Permitivita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Permitivita je fyzikální veličina popisující buď:
- izolační vlastnosti dielektrika (v případě statického pole), nebo
- vztah mezi vektory elektrického pole a elektrické indukce (v případě střídavého pole nebo elektromagnetického vlnění).
Rozlišují se tři permitivity:
1. Permitivita vakua je fyzikální konstanta, vyskytující se v Coulombově zákoně pro elektrickou sílu mezi dvěma elektricky nabitými tělesy ve vakuu (v konstantě úměrnosti 1/4πε0).
Značka: ε0
Velikost: ε0 = 8,854187.10-12 F.m-1
Velikost permitivity vakua se neměří, jedná se o dohodnutou hodnotu.
2. Relativní permitivita (dříve dielektrická konstanta) je látková konstanta, která vyjadřuje, kolikrát se elektrická síla zmenší v případě, že tělesa s elektrickým nábojem jsou místo ve vakuu umístěna v látkovém prostředí (též kolikrát se zvětší kapacita kondenzátoru, umístí-li se mezi elektrody dielektrikum).
Značka: εr
Velikost:
| látka | εr |
|---|---|
| vzduch | 1,00054 |
| polystyren | 2,6 |
| papír | 3,5 |
| porcelán | 6,5 |
| slída | 7,0 |
| sklo | 7,6 |
| křemík | 12 |
| voda | 80 |
| voda (viditelné světo) | 1,77 |
Pozn.: hodnoty závisejí na teplotě a přesném složení látky.
3. Absolutní permitivita dielektrika je součin permitivity vakua a relativní permitivity. Tato permitivita nahrazuje permitivitu vakua ve všech elektrostatických rovnicích, jestliže prostor je místo vakua vyplněn dielektrikem.
Značka: ε
Výpočet: ε = ε0 . εr
Výše uvedené vztahy platí pro statické elektrické pole. Absolutní a relativní permitivita se používá také pro střídavé elektromagnetické vlnění; v tom případě je to funkce závislá na frekvenci vlnění f a je komplexní. Je rovna podílu vektorů elektrické indukce
a elektrického pole
:
.
Permitivita se spolu s permeabilitou vyskytuje též ve vztahu pro rychlost libovolného elektromagnetického vlnění:
ve vakuu (rychlost světla)
v látkovém prostředí.

