Saljut 6

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Saljut 6
Znak mise
Znak Saljutu
Údaje o misi
Znak mise: Saljut 6
Volací znak: Saljut 6
Start: 29. září, 1977
06:50:00 UTC
Bajkonur, SSSR
Návrat: 29. červenec, 1982
Posádky: 6 stálých posádek
10 návštěvních
Obydlená: 683 dnů
Na oběžné dráze: 1 764 dnů
Počet obletů
Země:
28 024
Apogeum: 275 km
Perigeum: 219 km
Oběžná doba: 89.1 min
Sklon dráhy 51.6°
Uletěná
vzdálenost:

1 136 861 930 km
Hmotnost: 19 000 kg
Saljut 6

Saljut 6 byl vypuštěn z kosmodromu Bajkonur 29. září 1977. Kosmická stanice byla překonstruována a byla vybavena dvěma spojovacími uzly, což umožňovalo, aby na stanici byly dvě posádky lodí Sojuz nebo zásobování nákladními loděmi Progress.

[editovat] Části stanice

  • Přechodový úsek - měl průměru 2 m a délku 3 m včetně stykovacího uzlu pro připojení Sojuzu sloužil k uskutečnění vědeckých experimentů a přestup do transportní lodi. Mohl být hermeticky uzavřený od ostatních částí stanice.
  • Pracovní úsek - měla průměr 4.15 m a délku 9.1 m. Úsek byl určen k provádění vědeckotechnických pozorování a experimentů, jako jídelna, ložnice i tělocvična. Uvnitř úseku byly základní přístroje a agregáty systémů řízení stanice, zabezpečení životních podmínek, termoregulace, elektrického napájení, rádiového spojení a různé přístroje pro vědecká pozorování a experimenty. V této části se nacházelo hlavní řídící středisko, v přední části hlavní palubní deska. Na věšině povrchu části pracovního úseku byly nainstalovány systémy termoregulace. Dále pak optická aparatura a čidla systému orientace a navigace, tři solární panely.
  • Přístrojový úsek - byly zde umístěny nádrže pitné vody, korekční motorky a nádrže palivo. úseku byly umístěny korekční motory s nádržemi KPL, systémy orientace a stabilizace včetně základních a záložních motorů o nízkém tahu a množství dalších systémů stanice.
  • Přechodová komora - měla průměr průměr 2 m a délku 1.6 m. Na druhé straně úseku byl druhý spojovací uzel, který umožňoval zásobování další kosmické lodi. Bylo zde instalováno spojovací potrubí pro přečerpávání paliva a pitné vody. Stejně jako přechodový úsek mohla být tato část hermeticky uzavřena od ostatních částí stanice.

[editovat] Lety ke stanici

Stanice Saljut 6 se dvěma zaparkovanými vesmírnými loděmi
Stanice Saljut 6 se dvěma zaparkovanými vesmírnými loděmi

Na této stanici pobýval také český kosmonaut Vladimír Remek spolu s Rusem Alexejem Alexandrovičem Gubarevem na posádce Sojuzu 28 v rámci projektu interkosmos.

Saljut 6 měl šest stálých posádek.

  • Jurij Romaněnko a Georgij Grečko přilétli jako první posádka v Sujuzu 26 10. prosince 1978 a zůstali na stanici 96 dní.
  • 15. června 1978 na Sojuzu 29 je vystřidali Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančekov. Na palubě stanice zůstali 140 dní.
  • Vladimir Ljachov a Valerij Rjumin přilétli Sojuzem 32 na stanici 25. února 1979 a zůstali zde 175 dní.
  • 9. dubna přistál Leonid Popov a Valerij Rjumin v Sojuzu 35. Loď s posádkou zůstala u stanice 185 dní.
  • 27. listopadu 1980 byl ke stanici vyslán Sojuz T-3 na opravnou výpravu. Leonid Kizim, Oleg Makarov a Gennady Strekalov pracovali na stanici Saljut 6 dvanáct dní.
  • Poslední trvalá posádka na stanici Vladimir Kovaljonok a Viktor Savinych přilétla 12. března na lodi Sojuz T-4 a zůstala na stanici 75 dní.

V této době se ke stanici připojilo také deset návštěvních pilotovaných misí a dvanáct nákladních lodí Progress, bezpilotní Sojuz 34 a experimentální bezpilotní loď kosmos 1267 původně navržená pro projekt Almaz.

Ke stanici se během jejího provozu připojilo celkem 30 lodí. Stanice přesáhla několika násobně plánovanou životnost a 29. července roku 1982 shořela v atmosfěře.

[editovat] Podívejte se také na