Bullmastif

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bulmastif
Bulmastif
Bulmastif
FCI - Standard č.157
Země původu: Velká Británie
Období vzniku: 19. století
Klasifikace FCI
  • Skupina 1: Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
  • Sekce 2: Molossoidní plemena (mastifové)
Zbarvení:
  • plavá, červená, černě a červeně žíhaná
Výška: 64-70 cm
Hmotnost: 41-59 kg

Bulmastif se dříve používal jako hlídač. Při jeho šlechtění byl dán důraz na to, aby byl pes ve výsledku vytrvalý, silný a rychlý. Postupem času se rozšířil do celého světa, avšak i když má mnohem více kladů než jeho protějšek rotvajler nikdy ho nepřekonal v míře oblíbenosti. Bulmastif se sice poměrně hůř vycvičí, svoje pány ale brání za všech okolností.

[editovat] Historie bulmastifa

Pes byl vyšlechtěn z anglického mastifa a buldoka za účelem strážce a musel být taky schopen pronásledovat pytláky. Jako plemeno byl uznán až v roce 1924.

[editovat] Stavba těla

Bulmastif má typickou buldočí hlavu - má převislé kratší uši, kůže je mezi a nad očima mírně svraštělá, jeho horní pysky jsou také převislé a nos je blízko očím. Ocas je tenký, u kořene silnější a sužuje se. Má velmi krátkou a tvrdou srst, o kterou není nutné pečovat. Krk je svalnatý a silný. Přední nohy jsou mohutné, pes zaujímá rovný postoj. Tlapy jsou zaoblené a mají černé drápy a polštářky.

[editovat] Chování a nároky

U bulmastifa je problémem jeho poslušnost, při jeho cvičení je potřeba zkušený chovatel. Pokud je ale pes vycvičen je pánovi velmi oddán. Většinou se snáší s dětmi. Může žít i ve městě, má však rád dostatek pohybu. Je to velmi dobrý hlídač. Je vhodný do chladného i teplého podnebí. Jako hlídač a společník je velmi oblíbený.