Koncentrační tábor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koncentrační tábor – v češtině také lágr (z něm. Lager) – je zařízení k hromadnému věznění, případně likvidaci politických vězňů, členů etnických nebo menšinových skupin, kteří jsou zadrženi z důvodů státní bezpečnosti, jako pracovní síla nebo z trestu bez obžaloby či řádného právního procesu. Zadržené osoby nejsou odsouzení zločinci ani váleční zajatci drženi pod válečným právem.
Obsah |
[editovat] První koncentrační tábory
Termín koncentrační tábor byl poprvé použit v roce 1896, kdy nechal španělský generál Valeriano Weyler y Nicolau koncentrovat kubánské obyvatelstvo do speciálních táborů.
Koncentrační tábory budovala i britská armáda během druhé búrské války v letech 1900–1902 v Jižní Africe (30 až 40 tisíc obětí).
Německá armáda v letech 1904–1909 v Jihozápadní Africe (Namibie) – Gobabis, Lüderitz, Shark Island, Swakopmund, Windhoek (60 až 70 tisíc obětí).
[editovat] Nacistické Německo
Koncentrační tábory (ghetta, internační tábory, pracovní tábory) neblaze prosluly zvláště z období druhé světové války, kdy sloužily ke shromažďování a likvidaci Židů, dalších tzv. „méněcenných ras“, nebo jiných skupin za „méněcenné“ prohlášených a, od 30. let, odpůrců režimu na území ovládaném nacistickým Německem. V Norimberských procesech se spojenci snažili o právní potrestání hlavních viníků tohoto systematického vraždění. Oběti jsou odhadovány na mnoho milionů.
[editovat] SSSR
Méně známé byly koncentrační tábory SSSR, Gulag – rusky: ГУЛАГ, Главное Управление Исправительно-Трудовых Лагерей – budované na základě carských táborů za Lenina a dále rozšířené za Stalina. O nich – a jejich obětech odhadovaných na desítky milionů – se svět začal dovídat, nebo si jejich existenci plně přiznávat, teprve od doby Chruščovova tání koncem 50. let. Pasternakův Doktor Živago (1957 v Itálii), Solženicynovy Jeden den Ivana Děnisoviče (1962 v SSSR) a Souostroví Gulag (1973 v zahraničí) podávající svědectví o tomto nástroji totality.
[editovat] USA
Koncentračním táborem lze nazvat také vojenskou věznici nacházející se na námořní základně USA v Guantanámu na Kubě. Věznice byla zřízena v roce 2002 v rámci tzv. války proti terorismu. Jsou na ní zadržovány osoby, které americká exekutiva podezřívá z účasti na mezinárodním terorismu či ze spolupráce s hnutím Taliban. Zajatci jsou vládou USA označováni za "nepřátelské bojovníky" ("enemy combatants") a nebyla jim přiznávána práva zaručovaná Ženevskými konvencemi. Teprve po rozhodnutí amerického nejvyššího soudu z 19. června 2006 vydalo americké ministerstvo obrany 7. července 2006 vnitřní zprávu, v níž konstatuje, že v budoucnu by měla být vězňům na Guantanámu přiznána minimální ochrana podle třetího článku Ženevských konvencí. Zajatci jsou v mnoha případech zadržováni dlouhou dobu bez toho, aby proti nim bylo vzneseno obvinění. Do listopadu 2006 bylo v táboře internováno přibližně 775 osob zajatých po celém světě. Z nich bylo okolo 340 propuštěno či přemístěno, dalších 110 bylo označeno za připravené na propuštění. Podle vyjádření Pentagonu bude čelit obžalobě „více než 70“ ze zadržovaných. Zbývá proto okolo 250 osob zadržovaných bez vznesení obvinění.
[editovat] České země
[editovat] Za druhé světové války
Koncentrační tábory a jejich pobočky, jak německy tak česky vedené: Bílá Voda, Bílý Kostel, Božičany, Brněnec, Bruntál, Bukovany, Bystřice u Benešova, Dětřichov u Moravské Třebové, Hanušovice, Hodonínek u Kunštátu, Holýšov, Hradištko, Chrastava, Jezeří-Albrechtice, Jiřetín pod Jedlovou, Kamenický Šenov, Korunní, Kraslice, Křepenice, Lešany, Lety u Písku, Lovosice, Most, Nové Město pod Smrkem, Nová Role, Olbramovice, Ostrov nad Ohří, Poříčí u Trutnova, Rabštejn, Richard u Litoměřic, Rtyně nad Bílinou, Rychnov, Svatava, Teplice, Terezín, Vrchotovy Janovice
[editovat] Komunistické tábory v padesátých letech
Na našem území lze za koncentrační tábory považovat tábory zřízené při těžbě uranové rudy - tzn. tábory nucené práce (TNP) a nápravně pracovní tábory (NPT) zřizované v oblastech Horní Slavkov, Jáchymov a Příbram - české souostroví GULAG. Odhaduje se, že těmito tábory prošlo na 80 tis. vězňů (politických, kriminálních, retribučních…). Byly také zřizovány koncentrační tábory pro kněží - tzv. koncentrační kláštery. Největší z nich byl v klášteru premonstrátů v Želivi.
K systému útlaku patřily i vojenské tábory „Pomocné technické prapory“ (PTP) a věznice. Oběti jsou odhadovány na tisíce.
[editovat] Podívejte se také na
- holokaust
- antisemitismus
- rasismus
- Seznam lidí, kteří pomáhali Židům za druhé světové války
- Maxmilián Kolbe
[editovat] Externí odkazy
- Nacistické koncentrační tábory a ghetta - na stránkách holocaust.cz
- Typologie koncentračních táborů
- Slovník koncentračních táborů - anglicky
- Filmy z koncentračního tábora (pouze pro otrlé) - anglicky

