Koruna československá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koruna československá (V období první republiky byla oficiální zkratkou Kč, potom od roku 1945 Kčs) je měna, která platila v Československu od roku 1918. Koruna se dále dělila na 100 haléřů. Zpočátku existovaly i haléřové mince, avšak s postupující inflací nejdrobnější mince postupně mizely. K roku 1992 již nejmenší platnou mincí byl desetihaléř. Po rozdělení Československa v roce 1993 na Českou republiku a Slovenskou republiku došlo i k rozdělení měny na korunu českou a korunu slovenskou
Obsah |
[editovat] Historický vývoj
Československá koruna byla ustavena zákonem č.84 z 25. února 1919 na jehož základě byly mezi 3. až 19. březnem 1919 staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky, které byly postupně až do července 1920 vyměňovány za nové československé státovky. Po druhé světové válce byla 1. listopadu 1945 provedena měnová reforma, která řešila problém, že na území Československa kolovalo příliš mnoho platidel kromě pěti měn (protektorátní, říšskoněmecká, slovenská, maďarská a polská) i různé vojenské poukázky. Další měnová reforma přišla k 1. červnu 1953. Nová československá koruna byla vyměňovaná v poměru 1:5 u částek do 1500 (starých) Kčs, vyšší částky byly vyměňovány v poměru 1:50. 1. ledna 1993 došlo k rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy a k 8. únoru 1993 proběhla měnová odluka, kterou československá koruna zanikla.
[editovat] Mince první republiky, a poválečné mince platné před měnovou reformou z roku 1953
|
Prvorepubliková mince o hodnotě 5 Kčs (tehdejší oficiální zkratka však byla Kč). |
Stříbrná mince o hodnotě 20 Kčs z roku 1934. Její průměr je asi 3,45 cm. |
||
Zajímavostí bylo, že se do roku 1938 objevily celkem 3 typy pětikorunových mincí, jejichž autorem byl známý sochař Otto Guttfreund. První a zároveň nejstarší typ předválečné pětikoruny byl i největší o průměru asi 2,95 cm (byla tudíž větší než moderní padesátikorunová mince, která má průměr asi 2,75 cm) a platila do roku 1931. V roce 1928 byl zaveden do oběhu druhý již menší typ, který byl zároveň nejtenčí. Tato mince byla ovšem vyrobena ze stříbra a znamenala spolu se stříbrnou pamětní desetikorunou vydanou k 10. výročí ČSR návrat československé měny ke stříbru. Roku 1937 pak byl zaveden třetí a poslední typ pětikoruny, který byl zase silnější, avšak nepatrně tenčí než typ první. Tato mince byla vyrobena z niklu. Druhý a třetí typ měly jinak prakticky stejný průměr 2,7 cm, který byl tudíž jen nepatrně menší než průměr moderní české padesátikoruny. Dále se všechny tři typy mezi sebou lišily odlišným vzorkováním na hraně. Design lícové a rubové strany všech tří typů byl jinak identický. Druhý stříbrný typ a třetí niklový typ pak byly platné dokonce na území Protektorátu Čechy a Morava, přičemž stříbrné platily na území Československa bez přestávky až do roku 1947. Ostatně i platnost niklové mince z roku 1937 byla po válce na krátkou dobu obnovena. V roce 1945 byly také do oběhu zavedeny pětikorunové bankovky.
[editovat] Reference
Jiří Sejbal Základy peněžního vývoje Brno Masarykova univerzita 1997
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Stránky ČNB - obecně celá sekce Česká platidla
- Galerie všech československých, protektorátních a českých bankovek
- Přehled českého mincovnictví
- Článek o kuriozitě v podobě jednohaléřových mincí z roku 1986 a ze začátku devadesátých let
- Zkušební ražby československých mincí
- Slovenský článek „Symboly a mýty na platidlech“ vztahující se k historickému vývoji československé a slovenské měny

