Podstatné jméno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slovní druhy

Podstatné jméno (též substantivum) je jeden ze slovních druhů. Je hlavním (i když ne jediným) slovním druhem, který ve větě vystupuje jako argument slovesa.

Podstatná jména se dělí na konkrétní a abstraktní. Konkrétní vyjadřují určitou osobu, zvíře nebo věc, zatímco abstraktní věci nehmotné a činosti (podst. jména slovesná, např. dělání).

Ve většině indoevropských jazyků existují 3 rody (ve švédštině např. jen dva - společný a střední). Rod mužský (maskulinum), rod ženský (femininum) a rod střední (neutrum). Dále dvě čísla, jednotné (singulár) a množné (plurál), ve staročeštině, slovinštině a lužické srbštině je i dvojné číslo (duál). Výjimku tvoří jména látková, hromadná a pomnožná. Dalším znakem jsou pády, jejichž počet se v různých jazycích různí:

2: bulharština, angličtina, švédština
4: němčina
6: latina, slovenština, ruština
7: čeština, polština
14: finština

Pády v češtině se nazývají nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. V jazycích flexivních a vnitroflexivních existují ještě vzory skloňování.

Přehled českých vzorů:

  • mužský rod (maskulinum): pán, muž, předseda, soudce (životné); hrad, stroj (neživotné)
  • ženský rod (femininum): žena, růže, píseň, kost
  • střední rod (neutrum): město, moře, kuře, stavení


[editovat] Viz také

Vyjmenovaná slova