Cherson
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Cherson Херсон |
|
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| Stát: | Ukrajina |
| Oblast: | Chersonská |
| Administrativní dělení: | 3 okresy (район) |
| Rozloha: | 300,0 km² |
| Počet obyvatel: | 319 278 (16. v rámci Ukrajiny) (2005) |
| Hustota zalidnění: | 1064 ob./km² |
| Etnické složení: | Ukrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (3,5 %) |
| Zeměpisná šířka: | 46° 38' s. š. |
| Zeměpisná délka: | 32° 35' v. d. |
| Nadmořská výška: | 25 m |
| Telefonní předvolba: | +380 552 |
| Poštovní kód: | 73000 |
| Starosta: | Volodymyr Vasylovyč Saldo |
| Oficiální web | |
Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije 320 000 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Do roku 1774 patřila oblast chanátu Krymských Tatarů. Po páté rusko-turecké válce, kdy carevna Kateřina Veliká získala tzv. Novou Rus a tím i nové přístupy k Černému moři, nechala dle rad knížete Grigorije Potěmkina při již dříve zřízené vojenské pevnosti založit město Cherson (název byl v souladu s dobovou módou zvolen dle někdejší antické obce Chersones).
Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin.
Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny krutý hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.
Po rozpadu SSSR a obnovení nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, zejména průmyslu, a přes nové investice ruských firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou toho je rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou.
[editovat] Obyvatelstvo
| Rok | Počet obyvatel | Národnostní složení |
|---|---|---|
| 1926 | 58 000 | Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25% |
| 1939 | 97 800 | |
| 1959 | 158 000 | Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6% |
| 1979 | 331 000 | |
| 1989 | 355 000 | |
| 2005 | 319 278 | Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5% |
[editovat] Kultura
Cherson je poměrně významné kulturní středisko. Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární universita a mnoho odborných středních škol, dále oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo, filharmonie. Z muzeí je nejdůležitější Chersonské vlastivědné muzeum. Město uzavřelo partnerství s polským městem Rzeszów.
Z historických památek se zde zachovaly zbytky opevnění z 18. století a další budovy z konce 18. a z 19. století (nemocnice, kasárna). Z roku 1781 pochází kostel Spaskyj sobor. Blízko města stojí pozoruhodný Adžiholský maják, kovová konstrukce z roku 1910.
Cherson je zajímavý také tím, že zde roku 1790 při cestě na Krym zemřel britský filantrop a reformátor vězeňství John Howard.
[editovat] Průmysl a doprava
Město si drží silnou pozici ve strojírenském a potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.
Železniční tratě vycházející z Chersonu jsou vesměs jednokolejné a neelektrifikované. Vedou ve směru Džankoj - Krym, Mykolajiv - Oděsa/Kyjev, Snihurivka - Kryvyj Rih/Záporoží. Se všemi těmito místy existuje přímé vlakové spojení. Vzdálenějšími destinacemi jsou mj. Moskva, Minsk a Lvov.
Město leží na mezinárodní silnici E58 (Vídeň - Košice - Kišiněv - Oděsa - Cherson - Rostov-na-Donu). Koncem 70. let byl postaven důležitý most přes Dněpr a zkrátil tak cestu na Krym. Město má důležitý přístav a regionální letiště.
Městskou dopravu zajišťují autobusy a od 60. let i trolejbusy.
[editovat] Externí odkazy
|
|
||
|---|---|---|
|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Ivano-Frankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rivnenská oblast (Rivne) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
|
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
|
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |
||

