Marie Terezie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň), známá zpravidla jako „císařovna Marie Terezie“ byla královnou uherskou (1741–1780) a českou (1743–1780) a manželkou Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl 13. září 1745 zvolen římským císařem. Za císařovnu je označována mylně, jelikož nikdy nebyla jako císařovna korunována.[chybí zdroj]
Obsah |
[editovat] Životopis
Narodila se jako nejstarší dcera císaře Karla VI a Alžběty Kristýny Brunšvické a v důsledku Pragmatické sankce z roku 1713 byla de facto předpokládanou dědičkou habsburských zemí (rakouského dědictví), protože její jediný bratr Leopold zemřel ve věku necelých sedmi měsíců ještě před jejím narozením.
V únoru 1736 se provdala za lotrinského vévodu Františka Štěpána Lotrinského, který se vzhledem k francouzským obavám z budoucího vývoje musel v této souvislosti a v rámci širších mocenských aspektů po „válce o polské dědictví“ vzdát Lotrinska výměnou za nápadnictví ve velkovévodství toskánském. Po smrti svého otce dne 20. října 1740 se Marie Terezie stala královnou uherskou a českou a samostatnou panovnictví v rakouských državách habsburského rodu.
[editovat] Boj o udržení habsburské monarchie
Krátce po jejím nastoupení na trůn vypukly tzv. války o rakouské dědictví zahájená pruskou agresí do Slezska v prosinci 1740. V následujícím období se utvořily dvě koalice — Rakousko, Velká Británie a Nizozemsko proti Prusku a Francii se Španělskem a Bavorskem byli hlavními aktéry politických i vojenských dějů té doby. Kurfiřt Karel VII. Bavorský (pozdější císař v letech 1742 - 1745) neuznal Pragmatickou sankci Karla VI. a postavil se proti Marii Terezii. S francouzskou pomocí uchvátil vojensky část rakouského dědictví Habsburků a Království české, kde se v prosinci 1741 nechal provolat králem pod jménem Karel III. Po vojenských úspěších armád Marie Terezie však ztratil moc v zemích habsburské monarchie a musel uprchnout i z Bavorska, které bylo Rakušany dobyto v roce 1744. Války byly nakonec ukončeny tzv. druhým Cášským mírem v říjnu 1748.
[editovat] Marie Terezie měla moc jako
- královna uherská 1740-1780
- královna česká 1740-1780 (korunována roku 1743 v Praze)
- arcivévodkyně rakouská 1740-1780
- vévodkyně parmská 1740-1748
- (plus v desítkách dalších malých územních celků)
Poznámka: V letech 1740 - 1780 vládla Marie Terezie jako arcivévodkyně rakouská a královna uherská a česká. Její panování bylo založeno Pragmatickou sankcí císaře Karla VI. (který neměl mužského potomka) ve smyslu „vládkyně habsburské říše“, nikoli jako „císařovny Svaté říše římské“, jak je někdy označována. Tou totiž nebyla zvolena, ani nebyla takto korunována, ačkoli svého manžela do Frankfurtu nad Mohanem k jeho korunovaci v roce 1745 doprovodila. Její titul císařovny je tedy třeba považovat v letech 1745-1765 za titul „císařovny-manželky“, později jako „císařovny-matky“ (po smrti jejího manžela se stal císařem Svaté říše římské jejich syn Josef II.).
[editovat] Titulatura v mincovnictví
Vývoj v užívání jednotlivých titulů názorně ilustruje vývoj mincovnictví z dob její vlády. Na mincích a milostných medailích s podobiznou panovnice se objevuje nápis „M THERESIA D G R IMP HU BO REG“ (= …Dei Gratia Imperatrix… = z Boží vůle císařovna) až od roku 1745, kdy byl její manžel František Lotrinský zvolen císařem po smrti císaře Karla VII. Albrechta.
Karel VI., otec Marie Terezie, zřídil ve Vídni císařskou mincovnu, kde mincmistrem byl Matthäus Donner (bratr sochaře Georga Raphaela Donnera), který býval na spodním okraji mincí podepsán (případně zkratkou MD). Donner vytvářel a razil na příkaz císaře mince (české tolary, ze kterých později převzal jméno americký dolar, krejcary, dukáty, feniky, liardy. ad.) a milostné medaile, které panovník uděloval za zásluhy významným osobnostem. Císař se tituloval „z milosti Boží“, proto název „milostné“ medaile vyjadřovaly nejvyšší poctu od „milostného“, či „milostivého“ panovníka.
[editovat] Milostná medaile Marie Terezie 1743
Marie Terezie vládla od smrti svého otce Karla VI. 1740. Roku 1745 se jako manželka Františka Štěpána Lotrinského, aktuálně zvoleného císařem Svaté říše římské, stala se císařovnou (tj. manželkou císaře). Na této milostné medaili z roku 1743, kdy již byla samostatnou panovnicí a dědičnou držitelkou habsburských zemí, je možné číst:
- -averz:
-
- MARIA THERESIA D CAR CAES FIL HUNG & BOH REX ARCH AUST
- což plnými slovy je: Maria Theresia, Divi Caroli Caesaris Filia, Hungariae et Bohemiae Rex Archidux Austriae
- v překladu: Marie Terezie, dcera zemřelého (nebo předešlého) císaře Karla, královna uherská a česká, arcivévodkyně rakouská
- vyobrazení: busta panovnice v ceremoniálním oblečení hledící doprava
- podpis dole: M. DONNER F. (=Matthäus Donner)
- -reverz:
-
- IUSTITIA ET CLEMENTIA
- v překladu: spravedlnost a laskavost
- vyobrazení: korunovaný český lev, hledící doleva, držící v pravé tlapě maďarský patriarchální kříž; levá tlapa spočívá na oválném rakouském štítu
- podpis: MD (=Matthäus Donner)
- -vysvětlení na rakouském webu (anglicky):
- (volně převzato) Milostné medaile byly udělovány poctěným osobám jako řády (vyznamenání) v různých velikostech jako zlaté, nebo stříbrné. Bývaly vytvořeny na počátku vlády příslušného panovníka s jeho vlastním portrétem. Během jeho vlády bývaly beze změn. V tomto případě, tato medaile byla vytvořena v roce 1740 tak, jak je tady vyobrazena, od roku 1745, kdy byl její manžel František Lotrinský zvolen císařem, byl na této milostné medaili doplněn její císařský titul. Do té doby byla zmiňována pouze jako dcera císaře Karla VI. Revers medaile popisuje tři hlavní území, kde vládla. Tato medaile z roku 1743 je nejkrásnějším portrétem Marie Terezie, který byl kdy ražen.
[editovat] Zajímavost
Marie Terezie osobně vyšívala jedny ze šatiček pro Pražské Jezulátko – zelené se zlatou výšivkou patří mezi nejvýznamnější.
[editovat] Synové Marie Terezie
| Josef II. | Karel Josef | Leopold II. | Ferdinand Karel | Maxmilián František |
[editovat] Dcery Marie Terezie
| Marie Anna | Marie Kristina | Marie Alžběta | Marie Amálie | Johanna Gabriela | Marie Josefa | Marie Karolína | Marie Antoinetta |
[editovat] Literatura
- ČORNEJ Petr, Panovníci Svaté říše římské, vydavatelství Práh, 1994, ISBN 80-85809-27-3
- KOSTLÁN, MORAVCOVÁ, VANÍČEK, Encyklopedie dějin Německa, vydavatel Ivo Železný, 2001, ISBN 80-237-3590-X
- KADLEC Jaroslav, Dějiny katolické církve III (str. 420), Univerzita Palackého 1993, ISBN 80-7067-285-4
- HAYWOOD John a kol., Encyklopedie Historie světa, vyd. Columbus 1998, ISBN 80-85928-81-7
- WEISSENSTEINER Friedrich, Dcery Marie Terezie, vydavatelství Ikar a Knižní klub, Praha 1995, ISBN 80-85944-27-4, ISBN 80-7176-234-2
[editovat] Podívejte se také
[editovat] Externí odkazy
-
- [1] Mince a milostné medaile 1740-1789 (rakouský web v angličtině)
- [2] Konvenční tolar ražený od r. 1751
- Marie Terezie se korunovat na císařovnu nenechala (v čísle 14, Univerzita Palackého, týdeník Žurnál UP, str.7)
[editovat] Jiné reference
-
- Encyklopedie KDO BYL KDO do roku 1918, vydavatelství Libri, 2001
-
- Encyklopedie DIDEROT 2002 (CD-ROM)
| Předchůdce: | 1743–1780 | Nástupce: |
| Karel Albrecht Bavorský | Marie Terezie | Josef II. |
| Předchůdce: | 1740–1780 | Nástupce: |
| Karel III. | Marie Terezie | Josef II. |
| Předchůdce: | 1740–1780 | Nástupce: |
| Karel III. | Marie Terezie | Josef II. |
| Předchůdce: | 1740–1748 | Nástupce: |
| Filip Parmský | Marie Terezie | Josef II. |


