Láva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Postupující proud lávy.
Postupující proud lávy.

Láva je označení z geologie, které popisuje roztavený horninový materiál (magma), který vystupuje sopečným jícnem a nebo v okolí litosférických zlomů a prasklin na zemský povrch, kde se následně rozlévá do okolí v závislosti na své viskozitě. Teplota lávy se pohybuje obyčejně v rozmezí teplot mezi 700 až 1 200 °C. Je tvořena roztavenými fázemi hornin, krystaly a plyny, které při kontaktu s okolním prostředím začínají vlivem nevyvážené teploty chladnout.

Láva se většinou dostává do vzájemné interakce se dvěma nejdůležitějšími prostředími - vodou a vzduchem, které ovlivňují její výsledný vzhled (texturu, strukturu) a vlastnosti. Při kontaktu s vodou dochází k rychlému utuhnutí lávy vlivem prudkého ochlazování, což se projevuje na vzniku sklovité struktury na povrchu. Dochází ke vzniku lávových polštářů, kterými je tvořena větší část oceánského dna na oceánské kůře. Při ochlazování vzduchem dochází k pozvolnějšímu ochlazování lávy, která má tvar chladnout pomaleji a k tvorbě krystalických struktur ve svém nitru. V závislosti na mocnosti tuhnoucí lávy, může láva tuhnout od několika minut po roky. Při dlouhodobějším tuhnutí lávy dochází často ke vzniku kamenných varhan.

Lávu se dělí v závislosti na její viskozitě, která respektive závisí na obsahu Si02 složky a to přímou úměrou. Čím více Si02 je obsaženo v lávovém složení, tím se láva stává vizkóznější, což značí, že láva je z pohledu pH kyselá. Pro přehlednost je níže uvedeno člěnění lávy (respektive i magmatu) s procentuálním zastoupením.

  • kyselé lávy - obsah Si02 je do 65 % - Láva typu AA
  • intermediální lávy - obsah Si02 do 52 %
  • bazické lávy - obsah Si02 do 44 % - Láva typu Pahoe-hoe (česky provazovitá láva)
  • ultrabazické lávy neexistují, jelikož ty na zemském povrchu reagují a stávají se bazickými.

schématické znázornění vztahu kyselosti a obsahu Si02

Soubor:Kyselost_hornin.jpg

[editovat] Láva typu AA

Láva typu AA je kyselá láva, která díky vysoké viskozitě je málo pohyblivá a špatně soudržná, má tendence tvrdnout již v jícnu sopky a tím zapříčiňovat jeho ucpání. Následná nemožnost postupu dalšího postupující magmatu zapříčiňuje narůstání tlaku v jícnu, což vede ke vzniku explozivních sopek). Častým případem jsou tendence vytvářet vytlačené kupy, sypané kužele sopek a podobné útvary.

10m vysoký výtrysk lávy typu Pahoe-hoe.
10m vysoký výtrysk lávy typu Pahoe-hoe.

[editovat] Láva typu Pahoe-hoe

Láva typu Pahoe-hoe má své označení z Havajských ostrovů, kde se s ní setkáváme nejčastěji. Český ekvivalent je provazovitá láva. Jedná se o lávu s velmi malým obsahem Si02, což se projevuje nízkou viskozitou a tedy špatnou přilnavostí. Láva pahoe-hoe je velice pohyblivá a může se pohybovat i rychlostmi desítek km/h a urazit několik kilometrů než se ochladí a ztuhne. Jejím častým výlevem a pohyblivostí vznikají štítové sopky a rozsáhlé výlevné platformy, které jsou základní stavební jednotkou kontinentální kůry. Nejznámějšími štítovými sopkami jsou největší hory Sluneční soustavy na Marsu (Olympus Mons, Ascraeus Mons, Arsia Mons).

[editovat] Polštářová láva

Polštářová láva (NOAA)
Polštářová láva (NOAA)

Zvláštním případem je polštářová láva (anglicky pillow lava), která vzniká, když se dostane žhavá láva do kontaktu se studeným vodním prostředím. Voda okamžitě lávu ochlazuje na povrchu, což má za následek vytvoření „polštáře“ s typicky sklovitou strukturou na povrchu. Tlak tlačící se lávy u prostřed polštáře dále narůstá až se na nějakém místě opětovně provalí a vznikne další polštář. Děj se opakuje do doby, dokud je dostatečný tlak přicházející lávy. V konečném výsledku vzniká pole s polštářovou lávou.

Pokud se výlev lávy zastaví o přírodní, či umělou překážku, může vzniknout útvar zvaný lávové jezero, které může dosahovat značných velikostí a který pak chladne mnohem déle než proud lávy, čímž u něj dochází k lepší krystalizaci (středně až hrubozrnitá struktura).

U široké veřejnosti je velmi často rozšířen omyl, že se termín láva zaměňuje za magma, což ale z geologického pohledu je nevhodné smíšení dvou rozdílných termínů. Láva označuje taveninu, která se dostane na povrch, ale magma je tavenina, která je v zemském tělese. Geologové využívají rozdílné termíny pro snažší orientaci a striktně je dodržují.