Městský okruh (Praha)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Městský okruh (rychlostní místní komunikace MO), dříve označovaný jako Střední okruh, Střední pražský okruh, Střední městský okruh (SMO) nebo rychlostní silnice R29, je název jednoho ze dvou (původně ze tří) okruhů pozemních komunikací určených k objíždění hlavního města Prahy. Je rychlostním městským okruhem okolo centra Prahy, který je zatím jen zčásti vybudován. Celková plánovaná délka Městského okruhu má být 33 km (15 km je hotovo, 18 km v přípravě).
Výstavbu městského okruhu financuje hlavní město Praha, nikoliv stát. Rychlost výstavby je závislá na finančních možnostech města.
Obsah |
[editovat] Městský okruh v koncepci pražské dopravy
Původně (podle plánu ze šedesátých let 20. století) měly být kolem Prahy tři okruhy: vnitřní okruh (VMO), střední okruh (SMO) a vnější okruh (VO). Vnější okruh měl sloužit tranzitní dopravě a propojit dálnice a rychlostní silnice směřující k Praze. Střední okruh měl být určen pro městskou a příměstskou silniční dopravu. Vnitřní okruh měl v trase z Holešovic kolem hlavního nádraží, přes Nuselský most a na Smíchov pouze doplňkově obcházet nejužší centrum města, ve zbylé části byl totožný se středním okruhem, měl být jeho zkratkou.
V roce 1990 byl záměr vnitřního okruhu opuštěn a střední okruh byl přejmenován na Městský okruh, vnější na Pražský okruh. Zpočátku se Městský okruh značil jako silnice R29, Pražský okruh se označuje jako silnice R1, ale v roce 2005 byly v Praze všechny úseky silnic prvních tříd změněny na místní komunikace I. třídy a od číselného značení Městského okruhu se upustilo.
O zachování plánu na Městský okruh se vedly spory, nakonec bylo prosazeno dostavění, ale s převedením téměř třetiny délky pod zem.
[editovat] Historie a popis
Dokončená je celá jižní část okruhu od křižovatky Malovanka přes Barrandovský most až ke štěrboholské křižovatce. Kromě úseku od Zlíchova do Braníka je silnicí pro motorová vozidla, po postavení nového místního mostu od smíchovského lihovaru k Podolí má být Barrandovský most rovněž vyhrazen rychlostní dopravě.
[editovat] Hotové úseky na jihovýchodě
- Barrandovský most budován v letech 1978–1988, jižní polovina zprovozněna 20. září 1983, severní v roce 1988. Na západním předmostí Barrandovského mostu je mimoúrovňové napojení na Strakonickou rychlostní silnici R4 a na barrandovskou estakádu k dálnici D5. Na východním předmostí křížení s pobřežní komunikací v Braníku.
- 80. léta 20. století vybudována Jižní spojka v úseku Barrandovský most – Krč – Spořilov. Propojila dálnice D1 a D5. V úseku je křížení se starou Budějovickou silnicí II/603, neúplné křížení se Severojižní magistrálou a dálnicí D1 s odbočkou na Spořilov a křižovatka se Spořilovskou spojkou.
- konec 80. let – Jižní spojka prodloužena na Zahradní Město a napojena na Švehlovu ulici. Stavební uzávěru v tomto úseku byla vyhlášena za Protektorátu, kdy tudy byla plánována dálniční tangenta. V úseku je křižovakta Zahradní Město-západ (s ulicí V Korytech) a křižovatka Zahradní Město-východ (s ulicí Švehlovou a Průběžnou).
- duben 1989 až prosinec 1997 – Jižní spojka dokončena lanovým mostem přes nákladové nádraží. V zúžení za mostem přechází komunikace ve Štěrboholskou radiálu (rychlostní silnice R12), která pokračuje ke křižovatce u Štěrbohol, kde v budoucnu má křížit plánovanou rychlostní silnicí R2 do Říčan, a navazuje na Průmyslový polookruh.
[editovat] Připravované úseky na severovýchodě
Štěrboholská radiála – Balabenka – Pelc-Tyrolka, výstavba se předpokládala na léta 2010–2015
- Pokračování Městského okruhu se v budoucnu od Štěrboholské radiály oddělí u Rybníčků, tedy těsně za koncem lanového mostu. Plánuje se pokračování kolem strašnického depa metra, pod nebo nad železniční tratí, tunelem pod starými Malešicemi, podél dnešní Spojovací ulice a tunelem pod žižkovským Balkánem.
- naváže na již vybudovanou estakádu nad křižovatkou Balabenka
- již v osmdesátých letech bylo hotovo přemostění Balabenky
- dále podjezdem pod tratí a Povltavskou ulicí k Vltavě,
[editovat] Připravované úseky na severozápadě
- Pelc-Tyrolka – Špejchar, dokončení se předpokládalo na rok 2009 s předpokladem zahájení stavby v roce 2006, což se nestalo. Průzkumné štoly byly raženy v letech 2002–2005.
- podle původních plánů mostem přes Vltavu a holešovický přístav, v Holešovicích křížení s Argentinskou ulicí jako přivaděčem k dálnici D8. (Podle ještě starších plánů měl okruh vést Zenklovou ulicí k Bulovce a ulicí V Holešovičkách do Holešovic.) V Holešovicích měl okruh pokračovat kolem brány výstaviště a tunelem ke stadionu Sparty na Letné, částečně v trase nynější železniční trati do Kladna, s nutností vykácet část Stromovky při hloubení tunelů.
- podle novějších plánů (třetí varianta) z Libně má vést okruh po nábřeží až do Troji, u mostu Barikádníků se má křížit s ulicí V Holešovičkách jako přivaděčem k dálnici D8 a u Císařského ostrova tunelem podejde Vltavu a Stromovku.
- Špejchar – Prašný most – Myslbekova (Malovanka), dokončení se předpokládá v roce 2010–2011. Na křižovatce Malovanka se má Městský okruh křížit s Karlovarskou silnicí (R6). Úsek přes Letnou a Střešovice ke Strahovskému tunelu má vést celý tunelem, v odkrytých zářezech se vynoří jen u některých křižovatek. Podle původních plánů mel z Letné až ke Strahovskému tunelu pokračovat povrchově po ulici Milady Horákové a Patočkově.
[editovat] Hotové úseky na jihozápadě
- od křižovatky Malovanka je již dokončen Strahovský tunel o délce 2 km, průzkumné štoly od roku 1979, výstavba započala 1985, proražení tunelu 1992, tunel dokončen 3. prosince 1997. Jižní předmostí s křižovatkou s ulicemi Plzeňskou a Vrchlického pak ještě postupně upravováno až do doby zprovoznění tunelu Mrázovka
- tunel Mrázovka, dlouhý asi 1 km, byl kvůli sporům s odpůrci stavby dokončen až 26. srpna 2004. Uvnitř tunelu se odděluje větev mimoúrovňového křížení s Radlickou ulicí, kterou tunel podchází. V souvislosti s výstavbou křižovatky byla zkrácena pěší lávka přes Smíchovské nádraží.
- pokračuje Dobříšská ulice a Zlíchovský tunel (délka asi 200 m, podchází železniční stanici Praha-Smíchov), výstavba od roku 1998, úsek zprovozněn 28. října 2002. Tunel průpletem vyúsťuje na Strakonickou ulici. Podle plánů z dob socialismu se měl tento úsek od Plzeňské až ke Strakonické vést povrchově, s nutností zbourat část smíchovské zástavby a přemostit smíchovské nádraží estakádou. Ze Strakonické městský okruh pokračuje mimoúrovňově na Barrandovský most.
[editovat] Kritika
Kritici namítají, že okruh v severozápadní části dopravu do města naopak přivádí, namísto aby před ním město chránil. Je veden v těsné blízkosti Pražské památkové rezervace a Hradčan. Srovnávají tuto část se Severojižní magistrálou, která je dnes považována za omyl. Množství emisí se tunelovým vedením nesnižuje, emise vycházejí ven portály a výdechy tunelů. Mimoúrovňové křižovatky mají bariérový efekt a tunely s sebou nesou bezpečnostní rizika a vysoké investiční i provozní náklady. Okruh zatěžuje okolní povrchové komunikace, které slouží jako přivaděče. Nová komunikace mění dělbu dopravní práce ve prospěch automobilové dopravy, protože spojení veřejnou hromadnou dopravou je pomalejší a horší.
[editovat] Související články
- Silniční okruh – okruh zřízený pro objíždění obce nebo její části, označený dopravní značkou IP 1. Je-li zřízeno více okruhů, označují se ve spodní části značky římskými číslicemi postupně od středu obce.
[editovat] Externí odkazy a reference
- Jan Slovík: Rychlostnice MO – Městský okruh (website Dálnice.com, 18. 11. 2001, aktualizováno))
- PUDIS (články též o částech Městského okruhu)
- Městský okruh = dálnice přes Prahu 6, problematika Městského okruhu na website městské části Praha 6, kritický pohled
- okruh (krátký popis na website městské části Praha 6)
- Městský okruh – dálnice uprostřed města, kritický pohled (Koalice SOS Praha)
- Městský okruh (website České dálnice.cz)
- Městský okruh (website Dálnice – silnice)
- Městský okruh Praha – část II., podrobně o negativech projektu (Dopravní web)
- Fotky ze stavby MO - MUK Malovanka
- Městský okruh (Karel Schwarzenberg)

