Revoluční národní shromáždění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Revoluční národní shromáždění, také Národní shromáždění československé, byl nejvyšší zastupitelský a zákonodárný orgán v době vzniku Československa. Vznikl 14. listopadu 1918 z Národního výboru československého. Původně měl 254 členů, ale do března 1919 se jejich počet zvýšil na 269 (další místa byla uvolněna pro poslance za Podkarpatskou Rus a pro reprezentanty Československých legií). První slavnostní zasedání zvolilo prezidentem republiky Tomáše Garrigue Masaryka a jmenovalo vládu, v jejímž čele stanul Karel Kramář. Činnost Revolučního národního shromáždění byla ukončena v roce 1920 volbami do Národního shromáždění Republiky československé.