Muchomůrka červená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pozor, jed!
Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Muchomůrka červená

Muchomůrka červená
Muchomůrka červená
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita muscaria var. muscaria
(L.) Lam., 1783

Muchomůrka červená (Amanita muscaria var. muscaria (L.) Lam., 1783) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Agaricus muscarius L., 1753
  • Agaricus nobilis Bolton, 1788
  • Amanita circinnata Gray, 1821
  • Amanita muscaria (L.) Lam., 1783
  • Amanita muscaria ß minor Gray, 1821
  • Amanitaria muscaria (L.) E.-J. Gilbert, 1941
  • Venenarius muscarius (L.) Earle, (1909) [1906]

[editovat] Taxonomie

V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).

[editovat] Popis

  • Klobouk má v průměru 5-15 cm, v mládí má kulovitý tvar, později je sklenutý až plochý, zářivě šarlatově červený nebo živě oranžový, po roztrhání plachetky pokrytý vyššími bílými nebo zažloutlými stroupky, většinou kruhovitě seřazenými po celém povrchu. Za sucha je lesklý , za vlhka lepkavý.
  • Závoj je blanitý, bílý.
  • Prsten vyvinutý, bílý, hladký či jemně vločkatý.
  • Lupeny jsou husté, bílé nebo nažloutlé, volné.
  • Třeň je delší než průměr klobouku, 2 - 3 cm tlustý, válcovitý, bílý nebo slabě nažloutlý, hladký nebo vločkatý až hrubě šupinatý, v dospělosti rourkovitě dutý, dole rozšířený v kulovitou nebo mírně kuželovitou hlízu s několika řadami bradavek.
  • Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku žlutooranžová, neměnná,
  • Bez chuti a vůně.
  • Výtrusný prach bílý

[editovat] Výskyt

Roste hojně v červenci až říjnu v listnatých, smíšených a především jehličnatých lesích, někdy společně s hřiby. Muchomůrka červená roste v oblasti celého mírného pásu Starého i Nového světa od nížin až do vysokých hor. Muchomůrka červená roste v symbióze s některými stromy - břízou, modřínem, borovicí, smrkem a dubem.

[editovat] Účinné látky

Hlavní jedovatou látkou je tzv. mykoatropin, obsah muskarinu je poměrně malý.

Mykoatropinová otrava se projeví do dvou hodin a působí poruchy vědomí, postižení centrálního nervového systému a vyvolává halucinace. Otrava často probíhá jako opojení alkoholem, ale protože tato muchomůrka obsahuje, další, dosud neznámé látky, narušující zdraví a ve vzácných případech vedoucí až ke smrtelné otravě, je nutno před požívaním i ochutnáváním varovat. V minulosti prý severoameričtí indiáni používali odvar z muchomůrky červené jako látku zvyšující agresivitu před bojem.

Možnost záměny je celkem vyloučena, protože se jedná o houbu všeobecně známou.

Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám a údajně je dobrá na poruchy spánku, jelikož podporuje spaní.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

[editovat] Reference

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 66.