Harry Schell
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Harry Schell (29. červen 1921 Paříž, Francie – 16. květen 1960 Silverstone, Velká Británie) byl americký pilot Formule 1.
Tento charismatický a populární profesionální závodník, se narodil v Paříži francouzskému otci, předválečnému závodníkovi Laury Schell, a irsko-americké matce Lucy O'Reilly Schell, která se proslavila vítězstvím v dámské Rally Monte Carlo v roce 1929. Harry Schell byl vychováván ve Francii, kde jeho otec provozoval tým Ecurie Bleu, do doby než zahynul při autonehodě. Tým převzala Harryho matka a v roce 1940 najala Rene Drayfuse na 500 mil v Indianapolis.
Bylo více než jasné, že Harry půjde ve šlápějích svých rodičů a tak nikoho nepřekvapilo, že se po druhé světové válce (sloužil v americké armádě ve Finsku) objevil jako pilot Ecurie Bleu. Již v roce 1949 stál na stupních vítězů v Coupe du Salon, když svůj Talbot přivedl na druhém místě. Svůj debut v mistrovství světa vozů formule 1 si odbil na trati v Monte Carlu a představil tady zcela odlišnou koncepci vozu, startoval totiž na voze Cooper T12, který se stal prvním vozem F1 s motorem vzadu. Během prvních let ve formuli 1 závodil s vozy F2 HWM a Gordini a užíval si velké pozornosti žen. Zkoušel své štěstí i v týmu Enrico Plate a s vozem Maserati skončil druhý v GP Říma a třetí v Aintree. Druhé místo v GP Cadours povzbudilo obě strany tak, že se rozhodli pokračovat v závodech Grand Prix. A přineslo to zasloužený úspěch, když se jim dařilo v národním mistrovství Francie. Pro rok 1954 si Schell zakoupil Maserati A6GCM a po řadě druhých míst v závodech nezapočítávaných do mistrovství světa v Castelfusano, Pescara, Aintree si pořídil Maserati 250 F a ve Španělsku bojoval o vedení s Ascarim a Trintignanem než pro poruchu musel odstoupit. Pro rok 1955 se upsal vozům Vanwall a Ferrari v týmu Tonyho Vandervella a zvítězil v několika menších podnicích. V roce 1956 již Schell demonstroval úžasný potenciál zelených vozů, když v Reims šlapal na paty vozům Ferrari a zvítězil v Grand Prix Caen. V Belgii si dojel pro čtvrté místo a třemi body si zajistil 15. místo v mistrovství světa F1. Rok 1957 je ještě úspěšnější, to už Schell pracuje pro Maserati v mistrovství světa, je sedmý a v Peskaře dokonce dojíždí třetí. Předtím než odchází k BRM je druhý v Pau a třetí v Modeně. Rok 1958 je pro Harryho Schella vrcholem jeho kariéry. V Nizozemsku se stal prvním Američanem nejblíže vítězství v Grand Prix a v celém mistrovství světa je na pátém místě. I přesto že se týmu BRM v následující sezóně nedařilo, zůstal Schell týmu Raymonda Maye věrný. Koncem roku 1959 si koupil vlastní Cooper - Climax a zúčastnil se několika závodů. I začátkem roku jezdil se svým Cooprem než přijal nabídku týmu Yeoman Credit. Byla to příležitost postavit se na start International Trophy, v deštěm sužovaném Silverstone se odehrávaly testy týmu a v jedné z rychlých začátek dostal Harry smyk, toto malé selhání ho stálo život.
[editovat] Vítězství
- 1956 Grand Prix Caen
[editovat] Formule 1
- 1950 bez bodů Cooper T 12, Talbot T 26C
- 1951 bez bodů Maserati 4CLT/48
- 1952 bez bodů Maserati 4CLT/48
- 1953 bez bodů Gordini T16
- 1954 bez bodů Maserati A6GCM
- 1955 bez bodů Maserati 250 F
- 1956 15. místo 3 body Vanwall VW56
- 1957 7. místo 10 bodů Maserati 250 F
- 1958 5. místo 14 bodů BRM P25
- 1959 12. místo 5 bodů BRM P25
- 1960 bez bodů Cooper T51
- 56 Grand Prix
- 0 Vítězství
- 0 Pole positions
- 0 Nejrychlejších kol
- 2 Podium
- 32 bodů
[editovat] Nejlepší umístění v mistrovství světa
- 1958 2. místo Grand Prix Nizozemí

