Duševní porucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Duševní porucha je název užívaný v psychiatrické terminologii souběžně s termínem porucha chování. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí není slovo porucha přesným termínem, avšak je v oblasti psychiatrie vhodnější než termíny nemoc nebo onemocnění. Označuje existenci klinicky rozpoznatelného souboru příznaků nebo chování, které jsou ve většině případů spojené s pocitem tísně nebo narušením funkce. Sociální deviace nebo samotný konflikt bez narušení osobního fungování do pojmu nejsou zahrnuty. Mezi duševní poruchy se řadí ty z poruch, které se prvotně týkají myšlení, prožívání nebo vztahů k ostatním lidem. V minulosti se v obdobném významu užíval například termín „šílenství“.

Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné, jejich obsah je tedy proměnlivý a není předmětem obecné shody.

Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména konstituční (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí. Podíl a vztah vrozených dispozic a dalších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí.

Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.

[editovat] Spory o povaze duševních poruch

Pojem duševní poruchy a obdobné pojmy z dřívějška (např. duševní nemoc) jsou značně podmíněny dobovou a místní kulturou, osobními názory i sociální rolí zdravotnického systému. Například homosexualita nebo leváctví byly ještě nedávno považovány za poruchy. Proti způsobu, jakým hlavní proud psychiatrie pojímá duševní poruchy, argumentovali zejména v 60. letech dvacátého století lidé řazení do tzv. antipsychiatrického hnutí. Některé z jejich pohledů na psychologický a sociologický rámec duševních poruch jsou dnes významnou částí psychiatrické obce přijímány a odrazily se v novějších klasifikačních manuálech, léčebné praxi i odborných diskusích.

[editovat] Diagnostika duševních poruch

Na počátku 20. století bylo v klasifikacích rozlišováno jen několik desítek duševních poruch. Roku 1952 jich bylo 192 a Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, 4. edice (DSM-IV) jich v současnosti uvádí 374. Tento nárůst může být způsoben:

  • efektivnější diagnostikou a lepší charakteristikou duševních poruch, díky více než století výzkumu;
  • skutečně se zvyšujícím počtem duševních nemocí, způsobeným hnacími faktory jako je dieta nebo stále rostoucí stres každodenního života;
  • zvýšenou tendencí některých psychiatrů označovat individuální zvláštnosti chování a slabůstky jednotlivce jako nemoc

[editovat] Kategorizace duševních poruch

Ve Spojených státech byly duševní poruchy rozděleny do skupin podle společných symptomů a to v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM) vytvořeném Americkou psychiatrickou asociací. Manuál obsahuje 13 kategorií.

DSM skupina (Diagnostický a Statistický Manuál) Příklady Wikipedia kategorie
Poruchy obvykle poprvé diagnostikované u batolete, v dětství nebo adolescenci Mentální retardace, autismus, ADHD Kategorie:Poruchy obvykle přítomné poprvé před dosažením dospělosti
Delirium, demence, amnestické a jiné kognitivní poruchy Alzheimerova choroba Kategorie:Poruchy paměti a Kategorie:Kognitivní poruchy
Mentální poruchy způsobené zdravotním stavem pacienta Psychóza související s AIDS Kategorie:Mentální poruchy způsobené zdravotním stavem pacienta
Zneužívání omamných látek Alkoholismus Kategorie:Zneužívání omamných látek
Schizofrenie a jiné psychotické poruchy Porucha s bludy Kategorie:Psychóza
Poruchy nálady Deprese, Maniodepresivní psychóza Kategorie:Poruchy nálady
Úzkostné poruchy Generalizovaná úzkostná porucha Kategorie:Úzkostné poruchy
Somatoformní poruchy Somatizační porucha Kategorie:Somatoformní (tělo-formní) poruchy
Faktitivní (předstírané) poruchy Munchausenův syndrom Kategorie:Faktitivní (předstírané)
Disociativní poruchy Disociativní porucha identity Kategorie:Disociativní poruchy
Sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity Dyspareunie, Porucha pohlavní identity Kategorie:Sexuální poruchy a poruchy pohlavní identity
Poruchy příjmu potravy Anorexie Kategorie:Poruchy příjmu potravy
Poruchy spánku Nespavost (insomnie) Kategorie:Poruchy spánku
Impulzivní poruchy neklasifikované jinde Kleptomanie, Trychotillomanie Kategorie:Impulzivní poruchy neklasifikované jinde
Adaptační poruchy Adaptační porucha Kategorie:Adaptační poruchy
Poruchy osobnosti Narcistická porucha osobnosti Kategorie:Poruchy osobnosti
Jiné nemoci, které se mohou stát středem pozornosti lékařů Tardivní dyskineze, Zneužívání dětí Kategorie:Jiné nemoci, které se mohou stát středem pozornosti lékařů

Americkým manuálem DSM byl inspirován i V. díl (diagnózy řady F) Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN, ICD), který vydává Světová zdravotnícká organizace (WHO).

V DSM je kromě kategorizovaných duševních poruch definováno i mnoho jejich příznaků (jako je paranoia). Ty nejsou samy o sobě považovány za nemoci, ale pouze za indikátory některé z výše zmíněných poruch. MKN mezi poruchami a příznaky takto nerozlišuje, protože většina diagnostických položek je vytvářena především na základě příznaků, nikoliv organické příčiny.