Jižní Město

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jižní Město (hovorově Jižňák nebo Jižák) je největší sídliště v Praze i v České republice. Leží na jihovýchodě Prahy v městském obvodu Praha 4 a tvoří velkou část městské části Praha 11 na obou jejích katastrálních územích, jimiž jsou Háje a Chodov. Od roku 1990 (vytvoření samosprávných městských částí v Praze) do roku 1994 se celá nynější městská část Praha 11 nazývala Praha-Jižní Město. Na sídlišti Jižní Město žije převážná část z více než 80 000 obyvatel městské části Praha 11.

Dlouhý, šedivý a obzvlášť nevzhledný panelák ze 70.let v Křejpského ulici na Jižním Městě I.
Dlouhý, šedivý a obzvlášť nevzhledný panelák ze 70.let v Křejpského ulici na Jižním Městě I.

Obsah

[editovat] Historie

Po 2. světové válce probíhala v Praze výstavba na pankrácké pláni a na Kačerově. To ovšem nestačilo a tak bylo rozhodnuto na louce mezi tehdy nově připojenými městskými částmi Chodov a Háje vybudovat velké sídliště. Stavělo se na začátku 70. let, kdy s panelovými domy nebyly velké zkušenosti. Dokončení provázely velké problémy. Tím největším byla hlavně neexistence chodníků a nájezdových ramp pro kočárky (to zachycuje film Panelstory Věry Chytilové, natočený v této době). Ulice byly doslova rozryté stavební činností, chyběly obchody, školy, lékaři. Školy nestačily „polykat“ ohromné množství dětí, výjimkou nebyly třídy se 40 žáky, učilo se na směny. Holinky patřily k povinné výbavě první „kolonizátorů“ JM. Tato vybavenost se zlepšovala pomalu, ale počet obyvatel rostl rychle. 7. listopadu 1980 byla do sídliště přivedena trasa metra II.C .

Sousoší Kosmonautů u konečné stanice metra C Háje (dříve Kosmonautů).
Sousoší Kosmonautů u konečné stanice metra C Háje (dříve Kosmonautů).

Přestože sídliště nebylo původně plánováno tak, aby umožnilo výstavbu metra, tato kombinace dnes dobře funguje. První dvě stanice prodlouženého úseku trasy metra ale dostaly větší význam až po výstavbě Jižního Města II. Oproti jiným sídlištím v Praze i celé zemi je Jižní město I. považováno často za sídelní celek s horším životním prostředím. Z velké části je to dáno stářím domů i sporným urbanistickým řešením sídliště. Proto se v dnešní době radnice snaží život obyvatel zatraktivnit podporou programů kulturních center, jakými jsou například Chodovská tvrz, Klubka, Opatov, rozšiřováním sportovního zázemí nebo pořádáním velkých zábavných akcí (Balonstory, Opatovské korálky, Drakiáda). V rámci probíhajících regenerací se klade důraz na barevný vzhled fasád domů. Naopak sídliště Jižní město II. tak špatnou pověst nemá, bylo lépe naplánováno, domy jsou od prvopočátku odlišeny barevně. Výhodou je také lepší dostupnost zeleně.

[editovat] Historie sídliště Jižní Město I

Historie největšího sídliště v tehdejší ČSSR se začala psát v roce 1964, kdy byl katastr Chodova a Hájů vybrán jako nejvhodnější místo pro výstavbu gigantického sídliště. Důvodů bylo hned několik, např.: dobrá dopravní dostupnost (12.7.1971 byl přes chodovský katastr otevřen 1. úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic), inženýrské sítě (napojení na elektrickou a plynovou síť, výstavba dálkového vodovodu ze Želivky. 1. září 1971 poprvé vyjely bagry a buldozery do ulic a polí Chodova a Hájů. Výstavba sídliště Jižní Město I (dále jen JM I) mohla začít; začala ale socialistickým tempem. Sídliště se paradoxně stavělo od východu, tedy dále od centra Prahy. Jako první se stavěly Háje. Se stavbou bylo započato v roce 1973 (Plickovou ulicí) a v roce 1976 byla už část sídliště dokončená. Nutno podotknout, že při stavbě samotných betonových domů na JM I nebyl příliš brán ohled na estetický vzhled, což je ale typický znak pro všechny paneláky ze 70. let minulého století. Postupně přibývaly další obytné soubory jako např. Litochleby a Opatov.

Novější a vzhlednější panelák z roku 1986, v Petýrkově ulici na Jižním Městě II.
Novější a vzhlednější panelák z roku 1986, v Petýrkově ulici na Jižním Městě II.

[editovat] Historie Jižního Města II

Rozkládající se ho výhradně na chodovském katastru, jehož výstavba byla zahájena v roce 1978. Při řešení tohoto celku se tvůrci řástečně již poučili z chyb při výstavbě a obývání JM I. Je tvořen 5 soubory odlišenými barevně, které se neliší urbanistickou koncepcí. Černý a hnědý soubor byly stavěny v letech 1979 - 1985,červený a zelený soubor v letech 1984 - 1988. Druhý hnědý soubor, ležící po druhé straně ulice Ryšavého se již velmi odlišuje od typických panelákových sídlišť, domy jsou nižší a je patrná snaha vyjít vstříc požadavkům kvalitního bydlení. Stavěn byl v letech 1989 - 1991. Sídliště JM II mělo být vzorným sídlištěm a proto byla již od začátku k dispozici určitá fungující občanská vybavenost, (o čemž si obyvatelé JM I mohli nechat jenom zdát).

[editovat] Doprava

Hlavním dopravním prvkem je metro spojující celé sídliště s centrem a autobusy zajišťující spojení i do ostatních městských částí, např. Lhotky nebo Hostivaře. U stanic metra (Roztyly, Chodov, Opatov, Háje) jsou rozsáhlé terminály pro autobusy. Ze stanice Roztyly odjíždějí i meziměstské autobusové linky, na stanici Opatov pak končí příměstské autobusové linky. Na jih od sídliště vede dálnice D1, vedoucí do Brna. Železniční spojení není, nejbližší stanice se nachází v Praze Hostivaři.

Po dostavbě Centra Chodov (největšího nákupního centra v České republice) byla ke stanici metra Chodov (dříve Budovatelů) opět navrácená restaurovaná socha Budovatele, která na plochu u stanice metra shlíží již od roku 1980.
Po dostavbě Centra Chodov (největšího nákupního centra v České republice) byla ke stanici metra Chodov (dříve Budovatelů) opět navrácená restaurovaná socha Budovatele, která na plochu u stanice metra shlíží již od roku 1980.

[editovat] Příroda

Ačkoli samotné katastrální území Prahy 11 a tím i Jižního Města nezahrnuje žádné větší souvislé přírodní plochy, mají je k dispozici obyvatelé v těsném sousedství. Jižní Město je tak obklopeno prstencem lesů, který tvoří Hostivařský les, Milíčovský les a Krčský les. V blízkosti se nachází též chráněná lokalita Hrnčířské louky. Díky této skutečnosti mají obyvatelé příležitost trávit chvíle odpočinku bez velkých časových nároků na dopravní přesun v relativně kvalitním přírodním prostředí, které je navíc obohacováno prvky pro aktivní pohybové vyžití. Hostivařská přehrada je pak jedno z největších přírodních koupališť v ČR, v poslední době se stává během léta hostitelkou zajímavých kulturních aktivit.

[editovat] Sousedící území

[editovat] Externí odkazy

Jižní Město se představuje - vznik Prahy 11: historie sídliště na webu městské části

znak hlavního města Prahy Praha – hlavní město České republiky
Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18 | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.