Muchomůrka porfyrová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Muchomůrka porfyrová |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Amanita porphyria ((Alb. Et Schw.:Fr.) Schummel) |
Muchomůrka porfyrová (Amanita porphyria Fr., 1805) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agaricus recutitus Fr., 1838
- Amanita recutita (Fr.) Gillet, 1874
- Amanitina porphyria (Alb. & Schwein.) E.-J. Gilbert, 1941
[editovat] Taxonomie
V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).
[editovat] Popis
- Klobouk má průměr 4-8 cm, zprvu je zvoncovitý, pak sklenutý až plochý. Zbarven je šedofialově až hnědavě. Povrch je pokrytý nepravidelnými šedohnědými bradavkami, okraj nerýhovaný. Ve stáří většinou olysalý, lesklý. Za vlhka mírně slizký.
- Závoj je blanitý, bílý s lehkým šedofialovým odstínem.
- Prsten je chabý, splihlý, nafialovělý, rýhovaný. Ve stáří převislý a mizející.
- Lupeny jsou husté, bílé, volné.
- Třeň je 5 - 11 cm vysoký, 0,8 - 1,5 cm tlustý, válcovitý, bělavý s fialovym nádechem, hladký, zakončený velkou měkkou kulovitou hlízou vyrůstající z pochvy.
- Pochva přitisklá, nízká, jakoby odstřižená. Barvy šedofialové.
- Dužnina je bílá, neměnná, pevná,
- chutná i voní dosti nepříjemně po syrových bramborách.
[editovat] Výskyt
Roste nehojně v červenci až říjnu v jehličnatých lesích, hlavně pod smrky a borovicemi na kyselých půdách, zvláště v podhorských oblastech. Upřednostňuje kyselé půdy a pahorkatiny. Můžeme ji nalézt i v horských oblastech.
[editovat] Účinné látky
Obsahuje stejné škodlivé látky jako muchomůrka citrónová - bufotenin a sloučeniny indolu, které se tepelnou úpravou částečně ruší. V některých atlasech hub je dokonce uvedena jako jedlá. Před její konzumací je však nutno důrazně varovat.
[editovat] Možnost záměny
Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku šedivku, možná je i záměna s jedovatou muchomůrkou tygrovanou, od obou se liší drobnějším vzrůstem.
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 68.

