Petrovice u Karviné
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Petrovice u Karviné | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0803 599077 |
| kraj (NUTS 3): | Moravskoslezský (CZ080) |
| okres (NUTS 4): | Karviná (CZ0803) |
| obec s rozšířenou působností: | Karviná |
| pověřená obec: | Karviná |
| historická země: | Slezsko |
| katastrální výměra: | 20,46 km² |
| obyvatel: | 5499 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 53’ 46’’ |
| zeměpisná délka: | 18° 32’ 38’’ |
| nadmořská výška: | 212 m |
| PSČ: | 335 72 až 735 72 |
| základní sídelní jednotky: | 6 |
| místní části: | 4 |
| katastrální území: | 4 |
| adresa obecního úřadu: | Petrovice u Karviné 251 73572 Petrovice u Karviné |
| starosta: | Ing. Petr Trojek |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Obec Petrovice u Karviné (polsky Piotrowice koło Karwiny) se nachází v okrese Karviná, kraj Moravskoslezský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 5499 obyvatel. Značnou část obyvatel obce tvoří polská menšina.
[editovat] Části obce
- Petrovice u Karviné
- Dolní Marklovice
- Prstná
- Závada
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1305. Území dnešního Těšínského Slezska bylo postupně osídlováno od 6. století. Od konce 9. století patrně podléhalo Velkomoravské říši, po jejímž pádu nelze určit, kterému státnímu útvaru bylo podřízeno. Z tohoto období také pochází legenda o založení Těšína, která říká, že město založili tři synové polského knížete Leška III. na místě svého šťastného setkání u pramene, později nazvaného studna Tří bratří. Mělo se to přihodit v roce 810, tím by mělo město Těšín být jedním z nejstarších ve Slezsku. V první polovině 10. století se území zmocnili čeští Přemyslovci, v 11. století bylo území začleněno do organizace polského státu. Název Těšín vystupuje poprvé v bule papeže Hadriána z roku 1155. První zmínka o těšínském podhradí je z roku 1223 a kolem roku 1290 se Těšín stal hlavním městem těšínského knížectví, jednoho z více než deseti ve Slezsku. Vládl v něm místní rod Piastovců, který ve 14. století složil lenní hold českým králům.
První písemné zmínky o území dnešního města Karviná pochází z roku 1268, v roce 1290 založil těšínský kníže Měšek Rychvald a první dokumentovaná zmínka o Jablunkově pochází z roku 1435.
Významnou událostí v životě Těšínska bylo v 16. století přijetí protestantské víry těšínskými knížaty. Listina knížete Adama Václava z roku 1598 zakazovala vyznávat jinou víru než evangelickou. V roce 1592 se v Těšíně narodil Jiří Třanovský, protestantský kazatel, nazývaný slovanským Lutherem. V Těšíne se narodil také Melchior Grodziecki, pro svou mučednickou smrt v roce 1619 prohlášený katolickou církví za svatého. V roce 1609 se Adam Václav obrátil znovu na katolickou víru a vyhnal z Těšína protestantské duchovní. Úplná rekatolizace Těšínska začala v roce 1653 po smrti kněžny Alžběty Lukrécie, poslední těšínské kněžny z piastovského rodu. Těšínské knížectví přešlo do rukou Habsburků jako českých králů a ze soukromého majetku těšínských knížat se utvořila Těšínská komora se sídlem na těšínském zámku. Postavení těšínských protestantů se změnilo až v roce 1709, kdy dal císař Josef I. souhlas ke stavbě prvního evangelického kostela.
V roce 1742 bylo Těšínské Slezsko začleněno do provincie Rakouské Slezsko s hlavním městem Opavou. V roce 1805 se Těšín dokonce stal na několik dnů hlavním městem monarchie, kdy se zde přemístil celý císařský dvůr po prohrané válce s Napoleonem. Za první světové války sídlilo v Těšíně vrchní velitelství rakouské armády. Po zániku Rakouska – Uherska vedlo Polsko s Československem spor o Těšínské Slezsko, který vyvrcholil jeho rozdělením v roce 1920. Obě části Těšínska byly spojeny v říjnu 1938 a připojeny k tehdejšímu Polsku jako takzvané Záolží. Území zůstalo jednotné i za druhé světové války, ale stalo se přímou součástí Říše. Po válce byl znovu nastolen stav hranic z období před říjnem 1938.
© Ing. Marcel Skýva
[editovat] Pamětihodnosti
- Sousoší Piety
- Pomník čs. letců Bilky a Slatinského
| Města a obce okresu Karviná |
|---|
|
Albrechtice • Bohumín • Český Těšín • Dětmarovice • Dolní Lutyně • Doubrava • Havířov • Horní Bludovice • Horní Suchá • Chotěbuz • Karviná • Orlová • Petrovice u Karviné • Petřvald • Rychvald • Stonava • Těrlicko |

