Maurice Merleau-Ponty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Francouzský filosof (narozený v r. 1908 v Rochefort-sur-Mer - zemřel v roce 1961 v Paříži).

Filosofii začal studovat v r. 1926 na École Normale Supérieure v Paříži.

Jeho základní raná díla La structure du corpontement (1942) a Phénomenologie de la perception (1945) tvoří mezníky fenomenologie, jsou intenzivním vyrovnáním se s Husserlem a Heideggerem, což se u Merleau-Pontyho spojuje i se širším záběrem studií v oblasti speciálních věd (tvarová psychologie a vývojová psychologie, fyziologie, biologická antropologie). Konfrontace s teorií vědomí, provedená v těchto dílech pomocí pojmu struktury, spojuje Merleau-Pontyho jak s pozdějším strukturalistickým vývojem, tak i s existencialismem Sartrovým, s nímž v r. 1945 založil časopis Les temps modernes.

Ve své politické filosofii Merleau-Ponty nejprve vystupoval jako marxistický teoretik dějin, stavěl se však s výhradami ke stalinismu a k nároku komunistické strany na vedoucí postavení (Humanisme et terreur, 1947). V r. 1955 však své stanovisko přehodnotil, když v knize Les aventures de la dialectique sledoval kořeny a vývoj komunistického totalitarismu v marxistické filosofii, přičemž napadl i Sartrovu pozici, což vedlo k jejich vzájemné roztržce.

V letech 1945-1949 přednášel Merleau-Ponty na univerzitě v Lyonu a později byl profesorem dětské psychologie a pedagogiky na Sorbonně. V r. 1952 byl povolán na Collége de France, kde již ve své nástupnické přednášce Éloge de la philosophie v lednu 1953 obrátil pozornost na nové cesty strukturální lingvistiky, etnologie a Freudovy psychoanalýzy, v nichž spatřoval možnost znovuoživení jednoty filosofie a dějin, což bylo jeho hlavním záměrem. Nové východisko obohacené o tyto speciální vědy, které Merleau-Ponty hledal ve svých přednáškách na Collége de France, již nemohl v plné míře uplatnit.

Zemřel v r. 1961 v Paříži.

Dílo Viditelné a neviditelné (Le visible et l'invisible), uveřejněné tři roky po jeho smrti, chce proniknout za rovinu analýzy strukturování světa, tak jak je konstituováno vědomím, a pokouší se chápat samotný poměr viditelného a neviditelného jako to, co zakládá strukturní souvislost světa - tedy v ontologické rovině.

Biografické články nejvýznamějších současných filozofů
Filozofové - analytici
Simon Blackburn | Ned Block | Stanley Cavell | David Chalmers | Patricia Churchland | Paul Churchland | Donald Davidson | Daniel Clement Dennett | Jerry Fodor | Susan Haack | Jaegwon Kim | Saul Aaron Kripke | Thomas Samuel Kuhn | Bryan Magee | Ruth Barcan Marcus | Colin McGinn | Thomas Nagel | Robert Nozick | Martha Craven Nussbaum | Alvin Plantinga | Karl Popper | Hilary Putnam | W. V. Quine | John Rawls | Richard Rorty | Bertrand Russell | Roger Scruton | Peter Singer | John Searle | Charles Taylor
Kontinentální filozofové
Louis Althusser | Giorgio Agamben | Roland Barthes | Jean Baudrillard | Isaiah Berlin | Maurice Blanchot | Pierre Bourdieu | Albert Camus | Hélène Cixous | Guy Debord | Gilles Deleuze | Jacques Derrida | Michel Foucault | Hans-Georg Gadamer | Jürgen Habermas | Werner Hamacher | Martin Heidegger | Michel Henry | Julia Kristeva | Jacques Lacan | Henri Lefebvre | Claude Lévi-Strauss | Emmanuel Lévinas | Benny Lévy | Jean-François Lyotard | Paul de Man | Maurice Merleau-Ponty | Jean-Luc Nancy | Antonio Negri | Paul Ricœur | Jean-Paul Sartre | Michel Serres | Peter Sloterdijk | Paul Virilio | Slavoj Žižek