Ahmose I.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ahmose I. | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Amosis (dle Manehta) | |||||||||||||||||||
Hlava Ahmoseovy mumie |
|||||||||||||||||||
| Doba vlády | 1550–1525 př. n. l. | ||||||||||||||||||
| Rodné jméno |
Ahmose |
||||||||||||||||||
| Trůnní jméno |
Neb-pechti-Re |
||||||||||||||||||
| Horovo jméno |
|
||||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
Tutmesut |
||||||||||||||||||
| Zlatý Hor |
Tes-Tawy |
||||||||||||||||||
| Manželka (y) | Ahmose-Nefertari, Inihapi, Thenthapi, Kasmut | ||||||||||||||||||
| Potomci | Amenhotep I., Ahmosesipair, Ahmoseanch, Siamon, Ahmesmeritamon |
||||||||||||||||||
| Otec | Sekenenre | ||||||||||||||||||
| Matka | Ahhotep | ||||||||||||||||||
| Zemřel (a) | 1525 př. n. l. | ||||||||||||||||||
| Hrobka | Mumie nalezena v Dér el-Bahrí, pravděpodobně však pohřbena v Abydu |
||||||||||||||||||
Ahmose I., též Amósis, Amós či Nebpehtire byl egyptským faraonem 18. dynastie, byl jejím zakladatelem a založil Novou říši. Vládl přibližně v letech 1550–1525 př. n. l.
[editovat] Vláda
Ahmose I. se stal nástupcem svého otce Kamose a dokončil to, co započali jeho předchůdci Sekenenre Tao a Kamose, vyhnal z Egypta Hýksy a obnovil jeho nezávislost. Ahmose I. vlastně do konce dotáhl úspěchy svého otce. Byl to dobrý vojevůdce a organizátor. K jeho úspěchu vedlo také to, že okopíroval některé zbraně Hýksósů – vyzbrojil dle jejich vzoru svoji armádu válečnými vozy, své vojáky vyzbrojil luky, meči, které nahradily dosavadní sekyry, některým oddílům dal do výbavy kopí s dlouhými hroty a kovové přilby. Části výzbroje, jež byly kovové, byly většinou z mosazi, nového materiálu, který tehdy do Egypta pronikl. Se svým vojskem se poté vydal na sever, kde po několika ostrých střetech s hýksóskou armádou, všechny tyto střety Ahmose podle dochovaných nápisů vyhrál, se dostal až k Avaridě (Hatueretu), hlavního města říše Hyksů, a po velkém útoku mu padlo do rukou. Otázkou zůstává, co se stalo s hyksóským králem, buď uprchl nebo padl v boji. Po dobytí halvního města Hyksósů pronásledoval zbytky jejich armád až do Asie, kde postupně zničil jejich vojska i pevnosti. Poslední hyksóskou pevností byl Šaruhen nacházející se u hranic dnešního Izraele. Tuto pevnost Ahmose I. dobyl až po tříletém obléhání. Poté, co byli Hyksósové vyhnáni a jejich říše se ocitla v troskách, se Ahmose se svými vosjky vydal na jih, kde se rozprostírala Núbie, jejíž vojska ohrožovala jižní hranice Egypta. Po těžkých bojích svoji říši rozšířil až k druhému nilskému kataraktu, k místu, kde se dnes nachází město Wádí Halfa (dnešní Súdán). Po tomto úspěchu se opět vydal do Asie, kde se probojoval až k Sýrii a dostal pod egyptskou nadvládu tamější města a přístavy.
Kromě vojenských úspěchů a zásluh učinil Ahmose I. spoustu činům k vnitřnímu obnovení Egypta. Oproti králům Střední říše sídlil ve Vasetu (Thébách, dnešní Luxor). Nechal vyčistit zavodňovací kanály. Obnovil také několik chrámů a měst zničených Hyksósy.
[editovat] Králova hrobka
Hrobku si Ahmose I. nechal vybudovat poblíž dnešní Dra Abú'n - Nagy, na západním břehu Nilu naproti Karnaku. I tímto se odlišil od panovníků Střední říše, Ahmoseova hrobka není pyramida, nýbrž hrobka skalní, tj. vytesaná do skály. V Abydu si nechal postavit symbolickou hrobku, kterou si nechal ozdobit pyramidou malých rozměrů.
[editovat] Externí odkazy
| Předchůdce: | 1550–1525 | Nástupce: |
| Kamose | Ahmose I. | Amenhotep I. |





















