Mezozoikum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mezozoikum (česky druhohory) je geologické éra, spadající do eonu fanerozoikum. Zahrnuje 3 periody: (od nejstarší) trias, jura, křída.

Obsah

[editovat] Vývoj planety

Druhohory začaly asi před 251 mil. let a skončily před 65 mil. let. Rozpadem Pangey vznikly základy současných pevninských desek, které se od sebe pomalu vzdalovaly. Z hlediska horotvorné činnosti byla větší část druhohor klidná, v křídě začalo Alpínské vrásnění, které pokračovalo během třetihor a čtvrtohor. Jeho činností vznikly Alpy, Karpaty, ale také Himálaj, Kordillery, Andy apod. Klimaticky začátek druhohor navazoval na suchý a teplý perm. Proto se vyskytovalo mnoho suchých lesů i pustin. V juře a křídě bylo podnebí vlhké a teplé. Během druhohor proběhla 2 hromadná vymírání = na konci triasu a na konci křídy. Příčinami byly hlavně klimatické změny a kompetice (soutěžení) mezi organismy. Na křídovém vymírání se podílela i magmatická činnost a dopad asteroidu na Zemi.

[editovat] Vývoj rostlin

Vývoj rostlin byl poznamenán suchým klimatem počátku druhohor. Přesličky. plavuně a většina kapradin se ve druhohorách vyskytovaly již jen jako byliny. Vymřely rovněž kordaity, ale nahosemenné rostliny dosáhly celkově vůdčího postaveni. Mezi nimi se rozvíjely zejména cykasy. jehličnany a jinany. Na přelomu triasu a jury se objevily i krytosemenné rostliny. V křídě se již vyskytovaly i krytosemenné dřeviny a listnaté lesy začaly postupně zatlačovat lesy nahosemenných rostlin. Druhohorní vegetace se podílela na vzniku hnědého uhlí.

[editovat] Vývoj živočichů

Ve vývoji bezobratlých je důležitý především rozvoj hmyzu, který probíhal v souvislosti s vývojem krytosemenných rostlin (potravní zdroje…).

Mezi rybovitými obratlovci se vyvíjely především kostnaté ryby. které se na konci druhohor staly ve vodě vůdčí skupinou a podílely se i na zatlačení mnohých vodních plazů. Výrazný byl také rozvoj paryb (žraloci). Mezi obojživelníky vymírají krytolebci a objevily se vyspělejší skupiny, nejprve ocasatí, později žáby.

Druhohory jsou však především věkem plazů. Mezi nimi jsou pro další vývoj obratlovců nejvýznamnější 2 skupiny:

[editovat] 1. Jamkozubí plazi (thekodonti)

Socha Diplodocus carnegii, před  Carnegieho museem přírodní historie.
Socha Diplodocus carnegii, před Carnegieho museem přírodní historie.

Zpravidla drobnější, pohybovali se po zadních končetinách, byli velmi pohybliví a živili se hmyzem nebo lovili jiné obratlovce. Z jamkozubých se vyvinuli dinosauři, ptakoještěři a krokodýli.

První dinosauři se podobali jamkozubým, ale vytvořilo se mezi nimi mnoho forem. V dospělosti byli mnozí z nich teplokrevní. Zvlášť dravé skupiny měly poměrně velký mozek a často i stereoskopické vidění. Dinosauři vymřeli na konci druhohor. V juře se z malých, dravých dinosaurů prokazatelně vyvinuli ptáci.

Mezi největší býložravé dinosaury (— sauropody) patřili:

Největší masožravé formy:

Velikost člověka ve srovnání s velikostí Tyrannosaura.
Velikost člověka ve srovnání s velikostí Tyrannosaura.

Ptakoještěři (pterosauří) byli teplokrevní, osrstění a létali pomocí kožní blány mezi 4. prstem a tělem. Orientovali se hlavně zrakem a živili se hmyzem, rybami nebo mršinami. Nejmenší byli velcí pouze jako vrabec (Rhamphorhynchus), největší měli mnohametrové rozpětí křídel.

Mezi největší patří:

  • Pteranodon - rozpětí 7-11 m,
  • Ornitocheirus - rozpětí 12 m,
  • Quetzalcoatlus - rozp. 12-18 m - plachtění nad pevninou - lov a mrchožravost (největší létající živočich všech dob)

[editovat] 2. Savcozubí plazi (theriodonti)

Model Archaeopteryxe lithographica  Oxfordského univerzitního muzea přírodní historie.
Model Archaeopteryxe lithographica Oxfordského univerzitního muzea přírodní historie.

Na přelomu prvohor a druhohor se z nich vyvinuli cynodonti. Ti byli drobní, rychlí, osrstění, teplokrevní a pohybovali se po čtyřech končetinách. Byli masožraví. Z cynodontů se již v první polovině druhohor vyvinuli první savci. Byli poměrně malí, noční, hmyzožraví nebo draví. Měli výrazně vyvinutý mozek. Připomínali dnešní hmyzožravce. Ještě v průběhu druhohor se vytvořily základy tři hlavních skupin savců = vejcorodých, vačnatců a placentálů.

Ve druhohorách se vyskytovali rovněž vodní plazi. Mezi nimi ichtyosauři (rybovitý tvar těla), plesiosauři (mohutné tělo, dlouhý krk a malá hlava) a pliosauři (mohutné tělo, krátký krk a velká hlava). K pliosaurům patří Liopleurodon. který mohl dorůstat až 25m /100 tun.

Již od jury se vyskytovali také praptáci. Jejich nejznámějším zástupcem je Archaeopteryx, který žil před 150 miliony let. Byl velký jako holub, žil v křovinaté krajině a byl schopen dobře plachtit. Na jeho těle nacházíme směs plazích (ozubené čelisti, dlouhý ocas…) a ptačích znaků (peří, přední končetiny přeměněny v křídla…). V průběhu druhohor se ptáci rozšířili a vytvořili řadu skupin, nejčastěji velikosti dnešních pěvců. K vymřelým druhohorním ptákům patří např. Hesperornis a Ichtyornis.


Podívejte se také na : Geologický čas

Předchůdce: 251 Ma–65 Ma Nástupce:
paleozoikum Mezozoikum kenozoikum