Erlangen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Znak města Mapa
Wappen Erlangens Deutschlandkarte, Position von Erlangen hervorgehoben
Základní údaje
Spolková země: Bavorsko
Správní obvod: Střední Franky
Okres: Samostatné okresní město
Zeměpisná poloha: 49°35' s. š., 11° 00' v. d.
Výška: 280 m. n m.
Rozloha: 76,90 km²
Počet obyvatel: 103 869 (30. června 2006)
Podíl cizinců: 15,0 % (prosinec 2005)
Hustota osídlení: 1 345 ob. na km²
PSČ: 91001 - 91058 (alt: 8520)
Předvolba: 09131,
0911 (OT Hüttendorf),
09132 (OT Neuses),
09135 (OT Dechsendorf)
SPZ: ER
Úřední klíč: 09 5 62 000
Správní rozdělení: 20 městských částí
Dluhy (vč. vlastních podniků): 179,5 mil. € (1 734 €/obyv.) (4. čtvrtletí 2005)
Míra nezaměstnanosti: 7,7 % S (Prosinec 2005)
Nezaměstnaní: 4 014 S (Prosinec 2005)
Adresa
městského zastupitelstva:
Rathausplatz 1
91052 Erlangen
Website: www.erlangen.de
Politik
Primátor: Siegfried Balleis (Bavorská CSU)
S Schätzwert

Erlangen je samostatné okresní město v bavorském správním okrese Mittelfranken. Město je sídlem okresu Erlangen-Höchstadt a současně je se svými více než 103 000 obyvateli nejmenším s celkem 8 velkoměst svobodného státu Bavorsko.

Erlangen tvoří spolu s městy Norimberk a Fürth souměstí, jež je jedním z 23 středisek Bavorska. Společně s okolím tvoří Metropolregion Nürnberg, jeden z 11 Metropolregionů v Německu.

Počet obyvatel překročil v roce 1974 hranici 100 000, čímž se Erlangen stal velkoměstem.

Dnešní tvář města je utvářena především univerzitou Friedricha Alexandra a četnými pobočkami elektrokoncernu Siemens AG. Město také aspiruje na titul „Spolkové hlavní město medicíny“. Dalším prvkem sahajícím daleko do minulosti, nicméně stále znatelný, je usídlení Hugenotů po odvolání Nanteského ediktu v roce 1685.

[editovat] Geografie

Erlangen leží na okraji středofranské pánve, na západ souběžně s řekou Regnitz a ke kanálu Mohan-Dunaj. Severně od centra města ústí do Regnitzu od východu řeka Schwabach.

[editovat] Sousední obce

Následující obce resp. území hraničící s městem Erlangen, jsou jmenována ve směru hodinových ručiček, počínaje od severu:

Území bez statutu obce Mark, dále obce Möhrendorf, Bubenreuth, Marloffstein, Spardorf a Buckenhof, jakož i území Buckenhofer Forst (všechny náležející k okresu Erlangen-Höchstadt), samostatná města – okresy Norimberk a Fürth, obec Obermichelbach (Zemský okres Fürth), město Herzogenaurach a obec Heßdorf (obě patří k okresu Erlangen-Höchstadt).

[editovat] Územní členění města

Území města Erlangenu se dělí na 20 městských částí. Přitom se jedná částečně o někdejší samostatné obce, na druhé straně též o nová sídliště, jejichž označení se v průběhu let stala též názvy částí města. Často tehdy nebyly hranice mezi jednotlivými městskými částmi úředně určeny a vzájemně se prolínaly. Ze statistických důvodů jsou městské části částečně rozděleny do statistických okrsků.

V letech 1967 a 1972 byl ustanoven poradní sbor v rámci obecní reformy a do města Erlangenu včleněny místní části (Groß-)Dechsendorf, Eltersdorf, Frauenaurach (s Neusesem), Hüttendorf, Kosbach (s Häuslingem a Steudachem), Kriegenbrunn a Tennenlohe. Počet členů místních výborů se řídí podle počtu obyvatel jednotlivých částí města a osciluje mezi pěti a sedmi. Místní poradní sbory ze svého středu volí předsedu. Sbory se vyjadřují k důležitým záležitostem týkajících se té které městské části.

20 městských částí Erlangenu:

  • Am Anger
  • Alterlangen
  • Bruck
  • Büchenbach
  • Burgberg
  • Dechsendorf
  • Eltersdorf
  • Frauenaurach
  • Häusling
  • Hüttendorf
  • Innenstadt
  • Kosbach
  • Kriegenbrunn
  • Neuses
  • Röthelheimpark
  • Schallershof
  • Siedlung Sonnenblick
  • Sieglitzhof/Buckenhofer Siedlung
  • Steudach
  • Tennenlohe
Zámek, v popředí kašna Hugenotů
Zámek, v popředí kašna Hugenotů
Erlangen - Zámecké náměstí
Erlangen - Zámecké náměstí