Brno-Královo Pole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno-Královo Pole


základní data
status: městská část / městský obvod statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 991 ha km²
obyvatel: 28 251 k 1. 1. 2000
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
PSČ: 602 00, 612 00
základních sídelních jednotek: 21
místních částí: 3
celých katastrálních území: 3
částí katastrálních území (ÚTJ): 1
adresa úřadu: ÚMČ Brno - Královo Pole, Palackého tř. 59, 612 93 Brno
starosta: Ing. Ivan Kopečný

Oficiální web


Brno-Královo Pole na mapě

Brno-Královo Pole je od 24. listopadu 1990 jedna z 29 městských částí statutárního města Brna. Skládá se z celých katastrálních území Královo Pole, Ponava, Sadová, a malé části katastrálního území Černá Pole. Má výrazně městský charakter.

[editovat] Historie

Nejstarší důkazy osídlení Králova Pole dokládají archeologické nálezy z období mladší doby kamenné (neolitu) zhruba mezi roky 6 000 až 3 500 př. n. l. Další nálezy pak pocházejí z období eneolitu, doby bronzové a železné. Na několika místech byly zjištěny pozůstatky keltských vesnic, germánské keramiky i nálezy dokládající období Velké Moravy. První psaná zmínka o Králově Poli pochází z roku 1240, kdy ves Královo Pole byla, stejně jako většina vesnic v okolí Brna, majetkem krále. Odtud se také odvozuje pravděpodobný původ jména - králova země, královo pole. Dlouho pak byl tento název užíván společně se jménem Nová Ves. V roce 1375 (13. srpna) založil bratr císaře Karla IV. moravský markrabě Jan Jindřich na území Králova Pole k poctě svaté Trojice kartuziánský kláštěr, kterému daroval své rozsáhlé královopolské pozemky. Kláštěr pak vlastnil tyto pozemky až do svého zrušení roku 1782 v rámci Josefínských reforem. Veškerý majetek kláštěra byl zkonfiskován a propadl státu, který klášterní pozemky rozparceloval na stejné díly a postupně rozprodal. Vznikla tak nová osada, pojmenovaná po tehdejším moravském místodržícím, hraběti Aloisovi Ugartovi. Ugartov byl s Královým Polem spojen teprve v roce 1891. K rozšiřování Králova Pole docházelo především podél cesty do Prahy.

[editovat] Pamětihodnosti

- Kartouza (bývalá kláštěr kartuziánů) - kostel nejsvětější Trojice - Semilasso (bývalý Besední dům) - empírový zámeček na Kociánce - Jaruškův dům (architekt Josef Gočár) - základní škola Slovanské náměstí 2 (secesní budova architekta Antonína Blažka) - Husův sbor (architekt Josef Novák) - Alpa (architekt Bohuslav Fuchs) - socha Piety na ulici Křižíkova - socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem nejsvětěší Trojice - socha sv. Floriána na Mojmírově náměstí

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje:
 Portál Brno 


Statutární město Brno

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

</noinclude>

V jiných jazycích