Kobeřice u Brna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kobeřice u Brna

Kobeřice u Brna – znak Kobeřice u Brna – vlajka znak vlajka

základní data
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0626 593141
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ 062)
okres (NUTS 4): Vyškov (CZ0626)
obec s rozšířenou působností: Slavkov u Brna
pověřená obec: Slavkov u Brna
historická země: Morava
katastrální výměra: 16,75 km²
obyvatel: 595 (2006)
zeměpisná šířka: 49° 5′ 16″ s. š.,
zeměpisná délka: 16° 53′ 11″ v. d.
nadmořská výška: 358 m
PSČ: 684 01
základní sídelní jednotky: 1
místní části: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: OÚ Kobeřice u Brna
Dolní 54
68401 Kobeřice u Brna
starosta: Ing. Jiří Slabotinský, CSc.
Oficiální web
Oficiální web obecního úřadu
E-mailová adresa
Kobeřice u Brna na mapě

Obec Kobeřice u Brna leží v okrese Vyškov, jihovýchodně od Brna. V obci je evidováno 293 domů.

[editovat] Historie obce

Katastr obce byl osídlen už od mladší doby kamenné. Dokládají to četná naleziště a vykopávky i pozůstatky zaniklých osad a pohřebišť, které zde byly nalezeny.

První písemná zmínka o obci je z roku 1283, kdy zde již byla fara náležející ke kostelu sv. Jiljí. Obec v té době patřila pánům z Věžník, kteří si na místě zvaném Na Valech vystavěli dvě tvrze, které se však do dnešní doby nedochovaly. V době třicetileté války hrozil obci zánik, který se novým osídlením podařilo odvrátit tak, že Kobeřice bývaly jednou z největších vesnic na Vyškovsku. Na úbočí tzv. Vlčí hory zde stávaly ještě v roce 1910 tři větné mlýny. V obci bývala cihelna, těžil se zde písek a pískovcový kámen. V době druhé světové války zde operoval partyzánský oddíl Olga, jehož členy se stali mnozí občané Kobeřic. V roce 1970 se v obci konal tajný pastorální synod skryté církve pod vedením jejího tajného biskupa Felixe Maria Davídka

[editovat] Památky v obci

  • Kostel sv. Jiljí - původně románský kostel připomínaný již v roce 1283. V interiéru kostela se nachází freska, p. Marie Ochranitelky, pravděpodobně z přelomu 13. - 14. století a náhrobní pískovcový kámen pánů z Věžník z roku 1577.

[editovat] Významní rodáci

  • Dr. Hubert Ripka, blízký spolupracovník prezidenta Edvarda Beneše a první poválečný ministr zahraničního obchodu.


Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Vyškov

Bohaté MálkoviceBohdalice-PavloviceBošoviceBrankoviceBučoviceDětkoviceDobročkoviceDražoviceDrnoviceDrysiceHabrovanyHeršpiceHlubočanyHodějiceHolubiceHostěrádky-RešovHoštice-HerolticeHruškyHvězdliceChvalkoviceIvanovice na HanéJežkoviceKobeřice u BrnaKojátkyKomořanyKozlanyKožušiceKrásenskoKřenoviceKřižanoviceKřižanovice u VyškovaKučerovLetoniceLovčičkyLulečLysoviceMalínkyMedloviceMilešoviceMiloniceMoravské MálkoviceMouřínovNěmčanyNemochoviceNemojanyNemoticeNesoviceNevojiceNížkoviceNové SadyOlšanyOrloviceOtnicePodbřežicePodivicePodomíPrusy-BoškůvkyPustiměřRačice-PístoviceRadslaviceRašoviceRostěnice-ZvonoviceRousínovRuprechtovRybníčekSlavkov u BrnaSnovídkyStudniceŠaraticeŠvábeniceTopolanyTučapyUhřiceVážanyVážany nad LitavouVelešoviceVyškovZbýšovZelená HoraVojenský újezd Březina