Dějiny Olomouce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dějiny města Olomouce.

Obsah

[editovat] Heraldika

  • Znakem města je již od konce 13. století šachovaná orlice. Má červený jazyk a to je jediný rozdíl oproti moravské orlici, která má jazyk zlatý. Podobný erb má např. město Znojmo a obec Jevíčko.
  • 1758 - Olomoucká orlice s rakouským štítkem s písmeny FMT (Franciscus, Maria Theresia) (iniciály Františka I. a Marie Terezie). Kolem štítku je zlatý řetěz symbolizující nedobyté hradby za obranu obléhané Olomouce proti Prusům. Písmena SPQO (Senatus Populusque Olomouciensis, senát a lid olomoucký) [[1]] jsou obdobou SPQR (Senatus Populusque Romanus – senát a lid římský).
  • 19?? - odstranění nápisu FMT
  • 1945 - odstraněn rakouský štítek a písmena SPQO v rozích erbu.
  • 1993 - písmena SPQO se opět vrátila na erb.

[editovat] Pravěk a starověk

  • 4000 př. n. l. (neolit čili mladší doba kamenná) - osídleno Václavské a Petrské návrší
  • sídliště a pohřebiště z neolitu v lokalitě Horní lán ve Slavoníně
  • pozdní doba kamenná - kultura nálevkovitých pohárů na obou návrších
  • opuštění
  • 1700 př. n. l. (starší až střední doba bronzová) - v Olomouci doloženo: větěřovická kultura, kultura lužických popelnicových polí, plátěnická kultura, halštatské období. Nálezy z doby bronzové ve Slavoníně (lokalita Horní lán).
  • Nedávnými archeologickými výzkumy byla odhalena na území města lokalita římského vojenského tábora, potvrzující přítomnost římských legií na střední Moravě ve 2. stol. n. l. Neznamená to však potvrzení renesančních pověstí, podle nichž založil Olomouc sám římský vojevůdce Iulius Caesar, podle nějž také byl vytvořen latinský název města Iuliomontium (vedle běžně užívaného Olomucium či Olomutium).
  • kolem r. 500 - příchod Slovanů
  • kolem r. 700 až asi 800 - opevněné sídliště v oblasti Olomouc-Povel

[editovat] Středověk a počátek novověku

  • nálezy z raného středověku ve Slavoníně (lokalita Horní lán)
  • 1017 - po připojení Moravy k českému přemyslovskému státu první moravský údělný kníže Břetislav postavil nový hrad Olomouc
  • 1055 - připomínán Zdíkův palác (Přemyslovský palác), vznik olomouckého údělného knížectví
  • 1059 - Vratislav II. dal kolem vnitřního města postavit zeď
  • 1063 - Vratislav II. založil v Olomouci biskupství pro Moravu
  • 11. st. - 12. st. - hrad Olomouc jako sídlo přemyslovského údělného knížete olomouckého údělu
  • název hradu Olomouc je poprvé zapsán v Kosmově kronice jako Olomuc a Olmuc. Arabskými kupci zapsán jako Olmjjz. [1] Město získalo svůj název později podle názvu hradu.
  • 1239-1246 - pravděpodobně založeno město Olomouc
  • 1248 - další písemná zmíňka o Olomouci (reference: ?)
  • 1253 - Olomouc se stává královským městem
  • město se řídilo magdebuským právem
  • rozvoj města díky dálkovému obchodu s Vratislaví, Krakovem, Prahou a s Vídní.
  • 1261 - město získalo privilegium pořádat výroční trhy a budovat kupecké domy
  • 1278 - město získalo mílové právo
  • 4. srpna 1306 - zavraždění krále Václava III. v domě bývalého olomouckého děkanství (v sousedství dnešní katedrály svatého Václava) a vymření Přemyslovců
  • 1314 - Jan Lucemburský považoval? Olomouc za hlavní město Moravy
  • 1351 - město získalo právo nuceného skladu
  • 1352 - privilegium markraběte Jošta je Olomouc označeno jako hlavní město Moravy
  • 1378 - vznik radnice, 1411 - začátek provozu radnice, 1443 - dokončení stavby radnice
  • polovina 14. st. až 1641 - vedeny olomoucké zemské desky
  • během husitských válek (1419-1436) město podporovalo Zikmunda Lucemburského
  • 15. a 16. století - celkový rozvoj města, rozvoj obchodu a řemeslnné výroby ve městě
  • 1454 - Židé vypuzeni z města. Po jejich odchodu město téměř ekonomicky zkolabovalo a následně byla umožněna židovským obchodníkům účast na trzích.
  • 1469 - část českých a moravských pánů prohlásila v katedrále svatého Václava uherského krále Matyáše Korvína českým králem
  • 1472 - ve městě bylo 23 cechů
  • 1479 - olomoucká smlouva: Matyáš Korvín vládne ve vedlejších zemích koruny a Vladislav II. Jagelonský vládne v Čechách
  • 1505 - doložena papírna v Olomouci (je to druhá nejstarší známá papírna v českém státě. První nejstarší papírna byla od r. 1499 ve Zbraslavi.)
  • 1520 - založen cech rybářský
  • 1566 - založena jezuitská akademie
  • 1573 - založena Univerzita Palackého (povýšením jezuitské akademie) jako druhá univerzita v Českých zemích
  • 1619 - zapojení Olomouce do odboje českých stavů proti habsburské monarchii
  • 17. března 1620 - v Olomouci zemřel na následky mučení Jan Sarkander
  • 1624 - získali olomoučtí jezuité jako dar město Nový Jičín
  • 1636 - význam města poklesl zřízením královského tribunálu v Brně
  • 3. září 1637 - požár zničil 70 domů
Obléhání města Olomouce císařskými vojsky roku 1643 a 1644.
Obléhání města Olomouce císařskými vojsky roku 1643 a 1644.
plán hradeb města Olomouce z roku 1686.
plán hradeb města Olomouce z roku 1686.
  • 1773 - Josef II. zakázal pohřbívání ve městě
  • 27. prosince 1741 - po vpádu pruských vojsk Fridricha II. Velikého byla v klášteře Hradisko vyjednána kapitulace Olomouce a obsazení města Prusy
  • v noci z 22. na 23. dubna 1742 Prusové rychle opustili Olomouc kvůli mobilizaci rakouských vojsk na jižní Moravě
  • 11. června 1742 - Vratislavským mírem se Olomouc stala hraniční pevností
  • 1742 - Marie Terezie nachala zpracovat projekt přestavby pevnosti. Ten zpracoval ženijní generál Petr Filip Bechade de Rochepine
  • 1747-1757 - vybudována úplná bastionová pevnost
  • 31. května - 1. července 1758 - město znovu obleženo pruskou armádou, která během 32 dnů obléhání vypálila 103 533 dělových koulí, 25 624 pum a granátů a 700 projektilů.[2] Město se tentokrát díky posílenému opevnění ubránilo a zachránilo jej také rakouské vítězství 30. června v bitvě u Domašova, kde Prusové přišli o obrovský konvoj se zásobami pro obléhající vojska.
dělová koule na fasádě domu na Dolním náměstí jako upomínka na pruské obléhání r. 1758
dělová koule na fasádě domu na Dolním náměstí jako upomínka na pruské obléhání r. 1758

[editovat] Význam Olomouce na Moravě

V průběhu středověku byla Olomouc správním centrem Moravy, soupeřícím o toto postavení s městem Brnem. Prapočátek tohoto sporu je již v závěti českého vévody Břetislava I., který svým mladším synům odkázal Moravu, a to tak, že Vratislav dostal její severovýchodní polovinu s centrem v Olomouci, Konrád a Ota jihozápadní polovinu s centrem v Brně. Toto dělení je počátkem více než stopadesátileté existence údělů, které znemožnily vytvoření jednoho centra země. To se však nevytvořilo ani po politickém sjednocení Moravy pod vládou Vladislava Jindřicha na počátku 13. století, neboť předpokládaná markraběcí dynastie se svým sídelním městem nevznikla. Důležitý úřad s celozemskou působností, zemský soud, vznikl během 13. století sjednocováním provinčních soudů do dvou středisek - Brna a Olomouce; snaze Olomouce stát se jediným sídlem soudu se Brno bránilo. Soupeření obou měst posilovalo i to, že každé bylo střediskem městského právního okruhu (ostatní města si v nich brala právní ponaučení). Brnu na úkor Olomouce zjevně přál markrabě a později král a císař Karel Lucemburský, lucemburská markrabata ostatně právě v Brně sídlila. Formální postavení hlavního města si však nadále uchovávala Olomouc, zejména díky tomu, že byla sídlem moravského biskupa, a toto postavení si také pravidelně nechávala potvrzovat od panovníků. V období stavovské vlády nad zemí (od husitských válek do Třicetileté války) se zasedání zemského soudu a zejména zemského sněmu (jakéhosi parlamentu) odehrávala střídavě v Brně a Olomouci. Přednější postavení ovšem náleželo Olomouci jako sídlu biskupa, jehož knížecí dvůr se stal střediskem kultury a umění a nahrazoval tak do jisté míry chybějící dvůr panovnický (to se odrazilo i ve skutečnosti, že Olomouc byla větší a výstavnější než Brno). Postavení Olomouce umocňovalo i to, že byla sídlem jediné moravské univerzity (viz výše). Období Třicetileté války znamenalo obrat ve prospěch Brna. V roce 1636 byl se sídlem v Brně založen Královský tribunál, zeměpanský úřad s rozsáhlými správními a soudními pravomocemi. Ten se sice načas odstěhoval do Olomouce, ale roku 1641 nařídil markrabě a císař Ferdinand III. jeho opětovné přeložení do Brna, a to spolu s definitivně sjednoceným zemským soudem. Tím se Brno stalo jediným sídlem nejvyšších zemských úřadů. Olomouc poškodilo jistě to, že se vzdala následujícího roku (1642) švédskému vojsku, které město okupovalo příštích osm let a zanechalo jej za sebou zcela zpustošené a vylidněné; Brno bylo naproti tomu jediné město na Moravě, které bylo schopno v závěru Třicetileté války Švédům odolávat.

Na skutečnosti, že se faktickým hlavním městem stalo Brno, pak v následujícím století nezměnily ani snahy Olomouce o přesídlení nejvyšších úřadů z Brna, jen formální titul hlavního města se Olomouci podařilo udržet (i když se Brno svévolně takto označovalo také). Podpora Brna ze strany habsburských panovníků byla motivována praktickými důvody, z nichž nejpádnější asi byla blízkost císařské Vídně. Konec sporu obou měst učinil roku 1782 markrabě a císař Josef II., který přiznal nárok na označení hlavního města Brnu. Velký hospodářský rozmach Brna v následujících desetiletích pak způsobil, že Brno svým významem Olomouc zastínilo a spor se tak již nikdy až do zániku politické Moravy neobnovil.

[editovat] 19. století

[editovat] 20. století

Středověké opevnění s tzv. Cartovní věží. Ochranné kamenné zídky z 2. světové války chrání vchod do protileteckého krytu proti střepinám a výbuchům.
Středověké opevnění s tzv. Cartovní věží. Ochranné kamenné zídky z 2. světové války chrání vchod do protileteckého krytu proti střepinám a výbuchům.
Pancéřové dveře do krytu pod tzv. Cartovní věží.
Pancéřové dveře do krytu pod tzv. Cartovní věží.

[editovat] 21. století

  • 2001 - v lokalitě Horní lán ve Slavoníně nalezeno 2700 objektů a 12 hrobů: sídliště a pohřebiště z neolitu, z doby bronzové a z raného středověku
  • 2. dubna 2006 - povodeň - protržení hráze u Horky nad Moravou vyvolalo lokální rozlivy v částech Chomoutov, Černovír, Klášterní Hradisko, Lazce a Nové Sady.

[editovat] Reference

  1. Vojkovský R. (2006) Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. - Beatris, Dobrá, 38 pp. ISBN 80-86737-58-6
  2. Kuch-Breburda M., Kupka V. (2003) Pevnost Olomouc. - edice PEVNOSTI, FORTprint. 312 pp., strana 131, ISBN 80-86011-21-6