Nová ekonomická politika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nová ekonomická politika (NEP) je politika omezeného soukromého podnikání zahájená sovětskou vládou v březnu 1921 po 10. sjezdu komunistické strany.

Obsah

[editovat] Ekonomická a politická situace Ruska před bolševickou revolucí

Důvody pro NEP je nutno hledat již před první světovou válkou. V tehdejší době bylo ruské hospodářství včetně zemědělství v zoufalém stavu. I přesto car Mikuláš II. trval na účasti Ruska ve válce, i když tento konflikt by měl katastrofické následky pro hospodářství. Lidé se bouřili pro neschopnost carovy vlády ohledně zásobování, propukaly stávky a všude byl hlad a bída. Této situace se rozhodli využít revolucionáři.

[editovat] Ruské revoluce a jejich politické následky

První ruská revoluce propukla v únoru 1917. K moci se tehdy dostala pravicová autoritativní vláda, která i přes ohromnou nespokojenost lidu se rozhodla pokračovat ve válce, přestože tato válka ničila ruské hospodářství. Nespokojenost lidí rostla do závratných rozměrů. V řijnu tedy propukla nová revoluce, kterou vedli komunisté. Tato revoluce svrhla vládu a k moci se dostal Vladimir Iljič Lenin, revolucionář, kterého do Ruska převezli Němci, protože chtěli ukončit válku na východní frontě a soustředit se na frontu západní. Nutno říct, že komunisté projevili více citu pro potřeby lidí než předchozí vláda či car. Po uzavření Brestlitevského míru vystoupilo Rusko z války. Proti komunistům se ovšem zvedla vlna odporu mezi přívrženci cara, což mělo za následek vypuknutí občanské války, kterou komunisté vyhráli až po letech urputných bojů. Komunisté ovšem poté rozpoutali další válku, tentokrát se pokusili dobýt celou Evropu a první krok mělo být poražení Polska. Tzv. rusko-polská válka (1919-20) ovšem skončila fiaskem, když Polsko, podporováno zbytkem Evropy, rozdrtilo ruská vojska u Varšavy a poté jim uštědřovala jednu porážku za druhou.

[editovat] Ekonomická politika komunistů

Komunisté se během prvních let své vlády v Rusku soustředili na zlikvidování větších či menších statkářů a soustředění všech statků do svých rukou (válečný komunismus). Zemědělci již nemohli plody své práce prodávat, ale museli vše odevzdávat státu. Tato politika ovšem způsobila katastrofu, jelikož zemědělci se moc nestarali o to co vypěstují, když z toho tak jako tak nic neměli.

[editovat] NEP a jeho důsledky

Komunisté si uvědomili, že hladový a nespokojený lid by se mohl obrátit proti nim, a tak vymysleli řešení tohoto problému. Oním řešením byl právě NEP. Podstatou NEPu bylo obnovení soukromé iniciativy v zemědělství, obchodu a některých odvětvích průmyslu. Rekvizice všech přebytků byly nahrazeny naturální daní, která nepřesahovala 10% výnosu. Díky NEPu razantně stoupla produkce (v roce 1927 byla dosažena úroveň roku 1913).

[editovat] Kritika a konec NEPu

Ne všichni ovšem byli spokojeni. Pravověrní komunisté a různí technokrati moci (např. Stalin) se domnívali, že tento náznak kapitalismu nemá v „novém“ socialistickém Rusku co dělat. Stalin v roce 1929 NEP zrušil a zavedl první pětiletý plán. To znamenalo konec kapitalismu v celém Rusku (Sovětském svazu) až do začátku 90. let 20. století, kdy byli komunisté svrženi.

V jiných jazycích