Imunitní systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Imunitní systém je souhrn mechanismů zajištujících integritu organismu rozeznáváním a likvidací cizích či vlastních, ale potenciálně škodlivých struktur. Projevuje se obranyschopností organismu, ale na druhou stranu i autotolerancí.

V širším slova smyslu má téměř každý orgán ochrannou funkci. V užším slova smyslu pak zde máme orgány, jejichž hlavní úloha spočívá ve vytváření a posilování obranyschopnosti organismu (např. brzlík a lymfatické orgány).

Obsah

[editovat] Imunitní systém u různých typů organismů

Bakterie a další jednobuněčné organismy mají imunitní systém určený k boji proti bakteriofágům a dalším nitrobuněčným parazitům. Obvykle funguje na bázi restrikčních enzymů, které vystřihují a likviduji DNA, kterou rozpoznají jako cizorodou. Eukaryotní buňky mají imunitní systém podstatně komplexnější, u mnohobuněčných organismů pak organizace a složitost imunitního systému stoupá ještě výš, když jsou jeho součástí celé buňky, části orgánů, nebo orgány celé.

V rámci mnohobuněčných organismů zajišťuje imunitní systém jednak likvidaci patogenů, jednak likvidaci vadných buněk a tkání, zejména pak infikovaných buněk, které by se jinak staly ložiskem infekce, a rakovinových buněk.

[editovat] Imunitní systém člověka

[editovat] Nespecifické imunitní mechanismy

  • bariéry (např. kůže)
  • fagocyty, NK buňky
  • humorální složky: komplement, interferony, lektiny atd.
  • mechanické (pohyb řasinek)
  • chemické (lysozym ve slinách)
  • mikrobiální (konkurence patogenům o živiny a místo)

[editovat] Specifické imunitní mechanismy

Reagují pomaleji, po reakci zůstává imunologická paměť (viz Imunita (biologie)#Získaná imunita, která usnadňuje reakci imunitního systému

  • protilátky
  • lymfocyty, je potřeba delší doba, zůstává imunologická paměť.

[editovat] Dělení imunitního systému

[editovat] Humorální imunita

Humorální imunita je látková, patří sem všechny buněčné produkty, zajišťující funkci systému jako jsou slzy, pot, protilátky, komplement. Protilátky nepůsobí přímo, je zapotřebí některé z látek komplementu nebo B-lymfocyt. Ty se na antigen navážou, čímž je „označí“, makro a mikrofágy je v této formě lépe rozeznají, umožní to jejich zachycení a pohlcení.

[editovat] Buněčná imunita

Buněčnou imunitu zajišťují leukocyty: granulocyty a agranulocyty. Agranulocyty jsou lymfocyty T a B, monocyty. T lymfocyty se ještě dělí na Th-lymfocyty a Tc-lymfocyty (které tvoří protilátky). Granulocyty- rozdělení podle reakcí s různými typy látek, které se využívají k jejich rozlišení. Metoda se jmenuje barvení a získáme jím neutrofily (neobarví se), bazofily (obarví se modře zásaditým roztokem) a acidofily (barví se kyselými roztoky červeně),nazýváme je granulocyty, protože mají v cytoplazmě zrníčka-granule. V buňečné imunitě nacházíme makrofágy (pohlcují velká tělesa) a mikrofágy (drobné částečky)

[editovat] Lidské lymfatické orgány

[editovat] Primární

  • kostní dřeň
  • thymus (u ptáků Fabriciova burza)

[editovat] Sekundární

  • slezina
  • lymfatické uzliny a jejich shluky (apendix, Peyerovy plaky ve střevě).

[editovat] Imunitní systém krve

Imunitní systém krve tvoří leukocyty a jejich produkty spolu s komplementem. Produkty leukocytů jsou protilátky - imunoglobuliny a cytokiny.

[editovat] Protilátky

jsou specificky zaměřené proti cizorodému materiálu, který jejich tvorbu vyvolal. Podle nejnovějších poznatků vznikají záměrnou přeměnou z jiných látek, např. hormonů.

[editovat] Cytokiny

je skupina krevních bílkovin, pomocí kterých dokáží buňky imunosystému komunikovat mezi sebou a nervovým systémem, čímž se podílejí na vzniku prvních varovných příznaků, horečky, nechutenství. Komplement je další typ krevních bílkovin, podílejících se na reakcích.

[editovat] Imunitní systém lymfatické tkáně a sleziny

Lymfatickou tkáň tvoří lymfatické cévy, které mají slepá zakončení v [[intersticiální tkán]i(tkáň mezi buňkami), odkud filtrují tkáňový mok od některých splodin, hlavně přebytečné vody. Tuto [lymfa|lymfu]] pak vedou do lymfatických spádových uzlin, ve kterých dozrávají lymfocyty (B-lymfocyty dozrávají ještě navíc v thymu-brzlíku, všechny krevní buňky včetně lymfocytů jsou tvořeny z kmenových buňek, v kostní dřeni, které se dále diferencují, rozrůzňují na jednotlivé typy), v těchto uzlinách jsou zachyceny a zničeny nádorové a poničené buňky. Z lymfatické tkáně jsou tvořeny i brzlík, nosní a nosohltanová mandle a slezina, na které se navíc odbourává část poškozených erytrocytů.

Imunita člověka se v průběhu života mění. Ovlivňuje ji životní styl, a životní prostředí, má vztah k neuroendokrynnímu systému člověka (psychické ladění), a bývá také napaden některými mikroorganismy (HIV), při jakékoli nemoci, se kterou musí bojovat, dochází k jeho oslabení (dva patogenní organismy už zvládá obtížně pokud jde také o obtížnou infekci).