Brněnský úděl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců. Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Toto rozdělení se nakonec uchytilo (Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit) a jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.

[editovat] Seznam vládců brněnského údělu