Jakobínská hrůzovláda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
{{Urgentně upravit autor|Jakobínská hrůzovláda}}Jakobínská hrůzovláda Ohrožení Francie cizími vojsky a nepokoje na venkově rychle zchladily revoluční nadšení.Rostoucí drahota a nedostatek potravin vyvolávaly nespokojenost.Znovu přišlo ke slovu násilí a vláda musela čelit vzbouřené Paříži.Její ministři i mnozí poslanci Konventu se zachránili jen útěkem.Moci se chopili jakobíni,obhájci pokračování revoluce.V jejich čele stál právní Maximilien de Robespierre,chladný,neúprosný muž.Nedal se zviklat penězi,ale ani city.Odtud jeho přezdívka -neúplatný-...Jakobíni byli v nelehké situaci.Povstání na venkově se šířilo,navíc Angličané obsadili přístav Toulon a zemi zachvátila panika,že nastane návrat k předrevolučním pořádkům.Robespierre však jednal rázně a zavedl revoluční diktaturu.Postavil se do čela nově utvořeného Výboru veřejného blaha,který měl neomezené pravomoci.Výbor pronásledoval odpůrce revoluce,řídil obranu země,výrobu i zásobování.V armádě i v krajích zastupovaly výbor zvláštní komisaři.Jakobíni zřizovali po celé zemi výbory bdělosti,které převzaly všechnu moc.Postupovaly přitom nemilosrdně proti každému,kdo se jim znelíbil.Neutěšenou situaci a válečné neúspěchy bylo třeba na někoho svést.A tak se vězení plnila skutečnými i domnělými odpůrci revoluce.V roce 1794 Robespierre zkusil popravit několik dalších politiků,to se mu však nepovedlo.Byl zatčen a následně popraven.Tímto je považován konec Jakobínské hrůzovlády (diktatury)...

