Dostředivé zrychlení
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Při křivočarém pohybu je výhodné rozložit zrychlení do směru pohybu, tzn. do směru tečny k trajektorii, a do směru kolmého k pohybu, tzn. do směru normály k trajektorii. Hovoříme pak o tečném zrychlení a normálovém (také dostředivém) zrychlení.
Směr kolmý k trajektorii je dán normálou trajektorie a složka zrychlení, která má stejný směr jako tato normála, se označuje jako normálové zrychlení (hovoří se také o normálové složce zrychlení)
. Normálové zrychlení směřuje do středu křivosti trajektorie, a proto se často nazývá dostředivým zrychlením a značí
.
Obsah |
[editovat] Vektor a velikost normálového zrychlení
Pro velikost normálového zrychlení platí vztah
,
kde dvn je změna velikosti rychlosti ve směru normály k trajektorii pohybu,
je okamžitá rychlost a ρ je poloměr křivosti v daném bodě trajektorie.
Velikost dostředivého zrychlení závisí na rychlosti (obvodové nebo úhlové) a na poloměru zakřivení trajektorie (u pohybu po kružnici na poloměru kružnice). Směr dostředivého zrychlení je do středu zakřivení (do středu kružnice) a je kolmý k vektoru rychlosti.
[editovat] Dostředivé zrychlení při rovnoměrném pohybu po kružnici
- Podrobnější informace naleznete v článku Rovnoměrný pohyb po kružnicinaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Při rovnoměrném pohybu po kružnici je poloměr křivosti ρ roven poloměru kružnice r. Použijeme-li navíc vztah mezi obvodovou a úhlovou rychlostí, pak pro velikost dostředivého zrychlení získáme vztah
,
kde v je velikost obvodové rychlosti, ω úhlová rychlost, r je poloměr kružnice.








