Holešov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Holešov | |
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0721 588458 |
| kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
| okres (NUTS 4): | Kroměříž (CZ0721) |
| obec s rozšířenou působností: | Holešov |
| pověřená obec: | Holešov |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 33,96 km² |
| obyvatel: | 12 266 (2. 10. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49°19'58" s. š. |
| zeměpisná délka: | 17°34'42" v. d. |
| nadmořská výška: | 232 m |
| PSČ: | 769 01 |
| základní sídelní jednotky: | 21 |
| místní části: | 6 |
| katastrální území: | 6 |
| adresa městského úřadu: | Masarykova 628 76917 Holešov |
| starosta: | Zdeněk Janalík |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Holešov je město na západním okraji Hostýnských vrchů na hranici mezi Hanou a Valašskem, asi 9 km severovýchodně od Kroměříže a 11 km severně od Zlína. Má necelých 12 500 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie a zajímavosti
Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena nejstarší neolitická osada, tj. nejstarší zemědělská vesnice, tj. nejstarší sídlo trvalé povahy na území ČSR (cca 7-6 tis. let př.n.l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (cca 2000 př.n.l.).
V dobách křesťanských se stal Holešov biskupským majetkem, za Přemyslovců byl povýšen na městečko a později na město. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. V časech protireformace byl poslední rekatolizační štací Jana Sarkandera (budoucího světce), před tím než byl tento zatčen pro zemězradu. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Johann z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám kroměřížským.
Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů vč. několika věhlasných kabalistických učenců. Což z něj v následujících staletích učinilo mystické poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední „lidový“ protižidovský pogrom v českých zemích. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.
Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto tradici navázal demokratický režim zřízením nejvýznamnější Střední policejní školy v ČR.
Jeden z největších obyvatel města, hanácký obr Drásal, dal své jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovského náměstí. Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu a zajistila, že Holešov můžeme každý den vidět a slyšet ve zprávách o počasí.
[editovat] Znak města
V modrém poli je okrouhlá zlatá věž z kvádrů, stojící na podstavci o třech stupních, je poměrně úzká, má dvě úzké střílny vedle sebe, vrcholí cimbuřím o čtyřech stínkách a kuželovitou střechou s osmicípou šternberskou hvězdou na špici. Vše zlaté, s černými konturami.
[editovat] Historie znaku
Kdy byl Holešovu udělen znak není známo. Nejstarší známé vyobrazení je na pečeti z roku 1487, zde vyobrazená věž je mnohem vyšší a užší a střílny jsou nad sebou. Pozdější vyobrazení už mají střílny vedle sebe. Barvy znaku jsou odvozeny z rodového erbu Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli), kteří drželi Holešov v době jeho povýšení na město. V roce 1828, kdy se Holešov vymanil ze závislosti na šlechtické vrchnosti, byla zlatá hvězda na špici věže nahrazena zlatou koulí. Současný vzhled znaku pochází z roku 1972, kdy u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město odborná komise historiků a výtvarníků doporučila návrat k osmicípé hvězdě, která je esteticky působivější a v současných společenských podmínkách už nevyvolává konotace poddanské závislosti.
[editovat] Židovské ghetto
K výrazným rysům města patřila od 15. století do roku 40. let 20. století početná židovská komunita. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z roku 1391, podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Avšak skutečný počátek židovské komunity souvisí až s vypovězením Židů z královských měst v roce 1454. Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo ghetto v roce 1848 (1694 obyvatel, tj. 30% tehdejší populace Holešova). Tehdy se také stalo samostatnou administrativní jednotkou. "Židovský Holešov" (tzv. "Židovna") pak existoval až do roku 1919, kdy byla obě města spojena v jedno.
Židovská komunita zanikla během holocaustu. Po válce, kterou přežilo jen asi 9% obyvatel židovského původu, byla nakrátko obnovena náboženská obec, ale nakonec byli zbývající členové podřízeni ŽNO v Brně. Poslední příslušník zemřel v roce 1986. V současné době občanské sdružení OLAM - Společnost Judaica usiluje o obnovení židovské kulturní tradice ve městě i o obnovení náboženské obce. Členové sdružení v Holešově pořádají od roku 2001 Festival židovské kultury (od r. 2003 Týden židovské kultury) zahrnující přednášky, koncerty a promítání filmů s židovskou tématikou. Nedílnou součástí festivalu bývá také mezinárodní brigáda na židovském hřbitově.
Po zničení „Nové synagogy“ nacisty v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala „Šachova synagoga“. Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou Židé a Morava. Druhou judaistickou památkou je židovský hřbitov s nejstarším zachovaným náhrobkem z r. 1647. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabbatai ben Meir ha Kohena (1621-1663), zvaného Šach, kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V areálu hřbitova je i rekonstruovaná obřadní síň se seznamem obětí holocaustu a židovských vojáků padlých za 1. světové války.
[editovat] Části města
- Holešov
- Dobrotice
- Količín
- Tučapy
- Všetuly
- Žopy
[editovat] Externí odkazy
| Města a obce okresu Kroměříž |
|---|
|
Bařice-Velké Těšany • Bezměrov • Blazice • Bořenovice • Brusné • Břest • Bystřice pod Hostýnem • Cetechovice • Dřínov • Holešov • Honětice • Horní Lapač • Hoštice • Hulín • Chomýž • Chropyně • Chvalčov • Chvalnov-Lísky • Jankovice • Jarohněvice • Karolín • Komárno • Koryčany • Kostelany • Kostelec u Holešova • Kroměříž • Kunkovice • Kurovice • Kvasice • Kyselovice • Lechotice • Litenčice • Loukov • Lubná • Ludslavice • Lutopecny • Martinice • Míškovice • Morkovice-Slížany • Mrlínek • Němčice • Nítkovice • Nová Dědina • Osíčko • Pacetluky • Pačlavice • Počenice-Tetětice • Podhradní Lhota • Prasklice • Pravčice • Prusinovice • Přílepy • Rajnochovice • Rataje • Roštění • Roštín • Rusava • Rymice • Skaštice • Slavkov pod Hostýnem • Soběsuky • Střílky • Střížovice • Sulimov • Šelešovice • Troubky-Zdislavice • Třebětice • Uhřice • Věžky • Vítonice • Vrbka • Zahnašovice • Záříčí • Zástřizly • Zborovice • Zdounky • Zlobice • Žalkovice • Žeranovice |

