Bezpečnostní informační služba
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bezpečnostní informační služba (BIS), je česká státní zpravodajská služba s vnitřním polem působnosti (civilní kontrarozvědka). BIS získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení a významných ekonomických zájmů ČR. Za činnost BIS odpovídá Vláda ČR, jmenuje a odvolává ředitele. BIS nespadá pod žádné ministerstvo, je samostatným státním úřadem. Rozpočet BIS je přímou součástí státního rozpočtu.
BIS smí získávat pouze informace, které se týkají:
- terorismu
- bezpečnosti nebo významných ekonomických zájmů státu
- činnosti cizích zpravodajských služeb na našem území
- extremismu
- organizovaného zločinu
- ohrožení utajovaných informací
BIS nemá žádné trestně-právní pravomoci. Spolupracuje s tuzemskými i zahraničními zpravodajskými službami, také s Policií ČR a dalšími státními úřady. Výjimečné postavení policejního orgánu má inspekce BIS, která vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS. BIS je vojensky organizovaná, ozbrojená zpravodajská služba. Její příslušníci jsou oprávnění držet o nosit služební zbraň. Použít ji mohou ale pouze v mezích nutné obrany a krajní nouze, stejně jako kterýkoliv jiný občan.
BIS získává informace z otevřených zdrojů, z agenturní sítě (osoby jednající ve prospěch BIS - HUMINT), od ostatních zpravodajských služeb nebo zpravodajskými prostředky:
- zpravodajská technika (např. odposlech telekomunikací - COMMINT)
- sledování
- krycí doklady
Odposlechy telekomunikací smí BIS musí nejprve povolit předseda senátu nejvyššího soudu ČR (maximálně na dobu 3 měsíců). Sledování musí nejprve odsouhlasit ředitel BIS nebo jím pověřená osoba. Sledování se považuje za nejnákladnější a nejnáročnější zpravodajský prostředek.
Fungování českých zpravodajských služeb se řídí zákonem č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR. BIS zřizuje zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě. Služební poměr příslušníků BIS se řídí zákonem č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Důležitým prvkem pro utajenou činnost zpravodajské služby je zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Obsah |
[editovat] Termíny agent, operativní důstojník, příslušník ve zpravodajské službě
- příslušník zpravodajské služby je jakýkoliv pracovník zpravodajské služby ve služebním poměru
- operativní důstojník, také „operativec“, je příslušník, který sbírá zpravodajské informace nebo řídí síť agentů
- agent není ani zaměstnanec, ani příslušník, je pouze osobou jednající ve prospěch BIS, např. z finančních nebo ideových důvodů
Zejména v americkém prostředí termín agent označuje příslušníka zpravodajské služby. V evropském prostředí tomu tak není.
[editovat] Historický vývoj služby
- Do února 1990 II. správa FMV,
- od února 1990 ÚOÚD FMV (Úřad na ochranu ústavy a demokracie federálního ministerstva vnitra),
- od prosince 1990 FIS FMV (Federální informační služba federálního ministerstva vnitra),
- od července 1991 FBIS (Federální bezpečnostní informační služba),
- od ledna 1993 BIS ČR,
- od ledna 1994 BIS.
[editovat] Odkazy
- Oficiální webové stránky BIS
- Informace o agentech
- Přehled příslušných zákonů a odkazy na jejich aktuální znění
[editovat] Reference
- Milan Churáň: Encyklopedie špionáže, Praha 2000
- přednášky RNDr. Petra Zemana, bývalého ředitele ÚZSI


