Moldavsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Republica Moldova Moldavská republika |
|
|---|---|
| Rozloha | 33 843 km² (135. na světě) z toho 1,4 % vody |
| Počet obyvatel | 3 938 679 (117. na světě, 2004) |
| Hustota zalidnění | 116,4 / km² |
| Jazyk | moldavština/rumunština, ruština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | Pravoslaví |
| Nejvyšší bod | Dealul Bălăneşti (430 m n. m.) |
| Hlavní město | Kišiněv |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Vladimir Voronin |
| Předseda vlády | Vasile Tarlev |
| Hymna | Limba noastră |
| Vznik | 27. srpna 1991 (odtržením od SSSR) |
| Měna | moldavský leu (MDL) |
| ISO 3166-1 | 498 MDA MD |
| MPZ | MD |
| Doména | .md |
| Telefon | +373 |
| Časové pásmo | UTC +2 |
Moldavsko (Moldavská republika, rumunsky Republica Moldova) je východoevropský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Jeho hlavním městem je Chişinău (za doby SSSR nazývaný Kišiněv) se 662 000 obyvateli. Úředním jazykem je moldavština (resp. rumunština), užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států.
Na jihu Moldavska se nachází autonomní oblast Gagauzsko, kde žije obyvatelstvo turkického původu.
Obsah |
[editovat] Historie
Území Moldavska zahrnuje převážnou část Besarábie, která bývala součástí historického knížectví Moldovy - Moldavska. Roku 1812 byla Besarábie připojena k Rusku, zatímco zbylé území Moldávie se později stalo součástí Rumunska.
Roku 1918 byla Besarábie připojena k Rumunsku, roku 1940 k SSSR, v roce 1941 znovu k Rumunsku.
Od roku 1944 do roku 1991 bylo Moldavsko trvalou součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Roku 1991 získala Moldavská SSR samostatnost jako Moldavsko.
V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem.
Součástí Moldavska je i Podněstří (Transnistrie), oblast východního břehu řeky Dněstr s převahou rusky mluvícího obyvatelstva. Podněstří bylo součástí SSSR již od 20. let 20. století, v roce 1992 vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.
[editovat] Administrativní dělení
Moldavsko je rozděleno na 32 okresů, tři městské autonomní celky (Chişinău, Bălţi a Bendera), dva částečně autonomní regiony (Gagauzsko a Podněstří).
Moldavské okresy:
1. Anenii Noi 2. Basarabeasca 3. Briceni 4. Cahul 5. Cantemir 6. Călăraşi 7. Căuşeni 8. Cimişlia 9. Criuleni 10. Donduşeni 11. Drochia 12. Dubăsari 13. Edineţ 14. Faleşti 15. Floreşti 16. Glodeni 17. Hînceşti 18. Ialoveni 19. Leova 20. Nisporeni 21. Ocniţa 22. Orhei 23. Rezina 24. Rîşcani 25. Sîngerei 26. Soroca 27. Străşeni 28. Şoldăneşti 29. Ştefan Voda 30. Taraclia 31. Teleneşti 32. Ungheni
[editovat] Obyvatelstvo
[editovat] národnostní složení (2004)
| # | Národnost | Moldavská rep. | % | Podněsterská rep. | % | Moldavsko celkem | % |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Moldavané | 2 564 849 | 75,8% | 177 156 | 31,9% | 2 742 005 | 69,6% |
| 2. | Ukrajinci | 282 406 | 8,3% | 159 940 | 28,8% | 442 346 | 11,2% |
| 3. | Rusové | 201 218 | 5,9% | 168 270 | 30,3% | 369 488 | 9,4% |
| 4. | Gagauzové | 147 500 | 4,4% | 11 107 | 2,0% | 158 607 | 4,0% |
| 5. | Rumuni | 73 276 | 2,2% | chybí údaj | -- | 73 276 | 1,9% |
| 6. | Bulhaři | 65 662 | 1,9% | 11 107 | 2,0% | 76 769 | 1,9% |
| 7. | ostatní | 48 421 | 1,4% | 27 767 | 5,0% | 76 188 | 1,9% |
| 8. | celkem | 3 383 332 | 100% | 555 347 | 100% | 3 938 679 | 100% |
[editovat] Města
Přehled větších měst a jejich vylidňování po rozpadu Sovětského svazu podává tabulka:
| # | Město | Obyvatel 1989 | Obyvatel 2004/5 |
|---|---|---|---|
| 1. | Chişinău | 717 853 | 647 513 |
| 2. | Tiraspol | 181 639 | 158 069 |
| 3. | Bălţi | 157 068 | 122 778 |
| 4. | Tighina | 129 606 | 97 027 |
| 5. | Cahul | 60 766 | 35 481 |
| 6. | Ungheni | 42 624 | 35 157 |
| 7. | Soroca | 40 489 | 28 407 |
| 8. | Orhei | 42 225 | 25 680 |
[editovat] Moldavsko-české styky
Moldavská republika s účinností od 1. ledna 2007 zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Od 6. dubna 2006 se provádí přímo na hraničních přechodech registrace o pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost.[1]
[editovat] Podívejte se též na
|
|
|
|---|---|
|
Okresy Moldavska a jejich hlavní města: Okres Anenii Noi (Anenii Noi) | Okres Basarabeasca (Basarabeasca) | Okres Briceni (Briceni) | Okres Cahul (Cahul) | Okres Cantemir (Cantemir) | Okres Călăraşi (Călăraşi) | Okres Căuşeni (Căuşeni) | Okres Cimişlia (Cimişlia) | Okres Criuleni (Criuleni) | Okres Donduşeni (Donduşeni) | Okres Drochia (Drochia) | Okres Dubăsari (Dubăsari) | Okres Edineţ (Edineţ) | Okres Faleşti (Faleşti) | Okres Floreşti (Floreşti) | Okres Glodeni (Glodeni) | Okres Hânceşti (Hânceşti) | Okres Ialoveni (Ialoveni) | Okres Leova (Leova) | Raionul Nisporeni (Nisporeni) | Okres Ocniţa (Ocniţa) | Okres Orhei (Orhei) | Okres Rezina (Rezina) | Okres Râşcani (Râşcani) | Okres Sângerei (Sângerei) | Okres Soroca (Soroca) | Okres Străşeni (Străşeni) | Okres Şoldăneştii (Şoldăneştii) | Okres Ştefan Vodă (Ştefan Vodă) | Okres Taraclia (Taraclia) | Okres Teleneşti (Teleneşti) | Okres Ungheni (Ungheni) |
|
|
Autonomní celky: Kišiněv | Bălţi | Bendera |
|
|
Částečně autonomní regiony: Gaugazsko (Komrat) | Podněstří (Tiraspol) |
|
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
Mapy: 47° 15' S, 28° 31' V

