Sociologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. O obsahu sociologie a vymezení předmětu jejího zkoumání neexistuje shoda napříč různými sociologickými školami a paradigmaty. Sociologie je chápána např. jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o sociálních faktech, o společenském systému a nebo o sociální změně.

Obsah

[editovat] Dějiny sociologie

Sociologie je poměrně mladá věda, která se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie (z latinského socius = společnost a řeckého logos = slovo, výklad). Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji Herbert Spencer a Karel Marx. Vedle těchto tří osobností patří do šestice sociologických klasiků ještě o generaci mladší Vilfredo Pareto, Ferdinand Tönnies, Émile Durkheim, Max Weber a Georg Simmel. V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil A. W. Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě (viz též Chicagská škola).

[editovat] Sociologická teorie

Sociologie je vědou multiparadigmatickou. Sociologické poznání není kumulativní. Základní dělení rozlišuje sociologická paradigmata objektivistická a interpretativní. Objektivisté považují sociální realitu za objektivní skutečnost existující vně individuí. Zabývá se zkoumáním socíálních faktů, sociálních změn, sociální struktury. Interpretativní sociologie považuje sociální realitu za konstrukt v myslích lidí a zajímá ji, jak je tento konstrukt lidmi vytvářen, chápán a interpretován.

[editovat] Dělení sociologických paradigmat dle Ritzera

[editovat] Významné sociologické směry a jejich představitelé

[editovat] Metody sociologie

Sociologický výzkum se snaží popsat, vysvětlit či předpovědět sociální život jedinců, skupin a společností. K tomu je užívána celá řada metod, které můžeme zjednodušeně rozdělit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na populaci. Snaží se o reprezentativnost, mají vypovídat o tom, jak je nějaký znak zastoupen v populaci, nebo jaký postoj je možné u populace najít. Nejčastěji, ne však nutně, užívá metody dotazníkového šetření či standardizovaných rozhovorů a kvantitativní analýzy textů. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na objekt. Nepopisuje zákonitosti, ale snaží se nacházet vztahy mezi kategoriemi. Nejčastěji, ale ne nutně, užívá metod focus groups, hloubkových rozhovorů a analýzy textů.

[editovat] Vybrané konkrétní sociologické disciplíny

  • Zkoumání biosociálních a geografických podmínek společenského života
    • Sociologie obyvatelstva
    • Sociální ekologie (sociologie města, sociologie venkova)
    • Sociologie etnických a rasových skupin
    • Sociologie sexuálních vztahů
    • Sociologie věkových skupin (sociologie mládeže, sociální gerontologie)
  • Zkoumání sociálně ekonomické struktury společnosti
    • Sociologie společenských tříd (sociologie dělnické třídy, sociologie rolnictva)
    • Sociologie společenských vrstev (sociologie inteligence, sociologie tzv. středních „tříd“)
    • Sociologie povolání
    • Sociologie společenských skupin (sociologie rodiny, sociologie malých skupin)
    • Sociologie spotřeby a životni úrovně (sociologie volného času)
  • Zkoumání společenských, pracovních a technických podmínek výroby
  • Zkoumání forem společenského vědomí
  • Zkoumání společenských institucí

[editovat] Vztahy k jiným vědám

Sociologie patří mezi společenské vědy. Souvisí a spolupracuje především s těmito jinými vědami: filosofie, historie, ekonomie, demografie, sociální psychologie a psychologie, kulturní a sociální antropologie, politologie, právo, ekologie a lingvistika. Ve své metodologii výrazně využívá metod statistiky.

[editovat] Podívejte se také na