Netopýři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Netopýři

netopýr indio (Corynorhinus townsendii)
netopýr indio (Corynorhinus townsendii)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: letouni (Chiroptera)
Podřád: netopýři (Microchiroptera)
čeledi
  • netopýrkovití (Craseonycteridae)
  • embalonurovití (Emballonuridae)
  • furipterovití (Furipteridae)
  • megadermovití (Megadermatidae)
  • mormoopidovití (Mormoopidae)
  • tadaridovití (Molossidae)
  • mystacinovití (Mystacinidae)
  • myzopodovití (Myzopodidae)
  • natalovití (Natalidae)
  • noktilionovití (Noctilionidae)
  • nykteridovití (Nycteridae)
  • listonosovití (Phyllostomidae)
  • tyropterovití (Thyropteridae)
  • vrápencovití (Rhinolophidae)
  • víkonosovití (Rhinopomatidae)
  • netopýrovití (Vespertilionoidae)

Netopýři jsou podřádem savců z řádu letouni. Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat určitou vzdálenost. Jsou to akrobati, létají rychlostí až 55km/h.

Dalšími znaky netopýrů, které je odlišují od kalonů, jsou:

  • echolokace – schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku jejich pískotu od předmětů (především kořisti) – podobně funguje sonar
  • chybějící dráp na druhém prstu přední končetiny
  • jejich uši netvoří uzavřený kruh
  • mají ostré zuby, zejména stoličky
  • dosahují menších rozměrů

Netopýři se živí hmyzem, krví, malými savci a rybami.

Většina netopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči většiny druhů jsou sice malé a špatně vyvinuté, ale netopýři s nimi vidí, především na vzdálenost přesahující schopnost echolokace.

[editovat] Echolokace

Netopýři vytváří ultrazvukové vlny o kmitočtu od 14 000 do 100 000 hertzů a vypouští je z nosu nebo otevřených úst.