John Wycliffe
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Wycliffe (též Wyclif, Wycliff nebo Wickliffe), v češtině znám jako Jan Viklef (asi 1320 – 31. prosince 1384) byl anglický teolog na Oxfordské univerzitě a propagátor reforem římsko-katolické církve. Je autorem prvního anglického překladu Bible a je považován za předchůdce protestantské reformace. Jeho spisy přinesl do českých zemí Jeroným Pražský.
Roku 1367 byl zbaven řízení koleje v Canterbury. Wyclif se proti tomuto rozhodnutí odvolal k papeži Urbanovi V. Ten rozhodl v jeho neprospěch. Roku 1377 byl obviněn, že učí bludy. Podle jeho učení (spis „Protestatio“), nesmí mít církev pozemské statky, jediným pramenem víry je Písmo, papež je antikrist a církev ho nepotřebuje. V křížových výpravách viděl jen podniky loupení a plenění. Církev by se měla řídit vzorem z dob apoštolských časů. Londýnská synoda (1382) odsoudila 24 Wyclifových vět a arcibiskup vydal příkaz k sesazení z místa v Oxfordu. Jeho spisy byly spáleny. Poslední roky svého života dožil Wyclif na své faře, kde se věnoval sepisování knih a kázání. Jeho názory nalezly odezvu v českém prostředí, kam jeho spisy přinášeli studenti vracející se z anglických univerzit. To byl jeden z výsledků česko-anglických kontaktů, které zesílily po sňatku Anny Lucemburské s Richardem II. (Anna dcera Karla IV., byla v Anglii velmi oblíbená, také se zastala povstalců (1380) a prosila o shovívavost při jejich potrestání.) Wyclifovy nauky převzal Jan Hus a spojoval jí s reformními snahami v církvi. V Praze byly Wyclifovy knihy jako kacířské zkonfiskovány a spáleny na hranici. Jeho učedníci a porkačovatelé se nazývali lollardi.
[editovat] Dílo
- O pravosti svatého Písma
- O moci papeže
- O odpadnutí
- O eucharistii
[editovat] Odkazy

