Forth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Forth je programovací jazyk, který se v dnešní době používá zejména ve vestavěných (embedded) systémech a real-time prostředích. Jazyk Forth vyvinul roku 1969 Charles Moore, který je jednou z významných osobností, jež se podílely na rozvoji výpočetní techniky.

Obsah

[editovat] Historie

Vývoj programovacího jazyka Forth probíhal velmi zajímavě. Nikdy se totiž nejednalo o čistě „akademický produkt“, který by měl reprezentovat nějakou nosnou myšlenku (a tím méně o jazyk určený pro výuku programování), ale o programovací jazyk, který vytvořil v podstatě jeden člověk pro svoji osobní potřebu tak, aby přesně splňoval jeho pracovní požadavky.

Tento člověk se jmenuje Charles „Chuck“ Moore a dodnes patří mezi zajímavé a současně velmi rozporuplné osobnosti, které se podílely na rozvoji výpočetní techniky, zejména vestavěných (embedded) řídících systémů a systémů běžících v reálném čase. Moore byl prý překvapen, když zjistil, že systém, který vyvinul pro své potřeby, používají i další lidé, kterým v jejich práci vyhovuje více než v té době komerčně prosazovaný Fortran.

Do značně heterogenního prostředí počítačů a operačních systémů sedmdesátých let přišel Moore se svým jazykem (či lépe řečeno celou vývojovou platformou) Forth. Vývojové prostředí Forthu obsahovalo interaktivní editor, interpret jazyka Forth a univerzální vazbu na assembler upravený na právě provozovaný systém. Toto prostředí umožňovalo spouštět souběžně více procesů a současně mohlo v systému nezávisle pracovat až 64 uživatelů, a to i na platformách, jejichž operační systém nebyl multiuživatelský a dokonce ani multitaskový.

[editovat] Vlastnosti

Forth je založen na použití dvojice zásobníků. První zásobník se nazývá zásobník operandů, druhý zásobník návratových adres. Prakticky všechny Forthovské příkazy ovlivňují položky v jednom nebo obou zásobnících. Pro zápis příkazů i matematických operací je použita postfixová notace, někdy také nazývaná obrácená polská notace (anglicky Reverse Polish Notation). Při tomto způsobu zápisu se nejdříve uvádějí operandy a teprve za nimi následují operátory.

[editovat] Příklady

Jednoduchá aritmetika:

10 20 +
10 20 *
10 20 -
10 20 + 30 *
5 4 3 2 1 * / + -

Vytvoření nového slova:

: print
  .
  cr
;

Použití nově definovaného slova:

10 print
1 2 + print
1 2 3 * - print

Počítané smyčky:

: smycka1
    10 1 do
        i . cr
    loop
;

[editovat] Externí odkazy


Programovací jazyky

ABAP | Ada | AWK | Assembler | C | C++ | C# | COBOL | ColdFusion | Clean | D | Eiffel | Erlang | Flex | Fortran | JADE | Java | JavaScript | Lisp | Lua | Oberon | Object Pascal | Objective-C | Pascal | Perl | PHP | Python | REALbasic | REBOL | RPG | Ruby | SQL / PL/SQL | Tcl / Tcl/Tk | Visual Basic / VBScript | VB.NET | Visual FoxPro

Akademické: APL / J | Baltazar | Baltík | Karel | OCaml | Haskell | Scheme | Smalltalk | Logo | MATLAB | Mathematica | ML | Prolog

Ostatní: ALGOL | BASIC | Clipper | Forth | Goedel | Limbo | Miranda | Modula-2 / Modula-3 | MUMPS | PL/1 | Simula 67 | Whitespace