Emigrace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Emigrace je opuštění země původu a přestěhování do jiné země. Podobným výrazem je imigrace, což je totéž, ale z pohledu cílové země. Pokud se více lidí přemisťuje v rámci jednoho státu, používá se termín migrace. Důvody emigrace mohou být ekonomické, politické či podnební.
Obsah |
[editovat] Emigrace v ekologii a demografii
Pojem emigrace se používá též v ekologii, kde označuje přesun jedince (nebo skupiny jedinců) z příslušné populace jinam. Příkladem může být včela medonosná při rojení, mladí králíci odcházející založit novou kolonii apod.
Rovnice populačního růstu užívaná v ekologii nebo v lidské demografii se pak dá psát jako Nt+1 = Nt + B − D + I − E
- kde Nt+1 je množství jedinců v populaci v čase t+1
- Nt je množství jedinců v populaci v čase t
- B je porodnost (natalita)
- D je úmrtnost (mortalita)
- I je imigrace
- E je emigrace
Emigrace v uvedené rovnici označuje počet jedinců (obyvatel), kteří opustí určité území (stát, okres, územně vymezenou populaci) za jednotku času, což je zpravidla rok. Někdy se míra emigrace přepočítává na 1 000 nebo 100 000 jedinců (obyvatel). Je-li tedy míra emigrace v určitém státě např. 4 promile, znamená to, že z každých 1 000 obyvatel v daném roce 4 opustili daný stát. Má-li tento stát např. 10 000 000 obyvatel, je celkové množství emigrujících obyvatel rovno 40 000.
| Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, faktickou přesnost a případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. |
[editovat] Československá emigrace
Vzhledem k na okupace bohaté historii opustilo Československo v průběhu 20. století mnoho lidí v několika emigračních vlnách.
První tvořili byli takzvaní osmačtyřicátníci – lidé kteří odešli před nástupem komunismu v roce 1948 a krátce po něm. Roku 1952 vztyčil režim na hranicích takzvanou Železnou oponu, což emigraci podstatně ztížilo.
Další emigrační vlna přišla v roce 1968 pod dojmem invaze vojsk Varšavské smlouvy. Tehdy došlo ke krátkodobému otevření hranic, což emigraci značně umožnilo. Odhadem odešlo z ČSSR v letech 1968-1969 104 000 lidí. S tímto číslem je srovnatelná jen událost z roku 1956, kdy z Maďarska odešlo 300 000 obyvatel téměř přes noc.
V roce 1977 byla v socialistickém Československu zavedena směrnice, která emigrantům umožňovala upravit si vztahy s ČSSR, což znamenalo legalizaci právního vztahu emigranta a ČSSR. Ten se mohl buď do vlasti vrátit, zůstat československým občanem v zahraničí, nebo po pěti letech legálně zrušit své občanství, načež byli považováni za cizince a jako na takové na ně československé úřady od toho okamžiku pohlížely.
Mezi lety 1969 až 1989 odešlo z ČSSR dalších 140 až 150 tisíc lidí, z nichž bylo 24% dětí a 41% osob ve věku 16-30 let. UNHCR uvádí až 250 tisíc lidí [chybí zdroj].
[editovat] Krajané
Krajan je název pro příslušníka druhé a následovné generace imigrantů do cílové země, narozený v transitní, nebo cílové zemi emigrace který má český nebo slovenský původ. Krajan alespoň pasivně ovládá český nebo slovenský jazyk a ještě se plně neasimiloval do nové národnosti. Krajan se obvykle vykazuje svým národním původem, udržuje vztahy se svou původní vlastí, udržuje tradice přivezené ze staré vlasti a účastní se dění ve krajanských spolcích.
Nejznámější krajanská centra v severní Americe jsou Tábor v Jižní Dakotě, Praha v Texasu nebo Cicero v Illinois.
[editovat] Exulant
Exulant odešel s tím, že se jednou vrátí. Odešel tedy pouze dočasně. Krásným historickým příkladem exulanta byl Jan Ámos Komenský, který odešel z Růžového paloučku, aby se jednou vrátil, nebo i Tomáš Garrigue Masaryk byl exulant, odešel, aby se vrátil po změně systému.
[editovat] Uloženka
Jako uloženka byla označována osoba poslaná v období komunistické diktatury do zahraničí Státní bezpečností, převážně v emigračních vlnách z let 1968/1969 a v roce 1986. „Uloženka“ vystupovala jako běžný emigrant nevzbuzující pozornost. Jejím úkolem bylo usadit se v cílové zemi, co nejdříve získat nové státní občanství a profesní postavení a být připravený na pozdější využití. Uloženek bylo z ČSSR do zahraničí odesláno několik tisíc.
O tomto termínu se v ČR poprvé zmiňuje Ivan Sviták, pracovník MZV ČSSR na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ve svých Statích.

