Hannibal
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hannibal Barkas (247 př. Kr. – 182 př. Kr.) byl kartaginský politik a vojevůdce, syn vojevůdce Hamilkara Barky.
Podle římského historika Livia Hamilkar, když se chystal k přepravě vojska do Hispánie, ještě desetiletý Hannibal si přál odjet se svým otcem. Hamilkar souhlasil, ale přivedl mladého Hannibala k oltáři, přiměl ho, aby se dotkl oběti, a zavázal ho přitom přísahou, že jakmile dozraje v síle, vystoupí jako nepřítel proti Římu.
Byl vrchním velitelem kartaginských vojsk v druhé punské válce, během které absolvoval tažení z Pyrenejského poloostrova jižní Galií přes Alpy. V následujících 15 letech (218 př. Kr. – 203 př. Kr.) se pohyboval po Apeninském poloostrově a ničil jednu římskou armádu po druhé, nicméně nedokázal svých vítězství (z nichž nejslavnější jsou bitva na řece Trebii, bitva u Trasimenského jezera a bitva u Cann) využít a ohrozit Řím nebo jiná veliká římská města. Římané se nakonec soustředili na ničení jeho spojenců – řeckých měst, kolonií na Iberském poloostrově, makedonského krále a nakonec zaútočili na samotné Kartágo. Roku 203 př. Kr. se Hannibal musel vrátit do Kartága a o rok později jej v poslední veliké bitvě druhé punské války u Zamy porazil římský vojevůdce Publius Cornelius Scipio (Africanus). Hannibal pak ještě nějakou dobu vládl v Kartágu, ale roku 195 př. Kr. byl přinucen na nátlak Římanů odejít do exilu.
Vystupoval v roli obnovitele Kartága a snažil se mnoho pro lid. Svým jednáním však sám na sebe poštval politické předáky Kartága a to zejména dvěma událostmi. V první události zrušil soudcům, kteří byli neomezení vládci, jejich doživotní funkci a každý soudce mohl být ve své funkci pouze dva roky. Ve druhé události udělal pořádek v daních, které si vysoké vrstvy nechávali pro sebe. To se znelíbilo vysokým politickým předákům a poslali posly do Říma, ve kterém Hannibala obviňují, že chystá další válku bez jejich vědomí spolu s králem syrským Antiochem proti Římu. Situace se odehrávala v době, kdy byl poražen král makedonský Filip V. a hlavu k nové válce zvedali Aitolové (obyvatelé krajiny v západní části středního Řecka) a také král Antioch. Když do Kartága přišli římští vyslanci zatajili pravy důvod svého příchodu. Hannibal však tušil důvod jejich návštěvy a prchl ke králi Antiochovi. Král Antioch byl do této doby na vážkách ohledně svého tažení do Evropy, když pak přišel Hannibal dodalo mu to nové sebevědomí.
Hannibal musel před Římany prchat, až nakonec v Bithýnii spáchal sebevraždu požitím jedu, protože její král Prúsiás jednal s Římany o jeho vydání.
[editovat] Odkazy
- http://tts.kis.fri.utc.sk/cestovanie/tunisko/dalsie/hannib.html
- http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1406 Hannibal na Antice

