Pardubická rybniční soustava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pardubická rybniční soustava je pozůstatek středověkého rybničního díla vybudovaného v okolí města Pardubice.

Bohdanečský rybník
Bohdanečský rybník

Historie pardubické rybniční soustavy je nejasná, chybí přesnější údaje o počátcích jejího budování. Jako stavitelé rybniční soustavy na Pardubicku se uvádějí Vlček, fišmistr, kolem roku 1496 a Jan Křenek z Čestic z let 1518 - 1520. Objevuje se také jméno Ignáta mladšího z Dobřenic, majitele statku na Valech u Přelouče.

K největšímu rozmachu rybníkářství a s tím spojené výstavby rybniční soustavy došlo za vlády Viléma z Pernštejna. Výhodné podmínky pro zakládání rybníků se nacházely na území, sevřeným lomeným tokem Labe a dále v povodí Chrudimky a Loučné. K napájení rybníků (nejvýznamnější z nich byly Nadymač, Černovský, Jezero, Velká a Malá Čeperka, Oplatil, Bohdanečský a Sopřečský) dal Vilém z Pernštejna vybudovat Opatovický kanál, dokončený asi roku 1513. V té době se jednalo o největší stavbu ve východních Čechách. Kanál měl po celé délce 32,5 km spád pouze 1,3 m.

Vilém z Pernštejna při zakládání rybníků nešetřil, poddaným vyměřoval pozemky, na kterých bylo vhodné zřizovat rybníky. Tím se také zrušily některé osady: Velké a Malé Kavčiny, Černá, Bystřec, Němčice atd. Škody vzniklé protržením hrází, podmáčením a přesycením půdy sousedům hradil. Proto byla založena registra rybničná „kde se znamenají, kterého léta komu jest co oddáno".

Za vlády Ferdinanda III. dochází k pozvolnému úpadku rybníkářství. Rybníky jsou rušeny a vysušovány. Na jejich místech vznikají nové osady, na Bohdanečsku to byly Dědek a Novinsko. V roce 1560 existovalo 230 rybníků, v roce 1743 jen 157. Vyčerpávajícím dokladem o počtu rybníků na konci 17. století je mapa Jiřího Matouše Vischera „Panství pardubické 1688". Mnoho rybníků bylo zrušeno roku 1783 a půda přidělena slezským kolonistům. V té době vznikají na bývalých rybnících obce, např. Veska, Staročensko, Velkolánské atd.

Úplný úpadek rybníkářství je zřejmý z indexu rybníků z roku 1802, kdy se hospodařilo pouze na 69 rybnících. Po státním úpadku roku 1855 stát odprodal Komorní panství pardubické. Prvním kupcem se stala Privátní rakouská národní banka vídeňská, roku 1863 Privátní kreditní banka, která se přeměnila na akciovou společnost se sídlem ve Vídni. Část panství koupil průmyslník Jan Liebig z Liberce a hrabě Chotek. Zbytek byl rozprodán různým zájemcům. V té době bylo jedinečné rybníkářské dílo soustavně ničeno, duby na hrázích káceny, kámen z nich rozvezen.

V roce 1881 koupil zbytek pardubického panství baron Richard Drasche z Vartinberka s pouhými 21 rybníky. Rybníky se zachovalými hrázemi znovu napustil a obnovil na nich rybniční hospodářství. Znovu napustil rybníky: Bohdanečský, Sopřečský a Jezero, které byly napouštěny vodou z Opatovického kanálu, který byl prohlouben, aby byl docílen větší přítok vody.

Po provedení pozemkové reformy 1919 byly založeny dva nové rybníky Tichý a Udržal.

V roce 1948 se hospodařilo na 32 rybnících.

V současné době existují v okolí města Lázně Bohdaneč rybníky: Bohdanečský, Matka, Rozhrna, Skříň, Černý Nadýmač, Sopřečský, Pohránovský, Horní a Dolní Jílovky; Tichý, Trhoňka.

Pozůstatkem po bývalé rybniční soustavě jsou hráze rybníků Oplatil, Rozkoš, Čeperka a dalších, po kterých jsou v současné době vedeny mnohé komunikace.

Málokdo si uvědomí, že prostor před opatovickou elektrárnou býval zalit hladinou největšího rybníka na území Čech, kterým byla Čeperka. Silnice podél elektrárny, přes Hrobice až k lesu je vedena po jeho hrázi, plocha byla více než 1000 ha. Rybník Baroch je jeho jižním výběžkem.