Elektrodynamická brzda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrodynamická brzda je zařízení, které mění mechanickou práci na elektrický proud a tím brzdí.
V principu je elektrodynamickou brzdou každé dynamo či alternátor. Obvykle se ale jako specializovaná brzda nepoužívá. Jako elektrodynamická brzda může totiž sloužit i sériový elektromotor. Stačí zajistit přívod malého budícího proudu a odběr proudu vyrobeného. Ten se pak obvykle buď maří na teplo v odpornících, nebo se opět zužitkovává (rekuperace). Tento typ elektrodynamických brzd se používá u dopravních prostředků, poháněných elektromotory. Například u elektrických a dieselelektrických lokomotiv, tramvají a metra. Pokud je u daného dopravního prostředku využita odporová regulace výkonu, obvykle se k maření elektrického proudu využívají rozjezdové odporníky.
Dalším systémem jsou brzdy pracující na principu vířivých proudů. Taková brzda se skládá z kovového kotouče a elektromagnetů. Kotouč rotuje v magnetickém poli, tím v něm vznikají proudy, které v něm také zanikají a tím jej zahřívají. Brzdný účinek lze regulovat velikostí magnetického pole, to znamená velikostí proudu v elektromagnetech.
Elektrodynamická brzda má brzdnou sílu závislou přibližně na druhé mocnině rychlosti. Znamená to, že při malých rychlostech je její účinek prakticky nulový. Naopak při vysokých rychlostech je její účinek velmi vysoký. V praxi se proto obvykle kombinuje s mechanickou brzdou (jejíž brzdná síla je prakticky nezávislá na rychlosti) a bývá doplněna regulací.
Výhodou elektrodynamické brzdy je odolnost proti skluzu - díky nulovému brzdnému účinku při nulové rychlosti nemůže při brzdění dojít k zablokování kol. Toto ale platí pouze pro samostatně brzdící motor. Pokud je více motorů (resp. jejich kotev) v sérii - a tak je to na většině klasických dopravních prostředků - může k zablokování kol dojít (a také dochází), ba se může některá náprava roztočit opačným směrem. Jedna kotva totiž protlačuje proud i přes druhou (klouzající - stojící - opačně se točící) a vytváří tak moment, který působí proti směru pohybu (což je princip brzdění), a při ztrátě adheze vedoucí až k roztočení opačně.

