Diskuse:Politická korektnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsah |
[editovat] Rozlišování rodů ve slovanských jazycích
Citát z dosavadního textu. "Rozlišování rodů v češtině jde tak hluboko, že je rozdíl dokonce v minulém čase sloves, což je rys, který nemá ani slovenština." Vzhledem k tomy, že slovenština je nám tak blízká a ani za těch 12 let jsme ji nemohli zapomenout (zvláště když se v českých rádiích stále hrají slovenské písničky), tak bych se rád zeptal autora příspěvku, co tím měl na mysli. Slovenština přece v minulém čase sloves rozlišuje rody. Na ukázku písnička Hany Hegerové - Čerešne:
Ako mladé dievča už je to za nami Po stromoch som liezla s našimi chlapcami
Slovenština nerozlišuje v koncovkách sloves rody v množném čísle, ale to je spíš slovenština výjimkou v západoslovanských jazycích, protože třeba polština rody rozlišuje:
Panowie robili (pánové dělali) Kobiety robiły (ženy dělaly) Chłopcy śmieli się (kluci se smáli) Dziewczyny śmiały się (holky se smály)
Je ovšem pravda, že v polštině je gramatika ještě více politicky nekorektní, protože tam existuje v množném čísle rod mužsko-osobní (týká se všech mužských podstatných jmen osobních, ne životných, tedy všeho, co se týka jakékoliv osoby rodu mužského) a rod ne-mužsko-osobní, dříve politicky nesprávně rod žensko-věcný (týkající se žen a věcí). Takž ten rod ne-mužsko-osobní (který existuje jen v množném čísle) se týka i podstatných jmen rodu mužského životného, pokud se nejedná o osobu. V češtině je například pes rodu mužského životného, takže v množném čísle máme "psi plavali". Ale v polštině je:
psy pływały (psi plavali)
Takže bych citovanou větu doporučil nahradit takto: "Rozlišování rodů ve slovanských jazycích jde často tak hluboko, že je rozdíl dokonce v minulém čase sloves." Ledaže by měl autor na mysli něco jiného.
--Luděk 09:23, 6. 12. 2004 (UTC)
- Jde o špatnou formulaci. Měl jsem na mysli příčestí množného čísla.
- Je pro mne novinkou, že polština má stejný problém jako čeština.
- -- Vít Zvánovec 09:49, 6. 12. 2004 (UTC)
Někde jsem zaslechl, že se tato vlastnost (mužsko-osobní a ne-mužsko-osobní rod) zformovaly někdy v 16. století, ale krk na to nedám. V každém případě pak dochází k takovýmto perličkám (píšu česky, ale s polskou gramatikou):
žena a pes plavali (měkká koncovka, protože pes je životný)
Ale když se k nim připojí ještě jeden pes, tak náhle máme:
žena a dva psy plavaly (protože dva psy nejsou mužsko-osobního rodu)
--Luděk 10:01, 6. 12. 2004 (UTC)
- Další perlička je Eisnerova věta: "Viktorie, cířovna indická a královna anglická, a její řidič vypadli z auta." -- Vít Zvánovec 10:53, 6. 12. 2004 (UTC)
[editovat] Rozlišování rodů v češtině II.
Citace: "Rozlišování rodů v češtině jde tak daleko, že je rozdíl dokonce v množném čísle minulého příčestí, což je rys, který sdílí s polštinou, ale nemá jej ani slovenština nebo ruština."
I v této verzi mi však není ten argument moc jasný. V češtině totiž není rozdíl jen mezi rodem mužským (životným) a zbytkem světa, ale vlastní koncovku má i množné číslo rodu středního. Takže máme:
- Pánové stáli.
- Hrady stály.
- Ženy stály.
- Kuřata stála.
Máme tedy dvě hypotézy o tvaru příčestí minulého v množném čísle:
- v rodu mužském neživotném je stejné jako u rodu ženského.
- v rodu ženském je stejné jako u rodu mužského neživotného.
Ptal jsem se v jedné jazykové konferenci a tam mi řekli, že tuto vlastnost má kromě češtiny ještě tradiční forma hornolužičtiny, srbochorvatština a slovinština. Nerozlišování podle rodu mají slovenština, dolnolužičtina, bulharština, makedonština a východoslovanské jazyky.
A polština, jak jsem psal dříve, má v množném čísle jen dva rody. Kromě toho dodám, že v polštině je ještě zvláštní forma pro smíšené skupiny u číslovek hromadných (liczebnik zbiorowy) a souvisejících věcech. Řekněme, že máme manžele (tedy on+ona). Když Poláci chtějí říct "každý z nás byl", tak jsou tyto varianty:
- dva chlapi: każdy z nas był
- dvě ženské: każda z nas była
- pár (on+ona): każde z nas było (tedy aplikují rod střední, který se v polštině nazývá "nijaki")
Prostě bych tam ty jazyky nijak nemíchal. Když už, tak by stačilo napsat, jak to je v češtině a moc nerozpitvávat, jestli je v tom čeština nějakou výjimkou či pravidlem.
A když už jsem u té polštiny, tak tam v podstatě neexistují nebo se nepoužívají ženské tvary některých povolání, protože jim to zní směšně či znevažujícně:
- ředitelka: pani dyrektorka - pouze v mateřské škole, jinak pani dyrektor
- poslankyně: pani posel (jako u mužů)
- ministryně: pani minister (jako u mužů)
- doktorka: pani doktor
- atd.
Prostě mi není jasná ta věta a souvislost jazyků.
--Luděk 18:13, 7. 12. 2004 (UTC)
- Střední rod není podstatný. Důležité je, že se rozlišuje mezi muži a ženami, přičemž muži mají přednost.
- Asi by partii o lingvistické gramatice chtělo podstatným způsobem rozšířit. -- Vít Zvánovec 18:31, 7. 12. 2004 (UTC)
Není mi jasné, proč autor uvádí "rozdíl [...] v množném čísle minulého příčestí" (snad jediný rozdíl v "genderovitosti" češtiny a slovenštiny), když následujúcí příklady "pekař a pekařka či sekretář a sekretářka" by fungovali i ve slovenštině docela stejně ("pekár a pekárka, sekretár a sekretárka"). Tak jak ty věty následují za sebou, vypadá to (alespoň na mne to tak působí), jako by tím autor chcěl vyjádřit nějakou logickou souvislost (mezi minulým příčestím a pekařkou) - následující věta začíná spojkou "Proto", což naznačuje kauzalitu. -- Viliam Búr 195.46.70.44 08:07, 20. 6. 2005 (UTC)
Minulé příčšestí znamená rozdíl v dělal x dělala, dělěli x dělaly. Protože to exituje, znamená PC důsledné přechylování, tedy paralelní uvádění obou rodových alternativ... Pokud víte jak by se to dalo opravit stačí nad článkum klinknout a editovat na napsat to správně. Editujte s odvahou --Li-sung ✉ 08:18, 20. 6. 2005 (UTC)
[editovat] Rádoby vtipný příklad
Viz [[1]], první věta.--84.129.111.110 00:43, 24. 2. 2005 (UTC)
- V angličtině možná, ale v češtině bych to bral jako urážku. Li-sung 13:37, 24. 2. 2005 (UTC)
[editovat] Neověřeno
Článek obsahuje řadu pochybných (subjektivních) tvrzení, která nejsou vztažena ke zdroji (ani orientačně). Navíc Zde popisuje věci spíše podle USA reálií, což ovšem opomíná čtenáři sdělit - například řada termínů uváděných jako nekorektně vnímaných, je v našich podmínkách běžně úžívána a případný náhled na ně jako nekorektní je superminoritní, pokud vůbec existuje (pacient, homosexuál, indián, eskymák). Článek je vlastně kritikou PK, kterou popisuje pouze v cizineckých reáliích a mate čtenáře. Krom dodání zdrojů vyžaduje i značné přepracování, protože s encyklopedickým textem nemá nic společného! Cinik 07:24, 4. 11. 2006 (UTC):
-
- ciniku! clanek jsi samozrejme nasel opet stalkovanim me osoby. Nicmene se smazanim (ci nejeke drasticke upravy zde) souhlasim.
- Pmp
- Hnutí politické korektnosti je v USA a tím víc u nás typické i tím, že bojuje proti výrazům, které většina lidí jako hanlivé nevnímá (nebo původně nevnímala, dokud je toto hnutí nezpochybnilo). Nicméně o tom, že i u nás homosexuálové (pod vlivem původně amerického hnutí) prosazují upřednostňování výrazu gay, nebo že v některých oborech (třeba v psychoterapii) se považuje slovo pacient za nemístné (a je nahrazováno třeba slovem klient) a že čeští stoupenci gender studies se (poněkud nemístně) snaží implantovat do češtiny americkou genderově-gramatickou ideologii, snad nejde mít rozumné pochyby – i když to samozřejmě je možné konkrétněji dokládat. A i když mnozí Romové se nestydí nazývat sami sebe cikány, nelze pochybovat o tom, že v médiích je slovo "cikáni" považováno za nepatřičné ze zcela obdobných důvodů, z jakých v Americe jsou nevhodná slova black nebo eskymák. Skutečnost, že v Česku hnutí politické korektnosti nemá mnoho nadšených stoupenců a že s ním většina lidí nesympatizuje, nesouvisí s tím, jestli je téma jako takové encyklopedicky významné nebo jestli je idea hnutí v článku správně popsána. Pokud se někdo cítí článkem popuzen, měl by napsat konkrétně, které pasáže ho osobně dráždí.
- Pokud někdo chce dohledat a doplnit zdroje, určitě tím článku prospěje. Ale podle mého názoru článek přiměřeně kvalitně vysvětluje pojem a ve vysvětlujících pasážích není účelné každé slovo v každém článku dokládat citacemi. Citace by byly na místě v pasážích zabývajících se například konkrétními událostmi nebo osobnostmi spojenými s hnutím politické korektnosti, s historií a původem tohoto termínu atd., nikoliv s jeho obecně známým a rozšířeným významem. --ŠJů 18:24, 4. 11. 2006 (UTC)
- Zanatic: Mimo oblast „tvrdé“ (pozitivistické) přírodní vědy tomu tak zpravidla bývá, že pojmy neexistují "samy o sobě", ale jsou svázány s určitým paradigmatem, společenským hnutím atd., které je v určitém významu a kontextu zavedly a zpopularizovaly. (Ostatně je tomu tak často i v exaktních oborech.) Většina termínů má konkrétnější význam, než jaký by vyplýval z hypotetického obecného významu příslušné slovní složeniny. --ŠJů 07:14, 5. 11. 2006 (UTC)
- Pmp: o tom, že některé „politicky nekorektní“ výrazy nejsou většinou vnímány jako urážlivé, nepochybuji – ostatně totéž jsem napsal v úvodu svého předchozího příspěvku, takže jsi vlastně vyjádřil souhlas s mým tvrzením i s obsahem článku. Právě to je pro hnutí politické korektnosti příznačné, že bojuje proti výrazům, které běžné populaci připadají normální a neurážlivé. --ŠJů 07:14, 5. 11. 2006 (UTC)
Tučný text

