Max Dvořák
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Max Dvořák (4. června 1874, Roudnice nad Labem – 8. února 1921, Hrušovany nad Jevišovkou poblíž Znojma) byl rakouský historik umění, příslušník tzv. Vídeňské školy dějin umění narozený v Čechách. Žák a později asistent Franze Wickhoffa. Byl jedním z puristů. Jeho blízký přítel byl historik Josef Šusta. Na základě jeho teorií a výzkumu tvořil např. významný český architekt Kamil Hilbert. Působil dlouhou dobu jako profesor dějin umění na Vídeňské univerzitě. Nepochybně nejvýznamnější český historik umění vůbec.
[editovat] Dílo
- Katechismus der Denkmalpflege (1916) (česky Katechismus památkové péče (1992))
- Idealismus und Naturalismus in der gothischen Skulptur und Malerei (1918)
- Das Rätsel der Kunst der Brüder van Eyck (1904)
- Kunstgeschichte als Geistesgeschichte (1924) (česky: Dějiny umění jako projev ducha (1936))
- Geschichte der italienischen Kunst im Zeitalter der Renaissance, 2 Vol. (1927-28) (česky: Italské umění (1946))
- Gesammelte Aufsätze (1929)
[editovat] Podívejte se také na
- Franz Wickhoff
- Alois Riegl
- Fritz Saxl
[editovat] Externí odkazy v angličtině
- AEIOU – krátký popis, fotografie

