Přemostění Masarykova nádraží
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přemostění Masarykova nádraží v Praze je součást severojižní magistrály, překonávající areál Masarykova nádraží. Most nad vlastním nádražím měří 240 m.
O potřebě řešit komplikovanou situaci automobilové dopravy v centru města, jež se musela v severojižním směru nádraží složitě vyhýbat, se hovořilo již od 30. let [1]; v 50.–60. letech se uvažovalo o tom, že se nádraží zbourá podobně jako nádraží Praha-Těšnov, ale nakonec bylo zachováno a magistrála ho přemostila. Provoz na mostě byl zahájen 28. 10. 1978.
Celá estakáda magistrály, dělená na sedm samostatných prvků a vyrobená z vysokohodnotné svařované oceli, je od Hlavního nádraží po napojení na začátek Hlávkova mostu dlouhá 685,39 m. Trasa vede do oblouku o poloměru 420 až 3000 m.
Na začátku 21. století se buduje přes východní část kolejiště nádraží pod Vítkovem i tzv. Nové spojení propojující kolínskou trať 010 s Hlavním nádražím pro rychlostní velkokapacitní dopravu.
[editovat] Zdroje
- Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985, s. 179–183.

