Mumraj (divadelní hra)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mumraj (1912) je asi nejúspěšnější divadelní hra židovského dramatika a scénáristy Leo Birinského. Její jevištní život začal globální premiérou v deseti divadlech současně. Vzhledem k osobní účasti autora lze za skutečnou světovou premiéru považovat berlínské představení. Velice rychle následovaly další inscenace v mnoha německých divadlech, včetně Irving Place German Theatre v New Yorku. Řadu překladů zahájilo české uvedení pouhé tři dny po německé premiéře a rovněž za účasti autora. Dobový tisk psal o plánovaných překladech až do 11 jazyků, dnes se jich z té doby podařilo jednoznačně prokázat šest včetně češtiny. Velmi pravděpodobně však vznikly i další. Existují dokonce indicie na uvedení Mumraje v Japonsku – právě jím měl být v roce 1913 zahájen provoz nově vybudovaného moderního tokijského divadla. Potvrdit tuto informaci se však zatím nepodařilo.
S Mumrajem se Birinski pokoušel prorazit i v USA. Hned v roce 1913 podle něj vznikla hudební komedie The Merry Martyr, pro niž scénář a texty písní napsal Glen MacDonough, hudbu složil Hugo Riesenfeld. K realizaci nedošlo, nicméně British Library vlastní zpěvníček písní k této adaptaci. Vídeňský kritik a satirik Karl Kraus vyslovil podezření, že „Glen MacDonough“ je pouze pseudonym samotného Birinského, není to však pravděpodobné – z jiných indicií je jasné, že v té době by jeho angličtina ještě na literární tvorbu nestačila. V letech 1932 – 1935 se v USA postupně objevilo několik zpráv o plánovaných inscenacích Birinského her v adaptaci Hermana J. Mankiewicze a pod názvy The Devil´s Elbow, A New Spanish Custom respektive An Old Spanish Custom. Podle dostupných kusých informací šlo jen o různé verze Mumraje, jehož děj byl přesazen do španělské občanské války. K realizaci zřejmě ani v jednom případě nedošlo.
Mumraj se stal zatím jedinou Birinského hrou, která se po letech zapomnění objevila i v novodobém divadle. Český překlad textu objevili v 70. letech 20. století v českých antikvariátech nezávisle na sobě režisérka amatérského divadla Marie Kubrová a slovenský dramaturg, překladatel a režisér Martin Porubjak. Kubrová hru inscenovala roku 1976 v pražském amatérském divadle Maryša a později se k ní ještě dvakrát vrátila. Uvedení v československých profesionálních divadlech v té době nebylo z cenzurních důvodů možné, ale Porubjak věnoval kopii českého textu makedonskému režisérovi Vladimiru Milčinovi. Ten hru přeložil do makedonštiny a inscenoval roku 1980 ve Skopje. Následovaly inscenace v chorvatském, slovinském a srbském překladu. V tehdejším Československu byla hra profesionálními divadly uvedena až roku 1991 v Bratislavě a pak v Praze. Odtud se informace o Mumraji dostala do Maďarska, kde vzniklo několik inscenací v moderním maďarském překladu. Roku 2001 byla hra natočena pod názvem Chaos Slovenskou televizí jako televizní inscenace. Mumraj se občas objeví i v současné době, především na amatérských scénách. Je zatím jedinou Birinského hrou, která se kdy hrála v českém divadle.
Obsah |
[editovat] Základní informace o hře
- Autor: Leo Birinski
- Původní název: Narrentanz
- Podtitul: Tragikomedie ve čtyřech dějstvích (někdy hrána v autorově úpravě ve třech dějstvích)
- Jazyk originálu: němčina
- Vydání tiskem: Georg Müller Verlag Mnichov a Lipsko, 1912
- První jevištní uvedení: 28. září 1912 – Lessing-Theater, Berlín; režie: Emil Lessing
- Současně se uskutečnily premiéry v divadlech: Praha – Neues Deutsches Theater, Vídeň – Neue Wiener Bühne, Mnichov – Schauspielhaus, Drážďany – Schauspielhaus, Kolín nad Rýnem – Schauspielhaus, Königsberg in Preußen (dnes Kaliningrad) – Stadttheater, Lipsko – Schauspielhaus, Frankfurt nad Mohanem – Neues Theater a Hannover – Deutsches Theater. Jedenáctá premiéra se uskutečnila z technických důvodů o den později: Moravská Ostrava – Stadttheater.
- Další inscenace v němčině rychle následovaly – pravděpodobný a patrně neúplný výčet:
- Aschaffenburg – Stadttheater, Barmen (dnes část města Wuppertalu) – Stadttheater, Bern – Stadttheater, Bonn – Stadttheater, Brémy – Schauspielhaus, Czernowitz – Stadttheater, Düsseldorf – Schauspielhaus, Hamburk – Schauspielhaus, Mainz – Stadttheater, Marburg – Stadttheater, Norimberk – Intimes Theater, Opava – Stadttheater, Ústí nad Labem – Stadttheater, Zwickau – Stadttheater.
- New York – Irving Place German Theatre, 13. listopadu 1912
- Překlady:
- Slovinština – Anton Melik (1913, název Vrtoglavci); inscenace: Lublaň – Slovensko deželno gledališče (Slovinské zemské divadlo, 1913), Nova Gorica – Primorsko dramsko gledališče (Přímořské činoherní divadlo, 1987).
- Maďarština – Ferenc Herczeg (1913, název Bolondok tánca); inscenace: Budapešť – Nemzeti Színház (Národní divadlo, 1913);
-
- Miklós Győrffy (1994, název Bolondok tánca); inscenace: Segedín – Szegedi Nemzeti Színház (Segedínské Národní divadlo, 1994); Marosvásárhely – Marosvásárhelyi Nemzeti Színház (Marosvásárhelyské Národní divadlo, (1995); Budapešť – Skéné Színház (Divadlo Skéné, 1998);
- neznámý překladatel patrně z českého textu (2002, název Maskarádé); inscenace: Budapešť – amatérský soubor Ször Pentin Társulat (2002).
-
- Nizozemština – překladatel není znám (název Narrendans); inscenace: Amsterdam – v produkci De Tooneelvereeniging, konkrétní divadlo zatím neznámo (cca 1913).
- Dánština – Carl Behrens (název Narredans); inscenace: Kodaň – Dagmarteatret (cca 1913 – 1914).
- Francouzština – překladatel není znám (název La Danse des Fous); inscenace: Paříž – konkrétní divadlo zatím neznámo (cca 1917).
- Makedonština – Vladimir Milčin (1980 – z českého překladu, název Brkotnica); inscenace: Skopje – Dramski teatar (Činoherní divadlo, 1980).
- Chorvatština – Tomislav Lipljin (1982 – z českého překladu, název Maskerada); inscenace: Varaždin – Narodno kazalište „August Cesarec“ (Národní divadlo „August Cesarec“, 1982).
- Srbština – Vida Ognjenovićová (název Luda igra); inscenace: Novi Sad – Srpsko narodno pozorište (Srbské národní divadlo, 1988).
- Slovenština – Martin Porubjak (1991 – z českého překladu, název Chaos); inscenace: Bratislava – Slovenské národné divadlo – Malá scéna (1991).
[editovat] Mumraj v češtině
- Překlad: Vincenc Červinka (1912)
- Vydání tiskem: J. Otto Praha, 1912
- Inscenace:
- 1. října 1912 – Královské české zemské divadlo (Národní divadlo), Praha; režie: Karel Hašler; celkem 5 představení; konec provozování: 29. října 1912, první uvedení v překladu do jiného jazyka.
- 21. listopadu 1912 – Národní divadlo v Brně (v Divadle na Veveří), Brno; režie: Karel Jičínský; celkem 2 představení; konec provozování: 23. listopadu 1912.
- 22. května 1976 – Divadlo Maryša (v sálu restaurace Na tý louce zelený), Praha; režie: Marie Kubrová; celkem 3 představení; konec provozování: 2. června 1976, první novodobé uvedení.
- 3. července 1991 – Činoherní klub, Praha; režie: Ladislav Smoček; konec provozování: 11. září 1991.
- 28. března 1992 – Amatérské divadlo Esence, Praha; režie: Marie Kubrová; celkem 6 představení; konec provozování: 4. prosince 1993.
- 8. ledna 1998 – Divadelní společnost Hobit při gymnáziu, Jihlava; režie: Zdeněk Krásenský a Boris Dočekal.
- 6. prosince 2002 – Amatérské divadlo Esence, Praha; režie: Marie Kubrová; celkem 26 představení (ještě se hraje), název: Mumraj v zimní krajině.
- 10. června 2004 – Soubor TakyRyba, Brno; režie: Ondřej Bauer, konec provozování: 2005.
[editovat] Postavy hry, čas a místo děje
- Ivan Chabarovič – gubernátor
- Jelizaveta – jeho choť
- Kolja – jeho syn z prvního manželství
- Sekretář Gubernátora
- Paní Lapkinová
- Revolucionáři: Kozakov, Malachov, Alexej, Lenskij, Pavlov, Gorovič, Míša, Foma, Máša
- Goldman
- Izidor – jeho syn
- Jekatěrina – jeho služebná
- Starý Nikita
- Janko – jeho syn
- Dernov
- Anfisa – v domě Gubernátorově
- Balukin – úředník na gubernské správě
- Davydov – mladší úředník na gubernské správě
- Policisté.
- Místo děje: kterási severní ruská gubernie
- Čas děje: za revoluce (zřejmě míněno období kolem roku 1905)
[editovat] Synopse hry
[editovat] První dějství – Vestibul v Gubernátorově domě
Na synopsi se pracuje, prosím strpení.
[editovat] Autorskoprávní dodatek
Majetková práva k samotné hře budou trvat do 31. prosince 2021 (autor zemřel v roce 1951). Do dnešního dne se nepodařilo najít ani vlastníka, ani správce těchto práv, přestože pátrání proběhlo za pomoci agentury Dilia v Německu u agentury, která zastupovala práva ke hře v době jejího vzniku, i v USA, kde Leo Birinski publikoval další díla a kde také zemřel. Pátrání po Birinského dědicích, případně po jiných vlastnících či správcích majetkových autorských práv k jeho dílu pokračuje i nadále, situace se tedy v budoucnu může změnit.
[editovat] Reference
- Birinski, Leo; Narrentanz; Mnichov a Lipsko 1912.
- Birinskij, Lev; Mumraj; překlad Vincenc Červinka, Praha 1912.
- Ein Vielgeliebter; in: Die Fackel, číslo 366-367, Vídeň 11. ledna 1913.
- K dispozici v knihovně Divadelního ústavu v Praze:
[editovat] Externí odkazy
- Amatérské divadlo Esence - Informace o inscenacích Mumraje a o průběhu pátrání po Birinském.

