Národní knihovna České republiky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Národní knihovna České republiky je od roku 1990 název pražské univerzitní knihovny, jako už předtím od roku 1781 do 1924 latinsky Bibliotheca nationalis.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Pražská univerzitní knihovna vznikla spojením knihovny Karlových kolejí a tehdy již rozsáhlé knihovny jezuitské koleje v Klementinu, v roce 1620 v rámci pokračující rekatolizace (Karlova univerzita byla do té doby silně protestantská).
Po zrušení řádu jezuitů v roce 1773 využívala Klementinum sekularizovaná univerzita, částečně také Arcibiskupský seminář. Knihovna byla Marií Terezií prohlásena za Císařskou a královskou veřejnou a universitní bibliotéku.
V roce 1781 Karlem Rafaelem Ungarem pojmenována Bibliotheca nationalis (Národní knihovna).
Po rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1882 v Klementinu zůstala pouze její česká část a od roku 1930 pak „jen“ dále rozšířená univerzitní knihovna.
Další osud a jména:
- od roku 1924 Slovanská knihovna
- od roku 1935 Národní a univerzitní knihovna
- od roku 1939 Zemská a univerzitní knihovna
- od roku 1958 část Státní knihovny ČSR
- od roku 1990 opět Národní knihovna
V letech 1924–1931, včetně technické knihovny, stavebně rozšířena a upravena architektem Ladislavem Machoněm, za spolupráce sochaře Otty Gutfreunda.
[editovat] Dnešek
V roce 2005 udělilo UNESCO za digitalizaci knih a dokumentů Národní knihovně cenu „Paměť světa“, anglicky Jikji prize, v rámci v češtině stejnojmenného programu, anglicky Memory of the World.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- nkp.cz = www.klementinum.cz
- historie knihovny a Klementina, na nkp.cz/www.klementinum.cz
- fotogalerie knihovny a Klementina, na nkp.cz/www.klementinum.cz
- Projekt národní knihovny v Praze na Letné[1]

