Jaroslav Kratochvíl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Kratochvíl (17. ledna 1885 – 20. března 1945), byl český spisovatel.
J. Kratochvíl maturoval na gymnáziu roku 1900, poté studoval vysokou školu zemědělskou v Halle-Wittenberku (Německo), studia ukončil v roce 1906. V první světové válce byl zajat na ruské frontě, od roku 1916 působil jako důstojník v československých legií v Rusku. Po návratu z Ruska (1920) získal místo úředníka státních lesů a statků.
V letech 1927 – 1929 působil jako odpovědný redaktor revue Nové Rusko. Roku 1936 se stal členem tzv. U-Bloku. V lednu 1945 byl za účast v odboji zatčen gestapem, následně byl deportován Terezína, kde zemřel.
[editovat] Dílo
Jeho díla jsou výrazně levicová, některá by mohla být označena jako agitační. Ve svých dílech vystupoval jako kritik legií, nebo spíše legendy, která o legiích byla šířena.
- Cesta revoluce – popis jeho dojmů a zážitků z legií
- Jménem republiky
- Prameny – dvoudílný román, sympatizuje s říjnovou revolucí
- Vesnice – povídky z moravského venkova
- Barcelona – Valencie – Madrid – reportáže

