Hormon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hormony jsou sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných organizmů jako chemický posel od jedné buňky (nebo skupiny buněk) pro jiné. Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných včetně rostlin, mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v organismu. Od enzymů se odlišují také tím, že působí jen na žijící buňky.

Působení hormonu je závislé na jeho detekci buňkou, hormon musí interagovat s odpovídajícím buněčným receptorem, který pak spustí kaskádu sekundárních reakcí, které vedou až k pro hormon typické odezvě. Vzhledem k tomu, že různé buňky uvnitř těla mohou mít receptory k dannému hormonu v různém počtu nebo odlišně citlivé, tak hormon může působit přednostně na skupiny buněk s nejvyšší citlivostí.

Obsah

[editovat] Rostlinné hormony

Podrobnější informace naleznete v článku fytohormonnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Rostlinné hormony se od živočišných odlišují obvykle menší specifičností - každý z hormonů působí širší paletu účinků, ve svém účinku se také často překrývají a některé z fyziologických účinků také vznikají pouze v závislosti na vzájemné kombinaci působení fytohormonů.

[editovat] Živočišné hormony

Hormony vznikají ve specializovaných endokrinních (řecky endon - uvnitř, krinein - vylučovat) žlázách, z nichž se dostanou prokrvením do krevního oběhu (vnitřní sekrece). Mohou vznikat také i v buňkách orgánů, které mají primárně jiné úlohy. Tyto hormony potom obvykle slouží jen uvnitř tohoto orgánů, např. hormon sekretin působí pouze na buňky sliznice a slinivky břišní. Hormony vznikající v nervovém systému nebo jeho buňkách se označují jako neurohormony. U obratlovců se tyto buňky nacházejí v mezimozku, kde řídí příjem a výdej vody a soli, ovlivňují napětí cévních stěn (obzvláště u savců), u slepic a jiných ptáků koordinují v závislosti na intenzitě slunce a světla polohovou koordinaci.


[editovat] Hormony u člověka

Hormony jsou produkty žláz s vnitřní sekrecí, nebo tkání produkující hormony, vylučované přímo do krevního oběhu. Mají většinou bílkovinnou povahu nebo jde o látky odvozené od cholesterolu – jde tedy o aminokyselinové hormony nebo steroidy. Mají specifický účinek – nemohou být ničím jiným nahrazeny a působí cíleně - mají účinek na určité ohraničené tkáně. Doba jejich působení je několik minut nebo i týdnů. Hormony jsou obecně označovány první posly. Aby uplatnily svůj účinek na efektorovou buňku, musí se navázat na buněčný receptor, který je buď na buněčné membráně (jako u inzulínu) nebo u hormonů, které jsou rozpustné v tucích (glukokortikoidy a i pohlavní hormony), je pak receptor na membráně jaderné.

[editovat] Základní princip endokrinních regulací

Endokrinní regulace probíhá běžně na základě zpětné vazby. Je to děj, kdy odpověď buňky na signál (hormon) zpětně ovlivňuje zdroj signálu (endokrinní žlázu). Zpětná vazba může být pozitivní nebo negativní. Při pozitivní zpětné vazbě (př.působení oxytocinu při porodu)dojde k odpovědi zesilující původní signál. Při negativní zpětné vazbě je původní signál odpovědí ztlumen. Základní účinky hormonů při regulaci jsou :

  1. konfigurační změny enzymů (alosterické mechanismy)
  2. útlum nebo stimulace enzymu
  3. změna množství substrátu

odkaz:Atlas Fyziologie Člověka - Stefan Silbernagl, Agamemnon Despopoulos, 1993, Lékařská fyziologie - Stanislav Trojan a kol.2003

[editovat] Hormony u bezobratlých

[editovat] Ferohormony

[editovat] Dělení hormonů

  • podle chemické povahy
    • glykoproteiny - FSH, TSH, LH
    • peptidové - Acth, STH, PRL
    • steroidní - základ tvoří steranový kruh - estrogeny, androgeny, kortikosteroidy
  • podle způsobu účinku
    • regulační, které ovlivňují jiné endokrinní žlázy (liberiny hypotalamu, tropní hormony předního laloku hypofýzy)
    • hormony s přímým účinkem na tkáně (inzulin, tyroxin)
    • hormony působící lokálně - endotelin
  • podle místa sekrece