Andrej Hlinka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Andrej Hlinka (27. září 1864, Černová, dnes část Ružomberku — 16. října 1938, Ružomberok) byl slovenský katolický kněz, politik, vůdčí osobnost slovenského národního hnutí, signatář Martinské deklarace a zakladatel a vůdčí osobnost Hlinkovy slovenské ľudové strany.
Obsah |
[editovat] Život
Hlinka absolvoval kněžský seminář při Spišské kapitule, na kněze byl vysvěcen byl v roce 1889. Byl farářem na různých místech, naposledy v Ružomberku. Už v mládí začal politickou kariéru v řadách křesťanskodemokratické Ľudové strany, vedené hrabětem Zichym. Stranu opustil poté, co se vzdala principů národnostní tolerance, a stal sa významným představitelem pravicového křídla Slovenské ľudové strany. V roce 1897 sa stal redaktorem Ľudových novin, v roce 1906 založil Ľudovou banku a v roce 1910 slovenské tiskárny v Bratislavě. Mezitím byl v letech 1906-1909 ve vězení, protože se vyslovil proti národnostnímu útlaku v Uhersku a žádal pro Slováky slovenské školy. Ve vězení se setkal a polemizoval s pozdějším maďarským komunistickým vůdcem Bélou Kunem. Psal a překládal teologická díla.
V roce 1918 se Hlinka stal členem nově vytvořené Slovenské národní rady. Na samém počátku byl nakloněn myšlence jednotného „československého národa“, rychle ji však opustil. Ještě v témže roce se podílel na založení Slovenské ľudové strany, jíž se stal předsedou. Byl vůdčí osobností delegace Slováků, která v létě 1919 působila ve Francii na Versailleské konferenci, kde žádal autonomii pro Slovensko. Na tuto konferenci však nebyl Hlinka vůbec vpuštěn a po návratu byl uvězněn. Důvodem uvěznění bylo, že cestoval do Versailles na falešný pas. V roce 1924 byl jmenován papežským komořím a v roce 1927 apoštolským protonotářem. V roce 1925 sa jeho strana přejmenovala na Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu (HSĽS), jíž byl až do konce svého života lídrem a hlavním ideologem. V letech 1918 až 1938 byl vůdce poslanecké frakce SĽS a posléze HSĽS v československém Národním shromáždění. Krátce před svou smrtí se dohodl na spolupráci mezi HSĽS, Konradem Henleinem a politickým vůdcem maďarské menšiny v Československu, hrabětem Eszterházym.
[editovat] Ideologie
Ideologický základ Hlinkova politického přesvědčení a politiky tvořilo hluboké vlastenecké cítění (zvýrazněné nejprve maďarskou nadvládou a posléze zřetelně slabším postavením Slováků v Československu), klerikalismus a antikomunismus. Jestliže v mládí byl odpůrcem útlaku Slováků ze strany Maďarů, po vzniku Československa se stal vášnivým odpůrcem „pražské centralizace“ a faktu, že většinu moci ve státě soustředily ve svých rukou Češi.
[editovat] Náhledy na osobnost Hlinky
Po Hlinkově smrti stanul v čele jeho strany Jozef Tiso. Strana postupně ovládla situaci na Slovensku a po vzniku Slovenského štátu převzala veškerou moc (teoreticky, prakticky ovšem byla její moc a moc jejích představitelů omezena přáními Německa). Strana se změnila ve skutečně masovou a z Hlinky se stala kultovní osobnost nového režimu. Odvolávaly se na něj i nově založené organizace Hlinkova garda (napodobenina německých Sturmabteilung) a Hlinkova mládež (napodobenina německých Hitlerjugend). Mnohé staré členy HSĽS to velmi pobuřovalo a říkali, že Hlinka se musí obracet v hrobě nad tím, kdo si jeho jméno bere do úst.[chybí zdroj]
Po obnovení Československa v roce 1945 a příchodu komunistů k moci byl Hlinka jakožto antikomunista, klerikalista a odpůrce pragocentrismu a centralizace státu komunistickou propagandou systematicky očerňován a označován jako fašista. Takový pohled zkreslil všechna díla, která o něm v letech 1948-1989 vznikla.
Po sametové revoluci byl tento negativní obraz korigován. V Slovak National Biography uveřejněné roku 1991 je o něm napsané: „one of the most significant personalities in modern Slovak history, a nationalistic Christian politician and representative of Slovak autonomic efforts“ (česky: „jedna z nejvýznamnějších osobností moderní slovenské historie, nacionalistický křesťanský politik a představitel slovenských autonomistických snah“). Jeho tvář je vyobrazena na slovenské tisícikorunové bankovce.
[editovat] Externí odkazy
- Sto slávnych Slovákov, 1995
- Andrej Hlinka na stránkách Slovenského rozhlasu - anglicky

