Hohenzollernové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hrad Hohenzollern, sídlo Hohenzollernů, mědirytina z roku 1650
Hrad Hohenzollern, sídlo Hohenzollernů, mědirytina z roku 1650

Hohenzollernové je název původem švábského šlechtického rodu, který vládl v Pruském království, Německu a Rumunsku. Užíval stříbrno-černě čtvrceného znaku.

Koncem 12. století získal získal hrabě Friedrich III. sňatkem významné purkrabství norimberské. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví – švábské a frankské.

Švábská větev vládla na panstvích Hechingen a Sigmaringen a patřila k méně významným říšským rodům až do r. 1866, kdy byl Karl von Hohenzollern-Sigmaringen zvolen rumunským knížetem (cílem této volby byla snaha získat německou podporu v úsilí rumunů o nezávislost na Osmanské říši). Pod jménem Carol se v r. 1881 stal prvním rumunským králem a potomstvo jeho synovce Ferdinanda vládlo v Rumunsku až do převratu v roce 1947.

Frankská větev získala v osobě Friedricha VI. Norimberského v roce 1415 Braniborsko (významné říšské knížectví s kurfiřtským hlasem, který se k titulu markraběte braniborského vázal), jež mu císař Zikmund Lucemburský udělil za dlouholeté věrné služby. Od té doby patřili Hohenzollernové k nejvýznamnějším říšským rodům.

Dalším krokem v rozmachu rodové moci byla sekularizace pruských majetků Řádu německých rytířů v roce 1525, kterou provedl tehdejší řádový velmistr Albrecht Braniborský. Nově vzniklé pruské vévodství zdědil v r. 1618 braniborský kurfiřt.

V roce 1701 přijal tehdejší braniborský panovník titul „krále v Prusku“ (něm. König in Preußen – v rámci obtížně akceptovaného kompromisu s císařem byl tedy svrchovaným panovníkem pouze na územích mimo Říši, v tzv. Prusách knížecích; jednalo se také o ústupek Polsku, jež ovládalo tzv. Prusy královské).

18. a 19. století bylo ve znamení prusko-rakouských sporů o středoevropskou hegemonii. Vítězné války o rakouské dědictví přinesly Hohenzollernům v r. 1742 Slezsko. Po prvním dělení Polska v roce 1772 získali Hohenzollernové „královské Prusko“ a změnili svůj titul na krále pruského (něm. König von Preußen). Růst moci po dalších děleních Polska, napoleonských válkách a zániku Svaté říše římské národa německého byl završen vítězstvím v prusko-rakouské válce v r. 1866, vítězstvím v prusko-francouzské válce a následném vzniku Německého císařství v r. 1871.

V tomto formálním spolku 26 států byli pruští králové dědičnými předsedy s titulem německého císaře (něm. Deutscher Kaiser) až do porážky Německa v první světové válce v r. 1918.


[editovat] Externí odkazy

Stránky rodu Hohenzollernů (německy)

Rodokmen rodu Hohenzollernů (německy)