Samuel Görner
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Samuel Görner byl rodák z obce Sloup v Čechách, který se proslavil jako jeden z poustevníků žijících v okolí obce.
Samuel Görner pocházel ze starého sklářského rodu Görnerů zabývajících se již od roku 1678 výrobou a broušením skleněných čoček.
Sám Samuel se vyučil okrasným zahradníkem, ale ve svém životě se zahradnictvím nezabýval a v roce 1718 si vytesal do pískovcového skalního útvaru nad obcí Sloup jeskyni (nazývanou podle něho Samuelova jeskyně), ve které žil jako poustevník až do roku 1735. V té době se zabýval i broušením skleněných čoček.
V dubnu roku 1735 se přestěhoval do poustevny na tzv. Sloupském hradě a tam žil jako pátý ze sedmi poustevníků až do roku 1742, kdy utekl před Prusy z obavy, aby nebyl odveden do pruského vojska do Prahy. V Praze vstoupil do františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné.
V roce 1756 vykonal pouť do Říma a po návratu kolem roku 1760 žil opět jako poustevník na Skalickém vrchu. Nakonec se usadil v opuštěné chýši na Svaté Hoře u Příbrami, kde byl jedné noci zavražděn a okraden o peníze, které si u něj uschovali poutníci.
Na poustevně hradu Sloup je umístěna jeho socha s dalekohledem namířeným k obzoru.

