Dánsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kongeriget Danmark
Dánské království

Vlajka Dánska Znak Dánska vlajka znak

Poloha Dánska ve světě
Rozloha 43 094 km² (130. na světě)
z toho 1,6 % vody
Počet obyvatel 5 432 335 (108. na světě, 2005)
Hustota zalidnění 124 / km² (80. na světě)
Jazyk dánština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství luteráni 85%, katolíci, muslimové
Nejvyšší bod Ejer Baunehøj (173 m n. m.)
Hlavní město Kodaň (København)
Státní zřízení konstituční monarchie
Podřízené celky {{{dělení}}}
Hlava státu královna Markéta II.(Margrethe)
Předseda vlády Anders Fogh Rasmussen
Hymna Der er et Yndigt Land
Vznik 1849 ()
Měna Dánská koruna (DKK)
ISO 3166-1 208 DNK DK
MPZ DK
Doména .dk
Telefon 45
Časové pásmo UTC +1

Dánsko (dánsky Danmark) je země ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark). Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí, neleží však na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjælland a stovkami dalších menších ostrovů. Na východě je omýváno Baltským mořem a na západě mořem Severním. Jedinou suchou hranici má Dánsko na jihu s Německem, další blízké země jsou na jihu Polsko, na severu a severovýchodě Švédsko a na severu Norsko.

Obsah

[editovat] Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Dánska

Území dnešního Dánska bylo osídleno germánskými kmeny (Angly, Sasy, Teutony). V 6. století7. století přicházeli Normané z jižní Skandinávie.

Dánsko bylo poprvé sjednoceno Haroldem Modrozubým (Harald Blatånd) okolo roku 980. Až do 11. stol. byli Dáni známi jako Vikingové - kolonizátoři, nájezdníci a obchodníci ve většině Evropy.

V různých dobách Dánsko ovládalo území Anglie, Norska, Švédska, část baltského pobřeží a území dnešního severního Německa. Jižní část Skandinávského poloostrova byla součástí Dánska od jeho rané historie, ale bylo postoupeno Švédsku v roce 1648. Personální unie s Norskem byla zrušena v roce 1814, když Norsko vstoupilo do nové personální unie se Švédskem (do roku 1905). Grónsko a Faerské ostrovy však stále setrvávají součástí dánského státu.

V 18. století reformy osvícenského absolutismu přispěly k průmyslové revoluci a k pozdější přeměně Dánska na konstituční monarchii (v roce 1849). V této době hrál v zemi důležitou úlohu teolog, politik a básník N.F.S. Grundtvig

Po druhé šlesvické válce v roce 1864 Dánsko muselo postoupit Prusku Holštýnsko a jižní část Šlesvicka, kde převládalo německé obyvatelstvo. Po této události přijalo Dánsko politiku neutrality, kterou zachovalo i během první světové války. Po první světové válce byla část Šlesvicka vrácena Dánsku.

9. dubna 1940 bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem (operace Weserübung) a navzdory domácímu odboji zůstalo okupováno až do osvobození v květnu 1945. Po válce se Dánsko stalo členem NATO a v roce 1973 Evropské unie.

[editovat] Politický systém

Hlavní článek: Politický systém Dánska

Dánské království je od roku 1849 konstituční monarchií, kde má moc výkonnou formálně v rukou královna Markéta II. jako hlava státu. Ve skutečnosti je ale moc výkonná v rukou ministerského předsedy, který je hlavou vlády, a dalšich ministrů tvořících vládu. Všichni ministři jsou odpovědní parlamentu, moci zákonodárné. Parlament se je od roku 1953 jednokomorový, má 179 křesel a nazývá se Folketing. Volby do parlamentu jsou každé čtyři roky a dvě křesla v něm náleží i reprezentantům Grónska a dvě reprezentantům Faerských ostrovů.

Dánský volební systém je silně proporční. To spolu s relativně nízkým podílem hlasů potřebných ke vstupu do palamentu (2 %) vede k existenci většího množství středních a menších stran zastoupených v parlamentu. Proto je v Dánsku nutností tvořit koaliční vlády, nezřídka menšinové.

Od roku 2001 je u vlády pravicová strana Venstre a ministerským předsedou je Anders Fogh Rasmussen.

[editovat] Administrativní členění

mapa Dánska
mapa Dánska

Hlavní článek: Administrativní členění Dánska

Dánsko je rozděleno 13 samosprávních krajů (amt) a na 270 okresů (kommune):

Tři obce mají postavení samosprávního okresu:

Samosprávní okres Kodaň zahrnuje administrativní části hlavního města Kodaně mimo obcí Kodaň a Frederiksberg. Samosprávný okres Bornholm zahrnuje pět bývalých obcí na ostrově Bornholm a bývalý ostrovní samosprávní okres.

Grónsko a Faerské ostrovy patří také Dánskému království, ale je jim ponechána autonomie. Každý z nich deleguje dva zástupce do parlamentu.

[editovat] Přírodní poměry

Hlavní článek: Přírodní poměry Dánska

Dánsko leží na Jutském poloostrově a na 405 pojmenovaných ostrovech, ze kterých je 79 celoročně obývaných. Nejdůležitější jsou ostrovy Fyn a Sjælland. Dalšími velkými ostrovy jsou Lolland, Falster, Langeland, Møn, Ærø, Als a Bornholm, který je umístěn poněkud východněji v Baltském moři než zbytek země.

Povrch země je tvořen rovinami a nížinami, průměrná výška dosahuje jen 30 m n. m. Nejvyššími body Dánska jsou Baunehøj a Yding Skovhøj, oba 173 m n. m.

Dánské podnebí je oceánské s rostoucími kontinentálními vlivy směrem k Baltskému moři. Léta jsou chladná, zimy pak mírné a deštivé. Časté jsou větry a mlhy. Největší řekou je Gudenå.

Západ země pokrývají vřesoviště a rašeliniště. Lesy zahrnují 11 % plochy (před sto lety 4 %). Na východě jsou listnaté. Jehličnaté lesy jsou využívány pro hospodářské účely nebo jako ochrana pobřeží (Sandfludplantagen).

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Dánska

Dánsko patří mezi státy s moderním tržním hospodářstvím, technicky vyspělým zemědělstvím a rozsáhlou vládní sociální politikou (sociálně-demokratický model welfare state). Vyspělost dánské ekonomiky se projevuje vysokou životní úrovní, pevnou měnou i značnou závislostí na obchodu se zahraničím, ale aktivní obchodní bilancí. Ačkoli Dánsko splňovalo ekonomická kritéria Evropské měnové unie (EMU), rozhodli Dánové v referendu v září 2000 o nepřipojení se.

V zemědělství pracuje jen 6 % ekonomicky činného obyvatelstva. Obdělávaná půda tvoří asi 56 % rozlohy, což je nejvíce v Evropě. Dánské zemědělství je charakteristické velkou intenzitou, vysokou produktivitou a mechanizací a rozšířenou spotřebou umělých hnojiv. Pěstují se obilniny (pšenice), brambory a cukrová řepa). Základem zemědělské výroby je chov skotu, prasat a drůbeže. Významný je mořský rybolov. Dánsko má malé množství nerostných surovin. V malé míře se těží černé uhlí, stavební materiály, sůl, ropa a zemní plyn.

Většina elektráren je tepelných. Specifický je vysoký podíl větrných elektráren na výrobě elektrické energie (10 %). Velké zastoupení má průmysl potravinářský (máslo, sýry), strojírenský (zemědělské stroje), stavba lodí, chemický (umělá hnojiva), dřevozpracující a elektrotechnický. Takřka polovina průmyslových kapacit se nachází v Kodani a nejbližším okolí.

Ve službách pracuje přes 60% ekonomicky činného obyvatelstva. Významné postavení má námořní doprava, pobřežní plavba a automobilová doprava. Ostrovy spojují mosty nebo trajektové linky. Dánsko je významnou dopravní spojnicí mezi Skandinávií a zbytkem Evropy. Hlavními přístavy jsou: Kodaň, Esbjerg, Ålborg, Århus. V Kodani je také významné mezinárodní letiště.

[editovat] Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Dánska

V Dánsku je vysoká míra urbanizace (87 %). Téměř 1/3 obyvatel žije v aglomeraci hlavního města. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 0,28 %. Průměrná délka života dosahuje 77 let.

Dánsko je národním státem, 94 % obyvatel jsou Dánové, západogermánský národ, jazykově patřící k severogermánské skupině indoevropské jazykové rodiny. Jedná se o potomky germánského kmene Dánů, který přišel na poloostrov v 5.6. století z jižního Švédska. Vytlačili a částečně si podmanili původní obyvatele (Angly, Juty, Sasy). V 8.11. století podnikali výpravy jako Vikingové. Etnicky a kulturně ovlivnili obyvatele Západní Evropy (Británie, Normandie, Island i Grónsko). Nejstarší památky jsou psané runami, dnes píší latinkou. Na jihu je malá německá menšina. Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje. 85 % Dánů jsou luteráni - členové státní církve (Den Danske Fokekirke), zbytek má jiné protestantské, katolické nebo muslimské vyznání.

[editovat] Kultura

Hlavní článek: Kultura Dánska

Nejznámějším Dánem je pravděpodobně Hans Christian Andersen, jehož pohádky zná celý svět.

Další významní Dánové:

[editovat] Zajímavosti

[editovat] Viz též

[editovat] Externí odkazy

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Dánsko.


 
Dánsko – Danmark – (DK)

okresy Dánska a jejich správní střediska:

Frederiksborgs Amt (Hillerød) | Fyns Amt (Odense) | Københavns Amt (Glostrup) | Nordjyllands Amt (Aalborg) | Ribe Amt (Ribe) | Ringkjøbing Amt (Ringkøbing) | Roskilde Amt (Roskilde) | Storstrøms Amt (Nykøbing) | Sønderjyllands Amt (Åbenrå) | Vejle Amt (Vejle) | Vestsjællands Amt (Sorø) | Viborg Amt (Viborg) | Århus Amt (Århus)

autonomní oblasti a jejich hlavní města:

Faerské ostrovy (Tórshavn) | Grónsko (Nuuk)

samosprávná města:

Bornholm | Frederiksberg | Kodaň

mapa Evropy
Státy a území v Evropě
AlbánieAndorraBelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoIslandItálieLichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRuskoŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoUkrajinaVatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
Vlajka Evropské unie
Vlajka NATO
Vlajka Severské rady
DánskoFinskoIslandNorskoŠvédsko
Další území: Ålandy (FIN) • Faerské ostrovy (DK) • Grónsko (DK)