Adiabatický děj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adiabatický děj je termodynamický děj s ideálním plynem, při kterém nedochází k tepelné výměně mezi plynem a okolím.
Při adiabatickém ději se mění tlak, objem i teplota plynu.
Pro adiabatický děj lze odvodit Poissonův zákon:
p . Vκ = konst., neboli součin tlaku p a κ-mocniny objemu plynu V je při adiabatickém ději stálý. Exponent κ se nazývá Poissonova konstanta a její hodnota se rovná:
κ = cp / cV, kde cp je měrná tepelná kapacita při stálém tlaku, cV je měrná tepelná kapacita při stálém objemu.
Závislost tlaku na objemu plynu graficky vyjadřuje křivka adiabata:
Při adiabatickém ději plyn koná práci W na úkor své vnitřní energie ΔU, nebo opačně práce W vykonaná na plynu způsobí zvýšení vnitřní energie ΔU plynu, z 1. termodynamického zákona plyne ΔU = -W. Aby plyn nestihl vyměnit žádné teplo s okolím, měl by adiabatický děj probíhat nekonečně rychle.


