Kaple svaté Máří Magdaleny (Praha, Malá Strana)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kaple sv. Maří Magdaleny v Praze na nábřeží Edvarda Beneše je kruhová barokní kaple a první budova, jež byla na území Československa přesunuta.

[editovat] Historie

Tuto raně barokní stavbu postavil roku 1635 Jan Dominik de Barifis na klášterní vinici cyriaků (řád křížovníků s červeným srdcem) pro vinaře z letenských vinic a voraře, kteří zde vzdávali Bohu díky za pomoc při proplutí nebezpečných úseků Vltavy a v jejím okolí odpočívali.

V roce 1784 ji dal císař Josef II. za josefiánských reforem zrušit. Znovu obnovena a vysvěcena byla roku 1908, kdy ji do své péče převzala starokatolická církev. V padesátých letech ji hrozil zánik při přestavbě letenského nábřeží a předmostí Čechova mostu (v souvislosti s výstavbou obřího Stalinova pomníku.) Prof. Dr. Ing. Stanislav Bechyně však objevil způsob její zachrany přesunutím o 31 m dále proti proudu Vltavy, což bylo provedeno 3.-4. února 1956. Po svém přesunu byla kaple položena na masivní podstavec obložený kameny a opatřena novou střechou. Do jejích šesti oken byla zasazena vitráž Aleny Novotné-Gutfreundové zobrazující osudy kaple v různých dobách její existence (vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze, stavba Čechova mostu, vyztužování zdiva před přesunem, přesun).

[editovat] Reference