Dudy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dudy - na Moravě též gajdy, na Chodsku pukl jsou prastarý lidový hudební nástroj, užívaný v podobě historicky známé už v antickém Řecku. Původně byly původně jednoduchým dechovým nástrojem, který pravděpodobně vznikl již před 4000 lety v Egyptě a v přední Asii. Odtud se postupně šířily s pastýři, ale predevším s četnými arabskotureckými nájezdy do Evropy, kde nacházíme nejvíce jejich forem a druhů - mnoho evropských národů má pro ně nejen své jméno, ale i své vlastní modifikace nástroje.
Funkce nástroje je založena na vhánění vzduchu pomocí měchu umístěného v podpaždí hudebníka přes plátek (plátky) do píšťaly s otvory. Rozechvíváním plátku(ů) vzniká zvuk a tón je tvořen uzavíráním otvorů píšťaly prsty, podobně jak je tomu např.u zobcové flétny (tak pracují např. dudy české). Na poněkud jiném principu pracují dudy skotské, kde se vzduch do nástroje nevhání měchem, ale ústy.
Zvuk dud je mečivý a hrají pouze na osm tónů, což dodává jejich hře jednotvárnosti. Mají však stále mnoho ctitelů. Nejvíce proslavili dudy čeští dudáci ze Strakonicka a Chodska. V Česku existuje několik kvalitních lidových souborů a ve Strakonicích se pořádá jednou za dva roky významný Mezinárodní dudácký festival.

