Mandragora lékařská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pozor, jed!

Mandragora lékařská je nejznámější z šesti zástupců rodu mandragora.

Soubor:Plant mandr.jpg
Kvetoucí rostlina mandragory.

Obsah

[editovat] Alternativní názvy

[editovat] Vědecké

  • Mandragora officinalis
  • Mandragora officinarum

[editovat] České

  • pokřín obecný

[editovat] Botanický popis

I když je známo šest druhů mandragory od Středomoří až po Himaláje (jde o byliny vytrvalé), nejznámější zůstává Mandragora officinarum L., pokřín obecný. Tvoří trsy přízemních listů, které jsou podobné řepě cukrovce a nafialovělé nebo zelenavě bílé květy na dlouhých stopkách. Dlouhý, řepovitě vřetenovitý kořen se často dělí na dvě větve a tím i s postranními kořeny trochu připomínají lidskou postavu. Může mít délku i přes jeden metr a stáří i kolem padesáti let.

Zralé plody na rostlině mandragory.
Zralé plody na rostlině mandragory.
Mandragora v rukopisu z 7. stol
Mandragora v rukopisu z 7. stol

[editovat] Chemie a farmakologie

Kořen mandragory byl od starověku zázračným léčivem a přiřezáním byl upravován na figurky (Alraunmännchen, Erdmännchen, Erdweibchen), které zvláště v Orientu měly důležitou úlohu v pověrách a magiích jako amulety. Žádná jiná magická rostlina se s ní nemůže srovnávat. Mandragora sloužila jako účinný halucinogen v čarodějných nápojích v temných dnech středověku (odtud snad německý název Hexenkraut = čarovné zelí).

Tehdy se ve Střední Evropě pěstovala a věřilo se, že může růst pouze pod šibenicí, kde ukápla moč či semeno oběšence. Mezi její účinné složky patří tropanové alkaloidy (v rostlině jich je asi 0,4%) hyoscyamin, skopolamin, atropin (tyto tři složky přibližně v poměru 18:2,5:1), nor-hyoscyamin a cuscohygrin (dříve nazývaný mandragorin).

Halucinogenní účinky vyvolává zjevně skopolamin (opojení po kterém následuje narkóza s halucinacemi v přechodném stavu mezi bděním a spánkem). Tyto alkaloidy se nalézají v celé rostlině, ale největší jejich koncentrace je v semenech a v kořenu. I když stejné alkaloidy obsahují i další tajemné rostliny - rulík zlomocný, blín černý či durman obecný - není psychoaktivnější nežli tyto a některé další lilkovité druhy. Skopolamin a hyoscyamin mohou být použity jak jako léky, tak i jako jedy.

Jedovaté tropanové alkaloidy z této rostliny vyvolávají klasickou anticholinergní otravu. Symptomy se obvykle objeví za 30 - 60 minut po požití a mohou trvat 24 - 48 hodin, neboť tropanové alkaloidy prodlužují vyprázdnění a absorpci zažívacího traktu. Má se za to, že skopolamin, působící jako antagonista jak na periferální, tak i na centrální muskarinové receptory, je hlavní látkou způsobující toxické účinky těchto rostlin.

Tropanové alkaloidy se nalézají ve všech částech rostliny s jejich nejvyšší koncentrací v kořenech a semenech (ta jsou v plodech rostliny). Atropin je artefakt vznikající racemizací l-hyoscyaminu při jeho čištění. Množství každého alkaloidu v rostlině závisí na varietě rostliny, roční době, místě růstu a části rostliny. Již v množství 0,1 mg ze semen může způsobit smrt jako následek zástavy srdečního rytmu.

[editovat] Literatura

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu