ్ వారు [[:en: Curazao| Curazao]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Saint Martin (island)| Saint Martin]], [[:en: La Tortuga Island| La Tortuga Island]] వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. === డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (VOC) స్థాపన (1602–1609) === {{Quote box | class = letterhead | title = | quote = "[[:en: Dutch East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] యొక్క ప్రస్తుత ప్రతినిధులకు ఈ క్రింది విధంగా తీవ్రమైన హెచ్చరిక మరియు ఆదేశాలు జారీ చేయబడుతున్నాయి: తూర్పు ఇండీస్‌కు ప్రయాణించడానికి ఇప్పటికే సిద్ధం చేయబడిన లేదా భవిష్యత్తులో సిద్ధం చేయబడే నౌకలకు, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి మరియు వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు, వస్తువులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని కలిగించడానికి తగిన బాధ్యత మరియు ఆదేశాలు ఇవ్వాలి. తద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని గౌరవప్రదంగా కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి వృద్ధి చేసుకోగలరు; లేనిపక్షంలో, దీనిని నిర్లక్ష్యం చేయడం ద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని నిస్సందేహంగా కోల్పోతారు. ఎందుకంటే, వివిధ కంపెనీల విలీనాన్ని చేపట్టి, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి వారికి ఒక చార్టర్ (అధికార పత్రం) మరియు అనుమతిని మంజూరు చేయడానికి 'జెంటిల్‌మెన్ స్టేట్స్ జనరల్' (States General) తీసుకున్న ప్రధాన నిర్ణయానికి ఇదే ముఖ్య కారణం." | source = – [[States General of the Netherlands#Dutch Republic|States-General]] తీర్మానం, 1 నవంబర్ 1603{{sfn|Borschberg|2013|p=39}} | width = 20% | title_bg = none | tstyle = text-align: left; | qalign = left }} వివిధ కంపెనీల మధ్య ఉన్న పోటీ కారణంగా తలెత్తిన సమస్యల ఫలితంగా, [[:en: Dutch East India Company|డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC) 1602లో స్థాపించబడింది. '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) ఈ కంపెనీకి మంజూరు చేసిన చార్టర్ ద్వారా, ప్రారంభంలో 21 సంవత్సరాల కాలానికి, [[:en: Cape of Good Hope|కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్]]కు తూర్పున మరియు [[:en: Straits of Magellan|మెగెల్లాన్ జలసంధి]]కి పడమరన ఉన్న ప్రాంతాలలో డచ్ వాణిజ్యం మరియు నౌకాయానానికి సంబంధించిన ఏకైక హక్కులను ఈ కంపెనీకి కట్టబెట్టింది. కంపెనీ డైరెక్టర్లైన "" ([[:en: Heeren XVII|హీరెను XVII]]) కు, "కోటలు మరియు దుర్గాలు" నిర్మించడానికి, ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడానికి, సైన్యం మరియు నౌకాదళం రెండింటినీ సమకూర్చుకోవడానికి, అలాగే రక్షణాత్మక యుద్ధాలు చేయడానికి చట్టపరమైన అధికారం కల్పించబడింది. ఈ కంపెనీ, తన ఆంగ్ల పోటీ సంస్థ అయిన 'ఇంగ్లీష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (ఇది రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడింది) మాదిరిగానే, ఒక 'జాయింట్ స్టాక్ కంపెనీ'గా స్థాపించబడింది. VOC స్థాపించబడిన కొద్దికాలానికే, స్పానిష్ మరియు పోర్చుగీస్ నౌకలపై దాడులను సమర్థించుకునే సమస్య మరింత తీవ్రమైంది. ముఖ్యంగా, ఫిబ్రవరి 1603లో, ([[:en: Jacob van Heemskerck| జాకబ్ వాన్ హీమ్స్‌కెర్క్]] నాయకత్వంలోని మూడు VOC నౌకలు, సింగపూర్ తీరంలో పోర్చుగీస్ 'కారాక్' (పెద్ద నౌక) అయిన 'శాంటా కాటరీనా'ను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పుడు ఈ సమస్య మరింత జఠిలమైంది. 1604లో హీమ్స్‌కెర్క్, 'శాంటా కాటరీనా' నుండి లభించిన భారీ యుద్ధపు సొత్తుతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, ఈ చర్య యొక్క చట్టబద్ధత, ప్రయోజనం మరియు నైతిక ఆమోదయోగ్యతపై డచ్ గణతంత్రంలో ఒక పెద్ద వివాదం చెలరేగింది. దీని ఫలితంగా, సెప్టెంబర్ 1604లో న్యాయకోవిదుడు ([[:en: Hugo Grotius| హ్యూగో గ్రోటియస్]]), '[[:en: De Jure Praedae Commentarius|యుద్ధపు సొత్తు మరియు బహుమతుల చట్టం వ్యాఖ్యానం]] అనే గ్రంథాన్ని రచించారు; ఇది తదనంతరం 1609లో 'స్వేచ్ఛా సముద్రం — లేదా, భారతీయ వాణిజ్యంలో డచ్ వారికి గల హక్కు' అనే పేరుతో ప్రచురించబడింది. ...''[[:en: dissertatio|సముద్రాల స్వేచ్ఛ]] లేదా, తూర్పు భారత వాణిజ్యంలో పాల్గొనే హక్కు డచ్ వారికి కలదన్న విషయం"), ఇందులో ఆ దురాక్రమణ చర్య సమర్థించబడింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} ఈలోగా, 1603 నవంబర్ 1న '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) అప్పటికే ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. ఈ తీర్మానం VOC నౌకలకు, "శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి, వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు మరియు సరుకులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని తలపెట్టడానికి" అధికారాన్ని కల్పించింది; దీని ఉద్దేశం ఏమిటంటే, తద్వారా వారు "గౌరవప్రదంగా తమ వ్యాపారాన్ని కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి మరింత వృద్ధి చేసుకోవడం". అనేక చారిత్రక అధ్యయనాల ప్రకారం, ఇది ఒక "అత్యంత కీలకమైన" పరిణామం. [[:en: Borschberg| Borschberg]] (2013) దీనిని వివరిస్తూ, ఇది "VOC విధానంలో ఒక భారీ మార్పుకు నాంది పలికిందని" మరియు "ఆసియాలో డచ్ వలస సామ్రాజ్య స్థాపనకు పునాది రాయి వేసిందని" పేర్కొన్నారు. ఎందుకంటే, ఈ తీర్మానం VOCని "యుద్ధం మరియు వలస విస్తరణకు సంబంధించిన ఒక సాధనంగా" మార్చివేసింది; ఈ సాధనం మొదట ఆసియాలోని ఐబీరియన్ శక్తులకు వ్యతిరేకంగానూ, ఆ తర్వాత కాలంలో ఆసియాలోని స్థానిక పాలకులకు మరియు రాజ్యాలకు వ్యతిరేకంగానూ ఉపయోగించబడింది. ఆసియాతో వ్యాపారం కోసం ప్రత్యామ్నాయ మార్గాల అన్వేషణలో భాగంగా, డచ్ వారు స్పానిష్-పోర్చుగీస్ వ్యాపారానికి అంతరాయం కలిగిస్తూ వచ్చారు; క్రమంగా వారి కార్యకలాపాలు సుదూరంగా ఫిలిప్పీన్స్ వరకు విస్తరించాయి. డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలోని సముద్ర వాణిజ్యం మీద ఆధిపత్యం సాధించడానికి ప్రయత్నించారు; ఈ లక్ష్య సాధనలో వారు ఎంత దూరమైనా వెళ్ళడానికి సిద్ధపడ్డారు—మరి ఇతర దేశాలు, శక్తులు కేవలం సముద్రపు దొంగల చర్యలుగానే పరిగణించిన పనులకు పాల్పడటానికి కూడా వారు వెనుకాడలేదు. 1608–1610 సంవత్సరాల మధ్య [[:en: Twelve Years' Truce| పన్నెండేళ్ల సంధి]]కి సంబంధించిన చర్చలు మరియు దాని అమలు సమయంలో, డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలో వాణిజ్యపరంగానూ, వ్యూహాత్మకంగానూ అత్యంత కీలకమైన స్థానాలన్నింటినీ తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకోవడానికి ప్రయత్నించారు. ఈ క్రమంలో, 'ముందు వరుస ప్రాంతాలు'గా పిలువబడే మలయ్ ద్వీపకల్పం (ముఖ్యంగా జోహారు), సుమత్రా, బాండా దీవులు, మొలుక్కాసు, టిమోరు, దక్షిణ [[భారత ఉపఖండం|భారతదేశం]] వంటి ప్రాంతాలలోని స్థానిక రాజులు, రాజ్యాలతో వీలైనన్ని ఎక్కువ ఒప్పందాలను కుదుర్చుకోవడానికి VOC సంస్థ అత్యంత వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=41–42}} === బాండా దీవుల డచ్ ఆక్రమణ (1609–1621) === [[File:Kaart van de Banda-eilanden, 1599, RP-P-OB-75.391.jpg|300px|thumb|బాండా దీవుల డచ్ పటం, సుమారు 1599 నాటిది. 1599–1619]] ===ఐబీరియన్–డచ్ సంఘర్షణలు (1661 వరకు) === [[File:Victor Meirelles - 'Battle of Guararapes', 1879, oil on canvas, Museu Nacional de Belas Artes, Rio de Janeiro 2.jpg|thumb|[[:en: Second Battle of Guararapes|గువారారాపెస్ యుద్ధం]]లో పోర్చుగీస్ సాధించిన విజయం, బ్రెజిల్‌లో డచ్ ఉనికికి ముగింపు పలికింది.]] [[File:DutchPortugueseWar1661.png|thumb|1661లో 'హేగ్ ఒప్పందం' ద్వారా యుద్ధ పరిష్కారం కుదిరిన సమయానికి డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వలస సామ్రాజ్యాల విస్తరణ]] పోర్చుగల్ యొక్క సుదూర [[:en: Portuguese Empire#Southeast Asia and the spice trade|వాణిజ్య నెట్‌వర్క్]]లో అధిక భాగంపై డచ్ వారు దాడులు చేశారు. ఆసియా మరియు దాని పరిసర ప్రాంతాలలో విస్తరించి ఉన్న ఈ నెట్‌వర్క్‌లో [[శ్రీలంక|సిలోన్]] (ఆధునిక [[Sri Lanka]]), మరియు [[:en: History of Goa#Decline|గోవా]] వంటి ప్రాంతాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా, [[:en: Nanban trade|జపాన్]], [[:en: Portuguese Empire#Age of Discovery (1415–1542)|ఆఫ్రికా]] (ముఖ్యంగా [[:en: Elmina Castle#Control by other European nations|మినా]]), [[:en: South America|దక్షిణ అమెరికా]]లలో పోర్చుగల్‌కు ఉన్న [[:en: Portuguese Empire#Iberian Union and rivalry with the Protestant Powers (1580–1663)|వాణిజ్య ప్రయోజనాలపై]] కూడా వారు దాడులు చేశారు. పోర్చుగీస్ వారు సిలోన్ దీవి మొత్తాన్ని ఎప్పుడూ తమ ఆధీనంలోకి తీసుకోలేకపోయినప్పటికీ, డచ్ వారు యుద్ధం నిమిత్తం రాకముందు వరకు, ఆ దీవిలోని [[:en: Portuguese Ceylon|తీరప్రాంతాలను]] గణనీయమైన కాలం పాటు తమ నియంత్రణలో ఉంచుకోగలిగారు. పోర్చుగల్ యొక్క దక్షిణ అమెరికా వలస ప్రాంతమైన [[:en: Colonial Brazil|బ్రెజిల్]]ను, యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్ పాక్షికంగా ఆక్రమించుకుంది. 1621లో [[:en: Dutch West India Company|డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] (WIC) స్థాపించబడింది. దీనికి, తన తూర్పు ఇండియా అనుబంధ సంస్థ నియంత్రణలో లేని ప్రపంచంలోని ఇతర ప్రాంతాలైన అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం, అమెరికా ఖండాలు మరియు ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీర ప్రాంతాలపై 25 ఏళ్ల పాటు ఏకఛత్రాధిపత్యం ([[:en: monopoly| monopoly]]) కల్పించబడింది.<ref name=autogenerated3>Rogozinski (2000), p.62.</ref> అలాగే, 1604లో [[:en: Naresuan|నరేసువాన్]] మహారాజు పాలనలో, ఆధునిక [[:en: Thailand|థాయిలాండ్]]లోని అయుతయలో డచ్ వారు ఒక వాణిజ్య కేంద్రాన్ని కూడా ఏర్పాటు చేశారు. 17వ శతాబ్దంలో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (WIC) "గ్రాండ్ డిజైను" ప్రకారం, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీస్ వలస రాజ్యాలపై దాడి చేసి, అక్కడి చెరకు తోటలను మరియు తమ శ్రమను తిరిగి సమకూర్చుకోవడానికి అవసరమైన బానిస ఓడరేవులను స్వాధీనం చేసుకోవడం ద్వారా అంతర్జాతీయ చక్కెర వాణిజ్యాన్ని తమ గుప్పిట్లోకి తీసుకోవాలని ప్రయత్నించింది. స్పెయిన్‌తో ఉన్న ఐబీరియన్ యూనియన్ కారణంగా, వారి దృష్టి ఇతర విషయాలపై కేంద్రీకృతమై ఉండటంతో పోర్చుగీసు వారు బలహీనపడినప్పటికీ, మటాంజాస్ బే యుద్ధం WICకి విజయవంతమైన ఆపరేషన్‌కు అవసరమైన నిధులను అందించేలోపు జరిగిన తొలి దాడిని తిప్పికొట్టగలిగారు. జాన్ మారిస్, నసావు-సీగెన్ యువరాజు జోహాన్ మారిట్సు "న్యూ హాలండు"కు గవర్నర్‌గా నియమించబడి, జనవరి 1637లో రెసిఫేలో అడుగుపెట్టారు. వరుస విజయవంతమైన దండయాత్రలలో, అతను డచ్ ఆక్రమణలను దక్షిణాన ఉన్న సెర్గిపే నుండి ఉత్తరాన ఉన్న మరాన్హావో వరకు క్రమంగా విస్తరించాడు. WIC ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీరంలో ఉన్న గోరీ, ఎల్మినా కోట, సెయింట్ థామస్ మరియు లువాండాలను జయించడంలో కూడా విజయం సాధించింది. ఈ రెండు ప్రాంతాలు పోర్చుగీస్ మరియు స్పానిషు వాణిజ్య మార్గాలను దోచుకునే డచ్ ప్రైవేటీర్లకు స్థావరాలుగా కూడా ఉపయోగపడ్డాయి. 1640లో ఐబీరియన్ యూనియన్ రద్దు మరియు 1643లో మారిట్స్‌ను వెనక్కి పిలిపించడం, బ్రెజిలియన్ వలసదారులలో అధిక సంఖ్యలో ఉన్న పోర్చుగీస్ వలసవాదుల నుండి ప్రతిఘటనను పెంచింది. 1650వ దశకంలో డచ్ వారు చివరకు ఓడిపోయారు, కానీ 1661 హేగ్ ఒప్పందంలో బ్రెజిలు‌ తమ హక్కులను వదులుకున్నందుకు బదులుగా 4 మిలియన్ రైసు (63 మెట్రికు టన్నుల బంగారం) పొందగలిగారు. === ఆసియాలో డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch and Portuguese in Asia c 1665.png|thumb|upright=1.15|right|Primary Dutch and Portuguese settlements in Asia, c. 1665 నాటికి, జకార్తా మరియు దేశిమా మినహా, మిగిలిన వాటన్నింటినీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ పోర్చుగల్ నుండి స్వాధీనం చేసుకుంది.{{sfn|Boxer|1965|p=24}}]] 2వ ఫిలిపు ఆధీనంలోని ప్రాంతాలకు మరియు ఇతర దేశాలకు మధ్య జరిగిన యుద్ధం పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం క్షీణించడానికి దారితీసింది—ఉదాహరణకు 1622లో ఇంగ్లాండ్‌కు [[:en: Anglo-Persian capture of Ormuz|ఆర్ముజు కోటను కోల్పోవడం]] వంటి సంఘటనలు ఇందుకు నిదర్శనం; అయితే, ఈ పరిణామాల వల్ల ప్రధానంగా లబ్ధి పొందింది మాత్రం డచ్ సామ్రాజ్యమే. ఆ సమయంలో పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యంలో భాగంగా ఉన్న తీరప్రాంత కోటల శ్రేణిని ఒక్కొక్కటిగా తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకునే ప్రయత్నాలను VOC (డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ) వెంటనే ప్రారంభించింది. ఈ స్థావరాలు ఒకదానికొకటి దూరంగా, ఏకాకిగా ఉండేవి; శత్రువుల దాడి జరిగినప్పుడు వాటికి అదనపు బలగాలను పంపడం కష్టంగా ఉండేది, పైగా వాటిని ఒక్కొక్కటిగా సులభంగా ఆక్రమించుకునే అవకాశం ఉండేది. అయినప్పటికీ, ఈ స్థావరాలను స్వాధీనం చేసుకునే ప్రయత్నాల్లో డచ్ వారికి మిశ్రమ ఫలితాలు మాత్రమే లభించాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} 1605లో పోర్చుగీస్ వారి నుండి [[:en: Ambon Island|Amboina]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. అయితే, తర్వాతి సంవత్సరం [[:en: Malacca| Malacca]]పై చేసిన దాడి మాత్రం, ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో అనుకూలమైన రుతుపవన గాలుల ప్రవాహానికి అనుగుణంగా ఉండే ఒక వ్యూహాత్మక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసుకోవాలనే లక్ష్యాన్ని సాధించడంలో స్వల్ప తేడాతో విఫలమైంది.{{sfn|Boxer|1965|p=189}} డచ్ వారు తాము వెతుకుతున్న స్థావరాన్ని [[:en: Jakarta| Jakarta]]లో కనుగొన్నారు; దీనిని 1619లో [[:en: Jan Pieterszoon Coen| Jan Pieterszoon Coen]] జయించాడు. ఆ తర్వాత దీనికి డచ్ వారి పూర్వీకులుగా భావించే 'Batavians' పేరు మీద [[:en: Batavia, Dutch East Indies|Batavia]] అని పేరు మార్చారు, ఇదే తర్వాతి కాలంలో [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]] రాజధానిగా అవతరించింది. ఇంతలో, ఆసియాలోని తమ స్థావరాల నుండి పోర్చుగీసు వారిని పూర్తిగా వెళ్లగొట్టే ప్రయత్నాలను డచ్ వారు కొనసాగించారు. [[:en: Malacca| Malacca]] [[:en: Battle of Malacca (1641)|చివరకు 1641లో (రెండోసారి దాడి చేసిన తర్వాత) డచ్ వారికి వశమైంది]]; ఆ తర్వాత 1656లో [[:en: Colombo| Colombo]], 1658లో [[:en: Sri Lanka|Ceylon]], 1662లో [[:en: Nagapattinam| Nagapattinam]], అలాగే 1662లోనే [[:en: Kodungallur|Cranganore]] మరియు [[:en: Kochi|Cochin]] కూడా డచ్ వారి ఆధీనంలోకి వచ్చాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=24}} తూర్పున పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యానికి రాజధానిగా ఉన్న [[:en: Goa|గోవా]]పై, 1603, 1610లలో డచ్ వారు చేసిన దాడులు విఫలమయ్యాయి. పోర్చుగల్ వారు లాభదాయకమైన [[:en: Nanban trade|చైనా-జపాన్ వాణిజ్యాన్ని]] ఏకస్వామ్యంగా నిర్వహించిన [[:en: Portuguese Macau|మకావు]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి డచ్ వారు నాలుగు సార్లు ప్రయత్నించి విఫలమైనప్పటికీ,<ref>Shipp, p.22.</ref> కాథలిక్ పోర్చుగీసు వారి ఉద్దేశాలపై [[:en: Tokugawa shogunate|టోకుగావా షోగునేట్]]కు అనుమానాలు పెరగడంతో, 1639లో వారిని దేశం నుండి బహిష్కరించారు. తదనంతరం అమలులోకి వచ్చిన [[:en: Sakoku|''సకోకు'' విధానం]] కింద, 1639 నుండి 1854 వరకు (215 సంవత్సరాలు), జపాన్‌లో కార్యకలాపాలు నిర్వహించడానికి అనుమతి పొందిన ఏకైక ఐరోపా శక్తిగా డచ్ వారు నిలిచారు; 1639లో వారి కార్యకలాపాలు [[:en: Hirado, Nagasaki|హిరాడో]]కు మాత్రమే పరిమితం కాగా, 1641 నుండి [[:en: Dejima|డెజిమా]]కు మార్చబడ్డాయి. 17వ శతాబ్దం మధ్యలో, డచ్ వారు పశ్చిమ ఆస్ట్రేలియా తీరప్రాంతాలను కూడా అన్వేషించి, [[:en: List of place names of Dutch origin in Australia|అనేక ప్రదేశాలకు పేర్లు పెట్టారు]]. [[:en: Ming dynasty|మింగ్ చైనా]]ను డచ్ వాణిజ్యానికి తెరవాలని డచ్ వారు సైనిక బలాన్ని ఉపయోగించి ప్రయత్నించారు, కానీ 1623 నుండి 1624 వరకు [[:en: Sino-Dutch conflicts|పెంగ్హు దీవుల ఆధిపత్యం కోసం జరిగిన యుద్ధం]]లో చైనీయులు డచ్ వారిని ఓడించారు; దీనితో VOC సంస్థ [[:en: Penghu|పెంగ్హు]]ను వదిలి తైవాన్‌కు తరలిపోక తప్పలేదు. ఆ తర్వాత, 1633లో జరిగిన [[:en: Battle of Liaoluo Bay|లియావోలు బే యుద్ధం]]లో కూడా చైనీయులు డచ్ వారిని మరోసారి ఓడించారు.<ref>{{cite journal|last1=Blussé|first1=Leonard|title=Pioneers or cattle for the slaughterhouse? A rejoinder to A.R.T. కెమాసాంగ్|జర్నల్=బిజ్‌డ్రాజెన్ టోట్ డి తాల్-, ల్యాండ్-ఎన్ వోల్కెన్‌కుండే|తేదీ=1 జనవరి 1989|వాల్యూమ్=145|ఇష్యూ=2|పేజీ=357|doi=10.1163/22134379-90003260|s27cid=275 |doi-access=free}}</ref>{{sfnp|Wills|2010|p=71}}<ref>[https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA362 కుక్ 2007] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093659/https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&pg=PA36 2&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CFsQ6AEwCQ#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |తేదీ=23 నవంబర్ 2022 }}, పేజి. 362.</ref><ref>[https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA122 Li (李) 2006] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093650/https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&pg=PA122&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CC8Q6wEwAA#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |date=23 November 2022 }}, p. 122.</ref> [[:en: Spice Islands| మసాలా దినుసుల దీవులకు]]) పంపిన డచ్ వారి రెండవ నౌకాదళానికి చెందిన మూడు నౌకలు, 1598లో ఒక తుఫాను కారణంగా దారి తప్పి ఈ ద్వీపానికి చేరుకున్న కొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత, 1638లో డచ్ వారు [[మారిషస్]]ను వలసప్రాంతంగా మార్చుకున్నారు. నెదర్లాండ్సు [[:en: Stadtholder|స్టాడ్‌హోల్డర్]] అయిన యువరాజు [[:en: Maurice of Nassau, Prince of Orange|Maurice of Nassau]] గౌరవార్థం వారు ఈ ద్వీపానికి ఆ పేరు పెట్టారు. డచ్ వారు అక్కడి వాతావరణం తమకు అనుకూలంగా లేదని భావించి, మరికొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత ఆ ద్వీపాన్ని విడిచిపెట్టారు.డచ్ వారు [[:en: Taiwan|తైవాన్]] దక్షిణ భాగంలోని Tayouan (ప్రస్తుత [[:en: Anping District|Anping]]) వద్ద ఒక [[:en: colony|వలసప్రాంతాన్ని]] స్థాపించారు; ఆ సమయంలో తైవాన్ ద్వీపం ఎక్కువగా పోర్చుగీసు వ్యాపారుల ఆధిపత్యంలో ఉండి, [[:en: Formosa|ఫార్మోసా]]గా పిలువబడేది. అంతేకాకుండా, 1642లో డచ్ వారు ఉత్తర ఫార్మోసాను స్పానిష్ వారి నుండి బలవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. === అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch Conquests Brazil Caribbean.png|thumb|upright=0.9|left|[[వెస్ట్ ఇండీస్]], [[బ్రెజిల్]]లో డచ్ విజయాలు{{efn|బాక్సర్ (1965), పే.101 నుండి పునరుత్పత్తి చేయబడింది.}}]] అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం అనేక మిశ్రమ ఫలితాలతో ప్రారంభమైంది. అట్లాంటిక్‌లో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ [[చక్కెర]] మరియు బానిస వ్యాపారం మీద పోర్చుగల్ పట్టును తెంచుకోవడంపై, మరియు స్వదేశానికి తిరిగి వస్తున్న స్పానిష్ నిధి నౌకాదళాలపై అవకాశవాద దాడులపై దృష్టి సారించింది. 1605లో సముద్రపు దొంగతనాన్ని నియంత్రించడానికి కాడిజ్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక స్పానిష్ నౌకాదళాన్ని పంపారు. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని గ్యాలీలకు పంపారు. మరుసటి సంవత్సరం డచ్ వారు తిరిగి వచ్చారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో డచ్ వారు ఐబీరియాకు తరలివెళ్లారు. ఏప్రిల్ 9, 1621న, సంధి గడువు ముగియడంతో ఎనభై ఏళ్ల యుద్ధం తిరిగి ప్రారంభమైంది. జూన్ 3, 1621న, అట్లాంటిక్ బానిస వ్యాపారంలో డచ్ వారి భాగస్వామ్యం, బ్రెజిల్, కరేబియన్ మరియు ఉత్తర అమెరికాపై అధికార పరిధితో డచ్ వెస్ట్ ఇండీసులో వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యం కోసం WICకి ఒక చార్టరు మంజూరు చేయబడింది. డచ్ వారు కరేబియన్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, స్పానిష్ వారు అరాయా కోటను మరియు సైనిక స్థావరాన్ని స్థాపించారు. తరువాతి రెండేళ్లలో యుద్ధాలు జరిగాయి మరియు డచ్ వారిని తరిమివేశారు. అప్పుడు డచ్ వారు బోనైర్, సెయింట్ మార్టిన్ (ద్వీపం), లా టోర్టుగా ద్వీపం వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. <ref>టేలర్ (2001), పే.62.</ref> బ్రెజిల్ యొక్క ఈశాన్య తీరంలో ఉన్న బహియా 1624లో స్వాధీనం చేసుకోబడింది, కానీ ఒక సంవత్సరం మాత్రమే వారి ఆధీనంలో ఉంది. ఆ తర్వాత స్పానిష్-పోర్చుగీస్ సంయుక్త దండయాత్ర ద్వారా అది తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోబడింది.,<ref>టేలర్ (2001), పే.63.</ref>{{sfn|బాక్సర్|1965|పే.26}} 1630లో, డచ్ వారు పోర్చుగీస్ చక్కెర స్థావరమైన పెర్నాంబుకోను ఆక్రమించారు మరియు తరువాతి కొన్ని సంవత్సరాలలో, దాని చుట్టూ ఉన్న చక్కెర తోటలను కలుపుకుంటూ ముందుకు సాగారు. తోటలకు అవసరమైన మానవశక్తిని సరఫరా చేయడానికి, 1637లో బ్రెజిల్ నుండి పోర్చుగీసు బానిస వ్యాపార కేంద్రమైన ఎల్మినాను స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ఎల్మినా యుద్ధం (1637) అనే విజయవంతమైన దండయాత్ర ప్రారంభించబడింది, మరియు 1641లో అంగోలాలోని పోర్చుగీసు స్థావరాలను లువాండా స్వాధీనంతో విజయవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1642లో, డచ్ వారు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీసు వారి ఆధీనంలో ఉన్న ఆక్సిమ్‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1650 నాటికి, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ చక్కెర మరియు బానిస వ్యాపారాలు రెండింటి మీద గట్టి పట్టు సాధించింది, మరియు ఆ దీవులలోని ఉప్పు మడులకు ప్రవేశాన్ని సురక్షితం చేసుకోవడానికి కరేబియన్ దీవులైన సింటు మార్టెను, కురాకో, [[అరూబా]], బొనైరులను ఆక్రమించింది.<ref>టేలర్ (2001), పే.65.</ref> ఆసియాలో వలె కాకుండా, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలో పోర్చుగీసు వారికి వ్యతిరేకంగా డచ్ వారి విజయాలు స్వల్పకాలికమైనవి. సంవత్సరాల తరబడి జరిగిన స్థిరనివాసం వల్ల, పెద్ద సంఖ్యలో పోర్చుగీస్ సమాజాలు డచ్ వారి పాలనలో ఉండిపోయాయి. డచ్ వారు స్వభావరీత్యా వలసవాదుల కన్నా వ్యాపారులు.{{sfn|Boxer|1965|p=120}} 1645లో, పెర్నాంబుకోలోని పోర్చుగీసు సమాజం తమ డచ్ పాలకులకు వ్యతిరేకంగా తిరుగుబాటు చేసింది,{{sfn|Boxer|1965|p=26}} మరియు 1654 నాటికి, డచ్ వారు బ్రెజిల్ నుండి తరిమివేయబడ్డారు.<ref>[http://www.s4ulanguages.com/21.html డచ్ బ్రెజిల్ లొంగిపోవడానికి సంబంధించిన వ్రాతప్రతి యొక్క నకలు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100715080833/http://www.s4ulanguages.com/21.html |date=15 July 2010 }}:''Cort, Bondigh ende Waerachtigh Verhael Wan't schandelyck over-geven ende verlaten </ref> మధ్యకాలంలో, అంగోలాలోని లువాండాను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి బ్రెజిల్ నుండి ఒక పోర్చుగీస్ దండయాత్ర పంపబడింది, వారు 1648 నాటికి డచ్ వారిని తరిమివేశారు. ఉత్తర అమెరికా ఈశాన్య తీరంలో, హడ్సన్ నది ఒడ్డున ఉన్న అల్బనీ (న్యూయార్కు) వద్ద గల ఫోర్ట్ ఆరెంజ్ వద్ద, 'కంపెనీ ఆఫ్ న్యూ నెదర్లాండు' (1614–1618) స్థాపించిన ఒక స్థావరాన్ని 'వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' తన ఆధీనంలోకి తీసుకుంది. వాస్తవానికి ఈ స్థావరం, 1614లో స్థాపించబడిన ఫోర్టు నాసా నుండి ఇక్కడికి తరలించబడింది. 1609లో హెన్రీ హడ్సన్ చేసిన సముద్రయానం నాటి నుండి, డచ్ వారు ([[:en: fur trade|ఉన్ని వ్యాపారం]]) నిమిత్తం ప్రతి ఏటా హడ్సన్ నదికి నౌకలను పంపుతూ వచ్చారు. అల్బనీ వద్ద తమ స్థావరం యొక్క అస్థిర స్థితిని, సమీపంలో ఉన్న ఆంగ్లేయులు, ఫ్రెంచ్ వారి నుండి రక్షించుకోవడానికి, ఆ కంపెనీ 1625లో హడ్సన్ నది ముఖద్వారం వద్ద 'న్యూ ఆమ్‌స్టర్‌డామ్' అనే కోట నగరానికి పునాది వేసింది; అంతేకాక, లాంగ్ ఐలాండ్ మరియు న్యూ జెర్సీ వంటి చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలలో జనావాసాలను ఏర్పరచుకోవడాన్ని అది ప్రోత్సహించింది. బొచ్చు వ్యాపారంలో భారీ ఎత్తున అక్రమ ప్రైవేటు వ్యాపారం జరగడం వల్ల, ఆ వ్యాపారంపై గుత్తాధిపత్యం సాధించడం కంపెనీకి అసాధ్యమని చివరికి తేలింది; తత్ఫలితంగా, 'న్యూ నెదర్లాండ్' స్థావరం లాభదాయకం కాకుండా పోయింది. 1655లో, డచ్ గవర్నర్ పీటర్ స్టూయ్‌వెసెంట్ ఆదేశాల మేరకు నౌకలు, సైనికులను పంపి, హడ్సన్ నదికి సమీపంలో డెలావేర్ నది ఒడ్డున ఉన్న 'న్యూ స్వీడన్' అనే వలస ప్రాంతాన్ని బలవంతంగా 'న్యూ నెదర్లాండ్'లో విలీనం చేసుకున్నారు. తన ఆవిర్భావం నుండే, డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ—తనకు రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడిన తన పోటీ సంస్థ అయిన 'ఆంగ్ల ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ'తో—ప్రాచ్య దేశాలలో ఒకే రకమైన వస్తువులు మరియు మార్కెట్ల కోసం తీవ్రంగా పోటీ పడుతూ వచ్చింది. 1619లో, ఈ పోటీతత్వం 'అంబోయ్నా మారణకాండ'కు దారితీసింది; ఈ ఘటనలో, డచ్ కంపెనీ ప్రతినిధులు పలువురు ఆంగ్ల కంపెనీ ఉద్యోగులను మట్టుబెట్టారు. ఈ సంఘటన అనేక దశాబ్దాల పాటు ఆంగ్లేయులలో ఆగ్రహానికి మూలంగా నిలిచింది; వాస్తవానికి, 1660లలో జరిగిన రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం నాటికి కూడా ఇది ఒక [[:en: cause célèbre|ప్రధాన వివాదాంశంగా]] ఉపయోగించబడింది. అయినప్పటికీ, 1620ల చివరలో ఆంగ్ల కంపెనీ తన దృష్టిని ఇండోనేషియా నుండి భారతదేశం వైపుకు మళ్ళించింది.<ref name=autogenerated2 /> 1643లో డచ్ వెస్టు ఇండియా కంపెనీ [[:en: Dutch occupation of Valdivia|దక్షిణ చిలీలోని]] [[:en: Valdivia| Valdivia]] వద్ద ఉన్న స్పానిష్ స్థావరం శిథిలాలపై [[:en: Dutch occupation of Valdivia|ఒక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసింది]]. ఈ యాత్ర యొక్క ముఖ్య ఉద్దేశం అమెరికా పశ్చిమ తీరంలో ఒక పట్టు సాధించడం—ఆ ప్రాంతం దాదాపు పూర్తిగా స్పెయిన్ నియంత్రణలో ఉండేది (ఆ సమయంలో [[పసిఫిక్ మహాసముద్రం]]—కనీసం ఫిలిప్పీన్స్‌కు తూర్పున ఉన్న దానిలో ఎక్కువ భాగం—దాదాపు ఒక "స్పానిష్ సరస్సు"లా ఉండేది)<ref name=lytle>{{Citation | last = Lytle Schurz | first = William | title = The Spanish Lake | journal = The Hispanic American Historical Review | volume = 5 | issue = 2 | year = 1922 | pages = 181–94 | jstor = 2506024 | doi=10.2307/2506024}}</ref>—మరియు సమీపంలోని గనుల నుండి బంగారాన్ని వెలికితీయడం. సహకరించని స్థానిక ప్రజలు—ఎవరైతే [[:en: Destruction of the Seven Cities|1604లో స్పానిషు వారిని వాల్డివియా నుండి వెళ్ళగొట్టేలా చేశారో]]—కొన్ని నెలల ఆక్రమణ తర్వాత ఈ యాత్ర బృందం కూడా అక్కడి నుండి నిష్క్రమించేలా చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించారు. ఈ ఆక్రమణే స్పానిష్ వారు తిరిగి Valdiviaకు రావడానికి మరియు వలస అమెరికాలోనే [[:en: Valdivian fort system|అతిపెద్ద రక్షణ సముదాయాలలో ఒకదానిని]] నిర్మించడానికి దారితీసింది.<ref>{{cite book |last=Lane |first=Kris E. |title=Pillaging the Empire: Piracy in the Americas 1500–1750 |url=https://books.google.com/books?id=bRgFqADzOLkC&q=Brouwer |year=1998 |publisher=M.E. Sharpe |location=Armonk, N.Y. |isbn=978-0-76560-256-5|page=90}}</ref><ref name=Kock>{{cite web|first=Robbert|last=Kock|url=http://www.colonialvoyage.com/dutchchile.html|title=చిలీలో డచ్ వారు|publisher=Colonial Voyage.com|access-date=23 అక్టోబర్ 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20160229232448/http://www.colonialvoyage.com/dutch-chile/|archive-date=29 ఫిబ్రవరి 2016|url-status=dead}}</ref> === దక్షిణ ఆఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన === 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి, సుగంధ ద్రవ్యాలు మరియు పట్టు వాణిజ్యంలో పోర్చుగల్‌ను అధిగమించి డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ ఆధిపత్య శక్తిగా అవతరించింది. 1652లో, ఐరోపా మరియు ఆసియా మధ్య ప్రయాణించే తమ నౌకలకు ఆహార సామాగ్రిని సమకూర్చే కేంద్రంగా, దక్షిణ ఆఫ్రికా తీరంలోని కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోపు వద్ద ఒక వలస కేంద్రాన్ని (కాలనీని) స్థాపించింది.<ref>Taylor (2001), p.250.</ref> ఆ మార్గంలో వెళ్లే నౌకలకు అవసరమైన ఆహారాన్ని ఉత్పత్తి చేసి అందించేందుకు అంగీకరించిన వలసదారులకు, ఉదారమైన భూ మంజూరులు మరియు పన్ను మినహాయింపు హోదాను కల్పించడంతో, కేప్ ప్రాంతంలోకి డచ్ వలసల ప్రవాహం వేగంగా పెరిగింది.<ref name=Hunt2>{{cite book |last=Hunt|first=John|editor-last=Campbell|editor-first=Heather-Ann|title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708|date=2005 |pages=13–35|publisher=University of Pennsylvania Press|location=Philadelphia|isbn=978-1904744955}}</ref><ref name=Lucas>{{cite book |last=Lucas |first=Gavin|title=An Archaeology of Colonial Identity: Power and Material Culture in the Dwars Valley, South Africa |date=2004 |pages=29–33|publisher=Springer, Publishers|location=New York|isbn=978-0306485381}}</ref> స్థానిక డచ్ శ్రామిక శక్తిని బలోపేతం చేసే ఉద్దేశంతో, కేప్ అధికారులు ఇతర దేశాలకు చెందిన ఐరోపా వాసులను—ముఖ్యంగా జర్మన్లు, ఫ్రెంచి [[:en: Huguenot|హగ్యునాట్]]లను—అలాగే ఈస్ట్ ఇండీస్ నుండి వేలాది మంది బానిసలను కూడా ఆ ప్రాంతానికి రప్పించారు.<ref name=Hunt2/><ref name="Britannica1933">Entry: Cape Colony. ''Encyclopædia Britannica Volume 4 Part 2: Brain to Casting''. Encyclopædia Britannica, Inc. 1933. జేమ్స్ లూయిస్ గార్విన్, సంపాదకుడు.</ref> అయినప్పటికీ, వివిధ జాతి సమూహాల మధ్య పరస్పర వివాహాలు మరియు డచ్ భాషను అందరూ స్వీకరించడం వల్ల కొంతమేర సాంస్కృతిక సమ్మేళనం జరిగింది; అయితే, సమాజ మరియు జాతిపరమైన ప్రాతిపదికన విభేదాలు తలెత్తే అవకాశాలే ఎక్కువగా ఉండేవి.<ref name=NHOSA>{{cite book|last1=Mbenga|first1=Bernard|last2=Giliomee|first2=Hermann|title=New History of South Africa|date=2007|pages=59–60|publisher=Tafelburg, Publishers|location=Cape Town|isbn=978-0624043591}}</ref> కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ వద్ద ఉన్న డచ్ వలస ప్రాంతం తన ప్రారంభ స్థావరాన్ని దాటి విస్తరించింది, మరియు 1778లో దీని సరిహద్దులు అధికారికంగా ఏకీకృతం చేయబడి, సమగ్రమైన డచ్ కేప్ వలస ప్రాంతంగా రూపుదిద్దుకుంది.<ref name=Stapleton>{{cite book|last=Stapleton|first=Thomas|title=A Military History of South Africa: From the Dutch-Khoi Wars to the End of Apartheid |date=2010|pages=4–7|publisher=ABC-CLIO, LLC|location=Santa Barbara|isbn=978-0313365898}}</ref> ఆ సమయంలో, డచ్ వారు కేప్ ప్రాంతంలోని స్థానిక [[:en: Khoisan|ఖోయిసను]], [[:en: San people|శాన్]] ప్రజలను అణచివేసి, వారి సంప్రదాయ భూభాగాలను ఆక్రమించుకున్నారు.<ref name=Stapleton/> డచ్ సైనిక దళాలు తూర్పు దిశగా సాగించిన విస్తరణ యాత్రలు, పడమర దిశగా విస్తరిస్తున్న [[:en: Xhosa people|హోసా]] ప్రజలను ఎదుర్కొన్నప్పుడు నిలిచిపోయాయి.<ref name=Stapleton/> సుదీర్ఘమైన వివాదంలో చిక్కుకోకుండా ఉండే ఉద్దేశంతో, డచ్ ప్రభుత్వం మరియు హోసా నాయకులు తమతమ నియంత్రణ ప్రాంతాలను అధికారికంగా విభజించుకోవాలని, అలాగే ఒకరి సరిహద్దులను మరొకరు అతిక్రమించకూడదని అంగీకరించారు.<ref name=Stapleton/> అయితే, డచ్ వారు తమ సొంత వలసదారులను నియంత్రించడంలో విఫలమయ్యారు; ఆ వలసదారులు ఆ ఒప్పందాన్ని ధిక్కరించి Xhosa భూభాగంలోకి ప్రవేశించారు. ఇది దక్షిణ ఆఫ్రికా చరిత్రలోనే అత్యంత సుదీర్ఘమైన వలస పాలన సంబంధిత సంఘర్షణలలో ఒకటైన [[:en: Xhosa Wars|హోసా యుద్ధాలకు]] దారితీసింది.<ref name=Stapleton/> === గ్రేట్ బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్‌లతో వైరం (1652–1795) === 1651లో, ఇంగ్లీష్ పార్లమెంటు మొట్టమొదటి '([[:en: Navigation Act| నావిగేషన్ చట్టం']])ను ఆమోదించింది. ఈ చట్టం ఇంగ్లాండు, దాని కరేబియన్ వలసల మధ్య జరిగే లాభదాయక వాణిజ్యం నుండి డచ్ నౌకలను మినహాయించింది. దీని ఫలితంగా మరుసటి ఏడాదే ఇరు దేశాల మధ్య ప్రత్యక్ష ఘర్షణలు చెలరేగాయి; ఇదే మూడు 'ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాల'లో మొదటిది. ఈ యుద్ధాలు రెండు దశాబ్దాల పాటు అడపాదడపా కొనసాగుతూ, డచ్ నావికా శక్తిని క్రమంగా క్షీణింపజేసి, అంతిమంగా ఇంగ్లాండ్‌కు ప్రయోజనం చేకూర్చాయి.<ref>McEvedy (1988), p.46.</ref><ref>Taylor (2001), p.259</ref> 1661లో, చైనాలో 'మింగ్' వంశం నుండి 'క్వింగ్' వంశానికి అధికారం మారుతున్న పరిణామాల మధ్య, మింగ్ సేనాధిపతి అయిన 'కోక్సింగా' ఒక నౌకాదళాన్ని నడిపించుకుంటూ ఫార్మోసాపై దండయాత్ర చేశాడు. గవర్నర్ 'ఫ్రెడరిక్ కోయెట్' నాయకత్వంలోని డచ్ రక్షణ దళం, తొమ్మిది నెలల పాటు శత్రువులను సమర్థవంతంగా ఎదుర్కొని నిలబడింది. అయితే, జావా నుండి వచ్చిన డచ్ బలగాలను కోక్సింగా ఓడించిన తర్వాత, కోయెట్ ఫార్మోసాను అప్పగించి లొంగిపోయాడు.<ref>{{cite book |last=Coyett |first=Frederick |author-link=Frederick Coyett |chapter=Arrival and Victory of Koxinga |chapter-url=https://archive.org/stream/formosaunderdut01campgoog#page/n428/mode/1up |orig-year=First published 1675 in '' 't verwaerloosde Formosa'' |pages=412–459 |editor-last=Campbell |editor-first=William |editor-link=William Campbell (missionary) |title=Formosa under the Dutch: described from contemporary records, with explanatory notes and a bibliography of the island |year=1903 |publisher=Kegan Paul |location=London |isbn=9789576380839 |lccn=04007338 }}</ref> [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] అనేవి 1652 నుండి 1674 మధ్య ఇంగ్లీష్ మరియు డచ్ ప్రజల మధ్య జరిగిన మూడు యుద్ధాల పరంపర. రాజకీయ వివాదాలు మరియు వాణిజ్య నౌకా రవాణాలో పెరుగుతున్న పోటీ ఈ యుద్ధాలకు ప్రధాన కారణాలు.<ref>Steven C. A. Pincus, ''Protestantism and Patriotism: Ideologies and the Making of English Foreign Policy, 1650–1668'' (1996)</ref> [[:en: First Anglo-Dutch War|మొదటి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1652–54)లో, ఆనాటి నావికా యుద్ధ వ్యూహాలకు అత్యంత అనుకూలంగా ఉండే, అధిక సంఖ్యలో మరియు మరింత శక్తివంతమైన "[[:en: Ship of the line|ships of the line]]" (యుద్ధ నౌకలు) కలిగి ఉండటం ద్వారా ఇంగ్లీష్ వారికి నావికా దళపరమైన ఆధిపత్యం లభించింది. ఇంగ్లీష్ వారు అనేక డచ్ వాణిజ్య నౌకలను కూడా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. [[:en: Holmes's Bonfire|హోమ్స్ బాన్‌ఫైర్]] అనేది [[:en: Second Anglo-Dutch War|రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో, 1666 ఆగస్టు 19 మరియు 20 తేదీలలో, ఇంగ్లీష్ నావికా దళం నెదర్లాండ్స్‌లోని [[:en: Vlie|Vlie]] నదీ ముఖద్వారంపై జరిపిన ఒక ఆకస్మిక దాడి. ఈ దాడికి, ఆక్రమణ దళాల కమాండర్ అయిన రియర్-అడ్మిరల్ [[:en: Robert Holmes (admiral)|రాబర్ట్ హోమ్స్]] పేరు పెట్టారు; ఈ దాడిలో 140 నౌకలతో కూడిన భారీ డచ్ వాణిజ్య నౌకా దళాన్ని అగ్నికి ఆహుతి చేసి ధ్వంసం చేయడంలో వారు విజయం సాధించారు. అదే చర్యలో, [[:en: West-Terschelling| West-Terschelling]] పట్టణం తగులబెట్టబడింది; ఇది [[:en: Dutch Republic| Dutch Republic]]లో తీవ్ర ఆగ్రహానికి కారణమైంది. 1664లో, ఆంగ్ల దళాలు [[:en: New Netherland|న్యూ నెదర్లాండ్]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి కదిలినప్పుడు, రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం ప్రారంభమైంది. [[:en: Treaty of Breda (1667)|బ్రెడా ఒప్పందం]] (1667) ప్రకారం, న్యూ నెదర్లాండ్ ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది; దీనికి ప్రతిఫలంగా, ఆ సంవత్సరపు ప్రారంభంలోనే డచ్ దళాలు ఆక్రమించుకున్న సురినామ్‌లోని ఆంగ్ల స్థావరాలు ఇంగ్లాండ్‌కు తిరిగి ఇవ్వబడ్డాయి. 1673లో [[:en: Third Anglo-Dutch War|మూడవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో డచ్ వారు న్యూ నెదర్లాండ్‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ, మరుసటి ఏడాదే అది తిరిగి ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది. దీనితో ఉత్తర అమెరికా ఖండంలో డచ్ పాలన ముగిసింది; అయినప్పటికీ, ఆంగ్ల పాలనలో ఒక పెద్ద డచ్ సమాజం మిగిలిపోయింది, వీరు 18వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు తమ భాష, చర్చి మరియు ఆచారాలను కొనసాగించారు.<ref>Taylor (2001), p.260</ref> దక్షిణ అమెరికాలో, డచ్ వారు 1658లో [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్]] వారి నుండి [[:en: Cayenne (Dutch colony)|కయెన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు, మరియు ఒక సంవత్సరం తర్వాత ఫ్రెంచ్ వారు దానిని తిరిగి పొందేందుకు చేసిన ప్రయత్నాన్ని తిప్పికొట్టారు. అయితే, ఆ వలస ప్రాంతం లాభదాయకం కాదని తేలడంతో, 1664లో అది తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించబడింది. 1676లో డచ్ వారు దానిని మళ్ళీ స్వాధీనం చేసుకున్నారు, కానీ ఒక సంవత్సరం తర్వాత, ఈసారి శాశ్వతంగా, దానిని తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించారు. 1688 నాటి [[:en: Glorious Revolution|మహిమాన్విత విప్లవం]] ఫలితంగా, డచ్‌కు చెందిన [[:en: William III of England|విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్]] ఇంగ్లాండ్ సింహాసనాన్ని అధిష్టించారు; ఆయన ఇంగ్లాండ్, [[:en: Kingdom of Scotland|స్కాట్లాండ్]] మరియు [[:en: Kingdom of Ireland|ఐర్లాండ్]] కిరీటాలను పొందడంతో, నెదర్లాండ్సు ఇంగ్లాండు మధ్య ఎనభై ఏళ్లుగా కొనసాగుతున్న వైరం ముగిసింది, అయితే ఫ్రాన్స్‌తో ఉన్న వైరం మాత్రం అలాగే కొనసాగింది. [[:en: American Revolutionary War|అమెరికన్ విప్లవ యుద్ధం]] సమయంలో, బ్రిటన్ నెదర్లాండ్స్‌పై యుద్ధం ప్రకటించింది (దీనినే [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాల్గవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] అంటారు); ఈ యుద్ధంలో బ్రిటన్, డచ్ వలస ప్రాంతమైన సిలోన్‌ను స్వాధీనం చేసుకుంది. [[:en: Peace of Paris (1783)|పారిస్ శాంతి ఒప్పందం]] (1783) ప్రకారం, సిలోన్ తిరిగి నెదర్లాండ్స్‌కు అప్పగించబడింది మరియు [[:en: Negapatnam|నాగపట్టణం]] బ్రిటన్‌కు అప్పగించబడింది. === నెపోలియన్ యుగం (1795–1815) === [[File:Grote partij bij het opperhoofd van Dejima.jpg|thumb|జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వాణిజ్య కేంద్రం, సుమారు 1805]] 1795లో ఫ్రెంచి విప్లవ సైన్యం డచ్ గణతంత్రంపై దండెత్తి, ఆ దేశాన్ని ఫ్రాన్స్‌కు ఒక ఉపగ్రహ రాజ్యంగా మార్చింది; దీనికి బటావయను గణతంత్రం అని పేరు పెట్టారు. ఫ్రాన్స్‌తో యుద్ధంలో ఉన్న బ్రిటన్, వెంటనే ఆసియా, [[:en: Battle of Muizenberg|దక్షిణ ఆఫ్రికా]], కరేబియన్‌లలో ఉన్న డచ్ వలసలను ఆక్రమించుకునే దిశగా చర్యలు చేపట్టింది. 1802లో బ్రిటను, ఫ్రాన్సు మధ్య కుదిరిన అమియన్స్ ఒప్పందం నిబంధనల ప్రకారం, బ్రిటీషు వారు స్వాధీనం చేసుకున్న కేప్ కాలనీ మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీసు దీవులను తిరిగి ఆ గణతంత్రానికి అప్పగించారు. [[శ్రీలంక|సిలోన్]]ను మాత్రం డచ్ వారికి తిరిగి ఇవ్వలేదు; దాన్ని బ్రిటీష్ క్రౌన్ కాలనీగా మార్చారు. 1803లో బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ మధ్య మళ్ళీ యుద్ధం మొదలైన తర్వాత, బ్రిటీష్ వారు [[:en: Battle of Blaauwberg|తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నారు]] కేప్ కాలనీని మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీస్‌ను. బ్రిటీష్ వారు 1811లో [[:en: Invasion of Java (1811)|జావా దీవిపై దండెత్తి, దానిని కూడా ఆక్రమించుకున్నారు]]. 1806లో, నెపోలియన్ బటావయన్ గణతంత్రాన్ని రద్దు చేసి, ఒక రాచరిక వ్యవస్థను స్థాపించాడు; ఇందులో తన సోదరుడైన లూయిస్ బోనపార్టేని నెదర్లాండ్సు రాజుగా సింహాసనంపై అధిష్టింపజేశాడు. 1810లో నెపోలియన్ లూయిస్‌ను అధికారం నుండి తొలగించాడు, ఆ తర్వాత 1813లో ఆ దేశానికి స్వాతంత్ర్యం లభించే వరకు, ఫ్రాన్స్ నుండే ప్రత్యక్షంగా పరిపాలన సాగింది. మరుసటి సంవత్సరం, స్వతంత్ర నెదర్లాండ్స్ బ్రిటన్‌తో [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1814|ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]]పై సంతకం చేసింది. బ్రిటన్ స్వాధీనం చేసుకున్న వలసలన్నింటినీ నెదర్లాండ్స్‌కు తిరిగి అప్పగించారు; అయితే డచ్ కేప్ కాలనీ, డచ్ సిలోను, [[:en: Dutch colonisation of the Guianas|డచ్ గయానా]]లోని కొంత భాగాన్ని మాత్రం తిరిగి ఇవ్వలేదు. === నెపోలియన్ అనంతర యుగం (1815–1945) === [[File:Dutch East Indies Expansion.gif|thumb|right|upright=1.45|ఇండోనేషియా ద్వీపసమూహంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ విస్తరణ]] 1815లో నెపోలియన్ ఓటమి తర్వాత, [[:en: Congress of Vienna|వియన్నా కాంగ్రెస్]] వద్ద ఐరోపా సరిహద్దులు తిరిగి నిర్ణయించబడ్డాయి. 1581లో స్పెయిన్ నుండి [[:en: declaration of independence|స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకున్న]]ప్పటి నుండి మొదటిసారిగా, డచ్ వారు [[:en: Southern Netherlands|దక్షిణ నెదర్లాండ్స్]]తో కలిసి ఒక రాజ్యాంగబద్ధమైన రాచరిక వ్యవస్థలో, [[:en: United Kingdom of the Netherlands|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ ఆఫ్ ది నెదర్లాండ్స్]]గా తిరిగి ఏకమయ్యారు. ఈ కలయిక కేవలం 15 సంవత్సరాలు మాత్రమే కొనసాగింది. 1830లో, దేశం యొక్క దక్షిణ భాగంలో జరిగిన ఒక [[:en: Belgian Revolution|విప్లవం]] కారణంగా, [[:en: Belgium|బెల్జియం]] అనే కొత్త దేశం '' ([[:en: de facto independence| వాస్తవ స్వాతంత్ర్యం]]) పొందింది. దివాలా తీసిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ 1800 జనవరి 1న రద్దు చేయబడింది,<ref name="RICKLEFSp110">{{cite book| last =Ricklefs | first =M.C. | title =A History of Modern Indonesia Since c.1300, 2nd Edition | publisher =MacMillan | year =1991 | location =London | isbn = 0-333-57689-6 | page =110 }}</ref> మరియు దాని ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలన్నీ జాతీయం చేయబడి [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]]గా మార్చబడ్డాయి. ఆగ్నేయాసియాలో ఆంగ్లో-డచ్ (బ్రిటిష్-డచ్) వైరం [[:en: Singapore|సింగపూర్]] నౌకాశ్రయం విషయంలో కొనసాగుతూనే ఉంది; ఈ నౌకాశ్రయాన్ని 1819లో జోహోర్ సుల్తాన్ [[:en: Founding years of modern Singapore|బ్రిటిష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీకి అప్పగించారు]]. అంతకు ఒక సంవత్సరం ముందు సుల్తాన్ పూర్వీకుడితో కుదుర్చుకున్న ఒప్పందం ద్వారా ఆ ప్రాంతంపై తమకే నియంత్రణ లభించిందని డచ్ వారు వాదించారు. అయితే, సింగపూర్ ఒక అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రంగా ఎదుగుతున్న నేపథ్యంలో, అక్కడి నుండి బ్రిటిష్ వారిని తొలగించడం అసాధ్యమని డచ్ వారికి స్పష్టమైంది; తత్ఫలితంగా, [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1824|1824 నాటి ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]] ద్వారా ఈ వివాదం పరిష్కరించబడింది. ఈ ఒప్పంద నిబంధనల ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్ [[:en: Malacca|మలక్కా]]ను మరియు భారతదేశంలోని తమ స్థావరాలను బ్రిటిష్ వారికి అప్పగించింది, అలాగే సింగపూర్ పై బ్రిటిష్ వారి హక్కును గుర్తించింది. దీనికి ప్రతిఫలంగా, బ్రిటిష్ వారు [[:en: Bencoolen Presidency|Bencoolen]]ను అప్పగించారు మరియు "సింగపూర్ జలసంధికి దక్షిణాన ఉన్న ద్వీపాలలో"ని పాలకులతో ఎటువంటి ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోకూడదని అంగీకరించారు. ఈ విధంగా, ఆ [[:en: Maritime Southeast Asia|ద్వీపసమూహం]] రెండు ప్రభావ మండలాలుగా విభజించబడింది: ఒకటి [[:en: Malay Peninsula|మలయ్ ద్వీపకల్పం]]పై బ్రిటిష్ వారిది, మరొకటి ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో డచ్ వారిది.<ref>SarDesai, pp.92–93.</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ చరిత్రలోనూ, దానికి ముందున్న VOC కాలంలోనూ, తమ భూభాగాలపై డచ్ వారి నియంత్రణ చాలా వరకు బలహీనంగానే ఉండేది; అయితే, 19వ శతాబ్దం గడిచేకొద్దీ ఈ నియంత్రణ విస్తరించబడింది. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో మాత్రమే, ఆధునిక ఇండోనేషియా సరిహద్దులుగా మారిన ప్రాంతాలన్నింటికీ డచ్ ఆధిపత్యం విస్తరించగలిగింది. VOC మరియు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలాల మొత్తం 350 సంవత్సరాల చరిత్రలో ఎక్కువ భాగం, అత్యధిక జనాభా మరియు వ్యవసాయ ఉత్పాదకత కలిగిన [[:en: Java|జావా]] ప్రాంతం డచ్ ఆధిపత్యంలోనే ఉన్నప్పటికీ, [[:en: Aceh|ఆచే]], [[:en: Lombok|లొంబోక్]], [[:en: Bali|బాలి]] మరియు [[:en: Borneo|బోర్నియో]] వంటి అనేక ప్రాంతాలు ఆ కాలంలో ఎక్కువ భాగం స్వతంత్రంగానే కొనసాగాయి.<ref>{{cite book | last =Witton | first =Patrick | title =Indonesia | publisher =Lonely Planet | year =2003 | location =Melbourne | pages =23–25| isbn=1-74059-154-2 }}; {{cite book |last=Schwarz |first=A. |year=1994 |title=A Nation in Waiting: Indonesia in the 1990s |pages=[https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 3–4] |publisher=Westview Press |isbn=1-86373-635-2 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 }} </ref> 1871లో, [[:en: Dutch Gold Coast|డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్]]లోని డచ్ ఆస్తులన్నీ [[:en: Anglo-Dutch Treaties of 1870-1871|బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి]]. 1791లో డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ రద్దు చేయబడింది, మరియు సురినామ్, కరేబియన్‌లలోని దాని వలస ప్రాంతాలు నేరుగా ప్రభుత్వ పాలనలోకి తీసుకురాబడ్డాయి.<ref>Rogozinski (1999), pp.213</ref> కరేబియన్‌లోని డచ్ వలసల ఆర్థిక వ్యవస్థలు [[:en: Spanish America|స్పానిష్ అమెరికా]]లోకి వస్తువులు మరియు బానిసల అక్రమ రవాణాపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, 1814లో బానిస వ్యాపారం ముగియడం మరియు దక్షిణ, మధ్య అమెరికాలోని కొత్త దేశాలు స్పెయిన్ నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, ఆ లాభదాయకత వేగంగా క్షీణించింది. డచ్ వ్యాపారులు ఆ ద్వీపాలను వదిలిపెట్టి, భారీ సంఖ్యలో అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు లేదా అమెరికా ఖండంలోని ఇతర ప్రాంతాలకు తరలిపోయారు; దీనితో అక్కడ తక్కువ ఆదాయం కలిగిన చిన్న జనాభా మాత్రమే మిగిలింది, వీరికి డచ్ ప్రభుత్వం నుండి ([[:en: subsidy| ఆర్థిక సహాయం]]) అవసరమైంది. 1828 నుండి 1845 వరకు, [[:en: Curaçao and subordinates|ఆంటిల్స్]] ప్రాంతం సురినామ్‌తో కలిపి ఒకే పరిపాలన కింద నిర్వహించబడింది. బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు అయిన చాలా కాలం తర్వాత గానీ, 1863 వరకు డచ్ కరేబియన్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు కాలేదు (ఈ రోజును [[:en: Ketikoti|Keti Koti]] అని పిలుస్తారు); అయితే, అప్పటికి అక్కడ కేవలం 6,500 మంది బానిసలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నారు. సురినామ్‌లో, బానిస యజమానులు బానిసలను విముక్తం చేసినందుకు డచ్ ప్రభుత్వం నుండి పరిహారం డిమాండ్ చేశారు; అదే సమయంలో [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]]లో, 1848లో ఫ్రెంచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో బానిసత్వం రద్దు కావడంతో, డచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో ఉన్న బానిసలు తమ స్వేచ్ఛను తామే సాధించుకున్నారు.<ref>Rogozinski (1999), pp.213–4</ref> సురినామ్‌లో, బానిసత్వం రద్దు అయిన తర్వాత, చైనీస్ కార్మికులను [[:en: Coolie|ఒప్పంద కూలీలుగా]] వలస రావడానికి ప్రోత్సహించారు,<ref>{{cite web|url=http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|title=オリックス銀行・カードローンの申し込み方|access-date=18 May 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141115073136/http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|archive-date=15 November 2014}}</ref> అలాగే 1890 మరియు 1939 మధ్య కాలంలో జావనీస్ (జావా ద్వీపవాసులు) కూడా ఇదే విధంగా వలస వచ్చారు.<ref>[http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm Javanese in Suriname strive to preserve origins<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080407202219/http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm |date=7 April 2008 }}</ref> కరేబియన్ మరియు దక్షిణ అమెరికా ప్రాంతాలలో డచ్ వారి ఉనికి చాలా తక్కువగా ఉండేది. [[:en: Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ వెస్ట్ ఇండీస్]]లో [[:en: Aruba|అరుబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]], [[:en: Saba (island)|సబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] మరియు [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]] వంటి ప్రాంతాలు డచ్ ఆధీనంలో ఉండేవి. వీటికి సరిగ్గా దక్షిణాన [[:en: Surinam (Dutch colony)|సురినామ్]] ఉండేది. 1940లో నెదర్లాండ్స్ యుద్ధంలోకి ప్రవేశించినప్పుడు, వెస్ట్ ఇండీస్ రక్షణ బాధ్యత కేవలం స్థానిక పోలీసులు మరియు మిలీషియా (పౌర దళాల) చేతుల్లో మాత్రమే ఉండేది.<ref name= holland>{{cite web| url = http://www.waroverholland.nl/index.php?page=dutch-army-strategy-organisation-and-armament-in-wwii| title = WWIIలో డచ్ సైన్యం వ్యూహం మరియు ఆయుధాలు| website = హాలండ్ పై యుద్ధం| ప్రచురణకర్త = స్టిచింగ్ కెన్నిస్పంట్ మెయి 1940 | access-date = 15 ఆగస్టు 2016}}</ref><ref>{{cite magazine |last=Onderwater |first=Tico|date=December 2016|title='Onder bescherming der Amerikaansche vloot': Curaçao tijdens de Tweede Wereldoor |url=https://marineblad.nl/images/Marineblad/2010-2019/2016/Nr._8/MB_december_20161512.pdf|magazine=Marineblad |వాల్యూమ్=126 |ఇష్యూ=8 |పేజీలు=24-28| </ref> అక్కడ ఉన్న ఏకైక డచ్ నౌకాదళ నౌక స్లూప్ ''వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్''.<ref name= sloop>{{cite web| url = http://www.netherlandsnavy.nl/Vkinsbergen.htm| టైటిల్ = ఆర్టిలరీ ఇన్‌స్ట్రక్షన్ షిప్ వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్| last = విస్సర్ | మొదటి = జనవరి| తేదీ = 14 డిసెంబర్ 2004| website = రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం యొక్క రాయల్ నెదర్లాండ్స్ నేవీ యుద్ధనౌకలు| access-date = 15 ఆగష్టు 2016}}</ref> సురినామ్‌ను 200-బలమైన ఆర్మీ పదాతిదళం రక్షించింది, దీనికి అనుబంధంగా మిలీషియా రైఫిల్ కంపెనీ మరియు పాత స్టేషన్ షిప్ ఉంది.<ref name= holland/> అరుబా మరియు కురాకో దీవులలో ముఖ్యమైన చమురు శుద్ధి కర్మాగారాలు ఉన్నందున, 1940 మే 10న ఈ రెండు దీవులను బ్రిటిష్ సంరక్షణలోకి తీసుకున్నారు.<ref name="arubacura">{{cite web|url=https://www.verzetsmuseum.org/museum/nl/tweede-wereldoorlog/koninkrijkdernederlanden/suriname_antillen_aruba|title=Wereldoorlog in de West - Suriname, de Nederlandse Antillen en Aruba 1940-1945|website=Verzetsmuseum|language=nl|access-date=7 September 2020}}</ref> సురినామ్ అత్యంత ముఖ్యమైన బాక్సైటు సరఫరాదారులలో ఒకటిగా ఉండేది. అమెరికన్ విమానయాన పరిశ్రమకు అల్యూమినియం అత్యంత ఆవశ్యకమైనది. 1941 సెప్టెంబరులో, ఈ వలస ప్రాంతాన్ని రక్షించడంలో సహాయపడేందుకు అమెరికన్ దళాలను పంపుతామని అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]] ప్రతిపాదించారు. 1941 నవంబరులో, మొదటి 1,000 మంది అమెరికన్ సైనికులు [[:en: Paramaribo| Paramaribo]] చేరుకున్నారు.<ref>{{cite web|url=https://www.trisonline.nl/de-tris/tweede-wereldoorlog/|title=Tweede wereldoorlog|website=Troepenmacht in Suriname Online|access-date=7 September 2020|language=nl}}</ref><ref>{{cite book |last=Gibson |first=Carrie |title=Empire's Crossroads: A History of the Caribbean from Columbus to the Present Day |publisher=Grove Press |date=2014 |pages=258–263 |isbn=978-0-8021-2431-9}}</ref> 1942లో, అరుబా మరియు కురాకో దీవుల సంరక్షణ బాధ్యతను అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు అప్పగించారు.<ref name="arubacura"/> 1942లో, సురినామ్‌లో తీర రక్షణ ఫిరంగి దళాలు, ([[:en: conscription| నిర్బంధ సైనిక సేవ]]) కోసం నిధులు కేటాయించారు. సురినామ్ మరియు వెస్ట్ ఇండీస్‌లలో నిర్బంధ సైనిక సేవ కింద చేరిన సైనికులు, '[[:en: Schutterij|షుట్టెరిజు]] అని పిలువబడే జాతీయ గార్డు విభాగాలను ఏర్పాటు చేశారు. యుద్ధ సమయంలో, వందలాది మంది నిర్బంధ సైనికులు వాణిజ్య, నౌకాదళ నౌకల మీద విమాన విధ్వంసక ఫిరంగిదారులుగా సేవలందించారు; వీరిలో డజన్ల కొద్దీ సైనికులు ప్రాణాలు కోల్పోయారు. వెస్ట్ ఇండీస్‌లో స్వచ్ఛంద సేవకులు '' ("[[:en: Burgerwacht| సివిక్ గార్డ్]])లోనూ, సురినామ్‌లో '' ("[[:en: Stad en Landwacht| Stad en Landwacht]]సిటీ అండ్ కంట్రీ గార్డ్]]లోనూ చేరారు.<ref name= own>{{cite web| url = https://www.verzetsmuseum.org/museum/en/tweede-wereldoorlog/kingdomofthenetherlands/surinamatillesaruba/surinamatillesaruba,own_army| title = Our Own Army| website = verzetsmuseum.org| publisher = Dutch Resistance Museum| access-date = 15 August 2016}}</ref> అప్పటికి, ఒక డచ్ మోటార్ వేల్‌బోటు అరూబాలో గస్తీ తిరుగుతుండగా,<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=145}}</ref> కురాకో రక్షణ బాధ్యతను అనేక చిన్న నౌకలు నిర్వర్తించేవి. జూలై 1942లో, వీటిని ([[:en: convoy escorts| నౌకాదళాల రక్షణ]]) కోసం వినియోగించే నిమిత్తం ప్రత్యేకంగా కేటాయించారు.<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=258}}</ref> === వలస పాలన అంతం (1942–1975) === ====ఇండోనేషియా==== [[File:Presiden Sukarno (retouched).jpg|thumb|upright=0.55|[[:en: Sukarno| Sukarno]], ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ఉద్యమ నాయకుడు]] జనవరి 1942లో, [[:en: Imperial Japan|జపాన్]] [[:en: Netherlands East Indies campaign|నెదర్లాండ్స్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ‌మీద దండయాత్ర]] చేసింది.<ref>L., Klemen, 1999–2000, ''The Netherlands East Indies 1941–42'', "[http://warfare.gq/dutcheastindies/index.html Forgotten Campaign: The Dutch East Indies Campaign 1941–1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110726053035/http://www.dutcheastindies.webs.com/index.html |date=26 July 2011 }} అయితే [[:en: Netherlands|మాతృదేశం]] (నెదర్లాండ్స్) మాత్రం 1940లోనే [[:en: Battle of the Netherlands|[[Nazi Germany|నాజీ జర్మనీ]] ఆక్రమణకు]] గురైంది ".</ref> రెండు నెలల తర్వాత జావాలో డచ్ వారు లొంగిపోయారు; ఇండోనేషియా ప్రజలు మొదట్లో జపాన్ వారిని విముక్తిదాతలుగా స్వాగతించారు.<ref>Ricklefs (1991), p. 195. Vickers (2005), pp.85, 85.] </ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం మిగిలిన కాలంలో జరిగిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ జపనీస్ ఆక్రమణ కారణంగా, డచ్ వలస పాలన ఆర్థిక, రాజకీయ, సామాజిక వ్యవస్థలు పూర్తిగా ధ్వంసమయ్యాయి; వాటి స్థానంలో ఒక జపనీస్ పాలన ఏర్పడింది. యుద్ధానికి ముందున్న దశాబ్దాలలో, ఇండోనేషియాలోని చిన్నపాటి జాతీయవాద ఉద్యమాన్ని అణచివేయడంలో డచ్ వారు అత్యంత విజయవంతమయ్యారు; ఆ కారణంగానే, ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య సాధనలో జపనీస్ ఆక్రమణ ఒక కీలకమైన మలుపుగా పరిణమించింది. అయితే 1914లో డచ్ సోషలిస్టు [[:en: Henk Sneevliet| Henk Sneevliet]] స్థాపించిన ఇండోనేషియా కమ్యూనిస్టు పార్టీ—ఆ సమయంలో డచ్ కార్మికులు మరియు నావికులలో కూడా బాగా ఆదరణ పొందింది—1917 నుండే [[:en: Sarekat Islam| Sarekat Islam]] (చూడండి) తో వ్యూహాత్మక కూటమిని ఏర్పరచుకుంది. ఈ కూటమి ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ప్రకటన జరిగేంత వరకు కొనసాగింది; అంతేకాక, రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు ‌మీద జపనీస్ ఆక్రమణకు వ్యతిరేకంగా జరిగిన పోరాటంలో ఈ పార్టీ ప్రత్యేకించి కీలక పాత్ర పోషించింది. జపనీయులు ఇండోనేషియా జాతీయవాదాన్ని ప్రోత్సహించి, దానికి మద్దతునిచ్చారు; దీని ఫలితంగా కొత్త స్థానిక సంస్థలు ఆవిర్భవించాయి, అలాగే [[:en: Sukarno| Sukarno]] వంటి జాతీయవాద నాయకులు వెలుగులోకి వచ్చారు. డచ్ పౌరులందరినీ నిర్బంధంలో ఉంచడం వల్ల, అనేక నాయకత్వ మరియు పరిపాలనా బాధ్యతలను ఇండోనేషియా వాసులు స్వీకరించే అవకాశం లభించింది; అయినప్పటికీ, అత్యున్నత స్థాయి పదవులు మాత్రం జపనీయుల చేతుల్లోనే ఉండిపోయాయి. 1945 ఆగస్టులో జపాన్ లొంగిపోయిన రెండు రోజుల తర్వాత, సుకర్నో మరియు తోటి జాతీయవాద నాయకుడు మహమ్మద్ హట్టా ఏకపక్షంగా ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించారు. డచ్ వారు తమ వలసను తిరిగి స్థాపించడానికి ప్రయత్నించడంతో, నాలుగున్నర సంవత్సరాల పోరాటం ఇండోనేషియా జాతీయ విప్లవానికి దారితీసింది. డచ్ దళాలు చివరికి చాలా వరకు వలస భూభాగాన్ని తిరిగి ఆక్రమించుకున్నాయి మరియు గెరిల్లా పోరాటం చెలరేగింది. అధికశాతం ఇండోనేషియన్లు, మరియు అంతిమంగా అంతర్జాతీయ అభిప్రాయం కూడా స్వాతంత్ర్యానికి అనుకూలంగా ఉన్నాయి, మరియు 1949 డిసెంబర్‌లో, నెదర్లాండ్స్ ఇండోనేషియా సార్వభౌమాధికారాన్ని అధికారికంగా గుర్తించింది. 1949 ఒప్పందంలోని నిబంధనల ప్రకారం, పశ్చిమ న్యూ గినియా నెదర్లాండ్స్ న్యూ గినియాగా డచ్ వారి ఆధ్వర్యంలోనే కొనసాగింది మరియు దాని వివాదం ఒక సంవత్సరంలో పరిష్కరించబడుతుంది. ఇండోనేషియా జాతీయవాదులు మొదట్లో ఉద్దేశించినట్లుగా, అధ్యక్షుడు సుకర్నో నేతృత్వంలోని కొత్త ఇండోనేషియా ప్రభుత్వం ఆ భూభాగాన్ని ఇండోనేషియా నియంత్రణలోకి తీసుకురావాలని ఒత్తిడి చేసింది. అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ఒత్తిడి తరువాత, 1962 న్యూయార్కు ఒప్పందం ప్రకారం నెదర్లాండ్స్ దానిని ఇండోనేషియాకు బదిలీ చేసింది.<ref name="Adam">{{Cite book|title=Violent Internal Conflicts in Asia Pacific: Histories, Political Economics, and Policies|author=Adam, Asvi Warman|author2=Anwar, Dewi Fortuna |publisher=Yayasan Obor Indonesia|year=2005|pages=219}}</ref> [[File:Tropenmuseum Royal Tropical Institute Objectnumber 10019010 Groep Nederlandse kolonisten op de bo.jpg|thumb|1920లో సురినామ్‌లో డచ్ వలసవాదులు. 1975లో స్వాతంత్ర్యం తరువాత చాలా మంది యూరోపియన్లు వెళ్ళిపోయారు.]] ====సురినామ్ మరియు నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్==== 1954లో, "నెదర్లాండ్సు రాజ్యం కోసం చార్టరు" ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్, సురినామ్, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ (ఆ సమయంలో అరుబాతో సహా) "నెదర్లాండ్స్ త్రైపాక్షిక రాజ్యం"గా పిలువబడే ఒక మిశ్రమ రాజ్యంగా మారింది. రక్షణ, విదేశీ వ్యవహారాలు మరియు పౌరసత్వం వంటి కొన్ని విషయాలు మినహా, పూర్వపు వలస ప్రాంతాలకు స్వయంప్రతిపత్తి మంజూరు చేయబడింది; ఈ విషయాలు రాజ్య బాధ్యతగా ఉండేవి. 1969లో, కురాకోలో అశాంతి అల్లర్లను అణచివేయడానికి డచ్ మెరైన్‌లను పంపడానికి దారితీసింది. 1973లో, సురినామ్‌ స్వాతంత్ర్యం కోసం చర్చలు ప్రారంభమయ్యాయి; 1975లో పూర్తి స్వాతంత్ర్యం లభించడంతో డచ్ వలస సామ్రాజ్యం అంతమైంది. ఈ సందర్భాన్ని వినియోగించుకుని, సుమారు 60,000 మంది వలసదారులు నెదర్లాండ్స్‌కు తరలివెళ్లారు.<ref name="Rogozinski">Rogozinski, pp.296–7</ref><ref name="Oxford" /> 1986లో, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ సమాఖ్య నుండి విడిపోవడానికి [[:en: Aruba|అరుబా]]కు అనుమతి లభించింది; పదేళ్లలోపు పూర్తి స్వాతంత్ర్యం పొందాలని నెదర్లాండ్స్ దానిపై ఒత్తిడి తెచ్చింది. అయితే, 1994లో, ఒక స్వతంత్ర '' ([[:en: Realm| రాజభాగం]]గా దాని హోదాను కొనసాగించడానికి అంగీకారం కుదిరింది.<ref name="Rogozinski" /> 2010 అక్టోబర్ 10న, [[:en: Dissolution of the Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ రద్దు చేయబడ్డాయి]]. ఆ తేదీ నుండి అమలులోకి వచ్చేలా, అరుబా అప్పటికే అనుభవిస్తున్నటువంటి 'దేశం' హోదాను కింగ్‌డమ్ పరిధిలో [[:en: Curaçao| Curaçao]] మరియు [[:en: Sint Maarten| Sint Maarten]] కూడా పొందాయి. బోనైర్, సింట్ యుస్టాటియసు, సబా దీవులు డచ్ మునిసిపాలిటీల మాదిరిగానే హోదాను పొందాయి మరియు ఇప్పుడు వీటిని కొన్నిసార్లు కరేబియను నెదర్లాండ్సుగా సూచిస్తారు.<ref name="time">Officielebekendmakingen.nl – [https://zoek.officielebekendmakingen.nl.nl. బెస్లూయిట్ వాన్ 23 సెప్టెంబర్ 2010 టోట్ వాస్ట్‌స్టెల్లింగ్ వాన్ హెట్ టిజ్‌డిస్టిప్ వాన్ ఇన్‌వర్కింగ్‌ట్రెడింగ్ వాన్ డి ఆర్టికెలెన్ ఐ ఎన్ II వాన్ డి రిజ్‌క్స్‌వెట్ విజ్జిగింగ్ స్టాట్యూట్ ఇన్ వెర్బాండ్ మెట్ డి ఒఫెఫింగ్ వాన్ డి నెదర్‌లాండ్సే ఆంటిల్లెన్]</ref><ref>{{cite |url=http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country |archive-url=https://web.archive.org/web/20091002125516/http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country=2 అక్టోబర్=20 | |title=నెదర్లాండ్స్ యాంటిలిస్ ఒక దేశంగా ఉనికిలో లేదు |work=NRC|location=Amsterdam |date=1 అక్టోబర్ 2009 |access-date=2010-10-10 }}</ref> == వారసత్వం == [[File:Verwantschapslanden.png|thumb|డచ్ వారిచే గణనీయంగా వలస పాలనకు గురైన ప్రస్తుత దేశాలు మరియు సమాఖ్య రాష్ట్రాలు. నెదర్లాండ్స్‌లో, ఈ దేశాలను కొన్నిసార్లు ''[[:en: verwantschapslanden|బంధు దేశాలు]] అని పిలుస్తారు.]] సాధారణంగా, డచ్ వారు తమ సామ్రాజ్య గతాన్ని వేడుకగా జరుపుకోరు, అలాగే డచ్ పాఠశాల పుస్తకాలలో వారి వలస చరిత్రకు ప్రముఖ స్థానం లభించదు. తమ సామ్రాజ్య గతం పట్ల ఉన్న ఈ దృక్పథం ఇటీవలే మారడం ప్రారంభమైంది.<ref>[http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 ''Indonesian Resources and Information Program'' యొక్క ఆంగ్ల-భాషా మీడియా వేదిక అయిన ''Inside Indonesia''లో ప్రచురితమైన, 2011 నాటి విమర్శనాత్మక విశ్లేషణల పరంపర.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110630094616/http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 |date=30 June 2011 }}</ref><ref>{{cite web|last=van Leeuwen |first=Lizzy |title=Postcolonial neglect in Holland, Colonial and anticolonial sentiments lead Dutch scholars to ignore and marginalize Indies postcolonial history. |url=http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |work=2011 article series called 'Being Indo' featured in Inside Indonesia. |publisher=Inside Indonesia, the English-language media forum of the Indonesian Resources and Information Program. |access-date=15 ఆగస్టు 2012 |url-status=నిష్క్రియం |archive-url=https://web.archive.org/web/20120321152546/http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |archive-date=21 మార్చి 2012 }}</ref> మార్చి 2019లో [[:en: YouGov|యుగవ్]] నిర్వహించిన ఒక సర్వేలో, నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన ప్రతివాదులలో 50% మంది డచ్ వలస సామ్రాజ్యం పట్ల తాము కొంతమేరకైనా గర్వం అనుభవిస్తున్నామని పేర్కొనగా, 6% మంది సిగ్గుపడుతున్నామని తెలిపారు.<ref>{{cite news |title=మూడో వంతు బ్రిటన్ వాసులు తమ పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్విస్తున్నారు: సర్వే |url=https://www.aa.com.tr/en/europe/a-third-of-brits-proud-of-former-empire-survey/1762798 |work=Anadolu Agency |date=11 మార్చి 2020}}</ref><ref>{{cite web |title=2019లో తమ దేశపు పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్వపడాలా లేక సిగ్గుపడాలా అని భావించిన ప్రతివాదుల వాటా |url=https://www.statista.com/statistics/1103087/people-s-pride-in-former-empires-2019/ |publisher=Statista.com}}</ref> ===డచ్ ప్రవాసులు=== కొన్ని డచ్ వలస ప్రాంతాలలో, అక్కడికి వలస వెళ్ళిన డచ్ స్థిరనివాసుల నుండి ఉద్భవించిన, డచ్ మూలాలు కలిగిన ప్రధాన జాతి సమూహాలు ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో, [[Boer]]లు మరియు [[Cape Dutch]] వారిని కలిపి సమిష్టిగా [[Afrikaner]]లు అని పిలుస్తారు. శ్రీలంకకు చెందిన [[:en: Burgher people|బర్ఘర్ ప్రజలు]], ఇండోనేషియాకు చెందిన [[:en: Indo people|ఇండో ప్రజలు]], అలాగే [[:en: Suriname|సురినామ్‌]]కు చెందిన [[:en: Creole peoples|క్రియోల్ ప్రజలు]]—వీరందరూ డచ్ మూలాలు కలిగిన మిశ్రమ జాతి ప్రజలు. అమెరికాలో, డచ్ మూలాలు కలిగిన ముగ్గురు అధ్యక్షులు ఉన్నారు: బ్రిటిష్ మూలాలు లేని మొట్టమొదటి అధ్యక్షుడు, అలాగే డచ్ భాషను తన మాతృభాషగా కలిగిన [[:en: Martin Van Buren| Martin Van Buren]]; 26వ అధ్యక్షుడు [[:en: Theodore Roosevelt| Theodore Roosevelt]];, 32వ అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]]—ఈయన నాలుగు పర్యాయాలు (1933 నుండి 1945 వరకు) పదవికి ఎన్నికయ్యారు, అలాగే రెండు పర్యాయాల కంటే ఎక్కువ కాలం పనిచేసిన ఏకైక అమెరికా అధ్యక్షుడు కూడా ఈయనే. [[File:G.S. Smithard; J.S. Skelton (1909) - The Voortrekkers.jpg|thumb|left|దక్షిణ ఆఫ్రికాలో [[:en: Boer]] [[:en: Voortrekkers]]]] [[File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Het gezin J.J. Kunst in Tjimahi; Fritjof met theemuts en Betty met Tom op schoot TMnr 60011286.jpg|thumb|left| [[జావా]]లో ఒక డచ్ కుటుంబం, 1902]] ===డచ్ భాష=== ====ఆగ్నేయాసియాలో డచ్ భాష==== ఇండోనేషియాలో దాదాపు 350 సంవత్సరాల పాటు డచ్ వారి ఉనికి ఉన్నప్పటికీ, డచ్ భాషకు అక్కడ ఎటువంటి అధికారిక హోదా లేదు<ref>Baker (1998), p.202.</ref>. ఈ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడగలిగే అతి కొద్దిమందిలో, అత్యంత వృద్ధ తరానికి చెందిన విద్యావంతులు లేదా న్యాయ వృత్తిలో ఉన్నవారు మాత్రమే ఉన్నారు<ref>Ammon (2005), p.2017.</ref>; ఎందుకంటే కొన్ని న్యాయ నియమావళిలు (legal codes) ఇప్పటికీ కేవలం డచ్ భాషలో మాత్రమే అందుబాటులో ఉన్నాయి.<ref>Booij (1995), p.2</ref> ఇండోనేషియా భాష, దైనందిన జీవితానికి సంబంధించిన పదాలతో పాటు శాస్త్రీయ లేదా సాంకేతిక పరిభాషలోనూ, డచ్ భాష నుండి అనేక పదాలను [[loan word|స్వీకరించింది]] (అరువు తెచ్చుకుంది).<ref>Sneddon (2003), p.162.</ref> [[Indonesian language|ఇండోనేషియా]] పదాలలో 20 శాతం పదాలు డచ్ పదాల నుండి ఉద్భవించినవేనని ఒక పండితుడు పేర్కొన్నారు.<ref>{{cite journal|url=http://repositories.cdlib.org/ies/050208/|title=A Hidden Language – Dutch in Indonesia|journal=EScholarship|date=8 February 2005 |access-date=18 May 2016|last1=Maier |first1=Hendrik M. }}</ref> ====దక్షిణాసియాలో డచ్ భాష==== సిలోన్ (ఆధునిక శ్రీలంక) మరియు దక్షిణ భారతదేశంలో డచ్ వారి పాలన ఒక శతాబ్దంన్నర పాటు కొనసాగినప్పటికీ, డచ్ భాషకు సంబంధించిన ఆనవాళ్లు అక్కడ చాలా తక్కువగా లేదా అసలు లేకుండానే పోయాయి.<ref>{{Cite book|last1=Baker|first1=Colin|url=https://books.google.com/books?id=YgtSqB9oqDIC|title=Encyclopedia of Bilingualism and Bilingual Education|last2=Jones|first2=Sylvia Prys|date=1998|publisher=Multilingual Matters|isbn=978-1-85359-362-8}}</ref> ====అమెరికా ఖండాలలో డచ్ భాష==== [[:en: Suriname|సురినామ్]]లో, డచ్ అధికార భాష.<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210107182748/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|url-status=dead|archive-date=7 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> జనాభాలో 82% మంది డచ్‌ను అనర్గళంగా మాట్లాడగలరు<ref>Bron: Zevende algemene volks- en woningtelling 2004, Algemeen Bureau voor de Statistiek</ref>{{efn|జనాభాలో 58% మందికి ఇది మొదటి భాష లేదా "మాతృభాష", 24% మందికి రెండవ భాష,}} [[:en: Aruba|అరూబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]]లలో, డచ్ అధికార భాష అయినప్పటికీ, జనాభాలో కేవలం 7–8% మందికి మాత్రమే ఇది మొదటి భాషగా ఉంది;<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html#People CIA – The World Factbook – Netherlands Antilles<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101205173858/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html |date=5 December 2010 }}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210109084020/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba|url-status=dead|archive-date=9 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> అయినప్పటికీ జనాభాలో అత్యధికులు డచ్ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడతారు; సాధారణంగా విద్యాబోధనలో ఈ భాషనే ఉపయోగిస్తారు.<ref>[http://www.aruba.com/about/language.php అరుబా భాషలు] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080427154026/http://www.aruba.com/about/language.php |date=27 ఏప్రిల్ 2008 }}</ref> ఉత్తర ఆంటిల్లీస్‌లోని మూడు దీవులైన [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]], [[:en: Saba (island)|సాబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] జనాభాలో అత్యధికులు ఆంగ్లం మాట్లాడేవారే.<ref>{{cite web |url=https://www.cbs.nl/nl-nl/nieuws/2014/51/papiaments-de-meest-gesproken-taal-op-bonaire-en-engels-op-saba-en-sint-eustatius |title=బొనైర్‌లో అత్యధికులు మాట్లాడే భాష పాపియమెంటో, సాబా మరియు సింట్ యుస్టాటియస్‌లలో ఆంగ్లం |date=2014-12-18 |website=Centraal Bureau voor de Statistiek |quote=మాతృభాషలు (2013) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 85%, సాబా 93% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://longreads.cbs.nl/the-caribbean-netherlands-in-numbers-2022/what-percentage-of-the-population-speaks-dutch/ |title=సంఖ్యలలో కరేబియన్ నెదర్లాండ్స్ 2022, జనాభాలో ఎంత శాతం మంది డచ్ మాట్లాడతారు? |date=2022 |website=Statistics Netherlands (CBS)|quote=ప్రధాన భాషలు (2021) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 81%, సాబా 83% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.sint-maarten.net/population/culture/language |title=సింట్ మార్టెన్ భాషలు ఏమిటి? |date=2022 |website=sint-maarten.net |quote=ఇంగ్లీషు స్థానికులు మరియు సింట్ మార్టెన్‌ని సందర్శించే పర్యాటకుల మధ్య కమ్యూనికేషన్ యొక్క ప్రాథమిక భాష. ) |date=2021-01-25 |quote=De voertaal op het hele eiland is Engels. (ఈ ద్వీపం మొత్తంలో ప్రధాన భాష ఇంగ్లీష్.) [[న్యూ జెర్సీ]]లో, బెర్గెన్ మరియు పాసైక్ కౌంటీలలో 17వ శతాబ్దపు డచ్ వలసదారుల వారసులు మాట్లాడే, అంతరించిపోయిన డచ్ మాండలికం అయిన [[జెర్సీ డచ్]] 1921 చివరి వరకు కూడా మాట్లాడబడుతున్నట్లు గుర్తించబడింది. మెన్‌కెన్, హెచ్.ఎల్. 1921. ది అమెరికన్ లాంగ్వేజ్ |యాక్సెస్-డేట్=18 మే 2016}}</ref> న్యూయార్క్‌లోని డచ్ మాట్లాడే ప్రాంతంలో పెరిగిన యు.ఎస్. అధ్యక్షుడు మార్టిన్ వాన్ బ్యూరెన్‌కు డచ్ మాతృభాష.<ref>{{cite book |last=Widmer |first=Ted |author-link=Edward L. Widmer |year=2005 |title=Martin Van Buren: The American Presidents Series: The 8th President, 1837–1841 |publisher=Times Books |location=New York, New York |isbn=9780805069228 |url={{google books|plainurl=y|id=YiU_kd-iAcgC}} |pages=6–7}}</ref> ====ఆఫ్రికాలో డచ్ భాష==== నెదర్లాండ్స్ యొక్క అత్యంత గొప్ప భాషా వారసత్వం దాని దక్షిణ ఆఫ్రికా వలస ప్రాంతంలో ఉంది. ఈ ప్రాంతం డచ్ రైతులైన (డచ్ భాషలో ''[[:en: Boer| Boer]]'' అని పిలుస్తారు) అనేక మంది వలసదారులను ఆకర్షించింది. వీరు డచ్ భాష యొక్క సరళీకృత రూపమైన ''[[:en: Afrikaans| Afrikaans]]''ను మాట్లాడేవారు; ఈ భాష డచ్ భాషతో చాలా వరకు [[:en: mutually intelligible|పరస్పరం అర్థమయ్యేలా]] ఉంటుంది. ఈ వలస ప్రాంతం బ్రిటిష్ వారి చేతుల్లోకి వెళ్ళిన తర్వాత, ఆ వలసదారులు తమ భాషను తమతో పాటు తీసుకువెళుతూ, దేశంలోని అంతర్గత ప్రాంతాలకు విస్తరించారు. {{As of|2005}} నాటికి, ఆఫ్రికన్లు భాషను తమ ప్రాథమిక లేదా ద్వితీయ భాషగా మాట్లాడే వారి సంఖ్య 10 మిలియన్లు కాగా, డచ్ భాష మాట్లాడే వారి సంఖ్య 22 మిలియన్లకు పైగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 |title=About the Netherlands |access-date=23 August 2008 |publisher=Dutch Ministry of Foreign Affairs |archive-url = https://web.archive.org/web/20080822163610/http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 <!-- Bot retrieved archive --> |archive-date = 22 August 2008 }}</ref><ref>{{cite web |url=http://taalunieversum.org/taal/vragen/antwoord/4/ |title=Hoeveel mensen spreken Nederlands als moedertaal? |trans-title=How many people speak Dutch as mother tongue?|language=nl |access-date=23 August 2008 |publisher=[[Nederlandse Taalunie]] |year=2005 }}</ref> డచ్ భాషా మూలాలు కలిగిన ఇతర [[:en: creole language|క్రియోల్ భాషలు]] ఇవి: [[:en: Aruba| Aruba]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Curaçao| Curaçao]], [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] ప్రాంతాలలో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Papiamento| Papiamento]]; [[:en: Suriname| Suriname]]లో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Saramaccan language|Saramaccan]], [[:en: Sranan Tongo| Sranan Tongo]]; [[:en: Guyana| Guyana]]లో అంతరించిపోయిన భాష అయిన [[:en: Berbice Dutch Creole|Berbice]]; [[:en: Petjo language|Pecok]] భాష [[:en: Indonesia| Indonesia]], [[:en: Netherlands| Netherlands]] దేశాలలో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది; [[:en: Albany Dutch| Albany Dutch]] భాష U.S.లో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అది కూడా అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది. అంతరించిపోయిన [[:en: Dutch-based creole languages|డచ్-ఆధారిత క్రియోల్ భాషలలో]] ఇవి ఉన్నాయి: [[:en: Skepi Dutch Creole|Skepi]] ([[:en: Guyana| Guyana]]); [[:en: Negerhollands| Negerhollands]] ("Negro Dutch" అని కూడా పిలుస్తారు), [[:en: Jersey Dutch| Jersey Dutch]], [[:en: Mohawk Dutch| Mohawk Dutch]] (U.S.), అలాగే [[:en: Javindo language|Javindo]] ([[:en: Java| Java]]). === ప్రదేశాల పేర్లు === [[File:GezichtOpNieuwAmsterdam.jpg|thumb|1664లో [[:en: New Amsterdam| New Amsterdam]] కనిపించిన తీరు. బ్రిటిష్ పాలనలో ఇది [[:en: New York City|New York]]గా పిలువబడింది.]] New Netherland వలసలో ఒకప్పుడు భాగంగా ఉన్న New Yorkలోని కొన్ని పట్టణాలు మరియు New York నగరంలోని కొన్ని ప్రాంతాల పేర్లు డచ్ మూలాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. ఉదాహరణకు: [[:en: Brooklyn| Brooklyn]] ([[:en: Breukelen| Breukelen]] పేరు మీద), [[:en: Flushing, Queens|Flushing]] ([[:en: Vlissingen| Vlissingen]] పేరు మీద), [[:en: Bowery|Bouwerij]] అంటే నిర్మాణ స్థలం, పేరు మీద), [[:en: Harlem| Harlem]] ([[:en: Haarlem| Haarlem]] పేరు మీద), [[:en: Coney Island| కొనినె దీవి ]] నుండి వచ్చింది; ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్ [[:en: Konijneneiland| కుందేళ్ళ ద్వీపం]], [[:en: Staten Island| Staten Island]] ("[[:en: States General of the Netherlands|రాష్ట్రాల) ద్వీపం అని అర్థం]]. New Netherland వలస యొక్క చివరి డైరెక్టర్-జనరల్ అయిన [[:en: Pieter Stuyvesant| Pieter Stuyvesant]], New York నగరంలోని ఒక వీధికి, ఒక ప్రాంతానికి మరియు కొన్ని పాఠశాలలకు, అలాగే [[:en: Stuyvesant, New York|Stuyvesant]] పట్టణానికి తన పేరును అందించారు. ఉత్తర న్యూయార్క్‌లోని హడ్సన్ నది వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలు, నగరాల పేర్లు డచ్ మూలాలను కలిగి ఉన్నాయి (ఉదాహరణకు [[:en: Yonkers| Yonkers]], [[:en: Hoboken| Hoboken]], [[:en: Haverstraw| Haverstraw]], Claverack, [[:en: Staatsburg|Staatsburg]], Catskill, Kinderhook, Coeymans, Rensselaer, Watervliet. [[:en: Long Island| Long Island]] రూపొందించే నాలుగు కౌంటీలలో ఒకటైన [[:en: Nassau County| Nassau County]] పేరు కూడా డచ్ మూలాల నుండే వచ్చింది. Philadelphia వద్ద Delaware నదిలో కలిసే Schuylkill నది పేరు కూడా డచ్ మూలాలకు చెందినదే; దీని అర్థం 'దాగి ఉన్న' లేదా 'రహస్యంగా ప్రవహించే' నది. [[సురినామ్]]లోని అనేక పట్టణాలు మరియు నగరాలు నెదర్లాండ్స్‌లోని ఆల్క్‌మారు, వాగెనింగెను, గ్రోనింగెను వంటి నగరాలతో పేర్లను పంచుకుంటాయి. కురాకో రాజధానికి విల్లెమ్‌స్టాడు అని పేరు పెట్టారు మరియు సింట్ యుస్టాటియసు, [[అరుబా]] రెండింటి రాజధానులకు ఒరంజెస్టాడు అని పేరు పెట్టారు. మొదటి దానికి డచ్ యువరాజు 2వ విల్లెం వాన్ ఒరాంజే-నస్సావు (విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు) పేరు పెట్టారు మరియు మిగిలిన రెండింటికి ప్రస్తుత డచ్ రాజవంశం యొక్క మొదటి భాగం పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియాలో, ఉత్తర సుమత్రా లోని టోబా రీజెన్సీలో ఉన్న నస్సావు జిల్లాకు హౌస్ ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు పేరు పెట్టారని నమ్ముతారు. బంజర్ రీజెన్సీ లోని ఒరాంజే నస్సావు బొగ్గు గనికి ఆ రాజవంశం పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Syamtasiyah |first=Ita |title=Kesultanan Banjarmasin pada abad ke-19: ekspansi pemerintah Hindia Belanda di Kalimantan |date=2012 |publisher=Serat Alam Media |isbn=978-602-19552-1-5 |edition=1వ |location=South Tangerang |trans-title=19వ శతాబ్దంలో బంజర్‌మసిన్ సుల్తానేట్: కాలిమంతన్‌లో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ప్రభుత్వ విస్తరణ}}</ref> పున్‌కాక్ జయరామ్‌గా కూడా పిలువబడ్డ [[:en: Parunc| Parunc]] డచ్ అన్వేషకుడు జాన్ కార్స్టెన్‌జూన్ పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Lorentz |first=H.A. |title=Zwarte Menschen – Witte Bergen: Verhaal van den Tocht naar het Sneeuwgebergte van Nieuw-Guinea |date=1910 |publisher=[[Brill Publishers|EJ. బ్రిల్]] |location=[[లైడెన్]]}</ref> సెంట్రలు పాపువాలోని లోరెంట్జ్ నేషనల్ పార్కు తన 1909–10 సాహసయాత్రలో ఆ ప్రాంతం గుండా ప్రయాణించిన హెండ్రికసు అల్బెర్టసు లోరెంట్జు పేరు పెట్టబడింది.<ref>{101}వెబ్ వాన్ హెట్ ఆర్చీఫ్ వాన్ మిస్టర్. డా. హెచ్.ఎ. లోరెంజ్ [levensjaren 1871-1944], 1902-1915; టి.ఎ.ఎన్. లోరెంజ్, 1848-1890; Nieuw-Guinea Expeditie 1905-1914 {{!}} Nationaal Archief |url=https://www.nationaalarchief.nl/onderzoeken/archief/2.21.183.51 |access-date=2025-12-17 |website=www.nationaalarchief.nl |language=nl}}</ref> దక్షిణాఫ్రికాలోని అనేక [[:en: Largest Metropolitan areas in South Africa|ప్రధాన నగరాలు]] డచ్ పేర్లను కలిగి ఉన్నాయి, ఉదాహరణకు [[:en: Johannesburg| Johannesburg]], [[:en: Kaapstad| Kaapstad]], [[:en: Vereeniging| Vereeniging]], [[:en: Bloemfontein| Bloemfontein]], [[:en: Vanderbijlpark| Vanderbijlpark]]. [[:en: New Zealand|న్యూజిలాండ్]] అనే దేశం పేరు డచ్ [[:en: cartographers|భూపట చిత్రకారుల]] నుండి ఉద్భవించింది; వీరు ఆ దీవులకు, డచ్ [[:en: Seventeen Provinces|ప్రావిన్స్]] అయిన [[:en: Zeeland|జీలాండ్]] పేరు మీద '' Nova Zeelandia'' అని నామకరణం చేశారు.<ref name="StatenLandt">{{cite web |url = http://www.teara.govt.nz/en/european-discovery-of-new-zealand/3 |title=Tasman's achievement |publisher=Te Ara – the Encyclopedia of New Zealand |date=21 September 2007 |access-date=16 February 2008 |last=Wilson |first=John }}</ref> ఆ తర్వాత, బ్రిటిష్ అన్వేషకుడు [[:en: James Cook|జేమ్స్ కుక్]] ఆ పేరును ఆంగ్ల రూపంలోకి మార్చి 'New Zealand'గా వ్యవహరించారు.{{efn|న్యూజిలాండ్‌కు యూరోపియన్లు పెట్టిన మొట్టమొదటి పేరు ''Staten Landt''; 1642లో ఈ దీవులను సందర్శించిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా నిలిచిన డచ్ అన్వేషకుడు [[Abel Tasman|ఏబెల్ టాస్మన్]] ఈ పేరును సూచించారు. 1615లో దక్షిణ అమెరికా దక్షిణ కొన వద్ద [[:en: Jacob Le Maire| Jacob Le Maire]] కనుగొన్న భూభాగంతో అనుసంధానించబడిన ఒక దక్షిణ ఖండంలో ఇది ఒక భాగమని టాస్మన్ భావించాడు; ఆ భూభాగానికి [[Isla de los Estados|Staten Landt]] అని పేరు పెట్టబడింది, దీని అర్థం "(డచ్) స్టేట్స్-జనరల్ యొక్క భూమి".<ref>{{Cite web |url=http://history-nz.org/discovery1.html |title=The Discovery of New Zealand |access-date=12 October 2010 |archive-date=9 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170709115228/http://www.history-nz.org/discovery1.html |url-status=live }}</ref>}} ఆస్ట్రేలియాకు చెందిన ద్వీప రాష్ట్రమైన [[:en: Tasmania| Tasmania]]కు, డచ్ [[:en: explorer|అన్వేషకుడు]] అయిన [[:en: Abel Tasman| Abel Tasman]] పేరు పెట్టారు; ఈ ద్వీపాన్ని చూసిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా (నమోదైన ఆధారాల ప్రకారం) 1642 నవంబర్ 24న ఆయనే గుర్తించారు. ఆయన మొదట ఈ ద్వీపానికి తన పోషకుడైన [[:en: Anthony van Diemen| Anthony van Diemen]] పేరు మీద ' Anthony van Diemen's Land' అని నామకరణం చేశారు; ఆంథోనీ వాన్ డీమెన్ అప్పట్లో [[:en: Dutch East Indies| Dutch East Indies]] గవర్నర్‌గా వ్యవహరించేవారు. ఆ తర్వాత బ్రిటిష్ వారు ఈ పేరును కుదించి [[:en: Van Diemen's Land| Van Diemen's Land]]గా మార్చారు. ఈ ద్వీపాన్ని మొట్టమొదట కనుగొన్న యూరోపియన్ అన్వేషకుడి గౌరవార్థం, 1856 జనవరి 1న దీనికి అధికారికంగా కొత్త పేరు పెట్టారు.<ref>'Select chronology of renaming' ''Parliament of Tasmania'' http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110422111627/http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm |date=22 April 2011 }} Retrieved 15 June 2009.</ref> [[:en: Arnhem Land| Arnhem Land]]కు, 'Arnhem' అనే పేరు గల డచ్ నౌక పేరు పెట్టారు. Arnhem నౌక కెప్టెన్ ( Willem van Coolsteerdt, Arnhem ప్రాంతానికి తూర్పున ఉన్న ఒక పెద్ద ద్వీపానికి కూడా పేరు పెట్టారు; అదే [[:en: Groote Eylandt | Groote Eylandt ]]—ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్‌లో 'Groot Eiland అంటే 'పెద్ద ద్వీపం' ([[:en: Large Island| Large Island]] అని అర్థం. [[File:Stadthuys Christ Church Malacca.jpg|thumb|[[:en: Malacca| Malacca]], [[Malaysia]]లో ఉన్న Stadthuys భవనం; ఆసియాలోనే అత్యంత పురాతనమైన డచ్ భవనంగా ఇది పరిగణించబడుతుంది<ref>[http://travel.tourism.gov.my/consumer/destinations/item.asp?item=stadthuys Tourism.gov.my]{{dead link|date=April 2018 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>]] ===వాస్తుశిల్పం=== [[File:Batavia City Hall (Jakarta History Museum) Fatahillah Square (2025) - img 03.jpg|thumb|[[Kota Tua|Batavia]]లోని [[Jakarta History Museum|Stadhuis]] (నగర భవనం); ఇది స్వయంగా [[Dam Palace]] నమూనాలో నిర్మించబడిందని చెబుతారు.]] [[File:Dutch Reformed Church (organ and pulpit), Vosburg.JPG|thumb|[[:en: Vosburg| Vosburg]], [[:en: South Africa| South Africa]]లోని [[:en: Dutch Reformed Church| Dutch Reformed Church]]లో ఉన్న క్రైస్తవ శిలువ, బలిపీఠం, ఉపన్యాస వేదిక మరియు ఆర్గాన్ వాయిద్యం.]] [[File:Gedung-Sate-Trees.jpg|thumb|[[:en: Bandung| Bandung]], [[:en: Indonesia| Indonesia]]లో ఉన్న [[:en: Gedung Sate| Gedung Sate]]; 20వ శతాబ్దం ప్రారంభానికి చెందిన ఈ వలసకాలపు భవనం, ఆధునిక పాశ్చాత్య నవ్య-శాస్త్రీయ శైలిని స్థానిక నిర్మాణ అంశాలతో మేళవిస్తుంది.]] సురినామ్ రాజధాని Paramariboలో, డచ్ వారి [[:en: Fort Zeelandia (Paramaribo)|Fort Zeelandia]] కోట నేటికీ సగర్వంగా నిలిచి ఉంది. ఆ నగరమే స్వయంగా తన పాత వీధుల అమరికను మరియు వాస్తుశిల్పాన్ని చాలా వరకు కాపాడుకుంది; ఇది ప్రపంచంలోని UNESCO వారసత్వ సంపదలో ఒక భాగంగా గుర్తింపు పొందింది. మలేషియాలోని Malacca నగర కేంద్రంలో, [[:en: Stadthuys|Stadthuys భవనం]] మరియు [[:en: Christ Church, Malacca|Christ Church]]లు డచ్ ఆక్రమణ కాలానికి గుర్తుగా నేటికీ నిలిచి ఉన్నాయి. [[:en: Fort Goede Hoop| Fort Goede Hoop]] (ఆధునిక [[:en: Hartford, Connecticut| Hartford]]) మరియు [[:en: Fort Orange| Fort Orange]] (ఆధునిక [[:en: Albany, New York| Albany]]) లకు సంబంధించిన పురావస్తు అవశేషాలు ఇప్పటికీ అక్కడ ఉన్నాయి.<ref>[http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html డచ్ వలస అవశేషాలు] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20080509161409/http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html |date=9 మే 2008 }}</ref> Aruba, Curaçao, Bonaire మరియు [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] లలో డచ్ వాస్తుశైలిని సులభంగా గమనించవచ్చు. ముఖ్యంగా [[:en: Willemstad| Willemstad]] నగరంలో డచ్ శైలి భవనాలు స్పష్టంగా కనిపిస్తాయి; ఇవి ఏటవాలుగా ఉండే ([[:en: gables| పైకప్పులు]]), పెద్ద కిటికీలు మరియు ఆకాశాన్ని తాకేలా ఉండే అలంకార శిఖరాలను కలిగి ఉంటాయి.<ref>[http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm Willemstad, Curaçao, Netherlands Antilles - ఈ నెల వారసత్వ ప్రదేశం] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080303185548/http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm |date=3 మార్చి 2008 }}</ref> శ్రీలంకలో, ముఖ్యంగా గాలే కోటలో డచ్ వాస్తుశిల్పాన్ని కూడా చూడవచ్చు. ఇక్కడ డచ్ వారి కోట గోడలు, కాలువ చెక్కుచెదరకుండా భద్రపరచబడ్డాయి. కొంతవరకు, పూర్వపు VOC అధికారుల ఉష్ణమండల విల్లాలు కూడా అలాగే ఉన్నాయి. ఈ వాస్తుశిల్పానికి కొన్ని ప్రముఖ ఉదాహరణలు గాలేలోని పూర్వపు గవర్నర్ భవనం (ప్రస్తుతం అమంగల్ల హోటల్ అని పిలుస్తారు) మరియు పాత డచ్ రిఫార్మ్డ్ చర్చ్. రాజధాని కొలంబోలో, కోట చుట్టూ ఉన్న అనేక డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వాస్తుశిల్పాలు బ్రిటిష్ కాలంలో కూల్చివేయబడ్డాయి. మిగిలిన వాటిలో పాత కొలంబో డచ్ హాస్పిటల్ మరియు వోల్వెండాల్ చర్చ్ ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన కాలంలో, కేప్ డచ్ వాస్తుశిల్పం అని పిలువబడే ఒక ప్రత్యేకమైన వాస్తుశిల్పం అభివృద్ధి చేయబడింది. ఈ వాస్తుశిల్ప శైలిని స్టెల్లెన్‌బోష్, స్వెల్లెండమ్, తుల్బాగ్ మరియు గ్రాఫ్-రైనెట్ వంటి చారిత్రక పట్టణాలలో చూడవచ్చు. పూర్వపు డచ్ రాజధాని కేప్ టౌన్‌లో, క్యాజిల్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ తప్ప VOC కాలం నాటివి దాదాపు ఏవీ మిగలలేదు. డచ్ వారు బటావియా తీరాలకు చేరుకున్న కొద్దికాలానికే భవనాలను నిర్మించడం ప్రారంభించినప్పటికీ, ఇండోనేషియాలో నేటికీ నిలిచి ఉన్న డచ్-నిర్మిత కట్టడాలలో చాలా వరకు 19వ మరియు 20వ శతాబ్దాలకు చెందినవి. రక్షణ ప్రయోజనాల కోసం ఉపయోగించిన వలసవాద కాలం నాటి కోటలు, ఈ ద్వీపసమూహంలోని అనేక ప్రధాన తీర నగరాలలో ఇప్పటికీ ఉన్నాయి. మిగిలి ఉన్న డచ్ భవనాలలో అత్యధిక సంఖ్యలో జావా మరియు సుమత్రాలో, ముఖ్యంగా జకార్తా, బాండుంగ్, సెమరాంగ్, యోగ్యకార్తా, సురబయ, సిరెబోన్, పసురువాన్, బుకిట్టింగి, సవాహ్లుంటో, మేడాన్, పడాంగ్ మరియు మలాంగ్ వంటి నగరాలలో చూడవచ్చు. అలాగే, పూర్వపు ప్రధాన సుగంధ ద్రవ్యాల ద్వీపాలైన బండా నీరా, నుసా లౌట్ మరియు సపరువా చుట్టూ 17-19వ శతాబ్దపు డచ్ వాస్తుశిల్పానికి చెందిన ముఖ్యమైన ఉదాహరణలు ఉన్నాయి. పరిమిత ఆర్థిక అభివృద్ధి కారణంగా ఇవి తమ వలసవాద అంశాలను చాలా వరకు నిలుపుకున్నాయి. డచ్ వలసవాద వాస్తుశిల్పానికి మరో ప్రముఖ ఉదాహరణ మకాసర్‌లోని ఫోర్ట్ రోటర్‌డామ్. డచ్ వారి తొలినాటి నిర్మాణాలు ఎక్కువగా వారి మాతృదేశంలోని నిర్మాణ శైలినే ప్రతిబింబించేవి (ఉదాహరణకు [[:en: Toko Merah| Toko Merah]]). అయితే, ఈ భవనాలు ఉష్ణమండల వాతావరణానికి సరిపడేవి కావు, పైగా వాటి నిర్వహణ ఖర్చుతో కూడుకున్నది. ఫలితంగా, డచ్ అధికారులు ఉష్ణమండల పరిస్థితులకు అనుగుణంగా మారడం ప్రారంభించారు; ఇందులో భాగంగా వారు తమ [[:en: Dutch Indies country houses|విల్లాల]] నిర్మాణంలో విశాలమైన వరండాలు, మెరుగైన గాలి వెలుతురు ఏర్పాట్లు మరియు స్థానిక శైలిలో ఉండే ఎత్తైన పైకప్పుల వంటి దేశీయ నిర్మాణ అంశాలను జోడించారు. "డచ్ వారి ఉనికి ప్రారంభ దశలో, జావాలో జరిగిన డచ్ నిర్మాణ కార్యకలాపాలు వలసపాలన నాటి నిర్మాణ శైలిపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, ఉష్ణమండల మరియు స్థానిక సాంస్కృతిక పరిస్థితులకు అనుగుణంగా ఆ శైలిలో మార్పులు చేయబడ్డాయి," అని ఇండోనేషియా కళలు మరియు ([[:en: design| రూపకల్పన]] ఆచార్యులు పముడ్జి సుప్తాందర్ పేర్కొన్నారు.<ref>{{in lang|id}}Suptandar, Pamudji ''Tokoh Pejuang Kemerdekaan, Pembangunan, Dan Pendidikan.'' (Publisher: Penerbit Universitas Trisakti, Jakarta) {{ISBN|979-8398-86-6}}</ref> ఈ శైలిని ''arsitektur Indis'' (ఇండీస్ నిర్మాణ శైలి) అని పిలిచేవారు; ఇది అప్పటికే వాడుకలో ఉన్న సంప్రదాయ హిందూ-జావానీస్ నిర్మాణ శైలిని, యూరోపియన్ నిర్మాణ రూపాలతో మేళవిస్తుంది.<ref>{{in lang|id}}Article by Dr. Mauro Rahardjo, architect, lecturer and founder of [[Feng_Shui]] School Indonesia and Indonesian Feng Shui Society. [http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100316115232/http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/|date=16 March 2010}}</ref> జకార్తాలో ఇప్పటికీ నిలిచి ఉండి, వాడుకలో ఉన్న అనేక ప్రభుత్వ భవనాలు—అధ్యక్ష భవనం, ఆర్థిక మంత్రిత్వ శాఖ మరియు ప్రదర్శన కళల కేంద్రం వంటివి—19వ శతాబ్దంలో '' ([[:en: Neoclassical| క్లాసిసిస్ట్]] శైలిలో నిర్మించబడ్డాయి. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, పాక్షికంగా 'డచ్ నైతిక విధానం' (Dutch Ethical Policy) కారణంగా, ఆర్థిక విస్తరణతో పాటు ఈ వలస ప్రాంతానికి వలస వచ్చే డచ్ ప్రజల సంఖ్య పెరిగింది. మధ్యతరగతి జనాభా పెరుగుదల కారణంగా, 'ఇండీస్' (డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్) వ్యాప్తంగా ఉన్న ప్రధాన నగరాల్లో 'గార్డెన్ సబర్బ్స్' (తోటల నగర శివారు ప్రాంతాలు) అభివృద్ధి చెందాయి; ఇక్కడి అనేక గృహాలు 'ఇండీస్ శైలి' నుండి '' ([[:en: Neo-Renaissance| నియో-పునరుజ్జీవన]] మరియు ఆధునిక 'ఆర్ట్ డెకో' వరకు వివిధ శైలులలో నిర్మించబడ్డాయి. ఈ నివాస ప్రాంతాలకు కొన్ని ఉదాహరణలు: జకార్తాలోని 'మెంటెంగ్', సురబయలోని 'డార్మో', మెడాన్‌లోని 'పోలోనియా', యోగ్యకర్తలోని 'కోటబారు', సెమరాంగ్‌లోని 'న్యూ కాండి' మరియు ఉత్తర బాండుంగ్‌లోని చాలా ప్రాంతాలు. ఇండోనేషియా, 'Nieuwe Zakelijkheid', 'De Stijl', 'Nieuw Indische' మరియు 'Amsterdam School' వంటి డచ్ 'ఆర్ట్ డెకో' నిర్మాణ ఉద్యమాలకు ఒక ప్రయోగ వేదికగా కూడా మారింది. 'Wolff Schoemaker' మరియు 'Henri Maclaine Pont' వంటి పలువురు ప్రఖ్యాత వాస్తుశిల్పులు స్థానిక నిర్మాణ శైలిని ఆధునీకరించడానికి ప్రయత్నించారు; దీని ఫలితంగా 'Pohsarang Church' మరియు 'Bandung Institute of Technology' వంటి అనేక విశిష్టమైన రూపకల్పనలు ఆవిర్భవించాయి. ఈ 'ఆర్ట్ డెకో' (Art Deco) శైలి భవనాల యొక్క అతిపెద్ద నిల్వను బండుంగ్ నగరంలో చూడవచ్చు; వాస్తుశిల్ప పరంగా చూస్తే, ఇండోనేషియాలోనే అత్యంత 'యూరోపియన్' నగరంగా దీనిని పరిగణించవచ్చు. ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యం పొందినప్పటి నుండి, చారిత్రక భవనాల పరిరక్షణ పట్ల ఆసక్తి చూపిన ప్రభుత్వాలు చాలా తక్కువ. గత కొన్ని దశాబ్దాలలో, షాపింగ్ కేంద్రాలు లేదా కార్యాలయ భవనాలను నిర్మించడం కోసం, వాస్తుశిల్ప పరంగా ఎంతో వైభవం కలిగిన అనేక భవనాలను కూల్చివేశారు; ఉదాహరణకు [[:en: Hotel des Indes (Batavia)| Hotel des Indes]], [[:en: Harmony Society, Batavia| Harmony Society]]. అయితే ప్రస్తుతం, తమ పాత భవనాలను పరిరక్షించుకోవడం యొక్క విలువ గురించి ఎక్కువ మంది ఇండోనేషియన్లలో అవగాహన పెరుగుతోంది. <blockquote>"ఒక దశాబ్దం క్రితం, జకార్తాలోని పాత ప్రాంతాన్ని కాపాడటానికి నేను చేస్తున్న ప్రయత్నాల గురించి తెలిసినప్పుడు, చాలా మంది నన్ను పిచ్చివాడినిగా భావించారు. కొన్ని సంవత్సరాల తర్వాత, ఆ వ్యతిరేక స్వరాలు క్రమంగా మరుగున పడటం మొదలయ్యాయి. ఇప్పుడు చాలా మంది నాతో ఏకీభవిస్తూ, 'మనం మన నగరాన్ని ఎలా కాపాడుకోగలం?' అని ఆలోచించడం మొదలుపెట్టారు. గతంలో, చారిత్రక భవనాల కూల్చివేతకు వ్యతిరేకంగా జరిగే నిరసనలను పట్టించుకోకుండా ఉండటానికి, వలస పాలన కాలం పట్ల ఉన్న వ్యతిరేక భావనను తరచుగా ఒక సాకుగా ఉపయోగించుకునేవారు. ఇప్పుడు మాత్రం, పెరుగుతున్న సంఖ్యలో ప్రజలు ఆ పాత వలస భవనాలను కేవలం 'వలస పాలన చిహ్నాలుగా' చూడటం మానేసి, తమ నగరం యొక్క సమగ్ర వారసత్వంలో ఒక భాగంగా పరిగణిస్తున్నారు," అని ప్రముఖ ఇండోనేషియా వాస్తుశిల్పి మరియు పరిరక్షకుడు బుడి లిమ్ పేర్కొన్నారు.<ref>Lim, Budy ''The past in the present: architecture in Indonesia.'' (Publisher: NAI Rotterdam, 19 January 2007) See also: {{cite web |title=Pride of Indonesia – World Expo's Indonesia Pav|url=http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100719225202/http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|archive-date=2010-07-19|access-date=2010-10-12}}; [http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html] {{వెబ్‌ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110727161507/http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html|date=27 జూలై 2011}} మరియు [http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf] {{వెబ్ ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110722001916/http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf|date=22 జూలై 2011}}</ref></blockquote> ===మౌలిక సదుపాయాలు=== [[File:Java Great Post Road.svg|thumb|left|upright=1.35|పశ్చిమ [[జావా]] నుండి తూర్పు జావా వరకు విస్తరించి ఉన్న ''[[:en: Great Post Road|గ్రేట్ పోస్ట్ రోడ్]]]] ఇండోనేషియాలోని '' ([[:en: Art Deco| ఆర్ట్ డెకో]]) వాస్తుశిల్పంతో పాటు, దేశంలోని రైలు మరియు రహదారి మౌలిక సదుపాయాలలో ఎక్కువ భాగం, అలాగే దాని ప్రధాన నగరాలు కూడా వలస పాలన కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref><ref>చిత్రాల కోసం 'Royal Institute of language, geography and ethnology' (KITLV) వెబ్‌సైట్‌ను చూడండి: [http://www.geheugenvannederland.nl/?/en/collecties/nederlands-indie_in_fotos,_1860-1940/kitlv] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120128171930/http://www.geheugenvannederland.nl/?%2Fen%2Fcollecties%2Fnederlands-indie_in_fotos%2C_1860-1940%2Fkitlv|date=28 January 2012}}</ref> వలస పాలన నాటి పారిశ్రామికీకరణ మరియు పట్టణ అభివృద్ధికి ముందు, ఇండోనేషియాలోని అనేక ప్రధాన నగరాలు కేవలం గ్రామీణ స్థాయి పట్టణాలుగా మాత్రమే ఉండేవి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.215, 716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref> జావా ద్వీపంలో దీనికి ఉదాహరణలుగా రాజధాని జకార్తా మరియు బాండుంగ్ నగరాలను పేర్కొనవచ్చు; జావా వెలుపల ఉన్న ఉదాహరణలలో [[:en: Ambon, Maluku|అంబోన్]] మరియు [[:en: Menado|మెనాడో]] నగరాలు ఉన్నాయి. జావా ద్వీపంలోని చాలా ప్రధాన రైలు మార్గాలు, రైల్వే స్టేషన్లు, అలాగే పశ్చిమ జావాను తూర్పు జావాతో కలిపే ప్రధాన రహదారి—దీనిని ఈ పనిని పర్యవేక్షించిన గవర్నర్ జనరల్ పేరు మీద [[:en: Daendels| Daendels]] [[:en: Great Post Road| Great Post Road]] (డచ్‌లో: Grote Postweg) అని పిలుస్తారు<ref>Daendels (1762–1818), ఫ్రాన్స్‌కు అనుకూలంగా వ్యవహరించిన ఒక గవర్నర్ జనరల్; ఈ రహదారికి ఆయన మొదట ''La Grand Route'' అని పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియన్ భాషలో దీనిని ''Jalan Raya Pos'' అని పిలుస్తారు. 1996లో, ఇండోనేషియన్ రచయిత [[:en: Pramoedya_Ananta_Toer|]] వ్యాఖ్యానంతో ఈ రహదారిపై ఒక డాక్యుమెంటరీ రూపొందించబడింది. చూడండి: [https://www.imdb.com/title/tt0282626/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170405170545/http://www.imdb.com/title/tt0282626/|date=5 April 2017}}</ref>—అన్నీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి. 1800 మరియు 1950 మధ్య కాలంలో, డచ్ ఇంజనీర్లు ఒక భారీ మౌలిక సదుపాయాల వ్యవస్థను నిర్మించారు. ఇందులో {{convert|67000|km|mi|sp=us}} రహదారులు, {{convert|7500|km|mi|sp=us}} రైలు మార్గాలు, అనేక పెద్ద వంతెనలు, 1.4 మిలియన్ హెక్టార్ల (5,400 చదరపు మైళ్లు) వరి పొలాలకు సాగునీరు అందించే ఆధునిక నీటిపారుదల వ్యవస్థలు, పలు అంతర్జాతీయ నౌకాశ్రయాలు మరియు 140 ప్రజా తాగునీటి సరఫరా వ్యవస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారు నిర్మించిన ఈ ప్రజా పనులు, వలస మరియు వలసానంతర ఇండోనేషియా రాజ్యానికి భౌతిక ఆధారంగా నిలిచాయి.<ref>Ravesteijn, Wim "Between Globalization and Localization: The Case of Dutch Civil Engineering in Indonesia, 1800–1950," in Comparative Technology Transfer and Society, Volume 5, Number 1, 1 April 2007(Publisher: Project MUSE [http://muse.jhu.edu/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140506133533/http://muse.jhu.edu/|date=6 May 2014}}) pp. 32–64. [http://muse.jhu.edu/login?uri=/journals/comparative_technology_transfer_and_society/v005/5.1ravesteijn.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141216200847/http://muse.jhu.edu/login?uri=%2Fjournals%2Fcomparative_technology_transfer_and_society%2Fv005%2F5.1ravesteijn.html|date=16 December 2014}} {{ISSN|1542-0132}}</ref> ===వ్యవసాయం=== [[File:Hollandse plantage in Bengalen Rijksmuseum SK-A-4283.jpeg|thumb|మొఘల్ బెంగాలులో డచ్ వారి తోటల పెంపకం, 1665]] కాఫీ, తేయాకు, [[:en: cocoa bean|కోకో]], [[పొగాకు]], [[రబ్బరు]] వంటి పంటలను డచ్ వారే ప్రవేశపెట్టారు. మధ్య మరియు దక్షిణ అమెరికాలో కాఫీ మొక్కల విస్తరణను ప్రారంభించిన మొట్టమొదటి వారు డచ్ వారే; 19వ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటికి, [[జావా]] ప్రపంచంలోనే మూడవ అతిపెద్ద కాఫీ ఉత్పత్తి కేంద్రంగా అవతరించింది.<ref>[http://www.ico.org/coffee_story.asp International Coffee organization] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101108145141/http://www.ico.org/coffee_story.asp |date=8 November 2010 }}</ref> 1778లో డచ్ వారు [[ఫిలిప్పీన్స్]] నుండి కోకోను [[ఇండోనేషియా]]కు తీసుకువచ్చి, దాని భారీ స్థాయి ఉత్పత్తిని ప్రారంభించారు.<ref>[http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm Chocolate website.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100213104104/http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm |date=13 February 2010 }}</ref> ప్రస్తుతం, సహజ రబ్బరు ఉత్పత్తిలో ఇండోనేషియా ప్రపంచంలోనే రెండవ అతిపెద్ద దేశంగా నిలిచింది; ఈ పంటను 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో డచ్ వారే ఇక్కడ ప్రవేశపెట్టారు.<ref>Penot, Eric. ''{{'}}From shifting agriculture to sustainable rubber complex agroforestry systems (jungle rubber) in Indonesia: an history of innovations production and adoption process.{{'}}'' (Bogor, 1997).{{cite web|url=http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do%3Dview_pub_detail%26pub_no%3DRP0010-04 |title=Publication &#124; World Agroforestry Center |access-date=31 అక్టోబర్ 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120309132455/http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do=view_pub_detail&pub_no=RP0010-04 |archive-date=9 మార్చి 2012 }}</ref> పొగాకు అమెరికా ఖండం నుండి ఇక్కడికి పరిచయం చేయబడింది, 1863లో డచ్ వారు మొట్టమొదటి పొగాకు తోటను (plantation) స్థాపించారు. నేడు ఇండోనేషియా పొగాకును పారిశ్రామిక స్థాయిలో ఉత్పత్తి చేస్తున్న అత్యంత పురాతన దేశం మాత్రమే కాకుండా, పొగాకును అత్యధికంగా వినియోగిస్తున్న రెండవ అతిపెద్ద దేశం కూడా.<ref>{{in lang|id}}[http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110411142607/http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml|date=11 ఏప్రిల్ 2011}}</ref> ===శాస్త్రీయ ఆవిష్కరణలు=== 1891లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Eugène Dubois| Eugène Dubois]] ద్వారా [[:en: Java Man~జావా మానవుడు]] కనుగొనబడ్డాడు. 1910లో [[:en: Komodo Island| Komodo Island]]లో సజీవ [[:en: dinosaurs|డైనోసార్లు]] ఉన్నాయనే వదంతులు వ్యాపించడం, ఆపై 1911లో ఒక విమాన ప్రమాదం సంభవించడం వంటి సంఘటనల నేపథ్యంలో, 1912లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Peter Ouwens| Peter Ouwens]] ద్వారా [[:en: Komodo dragon|కొమోడో డ్రాగన్]] గురించి మొట్టమొదటిసారిగా వివరించబడింది. ===క్రీడలు=== ====సురినామ్==== సురినామ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు, అలాగే సురినామ్ మూలాలు కలిగి నెదర్లాండ్స్‌లో జన్మించిన [[:en: Gerald Vanenburg| Gerald Vanenburg]], [[:en: Ruud Gullit| Ruud Gullit]], [[:en: Frank Rijkaard| Frank Rijkaard]], [[:en: Edgar Davids| Edgar Davids]], [[:en: Clarence Seedorf| Clarence Seedorf]], [[:en: Patrick Kluivert| Patrick Kluivert]], [[:en: Aron Winter| Aron Winter]], [[:en: Georginio Wijnaldum| Georginio Wijnaldum]], [[:en: Virgil van Dijk| Virgil van Dijk]] మరియు [[:en: Jimmy Floyd Hasselbain| Jimmy Floyd Hasselbain]] వంటి క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. 1999లో, [[:en: Suriname national football team|సురినామ్]] మరియు నెదర్లాండ్స్—ఈ రెండు జట్ల తరపున ఆడిన [[:en: Humphrey Mijnals| Humphrey Mijnals]], 'శతాబ్దపు సురినామ్ ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారుడిగా' ఎంపికయ్యారు.<ref>{{cite web|title=Het debuut van Humphrey Mijnals|url=http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|publisher=Olympisch Stadion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130921055955/http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|archive-date=21 September 2013}}</ref> మరొక ప్రముఖ క్రీడాకారుడు [[:en: André Kamperveen| André Kamperveen]]; ఈయన 1940లలో సురినామ్ జట్టుకు నాయకత్వం వహించడమే కాకుండా, నెదర్లాండ్స్‌లో వృత్తిపరంగా ([[:en: professional| professional]]) ఆడిన మొట్టమొదటి సురినామ్ క్రీడాకారుడిగా నిలిచారు. సురినామ్ దేశం ([[:en: dual citizenship| ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని]]) ప్రోత్సహించదు. దీని కారణంగా, నెదర్లాండ్స్ పాస్‌పోర్ట్‌ను పొందిన సురినామ్-డచ్ క్రీడాకారులకు—ఈ పాస్‌పోర్ట్ దాదాపు ఏ యూరోపియన్ లీగ్‌లోనైనా చట్టబద్ధమైన పని హోదాను కల్పిస్తుంది కాబట్టి ఇది చాలా కీలకం—జాతీయ జట్టు ఎంపికలో స్థానం లభించదు.<ref>{{cite news | url=http://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | work=Soccerwire | title=Stefano Rijssel, Seattle Sounders and the strange case of Surinamese soccer | first=Charles | last=Boehm | తేదీ=29 జనవరి 2014 | సంప్రదించిన తేదీ=26 ఆగస్టు 2016 | ఆర్కైవ్ తేదీ=10 జూలై 2019 | ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20190710233414/https://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | URL స్థితి=నిష్క్రియం }}</ref> 2014లో ద్వంద్వ పౌరసత్వం కలిగిన ఆటగాళ్లు ఉన్న జట్ల విజయం, ముఖ్యంగా [[అల్జీరియా]] సాధించిన విజయం స్ఫూర్తిగా, [[:en: Surinamese Football Association|SVB]] అధ్యక్షుడు జాన్ కృష్ణదత్ జాతీయ అసెంబ్లీకి ఒక ప్రతిపాదనను సమర్పించారు. క్రీడాకారులకు ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని అనుమతించడమే ఈ ప్రతిపాదన ఉద్దేశం; ఆ సమయంలో వారి లక్ష్యం 2018 FIFA ప్రపంచ కప్ ఫైనల్స్‌కు చేరుకోవడం.<ref>{{Cite web|శీర్షిక=Suriprofs geïnformeerd over WK 2018-project|URL=http://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|సంప్రదించిన తేదీ=21 ఏప్రిల్ 2020|ఆర్కైవ్ తేదీ=30 జూలై 2021|ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20210730174341/https://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|URL స్థితి=భర్తీ చేయబడింది}}</ref> ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతుగా, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన వృత్తిపరమైన ఆటగాళ్లతో ఒక జట్టును ఏర్పాటు చేశారు. ఈ జట్టు 2014 డిసెంబర్ 26న [[:en: Andre Kamperveen Stadion| Andre Kamperveen Stadion]]లో ఒక ([[:en: exhibition match| ప్రదర్శన మ్యాచ్]]) ఆడింది. ఈ ప్రాజెక్టు నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: Nordin Wooter| Nordin Wooter]] మరియు [[:en: David Endt| David Endt]] చేపట్టారు; వీరు ఒక ప్రజెంటేషన్‌ను రూపొందించి, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన 100 మంది ఆటగాళ్లకు ఆహ్వానాలు పంపగా, వారిలో 85 మంది సానుకూల స్పందన ఇచ్చారు. ఈ ప్రత్యేక ఎంపికకు కోచ్‌గా డీన్ గోరే నియమితులయ్యారు. మ్యాచ్ అనధికారికమైనప్పటికీ, [[ఫిఫా]] ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతు ఇచ్చి, ఆటగాళ్లకు మరియు క్లబ్‌లకు భీమాను మంజూరు చేసింది.<ref>{{Cite web|title=FIFA bereidt om Suriprofs te verzekeren|url=http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|access-date=21 April 2020|archive-date=9 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180709153629/http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|url-status=usurped}}</ref> నవంబర్ 2019లో, స్పోర్ట్స్ పాస్‌పోర్ట్ అని పిలవబడే ఒక పత్రం సురినామీస్ నుండి డచ్ ప్రొఫెషనల్ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాళ్లను అనుమతిస్తుందని ప్రకటించబడింది. డయాస్పోరా సురినామ్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది.<ref>{{cite web |last1=Kok |first1=Nik |title=నిగెల్ హాసెల్‌బైంక్ విల్ డెబ్యూటెరెన్ వూర్ సురినామ్ |url=https://www.ad.nl/buitenlands-voetbal/nigel-hasselbaink-wil-debuteren-voor-suriname~acddd7b3b/ |website=ad.nl |publisher=Algemeen Dagblad |access-date=19}} నవంబర్ 2019 </ref> సురినామ్‌లో జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది, కార్ఫ్‌బాల్ డచ్ క్రీడ. [[:en: Vinkensport| Vinkensport]] సురినామ్‌లో కూడా అభ్యసిస్తున్నారు, [[వాలీబాల్]] మరియు [[:en: troefcall| troefcall]] డచ్ క్రీడలలో ప్రసిద్ధి చెందింది. ====దక్షిణ ఆఫ్రికా==== [[:en: Ajax Cape Town| Ajax Cape Town]] అనేది [[:en: Ajax Amsterdam| Ajax Amsterdam]] ద్వారా పేరు పెట్టబడి, యాజమాన్యం వహించబడిన ఒక వృత్తిపరమైన [[Association football|ఫుట్‌బాల్]] జట్టు; ఇది Ajax Amsterdam యొక్క చిహ్నాన్ని (crest) మరియు రంగులను యథాతథంగా అనుకరించింది.{{citation needed|date=April 2023}} డచ్ క్రీడ అయిన [[:en: korfball| korfball]] నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: South African Korfball Federation]] చూసుకుంటుంది; ఈ సంస్థే [[:en: South Africa national korfball team|దక్షిణ ఆఫ్రికా జాతీయ కోర్ఫ్‌బాల్ జట్టు]]ను కూడా నిర్వహిస్తుంది. [[:en: 2019 IKF World Korfball Championship]] ఆగస్టు 2019లో [[:en: Durban| Durban]], [[:en: South Africa|దక్షిణ ఆఫ్రికా]]లో జరిగింది. ====ఇండోనేషియా==== [[:en: Sonny Silooy~]], [[:en: Wilfred Bouma| Wilfred Bouma]], [[:en: Giovanni van Bronckhorst| Giovanni van Bronckhorst]], [[:en: John Heitinga| John Heitinga]], [[:en: Denny Landzaat]], [[:en: Roy Makaay| Roy Makaay]], మరియు [[:en: Tijjani Reijnders| Tijjani Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించి [[:en: Indonesia|ఇండోనేషియా]] మూలాలు కలిగిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. ఇటీవలి సంవత్సరాలలో, [[:en: Football Association of Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ సంఘం]] (PSSI), [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా జాతీయ జట్టు]] నాణ్యతను మెరుగుపరిచే ఉద్దేశంతో—ఐరోపాలో, ముఖ్యంగా నెదర్లాండ్స్‌లో నివసిస్తున్న ఇండోనేషియా మూలాలు కలిగిన క్రీడాకారులకు పౌరసత్వం కల్పించే (naturalization) ఒక కార్యక్రమాన్ని అమలు చేసింది. కోచ్ [[:en: Shin Tae-yong| Shin Tae-yong]] హయాంలో ప్రారంభించబడిన ఈ కార్యక్రమం ద్వారా, [[:en: Jay Idzes| Jay Idzes]], [[:en: Justin Hubner| Justin Hubner]], [[:en: Rafael Struick| Rafael Struick]], [[:en: Ivar Jenner| Ivar Jenner]], [[:en: Mees Hilgers| Mees Hilgers]], [[:en: Eliano Reijnders| Eliano Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులకు ఇండోనేషియా పౌరసత్వం లభించింది.<ref>{{Cite web |title=Naturalization: A Quick Fix for Indonesian Football? |url=https://www.ums.ac.id/en/news/global-pulse/naturalization-a-quick-fix-for-indonesian-football |access-date=2025-12-17 |website=www.ums.ac.id |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Rahmadini |first=Nadira |title=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |url=https://www.jakartadaily.id/sports/16215885018/indonesias-pssi-chairman-erick-thohir-ends-naturalization-program-as-diaspora-and-domestic-league-bolster-national-soccer-team |access-date=2025-12-17 |website=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |language=id}}</ref> [[:en: Football in Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ లీగ్]] సుమారు 1930లో, [[:en: Dutch colonial|డచ్ వలస పాలన]] కాలంలో ప్రారంభమైంది. [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా పురుషుల జట్టు]] [[:en: FIFA World Cup|FIFA ప్రపంచ కప్‌]]కు అర్హత సాధించిన మొట్టమొదటి ఆసియా జట్టుగా నిలిచింది; 1938 FIFA ప్రపంచ కప్‌లో వారు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసుగా ఆడారు.<ref>{{cite web|author=Tom Allard |url=http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |title=Indonesian soccer fans' world of pain |work=The Sydney Morning Herald |date=26 June 2010 |access-date=15 August 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100628140526/http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |archive-date=28 June 2010}}</ref> వార్షిక ప్రేక్షక హాజరు, క్రీడాకారుల భాగస్వామ్యం మరియు ఆదాయం పరంగా, [[ఇండోనేషియా]]లో ప్రస్తుతం అసోసియేషన్ ఫుట్‌బాలు అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా ఉంది; ఇది పిల్లల నుండి మధ్య వయస్కులైన పురుషుల వరకు అన్ని స్థాయిలలోనూ ఆడబడుతోంది.<ref name="nytimes1">{{cite news|author=Aubrey Belford|url=https://www.nytimes.com/2011/03/04/world/asia/04iht-indonesia04.html?pagewanted=all&_r=0|title=In Indonesia, a Scandal Over Soccer|newspaper=[[The New York Times]]| తేదీ=3 మార్చి 2011 |సందర్శన తేదీ=15 ఆగస్టు 2013}}</ref> ఇండోనేషియా టెన్నిస్ అసోసియేషను కూడా డచ్ పాలనలో, 1935లో స్థాపించబడింది. తన జాతీయ [[:en: Fed Cup| Fed Cup]] [[:en: Indonesia Fed Cup team|జట్టును]], [[:en: Davis Cup| Davis Cup]] [[:en: Indonesia Davis Cup team|జట్టును]] బరిలోకి దింపడంలో దీనికి సుదీర్ఘ చరిత్ర ఉంది; అయితే, ఈ జట్లు మొట్టమొదటిసారిగా అంతర్జాతీయ పోటీలలో పాల్గొన్నది మాత్రం స్వాతంత్ర్యం వచ్చిన తర్వాత, 1960ల కాలంలోనే. నెదర్లాండ్స్‌లో వలె, ఇక్కడ కూడా [[వాలీబాల్]] ఒక ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా కొనసాగుతోంది; ([[:en: Indonesian Volleyball Federation| ఇండోనేషియా వాలీబాల్ సమాఖ్య]] పురుషుల ప్రో లీగు మరియు మహిళల ప్రో లీగ్ రెండింటినీ నిర్వహిస్తూనే, ఇండోనేషియా పురుషుల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టు మరియు ఇండోనేషియా మహిళల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టుల నిర్వహణ బాధ్యతలను కూడా చేపడుతోంది.<ref>{{Cite web|url=https://pbvsi.or.id/tentang-pbvsi/|title=Tentang PBVSI|last=silumansupra|website=PBVSI.or.id|access-date=26 December 2019}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|title=Sejarah PBVSI -|last=wahyawaludin|date=20 August 2019|access-date=26 December 2019|archive-date=26 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191226182333/http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|url-status=dead}}</ref> నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన క్రీడ అయిన ([[:en: Korfball| కార్ఫ్‌బాల్]] కూడా ఇక్కడ ఆచరణలో ఉంది, అంతేకాకుండా ఒక ఇండోనేషియా జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది. == ప్రాదేశిక పరిణామం == <gallery> File:Dutchempire1630.png|1630లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1650.png|1650లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1674.png|1674లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1700.png|1700లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1750.png|1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం 1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1795.png|1795లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1830.png|1830లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutch Empire preWWII.PNG|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధానికి ముందు డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1960.png|1960లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:BlankMap-World-large11.png|1975లో డచ్ సామ్రాజ్యం </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * అమెరికా ఖండాలలో డచ్ వలస స్థాపన * డచ్ భాషా కూటమి * డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ వాణిజ్య కేంద్రాల జాబితా * వలస వ్యవహారాల మంత్రిత్వ శాఖ (నెదర్లాండ్స్) == మూలాలు == nh30uxknijki2pejw6f5vbxsaodzndn 4808211 4808208 2026-04-23T07:33:09Z T.sujatha 527 /* top */ 4808211 wikitext text/x-wiki {{Infobox country | native_name = {{native name|nl|Nederlandse Koloniale Rijk}} | conventional_long_name = Dutch colonial empire | event_pre = [[First Dutch Expedition to the East Indies|First]] and [[Second Dutch Expedition to the East Indies|second expedition]] to the [[East Indies]] | date_pre = 1595–1600 | event_start = [[Company rule in the Dutch East Indies|Company rule in the East Indies]] started | year_start = 1595 | event1 = [[Dutch colonization of the Americas|Colonization of the Americas]] | date_event1 = 1621 | event2 = [[Dutch–Portuguese War]] | date_event2 = 1598–1663 | event3 = [[Anglo-Dutch Treaty of 1814]] | date_event3 = 1814 | event4 = [[Belgian Revolution|Belgian independence]] | date_event4 = 1830 | event5 = [[Adolphe, Grand Duke of Luxembourg|Luxembourgish independence]] | date_event5 = 1890 | event6 = [[Axis power|Axis]] occupation of the [[German invasion of the Netherlands|Netherlands]] and [[Japanese occupation of the Dutch East Indies|Dutch East Indies]] | date_event6 = 1940–1945 | event7 = [[Indonesia]] independence | date_event7 = 1945 | event8 = [[Dutch New Guinea]] | date_event8 = 1949–1962 | event9 = [[Charter for the Kingdom of the Netherlands|Kingdom charter]] | date_event9 = 1954 | event10 = | date_event10 = | year_end = 1975<ref name="Oxford">{{Cite web |title=Dutch empire |url=https://www.oxfordreference.com/display/10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001 |access-date=2024-05-04 |website=Oxford Reference |language=en |doi=10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001|doi-broken-date=12 July 2025 }}</ref> | event_end = [[Suriname]] independence | image_flag = Prinsenvlag.svg | flag_caption = Left: [[Prince's Flag]] of the [[Dutch Republic]] (before 1652)<br/>Right: [[Flag of the Netherlands]] (after 1806/1813) | image_flag2 = Flag of the Netherlands.svg | flag_type = [[Flag of the Netherlands|Flag]] | image_map = DutchEmpire15.png | national_motto = {{lang|fr|[[Je maintiendrai]]}} ([[French language|French]])<br />("I will uphold") | national_anthem = {{native name|nl|"[[Wilhelmus van Nassouwe]]"|nolink=yes|italics=off}}<br />{{small|(English: "'William of Nassau")}}<br />{{center|}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Het_Wilhelmus_(tempo_corrected).ogg]]<br/> | map_caption = Map marking territories that at some point were Dutch holdings {{legend|#1DF73D|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch East India Company]]}}<br/> {{legend|#008E16|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch West India Company]]}}<br /> Tiny orange squares indicate smaller trading posts, the so-called ''handelsposten''. }} '''డచ్ వలస సామ్రాజ్యం''' (నెదర్లాడ్సే కొలానియలే రిజ్కే) అనేది 17వ శతాబ్దం ప్రారంభం నుండి 20వ శతాబ్దం చివరి వరకు, ఏదో ఒక రూపంలో డచ్ నియంత్రణలో ఉన్న విదేశీ భూభాగాలు, [[:en: trading posts| వాణిజ్య కేంద్రాలు]] కలిగిన ఒక వ్యవస్థ. ఇందులో మొదట డచ్ చార్టర్డు కంపెనీలు—ముఖ్యంగా డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1602–1799), డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1621–1792)—ద్వారా నిర్వహించబడిన ప్రాంతాలు, ఆ తదనంతరం డచ్ రిపబ్లికు (1581–1795), ఆధునిక నెదర్లాండ్సు రాజ్యం (1815–1975) ద్వారా పాలించబడిన ప్రాంతాలు అంతర్భాగంగా ఉన్నాయి.<ref name=Entrepot>{{cite book|last= Israel|first= Jonathan|title= Empires and Entrepots: Dutch, the Spanish Monarchy and the Jews, 1585–1713|date= 2003|pages= x–xii|publisher= Hambledon Press|location= London|isbn= 978-1852850227}}</ref> 16వ శతాబ్దం చివరిలో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి [[:en: de facto| డచ్ వాస్తవ రిపబ్లిక్కు]] స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత, ''[[:en: voorcompagnie|వూర్కపాజినె]]''గా పిలువబడే వివిధ వాణిజ్య సంస్థలు, వ్యాపార అవకాశాల అన్వేషణలో విదేశాలకు సముద్ర యాత్రలను చేపట్టాయి. 1600 నాటికి, డచ్ వ్యాపారులు మరియు నావికులు లాభదాయకమైన ఆసియా మసాలా దినుసుల వాణిజ్యంలో ప్రవేశించారు, కానీ తమ వ్యాపారాలను సుస్థిరం చేసుకోవడానికి లేదా విస్తరించడానికి అవసరమైన మూలధనం గానీ, మానవ వనరులు గానీ వారి వద్ద లేకపోయాయి; దీని ఫలితంగా, 1602లో [[:en: States General of the Netherlands|స్టేట్సు జనరలు]] (నెదర్లాండ్స్ పార్లమెంటు) అనేక వాణిజ్య సంస్థలను ఏకీకృతం చేసి, పాక్షిక-ప్రభుత్వ యాజమాన్యంలోని 'డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC)ని ఏర్పాటు చేసింది;<ref name="Hunt1">{{cite book |last=Hunt |first=John |title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708 |date=2005 |publisher=University of Pennsylvania Press |isbn=978-1904744955 |editor-last=Campbell |editor-first=Heather-Ann |location=Philadelphia |pages=2–13}}</ref> ఆసియా వాణిజ్యంపై ఈ కంపెనీకి [[:en: monopoly| ఏకస్వామ్యం]] కల్పించబడింది. [[:en: Spanish Empire|స్పానిషు]], [[:en: Portuguese Empire|పోర్చుగీసు]] ప్రత్యర్థులకు భిన్నంగా, విదేశాలలో డచ్ వారి కార్యకలాపాలు ప్రారంభంలో కేవలం వాణిజ్యపరమైనవే. ఇవి వ్యాపారవేత్తల చొరవతో నడిచాయి తప్ప, భూభాగాలను విస్తరించే ఆశయంతో సాగలేదు; పైగా, వ్యూహాత్మక ప్రదేశాలలో ఏర్పాటు చేసిన స్థావరాల ద్వారా అంతర్జాతీయ సముద్ర రవాణా మార్గాల మీద నియంత్రణ సాధించడం వీరి విధానంగా ఉండేది.<ref name="Ward">{{cite book |last=Ward |first=Kerry |title=Networks of Empire: Forced Migration in the Dutch East India Company |date=2009 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-88586-7 |location=Cambridge |pages=322–342}}</ref><ref name="Entrepot" /> 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి విఒసి—[[:en: Americas|అమెరికా ఖండాలలో]] తమ ప్రయోజనాలను పెంపొందించుకునే లక్ష్యంతో 1621లో స్థాపించబడిన 'డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ([[:en: Dutch language|డచ్]]: ''జియోట్రూయీర్డే వెస్టీండిస్చే కంపాజినే,'' జిడల్యూసి)తో కలిసి—ప్రపంచవ్యాప్తంగా డచ్ వారి ఆర్థిక, ప్రాదేశిక ప్రభావాన్ని గణనీయంగా విస్తరించింది. ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడం, యుద్ధాలు చేయడం, భూభాగాలను పరిపాలించడం, కొత్త స్థావరాలను ఏర్పాటు చేయడం వంటి పాక్షిక-ప్రభుత్వ అధికారాలను ఈ కంపెనీలు వినియోగించుకున్నాయి. 1652లో తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, డచ్ సామ్రాజ్యం తూర్పు ఉత్తర అమెరికా, కరేబియన్, దక్షిణ అమెరికా (సురినామ్ మరియు బ్రెజిల్), పశ్చిమ మరియు దక్షిణ ఆఫ్రికా, ప్రధాన భూభాగ భారతదేశం, శ్రీలంక, ఇండోనేషియా, జపాన్ మరియు తైవాన్‌లలో తన వలసలు లేదా స్థావరాలను విస్తరించి ఉంది.[[ఆసియా]], [[ఐరోపా]] మధ్య కొత్త వాణిజ్య మార్గాల కోసం అన్వేషిస్తున్నప్పుడు, డచ్ నావికులు [[ఆస్ట్రేలియా]],[[న్యూజీలాండ్]],[[:en: Tasmania| తస్మానియా]] వంటి సుదూర ప్రాంతాలను, అలాగే తూర్పు [[ఉత్తర అమెరికా]]లోని కొన్ని భాగాలను అన్వేషించి, వాటి భౌగోళిక చిత్రాలను రూపొందించారు.<ref name="Fisher">{{cite book |last=Fisher |first=Ann Richmond |title=Explorers of the New World Time Line |date=2007 |pages=53–59 |publisher=Teaching & Learning Company |location=Dayton, Ohio |isbn=978-1429113175}}</ref> డచ్ వారు భారతదేశంలోని [[ముఘల్ సామ్రాజ్యం]] వంటి అనేక ఆసియా రాజ్యాలతో అనుకూలమైన వాణిజ్య సంబంధాలను కూడా ఏర్పరచుకున్నారు; ఈ రాజ్యాల నుండి వారు మొత్తం వస్త్రాలలో సగం భాగాన్ని మరియు పట్టు వస్త్రాలలో 80 శాతాన్ని పొందేవారు.<ref name="tong">{{cite book |author=Junie T. Tong |url=https://books.google.com/books?id=_UQGDAAAQBAJ&pg=PA151 |title=Finance and Society in 21st Century China: Chinese Culture Versus Western Markets |publisher=CRC Press |year=2016 |isbn=978-1-317-13522-7 |page=151}}</ref><ref name="esposito">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=KZcohRpc4OsC&pg=PT190 |title=The Islamic World: Past and Present |publisher=Oxford University Press |year=2004 |isbn=978-0-19-516520-3 |editor1=John L. Esposito |editor1-link=John L. Esposito |volume=1: Abba – Hist. |page=174}}</ref><ref>Nanda, J. N (2005). {{cite book |title=Bengal: the unique state |publisher=Concept Publishing Company. p. 10. |year=2005 |isbn=978-81-8069-149-2 |quote=బెంగాల్ [...] పట్టు మరియు పత్తితో నేసిన చేనేత వస్త్రాల ఉత్పత్తితో పాటు, ధాన్యం, ఉప్పు, పండ్లు, మొక్కజొన్న, మద్యాలు, విలువైన లోహాలు మరియు ఆభరణాల ఉత్పత్తి మరియు ఎగుమతులలో అత్యంత సంపన్నంగా ఉండేది. వ్యాపారం చేయడానికి అత్యంత సంపన్నమైన దేశంగా ఐరోపావాసులు బెంగాల్‌ను పేర్కొనేవారు.}}</ref><ref name="Prakash">[[Om Prakash (historian)|ఓం ప్రకాష్]], "[http://link.galegroup.com/apps/doc/CX3447600139/WHIC?u=seat24826&xid=6b597320 సామ్రాజ్యం, మొఘల్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221118051038/https://go.gale.com/ps/i.do?p=WHIC&u=seat24826&id=GALE%7B%7B%21%7D%7DCX3447600139&v=2.1&it=r&asid=6b597320|date=18 November 2022}}", ''History of World Trade Since 1450'' (1450 నుండి ప్రపంచ వాణిజ్య చరిత్ర), సంపాదకత్వం: [[John J. McCusker]], సంపుటి 1, Macmillan Reference USA, 2006, పేజీలు 237–240, ''World History in Context''. సేకరించిన తేదీ: 3 ఆగస్టు 2017</ref>, జపాన్ మార్కెట్‌లోకి [[:en: Dejima|ప్రత్యేక ప్రవేశం]]. VOC మరియు GWC సంస్థలు కీలకమైన సముద్ర మార్గాలను తమ నియంత్రణలో ఉంచుకుంటూ, ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద వాణిజ్య నౌకాదళాలను నిర్వహిస్తూ ఉండటంతో, 17వ శతాబ్దంలో ఎక్కువ భాగం డచ్ వారు ప్రపంచ వాణిజ్యం మరియు వ్యాపార రంగాలపై ఆధిపత్యం వహించారు; ఈ కాలంలో వారు ఆర్థిక, శాస్త్రీయ మరియు సాంస్కృతిక విజయాలు, పురోగతితో కూడిన ఒక ([[:en: Dutch Golden Age| స్వర్ణ యుగాన్ని]]) అనుభవించారు.<ref name="Hsin-Hui">{{cite book |last=Hsin-Hui |first=Chiu |title=The Colonial 'civilizing Process' in Dutch Formosa: 1624–1662 |date=2008 |publisher=Tuta Sub Aegide Pallas |isbn=978-9004165076 |location=Leiden |pages=3–8}}</ref> విదేశీ వలస ప్రాంతాలు, వాణిజ్య వ్యాపారాల (బానిస వ్యాపారంతో సహా) ద్వారా సమకూరిన సంపద, కళల పోషణకు, నిర్మాణ ప్రాజెక్టులకు మరియు దేశీయ పరిశ్రమలకు ఊతమిచ్చింది; రోటర్‌డామ్ మరియు ఆమ్‌స్టర్‌డామ్ వంటి రేవు నగరాలు అపూర్వమైన వృద్ధిని మరియు విస్తరణను సాధించాయి.<ref name=":1">{{Cite book |last1=Findlay |first1=Ronald |title=Globalization in Historical Perspective |last2=O'Rourke |first2=Kevin H. |publisher=University of Chicago Press |year=2003 |isbn=0-226-06598-7 |editor-last=Bordo |editor-first=Michael D. |pages=13–64 |chapter=Commodity Market Integration, 1500–2000 |access-date=9 March 2018 |editor2-last=Taylor |editor2-first=Alan M. |editor3-last=Williamson |editor3-first=Jeffrey G. |chapter-url=https://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20181004074134/http://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-date=4 October 2018 |url-status=live}}</ref> 1652 మరియు 1784 మధ్య జరిగిన వరుస [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] డచ్ నావికా ఆధిపత్యాన్ని సవాలు చేశాయి, ఫలితంగా అనేక స్థావరాలు మరియు వలస ప్రాంతాలను డచ్ వారు కోల్పోవాల్సి వచ్చింది; 1757లో కీలక వాణిజ్య కేంద్రమైన [[:en: Bengal Subah|మొఘల్ బెంగాల్‌ను]] [[:en: Battle of Plassey|జయించిన]] బ్రిటిష్ [[:en: East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ఆవిర్భావం కూడా, డచ్ ప్రభావం మరియు విదేశీ మార్కెట్లకు వారికున్న ప్రాప్యతను బలహీనపరిచింది. [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాలుగవ మరియు చివరి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1780–1784) ముగిసే సమయానికి, డచ్ వారి వలస ఆస్తులు మరియు వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యాలలో అధిక భాగం [[:en: British Empire|బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యం]] మరియు [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్ వలస సామ్రాజ్యానికి]] అప్పగించబడ్డాయి లేదా వాటిలో విలీనం చేయబడ్డాయి;<ref name="ray">{{cite book |author=Indrajit Ray |year=2011 |title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857) |url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA57 |publisher=Routledge |pages=57, 90, 174 |isbn=978-1-136-82552-1}}</ref><ref name="Hobkirk">{{cite book|last= Hobkirk|first= Michael|title= Land, Sea or Air?: Military Priorities- Historical Choices|date= 1992|pages= 77–80|publisher= Palgrave-Macmillan|location= Basingstoke|isbn= 978-0312074937}}</ref><ref>Dalio, Ray. [https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ "డచ్ మరియు బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యాల యొక్క భారీ చక్రాలు మరియు వాటి కరెన్సీలు"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201001130930/https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ |date=1 October 2020 }}, ''[[LinkedIn]]'', 21 మే 2020</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు, డచ్ గయానా మాత్రమే డచ్ సామ్రాజ్యానికి చెందిన ప్రధాన భూభాగాలుగా మిగిలి ఉండి, [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం]] తర్వాత ప్రపంచవ్యాప్తంగా వచ్చిన ([[:en: decolonisation| వలస పాలన నిర్మూలన]] వరకు కొనసాగాయి.<ref name="DR1">{{cite book |last=Jones |first=Guno |title=Dutch Racism |date=2014 |publisher=Rodopi B.V. |isbn=978-9042037588 |editor-last1=Essed |editor-first1=Philomena |location=Amsterdam |pages=315–316 |editor-last2=Hoving |editor-first2=Isabel}}</ref> 1975లో డచ్ గయానా 'సురినామ్'గా స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, డచ్ సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా—[[కరేబియన్ సముద్రం]] చుట్టూ ఉన్న [[వెస్ట్ ఇండీస్]] దీవులైన [[అరుబా]], కురకావో సింట్ మార్టెను—మాత్రమే మిగిలాయి; ఇవి ప్రస్తుతం 'నెదర్లాండ్స్ రాజ్యంలో' భాగంగా స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన దేశాలుగా కొనసాగుతున్నాయి.<ref name="DR1" /> == పూర్వ డచ్ వలస భూభాగాలు == ఈ జాబితాలో జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వంటి, డచ్ వారు ఏర్పాటు చేసిన అనేక ఇతర పూర్వ వాణిజ్య కేంద్రాలు, స్థావరాలు చేర్చబడలేదు. * డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కంపెనీ పాలనతో (1602–1949), డచ్ మలక్కా (1641–1795, 1818–1825), డచ్ న్యూ గినియా (1962 వరకు) * డచ్ ఇండియా (1605–1825) * డచ్ గోల్డ్ కోస్టు (1612–1872) * క్యూరసో, దాని ఆధారిత ప్రాంతాల వలస (1634–1954), ఆ తర్వాత డచ్ ఆంటిల్సు (1954–2010) * న్యూ నెదర్లాండు (1614–1667, 1673–1674) * డచ్ గయానాలు (1616–1975) * డచ్ ఫార్మోసా (1624–1662), కీలుంగు ([[:en: Santisima Trinidad (Taiwan)|ఫోర్ట్ నూర్డ్-హాలండ్]]; 1663–1668) * డచ్ వర్జిను దీవులు (1625–1680) * డచ్ బెంగాలు (1627–1825) * డచ్ బ్రెజిల్ (1630–1654) * డచ్ మారిషసు (1638–1710) * డచ్ సిలోను (1640–1796) * డచ్ కేప్ వలస (1652–1806) * డచ్ మలబార్ (1665–1795) * డచ్ సురినామ్ (1667–1954) * న్యూ హాలండ్ (అకాడియా) (1674–1678) ==చరిత్ర== ===పుట్టుకలు (1590లు–1602)=== 1560లలో హాబ్స్బర్గు నెదర్లాండ్సులో ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం చెలరేగింది.{{efn|[[ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం యొక్క మూలాల]]ను ఖచ్చితంగా నిర్ధారించడంపై వివాదం ఉంది.}} తిరుగుబాటు ప్రావిన్సుల కూటమి యూనియను ఆఫ్ ఉట్రెక్టులో ఏకమై, 1581 అబ్జ్యురేషను చట్టంతో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకుంది. 1588లో, ఇది ''వాస్తవ'' స్వతంత్ర ఉత్తర డచ్ రిపబ్లిక్కు (అలియాస్ యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్)ను స్థాపించింది, దీని సార్వభౌమాధికారాన్ని ఆంట్వెర్పు ఒప్పందం (1609) గుర్తించింది. ఎనిమిది దశాబ్దాల యుద్ధం వల్ల అపారమైన మానవ నష్టం జరిగింది, అంచనా ప్రకారం 600,000 నుండి 700,000 మంది బాధితులు మరణించారు, వీరిలో 350,000 నుండి 400,000 మంది పౌరులు వ్యాధుల వల్ల మరియు తదనంతరం యుద్ధ నేరాలుగా పరిగణించబడిన వాటి వల్ల చంపబడ్డారు.<ref>{{cite web|title=Victimario Histórico Militar|url=http://remilitari.com/guias/victimario9.htm}}</ref> ఈ యుద్ధం ప్రధానంగా ఐరోపా ఖండంలో జరిగింది, కానీ 2వ ఫిలిపు విదేశీ భూభాగాలపై కూడా యుద్ధం జరిగింది, వీటిలో స్పానిష్ కాలనీలు, పోర్చుగీస్ మహానగరాలు, కాలనీలు, వ్యాపార కేంద్రాలు, స్పెయిన్ మరియు పోర్చుగల్ రాజుకు చెందిన [[కోట|కోటలు]] ఉన్నాయి.{{citation needed|date=ఏప్రిల్ 2023}} [[పోర్చుగల్]]లోని [[లిస్బన్]] ఓడరేవు అప్పటి నుండి 1517 నుండి భారతదేశం నుండి వచ్చే ఉత్పత్తులకు ప్రధాన యూరోపియన్ మార్కెట్‌గా ఉండి, అరుదైన వస్తువులను కొనుగోలు చేయడానికి యూరప్ నలుమూలల నుండి వ్యాపారులను ఆకర్షించింది. 1580లో ఫిలిప్ II స్పెయిన్‌తో కలిసి పోర్చుగల్‌ను ఐబీరియన్ యూనియన్‌లో విలీనం చేసిన ఫలితంగా, పోర్చుగీస్ భూభాగాలన్నీ స్పానిష్ హాబ్స్‌బర్గ్ శాఖా భూభాగంగా మారాయి మరియు యునైటెడ్ ప్రావిన్సులకు అన్ని పోర్చుగీస్ మార్కెట్లు మూసివేయబడ్డాయి. 1595లో, లిస్బన్‌లో కార్నెలిస్ డి హౌట్‌మను సంపాదించగలిగిన పోర్చుగీస్ వాణిజ్య మార్గాల "రహస్య" జ్ఞానాన్ని ఉపయోగించుకొని, డచ్ వారు తమ కోసం ఉత్పత్తులను సంపాదించుకోవడానికి సముద్రయానం చేశారు.<ref name="autogenerated5">విడాల్, ప్రుడెన్సియో. (1888)</ref> స్పానిష్ పాలనకు శతాబ్దాల ముందు నుంచే హాలాండు, జీలాండు తీరప్రాంతాలు యూరోపియన్ సముద్ర వాణిజ్య నెట్వర్కుకు ‌ముఖ్యమైన కేంద్రాలుగా ఉండేవి. వారి భౌగోళిక స్థానం ఫ్రాన్స్, స్కాట్లాండ్, జర్మనీ, ఇంగ్లాండ్ మరియు బాల్టిక్ మార్కెట్లకు సులభంగా చేరుకోవడానికి వీలు కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=6}} 1580ల నాటికి, ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం కారణంగా, బ్రబంట్ డచీలోని ఒక ప్రధాన నగరం మరియు అప్పట్లో ఐరోపాలోని అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రాలలో ఒకటిగా ఉన్న ఆంట్వెర్ప్ నుండి చాలా మంది ఆర్థికవేత్తలు మరియు వ్యాపారులు డచ్ నగరాలకు, ముఖ్యంగా ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు వలస వెళ్లారు.{{sfn|Boxer|1965|p=19}}<ref>టేలర్ (2001), పే. 248.</ref> 1580లలో మూలధనానికి సమర్థవంతమైన ప్రాప్యత, డచ్ వారు తమ వాణిజ్య మార్గాలను ఉత్తర ఐరోపా దాటి మధ్యధరా మరియు లెవంత్‌లోని కొత్త మార్కెట్లకు విస్తరించడానికి వీలు కల్పించింది. 1590వ దశకంలో, డచ్ నౌకలు బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్‌తో, లాభదాయకమైన సుగంధ ద్రవ్యాల వ్యాపారానికి మూలమైన హిందూ మహాసముద్రం వైపుగా వాణిజ్యం చేయడం ప్రారంభించాయి. ఇది డచ్ వారిని పోర్చుగల్‌తో ప్రత్యక్ష పోటీలోకి తీసుకువచ్చింది. పోర్చుగల్ అనేక దశాబ్దాలుగా ఈ వాణిజ్య మార్గాలపై ఆధిపత్యం చెలాయించి, వాటిని సులభతరం చేయడానికి బ్రెజిల్, ఆఫ్రికా మరియు హిందూ మహాసముద్ర తీరాలలో వలస స్థావరాలను స్థాపించింది. అయితే, పోర్చుగల్‌తో ఉన్న పోటీ పూర్తిగా ఆర్థికపరమైనది కాదు: 1580 నుండి, అల్కాసెర్ క్విబిర్ యుద్ధంలో పోర్చుగల్ రాజు 1వ సెబాస్టియను చాలా మంది పోర్చుగీస్ ప్రభువులు మరణించిన తరువాత, చక్రవర్తి 5వ చార్లెసు వారసుడైనయ్ స్పెయిన్‌కు చెందిన 2వ ఫిలిపు ఆధ్వర్యంలో "ఐబీరియను యూనియను"లో పోర్చుగీసు కిరీటం స్పెయిన్‌తో విలీనం చేయబడింది. పోర్చుగీసు వారి విదేశీ ఆక్రమణల మీద దాడి చేయడం ద్వారా, డచ్ వారు తమ స్వాతంత్ర్య ఉద్యమాన్ని అణచివేసే ప్రయత్నం నుండి స్పెయిన్ తన ఆర్థిక మరియు సైనిక వనరులను మళ్ళించేలా ఒత్తిడి చేశారు.<ref>Scammel (1989), p.20.</ref> ఈ విధంగా, దశాబ్దాల పాటు సాగిన డచ్–పోర్చుగీసు యుద్ధం ప్రారంభమైంది.{{citation needed|date=April 2023}} 1590వ దశకంలో, "[[:en: voorcompagnieën|అగ్రగామి సంస్థలు]] ఆవిర్భవించాయి; వీటికి "కేవలం వాణిజ్యంపైనే దృష్టి సారించాలని, ఆత్మరక్షణ కోసం మాత్రమే హింసకు పాల్పడాలని" స్పష్టమైన ఆదేశాలు జారీ చేయబడ్డాయి. ఇంగ్లాండ్‌కు చెందిన అనేక ఉమ్మడి వాటా సంస్థలు ([[:en: joint-stock companies| joint-stock companies]]) మరియు ప్రైవేటు పెట్టుబడుల నుండి డచ్ వారు ప్రేరణ పొందారు; వీటిలో [[:en:Muscovy Company|Muscovy Company]], [[:en: Eastland Company| Eastland Company]], [[:en: Levant Company| Levant Company]], [[:en: East India Company| East India Company]]వంటి సంస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారి [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్ర]] చేపల వేట నౌకాదళానికి, తాము పట్టిన చేపలను నిల్వ చేయడానికి భారీ మొత్తంలో ఉప్పు అవసరమయ్యేది. యుద్ధం కారణంగా ఐబీరియన్ ఉప్పు లభ్యం కాకుండా పోయినప్పుడు, సుమారు 1599 నుండి డచ్ వారు [[:en: Araya Peninsula|అరయా ద్వీపకల్పం]] వద్ద అక్రమంగా ఉప్పును రవాణా చేయడం ప్రారంభించారు.<ref name="Floyd">{{cite book|last1=Floyd|first1=Troy|title=The Columbus Dynasty in the Caribbean, 1492-1526|date=1973|publisher=University of New Mexico Press|location=Albuquerque|pages=204–206}}</ref><ref>Cornilis Ch Goslinga, The Dutch in the Caribbean and on the Wild Coast 1580-1680, "Chapter 6, The battle for Salt'</ref> ఇక్కడి ఉప్పు అసాధారణంగా నాణ్యమైనదని, ఎప్పటికీ తరగని నిల్వలను కలిగి ఉందని ప్రతీతి. డచ్ వారు అక్రమ రవాణా మరియు చిన్నపాటి సముద్రపు దోపిడీలకు కూడా పాల్పడ్డారు; వీరు మార్గరీటా ద్వీపంలోని ముత్యాల వేట పరిశ్రమకు ముప్పు కలిగించారు, అంతేకాక స్థానిక స్పానిష్ అధికారుల అదుపులో ఉంచలేనంత భారీ సంఖ్యలో వీరు అక్కడ ఉన్నారు. 1594లో, [[:en: Maluku islands|మలుకు]] మసాలా దినుసుల ద్వీపాలకు రెండు నౌకాదళాలను పంపాలనే లక్ష్యంతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌లో ''[[:en: Compagnie van Verre| Compagnie van Verre]]'' ("సుదూర ప్రాంతాల కంపెనీ") స్థాపించబడింది.{{sfn|Boxer|1965|p=22}} మొదటి నౌకాదళం 1596లో బయలుదేరి, 1597లో మిరియాల సరుకుతో తిరిగి వచ్చింది; ఈ సరుకు అమ్మకం ద్వారా వచ్చిన ఆదాయం ఆ ప్రయాణానికి అయిన ఖర్చులను పూర్తిగా భర్తీ చేయడమే కాకుండా, అంతకంటే ఎక్కువ లాభాన్ని కూడా ఆర్జించిపెట్టింది. రెండవ ప్రయాణం (1598–1599) పెట్టుబడిదారులకు 400% లాభాన్ని తెచ్చిపెట్టింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} ఈ ప్రయాణాల విజయం, ఈ వాణిజ్యం కోసం ఒకదానితో ఒకటి పోటీపడే అనేక కంపెనీల స్థాపనకు దారితీసింది. ఈ పోటీ కంపెనీల ప్రయోజనాలకు విఘాతం కలిగించేదిగా మారింది; ఎందుకంటే ఇది ఇండోనేషియాలోని మూల ప్రదేశాలలో మసాలా దినుసుల ధరలను పెంచే ప్రమాదాన్ని సృష్టించగా, అదే సమయంలో ఐరోపాలో వాటి ధరలను తగ్గించే పరిస్థితిని కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}}{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} 1605లో, స్పెయిన్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక నౌకాదళం పంపబడింది. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని బానిసలుగా ([[:en: galleys| నౌకలు నడిపే]]) పనులకు పంపారు. మరుసటి ఏడాదే డచ్ వారు మళ్ళీ అక్కడికి చేరుకున్నారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో, డచ్ వారు తిరిగి... ఐబీరియా; అయితే 1621లో ఆ ఒప్పందం గడువు ముగిసినప్పుడు, వారు తిరిగి వచ్చారు. స్పానిష్ వారు [[:en: Araya Fortress| Araya Fortress]]ను మరియు అక్కడ ఒక సైనిక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేశారు. తర్వాతి రెండు సంవత్సరాలలో అక్కడ యుద్ధాలు జరిగాయి, ఫలితంగా డచ్ వారు అక్కడి నుండి తరిమివేయబడ్డారు. ఆ తర్వాత డచ్ వారు [[:en: Curazao| Curazao]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Saint Martin (island)| Saint Martin]], [[:en: La Tortuga Island| La Tortuga Island]] వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. === డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (VOC) స్థాపన (1602–1609) === {{Quote box | class = letterhead | title = | quote = "[[:en: Dutch East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] యొక్క ప్రస్తుత ప్రతినిధులకు ఈ క్రింది విధంగా తీవ్రమైన హెచ్చరిక మరియు ఆదేశాలు జారీ చేయబడుతున్నాయి: తూర్పు ఇండీస్‌కు ప్రయాణించడానికి ఇప్పటికే సిద్ధం చేయబడిన లేదా భవిష్యత్తులో సిద్ధం చేయబడే నౌకలకు, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి మరియు వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు, వస్తువులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని కలిగించడానికి తగిన బాధ్యత మరియు ఆదేశాలు ఇవ్వాలి. తద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని గౌరవప్రదంగా కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి వృద్ధి చేసుకోగలరు; లేనిపక్షంలో, దీనిని నిర్లక్ష్యం చేయడం ద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని నిస్సందేహంగా కోల్పోతారు. ఎందుకంటే, వివిధ కంపెనీల విలీనాన్ని చేపట్టి, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి వారికి ఒక చార్టర్ (అధికార పత్రం) మరియు అనుమతిని మంజూరు చేయడానికి 'జెంటిల్‌మెన్ స్టేట్స్ జనరల్' (States General) తీసుకున్న ప్రధాన నిర్ణయానికి ఇదే ముఖ్య కారణం." | source = – [[States General of the Netherlands#Dutch Republic|States-General]] తీర్మానం, 1 నవంబర్ 1603{{sfn|Borschberg|2013|p=39}} | width = 20% | title_bg = none | tstyle = text-align: left; | qalign = left }} వివిధ కంపెనీల మధ్య ఉన్న పోటీ కారణంగా తలెత్తిన సమస్యల ఫలితంగా, [[:en: Dutch East India Company|డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC) 1602లో స్థాపించబడింది. '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) ఈ కంపెనీకి మంజూరు చేసిన చార్టర్ ద్వారా, ప్రారంభంలో 21 సంవత్సరాల కాలానికి, [[:en: Cape of Good Hope|కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్]]కు తూర్పున మరియు [[:en: Straits of Magellan|మెగెల్లాన్ జలసంధి]]కి పడమరన ఉన్న ప్రాంతాలలో డచ్ వాణిజ్యం మరియు నౌకాయానానికి సంబంధించిన ఏకైక హక్కులను ఈ కంపెనీకి కట్టబెట్టింది. కంపెనీ డైరెక్టర్లైన "" ([[:en: Heeren XVII|హీరెను XVII]]) కు, "కోటలు మరియు దుర్గాలు" నిర్మించడానికి, ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడానికి, సైన్యం మరియు నౌకాదళం రెండింటినీ సమకూర్చుకోవడానికి, అలాగే రక్షణాత్మక యుద్ధాలు చేయడానికి చట్టపరమైన అధికారం కల్పించబడింది. ఈ కంపెనీ, తన ఆంగ్ల పోటీ సంస్థ అయిన 'ఇంగ్లీష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (ఇది రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడింది) మాదిరిగానే, ఒక 'జాయింట్ స్టాక్ కంపెనీ'గా స్థాపించబడింది. VOC స్థాపించబడిన కొద్దికాలానికే, స్పానిష్ మరియు పోర్చుగీస్ నౌకలపై దాడులను సమర్థించుకునే సమస్య మరింత తీవ్రమైంది. ముఖ్యంగా, ఫిబ్రవరి 1603లో, ([[:en: Jacob van Heemskerck| జాకబ్ వాన్ హీమ్స్‌కెర్క్]] నాయకత్వంలోని మూడు VOC నౌకలు, సింగపూర్ తీరంలో పోర్చుగీస్ 'కారాక్' (పెద్ద నౌక) అయిన 'శాంటా కాటరీనా'ను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పుడు ఈ సమస్య మరింత జఠిలమైంది. 1604లో హీమ్స్‌కెర్క్, 'శాంటా కాటరీనా' నుండి లభించిన భారీ యుద్ధపు సొత్తుతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, ఈ చర్య యొక్క చట్టబద్ధత, ప్రయోజనం మరియు నైతిక ఆమోదయోగ్యతపై డచ్ గణతంత్రంలో ఒక పెద్ద వివాదం చెలరేగింది. దీని ఫలితంగా, సెప్టెంబర్ 1604లో న్యాయకోవిదుడు ([[:en: Hugo Grotius| హ్యూగో గ్రోటియస్]]), '[[:en: De Jure Praedae Commentarius|యుద్ధపు సొత్తు మరియు బహుమతుల చట్టం వ్యాఖ్యానం]] అనే గ్రంథాన్ని రచించారు; ఇది తదనంతరం 1609లో 'స్వేచ్ఛా సముద్రం — లేదా, భారతీయ వాణిజ్యంలో డచ్ వారికి గల హక్కు' అనే పేరుతో ప్రచురించబడింది. ...''[[:en: dissertatio|సముద్రాల స్వేచ్ఛ]] లేదా, తూర్పు భారత వాణిజ్యంలో పాల్గొనే హక్కు డచ్ వారికి కలదన్న విషయం"), ఇందులో ఆ దురాక్రమణ చర్య సమర్థించబడింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} ఈలోగా, 1603 నవంబర్ 1న '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) అప్పటికే ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. ఈ తీర్మానం VOC నౌకలకు, "శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి, వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు మరియు సరుకులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని తలపెట్టడానికి" అధికారాన్ని కల్పించింది; దీని ఉద్దేశం ఏమిటంటే, తద్వారా వారు "గౌరవప్రదంగా తమ వ్యాపారాన్ని కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి మరింత వృద్ధి చేసుకోవడం". అనేక చారిత్రక అధ్యయనాల ప్రకారం, ఇది ఒక "అత్యంత కీలకమైన" పరిణామం. [[:en: Borschberg| Borschberg]] (2013) దీనిని వివరిస్తూ, ఇది "VOC విధానంలో ఒక భారీ మార్పుకు నాంది పలికిందని" మరియు "ఆసియాలో డచ్ వలస సామ్రాజ్య స్థాపనకు పునాది రాయి వేసిందని" పేర్కొన్నారు. ఎందుకంటే, ఈ తీర్మానం VOCని "యుద్ధం మరియు వలస విస్తరణకు సంబంధించిన ఒక సాధనంగా" మార్చివేసింది; ఈ సాధనం మొదట ఆసియాలోని ఐబీరియన్ శక్తులకు వ్యతిరేకంగానూ, ఆ తర్వాత కాలంలో ఆసియాలోని స్థానిక పాలకులకు మరియు రాజ్యాలకు వ్యతిరేకంగానూ ఉపయోగించబడింది. ఆసియాతో వ్యాపారం కోసం ప్రత్యామ్నాయ మార్గాల అన్వేషణలో భాగంగా, డచ్ వారు స్పానిష్-పోర్చుగీస్ వ్యాపారానికి అంతరాయం కలిగిస్తూ వచ్చారు; క్రమంగా వారి కార్యకలాపాలు సుదూరంగా ఫిలిప్పీన్స్ వరకు విస్తరించాయి. డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలోని సముద్ర వాణిజ్యం మీద ఆధిపత్యం సాధించడానికి ప్రయత్నించారు; ఈ లక్ష్య సాధనలో వారు ఎంత దూరమైనా వెళ్ళడానికి సిద్ధపడ్డారు—మరి ఇతర దేశాలు, శక్తులు కేవలం సముద్రపు దొంగల చర్యలుగానే పరిగణించిన పనులకు పాల్పడటానికి కూడా వారు వెనుకాడలేదు. 1608–1610 సంవత్సరాల మధ్య [[:en: Twelve Years' Truce| పన్నెండేళ్ల సంధి]]కి సంబంధించిన చర్చలు మరియు దాని అమలు సమయంలో, డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలో వాణిజ్యపరంగానూ, వ్యూహాత్మకంగానూ అత్యంత కీలకమైన స్థానాలన్నింటినీ తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకోవడానికి ప్రయత్నించారు. ఈ క్రమంలో, 'ముందు వరుస ప్రాంతాలు'గా పిలువబడే మలయ్ ద్వీపకల్పం (ముఖ్యంగా జోహారు), సుమత్రా, బాండా దీవులు, మొలుక్కాసు, టిమోరు, దక్షిణ [[భారత ఉపఖండం|భారతదేశం]] వంటి ప్రాంతాలలోని స్థానిక రాజులు, రాజ్యాలతో వీలైనన్ని ఎక్కువ ఒప్పందాలను కుదుర్చుకోవడానికి VOC సంస్థ అత్యంత వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=41–42}} === బాండా దీవుల డచ్ ఆక్రమణ (1609–1621) === [[File:Kaart van de Banda-eilanden, 1599, RP-P-OB-75.391.jpg|300px|thumb|బాండా దీవుల డచ్ పటం, సుమారు 1599 నాటిది. 1599–1619]] ===ఐబీరియన్–డచ్ సంఘర్షణలు (1661 వరకు) === [[File:Victor Meirelles - 'Battle of Guararapes', 1879, oil on canvas, Museu Nacional de Belas Artes, Rio de Janeiro 2.jpg|thumb|[[:en: Second Battle of Guararapes|గువారారాపెస్ యుద్ధం]]లో పోర్చుగీస్ సాధించిన విజయం, బ్రెజిల్‌లో డచ్ ఉనికికి ముగింపు పలికింది.]] [[File:DutchPortugueseWar1661.png|thumb|1661లో 'హేగ్ ఒప్పందం' ద్వారా యుద్ధ పరిష్కారం కుదిరిన సమయానికి డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వలస సామ్రాజ్యాల విస్తరణ]] పోర్చుగల్ యొక్క సుదూర [[:en: Portuguese Empire#Southeast Asia and the spice trade|వాణిజ్య నెట్‌వర్క్]]లో అధిక భాగంపై డచ్ వారు దాడులు చేశారు. ఆసియా మరియు దాని పరిసర ప్రాంతాలలో విస్తరించి ఉన్న ఈ నెట్‌వర్క్‌లో [[శ్రీలంక|సిలోన్]] (ఆధునిక [[Sri Lanka]]), మరియు [[:en: History of Goa#Decline|గోవా]] వంటి ప్రాంతాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా, [[:en: Nanban trade|జపాన్]], [[:en: Portuguese Empire#Age of Discovery (1415–1542)|ఆఫ్రికా]] (ముఖ్యంగా [[:en: Elmina Castle#Control by other European nations|మినా]]), [[:en: South America|దక్షిణ అమెరికా]]లలో పోర్చుగల్‌కు ఉన్న [[:en: Portuguese Empire#Iberian Union and rivalry with the Protestant Powers (1580–1663)|వాణిజ్య ప్రయోజనాలపై]] కూడా వారు దాడులు చేశారు. పోర్చుగీస్ వారు సిలోన్ దీవి మొత్తాన్ని ఎప్పుడూ తమ ఆధీనంలోకి తీసుకోలేకపోయినప్పటికీ, డచ్ వారు యుద్ధం నిమిత్తం రాకముందు వరకు, ఆ దీవిలోని [[:en: Portuguese Ceylon|తీరప్రాంతాలను]] గణనీయమైన కాలం పాటు తమ నియంత్రణలో ఉంచుకోగలిగారు. పోర్చుగల్ యొక్క దక్షిణ అమెరికా వలస ప్రాంతమైన [[:en: Colonial Brazil|బ్రెజిల్]]ను, యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్ పాక్షికంగా ఆక్రమించుకుంది. 1621లో [[:en: Dutch West India Company|డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] (WIC) స్థాపించబడింది. దీనికి, తన తూర్పు ఇండియా అనుబంధ సంస్థ నియంత్రణలో లేని ప్రపంచంలోని ఇతర ప్రాంతాలైన అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం, అమెరికా ఖండాలు మరియు ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీర ప్రాంతాలపై 25 ఏళ్ల పాటు ఏకఛత్రాధిపత్యం ([[:en: monopoly| monopoly]]) కల్పించబడింది.<ref name=autogenerated3>Rogozinski (2000), p.62.</ref> అలాగే, 1604లో [[:en: Naresuan|నరేసువాన్]] మహారాజు పాలనలో, ఆధునిక [[:en: Thailand|థాయిలాండ్]]లోని అయుతయలో డచ్ వారు ఒక వాణిజ్య కేంద్రాన్ని కూడా ఏర్పాటు చేశారు. 17వ శతాబ్దంలో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (WIC) "గ్రాండ్ డిజైను" ప్రకారం, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీస్ వలస రాజ్యాలపై దాడి చేసి, అక్కడి చెరకు తోటలను మరియు తమ శ్రమను తిరిగి సమకూర్చుకోవడానికి అవసరమైన బానిస ఓడరేవులను స్వాధీనం చేసుకోవడం ద్వారా అంతర్జాతీయ చక్కెర వాణిజ్యాన్ని తమ గుప్పిట్లోకి తీసుకోవాలని ప్రయత్నించింది. స్పెయిన్‌తో ఉన్న ఐబీరియన్ యూనియన్ కారణంగా, వారి దృష్టి ఇతర విషయాలపై కేంద్రీకృతమై ఉండటంతో పోర్చుగీసు వారు బలహీనపడినప్పటికీ, మటాంజాస్ బే యుద్ధం WICకి విజయవంతమైన ఆపరేషన్‌కు అవసరమైన నిధులను అందించేలోపు జరిగిన తొలి దాడిని తిప్పికొట్టగలిగారు. జాన్ మారిస్, నసావు-సీగెన్ యువరాజు జోహాన్ మారిట్సు "న్యూ హాలండు"కు గవర్నర్‌గా నియమించబడి, జనవరి 1637లో రెసిఫేలో అడుగుపెట్టారు. వరుస విజయవంతమైన దండయాత్రలలో, అతను డచ్ ఆక్రమణలను దక్షిణాన ఉన్న సెర్గిపే నుండి ఉత్తరాన ఉన్న మరాన్హావో వరకు క్రమంగా విస్తరించాడు. WIC ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీరంలో ఉన్న గోరీ, ఎల్మినా కోట, సెయింట్ థామస్ మరియు లువాండాలను జయించడంలో కూడా విజయం సాధించింది. ఈ రెండు ప్రాంతాలు పోర్చుగీస్ మరియు స్పానిషు వాణిజ్య మార్గాలను దోచుకునే డచ్ ప్రైవేటీర్లకు స్థావరాలుగా కూడా ఉపయోగపడ్డాయి. 1640లో ఐబీరియన్ యూనియన్ రద్దు మరియు 1643లో మారిట్స్‌ను వెనక్కి పిలిపించడం, బ్రెజిలియన్ వలసదారులలో అధిక సంఖ్యలో ఉన్న పోర్చుగీస్ వలసవాదుల నుండి ప్రతిఘటనను పెంచింది. 1650వ దశకంలో డచ్ వారు చివరకు ఓడిపోయారు, కానీ 1661 హేగ్ ఒప్పందంలో బ్రెజిలు‌ తమ హక్కులను వదులుకున్నందుకు బదులుగా 4 మిలియన్ రైసు (63 మెట్రికు టన్నుల బంగారం) పొందగలిగారు. === ఆసియాలో డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch and Portuguese in Asia c 1665.png|thumb|upright=1.15|right|Primary Dutch and Portuguese settlements in Asia, c. 1665 నాటికి, జకార్తా మరియు దేశిమా మినహా, మిగిలిన వాటన్నింటినీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ పోర్చుగల్ నుండి స్వాధీనం చేసుకుంది.{{sfn|Boxer|1965|p=24}}]] 2వ ఫిలిపు ఆధీనంలోని ప్రాంతాలకు మరియు ఇతర దేశాలకు మధ్య జరిగిన యుద్ధం పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం క్షీణించడానికి దారితీసింది—ఉదాహరణకు 1622లో ఇంగ్లాండ్‌కు [[:en: Anglo-Persian capture of Ormuz|ఆర్ముజు కోటను కోల్పోవడం]] వంటి సంఘటనలు ఇందుకు నిదర్శనం; అయితే, ఈ పరిణామాల వల్ల ప్రధానంగా లబ్ధి పొందింది మాత్రం డచ్ సామ్రాజ్యమే. ఆ సమయంలో పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యంలో భాగంగా ఉన్న తీరప్రాంత కోటల శ్రేణిని ఒక్కొక్కటిగా తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకునే ప్రయత్నాలను VOC (డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ) వెంటనే ప్రారంభించింది. ఈ స్థావరాలు ఒకదానికొకటి దూరంగా, ఏకాకిగా ఉండేవి; శత్రువుల దాడి జరిగినప్పుడు వాటికి అదనపు బలగాలను పంపడం కష్టంగా ఉండేది, పైగా వాటిని ఒక్కొక్కటిగా సులభంగా ఆక్రమించుకునే అవకాశం ఉండేది. అయినప్పటికీ, ఈ స్థావరాలను స్వాధీనం చేసుకునే ప్రయత్నాల్లో డచ్ వారికి మిశ్రమ ఫలితాలు మాత్రమే లభించాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} 1605లో పోర్చుగీస్ వారి నుండి [[:en: Ambon Island|Amboina]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. అయితే, తర్వాతి సంవత్సరం [[:en: Malacca| Malacca]]పై చేసిన దాడి మాత్రం, ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో అనుకూలమైన రుతుపవన గాలుల ప్రవాహానికి అనుగుణంగా ఉండే ఒక వ్యూహాత్మక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసుకోవాలనే లక్ష్యాన్ని సాధించడంలో స్వల్ప తేడాతో విఫలమైంది.{{sfn|Boxer|1965|p=189}} డచ్ వారు తాము వెతుకుతున్న స్థావరాన్ని [[:en: Jakarta| Jakarta]]లో కనుగొన్నారు; దీనిని 1619లో [[:en: Jan Pieterszoon Coen| Jan Pieterszoon Coen]] జయించాడు. ఆ తర్వాత దీనికి డచ్ వారి పూర్వీకులుగా భావించే 'Batavians' పేరు మీద [[:en: Batavia, Dutch East Indies|Batavia]] అని పేరు మార్చారు, ఇదే తర్వాతి కాలంలో [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]] రాజధానిగా అవతరించింది. ఇంతలో, ఆసియాలోని తమ స్థావరాల నుండి పోర్చుగీసు వారిని పూర్తిగా వెళ్లగొట్టే ప్రయత్నాలను డచ్ వారు కొనసాగించారు. [[:en: Malacca| Malacca]] [[:en: Battle of Malacca (1641)|చివరకు 1641లో (రెండోసారి దాడి చేసిన తర్వాత) డచ్ వారికి వశమైంది]]; ఆ తర్వాత 1656లో [[:en: Colombo| Colombo]], 1658లో [[:en: Sri Lanka|Ceylon]], 1662లో [[:en: Nagapattinam| Nagapattinam]], అలాగే 1662లోనే [[:en: Kodungallur|Cranganore]] మరియు [[:en: Kochi|Cochin]] కూడా డచ్ వారి ఆధీనంలోకి వచ్చాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=24}} తూర్పున పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యానికి రాజధానిగా ఉన్న [[:en: Goa|గోవా]]పై, 1603, 1610లలో డచ్ వారు చేసిన దాడులు విఫలమయ్యాయి. పోర్చుగల్ వారు లాభదాయకమైన [[:en: Nanban trade|చైనా-జపాన్ వాణిజ్యాన్ని]] ఏకస్వామ్యంగా నిర్వహించిన [[:en: Portuguese Macau|మకావు]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి డచ్ వారు నాలుగు సార్లు ప్రయత్నించి విఫలమైనప్పటికీ,<ref>Shipp, p.22.</ref> కాథలిక్ పోర్చుగీసు వారి ఉద్దేశాలపై [[:en: Tokugawa shogunate|టోకుగావా షోగునేట్]]కు అనుమానాలు పెరగడంతో, 1639లో వారిని దేశం నుండి బహిష్కరించారు. తదనంతరం అమలులోకి వచ్చిన [[:en: Sakoku|''సకోకు'' విధానం]] కింద, 1639 నుండి 1854 వరకు (215 సంవత్సరాలు), జపాన్‌లో కార్యకలాపాలు నిర్వహించడానికి అనుమతి పొందిన ఏకైక ఐరోపా శక్తిగా డచ్ వారు నిలిచారు; 1639లో వారి కార్యకలాపాలు [[:en: Hirado, Nagasaki|హిరాడో]]కు మాత్రమే పరిమితం కాగా, 1641 నుండి [[:en: Dejima|డెజిమా]]కు మార్చబడ్డాయి. 17వ శతాబ్దం మధ్యలో, డచ్ వారు పశ్చిమ ఆస్ట్రేలియా తీరప్రాంతాలను కూడా అన్వేషించి, [[:en: List of place names of Dutch origin in Australia|అనేక ప్రదేశాలకు పేర్లు పెట్టారు]]. [[:en: Ming dynasty|మింగ్ చైనా]]ను డచ్ వాణిజ్యానికి తెరవాలని డచ్ వారు సైనిక బలాన్ని ఉపయోగించి ప్రయత్నించారు, కానీ 1623 నుండి 1624 వరకు [[:en: Sino-Dutch conflicts|పెంగ్హు దీవుల ఆధిపత్యం కోసం జరిగిన యుద్ధం]]లో చైనీయులు డచ్ వారిని ఓడించారు; దీనితో VOC సంస్థ [[:en: Penghu|పెంగ్హు]]ను వదిలి తైవాన్‌కు తరలిపోక తప్పలేదు. ఆ తర్వాత, 1633లో జరిగిన [[:en: Battle of Liaoluo Bay|లియావోలు బే యుద్ధం]]లో కూడా చైనీయులు డచ్ వారిని మరోసారి ఓడించారు.<ref>{{cite journal|last1=Blussé|first1=Leonard|title=Pioneers or cattle for the slaughterhouse? A rejoinder to A.R.T. కెమాసాంగ్|జర్నల్=బిజ్‌డ్రాజెన్ టోట్ డి తాల్-, ల్యాండ్-ఎన్ వోల్కెన్‌కుండే|తేదీ=1 జనవరి 1989|వాల్యూమ్=145|ఇష్యూ=2|పేజీ=357|doi=10.1163/22134379-90003260|s27cid=275 |doi-access=free}}</ref>{{sfnp|Wills|2010|p=71}}<ref>[https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA362 కుక్ 2007] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093659/https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&pg=PA36 2&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CFsQ6AEwCQ#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |తేదీ=23 నవంబర్ 2022 }}, పేజి. 362.</ref><ref>[https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA122 Li (李) 2006] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093650/https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&pg=PA122&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CC8Q6wEwAA#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |date=23 November 2022 }}, p. 122.</ref> [[:en: Spice Islands| మసాలా దినుసుల దీవులకు]]) పంపిన డచ్ వారి రెండవ నౌకాదళానికి చెందిన మూడు నౌకలు, 1598లో ఒక తుఫాను కారణంగా దారి తప్పి ఈ ద్వీపానికి చేరుకున్న కొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత, 1638లో డచ్ వారు [[మారిషస్]]ను వలసప్రాంతంగా మార్చుకున్నారు. నెదర్లాండ్సు [[:en: Stadtholder|స్టాడ్‌హోల్డర్]] అయిన యువరాజు [[:en: Maurice of Nassau, Prince of Orange|Maurice of Nassau]] గౌరవార్థం వారు ఈ ద్వీపానికి ఆ పేరు పెట్టారు. డచ్ వారు అక్కడి వాతావరణం తమకు అనుకూలంగా లేదని భావించి, మరికొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత ఆ ద్వీపాన్ని విడిచిపెట్టారు.డచ్ వారు [[:en: Taiwan|తైవాన్]] దక్షిణ భాగంలోని Tayouan (ప్రస్తుత [[:en: Anping District|Anping]]) వద్ద ఒక [[:en: colony|వలసప్రాంతాన్ని]] స్థాపించారు; ఆ సమయంలో తైవాన్ ద్వీపం ఎక్కువగా పోర్చుగీసు వ్యాపారుల ఆధిపత్యంలో ఉండి, [[:en: Formosa|ఫార్మోసా]]గా పిలువబడేది. అంతేకాకుండా, 1642లో డచ్ వారు ఉత్తర ఫార్మోసాను స్పానిష్ వారి నుండి బలవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. === అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch Conquests Brazil Caribbean.png|thumb|upright=0.9|left|[[వెస్ట్ ఇండీస్]], [[బ్రెజిల్]]లో డచ్ విజయాలు{{efn|బాక్సర్ (1965), పే.101 నుండి పునరుత్పత్తి చేయబడింది.}}]] అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం అనేక మిశ్రమ ఫలితాలతో ప్రారంభమైంది. అట్లాంటిక్‌లో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ [[చక్కెర]] మరియు బానిస వ్యాపారం మీద పోర్చుగల్ పట్టును తెంచుకోవడంపై, మరియు స్వదేశానికి తిరిగి వస్తున్న స్పానిష్ నిధి నౌకాదళాలపై అవకాశవాద దాడులపై దృష్టి సారించింది. 1605లో సముద్రపు దొంగతనాన్ని నియంత్రించడానికి కాడిజ్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక స్పానిష్ నౌకాదళాన్ని పంపారు. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని గ్యాలీలకు పంపారు. మరుసటి సంవత్సరం డచ్ వారు తిరిగి వచ్చారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో డచ్ వారు ఐబీరియాకు తరలివెళ్లారు. ఏప్రిల్ 9, 1621న, సంధి గడువు ముగియడంతో ఎనభై ఏళ్ల యుద్ధం తిరిగి ప్రారంభమైంది. జూన్ 3, 1621న, అట్లాంటిక్ బానిస వ్యాపారంలో డచ్ వారి భాగస్వామ్యం, బ్రెజిల్, కరేబియన్ మరియు ఉత్తర అమెరికాపై అధికార పరిధితో డచ్ వెస్ట్ ఇండీసులో వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యం కోసం WICకి ఒక చార్టరు మంజూరు చేయబడింది. డచ్ వారు కరేబియన్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, స్పానిష్ వారు అరాయా కోటను మరియు సైనిక స్థావరాన్ని స్థాపించారు. తరువాతి రెండేళ్లలో యుద్ధాలు జరిగాయి మరియు డచ్ వారిని తరిమివేశారు. అప్పుడు డచ్ వారు బోనైర్, సెయింట్ మార్టిన్ (ద్వీపం), లా టోర్టుగా ద్వీపం వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. <ref>టేలర్ (2001), పే.62.</ref> బ్రెజిల్ యొక్క ఈశాన్య తీరంలో ఉన్న బహియా 1624లో స్వాధీనం చేసుకోబడింది, కానీ ఒక సంవత్సరం మాత్రమే వారి ఆధీనంలో ఉంది. ఆ తర్వాత స్పానిష్-పోర్చుగీస్ సంయుక్త దండయాత్ర ద్వారా అది తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోబడింది.,<ref>టేలర్ (2001), పే.63.</ref>{{sfn|బాక్సర్|1965|పే.26}} 1630లో, డచ్ వారు పోర్చుగీస్ చక్కెర స్థావరమైన పెర్నాంబుకోను ఆక్రమించారు మరియు తరువాతి కొన్ని సంవత్సరాలలో, దాని చుట్టూ ఉన్న చక్కెర తోటలను కలుపుకుంటూ ముందుకు సాగారు. తోటలకు అవసరమైన మానవశక్తిని సరఫరా చేయడానికి, 1637లో బ్రెజిల్ నుండి పోర్చుగీసు బానిస వ్యాపార కేంద్రమైన ఎల్మినాను స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ఎల్మినా యుద్ధం (1637) అనే విజయవంతమైన దండయాత్ర ప్రారంభించబడింది, మరియు 1641లో అంగోలాలోని పోర్చుగీసు స్థావరాలను లువాండా స్వాధీనంతో విజయవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1642లో, డచ్ వారు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీసు వారి ఆధీనంలో ఉన్న ఆక్సిమ్‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1650 నాటికి, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ చక్కెర మరియు బానిస వ్యాపారాలు రెండింటి మీద గట్టి పట్టు సాధించింది, మరియు ఆ దీవులలోని ఉప్పు మడులకు ప్రవేశాన్ని సురక్షితం చేసుకోవడానికి కరేబియన్ దీవులైన సింటు మార్టెను, కురాకో, [[అరూబా]], బొనైరులను ఆక్రమించింది.<ref>టేలర్ (2001), పే.65.</ref> ఆసియాలో వలె కాకుండా, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలో పోర్చుగీసు వారికి వ్యతిరేకంగా డచ్ వారి విజయాలు స్వల్పకాలికమైనవి. సంవత్సరాల తరబడి జరిగిన స్థిరనివాసం వల్ల, పెద్ద సంఖ్యలో పోర్చుగీస్ సమాజాలు డచ్ వారి పాలనలో ఉండిపోయాయి. డచ్ వారు స్వభావరీత్యా వలసవాదుల కన్నా వ్యాపారులు.{{sfn|Boxer|1965|p=120}} 1645లో, పెర్నాంబుకోలోని పోర్చుగీసు సమాజం తమ డచ్ పాలకులకు వ్యతిరేకంగా తిరుగుబాటు చేసింది,{{sfn|Boxer|1965|p=26}} మరియు 1654 నాటికి, డచ్ వారు బ్రెజిల్ నుండి తరిమివేయబడ్డారు.<ref>[http://www.s4ulanguages.com/21.html డచ్ బ్రెజిల్ లొంగిపోవడానికి సంబంధించిన వ్రాతప్రతి యొక్క నకలు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100715080833/http://www.s4ulanguages.com/21.html |date=15 July 2010 }}:''Cort, Bondigh ende Waerachtigh Verhael Wan't schandelyck over-geven ende verlaten </ref> మధ్యకాలంలో, అంగోలాలోని లువాండాను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి బ్రెజిల్ నుండి ఒక పోర్చుగీస్ దండయాత్ర పంపబడింది, వారు 1648 నాటికి డచ్ వారిని తరిమివేశారు. ఉత్తర అమెరికా ఈశాన్య తీరంలో, హడ్సన్ నది ఒడ్డున ఉన్న అల్బనీ (న్యూయార్కు) వద్ద గల ఫోర్ట్ ఆరెంజ్ వద్ద, 'కంపెనీ ఆఫ్ న్యూ నెదర్లాండు' (1614–1618) స్థాపించిన ఒక స్థావరాన్ని 'వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' తన ఆధీనంలోకి తీసుకుంది. వాస్తవానికి ఈ స్థావరం, 1614లో స్థాపించబడిన ఫోర్టు నాసా నుండి ఇక్కడికి తరలించబడింది. 1609లో హెన్రీ హడ్సన్ చేసిన సముద్రయానం నాటి నుండి, డచ్ వారు ([[:en: fur trade|ఉన్ని వ్యాపారం]]) నిమిత్తం ప్రతి ఏటా హడ్సన్ నదికి నౌకలను పంపుతూ వచ్చారు. అల్బనీ వద్ద తమ స్థావరం యొక్క అస్థిర స్థితిని, సమీపంలో ఉన్న ఆంగ్లేయులు, ఫ్రెంచ్ వారి నుండి రక్షించుకోవడానికి, ఆ కంపెనీ 1625లో హడ్సన్ నది ముఖద్వారం వద్ద 'న్యూ ఆమ్‌స్టర్‌డామ్' అనే కోట నగరానికి పునాది వేసింది; అంతేకాక, లాంగ్ ఐలాండ్ మరియు న్యూ జెర్సీ వంటి చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలలో జనావాసాలను ఏర్పరచుకోవడాన్ని అది ప్రోత్సహించింది. బొచ్చు వ్యాపారంలో భారీ ఎత్తున అక్రమ ప్రైవేటు వ్యాపారం జరగడం వల్ల, ఆ వ్యాపారంపై గుత్తాధిపత్యం సాధించడం కంపెనీకి అసాధ్యమని చివరికి తేలింది; తత్ఫలితంగా, 'న్యూ నెదర్లాండ్' స్థావరం లాభదాయకం కాకుండా పోయింది. 1655లో, డచ్ గవర్నర్ పీటర్ స్టూయ్‌వెసెంట్ ఆదేశాల మేరకు నౌకలు, సైనికులను పంపి, హడ్సన్ నదికి సమీపంలో డెలావేర్ నది ఒడ్డున ఉన్న 'న్యూ స్వీడన్' అనే వలస ప్రాంతాన్ని బలవంతంగా 'న్యూ నెదర్లాండ్'లో విలీనం చేసుకున్నారు. తన ఆవిర్భావం నుండే, డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ—తనకు రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడిన తన పోటీ సంస్థ అయిన 'ఆంగ్ల ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ'తో—ప్రాచ్య దేశాలలో ఒకే రకమైన వస్తువులు మరియు మార్కెట్ల కోసం తీవ్రంగా పోటీ పడుతూ వచ్చింది. 1619లో, ఈ పోటీతత్వం 'అంబోయ్నా మారణకాండ'కు దారితీసింది; ఈ ఘటనలో, డచ్ కంపెనీ ప్రతినిధులు పలువురు ఆంగ్ల కంపెనీ ఉద్యోగులను మట్టుబెట్టారు. ఈ సంఘటన అనేక దశాబ్దాల పాటు ఆంగ్లేయులలో ఆగ్రహానికి మూలంగా నిలిచింది; వాస్తవానికి, 1660లలో జరిగిన రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం నాటికి కూడా ఇది ఒక [[:en: cause célèbre|ప్రధాన వివాదాంశంగా]] ఉపయోగించబడింది. అయినప్పటికీ, 1620ల చివరలో ఆంగ్ల కంపెనీ తన దృష్టిని ఇండోనేషియా నుండి భారతదేశం వైపుకు మళ్ళించింది.<ref name=autogenerated2 /> 1643లో డచ్ వెస్టు ఇండియా కంపెనీ [[:en: Dutch occupation of Valdivia|దక్షిణ చిలీలోని]] [[:en: Valdivia| Valdivia]] వద్ద ఉన్న స్పానిష్ స్థావరం శిథిలాలపై [[:en: Dutch occupation of Valdivia|ఒక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసింది]]. ఈ యాత్ర యొక్క ముఖ్య ఉద్దేశం అమెరికా పశ్చిమ తీరంలో ఒక పట్టు సాధించడం—ఆ ప్రాంతం దాదాపు పూర్తిగా స్పెయిన్ నియంత్రణలో ఉండేది (ఆ సమయంలో [[పసిఫిక్ మహాసముద్రం]]—కనీసం ఫిలిప్పీన్స్‌కు తూర్పున ఉన్న దానిలో ఎక్కువ భాగం—దాదాపు ఒక "స్పానిష్ సరస్సు"లా ఉండేది)<ref name=lytle>{{Citation | last = Lytle Schurz | first = William | title = The Spanish Lake | journal = The Hispanic American Historical Review | volume = 5 | issue = 2 | year = 1922 | pages = 181–94 | jstor = 2506024 | doi=10.2307/2506024}}</ref>—మరియు సమీపంలోని గనుల నుండి బంగారాన్ని వెలికితీయడం. సహకరించని స్థానిక ప్రజలు—ఎవరైతే [[:en: Destruction of the Seven Cities|1604లో స్పానిషు వారిని వాల్డివియా నుండి వెళ్ళగొట్టేలా చేశారో]]—కొన్ని నెలల ఆక్రమణ తర్వాత ఈ యాత్ర బృందం కూడా అక్కడి నుండి నిష్క్రమించేలా చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించారు. ఈ ఆక్రమణే స్పానిష్ వారు తిరిగి Valdiviaకు రావడానికి మరియు వలస అమెరికాలోనే [[:en: Valdivian fort system|అతిపెద్ద రక్షణ సముదాయాలలో ఒకదానిని]] నిర్మించడానికి దారితీసింది.<ref>{{cite book |last=Lane |first=Kris E. |title=Pillaging the Empire: Piracy in the Americas 1500–1750 |url=https://books.google.com/books?id=bRgFqADzOLkC&q=Brouwer |year=1998 |publisher=M.E. Sharpe |location=Armonk, N.Y. |isbn=978-0-76560-256-5|page=90}}</ref><ref name=Kock>{{cite web|first=Robbert|last=Kock|url=http://www.colonialvoyage.com/dutchchile.html|title=చిలీలో డచ్ వారు|publisher=Colonial Voyage.com|access-date=23 అక్టోబర్ 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20160229232448/http://www.colonialvoyage.com/dutch-chile/|archive-date=29 ఫిబ్రవరి 2016|url-status=dead}}</ref> === దక్షిణ ఆఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన === 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి, సుగంధ ద్రవ్యాలు మరియు పట్టు వాణిజ్యంలో పోర్చుగల్‌ను అధిగమించి డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ ఆధిపత్య శక్తిగా అవతరించింది. 1652లో, ఐరోపా మరియు ఆసియా మధ్య ప్రయాణించే తమ నౌకలకు ఆహార సామాగ్రిని సమకూర్చే కేంద్రంగా, దక్షిణ ఆఫ్రికా తీరంలోని కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోపు వద్ద ఒక వలస కేంద్రాన్ని (కాలనీని) స్థాపించింది.<ref>Taylor (2001), p.250.</ref> ఆ మార్గంలో వెళ్లే నౌకలకు అవసరమైన ఆహారాన్ని ఉత్పత్తి చేసి అందించేందుకు అంగీకరించిన వలసదారులకు, ఉదారమైన భూ మంజూరులు మరియు పన్ను మినహాయింపు హోదాను కల్పించడంతో, కేప్ ప్రాంతంలోకి డచ్ వలసల ప్రవాహం వేగంగా పెరిగింది.<ref name=Hunt2>{{cite book |last=Hunt|first=John|editor-last=Campbell|editor-first=Heather-Ann|title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708|date=2005 |pages=13–35|publisher=University of Pennsylvania Press|location=Philadelphia|isbn=978-1904744955}}</ref><ref name=Lucas>{{cite book |last=Lucas |first=Gavin|title=An Archaeology of Colonial Identity: Power and Material Culture in the Dwars Valley, South Africa |date=2004 |pages=29–33|publisher=Springer, Publishers|location=New York|isbn=978-0306485381}}</ref> స్థానిక డచ్ శ్రామిక శక్తిని బలోపేతం చేసే ఉద్దేశంతో, కేప్ అధికారులు ఇతర దేశాలకు చెందిన ఐరోపా వాసులను—ముఖ్యంగా జర్మన్లు, ఫ్రెంచి [[:en: Huguenot|హగ్యునాట్]]లను—అలాగే ఈస్ట్ ఇండీస్ నుండి వేలాది మంది బానిసలను కూడా ఆ ప్రాంతానికి రప్పించారు.<ref name=Hunt2/><ref name="Britannica1933">Entry: Cape Colony. ''Encyclopædia Britannica Volume 4 Part 2: Brain to Casting''. Encyclopædia Britannica, Inc. 1933. జేమ్స్ లూయిస్ గార్విన్, సంపాదకుడు.</ref> అయినప్పటికీ, వివిధ జాతి సమూహాల మధ్య పరస్పర వివాహాలు మరియు డచ్ భాషను అందరూ స్వీకరించడం వల్ల కొంతమేర సాంస్కృతిక సమ్మేళనం జరిగింది; అయితే, సమాజ మరియు జాతిపరమైన ప్రాతిపదికన విభేదాలు తలెత్తే అవకాశాలే ఎక్కువగా ఉండేవి.<ref name=NHOSA>{{cite book|last1=Mbenga|first1=Bernard|last2=Giliomee|first2=Hermann|title=New History of South Africa|date=2007|pages=59–60|publisher=Tafelburg, Publishers|location=Cape Town|isbn=978-0624043591}}</ref> కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ వద్ద ఉన్న డచ్ వలస ప్రాంతం తన ప్రారంభ స్థావరాన్ని దాటి విస్తరించింది, మరియు 1778లో దీని సరిహద్దులు అధికారికంగా ఏకీకృతం చేయబడి, సమగ్రమైన డచ్ కేప్ వలస ప్రాంతంగా రూపుదిద్దుకుంది.<ref name=Stapleton>{{cite book|last=Stapleton|first=Thomas|title=A Military History of South Africa: From the Dutch-Khoi Wars to the End of Apartheid |date=2010|pages=4–7|publisher=ABC-CLIO, LLC|location=Santa Barbara|isbn=978-0313365898}}</ref> ఆ సమయంలో, డచ్ వారు కేప్ ప్రాంతంలోని స్థానిక [[:en: Khoisan|ఖోయిసను]], [[:en: San people|శాన్]] ప్రజలను అణచివేసి, వారి సంప్రదాయ భూభాగాలను ఆక్రమించుకున్నారు.<ref name=Stapleton/> డచ్ సైనిక దళాలు తూర్పు దిశగా సాగించిన విస్తరణ యాత్రలు, పడమర దిశగా విస్తరిస్తున్న [[:en: Xhosa people|హోసా]] ప్రజలను ఎదుర్కొన్నప్పుడు నిలిచిపోయాయి.<ref name=Stapleton/> సుదీర్ఘమైన వివాదంలో చిక్కుకోకుండా ఉండే ఉద్దేశంతో, డచ్ ప్రభుత్వం మరియు హోసా నాయకులు తమతమ నియంత్రణ ప్రాంతాలను అధికారికంగా విభజించుకోవాలని, అలాగే ఒకరి సరిహద్దులను మరొకరు అతిక్రమించకూడదని అంగీకరించారు.<ref name=Stapleton/> అయితే, డచ్ వారు తమ సొంత వలసదారులను నియంత్రించడంలో విఫలమయ్యారు; ఆ వలసదారులు ఆ ఒప్పందాన్ని ధిక్కరించి Xhosa భూభాగంలోకి ప్రవేశించారు. ఇది దక్షిణ ఆఫ్రికా చరిత్రలోనే అత్యంత సుదీర్ఘమైన వలస పాలన సంబంధిత సంఘర్షణలలో ఒకటైన [[:en: Xhosa Wars|హోసా యుద్ధాలకు]] దారితీసింది.<ref name=Stapleton/> === గ్రేట్ బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్‌లతో వైరం (1652–1795) === 1651లో, ఇంగ్లీష్ పార్లమెంటు మొట్టమొదటి '([[:en: Navigation Act| నావిగేషన్ చట్టం']])ను ఆమోదించింది. ఈ చట్టం ఇంగ్లాండు, దాని కరేబియన్ వలసల మధ్య జరిగే లాభదాయక వాణిజ్యం నుండి డచ్ నౌకలను మినహాయించింది. దీని ఫలితంగా మరుసటి ఏడాదే ఇరు దేశాల మధ్య ప్రత్యక్ష ఘర్షణలు చెలరేగాయి; ఇదే మూడు 'ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాల'లో మొదటిది. ఈ యుద్ధాలు రెండు దశాబ్దాల పాటు అడపాదడపా కొనసాగుతూ, డచ్ నావికా శక్తిని క్రమంగా క్షీణింపజేసి, అంతిమంగా ఇంగ్లాండ్‌కు ప్రయోజనం చేకూర్చాయి.<ref>McEvedy (1988), p.46.</ref><ref>Taylor (2001), p.259</ref> 1661లో, చైనాలో 'మింగ్' వంశం నుండి 'క్వింగ్' వంశానికి అధికారం మారుతున్న పరిణామాల మధ్య, మింగ్ సేనాధిపతి అయిన 'కోక్సింగా' ఒక నౌకాదళాన్ని నడిపించుకుంటూ ఫార్మోసాపై దండయాత్ర చేశాడు. గవర్నర్ 'ఫ్రెడరిక్ కోయెట్' నాయకత్వంలోని డచ్ రక్షణ దళం, తొమ్మిది నెలల పాటు శత్రువులను సమర్థవంతంగా ఎదుర్కొని నిలబడింది. అయితే, జావా నుండి వచ్చిన డచ్ బలగాలను కోక్సింగా ఓడించిన తర్వాత, కోయెట్ ఫార్మోసాను అప్పగించి లొంగిపోయాడు.<ref>{{cite book |last=Coyett |first=Frederick |author-link=Frederick Coyett |chapter=Arrival and Victory of Koxinga |chapter-url=https://archive.org/stream/formosaunderdut01campgoog#page/n428/mode/1up |orig-year=First published 1675 in '' 't verwaerloosde Formosa'' |pages=412–459 |editor-last=Campbell |editor-first=William |editor-link=William Campbell (missionary) |title=Formosa under the Dutch: described from contemporary records, with explanatory notes and a bibliography of the island |year=1903 |publisher=Kegan Paul |location=London |isbn=9789576380839 |lccn=04007338 }}</ref> [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] అనేవి 1652 నుండి 1674 మధ్య ఇంగ్లీష్ మరియు డచ్ ప్రజల మధ్య జరిగిన మూడు యుద్ధాల పరంపర. రాజకీయ వివాదాలు మరియు వాణిజ్య నౌకా రవాణాలో పెరుగుతున్న పోటీ ఈ యుద్ధాలకు ప్రధాన కారణాలు.<ref>Steven C. A. Pincus, ''Protestantism and Patriotism: Ideologies and the Making of English Foreign Policy, 1650–1668'' (1996)</ref> [[:en: First Anglo-Dutch War|మొదటి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1652–54)లో, ఆనాటి నావికా యుద్ధ వ్యూహాలకు అత్యంత అనుకూలంగా ఉండే, అధిక సంఖ్యలో మరియు మరింత శక్తివంతమైన "[[:en: Ship of the line|ships of the line]]" (యుద్ధ నౌకలు) కలిగి ఉండటం ద్వారా ఇంగ్లీష్ వారికి నావికా దళపరమైన ఆధిపత్యం లభించింది. ఇంగ్లీష్ వారు అనేక డచ్ వాణిజ్య నౌకలను కూడా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. [[:en: Holmes's Bonfire|హోమ్స్ బాన్‌ఫైర్]] అనేది [[:en: Second Anglo-Dutch War|రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో, 1666 ఆగస్టు 19 మరియు 20 తేదీలలో, ఇంగ్లీష్ నావికా దళం నెదర్లాండ్స్‌లోని [[:en: Vlie|Vlie]] నదీ ముఖద్వారంపై జరిపిన ఒక ఆకస్మిక దాడి. ఈ దాడికి, ఆక్రమణ దళాల కమాండర్ అయిన రియర్-అడ్మిరల్ [[:en: Robert Holmes (admiral)|రాబర్ట్ హోమ్స్]] పేరు పెట్టారు; ఈ దాడిలో 140 నౌకలతో కూడిన భారీ డచ్ వాణిజ్య నౌకా దళాన్ని అగ్నికి ఆహుతి చేసి ధ్వంసం చేయడంలో వారు విజయం సాధించారు. అదే చర్యలో, [[:en: West-Terschelling| West-Terschelling]] పట్టణం తగులబెట్టబడింది; ఇది [[:en: Dutch Republic| Dutch Republic]]లో తీవ్ర ఆగ్రహానికి కారణమైంది. 1664లో, ఆంగ్ల దళాలు [[:en: New Netherland|న్యూ నెదర్లాండ్]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి కదిలినప్పుడు, రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం ప్రారంభమైంది. [[:en: Treaty of Breda (1667)|బ్రెడా ఒప్పందం]] (1667) ప్రకారం, న్యూ నెదర్లాండ్ ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది; దీనికి ప్రతిఫలంగా, ఆ సంవత్సరపు ప్రారంభంలోనే డచ్ దళాలు ఆక్రమించుకున్న సురినామ్‌లోని ఆంగ్ల స్థావరాలు ఇంగ్లాండ్‌కు తిరిగి ఇవ్వబడ్డాయి. 1673లో [[:en: Third Anglo-Dutch War|మూడవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో డచ్ వారు న్యూ నెదర్లాండ్‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ, మరుసటి ఏడాదే అది తిరిగి ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది. దీనితో ఉత్తర అమెరికా ఖండంలో డచ్ పాలన ముగిసింది; అయినప్పటికీ, ఆంగ్ల పాలనలో ఒక పెద్ద డచ్ సమాజం మిగిలిపోయింది, వీరు 18వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు తమ భాష, చర్చి మరియు ఆచారాలను కొనసాగించారు.<ref>Taylor (2001), p.260</ref> దక్షిణ అమెరికాలో, డచ్ వారు 1658లో [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్]] వారి నుండి [[:en: Cayenne (Dutch colony)|కయెన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు, మరియు ఒక సంవత్సరం తర్వాత ఫ్రెంచ్ వారు దానిని తిరిగి పొందేందుకు చేసిన ప్రయత్నాన్ని తిప్పికొట్టారు. అయితే, ఆ వలస ప్రాంతం లాభదాయకం కాదని తేలడంతో, 1664లో అది తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించబడింది. 1676లో డచ్ వారు దానిని మళ్ళీ స్వాధీనం చేసుకున్నారు, కానీ ఒక సంవత్సరం తర్వాత, ఈసారి శాశ్వతంగా, దానిని తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించారు. 1688 నాటి [[:en: Glorious Revolution|మహిమాన్విత విప్లవం]] ఫలితంగా, డచ్‌కు చెందిన [[:en: William III of England|విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్]] ఇంగ్లాండ్ సింహాసనాన్ని అధిష్టించారు; ఆయన ఇంగ్లాండ్, [[:en: Kingdom of Scotland|స్కాట్లాండ్]] మరియు [[:en: Kingdom of Ireland|ఐర్లాండ్]] కిరీటాలను పొందడంతో, నెదర్లాండ్సు ఇంగ్లాండు మధ్య ఎనభై ఏళ్లుగా కొనసాగుతున్న వైరం ముగిసింది, అయితే ఫ్రాన్స్‌తో ఉన్న వైరం మాత్రం అలాగే కొనసాగింది. [[:en: American Revolutionary War|అమెరికన్ విప్లవ యుద్ధం]] సమయంలో, బ్రిటన్ నెదర్లాండ్స్‌పై యుద్ధం ప్రకటించింది (దీనినే [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాల్గవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] అంటారు); ఈ యుద్ధంలో బ్రిటన్, డచ్ వలస ప్రాంతమైన సిలోన్‌ను స్వాధీనం చేసుకుంది. [[:en: Peace of Paris (1783)|పారిస్ శాంతి ఒప్పందం]] (1783) ప్రకారం, సిలోన్ తిరిగి నెదర్లాండ్స్‌కు అప్పగించబడింది మరియు [[:en: Negapatnam|నాగపట్టణం]] బ్రిటన్‌కు అప్పగించబడింది. === నెపోలియన్ యుగం (1795–1815) === [[File:Grote partij bij het opperhoofd van Dejima.jpg|thumb|జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వాణిజ్య కేంద్రం, సుమారు 1805]] 1795లో ఫ్రెంచి విప్లవ సైన్యం డచ్ గణతంత్రంపై దండెత్తి, ఆ దేశాన్ని ఫ్రాన్స్‌కు ఒక ఉపగ్రహ రాజ్యంగా మార్చింది; దీనికి బటావయను గణతంత్రం అని పేరు పెట్టారు. ఫ్రాన్స్‌తో యుద్ధంలో ఉన్న బ్రిటన్, వెంటనే ఆసియా, [[:en: Battle of Muizenberg|దక్షిణ ఆఫ్రికా]], కరేబియన్‌లలో ఉన్న డచ్ వలసలను ఆక్రమించుకునే దిశగా చర్యలు చేపట్టింది. 1802లో బ్రిటను, ఫ్రాన్సు మధ్య కుదిరిన అమియన్స్ ఒప్పందం నిబంధనల ప్రకారం, బ్రిటీషు వారు స్వాధీనం చేసుకున్న కేప్ కాలనీ మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీసు దీవులను తిరిగి ఆ గణతంత్రానికి అప్పగించారు. [[శ్రీలంక|సిలోన్]]ను మాత్రం డచ్ వారికి తిరిగి ఇవ్వలేదు; దాన్ని బ్రిటీష్ క్రౌన్ కాలనీగా మార్చారు. 1803లో బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ మధ్య మళ్ళీ యుద్ధం మొదలైన తర్వాత, బ్రిటీష్ వారు [[:en: Battle of Blaauwberg|తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నారు]] కేప్ కాలనీని మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీస్‌ను. బ్రిటీష్ వారు 1811లో [[:en: Invasion of Java (1811)|జావా దీవిపై దండెత్తి, దానిని కూడా ఆక్రమించుకున్నారు]]. 1806లో, నెపోలియన్ బటావయన్ గణతంత్రాన్ని రద్దు చేసి, ఒక రాచరిక వ్యవస్థను స్థాపించాడు; ఇందులో తన సోదరుడైన లూయిస్ బోనపార్టేని నెదర్లాండ్సు రాజుగా సింహాసనంపై అధిష్టింపజేశాడు. 1810లో నెపోలియన్ లూయిస్‌ను అధికారం నుండి తొలగించాడు, ఆ తర్వాత 1813లో ఆ దేశానికి స్వాతంత్ర్యం లభించే వరకు, ఫ్రాన్స్ నుండే ప్రత్యక్షంగా పరిపాలన సాగింది. మరుసటి సంవత్సరం, స్వతంత్ర నెదర్లాండ్స్ బ్రిటన్‌తో [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1814|ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]]పై సంతకం చేసింది. బ్రిటన్ స్వాధీనం చేసుకున్న వలసలన్నింటినీ నెదర్లాండ్స్‌కు తిరిగి అప్పగించారు; అయితే డచ్ కేప్ కాలనీ, డచ్ సిలోను, [[:en: Dutch colonisation of the Guianas|డచ్ గయానా]]లోని కొంత భాగాన్ని మాత్రం తిరిగి ఇవ్వలేదు. === నెపోలియన్ అనంతర యుగం (1815–1945) === [[File:Dutch East Indies Expansion.gif|thumb|right|upright=1.45|ఇండోనేషియా ద్వీపసమూహంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ విస్తరణ]] 1815లో నెపోలియన్ ఓటమి తర్వాత, [[:en: Congress of Vienna|వియన్నా కాంగ్రెస్]] వద్ద ఐరోపా సరిహద్దులు తిరిగి నిర్ణయించబడ్డాయి. 1581లో స్పెయిన్ నుండి [[:en: declaration of independence|స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకున్న]]ప్పటి నుండి మొదటిసారిగా, డచ్ వారు [[:en: Southern Netherlands|దక్షిణ నెదర్లాండ్స్]]తో కలిసి ఒక రాజ్యాంగబద్ధమైన రాచరిక వ్యవస్థలో, [[:en: United Kingdom of the Netherlands|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ ఆఫ్ ది నెదర్లాండ్స్]]గా తిరిగి ఏకమయ్యారు. ఈ కలయిక కేవలం 15 సంవత్సరాలు మాత్రమే కొనసాగింది. 1830లో, దేశం యొక్క దక్షిణ భాగంలో జరిగిన ఒక [[:en: Belgian Revolution|విప్లవం]] కారణంగా, [[:en: Belgium|బెల్జియం]] అనే కొత్త దేశం '' ([[:en: de facto independence| వాస్తవ స్వాతంత్ర్యం]]) పొందింది. దివాలా తీసిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ 1800 జనవరి 1న రద్దు చేయబడింది,<ref name="RICKLEFSp110">{{cite book| last =Ricklefs | first =M.C. | title =A History of Modern Indonesia Since c.1300, 2nd Edition | publisher =MacMillan | year =1991 | location =London | isbn = 0-333-57689-6 | page =110 }}</ref> మరియు దాని ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలన్నీ జాతీయం చేయబడి [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]]గా మార్చబడ్డాయి. ఆగ్నేయాసియాలో ఆంగ్లో-డచ్ (బ్రిటిష్-డచ్) వైరం [[:en: Singapore|సింగపూర్]] నౌకాశ్రయం విషయంలో కొనసాగుతూనే ఉంది; ఈ నౌకాశ్రయాన్ని 1819లో జోహోర్ సుల్తాన్ [[:en: Founding years of modern Singapore|బ్రిటిష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీకి అప్పగించారు]]. అంతకు ఒక సంవత్సరం ముందు సుల్తాన్ పూర్వీకుడితో కుదుర్చుకున్న ఒప్పందం ద్వారా ఆ ప్రాంతంపై తమకే నియంత్రణ లభించిందని డచ్ వారు వాదించారు. అయితే, సింగపూర్ ఒక అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రంగా ఎదుగుతున్న నేపథ్యంలో, అక్కడి నుండి బ్రిటిష్ వారిని తొలగించడం అసాధ్యమని డచ్ వారికి స్పష్టమైంది; తత్ఫలితంగా, [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1824|1824 నాటి ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]] ద్వారా ఈ వివాదం పరిష్కరించబడింది. ఈ ఒప్పంద నిబంధనల ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్ [[:en: Malacca|మలక్కా]]ను మరియు భారతదేశంలోని తమ స్థావరాలను బ్రిటిష్ వారికి అప్పగించింది, అలాగే సింగపూర్ పై బ్రిటిష్ వారి హక్కును గుర్తించింది. దీనికి ప్రతిఫలంగా, బ్రిటిష్ వారు [[:en: Bencoolen Presidency|Bencoolen]]ను అప్పగించారు మరియు "సింగపూర్ జలసంధికి దక్షిణాన ఉన్న ద్వీపాలలో"ని పాలకులతో ఎటువంటి ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోకూడదని అంగీకరించారు. ఈ విధంగా, ఆ [[:en: Maritime Southeast Asia|ద్వీపసమూహం]] రెండు ప్రభావ మండలాలుగా విభజించబడింది: ఒకటి [[:en: Malay Peninsula|మలయ్ ద్వీపకల్పం]]పై బ్రిటిష్ వారిది, మరొకటి ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో డచ్ వారిది.<ref>SarDesai, pp.92–93.</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ చరిత్రలోనూ, దానికి ముందున్న VOC కాలంలోనూ, తమ భూభాగాలపై డచ్ వారి నియంత్రణ చాలా వరకు బలహీనంగానే ఉండేది; అయితే, 19వ శతాబ్దం గడిచేకొద్దీ ఈ నియంత్రణ విస్తరించబడింది. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో మాత్రమే, ఆధునిక ఇండోనేషియా సరిహద్దులుగా మారిన ప్రాంతాలన్నింటికీ డచ్ ఆధిపత్యం విస్తరించగలిగింది. VOC మరియు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలాల మొత్తం 350 సంవత్సరాల చరిత్రలో ఎక్కువ భాగం, అత్యధిక జనాభా మరియు వ్యవసాయ ఉత్పాదకత కలిగిన [[:en: Java|జావా]] ప్రాంతం డచ్ ఆధిపత్యంలోనే ఉన్నప్పటికీ, [[:en: Aceh|ఆచే]], [[:en: Lombok|లొంబోక్]], [[:en: Bali|బాలి]] మరియు [[:en: Borneo|బోర్నియో]] వంటి అనేక ప్రాంతాలు ఆ కాలంలో ఎక్కువ భాగం స్వతంత్రంగానే కొనసాగాయి.<ref>{{cite book | last =Witton | first =Patrick | title =Indonesia | publisher =Lonely Planet | year =2003 | location =Melbourne | pages =23–25| isbn=1-74059-154-2 }}; {{cite book |last=Schwarz |first=A. |year=1994 |title=A Nation in Waiting: Indonesia in the 1990s |pages=[https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 3–4] |publisher=Westview Press |isbn=1-86373-635-2 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 }} </ref> 1871లో, [[:en: Dutch Gold Coast|డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్]]లోని డచ్ ఆస్తులన్నీ [[:en: Anglo-Dutch Treaties of 1870-1871|బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి]]. 1791లో డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ రద్దు చేయబడింది, మరియు సురినామ్, కరేబియన్‌లలోని దాని వలస ప్రాంతాలు నేరుగా ప్రభుత్వ పాలనలోకి తీసుకురాబడ్డాయి.<ref>Rogozinski (1999), pp.213</ref> కరేబియన్‌లోని డచ్ వలసల ఆర్థిక వ్యవస్థలు [[:en: Spanish America|స్పానిష్ అమెరికా]]లోకి వస్తువులు మరియు బానిసల అక్రమ రవాణాపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, 1814లో బానిస వ్యాపారం ముగియడం మరియు దక్షిణ, మధ్య అమెరికాలోని కొత్త దేశాలు స్పెయిన్ నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, ఆ లాభదాయకత వేగంగా క్షీణించింది. డచ్ వ్యాపారులు ఆ ద్వీపాలను వదిలిపెట్టి, భారీ సంఖ్యలో అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు లేదా అమెరికా ఖండంలోని ఇతర ప్రాంతాలకు తరలిపోయారు; దీనితో అక్కడ తక్కువ ఆదాయం కలిగిన చిన్న జనాభా మాత్రమే మిగిలింది, వీరికి డచ్ ప్రభుత్వం నుండి ([[:en: subsidy| ఆర్థిక సహాయం]]) అవసరమైంది. 1828 నుండి 1845 వరకు, [[:en: Curaçao and subordinates|ఆంటిల్స్]] ప్రాంతం సురినామ్‌తో కలిపి ఒకే పరిపాలన కింద నిర్వహించబడింది. బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు అయిన చాలా కాలం తర్వాత గానీ, 1863 వరకు డచ్ కరేబియన్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు కాలేదు (ఈ రోజును [[:en: Ketikoti|Keti Koti]] అని పిలుస్తారు); అయితే, అప్పటికి అక్కడ కేవలం 6,500 మంది బానిసలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నారు. సురినామ్‌లో, బానిస యజమానులు బానిసలను విముక్తం చేసినందుకు డచ్ ప్రభుత్వం నుండి పరిహారం డిమాండ్ చేశారు; అదే సమయంలో [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]]లో, 1848లో ఫ్రెంచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో బానిసత్వం రద్దు కావడంతో, డచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో ఉన్న బానిసలు తమ స్వేచ్ఛను తామే సాధించుకున్నారు.<ref>Rogozinski (1999), pp.213–4</ref> సురినామ్‌లో, బానిసత్వం రద్దు అయిన తర్వాత, చైనీస్ కార్మికులను [[:en: Coolie|ఒప్పంద కూలీలుగా]] వలస రావడానికి ప్రోత్సహించారు,<ref>{{cite web|url=http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|title=オリックス銀行・カードローンの申し込み方|access-date=18 May 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141115073136/http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|archive-date=15 November 2014}}</ref> అలాగే 1890 మరియు 1939 మధ్య కాలంలో జావనీస్ (జావా ద్వీపవాసులు) కూడా ఇదే విధంగా వలస వచ్చారు.<ref>[http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm Javanese in Suriname strive to preserve origins<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080407202219/http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm |date=7 April 2008 }}</ref> కరేబియన్ మరియు దక్షిణ అమెరికా ప్రాంతాలలో డచ్ వారి ఉనికి చాలా తక్కువగా ఉండేది. [[:en: Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ వెస్ట్ ఇండీస్]]లో [[:en: Aruba|అరుబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]], [[:en: Saba (island)|సబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] మరియు [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]] వంటి ప్రాంతాలు డచ్ ఆధీనంలో ఉండేవి. వీటికి సరిగ్గా దక్షిణాన [[:en: Surinam (Dutch colony)|సురినామ్]] ఉండేది. 1940లో నెదర్లాండ్స్ యుద్ధంలోకి ప్రవేశించినప్పుడు, వెస్ట్ ఇండీస్ రక్షణ బాధ్యత కేవలం స్థానిక పోలీసులు మరియు మిలీషియా (పౌర దళాల) చేతుల్లో మాత్రమే ఉండేది.<ref name= holland>{{cite web| url = http://www.waroverholland.nl/index.php?page=dutch-army-strategy-organisation-and-armament-in-wwii| title = WWIIలో డచ్ సైన్యం వ్యూహం మరియు ఆయుధాలు| website = హాలండ్ పై యుద్ధం| ప్రచురణకర్త = స్టిచింగ్ కెన్నిస్పంట్ మెయి 1940 | access-date = 15 ఆగస్టు 2016}}</ref><ref>{{cite magazine |last=Onderwater |first=Tico|date=December 2016|title='Onder bescherming der Amerikaansche vloot': Curaçao tijdens de Tweede Wereldoor |url=https://marineblad.nl/images/Marineblad/2010-2019/2016/Nr._8/MB_december_20161512.pdf|magazine=Marineblad |వాల్యూమ్=126 |ఇష్యూ=8 |పేజీలు=24-28| </ref> అక్కడ ఉన్న ఏకైక డచ్ నౌకాదళ నౌక స్లూప్ ''వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్''.<ref name= sloop>{{cite web| url = http://www.netherlandsnavy.nl/Vkinsbergen.htm| టైటిల్ = ఆర్టిలరీ ఇన్‌స్ట్రక్షన్ షిప్ వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్| last = విస్సర్ | మొదటి = జనవరి| తేదీ = 14 డిసెంబర్ 2004| website = రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం యొక్క రాయల్ నెదర్లాండ్స్ నేవీ యుద్ధనౌకలు| access-date = 15 ఆగష్టు 2016}}</ref> సురినామ్‌ను 200-బలమైన ఆర్మీ పదాతిదళం రక్షించింది, దీనికి అనుబంధంగా మిలీషియా రైఫిల్ కంపెనీ మరియు పాత స్టేషన్ షిప్ ఉంది.<ref name= holland/> అరుబా మరియు కురాకో దీవులలో ముఖ్యమైన చమురు శుద్ధి కర్మాగారాలు ఉన్నందున, 1940 మే 10న ఈ రెండు దీవులను బ్రిటిష్ సంరక్షణలోకి తీసుకున్నారు.<ref name="arubacura">{{cite web|url=https://www.verzetsmuseum.org/museum/nl/tweede-wereldoorlog/koninkrijkdernederlanden/suriname_antillen_aruba|title=Wereldoorlog in de West - Suriname, de Nederlandse Antillen en Aruba 1940-1945|website=Verzetsmuseum|language=nl|access-date=7 September 2020}}</ref> సురినామ్ అత్యంత ముఖ్యమైన బాక్సైటు సరఫరాదారులలో ఒకటిగా ఉండేది. అమెరికన్ విమానయాన పరిశ్రమకు అల్యూమినియం అత్యంత ఆవశ్యకమైనది. 1941 సెప్టెంబరులో, ఈ వలస ప్రాంతాన్ని రక్షించడంలో సహాయపడేందుకు అమెరికన్ దళాలను పంపుతామని అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]] ప్రతిపాదించారు. 1941 నవంబరులో, మొదటి 1,000 మంది అమెరికన్ సైనికులు [[:en: Paramaribo| Paramaribo]] చేరుకున్నారు.<ref>{{cite web|url=https://www.trisonline.nl/de-tris/tweede-wereldoorlog/|title=Tweede wereldoorlog|website=Troepenmacht in Suriname Online|access-date=7 September 2020|language=nl}}</ref><ref>{{cite book |last=Gibson |first=Carrie |title=Empire's Crossroads: A History of the Caribbean from Columbus to the Present Day |publisher=Grove Press |date=2014 |pages=258–263 |isbn=978-0-8021-2431-9}}</ref> 1942లో, అరుబా మరియు కురాకో దీవుల సంరక్షణ బాధ్యతను అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు అప్పగించారు.<ref name="arubacura"/> 1942లో, సురినామ్‌లో తీర రక్షణ ఫిరంగి దళాలు, ([[:en: conscription| నిర్బంధ సైనిక సేవ]]) కోసం నిధులు కేటాయించారు. సురినామ్ మరియు వెస్ట్ ఇండీస్‌లలో నిర్బంధ సైనిక సేవ కింద చేరిన సైనికులు, '[[:en: Schutterij|షుట్టెరిజు]] అని పిలువబడే జాతీయ గార్డు విభాగాలను ఏర్పాటు చేశారు. యుద్ధ సమయంలో, వందలాది మంది నిర్బంధ సైనికులు వాణిజ్య, నౌకాదళ నౌకల మీద విమాన విధ్వంసక ఫిరంగిదారులుగా సేవలందించారు; వీరిలో డజన్ల కొద్దీ సైనికులు ప్రాణాలు కోల్పోయారు. వెస్ట్ ఇండీస్‌లో స్వచ్ఛంద సేవకులు '' ("[[:en: Burgerwacht| సివిక్ గార్డ్]])లోనూ, సురినామ్‌లో '' ("[[:en: Stad en Landwacht| Stad en Landwacht]]సిటీ అండ్ కంట్రీ గార్డ్]]లోనూ చేరారు.<ref name= own>{{cite web| url = https://www.verzetsmuseum.org/museum/en/tweede-wereldoorlog/kingdomofthenetherlands/surinamatillesaruba/surinamatillesaruba,own_army| title = Our Own Army| website = verzetsmuseum.org| publisher = Dutch Resistance Museum| access-date = 15 August 2016}}</ref> అప్పటికి, ఒక డచ్ మోటార్ వేల్‌బోటు అరూబాలో గస్తీ తిరుగుతుండగా,<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=145}}</ref> కురాకో రక్షణ బాధ్యతను అనేక చిన్న నౌకలు నిర్వర్తించేవి. జూలై 1942లో, వీటిని ([[:en: convoy escorts| నౌకాదళాల రక్షణ]]) కోసం వినియోగించే నిమిత్తం ప్రత్యేకంగా కేటాయించారు.<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=258}}</ref> === వలస పాలన అంతం (1942–1975) === ====ఇండోనేషియా==== [[File:Presiden Sukarno (retouched).jpg|thumb|upright=0.55|[[:en: Sukarno| Sukarno]], ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ఉద్యమ నాయకుడు]] జనవరి 1942లో, [[:en: Imperial Japan|జపాన్]] [[:en: Netherlands East Indies campaign|నెదర్లాండ్స్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ‌మీద దండయాత్ర]] చేసింది.<ref>L., Klemen, 1999–2000, ''The Netherlands East Indies 1941–42'', "[http://warfare.gq/dutcheastindies/index.html Forgotten Campaign: The Dutch East Indies Campaign 1941–1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110726053035/http://www.dutcheastindies.webs.com/index.html |date=26 July 2011 }} అయితే [[:en: Netherlands|మాతృదేశం]] (నెదర్లాండ్స్) మాత్రం 1940లోనే [[:en: Battle of the Netherlands|[[Nazi Germany|నాజీ జర్మనీ]] ఆక్రమణకు]] గురైంది ".</ref> రెండు నెలల తర్వాత జావాలో డచ్ వారు లొంగిపోయారు; ఇండోనేషియా ప్రజలు మొదట్లో జపాన్ వారిని విముక్తిదాతలుగా స్వాగతించారు.<ref>Ricklefs (1991), p. 195. Vickers (2005), pp.85, 85.] </ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం మిగిలిన కాలంలో జరిగిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ జపనీస్ ఆక్రమణ కారణంగా, డచ్ వలస పాలన ఆర్థిక, రాజకీయ, సామాజిక వ్యవస్థలు పూర్తిగా ధ్వంసమయ్యాయి; వాటి స్థానంలో ఒక జపనీస్ పాలన ఏర్పడింది. యుద్ధానికి ముందున్న దశాబ్దాలలో, ఇండోనేషియాలోని చిన్నపాటి జాతీయవాద ఉద్యమాన్ని అణచివేయడంలో డచ్ వారు అత్యంత విజయవంతమయ్యారు; ఆ కారణంగానే, ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య సాధనలో జపనీస్ ఆక్రమణ ఒక కీలకమైన మలుపుగా పరిణమించింది. అయితే 1914లో డచ్ సోషలిస్టు [[:en: Henk Sneevliet| Henk Sneevliet]] స్థాపించిన ఇండోనేషియా కమ్యూనిస్టు పార్టీ—ఆ సమయంలో డచ్ కార్మికులు మరియు నావికులలో కూడా బాగా ఆదరణ పొందింది—1917 నుండే [[:en: Sarekat Islam| Sarekat Islam]] (చూడండి) తో వ్యూహాత్మక కూటమిని ఏర్పరచుకుంది. ఈ కూటమి ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ప్రకటన జరిగేంత వరకు కొనసాగింది; అంతేకాక, రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు ‌మీద జపనీస్ ఆక్రమణకు వ్యతిరేకంగా జరిగిన పోరాటంలో ఈ పార్టీ ప్రత్యేకించి కీలక పాత్ర పోషించింది. జపనీయులు ఇండోనేషియా జాతీయవాదాన్ని ప్రోత్సహించి, దానికి మద్దతునిచ్చారు; దీని ఫలితంగా కొత్త స్థానిక సంస్థలు ఆవిర్భవించాయి, అలాగే [[:en: Sukarno| Sukarno]] వంటి జాతీయవాద నాయకులు వెలుగులోకి వచ్చారు. డచ్ పౌరులందరినీ నిర్బంధంలో ఉంచడం వల్ల, అనేక నాయకత్వ మరియు పరిపాలనా బాధ్యతలను ఇండోనేషియా వాసులు స్వీకరించే అవకాశం లభించింది; అయినప్పటికీ, అత్యున్నత స్థాయి పదవులు మాత్రం జపనీయుల చేతుల్లోనే ఉండిపోయాయి. 1945 ఆగస్టులో జపాన్ లొంగిపోయిన రెండు రోజుల తర్వాత, సుకర్నో మరియు తోటి జాతీయవాద నాయకుడు మహమ్మద్ హట్టా ఏకపక్షంగా ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించారు. డచ్ వారు తమ వలసను తిరిగి స్థాపించడానికి ప్రయత్నించడంతో, నాలుగున్నర సంవత్సరాల పోరాటం ఇండోనేషియా జాతీయ విప్లవానికి దారితీసింది. డచ్ దళాలు చివరికి చాలా వరకు వలస భూభాగాన్ని తిరిగి ఆక్రమించుకున్నాయి మరియు గెరిల్లా పోరాటం చెలరేగింది. అధికశాతం ఇండోనేషియన్లు, మరియు అంతిమంగా అంతర్జాతీయ అభిప్రాయం కూడా స్వాతంత్ర్యానికి అనుకూలంగా ఉన్నాయి, మరియు 1949 డిసెంబర్‌లో, నెదర్లాండ్స్ ఇండోనేషియా సార్వభౌమాధికారాన్ని అధికారికంగా గుర్తించింది. 1949 ఒప్పందంలోని నిబంధనల ప్రకారం, పశ్చిమ న్యూ గినియా నెదర్లాండ్స్ న్యూ గినియాగా డచ్ వారి ఆధ్వర్యంలోనే కొనసాగింది మరియు దాని వివాదం ఒక సంవత్సరంలో పరిష్కరించబడుతుంది. ఇండోనేషియా జాతీయవాదులు మొదట్లో ఉద్దేశించినట్లుగా, అధ్యక్షుడు సుకర్నో నేతృత్వంలోని కొత్త ఇండోనేషియా ప్రభుత్వం ఆ భూభాగాన్ని ఇండోనేషియా నియంత్రణలోకి తీసుకురావాలని ఒత్తిడి చేసింది. అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ఒత్తిడి తరువాత, 1962 న్యూయార్కు ఒప్పందం ప్రకారం నెదర్లాండ్స్ దానిని ఇండోనేషియాకు బదిలీ చేసింది.<ref name="Adam">{{Cite book|title=Violent Internal Conflicts in Asia Pacific: Histories, Political Economics, and Policies|author=Adam, Asvi Warman|author2=Anwar, Dewi Fortuna |publisher=Yayasan Obor Indonesia|year=2005|pages=219}}</ref> [[File:Tropenmuseum Royal Tropical Institute Objectnumber 10019010 Groep Nederlandse kolonisten op de bo.jpg|thumb|1920లో సురినామ్‌లో డచ్ వలసవాదులు. 1975లో స్వాతంత్ర్యం తరువాత చాలా మంది యూరోపియన్లు వెళ్ళిపోయారు.]] ====సురినామ్ మరియు నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్==== 1954లో, "నెదర్లాండ్సు రాజ్యం కోసం చార్టరు" ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్, సురినామ్, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ (ఆ సమయంలో అరుబాతో సహా) "నెదర్లాండ్స్ త్రైపాక్షిక రాజ్యం"గా పిలువబడే ఒక మిశ్రమ రాజ్యంగా మారింది. రక్షణ, విదేశీ వ్యవహారాలు మరియు పౌరసత్వం వంటి కొన్ని విషయాలు మినహా, పూర్వపు వలస ప్రాంతాలకు స్వయంప్రతిపత్తి మంజూరు చేయబడింది; ఈ విషయాలు రాజ్య బాధ్యతగా ఉండేవి. 1969లో, కురాకోలో అశాంతి అల్లర్లను అణచివేయడానికి డచ్ మెరైన్‌లను పంపడానికి దారితీసింది. 1973లో, సురినామ్‌ స్వాతంత్ర్యం కోసం చర్చలు ప్రారంభమయ్యాయి; 1975లో పూర్తి స్వాతంత్ర్యం లభించడంతో డచ్ వలస సామ్రాజ్యం అంతమైంది. ఈ సందర్భాన్ని వినియోగించుకుని, సుమారు 60,000 మంది వలసదారులు నెదర్లాండ్స్‌కు తరలివెళ్లారు.<ref name="Rogozinski">Rogozinski, pp.296–7</ref><ref name="Oxford" /> 1986లో, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ సమాఖ్య నుండి విడిపోవడానికి [[:en: Aruba|అరుబా]]కు అనుమతి లభించింది; పదేళ్లలోపు పూర్తి స్వాతంత్ర్యం పొందాలని నెదర్లాండ్స్ దానిపై ఒత్తిడి తెచ్చింది. అయితే, 1994లో, ఒక స్వతంత్ర '' ([[:en: Realm| రాజభాగం]]గా దాని హోదాను కొనసాగించడానికి అంగీకారం కుదిరింది.<ref name="Rogozinski" /> 2010 అక్టోబర్ 10న, [[:en: Dissolution of the Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ రద్దు చేయబడ్డాయి]]. ఆ తేదీ నుండి అమలులోకి వచ్చేలా, అరుబా అప్పటికే అనుభవిస్తున్నటువంటి 'దేశం' హోదాను కింగ్‌డమ్ పరిధిలో [[:en: Curaçao| Curaçao]] మరియు [[:en: Sint Maarten| Sint Maarten]] కూడా పొందాయి. బోనైర్, సింట్ యుస్టాటియసు, సబా దీవులు డచ్ మునిసిపాలిటీల మాదిరిగానే హోదాను పొందాయి మరియు ఇప్పుడు వీటిని కొన్నిసార్లు కరేబియను నెదర్లాండ్సుగా సూచిస్తారు.<ref name="time">Officielebekendmakingen.nl – [https://zoek.officielebekendmakingen.nl.nl. బెస్లూయిట్ వాన్ 23 సెప్టెంబర్ 2010 టోట్ వాస్ట్‌స్టెల్లింగ్ వాన్ హెట్ టిజ్‌డిస్టిప్ వాన్ ఇన్‌వర్కింగ్‌ట్రెడింగ్ వాన్ డి ఆర్టికెలెన్ ఐ ఎన్ II వాన్ డి రిజ్‌క్స్‌వెట్ విజ్జిగింగ్ స్టాట్యూట్ ఇన్ వెర్బాండ్ మెట్ డి ఒఫెఫింగ్ వాన్ డి నెదర్‌లాండ్సే ఆంటిల్లెన్]</ref><ref>{{cite |url=http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country |archive-url=https://web.archive.org/web/20091002125516/http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country=2 అక్టోబర్=20 | |title=నెదర్లాండ్స్ యాంటిలిస్ ఒక దేశంగా ఉనికిలో లేదు |work=NRC|location=Amsterdam |date=1 అక్టోబర్ 2009 |access-date=2010-10-10 }}</ref> == వారసత్వం == [[File:Verwantschapslanden.png|thumb|డచ్ వారిచే గణనీయంగా వలస పాలనకు గురైన ప్రస్తుత దేశాలు మరియు సమాఖ్య రాష్ట్రాలు. నెదర్లాండ్స్‌లో, ఈ దేశాలను కొన్నిసార్లు ''[[:en: verwantschapslanden|బంధు దేశాలు]] అని పిలుస్తారు.]] సాధారణంగా, డచ్ వారు తమ సామ్రాజ్య గతాన్ని వేడుకగా జరుపుకోరు, అలాగే డచ్ పాఠశాల పుస్తకాలలో వారి వలస చరిత్రకు ప్రముఖ స్థానం లభించదు. తమ సామ్రాజ్య గతం పట్ల ఉన్న ఈ దృక్పథం ఇటీవలే మారడం ప్రారంభమైంది.<ref>[http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 ''Indonesian Resources and Information Program'' యొక్క ఆంగ్ల-భాషా మీడియా వేదిక అయిన ''Inside Indonesia''లో ప్రచురితమైన, 2011 నాటి విమర్శనాత్మక విశ్లేషణల పరంపర.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110630094616/http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 |date=30 June 2011 }}</ref><ref>{{cite web|last=van Leeuwen |first=Lizzy |title=Postcolonial neglect in Holland, Colonial and anticolonial sentiments lead Dutch scholars to ignore and marginalize Indies postcolonial history. |url=http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |work=2011 article series called 'Being Indo' featured in Inside Indonesia. |publisher=Inside Indonesia, the English-language media forum of the Indonesian Resources and Information Program. |access-date=15 ఆగస్టు 2012 |url-status=నిష్క్రియం |archive-url=https://web.archive.org/web/20120321152546/http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |archive-date=21 మార్చి 2012 }}</ref> మార్చి 2019లో [[:en: YouGov|యుగవ్]] నిర్వహించిన ఒక సర్వేలో, నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన ప్రతివాదులలో 50% మంది డచ్ వలస సామ్రాజ్యం పట్ల తాము కొంతమేరకైనా గర్వం అనుభవిస్తున్నామని పేర్కొనగా, 6% మంది సిగ్గుపడుతున్నామని తెలిపారు.<ref>{{cite news |title=మూడో వంతు బ్రిటన్ వాసులు తమ పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్విస్తున్నారు: సర్వే |url=https://www.aa.com.tr/en/europe/a-third-of-brits-proud-of-former-empire-survey/1762798 |work=Anadolu Agency |date=11 మార్చి 2020}}</ref><ref>{{cite web |title=2019లో తమ దేశపు పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్వపడాలా లేక సిగ్గుపడాలా అని భావించిన ప్రతివాదుల వాటా |url=https://www.statista.com/statistics/1103087/people-s-pride-in-former-empires-2019/ |publisher=Statista.com}}</ref> ===డచ్ ప్రవాసులు=== కొన్ని డచ్ వలస ప్రాంతాలలో, అక్కడికి వలస వెళ్ళిన డచ్ స్థిరనివాసుల నుండి ఉద్భవించిన, డచ్ మూలాలు కలిగిన ప్రధాన జాతి సమూహాలు ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో, [[Boer]]లు మరియు [[Cape Dutch]] వారిని కలిపి సమిష్టిగా [[Afrikaner]]లు అని పిలుస్తారు. శ్రీలంకకు చెందిన [[:en: Burgher people|బర్ఘర్ ప్రజలు]], ఇండోనేషియాకు చెందిన [[:en: Indo people|ఇండో ప్రజలు]], అలాగే [[:en: Suriname|సురినామ్‌]]కు చెందిన [[:en: Creole peoples|క్రియోల్ ప్రజలు]]—వీరందరూ డచ్ మూలాలు కలిగిన మిశ్రమ జాతి ప్రజలు. అమెరికాలో, డచ్ మూలాలు కలిగిన ముగ్గురు అధ్యక్షులు ఉన్నారు: బ్రిటిష్ మూలాలు లేని మొట్టమొదటి అధ్యక్షుడు, అలాగే డచ్ భాషను తన మాతృభాషగా కలిగిన [[:en: Martin Van Buren| Martin Van Buren]]; 26వ అధ్యక్షుడు [[:en: Theodore Roosevelt| Theodore Roosevelt]];, 32వ అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]]—ఈయన నాలుగు పర్యాయాలు (1933 నుండి 1945 వరకు) పదవికి ఎన్నికయ్యారు, అలాగే రెండు పర్యాయాల కంటే ఎక్కువ కాలం పనిచేసిన ఏకైక అమెరికా అధ్యక్షుడు కూడా ఈయనే. [[File:G.S. Smithard; J.S. Skelton (1909) - The Voortrekkers.jpg|thumb|left|దక్షిణ ఆఫ్రికాలో [[:en: Boer]] [[:en: Voortrekkers]]]] [[File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Het gezin J.J. Kunst in Tjimahi; Fritjof met theemuts en Betty met Tom op schoot TMnr 60011286.jpg|thumb|left| [[జావా]]లో ఒక డచ్ కుటుంబం, 1902]] ===డచ్ భాష=== ====ఆగ్నేయాసియాలో డచ్ భాష==== ఇండోనేషియాలో దాదాపు 350 సంవత్సరాల పాటు డచ్ వారి ఉనికి ఉన్నప్పటికీ, డచ్ భాషకు అక్కడ ఎటువంటి అధికారిక హోదా లేదు<ref>Baker (1998), p.202.</ref>. ఈ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడగలిగే అతి కొద్దిమందిలో, అత్యంత వృద్ధ తరానికి చెందిన విద్యావంతులు లేదా న్యాయ వృత్తిలో ఉన్నవారు మాత్రమే ఉన్నారు<ref>Ammon (2005), p.2017.</ref>; ఎందుకంటే కొన్ని న్యాయ నియమావళిలు (legal codes) ఇప్పటికీ కేవలం డచ్ భాషలో మాత్రమే అందుబాటులో ఉన్నాయి.<ref>Booij (1995), p.2</ref> ఇండోనేషియా భాష, దైనందిన జీవితానికి సంబంధించిన పదాలతో పాటు శాస్త్రీయ లేదా సాంకేతిక పరిభాషలోనూ, డచ్ భాష నుండి అనేక పదాలను [[loan word|స్వీకరించింది]] (అరువు తెచ్చుకుంది).<ref>Sneddon (2003), p.162.</ref> [[Indonesian language|ఇండోనేషియా]] పదాలలో 20 శాతం పదాలు డచ్ పదాల నుండి ఉద్భవించినవేనని ఒక పండితుడు పేర్కొన్నారు.<ref>{{cite journal|url=http://repositories.cdlib.org/ies/050208/|title=A Hidden Language – Dutch in Indonesia|journal=EScholarship|date=8 February 2005 |access-date=18 May 2016|last1=Maier |first1=Hendrik M. }}</ref> ====దక్షిణాసియాలో డచ్ భాష==== సిలోన్ (ఆధునిక శ్రీలంక) మరియు దక్షిణ భారతదేశంలో డచ్ వారి పాలన ఒక శతాబ్దంన్నర పాటు కొనసాగినప్పటికీ, డచ్ భాషకు సంబంధించిన ఆనవాళ్లు అక్కడ చాలా తక్కువగా లేదా అసలు లేకుండానే పోయాయి.<ref>{{Cite book|last1=Baker|first1=Colin|url=https://books.google.com/books?id=YgtSqB9oqDIC|title=Encyclopedia of Bilingualism and Bilingual Education|last2=Jones|first2=Sylvia Prys|date=1998|publisher=Multilingual Matters|isbn=978-1-85359-362-8}}</ref> ====అమెరికా ఖండాలలో డచ్ భాష==== [[:en: Suriname|సురినామ్]]లో, డచ్ అధికార భాష.<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210107182748/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|url-status=dead|archive-date=7 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> జనాభాలో 82% మంది డచ్‌ను అనర్గళంగా మాట్లాడగలరు<ref>Bron: Zevende algemene volks- en woningtelling 2004, Algemeen Bureau voor de Statistiek</ref>{{efn|జనాభాలో 58% మందికి ఇది మొదటి భాష లేదా "మాతృభాష", 24% మందికి రెండవ భాష,}} [[:en: Aruba|అరూబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]]లలో, డచ్ అధికార భాష అయినప్పటికీ, జనాభాలో కేవలం 7–8% మందికి మాత్రమే ఇది మొదటి భాషగా ఉంది;<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html#People CIA – The World Factbook – Netherlands Antilles<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101205173858/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html |date=5 December 2010 }}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210109084020/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba|url-status=dead|archive-date=9 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> అయినప్పటికీ జనాభాలో అత్యధికులు డచ్ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడతారు; సాధారణంగా విద్యాబోధనలో ఈ భాషనే ఉపయోగిస్తారు.<ref>[http://www.aruba.com/about/language.php అరుబా భాషలు] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080427154026/http://www.aruba.com/about/language.php |date=27 ఏప్రిల్ 2008 }}</ref> ఉత్తర ఆంటిల్లీస్‌లోని మూడు దీవులైన [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]], [[:en: Saba (island)|సాబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] జనాభాలో అత్యధికులు ఆంగ్లం మాట్లాడేవారే.<ref>{{cite web |url=https://www.cbs.nl/nl-nl/nieuws/2014/51/papiaments-de-meest-gesproken-taal-op-bonaire-en-engels-op-saba-en-sint-eustatius |title=బొనైర్‌లో అత్యధికులు మాట్లాడే భాష పాపియమెంటో, సాబా మరియు సింట్ యుస్టాటియస్‌లలో ఆంగ్లం |date=2014-12-18 |website=Centraal Bureau voor de Statistiek |quote=మాతృభాషలు (2013) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 85%, సాబా 93% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://longreads.cbs.nl/the-caribbean-netherlands-in-numbers-2022/what-percentage-of-the-population-speaks-dutch/ |title=సంఖ్యలలో కరేబియన్ నెదర్లాండ్స్ 2022, జనాభాలో ఎంత శాతం మంది డచ్ మాట్లాడతారు? |date=2022 |website=Statistics Netherlands (CBS)|quote=ప్రధాన భాషలు (2021) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 81%, సాబా 83% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.sint-maarten.net/population/culture/language |title=సింట్ మార్టెన్ భాషలు ఏమిటి? |date=2022 |website=sint-maarten.net |quote=ఇంగ్లీషు స్థానికులు మరియు సింట్ మార్టెన్‌ని సందర్శించే పర్యాటకుల మధ్య కమ్యూనికేషన్ యొక్క ప్రాథమిక భాష. ) |date=2021-01-25 |quote=De voertaal op het hele eiland is Engels. (ఈ ద్వీపం మొత్తంలో ప్రధాన భాష ఇంగ్లీష్.) [[న్యూ జెర్సీ]]లో, బెర్గెన్ మరియు పాసైక్ కౌంటీలలో 17వ శతాబ్దపు డచ్ వలసదారుల వారసులు మాట్లాడే, అంతరించిపోయిన డచ్ మాండలికం అయిన [[జెర్సీ డచ్]] 1921 చివరి వరకు కూడా మాట్లాడబడుతున్నట్లు గుర్తించబడింది. మెన్‌కెన్, హెచ్.ఎల్. 1921. ది అమెరికన్ లాంగ్వేజ్ |యాక్సెస్-డేట్=18 మే 2016}}</ref> న్యూయార్క్‌లోని డచ్ మాట్లాడే ప్రాంతంలో పెరిగిన యు.ఎస్. అధ్యక్షుడు మార్టిన్ వాన్ బ్యూరెన్‌కు డచ్ మాతృభాష.<ref>{{cite book |last=Widmer |first=Ted |author-link=Edward L. Widmer |year=2005 |title=Martin Van Buren: The American Presidents Series: The 8th President, 1837–1841 |publisher=Times Books |location=New York, New York |isbn=9780805069228 |url={{google books|plainurl=y|id=YiU_kd-iAcgC}} |pages=6–7}}</ref> ====ఆఫ్రికాలో డచ్ భాష==== నెదర్లాండ్స్ యొక్క అత్యంత గొప్ప భాషా వారసత్వం దాని దక్షిణ ఆఫ్రికా వలస ప్రాంతంలో ఉంది. ఈ ప్రాంతం డచ్ రైతులైన (డచ్ భాషలో ''[[:en: Boer| Boer]]'' అని పిలుస్తారు) అనేక మంది వలసదారులను ఆకర్షించింది. వీరు డచ్ భాష యొక్క సరళీకృత రూపమైన ''[[:en: Afrikaans| Afrikaans]]''ను మాట్లాడేవారు; ఈ భాష డచ్ భాషతో చాలా వరకు [[:en: mutually intelligible|పరస్పరం అర్థమయ్యేలా]] ఉంటుంది. ఈ వలస ప్రాంతం బ్రిటిష్ వారి చేతుల్లోకి వెళ్ళిన తర్వాత, ఆ వలసదారులు తమ భాషను తమతో పాటు తీసుకువెళుతూ, దేశంలోని అంతర్గత ప్రాంతాలకు విస్తరించారు. {{As of|2005}} నాటికి, ఆఫ్రికన్లు భాషను తమ ప్రాథమిక లేదా ద్వితీయ భాషగా మాట్లాడే వారి సంఖ్య 10 మిలియన్లు కాగా, డచ్ భాష మాట్లాడే వారి సంఖ్య 22 మిలియన్లకు పైగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 |title=About the Netherlands |access-date=23 August 2008 |publisher=Dutch Ministry of Foreign Affairs |archive-url = https://web.archive.org/web/20080822163610/http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 <!-- Bot retrieved archive --> |archive-date = 22 August 2008 }}</ref><ref>{{cite web |url=http://taalunieversum.org/taal/vragen/antwoord/4/ |title=Hoeveel mensen spreken Nederlands als moedertaal? |trans-title=How many people speak Dutch as mother tongue?|language=nl |access-date=23 August 2008 |publisher=[[Nederlandse Taalunie]] |year=2005 }}</ref> డచ్ భాషా మూలాలు కలిగిన ఇతర [[:en: creole language|క్రియోల్ భాషలు]] ఇవి: [[:en: Aruba| Aruba]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Curaçao| Curaçao]], [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] ప్రాంతాలలో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Papiamento| Papiamento]]; [[:en: Suriname| Suriname]]లో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Saramaccan language|Saramaccan]], [[:en: Sranan Tongo| Sranan Tongo]]; [[:en: Guyana| Guyana]]లో అంతరించిపోయిన భాష అయిన [[:en: Berbice Dutch Creole|Berbice]]; [[:en: Petjo language|Pecok]] భాష [[:en: Indonesia| Indonesia]], [[:en: Netherlands| Netherlands]] దేశాలలో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది; [[:en: Albany Dutch| Albany Dutch]] భాష U.S.లో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అది కూడా అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది. అంతరించిపోయిన [[:en: Dutch-based creole languages|డచ్-ఆధారిత క్రియోల్ భాషలలో]] ఇవి ఉన్నాయి: [[:en: Skepi Dutch Creole|Skepi]] ([[:en: Guyana| Guyana]]); [[:en: Negerhollands| Negerhollands]] ("Negro Dutch" అని కూడా పిలుస్తారు), [[:en: Jersey Dutch| Jersey Dutch]], [[:en: Mohawk Dutch| Mohawk Dutch]] (U.S.), అలాగే [[:en: Javindo language|Javindo]] ([[:en: Java| Java]]). === ప్రదేశాల పేర్లు === [[File:GezichtOpNieuwAmsterdam.jpg|thumb|1664లో [[:en: New Amsterdam| New Amsterdam]] కనిపించిన తీరు. బ్రిటిష్ పాలనలో ఇది [[:en: New York City|New York]]గా పిలువబడింది.]] New Netherland వలసలో ఒకప్పుడు భాగంగా ఉన్న New Yorkలోని కొన్ని పట్టణాలు మరియు New York నగరంలోని కొన్ని ప్రాంతాల పేర్లు డచ్ మూలాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. ఉదాహరణకు: [[:en: Brooklyn| Brooklyn]] ([[:en: Breukelen| Breukelen]] పేరు మీద), [[:en: Flushing, Queens|Flushing]] ([[:en: Vlissingen| Vlissingen]] పేరు మీద), [[:en: Bowery|Bouwerij]] అంటే నిర్మాణ స్థలం, పేరు మీద), [[:en: Harlem| Harlem]] ([[:en: Haarlem| Haarlem]] పేరు మీద), [[:en: Coney Island| కొనినె దీవి ]] నుండి వచ్చింది; ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్ [[:en: Konijneneiland| కుందేళ్ళ ద్వీపం]], [[:en: Staten Island| Staten Island]] ("[[:en: States General of the Netherlands|రాష్ట్రాల) ద్వీపం అని అర్థం]]. New Netherland వలస యొక్క చివరి డైరెక్టర్-జనరల్ అయిన [[:en: Pieter Stuyvesant| Pieter Stuyvesant]], New York నగరంలోని ఒక వీధికి, ఒక ప్రాంతానికి మరియు కొన్ని పాఠశాలలకు, అలాగే [[:en: Stuyvesant, New York|Stuyvesant]] పట్టణానికి తన పేరును అందించారు. ఉత్తర న్యూయార్క్‌లోని హడ్సన్ నది వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలు, నగరాల పేర్లు డచ్ మూలాలను కలిగి ఉన్నాయి (ఉదాహరణకు [[:en: Yonkers| Yonkers]], [[:en: Hoboken| Hoboken]], [[:en: Haverstraw| Haverstraw]], Claverack, [[:en: Staatsburg|Staatsburg]], Catskill, Kinderhook, Coeymans, Rensselaer, Watervliet. [[:en: Long Island| Long Island]] రూపొందించే నాలుగు కౌంటీలలో ఒకటైన [[:en: Nassau County| Nassau County]] పేరు కూడా డచ్ మూలాల నుండే వచ్చింది. Philadelphia వద్ద Delaware నదిలో కలిసే Schuylkill నది పేరు కూడా డచ్ మూలాలకు చెందినదే; దీని అర్థం 'దాగి ఉన్న' లేదా 'రహస్యంగా ప్రవహించే' నది. [[సురినామ్]]లోని అనేక పట్టణాలు మరియు నగరాలు నెదర్లాండ్స్‌లోని ఆల్క్‌మారు, వాగెనింగెను, గ్రోనింగెను వంటి నగరాలతో పేర్లను పంచుకుంటాయి. కురాకో రాజధానికి విల్లెమ్‌స్టాడు అని పేరు పెట్టారు మరియు సింట్ యుస్టాటియసు, [[అరుబా]] రెండింటి రాజధానులకు ఒరంజెస్టాడు అని పేరు పెట్టారు. మొదటి దానికి డచ్ యువరాజు 2వ విల్లెం వాన్ ఒరాంజే-నస్సావు (విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు) పేరు పెట్టారు మరియు మిగిలిన రెండింటికి ప్రస్తుత డచ్ రాజవంశం యొక్క మొదటి భాగం పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియాలో, ఉత్తర సుమత్రా లోని టోబా రీజెన్సీలో ఉన్న నస్సావు జిల్లాకు హౌస్ ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు పేరు పెట్టారని నమ్ముతారు. బంజర్ రీజెన్సీ లోని ఒరాంజే నస్సావు బొగ్గు గనికి ఆ రాజవంశం పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Syamtasiyah |first=Ita |title=Kesultanan Banjarmasin pada abad ke-19: ekspansi pemerintah Hindia Belanda di Kalimantan |date=2012 |publisher=Serat Alam Media |isbn=978-602-19552-1-5 |edition=1వ |location=South Tangerang |trans-title=19వ శతాబ్దంలో బంజర్‌మసిన్ సుల్తానేట్: కాలిమంతన్‌లో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ప్రభుత్వ విస్తరణ}}</ref> పున్‌కాక్ జయరామ్‌గా కూడా పిలువబడ్డ [[:en: Parunc| Parunc]] డచ్ అన్వేషకుడు జాన్ కార్స్టెన్‌జూన్ పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Lorentz |first=H.A. |title=Zwarte Menschen – Witte Bergen: Verhaal van den Tocht naar het Sneeuwgebergte van Nieuw-Guinea |date=1910 |publisher=[[Brill Publishers|EJ. బ్రిల్]] |location=[[లైడెన్]]}</ref> సెంట్రలు పాపువాలోని లోరెంట్జ్ నేషనల్ పార్కు తన 1909–10 సాహసయాత్రలో ఆ ప్రాంతం గుండా ప్రయాణించిన హెండ్రికసు అల్బెర్టసు లోరెంట్జు పేరు పెట్టబడింది.<ref>{101}వెబ్ వాన్ హెట్ ఆర్చీఫ్ వాన్ మిస్టర్. డా. హెచ్.ఎ. లోరెంజ్ [levensjaren 1871-1944], 1902-1915; టి.ఎ.ఎన్. లోరెంజ్, 1848-1890; Nieuw-Guinea Expeditie 1905-1914 {{!}} Nationaal Archief |url=https://www.nationaalarchief.nl/onderzoeken/archief/2.21.183.51 |access-date=2025-12-17 |website=www.nationaalarchief.nl |language=nl}}</ref> దక్షిణాఫ్రికాలోని అనేక [[:en: Largest Metropolitan areas in South Africa|ప్రధాన నగరాలు]] డచ్ పేర్లను కలిగి ఉన్నాయి, ఉదాహరణకు [[:en: Johannesburg| Johannesburg]], [[:en: Kaapstad| Kaapstad]], [[:en: Vereeniging| Vereeniging]], [[:en: Bloemfontein| Bloemfontein]], [[:en: Vanderbijlpark| Vanderbijlpark]]. [[:en: New Zealand|న్యూజిలాండ్]] అనే దేశం పేరు డచ్ [[:en: cartographers|భూపట చిత్రకారుల]] నుండి ఉద్భవించింది; వీరు ఆ దీవులకు, డచ్ [[:en: Seventeen Provinces|ప్రావిన్స్]] అయిన [[:en: Zeeland|జీలాండ్]] పేరు మీద '' Nova Zeelandia'' అని నామకరణం చేశారు.<ref name="StatenLandt">{{cite web |url = http://www.teara.govt.nz/en/european-discovery-of-new-zealand/3 |title=Tasman's achievement |publisher=Te Ara – the Encyclopedia of New Zealand |date=21 September 2007 |access-date=16 February 2008 |last=Wilson |first=John }}</ref> ఆ తర్వాత, బ్రిటిష్ అన్వేషకుడు [[:en: James Cook|జేమ్స్ కుక్]] ఆ పేరును ఆంగ్ల రూపంలోకి మార్చి 'New Zealand'గా వ్యవహరించారు.{{efn|న్యూజిలాండ్‌కు యూరోపియన్లు పెట్టిన మొట్టమొదటి పేరు ''Staten Landt''; 1642లో ఈ దీవులను సందర్శించిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా నిలిచిన డచ్ అన్వేషకుడు [[Abel Tasman|ఏబెల్ టాస్మన్]] ఈ పేరును సూచించారు. 1615లో దక్షిణ అమెరికా దక్షిణ కొన వద్ద [[:en: Jacob Le Maire| Jacob Le Maire]] కనుగొన్న భూభాగంతో అనుసంధానించబడిన ఒక దక్షిణ ఖండంలో ఇది ఒక భాగమని టాస్మన్ భావించాడు; ఆ భూభాగానికి [[Isla de los Estados|Staten Landt]] అని పేరు పెట్టబడింది, దీని అర్థం "(డచ్) స్టేట్స్-జనరల్ యొక్క భూమి".<ref>{{Cite web |url=http://history-nz.org/discovery1.html |title=The Discovery of New Zealand |access-date=12 October 2010 |archive-date=9 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170709115228/http://www.history-nz.org/discovery1.html |url-status=live }}</ref>}} ఆస్ట్రేలియాకు చెందిన ద్వీప రాష్ట్రమైన [[:en: Tasmania| Tasmania]]కు, డచ్ [[:en: explorer|అన్వేషకుడు]] అయిన [[:en: Abel Tasman| Abel Tasman]] పేరు పెట్టారు; ఈ ద్వీపాన్ని చూసిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా (నమోదైన ఆధారాల ప్రకారం) 1642 నవంబర్ 24న ఆయనే గుర్తించారు. ఆయన మొదట ఈ ద్వీపానికి తన పోషకుడైన [[:en: Anthony van Diemen| Anthony van Diemen]] పేరు మీద ' Anthony van Diemen's Land' అని నామకరణం చేశారు; ఆంథోనీ వాన్ డీమెన్ అప్పట్లో [[:en: Dutch East Indies| Dutch East Indies]] గవర్నర్‌గా వ్యవహరించేవారు. ఆ తర్వాత బ్రిటిష్ వారు ఈ పేరును కుదించి [[:en: Van Diemen's Land| Van Diemen's Land]]గా మార్చారు. ఈ ద్వీపాన్ని మొట్టమొదట కనుగొన్న యూరోపియన్ అన్వేషకుడి గౌరవార్థం, 1856 జనవరి 1న దీనికి అధికారికంగా కొత్త పేరు పెట్టారు.<ref>'Select chronology of renaming' ''Parliament of Tasmania'' http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110422111627/http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm |date=22 April 2011 }} Retrieved 15 June 2009.</ref> [[:en: Arnhem Land| Arnhem Land]]కు, 'Arnhem' అనే పేరు గల డచ్ నౌక పేరు పెట్టారు. Arnhem నౌక కెప్టెన్ ( Willem van Coolsteerdt, Arnhem ప్రాంతానికి తూర్పున ఉన్న ఒక పెద్ద ద్వీపానికి కూడా పేరు పెట్టారు; అదే [[:en: Groote Eylandt | Groote Eylandt ]]—ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్‌లో 'Groot Eiland అంటే 'పెద్ద ద్వీపం' ([[:en: Large Island| Large Island]] అని అర్థం. [[File:Stadthuys Christ Church Malacca.jpg|thumb|[[:en: Malacca| Malacca]], [[Malaysia]]లో ఉన్న Stadthuys భవనం; ఆసియాలోనే అత్యంత పురాతనమైన డచ్ భవనంగా ఇది పరిగణించబడుతుంది<ref>[http://travel.tourism.gov.my/consumer/destinations/item.asp?item=stadthuys Tourism.gov.my]{{dead link|date=April 2018 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>]] ===వాస్తుశిల్పం=== [[File:Batavia City Hall (Jakarta History Museum) Fatahillah Square (2025) - img 03.jpg|thumb|[[Kota Tua|Batavia]]లోని [[Jakarta History Museum|Stadhuis]] (నగర భవనం); ఇది స్వయంగా [[Dam Palace]] నమూనాలో నిర్మించబడిందని చెబుతారు.]] [[File:Dutch Reformed Church (organ and pulpit), Vosburg.JPG|thumb|[[:en: Vosburg| Vosburg]], [[:en: South Africa| South Africa]]లోని [[:en: Dutch Reformed Church| Dutch Reformed Church]]లో ఉన్న క్రైస్తవ శిలువ, బలిపీఠం, ఉపన్యాస వేదిక మరియు ఆర్గాన్ వాయిద్యం.]] [[File:Gedung-Sate-Trees.jpg|thumb|[[:en: Bandung| Bandung]], [[:en: Indonesia| Indonesia]]లో ఉన్న [[:en: Gedung Sate| Gedung Sate]]; 20వ శతాబ్దం ప్రారంభానికి చెందిన ఈ వలసకాలపు భవనం, ఆధునిక పాశ్చాత్య నవ్య-శాస్త్రీయ శైలిని స్థానిక నిర్మాణ అంశాలతో మేళవిస్తుంది.]] సురినామ్ రాజధాని Paramariboలో, డచ్ వారి [[:en: Fort Zeelandia (Paramaribo)|Fort Zeelandia]] కోట నేటికీ సగర్వంగా నిలిచి ఉంది. ఆ నగరమే స్వయంగా తన పాత వీధుల అమరికను మరియు వాస్తుశిల్పాన్ని చాలా వరకు కాపాడుకుంది; ఇది ప్రపంచంలోని UNESCO వారసత్వ సంపదలో ఒక భాగంగా గుర్తింపు పొందింది. మలేషియాలోని Malacca నగర కేంద్రంలో, [[:en: Stadthuys|Stadthuys భవనం]] మరియు [[:en: Christ Church, Malacca|Christ Church]]లు డచ్ ఆక్రమణ కాలానికి గుర్తుగా నేటికీ నిలిచి ఉన్నాయి. [[:en: Fort Goede Hoop| Fort Goede Hoop]] (ఆధునిక [[:en: Hartford, Connecticut| Hartford]]) మరియు [[:en: Fort Orange| Fort Orange]] (ఆధునిక [[:en: Albany, New York| Albany]]) లకు సంబంధించిన పురావస్తు అవశేషాలు ఇప్పటికీ అక్కడ ఉన్నాయి.<ref>[http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html డచ్ వలస అవశేషాలు] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20080509161409/http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html |date=9 మే 2008 }}</ref> Aruba, Curaçao, Bonaire మరియు [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] లలో డచ్ వాస్తుశైలిని సులభంగా గమనించవచ్చు. ముఖ్యంగా [[:en: Willemstad| Willemstad]] నగరంలో డచ్ శైలి భవనాలు స్పష్టంగా కనిపిస్తాయి; ఇవి ఏటవాలుగా ఉండే ([[:en: gables| పైకప్పులు]]), పెద్ద కిటికీలు మరియు ఆకాశాన్ని తాకేలా ఉండే అలంకార శిఖరాలను కలిగి ఉంటాయి.<ref>[http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm Willemstad, Curaçao, Netherlands Antilles - ఈ నెల వారసత్వ ప్రదేశం] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080303185548/http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm |date=3 మార్చి 2008 }}</ref> శ్రీలంకలో, ముఖ్యంగా గాలే కోటలో డచ్ వాస్తుశిల్పాన్ని కూడా చూడవచ్చు. ఇక్కడ డచ్ వారి కోట గోడలు, కాలువ చెక్కుచెదరకుండా భద్రపరచబడ్డాయి. కొంతవరకు, పూర్వపు VOC అధికారుల ఉష్ణమండల విల్లాలు కూడా అలాగే ఉన్నాయి. ఈ వాస్తుశిల్పానికి కొన్ని ప్రముఖ ఉదాహరణలు గాలేలోని పూర్వపు గవర్నర్ భవనం (ప్రస్తుతం అమంగల్ల హోటల్ అని పిలుస్తారు) మరియు పాత డచ్ రిఫార్మ్డ్ చర్చ్. రాజధాని కొలంబోలో, కోట చుట్టూ ఉన్న అనేక డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వాస్తుశిల్పాలు బ్రిటిష్ కాలంలో కూల్చివేయబడ్డాయి. మిగిలిన వాటిలో పాత కొలంబో డచ్ హాస్పిటల్ మరియు వోల్వెండాల్ చర్చ్ ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన కాలంలో, కేప్ డచ్ వాస్తుశిల్పం అని పిలువబడే ఒక ప్రత్యేకమైన వాస్తుశిల్పం అభివృద్ధి చేయబడింది. ఈ వాస్తుశిల్ప శైలిని స్టెల్లెన్‌బోష్, స్వెల్లెండమ్, తుల్బాగ్ మరియు గ్రాఫ్-రైనెట్ వంటి చారిత్రక పట్టణాలలో చూడవచ్చు. పూర్వపు డచ్ రాజధాని కేప్ టౌన్‌లో, క్యాజిల్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ తప్ప VOC కాలం నాటివి దాదాపు ఏవీ మిగలలేదు. డచ్ వారు బటావియా తీరాలకు చేరుకున్న కొద్దికాలానికే భవనాలను నిర్మించడం ప్రారంభించినప్పటికీ, ఇండోనేషియాలో నేటికీ నిలిచి ఉన్న డచ్-నిర్మిత కట్టడాలలో చాలా వరకు 19వ మరియు 20వ శతాబ్దాలకు చెందినవి. రక్షణ ప్రయోజనాల కోసం ఉపయోగించిన వలసవాద కాలం నాటి కోటలు, ఈ ద్వీపసమూహంలోని అనేక ప్రధాన తీర నగరాలలో ఇప్పటికీ ఉన్నాయి. మిగిలి ఉన్న డచ్ భవనాలలో అత్యధిక సంఖ్యలో జావా మరియు సుమత్రాలో, ముఖ్యంగా జకార్తా, బాండుంగ్, సెమరాంగ్, యోగ్యకార్తా, సురబయ, సిరెబోన్, పసురువాన్, బుకిట్టింగి, సవాహ్లుంటో, మేడాన్, పడాంగ్ మరియు మలాంగ్ వంటి నగరాలలో చూడవచ్చు. అలాగే, పూర్వపు ప్రధాన సుగంధ ద్రవ్యాల ద్వీపాలైన బండా నీరా, నుసా లౌట్ మరియు సపరువా చుట్టూ 17-19వ శతాబ్దపు డచ్ వాస్తుశిల్పానికి చెందిన ముఖ్యమైన ఉదాహరణలు ఉన్నాయి. పరిమిత ఆర్థిక అభివృద్ధి కారణంగా ఇవి తమ వలసవాద అంశాలను చాలా వరకు నిలుపుకున్నాయి. డచ్ వలసవాద వాస్తుశిల్పానికి మరో ప్రముఖ ఉదాహరణ మకాసర్‌లోని ఫోర్ట్ రోటర్‌డామ్. డచ్ వారి తొలినాటి నిర్మాణాలు ఎక్కువగా వారి మాతృదేశంలోని నిర్మాణ శైలినే ప్రతిబింబించేవి (ఉదాహరణకు [[:en: Toko Merah| Toko Merah]]). అయితే, ఈ భవనాలు ఉష్ణమండల వాతావరణానికి సరిపడేవి కావు, పైగా వాటి నిర్వహణ ఖర్చుతో కూడుకున్నది. ఫలితంగా, డచ్ అధికారులు ఉష్ణమండల పరిస్థితులకు అనుగుణంగా మారడం ప్రారంభించారు; ఇందులో భాగంగా వారు తమ [[:en: Dutch Indies country houses|విల్లాల]] నిర్మాణంలో విశాలమైన వరండాలు, మెరుగైన గాలి వెలుతురు ఏర్పాట్లు మరియు స్థానిక శైలిలో ఉండే ఎత్తైన పైకప్పుల వంటి దేశీయ నిర్మాణ అంశాలను జోడించారు. "డచ్ వారి ఉనికి ప్రారంభ దశలో, జావాలో జరిగిన డచ్ నిర్మాణ కార్యకలాపాలు వలసపాలన నాటి నిర్మాణ శైలిపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, ఉష్ణమండల మరియు స్థానిక సాంస్కృతిక పరిస్థితులకు అనుగుణంగా ఆ శైలిలో మార్పులు చేయబడ్డాయి," అని ఇండోనేషియా కళలు మరియు ([[:en: design| రూపకల్పన]] ఆచార్యులు పముడ్జి సుప్తాందర్ పేర్కొన్నారు.<ref>{{in lang|id}}Suptandar, Pamudji ''Tokoh Pejuang Kemerdekaan, Pembangunan, Dan Pendidikan.'' (Publisher: Penerbit Universitas Trisakti, Jakarta) {{ISBN|979-8398-86-6}}</ref> ఈ శైలిని ''arsitektur Indis'' (ఇండీస్ నిర్మాణ శైలి) అని పిలిచేవారు; ఇది అప్పటికే వాడుకలో ఉన్న సంప్రదాయ హిందూ-జావానీస్ నిర్మాణ శైలిని, యూరోపియన్ నిర్మాణ రూపాలతో మేళవిస్తుంది.<ref>{{in lang|id}}Article by Dr. Mauro Rahardjo, architect, lecturer and founder of [[Feng_Shui]] School Indonesia and Indonesian Feng Shui Society. [http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100316115232/http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/|date=16 March 2010}}</ref> జకార్తాలో ఇప్పటికీ నిలిచి ఉండి, వాడుకలో ఉన్న అనేక ప్రభుత్వ భవనాలు—అధ్యక్ష భవనం, ఆర్థిక మంత్రిత్వ శాఖ మరియు ప్రదర్శన కళల కేంద్రం వంటివి—19వ శతాబ్దంలో '' ([[:en: Neoclassical| క్లాసిసిస్ట్]] శైలిలో నిర్మించబడ్డాయి. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, పాక్షికంగా 'డచ్ నైతిక విధానం' (Dutch Ethical Policy) కారణంగా, ఆర్థిక విస్తరణతో పాటు ఈ వలస ప్రాంతానికి వలస వచ్చే డచ్ ప్రజల సంఖ్య పెరిగింది. మధ్యతరగతి జనాభా పెరుగుదల కారణంగా, 'ఇండీస్' (డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్) వ్యాప్తంగా ఉన్న ప్రధాన నగరాల్లో 'గార్డెన్ సబర్బ్స్' (తోటల నగర శివారు ప్రాంతాలు) అభివృద్ధి చెందాయి; ఇక్కడి అనేక గృహాలు 'ఇండీస్ శైలి' నుండి '' ([[:en: Neo-Renaissance| నియో-పునరుజ్జీవన]] మరియు ఆధునిక 'ఆర్ట్ డెకో' వరకు వివిధ శైలులలో నిర్మించబడ్డాయి. ఈ నివాస ప్రాంతాలకు కొన్ని ఉదాహరణలు: జకార్తాలోని 'మెంటెంగ్', సురబయలోని 'డార్మో', మెడాన్‌లోని 'పోలోనియా', యోగ్యకర్తలోని 'కోటబారు', సెమరాంగ్‌లోని 'న్యూ కాండి' మరియు ఉత్తర బాండుంగ్‌లోని చాలా ప్రాంతాలు. ఇండోనేషియా, 'Nieuwe Zakelijkheid', 'De Stijl', 'Nieuw Indische' మరియు 'Amsterdam School' వంటి డచ్ 'ఆర్ట్ డెకో' నిర్మాణ ఉద్యమాలకు ఒక ప్రయోగ వేదికగా కూడా మారింది. 'Wolff Schoemaker' మరియు 'Henri Maclaine Pont' వంటి పలువురు ప్రఖ్యాత వాస్తుశిల్పులు స్థానిక నిర్మాణ శైలిని ఆధునీకరించడానికి ప్రయత్నించారు; దీని ఫలితంగా 'Pohsarang Church' మరియు 'Bandung Institute of Technology' వంటి అనేక విశిష్టమైన రూపకల్పనలు ఆవిర్భవించాయి. ఈ 'ఆర్ట్ డెకో' (Art Deco) శైలి భవనాల యొక్క అతిపెద్ద నిల్వను బండుంగ్ నగరంలో చూడవచ్చు; వాస్తుశిల్ప పరంగా చూస్తే, ఇండోనేషియాలోనే అత్యంత 'యూరోపియన్' నగరంగా దీనిని పరిగణించవచ్చు. ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యం పొందినప్పటి నుండి, చారిత్రక భవనాల పరిరక్షణ పట్ల ఆసక్తి చూపిన ప్రభుత్వాలు చాలా తక్కువ. గత కొన్ని దశాబ్దాలలో, షాపింగ్ కేంద్రాలు లేదా కార్యాలయ భవనాలను నిర్మించడం కోసం, వాస్తుశిల్ప పరంగా ఎంతో వైభవం కలిగిన అనేక భవనాలను కూల్చివేశారు; ఉదాహరణకు [[:en: Hotel des Indes (Batavia)| Hotel des Indes]], [[:en: Harmony Society, Batavia| Harmony Society]]. అయితే ప్రస్తుతం, తమ పాత భవనాలను పరిరక్షించుకోవడం యొక్క విలువ గురించి ఎక్కువ మంది ఇండోనేషియన్లలో అవగాహన పెరుగుతోంది. <blockquote>"ఒక దశాబ్దం క్రితం, జకార్తాలోని పాత ప్రాంతాన్ని కాపాడటానికి నేను చేస్తున్న ప్రయత్నాల గురించి తెలిసినప్పుడు, చాలా మంది నన్ను పిచ్చివాడినిగా భావించారు. కొన్ని సంవత్సరాల తర్వాత, ఆ వ్యతిరేక స్వరాలు క్రమంగా మరుగున పడటం మొదలయ్యాయి. ఇప్పుడు చాలా మంది నాతో ఏకీభవిస్తూ, 'మనం మన నగరాన్ని ఎలా కాపాడుకోగలం?' అని ఆలోచించడం మొదలుపెట్టారు. గతంలో, చారిత్రక భవనాల కూల్చివేతకు వ్యతిరేకంగా జరిగే నిరసనలను పట్టించుకోకుండా ఉండటానికి, వలస పాలన కాలం పట్ల ఉన్న వ్యతిరేక భావనను తరచుగా ఒక సాకుగా ఉపయోగించుకునేవారు. ఇప్పుడు మాత్రం, పెరుగుతున్న సంఖ్యలో ప్రజలు ఆ పాత వలస భవనాలను కేవలం 'వలస పాలన చిహ్నాలుగా' చూడటం మానేసి, తమ నగరం యొక్క సమగ్ర వారసత్వంలో ఒక భాగంగా పరిగణిస్తున్నారు," అని ప్రముఖ ఇండోనేషియా వాస్తుశిల్పి మరియు పరిరక్షకుడు బుడి లిమ్ పేర్కొన్నారు.<ref>Lim, Budy ''The past in the present: architecture in Indonesia.'' (Publisher: NAI Rotterdam, 19 January 2007) See also: {{cite web |title=Pride of Indonesia – World Expo's Indonesia Pav|url=http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100719225202/http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|archive-date=2010-07-19|access-date=2010-10-12}}; [http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html] {{వెబ్‌ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110727161507/http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html|date=27 జూలై 2011}} మరియు [http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf] {{వెబ్ ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110722001916/http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf|date=22 జూలై 2011}}</ref></blockquote> ===మౌలిక సదుపాయాలు=== [[File:Java Great Post Road.svg|thumb|left|upright=1.35|పశ్చిమ [[జావా]] నుండి తూర్పు జావా వరకు విస్తరించి ఉన్న ''[[:en: Great Post Road|గ్రేట్ పోస్ట్ రోడ్]]]] ఇండోనేషియాలోని '' ([[:en: Art Deco| ఆర్ట్ డెకో]]) వాస్తుశిల్పంతో పాటు, దేశంలోని రైలు మరియు రహదారి మౌలిక సదుపాయాలలో ఎక్కువ భాగం, అలాగే దాని ప్రధాన నగరాలు కూడా వలస పాలన కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref><ref>చిత్రాల కోసం 'Royal Institute of language, geography and ethnology' (KITLV) వెబ్‌సైట్‌ను చూడండి: [http://www.geheugenvannederland.nl/?/en/collecties/nederlands-indie_in_fotos,_1860-1940/kitlv] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120128171930/http://www.geheugenvannederland.nl/?%2Fen%2Fcollecties%2Fnederlands-indie_in_fotos%2C_1860-1940%2Fkitlv|date=28 January 2012}}</ref> వలస పాలన నాటి పారిశ్రామికీకరణ మరియు పట్టణ అభివృద్ధికి ముందు, ఇండోనేషియాలోని అనేక ప్రధాన నగరాలు కేవలం గ్రామీణ స్థాయి పట్టణాలుగా మాత్రమే ఉండేవి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.215, 716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref> జావా ద్వీపంలో దీనికి ఉదాహరణలుగా రాజధాని జకార్తా మరియు బాండుంగ్ నగరాలను పేర్కొనవచ్చు; జావా వెలుపల ఉన్న ఉదాహరణలలో [[:en: Ambon, Maluku|అంబోన్]] మరియు [[:en: Menado|మెనాడో]] నగరాలు ఉన్నాయి. జావా ద్వీపంలోని చాలా ప్రధాన రైలు మార్గాలు, రైల్వే స్టేషన్లు, అలాగే పశ్చిమ జావాను తూర్పు జావాతో కలిపే ప్రధాన రహదారి—దీనిని ఈ పనిని పర్యవేక్షించిన గవర్నర్ జనరల్ పేరు మీద [[:en: Daendels| Daendels]] [[:en: Great Post Road| Great Post Road]] (డచ్‌లో: Grote Postweg) అని పిలుస్తారు<ref>Daendels (1762–1818), ఫ్రాన్స్‌కు అనుకూలంగా వ్యవహరించిన ఒక గవర్నర్ జనరల్; ఈ రహదారికి ఆయన మొదట ''La Grand Route'' అని పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియన్ భాషలో దీనిని ''Jalan Raya Pos'' అని పిలుస్తారు. 1996లో, ఇండోనేషియన్ రచయిత [[:en: Pramoedya_Ananta_Toer|]] వ్యాఖ్యానంతో ఈ రహదారిపై ఒక డాక్యుమెంటరీ రూపొందించబడింది. చూడండి: [https://www.imdb.com/title/tt0282626/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170405170545/http://www.imdb.com/title/tt0282626/|date=5 April 2017}}</ref>—అన్నీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి. 1800 మరియు 1950 మధ్య కాలంలో, డచ్ ఇంజనీర్లు ఒక భారీ మౌలిక సదుపాయాల వ్యవస్థను నిర్మించారు. ఇందులో {{convert|67000|km|mi|sp=us}} రహదారులు, {{convert|7500|km|mi|sp=us}} రైలు మార్గాలు, అనేక పెద్ద వంతెనలు, 1.4 మిలియన్ హెక్టార్ల (5,400 చదరపు మైళ్లు) వరి పొలాలకు సాగునీరు అందించే ఆధునిక నీటిపారుదల వ్యవస్థలు, పలు అంతర్జాతీయ నౌకాశ్రయాలు మరియు 140 ప్రజా తాగునీటి సరఫరా వ్యవస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారు నిర్మించిన ఈ ప్రజా పనులు, వలస మరియు వలసానంతర ఇండోనేషియా రాజ్యానికి భౌతిక ఆధారంగా నిలిచాయి.<ref>Ravesteijn, Wim "Between Globalization and Localization: The Case of Dutch Civil Engineering in Indonesia, 1800–1950," in Comparative Technology Transfer and Society, Volume 5, Number 1, 1 April 2007(Publisher: Project MUSE [http://muse.jhu.edu/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140506133533/http://muse.jhu.edu/|date=6 May 2014}}) pp. 32–64. [http://muse.jhu.edu/login?uri=/journals/comparative_technology_transfer_and_society/v005/5.1ravesteijn.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141216200847/http://muse.jhu.edu/login?uri=%2Fjournals%2Fcomparative_technology_transfer_and_society%2Fv005%2F5.1ravesteijn.html|date=16 December 2014}} {{ISSN|1542-0132}}</ref> ===వ్యవసాయం=== [[File:Hollandse plantage in Bengalen Rijksmuseum SK-A-4283.jpeg|thumb|మొఘల్ బెంగాలులో డచ్ వారి తోటల పెంపకం, 1665]] కాఫీ, తేయాకు, [[:en: cocoa bean|కోకో]], [[పొగాకు]], [[రబ్బరు]] వంటి పంటలను డచ్ వారే ప్రవేశపెట్టారు. మధ్య మరియు దక్షిణ అమెరికాలో కాఫీ మొక్కల విస్తరణను ప్రారంభించిన మొట్టమొదటి వారు డచ్ వారే; 19వ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటికి, [[జావా]] ప్రపంచంలోనే మూడవ అతిపెద్ద కాఫీ ఉత్పత్తి కేంద్రంగా అవతరించింది.<ref>[http://www.ico.org/coffee_story.asp International Coffee organization] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101108145141/http://www.ico.org/coffee_story.asp |date=8 November 2010 }}</ref> 1778లో డచ్ వారు [[ఫిలిప్పీన్స్]] నుండి కోకోను [[ఇండోనేషియా]]కు తీసుకువచ్చి, దాని భారీ స్థాయి ఉత్పత్తిని ప్రారంభించారు.<ref>[http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm Chocolate website.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100213104104/http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm |date=13 February 2010 }}</ref> ప్రస్తుతం, సహజ రబ్బరు ఉత్పత్తిలో ఇండోనేషియా ప్రపంచంలోనే రెండవ అతిపెద్ద దేశంగా నిలిచింది; ఈ పంటను 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో డచ్ వారే ఇక్కడ ప్రవేశపెట్టారు.<ref>Penot, Eric. ''{{'}}From shifting agriculture to sustainable rubber complex agroforestry systems (jungle rubber) in Indonesia: an history of innovations production and adoption process.{{'}}'' (Bogor, 1997).{{cite web|url=http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do%3Dview_pub_detail%26pub_no%3DRP0010-04 |title=Publication &#124; World Agroforestry Center |access-date=31 అక్టోబర్ 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120309132455/http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do=view_pub_detail&pub_no=RP0010-04 |archive-date=9 మార్చి 2012 }}</ref> పొగాకు అమెరికా ఖండం నుండి ఇక్కడికి పరిచయం చేయబడింది, 1863లో డచ్ వారు మొట్టమొదటి పొగాకు తోటను (plantation) స్థాపించారు. నేడు ఇండోనేషియా పొగాకును పారిశ్రామిక స్థాయిలో ఉత్పత్తి చేస్తున్న అత్యంత పురాతన దేశం మాత్రమే కాకుండా, పొగాకును అత్యధికంగా వినియోగిస్తున్న రెండవ అతిపెద్ద దేశం కూడా.<ref>{{in lang|id}}[http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110411142607/http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml|date=11 ఏప్రిల్ 2011}}</ref> ===శాస్త్రీయ ఆవిష్కరణలు=== 1891లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Eugène Dubois| Eugène Dubois]] ద్వారా [[:en: Java Man~జావా మానవుడు]] కనుగొనబడ్డాడు. 1910లో [[:en: Komodo Island| Komodo Island]]లో సజీవ [[:en: dinosaurs|డైనోసార్లు]] ఉన్నాయనే వదంతులు వ్యాపించడం, ఆపై 1911లో ఒక విమాన ప్రమాదం సంభవించడం వంటి సంఘటనల నేపథ్యంలో, 1912లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Peter Ouwens| Peter Ouwens]] ద్వారా [[:en: Komodo dragon|కొమోడో డ్రాగన్]] గురించి మొట్టమొదటిసారిగా వివరించబడింది. ===క్రీడలు=== ====సురినామ్==== సురినామ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు, అలాగే సురినామ్ మూలాలు కలిగి నెదర్లాండ్స్‌లో జన్మించిన [[:en: Gerald Vanenburg| Gerald Vanenburg]], [[:en: Ruud Gullit| Ruud Gullit]], [[:en: Frank Rijkaard| Frank Rijkaard]], [[:en: Edgar Davids| Edgar Davids]], [[:en: Clarence Seedorf| Clarence Seedorf]], [[:en: Patrick Kluivert| Patrick Kluivert]], [[:en: Aron Winter| Aron Winter]], [[:en: Georginio Wijnaldum| Georginio Wijnaldum]], [[:en: Virgil van Dijk| Virgil van Dijk]] మరియు [[:en: Jimmy Floyd Hasselbain| Jimmy Floyd Hasselbain]] వంటి క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. 1999లో, [[:en: Suriname national football team|సురినామ్]] మరియు నెదర్లాండ్స్—ఈ రెండు జట్ల తరపున ఆడిన [[:en: Humphrey Mijnals| Humphrey Mijnals]], 'శతాబ్దపు సురినామ్ ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారుడిగా' ఎంపికయ్యారు.<ref>{{cite web|title=Het debuut van Humphrey Mijnals|url=http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|publisher=Olympisch Stadion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130921055955/http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|archive-date=21 September 2013}}</ref> మరొక ప్రముఖ క్రీడాకారుడు [[:en: André Kamperveen| André Kamperveen]]; ఈయన 1940లలో సురినామ్ జట్టుకు నాయకత్వం వహించడమే కాకుండా, నెదర్లాండ్స్‌లో వృత్తిపరంగా ([[:en: professional| professional]]) ఆడిన మొట్టమొదటి సురినామ్ క్రీడాకారుడిగా నిలిచారు. సురినామ్ దేశం ([[:en: dual citizenship| ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని]]) ప్రోత్సహించదు. దీని కారణంగా, నెదర్లాండ్స్ పాస్‌పోర్ట్‌ను పొందిన సురినామ్-డచ్ క్రీడాకారులకు—ఈ పాస్‌పోర్ట్ దాదాపు ఏ యూరోపియన్ లీగ్‌లోనైనా చట్టబద్ధమైన పని హోదాను కల్పిస్తుంది కాబట్టి ఇది చాలా కీలకం—జాతీయ జట్టు ఎంపికలో స్థానం లభించదు.<ref>{{cite news | url=http://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | work=Soccerwire | title=Stefano Rijssel, Seattle Sounders and the strange case of Surinamese soccer | first=Charles | last=Boehm | తేదీ=29 జనవరి 2014 | సంప్రదించిన తేదీ=26 ఆగస్టు 2016 | ఆర్కైవ్ తేదీ=10 జూలై 2019 | ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20190710233414/https://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | URL స్థితి=నిష్క్రియం }}</ref> 2014లో ద్వంద్వ పౌరసత్వం కలిగిన ఆటగాళ్లు ఉన్న జట్ల విజయం, ముఖ్యంగా [[అల్జీరియా]] సాధించిన విజయం స్ఫూర్తిగా, [[:en: Surinamese Football Association|SVB]] అధ్యక్షుడు జాన్ కృష్ణదత్ జాతీయ అసెంబ్లీకి ఒక ప్రతిపాదనను సమర్పించారు. క్రీడాకారులకు ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని అనుమతించడమే ఈ ప్రతిపాదన ఉద్దేశం; ఆ సమయంలో వారి లక్ష్యం 2018 FIFA ప్రపంచ కప్ ఫైనల్స్‌కు చేరుకోవడం.<ref>{{Cite web|శీర్షిక=Suriprofs geïnformeerd over WK 2018-project|URL=http://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|సంప్రదించిన తేదీ=21 ఏప్రిల్ 2020|ఆర్కైవ్ తేదీ=30 జూలై 2021|ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20210730174341/https://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|URL స్థితి=భర్తీ చేయబడింది}}</ref> ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతుగా, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన వృత్తిపరమైన ఆటగాళ్లతో ఒక జట్టును ఏర్పాటు చేశారు. ఈ జట్టు 2014 డిసెంబర్ 26న [[:en: Andre Kamperveen Stadion| Andre Kamperveen Stadion]]లో ఒక ([[:en: exhibition match| ప్రదర్శన మ్యాచ్]]) ఆడింది. ఈ ప్రాజెక్టు నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: Nordin Wooter| Nordin Wooter]] మరియు [[:en: David Endt| David Endt]] చేపట్టారు; వీరు ఒక ప్రజెంటేషన్‌ను రూపొందించి, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన 100 మంది ఆటగాళ్లకు ఆహ్వానాలు పంపగా, వారిలో 85 మంది సానుకూల స్పందన ఇచ్చారు. ఈ ప్రత్యేక ఎంపికకు కోచ్‌గా డీన్ గోరే నియమితులయ్యారు. మ్యాచ్ అనధికారికమైనప్పటికీ, [[ఫిఫా]] ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతు ఇచ్చి, ఆటగాళ్లకు మరియు క్లబ్‌లకు భీమాను మంజూరు చేసింది.<ref>{{Cite web|title=FIFA bereidt om Suriprofs te verzekeren|url=http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|access-date=21 April 2020|archive-date=9 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180709153629/http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|url-status=usurped}}</ref> నవంబర్ 2019లో, స్పోర్ట్స్ పాస్‌పోర్ట్ అని పిలవబడే ఒక పత్రం సురినామీస్ నుండి డచ్ ప్రొఫెషనల్ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాళ్లను అనుమతిస్తుందని ప్రకటించబడింది. డయాస్పోరా సురినామ్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది.<ref>{{cite web |last1=Kok |first1=Nik |title=నిగెల్ హాసెల్‌బైంక్ విల్ డెబ్యూటెరెన్ వూర్ సురినామ్ |url=https://www.ad.nl/buitenlands-voetbal/nigel-hasselbaink-wil-debuteren-voor-suriname~acddd7b3b/ |website=ad.nl |publisher=Algemeen Dagblad |access-date=19}} నవంబర్ 2019 </ref> సురినామ్‌లో జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది, కార్ఫ్‌బాల్ డచ్ క్రీడ. [[:en: Vinkensport| Vinkensport]] సురినామ్‌లో కూడా అభ్యసిస్తున్నారు, [[వాలీబాల్]] మరియు [[:en: troefcall| troefcall]] డచ్ క్రీడలలో ప్రసిద్ధి చెందింది. ====దక్షిణ ఆఫ్రికా==== [[:en: Ajax Cape Town| Ajax Cape Town]] అనేది [[:en: Ajax Amsterdam| Ajax Amsterdam]] ద్వారా పేరు పెట్టబడి, యాజమాన్యం వహించబడిన ఒక వృత్తిపరమైన [[Association football|ఫుట్‌బాల్]] జట్టు; ఇది Ajax Amsterdam యొక్క చిహ్నాన్ని (crest) మరియు రంగులను యథాతథంగా అనుకరించింది.{{citation needed|date=April 2023}} డచ్ క్రీడ అయిన [[:en: korfball| korfball]] నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: South African Korfball Federation]] చూసుకుంటుంది; ఈ సంస్థే [[:en: South Africa national korfball team|దక్షిణ ఆఫ్రికా జాతీయ కోర్ఫ్‌బాల్ జట్టు]]ను కూడా నిర్వహిస్తుంది. [[:en: 2019 IKF World Korfball Championship]] ఆగస్టు 2019లో [[:en: Durban| Durban]], [[:en: South Africa|దక్షిణ ఆఫ్రికా]]లో జరిగింది. ====ఇండోనేషియా==== [[:en: Sonny Silooy~]], [[:en: Wilfred Bouma| Wilfred Bouma]], [[:en: Giovanni van Bronckhorst| Giovanni van Bronckhorst]], [[:en: John Heitinga| John Heitinga]], [[:en: Denny Landzaat]], [[:en: Roy Makaay| Roy Makaay]], మరియు [[:en: Tijjani Reijnders| Tijjani Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించి [[:en: Indonesia|ఇండోనేషియా]] మూలాలు కలిగిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. ఇటీవలి సంవత్సరాలలో, [[:en: Football Association of Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ సంఘం]] (PSSI), [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా జాతీయ జట్టు]] నాణ్యతను మెరుగుపరిచే ఉద్దేశంతో—ఐరోపాలో, ముఖ్యంగా నెదర్లాండ్స్‌లో నివసిస్తున్న ఇండోనేషియా మూలాలు కలిగిన క్రీడాకారులకు పౌరసత్వం కల్పించే (naturalization) ఒక కార్యక్రమాన్ని అమలు చేసింది. కోచ్ [[:en: Shin Tae-yong| Shin Tae-yong]] హయాంలో ప్రారంభించబడిన ఈ కార్యక్రమం ద్వారా, [[:en: Jay Idzes| Jay Idzes]], [[:en: Justin Hubner| Justin Hubner]], [[:en: Rafael Struick| Rafael Struick]], [[:en: Ivar Jenner| Ivar Jenner]], [[:en: Mees Hilgers| Mees Hilgers]], [[:en: Eliano Reijnders| Eliano Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులకు ఇండోనేషియా పౌరసత్వం లభించింది.<ref>{{Cite web |title=Naturalization: A Quick Fix for Indonesian Football? |url=https://www.ums.ac.id/en/news/global-pulse/naturalization-a-quick-fix-for-indonesian-football |access-date=2025-12-17 |website=www.ums.ac.id |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Rahmadini |first=Nadira |title=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |url=https://www.jakartadaily.id/sports/16215885018/indonesias-pssi-chairman-erick-thohir-ends-naturalization-program-as-diaspora-and-domestic-league-bolster-national-soccer-team |access-date=2025-12-17 |website=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |language=id}}</ref> [[:en: Football in Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ లీగ్]] సుమారు 1930లో, [[:en: Dutch colonial|డచ్ వలస పాలన]] కాలంలో ప్రారంభమైంది. [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా పురుషుల జట్టు]] [[:en: FIFA World Cup|FIFA ప్రపంచ కప్‌]]కు అర్హత సాధించిన మొట్టమొదటి ఆసియా జట్టుగా నిలిచింది; 1938 FIFA ప్రపంచ కప్‌లో వారు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసుగా ఆడారు.<ref>{{cite web|author=Tom Allard |url=http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |title=Indonesian soccer fans' world of pain |work=The Sydney Morning Herald |date=26 June 2010 |access-date=15 August 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100628140526/http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |archive-date=28 June 2010}}</ref> వార్షిక ప్రేక్షక హాజరు, క్రీడాకారుల భాగస్వామ్యం మరియు ఆదాయం పరంగా, [[ఇండోనేషియా]]లో ప్రస్తుతం అసోసియేషన్ ఫుట్‌బాలు అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా ఉంది; ఇది పిల్లల నుండి మధ్య వయస్కులైన పురుషుల వరకు అన్ని స్థాయిలలోనూ ఆడబడుతోంది.<ref name="nytimes1">{{cite news|author=Aubrey Belford|url=https://www.nytimes.com/2011/03/04/world/asia/04iht-indonesia04.html?pagewanted=all&_r=0|title=In Indonesia, a Scandal Over Soccer|newspaper=[[The New York Times]]| తేదీ=3 మార్చి 2011 |సందర్శన తేదీ=15 ఆగస్టు 2013}}</ref> ఇండోనేషియా టెన్నిస్ అసోసియేషను కూడా డచ్ పాలనలో, 1935లో స్థాపించబడింది. తన జాతీయ [[:en: Fed Cup| Fed Cup]] [[:en: Indonesia Fed Cup team|జట్టును]], [[:en: Davis Cup| Davis Cup]] [[:en: Indonesia Davis Cup team|జట్టును]] బరిలోకి దింపడంలో దీనికి సుదీర్ఘ చరిత్ర ఉంది; అయితే, ఈ జట్లు మొట్టమొదటిసారిగా అంతర్జాతీయ పోటీలలో పాల్గొన్నది మాత్రం స్వాతంత్ర్యం వచ్చిన తర్వాత, 1960ల కాలంలోనే. నెదర్లాండ్స్‌లో వలె, ఇక్కడ కూడా [[వాలీబాల్]] ఒక ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా కొనసాగుతోంది; ([[:en: Indonesian Volleyball Federation| ఇండోనేషియా వాలీబాల్ సమాఖ్య]] పురుషుల ప్రో లీగు మరియు మహిళల ప్రో లీగ్ రెండింటినీ నిర్వహిస్తూనే, ఇండోనేషియా పురుషుల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టు మరియు ఇండోనేషియా మహిళల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టుల నిర్వహణ బాధ్యతలను కూడా చేపడుతోంది.<ref>{{Cite web|url=https://pbvsi.or.id/tentang-pbvsi/|title=Tentang PBVSI|last=silumansupra|website=PBVSI.or.id|access-date=26 December 2019}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|title=Sejarah PBVSI -|last=wahyawaludin|date=20 August 2019|access-date=26 December 2019|archive-date=26 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191226182333/http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|url-status=dead}}</ref> నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన క్రీడ అయిన ([[:en: Korfball| కార్ఫ్‌బాల్]] కూడా ఇక్కడ ఆచరణలో ఉంది, అంతేకాకుండా ఒక ఇండోనేషియా జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది. == ప్రాదేశిక పరిణామం == <gallery> File:Dutchempire1630.png|1630లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1650.png|1650లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1674.png|1674లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1700.png|1700లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1750.png|1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం 1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1795.png|1795లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1830.png|1830లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutch Empire preWWII.PNG|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధానికి ముందు డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1960.png|1960లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:BlankMap-World-large11.png|1975లో డచ్ సామ్రాజ్యం </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * అమెరికా ఖండాలలో డచ్ వలస స్థాపన * డచ్ భాషా కూటమి * డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ వాణిజ్య కేంద్రాల జాబితా * వలస వ్యవహారాల మంత్రిత్వ శాఖ (నెదర్లాండ్స్) == మూలాలు == anpq1n6musssnsky8lpteaqngjpgws0 4808212 4808211 2026-04-23T07:37:08Z T.sujatha 527 /* top */ 4808212 wikitext text/x-wiki {{Infobox country | native_name = {{native name|nl|Nederlandse Koloniale Rijk}} | conventional_long_name = Dutch colonial empire | event_pre = [[First Dutch Expedition to the East Indies|First]] and [[Second Dutch Expedition to the East Indies|second expedition]] to the [[East Indies]] | date_pre = 1595–1600 | event_start = [[Company rule in the Dutch East Indies|Company rule in the East Indies]] started | year_start = 1595 | event1 = [[Dutch colonization of the Americas|Colonization of the Americas]] | date_event1 = 1621 | event2 = [[Dutch–Portuguese War]] | date_event2 = 1598–1663 | event3 = [[Anglo-Dutch Treaty of 1814]] | date_event3 = 1814 | event4 = [[Belgian Revolution|Belgian independence]] | date_event4 = 1830 | event5 = [[Adolphe, Grand Duke of Luxembourg|Luxembourgish independence]] | date_event5 = 1890 | event6 = [[Axis power|Axis]] occupation of the [[German invasion of the Netherlands|Netherlands]] and [[Japanese occupation of the Dutch East Indies|Dutch East Indies]] | date_event6 = 1940–1945 | event7 = [[Indonesia]] independence | date_event7 = 1945 | event8 = [[Dutch New Guinea]] | date_event8 = 1949–1962 | event9 = [[Charter for the Kingdom of the Netherlands|Kingdom charter]] | date_event9 = 1954 | event10 = | date_event10 = | year_end = 1975<ref name="Oxford">{{Cite web |title=Dutch empire |url=https://www.oxfordreference.com/display/10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001 |access-date=2024-05-04 |website=Oxford Reference |language=en |doi=10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001|doi-broken-date=12 July 2025 }}</ref> | event_end = [[Suriname]] independence | image_flag = Prinsenvlag.svg | flag_caption = Left: [[Prince's Flag]] of the [[Dutch Republic]] (before 1652)<br/>Right: [[Flag of the Netherlands]] (after 1806/1813) | image_flag2 = Flag of the Netherlands.svg | flag_type = [[Flag of the Netherlands|Flag]] | image_map = DutchEmpire15.png | national_motto = {{lang|fr|[[Je maintiendrai]]}} ([[French language|French]])<br />("I will uphold") | national_anthem = {{native name|nl|"[[Wilhelmus van Nassouwe]]"|nolink=yes|italics=off}}<br />{{small|(English: "'William of Nassau")}}<br />{{center|}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Het_Wilhelmus_(tempo_corrected).ogg]]<br/> | map_caption = Map marking territories that at some point were Dutch holdings {{legend|#1DF73D|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch East India Company]]}}<br/> {{legend|#008E16|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch West India Company]]}}<br /> Tiny orange squares indicate smaller trading posts, the so-called ''handelsposten''. }} '''డచ్ వలస సామ్రాజ్యం''' (నెదర్లాడ్సే కొలానియలే రిజ్కే) అనేది 17వ శతాబ్దం ప్రారంభం నుండి 20వ శతాబ్దం చివరి వరకు, ఏదో ఒక రూపంలో డచ్ నియంత్రణలో ఉన్న విదేశీ భూభాగాలు, [[:en: trading posts| వాణిజ్య కేంద్రాలు]] కలిగిన ఒక వ్యవస్థ. ఇందులో మొదట డచ్ చార్టర్డు కంపెనీలు—ముఖ్యంగా డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1602–1799), డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1621–1792)—ద్వారా నిర్వహించబడిన ప్రాంతాలు, ఆ తదనంతరం డచ్ రిపబ్లికు (1581–1795), ఆధునిక నెదర్లాండ్సు రాజ్యం (1815–1975) ద్వారా పాలించబడిన ప్రాంతాలు అంతర్భాగంగా ఉన్నాయి.<ref name=Entrepot>{{cite book|last= Israel|first= Jonathan|title= Empires and Entrepots: Dutch, the Spanish Monarchy and the Jews, 1585–1713|date= 2003|pages= x–xii|publisher= Hambledon Press|location= London|isbn= 978-1852850227}}</ref> 16వ శతాబ్దం చివరిలో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి [[:en: de facto| డచ్ వాస్తవ రిపబ్లిక్కు]] స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత, ''[[:en: voorcompagnie|వూర్కపాజినె]]''గా పిలువబడే వివిధ వాణిజ్య సంస్థలు, వ్యాపార అవకాశాల అన్వేషణలో విదేశాలకు సముద్ర యాత్రలను చేపట్టాయి. 1600 నాటికి, డచ్ వ్యాపారులు మరియు నావికులు లాభదాయకమైన ఆసియా మసాలా దినుసుల వాణిజ్యంలో ప్రవేశించారు, కానీ తమ వ్యాపారాలను సుస్థిరం చేసుకోవడానికి లేదా విస్తరించడానికి అవసరమైన మూలధనం గానీ, మానవ వనరులు గానీ వారి వద్ద లేకపోయాయి; దీని ఫలితంగా, 1602లో [[:en: States General of the Netherlands|స్టేట్సు జనరలు]] (నెదర్లాండ్స్ పార్లమెంటు) అనేక వాణిజ్య సంస్థలను ఏకీకృతం చేసి, పాక్షిక-ప్రభుత్వ యాజమాన్యంలోని 'డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (డచ్ ;వెరెనిగ్డే వూస్టు-ఇండిస్చే కాంపాజినె),ని ఏర్పాటు చేసింది;<ref name="Hunt1">{{cite book |last=Hunt |first=John |title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708 |date=2005 |publisher=University of Pennsylvania Press |isbn=978-1904744955 |editor-last=Campbell |editor-first=Heather-Ann |location=Philadelphia |pages=2–13}}</ref> ఆసియా వాణిజ్యంపై ఈ కంపెనీకి [[:en: monopoly| ఏకస్వామ్యం]] కల్పించబడింది. [[:en: Spanish Empire|స్పానిషు]], [[:en: Portuguese Empire|పోర్చుగీసు]] ప్రత్యర్థులకు భిన్నంగా, విదేశాలలో డచ్ వారి కార్యకలాపాలు ప్రారంభంలో కేవలం వాణిజ్యపరమైనవే. ఇవి వ్యాపారవేత్తల చొరవతో నడిచాయి తప్ప, భూభాగాలను విస్తరించే ఆశయంతో సాగలేదు; పైగా, వ్యూహాత్మక ప్రదేశాలలో ఏర్పాటు చేసిన స్థావరాల ద్వారా అంతర్జాతీయ సముద్ర రవాణా మార్గాల మీద నియంత్రణ సాధించడం వీరి విధానంగా ఉండేది.<ref name="Ward">{{cite book |last=Ward |first=Kerry |title=Networks of Empire: Forced Migration in the Dutch East India Company |date=2009 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-88586-7 |location=Cambridge |pages=322–342}}</ref><ref name="Entrepot" /> 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి విఒసి—[[:en: Americas|అమెరికా ఖండాలలో]] తమ ప్రయోజనాలను పెంపొందించుకునే లక్ష్యంతో 1621లో స్థాపించబడిన 'డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ([[:en: Dutch language|డచ్]]: ''జియోట్రూయీర్డే వెస్టీండిస్చే కంపాజినే,'' జిడల్యూసి)తో కలిసి—ప్రపంచవ్యాప్తంగా డచ్ వారి ఆర్థిక, ప్రాదేశిక ప్రభావాన్ని గణనీయంగా విస్తరించింది. ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడం, యుద్ధాలు చేయడం, భూభాగాలను పరిపాలించడం, కొత్త స్థావరాలను ఏర్పాటు చేయడం వంటి పాక్షిక-ప్రభుత్వ అధికారాలను ఈ కంపెనీలు వినియోగించుకున్నాయి. 1652లో తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, డచ్ సామ్రాజ్యం తూర్పు ఉత్తర అమెరికా, కరేబియన్, దక్షిణ అమెరికా (సురినామ్ మరియు బ్రెజిల్), పశ్చిమ మరియు దక్షిణ ఆఫ్రికా, ప్రధాన భూభాగ భారతదేశం, శ్రీలంక, ఇండోనేషియా, జపాన్ మరియు తైవాన్‌లలో తన వలసలు లేదా స్థావరాలను విస్తరించి ఉంది.[[ఆసియా]], [[ఐరోపా]] మధ్య కొత్త వాణిజ్య మార్గాల కోసం అన్వేషిస్తున్నప్పుడు, డచ్ నావికులు [[ఆస్ట్రేలియా]],[[న్యూజీలాండ్]],[[:en: Tasmania| తస్మానియా]] వంటి సుదూర ప్రాంతాలను, అలాగే తూర్పు [[ఉత్తర అమెరికా]]లోని కొన్ని భాగాలను అన్వేషించి, వాటి భౌగోళిక చిత్రాలను రూపొందించారు.<ref name="Fisher">{{cite book |last=Fisher |first=Ann Richmond |title=Explorers of the New World Time Line |date=2007 |pages=53–59 |publisher=Teaching & Learning Company |location=Dayton, Ohio |isbn=978-1429113175}}</ref> డచ్ వారు భారతదేశంలోని [[ముఘల్ సామ్రాజ్యం]] వంటి అనేక ఆసియా రాజ్యాలతో అనుకూలమైన వాణిజ్య సంబంధాలను కూడా ఏర్పరచుకున్నారు; ఈ రాజ్యాల నుండి వారు మొత్తం వస్త్రాలలో సగం భాగాన్ని మరియు పట్టు వస్త్రాలలో 80 శాతాన్ని పొందేవారు.<ref name="tong">{{cite book |author=Junie T. Tong |url=https://books.google.com/books?id=_UQGDAAAQBAJ&pg=PA151 |title=Finance and Society in 21st Century China: Chinese Culture Versus Western Markets |publisher=CRC Press |year=2016 |isbn=978-1-317-13522-7 |page=151}}</ref><ref name="esposito">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=KZcohRpc4OsC&pg=PT190 |title=The Islamic World: Past and Present |publisher=Oxford University Press |year=2004 |isbn=978-0-19-516520-3 |editor1=John L. Esposito |editor1-link=John L. Esposito |volume=1: Abba – Hist. |page=174}}</ref><ref>Nanda, J. N (2005). {{cite book |title=Bengal: the unique state |publisher=Concept Publishing Company. p. 10. |year=2005 |isbn=978-81-8069-149-2 |quote=బెంగాల్ [...] పట్టు మరియు పత్తితో నేసిన చేనేత వస్త్రాల ఉత్పత్తితో పాటు, ధాన్యం, ఉప్పు, పండ్లు, మొక్కజొన్న, మద్యాలు, విలువైన లోహాలు మరియు ఆభరణాల ఉత్పత్తి మరియు ఎగుమతులలో అత్యంత సంపన్నంగా ఉండేది. వ్యాపారం చేయడానికి అత్యంత సంపన్నమైన దేశంగా ఐరోపావాసులు బెంగాల్‌ను పేర్కొనేవారు.}}</ref><ref name="Prakash">[[Om Prakash (historian)|ఓం ప్రకాష్]], "[http://link.galegroup.com/apps/doc/CX3447600139/WHIC?u=seat24826&xid=6b597320 సామ్రాజ్యం, మొఘల్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221118051038/https://go.gale.com/ps/i.do?p=WHIC&u=seat24826&id=GALE%7B%7B%21%7D%7DCX3447600139&v=2.1&it=r&asid=6b597320|date=18 November 2022}}", ''History of World Trade Since 1450'' (1450 నుండి ప్రపంచ వాణిజ్య చరిత్ర), సంపాదకత్వం: [[John J. McCusker]], సంపుటి 1, Macmillan Reference USA, 2006, పేజీలు 237–240, ''World History in Context''. సేకరించిన తేదీ: 3 ఆగస్టు 2017</ref>, జపాన్ మార్కెట్‌లోకి [[:en: Dejima|ప్రత్యేక ప్రవేశం]]. VOC మరియు GWC సంస్థలు కీలకమైన సముద్ర మార్గాలను తమ నియంత్రణలో ఉంచుకుంటూ, ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద వాణిజ్య నౌకాదళాలను నిర్వహిస్తూ ఉండటంతో, 17వ శతాబ్దంలో ఎక్కువ భాగం డచ్ వారు ప్రపంచ వాణిజ్యం మరియు వ్యాపార రంగాలపై ఆధిపత్యం వహించారు; ఈ కాలంలో వారు ఆర్థిక, శాస్త్రీయ మరియు సాంస్కృతిక విజయాలు, పురోగతితో కూడిన ఒక ([[:en: Dutch Golden Age| స్వర్ణ యుగాన్ని]]) అనుభవించారు.<ref name="Hsin-Hui">{{cite book |last=Hsin-Hui |first=Chiu |title=The Colonial 'civilizing Process' in Dutch Formosa: 1624–1662 |date=2008 |publisher=Tuta Sub Aegide Pallas |isbn=978-9004165076 |location=Leiden |pages=3–8}}</ref> విదేశీ వలస ప్రాంతాలు, వాణిజ్య వ్యాపారాల (బానిస వ్యాపారంతో సహా) ద్వారా సమకూరిన సంపద, కళల పోషణకు, నిర్మాణ ప్రాజెక్టులకు మరియు దేశీయ పరిశ్రమలకు ఊతమిచ్చింది; రోటర్‌డామ్ మరియు ఆమ్‌స్టర్‌డామ్ వంటి రేవు నగరాలు అపూర్వమైన వృద్ధిని మరియు విస్తరణను సాధించాయి.<ref name=":1">{{Cite book |last1=Findlay |first1=Ronald |title=Globalization in Historical Perspective |last2=O'Rourke |first2=Kevin H. |publisher=University of Chicago Press |year=2003 |isbn=0-226-06598-7 |editor-last=Bordo |editor-first=Michael D. |pages=13–64 |chapter=Commodity Market Integration, 1500–2000 |access-date=9 March 2018 |editor2-last=Taylor |editor2-first=Alan M. |editor3-last=Williamson |editor3-first=Jeffrey G. |chapter-url=https://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20181004074134/http://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-date=4 October 2018 |url-status=live}}</ref> 1652 మరియు 1784 మధ్య జరిగిన వరుస [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] డచ్ నావికా ఆధిపత్యాన్ని సవాలు చేశాయి, ఫలితంగా అనేక స్థావరాలు మరియు వలస ప్రాంతాలను డచ్ వారు కోల్పోవాల్సి వచ్చింది; 1757లో కీలక వాణిజ్య కేంద్రమైన [[:en: Bengal Subah|మొఘల్ బెంగాల్‌ను]] [[:en: Battle of Plassey|జయించిన]] బ్రిటిష్ [[:en: East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ఆవిర్భావం కూడా, డచ్ ప్రభావం మరియు విదేశీ మార్కెట్లకు వారికున్న ప్రాప్యతను బలహీనపరిచింది. [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాలుగవ మరియు చివరి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1780–1784) ముగిసే సమయానికి, డచ్ వారి వలస ఆస్తులు మరియు వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యాలలో అధిక భాగం [[:en: British Empire|బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యం]] మరియు [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్ వలస సామ్రాజ్యానికి]] అప్పగించబడ్డాయి లేదా వాటిలో విలీనం చేయబడ్డాయి;<ref name="ray">{{cite book |author=Indrajit Ray |year=2011 |title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857) |url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA57 |publisher=Routledge |pages=57, 90, 174 |isbn=978-1-136-82552-1}}</ref><ref name="Hobkirk">{{cite book|last= Hobkirk|first= Michael|title= Land, Sea or Air?: Military Priorities- Historical Choices|date= 1992|pages= 77–80|publisher= Palgrave-Macmillan|location= Basingstoke|isbn= 978-0312074937}}</ref><ref>Dalio, Ray. [https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ "డచ్ మరియు బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యాల యొక్క భారీ చక్రాలు మరియు వాటి కరెన్సీలు"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201001130930/https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ |date=1 October 2020 }}, ''[[LinkedIn]]'', 21 మే 2020</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు, డచ్ గయానా మాత్రమే డచ్ సామ్రాజ్యానికి చెందిన ప్రధాన భూభాగాలుగా మిగిలి ఉండి, [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం]] తర్వాత ప్రపంచవ్యాప్తంగా వచ్చిన ([[:en: decolonisation| వలస పాలన నిర్మూలన]] వరకు కొనసాగాయి.<ref name="DR1">{{cite book |last=Jones |first=Guno |title=Dutch Racism |date=2014 |publisher=Rodopi B.V. |isbn=978-9042037588 |editor-last1=Essed |editor-first1=Philomena |location=Amsterdam |pages=315–316 |editor-last2=Hoving |editor-first2=Isabel}}</ref> 1975లో డచ్ గయానా 'సురినామ్'గా స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, డచ్ సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా—[[కరేబియన్ సముద్రం]] చుట్టూ ఉన్న [[వెస్ట్ ఇండీస్]] దీవులైన [[అరుబా]], కురకావో సింట్ మార్టెను—మాత్రమే మిగిలాయి; ఇవి ప్రస్తుతం 'నెదర్లాండ్స్ రాజ్యంలో' భాగంగా స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన దేశాలుగా కొనసాగుతున్నాయి.<ref name="DR1" /> == పూర్వ డచ్ వలస భూభాగాలు == ఈ జాబితాలో జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వంటి, డచ్ వారు ఏర్పాటు చేసిన అనేక ఇతర పూర్వ వాణిజ్య కేంద్రాలు, స్థావరాలు చేర్చబడలేదు. * డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కంపెనీ పాలనతో (1602–1949), డచ్ మలక్కా (1641–1795, 1818–1825), డచ్ న్యూ గినియా (1962 వరకు) * డచ్ ఇండియా (1605–1825) * డచ్ గోల్డ్ కోస్టు (1612–1872) * క్యూరసో, దాని ఆధారిత ప్రాంతాల వలస (1634–1954), ఆ తర్వాత డచ్ ఆంటిల్సు (1954–2010) * న్యూ నెదర్లాండు (1614–1667, 1673–1674) * డచ్ గయానాలు (1616–1975) * డచ్ ఫార్మోసా (1624–1662), కీలుంగు ([[:en: Santisima Trinidad (Taiwan)|ఫోర్ట్ నూర్డ్-హాలండ్]]; 1663–1668) * డచ్ వర్జిను దీవులు (1625–1680) * డచ్ బెంగాలు (1627–1825) * డచ్ బ్రెజిల్ (1630–1654) * డచ్ మారిషసు (1638–1710) * డచ్ సిలోను (1640–1796) * డచ్ కేప్ వలస (1652–1806) * డచ్ మలబార్ (1665–1795) * డచ్ సురినామ్ (1667–1954) * న్యూ హాలండ్ (అకాడియా) (1674–1678) ==చరిత్ర== ===పుట్టుకలు (1590లు–1602)=== 1560లలో హాబ్స్బర్గు నెదర్లాండ్సులో ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం చెలరేగింది.{{efn|[[ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం యొక్క మూలాల]]ను ఖచ్చితంగా నిర్ధారించడంపై వివాదం ఉంది.}} తిరుగుబాటు ప్రావిన్సుల కూటమి యూనియను ఆఫ్ ఉట్రెక్టులో ఏకమై, 1581 అబ్జ్యురేషను చట్టంతో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకుంది. 1588లో, ఇది ''వాస్తవ'' స్వతంత్ర ఉత్తర డచ్ రిపబ్లిక్కు (అలియాస్ యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్)ను స్థాపించింది, దీని సార్వభౌమాధికారాన్ని ఆంట్వెర్పు ఒప్పందం (1609) గుర్తించింది. ఎనిమిది దశాబ్దాల యుద్ధం వల్ల అపారమైన మానవ నష్టం జరిగింది, అంచనా ప్రకారం 600,000 నుండి 700,000 మంది బాధితులు మరణించారు, వీరిలో 350,000 నుండి 400,000 మంది పౌరులు వ్యాధుల వల్ల మరియు తదనంతరం యుద్ధ నేరాలుగా పరిగణించబడిన వాటి వల్ల చంపబడ్డారు.<ref>{{cite web|title=Victimario Histórico Militar|url=http://remilitari.com/guias/victimario9.htm}}</ref> ఈ యుద్ధం ప్రధానంగా ఐరోపా ఖండంలో జరిగింది, కానీ 2వ ఫిలిపు విదేశీ భూభాగాలపై కూడా యుద్ధం జరిగింది, వీటిలో స్పానిష్ కాలనీలు, పోర్చుగీస్ మహానగరాలు, కాలనీలు, వ్యాపార కేంద్రాలు, స్పెయిన్ మరియు పోర్చుగల్ రాజుకు చెందిన [[కోట|కోటలు]] ఉన్నాయి.{{citation needed|date=ఏప్రిల్ 2023}} [[పోర్చుగల్]]లోని [[లిస్బన్]] ఓడరేవు అప్పటి నుండి 1517 నుండి భారతదేశం నుండి వచ్చే ఉత్పత్తులకు ప్రధాన యూరోపియన్ మార్కెట్‌గా ఉండి, అరుదైన వస్తువులను కొనుగోలు చేయడానికి యూరప్ నలుమూలల నుండి వ్యాపారులను ఆకర్షించింది. 1580లో ఫిలిప్ II స్పెయిన్‌తో కలిసి పోర్చుగల్‌ను ఐబీరియన్ యూనియన్‌లో విలీనం చేసిన ఫలితంగా, పోర్చుగీస్ భూభాగాలన్నీ స్పానిష్ హాబ్స్‌బర్గ్ శాఖా భూభాగంగా మారాయి మరియు యునైటెడ్ ప్రావిన్సులకు అన్ని పోర్చుగీస్ మార్కెట్లు మూసివేయబడ్డాయి. 1595లో, లిస్బన్‌లో కార్నెలిస్ డి హౌట్‌మను సంపాదించగలిగిన పోర్చుగీస్ వాణిజ్య మార్గాల "రహస్య" జ్ఞానాన్ని ఉపయోగించుకొని, డచ్ వారు తమ కోసం ఉత్పత్తులను సంపాదించుకోవడానికి సముద్రయానం చేశారు.<ref name="autogenerated5">విడాల్, ప్రుడెన్సియో. (1888)</ref> స్పానిష్ పాలనకు శతాబ్దాల ముందు నుంచే హాలాండు, జీలాండు తీరప్రాంతాలు యూరోపియన్ సముద్ర వాణిజ్య నెట్వర్కుకు ‌ముఖ్యమైన కేంద్రాలుగా ఉండేవి. వారి భౌగోళిక స్థానం ఫ్రాన్స్, స్కాట్లాండ్, జర్మనీ, ఇంగ్లాండ్ మరియు బాల్టిక్ మార్కెట్లకు సులభంగా చేరుకోవడానికి వీలు కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=6}} 1580ల నాటికి, ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం కారణంగా, బ్రబంట్ డచీలోని ఒక ప్రధాన నగరం మరియు అప్పట్లో ఐరోపాలోని అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రాలలో ఒకటిగా ఉన్న ఆంట్వెర్ప్ నుండి చాలా మంది ఆర్థికవేత్తలు మరియు వ్యాపారులు డచ్ నగరాలకు, ముఖ్యంగా ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు వలస వెళ్లారు.{{sfn|Boxer|1965|p=19}}<ref>టేలర్ (2001), పే. 248.</ref> 1580లలో మూలధనానికి సమర్థవంతమైన ప్రాప్యత, డచ్ వారు తమ వాణిజ్య మార్గాలను ఉత్తర ఐరోపా దాటి మధ్యధరా మరియు లెవంత్‌లోని కొత్త మార్కెట్లకు విస్తరించడానికి వీలు కల్పించింది. 1590వ దశకంలో, డచ్ నౌకలు బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్‌తో, లాభదాయకమైన సుగంధ ద్రవ్యాల వ్యాపారానికి మూలమైన హిందూ మహాసముద్రం వైపుగా వాణిజ్యం చేయడం ప్రారంభించాయి. ఇది డచ్ వారిని పోర్చుగల్‌తో ప్రత్యక్ష పోటీలోకి తీసుకువచ్చింది. పోర్చుగల్ అనేక దశాబ్దాలుగా ఈ వాణిజ్య మార్గాలపై ఆధిపత్యం చెలాయించి, వాటిని సులభతరం చేయడానికి బ్రెజిల్, ఆఫ్రికా మరియు హిందూ మహాసముద్ర తీరాలలో వలస స్థావరాలను స్థాపించింది. అయితే, పోర్చుగల్‌తో ఉన్న పోటీ పూర్తిగా ఆర్థికపరమైనది కాదు: 1580 నుండి, అల్కాసెర్ క్విబిర్ యుద్ధంలో పోర్చుగల్ రాజు 1వ సెబాస్టియను చాలా మంది పోర్చుగీస్ ప్రభువులు మరణించిన తరువాత, చక్రవర్తి 5వ చార్లెసు వారసుడైనయ్ స్పెయిన్‌కు చెందిన 2వ ఫిలిపు ఆధ్వర్యంలో "ఐబీరియను యూనియను"లో పోర్చుగీసు కిరీటం స్పెయిన్‌తో విలీనం చేయబడింది. పోర్చుగీసు వారి విదేశీ ఆక్రమణల మీద దాడి చేయడం ద్వారా, డచ్ వారు తమ స్వాతంత్ర్య ఉద్యమాన్ని అణచివేసే ప్రయత్నం నుండి స్పెయిన్ తన ఆర్థిక మరియు సైనిక వనరులను మళ్ళించేలా ఒత్తిడి చేశారు.<ref>Scammel (1989), p.20.</ref> ఈ విధంగా, దశాబ్దాల పాటు సాగిన డచ్–పోర్చుగీసు యుద్ధం ప్రారంభమైంది.{{citation needed|date=April 2023}} 1590వ దశకంలో, "[[:en: voorcompagnieën|అగ్రగామి సంస్థలు]] ఆవిర్భవించాయి; వీటికి "కేవలం వాణిజ్యంపైనే దృష్టి సారించాలని, ఆత్మరక్షణ కోసం మాత్రమే హింసకు పాల్పడాలని" స్పష్టమైన ఆదేశాలు జారీ చేయబడ్డాయి. ఇంగ్లాండ్‌కు చెందిన అనేక ఉమ్మడి వాటా సంస్థలు ([[:en: joint-stock companies| joint-stock companies]]) మరియు ప్రైవేటు పెట్టుబడుల నుండి డచ్ వారు ప్రేరణ పొందారు; వీటిలో [[:en:Muscovy Company|Muscovy Company]], [[:en: Eastland Company| Eastland Company]], [[:en: Levant Company| Levant Company]], [[:en: East India Company| East India Company]]వంటి సంస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారి [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్ర]] చేపల వేట నౌకాదళానికి, తాము పట్టిన చేపలను నిల్వ చేయడానికి భారీ మొత్తంలో ఉప్పు అవసరమయ్యేది. యుద్ధం కారణంగా ఐబీరియన్ ఉప్పు లభ్యం కాకుండా పోయినప్పుడు, సుమారు 1599 నుండి డచ్ వారు [[:en: Araya Peninsula|అరయా ద్వీపకల్పం]] వద్ద అక్రమంగా ఉప్పును రవాణా చేయడం ప్రారంభించారు.<ref name="Floyd">{{cite book|last1=Floyd|first1=Troy|title=The Columbus Dynasty in the Caribbean, 1492-1526|date=1973|publisher=University of New Mexico Press|location=Albuquerque|pages=204–206}}</ref><ref>Cornilis Ch Goslinga, The Dutch in the Caribbean and on the Wild Coast 1580-1680, "Chapter 6, The battle for Salt'</ref> ఇక్కడి ఉప్పు అసాధారణంగా నాణ్యమైనదని, ఎప్పటికీ తరగని నిల్వలను కలిగి ఉందని ప్రతీతి. డచ్ వారు అక్రమ రవాణా మరియు చిన్నపాటి సముద్రపు దోపిడీలకు కూడా పాల్పడ్డారు; వీరు మార్గరీటా ద్వీపంలోని ముత్యాల వేట పరిశ్రమకు ముప్పు కలిగించారు, అంతేకాక స్థానిక స్పానిష్ అధికారుల అదుపులో ఉంచలేనంత భారీ సంఖ్యలో వీరు అక్కడ ఉన్నారు. 1594లో, [[:en: Maluku islands|మలుకు]] మసాలా దినుసుల ద్వీపాలకు రెండు నౌకాదళాలను పంపాలనే లక్ష్యంతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌లో ''[[:en: Compagnie van Verre| Compagnie van Verre]]'' ("సుదూర ప్రాంతాల కంపెనీ") స్థాపించబడింది.{{sfn|Boxer|1965|p=22}} మొదటి నౌకాదళం 1596లో బయలుదేరి, 1597లో మిరియాల సరుకుతో తిరిగి వచ్చింది; ఈ సరుకు అమ్మకం ద్వారా వచ్చిన ఆదాయం ఆ ప్రయాణానికి అయిన ఖర్చులను పూర్తిగా భర్తీ చేయడమే కాకుండా, అంతకంటే ఎక్కువ లాభాన్ని కూడా ఆర్జించిపెట్టింది. రెండవ ప్రయాణం (1598–1599) పెట్టుబడిదారులకు 400% లాభాన్ని తెచ్చిపెట్టింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} ఈ ప్రయాణాల విజయం, ఈ వాణిజ్యం కోసం ఒకదానితో ఒకటి పోటీపడే అనేక కంపెనీల స్థాపనకు దారితీసింది. ఈ పోటీ కంపెనీల ప్రయోజనాలకు విఘాతం కలిగించేదిగా మారింది; ఎందుకంటే ఇది ఇండోనేషియాలోని మూల ప్రదేశాలలో మసాలా దినుసుల ధరలను పెంచే ప్రమాదాన్ని సృష్టించగా, అదే సమయంలో ఐరోపాలో వాటి ధరలను తగ్గించే పరిస్థితిని కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}}{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} 1605లో, స్పెయిన్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక నౌకాదళం పంపబడింది. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని బానిసలుగా ([[:en: galleys| నౌకలు నడిపే]]) పనులకు పంపారు. మరుసటి ఏడాదే డచ్ వారు మళ్ళీ అక్కడికి చేరుకున్నారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో, డచ్ వారు తిరిగి... ఐబీరియా; అయితే 1621లో ఆ ఒప్పందం గడువు ముగిసినప్పుడు, వారు తిరిగి వచ్చారు. స్పానిష్ వారు [[:en: Araya Fortress| Araya Fortress]]ను మరియు అక్కడ ఒక సైనిక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేశారు. తర్వాతి రెండు సంవత్సరాలలో అక్కడ యుద్ధాలు జరిగాయి, ఫలితంగా డచ్ వారు అక్కడి నుండి తరిమివేయబడ్డారు. ఆ తర్వాత డచ్ వారు [[:en: Curazao| Curazao]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Saint Martin (island)| Saint Martin]], [[:en: La Tortuga Island| La Tortuga Island]] వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. === డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (VOC) స్థాపన (1602–1609) === {{Quote box | class = letterhead | title = | quote = "[[:en: Dutch East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] యొక్క ప్రస్తుత ప్రతినిధులకు ఈ క్రింది విధంగా తీవ్రమైన హెచ్చరిక మరియు ఆదేశాలు జారీ చేయబడుతున్నాయి: తూర్పు ఇండీస్‌కు ప్రయాణించడానికి ఇప్పటికే సిద్ధం చేయబడిన లేదా భవిష్యత్తులో సిద్ధం చేయబడే నౌకలకు, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి మరియు వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు, వస్తువులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని కలిగించడానికి తగిన బాధ్యత మరియు ఆదేశాలు ఇవ్వాలి. తద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని గౌరవప్రదంగా కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి వృద్ధి చేసుకోగలరు; లేనిపక్షంలో, దీనిని నిర్లక్ష్యం చేయడం ద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని నిస్సందేహంగా కోల్పోతారు. ఎందుకంటే, వివిధ కంపెనీల విలీనాన్ని చేపట్టి, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి వారికి ఒక చార్టర్ (అధికార పత్రం) మరియు అనుమతిని మంజూరు చేయడానికి 'జెంటిల్‌మెన్ స్టేట్స్ జనరల్' (States General) తీసుకున్న ప్రధాన నిర్ణయానికి ఇదే ముఖ్య కారణం." | source = – [[States General of the Netherlands#Dutch Republic|States-General]] తీర్మానం, 1 నవంబర్ 1603{{sfn|Borschberg|2013|p=39}} | width = 20% | title_bg = none | tstyle = text-align: left; | qalign = left }} వివిధ కంపెనీల మధ్య ఉన్న పోటీ కారణంగా తలెత్తిన సమస్యల ఫలితంగా, [[:en: Dutch East India Company|డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC) 1602లో స్థాపించబడింది. '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) ఈ కంపెనీకి మంజూరు చేసిన చార్టర్ ద్వారా, ప్రారంభంలో 21 సంవత్సరాల కాలానికి, [[:en: Cape of Good Hope|కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్]]కు తూర్పున మరియు [[:en: Straits of Magellan|మెగెల్లాన్ జలసంధి]]కి పడమరన ఉన్న ప్రాంతాలలో డచ్ వాణిజ్యం మరియు నౌకాయానానికి సంబంధించిన ఏకైక హక్కులను ఈ కంపెనీకి కట్టబెట్టింది. కంపెనీ డైరెక్టర్లైన "" ([[:en: Heeren XVII|హీరెను XVII]]) కు, "కోటలు మరియు దుర్గాలు" నిర్మించడానికి, ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడానికి, సైన్యం మరియు నౌకాదళం రెండింటినీ సమకూర్చుకోవడానికి, అలాగే రక్షణాత్మక యుద్ధాలు చేయడానికి చట్టపరమైన అధికారం కల్పించబడింది. ఈ కంపెనీ, తన ఆంగ్ల పోటీ సంస్థ అయిన 'ఇంగ్లీష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (ఇది రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడింది) మాదిరిగానే, ఒక 'జాయింట్ స్టాక్ కంపెనీ'గా స్థాపించబడింది. VOC స్థాపించబడిన కొద్దికాలానికే, స్పానిష్ మరియు పోర్చుగీస్ నౌకలపై దాడులను సమర్థించుకునే సమస్య మరింత తీవ్రమైంది. ముఖ్యంగా, ఫిబ్రవరి 1603లో, ([[:en: Jacob van Heemskerck| జాకబ్ వాన్ హీమ్స్‌కెర్క్]] నాయకత్వంలోని మూడు VOC నౌకలు, సింగపూర్ తీరంలో పోర్చుగీస్ 'కారాక్' (పెద్ద నౌక) అయిన 'శాంటా కాటరీనా'ను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పుడు ఈ సమస్య మరింత జఠిలమైంది. 1604లో హీమ్స్‌కెర్క్, 'శాంటా కాటరీనా' నుండి లభించిన భారీ యుద్ధపు సొత్తుతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, ఈ చర్య యొక్క చట్టబద్ధత, ప్రయోజనం మరియు నైతిక ఆమోదయోగ్యతపై డచ్ గణతంత్రంలో ఒక పెద్ద వివాదం చెలరేగింది. దీని ఫలితంగా, సెప్టెంబర్ 1604లో న్యాయకోవిదుడు ([[:en: Hugo Grotius| హ్యూగో గ్రోటియస్]]), '[[:en: De Jure Praedae Commentarius|యుద్ధపు సొత్తు మరియు బహుమతుల చట్టం వ్యాఖ్యానం]] అనే గ్రంథాన్ని రచించారు; ఇది తదనంతరం 1609లో 'స్వేచ్ఛా సముద్రం — లేదా, భారతీయ వాణిజ్యంలో డచ్ వారికి గల హక్కు' అనే పేరుతో ప్రచురించబడింది. ...''[[:en: dissertatio|సముద్రాల స్వేచ్ఛ]] లేదా, తూర్పు భారత వాణిజ్యంలో పాల్గొనే హక్కు డచ్ వారికి కలదన్న విషయం"), ఇందులో ఆ దురాక్రమణ చర్య సమర్థించబడింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} ఈలోగా, 1603 నవంబర్ 1న '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) అప్పటికే ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. ఈ తీర్మానం VOC నౌకలకు, "శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి, వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు మరియు సరుకులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని తలపెట్టడానికి" అధికారాన్ని కల్పించింది; దీని ఉద్దేశం ఏమిటంటే, తద్వారా వారు "గౌరవప్రదంగా తమ వ్యాపారాన్ని కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి మరింత వృద్ధి చేసుకోవడం". అనేక చారిత్రక అధ్యయనాల ప్రకారం, ఇది ఒక "అత్యంత కీలకమైన" పరిణామం. [[:en: Borschberg| Borschberg]] (2013) దీనిని వివరిస్తూ, ఇది "VOC విధానంలో ఒక భారీ మార్పుకు నాంది పలికిందని" మరియు "ఆసియాలో డచ్ వలస సామ్రాజ్య స్థాపనకు పునాది రాయి వేసిందని" పేర్కొన్నారు. ఎందుకంటే, ఈ తీర్మానం VOCని "యుద్ధం మరియు వలస విస్తరణకు సంబంధించిన ఒక సాధనంగా" మార్చివేసింది; ఈ సాధనం మొదట ఆసియాలోని ఐబీరియన్ శక్తులకు వ్యతిరేకంగానూ, ఆ తర్వాత కాలంలో ఆసియాలోని స్థానిక పాలకులకు మరియు రాజ్యాలకు వ్యతిరేకంగానూ ఉపయోగించబడింది. ఆసియాతో వ్యాపారం కోసం ప్రత్యామ్నాయ మార్గాల అన్వేషణలో భాగంగా, డచ్ వారు స్పానిష్-పోర్చుగీస్ వ్యాపారానికి అంతరాయం కలిగిస్తూ వచ్చారు; క్రమంగా వారి కార్యకలాపాలు సుదూరంగా ఫిలిప్పీన్స్ వరకు విస్తరించాయి. డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలోని సముద్ర వాణిజ్యం మీద ఆధిపత్యం సాధించడానికి ప్రయత్నించారు; ఈ లక్ష్య సాధనలో వారు ఎంత దూరమైనా వెళ్ళడానికి సిద్ధపడ్డారు—మరి ఇతర దేశాలు, శక్తులు కేవలం సముద్రపు దొంగల చర్యలుగానే పరిగణించిన పనులకు పాల్పడటానికి కూడా వారు వెనుకాడలేదు. 1608–1610 సంవత్సరాల మధ్య [[:en: Twelve Years' Truce| పన్నెండేళ్ల సంధి]]కి సంబంధించిన చర్చలు మరియు దాని అమలు సమయంలో, డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలో వాణిజ్యపరంగానూ, వ్యూహాత్మకంగానూ అత్యంత కీలకమైన స్థానాలన్నింటినీ తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకోవడానికి ప్రయత్నించారు. ఈ క్రమంలో, 'ముందు వరుస ప్రాంతాలు'గా పిలువబడే మలయ్ ద్వీపకల్పం (ముఖ్యంగా జోహారు), సుమత్రా, బాండా దీవులు, మొలుక్కాసు, టిమోరు, దక్షిణ [[భారత ఉపఖండం|భారతదేశం]] వంటి ప్రాంతాలలోని స్థానిక రాజులు, రాజ్యాలతో వీలైనన్ని ఎక్కువ ఒప్పందాలను కుదుర్చుకోవడానికి VOC సంస్థ అత్యంత వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=41–42}} === బాండా దీవుల డచ్ ఆక్రమణ (1609–1621) === [[File:Kaart van de Banda-eilanden, 1599, RP-P-OB-75.391.jpg|300px|thumb|బాండా దీవుల డచ్ పటం, సుమారు 1599 నాటిది. 1599–1619]] ===ఐబీరియన్–డచ్ సంఘర్షణలు (1661 వరకు) === [[File:Victor Meirelles - 'Battle of Guararapes', 1879, oil on canvas, Museu Nacional de Belas Artes, Rio de Janeiro 2.jpg|thumb|[[:en: Second Battle of Guararapes|గువారారాపెస్ యుద్ధం]]లో పోర్చుగీస్ సాధించిన విజయం, బ్రెజిల్‌లో డచ్ ఉనికికి ముగింపు పలికింది.]] [[File:DutchPortugueseWar1661.png|thumb|1661లో 'హేగ్ ఒప్పందం' ద్వారా యుద్ధ పరిష్కారం కుదిరిన సమయానికి డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వలస సామ్రాజ్యాల విస్తరణ]] పోర్చుగల్ యొక్క సుదూర [[:en: Portuguese Empire#Southeast Asia and the spice trade|వాణిజ్య నెట్‌వర్క్]]లో అధిక భాగంపై డచ్ వారు దాడులు చేశారు. ఆసియా మరియు దాని పరిసర ప్రాంతాలలో విస్తరించి ఉన్న ఈ నెట్‌వర్క్‌లో [[శ్రీలంక|సిలోన్]] (ఆధునిక [[Sri Lanka]]), మరియు [[:en: History of Goa#Decline|గోవా]] వంటి ప్రాంతాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా, [[:en: Nanban trade|జపాన్]], [[:en: Portuguese Empire#Age of Discovery (1415–1542)|ఆఫ్రికా]] (ముఖ్యంగా [[:en: Elmina Castle#Control by other European nations|మినా]]), [[:en: South America|దక్షిణ అమెరికా]]లలో పోర్చుగల్‌కు ఉన్న [[:en: Portuguese Empire#Iberian Union and rivalry with the Protestant Powers (1580–1663)|వాణిజ్య ప్రయోజనాలపై]] కూడా వారు దాడులు చేశారు. పోర్చుగీస్ వారు సిలోన్ దీవి మొత్తాన్ని ఎప్పుడూ తమ ఆధీనంలోకి తీసుకోలేకపోయినప్పటికీ, డచ్ వారు యుద్ధం నిమిత్తం రాకముందు వరకు, ఆ దీవిలోని [[:en: Portuguese Ceylon|తీరప్రాంతాలను]] గణనీయమైన కాలం పాటు తమ నియంత్రణలో ఉంచుకోగలిగారు. పోర్చుగల్ యొక్క దక్షిణ అమెరికా వలస ప్రాంతమైన [[:en: Colonial Brazil|బ్రెజిల్]]ను, యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్ పాక్షికంగా ఆక్రమించుకుంది. 1621లో [[:en: Dutch West India Company|డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] (WIC) స్థాపించబడింది. దీనికి, తన తూర్పు ఇండియా అనుబంధ సంస్థ నియంత్రణలో లేని ప్రపంచంలోని ఇతర ప్రాంతాలైన అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం, అమెరికా ఖండాలు మరియు ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీర ప్రాంతాలపై 25 ఏళ్ల పాటు ఏకఛత్రాధిపత్యం ([[:en: monopoly| monopoly]]) కల్పించబడింది.<ref name=autogenerated3>Rogozinski (2000), p.62.</ref> అలాగే, 1604లో [[:en: Naresuan|నరేసువాన్]] మహారాజు పాలనలో, ఆధునిక [[:en: Thailand|థాయిలాండ్]]లోని అయుతయలో డచ్ వారు ఒక వాణిజ్య కేంద్రాన్ని కూడా ఏర్పాటు చేశారు. 17వ శతాబ్దంలో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (WIC) "గ్రాండ్ డిజైను" ప్రకారం, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీస్ వలస రాజ్యాలపై దాడి చేసి, అక్కడి చెరకు తోటలను మరియు తమ శ్రమను తిరిగి సమకూర్చుకోవడానికి అవసరమైన బానిస ఓడరేవులను స్వాధీనం చేసుకోవడం ద్వారా అంతర్జాతీయ చక్కెర వాణిజ్యాన్ని తమ గుప్పిట్లోకి తీసుకోవాలని ప్రయత్నించింది. స్పెయిన్‌తో ఉన్న ఐబీరియన్ యూనియన్ కారణంగా, వారి దృష్టి ఇతర విషయాలపై కేంద్రీకృతమై ఉండటంతో పోర్చుగీసు వారు బలహీనపడినప్పటికీ, మటాంజాస్ బే యుద్ధం WICకి విజయవంతమైన ఆపరేషన్‌కు అవసరమైన నిధులను అందించేలోపు జరిగిన తొలి దాడిని తిప్పికొట్టగలిగారు. జాన్ మారిస్, నసావు-సీగెన్ యువరాజు జోహాన్ మారిట్సు "న్యూ హాలండు"కు గవర్నర్‌గా నియమించబడి, జనవరి 1637లో రెసిఫేలో అడుగుపెట్టారు. వరుస విజయవంతమైన దండయాత్రలలో, అతను డచ్ ఆక్రమణలను దక్షిణాన ఉన్న సెర్గిపే నుండి ఉత్తరాన ఉన్న మరాన్హావో వరకు క్రమంగా విస్తరించాడు. WIC ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీరంలో ఉన్న గోరీ, ఎల్మినా కోట, సెయింట్ థామస్ మరియు లువాండాలను జయించడంలో కూడా విజయం సాధించింది. ఈ రెండు ప్రాంతాలు పోర్చుగీస్ మరియు స్పానిషు వాణిజ్య మార్గాలను దోచుకునే డచ్ ప్రైవేటీర్లకు స్థావరాలుగా కూడా ఉపయోగపడ్డాయి. 1640లో ఐబీరియన్ యూనియన్ రద్దు మరియు 1643లో మారిట్స్‌ను వెనక్కి పిలిపించడం, బ్రెజిలియన్ వలసదారులలో అధిక సంఖ్యలో ఉన్న పోర్చుగీస్ వలసవాదుల నుండి ప్రతిఘటనను పెంచింది. 1650వ దశకంలో డచ్ వారు చివరకు ఓడిపోయారు, కానీ 1661 హేగ్ ఒప్పందంలో బ్రెజిలు‌ తమ హక్కులను వదులుకున్నందుకు బదులుగా 4 మిలియన్ రైసు (63 మెట్రికు టన్నుల బంగారం) పొందగలిగారు. === ఆసియాలో డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch and Portuguese in Asia c 1665.png|thumb|upright=1.15|right|Primary Dutch and Portuguese settlements in Asia, c. 1665 నాటికి, జకార్తా మరియు దేశిమా మినహా, మిగిలిన వాటన్నింటినీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ పోర్చుగల్ నుండి స్వాధీనం చేసుకుంది.{{sfn|Boxer|1965|p=24}}]] 2వ ఫిలిపు ఆధీనంలోని ప్రాంతాలకు మరియు ఇతర దేశాలకు మధ్య జరిగిన యుద్ధం పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం క్షీణించడానికి దారితీసింది—ఉదాహరణకు 1622లో ఇంగ్లాండ్‌కు [[:en: Anglo-Persian capture of Ormuz|ఆర్ముజు కోటను కోల్పోవడం]] వంటి సంఘటనలు ఇందుకు నిదర్శనం; అయితే, ఈ పరిణామాల వల్ల ప్రధానంగా లబ్ధి పొందింది మాత్రం డచ్ సామ్రాజ్యమే. ఆ సమయంలో పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యంలో భాగంగా ఉన్న తీరప్రాంత కోటల శ్రేణిని ఒక్కొక్కటిగా తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకునే ప్రయత్నాలను VOC (డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ) వెంటనే ప్రారంభించింది. ఈ స్థావరాలు ఒకదానికొకటి దూరంగా, ఏకాకిగా ఉండేవి; శత్రువుల దాడి జరిగినప్పుడు వాటికి అదనపు బలగాలను పంపడం కష్టంగా ఉండేది, పైగా వాటిని ఒక్కొక్కటిగా సులభంగా ఆక్రమించుకునే అవకాశం ఉండేది. అయినప్పటికీ, ఈ స్థావరాలను స్వాధీనం చేసుకునే ప్రయత్నాల్లో డచ్ వారికి మిశ్రమ ఫలితాలు మాత్రమే లభించాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} 1605లో పోర్చుగీస్ వారి నుండి [[:en: Ambon Island|Amboina]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. అయితే, తర్వాతి సంవత్సరం [[:en: Malacca| Malacca]]పై చేసిన దాడి మాత్రం, ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో అనుకూలమైన రుతుపవన గాలుల ప్రవాహానికి అనుగుణంగా ఉండే ఒక వ్యూహాత్మక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసుకోవాలనే లక్ష్యాన్ని సాధించడంలో స్వల్ప తేడాతో విఫలమైంది.{{sfn|Boxer|1965|p=189}} డచ్ వారు తాము వెతుకుతున్న స్థావరాన్ని [[:en: Jakarta| Jakarta]]లో కనుగొన్నారు; దీనిని 1619లో [[:en: Jan Pieterszoon Coen| Jan Pieterszoon Coen]] జయించాడు. ఆ తర్వాత దీనికి డచ్ వారి పూర్వీకులుగా భావించే 'Batavians' పేరు మీద [[:en: Batavia, Dutch East Indies|Batavia]] అని పేరు మార్చారు, ఇదే తర్వాతి కాలంలో [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]] రాజధానిగా అవతరించింది. ఇంతలో, ఆసియాలోని తమ స్థావరాల నుండి పోర్చుగీసు వారిని పూర్తిగా వెళ్లగొట్టే ప్రయత్నాలను డచ్ వారు కొనసాగించారు. [[:en: Malacca| Malacca]] [[:en: Battle of Malacca (1641)|చివరకు 1641లో (రెండోసారి దాడి చేసిన తర్వాత) డచ్ వారికి వశమైంది]]; ఆ తర్వాత 1656లో [[:en: Colombo| Colombo]], 1658లో [[:en: Sri Lanka|Ceylon]], 1662లో [[:en: Nagapattinam| Nagapattinam]], అలాగే 1662లోనే [[:en: Kodungallur|Cranganore]] మరియు [[:en: Kochi|Cochin]] కూడా డచ్ వారి ఆధీనంలోకి వచ్చాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=24}} తూర్పున పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యానికి రాజధానిగా ఉన్న [[:en: Goa|గోవా]]పై, 1603, 1610లలో డచ్ వారు చేసిన దాడులు విఫలమయ్యాయి. పోర్చుగల్ వారు లాభదాయకమైన [[:en: Nanban trade|చైనా-జపాన్ వాణిజ్యాన్ని]] ఏకస్వామ్యంగా నిర్వహించిన [[:en: Portuguese Macau|మకావు]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి డచ్ వారు నాలుగు సార్లు ప్రయత్నించి విఫలమైనప్పటికీ,<ref>Shipp, p.22.</ref> కాథలిక్ పోర్చుగీసు వారి ఉద్దేశాలపై [[:en: Tokugawa shogunate|టోకుగావా షోగునేట్]]కు అనుమానాలు పెరగడంతో, 1639లో వారిని దేశం నుండి బహిష్కరించారు. తదనంతరం అమలులోకి వచ్చిన [[:en: Sakoku|''సకోకు'' విధానం]] కింద, 1639 నుండి 1854 వరకు (215 సంవత్సరాలు), జపాన్‌లో కార్యకలాపాలు నిర్వహించడానికి అనుమతి పొందిన ఏకైక ఐరోపా శక్తిగా డచ్ వారు నిలిచారు; 1639లో వారి కార్యకలాపాలు [[:en: Hirado, Nagasaki|హిరాడో]]కు మాత్రమే పరిమితం కాగా, 1641 నుండి [[:en: Dejima|డెజిమా]]కు మార్చబడ్డాయి. 17వ శతాబ్దం మధ్యలో, డచ్ వారు పశ్చిమ ఆస్ట్రేలియా తీరప్రాంతాలను కూడా అన్వేషించి, [[:en: List of place names of Dutch origin in Australia|అనేక ప్రదేశాలకు పేర్లు పెట్టారు]]. [[:en: Ming dynasty|మింగ్ చైనా]]ను డచ్ వాణిజ్యానికి తెరవాలని డచ్ వారు సైనిక బలాన్ని ఉపయోగించి ప్రయత్నించారు, కానీ 1623 నుండి 1624 వరకు [[:en: Sino-Dutch conflicts|పెంగ్హు దీవుల ఆధిపత్యం కోసం జరిగిన యుద్ధం]]లో చైనీయులు డచ్ వారిని ఓడించారు; దీనితో VOC సంస్థ [[:en: Penghu|పెంగ్హు]]ను వదిలి తైవాన్‌కు తరలిపోక తప్పలేదు. ఆ తర్వాత, 1633లో జరిగిన [[:en: Battle of Liaoluo Bay|లియావోలు బే యుద్ధం]]లో కూడా చైనీయులు డచ్ వారిని మరోసారి ఓడించారు.<ref>{{cite journal|last1=Blussé|first1=Leonard|title=Pioneers or cattle for the slaughterhouse? A rejoinder to A.R.T. కెమాసాంగ్|జర్నల్=బిజ్‌డ్రాజెన్ టోట్ డి తాల్-, ల్యాండ్-ఎన్ వోల్కెన్‌కుండే|తేదీ=1 జనవరి 1989|వాల్యూమ్=145|ఇష్యూ=2|పేజీ=357|doi=10.1163/22134379-90003260|s27cid=275 |doi-access=free}}</ref>{{sfnp|Wills|2010|p=71}}<ref>[https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA362 కుక్ 2007] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093659/https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&pg=PA36 2&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CFsQ6AEwCQ#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |తేదీ=23 నవంబర్ 2022 }}, పేజి. 362.</ref><ref>[https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA122 Li (李) 2006] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093650/https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&pg=PA122&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CC8Q6wEwAA#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |date=23 November 2022 }}, p. 122.</ref> [[:en: Spice Islands| మసాలా దినుసుల దీవులకు]]) పంపిన డచ్ వారి రెండవ నౌకాదళానికి చెందిన మూడు నౌకలు, 1598లో ఒక తుఫాను కారణంగా దారి తప్పి ఈ ద్వీపానికి చేరుకున్న కొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత, 1638లో డచ్ వారు [[మారిషస్]]ను వలసప్రాంతంగా మార్చుకున్నారు. నెదర్లాండ్సు [[:en: Stadtholder|స్టాడ్‌హోల్డర్]] అయిన యువరాజు [[:en: Maurice of Nassau, Prince of Orange|Maurice of Nassau]] గౌరవార్థం వారు ఈ ద్వీపానికి ఆ పేరు పెట్టారు. డచ్ వారు అక్కడి వాతావరణం తమకు అనుకూలంగా లేదని భావించి, మరికొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత ఆ ద్వీపాన్ని విడిచిపెట్టారు.డచ్ వారు [[:en: Taiwan|తైవాన్]] దక్షిణ భాగంలోని Tayouan (ప్రస్తుత [[:en: Anping District|Anping]]) వద్ద ఒక [[:en: colony|వలసప్రాంతాన్ని]] స్థాపించారు; ఆ సమయంలో తైవాన్ ద్వీపం ఎక్కువగా పోర్చుగీసు వ్యాపారుల ఆధిపత్యంలో ఉండి, [[:en: Formosa|ఫార్మోసా]]గా పిలువబడేది. అంతేకాకుండా, 1642లో డచ్ వారు ఉత్తర ఫార్మోసాను స్పానిష్ వారి నుండి బలవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. === అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch Conquests Brazil Caribbean.png|thumb|upright=0.9|left|[[వెస్ట్ ఇండీస్]], [[బ్రెజిల్]]లో డచ్ విజయాలు{{efn|బాక్సర్ (1965), పే.101 నుండి పునరుత్పత్తి చేయబడింది.}}]] అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం అనేక మిశ్రమ ఫలితాలతో ప్రారంభమైంది. అట్లాంటిక్‌లో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ [[చక్కెర]] మరియు బానిస వ్యాపారం మీద పోర్చుగల్ పట్టును తెంచుకోవడంపై, మరియు స్వదేశానికి తిరిగి వస్తున్న స్పానిష్ నిధి నౌకాదళాలపై అవకాశవాద దాడులపై దృష్టి సారించింది. 1605లో సముద్రపు దొంగతనాన్ని నియంత్రించడానికి కాడిజ్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక స్పానిష్ నౌకాదళాన్ని పంపారు. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని గ్యాలీలకు పంపారు. మరుసటి సంవత్సరం డచ్ వారు తిరిగి వచ్చారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో డచ్ వారు ఐబీరియాకు తరలివెళ్లారు. ఏప్రిల్ 9, 1621న, సంధి గడువు ముగియడంతో ఎనభై ఏళ్ల యుద్ధం తిరిగి ప్రారంభమైంది. జూన్ 3, 1621న, అట్లాంటిక్ బానిస వ్యాపారంలో డచ్ వారి భాగస్వామ్యం, బ్రెజిల్, కరేబియన్ మరియు ఉత్తర అమెరికాపై అధికార పరిధితో డచ్ వెస్ట్ ఇండీసులో వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యం కోసం WICకి ఒక చార్టరు మంజూరు చేయబడింది. డచ్ వారు కరేబియన్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, స్పానిష్ వారు అరాయా కోటను మరియు సైనిక స్థావరాన్ని స్థాపించారు. తరువాతి రెండేళ్లలో యుద్ధాలు జరిగాయి మరియు డచ్ వారిని తరిమివేశారు. అప్పుడు డచ్ వారు బోనైర్, సెయింట్ మార్టిన్ (ద్వీపం), లా టోర్టుగా ద్వీపం వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. <ref>టేలర్ (2001), పే.62.</ref> బ్రెజిల్ యొక్క ఈశాన్య తీరంలో ఉన్న బహియా 1624లో స్వాధీనం చేసుకోబడింది, కానీ ఒక సంవత్సరం మాత్రమే వారి ఆధీనంలో ఉంది. ఆ తర్వాత స్పానిష్-పోర్చుగీస్ సంయుక్త దండయాత్ర ద్వారా అది తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోబడింది.,<ref>టేలర్ (2001), పే.63.</ref>{{sfn|బాక్సర్|1965|పే.26}} 1630లో, డచ్ వారు పోర్చుగీస్ చక్కెర స్థావరమైన పెర్నాంబుకోను ఆక్రమించారు మరియు తరువాతి కొన్ని సంవత్సరాలలో, దాని చుట్టూ ఉన్న చక్కెర తోటలను కలుపుకుంటూ ముందుకు సాగారు. తోటలకు అవసరమైన మానవశక్తిని సరఫరా చేయడానికి, 1637లో బ్రెజిల్ నుండి పోర్చుగీసు బానిస వ్యాపార కేంద్రమైన ఎల్మినాను స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ఎల్మినా యుద్ధం (1637) అనే విజయవంతమైన దండయాత్ర ప్రారంభించబడింది, మరియు 1641లో అంగోలాలోని పోర్చుగీసు స్థావరాలను లువాండా స్వాధీనంతో విజయవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1642లో, డచ్ వారు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీసు వారి ఆధీనంలో ఉన్న ఆక్సిమ్‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1650 నాటికి, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ చక్కెర మరియు బానిస వ్యాపారాలు రెండింటి మీద గట్టి పట్టు సాధించింది, మరియు ఆ దీవులలోని ఉప్పు మడులకు ప్రవేశాన్ని సురక్షితం చేసుకోవడానికి కరేబియన్ దీవులైన సింటు మార్టెను, కురాకో, [[అరూబా]], బొనైరులను ఆక్రమించింది.<ref>టేలర్ (2001), పే.65.</ref> ఆసియాలో వలె కాకుండా, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలో పోర్చుగీసు వారికి వ్యతిరేకంగా డచ్ వారి విజయాలు స్వల్పకాలికమైనవి. సంవత్సరాల తరబడి జరిగిన స్థిరనివాసం వల్ల, పెద్ద సంఖ్యలో పోర్చుగీస్ సమాజాలు డచ్ వారి పాలనలో ఉండిపోయాయి. డచ్ వారు స్వభావరీత్యా వలసవాదుల కన్నా వ్యాపారులు.{{sfn|Boxer|1965|p=120}} 1645లో, పెర్నాంబుకోలోని పోర్చుగీసు సమాజం తమ డచ్ పాలకులకు వ్యతిరేకంగా తిరుగుబాటు చేసింది,{{sfn|Boxer|1965|p=26}} మరియు 1654 నాటికి, డచ్ వారు బ్రెజిల్ నుండి తరిమివేయబడ్డారు.<ref>[http://www.s4ulanguages.com/21.html డచ్ బ్రెజిల్ లొంగిపోవడానికి సంబంధించిన వ్రాతప్రతి యొక్క నకలు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100715080833/http://www.s4ulanguages.com/21.html |date=15 July 2010 }}:''Cort, Bondigh ende Waerachtigh Verhael Wan't schandelyck over-geven ende verlaten </ref> మధ్యకాలంలో, అంగోలాలోని లువాండాను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి బ్రెజిల్ నుండి ఒక పోర్చుగీస్ దండయాత్ర పంపబడింది, వారు 1648 నాటికి డచ్ వారిని తరిమివేశారు. ఉత్తర అమెరికా ఈశాన్య తీరంలో, హడ్సన్ నది ఒడ్డున ఉన్న అల్బనీ (న్యూయార్కు) వద్ద గల ఫోర్ట్ ఆరెంజ్ వద్ద, 'కంపెనీ ఆఫ్ న్యూ నెదర్లాండు' (1614–1618) స్థాపించిన ఒక స్థావరాన్ని 'వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' తన ఆధీనంలోకి తీసుకుంది. వాస్తవానికి ఈ స్థావరం, 1614లో స్థాపించబడిన ఫోర్టు నాసా నుండి ఇక్కడికి తరలించబడింది. 1609లో హెన్రీ హడ్సన్ చేసిన సముద్రయానం నాటి నుండి, డచ్ వారు ([[:en: fur trade|ఉన్ని వ్యాపారం]]) నిమిత్తం ప్రతి ఏటా హడ్సన్ నదికి నౌకలను పంపుతూ వచ్చారు. అల్బనీ వద్ద తమ స్థావరం యొక్క అస్థిర స్థితిని, సమీపంలో ఉన్న ఆంగ్లేయులు, ఫ్రెంచ్ వారి నుండి రక్షించుకోవడానికి, ఆ కంపెనీ 1625లో హడ్సన్ నది ముఖద్వారం వద్ద 'న్యూ ఆమ్‌స్టర్‌డామ్' అనే కోట నగరానికి పునాది వేసింది; అంతేకాక, లాంగ్ ఐలాండ్ మరియు న్యూ జెర్సీ వంటి చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలలో జనావాసాలను ఏర్పరచుకోవడాన్ని అది ప్రోత్సహించింది. బొచ్చు వ్యాపారంలో భారీ ఎత్తున అక్రమ ప్రైవేటు వ్యాపారం జరగడం వల్ల, ఆ వ్యాపారంపై గుత్తాధిపత్యం సాధించడం కంపెనీకి అసాధ్యమని చివరికి తేలింది; తత్ఫలితంగా, 'న్యూ నెదర్లాండ్' స్థావరం లాభదాయకం కాకుండా పోయింది. 1655లో, డచ్ గవర్నర్ పీటర్ స్టూయ్‌వెసెంట్ ఆదేశాల మేరకు నౌకలు, సైనికులను పంపి, హడ్సన్ నదికి సమీపంలో డెలావేర్ నది ఒడ్డున ఉన్న 'న్యూ స్వీడన్' అనే వలస ప్రాంతాన్ని బలవంతంగా 'న్యూ నెదర్లాండ్'లో విలీనం చేసుకున్నారు. తన ఆవిర్భావం నుండే, డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ—తనకు రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడిన తన పోటీ సంస్థ అయిన 'ఆంగ్ల ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ'తో—ప్రాచ్య దేశాలలో ఒకే రకమైన వస్తువులు మరియు మార్కెట్ల కోసం తీవ్రంగా పోటీ పడుతూ వచ్చింది. 1619లో, ఈ పోటీతత్వం 'అంబోయ్నా మారణకాండ'కు దారితీసింది; ఈ ఘటనలో, డచ్ కంపెనీ ప్రతినిధులు పలువురు ఆంగ్ల కంపెనీ ఉద్యోగులను మట్టుబెట్టారు. ఈ సంఘటన అనేక దశాబ్దాల పాటు ఆంగ్లేయులలో ఆగ్రహానికి మూలంగా నిలిచింది; వాస్తవానికి, 1660లలో జరిగిన రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం నాటికి కూడా ఇది ఒక [[:en: cause célèbre|ప్రధాన వివాదాంశంగా]] ఉపయోగించబడింది. అయినప్పటికీ, 1620ల చివరలో ఆంగ్ల కంపెనీ తన దృష్టిని ఇండోనేషియా నుండి భారతదేశం వైపుకు మళ్ళించింది.<ref name=autogenerated2 /> 1643లో డచ్ వెస్టు ఇండియా కంపెనీ [[:en: Dutch occupation of Valdivia|దక్షిణ చిలీలోని]] [[:en: Valdivia| Valdivia]] వద్ద ఉన్న స్పానిష్ స్థావరం శిథిలాలపై [[:en: Dutch occupation of Valdivia|ఒక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసింది]]. ఈ యాత్ర యొక్క ముఖ్య ఉద్దేశం అమెరికా పశ్చిమ తీరంలో ఒక పట్టు సాధించడం—ఆ ప్రాంతం దాదాపు పూర్తిగా స్పెయిన్ నియంత్రణలో ఉండేది (ఆ సమయంలో [[పసిఫిక్ మహాసముద్రం]]—కనీసం ఫిలిప్పీన్స్‌కు తూర్పున ఉన్న దానిలో ఎక్కువ భాగం—దాదాపు ఒక "స్పానిష్ సరస్సు"లా ఉండేది)<ref name=lytle>{{Citation | last = Lytle Schurz | first = William | title = The Spanish Lake | journal = The Hispanic American Historical Review | volume = 5 | issue = 2 | year = 1922 | pages = 181–94 | jstor = 2506024 | doi=10.2307/2506024}}</ref>—మరియు సమీపంలోని గనుల నుండి బంగారాన్ని వెలికితీయడం. సహకరించని స్థానిక ప్రజలు—ఎవరైతే [[:en: Destruction of the Seven Cities|1604లో స్పానిషు వారిని వాల్డివియా నుండి వెళ్ళగొట్టేలా చేశారో]]—కొన్ని నెలల ఆక్రమణ తర్వాత ఈ యాత్ర బృందం కూడా అక్కడి నుండి నిష్క్రమించేలా చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించారు. ఈ ఆక్రమణే స్పానిష్ వారు తిరిగి Valdiviaకు రావడానికి మరియు వలస అమెరికాలోనే [[:en: Valdivian fort system|అతిపెద్ద రక్షణ సముదాయాలలో ఒకదానిని]] నిర్మించడానికి దారితీసింది.<ref>{{cite book |last=Lane |first=Kris E. |title=Pillaging the Empire: Piracy in the Americas 1500–1750 |url=https://books.google.com/books?id=bRgFqADzOLkC&q=Brouwer |year=1998 |publisher=M.E. Sharpe |location=Armonk, N.Y. |isbn=978-0-76560-256-5|page=90}}</ref><ref name=Kock>{{cite web|first=Robbert|last=Kock|url=http://www.colonialvoyage.com/dutchchile.html|title=చిలీలో డచ్ వారు|publisher=Colonial Voyage.com|access-date=23 అక్టోబర్ 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20160229232448/http://www.colonialvoyage.com/dutch-chile/|archive-date=29 ఫిబ్రవరి 2016|url-status=dead}}</ref> === దక్షిణ ఆఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన === 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి, సుగంధ ద్రవ్యాలు మరియు పట్టు వాణిజ్యంలో పోర్చుగల్‌ను అధిగమించి డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ ఆధిపత్య శక్తిగా అవతరించింది. 1652లో, ఐరోపా మరియు ఆసియా మధ్య ప్రయాణించే తమ నౌకలకు ఆహార సామాగ్రిని సమకూర్చే కేంద్రంగా, దక్షిణ ఆఫ్రికా తీరంలోని కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోపు వద్ద ఒక వలస కేంద్రాన్ని (కాలనీని) స్థాపించింది.<ref>Taylor (2001), p.250.</ref> ఆ మార్గంలో వెళ్లే నౌకలకు అవసరమైన ఆహారాన్ని ఉత్పత్తి చేసి అందించేందుకు అంగీకరించిన వలసదారులకు, ఉదారమైన భూ మంజూరులు మరియు పన్ను మినహాయింపు హోదాను కల్పించడంతో, కేప్ ప్రాంతంలోకి డచ్ వలసల ప్రవాహం వేగంగా పెరిగింది.<ref name=Hunt2>{{cite book |last=Hunt|first=John|editor-last=Campbell|editor-first=Heather-Ann|title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708|date=2005 |pages=13–35|publisher=University of Pennsylvania Press|location=Philadelphia|isbn=978-1904744955}}</ref><ref name=Lucas>{{cite book |last=Lucas |first=Gavin|title=An Archaeology of Colonial Identity: Power and Material Culture in the Dwars Valley, South Africa |date=2004 |pages=29–33|publisher=Springer, Publishers|location=New York|isbn=978-0306485381}}</ref> స్థానిక డచ్ శ్రామిక శక్తిని బలోపేతం చేసే ఉద్దేశంతో, కేప్ అధికారులు ఇతర దేశాలకు చెందిన ఐరోపా వాసులను—ముఖ్యంగా జర్మన్లు, ఫ్రెంచి [[:en: Huguenot|హగ్యునాట్]]లను—అలాగే ఈస్ట్ ఇండీస్ నుండి వేలాది మంది బానిసలను కూడా ఆ ప్రాంతానికి రప్పించారు.<ref name=Hunt2/><ref name="Britannica1933">Entry: Cape Colony. ''Encyclopædia Britannica Volume 4 Part 2: Brain to Casting''. Encyclopædia Britannica, Inc. 1933. జేమ్స్ లూయిస్ గార్విన్, సంపాదకుడు.</ref> అయినప్పటికీ, వివిధ జాతి సమూహాల మధ్య పరస్పర వివాహాలు మరియు డచ్ భాషను అందరూ స్వీకరించడం వల్ల కొంతమేర సాంస్కృతిక సమ్మేళనం జరిగింది; అయితే, సమాజ మరియు జాతిపరమైన ప్రాతిపదికన విభేదాలు తలెత్తే అవకాశాలే ఎక్కువగా ఉండేవి.<ref name=NHOSA>{{cite book|last1=Mbenga|first1=Bernard|last2=Giliomee|first2=Hermann|title=New History of South Africa|date=2007|pages=59–60|publisher=Tafelburg, Publishers|location=Cape Town|isbn=978-0624043591}}</ref> కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ వద్ద ఉన్న డచ్ వలస ప్రాంతం తన ప్రారంభ స్థావరాన్ని దాటి విస్తరించింది, మరియు 1778లో దీని సరిహద్దులు అధికారికంగా ఏకీకృతం చేయబడి, సమగ్రమైన డచ్ కేప్ వలస ప్రాంతంగా రూపుదిద్దుకుంది.<ref name=Stapleton>{{cite book|last=Stapleton|first=Thomas|title=A Military History of South Africa: From the Dutch-Khoi Wars to the End of Apartheid |date=2010|pages=4–7|publisher=ABC-CLIO, LLC|location=Santa Barbara|isbn=978-0313365898}}</ref> ఆ సమయంలో, డచ్ వారు కేప్ ప్రాంతంలోని స్థానిక [[:en: Khoisan|ఖోయిసను]], [[:en: San people|శాన్]] ప్రజలను అణచివేసి, వారి సంప్రదాయ భూభాగాలను ఆక్రమించుకున్నారు.<ref name=Stapleton/> డచ్ సైనిక దళాలు తూర్పు దిశగా సాగించిన విస్తరణ యాత్రలు, పడమర దిశగా విస్తరిస్తున్న [[:en: Xhosa people|హోసా]] ప్రజలను ఎదుర్కొన్నప్పుడు నిలిచిపోయాయి.<ref name=Stapleton/> సుదీర్ఘమైన వివాదంలో చిక్కుకోకుండా ఉండే ఉద్దేశంతో, డచ్ ప్రభుత్వం మరియు హోసా నాయకులు తమతమ నియంత్రణ ప్రాంతాలను అధికారికంగా విభజించుకోవాలని, అలాగే ఒకరి సరిహద్దులను మరొకరు అతిక్రమించకూడదని అంగీకరించారు.<ref name=Stapleton/> అయితే, డచ్ వారు తమ సొంత వలసదారులను నియంత్రించడంలో విఫలమయ్యారు; ఆ వలసదారులు ఆ ఒప్పందాన్ని ధిక్కరించి Xhosa భూభాగంలోకి ప్రవేశించారు. ఇది దక్షిణ ఆఫ్రికా చరిత్రలోనే అత్యంత సుదీర్ఘమైన వలస పాలన సంబంధిత సంఘర్షణలలో ఒకటైన [[:en: Xhosa Wars|హోసా యుద్ధాలకు]] దారితీసింది.<ref name=Stapleton/> === గ్రేట్ బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్‌లతో వైరం (1652–1795) === 1651లో, ఇంగ్లీష్ పార్లమెంటు మొట్టమొదటి '([[:en: Navigation Act| నావిగేషన్ చట్టం']])ను ఆమోదించింది. ఈ చట్టం ఇంగ్లాండు, దాని కరేబియన్ వలసల మధ్య జరిగే లాభదాయక వాణిజ్యం నుండి డచ్ నౌకలను మినహాయించింది. దీని ఫలితంగా మరుసటి ఏడాదే ఇరు దేశాల మధ్య ప్రత్యక్ష ఘర్షణలు చెలరేగాయి; ఇదే మూడు 'ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాల'లో మొదటిది. ఈ యుద్ధాలు రెండు దశాబ్దాల పాటు అడపాదడపా కొనసాగుతూ, డచ్ నావికా శక్తిని క్రమంగా క్షీణింపజేసి, అంతిమంగా ఇంగ్లాండ్‌కు ప్రయోజనం చేకూర్చాయి.<ref>McEvedy (1988), p.46.</ref><ref>Taylor (2001), p.259</ref> 1661లో, చైనాలో 'మింగ్' వంశం నుండి 'క్వింగ్' వంశానికి అధికారం మారుతున్న పరిణామాల మధ్య, మింగ్ సేనాధిపతి అయిన 'కోక్సింగా' ఒక నౌకాదళాన్ని నడిపించుకుంటూ ఫార్మోసాపై దండయాత్ర చేశాడు. గవర్నర్ 'ఫ్రెడరిక్ కోయెట్' నాయకత్వంలోని డచ్ రక్షణ దళం, తొమ్మిది నెలల పాటు శత్రువులను సమర్థవంతంగా ఎదుర్కొని నిలబడింది. అయితే, జావా నుండి వచ్చిన డచ్ బలగాలను కోక్సింగా ఓడించిన తర్వాత, కోయెట్ ఫార్మోసాను అప్పగించి లొంగిపోయాడు.<ref>{{cite book |last=Coyett |first=Frederick |author-link=Frederick Coyett |chapter=Arrival and Victory of Koxinga |chapter-url=https://archive.org/stream/formosaunderdut01campgoog#page/n428/mode/1up |orig-year=First published 1675 in '' 't verwaerloosde Formosa'' |pages=412–459 |editor-last=Campbell |editor-first=William |editor-link=William Campbell (missionary) |title=Formosa under the Dutch: described from contemporary records, with explanatory notes and a bibliography of the island |year=1903 |publisher=Kegan Paul |location=London |isbn=9789576380839 |lccn=04007338 }}</ref> [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] అనేవి 1652 నుండి 1674 మధ్య ఇంగ్లీష్ మరియు డచ్ ప్రజల మధ్య జరిగిన మూడు యుద్ధాల పరంపర. రాజకీయ వివాదాలు మరియు వాణిజ్య నౌకా రవాణాలో పెరుగుతున్న పోటీ ఈ యుద్ధాలకు ప్రధాన కారణాలు.<ref>Steven C. A. Pincus, ''Protestantism and Patriotism: Ideologies and the Making of English Foreign Policy, 1650–1668'' (1996)</ref> [[:en: First Anglo-Dutch War|మొదటి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1652–54)లో, ఆనాటి నావికా యుద్ధ వ్యూహాలకు అత్యంత అనుకూలంగా ఉండే, అధిక సంఖ్యలో మరియు మరింత శక్తివంతమైన "[[:en: Ship of the line|ships of the line]]" (యుద్ధ నౌకలు) కలిగి ఉండటం ద్వారా ఇంగ్లీష్ వారికి నావికా దళపరమైన ఆధిపత్యం లభించింది. ఇంగ్లీష్ వారు అనేక డచ్ వాణిజ్య నౌకలను కూడా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. [[:en: Holmes's Bonfire|హోమ్స్ బాన్‌ఫైర్]] అనేది [[:en: Second Anglo-Dutch War|రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో, 1666 ఆగస్టు 19 మరియు 20 తేదీలలో, ఇంగ్లీష్ నావికా దళం నెదర్లాండ్స్‌లోని [[:en: Vlie|Vlie]] నదీ ముఖద్వారంపై జరిపిన ఒక ఆకస్మిక దాడి. ఈ దాడికి, ఆక్రమణ దళాల కమాండర్ అయిన రియర్-అడ్మిరల్ [[:en: Robert Holmes (admiral)|రాబర్ట్ హోమ్స్]] పేరు పెట్టారు; ఈ దాడిలో 140 నౌకలతో కూడిన భారీ డచ్ వాణిజ్య నౌకా దళాన్ని అగ్నికి ఆహుతి చేసి ధ్వంసం చేయడంలో వారు విజయం సాధించారు. అదే చర్యలో, [[:en: West-Terschelling| West-Terschelling]] పట్టణం తగులబెట్టబడింది; ఇది [[:en: Dutch Republic| Dutch Republic]]లో తీవ్ర ఆగ్రహానికి కారణమైంది. 1664లో, ఆంగ్ల దళాలు [[:en: New Netherland|న్యూ నెదర్లాండ్]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి కదిలినప్పుడు, రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం ప్రారంభమైంది. [[:en: Treaty of Breda (1667)|బ్రెడా ఒప్పందం]] (1667) ప్రకారం, న్యూ నెదర్లాండ్ ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది; దీనికి ప్రతిఫలంగా, ఆ సంవత్సరపు ప్రారంభంలోనే డచ్ దళాలు ఆక్రమించుకున్న సురినామ్‌లోని ఆంగ్ల స్థావరాలు ఇంగ్లాండ్‌కు తిరిగి ఇవ్వబడ్డాయి. 1673లో [[:en: Third Anglo-Dutch War|మూడవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో డచ్ వారు న్యూ నెదర్లాండ్‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ, మరుసటి ఏడాదే అది తిరిగి ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది. దీనితో ఉత్తర అమెరికా ఖండంలో డచ్ పాలన ముగిసింది; అయినప్పటికీ, ఆంగ్ల పాలనలో ఒక పెద్ద డచ్ సమాజం మిగిలిపోయింది, వీరు 18వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు తమ భాష, చర్చి మరియు ఆచారాలను కొనసాగించారు.<ref>Taylor (2001), p.260</ref> దక్షిణ అమెరికాలో, డచ్ వారు 1658లో [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్]] వారి నుండి [[:en: Cayenne (Dutch colony)|కయెన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు, మరియు ఒక సంవత్సరం తర్వాత ఫ్రెంచ్ వారు దానిని తిరిగి పొందేందుకు చేసిన ప్రయత్నాన్ని తిప్పికొట్టారు. అయితే, ఆ వలస ప్రాంతం లాభదాయకం కాదని తేలడంతో, 1664లో అది తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించబడింది. 1676లో డచ్ వారు దానిని మళ్ళీ స్వాధీనం చేసుకున్నారు, కానీ ఒక సంవత్సరం తర్వాత, ఈసారి శాశ్వతంగా, దానిని తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించారు. 1688 నాటి [[:en: Glorious Revolution|మహిమాన్విత విప్లవం]] ఫలితంగా, డచ్‌కు చెందిన [[:en: William III of England|విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్]] ఇంగ్లాండ్ సింహాసనాన్ని అధిష్టించారు; ఆయన ఇంగ్లాండ్, [[:en: Kingdom of Scotland|స్కాట్లాండ్]] మరియు [[:en: Kingdom of Ireland|ఐర్లాండ్]] కిరీటాలను పొందడంతో, నెదర్లాండ్సు ఇంగ్లాండు మధ్య ఎనభై ఏళ్లుగా కొనసాగుతున్న వైరం ముగిసింది, అయితే ఫ్రాన్స్‌తో ఉన్న వైరం మాత్రం అలాగే కొనసాగింది. [[:en: American Revolutionary War|అమెరికన్ విప్లవ యుద్ధం]] సమయంలో, బ్రిటన్ నెదర్లాండ్స్‌పై యుద్ధం ప్రకటించింది (దీనినే [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాల్గవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] అంటారు); ఈ యుద్ధంలో బ్రిటన్, డచ్ వలస ప్రాంతమైన సిలోన్‌ను స్వాధీనం చేసుకుంది. [[:en: Peace of Paris (1783)|పారిస్ శాంతి ఒప్పందం]] (1783) ప్రకారం, సిలోన్ తిరిగి నెదర్లాండ్స్‌కు అప్పగించబడింది మరియు [[:en: Negapatnam|నాగపట్టణం]] బ్రిటన్‌కు అప్పగించబడింది. === నెపోలియన్ యుగం (1795–1815) === [[File:Grote partij bij het opperhoofd van Dejima.jpg|thumb|జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వాణిజ్య కేంద్రం, సుమారు 1805]] 1795లో ఫ్రెంచి విప్లవ సైన్యం డచ్ గణతంత్రంపై దండెత్తి, ఆ దేశాన్ని ఫ్రాన్స్‌కు ఒక ఉపగ్రహ రాజ్యంగా మార్చింది; దీనికి బటావయను గణతంత్రం అని పేరు పెట్టారు. ఫ్రాన్స్‌తో యుద్ధంలో ఉన్న బ్రిటన్, వెంటనే ఆసియా, [[:en: Battle of Muizenberg|దక్షిణ ఆఫ్రికా]], కరేబియన్‌లలో ఉన్న డచ్ వలసలను ఆక్రమించుకునే దిశగా చర్యలు చేపట్టింది. 1802లో బ్రిటను, ఫ్రాన్సు మధ్య కుదిరిన అమియన్స్ ఒప్పందం నిబంధనల ప్రకారం, బ్రిటీషు వారు స్వాధీనం చేసుకున్న కేప్ కాలనీ మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీసు దీవులను తిరిగి ఆ గణతంత్రానికి అప్పగించారు. [[శ్రీలంక|సిలోన్]]ను మాత్రం డచ్ వారికి తిరిగి ఇవ్వలేదు; దాన్ని బ్రిటీష్ క్రౌన్ కాలనీగా మార్చారు. 1803లో బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ మధ్య మళ్ళీ యుద్ధం మొదలైన తర్వాత, బ్రిటీష్ వారు [[:en: Battle of Blaauwberg|తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నారు]] కేప్ కాలనీని మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీస్‌ను. బ్రిటీష్ వారు 1811లో [[:en: Invasion of Java (1811)|జావా దీవిపై దండెత్తి, దానిని కూడా ఆక్రమించుకున్నారు]]. 1806లో, నెపోలియన్ బటావయన్ గణతంత్రాన్ని రద్దు చేసి, ఒక రాచరిక వ్యవస్థను స్థాపించాడు; ఇందులో తన సోదరుడైన లూయిస్ బోనపార్టేని నెదర్లాండ్సు రాజుగా సింహాసనంపై అధిష్టింపజేశాడు. 1810లో నెపోలియన్ లూయిస్‌ను అధికారం నుండి తొలగించాడు, ఆ తర్వాత 1813లో ఆ దేశానికి స్వాతంత్ర్యం లభించే వరకు, ఫ్రాన్స్ నుండే ప్రత్యక్షంగా పరిపాలన సాగింది. మరుసటి సంవత్సరం, స్వతంత్ర నెదర్లాండ్స్ బ్రిటన్‌తో [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1814|ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]]పై సంతకం చేసింది. బ్రిటన్ స్వాధీనం చేసుకున్న వలసలన్నింటినీ నెదర్లాండ్స్‌కు తిరిగి అప్పగించారు; అయితే డచ్ కేప్ కాలనీ, డచ్ సిలోను, [[:en: Dutch colonisation of the Guianas|డచ్ గయానా]]లోని కొంత భాగాన్ని మాత్రం తిరిగి ఇవ్వలేదు. === నెపోలియన్ అనంతర యుగం (1815–1945) === [[File:Dutch East Indies Expansion.gif|thumb|right|upright=1.45|ఇండోనేషియా ద్వీపసమూహంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ విస్తరణ]] 1815లో నెపోలియన్ ఓటమి తర్వాత, [[:en: Congress of Vienna|వియన్నా కాంగ్రెస్]] వద్ద ఐరోపా సరిహద్దులు తిరిగి నిర్ణయించబడ్డాయి. 1581లో స్పెయిన్ నుండి [[:en: declaration of independence|స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకున్న]]ప్పటి నుండి మొదటిసారిగా, డచ్ వారు [[:en: Southern Netherlands|దక్షిణ నెదర్లాండ్స్]]తో కలిసి ఒక రాజ్యాంగబద్ధమైన రాచరిక వ్యవస్థలో, [[:en: United Kingdom of the Netherlands|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ ఆఫ్ ది నెదర్లాండ్స్]]గా తిరిగి ఏకమయ్యారు. ఈ కలయిక కేవలం 15 సంవత్సరాలు మాత్రమే కొనసాగింది. 1830లో, దేశం యొక్క దక్షిణ భాగంలో జరిగిన ఒక [[:en: Belgian Revolution|విప్లవం]] కారణంగా, [[:en: Belgium|బెల్జియం]] అనే కొత్త దేశం '' ([[:en: de facto independence| వాస్తవ స్వాతంత్ర్యం]]) పొందింది. దివాలా తీసిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ 1800 జనవరి 1న రద్దు చేయబడింది,<ref name="RICKLEFSp110">{{cite book| last =Ricklefs | first =M.C. | title =A History of Modern Indonesia Since c.1300, 2nd Edition | publisher =MacMillan | year =1991 | location =London | isbn = 0-333-57689-6 | page =110 }}</ref> మరియు దాని ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలన్నీ జాతీయం చేయబడి [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]]గా మార్చబడ్డాయి. ఆగ్నేయాసియాలో ఆంగ్లో-డచ్ (బ్రిటిష్-డచ్) వైరం [[:en: Singapore|సింగపూర్]] నౌకాశ్రయం విషయంలో కొనసాగుతూనే ఉంది; ఈ నౌకాశ్రయాన్ని 1819లో జోహోర్ సుల్తాన్ [[:en: Founding years of modern Singapore|బ్రిటిష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీకి అప్పగించారు]]. అంతకు ఒక సంవత్సరం ముందు సుల్తాన్ పూర్వీకుడితో కుదుర్చుకున్న ఒప్పందం ద్వారా ఆ ప్రాంతంపై తమకే నియంత్రణ లభించిందని డచ్ వారు వాదించారు. అయితే, సింగపూర్ ఒక అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రంగా ఎదుగుతున్న నేపథ్యంలో, అక్కడి నుండి బ్రిటిష్ వారిని తొలగించడం అసాధ్యమని డచ్ వారికి స్పష్టమైంది; తత్ఫలితంగా, [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1824|1824 నాటి ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]] ద్వారా ఈ వివాదం పరిష్కరించబడింది. ఈ ఒప్పంద నిబంధనల ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్ [[:en: Malacca|మలక్కా]]ను మరియు భారతదేశంలోని తమ స్థావరాలను బ్రిటిష్ వారికి అప్పగించింది, అలాగే సింగపూర్ పై బ్రిటిష్ వారి హక్కును గుర్తించింది. దీనికి ప్రతిఫలంగా, బ్రిటిష్ వారు [[:en: Bencoolen Presidency|Bencoolen]]ను అప్పగించారు మరియు "సింగపూర్ జలసంధికి దక్షిణాన ఉన్న ద్వీపాలలో"ని పాలకులతో ఎటువంటి ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోకూడదని అంగీకరించారు. ఈ విధంగా, ఆ [[:en: Maritime Southeast Asia|ద్వీపసమూహం]] రెండు ప్రభావ మండలాలుగా విభజించబడింది: ఒకటి [[:en: Malay Peninsula|మలయ్ ద్వీపకల్పం]]పై బ్రిటిష్ వారిది, మరొకటి ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో డచ్ వారిది.<ref>SarDesai, pp.92–93.</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ చరిత్రలోనూ, దానికి ముందున్న VOC కాలంలోనూ, తమ భూభాగాలపై డచ్ వారి నియంత్రణ చాలా వరకు బలహీనంగానే ఉండేది; అయితే, 19వ శతాబ్దం గడిచేకొద్దీ ఈ నియంత్రణ విస్తరించబడింది. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో మాత్రమే, ఆధునిక ఇండోనేషియా సరిహద్దులుగా మారిన ప్రాంతాలన్నింటికీ డచ్ ఆధిపత్యం విస్తరించగలిగింది. VOC మరియు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలాల మొత్తం 350 సంవత్సరాల చరిత్రలో ఎక్కువ భాగం, అత్యధిక జనాభా మరియు వ్యవసాయ ఉత్పాదకత కలిగిన [[:en: Java|జావా]] ప్రాంతం డచ్ ఆధిపత్యంలోనే ఉన్నప్పటికీ, [[:en: Aceh|ఆచే]], [[:en: Lombok|లొంబోక్]], [[:en: Bali|బాలి]] మరియు [[:en: Borneo|బోర్నియో]] వంటి అనేక ప్రాంతాలు ఆ కాలంలో ఎక్కువ భాగం స్వతంత్రంగానే కొనసాగాయి.<ref>{{cite book | last =Witton | first =Patrick | title =Indonesia | publisher =Lonely Planet | year =2003 | location =Melbourne | pages =23–25| isbn=1-74059-154-2 }}; {{cite book |last=Schwarz |first=A. |year=1994 |title=A Nation in Waiting: Indonesia in the 1990s |pages=[https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 3–4] |publisher=Westview Press |isbn=1-86373-635-2 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 }} </ref> 1871లో, [[:en: Dutch Gold Coast|డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్]]లోని డచ్ ఆస్తులన్నీ [[:en: Anglo-Dutch Treaties of 1870-1871|బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి]]. 1791లో డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ రద్దు చేయబడింది, మరియు సురినామ్, కరేబియన్‌లలోని దాని వలస ప్రాంతాలు నేరుగా ప్రభుత్వ పాలనలోకి తీసుకురాబడ్డాయి.<ref>Rogozinski (1999), pp.213</ref> కరేబియన్‌లోని డచ్ వలసల ఆర్థిక వ్యవస్థలు [[:en: Spanish America|స్పానిష్ అమెరికా]]లోకి వస్తువులు మరియు బానిసల అక్రమ రవాణాపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, 1814లో బానిస వ్యాపారం ముగియడం మరియు దక్షిణ, మధ్య అమెరికాలోని కొత్త దేశాలు స్పెయిన్ నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, ఆ లాభదాయకత వేగంగా క్షీణించింది. డచ్ వ్యాపారులు ఆ ద్వీపాలను వదిలిపెట్టి, భారీ సంఖ్యలో అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు లేదా అమెరికా ఖండంలోని ఇతర ప్రాంతాలకు తరలిపోయారు; దీనితో అక్కడ తక్కువ ఆదాయం కలిగిన చిన్న జనాభా మాత్రమే మిగిలింది, వీరికి డచ్ ప్రభుత్వం నుండి ([[:en: subsidy| ఆర్థిక సహాయం]]) అవసరమైంది. 1828 నుండి 1845 వరకు, [[:en: Curaçao and subordinates|ఆంటిల్స్]] ప్రాంతం సురినామ్‌తో కలిపి ఒకే పరిపాలన కింద నిర్వహించబడింది. బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు అయిన చాలా కాలం తర్వాత గానీ, 1863 వరకు డచ్ కరేబియన్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు కాలేదు (ఈ రోజును [[:en: Ketikoti|Keti Koti]] అని పిలుస్తారు); అయితే, అప్పటికి అక్కడ కేవలం 6,500 మంది బానిసలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నారు. సురినామ్‌లో, బానిస యజమానులు బానిసలను విముక్తం చేసినందుకు డచ్ ప్రభుత్వం నుండి పరిహారం డిమాండ్ చేశారు; అదే సమయంలో [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]]లో, 1848లో ఫ్రెంచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో బానిసత్వం రద్దు కావడంతో, డచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో ఉన్న బానిసలు తమ స్వేచ్ఛను తామే సాధించుకున్నారు.<ref>Rogozinski (1999), pp.213–4</ref> సురినామ్‌లో, బానిసత్వం రద్దు అయిన తర్వాత, చైనీస్ కార్మికులను [[:en: Coolie|ఒప్పంద కూలీలుగా]] వలస రావడానికి ప్రోత్సహించారు,<ref>{{cite web|url=http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|title=オリックス銀行・カードローンの申し込み方|access-date=18 May 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141115073136/http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|archive-date=15 November 2014}}</ref> అలాగే 1890 మరియు 1939 మధ్య కాలంలో జావనీస్ (జావా ద్వీపవాసులు) కూడా ఇదే విధంగా వలస వచ్చారు.<ref>[http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm Javanese in Suriname strive to preserve origins<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080407202219/http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm |date=7 April 2008 }}</ref> కరేబియన్ మరియు దక్షిణ అమెరికా ప్రాంతాలలో డచ్ వారి ఉనికి చాలా తక్కువగా ఉండేది. [[:en: Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ వెస్ట్ ఇండీస్]]లో [[:en: Aruba|అరుబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]], [[:en: Saba (island)|సబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] మరియు [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]] వంటి ప్రాంతాలు డచ్ ఆధీనంలో ఉండేవి. వీటికి సరిగ్గా దక్షిణాన [[:en: Surinam (Dutch colony)|సురినామ్]] ఉండేది. 1940లో నెదర్లాండ్స్ యుద్ధంలోకి ప్రవేశించినప్పుడు, వెస్ట్ ఇండీస్ రక్షణ బాధ్యత కేవలం స్థానిక పోలీసులు మరియు మిలీషియా (పౌర దళాల) చేతుల్లో మాత్రమే ఉండేది.<ref name= holland>{{cite web| url = http://www.waroverholland.nl/index.php?page=dutch-army-strategy-organisation-and-armament-in-wwii| title = WWIIలో డచ్ సైన్యం వ్యూహం మరియు ఆయుధాలు| website = హాలండ్ పై యుద్ధం| ప్రచురణకర్త = స్టిచింగ్ కెన్నిస్పంట్ మెయి 1940 | access-date = 15 ఆగస్టు 2016}}</ref><ref>{{cite magazine |last=Onderwater |first=Tico|date=December 2016|title='Onder bescherming der Amerikaansche vloot': Curaçao tijdens de Tweede Wereldoor |url=https://marineblad.nl/images/Marineblad/2010-2019/2016/Nr._8/MB_december_20161512.pdf|magazine=Marineblad |వాల్యూమ్=126 |ఇష్యూ=8 |పేజీలు=24-28| </ref> అక్కడ ఉన్న ఏకైక డచ్ నౌకాదళ నౌక స్లూప్ ''వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్''.<ref name= sloop>{{cite web| url = http://www.netherlandsnavy.nl/Vkinsbergen.htm| టైటిల్ = ఆర్టిలరీ ఇన్‌స్ట్రక్షన్ షిప్ వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్| last = విస్సర్ | మొదటి = జనవరి| తేదీ = 14 డిసెంబర్ 2004| website = రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం యొక్క రాయల్ నెదర్లాండ్స్ నేవీ యుద్ధనౌకలు| access-date = 15 ఆగష్టు 2016}}</ref> సురినామ్‌ను 200-బలమైన ఆర్మీ పదాతిదళం రక్షించింది, దీనికి అనుబంధంగా మిలీషియా రైఫిల్ కంపెనీ మరియు పాత స్టేషన్ షిప్ ఉంది.<ref name= holland/> అరుబా మరియు కురాకో దీవులలో ముఖ్యమైన చమురు శుద్ధి కర్మాగారాలు ఉన్నందున, 1940 మే 10న ఈ రెండు దీవులను బ్రిటిష్ సంరక్షణలోకి తీసుకున్నారు.<ref name="arubacura">{{cite web|url=https://www.verzetsmuseum.org/museum/nl/tweede-wereldoorlog/koninkrijkdernederlanden/suriname_antillen_aruba|title=Wereldoorlog in de West - Suriname, de Nederlandse Antillen en Aruba 1940-1945|website=Verzetsmuseum|language=nl|access-date=7 September 2020}}</ref> సురినామ్ అత్యంత ముఖ్యమైన బాక్సైటు సరఫరాదారులలో ఒకటిగా ఉండేది. అమెరికన్ విమానయాన పరిశ్రమకు అల్యూమినియం అత్యంత ఆవశ్యకమైనది. 1941 సెప్టెంబరులో, ఈ వలస ప్రాంతాన్ని రక్షించడంలో సహాయపడేందుకు అమెరికన్ దళాలను పంపుతామని అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]] ప్రతిపాదించారు. 1941 నవంబరులో, మొదటి 1,000 మంది అమెరికన్ సైనికులు [[:en: Paramaribo| Paramaribo]] చేరుకున్నారు.<ref>{{cite web|url=https://www.trisonline.nl/de-tris/tweede-wereldoorlog/|title=Tweede wereldoorlog|website=Troepenmacht in Suriname Online|access-date=7 September 2020|language=nl}}</ref><ref>{{cite book |last=Gibson |first=Carrie |title=Empire's Crossroads: A History of the Caribbean from Columbus to the Present Day |publisher=Grove Press |date=2014 |pages=258–263 |isbn=978-0-8021-2431-9}}</ref> 1942లో, అరుబా మరియు కురాకో దీవుల సంరక్షణ బాధ్యతను అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు అప్పగించారు.<ref name="arubacura"/> 1942లో, సురినామ్‌లో తీర రక్షణ ఫిరంగి దళాలు, ([[:en: conscription| నిర్బంధ సైనిక సేవ]]) కోసం నిధులు కేటాయించారు. సురినామ్ మరియు వెస్ట్ ఇండీస్‌లలో నిర్బంధ సైనిక సేవ కింద చేరిన సైనికులు, '[[:en: Schutterij|షుట్టెరిజు]] అని పిలువబడే జాతీయ గార్డు విభాగాలను ఏర్పాటు చేశారు. యుద్ధ సమయంలో, వందలాది మంది నిర్బంధ సైనికులు వాణిజ్య, నౌకాదళ నౌకల మీద విమాన విధ్వంసక ఫిరంగిదారులుగా సేవలందించారు; వీరిలో డజన్ల కొద్దీ సైనికులు ప్రాణాలు కోల్పోయారు. వెస్ట్ ఇండీస్‌లో స్వచ్ఛంద సేవకులు '' ("[[:en: Burgerwacht| సివిక్ గార్డ్]])లోనూ, సురినామ్‌లో '' ("[[:en: Stad en Landwacht| Stad en Landwacht]]సిటీ అండ్ కంట్రీ గార్డ్]]లోనూ చేరారు.<ref name= own>{{cite web| url = https://www.verzetsmuseum.org/museum/en/tweede-wereldoorlog/kingdomofthenetherlands/surinamatillesaruba/surinamatillesaruba,own_army| title = Our Own Army| website = verzetsmuseum.org| publisher = Dutch Resistance Museum| access-date = 15 August 2016}}</ref> అప్పటికి, ఒక డచ్ మోటార్ వేల్‌బోటు అరూబాలో గస్తీ తిరుగుతుండగా,<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=145}}</ref> కురాకో రక్షణ బాధ్యతను అనేక చిన్న నౌకలు నిర్వర్తించేవి. జూలై 1942లో, వీటిని ([[:en: convoy escorts| నౌకాదళాల రక్షణ]]) కోసం వినియోగించే నిమిత్తం ప్రత్యేకంగా కేటాయించారు.<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=258}}</ref> === వలస పాలన అంతం (1942–1975) === ====ఇండోనేషియా==== [[File:Presiden Sukarno (retouched).jpg|thumb|upright=0.55|[[:en: Sukarno| Sukarno]], ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ఉద్యమ నాయకుడు]] జనవరి 1942లో, [[:en: Imperial Japan|జపాన్]] [[:en: Netherlands East Indies campaign|నెదర్లాండ్స్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ‌మీద దండయాత్ర]] చేసింది.<ref>L., Klemen, 1999–2000, ''The Netherlands East Indies 1941–42'', "[http://warfare.gq/dutcheastindies/index.html Forgotten Campaign: The Dutch East Indies Campaign 1941–1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110726053035/http://www.dutcheastindies.webs.com/index.html |date=26 July 2011 }} అయితే [[:en: Netherlands|మాతృదేశం]] (నెదర్లాండ్స్) మాత్రం 1940లోనే [[:en: Battle of the Netherlands|[[Nazi Germany|నాజీ జర్మనీ]] ఆక్రమణకు]] గురైంది ".</ref> రెండు నెలల తర్వాత జావాలో డచ్ వారు లొంగిపోయారు; ఇండోనేషియా ప్రజలు మొదట్లో జపాన్ వారిని విముక్తిదాతలుగా స్వాగతించారు.<ref>Ricklefs (1991), p. 195. Vickers (2005), pp.85, 85.] </ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం మిగిలిన కాలంలో జరిగిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ జపనీస్ ఆక్రమణ కారణంగా, డచ్ వలస పాలన ఆర్థిక, రాజకీయ, సామాజిక వ్యవస్థలు పూర్తిగా ధ్వంసమయ్యాయి; వాటి స్థానంలో ఒక జపనీస్ పాలన ఏర్పడింది. యుద్ధానికి ముందున్న దశాబ్దాలలో, ఇండోనేషియాలోని చిన్నపాటి జాతీయవాద ఉద్యమాన్ని అణచివేయడంలో డచ్ వారు అత్యంత విజయవంతమయ్యారు; ఆ కారణంగానే, ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య సాధనలో జపనీస్ ఆక్రమణ ఒక కీలకమైన మలుపుగా పరిణమించింది. అయితే 1914లో డచ్ సోషలిస్టు [[:en: Henk Sneevliet| Henk Sneevliet]] స్థాపించిన ఇండోనేషియా కమ్యూనిస్టు పార్టీ—ఆ సమయంలో డచ్ కార్మికులు మరియు నావికులలో కూడా బాగా ఆదరణ పొందింది—1917 నుండే [[:en: Sarekat Islam| Sarekat Islam]] (చూడండి) తో వ్యూహాత్మక కూటమిని ఏర్పరచుకుంది. ఈ కూటమి ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ప్రకటన జరిగేంత వరకు కొనసాగింది; అంతేకాక, రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు ‌మీద జపనీస్ ఆక్రమణకు వ్యతిరేకంగా జరిగిన పోరాటంలో ఈ పార్టీ ప్రత్యేకించి కీలక పాత్ర పోషించింది. జపనీయులు ఇండోనేషియా జాతీయవాదాన్ని ప్రోత్సహించి, దానికి మద్దతునిచ్చారు; దీని ఫలితంగా కొత్త స్థానిక సంస్థలు ఆవిర్భవించాయి, అలాగే [[:en: Sukarno| Sukarno]] వంటి జాతీయవాద నాయకులు వెలుగులోకి వచ్చారు. డచ్ పౌరులందరినీ నిర్బంధంలో ఉంచడం వల్ల, అనేక నాయకత్వ మరియు పరిపాలనా బాధ్యతలను ఇండోనేషియా వాసులు స్వీకరించే అవకాశం లభించింది; అయినప్పటికీ, అత్యున్నత స్థాయి పదవులు మాత్రం జపనీయుల చేతుల్లోనే ఉండిపోయాయి. 1945 ఆగస్టులో జపాన్ లొంగిపోయిన రెండు రోజుల తర్వాత, సుకర్నో మరియు తోటి జాతీయవాద నాయకుడు మహమ్మద్ హట్టా ఏకపక్షంగా ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించారు. డచ్ వారు తమ వలసను తిరిగి స్థాపించడానికి ప్రయత్నించడంతో, నాలుగున్నర సంవత్సరాల పోరాటం ఇండోనేషియా జాతీయ విప్లవానికి దారితీసింది. డచ్ దళాలు చివరికి చాలా వరకు వలస భూభాగాన్ని తిరిగి ఆక్రమించుకున్నాయి మరియు గెరిల్లా పోరాటం చెలరేగింది. అధికశాతం ఇండోనేషియన్లు, మరియు అంతిమంగా అంతర్జాతీయ అభిప్రాయం కూడా స్వాతంత్ర్యానికి అనుకూలంగా ఉన్నాయి, మరియు 1949 డిసెంబర్‌లో, నెదర్లాండ్స్ ఇండోనేషియా సార్వభౌమాధికారాన్ని అధికారికంగా గుర్తించింది. 1949 ఒప్పందంలోని నిబంధనల ప్రకారం, పశ్చిమ న్యూ గినియా నెదర్లాండ్స్ న్యూ గినియాగా డచ్ వారి ఆధ్వర్యంలోనే కొనసాగింది మరియు దాని వివాదం ఒక సంవత్సరంలో పరిష్కరించబడుతుంది. ఇండోనేషియా జాతీయవాదులు మొదట్లో ఉద్దేశించినట్లుగా, అధ్యక్షుడు సుకర్నో నేతృత్వంలోని కొత్త ఇండోనేషియా ప్రభుత్వం ఆ భూభాగాన్ని ఇండోనేషియా నియంత్రణలోకి తీసుకురావాలని ఒత్తిడి చేసింది. అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ఒత్తిడి తరువాత, 1962 న్యూయార్కు ఒప్పందం ప్రకారం నెదర్లాండ్స్ దానిని ఇండోనేషియాకు బదిలీ చేసింది.<ref name="Adam">{{Cite book|title=Violent Internal Conflicts in Asia Pacific: Histories, Political Economics, and Policies|author=Adam, Asvi Warman|author2=Anwar, Dewi Fortuna |publisher=Yayasan Obor Indonesia|year=2005|pages=219}}</ref> [[File:Tropenmuseum Royal Tropical Institute Objectnumber 10019010 Groep Nederlandse kolonisten op de bo.jpg|thumb|1920లో సురినామ్‌లో డచ్ వలసవాదులు. 1975లో స్వాతంత్ర్యం తరువాత చాలా మంది యూరోపియన్లు వెళ్ళిపోయారు.]] ====సురినామ్ మరియు నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్==== 1954లో, "నెదర్లాండ్సు రాజ్యం కోసం చార్టరు" ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్, సురినామ్, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ (ఆ సమయంలో అరుబాతో సహా) "నెదర్లాండ్స్ త్రైపాక్షిక రాజ్యం"గా పిలువబడే ఒక మిశ్రమ రాజ్యంగా మారింది. రక్షణ, విదేశీ వ్యవహారాలు మరియు పౌరసత్వం వంటి కొన్ని విషయాలు మినహా, పూర్వపు వలస ప్రాంతాలకు స్వయంప్రతిపత్తి మంజూరు చేయబడింది; ఈ విషయాలు రాజ్య బాధ్యతగా ఉండేవి. 1969లో, కురాకోలో అశాంతి అల్లర్లను అణచివేయడానికి డచ్ మెరైన్‌లను పంపడానికి దారితీసింది. 1973లో, సురినామ్‌ స్వాతంత్ర్యం కోసం చర్చలు ప్రారంభమయ్యాయి; 1975లో పూర్తి స్వాతంత్ర్యం లభించడంతో డచ్ వలస సామ్రాజ్యం అంతమైంది. ఈ సందర్భాన్ని వినియోగించుకుని, సుమారు 60,000 మంది వలసదారులు నెదర్లాండ్స్‌కు తరలివెళ్లారు.<ref name="Rogozinski">Rogozinski, pp.296–7</ref><ref name="Oxford" /> 1986లో, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ సమాఖ్య నుండి విడిపోవడానికి [[:en: Aruba|అరుబా]]కు అనుమతి లభించింది; పదేళ్లలోపు పూర్తి స్వాతంత్ర్యం పొందాలని నెదర్లాండ్స్ దానిపై ఒత్తిడి తెచ్చింది. అయితే, 1994లో, ఒక స్వతంత్ర '' ([[:en: Realm| రాజభాగం]]గా దాని హోదాను కొనసాగించడానికి అంగీకారం కుదిరింది.<ref name="Rogozinski" /> 2010 అక్టోబర్ 10న, [[:en: Dissolution of the Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ రద్దు చేయబడ్డాయి]]. ఆ తేదీ నుండి అమలులోకి వచ్చేలా, అరుబా అప్పటికే అనుభవిస్తున్నటువంటి 'దేశం' హోదాను కింగ్‌డమ్ పరిధిలో [[:en: Curaçao| Curaçao]] మరియు [[:en: Sint Maarten| Sint Maarten]] కూడా పొందాయి. బోనైర్, సింట్ యుస్టాటియసు, సబా దీవులు డచ్ మునిసిపాలిటీల మాదిరిగానే హోదాను పొందాయి మరియు ఇప్పుడు వీటిని కొన్నిసార్లు కరేబియను నెదర్లాండ్సుగా సూచిస్తారు.<ref name="time">Officielebekendmakingen.nl – [https://zoek.officielebekendmakingen.nl.nl. బెస్లూయిట్ వాన్ 23 సెప్టెంబర్ 2010 టోట్ వాస్ట్‌స్టెల్లింగ్ వాన్ హెట్ టిజ్‌డిస్టిప్ వాన్ ఇన్‌వర్కింగ్‌ట్రెడింగ్ వాన్ డి ఆర్టికెలెన్ ఐ ఎన్ II వాన్ డి రిజ్‌క్స్‌వెట్ విజ్జిగింగ్ స్టాట్యూట్ ఇన్ వెర్బాండ్ మెట్ డి ఒఫెఫింగ్ వాన్ డి నెదర్‌లాండ్సే ఆంటిల్లెన్]</ref><ref>{{cite |url=http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country |archive-url=https://web.archive.org/web/20091002125516/http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country=2 అక్టోబర్=20 | |title=నెదర్లాండ్స్ యాంటిలిస్ ఒక దేశంగా ఉనికిలో లేదు |work=NRC|location=Amsterdam |date=1 అక్టోబర్ 2009 |access-date=2010-10-10 }}</ref> == వారసత్వం == [[File:Verwantschapslanden.png|thumb|డచ్ వారిచే గణనీయంగా వలస పాలనకు గురైన ప్రస్తుత దేశాలు మరియు సమాఖ్య రాష్ట్రాలు. నెదర్లాండ్స్‌లో, ఈ దేశాలను కొన్నిసార్లు ''[[:en: verwantschapslanden|బంధు దేశాలు]] అని పిలుస్తారు.]] సాధారణంగా, డచ్ వారు తమ సామ్రాజ్య గతాన్ని వేడుకగా జరుపుకోరు, అలాగే డచ్ పాఠశాల పుస్తకాలలో వారి వలస చరిత్రకు ప్రముఖ స్థానం లభించదు. తమ సామ్రాజ్య గతం పట్ల ఉన్న ఈ దృక్పథం ఇటీవలే మారడం ప్రారంభమైంది.<ref>[http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 ''Indonesian Resources and Information Program'' యొక్క ఆంగ్ల-భాషా మీడియా వేదిక అయిన ''Inside Indonesia''లో ప్రచురితమైన, 2011 నాటి విమర్శనాత్మక విశ్లేషణల పరంపర.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110630094616/http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 |date=30 June 2011 }}</ref><ref>{{cite web|last=van Leeuwen |first=Lizzy |title=Postcolonial neglect in Holland, Colonial and anticolonial sentiments lead Dutch scholars to ignore and marginalize Indies postcolonial history. |url=http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |work=2011 article series called 'Being Indo' featured in Inside Indonesia. |publisher=Inside Indonesia, the English-language media forum of the Indonesian Resources and Information Program. |access-date=15 ఆగస్టు 2012 |url-status=నిష్క్రియం |archive-url=https://web.archive.org/web/20120321152546/http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |archive-date=21 మార్చి 2012 }}</ref> మార్చి 2019లో [[:en: YouGov|యుగవ్]] నిర్వహించిన ఒక సర్వేలో, నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన ప్రతివాదులలో 50% మంది డచ్ వలస సామ్రాజ్యం పట్ల తాము కొంతమేరకైనా గర్వం అనుభవిస్తున్నామని పేర్కొనగా, 6% మంది సిగ్గుపడుతున్నామని తెలిపారు.<ref>{{cite news |title=మూడో వంతు బ్రిటన్ వాసులు తమ పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్విస్తున్నారు: సర్వే |url=https://www.aa.com.tr/en/europe/a-third-of-brits-proud-of-former-empire-survey/1762798 |work=Anadolu Agency |date=11 మార్చి 2020}}</ref><ref>{{cite web |title=2019లో తమ దేశపు పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్వపడాలా లేక సిగ్గుపడాలా అని భావించిన ప్రతివాదుల వాటా |url=https://www.statista.com/statistics/1103087/people-s-pride-in-former-empires-2019/ |publisher=Statista.com}}</ref> ===డచ్ ప్రవాసులు=== కొన్ని డచ్ వలస ప్రాంతాలలో, అక్కడికి వలస వెళ్ళిన డచ్ స్థిరనివాసుల నుండి ఉద్భవించిన, డచ్ మూలాలు కలిగిన ప్రధాన జాతి సమూహాలు ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో, [[Boer]]లు మరియు [[Cape Dutch]] వారిని కలిపి సమిష్టిగా [[Afrikaner]]లు అని పిలుస్తారు. శ్రీలంకకు చెందిన [[:en: Burgher people|బర్ఘర్ ప్రజలు]], ఇండోనేషియాకు చెందిన [[:en: Indo people|ఇండో ప్రజలు]], అలాగే [[:en: Suriname|సురినామ్‌]]కు చెందిన [[:en: Creole peoples|క్రియోల్ ప్రజలు]]—వీరందరూ డచ్ మూలాలు కలిగిన మిశ్రమ జాతి ప్రజలు. అమెరికాలో, డచ్ మూలాలు కలిగిన ముగ్గురు అధ్యక్షులు ఉన్నారు: బ్రిటిష్ మూలాలు లేని మొట్టమొదటి అధ్యక్షుడు, అలాగే డచ్ భాషను తన మాతృభాషగా కలిగిన [[:en: Martin Van Buren| Martin Van Buren]]; 26వ అధ్యక్షుడు [[:en: Theodore Roosevelt| Theodore Roosevelt]];, 32వ అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]]—ఈయన నాలుగు పర్యాయాలు (1933 నుండి 1945 వరకు) పదవికి ఎన్నికయ్యారు, అలాగే రెండు పర్యాయాల కంటే ఎక్కువ కాలం పనిచేసిన ఏకైక అమెరికా అధ్యక్షుడు కూడా ఈయనే. [[File:G.S. Smithard; J.S. Skelton (1909) - The Voortrekkers.jpg|thumb|left|దక్షిణ ఆఫ్రికాలో [[:en: Boer]] [[:en: Voortrekkers]]]] [[File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Het gezin J.J. Kunst in Tjimahi; Fritjof met theemuts en Betty met Tom op schoot TMnr 60011286.jpg|thumb|left| [[జావా]]లో ఒక డచ్ కుటుంబం, 1902]] ===డచ్ భాష=== ====ఆగ్నేయాసియాలో డచ్ భాష==== ఇండోనేషియాలో దాదాపు 350 సంవత్సరాల పాటు డచ్ వారి ఉనికి ఉన్నప్పటికీ, డచ్ భాషకు అక్కడ ఎటువంటి అధికారిక హోదా లేదు<ref>Baker (1998), p.202.</ref>. ఈ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడగలిగే అతి కొద్దిమందిలో, అత్యంత వృద్ధ తరానికి చెందిన విద్యావంతులు లేదా న్యాయ వృత్తిలో ఉన్నవారు మాత్రమే ఉన్నారు<ref>Ammon (2005), p.2017.</ref>; ఎందుకంటే కొన్ని న్యాయ నియమావళిలు (legal codes) ఇప్పటికీ కేవలం డచ్ భాషలో మాత్రమే అందుబాటులో ఉన్నాయి.<ref>Booij (1995), p.2</ref> ఇండోనేషియా భాష, దైనందిన జీవితానికి సంబంధించిన పదాలతో పాటు శాస్త్రీయ లేదా సాంకేతిక పరిభాషలోనూ, డచ్ భాష నుండి అనేక పదాలను [[loan word|స్వీకరించింది]] (అరువు తెచ్చుకుంది).<ref>Sneddon (2003), p.162.</ref> [[Indonesian language|ఇండోనేషియా]] పదాలలో 20 శాతం పదాలు డచ్ పదాల నుండి ఉద్భవించినవేనని ఒక పండితుడు పేర్కొన్నారు.<ref>{{cite journal|url=http://repositories.cdlib.org/ies/050208/|title=A Hidden Language – Dutch in Indonesia|journal=EScholarship|date=8 February 2005 |access-date=18 May 2016|last1=Maier |first1=Hendrik M. }}</ref> ====దక్షిణాసియాలో డచ్ భాష==== సిలోన్ (ఆధునిక శ్రీలంక) మరియు దక్షిణ భారతదేశంలో డచ్ వారి పాలన ఒక శతాబ్దంన్నర పాటు కొనసాగినప్పటికీ, డచ్ భాషకు సంబంధించిన ఆనవాళ్లు అక్కడ చాలా తక్కువగా లేదా అసలు లేకుండానే పోయాయి.<ref>{{Cite book|last1=Baker|first1=Colin|url=https://books.google.com/books?id=YgtSqB9oqDIC|title=Encyclopedia of Bilingualism and Bilingual Education|last2=Jones|first2=Sylvia Prys|date=1998|publisher=Multilingual Matters|isbn=978-1-85359-362-8}}</ref> ====అమెరికా ఖండాలలో డచ్ భాష==== [[:en: Suriname|సురినామ్]]లో, డచ్ అధికార భాష.<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210107182748/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|url-status=dead|archive-date=7 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> జనాభాలో 82% మంది డచ్‌ను అనర్గళంగా మాట్లాడగలరు<ref>Bron: Zevende algemene volks- en woningtelling 2004, Algemeen Bureau voor de Statistiek</ref>{{efn|జనాభాలో 58% మందికి ఇది మొదటి భాష లేదా "మాతృభాష", 24% మందికి రెండవ భాష,}} [[:en: Aruba|అరూబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]]లలో, డచ్ అధికార భాష అయినప్పటికీ, జనాభాలో కేవలం 7–8% మందికి మాత్రమే ఇది మొదటి భాషగా ఉంది;<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html#People CIA – The World Factbook – Netherlands Antilles<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101205173858/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html |date=5 December 2010 }}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210109084020/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba|url-status=dead|archive-date=9 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> అయినప్పటికీ జనాభాలో అత్యధికులు డచ్ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడతారు; సాధారణంగా విద్యాబోధనలో ఈ భాషనే ఉపయోగిస్తారు.<ref>[http://www.aruba.com/about/language.php అరుబా భాషలు] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080427154026/http://www.aruba.com/about/language.php |date=27 ఏప్రిల్ 2008 }}</ref> ఉత్తర ఆంటిల్లీస్‌లోని మూడు దీవులైన [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]], [[:en: Saba (island)|సాబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] జనాభాలో అత్యధికులు ఆంగ్లం మాట్లాడేవారే.<ref>{{cite web |url=https://www.cbs.nl/nl-nl/nieuws/2014/51/papiaments-de-meest-gesproken-taal-op-bonaire-en-engels-op-saba-en-sint-eustatius |title=బొనైర్‌లో అత్యధికులు మాట్లాడే భాష పాపియమెంటో, సాబా మరియు సింట్ యుస్టాటియస్‌లలో ఆంగ్లం |date=2014-12-18 |website=Centraal Bureau voor de Statistiek |quote=మాతృభాషలు (2013) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 85%, సాబా 93% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://longreads.cbs.nl/the-caribbean-netherlands-in-numbers-2022/what-percentage-of-the-population-speaks-dutch/ |title=సంఖ్యలలో కరేబియన్ నెదర్లాండ్స్ 2022, జనాభాలో ఎంత శాతం మంది డచ్ మాట్లాడతారు? |date=2022 |website=Statistics Netherlands (CBS)|quote=ప్రధాన భాషలు (2021) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 81%, సాబా 83% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.sint-maarten.net/population/culture/language |title=సింట్ మార్టెన్ భాషలు ఏమిటి? |date=2022 |website=sint-maarten.net |quote=ఇంగ్లీషు స్థానికులు మరియు సింట్ మార్టెన్‌ని సందర్శించే పర్యాటకుల మధ్య కమ్యూనికేషన్ యొక్క ప్రాథమిక భాష. ) |date=2021-01-25 |quote=De voertaal op het hele eiland is Engels. (ఈ ద్వీపం మొత్తంలో ప్రధాన భాష ఇంగ్లీష్.) [[న్యూ జెర్సీ]]లో, బెర్గెన్ మరియు పాసైక్ కౌంటీలలో 17వ శతాబ్దపు డచ్ వలసదారుల వారసులు మాట్లాడే, అంతరించిపోయిన డచ్ మాండలికం అయిన [[జెర్సీ డచ్]] 1921 చివరి వరకు కూడా మాట్లాడబడుతున్నట్లు గుర్తించబడింది. మెన్‌కెన్, హెచ్.ఎల్. 1921. ది అమెరికన్ లాంగ్వేజ్ |యాక్సెస్-డేట్=18 మే 2016}}</ref> న్యూయార్క్‌లోని డచ్ మాట్లాడే ప్రాంతంలో పెరిగిన యు.ఎస్. అధ్యక్షుడు మార్టిన్ వాన్ బ్యూరెన్‌కు డచ్ మాతృభాష.<ref>{{cite book |last=Widmer |first=Ted |author-link=Edward L. Widmer |year=2005 |title=Martin Van Buren: The American Presidents Series: The 8th President, 1837–1841 |publisher=Times Books |location=New York, New York |isbn=9780805069228 |url={{google books|plainurl=y|id=YiU_kd-iAcgC}} |pages=6–7}}</ref> ====ఆఫ్రికాలో డచ్ భాష==== నెదర్లాండ్స్ యొక్క అత్యంత గొప్ప భాషా వారసత్వం దాని దక్షిణ ఆఫ్రికా వలస ప్రాంతంలో ఉంది. ఈ ప్రాంతం డచ్ రైతులైన (డచ్ భాషలో ''[[:en: Boer| Boer]]'' అని పిలుస్తారు) అనేక మంది వలసదారులను ఆకర్షించింది. వీరు డచ్ భాష యొక్క సరళీకృత రూపమైన ''[[:en: Afrikaans| Afrikaans]]''ను మాట్లాడేవారు; ఈ భాష డచ్ భాషతో చాలా వరకు [[:en: mutually intelligible|పరస్పరం అర్థమయ్యేలా]] ఉంటుంది. ఈ వలస ప్రాంతం బ్రిటిష్ వారి చేతుల్లోకి వెళ్ళిన తర్వాత, ఆ వలసదారులు తమ భాషను తమతో పాటు తీసుకువెళుతూ, దేశంలోని అంతర్గత ప్రాంతాలకు విస్తరించారు. {{As of|2005}} నాటికి, ఆఫ్రికన్లు భాషను తమ ప్రాథమిక లేదా ద్వితీయ భాషగా మాట్లాడే వారి సంఖ్య 10 మిలియన్లు కాగా, డచ్ భాష మాట్లాడే వారి సంఖ్య 22 మిలియన్లకు పైగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 |title=About the Netherlands |access-date=23 August 2008 |publisher=Dutch Ministry of Foreign Affairs |archive-url = https://web.archive.org/web/20080822163610/http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 <!-- Bot retrieved archive --> |archive-date = 22 August 2008 }}</ref><ref>{{cite web |url=http://taalunieversum.org/taal/vragen/antwoord/4/ |title=Hoeveel mensen spreken Nederlands als moedertaal? |trans-title=How many people speak Dutch as mother tongue?|language=nl |access-date=23 August 2008 |publisher=[[Nederlandse Taalunie]] |year=2005 }}</ref> డచ్ భాషా మూలాలు కలిగిన ఇతర [[:en: creole language|క్రియోల్ భాషలు]] ఇవి: [[:en: Aruba| Aruba]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Curaçao| Curaçao]], [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] ప్రాంతాలలో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Papiamento| Papiamento]]; [[:en: Suriname| Suriname]]లో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Saramaccan language|Saramaccan]], [[:en: Sranan Tongo| Sranan Tongo]]; [[:en: Guyana| Guyana]]లో అంతరించిపోయిన భాష అయిన [[:en: Berbice Dutch Creole|Berbice]]; [[:en: Petjo language|Pecok]] భాష [[:en: Indonesia| Indonesia]], [[:en: Netherlands| Netherlands]] దేశాలలో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది; [[:en: Albany Dutch| Albany Dutch]] భాష U.S.లో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అది కూడా అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది. అంతరించిపోయిన [[:en: Dutch-based creole languages|డచ్-ఆధారిత క్రియోల్ భాషలలో]] ఇవి ఉన్నాయి: [[:en: Skepi Dutch Creole|Skepi]] ([[:en: Guyana| Guyana]]); [[:en: Negerhollands| Negerhollands]] ("Negro Dutch" అని కూడా పిలుస్తారు), [[:en: Jersey Dutch| Jersey Dutch]], [[:en: Mohawk Dutch| Mohawk Dutch]] (U.S.), అలాగే [[:en: Javindo language|Javindo]] ([[:en: Java| Java]]). === ప్రదేశాల పేర్లు === [[File:GezichtOpNieuwAmsterdam.jpg|thumb|1664లో [[:en: New Amsterdam| New Amsterdam]] కనిపించిన తీరు. బ్రిటిష్ పాలనలో ఇది [[:en: New York City|New York]]గా పిలువబడింది.]] New Netherland వలసలో ఒకప్పుడు భాగంగా ఉన్న New Yorkలోని కొన్ని పట్టణాలు మరియు New York నగరంలోని కొన్ని ప్రాంతాల పేర్లు డచ్ మూలాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. ఉదాహరణకు: [[:en: Brooklyn| Brooklyn]] ([[:en: Breukelen| Breukelen]] పేరు మీద), [[:en: Flushing, Queens|Flushing]] ([[:en: Vlissingen| Vlissingen]] పేరు మీద), [[:en: Bowery|Bouwerij]] అంటే నిర్మాణ స్థలం, పేరు మీద), [[:en: Harlem| Harlem]] ([[:en: Haarlem| Haarlem]] పేరు మీద), [[:en: Coney Island| కొనినె దీవి ]] నుండి వచ్చింది; ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్ [[:en: Konijneneiland| కుందేళ్ళ ద్వీపం]], [[:en: Staten Island| Staten Island]] ("[[:en: States General of the Netherlands|రాష్ట్రాల) ద్వీపం అని అర్థం]]. New Netherland వలస యొక్క చివరి డైరెక్టర్-జనరల్ అయిన [[:en: Pieter Stuyvesant| Pieter Stuyvesant]], New York నగరంలోని ఒక వీధికి, ఒక ప్రాంతానికి మరియు కొన్ని పాఠశాలలకు, అలాగే [[:en: Stuyvesant, New York|Stuyvesant]] పట్టణానికి తన పేరును అందించారు. ఉత్తర న్యూయార్క్‌లోని హడ్సన్ నది వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలు, నగరాల పేర్లు డచ్ మూలాలను కలిగి ఉన్నాయి (ఉదాహరణకు [[:en: Yonkers| Yonkers]], [[:en: Hoboken| Hoboken]], [[:en: Haverstraw| Haverstraw]], Claverack, [[:en: Staatsburg|Staatsburg]], Catskill, Kinderhook, Coeymans, Rensselaer, Watervliet. [[:en: Long Island| Long Island]] రూపొందించే నాలుగు కౌంటీలలో ఒకటైన [[:en: Nassau County| Nassau County]] పేరు కూడా డచ్ మూలాల నుండే వచ్చింది. Philadelphia వద్ద Delaware నదిలో కలిసే Schuylkill నది పేరు కూడా డచ్ మూలాలకు చెందినదే; దీని అర్థం 'దాగి ఉన్న' లేదా 'రహస్యంగా ప్రవహించే' నది. [[సురినామ్]]లోని అనేక పట్టణాలు మరియు నగరాలు నెదర్లాండ్స్‌లోని ఆల్క్‌మారు, వాగెనింగెను, గ్రోనింగెను వంటి నగరాలతో పేర్లను పంచుకుంటాయి. కురాకో రాజధానికి విల్లెమ్‌స్టాడు అని పేరు పెట్టారు మరియు సింట్ యుస్టాటియసు, [[అరుబా]] రెండింటి రాజధానులకు ఒరంజెస్టాడు అని పేరు పెట్టారు. మొదటి దానికి డచ్ యువరాజు 2వ విల్లెం వాన్ ఒరాంజే-నస్సావు (విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు) పేరు పెట్టారు మరియు మిగిలిన రెండింటికి ప్రస్తుత డచ్ రాజవంశం యొక్క మొదటి భాగం పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియాలో, ఉత్తర సుమత్రా లోని టోబా రీజెన్సీలో ఉన్న నస్సావు జిల్లాకు హౌస్ ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు పేరు పెట్టారని నమ్ముతారు. బంజర్ రీజెన్సీ లోని ఒరాంజే నస్సావు బొగ్గు గనికి ఆ రాజవంశం పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Syamtasiyah |first=Ita |title=Kesultanan Banjarmasin pada abad ke-19: ekspansi pemerintah Hindia Belanda di Kalimantan |date=2012 |publisher=Serat Alam Media |isbn=978-602-19552-1-5 |edition=1వ |location=South Tangerang |trans-title=19వ శతాబ్దంలో బంజర్‌మసిన్ సుల్తానేట్: కాలిమంతన్‌లో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ప్రభుత్వ విస్తరణ}}</ref> పున్‌కాక్ జయరామ్‌గా కూడా పిలువబడ్డ [[:en: Parunc| Parunc]] డచ్ అన్వేషకుడు జాన్ కార్స్టెన్‌జూన్ పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Lorentz |first=H.A. |title=Zwarte Menschen – Witte Bergen: Verhaal van den Tocht naar het Sneeuwgebergte van Nieuw-Guinea |date=1910 |publisher=[[Brill Publishers|EJ. బ్రిల్]] |location=[[లైడెన్]]}</ref> సెంట్రలు పాపువాలోని లోరెంట్జ్ నేషనల్ పార్కు తన 1909–10 సాహసయాత్రలో ఆ ప్రాంతం గుండా ప్రయాణించిన హెండ్రికసు అల్బెర్టసు లోరెంట్జు పేరు పెట్టబడింది.<ref>{101}వెబ్ వాన్ హెట్ ఆర్చీఫ్ వాన్ మిస్టర్. డా. హెచ్.ఎ. లోరెంజ్ [levensjaren 1871-1944], 1902-1915; టి.ఎ.ఎన్. లోరెంజ్, 1848-1890; Nieuw-Guinea Expeditie 1905-1914 {{!}} Nationaal Archief |url=https://www.nationaalarchief.nl/onderzoeken/archief/2.21.183.51 |access-date=2025-12-17 |website=www.nationaalarchief.nl |language=nl}}</ref> దక్షిణాఫ్రికాలోని అనేక [[:en: Largest Metropolitan areas in South Africa|ప్రధాన నగరాలు]] డచ్ పేర్లను కలిగి ఉన్నాయి, ఉదాహరణకు [[:en: Johannesburg| Johannesburg]], [[:en: Kaapstad| Kaapstad]], [[:en: Vereeniging| Vereeniging]], [[:en: Bloemfontein| Bloemfontein]], [[:en: Vanderbijlpark| Vanderbijlpark]]. [[:en: New Zealand|న్యూజిలాండ్]] అనే దేశం పేరు డచ్ [[:en: cartographers|భూపట చిత్రకారుల]] నుండి ఉద్భవించింది; వీరు ఆ దీవులకు, డచ్ [[:en: Seventeen Provinces|ప్రావిన్స్]] అయిన [[:en: Zeeland|జీలాండ్]] పేరు మీద '' Nova Zeelandia'' అని నామకరణం చేశారు.<ref name="StatenLandt">{{cite web |url = http://www.teara.govt.nz/en/european-discovery-of-new-zealand/3 |title=Tasman's achievement |publisher=Te Ara – the Encyclopedia of New Zealand |date=21 September 2007 |access-date=16 February 2008 |last=Wilson |first=John }}</ref> ఆ తర్వాత, బ్రిటిష్ అన్వేషకుడు [[:en: James Cook|జేమ్స్ కుక్]] ఆ పేరును ఆంగ్ల రూపంలోకి మార్చి 'New Zealand'గా వ్యవహరించారు.{{efn|న్యూజిలాండ్‌కు యూరోపియన్లు పెట్టిన మొట్టమొదటి పేరు ''Staten Landt''; 1642లో ఈ దీవులను సందర్శించిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా నిలిచిన డచ్ అన్వేషకుడు [[Abel Tasman|ఏబెల్ టాస్మన్]] ఈ పేరును సూచించారు. 1615లో దక్షిణ అమెరికా దక్షిణ కొన వద్ద [[:en: Jacob Le Maire| Jacob Le Maire]] కనుగొన్న భూభాగంతో అనుసంధానించబడిన ఒక దక్షిణ ఖండంలో ఇది ఒక భాగమని టాస్మన్ భావించాడు; ఆ భూభాగానికి [[Isla de los Estados|Staten Landt]] అని పేరు పెట్టబడింది, దీని అర్థం "(డచ్) స్టేట్స్-జనరల్ యొక్క భూమి".<ref>{{Cite web |url=http://history-nz.org/discovery1.html |title=The Discovery of New Zealand |access-date=12 October 2010 |archive-date=9 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170709115228/http://www.history-nz.org/discovery1.html |url-status=live }}</ref>}} ఆస్ట్రేలియాకు చెందిన ద్వీప రాష్ట్రమైన [[:en: Tasmania| Tasmania]]కు, డచ్ [[:en: explorer|అన్వేషకుడు]] అయిన [[:en: Abel Tasman| Abel Tasman]] పేరు పెట్టారు; ఈ ద్వీపాన్ని చూసిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా (నమోదైన ఆధారాల ప్రకారం) 1642 నవంబర్ 24న ఆయనే గుర్తించారు. ఆయన మొదట ఈ ద్వీపానికి తన పోషకుడైన [[:en: Anthony van Diemen| Anthony van Diemen]] పేరు మీద ' Anthony van Diemen's Land' అని నామకరణం చేశారు; ఆంథోనీ వాన్ డీమెన్ అప్పట్లో [[:en: Dutch East Indies| Dutch East Indies]] గవర్నర్‌గా వ్యవహరించేవారు. ఆ తర్వాత బ్రిటిష్ వారు ఈ పేరును కుదించి [[:en: Van Diemen's Land| Van Diemen's Land]]గా మార్చారు. ఈ ద్వీపాన్ని మొట్టమొదట కనుగొన్న యూరోపియన్ అన్వేషకుడి గౌరవార్థం, 1856 జనవరి 1న దీనికి అధికారికంగా కొత్త పేరు పెట్టారు.<ref>'Select chronology of renaming' ''Parliament of Tasmania'' http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110422111627/http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm |date=22 April 2011 }} Retrieved 15 June 2009.</ref> [[:en: Arnhem Land| Arnhem Land]]కు, 'Arnhem' అనే పేరు గల డచ్ నౌక పేరు పెట్టారు. Arnhem నౌక కెప్టెన్ ( Willem van Coolsteerdt, Arnhem ప్రాంతానికి తూర్పున ఉన్న ఒక పెద్ద ద్వీపానికి కూడా పేరు పెట్టారు; అదే [[:en: Groote Eylandt | Groote Eylandt ]]—ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్‌లో 'Groot Eiland అంటే 'పెద్ద ద్వీపం' ([[:en: Large Island| Large Island]] అని అర్థం. [[File:Stadthuys Christ Church Malacca.jpg|thumb|[[:en: Malacca| Malacca]], [[Malaysia]]లో ఉన్న Stadthuys భవనం; ఆసియాలోనే అత్యంత పురాతనమైన డచ్ భవనంగా ఇది పరిగణించబడుతుంది<ref>[http://travel.tourism.gov.my/consumer/destinations/item.asp?item=stadthuys Tourism.gov.my]{{dead link|date=April 2018 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>]] ===వాస్తుశిల్పం=== [[File:Batavia City Hall (Jakarta History Museum) Fatahillah Square (2025) - img 03.jpg|thumb|[[Kota Tua|Batavia]]లోని [[Jakarta History Museum|Stadhuis]] (నగర భవనం); ఇది స్వయంగా [[Dam Palace]] నమూనాలో నిర్మించబడిందని చెబుతారు.]] [[File:Dutch Reformed Church (organ and pulpit), Vosburg.JPG|thumb|[[:en: Vosburg| Vosburg]], [[:en: South Africa| South Africa]]లోని [[:en: Dutch Reformed Church| Dutch Reformed Church]]లో ఉన్న క్రైస్తవ శిలువ, బలిపీఠం, ఉపన్యాస వేదిక మరియు ఆర్గాన్ వాయిద్యం.]] [[File:Gedung-Sate-Trees.jpg|thumb|[[:en: Bandung| Bandung]], [[:en: Indonesia| Indonesia]]లో ఉన్న [[:en: Gedung Sate| Gedung Sate]]; 20వ శతాబ్దం ప్రారంభానికి చెందిన ఈ వలసకాలపు భవనం, ఆధునిక పాశ్చాత్య నవ్య-శాస్త్రీయ శైలిని స్థానిక నిర్మాణ అంశాలతో మేళవిస్తుంది.]] సురినామ్ రాజధాని Paramariboలో, డచ్ వారి [[:en: Fort Zeelandia (Paramaribo)|Fort Zeelandia]] కోట నేటికీ సగర్వంగా నిలిచి ఉంది. ఆ నగరమే స్వయంగా తన పాత వీధుల అమరికను మరియు వాస్తుశిల్పాన్ని చాలా వరకు కాపాడుకుంది; ఇది ప్రపంచంలోని UNESCO వారసత్వ సంపదలో ఒక భాగంగా గుర్తింపు పొందింది. మలేషియాలోని Malacca నగర కేంద్రంలో, [[:en: Stadthuys|Stadthuys భవనం]] మరియు [[:en: Christ Church, Malacca|Christ Church]]లు డచ్ ఆక్రమణ కాలానికి గుర్తుగా నేటికీ నిలిచి ఉన్నాయి. [[:en: Fort Goede Hoop| Fort Goede Hoop]] (ఆధునిక [[:en: Hartford, Connecticut| Hartford]]) మరియు [[:en: Fort Orange| Fort Orange]] (ఆధునిక [[:en: Albany, New York| Albany]]) లకు సంబంధించిన పురావస్తు అవశేషాలు ఇప్పటికీ అక్కడ ఉన్నాయి.<ref>[http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html డచ్ వలస అవశేషాలు] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20080509161409/http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html |date=9 మే 2008 }}</ref> Aruba, Curaçao, Bonaire మరియు [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] లలో డచ్ వాస్తుశైలిని సులభంగా గమనించవచ్చు. ముఖ్యంగా [[:en: Willemstad| Willemstad]] నగరంలో డచ్ శైలి భవనాలు స్పష్టంగా కనిపిస్తాయి; ఇవి ఏటవాలుగా ఉండే ([[:en: gables| పైకప్పులు]]), పెద్ద కిటికీలు మరియు ఆకాశాన్ని తాకేలా ఉండే అలంకార శిఖరాలను కలిగి ఉంటాయి.<ref>[http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm Willemstad, Curaçao, Netherlands Antilles - ఈ నెల వారసత్వ ప్రదేశం] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080303185548/http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm |date=3 మార్చి 2008 }}</ref> శ్రీలంకలో, ముఖ్యంగా గాలే కోటలో డచ్ వాస్తుశిల్పాన్ని కూడా చూడవచ్చు. ఇక్కడ డచ్ వారి కోట గోడలు, కాలువ చెక్కుచెదరకుండా భద్రపరచబడ్డాయి. కొంతవరకు, పూర్వపు VOC అధికారుల ఉష్ణమండల విల్లాలు కూడా అలాగే ఉన్నాయి. ఈ వాస్తుశిల్పానికి కొన్ని ప్రముఖ ఉదాహరణలు గాలేలోని పూర్వపు గవర్నర్ భవనం (ప్రస్తుతం అమంగల్ల హోటల్ అని పిలుస్తారు) మరియు పాత డచ్ రిఫార్మ్డ్ చర్చ్. రాజధాని కొలంబోలో, కోట చుట్టూ ఉన్న అనేక డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వాస్తుశిల్పాలు బ్రిటిష్ కాలంలో కూల్చివేయబడ్డాయి. మిగిలిన వాటిలో పాత కొలంబో డచ్ హాస్పిటల్ మరియు వోల్వెండాల్ చర్చ్ ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన కాలంలో, కేప్ డచ్ వాస్తుశిల్పం అని పిలువబడే ఒక ప్రత్యేకమైన వాస్తుశిల్పం అభివృద్ధి చేయబడింది. ఈ వాస్తుశిల్ప శైలిని స్టెల్లెన్‌బోష్, స్వెల్లెండమ్, తుల్బాగ్ మరియు గ్రాఫ్-రైనెట్ వంటి చారిత్రక పట్టణాలలో చూడవచ్చు. పూర్వపు డచ్ రాజధాని కేప్ టౌన్‌లో, క్యాజిల్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ తప్ప VOC కాలం నాటివి దాదాపు ఏవీ మిగలలేదు. డచ్ వారు బటావియా తీరాలకు చేరుకున్న కొద్దికాలానికే భవనాలను నిర్మించడం ప్రారంభించినప్పటికీ, ఇండోనేషియాలో నేటికీ నిలిచి ఉన్న డచ్-నిర్మిత కట్టడాలలో చాలా వరకు 19వ మరియు 20వ శతాబ్దాలకు చెందినవి. రక్షణ ప్రయోజనాల కోసం ఉపయోగించిన వలసవాద కాలం నాటి కోటలు, ఈ ద్వీపసమూహంలోని అనేక ప్రధాన తీర నగరాలలో ఇప్పటికీ ఉన్నాయి. మిగిలి ఉన్న డచ్ భవనాలలో అత్యధిక సంఖ్యలో జావా మరియు సుమత్రాలో, ముఖ్యంగా జకార్తా, బాండుంగ్, సెమరాంగ్, యోగ్యకార్తా, సురబయ, సిరెబోన్, పసురువాన్, బుకిట్టింగి, సవాహ్లుంటో, మేడాన్, పడాంగ్ మరియు మలాంగ్ వంటి నగరాలలో చూడవచ్చు. అలాగే, పూర్వపు ప్రధాన సుగంధ ద్రవ్యాల ద్వీపాలైన బండా నీరా, నుసా లౌట్ మరియు సపరువా చుట్టూ 17-19వ శతాబ్దపు డచ్ వాస్తుశిల్పానికి చెందిన ముఖ్యమైన ఉదాహరణలు ఉన్నాయి. పరిమిత ఆర్థిక అభివృద్ధి కారణంగా ఇవి తమ వలసవాద అంశాలను చాలా వరకు నిలుపుకున్నాయి. డచ్ వలసవాద వాస్తుశిల్పానికి మరో ప్రముఖ ఉదాహరణ మకాసర్‌లోని ఫోర్ట్ రోటర్‌డామ్. డచ్ వారి తొలినాటి నిర్మాణాలు ఎక్కువగా వారి మాతృదేశంలోని నిర్మాణ శైలినే ప్రతిబింబించేవి (ఉదాహరణకు [[:en: Toko Merah| Toko Merah]]). అయితే, ఈ భవనాలు ఉష్ణమండల వాతావరణానికి సరిపడేవి కావు, పైగా వాటి నిర్వహణ ఖర్చుతో కూడుకున్నది. ఫలితంగా, డచ్ అధికారులు ఉష్ణమండల పరిస్థితులకు అనుగుణంగా మారడం ప్రారంభించారు; ఇందులో భాగంగా వారు తమ [[:en: Dutch Indies country houses|విల్లాల]] నిర్మాణంలో విశాలమైన వరండాలు, మెరుగైన గాలి వెలుతురు ఏర్పాట్లు మరియు స్థానిక శైలిలో ఉండే ఎత్తైన పైకప్పుల వంటి దేశీయ నిర్మాణ అంశాలను జోడించారు. "డచ్ వారి ఉనికి ప్రారంభ దశలో, జావాలో జరిగిన డచ్ నిర్మాణ కార్యకలాపాలు వలసపాలన నాటి నిర్మాణ శైలిపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, ఉష్ణమండల మరియు స్థానిక సాంస్కృతిక పరిస్థితులకు అనుగుణంగా ఆ శైలిలో మార్పులు చేయబడ్డాయి," అని ఇండోనేషియా కళలు మరియు ([[:en: design| రూపకల్పన]] ఆచార్యులు పముడ్జి సుప్తాందర్ పేర్కొన్నారు.<ref>{{in lang|id}}Suptandar, Pamudji ''Tokoh Pejuang Kemerdekaan, Pembangunan, Dan Pendidikan.'' (Publisher: Penerbit Universitas Trisakti, Jakarta) {{ISBN|979-8398-86-6}}</ref> ఈ శైలిని ''arsitektur Indis'' (ఇండీస్ నిర్మాణ శైలి) అని పిలిచేవారు; ఇది అప్పటికే వాడుకలో ఉన్న సంప్రదాయ హిందూ-జావానీస్ నిర్మాణ శైలిని, యూరోపియన్ నిర్మాణ రూపాలతో మేళవిస్తుంది.<ref>{{in lang|id}}Article by Dr. Mauro Rahardjo, architect, lecturer and founder of [[Feng_Shui]] School Indonesia and Indonesian Feng Shui Society. [http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100316115232/http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/|date=16 March 2010}}</ref> జకార్తాలో ఇప్పటికీ నిలిచి ఉండి, వాడుకలో ఉన్న అనేక ప్రభుత్వ భవనాలు—అధ్యక్ష భవనం, ఆర్థిక మంత్రిత్వ శాఖ మరియు ప్రదర్శన కళల కేంద్రం వంటివి—19వ శతాబ్దంలో '' ([[:en: Neoclassical| క్లాసిసిస్ట్]] శైలిలో నిర్మించబడ్డాయి. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, పాక్షికంగా 'డచ్ నైతిక విధానం' (Dutch Ethical Policy) కారణంగా, ఆర్థిక విస్తరణతో పాటు ఈ వలస ప్రాంతానికి వలస వచ్చే డచ్ ప్రజల సంఖ్య పెరిగింది. మధ్యతరగతి జనాభా పెరుగుదల కారణంగా, 'ఇండీస్' (డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్) వ్యాప్తంగా ఉన్న ప్రధాన నగరాల్లో 'గార్డెన్ సబర్బ్స్' (తోటల నగర శివారు ప్రాంతాలు) అభివృద్ధి చెందాయి; ఇక్కడి అనేక గృహాలు 'ఇండీస్ శైలి' నుండి '' ([[:en: Neo-Renaissance| నియో-పునరుజ్జీవన]] మరియు ఆధునిక 'ఆర్ట్ డెకో' వరకు వివిధ శైలులలో నిర్మించబడ్డాయి. ఈ నివాస ప్రాంతాలకు కొన్ని ఉదాహరణలు: జకార్తాలోని 'మెంటెంగ్', సురబయలోని 'డార్మో', మెడాన్‌లోని 'పోలోనియా', యోగ్యకర్తలోని 'కోటబారు', సెమరాంగ్‌లోని 'న్యూ కాండి' మరియు ఉత్తర బాండుంగ్‌లోని చాలా ప్రాంతాలు. ఇండోనేషియా, 'Nieuwe Zakelijkheid', 'De Stijl', 'Nieuw Indische' మరియు 'Amsterdam School' వంటి డచ్ 'ఆర్ట్ డెకో' నిర్మాణ ఉద్యమాలకు ఒక ప్రయోగ వేదికగా కూడా మారింది. 'Wolff Schoemaker' మరియు 'Henri Maclaine Pont' వంటి పలువురు ప్రఖ్యాత వాస్తుశిల్పులు స్థానిక నిర్మాణ శైలిని ఆధునీకరించడానికి ప్రయత్నించారు; దీని ఫలితంగా 'Pohsarang Church' మరియు 'Bandung Institute of Technology' వంటి అనేక విశిష్టమైన రూపకల్పనలు ఆవిర్భవించాయి. ఈ 'ఆర్ట్ డెకో' (Art Deco) శైలి భవనాల యొక్క అతిపెద్ద నిల్వను బండుంగ్ నగరంలో చూడవచ్చు; వాస్తుశిల్ప పరంగా చూస్తే, ఇండోనేషియాలోనే అత్యంత 'యూరోపియన్' నగరంగా దీనిని పరిగణించవచ్చు. ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యం పొందినప్పటి నుండి, చారిత్రక భవనాల పరిరక్షణ పట్ల ఆసక్తి చూపిన ప్రభుత్వాలు చాలా తక్కువ. గత కొన్ని దశాబ్దాలలో, షాపింగ్ కేంద్రాలు లేదా కార్యాలయ భవనాలను నిర్మించడం కోసం, వాస్తుశిల్ప పరంగా ఎంతో వైభవం కలిగిన అనేక భవనాలను కూల్చివేశారు; ఉదాహరణకు [[:en: Hotel des Indes (Batavia)| Hotel des Indes]], [[:en: Harmony Society, Batavia| Harmony Society]]. అయితే ప్రస్తుతం, తమ పాత భవనాలను పరిరక్షించుకోవడం యొక్క విలువ గురించి ఎక్కువ మంది ఇండోనేషియన్లలో అవగాహన పెరుగుతోంది. <blockquote>"ఒక దశాబ్దం క్రితం, జకార్తాలోని పాత ప్రాంతాన్ని కాపాడటానికి నేను చేస్తున్న ప్రయత్నాల గురించి తెలిసినప్పుడు, చాలా మంది నన్ను పిచ్చివాడినిగా భావించారు. కొన్ని సంవత్సరాల తర్వాత, ఆ వ్యతిరేక స్వరాలు క్రమంగా మరుగున పడటం మొదలయ్యాయి. ఇప్పుడు చాలా మంది నాతో ఏకీభవిస్తూ, 'మనం మన నగరాన్ని ఎలా కాపాడుకోగలం?' అని ఆలోచించడం మొదలుపెట్టారు. గతంలో, చారిత్రక భవనాల కూల్చివేతకు వ్యతిరేకంగా జరిగే నిరసనలను పట్టించుకోకుండా ఉండటానికి, వలస పాలన కాలం పట్ల ఉన్న వ్యతిరేక భావనను తరచుగా ఒక సాకుగా ఉపయోగించుకునేవారు. ఇప్పుడు మాత్రం, పెరుగుతున్న సంఖ్యలో ప్రజలు ఆ పాత వలస భవనాలను కేవలం 'వలస పాలన చిహ్నాలుగా' చూడటం మానేసి, తమ నగరం యొక్క సమగ్ర వారసత్వంలో ఒక భాగంగా పరిగణిస్తున్నారు," అని ప్రముఖ ఇండోనేషియా వాస్తుశిల్పి మరియు పరిరక్షకుడు బుడి లిమ్ పేర్కొన్నారు.<ref>Lim, Budy ''The past in the present: architecture in Indonesia.'' (Publisher: NAI Rotterdam, 19 January 2007) See also: {{cite web |title=Pride of Indonesia – World Expo's Indonesia Pav|url=http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100719225202/http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|archive-date=2010-07-19|access-date=2010-10-12}}; [http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html] {{వెబ్‌ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110727161507/http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html|date=27 జూలై 2011}} మరియు [http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf] {{వెబ్ ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110722001916/http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf|date=22 జూలై 2011}}</ref></blockquote> ===మౌలిక సదుపాయాలు=== [[File:Java Great Post Road.svg|thumb|left|upright=1.35|పశ్చిమ [[జావా]] నుండి తూర్పు జావా వరకు విస్తరించి ఉన్న ''[[:en: Great Post Road|గ్రేట్ పోస్ట్ రోడ్]]]] ఇండోనేషియాలోని '' ([[:en: Art Deco| ఆర్ట్ డెకో]]) వాస్తుశిల్పంతో పాటు, దేశంలోని రైలు మరియు రహదారి మౌలిక సదుపాయాలలో ఎక్కువ భాగం, అలాగే దాని ప్రధాన నగరాలు కూడా వలస పాలన కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref><ref>చిత్రాల కోసం 'Royal Institute of language, geography and ethnology' (KITLV) వెబ్‌సైట్‌ను చూడండి: [http://www.geheugenvannederland.nl/?/en/collecties/nederlands-indie_in_fotos,_1860-1940/kitlv] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120128171930/http://www.geheugenvannederland.nl/?%2Fen%2Fcollecties%2Fnederlands-indie_in_fotos%2C_1860-1940%2Fkitlv|date=28 January 2012}}</ref> వలస పాలన నాటి పారిశ్రామికీకరణ మరియు పట్టణ అభివృద్ధికి ముందు, ఇండోనేషియాలోని అనేక ప్రధాన నగరాలు కేవలం గ్రామీణ స్థాయి పట్టణాలుగా మాత్రమే ఉండేవి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.215, 716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref> జావా ద్వీపంలో దీనికి ఉదాహరణలుగా రాజధాని జకార్తా మరియు బాండుంగ్ నగరాలను పేర్కొనవచ్చు; జావా వెలుపల ఉన్న ఉదాహరణలలో [[:en: Ambon, Maluku|అంబోన్]] మరియు [[:en: Menado|మెనాడో]] నగరాలు ఉన్నాయి. జావా ద్వీపంలోని చాలా ప్రధాన రైలు మార్గాలు, రైల్వే స్టేషన్లు, అలాగే పశ్చిమ జావాను తూర్పు జావాతో కలిపే ప్రధాన రహదారి—దీనిని ఈ పనిని పర్యవేక్షించిన గవర్నర్ జనరల్ పేరు మీద [[:en: Daendels| Daendels]] [[:en: Great Post Road| Great Post Road]] (డచ్‌లో: Grote Postweg) అని పిలుస్తారు<ref>Daendels (1762–1818), ఫ్రాన్స్‌కు అనుకూలంగా వ్యవహరించిన ఒక గవర్నర్ జనరల్; ఈ రహదారికి ఆయన మొదట ''La Grand Route'' అని పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియన్ భాషలో దీనిని ''Jalan Raya Pos'' అని పిలుస్తారు. 1996లో, ఇండోనేషియన్ రచయిత [[:en: Pramoedya_Ananta_Toer|]] వ్యాఖ్యానంతో ఈ రహదారిపై ఒక డాక్యుమెంటరీ రూపొందించబడింది. చూడండి: [https://www.imdb.com/title/tt0282626/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170405170545/http://www.imdb.com/title/tt0282626/|date=5 April 2017}}</ref>—అన్నీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి. 1800 మరియు 1950 మధ్య కాలంలో, డచ్ ఇంజనీర్లు ఒక భారీ మౌలిక సదుపాయాల వ్యవస్థను నిర్మించారు. ఇందులో {{convert|67000|km|mi|sp=us}} రహదారులు, {{convert|7500|km|mi|sp=us}} రైలు మార్గాలు, అనేక పెద్ద వంతెనలు, 1.4 మిలియన్ హెక్టార్ల (5,400 చదరపు మైళ్లు) వరి పొలాలకు సాగునీరు అందించే ఆధునిక నీటిపారుదల వ్యవస్థలు, పలు అంతర్జాతీయ నౌకాశ్రయాలు మరియు 140 ప్రజా తాగునీటి సరఫరా వ్యవస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారు నిర్మించిన ఈ ప్రజా పనులు, వలస మరియు వలసానంతర ఇండోనేషియా రాజ్యానికి భౌతిక ఆధారంగా నిలిచాయి.<ref>Ravesteijn, Wim "Between Globalization and Localization: The Case of Dutch Civil Engineering in Indonesia, 1800–1950," in Comparative Technology Transfer and Society, Volume 5, Number 1, 1 April 2007(Publisher: Project MUSE [http://muse.jhu.edu/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140506133533/http://muse.jhu.edu/|date=6 May 2014}}) pp. 32–64. [http://muse.jhu.edu/login?uri=/journals/comparative_technology_transfer_and_society/v005/5.1ravesteijn.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141216200847/http://muse.jhu.edu/login?uri=%2Fjournals%2Fcomparative_technology_transfer_and_society%2Fv005%2F5.1ravesteijn.html|date=16 December 2014}} {{ISSN|1542-0132}}</ref> ===వ్యవసాయం=== [[File:Hollandse plantage in Bengalen Rijksmuseum SK-A-4283.jpeg|thumb|మొఘల్ బెంగాలులో డచ్ వారి తోటల పెంపకం, 1665]] కాఫీ, తేయాకు, [[:en: cocoa bean|కోకో]], [[పొగాకు]], [[రబ్బరు]] వంటి పంటలను డచ్ వారే ప్రవేశపెట్టారు. మధ్య మరియు దక్షిణ అమెరికాలో కాఫీ మొక్కల విస్తరణను ప్రారంభించిన మొట్టమొదటి వారు డచ్ వారే; 19వ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటికి, [[జావా]] ప్రపంచంలోనే మూడవ అతిపెద్ద కాఫీ ఉత్పత్తి కేంద్రంగా అవతరించింది.<ref>[http://www.ico.org/coffee_story.asp International Coffee organization] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101108145141/http://www.ico.org/coffee_story.asp |date=8 November 2010 }}</ref> 1778లో డచ్ వారు [[ఫిలిప్పీన్స్]] నుండి కోకోను [[ఇండోనేషియా]]కు తీసుకువచ్చి, దాని భారీ స్థాయి ఉత్పత్తిని ప్రారంభించారు.<ref>[http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm Chocolate website.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100213104104/http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm |date=13 February 2010 }}</ref> ప్రస్తుతం, సహజ రబ్బరు ఉత్పత్తిలో ఇండోనేషియా ప్రపంచంలోనే రెండవ అతిపెద్ద దేశంగా నిలిచింది; ఈ పంటను 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో డచ్ వారే ఇక్కడ ప్రవేశపెట్టారు.<ref>Penot, Eric. ''{{'}}From shifting agriculture to sustainable rubber complex agroforestry systems (jungle rubber) in Indonesia: an history of innovations production and adoption process.{{'}}'' (Bogor, 1997).{{cite web|url=http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do%3Dview_pub_detail%26pub_no%3DRP0010-04 |title=Publication &#124; World Agroforestry Center |access-date=31 అక్టోబర్ 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120309132455/http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do=view_pub_detail&pub_no=RP0010-04 |archive-date=9 మార్చి 2012 }}</ref> పొగాకు అమెరికా ఖండం నుండి ఇక్కడికి పరిచయం చేయబడింది, 1863లో డచ్ వారు మొట్టమొదటి పొగాకు తోటను (plantation) స్థాపించారు. నేడు ఇండోనేషియా పొగాకును పారిశ్రామిక స్థాయిలో ఉత్పత్తి చేస్తున్న అత్యంత పురాతన దేశం మాత్రమే కాకుండా, పొగాకును అత్యధికంగా వినియోగిస్తున్న రెండవ అతిపెద్ద దేశం కూడా.<ref>{{in lang|id}}[http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110411142607/http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml|date=11 ఏప్రిల్ 2011}}</ref> ===శాస్త్రీయ ఆవిష్కరణలు=== 1891లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Eugène Dubois| Eugène Dubois]] ద్వారా [[:en: Java Man~జావా మానవుడు]] కనుగొనబడ్డాడు. 1910లో [[:en: Komodo Island| Komodo Island]]లో సజీవ [[:en: dinosaurs|డైనోసార్లు]] ఉన్నాయనే వదంతులు వ్యాపించడం, ఆపై 1911లో ఒక విమాన ప్రమాదం సంభవించడం వంటి సంఘటనల నేపథ్యంలో, 1912లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Peter Ouwens| Peter Ouwens]] ద్వారా [[:en: Komodo dragon|కొమోడో డ్రాగన్]] గురించి మొట్టమొదటిసారిగా వివరించబడింది. ===క్రీడలు=== ====సురినామ్==== సురినామ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు, అలాగే సురినామ్ మూలాలు కలిగి నెదర్లాండ్స్‌లో జన్మించిన [[:en: Gerald Vanenburg| Gerald Vanenburg]], [[:en: Ruud Gullit| Ruud Gullit]], [[:en: Frank Rijkaard| Frank Rijkaard]], [[:en: Edgar Davids| Edgar Davids]], [[:en: Clarence Seedorf| Clarence Seedorf]], [[:en: Patrick Kluivert| Patrick Kluivert]], [[:en: Aron Winter| Aron Winter]], [[:en: Georginio Wijnaldum| Georginio Wijnaldum]], [[:en: Virgil van Dijk| Virgil van Dijk]] మరియు [[:en: Jimmy Floyd Hasselbain| Jimmy Floyd Hasselbain]] వంటి క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. 1999లో, [[:en: Suriname national football team|సురినామ్]] మరియు నెదర్లాండ్స్—ఈ రెండు జట్ల తరపున ఆడిన [[:en: Humphrey Mijnals| Humphrey Mijnals]], 'శతాబ్దపు సురినామ్ ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారుడిగా' ఎంపికయ్యారు.<ref>{{cite web|title=Het debuut van Humphrey Mijnals|url=http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|publisher=Olympisch Stadion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130921055955/http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|archive-date=21 September 2013}}</ref> మరొక ప్రముఖ క్రీడాకారుడు [[:en: André Kamperveen| André Kamperveen]]; ఈయన 1940లలో సురినామ్ జట్టుకు నాయకత్వం వహించడమే కాకుండా, నెదర్లాండ్స్‌లో వృత్తిపరంగా ([[:en: professional| professional]]) ఆడిన మొట్టమొదటి సురినామ్ క్రీడాకారుడిగా నిలిచారు. సురినామ్ దేశం ([[:en: dual citizenship| ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని]]) ప్రోత్సహించదు. దీని కారణంగా, నెదర్లాండ్స్ పాస్‌పోర్ట్‌ను పొందిన సురినామ్-డచ్ క్రీడాకారులకు—ఈ పాస్‌పోర్ట్ దాదాపు ఏ యూరోపియన్ లీగ్‌లోనైనా చట్టబద్ధమైన పని హోదాను కల్పిస్తుంది కాబట్టి ఇది చాలా కీలకం—జాతీయ జట్టు ఎంపికలో స్థానం లభించదు.<ref>{{cite news | url=http://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | work=Soccerwire | title=Stefano Rijssel, Seattle Sounders and the strange case of Surinamese soccer | first=Charles | last=Boehm | తేదీ=29 జనవరి 2014 | సంప్రదించిన తేదీ=26 ఆగస్టు 2016 | ఆర్కైవ్ తేదీ=10 జూలై 2019 | ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20190710233414/https://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | URL స్థితి=నిష్క్రియం }}</ref> 2014లో ద్వంద్వ పౌరసత్వం కలిగిన ఆటగాళ్లు ఉన్న జట్ల విజయం, ముఖ్యంగా [[అల్జీరియా]] సాధించిన విజయం స్ఫూర్తిగా, [[:en: Surinamese Football Association|SVB]] అధ్యక్షుడు జాన్ కృష్ణదత్ జాతీయ అసెంబ్లీకి ఒక ప్రతిపాదనను సమర్పించారు. క్రీడాకారులకు ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని అనుమతించడమే ఈ ప్రతిపాదన ఉద్దేశం; ఆ సమయంలో వారి లక్ష్యం 2018 FIFA ప్రపంచ కప్ ఫైనల్స్‌కు చేరుకోవడం.<ref>{{Cite web|శీర్షిక=Suriprofs geïnformeerd over WK 2018-project|URL=http://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|సంప్రదించిన తేదీ=21 ఏప్రిల్ 2020|ఆర్కైవ్ తేదీ=30 జూలై 2021|ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20210730174341/https://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|URL స్థితి=భర్తీ చేయబడింది}}</ref> ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతుగా, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన వృత్తిపరమైన ఆటగాళ్లతో ఒక జట్టును ఏర్పాటు చేశారు. ఈ జట్టు 2014 డిసెంబర్ 26న [[:en: Andre Kamperveen Stadion| Andre Kamperveen Stadion]]లో ఒక ([[:en: exhibition match| ప్రదర్శన మ్యాచ్]]) ఆడింది. ఈ ప్రాజెక్టు నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: Nordin Wooter| Nordin Wooter]] మరియు [[:en: David Endt| David Endt]] చేపట్టారు; వీరు ఒక ప్రజెంటేషన్‌ను రూపొందించి, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన 100 మంది ఆటగాళ్లకు ఆహ్వానాలు పంపగా, వారిలో 85 మంది సానుకూల స్పందన ఇచ్చారు. ఈ ప్రత్యేక ఎంపికకు కోచ్‌గా డీన్ గోరే నియమితులయ్యారు. మ్యాచ్ అనధికారికమైనప్పటికీ, [[ఫిఫా]] ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతు ఇచ్చి, ఆటగాళ్లకు మరియు క్లబ్‌లకు భీమాను మంజూరు చేసింది.<ref>{{Cite web|title=FIFA bereidt om Suriprofs te verzekeren|url=http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|access-date=21 April 2020|archive-date=9 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180709153629/http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|url-status=usurped}}</ref> నవంబర్ 2019లో, స్పోర్ట్స్ పాస్‌పోర్ట్ అని పిలవబడే ఒక పత్రం సురినామీస్ నుండి డచ్ ప్రొఫెషనల్ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాళ్లను అనుమతిస్తుందని ప్రకటించబడింది. డయాస్పోరా సురినామ్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది.<ref>{{cite web |last1=Kok |first1=Nik |title=నిగెల్ హాసెల్‌బైంక్ విల్ డెబ్యూటెరెన్ వూర్ సురినామ్ |url=https://www.ad.nl/buitenlands-voetbal/nigel-hasselbaink-wil-debuteren-voor-suriname~acddd7b3b/ |website=ad.nl |publisher=Algemeen Dagblad |access-date=19}} నవంబర్ 2019 </ref> సురినామ్‌లో జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది, కార్ఫ్‌బాల్ డచ్ క్రీడ. [[:en: Vinkensport| Vinkensport]] సురినామ్‌లో కూడా అభ్యసిస్తున్నారు, [[వాలీబాల్]] మరియు [[:en: troefcall| troefcall]] డచ్ క్రీడలలో ప్రసిద్ధి చెందింది. ====దక్షిణ ఆఫ్రికా==== [[:en: Ajax Cape Town| Ajax Cape Town]] అనేది [[:en: Ajax Amsterdam| Ajax Amsterdam]] ద్వారా పేరు పెట్టబడి, యాజమాన్యం వహించబడిన ఒక వృత్తిపరమైన [[Association football|ఫుట్‌బాల్]] జట్టు; ఇది Ajax Amsterdam యొక్క చిహ్నాన్ని (crest) మరియు రంగులను యథాతథంగా అనుకరించింది.{{citation needed|date=April 2023}} డచ్ క్రీడ అయిన [[:en: korfball| korfball]] నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: South African Korfball Federation]] చూసుకుంటుంది; ఈ సంస్థే [[:en: South Africa national korfball team|దక్షిణ ఆఫ్రికా జాతీయ కోర్ఫ్‌బాల్ జట్టు]]ను కూడా నిర్వహిస్తుంది. [[:en: 2019 IKF World Korfball Championship]] ఆగస్టు 2019లో [[:en: Durban| Durban]], [[:en: South Africa|దక్షిణ ఆఫ్రికా]]లో జరిగింది. ====ఇండోనేషియా==== [[:en: Sonny Silooy~]], [[:en: Wilfred Bouma| Wilfred Bouma]], [[:en: Giovanni van Bronckhorst| Giovanni van Bronckhorst]], [[:en: John Heitinga| John Heitinga]], [[:en: Denny Landzaat]], [[:en: Roy Makaay| Roy Makaay]], మరియు [[:en: Tijjani Reijnders| Tijjani Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించి [[:en: Indonesia|ఇండోనేషియా]] మూలాలు కలిగిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. ఇటీవలి సంవత్సరాలలో, [[:en: Football Association of Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ సంఘం]] (PSSI), [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా జాతీయ జట్టు]] నాణ్యతను మెరుగుపరిచే ఉద్దేశంతో—ఐరోపాలో, ముఖ్యంగా నెదర్లాండ్స్‌లో నివసిస్తున్న ఇండోనేషియా మూలాలు కలిగిన క్రీడాకారులకు పౌరసత్వం కల్పించే (naturalization) ఒక కార్యక్రమాన్ని అమలు చేసింది. కోచ్ [[:en: Shin Tae-yong| Shin Tae-yong]] హయాంలో ప్రారంభించబడిన ఈ కార్యక్రమం ద్వారా, [[:en: Jay Idzes| Jay Idzes]], [[:en: Justin Hubner| Justin Hubner]], [[:en: Rafael Struick| Rafael Struick]], [[:en: Ivar Jenner| Ivar Jenner]], [[:en: Mees Hilgers| Mees Hilgers]], [[:en: Eliano Reijnders| Eliano Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులకు ఇండోనేషియా పౌరసత్వం లభించింది.<ref>{{Cite web |title=Naturalization: A Quick Fix for Indonesian Football? |url=https://www.ums.ac.id/en/news/global-pulse/naturalization-a-quick-fix-for-indonesian-football |access-date=2025-12-17 |website=www.ums.ac.id |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Rahmadini |first=Nadira |title=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |url=https://www.jakartadaily.id/sports/16215885018/indonesias-pssi-chairman-erick-thohir-ends-naturalization-program-as-diaspora-and-domestic-league-bolster-national-soccer-team |access-date=2025-12-17 |website=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |language=id}}</ref> [[:en: Football in Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ లీగ్]] సుమారు 1930లో, [[:en: Dutch colonial|డచ్ వలస పాలన]] కాలంలో ప్రారంభమైంది. [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా పురుషుల జట్టు]] [[:en: FIFA World Cup|FIFA ప్రపంచ కప్‌]]కు అర్హత సాధించిన మొట్టమొదటి ఆసియా జట్టుగా నిలిచింది; 1938 FIFA ప్రపంచ కప్‌లో వారు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసుగా ఆడారు.<ref>{{cite web|author=Tom Allard |url=http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |title=Indonesian soccer fans' world of pain |work=The Sydney Morning Herald |date=26 June 2010 |access-date=15 August 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100628140526/http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |archive-date=28 June 2010}}</ref> వార్షిక ప్రేక్షక హాజరు, క్రీడాకారుల భాగస్వామ్యం మరియు ఆదాయం పరంగా, [[ఇండోనేషియా]]లో ప్రస్తుతం అసోసియేషన్ ఫుట్‌బాలు అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా ఉంది; ఇది పిల్లల నుండి మధ్య వయస్కులైన పురుషుల వరకు అన్ని స్థాయిలలోనూ ఆడబడుతోంది.<ref name="nytimes1">{{cite news|author=Aubrey Belford|url=https://www.nytimes.com/2011/03/04/world/asia/04iht-indonesia04.html?pagewanted=all&_r=0|title=In Indonesia, a Scandal Over Soccer|newspaper=[[The New York Times]]| తేదీ=3 మార్చి 2011 |సందర్శన తేదీ=15 ఆగస్టు 2013}}</ref> ఇండోనేషియా టెన్నిస్ అసోసియేషను కూడా డచ్ పాలనలో, 1935లో స్థాపించబడింది. తన జాతీయ [[:en: Fed Cup| Fed Cup]] [[:en: Indonesia Fed Cup team|జట్టును]], [[:en: Davis Cup| Davis Cup]] [[:en: Indonesia Davis Cup team|జట్టును]] బరిలోకి దింపడంలో దీనికి సుదీర్ఘ చరిత్ర ఉంది; అయితే, ఈ జట్లు మొట్టమొదటిసారిగా అంతర్జాతీయ పోటీలలో పాల్గొన్నది మాత్రం స్వాతంత్ర్యం వచ్చిన తర్వాత, 1960ల కాలంలోనే. నెదర్లాండ్స్‌లో వలె, ఇక్కడ కూడా [[వాలీబాల్]] ఒక ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా కొనసాగుతోంది; ([[:en: Indonesian Volleyball Federation| ఇండోనేషియా వాలీబాల్ సమాఖ్య]] పురుషుల ప్రో లీగు మరియు మహిళల ప్రో లీగ్ రెండింటినీ నిర్వహిస్తూనే, ఇండోనేషియా పురుషుల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టు మరియు ఇండోనేషియా మహిళల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టుల నిర్వహణ బాధ్యతలను కూడా చేపడుతోంది.<ref>{{Cite web|url=https://pbvsi.or.id/tentang-pbvsi/|title=Tentang PBVSI|last=silumansupra|website=PBVSI.or.id|access-date=26 December 2019}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|title=Sejarah PBVSI -|last=wahyawaludin|date=20 August 2019|access-date=26 December 2019|archive-date=26 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191226182333/http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|url-status=dead}}</ref> నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన క్రీడ అయిన ([[:en: Korfball| కార్ఫ్‌బాల్]] కూడా ఇక్కడ ఆచరణలో ఉంది, అంతేకాకుండా ఒక ఇండోనేషియా జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది. == ప్రాదేశిక పరిణామం == <gallery> File:Dutchempire1630.png|1630లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1650.png|1650లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1674.png|1674లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1700.png|1700లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1750.png|1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం 1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1795.png|1795లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1830.png|1830లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutch Empire preWWII.PNG|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధానికి ముందు డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1960.png|1960లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:BlankMap-World-large11.png|1975లో డచ్ సామ్రాజ్యం </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * అమెరికా ఖండాలలో డచ్ వలస స్థాపన * డచ్ భాషా కూటమి * డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ వాణిజ్య కేంద్రాల జాబితా * వలస వ్యవహారాల మంత్రిత్వ శాఖ (నెదర్లాండ్స్) == మూలాలు == lw9bmixbgyjayy2z4uljr5bdae6tfb0 4808222 4808212 2026-04-23T08:45:25Z T.sujatha 527 /* పుట్టుకలు (1590లు–1602) */ 4808222 wikitext text/x-wiki {{Infobox country | native_name = {{native name|nl|Nederlandse Koloniale Rijk}} | conventional_long_name = Dutch colonial empire | event_pre = [[First Dutch Expedition to the East Indies|First]] and [[Second Dutch Expedition to the East Indies|second expedition]] to the [[East Indies]] | date_pre = 1595–1600 | event_start = [[Company rule in the Dutch East Indies|Company rule in the East Indies]] started | year_start = 1595 | event1 = [[Dutch colonization of the Americas|Colonization of the Americas]] | date_event1 = 1621 | event2 = [[Dutch–Portuguese War]] | date_event2 = 1598–1663 | event3 = [[Anglo-Dutch Treaty of 1814]] | date_event3 = 1814 | event4 = [[Belgian Revolution|Belgian independence]] | date_event4 = 1830 | event5 = [[Adolphe, Grand Duke of Luxembourg|Luxembourgish independence]] | date_event5 = 1890 | event6 = [[Axis power|Axis]] occupation of the [[German invasion of the Netherlands|Netherlands]] and [[Japanese occupation of the Dutch East Indies|Dutch East Indies]] | date_event6 = 1940–1945 | event7 = [[Indonesia]] independence | date_event7 = 1945 | event8 = [[Dutch New Guinea]] | date_event8 = 1949–1962 | event9 = [[Charter for the Kingdom of the Netherlands|Kingdom charter]] | date_event9 = 1954 | event10 = | date_event10 = | year_end = 1975<ref name="Oxford">{{Cite web |title=Dutch empire |url=https://www.oxfordreference.com/display/10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001 |access-date=2024-05-04 |website=Oxford Reference |language=en |doi=10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001|doi-broken-date=12 July 2025 }}</ref> | event_end = [[Suriname]] independence | image_flag = Prinsenvlag.svg | flag_caption = Left: [[Prince's Flag]] of the [[Dutch Republic]] (before 1652)<br/>Right: [[Flag of the Netherlands]] (after 1806/1813) | image_flag2 = Flag of the Netherlands.svg | flag_type = [[Flag of the Netherlands|Flag]] | image_map = DutchEmpire15.png | national_motto = {{lang|fr|[[Je maintiendrai]]}} ([[French language|French]])<br />("I will uphold") | national_anthem = {{native name|nl|"[[Wilhelmus van Nassouwe]]"|nolink=yes|italics=off}}<br />{{small|(English: "'William of Nassau")}}<br />{{center|}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Het_Wilhelmus_(tempo_corrected).ogg]]<br/> | map_caption = Map marking territories that at some point were Dutch holdings {{legend|#1DF73D|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch East India Company]]}}<br/> {{legend|#008E16|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch West India Company]]}}<br /> Tiny orange squares indicate smaller trading posts, the so-called ''handelsposten''. }} '''డచ్ వలస సామ్రాజ్యం''' (నెదర్లాడ్సే కొలానియలే రిజ్కే) అనేది 17వ శతాబ్దం ప్రారంభం నుండి 20వ శతాబ్దం చివరి వరకు, ఏదో ఒక రూపంలో డచ్ నియంత్రణలో ఉన్న విదేశీ భూభాగాలు, [[:en: trading posts| వాణిజ్య కేంద్రాలు]] కలిగిన ఒక వ్యవస్థ. ఇందులో మొదట డచ్ చార్టర్డు కంపెనీలు—ముఖ్యంగా డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1602–1799), డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1621–1792)—ద్వారా నిర్వహించబడిన ప్రాంతాలు, ఆ తదనంతరం డచ్ రిపబ్లికు (1581–1795), ఆధునిక నెదర్లాండ్సు రాజ్యం (1815–1975) ద్వారా పాలించబడిన ప్రాంతాలు అంతర్భాగంగా ఉన్నాయి.<ref name=Entrepot>{{cite book|last= Israel|first= Jonathan|title= Empires and Entrepots: Dutch, the Spanish Monarchy and the Jews, 1585–1713|date= 2003|pages= x–xii|publisher= Hambledon Press|location= London|isbn= 978-1852850227}}</ref> 16వ శతాబ్దం చివరిలో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి [[:en: de facto| డచ్ వాస్తవ రిపబ్లిక్కు]] స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత, ''[[:en: voorcompagnie|వూర్కపాజినె]]''గా పిలువబడే వివిధ వాణిజ్య సంస్థలు, వ్యాపార అవకాశాల అన్వేషణలో విదేశాలకు సముద్ర యాత్రలను చేపట్టాయి. 1600 నాటికి, డచ్ వ్యాపారులు మరియు నావికులు లాభదాయకమైన ఆసియా మసాలా దినుసుల వాణిజ్యంలో ప్రవేశించారు, కానీ తమ వ్యాపారాలను సుస్థిరం చేసుకోవడానికి లేదా విస్తరించడానికి అవసరమైన మూలధనం గానీ, మానవ వనరులు గానీ వారి వద్ద లేకపోయాయి; దీని ఫలితంగా, 1602లో [[:en: States General of the Netherlands|స్టేట్సు జనరలు]] (నెదర్లాండ్స్ పార్లమెంటు) అనేక వాణిజ్య సంస్థలను ఏకీకృతం చేసి, పాక్షిక-ప్రభుత్వ యాజమాన్యంలోని 'డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (డచ్ ;వెరెనిగ్డే వూస్టు-ఇండిస్చే కాంపాజినె),ని ఏర్పాటు చేసింది;<ref name="Hunt1">{{cite book |last=Hunt |first=John |title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708 |date=2005 |publisher=University of Pennsylvania Press |isbn=978-1904744955 |editor-last=Campbell |editor-first=Heather-Ann |location=Philadelphia |pages=2–13}}</ref> ఆసియా వాణిజ్యంపై ఈ కంపెనీకి [[:en: monopoly| ఏకస్వామ్యం]] కల్పించబడింది. [[:en: Spanish Empire|స్పానిషు]], [[:en: Portuguese Empire|పోర్చుగీసు]] ప్రత్యర్థులకు భిన్నంగా, విదేశాలలో డచ్ వారి కార్యకలాపాలు ప్రారంభంలో కేవలం వాణిజ్యపరమైనవే. ఇవి వ్యాపారవేత్తల చొరవతో నడిచాయి తప్ప, భూభాగాలను విస్తరించే ఆశయంతో సాగలేదు; పైగా, వ్యూహాత్మక ప్రదేశాలలో ఏర్పాటు చేసిన స్థావరాల ద్వారా అంతర్జాతీయ సముద్ర రవాణా మార్గాల మీద నియంత్రణ సాధించడం వీరి విధానంగా ఉండేది.<ref name="Ward">{{cite book |last=Ward |first=Kerry |title=Networks of Empire: Forced Migration in the Dutch East India Company |date=2009 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-88586-7 |location=Cambridge |pages=322–342}}</ref><ref name="Entrepot" /> 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి విఒసి—[[:en: Americas|అమెరికా ఖండాలలో]] తమ ప్రయోజనాలను పెంపొందించుకునే లక్ష్యంతో 1621లో స్థాపించబడిన 'డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ([[:en: Dutch language|డచ్]]: ''జియోట్రూయీర్డే వెస్టీండిస్చే కంపాజినే,'' జిడల్యూసి)తో కలిసి—ప్రపంచవ్యాప్తంగా డచ్ వారి ఆర్థిక, ప్రాదేశిక ప్రభావాన్ని గణనీయంగా విస్తరించింది. ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడం, యుద్ధాలు చేయడం, భూభాగాలను పరిపాలించడం, కొత్త స్థావరాలను ఏర్పాటు చేయడం వంటి పాక్షిక-ప్రభుత్వ అధికారాలను ఈ కంపెనీలు వినియోగించుకున్నాయి. 1652లో తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, డచ్ సామ్రాజ్యం తూర్పు ఉత్తర అమెరికా, కరేబియన్, దక్షిణ అమెరికా (సురినామ్ మరియు బ్రెజిల్), పశ్చిమ మరియు దక్షిణ ఆఫ్రికా, ప్రధాన భూభాగ భారతదేశం, శ్రీలంక, ఇండోనేషియా, జపాన్ మరియు తైవాన్‌లలో తన వలసలు లేదా స్థావరాలను విస్తరించి ఉంది.[[ఆసియా]], [[ఐరోపా]] మధ్య కొత్త వాణిజ్య మార్గాల కోసం అన్వేషిస్తున్నప్పుడు, డచ్ నావికులు [[ఆస్ట్రేలియా]],[[న్యూజీలాండ్]],[[:en: Tasmania| తస్మానియా]] వంటి సుదూర ప్రాంతాలను, అలాగే తూర్పు [[ఉత్తర అమెరికా]]లోని కొన్ని భాగాలను అన్వేషించి, వాటి భౌగోళిక చిత్రాలను రూపొందించారు.<ref name="Fisher">{{cite book |last=Fisher |first=Ann Richmond |title=Explorers of the New World Time Line |date=2007 |pages=53–59 |publisher=Teaching & Learning Company |location=Dayton, Ohio |isbn=978-1429113175}}</ref> డచ్ వారు భారతదేశంలోని [[ముఘల్ సామ్రాజ్యం]] వంటి అనేక ఆసియా రాజ్యాలతో అనుకూలమైన వాణిజ్య సంబంధాలను కూడా ఏర్పరచుకున్నారు; ఈ రాజ్యాల నుండి వారు మొత్తం వస్త్రాలలో సగం భాగాన్ని మరియు పట్టు వస్త్రాలలో 80 శాతాన్ని పొందేవారు.<ref name="tong">{{cite book |author=Junie T. Tong |url=https://books.google.com/books?id=_UQGDAAAQBAJ&pg=PA151 |title=Finance and Society in 21st Century China: Chinese Culture Versus Western Markets |publisher=CRC Press |year=2016 |isbn=978-1-317-13522-7 |page=151}}</ref><ref name="esposito">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=KZcohRpc4OsC&pg=PT190 |title=The Islamic World: Past and Present |publisher=Oxford University Press |year=2004 |isbn=978-0-19-516520-3 |editor1=John L. Esposito |editor1-link=John L. Esposito |volume=1: Abba – Hist. |page=174}}</ref><ref>Nanda, J. N (2005). {{cite book |title=Bengal: the unique state |publisher=Concept Publishing Company. p. 10. |year=2005 |isbn=978-81-8069-149-2 |quote=బెంగాల్ [...] పట్టు మరియు పత్తితో నేసిన చేనేత వస్త్రాల ఉత్పత్తితో పాటు, ధాన్యం, ఉప్పు, పండ్లు, మొక్కజొన్న, మద్యాలు, విలువైన లోహాలు మరియు ఆభరణాల ఉత్పత్తి మరియు ఎగుమతులలో అత్యంత సంపన్నంగా ఉండేది. వ్యాపారం చేయడానికి అత్యంత సంపన్నమైన దేశంగా ఐరోపావాసులు బెంగాల్‌ను పేర్కొనేవారు.}}</ref><ref name="Prakash">[[Om Prakash (historian)|ఓం ప్రకాష్]], "[http://link.galegroup.com/apps/doc/CX3447600139/WHIC?u=seat24826&xid=6b597320 సామ్రాజ్యం, మొఘల్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221118051038/https://go.gale.com/ps/i.do?p=WHIC&u=seat24826&id=GALE%7B%7B%21%7D%7DCX3447600139&v=2.1&it=r&asid=6b597320|date=18 November 2022}}", ''History of World Trade Since 1450'' (1450 నుండి ప్రపంచ వాణిజ్య చరిత్ర), సంపాదకత్వం: [[John J. McCusker]], సంపుటి 1, Macmillan Reference USA, 2006, పేజీలు 237–240, ''World History in Context''. సేకరించిన తేదీ: 3 ఆగస్టు 2017</ref>, జపాన్ మార్కెట్‌లోకి [[:en: Dejima|ప్రత్యేక ప్రవేశం]]. VOC మరియు GWC సంస్థలు కీలకమైన సముద్ర మార్గాలను తమ నియంత్రణలో ఉంచుకుంటూ, ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద వాణిజ్య నౌకాదళాలను నిర్వహిస్తూ ఉండటంతో, 17వ శతాబ్దంలో ఎక్కువ భాగం డచ్ వారు ప్రపంచ వాణిజ్యం మరియు వ్యాపార రంగాలపై ఆధిపత్యం వహించారు; ఈ కాలంలో వారు ఆర్థిక, శాస్త్రీయ మరియు సాంస్కృతిక విజయాలు, పురోగతితో కూడిన ఒక ([[:en: Dutch Golden Age| స్వర్ణ యుగాన్ని]]) అనుభవించారు.<ref name="Hsin-Hui">{{cite book |last=Hsin-Hui |first=Chiu |title=The Colonial 'civilizing Process' in Dutch Formosa: 1624–1662 |date=2008 |publisher=Tuta Sub Aegide Pallas |isbn=978-9004165076 |location=Leiden |pages=3–8}}</ref> విదేశీ వలస ప్రాంతాలు, వాణిజ్య వ్యాపారాల (బానిస వ్యాపారంతో సహా) ద్వారా సమకూరిన సంపద, కళల పోషణకు, నిర్మాణ ప్రాజెక్టులకు మరియు దేశీయ పరిశ్రమలకు ఊతమిచ్చింది; రోటర్‌డామ్ మరియు ఆమ్‌స్టర్‌డామ్ వంటి రేవు నగరాలు అపూర్వమైన వృద్ధిని మరియు విస్తరణను సాధించాయి.<ref name=":1">{{Cite book |last1=Findlay |first1=Ronald |title=Globalization in Historical Perspective |last2=O'Rourke |first2=Kevin H. |publisher=University of Chicago Press |year=2003 |isbn=0-226-06598-7 |editor-last=Bordo |editor-first=Michael D. |pages=13–64 |chapter=Commodity Market Integration, 1500–2000 |access-date=9 March 2018 |editor2-last=Taylor |editor2-first=Alan M. |editor3-last=Williamson |editor3-first=Jeffrey G. |chapter-url=https://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20181004074134/http://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-date=4 October 2018 |url-status=live}}</ref> 1652 మరియు 1784 మధ్య జరిగిన వరుస [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] డచ్ నావికా ఆధిపత్యాన్ని సవాలు చేశాయి, ఫలితంగా అనేక స్థావరాలు మరియు వలస ప్రాంతాలను డచ్ వారు కోల్పోవాల్సి వచ్చింది; 1757లో కీలక వాణిజ్య కేంద్రమైన [[:en: Bengal Subah|మొఘల్ బెంగాల్‌ను]] [[:en: Battle of Plassey|జయించిన]] బ్రిటిష్ [[:en: East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ఆవిర్భావం కూడా, డచ్ ప్రభావం మరియు విదేశీ మార్కెట్లకు వారికున్న ప్రాప్యతను బలహీనపరిచింది. [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాలుగవ మరియు చివరి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1780–1784) ముగిసే సమయానికి, డచ్ వారి వలస ఆస్తులు మరియు వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యాలలో అధిక భాగం [[:en: British Empire|బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యం]] మరియు [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్ వలస సామ్రాజ్యానికి]] అప్పగించబడ్డాయి లేదా వాటిలో విలీనం చేయబడ్డాయి;<ref name="ray">{{cite book |author=Indrajit Ray |year=2011 |title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857) |url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA57 |publisher=Routledge |pages=57, 90, 174 |isbn=978-1-136-82552-1}}</ref><ref name="Hobkirk">{{cite book|last= Hobkirk|first= Michael|title= Land, Sea or Air?: Military Priorities- Historical Choices|date= 1992|pages= 77–80|publisher= Palgrave-Macmillan|location= Basingstoke|isbn= 978-0312074937}}</ref><ref>Dalio, Ray. [https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ "డచ్ మరియు బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యాల యొక్క భారీ చక్రాలు మరియు వాటి కరెన్సీలు"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201001130930/https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ |date=1 October 2020 }}, ''[[LinkedIn]]'', 21 మే 2020</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు, డచ్ గయానా మాత్రమే డచ్ సామ్రాజ్యానికి చెందిన ప్రధాన భూభాగాలుగా మిగిలి ఉండి, [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం]] తర్వాత ప్రపంచవ్యాప్తంగా వచ్చిన ([[:en: decolonisation| వలస పాలన నిర్మూలన]] వరకు కొనసాగాయి.<ref name="DR1">{{cite book |last=Jones |first=Guno |title=Dutch Racism |date=2014 |publisher=Rodopi B.V. |isbn=978-9042037588 |editor-last1=Essed |editor-first1=Philomena |location=Amsterdam |pages=315–316 |editor-last2=Hoving |editor-first2=Isabel}}</ref> 1975లో డచ్ గయానా 'సురినామ్'గా స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, డచ్ సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా—[[కరేబియన్ సముద్రం]] చుట్టూ ఉన్న [[వెస్ట్ ఇండీస్]] దీవులైన [[అరుబా]], కురకావో సింట్ మార్టెను—మాత్రమే మిగిలాయి; ఇవి ప్రస్తుతం 'నెదర్లాండ్స్ రాజ్యంలో' భాగంగా స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన దేశాలుగా కొనసాగుతున్నాయి.<ref name="DR1" /> == పూర్వ డచ్ వలస భూభాగాలు == ఈ జాబితాలో జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వంటి, డచ్ వారు ఏర్పాటు చేసిన అనేక ఇతర పూర్వ వాణిజ్య కేంద్రాలు, స్థావరాలు చేర్చబడలేదు. * డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కంపెనీ పాలనతో (1602–1949), డచ్ మలక్కా (1641–1795, 1818–1825), డచ్ న్యూ గినియా (1962 వరకు) * డచ్ ఇండియా (1605–1825) * డచ్ గోల్డ్ కోస్టు (1612–1872) * క్యూరసో, దాని ఆధారిత ప్రాంతాల వలస (1634–1954), ఆ తర్వాత డచ్ ఆంటిల్సు (1954–2010) * న్యూ నెదర్లాండు (1614–1667, 1673–1674) * డచ్ గయానాలు (1616–1975) * డచ్ ఫార్మోసా (1624–1662), కీలుంగు ([[:en: Santisima Trinidad (Taiwan)|ఫోర్ట్ నూర్డ్-హాలండ్]]; 1663–1668) * డచ్ వర్జిను దీవులు (1625–1680) * డచ్ బెంగాలు (1627–1825) * డచ్ బ్రెజిల్ (1630–1654) * డచ్ మారిషసు (1638–1710) * డచ్ సిలోను (1640–1796) * డచ్ కేప్ వలస (1652–1806) * డచ్ మలబార్ (1665–1795) * డచ్ సురినామ్ (1667–1954) * న్యూ హాలండ్ (అకాడియా) (1674–1678) ==చరిత్ర== ===పుట్టుకలు (1590లు–1602)=== 1560లలో హాబ్స్బర్గు నెదర్లాండ్సులో ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం చెలరేగింది.{{efn|[[ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం యొక్క మూలాల]]ను ఖచ్చితంగా నిర్ధారించడంపై వివాదం ఉంది.}} తిరుగుబాటు ప్రావిన్సుల కూటమి యూనియను ఆఫ్ ఉట్రెక్టులో ఏకమై, 1581 అబ్జ్యురేషను చట్టంతో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకుంది. 1588లో, ఇది ''వాస్తవ'' స్వతంత్ర ఉత్తర డచ్ రిపబ్లిక్కు (అలియాస్ యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్)ను స్థాపించింది, దీని సార్వభౌమాధికారాన్ని ఆంట్వెర్పు ఒప్పందం (1609) గుర్తించింది. ఎనిమిది దశాబ్దాల యుద్ధం వల్ల అపారమైన మానవ నష్టం జరిగింది, అంచనా ప్రకారం 600,000 నుండి 700,000 మంది బాధితులు మరణించారు, వీరిలో 350,000 నుండి 400,000 మంది పౌరులు వ్యాధుల వల్ల మరియు తదనంతరం యుద్ధ నేరాలుగా పరిగణించబడిన వాటి వల్ల చంపబడ్డారు.<ref>{{cite web|title=Victimario Histórico Militar|url=http://remilitari.com/guias/victimario9.htm}}</ref> ఈ యుద్ధం ప్రధానంగా ఐరోపా ఖండంలో జరిగింది, కానీ 2వ ఫిలిపు విదేశీ భూభాగాలపై కూడా యుద్ధం జరిగింది, వీటిలో స్పానిష్ కాలనీలు, పోర్చుగీస్ మహానగరాలు, కాలనీలు, వ్యాపార కేంద్రాలు, స్పెయిన్ మరియు పోర్చుగల్ రాజుకు చెందిన [[కోట|కోటలు]] ఉన్నాయి.[[పోర్చుగల్]]లోని [[లిస్బన్]] ఓడరేవు అప్పటి నుండి 1517 నుండి భారతదేశం నుండి వచ్చే ఉత్పత్తులకు ప్రధాన యూరోపియన్ మార్కెట్‌గా ఉండి, అరుదైన వస్తువులను కొనుగోలు చేయడానికి యూరప్ నలుమూలల నుండి వ్యాపారులను ఆకర్షించింది. 1580లో ఫిలిప్ II స్పెయిన్‌తో కలిసి పోర్చుగల్‌ను ఐబీరియన్ యూనియన్‌లో విలీనం చేసిన ఫలితంగా, పోర్చుగీస్ భూభాగాలన్నీ స్పానిష్ హాబ్స్‌బర్గ్ శాఖా భూభాగంగా మారాయి మరియు యునైటెడ్ ప్రావిన్సులకు అన్ని పోర్చుగీస్ మార్కెట్లు మూసివేయబడ్డాయి. 1595లో, లిస్బన్‌లో కార్నెలిస్ డి హౌట్‌మను సంపాదించగలిగిన పోర్చుగీస్ వాణిజ్య మార్గాల "రహస్య" జ్ఞానాన్ని ఉపయోగించుకొని, డచ్ వారు తమ కోసం ఉత్పత్తులను సంపాదించుకోవడానికి సముద్రయానం చేశారు.<ref name="autogenerated5">విడాల్, ప్రుడెన్సియో. (1888)</ref> స్పానిష్ పాలనకు శతాబ్దాల ముందు నుంచే హాలాండు, జీలాండు తీరప్రాంతాలు యూరోపియన్ సముద్ర వాణిజ్య నెట్వర్కుకు ‌ముఖ్యమైన కేంద్రాలుగా ఉండేవి. వారి భౌగోళిక స్థానం ఫ్రాన్స్, స్కాట్లాండ్, జర్మనీ, ఇంగ్లాండ్ మరియు బాల్టిక్ మార్కెట్లకు సులభంగా చేరుకోవడానికి వీలు కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=6}} 1580ల నాటికి, ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం కారణంగా, బ్రబంట్ డచీలోని ఒక ప్రధాన నగరం మరియు అప్పట్లో ఐరోపాలోని అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రాలలో ఒకటిగా ఉన్న ఆంట్వెర్ప్ నుండి చాలా మంది ఆర్థికవేత్తలు మరియు వ్యాపారులు డచ్ నగరాలకు, ముఖ్యంగా ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు వలస వెళ్లారు.{{sfn|Boxer|1965|p=19}}<ref>టేలర్ (2001), పే. 248.</ref> 1580లలో మూలధనానికి సమర్థవంతమైన ప్రాప్యత, డచ్ వారు తమ వాణిజ్య మార్గాలను ఉత్తర ఐరోపా దాటి మధ్యధరా మరియు లెవంత్‌లోని కొత్త మార్కెట్లకు విస్తరించడానికి వీలు కల్పించింది. 1590వ దశకంలో, డచ్ నౌకలు బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్‌తో, లాభదాయకమైన సుగంధ ద్రవ్యాల వ్యాపారానికి మూలమైన హిందూ మహాసముద్రం వైపుగా వాణిజ్యం చేయడం ప్రారంభించాయి. ఇది డచ్ వారిని పోర్చుగల్‌తో ప్రత్యక్ష పోటీలోకి తీసుకువచ్చింది. పోర్చుగల్ అనేక దశాబ్దాలుగా ఈ వాణిజ్య మార్గాలపై ఆధిపత్యం చెలాయించి, వాటిని సులభతరం చేయడానికి బ్రెజిల్, ఆఫ్రికా మరియు హిందూ మహాసముద్ర తీరాలలో వలస స్థావరాలను స్థాపించింది. అయితే, పోర్చుగల్‌తో ఉన్న పోటీ పూర్తిగా ఆర్థికపరమైనది కాదు: 1580 నుండి, అల్కాసెర్ క్విబిర్ యుద్ధంలో పోర్చుగల్ రాజు 1వ సెబాస్టియను చాలా మంది పోర్చుగీస్ ప్రభువులు మరణించిన తరువాత, చక్రవర్తి 5వ చార్లెసు వారసుడైనయ్ స్పెయిన్‌కు చెందిన 2వ ఫిలిపు ఆధ్వర్యంలో "ఐబీరియను యూనియను"లో పోర్చుగీసు కిరీటం స్పెయిన్‌తో విలీనం చేయబడింది. పోర్చుగీసు వారి విదేశీ ఆక్రమణల మీద దాడి చేయడం ద్వారా, డచ్ వారు తమ స్వాతంత్ర్య ఉద్యమాన్ని అణచివేసే ప్రయత్నం నుండి స్పెయిన్ తన ఆర్థిక మరియు సైనిక వనరులను మళ్ళించేలా ఒత్తిడి చేశారు.<ref>Scammel (1989), p.20.</ref> ఈ విధంగా, దశాబ్దాల పాటు సాగిన డచ్–పోర్చుగీసు యుద్ధం ప్రారంభమైంది. 1590వ దశకంలో, "[[:en: voorcompagnieën|అగ్రగామి సంస్థలు]] ఆవిర్భవించాయి; వీటికి "కేవలం వాణిజ్యంపైనే దృష్టి సారించాలని, ఆత్మరక్షణ కోసం మాత్రమే హింసకు పాల్పడాలని" స్పష్టమైన ఆదేశాలు జారీ చేయబడ్డాయి. ఇంగ్లాండ్‌కు చెందిన అనేక [[:en: joint-stock companies| ఉమ్మడి వాటా సంస్థలు]] ప్రైవేటు పెట్టుబడుల నుండి డచ్ వారు ప్రేరణ పొందారు; వీటిలో [[:en:Muscovy Company|మస్కొవీ కంపనీ]], [[:en: Eastland Company| ఈస్టులాండు కపెనీ]], [[:en: Levant Company| లెవెంతు కంపనీ]], [[:en: East India Company| ఈస్టు ఇండియా కంపనీ]]వంటి సంస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారి [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్ర]] చేపల వేట నౌకాదళానికి, తాము పట్టిన చేపలను నిల్వ చేయడానికి భారీ మొత్తంలో ఉప్పు అవసరమయ్యేది. యుద్ధం కారణంగా ఐబీరియన్ ఉప్పు లభ్యం కాకుండా పోయినప్పుడు, సుమారు 1599 నుండి డచ్ వారు [[:en: Araya Peninsula|అరయా ద్వీపకల్పం]] వద్ద అక్రమంగా ఉప్పును రవాణా చేయడం ప్రారంభించారు.<ref name="Floyd">{{cite book|last1=Floyd|first1=Troy|title=The Columbus Dynasty in the Caribbean, 1492-1526|date=1973|publisher=University of New Mexico Press|location=Albuquerque|pages=204–206}}</ref><ref>Cornilis Ch Goslinga, The Dutch in the Caribbean and on the Wild Coast 1580-1680, "Chapter 6, The battle for Salt'</ref> ఇక్కడి ఉప్పు అసాధారణంగా నాణ్యమైనదని, ఎప్పటికీ తరగని నిల్వలను కలిగి ఉందని ప్రతీతి. డచ్ వారు అక్రమ రవాణా మరియు చిన్నపాటి సముద్రపు దోపిడీలకు కూడా పాల్పడ్డారు; వీరు మార్గరీటా ద్వీపంలోని ముత్యాల వేట పరిశ్రమకు ముప్పు కలిగించారు, అంతేకాక స్థానిక స్పానిష్ అధికారుల అదుపులో ఉంచలేనంత భారీ సంఖ్యలో వీరు అక్కడ ఉన్నారు. 1594లో, [[:en: Maluku islands|మలుకు]] మసాలా దినుసుల ద్వీపాలకు రెండు నౌకాదళాలను పంపాలనే లక్ష్యంతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌లో ''[[:en: Compagnie van Verre| కంపనీ వాన్ వెర్రే]]'' ("సుదూర ప్రాంతాల కంపెనీ") స్థాపించబడింది.{{sfn|Boxer|1965|p=22}} మొదటి నౌకాదళం 1596లో బయలుదేరి, 1597లో మిరియాల సరుకుతో తిరిగి వచ్చింది; ఈ సరుకు అమ్మకం ద్వారా వచ్చిన ఆదాయం ఆ ప్రయాణానికి అయిన ఖర్చులను పూర్తిగా భర్తీ చేయడమే కాకుండా, అంతకంటే ఎక్కువ లాభాన్ని కూడా ఆర్జించిపెట్టింది. రెండవ ప్రయాణం (1598–1599) పెట్టుబడిదారులకు 400% లాభాన్ని తెచ్చిపెట్టింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} ఈ ప్రయాణాల విజయం, ఈ వాణిజ్యం కోసం ఒకదానితో ఒకటి పోటీపడే అనేక కంపెనీల స్థాపనకు దారితీసింది. ఈ పోటీ కంపెనీల ప్రయోజనాలకు విఘాతం కలిగించేదిగా మారింది; ఎందుకంటే ఇది ఇండోనేషియాలోని మూల ప్రదేశాలలో మసాలా దినుసుల ధరలను పెంచే ప్రమాదాన్ని సృష్టించగా, అదే సమయంలో ఐరోపాలో వాటి ధరలను తగ్గించే పరిస్థితిని కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}}{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} 1605లో, స్పెయిన్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక నౌకాదళం పంపబడింది. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని బానిసలుగా ([[:en: galleys| నౌకలు నడిపే]]) పనులకు పంపారు. మరుసటి ఏడాదే డచ్ వారు మళ్ళీ అక్కడికి చేరుకున్నారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో, డచ్ వారు తిరిగి... ఐబీరియా; అయితే 1621లో ఆ ఒప్పందం గడువు ముగిసినప్పుడు, వారు తిరిగి వచ్చారు. స్పానిష్ వారు [[:en: Araya Fortress| ఆర్యా ఫోర్ట్రెసు]]ను, అక్కడ ఒక సైనిక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేశారు. తర్వాతి రెండు సంవత్సరాలలో అక్కడ యుద్ధాలు జరిగాయి, ఫలితంగా డచ్ వారు అక్కడి నుండి తరిమివేయబడ్డారు. ఆ తర్వాత డచ్ వారు [[:en: Curazao| కురాజవొ]], [[:en: Bonaire|బొనైరె]], [[:en: Saint Martin (island)| సెయింటు మార్టిను]], [[:en: La Tortuga Island| లా టార్టుగా దీవి]] వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. === డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (VOC) స్థాపన (1602–1609) === {{Quote box | class = letterhead | title = | quote = "[[:en: Dutch East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] యొక్క ప్రస్తుత ప్రతినిధులకు ఈ క్రింది విధంగా తీవ్రమైన హెచ్చరిక మరియు ఆదేశాలు జారీ చేయబడుతున్నాయి: తూర్పు ఇండీస్‌కు ప్రయాణించడానికి ఇప్పటికే సిద్ధం చేయబడిన లేదా భవిష్యత్తులో సిద్ధం చేయబడే నౌకలకు, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి మరియు వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు, వస్తువులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని కలిగించడానికి తగిన బాధ్యత మరియు ఆదేశాలు ఇవ్వాలి. తద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని గౌరవప్రదంగా కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి వృద్ధి చేసుకోగలరు; లేనిపక్షంలో, దీనిని నిర్లక్ష్యం చేయడం ద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని నిస్సందేహంగా కోల్పోతారు. ఎందుకంటే, వివిధ కంపెనీల విలీనాన్ని చేపట్టి, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి వారికి ఒక చార్టర్ (అధికార పత్రం) మరియు అనుమతిని మంజూరు చేయడానికి 'జెంటిల్‌మెన్ స్టేట్స్ జనరల్' (States General) తీసుకున్న ప్రధాన నిర్ణయానికి ఇదే ముఖ్య కారణం." | source = – [[States General of the Netherlands#Dutch Republic|States-General]] తీర్మానం, 1 నవంబర్ 1603{{sfn|Borschberg|2013|p=39}} | width = 20% | title_bg = none | tstyle = text-align: left; | qalign = left }} వివిధ కంపెనీల మధ్య ఉన్న పోటీ కారణంగా తలెత్తిన సమస్యల ఫలితంగా, [[:en: Dutch East India Company|డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC) 1602లో స్థాపించబడింది. '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) ఈ కంపెనీకి మంజూరు చేసిన చార్టర్ ద్వారా, ప్రారంభంలో 21 సంవత్సరాల కాలానికి, [[:en: Cape of Good Hope|కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్]]కు తూర్పున మరియు [[:en: Straits of Magellan|మెగెల్లాన్ జలసంధి]]కి పడమరన ఉన్న ప్రాంతాలలో డచ్ వాణిజ్యం మరియు నౌకాయానానికి సంబంధించిన ఏకైక హక్కులను ఈ కంపెనీకి కట్టబెట్టింది. కంపెనీ డైరెక్టర్లైన "" ([[:en: Heeren XVII|హీరెను XVII]]) కు, "కోటలు మరియు దుర్గాలు" నిర్మించడానికి, ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడానికి, సైన్యం మరియు నౌకాదళం రెండింటినీ సమకూర్చుకోవడానికి, అలాగే రక్షణాత్మక యుద్ధాలు చేయడానికి చట్టపరమైన అధికారం కల్పించబడింది. ఈ కంపెనీ, తన ఆంగ్ల పోటీ సంస్థ అయిన 'ఇంగ్లీష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (ఇది రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడింది) మాదిరిగానే, ఒక 'జాయింట్ స్టాక్ కంపెనీ'గా స్థాపించబడింది. VOC స్థాపించబడిన కొద్దికాలానికే, స్పానిష్ మరియు పోర్చుగీస్ నౌకలపై దాడులను సమర్థించుకునే సమస్య మరింత తీవ్రమైంది. ముఖ్యంగా, ఫిబ్రవరి 1603లో, ([[:en: Jacob van Heemskerck| జాకబ్ వాన్ హీమ్స్‌కెర్క్]] నాయకత్వంలోని మూడు VOC నౌకలు, సింగపూర్ తీరంలో పోర్చుగీస్ 'కారాక్' (పెద్ద నౌక) అయిన 'శాంటా కాటరీనా'ను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పుడు ఈ సమస్య మరింత జఠిలమైంది. 1604లో హీమ్స్‌కెర్క్, 'శాంటా కాటరీనా' నుండి లభించిన భారీ యుద్ధపు సొత్తుతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, ఈ చర్య యొక్క చట్టబద్ధత, ప్రయోజనం మరియు నైతిక ఆమోదయోగ్యతపై డచ్ గణతంత్రంలో ఒక పెద్ద వివాదం చెలరేగింది. దీని ఫలితంగా, సెప్టెంబర్ 1604లో న్యాయకోవిదుడు ([[:en: Hugo Grotius| హ్యూగో గ్రోటియస్]]), '[[:en: De Jure Praedae Commentarius|యుద్ధపు సొత్తు మరియు బహుమతుల చట్టం వ్యాఖ్యానం]] అనే గ్రంథాన్ని రచించారు; ఇది తదనంతరం 1609లో 'స్వేచ్ఛా సముద్రం — లేదా, భారతీయ వాణిజ్యంలో డచ్ వారికి గల హక్కు' అనే పేరుతో ప్రచురించబడింది. ...''[[:en: dissertatio|సముద్రాల స్వేచ్ఛ]] లేదా, తూర్పు భారత వాణిజ్యంలో పాల్గొనే హక్కు డచ్ వారికి కలదన్న విషయం"), ఇందులో ఆ దురాక్రమణ చర్య సమర్థించబడింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} ఈలోగా, 1603 నవంబర్ 1న '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) అప్పటికే ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. ఈ తీర్మానం VOC నౌకలకు, "శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి, వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు మరియు సరుకులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని తలపెట్టడానికి" అధికారాన్ని కల్పించింది; దీని ఉద్దేశం ఏమిటంటే, తద్వారా వారు "గౌరవప్రదంగా తమ వ్యాపారాన్ని కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి మరింత వృద్ధి చేసుకోవడం". అనేక చారిత్రక అధ్యయనాల ప్రకారం, ఇది ఒక "అత్యంత కీలకమైన" పరిణామం. [[:en: Borschberg| Borschberg]] (2013) దీనిని వివరిస్తూ, ఇది "VOC విధానంలో ఒక భారీ మార్పుకు నాంది పలికిందని" మరియు "ఆసియాలో డచ్ వలస సామ్రాజ్య స్థాపనకు పునాది రాయి వేసిందని" పేర్కొన్నారు. ఎందుకంటే, ఈ తీర్మానం VOCని "యుద్ధం మరియు వలస విస్తరణకు సంబంధించిన ఒక సాధనంగా" మార్చివేసింది; ఈ సాధనం మొదట ఆసియాలోని ఐబీరియన్ శక్తులకు వ్యతిరేకంగానూ, ఆ తర్వాత కాలంలో ఆసియాలోని స్థానిక పాలకులకు మరియు రాజ్యాలకు వ్యతిరేకంగానూ ఉపయోగించబడింది. ఆసియాతో వ్యాపారం కోసం ప్రత్యామ్నాయ మార్గాల అన్వేషణలో భాగంగా, డచ్ వారు స్పానిష్-పోర్చుగీస్ వ్యాపారానికి అంతరాయం కలిగిస్తూ వచ్చారు; క్రమంగా వారి కార్యకలాపాలు సుదూరంగా ఫిలిప్పీన్స్ వరకు విస్తరించాయి. డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలోని సముద్ర వాణిజ్యం మీద ఆధిపత్యం సాధించడానికి ప్రయత్నించారు; ఈ లక్ష్య సాధనలో వారు ఎంత దూరమైనా వెళ్ళడానికి సిద్ధపడ్డారు—మరి ఇతర దేశాలు, శక్తులు కేవలం సముద్రపు దొంగల చర్యలుగానే పరిగణించిన పనులకు పాల్పడటానికి కూడా వారు వెనుకాడలేదు. 1608–1610 సంవత్సరాల మధ్య [[:en: Twelve Years' Truce| పన్నెండేళ్ల సంధి]]కి సంబంధించిన చర్చలు మరియు దాని అమలు సమయంలో, డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలో వాణిజ్యపరంగానూ, వ్యూహాత్మకంగానూ అత్యంత కీలకమైన స్థానాలన్నింటినీ తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకోవడానికి ప్రయత్నించారు. ఈ క్రమంలో, 'ముందు వరుస ప్రాంతాలు'గా పిలువబడే మలయ్ ద్వీపకల్పం (ముఖ్యంగా జోహారు), సుమత్రా, బాండా దీవులు, మొలుక్కాసు, టిమోరు, దక్షిణ [[భారత ఉపఖండం|భారతదేశం]] వంటి ప్రాంతాలలోని స్థానిక రాజులు, రాజ్యాలతో వీలైనన్ని ఎక్కువ ఒప్పందాలను కుదుర్చుకోవడానికి VOC సంస్థ అత్యంత వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=41–42}} === బాండా దీవుల డచ్ ఆక్రమణ (1609–1621) === [[File:Kaart van de Banda-eilanden, 1599, RP-P-OB-75.391.jpg|300px|thumb|బాండా దీవుల డచ్ పటం, సుమారు 1599 నాటిది. 1599–1619]] ===ఐబీరియన్–డచ్ సంఘర్షణలు (1661 వరకు) === [[File:Victor Meirelles - 'Battle of Guararapes', 1879, oil on canvas, Museu Nacional de Belas Artes, Rio de Janeiro 2.jpg|thumb|[[:en: Second Battle of Guararapes|గువారారాపెస్ యుద్ధం]]లో పోర్చుగీస్ సాధించిన విజయం, బ్రెజిల్‌లో డచ్ ఉనికికి ముగింపు పలికింది.]] [[File:DutchPortugueseWar1661.png|thumb|1661లో 'హేగ్ ఒప్పందం' ద్వారా యుద్ధ పరిష్కారం కుదిరిన సమయానికి డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వలస సామ్రాజ్యాల విస్తరణ]] పోర్చుగల్ యొక్క సుదూర [[:en: Portuguese Empire#Southeast Asia and the spice trade|వాణిజ్య నెట్‌వర్క్]]లో అధిక భాగంపై డచ్ వారు దాడులు చేశారు. ఆసియా మరియు దాని పరిసర ప్రాంతాలలో విస్తరించి ఉన్న ఈ నెట్‌వర్క్‌లో [[శ్రీలంక|సిలోన్]] (ఆధునిక [[Sri Lanka]]), మరియు [[:en: History of Goa#Decline|గోవా]] వంటి ప్రాంతాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా, [[:en: Nanban trade|జపాన్]], [[:en: Portuguese Empire#Age of Discovery (1415–1542)|ఆఫ్రికా]] (ముఖ్యంగా [[:en: Elmina Castle#Control by other European nations|మినా]]), [[:en: South America|దక్షిణ అమెరికా]]లలో పోర్చుగల్‌కు ఉన్న [[:en: Portuguese Empire#Iberian Union and rivalry with the Protestant Powers (1580–1663)|వాణిజ్య ప్రయోజనాలపై]] కూడా వారు దాడులు చేశారు. పోర్చుగీస్ వారు సిలోన్ దీవి మొత్తాన్ని ఎప్పుడూ తమ ఆధీనంలోకి తీసుకోలేకపోయినప్పటికీ, డచ్ వారు యుద్ధం నిమిత్తం రాకముందు వరకు, ఆ దీవిలోని [[:en: Portuguese Ceylon|తీరప్రాంతాలను]] గణనీయమైన కాలం పాటు తమ నియంత్రణలో ఉంచుకోగలిగారు. పోర్చుగల్ యొక్క దక్షిణ అమెరికా వలస ప్రాంతమైన [[:en: Colonial Brazil|బ్రెజిల్]]ను, యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్ పాక్షికంగా ఆక్రమించుకుంది. 1621లో [[:en: Dutch West India Company|డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] (WIC) స్థాపించబడింది. దీనికి, తన తూర్పు ఇండియా అనుబంధ సంస్థ నియంత్రణలో లేని ప్రపంచంలోని ఇతర ప్రాంతాలైన అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం, అమెరికా ఖండాలు మరియు ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీర ప్రాంతాలపై 25 ఏళ్ల పాటు ఏకఛత్రాధిపత్యం ([[:en: monopoly| monopoly]]) కల్పించబడింది.<ref name=autogenerated3>Rogozinski (2000), p.62.</ref> అలాగే, 1604లో [[:en: Naresuan|నరేసువాన్]] మహారాజు పాలనలో, ఆధునిక [[:en: Thailand|థాయిలాండ్]]లోని అయుతయలో డచ్ వారు ఒక వాణిజ్య కేంద్రాన్ని కూడా ఏర్పాటు చేశారు. 17వ శతాబ్దంలో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (WIC) "గ్రాండ్ డిజైను" ప్రకారం, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీస్ వలస రాజ్యాలపై దాడి చేసి, అక్కడి చెరకు తోటలను మరియు తమ శ్రమను తిరిగి సమకూర్చుకోవడానికి అవసరమైన బానిస ఓడరేవులను స్వాధీనం చేసుకోవడం ద్వారా అంతర్జాతీయ చక్కెర వాణిజ్యాన్ని తమ గుప్పిట్లోకి తీసుకోవాలని ప్రయత్నించింది. స్పెయిన్‌తో ఉన్న ఐబీరియన్ యూనియన్ కారణంగా, వారి దృష్టి ఇతర విషయాలపై కేంద్రీకృతమై ఉండటంతో పోర్చుగీసు వారు బలహీనపడినప్పటికీ, మటాంజాస్ బే యుద్ధం WICకి విజయవంతమైన ఆపరేషన్‌కు అవసరమైన నిధులను అందించేలోపు జరిగిన తొలి దాడిని తిప్పికొట్టగలిగారు. జాన్ మారిస్, నసావు-సీగెన్ యువరాజు జోహాన్ మారిట్సు "న్యూ హాలండు"కు గవర్నర్‌గా నియమించబడి, జనవరి 1637లో రెసిఫేలో అడుగుపెట్టారు. వరుస విజయవంతమైన దండయాత్రలలో, అతను డచ్ ఆక్రమణలను దక్షిణాన ఉన్న సెర్గిపే నుండి ఉత్తరాన ఉన్న మరాన్హావో వరకు క్రమంగా విస్తరించాడు. WIC ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీరంలో ఉన్న గోరీ, ఎల్మినా కోట, సెయింట్ థామస్ మరియు లువాండాలను జయించడంలో కూడా విజయం సాధించింది. ఈ రెండు ప్రాంతాలు పోర్చుగీస్ మరియు స్పానిషు వాణిజ్య మార్గాలను దోచుకునే డచ్ ప్రైవేటీర్లకు స్థావరాలుగా కూడా ఉపయోగపడ్డాయి. 1640లో ఐబీరియన్ యూనియన్ రద్దు మరియు 1643లో మారిట్స్‌ను వెనక్కి పిలిపించడం, బ్రెజిలియన్ వలసదారులలో అధిక సంఖ్యలో ఉన్న పోర్చుగీస్ వలసవాదుల నుండి ప్రతిఘటనను పెంచింది. 1650వ దశకంలో డచ్ వారు చివరకు ఓడిపోయారు, కానీ 1661 హేగ్ ఒప్పందంలో బ్రెజిలు‌ తమ హక్కులను వదులుకున్నందుకు బదులుగా 4 మిలియన్ రైసు (63 మెట్రికు టన్నుల బంగారం) పొందగలిగారు. === ఆసియాలో డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch and Portuguese in Asia c 1665.png|thumb|upright=1.15|right|Primary Dutch and Portuguese settlements in Asia, c. 1665 నాటికి, జకార్తా మరియు దేశిమా మినహా, మిగిలిన వాటన్నింటినీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ పోర్చుగల్ నుండి స్వాధీనం చేసుకుంది.{{sfn|Boxer|1965|p=24}}]] 2వ ఫిలిపు ఆధీనంలోని ప్రాంతాలకు మరియు ఇతర దేశాలకు మధ్య జరిగిన యుద్ధం పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం క్షీణించడానికి దారితీసింది—ఉదాహరణకు 1622లో ఇంగ్లాండ్‌కు [[:en: Anglo-Persian capture of Ormuz|ఆర్ముజు కోటను కోల్పోవడం]] వంటి సంఘటనలు ఇందుకు నిదర్శనం; అయితే, ఈ పరిణామాల వల్ల ప్రధానంగా లబ్ధి పొందింది మాత్రం డచ్ సామ్రాజ్యమే. ఆ సమయంలో పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యంలో భాగంగా ఉన్న తీరప్రాంత కోటల శ్రేణిని ఒక్కొక్కటిగా తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకునే ప్రయత్నాలను VOC (డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ) వెంటనే ప్రారంభించింది. ఈ స్థావరాలు ఒకదానికొకటి దూరంగా, ఏకాకిగా ఉండేవి; శత్రువుల దాడి జరిగినప్పుడు వాటికి అదనపు బలగాలను పంపడం కష్టంగా ఉండేది, పైగా వాటిని ఒక్కొక్కటిగా సులభంగా ఆక్రమించుకునే అవకాశం ఉండేది. అయినప్పటికీ, ఈ స్థావరాలను స్వాధీనం చేసుకునే ప్రయత్నాల్లో డచ్ వారికి మిశ్రమ ఫలితాలు మాత్రమే లభించాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} 1605లో పోర్చుగీస్ వారి నుండి [[:en: Ambon Island|Amboina]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. అయితే, తర్వాతి సంవత్సరం [[:en: Malacca| Malacca]]పై చేసిన దాడి మాత్రం, ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో అనుకూలమైన రుతుపవన గాలుల ప్రవాహానికి అనుగుణంగా ఉండే ఒక వ్యూహాత్మక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసుకోవాలనే లక్ష్యాన్ని సాధించడంలో స్వల్ప తేడాతో విఫలమైంది.{{sfn|Boxer|1965|p=189}} డచ్ వారు తాము వెతుకుతున్న స్థావరాన్ని [[:en: Jakarta| Jakarta]]లో కనుగొన్నారు; దీనిని 1619లో [[:en: Jan Pieterszoon Coen| Jan Pieterszoon Coen]] జయించాడు. ఆ తర్వాత దీనికి డచ్ వారి పూర్వీకులుగా భావించే 'Batavians' పేరు మీద [[:en: Batavia, Dutch East Indies|Batavia]] అని పేరు మార్చారు, ఇదే తర్వాతి కాలంలో [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]] రాజధానిగా అవతరించింది. ఇంతలో, ఆసియాలోని తమ స్థావరాల నుండి పోర్చుగీసు వారిని పూర్తిగా వెళ్లగొట్టే ప్రయత్నాలను డచ్ వారు కొనసాగించారు. [[:en: Malacca| Malacca]] [[:en: Battle of Malacca (1641)|చివరకు 1641లో (రెండోసారి దాడి చేసిన తర్వాత) డచ్ వారికి వశమైంది]]; ఆ తర్వాత 1656లో [[:en: Colombo| Colombo]], 1658లో [[:en: Sri Lanka|Ceylon]], 1662లో [[:en: Nagapattinam| Nagapattinam]], అలాగే 1662లోనే [[:en: Kodungallur|Cranganore]] మరియు [[:en: Kochi|Cochin]] కూడా డచ్ వారి ఆధీనంలోకి వచ్చాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=24}} తూర్పున పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యానికి రాజధానిగా ఉన్న [[:en: Goa|గోవా]]పై, 1603, 1610లలో డచ్ వారు చేసిన దాడులు విఫలమయ్యాయి. పోర్చుగల్ వారు లాభదాయకమైన [[:en: Nanban trade|చైనా-జపాన్ వాణిజ్యాన్ని]] ఏకస్వామ్యంగా నిర్వహించిన [[:en: Portuguese Macau|మకావు]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి డచ్ వారు నాలుగు సార్లు ప్రయత్నించి విఫలమైనప్పటికీ,<ref>Shipp, p.22.</ref> కాథలిక్ పోర్చుగీసు వారి ఉద్దేశాలపై [[:en: Tokugawa shogunate|టోకుగావా షోగునేట్]]కు అనుమానాలు పెరగడంతో, 1639లో వారిని దేశం నుండి బహిష్కరించారు. తదనంతరం అమలులోకి వచ్చిన [[:en: Sakoku|''సకోకు'' విధానం]] కింద, 1639 నుండి 1854 వరకు (215 సంవత్సరాలు), జపాన్‌లో కార్యకలాపాలు నిర్వహించడానికి అనుమతి పొందిన ఏకైక ఐరోపా శక్తిగా డచ్ వారు నిలిచారు; 1639లో వారి కార్యకలాపాలు [[:en: Hirado, Nagasaki|హిరాడో]]కు మాత్రమే పరిమితం కాగా, 1641 నుండి [[:en: Dejima|డెజిమా]]కు మార్చబడ్డాయి. 17వ శతాబ్దం మధ్యలో, డచ్ వారు పశ్చిమ ఆస్ట్రేలియా తీరప్రాంతాలను కూడా అన్వేషించి, [[:en: List of place names of Dutch origin in Australia|అనేక ప్రదేశాలకు పేర్లు పెట్టారు]]. [[:en: Ming dynasty|మింగ్ చైనా]]ను డచ్ వాణిజ్యానికి తెరవాలని డచ్ వారు సైనిక బలాన్ని ఉపయోగించి ప్రయత్నించారు, కానీ 1623 నుండి 1624 వరకు [[:en: Sino-Dutch conflicts|పెంగ్హు దీవుల ఆధిపత్యం కోసం జరిగిన యుద్ధం]]లో చైనీయులు డచ్ వారిని ఓడించారు; దీనితో VOC సంస్థ [[:en: Penghu|పెంగ్హు]]ను వదిలి తైవాన్‌కు తరలిపోక తప్పలేదు. ఆ తర్వాత, 1633లో జరిగిన [[:en: Battle of Liaoluo Bay|లియావోలు బే యుద్ధం]]లో కూడా చైనీయులు డచ్ వారిని మరోసారి ఓడించారు.<ref>{{cite journal|last1=Blussé|first1=Leonard|title=Pioneers or cattle for the slaughterhouse? A rejoinder to A.R.T. కెమాసాంగ్|జర్నల్=బిజ్‌డ్రాజెన్ టోట్ డి తాల్-, ల్యాండ్-ఎన్ వోల్కెన్‌కుండే|తేదీ=1 జనవరి 1989|వాల్యూమ్=145|ఇష్యూ=2|పేజీ=357|doi=10.1163/22134379-90003260|s27cid=275 |doi-access=free}}</ref>{{sfnp|Wills|2010|p=71}}<ref>[https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA362 కుక్ 2007] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093659/https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&pg=PA36 2&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CFsQ6AEwCQ#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |తేదీ=23 నవంబర్ 2022 }}, పేజి. 362.</ref><ref>[https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA122 Li (李) 2006] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093650/https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&pg=PA122&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CC8Q6wEwAA#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |date=23 November 2022 }}, p. 122.</ref> [[:en: Spice Islands| మసాలా దినుసుల దీవులకు]]) పంపిన డచ్ వారి రెండవ నౌకాదళానికి చెందిన మూడు నౌకలు, 1598లో ఒక తుఫాను కారణంగా దారి తప్పి ఈ ద్వీపానికి చేరుకున్న కొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత, 1638లో డచ్ వారు [[మారిషస్]]ను వలసప్రాంతంగా మార్చుకున్నారు. నెదర్లాండ్సు [[:en: Stadtholder|స్టాడ్‌హోల్డర్]] అయిన యువరాజు [[:en: Maurice of Nassau, Prince of Orange|Maurice of Nassau]] గౌరవార్థం వారు ఈ ద్వీపానికి ఆ పేరు పెట్టారు. డచ్ వారు అక్కడి వాతావరణం తమకు అనుకూలంగా లేదని భావించి, మరికొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత ఆ ద్వీపాన్ని విడిచిపెట్టారు.డచ్ వారు [[:en: Taiwan|తైవాన్]] దక్షిణ భాగంలోని Tayouan (ప్రస్తుత [[:en: Anping District|Anping]]) వద్ద ఒక [[:en: colony|వలసప్రాంతాన్ని]] స్థాపించారు; ఆ సమయంలో తైవాన్ ద్వీపం ఎక్కువగా పోర్చుగీసు వ్యాపారుల ఆధిపత్యంలో ఉండి, [[:en: Formosa|ఫార్మోసా]]గా పిలువబడేది. అంతేకాకుండా, 1642లో డచ్ వారు ఉత్తర ఫార్మోసాను స్పానిష్ వారి నుండి బలవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. === అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch Conquests Brazil Caribbean.png|thumb|upright=0.9|left|[[వెస్ట్ ఇండీస్]], [[బ్రెజిల్]]లో డచ్ విజయాలు{{efn|బాక్సర్ (1965), పే.101 నుండి పునరుత్పత్తి చేయబడింది.}}]] అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం అనేక మిశ్రమ ఫలితాలతో ప్రారంభమైంది. అట్లాంటిక్‌లో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ [[చక్కెర]] మరియు బానిస వ్యాపారం మీద పోర్చుగల్ పట్టును తెంచుకోవడంపై, మరియు స్వదేశానికి తిరిగి వస్తున్న స్పానిష్ నిధి నౌకాదళాలపై అవకాశవాద దాడులపై దృష్టి సారించింది. 1605లో సముద్రపు దొంగతనాన్ని నియంత్రించడానికి కాడిజ్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక స్పానిష్ నౌకాదళాన్ని పంపారు. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని గ్యాలీలకు పంపారు. మరుసటి సంవత్సరం డచ్ వారు తిరిగి వచ్చారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో డచ్ వారు ఐబీరియాకు తరలివెళ్లారు. ఏప్రిల్ 9, 1621న, సంధి గడువు ముగియడంతో ఎనభై ఏళ్ల యుద్ధం తిరిగి ప్రారంభమైంది. జూన్ 3, 1621న, అట్లాంటిక్ బానిస వ్యాపారంలో డచ్ వారి భాగస్వామ్యం, బ్రెజిల్, కరేబియన్ మరియు ఉత్తర అమెరికాపై అధికార పరిధితో డచ్ వెస్ట్ ఇండీసులో వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యం కోసం WICకి ఒక చార్టరు మంజూరు చేయబడింది. డచ్ వారు కరేబియన్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, స్పానిష్ వారు అరాయా కోటను మరియు సైనిక స్థావరాన్ని స్థాపించారు. తరువాతి రెండేళ్లలో యుద్ధాలు జరిగాయి మరియు డచ్ వారిని తరిమివేశారు. అప్పుడు డచ్ వారు బోనైర్, సెయింట్ మార్టిన్ (ద్వీపం), లా టోర్టుగా ద్వీపం వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. <ref>టేలర్ (2001), పే.62.</ref> బ్రెజిల్ యొక్క ఈశాన్య తీరంలో ఉన్న బహియా 1624లో స్వాధీనం చేసుకోబడింది, కానీ ఒక సంవత్సరం మాత్రమే వారి ఆధీనంలో ఉంది. ఆ తర్వాత స్పానిష్-పోర్చుగీస్ సంయుక్త దండయాత్ర ద్వారా అది తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోబడింది.,<ref>టేలర్ (2001), పే.63.</ref>{{sfn|బాక్సర్|1965|పే.26}} 1630లో, డచ్ వారు పోర్చుగీస్ చక్కెర స్థావరమైన పెర్నాంబుకోను ఆక్రమించారు మరియు తరువాతి కొన్ని సంవత్సరాలలో, దాని చుట్టూ ఉన్న చక్కెర తోటలను కలుపుకుంటూ ముందుకు సాగారు. తోటలకు అవసరమైన మానవశక్తిని సరఫరా చేయడానికి, 1637లో బ్రెజిల్ నుండి పోర్చుగీసు బానిస వ్యాపార కేంద్రమైన ఎల్మినాను స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ఎల్మినా యుద్ధం (1637) అనే విజయవంతమైన దండయాత్ర ప్రారంభించబడింది, మరియు 1641లో అంగోలాలోని పోర్చుగీసు స్థావరాలను లువాండా స్వాధీనంతో విజయవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1642లో, డచ్ వారు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీసు వారి ఆధీనంలో ఉన్న ఆక్సిమ్‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1650 నాటికి, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ చక్కెర మరియు బానిస వ్యాపారాలు రెండింటి మీద గట్టి పట్టు సాధించింది, మరియు ఆ దీవులలోని ఉప్పు మడులకు ప్రవేశాన్ని సురక్షితం చేసుకోవడానికి కరేబియన్ దీవులైన సింటు మార్టెను, కురాకో, [[అరూబా]], బొనైరులను ఆక్రమించింది.<ref>టేలర్ (2001), పే.65.</ref> ఆసియాలో వలె కాకుండా, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలో పోర్చుగీసు వారికి వ్యతిరేకంగా డచ్ వారి విజయాలు స్వల్పకాలికమైనవి. సంవత్సరాల తరబడి జరిగిన స్థిరనివాసం వల్ల, పెద్ద సంఖ్యలో పోర్చుగీస్ సమాజాలు డచ్ వారి పాలనలో ఉండిపోయాయి. డచ్ వారు స్వభావరీత్యా వలసవాదుల కన్నా వ్యాపారులు.{{sfn|Boxer|1965|p=120}} 1645లో, పెర్నాంబుకోలోని పోర్చుగీసు సమాజం తమ డచ్ పాలకులకు వ్యతిరేకంగా తిరుగుబాటు చేసింది,{{sfn|Boxer|1965|p=26}} మరియు 1654 నాటికి, డచ్ వారు బ్రెజిల్ నుండి తరిమివేయబడ్డారు.<ref>[http://www.s4ulanguages.com/21.html డచ్ బ్రెజిల్ లొంగిపోవడానికి సంబంధించిన వ్రాతప్రతి యొక్క నకలు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100715080833/http://www.s4ulanguages.com/21.html |date=15 July 2010 }}:''Cort, Bondigh ende Waerachtigh Verhael Wan't schandelyck over-geven ende verlaten </ref> మధ్యకాలంలో, అంగోలాలోని లువాండాను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి బ్రెజిల్ నుండి ఒక పోర్చుగీస్ దండయాత్ర పంపబడింది, వారు 1648 నాటికి డచ్ వారిని తరిమివేశారు. ఉత్తర అమెరికా ఈశాన్య తీరంలో, హడ్సన్ నది ఒడ్డున ఉన్న అల్బనీ (న్యూయార్కు) వద్ద గల ఫోర్ట్ ఆరెంజ్ వద్ద, 'కంపెనీ ఆఫ్ న్యూ నెదర్లాండు' (1614–1618) స్థాపించిన ఒక స్థావరాన్ని 'వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' తన ఆధీనంలోకి తీసుకుంది. వాస్తవానికి ఈ స్థావరం, 1614లో స్థాపించబడిన ఫోర్టు నాసా నుండి ఇక్కడికి తరలించబడింది. 1609లో హెన్రీ హడ్సన్ చేసిన సముద్రయానం నాటి నుండి, డచ్ వారు ([[:en: fur trade|ఉన్ని వ్యాపారం]]) నిమిత్తం ప్రతి ఏటా హడ్సన్ నదికి నౌకలను పంపుతూ వచ్చారు. అల్బనీ వద్ద తమ స్థావరం యొక్క అస్థిర స్థితిని, సమీపంలో ఉన్న ఆంగ్లేయులు, ఫ్రెంచ్ వారి నుండి రక్షించుకోవడానికి, ఆ కంపెనీ 1625లో హడ్సన్ నది ముఖద్వారం వద్ద 'న్యూ ఆమ్‌స్టర్‌డామ్' అనే కోట నగరానికి పునాది వేసింది; అంతేకాక, లాంగ్ ఐలాండ్ మరియు న్యూ జెర్సీ వంటి చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలలో జనావాసాలను ఏర్పరచుకోవడాన్ని అది ప్రోత్సహించింది. బొచ్చు వ్యాపారంలో భారీ ఎత్తున అక్రమ ప్రైవేటు వ్యాపారం జరగడం వల్ల, ఆ వ్యాపారంపై గుత్తాధిపత్యం సాధించడం కంపెనీకి అసాధ్యమని చివరికి తేలింది; తత్ఫలితంగా, 'న్యూ నెదర్లాండ్' స్థావరం లాభదాయకం కాకుండా పోయింది. 1655లో, డచ్ గవర్నర్ పీటర్ స్టూయ్‌వెసెంట్ ఆదేశాల మేరకు నౌకలు, సైనికులను పంపి, హడ్సన్ నదికి సమీపంలో డెలావేర్ నది ఒడ్డున ఉన్న 'న్యూ స్వీడన్' అనే వలస ప్రాంతాన్ని బలవంతంగా 'న్యూ నెదర్లాండ్'లో విలీనం చేసుకున్నారు. తన ఆవిర్భావం నుండే, డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ—తనకు రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడిన తన పోటీ సంస్థ అయిన 'ఆంగ్ల ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ'తో—ప్రాచ్య దేశాలలో ఒకే రకమైన వస్తువులు మరియు మార్కెట్ల కోసం తీవ్రంగా పోటీ పడుతూ వచ్చింది. 1619లో, ఈ పోటీతత్వం 'అంబోయ్నా మారణకాండ'కు దారితీసింది; ఈ ఘటనలో, డచ్ కంపెనీ ప్రతినిధులు పలువురు ఆంగ్ల కంపెనీ ఉద్యోగులను మట్టుబెట్టారు. ఈ సంఘటన అనేక దశాబ్దాల పాటు ఆంగ్లేయులలో ఆగ్రహానికి మూలంగా నిలిచింది; వాస్తవానికి, 1660లలో జరిగిన రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం నాటికి కూడా ఇది ఒక [[:en: cause célèbre|ప్రధాన వివాదాంశంగా]] ఉపయోగించబడింది. అయినప్పటికీ, 1620ల చివరలో ఆంగ్ల కంపెనీ తన దృష్టిని ఇండోనేషియా నుండి భారతదేశం వైపుకు మళ్ళించింది.<ref name=autogenerated2 /> 1643లో డచ్ వెస్టు ఇండియా కంపెనీ [[:en: Dutch occupation of Valdivia|దక్షిణ చిలీలోని]] [[:en: Valdivia| Valdivia]] వద్ద ఉన్న స్పానిష్ స్థావరం శిథిలాలపై [[:en: Dutch occupation of Valdivia|ఒక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసింది]]. ఈ యాత్ర యొక్క ముఖ్య ఉద్దేశం అమెరికా పశ్చిమ తీరంలో ఒక పట్టు సాధించడం—ఆ ప్రాంతం దాదాపు పూర్తిగా స్పెయిన్ నియంత్రణలో ఉండేది (ఆ సమయంలో [[పసిఫిక్ మహాసముద్రం]]—కనీసం ఫిలిప్పీన్స్‌కు తూర్పున ఉన్న దానిలో ఎక్కువ భాగం—దాదాపు ఒక "స్పానిష్ సరస్సు"లా ఉండేది)<ref name=lytle>{{Citation | last = Lytle Schurz | first = William | title = The Spanish Lake | journal = The Hispanic American Historical Review | volume = 5 | issue = 2 | year = 1922 | pages = 181–94 | jstor = 2506024 | doi=10.2307/2506024}}</ref>—మరియు సమీపంలోని గనుల నుండి బంగారాన్ని వెలికితీయడం. సహకరించని స్థానిక ప్రజలు—ఎవరైతే [[:en: Destruction of the Seven Cities|1604లో స్పానిషు వారిని వాల్డివియా నుండి వెళ్ళగొట్టేలా చేశారో]]—కొన్ని నెలల ఆక్రమణ తర్వాత ఈ యాత్ర బృందం కూడా అక్కడి నుండి నిష్క్రమించేలా చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించారు. ఈ ఆక్రమణే స్పానిష్ వారు తిరిగి Valdiviaకు రావడానికి మరియు వలస అమెరికాలోనే [[:en: Valdivian fort system|అతిపెద్ద రక్షణ సముదాయాలలో ఒకదానిని]] నిర్మించడానికి దారితీసింది.<ref>{{cite book |last=Lane |first=Kris E. |title=Pillaging the Empire: Piracy in the Americas 1500–1750 |url=https://books.google.com/books?id=bRgFqADzOLkC&q=Brouwer |year=1998 |publisher=M.E. Sharpe |location=Armonk, N.Y. |isbn=978-0-76560-256-5|page=90}}</ref><ref name=Kock>{{cite web|first=Robbert|last=Kock|url=http://www.colonialvoyage.com/dutchchile.html|title=చిలీలో డచ్ వారు|publisher=Colonial Voyage.com|access-date=23 అక్టోబర్ 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20160229232448/http://www.colonialvoyage.com/dutch-chile/|archive-date=29 ఫిబ్రవరి 2016|url-status=dead}}</ref> === దక్షిణ ఆఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన === 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి, సుగంధ ద్రవ్యాలు మరియు పట్టు వాణిజ్యంలో పోర్చుగల్‌ను అధిగమించి డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ ఆధిపత్య శక్తిగా అవతరించింది. 1652లో, ఐరోపా మరియు ఆసియా మధ్య ప్రయాణించే తమ నౌకలకు ఆహార సామాగ్రిని సమకూర్చే కేంద్రంగా, దక్షిణ ఆఫ్రికా తీరంలోని కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోపు వద్ద ఒక వలస కేంద్రాన్ని (కాలనీని) స్థాపించింది.<ref>Taylor (2001), p.250.</ref> ఆ మార్గంలో వెళ్లే నౌకలకు అవసరమైన ఆహారాన్ని ఉత్పత్తి చేసి అందించేందుకు అంగీకరించిన వలసదారులకు, ఉదారమైన భూ మంజూరులు మరియు పన్ను మినహాయింపు హోదాను కల్పించడంతో, కేప్ ప్రాంతంలోకి డచ్ వలసల ప్రవాహం వేగంగా పెరిగింది.<ref name=Hunt2>{{cite book |last=Hunt|first=John|editor-last=Campbell|editor-first=Heather-Ann|title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708|date=2005 |pages=13–35|publisher=University of Pennsylvania Press|location=Philadelphia|isbn=978-1904744955}}</ref><ref name=Lucas>{{cite book |last=Lucas |first=Gavin|title=An Archaeology of Colonial Identity: Power and Material Culture in the Dwars Valley, South Africa |date=2004 |pages=29–33|publisher=Springer, Publishers|location=New York|isbn=978-0306485381}}</ref> స్థానిక డచ్ శ్రామిక శక్తిని బలోపేతం చేసే ఉద్దేశంతో, కేప్ అధికారులు ఇతర దేశాలకు చెందిన ఐరోపా వాసులను—ముఖ్యంగా జర్మన్లు, ఫ్రెంచి [[:en: Huguenot|హగ్యునాట్]]లను—అలాగే ఈస్ట్ ఇండీస్ నుండి వేలాది మంది బానిసలను కూడా ఆ ప్రాంతానికి రప్పించారు.<ref name=Hunt2/><ref name="Britannica1933">Entry: Cape Colony. ''Encyclopædia Britannica Volume 4 Part 2: Brain to Casting''. Encyclopædia Britannica, Inc. 1933. జేమ్స్ లూయిస్ గార్విన్, సంపాదకుడు.</ref> అయినప్పటికీ, వివిధ జాతి సమూహాల మధ్య పరస్పర వివాహాలు మరియు డచ్ భాషను అందరూ స్వీకరించడం వల్ల కొంతమేర సాంస్కృతిక సమ్మేళనం జరిగింది; అయితే, సమాజ మరియు జాతిపరమైన ప్రాతిపదికన విభేదాలు తలెత్తే అవకాశాలే ఎక్కువగా ఉండేవి.<ref name=NHOSA>{{cite book|last1=Mbenga|first1=Bernard|last2=Giliomee|first2=Hermann|title=New History of South Africa|date=2007|pages=59–60|publisher=Tafelburg, Publishers|location=Cape Town|isbn=978-0624043591}}</ref> కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ వద్ద ఉన్న డచ్ వలస ప్రాంతం తన ప్రారంభ స్థావరాన్ని దాటి విస్తరించింది, మరియు 1778లో దీని సరిహద్దులు అధికారికంగా ఏకీకృతం చేయబడి, సమగ్రమైన డచ్ కేప్ వలస ప్రాంతంగా రూపుదిద్దుకుంది.<ref name=Stapleton>{{cite book|last=Stapleton|first=Thomas|title=A Military History of South Africa: From the Dutch-Khoi Wars to the End of Apartheid |date=2010|pages=4–7|publisher=ABC-CLIO, LLC|location=Santa Barbara|isbn=978-0313365898}}</ref> ఆ సమయంలో, డచ్ వారు కేప్ ప్రాంతంలోని స్థానిక [[:en: Khoisan|ఖోయిసను]], [[:en: San people|శాన్]] ప్రజలను అణచివేసి, వారి సంప్రదాయ భూభాగాలను ఆక్రమించుకున్నారు.<ref name=Stapleton/> డచ్ సైనిక దళాలు తూర్పు దిశగా సాగించిన విస్తరణ యాత్రలు, పడమర దిశగా విస్తరిస్తున్న [[:en: Xhosa people|హోసా]] ప్రజలను ఎదుర్కొన్నప్పుడు నిలిచిపోయాయి.<ref name=Stapleton/> సుదీర్ఘమైన వివాదంలో చిక్కుకోకుండా ఉండే ఉద్దేశంతో, డచ్ ప్రభుత్వం మరియు హోసా నాయకులు తమతమ నియంత్రణ ప్రాంతాలను అధికారికంగా విభజించుకోవాలని, అలాగే ఒకరి సరిహద్దులను మరొకరు అతిక్రమించకూడదని అంగీకరించారు.<ref name=Stapleton/> అయితే, డచ్ వారు తమ సొంత వలసదారులను నియంత్రించడంలో విఫలమయ్యారు; ఆ వలసదారులు ఆ ఒప్పందాన్ని ధిక్కరించి Xhosa భూభాగంలోకి ప్రవేశించారు. ఇది దక్షిణ ఆఫ్రికా చరిత్రలోనే అత్యంత సుదీర్ఘమైన వలస పాలన సంబంధిత సంఘర్షణలలో ఒకటైన [[:en: Xhosa Wars|హోసా యుద్ధాలకు]] దారితీసింది.<ref name=Stapleton/> === గ్రేట్ బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్‌లతో వైరం (1652–1795) === 1651లో, ఇంగ్లీష్ పార్లమెంటు మొట్టమొదటి '([[:en: Navigation Act| నావిగేషన్ చట్టం']])ను ఆమోదించింది. ఈ చట్టం ఇంగ్లాండు, దాని కరేబియన్ వలసల మధ్య జరిగే లాభదాయక వాణిజ్యం నుండి డచ్ నౌకలను మినహాయించింది. దీని ఫలితంగా మరుసటి ఏడాదే ఇరు దేశాల మధ్య ప్రత్యక్ష ఘర్షణలు చెలరేగాయి; ఇదే మూడు 'ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాల'లో మొదటిది. ఈ యుద్ధాలు రెండు దశాబ్దాల పాటు అడపాదడపా కొనసాగుతూ, డచ్ నావికా శక్తిని క్రమంగా క్షీణింపజేసి, అంతిమంగా ఇంగ్లాండ్‌కు ప్రయోజనం చేకూర్చాయి.<ref>McEvedy (1988), p.46.</ref><ref>Taylor (2001), p.259</ref> 1661లో, చైనాలో 'మింగ్' వంశం నుండి 'క్వింగ్' వంశానికి అధికారం మారుతున్న పరిణామాల మధ్య, మింగ్ సేనాధిపతి అయిన 'కోక్సింగా' ఒక నౌకాదళాన్ని నడిపించుకుంటూ ఫార్మోసాపై దండయాత్ర చేశాడు. గవర్నర్ 'ఫ్రెడరిక్ కోయెట్' నాయకత్వంలోని డచ్ రక్షణ దళం, తొమ్మిది నెలల పాటు శత్రువులను సమర్థవంతంగా ఎదుర్కొని నిలబడింది. అయితే, జావా నుండి వచ్చిన డచ్ బలగాలను కోక్సింగా ఓడించిన తర్వాత, కోయెట్ ఫార్మోసాను అప్పగించి లొంగిపోయాడు.<ref>{{cite book |last=Coyett |first=Frederick |author-link=Frederick Coyett |chapter=Arrival and Victory of Koxinga |chapter-url=https://archive.org/stream/formosaunderdut01campgoog#page/n428/mode/1up |orig-year=First published 1675 in '' 't verwaerloosde Formosa'' |pages=412–459 |editor-last=Campbell |editor-first=William |editor-link=William Campbell (missionary) |title=Formosa under the Dutch: described from contemporary records, with explanatory notes and a bibliography of the island |year=1903 |publisher=Kegan Paul |location=London |isbn=9789576380839 |lccn=04007338 }}</ref> [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] అనేవి 1652 నుండి 1674 మధ్య ఇంగ్లీష్ మరియు డచ్ ప్రజల మధ్య జరిగిన మూడు యుద్ధాల పరంపర. రాజకీయ వివాదాలు మరియు వాణిజ్య నౌకా రవాణాలో పెరుగుతున్న పోటీ ఈ యుద్ధాలకు ప్రధాన కారణాలు.<ref>Steven C. A. Pincus, ''Protestantism and Patriotism: Ideologies and the Making of English Foreign Policy, 1650–1668'' (1996)</ref> [[:en: First Anglo-Dutch War|మొదటి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1652–54)లో, ఆనాటి నావికా యుద్ధ వ్యూహాలకు అత్యంత అనుకూలంగా ఉండే, అధిక సంఖ్యలో మరియు మరింత శక్తివంతమైన "[[:en: Ship of the line|ships of the line]]" (యుద్ధ నౌకలు) కలిగి ఉండటం ద్వారా ఇంగ్లీష్ వారికి నావికా దళపరమైన ఆధిపత్యం లభించింది. ఇంగ్లీష్ వారు అనేక డచ్ వాణిజ్య నౌకలను కూడా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. [[:en: Holmes's Bonfire|హోమ్స్ బాన్‌ఫైర్]] అనేది [[:en: Second Anglo-Dutch War|రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో, 1666 ఆగస్టు 19 మరియు 20 తేదీలలో, ఇంగ్లీష్ నావికా దళం నెదర్లాండ్స్‌లోని [[:en: Vlie|Vlie]] నదీ ముఖద్వారంపై జరిపిన ఒక ఆకస్మిక దాడి. ఈ దాడికి, ఆక్రమణ దళాల కమాండర్ అయిన రియర్-అడ్మిరల్ [[:en: Robert Holmes (admiral)|రాబర్ట్ హోమ్స్]] పేరు పెట్టారు; ఈ దాడిలో 140 నౌకలతో కూడిన భారీ డచ్ వాణిజ్య నౌకా దళాన్ని అగ్నికి ఆహుతి చేసి ధ్వంసం చేయడంలో వారు విజయం సాధించారు. అదే చర్యలో, [[:en: West-Terschelling| West-Terschelling]] పట్టణం తగులబెట్టబడింది; ఇది [[:en: Dutch Republic| Dutch Republic]]లో తీవ్ర ఆగ్రహానికి కారణమైంది. 1664లో, ఆంగ్ల దళాలు [[:en: New Netherland|న్యూ నెదర్లాండ్]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి కదిలినప్పుడు, రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం ప్రారంభమైంది. [[:en: Treaty of Breda (1667)|బ్రెడా ఒప్పందం]] (1667) ప్రకారం, న్యూ నెదర్లాండ్ ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది; దీనికి ప్రతిఫలంగా, ఆ సంవత్సరపు ప్రారంభంలోనే డచ్ దళాలు ఆక్రమించుకున్న సురినామ్‌లోని ఆంగ్ల స్థావరాలు ఇంగ్లాండ్‌కు తిరిగి ఇవ్వబడ్డాయి. 1673లో [[:en: Third Anglo-Dutch War|మూడవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో డచ్ వారు న్యూ నెదర్లాండ్‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ, మరుసటి ఏడాదే అది తిరిగి ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది. దీనితో ఉత్తర అమెరికా ఖండంలో డచ్ పాలన ముగిసింది; అయినప్పటికీ, ఆంగ్ల పాలనలో ఒక పెద్ద డచ్ సమాజం మిగిలిపోయింది, వీరు 18వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు తమ భాష, చర్చి మరియు ఆచారాలను కొనసాగించారు.<ref>Taylor (2001), p.260</ref> దక్షిణ అమెరికాలో, డచ్ వారు 1658లో [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్]] వారి నుండి [[:en: Cayenne (Dutch colony)|కయెన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు, మరియు ఒక సంవత్సరం తర్వాత ఫ్రెంచ్ వారు దానిని తిరిగి పొందేందుకు చేసిన ప్రయత్నాన్ని తిప్పికొట్టారు. అయితే, ఆ వలస ప్రాంతం లాభదాయకం కాదని తేలడంతో, 1664లో అది తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించబడింది. 1676లో డచ్ వారు దానిని మళ్ళీ స్వాధీనం చేసుకున్నారు, కానీ ఒక సంవత్సరం తర్వాత, ఈసారి శాశ్వతంగా, దానిని తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించారు. 1688 నాటి [[:en: Glorious Revolution|మహిమాన్విత విప్లవం]] ఫలితంగా, డచ్‌కు చెందిన [[:en: William III of England|విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్]] ఇంగ్లాండ్ సింహాసనాన్ని అధిష్టించారు; ఆయన ఇంగ్లాండ్, [[:en: Kingdom of Scotland|స్కాట్లాండ్]] మరియు [[:en: Kingdom of Ireland|ఐర్లాండ్]] కిరీటాలను పొందడంతో, నెదర్లాండ్సు ఇంగ్లాండు మధ్య ఎనభై ఏళ్లుగా కొనసాగుతున్న వైరం ముగిసింది, అయితే ఫ్రాన్స్‌తో ఉన్న వైరం మాత్రం అలాగే కొనసాగింది. [[:en: American Revolutionary War|అమెరికన్ విప్లవ యుద్ధం]] సమయంలో, బ్రిటన్ నెదర్లాండ్స్‌పై యుద్ధం ప్రకటించింది (దీనినే [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాల్గవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] అంటారు); ఈ యుద్ధంలో బ్రిటన్, డచ్ వలస ప్రాంతమైన సిలోన్‌ను స్వాధీనం చేసుకుంది. [[:en: Peace of Paris (1783)|పారిస్ శాంతి ఒప్పందం]] (1783) ప్రకారం, సిలోన్ తిరిగి నెదర్లాండ్స్‌కు అప్పగించబడింది మరియు [[:en: Negapatnam|నాగపట్టణం]] బ్రిటన్‌కు అప్పగించబడింది. === నెపోలియన్ యుగం (1795–1815) === [[File:Grote partij bij het opperhoofd van Dejima.jpg|thumb|జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వాణిజ్య కేంద్రం, సుమారు 1805]] 1795లో ఫ్రెంచి విప్లవ సైన్యం డచ్ గణతంత్రంపై దండెత్తి, ఆ దేశాన్ని ఫ్రాన్స్‌కు ఒక ఉపగ్రహ రాజ్యంగా మార్చింది; దీనికి బటావయను గణతంత్రం అని పేరు పెట్టారు. ఫ్రాన్స్‌తో యుద్ధంలో ఉన్న బ్రిటన్, వెంటనే ఆసియా, [[:en: Battle of Muizenberg|దక్షిణ ఆఫ్రికా]], కరేబియన్‌లలో ఉన్న డచ్ వలసలను ఆక్రమించుకునే దిశగా చర్యలు చేపట్టింది. 1802లో బ్రిటను, ఫ్రాన్సు మధ్య కుదిరిన అమియన్స్ ఒప్పందం నిబంధనల ప్రకారం, బ్రిటీషు వారు స్వాధీనం చేసుకున్న కేప్ కాలనీ మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీసు దీవులను తిరిగి ఆ గణతంత్రానికి అప్పగించారు. [[శ్రీలంక|సిలోన్]]ను మాత్రం డచ్ వారికి తిరిగి ఇవ్వలేదు; దాన్ని బ్రిటీష్ క్రౌన్ కాలనీగా మార్చారు. 1803లో బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ మధ్య మళ్ళీ యుద్ధం మొదలైన తర్వాత, బ్రిటీష్ వారు [[:en: Battle of Blaauwberg|తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నారు]] కేప్ కాలనీని మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీస్‌ను. బ్రిటీష్ వారు 1811లో [[:en: Invasion of Java (1811)|జావా దీవిపై దండెత్తి, దానిని కూడా ఆక్రమించుకున్నారు]]. 1806లో, నెపోలియన్ బటావయన్ గణతంత్రాన్ని రద్దు చేసి, ఒక రాచరిక వ్యవస్థను స్థాపించాడు; ఇందులో తన సోదరుడైన లూయిస్ బోనపార్టేని నెదర్లాండ్సు రాజుగా సింహాసనంపై అధిష్టింపజేశాడు. 1810లో నెపోలియన్ లూయిస్‌ను అధికారం నుండి తొలగించాడు, ఆ తర్వాత 1813లో ఆ దేశానికి స్వాతంత్ర్యం లభించే వరకు, ఫ్రాన్స్ నుండే ప్రత్యక్షంగా పరిపాలన సాగింది. మరుసటి సంవత్సరం, స్వతంత్ర నెదర్లాండ్స్ బ్రిటన్‌తో [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1814|ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]]పై సంతకం చేసింది. బ్రిటన్ స్వాధీనం చేసుకున్న వలసలన్నింటినీ నెదర్లాండ్స్‌కు తిరిగి అప్పగించారు; అయితే డచ్ కేప్ కాలనీ, డచ్ సిలోను, [[:en: Dutch colonisation of the Guianas|డచ్ గయానా]]లోని కొంత భాగాన్ని మాత్రం తిరిగి ఇవ్వలేదు. === నెపోలియన్ అనంతర యుగం (1815–1945) === [[File:Dutch East Indies Expansion.gif|thumb|right|upright=1.45|ఇండోనేషియా ద్వీపసమూహంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ విస్తరణ]] 1815లో నెపోలియన్ ఓటమి తర్వాత, [[:en: Congress of Vienna|వియన్నా కాంగ్రెస్]] వద్ద ఐరోపా సరిహద్దులు తిరిగి నిర్ణయించబడ్డాయి. 1581లో స్పెయిన్ నుండి [[:en: declaration of independence|స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకున్న]]ప్పటి నుండి మొదటిసారిగా, డచ్ వారు [[:en: Southern Netherlands|దక్షిణ నెదర్లాండ్స్]]తో కలిసి ఒక రాజ్యాంగబద్ధమైన రాచరిక వ్యవస్థలో, [[:en: United Kingdom of the Netherlands|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ ఆఫ్ ది నెదర్లాండ్స్]]గా తిరిగి ఏకమయ్యారు. ఈ కలయిక కేవలం 15 సంవత్సరాలు మాత్రమే కొనసాగింది. 1830లో, దేశం యొక్క దక్షిణ భాగంలో జరిగిన ఒక [[:en: Belgian Revolution|విప్లవం]] కారణంగా, [[:en: Belgium|బెల్జియం]] అనే కొత్త దేశం '' ([[:en: de facto independence| వాస్తవ స్వాతంత్ర్యం]]) పొందింది. దివాలా తీసిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ 1800 జనవరి 1న రద్దు చేయబడింది,<ref name="RICKLEFSp110">{{cite book| last =Ricklefs | first =M.C. | title =A History of Modern Indonesia Since c.1300, 2nd Edition | publisher =MacMillan | year =1991 | location =London | isbn = 0-333-57689-6 | page =110 }}</ref> మరియు దాని ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలన్నీ జాతీయం చేయబడి [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]]గా మార్చబడ్డాయి. ఆగ్నేయాసియాలో ఆంగ్లో-డచ్ (బ్రిటిష్-డచ్) వైరం [[:en: Singapore|సింగపూర్]] నౌకాశ్రయం విషయంలో కొనసాగుతూనే ఉంది; ఈ నౌకాశ్రయాన్ని 1819లో జోహోర్ సుల్తాన్ [[:en: Founding years of modern Singapore|బ్రిటిష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీకి అప్పగించారు]]. అంతకు ఒక సంవత్సరం ముందు సుల్తాన్ పూర్వీకుడితో కుదుర్చుకున్న ఒప్పందం ద్వారా ఆ ప్రాంతంపై తమకే నియంత్రణ లభించిందని డచ్ వారు వాదించారు. అయితే, సింగపూర్ ఒక అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రంగా ఎదుగుతున్న నేపథ్యంలో, అక్కడి నుండి బ్రిటిష్ వారిని తొలగించడం అసాధ్యమని డచ్ వారికి స్పష్టమైంది; తత్ఫలితంగా, [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1824|1824 నాటి ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]] ద్వారా ఈ వివాదం పరిష్కరించబడింది. ఈ ఒప్పంద నిబంధనల ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్ [[:en: Malacca|మలక్కా]]ను మరియు భారతదేశంలోని తమ స్థావరాలను బ్రిటిష్ వారికి అప్పగించింది, అలాగే సింగపూర్ పై బ్రిటిష్ వారి హక్కును గుర్తించింది. దీనికి ప్రతిఫలంగా, బ్రిటిష్ వారు [[:en: Bencoolen Presidency|Bencoolen]]ను అప్పగించారు మరియు "సింగపూర్ జలసంధికి దక్షిణాన ఉన్న ద్వీపాలలో"ని పాలకులతో ఎటువంటి ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోకూడదని అంగీకరించారు. ఈ విధంగా, ఆ [[:en: Maritime Southeast Asia|ద్వీపసమూహం]] రెండు ప్రభావ మండలాలుగా విభజించబడింది: ఒకటి [[:en: Malay Peninsula|మలయ్ ద్వీపకల్పం]]పై బ్రిటిష్ వారిది, మరొకటి ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో డచ్ వారిది.<ref>SarDesai, pp.92–93.</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ చరిత్రలోనూ, దానికి ముందున్న VOC కాలంలోనూ, తమ భూభాగాలపై డచ్ వారి నియంత్రణ చాలా వరకు బలహీనంగానే ఉండేది; అయితే, 19వ శతాబ్దం గడిచేకొద్దీ ఈ నియంత్రణ విస్తరించబడింది. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో మాత్రమే, ఆధునిక ఇండోనేషియా సరిహద్దులుగా మారిన ప్రాంతాలన్నింటికీ డచ్ ఆధిపత్యం విస్తరించగలిగింది. VOC మరియు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలాల మొత్తం 350 సంవత్సరాల చరిత్రలో ఎక్కువ భాగం, అత్యధిక జనాభా మరియు వ్యవసాయ ఉత్పాదకత కలిగిన [[:en: Java|జావా]] ప్రాంతం డచ్ ఆధిపత్యంలోనే ఉన్నప్పటికీ, [[:en: Aceh|ఆచే]], [[:en: Lombok|లొంబోక్]], [[:en: Bali|బాలి]] మరియు [[:en: Borneo|బోర్నియో]] వంటి అనేక ప్రాంతాలు ఆ కాలంలో ఎక్కువ భాగం స్వతంత్రంగానే కొనసాగాయి.<ref>{{cite book | last =Witton | first =Patrick | title =Indonesia | publisher =Lonely Planet | year =2003 | location =Melbourne | pages =23–25| isbn=1-74059-154-2 }}; {{cite book |last=Schwarz |first=A. |year=1994 |title=A Nation in Waiting: Indonesia in the 1990s |pages=[https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 3–4] |publisher=Westview Press |isbn=1-86373-635-2 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 }} </ref> 1871లో, [[:en: Dutch Gold Coast|డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్]]లోని డచ్ ఆస్తులన్నీ [[:en: Anglo-Dutch Treaties of 1870-1871|బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి]]. 1791లో డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ రద్దు చేయబడింది, మరియు సురినామ్, కరేబియన్‌లలోని దాని వలస ప్రాంతాలు నేరుగా ప్రభుత్వ పాలనలోకి తీసుకురాబడ్డాయి.<ref>Rogozinski (1999), pp.213</ref> కరేబియన్‌లోని డచ్ వలసల ఆర్థిక వ్యవస్థలు [[:en: Spanish America|స్పానిష్ అమెరికా]]లోకి వస్తువులు మరియు బానిసల అక్రమ రవాణాపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, 1814లో బానిస వ్యాపారం ముగియడం మరియు దక్షిణ, మధ్య అమెరికాలోని కొత్త దేశాలు స్పెయిన్ నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, ఆ లాభదాయకత వేగంగా క్షీణించింది. డచ్ వ్యాపారులు ఆ ద్వీపాలను వదిలిపెట్టి, భారీ సంఖ్యలో అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు లేదా అమెరికా ఖండంలోని ఇతర ప్రాంతాలకు తరలిపోయారు; దీనితో అక్కడ తక్కువ ఆదాయం కలిగిన చిన్న జనాభా మాత్రమే మిగిలింది, వీరికి డచ్ ప్రభుత్వం నుండి ([[:en: subsidy| ఆర్థిక సహాయం]]) అవసరమైంది. 1828 నుండి 1845 వరకు, [[:en: Curaçao and subordinates|ఆంటిల్స్]] ప్రాంతం సురినామ్‌తో కలిపి ఒకే పరిపాలన కింద నిర్వహించబడింది. బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు అయిన చాలా కాలం తర్వాత గానీ, 1863 వరకు డచ్ కరేబియన్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు కాలేదు (ఈ రోజును [[:en: Ketikoti|Keti Koti]] అని పిలుస్తారు); అయితే, అప్పటికి అక్కడ కేవలం 6,500 మంది బానిసలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నారు. సురినామ్‌లో, బానిస యజమానులు బానిసలను విముక్తం చేసినందుకు డచ్ ప్రభుత్వం నుండి పరిహారం డిమాండ్ చేశారు; అదే సమయంలో [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]]లో, 1848లో ఫ్రెంచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో బానిసత్వం రద్దు కావడంతో, డచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో ఉన్న బానిసలు తమ స్వేచ్ఛను తామే సాధించుకున్నారు.<ref>Rogozinski (1999), pp.213–4</ref> సురినామ్‌లో, బానిసత్వం రద్దు అయిన తర్వాత, చైనీస్ కార్మికులను [[:en: Coolie|ఒప్పంద కూలీలుగా]] వలస రావడానికి ప్రోత్సహించారు,<ref>{{cite web|url=http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|title=オリックス銀行・カードローンの申し込み方|access-date=18 May 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141115073136/http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|archive-date=15 November 2014}}</ref> అలాగే 1890 మరియు 1939 మధ్య కాలంలో జావనీస్ (జావా ద్వీపవాసులు) కూడా ఇదే విధంగా వలస వచ్చారు.<ref>[http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm Javanese in Suriname strive to preserve origins<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080407202219/http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm |date=7 April 2008 }}</ref> కరేబియన్ మరియు దక్షిణ అమెరికా ప్రాంతాలలో డచ్ వారి ఉనికి చాలా తక్కువగా ఉండేది. [[:en: Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ వెస్ట్ ఇండీస్]]లో [[:en: Aruba|అరుబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]], [[:en: Saba (island)|సబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] మరియు [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]] వంటి ప్రాంతాలు డచ్ ఆధీనంలో ఉండేవి. వీటికి సరిగ్గా దక్షిణాన [[:en: Surinam (Dutch colony)|సురినామ్]] ఉండేది. 1940లో నెదర్లాండ్స్ యుద్ధంలోకి ప్రవేశించినప్పుడు, వెస్ట్ ఇండీస్ రక్షణ బాధ్యత కేవలం స్థానిక పోలీసులు మరియు మిలీషియా (పౌర దళాల) చేతుల్లో మాత్రమే ఉండేది.<ref name= holland>{{cite web| url = http://www.waroverholland.nl/index.php?page=dutch-army-strategy-organisation-and-armament-in-wwii| title = WWIIలో డచ్ సైన్యం వ్యూహం మరియు ఆయుధాలు| website = హాలండ్ పై యుద్ధం| ప్రచురణకర్త = స్టిచింగ్ కెన్నిస్పంట్ మెయి 1940 | access-date = 15 ఆగస్టు 2016}}</ref><ref>{{cite magazine |last=Onderwater |first=Tico|date=December 2016|title='Onder bescherming der Amerikaansche vloot': Curaçao tijdens de Tweede Wereldoor |url=https://marineblad.nl/images/Marineblad/2010-2019/2016/Nr._8/MB_december_20161512.pdf|magazine=Marineblad |వాల్యూమ్=126 |ఇష్యూ=8 |పేజీలు=24-28| </ref> అక్కడ ఉన్న ఏకైక డచ్ నౌకాదళ నౌక స్లూప్ ''వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్''.<ref name= sloop>{{cite web| url = http://www.netherlandsnavy.nl/Vkinsbergen.htm| టైటిల్ = ఆర్టిలరీ ఇన్‌స్ట్రక్షన్ షిప్ వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్| last = విస్సర్ | మొదటి = జనవరి| తేదీ = 14 డిసెంబర్ 2004| website = రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం యొక్క రాయల్ నెదర్లాండ్స్ నేవీ యుద్ధనౌకలు| access-date = 15 ఆగష్టు 2016}}</ref> సురినామ్‌ను 200-బలమైన ఆర్మీ పదాతిదళం రక్షించింది, దీనికి అనుబంధంగా మిలీషియా రైఫిల్ కంపెనీ మరియు పాత స్టేషన్ షిప్ ఉంది.<ref name= holland/> అరుబా మరియు కురాకో దీవులలో ముఖ్యమైన చమురు శుద్ధి కర్మాగారాలు ఉన్నందున, 1940 మే 10న ఈ రెండు దీవులను బ్రిటిష్ సంరక్షణలోకి తీసుకున్నారు.<ref name="arubacura">{{cite web|url=https://www.verzetsmuseum.org/museum/nl/tweede-wereldoorlog/koninkrijkdernederlanden/suriname_antillen_aruba|title=Wereldoorlog in de West - Suriname, de Nederlandse Antillen en Aruba 1940-1945|website=Verzetsmuseum|language=nl|access-date=7 September 2020}}</ref> సురినామ్ అత్యంత ముఖ్యమైన బాక్సైటు సరఫరాదారులలో ఒకటిగా ఉండేది. అమెరికన్ విమానయాన పరిశ్రమకు అల్యూమినియం అత్యంత ఆవశ్యకమైనది. 1941 సెప్టెంబరులో, ఈ వలస ప్రాంతాన్ని రక్షించడంలో సహాయపడేందుకు అమెరికన్ దళాలను పంపుతామని అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]] ప్రతిపాదించారు. 1941 నవంబరులో, మొదటి 1,000 మంది అమెరికన్ సైనికులు [[:en: Paramaribo| Paramaribo]] చేరుకున్నారు.<ref>{{cite web|url=https://www.trisonline.nl/de-tris/tweede-wereldoorlog/|title=Tweede wereldoorlog|website=Troepenmacht in Suriname Online|access-date=7 September 2020|language=nl}}</ref><ref>{{cite book |last=Gibson |first=Carrie |title=Empire's Crossroads: A History of the Caribbean from Columbus to the Present Day |publisher=Grove Press |date=2014 |pages=258–263 |isbn=978-0-8021-2431-9}}</ref> 1942లో, అరుబా మరియు కురాకో దీవుల సంరక్షణ బాధ్యతను అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు అప్పగించారు.<ref name="arubacura"/> 1942లో, సురినామ్‌లో తీర రక్షణ ఫిరంగి దళాలు, ([[:en: conscription| నిర్బంధ సైనిక సేవ]]) కోసం నిధులు కేటాయించారు. సురినామ్ మరియు వెస్ట్ ఇండీస్‌లలో నిర్బంధ సైనిక సేవ కింద చేరిన సైనికులు, '[[:en: Schutterij|షుట్టెరిజు]] అని పిలువబడే జాతీయ గార్డు విభాగాలను ఏర్పాటు చేశారు. యుద్ధ సమయంలో, వందలాది మంది నిర్బంధ సైనికులు వాణిజ్య, నౌకాదళ నౌకల మీద విమాన విధ్వంసక ఫిరంగిదారులుగా సేవలందించారు; వీరిలో డజన్ల కొద్దీ సైనికులు ప్రాణాలు కోల్పోయారు. వెస్ట్ ఇండీస్‌లో స్వచ్ఛంద సేవకులు '' ("[[:en: Burgerwacht| సివిక్ గార్డ్]])లోనూ, సురినామ్‌లో '' ("[[:en: Stad en Landwacht| Stad en Landwacht]]సిటీ అండ్ కంట్రీ గార్డ్]]లోనూ చేరారు.<ref name= own>{{cite web| url = https://www.verzetsmuseum.org/museum/en/tweede-wereldoorlog/kingdomofthenetherlands/surinamatillesaruba/surinamatillesaruba,own_army| title = Our Own Army| website = verzetsmuseum.org| publisher = Dutch Resistance Museum| access-date = 15 August 2016}}</ref> అప్పటికి, ఒక డచ్ మోటార్ వేల్‌బోటు అరూబాలో గస్తీ తిరుగుతుండగా,<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=145}}</ref> కురాకో రక్షణ బాధ్యతను అనేక చిన్న నౌకలు నిర్వర్తించేవి. జూలై 1942లో, వీటిని ([[:en: convoy escorts| నౌకాదళాల రక్షణ]]) కోసం వినియోగించే నిమిత్తం ప్రత్యేకంగా కేటాయించారు.<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=258}}</ref> === వలస పాలన అంతం (1942–1975) === ====ఇండోనేషియా==== [[File:Presiden Sukarno (retouched).jpg|thumb|upright=0.55|[[:en: Sukarno| Sukarno]], ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ఉద్యమ నాయకుడు]] జనవరి 1942లో, [[:en: Imperial Japan|జపాన్]] [[:en: Netherlands East Indies campaign|నెదర్లాండ్స్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ‌మీద దండయాత్ర]] చేసింది.<ref>L., Klemen, 1999–2000, ''The Netherlands East Indies 1941–42'', "[http://warfare.gq/dutcheastindies/index.html Forgotten Campaign: The Dutch East Indies Campaign 1941–1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110726053035/http://www.dutcheastindies.webs.com/index.html |date=26 July 2011 }} అయితే [[:en: Netherlands|మాతృదేశం]] (నెదర్లాండ్స్) మాత్రం 1940లోనే [[:en: Battle of the Netherlands|[[Nazi Germany|నాజీ జర్మనీ]] ఆక్రమణకు]] గురైంది ".</ref> రెండు నెలల తర్వాత జావాలో డచ్ వారు లొంగిపోయారు; ఇండోనేషియా ప్రజలు మొదట్లో జపాన్ వారిని విముక్తిదాతలుగా స్వాగతించారు.<ref>Ricklefs (1991), p. 195. Vickers (2005), pp.85, 85.] </ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం మిగిలిన కాలంలో జరిగిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ జపనీస్ ఆక్రమణ కారణంగా, డచ్ వలస పాలన ఆర్థిక, రాజకీయ, సామాజిక వ్యవస్థలు పూర్తిగా ధ్వంసమయ్యాయి; వాటి స్థానంలో ఒక జపనీస్ పాలన ఏర్పడింది. యుద్ధానికి ముందున్న దశాబ్దాలలో, ఇండోనేషియాలోని చిన్నపాటి జాతీయవాద ఉద్యమాన్ని అణచివేయడంలో డచ్ వారు అత్యంత విజయవంతమయ్యారు; ఆ కారణంగానే, ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య సాధనలో జపనీస్ ఆక్రమణ ఒక కీలకమైన మలుపుగా పరిణమించింది. అయితే 1914లో డచ్ సోషలిస్టు [[:en: Henk Sneevliet| Henk Sneevliet]] స్థాపించిన ఇండోనేషియా కమ్యూనిస్టు పార్టీ—ఆ సమయంలో డచ్ కార్మికులు మరియు నావికులలో కూడా బాగా ఆదరణ పొందింది—1917 నుండే [[:en: Sarekat Islam| Sarekat Islam]] (చూడండి) తో వ్యూహాత్మక కూటమిని ఏర్పరచుకుంది. ఈ కూటమి ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ప్రకటన జరిగేంత వరకు కొనసాగింది; అంతేకాక, రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు ‌మీద జపనీస్ ఆక్రమణకు వ్యతిరేకంగా జరిగిన పోరాటంలో ఈ పార్టీ ప్రత్యేకించి కీలక పాత్ర పోషించింది. జపనీయులు ఇండోనేషియా జాతీయవాదాన్ని ప్రోత్సహించి, దానికి మద్దతునిచ్చారు; దీని ఫలితంగా కొత్త స్థానిక సంస్థలు ఆవిర్భవించాయి, అలాగే [[:en: Sukarno| Sukarno]] వంటి జాతీయవాద నాయకులు వెలుగులోకి వచ్చారు. డచ్ పౌరులందరినీ నిర్బంధంలో ఉంచడం వల్ల, అనేక నాయకత్వ మరియు పరిపాలనా బాధ్యతలను ఇండోనేషియా వాసులు స్వీకరించే అవకాశం లభించింది; అయినప్పటికీ, అత్యున్నత స్థాయి పదవులు మాత్రం జపనీయుల చేతుల్లోనే ఉండిపోయాయి. 1945 ఆగస్టులో జపాన్ లొంగిపోయిన రెండు రోజుల తర్వాత, సుకర్నో మరియు తోటి జాతీయవాద నాయకుడు మహమ్మద్ హట్టా ఏకపక్షంగా ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించారు. డచ్ వారు తమ వలసను తిరిగి స్థాపించడానికి ప్రయత్నించడంతో, నాలుగున్నర సంవత్సరాల పోరాటం ఇండోనేషియా జాతీయ విప్లవానికి దారితీసింది. డచ్ దళాలు చివరికి చాలా వరకు వలస భూభాగాన్ని తిరిగి ఆక్రమించుకున్నాయి మరియు గెరిల్లా పోరాటం చెలరేగింది. అధికశాతం ఇండోనేషియన్లు, మరియు అంతిమంగా అంతర్జాతీయ అభిప్రాయం కూడా స్వాతంత్ర్యానికి అనుకూలంగా ఉన్నాయి, మరియు 1949 డిసెంబర్‌లో, నెదర్లాండ్స్ ఇండోనేషియా సార్వభౌమాధికారాన్ని అధికారికంగా గుర్తించింది. 1949 ఒప్పందంలోని నిబంధనల ప్రకారం, పశ్చిమ న్యూ గినియా నెదర్లాండ్స్ న్యూ గినియాగా డచ్ వారి ఆధ్వర్యంలోనే కొనసాగింది మరియు దాని వివాదం ఒక సంవత్సరంలో పరిష్కరించబడుతుంది. ఇండోనేషియా జాతీయవాదులు మొదట్లో ఉద్దేశించినట్లుగా, అధ్యక్షుడు సుకర్నో నేతృత్వంలోని కొత్త ఇండోనేషియా ప్రభుత్వం ఆ భూభాగాన్ని ఇండోనేషియా నియంత్రణలోకి తీసుకురావాలని ఒత్తిడి చేసింది. అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ఒత్తిడి తరువాత, 1962 న్యూయార్కు ఒప్పందం ప్రకారం నెదర్లాండ్స్ దానిని ఇండోనేషియాకు బదిలీ చేసింది.<ref name="Adam">{{Cite book|title=Violent Internal Conflicts in Asia Pacific: Histories, Political Economics, and Policies|author=Adam, Asvi Warman|author2=Anwar, Dewi Fortuna |publisher=Yayasan Obor Indonesia|year=2005|pages=219}}</ref> [[File:Tropenmuseum Royal Tropical Institute Objectnumber 10019010 Groep Nederlandse kolonisten op de bo.jpg|thumb|1920లో సురినామ్‌లో డచ్ వలసవాదులు. 1975లో స్వాతంత్ర్యం తరువాత చాలా మంది యూరోపియన్లు వెళ్ళిపోయారు.]] ====సురినామ్ మరియు నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్==== 1954లో, "నెదర్లాండ్సు రాజ్యం కోసం చార్టరు" ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్, సురినామ్, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ (ఆ సమయంలో అరుబాతో సహా) "నెదర్లాండ్స్ త్రైపాక్షిక రాజ్యం"గా పిలువబడే ఒక మిశ్రమ రాజ్యంగా మారింది. రక్షణ, విదేశీ వ్యవహారాలు మరియు పౌరసత్వం వంటి కొన్ని విషయాలు మినహా, పూర్వపు వలస ప్రాంతాలకు స్వయంప్రతిపత్తి మంజూరు చేయబడింది; ఈ విషయాలు రాజ్య బాధ్యతగా ఉండేవి. 1969లో, కురాకోలో అశాంతి అల్లర్లను అణచివేయడానికి డచ్ మెరైన్‌లను పంపడానికి దారితీసింది. 1973లో, సురినామ్‌ స్వాతంత్ర్యం కోసం చర్చలు ప్రారంభమయ్యాయి; 1975లో పూర్తి స్వాతంత్ర్యం లభించడంతో డచ్ వలస సామ్రాజ్యం అంతమైంది. ఈ సందర్భాన్ని వినియోగించుకుని, సుమారు 60,000 మంది వలసదారులు నెదర్లాండ్స్‌కు తరలివెళ్లారు.<ref name="Rogozinski">Rogozinski, pp.296–7</ref><ref name="Oxford" /> 1986లో, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ సమాఖ్య నుండి విడిపోవడానికి [[:en: Aruba|అరుబా]]కు అనుమతి లభించింది; పదేళ్లలోపు పూర్తి స్వాతంత్ర్యం పొందాలని నెదర్లాండ్స్ దానిపై ఒత్తిడి తెచ్చింది. అయితే, 1994లో, ఒక స్వతంత్ర '' ([[:en: Realm| రాజభాగం]]గా దాని హోదాను కొనసాగించడానికి అంగీకారం కుదిరింది.<ref name="Rogozinski" /> 2010 అక్టోబర్ 10న, [[:en: Dissolution of the Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ రద్దు చేయబడ్డాయి]]. ఆ తేదీ నుండి అమలులోకి వచ్చేలా, అరుబా అప్పటికే అనుభవిస్తున్నటువంటి 'దేశం' హోదాను కింగ్‌డమ్ పరిధిలో [[:en: Curaçao| Curaçao]] మరియు [[:en: Sint Maarten| Sint Maarten]] కూడా పొందాయి. బోనైర్, సింట్ యుస్టాటియసు, సబా దీవులు డచ్ మునిసిపాలిటీల మాదిరిగానే హోదాను పొందాయి మరియు ఇప్పుడు వీటిని కొన్నిసార్లు కరేబియను నెదర్లాండ్సుగా సూచిస్తారు.<ref name="time">Officielebekendmakingen.nl – [https://zoek.officielebekendmakingen.nl.nl. బెస్లూయిట్ వాన్ 23 సెప్టెంబర్ 2010 టోట్ వాస్ట్‌స్టెల్లింగ్ వాన్ హెట్ టిజ్‌డిస్టిప్ వాన్ ఇన్‌వర్కింగ్‌ట్రెడింగ్ వాన్ డి ఆర్టికెలెన్ ఐ ఎన్ II వాన్ డి రిజ్‌క్స్‌వెట్ విజ్జిగింగ్ స్టాట్యూట్ ఇన్ వెర్బాండ్ మెట్ డి ఒఫెఫింగ్ వాన్ డి నెదర్‌లాండ్సే ఆంటిల్లెన్]</ref><ref>{{cite |url=http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country |archive-url=https://web.archive.org/web/20091002125516/http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country=2 అక్టోబర్=20 | |title=నెదర్లాండ్స్ యాంటిలిస్ ఒక దేశంగా ఉనికిలో లేదు |work=NRC|location=Amsterdam |date=1 అక్టోబర్ 2009 |access-date=2010-10-10 }}</ref> == వారసత్వం == [[File:Verwantschapslanden.png|thumb|డచ్ వారిచే గణనీయంగా వలస పాలనకు గురైన ప్రస్తుత దేశాలు మరియు సమాఖ్య రాష్ట్రాలు. నెదర్లాండ్స్‌లో, ఈ దేశాలను కొన్నిసార్లు ''[[:en: verwantschapslanden|బంధు దేశాలు]] అని పిలుస్తారు.]] సాధారణంగా, డచ్ వారు తమ సామ్రాజ్య గతాన్ని వేడుకగా జరుపుకోరు, అలాగే డచ్ పాఠశాల పుస్తకాలలో వారి వలస చరిత్రకు ప్రముఖ స్థానం లభించదు. తమ సామ్రాజ్య గతం పట్ల ఉన్న ఈ దృక్పథం ఇటీవలే మారడం ప్రారంభమైంది.<ref>[http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 ''Indonesian Resources and Information Program'' యొక్క ఆంగ్ల-భాషా మీడియా వేదిక అయిన ''Inside Indonesia''లో ప్రచురితమైన, 2011 నాటి విమర్శనాత్మక విశ్లేషణల పరంపర.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110630094616/http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 |date=30 June 2011 }}</ref><ref>{{cite web|last=van Leeuwen |first=Lizzy |title=Postcolonial neglect in Holland, Colonial and anticolonial sentiments lead Dutch scholars to ignore and marginalize Indies postcolonial history. |url=http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |work=2011 article series called 'Being Indo' featured in Inside Indonesia. |publisher=Inside Indonesia, the English-language media forum of the Indonesian Resources and Information Program. |access-date=15 ఆగస్టు 2012 |url-status=నిష్క్రియం |archive-url=https://web.archive.org/web/20120321152546/http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |archive-date=21 మార్చి 2012 }}</ref> మార్చి 2019లో [[:en: YouGov|యుగవ్]] నిర్వహించిన ఒక సర్వేలో, నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన ప్రతివాదులలో 50% మంది డచ్ వలస సామ్రాజ్యం పట్ల తాము కొంతమేరకైనా గర్వం అనుభవిస్తున్నామని పేర్కొనగా, 6% మంది సిగ్గుపడుతున్నామని తెలిపారు.<ref>{{cite news |title=మూడో వంతు బ్రిటన్ వాసులు తమ పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్విస్తున్నారు: సర్వే |url=https://www.aa.com.tr/en/europe/a-third-of-brits-proud-of-former-empire-survey/1762798 |work=Anadolu Agency |date=11 మార్చి 2020}}</ref><ref>{{cite web |title=2019లో తమ దేశపు పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్వపడాలా లేక సిగ్గుపడాలా అని భావించిన ప్రతివాదుల వాటా |url=https://www.statista.com/statistics/1103087/people-s-pride-in-former-empires-2019/ |publisher=Statista.com}}</ref> ===డచ్ ప్రవాసులు=== కొన్ని డచ్ వలస ప్రాంతాలలో, అక్కడికి వలస వెళ్ళిన డచ్ స్థిరనివాసుల నుండి ఉద్భవించిన, డచ్ మూలాలు కలిగిన ప్రధాన జాతి సమూహాలు ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో, [[Boer]]లు మరియు [[Cape Dutch]] వారిని కలిపి సమిష్టిగా [[Afrikaner]]లు అని పిలుస్తారు. శ్రీలంకకు చెందిన [[:en: Burgher people|బర్ఘర్ ప్రజలు]], ఇండోనేషియాకు చెందిన [[:en: Indo people|ఇండో ప్రజలు]], అలాగే [[:en: Suriname|సురినామ్‌]]కు చెందిన [[:en: Creole peoples|క్రియోల్ ప్రజలు]]—వీరందరూ డచ్ మూలాలు కలిగిన మిశ్రమ జాతి ప్రజలు. అమెరికాలో, డచ్ మూలాలు కలిగిన ముగ్గురు అధ్యక్షులు ఉన్నారు: బ్రిటిష్ మూలాలు లేని మొట్టమొదటి అధ్యక్షుడు, అలాగే డచ్ భాషను తన మాతృభాషగా కలిగిన [[:en: Martin Van Buren| Martin Van Buren]]; 26వ అధ్యక్షుడు [[:en: Theodore Roosevelt| Theodore Roosevelt]];, 32వ అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]]—ఈయన నాలుగు పర్యాయాలు (1933 నుండి 1945 వరకు) పదవికి ఎన్నికయ్యారు, అలాగే రెండు పర్యాయాల కంటే ఎక్కువ కాలం పనిచేసిన ఏకైక అమెరికా అధ్యక్షుడు కూడా ఈయనే. [[File:G.S. Smithard; J.S. Skelton (1909) - The Voortrekkers.jpg|thumb|left|దక్షిణ ఆఫ్రికాలో [[:en: Boer]] [[:en: Voortrekkers]]]] [[File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Het gezin J.J. Kunst in Tjimahi; Fritjof met theemuts en Betty met Tom op schoot TMnr 60011286.jpg|thumb|left| [[జావా]]లో ఒక డచ్ కుటుంబం, 1902]] ===డచ్ భాష=== ====ఆగ్నేయాసియాలో డచ్ భాష==== ఇండోనేషియాలో దాదాపు 350 సంవత్సరాల పాటు డచ్ వారి ఉనికి ఉన్నప్పటికీ, డచ్ భాషకు అక్కడ ఎటువంటి అధికారిక హోదా లేదు<ref>Baker (1998), p.202.</ref>. ఈ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడగలిగే అతి కొద్దిమందిలో, అత్యంత వృద్ధ తరానికి చెందిన విద్యావంతులు లేదా న్యాయ వృత్తిలో ఉన్నవారు మాత్రమే ఉన్నారు<ref>Ammon (2005), p.2017.</ref>; ఎందుకంటే కొన్ని న్యాయ నియమావళిలు (legal codes) ఇప్పటికీ కేవలం డచ్ భాషలో మాత్రమే అందుబాటులో ఉన్నాయి.<ref>Booij (1995), p.2</ref> ఇండోనేషియా భాష, దైనందిన జీవితానికి సంబంధించిన పదాలతో పాటు శాస్త్రీయ లేదా సాంకేతిక పరిభాషలోనూ, డచ్ భాష నుండి అనేక పదాలను [[loan word|స్వీకరించింది]] (అరువు తెచ్చుకుంది).<ref>Sneddon (2003), p.162.</ref> [[Indonesian language|ఇండోనేషియా]] పదాలలో 20 శాతం పదాలు డచ్ పదాల నుండి ఉద్భవించినవేనని ఒక పండితుడు పేర్కొన్నారు.<ref>{{cite journal|url=http://repositories.cdlib.org/ies/050208/|title=A Hidden Language – Dutch in Indonesia|journal=EScholarship|date=8 February 2005 |access-date=18 May 2016|last1=Maier |first1=Hendrik M. }}</ref> ====దక్షిణాసియాలో డచ్ భాష==== సిలోన్ (ఆధునిక శ్రీలంక) మరియు దక్షిణ భారతదేశంలో డచ్ వారి పాలన ఒక శతాబ్దంన్నర పాటు కొనసాగినప్పటికీ, డచ్ భాషకు సంబంధించిన ఆనవాళ్లు అక్కడ చాలా తక్కువగా లేదా అసలు లేకుండానే పోయాయి.<ref>{{Cite book|last1=Baker|first1=Colin|url=https://books.google.com/books?id=YgtSqB9oqDIC|title=Encyclopedia of Bilingualism and Bilingual Education|last2=Jones|first2=Sylvia Prys|date=1998|publisher=Multilingual Matters|isbn=978-1-85359-362-8}}</ref> ====అమెరికా ఖండాలలో డచ్ భాష==== [[:en: Suriname|సురినామ్]]లో, డచ్ అధికార భాష.<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210107182748/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|url-status=dead|archive-date=7 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> జనాభాలో 82% మంది డచ్‌ను అనర్గళంగా మాట్లాడగలరు<ref>Bron: Zevende algemene volks- en woningtelling 2004, Algemeen Bureau voor de Statistiek</ref>{{efn|జనాభాలో 58% మందికి ఇది మొదటి భాష లేదా "మాతృభాష", 24% మందికి రెండవ భాష,}} [[:en: Aruba|అరూబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]]లలో, డచ్ అధికార భాష అయినప్పటికీ, జనాభాలో కేవలం 7–8% మందికి మాత్రమే ఇది మొదటి భాషగా ఉంది;<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html#People CIA – The World Factbook – Netherlands Antilles<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101205173858/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html |date=5 December 2010 }}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210109084020/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba|url-status=dead|archive-date=9 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> అయినప్పటికీ జనాభాలో అత్యధికులు డచ్ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడతారు; సాధారణంగా విద్యాబోధనలో ఈ భాషనే ఉపయోగిస్తారు.<ref>[http://www.aruba.com/about/language.php అరుబా భాషలు] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080427154026/http://www.aruba.com/about/language.php |date=27 ఏప్రిల్ 2008 }}</ref> ఉత్తర ఆంటిల్లీస్‌లోని మూడు దీవులైన [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]], [[:en: Saba (island)|సాబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] జనాభాలో అత్యధికులు ఆంగ్లం మాట్లాడేవారే.<ref>{{cite web |url=https://www.cbs.nl/nl-nl/nieuws/2014/51/papiaments-de-meest-gesproken-taal-op-bonaire-en-engels-op-saba-en-sint-eustatius |title=బొనైర్‌లో అత్యధికులు మాట్లాడే భాష పాపియమెంటో, సాబా మరియు సింట్ యుస్టాటియస్‌లలో ఆంగ్లం |date=2014-12-18 |website=Centraal Bureau voor de Statistiek |quote=మాతృభాషలు (2013) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 85%, సాబా 93% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://longreads.cbs.nl/the-caribbean-netherlands-in-numbers-2022/what-percentage-of-the-population-speaks-dutch/ |title=సంఖ్యలలో కరేబియన్ నెదర్లాండ్స్ 2022, జనాభాలో ఎంత శాతం మంది డచ్ మాట్లాడతారు? |date=2022 |website=Statistics Netherlands (CBS)|quote=ప్రధాన భాషలు (2021) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 81%, సాబా 83% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.sint-maarten.net/population/culture/language |title=సింట్ మార్టెన్ భాషలు ఏమిటి? |date=2022 |website=sint-maarten.net |quote=ఇంగ్లీషు స్థానికులు మరియు సింట్ మార్టెన్‌ని సందర్శించే పర్యాటకుల మధ్య కమ్యూనికేషన్ యొక్క ప్రాథమిక భాష. ) |date=2021-01-25 |quote=De voertaal op het hele eiland is Engels. (ఈ ద్వీపం మొత్తంలో ప్రధాన భాష ఇంగ్లీష్.) [[న్యూ జెర్సీ]]లో, బెర్గెన్ మరియు పాసైక్ కౌంటీలలో 17వ శతాబ్దపు డచ్ వలసదారుల వారసులు మాట్లాడే, అంతరించిపోయిన డచ్ మాండలికం అయిన [[జెర్సీ డచ్]] 1921 చివరి వరకు కూడా మాట్లాడబడుతున్నట్లు గుర్తించబడింది. మెన్‌కెన్, హెచ్.ఎల్. 1921. ది అమెరికన్ లాంగ్వేజ్ |యాక్సెస్-డేట్=18 మే 2016}}</ref> న్యూయార్క్‌లోని డచ్ మాట్లాడే ప్రాంతంలో పెరిగిన యు.ఎస్. అధ్యక్షుడు మార్టిన్ వాన్ బ్యూరెన్‌కు డచ్ మాతృభాష.<ref>{{cite book |last=Widmer |first=Ted |author-link=Edward L. Widmer |year=2005 |title=Martin Van Buren: The American Presidents Series: The 8th President, 1837–1841 |publisher=Times Books |location=New York, New York |isbn=9780805069228 |url={{google books|plainurl=y|id=YiU_kd-iAcgC}} |pages=6–7}}</ref> ====ఆఫ్రికాలో డచ్ భాష==== నెదర్లాండ్స్ యొక్క అత్యంత గొప్ప భాషా వారసత్వం దాని దక్షిణ ఆఫ్రికా వలస ప్రాంతంలో ఉంది. ఈ ప్రాంతం డచ్ రైతులైన (డచ్ భాషలో ''[[:en: Boer| Boer]]'' అని పిలుస్తారు) అనేక మంది వలసదారులను ఆకర్షించింది. వీరు డచ్ భాష యొక్క సరళీకృత రూపమైన ''[[:en: Afrikaans| Afrikaans]]''ను మాట్లాడేవారు; ఈ భాష డచ్ భాషతో చాలా వరకు [[:en: mutually intelligible|పరస్పరం అర్థమయ్యేలా]] ఉంటుంది. ఈ వలస ప్రాంతం బ్రిటిష్ వారి చేతుల్లోకి వెళ్ళిన తర్వాత, ఆ వలసదారులు తమ భాషను తమతో పాటు తీసుకువెళుతూ, దేశంలోని అంతర్గత ప్రాంతాలకు విస్తరించారు. {{As of|2005}} నాటికి, ఆఫ్రికన్లు భాషను తమ ప్రాథమిక లేదా ద్వితీయ భాషగా మాట్లాడే వారి సంఖ్య 10 మిలియన్లు కాగా, డచ్ భాష మాట్లాడే వారి సంఖ్య 22 మిలియన్లకు పైగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 |title=About the Netherlands |access-date=23 August 2008 |publisher=Dutch Ministry of Foreign Affairs |archive-url = https://web.archive.org/web/20080822163610/http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 <!-- Bot retrieved archive --> |archive-date = 22 August 2008 }}</ref><ref>{{cite web |url=http://taalunieversum.org/taal/vragen/antwoord/4/ |title=Hoeveel mensen spreken Nederlands als moedertaal? |trans-title=How many people speak Dutch as mother tongue?|language=nl |access-date=23 August 2008 |publisher=[[Nederlandse Taalunie]] |year=2005 }}</ref> డచ్ భాషా మూలాలు కలిగిన ఇతర [[:en: creole language|క్రియోల్ భాషలు]] ఇవి: [[:en: Aruba| Aruba]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Curaçao| Curaçao]], [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] ప్రాంతాలలో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Papiamento| Papiamento]]; [[:en: Suriname| Suriname]]లో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Saramaccan language|Saramaccan]], [[:en: Sranan Tongo| Sranan Tongo]]; [[:en: Guyana| Guyana]]లో అంతరించిపోయిన భాష అయిన [[:en: Berbice Dutch Creole|Berbice]]; [[:en: Petjo language|Pecok]] భాష [[:en: Indonesia| Indonesia]], [[:en: Netherlands| Netherlands]] దేశాలలో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది; [[:en: Albany Dutch| Albany Dutch]] భాష U.S.లో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అది కూడా అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది. అంతరించిపోయిన [[:en: Dutch-based creole languages|డచ్-ఆధారిత క్రియోల్ భాషలలో]] ఇవి ఉన్నాయి: [[:en: Skepi Dutch Creole|Skepi]] ([[:en: Guyana| Guyana]]); [[:en: Negerhollands| Negerhollands]] ("Negro Dutch" అని కూడా పిలుస్తారు), [[:en: Jersey Dutch| Jersey Dutch]], [[:en: Mohawk Dutch| Mohawk Dutch]] (U.S.), అలాగే [[:en: Javindo language|Javindo]] ([[:en: Java| Java]]). === ప్రదేశాల పేర్లు === [[File:GezichtOpNieuwAmsterdam.jpg|thumb|1664లో [[:en: New Amsterdam| New Amsterdam]] కనిపించిన తీరు. బ్రిటిష్ పాలనలో ఇది [[:en: New York City|New York]]గా పిలువబడింది.]] New Netherland వలసలో ఒకప్పుడు భాగంగా ఉన్న New Yorkలోని కొన్ని పట్టణాలు మరియు New York నగరంలోని కొన్ని ప్రాంతాల పేర్లు డచ్ మూలాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. ఉదాహరణకు: [[:en: Brooklyn| Brooklyn]] ([[:en: Breukelen| Breukelen]] పేరు మీద), [[:en: Flushing, Queens|Flushing]] ([[:en: Vlissingen| Vlissingen]] పేరు మీద), [[:en: Bowery|Bouwerij]] అంటే నిర్మాణ స్థలం, పేరు మీద), [[:en: Harlem| Harlem]] ([[:en: Haarlem| Haarlem]] పేరు మీద), [[:en: Coney Island| కొనినె దీవి ]] నుండి వచ్చింది; ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్ [[:en: Konijneneiland| కుందేళ్ళ ద్వీపం]], [[:en: Staten Island| Staten Island]] ("[[:en: States General of the Netherlands|రాష్ట్రాల) ద్వీపం అని అర్థం]]. New Netherland వలస యొక్క చివరి డైరెక్టర్-జనరల్ అయిన [[:en: Pieter Stuyvesant| Pieter Stuyvesant]], New York నగరంలోని ఒక వీధికి, ఒక ప్రాంతానికి మరియు కొన్ని పాఠశాలలకు, అలాగే [[:en: Stuyvesant, New York|Stuyvesant]] పట్టణానికి తన పేరును అందించారు. ఉత్తర న్యూయార్క్‌లోని హడ్సన్ నది వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలు, నగరాల పేర్లు డచ్ మూలాలను కలిగి ఉన్నాయి (ఉదాహరణకు [[:en: Yonkers| Yonkers]], [[:en: Hoboken| Hoboken]], [[:en: Haverstraw| Haverstraw]], Claverack, [[:en: Staatsburg|Staatsburg]], Catskill, Kinderhook, Coeymans, Rensselaer, Watervliet. [[:en: Long Island| Long Island]] రూపొందించే నాలుగు కౌంటీలలో ఒకటైన [[:en: Nassau County| Nassau County]] పేరు కూడా డచ్ మూలాల నుండే వచ్చింది. Philadelphia వద్ద Delaware నదిలో కలిసే Schuylkill నది పేరు కూడా డచ్ మూలాలకు చెందినదే; దీని అర్థం 'దాగి ఉన్న' లేదా 'రహస్యంగా ప్రవహించే' నది. [[సురినామ్]]లోని అనేక పట్టణాలు మరియు నగరాలు నెదర్లాండ్స్‌లోని ఆల్క్‌మారు, వాగెనింగెను, గ్రోనింగెను వంటి నగరాలతో పేర్లను పంచుకుంటాయి. కురాకో రాజధానికి విల్లెమ్‌స్టాడు అని పేరు పెట్టారు మరియు సింట్ యుస్టాటియసు, [[అరుబా]] రెండింటి రాజధానులకు ఒరంజెస్టాడు అని పేరు పెట్టారు. మొదటి దానికి డచ్ యువరాజు 2వ విల్లెం వాన్ ఒరాంజే-నస్సావు (విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు) పేరు పెట్టారు మరియు మిగిలిన రెండింటికి ప్రస్తుత డచ్ రాజవంశం యొక్క మొదటి భాగం పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియాలో, ఉత్తర సుమత్రా లోని టోబా రీజెన్సీలో ఉన్న నస్సావు జిల్లాకు హౌస్ ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు పేరు పెట్టారని నమ్ముతారు. బంజర్ రీజెన్సీ లోని ఒరాంజే నస్సావు బొగ్గు గనికి ఆ రాజవంశం పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Syamtasiyah |first=Ita |title=Kesultanan Banjarmasin pada abad ke-19: ekspansi pemerintah Hindia Belanda di Kalimantan |date=2012 |publisher=Serat Alam Media |isbn=978-602-19552-1-5 |edition=1వ |location=South Tangerang |trans-title=19వ శతాబ్దంలో బంజర్‌మసిన్ సుల్తానేట్: కాలిమంతన్‌లో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ప్రభుత్వ విస్తరణ}}</ref> పున్‌కాక్ జయరామ్‌గా కూడా పిలువబడ్డ [[:en: Parunc| Parunc]] డచ్ అన్వేషకుడు జాన్ కార్స్టెన్‌జూన్ పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Lorentz |first=H.A. |title=Zwarte Menschen – Witte Bergen: Verhaal van den Tocht naar het Sneeuwgebergte van Nieuw-Guinea |date=1910 |publisher=[[Brill Publishers|EJ. బ్రిల్]] |location=[[లైడెన్]]}</ref> సెంట్రలు పాపువాలోని లోరెంట్జ్ నేషనల్ పార్కు తన 1909–10 సాహసయాత్రలో ఆ ప్రాంతం గుండా ప్రయాణించిన హెండ్రికసు అల్బెర్టసు లోరెంట్జు పేరు పెట్టబడింది.<ref>{101}వెబ్ వాన్ హెట్ ఆర్చీఫ్ వాన్ మిస్టర్. డా. హెచ్.ఎ. లోరెంజ్ [levensjaren 1871-1944], 1902-1915; టి.ఎ.ఎన్. లోరెంజ్, 1848-1890; Nieuw-Guinea Expeditie 1905-1914 {{!}} Nationaal Archief |url=https://www.nationaalarchief.nl/onderzoeken/archief/2.21.183.51 |access-date=2025-12-17 |website=www.nationaalarchief.nl |language=nl}}</ref> దక్షిణాఫ్రికాలోని అనేక [[:en: Largest Metropolitan areas in South Africa|ప్రధాన నగరాలు]] డచ్ పేర్లను కలిగి ఉన్నాయి, ఉదాహరణకు [[:en: Johannesburg| Johannesburg]], [[:en: Kaapstad| Kaapstad]], [[:en: Vereeniging| Vereeniging]], [[:en: Bloemfontein| Bloemfontein]], [[:en: Vanderbijlpark| Vanderbijlpark]]. [[:en: New Zealand|న్యూజిలాండ్]] అనే దేశం పేరు డచ్ [[:en: cartographers|భూపట చిత్రకారుల]] నుండి ఉద్భవించింది; వీరు ఆ దీవులకు, డచ్ [[:en: Seventeen Provinces|ప్రావిన్స్]] అయిన [[:en: Zeeland|జీలాండ్]] పేరు మీద '' Nova Zeelandia'' అని నామకరణం చేశారు.<ref name="StatenLandt">{{cite web |url = http://www.teara.govt.nz/en/european-discovery-of-new-zealand/3 |title=Tasman's achievement |publisher=Te Ara – the Encyclopedia of New Zealand |date=21 September 2007 |access-date=16 February 2008 |last=Wilson |first=John }}</ref> ఆ తర్వాత, బ్రిటిష్ అన్వేషకుడు [[:en: James Cook|జేమ్స్ కుక్]] ఆ పేరును ఆంగ్ల రూపంలోకి మార్చి 'New Zealand'గా వ్యవహరించారు.{{efn|న్యూజిలాండ్‌కు యూరోపియన్లు పెట్టిన మొట్టమొదటి పేరు ''Staten Landt''; 1642లో ఈ దీవులను సందర్శించిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా నిలిచిన డచ్ అన్వేషకుడు [[Abel Tasman|ఏబెల్ టాస్మన్]] ఈ పేరును సూచించారు. 1615లో దక్షిణ అమెరికా దక్షిణ కొన వద్ద [[:en: Jacob Le Maire| Jacob Le Maire]] కనుగొన్న భూభాగంతో అనుసంధానించబడిన ఒక దక్షిణ ఖండంలో ఇది ఒక భాగమని టాస్మన్ భావించాడు; ఆ భూభాగానికి [[Isla de los Estados|Staten Landt]] అని పేరు పెట్టబడింది, దీని అర్థం "(డచ్) స్టేట్స్-జనరల్ యొక్క భూమి".<ref>{{Cite web |url=http://history-nz.org/discovery1.html |title=The Discovery of New Zealand |access-date=12 October 2010 |archive-date=9 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170709115228/http://www.history-nz.org/discovery1.html |url-status=live }}</ref>}} ఆస్ట్రేలియాకు చెందిన ద్వీప రాష్ట్రమైన [[:en: Tasmania| Tasmania]]కు, డచ్ [[:en: explorer|అన్వేషకుడు]] అయిన [[:en: Abel Tasman| Abel Tasman]] పేరు పెట్టారు; ఈ ద్వీపాన్ని చూసిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా (నమోదైన ఆధారాల ప్రకారం) 1642 నవంబర్ 24న ఆయనే గుర్తించారు. ఆయన మొదట ఈ ద్వీపానికి తన పోషకుడైన [[:en: Anthony van Diemen| Anthony van Diemen]] పేరు మీద ' Anthony van Diemen's Land' అని నామకరణం చేశారు; ఆంథోనీ వాన్ డీమెన్ అప్పట్లో [[:en: Dutch East Indies| Dutch East Indies]] గవర్నర్‌గా వ్యవహరించేవారు. ఆ తర్వాత బ్రిటిష్ వారు ఈ పేరును కుదించి [[:en: Van Diemen's Land| Van Diemen's Land]]గా మార్చారు. ఈ ద్వీపాన్ని మొట్టమొదట కనుగొన్న యూరోపియన్ అన్వేషకుడి గౌరవార్థం, 1856 జనవరి 1న దీనికి అధికారికంగా కొత్త పేరు పెట్టారు.<ref>'Select chronology of renaming' ''Parliament of Tasmania'' http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110422111627/http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm |date=22 April 2011 }} Retrieved 15 June 2009.</ref> [[:en: Arnhem Land| Arnhem Land]]కు, 'Arnhem' అనే పేరు గల డచ్ నౌక పేరు పెట్టారు. Arnhem నౌక కెప్టెన్ ( Willem van Coolsteerdt, Arnhem ప్రాంతానికి తూర్పున ఉన్న ఒక పెద్ద ద్వీపానికి కూడా పేరు పెట్టారు; అదే [[:en: Groote Eylandt | Groote Eylandt ]]—ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్‌లో 'Groot Eiland అంటే 'పెద్ద ద్వీపం' ([[:en: Large Island| Large Island]] అని అర్థం. [[File:Stadthuys Christ Church Malacca.jpg|thumb|[[:en: Malacca| Malacca]], [[Malaysia]]లో ఉన్న Stadthuys భవనం; ఆసియాలోనే అత్యంత పురాతనమైన డచ్ భవనంగా ఇది పరిగణించబడుతుంది<ref>[http://travel.tourism.gov.my/consumer/destinations/item.asp?item=stadthuys Tourism.gov.my]{{dead link|date=April 2018 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>]] ===వాస్తుశిల్పం=== [[File:Batavia City Hall (Jakarta History Museum) Fatahillah Square (2025) - img 03.jpg|thumb|[[Kota Tua|Batavia]]లోని [[Jakarta History Museum|Stadhuis]] (నగర భవనం); ఇది స్వయంగా [[Dam Palace]] నమూనాలో నిర్మించబడిందని చెబుతారు.]] [[File:Dutch Reformed Church (organ and pulpit), Vosburg.JPG|thumb|[[:en: Vosburg| Vosburg]], [[:en: South Africa| South Africa]]లోని [[:en: Dutch Reformed Church| Dutch Reformed Church]]లో ఉన్న క్రైస్తవ శిలువ, బలిపీఠం, ఉపన్యాస వేదిక మరియు ఆర్గాన్ వాయిద్యం.]] [[File:Gedung-Sate-Trees.jpg|thumb|[[:en: Bandung| Bandung]], [[:en: Indonesia| Indonesia]]లో ఉన్న [[:en: Gedung Sate| Gedung Sate]]; 20వ శతాబ్దం ప్రారంభానికి చెందిన ఈ వలసకాలపు భవనం, ఆధునిక పాశ్చాత్య నవ్య-శాస్త్రీయ శైలిని స్థానిక నిర్మాణ అంశాలతో మేళవిస్తుంది.]] సురినామ్ రాజధాని Paramariboలో, డచ్ వారి [[:en: Fort Zeelandia (Paramaribo)|Fort Zeelandia]] కోట నేటికీ సగర్వంగా నిలిచి ఉంది. ఆ నగరమే స్వయంగా తన పాత వీధుల అమరికను మరియు వాస్తుశిల్పాన్ని చాలా వరకు కాపాడుకుంది; ఇది ప్రపంచంలోని UNESCO వారసత్వ సంపదలో ఒక భాగంగా గుర్తింపు పొందింది. మలేషియాలోని Malacca నగర కేంద్రంలో, [[:en: Stadthuys|Stadthuys భవనం]] మరియు [[:en: Christ Church, Malacca|Christ Church]]లు డచ్ ఆక్రమణ కాలానికి గుర్తుగా నేటికీ నిలిచి ఉన్నాయి. [[:en: Fort Goede Hoop| Fort Goede Hoop]] (ఆధునిక [[:en: Hartford, Connecticut| Hartford]]) మరియు [[:en: Fort Orange| Fort Orange]] (ఆధునిక [[:en: Albany, New York| Albany]]) లకు సంబంధించిన పురావస్తు అవశేషాలు ఇప్పటికీ అక్కడ ఉన్నాయి.<ref>[http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html డచ్ వలస అవశేషాలు] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20080509161409/http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html |date=9 మే 2008 }}</ref> Aruba, Curaçao, Bonaire మరియు [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] లలో డచ్ వాస్తుశైలిని సులభంగా గమనించవచ్చు. ముఖ్యంగా [[:en: Willemstad| Willemstad]] నగరంలో డచ్ శైలి భవనాలు స్పష్టంగా కనిపిస్తాయి; ఇవి ఏటవాలుగా ఉండే ([[:en: gables| పైకప్పులు]]), పెద్ద కిటికీలు మరియు ఆకాశాన్ని తాకేలా ఉండే అలంకార శిఖరాలను కలిగి ఉంటాయి.<ref>[http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm Willemstad, Curaçao, Netherlands Antilles - ఈ నెల వారసత్వ ప్రదేశం] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080303185548/http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm |date=3 మార్చి 2008 }}</ref> శ్రీలంకలో, ముఖ్యంగా గాలే కోటలో డచ్ వాస్తుశిల్పాన్ని కూడా చూడవచ్చు. ఇక్కడ డచ్ వారి కోట గోడలు, కాలువ చెక్కుచెదరకుండా భద్రపరచబడ్డాయి. కొంతవరకు, పూర్వపు VOC అధికారుల ఉష్ణమండల విల్లాలు కూడా అలాగే ఉన్నాయి. ఈ వాస్తుశిల్పానికి కొన్ని ప్రముఖ ఉదాహరణలు గాలేలోని పూర్వపు గవర్నర్ భవనం (ప్రస్తుతం అమంగల్ల హోటల్ అని పిలుస్తారు) మరియు పాత డచ్ రిఫార్మ్డ్ చర్చ్. రాజధాని కొలంబోలో, కోట చుట్టూ ఉన్న అనేక డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వాస్తుశిల్పాలు బ్రిటిష్ కాలంలో కూల్చివేయబడ్డాయి. మిగిలిన వాటిలో పాత కొలంబో డచ్ హాస్పిటల్ మరియు వోల్వెండాల్ చర్చ్ ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన కాలంలో, కేప్ డచ్ వాస్తుశిల్పం అని పిలువబడే ఒక ప్రత్యేకమైన వాస్తుశిల్పం అభివృద్ధి చేయబడింది. ఈ వాస్తుశిల్ప శైలిని స్టెల్లెన్‌బోష్, స్వెల్లెండమ్, తుల్బాగ్ మరియు గ్రాఫ్-రైనెట్ వంటి చారిత్రక పట్టణాలలో చూడవచ్చు. పూర్వపు డచ్ రాజధాని కేప్ టౌన్‌లో, క్యాజిల్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ తప్ప VOC కాలం నాటివి దాదాపు ఏవీ మిగలలేదు. డచ్ వారు బటావియా తీరాలకు చేరుకున్న కొద్దికాలానికే భవనాలను నిర్మించడం ప్రారంభించినప్పటికీ, ఇండోనేషియాలో నేటికీ నిలిచి ఉన్న డచ్-నిర్మిత కట్టడాలలో చాలా వరకు 19వ మరియు 20వ శతాబ్దాలకు చెందినవి. రక్షణ ప్రయోజనాల కోసం ఉపయోగించిన వలసవాద కాలం నాటి కోటలు, ఈ ద్వీపసమూహంలోని అనేక ప్రధాన తీర నగరాలలో ఇప్పటికీ ఉన్నాయి. మిగిలి ఉన్న డచ్ భవనాలలో అత్యధిక సంఖ్యలో జావా మరియు సుమత్రాలో, ముఖ్యంగా జకార్తా, బాండుంగ్, సెమరాంగ్, యోగ్యకార్తా, సురబయ, సిరెబోన్, పసురువాన్, బుకిట్టింగి, సవాహ్లుంటో, మేడాన్, పడాంగ్ మరియు మలాంగ్ వంటి నగరాలలో చూడవచ్చు. అలాగే, పూర్వపు ప్రధాన సుగంధ ద్రవ్యాల ద్వీపాలైన బండా నీరా, నుసా లౌట్ మరియు సపరువా చుట్టూ 17-19వ శతాబ్దపు డచ్ వాస్తుశిల్పానికి చెందిన ముఖ్యమైన ఉదాహరణలు ఉన్నాయి. పరిమిత ఆర్థిక అభివృద్ధి కారణంగా ఇవి తమ వలసవాద అంశాలను చాలా వరకు నిలుపుకున్నాయి. డచ్ వలసవాద వాస్తుశిల్పానికి మరో ప్రముఖ ఉదాహరణ మకాసర్‌లోని ఫోర్ట్ రోటర్‌డామ్. డచ్ వారి తొలినాటి నిర్మాణాలు ఎక్కువగా వారి మాతృదేశంలోని నిర్మాణ శైలినే ప్రతిబింబించేవి (ఉదాహరణకు [[:en: Toko Merah| Toko Merah]]). అయితే, ఈ భవనాలు ఉష్ణమండల వాతావరణానికి సరిపడేవి కావు, పైగా వాటి నిర్వహణ ఖర్చుతో కూడుకున్నది. ఫలితంగా, డచ్ అధికారులు ఉష్ణమండల పరిస్థితులకు అనుగుణంగా మారడం ప్రారంభించారు; ఇందులో భాగంగా వారు తమ [[:en: Dutch Indies country houses|విల్లాల]] నిర్మాణంలో విశాలమైన వరండాలు, మెరుగైన గాలి వెలుతురు ఏర్పాట్లు మరియు స్థానిక శైలిలో ఉండే ఎత్తైన పైకప్పుల వంటి దేశీయ నిర్మాణ అంశాలను జోడించారు. "డచ్ వారి ఉనికి ప్రారంభ దశలో, జావాలో జరిగిన డచ్ నిర్మాణ కార్యకలాపాలు వలసపాలన నాటి నిర్మాణ శైలిపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, ఉష్ణమండల మరియు స్థానిక సాంస్కృతిక పరిస్థితులకు అనుగుణంగా ఆ శైలిలో మార్పులు చేయబడ్డాయి," అని ఇండోనేషియా కళలు మరియు ([[:en: design| రూపకల్పన]] ఆచార్యులు పముడ్జి సుప్తాందర్ పేర్కొన్నారు.<ref>{{in lang|id}}Suptandar, Pamudji ''Tokoh Pejuang Kemerdekaan, Pembangunan, Dan Pendidikan.'' (Publisher: Penerbit Universitas Trisakti, Jakarta) {{ISBN|979-8398-86-6}}</ref> ఈ శైలిని ''arsitektur Indis'' (ఇండీస్ నిర్మాణ శైలి) అని పిలిచేవారు; ఇది అప్పటికే వాడుకలో ఉన్న సంప్రదాయ హిందూ-జావానీస్ నిర్మాణ శైలిని, యూరోపియన్ నిర్మాణ రూపాలతో మేళవిస్తుంది.<ref>{{in lang|id}}Article by Dr. Mauro Rahardjo, architect, lecturer and founder of [[Feng_Shui]] School Indonesia and Indonesian Feng Shui Society. [http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100316115232/http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/|date=16 March 2010}}</ref> జకార్తాలో ఇప్పటికీ నిలిచి ఉండి, వాడుకలో ఉన్న అనేక ప్రభుత్వ భవనాలు—అధ్యక్ష భవనం, ఆర్థిక మంత్రిత్వ శాఖ మరియు ప్రదర్శన కళల కేంద్రం వంటివి—19వ శతాబ్దంలో '' ([[:en: Neoclassical| క్లాసిసిస్ట్]] శైలిలో నిర్మించబడ్డాయి. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, పాక్షికంగా 'డచ్ నైతిక విధానం' (Dutch Ethical Policy) కారణంగా, ఆర్థిక విస్తరణతో పాటు ఈ వలస ప్రాంతానికి వలస వచ్చే డచ్ ప్రజల సంఖ్య పెరిగింది. మధ్యతరగతి జనాభా పెరుగుదల కారణంగా, 'ఇండీస్' (డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్) వ్యాప్తంగా ఉన్న ప్రధాన నగరాల్లో 'గార్డెన్ సబర్బ్స్' (తోటల నగర శివారు ప్రాంతాలు) అభివృద్ధి చెందాయి; ఇక్కడి అనేక గృహాలు 'ఇండీస్ శైలి' నుండి '' ([[:en: Neo-Renaissance| నియో-పునరుజ్జీవన]] మరియు ఆధునిక 'ఆర్ట్ డెకో' వరకు వివిధ శైలులలో నిర్మించబడ్డాయి. ఈ నివాస ప్రాంతాలకు కొన్ని ఉదాహరణలు: జకార్తాలోని 'మెంటెంగ్', సురబయలోని 'డార్మో', మెడాన్‌లోని 'పోలోనియా', యోగ్యకర్తలోని 'కోటబారు', సెమరాంగ్‌లోని 'న్యూ కాండి' మరియు ఉత్తర బాండుంగ్‌లోని చాలా ప్రాంతాలు. ఇండోనేషియా, 'Nieuwe Zakelijkheid', 'De Stijl', 'Nieuw Indische' మరియు 'Amsterdam School' వంటి డచ్ 'ఆర్ట్ డెకో' నిర్మాణ ఉద్యమాలకు ఒక ప్రయోగ వేదికగా కూడా మారింది. 'Wolff Schoemaker' మరియు 'Henri Maclaine Pont' వంటి పలువురు ప్రఖ్యాత వాస్తుశిల్పులు స్థానిక నిర్మాణ శైలిని ఆధునీకరించడానికి ప్రయత్నించారు; దీని ఫలితంగా 'Pohsarang Church' మరియు 'Bandung Institute of Technology' వంటి అనేక విశిష్టమైన రూపకల్పనలు ఆవిర్భవించాయి. ఈ 'ఆర్ట్ డెకో' (Art Deco) శైలి భవనాల యొక్క అతిపెద్ద నిల్వను బండుంగ్ నగరంలో చూడవచ్చు; వాస్తుశిల్ప పరంగా చూస్తే, ఇండోనేషియాలోనే అత్యంత 'యూరోపియన్' నగరంగా దీనిని పరిగణించవచ్చు. ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యం పొందినప్పటి నుండి, చారిత్రక భవనాల పరిరక్షణ పట్ల ఆసక్తి చూపిన ప్రభుత్వాలు చాలా తక్కువ. గత కొన్ని దశాబ్దాలలో, షాపింగ్ కేంద్రాలు లేదా కార్యాలయ భవనాలను నిర్మించడం కోసం, వాస్తుశిల్ప పరంగా ఎంతో వైభవం కలిగిన అనేక భవనాలను కూల్చివేశారు; ఉదాహరణకు [[:en: Hotel des Indes (Batavia)| Hotel des Indes]], [[:en: Harmony Society, Batavia| Harmony Society]]. అయితే ప్రస్తుతం, తమ పాత భవనాలను పరిరక్షించుకోవడం యొక్క విలువ గురించి ఎక్కువ మంది ఇండోనేషియన్లలో అవగాహన పెరుగుతోంది. <blockquote>"ఒక దశాబ్దం క్రితం, జకార్తాలోని పాత ప్రాంతాన్ని కాపాడటానికి నేను చేస్తున్న ప్రయత్నాల గురించి తెలిసినప్పుడు, చాలా మంది నన్ను పిచ్చివాడినిగా భావించారు. కొన్ని సంవత్సరాల తర్వాత, ఆ వ్యతిరేక స్వరాలు క్రమంగా మరుగున పడటం మొదలయ్యాయి. ఇప్పుడు చాలా మంది నాతో ఏకీభవిస్తూ, 'మనం మన నగరాన్ని ఎలా కాపాడుకోగలం?' అని ఆలోచించడం మొదలుపెట్టారు. గతంలో, చారిత్రక భవనాల కూల్చివేతకు వ్యతిరేకంగా జరిగే నిరసనలను పట్టించుకోకుండా ఉండటానికి, వలస పాలన కాలం పట్ల ఉన్న వ్యతిరేక భావనను తరచుగా ఒక సాకుగా ఉపయోగించుకునేవారు. ఇప్పుడు మాత్రం, పెరుగుతున్న సంఖ్యలో ప్రజలు ఆ పాత వలస భవనాలను కేవలం 'వలస పాలన చిహ్నాలుగా' చూడటం మానేసి, తమ నగరం యొక్క సమగ్ర వారసత్వంలో ఒక భాగంగా పరిగణిస్తున్నారు," అని ప్రముఖ ఇండోనేషియా వాస్తుశిల్పి మరియు పరిరక్షకుడు బుడి లిమ్ పేర్కొన్నారు.<ref>Lim, Budy ''The past in the present: architecture in Indonesia.'' (Publisher: NAI Rotterdam, 19 January 2007) See also: {{cite web |title=Pride of Indonesia – World Expo's Indonesia Pav|url=http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100719225202/http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|archive-date=2010-07-19|access-date=2010-10-12}}; [http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html] {{వెబ్‌ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110727161507/http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html|date=27 జూలై 2011}} మరియు [http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf] {{వెబ్ ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110722001916/http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf|date=22 జూలై 2011}}</ref></blockquote> ===మౌలిక సదుపాయాలు=== [[File:Java Great Post Road.svg|thumb|left|upright=1.35|పశ్చిమ [[జావా]] నుండి తూర్పు జావా వరకు విస్తరించి ఉన్న ''[[:en: Great Post Road|గ్రేట్ పోస్ట్ రోడ్]]]] ఇండోనేషియాలోని '' ([[:en: Art Deco| ఆర్ట్ డెకో]]) వాస్తుశిల్పంతో పాటు, దేశంలోని రైలు మరియు రహదారి మౌలిక సదుపాయాలలో ఎక్కువ భాగం, అలాగే దాని ప్రధాన నగరాలు కూడా వలస పాలన కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref><ref>చిత్రాల కోసం 'Royal Institute of language, geography and ethnology' (KITLV) వెబ్‌సైట్‌ను చూడండి: [http://www.geheugenvannederland.nl/?/en/collecties/nederlands-indie_in_fotos,_1860-1940/kitlv] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120128171930/http://www.geheugenvannederland.nl/?%2Fen%2Fcollecties%2Fnederlands-indie_in_fotos%2C_1860-1940%2Fkitlv|date=28 January 2012}}</ref> వలస పాలన నాటి పారిశ్రామికీకరణ మరియు పట్టణ అభివృద్ధికి ముందు, ఇండోనేషియాలోని అనేక ప్రధాన నగరాలు కేవలం గ్రామీణ స్థాయి పట్టణాలుగా మాత్రమే ఉండేవి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.215, 716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref> జావా ద్వీపంలో దీనికి ఉదాహరణలుగా రాజధాని జకార్తా మరియు బాండుంగ్ నగరాలను పేర్కొనవచ్చు; జావా వెలుపల ఉన్న ఉదాహరణలలో [[:en: Ambon, Maluku|అంబోన్]] మరియు [[:en: Menado|మెనాడో]] నగరాలు ఉన్నాయి. జావా ద్వీపంలోని చాలా ప్రధాన రైలు మార్గాలు, రైల్వే స్టేషన్లు, అలాగే పశ్చిమ జావాను తూర్పు జావాతో కలిపే ప్రధాన రహదారి—దీనిని ఈ పనిని పర్యవేక్షించిన గవర్నర్ జనరల్ పేరు మీద [[:en: Daendels| Daendels]] [[:en: Great Post Road| Great Post Road]] (డచ్‌లో: Grote Postweg) అని పిలుస్తారు<ref>Daendels (1762–1818), ఫ్రాన్స్‌కు అనుకూలంగా వ్యవహరించిన ఒక గవర్నర్ జనరల్; ఈ రహదారికి ఆయన మొదట ''La Grand Route'' అని పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియన్ భాషలో దీనిని ''Jalan Raya Pos'' అని పిలుస్తారు. 1996లో, ఇండోనేషియన్ రచయిత [[:en: Pramoedya_Ananta_Toer|]] వ్యాఖ్యానంతో ఈ రహదారిపై ఒక డాక్యుమెంటరీ రూపొందించబడింది. చూడండి: [https://www.imdb.com/title/tt0282626/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170405170545/http://www.imdb.com/title/tt0282626/|date=5 April 2017}}</ref>—అన్నీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి. 1800 మరియు 1950 మధ్య కాలంలో, డచ్ ఇంజనీర్లు ఒక భారీ మౌలిక సదుపాయాల వ్యవస్థను నిర్మించారు. ఇందులో {{convert|67000|km|mi|sp=us}} రహదారులు, {{convert|7500|km|mi|sp=us}} రైలు మార్గాలు, అనేక పెద్ద వంతెనలు, 1.4 మిలియన్ హెక్టార్ల (5,400 చదరపు మైళ్లు) వరి పొలాలకు సాగునీరు అందించే ఆధునిక నీటిపారుదల వ్యవస్థలు, పలు అంతర్జాతీయ నౌకాశ్రయాలు మరియు 140 ప్రజా తాగునీటి సరఫరా వ్యవస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారు నిర్మించిన ఈ ప్రజా పనులు, వలస మరియు వలసానంతర ఇండోనేషియా రాజ్యానికి భౌతిక ఆధారంగా నిలిచాయి.<ref>Ravesteijn, Wim "Between Globalization and Localization: The Case of Dutch Civil Engineering in Indonesia, 1800–1950," in Comparative Technology Transfer and Society, Volume 5, Number 1, 1 April 2007(Publisher: Project MUSE [http://muse.jhu.edu/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140506133533/http://muse.jhu.edu/|date=6 May 2014}}) pp. 32–64. [http://muse.jhu.edu/login?uri=/journals/comparative_technology_transfer_and_society/v005/5.1ravesteijn.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141216200847/http://muse.jhu.edu/login?uri=%2Fjournals%2Fcomparative_technology_transfer_and_society%2Fv005%2F5.1ravesteijn.html|date=16 December 2014}} {{ISSN|1542-0132}}</ref> ===వ్యవసాయం=== [[File:Hollandse plantage in Bengalen Rijksmuseum SK-A-4283.jpeg|thumb|మొఘల్ బెంగాలులో డచ్ వారి తోటల పెంపకం, 1665]] కాఫీ, తేయాకు, [[:en: cocoa bean|కోకో]], [[పొగాకు]], [[రబ్బరు]] వంటి పంటలను డచ్ వారే ప్రవేశపెట్టారు. మధ్య మరియు దక్షిణ అమెరికాలో కాఫీ మొక్కల విస్తరణను ప్రారంభించిన మొట్టమొదటి వారు డచ్ వారే; 19వ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటికి, [[జావా]] ప్రపంచంలోనే మూడవ అతిపెద్ద కాఫీ ఉత్పత్తి కేంద్రంగా అవతరించింది.<ref>[http://www.ico.org/coffee_story.asp International Coffee organization] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101108145141/http://www.ico.org/coffee_story.asp |date=8 November 2010 }}</ref> 1778లో డచ్ వారు [[ఫిలిప్పీన్స్]] నుండి కోకోను [[ఇండోనేషియా]]కు తీసుకువచ్చి, దాని భారీ స్థాయి ఉత్పత్తిని ప్రారంభించారు.<ref>[http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm Chocolate website.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100213104104/http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm |date=13 February 2010 }}</ref> ప్రస్తుతం, సహజ రబ్బరు ఉత్పత్తిలో ఇండోనేషియా ప్రపంచంలోనే రెండవ అతిపెద్ద దేశంగా నిలిచింది; ఈ పంటను 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో డచ్ వారే ఇక్కడ ప్రవేశపెట్టారు.<ref>Penot, Eric. ''{{'}}From shifting agriculture to sustainable rubber complex agroforestry systems (jungle rubber) in Indonesia: an history of innovations production and adoption process.{{'}}'' (Bogor, 1997).{{cite web|url=http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do%3Dview_pub_detail%26pub_no%3DRP0010-04 |title=Publication &#124; World Agroforestry Center |access-date=31 అక్టోబర్ 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120309132455/http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do=view_pub_detail&pub_no=RP0010-04 |archive-date=9 మార్చి 2012 }}</ref> పొగాకు అమెరికా ఖండం నుండి ఇక్కడికి పరిచయం చేయబడింది, 1863లో డచ్ వారు మొట్టమొదటి పొగాకు తోటను (plantation) స్థాపించారు. నేడు ఇండోనేషియా పొగాకును పారిశ్రామిక స్థాయిలో ఉత్పత్తి చేస్తున్న అత్యంత పురాతన దేశం మాత్రమే కాకుండా, పొగాకును అత్యధికంగా వినియోగిస్తున్న రెండవ అతిపెద్ద దేశం కూడా.<ref>{{in lang|id}}[http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110411142607/http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml|date=11 ఏప్రిల్ 2011}}</ref> ===శాస్త్రీయ ఆవిష్కరణలు=== 1891లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Eugène Dubois| Eugène Dubois]] ద్వారా [[:en: Java Man~జావా మానవుడు]] కనుగొనబడ్డాడు. 1910లో [[:en: Komodo Island| Komodo Island]]లో సజీవ [[:en: dinosaurs|డైనోసార్లు]] ఉన్నాయనే వదంతులు వ్యాపించడం, ఆపై 1911లో ఒక విమాన ప్రమాదం సంభవించడం వంటి సంఘటనల నేపథ్యంలో, 1912లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Peter Ouwens| Peter Ouwens]] ద్వారా [[:en: Komodo dragon|కొమోడో డ్రాగన్]] గురించి మొట్టమొదటిసారిగా వివరించబడింది. ===క్రీడలు=== ====సురినామ్==== సురినామ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు, అలాగే సురినామ్ మూలాలు కలిగి నెదర్లాండ్స్‌లో జన్మించిన [[:en: Gerald Vanenburg| Gerald Vanenburg]], [[:en: Ruud Gullit| Ruud Gullit]], [[:en: Frank Rijkaard| Frank Rijkaard]], [[:en: Edgar Davids| Edgar Davids]], [[:en: Clarence Seedorf| Clarence Seedorf]], [[:en: Patrick Kluivert| Patrick Kluivert]], [[:en: Aron Winter| Aron Winter]], [[:en: Georginio Wijnaldum| Georginio Wijnaldum]], [[:en: Virgil van Dijk| Virgil van Dijk]] మరియు [[:en: Jimmy Floyd Hasselbain| Jimmy Floyd Hasselbain]] వంటి క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. 1999లో, [[:en: Suriname national football team|సురినామ్]] మరియు నెదర్లాండ్స్—ఈ రెండు జట్ల తరపున ఆడిన [[:en: Humphrey Mijnals| Humphrey Mijnals]], 'శతాబ్దపు సురినామ్ ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారుడిగా' ఎంపికయ్యారు.<ref>{{cite web|title=Het debuut van Humphrey Mijnals|url=http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|publisher=Olympisch Stadion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130921055955/http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|archive-date=21 September 2013}}</ref> మరొక ప్రముఖ క్రీడాకారుడు [[:en: André Kamperveen| André Kamperveen]]; ఈయన 1940లలో సురినామ్ జట్టుకు నాయకత్వం వహించడమే కాకుండా, నెదర్లాండ్స్‌లో వృత్తిపరంగా ([[:en: professional| professional]]) ఆడిన మొట్టమొదటి సురినామ్ క్రీడాకారుడిగా నిలిచారు. సురినామ్ దేశం ([[:en: dual citizenship| ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని]]) ప్రోత్సహించదు. దీని కారణంగా, నెదర్లాండ్స్ పాస్‌పోర్ట్‌ను పొందిన సురినామ్-డచ్ క్రీడాకారులకు—ఈ పాస్‌పోర్ట్ దాదాపు ఏ యూరోపియన్ లీగ్‌లోనైనా చట్టబద్ధమైన పని హోదాను కల్పిస్తుంది కాబట్టి ఇది చాలా కీలకం—జాతీయ జట్టు ఎంపికలో స్థానం లభించదు.<ref>{{cite news | url=http://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | work=Soccerwire | title=Stefano Rijssel, Seattle Sounders and the strange case of Surinamese soccer | first=Charles | last=Boehm | తేదీ=29 జనవరి 2014 | సంప్రదించిన తేదీ=26 ఆగస్టు 2016 | ఆర్కైవ్ తేదీ=10 జూలై 2019 | ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20190710233414/https://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | URL స్థితి=నిష్క్రియం }}</ref> 2014లో ద్వంద్వ పౌరసత్వం కలిగిన ఆటగాళ్లు ఉన్న జట్ల విజయం, ముఖ్యంగా [[అల్జీరియా]] సాధించిన విజయం స్ఫూర్తిగా, [[:en: Surinamese Football Association|SVB]] అధ్యక్షుడు జాన్ కృష్ణదత్ జాతీయ అసెంబ్లీకి ఒక ప్రతిపాదనను సమర్పించారు. క్రీడాకారులకు ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని అనుమతించడమే ఈ ప్రతిపాదన ఉద్దేశం; ఆ సమయంలో వారి లక్ష్యం 2018 FIFA ప్రపంచ కప్ ఫైనల్స్‌కు చేరుకోవడం.<ref>{{Cite web|శీర్షిక=Suriprofs geïnformeerd over WK 2018-project|URL=http://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|సంప్రదించిన తేదీ=21 ఏప్రిల్ 2020|ఆర్కైవ్ తేదీ=30 జూలై 2021|ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20210730174341/https://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|URL స్థితి=భర్తీ చేయబడింది}}</ref> ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతుగా, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన వృత్తిపరమైన ఆటగాళ్లతో ఒక జట్టును ఏర్పాటు చేశారు. ఈ జట్టు 2014 డిసెంబర్ 26న [[:en: Andre Kamperveen Stadion| Andre Kamperveen Stadion]]లో ఒక ([[:en: exhibition match| ప్రదర్శన మ్యాచ్]]) ఆడింది. ఈ ప్రాజెక్టు నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: Nordin Wooter| Nordin Wooter]] మరియు [[:en: David Endt| David Endt]] చేపట్టారు; వీరు ఒక ప్రజెంటేషన్‌ను రూపొందించి, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన 100 మంది ఆటగాళ్లకు ఆహ్వానాలు పంపగా, వారిలో 85 మంది సానుకూల స్పందన ఇచ్చారు. ఈ ప్రత్యేక ఎంపికకు కోచ్‌గా డీన్ గోరే నియమితులయ్యారు. మ్యాచ్ అనధికారికమైనప్పటికీ, [[ఫిఫా]] ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతు ఇచ్చి, ఆటగాళ్లకు మరియు క్లబ్‌లకు భీమాను మంజూరు చేసింది.<ref>{{Cite web|title=FIFA bereidt om Suriprofs te verzekeren|url=http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|access-date=21 April 2020|archive-date=9 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180709153629/http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|url-status=usurped}}</ref> నవంబర్ 2019లో, స్పోర్ట్స్ పాస్‌పోర్ట్ అని పిలవబడే ఒక పత్రం సురినామీస్ నుండి డచ్ ప్రొఫెషనల్ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాళ్లను అనుమతిస్తుందని ప్రకటించబడింది. డయాస్పోరా సురినామ్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది.<ref>{{cite web |last1=Kok |first1=Nik |title=నిగెల్ హాసెల్‌బైంక్ విల్ డెబ్యూటెరెన్ వూర్ సురినామ్ |url=https://www.ad.nl/buitenlands-voetbal/nigel-hasselbaink-wil-debuteren-voor-suriname~acddd7b3b/ |website=ad.nl |publisher=Algemeen Dagblad |access-date=19}} నవంబర్ 2019 </ref> సురినామ్‌లో జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది, కార్ఫ్‌బాల్ డచ్ క్రీడ. [[:en: Vinkensport| Vinkensport]] సురినామ్‌లో కూడా అభ్యసిస్తున్నారు, [[వాలీబాల్]] మరియు [[:en: troefcall| troefcall]] డచ్ క్రీడలలో ప్రసిద్ధి చెందింది. ====దక్షిణ ఆఫ్రికా==== [[:en: Ajax Cape Town| Ajax Cape Town]] అనేది [[:en: Ajax Amsterdam| Ajax Amsterdam]] ద్వారా పేరు పెట్టబడి, యాజమాన్యం వహించబడిన ఒక వృత్తిపరమైన [[Association football|ఫుట్‌బాల్]] జట్టు; ఇది Ajax Amsterdam యొక్క చిహ్నాన్ని (crest) మరియు రంగులను యథాతథంగా అనుకరించింది.{{citation needed|date=April 2023}} డచ్ క్రీడ అయిన [[:en: korfball| korfball]] నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: South African Korfball Federation]] చూసుకుంటుంది; ఈ సంస్థే [[:en: South Africa national korfball team|దక్షిణ ఆఫ్రికా జాతీయ కోర్ఫ్‌బాల్ జట్టు]]ను కూడా నిర్వహిస్తుంది. [[:en: 2019 IKF World Korfball Championship]] ఆగస్టు 2019లో [[:en: Durban| Durban]], [[:en: South Africa|దక్షిణ ఆఫ్రికా]]లో జరిగింది. ====ఇండోనేషియా==== [[:en: Sonny Silooy~]], [[:en: Wilfred Bouma| Wilfred Bouma]], [[:en: Giovanni van Bronckhorst| Giovanni van Bronckhorst]], [[:en: John Heitinga| John Heitinga]], [[:en: Denny Landzaat]], [[:en: Roy Makaay| Roy Makaay]], మరియు [[:en: Tijjani Reijnders| Tijjani Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించి [[:en: Indonesia|ఇండోనేషియా]] మూలాలు కలిగిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. ఇటీవలి సంవత్సరాలలో, [[:en: Football Association of Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ సంఘం]] (PSSI), [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా జాతీయ జట్టు]] నాణ్యతను మెరుగుపరిచే ఉద్దేశంతో—ఐరోపాలో, ముఖ్యంగా నెదర్లాండ్స్‌లో నివసిస్తున్న ఇండోనేషియా మూలాలు కలిగిన క్రీడాకారులకు పౌరసత్వం కల్పించే (naturalization) ఒక కార్యక్రమాన్ని అమలు చేసింది. కోచ్ [[:en: Shin Tae-yong| Shin Tae-yong]] హయాంలో ప్రారంభించబడిన ఈ కార్యక్రమం ద్వారా, [[:en: Jay Idzes| Jay Idzes]], [[:en: Justin Hubner| Justin Hubner]], [[:en: Rafael Struick| Rafael Struick]], [[:en: Ivar Jenner| Ivar Jenner]], [[:en: Mees Hilgers| Mees Hilgers]], [[:en: Eliano Reijnders| Eliano Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులకు ఇండోనేషియా పౌరసత్వం లభించింది.<ref>{{Cite web |title=Naturalization: A Quick Fix for Indonesian Football? |url=https://www.ums.ac.id/en/news/global-pulse/naturalization-a-quick-fix-for-indonesian-football |access-date=2025-12-17 |website=www.ums.ac.id |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Rahmadini |first=Nadira |title=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |url=https://www.jakartadaily.id/sports/16215885018/indonesias-pssi-chairman-erick-thohir-ends-naturalization-program-as-diaspora-and-domestic-league-bolster-national-soccer-team |access-date=2025-12-17 |website=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |language=id}}</ref> [[:en: Football in Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ లీగ్]] సుమారు 1930లో, [[:en: Dutch colonial|డచ్ వలస పాలన]] కాలంలో ప్రారంభమైంది. [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా పురుషుల జట్టు]] [[:en: FIFA World Cup|FIFA ప్రపంచ కప్‌]]కు అర్హత సాధించిన మొట్టమొదటి ఆసియా జట్టుగా నిలిచింది; 1938 FIFA ప్రపంచ కప్‌లో వారు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసుగా ఆడారు.<ref>{{cite web|author=Tom Allard |url=http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |title=Indonesian soccer fans' world of pain |work=The Sydney Morning Herald |date=26 June 2010 |access-date=15 August 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100628140526/http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |archive-date=28 June 2010}}</ref> వార్షిక ప్రేక్షక హాజరు, క్రీడాకారుల భాగస్వామ్యం మరియు ఆదాయం పరంగా, [[ఇండోనేషియా]]లో ప్రస్తుతం అసోసియేషన్ ఫుట్‌బాలు అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా ఉంది; ఇది పిల్లల నుండి మధ్య వయస్కులైన పురుషుల వరకు అన్ని స్థాయిలలోనూ ఆడబడుతోంది.<ref name="nytimes1">{{cite news|author=Aubrey Belford|url=https://www.nytimes.com/2011/03/04/world/asia/04iht-indonesia04.html?pagewanted=all&_r=0|title=In Indonesia, a Scandal Over Soccer|newspaper=[[The New York Times]]| తేదీ=3 మార్చి 2011 |సందర్శన తేదీ=15 ఆగస్టు 2013}}</ref> ఇండోనేషియా టెన్నిస్ అసోసియేషను కూడా డచ్ పాలనలో, 1935లో స్థాపించబడింది. తన జాతీయ [[:en: Fed Cup| Fed Cup]] [[:en: Indonesia Fed Cup team|జట్టును]], [[:en: Davis Cup| Davis Cup]] [[:en: Indonesia Davis Cup team|జట్టును]] బరిలోకి దింపడంలో దీనికి సుదీర్ఘ చరిత్ర ఉంది; అయితే, ఈ జట్లు మొట్టమొదటిసారిగా అంతర్జాతీయ పోటీలలో పాల్గొన్నది మాత్రం స్వాతంత్ర్యం వచ్చిన తర్వాత, 1960ల కాలంలోనే. నెదర్లాండ్స్‌లో వలె, ఇక్కడ కూడా [[వాలీబాల్]] ఒక ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా కొనసాగుతోంది; ([[:en: Indonesian Volleyball Federation| ఇండోనేషియా వాలీబాల్ సమాఖ్య]] పురుషుల ప్రో లీగు మరియు మహిళల ప్రో లీగ్ రెండింటినీ నిర్వహిస్తూనే, ఇండోనేషియా పురుషుల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టు మరియు ఇండోనేషియా మహిళల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టుల నిర్వహణ బాధ్యతలను కూడా చేపడుతోంది.<ref>{{Cite web|url=https://pbvsi.or.id/tentang-pbvsi/|title=Tentang PBVSI|last=silumansupra|website=PBVSI.or.id|access-date=26 December 2019}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|title=Sejarah PBVSI -|last=wahyawaludin|date=20 August 2019|access-date=26 December 2019|archive-date=26 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191226182333/http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|url-status=dead}}</ref> నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన క్రీడ అయిన ([[:en: Korfball| కార్ఫ్‌బాల్]] కూడా ఇక్కడ ఆచరణలో ఉంది, అంతేకాకుండా ఒక ఇండోనేషియా జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది. == ప్రాదేశిక పరిణామం == <gallery> File:Dutchempire1630.png|1630లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1650.png|1650లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1674.png|1674లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1700.png|1700లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1750.png|1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం 1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1795.png|1795లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1830.png|1830లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutch Empire preWWII.PNG|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధానికి ముందు డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1960.png|1960లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:BlankMap-World-large11.png|1975లో డచ్ సామ్రాజ్యం </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * అమెరికా ఖండాలలో డచ్ వలస స్థాపన * డచ్ భాషా కూటమి * డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ వాణిజ్య కేంద్రాల జాబితా * వలస వ్యవహారాల మంత్రిత్వ శాఖ (నెదర్లాండ్స్) == మూలాలు == 3ei4a4ogfmicji9dx2a5qwx17mb8vu1 4808223 4808222 2026-04-23T08:46:09Z T.sujatha 527 /* పుట్టుకలు (1590లు–1602) */ 4808223 wikitext text/x-wiki {{Infobox country | native_name = {{native name|nl|Nederlandse Koloniale Rijk}} | conventional_long_name = Dutch colonial empire | event_pre = [[First Dutch Expedition to the East Indies|First]] and [[Second Dutch Expedition to the East Indies|second expedition]] to the [[East Indies]] | date_pre = 1595–1600 | event_start = [[Company rule in the Dutch East Indies|Company rule in the East Indies]] started | year_start = 1595 | event1 = [[Dutch colonization of the Americas|Colonization of the Americas]] | date_event1 = 1621 | event2 = [[Dutch–Portuguese War]] | date_event2 = 1598–1663 | event3 = [[Anglo-Dutch Treaty of 1814]] | date_event3 = 1814 | event4 = [[Belgian Revolution|Belgian independence]] | date_event4 = 1830 | event5 = [[Adolphe, Grand Duke of Luxembourg|Luxembourgish independence]] | date_event5 = 1890 | event6 = [[Axis power|Axis]] occupation of the [[German invasion of the Netherlands|Netherlands]] and [[Japanese occupation of the Dutch East Indies|Dutch East Indies]] | date_event6 = 1940–1945 | event7 = [[Indonesia]] independence | date_event7 = 1945 | event8 = [[Dutch New Guinea]] | date_event8 = 1949–1962 | event9 = [[Charter for the Kingdom of the Netherlands|Kingdom charter]] | date_event9 = 1954 | event10 = | date_event10 = | year_end = 1975<ref name="Oxford">{{Cite web |title=Dutch empire |url=https://www.oxfordreference.com/display/10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001 |access-date=2024-05-04 |website=Oxford Reference |language=en |doi=10.1093/acref/9780191737565.timeline.0001|doi-broken-date=12 July 2025 }}</ref> | event_end = [[Suriname]] independence | image_flag = Prinsenvlag.svg | flag_caption = Left: [[Prince's Flag]] of the [[Dutch Republic]] (before 1652)<br/>Right: [[Flag of the Netherlands]] (after 1806/1813) | image_flag2 = Flag of the Netherlands.svg | flag_type = [[Flag of the Netherlands|Flag]] | image_map = DutchEmpire15.png | national_motto = {{lang|fr|[[Je maintiendrai]]}} ([[French language|French]])<br />("I will uphold") | national_anthem = {{native name|nl|"[[Wilhelmus van Nassouwe]]"|nolink=yes|italics=off}}<br />{{small|(English: "'William of Nassau")}}<br />{{center|}} [[File:United_States_Navy_Band_-_Het_Wilhelmus_(tempo_corrected).ogg]]<br/> | map_caption = Map marking territories that at some point were Dutch holdings {{legend|#1DF73D|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch East India Company]]}}<br/> {{legend|#008E16|Territories administered by or originating from territories administered by the [[Dutch West India Company]]}}<br /> Tiny orange squares indicate smaller trading posts, the so-called ''handelsposten''. }} '''డచ్ వలస సామ్రాజ్యం''' (నెదర్లాడ్సే కొలానియలే రిజ్కే) అనేది 17వ శతాబ్దం ప్రారంభం నుండి 20వ శతాబ్దం చివరి వరకు, ఏదో ఒక రూపంలో డచ్ నియంత్రణలో ఉన్న విదేశీ భూభాగాలు, [[:en: trading posts| వాణిజ్య కేంద్రాలు]] కలిగిన ఒక వ్యవస్థ. ఇందులో మొదట డచ్ చార్టర్డు కంపెనీలు—ముఖ్యంగా డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1602–1799), డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (1621–1792)—ద్వారా నిర్వహించబడిన ప్రాంతాలు, ఆ తదనంతరం డచ్ రిపబ్లికు (1581–1795), ఆధునిక నెదర్లాండ్సు రాజ్యం (1815–1975) ద్వారా పాలించబడిన ప్రాంతాలు అంతర్భాగంగా ఉన్నాయి.<ref name=Entrepot>{{cite book|last= Israel|first= Jonathan|title= Empires and Entrepots: Dutch, the Spanish Monarchy and the Jews, 1585–1713|date= 2003|pages= x–xii|publisher= Hambledon Press|location= London|isbn= 978-1852850227}}</ref> 16వ శతాబ్దం చివరిలో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి [[:en: de facto| డచ్ వాస్తవ రిపబ్లిక్కు]] స్వాతంత్ర్యం పొందిన తర్వాత, ''[[:en: voorcompagnie|వూర్కపాజినె]]''గా పిలువబడే వివిధ వాణిజ్య సంస్థలు, వ్యాపార అవకాశాల అన్వేషణలో విదేశాలకు సముద్ర యాత్రలను చేపట్టాయి. 1600 నాటికి, డచ్ వ్యాపారులు మరియు నావికులు లాభదాయకమైన ఆసియా మసాలా దినుసుల వాణిజ్యంలో ప్రవేశించారు, కానీ తమ వ్యాపారాలను సుస్థిరం చేసుకోవడానికి లేదా విస్తరించడానికి అవసరమైన మూలధనం గానీ, మానవ వనరులు గానీ వారి వద్ద లేకపోయాయి; దీని ఫలితంగా, 1602లో [[:en: States General of the Netherlands|స్టేట్సు జనరలు]] (నెదర్లాండ్స్ పార్లమెంటు) అనేక వాణిజ్య సంస్థలను ఏకీకృతం చేసి, పాక్షిక-ప్రభుత్వ యాజమాన్యంలోని 'డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (డచ్ ;వెరెనిగ్డే వూస్టు-ఇండిస్చే కాంపాజినె),ని ఏర్పాటు చేసింది;<ref name="Hunt1">{{cite book |last=Hunt |first=John |title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708 |date=2005 |publisher=University of Pennsylvania Press |isbn=978-1904744955 |editor-last=Campbell |editor-first=Heather-Ann |location=Philadelphia |pages=2–13}}</ref> ఆసియా వాణిజ్యంపై ఈ కంపెనీకి [[:en: monopoly| ఏకస్వామ్యం]] కల్పించబడింది. [[:en: Spanish Empire|స్పానిషు]], [[:en: Portuguese Empire|పోర్చుగీసు]] ప్రత్యర్థులకు భిన్నంగా, విదేశాలలో డచ్ వారి కార్యకలాపాలు ప్రారంభంలో కేవలం వాణిజ్యపరమైనవే. ఇవి వ్యాపారవేత్తల చొరవతో నడిచాయి తప్ప, భూభాగాలను విస్తరించే ఆశయంతో సాగలేదు; పైగా, వ్యూహాత్మక ప్రదేశాలలో ఏర్పాటు చేసిన స్థావరాల ద్వారా అంతర్జాతీయ సముద్ర రవాణా మార్గాల మీద నియంత్రణ సాధించడం వీరి విధానంగా ఉండేది.<ref name="Ward">{{cite book |last=Ward |first=Kerry |title=Networks of Empire: Forced Migration in the Dutch East India Company |date=2009 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-88586-7 |location=Cambridge |pages=322–342}}</ref><ref name="Entrepot" /> 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి విఒసి—[[:en: Americas|అమెరికా ఖండాలలో]] తమ ప్రయోజనాలను పెంపొందించుకునే లక్ష్యంతో 1621లో స్థాపించబడిన 'డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' ([[:en: Dutch language|డచ్]]: ''జియోట్రూయీర్డే వెస్టీండిస్చే కంపాజినే,'' జిడల్యూసి)తో కలిసి—ప్రపంచవ్యాప్తంగా డచ్ వారి ఆర్థిక, ప్రాదేశిక ప్రభావాన్ని గణనీయంగా విస్తరించింది. ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడం, యుద్ధాలు చేయడం, భూభాగాలను పరిపాలించడం, కొత్త స్థావరాలను ఏర్పాటు చేయడం వంటి పాక్షిక-ప్రభుత్వ అధికారాలను ఈ కంపెనీలు వినియోగించుకున్నాయి. 1652లో తన ఉచ్ఛస్థితిలో ఉన్నప్పుడు, డచ్ సామ్రాజ్యం తూర్పు ఉత్తర అమెరికా, కరేబియన్, దక్షిణ అమెరికా (సురినామ్ మరియు బ్రెజిల్), పశ్చిమ మరియు దక్షిణ ఆఫ్రికా, ప్రధాన భూభాగ భారతదేశం, శ్రీలంక, ఇండోనేషియా, జపాన్ మరియు తైవాన్‌లలో తన వలసలు లేదా స్థావరాలను విస్తరించి ఉంది.[[ఆసియా]], [[ఐరోపా]] మధ్య కొత్త వాణిజ్య మార్గాల కోసం అన్వేషిస్తున్నప్పుడు, డచ్ నావికులు [[ఆస్ట్రేలియా]],[[న్యూజీలాండ్]],[[:en: Tasmania| తస్మానియా]] వంటి సుదూర ప్రాంతాలను, అలాగే తూర్పు [[ఉత్తర అమెరికా]]లోని కొన్ని భాగాలను అన్వేషించి, వాటి భౌగోళిక చిత్రాలను రూపొందించారు.<ref name="Fisher">{{cite book |last=Fisher |first=Ann Richmond |title=Explorers of the New World Time Line |date=2007 |pages=53–59 |publisher=Teaching & Learning Company |location=Dayton, Ohio |isbn=978-1429113175}}</ref> డచ్ వారు భారతదేశంలోని [[ముఘల్ సామ్రాజ్యం]] వంటి అనేక ఆసియా రాజ్యాలతో అనుకూలమైన వాణిజ్య సంబంధాలను కూడా ఏర్పరచుకున్నారు; ఈ రాజ్యాల నుండి వారు మొత్తం వస్త్రాలలో సగం భాగాన్ని మరియు పట్టు వస్త్రాలలో 80 శాతాన్ని పొందేవారు.<ref name="tong">{{cite book |author=Junie T. Tong |url=https://books.google.com/books?id=_UQGDAAAQBAJ&pg=PA151 |title=Finance and Society in 21st Century China: Chinese Culture Versus Western Markets |publisher=CRC Press |year=2016 |isbn=978-1-317-13522-7 |page=151}}</ref><ref name="esposito">{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=KZcohRpc4OsC&pg=PT190 |title=The Islamic World: Past and Present |publisher=Oxford University Press |year=2004 |isbn=978-0-19-516520-3 |editor1=John L. Esposito |editor1-link=John L. Esposito |volume=1: Abba – Hist. |page=174}}</ref><ref>Nanda, J. N (2005). {{cite book |title=Bengal: the unique state |publisher=Concept Publishing Company. p. 10. |year=2005 |isbn=978-81-8069-149-2 |quote=బెంగాల్ [...] పట్టు మరియు పత్తితో నేసిన చేనేత వస్త్రాల ఉత్పత్తితో పాటు, ధాన్యం, ఉప్పు, పండ్లు, మొక్కజొన్న, మద్యాలు, విలువైన లోహాలు మరియు ఆభరణాల ఉత్పత్తి మరియు ఎగుమతులలో అత్యంత సంపన్నంగా ఉండేది. వ్యాపారం చేయడానికి అత్యంత సంపన్నమైన దేశంగా ఐరోపావాసులు బెంగాల్‌ను పేర్కొనేవారు.}}</ref><ref name="Prakash">[[Om Prakash (historian)|ఓం ప్రకాష్]], "[http://link.galegroup.com/apps/doc/CX3447600139/WHIC?u=seat24826&xid=6b597320 సామ్రాజ్యం, మొఘల్] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221118051038/https://go.gale.com/ps/i.do?p=WHIC&u=seat24826&id=GALE%7B%7B%21%7D%7DCX3447600139&v=2.1&it=r&asid=6b597320|date=18 November 2022}}", ''History of World Trade Since 1450'' (1450 నుండి ప్రపంచ వాణిజ్య చరిత్ర), సంపాదకత్వం: [[John J. McCusker]], సంపుటి 1, Macmillan Reference USA, 2006, పేజీలు 237–240, ''World History in Context''. సేకరించిన తేదీ: 3 ఆగస్టు 2017</ref>, జపాన్ మార్కెట్‌లోకి [[:en: Dejima|ప్రత్యేక ప్రవేశం]]. VOC మరియు GWC సంస్థలు కీలకమైన సముద్ర మార్గాలను తమ నియంత్రణలో ఉంచుకుంటూ, ప్రపంచంలోనే అతిపెద్ద వాణిజ్య నౌకాదళాలను నిర్వహిస్తూ ఉండటంతో, 17వ శతాబ్దంలో ఎక్కువ భాగం డచ్ వారు ప్రపంచ వాణిజ్యం మరియు వ్యాపార రంగాలపై ఆధిపత్యం వహించారు; ఈ కాలంలో వారు ఆర్థిక, శాస్త్రీయ మరియు సాంస్కృతిక విజయాలు, పురోగతితో కూడిన ఒక ([[:en: Dutch Golden Age| స్వర్ణ యుగాన్ని]]) అనుభవించారు.<ref name="Hsin-Hui">{{cite book |last=Hsin-Hui |first=Chiu |title=The Colonial 'civilizing Process' in Dutch Formosa: 1624–1662 |date=2008 |publisher=Tuta Sub Aegide Pallas |isbn=978-9004165076 |location=Leiden |pages=3–8}}</ref> విదేశీ వలస ప్రాంతాలు, వాణిజ్య వ్యాపారాల (బానిస వ్యాపారంతో సహా) ద్వారా సమకూరిన సంపద, కళల పోషణకు, నిర్మాణ ప్రాజెక్టులకు మరియు దేశీయ పరిశ్రమలకు ఊతమిచ్చింది; రోటర్‌డామ్ మరియు ఆమ్‌స్టర్‌డామ్ వంటి రేవు నగరాలు అపూర్వమైన వృద్ధిని మరియు విస్తరణను సాధించాయి.<ref name=":1">{{Cite book |last1=Findlay |first1=Ronald |title=Globalization in Historical Perspective |last2=O'Rourke |first2=Kevin H. |publisher=University of Chicago Press |year=2003 |isbn=0-226-06598-7 |editor-last=Bordo |editor-first=Michael D. |pages=13–64 |chapter=Commodity Market Integration, 1500–2000 |access-date=9 March 2018 |editor2-last=Taylor |editor2-first=Alan M. |editor3-last=Williamson |editor3-first=Jeffrey G. |chapter-url=https://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20181004074134/http://www.nber.org/chapters/c9585.pdf |archive-date=4 October 2018 |url-status=live}}</ref> 1652 మరియు 1784 మధ్య జరిగిన వరుస [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] డచ్ నావికా ఆధిపత్యాన్ని సవాలు చేశాయి, ఫలితంగా అనేక స్థావరాలు మరియు వలస ప్రాంతాలను డచ్ వారు కోల్పోవాల్సి వచ్చింది; 1757లో కీలక వాణిజ్య కేంద్రమైన [[:en: Bengal Subah|మొఘల్ బెంగాల్‌ను]] [[:en: Battle of Plassey|జయించిన]] బ్రిటిష్ [[:en: East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ఆవిర్భావం కూడా, డచ్ ప్రభావం మరియు విదేశీ మార్కెట్లకు వారికున్న ప్రాప్యతను బలహీనపరిచింది. [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాలుగవ మరియు చివరి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1780–1784) ముగిసే సమయానికి, డచ్ వారి వలస ఆస్తులు మరియు వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యాలలో అధిక భాగం [[:en: British Empire|బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యం]] మరియు [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్ వలస సామ్రాజ్యానికి]] అప్పగించబడ్డాయి లేదా వాటిలో విలీనం చేయబడ్డాయి;<ref name="ray">{{cite book |author=Indrajit Ray |year=2011 |title=Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757–1857) |url=https://books.google.com/books?id=CHOrAgAAQBAJ&pg=PA57 |publisher=Routledge |pages=57, 90, 174 |isbn=978-1-136-82552-1}}</ref><ref name="Hobkirk">{{cite book|last= Hobkirk|first= Michael|title= Land, Sea or Air?: Military Priorities- Historical Choices|date= 1992|pages= 77–80|publisher= Palgrave-Macmillan|location= Basingstoke|isbn= 978-0312074937}}</ref><ref>Dalio, Ray. [https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ "డచ్ మరియు బ్రిటిష్ సామ్రాజ్యాల యొక్క భారీ చక్రాలు మరియు వాటి కరెన్సీలు"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20201001130930/https://www.linkedin.com/pulse/big-cycles-over-last-500-years-ray-dalio/ |date=1 October 2020 }}, ''[[LinkedIn]]'', 21 మే 2020</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు, డచ్ గయానా మాత్రమే డచ్ సామ్రాజ్యానికి చెందిన ప్రధాన భూభాగాలుగా మిగిలి ఉండి, [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం]] తర్వాత ప్రపంచవ్యాప్తంగా వచ్చిన ([[:en: decolonisation| వలస పాలన నిర్మూలన]] వరకు కొనసాగాయి.<ref name="DR1">{{cite book |last=Jones |first=Guno |title=Dutch Racism |date=2014 |publisher=Rodopi B.V. |isbn=978-9042037588 |editor-last1=Essed |editor-first1=Philomena |location=Amsterdam |pages=315–316 |editor-last2=Hoving |editor-first2=Isabel}}</ref> 1975లో డచ్ గయానా 'సురినామ్'గా స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, డచ్ సామ్రాజ్యపు చివరి అవశేషాలుగా—[[కరేబియన్ సముద్రం]] చుట్టూ ఉన్న [[వెస్ట్ ఇండీస్]] దీవులైన [[అరుబా]], కురకావో సింట్ మార్టెను—మాత్రమే మిగిలాయి; ఇవి ప్రస్తుతం 'నెదర్లాండ్స్ రాజ్యంలో' భాగంగా స్వయంప్రతిపత్తి కలిగిన దేశాలుగా కొనసాగుతున్నాయి.<ref name="DR1" /> == పూర్వ డచ్ వలస భూభాగాలు == ఈ జాబితాలో జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వంటి, డచ్ వారు ఏర్పాటు చేసిన అనేక ఇతర పూర్వ వాణిజ్య కేంద్రాలు, స్థావరాలు చేర్చబడలేదు. * డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కంపెనీ పాలనతో (1602–1949), డచ్ మలక్కా (1641–1795, 1818–1825), డచ్ న్యూ గినియా (1962 వరకు) * డచ్ ఇండియా (1605–1825) * డచ్ గోల్డ్ కోస్టు (1612–1872) * క్యూరసో, దాని ఆధారిత ప్రాంతాల వలస (1634–1954), ఆ తర్వాత డచ్ ఆంటిల్సు (1954–2010) * న్యూ నెదర్లాండు (1614–1667, 1673–1674) * డచ్ గయానాలు (1616–1975) * డచ్ ఫార్మోసా (1624–1662), కీలుంగు ([[:en: Santisima Trinidad (Taiwan)|ఫోర్ట్ నూర్డ్-హాలండ్]]; 1663–1668) * డచ్ వర్జిను దీవులు (1625–1680) * డచ్ బెంగాలు (1627–1825) * డచ్ బ్రెజిల్ (1630–1654) * డచ్ మారిషసు (1638–1710) * డచ్ సిలోను (1640–1796) * డచ్ కేప్ వలస (1652–1806) * డచ్ మలబార్ (1665–1795) * డచ్ సురినామ్ (1667–1954) * న్యూ హాలండ్ (అకాడియా) (1674–1678) ==చరిత్ర== ===పుట్టుకలు (1590లు–1602)=== 1560లలో హాబ్స్బర్గు నెదర్లాండ్సులో ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం చెలరేగింది.{{efn|[[ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం యొక్క మూలాల]]ను ఖచ్చితంగా నిర్ధారించడంపై వివాదం ఉంది.}} తిరుగుబాటు ప్రావిన్సుల కూటమి యూనియను ఆఫ్ ఉట్రెక్టులో ఏకమై, 1581 అబ్జ్యురేషను చట్టంతో [[స్పానిష్ సామ్రాజ్యం]] నుండి స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకుంది. 1588లో, ఇది ''వాస్తవ'' స్వతంత్ర ఉత్తర డచ్ రిపబ్లిక్కు (అలియాస్ యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్)ను స్థాపించింది, దీని సార్వభౌమాధికారాన్ని ఆంట్వెర్పు ఒప్పందం (1609) గుర్తించింది. ఎనిమిది దశాబ్దాల యుద్ధం వల్ల అపారమైన మానవ నష్టం జరిగింది, అంచనా ప్రకారం 600,000 నుండి 700,000 మంది బాధితులు మరణించారు, వీరిలో 350,000 నుండి 400,000 మంది పౌరులు వ్యాధుల వల్ల మరియు తదనంతరం యుద్ధ నేరాలుగా పరిగణించబడిన వాటి వల్ల చంపబడ్డారు.<ref>{{cite web|title=Victimario Histórico Militar|url=http://remilitari.com/guias/victimario9.htm}}</ref> ఈ యుద్ధం ప్రధానంగా ఐరోపా ఖండంలో జరిగింది, కానీ 2వ ఫిలిపు విదేశీ భూభాగాలపై కూడా యుద్ధం జరిగింది, వీటిలో స్పానిష్ కాలనీలు, పోర్చుగీస్ మహానగరాలు, కాలనీలు, వ్యాపార కేంద్రాలు, స్పెయిన్ మరియు పోర్చుగల్ రాజుకు చెందిన [[కోట|కోటలు]] ఉన్నాయి.[[పోర్చుగల్]]లోని [[లిస్బన్]] ఓడరేవు అప్పటి నుండి 1517 నుండి భారతదేశం నుండి వచ్చే ఉత్పత్తులకు ప్రధాన యూరోపియన్ మార్కెట్‌గా ఉండి, అరుదైన వస్తువులను కొనుగోలు చేయడానికి యూరప్ నలుమూలల నుండి వ్యాపారులను ఆకర్షించింది. 1580లో ఫిలిప్ II స్పెయిన్‌తో కలిసి పోర్చుగల్‌ను ఐబీరియన్ యూనియన్‌లో విలీనం చేసిన ఫలితంగా, పోర్చుగీస్ భూభాగాలన్నీ స్పానిష్ హాబ్స్‌బర్గ్ శాఖా భూభాగంగా మారాయి మరియు యునైటెడ్ ప్రావిన్సులకు అన్ని పోర్చుగీస్ మార్కెట్లు మూసివేయబడ్డాయి. 1595లో, లిస్బన్‌లో కార్నెలిస్ డి హౌట్‌మను సంపాదించగలిగిన పోర్చుగీస్ వాణిజ్య మార్గాల "రహస్య" జ్ఞానాన్ని ఉపయోగించుకొని, డచ్ వారు తమ కోసం ఉత్పత్తులను సంపాదించుకోవడానికి సముద్రయానం చేశారు.<ref name="autogenerated5">విడాల్, ప్రుడెన్సియో. (1888)</ref> స్పానిష్ పాలనకు శతాబ్దాల ముందు నుంచే హాలాండు, జీలాండు తీరప్రాంతాలు యూరోపియన్ సముద్ర వాణిజ్య నెట్వర్కుకు ‌ముఖ్యమైన కేంద్రాలుగా ఉండేవి. వారి భౌగోళిక స్థానం ఫ్రాన్స్, స్కాట్లాండ్, జర్మనీ, ఇంగ్లాండ్ మరియు బాల్టిక్ మార్కెట్లకు సులభంగా చేరుకోవడానికి వీలు కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=6}} 1580ల నాటికి, ఎనభై సంవత్సరాల యుద్ధం కారణంగా, బ్రబంట్ డచీలోని ఒక ప్రధాన నగరం మరియు అప్పట్లో ఐరోపాలోని అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రాలలో ఒకటిగా ఉన్న ఆంట్వెర్ప్ నుండి చాలా మంది ఆర్థికవేత్తలు మరియు వ్యాపారులు డచ్ నగరాలకు, ముఖ్యంగా ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు వలస వెళ్లారు.{{sfn|Boxer|1965|p=19}}<ref>టేలర్ (2001), పే. 248.</ref> 1580లలో మూలధనానికి సమర్థవంతమైన ప్రాప్యత, డచ్ వారు తమ వాణిజ్య మార్గాలను ఉత్తర ఐరోపా దాటి మధ్యధరా మరియు లెవంత్‌లోని కొత్త మార్కెట్లకు విస్తరించడానికి వీలు కల్పించింది. 1590వ దశకంలో, డచ్ నౌకలు బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్‌తో, లాభదాయకమైన సుగంధ ద్రవ్యాల వ్యాపారానికి మూలమైన హిందూ మహాసముద్రం వైపుగా వాణిజ్యం చేయడం ప్రారంభించాయి. ఇది డచ్ వారిని పోర్చుగల్‌తో ప్రత్యక్ష పోటీలోకి తీసుకువచ్చింది. పోర్చుగల్ అనేక దశాబ్దాలుగా ఈ వాణిజ్య మార్గాలపై ఆధిపత్యం చెలాయించి, వాటిని సులభతరం చేయడానికి బ్రెజిల్, ఆఫ్రికా మరియు హిందూ మహాసముద్ర తీరాలలో వలస స్థావరాలను స్థాపించింది. అయితే, పోర్చుగల్‌తో ఉన్న పోటీ పూర్తిగా ఆర్థికపరమైనది కాదు: 1580 నుండి, అల్కాసెర్ క్విబిర్ యుద్ధంలో పోర్చుగల్ రాజు 1వ సెబాస్టియను చాలా మంది పోర్చుగీస్ ప్రభువులు మరణించిన తరువాత, చక్రవర్తి 5వ చార్లెసు వారసుడైనయ్ స్పెయిన్‌కు చెందిన 2వ ఫిలిపు ఆధ్వర్యంలో "ఐబీరియను యూనియను"లో పోర్చుగీసు కిరీటం స్పెయిన్‌తో విలీనం చేయబడింది. పోర్చుగీసు వారి విదేశీ ఆక్రమణల మీద దాడి చేయడం ద్వారా, డచ్ వారు తమ స్వాతంత్ర్య ఉద్యమాన్ని అణచివేసే ప్రయత్నం నుండి స్పెయిన్ తన ఆర్థిక మరియు సైనిక వనరులను మళ్ళించేలా ఒత్తిడి చేశారు.<ref>Scammel (1989), p.20.</ref> ఈ విధంగా, దశాబ్దాల పాటు సాగిన డచ్–పోర్చుగీసు యుద్ధం ప్రారంభమైంది. 1590వ దశకంలో, "[[:en: voorcompagnieën|అగ్రగామి సంస్థలు]] ఆవిర్భవించాయి; వీటికి "కేవలం వాణిజ్యంపైనే దృష్టి సారించాలని, ఆత్మరక్షణ కోసం మాత్రమే హింసకు పాల్పడాలని" స్పష్టమైన ఆదేశాలు జారీ చేయబడ్డాయి. ఇంగ్లాండ్‌కు చెందిన అనేక [[:en: joint-stock companies| ఉమ్మడి వాటా సంస్థలు]] ప్రైవేటు పెట్టుబడుల నుండి డచ్ వారు ప్రేరణ పొందారు; వీటిలో [[:en:Muscovy Company|మస్కొవీ కంపనీ]], [[:en: Eastland Company| ఈస్టులాండు కపెనీ]], [[:en: Levant Company| లెవెంతు కంపనీ]], [[:en: East India Company| ఈస్టు ఇండియా కంపనీ]]వంటి సంస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారి [[:en: North Sea| ఉత్తర సముద్ర]] చేపల వేట నౌకాదళానికి, తాము పట్టిన చేపలను నిల్వ చేయడానికి భారీ మొత్తంలో ఉప్పు అవసరమయ్యేది. యుద్ధం కారణంగా ఐబీరియన్ ఉప్పు లభ్యం కాకుండా పోయినప్పుడు, సుమారు 1599 నుండి డచ్ వారు [[:en: Araya Peninsula|అరయా ద్వీపకల్పం]] వద్ద అక్రమంగా ఉప్పును రవాణా చేయడం ప్రారంభించారు.<ref name="Floyd">{{cite book|last1=Floyd|first1=Troy|title=The Columbus Dynasty in the Caribbean, 1492-1526|date=1973|publisher=University of New Mexico Press|location=Albuquerque|pages=204–206}}</ref><ref>Cornilis Ch Goslinga, The Dutch in the Caribbean and on the Wild Coast 1580-1680, "Chapter 6, The battle for Salt'</ref> ఇక్కడి ఉప్పు అసాధారణంగా నాణ్యమైనదని, ఎప్పటికీ తరగని నిల్వలను కలిగి ఉందని ప్రతీతి. డచ్ వారు అక్రమ రవాణా మరియు చిన్నపాటి సముద్రపు దోపిడీలకు కూడా పాల్పడ్డారు; వీరు మార్గరీటా ద్వీపంలోని ముత్యాల వేట పరిశ్రమకు ముప్పు కలిగించారు, అంతేకాక స్థానిక స్పానిష్ అధికారుల అదుపులో ఉంచలేనంత భారీ సంఖ్యలో వీరు అక్కడ ఉన్నారు. 1594లో, [[:en: Maluku islands|మలుకు]] మసాలా దినుసుల ద్వీపాలకు రెండు నౌకాదళాలను పంపాలనే లక్ష్యంతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌లో ''[[:en: Compagnie van Verre| కంపనీ వాన్ వెర్రే]]'' ("సుదూర ప్రాంతాల కంపెనీ") స్థాపించబడింది.{{sfn|Boxer|1965|p=22}} మొదటి నౌకాదళం 1596లో బయలుదేరి, 1597లో మిరియాల సరుకుతో తిరిగి వచ్చింది; ఈ సరుకు అమ్మకం ద్వారా వచ్చిన ఆదాయం ఆ ప్రయాణానికి అయిన ఖర్చులను పూర్తిగా భర్తీ చేయడమే కాకుండా, అంతకంటే ఎక్కువ లాభాన్ని కూడా ఆర్జించిపెట్టింది. రెండవ ప్రయాణం (1598–1599) పెట్టుబడిదారులకు 400% లాభాన్ని తెచ్చిపెట్టింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} ఈ ప్రయాణాల విజయం, ఈ వాణిజ్యం కోసం ఒకదానితో ఒకటి పోటీపడే అనేక కంపెనీల స్థాపనకు దారితీసింది. ఈ పోటీ కంపెనీల ప్రయోజనాలకు విఘాతం కలిగించేదిగా మారింది; ఎందుకంటే ఇది ఇండోనేషియాలోని మూల ప్రదేశాలలో మసాలా దినుసుల ధరలను పెంచే ప్రమాదాన్ని సృష్టించగా, అదే సమయంలో ఐరోపాలో వాటి ధరలను తగ్గించే పరిస్థితిని కల్పించింది.{{sfn|Boxer|1965|p=23}}{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} 1605లో, స్పెయిన్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక నౌకాదళం పంపబడింది. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని బానిసలుగా [[:en: galleys| నౌకలు నడిపే]] పనులకు పంపారు. మరుసటి ఏడాదే డచ్ వారు మళ్ళీ అక్కడికి చేరుకున్నారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో, డచ్ వారు తిరిగి... ఐబీరియా; అయితే 1621లో ఆ ఒప్పందం గడువు ముగిసినప్పుడు, వారు తిరిగి వచ్చారు. స్పానిష్ వారు [[:en: Araya Fortress| ఆర్యా ఫోర్ట్రెసు]]ను, అక్కడ ఒక సైనిక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేశారు. తర్వాతి రెండు సంవత్సరాలలో అక్కడ యుద్ధాలు జరిగాయి, ఫలితంగా డచ్ వారు అక్కడి నుండి తరిమివేయబడ్డారు. ఆ తర్వాత డచ్ వారు [[:en: Curazao| కురాజవొ]], [[:en: Bonaire|బొనైరె]], [[:en: Saint Martin (island)| సెయింటు మార్టిను]], [[:en: La Tortuga Island| లా టార్టుగా దీవి]] వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. === డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (VOC) స్థాపన (1602–1609) === {{Quote box | class = letterhead | title = | quote = "[[:en: Dutch East India Company|ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] యొక్క ప్రస్తుత ప్రతినిధులకు ఈ క్రింది విధంగా తీవ్రమైన హెచ్చరిక మరియు ఆదేశాలు జారీ చేయబడుతున్నాయి: తూర్పు ఇండీస్‌కు ప్రయాణించడానికి ఇప్పటికే సిద్ధం చేయబడిన లేదా భవిష్యత్తులో సిద్ధం చేయబడే నౌకలకు, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి మరియు వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు, వస్తువులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని కలిగించడానికి తగిన బాధ్యత మరియు ఆదేశాలు ఇవ్వాలి. తద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని గౌరవప్రదంగా కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి వృద్ధి చేసుకోగలరు; లేనిపక్షంలో, దీనిని నిర్లక్ష్యం చేయడం ద్వారా వారు తమ వ్యాపారాన్ని నిస్సందేహంగా కోల్పోతారు. ఎందుకంటే, వివిధ కంపెనీల విలీనాన్ని చేపట్టి, శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి వారికి ఒక చార్టర్ (అధికార పత్రం) మరియు అనుమతిని మంజూరు చేయడానికి 'జెంటిల్‌మెన్ స్టేట్స్ జనరల్' (States General) తీసుకున్న ప్రధాన నిర్ణయానికి ఇదే ముఖ్య కారణం." | source = – [[States General of the Netherlands#Dutch Republic|States-General]] తీర్మానం, 1 నవంబర్ 1603{{sfn|Borschberg|2013|p=39}} | width = 20% | title_bg = none | tstyle = text-align: left; | qalign = left }} వివిధ కంపెనీల మధ్య ఉన్న పోటీ కారణంగా తలెత్తిన సమస్యల ఫలితంగా, [[:en: Dutch East India Company|డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] ({{langx|nl|Verenigde Oost-Indische Compagnie}}, VOC) 1602లో స్థాపించబడింది. '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) ఈ కంపెనీకి మంజూరు చేసిన చార్టర్ ద్వారా, ప్రారంభంలో 21 సంవత్సరాల కాలానికి, [[:en: Cape of Good Hope|కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్]]కు తూర్పున మరియు [[:en: Straits of Magellan|మెగెల్లాన్ జలసంధి]]కి పడమరన ఉన్న ప్రాంతాలలో డచ్ వాణిజ్యం మరియు నౌకాయానానికి సంబంధించిన ఏకైక హక్కులను ఈ కంపెనీకి కట్టబెట్టింది. కంపెనీ డైరెక్టర్లైన "" ([[:en: Heeren XVII|హీరెను XVII]]) కు, "కోటలు మరియు దుర్గాలు" నిర్మించడానికి, ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోవడానికి, సైన్యం మరియు నౌకాదళం రెండింటినీ సమకూర్చుకోవడానికి, అలాగే రక్షణాత్మక యుద్ధాలు చేయడానికి చట్టపరమైన అధికారం కల్పించబడింది. ఈ కంపెనీ, తన ఆంగ్ల పోటీ సంస్థ అయిన 'ఇంగ్లీష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' (ఇది రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడింది) మాదిరిగానే, ఒక 'జాయింట్ స్టాక్ కంపెనీ'గా స్థాపించబడింది. VOC స్థాపించబడిన కొద్దికాలానికే, స్పానిష్ మరియు పోర్చుగీస్ నౌకలపై దాడులను సమర్థించుకునే సమస్య మరింత తీవ్రమైంది. ముఖ్యంగా, ఫిబ్రవరి 1603లో, ([[:en: Jacob van Heemskerck| జాకబ్ వాన్ హీమ్స్‌కెర్క్]] నాయకత్వంలోని మూడు VOC నౌకలు, సింగపూర్ తీరంలో పోర్చుగీస్ 'కారాక్' (పెద్ద నౌక) అయిన 'శాంటా కాటరీనా'ను స్వాధీనం చేసుకున్నప్పుడు ఈ సమస్య మరింత జఠిలమైంది. 1604లో హీమ్స్‌కెర్క్, 'శాంటా కాటరీనా' నుండి లభించిన భారీ యుద్ధపు సొత్తుతో ఆమ్‌స్టర్‌డామ్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, ఈ చర్య యొక్క చట్టబద్ధత, ప్రయోజనం మరియు నైతిక ఆమోదయోగ్యతపై డచ్ గణతంత్రంలో ఒక పెద్ద వివాదం చెలరేగింది. దీని ఫలితంగా, సెప్టెంబర్ 1604లో న్యాయకోవిదుడు ([[:en: Hugo Grotius| హ్యూగో గ్రోటియస్]]), '[[:en: De Jure Praedae Commentarius|యుద్ధపు సొత్తు మరియు బహుమతుల చట్టం వ్యాఖ్యానం]] అనే గ్రంథాన్ని రచించారు; ఇది తదనంతరం 1609లో 'స్వేచ్ఛా సముద్రం — లేదా, భారతీయ వాణిజ్యంలో డచ్ వారికి గల హక్కు' అనే పేరుతో ప్రచురించబడింది. ...''[[:en: dissertatio|సముద్రాల స్వేచ్ఛ]] లేదా, తూర్పు భారత వాణిజ్యంలో పాల్గొనే హక్కు డచ్ వారికి కలదన్న విషయం"), ఇందులో ఆ దురాక్రమణ చర్య సమర్థించబడింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=38}} ఈలోగా, 1603 నవంబర్ 1న '' ([[:en: States-General| స్టేట్స్-జనరల్]]) అప్పటికే ఒక తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. ఈ తీర్మానం VOC నౌకలకు, "శత్రువులకు నష్టం కలిగించడానికి, వారి వ్యక్తులకు, నౌకలకు మరియు సరుకులకు సాధ్యమైన అన్ని మార్గాల ద్వారా హాని తలపెట్టడానికి" అధికారాన్ని కల్పించింది; దీని ఉద్దేశం ఏమిటంటే, తద్వారా వారు "గౌరవప్రదంగా తమ వ్యాపారాన్ని కొనసాగించడమే కాకుండా, దానిని విస్తరించి మరింత వృద్ధి చేసుకోవడం". అనేక చారిత్రక అధ్యయనాల ప్రకారం, ఇది ఒక "అత్యంత కీలకమైన" పరిణామం. [[:en: Borschberg| Borschberg]] (2013) దీనిని వివరిస్తూ, ఇది "VOC విధానంలో ఒక భారీ మార్పుకు నాంది పలికిందని" మరియు "ఆసియాలో డచ్ వలస సామ్రాజ్య స్థాపనకు పునాది రాయి వేసిందని" పేర్కొన్నారు. ఎందుకంటే, ఈ తీర్మానం VOCని "యుద్ధం మరియు వలస విస్తరణకు సంబంధించిన ఒక సాధనంగా" మార్చివేసింది; ఈ సాధనం మొదట ఆసియాలోని ఐబీరియన్ శక్తులకు వ్యతిరేకంగానూ, ఆ తర్వాత కాలంలో ఆసియాలోని స్థానిక పాలకులకు మరియు రాజ్యాలకు వ్యతిరేకంగానూ ఉపయోగించబడింది. ఆసియాతో వ్యాపారం కోసం ప్రత్యామ్నాయ మార్గాల అన్వేషణలో భాగంగా, డచ్ వారు స్పానిష్-పోర్చుగీస్ వ్యాపారానికి అంతరాయం కలిగిస్తూ వచ్చారు; క్రమంగా వారి కార్యకలాపాలు సుదూరంగా ఫిలిప్పీన్స్ వరకు విస్తరించాయి. డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలోని సముద్ర వాణిజ్యం మీద ఆధిపత్యం సాధించడానికి ప్రయత్నించారు; ఈ లక్ష్య సాధనలో వారు ఎంత దూరమైనా వెళ్ళడానికి సిద్ధపడ్డారు—మరి ఇతర దేశాలు, శక్తులు కేవలం సముద్రపు దొంగల చర్యలుగానే పరిగణించిన పనులకు పాల్పడటానికి కూడా వారు వెనుకాడలేదు. 1608–1610 సంవత్సరాల మధ్య [[:en: Twelve Years' Truce| పన్నెండేళ్ల సంధి]]కి సంబంధించిన చర్చలు మరియు దాని అమలు సమయంలో, డచ్ వారు ఆగ్నేయాసియాలో వాణిజ్యపరంగానూ, వ్యూహాత్మకంగానూ అత్యంత కీలకమైన స్థానాలన్నింటినీ తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకోవడానికి ప్రయత్నించారు. ఈ క్రమంలో, 'ముందు వరుస ప్రాంతాలు'గా పిలువబడే మలయ్ ద్వీపకల్పం (ముఖ్యంగా జోహారు), సుమత్రా, బాండా దీవులు, మొలుక్కాసు, టిమోరు, దక్షిణ [[భారత ఉపఖండం|భారతదేశం]] వంటి ప్రాంతాలలోని స్థానిక రాజులు, రాజ్యాలతో వీలైనన్ని ఎక్కువ ఒప్పందాలను కుదుర్చుకోవడానికి VOC సంస్థ అత్యంత వేగంగా చర్యలు చేపట్టింది.{{sfn|Borschberg|2013|p=41–42}} === బాండా దీవుల డచ్ ఆక్రమణ (1609–1621) === [[File:Kaart van de Banda-eilanden, 1599, RP-P-OB-75.391.jpg|300px|thumb|బాండా దీవుల డచ్ పటం, సుమారు 1599 నాటిది. 1599–1619]] ===ఐబీరియన్–డచ్ సంఘర్షణలు (1661 వరకు) === [[File:Victor Meirelles - 'Battle of Guararapes', 1879, oil on canvas, Museu Nacional de Belas Artes, Rio de Janeiro 2.jpg|thumb|[[:en: Second Battle of Guararapes|గువారారాపెస్ యుద్ధం]]లో పోర్చుగీస్ సాధించిన విజయం, బ్రెజిల్‌లో డచ్ ఉనికికి ముగింపు పలికింది.]] [[File:DutchPortugueseWar1661.png|thumb|1661లో 'హేగ్ ఒప్పందం' ద్వారా యుద్ధ పరిష్కారం కుదిరిన సమయానికి డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వలస సామ్రాజ్యాల విస్తరణ]] పోర్చుగల్ యొక్క సుదూర [[:en: Portuguese Empire#Southeast Asia and the spice trade|వాణిజ్య నెట్‌వర్క్]]లో అధిక భాగంపై డచ్ వారు దాడులు చేశారు. ఆసియా మరియు దాని పరిసర ప్రాంతాలలో విస్తరించి ఉన్న ఈ నెట్‌వర్క్‌లో [[శ్రీలంక|సిలోన్]] (ఆధునిక [[Sri Lanka]]), మరియు [[:en: History of Goa#Decline|గోవా]] వంటి ప్రాంతాలు ఉన్నాయి. అంతేకాకుండా, [[:en: Nanban trade|జపాన్]], [[:en: Portuguese Empire#Age of Discovery (1415–1542)|ఆఫ్రికా]] (ముఖ్యంగా [[:en: Elmina Castle#Control by other European nations|మినా]]), [[:en: South America|దక్షిణ అమెరికా]]లలో పోర్చుగల్‌కు ఉన్న [[:en: Portuguese Empire#Iberian Union and rivalry with the Protestant Powers (1580–1663)|వాణిజ్య ప్రయోజనాలపై]] కూడా వారు దాడులు చేశారు. పోర్చుగీస్ వారు సిలోన్ దీవి మొత్తాన్ని ఎప్పుడూ తమ ఆధీనంలోకి తీసుకోలేకపోయినప్పటికీ, డచ్ వారు యుద్ధం నిమిత్తం రాకముందు వరకు, ఆ దీవిలోని [[:en: Portuguese Ceylon|తీరప్రాంతాలను]] గణనీయమైన కాలం పాటు తమ నియంత్రణలో ఉంచుకోగలిగారు. పోర్చుగల్ యొక్క దక్షిణ అమెరికా వలస ప్రాంతమైన [[:en: Colonial Brazil|బ్రెజిల్]]ను, యునైటెడ్ ప్రావిన్సెస్ పాక్షికంగా ఆక్రమించుకుంది. 1621లో [[:en: Dutch West India Company|డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ]] (WIC) స్థాపించబడింది. దీనికి, తన తూర్పు ఇండియా అనుబంధ సంస్థ నియంత్రణలో లేని ప్రపంచంలోని ఇతర ప్రాంతాలైన అట్లాంటిక్ మహాసముద్రం, అమెరికా ఖండాలు మరియు ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీర ప్రాంతాలపై 25 ఏళ్ల పాటు ఏకఛత్రాధిపత్యం ([[:en: monopoly| monopoly]]) కల్పించబడింది.<ref name=autogenerated3>Rogozinski (2000), p.62.</ref> అలాగే, 1604లో [[:en: Naresuan|నరేసువాన్]] మహారాజు పాలనలో, ఆధునిక [[:en: Thailand|థాయిలాండ్]]లోని అయుతయలో డచ్ వారు ఒక వాణిజ్య కేంద్రాన్ని కూడా ఏర్పాటు చేశారు. 17వ శతాబ్దంలో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ (WIC) "గ్రాండ్ డిజైను" ప్రకారం, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీస్ వలస రాజ్యాలపై దాడి చేసి, అక్కడి చెరకు తోటలను మరియు తమ శ్రమను తిరిగి సమకూర్చుకోవడానికి అవసరమైన బానిస ఓడరేవులను స్వాధీనం చేసుకోవడం ద్వారా అంతర్జాతీయ చక్కెర వాణిజ్యాన్ని తమ గుప్పిట్లోకి తీసుకోవాలని ప్రయత్నించింది. స్పెయిన్‌తో ఉన్న ఐబీరియన్ యూనియన్ కారణంగా, వారి దృష్టి ఇతర విషయాలపై కేంద్రీకృతమై ఉండటంతో పోర్చుగీసు వారు బలహీనపడినప్పటికీ, మటాంజాస్ బే యుద్ధం WICకి విజయవంతమైన ఆపరేషన్‌కు అవసరమైన నిధులను అందించేలోపు జరిగిన తొలి దాడిని తిప్పికొట్టగలిగారు. జాన్ మారిస్, నసావు-సీగెన్ యువరాజు జోహాన్ మారిట్సు "న్యూ హాలండు"కు గవర్నర్‌గా నియమించబడి, జనవరి 1637లో రెసిఫేలో అడుగుపెట్టారు. వరుస విజయవంతమైన దండయాత్రలలో, అతను డచ్ ఆక్రమణలను దక్షిణాన ఉన్న సెర్గిపే నుండి ఉత్తరాన ఉన్న మరాన్హావో వరకు క్రమంగా విస్తరించాడు. WIC ఆఫ్రికా పశ్చిమ తీరంలో ఉన్న గోరీ, ఎల్మినా కోట, సెయింట్ థామస్ మరియు లువాండాలను జయించడంలో కూడా విజయం సాధించింది. ఈ రెండు ప్రాంతాలు పోర్చుగీస్ మరియు స్పానిషు వాణిజ్య మార్గాలను దోచుకునే డచ్ ప్రైవేటీర్లకు స్థావరాలుగా కూడా ఉపయోగపడ్డాయి. 1640లో ఐబీరియన్ యూనియన్ రద్దు మరియు 1643లో మారిట్స్‌ను వెనక్కి పిలిపించడం, బ్రెజిలియన్ వలసదారులలో అధిక సంఖ్యలో ఉన్న పోర్చుగీస్ వలసవాదుల నుండి ప్రతిఘటనను పెంచింది. 1650వ దశకంలో డచ్ వారు చివరకు ఓడిపోయారు, కానీ 1661 హేగ్ ఒప్పందంలో బ్రెజిలు‌ తమ హక్కులను వదులుకున్నందుకు బదులుగా 4 మిలియన్ రైసు (63 మెట్రికు టన్నుల బంగారం) పొందగలిగారు. === ఆసియాలో డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch and Portuguese in Asia c 1665.png|thumb|upright=1.15|right|Primary Dutch and Portuguese settlements in Asia, c. 1665 నాటికి, జకార్తా మరియు దేశిమా మినహా, మిగిలిన వాటన్నింటినీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ పోర్చుగల్ నుండి స్వాధీనం చేసుకుంది.{{sfn|Boxer|1965|p=24}}]] 2వ ఫిలిపు ఆధీనంలోని ప్రాంతాలకు మరియు ఇతర దేశాలకు మధ్య జరిగిన యుద్ధం పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యం క్షీణించడానికి దారితీసింది—ఉదాహరణకు 1622లో ఇంగ్లాండ్‌కు [[:en: Anglo-Persian capture of Ormuz|ఆర్ముజు కోటను కోల్పోవడం]] వంటి సంఘటనలు ఇందుకు నిదర్శనం; అయితే, ఈ పరిణామాల వల్ల ప్రధానంగా లబ్ధి పొందింది మాత్రం డచ్ సామ్రాజ్యమే. ఆ సమయంలో పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యంలో భాగంగా ఉన్న తీరప్రాంత కోటల శ్రేణిని ఒక్కొక్కటిగా తమ ఆధీనంలోకి తెచ్చుకునే ప్రయత్నాలను VOC (డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ) వెంటనే ప్రారంభించింది. ఈ స్థావరాలు ఒకదానికొకటి దూరంగా, ఏకాకిగా ఉండేవి; శత్రువుల దాడి జరిగినప్పుడు వాటికి అదనపు బలగాలను పంపడం కష్టంగా ఉండేది, పైగా వాటిని ఒక్కొక్కటిగా సులభంగా ఆక్రమించుకునే అవకాశం ఉండేది. అయినప్పటికీ, ఈ స్థావరాలను స్వాధీనం చేసుకునే ప్రయత్నాల్లో డచ్ వారికి మిశ్రమ ఫలితాలు మాత్రమే లభించాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=23}} 1605లో పోర్చుగీస్ వారి నుండి [[:en: Ambon Island|Amboina]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. అయితే, తర్వాతి సంవత్సరం [[:en: Malacca| Malacca]]పై చేసిన దాడి మాత్రం, ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో అనుకూలమైన రుతుపవన గాలుల ప్రవాహానికి అనుగుణంగా ఉండే ఒక వ్యూహాత్మక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసుకోవాలనే లక్ష్యాన్ని సాధించడంలో స్వల్ప తేడాతో విఫలమైంది.{{sfn|Boxer|1965|p=189}} డచ్ వారు తాము వెతుకుతున్న స్థావరాన్ని [[:en: Jakarta| Jakarta]]లో కనుగొన్నారు; దీనిని 1619లో [[:en: Jan Pieterszoon Coen| Jan Pieterszoon Coen]] జయించాడు. ఆ తర్వాత దీనికి డచ్ వారి పూర్వీకులుగా భావించే 'Batavians' పేరు మీద [[:en: Batavia, Dutch East Indies|Batavia]] అని పేరు మార్చారు, ఇదే తర్వాతి కాలంలో [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]] రాజధానిగా అవతరించింది. ఇంతలో, ఆసియాలోని తమ స్థావరాల నుండి పోర్చుగీసు వారిని పూర్తిగా వెళ్లగొట్టే ప్రయత్నాలను డచ్ వారు కొనసాగించారు. [[:en: Malacca| Malacca]] [[:en: Battle of Malacca (1641)|చివరకు 1641లో (రెండోసారి దాడి చేసిన తర్వాత) డచ్ వారికి వశమైంది]]; ఆ తర్వాత 1656లో [[:en: Colombo| Colombo]], 1658లో [[:en: Sri Lanka|Ceylon]], 1662లో [[:en: Nagapattinam| Nagapattinam]], అలాగే 1662లోనే [[:en: Kodungallur|Cranganore]] మరియు [[:en: Kochi|Cochin]] కూడా డచ్ వారి ఆధీనంలోకి వచ్చాయి.{{sfn|Boxer|1965|p=24}} తూర్పున పోర్చుగీస్ సామ్రాజ్యానికి రాజధానిగా ఉన్న [[:en: Goa|గోవా]]పై, 1603, 1610లలో డచ్ వారు చేసిన దాడులు విఫలమయ్యాయి. పోర్చుగల్ వారు లాభదాయకమైన [[:en: Nanban trade|చైనా-జపాన్ వాణిజ్యాన్ని]] ఏకస్వామ్యంగా నిర్వహించిన [[:en: Portuguese Macau|మకావు]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి డచ్ వారు నాలుగు సార్లు ప్రయత్నించి విఫలమైనప్పటికీ,<ref>Shipp, p.22.</ref> కాథలిక్ పోర్చుగీసు వారి ఉద్దేశాలపై [[:en: Tokugawa shogunate|టోకుగావా షోగునేట్]]కు అనుమానాలు పెరగడంతో, 1639లో వారిని దేశం నుండి బహిష్కరించారు. తదనంతరం అమలులోకి వచ్చిన [[:en: Sakoku|''సకోకు'' విధానం]] కింద, 1639 నుండి 1854 వరకు (215 సంవత్సరాలు), జపాన్‌లో కార్యకలాపాలు నిర్వహించడానికి అనుమతి పొందిన ఏకైక ఐరోపా శక్తిగా డచ్ వారు నిలిచారు; 1639లో వారి కార్యకలాపాలు [[:en: Hirado, Nagasaki|హిరాడో]]కు మాత్రమే పరిమితం కాగా, 1641 నుండి [[:en: Dejima|డెజిమా]]కు మార్చబడ్డాయి. 17వ శతాబ్దం మధ్యలో, డచ్ వారు పశ్చిమ ఆస్ట్రేలియా తీరప్రాంతాలను కూడా అన్వేషించి, [[:en: List of place names of Dutch origin in Australia|అనేక ప్రదేశాలకు పేర్లు పెట్టారు]]. [[:en: Ming dynasty|మింగ్ చైనా]]ను డచ్ వాణిజ్యానికి తెరవాలని డచ్ వారు సైనిక బలాన్ని ఉపయోగించి ప్రయత్నించారు, కానీ 1623 నుండి 1624 వరకు [[:en: Sino-Dutch conflicts|పెంగ్హు దీవుల ఆధిపత్యం కోసం జరిగిన యుద్ధం]]లో చైనీయులు డచ్ వారిని ఓడించారు; దీనితో VOC సంస్థ [[:en: Penghu|పెంగ్హు]]ను వదిలి తైవాన్‌కు తరలిపోక తప్పలేదు. ఆ తర్వాత, 1633లో జరిగిన [[:en: Battle of Liaoluo Bay|లియావోలు బే యుద్ధం]]లో కూడా చైనీయులు డచ్ వారిని మరోసారి ఓడించారు.<ref>{{cite journal|last1=Blussé|first1=Leonard|title=Pioneers or cattle for the slaughterhouse? A rejoinder to A.R.T. కెమాసాంగ్|జర్నల్=బిజ్‌డ్రాజెన్ టోట్ డి తాల్-, ల్యాండ్-ఎన్ వోల్కెన్‌కుండే|తేదీ=1 జనవరి 1989|వాల్యూమ్=145|ఇష్యూ=2|పేజీ=357|doi=10.1163/22134379-90003260|s27cid=275 |doi-access=free}}</ref>{{sfnp|Wills|2010|p=71}}<ref>[https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA362 కుక్ 2007] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093659/https://books.google.com/books?id=aNBWudWBOsQC&pg=PA36 2&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CFsQ6AEwCQ#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |తేదీ=23 నవంబర్ 2022 }}, పేజి. 362.</ref><ref>[https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&dq=1633+zheng+dutch&pg=PA122 Li (李) 2006] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221123093650/https://books.google.com/books?id=TV6f2XWG6t4C&pg=PA122&dq=1633+zheng+dutch&hl=en&sa=X&ei=w6y7UteUHsjlsASdwYLYCQ&ved=0CC8Q6wEwAA#v=onepage&q=1633%20zheng%20dutch&f=false |date=23 November 2022 }}, p. 122.</ref> [[:en: Spice Islands| మసాలా దినుసుల దీవులకు]]) పంపిన డచ్ వారి రెండవ నౌకాదళానికి చెందిన మూడు నౌకలు, 1598లో ఒక తుఫాను కారణంగా దారి తప్పి ఈ ద్వీపానికి చేరుకున్న కొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత, 1638లో డచ్ వారు [[మారిషస్]]ను వలసప్రాంతంగా మార్చుకున్నారు. నెదర్లాండ్సు [[:en: Stadtholder|స్టాడ్‌హోల్డర్]] అయిన యువరాజు [[:en: Maurice of Nassau, Prince of Orange|Maurice of Nassau]] గౌరవార్థం వారు ఈ ద్వీపానికి ఆ పేరు పెట్టారు. డచ్ వారు అక్కడి వాతావరణం తమకు అనుకూలంగా లేదని భావించి, మరికొన్ని దశాబ్దాల తర్వాత ఆ ద్వీపాన్ని విడిచిపెట్టారు.డచ్ వారు [[:en: Taiwan|తైవాన్]] దక్షిణ భాగంలోని Tayouan (ప్రస్తుత [[:en: Anping District|Anping]]) వద్ద ఒక [[:en: colony|వలసప్రాంతాన్ని]] స్థాపించారు; ఆ సమయంలో తైవాన్ ద్వీపం ఎక్కువగా పోర్చుగీసు వ్యాపారుల ఆధిపత్యంలో ఉండి, [[:en: Formosa|ఫార్మోసా]]గా పిలువబడేది. అంతేకాకుండా, 1642లో డచ్ వారు ఉత్తర ఫార్మోసాను స్పానిష్ వారి నుండి బలవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. === అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం === [[File:Dutch Conquests Brazil Caribbean.png|thumb|upright=0.9|left|[[వెస్ట్ ఇండీస్]], [[బ్రెజిల్]]లో డచ్ విజయాలు{{efn|బాక్సర్ (1965), పే.101 నుండి పునరుత్పత్తి చేయబడింది.}}]] అమెరికా ఖండాల డచ్ వలసవాదం అనేక మిశ్రమ ఫలితాలతో ప్రారంభమైంది. అట్లాంటిక్‌లో, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ [[చక్కెర]] మరియు బానిస వ్యాపారం మీద పోర్చుగల్ పట్టును తెంచుకోవడంపై, మరియు స్వదేశానికి తిరిగి వస్తున్న స్పానిష్ నిధి నౌకాదళాలపై అవకాశవాద దాడులపై దృష్టి సారించింది. 1605లో సముద్రపు దొంగతనాన్ని నియంత్రించడానికి కాడిజ్ నుండి కరేబియన్ సముద్రానికి ఒక స్పానిష్ నౌకాదళాన్ని పంపారు. వారు డజనుకు పైగా డచ్ నౌకలను స్వాధీనం చేసుకుని, వాటి సిబ్బందిని గ్యాలీలకు పంపారు. మరుసటి సంవత్సరం డచ్ వారు తిరిగి వచ్చారు. పన్నెండేళ్ల సంధి కాలంలో డచ్ వారు ఐబీరియాకు తరలివెళ్లారు. ఏప్రిల్ 9, 1621న, సంధి గడువు ముగియడంతో ఎనభై ఏళ్ల యుద్ధం తిరిగి ప్రారంభమైంది. జూన్ 3, 1621న, అట్లాంటిక్ బానిస వ్యాపారంలో డచ్ వారి భాగస్వామ్యం, బ్రెజిల్, కరేబియన్ మరియు ఉత్తర అమెరికాపై అధికార పరిధితో డచ్ వెస్ట్ ఇండీసులో వాణిజ్య గుత్తాధిపత్యం కోసం WICకి ఒక చార్టరు మంజూరు చేయబడింది. డచ్ వారు కరేబియన్‌కు తిరిగి వచ్చినప్పుడు, స్పానిష్ వారు అరాయా కోటను మరియు సైనిక స్థావరాన్ని స్థాపించారు. తరువాతి రెండేళ్లలో యుద్ధాలు జరిగాయి మరియు డచ్ వారిని తరిమివేశారు. అప్పుడు డచ్ వారు బోనైర్, సెయింట్ మార్టిన్ (ద్వీపం), లా టోర్టుగా ద్వీపం వంటి ప్రదేశాలకు తరలివెళ్లారు. <ref>టేలర్ (2001), పే.62.</ref> బ్రెజిల్ యొక్క ఈశాన్య తీరంలో ఉన్న బహియా 1624లో స్వాధీనం చేసుకోబడింది, కానీ ఒక సంవత్సరం మాత్రమే వారి ఆధీనంలో ఉంది. ఆ తర్వాత స్పానిష్-పోర్చుగీస్ సంయుక్త దండయాత్ర ద్వారా అది తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోబడింది.,<ref>టేలర్ (2001), పే.63.</ref>{{sfn|బాక్సర్|1965|పే.26}} 1630లో, డచ్ వారు పోర్చుగీస్ చక్కెర స్థావరమైన పెర్నాంబుకోను ఆక్రమించారు మరియు తరువాతి కొన్ని సంవత్సరాలలో, దాని చుట్టూ ఉన్న చక్కెర తోటలను కలుపుకుంటూ ముందుకు సాగారు. తోటలకు అవసరమైన మానవశక్తిని సరఫరా చేయడానికి, 1637లో బ్రెజిల్ నుండి పోర్చుగీసు బానిస వ్యాపార కేంద్రమైన ఎల్మినాను స్వాధీనం చేసుకోవడానికి ఎల్మినా యుద్ధం (1637) అనే విజయవంతమైన దండయాత్ర ప్రారంభించబడింది, మరియు 1641లో అంగోలాలోని పోర్చుగీసు స్థావరాలను లువాండా స్వాధీనంతో విజయవంతంగా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1642లో, డచ్ వారు ఆఫ్రికాలోని పోర్చుగీసు వారి ఆధీనంలో ఉన్న ఆక్సిమ్‌ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు. 1650 నాటికి, వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ చక్కెర మరియు బానిస వ్యాపారాలు రెండింటి మీద గట్టి పట్టు సాధించింది, మరియు ఆ దీవులలోని ఉప్పు మడులకు ప్రవేశాన్ని సురక్షితం చేసుకోవడానికి కరేబియన్ దీవులైన సింటు మార్టెను, కురాకో, [[అరూబా]], బొనైరులను ఆక్రమించింది.<ref>టేలర్ (2001), పే.65.</ref> ఆసియాలో వలె కాకుండా, బ్రెజిల్ మరియు ఆఫ్రికాలో పోర్చుగీసు వారికి వ్యతిరేకంగా డచ్ వారి విజయాలు స్వల్పకాలికమైనవి. సంవత్సరాల తరబడి జరిగిన స్థిరనివాసం వల్ల, పెద్ద సంఖ్యలో పోర్చుగీస్ సమాజాలు డచ్ వారి పాలనలో ఉండిపోయాయి. డచ్ వారు స్వభావరీత్యా వలసవాదుల కన్నా వ్యాపారులు.{{sfn|Boxer|1965|p=120}} 1645లో, పెర్నాంబుకోలోని పోర్చుగీసు సమాజం తమ డచ్ పాలకులకు వ్యతిరేకంగా తిరుగుబాటు చేసింది,{{sfn|Boxer|1965|p=26}} మరియు 1654 నాటికి, డచ్ వారు బ్రెజిల్ నుండి తరిమివేయబడ్డారు.<ref>[http://www.s4ulanguages.com/21.html డచ్ బ్రెజిల్ లొంగిపోవడానికి సంబంధించిన వ్రాతప్రతి యొక్క నకలు] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100715080833/http://www.s4ulanguages.com/21.html |date=15 July 2010 }}:''Cort, Bondigh ende Waerachtigh Verhael Wan't schandelyck over-geven ende verlaten </ref> మధ్యకాలంలో, అంగోలాలోని లువాండాను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకోవడానికి బ్రెజిల్ నుండి ఒక పోర్చుగీస్ దండయాత్ర పంపబడింది, వారు 1648 నాటికి డచ్ వారిని తరిమివేశారు. ఉత్తర అమెరికా ఈశాన్య తీరంలో, హడ్సన్ నది ఒడ్డున ఉన్న అల్బనీ (న్యూయార్కు) వద్ద గల ఫోర్ట్ ఆరెంజ్ వద్ద, 'కంపెనీ ఆఫ్ న్యూ నెదర్లాండు' (1614–1618) స్థాపించిన ఒక స్థావరాన్ని 'వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ' తన ఆధీనంలోకి తీసుకుంది. వాస్తవానికి ఈ స్థావరం, 1614లో స్థాపించబడిన ఫోర్టు నాసా నుండి ఇక్కడికి తరలించబడింది. 1609లో హెన్రీ హడ్సన్ చేసిన సముద్రయానం నాటి నుండి, డచ్ వారు ([[:en: fur trade|ఉన్ని వ్యాపారం]]) నిమిత్తం ప్రతి ఏటా హడ్సన్ నదికి నౌకలను పంపుతూ వచ్చారు. అల్బనీ వద్ద తమ స్థావరం యొక్క అస్థిర స్థితిని, సమీపంలో ఉన్న ఆంగ్లేయులు, ఫ్రెంచ్ వారి నుండి రక్షించుకోవడానికి, ఆ కంపెనీ 1625లో హడ్సన్ నది ముఖద్వారం వద్ద 'న్యూ ఆమ్‌స్టర్‌డామ్' అనే కోట నగరానికి పునాది వేసింది; అంతేకాక, లాంగ్ ఐలాండ్ మరియు న్యూ జెర్సీ వంటి చుట్టుపక్కల ప్రాంతాలలో జనావాసాలను ఏర్పరచుకోవడాన్ని అది ప్రోత్సహించింది. బొచ్చు వ్యాపారంలో భారీ ఎత్తున అక్రమ ప్రైవేటు వ్యాపారం జరగడం వల్ల, ఆ వ్యాపారంపై గుత్తాధిపత్యం సాధించడం కంపెనీకి అసాధ్యమని చివరికి తేలింది; తత్ఫలితంగా, 'న్యూ నెదర్లాండ్' స్థావరం లాభదాయకం కాకుండా పోయింది. 1655లో, డచ్ గవర్నర్ పీటర్ స్టూయ్‌వెసెంట్ ఆదేశాల మేరకు నౌకలు, సైనికులను పంపి, హడ్సన్ నదికి సమీపంలో డెలావేర్ నది ఒడ్డున ఉన్న 'న్యూ స్వీడన్' అనే వలస ప్రాంతాన్ని బలవంతంగా 'న్యూ నెదర్లాండ్'లో విలీనం చేసుకున్నారు. తన ఆవిర్భావం నుండే, డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ—తనకు రెండేళ్ల ముందే స్థాపించబడిన తన పోటీ సంస్థ అయిన 'ఆంగ్ల ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ'తో—ప్రాచ్య దేశాలలో ఒకే రకమైన వస్తువులు మరియు మార్కెట్ల కోసం తీవ్రంగా పోటీ పడుతూ వచ్చింది. 1619లో, ఈ పోటీతత్వం 'అంబోయ్నా మారణకాండ'కు దారితీసింది; ఈ ఘటనలో, డచ్ కంపెనీ ప్రతినిధులు పలువురు ఆంగ్ల కంపెనీ ఉద్యోగులను మట్టుబెట్టారు. ఈ సంఘటన అనేక దశాబ్దాల పాటు ఆంగ్లేయులలో ఆగ్రహానికి మూలంగా నిలిచింది; వాస్తవానికి, 1660లలో జరిగిన రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం నాటికి కూడా ఇది ఒక [[:en: cause célèbre|ప్రధాన వివాదాంశంగా]] ఉపయోగించబడింది. అయినప్పటికీ, 1620ల చివరలో ఆంగ్ల కంపెనీ తన దృష్టిని ఇండోనేషియా నుండి భారతదేశం వైపుకు మళ్ళించింది.<ref name=autogenerated2 /> 1643లో డచ్ వెస్టు ఇండియా కంపెనీ [[:en: Dutch occupation of Valdivia|దక్షిణ చిలీలోని]] [[:en: Valdivia| Valdivia]] వద్ద ఉన్న స్పానిష్ స్థావరం శిథిలాలపై [[:en: Dutch occupation of Valdivia|ఒక స్థావరాన్ని ఏర్పాటు చేసింది]]. ఈ యాత్ర యొక్క ముఖ్య ఉద్దేశం అమెరికా పశ్చిమ తీరంలో ఒక పట్టు సాధించడం—ఆ ప్రాంతం దాదాపు పూర్తిగా స్పెయిన్ నియంత్రణలో ఉండేది (ఆ సమయంలో [[పసిఫిక్ మహాసముద్రం]]—కనీసం ఫిలిప్పీన్స్‌కు తూర్పున ఉన్న దానిలో ఎక్కువ భాగం—దాదాపు ఒక "స్పానిష్ సరస్సు"లా ఉండేది)<ref name=lytle>{{Citation | last = Lytle Schurz | first = William | title = The Spanish Lake | journal = The Hispanic American Historical Review | volume = 5 | issue = 2 | year = 1922 | pages = 181–94 | jstor = 2506024 | doi=10.2307/2506024}}</ref>—మరియు సమీపంలోని గనుల నుండి బంగారాన్ని వెలికితీయడం. సహకరించని స్థానిక ప్రజలు—ఎవరైతే [[:en: Destruction of the Seven Cities|1604లో స్పానిషు వారిని వాల్డివియా నుండి వెళ్ళగొట్టేలా చేశారో]]—కొన్ని నెలల ఆక్రమణ తర్వాత ఈ యాత్ర బృందం కూడా అక్కడి నుండి నిష్క్రమించేలా చేయడంలో కీలక పాత్ర పోషించారు. ఈ ఆక్రమణే స్పానిష్ వారు తిరిగి Valdiviaకు రావడానికి మరియు వలస అమెరికాలోనే [[:en: Valdivian fort system|అతిపెద్ద రక్షణ సముదాయాలలో ఒకదానిని]] నిర్మించడానికి దారితీసింది.<ref>{{cite book |last=Lane |first=Kris E. |title=Pillaging the Empire: Piracy in the Americas 1500–1750 |url=https://books.google.com/books?id=bRgFqADzOLkC&q=Brouwer |year=1998 |publisher=M.E. Sharpe |location=Armonk, N.Y. |isbn=978-0-76560-256-5|page=90}}</ref><ref name=Kock>{{cite web|first=Robbert|last=Kock|url=http://www.colonialvoyage.com/dutchchile.html|title=చిలీలో డచ్ వారు|publisher=Colonial Voyage.com|access-date=23 అక్టోబర్ 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20160229232448/http://www.colonialvoyage.com/dutch-chile/|archive-date=29 ఫిబ్రవరి 2016|url-status=dead}}</ref> === దక్షిణ ఆఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన === 17వ శతాబ్దం మధ్య నాటికి, సుగంధ ద్రవ్యాలు మరియు పట్టు వాణిజ్యంలో పోర్చుగల్‌ను అధిగమించి డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ ఆధిపత్య శక్తిగా అవతరించింది. 1652లో, ఐరోపా మరియు ఆసియా మధ్య ప్రయాణించే తమ నౌకలకు ఆహార సామాగ్రిని సమకూర్చే కేంద్రంగా, దక్షిణ ఆఫ్రికా తీరంలోని కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోపు వద్ద ఒక వలస కేంద్రాన్ని (కాలనీని) స్థాపించింది.<ref>Taylor (2001), p.250.</ref> ఆ మార్గంలో వెళ్లే నౌకలకు అవసరమైన ఆహారాన్ని ఉత్పత్తి చేసి అందించేందుకు అంగీకరించిన వలసదారులకు, ఉదారమైన భూ మంజూరులు మరియు పన్ను మినహాయింపు హోదాను కల్పించడంతో, కేప్ ప్రాంతంలోకి డచ్ వలసల ప్రవాహం వేగంగా పెరిగింది.<ref name=Hunt2>{{cite book |last=Hunt|first=John|editor-last=Campbell|editor-first=Heather-Ann|title=Dutch South Africa: Early Settlers at the Cape, 1652–1708|date=2005 |pages=13–35|publisher=University of Pennsylvania Press|location=Philadelphia|isbn=978-1904744955}}</ref><ref name=Lucas>{{cite book |last=Lucas |first=Gavin|title=An Archaeology of Colonial Identity: Power and Material Culture in the Dwars Valley, South Africa |date=2004 |pages=29–33|publisher=Springer, Publishers|location=New York|isbn=978-0306485381}}</ref> స్థానిక డచ్ శ్రామిక శక్తిని బలోపేతం చేసే ఉద్దేశంతో, కేప్ అధికారులు ఇతర దేశాలకు చెందిన ఐరోపా వాసులను—ముఖ్యంగా జర్మన్లు, ఫ్రెంచి [[:en: Huguenot|హగ్యునాట్]]లను—అలాగే ఈస్ట్ ఇండీస్ నుండి వేలాది మంది బానిసలను కూడా ఆ ప్రాంతానికి రప్పించారు.<ref name=Hunt2/><ref name="Britannica1933">Entry: Cape Colony. ''Encyclopædia Britannica Volume 4 Part 2: Brain to Casting''. Encyclopædia Britannica, Inc. 1933. జేమ్స్ లూయిస్ గార్విన్, సంపాదకుడు.</ref> అయినప్పటికీ, వివిధ జాతి సమూహాల మధ్య పరస్పర వివాహాలు మరియు డచ్ భాషను అందరూ స్వీకరించడం వల్ల కొంతమేర సాంస్కృతిక సమ్మేళనం జరిగింది; అయితే, సమాజ మరియు జాతిపరమైన ప్రాతిపదికన విభేదాలు తలెత్తే అవకాశాలే ఎక్కువగా ఉండేవి.<ref name=NHOSA>{{cite book|last1=Mbenga|first1=Bernard|last2=Giliomee|first2=Hermann|title=New History of South Africa|date=2007|pages=59–60|publisher=Tafelburg, Publishers|location=Cape Town|isbn=978-0624043591}}</ref> కేప్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ వద్ద ఉన్న డచ్ వలస ప్రాంతం తన ప్రారంభ స్థావరాన్ని దాటి విస్తరించింది, మరియు 1778లో దీని సరిహద్దులు అధికారికంగా ఏకీకృతం చేయబడి, సమగ్రమైన డచ్ కేప్ వలస ప్రాంతంగా రూపుదిద్దుకుంది.<ref name=Stapleton>{{cite book|last=Stapleton|first=Thomas|title=A Military History of South Africa: From the Dutch-Khoi Wars to the End of Apartheid |date=2010|pages=4–7|publisher=ABC-CLIO, LLC|location=Santa Barbara|isbn=978-0313365898}}</ref> ఆ సమయంలో, డచ్ వారు కేప్ ప్రాంతంలోని స్థానిక [[:en: Khoisan|ఖోయిసను]], [[:en: San people|శాన్]] ప్రజలను అణచివేసి, వారి సంప్రదాయ భూభాగాలను ఆక్రమించుకున్నారు.<ref name=Stapleton/> డచ్ సైనిక దళాలు తూర్పు దిశగా సాగించిన విస్తరణ యాత్రలు, పడమర దిశగా విస్తరిస్తున్న [[:en: Xhosa people|హోసా]] ప్రజలను ఎదుర్కొన్నప్పుడు నిలిచిపోయాయి.<ref name=Stapleton/> సుదీర్ఘమైన వివాదంలో చిక్కుకోకుండా ఉండే ఉద్దేశంతో, డచ్ ప్రభుత్వం మరియు హోసా నాయకులు తమతమ నియంత్రణ ప్రాంతాలను అధికారికంగా విభజించుకోవాలని, అలాగే ఒకరి సరిహద్దులను మరొకరు అతిక్రమించకూడదని అంగీకరించారు.<ref name=Stapleton/> అయితే, డచ్ వారు తమ సొంత వలసదారులను నియంత్రించడంలో విఫలమయ్యారు; ఆ వలసదారులు ఆ ఒప్పందాన్ని ధిక్కరించి Xhosa భూభాగంలోకి ప్రవేశించారు. ఇది దక్షిణ ఆఫ్రికా చరిత్రలోనే అత్యంత సుదీర్ఘమైన వలస పాలన సంబంధిత సంఘర్షణలలో ఒకటైన [[:en: Xhosa Wars|హోసా యుద్ధాలకు]] దారితీసింది.<ref name=Stapleton/> === గ్రేట్ బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్‌లతో వైరం (1652–1795) === 1651లో, ఇంగ్లీష్ పార్లమెంటు మొట్టమొదటి '([[:en: Navigation Act| నావిగేషన్ చట్టం']])ను ఆమోదించింది. ఈ చట్టం ఇంగ్లాండు, దాని కరేబియన్ వలసల మధ్య జరిగే లాభదాయక వాణిజ్యం నుండి డచ్ నౌకలను మినహాయించింది. దీని ఫలితంగా మరుసటి ఏడాదే ఇరు దేశాల మధ్య ప్రత్యక్ష ఘర్షణలు చెలరేగాయి; ఇదే మూడు 'ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాల'లో మొదటిది. ఈ యుద్ధాలు రెండు దశాబ్దాల పాటు అడపాదడపా కొనసాగుతూ, డచ్ నావికా శక్తిని క్రమంగా క్షీణింపజేసి, అంతిమంగా ఇంగ్లాండ్‌కు ప్రయోజనం చేకూర్చాయి.<ref>McEvedy (1988), p.46.</ref><ref>Taylor (2001), p.259</ref> 1661లో, చైనాలో 'మింగ్' వంశం నుండి 'క్వింగ్' వంశానికి అధికారం మారుతున్న పరిణామాల మధ్య, మింగ్ సేనాధిపతి అయిన 'కోక్సింగా' ఒక నౌకాదళాన్ని నడిపించుకుంటూ ఫార్మోసాపై దండయాత్ర చేశాడు. గవర్నర్ 'ఫ్రెడరిక్ కోయెట్' నాయకత్వంలోని డచ్ రక్షణ దళం, తొమ్మిది నెలల పాటు శత్రువులను సమర్థవంతంగా ఎదుర్కొని నిలబడింది. అయితే, జావా నుండి వచ్చిన డచ్ బలగాలను కోక్సింగా ఓడించిన తర్వాత, కోయెట్ ఫార్మోసాను అప్పగించి లొంగిపోయాడు.<ref>{{cite book |last=Coyett |first=Frederick |author-link=Frederick Coyett |chapter=Arrival and Victory of Koxinga |chapter-url=https://archive.org/stream/formosaunderdut01campgoog#page/n428/mode/1up |orig-year=First published 1675 in '' 't verwaerloosde Formosa'' |pages=412–459 |editor-last=Campbell |editor-first=William |editor-link=William Campbell (missionary) |title=Formosa under the Dutch: described from contemporary records, with explanatory notes and a bibliography of the island |year=1903 |publisher=Kegan Paul |location=London |isbn=9789576380839 |lccn=04007338 }}</ref> [[:en: Anglo-Dutch Wars|ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధాలు]] అనేవి 1652 నుండి 1674 మధ్య ఇంగ్లీష్ మరియు డచ్ ప్రజల మధ్య జరిగిన మూడు యుద్ధాల పరంపర. రాజకీయ వివాదాలు మరియు వాణిజ్య నౌకా రవాణాలో పెరుగుతున్న పోటీ ఈ యుద్ధాలకు ప్రధాన కారణాలు.<ref>Steven C. A. Pincus, ''Protestantism and Patriotism: Ideologies and the Making of English Foreign Policy, 1650–1668'' (1996)</ref> [[:en: First Anglo-Dutch War|మొదటి ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] (1652–54)లో, ఆనాటి నావికా యుద్ధ వ్యూహాలకు అత్యంత అనుకూలంగా ఉండే, అధిక సంఖ్యలో మరియు మరింత శక్తివంతమైన "[[:en: Ship of the line|ships of the line]]" (యుద్ధ నౌకలు) కలిగి ఉండటం ద్వారా ఇంగ్లీష్ వారికి నావికా దళపరమైన ఆధిపత్యం లభించింది. ఇంగ్లీష్ వారు అనేక డచ్ వాణిజ్య నౌకలను కూడా స్వాధీనం చేసుకున్నారు. [[:en: Holmes's Bonfire|హోమ్స్ బాన్‌ఫైర్]] అనేది [[:en: Second Anglo-Dutch War|రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో, 1666 ఆగస్టు 19 మరియు 20 తేదీలలో, ఇంగ్లీష్ నావికా దళం నెదర్లాండ్స్‌లోని [[:en: Vlie|Vlie]] నదీ ముఖద్వారంపై జరిపిన ఒక ఆకస్మిక దాడి. ఈ దాడికి, ఆక్రమణ దళాల కమాండర్ అయిన రియర్-అడ్మిరల్ [[:en: Robert Holmes (admiral)|రాబర్ట్ హోమ్స్]] పేరు పెట్టారు; ఈ దాడిలో 140 నౌకలతో కూడిన భారీ డచ్ వాణిజ్య నౌకా దళాన్ని అగ్నికి ఆహుతి చేసి ధ్వంసం చేయడంలో వారు విజయం సాధించారు. అదే చర్యలో, [[:en: West-Terschelling| West-Terschelling]] పట్టణం తగులబెట్టబడింది; ఇది [[:en: Dutch Republic| Dutch Republic]]లో తీవ్ర ఆగ్రహానికి కారణమైంది. 1664లో, ఆంగ్ల దళాలు [[:en: New Netherland|న్యూ నెదర్లాండ్]]ను ఆక్రమించుకోవడానికి కదిలినప్పుడు, రెండవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం ప్రారంభమైంది. [[:en: Treaty of Breda (1667)|బ్రెడా ఒప్పందం]] (1667) ప్రకారం, న్యూ నెదర్లాండ్ ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది; దీనికి ప్రతిఫలంగా, ఆ సంవత్సరపు ప్రారంభంలోనే డచ్ దళాలు ఆక్రమించుకున్న సురినామ్‌లోని ఆంగ్ల స్థావరాలు ఇంగ్లాండ్‌కు తిరిగి ఇవ్వబడ్డాయి. 1673లో [[:en: Third Anglo-Dutch War|మూడవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] సమయంలో డచ్ వారు న్యూ నెదర్లాండ్‌ను తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నప్పటికీ, మరుసటి ఏడాదే అది తిరిగి ఇంగ్లాండ్‌కు అప్పగించబడింది. దీనితో ఉత్తర అమెరికా ఖండంలో డచ్ పాలన ముగిసింది; అయినప్పటికీ, ఆంగ్ల పాలనలో ఒక పెద్ద డచ్ సమాజం మిగిలిపోయింది, వీరు 18వ శతాబ్దం మధ్యకాలం వరకు తమ భాష, చర్చి మరియు ఆచారాలను కొనసాగించారు.<ref>Taylor (2001), p.260</ref> దక్షిణ అమెరికాలో, డచ్ వారు 1658లో [[:en: French colonial empire|ఫ్రెంచ్]] వారి నుండి [[:en: Cayenne (Dutch colony)|కయెన్]]ను స్వాధీనం చేసుకున్నారు, మరియు ఒక సంవత్సరం తర్వాత ఫ్రెంచ్ వారు దానిని తిరిగి పొందేందుకు చేసిన ప్రయత్నాన్ని తిప్పికొట్టారు. అయితే, ఆ వలస ప్రాంతం లాభదాయకం కాదని తేలడంతో, 1664లో అది తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించబడింది. 1676లో డచ్ వారు దానిని మళ్ళీ స్వాధీనం చేసుకున్నారు, కానీ ఒక సంవత్సరం తర్వాత, ఈసారి శాశ్వతంగా, దానిని తిరిగి ఫ్రాన్స్‌కు అప్పగించారు. 1688 నాటి [[:en: Glorious Revolution|మహిమాన్విత విప్లవం]] ఫలితంగా, డచ్‌కు చెందిన [[:en: William III of England|విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్]] ఇంగ్లాండ్ సింహాసనాన్ని అధిష్టించారు; ఆయన ఇంగ్లాండ్, [[:en: Kingdom of Scotland|స్కాట్లాండ్]] మరియు [[:en: Kingdom of Ireland|ఐర్లాండ్]] కిరీటాలను పొందడంతో, నెదర్లాండ్సు ఇంగ్లాండు మధ్య ఎనభై ఏళ్లుగా కొనసాగుతున్న వైరం ముగిసింది, అయితే ఫ్రాన్స్‌తో ఉన్న వైరం మాత్రం అలాగే కొనసాగింది. [[:en: American Revolutionary War|అమెరికన్ విప్లవ యుద్ధం]] సమయంలో, బ్రిటన్ నెదర్లాండ్స్‌పై యుద్ధం ప్రకటించింది (దీనినే [[:en: Fourth Anglo-Dutch War|నాల్గవ ఆంగ్లో-డచ్ యుద్ధం]] అంటారు); ఈ యుద్ధంలో బ్రిటన్, డచ్ వలస ప్రాంతమైన సిలోన్‌ను స్వాధీనం చేసుకుంది. [[:en: Peace of Paris (1783)|పారిస్ శాంతి ఒప్పందం]] (1783) ప్రకారం, సిలోన్ తిరిగి నెదర్లాండ్స్‌కు అప్పగించబడింది మరియు [[:en: Negapatnam|నాగపట్టణం]] బ్రిటన్‌కు అప్పగించబడింది. === నెపోలియన్ యుగం (1795–1815) === [[File:Grote partij bij het opperhoofd van Dejima.jpg|thumb|జపాన్‌లోని [[:en: Dejima|డెజిమా]] వాణిజ్య కేంద్రం, సుమారు 1805]] 1795లో ఫ్రెంచి విప్లవ సైన్యం డచ్ గణతంత్రంపై దండెత్తి, ఆ దేశాన్ని ఫ్రాన్స్‌కు ఒక ఉపగ్రహ రాజ్యంగా మార్చింది; దీనికి బటావయను గణతంత్రం అని పేరు పెట్టారు. ఫ్రాన్స్‌తో యుద్ధంలో ఉన్న బ్రిటన్, వెంటనే ఆసియా, [[:en: Battle of Muizenberg|దక్షిణ ఆఫ్రికా]], కరేబియన్‌లలో ఉన్న డచ్ వలసలను ఆక్రమించుకునే దిశగా చర్యలు చేపట్టింది. 1802లో బ్రిటను, ఫ్రాన్సు మధ్య కుదిరిన అమియన్స్ ఒప్పందం నిబంధనల ప్రకారం, బ్రిటీషు వారు స్వాధీనం చేసుకున్న కేప్ కాలనీ మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీసు దీవులను తిరిగి ఆ గణతంత్రానికి అప్పగించారు. [[శ్రీలంక|సిలోన్]]ను మాత్రం డచ్ వారికి తిరిగి ఇవ్వలేదు; దాన్ని బ్రిటీష్ క్రౌన్ కాలనీగా మార్చారు. 1803లో బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ మధ్య మళ్ళీ యుద్ధం మొదలైన తర్వాత, బ్రిటీష్ వారు [[:en: Battle of Blaauwberg|తిరిగి స్వాధీనం చేసుకున్నారు]] కేప్ కాలనీని మరియు డచ్ వెస్ట్ ఇండీస్‌ను. బ్రిటీష్ వారు 1811లో [[:en: Invasion of Java (1811)|జావా దీవిపై దండెత్తి, దానిని కూడా ఆక్రమించుకున్నారు]]. 1806లో, నెపోలియన్ బటావయన్ గణతంత్రాన్ని రద్దు చేసి, ఒక రాచరిక వ్యవస్థను స్థాపించాడు; ఇందులో తన సోదరుడైన లూయిస్ బోనపార్టేని నెదర్లాండ్సు రాజుగా సింహాసనంపై అధిష్టింపజేశాడు. 1810లో నెపోలియన్ లూయిస్‌ను అధికారం నుండి తొలగించాడు, ఆ తర్వాత 1813లో ఆ దేశానికి స్వాతంత్ర్యం లభించే వరకు, ఫ్రాన్స్ నుండే ప్రత్యక్షంగా పరిపాలన సాగింది. మరుసటి సంవత్సరం, స్వతంత్ర నెదర్లాండ్స్ బ్రిటన్‌తో [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1814|ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]]పై సంతకం చేసింది. బ్రిటన్ స్వాధీనం చేసుకున్న వలసలన్నింటినీ నెదర్లాండ్స్‌కు తిరిగి అప్పగించారు; అయితే డచ్ కేప్ కాలనీ, డచ్ సిలోను, [[:en: Dutch colonisation of the Guianas|డచ్ గయానా]]లోని కొంత భాగాన్ని మాత్రం తిరిగి ఇవ్వలేదు. === నెపోలియన్ అనంతర యుగం (1815–1945) === [[File:Dutch East Indies Expansion.gif|thumb|right|upright=1.45|ఇండోనేషియా ద్వీపసమూహంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ విస్తరణ]] 1815లో నెపోలియన్ ఓటమి తర్వాత, [[:en: Congress of Vienna|వియన్నా కాంగ్రెస్]] వద్ద ఐరోపా సరిహద్దులు తిరిగి నిర్ణయించబడ్డాయి. 1581లో స్పెయిన్ నుండి [[:en: declaration of independence|స్వాతంత్ర్యం ప్రకటించుకున్న]]ప్పటి నుండి మొదటిసారిగా, డచ్ వారు [[:en: Southern Netherlands|దక్షిణ నెదర్లాండ్స్]]తో కలిసి ఒక రాజ్యాంగబద్ధమైన రాచరిక వ్యవస్థలో, [[:en: United Kingdom of the Netherlands|యునైటెడ్ కింగ్‌డమ్ ఆఫ్ ది నెదర్లాండ్స్]]గా తిరిగి ఏకమయ్యారు. ఈ కలయిక కేవలం 15 సంవత్సరాలు మాత్రమే కొనసాగింది. 1830లో, దేశం యొక్క దక్షిణ భాగంలో జరిగిన ఒక [[:en: Belgian Revolution|విప్లవం]] కారణంగా, [[:en: Belgium|బెల్జియం]] అనే కొత్త దేశం '' ([[:en: de facto independence| వాస్తవ స్వాతంత్ర్యం]]) పొందింది. దివాలా తీసిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ 1800 జనవరి 1న రద్దు చేయబడింది,<ref name="RICKLEFSp110">{{cite book| last =Ricklefs | first =M.C. | title =A History of Modern Indonesia Since c.1300, 2nd Edition | publisher =MacMillan | year =1991 | location =London | isbn = 0-333-57689-6 | page =110 }}</ref> మరియు దాని ఆధీనంలో ఉన్న భూభాగాలన్నీ జాతీయం చేయబడి [[:en: Dutch East Indies|డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్]]గా మార్చబడ్డాయి. ఆగ్నేయాసియాలో ఆంగ్లో-డచ్ (బ్రిటిష్-డచ్) వైరం [[:en: Singapore|సింగపూర్]] నౌకాశ్రయం విషయంలో కొనసాగుతూనే ఉంది; ఈ నౌకాశ్రయాన్ని 1819లో జోహోర్ సుల్తాన్ [[:en: Founding years of modern Singapore|బ్రిటిష్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీకి అప్పగించారు]]. అంతకు ఒక సంవత్సరం ముందు సుల్తాన్ పూర్వీకుడితో కుదుర్చుకున్న ఒప్పందం ద్వారా ఆ ప్రాంతంపై తమకే నియంత్రణ లభించిందని డచ్ వారు వాదించారు. అయితే, సింగపూర్ ఒక అత్యంత ముఖ్యమైన వాణిజ్య కేంద్రంగా ఎదుగుతున్న నేపథ్యంలో, అక్కడి నుండి బ్రిటిష్ వారిని తొలగించడం అసాధ్యమని డచ్ వారికి స్పష్టమైంది; తత్ఫలితంగా, [[:en: Anglo-Dutch Treaty of 1824|1824 నాటి ఆంగ్లో-డచ్ ఒప్పందం]] ద్వారా ఈ వివాదం పరిష్కరించబడింది. ఈ ఒప్పంద నిబంధనల ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్ [[:en: Malacca|మలక్కా]]ను మరియు భారతదేశంలోని తమ స్థావరాలను బ్రిటిష్ వారికి అప్పగించింది, అలాగే సింగపూర్ పై బ్రిటిష్ వారి హక్కును గుర్తించింది. దీనికి ప్రతిఫలంగా, బ్రిటిష్ వారు [[:en: Bencoolen Presidency|Bencoolen]]ను అప్పగించారు మరియు "సింగపూర్ జలసంధికి దక్షిణాన ఉన్న ద్వీపాలలో"ని పాలకులతో ఎటువంటి ఒప్పందాలు కుదుర్చుకోకూడదని అంగీకరించారు. ఈ విధంగా, ఆ [[:en: Maritime Southeast Asia|ద్వీపసమూహం]] రెండు ప్రభావ మండలాలుగా విభజించబడింది: ఒకటి [[:en: Malay Peninsula|మలయ్ ద్వీపకల్పం]]పై బ్రిటిష్ వారిది, మరొకటి ఈస్ట్ ఇండీస్‌లో డచ్ వారిది.<ref>SarDesai, pp.92–93.</ref> డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ చరిత్రలోనూ, దానికి ముందున్న VOC కాలంలోనూ, తమ భూభాగాలపై డచ్ వారి నియంత్రణ చాలా వరకు బలహీనంగానే ఉండేది; అయితే, 19వ శతాబ్దం గడిచేకొద్దీ ఈ నియంత్రణ విస్తరించబడింది. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో మాత్రమే, ఆధునిక ఇండోనేషియా సరిహద్దులుగా మారిన ప్రాంతాలన్నింటికీ డచ్ ఆధిపత్యం విస్తరించగలిగింది. VOC మరియు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలాల మొత్తం 350 సంవత్సరాల చరిత్రలో ఎక్కువ భాగం, అత్యధిక జనాభా మరియు వ్యవసాయ ఉత్పాదకత కలిగిన [[:en: Java|జావా]] ప్రాంతం డచ్ ఆధిపత్యంలోనే ఉన్నప్పటికీ, [[:en: Aceh|ఆచే]], [[:en: Lombok|లొంబోక్]], [[:en: Bali|బాలి]] మరియు [[:en: Borneo|బోర్నియో]] వంటి అనేక ప్రాంతాలు ఆ కాలంలో ఎక్కువ భాగం స్వతంత్రంగానే కొనసాగాయి.<ref>{{cite book | last =Witton | first =Patrick | title =Indonesia | publisher =Lonely Planet | year =2003 | location =Melbourne | pages =23–25| isbn=1-74059-154-2 }}; {{cite book |last=Schwarz |first=A. |year=1994 |title=A Nation in Waiting: Indonesia in the 1990s |pages=[https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 3–4] |publisher=Westview Press |isbn=1-86373-635-2 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/nationinwaitingi00schw/page/3 }} </ref> 1871లో, [[:en: Dutch Gold Coast|డచ్ గోల్డ్ కోస్ట్]]లోని డచ్ ఆస్తులన్నీ [[:en: Anglo-Dutch Treaties of 1870-1871|బ్రిటన్‌కు విక్రయించబడ్డాయి]]. 1791లో డచ్ వెస్ట్ ఇండియా కంపెనీ రద్దు చేయబడింది, మరియు సురినామ్, కరేబియన్‌లలోని దాని వలస ప్రాంతాలు నేరుగా ప్రభుత్వ పాలనలోకి తీసుకురాబడ్డాయి.<ref>Rogozinski (1999), pp.213</ref> కరేబియన్‌లోని డచ్ వలసల ఆర్థిక వ్యవస్థలు [[:en: Spanish America|స్పానిష్ అమెరికా]]లోకి వస్తువులు మరియు బానిసల అక్రమ రవాణాపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, 1814లో బానిస వ్యాపారం ముగియడం మరియు దక్షిణ, మధ్య అమెరికాలోని కొత్త దేశాలు స్పెయిన్ నుండి స్వాతంత్ర్యం పొందడంతో, ఆ లాభదాయకత వేగంగా క్షీణించింది. డచ్ వ్యాపారులు ఆ ద్వీపాలను వదిలిపెట్టి, భారీ సంఖ్యలో అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు లేదా అమెరికా ఖండంలోని ఇతర ప్రాంతాలకు తరలిపోయారు; దీనితో అక్కడ తక్కువ ఆదాయం కలిగిన చిన్న జనాభా మాత్రమే మిగిలింది, వీరికి డచ్ ప్రభుత్వం నుండి ([[:en: subsidy| ఆర్థిక సహాయం]]) అవసరమైంది. 1828 నుండి 1845 వరకు, [[:en: Curaçao and subordinates|ఆంటిల్స్]] ప్రాంతం సురినామ్‌తో కలిపి ఒకే పరిపాలన కింద నిర్వహించబడింది. బ్రిటన్ మరియు ఫ్రాన్స్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు అయిన చాలా కాలం తర్వాత గానీ, 1863 వరకు డచ్ కరేబియన్ వలసలలో బానిసత్వం రద్దు కాలేదు (ఈ రోజును [[:en: Ketikoti|Keti Koti]] అని పిలుస్తారు); అయితే, అప్పటికి అక్కడ కేవలం 6,500 మంది బానిసలు మాత్రమే మిగిలి ఉన్నారు. సురినామ్‌లో, బానిస యజమానులు బానిసలను విముక్తం చేసినందుకు డచ్ ప్రభుత్వం నుండి పరిహారం డిమాండ్ చేశారు; అదే సమయంలో [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]]లో, 1848లో ఫ్రెంచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో బానిసత్వం రద్దు కావడంతో, డచ్ ఆధీనంలోని భాగంలో ఉన్న బానిసలు తమ స్వేచ్ఛను తామే సాధించుకున్నారు.<ref>Rogozinski (1999), pp.213–4</ref> సురినామ్‌లో, బానిసత్వం రద్దు అయిన తర్వాత, చైనీస్ కార్మికులను [[:en: Coolie|ఒప్పంద కూలీలుగా]] వలస రావడానికి ప్రోత్సహించారు,<ref>{{cite web|url=http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|title=オリックス銀行・カードローンの申し込み方|access-date=18 May 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141115073136/http://www.bataviabooks.com/Chinese.htm|archive-date=15 November 2014}}</ref> అలాగే 1890 మరియు 1939 మధ్య కాలంలో జావనీస్ (జావా ద్వీపవాసులు) కూడా ఇదే విధంగా వలస వచ్చారు.<ref>[http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm Javanese in Suriname strive to preserve origins<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080407202219/http://home.wanadoo.nl/javas/Vertellingen/Koesoebjono/JavaneseInSuriname.htm |date=7 April 2008 }}</ref> కరేబియన్ మరియు దక్షిణ అమెరికా ప్రాంతాలలో డచ్ వారి ఉనికి చాలా తక్కువగా ఉండేది. [[:en: Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ వెస్ట్ ఇండీస్]]లో [[:en: Aruba|అరుబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]], [[:en: Saba (island)|సబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] మరియు [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]] వంటి ప్రాంతాలు డచ్ ఆధీనంలో ఉండేవి. వీటికి సరిగ్గా దక్షిణాన [[:en: Surinam (Dutch colony)|సురినామ్]] ఉండేది. 1940లో నెదర్లాండ్స్ యుద్ధంలోకి ప్రవేశించినప్పుడు, వెస్ట్ ఇండీస్ రక్షణ బాధ్యత కేవలం స్థానిక పోలీసులు మరియు మిలీషియా (పౌర దళాల) చేతుల్లో మాత్రమే ఉండేది.<ref name= holland>{{cite web| url = http://www.waroverholland.nl/index.php?page=dutch-army-strategy-organisation-and-armament-in-wwii| title = WWIIలో డచ్ సైన్యం వ్యూహం మరియు ఆయుధాలు| website = హాలండ్ పై యుద్ధం| ప్రచురణకర్త = స్టిచింగ్ కెన్నిస్పంట్ మెయి 1940 | access-date = 15 ఆగస్టు 2016}}</ref><ref>{{cite magazine |last=Onderwater |first=Tico|date=December 2016|title='Onder bescherming der Amerikaansche vloot': Curaçao tijdens de Tweede Wereldoor |url=https://marineblad.nl/images/Marineblad/2010-2019/2016/Nr._8/MB_december_20161512.pdf|magazine=Marineblad |వాల్యూమ్=126 |ఇష్యూ=8 |పేజీలు=24-28| </ref> అక్కడ ఉన్న ఏకైక డచ్ నౌకాదళ నౌక స్లూప్ ''వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్''.<ref name= sloop>{{cite web| url = http://www.netherlandsnavy.nl/Vkinsbergen.htm| టైటిల్ = ఆర్టిలరీ ఇన్‌స్ట్రక్షన్ షిప్ వాన్ కిన్స్‌బెర్గెన్| last = విస్సర్ | మొదటి = జనవరి| తేదీ = 14 డిసెంబర్ 2004| website = రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం యొక్క రాయల్ నెదర్లాండ్స్ నేవీ యుద్ధనౌకలు| access-date = 15 ఆగష్టు 2016}}</ref> సురినామ్‌ను 200-బలమైన ఆర్మీ పదాతిదళం రక్షించింది, దీనికి అనుబంధంగా మిలీషియా రైఫిల్ కంపెనీ మరియు పాత స్టేషన్ షిప్ ఉంది.<ref name= holland/> అరుబా మరియు కురాకో దీవులలో ముఖ్యమైన చమురు శుద్ధి కర్మాగారాలు ఉన్నందున, 1940 మే 10న ఈ రెండు దీవులను బ్రిటిష్ సంరక్షణలోకి తీసుకున్నారు.<ref name="arubacura">{{cite web|url=https://www.verzetsmuseum.org/museum/nl/tweede-wereldoorlog/koninkrijkdernederlanden/suriname_antillen_aruba|title=Wereldoorlog in de West - Suriname, de Nederlandse Antillen en Aruba 1940-1945|website=Verzetsmuseum|language=nl|access-date=7 September 2020}}</ref> సురినామ్ అత్యంత ముఖ్యమైన బాక్సైటు సరఫరాదారులలో ఒకటిగా ఉండేది. అమెరికన్ విమానయాన పరిశ్రమకు అల్యూమినియం అత్యంత ఆవశ్యకమైనది. 1941 సెప్టెంబరులో, ఈ వలస ప్రాంతాన్ని రక్షించడంలో సహాయపడేందుకు అమెరికన్ దళాలను పంపుతామని అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]] ప్రతిపాదించారు. 1941 నవంబరులో, మొదటి 1,000 మంది అమెరికన్ సైనికులు [[:en: Paramaribo| Paramaribo]] చేరుకున్నారు.<ref>{{cite web|url=https://www.trisonline.nl/de-tris/tweede-wereldoorlog/|title=Tweede wereldoorlog|website=Troepenmacht in Suriname Online|access-date=7 September 2020|language=nl}}</ref><ref>{{cite book |last=Gibson |first=Carrie |title=Empire's Crossroads: A History of the Caribbean from Columbus to the Present Day |publisher=Grove Press |date=2014 |pages=258–263 |isbn=978-0-8021-2431-9}}</ref> 1942లో, అరుబా మరియు కురాకో దీవుల సంరక్షణ బాధ్యతను అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాలకు అప్పగించారు.<ref name="arubacura"/> 1942లో, సురినామ్‌లో తీర రక్షణ ఫిరంగి దళాలు, ([[:en: conscription| నిర్బంధ సైనిక సేవ]]) కోసం నిధులు కేటాయించారు. సురినామ్ మరియు వెస్ట్ ఇండీస్‌లలో నిర్బంధ సైనిక సేవ కింద చేరిన సైనికులు, '[[:en: Schutterij|షుట్టెరిజు]] అని పిలువబడే జాతీయ గార్డు విభాగాలను ఏర్పాటు చేశారు. యుద్ధ సమయంలో, వందలాది మంది నిర్బంధ సైనికులు వాణిజ్య, నౌకాదళ నౌకల మీద విమాన విధ్వంసక ఫిరంగిదారులుగా సేవలందించారు; వీరిలో డజన్ల కొద్దీ సైనికులు ప్రాణాలు కోల్పోయారు. వెస్ట్ ఇండీస్‌లో స్వచ్ఛంద సేవకులు '' ("[[:en: Burgerwacht| సివిక్ గార్డ్]])లోనూ, సురినామ్‌లో '' ("[[:en: Stad en Landwacht| Stad en Landwacht]]సిటీ అండ్ కంట్రీ గార్డ్]]లోనూ చేరారు.<ref name= own>{{cite web| url = https://www.verzetsmuseum.org/museum/en/tweede-wereldoorlog/kingdomofthenetherlands/surinamatillesaruba/surinamatillesaruba,own_army| title = Our Own Army| website = verzetsmuseum.org| publisher = Dutch Resistance Museum| access-date = 15 August 2016}}</ref> అప్పటికి, ఒక డచ్ మోటార్ వేల్‌బోటు అరూబాలో గస్తీ తిరుగుతుండగా,<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=145}}</ref> కురాకో రక్షణ బాధ్యతను అనేక చిన్న నౌకలు నిర్వర్తించేవి. జూలై 1942లో, వీటిని ([[:en: convoy escorts| నౌకాదళాల రక్షణ]]) కోసం వినియోగించే నిమిత్తం ప్రత్యేకంగా కేటాయించారు.<ref>{{harvnb|Morison|2001|p=258}}</ref> === వలస పాలన అంతం (1942–1975) === ====ఇండోనేషియా==== [[File:Presiden Sukarno (retouched).jpg|thumb|upright=0.55|[[:en: Sukarno| Sukarno]], ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ఉద్యమ నాయకుడు]] జనవరి 1942లో, [[:en: Imperial Japan|జపాన్]] [[:en: Netherlands East Indies campaign|నెదర్లాండ్స్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ‌మీద దండయాత్ర]] చేసింది.<ref>L., Klemen, 1999–2000, ''The Netherlands East Indies 1941–42'', "[http://warfare.gq/dutcheastindies/index.html Forgotten Campaign: The Dutch East Indies Campaign 1941–1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110726053035/http://www.dutcheastindies.webs.com/index.html |date=26 July 2011 }} అయితే [[:en: Netherlands|మాతృదేశం]] (నెదర్లాండ్స్) మాత్రం 1940లోనే [[:en: Battle of the Netherlands|[[Nazi Germany|నాజీ జర్మనీ]] ఆక్రమణకు]] గురైంది ".</ref> రెండు నెలల తర్వాత జావాలో డచ్ వారు లొంగిపోయారు; ఇండోనేషియా ప్రజలు మొదట్లో జపాన్ వారిని విముక్తిదాతలుగా స్వాగతించారు.<ref>Ricklefs (1991), p. 195. Vickers (2005), pp.85, 85.] </ref> రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం మిగిలిన కాలంలో జరిగిన డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ జపనీస్ ఆక్రమణ కారణంగా, డచ్ వలస పాలన ఆర్థిక, రాజకీయ, సామాజిక వ్యవస్థలు పూర్తిగా ధ్వంసమయ్యాయి; వాటి స్థానంలో ఒక జపనీస్ పాలన ఏర్పడింది. యుద్ధానికి ముందున్న దశాబ్దాలలో, ఇండోనేషియాలోని చిన్నపాటి జాతీయవాద ఉద్యమాన్ని అణచివేయడంలో డచ్ వారు అత్యంత విజయవంతమయ్యారు; ఆ కారణంగానే, ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య సాధనలో జపనీస్ ఆక్రమణ ఒక కీలకమైన మలుపుగా పరిణమించింది. అయితే 1914లో డచ్ సోషలిస్టు [[:en: Henk Sneevliet| Henk Sneevliet]] స్థాపించిన ఇండోనేషియా కమ్యూనిస్టు పార్టీ—ఆ సమయంలో డచ్ కార్మికులు మరియు నావికులలో కూడా బాగా ఆదరణ పొందింది—1917 నుండే [[:en: Sarekat Islam| Sarekat Islam]] (చూడండి) తో వ్యూహాత్మక కూటమిని ఏర్పరచుకుంది. ఈ కూటమి ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్య ప్రకటన జరిగేంత వరకు కొనసాగింది; అంతేకాక, రెండవ ప్రపంచ యుద్ధ సమయంలో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసు ‌మీద జపనీస్ ఆక్రమణకు వ్యతిరేకంగా జరిగిన పోరాటంలో ఈ పార్టీ ప్రత్యేకించి కీలక పాత్ర పోషించింది. జపనీయులు ఇండోనేషియా జాతీయవాదాన్ని ప్రోత్సహించి, దానికి మద్దతునిచ్చారు; దీని ఫలితంగా కొత్త స్థానిక సంస్థలు ఆవిర్భవించాయి, అలాగే [[:en: Sukarno| Sukarno]] వంటి జాతీయవాద నాయకులు వెలుగులోకి వచ్చారు. డచ్ పౌరులందరినీ నిర్బంధంలో ఉంచడం వల్ల, అనేక నాయకత్వ మరియు పరిపాలనా బాధ్యతలను ఇండోనేషియా వాసులు స్వీకరించే అవకాశం లభించింది; అయినప్పటికీ, అత్యున్నత స్థాయి పదవులు మాత్రం జపనీయుల చేతుల్లోనే ఉండిపోయాయి. 1945 ఆగస్టులో జపాన్ లొంగిపోయిన రెండు రోజుల తర్వాత, సుకర్నో మరియు తోటి జాతీయవాద నాయకుడు మహమ్మద్ హట్టా ఏకపక్షంగా ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యాన్ని ప్రకటించారు. డచ్ వారు తమ వలసను తిరిగి స్థాపించడానికి ప్రయత్నించడంతో, నాలుగున్నర సంవత్సరాల పోరాటం ఇండోనేషియా జాతీయ విప్లవానికి దారితీసింది. డచ్ దళాలు చివరికి చాలా వరకు వలస భూభాగాన్ని తిరిగి ఆక్రమించుకున్నాయి మరియు గెరిల్లా పోరాటం చెలరేగింది. అధికశాతం ఇండోనేషియన్లు, మరియు అంతిమంగా అంతర్జాతీయ అభిప్రాయం కూడా స్వాతంత్ర్యానికి అనుకూలంగా ఉన్నాయి, మరియు 1949 డిసెంబర్‌లో, నెదర్లాండ్స్ ఇండోనేషియా సార్వభౌమాధికారాన్ని అధికారికంగా గుర్తించింది. 1949 ఒప్పందంలోని నిబంధనల ప్రకారం, పశ్చిమ న్యూ గినియా నెదర్లాండ్స్ న్యూ గినియాగా డచ్ వారి ఆధ్వర్యంలోనే కొనసాగింది మరియు దాని వివాదం ఒక సంవత్సరంలో పరిష్కరించబడుతుంది. ఇండోనేషియా జాతీయవాదులు మొదట్లో ఉద్దేశించినట్లుగా, అధ్యక్షుడు సుకర్నో నేతృత్వంలోని కొత్త ఇండోనేషియా ప్రభుత్వం ఆ భూభాగాన్ని ఇండోనేషియా నియంత్రణలోకి తీసుకురావాలని ఒత్తిడి చేసింది. అమెరికా సంయుక్త రాష్ట్రాల ఒత్తిడి తరువాత, 1962 న్యూయార్కు ఒప్పందం ప్రకారం నెదర్లాండ్స్ దానిని ఇండోనేషియాకు బదిలీ చేసింది.<ref name="Adam">{{Cite book|title=Violent Internal Conflicts in Asia Pacific: Histories, Political Economics, and Policies|author=Adam, Asvi Warman|author2=Anwar, Dewi Fortuna |publisher=Yayasan Obor Indonesia|year=2005|pages=219}}</ref> [[File:Tropenmuseum Royal Tropical Institute Objectnumber 10019010 Groep Nederlandse kolonisten op de bo.jpg|thumb|1920లో సురినామ్‌లో డచ్ వలసవాదులు. 1975లో స్వాతంత్ర్యం తరువాత చాలా మంది యూరోపియన్లు వెళ్ళిపోయారు.]] ====సురినామ్ మరియు నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్==== 1954లో, "నెదర్లాండ్సు రాజ్యం కోసం చార్టరు" ప్రకారం, నెదర్లాండ్స్, సురినామ్, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ (ఆ సమయంలో అరుబాతో సహా) "నెదర్లాండ్స్ త్రైపాక్షిక రాజ్యం"గా పిలువబడే ఒక మిశ్రమ రాజ్యంగా మారింది. రక్షణ, విదేశీ వ్యవహారాలు మరియు పౌరసత్వం వంటి కొన్ని విషయాలు మినహా, పూర్వపు వలస ప్రాంతాలకు స్వయంప్రతిపత్తి మంజూరు చేయబడింది; ఈ విషయాలు రాజ్య బాధ్యతగా ఉండేవి. 1969లో, కురాకోలో అశాంతి అల్లర్లను అణచివేయడానికి డచ్ మెరైన్‌లను పంపడానికి దారితీసింది. 1973లో, సురినామ్‌ స్వాతంత్ర్యం కోసం చర్చలు ప్రారంభమయ్యాయి; 1975లో పూర్తి స్వాతంత్ర్యం లభించడంతో డచ్ వలస సామ్రాజ్యం అంతమైంది. ఈ సందర్భాన్ని వినియోగించుకుని, సుమారు 60,000 మంది వలసదారులు నెదర్లాండ్స్‌కు తరలివెళ్లారు.<ref name="Rogozinski">Rogozinski, pp.296–7</ref><ref name="Oxford" /> 1986లో, నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ సమాఖ్య నుండి విడిపోవడానికి [[:en: Aruba|అరుబా]]కు అనుమతి లభించింది; పదేళ్లలోపు పూర్తి స్వాతంత్ర్యం పొందాలని నెదర్లాండ్స్ దానిపై ఒత్తిడి తెచ్చింది. అయితే, 1994లో, ఒక స్వతంత్ర '' ([[:en: Realm| రాజభాగం]]గా దాని హోదాను కొనసాగించడానికి అంగీకారం కుదిరింది.<ref name="Rogozinski" /> 2010 అక్టోబర్ 10న, [[:en: Dissolution of the Netherlands Antilles|నెదర్లాండ్స్ ఆంటిల్స్ రద్దు చేయబడ్డాయి]]. ఆ తేదీ నుండి అమలులోకి వచ్చేలా, అరుబా అప్పటికే అనుభవిస్తున్నటువంటి 'దేశం' హోదాను కింగ్‌డమ్ పరిధిలో [[:en: Curaçao| Curaçao]] మరియు [[:en: Sint Maarten| Sint Maarten]] కూడా పొందాయి. బోనైర్, సింట్ యుస్టాటియసు, సబా దీవులు డచ్ మునిసిపాలిటీల మాదిరిగానే హోదాను పొందాయి మరియు ఇప్పుడు వీటిని కొన్నిసార్లు కరేబియను నెదర్లాండ్సుగా సూచిస్తారు.<ref name="time">Officielebekendmakingen.nl – [https://zoek.officielebekendmakingen.nl.nl. బెస్లూయిట్ వాన్ 23 సెప్టెంబర్ 2010 టోట్ వాస్ట్‌స్టెల్లింగ్ వాన్ హెట్ టిజ్‌డిస్టిప్ వాన్ ఇన్‌వర్కింగ్‌ట్రెడింగ్ వాన్ డి ఆర్టికెలెన్ ఐ ఎన్ II వాన్ డి రిజ్‌క్స్‌వెట్ విజ్జిగింగ్ స్టాట్యూట్ ఇన్ వెర్బాండ్ మెట్ డి ఒఫెఫింగ్ వాన్ డి నెదర్‌లాండ్సే ఆంటిల్లెన్]</ref><ref>{{cite |url=http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country |archive-url=https://web.archive.org/web/20091002125516/http://www.nrc.nl/international/article2375096.ece/Netherlands_Antilles_to_cease_to_exist_as_a_country=2 అక్టోబర్=20 | |title=నెదర్లాండ్స్ యాంటిలిస్ ఒక దేశంగా ఉనికిలో లేదు |work=NRC|location=Amsterdam |date=1 అక్టోబర్ 2009 |access-date=2010-10-10 }}</ref> == వారసత్వం == [[File:Verwantschapslanden.png|thumb|డచ్ వారిచే గణనీయంగా వలస పాలనకు గురైన ప్రస్తుత దేశాలు మరియు సమాఖ్య రాష్ట్రాలు. నెదర్లాండ్స్‌లో, ఈ దేశాలను కొన్నిసార్లు ''[[:en: verwantschapslanden|బంధు దేశాలు]] అని పిలుస్తారు.]] సాధారణంగా, డచ్ వారు తమ సామ్రాజ్య గతాన్ని వేడుకగా జరుపుకోరు, అలాగే డచ్ పాఠశాల పుస్తకాలలో వారి వలస చరిత్రకు ప్రముఖ స్థానం లభించదు. తమ సామ్రాజ్య గతం పట్ల ఉన్న ఈ దృక్పథం ఇటీవలే మారడం ప్రారంభమైంది.<ref>[http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 ''Indonesian Resources and Information Program'' యొక్క ఆంగ్ల-భాషా మీడియా వేదిక అయిన ''Inside Indonesia''లో ప్రచురితమైన, 2011 నాటి విమర్శనాత్మక విశ్లేషణల పరంపర.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110630094616/http://www.insideindonesia.org/stories/being-indo-22031411 |date=30 June 2011 }}</ref><ref>{{cite web|last=van Leeuwen |first=Lizzy |title=Postcolonial neglect in Holland, Colonial and anticolonial sentiments lead Dutch scholars to ignore and marginalize Indies postcolonial history. |url=http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |work=2011 article series called 'Being Indo' featured in Inside Indonesia. |publisher=Inside Indonesia, the English-language media forum of the Indonesian Resources and Information Program. |access-date=15 ఆగస్టు 2012 |url-status=నిష్క్రియం |archive-url=https://web.archive.org/web/20120321152546/http://www.insideindonesia.org/weekly-articles-103-jan-mar-2011/postcolonial-neglect-in-holland-20031930 |archive-date=21 మార్చి 2012 }}</ref> మార్చి 2019లో [[:en: YouGov|యుగవ్]] నిర్వహించిన ఒక సర్వేలో, నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన ప్రతివాదులలో 50% మంది డచ్ వలస సామ్రాజ్యం పట్ల తాము కొంతమేరకైనా గర్వం అనుభవిస్తున్నామని పేర్కొనగా, 6% మంది సిగ్గుపడుతున్నామని తెలిపారు.<ref>{{cite news |title=మూడో వంతు బ్రిటన్ వాసులు తమ పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్విస్తున్నారు: సర్వే |url=https://www.aa.com.tr/en/europe/a-third-of-brits-proud-of-former-empire-survey/1762798 |work=Anadolu Agency |date=11 మార్చి 2020}}</ref><ref>{{cite web |title=2019లో తమ దేశపు పూర్వ సామ్రాజ్యం పట్ల గర్వపడాలా లేక సిగ్గుపడాలా అని భావించిన ప్రతివాదుల వాటా |url=https://www.statista.com/statistics/1103087/people-s-pride-in-former-empires-2019/ |publisher=Statista.com}}</ref> ===డచ్ ప్రవాసులు=== కొన్ని డచ్ వలస ప్రాంతాలలో, అక్కడికి వలస వెళ్ళిన డచ్ స్థిరనివాసుల నుండి ఉద్భవించిన, డచ్ మూలాలు కలిగిన ప్రధాన జాతి సమూహాలు ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో, [[Boer]]లు మరియు [[Cape Dutch]] వారిని కలిపి సమిష్టిగా [[Afrikaner]]లు అని పిలుస్తారు. శ్రీలంకకు చెందిన [[:en: Burgher people|బర్ఘర్ ప్రజలు]], ఇండోనేషియాకు చెందిన [[:en: Indo people|ఇండో ప్రజలు]], అలాగే [[:en: Suriname|సురినామ్‌]]కు చెందిన [[:en: Creole peoples|క్రియోల్ ప్రజలు]]—వీరందరూ డచ్ మూలాలు కలిగిన మిశ్రమ జాతి ప్రజలు. అమెరికాలో, డచ్ మూలాలు కలిగిన ముగ్గురు అధ్యక్షులు ఉన్నారు: బ్రిటిష్ మూలాలు లేని మొట్టమొదటి అధ్యక్షుడు, అలాగే డచ్ భాషను తన మాతృభాషగా కలిగిన [[:en: Martin Van Buren| Martin Van Buren]]; 26వ అధ్యక్షుడు [[:en: Theodore Roosevelt| Theodore Roosevelt]];, 32వ అధ్యక్షుడు [[:en: Franklin D. Roosevelt| Franklin D. Roosevelt]]—ఈయన నాలుగు పర్యాయాలు (1933 నుండి 1945 వరకు) పదవికి ఎన్నికయ్యారు, అలాగే రెండు పర్యాయాల కంటే ఎక్కువ కాలం పనిచేసిన ఏకైక అమెరికా అధ్యక్షుడు కూడా ఈయనే. [[File:G.S. Smithard; J.S. Skelton (1909) - The Voortrekkers.jpg|thumb|left|దక్షిణ ఆఫ్రికాలో [[:en: Boer]] [[:en: Voortrekkers]]]] [[File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Het gezin J.J. Kunst in Tjimahi; Fritjof met theemuts en Betty met Tom op schoot TMnr 60011286.jpg|thumb|left| [[జావా]]లో ఒక డచ్ కుటుంబం, 1902]] ===డచ్ భాష=== ====ఆగ్నేయాసియాలో డచ్ భాష==== ఇండోనేషియాలో దాదాపు 350 సంవత్సరాల పాటు డచ్ వారి ఉనికి ఉన్నప్పటికీ, డచ్ భాషకు అక్కడ ఎటువంటి అధికారిక హోదా లేదు<ref>Baker (1998), p.202.</ref>. ఈ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడగలిగే అతి కొద్దిమందిలో, అత్యంత వృద్ధ తరానికి చెందిన విద్యావంతులు లేదా న్యాయ వృత్తిలో ఉన్నవారు మాత్రమే ఉన్నారు<ref>Ammon (2005), p.2017.</ref>; ఎందుకంటే కొన్ని న్యాయ నియమావళిలు (legal codes) ఇప్పటికీ కేవలం డచ్ భాషలో మాత్రమే అందుబాటులో ఉన్నాయి.<ref>Booij (1995), p.2</ref> ఇండోనేషియా భాష, దైనందిన జీవితానికి సంబంధించిన పదాలతో పాటు శాస్త్రీయ లేదా సాంకేతిక పరిభాషలోనూ, డచ్ భాష నుండి అనేక పదాలను [[loan word|స్వీకరించింది]] (అరువు తెచ్చుకుంది).<ref>Sneddon (2003), p.162.</ref> [[Indonesian language|ఇండోనేషియా]] పదాలలో 20 శాతం పదాలు డచ్ పదాల నుండి ఉద్భవించినవేనని ఒక పండితుడు పేర్కొన్నారు.<ref>{{cite journal|url=http://repositories.cdlib.org/ies/050208/|title=A Hidden Language – Dutch in Indonesia|journal=EScholarship|date=8 February 2005 |access-date=18 May 2016|last1=Maier |first1=Hendrik M. }}</ref> ====దక్షిణాసియాలో డచ్ భాష==== సిలోన్ (ఆధునిక శ్రీలంక) మరియు దక్షిణ భారతదేశంలో డచ్ వారి పాలన ఒక శతాబ్దంన్నర పాటు కొనసాగినప్పటికీ, డచ్ భాషకు సంబంధించిన ఆనవాళ్లు అక్కడ చాలా తక్కువగా లేదా అసలు లేకుండానే పోయాయి.<ref>{{Cite book|last1=Baker|first1=Colin|url=https://books.google.com/books?id=YgtSqB9oqDIC|title=Encyclopedia of Bilingualism and Bilingual Education|last2=Jones|first2=Sylvia Prys|date=1998|publisher=Multilingual Matters|isbn=978-1-85359-362-8}}</ref> ====అమెరికా ఖండాలలో డచ్ భాష==== [[:en: Suriname|సురినామ్]]లో, డచ్ అధికార భాష.<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210107182748/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/suriname/|url-status=dead|archive-date=7 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> జనాభాలో 82% మంది డచ్‌ను అనర్గళంగా మాట్లాడగలరు<ref>Bron: Zevende algemene volks- en woningtelling 2004, Algemeen Bureau voor de Statistiek</ref>{{efn|జనాభాలో 58% మందికి ఇది మొదటి భాష లేదా "మాతృభాష", 24% మందికి రెండవ భాష,}} [[:en: Aruba|అరూబా]], [[:en: Bonaire|బొనైర్]], [[:en: Curaçao|కురాకో]]లలో, డచ్ అధికార భాష అయినప్పటికీ, జనాభాలో కేవలం 7–8% మందికి మాత్రమే ఇది మొదటి భాషగా ఉంది;<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html#People CIA – The World Factbook – Netherlands Antilles<!-- Bot generated title -->] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101205173858/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/nt.html |date=5 December 2010 }}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba/|archive-url=https://web.archive.org/web/20210109084020/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/aruba|url-status=dead|archive-date=9 January 2021|title=The World Factbook|access-date=18 May 2016}}</ref> అయినప్పటికీ జనాభాలో అత్యధికులు డచ్ భాషను అనర్గళంగా మాట్లాడతారు; సాధారణంగా విద్యాబోధనలో ఈ భాషనే ఉపయోగిస్తారు.<ref>[http://www.aruba.com/about/language.php అరుబా భాషలు] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080427154026/http://www.aruba.com/about/language.php |date=27 ఏప్రిల్ 2008 }}</ref> ఉత్తర ఆంటిల్లీస్‌లోని మూడు దీవులైన [[:en: Sint Maarten|సింట్ మార్టెన్]], [[:en: Saba (island)|సాబా]], [[:en: Sint Eustatius|సింట్ యుస్టాటియస్]] జనాభాలో అత్యధికులు ఆంగ్లం మాట్లాడేవారే.<ref>{{cite web |url=https://www.cbs.nl/nl-nl/nieuws/2014/51/papiaments-de-meest-gesproken-taal-op-bonaire-en-engels-op-saba-en-sint-eustatius |title=బొనైర్‌లో అత్యధికులు మాట్లాడే భాష పాపియమెంటో, సాబా మరియు సింట్ యుస్టాటియస్‌లలో ఆంగ్లం |date=2014-12-18 |website=Centraal Bureau voor de Statistiek |quote=మాతృభాషలు (2013) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 85%, సాబా 93% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://longreads.cbs.nl/the-caribbean-netherlands-in-numbers-2022/what-percentage-of-the-population-speaks-dutch/ |title=సంఖ్యలలో కరేబియన్ నెదర్లాండ్స్ 2022, జనాభాలో ఎంత శాతం మంది డచ్ మాట్లాడతారు? |date=2022 |website=Statistics Netherlands (CBS)|quote=ప్రధాన భాషలు (2021) ఆంగ్లం: సింట్ యుస్టాటియస్ 81%, సాబా 83% }}</ref><ref>{{cite web |url=https://www.sint-maarten.net/population/culture/language |title=సింట్ మార్టెన్ భాషలు ఏమిటి? |date=2022 |website=sint-maarten.net |quote=ఇంగ్లీషు స్థానికులు మరియు సింట్ మార్టెన్‌ని సందర్శించే పర్యాటకుల మధ్య కమ్యూనికేషన్ యొక్క ప్రాథమిక భాష. ) |date=2021-01-25 |quote=De voertaal op het hele eiland is Engels. (ఈ ద్వీపం మొత్తంలో ప్రధాన భాష ఇంగ్లీష్.) [[న్యూ జెర్సీ]]లో, బెర్గెన్ మరియు పాసైక్ కౌంటీలలో 17వ శతాబ్దపు డచ్ వలసదారుల వారసులు మాట్లాడే, అంతరించిపోయిన డచ్ మాండలికం అయిన [[జెర్సీ డచ్]] 1921 చివరి వరకు కూడా మాట్లాడబడుతున్నట్లు గుర్తించబడింది. మెన్‌కెన్, హెచ్.ఎల్. 1921. ది అమెరికన్ లాంగ్వేజ్ |యాక్సెస్-డేట్=18 మే 2016}}</ref> న్యూయార్క్‌లోని డచ్ మాట్లాడే ప్రాంతంలో పెరిగిన యు.ఎస్. అధ్యక్షుడు మార్టిన్ వాన్ బ్యూరెన్‌కు డచ్ మాతృభాష.<ref>{{cite book |last=Widmer |first=Ted |author-link=Edward L. Widmer |year=2005 |title=Martin Van Buren: The American Presidents Series: The 8th President, 1837–1841 |publisher=Times Books |location=New York, New York |isbn=9780805069228 |url={{google books|plainurl=y|id=YiU_kd-iAcgC}} |pages=6–7}}</ref> ====ఆఫ్రికాలో డచ్ భాష==== నెదర్లాండ్స్ యొక్క అత్యంత గొప్ప భాషా వారసత్వం దాని దక్షిణ ఆఫ్రికా వలస ప్రాంతంలో ఉంది. ఈ ప్రాంతం డచ్ రైతులైన (డచ్ భాషలో ''[[:en: Boer| Boer]]'' అని పిలుస్తారు) అనేక మంది వలసదారులను ఆకర్షించింది. వీరు డచ్ భాష యొక్క సరళీకృత రూపమైన ''[[:en: Afrikaans| Afrikaans]]''ను మాట్లాడేవారు; ఈ భాష డచ్ భాషతో చాలా వరకు [[:en: mutually intelligible|పరస్పరం అర్థమయ్యేలా]] ఉంటుంది. ఈ వలస ప్రాంతం బ్రిటిష్ వారి చేతుల్లోకి వెళ్ళిన తర్వాత, ఆ వలసదారులు తమ భాషను తమతో పాటు తీసుకువెళుతూ, దేశంలోని అంతర్గత ప్రాంతాలకు విస్తరించారు. {{As of|2005}} నాటికి, ఆఫ్రికన్లు భాషను తమ ప్రాథమిక లేదా ద్వితీయ భాషగా మాట్లాడే వారి సంఖ్య 10 మిలియన్లు కాగా, డచ్ భాష మాట్లాడే వారి సంఖ్య 22 మిలియన్లకు పైగా ఉంది.<ref>{{cite web |url=http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 |title=About the Netherlands |access-date=23 August 2008 |publisher=Dutch Ministry of Foreign Affairs |archive-url = https://web.archive.org/web/20080822163610/http://www.minbuza.nl/en/welcome/Netherlands#a7 <!-- Bot retrieved archive --> |archive-date = 22 August 2008 }}</ref><ref>{{cite web |url=http://taalunieversum.org/taal/vragen/antwoord/4/ |title=Hoeveel mensen spreken Nederlands als moedertaal? |trans-title=How many people speak Dutch as mother tongue?|language=nl |access-date=23 August 2008 |publisher=[[Nederlandse Taalunie]] |year=2005 }}</ref> డచ్ భాషా మూలాలు కలిగిన ఇతర [[:en: creole language|క్రియోల్ భాషలు]] ఇవి: [[:en: Aruba| Aruba]], [[:en: Bonaire| Bonaire]], [[:en: Curaçao| Curaçao]], [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] ప్రాంతాలలో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Papiamento| Papiamento]]; [[:en: Suriname| Suriname]]లో ఇప్పటికీ మాట్లాడే [[:en: Saramaccan language|Saramaccan]], [[:en: Sranan Tongo| Sranan Tongo]]; [[:en: Guyana| Guyana]]లో అంతరించిపోయిన భాష అయిన [[:en: Berbice Dutch Creole|Berbice]]; [[:en: Petjo language|Pecok]] భాష [[:en: Indonesia| Indonesia]], [[:en: Netherlands| Netherlands]] దేశాలలో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది; [[:en: Albany Dutch| Albany Dutch]] భాష U.S.లో మాట్లాడబడుతున్నప్పటికీ, అది కూడా అంతరించిపోయే ప్రమాదంలో ఉంది. అంతరించిపోయిన [[:en: Dutch-based creole languages|డచ్-ఆధారిత క్రియోల్ భాషలలో]] ఇవి ఉన్నాయి: [[:en: Skepi Dutch Creole|Skepi]] ([[:en: Guyana| Guyana]]); [[:en: Negerhollands| Negerhollands]] ("Negro Dutch" అని కూడా పిలుస్తారు), [[:en: Jersey Dutch| Jersey Dutch]], [[:en: Mohawk Dutch| Mohawk Dutch]] (U.S.), అలాగే [[:en: Javindo language|Javindo]] ([[:en: Java| Java]]). === ప్రదేశాల పేర్లు === [[File:GezichtOpNieuwAmsterdam.jpg|thumb|1664లో [[:en: New Amsterdam| New Amsterdam]] కనిపించిన తీరు. బ్రిటిష్ పాలనలో ఇది [[:en: New York City|New York]]గా పిలువబడింది.]] New Netherland వలసలో ఒకప్పుడు భాగంగా ఉన్న New Yorkలోని కొన్ని పట్టణాలు మరియు New York నగరంలోని కొన్ని ప్రాంతాల పేర్లు డచ్ మూలాన్ని కలిగి ఉన్నాయి. ఉదాహరణకు: [[:en: Brooklyn| Brooklyn]] ([[:en: Breukelen| Breukelen]] పేరు మీద), [[:en: Flushing, Queens|Flushing]] ([[:en: Vlissingen| Vlissingen]] పేరు మీద), [[:en: Bowery|Bouwerij]] అంటే నిర్మాణ స్థలం, పేరు మీద), [[:en: Harlem| Harlem]] ([[:en: Haarlem| Haarlem]] పేరు మీద), [[:en: Coney Island| కొనినె దీవి ]] నుండి వచ్చింది; ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్ [[:en: Konijneneiland| కుందేళ్ళ ద్వీపం]], [[:en: Staten Island| Staten Island]] ("[[:en: States General of the Netherlands|రాష్ట్రాల) ద్వీపం అని అర్థం]]. New Netherland వలస యొక్క చివరి డైరెక్టర్-జనరల్ అయిన [[:en: Pieter Stuyvesant| Pieter Stuyvesant]], New York నగరంలోని ఒక వీధికి, ఒక ప్రాంతానికి మరియు కొన్ని పాఠశాలలకు, అలాగే [[:en: Stuyvesant, New York|Stuyvesant]] పట్టణానికి తన పేరును అందించారు. ఉత్తర న్యూయార్క్‌లోని హడ్సన్ నది వెంబడి ఉన్న అనేక పట్టణాలు, నగరాల పేర్లు డచ్ మూలాలను కలిగి ఉన్నాయి (ఉదాహరణకు [[:en: Yonkers| Yonkers]], [[:en: Hoboken| Hoboken]], [[:en: Haverstraw| Haverstraw]], Claverack, [[:en: Staatsburg|Staatsburg]], Catskill, Kinderhook, Coeymans, Rensselaer, Watervliet. [[:en: Long Island| Long Island]] రూపొందించే నాలుగు కౌంటీలలో ఒకటైన [[:en: Nassau County| Nassau County]] పేరు కూడా డచ్ మూలాల నుండే వచ్చింది. Philadelphia వద్ద Delaware నదిలో కలిసే Schuylkill నది పేరు కూడా డచ్ మూలాలకు చెందినదే; దీని అర్థం 'దాగి ఉన్న' లేదా 'రహస్యంగా ప్రవహించే' నది. [[సురినామ్]]లోని అనేక పట్టణాలు మరియు నగరాలు నెదర్లాండ్స్‌లోని ఆల్క్‌మారు, వాగెనింగెను, గ్రోనింగెను వంటి నగరాలతో పేర్లను పంచుకుంటాయి. కురాకో రాజధానికి విల్లెమ్‌స్టాడు అని పేరు పెట్టారు మరియు సింట్ యుస్టాటియసు, [[అరుబా]] రెండింటి రాజధానులకు ఒరంజెస్టాడు అని పేరు పెట్టారు. మొదటి దానికి డచ్ యువరాజు 2వ విల్లెం వాన్ ఒరాంజే-నస్సావు (విలియం ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు) పేరు పెట్టారు మరియు మిగిలిన రెండింటికి ప్రస్తుత డచ్ రాజవంశం యొక్క మొదటి భాగం పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియాలో, ఉత్తర సుమత్రా లోని టోబా రీజెన్సీలో ఉన్న నస్సావు జిల్లాకు హౌస్ ఆఫ్ ఆరెంజ్-నస్సావు పేరు పెట్టారని నమ్ముతారు. బంజర్ రీజెన్సీ లోని ఒరాంజే నస్సావు బొగ్గు గనికి ఆ రాజవంశం పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Syamtasiyah |first=Ita |title=Kesultanan Banjarmasin pada abad ke-19: ekspansi pemerintah Hindia Belanda di Kalimantan |date=2012 |publisher=Serat Alam Media |isbn=978-602-19552-1-5 |edition=1వ |location=South Tangerang |trans-title=19వ శతాబ్దంలో బంజర్‌మసిన్ సుల్తానేట్: కాలిమంతన్‌లో డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ ప్రభుత్వ విస్తరణ}}</ref> పున్‌కాక్ జయరామ్‌గా కూడా పిలువబడ్డ [[:en: Parunc| Parunc]] డచ్ అన్వేషకుడు జాన్ కార్స్టెన్‌జూన్ పేరు పెట్టారు.<ref>{{Cite book |last=Lorentz |first=H.A. |title=Zwarte Menschen – Witte Bergen: Verhaal van den Tocht naar het Sneeuwgebergte van Nieuw-Guinea |date=1910 |publisher=[[Brill Publishers|EJ. బ్రిల్]] |location=[[లైడెన్]]}</ref> సెంట్రలు పాపువాలోని లోరెంట్జ్ నేషనల్ పార్కు తన 1909–10 సాహసయాత్రలో ఆ ప్రాంతం గుండా ప్రయాణించిన హెండ్రికసు అల్బెర్టసు లోరెంట్జు పేరు పెట్టబడింది.<ref>{101}వెబ్ వాన్ హెట్ ఆర్చీఫ్ వాన్ మిస్టర్. డా. హెచ్.ఎ. లోరెంజ్ [levensjaren 1871-1944], 1902-1915; టి.ఎ.ఎన్. లోరెంజ్, 1848-1890; Nieuw-Guinea Expeditie 1905-1914 {{!}} Nationaal Archief |url=https://www.nationaalarchief.nl/onderzoeken/archief/2.21.183.51 |access-date=2025-12-17 |website=www.nationaalarchief.nl |language=nl}}</ref> దక్షిణాఫ్రికాలోని అనేక [[:en: Largest Metropolitan areas in South Africa|ప్రధాన నగరాలు]] డచ్ పేర్లను కలిగి ఉన్నాయి, ఉదాహరణకు [[:en: Johannesburg| Johannesburg]], [[:en: Kaapstad| Kaapstad]], [[:en: Vereeniging| Vereeniging]], [[:en: Bloemfontein| Bloemfontein]], [[:en: Vanderbijlpark| Vanderbijlpark]]. [[:en: New Zealand|న్యూజిలాండ్]] అనే దేశం పేరు డచ్ [[:en: cartographers|భూపట చిత్రకారుల]] నుండి ఉద్భవించింది; వీరు ఆ దీవులకు, డచ్ [[:en: Seventeen Provinces|ప్రావిన్స్]] అయిన [[:en: Zeeland|జీలాండ్]] పేరు మీద '' Nova Zeelandia'' అని నామకరణం చేశారు.<ref name="StatenLandt">{{cite web |url = http://www.teara.govt.nz/en/european-discovery-of-new-zealand/3 |title=Tasman's achievement |publisher=Te Ara – the Encyclopedia of New Zealand |date=21 September 2007 |access-date=16 February 2008 |last=Wilson |first=John }}</ref> ఆ తర్వాత, బ్రిటిష్ అన్వేషకుడు [[:en: James Cook|జేమ్స్ కుక్]] ఆ పేరును ఆంగ్ల రూపంలోకి మార్చి 'New Zealand'గా వ్యవహరించారు.{{efn|న్యూజిలాండ్‌కు యూరోపియన్లు పెట్టిన మొట్టమొదటి పేరు ''Staten Landt''; 1642లో ఈ దీవులను సందర్శించిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా నిలిచిన డచ్ అన్వేషకుడు [[Abel Tasman|ఏబెల్ టాస్మన్]] ఈ పేరును సూచించారు. 1615లో దక్షిణ అమెరికా దక్షిణ కొన వద్ద [[:en: Jacob Le Maire| Jacob Le Maire]] కనుగొన్న భూభాగంతో అనుసంధానించబడిన ఒక దక్షిణ ఖండంలో ఇది ఒక భాగమని టాస్మన్ భావించాడు; ఆ భూభాగానికి [[Isla de los Estados|Staten Landt]] అని పేరు పెట్టబడింది, దీని అర్థం "(డచ్) స్టేట్స్-జనరల్ యొక్క భూమి".<ref>{{Cite web |url=http://history-nz.org/discovery1.html |title=The Discovery of New Zealand |access-date=12 October 2010 |archive-date=9 July 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170709115228/http://www.history-nz.org/discovery1.html |url-status=live }}</ref>}} ఆస్ట్రేలియాకు చెందిన ద్వీప రాష్ట్రమైన [[:en: Tasmania| Tasmania]]కు, డచ్ [[:en: explorer|అన్వేషకుడు]] అయిన [[:en: Abel Tasman| Abel Tasman]] పేరు పెట్టారు; ఈ ద్వీపాన్ని చూసిన మొట్టమొదటి యూరోపియన్‌గా (నమోదైన ఆధారాల ప్రకారం) 1642 నవంబర్ 24న ఆయనే గుర్తించారు. ఆయన మొదట ఈ ద్వీపానికి తన పోషకుడైన [[:en: Anthony van Diemen| Anthony van Diemen]] పేరు మీద ' Anthony van Diemen's Land' అని నామకరణం చేశారు; ఆంథోనీ వాన్ డీమెన్ అప్పట్లో [[:en: Dutch East Indies| Dutch East Indies]] గవర్నర్‌గా వ్యవహరించేవారు. ఆ తర్వాత బ్రిటిష్ వారు ఈ పేరును కుదించి [[:en: Van Diemen's Land| Van Diemen's Land]]గా మార్చారు. ఈ ద్వీపాన్ని మొట్టమొదట కనుగొన్న యూరోపియన్ అన్వేషకుడి గౌరవార్థం, 1856 జనవరి 1న దీనికి అధికారికంగా కొత్త పేరు పెట్టారు.<ref>'Select chronology of renaming' ''Parliament of Tasmania'' http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110422111627/http://www.parliament.tas.gov.au/php/BecomingTasmania/BTAppend2.htm |date=22 April 2011 }} Retrieved 15 June 2009.</ref> [[:en: Arnhem Land| Arnhem Land]]కు, 'Arnhem' అనే పేరు గల డచ్ నౌక పేరు పెట్టారు. Arnhem నౌక కెప్టెన్ ( Willem van Coolsteerdt, Arnhem ప్రాంతానికి తూర్పున ఉన్న ఒక పెద్ద ద్వీపానికి కూడా పేరు పెట్టారు; అదే [[:en: Groote Eylandt | Groote Eylandt ]]—ఆధునిక డచ్ స్పెల్లింగ్‌లో 'Groot Eiland అంటే 'పెద్ద ద్వీపం' ([[:en: Large Island| Large Island]] అని అర్థం. [[File:Stadthuys Christ Church Malacca.jpg|thumb|[[:en: Malacca| Malacca]], [[Malaysia]]లో ఉన్న Stadthuys భవనం; ఆసియాలోనే అత్యంత పురాతనమైన డచ్ భవనంగా ఇది పరిగణించబడుతుంది<ref>[http://travel.tourism.gov.my/consumer/destinations/item.asp?item=stadthuys Tourism.gov.my]{{dead link|date=April 2018 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>]] ===వాస్తుశిల్పం=== [[File:Batavia City Hall (Jakarta History Museum) Fatahillah Square (2025) - img 03.jpg|thumb|[[Kota Tua|Batavia]]లోని [[Jakarta History Museum|Stadhuis]] (నగర భవనం); ఇది స్వయంగా [[Dam Palace]] నమూనాలో నిర్మించబడిందని చెబుతారు.]] [[File:Dutch Reformed Church (organ and pulpit), Vosburg.JPG|thumb|[[:en: Vosburg| Vosburg]], [[:en: South Africa| South Africa]]లోని [[:en: Dutch Reformed Church| Dutch Reformed Church]]లో ఉన్న క్రైస్తవ శిలువ, బలిపీఠం, ఉపన్యాస వేదిక మరియు ఆర్గాన్ వాయిద్యం.]] [[File:Gedung-Sate-Trees.jpg|thumb|[[:en: Bandung| Bandung]], [[:en: Indonesia| Indonesia]]లో ఉన్న [[:en: Gedung Sate| Gedung Sate]]; 20వ శతాబ్దం ప్రారంభానికి చెందిన ఈ వలసకాలపు భవనం, ఆధునిక పాశ్చాత్య నవ్య-శాస్త్రీయ శైలిని స్థానిక నిర్మాణ అంశాలతో మేళవిస్తుంది.]] సురినామ్ రాజధాని Paramariboలో, డచ్ వారి [[:en: Fort Zeelandia (Paramaribo)|Fort Zeelandia]] కోట నేటికీ సగర్వంగా నిలిచి ఉంది. ఆ నగరమే స్వయంగా తన పాత వీధుల అమరికను మరియు వాస్తుశిల్పాన్ని చాలా వరకు కాపాడుకుంది; ఇది ప్రపంచంలోని UNESCO వారసత్వ సంపదలో ఒక భాగంగా గుర్తింపు పొందింది. మలేషియాలోని Malacca నగర కేంద్రంలో, [[:en: Stadthuys|Stadthuys భవనం]] మరియు [[:en: Christ Church, Malacca|Christ Church]]లు డచ్ ఆక్రమణ కాలానికి గుర్తుగా నేటికీ నిలిచి ఉన్నాయి. [[:en: Fort Goede Hoop| Fort Goede Hoop]] (ఆధునిక [[:en: Hartford, Connecticut| Hartford]]) మరియు [[:en: Fort Orange| Fort Orange]] (ఆధునిక [[:en: Albany, New York| Albany]]) లకు సంబంధించిన పురావస్తు అవశేషాలు ఇప్పటికీ అక్కడ ఉన్నాయి.<ref>[http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html డచ్ వలస అవశేషాలు] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20080509161409/http://www.colonialvoyage.com/remainsDamerica.html |date=9 మే 2008 }}</ref> Aruba, Curaçao, Bonaire మరియు [[:en: Sint Eustatius| Sint Eustatius]] లలో డచ్ వాస్తుశైలిని సులభంగా గమనించవచ్చు. ముఖ్యంగా [[:en: Willemstad| Willemstad]] నగరంలో డచ్ శైలి భవనాలు స్పష్టంగా కనిపిస్తాయి; ఇవి ఏటవాలుగా ఉండే ([[:en: gables| పైకప్పులు]]), పెద్ద కిటికీలు మరియు ఆకాశాన్ని తాకేలా ఉండే అలంకార శిఖరాలను కలిగి ఉంటాయి.<ref>[http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm Willemstad, Curaçao, Netherlands Antilles - ఈ నెల వారసత్వ ప్రదేశం] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080303185548/http://www.crossculturedtraveler.com/Heritage/Archives/Curacao.htm |date=3 మార్చి 2008 }}</ref> శ్రీలంకలో, ముఖ్యంగా గాలే కోటలో డచ్ వాస్తుశిల్పాన్ని కూడా చూడవచ్చు. ఇక్కడ డచ్ వారి కోట గోడలు, కాలువ చెక్కుచెదరకుండా భద్రపరచబడ్డాయి. కొంతవరకు, పూర్వపు VOC అధికారుల ఉష్ణమండల విల్లాలు కూడా అలాగే ఉన్నాయి. ఈ వాస్తుశిల్పానికి కొన్ని ప్రముఖ ఉదాహరణలు గాలేలోని పూర్వపు గవర్నర్ భవనం (ప్రస్తుతం అమంగల్ల హోటల్ అని పిలుస్తారు) మరియు పాత డచ్ రిఫార్మ్డ్ చర్చ్. రాజధాని కొలంబోలో, కోట చుట్టూ ఉన్న అనేక డచ్ మరియు పోర్చుగీస్ వాస్తుశిల్పాలు బ్రిటిష్ కాలంలో కూల్చివేయబడ్డాయి. మిగిలిన వాటిలో పాత కొలంబో డచ్ హాస్పిటల్ మరియు వోల్వెండాల్ చర్చ్ ఉన్నాయి. దక్షిణాఫ్రికాలో డచ్ వలస పాలన కాలంలో, కేప్ డచ్ వాస్తుశిల్పం అని పిలువబడే ఒక ప్రత్యేకమైన వాస్తుశిల్పం అభివృద్ధి చేయబడింది. ఈ వాస్తుశిల్ప శైలిని స్టెల్లెన్‌బోష్, స్వెల్లెండమ్, తుల్బాగ్ మరియు గ్రాఫ్-రైనెట్ వంటి చారిత్రక పట్టణాలలో చూడవచ్చు. పూర్వపు డచ్ రాజధాని కేప్ టౌన్‌లో, క్యాజిల్ ఆఫ్ గుడ్ హోప్ తప్ప VOC కాలం నాటివి దాదాపు ఏవీ మిగలలేదు. డచ్ వారు బటావియా తీరాలకు చేరుకున్న కొద్దికాలానికే భవనాలను నిర్మించడం ప్రారంభించినప్పటికీ, ఇండోనేషియాలో నేటికీ నిలిచి ఉన్న డచ్-నిర్మిత కట్టడాలలో చాలా వరకు 19వ మరియు 20వ శతాబ్దాలకు చెందినవి. రక్షణ ప్రయోజనాల కోసం ఉపయోగించిన వలసవాద కాలం నాటి కోటలు, ఈ ద్వీపసమూహంలోని అనేక ప్రధాన తీర నగరాలలో ఇప్పటికీ ఉన్నాయి. మిగిలి ఉన్న డచ్ భవనాలలో అత్యధిక సంఖ్యలో జావా మరియు సుమత్రాలో, ముఖ్యంగా జకార్తా, బాండుంగ్, సెమరాంగ్, యోగ్యకార్తా, సురబయ, సిరెబోన్, పసురువాన్, బుకిట్టింగి, సవాహ్లుంటో, మేడాన్, పడాంగ్ మరియు మలాంగ్ వంటి నగరాలలో చూడవచ్చు. అలాగే, పూర్వపు ప్రధాన సుగంధ ద్రవ్యాల ద్వీపాలైన బండా నీరా, నుసా లౌట్ మరియు సపరువా చుట్టూ 17-19వ శతాబ్దపు డచ్ వాస్తుశిల్పానికి చెందిన ముఖ్యమైన ఉదాహరణలు ఉన్నాయి. పరిమిత ఆర్థిక అభివృద్ధి కారణంగా ఇవి తమ వలసవాద అంశాలను చాలా వరకు నిలుపుకున్నాయి. డచ్ వలసవాద వాస్తుశిల్పానికి మరో ప్రముఖ ఉదాహరణ మకాసర్‌లోని ఫోర్ట్ రోటర్‌డామ్. డచ్ వారి తొలినాటి నిర్మాణాలు ఎక్కువగా వారి మాతృదేశంలోని నిర్మాణ శైలినే ప్రతిబింబించేవి (ఉదాహరణకు [[:en: Toko Merah| Toko Merah]]). అయితే, ఈ భవనాలు ఉష్ణమండల వాతావరణానికి సరిపడేవి కావు, పైగా వాటి నిర్వహణ ఖర్చుతో కూడుకున్నది. ఫలితంగా, డచ్ అధికారులు ఉష్ణమండల పరిస్థితులకు అనుగుణంగా మారడం ప్రారంభించారు; ఇందులో భాగంగా వారు తమ [[:en: Dutch Indies country houses|విల్లాల]] నిర్మాణంలో విశాలమైన వరండాలు, మెరుగైన గాలి వెలుతురు ఏర్పాట్లు మరియు స్థానిక శైలిలో ఉండే ఎత్తైన పైకప్పుల వంటి దేశీయ నిర్మాణ అంశాలను జోడించారు. "డచ్ వారి ఉనికి ప్రారంభ దశలో, జావాలో జరిగిన డచ్ నిర్మాణ కార్యకలాపాలు వలసపాలన నాటి నిర్మాణ శైలిపై ఆధారపడి ఉండేవి; అయితే, ఉష్ణమండల మరియు స్థానిక సాంస్కృతిక పరిస్థితులకు అనుగుణంగా ఆ శైలిలో మార్పులు చేయబడ్డాయి," అని ఇండోనేషియా కళలు మరియు ([[:en: design| రూపకల్పన]] ఆచార్యులు పముడ్జి సుప్తాందర్ పేర్కొన్నారు.<ref>{{in lang|id}}Suptandar, Pamudji ''Tokoh Pejuang Kemerdekaan, Pembangunan, Dan Pendidikan.'' (Publisher: Penerbit Universitas Trisakti, Jakarta) {{ISBN|979-8398-86-6}}</ref> ఈ శైలిని ''arsitektur Indis'' (ఇండీస్ నిర్మాణ శైలి) అని పిలిచేవారు; ఇది అప్పటికే వాడుకలో ఉన్న సంప్రదాయ హిందూ-జావానీస్ నిర్మాణ శైలిని, యూరోపియన్ నిర్మాణ రూపాలతో మేళవిస్తుంది.<ref>{{in lang|id}}Article by Dr. Mauro Rahardjo, architect, lecturer and founder of [[Feng_Shui]] School Indonesia and Indonesian Feng Shui Society. [http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100316115232/http://arsitekturindis.wordpress.com/category/arsitektur/|date=16 March 2010}}</ref> జకార్తాలో ఇప్పటికీ నిలిచి ఉండి, వాడుకలో ఉన్న అనేక ప్రభుత్వ భవనాలు—అధ్యక్ష భవనం, ఆర్థిక మంత్రిత్వ శాఖ మరియు ప్రదర్శన కళల కేంద్రం వంటివి—19వ శతాబ్దంలో '' ([[:en: Neoclassical| క్లాసిసిస్ట్]] శైలిలో నిర్మించబడ్డాయి. 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో, పాక్షికంగా 'డచ్ నైతిక విధానం' (Dutch Ethical Policy) కారణంగా, ఆర్థిక విస్తరణతో పాటు ఈ వలస ప్రాంతానికి వలస వచ్చే డచ్ ప్రజల సంఖ్య పెరిగింది. మధ్యతరగతి జనాభా పెరుగుదల కారణంగా, 'ఇండీస్' (డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్) వ్యాప్తంగా ఉన్న ప్రధాన నగరాల్లో 'గార్డెన్ సబర్బ్స్' (తోటల నగర శివారు ప్రాంతాలు) అభివృద్ధి చెందాయి; ఇక్కడి అనేక గృహాలు 'ఇండీస్ శైలి' నుండి '' ([[:en: Neo-Renaissance| నియో-పునరుజ్జీవన]] మరియు ఆధునిక 'ఆర్ట్ డెకో' వరకు వివిధ శైలులలో నిర్మించబడ్డాయి. ఈ నివాస ప్రాంతాలకు కొన్ని ఉదాహరణలు: జకార్తాలోని 'మెంటెంగ్', సురబయలోని 'డార్మో', మెడాన్‌లోని 'పోలోనియా', యోగ్యకర్తలోని 'కోటబారు', సెమరాంగ్‌లోని 'న్యూ కాండి' మరియు ఉత్తర బాండుంగ్‌లోని చాలా ప్రాంతాలు. ఇండోనేషియా, 'Nieuwe Zakelijkheid', 'De Stijl', 'Nieuw Indische' మరియు 'Amsterdam School' వంటి డచ్ 'ఆర్ట్ డెకో' నిర్మాణ ఉద్యమాలకు ఒక ప్రయోగ వేదికగా కూడా మారింది. 'Wolff Schoemaker' మరియు 'Henri Maclaine Pont' వంటి పలువురు ప్రఖ్యాత వాస్తుశిల్పులు స్థానిక నిర్మాణ శైలిని ఆధునీకరించడానికి ప్రయత్నించారు; దీని ఫలితంగా 'Pohsarang Church' మరియు 'Bandung Institute of Technology' వంటి అనేక విశిష్టమైన రూపకల్పనలు ఆవిర్భవించాయి. ఈ 'ఆర్ట్ డెకో' (Art Deco) శైలి భవనాల యొక్క అతిపెద్ద నిల్వను బండుంగ్ నగరంలో చూడవచ్చు; వాస్తుశిల్ప పరంగా చూస్తే, ఇండోనేషియాలోనే అత్యంత 'యూరోపియన్' నగరంగా దీనిని పరిగణించవచ్చు. ఇండోనేషియా స్వాతంత్ర్యం పొందినప్పటి నుండి, చారిత్రక భవనాల పరిరక్షణ పట్ల ఆసక్తి చూపిన ప్రభుత్వాలు చాలా తక్కువ. గత కొన్ని దశాబ్దాలలో, షాపింగ్ కేంద్రాలు లేదా కార్యాలయ భవనాలను నిర్మించడం కోసం, వాస్తుశిల్ప పరంగా ఎంతో వైభవం కలిగిన అనేక భవనాలను కూల్చివేశారు; ఉదాహరణకు [[:en: Hotel des Indes (Batavia)| Hotel des Indes]], [[:en: Harmony Society, Batavia| Harmony Society]]. అయితే ప్రస్తుతం, తమ పాత భవనాలను పరిరక్షించుకోవడం యొక్క విలువ గురించి ఎక్కువ మంది ఇండోనేషియన్లలో అవగాహన పెరుగుతోంది. <blockquote>"ఒక దశాబ్దం క్రితం, జకార్తాలోని పాత ప్రాంతాన్ని కాపాడటానికి నేను చేస్తున్న ప్రయత్నాల గురించి తెలిసినప్పుడు, చాలా మంది నన్ను పిచ్చివాడినిగా భావించారు. కొన్ని సంవత్సరాల తర్వాత, ఆ వ్యతిరేక స్వరాలు క్రమంగా మరుగున పడటం మొదలయ్యాయి. ఇప్పుడు చాలా మంది నాతో ఏకీభవిస్తూ, 'మనం మన నగరాన్ని ఎలా కాపాడుకోగలం?' అని ఆలోచించడం మొదలుపెట్టారు. గతంలో, చారిత్రక భవనాల కూల్చివేతకు వ్యతిరేకంగా జరిగే నిరసనలను పట్టించుకోకుండా ఉండటానికి, వలస పాలన కాలం పట్ల ఉన్న వ్యతిరేక భావనను తరచుగా ఒక సాకుగా ఉపయోగించుకునేవారు. ఇప్పుడు మాత్రం, పెరుగుతున్న సంఖ్యలో ప్రజలు ఆ పాత వలస భవనాలను కేవలం 'వలస పాలన చిహ్నాలుగా' చూడటం మానేసి, తమ నగరం యొక్క సమగ్ర వారసత్వంలో ఒక భాగంగా పరిగణిస్తున్నారు," అని ప్రముఖ ఇండోనేషియా వాస్తుశిల్పి మరియు పరిరక్షకుడు బుడి లిమ్ పేర్కొన్నారు.<ref>Lim, Budy ''The past in the present: architecture in Indonesia.'' (Publisher: NAI Rotterdam, 19 January 2007) See also: {{cite web |title=Pride of Indonesia – World Expo's Indonesia Pav|url=http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100719225202/http://www.allvoices.com/contributed-news/6168503-pride-of-indonesia-world-expos-indonesia-pavilion|archive-date=2010-07-19|access-date=2010-10-12}}; [http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html] {{వెబ్‌ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110727161507/http://www.pac-nl.org/printable/0000009476138d504/00000094761396407.html|date=27 జూలై 2011}} మరియు [http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf] {{వెబ్ ఆర్కైవ్|url=https://web.archive.org/web/20110722001916/http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2006/cilt23/sayi_1/interview.pdf|date=22 జూలై 2011}}</ref></blockquote> ===మౌలిక సదుపాయాలు=== [[File:Java Great Post Road.svg|thumb|left|upright=1.35|పశ్చిమ [[జావా]] నుండి తూర్పు జావా వరకు విస్తరించి ఉన్న ''[[:en: Great Post Road|గ్రేట్ పోస్ట్ రోడ్]]]] ఇండోనేషియాలోని '' ([[:en: Art Deco| ఆర్ట్ డెకో]]) వాస్తుశిల్పంతో పాటు, దేశంలోని రైలు మరియు రహదారి మౌలిక సదుపాయాలలో ఎక్కువ భాగం, అలాగే దాని ప్రధాన నగరాలు కూడా వలస పాలన కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref><ref>చిత్రాల కోసం 'Royal Institute of language, geography and ethnology' (KITLV) వెబ్‌సైట్‌ను చూడండి: [http://www.geheugenvannederland.nl/?/en/collecties/nederlands-indie_in_fotos,_1860-1940/kitlv] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120128171930/http://www.geheugenvannederland.nl/?%2Fen%2Fcollecties%2Fnederlands-indie_in_fotos%2C_1860-1940%2Fkitlv|date=28 January 2012}}</ref> వలస పాలన నాటి పారిశ్రామికీకరణ మరియు పట్టణ అభివృద్ధికి ముందు, ఇండోనేషియాలోని అనేక ప్రధాన నగరాలు కేవలం గ్రామీణ స్థాయి పట్టణాలుగా మాత్రమే ఉండేవి.<ref>Page, Melvin and Sonnenburg, Penny ''Colonialism: an international social, cultural, and political encyclopedia.'' (publisher: ABC-CLIO, Santa Barbara, ca, usa, 2003) P.215, 716 [https://books.google.com/books?id=qFTHBoRvQbsC]</ref> జావా ద్వీపంలో దీనికి ఉదాహరణలుగా రాజధాని జకార్తా మరియు బాండుంగ్ నగరాలను పేర్కొనవచ్చు; జావా వెలుపల ఉన్న ఉదాహరణలలో [[:en: Ambon, Maluku|అంబోన్]] మరియు [[:en: Menado|మెనాడో]] నగరాలు ఉన్నాయి. జావా ద్వీపంలోని చాలా ప్రధాన రైలు మార్గాలు, రైల్వే స్టేషన్లు, అలాగే పశ్చిమ జావాను తూర్పు జావాతో కలిపే ప్రధాన రహదారి—దీనిని ఈ పనిని పర్యవేక్షించిన గవర్నర్ జనరల్ పేరు మీద [[:en: Daendels| Daendels]] [[:en: Great Post Road| Great Post Road]] (డచ్‌లో: Grote Postweg) అని పిలుస్తారు<ref>Daendels (1762–1818), ఫ్రాన్స్‌కు అనుకూలంగా వ్యవహరించిన ఒక గవర్నర్ జనరల్; ఈ రహదారికి ఆయన మొదట ''La Grand Route'' అని పేరు పెట్టారు. ఇండోనేషియన్ భాషలో దీనిని ''Jalan Raya Pos'' అని పిలుస్తారు. 1996లో, ఇండోనేషియన్ రచయిత [[:en: Pramoedya_Ananta_Toer|]] వ్యాఖ్యానంతో ఈ రహదారిపై ఒక డాక్యుమెంటరీ రూపొందించబడింది. చూడండి: [https://www.imdb.com/title/tt0282626/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170405170545/http://www.imdb.com/title/tt0282626/|date=5 April 2017}}</ref>—అన్నీ డచ్ ఈస్ట్ ఇండీస్ కాలంలోనే నిర్మించబడ్డాయి. 1800 మరియు 1950 మధ్య కాలంలో, డచ్ ఇంజనీర్లు ఒక భారీ మౌలిక సదుపాయాల వ్యవస్థను నిర్మించారు. ఇందులో {{convert|67000|km|mi|sp=us}} రహదారులు, {{convert|7500|km|mi|sp=us}} రైలు మార్గాలు, అనేక పెద్ద వంతెనలు, 1.4 మిలియన్ హెక్టార్ల (5,400 చదరపు మైళ్లు) వరి పొలాలకు సాగునీరు అందించే ఆధునిక నీటిపారుదల వ్యవస్థలు, పలు అంతర్జాతీయ నౌకాశ్రయాలు మరియు 140 ప్రజా తాగునీటి సరఫరా వ్యవస్థలు ఉన్నాయి. డచ్ వారు నిర్మించిన ఈ ప్రజా పనులు, వలస మరియు వలసానంతర ఇండోనేషియా రాజ్యానికి భౌతిక ఆధారంగా నిలిచాయి.<ref>Ravesteijn, Wim "Between Globalization and Localization: The Case of Dutch Civil Engineering in Indonesia, 1800–1950," in Comparative Technology Transfer and Society, Volume 5, Number 1, 1 April 2007(Publisher: Project MUSE [http://muse.jhu.edu/] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140506133533/http://muse.jhu.edu/|date=6 May 2014}}) pp. 32–64. [http://muse.jhu.edu/login?uri=/journals/comparative_technology_transfer_and_society/v005/5.1ravesteijn.html] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20141216200847/http://muse.jhu.edu/login?uri=%2Fjournals%2Fcomparative_technology_transfer_and_society%2Fv005%2F5.1ravesteijn.html|date=16 December 2014}} {{ISSN|1542-0132}}</ref> ===వ్యవసాయం=== [[File:Hollandse plantage in Bengalen Rijksmuseum SK-A-4283.jpeg|thumb|మొఘల్ బెంగాలులో డచ్ వారి తోటల పెంపకం, 1665]] కాఫీ, తేయాకు, [[:en: cocoa bean|కోకో]], [[పొగాకు]], [[రబ్బరు]] వంటి పంటలను డచ్ వారే ప్రవేశపెట్టారు. మధ్య మరియు దక్షిణ అమెరికాలో కాఫీ మొక్కల విస్తరణను ప్రారంభించిన మొట్టమొదటి వారు డచ్ వారే; 19వ శతాబ్దం ప్రారంభం నాటికి, [[జావా]] ప్రపంచంలోనే మూడవ అతిపెద్ద కాఫీ ఉత్పత్తి కేంద్రంగా అవతరించింది.<ref>[http://www.ico.org/coffee_story.asp International Coffee organization] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101108145141/http://www.ico.org/coffee_story.asp |date=8 November 2010 }}</ref> 1778లో డచ్ వారు [[ఫిలిప్పీన్స్]] నుండి కోకోను [[ఇండోనేషియా]]కు తీసుకువచ్చి, దాని భారీ స్థాయి ఉత్పత్తిని ప్రారంభించారు.<ref>[http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm Chocolate website.] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20100213104104/http://www.chocolatemonggo.com/aboutchoco/INDOhistory.htm |date=13 February 2010 }}</ref> ప్రస్తుతం, సహజ రబ్బరు ఉత్పత్తిలో ఇండోనేషియా ప్రపంచంలోనే రెండవ అతిపెద్ద దేశంగా నిలిచింది; ఈ పంటను 20వ శతాబ్దం ప్రారంభంలో డచ్ వారే ఇక్కడ ప్రవేశపెట్టారు.<ref>Penot, Eric. ''{{'}}From shifting agriculture to sustainable rubber complex agroforestry systems (jungle rubber) in Indonesia: an history of innovations production and adoption process.{{'}}'' (Bogor, 1997).{{cite web|url=http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do%3Dview_pub_detail%26pub_no%3DRP0010-04 |title=Publication &#124; World Agroforestry Center |access-date=31 అక్టోబర్ 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120309132455/http://www.worldagroforestrycentre.org/sea/publications?do=view_pub_detail&pub_no=RP0010-04 |archive-date=9 మార్చి 2012 }}</ref> పొగాకు అమెరికా ఖండం నుండి ఇక్కడికి పరిచయం చేయబడింది, 1863లో డచ్ వారు మొట్టమొదటి పొగాకు తోటను (plantation) స్థాపించారు. నేడు ఇండోనేషియా పొగాకును పారిశ్రామిక స్థాయిలో ఉత్పత్తి చేస్తున్న అత్యంత పురాతన దేశం మాత్రమే కాకుండా, పొగాకును అత్యధికంగా వినియోగిస్తున్న రెండవ అతిపెద్ద దేశం కూడా.<ref>{{in lang|id}}[http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110411142607/http://www.gimonca.com/sejarah/sejarah05.shtml|date=11 ఏప్రిల్ 2011}}</ref> ===శాస్త్రీయ ఆవిష్కరణలు=== 1891లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Eugène Dubois| Eugène Dubois]] ద్వారా [[:en: Java Man~జావా మానవుడు]] కనుగొనబడ్డాడు. 1910లో [[:en: Komodo Island| Komodo Island]]లో సజీవ [[:en: dinosaurs|డైనోసార్లు]] ఉన్నాయనే వదంతులు వ్యాపించడం, ఆపై 1911లో ఒక విమాన ప్రమాదం సంభవించడం వంటి సంఘటనల నేపథ్యంలో, 1912లో ఇండోనేషియాలో [[:en: Peter Ouwens| Peter Ouwens]] ద్వారా [[:en: Komodo dragon|కొమోడో డ్రాగన్]] గురించి మొట్టమొదటిసారిగా వివరించబడింది. ===క్రీడలు=== ====సురినామ్==== సురినామ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు, అలాగే సురినామ్ మూలాలు కలిగి నెదర్లాండ్స్‌లో జన్మించిన [[:en: Gerald Vanenburg| Gerald Vanenburg]], [[:en: Ruud Gullit| Ruud Gullit]], [[:en: Frank Rijkaard| Frank Rijkaard]], [[:en: Edgar Davids| Edgar Davids]], [[:en: Clarence Seedorf| Clarence Seedorf]], [[:en: Patrick Kluivert| Patrick Kluivert]], [[:en: Aron Winter| Aron Winter]], [[:en: Georginio Wijnaldum| Georginio Wijnaldum]], [[:en: Virgil van Dijk| Virgil van Dijk]] మరియు [[:en: Jimmy Floyd Hasselbain| Jimmy Floyd Hasselbain]] వంటి క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. 1999లో, [[:en: Suriname national football team|సురినామ్]] మరియు నెదర్లాండ్స్—ఈ రెండు జట్ల తరపున ఆడిన [[:en: Humphrey Mijnals| Humphrey Mijnals]], 'శతాబ్దపు సురినామ్ ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారుడిగా' ఎంపికయ్యారు.<ref>{{cite web|title=Het debuut van Humphrey Mijnals|url=http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|publisher=Olympisch Stadion|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130921055955/http://www.olympischstadion.nl/nl/2_nieuws/?news_id=913|archive-date=21 September 2013}}</ref> మరొక ప్రముఖ క్రీడాకారుడు [[:en: André Kamperveen| André Kamperveen]]; ఈయన 1940లలో సురినామ్ జట్టుకు నాయకత్వం వహించడమే కాకుండా, నెదర్లాండ్స్‌లో వృత్తిపరంగా ([[:en: professional| professional]]) ఆడిన మొట్టమొదటి సురినామ్ క్రీడాకారుడిగా నిలిచారు. సురినామ్ దేశం ([[:en: dual citizenship| ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని]]) ప్రోత్సహించదు. దీని కారణంగా, నెదర్లాండ్స్ పాస్‌పోర్ట్‌ను పొందిన సురినామ్-డచ్ క్రీడాకారులకు—ఈ పాస్‌పోర్ట్ దాదాపు ఏ యూరోపియన్ లీగ్‌లోనైనా చట్టబద్ధమైన పని హోదాను కల్పిస్తుంది కాబట్టి ఇది చాలా కీలకం—జాతీయ జట్టు ఎంపికలో స్థానం లభించదు.<ref>{{cite news | url=http://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | work=Soccerwire | title=Stefano Rijssel, Seattle Sounders and the strange case of Surinamese soccer | first=Charles | last=Boehm | తేదీ=29 జనవరి 2014 | సంప్రదించిన తేదీ=26 ఆగస్టు 2016 | ఆర్కైవ్ తేదీ=10 జూలై 2019 | ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20190710233414/https://www.soccerwire.com/news/nt/international-men/stefano-rijssel-seattle-sounders-and-the-strange-case-of-surinamese-soccer/ | URL స్థితి=నిష్క్రియం }}</ref> 2014లో ద్వంద్వ పౌరసత్వం కలిగిన ఆటగాళ్లు ఉన్న జట్ల విజయం, ముఖ్యంగా [[అల్జీరియా]] సాధించిన విజయం స్ఫూర్తిగా, [[:en: Surinamese Football Association|SVB]] అధ్యక్షుడు జాన్ కృష్ణదత్ జాతీయ అసెంబ్లీకి ఒక ప్రతిపాదనను సమర్పించారు. క్రీడాకారులకు ద్వంద్వ పౌరసత్వాన్ని అనుమతించడమే ఈ ప్రతిపాదన ఉద్దేశం; ఆ సమయంలో వారి లక్ష్యం 2018 FIFA ప్రపంచ కప్ ఫైనల్స్‌కు చేరుకోవడం.<ref>{{Cite web|శీర్షిక=Suriprofs geïnformeerd over WK 2018-project|URL=http://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|సంప్రదించిన తేదీ=21 ఏప్రిల్ 2020|ఆర్కైవ్ తేదీ=30 జూలై 2021|ఆర్కైవ్ URL=https://web.archive.org/web/20210730174341/https://www.natiosuriname.com/2014/11/suriprofs-geinformeerd-over-wk-2018.html|URL స్థితి=భర్తీ చేయబడింది}}</ref> ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతుగా, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన వృత్తిపరమైన ఆటగాళ్లతో ఒక జట్టును ఏర్పాటు చేశారు. ఈ జట్టు 2014 డిసెంబర్ 26న [[:en: Andre Kamperveen Stadion| Andre Kamperveen Stadion]]లో ఒక ([[:en: exhibition match| ప్రదర్శన మ్యాచ్]]) ఆడింది. ఈ ప్రాజెక్టు నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: Nordin Wooter| Nordin Wooter]] మరియు [[:en: David Endt| David Endt]] చేపట్టారు; వీరు ఒక ప్రజెంటేషన్‌ను రూపొందించి, సూరినామ్ మూలాలు కలిగిన 100 మంది ఆటగాళ్లకు ఆహ్వానాలు పంపగా, వారిలో 85 మంది సానుకూల స్పందన ఇచ్చారు. ఈ ప్రత్యేక ఎంపికకు కోచ్‌గా డీన్ గోరే నియమితులయ్యారు. మ్యాచ్ అనధికారికమైనప్పటికీ, [[ఫిఫా]] ఈ ప్రాజెక్టుకు మద్దతు ఇచ్చి, ఆటగాళ్లకు మరియు క్లబ్‌లకు భీమాను మంజూరు చేసింది.<ref>{{Cite web|title=FIFA bereidt om Suriprofs te verzekeren|url=http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|access-date=21 April 2020|archive-date=9 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180709153629/http://www.natiosuriname.com/2014/11/fifa-bereidt-om-suriprofs-te-verzekeren.html|url-status=usurped}}</ref> నవంబర్ 2019లో, స్పోర్ట్స్ పాస్‌పోర్ట్ అని పిలవబడే ఒక పత్రం సురినామీస్ నుండి డచ్ ప్రొఫెషనల్ ఫుట్‌బాల్ ఆటగాళ్లను అనుమతిస్తుందని ప్రకటించబడింది. డయాస్పోరా సురినామ్‌కు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది.<ref>{{cite web |last1=Kok |first1=Nik |title=నిగెల్ హాసెల్‌బైంక్ విల్ డెబ్యూటెరెన్ వూర్ సురినామ్ |url=https://www.ad.nl/buitenlands-voetbal/nigel-hasselbaink-wil-debuteren-voor-suriname~acddd7b3b/ |website=ad.nl |publisher=Algemeen Dagblad |access-date=19}} నవంబర్ 2019 </ref> సురినామ్‌లో జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది, కార్ఫ్‌బాల్ డచ్ క్రీడ. [[:en: Vinkensport| Vinkensport]] సురినామ్‌లో కూడా అభ్యసిస్తున్నారు, [[వాలీబాల్]] మరియు [[:en: troefcall| troefcall]] డచ్ క్రీడలలో ప్రసిద్ధి చెందింది. ====దక్షిణ ఆఫ్రికా==== [[:en: Ajax Cape Town| Ajax Cape Town]] అనేది [[:en: Ajax Amsterdam| Ajax Amsterdam]] ద్వారా పేరు పెట్టబడి, యాజమాన్యం వహించబడిన ఒక వృత్తిపరమైన [[Association football|ఫుట్‌బాల్]] జట్టు; ఇది Ajax Amsterdam యొక్క చిహ్నాన్ని (crest) మరియు రంగులను యథాతథంగా అనుకరించింది.{{citation needed|date=April 2023}} డచ్ క్రీడ అయిన [[:en: korfball| korfball]] నిర్వహణ బాధ్యతలను [[:en: South African Korfball Federation]] చూసుకుంటుంది; ఈ సంస్థే [[:en: South Africa national korfball team|దక్షిణ ఆఫ్రికా జాతీయ కోర్ఫ్‌బాల్ జట్టు]]ను కూడా నిర్వహిస్తుంది. [[:en: 2019 IKF World Korfball Championship]] ఆగస్టు 2019లో [[:en: Durban| Durban]], [[:en: South Africa|దక్షిణ ఆఫ్రికా]]లో జరిగింది. ====ఇండోనేషియా==== [[:en: Sonny Silooy~]], [[:en: Wilfred Bouma| Wilfred Bouma]], [[:en: Giovanni van Bronckhorst| Giovanni van Bronckhorst]], [[:en: John Heitinga| John Heitinga]], [[:en: Denny Landzaat]], [[:en: Roy Makaay| Roy Makaay]], మరియు [[:en: Tijjani Reijnders| Tijjani Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించి [[:en: Indonesia|ఇండోనేషియా]] మూలాలు కలిగిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులు [[:en: Netherlands national football team|డచ్ జాతీయ జట్టు]] తరపున ఆడారు. ఇటీవలి సంవత్సరాలలో, [[:en: Football Association of Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ సంఘం]] (PSSI), [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా జాతీయ జట్టు]] నాణ్యతను మెరుగుపరిచే ఉద్దేశంతో—ఐరోపాలో, ముఖ్యంగా నెదర్లాండ్స్‌లో నివసిస్తున్న ఇండోనేషియా మూలాలు కలిగిన క్రీడాకారులకు పౌరసత్వం కల్పించే (naturalization) ఒక కార్యక్రమాన్ని అమలు చేసింది. కోచ్ [[:en: Shin Tae-yong| Shin Tae-yong]] హయాంలో ప్రారంభించబడిన ఈ కార్యక్రమం ద్వారా, [[:en: Jay Idzes| Jay Idzes]], [[:en: Justin Hubner| Justin Hubner]], [[:en: Rafael Struick| Rafael Struick]], [[:en: Ivar Jenner| Ivar Jenner]], [[:en: Mees Hilgers| Mees Hilgers]], [[:en: Eliano Reijnders| Eliano Reijnders]] వంటి, డచ్‌లో జన్మించిన అనేకమంది ఫుట్‌బాల్ క్రీడాకారులకు ఇండోనేషియా పౌరసత్వం లభించింది.<ref>{{Cite web |title=Naturalization: A Quick Fix for Indonesian Football? |url=https://www.ums.ac.id/en/news/global-pulse/naturalization-a-quick-fix-for-indonesian-football |access-date=2025-12-17 |website=www.ums.ac.id |language=en}}</ref><ref>{{Cite web |last=Rahmadini |first=Nadira |title=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |url=https://www.jakartadaily.id/sports/16215885018/indonesias-pssi-chairman-erick-thohir-ends-naturalization-program-as-diaspora-and-domestic-league-bolster-national-soccer-team |access-date=2025-12-17 |website=ఇండోనేషియా జాతీయ సాకర్ జట్టుకు ప్రవాస మరియు దేశీయ లీగ్ బలం చేకూర్చడంతో, PSSI ఛైర్మన్ ఎరిక్ తోహిర్ పౌరసత్వ కల్పన కార్యక్రమాన్ని ముగించారు - Jakarta Daily |language=id}}</ref> [[:en: Football in Indonesia|ఇండోనేషియా ఫుట్‌బాల్ లీగ్]] సుమారు 1930లో, [[:en: Dutch colonial|డచ్ వలస పాలన]] కాలంలో ప్రారంభమైంది. [[:en: Indonesia national football team|ఇండోనేషియా పురుషుల జట్టు]] [[:en: FIFA World Cup|FIFA ప్రపంచ కప్‌]]కు అర్హత సాధించిన మొట్టమొదటి ఆసియా జట్టుగా నిలిచింది; 1938 FIFA ప్రపంచ కప్‌లో వారు డచ్ ఈస్ట్ ఇండీసుగా ఆడారు.<ref>{{cite web|author=Tom Allard |url=http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |title=Indonesian soccer fans' world of pain |work=The Sydney Morning Herald |date=26 June 2010 |access-date=15 August 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20100628140526/http://www.smh.com.au/world-cup-2010/world-cup-news/indonesian-soccer-fans-world-of-pain-20100625-z9q5.html |archive-date=28 June 2010}}</ref> వార్షిక ప్రేక్షక హాజరు, క్రీడాకారుల భాగస్వామ్యం మరియు ఆదాయం పరంగా, [[ఇండోనేషియా]]లో ప్రస్తుతం అసోసియేషన్ ఫుట్‌బాలు అత్యంత ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా ఉంది; ఇది పిల్లల నుండి మధ్య వయస్కులైన పురుషుల వరకు అన్ని స్థాయిలలోనూ ఆడబడుతోంది.<ref name="nytimes1">{{cite news|author=Aubrey Belford|url=https://www.nytimes.com/2011/03/04/world/asia/04iht-indonesia04.html?pagewanted=all&_r=0|title=In Indonesia, a Scandal Over Soccer|newspaper=[[The New York Times]]| తేదీ=3 మార్చి 2011 |సందర్శన తేదీ=15 ఆగస్టు 2013}}</ref> ఇండోనేషియా టెన్నిస్ అసోసియేషను కూడా డచ్ పాలనలో, 1935లో స్థాపించబడింది. తన జాతీయ [[:en: Fed Cup| Fed Cup]] [[:en: Indonesia Fed Cup team|జట్టును]], [[:en: Davis Cup| Davis Cup]] [[:en: Indonesia Davis Cup team|జట్టును]] బరిలోకి దింపడంలో దీనికి సుదీర్ఘ చరిత్ర ఉంది; అయితే, ఈ జట్లు మొట్టమొదటిసారిగా అంతర్జాతీయ పోటీలలో పాల్గొన్నది మాత్రం స్వాతంత్ర్యం వచ్చిన తర్వాత, 1960ల కాలంలోనే. నెదర్లాండ్స్‌లో వలె, ఇక్కడ కూడా [[వాలీబాల్]] ఒక ప్రజాదరణ పొందిన క్రీడగా కొనసాగుతోంది; ([[:en: Indonesian Volleyball Federation| ఇండోనేషియా వాలీబాల్ సమాఖ్య]] పురుషుల ప్రో లీగు మరియు మహిళల ప్రో లీగ్ రెండింటినీ నిర్వహిస్తూనే, ఇండోనేషియా పురుషుల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టు మరియు ఇండోనేషియా మహిళల జాతీయ వాలీబాల్ జట్టుల నిర్వహణ బాధ్యతలను కూడా చేపడుతోంది.<ref>{{Cite web|url=https://pbvsi.or.id/tentang-pbvsi/|title=Tentang PBVSI|last=silumansupra|website=PBVSI.or.id|access-date=26 December 2019}}</ref><ref>{{Cite web|url=http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|title=Sejarah PBVSI -|last=wahyawaludin|date=20 August 2019|access-date=26 December 2019|archive-date=26 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191226182333/http://www.mangwahyu.web.id/sejarah-pbvsi/|url-status=dead}}</ref> నెదర్లాండ్స్‌కు చెందిన క్రీడ అయిన ([[:en: Korfball| కార్ఫ్‌బాల్]] కూడా ఇక్కడ ఆచరణలో ఉంది, అంతేకాకుండా ఒక ఇండోనేషియా జాతీయ కార్ఫ్‌బాల్ జట్టు కూడా ఉంది. == ప్రాదేశిక పరిణామం == <gallery> File:Dutchempire1630.png|1630లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1650.png|1650లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1674.png|1674లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1700.png|1700లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1750.png|1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం 1750లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1795.png|1795లో డచ్ సామ్రాజ్యం{{Citation needed|date=December 2020}} File:Dutchempire1830.png|1830లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutch Empire preWWII.PNG|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధానికి ముందు డచ్ సామ్రాజ్యం File:Dutchempire1960.png|1960లో డచ్ సామ్రాజ్యం File:BlankMap-World-large11.png|1975లో డచ్ సామ్రాజ్యం </gallery> == ఇవి కూడా చూడండి == * అమెరికా ఖండాలలో డచ్ వలస స్థాపన * డచ్ భాషా కూటమి * డచ్ ఈస్ట్ ఇండియా కంపెనీ వాణిజ్య కేంద్రాల జాబితా * వలస వ్యవహారాల మంత్రిత్వ శాఖ (నెదర్లాండ్స్) == మూలాలు == orlbic7fghxncxu2gja648p8qzo97q4 గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర 0 488458 4807946 4807943 2026-04-22T11:59:43Z RATHOD SRAVAN 112600 /* ఎలా చేరుకోవచ్చు */ 4807946 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర | image = | image_alt = | caption = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) దేవాలయం | other_names = | proper_name = | devanagari = | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారతదేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] ,ముద్దురు మండలంలోని | location = తిమ్మారెడ్డిపల్లి | elevation_m = | primary_deity_God = బావోజీ | primary_deity_Godess = | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = | number_of_temples = | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = | creator = | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో నాలుగు రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం జాతర ను పోలి ఉంటుంది. భద్రుబావా గురు లోకా మసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి కోస్గి మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] o8bm0rltat563rf3usmxtc298ds0bvc 4807947 4807946 2026-04-22T12:00:50Z RATHOD SRAVAN 112600 /* ఎలా చేరుకోవచ్చు */ 4807947 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర | image = | image_alt = | caption = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) దేవాలయం | other_names = | proper_name = | devanagari = | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారతదేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] ,ముద్దురు మండలంలోని | location = తిమ్మారెడ్డిపల్లి | elevation_m = | primary_deity_God = బావోజీ | primary_deity_Godess = | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = | number_of_temples = | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = | creator = | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో నాలుగు రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం జాతర ను పోలి ఉంటుంది. భద్రుబావా గురు లోకా మసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] 020u7e7w0ydg2qkdy7agre7j3ksu1qr 4807955 4807947 2026-04-22T12:21:16Z RATHOD SRAVAN 112600 /* లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు */ 4807955 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర | image = | image_alt = | caption = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) దేవాలయం | other_names = | proper_name = | devanagari = | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారతదేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] ,ముద్దురు మండలంలోని | location = తిమ్మారెడ్డిపల్లి | elevation_m = | primary_deity_God = బావోజీ | primary_deity_Godess = | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = | number_of_temples = | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = | creator = | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో నాలుగు రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం జాతర ను పోలి ఉంటుంది. భద్రుబావా గురు లోకా మసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా రాష్ట్ర ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[అనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] e3mxtzg5k3c80fvcjmv8y08lhhhj8zg 4807956 4807955 2026-04-22T12:21:46Z RATHOD SRAVAN 112600 /* రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు */ 4807956 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర | image = | image_alt = | caption = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) దేవాలయం | other_names = | proper_name = | devanagari = | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారతదేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] ,ముద్దురు మండలంలోని | location = తిమ్మారెడ్డిపల్లి | elevation_m = | primary_deity_God = బావోజీ | primary_deity_Godess = | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = | number_of_temples = | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = | creator = | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో నాలుగు రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం జాతర ను పోలి ఉంటుంది. భద్రుబావా గురు లోకా మసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[అనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] 0znewnwwet7fzwzxp3jpeujreuudfmp 4807957 4807956 2026-04-22T12:22:53Z RATHOD SRAVAN 112600 /* రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు */ 4807957 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర | image = | image_alt = | caption = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) దేవాలయం | other_names = | proper_name = | devanagari = | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారతదేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] ,ముద్దురు మండలంలోని | location = తిమ్మారెడ్డిపల్లి | elevation_m = | primary_deity_God = బావోజీ | primary_deity_Godess = | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = | number_of_temples = | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = | creator = | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో నాలుగు రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం జాతర ను పోలి ఉంటుంది. భద్రుబావా గురు లోకా మసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] cuw53wdkvjv6bk6k9kd9hkljti0by2t 4807962 4807957 2026-04-22T12:26:07Z RATHOD SRAVAN 112600 4807962 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర | image = | image_alt = | caption = గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) దేవాలయం | other_names = | proper_name = | devanagari = | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారతదేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] ,ముద్దురు మండలంలోని | location = తిమ్మారెడ్డిపల్లి | elevation_m = | primary_deity_God = బావోజీ | primary_deity_Godess = | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = | number_of_temples = | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = | creator = | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు లంబాడీ గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] t7li3od8czeeu2lazqnse5bs8s91y5d 4807969 4807962 2026-04-22T12:40:09Z RATHOD SRAVAN 112600 4807969 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = గంగాపూర్ శ్రీ బాలాజీ వెంకటేశ్వర స్వామి ఆలయం | image = Tirumala Tirupati Temple Gangapur.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ వేంకటేశ్వర స్వామి వారి దేవాలయం [[గంగాపూర్]] [[రెబ్బెన]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 19.35 | longd = 79.47 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బాలాజీ | proper_name = శ్రీ వెంకటేశ్వర స్వామి వారి దేవస్థానం [[గంగాపూర్]] ,[[రెబ్బెన]], కొమరం భీం [[ఆసిఫాబాద్]] జిల్లా | devanagari = बालाजी मंदिर | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = భారత దేశం | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[ఆసిఫాబాద్]] జిల్లా, [[రెబ్బెన]] మండలం | location = [[గంగాపూర్]] | elevation_m = | primary_deity_God = [[వెంకటేశ్వరుడు]] | primary_deity_Godess = [[తిరుమల]] | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= [[శ్రీరామనవమి]],[[ఉగాది]],[[దసరా]] | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.13వ శతాబ్దం | creator = [[కాకతీయులు]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు లంబాడీ గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] 5rsqysl260hyzax9nv5a0kvn33n4cpu 4807978 4807969 2026-04-22T12:50:58Z RATHOD SRAVAN 112600 4807978 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = Tirumala Tirupati Temple Gangapur.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మరెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 19.35 | longd = 79.47 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మరెడ్డిపల్లి]], నారాయణ పేట జిల్లా [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = భారత దేశం | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మరెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = [[కాళికా మాత]] | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = గోర్[[బంజారా]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు లంబాడీ గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] ebduwud0xsal82vprz89bi7snmrus2f 4807979 4807978 2026-04-22T12:51:44Z RATHOD SRAVAN 112600 4807979 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మరెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 19.35 | longd = 79.47 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మరెడ్డిపల్లి]], నారాయణ పేట జిల్లా [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = భారత దేశం | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మరెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = [[కాళికా మాత]] | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = గోర్ [[బంజారా]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు లంబాడీ గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] 03cq30dv30ehsq6kq17pswi4y68furh 4807982 4807979 2026-04-22T12:59:37Z RATHOD SRAVAN 112600 4807982 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 19.35 | longd = 79.47 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణ పేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = [[కాళికా మాత]] | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = గోర్ [[బంజారా]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని తిమ్మారెడ్డిపల్లి గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు లంబాడీ గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ జాతర మేడారం [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] 5v4pd5q369igl03q09jomf0d3pgh112 4807983 4807982 2026-04-22T13:00:56Z RATHOD SRAVAN 112600 4807983 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 19.35 | longd = 79.47 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణ పేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = [[కాళికా మాత]] | utsava_deity_God = | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = గోర్ [[బంజారా]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] 8gku5dx8nq20nwg1d2rjeumt0bgbz7m 4807984 4807983 2026-04-22T13:03:47Z RATHOD SRAVAN 112600 4807984 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 19.35 | longd = 79.47 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = [[కాళికా మాత]] | utsava_deity_God = బావోజీ | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = గోర్ [[బంజారా]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] bn8tnavwrqge4qj655x67m3jb41v5vz 4807985 4807984 2026-04-22T13:05:22Z RATHOD SRAVAN 112600 4807985 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = [[కాళికా మాత]] | utsava_deity_God = బావోజీ | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = గోర్ [[బంజారా]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] sk4id0td41c9uzaedckr1uzm9z3ku1o 4807986 4807985 2026-04-22T13:08:27Z RATHOD SRAVAN 112600 4807986 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = గోర్ [[బంజారా]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు నాలుగు రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడ వ రోజున తెల్లవారుజామున నిర్వ హించిన రవోత్సవం కనుల పండుగగా జరుపుకుంటారు. ముందుగా ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్, శ్రీమా నాయక్ అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రదంపై ప్రతిష్ఠించారు. అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు సాగారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి, కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి రాంచందర్ నాయక్ బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారుల తహసీల్దార్ జయరాములు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకించారు. ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామాలకు చేరుకోవడంతో సందడిగా మారాయి. ఉత్సవాల్లో ఎస్సీ రియాజ్ పాండ్ హక్ అద్వర్యంలో సైదులు, మద్దూరు ఎస్ఐఐ విజయకుమార్, సిబ్బంది కట్టుదిట్టమై న బందోబస్తు నిర్వహించారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] pw1hj0rbjj3mwaglfgwlnm2wut667aq 4807994 4807986 2026-04-22T13:34:01Z RATHOD SRAVAN 112600 /* పూజలు, ఉత్సవాలు */ 4807994 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = గోర్ [[బంజారా]] | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] cvabltz10zmukxiapok8lrfwjjtxp48 4808001 4807994 2026-04-22T13:40:25Z RATHOD SRAVAN 112600 4808001 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణ పేట]] [[వర్గం: నారాయణ పేట జిల్లా ]] 3fhejx2e047byvef942uczicmgl75s3 4808003 4808001 2026-04-22T13:41:34Z RATHOD SRAVAN 112600 /* మూలాలు */ 4808003 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] 4kz7lrx89mj5g3ppm4tkm2mhn0rhg4a 4808004 4808003 2026-04-22T13:42:21Z RATHOD SRAVAN 112600 /* మూలాలు */ 4808004 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] mtphsre2rs6uox6od1xlkmm7gjb34ka 4808005 4808004 2026-04-22T13:46:18Z RATHOD SRAVAN 112600 /* చరిత్ర */ 4808005 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] kxxvfy5xvcddbarhmwtawirwcdkjlxu 4808008 4808005 2026-04-22T13:47:20Z RATHOD SRAVAN 112600 /* భక్తుల తాకిడి */ 4808008 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] dk0fusw6b98s47qbxr7fu2o4p5iwyf3 4808016 4808008 2026-04-22T14:17:31Z RATHOD SRAVAN 112600 /* రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు */ 4808016 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] బ్రహ్మోత్సవాలను రాష్ట్ర పండుగగా హోదా కల్పించి ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] gccb3rjqd3g8ry36shrwjjhs3zskeff 4808018 4808016 2026-04-22T14:20:05Z RATHOD SRAVAN 112600 /* రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు */ 4808018 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] 51pu56tgse44r7zkmpg4rcgrij2lrb5 4808019 4808018 2026-04-22T14:22:37Z RATHOD SRAVAN 112600 4808019 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] 7pw557oqw3b193u0gixm3a0l4u3585s 4808022 4808019 2026-04-22T14:34:07Z RATHOD SRAVAN 112600 4808022 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలుచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] cn3mvn2t6kkphdtlwk5wrx8j0x6zi29 4808023 4808022 2026-04-22T14:53:19Z RATHOD SRAVAN 112600 4808023 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్ట శక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి ప్రజలను చైతన్యవంతులను చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు ముఖ్యంగా యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి. 17వ శతాబ్దంలో శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశంమండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తండాలకు ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో సన్మార్గంలో భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని కీర్తనలు, [[భజన]]లు, హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు ఇచ్చారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామివారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు. అప్పటి నుండి ఇట్టి పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తు, అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్న భవ్య మందిరం శ్రీ స్వామి వారిది. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] 4fgf7fd0wmbbafr5lgw2ohxdmat6f0a 4808024 4808023 2026-04-22T15:03:48Z RATHOD SRAVAN 112600 4808024 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం" కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. '''దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ ''' అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్టశక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి స్వామి ప్రజలను చైతన్యవంతులు చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి‌ అని అంటారు. 17వ.శతాబ్దంలో [[సిక్కు గురువు]] శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశం, మండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన గోర్ [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తాండాలను ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో, సన్మార్గంలో, భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే అక్కడ వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ. [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని [[భజన]]లు, కీర్తనలు,హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు చేసే వారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామి వారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు అని అంటారు. అప్పటి నుండి ఈ పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తూ అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్నాయి యని భక్తుల విశ్వాసం. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] infoafjlk27als9oppcc6ka3djh4q8h 4808025 4808024 2026-04-22T15:05:49Z RATHOD SRAVAN 112600 /* చరిత్ర */ 4808025 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం" కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. '''దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ ''' అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్టశక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి స్వామి ప్రజలను చైతన్యవంతులు చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి‌ అని అంటారు. 17వ.శతాబ్దంలో [[సిక్కు మతము|సిక్కుమత]] పదవ [[గురువు]]. శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశం, మండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన గోర్ [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తాండాలను ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో, సన్మార్గంలో, భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే అక్కడ వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ[[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ. [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని [[భజన]]లు, కీర్తనలు,హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు చేసే వారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామి వారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు అని అంటారు. అప్పటి నుండి ఈ పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తూ అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్నాయి యని భక్తుల విశ్వాసం. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] en1d83f017kf9f19vokuy34bmiwldpy 4808026 4808025 2026-04-22T15:06:06Z RATHOD SRAVAN 112600 /* చరిత్ర */ 4808026 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం" కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. '''దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ ''' అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్టశక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి స్వామి ప్రజలను చైతన్యవంతులు చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి‌ అని అంటారు. 17వ.శతాబ్దంలో [[సిక్కు మతము|సిక్కుమత]] పదవ [[గురువు]]. శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశం, మండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన గోర్ [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తాండాలను ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో, సన్మార్గంలో, భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే అక్కడ వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ [[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ. [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని [[భజన]]లు, కీర్తనలు,హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు చేసే వారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామి వారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు అని అంటారు. అప్పటి నుండి ఈ పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తూ అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్నాయి యని భక్తుల విశ్వాసం. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొన సాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారుజామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక పూజలు చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అనంతరం భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ స్వామికి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన మహిళల నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టు కుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్యూ డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ రధోత్సవం సందర్భంగా బందోబస్తు నిర్వహించిన పోలీసు అధికారులు తహసీల్దార్ భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ జాతర సందర్భంగా ఉపాది కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అసాంఘిక కార్యకలాపాలు జరుగకుండా నారాయణ పేట జిల్లా పోలిష్ ఉన్నత అధికారులచే కట్టుదిట్టమైన బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] ph8ymwoqb7cqmjovwlkh8wpqp2587u9 4808031 4808026 2026-04-22T15:16:00Z RATHOD SRAVAN 112600 /* పూజలు, ఉత్సవాలు */ 4808031 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం" కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. '''దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ ''' అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్టశక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి స్వామి ప్రజలను చైతన్యవంతులు చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి‌ అని అంటారు. 17వ.శతాబ్దంలో [[సిక్కు మతము|సిక్కుమత]] పదవ [[గురువు]]. శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశం, మండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన గోర్ [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తాండాలను ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో, సన్మార్గంలో, భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే అక్కడ వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ [[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ. [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని [[భజన]]లు, కీర్తనలు,హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు చేసే వారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామి వారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు అని అంటారు. అప్పటి నుండి ఈ పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తూ అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్నాయి యని భక్తుల విశ్వాసం. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొనసాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారు జామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక [[పూజలు]] చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు [[సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు]] నిర్వహిస్తారు.అ తర్వాత భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ [[స్వామి]]కి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన [[మహిళ]]లు తమ సాంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టుకుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] [[రెవెన్య]] డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ [[జాతర]] రధోత్సవం సందర్భంగా [[పోలిష్]] అధికారులు గట్టి బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ [[జాతర]] సందర్భంగా తమ గ్రామానికి విడిచి కులీ నాలి కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అవాంఛిత సంఘటనలు చోటు చేసుకోకుండా అధికారులు దృష్టి సారిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] 0guwb2i1vbl00c93v4a7zwg0ajjwjnn 4808032 4808031 2026-04-22T15:17:13Z RATHOD SRAVAN 112600 /* పూజలు, ఉత్సవాలు */ 4808032 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం" కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. '''దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ ''' అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్టశక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి స్వామి ప్రజలను చైతన్యవంతులు చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి‌ అని అంటారు. 17వ.శతాబ్దంలో [[సిక్కు మతము|సిక్కుమత]] పదవ [[గురువు]]. శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశం, మండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన గోర్ [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తాండాలను ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో, సన్మార్గంలో, భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే అక్కడ వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ [[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ. [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని [[భజన]]లు, కీర్తనలు,హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు చేసే వారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామి వారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు అని అంటారు. అప్పటి నుండి ఈ పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తూ అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్నాయి యని భక్తుల విశ్వాసం. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొనసాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారు జామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక [[పూజలు]] చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అ తర్వాత భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ [[స్వామి]]కి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన [[మహిళ]]లు తమ సాంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టుకుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] [[రెవెన్య]] డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ [[జాతర]] రధోత్సవం సందర్భంగా [[పోలిష్]] అధికారులు గట్టి బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ [[జాతర]] సందర్భంగా తమ గ్రామానికి విడిచి కులీ నాలి కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అవాంఛిత సంఘటనలు చోటు చేసుకోకుండా అధికారులు దృష్టి సారిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] stusa02032me4t46660zwg3xk8fwv40 4808033 4808032 2026-04-22T15:17:46Z RATHOD SRAVAN 112600 /* పూజలు, ఉత్సవాలు */ 4808033 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[మద్దూరు]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[మద్దూరు]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[మద్దూరు]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[మద్దూర్ మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|మద్దూరు]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం" కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. '''దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ ''' అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్టశక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి స్వామి ప్రజలను చైతన్యవంతులు చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి‌ అని అంటారు. 17వ.శతాబ్దంలో [[సిక్కు మతము|సిక్కుమత]] పదవ [[గురువు]]. శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశం, మండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన గోర్ [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తాండాలను ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో, సన్మార్గంలో, భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే అక్కడ వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ [[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ. [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని [[భజన]]లు, కీర్తనలు,హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు చేసే వారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామి వారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు అని అంటారు. అప్పటి నుండి ఈ పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తూ అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్నాయి యని భక్తుల విశ్వాసం. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొనసాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారు జామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక [[పూజలు]] చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అ తర్వాత భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ [[స్వామి]]కి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన [[మహిళ]]లు తమ సాంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టుకుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్య డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ [[జాతర]] రధోత్సవం సందర్భంగా పోలిష్ అధికారులు గట్టి బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ [[జాతర]] సందర్భంగా తమ గ్రామానికి విడిచి కులీ నాలి కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అవాంఛిత సంఘటనలు చోటు చేసుకోకుండా అధికారులు దృష్టి సారిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] 56xwaav8xaujdaso6krbzbq61pzn0fm 4808045 4808033 2026-04-22T15:37:09Z RATHOD SRAVAN 112600 4808045 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[కొత్త పల్లి]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[కొత్తపల్లి]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[కొత్తపల్లి]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం" కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. '''దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ ''' అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్టశక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి స్వామి ప్రజలను చైతన్యవంతులు చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి‌ అని అంటారు. 17వ.శతాబ్దంలో [[సిక్కు మతము|సిక్కుమత]] పదవ [[గురువు]]. శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశం, మండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన గోర్ [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తాండాలను ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో, సన్మార్గంలో, భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే అక్కడ వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ [[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ. [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని [[భజన]]లు, కీర్తనలు,హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు చేసే వారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామి వారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు అని అంటారు. అప్పటి నుండి ఈ పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తూ అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్నాయి యని భక్తుల విశ్వాసం. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొనసాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారు జామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక [[పూజలు]] చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అ తర్వాత భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ [[స్వామి]]కి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన [[మహిళ]]లు తమ సాంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టుకుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్య డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ [[జాతర]] రధోత్సవం సందర్భంగా పోలిష్ అధికారులు గట్టి బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ [[జాతర]] సందర్భంగా తమ గ్రామానికి విడిచి కులీ నాలి కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అవాంఛిత సంఘటనలు చోటు చేసుకోకుండా అధికారులు దృష్టి సారిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] qoi0fssbi1yhbiksx1a60lq0j5p0b8h 4808046 4808045 2026-04-22T15:37:42Z RATHOD SRAVAN 112600 4808046 wikitext text/x-wiki {{Infobox temple | name = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ దేవస్థానం | image = Sadguru sant Shri Lokamasand Maharaj Temple.jpg | image_alt = | caption =శ్రీ సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ స్వామి వారి దేవాలయం [[కొత్తపల్లి]] [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | pushpin_map = India Telangana | map_caption = తెలంగాణ లో దేవాలయ ఉనికి | latd = 17.74 | longd = 77.49 | coordinates_region = IN | coordinates_display= title | other_names = బావోజీ జాతర | proper_name = శ్రీ లోక మసంద్ స్వామి వారి దేవస్థానం [[కొత్తపల్లి]] ,[[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]], [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[ఇండియా]] | devanagari = सतगुरु संत श्री लोकामसंद महाराज देवस्थान | sanskrit_translit = | tamil = | marathi = | bengali = | country = [[భారత దేశం]] | state = [[తెలంగాణ]] | district = [[నారాయణ పేట]] జిల్లా, [[కొత్తపల్లి]] మండలం | location = [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] (మద్దూరు) మండలం [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] | elevation_m = | primary_deity_God = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోక మసంద్ మహారాజ్ | primary_deity_Godess = శ్రీ కాళికమాత అమ్మవారు | utsava_deity_God = ఆంజనేయ స్వామి | utsava_deity_Godess= | Direction_posture = | Pushakarani = | Vimanam = | Poets = | Prathyaksham = | important_festivals= | architecture = దక్షీణ భారత దేశ హిందూ దేవాలయం | number_of_temples = 01 | number_of_monuments= | inscriptions = | date_built = క్రీ. శ.16వ శతాబ్దం | creator = సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ | website = }} '''గురు లోకా మసంధ్ (బావోజీ) జాతర''' [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రం, [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి మండలం (నారాయణపేట జిల్లా)|కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలో [[నాలుగు]] రోజుల పాటు [[లంబాడీ]] గిరిజనులు అత్యంత వైభవంగా జరుపుకుంటారు.ఈ‌ [[జాతర]] [[మేడారం]] [[జాతర]] ను పోలి ఉండటంతో [[తెలంగాణ]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]] రాష్ట్ర [[పండుగ]]గా గుర్తించి నిధులు మంజూరు చేసింది. భద్రుబావా గురు లోకామసంధ్ మహారాజ్ పూజారిని అందరూ భద్రు బావా అని భద్రు బావాజీ అని పిలిచే వాళ్ళట అలా అతని పేరు మీదనే బావోజీ జాతర అని పేరు వచ్చిందని అంటారు.<ref>{{Cite web|title=బావాజీ జాతరకు ఏర్పాట్లు చకచకా|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/125064550|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|title=బావాజీ తిరిగిన నేల.. పులకించనున్న వేళ|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/districts/mahbubnagar-news/532/124075233|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref> ==చరిత్ర== సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ వారు లక్ష్మీబాయి రాంజీ మహారాజ్ పుణ్యదంపతులకు 16వ శతాబ్దంలో చైతశుద్ధ [[పౌర్ణమి]]నాడు "దైవాను గ్రహముతో దివ్యమైన తేజస్సుతో జన్మించెను. మహానుభావులు ఊరికే రారు అన్నట్టు స్వామి వారు పసిప్రాయము నుండే "దైవ చింతనతో" పెరిగి పెద్దవారయ్యారు. స్వామి వారు 12వ ఏట నుంచే తన మహిమలు చూపిస్తూ "లోక కళ్యాణం" కోసం దేశంలోని ఎన్నో పవిత్ర ప్రదేశాలను, [[దేవాలయాలు|దేవాలయాలను]] , పుణ్యక్షేత్రాలను దర్శించుకున్నారు. '''దుష్ట శిక్షణ ధర్మ రక్షణ ''' అనే విధంగా స్వామి వారి బోధనలు సాగేవి. 16 వ శతాబ్దంలో [[భారతదేశం]]లో విదేశీ దండయాత్రలను స్వధర్మం పై విదేశీ దుష్టశక్తుల దాడులు జరుగుతు దేశంలో అశాంతి నెలకొన్న క్రమంలో ధర్మ రక్షణ కొరకు దేశ నలుమూలలు తిరిగి స్వామి ప్రజలను చైతన్యవంతులు చేసారు. ధర్మ రక్షణ కొరకు విరోచిత పోరాటాలకు సిద్దం కావాలని ప్రాణాలు సైతం లెక్క వేచయకూడదని అనాడు స్వామి వారు చేసిన బోధనలు ప్రజలకు యువకులకు వీరత్వం వైపు మళ్ళించాయి‌ అని అంటారు. 17వ.శతాబ్దంలో [[సిక్కు మతము|సిక్కుమత]] పదవ [[గురువు]]. శ్రీ [[గురు గోవింద్ సింగ్]] మహారాజ్ వారి బోధనలతో వారి సహచర్యంతో విదేశీ మూకలపై పోరాటం చేశారు. "గోర్ ధరమ్" రక్షణ కొరకు దేశం, మండల సంచరించి చెల్లాచెదురైన గోర్ [[బంజార]] ప్రజలందరినీ ఏకంచేసి ఎక్కడికక్కడ తాండాలను ఏర్పటుచేసుకొని స్థిరనివాసం ఉండాలని ఐక్యమత్యంతో, సన్మార్గంలో, భక్త మార్గంలో నిస్వార్థంతో ముందుకు సాగాలని ప్రజలను చైతన్యం చేశారు. స్వామివారి బోధనలతో ప్రేరేపితులైన ప్రజలు [[స్వామి]] ఎక్కడ ఉంటే అక్కడ వెళ్లి దర్శించుకో సాగారు. అలా ఏ ప్రాంతానికి వెళ్లిన స్వామి వారిని విపరీతంగా [[ప్రజలు]] ఆరాధించడం మొదలుపెట్టారు. స్వామి వారు తన జీవిత చరమాంకంలో భక్తులను బోధనలు చేస్తూ తపస్సు చేస్తూ, ఎప్పుడూ ధ్యాన ముద్రలో ఉండేవారు. శ్రీ [[కాళికాదేవి ]]మాత ను ప్రసన్నము చేసుకొని 12 సంవత్సరాలు కఠోరమైన తపస్సు చేసి ఇట్టి పుణ్యక్షేత్రము నందు 17వ. [[శతాబ్దం]]లో తన శిష్యులను, భక్తులను అందరిని పిలుచుకొని [[భజన]]లు, కీర్తనలు,హోమాలు చేస్తూ ఇక పై నేను బోధించిన బోధనలను మీరు పాటిస్తూ ముందుకు సాగాలని ధర్మరక్షణ కోసం ఎంతటి త్యాగాలకైనా సిద్ధంగా ఉండాలని భక్తులకు ఉపదేశాలు చేసే వారు. ఒకరోజు [[స్వామి]] వారు తన శిష్యులతో నేను పరమాత్ముని సన్నిధికి చేరే సమయం ఆసన్నమైంది కాబట్టి మీరందరూ కూడా హోమం, భజనలు, కీర్తనులు చేస్తూనే ఉందండి అని స్వామి వారు భక్తుల జయ జయ ధ్వానాల నడుమ సమాధి లోకి వెళ్లి ధ్యానస్థితిలో "జీవ సమాది" అయ్యారు అని అంటారు. అప్పటి నుండి ఈ పుణ్య క్షేత్రము దినదిన ప్రవర్తమానమై కొలిచే భక్తుల పాలిట "కొంగు బంగాలమై" కోరిన కోరికలను తీరుస్తూ వారి కష్ట నష్టాలను నివారిస్తూ అష్టైశ్వర్యాలను కలిగిస్తూ [[సంతానము]] లేనివారికి సంతాన ప్రాప్తిని కలిగిస్తూ అనారోగ్య సమస్యల నుండి దూరం చేస్తున్నాయి యని భక్తుల విశ్వాసం. ==పూజలు, ఉత్సవాలు== [[నారాయణపేట జిల్లా]] [[కొత్తపల్లి]] మండలంలోని [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]]లో గురు లోకమసంద్ ప్రభు (బావాజ్) ఉత్సవాలు [[నాలుగు]] రోజుల వైభవంగా కొనసాగుతున్నాయి. అందులో భాగంగా మూడవ రోజున తెల్లవారు జామున రథోత్సవం నిర్వహిస్తారు.ఆలయ పురోహితులు చందర్ నాయక్,ధన్ సింగ్ నాయక్ భీమ్లానాయక్, దేవ్లానాయక్ , దేవస్థాన వంశపారంపర్య ధర్మకర్తలు అధ్వర్యంలో స్వామి వారి ఉత్సవ విగ్రహాలకు ప్రత్యేక [[పూజలు]] చేసి, రథం పై ప్రతిష్టిస్తారు. స్వామి వారికి పల్లకి సేవ తర్వాత మహా హోమం మహా భోగ్ భండారో కార్యక్రమాము నిర్వహించి తీర్థ ప్రసాదాలు పంపిణీ అనంతరం భజనలు సాంస్కృతిక కార్యక్రమాలు నిర్వహిస్తారు.అ తర్వాత భక్తులు రథాన్ని గ్రామంలోని [[హనుమంతుడు]] ఆలయం వరకు తీసుకొని వస్తారు. ఈ సందర్భంగా బావోజీ [[స్వామి]]కి,శ్రీ కాళికామాతకు [[భక్తులు]] [[బెల్లం]] తో తయారు చేసిన నైవేద్యాన్ని సమర్పించి మొక్కులు తీర్చుకుంటారు. స్వామి వారికి తలనీలాలు సమర్పించి ఇంటి నుంచి తీసుకువచ్చిన జెండాల మధ్వజారోహణం చేసిన స్తంబానికి కట్టతారు. ఇలా చేస్తే భక్తులు కోరిన కోర్కెలు తీరుతాయని నమ్మకం. [[ఉత్సవాలు]] జరిగే రోజులలో ఆలయ ప్రాంగణంలో గిరిజన [[మహిళ]]లు తమ సాంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ అందరినీ ఆకట్టుకుంటారు . భక్తులతో పాటు [[నారాయణపేట]] రెవెన్య డివిజనల్ అధికారి ఆధ్వర్యంలో బావోజీ [[జాతర]] రధోత్సవం సందర్భంగా పోలిష్ అధికారులు గట్టి బందోబస్తు నిర్వహిస్తారు. భక్తులు చేసిన ఖడ్గ విన్యాసాన్ని అందరూ అసక్తిగా తిలకిస్తారు. ఈ [[జాతర]] సందర్భంగా తమ గ్రామానికి విడిచి కులీ నాలి కోసం ఇతర ప్రాంతాలకు వలన వెళ్లిన వారందరూ ఉత్సవాల్లో పాల్గొనేందుకు గ్రామానికి చేరుకుంటారు. ఎటు వంటి అవాంఛిత సంఘటనలు చోటు చేసుకోకుండా అధికారులు దృష్టి సారిస్తారు. == భక్తుల తాకిడి == ఈ బావోజీ [[జాతర]]ను పురస్కరించుకుని భక్తులు భారీ స్థాయిలో రావడం జరుగుతుంది. లోకమసంద్ స్వామి, కాళికా మాత అమ్మవార్లను దర్శించుకోడానికి భక్తులు భారతదేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాల నుండి తరలి వస్తారు.ఈ జాతరను పురస్కరించుకుని దేశంలోని వివిధ రాష్ట్రాలైన [[ఆంధ్రప్రదేశ్]],[[తెలంగాణ]], [[తమిళనాడు]],‌ ‌[[కర్ణాటక]], [[మహారాష్ట్ర]], [[మధ్యప్రదేశ్]], [[ఉత్తరప్రదేశ్]], [[రాజస్థాన్]], మొదలగు రాష్ట్రల నుండి భక్తులు అధిక సంఖ్యలో తరలివచ్చి మొక్కు తీర్చుకొని మహారాజ్ ఆశీర్వాదం తీసుకుంటారు<ref>{{Cite web|last=telugu|first=NT News|date=2022-04-17|title=గురు లోకమసంద్‌ జాతరలో పాల్గొన్న మంత్రులు.. మౌలిక వసతుల కల్పనకు హామీ|url=https://www.ntnews.com/telangana/ministers-attend-guru-lokamasand-jatara-at-narayanpur-dist-545683|access-date=2026-04-22|website=www.ntnews.com|language=te}}</ref>. ==లోకమసంద్ జాతర విశేషాలు== ఈ [[జాతర]] [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోని [[నారాయణపేట జిల్లా]], [[కొత్తపల్లి]] మండలం, [[తిమ్మారెడ్డిపల్లి]] గ్రామంలోని [[నాలుగు]] రోజుల పాటు జరుపుకుంటారు. ఇది [[లంబాడీ]] గిరిజనుల అత్యంత పవిత్రమైన జాతరగా పరిగణించబడుతుంది. ప్రతి సంవత్సరం భక్తులు ఆలయ కమిటీ నిర్వాహకులు భారీ ఎత్తున ప్రచారం నిర్వహించి భక్తిశ్రద్ధలతో, భారీ స్థాయిలో [[బ్రహ్మోత్సవాలు]] జరుగుతాయి. [[తెలంగాణ ]]రాష్ట్రానికి చెందిన [[మంత్రులు]] , [[అధికారులు]] బావోజీని దర్శించుకుంటారు [[తెలంగాణ]] ప్రభుత్వ మంత్రులు, ఇతర ప్రజాప్రతినిధులు [[జాతర]]కు హాజరై, లోకమసంద్ స్వామి మరియు కాళికామాత‌ అమ్మవార్లను దర్శించుకుని ప్రత్యేక పూజలు నిర్వహిస్తారు. భక్తుల కోసం [[నీరు]], [[విద్యుత్]], మరుగు దొడ్లు, మరియు బస సౌకర్యాలను [[ప్రభుత్వం]] మొదలగు మౌలిక సదుపాయాలు ఏర్పాటు చేస్తారు. ఈ [[జాతర]]ను రాష్ట్ర [[జాతర]]గా గుర్తించాలని ప్రతిపాదనలు ఉన్నాయి భవిష్యత్తు ప్రణాళికలు కోసం నిర్వాహకులు ఆలోచించడం శుభపరిణామం. [[జాతర]]లో గిరిజన [[లంబాడీ]] మహిళలు సంప్రదాయ నృత్యాలు చేస్తూ ఆకట్టు కుంటారు. ==రాష్ట్ర పండుగగా గుర్తింపు== [[తెలంగాణా]] రాష్ట్ర [[ప్రభుత్వం]], [[తెలంగాణా]] గిరిజన సంక్షేమ శాఖ ‌సంయుక్తంగా మన రాష్ట్ర [[ముఖ్యమంత్రి]] [[ఎనుముల రేవంత్ రెడ్డి]] గారి ఆదేశాల మేరకు సద్గురు సంత్ శ్రీ లోకామసంద్ మహారాజ్ ఈ [[జాతర]] [[బ్రహ్మోత్సవాలు|బ్రహ్మోత్సవాలను]] రాష్ట్ర పండుగగా (TELANGANA STATE FESTIVAL) హోదా కల్పిస్తూ తెలంగాణ రాష్ట్ర ప్రభుత్వ ఉత్తర్వులు జివో నెంబర్ 32 తేది: 01 -04-2026 న జారీ చేసింది. [[తెలంగాణ]] రాష్ట్రంలోనే రెండో [[జాతర]]గా గుర్తించింది. ==ఎలా చేరుకోవచ్చు== ఈ లోకమసంద్ బావోజీ ఆలయాన్ని [[మహబూబ్ నగర్ జిల్లా]], నుండి శేరివెంకటాపురం మీదుగా దేవస్థానము తాండూరు నుండి [[కోస్గి]] మీదుగా దేవస్థానము, [[వికారాబాద్ జిల్లా]], [[జోగులాంబ గద్వాల జిల్లా]], ఉమ్మడి [[హైదరాబాద్ జిల్లా]], [[వనపర్తి జిల్లా]], [[కర్ణాటక]] రాష్ట్రంలోని [[రాయచూర్]] & [[యాద్గిర్]] జిల్లాలు నుండి వచ్చే భక్తులు ముందుగా [[నారాయణ పేట]] చేరుకోవాలి [[నారాయణ పేట]] నుండి 31 కి.మీ దూరంలో మండల కేంద్రమైన [[మద్దూరు]] ఉంటుంది. అచటి నుండి 13 కి.మీ.దూరంలో తిమ్మరెడ్డిపల్లి గ్రామం ఉంటుంది. [[నారాయణ పేట]] నుండి నుండి బూనీడ్ మీదుగా దేవస్థానము వరకు [[బస్సు]]లో వెళ్ళవచ్చు,ఆటోలలో లేదా ప్రైవేట్ వాహనాలో కూడా చేరుకోవచ్చు. ==మూలాలు== {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:హిందూ దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ జాతరలు]] [[వర్గం:హిందూమత మూసలు]] [[వర్గం:హిందువుల పండుగలు]] [[వర్గం:తెలుగు పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పండుగలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ దేవాలయాలు]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా దేవాలయాలు]] [[వర్గం:తెలంగాణ పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం:తెలంగాణ పర్యాటక ప్రదేశాలు]] [[వర్గం:నారాయణపేట జిల్లా పుణ్యక్షేత్రాలు ]] [[వర్గం: నారాయణపేట జిల్లా ]] 0f2n500vw6j6dgvrh479v4n4r049boz కల్పెని 0 488479 4808126 4807784 2026-04-23T00:24:42Z ~2026-24943-75 148981 SVG image 4808126 wikitext text/x-wiki {{Infobox islands|name=కల్పేని అటాల్|native_name=|native_name_link=మలయాళం|native_name_lang=|sobriquet=|image_name=ISS002-E-7261 - View of Lakshadweep.jpg|image_size=|image_caption=ఎడమ వైపున చెరియంతో కల్పేని అటాల్|image_alt=|map=India|coordinates={{coord|10.09|N|73.64|E|region:IN-LD_type:isle_dim:50000_source:GNS-enwiki|display=inline,title}}|etymology=|location=[[అరేబియా సముద్రం]]|island_type=[[అటాల్]]|archipelago=[[లక్షద్వీప్]]|waterbody=[[హిందూ మహాసముద్రం]]|total_islands=7|major_islands={{hlist|కల్పేని|[[చెరియం]]| తిలక్కం| కొడితాల|పిట్టి (కల్పేని)}}|area_km2=3.084|area_footnotes=<ref name="cit">{{cite web|url=http://censusindia.gov.in/2011-prov-results/data_files/lakshadweep/data%20sheet.pdf |title=Islandwise Area and Population - 2011 Census |publisher=Government of Lakshadweep |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20160722061135/http://censusindia.gov.in/2011-prov-results/data_files/lakshadweep/data%20sheet.pdf |archive-date=2016-07-22 }}</ref>|rank=|length_km=|width_km=|coastline_km=|elevation_m=0|highest_mount=|country={{flag|India}}|country_admin_divisions_title=[[భారతదేశ రాష్ట్రాలు, కేంద్రపాలిత ప్రాంతాలు|ప్రాంతం]]|country_admin_divisions=[[లక్షద్వీప్]] [[కేంద్రపాలిత ప్రాంతం]]|country_admin_divisions_title_1=[[భారతదేశ జిల్లాల జాబితా|జిల్లా]]|country_admin_divisions_1=[[లక్షద్వీప్]]|country_admin_divisions_title_2=[[ద్వీపాల సమూహం]]|country_admin_divisions_2=[[లక్కదీవ్ దీవులు]]|country_admin_divisions_title_3=[[తహసీల్]]|country_admin_divisions_3=[[ఆండ్రోట్]]|country_admin_divisions_title_4=ఉపవిభాగం|country_admin_divisions_4=కల్పేని|country_largest_city=కల్పేని|country_largest_city_population=4500|population=4526|population_as_of=2014|population_footnotes=|population_rank=|population_rank_max=|density_km2=1467|density_rank=|density_footnotes=|ethnic_groups=[[మలయాళీలు]], [[మాల్ ప్రజలు]]|timezone1=[[భారత ప్రామాణిక కాలం|IST]]|utc_offset1=+5:30|timezone1_DST=|utc_offset1_DST=|postal_code_type=[[పోస్టల్ ఇండెక్స్ నంబర్|పిన్ (PIN)]]|postal_code=682557|area_code_type=టెలిఫోన్ కోడ్|area_code=04895|website={{URL|http://www.lakshadweep.gov.in/}}|iso_code_type=[[ISO 3166-2:IN|ISO కోడ్]]|iso_code=IN-LD-07<ref>Registration Plate Numbers added to ISO Code</ref>|additional_info={{Infobox|child=yes | label2 = అక్షరాస్యత | data2 = 84.4% | label3 = సగటు వేసవి ఉష్ణోగ్రత| data3 ={{convert|32.0|°C|°F}} | label4 = సగటు శీతాకాల ఉష్ణోగ్రత| data4 ={{convert|28.0|°C|°F}} | label5 = [[లింగ నిష్పత్తి]]| data5 =1.122[[పురుషులు|♂]]/[[స్త్రీలు|♀]] }}}} '''కల్పేని''' భారతదేశంలోని [[లక్షద్వీప్]] [[కేంద్రపాలిత ప్రాంతం|కేంద్రపాలిత ప్రాంతంలో]] జనావాసాలతో ఉన్న ఒక అటాల్. ఇది [[కొచ్చి]] నగరానికి పశ్చిమాన 287 కి.మీ. దూరంలో ఉంది.{{Citation needed|reason=Two different distances given|date=January 2026}} == భౌగోళికం == కల్పేని కొచ్చి ఓడరేవుకు పశ్చిమాన 218 కి.మీ. దూరంలో,{{Citation needed|reason=Two different distances given|date=January 2026}} ఆండ్రోట్‌కు దక్షిణాన 71 కి.మీ. దూరంలో, మినికాయ్‌కు ఉత్తర-ఈశాన్య దిశగా 201 కి.మీ. దూరంలో ఉంది, వీటికి మధ్యలో నైన్ డిగ్రీ ఛానల్ ఉంది. సుహేలి పర్ అటాల్ కల్పేనికి పశ్చిమాన 139 కి.మీ. దూరంలో ఉంది. కల్పేని అనేది జనావాసాలు లేని ద్వీపాలైన చెరియం, తిలక్కం, కొడితాల, పగడపు దీవి పిట్టి తో కలిసి ఒకే పగడపు అటాల్‌ను ఏర్పరుస్తుంది.<ref>{{cite web|title=Kalpeni - Oceandots|url=http://www.oceandots.com/indian/lakshadweep/kalpeni.php|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20101223043232/http://www.oceandots.com/indian/lakshadweep/kalpeni.php|archive-date=23 December 2010|access-date=2011-11-09}}</ref> 1847లో ఆ ప్రాంతాన్ని తాకిన భయంకరమైన తుఫాను ఫలితంగా ద్వీపం తూర్పు, దక్షిణ తీరప్రాంతాలు పగడపు శిథిలాల కుప్పలను కలిగి ఉన్నాయి. ఇది 25.6 చ.కి.మీ. వైశాల్యం గల సరస్సును (మడుగును) కలిగి ఉంది. === ద్వీపాల జాబితా === *కల్పేని ప్రధాన ద్వీపం. ఇది 2.482 చ.కి.మీ. విస్తీర్ణంలో ఉంది, {{coord|10.076|N|73.646|E}} వద్ద ఉంది. *కొడితాల కల్పేనికి ఉత్తరాన 0.0027 చ.కి.మీ. విస్తీర్ణంలో ఉంది.<ref>[https://web.archive.org/web/20110721163348/http://lakshadweep.gov.in/Area-Population.PDF Area and Population]</ref> *చెరియం ఉత్తరంగా ఉన్న ద్వీపం, దీని జనాభా 10. ఈ ద్వీపంలో నీటి ట్యాంక్, ఒక చెరువు, గ్రామం నుండి ఉత్తర బిందువు వద్ద ఉన్న లైట్‌హౌస్ వరకు 2.8 కి.మీ. చిన్న రహదారి ఉన్నాయి, దీనిని 2015లో మహాత్మా గాంధీ జాతీయ గ్రామీణ ఉపాధి హామీ పథకం (ఎంజిఎన్ఆర్ఇజిఎస్) నిర్మించింది. ఇది 0.537 చ.కి.మీ. విస్తీర్ణంలో ఉంది, {{coord|10.142|N|73.664|E}} వద్ద ఉంది. కల్పేని శాటిలైట్ ద్వీపాలలో ఇది అతిపెద్దది. చెరియంలోని భూమి కల్పేనిలో నివసిస్తున్న 49 కుటుంబాలకు చెందినది.<br/>సెంటినోసాలో వలె కొత్త గ్రామం, రిసార్ట్‌ను నిర్మించడానికి ఎంజిఎన్ఆర్ఇజిఎస్ ప్రస్తుతం ద్వీపంలో ఆర్థిక అభివృద్ధి పనులను చేపడుతోంది. ఇది కల్పేని ద్వీపపు ఆర్థిక వృద్ధిపై ప్రభావం చూపుతుంది.<ref>[http://www.projectstoday.com/Projects/International-Resort-Cheriyam-Island-Project-108381 News]</ref><ref>{{Cite web |url=http://www.thefreelibrary.com/Development+of+Eco+Friendly+International+Tourist+Resort+at+Cheriyam...-a0419872014 |title=Cheriyam News |access-date=30 April 2016 |archive-date=31 May 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160531084802/http://www.thefreelibrary.com/Development+of+Eco+Friendly+International+Tourist+Resort+at+Cheriyam...-a0419872014 |url-status=dead }}</ref><ref>[http://www.tendertiger.com/viewtenderdetail.aspx?SrNo=16283437&tendertype=9d09819bf4266dce2eviL&Year=2015&EoI%20for%20Development%20of%20Eco-friendly%20International%20Resort%20at%20Cheriyam%20Island,%20Lakshadweep%20on%20Public%20Private%20Partnership. Cheriyam News]</ref><ref>[http://sarkaritenders.com/tender/eoi-development-eco-friendly-international-tourist-resort-cheriyam-island-union-territory-lakshadwee Cheriyam News]</ref><ref>{{Cite web |url=http://incredibleindia.org/lang/images/docs/trade-pdf/surveys-and-studies/perspective-plans-of-states-UTs/Lakshadweep.pdf |title=Official Plans |access-date=30 April 2016 |archive-date=5 May 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160505090557/http://incredibleindia.org/lang/images/docs/trade-pdf/surveys-and-studies/perspective-plans-of-states-UTs/Lakshadweep.pdf |url-status=dead }}</ref> *తిలక్కం సమూహం కల్పేనికి పశ్చిమాన ఉన్న ద్వీపాల సమూహం. ఈ దీవుల భూభాగం 0.055 చ.కి.మీ. ఉంటుంది, ఇది కల్పేనికి చెందిన రెండు వేర్వేరు కుటుంబాలకు చెందినది:<ref>[http://lakshadweep.nic.in/documents/Presentation/SDOs/6.pdf Kalpeni Official]</ref> **కూమెల్ అనేది కల్పేని పశ్చిమ కొనకు దూరంగా ఉన్న ఒక చిన్న ద్వీపం. ఇది 0.2 హెక్టార్ల విస్తీర్ణంలో ఉంది, {{coord|10.073|N|73.635|E}} వద్ద ఉంది. **తిలక్కం తూర్పు 0.88 హెక్టార్ల విస్తీర్ణంలో ఉంది, {{coord|10.069|N|73.633|E}} వద్ద ఉంది. **తిలక్కం పశ్చిమం 0.82 హెక్టార్ల విస్తీర్ణంలో ఉంది, {{coord|10.069|N|73.631|E}} వద్ద ఉంది. **పిట్టి చిన్న ద్వీపం 3.6 హెక్టార్ల విస్తీర్ణంలో ఉంది, {{coord|10.074|N|73.628|E}} వద్ద ఉంది. ==జనాభా వివరాలు== బాలికలకు పాఠశాలకు వెళ్లి విద్యను పొందేందుకు అనుమతించిన కేంద్రపాలిత ప్రాంతంలోని మొదటి ద్వీపం కల్పేని.<ref>{{Cite web |title=Kalpeni |url=https://lakshadweep.gov.in/tourist-place/kalpeni/ |website=U. T. Administration of Lakshadweep}}</ref> ==పరిపాలన== ఈ ద్వీపం ఆండ్రోట్ తహసీల్‌లోని కల్పేని టౌన్‌షిప్‌కు చెందింది.<ref>{{Cite web |url=http://lakshadweep.gov.in/Area-Population.PDF |title=Tehsils info |access-date=30 April 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20110721163348/http://lakshadweep.gov.in/Area-Population.PDF |archive-date=21 July 2011 |url-status=dead }}</ref> ==పర్యాటకం== కల్పేనిలో ద్వీపపు ఉత్తర కొన వద్ద టిప్ బీచ్ అని పిలువబడే బీచ్ ఉంది, ఇక్కడ ఎవరైనా స్నార్కెలింగ్, సముద్ర స్నానం, కయాకింగ్ చేయవచ్చు. బీచ్ సమీపంలోని సముద్రంలో పగడపు దిబ్బలు ఉండటం వల్ల, నీరు లోతు తక్కువగా, ప్రశాంతంగా ఉండి, బీచ్ కార్యకలాపాలకు అనువైన ప్రదేశంగా మారుతుంది.{{fact|date=November 2018}} కల్పేనిలో 37 మీటర్ల ఎత్తైన లైట్‌హౌస్ ఉంది, దీని పైభాగం నుండి చూస్తే ద్వీపపు పక్షులతో సహా చిన్న దీవులు, దిబ్బ, చుట్టుపక్కల మహాసముద్రంతో ఉన్న సరస్సు అద్భుతమైన దృశ్యాన్ని చూడవచ్చు. లైట్‌హౌస్ పైనుండి చూస్తే దట్టంగా వ్యాపించిన కొబ్బరి చెట్లను చూడవచ్చు, ఇవి అధికంగా ఉండటం వల్ల కింద నేల కనిపించదు.{{fact|date=November 2018}} {{clear}} ==చిత్రమాలిక== <gallery mode="packed" heights="134"> File:Kalpeni-Panoramic-View-From-Lighthouse.jpg|లైట్‌హౌస్ నుండి ద్వీపపు అద్భుత దృశ్యం File:Moideen_Mosque_Kalpeni_Panoramic_View.jpg|మొయిదీన్ మసీదు – ఒక అద్భుత దృశ్యం File:Agatthiyatti_Stone.jpg|అగత్తియట్టి రాయి ప్రాంతంలో లోతైన సుడిగుండం File:Sunset_at_Kalpeni.jpg|కల్పేనిలో సూర్యాస్తమయం File:Tip_Beach_Kalpeni.jpg|కల్పేని వద్ద టిప్ బీచ్ ప్రవేశద్వారం File:Kalpeni atoll of Lakshadweep 2.jpg|లక్షద్వీప్ కల్పేని అటాల్‌లో బోట్ జెట్టి (పడవలు ఆగే ప్రదేశం) File:Kalpeni_Light_House.jpg|లైట్‌హౌస్ </gallery> ==మూలాలు== {{reflist}} == బాహ్య లింకులు == {{commons category|Kalpeni}} *[http://permanent.access.gpo.gov/websites/pollux/pollux.nss.nima.mil/NAV_PUBS/SD/pub173/173sec05.pdf హైడ్రోగ్రాఫిక్ డిస్క్రిప్షన్ (ఇండియన్ ఓషన్ పైలట్)] *[http://www.india9.com లాగూన్ పరిమాణాలు] *[http://si-pddr.si.edu/jspui/bitstream/10088/4897/1/00019.pdf అటాల్స్ జాబితా] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120813041233/http://si-pddr.si.edu/jspui/bitstream/10088/4897/1/00019.pdf |date=13 August 2012 }} *[https://web.archive.org/web/20130617052832/http://www.indianbirds.in/pdfs/An%20ornithological%20expedition.pdf లక్షద్వీప్ ద్వీపసమూహానికి పక్షి శాస్త్ర సాహసయాత్ర] *[http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00856407908722989 లక్కదీవ్ దీవుల చరిత్రకు మూలాలు] [[వర్గం:భారతదేశ దీవులు]] [[వర్గం:లక్షద్వీప్ దీవులు]] gqvf84afimszx00frqopqit2437hqck పూర్ణచంద్ర మైసూర్ 0 488493 4808058 4807905 2026-04-22T16:35:46Z Muralikrishna m 106628 4808058 wikitext text/x-wiki {{సమాచారపెట్టె వ్యక్తి|name=పూర్ణచంద్ర మైసూర్|native_name=|image=Poornachandra M.C.jpg|image_size=180px|caption=|birth_date=|birth_name=|birth_place=|death_date=|education=|occupation=నటుడు|spouse=|parents=|years_active=2013-ప్రస్తుతం}} '''పూర్ణచంద్ర మైసూర్''' (జననం 1988 మార్చి 3), [[కన్నడ సినిమా]], నాటక రంగాలలో తన నటనకు ప్రసిద్ధి చెందిన భారతీయ నటుడు. == కెరీర్ == పూర్ణచంద్ర మైసూర్ తన వృత్తిని ''లూసియా'' (2013)లో ఒక చిన్న పాత్రతో ప్రారంభించాడు, తరువాత చిన్న చిత్రం పట్టింగా (2015)లో నటించాడు.<ref>{{Cite news|url=https://starofmysore.com/actor-poornachandra-city-best-actor/|title=Actor Poornachandra From City Is Best Actor|work=Star Of Mysore|access-date=27 January 2019|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190301103115/https://starofmysore.com/actor-poornachandra-city-best-actor/|archive-date=1 March 2019}}</ref> తరువాత ఆయన ''బిబి5'' (2017), ''టగరు'' (2018), ''పాప్కార్న్ మంకీ టైగర్'' (2020), బడవ రాస్కల్ (2021), ''ఆర్కెస్ట్రా మైసూరు'' (2023), ''డేర్డెవిల్ ముస్తఫా'' (2023) వంటి చిత్రాలలో సహాయక పాత్రలు, ప్రధాన పాత్రలు పోషించాడు.<ref name=":0">{{Cite news|url=https://www.deccanchronicle.com/entertainment/sandalwood/250517/talented-sir-from-mysuru.html|title=Talented sir, from Mysuru!|work=Deccan Chronicle|access-date=10 November 2019|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191110071522/https://www.deccanchronicle.com/entertainment/sandalwood/250517/talented-sir-from-mysuru.html|archive-date=10 November 2019}}</ref><ref>{{Cite web|title=ನಾಯಕ ನಟನಿಗಿಂತಲೂ ಹೆಚ್ಚು ಶಿಳ್ಳೆ, ಚಪ್ಪಾಳೆ ಗಿಟ್ಟಿಸಿಕೊಂಡಿದ್ದ ನಟ ಪೂರ್ಣಚಂದ್ರ ಮೈಸೂರು!|url=https://vijaykarnataka.com/entertainment/news/actor-poornachandra-mysore-upcoming-movies/articleshow/108193789.cms|website=Vijay Karnataka}}</ref><ref>{{Cite news|url=https://starofmysore.com/namma-young-stars-poornachandra/|title=Namma Young Stars: POORNACHANDRA|work=Star Of Mysore|access-date=27 January 2019|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200718182542/https://starofmysore.com/namma-young-stars-poornachandra/|archive-date=18 July 2020}}</ref><ref>{{Cite web|last=S|first=Pranati A.|title=Poornachandra Mysore: 10 years of an underrated actor|url=https://www.deccanherald.com/entertainment/poornachandra-mysore-10-years-of-an-underrated-actor-2997145|website=Deccan Herald}}</ref><ref>{{Cite web|last=V, DHNS|first=Vivek M.|title='Orchestra Mysuru' review: Flaws apart, a good-enough festive gift|url=https://www.deccanherald.com/entertainment/orchestra-mysuru-review-flaws-apart-a-good-enough-festive-gift-1180772.html|website=Deccan Herald}}</ref> == ఫిల్మోగ్రఫీ == === సినిమా === {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !సినిమా !పాత్ర !గమనిక |- |2013 |''లూసియా'' |డ్రగ్స్ పెడ్లర్ | |- |2015 |''ప్యాటింగ్'' | |షార్ట్ ఫిల్మ్ గెలుచుకుంది-ఉత్తమ నటుడిగా సైమా షార్ట్ ఫిల్మ్ అవార్డు<br /> |- | rowspan="2" |2017 |''BB5'' |దేశాయ్ | |- |''దయావిట్టు గమనిసి'' | | |- | rowspan="2" |2018 |''టగరు'' |జామూన్ రవి | |- |''[[నాతిచరామి (కన్నడ సినిమా)|నాతిచరామి]]'' |మహేష్ |''కన్నడ సినిమా'' |- |2020 |''పాప్కార్న్ మంకీ టైగర్'' |బబ్లు | |- |2021 |''బడవా రాస్కల్'' |గణప | |- |2022 |''ఇరవై గంటలు'' | | |- | rowspan="5" |2023 |''ఆర్కెస్ట్రా మైసూరు'' |పూర్ణ. |స్క్రీన్ ప్లే రచయిత కూడా-[[ఉత్తమ నటుడిగా ఫిలింఫేర్ క్రిటిక్స్ అవార్డు - కన్నడ|ఉత్తమ నటుడిగా ఫిల్మ్ఫేర్ క్రిటిక్స్ అవార్డు-కన్నడ]] <ref>{{Cite web|date=4 August 2024|title=69th Filmfare Awards – South: Mysuru's Poornachandra wins Best Actor (Critics) award|url=https://starofmysore.com/69th-filmfare-awards-south-mysurus-poornachandra-wins-best-actor-critics-award/}}</ref><br /> |- |''శివాజీ సూరత్కల్ 2'' |ప్రొఫెసర్ రుద్ర/డాక్టర్ ప్రతాప్ | |- |''డేర్డెవిల్ ముస్తఫా'' |సుల్తన్కేరి ఉస్మాన్ | |- |''టగరు పాల్యా'' |భర్త. |ప్రత్యేక ప్రదర్శన |- |''చెడు అలవాట్లు'' |గున్నిస్ | |- | rowspan="3" |2024 |''మెటినీ'' |ఆనంద్ | |- |''ఫ్యామిలీ డ్రామా'' |ప్రాక్షా | |- |''మరియాడే ప్రష్నే'' |మంజా |<ref>{{Cite news|url=https://bangaloremirror.indiatimes.com/entertainment/south-masala/a-middle-class-story/articleshow/111294018.cms|title=A middle class story - Bangalore Mirror|date=27 June 2024|work=bangaloremirror.indiatimes.com|access-date=26 November 2024|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20240629015237/https://bangaloremirror.indiatimes.com/entertainment/south-masala/a-middle-class-story/amp_articleshow/111294018.cms|archive-date=29 June 2024}}</ref> |- |2025 |''ఎక్కా'' |తండ్రి. | |- |} === థియేటర్ === {| class="wikitable sortable" !సంవత్సరం !శీర్షిక !పాత్ర ! class="unsortable" scope="col" |మూలం |- |2018 |"పార్శ్వసంగీతం" |పూర్ణచంద్ర షామ |<ref>{{Cite news|url=https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/theatre/poornachandra-mysore-was-in-the-city-performing-at-ranga-shankara/articleshow/65292016.cms|title=Poornachandra Mysore was in the city performing at Ranga Shankara|work=Times Of India|access-date=27 January 2019|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20250126135738/https://timesofindia.indiatimes.com/entertainment/kannada/theatre/poornachandra-mysore-was-in-the-city-performing-at-ranga-shankara/articleshow/65292016.cms|archive-date=26 January 2025}}</ref> |} == మూలాలు == [[వర్గం:1988 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] 3sx92j5efu98ebr6bkxlbkbo8dxx3o4 రోహైల్ నజీర్ 0 488494 4807950 2026-04-22T12:11:03Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 [[WP:AES|←]]Created page with ''''రోహిల్ నజీర్''' (జననం 10 అక్టోబర్ 2001) పాకిస్తానీ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]], పాకిస్తాన్ [[పాకిస్థాన్ జాతీయ అండర్-19 క్రికెట్ జట్టు|అండర్-19 క్రికెట్ జట్టు]] మాజీ కెప్టెన్.<ref name="Bio">{{Cite web|title=Rohail Naz...' 4807950 wikitext text/x-wiki '''రోహిల్ నజీర్''' (జననం 10 అక్టోబర్ 2001) పాకిస్తానీ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]], పాకిస్తాన్ [[పాకిస్థాన్ జాతీయ అండర్-19 క్రికెట్ జట్టు|అండర్-19 క్రికెట్ జట్టు]] మాజీ కెప్టెన్.<ref name="Bio">{{Cite web|title=Rohail Nazir|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/1092313.html|access-date=22 November 2017|website=ESPN Cricinfo}}</ref> వికెట్ కీపర్ బ్యాట్స్‌మన్ అయిన రోహైల్ నజీర్, బ్యాక్-ఫుట్ ప్లేను, ముఖ్యంగా బ్యాక్-ఫుట్ పంచ్‌ను ఇష్టపడతాడు.<ref name=":0">{{Cite web|date=7 January 2020|title=Rohail Nazir: From failing first trial to leading Pakistan U19|url=https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203443/https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> == బాల్యం == రోహైల్ నజీర్ అన్నయ్య, తాహిర్ నజీర్, పాకిస్తాన్ టేప్-బాల్ సర్క్యూట్‌లో సుప్రసిద్ధుడు, అతనికి తొలి ప్రేరణగా నిలిచాడు. ఆయన గత సంవత్సరం ప్రాంతీయ అండర్-16 ఎంపికలో చోటు దక్కించుకోలేకపోయిన తర్వాత, 2016లో 15 సంవత్సరాల వయస్సులో ''డైమండ్ క్రికెట్ క్లబ్‌లో చేరడానికి ముందు, అధికారిక పాఠశాల పోటీ లేకుండా ఇస్లామాబాద్‌లో వీధి క్రికెట్ ఆడుతూ తన క్రికెట్‌ను అభివృద్ధి చేసుకున్నాడు''.<ref name=":02">{{Cite web|date=7 January 2020|title=Rohail Nazir: From failing first trial to leading Pakistan U19|url=https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203443/https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=Pakistan Cricket Board}}</ref><ref name=":1">{{Cite web|last=Husain|first=Amir|date=23 October 2017|title=Talent Spotter : Rohail Nazir|url=https://www.pakpassion.com/literature/talent-spotter/6811-talent-spotter-rohail-nazir.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203727/https://www.pakpassion.com/literature/talent-spotter/6811-talent-spotter-rohail-nazir.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=PakPassion.net}}</ref> ఇస్లామాబాద్ అండర్-16 జట్టుకు వైస్ కెప్టెన్‌గా ఎంపికైన అతను, పెప్సీ పీసీబీ అండర్-16 టోర్నమెంట్‌లో రెండు శతకాలు సాధించి, ఎన్‌సిఏ జట్టుకు ఎంపికయ్యాడు. దీని ఫలితంగా, 2017 ప్రారంభంలో యూఏఈలో ఆస్ట్రేలియాతో జరిగిన పాకిస్తాన్ అండర్-16 జట్టుకు ఎంపికయ్యాడు. అక్కడ అతను రెండు శతకాలు సాధించి, ఏడు స్టంపింగ్‌లు, ఒక క్యాచ్ చేశాడు. ఇస్లామాబాద్ తరఫున అంతర్-ప్రాంతీయ అండర్-19 వన్డే, త్రీ-డే పోటీలలో, నజీర్ త్రీ-డే టోర్నమెంట్‌లో 508 పరుగులు, 25 క్యాచ్‌లు, రెండు స్టంపింగ్‌లతో ఉత్తమ ఆల్-రౌండర్/అత్యుత్తమ క్రికెటర్‌గా నిలిచాడు; ఆయన రెండు ఫార్మాట్లలో కలిపి 44 డిస్మిసల్స్‌తో 914 పరుగులు (రెండవ అత్యధిక స్కోరు) సాధించాడు. ఆయన రెండుసార్లు [[లాహోర్ ఖలందర్స్]] రైజింగ్ స్టార్స్ ప్రోగ్రామ్‌లో ఆస్ట్రేలియా పర్యటనలో పాల్గొన్నాడు.<ref name=":03">{{Cite web|date=7 January 2020|title=Rohail Nazir: From failing first trial to leading Pakistan U19|url=https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203443/https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=Pakistan Cricket Board}}</ref><ref name=":12">{{Cite web|last=Husain|first=Amir|date=23 October 2017|title=Talent Spotter : Rohail Nazir|url=https://www.pakpassion.com/literature/talent-spotter/6811-talent-spotter-rohail-nazir.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203727/https://www.pakpassion.com/literature/talent-spotter/6811-talent-spotter-rohail-nazir.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=PakPassion.net}}</ref> == యూత్ కెరీర్ == ఆయనకు డిసెంబర్ 2017లో 2018 అండర్-19 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్ కోసం పాకిస్తాన్ జట్టులో  చోటు లభించింది.<ref name="PakistanU19">{{Cite web|title=Hasan Khan to lead Pakistan Under-19s at World Cup|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/21675170/hasan-khan-lead-pakistan-19s-world-cup|access-date=5 December 2017|website=ESPN Cricinfo}}</ref> ఆయన 2019లో బంగ్లాదేశ్‌లో జరిగిన జరిగిన 2019 ఎసిసి ఎమర్జింగ్ టీమ్స్ ఆసియా కప్ కోసం పాకిస్తాన్ జట్టుకు వైస్ వైస్-కెప్టెన్‌గా ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Saud Shakeel named Pakistan captain for ACC Emerging Teams Asia Cup 2019|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/saud-shakeel-named-pakistan-captain-for-acc-emerging-teams-asia-cup-.html|access-date=12 November 2019|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> ఆయన టోర్నమెంట్‌లో ఐదు మ్యాచ్‌లలో 302 పరుగులతో అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా నిలిచాడు, ఇందులో ఫైనల్‌లో మ్యాచ్ గెలిపించిన సెంచరీ కూడా ఉంది.<ref>{{Cite web|title=Asian Cricket Council Emerging Teams Cup, 2019/20: Most runs|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/batting/most_runs_career.html?id=13390;type=tournament|access-date=23 November 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref><ref>{{Cite web|title=Rohail's century earns Pakistan ACC Emerging Teams Asia Cup 2019 trophy|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/rohail-s-century-earns-pakistan-acc-emerging-teams-asia-cup-2019-trophy.html|access-date=24 November 2019|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> ఆయన డిసెంబర్ 2019లో 2020 అండర్-19 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్ కోసం పాకిస్తాన్ జట్టుకు కెప్టెన్‌గా ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Pakistan squad for ICC U19 Cricket World Cup 2020 named|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/pakistan-squad-for-icc-u19-cricket-world-cup-2020-named.html|access-date=6 December 2019|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> == అంతర్జాతీయ కెరీర్ == జూన్ 2020లో ఇంగ్లాండ్‌తో జరిగిన సిరీస్ కోసం పాకిస్తాన్ పర్యటన పార్టీలో అతన్ని చేర్చారు, బయలుదేరే ముందు అసలు జట్టులో పది మందికి [[కోవిడ్-19 వ్యాధి|కోవిడ్-19]] పాజిటివ్ అని తేలింది.<ref>{{Cite web|title=COVID-19: 20 Pakistan players cleared to travel to England on Sunday|url=https://www.outlookindia.com/newsscroll/covid19-20-pakistan-players-cleared-to-travel-to-england-on-sunday/1879135|access-date=27 June 2020|website=Outlook India}}</ref><ref>{{Cite web|title=20 players, 11 support staff to travel to Manchester on Sunday|url=https://www.brecorder.com/news/40001353|access-date=27 June 2020|website=Business Recorder}}</ref> అక్టోబర్ 2020లో జింబాబ్వేతో పాకిస్థాన్ స్వదేశీ సిరీస్ కోసం "ఆడే అవకాశం ఉన్న" 22 మంది సభ్యుల జట్టులో అతనికి చోటు దక్కింది.<ref>{{Cite web|title=Abdullah Shafiq in Pakistan probables for Zimbabwe series|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/abdullah-shafiq-in-pakistan-probables-for-zimbabwe-series.html|access-date=19 October 2020|website=Pakistan Cricket Board}}</ref><ref>{{Cite web|title=Amir dropped, Uncapped Shafique in Pakistan squad for Zimbabwe series|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/30145879/zimbabwe-tour-pakistan-2020-21-uncapped-abdullah-shafique-pakistan-limited-overs-squad-zimbabwe-series|access-date=19 October 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> నవంబర్ 2020లో న్యూజిలాండ్ పర్యటనకు పాకిస్థాన్ 35 మంది సభ్యుల జట్టులో అతనికి చోటు దక్కింది.<ref>{{Cite web|title=Pakistan name 35-player squad for New Zealand|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/pakistan-name-35-player-squad-for-new-zealand.html|access-date=11 November 2020|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> సెప్టెంబర్ 2025లో దక్షిణాఫ్రికా స్వదేశీ సిరీస్ కోసం 18 మంది సభ్యుల టెస్ట్ జట్టులో అతనికి చోటు దక్కింది.<ref>{{Cite web|date=30 September 2025|title=Rohail Nazir, Asif Afridi and Faisal Akram in Pakistan Test squad for South Africa series|url=https://www.espncricinfo.com/story/rohail-nazir-asif-afridi-and-faisal-akram-in-pakistan-test-squad-for-south-africa-series-1504975|access-date=30 September 2025|website=ESPNcricinfo}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{cricinfo|id=1092313}} [[వర్గం:2001 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:పాకిస్తాన్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:పాకిస్తాన్ టీ20 క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] l9frh9f8cniuung4owzmnp2mhmamxc1 4808108 4807950 2026-04-22T23:48:57Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808108 wikitext text/x-wiki '''రోహిల్ నజీర్''' (జననం 10 అక్టోబర్ 2001) పాకిస్తానీ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]], పాకిస్తాన్ [[పాకిస్థాన్ జాతీయ అండర్-19 క్రికెట్ జట్టు|అండర్-19 క్రికెట్ జట్టు]] మాజీ కెప్టెన్.<ref name="Bio">{{Cite web|title=Rohail Nazir|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/1092313.html|access-date=22 November 2017|website=ESPN Cricinfo}}</ref> వికెట్ కీపర్ బ్యాట్స్‌మన్ అయిన రోహైల్ నజీర్, బ్యాక్-ఫుట్ ప్లేను, ముఖ్యంగా బ్యాక్-ఫుట్ పంచ్‌ను ఇష్టపడతాడు.<ref name=":0">{{Cite web|date=7 January 2020|title=Rohail Nazir: From failing first trial to leading Pakistan U19|url=https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203443/https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> == బాల్యం == రోహైల్ నజీర్ అన్నయ్య, తాహిర్ నజీర్, పాకిస్తాన్ టేప్-బాల్ సర్క్యూట్‌లో సుప్రసిద్ధుడు, అతనికి తొలి ప్రేరణగా నిలిచాడు. ఆయన గత సంవత్సరం ప్రాంతీయ అండర్-16 ఎంపికలో చోటు దక్కించుకోలేకపోయిన తర్వాత, 2016లో 15 సంవత్సరాల వయస్సులో ''డైమండ్ క్రికెట్ క్లబ్‌లో చేరడానికి ముందు, అధికారిక పాఠశాల పోటీ లేకుండా ఇస్లామాబాద్‌లో వీధి క్రికెట్ ఆడుతూ తన క్రికెట్‌ను అభివృద్ధి చేసుకున్నాడు''.<ref name=":02">{{Cite web|date=7 January 2020|title=Rohail Nazir: From failing first trial to leading Pakistan U19|url=https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203443/https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=Pakistan Cricket Board}}</ref><ref name=":1">{{Cite web|last=Husain|first=Amir|date=23 October 2017|title=Talent Spotter : Rohail Nazir|url=https://www.pakpassion.com/literature/talent-spotter/6811-talent-spotter-rohail-nazir.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203727/https://www.pakpassion.com/literature/talent-spotter/6811-talent-spotter-rohail-nazir.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=PakPassion.net}}</ref> ఇస్లామాబాద్ అండర్-16 జట్టుకు వైస్ కెప్టెన్‌గా ఎంపికైన అతను, పెప్సీ పీసీబీ అండర్-16 టోర్నమెంట్‌లో రెండు శతకాలు సాధించి, ఎన్‌సిఏ జట్టుకు ఎంపికయ్యాడు. దీని ఫలితంగా, 2017 ప్రారంభంలో యూఏఈలో ఆస్ట్రేలియాతో జరిగిన పాకిస్తాన్ అండర్-16 జట్టుకు ఎంపికయ్యాడు. అక్కడ అతను రెండు శతకాలు సాధించి, ఏడు స్టంపింగ్‌లు, ఒక క్యాచ్ చేశాడు. ఇస్లామాబాద్ తరఫున అంతర్-ప్రాంతీయ అండర్-19 వన్డే, త్రీ-డే పోటీలలో, నజీర్ త్రీ-డే టోర్నమెంట్‌లో 508 పరుగులు, 25 క్యాచ్‌లు, రెండు స్టంపింగ్‌లతో ఉత్తమ ఆల్-రౌండర్/అత్యుత్తమ క్రికెటర్‌గా నిలిచాడు; ఆయన రెండు ఫార్మాట్లలో కలిపి 44 డిస్మిసల్స్‌తో 914 పరుగులు (రెండవ అత్యధిక స్కోరు) సాధించాడు. ఆయన రెండుసార్లు [[లాహోర్ ఖలందర్స్]] రైజింగ్ స్టార్స్ ప్రోగ్రామ్‌లో ఆస్ట్రేలియా పర్యటనలో పాల్గొన్నాడు.<ref name=":03">{{Cite web|date=7 January 2020|title=Rohail Nazir: From failing first trial to leading Pakistan U19|url=https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203443/https://www.pcb.com.pk/blog-detail/rohail-nazir-from-failing-first-trial-to-leading-pakistan-u19.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=Pakistan Cricket Board}}</ref><ref name=":12">{{Cite web|last=Husain|first=Amir|date=23 October 2017|title=Talent Spotter : Rohail Nazir|url=https://www.pakpassion.com/literature/talent-spotter/6811-talent-spotter-rohail-nazir.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20250930203727/https://www.pakpassion.com/literature/talent-spotter/6811-talent-spotter-rohail-nazir.html|archive-date=30 September 2025|access-date=30 September 2025|website=PakPassion.net}}</ref> == యూత్ కెరీర్ == ఆయనకు డిసెంబర్ 2017లో 2018 అండర్-19 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్ కోసం పాకిస్తాన్ జట్టులో  చోటు లభించింది.<ref name="PakistanU19">{{Cite web|title=Hasan Khan to lead Pakistan Under-19s at World Cup|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/21675170/hasan-khan-lead-pakistan-19s-world-cup|access-date=5 December 2017|website=ESPN Cricinfo}}</ref> ఆయన 2019లో బంగ్లాదేశ్‌లో జరిగిన జరిగిన 2019 ఎసిసి ఎమర్జింగ్ టీమ్స్ ఆసియా కప్ కోసం పాకిస్తాన్ జట్టుకు వైస్ వైస్-కెప్టెన్‌గా ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Saud Shakeel named Pakistan captain for ACC Emerging Teams Asia Cup 2019|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/saud-shakeel-named-pakistan-captain-for-acc-emerging-teams-asia-cup-.html|access-date=12 November 2019|website=Pakistan Cricket Board|archive-date=4 డిసెంబర్ 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231204205651/https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/saud-shakeel-named-pakistan-captain-for-acc-emerging-teams-asia-cup-.html|url-status=dead}}</ref> ఆయన టోర్నమెంట్‌లో ఐదు మ్యాచ్‌లలో 302 పరుగులతో అత్యధిక పరుగులు చేసిన ఆటగాడిగా నిలిచాడు, ఇందులో ఫైనల్‌లో మ్యాచ్ గెలిపించిన సెంచరీ కూడా ఉంది.<ref>{{Cite web|title=Asian Cricket Council Emerging Teams Cup, 2019/20: Most runs|url=http://stats.espncricinfo.com/ci/engine/records/batting/most_runs_career.html?id=13390;type=tournament|access-date=23 November 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref><ref>{{Cite web|title=Rohail's century earns Pakistan ACC Emerging Teams Asia Cup 2019 trophy|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/rohail-s-century-earns-pakistan-acc-emerging-teams-asia-cup-2019-trophy.html|access-date=24 November 2019|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> ఆయన డిసెంబర్ 2019లో 2020 అండర్-19 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్ కోసం పాకిస్తాన్ జట్టుకు కెప్టెన్‌గా ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Pakistan squad for ICC U19 Cricket World Cup 2020 named|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/pakistan-squad-for-icc-u19-cricket-world-cup-2020-named.html|access-date=6 December 2019|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> == అంతర్జాతీయ కెరీర్ == జూన్ 2020లో ఇంగ్లాండ్‌తో జరిగిన సిరీస్ కోసం పాకిస్తాన్ పర్యటన పార్టీలో అతన్ని చేర్చారు, బయలుదేరే ముందు అసలు జట్టులో పది మందికి [[కోవిడ్-19 వ్యాధి|కోవిడ్-19]] పాజిటివ్ అని తేలింది.<ref>{{Cite web|title=COVID-19: 20 Pakistan players cleared to travel to England on Sunday|url=https://www.outlookindia.com/newsscroll/covid19-20-pakistan-players-cleared-to-travel-to-england-on-sunday/1879135|access-date=27 June 2020|website=Outlook India}}</ref><ref>{{Cite web|title=20 players, 11 support staff to travel to Manchester on Sunday|url=https://www.brecorder.com/news/40001353|access-date=27 June 2020|website=Business Recorder}}</ref> అక్టోబర్ 2020లో జింబాబ్వేతో పాకిస్థాన్ స్వదేశీ సిరీస్ కోసం "ఆడే అవకాశం ఉన్న" 22 మంది సభ్యుల జట్టులో అతనికి చోటు దక్కింది.<ref>{{Cite web|title=Abdullah Shafiq in Pakistan probables for Zimbabwe series|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/abdullah-shafiq-in-pakistan-probables-for-zimbabwe-series.html|access-date=19 October 2020|website=Pakistan Cricket Board}}</ref><ref>{{Cite web|title=Amir dropped, Uncapped Shafique in Pakistan squad for Zimbabwe series|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/30145879/zimbabwe-tour-pakistan-2020-21-uncapped-abdullah-shafique-pakistan-limited-overs-squad-zimbabwe-series|access-date=19 October 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> నవంబర్ 2020లో న్యూజిలాండ్ పర్యటనకు పాకిస్థాన్ 35 మంది సభ్యుల జట్టులో అతనికి చోటు దక్కింది.<ref>{{Cite web|title=Pakistan name 35-player squad for New Zealand|url=https://www.pcb.com.pk/press-release-detail/pakistan-name-35-player-squad-for-new-zealand.html|access-date=11 November 2020|website=Pakistan Cricket Board}}</ref> సెప్టెంబర్ 2025లో దక్షిణాఫ్రికా స్వదేశీ సిరీస్ కోసం 18 మంది సభ్యుల టెస్ట్ జట్టులో అతనికి చోటు దక్కింది.<ref>{{Cite web|date=30 September 2025|title=Rohail Nazir, Asif Afridi and Faisal Akram in Pakistan Test squad for South Africa series|url=https://www.espncricinfo.com/story/rohail-nazir-asif-afridi-and-faisal-akram-in-pakistan-test-squad-for-south-africa-series-1504975|access-date=30 September 2025|website=ESPNcricinfo}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{cricinfo|id=1092313}} [[వర్గం:2001 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:పాకిస్తాన్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:పాకిస్తాన్ టీ20 క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] egriwt4emtj1voav6bylwd2fqf8sigt ఆల్బీ మోర్కెల్ 0 488495 4807958 2026-04-22T12:22:59Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 [[WP:AES|←]]Created page with ''''జోహన్నెస్ అల్బెర్టస్ మోర్కెల్''' (జననం 10 జూన్ 1981), '''అల్బీ మోర్కెల్''' గా ప్రసిద్ధి చెందిన దక్షిణాఫ్రికా మాజీ క్రికెటర్. ఆయన[[ఆల్ రౌండర్]], కుడిచేతి మీడియం ఫాస్ట్ బౌలింగ్ చేస్తాడ...' 4807958 wikitext text/x-wiki '''జోహన్నెస్ అల్బెర్టస్ మోర్కెల్''' (జననం 10 జూన్ 1981), '''అల్బీ మోర్కెల్''' గా ప్రసిద్ధి చెందిన దక్షిణాఫ్రికా మాజీ క్రికెటర్. ఆయన[[ఆల్ రౌండర్]], కుడిచేతి మీడియం ఫాస్ట్ బౌలింగ్ చేస్తాడు, ఎడమచేతి వాటం బ్యాటింగ్ చేస్తాడు. ఆయన చిన్న వయస్సు నుండే కొత్త [[లాన్స్ క్లూసెనర్|లాన్స్ క్లూస్నర్]] గుర్తించబడ్డాడు, అతని ఆరు హిట్టింగ్ సామర్ధ్యాలకు ప్రసిద్ధి చెందాడు. అల్బీకి ఒక తమ్ముడు మోర్నే మోర్కెల్ ఉన్నాడు, ఆయన దక్షిణాఫ్రికా తరఫున అంతర్జాతీయ క్రికెట్ కూడా ఆడాడు, అతని తండ్రి ఆల్బర్ట్ దక్షిణాఫ్రికాలో ప్రాంతీయ క్రికెట్ ఆడాడు. అతని బ్యాటింగ్ సగటు 44, బౌలింగ్ సగటు 29 తో ముఖ్యంగా ఆకట్టుకునే ఫస్ట్ క్లాస్ రికార్డును కలిగి ఉన్నాడు. ఆయన 2019 జనవరిలో అన్ని రకాల క్రికెట్ నుండి రిటైర్ అయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Albie Morkel retires from all forms of cricket|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/25720155/albie-morkel-retires-all-forms-cricket|access-date=9 January 2019|publisher=ESPNcricinfo}}</ref> ఆయన ప్రస్తుతం దక్షిణాఫ్రికా జాతీయ క్రికెట్ జట్టులో సహాయక సిబ్బందిగా పాల్గొంటున్నాడు. == అంతర్జాతీయ కెరీర్ == న్యూజిలాండ్‌లో జరిగిన తన అంతర్జాతీయ అరంగేట్ర పర్యటనలో అతని గణాంకాలు అంత ఆకట్టుకునేలా లేవు, ఎందుకంటే ఆయన ఒక్కో వికెట్‌కు 48 పరుగుల చొప్పున ఇచ్చి రెండు వికెట్లు తీశాడు, కానీ జింబాబ్వే దక్షిణాఫ్రికా పర్యటనలో చాలా తక్కువ పరుగులకే ఐదు వికెట్లు పడగొట్టాడు. అయినప్పటికీ, 2005 ఆఫ్రో-ఆసియా కప్‌లో ఆసియాతో ఆడే ఆఫ్రికా జట్టుకు మోర్కెల్ ఎంపికయ్యాడు, కానీ గాయం కారణంగా వైదొలిగాడు. అయితే ఆయన 2007లో జరిగిన తదుపరి సిరీస్‌లో ఆఫ్రికా తరపున ఆడాడు, రెండవ గేమ్‌లో తన సోదరుడు మోర్నేతో కలిసి బౌలింగ్ ప్రారంభించి చరిత్ర సృష్టించాడు, వన్డే క్రికెట్‌లో ఇద్దరు సోదరులు అలా చేయడం అదే మొదటిసారి. ఆయన 2009లో ఆస్ట్రేలియాలో జరిగిన సిరీస్‌లో [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]]<nowiki/>పై రెండు మ్యాన్ ఆఫ్ ది మ్యాచ్ పురస్కారాలను, అలాగే వన్డే ఇంటర్నేషనల్స్‌లో మ్యాన్ ఆఫ్ ది సిరీస్ పురస్కారాన్ని కూడా కైవసం చేసుకున్నాడు.   2008/09లో [[ఆస్ట్రేలియా క్రికెట్ జట్టు|ఆస్ట్రేలియా]]<nowiki/>తో స్వదేశంలో జరిగిన సిరీస్‌లోని మూడవ టెస్టుకు , జట్టులో తన సోదరుడు మోర్నే స్థానంలో అతనికి టెస్టు జట్టులోకి పదోన్నతి లభించింది.   2010లో వెస్ట్ ఇండీస్ పర్యటనకు అతడిని జాతీయ జట్టు నుండి తొలగించారు .<ref>{{Cite web|date=16 March 2010|title=Kemp and Philander's World Twenty20 hopes get boost|url=https://www.espncricinfo.com/story/justin-kemp-and-vernon-philander-s-world-twenty20-hopes-get-boost-452188|access-date=11 June 2024|website=ESPNcricinfo}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{ESPNcricinfo|id=46248}} [[వర్గం:1981 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:దక్షిణాఫ్రికా క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:దక్షిణాఫ్రికా టీ20 క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:దక్షిణాఫ్రికా టెస్ట్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:దక్షిణాఫ్రికా వన్డే క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] qt4gp0f2ksqdww88inc6lt3kln6fv8e స్టీవెన్ డేవిస్ 0 488496 4807963 2026-04-22T12:30:50Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 [[WP:AES|←]]Created page with ''''స్టీవెన్ మైఖేల్ డేవిస్''' (జననం 17 జూన్ 1986) రిటైర్డ్ ఇంగ్లీష్ ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెటర్, ఎడమచేతి [[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాట్స్‌మన్]], ఆయన చివరిసారిగా సోమర్సెట్ కౌంటీ క్రికెట్ క్...' 4807963 wikitext text/x-wiki '''స్టీవెన్ మైఖేల్ డేవిస్''' (జననం 17 జూన్ 1986) రిటైర్డ్ ఇంగ్లీష్ ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెటర్, ఎడమచేతి [[బ్యాటింగ్ (క్రికెట్)|బ్యాట్స్‌మన్]], ఆయన చివరిసారిగా [[సోమర్సెట్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|సోమర్సెట్]] తరపున ఆడాడు. ఆయన ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెట్లో మిడిల్ ఆర్డర్లో బ్యాటింగ్ చేసి, పరిమిత ఓవర్లలో ఓపెనింగ్ చేశాడు. ఆయన ప్రధానంగా [[వికెట్-కీపర్|వికెట్ కీపర్‌గా]] ఆడాడు, [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు|ఇంగ్లాండ్]] తరఫున ఈ పాత్రలో [[వన్ డే ఇంటర్నేషనల్|వన్డే]], ట్వంటీ 20 క్రికెట్లలో ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=Steven Davies Profile - Cricket Player England {{!}} Stats, Records, Video|url=https://www.espncricinfo.com/cricketers/steven-davies-12450|access-date=2023-08-08|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> 2025లో కింగ్స్ బర్త్‌డే ఆనర్స్‌లో అతనికి MBE బిరుదు లభించింది.<ref>{{Cite news|url=https://www.bbc.co.uk/news/articles/c15nennpj8go|title=Environmental champion named in Birthday Honours|date=2025-06-13|work=BBC|access-date=2025-06-15|language=en}}</ref> == అంతర్జాతీయ కెరీర్ == 19 సెప్టెంబర్ 2005న, 17 మంది సభ్యులు గల ECB నేషనల్ అకాడమీ జట్టులో డేవిస్‌కు చోటు లభించింది. మార్చి 2006లో, తన ఇంట్లో జరిగిన దొంగతనం కారణంగా స్వదేశానికి తిరిగి వెళ్లిన క్రిస్ రీడ్ స్థానంలో అతన్ని ఇంగ్లాండ్ 'ఎ' జట్టుకు పిలిచారు. 2007లో బంగ్లాదేశ్‌లో పర్యటించిన ఇంగ్లాండ్ 'ఎ' జట్టులో అతనికి చోటు దక్కింది. ఆయన 15 మార్చి 2009న పోర్ట్ ఆఫ్ స్పెయిన్‌లో [[వెస్టిండీస్ క్రికెట్ జట్టు|వెస్ట్ ఇండీస్‌]]<nowiki/>తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో [[రవి బొపారా|రవి బోపారా]]<nowiki/>తో కలిసి బ్యాటింగ్ ప్రారంభించి ఇంగ్లండ్ తరపున తన ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ అరంగేట్రం చేశాడు. ఆ మ్యాచ్‌లో 21 బంతుల్లో 27 పరుగులు చేసి టాప్ స్కోరర్‌గా నిలవగా, ఇంగ్లండ్ 55 పరుగులకు 1 వికెట్ కోల్పోయింది, కానీ చివరికి 121 పరుగులకే ఆలౌట్ అయింది. అక్టోబర్ 2009లో డేవిస్‌ను మొదటిసారి ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్ జట్టుకు పిలిచారు. ఇంగ్లాండ్ సెలెక్టర్ల ఛైర్మన్ జియోఫ్ మిల్లర్ మాట్లాడుతూ, "స్టీవెన్ గొప్ప సామర్థ్యం ఉన్న ఆటగాడు, ఆయన తన కౌంటీకి నిలకడగా రాణిస్తున్నాడు, దక్షిణాఫ్రికాలో మాట్ ప్రియర్‌కు అండర్‌స్టడీగా వ్యవహరిస్తాడు" అని అన్నారు.  టెస్ట్ జట్టులో భాగంగా ఉన్నప్పటికీ, ఆ పర్యటనలో డేవిస్‌ను వన్డే జట్టుకు ఎంపిక చేయలేదు.<ref name="Maiden Test call up">{{Citation|last=Cricinfo staff|title=Harmison and Bopara miss out|date=8 October 2009|url=http://www.cricinfo.com/rsaveng09/content/story/428799.html|publisher=[[ESPNcricinfo]]|access-date=2009-10-08}}</ref> రెగ్యులర్ వికెట్ కీపర్ మాట్ ప్రయార్ అనారోగ్యానికి గురికావడంతో 2009 అక్టోబర్ 2న ఆస్ట్రేలియాతో జరిగిన ఐసీసీ ఛాంపియన్స్ ట్రోఫీ సెమీ-ఫైనల్‌లో డేవిస్ తన వన్డే అరంగేట్రం చేశాడు, కానీ 9 వికెట్ల తేడాతో ఓటమి పాలైన ఆ మ్యాచ్‌లో అతను కేవలం 5 పరుగులు మాత్రమే చేశాడు. డేవిస్ తన తదుపరి మ్యాచ్ కోసం దాదాపు ఒక సంవత్సరం పాటు వేచి ఉండాల్సి వచ్చింది. ప్రయార్, క్రెయిగ్ కీస్‌వెట్టర్ ఇద్దరినీ జట్టు నుండి తొలగించిన తర్వాత ప్టెంబర్ 2010లో పాకిస్థాన్‌తో జరిగిన వన్డే సిరీస్‌కు డేవిస్‌కు కీపింగ్ బాధ్యతలు అప్పగించారు. ఇంగ్లండ్ ఆ వన్డే సిరీస్‌ను 3–2 తేడాతో గెలుచుకోగా, మొదటి మ్యాచ్‌లో 87 పరుగులతో టాప్ స్కోరర్‌గా నిలిచిన డేవిస్ మ్యాన్-ఆఫ్-ది-మ్యాచ్ అవార్డును గెలుచుకున్నాడు. ఆ సిరీస్ తర్వాత ఆస్ట్రేలియాలో జరిగిన 2010–11 యాషెస్ సిరీస్ కోసం ఇంగ్లండ్ జట్టులో ప్రియర్‌తో పాటు డేవిస్ కీపర్‌గా ఎంపికయ్యాడు. అయినప్పటికీ, ఇంగ్లండ్ 3–1 తేడాతో విజయం సాధించి యాషెస్‌ను నిలబెట్టుకోవడంతో అతనికి ఆడే అవకాశం రాలేదు. ఆ తర్వాత జరిగిన వన్డే ఆటలలో మొదటి వన్డేలో 42 పరుగులు చేయడానికి ముందు రెండు ట్వంటీ20లలో ఆడాడు. అయితే, రెండవ వన్డేకు ముందు 2011 ప్రపంచ కప్ జట్టును ప్రకటించినప్పుడు, ప్రియర్‌కు అవకాశం ఇవ్వడంతో డేవిస్‌ను పక్కన పెట్టారు. వాస్తవానికి జట్టులో ఎంపిక కానప్పటికీ, ప్రియర్ ఆ తర్వాత వన్డే జట్టులో చేరాడు. తిరిగి పిలుపు కోసం ఇంగ్లాండ్ 2012 జనవరిలో యుఎఇలో పర్యటించే వరకు డేవిస్ వేచి ఉండాల్సి వచ్చింది. పాకిస్థాన్‌తో మూడు టెస్టులు ఆడే 16 మంది సభ్యుల జట్టులో ప్రయర్‌కు కవర్‌గా అతన్ని చేర్చారు.<ref>{{Citation|last=McGlashan|first=Andrew|title=Panesar named for Pakistan Tests|date=9 December 2011|url=http://www.espncricinfo.com/pakistan-v-england-2012/content/story/544461.html|publisher=[[ESPNcricinfo]]|access-date=2011-12-12}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{ESPNcricinfo|id=12450}} [[వర్గం:1986 జననాలు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు వ్యక్తులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు వన్డే క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు టీ20 క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] faxfw0lc4pgf5idv7tdmtuwr09x7vxp మాట్ పార్కిన్సన్ 0 488497 4807970 2026-04-22T12:41:14Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 [[WP:AES|←]]Created page with ''''మాథ్యూ విలియం పార్కిన్సన్''' (జననం 24 అక్టోబర్ 1996) [[కెంట్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్]] తరపున ఆడే ఆంగ్ల ప్రొఫెషనల్ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. ఆయన నవంబర్ 2019 లో [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు]] కోసం...' 4807970 wikitext text/x-wiki '''మాథ్యూ విలియం పార్కిన్సన్''' (జననం 24 అక్టోబర్ 1996) [[కెంట్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్]] తరపున ఆడే ఆంగ్ల ప్రొఫెషనల్ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. ఆయన నవంబర్ 2019 లో [[ఇంగ్లాండ్ క్రికెట్ జట్టు]] కోసం అంతర్జాతీయ అరంగేట్రం చేశాడు.<ref name="ci">{{Cite web|title=Matt Parkinson|url=http://www.espncricinfo.com/ci/content/player/653695.html|access-date=21 June 2016|website=ESPNCricinfo}}</ref> పార్కిన్సన్ జూన్ 2022లో ఇంగ్లాండ్ తరఫున కంకషన్ సబ్‌స్టిట్యూట్‌గా టెస్ట్ అరంగేట్రం చేశాడు.<ref>{{Cite news|url=https://www.bbc.co.uk/sport/cricket/61673902|title=Jack Leach: England spinner out of New Zealand Test with concussion|work=BBC Sport|access-date=2 June 2022}}</ref> అతని కవల సోదరుడు కల్లమ్ డర్హామ్ సి. సి. సి కోసం క్రికెట్ ఆడతాడు. == దేశీయ కెరీర్ == బోల్టన్‌లో జన్మించి , బోల్టన్ స్కూల్‌లో విద్యనభ్యసించిన [[లెగ్ స్పిన్|లెగ్ -స్పిన్]] బౌలర్ పార్కిన్సన్ 2016 కౌంటీ ఛాంపియన్‌షిప్‌లో [[వార్విక్‌షైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|వార్విక్‌షైర్‌తో]] జరిగిన మ్యాచ్‌లో 20 జూన్ 2016న [[లాంకషైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|లాంకషైర్]] తరఫున తన ఫస్ట్-క్లాస్ అరంగేట్రం చేసి మొదటి ఇన్నింగ్స్‌లో 49 పరుగులకు 5 వికెట్లు తీసుకున్నాడు.<ref name="ci" /><ref name="FC">{{Cite web|title=Specsavers County Championship Division One, Lancashire v Warwickshire at Manchester, Jun 20-23, 2016|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/946863.html|access-date=21 June 2016|website=ESPN Cricinfo}}</ref> ఆయన 16 జూలై 2017న 2017 నాట్‌వెస్ట్ టి20 బ్లాస్ట్‌లో [[లాంకషైర్ కౌంటీ క్రికెట్ క్లబ్|లాంకషైర్]] తరఫున తన [[ట్వంటీ20]] అరంగేట్రం చేశాడు.<ref name="T20">{{Cite web|title=NatWest t20 Blast, North Group: Lancashire v Derbyshire at Manchester, Jul 16, 2017|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1068324.html|access-date=16 July 2017|website=ESPN Cricinfo}}</ref> పార్కిన్సన్ జనవరి 2022లో 2023 సీజన్ ముగిసే వరకు లాంకషైర్‌లో ఉండేలా ఒప్పంద పొడిగింపుపై సంతకం చేశాడు.  ఏప్రిల్ 2022లో ది హండ్రెడ్ 2022 సీజన్ కోసం అతన్ని మాంచెస్టర్ ఒరిజినల్స్ కొనుగోలు చేసింది.<ref>{{Cite news|url=https://www.bbc.co.uk/sport/cricket/60477088|title=The Hundred 2022: latest squads as Draft picks revealed|work=BBC Sport|access-date=5 April 2022}}</ref> పార్కిన్సన్ జూన్ 2023లో సీజన్ ముగింపులో కెంట్‌తో చేరనున్నట్లు ప్రకటించారు.<ref>{{Cite web|date=19 June 2023|title=Matt Parkinson: Kent to sign England leg-spinner from Lancashire|url=https://www.bbc.co.uk/sport/cricket/65954944|access-date=19 June 2023|website=BBC Sport}}</ref> == అంతర్జాతీయ కెరీర్ == పార్కిన్సన్ 2017-18లో ఇంగ్లాండ్ లయన్స్‌తో వెస్ట్ ఇండీస్‌లో పర్యటించి వెస్ట్ ఇండీస్ 'ఎ' జట్టుతో జరిగిన చివరి 50 ఓవర్ల మ్యాచ్‌లో 26 పరుగులకు 4 వికెట్లు తీసి ప్లేయర్ ఆఫ్ ది మ్యాచ్ అవార్డును గెలుచుకున్నాడు.<ref>Richard Whitehead, "West Indies A v England Lions in 2017-18", ''[[Wisden Cricketers' Almanack|Wisden]]'' 2019, pp. 1059–64.</ref> పార్కిన్సన్ సెప్టెంబర్ 2019లో [[న్యూజీలాండ్ క్రికెట్ జట్టు|న్యూజిలాండ్]] జరిగిన సిరీస్ కోసం ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్, ట్వంటీ 20 అంతర్జాతీయ (టి20ఐ) జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Bairstow dropped from England Test squad for New Zealand series|url=https://www.icc-cricket.com/news/1356220|access-date=23 September 2019|website=International Cricket Council}}</ref> ఆయన 5 నవంబర్ 2019న న్యూజిలాండ్‌తో జరిగిన మ్యాచ్‌లో ఇంగ్లండ్ తరపున తన టి20ఐ అరంగేట్రం చేశాడు.<ref>{{Cite web|title=3rd T20I, England tour of New Zealand at Nelson, Nov 5 2019|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1187667.html|access-date=5 November 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref> మరుసటి నెలలో పార్కిన్సన్ [[దక్షిణాఫ్రికా క్రికెట్ జట్టు|దక్షిణాఫ్రికా]] జరిగిన సిరీస్ కోసం ఇంగ్లాండ్ వన్డే ఇంటర్నేషనల్ (ఒడిఐ) జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Buttler, Stokes and Archer back for South Africa T20Is, no room for Root|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/28289692/buttler-stokes-archer-back-south-africa-t20is-no-room-root|access-date=13 December 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref> ఆయన 4 ఫిబ్రవరి 2020న దక్షిణాఫ్రికాతో జరిగిన మ్యాచ్‌లో ఇంగ్లండ్ తరపున తన వన్డే అరంగేట్రం చేశాడు.<ref>{{Cite web|title=1st ODI (D/N), England tour of South Africa at Cape Town, Feb 4 2020|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1185310.html|access-date=4 February 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> అదే నెల తరువాత లంకతో జరిగిన సిరీస్ కోసం ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్ జట్టులో పార్కిన్సన్ కూడా ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=England announce squad for Test tour of Sri Lanka|url=https://www.ecb.co.uk/england/men/news/1607472/england-announce-squad-for-test-tour-of-sri-lanka|access-date=11 February 2020|website=England and Wales Cricket Board}}</ref> 29 మే 2020న, [[2019–21 కరోనావైరస్ మహమ్మారి|కోవిడ్-19 మహమ్మారి]] తర్వాత ఇంగ్లాండ్‌లో ప్రారంభమయ్యే అంతర్జాతీయ మ్యాచ్‌ల కోసం శిక్షణ ప్రారంభించే 55 మంది ఆటగాళ్ల బృందంలో పార్కిన్సన్‌కు చోటు దక్కింది.<ref>{{Cite web|title=England Men confirm back-to-training group|url=https://www.ecb.co.uk/england/men/news/1674230/england-men-confirm-back-to-training-group|access-date=29 May 2020|website=England and Wales Cricket Board}}</ref><ref>{{Cite web|title=Alex Hales, Liam Plunkett left out as England name 55-man training group|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29239315/alex-hales,-liam-plunkett-left-england-name-55-man-training-group|access-date=29 May 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 17 జూన్ 2020న పార్కిన్సన్ వెస్టిండీస్‌తో టెస్ట్ సిరీస్ కోసం ప్రేక్షకులు లేకుండా శిక్షణ ప్రారంభించే ఇంగ్లాండ్ 30 మంది జట్టులో పార్కిన్సన్‌ను చేర్చారు.<ref>{{Cite web|title=England announce 30-man training squad ahead of first West Indies Test|url=https://www.icc-cricket.com/news/1683417|access-date=17 June 2020|website=International Cricket Council}}</ref><ref>{{Cite web|title=Moeen Ali back in Test frame as England name 30-man training squad|url=https://www.espncricinfo.com/ci/content/story/1225177.html|access-date=17 June 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> 9 జూలై 2020న ఐర్లాండ్‌తో వన్డే సిరీస్ కోసం ప్రేక్షకులు లేకుండా శిక్షణ ప్రారంభించే ఇంగ్లాండ్ 24 మంది జట్టులో కూడా పార్కిన్సన్‌ను చేర్చారు.<ref>{{Cite web|title=Injured Chris Jordan misses England's ODI squad to face Ireland|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29433420/injured-chris-jordan-misses-england-odi-squad-face-ireland|access-date=9 July 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref><ref>{{Cite web|title=England men name behind-closed-doors ODI training group|url=https://www.ecb.co.uk/england/men/news/1717212/england-men-name-behind-closed-doors-odi-training-group|access-date=9 July 2020|website=England and Wales Cricket Board}}</ref> అయితే 2020 జూలై 21న మొదటి ఇంట్రా-స్క్వాడ్ ప్రాక్టీస్ మ్యాచ్‌లో పార్కిన్సన్ చీలమండ గాయంతో బాధపడ్డాడు, వన్డే సిరీస్ నుండి తప్పుకున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Jonny Bairstow, Moeen Ali star in warm-up as Matt Parkinson is ruled out of series|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/29510543/jonny-bairstow,-moeen-ali-star-warm-matt-parkinson-ruled-series|access-date=21 July 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> డిసెంబర్ 2020లో శ్రీలంకతో జరిగిన సిరీస్ కోసం ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్ జట్టులో ఏడుగురు రిజర్వ్ ఆటగాళ్లలో ఒకరిగా పార్కిన్సన్ ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Ben Stokes, Jofra Archer rested for England Test tour of Sri Lanka|url=https://www.espncricinfo.com/story/england-in-sri-lanka-2020-21-ben-stokes-jofra-archer-rested-for-england-test-tour-of-sri-lanka-1243521|access-date=11 December 2020|website=ESPN Cricinfo}}</ref> జనవరి 2021లో భారత్‌తో జరిగిన సిరీస్ కోసం ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్ జట్టులో కూడా అతను రిజర్వ్ ఆటగాడిగా ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=India v England: Ben Stokes and Jofra Archer return to Joe Root's squad for first two Tests in Ahmedabad|url=https://www.bbc.co.uk/sport/cricket/55747795|access-date=21 January 2021|website=BBC Sport}}</ref> ఫిబ్రవరి 2022లో వెస్ట్ ఇండీస్‌తో జరిగిన సిరీస్ కోసం పార్కిన్సన్ మళ్లీ ఇంగ్లాండ్ టెస్ట్ జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=James Anderson, Stuart Broad dropped from England Test squad for West Indies|url=https://www.espncricinfo.com/story/wi-vs-eng-2021-22-james-anderson-stuart-broad-dropped-from-england-test-squad-for-west-indies-1300320|access-date=8 February 2022|website=ESPN Cricinfo}}</ref> పార్కిన్సన్ 2021 పాకిస్తాన్ టూర్ ఆఫ్ ఇంగ్లాండ్ చివరి వన్డేలో [[ఇమామ్-ఉల్-హక్]]<nowiki/>ను బౌల్డ్. ఈ బంతి 'వన్డే క్రికెట్ చరిత్రలో అతిపెద్ద స్పిన్నింగ్ బాల్' గా పేర్కొనబడింది, ఎందుకంటే బంతి 12 డిగ్రీల చుట్టూ తిరుగుతుంది.<ref>{{Cite web|title=Matt Parkinson throws 'biggest spinning ball in ODI history' to Imam-ul-Haq. to mislead - Algulf|url=https://algulf.net/2021/07/13/matt-parkinson-throws-biggest-spinning-ball-in-odi-history-to-imam-ul-haq-to-mislead/,%20https://sportscafe.in/cricket/articles/2021/jul/13/video-matt-parkinson-bowls-biggest-spinning-ball-in-odi-history-to-bamboozle-imam-ul-haq|access-date=2021-07-19|language=en-US}}</ref> జాక్ లీచ్ స్థానంలో కంకషన్ సబ్‌స్టిట్యూట్‌గా బరిలోకి దిగి , పార్కిన్సన్ 2 జూన్ 2022న ఇంగ్లండ్ తరపున న్యూజిలాండ్‌పై తన టెస్ట్ అరంగేట్రం చేశాడు.<ref>{{Cite web|title=Jack Leach withdrawn from Test after suffering concussion symptoms during fielding incident|url=https://www.espncricinfo.com/story/eng-v-nz-2022-jack-leach-withdrawn-from-test-after-suffering-concussion-symptoms-during-fielding-incident-1317934|access-date=2 June 2022|website=ESPN Cricinfo}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} ==బయటి లింకులు== * {{cricinfo|id=653695}} [[వర్గం:1996 జననాలు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు వ్యక్తులు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు వన్డే క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:ఇంగ్లాండు టీ20 క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] 4m4fngx513ntaytk51g6pfhpydkl0h4 ఆర్థర్ ఆర్థర్ 0 488498 4807973 2026-04-22T12:45:51Z Pranayraj1985 29393 "[[:en:Special:Redirect/revision/1190711836|Arthur Arthur]]" పేజీని అనువదించి సృష్టించారు 4807973 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer|name=|image=|country=England|full_name=Arthur Samuel Arthur|nickname=|birth_date=16 March 1877|birth_place=[[Newcastle upon Tyne]], [[Northumberland]], England|death_date={{Death date and age|1930|9|9|1877|3|16|df=yes}}|death_place=[[Carlisle]], [[Cumberland]], England|heightft=|heightinch=|batting=Unknown|bowling=|role=|family=|club1=[[Europeans cricket team|Europeans]]|year1=1918/19–1919/20|columns=1|column1=[[First-class cricket|First-class]]|matches1=2|runs1=26|bat avg1=13.00|100s/50s1=–/–|top score1=21|hidedeliveries=true|catches/stumpings1=1/–|date=15 May|year=2023|source=https://www.espncricinfo.com/cricketers/arthur-arthur-26415 ESPNcricinfo}} '''ఆర్థర్ శామ్యూల్ ఆర్థర్''' {{Post-nominals|OBE}} (16 మార్చి 1877 — 9 సెప్టెంబర్ 1930) ఇంగ్లీష్ ఫస్ట్-క్లాస్ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]], బ్రిటిష్ ఆర్మీ అధికారి. కుమారుడు శామ్యూల్ ఆర్థర్,<ref>{{Cite news|url=https://www.britishnewspaperarchive.co.uk/viewer/bl/0002562/19061110/031/0002|title=Interesting Ealing wedding|date=10 November 1906|work=Ealing Gazette and West Middlesex Observer|access-date=15 May 2023|page=2|via=[[British Newspaper Archive]]|url-access=subscription}}</ref> అతను మార్చి 1877లో న్యూకాజిల్ అపాన్ టైన్‌లో జన్మించాడు. వైద్యశాస్త్రంలో తన చదువును పూర్తి చేసిన తర్వాత, ఆర్థర్ 1894లో లండన్‌లోని రాయల్ కాలేజ్ ఆఫ్ ఫిజిషియన్స్‌కు ఫెలోగా ఎన్నికయ్యాడు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=gImtEAAAQBAJ|title=List of the Fellows, Members, Extra-Licentiates and Licentiates of the Royal College of Physicians of London|date=2023|publisher=Anatiposi Verlag|isbn=9783382304645|location=London|page=61}}</ref> ఆర్థర్ ఫిబ్రవరి 1904లో రాయల్ ఆర్మీ మెడికల్ కార్ప్స్ (RAMC)లో లెఫ్టినెంట్‌గా నియమితుడయ్యాడు.<ref>{{London Gazette|date=12 February 1904|page=942}}</ref> అతను [[మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం|మొదటి ప్రపంచ యుద్ధంలో]] RAMCతో కలిసి పనిచేశాడు, యుద్ధం ప్రారంభంలో కెప్టెన్ హోదాలో ఉన్నాడు. అతను మే 1915లో మేజర్‌గా పదోన్నతి పొందాడు.<ref>{{London Gazette|date=20 July 1915|page=7159}}</ref> ఆ తర్వాత ఫీల్డ్ అంబులెన్స్‌లకు కమాండ్‌గా ఉన్నప్పుడు తాత్కాలికంగా లెఫ్టినెంట్ కల్నల్‌గా నియమించబడ్డాడు.<ref>{{London Gazette|date=25 January 1916|page=1087}}</ref> యుద్ధం ముగిసిన కొద్దికాలానికే, ఆర్థర్ [[బ్రిటిషు భారతదేశం లోని ప్రెసిడెన్సీలు, ప్రావిన్సులు|బ్రిటిష్ ఇండియాలో]] పనిచేశాడు, అక్కడ అతను 1918–19, 1919–20 మద్రాస్ ప్రెసిడెన్సీ మ్యాచ్‌లలో [[ఎమ్.ఎ. చిదంబరం స్టేడియం|మద్రాస్‌లో]] భారతీయులకు వ్యతిరేకంగా [[యూరోపియన్ల క్రికెట్ జట్టు|యూరోపియన్ క్రికెట్ జట్టు]] తరపున [[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెట్‌లో]] రెండుసార్లు ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=First-Class Matches played by Arthur Arthur|url=https://cricketarchive.com/Archive/Players/12/12638/First-Class_Matches.html|url-access=subscription|access-date=15 May 2023|publisher=CricketArchive}}</ref> అతను తన రెండు మ్యాచ్‌లలో 26 పరుగులు చేశాడు, అత్యధిక స్కోరు 21.<ref>{{Cite web|title=First-Class Batting and Fielding For Each Team by Arthur Arthur|url=https://cricketarchive.com/Archive/Players/12/12638/f_Batting_by_Team.html|url-access=subscription|access-date=15 May 2023|publisher=CricketArchive}}</ref> అతనికి సెప్టెంబర్ 1921లో OBE బిరుదు లభించింది.<ref>{{London Gazette|date=13 September 1921|page=1256}}</ref> అతను జూలై 1922లో క్రియాశీల సేవ నుండి పదవీ విరమణ చేశాడు, ఆ సమయంలో అతను లెఫ్టినెంట్ కల్నల్‌గా పదోన్నతి పొందాడు.<ref>{{London Gazette|date=28 July 1922|page=5610}}</ref> ఆర్థర్ సెప్టెంబర్ 1930లో కార్లిస్లే సమీపంలోని బ్లాక్‌హాల్ వుడ్స్‌లో మరణించాడు; అతను ఇంతకు ముందు కార్లిస్లేలోని బోర్డర్ రెజిమెంట్ డిపోలో వైద్య అధికారిగా పనిచేశాడని అతని సంతాప వార్తలో పేర్కొనబడింది.<ref>{{Cite news|url=https://www.britishnewspaperarchive.co.uk/viewer/bl/0000711/19300910/072/0002|title=Death of Border Regiment's Medical Officer|date=10 September 1930|work=[[Lancashire Evening Post]]|access-date=15 May 2023|location=Preston|page=2|via=British Newspaper Archive|url-access=subscription}}</ref> == మూలాలు == {{Reflist}} == బాహ్య లింకులు == * {{ESPNcricinfo|id=26415}} [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:1930 మరణాలు]] [[వర్గం:1877 జననాలు]] 7dgm0ehvf9hb0ofxk19jle7400dj85y జార్జ్ క్లాసెన్ 0 488499 4807992 2026-04-22T13:32:32Z Kalasagary 107518 "[[:en:Special:Redirect/revision/1324016974|George Clausen]]" పేజీని అనువదించి సృష్టించారు 4807992 wikitext text/x-wiki {{Infobox artist|honorific_prefix=సర్|name=జార్జ్ క్లాసెన్|honorific_suffix={{Post-nominals|country=GBR|size=100%|RA|RWS|RI|ROI|}}|image=Geoge Clausen, circa 1915.jpg|image_upright=0.9|caption=క్లాసెన్, {{circa}} 1915|birth_date=18 ఏప్రిల్ 1852|death_date={{death date and age|df=yes|1944|11|22|1852|4|18}}|birth_place=[[లండన్]], [[ఇంగ్లాండ్]]|death_place=తచమ్, బెర్క్‌షైర్, [[ఇంగ్లాండ్]]|spouse=ఆగ్నెస్ మేరీ వెబ్‌స్టర్|alma_mater={{ubl|సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్|అకాడెమీ జూలియన్}}|known_for={{ubl|NEAC వ్యవస్థాపక సభ్యుడు|{{hlist|పెయింటింగ్|జలవర్ణాలు|నూనెరంగులు}}|}}|movement={{hlist|బ్రిటిష్ ఇంప్రెషనిజం|బ్రిటిష్ వార్ ఆర్ట్|రూరల్ నేచురలిజం}}|elected={{ubl|ARI 1876; RI 1879|ROI 1883|NEAC 1886 (వ్యవస్థాపక సభ్యుడు)|ARWS 1889; RWS 1898|ARA 1895; RA 1908|HonRBA 1923|RSW 1926|HonSGA|}}}} '''సర్ జార్జ్ క్లాసెన్''' {{Post-nominals|RA|RSW|RWS|HonRBA|RI|ROI|NEAC|HonSGA||country=GBR}} (18 ఏప్రిల్ 1852 – 22 నవంబర్ 1944) నూనెరంగులు, జలవర్ణాలు, ఎచ్చింగ్, మెజోటింట్, డ్రైపాయింట్, అప్పుడప్పుడు లితోగ్రాఫ్‌లలో పనిచేసిన బ్రిటిష్ కళాకారుడు. 1927లో ఇతనికి నైట్‌హుడ్ బిరుదు లభించింది.<ref name="TateGC">{{cite web|title=Artist biography, George Clausen R.A|url=http://www.tate.org.uk/servlet/ArtistWorks?cgroupid=999999961&artistid=96&page=1|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref><ref>{{Cite web|title=Sir George Clausen RA RSW RWS HRBA RI ROI NEAC (1852-1944)|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230215221106/https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|archive-date=15 Feb 2023|website=Chris Beetles Gallery}}</ref> == జీవిత చరిత్ర == జార్జ్ క్లాసెన్ 1852 ఏప్రిల్ 18న [[లండన్]] లోని రీజెంట్స్ పార్క్ జిల్లాలో 8 విలియం స్ట్రీట్‌లో<ref>{{cite web|title=Chris Beetles Gallery|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac}}</ref> జన్మించాడు. ఇతని తండ్రి డానిష్ సంతతికి చెందిన అలంకరణ కళాకారుడు, తల్లి స్కాటిష్ మహిళ. 1867 నుండి 1873 వరకు, అతను లండన్‌లోని సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్‌లో డిజైన్ తరగతులకు హాజరై గొప్ప విజయం సాధించాడు. ఆ తర్వాత అతను ఎడ్విన్ లాంగ్ RA స్టూడియోలో, తదనంతరం పారిస్‌లో అకాడెమీ జూలియన్‌లో బౌగ్యురేయు, టోనీ రాబర్ట్-ఫ్ల్యూరీల వద్ద పనిచేశాడు.<ref name="ODArt">{{cite book|title=The Oxford Dictionary of Art|author=Ian Chilvers|publisher=Oxford University Press|year=2004|isbn=0-19-860476-9}}</ref>{{sfn|Chisholm|1911}} అతను చిత్రకారుడు జూల్స్ బాస్టియన్-లేపేజ్ అనుసరించిన సహజత్వానికి ఆరాధకుడు, అతని గురించి ఇతను 1888, 1892లలో రాశాడు. [[వర్గం:1944 మరణాలు]] [[వర్గం:1852 జననాలు]] 01qt4vdstzopahoisfukm6ihoufclqe 4807993 4807992 2026-04-22T13:33:09Z Kalasagary 107518 4807993 wikitext text/x-wiki {{Infobox artist|honorific_prefix=సర్|name=జార్జ్ క్లాసెన్|honorific_suffix={{Post-nominals|country=GBR|size=100%|RA|RWS|RI|ROI|}}|image=Geoge Clausen, circa 1915.jpg|image_upright=0.9|caption=క్లాసెన్, {{circa}} 1915|birth_date=18 ఏప్రిల్ 1852|death_date={{death date and age|df=yes|1944|11|22|1852|4|18}}|birth_place=[[లండన్]], [[ఇంగ్లాండ్]]|death_place=తచమ్, బెర్క్‌షైర్, [[ఇంగ్లాండ్]]|spouse=ఆగ్నెస్ మేరీ వెబ్‌స్టర్|alma_mater={{ubl|సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్|అకాడెమీ జూలియన్}}|known_for={{ubl|NEAC వ్యవస్థాపక సభ్యుడు|{{hlist|పెయింటింగ్|జలవర్ణాలు|నూనెరంగులు}}|}}|movement={{hlist|బ్రిటిష్ ఇంప్రెషనిజం|బ్రిటిష్ వార్ ఆర్ట్|రూరల్ నేచురలిజం}}|elected={{ubl|ARI 1876; RI 1879|ROI 1883|NEAC 1886 (వ్యవస్థాపక సభ్యుడు)|ARWS 1889; RWS 1898|ARA 1895; RA 1908|HonRBA 1923|RSW 1926|HonSGA|}}}} '''సర్ జార్జ్ క్లాసెన్''' {{Post-nominals|RA|RSW|RWS|HonRBA|RI|ROI|NEAC|HonSGA||country=GBR}} (18 ఏప్రిల్ 1852 – 22 నవంబర్ 1944) నూనెరంగులు, జలవర్ణాలు, ఎచ్చింగ్, మెజోటింట్, డ్రైపాయింట్, అప్పుడప్పుడు లితోగ్రాఫ్‌లలో పనిచేసిన బ్రిటిష్ కళాకారుడు. 1927లో ఇతనికి నైట్‌హుడ్ బిరుదు లభించింది.<ref name="TateGC">{{cite web|title=Artist biography, George Clausen R.A|url=http://www.tate.org.uk/servlet/ArtistWorks?cgroupid=999999961&artistid=96&page=1|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref><ref>{{Cite web|title=Sir George Clausen RA RSW RWS HRBA RI ROI NEAC (1852-1944)|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230215221106/https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|archive-date=15 Feb 2023|website=Chris Beetles Gallery}}</ref> == జీవిత చరిత్ర == జార్జ్ క్లాసెన్ 1852 ఏప్రిల్ 18న [[లండన్]] లోని రీజెంట్స్ పార్క్ జిల్లాలో 8 విలియం స్ట్రీట్‌లో<ref>{{cite web|title=Chris Beetles Gallery|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac}}</ref> జన్మించాడు. ఇతని తండ్రి డానిష్ సంతతికి చెందిన అలంకరణ కళాకారుడు, తల్లి స్కాటిష్ మహిళ. 1867 నుండి 1873 వరకు, అతను లండన్‌లోని సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్‌లో డిజైన్ తరగతులకు హాజరై గొప్ప విజయం సాధించాడు. ఆ తర్వాత అతను ఎడ్విన్ లాంగ్ RA స్టూడియోలో, తదనంతరం పారిస్‌లో అకాడెమీ జూలియన్‌లో బౌగ్యురేయు, టోనీ రాబర్ట్-ఫ్ల్యూరీల వద్ద పనిచేశాడు.<ref name="ODArt">{{cite book|title=The Oxford Dictionary of Art|author=Ian Chilvers|publisher=Oxford University Press|year=2004|isbn=0-19-860476-9}}</ref>{{sfn|Chisholm|1911}} అతను చిత్రకారుడు జూల్స్ బాస్టియన్-లేపేజ్ అనుసరించిన సహజత్వానికి ఆరాధకుడు, అతని గురించి ఇతను 1888, 1892లలో రాశాడు. క్లాసెన్ ప్రకృతి దృశ్యాలు, గ్రామీణ జీవితాన్ని చిత్రించే అగ్రగామి ఆధునిక చిత్రకారులలో ఒకరిగా నిలిచాడు. ఇతను ఇంప్రెషనిస్ట్‌లచే కొంతవరకు ప్రభావితుడయ్యాడు, ప్రకృతి దృశ్య కళలో కాంతి ప్రధానమైన అంశం అనే వారి అభిప్రాయాన్ని ఇతను పంచుకున్నాడు.<ref name="BritPort">{{cite book|author=Brian Stewart & Mervyn Cutten|publisher=Antique Collectors' Club|year=1997|title=The Dictionary of Portrait Painters in Britain up to 1920|isbn=1-85149-173-2}}</ref> ఆరుబయట పడే సూర్యకాంతిలో, లేదా గాదె, అశ్వశాల నీడలో వస్తువుల రూపాన్ని అద్భుతంగా చిత్రించడంలో అతని చిత్రాలు రాణించాయి. అతను గీసిన ''గర్ల్ ఎట్ ది గేట్'' చిత్రాన్ని చాన్ట్రీ ట్రస్టీలు కొనుగోలు చేశారు, ఇది ఇప్పుడు టేట్ గ్యాలరీలో ఉంది.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name=Girl>{{cite web |url=http://www.tate.org.uk/art/artworks/clausen-the-girl-at-the-gate-n01612|title=Catelogue entry, ''The Girl at the Gate''|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref> యేల్ సెంటర్ ఫర్ బ్రిటిష్ ఆర్ట్ క్లాసెన్ చిత్రించిన ''స్కూల్ గర్ల్స్'' (1880) అనే పట్టణ దృశ్యాన్ని కలిగి ఉంది,<ref>{{Cite web|last=Clausen|first=George|date=1880|title=Schoolgirls|url=https://collections.britishart.yale.edu/catalog/tms:5055|access-date=November 22, 2021|website=Yale Center for British Art}}</ref> దీనిని వారు "బ్రిటన్ ఇన్ ది వరల్డ్: 1860-నౌ" అనే ప్రదర్శనలో ఉంచారు.<ref>{{Cite book|last=Yale Center for British Art|title=Britain in the world : highlights from the Yale Center for British Art : in honor of Amy Meyers|date=2019|others=Amy R. W. Meyers, Martina Droth, Nathan Flis, Michael Hatt|isbn=978-0-300-24747-3|location=New Haven, CT|oclc=1088665967}}</ref> "ది ఫీల్డ్స్ ఇన్ జూన్" (1914), "మిడ్‌సమ్మర్ డాన్" (1921) ఇతర ప్రకృతి దృశ్యాలలో ఉన్నాయి. ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం కోసం అతను "గన్ ఫ్యాక్టరీ ఎట్ వూల్‌విచ్ ఆర్సెనల్" (1919) అనే పెద్ద, విస్తృత అలంకరణ చిత్రాన్ని గీశాడు. ఇతని అలంకరణ పనులలో "పునరుజ్జీవనం" (1915), హడర్స్‌ఫీల్డ్‌లోని హై రాయిడ్ వద్ద ఉన్న హాల్ కోసం చేసిన అలంకరణలు ఉన్నాయి, ఇందులో లూనెట్‌లలో నిలువెత్తు బొమ్మలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite EB1922|wstitle=Clausen, George|volume=30|page=701}}</ref> క్లాసెన్ 1886లో న్యూ ఇంగ్లీష్ ఆర్ట్ క్లబ్ వ్యవస్థాపక సభ్యుడు. 1895లో అతను రాయల్ అకాడమీ అసోసియేట్‌గా, 1906లో పూర్తి అకాడెమీషియన్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="Spalding">{{cite book|author=Frances Spalding|author-link=Frances Spalding|publisher=Antique Collectors' Club|year=1990|title=20th Century Painters and Sculptors |isbn=1-85149-106-6}}</ref> 1909లో ఆర్ట్ వర్కర్స్ గిల్డ్ మాస్టర్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=Xl1HAQAAIAAJ&q=%22George+Clausen%22+master+of+art+workers+guild|title=Sir George Clausen, R.A. 1852-1944|author=Kenneth McConkey|date=1980|page=78|publisher=City of Bradford Metropolitan District Council and Tyne and Wear County Council |isbn=9780905974040}}</ref> రాయల్ అకాడమీలో పెయింటింగ్ ప్రొఫెసర్‌గా అతను పాఠశాలల విద్యార్థులకు గుర్తుండిపోయే ఉపన్యాసాల పరంపరను ఇచ్చాడు, అవి ''సిక్స్ లెక్చర్స్ ఆన్ పెయింటింగ్'' (1904), ''ఎయిమ్స్ అండ్ ఐడియల్స్ ఇన్ ఆర్ట్'' (1906) పేరుతో ప్రచురించబడ్డాయి.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name="ODArt"/> మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం సమయంలో క్లాసెన్ అధికారిక యుద్ధ కళాకారుడు. యుద్ధ సమయంలో ఇతని కుమార్తెకు కాబోయే భర్త (సెకండ్ లెఫ్టినెంట్ గెరైంట్ పేన్) మరణించాడు; ఈ సంఘటన అతని ''యూత్ మౌర్నింగ్'' చిత్రానికి స్ఫూర్తినిచ్చి ఉండవచ్చు, ఇందులో ఒంటరి ప్రకృతి దృశ్యంలో విలపిస్తున్న ఒక యువతి కనిపిస్తుంది.<ref name="WW1Art">{{cite book|publisher=Imperial War Museum|year=2008|title=Art from the First World War|isbn=978-1-904897-98-9}}</ref><ref name=IWMgc>{{cite web |author=Imperial War Museum|url= http://www.iwm.org.uk/collections/item/object/1050000271|title=First World War archive, George Clausen |access-date=14 September 2016|work=Imperial War Museum}}</ref><ref>{{cite web|title=1916: Altered States|last=Valentine|first=Helen|publisher=Royal Academy|work=The Royal Academy Summer Exhibition: A Chronicle, 1769–2018|url=https://chronicle250.com/1916|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{CWGC|id=1560402|name=Payne, Charles Geraint Christopher|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{cite book|title=Edinburgh Companion to the First World War and the Arts|editor-last=Einhaus|editor-first=Ann-Marie|last=Potter|first=Matthew|chapter=The 'abysmal inexcusable middle class', Painting, Commemoration and the First World War|pages=111–132 [116]|year=2017|publisher=Edinburgh University Press}}</ref> ప్రభుత్వం ప్రచురించిన ప్రింట్ పోర్ట్‌ఫోలియో ''బ్రిటన్స్ ఎఫర్ట్స్ అండ్ ఐడియల్స్'' కోసం 'మేకింగ్ గన్స్' అనే అంశంపై ఆరు లితోగ్రాఫ్‌లను కూడా క్లాసెన్ అందించాడు.<ref name="Efforts">{{cite book|editor=Mari Gordon |publisher=Amgueddfa Cymru-National Museum Wales|year=2014|title=The Great War:Britain's Efforts and Ideals|isbn=9780720006278}}</ref> 1921లో క్లాసెన్ సొసైటీ ఆఫ్ గ్రాఫిక్ ఆర్ట్ అసలు సభ్యుడు, వారి మొదటి ప్రదర్శనలో తన పనిని ప్రదర్శించాడు. అతను 1944లో కోల్డ్ యాష్ గ్రామంలోని తన ఇంట్లో మరణించాడు, అక్కడి పారిష్ చర్చియార్డ్‌లో అతని భార్య పక్కన ఖననం చేశారు.<ref>{{cite web | url=https://www.stjohnswoodmemories.org.uk/content/arts/art-artists/sir_george_clausen_ra#:~:text=Clausen%20died%20in%201944%20and%20is%20buried%20alongside,Andrew%20Derrick%20This%20page%20was%20added%20on%2023%2F03%2F2016. | title=Sir George Clausen RA }}</ref> ==గ్యాలరీ== <gallery mode="packed" heights="120px" caption="ఎంచుకున్న చిత్రాలు"> File:Spring Morning, Haverstock Hill.png|''స్ప్రింగ్ మార్నింగ్, హేవర్‌స్టాక్ హిల్'', 1881 George Clausen, 1887 - Bird scaring.jpg|''బర్డ్ స్కేరింగ్'', 1887 George Clausen - girl.jpg|''గర్ల్'', 1888 George Clausen - Ploughing.jpg|''ప్లవింగ్'', 1889 George Clausen, 1891 - Brown eyes.jpg|''బ్రౌన్ ఐస్'', 1891 Clausen, apple blossom.jpg|యాపిల్ బ్లోసమ్ George Clausen - The Gleaners Returning, 1908.png|''ది గ్లీనర్స్ రిటర్నింగ్'', 1908 Clausen, George (Sir) (RA) - Youth Mourning.jpg|''యూత్ మౌర్నింగ్'', 1916 George Clausen - Morning in November.jpg|''మార్నింగ్ ఇన్ నవంబర్'', 1922 </gallery> ==మూలాలు== {{Reflist}} '''ఆపాదింపు:''' * {{EB1911|wstitle=Clausen, George|volume=6|page=467}} ==ఆధారాలు== * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''The Etchings and Lithographs of George Clausen, R.A.'' The Print Collector's Quarterly 1921 జూలై Vol 8, No. 2, pp 203, 212. * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''Notes to Catalogue of Etchings by George Clausen'' The Print Collector's Quarterly 1921 డిసెంబర్ Vol 8, No. 4, p 433. * రూథర్సన్, ఆల్బర్ట్ (సంపాదకుడు). ''Contemporary British Artists: George Clausen'' ప్రచురణకర్త: ఎర్నెస్ట్ బెన్ లిమిటెడ్, 1923 * ''Sir George Clausen, R.A. 1852–1944''; బ్రాడ్‌ఫోర్డ్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ, 1980. 1980లో బ్రాడ్‌ఫోర్డ్, లండన్, బ్రిస్టల్, న్యూకాజిల్ అపాన్ టైన్‌లో జరిగిన ప్రదర్శన కేటలాగ్. ==బాహ్య లింకులు== {{commons category|George Clausen}} * {{gutenberg author|56306}} * {{Art UK bio}} * ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం సేకరణలో [http://www.iwm.org.uk/collections/search?query=George%20Clausen క్లాసెన్ చిత్రాలు] [[వర్గం:1944 మరణాలు]] [[వర్గం:1852 జననాలు]] rplavpnpfxbdhcxf36rb79m729swugu 4807996 4807993 2026-04-22T13:35:45Z Kalasagary 107518 /* గ్యాలరీ */ 4807996 wikitext text/x-wiki {{Infobox artist|honorific_prefix=సర్|name=జార్జ్ క్లాసెన్|honorific_suffix={{Post-nominals|country=GBR|size=100%|RA|RWS|RI|ROI|}}|image=Geoge Clausen, circa 1915.jpg|image_upright=0.9|caption=క్లాసెన్, {{circa}} 1915|birth_date=18 ఏప్రిల్ 1852|death_date={{death date and age|df=yes|1944|11|22|1852|4|18}}|birth_place=[[లండన్]], [[ఇంగ్లాండ్]]|death_place=తచమ్, బెర్క్‌షైర్, [[ఇంగ్లాండ్]]|spouse=ఆగ్నెస్ మేరీ వెబ్‌స్టర్|alma_mater={{ubl|సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్|అకాడెమీ జూలియన్}}|known_for={{ubl|NEAC వ్యవస్థాపక సభ్యుడు|{{hlist|పెయింటింగ్|జలవర్ణాలు|నూనెరంగులు}}|}}|movement={{hlist|బ్రిటిష్ ఇంప్రెషనిజం|బ్రిటిష్ వార్ ఆర్ట్|రూరల్ నేచురలిజం}}|elected={{ubl|ARI 1876; RI 1879|ROI 1883|NEAC 1886 (వ్యవస్థాపక సభ్యుడు)|ARWS 1889; RWS 1898|ARA 1895; RA 1908|HonRBA 1923|RSW 1926|HonSGA|}}}} '''సర్ జార్జ్ క్లాసెన్''' {{Post-nominals|RA|RSW|RWS|HonRBA|RI|ROI|NEAC|HonSGA||country=GBR}} (18 ఏప్రిల్ 1852 – 22 నవంబర్ 1944) నూనెరంగులు, జలవర్ణాలు, ఎచ్చింగ్, మెజోటింట్, డ్రైపాయింట్, అప్పుడప్పుడు లితోగ్రాఫ్‌లలో పనిచేసిన బ్రిటిష్ కళాకారుడు. 1927లో ఇతనికి నైట్‌హుడ్ బిరుదు లభించింది.<ref name="TateGC">{{cite web|title=Artist biography, George Clausen R.A|url=http://www.tate.org.uk/servlet/ArtistWorks?cgroupid=999999961&artistid=96&page=1|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref><ref>{{Cite web|title=Sir George Clausen RA RSW RWS HRBA RI ROI NEAC (1852-1944)|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230215221106/https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|archive-date=15 Feb 2023|website=Chris Beetles Gallery}}</ref> == జీవిత చరిత్ర == జార్జ్ క్లాసెన్ 1852 ఏప్రిల్ 18న [[లండన్]] లోని రీజెంట్స్ పార్క్ జిల్లాలో 8 విలియం స్ట్రీట్‌లో<ref>{{cite web|title=Chris Beetles Gallery|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac}}</ref> జన్మించాడు. ఇతని తండ్రి డానిష్ సంతతికి చెందిన అలంకరణ కళాకారుడు, తల్లి స్కాటిష్ మహిళ. 1867 నుండి 1873 వరకు, అతను లండన్‌లోని సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్‌లో డిజైన్ తరగతులకు హాజరై గొప్ప విజయం సాధించాడు. ఆ తర్వాత అతను ఎడ్విన్ లాంగ్ RA స్టూడియోలో, తదనంతరం పారిస్‌లో అకాడెమీ జూలియన్‌లో బౌగ్యురేయు, టోనీ రాబర్ట్-ఫ్ల్యూరీల వద్ద పనిచేశాడు.<ref name="ODArt">{{cite book|title=The Oxford Dictionary of Art|author=Ian Chilvers|publisher=Oxford University Press|year=2004|isbn=0-19-860476-9}}</ref>{{sfn|Chisholm|1911}} అతను చిత్రకారుడు జూల్స్ బాస్టియన్-లేపేజ్ అనుసరించిన సహజత్వానికి ఆరాధకుడు, అతని గురించి ఇతను 1888, 1892లలో రాశాడు. క్లాసెన్ ప్రకృతి దృశ్యాలు, గ్రామీణ జీవితాన్ని చిత్రించే అగ్రగామి ఆధునిక చిత్రకారులలో ఒకరిగా నిలిచాడు. ఇతను ఇంప్రెషనిస్ట్‌లచే కొంతవరకు ప్రభావితుడయ్యాడు, ప్రకృతి దృశ్య కళలో కాంతి ప్రధానమైన అంశం అనే వారి అభిప్రాయాన్ని ఇతను పంచుకున్నాడు.<ref name="BritPort">{{cite book|author=Brian Stewart & Mervyn Cutten|publisher=Antique Collectors' Club|year=1997|title=The Dictionary of Portrait Painters in Britain up to 1920|isbn=1-85149-173-2}}</ref> ఆరుబయట పడే సూర్యకాంతిలో, లేదా గాదె, అశ్వశాల నీడలో వస్తువుల రూపాన్ని అద్భుతంగా చిత్రించడంలో అతని చిత్రాలు రాణించాయి. అతను గీసిన ''గర్ల్ ఎట్ ది గేట్'' చిత్రాన్ని చాన్ట్రీ ట్రస్టీలు కొనుగోలు చేశారు, ఇది ఇప్పుడు టేట్ గ్యాలరీలో ఉంది.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name=Girl>{{cite web |url=http://www.tate.org.uk/art/artworks/clausen-the-girl-at-the-gate-n01612|title=Catelogue entry, ''The Girl at the Gate''|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref> యేల్ సెంటర్ ఫర్ బ్రిటిష్ ఆర్ట్ క్లాసెన్ చిత్రించిన ''స్కూల్ గర్ల్స్'' (1880) అనే పట్టణ దృశ్యాన్ని కలిగి ఉంది,<ref>{{Cite web|last=Clausen|first=George|date=1880|title=Schoolgirls|url=https://collections.britishart.yale.edu/catalog/tms:5055|access-date=November 22, 2021|website=Yale Center for British Art}}</ref> దీనిని వారు "బ్రిటన్ ఇన్ ది వరల్డ్: 1860-నౌ" అనే ప్రదర్శనలో ఉంచారు.<ref>{{Cite book|last=Yale Center for British Art|title=Britain in the world : highlights from the Yale Center for British Art : in honor of Amy Meyers|date=2019|others=Amy R. W. Meyers, Martina Droth, Nathan Flis, Michael Hatt|isbn=978-0-300-24747-3|location=New Haven, CT|oclc=1088665967}}</ref> "ది ఫీల్డ్స్ ఇన్ జూన్" (1914), "మిడ్‌సమ్మర్ డాన్" (1921) ఇతర ప్రకృతి దృశ్యాలలో ఉన్నాయి. ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం కోసం అతను "గన్ ఫ్యాక్టరీ ఎట్ వూల్‌విచ్ ఆర్సెనల్" (1919) అనే పెద్ద, విస్తృత అలంకరణ చిత్రాన్ని గీశాడు. ఇతని అలంకరణ పనులలో "పునరుజ్జీవనం" (1915), హడర్స్‌ఫీల్డ్‌లోని హై రాయిడ్ వద్ద ఉన్న హాల్ కోసం చేసిన అలంకరణలు ఉన్నాయి, ఇందులో లూనెట్‌లలో నిలువెత్తు బొమ్మలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite EB1922|wstitle=Clausen, George|volume=30|page=701}}</ref> క్లాసెన్ 1886లో న్యూ ఇంగ్లీష్ ఆర్ట్ క్లబ్ వ్యవస్థాపక సభ్యుడు. 1895లో అతను రాయల్ అకాడమీ అసోసియేట్‌గా, 1906లో పూర్తి అకాడెమీషియన్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="Spalding">{{cite book|author=Frances Spalding|author-link=Frances Spalding|publisher=Antique Collectors' Club|year=1990|title=20th Century Painters and Sculptors |isbn=1-85149-106-6}}</ref> 1909లో ఆర్ట్ వర్కర్స్ గిల్డ్ మాస్టర్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=Xl1HAQAAIAAJ&q=%22George+Clausen%22+master+of+art+workers+guild|title=Sir George Clausen, R.A. 1852-1944|author=Kenneth McConkey|date=1980|page=78|publisher=City of Bradford Metropolitan District Council and Tyne and Wear County Council |isbn=9780905974040}}</ref> రాయల్ అకాడమీలో పెయింటింగ్ ప్రొఫెసర్‌గా అతను పాఠశాలల విద్యార్థులకు గుర్తుండిపోయే ఉపన్యాసాల పరంపరను ఇచ్చాడు, అవి ''సిక్స్ లెక్చర్స్ ఆన్ పెయింటింగ్'' (1904), ''ఎయిమ్స్ అండ్ ఐడియల్స్ ఇన్ ఆర్ట్'' (1906) పేరుతో ప్రచురించబడ్డాయి.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name="ODArt"/> మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం సమయంలో క్లాసెన్ అధికారిక యుద్ధ కళాకారుడు. యుద్ధ సమయంలో ఇతని కుమార్తెకు కాబోయే భర్త (సెకండ్ లెఫ్టినెంట్ గెరైంట్ పేన్) మరణించాడు; ఈ సంఘటన అతని ''యూత్ మౌర్నింగ్'' చిత్రానికి స్ఫూర్తినిచ్చి ఉండవచ్చు, ఇందులో ఒంటరి ప్రకృతి దృశ్యంలో విలపిస్తున్న ఒక యువతి కనిపిస్తుంది.<ref name="WW1Art">{{cite book|publisher=Imperial War Museum|year=2008|title=Art from the First World War|isbn=978-1-904897-98-9}}</ref><ref name=IWMgc>{{cite web |author=Imperial War Museum|url= http://www.iwm.org.uk/collections/item/object/1050000271|title=First World War archive, George Clausen |access-date=14 September 2016|work=Imperial War Museum}}</ref><ref>{{cite web|title=1916: Altered States|last=Valentine|first=Helen|publisher=Royal Academy|work=The Royal Academy Summer Exhibition: A Chronicle, 1769–2018|url=https://chronicle250.com/1916|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{CWGC|id=1560402|name=Payne, Charles Geraint Christopher|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{cite book|title=Edinburgh Companion to the First World War and the Arts|editor-last=Einhaus|editor-first=Ann-Marie|last=Potter|first=Matthew|chapter=The 'abysmal inexcusable middle class', Painting, Commemoration and the First World War|pages=111–132 [116]|year=2017|publisher=Edinburgh University Press}}</ref> ప్రభుత్వం ప్రచురించిన ప్రింట్ పోర్ట్‌ఫోలియో ''బ్రిటన్స్ ఎఫర్ట్స్ అండ్ ఐడియల్స్'' కోసం 'మేకింగ్ గన్స్' అనే అంశంపై ఆరు లితోగ్రాఫ్‌లను కూడా క్లాసెన్ అందించాడు.<ref name="Efforts">{{cite book|editor=Mari Gordon |publisher=Amgueddfa Cymru-National Museum Wales|year=2014|title=The Great War:Britain's Efforts and Ideals|isbn=9780720006278}}</ref> 1921లో క్లాసెన్ సొసైటీ ఆఫ్ గ్రాఫిక్ ఆర్ట్ అసలు సభ్యుడు, వారి మొదటి ప్రదర్శనలో తన పనిని ప్రదర్శించాడు. అతను 1944లో కోల్డ్ యాష్ గ్రామంలోని తన ఇంట్లో మరణించాడు, అక్కడి పారిష్ చర్చియార్డ్‌లో అతని భార్య పక్కన ఖననం చేశారు.<ref>{{cite web | url=https://www.stjohnswoodmemories.org.uk/content/arts/art-artists/sir_george_clausen_ra#:~:text=Clausen%20died%20in%201944%20and%20is%20buried%20alongside,Andrew%20Derrick%20This%20page%20was%20added%20on%2023%2F03%2F2016. | title=Sir George Clausen RA }}</ref> ==గ్యాలరీ== <gallery mode="packed" heights="120px" caption="ఎంచుకున్న చిత్రాలు"> George Clausen, 1887 - Bird scaring.jpg|''బర్డ్ స్కేరింగ్'', 1887 George Clausen - girl.jpg|''గర్ల్'', 1888 George Clausen - Ploughing.jpg|''ప్లవింగ్'', 1889 George Clausen, 1891 - Brown eyes.jpg|''బ్రౌన్ ఐస్'', 1891 Clausen, apple blossom.jpg|యాపిల్ బ్లోసమ్ George Clausen - The Gleaners Returning, 1908.png|''ది గ్లీనర్స్ రిటర్నింగ్'', 1908 Clausen, George (Sir) (RA) - Youth Mourning.jpg|''యూత్ మౌర్నింగ్'', 1916 George Clausen - Morning in November.jpg|''మార్నింగ్ ఇన్ నవంబర్'', 1922 </gallery> ==మూలాలు== {{Reflist}} '''ఆపాదింపు:''' * {{EB1911|wstitle=Clausen, George|volume=6|page=467}} ==ఆధారాలు== * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''The Etchings and Lithographs of George Clausen, R.A.'' The Print Collector's Quarterly 1921 జూలై Vol 8, No. 2, pp 203, 212. * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''Notes to Catalogue of Etchings by George Clausen'' The Print Collector's Quarterly 1921 డిసెంబర్ Vol 8, No. 4, p 433. * రూథర్సన్, ఆల్బర్ట్ (సంపాదకుడు). ''Contemporary British Artists: George Clausen'' ప్రచురణకర్త: ఎర్నెస్ట్ బెన్ లిమిటెడ్, 1923 * ''Sir George Clausen, R.A. 1852–1944''; బ్రాడ్‌ఫోర్డ్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ, 1980. 1980లో బ్రాడ్‌ఫోర్డ్, లండన్, బ్రిస్టల్, న్యూకాజిల్ అపాన్ టైన్‌లో జరిగిన ప్రదర్శన కేటలాగ్. ==బాహ్య లింకులు== {{commons category|George Clausen}} * {{gutenberg author|56306}} * {{Art UK bio}} * ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం సేకరణలో [http://www.iwm.org.uk/collections/search?query=George%20Clausen క్లాసెన్ చిత్రాలు] [[వర్గం:1944 మరణాలు]] [[వర్గం:1852 జననాలు]] 5xscwv93hn6oibuaxdrmbkmynpnxyjd 4807997 4807996 2026-04-22T13:36:59Z Kalasagary 107518 4807997 wikitext text/x-wiki {{Infobox artist|honorific_prefix=సర్|name=జార్జ్ క్లాసెన్|honorific_suffix={{Post-nominals|country=GBR|size=100%|RA|RWS|RI|ROI|}}|image=Geoge Clausen, circa 1915.jpg|image_upright=0.9|caption=క్లాసెన్, {{circa}} 1915|birth_date=18 ఏప్రిల్ 1852|death_date={{death date and age|df=yes|1944|11|22|1852|4|18}}|birth_place=[[లండన్]], [[ఇంగ్లాండ్]]|death_place=తచమ్, బెర్క్‌షైర్, [[ఇంగ్లాండ్]]|spouse=ఆగ్నెస్ మేరీ వెబ్‌స్టర్|alma_mater={{ubl|సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్|అకాడెమీ జూలియన్}}|known_for={{ubl|NEAC వ్యవస్థాపక సభ్యుడు|{{hlist|పెయింటింగ్|జలవర్ణాలు|నూనెరంగులు}}|}}|movement={{hlist|బ్రిటిష్ ఇంప్రెషనిజం|బ్రిటిష్ వార్ ఆర్ట్|రూరల్ నేచురలిజం}}|elected={{ubl|ARI 1876; RI 1879|ROI 1883|NEAC 1886 (వ్యవస్థాపక సభ్యుడు)|ARWS 1889; RWS 1898|ARA 1895; RA 1908|HonRBA 1923|RSW 1926|HonSGA|}}}} '''సర్ జార్జ్ క్లాసెన్''' {{Post-nominals|RA|RSW|RWS|HonRBA|RI|ROI|NEAC|HonSGA||country=GBR}} (18 ఏప్రిల్ 1852 – 22 నవంబర్ 1944) నూనెరంగులు, జలవర్ణాలు, ఎచ్చింగ్, మెజోటింట్, డ్రైపాయింట్, అప్పుడప్పుడు లితోగ్రాఫ్‌లలో పనిచేసిన బ్రిటిష్ కళాకారుడు. 1927లో ఇతనికి నైట్‌హుడ్ బిరుదు లభించింది.<ref name="TateGC">{{cite web|title=Artist biography, George Clausen R.A|url=http://www.tate.org.uk/servlet/ArtistWorks?cgroupid=999999961&artistid=96&page=1|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref><ref>{{Cite web|title=Sir George Clausen RA RSW RWS HRBA RI ROI NEAC (1852-1944)|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230215221106/https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|archive-date=15 Feb 2023|website=Chris Beetles Gallery}}</ref> == జీవిత చరిత్ర == జార్జ్ క్లాసెన్ 1852 ఏప్రిల్ 18న [[లండన్]] లోని రీజెంట్స్ పార్క్ జిల్లాలో 8 విలియం స్ట్రీట్‌లో<ref>{{cite web|title=Chris Beetles Gallery|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac}}</ref> జన్మించాడు. ఇతని తండ్రి డానిష్ సంతతికి చెందిన అలంకరణ కళాకారుడు, తల్లి స్కాటిష్ మహిళ. 1867 నుండి 1873 వరకు, అతను లండన్‌లోని సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్‌లో డిజైన్ తరగతులకు హాజరై గొప్ప విజయం సాధించాడు. ఆ తర్వాత అతను ఎడ్విన్ లాంగ్ RA స్టూడియోలో, తదనంతరం పారిస్‌లో అకాడెమీ జూలియన్‌లో బౌగ్యురేయు, టోనీ రాబర్ట్-ఫ్ల్యూరీల వద్ద పనిచేశాడు.<ref name="ODArt">{{cite book|title=The Oxford Dictionary of Art|author=Ian Chilvers|publisher=Oxford University Press|year=2004|isbn=0-19-860476-9}}</ref>{{sfn|Chisholm|1911}} అతను చిత్రకారుడు జూల్స్ బాస్టియన్-లేపేజ్ అనుసరించిన సహజత్వానికి ఆరాధకుడు, అతని గురించి ఇతను 1888, 1892లలో రాశాడు. క్లాసెన్ ప్రకృతి దృశ్యాలు, గ్రామీణ జీవితాన్ని చిత్రించే అగ్రగామి ఆధునిక చిత్రకారులలో ఒకరిగా నిలిచాడు. ఇతను ఇంప్రెషనిస్ట్‌లచే కొంతవరకు ప్రభావితుడయ్యాడు, ప్రకృతి దృశ్య కళలో కాంతి ప్రధానమైన అంశం అనే వారి అభిప్రాయాన్ని ఇతను పంచుకున్నాడు.<ref name="BritPort">{{cite book|author=Brian Stewart & Mervyn Cutten|publisher=Antique Collectors' Club|year=1997|title=The Dictionary of Portrait Painters in Britain up to 1920|isbn=1-85149-173-2}}</ref> ఆరుబయట పడే సూర్యకాంతిలో, లేదా గాదె, అశ్వశాల నీడలో వస్తువుల రూపాన్ని అద్భుతంగా చిత్రించడంలో అతని చిత్రాలు రాణించాయి. అతను గీసిన ''గర్ల్ ఎట్ ది గేట్'' చిత్రాన్ని చాన్ట్రీ ట్రస్టీలు కొనుగోలు చేశారు, ఇది ఇప్పుడు టేట్ గ్యాలరీలో ఉంది.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name=Girl>{{cite web |url=http://www.tate.org.uk/art/artworks/clausen-the-girl-at-the-gate-n01612|title=Catelogue entry, ''The Girl at the Gate''|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref> యేల్ సెంటర్ ఫర్ బ్రిటిష్ ఆర్ట్ క్లాసెన్ చిత్రించిన ''స్కూల్ గర్ల్స్'' (1880) అనే పట్టణ దృశ్యాన్ని కలిగి ఉంది,<ref>{{Cite web|last=Clausen|first=George|date=1880|title=Schoolgirls|url=https://collections.britishart.yale.edu/catalog/tms:5055|access-date=November 22, 2021|website=Yale Center for British Art}}</ref> దీనిని వారు "బ్రిటన్ ఇన్ ది వరల్డ్: 1860-నౌ" అనే ప్రదర్శనలో ఉంచారు.<ref>{{Cite book|last=Yale Center for British Art|title=Britain in the world : highlights from the Yale Center for British Art : in honor of Amy Meyers|date=2019|others=Amy R. W. Meyers, Martina Droth, Nathan Flis, Michael Hatt|isbn=978-0-300-24747-3|location=New Haven, CT|oclc=1088665967}}</ref> "ది ఫీల్డ్స్ ఇన్ జూన్" (1914), "మిడ్‌సమ్మర్ డాన్" (1921) ఇతర ప్రకృతి దృశ్యాలలో ఉన్నాయి. ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం కోసం అతను "గన్ ఫ్యాక్టరీ ఎట్ వూల్‌విచ్ ఆర్సెనల్" (1919) అనే పెద్ద, విస్తృత అలంకరణ చిత్రాన్ని గీశాడు. ఇతని అలంకరణ పనులలో "పునరుజ్జీవనం" (1915), హడర్స్‌ఫీల్డ్‌లోని హై రాయిడ్ వద్ద ఉన్న హాల్ కోసం చేసిన అలంకరణలు ఉన్నాయి, ఇందులో లూనెట్‌లలో నిలువెత్తు బొమ్మలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite EB1922|wstitle=Clausen, George|volume=30|page=701}}</ref> క్లాసెన్ 1886లో న్యూ ఇంగ్లీష్ ఆర్ట్ క్లబ్ వ్యవస్థాపక సభ్యుడు. 1895లో అతను రాయల్ అకాడమీ అసోసియేట్‌గా, 1906లో పూర్తి అకాడెమీషియన్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="Spalding">{{cite book|author=Frances Spalding|author-link=Frances Spalding|publisher=Antique Collectors' Club|year=1990|title=20th Century Painters and Sculptors |isbn=1-85149-106-6}}</ref> 1909లో ఆర్ట్ వర్కర్స్ గిల్డ్ మాస్టర్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=Xl1HAQAAIAAJ&q=%22George+Clausen%22+master+of+art+workers+guild|title=Sir George Clausen, R.A. 1852-1944|author=Kenneth McConkey|date=1980|page=78|publisher=City of Bradford Metropolitan District Council and Tyne and Wear County Council |isbn=9780905974040}}</ref> రాయల్ అకాడమీలో పెయింటింగ్ ప్రొఫెసర్‌గా అతను పాఠశాలల విద్యార్థులకు గుర్తుండిపోయే ఉపన్యాసాల పరంపరను ఇచ్చాడు, అవి ''సిక్స్ లెక్చర్స్ ఆన్ పెయింటింగ్'' (1904), ''ఎయిమ్స్ అండ్ ఐడియల్స్ ఇన్ ఆర్ట్'' (1906) పేరుతో ప్రచురించబడ్డాయి.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name="ODArt"/> మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం సమయంలో క్లాసెన్ అధికారిక యుద్ధ కళాకారుడు. యుద్ధ సమయంలో ఇతని కుమార్తెకు కాబోయే భర్త (సెకండ్ లెఫ్టినెంట్ గెరైంట్ పేన్) మరణించాడు; ఈ సంఘటన అతని ''యూత్ మౌర్నింగ్'' చిత్రానికి స్ఫూర్తినిచ్చి ఉండవచ్చు, ఇందులో ఒంటరి ప్రకృతి దృశ్యంలో విలపిస్తున్న ఒక యువతి కనిపిస్తుంది.<ref name="WW1Art">{{cite book|publisher=Imperial War Museum|year=2008|title=Art from the First World War|isbn=978-1-904897-98-9}}</ref><ref name=IWMgc>{{cite web |author=Imperial War Museum|url= http://www.iwm.org.uk/collections/item/object/1050000271|title=First World War archive, George Clausen |access-date=14 September 2016|work=Imperial War Museum}}</ref><ref>{{cite web|title=1916: Altered States|last=Valentine|first=Helen|publisher=Royal Academy|work=The Royal Academy Summer Exhibition: A Chronicle, 1769–2018|url=https://chronicle250.com/1916|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{CWGC|id=1560402|name=Payne, Charles Geraint Christopher|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{cite book|title=Edinburgh Companion to the First World War and the Arts|editor-last=Einhaus|editor-first=Ann-Marie|last=Potter|first=Matthew|chapter=The 'abysmal inexcusable middle class', Painting, Commemoration and the First World War|pages=111–132 [116]|year=2017|publisher=Edinburgh University Press}}</ref> ప్రభుత్వం ప్రచురించిన ప్రింట్ పోర్ట్‌ఫోలియో ''బ్రిటన్స్ ఎఫర్ట్స్ అండ్ ఐడియల్స్'' కోసం 'మేకింగ్ గన్స్' అనే అంశంపై ఆరు లితోగ్రాఫ్‌లను కూడా క్లాసెన్ అందించాడు.<ref name="Efforts">{{cite book|editor=Mari Gordon |publisher=Amgueddfa Cymru-National Museum Wales|year=2014|title=The Great War:Britain's Efforts and Ideals|isbn=9780720006278}}</ref> 1921లో క్లాసెన్ సొసైటీ ఆఫ్ గ్రాఫిక్ ఆర్ట్ అసలు సభ్యుడు, వారి మొదటి ప్రదర్శనలో తన పనిని ప్రదర్శించాడు. అతను 1944లో కోల్డ్ యాష్ గ్రామంలోని తన ఇంట్లో మరణించాడు, అక్కడి పారిష్ చర్చియార్డ్‌లో అతని భార్య పక్కన ఖననం చేశారు.<ref>{{cite web | url=https://www.stjohnswoodmemories.org.uk/content/arts/art-artists/sir_george_clausen_ra#:~:text=Clausen%20died%20in%201944%20and%20is%20buried%20alongside,Andrew%20Derrick%20This%20page%20was%20added%20on%2023%2F03%2F2016. | title=Sir George Clausen RA }}</ref> ==గ్యాలరీ== <gallery mode="packed" heights="120px" caption="ఎంచుకున్న చిత్రాలు"> George Clausen, 1887 - Bird scaring.jpg|''బర్డ్ స్కేరింగ్'', 1887 George Clausen - girl.jpg|''గర్ల్'', 1888 George Clausen - Ploughing.jpg|''ప్లవింగ్'', 1889 George Clausen, 1891 - Brown eyes.jpg|''బ్రౌన్ ఐస్'', 1891 Clausen, apple blossom.jpg|యాపిల్ బ్లోసమ్ George Clausen - The Gleaners Returning, 1908.png|''ది గ్లీనర్స్ రిటర్నింగ్'', 1908 Clausen, George (Sir) (RA) - Youth Mourning.jpg|''యూత్ మౌర్నింగ్'', 1916 George Clausen - Morning in November.jpg|''మార్నింగ్ ఇన్ నవంబర్'', 1922 </gallery> ==మూలాలు== {{Reflist}} '''ఆపాదింపు:''' * {{EB1911|wstitle=Clausen, George|volume=6|page=467}} ==ఆధారాలు== * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''The Etchings and Lithographs of George Clausen, R.A.'' The Print Collector's Quarterly 1921 జూలై Vol 8, No. 2, pp 203, 212. * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''Notes to Catalogue of Etchings by George Clausen'' The Print Collector's Quarterly 1921 డిసెంబర్ Vol 8, No. 4, p 433. * రూథర్సన్, ఆల్బర్ట్ (సంపాదకుడు). ''Contemporary British Artists: George Clausen'' ప్రచురణకర్త: ఎర్నెస్ట్ బెన్ లిమిటెడ్, 1923 * ''Sir George Clausen, R.A. 1852–1944''; బ్రాడ్‌ఫోర్డ్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ, 1980. 1980లో బ్రాడ్‌ఫోర్డ్, లండన్, బ్రిస్టల్, న్యూకాజిల్ అపాన్ టైన్‌లో జరిగిన ప్రదర్శన కేటలాగ్. ==బాహ్య లింకులు== {{commons category|George Clausen}} * {{gutenberg author|56306}} * ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం సేకరణలో [http://www.iwm.org.uk/collections/search?query=George%20Clausen క్లాసెన్ చిత్రాలు] [[వర్గం:1944 మరణాలు]] [[వర్గం:1852 జననాలు]] 0o0arb55sc7t7h658nccvrqvylzjlr5 4807998 4807997 2026-04-22T13:38:09Z Kalasagary 107518 4807998 wikitext text/x-wiki {{Infobox artist|honorific_prefix=సర్|name=జార్జ్ క్లాసెన్|honorific_suffix={{Post-nominals|country=GBR|size=100%|RA|RWS|RI|ROI|}}|image=Geoge Clausen, circa 1915.jpg|image_upright=0.9|caption=క్లాసెన్, {{circa}} 1915|birth_date=18 ఏప్రిల్ 1852|death_date={{death date and age|df=yes|1944|11|22|1852|4|18}}|birth_place=[[లండన్]], [[ఇంగ్లాండ్]]|death_place=తచమ్, బెర్క్‌షైర్, [[ఇంగ్లాండ్]]|spouse=ఆగ్నెస్ మేరీ వెబ్‌స్టర్|alma_mater={{ubl|సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్|అకాడెమీ జూలియన్}}|known_for={{ubl|NEAC వ్యవస్థాపక సభ్యుడు|{{hlist|పెయింటింగ్|జలవర్ణాలు|నూనెరంగులు}}|}}|movement={{hlist|బ్రిటిష్ ఇంప్రెషనిజం|బ్రిటిష్ వార్ ఆర్ట్|రూరల్ నేచురలిజం}}|elected={{ubl|ARI 1876; RI 1879|ROI 1883|NEAC 1886 (వ్యవస్థాపక సభ్యుడు)|ARWS 1889; RWS 1898|ARA 1895; RA 1908|HonRBA 1923|RSW 1926|HonSGA|}}}} '''సర్ జార్జ్ క్లాసెన్''' RA RWS RI ROI (18 ఏప్రిల్ 1852 – 22 నవంబర్ 1944) నూనెరంగులు, జలవర్ణాలు, ఎచ్చింగ్, మెజోటింట్, డ్రైపాయింట్, అప్పుడప్పుడు లితోగ్రాఫ్‌లలో పనిచేసిన బ్రిటిష్ కళాకారుడు. 1927లో ఇతనికి నైట్‌హుడ్ బిరుదు లభించింది.<ref name="TateGC">{{cite web|title=Artist biography, George Clausen R.A|url=http://www.tate.org.uk/servlet/ArtistWorks?cgroupid=999999961&artistid=96&page=1|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref><ref>{{Cite web|title=Sir George Clausen RA RSW RWS HRBA RI ROI NEAC (1852-1944)|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230215221106/https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|archive-date=15 Feb 2023|website=Chris Beetles Gallery}}</ref> == జీవిత చరిత్ర == జార్జ్ క్లాసెన్ 1852 ఏప్రిల్ 18న [[లండన్]] లోని రీజెంట్స్ పార్క్ జిల్లాలో 8 విలియం స్ట్రీట్‌లో<ref>{{cite web|title=Chris Beetles Gallery|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac}}</ref> జన్మించాడు. ఇతని తండ్రి డానిష్ సంతతికి చెందిన అలంకరణ కళాకారుడు, తల్లి స్కాటిష్ మహిళ. 1867 నుండి 1873 వరకు, అతను లండన్‌లోని సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్‌లో డిజైన్ తరగతులకు హాజరై గొప్ప విజయం సాధించాడు. ఆ తర్వాత అతను ఎడ్విన్ లాంగ్ RA స్టూడియోలో, తదనంతరం పారిస్‌లో అకాడెమీ జూలియన్‌లో బౌగ్యురేయు, టోనీ రాబర్ట్-ఫ్ల్యూరీల వద్ద పనిచేశాడు.<ref name="ODArt">{{cite book|title=The Oxford Dictionary of Art|author=Ian Chilvers|publisher=Oxford University Press|year=2004|isbn=0-19-860476-9}}</ref>{{sfn|Chisholm|1911}} అతను చిత్రకారుడు జూల్స్ బాస్టియన్-లేపేజ్ అనుసరించిన సహజత్వానికి ఆరాధకుడు, అతని గురించి ఇతను 1888, 1892లలో రాశాడు. క్లాసెన్ ప్రకృతి దృశ్యాలు, గ్రామీణ జీవితాన్ని చిత్రించే అగ్రగామి ఆధునిక చిత్రకారులలో ఒకరిగా నిలిచాడు. ఇతను ఇంప్రెషనిస్ట్‌లచే కొంతవరకు ప్రభావితుడయ్యాడు, ప్రకృతి దృశ్య కళలో కాంతి ప్రధానమైన అంశం అనే వారి అభిప్రాయాన్ని ఇతను పంచుకున్నాడు.<ref name="BritPort">{{cite book|author=Brian Stewart & Mervyn Cutten|publisher=Antique Collectors' Club|year=1997|title=The Dictionary of Portrait Painters in Britain up to 1920|isbn=1-85149-173-2}}</ref> ఆరుబయట పడే సూర్యకాంతిలో, లేదా గాదె, అశ్వశాల నీడలో వస్తువుల రూపాన్ని అద్భుతంగా చిత్రించడంలో అతని చిత్రాలు రాణించాయి. అతను గీసిన ''గర్ల్ ఎట్ ది గేట్'' చిత్రాన్ని చాన్ట్రీ ట్రస్టీలు కొనుగోలు చేశారు, ఇది ఇప్పుడు టేట్ గ్యాలరీలో ఉంది.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name=Girl>{{cite web |url=http://www.tate.org.uk/art/artworks/clausen-the-girl-at-the-gate-n01612|title=Catelogue entry, ''The Girl at the Gate''|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref> యేల్ సెంటర్ ఫర్ బ్రిటిష్ ఆర్ట్ క్లాసెన్ చిత్రించిన ''స్కూల్ గర్ల్స్'' (1880) అనే పట్టణ దృశ్యాన్ని కలిగి ఉంది,<ref>{{Cite web|last=Clausen|first=George|date=1880|title=Schoolgirls|url=https://collections.britishart.yale.edu/catalog/tms:5055|access-date=November 22, 2021|website=Yale Center for British Art}}</ref> దీనిని వారు "బ్రిటన్ ఇన్ ది వరల్డ్: 1860-నౌ" అనే ప్రదర్శనలో ఉంచారు.<ref>{{Cite book|last=Yale Center for British Art|title=Britain in the world : highlights from the Yale Center for British Art : in honor of Amy Meyers|date=2019|others=Amy R. W. Meyers, Martina Droth, Nathan Flis, Michael Hatt|isbn=978-0-300-24747-3|location=New Haven, CT|oclc=1088665967}}</ref> "ది ఫీల్డ్స్ ఇన్ జూన్" (1914), "మిడ్‌సమ్మర్ డాన్" (1921) ఇతర ప్రకృతి దృశ్యాలలో ఉన్నాయి. ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం కోసం అతను "గన్ ఫ్యాక్టరీ ఎట్ వూల్‌విచ్ ఆర్సెనల్" (1919) అనే పెద్ద, విస్తృత అలంకరణ చిత్రాన్ని గీశాడు. ఇతని అలంకరణ పనులలో "పునరుజ్జీవనం" (1915), హడర్స్‌ఫీల్డ్‌లోని హై రాయిడ్ వద్ద ఉన్న హాల్ కోసం చేసిన అలంకరణలు ఉన్నాయి, ఇందులో లూనెట్‌లలో నిలువెత్తు బొమ్మలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite EB1922|wstitle=Clausen, George|volume=30|page=701}}</ref> క్లాసెన్ 1886లో న్యూ ఇంగ్లీష్ ఆర్ట్ క్లబ్ వ్యవస్థాపక సభ్యుడు. 1895లో అతను రాయల్ అకాడమీ అసోసియేట్‌గా, 1906లో పూర్తి అకాడెమీషియన్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="Spalding">{{cite book|author=Frances Spalding|author-link=Frances Spalding|publisher=Antique Collectors' Club|year=1990|title=20th Century Painters and Sculptors |isbn=1-85149-106-6}}</ref> 1909లో ఆర్ట్ వర్కర్స్ గిల్డ్ మాస్టర్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=Xl1HAQAAIAAJ&q=%22George+Clausen%22+master+of+art+workers+guild|title=Sir George Clausen, R.A. 1852-1944|author=Kenneth McConkey|date=1980|page=78|publisher=City of Bradford Metropolitan District Council and Tyne and Wear County Council |isbn=9780905974040}}</ref> రాయల్ అకాడమీలో పెయింటింగ్ ప్రొఫెసర్‌గా అతను పాఠశాలల విద్యార్థులకు గుర్తుండిపోయే ఉపన్యాసాల పరంపరను ఇచ్చాడు, అవి ''సిక్స్ లెక్చర్స్ ఆన్ పెయింటింగ్'' (1904), ''ఎయిమ్స్ అండ్ ఐడియల్స్ ఇన్ ఆర్ట్'' (1906) పేరుతో ప్రచురించబడ్డాయి.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name="ODArt"/> మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం సమయంలో క్లాసెన్ అధికారిక యుద్ధ కళాకారుడు. యుద్ధ సమయంలో ఇతని కుమార్తెకు కాబోయే భర్త (సెకండ్ లెఫ్టినెంట్ గెరైంట్ పేన్) మరణించాడు; ఈ సంఘటన అతని ''యూత్ మౌర్నింగ్'' చిత్రానికి స్ఫూర్తినిచ్చి ఉండవచ్చు, ఇందులో ఒంటరి ప్రకృతి దృశ్యంలో విలపిస్తున్న ఒక యువతి కనిపిస్తుంది.<ref name="WW1Art">{{cite book|publisher=Imperial War Museum|year=2008|title=Art from the First World War|isbn=978-1-904897-98-9}}</ref><ref name=IWMgc>{{cite web |author=Imperial War Museum|url= http://www.iwm.org.uk/collections/item/object/1050000271|title=First World War archive, George Clausen |access-date=14 September 2016|work=Imperial War Museum}}</ref><ref>{{cite web|title=1916: Altered States|last=Valentine|first=Helen|publisher=Royal Academy|work=The Royal Academy Summer Exhibition: A Chronicle, 1769–2018|url=https://chronicle250.com/1916|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{CWGC|id=1560402|name=Payne, Charles Geraint Christopher|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{cite book|title=Edinburgh Companion to the First World War and the Arts|editor-last=Einhaus|editor-first=Ann-Marie|last=Potter|first=Matthew|chapter=The 'abysmal inexcusable middle class', Painting, Commemoration and the First World War|pages=111–132 [116]|year=2017|publisher=Edinburgh University Press}}</ref> ప్రభుత్వం ప్రచురించిన ప్రింట్ పోర్ట్‌ఫోలియో ''బ్రిటన్స్ ఎఫర్ట్స్ అండ్ ఐడియల్స్'' కోసం 'మేకింగ్ గన్స్' అనే అంశంపై ఆరు లితోగ్రాఫ్‌లను కూడా క్లాసెన్ అందించాడు.<ref name="Efforts">{{cite book|editor=Mari Gordon |publisher=Amgueddfa Cymru-National Museum Wales|year=2014|title=The Great War:Britain's Efforts and Ideals|isbn=9780720006278}}</ref> 1921లో క్లాసెన్ సొసైటీ ఆఫ్ గ్రాఫిక్ ఆర్ట్ అసలు సభ్యుడు, వారి మొదటి ప్రదర్శనలో తన పనిని ప్రదర్శించాడు. అతను 1944లో కోల్డ్ యాష్ గ్రామంలోని తన ఇంట్లో మరణించాడు, అక్కడి పారిష్ చర్చియార్డ్‌లో అతని భార్య పక్కన ఖననం చేశారు.<ref>{{cite web | url=https://www.stjohnswoodmemories.org.uk/content/arts/art-artists/sir_george_clausen_ra#:~:text=Clausen%20died%20in%201944%20and%20is%20buried%20alongside,Andrew%20Derrick%20This%20page%20was%20added%20on%2023%2F03%2F2016. | title=Sir George Clausen RA }}</ref> ==గ్యాలరీ== <gallery mode="packed" heights="120px" caption="ఎంచుకున్న చిత్రాలు"> George Clausen, 1887 - Bird scaring.jpg|''బర్డ్ స్కేరింగ్'', 1887 George Clausen - girl.jpg|''గర్ల్'', 1888 George Clausen - Ploughing.jpg|''ప్లవింగ్'', 1889 George Clausen, 1891 - Brown eyes.jpg|''బ్రౌన్ ఐస్'', 1891 Clausen, apple blossom.jpg|యాపిల్ బ్లోసమ్ George Clausen - The Gleaners Returning, 1908.png|''ది గ్లీనర్స్ రిటర్నింగ్'', 1908 Clausen, George (Sir) (RA) - Youth Mourning.jpg|''యూత్ మౌర్నింగ్'', 1916 George Clausen - Morning in November.jpg|''మార్నింగ్ ఇన్ నవంబర్'', 1922 </gallery> ==మూలాలు== {{Reflist}} '''ఆపాదింపు:''' * {{EB1911|wstitle=Clausen, George|volume=6|page=467}} ==ఆధారాలు== * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''The Etchings and Lithographs of George Clausen, R.A.'' The Print Collector's Quarterly 1921 జూలై Vol 8, No. 2, pp 203, 212. * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''Notes to Catalogue of Etchings by George Clausen'' The Print Collector's Quarterly 1921 డిసెంబర్ Vol 8, No. 4, p 433. * రూథర్సన్, ఆల్బర్ట్ (సంపాదకుడు). ''Contemporary British Artists: George Clausen'' ప్రచురణకర్త: ఎర్నెస్ట్ బెన్ లిమిటెడ్, 1923 * ''Sir George Clausen, R.A. 1852–1944''; బ్రాడ్‌ఫోర్డ్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ, 1980. 1980లో బ్రాడ్‌ఫోర్డ్, లండన్, బ్రిస్టల్, న్యూకాజిల్ అపాన్ టైన్‌లో జరిగిన ప్రదర్శన కేటలాగ్. ==బాహ్య లింకులు== {{commons category|George Clausen}} * {{gutenberg author|56306}} * ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం సేకరణలో [http://www.iwm.org.uk/collections/search?query=George%20Clausen క్లాసెన్ చిత్రాలు] [[వర్గం:1944 మరణాలు]] [[వర్గం:1852 జననాలు]] kudww2f800cqsu9g0nwgdpnoany2lj3 4808000 4807998 2026-04-22T13:40:11Z Kalasagary 107518 4808000 wikitext text/x-wiki {{Infobox artist|honorific_prefix=సర్|name=జార్జ్ క్లాసెన్|honorific_suffix={{Post-nominals|country=GBR|size=100%|RA|RWS|RI|ROI|}}|image=Geoge Clausen, circa 1915.jpg|image_upright=0.9|caption=క్లాసెన్, {{circa}} 1915|birth_date=18 ఏప్రిల్ 1852|death_date={{death date and age|df=yes|1944|11|22|1852|4|18}}|birth_place=[[లండన్]], [[ఇంగ్లాండ్]]|death_place=తచమ్, బెర్క్‌షైర్, [[ఇంగ్లాండ్]]|spouse=ఆగ్నెస్ మేరీ వెబ్‌స్టర్|alma_mater={{ubl|సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్|అకాడెమీ జూలియన్}}|known_for={{ubl|NEAC వ్యవస్థాపక సభ్యుడు|{{hlist|పెయింటింగ్|జలవర్ణాలు|నూనెరంగులు}}|}}|movement={{hlist|బ్రిటిష్ ఇంప్రెషనిజం|బ్రిటిష్ వార్ ఆర్ట్|రూరల్ నేచురలిజం}}|elected={{ubl|ARI 1876; RI 1879|ROI 1883|NEAC 1886 (వ్యవస్థాపక సభ్యుడు)|ARWS 1889; RWS 1898|ARA 1895; RA 1908|HonRBA 1923|RSW 1926|HonSGA|}}}} '''సర్ జార్జ్ క్లాసెన్''' RA RWS RI ROI (18 ఏప్రిల్ 1852 – 22 నవంబర్ 1944) నూనెరంగులు, జలవర్ణాలు, ఎచ్చింగ్, మెజోటింట్, డ్రైపాయింట్, అప్పుడప్పుడు లితోగ్రాఫ్‌లలో పనిచేసిన బ్రిటిష్ చిత్రకారుడు. 1927లో ఇతనికి నైట్‌హుడ్ బిరుదు లభించింది.<ref name="TateGC">{{cite web|title=Artist biography, George Clausen R.A|url=http://www.tate.org.uk/servlet/ArtistWorks?cgroupid=999999961&artistid=96&page=1|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref><ref>{{Cite web|title=Sir George Clausen RA RSW RWS HRBA RI ROI NEAC (1852-1944)|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230215221106/https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|archive-date=15 Feb 2023|website=Chris Beetles Gallery}}</ref> == జీవిత చరిత్ర == జార్జ్ క్లాసెన్ 1852 ఏప్రిల్ 18న [[లండన్]] లోని రీజెంట్స్ పార్క్ జిల్లాలో 8 విలియం స్ట్రీట్‌లో<ref>{{cite web|title=Chris Beetles Gallery|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac}}</ref> జన్మించాడు. ఇతని తండ్రి డానిష్ సంతతికి చెందిన అలంకరణ కళాకారుడు, తల్లి స్కాటిష్ మహిళ. 1867 నుండి 1873 వరకు, అతను లండన్‌లోని సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్‌లో డిజైన్ తరగతులకు హాజరై గొప్ప విజయం సాధించాడు. ఆ తర్వాత అతను ఎడ్విన్ లాంగ్ RA స్టూడియోలో, తదనంతరం పారిస్‌లో అకాడెమీ జూలియన్‌లో బౌగ్యురేయు, టోనీ రాబర్ట్-ఫ్ల్యూరీల వద్ద పనిచేశాడు.<ref name="ODArt">{{cite book|title=The Oxford Dictionary of Art|author=Ian Chilvers|publisher=Oxford University Press|year=2004|isbn=0-19-860476-9}}</ref>{{sfn|Chisholm|1911}} అతను చిత్రకారుడు జూల్స్ బాస్టియన్-లేపేజ్ అనుసరించిన సహజత్వానికి ఆరాధకుడు, అతని గురించి ఇతను 1888, 1892లలో రాశాడు. క్లాసెన్ ప్రకృతి దృశ్యాలు, గ్రామీణ జీవితాన్ని చిత్రించే అగ్రగామి ఆధునిక చిత్రకారులలో ఒకరిగా నిలిచాడు. ఇతను ఇంప్రెషనిస్ట్‌లచే కొంతవరకు ప్రభావితుడయ్యాడు, ప్రకృతి దృశ్య కళలో కాంతి ప్రధానమైన అంశం అనే వారి అభిప్రాయాన్ని ఇతను పంచుకున్నాడు.<ref name="BritPort">{{cite book|author=Brian Stewart & Mervyn Cutten|publisher=Antique Collectors' Club|year=1997|title=The Dictionary of Portrait Painters in Britain up to 1920|isbn=1-85149-173-2}}</ref> ఆరుబయట పడే సూర్యకాంతిలో, లేదా గాదె, అశ్వశాల నీడలో వస్తువుల రూపాన్ని అద్భుతంగా చిత్రించడంలో అతని చిత్రాలు రాణించాయి. అతను గీసిన ''గర్ల్ ఎట్ ది గేట్'' చిత్రాన్ని చాన్ట్రీ ట్రస్టీలు కొనుగోలు చేశారు, ఇది ఇప్పుడు టేట్ గ్యాలరీలో ఉంది.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name=Girl>{{cite web |url=http://www.tate.org.uk/art/artworks/clausen-the-girl-at-the-gate-n01612|title=Catelogue entry, ''The Girl at the Gate''|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref> యేల్ సెంటర్ ఫర్ బ్రిటిష్ ఆర్ట్ క్లాసెన్ చిత్రించిన ''స్కూల్ గర్ల్స్'' (1880) అనే పట్టణ దృశ్యాన్ని కలిగి ఉంది,<ref>{{Cite web|last=Clausen|first=George|date=1880|title=Schoolgirls|url=https://collections.britishart.yale.edu/catalog/tms:5055|access-date=November 22, 2021|website=Yale Center for British Art}}</ref> దీనిని వారు "బ్రిటన్ ఇన్ ది వరల్డ్: 1860-నౌ" అనే ప్రదర్శనలో ఉంచారు.<ref>{{Cite book|last=Yale Center for British Art|title=Britain in the world : highlights from the Yale Center for British Art : in honor of Amy Meyers|date=2019|others=Amy R. W. Meyers, Martina Droth, Nathan Flis, Michael Hatt|isbn=978-0-300-24747-3|location=New Haven, CT|oclc=1088665967}}</ref> "ది ఫీల్డ్స్ ఇన్ జూన్" (1914), "మిడ్‌సమ్మర్ డాన్" (1921) ఇతర ప్రకృతి దృశ్యాలలో ఉన్నాయి. ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం కోసం అతను "గన్ ఫ్యాక్టరీ ఎట్ వూల్‌విచ్ ఆర్సెనల్" (1919) అనే పెద్ద, విస్తృత అలంకరణ చిత్రాన్ని గీశాడు. ఇతని అలంకరణ పనులలో "పునరుజ్జీవనం" (1915), హడర్స్‌ఫీల్డ్‌లోని హై రాయిడ్ వద్ద ఉన్న హాల్ కోసం చేసిన అలంకరణలు ఉన్నాయి, ఇందులో లూనెట్‌లలో నిలువెత్తు బొమ్మలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite EB1922|wstitle=Clausen, George|volume=30|page=701}}</ref> క్లాసెన్ 1886లో న్యూ ఇంగ్లీష్ ఆర్ట్ క్లబ్ వ్యవస్థాపక సభ్యుడు. 1895లో అతను రాయల్ అకాడమీ అసోసియేట్‌గా, 1906లో పూర్తి అకాడెమీషియన్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="Spalding">{{cite book|author=Frances Spalding|author-link=Frances Spalding|publisher=Antique Collectors' Club|year=1990|title=20th Century Painters and Sculptors |isbn=1-85149-106-6}}</ref> 1909లో ఆర్ట్ వర్కర్స్ గిల్డ్ మాస్టర్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=Xl1HAQAAIAAJ&q=%22George+Clausen%22+master+of+art+workers+guild|title=Sir George Clausen, R.A. 1852-1944|author=Kenneth McConkey|date=1980|page=78|publisher=City of Bradford Metropolitan District Council and Tyne and Wear County Council |isbn=9780905974040}}</ref> రాయల్ అకాడమీలో పెయింటింగ్ ప్రొఫెసర్‌గా అతను పాఠశాలల విద్యార్థులకు గుర్తుండిపోయే ఉపన్యాసాల పరంపరను ఇచ్చాడు, అవి ''సిక్స్ లెక్చర్స్ ఆన్ పెయింటింగ్'' (1904), ''ఎయిమ్స్ అండ్ ఐడియల్స్ ఇన్ ఆర్ట్'' (1906) పేరుతో ప్రచురించబడ్డాయి.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name="ODArt"/> మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం సమయంలో క్లాసెన్ అధికారిక యుద్ధ కళాకారుడు. యుద్ధ సమయంలో ఇతని కుమార్తెకు కాబోయే భర్త (సెకండ్ లెఫ్టినెంట్ గెరైంట్ పేన్) మరణించాడు; ఈ సంఘటన అతని ''యూత్ మౌర్నింగ్'' చిత్రానికి స్ఫూర్తినిచ్చి ఉండవచ్చు, ఇందులో ఒంటరి ప్రకృతి దృశ్యంలో విలపిస్తున్న ఒక యువతి కనిపిస్తుంది.<ref name="WW1Art">{{cite book|publisher=Imperial War Museum|year=2008|title=Art from the First World War|isbn=978-1-904897-98-9}}</ref><ref name=IWMgc>{{cite web |author=Imperial War Museum|url= http://www.iwm.org.uk/collections/item/object/1050000271|title=First World War archive, George Clausen |access-date=14 September 2016|work=Imperial War Museum}}</ref><ref>{{cite web|title=1916: Altered States|last=Valentine|first=Helen|publisher=Royal Academy|work=The Royal Academy Summer Exhibition: A Chronicle, 1769–2018|url=https://chronicle250.com/1916|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{CWGC|id=1560402|name=Payne, Charles Geraint Christopher|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{cite book|title=Edinburgh Companion to the First World War and the Arts|editor-last=Einhaus|editor-first=Ann-Marie|last=Potter|first=Matthew|chapter=The 'abysmal inexcusable middle class', Painting, Commemoration and the First World War|pages=111–132 [116]|year=2017|publisher=Edinburgh University Press}}</ref> ప్రభుత్వం ప్రచురించిన ప్రింట్ పోర్ట్‌ఫోలియో ''బ్రిటన్స్ ఎఫర్ట్స్ అండ్ ఐడియల్స్'' కోసం 'మేకింగ్ గన్స్' అనే అంశంపై ఆరు లితోగ్రాఫ్‌లను కూడా క్లాసెన్ అందించాడు.<ref name="Efforts">{{cite book|editor=Mari Gordon |publisher=Amgueddfa Cymru-National Museum Wales|year=2014|title=The Great War:Britain's Efforts and Ideals|isbn=9780720006278}}</ref> 1921లో క్లాసెన్ సొసైటీ ఆఫ్ గ్రాఫిక్ ఆర్ట్ అసలు సభ్యుడు, వారి మొదటి ప్రదర్శనలో తన పనిని ప్రదర్శించాడు. అతను 1944లో కోల్డ్ యాష్ గ్రామంలోని తన ఇంట్లో మరణించాడు, అక్కడి పారిష్ చర్చియార్డ్‌లో అతని భార్య పక్కన ఖననం చేశారు.<ref>{{cite web | url=https://www.stjohnswoodmemories.org.uk/content/arts/art-artists/sir_george_clausen_ra#:~:text=Clausen%20died%20in%201944%20and%20is%20buried%20alongside,Andrew%20Derrick%20This%20page%20was%20added%20on%2023%2F03%2F2016. | title=Sir George Clausen RA }}</ref> ==గ్యాలరీ== <gallery mode="packed" heights="120px" caption="ఎంచుకున్న చిత్రాలు"> George Clausen, 1887 - Bird scaring.jpg|''బర్డ్ స్కేరింగ్'', 1887 George Clausen - girl.jpg|''గర్ల్'', 1888 George Clausen - Ploughing.jpg|''ప్లవింగ్'', 1889 George Clausen, 1891 - Brown eyes.jpg|''బ్రౌన్ ఐస్'', 1891 Clausen, apple blossom.jpg|యాపిల్ బ్లోసమ్ George Clausen - The Gleaners Returning, 1908.png|''ది గ్లీనర్స్ రిటర్నింగ్'', 1908 Clausen, George (Sir) (RA) - Youth Mourning.jpg|''యూత్ మౌర్నింగ్'', 1916 George Clausen - Morning in November.jpg|''మార్నింగ్ ఇన్ నవంబర్'', 1922 </gallery> ==మూలాలు== {{Reflist}} '''ఆపాదింపు:''' * {{EB1911|wstitle=Clausen, George|volume=6|page=467}} ==ఆధారాలు== * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''The Etchings and Lithographs of George Clausen, R.A.'' The Print Collector's Quarterly 1921 జూలై Vol 8, No. 2, pp 203, 212. * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''Notes to Catalogue of Etchings by George Clausen'' The Print Collector's Quarterly 1921 డిసెంబర్ Vol 8, No. 4, p 433. * రూథర్సన్, ఆల్బర్ట్ (సంపాదకుడు). ''Contemporary British Artists: George Clausen'' ప్రచురణకర్త: ఎర్నెస్ట్ బెన్ లిమిటెడ్, 1923 * ''Sir George Clausen, R.A. 1852–1944''; బ్రాడ్‌ఫోర్డ్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ, 1980. 1980లో బ్రాడ్‌ఫోర్డ్, లండన్, బ్రిస్టల్, న్యూకాజిల్ అపాన్ టైన్‌లో జరిగిన ప్రదర్శన కేటలాగ్. ==బాహ్య లింకులు== {{commons category|George Clausen}} * {{gutenberg author|56306}} * ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం సేకరణలో [http://www.iwm.org.uk/collections/search?query=George%20Clausen క్లాసెన్ చిత్రాలు] [[వర్గం:1944 మరణాలు]] [[వర్గం:1852 జననాలు]] 7zu86x8oq9bi6hpgl91mjiyfzi2jz5h 4808012 4808000 2026-04-22T13:53:07Z Kalasagary 107518 4808012 wikitext text/x-wiki {{Infobox artist|honorific_prefix=సర్|name=జార్జ్ క్లాసెన్|honorific_suffix={{Post-nominals|country=GBR|size=100%|RA|RWS|RI|ROI|}}|image=Geoge Clausen, circa 1915.jpg|image_upright=0.9|caption=క్లాసెన్, {{circa}} 1915|birth_date=18 ఏప్రిల్ 1852|death_date={{death date and age|df=yes|1944|11|22|1852|4|18}}|birth_place=[[లండన్]], [[ఇంగ్లాండ్]]|death_place=తచమ్, బెర్క్‌షైర్, [[ఇంగ్లాండ్]]|spouse=ఆగ్నెస్ మేరీ వెబ్‌స్టర్|alma_mater={{ubl|సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్|అకాడెమీ జూలియన్}}|known_for={{ubl|NEAC వ్యవస్థాపక సభ్యుడు|{{hlist|పెయింటింగ్|జలవర్ణాలు|నూనెరంగులు}}|}}|movement={{hlist|బ్రిటిష్ ఇంప్రెషనిజం|బ్రిటిష్ వార్ ఆర్ట్|రూరల్ నేచురలిజం}}|elected={{ubl|ARI 1876; RI 1879|ROI 1883|NEAC 1886 (వ్యవస్థాపక సభ్యుడు)|ARWS 1889; RWS 1898|ARA 1895; RA 1908|HonRBA 1923|RSW 1926|HonSGA|}}}} '''సర్ జార్జ్ క్లాసెన్''' RA RWS RI ROI (18 ఏప్రిల్ 1852 – 22 నవంబర్ 1944) నూనెరంగులు, జలవర్ణాలు, ఎచ్చింగ్, మెజోటింట్, డ్రైపాయింట్, అప్పుడప్పుడు లితోగ్రాఫ్‌లలో పనిచేసిన [[బ్రిటిష్]] చిత్రకారుడు. 1927లో ఇతనికి నైట్‌హుడ్ బిరుదు లభించింది.<ref name="TateGC">{{cite web|title=Artist biography, George Clausen R.A|url=http://www.tate.org.uk/servlet/ArtistWorks?cgroupid=999999961&artistid=96&page=1|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref><ref>{{Cite web|title=Sir George Clausen RA RSW RWS HRBA RI ROI NEAC (1852-1944)|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230215221106/https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac|archive-date=15 Feb 2023|website=Chris Beetles Gallery}}</ref> == జీవిత చరిత్ర == జార్జ్ క్లాసెన్ 1852 ఏప్రిల్ 18న [[లండన్]] లోని రీజెంట్స్ పార్క్ జిల్లాలో 8 విలియం స్ట్రీట్‌లో<ref>{{cite web|title=Chris Beetles Gallery|url=https://www.chrisbeetles.com/artist/159/sir-george-clausen-ra-rsw-rws-hrba-ri-roi-neac}}</ref> జన్మించాడు. ఇతని తండ్రి డానిష్ సంతతికి చెందిన అలంకరణ కళాకారుడు, తల్లి స్కాటిష్ మహిళ. 1867 నుండి 1873 వరకు, అతను లండన్‌లోని సౌత్ కెన్సింగ్టన్ స్కూల్స్‌లో డిజైన్ తరగతులకు హాజరై గొప్ప విజయం సాధించాడు. ఆ తర్వాత అతను ఎడ్విన్ లాంగ్ RA స్టూడియోలో, తదనంతరం పారిస్‌లో అకాడెమీ జూలియన్‌లో బౌగ్యురేయు, టోనీ రాబర్ట్-ఫ్ల్యూరీల వద్ద పనిచేశాడు.<ref name="ODArt">{{cite book|title=The Oxford Dictionary of Art|author=Ian Chilvers|publisher=Oxford University Press|year=2004|isbn=0-19-860476-9}}</ref>{{sfn|Chisholm|1911}} అతను చిత్రకారుడు జూల్స్ బాస్టియన్-లేపేజ్ అనుసరించిన సహజత్వానికి ఆరాధకుడు, అతని గురించి ఇతను 1888, 1892లలో రాశాడు. క్లాసెన్ ప్రకృతి దృశ్యాలు, గ్రామీణ జీవితాన్ని చిత్రించే అగ్రగామి ఆధునిక చిత్రకారులలో ఒకరిగా నిలిచాడు. ఇతను ఇంప్రెషనిస్ట్‌లచే కొంతవరకు ప్రభావితుడయ్యాడు, ప్రకృతి దృశ్య కళలో కాంతి ప్రధానమైన అంశం అనే వారి అభిప్రాయాన్ని ఇతను పంచుకున్నాడు.<ref name="BritPort">{{cite book|author=Brian Stewart & Mervyn Cutten|publisher=Antique Collectors' Club|year=1997|title=The Dictionary of Portrait Painters in Britain up to 1920|isbn=1-85149-173-2}}</ref> ఆరుబయట పడే సూర్యకాంతిలో, లేదా గాదె, అశ్వశాల నీడలో వస్తువుల రూపాన్ని అద్భుతంగా చిత్రించడంలో అతని చిత్రాలు రాణించాయి. అతను గీసిన ''గర్ల్ ఎట్ ది గేట్'' చిత్రాన్ని చాన్ట్రీ ట్రస్టీలు కొనుగోలు చేశారు, ఇది ఇప్పుడు టేట్ గ్యాలరీలో ఉంది.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name=Girl>{{cite web |url=http://www.tate.org.uk/art/artworks/clausen-the-girl-at-the-gate-n01612|title=Catelogue entry, ''The Girl at the Gate''|access-date=4 October 2016|work=Tate}}</ref> యేల్ సెంటర్ ఫర్ బ్రిటిష్ ఆర్ట్ క్లాసెన్ చిత్రించిన ''స్కూల్ గర్ల్స్'' (1880) అనే పట్టణ దృశ్యాన్ని కలిగి ఉంది,<ref>{{Cite web|last=Clausen|first=George|date=1880|title=Schoolgirls|url=https://collections.britishart.yale.edu/catalog/tms:5055|access-date=November 22, 2021|website=Yale Center for British Art}}</ref> దీనిని వారు "బ్రిటన్ ఇన్ ది వరల్డ్: 1860-నౌ" అనే ప్రదర్శనలో ఉంచారు.<ref>{{Cite book|last=Yale Center for British Art|title=Britain in the world : highlights from the Yale Center for British Art : in honor of Amy Meyers|date=2019|others=Amy R. W. Meyers, Martina Droth, Nathan Flis, Michael Hatt|isbn=978-0-300-24747-3|location=New Haven, CT|oclc=1088665967}}</ref> "ది ఫీల్డ్స్ ఇన్ జూన్" (1914), "మిడ్‌సమ్మర్ డాన్" (1921) ఇతర ప్రకృతి దృశ్యాలలో ఉన్నాయి. ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం కోసం అతను "గన్ ఫ్యాక్టరీ ఎట్ వూల్‌విచ్ ఆర్సెనల్" (1919) అనే పెద్ద, విస్తృత అలంకరణ చిత్రాన్ని గీశాడు. ఇతని అలంకరణ పనులలో "పునరుజ్జీవనం" (1915), హడర్స్‌ఫీల్డ్‌లోని హై రాయిడ్ వద్ద ఉన్న హాల్ కోసం చేసిన అలంకరణలు ఉన్నాయి, ఇందులో లూనెట్‌లలో నిలువెత్తు బొమ్మలు ఉన్నాయి.<ref>{{Cite EB1922|wstitle=Clausen, George|volume=30|page=701}}</ref> క్లాసెన్ 1886లో న్యూ ఇంగ్లీష్ ఆర్ట్ క్లబ్ వ్యవస్థాపక సభ్యుడు. 1895లో అతను రాయల్ అకాడమీ అసోసియేట్‌గా, 1906లో పూర్తి అకాడెమీషియన్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref name="Spalding">{{cite book|author=Frances Spalding|author-link=Frances Spalding|publisher=Antique Collectors' Club|year=1990|title=20th Century Painters and Sculptors |isbn=1-85149-106-6}}</ref> 1909లో ఆర్ట్ వర్కర్స్ గిల్డ్ మాస్టర్‌గా ఎన్నికయ్యాడు.<ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=Xl1HAQAAIAAJ&q=%22George+Clausen%22+master+of+art+workers+guild|title=Sir George Clausen, R.A. 1852-1944|author=Kenneth McConkey|date=1980|page=78|publisher=City of Bradford Metropolitan District Council and Tyne and Wear County Council |isbn=9780905974040}}</ref> రాయల్ అకాడమీలో పెయింటింగ్ ప్రొఫెసర్‌గా అతను పాఠశాలల విద్యార్థులకు గుర్తుండిపోయే ఉపన్యాసాల పరంపరను ఇచ్చాడు, అవి ''సిక్స్ లెక్చర్స్ ఆన్ పెయింటింగ్'' (1904), ''ఎయిమ్స్ అండ్ ఐడియల్స్ ఇన్ ఆర్ట్'' (1906) పేరుతో ప్రచురించబడ్డాయి.{{sfn|Chisholm|1911}}<ref name="ODArt"/> మొదటి ప్రపంచ యుద్ధం సమయంలో క్లాసెన్ అధికారిక యుద్ధ కళాకారుడు. యుద్ధ సమయంలో ఇతని కుమార్తెకు కాబోయే భర్త (సెకండ్ లెఫ్టినెంట్ గెరైంట్ పేన్) మరణించాడు; ఈ సంఘటన అతని ''యూత్ మౌర్నింగ్'' చిత్రానికి స్ఫూర్తినిచ్చి ఉండవచ్చు, ఇందులో ఒంటరి ప్రకృతి దృశ్యంలో విలపిస్తున్న ఒక యువతి కనిపిస్తుంది.<ref name="WW1Art">{{cite book|publisher=Imperial War Museum|year=2008|title=Art from the First World War|isbn=978-1-904897-98-9}}</ref><ref name=IWMgc>{{cite web |author=Imperial War Museum|url= http://www.iwm.org.uk/collections/item/object/1050000271|title=First World War archive, George Clausen |access-date=14 September 2016|work=Imperial War Museum}}</ref><ref>{{cite web|title=1916: Altered States|last=Valentine|first=Helen|publisher=Royal Academy|work=The Royal Academy Summer Exhibition: A Chronicle, 1769–2018|url=https://chronicle250.com/1916|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{CWGC|id=1560402|name=Payne, Charles Geraint Christopher|access-date=15 November 2024}}</ref><ref>{{cite book|title=Edinburgh Companion to the First World War and the Arts|editor-last=Einhaus|editor-first=Ann-Marie|last=Potter|first=Matthew|chapter=The 'abysmal inexcusable middle class', Painting, Commemoration and the First World War|pages=111–132 [116]|year=2017|publisher=Edinburgh University Press}}</ref> ప్రభుత్వం ప్రచురించిన ప్రింట్ పోర్ట్‌ఫోలియో ''బ్రిటన్స్ ఎఫర్ట్స్ అండ్ ఐడియల్స్'' కోసం 'మేకింగ్ గన్స్' అనే అంశంపై ఆరు లితోగ్రాఫ్‌లను కూడా క్లాసెన్ అందించాడు.<ref name="Efforts">{{cite book|editor=Mari Gordon |publisher=Amgueddfa Cymru-National Museum Wales|year=2014|title=The Great War:Britain's Efforts and Ideals|isbn=9780720006278}}</ref> 1921లో క్లాసెన్ సొసైటీ ఆఫ్ గ్రాఫిక్ ఆర్ట్ అసలు సభ్యుడు, వారి మొదటి ప్రదర్శనలో తన పనిని ప్రదర్శించాడు. అతను 1944లో కోల్డ్ యాష్ గ్రామంలోని తన ఇంట్లో మరణించాడు, అక్కడి పారిష్ చర్చియార్డ్‌లో అతని భార్య పక్కన ఖననం చేశారు.<ref>{{cite web | url=https://www.stjohnswoodmemories.org.uk/content/arts/art-artists/sir_george_clausen_ra#:~:text=Clausen%20died%20in%201944%20and%20is%20buried%20alongside,Andrew%20Derrick%20This%20page%20was%20added%20on%2023%2F03%2F2016. | title=Sir George Clausen RA }}</ref> ==గ్యాలరీ== <gallery mode="packed" heights="120px" caption="ఎంచుకున్న చిత్రాలు"> George Clausen, 1887 - Bird scaring.jpg|''బర్డ్ స్కేరింగ్'', 1887 George Clausen - girl.jpg|''గర్ల్'', 1888 George Clausen - Ploughing.jpg|''ప్లవింగ్'', 1889 George Clausen, 1891 - Brown eyes.jpg|''బ్రౌన్ ఐస్'', 1891 Clausen, apple blossom.jpg|యాపిల్ బ్లోసమ్ George Clausen - The Gleaners Returning, 1908.png|''ది గ్లీనర్స్ రిటర్నింగ్'', 1908 Clausen, George (Sir) (RA) - Youth Mourning.jpg|''యూత్ మౌర్నింగ్'', 1916 George Clausen - Morning in November.jpg|''మార్నింగ్ ఇన్ నవంబర్'', 1922 </gallery> ==మూలాలు== {{Reflist}} '''ఆపాదింపు:''' * {{EB1911|wstitle=Clausen, George|volume=6|page=467}} ==ఆధారాలు== * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''The Etchings and Lithographs of George Clausen, R.A.'' The Print Collector's Quarterly 1921 జూలై Vol 8, No. 2, pp 203, 212. * గిబ్సన్, ఫ్రాంక్. ''Notes to Catalogue of Etchings by George Clausen'' The Print Collector's Quarterly 1921 డిసెంబర్ Vol 8, No. 4, p 433. * రూథర్సన్, ఆల్బర్ట్ (సంపాదకుడు). ''Contemporary British Artists: George Clausen'' ప్రచురణకర్త: ఎర్నెస్ట్ బెన్ లిమిటెడ్, 1923 * ''Sir George Clausen, R.A. 1852–1944''; బ్రాడ్‌ఫోర్డ్ ఆర్ట్ గ్యాలరీ, 1980. 1980లో బ్రాడ్‌ఫోర్డ్, లండన్, బ్రిస్టల్, న్యూకాజిల్ అపాన్ టైన్‌లో జరిగిన ప్రదర్శన కేటలాగ్. ==బాహ్య లింకులు== {{commons category|George Clausen}} * {{gutenberg author|56306}} * ఇంపీరియల్ వార్ మ్యూజియం సేకరణలో [http://www.iwm.org.uk/collections/search?query=George%20Clausen క్లాసెన్ చిత్రాలు] [[వర్గం:1944 మరణాలు]] [[వర్గం:1852 జననాలు]] ic4b0c9eiv9bvtrjbqahm5jgag1sibk త్రిపురనేని చిట్టిబాబు 0 488500 4808048 2026-04-22T15:46:53Z ఉదయ్ కిరణ్ 124579 [[WP:AES|←]]Created page with '{{Infobox person | name = త్రిపురనేని చిట్టిబాబు | birth_name = వరప్రసాద్ | birth_date = {{Birth date|1956|1|1}} | birth_place = కాజ గ్రామం, కృష్ణా జిల్లా, ఆంధ్రప్రదేశ్, భారతదేశం | death_date = {{Death date and age|2026|4|22|1956|1|1}} | death_place = కొండాపూర్, హైదరాబాద్, తెల...' 4808048 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = త్రిపురనేని చిట్టిబాబు | birth_name = వరప్రసాద్ | birth_date = {{Birth date|1956|1|1}} | birth_place = కాజ గ్రామం, కృష్ణా జిల్లా, ఆంధ్రప్రదేశ్, భారతదేశం | death_date = {{Death date and age|2026|4|22|1956|1|1}} | death_place = కొండాపూర్, హైదరాబాద్, తెలంగాణ, భారతదేశం | occupation = నటుడు, నిర్మాత, దర్శకుడు, రాజకీయ నాయకుడు | years_active = 1970ల నుండి 2026 వరకు | spouse = ఉషా లత | children = నరోత్తం త్రిపురనేని, భాస్వంత్ త్రిపురనేని, మోనిషా త్రిపురనేని | parents = త్రిపురనేని మహారథి, హేమలత }} '''త్రిపురనేని చిట్టిబాబు''' (జననం: 1 జనవరి 1956 – మరణం: 22 ఏప్రిల్ 2026) తెలుగు చలనచిత్ర రంగానికి చెందిన నటుడు, నిర్మాత, దర్శకుడు మరియు రాజకీయ నాయకుడు. ఆయన అసలు పేరు '''వరప్రసాద్'''. ప్రముఖ రచయిత, నటుడు, నిర్మాత అయిన త్రిపురనేని మహారథి కుమారుడు. == వ్యక్తిగత జీవితం == చిట్టిబాబు 1956 జనవరి 1న ఆంధ్రప్రదేశ్‌లోని కృష్ణా జిల్లా కాజ గ్రామంలో జన్మించారు. ఆయనకు భార్య ఉషా లత, ముగ్గురు సంతానం ఉన్నారు. == సినీ ప్రస్థానం == చిట్టిబాబు 17 ఏళ్ల వయసులోనే సినీ రంగంలో అడుగుపెట్టారు. ప్రారంభంలో సహ దర్శకుడిగా పనిచేసి, తెలుగు, తమిళ, కన్నడ భాషల్లో మొత్తం 47 సినిమాలకు సహదర్శకుడిగా పని చేశారు. తరువాత దర్శకుడిగా మారి ''సంతానం'' చిత్రంతో విజయాన్ని సాధించారు. ఆయన మొత్తం 12 సినిమాలకు దర్శకత్వం వహించారు. నటుడిగా కూడా తెలుగు, తమిళ భాషల్లో దాదాపు 30 చిత్రాలలో నటించారు. క్యారెక్టర్ ఆర్టిస్టుగా, హాస్య నటుడిగా మంచి గుర్తింపు పొందారు. చివరిగా ''జాంబీరెడ్డి'' చిత్రంలో శాస్త్రవేత్త పాత్రలో నటించారు. == నిర్మాతగా == చిట్టిబాబు నిర్మాతగా కూడా పనిచేశారు. సినిమా నిర్మాణం, యూనియన్ వ్యవహారాల్లో చురుకుగా పాల్గొన్నారు. ఒక నిర్మాణ సంస్థను విజయవంతంగా నడిపారు. == పరిచయం చేసిన ప్రతిభలు == చిట్టిబాబు సినీ రంగానికి అనేక ప్రతిభావంతులను పరిచయం చేశారు. వారిలో కృష్ణవంశీ, శివ నాగేశ్వరరావు, శోభన్, రసూల్ ఎల్లోర్, సౌందర్య, పరుచూరి బ్రదర్స్ తదితరులు ఉన్నారు. == రాజకీయ జీవితం == ఆయన భారతీయ జనతా పార్టీ (బీజేపీ)లో సీనియర్ నాయకుడిగా పనిచేశారు. పార్టీ స్థాపన కాలం నుండి చురుకుగా పనిచేశారు. == మరణం == చిట్టిబాబు 2026 ఏప్రిల్ 22న హైదరాబాద్‌లోని కొండాపూర్‌లో గుండెపోటుతో మరణించారు. ఆయన వయస్సు 70 సంవత్సరాలు. == మూలాలు == {{reflist}} hymtqggv4tgfu7uzw51ozdqxn8usty3 4808049 4808048 2026-04-22T15:50:15Z ఉదయ్ కిరణ్ 124579 4808049 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = త్రిపురనేని చిట్టిబాబు | birth_name = వరప్రసాద్ | birth_date = {{Birth date|1956|1|1}} | birth_place = కాజ గ్రామం, [[కృష్ణా జిల్లా]], [[ఆంధ్రప్రదేశ్]], [[భారతదేశం]] | death_date = {{Death date and age|2026|4|22|1956|1|1}} | death_place = [[కొండాపూర్]], [[హైదరాబాద్]], [[తెలంగాణ]], [[భారతదేశం]] | occupation = నటుడు, నిర్మాత, దర్శకుడు, రాజకీయ నాయకుడు | years_active = 1970ల నుండి 2026 వరకు | spouse = ఉషా లత | children = నరోత్తం త్రిపురనేని, భాస్వంత్ త్రిపురనేని, మోనిషా త్రిపురనేని | parents = [[త్రిపురనేని మహారథి]], హేమలత }} '''త్రిపురనేని చిట్టిబాబు''' ( [[1956]] జనవరి 1 – 2026 ఏప్రిల్ 22) [[తెలుగు సినిమా|తెలుగు చలనచిత్ర]] రంగానికి చెందిన నటుడు, నిర్మాత, దర్శకుడు రాజకీయ నాయకుడు. ఆయన అసలు పేరు '''వరప్రసాద్'''. ప్రముఖ రచయిత, నటుడు, నిర్మాత అయిన [[త్రిపురనేని మహారథి]] కుమారుడు. == వ్యక్తిగత జీవితం == చిట్టిబాబు 1956 జనవరి 1న ఆంధ్రప్రదేశ్‌లోని కృష్ణా జిల్లా కాజ గ్రామంలో జన్మించారు. ఆయనకు భార్య ఉషా లత, ముగ్గురు సంతానం ఉన్నారు. == సినీ ప్రస్థానం == చిట్టిబాబు 17 ఏళ్ల వయసులోనే సినీ రంగంలో అడుగుపెట్టారు. ప్రారంభంలో సహ దర్శకుడిగా పనిచేసి, తెలుగు, తమిళ, కన్నడ భాషల్లో మొత్తం 47 సినిమాలకు సహదర్శకుడిగా పని చేశారు. తరువాత దర్శకుడిగా మారి ''సంతానం'' చిత్రంతో విజయాన్ని సాధించారు. ఆయన మొత్తం 12 సినిమాలకు దర్శకత్వం వహించారు. నటుడిగా కూడా తెలుగు, తమిళ భాషల్లో దాదాపు 30 చిత్రాలలో నటించారు. క్యారెక్టర్ ఆర్టిస్టుగా, హాస్య నటుడిగా మంచి గుర్తింపు పొందారు. చివరిగా ''జాంబీరెడ్డి'' చిత్రంలో శాస్త్రవేత్త పాత్రలో నటించారు. == నిర్మాతగా == చిట్టిబాబు నిర్మాతగా కూడా పనిచేశారు. సినిమా నిర్మాణం, యూనియన్ వ్యవహారాల్లో చురుకుగా పాల్గొన్నారు. ఒక నిర్మాణ సంస్థను విజయవంతంగా నడిపారు. == పరిచయం చేసిన ప్రతిభలు == చిట్టిబాబు సినీ రంగానికి అనేక ప్రతిభావంతులను పరిచయం చేశారు. వారిలో కృష్ణవంశీ, శివ నాగేశ్వరరావు, శోభన్, రసూల్ ఎల్లోర్, సౌందర్య, పరుచూరి బ్రదర్స్ తదితరులు ఉన్నారు. == రాజకీయ జీవితం == ఆయన భారతీయ జనతా పార్టీ (బీజేపీ)లో సీనియర్ నాయకుడిగా పనిచేశారు. పార్టీ స్థాపన కాలం నుండి చురుకుగా పనిచేశారు. == మరణం == చిట్టిబాబు 2026 ఏప్రిల్ 22న హైదరాబాద్‌లోని కొండాపూర్‌లో గుండెపోటుతో మరణించారు. ఆయన వయస్సు 70 సంవత్సరాలు. == మూలాలు == {{reflist}} spmsin8b23iyzci9se48vachxa3frqd 4808050 4808049 2026-04-22T15:53:07Z ఉదయ్ కిరణ్ 124579 4808050 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = త్రిపురనేని చిట్టిబాబు | birth_name = వరప్రసాద్ | birth_date = {{Birth date|1956|1|1}} | birth_place = కాజ గ్రామం, [[కృష్ణా జిల్లా]], [[ఆంధ్రప్రదేశ్]], [[భారతదేశం]] | death_date = {{Death date and age|2026|4|22|1956|1|1}} | death_place = [[కొండాపూర్]], [[హైదరాబాద్]], [[తెలంగాణ]], [[భారతదేశం]] | occupation = నటుడు, నిర్మాత, దర్శకుడు, రాజకీయ నాయకుడు | years_active = 1970ల నుండి 2026 వరకు | spouse = ఉషా లత | children = నరోత్తం త్రిపురనేని, భాస్వంత్ త్రిపురనేని, మోనిషా త్రిపురనేని | parents = [[త్రిపురనేని మహారథి]], హేమలత }} '''త్రిపురనేని చిట్టిబాబు''' ( [[1956]] జనవరి 1 – 2026 ఏప్రిల్ 22) [[తెలుగు సినిమా|తెలుగు చలనచిత్ర]] రంగానికి చెందిన నటుడు, నిర్మాత, దర్శకుడు రాజకీయ నాయకుడు. ఆయన అసలు పేరు '''వరప్రసాద్'''. ప్రముఖ రచయిత, నటుడు, నిర్మాత అయిన [[త్రిపురనేని మహారథి]] కుమారుడు. == వ్యక్తిగత జీవితం == చిట్టిబాబు 1956 జనవరి 1న [[ఆంధ్రప్రదేశ్|ఆంధ్రప్రదేశ్‌]] లోని [[కృష్ణా జిల్లా]] కాజ గ్రామంలో జన్మించారు. ఆయనకు భార్య ఉషా లత, ముగ్గురు సంతానం ఉన్నారు. == సినీ ప్రస్థానం == చిట్టిబాబు 17 ఏళ్ల వయసులోనే సినీ రంగంలో అడుగుపెట్టారు. ప్రారంభంలో సహ దర్శకుడిగా పనిచేసి, తెలుగు, [[తమిళ భాష|తమిళ]], [[కన్నడ భాష|కన్నడ]] భాషల్లో మొత్తం 47 సినిమాలకు సహదర్శకుడిగా పని చేశారు. తరువాత దర్శకుడిగా మారి ''సంతానం'' చిత్రంతో విజయాన్ని సాధించారు. ఆయన మొత్తం 12 సినిమాలకు దర్శకత్వం వహించారు. నటుడిగా కూడా తెలుగు, తమిళ భాషల్లో దాదాపు 30 చిత్రాలలో నటించారు. క్యారెక్టర్ ఆర్టిస్టుగా, హాస్య నటుడిగా మంచి గుర్తింపు పొందారు. చివరిగా ''[[జాంబీ రెడ్డి|జాంబీరెడ్డి]]'' చిత్రంలో శాస్త్రవేత్త పాత్రలో నటించారు. == నిర్మాతగా == చిట్టిబాబు నిర్మాతగా కూడా పనిచేశారు. సినిమా నిర్మాణం, యూనియన్ వ్యవహారాల్లో చురుకుగా పాల్గొన్నారు. ఒక నిర్మాణ సంస్థను విజయవంతంగా నడిపారు. == పరిచయం చేసిన వారు == చిట్టిబాబు సినీ రంగానికి అనేక ప్రతిభావంతులను పరిచయం చేశారు. వారిలో [[కృష్ణవంశీ]], [[శివనాగేశ్వరరావు|శివ నాగేశ్వరరావు]], [[శోభన్]], రసూల్ ఎల్లోర్, [[సౌందర్య]], [[పరుచూరి సోదరులు|పరుచూరి బ్రదర్స్]] తదితరులు ఉన్నారు. == రాజకీయ జీవితం == ఆయన [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] (బీజేపీ)లో సీనియర్ నాయకుడిగా పనిచేశారు. పార్టీ స్థాపన కాలం నుండి చురుకుగా పనిచేశారు. == మరణం == చిట్టిబాబు 2026 ఏప్రిల్ 22న హైదరాబాద్‌లోని [[కొండాపూర్‌]] లో గుండెపోటుతో మరణించారు. ఆయన వయస్సు 70 సంవత్సరాలు. == మూలాలు == {{reflist}} kkg4uswj7gezckpuxowjxw2l8nqs867 4808052 4808050 2026-04-22T15:56:08Z ఉదయ్ కిరణ్ 124579 4808052 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = త్రిపురనేని చిట్టిబాబు | birth_name = వరప్రసాద్ | birth_date = {{Birth date|1956|1|1}} | birth_place = కాజ గ్రామం, [[కృష్ణా జిల్లా]], [[ఆంధ్రప్రదేశ్]], [[భారతదేశం]] | death_date = {{Death date and age|2026|4|22|1956|1|1}} | death_place = [[కొండాపూర్]], [[హైదరాబాద్]], [[తెలంగాణ]], [[భారతదేశం]] | occupation = నటుడు, నిర్మాత, దర్శకుడు, రాజకీయ నాయకుడు | years_active = 1970ల నుండి 2026 వరకు | spouse = ఉషా లత | children = నరోత్తం త్రిపురనేని, భాస్వంత్ త్రిపురనేని, మోనిషా త్రిపురనేని | parents = [[త్రిపురనేని మహారథి]], హేమలత }} '''త్రిపురనేని చిట్టిబాబు''' ( [[1956]] జనవరి 1 – 2026 ఏప్రిల్ 22) [[తెలుగు సినిమా|తెలుగు చలనచిత్ర]] రంగానికి చెందిన నటుడు, నిర్మాత, దర్శకుడు రాజకీయ నాయకుడు. ఆయన అసలు పేరు '''వరప్రసాద్'''. ప్రముఖ రచయిత, నటుడు, నిర్మాత అయిన [[త్రిపురనేని మహారథి]] కుమారుడు. == వ్యక్తిగత జీవితం == చిట్టిబాబు 1956 జనవరి 1న [[ఆంధ్రప్రదేశ్|ఆంధ్రప్రదేశ్‌]] లోని [[కృష్ణా జిల్లా]] కాజ గ్రామంలో జన్మించారు. ఆయనకు భార్య ఉషా లత, ముగ్గురు సంతానం ఉన్నారు. == సినీ ప్రస్థానం == చిట్టిబాబు 17 ఏళ్ల వయసులోనే సినీ రంగంలో అడుగుపెట్టారు. ప్రారంభంలో సహ దర్శకుడిగా పనిచేసి, తెలుగు, [[తమిళ భాష|తమిళ]], [[కన్నడ భాష|కన్నడ]] భాషల్లో మొత్తం 47 సినిమాలకు సహదర్శకుడిగా పని చేశారు. తరువాత దర్శకుడిగా మారి ''సంతానం'' చిత్రంతో విజయాన్ని సాధించారు. ఆయన మొత్తం 12 సినిమాలకు దర్శకత్వం వహించారు. నటుడిగా కూడా తెలుగు, తమిళ భాషల్లో దాదాపు 30 చిత్రాలలో నటించారు. క్యారెక్టర్ ఆర్టిస్టుగా, హాస్య నటుడిగా మంచి గుర్తింపు పొందారు. చివరిగా ''[[జాంబీ రెడ్డి|జాంబీరెడ్డి]]'' చిత్రంలో శాస్త్రవేత్త పాత్రలో నటించారు. == నిర్మాతగా == చిట్టిబాబు నిర్మాతగా కూడా పనిచేశారు. సినిమా నిర్మాణం, యూనియన్ వ్యవహారాల్లో చురుకుగా పాల్గొన్నారు. ఒక నిర్మాణ సంస్థను విజయవంతంగా నడిపారు. == పరిచయం చేసిన వారు == చిట్టిబాబు సినీ రంగానికి అనేక ప్రతిభావంతులను పరిచయం చేశారు. వారిలో [[కృష్ణవంశీ]], [[శివనాగేశ్వరరావు|శివ నాగేశ్వరరావు]], [[శోభన్]], రసూల్ ఎల్లోర్, [[సౌందర్య]], [[పరుచూరి సోదరులు|పరుచూరి బ్రదర్స్]] తదితరులు ఉన్నారు. == రాజకీయ జీవితం == ఆయన [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] (బీజేపీ)లో సీనియర్ నాయకుడిగా పనిచేశారు. పార్టీ స్థాపన కాలం నుండి చురుకుగా పనిచేశారు. == మరణం == చిట్టిబాబు 2026 ఏప్రిల్ 22న హైదరాబాద్‌లోని [[కొండాపూర్‌]] లో గుండెపోటుతో మరణించారు. ఆయన వయస్సు 70 సంవత్సరాలు.<ref>{{Cite web|title=నిర్మాత త్రిపురనేని చిట్టిబాబు కన్నుమూత|url=https://www.eenadu.net/breaking-news/426004517|access-date=2026-04-22|website=EENADU|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|last=ABN|date=2026-04-22|title=త్రిపురనేని చిట్టిబాబు కన్నుమూత {{!}} Telugu Actor Producer Director Tripuraneni Chittibabu Passed Away srk|url=https://www.chitrajyothy.com/2026/tollywood/telugu-actor-producer-director-tripuraneni-chittibabu-passed-away-srk-71184.html|access-date=2026-04-22|website=Chitrajyothy Telugu News|language=te}}</ref><ref>{{Cite web|last=Velugu|first=V6|date=2026-04-22|title=గుండె పోటుతో ప్రముఖ నిర్మాత త్రిపురనేని చిట్టిబాబు కన్నుమూత|url=https://www.v6velugu.com/prominent-producer-tripuraneni-chittibabu-passes-away-due-to-heart-attack|access-date=2026-04-22|website=V6 Velugu|language=te}}</ref> == మూలాలు == {{reflist}} amf3a96gyk7gb9ztbmkos6duhlwlayf రాకా (2027 సినిమా) 0 488501 4808065 2026-04-22T17:13:43Z Muralikrishna m 106628 [[WP:AES|←]]Created page with 'రాకా, [[అల్లు అర్జున్]] కథానాయకుడుగా [[అట్లీ]] దర్శకత్వంలో రూపుదిద్దుకొంటున్న భారతీయ తెలుగు చిత్రమిది. సన్‌ పిక్చర్స్‌ సంస్థ నిర్మిస్తోంది. ముంబైలో చిత్రీకరణ చేసుకొంటున్న ఈ...' 4808065 wikitext text/x-wiki రాకా, [[అల్లు అర్జున్]] కథానాయకుడుగా [[అట్లీ]] దర్శకత్వంలో రూపుదిద్దుకొంటున్న భారతీయ తెలుగు చిత్రమిది. సన్‌ పిక్చర్స్‌ సంస్థ నిర్మిస్తోంది. ముంబైలో చిత్రీకరణ చేసుకొంటున్న ఈ సినిమాలో కథానాయికగా [[దీపికా పడుకోణె|దీపికా పదుకొణె]] నటిస్తున్నది. ఈ సినిమాకు సాయి అభ్యంకర్ అంతర్జాతీయ స్థాయి మ్యూజిక్ అందించనున్నాడు. == మూలాలు == [[వర్గం:విడుదల కానున్న సినిమాలు]] [[వర్గం:తెలుగు సినిమా]] hjius0iuy7u9fifiulqdp5ljykzfp4t 4808067 4808065 2026-04-22T17:21:42Z Muralikrishna m 106628 4808067 wikitext text/x-wiki రాకా, [[అల్లు అర్జున్]] కథానాయకుడుగా [[అట్లీ]] దర్శకత్వంలో రూపుదిద్దుకొంటున్న భారతీయ తెలుగు చిత్రమిది. సన్‌ పిక్చర్స్‌ సంస్థ నిర్మిస్తోంది. ముంబైలో చిత్రీకరణ చేసుకొంటున్న ఈ సినిమాలో కథానాయికగా [[దీపికా పడుకోణె|దీపికా పదుకొణె]] నటిస్తున్నది. ఈ సినిమాకు సాయి అభ్యంకర్ అంతర్జాతీయ స్థాయి మ్యూజిక్ అందించనున్నాడు.<ref>{{Cite news|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/movies/sai-abhyankkar-about-raaka-music/0206/126069277|title=Sai Abhyankkar: ‘రాకా’.. అంతర్జాతీయ స్థాయిలో సంగీతం: సాయి అభ్యంకర్‌|work=EENADU|access-date=2026-04-22|language=te}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:విడుదల కానున్న సినిమాలు]] [[వర్గం:తెలుగు సినిమా]] l61b6hl3p2qh7bkdlzlmlja9ehik4t6 4808068 4808067 2026-04-22T17:22:15Z Muralikrishna m 106628 4808068 wikitext text/x-wiki {{మొలక-తెలుగు సినిమా}} రాకా, [[అల్లు అర్జున్]] కథానాయకుడుగా [[అట్లీ]] దర్శకత్వంలో రూపుదిద్దుకొంటున్న భారతీయ తెలుగు చిత్రమిది. సన్‌ పిక్చర్స్‌ సంస్థ నిర్మిస్తోంది. ముంబైలో చిత్రీకరణ చేసుకొంటున్న ఈ సినిమాలో కథానాయికగా [[దీపికా పడుకోణె|దీపికా పదుకొణె]] నటిస్తున్నది. ఈ సినిమాకు సాయి అభ్యంకర్ అంతర్జాతీయ స్థాయి మ్యూజిక్ అందించనున్నాడు.<ref>{{Cite news|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/movies/sai-abhyankkar-about-raaka-music/0206/126069277|title=Sai Abhyankkar: ‘రాకా’.. అంతర్జాతీయ స్థాయిలో సంగీతం: సాయి అభ్యంకర్‌|work=EENADU|access-date=2026-04-22|language=te}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:విడుదల కానున్న సినిమాలు]] [[వర్గం:తెలుగు సినిమా]] pv4h0xp2pe37r950tai6wwt7q98t9p0 4808069 4808068 2026-04-22T17:28:26Z Muralikrishna m 106628 4808069 wikitext text/x-wiki {{మొలక-తెలుగు సినిమా}} రాకా, [[అల్లు అర్జున్]] కథానాయకుడుగా [[అట్లీ]] దర్శకత్వంలో రూపుదిద్దుకొంటున్న భారతీయ తెలుగు చిత్రమిది. సన్‌ పిక్చర్స్‌ సంస్థ నిర్మిస్తోంది. ముంబైలో చిత్రీకరణ చేసుకొంటున్న ఈ సినిమాలో కథానాయికగా [[దీపికా పడుకోణె|దీపికా పదుకొణె]] నటిస్తున్నది. ఈ సినిమాకు సాయి అభ్యంకర్ అంతర్జాతీయ స్థాయి మ్యూజిక్ అందించనున్నాడు.<ref>{{Cite news|url=https://www.eenadu.net/telugu-news/movies/sai-abhyankkar-about-raaka-music/0206/126069277|title=Sai Abhyankkar: ‘రాకా’.. అంతర్జాతీయ స్థాయిలో సంగీతం: సాయి అభ్యంకర్‌|work=EENADU|access-date=2026-04-22|language=te}}</ref> == తారాగణం == * [[అల్లు అర్జున్]] * [[దీపికా పడుకోణె|దీపికా పదుకొణె]] == సాంకేతిక వర్గం == * దర్శకత్వం: [[అట్లీ]] * సంగీతం: సాయి అభ్యంకర్ == మూలాలు == [[వర్గం:విడుదల కానున్న సినిమాలు]] [[వర్గం:తెలుగు సినిమా]] 03eb4vbjlnpywlx6y0uygp9qppktl2l వాడుకరి చర్చ:San Dhayagude 3 488502 4808114 2026-04-23T00:17:59Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808114 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">San Dhayagude గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> San Dhayagude గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:17, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) ob8xb6es57mbrx4ifg586qu350uiq3r వాడుకరి చర్చ:KesWalkerMan 3 488503 4808115 2026-04-23T00:18:21Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808115 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">KesWalkerMan గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> KesWalkerMan గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:18, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) iihyae1szsfhbkb436vdz7j7owxlwqa వాడుకరి చర్చ:Aryan9901 3 488504 4808116 2026-04-23T00:18:40Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808116 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">Aryan9901 గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> Aryan9901 గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:18, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) sysk6yun0yq6bt36hyal9vdp9o03yvj వాడుకరి చర్చ:Tonyjoyarakkal 3 488505 4808117 2026-04-23T00:19:03Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808117 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">Tonyjoyarakkal గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> Tonyjoyarakkal గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:19, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) rocqyusd3wb6jymxjuxaet9h4530qwz వాడుకరి చర్చ:Raghavendra.ala 3 488506 4808118 2026-04-23T00:19:24Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808118 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">Raghavendra.ala గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> Raghavendra.ala గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:19, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) qyt3zaesj0yrh1ehbxu96e0t5xeksap వాడుకరి చర్చ:DOThugs 3 488507 4808119 2026-04-23T00:19:56Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808119 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">DOThugs గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> DOThugs గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:19, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) 408eveu40rval04ij21d1s4twbgtix6 వాడుకరి చర్చ:Karantejpal 3 488508 4808120 2026-04-23T00:20:43Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808120 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">Karantejpal గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> Karantejpal గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:20, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) 00ckby8xr91nusq5c4a3jld8tz1a8nv వాడుకరి చర్చ:HCRobotics 3 488509 4808121 2026-04-23T00:21:11Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808121 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">HCRobotics గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> HCRobotics గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:21, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) ffsyy930q4bb4g5amrhy7ikdtg47yif వాడుకరి చర్చ:Lucivarius 3 488510 4808122 2026-04-23T00:21:32Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808122 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">Lucivarius గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> Lucivarius గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:21, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) imo67pas8cf00qlvtinxsidv8m8s6z3 వాడుకరి చర్చ:TheAuroraBorealis 3 488511 4808123 2026-04-23T00:21:59Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808123 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">TheAuroraBorealis గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> TheAuroraBorealis గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 00:21, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) hskfnx48igpb7zjigpeyvqfgyfknrqc జోసెలిన్ బోన్హామ్-కార్టర్ 0 488512 4808134 2026-04-23T00:58:58Z Pranayraj1985 29393 "[[:en:Special:Redirect/revision/1325531460|Jocelyn Bonham-Carter]]" పేజీని అనువదించి సృష్టించారు 4808134 wikitext text/x-wiki {{Infobox cricketer|name=|image=|country=England|full_name=Jocelyn Henry Bonham-Carter|nickname=|birth_date=28 January 1904|birth_place=[[Bromley]], [[Kent]], England|death_date={{Death date and age|1985|9|3|1904|1|28|df=yes}}|death_place=[[High Wycombe]], [[Buckinghamshire]], England|heightft=|heightinch=|batting=Unknown|bowling=|role=|family=|club1=[[Europeans cricket team|Europeans]]|year1=1927/28|columns=1|column1=[[First-class cricket|First-class]]|matches1=1|runs1=3|bat avg1=3.00|100s/50s1=–/–|top score1=3|hidedeliveries=true|catches/stumpings1=–/–|date=19 May|year=2023|source=https://www.espncricinfo.com/cricketers/jocelyn-bonham-carter-27056 ESPNcricinfo}}{{Reflist}} '''జోసెలిన్ హెన్రీ బోన్హామ్-కార్టర్''' {{Post-nominals|OBE}} (28 జనవరి 1904 – 3 సెప్టెంబర్ 1985) ఇంగ్లీష్ ఫస్ట్-క్లాస్ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]], బ్రిటిష్ ఆర్మీ అధికారి, పౌర ఉద్యోగి. హెర్మన్ బోన్హామ్-కార్టర్ కుమారుడైన <ref>{{Cite news|url=https://www.britishnewspaperarchive.co.uk/viewer/bl/0001851/19370901/042/0046|title=Getting Married: The Bystander's Review of Weddings and Engagements|date=1 September 1937|work=[[Bystander (magazine)|The Bystander]]|access-date=19 May 2023|location=London|page=46|via=[[British Newspaper Archive]]|url-access=subscription}}</ref> అతను, జనవరి 1904లో బ్రోమ్లీలో జన్మించాడు. అతను కేంబ్రిడ్జ్‌లోని కైయస్ కాలేజీలో మెట్రిక్యులేషన్ పూర్తి చేయడానికి ముందు, బ్రిటానియా రాయల్ నావల్ కాలేజీలో విద్యనభ్యసించాడు.<ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=45ZHAAAAYAAJ|title=The Cambridge University Calendar|date=1922|publisher=J. & J. Deighton|page=268}}</ref> బోన్హామ్-కార్టర్ తన చదువు పూర్తి చేసిన తర్వాత రాయల్ ట్యాంక్ కార్ప్స్ (తరువాత రాయల్ ట్యాంక్ రెజిమెంట్ )లో సెకండ్ లెఫ్టినెంట్‌గా చేరాడు, కానీ జూన్ 1926లో తన కమిషన్‌కు రాజీనామా చేశాడు.<ref>{{London Gazette|date=22 June 1926|page=4041}}</ref> [[బ్రిటిషు భారతదేశం లోని ప్రెసిడెన్సీలు, ప్రావిన్సులు|బ్రిటిష్ ఇండియాకు]] ప్రయాణించి, 1927–28 మద్రాస్ ప్రెసిడెన్సీ మ్యాచ్‌లో [[ఎమ్.ఎ. చిదంబరం స్టేడియం|మద్రాస్‌లో]] భారతీయులతో జరిగిన మ్యాచ్‌లో [[యూరోపియన్ల క్రికెట్ జట్టు]] తరపున [[ఫస్ట్ క్లాస్ క్రికెట్|ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెట్‌లో]] ఒకే ఒక్కసారి ఆడాడు.<ref>{{Cite web|title=First-Class Matches played by Jocelyn Bonham-Carter|url=https://cricketarchive.com/Archive/Players/13/13007/First-Class_Matches.html|url-access=subscription|access-date=19 May 2023|publisher=CricketArchive}}</ref> ఆ మ్యాచ్‌లో ఒకసారి బ్యాటింగ్ చేసిన అతను, యూరోపియన్ల మొదటి ఇన్నింగ్స్‌లో [[C. R. Ganapathy|సి.ఆర్. గణపతి బౌలింగ్‌లో]] 3 పరుగుల వద్ద అవుటయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Europeans v Indians, Madras Presidency Match 1927/28|url=https://cricketarchive.com/Archive/Scorecards/12/12568.html|url-access=subscription|access-date=19 May 2023|publisher=CricketArchive}}</ref> బోన్హామ్-కార్టర్ డిసెంబర్ 1932లో బ్రిటిష్ సైన్యంలో తిరిగి చేరారు, అప్పుడు ఆయన క్వీన్స్ ఓన్ రాయల్ వెస్ట్ కెంట్ రెజిమెంట్‌లో లెఫ్టినెంట్ హోదాతో నియమితులయ్యారు.<ref>{{London Gazette|issue=33895|date=23 December 1932|page=8224}}</ref> ఆయన [[రెండవ ప్రపంచ యుద్ధం|రెండవ ప్రపంచ యుద్ధంలో]] మిడిల్‌సెక్స్ రెజిమెంట్‌తో పనిచేశారు.<ref>{{London Gazette|issue=34698|date=29 September 1939|page=6646|supp=y}}</ref> యుద్ధం తరువాత, ఆయన విదేశాంగ కార్యాలయంలో గ్రేడ్ 1 కాన్ఫరెన్స్ ఆఫీసర్‌గా ఉద్యోగం చేశారు. విదేశాంగ కార్యాలయంలో ఆయన చేసిన సేవకు గాను, 1953 నూతన సంవత్సర గౌరవాలలో ఆయనకు OBE బిరుదు ప్రదానం చేయబడింది.<ref>{{London Gazette|issue=38732|date=30 December 1952|page=13|supp=y}}</ref> ఆయన టెరిటోరియల్ రిజర్వ్‌లో భాగంగా మిడిల్‌సెక్స్ రెజిమెంట్‌లో అధికారిగా కొనసాగారు, జూన్ 1954లో కెప్టెన్ హోదాలో ఉన్నప్పుడు తన టెరిటోరియల్ డెకరేషన్‌ను పొందారు.<ref>{{London Gazette|issue=40195|date=1 June 1954|page=3322|supp=y}}</ref> బోన్హామ్-కార్టర్ సెప్టెంబర్ 1985లో హై వైకోంబ్‌లో మరణించారు. ఆయన 1939 నుండి మౌడ్ లెస్లీ అథిల్‌ను వివాహం చేసుకున్నారు, ఈ వివాహానికి బిషప్ ఆఫ్ వూల్విచ్ అధ్యక్షత వహించారు.<ref>{{Cite news|url=https://www.britishnewspaperarchive.co.uk/viewer/bl/0001851/19370901/042/0046|title=Fashionable and Personal|date=23 June 1939|work=[[Kent and Sussex Courier]]|access-date=19 May 2023|location=Royal Tunbridge Wells|page=10|via=British Newspaper Archive|url-access=subscription}}</ref> == మూలాలు == == బాహ్య లింకులు == * {{ESPNcricinfo|id=27056}} [[వర్గం:ఇంగ్లాండు క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:1985 మరణాలు]] [[వర్గం:1904 జననాలు]] 7h2xpx298bqzsfqz2zlpj4aqx9z8kk0 జాతవ్ (ఇంటిపేరు) 0 488513 4808135 2026-04-23T01:01:10Z Muralikrishna m 106628 "[[:en:Special:Redirect/revision/1338297124|Jatav (surname)]]" పేజీని అనువదించి సృష్టించారు 4808135 wikitext text/x-wiki '''జాతవ్''' అనేది భారతీయ ఇంటిపేరు, ఇది ఎక్కువగా హిందూ సమాజంలో కనిపిస్తుంది. ఈ ఇంటిపేరు కలిగిన ప్రముఖ వ్యక్తులు: రాజకీయ నాయకులు పార్లమెంటు సభ్యులు, [[లోక్‌సభ]] * [[భజన్ లాల్ జాతవ్]], భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, ప్రస్తుతం లోక్‌సభ సభ్యుడు * బరేలాల్ జాతవ్, [[మోరెనా లోక్‌సభ నియోజకవర్గం]] నుండి మాజీ పార్లమెంటు సభ్యుడు.<ref>{{Cite web|title=Shri Barelal Jatav MP biodata Morena-SC|url=https://entranceindia.com/election-and-politics/shri-barelal-jatav-member-of-parliament-mp-from-morena-sc-madhya-pradesh-biodata/|access-date=30 September 2025|website=EntranceIndia}}</ref> * కమ్మోడిలాల్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, మోరెనా నుండి మాజీ ఎంపీ లోక్‌సభ, మాజీ ఎమ్మెల్యే. * రతన్ సింగ్ జాతవ్, [[భరత్‌పూర్ లోక్‌సభ నియోజకవర్గం]] నుండి మాజీ ఎంపీ * [[సంజనా జాటవ్|సంజనా జాతవ్]], భారతీయ రాజకీయ నాయకురాలు, ప్రస్తుత [[భరత్‌పూర్ లోక్‌సభ నియోజకవర్గం|భరత్‌పూర్]] నుండి ఎంపీ<ref>{{Cite web|title=Lok Sabha Election 2024 Result: भरतपुर लोकसभा सीट पर धाकड़ जीत के बाद झूमी संजना जाटव|url=https://zeenews.india.com/hindi/india/rajasthan/video/rajasthan-lok-sabha-election-congress-candidate-sanjana-jatav-wins-bharatpur-seat/2279295|access-date=2024-06-04|website=Zee News|language=hi}}</ref> * థాన్ సింగ్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, బయానా నుండి మాజీ ఎంపీ. === [[రాజస్థాన్ శాసనసభ]] సభ్యులు === * అమర్ సింగ్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త * అనితా జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త * బచ్చు సింగ్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త * భరోసి లాల్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త <ref name=":12">{{Cite web|title=Bharosi Lal Jatav: MLA Hindaun (SC), Rajasthan|url=https://www.molitics.in/leader/Bharosi-Lal%20Jatav-16542|website=Molitics.in}}</ref> * [[గిరీష్ చంద్ర|గిరీష్ చంద్ర జాతవ్]], మాజీ. ఉత్తరప్రదేశ్ లోని [[నగీనా లోక్‌సభ నియోజకవర్గం|నాగినా]] నియోజకవర్గం నుండి లోక్‌సభ సభ్యుడు <ref>{{Cite web|title=Girish Chandra Jatav – Former MP, Jalaun|url=https://myneta.info/loksabha2009/candidate.php?candidate_id=1135|access-date=6 October 2025|website=MyNeta|publisher=Association for Democratic Reforms}}</ref> * జైరామ్ జాతవ్ (జననం 1955) భారతీయ రాజకీయవేత్త * రాజ్కుమారి జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త === [[మధ్య ప్రదేశ్ శాసనసభ|మధ్యప్రదేశ్ శాసనసభ]] సభ్యులు === * బన్సిలాల్ జాతవ్, మధ్యప్రదేశ్ లోని [[అంబా శాసనసభ నియోజకవర్గం|అంబా]] నియోజకవర్గం నుండి 3 సార్లు మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref>{{Cite news|url=https://www.outlookindia.com/national/india-news-ahead-of-mp-bypolls-sp-nominee-joins-bjp-news-363117|title=SP nominee rejoins BJP ahead of MP bypolls|date=1 October 2020|work=Outlook India|access-date=8 January 2026}}</ref> * గోపిలాల్ జాతవ్, గుణ నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే. <ref name=":1">{{Cite web|title=Makhanlal Jatav (INC) – Former MLA Gohad|url=https://myneta.info/madhyapradesh2013/candidate.php?candidate_id=1597|access-date=6 October 2025|website=MyNeta|publisher=Association for Democratic Reforms}}</ref><ref name=":0">{{Cite web|title=Gohad Assembly Election Results|url=https://www.elections.in/madhya-pradesh/assembly-constituencies/gohad.html|access-date=6 October 2025|website=Elections.in}}</ref> * జస్మంత్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త. మాజీ ఎమ్మెల్యే. * కమలేష్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[అంబా శాసనసభ నియోజకవర్గం|అంబా]] నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే. * కైలాష్ జాతవ్, [[గోటేగావ్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గోటేగావ్]] నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref>{{Cite web|title=Kailash Jatav (INC) – Former MLA, Gotegaon|url=https://myneta.info/madhyapradesh2013/candidate.php?candidate_id=1614|access-date=6 October 2025|website=MyNeta|publisher=Association for Democratic Reforms}}</ref><ref>{{Cite web|title=Gotegaon (Madhya Pradesh) Assembly Election Results|url=https://www.elections.in/madhya-pradesh/assembly-constituencies/gotegaon.html|access-date=6 October 2025|website=Elections.in}}</ref> * కేశవ్ దేశాయ్ జాతవ్, గోహద్ నియోజకవర్గం నుండి ప్రస్తుత ఎమ్మెల్యే.<ref name=":0" /> * రణ్వీర్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[గోహద్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గోహద్]] నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే. * శ్రీరామ్ జాతవ్, మధ్యప్రదేశ్ లోని [[గోహద్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గోహద్]] నియోజకవర్గం నుండి రెండుసార్లు మాజీ ఎమ్మెల్యే. * సోపత్ జాతవ్, గోహద్ నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref name=":0" /> * ప్రాగిలాల్ జాతవ్, మధ్యప్రదేశ్ లోని [[కరేరా శాసనసభ నియోజకవర్గం|కరేరా]] నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref>{{Cite web|title=Pragilal Jatav|url=https://www.myneta.info/MadhyaPradesh2023/candidate.php?candidate_id=734|access-date=25 September 2025|website=MyNeta}}</ref> * మేవరం జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[గోహద్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గోహద్]] నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref>{{Cite web|title=Mevaram Jatav (INC) – MLA from Gohad|url=https://myneta.info/madhyapradesh2018/candidate.php?candidate_id=3923|access-date=6 October 2025|website=MyNeta|publisher=Association for Democratic Reforms}}</ref> * మఖన్లాల్ జాతవ్, గోహద్ నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref name=":1" /> == ఇతరులు == * చేత్రామ్ జాతవ్, భారత స్వాతంత్ర్య సమరయోధుడు.<ref name=":02">{{Cite book|title=Swatantrata Sangram Mei Achhuton Ka Yogdan|last=Dinkar|first=D.C.|date=14 April 2007|publisher=Gautam Book Center|isbn=978-8187733720|edition=1st, 2nd, 3rd, 4th|location=Delhi, India.|pages=48|language=Hi|quote=Chetram Jatav and his revolution in 1857}}</ref> * ప్రదీప్ కుమార్ జాతవ్, మాజీ ఎంఎల్సి, [[ఉత్తర ప్రదేశ్ శాసనమండలి|ఉత్తర ప్రదేశ్ శాసన మండలి]] * సతీష్ చంద్ర జాతవ్, మాజీ ఎంఎల్సి, [[ఉత్తర ప్రదేశ్ శాసనమండలి|ఉత్తర ప్రదేశ్ శాసన మండలి]] * లోకేష్ కుమార్ జాతవ్, ఐఎఎస్ అధికారి, ఇండోర్, నీముచ్, రాజ్గఢ్, దిండోరి జిల్లా కలెక్టర్ గా పనిచేసాడు, వాణిజ్య పన్ను కమిషనర్ (ఇండోర్) గా కూడా చేసాడు.<ref>{{Cite web|title=MP govt assigns new posts to 5 IAS officers, IAS Lokesh Kumar Jatav appointed Secy, Food & Civil Supplies|url=https://legendofficers.com/mp-5-ias-officers-shifted-including-sheopur-collector/|access-date=1 October 2025|website=LegendOfficers.com}}</ref> * మాణిక్ చంద్ జాతవ్, (1897- ప్రస్తుతం) దళిత కార్యకర్త * [[సంజయ్ కుమార్ జాతవ్]], భారతీయ రాజకీయవేత్త * [[సుప్రియా జాతవ్]] (జననం 1991), ఆమె ప్రస్తుతం [[మధ్య ప్రదేశ్|మధ్యప్రదేశ్]] ప్రభుత్వ క్రీడలు, యువజన సంక్షేమ శాఖకు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది.<ref>{{Cite news|url=https://www.hindustantimes.com/india/mp-karate-team-declared/story-AhOgVYol8buqroP3kZu9DO.html|title=MP Karate team declared|work=Hindustan Times}}</ref> == మూలాలు == o8q2ooxoqgxzzm7awijy0t8jqvyq07y 4808136 4808135 2026-04-23T01:02:41Z Muralikrishna m 106628 4808136 wikitext text/x-wiki '''జాతవ్''' అనేది భారతీయ ఇంటిపేరు, ఇది ఎక్కువగా హిందూ సమాజంలో కనిపిస్తుంది. ఈ ఇంటిపేరు కలిగిన ప్రముఖ వ్యక్తులు: == రాజకీయ నాయకులు == === పార్లమెంటు సభ్యులు, [[లోక్‌సభ]] === * [[భజన్ లాల్ జాతవ్]], భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, ప్రస్తుతం లోక్‌సభ సభ్యుడు * బరేలాల్ జాతవ్, [[మోరెనా లోక్‌సభ నియోజకవర్గం]] నుండి మాజీ పార్లమెంటు సభ్యుడు.<ref>{{Cite web|title=Shri Barelal Jatav MP biodata Morena-SC|url=https://entranceindia.com/election-and-politics/shri-barelal-jatav-member-of-parliament-mp-from-morena-sc-madhya-pradesh-biodata/|access-date=30 September 2025|website=EntranceIndia}}</ref> * కమ్మోడిలాల్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, మోరెనా నుండి మాజీ ఎంపీ లోక్‌సభ, మాజీ ఎమ్మెల్యే. * రతన్ సింగ్ జాతవ్, [[భరత్‌పూర్ లోక్‌సభ నియోజకవర్గం]] నుండి మాజీ ఎంపీ * [[సంజనా జాటవ్|సంజనా జాతవ్]], భారతీయ రాజకీయ నాయకురాలు, ప్రస్తుత [[భరత్‌పూర్ లోక్‌సభ నియోజకవర్గం|భరత్‌పూర్]] నుండి ఎంపీ<ref>{{Cite web|title=Lok Sabha Election 2024 Result: भरतपुर लोकसभा सीट पर धाकड़ जीत के बाद झूमी संजना जाटव|url=https://zeenews.india.com/hindi/india/rajasthan/video/rajasthan-lok-sabha-election-congress-candidate-sanjana-jatav-wins-bharatpur-seat/2279295|access-date=2024-06-04|website=Zee News|language=hi}}</ref> * థాన్ సింగ్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, బయానా నుండి మాజీ ఎంపీ. === [[రాజస్థాన్ శాసనసభ]] సభ్యులు === * అమర్ సింగ్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త * అనితా జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త * బచ్చు సింగ్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త * భరోసి లాల్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త <ref name=":12">{{Cite web|title=Bharosi Lal Jatav: MLA Hindaun (SC), Rajasthan|url=https://www.molitics.in/leader/Bharosi-Lal%20Jatav-16542|website=Molitics.in}}</ref> * [[గిరీష్ చంద్ర|గిరీష్ చంద్ర జాతవ్]], మాజీ. ఉత్తరప్రదేశ్ లోని [[నగీనా లోక్‌సభ నియోజకవర్గం|నాగినా]] నియోజకవర్గం నుండి లోక్‌సభ సభ్యుడు <ref>{{Cite web|title=Girish Chandra Jatav – Former MP, Jalaun|url=https://myneta.info/loksabha2009/candidate.php?candidate_id=1135|access-date=6 October 2025|website=MyNeta|publisher=Association for Democratic Reforms}}</ref> * జైరామ్ జాతవ్ (జననం 1955) భారతీయ రాజకీయవేత్త * రాజ్కుమారి జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త === [[మధ్య ప్రదేశ్ శాసనసభ|మధ్యప్రదేశ్ శాసనసభ]] సభ్యులు === * బన్సిలాల్ జాతవ్, మధ్యప్రదేశ్ లోని [[అంబా శాసనసభ నియోజకవర్గం|అంబా]] నియోజకవర్గం నుండి 3 సార్లు మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref>{{Cite news|url=https://www.outlookindia.com/national/india-news-ahead-of-mp-bypolls-sp-nominee-joins-bjp-news-363117|title=SP nominee rejoins BJP ahead of MP bypolls|date=1 October 2020|work=Outlook India|access-date=8 January 2026}}</ref> * గోపిలాల్ జాతవ్, గుణ నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే. <ref name=":1">{{Cite web|title=Makhanlal Jatav (INC) – Former MLA Gohad|url=https://myneta.info/madhyapradesh2013/candidate.php?candidate_id=1597|access-date=6 October 2025|website=MyNeta|publisher=Association for Democratic Reforms}}</ref><ref name=":0">{{Cite web|title=Gohad Assembly Election Results|url=https://www.elections.in/madhya-pradesh/assembly-constituencies/gohad.html|access-date=6 October 2025|website=Elections.in}}</ref> * జస్మంత్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయవేత్త. మాజీ ఎమ్మెల్యే. * కమలేష్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[అంబా శాసనసభ నియోజకవర్గం|అంబా]] నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే. * కైలాష్ జాతవ్, [[గోటేగావ్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గోటేగావ్]] నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref>{{Cite web|title=Kailash Jatav (INC) – Former MLA, Gotegaon|url=https://myneta.info/madhyapradesh2013/candidate.php?candidate_id=1614|access-date=6 October 2025|website=MyNeta|publisher=Association for Democratic Reforms}}</ref><ref>{{Cite web|title=Gotegaon (Madhya Pradesh) Assembly Election Results|url=https://www.elections.in/madhya-pradesh/assembly-constituencies/gotegaon.html|access-date=6 October 2025|website=Elections.in}}</ref> * కేశవ్ దేశాయ్ జాతవ్, గోహద్ నియోజకవర్గం నుండి ప్రస్తుత ఎమ్మెల్యే.<ref name=":0" /> * రణ్వీర్ జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[గోహద్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గోహద్]] నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే. * శ్రీరామ్ జాతవ్, మధ్యప్రదేశ్ లోని [[గోహద్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గోహద్]] నియోజకవర్గం నుండి రెండుసార్లు మాజీ ఎమ్మెల్యే. * సోపత్ జాతవ్, గోహద్ నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref name=":0" /> * ప్రాగిలాల్ జాతవ్, మధ్యప్రదేశ్ లోని [[కరేరా శాసనసభ నియోజకవర్గం|కరేరా]] నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref>{{Cite web|title=Pragilal Jatav|url=https://www.myneta.info/MadhyaPradesh2023/candidate.php?candidate_id=734|access-date=25 September 2025|website=MyNeta}}</ref> * మేవరం జాతవ్, భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[గోహద్ శాసనసభ నియోజకవర్గం|గోహద్]] నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref>{{Cite web|title=Mevaram Jatav (INC) – MLA from Gohad|url=https://myneta.info/madhyapradesh2018/candidate.php?candidate_id=3923|access-date=6 October 2025|website=MyNeta|publisher=Association for Democratic Reforms}}</ref> * మఖన్లాల్ జాతవ్, గోహద్ నియోజకవర్గం నుండి మాజీ ఎమ్మెల్యే.<ref name=":1" /> == ఇతరులు == * చేత్రామ్ జాతవ్, భారత స్వాతంత్ర్య సమరయోధుడు.<ref name=":02">{{Cite book|title=Swatantrata Sangram Mei Achhuton Ka Yogdan|last=Dinkar|first=D.C.|date=14 April 2007|publisher=Gautam Book Center|isbn=978-8187733720|edition=1st, 2nd, 3rd, 4th|location=Delhi, India.|pages=48|language=Hi|quote=Chetram Jatav and his revolution in 1857}}</ref> * ప్రదీప్ కుమార్ జాతవ్, మాజీ ఎంఎల్సి, [[ఉత్తర ప్రదేశ్ శాసనమండలి|ఉత్తర ప్రదేశ్ శాసన మండలి]] * సతీష్ చంద్ర జాతవ్, మాజీ ఎంఎల్సి, [[ఉత్తర ప్రదేశ్ శాసనమండలి|ఉత్తర ప్రదేశ్ శాసన మండలి]] * లోకేష్ కుమార్ జాతవ్, ఐఎఎస్ అధికారి, ఇండోర్, నీముచ్, రాజ్గఢ్, దిండోరి జిల్లా కలెక్టర్ గా పనిచేసాడు, వాణిజ్య పన్ను కమిషనర్ (ఇండోర్) గా కూడా చేసాడు.<ref>{{Cite web|title=MP govt assigns new posts to 5 IAS officers, IAS Lokesh Kumar Jatav appointed Secy, Food & Civil Supplies|url=https://legendofficers.com/mp-5-ias-officers-shifted-including-sheopur-collector/|access-date=1 October 2025|website=LegendOfficers.com}}</ref> * మాణిక్ చంద్ జాతవ్, (1897- ప్రస్తుతం) దళిత కార్యకర్త * [[సంజయ్ కుమార్ జాతవ్]], భారతీయ రాజకీయవేత్త * [[సుప్రియా జాతవ్]] (జననం 1991), ఆమె ప్రస్తుతం [[మధ్య ప్రదేశ్|మధ్యప్రదేశ్]] ప్రభుత్వ క్రీడలు, యువజన సంక్షేమ శాఖకు ప్రాతినిధ్యం వహిస్తుంది.<ref>{{Cite news|url=https://www.hindustantimes.com/india/mp-karate-team-declared/story-AhOgVYol8buqroP3kZu9DO.html|title=MP Karate team declared|work=Hindustan Times}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:భారతదేశం]] hdtufbnn28v86pj2fidpunm4d7deug4 వి. సతీష్ 0 488514 4808137 2026-04-23T01:03:34Z Muralikrishna m 106628 "[[:en:Special:Redirect/revision/1337911486|V. Satish]]" పేజీని అనువదించి సృష్టించారు 4808137 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = వి. సతీష్ | image = | native_name = సతీష్ వేలంకర్ | birth_date = {{birth date and age|1954|05|23|df=y}} | birth_place = [[నాగపూర్]], [[మహారాష్ట్ర]], భారతదేశం | death_date = | death_place = | occupation = రాజకీయ నాయకుడు | party = [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] | website = {{URL|www.bjp.org/organisation/office-bearers}} | office = జాతీయ ఆర్గనైజర్ }} '''సతీష్ వేలంకర్''' (జననం 1954 మే 23), ఒక భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[భారతీయ జనతా పార్టీ]]<nowiki/>కి చెందిన జాతీయ నిర్వాహకుడు. ఆయన బిజెపి ఎస్సీ/ఎస్టీ మోర్చా, పార్టీ పార్లమెంటరీ కార్యాలయాన్ని నిర్వహిస్తున్నాడు, జాతీయ శిక్షణ విభాగంలో కోర్ టీమ్ సభ్యుడిగా కూడా ఉన్నాడు. == ప్రారంభ జీవితం == ఆయన 1954 జూన్ 23న [[మహారాష్ట్ర]]<nowiki/>లోని [[నాగపూర్]] జిల్లాలో జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|date=2019-03-19|title=V. Satish the 'invisible' backroom commander of BJP in Maharashtra|url=https://www.nagpurtoday.in/v-satish-the-invisible-backroom-commander-of-bjp-in-maharashtra/03191123|access-date=2023-10-08|website=Nagpur Today : Nagpur News}}</ref> ఆయన [[మహారాష్ట్ర]] రాష్ట్రంలోని పర్భనీకి చెందినవాడు. 1973లో పర్భనీలోని శ్రీ శివాజీ కళాశాల నుండి బిఎ పూర్తి చేసి, 1975లో [[ముంబై విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి సోషియాలజీలో ఎంఏ పూర్తి చేసాడు. 1974లో భారతీయ విద్యాభవన్ నుండి జర్నలిజంలో డిప్లొమా కూడా పూర్తి చేసాడు.<ref>{{Cite web|date=2019-07-13|title=Satish replaces Ramlal in BJP|url=https://sundayguardianlive.com/news/satish-replaces-ramlal-bjp|access-date=2023-10-08|website=The Sunday Guardian Live}}</ref> ఆయన తండ్రి నారాయణరావు వేలంకర్ జీవితకాల సామాజిక కార్యకర్త, [[రాష్ట్రీయ స్వయంసేవక్ సంఘ్]] మాజీ పూర్తి స్థాయి కార్యకర్త. == కెరీర్ == 1975 నుండి 1998 వరకు భారతదేశంలోని ఈశాన్య రాష్ట్రాల్లో [[అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్తు|అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్]] పూర్తి స్థాయి కార్యకర్తగా పనిచేసిన సతీష్, బిజెపి అస్సాం విభాగానికి మారాడు. ఆయన ఈశాన్య జోన్లో [[అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్తు|ఎబివిపి]]<nowiki/>కి జోనల్ ఆర్గనైజింగ్ సెక్రటరీగా పనిచేసాడు. 1998 నుండి ఆయన భారతీయ జనతా పార్టీలో వివిధ ముఖ్యమైన పాత్రలు పోషించాడు. ఆ సమయంలో ఆయన దేశంలోని ఈశాన్య, దక్షిణ, పశ్చిమ రాష్ట్రాల్లో పనిచేసాడు. 2020 నుంచి ఆయన బీజేపీ ఢిల్లీ ప్రధాన కార్యాలయం నుంచి పనిచేస్తున్నాడు. ప్రస్తుతం ఆయన [[జె.పి.నడ్డా]] నాయకత్వంలో బిజెపి జాతీయ నిర్వాహకుడిగా పనిచేస్తున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Try to keep direct communication with people: Raje to BJP MPs|url=http://www.sify.com/news/try-to-keep-direct-communication-with-people-raje-to-bjp-mps-news-national-pjywutgabefjj.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160919000743/http://www.sify.com/news/try-to-keep-direct-communication-with-people-raje-to-bjp-mps-news-national-pjywutgabefjj.html|archive-date=2016-09-19|access-date=2016-09-18|website=[[Sify]]}}</ref><ref>{{Cite web|title=List members|url=https://twitter.com/bjprajasthan/lists/rajasthan-leaders/members|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305145325/https://twitter.com/bjprajasthan/lists/rajasthan-leaders/members|archive-date=5 March 2016|access-date=17 January 2022|via=Twitter}}</ref><ref>{{Cite web|date=2013-03-31|title=BJP rejig: How Rajnath kept RSS, Modi and Jaitley HAPPY – Rediff.com India News|url=http://www.rediff.com/news/column/bjp-rejig-how-rajnath-kept-rss-modi-and-jaitley-happy/20130331.htm|access-date=2016-09-18|website=Rediff.com}}</ref><ref>{{Cite web|date=2015-07-07|title=V Satish to be BJP's in-charge for Rajasthan|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/jaipur/V-Satish-to-be-BJPs-in-charge-for-Rajasthan/articleshow/47965491.cms|access-date=2016-09-18|website=The Times of India}}</ref> అలాగే, ఆయన పార్టీ శిక్షణ కమిటీకి ప్రధాన సమన్వయకర్తగా పనిచేస్తున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Bhartiya Janata Party Committees|url=https://www.bjp.org/committee|access-date=8 October 2023|website=Bhartiya Janata Party's Official Portal}}</ref> గతంలో, ఆయన జాయింట్ నేషనల్ జనరల్ సెక్రటరీ (ఆర్గనైజేషన్) పాత్రను పోషించాడు.<ref name=":0">{{Cite web|last=PTI|title=BJP appoints V Satish as organiser, Saudan Singh vice-president|url=https://www.deccanherald.com/india/bjp-appoints-v-satish-as-organiser-saudan-singh-vice-president-933695.html|access-date=2023-10-06|website=Deccan Herald}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1954 జననాలు]] 3aj1x9iv87ywo5s9b7p9285beu8f1b6 4808138 4808137 2026-04-23T01:03:53Z Muralikrishna m 106628 4808138 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = వి. సతీష్ | image = | native_name = సతీష్ వేలంకర్ | birth_date = {{birth date and age|1954|05|23|df=y}} | birth_place = [[నాగపూర్]], [[మహారాష్ట్ర]], భారతదేశం | death_date = | death_place = | occupation = రాజకీయ నాయకుడు | party = [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] | website = {{URL|www.bjp.org/organisation/office-bearers}} | office = జాతీయ ఆర్గనైజర్ }} '''సతీష్ వేలంకర్''' (జననం 1954 మే 23), ఒక భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[భారతీయ జనతా పార్టీ]]<nowiki/>కి చెందిన జాతీయ నిర్వాహకుడు. ఆయన బిజెపి ఎస్సీ/ఎస్టీ మోర్చా, పార్టీ పార్లమెంటరీ కార్యాలయాన్ని నిర్వహిస్తున్నాడు, జాతీయ శిక్షణ విభాగంలో కోర్ టీమ్ సభ్యుడిగా కూడా ఉన్నాడు. == ప్రారంభ జీవితం == ఆయన 1954 జూన్ 23న [[మహారాష్ట్ర]]<nowiki/>లోని [[నాగపూర్]] జిల్లాలో జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|date=2019-03-19|title=V. Satish the 'invisible' backroom commander of BJP in Maharashtra|url=https://www.nagpurtoday.in/v-satish-the-invisible-backroom-commander-of-bjp-in-maharashtra/03191123|access-date=2023-10-08|website=Nagpur Today : Nagpur News}}</ref> ఆయన [[మహారాష్ట్ర]] రాష్ట్రంలోని పర్భనీకి చెందినవాడు. 1973లో పర్భనీలోని శ్రీ శివాజీ కళాశాల నుండి బిఎ పూర్తి చేసి, 1975లో [[ముంబై విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి సోషియాలజీలో ఎంఏ పూర్తి చేసాడు. 1974లో భారతీయ విద్యాభవన్ నుండి జర్నలిజంలో డిప్లొమా కూడా పూర్తి చేసాడు.<ref>{{Cite web|date=2019-07-13|title=Satish replaces Ramlal in BJP|url=https://sundayguardianlive.com/news/satish-replaces-ramlal-bjp|access-date=2023-10-08|website=The Sunday Guardian Live}}</ref> ఆయన తండ్రి నారాయణరావు వేలంకర్ జీవితకాల సామాజిక కార్యకర్త, [[రాష్ట్రీయ స్వయంసేవక్ సంఘ్]] మాజీ పూర్తి స్థాయి కార్యకర్త. == కెరీర్ == 1975 నుండి 1998 వరకు భారతదేశంలోని ఈశాన్య రాష్ట్రాల్లో [[అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్తు|అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్]] పూర్తి స్థాయి కార్యకర్తగా పనిచేసిన సతీష్, బిజెపి అస్సాం విభాగానికి మారాడు. ఆయన ఈశాన్య జోన్లో [[అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్తు|ఎబివిపి]]<nowiki/>కి జోనల్ ఆర్గనైజింగ్ సెక్రటరీగా పనిచేసాడు. 1998 నుండి ఆయన భారతీయ జనతా పార్టీలో వివిధ ముఖ్యమైన పాత్రలు పోషించాడు. ఆ సమయంలో ఆయన దేశంలోని ఈశాన్య, దక్షిణ, పశ్చిమ రాష్ట్రాల్లో పనిచేసాడు. 2020 నుంచి ఆయన బీజేపీ ఢిల్లీ ప్రధాన కార్యాలయం నుంచి పనిచేస్తున్నాడు. ప్రస్తుతం ఆయన [[జె.పి.నడ్డా]] నాయకత్వంలో బిజెపి జాతీయ నిర్వాహకుడిగా పనిచేస్తున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Try to keep direct communication with people: Raje to BJP MPs|url=http://www.sify.com/news/try-to-keep-direct-communication-with-people-raje-to-bjp-mps-news-national-pjywutgabefjj.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160919000743/http://www.sify.com/news/try-to-keep-direct-communication-with-people-raje-to-bjp-mps-news-national-pjywutgabefjj.html|archive-date=2016-09-19|access-date=2016-09-18|website=[[Sify]]}}</ref><ref>{{Cite web|title=List members|url=https://twitter.com/bjprajasthan/lists/rajasthan-leaders/members|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305145325/https://twitter.com/bjprajasthan/lists/rajasthan-leaders/members|archive-date=5 March 2016|access-date=17 January 2022|via=Twitter}}</ref><ref>{{Cite web|date=2013-03-31|title=BJP rejig: How Rajnath kept RSS, Modi and Jaitley HAPPY – Rediff.com India News|url=http://www.rediff.com/news/column/bjp-rejig-how-rajnath-kept-rss-modi-and-jaitley-happy/20130331.htm|access-date=2016-09-18|website=Rediff.com}}</ref><ref>{{Cite web|date=2015-07-07|title=V Satish to be BJP's in-charge for Rajasthan|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/jaipur/V-Satish-to-be-BJPs-in-charge-for-Rajasthan/articleshow/47965491.cms|access-date=2016-09-18|website=The Times of India}}</ref> అలాగే, ఆయన పార్టీ శిక్షణ కమిటీకి ప్రధాన సమన్వయకర్తగా పనిచేస్తున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Bhartiya Janata Party Committees|url=https://www.bjp.org/committee|access-date=8 October 2023|website=Bhartiya Janata Party's Official Portal}}</ref> గతంలో, ఆయన జాయింట్ నేషనల్ జనరల్ సెక్రటరీ (ఆర్గనైజేషన్) పాత్రను పోషించాడు.<ref name=":0">{{Cite web|last=PTI|title=BJP appoints V Satish as organiser, Saudan Singh vice-president|url=https://www.deccanherald.com/india/bjp-appoints-v-satish-as-organiser-saudan-singh-vice-president-933695.html|access-date=2023-10-06|website=Deccan Herald}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1954 జననాలు]] b02bayfbc48zy3e602w3u5591fr7c6l 4808199 4808138 2026-04-23T06:24:01Z InternetArchiveBot 88395 1 మూలము(ల)ను భద్రపరచటానికి ప్రయత్నించగా, 0 పనిచేయనివిగా గుర్తించాను.) #IABot (v2.0.9.5 4808199 wikitext text/x-wiki {{Infobox person | name = వి. సతీష్ | image = | native_name = సతీష్ వేలంకర్ | birth_date = {{birth date and age|1954|05|23|df=y}} | birth_place = [[నాగపూర్]], [[మహారాష్ట్ర]], భారతదేశం | death_date = | death_place = | occupation = రాజకీయ నాయకుడు | party = [[భారతీయ జనతా పార్టీ]] | website = {{URL|www.bjp.org/organisation/office-bearers}} | office = జాతీయ ఆర్గనైజర్ }} '''సతీష్ వేలంకర్''' (జననం 1954 మే 23), ఒక భారతీయ రాజకీయ నాయకుడు, [[భారతీయ జనతా పార్టీ]]<nowiki/>కి చెందిన జాతీయ నిర్వాహకుడు. ఆయన బిజెపి ఎస్సీ/ఎస్టీ మోర్చా, పార్టీ పార్లమెంటరీ కార్యాలయాన్ని నిర్వహిస్తున్నాడు, జాతీయ శిక్షణ విభాగంలో కోర్ టీమ్ సభ్యుడిగా కూడా ఉన్నాడు. == ప్రారంభ జీవితం == ఆయన 1954 జూన్ 23న [[మహారాష్ట్ర]]<nowiki/>లోని [[నాగపూర్]] జిల్లాలో జన్మించాడు.<ref>{{Cite web|date=2019-03-19|title=V. Satish the 'invisible' backroom commander of BJP in Maharashtra|url=https://www.nagpurtoday.in/v-satish-the-invisible-backroom-commander-of-bjp-in-maharashtra/03191123|access-date=2023-10-08|website=Nagpur Today : Nagpur News}}</ref> ఆయన [[మహారాష్ట్ర]] రాష్ట్రంలోని పర్భనీకి చెందినవాడు. 1973లో పర్భనీలోని శ్రీ శివాజీ కళాశాల నుండి బిఎ పూర్తి చేసి, 1975లో [[ముంబై విశ్వవిద్యాలయం]] నుండి సోషియాలజీలో ఎంఏ పూర్తి చేసాడు. 1974లో భారతీయ విద్యాభవన్ నుండి జర్నలిజంలో డిప్లొమా కూడా పూర్తి చేసాడు.<ref>{{Cite web|date=2019-07-13|title=Satish replaces Ramlal in BJP|url=https://sundayguardianlive.com/news/satish-replaces-ramlal-bjp|access-date=2023-10-08|website=The Sunday Guardian Live|archive-date=2023-10-30|archive-url=https://web.archive.org/web/20231030145034/https://sundayguardianlive.com/news/satish-replaces-ramlal-bjp|url-status=dead}}</ref> ఆయన తండ్రి నారాయణరావు వేలంకర్ జీవితకాల సామాజిక కార్యకర్త, [[రాష్ట్రీయ స్వయంసేవక్ సంఘ్]] మాజీ పూర్తి స్థాయి కార్యకర్త. == కెరీర్ == 1975 నుండి 1998 వరకు భారతదేశంలోని ఈశాన్య రాష్ట్రాల్లో [[అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్తు|అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్]] పూర్తి స్థాయి కార్యకర్తగా పనిచేసిన సతీష్, బిజెపి అస్సాం విభాగానికి మారాడు. ఆయన ఈశాన్య జోన్లో [[అఖిల భారతీయ విద్యార్థి పరిషత్తు|ఎబివిపి]]<nowiki/>కి జోనల్ ఆర్గనైజింగ్ సెక్రటరీగా పనిచేసాడు. 1998 నుండి ఆయన భారతీయ జనతా పార్టీలో వివిధ ముఖ్యమైన పాత్రలు పోషించాడు. ఆ సమయంలో ఆయన దేశంలోని ఈశాన్య, దక్షిణ, పశ్చిమ రాష్ట్రాల్లో పనిచేసాడు. 2020 నుంచి ఆయన బీజేపీ ఢిల్లీ ప్రధాన కార్యాలయం నుంచి పనిచేస్తున్నాడు. ప్రస్తుతం ఆయన [[జె.పి.నడ్డా]] నాయకత్వంలో బిజెపి జాతీయ నిర్వాహకుడిగా పనిచేస్తున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Try to keep direct communication with people: Raje to BJP MPs|url=http://www.sify.com/news/try-to-keep-direct-communication-with-people-raje-to-bjp-mps-news-national-pjywutgabefjj.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160919000743/http://www.sify.com/news/try-to-keep-direct-communication-with-people-raje-to-bjp-mps-news-national-pjywutgabefjj.html|archive-date=2016-09-19|access-date=2016-09-18|website=[[Sify]]}}</ref><ref>{{Cite web|title=List members|url=https://twitter.com/bjprajasthan/lists/rajasthan-leaders/members|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305145325/https://twitter.com/bjprajasthan/lists/rajasthan-leaders/members|archive-date=5 March 2016|access-date=17 January 2022|via=Twitter}}</ref><ref>{{Cite web|date=2013-03-31|title=BJP rejig: How Rajnath kept RSS, Modi and Jaitley HAPPY – Rediff.com India News|url=http://www.rediff.com/news/column/bjp-rejig-how-rajnath-kept-rss-modi-and-jaitley-happy/20130331.htm|access-date=2016-09-18|website=Rediff.com}}</ref><ref>{{Cite web|date=2015-07-07|title=V Satish to be BJP's in-charge for Rajasthan|url=http://timesofindia.indiatimes.com/city/jaipur/V-Satish-to-be-BJPs-in-charge-for-Rajasthan/articleshow/47965491.cms|access-date=2016-09-18|website=The Times of India}}</ref> అలాగే, ఆయన పార్టీ శిక్షణ కమిటీకి ప్రధాన సమన్వయకర్తగా పనిచేస్తున్నాడు.<ref>{{Cite web|title=Bhartiya Janata Party Committees|url=https://www.bjp.org/committee|access-date=8 October 2023|website=Bhartiya Janata Party's Official Portal}}</ref> గతంలో, ఆయన జాయింట్ నేషనల్ జనరల్ సెక్రటరీ (ఆర్గనైజేషన్) పాత్రను పోషించాడు.<ref name=":0">{{Cite web|last=PTI|title=BJP appoints V Satish as organiser, Saudan Singh vice-president|url=https://www.deccanherald.com/india/bjp-appoints-v-satish-as-organiser-saudan-singh-vice-president-933695.html|access-date=2023-10-06|website=Deccan Herald}}</ref> == మూలాలు == [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:1954 జననాలు]] bso2mds73v8wb389hyb5uggl0o1s1zm జాకిర్ హసన్ (క్రికెటర్, జననం 1998) 0 488515 4808166 2026-04-23T03:39:31Z Batthini Vinay Kumar Goud 78298 [[WP:AES|←]]Created page with ''''మహమ్మద్ జాకిర్ హసన్''' (జననం 1 ఫిబ్రవరి 1998) సిల్హెట్ డివిజన్ తరపున ఆడే ఒక బంగ్లాదేశ్ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. ఆయన ఫిబ్రవరి 2018లో [[బంగ్లాదేశ్ క్రికెట్ జట్టు]] తరపున అంతర్జాతీయ అరంగే...' 4808166 wikitext text/x-wiki '''మహమ్మద్ జాకిర్ హసన్''' (జననం 1 ఫిబ్రవరి 1998) సిల్హెట్ డివిజన్ తరపున ఆడే ఒక బంగ్లాదేశ్ [[క్రికెట్|క్రికెటర్]]. ఆయన ఫిబ్రవరి 2018లో [[బంగ్లాదేశ్ క్రికెట్ జట్టు]] తరపున అంతర్జాతీయ అరంగేట్రం చేశాడు. == దేశీయ కెరీర్ == జాకీర్ 18 సెప్టెంబర్ 2015న నేషనల్ క్రికెట్ లీగ్ ఫస్ట్-క్లాస్ అరంగేట్రం చేశాడు.<ref name="FC">{{Cite web|title=National Cricket League, Tier 2: Chittagong Division v Sylhet Division at Fatullah, Sep 18-21, 2015|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/920355.html|access-date=23 December 2015|website=ESPN Cricinfo}}</ref> ఆయన డిసెంబర్ 2015లో 2016 అండర్-19 క్రికెట్ ప్రపంచ కప్ కోసం బంగ్లాదేశ్ జట్టు ఎంపికయ్యాడు.<ref name="Bangladesh">{{Cite web|title=Mehedi Hasan to lead Bangladesh at U19 WC|url=http://www.espncricinfo.com/icc-under-19-world-cup-2016/content/story/954637.html|access-date=23 December 2015|website=ESPNCricinfo}}</ref> ఆయన 8 నవంబర్ 2016న బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్‌లో [[చటోగ్రామ్ ఛాలెంజర్స్|చిట్టగాంగ్ వైకింగ్స్]] తరపున ఆడుతూ తన [[ట్వంటీ20]] (టి20) అరంగేట్రం చేశాడు.<ref name="T20">{{Cite web|title=Bangladesh Premier League, 1st Match: Comilla Victorians v Chittagong Vikings at Dhaka, Nov 8, 2016|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1063054.html|access-date=8 November 2016|website=ESPN Cricinfo}}</ref> జాకీర్ జనవరి 2018లో ఈస్ట్ జోన్ తరఫున సెంట్రల్ జోన్ వ్యతిరేకంగా 211 పరుగులు చేశాడు, 2017-18 బంగ్లాదేశ్ క్రికెట్ లీగ్, ఫస్ట్-క్లాస్ క్రికెట్‌లో తన తొలి డబుల్ సెంచరీ.<ref name="Round3">{{Cite web|title=Zakir's double in East's record total|url=http://www.thedailystar.net/sports/bangladesh-cricket/zakirs-double-easts-record-total-1523674|access-date=23 January 2018|publisher=Daily Star (Bangladhes)}}</ref> == అంతర్జాతీయ కెరీర్ == జాకీర్ ఫిబ్రవరి 2018లో [[శ్రీలంక క్రికెట్ జట్టు|శ్రీలంక]] జరిగిన సిరీస్ కోసం బంగ్లాదేశ్ ట్వంటీ20 అంతర్జాతీయ (టి20ఐ) జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref name="BanT20I">{{Cite news|url=http://www.espncricinfo.com/story/_/id/22388081/bangladesh-pick-five-uncapped-players-sri-lanka-t20i|title=Bangladesh pick five uncapped players for Sri Lanka T20I|date=10 February 2018|work=ESPN Cricinfo|access-date=10 February 2018}}</ref> ఆయన 15 ఫిబ్రవరి 2018న శ్రీలంకతో జరిగిన మ్యాచ్‌లో బంగ్లాదేశ్ తరఫున తన టి20ఐ అరంగేట్రం చేశాడు.<ref name="T20I">{{Cite news|url=http://www.espncricinfo.com/ci/engine/match/1130746.html|title=1st T20I (N), Sri Lanka Tour of Bangladesh at Dhaka, Feb 15 2018|date=15 February 2018|work=ESPN Cricinfo|access-date=15 February 2018}}</ref> 2018 ఆగస్టులో [[2018 ఆసియా కప్]] ముందు బంగ్లాదేశ్ కోసం 31 మంది సభ్యుల ప్రాథమిక జట్టుకు ఎంపికైన పన్నెండు మంది తొలి ఆటగాళ్ళలో జాకీర్ ఒకరు.<ref>{{Cite web|title=Liton Das recalled as Bangladesh reveal preliminary squad for Asia Cup 2018|url=https://www.icc-cricket.com/news/810764|access-date=14 August 2018|website=International Cricket Council}}</ref> ఆయన డిసెంబర్ 2018లో ఎసిసి ఎమర్జింగ్ టీమ్స్ ఆసియా కప్ కోసం బంగ్లాదేశ్ జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Media Release : ACC Emerging Teams Asia Cup 2018: Bangladesh emerging squad announced|url=http://www.tigercricket.com.bd/2018/11/29/media-release-acc-emerging-teams-asia-cup-2018-bangladesh-emerging-squad-announced/|access-date=3 December 2018|website=Bangladesh Cricket Board}}</ref> 2019 నవంబరులో బంగ్లాదేశ్‌లో జరిగిన 2019 ఎసిసి ఎమర్జింగ్ టీమ్స్ ఆసియా కప్ కోసం బంగ్లాదేశ్ జట్టులో అతన్ని ఎంపిక చేశారు.<ref>{{Cite web|title=Media Release : Bangladesh squad for Emerging Teams Asia Cup 2019 announced|url=http://www.tigercricket.com.bd/2019/11/10/media-release-bangladesh-squad-for-emerging-teams-asia-cup-2019-announced/|access-date=11 November 2019|website=Bangladesh Cricket Board}}</ref> అదే నెల తరువాత బంగ్లాదేశ్ ప్రీమియర్ లీగ్‌లో రంగపూర్ రేంజర్స్ తరపున ఆడటానికి ఎంపికయ్యాడు, 2019 దక్షిణాసియా క్రీడలలో పురుషుల క్రికెట్ టోర్నమెంట్ కోసం బంగ్లాదేశ్ జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=BPL draft: Tamim Iqbal to team up with coach Mohammad Salahuddin for Dhaka|url=https://www.espncricinfo.com/story/_/id/28105555/tamim-iqbal-team-coach-mohammad-salahuddin-dhaka|access-date=18 November 2019|website=ESPN Cricinfo}}</ref><ref>{{Cite web|title=Media Release : Bangladesh U23 Squad for 13th South Asian Game Announced|url=http://www.tigercricket.com.bd/2019/11/29/media-release-bangladesh-u23-squad-for-13th-south-asian-game-announced/|access-date=30 November 2019|website=Bangladesh Cricket Board}}</ref> ఫైనల్లో శ్రీలంకను ఏడు వికెట్ల తేడాతో ఓడించిన తరువాత బంగ్లాదేశ్ జట్టు బంగారు పతకాన్ని గెలుచుకుంది.<ref>{{Cite web|title=South Asian Games: Bangladesh secure gold in men's cricket|url=https://bdnews24.com/cricket/2019/12/09/south-asian-games-bangladesh-secure-gold-in-mens-cricket|access-date=9 December 2019|website=BD News24}}</ref> 14 డిసెంబర్ 2022న, బంగ్లాదేశ్‌లో జరిగిన భారత పర్యటన సందర్భంగా భారత్‌పై తన టెస్ట్ అరంగేట్రం చేశాడు, డిసెంబర్ 17న మొదటి టెస్ట్ రెండవ ఇన్నింగ్స్‌లో బ్యాటింగ్ చేస్తున్నప్పుడు తన కెరీర్‌లో తొలి టెస్ట్ సెంచరీని సాధించాడు.<ref>{{Cite news|url=https://www.espncricinfo.com/series/india-in-bangladesh-2022-23-1340842/bangladesh-vs-india-1st-test-1340848/full-scorecard|title=Full Scorecard of India vs Bangladesh 1st Test 2022/23 - Score Report {{!}} ESPNcricinfo.com|work=[[ESPNcricinfo]]|access-date=17 December 2022}}</ref><ref name=":0">{{Cite web|title=Zakir Hasan Achieves Huge Milestone as He Hits Hundred on Test Debut Against India|url=https://www.probatsman.com/ind-vs-ban-zakir-hasan-achieves-huge-milestone-as-he-hits-hundred-on-test-debut-against-india|access-date=17 December 2022|website=Probatsman}}</ref> తొలి టెస్టులో సెంచరీ సాధించిన నాలుగో బంగ్లాదేశ్ ఆటగాడిగా నిలిచాడు. <ref name=":0" /><ref>{{Cite web|title=First in a decade for Bangladesh as Zakir Hasan makes debut Test ton|url=https://www.icc-cricket.com/news/2986476#:~:text=Former%20skipper%20Aminul%20Islam,%20who,a%20hundred%20on%20Test%20debut.|access-date=2022-12-17|website=www.icc-cricket.com|language=en}}</ref> ఆగస్టు 2024లో పాకిస్థాన్‌తో జరిగిన రెండు మ్యాచ్‌ల సిరీస్ కోసం బంగ్లాదేశ్ టెస్ట్ జట్టులో ఎంపికయ్యాడు.<ref>{{Cite web|title=Bangladesh Test Squad - Bangladesh in Pakistan, 2024 Squad|url=https://www.espncricinfo.com/series/bangladesh-in-pakistan-2024-1442203/bangladesh-test-squad-1447654/series-squads|access-date=2024-09-04|website=ESPNcricinfo|language=en}}</ref> == మూలాలు == {{మూలాలజాబితా}} [[వర్గం:1998 జననాలు]] [[వర్గం:జీవిస్తున్న ప్రజలు]] [[వర్గం:క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] [[వర్గం:బంగ్లాదేశ్ వ్యక్తులు]] [[వర్గం:బంగ్లాదేశ్ క్రికెట్ క్రీడాకారులు]] krasfsnh20g6qwk50ni4dvjljglt6rq వాడుకరి చర్చ:Jagadeesh1729 3 488516 4808193 2026-04-23T06:00:53Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808193 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">Jagadeesh1729 గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> Jagadeesh1729 గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 06:00, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) n10ifvlye3a91g6n2d4oluebip8epbd వాడుకరి చర్చ:Pipperashravan 3 488517 4808194 2026-04-23T06:01:11Z Nrgullapalli 11739 వికీపీడియాకు స్వాగతం! ([[WP:TW|TW]]) 4808194 wikitext text/x-wiki ==స్వాగతం== <!--{{Subst:Welcome}}~~~~ --> <div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: Orange;"> <div class="center"><span style="font-size:large; color:black;">Pipperashravan గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[Wikipedia:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|<span style="color:white;">స్వాగతం!</span>]]! [[దస్త్రం:Wikipedia-logo.png|40px]]</span></div></div> Pipperashravan గారు, తెలుగు వికీపీడియాకు [[వికీపీడియా:కొత్త సభ్యులకు స్వాగతము|స్వాగతం!]] వికీపీడియాలో సభ్యులైనందుకు అభినందనలు. {{#if:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}|<div style="align: center; padding: 1em; border: solid 2px Orange; background-color: light grey;"> వికీపీడియాలో దిద్దుబాట్లు ఎలా చెయ్యాలో మీకు వివరించేందుకు, మీ సందేహాలను తీర్చేందుకూ [[వాడుకరి:{{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}}]] గారిని ప్రత్యేకంగా మీకోసం గురువుగా కేటాయించారు. ఏ సంకోచమూ లేకుండా వారిని మీ సందేహాలు అడగవచ్చు. మీకు [[ప్రత్యేక:Homepage|ప్రత్యేకంగా ఒక హోంపేజీ]] కూడా ఉంది చూడండి. అక్కడ మీకవసరమైన ఏ సహాయమైనా చేసేందుకు {{#mentor:{{BASEPAGENAME}}}} గారు సిద్ధంగా ఉన్నారు. వారిని [[ప్రత్యేక:Homepage|పలకరించండి]].</div>|}} * [[దస్త్రం:Wikipedia Gurinchi Meeku Telusa?.pdf|thumb|పై బొమ్మపై నొక్కి తెలుగు వికీపీడియాను పరిచయం చేసే పుస్తకం చూడండి.]][[:s:వికీపీడియాలో రచనలు చేయుట|వికీపీడియాలో రచనలు ఎలా చెయ్యాలో చెప్పే పుస్తకం]] చూడండి. తెలుగు వ్యాసరచన గురించి [[విషయ వ్యక్తీకరణ]], కంప్యూటర్ లో తెలుగు టైపు చెయ్యడం గురించి [[వికీపీడియా:టైపింగు సహాయం|టైపింగు సహాయం]], [[కీ బోర్డు]] వ్యాసాలు ఉపయోగపడతాయి. * "మరియు" అనే పదం తెలుగుకు సహజమైన వాడుక కాదు. ప్రామాణిక ప్రచురణల్లో దాన్ని వాడరు. వికీపీడియాలో కూడా దాన్ని వాడరాదు. మరింత సమాచారం కోసం [[వికీపీడియా:శైలి/భాష]] చూడండి. * వికీపీడియాలో ప్రతీ పేజీకి అనుబంధంగా ఒక చర్చ పేజీ ఉంటుంది. వ్యాస విషయానికి సంబంధించిన చర్చ, సంబంధిత చర్చ పేజీలో చెయ్యాలి. మీ వాడుకరి పేజీకి కూడా అనుబంధంగా చర్చ పేజీ ఉంది. ఆ పేజీలోనే ఈ స్వాగత సందేశం పెట్టాను, గమనించారా? * చర్చ పేజీల్లో ఏమైనా రాసినపుడు దాని పక్కన సంతకం పెట్టాలి. నాలుగు టిల్డెలతో (టిల్డె అంటే - కీబోర్డులో "1" అంకె మీటకు ఎడమ పక్కన ఉన్న మీట. షిఫ్ట్ కీతో కలిపి దాన్ని నొక్కాలి.) <nowiki>~~~~</nowiki> ఇలా రాస్తే మీ పేరు, తేదీ, టైము ముద్రితమౌతాయి - అదే సంతకం! దిద్దుబాటు పెట్టె (వికీలో ఎక్కడైనా సరే.., రాసేది, ఇప్పుడు నేను ఇదంతా రాసినదీ దిద్దుబాటు పెట్టెలోనే) పైభాగం లోని ([[File:OOUI JS signature icon LTR.png|20px]]) బొమ్మపై నొక్కినా సంతకం చేరుతుంది. (సంతకం, చర్చ పేజీల్లో మాత్రమే చెయ్యాలి. వ్యాస పేజీలలో చెయ్యరాదు.) చర్చ పేజీలను [[వికీపీడియా:చర్చ పేజీలను ఉపయోగించడం ఎలా|ఎలా ఉపయోగించుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. * వికీపీడియాలో విజ్ఞాన సర్వస్వం పేజీలే కాకుండా వాటికి ఉపయోగపడే అనేక ఇతర పేజీలు కూడా ఉంటాయి. ఇవన్నీ వేరువేరు [[వికీపీడియా:పేరుబరి|పేరుబరుల్లో]] ఉంటాయి. ఈ పేజీల పేర్లకు ముందు ఆ పేరుబరి పేరు వస్తుంది - "వికీపీడియా:" "వాడుకరి:" "మూస:" "వర్గం:" -ఇలాగ (విజ్ఞాన సర్వస పేజీలకు ముందు ఇలాంటిదేమీ ఉండదు.). ఈ పేజీలకు కూడా అనుంబంధంగా చర్చ పేజీలుంటాయి. * వికీ గురించి, వికీపద్ధతుల గురించీ, వికీలో పనిచెయ్యడం గురించీ [[సహాయం:పరిచయం|తెలుసుకోండి]], ఇతరులకు చెప్పండి. * వికీపీడియాలో సవరణలు చెయ్యాలంటే కొత్తవారికి "విజువల్ ఎడిటరు" తేలిగ్గా, చాలా సౌకర్యంగా ఉంటుంది. దాన్ని మీ డిఫాల్టు ఎడిటరుగా ఎంచుకోండి. [[సహాయం:విజువల్ ఎడిటరును ఎంచుకోవడం|ఎలా ఎంచుకోవాలో]] తెలుసుకోండి. ---- ఇకపోతే.. * ఆంధ్రప్రదేశ్, తెలంగాణాల్లోని దాదాపుగా ప్రతీ ఊరికీ, మండలానికీ, జిల్లాకీ, పట్టణానికీ, నగరానికీ వికీలో పేజీ ఉంది. మీ ఊరి పేజీ చూడండి. అందులో సవరణలు ఏమైనా అవసరమనుకుంటే చేసెయ్యండి. వెనకాడకండి. * ప్రతీ తెలుగు సినిమాకీ ఒక పేజీ పెట్టాలనేది సంకల్పం. అందులో మీరూ పాలుపంచుకోవచ్చు. * [[మానవ పరిణామం]], [[మాయాబజార్]], [[ఇస్రో]], [[ఘట్టమనేని కృష్ణ| కృష్ణ (సినిమా నటుడు)]], [[జవాహర్ లాల్ నెహ్రూ]], [[మహా ఘాత పరికల్పన|చంద్రుడెలా పుట్టాడు]], [[తిరుమల ప్రసాదం]], [[హిరోషిమా, నాగసాకిలపై అణ్వస్త్ర దాడులు]], [[కొండారెడ్డి బురుజు]],..ఇలాంటి వేలాది వ్యాసాలు ఉన్నవి. రండి. విజ్ఞాన సర్వస్వ ప్రపంచంలో విహరించండి. ఇక్కడ రాయండి. తప్పులను సరిదిద్దండి. ఒప్పులకు మెరుగులు పెట్టండి. ------ * తెలుగు వికీ సభ్యులు అభిప్రాయాలు పంచుకొనే [http://groups.google.com/group/teluguwiki తెవికీ గూగుల్ గుంపు]లో చేరండి. ఫేస్బుక్ వాడేవారైతే [https://www.facebook.com/groups/560945180622204/ తెలుగు వికీపీడియా సముదాయ పేజీ] ఇష్టపడండి. * ఈ సైటు గురించి [[వికీపీడియా:అభిప్రాయాలు|అభిప్రాయాలు]] తెలపండి. * వికీపీడియాను ఉపయోగిస్తున్నప్పుడు మీకేమయినా సందేహాలు వస్తే [http://te.wikipedia.org/w/index.php?title={{TALKPAGENAMEE}}&action=edit&section=new&preload=template:helpme-preload&preloadtitle=సందేహం ఇక్కడ] నొక్కి, మీ సందేహాన్ని అడగండి. వీలయినంత త్వరగా వికీ విధివిధానాలు తెలిసిన సభ్యులు మీ సందేహాన్ని నివృత్తి చేస్తారు. తెలుగు వికీపీడియాలో మళ్ళీ మళ్ళీ కలుద్దాం. [[బొమ్మ:Smile icon.png|25px]] &nbsp;<!-- Template:Welcome--> [[వాడుకరి:Nrgullapalli|Nrgullapalli]] ([[వాడుకరి చర్చ:Nrgullapalli|చర్చ]]) 06:01, 23 ఏప్రిల్ 2026 (UTC) jii6iv0tuma5xfhpiaqmg3yunlxt0qj కాంగ్రా శైలి చిత్రకళ 0 488518 4808214 2026-04-23T07:38:09Z Veera.sj 9700 Veera.sj, [[కాంగ్రా శైలి చిత్రకళ]] పేజీని [[కాంగ్రా చిత్రకళ]] కు తరలించారు: ఆంగ్లం లో Kangra Painting. తెలుగులో కాంగ్రా చిత్రకళ 4808214 wikitext text/x-wiki #దారిమార్పు [[కాంగ్రా చిత్రకళ]] fakh79qgkbmovzzgjza0bliqfh8poc5 చర్చ:కాంగ్రా శైలి చిత్రకళ 1 488519 4808216 2026-04-23T07:38:09Z Veera.sj 9700 Veera.sj, [[చర్చ:కాంగ్రా శైలి చిత్రకళ]] పేజీని [[చర్చ:కాంగ్రా చిత్రకళ]] కు తరలించారు: ఆంగ్లం లో Kangra Painting. తెలుగులో కాంగ్రా చిత్రకళ 4808216 wikitext text/x-wiki #దారిమార్పు [[చర్చ:కాంగ్రా చిత్రకళ]] k6vx6o1rx4b512r0v5fbfqxohjgdj3j దక్కను శైలి చిత్రకళ 0 488520 4808225 2026-04-23T09:06:16Z Veera.sj 9700 Veera.sj, [[దక్కను శైలి చిత్రకళ]] పేజీని [[దక్కను చిత్రకళ]] కు తరలించారు: దారిమార్పు 4808225 wikitext text/x-wiki #దారిమార్పు [[దక్కను చిత్రకళ]] fh92onu3pwih81rbiv28ufwzhubx2ec చర్చ:దక్కను శైలి చిత్రకళ 1 488521 4808227 2026-04-23T09:06:16Z Veera.sj 9700 Veera.sj, [[చర్చ:దక్కను శైలి చిత్రకళ]] పేజీని [[చర్చ:దక్కను చిత్రకళ]] కు తరలించారు: దారిమార్పు 4808227 wikitext text/x-wiki #దారిమార్పు [[చర్చ:దక్కను చిత్రకళ]] c2y9b4c60p3176i1utkqdl4h5gd31p3 రాజపుత్ చిత్రకళ 0 488522 4808228 2026-04-23T09:11:53Z Veera.sj 9700 దారి మార్పు 4808228 wikitext text/x-wiki #దారిమార్పు[[రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ]] imdjrgu3kkyibsjz2m9dicac1vft6iu రాజ్‌పుట్ చిత్రకళ 0 488523 4808229 2026-04-23T09:13:43Z Veera.sj 9700 దారిమార్పు 4808229 wikitext text/x-wiki #దారిమార్పు[[రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ]] imdjrgu3kkyibsjz2m9dicac1vft6iu రాజపుట్ చిత్రకళ 0 488524 4808231 2026-04-23T09:17:00Z Veera.sj 9700 దారి మార్పు 4808231 wikitext text/x-wiki #దారిమార్పు[[రాజ్‌పుత్ చిత్రకళ]] imdjrgu3kkyibsjz2m9dicac1vft6iu