Křižánky (okres Jičín)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přírodní památka Křižánky zahrnuje lesní porost západně od obce Zelenecká Lhota – Záhuby v okrese Jičín.
- Katastrální území: Záhuby
- Výměra :106,39 ha
- Nadmořská výška: 286 – 366 m
- Datum vyhlášení 26. 9. 1990
Chráněny jsou mokřadní biotopy v lesním komplexu Křižánky s chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů.
Obsah |
[editovat] Geologie
Lokalita leží při severním okraji centrální části české křídové pánve. Podloží tvoří v hloubce 3,5 - 30 m sedimenty svrchního turonu až spodního a středního coniaku – světle šedé pelitické, jílovité slínovce (opuky) s deskovitou odlučností. Kvádrové pískovce, uložené ve svrchním coniaku, jsou zachovány na jižním a východním okraji lokality. Kvartérní pokryv tvoří zvětralinová rezidua křídových slinitých hornin. V nadloží přecházejí do deluviálních a eluviálních jílových a jílovitopísčitých hlín, eolických spraší a sprašových hlín.
[editovat] Květena
Lesní společenstva chráněného území řadíme k borovým doubravám svazu Genisto germanicae-Quercion, asociaci Molinio arundinaceae-Quercetum a olšinám svazu Alnion incanae, na prameništích a v okolí potoka Záhubka k asociaci Pruno-Fraxinetum. Ve fragmentech se na svazích údolí potoka Záhubka zachovaly lesní porosty bučin (Fagion), suťových lesů (Tilio-Acerion) a dubohabřin (Carpinion). Poměrně velké plochy zaujímají druhotné jehličnaté výsadby. Lesní louka v lese Křižánky je porostlá vlhkomilnými společenstvy svazů Molinion a Caricion davallianae. Roste zde např. prstnatec listenatý, prstnatec májový, hořec hořepník, srpice barvířská, hruštička okrouhlolistá, ostřice Davallova, suchopýr širolistý, jaterník trojlaločný, žluťucha lesklá, prvosenka jarní, prvosenka vyšší, vemeník dvoulistý a lilie zlatohlávek.
[editovat] Zvířena
Na vlhké louce ve východní části území žijí čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný, rosnička zelená, podél potoka se vyskytuje skokan hnědý a slepýš křehký. Ze vzácnějších druhů ptáků zde byl potvrzen holub doupňák, krutihlav obecný a jestřáb lesní. Dále zde žijí datel černý, drozd brávník, pěvuška modrá, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá, pěnice slavíková, budníček lesní aj.
Základním výzkumem byla zjištěna běžná entomofauna, která odpovídá charakteru rostlinných společenstev. Dokumentován byl i výskyt vzácnějších druhů brouků, např. kožojeda Megatoma undata a mandelinky Prasocuris junci.
[editovat] Lesnictví
O druhovém složení křižáneckých lesů svědčí již záznam z roku 1593. Tehdy v porostech převažoval dub a buk, v příměsi byla zastoupena borovice, bříza a habr. Ještě počátkem 20. století tvořil podíl dubu 60 % a habru 10 %. Jehličnany byly v menšině, v letech 1921 až 1922 byly navíc postiženy holožírem mnišky. K výraznému zvýšení podílu smrku a borovice došlo po roce 1945, kdy začaly být vysazovány čisté monokultury.
[editovat] Reference
Koncepce ochrany přírody a krajiny Královehradeckého kraje (ve formátu .pdf)

