Finanční deriváty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah

[editovat] Finanční deriváty

Vznikají v polovině 20. století na plodinových burzách a v 70. a 80. letech zažívají boom, hlavně díky zvýšenému kolísání měnových kursů, úrokových sazeb a kursů cenných papírů. Toto kolísání přineslo větší riziko pro obchodníky na finančních trzích, kteří se chtěli proti zvýšenému riziku investování nějak pojistit. Výsledkem byl vznik nových finančních instrumentů, kterým se začalo říkat finanční deriváty. Jejich podstatou je forma termínového obchodu, tzn., že dochází k určitému zpoždění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním. V době sjednání jsou jasně definovány podmínky obchodu, tedy cena a datum plnění. V den splatnosti dochází k dodání finančních instrumentů a jejich proplacení.

Jejich objem v posledních letech prudce roste. Vzhledem k tomu, že jejich objem mnohonásobně přesahuje velikost světové ekonomiky se zdá, žejejich velká část je spekulativní povahy, tedy bez reálného vztahu s jakoukoliv ekonomickou transakcí.

Největšími hráčí na trhu derivátů jsou americké banky. Jen JPM má v derivátech více než 50 BILIÓNŮ USD

Následujcíí banky mají největší derivátové pozice v miliardách USD:


1 JPMorgan Chase 53,046.4 2 Citibank 23,297 3 Bank Of America 22,376.7 4 Wachovia Bank 4,082 5 HSBC Bank 3,450.6 6 Bank Of New York 860.1 7 Wells Fargo Bank 812.8 8 State Street Bank & Trust Co. 474.6 9 National City Bank 250.9 10 PNC Bank 165.5 11 Lasalle Bank 115.4 12 Mellon Bank 114.8 13 Suntrust Bank 115.1 14 National City Bank of Indiana 109.1 15 Keybank 96.6 16 Northern Trust Company 66.5 17 U.S. Bank 51.5 18 Lasalle Bank Midwest 49.4 19 Merrill Lynch Bank 52.6 20 First Tennessee Bank 29.7 21 Fifth Third Bank 27.8 22 Regions Bank 26.6 23 Deustche Bank Trust Co. 25.8 24 Fremont Investment & Loan 25.2 25 Branch Banking & Trust Co. 24.2

[editovat] Důvody využívání

  • Spekulace – spekulant sjednává termínový obchod se záměrem profitovat na cenovém vývoji
  • Zajištění – slouží k fixaci ceny určitého finančního instrumentu k sjednanému datu v budoucnosti (opak spekulace)


[editovat] Druhy finančních derivátů

Finanční deriváty můžeme rozdělit do dvou základních skupin: nepodmíněné kontrakty(pevné) a podmíněné kontrakty(opční). Ty lze také různým způsobem kombinovat. Kromě těchto derivátů se v poslední době objevují nové, takzvané úvěrové,nebo kreditní.Tyto se využívají jako zajištění proti úvěrovému riziku emitentů dluhopisů,nebo dlužníků z poskytnutých úvěrů. Mezi základní typy finančních derivátů patří financial futures,finanční opce a swapy.

  • Financial futures jsou standardizované burzovní termínové obchody a představují pevnou dohodu mezi dvěma partnery,která jim ukládá následující práva a povinnosti: nákup,či prodej určitého množství k sjednanému datu v budoucnosti za předem sjednanou termínovou cenu. Pozice dávající právo a zároveň povinnost v budoucnu koupit se označuje jako dlouhá - long,pozice,která dává naopak právo a povinnost prodat,se označuje jako krátká - short. Vzhledem ke standardizaci obchodů futures neposkytují velkou flexibilitu obchodovaných částek,dob splatnosti i instrumentů. Tím také burzovní obchody mají vyšší likviditu a menší rizikovost.
  • Finanční opce je od financial futures rozdílná v tom,že pouze jeden z partnerů má povinnost na požádání sjednaný obchod splnit,zatímco druhý má možnost volby,zda bude požadovat plnění obchodu,nebo od něj ustoupí. Opční smlouva obsahuje dohodu mezi dvěma subjekty - kupujícím a prodávajícím opce,na základě které kupující (neboli majitel) získává za opční cenu (neboli opční prémii) právo koupit nebo prodat pevně sjednané množství za předem dohodnutou cenu v předem pevně stanovený den (evropská opce) nabo kdykoliv ve lhůtě do tohoto dne (americká opce). Opce tedy dává kupjícímu (majiteli) právo, nikoli však povinnost koupit nebo prodat za předem stanovenou cenu( long pozice). Prodávající opce (vypisovatel opce) má však povinnost na požádání kupujícího opce prodat nebo koupit (short pozice). Pokud není opční právo do stanoveného dne splatnosti opce realizováno,propadá bez jakéhokoliv plnění a opce se stává bezcennou.
  • Swap lze charakterizovat jako smluvně sjednanou směnu předem stanoveného toku peněz mezi dvěma či více subjekty v daných termínech v budoucnosti. Využívá se především při zajištění nebo spekulaci budoucích finančních toků. V současné době jsou nejčastější tyto dva druhy: úrokové a měnové. Úrokové swapy jsou smluvně sjednanou opakovanou směnou určitých úrokových plateb ve stejné měně, které nastávají v dohodnutých termínech v budoucnu a vztahují se k dohodnuté nominální hodnotě a úrokovým období. Měnové swapy se odlišují tím, že směňované úrokové platby jsou denominovány ve dvou různých měnách.


[editovat] Pevné kontrakty

jsou takové, při nichž mají obě strany právo i povinnost sjednaný obchod splnit. Patří mezi ně následující skupiny:

  • forwardy – pevně sjednané kontrakty na budoucí prodej či nákup finančního instrumentu a jsou prováděny na mimoburzovních trzích,obvykle zahrnuje pouze dohodu o termínové [[úroková sazba|úrokové sazbě))
  • futures kontrakty – podobné jako forwardy,ovšem jsou typem standardizovaných burzovních obchodů,dále je členíme na futurem úrokové,měnové a akciový index
  • swapové kontrakty – představují dohodu o budoucí směně úrokových plateb,které se vztahují ke stejné částce kapitálu,ale definované různým způsobem,popřípadě i v různé měně


[editovat] Opční kontrakty

jsou takové,při nichž kupující získává právo,nikoli však povinnost na provedení určitého obchodu v budoucnu, za předem pevně stanovených podmínek. Patří sem:

  • kupní a prodejní opce – jsou mimoburzovní i standardizované burzovní smlouvy, dále se dělí podle v základě ležícího aktiva na opce na akcie,akciové indexy,cizí měny,nebo dluhové instrumenty
  • exotické opce – zahrnuje opce, které nezahrnují kupní či prodejní opce,nebo jejich kombinace
  • opční listy – druh cenného papíru, je s ním spojeno určité opční právo
  • cap – jejich zakoupením získává majitel právo na úrokový rozdíl, pokud tržní úrokové sazby vzrostou nad pevně sjednanou sazbu
  • floor – opak capu,zakoupením získává majitel právo na úrokový rozdíl,když tržní úrokové sazby klesnou pod pevně stanovenou sazbu
  • collar – je kombinací cap a floor; majitel dostává plnění při růstu úrokových sazeb nad, a naopak poskytuje plnění při poklesu úrokových sazeb pod stanovenou hranici