Karla Erbová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karla Erbová, roz. Fremrová, (nar. 30. dubna 1933 v Plzni) je česká básnířka.

V letech 1951-68 publikovala pod jménem K. Papežová. V údobí normalizace byla režimem perzekvována. Ačkoliv patřila k zakázaným autorům, podařilo se v 80. letech redakci Československého rozhlasu zařadit do vysílání dvě její rozsáhlé básnické skladby.

Členka Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Rady Obce spisovatelů (po tři volební období a do 9. listopadu 2002) a redakční rady čtvrtletníku Dokořán, bulletinu Obce spisovatelů.

Autorka básní, povídek a cestopisných textů s náměty vesměs čerpajícími z historie a mytologie starověkého Řecka.

Za svoji literární činnost byla vyznamenána Cenou města Plzně v roce 1995, Cenou Jana Zahradníčka v roce 1999 a Cenou Bohumila Polana v roce 2003 .

Obsah

[editovat] Dílo

  • Neklid, 1966
  • Komu mé kosti, 1991
  • Via dolorosa, 1992
  • Vždyť miluješ svou lásku ke mně, 1993
  • lokasty Glauké Klytaiméstry, 1994
  • Obrazy obrazů, 1995
  • Armor, 1995
  • Mukáň, 1996
  • Náměstí zázraků, 1997
  • Terra cota, 1998
  • Potkání, 1999
  • Živly, 1999
  • Krajina s osamělým jezdcem, 2000
  • Plzni, 2001
  • Liánový most, 2002
  • Již nikdy nedovolím požáru…, 2003

[editovat] Ukázka

Šílení! Nikdy neustoupí!
A přece z obou stran
i toho nejmenšího hoře
stojí týž člověk.
(Klytaiméstra III)

[editovat] Další ukázky

[editovat] Reference

V jiných jazycích