Maratonský běh
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.
Obsah |
[editovat] Vznik maratonu – legenda a skutečnost
Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés, který měl údajně po bitvě u Marathonu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do zhruba 35 km vzdálených Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřít.
Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathonské bitvě, však tuto událost s marathonským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km) tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.
První písemná zmínka o poslovi z Marathonu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménnem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkiános jako marathonského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů, žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.
V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o marathonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathonu do Athén 10. dubna 1896. Prvním maratonským vítězem zde byl legendární Řek Spyridon Louis s časem 2:58:50. První oficiální maraton na našem území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati mezi Smíchovem a Dobříší.
K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším současným nejlepším maratoncem je Róbert Štefko - v roce 2004 v čase 2:12:35.
[editovat] Délka maratonského běhu
| Rok | Vzdálenost (km) |
| 1896 | 40 |
| 1900 | 40,26 |
| 1904 | 40 |
| 1906 | 41,86 |
| 1908 | 42,195 |
| 1912 | 40,2 |
| 1920 | 42,75 |
| od roku 1924 | 42,195 |
Přestože původní vzdálenost z bojiště u Marathonu do Athén byla asi 35 km, byla na olympijských hrách v Athénách stanovena Mezinárodním olympijským výborem stanovena na 40 km. Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle vytyčené cesty.
Roku 1908 byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena od startu u terasy Windsorského zámku do cíle před královskou lóží na Olympijském stadionu (aby královská rodina mohla pozorovat vítěze olympijského maratonu), čímž byla trať prodloužena na 42,195 km (26,2 mil neboli 45.760 yardů). Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka maratonského běhu, od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati, tedy 42,195 km.
[editovat] Statistiky
[editovat] Výkonnostní milníky - zlepšování cílového času
- Muži
- Poprvé pod 2:40 hod. 2:38:17 hod. Harry Green, Spojené království, 1913
- Poprvé pod 2:30 hod. 2:29:02 hod. Albert Michelsen, USA, 1925
- Poprvé pod 2:20 hod. 2:18:41 hod. James Peters, Spojené království, 1953
- Poprvé pod 2:10 hod. 2:09:37 hod. Derek Clayton, Austrálie, 1967
- Poprvé pod 2:09 hod. 2:08:34 hod. Derek Clayton, Austrálie, 1969
- Poprvé pod 2:08 hod. 2:07:12 hod. Carlos Lopes, Portugalsko, 1985
- Poprvé pod 2:07 hod. 2:06:50 hod. Belayneh Dinsamo, Etiopie, 1988
- Poprvé pod 2:06 hod. 2:05:42 hod. Khalid Khannouchi, Maroko, 1999
- Poprvé pod 2:05 hod. 2:04:55 hod. Paul Tergat, Keňa, 2003
- Ženy
- Poprvé pod 3:00 hod. 2:55:22 hod. Elizabeth Bonner, USA, 1971
- Poprvé pod 2:30 hod. 2:27:33 hod. Grete Waitz, Norsko, 1979
- Poprvé pod 2:25 hod. 2:22:43 hod. Joan Benoit, USA, 1983
- Poprvé pod 2:20 hod. 2:19:46 hod. Naoko Takahaši, Japonsko, 2001
- Poprvé pod 2:19 hod. 2:18:47 hod. Catherine Ndereba, Keňa, 2001
- Poprvé pod 2:18 hod. 2:17:18 hod. Paula Radcliffe, Spojené království, 2002
- Poprvé pod 2:16 hod. 2:15:25 hod. Paula Radcliffe, Spojené království, 2003
Předpokládá se, že během příštích 20 let se mohou maratonci dostat i pod bájnou hranici 2 hodin.
[editovat] Nejúspěšnější maratonci
- Dvě olympijská vítězství
Dva tituly mistra světa:
- Olympijské vítězství a titul mistra/mistryně světa
[editovat] Olympijští medailisté
- Olympijské hry – maraton
| Muži | |||
|---|---|---|---|
| rok | zlato | stříbro | bronz |
| 1896 | Spyridon Louis (GRE) | Charilaos Vasilakos (GRE) | Gyula Kellner (HUN) |
| 1900 | Michel Théato (LUX) | Émile Champion (FRA) | Ernst Fast (SWE) |
| 1904 | Thomas Hicks (USA) | Albert Coray (FRA) | Arthur Newton (USA) |
| 1906 | William Sherring (CAN) | Johan Svanberg (SWE) | William Frank (USA) |
| 1908 | John Hayes (USA) | Charles Hefferon (RSA) | Joseph Forshaw (USA) |
| 1912 | Kenneth McArthur (RSA) | Christian Gitsham (RSA) | Gaston Strobino (USA) |
| 1920 | Hannes Kolehmainen (FIN) | Jüri Lossmann (EST) | Valerio Arri (ITA) |
| 1924 | Albin Stenroos (FIN) | Romeo Bertini (ITA) | Clarence DeMar (USA) |
| 1928 | Boughera El Ouafi (FRA) | Manuel Plaza (CHI) | Martti Marttelin (FIN) |
| 1932 | Juan Carlos Zabala (ARG) | Samuel Ferris (GBR) | Armas Toivonen (FIN) |
| 1936 | Son Ki-džung (JPN) | Ernest Harper (GBR) | Nam Sung-rjong (JPN) |
| 1948 | Delfo Cabrera (ARG) | Thomas Richards (GBR) | Etienne Gailly (BEL) |
| 1952 | Emil Zátopek (TCH) | Reinaldo Gorno (ARG) | Gustaf Jansson (SWE) |
| 1956 | Alain Mimoun (FRA) | Franjo Mihalić (YUG) | Veikko Karvonen (FIN) |
| 1960 | Abebe Bikila (ETH) | Rhadi Ben Abdesselam (MAR) | Barry Magee (NZL) |
| 1964 | Abebe Bikila (ETH) | Basil Heatley (GBR) | Kokiči Cuburaja (JPN) |
| 1968 | Mamo Wolde (ETH) | Kendži Kimihara (JPN) | Michael Ryan (NZL) |
| 1972 | Frank Shorter (USA) | Karel Lismont (BEL) | Mamo Wolde (ETH) |
| 1976 | Waldemar Cierpinski (GDR) | Frank Shorter (USA) | Karel Lismont (BEL) |
| 1980 | Waldemar Cierpinski (GDR) | Gerard Nijboer (NED) | Satymkul Džumanazarov (URS) |
| 1984 | Carlos Lopes (POR) | John Treacy (IRL) | Charles Spedding (GBR) |
| 1988 | Gelindo Bordin (ITA) | Douglas Wakiihuri (KEN) | Ahmed Salah (DJI) |
| 1992 | Hwang Young-Cho (KOR) | Koiči Morišita (JPN) | Stephan Freigang (GER) |
| 1996 | Josia Thugwane (RSA) | Lee Bong-Ju (KOR) | Eric Wainaina (KEN) |
| 2000 | Gezahegne Abera (ETH) | Eric Wainaina (KEN) | Tesfaye Tola (ETH) |
| 2004 | Stefano Baldini (ITA) | Mebrahtom Keflezighi (USA) | Vanderlei de Lima (BRA) |
| Ženy | |||
| rok | zlato | stříbro | bronz |
| 1984 | Joan Benoit (USA) | Grete Waitz (NOR) | Rosa Mota (POR) |
| 1988 | Rosa Mota (POR) | Lisa Martin (AUS) | Katrin Dörre (GDR) |
| 1992 | Valentina Jegorova (CIS) | Juko Arimori (JPN) | Lorraine Moller (NZL) |
| 1996 | Fatuma Roba (ETH) | Valentina Jegorova (RUS) | Juko Arimori (JPN) |
| 2000 | Naoko Takahaši (JPN) | Lidia Simon (ROM) | Joyce Chepchumba (KEN) |
| 2004 | Mizuki Noguči (JPN) | Catherine Ndereba (KEN) | Deena Kastor (USA) |
[editovat] Medailisté mistrovství světa
- Mistrovství světa v atletice – maraton
| Muži | |||
|---|---|---|---|
| rok | zlato | stříbro | bronz |
| 1983 | Robert de Castella (AUS) | Kebede Balacha (ETH) | Waldemar Cierpinski (GDR) |
| 1987 | Douglas Wakiihuri (KEN) | Houssein Ahmed Salah (DJI) | Gelindo Bordin (ITA) |
| 1991 | Hiromi Taniguči (JAP) | Houssein Ahmed Salah (DJI) | Steve Spence (USA) |
| 1993 | Mark Plaatjes (USA) | Lucketz Swaartboi (NAM) | Bert van Vlanderen (NED) |
| 1995 | Martin Fiz (ESP) | Dionicio Ceron (MEX) | Luiz dos Santos (BRA) |
| 1997 | Abel Anton (ESP) | Martin Fiz (ESP) | Steve Moneghetti (AUS) |
| 1999 | Abel Anton (ESP) | Vincenzo Modica (ITA) | Nobujuki Sato (JAP) |
| 2001 | Gezahegne Abera (ETH) | Simon Biwott (KEN) | Stefano Baldini (ITA) |
| 2003 | Džawad Gharib (MAR) | Julio Rey (ESP) | Stefano Baldini (ITA) |
| 2005 | Džawad Gharib (MAR) | Christopher Isegwe (TZA) | Tsuyoshi Ogata (JPN) |
| Ženy | |||
| rok | zlato | stříbro | bronz |
| 1983 | Grete Waitz (NOR) | Mariane Dickerson (USA) | Raisa Směchnova (URS) |
| 1987 | Rosa Mota (POR) | Zoja Ivanova (URS) | Jocelyne Villeton (FRA) |
| 1991 | Wanda Panfil (POL) | Sačiko Jamašita (JAP) | Katrin Dörre (GER) |
| 1993 | Džunko Azari (JAP) | Manuela Machado (POR) | Tomoe Abe (JAP) |
| 1995 | Manuela Machado (POR) | Anuta Catuna (ROM) | Ornella Ferrara (ITA) |
| 1997 | Hiromi Suzuki (JAP) | Manuela Machado (POR) | Lidia Simon (ROM) |
| 1999 | Jong Song-Ok (PRK) | Ari Ičihaši (JAP) | Lidia Simon (ROM) |
| 2001 | Lidia Simon (ROM) | Reiko Tosa (JAP) | Svetlana Zacharova (RUS) |
| 2003 | Catherine Ndereba (KEN) | Mizuki Noguči (JAP) | Masako Čiba (JAP) |
| 2005 | Paula Radcliffe (GBR) | Catherine Ndereba (KEN) | Constantina Dita-Tomescu (ROM) |
[editovat] Světové rekordy a nejlepší světové časy
Vzhledem k tomu, že soutěže v maratonském běhu se konají za velmi proměnlivých podmínek na otevřené silnici místo na standardní atletické dráze, dlouhá léta nebyly v této disciplíně evidovány světové rekordy, ale pouze nejlepší světové výkony. Teprve od 1. ledna 2004 eviduje Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) nejlepší výkony na silnici v maratonu, půlmaratonu i chůzi jako světové rekordy. Ustavujícími světovými rekordy tak byly uznány výkony Paula Tergata a Pauly Radcliffe z roku 2003.
| Muži | ||||
|---|---|---|---|---|
| čas | jméno | státní příslušnost | místo | datum |
| 2:55:18 | John Hayes | USA | Londýn | 24. července 1908 |
| 2:52:45 | Roy Fowler | USA | New York | 1909 |
| 2:46:52 | James Clark | USA | New York | 12. února 1909 |
| 2:46:04 | Albert Raine | USA | New York | 12. prosince 1909 |
| 2:42:31 | Fred Barett | GBR | Londýn | 15. prosince 1909 |
| 2:38:16 | Harry Green | GBR | Londýn | 12. května 1913 |
| 2:36:06 | Alexis Ahlgren | SWE | Londýn | 31. května 1913 |
| 2:32:35 | Hannes Kolehmainen | FIN | Antverpy | 22. srpna 1920 |
| 2:29:01 | Albert Michelsen | USA | Port Chester | 12. října 1925 |
| 2:27:49 | Fusašige Suzuki | JPN | Tokio | 31. května 1935 |
| 2:26:44 | Jasuo Ikenaka | JPN | Tokio | 3. dubna 1935 |
| 2:26:42 | Son Ki-džung | JPN | Tokio | 3. listopadu 1935 |
| 2:25:39 | Yun Bok Suh | KOR | Boston | 19. dubna 1947 |
| 2:20:42 | James Peters | GBR | Cheswick | 14. června 1952 |
| 2:18:40 | James Peters | GBR | Cheswick | 13. června 1953 |
| 2:18:34 | James Peters | GBR | Turku | 4. října 1953 |
| 2:17:39 | James Peters | GBR | Cheswick | 26. června 1954 |
| 2:15:17 | Sergej Popov | URS | Stockholm | 24. srpna 1958 |
| 2:15:16 | Abebe Bikila | ETH | Řím | 10. září 1960 |
| 2:15:15 | Toru Terasawa | JPN | Beppu | 17. února 1963 |
| 2:14:28 | Leonard Edelen | USA | Cheswick | 15. června 1963 |
| 2:13:55 | Basil Heatley | GBR | Cheswick | 13. června 1964 |
| 2:12:11 | Abebe Bikila | ETH | Tokio | 21. října 1964 |
| 2:12:00 | Mono Šigemacu | JPN | Cheswick | 12. června 1965 |
| 2:09:36 | Derek Clayton | AUS | Fukuoka | 3. prosince 1967 |
| 2:08:34 | Derek Clayton | AUS | Antverpy | 30. května 1969 |
| 2:08:18 | Robert de Castella | AUS | Fukuoka | 6. prosince 1981 |
| 2:08:05 | Steve Jones | GBR | Chicago | 21. října 1984 |
| 2:07:12 | Carlos Lopes | POR | Rotterdam | 20. dubna 1985 |
| 2:06:50 | Belayne Dinsamo | ETH | Rotterdam | 17. dubna 1988 |
| 2:06:05 | Ronaldo de Costa | BRA | Berlín | 20. září 1998 |
| 2:05:42 | Khalid Khannouchi | MAR | Chicago | 24. října 1999 |
| 2:05:38 | Khalid Khannouchi | USA | Londýn | 14. dubna 2002 |
| 2:04:55 | Paul Tergat | KEN | Berlín | 28. září 2003 |
| Ženy | ||||
| čas | jméno | státní příslušnost | místo | datum |
| 3:40:22 | Violet Piercy | GBR | Chiswick | 3. října 1926 |
| 3:37:07 | Merry Lepper | USA | Culver City | 16. prosince 1963 |
| 3:27:45 | Dale Greig | GBR | Ryde | 23. května 1964 |
| 3:19:33 | Mildred Sampson | NZL | Auckland | 21. července 1964 |
| 3:15:22 | Maureen Wilton | CAN | Toronto | 6. května 1967 |
| 3:07:26 | Anni Pede-Erdkamp | FRG | Waldniel | 16. září 1967 |
| 3:02:53 | Caroline Walker | USA | Seaside | 28. února 1970 |
| 3:01:42 | Elizabeth Bonner | USA | Filadelfie | 9. května 1971 |
| 3:00:35 | Sara Mae Berman | USA | Brockton | 30. května 1971 |
| 2:55:22 | Elizabeth Bonner | USA | New York | 19. září 1971 |
| 2:49:40 | Cheryl Bridges | USA | Culver City | 5. prosince 1971 |
| 2:46:36 | Michiko Gorman | USA | Culver City | 2. prosince 1973 |
| 2:46:24 | Chantal Langlacé | FRA | Neuf Brisach | 27. října 1974 |
| 2:43:54 | Jacqueline Hansen | USA | Culver City | 1. prosince 1974 |
| 2:42:42 | Liane Winter | FRG | Boston | 21. dubna 1975 |
| 2:40:15 | Christa Vahlensieck | FRG | Dülmen | 3. května 1975 |
| 2:38:19 | Jacqueline Hansen | USA | Eugene | 12. října 1975 |
| 2:35:15 | Chantal Langlacé | FRA | Oyarzun | 1. května 1977 |
| 2:34:47 | Christa Vahlensieck | FRG | Berlín | 10. září 1977 |
| 2:32:29 | Grete Waitz | NOR | New York | 22. října 1978 |
| 2:27:32 | Grete Waitz | NOR | New York | 21. října 1979 |
| 2:25:41 | Grete Waitz | NOR | New York | 26. října 1980 |
| 2:25:28 | Grete Waitz | NOR | Londýn | 17. dubna 1983 |
| 2:22:43 | Joan Benoit | USA | Boston | 18. dubna 1983 |
| 2:21:06 | Ingrid Kristiansen | NOR | Londýn | 21. října 1985 |
| 2:20:47 | Tegla Loroupe | KEN | Rotterdam | 19. dubna 1998 |
| 2:20:43 | Tegla Loroupe | KEN | Berlín | 26. září 1999 |
| 2:19:46 | Naoko Takahaši | JPN | Berlín | 30. září 2001 |
| 2:18:47 | Catherine Ndereba | KEN | Chicago | 7. října 2001 |
| 2:17:18 | Paula Radcliffe | GBR | Chicago | 13. října 2002 |
| 2:15:25 | Paula Radcliffe | GBR | Londýn | 13. dubna 2003 |
[editovat] Zdravotní problémy maratonců
Úspěšné absolvování maratonského běhu vyžaduje vydání velkého množství energie, které běžci přijímají prostřednictvím potravin bohatých na sacharidy. Ty se ukládají ve formě glykogenu, sloužícího jako pohotový zdroj energie při běhu. Po jejich vyčerpání se pak stávají zdrojem energie bílkoviny (proteiny) a lipidy (tuky), jejichž spalování je však mnohem méně účinné. Tento okamžik nastává většinou kolem 30. km běhu. V této chvíli pocítí většina běžců prudce zvýšenou únavu, popisovanou jako náraz do zdi. Proto je velmi důležité pravidelným tréninkem získat schopnost absorbování co největšího množství glykogenu.
Dalším nebezpečím je stav hyponatremie, který se vyznačuje kriticky nízkou hladinou sodíku v krvi při nadměrném množství vypité vody během závodu (někdy může hrozit až smrt). Takto kritický stav se řeší neprodlenou nitrožilní aplikací silného solného roztoku. Proto není vhodné při závodě pít nadměrné množství vody - lépe je o něco méně pít a během závodu požívat malá množství soli [1].
[editovat] Zajímavosti
- Vůbec nejdelšího času na maratonské trati dosáhl Japonec Šizo Kanaguri. 14. července 1912 odstartoval k olympijskému závodu ve Stockholmu. Po absolvování více než poloviny trati v úmorném vedru poprosil jednoho z diváků o pití. Onen muž mu nabídl nejen sklenici džusu, ale i odpočinek ve svém domě. Kanaguri už dále nepokračoval a dokonce u svého hostitele přespal. Teprve roku 1967 se jako 76letý do Švédska vrátil, aby závod dokončil. Docílil tak celkového času 54 let, 8 měsíců, 6 dní, 8 hodin, 32 minut a 20,3 sekundy.
[editovat] Podívejte se také na
další:
[editovat] Externí odkazy
Česko:
- www.pim.cz – Pražský mezinárodní maraton
- www.atletika.cz – Český atletický svaz
- www.behej.com – Behej.com - běh a vše, co s tím souvisí
Svět:
- http://www.aims-association.org – Association of International Marathons and Road Races (AIMS), anglicky
- http://www.marathonguide.com – Marathons, Running Directory and Community, anglicky


