Amnesty International

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nositel Nobelovy ceny

Amnesty International (známá také jako Amnesty či AI) je celosvětové hnutí, které monitoruje porušování lidských práv a iniciuje kampaně proti jejich porušování.


Obsah

[editovat] Profil

Amnesty International se řídí vizí světa, ve kterém každý člověk požívá všechna lidská práva, která jsou zakotvena ve Všeobecné deklaraci lidských práv a dalších mezinárodních aktech o lidských právech. AI porovnává aktuální praxi lidských práv s mezinárodně přijatými standardy a požaduje jejich dodržování. Při své práci AI provádí výzkumy, různé aktivity zaměřené na prevenci a ukončování vážných porušování takových práv.

Amnesty International si vytyčila zásadu nestrannosti a objektivnosti, nezávislosti na jakékoli vládě, politické ideologii, ekonomickém zájmu či náboženství - AI se zaměřuje pouze na nestrannou ochranu lidských práv. V současné době má hnutí více než 1,8 milionu členů, sponzorů a pravidelných přispěvatelů z více než 150 zemí a regionů světa. Financování hnutí závisí především na národních sekcích a místních dobrovolnických skupinách. AI pro svou činnost nepřijímá finanční pomoc od vlád.

Za svou činnost organizace dostala v roce 1977 Nobelovu cenu míru.


[editovat] Historie

Amnesty International založil roku 1961 britský právnik Peter Benenson. Benenson byl šokovaný článkem v novinách o dvou portugalských studentech, kteří byli odsouzeni na 7 roků za to, že si připili na svobodu. Benenson zveřejnil v The Observer článek Zapomenutí vězni, ve kterém žádal čtenáře, aby psali a posílali dopisy vyjadřující podporu uvězněným a mučeným lidem kvůli svému vyznání či nepřijatelnosti pro vládu. Mezi těmito prvními tzv. vězni svědomí byl i český arcibiskup František Tomášek. Výsledkem byla snaha Appeal for Amnesty (1961), která měla mobilizovat veřejné mínění. Z krátkého apelu se záhy stalo mezinárodní hnutí, které pracovalo na ochranu těch, kteří byli uvězněni za nenásilné vyjadřování svých názorů. V různých zemích začaly vznikat skupiny pisatelů dopisů na obranu objetí nespravedlivostí a během prvního roku začala nová organizace pracovat na 210 případech.

Členská základna organizace začala růst (15 000 členů v roce 1969, 200 000 členů v roce 1979), což umožnilo práci na dalších lidskoprávních tématech. V roce 1977 dostala organizace Nobelovu cenu míru. V osmdesátých letech se začala organizace dostávat do tlaku vlád. Podle Sovětského svazu Amnesty International vedla špionáž, v Argentině byla v roce 1983 zakázána její výroční zpráva, pro komunistické Československo byla Amnesty International západní buržoazní organizace.

Během 80.let organizace pracovala na kampaních věnující se vězňům svědomí, mučení, mimosoudním popravám, “zmizení” a dalším.

Generální tajemníci Amnesty International:

  • Peter Benenson, 1961–1966
  • Eric Baker, 1966–1968
  • Martin Ennals, 1968–1980
  • Thomas Hammarberg, 1980–1986
  • Ian Martin, 1986–1992
  • Pierre Sané, 1992–2001
  • Irene Khan, 2001–


[editovat] Organizační struktura

Mezinárodní rada (International Council) se skládá z členů mezinárodního výkonného výboru a zástupců sekcí. Hlasovací právo mají jen zástupci sekcí.

Mezinárodní výkonný výbor (International Executive Committee) má 9 členů, z toho 8 členů volených mezinárodní radou, a 1 člena, kterého volí zaměstnanci mezinárodního sekretariátu. Setkává se nejméně dvakrát ročně.

Mezinárodní sekretariát (International Secretariat) sídlí v Londýne. V jeho čele stojí generální tajemník jmenovaný mezinárodním výkonným výborem. Úlohou generálního tajemníka je řídit zaměstnance a implementovat rozhodnutí mezinárodní rady.

Sekce jsou pobočky AI v rámci zemí.

Skupiny jsou menší útvary v rámci sekcí, které sdružují aktivisty. Skupina má obvykle 5 až 20 členů.

Člen je základní jednotka Amnesty International.


[editovat] Amnesty International ve světě

Základní témata a kampaně, na kterých AI pracuje, jsou:

  • osvobození všech vězňů svědomí
  • stop mučení
  • stop násilí na ženách
  • kontrola obchodu se zbraněmi
  • zrušení trestu smrti
  • ukončení mimosoudních poprav a násilných "zmizení"
  • ukončení praxe dětských vojáků
  • ochrana obránců lidských práv
  • dodržování práv uprchlíků
  • mezinárodní spravedlnost (ukončení beztrestnosti)
  • svoboda slova na Internetu


[editovat] Amnesty International v ČR

Před rokem 1989 nemohla Amnesty International v naší zemi oficiálně vykonávat svou činnost a neexistovala ani žádná jiná forma její činnosti např. individuální mezinárodní členství. AI adoptovala jako vězně svědomí několik představitelů tehdejšího disentu, zejména signatáře Charty 77. Nejznámějším vězněm svědomí byl Václav Havel.

V České republice byla pobočka Amnesty International založena až po listopadu 1989. Českou pobočku koordinuje pětičlenný Koordinační výbor v čele s předsedou. Koordinační výbor je složen z volených zástupců a úkoluje kancelař. Ta v současné době pracuje s 8 zaměstnanci a několika dobrovolnými koordinátory. AIČR má v současnosti 6 skupin, které se nacházejí v Praze, Brně, Olomouci a Pardubicích. Kancelář AI ČR najdete na adrese:

Amnesty International ČR, o.s.
Palackého 9
Praha 1
110 00

Kampaně, na nichž pracuje česká pobočka Amnesty International:

  • Stop násilí na ženách
  • Zbraně pod kontrolu!
  • Obránci lidských práv
  • Uprchlíci mají svá práva
  • Mezinárodní trestní soud


[editovat] Metody a práce

Amnesty International používá několik metod pro publikování informací a mobilizování veřejného mínění. Jedna z důležitých částí práce je vydávání nestranných a přesných zpráv. Ty jsou zpracovávány na základě rozhovorů s obětmi, úřady, účastí na soudních přelíčeních, práce s lidskoprávními aktivisty a sledování medií. Kampaně, které směřují k mobilizaci veřejného mínění mohou mít formu individuální, oblastní či tematickou. Mnoho případů je směřováno přímo úřadům v podobě dopisů (tzv. urgentní apely), dalšími možnostmi jsou např. veřejné demonstrace či mediální práce. V každém případě hnutí spoléhá na velmi rozsáhlou základnu svých členů.


[editovat] Externí odkazy