Bhaddá Kundalakésá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bhaddá Kundalakésá byly významná buddhistická mniška, která dosáhla nejrychleji plného probuzení (arahatství). Její život před vstupem do mnišskému řádu je opředen zajímavými legendami, ať už se jedná o její manželství s nenapravitelným zlodějem, nebo její putování po Indii jako úspěšné filozofické diskutérky.

Výběr článků o
buddhismu


Image:Lotus75.png

Historie buddhismu

Buddhismus (časová osa)

Základní pojmy

Tři klenoty
Čtyři ušlechtilé pravdy
Nirvána· Patičča samuppáda
Anattá· Dukkha· Aničča
Pět složek· Znovuzrozování

Významné postavy

Siddhártha Gautama
Buddhovi žáci
Nágárdžuna

Buddhistická praxe

Buddha · Bódhisattva
Arahant· Arija magga
Ušlechtilá osmidílná stezka
Páramitá · Džhána

Významné školy

Théraváda
Zen Čchan Son
Karma Kagjü
Čistá země

Trojí členění buddhismu

Hínajána
Mahájána
Vadžrajána

Texty

Tipitaka· Vinaja
Sutta Pitaka· Abhidhamma
Mahájánové sútry
Buddhistické tantry

Další články o buddhismu

Editovat šablonu

Obsah

[editovat] Manželství se Sattukou

Bhaddá se narodila v bohaté rodině ve městě Rádžagaha. Byla jedinou dcerou, proto ji rodiče přísně hlídali a rozmazlovali. Údajně měla být v době dospívání držena v posledním patře jejich sedmipatrového paláce hlídaná jednou služkou, jelikož její rodiče tvrdili, že „mladé ženy prahnou po mužích“. Ve stejný den jako Bhaddá se měl narodit chlapec v rodině králova kněze. Říká se, v noci, kdy se narodil, měly zářit zbraně po celém městě. Král, který byl tímto úkazem vyděšen, se zeptal svého kněze, který mu sdělil, že se mu narodil syn pod takovým postavením planet, který ho předurčuje k dráze velkého a nenapravitelného zloděje. Navrhli králi, že syna zbaví, jestliže si tak bude přát. Ten však odvětil, že není nutné se zbavovat někoho, kdo zatím nic nespáchal. Syn byl pojmenován Sattuka („odporný nepřítel“) a opravdu dle předpovědi vyrostl v nenapravitelného zloděje. Když si otec neuvědomil, že s ním nic nesvede, vyhnal ho nakonec z domu. Zajímavé je, že jej i přesto údajně vybavil lupičským náčiním, jako je černé oblečení, žebřík ke zdolávání zdí, páčidlo (pravděpodobně se nedokázal ubránit projevům otcovské lásky).

Sattuka terorizoval celé město, městské stráži se ho nedařilo stále lapit, pravděpodobně se ani příliš nesnažili, jelikož když král pohrozil veliteli stráži smrtí, byl ještě téhož dne Satukka chycen. Nabízí se jednoduché vysvětlení, že městké stráže byli nejspíš podplaceny. Král pak Sattuku odsoudil k trestu smrti, přičemž předtím, než byl doveden k popravišti, měl být na každé křižovatce zmrskán. Právě, když byl veden Sattuka kolem domu rodičů mladé Bhaddy, podívala se Bhadda z okna na tuto podívanou a když uviděla spoutaného Sattuku vedeného na popraviště, okamžitě s v ní probudila hluboká láska (v komentáři je uvedeno, že z důvodu silné karmické připoutanosti vyplývající z minulých životů). Propadla obrovskému zoufalství a vyhrožovala svým rodičům, že jestliže nedostane trestance za muže, spáchá sebevraždu. Její rodiče, kteří svou jedinou dceru zbožňovali, nakonec souhlasili a otec podplatil velitele stráží, aby trestance propustil. Velitel stráží počkal s popravou do setmění, vyměnil Sattuku ze jiného provinilce z městské věznice, kterého pak za branami města popravil.

Sattuka byl však opravdu nenapravitelným kriminálník a když uviděl svou novopečenou manželku okrášlenou nejnádhernějšími šperky, rozhodl se, že šperky musí získat. Namluvil naivní Bhaddě, že ještě před popravou učinil slib božstvu žijícímu na místní hoře, že když vyvázne živý, učiní pro něj velkou obeť. Zamilovaná Bhaddá souhlasila, když však vyšplahali na horu, Sattuka se chystal oloupit Bhaddu a zabít ji. Bhaddá se pokusila Sattuku bezúspěšně přesvědčit, že když je teď jeho ženou, všechno, co patří jí, je i vlastnictvím manžela. Poprosila jej tedy, jestli by mu jako milující žena mohla naposledy prokázat úctu. Sattuka souhlasil, čehož Bhaddá využila a když jej v úctě obcházela (jak bylo tehdy zvykem), zezadu jej svrhla ze skalnatého srázu, na jehož dno dopadla Sattuka roztrhaný na kousky (doslova je uváděno, že se proměnil v prach). Nebohá Bhaddá zdrcená strašlivou skutečností, že zabila člověka, i když v sebeobranně, došla k závěru, že už se nemůže vrátit domů a rozhodla se, že odejde do bezdomoví a bude hledat cestu k duchovní realizaci.

[editovat] Bhaddá jako potulný ženský asketa

Nejprve narazila na skupinu potulných ženských asketů náležejících k řádu bíle oděných asketů zvaných Niganthové (pravděpodobně se jednalo o džínisty). Požádala je, aby ji do svého řádu přijali nejvyšším způsobem, což znamenalo, že speciálním hřebenem vyrobeném z palmy palmýra (lat. Borassus) vyrvaly všechny vlasy i s kořínky. Přesto jí však vlasy opět vyrostly, zatočené do kudrlinek, odtud pak získala svůj přídomek Kundalakésá (Kundala-késákudrnaté-vlasy). Po určité době však Bhaddá došla k závěru, že jejich učení nevede ke kýženému cíly a vydala se hledat jiné učitele. Postupně vystřídala mnoho významných duchovních učitelů tehdejší Indie a seznámila se tak s mnoha filozofickými školami působícími v tehdejší Indii. Stala se tak vynikající diskutérkou, kterou nikdo nebyl schopen porazit ve filozofických disputacích, ve starověké Indii velice oblíbených. Dle tehdejšího zvyku, vždy když přišla do města, zapíchla do hromady písku větev s tím, že kdokoli s ní chce soupeřit ve filosofické diskusi, větev vytrhne a rozšlape. Jelikož Bhaddá porazila v diskusích každého v Džambudvípě (tak byl tehdy názýván známý svět), byla známá jako „Džambukaparibbadžika".

[editovat] Setkání s Buddhou

Když jednoho dorazila do Sávatthí, opět připravila větev. Sáriputta, jeden ze dvou nejpřednějších žáků Buddhy, větev rozdupal a vyzval tak Bhaddu na souboj. Když se to Kundalakésá dozvěděla, vydala se ze Sáriputtou do kláštera Džétavana i ze zástupem zvědavců (v tehdejší Indii patřilo k všeobecné zábavě sledovat filozofické diskuse). Jakmile si Bhaddá vyměnila přátelské pozdravy se Sáriputtou, ten ji vyzval, aby první pokládala otázky, i když dle tehdejšího zvyku se měl první ptát on. Sáriputta všechny její otázky správně zodpověděl (údajně jich mělo být tisíc). Poté se užaslé Bhaddy zeptal, zda-li ji teď může položit jednu jedinou otázku, která zněla: „Co je jediné?“ (volněji přeloženo: „Co je jediné společné všem bytostem?“ (ékam náma kim). Bhaddá ji nebyla schopná zodpovědět a v naprostém úžasu hledala útočiště u Sáriputty (tozn. že se k němu uchylovala jako k učiteli), ten jí odvětil, že není tím, u koho se hledá útočiště, a chce-li tak učinit, ať tak učiní před Buddhou, který tou dobou dlel též v Džétavaně. Podle mírně odlišné verze, když Bhaddá nebyla schopna zodpovědět otázku, chtěla znát správnou odpověď , Sáriputta jí slíbil, že jí odpověď sdělí, když vstoupí do buddhistického řádu mnišek, Bhaddá souhlasila. Dle jiné verze jí Sáritputta řekl, že jí správnou odpověď sdělí v přítomnosti Buddhy. Správná odpověď měla znít „výživa“, jelikož všechny bytosti, aby se udržely při životě, potřebují nějaký druh výživy.

Každopádně, když Bhaddá přišla k Buddhovi, ten před ní pronesl několik veršů, po jejichž vyslechnutí dosáhla Bhaddá arahatství – nejvyššího stupně osvícení. Buddha měl pronést následujíc verše, jež jsou uchovány v Dhammapadě, verš 101:

sahassamapi čé gáthá - Než tisíc veršů
anatthapadasamhitá - poskládaných z nesmyslných slov,
ékam gáthápadam sejjó - je lepší jediné slovo verše,
jam sutvá upasammati - jehož vyslechnutí uklidňuje.

Podle komentáře k Dhammapadě se mniši divili, zda-li by bylo možné, aby Kundalakésá dosáhla plného osvícení po vyslechnutí jen několika veršů. Když se na to zeptali Buddhy, vysvětlil jim, že Bhaddá Kundalakésá dosáhla opravdu arahatsví, ale dokonce před tím jako laička přehmohla i svého podlého manžela, načež pronesl následující verše zaznamenané v Dhammapadě (verš 102 a 103):

jó ča gáthásatam bháse - Než recitace sto veršů
anatthapadasamhitá - poskládaných z nesmyslných slov,
ékam dhammapadam sejjó - je lepší jediný verš Dhammy,
jam sutvá upasammati - jehož vyslechnutí uklidňuje.
jó sahassam sahasséna - I kdyby někdo milióny
sangáme mánusé džiné - mužů v bitvě porazil,
ékaňča džejjamattánam - pouze ten, kdo zvítězil sám nad sebou
sa vé sangámadžuttamó - je vskutku největším vítězem.


Později, když Buddha uděloval tituly významným mnichům a mniškám v klášteře Džétavana, prohlásil Bhaddu Kundalakésu za nejpřednější mezi mniškami v rychlosti realizace osvícení.

[editovat] Reference

  • Bhaddanta Vicittasārābhivamsa: The Great Chronicle of Buddhas - Volume Six - Part Two, translated by U Tin U, edited by U Ko Lay, A SBVMS PUBLICATION, Kuala Lumpur 1998, část v elektronické podobě
  • THE DHAMMAPADA STORIES (Khuddaka Nikaya), Translated By Daw Mya Tin, M.A., Burma Pitaka Association 1986, v elektronické podobě

pozn.: pojmy jsou uváděny v páli, není-li uvedeno jinak