Filip I. Sličný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Filip I. Sličný (* 22. červenec 1478 Bruggy - † 25. září 1506 Burgos), byl prvním španělským králem z rodu Habsburků.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| manželka | |
| sestra |
Markéta Rakouská
|
| děd |
Fridrich III.
|
| babička | |
| děd | |
| babička |
Isabela Bourbonská
|
Narodil se jako prvorozené dítě v manželství burgundské vévodkyně Marie Burgundské, dědičky bohatých držav Karla Smělého (Burgundsko, nizozemské provincie ad.) a jejího manžela Maxmiliána, pozdějšího císaře Svaté říše římské. Jeho matka zemřela již v dubnu 1482 a tři dny před svou smrtí nechala vyhotovit testament, v němž odkázala všechny své državy právě synu Filipovi, tehdy čtyřletému, a dceři Markétě. Maximiliána stanovila pouze jejich poručníkem a regentem až do Filipovy plnoletosti. Smrt milované choti byla pro Maximiliána velmi skličující, její politické důsledky však byly ještě závažnější. Jedinou právní základnou arcivévodovy moci byla nyní funkce poručníka. Nizozenské stavy se proto snažily urychleně omezit jeho pravomoci zřízením poručnické rady, bez jejíhož souhlasu nesměl Maximilián nic podniknout, a dávaly mu zřetelně najevo, že by se měl vrátit do říše. Zároveň byl Maximilián ve válečném stavu s Francií, neboť Ludvík XI. si jako lenní pán burgundského vévody nárokoval právo na navrácení francouzských lén (především burgundského vévodství).
Dlouhá a pro nizozemskou stranu vyčerpávající válka skončila v prosinci 1482 mírem v Arrasu, který Francii zaručil držení burgundského vévodství a hrabství, ale nizozemské provincie přisoudil Habsburkům. Součástí dohody bylo převzetí poručnictví nad vévodou Filipem nizozemskými stavy. Chlapec se prakticky stal rukojmím v rukách odbojných Genťanů. Pokud by zemřel bez potomků, zdědila by nizozemské provincie Markéta společně se svým předurčeným manželem, francouzským dauphienm Karlem. Filip měl v případě smrti své eventuálně bezdětné setry právo na vrácení jejího věna, to znamená burgundského vévodství a hrabství a dalších drobnějších držav. Později si Maximilián vynutil na nizozemských stavech uznání místodržícíc a synovým poručníkem.
[editovat] Svatba » Filip králem Kastilie
21. srpna 1496 se v Lieru konala dvojitá svatba, dětí katolických králů Španělska Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského s dětmi římského krále Maxmiliána. Filipovou manželkou se stala španělská infantka Jana a její bratr Jan si vzal za manželku Filipovu sestru Markétu. Filipovo manželství bylo zpočátku šťastné, mladá infantka byla hezká a ve Filipovi probudila vášeň a touhu. Když pak po dceři Eleonoře přišel na svět syn Karel, zdálo se, že je vše na nejlepší cestě. Jenže Filip si hledal potěšení i jinde a jeho sexuálně chtivá manželka se s tím rozhodně nehodlala smířit. Vyvolávala žárlivé scény a manželstí se stalo pro Filipa peklem.
V roce 1504, po smrti královny Isabely, se manželé přesunuli do Španělska, kde se Jana stala královnou Kastilie a její manžel kastilským králem. Janino chování bylo čím dále podivnější, neboť se u ní projevila dědičná duševní choroba, kterou trpěla už její babička. Ferdinand Aragonský a Filip se proto rozhodli prohlásit královnu, která byla pošesté těhotná, za neschopnou vlády. Filip však nečekaně zemřel a královna, zlomená žalem, dlouhé hodiny truchlila. Jednou prý nechala otevřít jeho rakev, obávala se, že ukradli tělo. V roce 1507 porodila Filipovu nejmladší dceru Kateřinu, krátce na to jí její otec nechal internovat v klášteře v Tordesillasu. Filipovy ostatky byly pochovány v kryptě v Granadě. Později vedle nich spočinula i rakec jeho ženy.
[editovat] Potomci
- Eleonora Španělská (1498-1558), královna francouzská a portugalská
- Karel V. (I.) (1500-1558), arcivévoda rakouský, španělský král a císař Svaté říše římské
- ∞ 1526 Isabela Portugalská, dcera krále Manuela I. Portugalského a jeho druhé ženy Marie Španělské.
- Isabella Španělská (1501-1526), dánská královna
- ∞ 1515 dánský král Kristián II. Dánský, syn dánského krále Jana I. Dánského a saské princezny Kristýny Saské.
- Ferdinand I. (1503-1564), český a uherský král, císař Svaté říše římské
- ∞ 1521 česká a uherská královna Anna Jagellonská, dcera krále Vladislava I. Jagellonského a jeho třetí manželky hraběnky Anny z Foix-Candale.
- Marie Habsburská (1505-1558), česká a uherská královna
- ∞ český a uherský král Ludvík Jagellonský, syn krále Vladislava I. Jagellonského a jeho třetí manželky hraběnky Anny z Foix-Candale.
- Kateřina Španělská (1507-1578), portugalská královna
- ∞ 1525 portugalský král Jan III. Portugalský, syn krále Manuela I. Portugalského a jeho druhé ženy Marie Španělské.
[editovat] Literatura
- GRÖSSING Sigrid-Maria, Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše, 1. vyd., Praha 2004, ISBN 80-249-0340-7
- GRÖSSING Sigrid-Maria, Lásky trůnu habsburského, Praha 1992, ISBN 80-7023-136-X
| Předchůdce: | 1482–1506 | Nástupce: |
| Maxmilián I. | Filip I. Sličný | Karel V. |



