Josef Mandl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Mandl (18. března 1874 Plzeň – 5. prosince 1933 Praha) byl český malíř a profesor kreslení. Na akademii v Praze, kam vstoupil ve svých 14 letech, byl žákem Františka Sequense, plzeňského rodáka, a Václava Brožíka. Nejvíce byl však ovlivněn romantickým symbolismem Maxmiliána Pirnera. Mandlův starší bratr Matouš Mandl byl posledním purkmistrem města Plzně.
Jeho obrazy Palma míru (1898); Duše; Jaro (1899) a Jidáš (1900), které od roku 1898 prezentoval na výstavách Krasoumné Jednoty v Praze zaznamenaly kladné ohlasy odborné kritiky.
Jeho díla můžeme najít zvláště v Plzni:
- čeští patroni (sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Prokop a sv. Anežka) v kapli sv. Václava na Ústředním hřbitově města Plzně
- nástěnné malby Pověst a Pohádka ve foyeru 2. podlaží Divadla J. K. Tyla
- výzdoba radnice
- lunetové obrazy Plzeň v Primátorském salonku Měšťanské besedy
- barevné okno Golgota v Katedrále svatého Bartoloměje
[editovat] Ukázky děl
[editovat] Reference
- Petra Kratochvílová (Zíková): Josef Mandl, život a dílo [diplomová práce], Plzeň : Západočeská univerzita. Pedagogická fakulta, 1992.

