Penízovka hřebílkatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Penízovka hřebílkatá

Penízovka hřebílkatá http://houby.humlak.cz/ autor Milan Novotný
Penízovka hřebílkatá http://houby.humlak.cz/ autor Milan Novotný
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: penízovka (Gymnopus)
Binomické jméno
Gymnopus peronatus
(Bolton) Antonín, 1997

Penízovka hřebílkatá nazývaná též špička hřebílkatá (Gymnopus peronatus (Bolton) Antonín, Halling & Noordel., Mycotaxon 63: 365 (1997)) je nejedlá houba z čeledi čirůvkovitých.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Agaricus peronatus Bolton, Hist. fung. Halifax 2: 58 (1788)
  • Agaricus urens Bull., Herbier de la France 11: tab. 528, fig. 1 (1791)
  • Collybia peronata (Bolton) P. Kumm., Führer Pilzk.: 116 (1871)
  • Collybia urens (Bull.) P. Kumm., Führer Pilzk.: 115 (1871)
  • Marasmius peronatus (Bolton) Fr., Anteckn. Sver. Ätl. Svamp.: 52 (1836)
  • Marasmius urens (Bull.) Fr., Anteckn. Sver. Ätl. Svamp.: 52 (1836)

[editovat] Popis

  • Klobouk penízovky hřebílkaté má průměr 2 až 6 centimetrů. V mládí má polokulovitý tvar, později je plochý s nízkým hrbolem na středu. Povrch je paprsčitě vrásčitý, lysý, dosti tenký. Okraj má v mládí jemně zoubkovaný, ve stáří různě zprohýbaný a někdy i zdvižený. Barvu má žlutohnědou a někdy až narůžověle hnědou.
  • Lupeny jsou volné, tenké, prořídlé, barvy žlutavé, ve stáří žlutohnědé a poprášené bílým výtrusným prachem.
  • Třeň je 3-8 cm vysoký, 0,3-0,8 cm tlustý, válcovitý nebo mírně kuželovitě, nahoře ztenčený, chlupatý, dole štětinatý. Barvu má žlutohnědou až oranžově hnědou.
  • Dužnina je tuhá, nahnědle žlutavá, ve třeni světle sírově nažloutlá.
  • Chuť je hořká až palčivá, vůně slabě houbová barvu.
  • Výtrusný prach je bílý.

[editovat] Výskyt

Roste v červenci až listopadu na opadu v listnatých i jehličnatých lesích ale i na travnatých loukách mimo les, ochuzených nížinných kyselých květnatých bučinách, dubohabrových hájích.

Nejedlá houba

[editovat] Reference

[editovat] Externí odkazy