Slovensko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovensko (Slovenská republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s Českem (252 km) a Rakouskem (91 km) na západě, s Maďarskem (677 km) na jihu, s Ukrajinou (97 km) na východě a s Polskem (444 km) na severu. Slovensko je členskou zemí Evropské unie.
Obsah |
[editovat] Stručná historie
- Hlavní článek: Dějiny Slovenska
Prvním státním útvarem na jeho území bylo Vanniovo království, kterého byla větší část území několik let součástí v 1. století. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla pod nadvládou nomádských Avarů. V 7. století se stala součástí tzv. Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary, Slované, kde pokročil rozpad kmenových vztahů, vytvořili samostatné Moravské knížectví a Nitranské knížectví (od konce 8. století), po roce 833 následovala integrace obou knížectví do státního celku Velká Morava, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (bitva u Bratislavy) Slovensko postupně obsazují Maďaři na téměř tisíc let.
Až do roku 1918 tak bylo součástí Uherského království (tzv. Horní Uhry) v kterém do začátku 12. století tvořilo jeho součást opět Nitranské knížectví (Nitransko). Po bitvě u Moháče v 1526 nastoupil Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí Habsburské monarchie. Po osmanské expanzi se území bývalého Uherska v 16. a 17. století dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska, dnešní Burgenland a západní Chorvatsko) (tzv. Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem tohoto habsburského státu. Bratislava se stala hlavním (1536–1784/1848), korunovačním (1563–1830) městem a sídlem sněmu (1542–1848) Královského Uherska. Trnava se pak následně stala sídlem ostřihomského arcibiskupa, čili centrálním městem uherské římskokatolické církve.
Za revoluce v letech 1848–1849 se Slováci přidali na stranu Rakušanů, aby se oddělili od Uherska jako samostatná část Rakouské monarchie. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku maďarizace čelili Slováci po rakousko-uherském vyrovnaní v letech 1867-1918, kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování na svém území.
Mezi lety 1918–1939 se stalo součástí nově vzniklé Československé republiky a vymanilo se z vlivu Budapešti. V dobách druhé světové války (1939–1945) získalo formální samostatnost (tzv. Slovenský štát, oficiálně Slovenská republika), fakticky však bylo satelitem nacistického Německa. V roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání (SNP) proti fašistickému ľuďáckému režimu.
V období let 1945–1992 se země navrátila k Československu, nyní již socialistickému. Snaha o federaci vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí (slovenský sněm a vláda), po komunistickém převratu roku 1948 byly všechny otázky řešené na půdě komunistické strany. Ze západní poloviny země byl zároveň zahájen masivní plán industrializace Slovenska. Od 1. ledna 1969 na základě zákona o česko-slovenské federaci byla ustavena Slovenská socialistická republika (SSR), která spolu s Českou socialistickou republikou (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku (ČSSR. Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 došlo k demokratizaci života v Československu a i ze Slovenska se začaly ozývat hlasy pro větší autonomii, ba i samostatnost.
Zjara 1990 došlo v politickém názvu Československa nejprve k nahrazení přívlastku „socialistická“ atributem „federativní“ (ČSFR), o necelý měsíc později přijat jazykově i věcně nepříliš vhodný název Česká a Slovenská federativní republika (spor se jmenoval Pomlčková válka). K 1. lednu 1993 přestává ČSFR existovat a Slovensko (polit. název Slovenská republika) i Česko (polit. název Česká republika) se stávají novými samostatnými státy.
Dne 29. března 2004 se Slovensko stává členem Severoatlantické aliance (NATO) a dne 1. května 2004 členem Evropské unie.
[editovat] Administrativní rozdělení
Slovensko je od roku 1996 rozděleno na osm samosprávných krajů, které jsou pojmenované podle svých center:
- Bratislavský kraj – Bratislava – (1)
- Banskobystrický kraj – Banská Bystrica – (6)
- Košický kraj – Košice – (8)
- Nitrianský kraj – Nitra – (4)
- Prešovský kraj – Prešov – (7)
- Trenčínský kraj – Trenčín – (3)
- Trnavský kraj – Trnava – (2)
- Žilinský kraj – Žilina – (5)
[editovat] Obyvatelstvo
[editovat] Národnosti
Obyvatelé jsou většinou Slováci (86 %), ale na území Slovenska žijí i Maďaři (10 %, především při hranicích s Maďarskem), Romové (1,7 %), menšími menšinami jsou Češi, Rusíni a Ukrajinci, Němci a Poláci.
Podíl Romů je podle posledního sčítání 1,7 %, ale podle rozhovorů s komunálními představiteli a starosty až 5,6 %. Je třeba si tedy uvědomit, že v případě uvedení 5,6 % je třeba snížit výše uvedené procento Slováků a Maďarů celkově o 4 procentní body.
Jazyky menšin mohou být používány ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20 %. V praxi se to týká stovek maďarských, několika rusínských/ukrajinských a jedné německé obce.
[editovat] Národnostní spory
[editovat] Náboženství
Slovenská ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání. Podíl vyznání je následující:
- římští katolíci (68,9 %)
- bez vyznání (13 %)
- evangelíci (6,9 %)
- řečtí katolíci (4,1 %)
- reformovaní (2,0 %)
- pravoslavní (0,9 %)
[editovat] Slovenská kultura
[editovat] Slovenská věda
[editovat] Slovenský sport
- plavání – Martina Moravcová (mistryně světa a Evropy, olympijská medailistka)
- lední hokej – mistři světa z roku 2002
- snowboarding – Radoslav Židek (první slovenský medailista ze zimní olympiády v éře samostatného Slovenska)
[editovat] Související články
|
|
|
|---|---|
|
Kraje a jejich správní centra: Banskobystrický kraj (Banská Bystrica) | Bratislavský kraj (Bratislava) | Košický kraj (Košice) | Nitranský kraj (Nitra) | Prešovský kraj (Prešov) | Trenčínský kraj (Trenčín) | Trnavský kraj (Trnava) | Žilinský kraj (Žilina) |
|
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
| Československo – administrativní dělení (1918–1992) | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||

