Severní státní dráha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Severní státní dráha byla první státem vlastněná železniční trať na českém území.
Souhlas se stavbou potvrdil císař Ferdinand V. 26. listopadu 1842 a do konce roku byla podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem. Kancléř Metternich údajně vyjádřil obavu, že nového spojení do Drážďan využijí především darebáci a revolucionáři k šíření podvratné činnosti.
Trať vedla z Olomouce do Prahy a Drážďan. V Olomouci se napojovala na Severní dráhu císaře Ferdinanda. (Olomouc byla touto drahou napojena k Vídni roku 1841.)
Úsek Drážďany – pohraniční stanice Dolní Žleb – Podmokly stavěla a provozovala společnost „Sasko-česká státní dráha“.
Když v roce 1854 dosáhl rakouský státní deficit výše několika set miliónů zlatých, byla Severní státní dráha prodána nově utvořené „Rakouské železniční společnosti“ ovládané francouzským kapitálem.
[editovat] Stručná chronologie výstavby
- 1841: rozhodnuto, že stát převezme výstavbu páteřních železničních tratí
- 1842: zřízeno generální ředitelství státních drah
- 1842: uzavřena rakousko-saská smlouva
- 1842–1845: vybudována trať z Olomouce přes Zábřeh a Českou Třebovou do Prahy
- 1845–1851: vybudována trať z Prahy do Drážďan

