Miloslav Šimek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloslav Šimek (7. března 1940 Praha – 16. února 2004 tamtéž) byl komik, humorista a spisovatel, který se proslavil jako partner Jiřího Grossmanna, když televize začala uvádět jejich semaforské pořady. Televizní diváky bavil také se svou poslední partnerkou, Zuzanou Bubílkovou. Tragickou osudovou shodou podlehl leukémií stejně jako Jiří Grossmann.
[editovat] Život
Miloslav Šimek se narodil v roce 1940. Vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem s aprobací dějepis, čeština a výtvarná výchova. Na právnickou fakultu, kam se nejprve hlásil, nebyl přijat kvůli špatnému kádrovému profilu. Po maturitě se proto dva roky „přibližoval pracujícímu lidu“ – nejprve v účtárně státního podniku Stavoinvest, pak dokonce ve skladu sanitární keramiky, kde pracoval manuálně.
Pro pedagogická studia se rozhodl hlavně proto, že chlapci měli větší šanci na přijetí, a pak – učitelé ovlivňují mládež, což mu bylo příjemné, neboť již dříve působil jako agilní vedoucí v Městké stanici mladých turistů. Měl v sobě velký kus kantorské duše a rád vychovával i mimo školní třídu. Miloslav si vážil spořádaných lidí, kteří se chovají mravně, nerozvádějí se a stejně jako jako on přísně a osobním příkladem vychovávají své děti. Spoludílel se také na tvorbě kabaretních pořadů (první se jmenoval Polotrapno), osvětčil se však také i jako zakladatel a organizátor zábavných mládežnických klubů.
Společně s Jiřím Grossmannem vystupoval též v divadélku Sluníčko, kde vznikaly zárodky jejich budoucích slavných Návštěvních dnů. Vojenská prezenční služba, pro pana učitele, v té době již otce nejstarší ze tří dcer dokonce dvouletá, oba partnery rozdělila. A tak Šimkovým přičiněním vznikl u vojenského útvaru v ruzyňských kasárnách divadelní soubor VOJ, což byla zkratka pro Vojenské jeviště.
[editovat] Vystupování
Dvojce se potkala až o rok později. V té době začaly vznikat nejlepší texty a díky Jiřímu Suchému se dostali poprvé na jeviště, kde hned s prvním vystoupením měli zaručený úspěch. Čím více vystupovali tím jejich sláva rostla, ale najednou rozbila nerozlučnou dvojku až Grossmannova nemoc a později smrt. Další Šimkova vystoupení měli sice úspěch, ale zdaleka ne takový jako se svým kolegou.
- Návštěvní den nebyla ani estráda, ani divadelní hra. Bylo to jakési setkání herců a zpěváků s diváky bez náročných rekvizit a laciných efektů. Kdybychom to měli k něčemu připodobnit, mělo to nejblíže patrně k redutovským text-appealům či semaforským nokturnům, jenže se ta více zpívalo a objevovali se hosté. Odtud i název Návštěvní den. M. Šimek

