Izochorický děj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izochorický děj je termodynamický děj, při kterém zůstává konstantní objem a mění se tlak a teplota plynu.
V případě ideálního plynu lze pro izochorický děj ze stavové rovnice odvodit Charlesův zákon:
,
neboli podíl tlaku p a termodynamické teploty plynu T je při izochorickém ději stálý.
Závislost tlaku na objemu plynu graficky vyjadřuje izochora:
Při izochorickém ději se nekoná objemová práce, pouze se mění vnitřní energie plynu, z 1. termodynamického zákona plyne Q = ΔU, neboli teplo Q dodané plynu se spotřebuje na zvýšení vnitřní energie ΔU, opačně úbytek vnitřní energie ΔU se rovná teplu Q vydanému plynem do okolí. Velikost tepla Q se vypočte podle vzorce Q = m . cV . ΔT, kde m je hmotnost plynu, cV je měrná tepelná kapacita plynu při konstantním objemu, ΔT je rozdíl teplot.


