Antropocentrismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Antropocentrismus (z řeckého anthrópos, člověk, a kentron, střed) je moderní a spíše kritické označení pro soběstředný způsob myšlení, pro něž je člověk středem všeho, východiskem a měřítkem každého hodnocení, případně i cílem Vesmíru. Tak lze vyložit i slavný výrok Prótagorův, že „člověk je mírou všech věcí - jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou“.

Ve své vlastní smyslové zkušenosti se sice každý člověk vidí „ve středu“ svého obzoru či světa, který se rozkládá „kolem něho“, nicméně také ví, že stejný dojem mají i všichni ostatní. Tento přirozený základ jisté sebestřednosti se tedy může snadno korigovat a není ještě antropocentrismem.

Současná kritika antropocentrismu vychází nejčastěji z radikálních ekologických pozic a vytýká mu především přezíravý a kořistnický přístup k ostatním živým bytostem a k přírodě, kterou antropocentrismus dělí jen podle toho, co je člověku užitečné a naopak škodlivé. Příkladem může být téměř úplné vyhubení „škodlivých“ dravců nebo zmijí v bohatých zemích, které se nakonec obrací i proti člověku samému.

Proti antropocentrismu se na druhé straně staví také některé radikálně křesťanské (evangelikální) skupiny v USA, které proti němu kladou obraz světa, soustředěný kolem Boha Stvořitele a okolo Krista (christocentrismus), který je středem Vesmíru. Zastánci antropocentrismu naproti tomu zdůrazňují, že člověk a lidstvo, humanita, musí být pro člověka středem zájmu a poslední hodnotou právě proto, že jedině člověk může dnes být dobrým hospodářem světa a zajistit i ochranu přírody.

[editovat] Externí odkaz