Pojmy diplomatiky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsah |
Článek obsahuje základní pojmy užívané v diplomatice
[editovat] A
- Abreviátor – úředník v papežské kanceláři, který vypracovával koncepty listin.
- Akta – neověřené písemné svědectví bez právní platnosti; materiál vzniklý během přípravných jednání vedoucích k vydání listin. Viz diplomatický materiál – úřední akta
- Aprobace – schválení konceptu textu kompetentním úředníkem.
- Arcikancléř – představený říšské kanceláře – současně byli tři.
[editovat] B
- Blanket (membrána) – zpečetěný nepopsaný pergamen vydávaný pověřencům pečetitele, aby definitivně dořešili nějakou záležitost. Mnohdy byly blankety zneužívány (byl na ně psán text bez vůle pečetitele), proto se od nich s postupem času upouštělo.
- Breve – stručný typ písemnosti, zejména v papežské kanceláři od 14. století.
- Bula – nejdůležitější typ papežské písemnosti pozdního středověku.
[editovat] C
[editovat] Č
- Čistopis – viz originál
[editovat] D
- Dekret – listina vydaná kanceláří jménem panovníka, aniž by se panovník sám vydávání účastnil.
- Diktátor – stylizátor písemnosti.
- Diplom – 1. listina; 2. panovnická listina s nárokem na trvalou platnost.
[editovat] E
- Edice – zpřístupnění diplomatického materiálu badatelům.
- Edikt – 1. příkaz s platností zákona; 2. dnes: vyhlášení soudního výroku.
- Extrakt – výtahy z úředních textů k účelu úředního jednání.
[editovat] F
- Falzum – písemnost, která se vydává za něco jiného, než ve skutečnosti je.
- Formulář – označení pro skladbu listiny.
- Formulářová sbírka – viz diplomatický materiál
[editovat] G
- Generálie – příkazy ústředních úřadů podřízeným složkám o způsobu jejich úřadování
[editovat] H
[editovat] Ch
- Chirograf – písemnost psaná původně na jeden kus pergamenu ve 2–3 exemplářích, která pak byla rozdělena charakteristickým způsobem (klikaté rozstřižení). Ověření pak probíhalo přiložením obou částí k sobě.
[editovat] I
- Imbreviatura – aktový záznam pořízený notářem do knihy imbreviatur. Viz veřejný notariát
- Ingrosátor – písař kanceláře, který opisoval koncepty písemností na čistopisy.
- Insert – text listiny, který byl vepsán do listiny jiné, která tak inzerovanou listinu potvrzovala.
- Instrukce – písemná směrnice, vymezující způsob činnosti, či kompetenci úřadu (popř. úředníka).
- Interpolace – (falzifikační) vsuvky do původního textu, kterými se text modifikoval.
- Intervenient – zprostředkovatel žádosti budoucího příjemce vydavateli.
- Itinerář – sestavení údajů o místě pobytu určité osoby na základně různých údajů (zejména na základě listin jím vydaných). Pomáhá identifikovat falza (vydavatel nemohl danou listinu vydat, protože se nacházel jinde, než falešná listina uvádí).
[editovat] J
[editovat] K
- Kabinet – ústřední vládní úřad absolutismu a poabsolutismu.
- Kancelář – úřad, jehož osoby vyřizují jménem určité osoby či instituce písemnou agendu spojenou s právní a správní mocí.
- Kancléř – představený kanceláře, mnohdy spíše jen titulární funkce – samotné agendě se kancléř zpravidla nevěnoval.
- Kaple – skupina duchovních osob, která má na starost církevní obřady u jednotlivých feudálů. Z okruhu kaple vzcházelo až do 15. století mnoho úředníků vznikajících kanceláří.
- Katastr – soupis půdy podrobené dani, popř. soupis osob, věcí, práv aj.
- Koncept – návrh znění čistopisu
- Konfirmace – ověření, potvrzení a inzerce listiny, kterou vydává původní vydavatel, nebo jeho nástupce původnímu příjemci nebo jeho nástupci (popř. dědici).
- Korektor – kancelářský úředník, který revidoval čistopisy listin před jejich expedicí.
[editovat] L
[editovat] M
- Mandát – viz patent
- Manifest – slavnostní veřejné prohlášení k širokému okruhu osob
- Manuál – kancelářská pomocná kniha – příručka se záznamy běžné agendy
- Membrána – viz blanket
- Memorandum – záznam o úředním jednání či pamětní spis (o zahraničně–politických otázkách).
- Missiv (list posélací – pouze oznamovací list bez závazné moci, uzavřen přitištěnou pečetí.
- Monogram – graficky výrazný obrazec namísto vydavatelova podpisu.
- Motu proprio – novodobý typ nezpečetěné papežské písemnosti vzniklý bez předchozí písemné žádosti příjemce, tedy vzniklý z iniciativy papeže.
[editovat] N
- Notář – se zabýval koncipováním (příp. i psaním) listin v rámci kanceláře, měl dohled nad ingrosátory. Později vznikl institut veřejného notariátu.
[editovat] O
- Opis listiny – může být dvojí: 1. ověřený (nahrazující právní platností originál), 2. neověřený, prostý (bez právní platnosti).
- Opistograf – písemnost, jejíž pokračování a závěr byly psány na jejím rubu.
- Originál (čistopis) – písemnost, která vyšla z kanceláře a byla doručena příjemci; lze také mluvit o originálu konceptu apod.
[editovat] P
- Patent (mandát) – písemnost, jíž je udělován rozkaz či příkaz. Jejich časová platnost byla omezená – zanikla po splnění daného příkazu. Mandátů se proto dochovalo jen málo. Později byly mandáty pro urychlení distribuce tištěny.
- Plika – zesílení spodního okraje listiny přeložením pergamenu, aby pečeť mohla být lépe přivěšena.
- Protokol – 1. záznam úředního jednání; 2. úřední knihy, do nichž byly zapisovány zprávy od přijatých nebo expedovaných písemností.
- Petice (suplika) – příjemce musel o listinu udílející práva požádat – buď ústně, nebo písemně (tato žádost je právě peticí).
[editovat] Q
[editovat] R
- Regest – výtah z písemnosti podávající základní údaje příslušného textu.
- Reskript – rozhodnutí panovníka v subjektivní formě a vlastnoručně podepsaný.
- Revers – písemnost obsahující závazek vydavatele k příjemci.
[editovat] Ř
[editovat] S
- Sekretář – původně osoba bezprostředně k dispozici panovníkovi v otázkách písemné komunikace důvěrného rázu, později také čelný člen kanceláře.
- Signum – 1. vydavatelův monogram; 2. rozlišovací znamení veřejnýého notáře.
- Suplika – viz petice
[editovat] T
- Taxa – poplatek placený příjemcem vydavateli za privilegium (jen v případě listiny vydané na popud příjemce).
- Transfix – přišití logicky návazné listiny k takové, která jí předchází.
- Transsumpt – způsob inzerce a ověřování listiny, kterou vydává ne nástupce vydavatele, ale třetí osoba, požívající obecné víry.
[editovat] U
[editovat] V
- Vidimus – listina inzerující předchozí listinu.
- Výnos – písemné oznámení rozhodnutí vyššího orgánu.
[editovat] W
[editovat] X
[editovat] Y
[editovat] Z
- Zlistinění – proces vzniku písemnosti, fáze: impuls, jednání, samotné zlistinění, expedice (s postupem času však průběh stále komplikovanější).
[editovat] Související odkazy
[editovat] Bibliografie
- HLAVÁČEK, Ivan – KAŠPAR, Jaroslav – NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-x. s. 166–184.

