Děvín (Národní přírodní rezervace)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Národní přírodní rezervace Děvín byla vyhlášena v roce 1946 na rozloze 380,24 ha k ochraně vápencových bradel na vrcholech Děvína (549 m) a Kotelné (nejvyšší vrcholy Pálavských vrchů. Oba vrcholy jsou od sebe odděleny hlubokým sedlem zvaným Soutěska. Vrcholy jsou tvořeny ernstbrunnskými vápenci.
Část západního úbočí Kotelné tvoří mohutné skály zvané Martinky. Severozápadní a jihovýchodní úpatí Kotelné a Děvína pokrývají dubohabřiny s typickou hájovou květenou (dymnivka nízká, křivatec nejmenší). Prudké severozápadní svahy Děvína a Kotelné pokrývají suťové lipové javořiny s bohatým bylinným podrostem (oměj vlčí, kyčelnice devítilistá). Skalnaté útesy těchto svahů hostí vzácnou horskou dealpinskou vegetaci (písečnice velkokvětá, lomikámen vždyživý, pěchava vápnomilná).
Na jihozápadním svahu Děvína se vyvinula krasová lesostep s plochsami drnových a skalních stepí s nejtypičtější pálavskou květenou v čele s největší populací kosatce nízkého v ČR.
V rezervaci žijí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Z ptáků zde hnízdí například výr velký a dudek chocholatý, z hmyzu zde žije například kudlanka nábožná a roháč velký.
Rezervace se nachází cca 10 km severně od Mikulova.

