Kabala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kabala, jinak také kabbalah, hebrejsky קבלה, je židovské tajné učení, jehož základem je esoterní judaismus, druh židovské ortodoxní mystiky, vznášející nárok na (jedinečné, pravé) porozumění božské přirozenosti. Její kořeny lze najít i v židovské svaté knize Tóře. Neookultisté kladou základy kabaly do 5. stol. n. l. a odvozují ji od gnose, což je sporné.

Slovo kabala je odvozeno ze slova kábal (kébil), které znamená obdržet něco, resp. ze slova kibbel, které znamená ústně něco sdělit, obdržet ústní sdělení, což je možné přeložit i jako zvěstování, tradice. Hebrejsky se slovo kabala píše jako q – b – l (ovšem zprava do leva, tedy l – b – q). Dalšími možnými formami přepisu pojmu kabala jsou mimo jiné Cabala, Cabalah, Cabbala, Cabbalah, Kabalah, Kabbala, Qabala, Qabbala, Qabbālāh, Qabalah.

Obsah

[editovat] Původ

Jako každé tajné či mystické učení se kabala vymyká všem pokusům o jednoznačnou vědeckou klasifikaci či jednoznačné vysvětlení; kabala nechce být naučena, spíše musí být prožita (intenzivní vztah mezi učitelem a žákem platí jako zásadní – žák musí prožít tradici, a pozná tak zásadní aspekty vztahu mezi člověkem, světem, bohem a vlastní duší).

Původ kabaly je nejasný: podle legendy sdělil Bůh toto tajné učení Mojžíšovi na hoře Sinaji, a ten je dále předal několika vyvoleným. Celá staletí se pak šířilo jen ústním podáním.

První nositelé učení pocházejí z rabínské tradice židovství, zde zejména z okruhu rabína Jochanana ben Zakai a Akiba ben Josefa, kteří v prvním století n. l. spekulovali o biblické legendě stvoření světa a o vizích proroka Ezechiela o božském válečném voze (odtud pojem „merkabská mystika“ podle hebrejského merkaba – česky „vůz“). Původ kabaly lze spojovat i s osobností Mojžíše, neboť na jednom místě v Mišně (součást talmudu, sepsané kolem 180 n. l. rabínem Judou) se praví: „Mojžíš dostal (kibbel) na Sinaji Tóru (t. j. Zákon) a předal ji (messara) Jozuovi…“ Slovo „kibbel“ se zde vykládá jako „obdržet něco seshora“, tedy něco jako zvěstování. Někteří kabalisté odvozují kabalu od praotce Abraháma, jiní dokonce od Adama.

Výše citovaná pasáž z talmudu v podstatě říká, že Mojžíšovi se dostalo na hoře Sinaj božího zvěstování, které předal Jozuovi. V bibli se však hovoří pouze o tom, že Mojžíš měl vystoupit na horu k bohu spolu s Árónem a převzít zde pro lid boží přikázání (II. Mojž. 19 - 20). Potom však Mojžíš na horu vystoupil znovu, tentokráte sám, aby od boha dostal „kamenné desky - zákon“. Z toho, co zde bůh řekl Mojžíšovi, je však zřejmě známo jen něco - a to se týká především božího kultu (podle bible „směrnice pro vybavení kultu“ a také „provedení směrnic o bohoslužbě“ - II. Mojž. 25 - 40). Máme-li tedy věřit rabínské tradici, bůh sdělil na hoře Sinaj Mojžíšovi tajné učení, které bylo dále po celá staletí sdělováno jen vybraným jedincům. Tímto tajným učením má být kabala.

Nabízí se však i jiná možnost vysvětlení původu kabaly, a sice posunout její vznik již do doby odchodu Židů z Egypta, resp. vyjít z legendy o Mojžíšově zasvěcení do staroegyptského tajného vědění. Mojžíš byl knězem Osiridova kultu a vynikajícím magikem, jak opět tvrdí kabalisté resp. rabínská tradice; a podle bible (II. Mojž. 4) naučil Bůh Mojžíše činit zázraky, aby před faraónem prokázal své božské poslání – avšak faraónovi „mudrci a čarodějové“ dokázali totéž (II. Mojž. 7).

Strom života
Strom života

Chápeme-li biblické texty také symbolicky, je zde klíčová pasáž, kde praví Bůh Mojžíšovi před odchodem „božího lidu“ z Egypta: „Až budete odcházet, nepůjdete s prázdnou. Každá žena si vyžádá od sousedky a spolubydlící stříbrné a zlaté ozdoby a pláště. Vložíte je na své syny a dcery. Tak vypleníte Egypt“ (II. Mojž. 3). V rabínském překladu bible konec této pasáže zní: „zbavíte Egypťany majetku“, přičemž slovo majetek je dáno do závorky. To by bylo možno chápat jako skutečnost, že zde nešlo o hmotné věci, ale že Židé vynesli z Egypta jeho tajné učení. Přijmeme-li tuto tezi, má kabala původ ve staroegyptském esoterismu, je však současně plodem židovské náboženské tradice a esoterní kultury.

Až z pozdější doby jsou známy první písemné dokumenty jako např. kniha Jesírá („Kniha stvoření“, z 3.6. století n. l.), jednající o stvoření světa emanací (vyzařováním) třiceti dvou tvůrčích hodnot (10 božských čísel – sefirotů – a 22 písmen hebrejské abecedy) z nevýslovného a nepoznaného – mystický princip, který provází učení kabaly ve všech jejích formách a tvoří základ tajemného stromu života.

[editovat] Kabala ve středověku

Kromě chasidismu v německém Porúří bylo ve středověku kabalistické hnutí rozšířeno zejména ve Španělsku (tzv. prorocká kabala), jejímž snad nejznámějším zástupcem byl rabín Abraham Abulafia.

Na tomto pozadí vznikají dva významné kabalistické spisy, které nadále silně ovlivnily vývovoj židovské esoterní mystiky. Z konce 12. století je to kniha Sefer ha-bahir (vzniklá v jihofrancouzské Provence), zabývající se symbolikou Starého zákona; koncem 13. století vzniká Sefer ha-zohar, jejíž autorství se připisuje španělskému kabalistovi Moše de Leónovi (obě knihy však obsahují mnoho starších elementů, takže mnoho kabalistů jejich vznik datuje do dřívějších století). Kromě výkladu Tóry a vyprávění o mystických postavách dávných věků stojí v popředí opět spekulace o významu čísel a písmen jako fundamentů světa. Kniha Zohar se vedle Tanachu a Talmudu počítá k nejdůležitějším svatým spisům židovství.

Po vyhnání Židů ze Španělska roku 1492 se střediskem kabalistů stalo židovské svaté město Sefad v Galilei (dnes Zefa v Izraeli). Zde působil významný učenec Isaac ben Solomon Luria, který obohatil kabalistické učení o nové elementy. Takto vzniklá tzv. luriánská kabala měla značný vliv na židovství v Polsku v pozdějších stoletích, zejména v 17. a 18. století.

[editovat] Kabala dnes

Mystika kabaly se ve dvacátém století těšila rostoucí pozornosti i v nežidovských kruzích. Byli-li to zpočátku jen náboženští badatelé a okultní teozofické kruhy, kteří se o kabalu zajímali, stala se kabala středem pozornosti zejména s rozšířením moderní esoteriky a hlavně směru New Age.

Současní židovští kabalisté jsou však oproti těmto výkladům kabaly velice skeptičtí a kritizují je jako hrubé falzifikace původního, tedy ortodoxně židovského učení kabaly.


[editovat] Externí odkazy