Intel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Firma Intel Corporation je přední světový výrobce integrovaných elektronických obvodů a dalších zařízení. Je známa především svými procesory.

Ročně vyrobí přes 100 miliónů procesorů, což je zhruba 75 % celosvětové produkce x86 procesorů (r. 2000). Kromě procesorů pro osobní počítače Intel vyrábí procesory pro PDA, čipsety, flash paměti, telekomunikační chipy i multimediální vybavení domácností (dětské elektronické mikroskopy a web kamery). Největším konkurentem firmy je zhruba 11× menší AMD (Advanced Micro Devices).

Po celém světě pracuje pro Intel přes 86 000 lidí. Hlavní sídlo firmy je v USA, stát Kalifornie v Santa Claře. Celé sídlo Intelu je složeno z komplexu několika budov, centrála je pak v budově pojmenované po zakladateli firmy Robertu Noyceovi. V sídle Intelu také naleznete i muzeum mikroprocesorů.

Intel se koncem roku 2005 rozhodl změnit své 37 let staré logo i známý slogan Intel Inside. Slogan Intel inside nahradilo nové heslo Leap ahead („skok kupředu“).

[editovat] Nejznámější typy procesorů

  • 8080 Byl vyroben roku 1974. Na trh se ale dostal s jedním velkým nedostatkem - touto chybou byla příliš malá zatěžovací schopnost výstupu, proto se na trhu udržel jen několik měsíců, než ho nahradil model 8080A. Tento typ byl naprosto stejný jako předchozí, ale měl navíc výkonnější výstupní zesilovač a vlastní interní CACHE v podobě registru. Tyto procesory byly 8-mibitové a obsahovaly cca 5000 tranzistorů.
  • 8086 Tento procesor již byl 16-ti bitový a navazoval na předchozí typ. Pracoval na frekvenci 4.77 MHz. Mohl adresovat maximálně 1 MB operační paměti. Tento procesor byl také rozšířen o nové instrukce, které zajišťovaly operace s 16-ti bitovými operandy (vč. dělení, násobení a operace s řetězci). Byl sestaven z 29000 tranzistorů.
  • 8088 je stejný jako předchozí, s tím rozdílem, že s okolím komunikoval po 8-mi bitové datové sběrnici (i když byl uvnitř 16-ti bitový). Proto musel všechna 16-ti bitová slova přenášet nadvakrát po osmi bitech.
  • V20, V30. - jejich úspornější obdoby do laptopů.
  • 80186 Příliš se nerozšířil. Část nových instrukcí. Měl o něco výkonnější mikrokód, který dovoloval vyšší výkon.
  • 80188 Opět je tento typ procesoru shodný s předchozím, ale (podobně, jako u 8086 a 8088) navenek komunikoval po 8-mi bitové datové sběrnici.
  • 80286 Tento typ procesoru znamenal poměrně velký skok ve vývoji procesorů a jejich architektury. Procesor 80286 byl 16-ti bitový s vylepšenou architekturou, která podporovala práci ve dvou režimech – reálném a chráněném. V reálném režimu je 7x rychlejší než 8086, ale pracuje stejným způsobem, může adresovat jen 1MB paměti. Ale v režimu chráněném může adresovat až 16MB a používá čtyřstupňovou ochranu paměti (CPL). Jeho adresová sběrnice byla 24-bitová a datová 16-ti bitová. Obsahoval přibližně 134 000 tranzistorů.
Intel 80386 sx
Intel 80386 sx
  • 80386SX a 80386DX Hlavním rozdílem oproti předchozím je, že jsou 32-bitové. Typická taktovací frekvence okolo 33 MHz. Tento procesor byl na trh uveden v říjnu roku 1985. Jak je vidět z fotografie níže, jeho rozměry byly oproti moderním procesorům skoro miniaturní. Nepotřeboval chladič. Jeho vnější datová sběrnice byla 32 bitová a stejný počet bitů měla i jeho vnitřní sběrnice. Byl schopen adresovat již celkem 4 GB reálné paměti. Procesor 80386DX opět měl několik režimů, ve kterých mohl pracovat. Byly celkem tři. Reálný režim a chráněný režim byly velmi podobné režimům z procesoru 80286 a třetím režimem, který je navíc, je tzv. režim virtuální, který je plně podřízen režimu chráněnému, a který umožňoval mít současně spuštěno více programů najednou. Navíc tento procesor již znamenal první krok v automatizaci procesorů a rozpoznávání určitých zařízení. Konkrétně 80386DX uměl provádět autonomní test, který zjišťoval jeho provozuschopnost a navíc byl schopen automatickou detekcí zjistit typ připojeného matematického koprocesoru a podle toho nastavit své vnitřní obvody pro spolupráci s tímto koprocesorem. Model SX byl uveden na trh o 3 roky později a spojoval v sobě výhody vnitřní 32 bitové architektury procesoru 80386DX s levnými podpůrnými obvody z procesoru 80286. Navíc rozdíl mezi ním a 80386DX byl ten, že 80386SX byl s okolním světem spojen 16-ti bitovou datovou sběrnicí.


Srovnání lícových stran procesorů AM486 DX2-80 od AMD a i486 DX2-66 od Intelu
Srovnání lícových stran procesorů AM486 DX2-80 od AMD a i486 DX2-66 od Intelu
Procesor Intel 80486DX2
Procesor Intel 80486DX2
  • 80486SX a 80486DX Rychlejší a mladší verze předchozích. Takt 33 - 120 MHz. SX je opět trochu okrouhaná verze bez koprocesoru. Vyskytují se i modely 80486DX/2 a 80486DX/4, ty jsou asi 2krát a 3,5krát rychlejší uvnitř, ale s motherboardem komunikují na původní rychlosti.
  • Píše se rok 2006 a máme tu daleko výkonější procesory, než jme měli doposud. Je opravdu vidět že vše přibírá na výkonu a výjimkou nejsou ani procesory, které již pracují i na 64 bitové architektuře EM64T.
  • Firma Intel má tři procesorové linie a to Pentium (střední třída), Xeon jenž zastávají funkci vetšinou v serverech a poslední linií je procesor s názvem Celeron, určený jako levné řešení do nejlacinějších počítačových sestav.
  • Firma Intel rovněž vyvinula mobilní platformu s názvem Centrino určenou pro notebooky. Tato platforma (zahrnující procesor, čipovou sadu a Wi-Fi adaptér) je navržena k tomu, aby co nejúsporněji nakládala s elektrickou energií notebooku. Tato přednost je velice užitečná a platforma Centrino se tak velice rychle rozšířila a stala oblíbenou.
  • V průběhu roku 2006 představil Intel novou architekturu procesorů - Intel Conroe - kódové označení jádra Intel Core 2 Duo. Ten je vyráběn modernější technologií 65nm a je procesorem se dvěma jádry. Právě díky dokonalejší architektuře a použitím původně mobilních technologií spotřebuje i méně energie (kolem 65W), což je zhruba spotřeba známá u konkurenčních Athlon 64 (ovšem singlecore!). Podporuje nově také instrukční sadu SSE4. Procesor je kompatibilní s většinou desek na čipsetech Intel 975X a P965. Díky nízké ceně a velkému výkonu poměrně zaskočil svého největšího konkurenta AMD.

[editovat] Externí odkazy