Penízovka vřetenonohá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Penízovka vřetenonohá |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Gymnopus fusipes (Bull.) Gray |
Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes (Bull.) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 604 (1821)) je nejedlá houba z čeledi čirůvkovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agaricus contortus Bull., (1781) [1780-81]
- Agaricus crassipes Schaeff.,ď Icones: tab. 87, tab. 88 1762
- Agaricus fusiformis Bull., 1787
- Agaricus fusipes Bull., (1783) [1782-83]
- Agaricus lancipes Fr., 1876
- Agaricus oedematopus Schaeff., 1774
- Collybia contorta (Bull.) Raithelh., 1979
- Collybia crassipes (Schaeff.) Ricken, 1915
- Collybia fusipes (Bull.) Quél., 1872
- Collybia fusipes var. contorta (Bull.) Gillet, Hyménomycètes (Alençon): 312 (1876)
- Collybia fusipes var. oedematopus (Schaeff.) Fr., 1874
- Collybia lancipes (Fr.) Gillet, 1876
- Collybia oedematopoda (Schaeff.) Sacc., 1887
- Marasmius fusipes (Bull.) anon. ined.,
- Rhodocollybia fusipes (Bull.) Romagn., 1978
[editovat] Popis
- Klobouk penízovky vřetenonohé má průměr 3-8 cm. V mládí má polokulovitý tvat, později je plochý s nerovným okrajem. Povrch je často rozpraskaný, jinak hladký, holý, suchý, barvy tmavě červenohnědé až rezavě hnědé.
- Lupeny jsou vysoké, prořídlé, přirostlé až volné. Barvy bělavé, později masové, červeně skvrnité, ostří brvité.
- Třeň je 5-11 cm vysoký, 0,8-2 cm tlustý, plný, v dolní části vřetenovitě ztlustlý a pak ztenčeně kořenovitě zakončený, rýhovaný. Barvy červenohnědé, rezavě skvrnitý. Ve stáří je vatovitě vycpaný.
- Dužnina je bělavá až krémová, na řezu barvu nemění.
- Chuť i vůně nevýrazná.
- Výtrusný prach je bílý.
[editovat] Výskyt
Roste v červnu až říjnu většinou v trsech v listnatých lesích, hájích a stromořadích na pařezech a odumřelých kořenech listnatých stromů. Upřednostňuje především duby a teplejší oblasti. Vyskytuje se po celé Evropě.
Nejedlá houba. Ve starších atlasech je uváděna jako jedlá. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou, protože po konzumaci zejména starších plodnic a třeňů mohou nastat zdravotní potíže.

