Brutus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brutus je římské cognomen, které příslušeli několika politikům z rodu Iuniů převážně v době římské republiky.

  • Decimus Iunius Brutus — konzul roku 77 př. n. l.
  • Decimus Iunius Brutus Albinus — velitel a jeden z Caesarových vrahů
  • Decimus Iunius Brutus Callaicus — velitel a konzul provincie Hispania Ulterior v letech 138136 př. n. l.
  • Decimus Iunius Brutus Scaeva (325 př. n. l.) — byl konzulem roku 325 př. n. l.
  • Decimus Iunius Brutus Scaeva (292 př. n. l.) — byl konzulem roku 292 př. n. l.
  • Gaius Iunius Bubulcus Brutus (317 př. n. l.) — byl konzulem roku 317, 313 a 311 př. n. l.
  • Gaius Iunius Bubulcus Brutus (291 př. n. l.) — byl konzulem roku 291 př. n. l.
  • Gaius Iunius Bubulcus Brutus (277 př. n. l.) — byl konzulem roku 277 př. n. l.
  • Gnaeus Iunius Brutus — první plebejec mezi nosící toto jméno
  • Lucius Iunius Brutus — tradiční zakladatel římské republiky
  • Lucius Iunius Brutus Damasippus — praetor
  • Tiberius Iunius Brutus — vzbouřenec, syn Lucia Iunia Bruta
  • Titus Iunius Brutus — vzbouřenec, syn Lucia Iunia Bruta