C (linka metra v Praze)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Povrchová stanice Vyšehrad s bočními nástupišti
Povrchová stanice Vyšehrad s bočními nástupišti
Jednolodní stanice metra Kobylisy, otevřená roku 2004
Jednolodní stanice metra Kobylisy, otevřená roku 2004
Přestupní stanice metra Muzeum
Přestupní stanice metra Muzeum
Vlak typu Ečs ve stanici Háje
Vlak typu Ečs ve stanici Háje

Linka C pražského metra vede zhruba ve směru severo-jihovýchod, na mapách je označována červenou barvou. Trasa obsahuje 17 stanic, celková délka je 18,1 km, vlak trasu projede za 30 minut. Je to nejvytíženější linka z celé sítě.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] I.C

Nejstarší úsek linky C i celého pražského metra se začal budovat v lednu 1966 a byl otevřen 9. května 1974. Vede ze stanice Sokolovská (dnes Florenc) na Kačerov. Délka úseku je 6,6 km a obsahuje 9 stanic. Všechny stanice byly postaveny v jednotném architektonickém a výtvarném stylu, např. obklady všech stanic jsou provedeny z kamenných bloků.

[editovat] II.C

V roce 1975 byla zahájena stavba druhého traťového úseku linky C z Kačerova do stanice Kosmonautů (dnes Háje), který tak napojil největší sídliště, Jižní Město, na hlavní dopravní tepnu Prahy. Úsek má délku 5,3 km, zahrnuje 4 stanice a zprovozněn byl 7. listopadu 1980.

[editovat] III.C

Třetí úsek prodloužil linku C severním směrem do stanice Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice). Úsek zahrnuje 2,2 km trati a 2 stanice. Do provozu byl uveden 3. listopadu 1984.

[editovat] IV.C

Čtvrtý úsek linky C byl poprvé v historii pražského metra rozdělen na dva stavební úseky označované jako IV.C1 a IV.C2. Úsek IV.C1 ze stanice Nádraží Holešovice do Ládví o délce 4,0 km a dvou stanicích byl zprovozněn 26. června 2004. Stavba traťového úseku IV.C2 z Ládví do Letňany byla zahájena v roce 2004 a její ukončení se předpokládá na začátku roku 2008.

[editovat] Rekonstrukce stanic

V současné době stanice linky C na úsecích I.C (Kačerov - Florenc), II.C (Roztyly - Háje), III.C (Vltavská - Nádraží Holešovice) již neodpovídají původnímu stavu; postupně byly v 90. letech minulého století a na začátku století jedenadvacátého (částečně také kvůli povodním) zrekonstruovány. Přestavby mírně změnily interiéry stanic; jedním z jejich cílů však také bylo zachovat původní stav do co největší možné míry.

Na úseku I. C se změnily zejména podhledy ve stanicích a vestibulech, kde jsou použita jiná svítidla, ta svým tvarem a celkovou koncepcí však nezapadají do původního architektonického vyznění. Výtvarně řešené mramorové obložení stěn je poničeno jednak sprejery, jednak špínou a prachem, a jednak také necitlivě umístěnými projekčními plochami a informačními systémy.

Na designovém vyznění původních interiérů trasy I. C se podílel významný český typograf Jiří Rathouský. Rathouský vytvořil na tehdejší dobu ojediněle ucelený dopravní informační systém, jež neměl v Evropě obdoby. Vznikla sada velice praktického a zároveň výtvarného písma Metron včetně rozsáhlých symbolů informačního systému. Písmo Metron v dnešní době zažívá renesanci v elektronické podobě a je využíváno mnoha českými grafiky. Celá trasa byla pojatá jako svébytná dopravní stavba navazující na tradice funkcionalismu (z hlediska praktické užitnosti, ergonomičnosti a rozvržení prostor) a výrazově čerpající z částečně z brutalismu. Trasa byla kompaktní celek. Na některých stanicích vznikla ucelená architektonická centra spojující spodní stanici, vestibul, nadzemní prostory a přiléhající budovu do jednoho tvaru. Dobrým příkladem je stanice Pražského povstání společně s palácem Centrotex, který je v dnešní době adeptem na kulturní památku. Nejlepším příkladem je vysoce kvalitní a esteticky provedený celek na Budějovickém náměstí, obsahující stanici metra, přízemní pasáž a komplet Domu bytové kultury (DBK) vše od vynikající architektky Věry Machoninové. Dnes posledními stanicemi, kde je zachován ještě vzhled ze sedmdesátých let, jsou Pankrác a Kačerov.

Přepravní kapacita trasy C přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 26 900 osob a v sedle cca 12 600 osob.

Nové stanice trasy C mají v síti pražského metra rekordní parametry:

  • vzdálenost mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Kobylisy je 2748 m
  • stanice Ládví je nejvýše položenou stanicí (282 m. n. m.)
  • stanice Kobylisy je položena nejhlouběji pod povrchem (31 metrů)
  • stoupání mezi Vltavou a stanicí Kobylisy překonává převýšení 120 metrů.

[editovat] Prodloužení o úsek IV.C2

V současné době se staví úsek IV.C2, který z Ládví pokračuje 4,6 km do Letňan, bude obsahovat 3 nové stanice, (Střížkov, Prosek a Letňany), jeho dokončení je plánováno na první pololetí roku 2008, soupravy s cestujícími by měly na trať vyjet ve druhém pololetí téhož roku.

[editovat] Stanice

[editovat] Vlaky

Provoz na lince C zajišťují výhradně pětivozové soupravy metra typu M1, vypravované z Depa Kačerov. Maximální počet vypravených souprav na trati je 34.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


← směr Ládví Metro v Prazelinka C směr Háje
     
Ládví bezbariérový přístupKobylisy bezbariérový přístupNádraží Holešovice bezbariérový přístupVltavská bezbariérový přístupFlorenc B bezbariérový přístupHlavní nádraží bezbariérový přístupMuzeum A bezbariérový přístupI. P. PavlovaVyšehrad bezbariérový přístupPražského povstáníPankrác bezbariérový přístupBudějovickáKačerovRoztyly bezbariérový přístupChodov bezbariérový přístupOpatov bezbariérový přístupHáje bezbariérový přístup
V jiných jazycích