Kryštof z Lobkovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kryštof z Lobkovic (1. pol. 16. století - 1603) byl jedním z nejvýznamnějších příslušníků tachovské větve lobkovického rodu. Vzdělání získal nejprve u pražských jezuitů v Klementinu, pak v Bologni a Perugii. Jeho vzdělání bylo pak podle dobových zvyklostí doplněno kavalírskou cestou po Evropě. V roce 1570 jej císař Maxmilián II. vybral jako doprovod arcivévodkyně Anny na její cestě do Španělska. Ve Španělsku zůstal Kryštof devět let a po svém návratu byl jmenován presidentem rady nad apelacemi a nejvyšším hofmistrem. Vzhledem k jeho velkým politickým a jazykovým schopnostem byl často pověřován diplomatickými úkoly. Například vyjednával mír s polským králem Zikmundem. Často jednal i s cizozemskými učenci, Peršany, Turky a Rusy. Také byl humanistickým básníkem, psal latinské verše.