Préteritum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů. Vyjadřuje se jím to, co se stalo v minulosti a už nezasahuje do přítomnosti. Jeho vytvoření a užití se ale v různých jazycích může i poměrně hodně lišit.

Obsah

[editovat] Préteritum v různých jazycích [1]

[editovat] Čeština

V češtině se tímto termínem označuje dnes již jediný používaný minulý čas, tzv. složené préteritum, které bylo původně perfektem.

Ostatní minulé časy (imperfektum, aorist) z českého jazyka vymizely zcela nebo se vůbec nepoužívají (antepréteritum).

[editovat] Příklad

  • řekl jsem
  • řekl jsi
  • řekl
  • řekli jsme
  • řekli jste
  • řekli

[editovat] Němčina

V němčině se tímto termínem označuje jednoduchý minulý čas, na rozdíl od minulého času složeného - perfekta. Původní funkcí německého préterita bylo označení prostého minulého děje bez jakéhokoliv zřetele k současnosti nebo vidového rozlišení, což jej předurčovalo k použití zejména jako času vyprávěcího. V současnosti se však rozdíl mezi préteritem a perfektem stírá a v hovorové němčině perfektum značně převládá.

Německé préteritum se tvoří v zásadě dvěma způsoby:

  • Silná slovesa je tvoří změnou kmenové samohlásky, případně pomocí dalších změn ve kmeni:
gehen - ich ging „šel jsem“
stehen - ich stand „stál jstem“
lesen - ich lies „četl jsem“
tragen - ich trug „nesl jsem“
singen - ich sang „zpíval jsem“
  • Slabá slovesa tvoří préteritum příponou -te:
bauen - ich baute „stavěl jsem“
loben - ich lobte „chválil jsem“
reden - ich redete „hovořil jsem“

[editovat] Příklad

  • ich sagte
  • du sagtest
  • er sagte
  • wir sagten
  • ihr sagtet
  • sie sagten

[editovat] Angličina

V angličtině se préteritum obvykle nazývá „jednoduchý minulý čas“.

Obvykle se préteritum tvoří jen pomocí koncovky -d nebo -ed. V případě nepravidelných sloves se mění i kořen slova.

[editovat] Příklad

  • I said
  • you said
  • he said
  • we said
  • you said
  • they said

[editovat] Finština

Ve finštině se préteritum obvykle nazývá imperfektum, což bývá matoucí. Je to jednoduchý složený čas, kterým se vyjadřují děje nemající vztah k přítomnosti.

Vytvoření správných tvarů finského préterita/imperfekta je ze všech čtyř finských časů nejsložitější. Velmi se u něj projevují výjimky ze striktních pravidel aglutinačního jazyka.

[editovat] Příklad

  • minä sanoin
  • sinä sanoit
  • hän sanoi
  • me sanoimme
  • te sanoitte
  • he sanoivat

[editovat] Latina

V normativní latinské mluvnici se pojem préteritum běžně neužívá. Jemu odpovídající minulé časy má latina dva: imperfektum vyjadřuje časy v minulosti probíhající delší dobu nebo opakovaně, tvoří se od slovesného kmene přítomného příponou -ba-; perfektum vyjadřuje děje proběhlé v minulosti jednorázově, tvoří se obměnou slovesného kmene přítomného různými příponami či změnami kmene a zvláštními koncovkami. Latina má ještě jeden minulý čas, vyjadřující vztahy mezi více minulými ději, plusquamperfektum (čas předminulý).

[editovat] Příklad

Imperfektum:

  • sedēbam
  • sedēbās
  • sedēbat
  • sedēbāmus
  • sedēbātis
  • sedēbant

Perfektum:

  • sēdī
  • sēdistī
  • sēdit
  • sēdimus
  • sēditis
  • sēdērunt (sēdēre)
  1. příklady jsou pouze v činném rodě