Logický obvod
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Logický obvod je diskrétní elektronický obvod, ze kterých se skládají číslicové systémy.
Elektronické obvody dělíme na:
- číslicové (informace je reprezentována a zpracovávána v diskrétní a ne kontinuální podobě; např. hodiny, které zobrazují čas jako čísla)
- analogové (jsou založené na kontinuální formě informace; např. ručičkové hodiny s mechanickými převody)
Analogovou podstatou diskrétních obvodů je, že jsou postaveny ze součástek (např. tranzistorů), které z principu pracují analogově. Součástky jsou v číslicových obvodech používány ve spínacím režimu. To umožňuje abstrahovat od jejich analogové povahy a pracovat s nimi jakoby byly diskrétní a zpracovávaly pouze číslicovou informaci.
Analogová elektronika není pro řešení některých problémů vhodná či dokonce selhává.
Na pomezí analogového a číslicového elektronického obvodu je komparátor, který jako výsledek porovnání dvou analogových napětí vrátí logickou hodnotu.
Logické obvody lze realizovat nejen elektronicky, ale též na elektromechanickém, čistě mechanickém, optickém nebo jiném principu. Proti převažující elektronice mají ale dnes tyto realizace zanedbatelný význam.
[editovat] Dělení
- kombinační logické obvody u kterých jsou hodnoty výstupních proměnných pouze funkcí hodnot vstupních proměnných. Kombinační znamená, že výstupní hodnoty jsou nějakou kombinací vstupních hodnot.
- sekvenční logické obvody u kterých výstupní hodnoty závisí nejen na kombinaci vstupních hodnot, ale též na určité posloupnosti sekvenci předchozích vstupních hodnot.
[editovat] Skladba
Logické obvody se skládají ze stejných základních prvků, tzv. logických členů (nazývaných též hradla).

