Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Olomouc
Pohled na Olomouc s dómem sv. Václava od jihozápadu
základní data
status: statutární město
NUTS 5: CZ0712 500496
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Olomouc (CZ0712)
historická země: Morava
katastrální výměra: 103,36 km²
obyvatel: 100 752 (2005)
zeměpisná šířka: 49° 35' 38" s. š.
zeměpisná délka: 17° 15' 03" v. d.
nadmořská výška: (střed města) 219 m
PSČ: 779 00, další PSČ
základní sídelní jednotky: 82
místní části: 26
městské části / obvody: 0
katastrální území: 26
adresa magistrátu: Magistrát města Olomouce
Horní náměstí 1
771 27 Olomouc
Oficiální web magistrátu
E-mailová adresa
primátor: Martin Novotný

Oficiální web

Olomouc na mapě

Olomouc (německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje, rozkládající se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě, obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 100 752 obyvatel (ke 31. březnu 2005). Střed města leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°45´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem Olomouce je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a střediskem vzdělání.

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský kostel dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci (jeho smrt znamenala vymření hlavní linie panovnického rodu Přemyslovců). Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (dříve známá jako Univerzita císaře Františka, založená v roce 1573, zrušená roku 1860 a obnovená roku 1946).

Obsah


[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Olomouce

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

[editovat] Počet obyvatel

  • 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyv.
  • 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyv.
  • polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
  • 1904 – 21 933 obyvatel (z toho 1676 Židů)
  • začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
  • 1921 – 57 206 obyvatel
  • před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
  • 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
  • 15. března 1939 – 800 židovskýchch mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
  • červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
  • 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
  • 1947 – přes 58 000 obyvatel [1]
  • 1979 – 102 501 obyv. [2]
  • 1985 – 105 513 obyv. [3]
  • 1991 – 105 537 obyvatel
  • 1996 – 104 380 obyvatel
  • k 1. 3. 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332) [4]
  • ke 31. 12. 2002 – 101 624 obyv.
  • ke 31. 12. 2003 – 101 268 obyv.
  • ke 31. 3. 2005 – 100 752 obyv.
  • k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců [5]
  • 2015 (prognóza) – 112 700 obyvatel [6]

[editovat] Primátoři

  • 1851 - 1865 Franz Kreilm
  • 1865 - 1866 Franz Hein
  • 1866 - 1872 Dr. Karl Borom. Johann Nep. Alois Schrötter
  • 1872 - 1896 Josef von Engel
  • 1896 - 1918 Karl Brandhuber
  • 1918 - 1919 vládní komisař
  • 1919 - 1923 Dr. Karel Mareš
  • 1923 - 1939 Dr. Richard Fischer
  • 1939 - 1941 Dr. Fritz Czermak
  • 1942 - 1945 Dr. Julius Schreitter
  • 1945 - 1947 Václav Stibor - Kladenský
  • 1947 - 1949 Jan Kučera
  • 1949 - 1950 Ladislav Bernatský
  • 1950 - 1956 Antonín Eliáš
  • 1957 - 1960 Josef Drmola
  • 1960 - 1970 František Řeháček
  • 1970 - 1986 Dr. Jan Tencian
  • 1986 - 1989 Ing. Josef Votoček
  • 1989 - 1990 Břetislav Baran
  • 1990 - 1994 Milan Hořínek Ph.D.
  • 1994 - 1998 RNDr. Ivan Kosatík
  • 1998 - 2006 Ing. Martin Tesařík
  • 2006 - 2010 Martin Novotný

[editovat] Kultura v Olomouci

divadla:

  • Moravské divadlo [1] (dříve divadlo Oldřicha Stibora)
  • Divadlo hudby je každoročně v dubnu až květnu hlavním pořadatelem mezinárodního festivalu Divadelní Flora
  • Moravská filharmonie [2] pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival

muzea:

výstavy:

kulturní akce:

[editovat] Architektura Olomouce

Hlavní články: Architektura Olomouce, pevnost Olomouc a seznam církevních staveb v Olomouci

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace.

Dominantou města je katedrála svatého Václava (dóm). Olomoucké národní kulturní památky jsou Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác), sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, klášter Hradisko a kostel svatého Mořice.

Dalšími významnými stavbami jsou např. olomoucká radnice s orlojem a mnoho významných kostelů.

[editovat] Kašny

Hlavní článek: kašny v Olomouci

Kašna Tritónů
Kašna Tritónů
Caesarova kašna
Caesarova kašna
  • konec 17. století:
    • 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
    • 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
  • začátek 18. století:
    • 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
    • 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
    • 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
    • Delfínova kašna z r. 1725 od sochaře Filipa Sattlera znovuobjevená r. 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
    • 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
  • 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera

[editovat] Parky v Olomouci

  • Čechovy sady
  • Smetanovy sady - r. 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
  • Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů. [[4]], [zmo/2005/20zmo 131205 zap.doc]

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

[editovat] Pamětní desky, erby a podobné

Případné další pamětihodnosti jsou uvedeny přímo u jednotlivých olomouckých biskupů a arcibiskupů nebo fotodokumentovány na commons.

[editovat] Členění města

  • Olomouc se člení na 26 částí města (katastrální území), odpovídající původním historickým obcím.
  • Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.
Členění města Olomouce
číslo místní části číslo komise městských částí poznámka
1. Bělidla
3. Černovír 1. Černovír - Hradisko
2. Droždín 2. Droždín oficiální stránky
4. Hejčín 3. Hejčín
5. Hodolany erb
6. Holice 4. Holice
7. Chomoutov 5. Chomoutov
8. Chválkovice 6. Chválkovice
9. Klášterní Hradisko)
10. Lazce 7. Lazce
11. Lošov 8. Lošov
12. Nedvězí u Olomouce 9. Nedvězí
13. Nemilany 10. Nemilany
14. Neředín 11. Neředín oficiální stránky
15. Nová Ulice 12. Nová Ulice
13. Nové Hodolany
16. Nové Sady u Olomouce 14. Nové Sady
17. Nový Svět u Olomouce 15. Nový Svět
18. Olomouc-město
16. Olomouc-střed
17. Olomouc-západ
19. Pavlovičky 18. Pavlovičky
20. Povel 19. Povel oficiální stránky
21. Radíkov 20. Radíkov
22. Řepčín 21. Řepčín
23. Slavonín 22. Slavonín
23. Staré Hodolany-Bělidla oficiální stránky
24. Svatý Kopeček 24. Svatý Kopeček
25. Tabulový vrch
25. Topolany u Olomouce 26. Topolany Neoficiálni stránky
26. Týneček 27. Týneček oficiální stránky
Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.
Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

[editovat] Vodní hospodářství, elektřina, teplo, plyn

Jako jediné město v České republice má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v ČR s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

  • Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
  • Příkazy 250 l / s
  • Litovel 160 l / s (lze použít bez úpravy)
  • Senice na Hané 50 l / s (lze použít bez úpravy)

Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Středomoravská vodárenská a.s.

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí Severomoravská energetika a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

[editovat] Doprava

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Tramvajová doprava v Olomouci a Městská autobusová doprava v Olomoucinaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednůmu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum.

V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou.

[editovat] Školství

Vysoké školy

Střední školy

[editovat] Sport

kluby:

sportoviště:

  • fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion), zimní stadion, plavecký stadion, lanové centrum

[editovat] Zdravotnictví

(stav r. 2002)[7]: počet lékařů: 1084, počet lékařů na 1 obyv. 95, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

[editovat] Kriminalita

rok - počet trestných činů / objasněno:

  • 1996 - 6392 / 205
  • 1997 - 5946 / 2157
  • 1998 - 6320 / 2308
  • 1999 - 5883 / 2320
  • 2000 - 4999 / 2116
  • 2001 - 4239 / 2167

[editovat] Instituce sídlící v Olomouci

současná sídla institucí:

sídla bývalých institucí:

[editovat] Partnerská města

[editovat] Podívejte se také na

Asteroid 30564 Olomouc (anglicky: 30564 Olomouc)

[editovat] Doporučená literatura

[editovat] Reference

  1. Obyvatelstvo města Olomouce
  2. Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
  3. (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
  4. předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
  5. http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
  6. Obyvatelstvo města Olomouce
  7. Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)

[editovat] Poštovní známky

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Statutární město Olomouc

Bělidla | Černovír | Droždín | Hejčín | Hodolany | Holice | Chomoutov | Chválkovice | Klášterní Hradisko | Lazce | Lošov | Nedvězí u Olomouce | Nemilany | Neředín | Nová Ulice | Nové Sady u Olomouce | Nový Svět u Olomouce | Olomouc | Pavlovičky | Povel | Radíkov | Řepčín | Slavonín | Svatý Kopeček | Topolany u Olomouce | Týneček |


Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc

BabiceBělkovice-LašťanyBílá LhotaBílskoBlatecBohuňoviceBouzovBukovanyBystročiceBystrovanyČervenkaDaskabátDlouhá LoučkaDolanyDoloplazyDomašov nad BystřicíDomašov u ŠternberkaDrahanoviceDub nad MoravouDubčanyGrygovHaňoviceHlásniceHlubočkyHlušoviceHněvotínHnojiceHorka nad MoravouHorní LoděniceHraničné PetroviceHuzováCharvátyCholinaJívováKomárovKožušany-TážalyKrčmaňKřelov-BřuchotínLibošLipinaLipinkaLitovelLoučanyLoučkaLuběniceLukáLutínLužiceMajetínMedlovMěrotínMladečMladějoviceMoravský BerounMrsklesyMutkovNákloNáměšť na HanéNorberčanyNová HradečnáOlbramiceOlomoucPasekaPňovicePřáslavicePříkazyŘídečSamotiškySenice na HanéSeničkaSkrbeňSlatiniceSlavětínStrukovStřeňSuchoniceSvésedliceŠtarnovŠtěpánovŠternberkŠumvaldTěšeticeTovéřTroubeliceTršiceÚjezdUničovÚstínVelká BystřiceVelký TýnecVelký ÚjezdVěrovanyVilémovŽelechoviceŽerotínVojenský újezd Libavá


obrysová mapka Česka
 
Česko (CZ)
Vlajka ČR
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní kraje (sídlo)
Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha
ZEMĚ: Čechy Vlajka Čech | Morava Vlajka Moravy | Slezsko Vlajka Slezska