Karel Kryl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karel Kryl – pamětní deska v Olomouci.
Karel Kryl – pamětní deska v Olomouci.

Karel Kryl, známý jako Básník s kytarou (12. dubna 1944, Kroměříž3. března 1994, Mnichov), byl český písničkář, básník a grafik, jeden z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu v letech 19681989. Písně si sám psal, v jeho repertoáru byly jak krátké úderné pamfletické písně, tak delší poetické a melancholické skladby.


Obsah

[editovat] Stručný životopis

[editovat] Dětství a počátky kariéry

Karel Kryl se narodil v rodině knihtiskařů. Tiskárna, kterou založil jeho dědeček, byla v roce 1948 komunisty zlikvidována a rodina přestěhována do neudržovaného přízemního domku v Pavlovské ulici (později kapitána Jaroše). Karel Kryl chtěl být zpočátku hrnčířem po pradědečkovi, posléze se ale cele oddává hudbě a poesii. Jeho první nahranou písní je Nevidomá dívka, kterou v roce 1968 nahrála skupina The Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová .

[editovat] Srpen ’68 a emigrace

Jeho první deska byla vydána půl roku po invazi sovětských tanků, přičemž titulní písnička „Bratříčku, zavírej vrátka“ vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Karel Kryl emigroval z Československa 9. září 1969 a usadil se v německém Mnichově. Ostatní desky (až do roku 1989) vycházely v exilu. V roce 1975 se po půldruhém roce manželství rozvedl se svou první ženou. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, nejprve externě, od roku 1983 pak jako zaměstnanec.

[editovat] Návrat do vlasti

Do Československa se Karel Kryl vrátil 30. listopadu 1989, aby se zúčastnil pohřbu své matky (zemřela 26. listopadu). Jelikož narozdíl od mnoha dalších emigrantů měl Kryl stále československé státní občanství, nebylo možné odhadnout, jak se zachovají celníci, až se pokusí překočit hranice. Požádal proto o pomoc svého přítele, opata Anastáze Opaska, který mu přes bavorskou vládu sehnal tzv. humanitární vízum. I přesto, že přijel na pohřeb své matky, mluvil později o týdnu zde stráveném jako o nejhezčím týdnu svého života.

[editovat] Ocenění

Karel Kryl je držitelem stříbrné pamětní medaile Univerzity Karlovy za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa in memoriam (1994), byl oceněn Cenou Františka Kriegla (1995) a cenou České Grammy (Síň slávy – 1995) a 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně. V současné době (únor 2007) jsou po něm pojmenovány čtyři ulice: v Praze-Stodůlkách, Varnsdorfu, Novém Jičíně a Zelnči.

[editovat] Tvorba

Kryl je jedním z nejuznávanějších zástupců protikomunistického protestsongu. Měl velký rozsah tvorby a schopnost tvořit radikálně odlišné skladby, počínaje víceméně primitivními zpívanými pamflety (Tak hle jak se perou, Bakterie) a konče zpívanými básněmi (Lilie, Rakovina, Plaváček), které pracují s hlubokými alegoriemi a složitými jazykovými a významovými konstrukcemi. Významnou roli hraje i jeho tvorba inspirovaná biblickými texty (Žalm 71, Žalm 120, Zapření Petrovo, Jidáš, Děkuji), která se ovšem obrací i do moderní doby.

[editovat] Bibliografie

  • Hraje a zpívá Karel Kryl
  • Kníška Karla Kryla
  • Sedm básniček na zrcadlo
  • Pochyby
  • 17 kryptogramů na dívčí jména
  • (Zpod stolu) sebrané spisy
  • Slovíčka
  • Amoresky
  • Z mého plíživota
  • Zbraně pro Erató
  • LOT
  • Sněhurka v hadřících
  • POD GRAFIKU
  • Půlkacíř
  • Texty písní
  • Básně
  • Krylogie+Půlkacíř
  • Rozhovory

[editovat] Diskografie

[editovat] Reference

  • Vojtěch Klimt: Akorát že mi zabili tátu. Příběh Karla Kryla. Galén, 2006, ISBN 8072623796.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Odkazy

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma


Tento článek byl založen na materiálu získaném pod licencí GFDL z wikiprojektu Kulturák.cz.

V jiných jazycích