Anna Maria Tilschová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Anna Maria Tilschová (1873 Praha - 1957) byla česká prozaička, představitelka mladší vlny české realistickénaturalistické prózy počátku dvacátého století.

Narodila se v Praze, v prostředí tzv. měšťanské generace. Její literární orientace byla ovlivněna realistickým hnutím a náměty čerpala zejména z osobních zkušeností. Určujícím zážitkem byla sebevražda jejího manžela a později i jejího bratra.

Ve své tvorbě chtěla zachytit proces rozkladu rodinných vztahů v měšťanské společnosti, pocit prázdnoty života a další příznaky krize měšťanského světa. Její tvorba se blíží naturalismu. Romány se vyznačují podrobným vylíčením prostředí a psychologickými studiemi postav. Největším přínosem A. M. Tilschové je tematické obohacení české literatury, zejména o obraz pražské společnosti.

[editovat] Dílo

  • Alma mater (rodový román), 1933
  • Černá dáma a tři povídky, 1924
  • Dědicové, 1924
  • Fany, 1915
  • Haldy, 1927
  • Hoře z lásky
  • Hříšnice a jiná próza, 1918
  • Matky a dcery
  • Na horách, 1905
  • Návrat
  • Orlí hnízdo (rodový román), 1942
  • Sedmnáct povídek, 1904
  • Stará rodina, 1916
  • Synové, 1918
  • Tři kříže
  • U Modrého kohouta
  • Vykoupení, 1923