Ekologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


Věda
Vědecké disciplíny
Vědecké metody
Výzkum
Hmota
Fyzika
Chemie
Příroda
Vědy o Zemi
Agronomie
Ekologie
Život
Biologie
Lékařství
Člověk
Humanitní vědy
Sociální vědy

Ekologie se užívá v několika významech. V původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. Jako první tak nazval a definoval tento vědní obor Ernst Haeckel v roce 1866.

Dále se ekologie užívá v širokém smyslu jako ochrana životního prostředí nebo dokonce místo přírodní prostředí (např. ekologicky šetrný výrobek znamená výrobek šetrný k životnímu prostředí). Toto užití - viz ochrana přírody.

Ekologie může být také označení pro určitou ideologii (např. v tvrzení hlubinná ekologie je základním přesvědčením radikálního ekologického hnutí [1]). Toto užití - viz ekologismus.

Tento článek se dále zabývá vědou ekologií.

Ekologie vychází z: biologie, meteorologie, klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie, lékařských věd (hygiena), ekonomiky, práva, historie, psychologie, technických věd.

Obsah

[editovat] Systém ekologických věd

  • obecná ekologie: zabývá se obecně platnými ekologickými principy.
  • ekologie mikroorganismů, ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie člověka: zabývají se vztahy mezi příslušnými organismy a prostředím.
  • ekologie moře: vztahy mezi organismy a prostředím v mořích.
  • ekologie lesa: vztahy mezi organismy a prostředím v lese.
  • ekologie krajiny: souvislosti mezi částmi krajiny, změny v krajině (včetně důsledků činností člověka).
  • ekologie globální: souvislosti a změny na celé planetě Zemi a jejich vliv na život.
  • aplikovaná ekologie: zabývá se praktickou aplikací ekologických poznatků
  • produkční ekologie: zabývá se produkční analýzou trofických úrovní a koloběhem hmoty a energie v ekosystému

[editovat] Pojetí ekologie dle šíře zkoumaných objektů

  • ekologie jedince (autekologie): nejužší pojem, týká se pouze vztahu jednoho konkrétního jedince k ostatním jedincům, nebo k okolnímu prostředí. Příklad: ekologie zajíce
  • ekologie populací (demekologie): zabývá se vztahy mezi soubory jedinců stejného druhu (populace) a prostředím. Příklad: ekologie zaječí populace, osídlující podhorské louky v Pošumaví.
  • ekologie společenstev (synekologie): se zabývá vztahy mezi souborem jedinců různých druhů pobývajících na jednom stanovišti (společenstvo). Příklad: ekologie bukového lesa.
  • ekologie biomů: zabývá se nejvyšší úrovní přírodních objektů (biom), je blízce příbuzná biogeografii, tedy nauce o rozmístění organismů na Zemi. Příklad: ekologie středoevropských opadavých lesů.

[editovat] Nové hraniční obory

  • ekofyziologie: zabývá se studiem změn a adaptací fyziologických funkcí souvisejících se změnami prostředí
  • ekoimunologie: sleduje vliv prostředí a jeho změn na práci a efektivitu imunitního systému
  • Environmentalistika: je věda zabývající se vztahem člověka a životního prostředí. Tvoří tak doplněk ekologie.

[editovat] Podívejte se též na

Hlavní obory biologie
anatomie • astrobiologie • biogeografie • biochemie • bioinformatika • biologie člověka • botanikacytologieekologieetologieevoluční biologiefyziologiegenetika • genomologie • imunologiemikrobiologiemolekulární biologie • mořská biologie • obecná biologiepaleontologieparazitologie • protozoologie • původ života • taxonomie • vývojová biologie • zoologie

[editovat] Externí odkazy