Bitva u ostrova Kolombangara
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bitva u ostrova Kolombangara | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Druhá světová válka | |||||||||||
Křižník USS St. Louis s poškozeními utrpěnými v bitvě u ostrova Kolombangara. Fotografováno 20. července 1943 na Tulagi. |
|||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Šundži Izaki † | Walden L. Ainsworth | ||||||||||
| Síla | |||||||||||
| 1 lehký křižník a 5 torpédoborců | 3 lehké křižníky a 10 torpédoborců | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| 1 lehký křižník potopen a 482 mrtvých | 1 torpédoborec potopen, 3 lehké křižníky těžce poškozeny a 89 mrtvých | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Bitva u ostrova Kolombangara byla jednou z námořních bitev druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a americkým námořnictvem. Odehrála se v noci 12.-13. července 1943 u pobřeží ostrova Kolombangara v Šalamounových ostrovech.
Poté co se Američné vylodili na ostrovech Nová Georgia a Rendova se Japonci rozhodli obnovit Tokijské expresy pro zásobování svých jednotek. Po dvou Američany neobjevených (5. a 7. července) a jednom objeveném (6. července - bitva v zálivu Kula) vyplul 12. července další Tokijský expres s posilami do Vily. Velením byl pověřen kontradmirál Šundži Izaki a skupina byla složena z lehkého křižníku Džincú, torpédoborců Mikazuki, Jukikaze, Hamakaze, Kijonami, Júgure a transportních torpédoborců Sacuki, Minazuki, Junagi a Macukaze.
U ostrova Kolombangara hlídkovala skupina TG 36.1 pod velením kontradmirála Ainswortha, která se s Tokijským expresem utkala už 6. července a ztratila lehký křižník Helena. TG 36.1 byla složena z lehkých křižníků Honolulu, St. Luis, Leander (nahradil Helenu) a torpédoborců Nicholas, O’Bannon, Taylor, Jenkins, Radford, Ralph Talbot, Buchanan, Maury, Woodworth a Gwin.
Zatím co japonské transportní torpédoborce nerušeně vylodily všech 1200 mužů ve Vile, jejich krycí skupina se utkala se skupinou kontradmirála Ainswortha. Japonci v bitvě ztratili lehký křižník Džincú s téměř celou posádkou, včetně kontradmirála Isakiho, po dvou zásazích torpéd a Američané torpédoborec Gwin. Dále byly na americké straně poškozeny torpédy lehké křižníky Honolulu, St. Luis a Leander a vzájemné srážce i torpédoborce Buchanan a Woodworth. Všechny poškozené lodě dopluly na Espiritu Santo, avšak Honolulu a St. Luis byly mimo službu několik měsíců. Leander byl opravován rok a do aktivní služby už se nevrátil.
[editovat] Literatura
- Miloš Hubáček, Ofenzíva v Pacifiku. Panorama (1987).
- Ivan Hrbek, Jaroslav Hrbek. Námořní válka vrcholí. Naše vojsko (1995).ISBN 80-206-0443-X

