Rovná daň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rovná daň nebo také lineární daň je koncept zdanění příjmů příp. i ostatních finančních toků stejným procentním základem bez ohledu na jejich výši. Alternativou k ní je dnes většinově používaná progresivní daň, kdy procento daňové sazby roste s výší zdaňovaných částek, a degresivní daň, při níž sazba s výší zdaňovaných částek klesá.

Skutečná „Rovná daň“ je de facto daň z hlavy, kdy každý popatník platí stejnou částku, ať je jeho příjem jakýkoliv

[editovat] Rovná daň v současnosti

Země v Evropě, které používají rovnou daň. Světle červené používají daň nižší než 20%, tmavě červené daň vyšší než 20%.
Země v Evropě, které používají rovnou daň. Světle červené používají daň nižší než 20%, tmavě červené daň vyšší než 20%.

Rovná daň, jíž byla myšlena lineární daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %, byla jedním z hlavních témat ODS v předvolební kampani před parlamentními volbami v roce 2006. Výpadek v příjmech státního rozpočtu chtěla zčásti nahradit sjednocením daně z přidané hodnoty rovněž na výši 15 %, zčásti se spoléhala na vyšší hospodářský růst, než je v současnosti, a lepší výběr daní, který by podle ní nastal v okamžiku jednodušší daňové soustavy.

[editovat] Státy s lineární daní z příjmu

stát fyzických osob právnických osob
Ukrajina 13 % (od r. 2004) 25 %
Rusko 13 % (od r. 2001) 24 %
Slovensko 19 % (od r. 2004) 19 %
Estonsko 22 % (od r. 2007) 24 %
Litva 24 % (od r. 2005) 15 %
Lotyšsko 25 % 15 %
Rumunsko 16 % 16 %
Srbsko a Černá Hora 14 % 10 %
Gruzie 12 % 20 %
Hongkong 15 %

V Polsku zamýšlí zavést rovnou daň opoziční strany Platforma Obywatelska (15% sazbu) a Partia Demokratyczna (19% sazbu).