Arlon
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
|
|
|
|
| Znak | Vlajka |
|
|
|
| Poloha Arlonu v provincii Lucembursko | Poloha provincie Lucembursko v Belgii |
|
|
|
| Stát | |
| Region | |
| Společenství | |
| Provincie | |
| Arrondissement | Arlon |
| Souřadnice | 49° 41' s. š., 05° 49' v. d. |
| Rozloha | 118,64 km² |
|
|
|
| Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění |
26 438 (1. 7. 2006) 49,70 % 50,30 % 223 obyv./km² |
| Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více |
(1. 1. 2006) 24,75 % 60,39 % 14,86 % |
| Cizinci | 9,38 % (1. 7. 2006) |
|
|
|
| Míra nezaměstnanosti | 10,60 % (1. 1. 2006) |
| Průměrný roční příjem | 14 500 €/obyv. (2003) |
|
|
|
| Starosta | Raymond Biren (cdH) |
| Vládnoucí strany | cdH – PS |
| Počet zastupitelů | 29 |
|
|
|
| PSČ | 6700, 6704, 6706 |
| Telefonní předvolba | 063 |
| Oficiální web | www.arlon.be |
Město Arlon (nizozemsky Aarlen, německy a lucembursky Arel) leží na jihovýchodě Belgie 185 kilometrů od hlavního města Bruselu blízko hranic s Lucemburským velkovévodstvím. Je správním centrem valonské provincie Lucembursko. Jeho rozloha činí přibližně 119 km² a počet obyvatel je 25 986 (podle údajů z 1. července 2005). Arlonem prochází železniční koridor ve směru Brusel-Lucemburk-Štrasburk. Ve městě pramení řeka Semois.
Obsah |
[editovat] Historie
Arlon, stejně jako Tournai a Tongeren, patří mezi nejstarší belgická města. Když v polovině 1. století př. n. l. dobyl Julius Caesar Galii, patrně již v údolí řeky Semois na místě Arlonu existovala keltská vesnice. Z období římské nadvlády pocházejí četné archeologické vykopávky, které vypovídají o tom, že se v té době město rozvíjelo a byly v něm zřízeny termální lázně. Římané město nazývali Orolaunum. Na konci 3. století římské impérium čelilo útokům germánských kmenů. Z toho důvodu bylo na kopci nad údolím vybudováno opevnění, kam se uchýlili obyvatelé města.
Ve středověku patřil Arlon Limburskému vévodství a roku 1226 se stal součástí Lucemburského hrabství. Kvůli požáru roku 1785 se v centru města nedochovaly středověké památky.
Roku 1793 došlo k bitvě u Arlonu, ve které Francouzi zvítězili nad rakouskými vojsky.
Během obou světových válek byl Arlon okupován Němci.
Roku 2004 proběhl v Arlonu soudní proces s pedofilem Markem Dutrouxem.
[editovat] Významné budovy
- Kostel sv. Donáta (L'église Saint-Donat) ze 17. století
- Kostel sv. Martina (L'église Saint-Martin), vybudován v neogotickém stylu v letech 1907-1914
- Nejstarší synagoga v Belgii, otevřená v roce 1865
- Radnice, postavená v letech 1842-1843
- Bývalý Justiční palác (L'Ancien Palais de Justice), postaven v letech 1864-1866
[editovat] Družba
Arlon má družbu s těmito městy:
Saint-Dié-des-Vosges (Francie)
Diekirch (Lucemburské velkovévodství)
Bitburg (Německo)
Sulphur (Louisiana, USA)
Hayange (Francie)
Market Drayton (Spojené království)
Alba (Itálie)
[editovat] Významní rodáci
- Johann Kaspar Basselet von La Rosée, bavorský generál (1710-1795)
- Godefroid Kurth, historik (1847-1916)
[editovat] Demografický vývoj

- Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
- 1977: připojení obcí Autelbas, Bonnert, Guirsch, Heinsch a Toernich
[editovat] Externí odkazy
| Související články obsahuje: |
- (fr) Oficiální stránka města Arlon
- (fr) Neoficiální stránka města Arlon
- (fr) Turistické informace o městě Arlon a historie města
| Obce v belgické provincii Lucembursko | ||
|---|---|---|
|
Arrondissement Arlon: Arlon | Attert | Aubange | Martelange | Messancy |
||
|
|
|
|---|---|
|
Provincie vlámského regionu a jejich správní centra: Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Leuven) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Brugge) |
|
|
Provincie valonského regionu a jejich správní centra: Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucembursko (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre) |
|

