Borovice Coulterova
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Borovice Coulterova |
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Borovice Coulterova
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Pinus coulteri D. Don, 1837 |
Borovice Coulterova (latinsky Pinus coulteri D. Don, 1836) je severoamerický druh tříjehličné borovice, která je zajímavá především svými šiškami, jedněmi z největších a nejtěžších ze všech jehličnanů.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Pinus macrocarpa Lindley, 1840
- Pinus Sabina Coulteri Loudon, 1842
- Pinus Sabiniana Parry, 1858 non Douglas
[editovat] Vzhled
Strom 13-25 m vysoký, se silnými, vodorovně rozloženými větvemi, které tvoří řídké přesleny. Spádný kmen, téměř černá silná borka, hrubě rozpraskaná. Letorosty silné, modravě bělavě ojíněné, lysé. Pupeny přišpičatělé, 25- 40 mm, pryskyřičnaté. Jehlice po 3, velmi tuhé, vzpřímené, tmavě modrozelené, 12-25 cm, drsné, s průduchy, tvořící husté olistění větví. Šišky veliké a těžké (nezralé až 3 kg!), krátce stopkaté, lesklé, zralé žlutohnědé, 25-35 x 10-12 cm, pozdě otevíravé. Šupiny silné a dřevnaté, pupek dlouhý s drápovitým ostnem. Semena vejčitá, černá, jedlá, 12-18 mm, s 25-30 mm dlouhým křídlem.
[editovat] Výskyt
V západní části Severní Ameriky, (USA: Kalifornie (Coast Ranges jižně od ústí řeky Sacramento); SZ Mexiko: sev. Baja California]. U nás velmi vzácně, pouze několik mladších exemplářů (Průhonice), špatně snáší naše klima.
[editovat] Ekologie
Roste v polohách od 900 do 1800 m. Výrazně slunná dřevina. U nás trpí mrazem, a proto je její pěstování ve střední Evropě nevhodné. Na překryvu jejího areálu s areálem borovice Jeffreyovy tvoří mezidruhové hybridy. V arboretu Sofronka rostou plodní trojnásobní zpětní kříženci s tímto druhem [Pinus (jeffreyi x coulteri) x jeffreyi x jeffreyi] ve věku cca 40 let, vzniklí z kontrolovaného křížení.
[editovat] Využití
Jako zdroj dřeva se příliš nehodí: má spádný kmen a je příliš větevnatá. Používá se v okrasných výsadbách jako dekorativní strom s obrovskými šiškami.
[editovat] Zajímavosti
V některých amerických státech (např. v Kalifornii) je zakázáno vysazovat ji do okrasných výsadeb a parků z důvodu možného zranění pádem šišek.
[editovat] Externí odkazy a literatura
BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J., Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

