Kajeput střídavolistý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Kajeput střídavolistý |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Listy příbuzného Melaleuca quinquenervia
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Melaleuca alternifolia Cheel, 1924 |
Kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia Cheel, 1924), spolu s dalšími druhy téhož rodu známý jako čajový nebo čajovníkový strom (angl. Tea tree), je strom keřovitého vzrůstu, divoce rostoucí v močálech a mokřinách severovýchodního pobřeží Nového Jižního Walesu v Austrálii. S čajovníkem nemá kromě jména nic společného, je příbuzný blahovičníkům a myrtám.
Kajeput střídavolistý je stálozelený, dosahuje výšky asi 5,4 m a šířky 3,6 metrů. Listy jsou sytě zelené, čárkovité, dlouhé 2 - 5 cm a voní po citrusech. Kvete na jaře a v létě bílými květy.
Obsah |
[editovat] Obsahové látky
Listy kajeputu obsahují olej, který je proslulý svými antibakteriálními a fungicidními vlastnostmi.
- terpinen 4-ol
- pinen
- cymen
- cineol
- thujen
- cymene
- terpinolen
- sabinen
- aromadendren
- myrcen
- a-phellandren
- virdifloren
- a-terpinen
- a-terpineol
- limonen
- d-cadinen
- beta-phellandren
- globulol
- virdiflorol
[editovat] Užití
Kajeput střídavolistý byl Evropany objeven výpravou kapitána Cooka roku 1770. Tenkrát byl kajeput skutečně použit k přípravě čaje, proto se mu dodnes v anglicky mluvících zemích říká čajový strom, tea tree. Botanik výpravy, Sir Joseph Banks, odvezl listy do Anglie k dalšímu studiu.
Roku 1923 provedl A. R. Penfold, ředitel Vládního muzea technologie a užitých věd v Sydney, analýzu silice z listů kajeputu a zjistil, že její antiseptické účinky jsou 13x silnější než fenol, v té době univerzální standardní desinfekční přípravek.
S každou další studií se ukazovaly další možnosti využití oleje k léčbě kožních plísní, diabetických gangrén, popálenin i k ošetření drobných oděrek a k aromaterapii. V současnosti je čajovníkový olej běžnou součástí mnoha domácích lékárniček, přidává se do kosmetických přípravků pro lidi i zvířata.
[editovat] Pěstování
Kajeput se v současnosti ve velkém pěstuje na plantážích. Vysazuje se 30 - 40 000 sazenic na hektar. Protože z 1 tuny listů se vydestiluje asi 10 l oleje, hektarový výnos je asi 150 - 200 kg oleje za rok. Rostliny z plantáží nemají tak aromatickou vůni jako divoce rostoucí stromy.
Kajeput se dá pěstovat i v ČR, není mrazuvzdorný, takže může být venku jen přes léto. Zimovat může v zimní zahradě. Rozmnožuje se semeny nebo řízky.
Ve své domovině je to velmi houževnatý strom, chovatelé ovcí ho dlouhou dobu považovali za úporný plevel.
[editovat] Možná rizika
Čajovníkový olej byl testován jako netoxický pro lidi, zatím ale neproběhly žádné studie o jeho bezpečnosti pro zvířata. V USA se vyskytlo několik případů otravy i smrti koček po umytí šampónem, který obsahoval tea tree oil. Brzy po aplikaci oleje se u nich objevily neurologické příznaky, jako je nekoordinovaná chůze, slabost, svalové křeče a zvracení. U některých zvířat došlo k nevratnému poškození jater a ledvin.
Čajovníkový olej se používá i jako přípravek proti vnitřním (červi) i vnějším (blechy) parazitům, opět bez jakýchkoliv klinických studií. Kromě vnitřních otrav popsaných výše se vyskytly i případy chemických popálenin na kůži koček ošetřených čajovníkovým olejem.

