Karel Pravoslav Sádlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karel Pravoslav Sádlo (1898 - 1971) byl významným českým violoncellistou, hudebním pedagogem, editorem a organizátorem hudebního života.

Studoval violoncello u Jana Buriana a Julia Junka a komorní hru u Ladislava Zelenky. Vychoval několik generací cellistů: vynikajících sólistů, komorních i orchestrálních hráčů (Miloše Sádla, Františka Smetanu, Josefa Chuchra, Antonína Kohouta, Františka Slámu a řadu dalších).

V roce 1928 založil známou Sádlovu edici (Edition Sádlo), v níž vydával např.skladby svého přítele Jaroslava Řídkého, ale i vlastní etudy a didaktické práce. Jeho „Technické studie“ (1925) přinesly - dva roky před vydáním známé školy Stutschewského - zásadní převrat v dosavadní tradiční violoncellové technice.

K.P. Sádlo byl profesorem pražské konzervatoře a Akademie múzických umění (později i děkanem její hudební fakulty) a uměleckým ředitelem České filharmonie. Předsedal soutěžím Pražského jara a zasedal i v porotách zahraničních interpretačních soutěží.