Památné lípy Na Vrších
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Památné lípy Na Vrších u Přerova nad Labem je čtveřice památných stromů, které obklopují boží muka a studánku z poloviny 19. století. Jedná se o lípy malolisté (Tilia cordata); místní obyvatelé toto místo příznačně nazývají U Čtyř lip.
Obsah |
[editovat] Památné stromy
Ochrana stromů byla vyhlášena v roce 2005 odborem životního prostředí městského úřadu v Lysé nad Labem. Obvod kmene jednotlivých stromů byl v době vyhlašování 233, 275, 109 a 198 cm, výška od 13 do 18 metrů. Stáří tří lip se odhaduje na 120 let, jeden strom byl pravděpodobně dosazen později.
Lípy Na Vrších byly prohlášeny za památné z těchto důvodů:
- velikost dřeviny,
- domácí druh, který napomáhá utvářet ráz krajiny poškozené intenzivním zemědělstvím,
- stromy vhodně doplňují drobnou sakrální stavbu.
[editovat] Boží muka a studánka
Celková výška této pískovcové stavby je 332 cm. Na základové desce o rozměrech 143x128 cm stojí hranolový, 116 cm vysoký podstavec o průřezu 48x48 cm s 63 cm vysokou, v horní části profilovanou patkou o základně 67x67 cm. Je zakončený výrazně členěnou, 24 cm vysokou hlavicí o rozměrech vrcholové části 79x78 cm. Na něm stojí 200 cm vysoký, směrem k vrcholu se mírně zužující pilíř o základně 42x42 a při vrcholu o průřezu 37x37 cm. Na jeho čelní – severní stěně je vytesán obrys obdelníku s oblými rohy, široký 20 cm a o výšce 121 cm. Hlavice pilíře, profilovaná deseti hranolovými stupni, je 31 cm vysoká a při horním okraji má rozměr 58x58 cm. Na vrcholu pilíře je 15 cm vysoký třístupňový podstavec o základně 31x28 cm, na kterém stával povýšený, pravděpodobně latinský kříž. Dnes tato dominanta chybí.
Studánka je drobnou pískovcovou stavbou, která je vzdálená zhruba 10 metrů od božích muk. Do dnešní doby zachovala v podobě poškozeného fragmentu, patrný je rok vzniku studánky vytesaný do zadní stěny stavby – 1856. V roce 2006 byla studánka poškozena nezjištěným zlodějem a následně byla přestěhována do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem.
[editovat] Minulost lokality U Čtyř lip
Podle pověsti chodil tímto krajem druhý pražský biskup svatý Vojtěch ze slavníkovského panství na Libici do Prahy. S jeho osobou je pojí řada míst v okolí Přerova nad Labem včetně svatovojtěšské studánky. Světec se na hřebenu Na Vrších údajně osvěžoval ze silných pramenů, které vytryskly pokaždé, když zabodnul svou hůl do země.
Okolo památných lip kdysi vedly čtyři cesty – od Přerova nad Labem, Starého Vestce. Mochova a od Císařské Kuchyně okolo svatovojtěšské studánky. V období kolektivizace v 50. letech 20. století došlo k posunutí cest, boží muka a lípy jsou dnes na okraji jasanového lesa.
Padesát metrů pod božími muky býval romantická tůň. Přestože byla v sedmdesátých letech zavezen komunálním odpadem, dodnes je tato parcela v katastrálních mapách vedena jako vodní plocha. V současné době dochází k pročištění lesa od náletových dřevin (zejména trnovník akát a bez černý), uvažuje se o obnově tůně.
[editovat] Stromy v okolí
- Tisíciletá lípa ve Staré Lysé
- Jírovec na náměstí v Lysé nad Labem
- Krásná Pepína v Kersku
- Švarná Tonka v Kersku
- Lípy v Litoli
[editovat] Literatura
Skružný, Ludvík–Špaček, Jaroslav: Kříže, boží muka, kapličky a jiné drobné historické stavby a plastiky v Čelákovicích a jejich okolí, 100 let Městského muzea v Čelákovicích. Čelákovice 1992, 2002?, s. 352-353.

