Chile
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| República de Chile Chilská republika |
|
|---|---|
| Rozloha | 756 950 km² (39. na světě) z toho 1 % vody |
| Počet obyvatel | 15 980 912 (60. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 21 / km² (187. na světě) |
| Jazyk | španělština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | římští katolíci 89%, protestanti 11%, židé NEGL% |
| Nejvyšší bod | Nevado Ojos del Salado (6880 m n. m.) |
| Hlavní město | Santiago de Chile |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Michelle Bachelet Jeria |
| Předseda vlády | zastává prezident Michelle Bachelet Jeria |
| Hymna | Canción Nacional |
| Vznik | 18. září 1810 (nezávislost na Španělsku) |
| Měna | chilské peso (CLP) |
| ISO 3166-1 | 152 CHL CL |
| MPZ | RCH |
| Doména | .cl |
| Telefon | 56 |
| Časové pásmo | UTC -6, -4 |
Chile je stát v Jižní Americe, který se nachází v dlouhém pásu mezi pohořím Andy a Pacifickým oceánem. Jeho sousedy jsou Argentina, Bolívie a Peru.
[editovat] Historie
Přibližně před 10 000 lety přišli do oblasti první domorodí obyvatelé, kteří osídlili úrodné oblasti v údolích okolo pobřeží Tichého oceánu. V následujícím období však došlo k expanzi Inků, kteří si oblast podmanili.
V roce 1520 oblast navštívil Fernando Magellan během své cesty kolem světa. V další objevitelské vlně Evropanů sem pronikl v čele španělských conquistadorů Diego de Almagro, který sem dorazil z Peru ve vidině zlatého bohatství. A připojily zdejší uzemí k špenělskému místokrálovství Peru.
Roku 1818 vyhlásila Chile nezávislost. V zemi proběhla občanská válka, vládlo několik diktátorů. V letech 1879-1883 v tichomořské válce odřízla Bolívii přístup k moři, a zikala tak provincii bohatou na ledek.
V roce 1970 byl prezidntem zvolen socialista Salvador Allende. Nasledoval převrat (1973) a moci se ujala vojenská junta vedená Augustem Pinochetem. Od roku 1990 se země vrací k demokracii.
Mapy: 18°-55° J, 66°-70° Z

