Skřivan polní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Skřivan polní |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Skřivan polní
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Alauda arvensis L., 1758 |
Skřivan polní (Alauda arvensis) je pták o něco větší než vrabec domácí, je zemitě hnědý s černými podélnými čárkami. Vnější ocasní pera jsou bílá, temenní pera jsou částěně zdvižená, takže tvoří nevýraznou chocholku. Pobíhá po zemi, v nebezpečí se přitiskne na zem. Samec a samice se navzájem neliší, mláďata jsou tmavší a mají na hřbetě bílé špičky per.
Hlas - vábení je chvějivé „trlí“, za toku samec létá vysoko třepotavým letem a nepřetržitě přitom zpívá.
Hnízdění - běžně hnízdí v kulturních stepích, polích a loukách, vzácně i na horských svazích. Hnízdí v dubnu až červenci dvakrát ročně. Hnízdo je důlek v půdě volně vystlaný stébly a kořínky.
Samice snáší 3 - 5 žlutozelených, hustě černě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu 12 - 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi 3 týdnů. Mláďata opouštějí hnízdo dříve než jsou schopná letu.
Potrava - semena, zelené části rostlin a hmyz.
Skřivan polní je částečně tažný pták, naši jedinci zimují v jižnější Evropě a k nám někdy přilétají populace ze severu.

