Polická vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Polická vrchovina je orografická jednotka nacházející se v Broumovské vrchovině v CHKO Broumovsko; tvoří její střední část o rozloze 218 km².

Polická vrchovina se dále dělí na Polickou stupňovinu s její nejvýznamnější částí Broumovskými stěnami, Stolové hory, jejichž převážná část se nachází v Polsku (nejvyšší vrcholy Bor – 853 m a Velká Hejšovina – 919 m) a Polickou pánev vyplněnou tabulovými plošinami se známými skalními městy Ostaš a Hvězdy.

Tato orografická jednotka je zcela totožná s geologickou jednotkou svrchněkřídové polické pánve. Celý soubor těchto hornin dosahuje mocnosti přes 500 m a je uložen na podložních horninách permokarbonu a triasu. Díky brachysynklinálnímu uložení vystupují starší jednotky křídy symetricky na obvodu pánve, nejmladší jednotky leží při pánevní ose. Střídání pevnějších hornin (pískovce, spongilitické prachovce) s měkčími (slínovce) zapříčiňuje stupňovitou stavbu (kuesty), která je v Polické vrchovině díky malému narušení erozními jevy klasicky vyvinuta. Morfologicky velmi výrazně se uplatňuje tektonika zlomovými stupni, z nichž nejdůležitější jsou v podélném směru (SZ-JV) polický zlom a bělský zlom, v příčném směru především skalský zlom. V podélném směru brachysynklinály (SZ-JV) přecházejí křídové horniny na území sousedního Polska: na SZ do menší morfologické skupiny Zawora - Róg (712 m), na JV do rozsáhlejší skupiny Gór Stołowych, ve kterých vrcholem Velká Hejšovina (polsky Szczeliniec Wielki) celá hejšovinská oblast (hejšovinská facie = sudetské křídlo České křídové tabule) kulminuje výškou 919 m. Polická vrchovina jako česká část hejšovinské facie dosahuje samostatným vrchem největší nadmořské výšky 786 m vrchem Čáp v Teplických skalách, v české části Stolových hor ve svahu Boru (polsky Skalniak) výšky 827 m.