Moravskoslezský kraj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Moravskoslezský kraj | |
|---|---|
| Vlajka kraje | |
| Znak kraje | |
| Základní údaje k 12/2006 | |
| Krajské město: | Ostrava |
| Hejtman: | Ing. Evžen Tošenovský |
| Rozloha: | 5445 km² |
| Počet obyvatel: | 1 249 290 |
| Hustota zalidnění: | 230 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Praděd (1 491 m. n. m.) |
| Historické země: | Morava + Slezsko |
| Počet okresů: | 6 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 22 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 25 |
| ISO 3166-2: | CZ-MO |
| CZ-NUTS: | CZ080 |
| RZ: | T |
| Oficiální web: | www.kr-moravskoslezsky.cz |
| Pozice na mapě | |
Moravskoslezský kraj (do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku. Leží na severní Moravě a v části Českého Slezska. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku.
Obsah |
[editovat] Přírodní podmínky
Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších západních Karpat. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1 323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m).
Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře.
I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci 3 chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1 160 km² včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 maloplošných chráněných území.
[editovat] Administrativní členění
Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.
K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se pro účely státní správy od 1. ledna 2003 dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov.
V kraji je 299 obcí, z toho 22 obce s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.
[editovat] Historie
Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. V letech 1949-1960 byla většina území dnešního Moravskoslezského kraje součástí kraje Ostravského; část pak patřila ke kraji Olomouckému. V roce 1960 oba kraje zanikají a území celého dnešního Moravskoslezského kraje pak patřilo až do 31. prosince 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji.
Za Rakousko-Uherska náleželo území kraje zčásti k Moravskému markrabství, zčásti ke Slezskému vévodství, jak napovídá i dnešní název kraje. Viz též Moravsko-slezská hranice.
[editovat] Obyvatelstvo
Kraj má nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a také nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1 453), nejnižší na Bruntálsku (63).
[editovat] Hospodářství
Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí.
Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd).
[editovat] Doprava
Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. V květnu 2002 byla zahájena stavba dálnice D47 mezi Lipníkem nad Bečvou a polskou hranicí u Bohumína o délce 80,2 km. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to především na silnici I/48, která je upravována na rychlostní komunikaci R 48.
Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrizované tratě č. 270 a č. 320, které jsou součástí druhého a třetího tranzitního železničního koridoru. Modernizace druhého železničního koridoru byla dokončena v roce 2005, modernizace části 3. koridoru vedené po území Moravskoslezského kraje se připravuje.
Silniční i železniční veřejná osobní doprava je postupně integrována v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému.
Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v Česku, jehož délka přistávací dráhy 3600 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení.
[editovat] Věda a vzdělání
Širokou škálu 36 gymnázií, 85 středních odborných škol a 56 středních odborných učilišť doplňuje 10 vyšších odborných škol a čtyři vysoké školy (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání), které svými 14 fakultami zabezpečují výuku pro více než 25 000 studentů.
[editovat] Podívejte se také na
- Česko
- Morava
- Slezsko
- České Slezsko
- Země Moravskoslezská
- Slezská expozitura země Moravskoslezské
- Ostravský kraj
- Olomoucký kraj (1949-1960)
- Severomoravský kraj
[editovat] Externí odkazy
- Krajský úřad
- Český statistický úřad o kraji
- Adresy v kraji
- Adresář úřadů v kraji
- Portál veřejné správy
- Portál E-PUSA
- Severní Morava - průvodce regionem
| Okresy Moravskoslezského kraje | |
|---|---|
|
Bruntál • Frýdek-Místek • Karviná • Nový Jičín • Opava • Ostrava-město |
|
|
||
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní kraje (sídlo) | ||
| Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
| ZEMĚ: Čechy |
||

