Národ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Přesná a všeobecně uznávaná definice pojmu národ neexistuje. Tímto pojmem se v různých zemích a jazycích odlišují zcela rozdílné sociální organismy. Rozlišuje se tak zejména mezi politickým a etnickým národem.[1]

Obsah

[editovat] Definice označení národ

V sociálních vědách převládá názor, že národ je sociální konstrukt. Národnost pak není objektivně daná vlastnost, kterou by bylo možno nezávisle určovat. Národní příslušnost čili národnost lze dle tohoto subjektivistického přístupu určit jen na základě proklamace jedinců (k jakému národu se hlásí). Často je však národnost přiřazována i dle objektivních kritérií - nejčastěji kombinace jazyka a státní příslušnosti.

Národní příslušnost je formována na základě působení různých faktorů, především geografických a jazykových, ale také politických, ekonomických a náboženských. Příslušníky národa většinou spojuje společná kultura, historie a jazyk, často i hospodářský život a obývané území.

Podle podobné definice Josifa Stalina „národ je historicky vyvinutým, stabilním společenstvím jazyka, území, hospodářského života a psychologické skladby, jež se projevují ve společenství kulturním“. [2]

Pojem národ se někdy překrývá s pojmem etnická skupina či etnikum, národnost s pojmem etnicita.

[editovat] Pojem národ

Národ je pojmem relativně novodobým. Pojem národ se začal objevovat až v 18. a 19. století v souvislosti s průmyslovou revolucí. Sloužil jako prostředek k prosazování zájmů skupin, které mimo společný jazyk spolu neměly mnoho společného. Spolu s označením národ se objevil také nacionalismus, v nejostřejší podobě pak později také nacismus. Podle některých sociálních vědců (např. Ernest Gellner) není národ zdrojem nacionalismu, ale naopak národ vznikl pro potřeby nacionalismu a jen v jeho rámci může být definován.

Pojem národ není to samé co stát. Dnes ve světě existují národní státy, státy multinárodní, ale i národy, které svůj vlastní stát nemají.

V řadě jazyků pojem „národ“, splývá s pojmem „lid“.

[editovat] Znaky národa

Za jeden ze znaků národa bývá považován společný jazyk. Pomocí zařazení jazyku do jazykových skupin nebo rodin můžeme zjistit příbuznost některých národů.

Za další znaky národa můžeme považovat společné národní zvyky a tradice. Praktikování tradic a zvyků je často ohroženo vlivem současným způsobem života.

Někdy bývá za znak národa považován stát, ale pouze některé státy vznikly jako národní, protože se většina obyvatel hlásí k jednomu národu. V jiných národně nehomogenních zemích žije mnoho různých národů společně.

[editovat] Citáty

  • „Náš národ vznikl v 19. století jako jiné národy – tedy jako abstrakce, která měla logiku ve své době, ale neřekl bych, že ji má i dnes. Teď už to chce zase jinou, chytřejší abstrakci. Kdybychom se uměli nad pojem národ povznést, nemohlo by nám to neprospět. K čemu je nám dobré, že jsme národ? K ničemu. A jsme jím vůbec? Peroutka napsal, že jsme prostě obyvatelstvo, které tady zbylo. Je to špatná zpráva? Nejenom. Ukazuje, že konečně zas může být i něco lepšího než národ. Je mi přece jedno, k jakému národu patří člověk, co je mým sousedem v domě, ale chci mu rozumět v základních věcech, chci, abychom si navzájem byli vypočitatelní. S tím národ nemá co dělat. Ten pojem znamená pořád se vůči někomu vymezovat. To je nebezpečné.“
    Pavel Kosatík v rozhovoru s Reflexem 51/02 [1]

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Reference

  1. RYCHLÍK, Jan. Individuální a kolektivní práva menšin a tzv. právo národů na sebeurčení včetně odtržení. Praha: Ústav T. G. Masatyka, 1995. S. 206-219.
  2. Josif Stalin, Marxism and the National and Colonial Question. s. 8. Originál byl napsán roku 1912.