Richard Réti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Richard Réti (28. května 1889, Pezinok6. června 1929, Praha) byl slavný rakouskouherský a posléze československý šachista a skladatel šachových studií, jeden z nejsilnějších šachistů 20. let dvacátého století.

Obsah

[editovat] Život

Richard Réti byl synem židovského lékaře. Rodina byla vcelku bohatá a Rétiho pomáhala vychovávat francouzská vychovatelka. V roce 1904 se s matkou přestěhoval do Vídně, absolvoval gymnázium. Bavila ho matematika a šachy a dlouho se rozhodoval, které z těchto dvou vášní dá přednost. Údajně se rozhodl pro šachy poté, co ve slavné vídeňské kavárně Café Central zapomněl svoji seminární práci, se kterou se již neshledal. Protože se mu ji nechtělo psát znovu, stal se šachovým profesionálem.

Savielly Tartakower o něm napsal:

Réti studuje matematiku, ale není suchým matematikem, hraje za Vídeň, ale není Vídeňák, je rozený Maďar, ale neumí maďarsky, mluví rychle a přitom koná rozvážně, a ještě se stane nejlepším hráčem šachu na světě, aniž dosáhne na korunu mistra světa. On je umělec-badatel, který sa nezaobírá příčinou záležitostí, ale podstatou…

Na konci I. světové války se Réti přestěhoval do Prahy. Mezi lety 1918 a 1924 dosáhl velkých turnajových úspěchů a ocitl se v absolutní světové špičce. V roce 1924 v New Yorku porazil po osm let neporazitelného mistra světa Capablancu.

Réti sa stal radikálním „novátorem“ šachových zahájení, spolu s Nimcovičem a Breyerem se stali zakladateli a vůdčími představiteli tzv. Hypermoderní šachová školy. Je po něm pojmenovaná Rétiho hra (1.Jf3 d5 2.c4), typický produkt hypermodernistické šachové filosofie.

V roce 1925 dosáhl Réti světového rekordu v simultánní hře na slepo, hrál proti 29 soupeřům s výsledkem +21-2=6.

Byl úspěšným autorem šachové literatury, jeho knihy Die neuen Ideen im Schachspiel (Nové myšlenky v šachové hře) z roku 1922 a Die Meister des Schachbretts (Mistři na šachovnici) z roku 1930 se považují za klasická díla šachové literatury. Réti byl jeden z nejčastěji zmiňovaných uchazečů o zápas o titul mistra světa, ale nikdy se k němu nedostal, v roce 1929 nečekaně zemřel ve věku 40 let na spálu.

[editovat] Slavné partie

Image:chess_zhor_26.png
Image:chess_zver_26.png
a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8
a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 f6 g6 h6
a5 b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Image:chess_zver_26.png
Image:chess_zhor_26.png
25.Sf7-e8!!

Réti - Bogoljubov, New York 1924

1.Jf3 d5 2.c4 e6?! (pochybná koncepce omezující příliš střelce na c8) 3.g3 Jf6 4.Sg2 Sd6 5.0-0 0-0 6.b3 Ve8 7.Sd2 Jbd7 8.d4 c6 9.Jbd2 Je4 10.Jxe4 dxe4 11.Je5 f5 12.f3 exf3 13.Sxf3! Dc7 14.Jxd7 Sxd7 15.e4 e5 (na první pohled černý překonal prvotní problémy a stojí dobře. Réti však velice rychle ukáže, jak moc času a úsilí ho to stálo a že jeho pozice je stále příliš vratká) 16.c5 Sf8 17.Dc2 exd4 18.exf5! (černý je ve vleku událostí. Většina jeho následujících tahů je vynucených) Vad8 19.Sh5! (začíná grandiózní akce ukončující partii. Pro černého je tím krutější, že mu dává zdánlivě šanci na záchranu) Ve5 20.Sxd4 Vxf5 21.Vxf5 Sxf5 22.Dxf5 Vxd4 (rovný materiál, nestejní střelci? Z toho by snad mohla být nakonec remíza?!) 23.Vf1 Vd8 24.Sf7+ Kh8 (viz diagram) 25.Se8!!. Černý se vzdal

[editovat] Šachové studie

Image:chess_zhor_26.png
Image:chess_zver_26.png
a8 b8 c8 d8 e8 f8 g8 h8
a7 b7 c7 d7 e7 f7 g7 h7
a6 b6 c6 d6 e6 f6 g6 h6
a5 b5 c5 d5 e5 f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 f4 g4 h4
a3 b3 c3 d3 e3 f3 g3 h3
a2 b2 c2 d2 e2 f2 g2 h2
a1 b1 c1 d1 e1 f1 g1 h1
Image:chess_zver_26.png
Image:chess_zhor_26.png
Bílý táhne a remizuje

Svoji genialitu dokázal Réti i ve vynikajících šachových studiích. 4. prosince 1921 v Ostrauer Morgenzeitung uveřejnil svoji nejslavnější studii, která patří k těm nejznámějším studiím vůbec. Její hlavní myšlenkou je negace známeho aforismu Senecy: Kdo současně honí dva zajíce, nejenže je oba nechytí, ale nejspíše nechytí žádného.. Tartakower označil toto dílo jako šachovou kvadraturu kruhu (viz diagram).

Na první pohled je to nemožné – bílý král nemůže dohnat černého pěšce, zatímco ten černý toho bílého stíhá. Bílý král však má možnost sledovat naráz sledovat 2 cíle:

  • podporovat vlastního pěšce
  • honit soupeřova pěšáka

Když se černý král přiblíźí k bílému pěśákovi (Kb6), tak získá bílý král čas na vstup do čtverce černého pěšáka a chytit ho. Když černý tahá jen se svým pěšákem, tak bílý král podpoří včas svého pěšce a obě strany postaví dámu.

Řešení:

1. Kh8-g7!! h5-h4

Nebo 1. -, Kb6 2. Kf6 h4 3. Ke5 h3 4. Kd6 h2 5. c7 =

2. Kg7-f6 h4-h3

Když 3. Ke5?, tak 3. -, h2 černý vyhrává, ovšem

3. Kf6-e6 alebo 3. Kf6-e7

remíza.

[editovat] Literatura

  • Harry Golombek: Richard Rétis beste Partien. Überarbeitete Neuauflage von John Nunn. Beyer-Verlag, Hollfeld 2002. ISBN 3-88805-268-8
  • Ján Kalendovský: RICHARD RÉTI šachový myslitel, Olympia, Praha, 1989