Dinant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dinant

Dinant: Mása, kolegiátní kostel Notre-Dame a citadela
Symboly obce
Dinant – znak Dinant – vlajka
Znak Vlajka
Poloha
Poloha města v provincii Namur a v arr. Dinant Poloha provincie Namur na mapě Belgie
Zeměpisné údaje
Stát Belgie
Region Valonsko
Společenství Francouzské
Provincie Namur
Arrondissement Dinant
Souřadnice 50° 15' s. š., 04° 54' v. d.
Rozloha 99,80 km²
Sociologické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
13 091 (1. 7. 2006)
47,79 %
52,21 %
131 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
24,78 %
57,28 %
17,94 %
Cizinci 3,56 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 22,17 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 10 529 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Richard Fournaux (LDB)
Vládnoucí strany LDB
Počet zastupitelů 23
Další informace
PSČ 5500, 5501, 5502, 5503, 5504
Telefonní předvolba 082
Oficiální web www.dinant.be

Dinant je frankofonní město v Belgii. Nachází se ve valonské provincii Namur 28 km na jih od města Namur, 90 km jižně od Bruselu a 21 km severně od francouzských hranic [1]. Protéká jím řeka Mása. Město má 13 091 obyvatel (1. července 2006), jeho rozloha činí 99,80 km² a hustota zalidnění je 131 obyvatel na km².

Obsah

[editovat] Historie

Oblast byla osídlena již v neolitu a v dobách Keltů a Římanů. První zmínka o osadě Dinant se objevuje ve spisu Kosmografie z roku 670 od anonyma z Ravenny. Na počátku 7. století si Dinant zvolil jako své sídlo jeho patron sv. Perpetuus, biskup z Tongerenu a Maastrichtu, a založil zde kostel sv. Vincenta. Roku 870 římský císař Karel II. Holý rozdělil Dinant na dvě části: jedna se ocitla pod správou hrabství Namur a druhá připadla tongerenskému a později lutyšskému biskupství. V 11. století se stal Dinant jedním z 23 nejdůležitějších měst („bonnes villes“) knížectví Lutych. V té době také vznikl první kamenný most přes Másu (roku 1080) a byla provedena rozsáhlá oprava dinantského hradu. Dinant byl součástí knížectví Lutych až do konce 18. století. Obyvatelé se vůči nadvládě knížectví Lutych někdy bouřili, jindy se však město účastnilo bojů na straně knížectví, zejména proti sousednímu hrabství Namur.

Vzhledem ke své strategické poloze byl Dinant často vystaven bojům a drancování. Roku 1464 v Dinantu propuklo povstání proti lutyšskému knížeti-biskupovi Ludvíku Bourbonskému, synovci Filipa III. Dobrého. O dva roky později Filip III. Dobrý a jeho syn Karel Smělý město dobyli a vypálili. 800 obyvatel bylo při masakru vhozeno do řeky Másy.

Během válek mezi Francií a Španělskem v 16. a 17. století Dinant navzdory své neutralitě prožíval období úpadku, hladomorů a epidemií. Roku 1675 bylo město obsazeno francouzskou armádou pod vedením maršála François de Créquy. Na konci 18. století se Dinantu nakrátko zmocnilo Rakousko a roku 1795 se celé biskupství Lutych stalo součástí Francie.

Na začátku první světové války se stal Dinant dějištěm dalšího krvavého masakru. Německá armáda tehdy na místě popravila 674 civilních obyvatel a některé čtvrti města byly zcela zničeny požárem.

[editovat] Zajímavá místa

  • Kolegiátní kostel Notre-Dame (13.14. století)
  • Citadela, postavená Nizozemci v letech 18181821 na skále ve výšce 100 m nad hladinou řeky Másy. Původně na jejím místě stála citadela postavená v 11. století a zničená Francouzi roku 1703.
  • Skála Bayard

[editovat] Významní rodáci

  • David z Dinantu, filozof (cca 1160 – cca 1217, narození v Dinantu je nejisté)
  • Joachim Patenier, malíř, (1485-1524)
  • Antoine Joseph Wiertz, malíř (1806-1865)
  • Adolphe Sax, hudebník, nástrojař a vynálezce saxofonu (1814-1894)
  • Georges Pire, dominikánský mnich a nositel Nobelovy ceny za mír (1910-1969)
  • André Buzin, malíř a návrhář poštovních známek

[editovat] Družba

Dinant má družbu s následujícími městy:

[editovat] Poznámky

  1. Vzdálenost Dinantu od velkých měst v Belgii a sousedních státech na oficiálních stránkách města

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:
Související články obsahuje:
 Portál Belgie 


Vlajka provincie Namur
Obce v belgické provincii Namur
Vlajka Belgie

Arrondissement Dinant: Anhée | Beauraing | Bièvre | Ciney | Dinant | Gedinne | Hamois | Hastière | Havelange | Houyet | Onhaye | Rochefort | Somme-Leuze | Vresse-sur-Semois | Yvoir
Arrondissement Namur: Andenne | Assesse | Eghezée | Fernelmont | Floreffe | Fosses-la-Ville | Gembloux | Gesves | Jemeppe-sur-Sambre | La Bruyère | Mettet | Namur | Ohey | Profondeville | Sambreville | Sombreffe
Arrondissement Philippeville: Cerfontaine | Couvin | Doische | Florennes | Philippeville | Viroinval | Walcourt


 
Belgie - Koninkrijk België - Royaume de Belgique (B)

Provincie vlámského regionu a jejich správní centra:

Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Leuven) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Brugge)

Provincie valonského regionu a jejich správní centra:

Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucembursko (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre)

Bruselský region (Brusel)