Mikulov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o městě na jižní Moravě. O obci na Teplicku pojednává článek Mikulov (okres Teplice).
Mikulov
Náměstí

Mikulov – znak

znak

základní data
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0624 584649
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4): Břeclav (CZ0624)
obec s rozšířenou působností: Mikulov
pověřená obec: Mikulov
historická země: Morava
katastrální výměra: 45,34 km²
obyvatel: 7624 (2005)
zeměpisná šířka: 48°48'20.01" s. š.
zeměpisná délka: 16°38'16.06 v. d.
nadmořská výška: 242 m
PSČ: 692 01
základní sídelní jednotky: 17
místní části: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Městský úřad Mikulov
Městský úřad, Náměstí 158/1
692 01 Mikulov
starosta: Eduard Kulhavý
Oficiální web
Oficiální web obecního úřadu
E-mailová adresa
Vinařská obec Mikulov
Vinařská oblast Vinařská oblast Morava
Vinařská podoblast podoblast mikulovská
Viniční tratě
  • Pod svatým kopečkem I
  • Pod svatým kopečkem II
  • Valtická
  • Pod valtickou
  • Milovická
  • Za cihelnou
  • Mariánský kopec
  • Šibeniční vrch
  • Pod Mušlovem
  • Turold
  • Brněnská
  • Za Turoldem

Mikulov (německy Nikolsburg) je město v okrese Břeclav mající cca 7 700 obyvatel. Původně slovanská osada založená v kotlině mezi třemi návršími (Zámecký vrch, Kozí vrch a Svatý kopeček) v podhradí důležitého pomezního hradu z 12. století, povýšená v roce 1410 na město. Mikulov byl v držení rodu Lichtenštejnů od roku 1229 do roku 1560 a poté přešel do držení rodu Ditrichštejnů, v jejichž majetku zůstal až do roku 1945. V 16. století byl Mikulov útočištěm pronásledované sekty novokřtěnců – habánů, kteří prosluli jako výteční lazebníci a řemeslníci (zejména hrnčíři – proslulá habánská keramika). Toleranci městské vrchnosti dokládala rovněž rozlehlost městské židovské obce, jež byla největší na Moravě a od poloviny 16. století do poloviny 19. století správním a duchovním centrem moravských židů a sídlem zemského rabína. Město se stalo mnohokrát obětí ničivých požárů nebo válek. S nástupem renesance se stalo ve druhé polovině 16. století významným centrem manýristické italsko-španělské kultury. Největšího rozmachu dosáhl Mikulov za doby kardinála Františka z Ditrichštejna, kdy se stává centrem Moravy. Později význam města klesá, zvláště po vybudování železnice z Vídně do Brna ve třicátých letech 19. století. Po roce 1945 byla odsunuta více než polovina německého obyvatelstva a v roce 1960 ztrácí Mikulov statut okresního města.

V roce 1982 bylo historické jádro Mikulova prohlášeno městskou památkovou rezervací (celkem 112 historických památek). Historické jádro města bylo vybudováno na svažitém terénu pod zámkem, zachovalo si doposud půdorys s pravoúhlým náměstím a pravidelnou uliční sítí. Ze tří stran bylo obklopeno hradbami budovanými od 14. století a podstatně zesílenými po roce 1520. Na čtvrté straně opevnění města navázalo na opevnění hradu. Do dnešní doby se zachovaly poměrně souvislé úseky městského opevnění.


[editovat] Pamětihodnosti města a okolí

Zámek
Zámek
  • zámek Mikulov – původně pomezní český přemyslovský hrad z počátku 13. století patřil v té době k nejrozsáhlejším pevnostním stavbám. Z té doby zachována válcová věž s břitem a hradní palác. Hrad byl zpevńován ( v letech 1540–1550 byly vybudovány 4 mohutné půlkruhové bastiony v nárožích hradu). Velká přestavba na pohodlné renesanční sídlo byla zahájena počátkem 17. století (bastiony byly změněny na sály a v největším byl zřízen Sál předků s bohatou štukovou výzdobou). Dnešní podoba zámku pochází z barokní přestavby po požáru v roce 1719 podle plánů vídeňského architekta K. A. Oedtla (především zámecká průčelí a čestný dvůr). Na zámku po bitvě u Slavkova krátce pobyl 12. prosince 1805 Napoleon Bonaparte a započal zde vyjednávání o podmínkách míru. Kvůli počínající epidemii tyfu však město opustil a mír byl nakonec podepsán v Bratislavě.

Tragické vyvrcholení dějin zámku nastalo dne 22. dubna 1945, kdy nacisté v zámku plném válečné kořisti (především uměleckých děl) odpálili trhaviny, načež vyhořel až do základů. Po válce byla v letech 1951 - 1962 realizována rekonstrukce zámku podle architekta O. Oplatka.

  • Zámecká zahrada byla založena v roce 1691. Při vstupu do zahrady je monumentální kovaná brána zámečnického mistra J. Fōorstera, uprostřed parku kamenná kašna se sousoším od I. Lengellachlera z roku 1733
  • Proboštský kostel Sv. Václava – původně románský kostel zmiňovaný již v roce 1173 byl za husitských válek vypálen. Nynější kostel byl budován od 80. let 15. století, křížové klenby s bohatou štukovou výzdobou jsou již renesanční. Krytý most spojující kostel se zámkem byl zbudován na sklonku 18. století.
  • Gotická hranolová městská věž stojící u kostela Sv. Václava vrcholí kamenným pozdně renesančním arkádovým ochozem vybudovaným po roce 1584.
  • Sloup Nejsvětější Trojice od I. Langerlachlera z roku 1724.
  • Ranně barokní piaristický klášter s kostelem Sv. Jana Křtitele z let 16661689 zbudovaný podle návrhů architekta A. Erny, interiér z 60. let 18. století. Celý klášterní areál byl po roce 1945 přestavěn pro školní účely.
  • Ditrichštejnská hrobka – dolní části náměstí od poloviny 17. století dominoval klášterní komplex kapucínů s Loretou a kostelem Sv. Anny postavený podle projektu G. G. Tencally, u něhož bylo počátkem 18. století vyzdviženo monumentální dvouvěžové průčelí ve formě klasicizujícího římského baroka podle projektu J. B. Fischera z Erlachu.
    Kozí věž v Mikulově
    Kozí věž v Mikulově
  • Věž na Kozím vrchu – zbudována koncem 15. století jako dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami a sloužící též jako prachárna. Patřila mezi tzv. předsunutá opevnění. Přístupná jako vyhlídka.
  • Židovská čtvrť se rozkládala podle dnešní Husovy ulice a tvořilo ji 317 domů. Zachováno je 90 budov, z nichž nejvýznamnější je Horní synagoga jako jediný dochovaný příklad synagogy východního (polského) typu s aelmorem neseným čtyřmi sloupy uprostřed prostoru. Založena v roce 1550, přebudována v letech 17191723.
  • Židovský hřbitov – pochází z poloviny 15. století a je na něm přes 4000 náhrobků z nichž nejstaší čitelný nese letopočet 1605.
  • Svatý kopeček u Mikulova – charakteristická, ryze italská dominanta města na vrcholu vápencového kopce.
  • V blízkém okolí Mikulova se nacházejí mnohé přírodní památky, přírodní rezervace a národní přírodní rezervace - viz PP Kočičí kámen, PP Kočičí skála, NPR Děvín, PR Růžový vrch
Panoramatický pohled na Mikulov ze Svatého kopečku
Panoramatický pohled na Mikulov ze Svatého kopečku

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


Města, městyse a obce okresu Břeclav

BavoryBoleradiceBorkovanyBořeticeBrod nad DyjíBrumoviceBřeclavBřezíBulharyDivákyDobré PoleDolní DunajoviceDolní VěstoniceDrnholecHlohovecHorní BojanoviceHorní VěstoniceHruškyHustopečeJevišovkaKašniceKlentniceKlobouky u BrnaKobylíKosticeKrumvířKřepiceKurdějovLadnáLanžhotLedniceMikulovMiloviceMoravská Nová VesMoravský ŽižkovMorkůvkyNěmčičkyNikolčiceNovosedlyNový PřerovPavlovPernáPodivínPopicePouzdřanyPřítlukyRakviceSedlecStaroviceStarovičkyStrachotínŠakviceŠitbořiceTvrdoniceTýnecUherčiceValticeVelké BíloviceVelké HostěrádkyVelké NěmčiceVelké PavloviceVrbiceZaječí