Hanriot HD.1
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hanriot HD.1 | |
|---|---|
| Hanriot HD.1 US Navy v roce 1919 | |
| Typ: | stíhací |
| Výrobce: | Hanriot |
| Konstruktér: | Pierre Dupont |
| První let: | červen 1916 |
| Hlavní uživatel: | Itálie Belgie, Švýcarsko, USA |
| Vyrobeno: | asi 1200 |
Hanriot HD.1 byl francouzský stíhací dvojplošník z doby první světové války, který sloužil v italském a belgickém letectvu.
Obsah |
[editovat] Historie
René Hanriot se už před válkou zabýval stavbou letadel, ale jeho firma Société des monoplans Hanriot se v roce 1913 ocitla v konkurzu. Až v roce 1916 se Hanriot spojil s Pierrem Dupontem, aby spolu postavili nový letoun. V červnu 1916 vykonal HD.1 svůj první let.
Hanriot HD.1 byl malý obratný stíhací letoun, který se navzdory slabší výzbroji a nepříliš výkonnému motoru Le Rhône 9J stal jedním z nejrozšířenějších stíhačů první světové války.
Protože si francouzské letectvo vybralo konkurenční SPAD S.VII s výkonnějším motorem, odebírali veškerou produkci HD.1 spojenci. Italové si HD.1 vybrali jako náhradu za svůj tehdy standardní stíhací letoun Nieuport 17 a v licenci v továrnách Macchi vyrobili do konce roku 1918 celkem 831 strojů z 1700 původně objednaných (poslední z nich byly z italského letectva vyřazeny až v roce 1925).[1] Belgie odebrala v roce 1917 z francouzské produkce 125 letounů. Menší množství HD.1 používalo také US Navy, tam např. v roce 1919 vzlétaly ze startovací rampy umístěné na palubě bitevní lodi USS Mississippi. Po válce koupilo Švýcarsko z italských přebytků 16 kusů HD.1 a další putovaly do Jižní Ameriky (do Ekvádoru a Venezuely).
V několika zemích zůstal Hanriot HD.1 ve službě až do roku 1930 a patří tak k nejdéle sloužícím stíhacím strojům první světové války, i když se záhy (už s letouny SPAD S.VII) objevily výkonnější stroje.
Největším esem létajícím na HD.1 byl Belgičan Willy Coppens, který na něm docílil všech svých 37 sestřelů (3 letounů a 34 balonů).[2] Dalšími významnými esy létajícími na HD.1 byli např. Italové Flavio Baracchini, jenž na něm dosáhl 13 ze svých 21 ověřených vítězství[3] a Silvio Scaroni (celkem 26 vítězství)[4].
Italské HD.1 byly nejvíce nasazované na alpské a benátské frontě, kde je rakouští letci ve svých hlášeních často zaměňovali za letouny Sopwith. Vyskytovaly se také nad bojišti v Makedonii a Albánii.
[editovat] Varianty
HD.1 byly na základě často kritizovaného nedostatečného výkonu motoru vybavovány i jinými motory. Tak vznikly verze s motory Le Rhône 9Jb o výkonu 120 k nebo s motory Le Rhône 9Jby o výkonu 130 k.
Mimo to byl jeden stroj osazen motorem Gnome Monosoupape o výkonu 150 k a další stroj byl pokusně vybaven motorem o výkonu 170 k.
Hanriot HD.7 vznikl postupným vývojem HD.1. Při testech v roce 1918 dosáhl rychlosti 214 km/h, ale s koncem války byl ukončen i jeho další vývoj.
[editovat] Dochované exempláře
- National Museum of Naval Aviation v Pensacole, USA
- Muzeum Švýcarského letectva v Dübbendorfu, Švýcarsko
- Vojenské muzeum v Bruselu, Belgie
[editovat] Specifikace (HD.1)
[editovat] Technické údaje
- Posádka: 1 pilot
- Délka: 5,85 m
- Rozpětí křídla: 8,70 m
- Výška: 2,55 m
- Plocha křídel: 18 m²
- Prázdná hmotnost: 407 kg
- Vzletová hmotnost : 605 kg
- Pohonná jednotka: 1x rotační motor Le Rhône 9J
- Výkon pohonné jednotky: 110 k (81 kW)
[editovat] Výkony
- Maximální rychlost: 184 km/h v úrovni mořské hladiny
- Dolet: 550 km
- Vytrvalost: 2 hod a 30 min
- Dostup: 6400 m
- Stoupavost: do 2000 m za 5,1 min, do 3000 m za 11 min
[editovat] Výzbroj
- 1x nebo 2x synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
[editovat] Reference
- ↑ Foreign Legionnaire: France’s Hanriot HD.1 in Italian Service
- ↑ Willy Omer François Jean Coppens de Houthulst - The Aerodrome - Aces and Aircraft of World War
- ↑ Flavio Torello Baracchini - The Aerodrome - Aces and Aircraft of World War
- ↑ Silvio Scaroni - The Aerodrome - Aces and Aircraft of World War
[editovat] Zdroje
- Tento článek nebo jeho část je založena na překladu článku Hanriot HD.1 z německé Wikipedie.
[editovat] Externí odkazy
- National Museum of Naval Aviation: Hanriot HD-1 (anglicky)
- HD 1 na stránkách eads.com (anglicky)
- HD.1 na stránkách Worldatwar.net (anglicky)
- Hanriot HD.1 na stránkách theaerodrome.com (anglicky)
| Francouzské vojenské letouny první světové války | ||
|---|---|---|
| Stíhací letouny | ||
| Hanriot HD.1 | Morane N (M.S.5) | Nieuport 10 | Nieuport 11 | Nieuport 17 | Nieuport 21 | Nieuport 27 | Nieuport 29 | SPAD S.VII | SPAD S.XII | SPAD S.XIII | SPAD S.XIV | ||
| Bombardovací letouny | ||
| Blériot 72 Bn3 | Breguet 14 B2 | Breguet BM.V | Farman F.50 Bn2 | Morane-Saulnier M.S.25 T | Voisin V. (LA) | Voisin VIII. (LBP) | Voisin XII. Bn2 | ||
| Průzkumné letouny | ||
| Breguet Br.14 A2 | Caudron G.3 A2 | Caudron G.4 A2 | Caudron R.4 A3 | Caudron R.11 A3 | Farman ME.II | Farman F.30 | Morane-Saulnier T (M.S.25) | Morane-Saulnier P (M.S.26) | Nieuport 12 | Nieuport 14 A2 | Salmson SAL.2 A2 | SPAD S.XI | SPAD SA.2 | ||
| Námořní průzkumné letouny | ||
| FBA S | Tellier | ||

