D (linka metra v Praze)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Linka D pražského metra je zamýšlenou a projektovanou čtvrtou linkou této podzemní sítě. Má být vedena ve směru sever–jih, částečně paralelně s linkou C, s níž je plánován přestup ve stanici Pankrác.
Obsah |
[editovat] První projekty
Již v projektu z roku 1968 je zmiňována existence modře značené linky D. Její realizace byla odsunována vždy na konec – jejím hlavním úkolem je propojit centrum Prahy s Modřany a Novými Dvory, což jsou oblasti, kde je městská doprava zastoupena převážně autobusy, a to relativně dostatečně. I tak by ale vybudování zcela nové linky metra sem pomohlo zkrátit jízdní doby do centra města, vedení trati pod Nuselským údolím by zase v případě výluky Nuselského mostu mohlo zajistit kontinuitu spojení centra města s jeho jižními sídlišti.
V dalším plánu na výstavbu metra, z poloviny 80. let 20. století, je harmonogram výstavby linky rozvržen do tří úseků (I. D, II. D, III. D), po jejichž dokončení by byly spojeny přímo čtvrti Žižkov, Vinohrady, Nusle, Pankrác a Nové Dvory. S výstavbou I. D se mělo začít roku 1995 a s provozem o dalších osm let později. Jižně navazující II. D, směřující do Krče, se měl budovat v období let 1999 až 2004, v Písnici pak mělo vzniknout depo (počítá se s ním stále). Severním směrem měl na úsek I. D, končící na Náměstí Míru navázat úsek III. D na Žižkov. Vzhledem ale k sametové revoluci, po níž celý tento plán byl de facto zrušen, nějakou dobu trvalo, než byly přehodnoceny plány na rozvoj metra celého. Přednost tak dostaly úseky linky A do Petřin a linky C směrem na Severní město. To odsunulo čtvrtou trasu až k horizontu druhého desetiletí 21. století.
[editovat] Současné plány
Současné projekty vymezují nový termín výstavby zhruba mezi lety 2008 až 2015. Tento projekt je zahrnut i do územního plánu hlavního města. Někteří radní (například Radovan Šteiner) prosazují výstavbu déčka spíše jako lehkého metra, které by mohlo být i automatizované (jako například linka 14 v Paříži). Takový návrh však někteří lidé odmítají jako nevhodný, jejich hlavním argumentem proti němu je menší kapacita takovéto trati. Náklady na budování lehkého metra jsou však o třetinu nižší než v případě podzemní dráhy klasické.
I nejnovější z projektů výstavby však může ohrozit fakt, že stát neplánuje ve svém státním rozpočtu na rok 2007 spolufinancovat výstavbu metra.
Dopravní podnik prosazuje stavbu této trasy hned po dokončení trasy C do Letňan, hlavním důvodem je nutná oprava Nuselského mostu.
[editovat] Předpokládané stanice
Stávající projekt byl v únoru roku 2007 pozměněn a bude přepracován, proto zatím nelze s určitostí říci, kde se budou jednotlivé stanice nacházet, ani jaká bude jejich podoba. Od konečné:
- Písnice – dlouhodobě konečná stanice, u které bude vybudováno depo.
- Libuš
- Nemocnice Krč
- Nádraží Braník
- Ryšánka – pracovně Olbrachtova, pod ulicí Na Strži.
- Pankrác – přestup na linku C a výhledově na linku E.
- Náměstí bratří Synků
- Náměstí Míru – přestup na linku A
- Hlavní nádraží – počítá s vybudováním nové, východní haly Hlavního nádraží.
[editovat] Alternativní projekt železnice
Studie SUDOP předpokládá zásadní zvýšení významu železnice v městské a příměstské dopravě po dokončení přestavby pražského železničního uzlu. V návrhu zveřejněném na webu Nového spojení počítá s odbočkou z železniční stanice Praha-Krč do stanic Praha-Lhotka, Praha-Nové Dvory, Praha-Libuš a Praha-Písnice, která by společně s dalšími železničními tratěmi mohla plnit roli, pro niž se původně počítalo s trasou metra D. Rozvoj městských železnic byl však také pozastaven z toho důvodu, že stát se na něm nedostatečně finančně podílí.
[editovat] Externí odkazy
| Související články obsahuje: |

