Hmota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hmota je základní fyzikální pojem. Rozlišují se dva projevy hmoty: látka, skládající se z „hmotných“ částic (částic s hmotností) a pole,které se podle klasické fyziky nemělo skládat z částic, ale projevovat se jako kontinuum ve svých vlastnostech. V moderní fyzice jsou látka a pole, přinejmenším v mikrosvětě, dva navzájem spjaté „projevy“ či „strukturní formy“ hmoty, protože se ukázalo, že:

Elementární částice vystupují jako kvanta (nejmenší nedělitelné částice) jistých polí, ztrácejí tedy čistě korpuskulární povahu. Pole ztrácejí plnou kontinualitu a strukturují se na jednotlivá kvanta (fotony, gravitony), neboli částice. Pojem částice (včetně elementárních částic), tzv. korpuskule, se, přinejmenším v mikrosvětě, používá pro úplně veškeré mikrofyzikální hmotné objekty, nezávisle na tom, či při vzájemném působení mají strukturu/podobu klasických částic (látkové částice) nebo pole.

Skutečnost, že na každý hmotný objekt (částici i pole) je možné se dívat buď jako na částici, nebo jako na vlnu nazýváme korpuskulárně-vlnový dualizmus (či dualizmus vlna-částice).

[editovat] Složení hmoty

Následuje zjednodušený model složení hmoty (podsunutý řádek znamená „předcházející se skládá z“):

(Pozn:antifotony, antigravitony a podobně - neexistují)

[editovat] Skupenství hmoty

  • pevné
  • kapalné
  • plynné
  • plazma
  • Boseho-Einsteinův kondenzát
  • fermionový kondenzát (Deborah Jin, 2003)

Podle nové definice už pojmy pevné a kapalné neexistují, ale rozlišuje se skupenství „krystalické“ a „amorfní.“

Přechody hmoty z jednoho skupenství na druhé (fázová přeměna) se zabývá termodynamika.

[editovat] Podívejte se také na