Moravští Chorvati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Moravští Chorvati byli etnická skupina Chorvatů, kteří v 16. a 17. století prchali před Turky a usadili se na jižní Moravě (vedle toho i v Rakousku a v Uhrách u Bratislavy). Představovali nejsevernější výspu chorvatského osídlení v Evropě.

Chorvati se usadili v okolí Mikulova, ale následkem přirozené asimilace (někde po Chorvatech zůstalo jen jméno, jako např. Charvátská Nová Ves) se do začátku 20. století udržely jen tři vesnice: Nový Přerov, Dobré Pole a největší z nich, Jevišovka (dříve Frélichov). Podle československého sčítání z r. 1921 v nich dohromady žilo 1682 obyvatel. Vlivem německého a českého jazykového okolí byla běžná trojjazyčnost.

Československá vláda se po r. 1918 chovala k Chorvatům nepřátelsky a pokoušela se o jejich asimilaci. Po Mnichovské dohodě, kdy připadlo pohraniční území jižní Moravy Německu, českou asimilaci vystřídala německá, Chorvati dostali automaticky německé občanství a museli nastoupit do německé armády.

Po skončení války se Chorvati vrátili na jižní Moravu, téměř od počátku však byli trnem v oku komunistů. Ve volbách 1946 volila většina lidovce, komunisti na oplátku posílali do chorvatských vesnic násilná komanda se zastrašovacím úmyslem. Brzy se navíc pro komunisty Chorvati stali podezřelí ze vztahů k Němcům a k tehdy démonizovanému Titovi. Moravský Zemský národní výbor 11. června 1948 rozhodl o rozptýlení chorvatského obyvatelstva po severní a střední Moravě. Už v r. 1954 uznal stát protiprávnost svého dřívějšího kroku, ale návrat Chorvatů do původních sídel nedovolil. Ani po roce 1989 se československý a český stát nezmohl k nápravě starých křivd, dnes je nevelká menšina moravských Chorvatů před zánikem.

[editovat] Literatura

  • Pavličević, Dragutin: Moravski Hrvati, Zagreb, vlastním nákladem, 1994.
V jiných jazycích