Jóga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jóga je pojem sanskrtského původu, označující soubor indických nauk o metodách ovládání tělesných a duševích funkcí člověka, zahrnujících tělesná cvičení, koncentraci, meditaci a askezi. V indickém prostředí, založeném na náboženských představách, bylo původním cílem dosažení vyšších duchovních stavů a oproštění se od hmotné existence. Dnes, zvláště v západních zemích se u jógy mnohdy zdůrazňují spíše prvky fyzického tréninku než náboženské aspekty učení.


Slovo jóga znamená doslova spojení, spojení s Bohem či s naší duší - átmanem, pravým Já. Je to nauka, která si klade za cíl pomoci žákovi překonat ego - ahankáru, tj. iluzi individuální bytosti nezávilé na Bohu a oddělené od ostatních bytostí a vesmíru. Ego podle jógické filozofie zastírá člověku po celý život pohled na pravou podstatu jeho bytosti i podstatu světa a činí jej nešťastným. Touto pravou podstatou je absolutní Bytí, Vědomí a Blaženost - Sat, Čit, Ánanda. S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní čemuž se říká osvícení nebo osvobození - Mókša. Jóga používá k překonání tohoto klamu souboru různých technik.

Je známo mnoho druhů jóg, mezi ty nejzákladnější patří:

  • Hathajóga - jóga fyzických cvičení, využívající tzv. ásan - různých terapeutických poloh těla, které vitalizují celý organismus a mají vliv i na pránické, tj. enegetické tělo člověka.
  • Bhaktijóga - jóga lásky a odevzdanosti Bohu. V této józe žák, bhakta, uctívá Boha v některé jeho podobě či formě (Višnu, Šiva, Šakti,…) a odevzdává svůj život božstvu. Láska a sebeodevzdání pak ruší iluzi ega (žák zapomíná na své já) a jogín dosahuje osvícení.
  • Džňánajóga - jóga poznání, moudrosti. Jogín studiem, meditacemi a koncentrací dospívá k sebepoznání, osvícení.
  • Rádžajóga - královská jóga, tzv. osmistupňová stezka, stezka pevné vůle a sebekázně. Využívá ásan, pránájámy, meditací, koncentrací a krijí.
  • Karmajóga - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem. Touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i vědomí.
  • Kundaliníjóga - jóga povzvedání energie člověka tzv. Šakti. Jogín pracuje s čakrami, energetickými centry v pránickém těle a nádími, dráhami, jimiž energie proudí.
  • Gurujóga - Jóga uctívání mistra. Žák dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra - Gurua.

Dnešní adept jógy se postupně seznamuje s Pataňdžaliho aštangajogou - osmidílnou stezkou: 1. jama, 2. nijama, 3. asána, 4. pranajáma, 5. pratjahára, 6. dhárána, 7. dhiána, 8. samadhí. Sám Patandžáli je považován za zakladatele filozofie jógy. Jeho dílo se jmenuje Jógasutra (či Jógasutry), žil patrně ve 2. století př. Kr., o jeho osobě se však nezachovaly žádné bližší informace. Mezi indickými bohy bychom našli i ochránce jógy - tím je Šiva. Jeho ženským protějškem je Šakti.

[editovat] Literatura

  • LYSEBETH, André van. Jóga. Učím se jógu. Praha : Argo, 1998. ISBN 80-7203-073-6
  • Lysebeth, André van. Jóga. „Lekce jógy.“
  • POLÁŠEK, Milan., ŠKARDOVÁ, Viera. Jóga. Praha : Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0397-8 EAN 9788020503978
  • Milan Polášek - Jóga osm stupňů výcviku
  • SIMON, Donald., MAKOWSKI, Ian. Očistné jogínské techniky. Šatkarmy aneb „šestero očistných úkonů“. Olomouc : Fontána, 2006. ISBN 80-7336-288-0