Brno-Kohoutovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno-Kohoutovice
Celkový pohled na střední a jižní část Kohoutovic

Brno-Kohoutovice – znak Brno-Kohoutovice – vlajka znak vlajka

základní data
status: městská část / městský obvod statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 4,12 km²
obyvatel: 13326
zeměpisná šířka: 49° 11′ 36′′ s.š.
zeměpisná délka: 16° 32′ 13′′ v.d.
PSČ: 623 00
základních sídelních jednotek: 5
místních částí: 3
celých katastrálních území: 1
částí katastrálních území (ÚTJ): 2
adresa úřadu: Bašného 36
623 00 Brno
starosta: Ing. Jindřich Misák

Oficiální web
Oficiální web úřadu městské části / obvodu
E-mailová adresa

Brno-Kohoutovice na mapě

Brno-Kohoutovice jsou od 24. listopadu 1990 městskou částí statutárního města Brna, rozkládající se západně od městské části Brno-střed. Městská část zahrnuje celé katastrální území Kohoutovice, západní část katastrálního území Pisárky a malou jižní část katastrálního území Jundrov.

Obsah

[editovat] Sousedící městské části

Území městské části Brno-Kohoutovice hraničí na západě s městskou částí Brno-Žebětín, na severu s městskou částí Brno-Jundrov, na východě s městskou částí Brno-střed, na jihu s městskými částmi Brno-Nový Lískovec a Brno-Bosonohy.

[editovat] Charakteristika městské části

Povrch městské části, který je ze značné míry zalesněn, se od východu pozvolna zvedá. Městskou částí protéká Kohoutovický potok. Většina zdejších lesů se nachází ve východní pisárecké části městské části, nicméně hodně lesů se nachází i v katastru vlastní čtvrti Kohoutovice, jejíž zástavba je jimi obklopena. Tuto čtvrť tvoří níže položená realativně nevelká zástavba původní vesnice, jež je z důvodu značně členitého terénu obklopená nesouvislou zástavbou zdejšího panelového sídliště, které se nachází převážně na kopcích nad ní. Pisárecká část zástavby městské části je tvořena domy, které se až na jedinou výjimku nacházejí na severním svahu ulic Antonína Procházky a Libušino údolí, a několika panelovými domy přiléhajícími k severovýchodní části katastru Kohoutovic na jižní straně Libušina údolí, dále pak izolovanou jižněji položenou budovou zdejší myslivny. Zástavba jundrovské části katastru je tvořena chatami.

[editovat] Historický přehled

Území moderní městské části Brno-Kohoutovice původně náleželo ke katastrům tří historických obcí, jimiž jsou Kohoutovice (katastrální území Kohoutovice a přilehlá část Pisárek ohraničená na severu ulicemi Libušina třída a Libušino údolí, a na jihovýchodě středem toku Kohoutovického potoka), Staré Brno (část Pisárek jižně od středu toku Kohoutovického potoka) a Jundrov (severní část zdejší části Pisárek, a část zdejší části moderního katastrálního území Jundrov), přičemž rozdělení na tato tři katastrální území zde zůstávalo nezměněné až do radikální katastrální reformy Brna ze druhé poloviny 60. let 20. století. Po zrušení poddanství se roku 1850 staly Kohoutovice samostatnou obcí, zatímco sousední Jundrov byl spojen s Vinohrádkami a Žabovřeskami do jednotné obce Žabovřesky, k nimž patřil až do roku 1868, kdy se opět osamostatnil. Staré Brno bylo pro změnu 6. července 1850 připojeno trvale k Brnu. Roku 1854 byla obec Kohoutovice připojena k Žebětínu, roku 1867 se však opět osamostatnila. 16. dubna 1919 pak byly Kohoutovice a Jundrov spolu s řadou dalších příměstských obcí natrvalo připojeny k Brnu. Od roku 1949 byly Kohoutovice součástí městského obvodu Brno V. Od roku 1957 bylo katastrální území Kohoutovice a území zhruba totožné s moderním katastrálním území Pisárky součástí městského obvodu Brno I, zatímco zbývající část Jundrova náležela do městského obvodu Brno VII. Ve druhé polovině 60. let 20. století pak při radikální katastrální reformě Brna dochází na území moderní městské části Brno-Kohoutovice k začlenění malé východní části katastrálního území Kohoutovice, jižní části katastrálního území Jundrova a západní části katastrálního území Staré Brno do nového katastrálního území Pisárky. V letech 1971 - 1990 byla katastrální území Pisárky a Kohoutovice součástí městského obvodu Brno I, zatímco katastrální území Jundrov náleželo do městského obvodu Brno II. 24. listopadu 1990 se katastrální území Kohoutovice a západní část katastrálního území Pisárky stala součástí moderní samosprávné městské části Brno-Kohoutovice, samostatnou městskou částí se stalo i katastrální území Jundrov jako městská část Brno-Jundrov. 25. srpna 1995 představitelé obou městských části podepsali dohodu, na jejímž základě došlo s platností k 1. září 1995 k úpravě hranic obou městských částí, podle níž získala městská část Brno-Jundrov menší část Pisárek s ulicí Veslařská, zatímco městská část Brno-Kohoutovice získala menší jižní část katastrálního území Jundrov.


Panorama střední a jižní části vlastních Kohoutovic. Fotografie byla pořízena 12. března 2007 v 17:40 SEČ ze severní strany Libušiny Třídy poblíž odbočky do Stamicovy ulice.


[editovat] Viz také

  • Podrobnější článek o čtvrti Kohoutovice
Související články obsahuje:
 Portál Brno 


Statutární město Brno

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

</noinclude>

V jiných jazycích