Friedrich I. Barbarossa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 112210. červen 1190, řeka Salef u Seleukie - dnešní Silifke, Turecku), římský císař (1152 – 1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského, a Judity dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů. Byl to významný panovník, jenž většinu života prožil v konfliktu s městy v Itálii, ve vyjasňování pozic císařství ke kléru a papežství, které prožívalo schizma (11591177) a v řešení vztahů mezi císařem a šlechtou (např. sesazení bavorského a saského vévody Jindřicha Lva v roce 1180). Za jeho vlády získali velký vliv zkušení ministériálové. V otázkách pojetí vlády se obrátil se k tradicím antické říše a začal využívat římské právo, které se v té době rozvíjelo na uzemí Itálie a obnovil jeho studium.

Obsah

[editovat] Životopis

[editovat] Vztah k českým dějinám

Mezi českým knížetem Vladislavem II. a zvoleným císařem bylo napětí až do roku 1155, kdy Fridrich měl problémy s bavorským vévodstvím. Fridrich I. 11. ledna 1158 v Řezně korunoval českého knížete Vladislava II. za podporu a za to, že poskytl pomoc při výpravě do Polska. V květnu 1158 české vojsko odtáhlo do Itálie a v srpnu se zúčastnilo bojů o Miláno, kde se proslavilo hrdinskými skutky. 8. září 1158 v Miláně císař znovu ozdobil Vladislava II korunou. Tento akt byl ale jednoznačně výhodnější pro Barbarossu. Získal pomoc a nic jej to nestálo.
Císař po roce 1165 přestavěl hrad v Chebu na falc. Tam v polovině roku 1179 byl vyřešen spor knížete Bedřicha s rakouským vévodou Leopoldem o Vitorazsko za přítomnosti císaře. Také tam pobýval o vánocích v roce 1188.

[editovat] Prameny

Gesta Friderici Imperatoris od Oty z Freisingu

[editovat] Literatura

[editovat] Podívejte se též na