Seznam uherských králů
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsah |
[editovat] První Arpádovci
Poznámka: Všichni uherští vládci a data před Gejzou jsou historicky sporní. Ve skutečnosti existovalo vícero náčelníků jednotlivých kmenů a teprve od Gejzy lze hovořit o uherském státě.
- Arpád, okolo 890 (?)– po r. 900 (do r. 903 asi společně s náčelníky Kursanem, Kendem a Gyulaou (Ďula)- poslední dva jsou však často považovaní jen za tituly, ne jména)
- Sabolč (Szabolcs), po r. 900 - ?947 (Arpádův synovec nebo vnuk); nebo vládl Sabolč a potom Zoltán, nebo jen Zoltán
- Fajsz (Fajs, Fales, Falitzi), ?947 - okolo 955 (Arpádův vnuk)
- Takšoň (Taksony), okolo 955– okolo 971 (Arpádův vnuk)
- Gejza, okolo 971–997 (Arpádův pravnuk)
- Štěpán I., Svatý, 997–1038 (první uherský král od 25. 12. 1000 nebo 1. 1. 1001)
[editovat] Dynastické boje
- Petr Orseolo, 1038–1041, 1044–1046
- Domoslav (Arpád) 1042 jen v dnešním západním Slovensku
- Samuel Aba 1041–1044
[editovat] Arpádovci
- Ondřej I., 1046–1060/1061
- Béla I., 1060/1061–1063
- Šalamoun, 1063–1074 (a 1074 - 1081 jako protikrál)
- Gejza I., 1074–1077
- Ladislav I., 1077–1095
- Koloman, 1095–1116
- Štěpán II. Uherský, 1116–1131
- Béla II., 1131–1141
- Gejza II., 1141–1162
- Štěpán III. Uherský, 1162–1172, z toho 1162-1163 fakticky jen v Bratislavě a okolí
- Ladislav II., 1162–1163
- Štěpán IV. Uherský, 1163
- Béla III., 1172–1196
- Emmerich, 1196–1204
- Ladislav III., 1204–1205
- Ondřej II., 1205–1235
- Béla IV., 1235–1270
- Štěpán V. Uherský, 1270–1272 (a 1262 - 1270 jen ve východní části Uherska)
- Ladislav IV. Kumán, 1272–1290
- Ondřej III., 1290–1301
[editovat] Dynastické boje
[editovat] Anjouovci
- Karel I. Robert z Anjou, 1301–1342
- Ludvík I. Uherský, Veliký, 1342–1382
- Marie Uherská, 1382–1395
- Karel II., 1385–1386
[editovat] Různe rody
- Zikmund Lucemburský, Lucemburk, 1387–1437
- Albrecht II. Habsburský, Habsburk, 1437–1439
- Alžběta Lucemburská, 1439 - 1440 (polooficiální vládkyně)
- Vladislav I., Jagellonec, 1440–1444
- Ladislav V. (Pohrobek) , Habsburk, 1440/1453–1457, faktickými vládci boli (do roku 1444 při Vladislavovi I.):
- Matyáš Korvín, 1458–1490
- Vladislav II., Jagelonec, 1490–1516
- Ludvík II., Jagellonec, 1516–1526
[editovat] Občanská válka
Po bitvě u Moháče (1526) vypukla občanská válka (1527-1538) mezi Habsburkyi a Janem Zápolský.
V roce 1541 Uhersko ztratilo početná území: území přibližně dnešního Maďarska připadlo Osmanské říši, z východní části se stalo Sedmihradsko – byl to nezávislý stát, který byl vazalem Osmanské říše - a zbylé území (Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko) s jádrem na Slovensku pod názvem „královské Uhersko“ připadlo Habsburkům. K opětovnému sjednocení Uherska došlo roku 1691 (připojením Sedmihradska), resp. 1699 Karlovským mírom, resp. roku 1718 dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků.
- Jan Zápolský, 1526 - 1540, z toho 1538 - 1540 jen ve východní části Uherska
- Jan Zikmund Zápolský 1540 - 1541
- Ferdinand I.
[editovat] Habsburkové
Zpravidla byli i panovníky Svaté říše římské (Seznam panovníků Svaté říše římské) a českého království (Seznam hlav českého státu).
- Ferdinand I., 1526–1564, z toho 1538 - 1540 jen v západní části Uherska
- Maxmilián II. (I.), 1564–1576
- Rudolf II. (I.), 1576–1608
- Matyáš II. Habsburský, 1608–1619
- Ferdinand II., 1619–1637
- Ferdinand III., 1637–1657 (Ferdinanda IV. sice roku 1647 korunovali, zemřel však před smrtí Ferdinanda III.)
- Leopold I., 1657–1705
- Josef I., 1705–1711
- Karel III., 1711–1740
- Marie Terezie, 1740–1780
[editovat] Habsbursko-lotrinská dynastie
- Josef II., 1780–1790
- Leopold II., 1790–1792
- František I., 1792–1835
- Ferdinand I. Dobrotivý (V.), 1835–1848
- František Josef I., 1848–1916
- Karel IV., 1916–1918
[editovat] Podívejte se také na
- Seznam maďarských prezidentů

