Gymnázium Jiřího Wolkera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Prostějov patřil na prahu 90. let 19. století mezi tři největší města na Moravě a přesto zde neexistovalo gymnázium. O jeho zřízení se jednalo již od roku 1893. Český starosta města Karel Vojáček a člen městského zastupitelstva JUDr. Jindřich Stross však ve svých jednáních na vídeňském ministerstvu kultu a vyučování a u moravského místodržícího v Brně povolení nedostali. Teprve díky zásluhám pracovníka zmíněného ministerstva a profesora Karlovy univerzity Dr. Antonína Rezka se podařilo ve Vídni prosadit zřízení českého státního gymnázia v Prostějově. Jeho sochařský portrét - dílo sochaře Vojtěcha Schaffa - je umístěn na čestném místě v aule školy. Císařským rozhodnutím ze dne 21. listopadu 1889 bylo pak povoleno zahájit vyučování od školního roku 1899-1900. Finanční zabezpečení chodu školy padlo na bedra města Prostějova a teprve od roku 1907 se vídeňské ministerstvo kultu a vyučování rozhodlo platit otop, elektřinu a úklid ústavu ze státní pokladny. První dva roky po otevření ústavu byla škola umístěna prozatímně v domě dnešních sociálních ústavů na Brněnské třídě č. 27 a přihlášeno bylo 119 žáků. Prvním ředitelem školy byl jmenován Jan Wimmer. V druhém roce již byla v plném proudu výstavba vlastní budovy. Dne 18. října 1900 se přihodila při stavbě tragická událost. Zřítila se římsa a nehoda si vyžádala 7 obětí z řad stavebních dělníků. Na dnešní dobu velkolepá budova gymnázia v Kolárově ulici byla dokončena již v roce 1901. Veškeré náklady činily celkem 412 693 koruny v tehdejší měně. Slavnostní obřad konsekrace se konal 15. září 1901 a před budovou v rámci slavnostního zahájení vystoupil poslanec Dr. Václav Perek, známý bojovník za prosazení zákona, podle něhož má každé české dítě chodit do české školy. Dne 16. září 1901 se budova naplnila studenty a 17. listopadu byla otevřena aula, které se používalo jako kaple ke školním bohoslužbám. Vyučovalo se podle platných osnov pro zemské jazyky z roku 1900. V prvních letech byly vedlejšími předměty kreslení, krasopis, tělocvik a zpěv, později ještě těsnopis a francouzský jazyk. Za zmínku stojí, že do školního roku 1913-1914 byla němčina nepovinným předmětem. Písemné maturity se konaly z češtiny, matematiky, vlastivědy a buď z latiny nebo řečtiny. Do života chodu školy a života pedagogického sboru a studentů nepříznivě zasáhla 1. světová válka. Veškerá činnost byla pod kontrolou rakouských vojenských a politických úřadů. Vytvoření samostatné republiky bylo přijato s nadšením a nadějemi. Žactvo konalo průvody městem, zpívalo vlastenecké písně a odstraňovalo rakouské státní symboly. Po první světové válce počet studentů gymnázia každoročně vzrůstal; v roce 1924 se jejich počet stabilizoval na 449. Tehdy bylo prostějovské gymnázium na druhém místě mezi klasickými gymnázii v republice. Osnovy se měnily jen málokdy a zřídka docházelo k úpravám počtu hodin vybraných předmětů. V roce 1930 byly upraveny zkoušky zavedením jednoho volitelného maturitního předmětu. Nový školní zkušební a klasifikační řád vydalo ministerstvo v srpnu 1936. Důsledky mnichovského diktátu se hluboce dotkly i života školy. Osud gymnázia za války se příliš nelišil od osudu jiných českých středních škol. V lednu 1942 musel například být z fasády budovy odstraněn portrét Františka Palackého, byla zavedena dvojjazyčná vysvědčení a ústav byl ministerským nařízením změněn na reálné gymnázium. V závěru války byla značně poškozena leteckým bombardováním celá čelní fronta budovy školy. O obětech nacistické okupace na škole svědčí pamětní deska, která je umístěna ve vestibulu školy. Po válce vyučování v budově gymnázia obnoveno až 10. 12. 1945, a to ještě v nouzových podmínkách. Zcela normální výuka byla na gymnáziu zahájena až ve školním roce 1947/48. V roce 1949 byla dokončena úprava auly. Došlo ke sloučení s bývalým dívčím gymnáziem. Škole byl propůjčen čestný název Gymnázium Jiřího Wolkera. Rok 1953 byl pro mnohé studenty i pro profesorský sbor gymnázia rokem tragickým. Třída 3. A, která měla toho roku maturovat byla označena za duchovního iniciátora protestní akce k odstranění Masarykovy sochy na náměstí a nebyla připuštěna k maturitě. Profesorský sbor byl rozpuštěn a rozmístěn na všech školách okresu. Školní rok 1952/53 byl i posledním rokem 4-letého gymnázia. Po rozsáhlé reformě našeho školství v roce 1953 docházelo k častým a mnohdy neuváženým změnám. V roce 1955 byla opravena aula školy podle projektu architekta Miloše Libry. Na jižní stěně tělocvičny byla vybudována na základě nepříliš zdařilého projektu dvoupatrová přístavba. V letech 1970-72 byla provedena rozsáhlá, nepříliš zdařilá generální oprava budovy. 70. a 80. léta byla v našem státě ve znamení tzv. normalizace. V osnovách gymnázia se projevily ideologizující tendence, které poznamenaly hlavně učivo humanistických předmětů. Snaha o přiblížení náplně učiva co nejvíce praxi vedla nakonec v 80. letech k zavedení předmětů Základní výroby a odborné přípravy. Tento program vedl však jen ke snížení odborné úrovně studentů ve všeobecně vzdělávacích předmětech, kterým tak bylo věnováno mnohem méně času. Konec roku 1989 tzv. “ Sametová revoluce“, přinesla radikální změny nejen ve vedení školy, ale i posléze pojetí osnov a celkové koncepce výchovy a vzdělávání na naší škole. Již v září roku 1990 byly zřízeny 2 třídy tzv. víceletého gymnázia, kam byli přijímáni žáci z 5. třídy ZŠ. Od tohoto roku vedle sebe existuje studium 4-leté a 7-leté, popřípadě 8-leté. Změny dostali vnější i vnitřní vzhled budovy. Pro potřebu gymnázia byla vyčleněna budova č. p. Kollárova 1, která byla v roce 1992 spojena s původním objektem chodbou v 1. poschodí. V nové budově byly umístěny kabinety, odborné počítačové učebny, učebny biologie a třídy pro výuku jazyků a žákovská a učitelská knihovna.V tzv. přístavbě byla v roce 1993 zřízena jídelna a v roce 1994 po zrušení původních šaten i moderní malá tělocvična. Žáci mají od té doby k dispozici školní skříňky. V roce 1995 bylo započato s rozsáhlou přestavbou, modernizací učeben a kabinetů fyziky, pokračují práce na rekonstrukci učebny deskriptivní geometrie a do budoucna počítáme s dalšími zásadními změnami ve vybavení školy. Nelze opomenout ani zařízení bufetu pro studenty v předsálí a moderní sborovny mezi 1. a 2. poschodím. Po počátečním hledání nové koncepce studia v obou typech gymnázia bylo rozhodnuto, že bude zachován základní všeobecný charakter vzdělání a studenti se mohou profilovat podle svých individuálních zájmů. V posledních třech letech studia soustavou volitelných předmětů humanitního a přírodovědného charakteru. Doufáme, že tak bude pokračovat v dobré tradici školy a podaří se nám udržet odbornou úroveň našich absolventů.

[editovat] Odkazy jinam