Seraja Szapszal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seraja Šapšal nebo Hadži Seraja Chan Šapšal (karaimsky: Хаджи Серая Хан Шапшал; polsky: Seraj Szapszal) (1873-1961) byl Chacham a představitel krymských a litevských Karaimů. Šapšal se narodil v Çufut Kale na Krymu a vystudoval Univerzitu v Petrohradě, kde získal doktorát z filologie a orientálních jazyků.

Šapšal byl osobním učitelem iránského koruního prince Mohamada Ali Šaha a stal se v roce 1907 ministrem perské vlády. Šapšal byl špionem carského Ruska. V roce 1911 se vrátil na Kym a stal se vrchním Chachamem krymských Karaitů. V letech 1919 až 1927 žil v Istanbulu. V roce 1927 se přestěhoval do Vilniusu a stal se představitelem Karaimů v Polsku. Šapšal byl zastáncem falešných teorií o chazarském původu Karaimů a dovedl tyto falešné teorie do extrému. Šapšal prosazoval přerušení všech kontaktů mezi Karaimy a rabanitskými Židy. V roce 1941 se Szapszal setkal s čelními nacisty a pomáhal jim formulovat nacistickou politiku vůči východoevropským Karaimům. Jako vilniuský Chacham se nechvalně proslavil svojí konfromtační politikou s rabanitskými Židy, například se Zeligem Kalmanovičem. Szapszal předal nacistům podrobný seznam členů karaimské komunity z Vilniusu a z města Troki. Szapszal tímto umožnil najít a uvěznit rabanitské Židy, kteří měli falešné doklady, které uváděly, že jsou Karaimové (nevstahují se na ně protižidovské nacistické zákony). Po druhé světové válce žil v Trokách a později ve Vilniusu. Pracoval v komunistické Litevské Akademii Věd. Šapšal byl spoluatorem Karaimsko-Rusko-Polského slovníku (vydán 1974) a byl autorem mnoha článků o krymských Karaimech. Jeho „Historie Karaimů“ nebyla publikována. Část jeho sbírek a knih je možné zahlédnout v malém muzeu v karaitské modlitebně – kenese v Trokách. Šapšal zemřel v roce 1961.

V jiných jazycích