Gorno-Altajsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Го́рно-Алта́йск
Gorno-Altajsk

Го́рно-Алта́йск – znak

znak

základní data
 ?:  ?
 ?:  ?
Administrativní dělení:  ?
Rozloha: 91 km²
Počet obyvatel: 53 538 (2002)
Hustota zalidnění: 588,3 ob./km²
Etnické složení: 83 % Rusové, 12 % Altajci, ostatní
Náboženské složení: pravoslaví
Zeměpisná šířka: 51°57’ sev. šířky
Zeměpisná délka: 86°06’ vých. délky
Nadmořská výška:  ? m
Telefonní předvolba:  ?
Poštovní kód:  ?
Starosta:  ?
[http:// Oficiální web]


Gorno-Altajsk (rusky Го́рно-Алта́йск) je hlavní město Altajské republiky v jihozápadní části Sibiře v Rusku.

Obsah

[editovat] Historie

Do roku 1932 se město jmenovalo Ulala (od roku 1922 byla Ulala správním městem vzniklé autonomní oblasti). V letech 1932–1948 se město jmenovalo Ojrot-Tura. Teprve v roce 1948 bylo město přejmenováno na Gorno-Altajsk.

[editovat] Poloha

Gorno-Altajsk leží v jihozápadní části Sibiře na tzv. Čujském traktu spojující ruské město Bijsk s Mongolskem. Rozkládá se na severu Altajské republiky kousek od hranic s Altajským krajem. Od Moskvy je vzdálen 3 641 km.

[editovat] Obyvatelstvo

Žije zde 53 538 obyvatel (2002), z toho tvoří většinu Rusové (83 %) a Altajci (12 %).

[editovat] Průmysl

V Gorno-Altajsku je nejvíce zastoupen průmysl spotřební, potravinářský a průmysl stavebních hmot.

[editovat] Zajímavosti

Pohled na město; v popředí lyžařský vlek
Pohled na město; v popředí lyžařský vlek
  • Regionální muzeum, mezi jehož exponáty patří hroby Pazyryků, vykopávky z paleolitických sídlišť, petroglyfy, vycpaná zvířata, informace o Čujském traktu a předměty a fotografie altajských vojáků z druhé světové války
  • Vlek na svahu nad městem, který je přes léto mimo provoz
  • Altajské Národní divadlo
  • Leninova socha na náměstí naproti gorno-altajskému hotelu

[editovat] Galerie


 
Rusko – Россия – (RUS)
vlajka Ruska
Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) | Altajsko  (Gorno-Altajsk) | Baškortostán  (Ufa) | Burjatsko  (Ulan-Ude) | Čečensko  (Groznyj) | Čuvašsko  (Čeboksary) | Dagestán  (Machačkala) | Chakasko  (Abakan) | Ingušsko  (Magas) | Kabardsko‑Balkarsko  (Nalčik) | Kalmycko  (Elista) | Karačajevsko‑Čerkesko  (Čerkesk) | Karélie  (Petrozavodsk) | Komi  (Syktyvkar) | Marij El  (Joškar-Ola) | Mordvinsko  (Saransk) | Sacha  (Jakutsk) | Severní Osetie‑Alanie  (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva  (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský  (Barnaul) | Chabarovský  (Chabarovsk) | Krasnodarský  (Krasnodar) | Krasnojarský  (Krasnojarsk) | Permský  (Perm) | Přímořský  (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská  (Blagověščensk) | Archangelská  (Archangelsk) | Astrachaňská  (Astrachaň) | Belgorodská  (Belgorod) | Brjanská  (Brjansk) | Čeljabinská  (Čeljabinsk) | Čitská  (Čita) | Irkutská  (Irkutsk) | Ivanovská  (Ivanovo) | Jaroslavská  (Jaroslavl) | Kaliningradská  (Kaliningrad) | Kalužská  (Kaluga) | Kamčatská  (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Kemerovská  (Kemerovo) | Kirovská  (Kirov) | Kostromská  (Kostroma) | Kurganská  (Kurgansk) | Kurská  (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká  (Lipeck) | Magadanská  (Magadan) | Moskevská  (Moskva) | Murmanská  (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast  (Nižnij Novgorod) | Novgorodská  (Novgorod) | Novosibirská  (Novosibirsk) | Omská  (Omsk) | Orelská  (Orel) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská  (Penza) | Pskovská  (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň)  | Rostovská  (Rostov na Donu) | Sachalinská  (Sachalin) | Samarská  (Samara) | Saratovská  (Saratov) | Smolenská  (Smolensk) | Sverdlovská  (Jekatěrinburg) | Tambovská  (Tambov) | Tomská  (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská  (Ťumeň) | Uljanovská  (Uljanovsk) | Vladimirská  (Vladimir) | Volgogradská  (Volgograd) | Vologdská  (Vologda) | Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva | Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský  (Aginskoje) | Čukotský  (Anadyr) | Chanty‑Mansijský  (Jugra) | Jamalsko‑něnecký  (Salechard) |

Korjacký  (Palana) | Něnecký  (Narjan-Mar) | Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)