Jazevčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Národní přírodní rezervace Jazevčí představuje pestrou mozaiku květnatých bělokarpatských luk s rozptýlenými soliterními stromy a lesíky na levém údolím svahu Veličky a v údolí jejího levostranného přítoku Jamného potoka, na svazích Hradiska (636 m n. m.) a kóty 523 m n. m., se severovýchodní až severozápadní orientací, asi 3 km severovýchodně od obce Javorník.

  • Výměra: 99,2 ha, ochranné pásmo 252,4 ha.
  • Katastrální území: Javorník, Nová Lhota, okres Hodonín, CHKO Bílé Karpaty.
  • Nadmořská výška: 340 až 475 m
  • Vyhlášeno: 1987

Obsah

[editovat] Motiv ochrany

Předmětem ochrany je krajinářsky velmi hodnotný komplex typických květnatých druhově bohatých luk, výskyt četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

[editovat] Geologie

Geologický podklad je tvořen svodnickým souvrstvím bělokarpatské jednotky magurského flyše s vápnitými jílovci, slínovci a vápnitými pískovci (paleocén-maastricht).

[editovat] Botanika

Území NPR Jazevčí patří floristicky k jedněm z nejbohatších v Bílých Karpatech. Na květnatých loukách jsou převažujícími rostlinnými společenstvy teplomilné travino-bylinné porosty svazu Cirsio-Brachypodion pinnati kde dominuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) a sveřep vzpřímený (Bromus erectus). Vyskytuje se zde řada vzácných a chráněných rostlin. Druhově velmi bohaté zastoupení mají především vstavačovité, z nichž zde rostou např. tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana), rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vstavač vojenský (Orchis militaris) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Z dalších pozoruhodných druhů se zde vyskytují hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a hořec křížatý (Gentiana cruciata), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), kosatec pestrý (Iris variegata), kosatec trávovitý (Iris graminea), ojediněle i kosatec sibiřský (Iris sibirica), kozinec dánský (Astragalus danicus), len žlutý (Linum flavum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), mochna bílá (Potentilla alba), plamének přímý (Clematis recta), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum) aj. V roce 2000 zde byla objevena menší populace zvonečníku černého (Phyteuma nigrum) mimo areál jeho přirozeného výskytu (zavlečený druh, jediná lokalita v Bílých Karpatech).

Místy se vyskytuje lesní vegetace karpatských dobohabřin svazu Carpinion, asociace Carici pilosae-Carpinetum a panonských dobohabřin svazu Carpinion, asociace Primulo veris-Carpinetum, dále středoevropské bazifilní teplomilné doubravy svazu Quercion petraeae, asociace Potentillo albae-Quercetum a teplomilná lemová společenstva svazu Geranion sanguinei s kakostem krvavým (Geranium sanguineum) a svazu Trifolion medii s jetelem prostředním (Trifolium medium), černýšem hajním (Melampyrum nemorosum) a řepíkem lékařským (Agrimonia eupatoria). Z křovin se ojediněle objevuje i dřín (Cornus mas), v bylinném podrostu rostou např. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). Na několika pramenných výchozech se místy vytvořily drobné mokřiny s vegetací vlhkých narušovaných půd asociace Junco inflexi-Menthetum longifoliae se sítinou sivou (Juncus inflexus), prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis), šáchorem hnědým (Cyperus fuscus) a drobnou kapradinou hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum).

[editovat] Zoologie

Květnaté louky v NPR Jazevčí hostí velice bohatou faunu a představují důležité útočiště pro vzácné a ohrožené druhy bezobratlých, především hmyzu. Zajímavý je výskyt vzácných druhů fytofágních brouků, jako jsou např. dřepčík Longitarsus brunneus, krytonosec Mogulones larvatus, nosatec Alophus weberi, štítonoš Cassida ferruginea, z motýlů především dnes již mizející okáč jílkový (Lopinga achine) a několik vzácných druhů píďalek. Z faunistického hlediska je dále významný výskyt dvou druhů ploštic (Heteroptera) – Strongylocoris niger a Ceratocombus coleoptratus na jedniné lokalitě v Bílých Karpatech. Z ostatních skupin bezobratlých bylo zjištěno 21 druhů rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera), 16 druhů mravenců a čtyři druhy sociálních vos. Plazy a obojživelníky zastupuje užovka hladká (Coronella austriaca), slepýš křehký (Anguis fragilis), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a skokan hnědý (Rana temporaria).

Celý komplex je také významným útočištěm a hnízdištěm ptactva, hnízdí zde např. chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strnad luční (Miliaria calandra), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) a žluva hajní (Oriolus oriolus).