Krahujec obecný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Krahujec obecný
Stupeň ohrožení v Česku: Vyžadující další pozornost
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Krahujec obecný |
||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Accipiter nisus Linné, 1758 |
Krahujec obecný (Accipiter nisus) je pták veliký jako hrdlička zahradní, rozpětí křídel dosahuje 60 - 80 cm. Samec je asi o čtvrtinu menší než samice. V letu se poznává podle širokých křídel, jejich rychlé údery střídá s krátkým plachtěním (na rozdíl od poštolky obecné) se v letu nikdy netřepotá na místě. Dospělý samec se od samice liší nejen (menší) velikostí, ale i červenavou barvou hrudi a tváří. Staří ptáci jsou převážně šedí, mladí ptáci jsou převážně hnědí. Oční duhovka dospělých ptáků je oranžová, u mladých ptáků je červenohnědá.
Hlas - v okolí hnízda pronikavé „gigigigi“.
Hnízdění - běžně hnízdí v jehličnatých lesích sousedícícmi se sady a skupinami stromů, mnohdy však i v otevřené krajině. Krahujec žije skrytým způsobem života a mnohdy se o jeho přítomnosti v okolí ani neví. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je vždy ze suchých větviček a je umístěno obvykle ve smrkové mlazině. Na rozdíl od příbuzných druhů krahujec nevyužívá starých hnízd a každý rok si hnízdo postaví znovu.
Samice snáší 4 - 6 oblých hustě hnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 33 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi 4 týdnů na hnízdě a určitou dobu ještě i po jeho opuštění.
Potrava - převážně drobné ptactvo, samec zdolá ptáky do velikosti kosa černého a samice si troufne i na zdivočelé holuby domácí.
Krahujec obecný je částečně tažný pták, v Česku většinou odlétají pouze mláďata, staří jedinci zůstávají ve svém revíru po celý rok, pouze v zimě se častěji objevují v blízkosti lidských obydlí, kde útočí na hejnka vrabců a pěnkav. V ČR hnízdí v posledních letech odhadem max 4500 párů se stabilní tendencí výskytu

