Elektrická indukce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Elektrická indukce je fyzikální veličina definovaná jako součin elektrické intenzity a permitivity látky.

Elektrická indukce je vektorová veličina, její směr se shoduje se směrem elektrické intenzity.

Symbol veličiny: D

Základní jednotka: coulomb na metr čtverečný, značka jednotky: C.m-2

Výpočet: D = εE = ε0εrE, kde E je elektrická intenzita, ε je permitivita, ε0 je permitivita vakua, εr je relativní permitivita.

Pomocí elektrické indukce lze Gaussův zákon elektrostatiky vyjádřit v jednoduchém tvaru: \oint D.dS = Q, kde integrál probíhá přes uzavřenou plochu S, Q je elektrický náboj uvnitř plochy.

Elektrická indukce je něco jiného než elektrostatická indukce a elektromagnetická indukce.