Sobíňov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Sobíňov | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0611 569518 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ061) |
| okres (NUTS 4): | Havlíčkův Brod (CZ0611) |
| obec s rozšířenou působností: | Chotěboř |
| pověřená obec: | Chotěboř |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 6,04 km² |
| obyvatel: | 651 (28. 8. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 41’ 49’’ |
| zeměpisná délka: | 15° 46’ 15’’ |
| nadmořská výška: | 555 m |
| PSČ: | 580 01 až 582 62 |
| základní sídelní jednotky: | 3 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Sobíňov 200 58262 Sobíňov |
| starosta: | Ing. Ladislav Málek |
| E-mailová adresa | |
Obec Sobíňov se nachází v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 651 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1358, kdy je připomínán Ježek zvaný Kokot ze Sobíňova, který byl patronem kostela v Sopotech, dnešní součásti Sobíňova.
V roce 1373 je zmiňován Ondřej ze Sobíňova jako patron kostela v Běstvině. Po smrti jeho syna Jana byl statek převeden na Stoška z Dolan, který byl majitelem minimálně do roku 1405. Dále se předpokládá, že ves patřila pánům z Kunštátu, kteří v roce 1515 prodali celé panství Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. V roce 1538 prodali jeho dědicové ves Karlu z Valdštejna a na Skále. Jeho dcera Kateřina se provdala za Zachariáše z Hradce, který postavil renesanční část zámku v nedaleké Přibyslavi. V roce 1597 Jáchym Oldřich z Hradce prodal panství Zejdlicům ze Schönfeldu.
V roce 1623 byl majetek Rudolfa Zejdlice zabaven královskou komorou pro účast v protihabsburském povstání. Majetek pak koupil kardinál František, kníže z Ditrichsteina. Jeho potomci spravovali panství až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenských správ.
Za druhé světové války v okolí operovali partyzánské skupiny doplněné o místní dobrovolníky. Počátkem května 1945 došlo k nerovnému boji s Němci a na silnici mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou zemřelo přes 30 dobrovolníků.
[editovat] Sopoty
Dnešní součást Sobíňova, dříve osada německých horníků z Moravy, kteří dolovali stříbro. Název prý vznikl od soboty, během které horníci nesměli pracovat, aby se připravili na nedělní bohoslužbu. Jiné prameny uvádějí, že bohoslužba byla sloužena v sobotu. Kostel je poprvé připomínán roku 1358 a to je také první zmínka o Sopotech
Sopoty byly poutním místem, zejména díky obrazu blahoslavené Panny Marie, který sem při sňatku darovala Johana Teresie Kustošová ze Studence, která si brala Vikrora z Wollsteinů v roce 1652.
Kvůli velkému počtu poutníků byly Sopoty v roce 1697 převedeny z farnosti Přibyslav na dostupnější farnost Krucemburk. V sedmnáctém století za správy Ferdinanda z Ditrichsteinu zde o poutích vypomáhali i bosí augustiání z Nemeckého Brodu. Karel kníže z Ditrichsteina nechal v letech 1749 - 1752 kostel nákladně přestavět v barokním stylu.
Vikář Josef Varhánek zjistil, že jsou v Sopotech přechvávány a čteny protestantské knihy, které sem putovali ze Saska a ze Žitavy od příbuzných místních lidí a obchodníků. I díky tomu zde vzniklo v roce 1761 kaplanství a v roce 1860 farnost. V roce 1843 byla ke kostelu přistavěna věž.
[editovat] Markvartice
Osada, dnes patřící k Sobíňovu je poprvé připomínána roku 1242 jako o místě na Libické stezce. Listina Smila z Lichtenburka zde uvádí v roce 1257 jméno Benda z Markvartic, což by ukazovalo na existenci šlachtického sídla. To ale nebylo nikdy potvrzeno. V roce 1314 je v dochovaných dokumentech zmiňováno jméno Ulrika z Markvartic a roku 1415 Jana z Markvartic. Neexistuje ale důkaz o spojitosti s názvem obce. Obec je dále uváděna pouze jako ves.
[editovat] Hlína (dříve Nová Ves, či Huť)
Osada, dnešní součást Sobíňova. V obci se tavilo železo a koncem 16. století zde byl zřízen železářský podnik s dýmačkou a hamrem. V sedmnáctém století zde pak vznikla vysoká pec na dřevěné uhlí. Nedostatek dřeva v okolí vedl však k postupnému útlumu, k prodeji biskupovi Janu Vratislavovi a časem k úplnému zastavení výroby.
Mezi Hlínou a Sopotami se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy podél řeky Doubravy
[editovat] Slavní rodáci a občané
František Čech-Vyšata - cestovatel
[editovat] Pamětihodnosti
- Pomník padlých 5. května 1945 mezi Žďírcem a Sobíňovem
- Pomník 21 padlým z 5. května 1945 na hřbitově

