Patrik Ouředník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Patrik Ouředník (*23. dubna 1957 Praha) je český překladatel, esejista a spisovatel žijící od roku 1985 v Paříži. Překládá jak francouzské autory (Samuel Beckett, François Rabelais, Alfred Jarry, Raymond Queneau, Henri Michaux, Boris Vian či Claude Simon), tak i autory české (Vladislav Vančura, Bohumil Hrabal, Vladimír Holan, Jan Skácel, Miroslav Holub, Jiří Gruša či Ivan Wernisch).

V roce 1995 získal Cenu Josefa Jungmanna za překlad Rabelaisova díla Pantagruelská pranostyka.

[editovat] Dílo

  • Šmírbuch jazyka českého (reedice 1992) – „Slovník nekonvenční češtiny“
  • Anebo (1992) – básnická sbírka
  • O princi Čekankovi (1993) – Pohádka
  • Aniž jest co nového pod sluncem (1994) – sbírka biblických a parabiblických úsloví
  • Pojednání o případném pití vína (1995) – rabelaisovský pastiš
  • Rok čtyřiadvacet (1995) – experimentální próza
  • Neřkuli (1996) – básnická sbírka
  • Hledání ztraceného jazyka (1997) – esej
  • Europeana (2001) – „Stručné dějiny dvacátého věku“
  • Dům bosého (2004) – výbor předchozích sbírek Anebo a Neřkuli, doplněný o 22 nových textů
  • Příhodná chvíle, 1855 (2006)
  • Ad acta (2006)

[editovat] Další činnost

Patrik Ouředník je rovněž:

  • autorem řady literárních a společensko-kulturních statí uveřejněných ve Francii
  • autorem prvního francouzského sborníku o Vladimíru Holanovi (1991)
  • lektorem a spoluautorem Slovníku autorů a Slovníku literárních děl v nakladatelství Robert Laffont
  • spolupracovníkem Encyclopaedia Universalis
V jiných jazycích