Mikuláš Kusánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mikuláš Kusánský (1. srpna 140111. srpna 1464) byl renesanční filozof a učenec.

Mikuláš Kusánský na středověké malbě ze špitálu v Kues
Mikuláš Kusánský na středověké malbě ze špitálu v Kues

[editovat] Život

Narodil se v německém Kues jako syn měšťanského rybáře a obchodníka. Utekl z domova ve dvanácti letech a vstoupil do církevní školy „Bratrstva společného života“. Studoval na univerzitě v Heidelbergu a potom v Padově přírodní vědy, právo a filozofii. V Padově získal hodnost doktora práv a vrátil se do své vlasti. Jeho první soudní proces ale skončil fiaskem, proto se stal duchovním v církvi. Roku 1431 byl pozván na basilejský církevní koncil do Švýcarska. Hlavním tématem byl spor o to, kdo je komu nadřazen - jestli papež koncilu nebo koncil papežovi. Následně Mikuláš využil situace a snažil se zviditelnit. Získal diplomatické funkce, „dohazoval“ sňatky šlechticům. Odjíždí do Konstantinopole v čele papežské delegace. Tam měla vést jednání o smíření katolické a pravoslavné církve.

Krátce nato se začal zabývat filozofií, matematikou, zeměpisem a astronomií. Vyjádřil pochybnosti o geocentrickém modelu vesmíru. Věřil, že vesmír je ve skutečnosti nekonečný, nemá žádný pevný střed a všechno se v něm pohybuje.

Také věřil, že Bůh neprodlévá někde mimo náš svět, ale že je přítomen v každé živé bytosti a v každé částečce stvořeného vesmíru.

Vyjadřoval důvěru v rozum a učenost.Podle něj však opravdová učenost ví i o své nevědomosti. „Velikost není ve vědění, ale v kritice toho, co víme, z hlediska toho, co ještě nevíme.“

Zemřel během příprav křížové výpravy proti Turkům.

[editovat] Dílo

  • O katolické svornosti
  • O učené nevědomosti (1440) - neslavnější dílo