Ozónová díra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsah |
[editovat] Vznik ozónové díry
Od roku 1930 jsou vyráběny halogenové uhlovodíky (freony), které jsou použity v chladících a hnacích médiích, v aerosolech, nadouvadlech a čistících prostředcích. V roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza, která se později potvrdila, že freony, ač mnohdy několikrát těžší než vzduch, pronikají do stratosféry (10-50 km nad Zemí), kde se z nich odštěpují molekuly chlóru a bromu a katalyticky rozkládají ozon. Snižují tak obsah ozonu ve stratosféře. Ozónová vrstva ale absorbuje část ultrafialového záření (280-320 nm), které má nepříznivé účinky na život na Zemi.
[editovat] První pozorování ozónové díry
Ozónová díra byla poprvé pozorována počátkem osmdesátých let nad Antarktidou. V roce 1985 zde v září a říjnu poklesla koncentrace ozonu na polovinu dlouhodobého průměru. Později byl naměřen kolísavý úbytek stratosférického ozónu nad Jižní Amerikou a Austrálií a později nad severní hemisférou. Rekordní snížení bylo v letech 1992-3 a dlouhodobé je sledováno nad nejobydlenějšími oblastmi světa o cca 0,5 % za rok.
[editovat] Důsledky ozónové díry
U lidí a zvířat poškození zraku, rakovina kůže a snížení imunity. U rostlin včetně mořského fytoplanktonu snížený růst a snížená odolnost vůči škůdcům.
[editovat] Řešení a legislativa
Zastavení výroby, dovozu, vývozu freonů (náhrada ve výrobě jinými látkami), sběr a recyklace freonů dosud v oběhu.
V roce 1987 byl uzavřen Montrealský protokol – dohoda o snížení a ukončení výroby. Signatářské země nebudou obchodovat s freony se zeměmi, které nepodepsaly. Dále byl vytvořen fond na pomoc rozvojovým zemím. Zpřísňující dodatky k této dohodě byly přijaty v letech 1990,92,95 a 97. V ČR se v roce 1995 schválil nový zákon místo nevyhovujícího z roku 1993, a to i díky úsilí ekologických organizací (Hnutí Duha, Děti Země, STUŽ)
[editovat] Současný stav
Průmyslové země ukončily výrobu freonů v roce 1996; Evropská unie již v roce 1994. Jako náhrady jsou používány propan-butan, amoniak, voda, kyselina citrónová. Rozvojové země by měly ukončit produkci freonů do roku 2010. V letech 1986-94 stoupla však jejich produkce o třetinu.
[editovat] Problémy
Pašování – v roce 1995 byla pětina freonů pašována. Dalšími problémy jsou prodeje starých technologií ve třetím světě a dlouhověkost freonů – stovky let vydrží v atmosféře. Dále se některé „měkké“ látky poškozující ozon, jako freony HCFC a pesticid metylbromid dosud smějí vyrábět. Freony se podílejí také na globálním oteplování.

