Pierre Schaeffer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pierre Henri Marie Schaeffer (14. srpna 191019. srpna 1995) byl francouzský skladatel, známý jako vynálezce konkrétní hudby. Obecně je uznáván jako první skladatel hudby užívající magnetofonový pás.

Schaeffer se narodil v Nancy. Jeho rodiče byli oba inženýři a zpočátku se zdálo, že je Pierre bude v povolání následovat. Studoval v École Polytechnique a poté pracoval jako telekomunikační inženýr ve Strasbourgu od roku 1934, v roce 1936 si našel práci v Office de Radiodiffusion Télévision Française (ORTF) v Paříži. Zde poprvé začal experimentovat se zaznamenanými zvuky, představitelé managementu radiostanice jej nechali užívat veškeré vybavení. Pierre zkoušel hrát zvuky obráceně, zpomaleně, zrychleně a ladil je s jinými zvuky, zkoušel všechny techniky, které byly v té době prakticky neznámé. Jeho prvním dokončeným kusem coby výsledek těchto experimentů byl Étude aux chemins de fer (1948), který byl vytvořen z nahrávek vlakù.

Mezitím Schaeffer založil skupinu Jeune France, která se zajímala o divadlo a výtvarné umění právě tak jako hudba. V roce 1942 spoluzaložil Studio d'Essai (později známý jako Club d'Essai), který hrál roli v aktivitách francouzského odporu během druhé světové války a později se stal středem hudebních aktivit. V roce 1949 Schaeffer potkal Pierra Henryho, načež oba založili Groupe de Recherche de Musique Concrète (GRMC), skupinu, které se dostalo oficiálního uznání od ORTF v roce 1951. Ti mu dali nové studio, které mělo k dispozici magnetofon.

Ke konci života trpěl Schaeffer Alzheimerovou chorobou, zemřel v Aix-en-Provence.