Léčiva ovlivňující kašel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kašel je obranný reflex sloužící k odstranění cizorodého materiálu nebo nadbytku hlenu z dýchacích cest. Pod každou skupinou skupinou léčiv je uvedena
- léčivá látka (přípravek, ve kterém je obsažena)
Obsah |
[editovat] Antitusika
Používají se při dávivém suchém kašli (neproduktivní – nevylučuje se při něm hlen). Potlačují kašlací reflex, odstraňují však pouze symptomy (příznaky) kašle, ne jeho příčinu.
[editovat] Centrálně působící
Snižují dráždivost centra pro kašel, tlumí dechové centrum.
- kodein
[editovat] Periferně působící
Působí přímo v průduškách, mají lokálně anestetický účinek.
- butamirát (Stoptussin, Sinecod)
[editovat] Centrálně i periferně působící
Jsou výhodná v tom, že netlumí dechové centrum a nevzniká na ně tolerance ani závislost.
- dobutinol (Silomat)
[editovat] Expectorancia
Používají při vlhkém kašli (produktivní – vylučuje se při něm hlen) k usnadnění vykašlávaní hlenu a zlepšení jeho odstraňování z dýchacích cest.
[editovat] Mukolytika
Používají se ke snížení viskozity hlenu.
- acetylcystein (ACC, Solmusol), ambroxol (Mucosolvan, Ambrosan, Ambrobene), bromhexin (Bromhexin), guaifenesin (Stoptussin)
[editovat] Sekretolytika
Stimulují přímo sekreci řídkého hlenu.
- rostlinné silice (borovicový a eukalyptový olej), bylinné extrakty (jitrocel, břečťan) - mají mukolitický i sekretolytický účinek
[editovat] Sekretomotorika
Zvyšují aktivitu řasinkového epitelu v průduškách, čímž zlepšují pohyblivost hlenu.
[editovat] Antiastmatika
Astma je reverzibilní stažení průdušek jejichž příčinou je chronický zánět. Moderní antiastmatika dokáží trvale mírnit příčinu astmatu - zánět, zejména eozinofilní a nazývají kontrolory nebo preventivní, a patří mezi ně inhalační steroidy a antileukotriny. Naproti se tomu antiastmatika typu beta mimetik salbutamol, clenbuterol mírní pouze jeho projevy - tzn. roztahují průdušky bez mírnění zánětu a jsou naprosto nevhodná a nedostačující pro trvalou léčbu astmatu. Prevalence astmatu v ČR je 8% z celé populace - 800.000 lidí, správně a trvale léčeno je pouze 150-300 tisíc pacientů. Nejčastějším a často jediným projevem astmatu je KAŠEL, který se bohužel u méně edukovaných lékařů léči právě levně a nevhodně. Základem pro diagnózu astmatu je test tzv. spirometrie pro zjištěná plicních funkcí. Ještě lépe je provést tzv. bronchodilatační test: Podezřelý pacient nadýchá do "spirometru" , poté dostane 4 vdechy "Ventolinu", který roztahuje průdušky. Po 30 min se spirometrie opakuje. Pokud dojde k výraznému zlepšení plicních funkcí (nadýcháme víc), je toto jasný a jednoduchý důkaz, že dotyčná má astma. A nezbývá než jej moderně a bezpečně léčit.
[editovat] Bronchodilatancia
Některá z nich lze je použít při akutním záchvatu i preventivně. Způsobují relaxaci hladké svaloviny průdušek a tím je roztahují.
[editovat] β2 – sympatomimetika
Jejich výhodou je možnost injekční aplikace – jsou vhodná pro bezvědomé nebo nespolupracující postižené.
- krátkodobě účinná
- salbutanol (Ventolin)
- dlouhodobě účinná – dají se užívat i preventivně.
- clenbuterol (Spiropent)
[editovat] Parasympatolytika
Pomáhají snižovat bronchiální sekreci. V moderní léčbě astmatu se již nepoužívají.
- ipratropin (Atroven)
[editovat] Deriváty xanthinu
Používají se při akutních záchvatech v infuzích. Pro trvalou moderní léčbu astmatu se již nepoužívají.
- theofylin, aminofylin
[editovat] Látky snižující zánět bronchů
[editovat] Kortikoidy
Steroidní látky odvozené od tělu vlastního hormonu hydrokortizonu, mohou být aplikovány inhalačně, perorálně i injekčně. Snižují tvorbu mediátoru zánětu, avšak zejména u těch podávaných perorálně hrozí, že u dětí mohou způsobovat poruchy růstu, imunitního sytému nebo osteoporózu, inhalačně aplikované zase mohou způsobit chrapot a kvasinkovou infekci v ústech. Těchto nežádoucích účinků se však můžeme obávat až u denních inhalačních dávek nad 400 mikrogramů. Zásadní je, že účinná léčba astmatu výrazně převažuje nad jeho neléčením
- budesonid (Pulmicort), fluticason (Flixotide)
[editovat] Nekortikoidní látky
Používají se při alergickém astmatu a to zejména u dětí, protože nejsou založeny na hormonální bázi a nemají proto nežádoucí vedlejší účinky jako látky kortikoidní. Nicméně v současnosti se již používají málo, neboť jsou málo účinné.
- kromoglykan sodný (Cromohexal, Intal)
V posledních 7 letech jsou v ČR na předpis takzvané antileukotrieny, které nejsou steroidní, podávají se jako tablety a jsou velmi bezpečné. Mají velmi dobrou účinnost především u dětí a taky dospělých, zejména pokud trpí také alergickou rýmou. Tyto preparáty může předepsat alergolog nebo pneumolog.
- montelukast (Singulair)zafirlukast (Accolate)

