Epika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Epika je druh literatury. Má děj, příběh, časové a příčinné souvislosti.

[editovat] Formy epiky

  • veršované:
    • bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů)
    • historický zpěv (o historických událostech)
    • epos (rozsáhlý děj)
    • legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky)
  • veršované i prozaické:
    • báje (mýtus) - pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové=bohové
    • pohádka - děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem
    • pověst - o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu
    • bajka - ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)
  • prozaické:
    • povídka - kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií
    • novela - střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr
    • román - větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií
    • novinářská próza - fejeton, reportáž
V jiných jazycích