Hrbáčkovy tůně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrbáčkovy tůně jsou významnou přírodní rezervací ve středním Polabí. Jedná se o skupinu jezírek vzniklých na místě bývalých říčních meandrů po odvedením labské vody do nového koryta v 30. letech 20. století. Tůně jsou obklopeny rozsáhlejším dubo-jilmovým lužním lesem. Rezervace leží na obou březích Labe – na jeho levé straně mezi Přerovem nad Labem a městskými částmi Čelákovic Císařská Kuchyně a Sedlčánky, na pravém břehu mezi městskou částí Lysé nad Labem Byšičky a železniční tratí číslo 231 (Praha–Nymburk).
Na přerovské straně řeky se tůně dotýkají originálního vodního díla - Budečské hráze.
- Výměra: současný stav 8,94 hektarů
- Nadmořská výška: 171-175 m
V této oblasti jsou tůně Arazimova, Byšičská (k. ú. Lysá nad Labem, 2,0 ha), Černá, Homolka-Urbanka (k. ú. Sedlčánky, 1,5 ha), Hrad (k. ú. Sedlčánky, 1,2 ha), Kozí chlup (k. ú. Lysá nad Labem, 3,8 ha), Labíčko (k. ú. Sedlčánky 1,9 ha), Mansfeldova, Poltruba, Procházkova (k. ú. Sedlčánky, 0,3 ha), Řehačka (k. ú. Lysá nad Labem, 12,4 ha), Václavka (k. ú. Sedlčánky, 1,7 ha) a Velká Arazimova tůň.
Rezervace (resp. chráněná rybí oblast) dnes zahrnuje tůně Arazimova, Černá, Mansfeldova, Poltruba a Velká Arazimova.
V rezervaci dochází k přirozenému zazemňování tůní. Předpokládá se, že za několik desítek let tůně zcela zmizí.
Obsah |
[editovat] Flóra
Jde o součást široké říční nivy, kde se zachovala mozaika mimořádně cenných vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev. Najdeme tu pobřežní rákosiny, bažinné olšiny, vrbiny a břehové nebo mozaikovitě roztroušené lesní porosty topolu, dubu, jasanu a jilmu. Z ohrožených rostlin byl zaznamenán výskyt žebratky bahenní a stulíku žlutého.
Významnou součástí rezervace jsou menší louky jižně od Arazimových tůní (nedaleko Císařské Kuchyně), které patří z hlediska zastoupených druhů k nejbohatším v celém Polabí. Jedná se o poslední zbytky podmáčených luk, které byly většinou po regulaci Labe rozorány a dodnes jsou zemědělsky využívány. Unikátní rostlinná společenstva zde trpí zejména intenzivním zemědělstvím, nadměrným přísunem živin z okolních polí (zejména dusíkatých hnojiv), nedostatkem péče a černou těžbou dřeva. Zanedbávané sečení luk se odráží na rychlém šíření expanzivních a invazních druhů - zejména kopřivy dvoudomé, netýkavky malokvěté a trnovníku akátu.
Přirozeně se zde vyskytují např. koromáč olešníkový, svízel severní, bahnička jednoplevá, ptačinec bahenní, žluťucha lesklá, jarva žilnatá, česnek hranatý, řebříček bertrám, ostřice Otrubova, ostřice dvouřadá, ostřice plstnatá, ostřice rusá, ostřice chabá, prstnatec májový, suchopýr širolistý, tužebník obecný, třezalka čtyřkřídlá, oman vrbolistý, kosatec sibiřský, sítina smáčknutá, sítina sivá, hrachor bahenní, bezkolenec modrý, pomněnka trsnatá, starček vodní, kostival český, kozlík lékařský a kozlík dvoudomý.
[editovat] Fauna
Žije tu velké množství běžných i ohrožených obojživelníků a ptáků - bukač velký, bukáček malý, chřástal vodní, moták pochop, moudivláček lužní, rákosník velký, kachna divoká, lyska černá, ledňáček říční nebo cvrčilka říční. Lužní les, který Hrbáčkovy tůně obklopuje, je významným útočištěm hmyzu v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině.
Z chráněných druhů byl zaznamenán čolek velký a roháč obecný.
[editovat] Podrobnosti vyhlášení
Rezervace byla vyhlášena v roce 1988 a byla pojmenovaná po Jaroslavu Hrbáčkovi, který zde po 2. světové válce prováděl rozsáhlé průzkumy (dodnes tu je terénní pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy). Její původní výměra byla 21,96 ha, později byla zmenšena na necelých 9 hektarů. Ve fázi vládního návrhu je 360ha přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně. Pro svůj význam bude rezervace zařazena mezi Evropsky významné lokality Natura 2000.
[editovat] Zajímavost
Střed původního - neregulovaného řečiště Labe lze vyhledat na podrobnějších mapách, které zaznamenávají hranice mezi katastrálním územím Lysé nad Labem a Přerova nad Labem. Tato hranice nebyla po narovnání řeky upravena a odráží stav ze začátku 30. let 20. století.

