Most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Další významy jsou uvedeny v článku Most (rozcestník).
Mosty na Vltavě v Praze.
Mosty na Vltavě v Praze.

Most je druh stavby, jehož záměrem je překonat nějakou překážku, nejčastěji řeku nebo údolí.

Obsah

[editovat] Historie

Římský akvadukt u Tarragony ve Španělsku.
Římský akvadukt u Tarragony ve Španělsku.

Prvními mosty byly nejspíše primitivní lávky z kmenů. Pokrok v technologiích umožnil stavět dřevěné mosty (případně s kamennými pilíři) nebo zavěšené lávky (Incká říše).

V římské říši znali klenbu, díky níž bylo možné stavět mosty z kamene. V blízkosti velkých měst se stavěly akvadukty (některé z těchto staveb stojí dodnes). Po pádu říše stavitelé v nástupnických státech navázali na římské znalosti. Románské mosty přímo vycházely z římských vzorů. Nástup gotiky a rozvoj mocných království konstrukci mostu zdokonalil. Mosty se stavěly s většími oblouky (z této doby pochází nejstarší mosty v ČR). S nástupem renesance došlo k další změně. V 16. století měly lehčí pilíře (Pont Neuf v Paříži), navíc již byly stavěny širší.

Velké změny ve stavbě mostů přinesla industrializace. Rozvoj železnice zvýšil poptávku po těchto stavbách, které musely být levnější a odolnější. Nejprve se stavěly ještě mosty dřevěné a viadukty z kamene a cihel. Postupně byla stále více využívána litina. Jakmile se však zdokonalila výroba oceli, mohly být stavěny mosty ocelové. Velká poptávka po železničních mostech vedla k tovární výrobě ze standardizovaných dílů (typicky příhradové nosníky).

V 19. století a 20. století dosáhla ocel takové pevnosti, že mohly být budovány mosty řetězové a lanové o velkých rozpětích.

Ve 20. století byl pro konstrukci mostů a viaduktů rozhodující beton, železobeton a předpjatý beton.

[editovat] Typy mostů

Clachan Bridge ve Skotsku.
Clachan Bridge ve Skotsku.

[editovat] Podle konstrukce

Prvními mosty byly nejspíše vhodně položené a dostatečně silné kmeny – most tohoto druhu je označován jako trám. Takový trám je namáhán současně tlakem (při horním povrchu) a tahem (při spodním povrchu). Střední část průřezu trámu je namáhána méně, proto se zde může ušetřit materiál. (Příkladem je traverza tvaru I nebo nerovnoměrné rozdělení výztuže v železobetonu). Trám se často kombinuje s ostatními konstrukcemi mostů pro zvýšení jejich tuhosti.

Z přírodních materiálů lze na vhodných místech postavit i lanový most, který vyžaduje pevné zakotvení na obou koncích. Lano mostu je namáháno výhradně tahem.

Třetí ze základních mostních konstrukcí je klenba (oblouk). V ideálním případě je klenba namáhána pouze tlakem, v praxi ovšem při nerovnoměrném zatížení nutně dojde i k namáhání tahem. Smělost (plochost) klenby se měří velikostí vodorovné síly (druhá mocnina rozpětí dělená vzepětím klenby, v metrech).

[editovat] Podle použitého materiálu

[editovat] Podle účelu

  • železniční
  • silniční a dálniční
  • lávky pro chodce a cyklisty
  • pro průmyslové instalace (plynové lávky atd.)
  • akvadukty

[editovat] Pohyblivé mosty

Pohyblivé mosty se staví většinou tam, kde by trvalý most byl překážkou (zejména pro lodní provoz).

  • Otočný most má na jedné straně svislý otočný čep, podle kterého se most natočí po směru řeky.
  • Sklápěcí most se buď celý nebo po polovinách sklopí do téměř svislé polohy podle vodorovného čepu na opěře nebo pilíři. Známým mostem tohoto typu je Tower Bridge v Londýně. Sklápěcí mosty jsou také velmi typické pro Holandsko.

[editovat] Známé mosty

[editovat] V České republice

[editovat] Ve světě

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu