Paleontologie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paleontologie (řecky: παλαιός palaios stáří) je věda o životě v minulých geologických obdobích. Jejím účelem je studie vývoje života na Zemi, pravěkých rostlin a živočichů za základě fosilních záznamů, které se dochovaly v horninách, ale například také v černém uhlí jako zkameněliny
[editovat] Přehled
Moderní paleontologie zasazuje starodávný život do svého kontextu tím, že studuje dlouhodobé fyzikální změny geografie („paleogeografie“) a klimatu („paleoklimat“) na evoluci života. Tedy, jak ekosystémy reagovaly na tyto změny a jak poté změnily své prostředí a také jak tyto vzájemné odezvy jednoho na druhé změnily dnešní vzorky biodiverzity. Tedy paleontologie se překrývá s geologií, studující horniny a geoologické formace, ale také s botanikou, biologií, zoologií a ekologií. U těchto oborů se překrývá především studiemi života dávných tvorů a studií jejich vzájemného chování.
Paleontologie se dělí na tyto vědní obory: paleobotanika (rostliny), paleozoologii (živočichové) a mikropaleontologii (mikrofosilíe). Paleontologové se také mohou specializovat na paleontologii bezobratlých a nebo na Paleontologii obratlovců, která se zaobírá zkamenělinami, které mají kosti, včetně kostí hominidů (tímto oborem se zabývá paleoantropologie). Mikropaleontologové se zabývají mikroskopickými zkamenělinami, včetně buněk s organickou membránou, které také studuje palynologie.
Vyvíjí se také mnoho specializovaných oborů, jako například paleoekologie, paleobotanika, ichnologie (studuje stopy a doupata) a taponomie, která zkoumá, co se děje s organismem, jakmile zemře.
Většina studií zahrnuje porovnávání zemského vrásnění s jeho geologickým stářím a studii evoluce živočichů. Paleontologie využívá to samé biologické názvosloví, které již zavedl v 18. století Švédský vědec Carl Linné a zařazuje tyto vymřelé druhy do geneaologických rámců, které ukazují jejich stupně provázanosti, přičemž používá trochu kontroverzní „klaristiku“.
Hlavní ekonomicou úlohou paleontologie je v použití fosílií, aby mohla určit stáří a povahu hornin, které je obsahují, nebo stáři vrstev hornin nad nebo pod těmito zkamenělinami. Tato informace je důležitá pro těžařské společnosti, obzvláště pak pro naftařský průmysl. Jednoduchý pohled na zkamenělinu v hornině je jeden z nejrychlejších a nejjednodušších způsobů, jak určit stáří dané horniny.
Fosilie znal už pračlověk a občas je správně identifikoval jako pozůstatky dávných živočichů. Ovšem organizovaná studie paleontologie je známa až od konce 18. století.
[editovat] Významní paleontologové
Paleontologové jsou známi jako velmi excentrické postavy v historii vědy. Mezi důležité postavy paleontologie patří Angličan William Smith který jako první zaznamenal že stejné zkameněliny se našly v daném regionu a Georges Cuvier který inicioval počátek studií dávných živočichů založenou na studii těch žijících. Důležité americké postavy jsou: Edward Drinker Cope, Othniel Charles Marsh, Paul Sereno, Henry Fairfield Osborn, Louis Agassiz, Charles Walcott a Roy Chapman Andrews. Mezi důležitými evropskými paleontology se sluší vyjmenovat tyto: Mary Anning, švédsky mluvící Fin Björn Kurtén a česká paleontoložka Jarmila Kukalová-Pecková. Franz Nopcsa von Felsö-Szilvás je často oceňován, jako zakladatel paleobiologie, oboru, který zkoumá biologické a ekologické funkce které mohou být dedukovány ze zkamenělin.
Historie zahrnuje ohromný počet. Už Charles Darwin sbíral zkameněliny jihoafrických savců během své cesty na lodi Beagle a zkoumal zkamenělé lesy v Patagonii Thomas Jefferson se velmi zajímal o mamutí kosti. Mimo pozorování zubů savců a vykopávek tučňáků sehrál George Gaylord Simpson velkou roli ve spojení ideologií biologie, paleontologie a genetiky a pomohl tak vytvořit „Moderní syntézu“ evoluční biologie. Jeho kniha „Tempo and Mode“ je klasikou tohoto oboru.
Důležitá jména v paleontologii bezobratlých jsou: Steven Stanley, Stephen Jay Gould, David Raup, Geerat Vermeij, a Jack Sepkoski který se hodně zapřičinil o to, abychom rozšířili své povědomí o dlouhodobých vzorcích vývoje života na Zemi. Stejný je případ s řeckým vědcem Dragutin Gorjanovic-Krambergerem a jeho objevem „Krapinského muže“
[editovat] Externí odkazy
Diskuze:
Paleontologie:
- Wild Prehistory: Novinky ze světa paleontologie
- Geo Web: Paleontologie
- Katedra biologie FPE ZČU v Plzni
- Ústav geologie a paleontologie PřF UK

