Letopisy Narnie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letopisy Narnie (anglicky The Chronicles of Narnia) jsou sedmidílný cyklus fantasy knih pro děti britského autora Clive Staples Lewise. Pojednávají o dobrodružství několika anglických dětí, které se dostávají do fantastické země Narnie, kde žijí mluvící zvířata, kde existuje magie (která však má jiný význam než v klasickém pojetí (není autonomní silou, ale Stvořitelem daným řádem, podle něhož funguje Narnijský svět)) a dobro se musí postavit zlu, při čemž děti sehrají klíčovou úlohu. Knihy jsou alegorií základních konceptů křesťanství.

Obsah

[editovat] Seznam knih

  1. Lev, čarodějnice a skříň (1950) – anglické děti Petr, Zuzana, Edmund a Lucie, evakuované za 2. světové války na venkov, se starou skříní dostanou do Narnie, již s pomocí lva Aslana ztělesňujícího svrchované dobro osvobodí z krutovlády Bílé Čarodějnice a stávají se tam králi a královnami.
  2. Princ Kaspian (1951) – Petr, Zuzana, Edmund a Lucie se vrací po roce do Narnie, kde mezitím uběhlo asi 1000 let. Pomáhají princi Kaspianovi získat zpět trůn, který uchvátil jeho strýc Miraz, a obnovit práva mluvících zvířat.
  3. Plavba Jitřního poutníka (1952) – Edmund a Lucie se naposledy vracejí do Narnie, s nimi i jejich zpočátku zkažený bratranec Eustác, který se napraví. Pomáhají Kaspianovi při hledání sedmi ztracených pánů, přátel jeho otce.
  4. Stříbrná židle (1953) – Eustác a jeho spolužačka Julie jsou přivoláni do Narnie, aby našli ztraceného prince Riliana, kterého unesla Zelená Čarodějnice.
  5. Kůň a jeho chlapec (1954) – příběh z doby krále Petra: chlapec Šasta a mluvící kůň Brí utíkají z pseudo-arabského Kalormenu do Narnie a jejich cesta se promění v závod o záchranu Narnie a sousední země před kalormenským útokem.
  6. Čarodějův synovec (1955) – první díl podle vnitřní chronologie: Diviš a Gabriela jsou svědky stvoření Narnie Aslanem, zároveň do ní (i když nechtěně) přivedou zlou čarodějnici Jadis.
  7. Poslední bitva (1956) – Eustác a Julie pomáhají při záchraně Narnie před silami zla. Ty nakonec porazí zásah Aslana, který zároveň přináší konec Narnie; postavy z předchozích dílů včetně těch mrtvých jsou souzeny a ty dobré jsou vpuštěny do další Aslanovy říše.

V některých pozdějších vydáních (americké, třetí české) jsou knihy řazeny podle vnitřní chronologie (tj. Čarodějův synovec přesunut na začátek a Kůň a jeho chlapec za Lva, čarodějnici a skříň).

První české vydání v překladu Renaty Ferstové vyšlo v nakladatelství Orbis pictus v letech 1991-3, druhé v nakladatelství Návrat domů v letech 1998-9. Třetí v novém překladu Veroniky Volhejnové, s úpravou odvolávající se na film a proslulými původními ilustracemi Pauline Baynesové vydává od roku 2005 nakladatelství Fragment.

[editovat] Čas v Narnii

Lewis často zdůrazňuje, že čas v Narnii ubíhá jinak než v našem světě (což je v anglosaských mýtech a pověstech běžné), většinou rychleji a nelineárně. Tak Lucie, která se náhodně dostane do Narnie jako první vchodem ve skříni (Lev, Čarodějnice a skříň) a stráví u fauna Tumnuse několik hodin, se vrací zpět pro ostatní děti, aniž by v domě utekl nějaký čas.

Když se děti vracejí po roce do Narnie (Princ Kaspian), ocitají se v místech svého hradu Cair Paravel, který však nepoznávají, neboť v Narnii mezitím uběhly stovky let.

Při třetí návštěvě opět po roce (Plavba Jitřního poutníka) v Narnii uběhly jen tři roky, při čtvrté po půl roce (Stříbrná židle) asi padesát let.

V našem světě mezi prvním (Čarodějův synovec) a posledním (Poslední bitva) dílem uběhne asi 60 let, profesor Diviš je svědkem stvoření i zániku Narnie.

[editovat] Mytologie Narnie

Autor se nechal inspirovat antickou mytologií; v jeho díle vystupují fauni (faun pan Tumnus byl vůbec první bytostí, se kterou se první lidská návštěvnice Narnie - Lucinka - setkala), kentauři, minotaurové, najády. Dále se tu objevují mluvící zvířata, která jsou navíc velikostí přizpůsobena lidem. Magie je prezentována hlavně jako prastará síla, dětští hrdinové ji nepoužívají.

[editovat] Zpracování Letopisů Narnie v jiných médiích

  • První čtyři díly (Lev, Kaspian, Plavba a Židle) natočila v letech 19881990 BBC jako televizní seriál. Později jej upravila na 3 celovečerní filmy (spojením 2. a 3. dílu), které vyšly na DVD.
  • Všech sedm dílů vyšlo v letech 19951996 na audiokazetách v Karmelitánském nakladatelství. Každý díl je na čtyřech kazetách, čtou různí interpreti. Překlad Mons. Josef Hermach; druhý díl je nazván Princ Kaspián dlouze.
  • První díl zfilmoval režisér Andrew Adamson (Shrek) jako vysokorozpočtovou (150 mil. USD) fantasy pod názvem The Chronicles of Narnia: The Lion, the Witch and the Wardrobe. Světová premiéra byla 9. prosince 2005, v Česku 5. ledna 2006. Další pokračování se očekávají. V prosinci 2007 se chystá premiéra Prince Kaspiana.

[editovat] Původ jména Narnie

Narnia je latinské jméno italského města Narni, které je poblíž Říma. Tvrdí se, že Lewis pojmenoval Narnii podle tohoto města, na které narazil jako dítě v atlase.

Ve věku kolem dvaceti let Lewis četl množství latinských autorů, v jejichž dílech našel minimálně sedm odkazů na Narni.

[editovat] Kritika Letopisů Narnie

Někteří autoři kritizují Letopisy Narnie pro jejich výrazný křesťanský podtext, dále i pro připisovaný sexismus a rasismus.

[editovat] Křesťanská zanícenost

Z křesťanského podtextu a kvůli paralelám se základními tématy křesťanské teologie kritizují Letopisy Narnie obvykle ti, kteří odmítají křesťanství. Lewis sám ovšem popíral, že by Letopisy byly záměrnou alegorii křesťanství. Mezi tato témata patří Aslanovo obětování se za Edmunda, jeho smrt a znovuožití, které ukončuje vládu Bílé čarodějnice, dále pak např. Aslanův poslední soud v Poslední bitvě, respektive jeho eticko-filosofická rovina podle Lewisovy interpretace. Na více místech jsou kritizovány konkrétní projevy nevíry, noetického materialismu a relativismu.

[editovat] Sexismus

Letopisy někteří obviňují ze sexismu. Ženy mají být hlavními představitelkami zla (Bílá a Zelená čarodějnice) a mužům nemá být takto špatná role přisuzována. Nutno ovšem říci, že se v knihách objevuje i mnoho zlých mužských postav, opačně pak ženské postavy výrazně pozitivní (zvláště Lucinka). V Poslední bitvě je uvedeno, že Zuzana ztratila zájem o Narnii a dala přednost „rtěnkám, punčochám a pozváním na večírky“, což někteří vykládají jako odsudek sexuální dospělosti a aktivity, zvláště u žen. Lewisovi obhájci uvádějí, že se zde jedná o kritiku materialismu a komercionalismu, případně obhajobu dětského světa proti světu dospělých.

[editovat] Rasismus

Letopisy byly zejména v poslední době označovány i za rasistické. Knihy jsou psány anglocentricky, všechny děti, které přišly do Narnie, byly Angličané, všechny cesty do Narnie vedly z Anglie a je mnoho paralel mezi (idealizovanou) anglickou středověkou společností a narnijskou aristokracií. Uvědomíme-li si však, že série byla v polovině 20. století psána pro anglické děti, pak nelze očekávat od autora pozitivní diskriminaci jiných národností či ras.

Kritici Letopisů Narnie považují za rasistické zobrazení jiných národů, hlavně Kalormňanů jako inherentních nepřátel Narnie a Aslana. Kalormnský bůh Taš je satanská postava, která vyžaduje krvavé oběti a pokládá zlé skutky za službu sobě. Kalormňané jsou popisováni jako snědí (a text je někdy označuje jako darkies, což je v moderní angličtině jednoznačně urážlivý termín, zhruba odpovídající slovu „černouši“). Opět je však nutné poznamenat, že v knihách vystupují i dobré kalormenské postavy a naopak většina zlých postav má světlou pleť (obě Čarodějnice, král Miraz a strýc Ondřej).

[editovat] Související odkazy

[editovat] Externí odkazy