Diksmuide

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Diksmuide

Radnice a kostel sv. Mikuláše
Symboly obce
Diksmuide – znak Diksmuide – vlajka
Znak Vlajka
Poloha
Poloha v arr. Diksmuide a v prov. Západní Flandry Poloha provincie Západní Flandry v Belgii
Zeměpisné údaje
Stát Belgie
Region Vlámsko
Společenství Vlámské
Provincie Západní Flandry
Arrondissement Diksmuide
Souřadnice 51° 1' s. š., 2° 51' v. d.
Rozloha 149,40 km²
Sociologické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
15 799 (1. 7. 2006)
49,86 %
50,14 %
106 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
23,79 %
57,21 %
19,00 %
Cizinci 0,72 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 5,68 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 10 792 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Lies Laridon (CD&V)
Vládnoucí strany CD&V, SP.A-Open
Počet zastupitelů 25
Další informace
PSČ 8600
Telefonní předvolba 051
Oficiální web www.diksmuide.be

Diksmuide (francouzsky Dixmude) je město v Belgii. Je správním centrem jednoho z okresů (arrondissementů) ve vlámské provincii Západní Flandry. Má 15 733 obyvatel (1. ledna 2006) a rozkládá se na ploše 149,40 km².

Diksmuide leží na řece Yser blízko jejího ústí do Severního moře. Jeho západní část je z převážné části tvořena polderem, protkaným odvodňovacími kanály. Hlavní ekonomickou činností je zemědělství a vyrábí se zde známé diksmuidské máslo.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Středověké počátky

V 9. století existovala francká osada Dicasmutha u ústí jednoho potoka blízko řeky Yser. V 10. století zde již byla kaple a tržiště. O dvě století později získalo Diksmuide městskou listinu a roku 1270 byly vybudovány hradby. Z hlediska hospodářství bylo nejdůležitější zemědělství a produkce mléčných výrobků a lněných tkanin. Historie města od 15. století do Velké francouzské revoluce byla ovlivněna válkami, které spolu sváděly Nizozemsko, Francie, Španělsko a Rakousko, což mělo na jeho rozvoj nepříznivý dopad. 19. století bylo klidnější a ekonomicky úspěšnější.

[editovat] První světová válka

Na začátku první světové války německá vojska překročila belgickou hranici blízko Arlonu a spěchala k Severnímu moři zajistit francouzské přístavy Calais a Dunkerque. Když v říjnu 1914 německá armáda dorazila do blízkosti Diksmuide, Belgičané otevřeli hráze na řece Yser a zaplavili oblast. Řeka tak až do konce války vytvořila frontovou linii. Prvnímu útoku muselo město čelit 16. října 1914 a touto událostí začala bitva na Yseru. Na konci války bylo město v troskách a ve 20. letech 20. století bylo celé přestavěno.

[editovat] Zajímavosti

  • Diksmuidská zvonice má zvonkohru s 30 zvonky a spolu s dalšími zvonicemi v Belgii a ve Francii figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Městská radnice a sousední kostel sv. Mikuláše byly zcela přestavěny po první světové válce v gotickém stylu 14. a 15. století.
  • „Zákop smrti“ (nizozemsky Dodengang), nacházející se přibližně 1,5 km od centra města v bývalé obci Kaaskerke, je pozůstatkem fronty z první světové války.
  • Věž IJzertoren byla vztyčena jako mírový památník po skončení první světové války a přebudována po druhé světové válce. Ve věži sídlí muzeum první světové války, které vlastní OSN a ve kterém lze mimo jiné ucítit pach yperitu. V IJzertoren se každoročně koná IJzerbedevaart, oslava míru a vlámské politické autonomie. Od druhé světové války je tato akce spojená se setkáními neonacistů. Radikálnější vlámští nacionalisté jsou nyní sdruženi v organizaci IJzerwake.
  • Kolem Diksmuide se nachází několik vojenských hřbitovů, jako např. německý hřbitov v bývalé obci Vladslo, na kterém bylo pochováno více než 25 000 německých vojáků.

[editovat] Administrativní uspořádání

Diksmuide je obec s největší rozlohou (149,40 km²) v provincii Západní Flandry. Obec dnes kromě vlastního Diksmuide zahrnuje dalších 14 bývalých obcí, které k němu byly postupně připojovány:

  • roku 1924 byla k Diksmuide připojena část bývalé obce Esen;
  • roku 1965 došlo k připojení bývalých obcí Esen a Kaaskerke;
  • roku 1971 bylo provedeno slučování okolních obcí – Keiem byl připojen k Beerstu; Lampernisse, Oostkerke a Stuivekenskerke se staly součástí Pervijze; Oudekapelle, Nieuwkapelle a Sint-Jacobskapelle utvořily novou obec s názvem Driekapellen; farnost Jonkershove, která do té doby patřila k obci Woumes, byla připojena k obci Houthulst;
  • roku 1977 byly obce Beerst, Driekapellen, Leke, Vladslo, Woumen a Pervijze připojeny k Diksmuide.


# Přehled bývalých obcí Rozloha (km²) Počet obyv. (2001)
I Diksmuide 2,12 4.962
II Esen 17,53 1.941
III Kaaskerke 8,73 433
IV Beerst 11,66 1.036
V Vladslo 17,33 1.259
VI Leke 10,73 1.078
VII Keiem 12,92 1.242
VIII Stuivekenskerke 7,34 157
IX Pervijze 12,23 883
X Lampernisse 13,62 182
XI Oostkerke 3,77 311
XII Oudekapelle 6,51 152
XIII Sint-Jacobskapelle 3,25 96
XIV Nieuwkapelle 7,85 390
XV Woumen 13,83 1.341


Obec Diksmuide sousedí s následujícími obcemi nebo jejich částmi:

  • a. Zande (obec Koekelare)
  • b. Koekelare (obec Koekelare)
  • c. Bovekerke (obec Koekelare)
  • d. Werken (obec Kortemark)
  • e. Zarren (obec Kortemark)
  • f. Klerken (obec Houthulst)
  • g. Jonkershove (obec Houthulst)
  • h. Merkem (obec Houthulst)
  • i. Reninge (město Lo-Reninge)
  • j. Lo (město Lo-Reninge)
  • k. Alveringem (obec Alveringem)
  • l. Zoutenaaie (město Veurne)
  • m. Eggewaartskapelle (město Veurne)
  • n. Avekapelle (město Veurne)
  • o. Veurne (město Veurne)
  • p. Ramskapelle (obec Nieuwpoort)
  • q. Schore (obec Middelkerke)
  • r. Sint-Pieters-Kapelle (obec Middelkerke)


Mapa Diksmuide: římskými číslicemi jsou značeny části obce Diksmuide a písmeny části sousedních obcí.
Mapa Diksmuide: římskými číslicemi jsou značeny části obce Diksmuide a písmeny části sousedních obcí.


[editovat] Demografický vývoj


Zdroj: NIS - Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu

  • 1924: připojení části obce Esen (+300 obyvatel)
  • Slučování roku 1965: připojení obcí Esen a Kaaskerke (+2.423 obyvatel)
  • Slučování roku 1977: připojení obcí Beerst, Driekapellen, Leke, Pervijze, Vladslo a Woumen; část obce Woumen připojena k obci Houthulst (+8.625 obyvatel)

[editovat] Družba

[editovat] Související odkazy

Související články obsahuje:
 Portál Belgie 

[editovat] Externí odkazy a reference

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
  • Oficiální stránky ((nl), turistické informace i (fr), (en), (de))
  • Tento článek nebo jeho část je založena na překladu článku Diksmuide z anglické Wikipedie.
  • Tento článek nebo jeho část je založena na překladu článku Diksmuide z nizozemské Wikipedie.


Vlajka Západních Flander
Obce v belgické provincii Západní Flandry
Vlajka Belgie

Arrondissement Bruggy: Beernem | Blankenberge | Brugge/Bruggy | Damme | Jabbeke | Knokke-Heist | Oostkamp | Torhout | Zedelgem | Zuienkerke
Arrondissement Diksmuide: Diksmuide | Houthulst | Koekelare | Kortemark | Lo-Reninge
Arrondissement Kortrijk: Anzegem | Avelgem | Deerlijk | Harelbeke | Kortrijk | Kuurne | Lendelede | Menen | Spiere-Helkijn | Waregem | Wevelgem | Zwevegem
Arrondissement Ostende: Bredene | De Haan | Gistel | Ichtegem | Middelkerke | Oostende/Ostende | Oudenburg
Arrondissement Roeselare: Hooglede | Ingelmunster | Izegem | Ledegem | Lichtervelde | Moorslede | Roeselare | Staden
Arrondissement Tielt: Ardooie | Dentergem | Meulebeke | Oostrozebeke | Pittem | Ruiselede | Tielt | Wielsbeke | Wingene
Arrondissement Veurne: Alveringem | De Panne | Koksijde | Nieuwpoort | Veurne
Arrondissement Ypry: Heuvelland | Ieper/Ypry | Langemark-Poelkapelle | Mesen | Poperinge | Vleteren | Wervik | Zonnebeke