Diskuse:Myslivost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] NPOV

Článek je psán výhradně z pozitivního a možná i existujícího, leč čistě teoretického náhledu na myslivectví, přičemž sekci význam myslivosti už nemohu chápat jinak než jako výsměch skutečnosti.

Myslivci (alespoň ti čeští) se nezabývají ochranou přírody, ale udržováním lovné zvěře na takových počtech, že ji podle všech ostatních kritérií krom mysliveckých tabulek nelze označit jinak než jako vysoce přemnoženou (nemluvě o tom, že v řadě hlášení o počtu zvěře v revíru uvádějí údaje mnohem nižší, než je skutečnost). (zde, či zde, dají se na toto téma najít stovky článků i v odborných časopisech). Myslivci uměle udržované stavy zvěře přírodu silně poškozují.

Myslivci také nedodržují zákony na ochranu přírody - viz jejich rozsáhlé pytláctví pokud jde o rysa ostrovida (viz údaje v daném článku převzaté z článku v časopise Vesmír) a další dravce.

Stranou ponechám z odborného hlediska IMHO naprosto nesmyslné tvrzení o ochraně přírody a úživnosti - alespoň já si nedokážu představit, jak vydávat zvýšení úživnosti za ochranu přírody - to je jako tvrdit, že přírodu chráníme zahradničením či zvyšováním výtěžnosti dřeva z lesních porostů.

Tvrzení o nějakém etickém významu myslivosti nebo o ochraně přírody myslivci považuji vyhledem k výše zmíněným okolnostem za absurdní, byť si dovedu představit, že existují nějací idealisté, kteří tuto nauku vymysleli a dodržují - je však evidentní, že jich je menšina a že jejich vliv ve vedení mysliveckých spolků je velmi malý. Šablonu by si IMHO zasloužila větší část článku - dal jsem ji ale pouze tam, kde se adorace myslivosti nejvíce odtrhuje od skutečnosti. Cinik 06:38, 4. 7. 2006 (UTC)

Přemýšlím, jesli je to hodnocení celého článku nebo jenom části "význam myslivosti", která jistě je psána z pozitivního hlediska. To přiznávám. Čerpal jsem z publikací (uvedu později do referencí), které jsou staršího data a současné tendence v myslivosti se často od těch tradic odklání. Toto by ale mělo být nazváno např. "Současné tendence v české myslivosti", protože s tradicemi myslivosti, které jsem se snažil popsat, to nemá co dělat.
Přemnožená zvěř? Jistě, jsou druhy zvěře, které jsou přemnožené, jiné jsou naopak na pokraji vyhynutí. Zmíněný problém by bylo dobré citovat v článku Stavy zvěře. Další věc, že nemusíte citovat stejný článek 2x (i když je na jiných stránkách). Je to o individuálním přístuju jednotlivých spolků a s celkovým programem to nemá co dělat.
Pokud jde o pytláctví ze strany myslivců, zmínil bych spíše kamzíka, který je potichu a systematicky huben (mimochodem je to v programu ekologických organizací, které tak chtějí zachovat přirozený ekosystém v Česku). Rysovi se v poslední době docela daří (už není ohrožený) a pomalu a jistě začíná škodit.
Pokud by si šablonu zasloužila větší část textu, rád bych věděl která (nebo snad celý text?) a proč, aby se to mohlo uvěst na pravou míru. --Otis 10:32, 4. 7. 2006 (UTC)

Z výrazně kladného hlediska je psán celý článek, který je nevyvážený už proto, že postrádá kritické pasáže (jako třeba kritiku myslivosti obecně). Možná by si za to zasloužil celý NPOV, nicméně já jsem se rozhodl omezit se na pasáž, která se tváří jako popis současnosti a přitom je v příkrém rozporu se současnou situací - to je evidentně prakticky celá sekce "význam myslivosti". Ta by už podle svého názvu měla pojednávat o současném významu myslivosti a tak se neděje, a naopak se zde popisuje něco, co je realitě na hony vzdáleno.

Pokud jde o přemnožení, mám na mysli zejména srnčí a jelení zvěř a divočáky. Pokud jsem omylem citoval dvakrát stejný článek, omlouvám se, myslím, že budete souhlasit, že podobných článků je celá řada (na požádání Vám najdu další). V článku i v sekci samotné chybí poznámky o ekonomických a ekologických škodách, které přemnožená zvěř působí - zemědělcům a na lesních porostech.

Pytláctví kamzíka mi z hlediska přírody zas až tolik nevadí - jde o introdukovaný druh. Pytláctví na přísně chráněném dravci, jehož vcelku malá populace založená náročnými reintrodukčními programy v důsledku lovu zřetelně klesá (viz článek rys ostrovid a článek ve Vesmíru, ze kterého jsem čerpal), je něco neuvěřitelného.

Tvrzení o škodícím rysovi IMHO celkově dobře ilustruje skutečný převažující pohled myslivců na přírodu, kterou vnímají jako zdroj zvěře vhodné k lovu. Dokonce by mne nepřekvapilo, kdyby skutečně existovala nějaká speciální myslivecká definice ochrany přírody jakožto zvyšování úživnosti, ačkoliv ze všech ostatních hledisek je to absolutní nesmysl. Předpokládá to ovšem definici přírody jako prostředí produkujícího lovnou zvěř, kde je tato produkce myslivcům drahé komodity jejím veškerým (nebo alespoň jediným hlavním) účelem. Stejně tak by ovšem zemědělec mohl tvrdit že založení pole je ochrana přírody, neboť zvyšuje úrodu, nebo lesník, že vysázení smrkové monokultury zvyšuje produkci dřeva a je tedy ochranou přírody. Nesmyslnost takového postoje je zjevná. Ochrana lovné zvěře a umělé navyšování jejích stavů není a nemůže být ochranou přírody v klasickém slova smyslu.

Už koneckonců i první bod - o etickém významu myslivosti - je IMHO absurdní a naprosto prázdné ideologické žvanění - teorii přece nelze vydávat za skutečný význam a vzhledem k rozšíření nejen pytláctví, ale třeba i ilegálního odstřelu domácích zvířat (konkrétně zejména psů) pohybujících se ve volné přírodě, rozhodně nesvědčí o žádném pozitivním vlivu myslivosti na myslivce (mám na mysli řadu případů, kdy myslivci v rozporu ze zákonem pravidelně odstřelují psy i v případě, že naplňují pouze jednu z několika podmínek, povolujících jejich odstřel). Cinik 11:24, 4. 7. 2006 (UTC)

Ad význam. Když jsem to psal, nepomýšlel jsem na to, že by tato část mohla popisovat současný stav v myslivosti. Bylo to myšleno jako popis toho, co by měla myslivost znamenat (to že je to jinak je už něco jiného). Nevím jak by to šlo jinak nazvat. Poslání myslivosti? :) Byl bych vděčný na návrh řešení, zda tuto pasáž úplně vypustit nebo vypsat. Přemýšlel jsem, že bych to mohl zahrnout do tradic myslivosti, protože v minulosti (pokud se bavíme o myslivosti a ne lovectví) tyto věci něco znamenaly.
S přemnožením bych souhlasil se srnčí a černou zvěří. U jelena bych byl mírnější. Černá zvěř je v současnosti velký problém a měnila se kvůli tomu legislativa, způsoby lovu a podobně. Problém nastal po světových válkách, přek kterými byla většina černé zvěře chována v oborách, kvůli zabránění škodámna zemědělství a lesích, po poničení těcho oplocení se nekontrolovatelně rozšířila a jsou s ní opravdu velké problémy. To, že kroky které jsou prováděny k jejímu regulování jsou víceméně nešťastné a vedou k pytláctví a nebezpečným způsobům lovu (kdo byl na naháňce na divočáka mi dá za pravdu) je způsobeno špatnou legislativou a individuálním přístupem jednotlivců.
Ad kamzík. Kamzík je podobně jako rys reintrodukovaný druk, který žil na našem území asi před 2000 lety, po rozšiřování pastevectví do vyšších nadmořských výšek byl vyhuben.Teď jde o to, jak vnímáte reintrodukci po tak dlouhém časovém období.
Populace rysa neklesá kvůli lovu, ale v důsledku pytláctví (i ze strany myslivců). Je to nešťastné, ale populace klesá pouze na některých lokalitách. Jinde se rysovi poměrně daří. K velkému rozšíření rysa např. došlo v prostoru Šumavy.
K odstřelu toulavých psů a koček není potřeba mnoho pravidel (mimochodem také jsem byl postižen tímto hloupým zákonem). Řídí se Zákonem o myslivosti 449/2001 § 14.
e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,
Jde o to, že je to oprávnění, což znamená, že to není povinnost myslivce, jak to řada lidí (i myslivců) vnímá.
V článku je potřeba hodně úprav, ať už pravopisné nedostatky a překlepy, odkazy apod. I Vámi citované faktické nedostatky, které je potřeba zmínit buď jako odkazy na jiné články nebo přímo. Byl bych vděčný za spolupráci nebo aspoň za návrh na řešení. --Otis 12:29, 4. 7. 2006 (UTC)

Ad řešení: Některé části je třeba vypustit, nebo alespoň přesunout do nějaké části, která by mluvila o teorii a ideách myslovosti. Je ovšem nemyslitelné, aby neexistovala část zabývající se kontrétními dopady a praxí součqsné myslivosti. Zároveň je třeba zmínit i obecnou kritiku myslivosti. Pokud jde o pravidla odstřelu toulavých psů a koček, podle zákona musí být naplněny všechny body (musí být 200 metrů od obydlí nebo oplocení A mimo vliv svého vedoucího A pronásledovat zvěř - řada myslivců praktikuje daný odstřel i v případě splnění pouze druhé podmínky). Populace rysa zřetelně klesá i na Šumavě. A i tam se dá o přemnoženosti mluvit pouze z pohledu mysliveckého, který ho vnímá jako škodnou. Cinik 12:38, 4. 7. 2006 (UTC)

[editovat] Ad úpravy

Jediná škodná zvěř jsou lidi. Ta zvířata za to nemohou, svoje místo v přírodě mají i lišky. A to že mají nedostatek přirozené kořisti, takže raději loví slepice, je problém, který má na svědomí člověk. --Kirk 14:34, 5. 8. 2006 (UTC)

FYI Pojem škodná zvěř podle zákona neexistuje. Nevím proč je řeč zrovna o liškách a doporučil bych si přečíst co to vlastně kontroverze je [1] [2] atd. --Otis 14:39, 5. 8. 2006 (UTC)

Otis: kontroverze spočívá ve sporu o pozitivnost a negativnost daného jevu --Kirk 14:56, 5. 8. 2006 (UTC)

Jinak tvrzení, že by to byla součást kulturního dědictví, byla taky kravina. Kulturním dědictvím se ohánějí i velrybáři --Kirk 14:58, 5. 8. 2006 (UTC)

Hmm, Stálo by se za to podívat na větnou skladbu.
Citace ze zákona 449/2001 Sb
§ 2 Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí a)myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.
součástí českého národního kulturního dědictví se rozumí tradice a zvyky