Lenar Hoyt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lenar Hoyt (? – 3136, Pacem) je v Kantu Hyperionu jedním ze sedmi poutníků, později papežem Paxu a Římskokatolické církve.
[editovat] Lenar Hoyt v časech Hegemonie
Lenar Hoyt je jedním ze sedmi poutníků, kteří cestovali na planetu Hyperion v časech Hegemonie Člověka za Štírem. Hlavní důvod jeho cesty bylo objasnit, co se stalo při pouti Otce Paula Durého při jeho pouti do teslovníkového pralesa na Hyperionu; Duré zde narazil na podivný kmen Bikurů, kteří právě díky ještě tehdy neznámému kruciformu získali nesmrtelnost, při každém jejich oživení však klesala jejich inteligence.
Při setkání se Štírem je z Hoytova těla vyjmut kruciform Paula Durého, ten je díky parazitu znovu oživen. Současně v této době se hroutí Hegemonie člověka a v následujícím zmatku je Duré zvolen za papeže Teilharda I., tehdy nevýznamné Římskokatolické církve
[editovat] Lenar Hoyt jako papež
Po smrti Teilharda I. již Římskokatolická církev získala v kolonizovaném vesmíru značný vliv; v této době byl pod jménem Julius IV. zvolen papežem právě Hoyt. Ten ale musí plnit příkazy Technojádra, které potřebuje pro své neznámé cíle co nejvíce nositelů kruciformu. Zahájena je proto velká výprava spojená s násilným pokřesťanštěním zbytku planet bývalé Hegemonie. Technojádro samotné technologii kruciformu zdokonalilo, a tak již nedocházelo k snižování inteligence u znovuoživených jako u Bikurů. Nositelé parazita jsou v podstatě nesmrtelní. Jako cestu k věčnému životu jej tedy přijali nakonec všichni; oživován je nakonec i sám papež (celkem devětkrát). Pokaždé si však vybere nové jméno, posledním je Urban XVI.
Papež nakonec nařídí křížovou výpravu proti Vyvržencům, skupině lidí a mutantů, kteří žijí většinou v meziplanetárním prostoru na meteoritech a zbytku těch, kteří nepatří ke katolické církvi, tj. nejsou nositeli kruciformu. To je nyní jeho primární cíl; své jméno si vybral podle papeže Urbana II., který vedl křížovou výpravu v letech 1088 až 1099, dříve měl jména Julius IV. až Julius XIII. Rovněž také přikáže zajmout Aeneu, hlavní hrdinku celého příběhu, kterou někteří z obývaných planet vesmíru považují za nového spasitele; to se však podaří až po jeho definitivní smrti.
| Papež | ||
| Předchůdce: | 2861–3136 | Nástupce: |
| Teilhard I. | Julius IV.–Urban XVI. | – |
| Kantos Hyperionu | |
|---|---|
| Knihy | Hyperion | Pád Hyperionu | Endymion | Vzestup Endymionu |
| Prostředí Kantosu Hyperionu | |
| Civilizace a entity | Hegemonie Člověka | Technojádro | Vyvrženci | Světová síť | Pax |
| Sedm poutníků | Fedhman Kassad | Lenar Hoyt | Brawne Lamia | Het Masteen | Martin Silenus | Sol Weintraub | Konzul Hegemonie |
| Ostatní postavy | Aenea | A.Bettik | Federico DeSoya | Raúl Endymion | Rhadamanth Nemes | Rachel | Štír | Sarah Weintraub |
| Planety | Planety v Kantosu Hyperionu |
| Technologie | Anti-entropické pole | Brána | Datasféra | Hawkinův pohon | EMV | Hawkingova rohožka | Kruciform | Promenáda | Tethys | Stromoloď |

