Karl Mannheim
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karl Mannheim (27. března 1893 - 9. ledna 1947) byl maďarský sociolog a sociální filosof, významný myslitel první poloviny 20. století a zakladatel sociologie vědění.
Karl Mannheim se narodil v Budapešti, univerzitu začal studovat v Berlíně pod vedením Georga Simmela. Následně se vrací do Maďarska, kde se dostává do prostředí levicově orientované mladé inteligence – zde byl významnou postavou filosof-marxista G. Lukács. Po první světové válce proběhl v Maďarsku neúspěšný pokus o komunistickou revoluci, po němž musela řada intelektuálů Maďarsko opustit. Mannheim se stěhuje do Heidelbergu, kde se seznamuje s M. Heideggerem a A. Weberem. Vůči Weberovi se svárlivý Mannheim počal velmi záhy kompetitivně negativně vymezovat, což nakonec vedlo k jeho přesunu do Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1933 je pro svůj židovský původ donucen utéci z Německa do Anglie, kde působí na London School of Economics.
[editovat] Dílo
- Problém sociologie vědění (1925) – vymezuje se zde vůči M. Schellerovi
- O významu konkurence v duchovní oblasti (1928)
- Problém generací (1928)
- Ideologie a utopie (1929)
- Člověk a společnost ve věku rekonstrukce (1940)

