Geomorfologické členění Česka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Z hlediska geomorfologického členění je Česko velmi rozmanitým teritoriem; nachází se na území čtyř geomorfologických provincií. Zdaleka největší rozsah z nich má Česká vysočina, k níž náleží 3/4 území ČR (celé Čechy a západní část Moravy a Slezska až k Brnu a Ostravě). Jihovýchodní a východní část českého území patří k Západním Karpatům. Zbylé dvě provincie zasahují pouze malou část českého území. Na jihovýchodě je to Dolnomoravským úvalem Západopanonská pánev, na severovýchodě Opavskou pahorkatinou Středoevropská nížina.

Vědecké geomorfologické členění jde do detailů - provincie (řádově desetitisíce km2) se dále podrobněji člení na soustavy (někdy zvané též subprovincie), podsoustavy (někdy též oblasti), celky, podcelky a okrsky (řádově desítky km2).

[editovat] Základní geomorfologické oblasti v Česku

Základní geomorfologické členění ČR

GEOMORFOLOGICKÁ PROVINCIE

  • geomorfologická subprovincie
    • geomorfologická oblast
      • geomorfologický celek

ČESKÁ VYSOČINA


ZÁPADNÍ KARPATY


STŘEDOEVROPSKÁ NÍŽINA

  • Středopolské nížiny
    • Slezská nížina
      • Opavská pahorkatina


ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV

  • Vídeňská pánev
    • Jihomoravská pánev
      • Dolnomoravský úval
    • Záhorská nížina
      • Chvojnická pahorkatina