Pribina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pribina (též Priwina, Privina, Priuvina či Priuuinna) († snad 21. března 861) bývá považován za prvního historicky známého knížete slovanských kmenů (či kmene) na jihozápadním Slovensku. Není ovšem zcela jasné, jaké bylo skutečné Pribinovo postavení – zda se jednalo o příslušníka dynastie Mojmírovců nebo spřízněného moravského rodu či o vládce vlastního slovanského kmene.
Někdy v letech 821/825 až 833/836 byl vládcem nitranského knížectví, na jehož území byl v té době biskupem Adalramem vysvěcen kostel. Sám Pribina, ač podporovatel christianizaci, křest přijal až po svém vyhnání z Nitry moravským knížetem Mojmírem I. Asi od roku 840 do roku 861 byl Pribina prvním knížetem blatenského knížectví na území kolem dnešního maďarského Blatenského jezera. Území mu v léno udělil východofranský král Ludvík II. Němec. Kolem roku 861 byl Pribina zabit v boji s Moravany, Pribinovým nástupcem v blatenském knížectví se stal jeho syn Kocel.
[editovat] Původ jména Pribina
Původ jména Pribina může být různý, a to buď že je odvozený z latinského slova privignus (což znamená nemanželský, nevlastní syn, parchant), nebo že je slovanského původu. Historici se přiklánějí více k druhé možnosti a tvrdí, že jméno Pribina vzniklo buď ze slova prvina, což znamená prvorozený syn, první z rodu nebo je jméno Pribiny odvozené od slova přibývat. Takovéto vysvětlení původu má své opodstatnění, protože Pribinovi v době když byl nitranským knížetem určitě přibývala moc, sláva a majetek.

