Lýsimachos
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lýsimachos (* kolem 360 př. n. l., † 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník a jeden z diadochů (nástupců) Alexandra Velikého. Později se prohlásil králem Thrákie (306 př. n. l.). Narodil se v Pelle jako syn Agathokla. Během Alexandrova tažení proti Persii patřil k jeho nejbližším tělesným strážcům, přičemž se vyznamenal v bojích proti Indům. Ještě před Alexandrovou smrtí v roce 323 př. n. l. byl ustanoven za správce Thrákie, kde byl dlouhou dobu zaměstnán válčením proti místnímu kmenu Odrysů.
V roce 315 př. n. l. se přidal ke koalici Kassandra, Ptolemaia a Seleuka proti Antigonovi Jednookému. Ten však odvrátil nebezpečí, jež mu hrozilo ze strany Lýsimacha, tím, že proti němu vzbouřil thrácké a skytské kmeny. V roce 309 př. n. l. založil Lýsimachos v úžině spojující poloostrov Chersonés s pevninou město Lysimacheia. O tři roky později přijal po vzoru Antigona a ostatních diadochů královský titul. V roce 302 př. n. l. se opět připojil ke Kassandrovi, Ptolemaiovi a Seleukovi proti Antigonovi. Doplněn posilami od Kassandra vytáhl do Malé Asie, kde se setkal jen s nepatrným odporem, avšak po příchodu Antigona odmítl riskovat bitvu a stáhl se do zimního tábora v Bithýnii. Zde se oženil s ovdovělou perskou princeznou Amastris. V následujícím roce (301 př. n. l.) spojil Lýsimachos své vojsko se Seleukovým a společně se utkali s Antigonem v bitvě u Ipsu. Antigonos tuto bitvu prohrál a byl zabit. Vítězové si mezi sebou rozdělili jeho území v Přední Asii, přičemž Lýsimachos obdržel západní část Malé Asie.
Lýsimachos se však nyní začal cítit ohrožen velikostí Seleukovy říše a uzavřel tak proti svému někdejšímu spojenci koalici s Ptolemaiem, jenž mu dal za ženu svoji dceru Arsinoe. Amastris, se kterou se rozvedl, se vrátila do bithýnské Herakleie. V roce 297 př. n. l. obnovil Antigonův syn Démétrios Poliorkétés nepřátelství a zmocnil se vlády v Řecku. Lýsimachos v odvetu za to obsadil Démétriova města v Malé Asii, avšak v roce 294 př. n. l. s ním uzavřel mír a uznal tak Démétria za vládce Makedonie. Při pokusu rozšířit svou moc až na území ležící za Dunajem, byl Lýsimachos poražen a zajat náčelníkem thráckého kmene Gétů, který ho ale poté za překvapivě mírných podmínek propustil. Démétrios se pokusil využít Lýsimachova nezdaru a vpadl do Thrákie. Když však proti Démétriovi propuklo povstání v Boiótii a zároveň Pyrrhos Epeirský napadl Makedonii ze západu, musel se stáhnout.
V roce 288 př. n. l. Lýsimachos a Pyrrhos vpadli do Makedonie a přinutili Démétria uprchnout ze země. Vítězní králové se nejprve o vládu v zemi podělili, nicméně již v roce 285 př. n. l. získal Lýsimachos na svou stranu Pyrrhovy vojáky a zbavil tak svého spoluvládce moci.
Poslední léta Lýsimachova života mu ztrpčovaly problémy ve vlastní rodině. Amastris byla zavražděna svými dvěma syny, které pak dal Lýsimachos popravit. Arsinoe, která toužila zajistit svým synům nástupnictví na úkor Lýsimachova nejstaršího syna Agathokla, ho proto s pomocí svého bratra Ptolemaia Kerauna falešně obvinila ze spiknutí za účelem získání trůnu, načež dal Lýsimachos Agathokla popravit.
Tento Lýsimachův ukrutný čin vyvolal ovšem značnou nelibost: Mnohá města v Asii se vzbouřila a většina jeho nejvěrnějších přátel ho opustila. Vdova po Agathoklovi uprchla k Seleukovi, který okamžitě napadl Lýsimachovo území v Asii. Lýsimachos v reakci na to překročil Hellespont a vytáhl do Lýdie. Zde se střetl se Seleukem v bitvě u Kurupedionu, v níž nalezl porážku a smrt. Teprve po několika dnech bylo Lýsimachovo tělo, hlídané jeho věrnými psy, nalezeno a předáno jeho synu Alexandrovi, který je pak pohřbil v Lysimacheii. Bitvou u Kurupedionu se považují války diadochů za ukončené.
[editovat] Literatura
OLIVA, Pavel, Řecko mezi Makedonií a Římem, Praha, Academia, 1995. ISBN 80-200-0435-1
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
| Předchůdce: | 288–281 | Nástupce: |
| Démétrios I. | Lýsimachos | Ptolemaios Keraunos |

