Malta (stavebnictví)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malta je kašovitá směs několika látek, které po čase ztuhnou. Slouží ve stavebnictví jako spojovací materiál a omítková hmota. Skládá se z vody, písku, vápna a případně cementu.
Obsah |
[editovat] Vápenná malta
Vápenná malta je směs hašeného vápna (Ca(OH)2) s vodou a pískem.
Užívá se především omítání zdí. Navlhčená zeď se pokryje několikacentimetrovou vrstvou malty, ta se nechá mírně oschnout a pak se dorovná „oříznutím“ pomocí latě.
V minulosti byl tento druh malty prakticky jediným druhem. Pomocí vápenné malty jsou postaveny prakticky všechny stavby středověku.
Vápenná malta se obvykle míchá v poměru 120-140 kg vápna (podle požadované pevnosti) na 1 m3 písku a 240 až 350 litrů vody.
[editovat] Tuhnutí vápenné malty
Při tuhnutí hašeného vápna v maltě dochází k jeho reakci se vzdušným oxidem uhličitým za vzniku původního uhličitanu vápenatého CaCO3:
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
[editovat] Vápeno-cementová malta
Od konce 19. století se používá ve stavebnictví vápeno-cementová malta. Její další složkou je cement, který po vytuhnutí dává maltě lepší mechanické vlastnosti. Používá se na namáhané části zdiva a vyzdívání komínových těles.
Vápenno-cementová malta se obvykle míchá v poměru 100-120 kg vápna a 50-120 kg cementu (podle požadované pevnosti) na 1 m3 písku a 240 až 350 litrů vody.
[editovat] Cementová malta
Cementová malta se obvykle míchá v poměru 250-450 kg cementu na 1 m3 písku a 240 až 350 litrů vody. Používá se na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.

