Ještěrka zelená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Ještěrka zelená

Ještěrka zelená
Ještěrka zelená
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: ještěři (Sauria)
Čeleď: Ještěrkovití (Lacertidae)
Rod: Ještěrka (Lacerta)
Binomické jméno
Lacerta viridis
Laurenti, 1768
ještěrka zelená
ještěrka zelená

Ještěrka zelená (Lacerta viridis, Laurenti 1768) je kriticky ohroženým druhem plazů ČR. Přežití ještěrky zelené na většině lokalit zejména v Čechách je nejisté pro velmi silné narušení stanovišť. Početnost tohoto druhu je však v různých částech naší republiky značně rozdílná a tím se liší i bezprostřední stupeň ohrožení. V jižní části svého areálu je místy ještěrka zelená hojná. V textu Bernské konvence je zařazena do seznamu přísně chráněných druhů.

Obsah

[editovat] Velikost

  • Délka: 30-40 cm

[editovat] Rozšíření a početnost

Žije v jižní a jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. Chybí pouze v jižním Španělsku a Portugalsku a na ostrovech Středozemního moře. Na východě zasahuje nesouvislý areál až na levý břeh Dněpru. Nejsevernější izolované populace jsou v nížinách Polska. V Čechách a na Moravě se tento druh vyskytuje v jednotlivých izolovaných populacích, na Slovensku je hojnější a na jihovýchodě vytváří souvislejší areál. Ve středních Čechách je znám z mnoha teplých lokalit: podél dolních toků Vltavy, Sázavy a Berounky, ale také z okolí Příbrami a Rakovníka. V severozápadních Čechách byl zjištěn na Žatecké plošině podél řeky Ohře a v Českém středohoří na několika lokalitách u soutoku řek Bíliny a Labe. Na jižní Moravě se s ním nejčastěji setkáváme na skalnatých stráních v okolí řeky Dyje na Znojemsku, na Pálavě a na teplých píscích podél řeky Moravy mezi Hodonínem a Uherským Hradištěm. Byl znám i v okolí Brna. Na všech těchto lokalitách se jeho početnost v posledních desetiletích značně snižuje a je pravděpodobné, že na některých již zcela vymizel. Na populace podél řeky Moravy navazuje rozšíření v Záhoří a na úpatí Malých Karpat, které zasahuje až k Bratislavě. S ještěrkou zelenou se setkáváme na středním toku Váhu a Nitry a na dolním toku Hronu. Nejhojnější je v CHKO Slovenský kras a v předhůřích Slovenského rudohoří. V této oblasti se vyskytuje v souvislém areálu. Na Muráňské planině vystupuje až do výše 1000 m n. m. Na východě zasahuje do CHKO Vihorlat.

[editovat] Stanoviště

Obývá suché, teplé a prosluněné biotopy stepního a lesostepního charakteru, jako jsou skalnaté a křovinaté stráně, okraje lesů, vinohrady, pastviny, meze a příkopy. Nejhojnější je na vápencích, ale setkáváme se s ní i na zpevněných píscích. V severní části areálu obývá nížiny a pahorkatiny, jen výjimečně vystupuje nad 600 m n. m.

[editovat] Biologie

Je to naše největší ještěrka, která potřebuje ke svému životu poměrně vysoké teploty. Zimuje v zemních úkrytech, ve skalních štěrbinách nebo i v dutinách stromů. Na jaře se objevuje zpravidla až koncem března, období aktivity končí již v září, nejpozději začátkem října, pouze mladí jedinci se ukládají k zimnímu klidu o něco později. Je aktivní ve dne, v letních měsících byly zjištěny dva vrcholy aktivity - dopolední a odpolední. Za dlouhotrvajícího letního sucha se aktivita této ještěrky výrazně snižuje. Období páření začíná koncem dubna a může se protáhnout přes celý květen. V tomto období dochází mezi samci k soubojům. V červnu až červenci snáší samice 5 až 25 bělavých vajec. Doba embryonálního vývoje je značně proměnlivá a závisí na mnoha podmínkách, z nichž nejvýznamnější je teplota během inkubace. Mláďata se líhnou v srpnu a v září. V chladných letech se může, zejména u českých populací, vývoj zárodku prodloužit až do podzimu. Zárodek se pak obvykle zachladí a odumře nebo se vylíhne oslabené mládě, které již nestačí získat dostatečné zásoby na přezimování a hyne. Ještěrky pohlavně dospívají nejdříve ve 3. roce života.

[editovat] Potrava

Mláďata se živí drobným hmyzem, dospělí jedinci pak zejména většími druhy hmyzu a jiných bezobratlých, ale příležitostně i jinými druhy ještěrek, ptáčaty a mláďaty drobných hlodavců. Zvláště na podzim se vyskytují případy kanibalismu, kdy dospělí jedinci loví vlastní mláďata.

[editovat] Hodnota druhu

Zejména v oblastech hojnějšího výskytu je ještěrka zelená pro svoji velikost a dravost důležitým predátorem. Rozbory její potravy prokázaly jednoznačnou užitečnost.

[editovat] Ochrana

Základem ochrany ještěrky zelené je uchování biotopů, na nichž druh žije, před devastací a zničením. U malých izolovaných populací může být i rozsahem nevelký zásah příčinou rychlého zániku celé populace. Příkladem může být chov domácích zvířat (např. koček, domácí drůbeže, pávů apod.) na místech výskytu nevelkých populací nebo vypalování trávy.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu