Bedla vysoká
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Bedla vysoká |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Bedla vysoká
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Macrolepiota procera var. procera (Vitt.) Quél. |
Bedla vysoká nazývaná též bedla jedlá, bedla ztepilá nebo velkobedla (Macrolepiota procera var. procera (Scop. ex. Fr.) Kumm.) je jedlá houba z čeledi pečárkovitých
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agaricus procerus Scop. 1772
- Lepiota procera (Scop.) Gray 1821
- Lepiotophyllum procerum (Scop.) Locq. 1942
- Macrolepiota procera (Scop.) Singer. 1948
[editovat] Popis
- Klobouk bedly vysoké má v průměru 10-25 cm, zpočátku je vejčitý a celý hnědý, později tupě kuželovitý až plochý, s hrbolem na středu. V mládí celý hnědý, později na bělavém podkladě pokrytý velkými hnědými šupinami.
- Závoj je bílý, blanitý, plstnatý.
- Prsten je velký, bílý kožovitý, s dvojitým ostřím, po třeni posunovatelný.
- Lupeny jsou bílé, husté, vysoké, u třeně volné. V mládí zakryté závojem.
- Třeň je 15 - 40 cm vysoký, 1 - 2 cm tlustý, válcovitý, dole nápadně hlízovitě rozšířený, v mládí celý hnédý, v dospělosti příčně šupinatě žíhaný, dřevnatý, rourkovitě dutý.
- Dužnina je bílá, neměnná, v klobouku vatovítá, ve třeni tvrdá, dřevnatě vláknitá.
- Chuť má lahodnou, vůni příjemnou.
[editovat] Výskyt
Roste hojně v červenci až říjnu na výslunných okrajích a mýtinách lesů všech typů, nejvíce však ve smíšených lesích a na pasekách.
[editovat] Použití
Je to jedlá a dobrá houba. Výtečné jsou zejména dosud uzavřené klobouky mladých plodnic obalované jako řízky a nebo plněné masitou náplní a zapékané v troubě. Ke konzervaci se moc nehodí, pouze klobouky lze zmrazit.
[editovat] Možnost záměny
Pozor na možnost záměny s různými druhy muchomůrek, hlavně silně jedovatou muchomůrkou tygrovanou či smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou. Tyto však vyrůstají z pochvy. Dále je možno ji zaměnit za další druhy jedlých bedel - Bedla tmavohnědá a Bedla zelenající.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 88.

