Program Viking
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Program Viking agentury NASA zahrnoval dvě mise kosmických sond na Mars Viking 1 a Viking 2. Obě mise se skládaly z družicových sekcí, které snímkovaly povrch z oběžné dráhy a zprostředkovávaly komunikaci pro povrchové moduly obou misí. Obě mise byly velice úspěšné.
Viking 1 odstartoval 20. srpna, 1975 a Viking 2 9. září, 1975, oba pomocí rakety Titan III-E a urychlovacím stupněm Centaur. Obě planetární sondy se skládaly z družicového a povrchového modulu. Po navedení na oběžnou dráhu Marsu, bylo pořízeno několik snímků oblastí vytipovaných na přistání, povrchové moduly se oddělily a přistály na vybraných místech. Družicové moduly dále pokračovaly ve snímkování.
Hlavními úkoly družicového modulu bylo přinést v ochraném pouzdře povrchový modul k Marsu, pořídit snímky míst pro přistání s vyšší rozlišením než se doposud podařilo, přenášet komunikaci mezi Zemí a povrchem a také provádět vlastní vědecké pozorování.
Povrchový modul Viking Lander I přistál na Chryse Planitia a Viking Lander II na Utopia Planitia.
[editovat] Biologické experimenty
Na povrchových modulech proběhlo několik experimentů zda jsou v marsovské půdě přítomny živé organismy. Jejich výsledky nejsou jednoznačné. Podle oficiálního výkladu, byly některé pozitivní reakce způsobeny chemickými procesy. Existence života na Marsu tedy nebyla prokázána, ale ani úplně vyvrácena.
-
Sonda Přistání
povrchové sekceUkončení práce
družiceUkončení práce
povrchové sekceViking 1 19. června 1976 7. srpna 1980 11. listopadu 1982 Viking 2 7. srpna 1976 12. dubna 1978 25. července 1980

