Doprava v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Provoz v ulici v centru města
Provoz v ulici v centru města

Praha jako centrum a křižovatka velké části dopravy v České republice má rozsáhlou dopravní infrastrukturu.

Obsah

[editovat] Veřejná doprava

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích [[]] a [[]]naleznete v článcích Metro v Praze, Tramvajová doprava v Praze a Autobusová doprava v Prazenaleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Praha disponuje (podle evropských měřítek) lehce nadprůměrným systémem městské veřejné dopravy zahrnuté v Pražské integrované dopravě. Ta se skládá ze tří linek páteřní sítě metra, přibližně 30 linek tramvají, asi 200 městských a asi 90 příměstských linek autobusů, lanové dráhy na Petřín, dopravy na železničních tratích a dvou přívozech. Součástí veřejné dopravy je i nehromadná doprava v rámci taxislužby. Návaznost veřejné dopravy na individuální je zajišťována i s pomocí parkovišť P+R a míst pro krátkodobé zastavení K+R.

[editovat] Koncepce

Systém veřejné dopravy v Praze je koncipovaný tak, že páteř spoje zajišťuje kolejová doprava. Především se jedná o metro doplněné sítí tramvají (délka 133 km). Na okrajích města a ve velkých sídlištních celcích (většinou ze 70. a začátku 80. let) je dopravní obsluha zajištěna autobusy. V 70. letech byly zrušeny trolejbusy a neuváženě také některé tramvajové trati, jak duplicitní s nově budovaným metrem (např. na Klárov a Kačerov), tak v nejužším centru města (Václavské náměstí a Na Příkopech). To je nyní obsluhováno pouze metrem, které má při využívání na krátké vzdálenosti značné nevýhody; navíc uzavírky zbylých exponovaných tramvajových tratí v centru pokaždé působí problémy se zajištěním objížděk a náhradního provozu. Diskuse o návratu tramvají do centra, vedené od 90. let, však dosud nedospěly k žádnému závěru. V posledních desetiletích je posilován význam železnice pro městskou a příměstskou dopravu tak, aby se svým charakterem blížila nadzemní obdobě metra.

Ve městě existují desítky přestupních uzlů mezi jednotlivými druhy dopravy (většinou se jedná o stanice metra), jako jsou např. Vysočanská, Kačerov, Smíchovské nádraží, nebo Lihovar.

Od poloviny 90. let je budován systém integrované dopravy, využívající i železnici a příměstské autobusy.

[editovat] Dopravní stavby

Nuselský most; v jeho tubusu vede linka metra C
Nuselský most; v jeho tubusu vede linka metra C

Potřeba stále kvalitnější dopravy ve městě si vynutila během let výstavbu moderních a velkých dopravních staveb:

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Silniční síť

Významná čtyřproudová silnice spojující dálnici D8 s centrem Prahy
Významná čtyřproudová silnice spojující dálnici D8 s centrem Prahy

Spolu s houstnoucím automobilovým provozem za první republiky začala vznikat i potřeba stavby kapacitních silničních komunikací. Součástí projektu první české dálnice Praha - Brno - hranice se Slovenským státem (stavba zahájena v roce 1939) je tak i pražský dálnicový okruh [1]. Po vzniku protektorátu se projekt změnil a v roce 1940 začala stavba prvního úseku, která však byla krátce nato kvůli postupující válce zastavena. Po válce nebyla stavba obnovena.

V 60. letech automobilový provoz začal opět prudce stoupat a tím i potřeba kapacitních komunikací. Byl proto navržen plán ZÁKOS (základní komunikační systém), který počítal se stavbou hned tří okruhů a návazného systému radiál. Do roku 1989 byla dokončena jen část tohoto plánu, včetně Barrandovského mostu (1985) a kontroverzní Severojižní magistrály (1976). Po roce 1989 plán doznal výrazných změn, počet okruhů byl snížen na dva, snížil se také počet radiál. Objevilo se také mnohem více tunelových úseků, které umožňují výrazně zredukovat počet demolic domů.

[editovat] Pražský vnější okruh

Podrobnější informace naleznete v článku Pražský okruhnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Pražský okruh (rychlostní silnice R1) má za úkol sbírat tranzitní provoz z dálnic (D1, D5, D8, D11, budoucí D3) a rychlostních silnic (R4, R7, R10, budoucí R6), které se na něm budou sbíhat. Z plánovaných 78 km je postaveno 16 km (úseky Ruzyně - Slivenec a Kyje - Horní Počernice). Ve výstavbě je úsek Lahovice - Slivenec, v roce 2006 by měla být zahájená výstavba úseku Lahovice - Jesenice. Celý okruh má být dokončen po roce 2012. Stavbu tohoto okruhu financuje stát.

[editovat] Městský okruh

Podrobnější informace naleznete v článku Městský okruh (Praha)naleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Městský okruh má za úkol sbírat hlavně vnitroměstský provoz a chránit tak centrum města. Z plánovaných 33 km je postavena jižní polovina o délce 16 km (úsek Strahovským tunelem - Tunel Mrázovka - Barrandovský most - Jižní spojka - začátek Štěrboholské radiály). Ve výstavbě je mimoúrovňová křižovatka Malovanka při severním vyústění Strahovského tunelu. V roce 2007 by měla být zahájena stavba převážně tunelového úseku Malovanka - Prašný most - Špejchar - Pelc-Tyrolka, obsahujícího i 2 km dlouhý ražený Tunel Blanka, podcházející Letnou, Stromovku i Vltavu (průzkumná štola Tunelu Blanka již byla vyražena), jako datum dokončení této části se uvádí roky 20102011. Celý okruh může být dokončen nejdříve v roce 2015. Stavbu tohoto okruhu financuje hlavní město Praha. Severozápadní část a západní část byla a je kritizována některými odborníky, ekologickými organizacemi i místními politiky Prahy 6, přestože oproti původním plánům z dob socialismu doznal plán podstatných změn.

 Dopravní ruch v Praze, na Smíchově
Dopravní ruch v Praze, na Smíchově

[editovat] Radiály

Systém radiál má propojovat oba okruhy. V provozu jsou:

  • Chodovská radiála
  • Chuchelská radiála
  • Prosecká radiála
  • Štěrboholská radiála
  • Radlická radiála (částečně)

Postaveny mají být ještě Břevnovská radiála a Vysočanská radiála; Břevnovská radiála je však předmětem sporů, především v oblasti okolí Řep, kudy by měla vést.

[editovat] Podívejte se také na

 Ruzyňské letiště
Ruzyňské letiště

[editovat] Letecká doprava

Ve městě se nachází jedno moderní letiště Praha-Ruzyně. Starší letiště Praha-Kbely patří armádě a neslouží pro normální provoz. Ruzyňské letiště, od 90. let rozšiřované, je schopné přepravit až 13 milionů cestujících ročně; Praha se tak stává důležitým uzlem letecké dopravy ve střední Evropě.

[editovat] Cyklistická doprava

Podmínky pro cyklistickou dopravu jsou nedostatečné, což je důsledek řady faktorů - nepříznivými geografickými podmínkami, nedostatkem tradice tohoto druhu dopravy i přístupem politiků a úřadů. V posledních letech však počet cyklistů roste a tomu se i se zpožděním přizpůsobuje infrastruktura.

[editovat] Externí odkazy