Kokcidie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Kokcidie |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() oocysta T. gondii
tachyzoiti (merozoiti) T. gondii
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
Kokcidie (Coccidiasina) jsou obligátně parazitičtí prvoci, původci závažných parazitárních onemocnění hospodářských zvířat, jako je drůbež, králíci, malí přežvýkavci, selata nebo telata, u kterých má onemocnění často závažný průběh.
Kokcidie jsou hostitelsky specifické, ale mohou být i vícehostitelské (heteroxenní), v závislosti na konkrétním druhu a jeho životním cyklu.
Obsah |
[editovat] Životní cyklus kokcidií
Všichni výtrusovci mají složité životní cykly, pro které je typické dvou- či třífázové střídání generací se stadiem spory. Kokcidie nejsou výjimkou.
Infekce začíná pozřením oocysty, která obsahuje infekční stadia kokcidie, jednojaderné sporozoity. Ty se ve střevě hostitele uvolní - excystace, proniknou do epiteliálních buněk střevní sliznice (většinou) a začnou růst.
Sporozoity se uvnitř hostitelské buňky přemění v růstové stadium, velké, mnohobuněčné meronty, kteří dále rostou a mohou se nepohlavně rozmnožovat v procesu zvaném merogonie - vznikají tak merozoity, které mohou napadnou další buňky. V poslední generaci nepohlavního rozmnožování se vyvíjejí gamonty, které jsou pohlavně rozlišené.
Makrogamonty je již nedělí a dospívají v oocyty. Mikrogamonti se dělí a dávají vzniknout tříbičíkatým mikrogametám. Po oplození vznikají zygoty, které si vytvoří obal (oocystu), a během sporulace se dělí na 2 - 32 sporoblastů. Každý sporoblast si opět vytvoří vlastní obal, sporocystu, a dále se mitoticky dělí, čímž vznikne 2-8 sporozoitů, které můžou napadnout jiného hostitele.
[editovat] Jednohostitelské a vícehostitelské kokcidie
Jednohostitelským kokcídiím stačí k proběhnutí životního cyklu jeden hostitel, ve kterém se mohou vyvíjet všechny tři růstové fáze (růstové, rozmnožovací i sexuální stadium), sporulace může probíhat i v mimo hostitele, u eimérii je to pravidlem.
Kokcidie s fakultativním střídáním hostitelů mohou celým svým životním cyklem projít jen v definitivním hostiteli, dostanou-li se sporozoiti do jiného, méně vhodného organismu, vytvoří klidová stadia ve formě tzv. tkáňové cysty a nemohou se vyvíjet, dokud nejsou pozřeny definitivním hostitelem. Známým příkladem je Toxoplasma gondii, jejímž definitivním hostitelem je kočka, nakazit se však může jakýkoliv teplokrevný (a snad i studenokrevný) obratlovec včetně člověka.
Obligátně heteroxenní kokcidie potřebují projít více hostiteli, klidové stadium v mezihostiteli a následné pozření definitivním hostitelem je nutností.
[editovat] Kokcidióza
- Podrobnější informace naleznete v článku kokcidiózanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Onemocnění, které je způsobeno kokcidiemi, se obecně nazývá kokcidióza. U zdravých dospělých zvířat může probíhat bezpříznakově, nebo se projevuje hubnutím a průjmem, někdy i krvavým. U mláďat a jedinců s oslabenou imunitou je její průběh vážnější a může vést až k úhynu. Kokcidie mohou způsobit značné ekonomické škody hlavně v chovech drůbeže, prasat a králíků, mohou být také příčinou úhynů sajících selat a jehňat. Kokcidióza může být vážným problémem také v chovu exotických ptáků.
Pro člověka není většina kokcidií nebezpečná, výjimku tvoří již zmiňovaná T.gondii, která způsobuje toxoplasmózu - pro zdravé dospělé osoby nepředstavuje žádné větší nebezpečí, nicméně je smrtící pro osoby s AIDS (toxoplasmová meningoencefalitida patří u osob HIV/AIDS mezi dvě rychleji smrtící oportunní infekce) a je schopná přenášet se transplacentárně, tedy z matky na plod - nákaza v prvním trimestru může způsobit potrat nebo vrozenou toxoplasmózu plodu, která se projevuje hydrocefalem nebo kalcifikacemi v mozku. Je nutno říci, že poškození plodu hrozí jenom při nákaze během těhotenství a naprostá většina žen se s toxoplasmou setkala již dříve a má proti němu protilátky. U těhotných žen se rutinně provádí vyšetření na hladinu těchto protilátek v séru - jsou-li negativní, vyšetření se opakuje a při náhlém nárůstu (= žena se právě setkala s původcem) se žena sleduje na specializovaném pracovišti, eventuálně se zahájí léčba. Toxoplasma gondii je v ČR nejrozšířenější protozoální infekcí.
Další kokcidií, která může být nebezpečná pro člověka, zvláště pro pacienty s oslabenou imunitou (opět AIDS) je Cryptosporidium parvum. Způsobuje vážné průjmové infekce.
[editovat] Literatura
- HAUSMANN, K., HÜLSMANN N. Protozoologie. Z angl. 2. vyd. přel. RNDr. Jiří Lom DrSc. 1. vyd. v ČR. Praha: Academia, 2003, 347 s. ISBN 80-200-0978-7.
- Soulsby, E.J.L. Helminths, Anthropods and Protozoa of Domesticated Animals 7. vyd., Philadelphia: Lea and Febiger, 1982. 809 s. ISBN 0-7020-0820-6.



