Kvildské pláně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kvildské pláně jsou střední a nejvyšší část Šumavských plání. Tento geomorfologický okrsek má podobu ploché hornatiny s rozsáhlými zbytky zarovnaného povrchu - střídají se tu ploché hřbety se širokými mělkými údolími často vyplněnými rašeliništěmi. Místy vyčnívají izolované oblé vrcholy. Kvildské pláně se člení na podokrsky Prášilské pláně, Roklanské pláně a Modravské pláně.

Vrcholy v jižní části Kvildských plání tvoří Hlavní evropské rozvodí. Na Kvildských pláních pramení Vltava a Vydra, jedna ze zdrojnic Otavy. K úmoří Černého moře náleží Jelení potok (Hirschbach), Malá Řezná (Kleine Regen) a Reschwasser.

[editovat] Nejvyšší vrcholy

Na Kvildských pláních se nachází 38 vrcholů s nadmořskou výškou přes 1000 metrů – z toho 6 třináctistovek. Blatný vrch je druhým nejvyšším vrcholem české části Šumavy.

  • Blatný vrch (1376 m)
  • Velká Mokrůvka (1370 m)
  • Špičník (1351 m)
  • Malá Mokrůvka (1330 m)
  • Černá hora (1315 m)
  • Poledník (1315 m)
  • Stráž (1307 m)
  • Studená hora (1298 m)
  • Holý vrch (1295 m)
  • V koutě (1276 m)
  • Jezernice (1266 m)
  • Tetřev (1260 m)
  • Stolová hora (1256 m)
  • Sokol (1253 m)
  • Vysoký stolec (1252 m)
  • Čertův vrch (1244 m)
  • Skalka (1238 m)
  • Stolová hora JZ vrchol (1233 m)
  • Medvědí hora J vrchol (1227 m)
  • Oblík (1225 m)
  • Přilba (1221 m)
  • Nad Bučinou (1219 m)
  • Březová hora (1193 m)
  • Orel (1181 m)
  • Lapka (1171 m)
  • Nad Latschensee (1163 m)
  • Modravská hora (1157 m)
  • U tří jedlí (1153 m)
  • Nad Roklanským potokem (1133 m)
  • Churáňovský vrch (1118 m)
  • Popelná hora S vrchol (1091 m)
  • Popelná hora J vrchol (1087 m)
  • Adamova hora (1078 m)
  • Vyhlídka (1068 m)
  • Přední Mlynářská slať (1062 m)
  • Kamenáč (1048 m)
  • Kostelní vrch (1016 m)
  • Kostelní vrch J vrchol (1007 m)

[editovat] Související články