Sekundární savý vír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sekundární savý vír (SSV) je jeden z nejnebezpečnějších přírodních jevů na naší planetě a bezesporu nejnebezpečnější druh větru na zemi. Je to nejsilnější druh tornáda. Rychlost větru kolem jádra tohoto víru může být až 600km/h.

[editovat] Charakteristika jevu

Sekundární savý vír, jak je zřejmé z názvu, není samostatně působící, ale je vázán na mateřské tornádo. Jeho výskyt byl zatím dokázán u tornád síly F3, F4, F5. U slabších tornád je výskyt velice nepravděpodobný. Přesná příčina vzniku SSV není doposud známa a je proto zahalena rouškou tajemství. Jisté je že SSV vzniká při působení velmi silných tornád, vázaných na velké supercely. Působí na perifériích těchto tornád a životnost se počítá povětšinou na sekundy, výjimečně na minuty.

Místo zasažené SSV bývá ostře ohraničeno a naprosto zničeno. To potvrzuje jejich výskyt při řádění „obyčejných“ tornád. Například při přechodu tornáda F4 je na ploše, kde toto tornádo přešlo, vše srovnáno se zemí, ale pokud se zde vyskytují místa, kde doslova „nic“ není, znamená to, že se vyskytl SSV. Z jeho názvu vyplývá i jeho vlastnost – extrémní savost. Vše co stojí v cestě tomuto víru, je do něj vsáto. Téměř nic není schopné SSV odolat a je nemilosrdně uchváceno (a poté působením obrovského podtlaku pravděpodobně rozmetáno).

[editovat] První poznatky

Na SSV poprvé poukázal zakladatel Fujitovy stupnice, profesor Fujita, v sedmdesátých letech 20. století. Právě důkladnou analýzou škod zjistil jejich působení. Pozdější laboratorní testy, včetně modelování, jejich přítomnost jasně prokázaly. Dnes na analýze těchto jevů a škod jimi způsobených pracuje mnoho vědců zabývajících se tornády.

[editovat] Výskyt v ČR

První možný výskyt SSV na území ČR, je možný v roce 1997, při výskytu tzv. rokycanského tornáda. Jednoznačně je jejich výskyt prokázán při výskytu tornáda F3 nad Velkou Pasekou v Posázaví 31. 5. 2001. Tento výskyt je i prokázán videozáznamem náhodného svědka tohoto úkazu.