Jeseter velký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Jeseter velký |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Jeseter velký
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Acipenser sturio L., 1758 |
Jeseter velký (Acipenser sturio L. ) je velká tažná ryba z čeledi jeseterovitých.
Obsah |
[editovat] Rozměry
Jeseter velký dorůstá délky 130 – 215 cm, samec zpravidla 100 – 150 cm. Maximální délka však může být až 350 cm. Největší jeseteři dosahují hmotnosti až přes 200 kg.
[editovat] Areál rozšíření
Domov jesetera velkého leží v pobřežních vodách moří celé Evropy. Následkem neúměrně vysokého rybolovu, však jeho stavy poklesly natolik, že v severních mořích se již stal jen velmi vzácným hostem. Na území ČR definitivně vymizel v souvislosti s výstavbou zdymadel na Labi v první pol. dvacátého stol. Na jihovýchodě Evropy se jeseteři stahují při rozmnožování do několika málo řek , např. do oblasti Gironde a do ústí řeky Guadalquivir. Poslední baštou výskytu jesetera velkého tak zůstalo Černé moře mezi Tureckem a bývalým SSSR, kde se místy ještě hojně vyskytuje. Jeseter velký žije u mořského dna a zdržuje se po většinu času poblíž pobřeží v hloubkách mezi 20 – 50 m. Jedinci od evropských břehů dokáží žít i v čisté mořské vodě, ostatní nanejvýš ve vodě brakické v ústích řek. Jeseter velký je tažná ryba, která kvůli tření zaplouvá daleko do vnitrozemských toků řek a po vytření se vrací do moře. Někteří jeseteři se i nadále zdržují poblíž ústí řek, jiní podnikají cesty tisíce kilometrů daleko.
Většina jeseterů dnes žije samotářsky. Zdá se ale, že je to spíš jejich vzácností než původními životními zvyklostmi. Snížení stavů jeseterů bylo vyvoláno též znečištěním jeho životního prostředí.
[editovat] Potrava
Jeseter hledá svou potravu zpravidla u mořského dna. Vzhledem k šeru, jaké zde může panovat, a k umístění očí na vrchní části hlavy se nemůže spoléhat na zrak. Svým dlouze protáhlým rypcem ryje v bahně a písku a pomocí čtyř citlivých hmatových vousků zde pátrá po něčem k snědku. Jakmile narazí na vhodnou potravu uchopí ji do tlamy. Jeseter velký má ústní otvor umístěný až za hmatovými vousky a dovede svá ústa přeměnit v přísavku.
Jeseteři]] se živí převážně drobnými mořskými bezobratlými např. korýši a červy. Velcí jeseteři loví také ryby. Během svého putování na místa rozmnožování nepřijímají potravu.
[editovat] Rozmnožování
Dospělí jeseteři pronikají v dubnu a v květnu do ústí řek a plavou dál proti proudu. Někteří z nich zůstanou ve vodách dolního toku, jiní ovšem pronikají až 500 km do vnitrozemí. V dobách, kdy řeky ještě nebyli tak znečistěné, se jeseteři třeli až v Basileji, tedy ve vzdálenosti 900 km od mořských břehů.
V průběhu června a července se dospělí jeseteři velcí třou mezi kameny a štěrkem na dně v hloubkách od dvou do deseti metrů. Každá samice vypouští ohromné množství jiker. Podle odhadů vědců se jejich počet pohybuje kolem dvou a půl milionu. Jikry měří něco kolem dvou a půl milimetru jsou přilepeny na kamenech a vodních rostlinách u říčního dna. Po vytření se jeseteři vracejí zpátky do moře. Larvy se z jiker vylíhnou po dvou až sedmi dnech (záleží na teplotě vody) a měří přibližně 9mm. Za první rok života vyrostou jen do délky 10 cm. Vývoj malých jeseterů probíhá ve sladké vodě ještě dva roky. Teprve ve třetím roce svého života se mladí jeseteři vydají na nebezpečnou cestu pouť zpátky do moře, kde žijí a rostou až do dovršení pohlavní dospělosti.
V některých oblastech rostou mladí jeseteři rychleji než činí obvyklý průměr. Takovou oblastí je především Gironde ve Francii, kde jeseteři dorostou během prvního roku až délky 40 cm.
Jeseter velký se stává stále vzácnější rybou díky světovému rybolovu a znečištění řek. Lidé si cení nejen kvalitního masa jeseterů, ale za vybranou lahůdku považují především jejich jikry, které přicházejí na stůl jako kaviár.

