Elektrický jistič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Průřez jističem
Průřez jističem

Jistič je elektrický přístroj, který při nadproudu (přetížení nebo zkratu) automaticky rozpojí elektrický obvod a tím jej chrání před poškozením. Na rozdíl od pojistky, která musí být vyměněna, lze jistič znovu zapnout a obnovit tak dodávku proudu do elektrického obvodu.

[editovat] Příklad konstrukce jističe

  1. ovládací páčka
  2. aretační mechanismus
  3. kontakty
  4. přívodní šroubová svorka
  5. bimetalový člen pro vybavení přetížením
  6. regulační prvek nastavení citlivosti
  7. elektromagnetická spoušť pro vybavení zkratem
  8. zhášecí komora

[editovat] Rozdělení jističů

Podle akčního členu (spouště):

  • termomagnetické - bimetal reaguje na nízké násobky jmenovitého proudu - přetížení, elektromagnet reaguje na vyšší násobky jmenovitého proudu - zkrat
  • kataraktové (hydraulické)- elektromagnet, jehož ocelové jádro se pohybuje v olejové náplni - tlumiči. Při působení nadproudu je jádro vtahováno proti síle vnitřní pružiny a tření v oleji do cívky. Při dostatečném vtažení jádra dojde k přitažení vnější kotvy elektromagnetu a tím vybavení jističe.
  • s elektronickou spouští - jistič obsahuje proudový transformátor, který převádí proud jističem na hodnoty, následně vyhodnocované blokem elektronické spouště. Při překročení nastavených hodnot jistič vypne.

Podle systému zhášení oblouku:

  • deionové (deionizační komora)
  • vakuové

Podle provedení:

  • otevřené (masterpact), obvykle nad 2kA
  • kompaktní (MCCB), obvykle do 2kA