Helena Bavorská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Helena Karolína Tereza, zvaná Néné, bavorská vévodkyně (4. duben 1834 Mnichov - 16. květen 1890 Řezno) a princezna, sňatkem se dočasně stala hlavou domu Thurn-Taxis.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec |
Max Josef Bavorský
|
| matka |
Ludovika Bavorská
|
| manžel |
Maxmilián Karel Thurn-Taxis
|
| bratr | |
| bratr |
Karl Teodor Bavorský
|
| bratr |
Maxmilián Emanuel Bavorský
|
| sestra | |
| sestra |
Marie Bavorská
|
| sestra |
Matilda Bavorská
|
| sestra |
Sofie Bavorská
|
| děd |
Pius August Bavorský
|
| babička |
Amálie Luisa Arenbergová
|
| děd |
Maxmilián I. Josef
|
| babička |
Karolína Fredericka Vilemína Bádenská
|
Obsah |
[editovat] Mladá léta
Helena se narodila jako třetí dítě bavorského vévody Maxe a jeho manželky princezny Ludoviky. Vévoda Max byl veselý člověk, který mnoho cestoval, dával přednost společnosti obyčejných lidí a nenechal na pokoji žádnou sukni. Jeho manželka Ludovika se narodila jako královská dcera a domluvený sňatek s požitkářským Maxem se jí rozhodně nezamlouval. Oba manželé byli velmi rozdílní, Ludovika se snažila svým dětem vštípit nějaké vědomosti (podle otcova vzoru) a vévoda Max dělal vše proto, aby se jí to nepodařilo (brával děti do cirkusu, cvičil je v jízdě na koni a hře na citeru).
Většinu času trávila Néné se svými sourozenci Ludvíkem, Alžbětou, Karlem Teodorem, Marii, Matildou, Sofii a Maxem Emanuelem v paláci v Mnichově a nebo na venkovském zámečku Possenhofen u Štemberského jezera. Nejbližší vztah měla se svou mladší sestrou Alžbětou, toto pouto přetrvalo po celý život až do Heleniny smrti. Na učení se příliš důrazu nekladlo, matka se sice snažila zajistit vhodné učitele pro své ratolesti, ale tím její iniciativa končila.
[editovat] Sestrou císařovny a kněžnou Thurn-Taxis
Situace se změnila, když se Ludovičina sestra arcivévodkyně Žofie rozhodla, že se její neteř Helena stane manželkou jejího syna rakouského císaře Františka Josefa I.. Rychle se dohánělo, co by Helena mohla potřebovat jako císařovna - správně tančit, pohybovat se, oblékat atd. Největší mezery měla ale princezna v jazycích, a tak se musela doučit zejména důležité francouzštině a poznat další jazyky monarchie. Roku 1853 dorazila Ludovika se svými dcerami Helenou a Alžbětou do Ischlu, aby se uskutečnilo setkání budoucích snoubenců, u příležitosti císařových narozenin. Všechny tři dámi držely smutek za nedávno zesnulého vzdáleného příbuzného. Helena působila v černé upatě a přísně, naproti tomu mladistvá Alžběta, jejíž krásu černá jen podtrhovala, císaře upoutala. A tak se roku 1854 konala svatba Heleniny sestry s císařem.
Roku 1856 přivedla matka Heleně do cesty Maxmiliána Antona, syna knížete Maximiliána Karla z rodu Thurn-Taxisů, tento rod sídlící v Řezně byl jedním z nejbohatších v monarchii (měli monopol na poštu). Thurn-Taxisové často pořádaly hony pro velkou společnost a jako hostitelé byli vyhlášení. Na jejich jídelní tabuli se člověk mohl setkat jak s nejvyhlášeněnšími tak s nejexotičtějšími lahůdkami vůbec. Také jejich paláce byly krásně a moderně zařízeny, aby jejich návštěvníci měli, co nejlepší pohodlí.
Maxmilián Anton a Helena v sobě našli zalíbení, Maxmilián však nebyl Heleně roven rodem (byl pouze kníže a Helena sestra císařovny rakouské), celou záležitost vyvolal Helenin bratranec a bavorský král Maxmilián II. Bavorský, aby jí mohl zase vyřešit - Helena bude kromě titulu dědičná princezna/kněžna Thurn-Taxis používat titul vévodkyně bavorská (Její Královská výsost).
24. srpna 1858 se v Possenhofenu konala Helenina velkolepá svatba, po které nevěsta přesídlila do Řezna. Helena se starala o chudé a potřebné lidi doma v Bavorsku a stejně tak i v Řezně, starala se o zřizování různých spolků a památníků. Dědičná princezna byla velmi oblíbená jak obyčejnými lidmi, tak i svými novými příbuznými.
[editovat] Helenin nesnadný život
- Její manžel Maximilián zemřel 26. června 1867 v pouhých 35 letech v Řezně na ledvinové onemocnění, téhož roku zemřel i jeho otec Maximilián Karel. A tak se hlavou rodu Thurn-Taxisů, až do plnoletosti syna Maxmiliána Marii, stala Helena.
- 1877 se její dcera Alžběta vdala za prince Miguela II. a o čtyři roky později v roce 1881 zemřela při porodu třetího dítěte.
- 1885 zemřel její starší syn Maxmilián Maria, nepomohla ani Helenina snaha kontaktovat bratra Karla Teodora, který se stal lékařem.
V roce 1890 Helena těžce onemocněla a 16. května v Řezně za přítomnosti své sestry Alžběty zemřela.
[editovat] Potomci
- Luisa Thurn Taxis(1859-1948)
- Alžběta Thurn-Taxis(1860-1881) ~ 1877 Miguel II. Braganza
- Maximilián Maria Thurn-Taxis (1862-1885)
- Albert I. Thurn-Taxis (1867-1952) ~ 1890 Markéta Klementína Rakouská
[editovat] Pdívejte se také na
- Wittelsbachové
- http://cisarovna-sisi.wz.cz - životopisy a portréty císařovny Alžběty a jejich sourozenců
[editovat] Literatura
- GRÖSSING Sigrid-Maria, Dvě nevěsty pro císaře, vydal Ikar, Praha 2002, ISBN 80-249-0109-9
- BESTENREINER Erika, Sissi a její sourozenci, vydavatelství Brána, Praha 2004, ISBN 80-7243-232-X

