Mědník
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Mědník | |
|---|---|
| Kaple na vrcholu | |
| Pohoří | Krušné hory |
| Vrchol | 910 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | Česká republika |
| Horniny | skarn |
Mědník (německy Kupferhübel) je 910 metrů vysoký vrch v Krušných horách, pod jehož jižním svahem se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.
[editovat] Historie
Historie města Měděnec je už téměř 1 000 let spjata s dolováním převážně železné a stříbronosné měděné rudy v okolí i přímo na samotném Mědníku. První doložené zprávy o této činnosti pocházejí z roku 1449. V roce 1520 održelo městečko Měděnec právo svobodného výkupu stříbra. Těžba v okolí probíhala s přestávakmi až do roku 1992 (v blízkém závodě „Václav Řezáč“ podniku „Rudné doly Příbram“). Na svazích Mědníku jsou dodnes patrné pozůstatky středověkého dolování. Na vrcholu dal František Julius, vévoda z Sachsen-Laenburgu v roce 1674 postavit kapli Neposkvrněného početí Panny Marie. Na jihozápadním svahu pod vrcholem stojí i kaple Srdce Ježíšova, postavená v roce 1935. Na východním svahu stával od 19. století hotel s hostincem Kupferhübel. Ten několikrát vyhořel a po posledním požáru 5. srpna 1939 už nebyl obnoven. V roce 1910 byla pro turisty zpřístupněna štola Mariahilf s malachitovým pokryvem stěn. Po první světové válce však už nebyla přístupná. V devadesátých letech 20. století se nadace Garmica provozující nedaleký důl rozhodla zpřístupnit jednu ze štol na jižním úpatí. Se zánikem nadace po třech letech však byly prostory opět uzavřeny.
Klub českých turistů pořádá každoročně „Výstup pro velikonoční vajíčko na Mědník“ se začátkem v Klášterci nad Ohří.
[editovat] Poloha a okolí
Mědník leží na hřebeni Krušných hor a je zdaleka viditelnou dominantou. Poskytuje i výhled do dalekého okolí. Pod severním svahem vede okolo hory železniční trať Chomutov – Vejprty. Za ní se rozkládá rozsáhlý areál bývalého dolu s velkým poddolovaným územím, částečně zalesněný a bez osídlení.
[editovat] Výhled
Na severní straně je nejbližší dominantou Velký Špičák, východněji se rozkládá údolní nádrž Přísečnice s Jelení horou. Východně stojí na hřebeni Krušných hor tři nově vybudované Větrné elektrárny. Jihovýchodním směrem lze vidět západní část Podkrušnohorské pánve s komíny elektráren, doly, ale také plochu Nechranické přehrady a v údolí Ohře ležící města Klášterec nad Ohří a Kadaň.
Pohled jižním směrem skýtá výhled Měděnec a níže údolí Ohře od Perštejna po Klášterec nad Ohří. Za řekou se vypínají ležící hřebeny Doupovských hor. Západním směrem leží vrcholy Meluzína, Klínovec a Fichtelberg.

