Sběrnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sběrnice (angl. bus) je skupina signálových vodičů, kterou lze rozdělit na skupiny řídících, adresových a datových vodičů v případě paralelní sběrnice, nebo sdílení dat a řízení na společném vodiči (nebo vodičích) u sériových sběrnic. Sběrnice má za účel zajistit přenos dat a řídících povelů mezi dvěma a více elektronickými zařízeními. Přenos dat na sběrnici se řídí stanoveným protokolem.

V případě modulární architektury elektronického zařízení nebo počítače je sběrnice po mechanické stránce vybavena konektory uzpůsobených pro připojení modulů.

[editovat] Příklady standardů sběrnic

  • ISA - starší typ pasivní sběrnice, šířka 8 nebo 16 bitů, přenosová rychlost < 8 MB/s
  • PCI - novější typ „inteligentní“ sběrnice, šířka 32 nebo 64 bitů, burst režim, přenosová rychlost < 130 MB/s (260 MB/s)
  • AGP - jednoúčelová sběrnice určená pro připojeni grafického rozhraní (karty) k systému, přenosová rychlost 260 MB/s - 2 GB/s
  • PCI-X - zpětně kompatibilní rozšíření sběrnice PCI
  • PCI Express (PCIe) - nová sériová implementace sběrnice PCI
  • USB - sériová polyfunkční sběrnice, 2 diferenciální datové vodiče + 2 napájecí vodiče 5 V/500 mA, široké použití, verze 1.1 přenosová rychlost 12 Mb/s, 2.0 přenosová rychlost 480 Mb/s
  • FireWire - sériová polyfunkční sběrnice, široké použití, 50 MB/s
  • RS485 - sériová průmyslová sběrnice, proudová smyčka, do prostor s vysokým elektromagnetickým rušením
  • I2C - sériová sběrnice, < 100 kb/s, adresace 32 zařízení, komunikace a řízení v elektronických zařízeních