Karol Kulisz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karol Kulisz (12. června 1873 - 8. května 1940) byl evangelickým teologem, kazatelem a probuzeneckým pracovníkem na Těšínsku.
Po absolvování německého gymnázia v Těšíně studoval bohosloví ve Vídni a v Erlangenu. Byl činný ve sdružení YMCA.
Od roku 1899 do roku 1919 působil jako vikář a posléze farář v evangelickém sboru v Komorní Lhotce. Podporoval vznik malých společenství křesťanů, kde mohli hlouběji sdílet svou víru; byl jednou z klíčových postav probuzení zvaného Těšínský zázrak v prvním desetiletí 20. století na Těšínsku. Založil v Komorní Lhotce diakonický ústav Betezda.
Po rozdělení Těšínska pracoval v jeho polské části – v Cieszyně jako farář a senior slezských sborů v Polsku. V Dzięgielowě pokračoval v diakonické činnosti, roku 1924 založil Polský evangelický diakonát.
Po obsazení Polska německým vojskem roku 1939 byl Kulisz jakožto prominentní polský intelektuál zatčen a odvezen do koncentračního tábora Buchenwald, kde zahynul mučednickou smrtí.


