Antihmota
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antihmota je druh hmoty, který je složen z antičástic k běžným částicím, tzn. například antiprotonů a pozitronů místo protonů a elektronů a antineutronů místo neutronů. Antihmota má opačný elektrický náboj než běžná hmota, ale její chování (např. vůči gravitaci) je stejné jako u běžné hmoty.
Foton je zároveň i svou antičásticí. Při setkání hmoty s antihmotou nastává anihilace, při které obě formy hmoty zaniknou a přemění se na jiné formy energie (polní částice).
Při anihilaci dojde k uvolnění klidové energie hmoty. Jedná se o nejúčinější metodu získávání energie. Ta se během anihilace uvolní ve formě fotonů, takže nevzniká radiace. Energie vzniklých fotonů je dána rovnicí E=mc².
Tedy při setkání elektronu s pozitronem vznikají 2 fotony o Energii přibližně 0,51MeV a ještě se tam objeví neutrino (zbytek hmoty, která se nepřemění na energii fotonu).

