Kašpar Šternberk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (něm. Kaspar Maria Graf von Sternberg, 6. ledna 1761 - 20. prosince 1838, Březina) byl jeden z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Specializoval se zejména na botaniku, geologii a paleontologii. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil. Jako standardní zkratka autora, který druh popsal, je botaniky pro Šternberka používána zkratka Sternb.
Obsah |
[editovat] Mládí
Kašpar Šternberk se narodil ve starobylém, ale nepříliš bohatém českém šlechtickém rodě Šternberků jako 8. a poslední dítě a 3. syn Jana ze Šternberka a Anny Josefy rozené hraběnky Krakovské z Kolovrat. V mládí toužil být vojákem, posléze se však rozhodl (pod tlakem rodičů a bratrů) pro církevní kariéru. V 11 letech mu papež Klement XIV. rezervoval místo kanovníka v kapitule ve Freisingu a později i v Řezně. Od mládí projevoval velké nadání pro studia. Mluvil česky, německy, francouzsky a latinsky, později se ještě naučil povrchně anglicky.
Studoval na pražské univerzitě filosofii (1777-1779) a v Římě teologii (1779-1782), kde také přijal nižší církevní svěcení. Učiteli byl hodnocen jako žák velmi schopný, ale též vzpurný a bez respektu k autoritám (přesnější by patrně bylo říci, že si autority neurčoval podle titulů). Na přelomu let 1782/1783 odjel do Řezna, kde měl strávit významnou část svého dalšího života. Část z něj ale (zejména v počátku) dojížděl do Čech, kde se stýkal s kruhem vzdělanců okolo přírodovědce a lékaře Johanna Mayera.
[editovat] Církevní a politická kariéra
28. června 1785 se stal kanovníkem řezenské kapituly a krátce poté přijal tonzuru a svěcení subdiakona. Rok nato se stal dvorním komorníkem a radou řezenského biskupa a spravoval biskupské lesy. V roce 1788 se stal kanovníkem i ve Freisingu a správcem všeho biskupského majetku. V roce 1789 mu zemřel nejstarší brat Jan, v roce 1790 matka. V roce 1790 se také začal trochu zajímat o přírodní vědu, k čemuž ho inspirovalo založení řezenské Botanické společnosti Jacobem Christianem Schäfferem. Hlubší zájem o ni začla projevovat ale až později, od roku 1795 se pravidelně účastnil jejích schůzi a příspíval do jí vydávaných Botanisches Taschenbuch, v roce 1800 se stal řádným členem. Začal soukromě studovat botaniku, v níž mu byl prvním učitelem Charles Jeunet Duval. Církevní a politická kariéra však byla v tomto období stále na prvním místě, byť mu v mnoha ohledech pomáhala, neboť mu jeho politické známosti a cesty do zahraničí umožnili seznámit se s mnoha velkými přírodovědci, zejména ve Francii.
[editovat] Vědecké období
Měl před sebou slibnou církevní kariéru, avšak po neúspěchu diplomatické mise v Paříži v letech 1804 až 1805 složil církevní úřady a přijal místo ředitele vědeckých ústavů v Řezně, kde založil botanickou zahradu, zničenou však již za válečného tažení roku 1809. Během pobytu ve Francii se seznámil s Alexandrem von Humboldtem a elitou francouzských paleontologů a botaniků. Z vědeckých výprav, zvláště do bavorských Alp, vytěžil latinskou práci Přehled lomikamenů v obrazech. Krátce na to zdědil po starším neženatém bratru Jáchymovi, rovněž zaníceném přírodovědci, panství Radnice v západních Čechách. Při svém sídle zřídil opět botanickou zahradu a v nově otevřených uhelných dolech vyhledával zkameněliny pravěkých rostlin.
Německy a vzápětí i česky vydal Pojednání o rostlinopisu v Čechách a v letech 1820 - 1838 vycházelo společné dílo Kašpara ze Šternberka, Karla Bořivoje Presla a Augustina Cordy - Pokus o zeměpisně botanické popsání pravěkého rostlinstva. O jeho překlad z němčiny do francouzštiny se postaral Kašparův učitel François Gabriel de Bray. Roku 1818 byl Kašpar ze Šternberka zvolen předsedou Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea, jemuž odkázal svou knihovnu i paleontologickou sbírku. Ujal se rovněž uspořádání herbáře českoněmeckého cestovatele, podnikatele a přírodovědce Tadeáše Haenkeho, který dotyčný přivezl z Latinské Ameriky.
[editovat] Poslední léta
Zemřel po několika mrtvicích na svém březinském zámku. Jeho smrtí vymřela leopoldinská větev rodu.
[editovat] Dílo
- Paměti (1868 je vydal František Palacký, 1909 je pak jako kritické vydání doplněné o různé verze a vyškrtnuté pasáže ze Šternberkovy pozůstalosti vydal Vladimír Helekal).
- několikráte vydaná byla jeho rozsáhlá korespondence s Goethem (1820-1832)
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Zdroje
- Jiří Majer: Kašpar Šterberk, Academia, Praha 1997, ISBN 80-200-0605-2
- Claudia Schweizer: Johann Wolfgang von Goethe und Kaspar Maria von Sternberg, Münster 2004, ISBN 3-8258-7579-2


