Dreadnought

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

HMS Dreadnought
HMS Dreadnought

Dreadnought je označení pro kategorii bitevních lodí s větším počtem těžkých děl v pancéřových věžích a vesměs s turbínovým pohonem. Název je odvozen od britské bitevní lodě Dreadnought (Neohrožený), která byla spuštěna na vodu 10. 2. 1906. Její stavbou byla završena myšlenka tzv. „all big gun battleship“ publikovaná v roce 1903 italským konstruktérem Cunibertim v ročence Jane's.

V Británii představoval hlavního stoupence Cunibertiho myšlenky tehdejší první námořní lord Fisher, který navzdory konzervativnímu postoji admirality prosadil stavbu této kvalitativně nové kategorie bitevní lodě a upevnil tak prvenství Británie mezi námořními mocnostmi.

Proti starším bitevním lodím (též řadové lodě nebo predreadnoughty) měly dreadnoughty cca 2x silnější hlavní výzbroj (8 - 12 děl ráže 305 mm, nejčastěji ve dvoudělových pancéřových věžích ). Díky turbínovému pohonu disponovaly vyšší rychlostí (obvykle 21 - 23 uzlů). Výtlak prvních dreadnoughtů se pohyboval kolem 20 000 tun. Britské lodě postrádaly střední dělostřelectvo. Brzy po Británii zavedly lodě tohoto typu také ostatní námořní mocnosti:

V důsledku soupeření mocností o dominanci v námořním zbrojení docházelo k zesilování výzbroje, pancéřování a tím i velikosti dreadnoughtů. Pro lodě s ráží hlavních děl vyšší než 305 mm se začalo užívat názvu superdreadnought (první byly britské lodě třídy Orion v roce 1912 s výzbrojí 10 děl ráže 343 mm. Vývoj dreadnoughtů vyvrcholil za první světové války konstrukcí lodí třídy Queen Elisabeth (Velká Británie) a Baden (Německo) s děly ráže 380 mm. V souvislosti s loděmi konstruovanými po 2. světové válce se již označení dreadnought nevyskytuje. Zajímavostí je fakt, že v německém námořnictvu bylo pojmenování dreadnought odmítáno a místo něj byl pro tuto kategorii lodí užíván název Gross Linienshiff.

[editovat] HMS Dreadnought

Dobový plánek lodi HMS Dreadnought
Dobový plánek lodi HMS Dreadnought

Stavba lodi HMS Dreadnought začala 2. října 1905, na vodu byla spuštěna 10. února 1906. Byla to první velká válečná loď opatřená děly ráže 305 mm a parními turbínami. Jejich výkon byl 23 000 hp, poháněly čtyři lodní šrouby. S tímto výkonem loď dosahovala rychlosti 21 uzlů. Svou konstrukcí předčila všechny dosud postavené válečné lodě. V roce 1923 byla sešrotována.

  • Výtlak: 18 420 t
  • Délka: 160 m celkem
  • Šířka: 25 m
  • Ponor: 8 m
  • Pohon:
    • Kotle: 18 kotlů Babcock & Wilcox
    • Turbíny: 4 lodní šouby poháněné parními turbínami
    • Výkon: 23 000 hp
    • Zásoby: 900 t uhlí, 1 120 t oleje
  • Dosah: 6 620 mil při 10 uzlech, 4 910 mil při 18,4 uzlech
  • Rychlost: 21 uzlů
  • Pancéřování:
    • Pás: 100 až 280 mm uprostřed lodi, na koncích 64 mm
    • Paluba: až 75 mm
    • Věže: 280 mm
    • Barbety: až 280 mm
    • Velitelská věž: 280 mm
  • Výzbroj
    • Hlavní výzbroj: 10 děl ráže 305 mm po dvou v pěti věžích
    • Sekundární výzbroj: 27 děl ráže 102 mm
    • Torpéda: pět torpédometů ráže 457 mm
  • Posádka: 695 - 773

[editovat] Podívejte se také na

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu