Magdalena Dobromila Rettigová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| manžel | |
Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, (31. ledna 1785 Všeradice – 5. srpna 1845 Litomyšl) byla česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka.
Rettigová do svých 18 let neuměla česky. V českém prostředí a díky manželství s českým buditelem a spisovatelem J. A. S. Rettigem, do něhož vstoupila v roce 1808, se z ní ale stala vlastenecky orientovaná buditelka. V Litomyšli, kde žila, se úspěšně věnovala buditelské činnosti, organizování společenského života a povzbuzování žen. Nikdy se ovšem nezasazovala o rovnoprávnost žen, naopak učila mladé dívky šít, vařit a stolovat.
Z díla Rettigové je dnes nejznámější její Domácí kuchařka vydaná roku 1826. Tato knížka vycházela v mnoha vydáních více než sto let.
O Rettigové pojednává dnes málo známá, ale ve své době oblíbená životopisná divadelní hra Aloise Jiráska M. D. Rettigová, v níž je kromě jiného také zmínka o uvedené kuchařce.
[editovat] Dílo
Především německému prostředí, v němž zprvu vyrůstala, psala své první literární pokusy německy.
- Sbírka rozličných myšlenek – upistografie – veršovaná blahopřání, naivní poezie, připomínající lidovou tvořivost
- Chudobičky – milostné povídky a dramatické hříčky pro učenou společnost
- Kafíčko – jak připravit kávu a zákusky včetně rad společenské konverzace
- Bílá růže – žertovné dvouaktové drama
- Domácí kuchařka – beletristicky psaná, základní myšlenkou je nejen rozmanitost, vzhled a chuť jídla, ale také činorodý přístup ženy k domácím pracím


