Michal Ajvaz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michal Ajvaz (* 30. října 1949 Praha) je český básník a spisovatel, představitel magického realismu.
Vystudoval češtinu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 1994 se živil různými dělnickými profesemi. Pracoval jako sálový dělník v obecním domě na Praze 4, noční hlídač parkoviště, poté jako domovník v hotelu v Krkonoších a čerpač vody u firmy Vodní Zdroje. Poté pracoval mezi lety 1996 až 1999 jako redaktor Literárních novin a od roku 2003 je zaměstnán v centru pro teoretická studia Akademie Věd a Univerzity Karlovy.
Obsah |
[editovat] Popis některých knih
[editovat] Vražda v hotelu Intercontinental
Do roku 1989 nenapsal žádnou knihu, ačkoliv říká, že psal v nepravidelných intervalech už od patnácti let. Svoji první knihu vydává tedy až v roce 1989 a je pojmenována Vražda v hotelu Intercontinental. Název knihy napovídá detektivní motivy, když ale knihu otevřeme, nečekaně objevíme dlouhé a zajímavé básně. Je to krátká knížka a začíná se zde rýsovat Ajvazovo literární zaměření. Nacházíme zde fantaskní bytosti zasazené do pražských a středočeských reálií. Po Václavském náměstí běhá tygr a když obejdeme Malou Stranu dostaneme se do Nepálu. Ajvaz se ale v knize neomezuje na pouhé dráždění čtenářovy fantazie, ale do básní opatrně komponuje i vlastní filosofické názory.
Další z Ajvazových hlavních znaků, který najdeme i ve Vraždě v hotelu Intercontinental, je dokonalý Ajvazovský vypravěčský um, kdy dokáže fantaskní bytosti do reálií zakomponovat tak, že čtenáři připadají jako cosi běžného až docela všedního. Jako by tam byli vlastně vždycky.
Kniha je sestavena z několika desítek různě dlouhých básní, nepřesahujících ale dvě strany knihy, které samy o sobě jsou o něčem jiném a přece na sebe nějakým zvláštním způsobem navazují a jsou spojeny. Snad nějakou magickou nití, otevírající dveře druhého světa, do kterého se čtenář dívá z chladné reality. Nikdy se ale tyto dveře nesmí otevřít příliš mnoho.
Vražda je přece jenom prvotina a proto v tomto díle stále něco schází a je z něj cítit jakási nerozhodnost, kdy si hledá Ajvaz svoje místo v literatuře.
[editovat] Návrat starého varana
V druhé knize, která vyšla již v roce 1991, pojmenované Návrat starého varana si již svoje místo na světě Ajvaz našel. Znovu zde rozehrává svůj kolotoč obraznosti a krátké povídky, z kterých je kniha složena, spojuje znovu dohromady. Ajvaz ukazuje v knize obyčejné městské lidi v obyčejných situacích, které ale dělá neobyčejnými právě implantací jakéhosi mýtična. Vidí v těch nejobyčejnějších věcech nějaký hlubší a tajemný smysl a tento rozpracovává až do dokonalosti. Ajvaz do svých knih ale mimo mýtičnost a reálnost vkláda také jistou dávku hry, vtipu, roztomilosti a celé to tak působí jaksi nadneseně. Ajvazovi hrdinové situacemi proplouvají, mnohdy je sami ani neprožívají jenom přemýšlejí co by se mohlo stát anebo poslouchají zážitky druhých.
[editovat] Druhé Město
Druhá prosaická kniha, kterou Ajvaz napsal v roce 1993, se jmenuje Druhé město. Tato kniha ještě byla vydána podruhé v roce 2005. Ajvaz říká, že první vydání mu po odevzdání rukopisu ani nebylo vráceno ke korektuře a tak je v něm obsaženo mnoho chyb a nepřesností, kvůli kterým nemůžeme dostatečně pochopit myšlenku knihy, které už ale jsou v druhém vydání opraveny. Druhé město je první Ajvazova kniha s uceleným příběhem, který se rozkládá v mnoha kapitolách na nějakých 200 stránkách. Hlavní hrdina, který zůstane celou dobu nepojmenován, se znovu naprosto nahodile zaplete do věcí, kterým nerozumí. Když se schovával v zimě před sněhem v antikvariátě a prohlížel knihy, narazil na jednu, která byla napsána zvláštními zářícími písmeny, na které člověk ale nemohl pořádně zaostřit a které se neustále jakoby pohybovaly. Knihu si vzal domů a tehdy se všechno začalo. Kolotoč tajemna rozlévající se po noční Praze – obrovské vlny zaplavující Petřín, mramorové tramvaje jedoucí nočním sněhem daleko za Prahu, boj se zuřivým žralokem na jedné z pražských kostelních věží, fosforeskní losi, prohánějící se na Karlově mostě, či bar pro obyvatele „druhého města“ v sousoší svaté Barbory, Markéty a Alžběty tamtéž.
[editovat] Novější romány
V roce 1997 napsal román Tyrkysový orel, poté v 2001 napsal fiktivní cestopis Zlatý Věk a v roce 2004 ještě román Prázdné ulice, v těchto knihách se už ale oprosťuje od pražského mýtu a rozšiřuje svoje magické reálie hluboko do světa, například Malajsie, malého alpského městečka, fiktivní jihoafrické země a další a další.
[editovat] Filosofické spisy
Mimo beletristické knihy psal Michal Ajvaz i filosofické spisy, bohužel jsem neměl ale to štěstí aby se mi některý z nich dostal do rukou a tak mohu usuzovat pouze z recenzí a stručných úryvků. V roce 1994 vydal knihu Znak a bytí, kde se zamýšlí na Derridovou filosofií. Poté v roce 1997 vydal dvě knihy, Tiché labyrinty a Tajemství Knihy. A konečně poslední filosofický spis Světelný prales vyšel v roce 2003. Mimo to psal Ajvaz také mnohé eseje a zabýval se filosofií a tvorbou různých magických realistů. V roce 2003 mu proto vyšla kniha Sny gramatik a Záře písmen, kde rozebírá Borgesovu literární tvorbu.
[editovat] O tvorbě obecně
Celkově se v Ajvazově tvorbě vyskytuje mnoho symbolů – jako třeba symbol knihy, které po přečtení mizí text, symbolizující utíkající život a další a další. Ajvaz si uchoval jeho hravost a mírnou roztomilost jeho prozaické tvorby, čímž svá díla odlehčuje, přesto jejich vážnost udržuje na takové hranici, aby dávala smysl a působila ve své magičnosti a mýtičnosti přirozeně. Ajvaz si tak vydobyl místo mezi významnými českými autory 20. století přinejmenším tím, že je jedním z prvních ryzích zástupců magického realismu v Čechách a přestože zatím není tak známý, jak by si zasloužil, není nutné ho proto házet do škatulky bezvýznamných autorů, přece známe z historie mnoho autorů, kteří ve své době byli bezvýznamní a až později se stali významnými a přesto jsou, logicky, zařazováni mezi významné autory svého století.
[editovat] Bibliografie
- 1989 – Vražda v hotelu Intercontinental, Mladá fronta
- 1991 – Návrat starého varana, Mladá fronta
- 1993 – Druhé město, Mladá fronta
- 1994 – Znak a bytí. Úvahy nad Derriderovou grammatologií, Filosofia, Praha
- 1997 – Tiché labyrinty, Argestea, Praha
- 1997 – Tyrkysový orel, Hynek
- 1997 – Tajemství knihy, Petrov
- 2001 – Zlatý věk, Hynek
- 2003 – Sny gramatik, záře písmen. Setkání s Jorgem Luisem Borgesem, Hynek
- 2003 – Světelný prales. Úvahy o vidění, OIKOYMENH, Praha
- 2004 – Prázdné ulice, Petrov
- 2005 – Druhé město, Petrov
- 2006 – Padesát pět měst, Červený Kostelec – Příbram
Překlady:
- Ernst Jünger, Na mramorových útesech, Mladá fronta, Praha 1995

