Měňavky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Měňavky (Amoebina) jsou řádem prvoků ze skupiny kořenonožci. Název dostali podle schopnosti měnit svůj tvar při měňavkovitém (amoebovitém) způsobu pohybu. Měňavky vysunují své panožky (vychlípeniny buňky) kupředu a pak za nimi přotahují celé tělo. Panožky slouží rovněž k přijímání potrvay pomocí fagocytózy.

Mnoho druhů žije ve vodě i v půdě. Jednou z nejznámějších je měňavka velká (Amoeba proteus). Velké mnohojaderné plazmódium vytváří měňavka bahenní (Pelomyxa palustris), která je charakteristická zejména pro zahnívající vody. Některé měňavky obývají i trávicí trubici člověka, aniž by mu způsobovaly onemocnění. Je to např. měňavka střevní (Entamoeba coli). Jiná měňavka, která se může vyskytovat ve střevě, je měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica). Napadá střevní tkáň a způsobuje nebezpečné onemocnění – úplavici. Zajímavý je způsob, kterým si zajišťuje živiny. Vyloučí trávicí enzymy vně své buňky. Rozruší a natráví jimi buňky výstelky střeva. Natrávené živiny pak pohlcuje.