Bělehrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Centrum Bělehradu
Centrum Bělehradu
Kostel Sveti Sava
Kostel Sveti Sava

Bělehrad (sr. zvuk Београд, Beograd) je hlavním městem Srbska. Mezi lety 19181992 byl také hlavním městem velké Jugoslávie. Žije zde 1,5 milionu obyvatel, město leží na soutoku řek Dunaj a Sáva.

Obsah

[editovat] Historie

V dobách Keltů tu existovala osada; poté, co se Bělehradu zmocnili Římané, dali mu název Singidunum, měli zde také přístav svojí flotily. Od 6. století město patřilo Byzancii, po stěhování národů a jejím úpadku se sem nastěhovali Slované. V roce 1284 poprve se stal hlavním městem Srbska. V letech 1316-1402 zase to bylo uherským městem. V roce 1402 zase se stal hlaním městem posledního srbského státu v Středověku - Despotovina Srbija/ Деспотовина Србија( v pravoslavní Církvě, despot je stejně což je v zapadní Evropy král). To bylo období rozkětu Srbska, alé a Bělehradu. Srbsko, po Česku, bylo největším vyrobcem stříbra v Evropě. Je to období husitských válek a tak se Srbsko stalo prvním vyrobcem stříbra, což umožnilo srbském králu Stefanu Lazareviću/ Стефану Лазаревићу udělat z Belehrada jedné z největších kulturních a hospodařských měst Evropy. Tomu jěšte „pomohl“ a najezd Turků. Mnozi vysoce vzdělaní lidí z Byzantii, Bulharska, Řecka a Makedonii, utěkli do Bělehradu. V takové skutečností, město se stalo jednotným kulturním centrem, ne jen ve Vychodní ale v celé Evropy. Jedný z nejvyznamejších takových lidí byl Bulhar, Konstantin Filozof/ Константин Филозоф. On byl osobním životopiscem králu Stefanu. Sám král Stefan také psal. Král napsal první renesační dílo v srbské literatury - sonetní věnec Slovo ljubve/Слово љубве ( Slovo lásky). V 15. století tu byla pohraniční pevnost Uherska, kterou však roku 1521 po několika neúspěšných pokusech dobyli Turci. V letech 16881690, 17171739 a 17891791 ho drželi Rakušané, od roku 1806 je hlavním městem Srbska; přesto až do roku 1867 tu byla stále přítomná turecká vojenská posádka. Od roku 1918 byl pak hlavním městem Království SHS, v roce 1929 Jugoslávie. Za druhé světové války byl obsazen nacistickým Německem, osvobodili ho v říjnu 1944 juhoslavská narodní armada a Rudá armáda. V roce 1999 byl bombardován vojsky NATO.

[editovat] Charakter města

Jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel má Bělehrad dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu. Jsou zde zastoupena téměř všechna odvětví průmyslu, také je zde i mezinárodní letištěNikola Tesla a velký přístav na Dunaji. Město má také mnoho vysokých škol a dvě univerzity (1863, 1975). Z Bělehradu vedou dálnice do Záhřebu, Subotice a do Skopje.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy


 
Srbsko – Србија, Srbijа –
Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města
Centrální Srbsko
Město Bělehrad | Borský okruh (Bor) | Braničevský okruh (Požarevac) | Jablanický okruh (Jablanica) | Kolubarský okruh (Valjevo) | Mačvanský okruh (Šabac) | Moravický okruh (Čačak) | Nišavský okruh (Niš) | Pčinjský okruh (Vranje) | Pirotský okruh (Pirot) | Podunajský okruh (Smederevo) | Pomoravský okruh (Jagodina) | Rašinský okruh (Kruševac)| Rašský okruh (Kraljevo) | Šumadijský okruh (Kragujevac) | Toplický okruh (Prokuplje) | Zaječarský okruh (Zaječar) | Zlatiborský okruh (Užice)
Kosovo

Kosovský okruh (Priština) | Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) | Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) | Pećský okruh (Peć) | Prizrenský okruh (Prizren)

Vojvodina

Jihobačský okruh (Novi Sad) | Jihobanátský okruh (Pančevo) | Severobačský okruh (Subotica) | Severobanátský okruh (Kikinda) | Středobanátský okruh (Zrenjanin) | Sremský okruh (Sremska Mitrovica) | Západobačský okruh (Sombor)