Grónsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Grónsko je ostrov ležící v Severním ledovém oceánu. Nachází se severovýchodně od Kanady, proto je považováno geograficky za součást Severní Ameriky, ovšem historicky, politicky a ekonomicky se jedná o zemi velmi propojenou s Evropou. Jedná se o autonomní součást Dánského království, jehož hlavou státu je dánský monarcha, ovšem s vlastní vládou a parlamentem. Hlavním městem je Nuuk.
Grónsko je největší ostrov na světě, ale jen 15 procent jeho území (asi o velikosti Britských ostrovů) je trvale bez ledu. Zbytek pokrývá led dosahující místy mocnosti až 3 000 m. Tento ledovec (pokrývající přibližně 1,8 milionu km2) je po Antarktickém ledovci druhý největší na světě. Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o 7 m.
Obsah |
[editovat] Název
Oficiální název země v grónštině zní „Kalaallit Nunaat“, přičemž první slovo, „kalaallit“, je plurál od „kalaaleq“, což znamená „obyvatel Grónska“ či „Gróňan“, a druhé slovo, „Nunaat“, má význam „země“. „Kalaallit Nunaat“ se proto dá přeložit jako „Země Kalaallitů“, čili „země obyvatel Grónska“. Český výraz Grónsko je převzat z dánského „Grønland“, „Zelená země“. Podle příběhu z tzv. Ságy o Grónsku (Groenlendiga Saga) ze začátku 12. století (nejstarší zachovaný exemplář ovšem datuje rok 1380), se jedná o pojmenování, které dal tomuto ostrovu Erik Rudý ve snaze přilákat sem další osadníky poté, co tuto zemi kolem roku 985 objevil.[1]
[editovat] Historie
[editovat] Stará doba
- kolem roku 3000 př. n. l. přicházejí předci prvních Inuitů přes Beringovu úžinu z Asie na Aljašku
- cca 2500 př. n. l. probíhá první stěhování Indiánů do Grónska (kultura Sarqaq)
- 500 př. n. l. až 1000 n. l. - indiánská kultura Dorset
- kolem roku 875 objevuje tento ostrov viking Gunnbjørn Ulfsson, nazývá ho Gunnbjørnland
- 982 Erik Rudý prchá z Islandu a přistává na jihozápadě Grónska. Od roku 986 osídluje se svou družinou okolí Brattahlidu
- 986 – z 25 lodí vystěhovalců jich pouze 14 připlouvá až do Grónska. Jedná se asi o 700 lidí.
- Z doby kolem roku 1000 jsou na jihu Grónska zachovány ruiny obydlí a kostelů
- 1000 Leif Eriksson (syn Erika Rudého) se vrací z Norska již jako křesťan a přiváží s sebou i jednoho misionáře. Z grónských vikingů se stávají křesťané, je zbudován první kostel
- kolem roku 1000 objevil Leif Eriksson Severní Ameriku (Vinland). Obchodní vztahy s Vinlandem trvají až do 14. století.
- od roku 1000 – stěhování Inuitů z Aljašky a severní Kanady do Grónska (kultura Thule)
- 1076 Adam Brémský zaznamenává ve své kronice arcibiskupství Hamburk první písemnou zmínku o osídlení a christianizaci Grónska, které nazývá Gronland
- 1124-1126 zřízena vlastní diecéze pro Grónsko se sídlem v Gardar, dnešním Igaliku
- 1350 Ivar Bardarsson, islandský cirkevní činitel, zaznamenává, že osídlení na západě byla uzavřená. V blízkosti území Normanů se objevují Inuité a zachraňují je.
- 1408 poslední písemná zmínka o Normanech, svatba v kostele v Hvalsey. Kontakt s Norskem a Islandem se přerušuje. Velký nedostatek dřeva.
- cca. 1550 mizí poslední normanská osada v Grónsku. Je nejasné, zda Normané vyhynuli či se smísili s Inuity
[editovat] Nová doba
- 1721 nové evropské osídlení Grónska od norského misionáře Hanse Egede
- 18. a 19. století: hlavně holandští, dánští a němečtí velrybáři opakovaně navštěvují Grónsko. Na plavbách do Grónska bohatne německé město Flensburg (tehdy druhý největší dánský přístav)
- 1814 Kielský mír: Grónsko se dostává pod dánskou nadvládu
- Po druhé světové válce zřizují USA v Grónsku svou leteckou základnu (Thule Air Base). 1951 je uzavřena smlouva mezi Dánskem a USA o společné obraně ostrova.
- 1953 Grónsko se stává vnitřní součástí Dánska.
- 1979 Grónsko dostává autonomii (vlastní vláda a parlament).
- 1982 Referendum o výstupu z Evropského společenství
- 1985 Grónsko vystupuje z ES, avšak ponechává si i nadále statut zámořského teritoria ES s výhodami celní unie.
[editovat] Politický systém
V zemi sídlí parlament (Landsting) volený na 4 roky, který ze svých 31 poslanců volí premiéra a vládu (Hjemmestyre). Ty řídí veškeré záležitosti týkající se grónské domácí politiky včetně zákonodárství. Dánsku přísluší jen obrana země a zahraniční politika, přičemž ovšem mnoho různých aspektů zahraniční politiky spravují sami Gróňané (vztahy s ostatními Inuity apod.) Grónsko rovněž na rozdíl od Dánska není členem Evropské unie.
Hlavou státu je dánský monarcha, v současné době Markéta II. Premiérem je obvykle předseda nejsilnější strany v grónském parlamentu.
[editovat] Administrativní členění
[editovat] Přírodní poměry
[editovat] Fauna
Nejznámější zástupce grónské fauny je lední medvěd (grónsky nanoq). Žije převážně na nejzazším severu a v Severogrónském národním parku, který je největším národním parkem na světě. Na krách poháněných Východogrónským proudem, se může dostat na lovu tuleňů až na jih (Nanortalik) a s jiným prouděním ledových ker až do Upernaviku v severozápadním Grónsku.
Druhý největší grónský savec je tur pižmový (pižmoň), který se původně vyskytoval jen na severu Grónska, často ve velkých skupinách. Několik jedinců bylo ale nasazeno i na západním pobřeží, např. v Kangerlussuaq, Ivittuut nebo u Upernavik a rozmnožili se tam. Sobi se vyskytují převážně ve velkých stádech na západním pobřeží.
Menší savci jako hranostaj či lumík žijí jen na severovýchodě Grónska. Polární vlk zase jen na nejvzdálenějším severu. Velmi rozšíření jsou sněžný zajíc a polární liška.
Druhově bohaté je obzvláště moře, kde se vyskytuje několik druhů velryb (mimo jiné narval jednorohý, velryba grónská, běluhy a jiné), v moři a na pobřeží dále mroži a tuleni (tuleň grónský, tuleň vousatý, tuleň kroužkovaný). Inuité za mořské živočichy považují i lední medvědy, protože převážnou většinu svého života prožijí na moři nebo na ledu.
Rovněž velmi bohatý je i ptačí svět. Mnoho mořských ptáků hnízdí na ptačích skalách, které se nacházejí na jihozápadním pobřeží (Upernavik, Qaanaaq a Ittoqqortoormiit).
Nejrozšířenější jsou havrani, alkoun obecný, racek tříprstý, sněhule severní, kajky; na ptačích skalách se vyskytují též kormoráni. Důležitým druhem je i alkoun tlustozobý, který má velke kolonie v okolí Upernaviku a dále v distriktech Qaanaaq, Ilulissat, Maniitsoq, Nuuk, Ivittuut, Ittoqqortoormiit a na souostroví Ydre Kitsitsut. Alkoun úzkozobý se vyskytuje relativně málo, jen na několika pračích skálách v jihozápadním Grónsku. Papuchalk ploskozobý má na severoarktické poměry spíše malé kolonie u Aasiaat, Upernavik, Nuuk, na Ydre Kitsitsut (Qaqortoq) jako u Nanortalik, Ittoqqortoormiit a Qaanaaq. V zátoce Grönne Ejland se mimo alkounů nachází i největší kolonie rybáka dlouhoocasého a také lyskonoha a kajky královské.
V Grónsku žije i více druhů kachen a hus (mimo jiné berneška bělolící, husa sněžní, husa běločelá, různé mořské kachny a další). Sněžné sovy žijí hlavně v severním a severovýchodním Grónsku, pouze na nejzašším severu hnízdí racek růžový. Zatímco sokol se vyskytuje v mnoha oblastech, je orel mořský zastoupen zejména na jihozápadě Grónska.
[editovat] Ekonomika
[editovat] Obyvatelstvo
[editovat] Kultura
[editovat] Původní literatura
Za nejstarší, ač preliterární, projevy inuitské kultury se dají považovat písně, obvykle zpívané s bubínky, a nejrůznější pověsti, ságy, mýty a pohádky tradované z generace na generaci. Tyto, spolu s jejich západními záznamy, tvoří základ grónské kultury. Písemné zaznamenání této nejstarší, ústně tradované grónské literatury je poměrně nedávné. Začalo v době prvních evropských misií (přímo se na tomto poli angažoval i Hans Egede), další záznamy této literatury probíhaly v následujících desetiletích. Za významné badatele tohoto oboru jsou považováni zejména Hinrich Rink, který do dánštiny přeložil velké množství eskimáckých pohádek a ság (viz Eskimoiske Eventyr og Sagn, 1866 a 1871) a Knud Rasmussen, jehož veledílo Myter og Sagn fra Grønland, I-III vycházelo v letech 1921-1925. (Později bylo rozšířeno a doplněno, pod názvem Inuit fortæller ho v roce 1981 vydal Regitze Sæby.) Jako další reprezentativní díla bývají dále uváděny ještě sbírka východogrónských pohádek a ság Jense Rosinga (Sagn og saga fra Angmagssalik, 1963) a zápis staré eskimácké poezie Knuda Rasmussena (Snehyttens Sange, 1961 2. vydání, částečně se ovšem zabývá i starými písněmi Inuitů z Aljašky a Kanady).
[editovat] Různá témata
[editovat] Osídlení
Hlavní město Nuuk na jihozápadním pobřeží má asi 14 000 obyvatel (2000). Tato nejstarší a největší dánská osada byla založena roku 1721 jako Godthaab. Druhé největší grónské město je Sisimiut (Holsteinsborg) na západním pobřeží. Další osady jsou Qaqortoq (Julianehaab), Paamiut (Frederikshĺb) a Narsaq na jižním pobřeží, Qaanaaq (Thule) na severozápadním a Ammassalik na východním pobřeží. Mezi jednotlivými osadami je čilá letadlová vrtulníková a lodní doprava. Používají se i motorové saně nebo psí spřežení.
[editovat] Mezinárodní vztahy
V roce 1972 se Grónsko spolu s Dánskem stalo členem Evropského společenství. O sedm let později, 1979, byla v Grónsku ovšem zavedena samospráva a v následném národním referendu (1982) se občané vyslovili pro odchod z ES, který právně vstoupil v platnost roku 1985. Grónská vláda ovšem pro svou zemi vyjednala s Evropskou unií smlouvu o daňových úlevách a právech na lov ryb.
Mimo to je Grónsko členem řady mezinárodních instucí. Roku 1984 se připojilo k Severské radě a od té doby se účastní jednání Severské rady ministrů. Grónský parlament vysílá dva členy do dánské delegace v Severské radě. V roce 1985 vznikla Západoseverská rada (West-Nordic Council) jako zvláštní forum k jednání nadací Nordic Atlantic Cooperation a West-Nordic Foundation usilující o podporu vzájemného obchodu a průmyslu. Jejími členy jsou mimo Grónska ještě Island a Faerské ostrovy.
Grónsko uzavřelo s některými zeměmi bilaterální smlouvy o rybaření ( EU, Norskem, Ruskem, Faerskymi ostrovy, Islandem). S Islandem a Norskem existuje smlouva o lovu huňáčka severního (capelin) a s Kanadou o lovu narvala (narwhal) a běluhy mořské (beluga).
Grónsko je aktivním členem v mezinárodních organizacích jako třeba NAFO, NEAFC, NASCO, NAMMCO, WCW. Je členem dánské delegace u IWC.
V roce 1996 vznikl z finské iniciativy Arctic Council, který je zaměřen na regionální spolupráci v otázkách životního prostředí. Jeho členy je osm arktických zemí (Rusko, Kanada, USA, Island, Dánsko/Grónsko, Švédsko, Norsko, Finsko).
Grónsko je zapojeno v ICC, což je organizace grónských, aljašských, kanadských a sibiřských Inuitů zaměřená na zlepšování životních a kulturních podmínek. ICC ma oficiální status nevládní organizace (NGO) a je zastoupen v systému OSN i stálým členem v Arctic Council.
Od roku 1992 je grónský samosprávní parlament dvěma členy zastoupen v dánské delegaci při OSN.
Dánsko/Grónsko se aktivně zasazovalo o zřízení stálého fóra OSN pro domorodé národy (Indigenous Peoples).
Grónsko je zastoupeno při Evropské unii v Bruselu a v Kanadě (Ottawa).
Ve spolupráci s dánským ministerstvem zahraničí začal grónský expert na otázky domorodých národů pracovat v Mezinárodní organizaci práce (ILO). Tento post byl zřízen roku 1996.
[editovat] Jazyky
Oficiálním jazykem v Grónsku je grónština. Mimo ni se zde běžně používá i dánština, obzvláště v hlavním městě Nuuku. Grónštinu se učí jen malý počet negróňanů, takže hlavním jazykem na pracovištích je dánština. Třetí jazyk, angličtinu, ovládá většina mladších Gróňanů i Dánů. Někteří další lidé pak ovládají i jiné jazyky.
[editovat] Reference
- ↑ GOVERNMENT OF GREENLAND. This is GREENLAND '99. Copenhagen: Royal Danish Ministry of Foreign Affairs, 1999. ISBN 87-89685-10-5. S. 21.
|
|
|
|---|---|
|
okresy Dánska a jejich správní střediska: Frederiksborgs Amt (Hillerød) | Fyns Amt (Odense) | Københavns Amt (Glostrup) | Nordjyllands Amt (Aalborg) | Ribe Amt (Ribe) | Ringkjøbing Amt (Ringkøbing) | Roskilde Amt (Roskilde) | Storstrøms Amt (Nykøbing) | Sønderjyllands Amt (Åbenrå) | Vejle Amt (Vejle) | Vestsjællands Amt (Sorø) | Viborg Amt (Viborg) | Århus Amt (Århus) autonomní oblasti a jejich hlavní města: Faerské ostrovy (Tórshavn) | Grónsko (Nuuk) samosprávná města: |
|
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americké Panenské ostrovy (USA) • Anguilla (GB) • Aruba (NL) • Bermudy (GB) • Britské Panenské ostrovy (GB) • Grónsko (DK) • Guadeloupe (F) • Kajmanské ostrovy (GB) • Martinik (F) • Montserrat (GB) • Nizozemské Antily (NL) • Turks a Caicos (GB) • Portoriko (USA) • Saint Pierre a Miquelon (F)

