Brno-Bystrc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno-Bystrc

Brno-Bystrc – znak Brno-Bystrc – vlajka znak vlajka

základní data
status: městská část / městský obvod statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 27,25 km²
obyvatel: 23744
zeměpisná šířka: 49° 13′ 17′′ s.š.
zeměpisná délka: 16° 31′ 16′′ v.d.
PSČ: 635 00
základních sídelních jednotek:
místních částí: 1
celých katastrálních území: 1
částí katastrálních území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: nám. 28. dubna 60
635 00 Brno
starosta: Ing. Svatopluk Beneš

Oficiální web
Oficiální web úřadu městské části / obvodu
E-mailová adresa

Brno-Bystrc na mapě

Brno-Bystrc (v hantecu zvaná Bástr) je od 24. listopadu 1990 největší severozápadní městskou částí a současně katastrálním územím statutárního města Brna. Na území této městské části se nachází řada brněnských rekreačních objektů – Brněnská přehrada, zoologická zahrada, Údolí oddechu, Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje (včetně Helenčiny a Ríšovy studánky), hrad Veveří. Hrad Veveří stejně jako jižní část Brněnské přehrady však původně součástí Bystrce nebyly. Hrad Veveří byl dlouho součástí katastrálního území Veverská Bítýška, zatímco jižní část Brněnské přehrady náležela především do původního katastru obce Kníničky, dnes zatopené Brněnskou přehradou.

Současně je Bystrc také jedním z největších brněnských sídlišť, v panelových domech je zde soustředěno téměř 25 tisíc obyvatel.

Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – tzv. Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela sv. Jana při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou dálnici (víceproudou silniční komunikaci protínající Bystrc, též Hitlerova dálnice); Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Bystrc-Ečerova. Plánovaná výstavba sídliště Bystrc II/A měla pokrývat prostor Kamechy za panelovými domy vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu.

Radnice městské části je umístěna v blízkosti kostela sv. Jana při řece Svratce ve Staré Bystrci.

[editovat] Historie

Prameny doložená historie Bystrce a původ tohoto místního jména začíná rokem 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností vůči veverské vrchnosti. 1. lednu 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady včetně většiny katastru obce Bystrce. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu Brno VII. 1. července 1960 pak byla k Brnu připojena i samotná Bystrc, která až do 1. srpna 1976 tvořila samostatnou městskou část Brna s vlastním místním národním výborem. Současné katastrální i správní hranice získala Bystrc při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století. V roce 1973 byly s Bystrcí v rámci Brna administrativně spojeny Kníničky. K 1. srpnu 1976 byl zrušen i místní národní výbor v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si občané Bystrce vynutili vytvoření novodobé samosprávné městské části Brno-Bystrc.

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje:
 Portál Brno 
Statutární město Brno

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

</noinclude>

V jiných jazycích