Přírodní rezervace Křížová cesta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní rezervace Křížová cesta (nebo také Křížový vrch) se rozkládá na ploše 12,9 ha zaujímající vrchol kopce Křížový vrch v Broumovské vrchovině asi 1,5 km severovýchodně od obce Dolní Adršpach a asi 15 km severovýchodně od okresního města Trutnov. Rezervace byla vyhlášena v roce 1956 na ochranu pozůstatku tabulové plošiny kvádrových pískovců se skalními věžemi a pilíři.

Na vrcholu kopce Křížový vrch se nachází železný kříž z roku 1857 na pískovcovém podstavci s plastikami sv. Anny, Josefa a Jana Nepomuckého. Na cestě ke kříži jsou na skalách umístěny litinové reliéfy křížové cesty ze 17. století, opravené v roce 1995.

Litinový kříž na vrcholu kopce Křížový vrch
Litinový kříž na vrcholu kopce Křížový vrch
  • Katastrální území: Dolní Adršpach
  • Výměra: 12, 92 ha
  • Nadmořská výška: 530 – 667 m
  • Datum vyhlášení 4.7.1956

Předmětem ochrany území jsou skalnaté elevace Křížového vrchu (667 m n. m. ) východně od Adršpachu. Jsou tvořeny svrchněkřídovými kvádrovými pískovci, které jsou i zde řazené do svrchního turonu až coniaku. Nevelké skalní území (o rozloze 1, 0 x 0, 5 km) je reliktem původně rozsáhlé plošiny uprostřed brachysynklinály Polické pánve.

Geologie - Křížový vrch se vyznačuje mimořádně velkou členitostí a pestrou mozaikou pseudokrasových mezo- a mikroforem reliéfu. Pískovcové hřbety, pilíře a skalní věže zde tvoří dvě hlavní pásma – první tvoří Jižní věže a Křížový hřbet, druhý tvoří velmi členité severní partie s tzv. Zdoňovským obloukem s vysokými skalními stěnami (především k severu). Pásma jsou oddělena kaňonovitým údolím (Centrální rokle) s pramenným amfiteátrem pravé pobočky Zdoňovského potoka a Křížového vrchu. Obě skalní pásma se spojují v tzv. Štítu, který tvoří západní a severozápadní stěnu Křížového vrchu. Ta je v příkrých okrajích načleněna do izolovaných skalních věží až 40 m vysokých, které zde vytvářejí malé skalní město.

Květena - V bylinném patře převládají acidofilní druhy – metlička křivolaká (Avenella flexuosa), vřes obecný (Calluna vulgaris), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Rhodococcum vitis-idaea), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), na vlhčích místech se objevuje ostřice šedavá (Carex canescens), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), různé druhy kapradin aj.

Ve srovnání se sousedními Adršpašsko-teplickými skalami je území rezervace převážně velmi suché, což je hlavním důvodem nižší druhové pestrosti mechorostů. Zajímavý je však hojný výskyt mechu křivonožky křehké (Campylopus fragilis), který je v Adršpašsko-teplických skalách velmi vzácný.

Zvířena - Zoologický průzkum lokality nebyl dosud proveden.

Lesnictví - Území rezervace pokrývají převážně dobře zachované reliktní bory, obklopené jehličnatými kulturami v jedlobukovém vegetačním stupni. Borovice lesní má v rezervaci více než 50 % podíl na celkové skladbě lesa, necelými 30 % je zastoupen smrk ztepilý a zhruba 15 % bříza. Vtroušen je buk lesní, javor klen, jedle bělokorá, jeřáb ptačí a v keřovém patře krušina olšová. Porosty mají z velké části víceetážový charakter. V jižních partiích, kde se nacházejí tradiční horolezecké terény, je však les dlouhodobě narušován.

Horolezecky využívané skalní útvary jsou charakteristické převážně lehkými a středně těžkými výstupovými cestami. To spolu s faktem, že zdejší skály s převážně jižní expozicí rychle osychají, zapříčiňuje velkou intenzitu jejich sportovního využívání od brzkého jara do pozdního podzimu (i mimo dohodnuté termíny).

[editovat] Reference

Koncepce ochrany přírody a krajiny Královehradeckého kraje (ve formátu .pdf)