Nejvyšší správní soud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Budova Nejvyššího správního soudu v Brně
Budova Nejvyššího správního soudu v Brně

Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším soudem nejvyšším článkem soustavy obecných soudů České republiky.

Nejvyšší správní soud rozhoduje ve věcech správních o mimořádných opravných prostředcích, tj. o kasačních stížnostech. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní agenda, např. rozhodování ve věcech volebních, o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti politických stran a hnutí nebo o některých kompetenčních sporech. I přes zakotvení existence soudu v ústavě již od počátku, byla jeho činnost zahájena až v roce 2003.

Obsah

[editovat] Složení

Soud se skládá z předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena), předsedů kolegií (finančně-správní a sociálně-správní), předsedů senátů a soudců.

Rozhoduje ve složení:

  • předseda senátu a 2 soudci – kasační stížnosti
  • předseda senátu a 4 soudci – kasační stížnost ve věci azylu
  • rozšířený senát – předseda senátu a 6 soudců – ve věcech volebních, politických stran, kompetenčních sporech
  • rozšířený senát – předseda senátu a 8 soudců – ve věcech mu postoupených rozšířeným senátem (pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí rozšířeného senátu)

[editovat] Hodnocení činnosti soudu


Většina odborníků považuje činnost Nejvyššího správního soudu za to nejlepší, co v polistopadovém právním systému vzniklo. Podobně jako Ústavní soud vydává i Nejvyšší správní soud rozhodnutí, která jsou řádně zdůvodněna a vycházejí z právních tradic a ústavních principů. Ve svých rozhodnutích Nejvyšší správní soud často odkazuje také na "zdravý rozum" a upozorňuje, že otrocky jazykový výklad znění (mnohdy nekvalitních) zákonů není jedinou možností, jak interpretovat právo. Nejznámější rozhodnutí se týkají například takzvaného švarcsystému nebo podmínek kontrol ve firmách. Podle některých kritiků rozhoduje Nejvyšší správní soud příliš dlouho. To je bohužel problémem celého soudního systému v ČR, který se jen velmi pomalu zlepšuje. Rychlejší činnosti NSS ve skutečně zásadních kauzách navíc brání "každodenní" rozhodování ve věcech azylu, kterými zákon tento soud poměrně nelogicky zatížil.

[editovat] Historičtí předchůdci

Prvorepublikový předchůdce Nejvyššího správního soudu (1918–1952) si zejména v době, kdy v jeho čele stál vynikající právník a právní teoretik Emil Hácha (19251938), získal vysoké renomé a jeho judikatura, která byla publikována v tzv. Bohuslavově sbírce (1918–1948) ve dvou oddělěných částech (administrativní a finanční), je používána dodnes. Podobně jako dnešní Nejvyšší správní soud, trpěl i prvorepublikový Nejvyšší správní soud chronickou zdlouhavostí řízení (nevyřízené věci dosáhly roku 1935 počtu 17431), kterou se podařilo omezit po reformě soudu v roce 1937.

V prvních letech po 2. světové válce Nejvyšší správní soud vzdoroval neustále sílící nátlakové atmosféře a zachoval si v rámci své rozhodovací činnosti jistou míru nezávislosti, když například zamítl pro nezákonnost znárodnění čokoládovny Orion v Praze-Modřanech nebo zrušil rozpuštění Selské jízdy v Nechanicích. Roku 1949 byl přejmenován na Správní soud a přesunut do Bratislavy, kde byla jeho činnost fakticky ukončena. Formálně byl zrušen až k 1. lednu 1953 zákonem č. 65/1952 Sb. o prokuratuře. Stížnosti, o nichž Nejvyšší správní soud do svého zániku nerozhodl, zůstaly navždy nerozhodnuty.

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje:
 Portál Brno