Jaderná elektrárna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaderná elektrárna (atomová elektrárna) je zařízení, sloužící k přeměně vazebné energie jader těžkých prvků na elektrickou energii. Skládá se obvykle z jaderného reaktoru, parní turbíny s elektrickým generátorem a z mnoha dalších pomocných provozů. V principu se jedná o parní elektrárnu, ve které se energie získaná jaderným reaktorem používá k výrobě páry v parogenerátoru. Tato pára pohání parní turbíny.
Obsah |
[editovat] Schéma
Schéma nejběžnějšího typu jaderné elektrárny s tlakovodním reaktorem:
- 1. Reaktorová hala, uzavřená v nepropustném kontejnmentu.
- 2. Chladící věž
- 3. Tlakovodní reaktor
- 4. Řídící tyče
- 5. Kompenzátor objemu
- 6. Parogenerátor. V něm horká voda pod vysokým tlakem vyrábí páru v sekundárním okruhu
- 8. Turbína - vysokotlaký a nízkotlaký stupeň
- 9. Elektrický generátor
- 10. Transformační stanice
- 11. Kondenzátor sekundárního okruhu
- 14. Přívod vzduchu do chladící věže
- 15. Odvod teplého vzduchu a páry komínovým efektem
- 16. Oběhové čerpadlo primárního okruhu
- 17. Napájecí čerpadlo chladícího okruhu
- 18. Primární okruh (voda pouze kapalná pod vysokým tlakem)
- 19. Sekundární okruh (červeně značena pára, modře voda)
- 20. oblaka vzniklá kondenzací vypařené chladící vody
- 21. oběhové čerpadlo sekundárního okruhu
Současné jaderné elektrárny využívají jako palivo převážně obohacený uran, což je přírodní uran, v němž byl zvýšen obsah izotopu 235U z původních zhruba 0,5 % na 2 – 5 %.
[editovat] Historie
Úplně první reaktor byl spuštěn v USA, ten však sloužil prvotně k výrobě plutonia. První elektrárna byla postavena ve Velké Británii, i ta však nedodávala proud do sítě. První elektrárna, která dodávala proud do sítě, byla spuštěna až v roce 1954 v bývalém SSSR. Měla výkon 5000 kW, avšak po několika letech byla odstavena a sloužila pouze k výzkumným účelům.
[editovat] Protesty a útlum
Část obyvatelstva v některých vyspělých zemích protestuje proti jaderné energetice a tyto protesty nabyly na intenzitě v poslední čtvrtině 20. století a pak zvláště po černobylské katastrofě. Podstatou protestů jsou zejména poukazy na rizika spojená s provozem jaderných elektráren, jejich pořizovací cena a problémy s jaderným odpadem a těžbou paliva. Další nedořešenou otázkou je, zda v případě scénáře zastánců jaderné energetiky, existuje na Zemi dostatečné množství dostupného paliva.
V některých zemích existují díky soustavnému tlaku odpůrců jaderné energie plány na odklon od jaderného programu. Příkladem může být Rakousko, kde referendum v roce 1978 převahou 50,5 % hlasů rozhodlo o tom, že téměř hotová jaderná elektrárna Zwentendorf nebude uvedena do provozu a stát se od jaderné energie odkloní. Místo jaderné byla postavena klasická elektrárna Dürnrohr, která spaluje polské uhlí. Velké protesty, zvláště z rakouské strany, provázely i dostavbu české elektrárny Temelín. Německo má program útlumu jaderné energetiky, který schválila koaliční vláda sociálních demokratů a zelených.
[editovat] Stoupenci
Proti početným skupinám odpůrců „jaderné energie“ stojí taktéž početné skupiny stoupenců, kteří považují jadernou energetiku za jediné možné řešení hrozící energetické krize. Lze je rozdělit na dvě části: ta první vidí jaderné elektrárny jako jediné ekologicky přijatelné řešení energetických problémů pro příští století, ta druhá vidí toto řešení v rychlém vývinu fúzního reaktoru a jaderné elektrárny považuje za jediný přijatelný prostředek, kterým se dá překlenout přechodné období vývinu a zavádění tohoto nového zdroje energie.
[editovat] Stav ve světě
Ve světě pracuje v současné době (2005) v jaderných elektrárnách 440 energetických reaktorů, které vyrábějí přibližně 16 – 17 % světové produkce elektřiny (přibližně stejně jako vodní elektrárny). Dalších 30 reaktorů je ve výstavbě (zvláště v asijských zemích a Rusku) a některé země (například Finsko a USA) zvažují také jejich novou výstavbu.
Nejvíce energie z jaderných elektráren se vyrábí ve Francii (přes 60 %), Německu, USA, Japonsku a Rusku. V Rusku však přežívají staré jaderné elektrárny, některé z nich podobného typu jako Černobyl a se zastaralou technologií. K zastavení některých z nich je Rusko tlačeno mezinárodním společenstvím.
V Česku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny, které dohromady pokrývají přibližně 35 % jeho celkové spotřeby elektřiny:
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- Seznam jaderných elektráren
- Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany
- Výroba jaderné energie
- Nákresy jaderných reaktorů různých typů
- Pro Atom web Pro Atom web + jaka je realita „ekologických“ alternativ?
- Fusion Jaderná fúze (termonukleární - termojaderná fúze)

