Jišuv
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jišuv (Yishuv) (heb.: ישוב, doslova „obyvatelstvo, osídlení“ nebo „místo kultury a civilizovaných způsobů“, celým názvem הישוב היהודי בארץ ישראל Hayishuv Hayehudi b'Eretz Yisrael „Židovské osídlení v zemi Izraelské“) je termín sionistického hnutí, který před zřízením Státu Izrael v roce 1948 označoval obyvatele na území Palestiny. Obyvatele a noví osadníci byli kolektivně označování jako „jišuv“. Tento termín začal být používán v 80. letech 19. století, kdy na území Palestiny žilo zhruba 25 000 Židů. Byl používán až do roku 1948, kdy se na území Palestiny nacházelo před založením státu Izrael přibližně 700 000 Židů.
Jišuv lze rozdělit na „starý jišuv“ a „nový jišuv“.
- Starý jišuv zahrnuje veškeré židovské obyvatelstvo na území Palestiny před alijou (přistěhování) v roce 1882. Ortodoxní Židé žili převážně v Jeruzalémě, Safedu, Tiberii a Hebronu. Menší komunity byly v Haifě, Jaffě, Nabulusu, Acre, Shfaramu, Peki'inu a do roku 1779 také v Gaze. Větší část starého jišuvu se zaobírala studiem Tóry a jejími donátory byli Židé z diaspory.

