Košťálov (zřícenina)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Košťálov je zřícenina gotického kamenného hradu asi 2 km severně od města Třebenice na vrchu Košťálu nebo též Košťálovu (481 m n. m.), který patří do západní poloviny Českého středohoří. Hrad je spojován zejména s pány Kaplíři ze Sulevic.
[editovat] Historie hradu
Košťálov stál po příchodu Čechů na české území zřejmě na luckém území na hranici z Lemuzy. Pro tuto domněnku hovoří zejména pověsti o původu jmen blízkých míst Vlastislav a Klapý. V té době by zřejmě tvořil středisko třebenické župy.
Václav Hájek z Libočan uvádí ve své kronece, že hrad si zde vybudoval již jakýsi zeman Košál, za kterého se roku 744 měla provdat Běla, dcera Kazi a Bivoje. Tento údaj je ale nespolehlivý. O panu Petrovi z Košálu je zmínka až z let 1276 až 1303.
Hrad zde stál asi už za Přemyslovců. Václav Beneš Třebízský ho v knize Anežka Přemyslovna zmiňuje ve vyprávění z doby Václava I. (1230 – 1253), kdy měl být na hradě purkrabím jakýsi německý rytíř Firduňk z Rothenhamu. Tomu se nelíbilo jméno hradu a chtěl ho změnit na Grauenfels, což se mu nepodařilo.
První dochovaná autentická zmínka přímo o gotickém kamenném hradě je z července roku 1372, kdy se purkrabímu hradu Aleši mladšímu ze Slavětína měla přihodit podivná příhoda, kterou zaznamenal ve své kronice ředitel stavby pražské katedrály sv. Víta Beneš Krabice Veitmile takto: „Roku 1372, měsíce července, přihodilo se tak, jakž lidé obyčej měli, na ten čas rozpustile choditi v krátký sukničkách, majíce na nohou zobanovité střevíce neboli s dlouhými nosci, a chtě Pán Bůh ukázati, že jemu se to nelíbí, dopustiti ráčil dne jednoho veliké hromobití. V tom udeřil blesk na zámek, jež slove Košálov, jinak Košťálov a purkrabímu Alešovi ze Slavětína ty zobce neboli nosce, též i manželce jeho, na nohách obou jedním udeřením urazil, však nohám jejich pranic neuškodil.“

