Lingajáta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jedna z rozšířených šivaistických sekt v Indii, založena ve 12.století po Kristu, reformátorem Basavou. Toto sdružení uznalo rovnoprávnost žen, odmítá kastovní systém a neuznává brahmany, zavedlo pět kategorií kněžství. Jejich učení je druhem adavaismu (nedualistického náboženství), někdy se jim také říká kálamukha.


Obsah

[editovat] Pět kategorií kněžství

Pět kategorií je podle pěti tváří Šivy, které jsou zobrazeny na emblémech, kterým se někdy říká paňčamukhalinga (sloup se čtyřmi tvářemi, které zpodobňují čtyři vtělení Šivy, pátá je neviditelná a vyjadřuje jeho transcendentální podobu, typické je zaoblenost vrchní části sloupu).

[editovat] Chápání Boha

Bůh Šiva je jedinou realitou, která se ve svém absolutním stavu nazývá šiva-tattva. Šivova potence tvořit se projevuje ve dvou podobách a každý jedinec tvoří jeho „úd“ - tedy, každý je s ním bytostně spojen. Tato skutečnost je nám však zastřena a životním cílem je toho spojení dosáhnout. Toho se nejlépe docílí společnou meditací.

[editovat] Společná setkání věřících

Věřící se setkávají v lokálních kongregacích při bohoslužbách, které mají v čele duchovního učitele, džagadguru, kterým může být i žena. Při bohoslužbách dochází ke společné meditaci, která pomáhá každému si uvědomit jeho přímé spojení s Šivou, které jsou nejpodstatnější. Dopomoci do stavu meditace mají recitace básní a zpěv písní. Některé z nich složil Basava.


[editovat] Literatura

Werner Karel: Malá encyklopedie hinduismu, Atlantis, 1996, ISBN: 80-7108-129-9
Knotková-Čapková B et al: Základy asijských náboženství, 1. díl, Karolinum, 2005, ISBN 80-246-0832-4