Ferdinand Maxmilián Brokoff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ferdinand Maxmilián Brokoff: Detail sousoší sv. Františka Xaverského na karlově mostě v Praze. Mladý muž nesoucí knihu s biretem znázorňuje mladého Brokoffa ve věku 23 let.
Ferdinand Maxmilián Brokoff: Detail sousoší sv. Františka Xaverského na karlově mostě v Praze. Mladý muž nesoucí knihu s biretem znázorňuje mladého Brokoffa ve věku 23 let.

Ferdinand Maxmilián Brokoff (12. září 1688 Červený Hrádek u Chomutova - 8. březen 1731 Praha) byl český sochař a řezbář, syn sochaře a řezbáře Jana Brokoffa a bratr sochaře a řezbáře Michala Jana Josefa Brokoffa. Spolu se svým otcem a bratrem patřili k předním představitelům českého barokního sochařství.

Obsah

[editovat] Biografie

Narodil se v západních Čechách jako druhý syn Jana Brokoffa. Podobně jako jeho bratr Michal Jan Josef pokračoval v rodinné tradici a vyučil se sochařství v dílně svého otce. V letech 1708 - 1713 studoval v dílně tehdy slavného Ondřeje Filipa Quitainera, nicméně od roku 1709 již tvořil samostatně.

V českém prostředí jsou známa především jeho díla na Karlově mostě. Ačkoliv většinu soch z Brokoffovy rodinné dílny signoval obvykle její majitel, otec Jan, je nesporné, že řadu prací pro Karlův most prováděli ve skutečnosti spíše jeho synové. Ferdinandu Maxmiliánovi je připisováno autorství či spoluautorství u osmi plastik na zábradlí Karlova mostu, včetně snad nejpopulárnějšího trinitářského sousoší lidově zvaného Turek na Karlově mostě (sousoší sv. J. z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem). Na sousoší sv. Františka Xaverského, zanechal třiadvacetiletý Brokoff vlastní autoportrét. Další jeho plastika pro most, sousoší sv. Ignáce z Loyoly, spadlo při povodni v roce 1890 do Vltavy a již nebylo na most osazeno. Zrekonstruovaný originál je uložen v v Lapidáriu Národního muzea.

Během svých četných cest, okolo roku 1714, potkal ve Vídni význačného rakouského architekta Jana Fischera z Erlachu, s nímž pak spolupracoval na svých významných dílech. Spolu s ním získal zakázky z Vídně a slezské Vratislavi, tvořili však společně i pro Prahu a českou klientelu.

Zemřel na souchotiny, obvyklou nemoc sochařů, na níž zemřeli i jeho otec a bratr. V roce 1732 byl pohřben na kostelním hřbitově kostela sv. Martina ve zdi, kde byla umístěna také jeho pamětní busta.

[editovat] Dílo

[editovat] Evropa a Čechy


[editovat] Praha


[editovat] Karlův most

  • sousoší sv. Barbory se sv. Markétou a sv. Alžbětou (1707)
  • socha sv. Vojtěcha (1709)
  • socha sv. Kajetána (1709)
  • sousoší sv. Františka Borgiáše (1710)
  • sousoší sv. Františka Xaverského (1711)
  • sousoší sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem (1712)
  • sousoší sv. Jana z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem (1714)
  • socha sv. Víta (1714)


[editovat] Reference

  • Blažíček, Oldřich: Ferdinand Maxmilián Brokof. Praha, 1957
  • Blažíček, Oldřich: Ferdinand Brokof. Praha, 1976

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích