Ionex

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ionex je měnič iontů (také se používá termín iontoměnič). V praxi používané měniče iontů (ionexy) jsou většinou syntetické vysokomolekulární organické látky, nejčastěji na bázi styrenu. Jako síťovací činidlo je použit divinylbenzen v různých koncentracích, jejichž výše ovlivňuje do značné míry selektivní a bobtnací vlastnosti ionexu. Na polymerním skeletu je ukotvena funkční skupina. Tato skupina nese náboj, který je kompenzován protiiontem. Podle toho, jaké ionty jsou ionexem vyměňovány, rozeznáváme:

[editovat] Anex

Cílem anexu je odstranění aniontů z vodného roztoku. Silně bazický anex je provozován v OH- formě, což znamená, že dochází k výměně tohoto iontu za anionty z roztoku. Obecně lze výměnu zapsat:

m R-OH + Xm- = RmX + m OH-

Pro názornost předpokládejme, že je v roztoku přítomen NaCl.


-(N(CH3)3)OH + HCl = -(N(CH3)3)Cl + H2O

[editovat] Katex

Cílem katexu je odstranění kationtů z vodného roztoku. Silně kyselý katex je provozován v H+ formě, což znamená, že dochází k výměně tohoto iontu za kationty z roztoku. Obecně lze výměnu zapsat:

n R-H + Men+ = RnMe + n H+

Pro názornost předpokládejme, že je v roztoku přítomen NaCl. Poté dochází k reakci:

-SO3H + NaCl = -SO3Na + HCl

Roztok obsahující NaCl obsahuje po průchodu katexem kyselinu chlorovodíkovou.


Nutnou podmínkou pro funkci ionexů je disociace funkčních skupin. Ionexy, jejichž funkční skupina je plně disociována a tyto ionexy tudíž mohou pracovat v celém rozsahu pH, nazýváme silně disociované. Ionexy, u nichž je disociace funkční skupiny závislá na hodnotě pH, nazýváme slabě disociované.

V jiných jazycích