Skřípinka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Skřípinka |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
|
Skřípinka (Blysmus Link.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někteří autoři řadili (hlavně v dávnější minulosti) druhy rodu skřípinka (Blysmus) do rodu skřípina v nejširším pojetí (Scirpus s.latissimo.) nebo byly žřazeny do rodu šášina (Schoenus). V současnosti však většina autorů tato pojetí už nezastává.
Obsah |
[editovat] Popis
Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny, s plazivými oddenky. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy, nejvyšší květ v klásku někdy bývá samičí. Lodyhy jsou trojhranné až téměř oblé. Listy jsou většinou jen na bázi a v dolní části lodyhy, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky skládají dvouřadý (často smáčklý) vrcholový klas. V květenství jsou listeny, dolní je nejdelší. Květy vyrůstají z paždí plev. Okvětí je přeměněno v 4-7 štětinek, které jsou nazpět obrácenými chloupky drsné, někdy jsou zakrnělé. Tyčinky jsou 2-3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 2 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 2, semeník je svrchní. Plodem je čočkovitá nažka.
[editovat] Rozšíření ve světě
Jsou známy asi 2-3 druhy , které jsou rozšířeny hlavně v Evropa a Asii.
[editovat] Rozšíření v ČR
V ČR roste jedniný druh, skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus). Jedná se o silně ohrožený druh (C2), rostoucí nyní už dost vzácně na slatinných prameništích a zamokřených cestách.
[editovat] Seznam druhů
- Blysmus compressus – Evropa, Asie
- Blysmus rufus – Evropa, Asie
- Blysmus sinocompressus – východní Asie
- možná další
[editovat] Literatura
Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

