Filip V. Španělský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Filip V. (19. prosince 1683 – 9. července 1746) byl španělský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1701 – 1746. Jeho otcem byl francouzský princ Ludvík, syn „krále Slunce“ Ludvíka XIV.
Filip nastoupil na španělský trůn po smrti Karla II. (1700), posledního španělského krále z rodu Habsburků. Protože byl Filip V. vnukem francouzského krále Ludvíka XIV., vznikly u ostatních evropských mocností (Anglie, habsburská monarchie) obavy, že se Francie a Španělsko spojí v jeden stát. To by znamenalo obrovský vzrůst moci Francie. Proto vypukla takřka okamžitě po Filipově nástupu tzv. válka o dědictví španělské, ve které stála Francie na straně jedné a Habsburkové, Anglie, Savojsko, Nizozemí a Portugalsko na straně druhé. Boje byly ukončeny v roce 1713 tzv. utrechtským mírem, kterým uznalo Spojené království Filipa V. jako španělského krále pod podmínkou, že se Francie nikdy nespojí se Španělskem. Rakouští Habsburkové uznali podmínky utrechtského míru v roce 1714 a za svůj souhlas obdrželi španělské državy v Itálii (Neapolsko, Sardinie, Milánsko) a jižní Nizozemí. Filip V. pak vládl ve Španělsku do roku 1746.

