Naučení
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pojem používaný ve středověkém a raně novověkém městském právu. Soudy malých měst si při řešení obtížných případu vyžadovaly od soudů významnějších měst tzv. naučení (rozbor, návod). Soudy významných měst, ke kterým se obracelo pro naučení, byly nazývány jako tzv. vrchní práva. V Čechách se vyvinuly dvě oblasti městského práva - oblast práva magdeburského a norimberského (staroměstského). V první oblasti takovým vrchním právem byly Litoměřice, na Moravě Olomouc. Pro oblast práva norimberského to bylo Staré Město pražské. Navíc se vyvinul obyčej brát naučení dále od měst v zahraničí, pro oblast magdeburského práva to byl Magdeburg, u norimberského práva Norimberk, i když zde vzájemné vztahy byly brzy přerušeny a vrchní stolicí se stalo Staré Město, proto je také tato oblast nazývána staroměstskou. Právo staroměstské se dále vyvíjelo v již čistě české městské právo, proto také posloužilo jako podklad pro Koldínovu kodifikaci městského práva.

