Imanuelité
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Imanuelité (většinou se používá tento název, není však oficiální, sekta žádný oficiální název nemá) jsou již téměř nefunkční česká sekta.
Obsah |
[editovat] Historie
Sektu založil v roce 1991 Čech Jan Dietrich Dvorský (narozen 27. července 1965 v Liberci, absolvent FAMU, po jejím vystudování se živil poněkud záhadným způsobem), když si po přečtení spisů německého vizionáře Oskara Bernhardta, zakladatele Hnutí grálu dle vlastních slov „uvědomil, že je (Bernhardtem předpovězený) Mesiáš, Syn Člověka neboli Parsifal Imanuel“. Spolu se svou družkou Lucií Dvorskou, dcerou herečky Mileny Dvorské, kterou nazýval Labutí panna, napsal a vlastním nákladem (kvůli vydání prodal byt) knihu Syn člověka, Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa. V této knize lidstvo označil za „převrácené“ a sebe sama s Labutí pannou za „jediné nepřevrácené“, kterým je dáno zachránit lidstvo a vybudovat Tisíciletou říši. Kniha Syn člověka byla poměrně známá a populární, roku 1993 se vytvořila komunita Dvorského přívrženců, která začala žít v několika domech na Hořovicku (konkrétně ve vesnicích Žebrák, Komárov, Ptákov, Mirošov a Hvozdec) podle požadovaného životního stylu (viz níže) a „pracovat na záchraně lidstva“. Tito přívrženci museli Dvorskému odevzdat všechny své peníze, posléze byli ze sekty většinou na základě jasnovideckého posudku vyloučeni (většinou se obvinění týkala žluté barvy aury, kterou Dvorský považoval za prokletou). Jejich peníze jim nebyly vráceny. Řada z nich vyloučením ztratila smysl života a pokusila se o sebevraždu nebo jen bezcílně bloudila lesem a očekávala smrt. V roce 1994 jedna z členek sekty požádala o hospitalizaci v psychiatrické léčebně. To bylo poprvé, kdy byla veřejnost obeznámena s touto kontroverzní sektou. Případ vyvolal vlnu mediálního zájmu, která vedla k rozpuštění sekty v roce 1995. Sám Jan Dvorský se i s Labutí pannou a čtyřmi dětmi, Julií (*1986), Manuelou (*1991), Medeou (*1992) a Josefií (*1994) skrývá na neznámém místě, v současné době je trestně stíhán pro trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže a svým nejvěrnějším, skupině lidí kolem pětadvaceti let, kteří dnes žijí, právně nepostižitelní, v pronajatém domě na předměstí Prahy, kteří se živí podomním prodejem hraček, občas posílá dopisy (tzv. nižší pravdy – oproti vysoké pravdě, kterou je jeho kniha).
[editovat] Věrouka a životní styl
Jan Dvorský obviňoval lidstvo z „převrácenectví“ (mužské duše se kdysi dávno přesunuly do ženských těl a ženské duše do mužských, což mělo za následek zmatení a poblouznění lidstva), za jediné nepřevrácené považoval sebe a Labutí pannu, kteří proto jsou povoláni k záchraně lidstva spolu s několika vyvolenými, kteří mohou být ještě zachráněni - ti, kteří mají fialovou auru – naopak ti, kteří mají žlutou auru, jsou nenávratně odsouzeni k zániku. Dvorský předpovídal vytvoření Tisícileté říše poté, co zbytek lidstva zanikne v jakési blíže nespecifikované katastrofě. Zachráněni mohli být pochopitelně pouze jeho příznivci. Ti, kteří měli tmavě fialovou auru a „prozřeli“ při čtení Dvorského spisku mohli vstoupit do některé z jeho komunit, kde se žilo zvláštním způsobem, v „práci na sobě a na záchraně lidstva“ v prakticky úplné izolaci od okolí. Členové v komunitách měli zakázáno číst jakékoli knihy, časopisy či noviny či sledovat jakákoli média s výjimkou čtení Dvorského knihy. Pracovali na vytisknutí druhého vydání spisu a posléze ho podomně prodávali. Na základě učení o převrácenectví a převráceneckých informacích odmítli posílat své děti do školy, což mělo mimo jiné za následek analfabetismus dětí členů skupiny, a což bylo také hlavním obviněním této sekty. Výtěžek z tohoto prodeje byl jediným ziskem této skupiny a všech jejích členů, čemuž také odpovídala jejich životní úroveň. Dvorský sám pochopitelně musel žít v přepychu, takže pod záminkou léčebných kúr snižoval životní úroveň ostatních na naprosté minimum (toto minimum představoval jeden rohlík denně a odvar z dubové kůry). Řada členů měla v důsledku toho zdravotní problémy. Členové sekty si obraceli biorytmus (spali ve dne a bděli v noci) aby kompenzovali převrácenectví. V domech sekty byl programově udržován nepořádek a chaos, členové sekty byli udržováni v přesvědčení, že mají co nejvíce šetřit fyzickými pohyby. Nebyla dodržována nejzákladnější hygienická pravidla. Všichni členové byli pravidelně prohlíženi jasnovidcem Vladimírem Kafkou, a pokud se ukázalo, že nemají správnou barvu aury, byli ze sekty vyloučeni. Řada z nich se posléze pokusila o sebevraždu (Dvorský, kterému nepřestali věřit, jim totiž řekl, že přeci jen mohou dojít záchrany, pokud „odloží svá těla“) či bezcílně bloudila po lesích, posléze většinou vyhledala dobrovolně psychiatrickou pomoc.
[editovat] Kontroverze
Tato sekta je státními institucemi i odborníky považována za jednu z nejnebezpečnějších u nás – může za to právě jejich životní styl (zejména dotyčné „léčebné kúry“ – členové sekty často ztráceli na váze desítky kilogramů, vyskytly se u nich i další zdravotní problémy, a také fakt, že členové sekty odmítli posílat své děti do školy, což je u nás samozřejmě protizákonné), jejich autoritativní charakter (Jan Dvorský je označován za Mesiáše, všichni členové ho uctívají a splní každý jeho příkaz). Jako další obvinění slouží také fakt, že jedna členka sekty v komunitě bez lékařské pomoci potratila, členové sekty užívali metadon, náhražku heroinu, a podobně. Policie se stále obává návratu této sekty a stále pátrá po Janu Dvorském, který se, jak už bylo řečeno, se svou družkou a čtyřmi dětmi skrývá.

