Arménština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Arménština (Հայերեն Hayeren)
Rozšíření:
Počet mluvčích:

6,724 miliónů

Klasifikace:
Písmo: Arménské písmo
Postavení
Regulátor:

není stanoven

Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: hy
ISO 639-2:
arm (B) hye (T)
SIL: ARM
Wikipedie
hy.wikipedia.org

Arménština je jazyk arménského národa. Hovoří jím Arméni jak ve své domovině, tak v rozsáhlé diaspoře. Patří mezi indoevropské jazyky do skupiny satəm. Hovoří se jí alespoň od 6. století př. Kr., první dokumenty v klasickém jazyce (grabar) jsou však až z doby po zavedení arménského písma na začátku 5. století zásluhou Mesropa Maštoce. Grabar, který se dodnes používá jako církevní a liturgický jazyk arménských křesťanů, se v průběhu staletí vyvíjel, až vznikl tzv. „laický“ jazyk (ašxarhabar). Když pomineme početné dialekty, existují dnes dvě základní varianty moderní arménštiny, jak literární, tak mluvené:

  • západní větev, užívaná v diasporních komunitách blízkovýchodního původu
  • východní větev, která je oficiálním jazykem Arménské republiky a hovoří se jím i v Íránu a v zemích bývalé SSSR.

[editovat] Vzorový text

[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv

arménsky

Բոլոր մարդիկ ծնվում են ազատ ու հավասար իրենց արժանապատկությամբ ու իրավունքներով: Նրանք ունեն բանականություն ու խիղճ - միմյանց պետք է եղբայրաբար վերաբերվեն:

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.


Indoevropská jazyková rodina
anatolské | indoíránské | řečtina | italické (románské) | keltské | germánské | arménština | tocharské | balto-slovanské (baltské | slovanské) | albánština | illyrské | venétština | liburnština | messapština | frygijština | paionština | thrákština | dákština | antická makedonština | ligurština