Leslie Marmon Silko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Leslie Marmon Silko (rodným jménem Leslie Marmon, * 5. března 1948 v Albuquerque v Novém Mexiku) je indiánská spisovatelka; pochází z kmene Laguna Pueblo. Silko je jednou z klíčových postav druhé vlny hnutí, které Kenneth Lincoln nazval Indiánská renesance. V roce 1981 obdržela MacArthur “Genius” Grant.
Obsah |
[editovat] Životopis
Silko je z jedné čtvrtiny indiánka z Laguna Pueblo (kde se mluví jazykem keres), ostatní předkové byli Evropští a Mexičtí Američané. Její otec, Lee Marmon, je význačný fotograf. Vyrostla na okraji pueblo společnosti, a to jak doslova – dům její rodiny stál na okraji rezervace – tak i obrazně, nemohla se zúčastňovat různých rituálů, nebo vstoupit do mnohých pueblo spolků. Znalost tradičních příběhů obyvatel Laguna však získala díky své babičce a tetám. V důsledku toho se vždy silně ztotožňovala se svým indiánským původem. V rozhovoru s Alanem Veliem řekla: „Mí předci jsou různého původu, ale to, co znám já, je Laguna.“
Vzdělání získala na katolické škole v Albuquerque, v roce 1969 dokončila studium na Univerzitě Nové Mexiko titulem BA (bakalář filozofie).
V roce 1966 se provdala za Richarda C. Chapmana a s ním pak měla syna Roberta Chapmana. Jejich manželství ale skončilo rozvodem v roce 1971.
[editovat] Počáteční tvorba
Novela, kterou Silko napsala ještě během studií, The Man To Sand Rain Clouds, získala krátce po svém vydání mnoho kladných hodnocení, autorka za ní obdržela National Endownment For the Humanities Discovery Grant. Tato novela je ještě dnes často zařazována do antologií. V období mezi lety 1968 a 1974 Silko napsala a publikovala další novely a mnoho básní, většina z nich byla později vydána v knize Laguna Woman.
[editovat] Obřad
Román Obřad byl poprvé vydán v roce 1997. Již počáteční recenze byly nadšené a dodnes je těžké nalézt kritiku, která by nebyla pozitivní. Stále zůstává indiánským románem, který se nejčastěji objevuje na sylabech vysokých škol, a o kterém byla napsána kritická hodnocení v rozsahu jedné knihy. Román vypráví příběh Taya, veterána smíšeného původu, který se vrací z druhé světové války, kde bojoval s Japonci . Po návratu do chudobou postižené rezervace v Laguně se Tayo zotavuje z poválečného šoku. Pronásledují ho vzpomínky na bratrance, který ve válce zahynul. Záchranu zpočátku nalézá v alkoholu. Postupně, za pomoci šamana (smíšeného původu), začíná více chápat svět a své postavení v něm.
Obřad byl označen jako Grail beletrie, hrdina v ní překonává řadu překážek, aby dosáhl vytyčeného cíle. Kniha je protkaná tradičními příběhy (několik starých příběhů je například v knize převyprávěno), což jen podtrhuje autorčiny schopnosti. Paula Gunn Allen, autorka básní také z Puebla, ale právě kvůli tomu knihu kritizovala. Řekla, že Silko prozradila tajemství kmene, na což neměla právo.
V Americe plné Vietnamem zasažených veteránů zaručilo poselství této knihy o uzdravování a smíření ras a lidí okamžitý i dlouhodobý úspěch. Kritik Alan Velie označil Silko spolu s N. Scottem Momadayem, Geraldem Vizenorem a Jamesem Welchem mezi své Čtyři indiánské literární mistry a to hlavně na základě síly této knihy.
[editovat] Ostatní díla
Silko vydala další román až za více jak deset let. V roce 1981 uvedla na trh Story Teller, sbírku propojených básní a novel, a v roce 1986 publikovala Delicacy and Strength of Lace, svazek její korespondence s přítelem Jamese Wrightem.
[editovat] Nebeletristická tvorba
Silko již dlouho komentuje záležitosti týkající se indiánů. Své komentáře vztahující se k těmto záležitostem a také k indiánské literatuře publikovala v mnohých nebeletristických článcích. Dvě její nejznámější eseje jsou otevřenými útoky na její kolegy spisovatele. V An Old-Fashioned Indian Attack in Two Parts, poprve vydané ve sbírce Gearyho Hobsona The Remembered Earth (1978), Silko obvinila Garyho Snydera, že profituje na indiánské kultuře, zvláště ve své sbírce Turtle Iisland, jejíž jméno a téma bylo převzato z mytologie Puebla. V roce 1986, v recenzi románu The Beet Queen spisovatele Louise Erdicha (Anishinaabe) s názvem Here´s an Odd Artifact for the Fairy-Tale Shelf Silko tvrdí, že autor zavrhl psaní o usilování indiánů o nezávislost, aby mohl psát postmoderní beletrii.
[editovat] Díla
- Garden in the Dunes (1999)
- Love poem and Slim Man Canyon (1996)
- Yellow Woman and a Beauty of the Spirit: Essays on Native American Life Today (1996)
- Rain (1996)
- Sacred Water: Narratives and Pictures (1993)
- Yellow Woman (1993)
- Almanac of the Dead (1991)
- Delicacy And Strength of Lace Letters (1986)
- Storyteller (1981)
- Western Stories (1980)
- Obřad (1997) (Ceremony, 1977)
- Laguna Women: Poems (1974)

