Optické jevy v polovodičích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Optické jevy v polovodičích je souhrn fyzikálních a chemických jevů, které se týkají záření o vlnové délce označované jako viditelné záření.

Obsah

[editovat] Dělení

Optické jevy dělíme na 2 hlavní skupiny :

[editovat] Fotoelektrický jev

Hlavní článek: Fotoelektrický jev

Fotoelektrický jev je vznik volných nosičů při interakci hmoty a záření. Dělí se na :

[editovat] Fotoelektrická vodivost

Fotoelektrická vodivost je rozdíl konduktivity za světla a za tmy.

\Delta \sigma = \sigma_0 - \sigma_T = q(\Delta N_nb_n + \Delta N_pb_p)\,\!

[editovat] Elektroluminiscence

Hlavní článek: Elektroluminiscence

Elektroluminiscence je děj, při němž elektrony přeskakují z vyšší energetické hladiny do nižší, což vyvolá vznik elektromagnetického záření. Platí zákon zachování energie a zákon zachování hybnosti rekombinujících elektronů.

  • Přímá mezipásmová rekombinace — přeskok elektronu z minima vodivostního pásu do maxima valenčního pásu. Frekvence emitovaného záření je dána vztahem :
v = \frac{E_g}{h}, v = \frac c \lambda
  • Rekombinace prostřednictvím příměsových center
v = \frac{E_g - \Delta E_{A,D}} {h}
  • Rekombinace spojená se zánikem excitonu
v = \frac{E_g - E_{ex}}{h}, v = \frac c \lambda

[editovat] Viz také