Ašdod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ašdod
אשדוד
Střechy domů v Ašdodu
poloha
souřadnice: 31° 49′ 00″ s.š., 34° 38′ 60″ v.d.
kontinent: Asie
stát: Izrael
region:

Jižní (IL-D)

nadmořská výška: 27 m. n. m.
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 60 km²
počet obyvatel: 200 600
hustota zalidnění: 3 343 obyv. / km²
správa města
primátor: Zvi Zilker
oficiální web: http://www.ashdod.muni.il

Ašdod (hebrejsky אשדוד‎, arabsky إسدود‎) je jihoizraelské přístavní město. Nachází se v Jižním distriktu, v roce 2005 měl 200 600 obyvatel.

Obsah

[editovat] Historie

V místech budoucího Ašdodu žili lidé již v paleolitu; historie samotného města je velmi stará, důležitým mezníkem bylo jeho dobytí Filištíny na začátku 12. století př. Kr., z Ašdodu se posléze stalo prosperující město. V průběhu staletí byl ale několikrát dobyt a zničen. Nejprve v roce 950 př. Kr. egyptským faraonem Siamunem, město bylo znovu kompletně vystavěno v roce 815 př. Kr., ale krátce nato bylo opět dobyto a zničeno asyrským králem Sargonem II. Roku 605 př. Kr. město dobyl babylónský král Nabukadnezar II., o několik desetiletí později se dostalo pod perskou nadvládu, kterou ukončil Alexandr Veliký – po dobytí ho přejmenoval na Izotus.

Izotus pod helénskou správou prosperoval až do Makabejského povstání; Judovi Makabejskému se město dobýt nepovedlo, obsadil ho až v roce 147 př. Kr. jeho bratr Jonatán. Město se později dostalo pod římskou a byzantskou nadvládu a neztratilo nic ze svého významu.

Po byzantincích městu vládli Fátimovci, kteří zde vystavěli pobřežní pevnost, přes strategickou polohu význam Ašdodu postupně upadal. Na začátku 20. století (za nadvlády Osmanů) mělo město přibližně 5 000 obyvatel a bylo známé jako Isdud.

[editovat] Biblické zmínky

V knize Jozue je Ašdod popisován jako proklamovaná součást Judského království:

Joz 15,46-15,47: od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce,
Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím.

V 1. knize Samuelově je Ašdod popisován jako jedno z nejdůležitějších filištínských měst:

1S 6,17: Toto jsou zlaté hlízy, které odvedli Pelištejci Hospodinu v oběť za provinění: jedna za Ašdód, jedna za Gázu, jedna za Aškalón, jedna za Gat a jedna za Ekrón.

Ve Starém zákoně je též popisováno dobytí Ašdodu judským králem Uzijášem.

2Pa 26,6: Vytáhl a válčil s Pelištejci a strhl hradby města Gatu, hradby Jabne a hradby Ašdódu. Vystavěl města kolem Ašdódu na území Pelištejců.

[editovat] Moderní město

V průběhu izraelské Války o nezávislost město dobyli Egypťané, ale zde se také jejich postup na sever zastavil. 28. října 1948 se egyptská vojska ze strachu z obklíčení stáhla a s nimi uprchla většina arabských obyvatel města. První židovští osadníci přišli v roce 1956, město bylo znovu vystavěno a obyvatel Ašdodu postupně přibývalo; v roce 1965 byla vybudována nemocnice, v roce 1963 nový přístav. Od roku 1991 město zažívá nebývalý příliv obyvatel díky židovským emigrantům z bývalého SSSR.

[editovat] Ekonomika

Ašdod je významné průmyslové centrum. Zdejší přístav je největší v Izraeli, nachází se zde také důležitá elektrárna a jedna ze dvou izraelských ropných rafinerií.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:
Izraelská vlajka
Jižní distrikt
Města Arad · Ašdod · Aškelon · Beerševa · Dimona · Ejlat · Kirjat Gat · Kirjat Mal'aki · Netivot · Ofakim · Rahat · Sderot
Místní rady Ar'ara BaNegev · Chura · Jeruham · Kuseife · Lakje · Lehavim · Mejtar · Micpe Ramon · Omer · Segev Šalom · Tel Ševa