Republika Karélie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Republika Karélie (karelsky Karjalan Tazavalla, rusky Республика Карелия) je republika na severozápadě Ruska. Byla založena 25. července 1923 v rámci RSFSR. Má rozlohu 172 400 km². Má 703 080 obyvatel (2005). Hlavním městem je Petrozavodsk. V současné době zahrnuje naprostou většinu Karelie. Na jejím území se nenacházejí téměř žádné hory, ale zato mnoho jezer.

Республика Карелия
Respublika Karelija
Karjalan Tazavalla
Vlajka Republiky Karélie
Poloha Republiky Karélie na mapě Ruska

Obsah

[editovat] Historie

Karélie byla osídlena již v dobách okolo 1. tisíciletí. Ve 12. století oblast obsadila Novgorodská republika, nakonec se dostala pod vliv Moskvy v polovině 15. století. V 17. století se stala častým terčem útoků Švédů, kteří ukusovali z jejího území, to se však po čase zase ustálilo do původního stavu - Karélie se vrátila Rusku. V posledních dobách carského Ruska se v zemi rozvíjla výroba dřeva a železa. Po říjnové revoluci vznikla Karelská pracovní komuna (8. června 1920) a ta byla přeměněna na Karelskou ASSR (25. července 1923), ale po sovětsko - finské válce byla přeorganizována jako samostatná, šestnáctá sovětská republika (31. března 1940) pod názvem Karelofinská SSR. Roku 1956 (16. července) byl statut země opět změněn na ASSR. Současného postavení používá oblast od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.

[editovat] Poloha

Karélie je velice severská země, její severní hranicí probíhá severní polární kruh. Republika hraničí se čtyřmi oblastmi Ruska (Murmanskou oblastí na severu, Archangelskou oblastí na východě, Vologdskou oblastí na jihovýchodě a Leningradskou oblastí na jihu) a na západě se čtyřmi kraji Finska (od jihu k severu postupně Jižním Finskem, Východním Finskem, Oulu a Laponskem). Její břehy omývá na severovýchodě Bílé moře, na jihovýchodě Oněžské jezero a na jihu Ladožské jezero.

[editovat] Reliéf

Republika se nachází ve východní části Baltského štítu. Její území představuje kopcovitou rovinu s jasně vyjádřenými stopami vlivu ledovce (morénové valy, charakteristické kruhové (kamy) a podlouhlé (ozy) kopce a jezerní kotliny). Nejvyšší místa jsou na západě a severozápadě hřbetu Mansalkja (nadmořská výška do 578 m) a Západokarelská vysočina (do 417 m). Nejvýznamnější nížiny jsou u moře a jezer (Přibělomorská, Oloněcká, Vodlinská). Pobřeží Bílého moře (Pomorský a Karelský břeh) se vyznačuje velkým množstvím zálivů a zátok.

[editovat] Obyvatelé

V Karélii žije asi dvě třetiny Rusů, Karelů je jen 12% menšina, také je zde ještě 9% menšina Bělorusů. Většina obyvatel vyznává ortodoxní křesťanství, Karélie je proslulá dřevěnými kosteli s cibulovitými báněmi.

[editovat] Ekonomika

Výroba je založena na těžbě dřeva a surovin, zemědělství není kvůli severní poloze oblasti vůbec možné. V Karélii, a hlavně v Petrozavodsku je zastoupeno velké množství dřevozpracujících podniků a také papíren.

[editovat] Nerosty

V republice se nacházejí naleziště různých stavebních materiálů (žula, diabas, křemenec, dolomity, mramor), dále pegmatit, železná ruda (železité křemence (Kostomukšskogo) a titanomagnetity (Pudožgorskogo) a slídy.

[editovat] Města

[editovat] Klima

Klima se vyznačuje rysy kontinentálního i přímořského. Zima je relativně mírná ale dlouhá a léto je chladné. Relativní vlhkost vzduchu je vysoká a změny teplot nejsou velké. Průměrná teplota v červenci 14 až 16 °С a v lednu -9 až -13 °С. Průměrné množství srážek za rok je 600 mm na jihozápadě a 400 až 500 mm na severu. Většina jich spadne v létě.

[editovat] Vodní zdroje

Karélie je kraj jezer, řek a bažin. Řeky patří k úmoří Bílého a Balstkého moře. Nejsou dlouhé, ale mají velké průtoky a jsou ne nich peřeje a vodopády. Největší jsou Kem, Vyg, Kereť ústící do Bílého moře a Vodla, Suna a Šuja ústící do Oněžského jezera. Řeky se využívají jako zdroje hydroenergie a pro splavování dřeva. Splavné jsou pouze dolní toky největších řek. Jezera tvoří 18 % území republiky. Nejvíce jich je na severu. Největší jsou Ladožské a Oněžské a dále pak Vygozero, Topozero, Pjaozero a Segozero. Jezera jsou často spojená průtoky.

[editovat] Půdy a flóra

Základní typy půd jsou podzolové, bažinato-podzolové a bažinaté. Karélie je bohatá na lesy (borovice, smrky, karelské břízy, olše, osiky). Zabírají polovinu rozlohy republiky. Bažiny zabírají 18 % území.

[editovat] Fauna

Zastoupení živočichů je rozmanité. Žijí zde sněžní zajíci, bobři, ondatry (aklimatizované), hnědí medvědi, sobi a losi. Velký průmyslový význam mají mořské i sladkovodní ryby (navagy, sledi, tresky, platýsi, lososi, pstruzi) a tuleni. Na území republiky se nachází rezervace Kivač

[editovat] Externí zdroje


 
Rusko – Россия – (RUS)
vlajka Ruska
Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) | Altajsko  (Gorno-Altajsk) | Baškortostán  (Ufa) | Burjatsko  (Ulan-Ude) | Čečensko  (Groznyj) | Čuvašsko  (Čeboksary) | Dagestán  (Machačkala) | Chakasko  (Abakan) | Ingušsko  (Magas) | Kabardsko‑Balkarsko  (Nalčik) | Kalmycko  (Elista) | Karačajevsko‑Čerkesko  (Čerkesk) | Karélie  (Petrozavodsk) | Komi  (Syktyvkar) | Marij El  (Joškar-Ola) | Mordvinsko  (Saransk) | Sacha  (Jakutsk) | Severní Osetie‑Alanie  (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva  (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský  (Barnaul) | Chabarovský  (Chabarovsk) | Krasnodarský  (Krasnodar) | Krasnojarský  (Krasnojarsk) | Permský  (Perm) | Přímořský  (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská  (Blagověščensk) | Archangelská  (Archangelsk) | Astrachaňská  (Astrachaň) | Belgorodská  (Belgorod) | Brjanská  (Brjansk) | Čeljabinská  (Čeljabinsk) | Čitská  (Čita) | Irkutská  (Irkutsk) | Ivanovská  (Ivanovo) | Jaroslavská  (Jaroslavl) | Kaliningradská  (Kaliningrad) | Kalužská  (Kaluga) | Kamčatská  (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Kemerovská  (Kemerovo) | Kirovská  (Kirov) | Kostromská  (Kostroma) | Kurganská  (Kurgansk) | Kurská  (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká  (Lipeck) | Magadanská  (Magadan) | Moskevská  (Moskva) | Murmanská  (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast  (Nižnij Novgorod) | Novgorodská  (Novgorod) | Novosibirská  (Novosibirsk) | Omská  (Omsk) | Orelská  (Orel) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská  (Penza) | Pskovská  (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň)  | Rostovská  (Rostov na Donu) | Sachalinská  (Sachalin) | Samarská  (Samara) | Saratovská  (Saratov) | Smolenská  (Smolensk) | Sverdlovská  (Jekatěrinburg) | Tambovská  (Tambov) | Tomská  (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská  (Ťumeň) | Uljanovská  (Uljanovsk) | Vladimirská  (Vladimir) | Volgogradská  (Volgograd) | Vologdská  (Vologda) | Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva | Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský  (Aginskoje) | Čukotský  (Anadyr) | Chanty‑Mansijský  (Jugra) | Jamalsko‑něnecký  (Salechard) |

Korjacký  (Palana) | Něnecký  (Narjan-Mar) | Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)