Přimda (hrad)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přimda je zřícenina na území ČR nejstaršího známého kamenného hradu nad městem Přimda v okrese Tachov. Tento raný představitel románské hradní architektury vznikl v roce 1121 za vlády Vladislava I.
Obsah |
[editovat] Vznik
Nejstarší písemný doklad o existenci tohoto hradu se nachází v Kosmově kronice, která se zmiňuje o tom, že postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále. Pravděpodobně nedlouho po dokončení stavby, byla Přimda dobita Vladislavem I., protože její výstavbu za hranicemi pohraničního hvozdu považoval za porušení svých svrchovaných práv.
Dokladem o německém původu tohoto hradu je i srovnání s některými stavbami podobného charakteru na bavorské straně (např. Flossenburg). Ve stejné době v českých zemích takováto stavební tradice naopak chybí.
[editovat] Historie hradu
Přimda se stala knížecím majetkem, sloužila jako strážní místo na norimberské cestě u jednoho z pohraničních přechodů do říše a byla užívána i jako vězení (syn Soběslava I. Soběslav nebo Přemysl po nezdařeném povstání proti svému otci v roce 1247). Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I., ve 13. století patřil kastelán Přimdy mezi nejdůležitější úřady v přemyslovském státě.
Za Jana Lucemburského byl hrad zastaven Vilémovi Zajícovi z Valdeka a poté rychtáři Jakubovi Frenclínovi. Zpět Přimdu v roce 1344 získal Karel IV. Za Václava IV. byla opět zastavována, kontrolu panovník získal až v roce 1418, kdy Přimdu drženou loupeživým Borešem z Rýzmburka, dobylo královské vojsko. V roce 1429 se pokusilo katolickou baštu drženou Jindřichem Žitem z Jivjan, neúspěšně dobýt husitské vojsko. V 15. a 16. století byl hrad opět často zastavován (v letech 1454–1592 např. pánům ze Švamberka).
[editovat] Stavební podoba
Hrad na dominantních vrcholu tvořila vysoká hranolová věž o čtvercovém půdorysu (cca 16×16 m), tzv. donjon, postavená z žulových kvádrů. Měla obytnou funkci: k příslušenství patřil mimo jiné i krb a prevét (nejstarší dochovaný v českých zemích). O dalších původních stavbách nemáme doklady vlivem úprav a oprav, které zde probíhaly v 20. století. Ve vrcholném středověku byl hrad dále rozšiřován, okolo donjonu vznikla kamenná hradba, dále byly jako součást obranného systému vystavěny další dvě věže.
[editovat] Literatura
- Durdík T. – Sušický V. 2005: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Západní Čechy. Praha, 164–167.
- Procházka, Z. – Úlovec, J. 1988–1991: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 1–3. Tachov.
- Mencl, V.–Benešovská, K.–Soukupová, H. 1978: Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň.
- Turek, R. 1970: Stavební ráz středověkých hradů na Tachovsku. Sborník okresního muzea v Tachově 5, 1–15.
- Hýzler, J.–Holanová, E.–Nykodýmová, M. 1966: Přimda, stavebně historický průzkum. Pasport Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů, rkp. Praha.

