Dějiny Německa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dějiny Německa jsou především dějinami jednotlivých německých států a Svaté říše římské.
[editovat] Středověk
Východofranská říše se dělila na 5 kmenových vévodství:
[editovat] Novodobé dějiny
Novodobá historie Německa začíná sjednocením německých států do Německé říše, k němuž došlo 18. ledna 1871.
Německo bylo zdecimováno dvěma světovými válkami v první polovině 20. století.
Po ukončení 2. světové války v roce 1945 bylo území Německa rozděleno na čtyři okupační zóny, které obsadili vítězní Spojenci USA, Velká Británie, Francie a Sovětský svaz.
Se začátkem studené války byla 23. května 1949 z okupačních zón USA, Velké Británie a Francie vytvořena Spolková republika Německo (SRN) a 7. října 1949 byla v sovětské okupační zóně vyhlášena Německá demokratická republika (NDR).
SRN byla jedním ze šesti zakládajících členů Evropské unie, a členem NATO, zatímco NDR byla členem Varšavské smlouvy.
K opětovnému sjednocení Německa došlo po Listopadu 1989, 3. října 1990 po rozpadu socialistického bloku. Čtyři vítězní spojenci se formálně zřekli okupačních práv 15. března 1991.
[editovat] Podívejte se též na
Albánie • Andorra • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Závislá území či neuznávané státy: Faerské ostrovy • Gibraltar • Kosovo • Podněsteří

