Segovesus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Segovesus (asi 4. století př.n.l., také Sigoves) keltský náčelník.
Titus Livius (59 př.n.l. - 17 n.l.) zaznamenal nasledující událost vztahující se k období 378-395 př.n.l.:Král Biturigů Ambigat, vyslal své dva synovce z přelidněné země, aby hledali nová sídla. Věštba určila za nový domov Segovesovi oblast Hercynského lesa, Bellovesovi pak oblast dnešní severní Itálie.
Místo uprostřed Hercynského lesa, na které Segovesus se svou početnou družinou dorazil dostalo jméno Biohemium. Biohemium jsou dnes Čechy, ale kdysi dávno byly keltskou pravlastí. První zmíňky o Keltech ve střední Evropě pocházi z 5. století př.n.l., kdy je zaznamenal antický dějepisec Hérodotos. Nejznámějším obdobím keltských Čech je zlatý věk Bójů, kteří teto zemi dali dodnes užívané mezinárodní jméno.
Počátky zlatého věku spadají do 4. století př.n.l., kdy se keltské kmeny dali do pohybu a postupně osídlily většinu evropského kontinentu. Bojovní Bójové (jejich jméno v překladu znamená Strašní) nejprve přitáhly přes Alpy do severní Itálie, aby se zase za velehory vrátili, když v Pádské nížině začalo být těsno. A pozvolna se v Čechách sloučili s domácím keltským obyvatelstvem. Nastal neuvěřitelný rozmach veškeré výroby, řemesel, zemědělství, obchodu, těžby zlata, ražby peněz … V posledních dvou stoletích před naším letopočtem vznikla oppida, nejstarší města v Čechách. Bohužel nevíme jak se jmenovala, u některých to můžeme pouze tušit (Abilunon, Kasurgis, Koridorgis … ) podle nepříliš přesných údajů Klaudia Ptolemaia, známého geografa z Alexandrie.

