Elektromotorické napětí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektromotorické napětí je elektrická energie uložená v elektrickém zdroji přepočtená na jednotkový elektrický náboj.
Elektromotorické napětí je napětí mezi póly ideálního zdroje (bez vnitřního odporu) nebo napětí mezi póly reálného nezatíženého zdroje (zdroje mimo elektrický obvod).
Elektromotorické napětí vzniká z práce neelektrických sil při přemisťování částic s elektrickým nábojem proti síle elektrického pole uvnitř zdroje.
Značka: Ue
Základní jednotka: volt, zkratka V
Další jednotky: stejné jako pro napětí
Výpočet:
, kde W je práce neelektrických sil při přemisťování elektrického náboje Q uvnitř zdroje
Měřidlo: voltmetr (bez zapojení do elektrického obvodu)
Zapojením zdroje do elektrického obvodu se napětí na svorkách zdroje sníží na hodnotu U (napětí zatíženého zdroje):
- U = Ue - Ri.I , kde Ue je elektromotorické napětí, Ri je vnitřní odpor zdroje, I je proud protékající zdrojem
[editovat] Typické hodnoty elektromotorického napětí
| název zdroje | elektromotorické napětí |
|---|---|
| alkalický článek | 1,5 V |
| olověný akumulátor | 2,2 V |
| zásuvka (fázové napětí) | 230 V |


