Hrabová (Ostrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hrabová

Hrabová – znak Hrabová – vlajka znak vlajka

základní data
status: městská část / městský obvod statutárního města Ostravy
kraj: Moravskoslezský
okres: Ostrava-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 0,92 km²
obyvatel: 3620 (01.01.2006)
zeměpisná šířka: 49°46′32.07″ s. š.
zeměpisná délka: 18°16′50.36″ v. d.
PSČ: 720 00
základních sídelních jednotek:  ?
místních částí:  ?
celých katastrálních území:  ?
částí katastrálních území (ÚTJ):  ?
adresa úřadu: Bažanova 4
720 00  Ostrava-Hrabová
starosta: Mgr. Rostislav Naď

Oficiální web
Oficiální web úřadu městské části / obvodu
E-mailová adresa

Hrabová je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na jižní straně města. Obvodem protéká řeka Ostravice. Ke známým rodákům patří básník, publicista, překladatel a knihovník Vilém Závada. V Hrabové je pohřben spisovatel, disident a chartista Jaromír Šavrda.

Dominantou obvodu je renesanční dřevěný kostel sv. Kateřiny, který byl po požáru 2. dubna 2002 znovu obnoven v listopadu 2004. Původní kostel byl unikátní dřevěnou stavbou, ojedinělou i v evropském měřítku. Vznikl pravděpodobně v polovině 14. století, první písemnou zmínku však máme až z roku 1564. Dle pověsti stál původně v Metylovicích u Frýdku-Místku, ale Hrabovští se ho rozhodli odkoupit. Po požáru byl kostel znovu postaven, přičemž byly využity fragmenty původní stavby. Rovněž byly použity původní tesařské postupy – trámy do sebe zapadají natolik dokonale, že nemusely být použity hřebíky.

Samostatná obec vznikla v polovině 13. století. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1297 ze smlouvy mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem. V textu nalezneme nápis Grabowa, který odkazoval na velké množství habrů (lidově hrabů) v okolí vsi. Obyvatelé se živili zemědělstvím a především rybářstvím. Obecní rybníky se táhly od Paskova po Hrabůvku. Od 1. července 1941 byla připojena k Moravské Ostravě. V letech 19541960 obnovila svou samostatnost, poté se však definitivně stala součástí velké Ostravy. Původně měla ve znaku svatou Kateřinu s ozubeným kolem a mečem, v současnosti ve znaku najdeme kostel svaté Kateřiny a část ozubeného kola.

Související články obsahuje:
 Portál Ostrava 


Statutární město Ostrava

Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice