Pseudoarcheologie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pseudoarcheologie představuje široké spektrum aktivit, které samy sebe považují za archeologické. Ve skutečnosti ale porušují základní vědecké postupy. Patří sem množství činností, od vymyšlených (podvodných) vykopávek resp. prezentace podvodných nálezů a napodobenin, až po provádění různých aktivit prohlašovaných za archeologii, jako je například vlastní interpretace známých nálezů pomocí fantaskních teorií.
Příkladem pseudoarcheologa - z pohledu akademických archeologů - je švýcarský spisovatel Erich von Däniken. Je ale třeba dodat, že jeho knihy nejsou zaměřené přímo na archeologii, ale spíše na historii. Jeho kniha Vzpomínky na budoucnost (1968), spolu s mnoha dalšími, přináší teorii o kontaktu starověkých civilizací s mimozemšťany. Tato teorie, která našla mnoho zástánců (například český autor Ludvík Souček, který přeložil Dänikenovu knihu Vzpomínky na budoucnost) dostala název Paleokontaktní teorie.
Zřeknutí se klasických teorií, manipulace a nedostatečné důkazy, omezené znalosti původní problematiky, aplikování nepřiměřených analogií - to vše je základ pro vytváření nových pseudoarcheologických teorií.

