Ajmag
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ajmag (mongolsky аймаг) je slovo, které v mongolských a tureckých jazycích znamená kmen. V Mongolsku je toto pojmenování použito pro administrativní jednotky nejvyšší úrovně. Každý ajmag se dělí na několik somon. Hlavní město Ulánbátar je spravováno zvlášť.
[editovat] Přehled ajmagů
| ISO kód | Ajmag | mongolsky | Hlavní město | mongolsky |
|---|---|---|---|---|
| MN-069 | Bajanchongorský ajmag | Баянхонгор | Bajanchongor | Баянхонгор |
| MN-071 | Bajanölgijský ajmag | Баян-Өлгий | Ölgij | Өлгий |
| MN-067 | Bulganský ajmag | Булган | Bulgan | Булган |
| MN-047 | Centrální ajmag | Төв | Zúnmod | Зуунмод |
| MN-037 | Darchanúlský ajmag | Дархан-Уул | Darchan | Дархан |
| MN-065 | Gobialtajský ajmag | Говь-Алтай | Altaj | Алтай |
| MN-064 | Gobisümberský ajmag | Говь-Сүмбэр | Čojr | Чойр |
| MN-039 | Chentijský ajmag | Хэнтий | Öndörchán | Өндөрхаан |
| MN-043 | Chovdský ajmag | Ховд | Chovd | Ховд |
| MN-041 | Chövsgölský ajmag | Хөвсгөл | Mörön | Мөрөн |
| MN-053 | Jihogobijský ajmag | Өмнөговь | Dalanzadgad | Даланзадгад |
| MN-055 | Jihochangajský ajmag | Өвөрхангай | Arvajchér | Арвайхээр |
| MN-035 | Orchonský ajmag | Орхон | Erdenet | Эрдэнэт |
| MN-049 | Selengský ajmag | Сэлэнгэ | Süchbátar | Сүхбаатар |
| MN-073 | Severochangajský ajmag | Архангай | Cecerleg | Цэцэрлэг |
| MN-059 | Středogobijský ajmag | Дундговь | Mandal Gov | Мандал-Говь |
| MN-051 | Süchbátarský ajmag | Сүхбаатар | Barún Urt | Баруун-Урт |
| MN-046 | Uvský ajmag | Увс | Ulángom | Улаангом |
| MN-061 | Východní ajmag | Дорнод | Čojbalsan | Чойбалсан |
| MN-063 | Východogobijský ajmag | Дорноговь | Sajnšand | Сайншанд |
| MN-057 | Zavchanský ajmag | Завхан | Uliastaj | Улиастай |
[editovat] Historie
Na konci vlády mandžuské dynastie Čching v Číně se území Vnějšího Mongolska dělilo na chanáty Chovd, Jassaktu, Sain-Noin, Tušetu a Cecen. Po vyhlášení nezávislosti Mongolska v roce 1921 zůstaly provincie Ala-Shan, Ordos, Silin Gol a Chearim součástí Číny a Tannu Tuva se stala nezávislou republikou (dnes autonomní Tuvinská republika v Rusku). Nově vzniklá Mongolská lidová republika vzala stávající uspořádání za své počáteční.
Po skončení nevyhlášené rusko-japonské pohraniční války (1938-1939) proběhla v roce 1941 reorganizace administrativního uspořádání, jejímž výsledkem byly ajmagy. Vznikly Severochangajský ajmag, Čojbalsanský ajmag, Východogobijský ajmag, Zavchanský ajmag, Chentijský ajmag, Chovdský ajmag, Chövsgölský ajmag, Jihogobijský ajmag, Jihochangajský ajmag, Centrální ajmag a Uvský ajmag. Dlouhý pás jižní Gobi připadl v roce 1954 zpět Číně. Administrativní rozdělení bylo dokončeno vytvořením dalších ajmagů. Byly to Bajanchongorský ajmag, Bajanölgijský ajmag, Bulganský ajmag, Středogobijský ajmag, Gobialtajský ajmag a Süchbátarský ajmag. Selengský ajmag se od Centrálního ajmagu oddělil o dva roky později.
Čojbalsanský ajmag byl přejmenován na Východní ajmag v roce 1963 a hlavní město Ulánbátar se oddělilo od Centrálního ajmagu a vytvořilo federální území. Stejný status dostala nově vzniklá průmyslová centra Darchan (1961 v Selengském ajmagu) a Erdenet (1975 v Bulganském aymagu). V roce 1994 byly dva somon odděleny od Bulganského ajmagu a okolo města Erdenet byl vytvořen Orchonský ajmag a dále byly čtyři somon odděleny od Selengského aymagu a byl vytvořen Darchanúlský ajmag okolo Darchanu a zároveň byl ukončen speciální status obou měst. Gobisümberský ajmag vznikl v roce 1996 oddělením od Východogobijského ajmagu.

