Borovice kleč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Borovice kleč

Borovice kleč v parkové úpravě
Borovice kleč v parkové úpravě
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: pinofyty (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Sekce: Pinus
Podsekce: Pinus
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)
Rod: borovice (Pinus)
Podrod: Pinus
Binomické jméno
Pinus mugo
Turra, 1764

Borovice kleč (Pinus mugo), kosodřevina, je jehličnatý strom klečovitého, řidčeji křovitého vzrůstu, bez hlavního kořenu. Dorůstá do výšky 1-2 metry a vyskytuje se převážně v horských oblastech nad horní hranicí lesa, popř. v nižších polohách na rašeliništích či vrchovištích.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Pinus montana
  • Pinus mughus
  • Pinus pumilio

[editovat] Vzhled

Borka hnědošedá, neodlupčivá. Letorosty světle zelené, později hnědé až černošedé, lysé. Jehlice po dvou, hustě obrůstající větvičky, 3–8 cm dlouhé, srpovitě zahnuté, na obou stranách s průduchy. Šišky jsou symetrické, jednotlivé nebo v přeslenech, vejčitě kuželovité, přisedlé nebo krátce stopkaté. Štítky jsou stejně utvářené, mají vesměs ostrý příčný kýl, pupek se nachází uprostřed štítku a má zpravidla pichlavý hrot.

[editovat] Výskyt

Na horní hranici lesa, převážně v zóně subalpinské vegetace, v Alpách, v severních a středních Dinaridech, Karpatech a pohořích severního Balkánu.

Kromě těchto hlavních oblastí se vyskytuje izolovaně v pohořích Jura, Vogesy, Šumava, Jizerské hory, Tatry a Krkonoše, nejjižněji ve střední Itálii v pohoří Abruzzy. Velice často se spontánně kříží s b. blatkou, b. zobanitou i s b. lesní.

V porostech kleče se ze stromovitých forem vyskytují už jen borovice limba a řidčeji smrk ztepilý , které zde rostou jako solitery.

[editovat] Systematika

Rozlišujeme 2 variety:

P. mugo var. mugo – poléhavé nebo vystoupavé keře, rostoucí převážně ve vyšších horách na holích nad zónou lesa a místy sestupující níže na skalnatých, výjimečně rašelinných stanovištích (Alpy, Šumava, Jizerské hory, Krkonoše, Karpaty, hory Balkánu, Dinárská pohoří, Abruzzy).

P. mugo var. pseudopumilio (Willk.) Domin, 1935 – vzpřímené keře nebo nízké vícekmenné stromky, rostoucí na rašelinných stanovištích v zóně horského lesa (poh. Schwarzwald, Smrčiny, Slavkovský les, Krušné hory, Šumava, Novohradské hory, Klodzko).

[editovat] Literatura

BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.

Květena ČSR, díl 1 (S. Hejný, B. Slavík - Eds.) 1988. – Praha: Academia, s. 289–308. – ISBN 80-200-0643-5

PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.

POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu