Pražská Loreta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
- Další významy jsou uvedeny na rozcestníku Loreta.
Pražská „Loreta“, tedy ta na Hradčanech, se začala stavět v roce 1626 a byla vysvěcena 25. března 1631. Její stavba byla financována hraběnkou Kateřinou z Lobkovic a navržena italským architektem Giovanni Orsim. V loretánské domku je uvnitř pravděpodobně několik trámů a cihel, které pocházejí přímo z italské Lorety. Chýše (což je základní prvek lorety) byla původně malovaná, až později byla vyzdobena sochami starozákonních proroků a výjevy ze života Panny Marie Loretánské. Počátkem 18. století byla Svatá chýše obehnána barokním průčelím, pod dohledem architektů Kryštofa Dientzenhofera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
V současné době je zde překrásná sbírka liturgických předmětů, hlavně monstrancí.
Zvonkohra se poprvé rozezněla 15. srpna 1695 a v současnosti se můžeme každou hodinu zaposlouchat do jejích tónů. Jedná se o největší zvonkohru, kterou sestavil v roce 1694 hodinář Petr Neumann ze třiceti zvonů a zvonků ulitých v Amsterdamu a umístil do průčelí na hodinové věži.
Základním prvkem lorety je svatá chýše, která měla podobu malé stavby a podle legend měla připomínat domek, ve kterém žila Panna Marie v Nazaretu


