Senát Národního shromáždění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Senát Národního shromáždění byla horní komora Národního shromáždění (parlamentu) Československé republiky.

Obsah

[editovat] Vznik

Předchůdkyní prvorepubikového Senátu Národního shromáždění ČSR byla Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady.

29. února 1920 byla přijata ústava, která po vzoru Rakouska-Uherska, Francie a USA předjímala dvoukomorový parlament. Skládal se z Poslanecké sněmovny s 300 členy a 150členného senátu. Do obou komor se volilo poměrným systémem. Do Sněmovny na 6 let, do Senátu na 8 let. Členem Sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu bylo možné být zvolen po dosažení věku 45 let. Rozdílnost byla i v nutné délce státního občanství voličů. První volby do Senátu se konaly v květnu 1920.

[editovat] Role Senátu

Vzhledem ke stejnému volebnímu systému a současnému ukončování volebního období obou komor bylo politické rozložení obou komor prakticky stejné, a tak Senát nemíval jiný názor než Sněmovna. Rozhodující politické půtky se odehrávaly na poslanecké půdě a Senát došlé zákony jen víceméně automaticky schvaloval. Výjimku tvořily dva případy, v nichž senátoři plnili úlohu parlamentní pojistky. V roce 1920 socialističtí poslanci prosadili značný rozpočtový schodek, načež vláda pohrozila demisí. Senát nato ale deficitní rozpočet odmítl a dal tak možnost svým kolegům ze Sněmovny hlasovat odlišně. V roce 1926 došlo k parlamentní krizi, během níž se rozpadla koalice občanských stran se socialisty a parlament nebyl schopen schválit jediný zákon. Na půdě Senátu se dohodla koalice československých občanských stran s německou pravicí a slovenskými klerikály a po překonání krize v Poslanecké sněmovně byla vytvořena první vláda, na které se zúčastnily jak etnicky československé, tak německe strany.

[editovat] Sídlo

Prvorepublikový Senát Národního shromáždění sídlil v Thunském paláci ve Sněmovní ulici, v prostorách dnešní Poslanecké sněmovny.

[editovat] Předsedové

[editovat] Podívejte se také na

Česká politická zastoupení od roku 1848
Rakousko,
Rakousko-Uhersko
  Ústavodarná rakouská Říšská rada • Říšská rada: Poslanecká sněmovna, Panská sněmovna
České země   Zemské sněmy zemí Koruny české*: zemský sněm království Českého, zemský sněm markrabství Moravského, slezský zemský sněm
Československo   Národní shromáždění: Poslanecká sněmovna, Senát • Prozatímní Národní shromáždění • Ústavodárné Národní shromáždění • Národní shromáždění • Federální shromáždění ČSSR: Sněmovna lidu, Sněmovna národů • Federální shromáždění ČSFR: Sněmovna lidu, Sněmovna národů
ČSR, SSR   Česká národní rada, Slovenská národní rada*
Česká republika   Parlament ČR: Poslanecká sněmovna, Senát
Evropa   Evropský parlament • Parlamentní shromáždění Rady Evropy

*autonomní zemské sněmy českých zemí