Paul Karl Feyerabend
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paul Karl Feyerabend (13. ledna 1924 – 11. února 1994) byl původem rakouský filosof vědy.
[editovat] Životopis
Paul Feyerabend se narodil 13. ledna 1924 ve Vídni, kde také navštěvoval základní a střední školu. V této době se také začal zajímat o četbu, divadlo a zpěv. Po dokončení střední školy v dubnu 1942 byl odvelen do Pracovní fronty (Arbeitsdienst). Monotónní práce ho nebavila, proto se přihlásil do armády do školy pro důstojníky. Od prosince 1943 sloužil jako důstojník v severním úseku Východní fronty, kde také získal Železný kříž a byl povýšen na poručíka. Při ústupu byl zasažen třemi kulkami, z nichž jedna zasáhla páteř. Díky tomu musel až do smrti chodit o holi. Po zbytek války se z tohoto zranění zotavoval.
Po válce získal první práci na částečný úvazek v Apoldě, kde psal pro divadlo. Poté navštěvoval několik přednášek na Výmarské akademii. Vrátil se do Vídně, kde studoval historii a sociologii. Studium ho neuspokojovalo, proto přestoupil na studium fyziky. Zde se setkal s Felixem Ehrenhaftem, fyzikem, jehož experimenty ovlivnily Feyerabenda v jeho pohledu na podstatu vědy. Poté změnil své studijní zaměření na filozofii - zde obhájil diplomovou práci. V roce 1948 se poprvé účastní mezinárodního letního semináře Rakouské sociologické společnosti v Alpbachu. Zde poprvé potkal Karla Poppera, který měl velký vliv na jeho pozdější práce - nejprve pozitivní, poté negativní. V roce 1951 získal díky British Council stipendium pro studium u Wittgensteina. Ten bohužel umírá ještě před Feyerabendovým příjezdem do Londýna. Feyerabend si místo něho vybírá Karla Poppera jako svého školitele a zahajuje studia na Londýnské škole ekonomie (London School of Economics). Během této doby byl hodně ovlivněn Popperovými myšlenkami. Poté se vrací do Vídně, kde překládá do němčiny Popperovo dílo „Otevřená společnost a její nepřátelé“, píše několik článků do encyklopedií a věnuje se vývoji humanitních věd v Rakousku.
V roce 1955 získává své první akademické místo na Bristolské univerzitě, kde přednáší o filozofii vědy. Později během života přednáší také v Berkeley, Auckladnu, Sussexu, na Yale, v Londýně a Berlíně. Během této doby rozvinul své kritické pohledy na vědu, které později nazval „anarchistické“ nebo „dadaistické“, aby ilustroval svůj nesouhlas s dogmatickým užíváním pravidel. Tato pozice nebyla shodná s tehdejším racionálním pojetím filozofie vědy. Na Londýnské škole ekonomie se setkává s dalším Popperovým studentem, Imre Lakatosem. Plánují spolu napsat dialog s názvem „Rozprava proti metodě“, kde by Lakatos zastával racionální hledisko při pohledu na vědu a Feyerabend by na něj útočil. I přes nečekanou Lakatosovu smrt Feyerabend tuto publikaci napsal - jedná se především o kompilát z jeho předchozích článků. Tato publikace se stala známou kritikou tehdejšího filozofického pohledu na vědu a vyvolala mnoho reakcí. Důvodem mohl být také ohnivý a přímý způsob psaní, který nebyl u ostatních filozofů běžný. Po několika prvních velice negativních kritikách na tuto práci upadl Feyerabend do dlouholetých depresí. I přes to pokračoval až do smrti v hájení svých kontroverzních filozofických pozic. Dále přednášel na Berkeley a později také v Kasselu a Curychu. Po svém odchodu do důchodu dále publikoval velké množství článků a pracoval na své autobiografii. Zemřel v roce 1994 na komplikace způsobené mozkovým nádorem.
[editovat] Bibliografie
Hlavní díla:
- Against Method: Outline of an Anarchistic Theory of Knowledge (1975), česky Rozprava proti metodě
- Science in a Free Society (1978)
- Farewell to Reason (1987)
- Three Dialogues on Knowledge (1991), česky Tři dialogy o vědění
- Killing Time: The Autobiography of Paul Feyerabend (1995)
- Conquest of Abundance: A Tale of Abstraction versus the Richness of Being (1999)
Sebrané spisy:
- Realism, Rationalism and Scientific Method: Philosophical papers, Volume 1 (1981)
- Problems of Empiricism: Philosophical Papers, Volume 2 (1981)
- Knowledge, Science and Relativism: Philosophical Papers, Volume 3 (1999)

