Ještěrka zelená
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Ještěrka zelená |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ještěrka zelená
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Lacerta viridis Laurenti, 1768 |
Ještěrka zelená (Lacerta viridis, Laurenti 1768) je kriticky ohroženým druhem plazů ČR. Přežití ještěrky zelené na většině lokalit zejména v Čechách je nejisté pro velmi silné narušení stanovišť. Početnost tohoto druhu je však v různých částech naší republiky značně rozdílná a tím se liší i bezprostřední stupeň ohrožení. V jižní části svého areálu je místy ještěrka zelená hojná. V textu Bernské konvence je zařazena do seznamu přísně chráněných druhů.
Obsah |
[editovat] Velikost
- Délka: 30-40 cm
[editovat] Rozšíření a početnost
Žije v jižní a jihovýchodní Evropě a v Malé Asii. Chybí pouze v jižním Španělsku a Portugalsku a na ostrovech Středozemního moře. Na východě zasahuje nesouvislý areál až na levý břeh Dněpru. Nejsevernější izolované populace jsou v nížinách Polska. V Čechách a na Moravě se tento druh vyskytuje v jednotlivých izolovaných populacích, na Slovensku je hojnější a na jihovýchodě vytváří souvislejší areál. Ve středních Čechách je znám z mnoha teplých lokalit: podél dolních toků Vltavy, Sázavy a Berounky, ale také z okolí Příbrami a Rakovníka. V severozápadních Čechách byl zjištěn na Žatecké plošině podél řeky Ohře a v Českém středohoří na několika lokalitách u soutoku řek Bíliny a Labe. Na jižní Moravě se s ním nejčastěji setkáváme na skalnatých stráních v okolí řeky Dyje na Znojemsku, na Pálavě a na teplých píscích podél řeky Moravy mezi Hodonínem a Uherským Hradištěm. Byl znám i v okolí Brna. Na všech těchto lokalitách se jeho početnost v posledních desetiletích značně snižuje a je pravděpodobné, že na některých již zcela vymizel. Na populace podél řeky Moravy navazuje rozšíření v Záhoří a na úpatí Malých Karpat, které zasahuje až k Bratislavě. S ještěrkou zelenou se setkáváme na středním toku Váhu a Nitry a na dolním toku Hronu. Nejhojnější je v CHKO Slovenský kras a v předhůřích Slovenského rudohoří. V této oblasti se vyskytuje v souvislém areálu. Na Muráňské planině vystupuje až do výše 1000 m n. m. Na východě zasahuje do CHKO Vihorlat.
[editovat] Stanoviště
Obývá suché, teplé a prosluněné biotopy stepního a lesostepního charakteru, jako jsou skalnaté a křovinaté stráně, okraje lesů, vinohrady, pastviny, meze a příkopy. Nejhojnější je na vápencích, ale setkáváme se s ní i na zpevněných píscích. V severní části areálu obývá nížiny a pahorkatiny, jen výjimečně vystupuje nad 600 m n. m.
[editovat] Biologie
Je to naše největší ještěrka, která potřebuje ke svému životu poměrně vysoké teploty. Zimuje v zemních úkrytech, ve skalních štěrbinách nebo i v dutinách stromů. Na jaře se objevuje zpravidla až koncem března, období aktivity končí již v září, nejpozději začátkem října, pouze mladí jedinci se ukládají k zimnímu klidu o něco později. Je aktivní ve dne, v letních měsících byly zjištěny dva vrcholy aktivity - dopolední a odpolední. Za dlouhotrvajícího letního sucha se aktivita této ještěrky výrazně snižuje. Období páření začíná koncem dubna a může se protáhnout přes celý květen. V tomto období dochází mezi samci k soubojům. V červnu až červenci snáší samice 5 až 25 bělavých vajec. Doba embryonálního vývoje je značně proměnlivá a závisí na mnoha podmínkách, z nichž nejvýznamnější je teplota během inkubace. Mláďata se líhnou v srpnu a v září. V chladných letech se může, zejména u českých populací, vývoj zárodku prodloužit až do podzimu. Zárodek se pak obvykle zachladí a odumře nebo se vylíhne oslabené mládě, které již nestačí získat dostatečné zásoby na přezimování a hyne. Ještěrky pohlavně dospívají nejdříve ve 3. roce života.
[editovat] Potrava
Mláďata se živí drobným hmyzem, dospělí jedinci pak zejména většími druhy hmyzu a jiných bezobratlých, ale příležitostně i jinými druhy ještěrek, ptáčaty a mláďaty drobných hlodavců. Zvláště na podzim se vyskytují případy kanibalismu, kdy dospělí jedinci loví vlastní mláďata.
[editovat] Hodnota druhu
Zejména v oblastech hojnějšího výskytu je ještěrka zelená pro svoji velikost a dravost důležitým predátorem. Rozbory její potravy prokázaly jednoznačnou užitečnost.
[editovat] Ochrana
Základem ochrany ještěrky zelené je uchování biotopů, na nichž druh žije, před devastací a zničením. U malých izolovaných populací může být i rozsahem nevelký zásah příčinou rychlého zániku celé populace. Příkladem může být chov domácích zvířat (např. koček, domácí drůbeže, pávů apod.) na místech výskytu nevelkých populací nebo vypalování trávy.

