Holešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Holešov

Holešov – znak

znak

základní data
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0721 588458
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Kroměříž (CZ0721)
obec s rozšířenou působností: Holešov
pověřená obec: Holešov
historická země: Morava
katastrální výměra: 33,96 km²
obyvatel: 12 266 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka: 49°19'58" s. š.
zeměpisná délka: 17°34'42" v. d.
nadmořská výška: 232 m
PSČ: 769 01
základní sídelní jednotky: 21
místní části: 6
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Masarykova 628
76917 Holešov
starosta: Zdeněk Janalík
Oficiální web
E-mailová adresa

Holešov je město na západním okraji Hostýnských vrchů na hranici mezi Hanou a Valašskem, asi 9 km severovýchodně od Kroměříže a 11 km severně od Zlína. Má necelých 12 500 obyvatel.

Obsah

[editovat] Historie a zajímavosti

Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena nejstarší neolitická osada, tj. nejstarší zemědělská vesnice, tj. nejstarší sídlo trvalé povahy na území ČSR (cca 7-6 tis. let př.n.l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (cca 2000 př.n.l.).

V dobách křesťanských se stal Holešov biskupským majetkem, za Přemyslovců byl povýšen na městečko a později na město. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. V časech protireformace byl poslední rekatolizační štací Jana Sarkandera (budoucího světce), před tím než byl tento zatčen pro zemězradu. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Johann z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám kroměřížským.

Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů vč. několika věhlasných kabalistických učenců. Což z něj v následujících staletích učinilo mystické poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední „lidový“ protižidovský pogrom v českých zemích. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická.

Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto tradici navázal demokratický režim zřízením nejvýznamnější Střední policejní školy v ČR.

Jeden z největších obyvatel města, hanácký obr Drásal, dal své jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovského náměstí. Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu a zajistila, že Holešov můžeme každý den vidět a slyšet ve zprávách o počasí.

[editovat] Znak města

V modrém poli je okrouhlá zlatá věž z kvádrů, stojící na podstavci o třech stupních, je poměrně úzká, má dvě úzké střílny vedle sebe, vrcholí cimbuřím o čtyřech stínkách a kuželovitou střechou s osmicípou šternberskou hvězdou na špici. Vše zlaté, s černými konturami.

[editovat] Historie znaku

Kdy byl Holešovu udělen znak není známo. Nejstarší známé vyobrazení je na pečeti z roku 1487, zde vyobrazená věž je mnohem vyšší a užší a střílny jsou nad sebou. Pozdější vyobrazení už mají střílny vedle sebe. Barvy znaku jsou odvozeny z rodového erbu Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli), kteří drželi Holešov v době jeho povýšení na město. V roce 1828, kdy se Holešov vymanil ze závislosti na šlechtické vrchnosti, byla zlatá hvězda na špici věže nahrazena zlatou koulí. Současný vzhled znaku pochází z roku 1972, kdy u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město odborná komise historiků a výtvarníků doporučila návrat k osmicípé hvězdě, která je esteticky působivější a v současných společenských podmínkách už nevyvolává konotace poddanské závislosti.

[editovat] Židovské ghetto

 Šachova synagoga - Holešov, řečniště
Šachova synagoga - Holešov, řečniště

K výrazným rysům města patřila od 15. století do roku 40. let 20. století početná židovská komunita. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z roku 1391, podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Avšak skutečný počátek židovské komunity souvisí až s vypovězením Židů z královských měst v roce 1454. Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo ghetto v roce 1848 (1694 obyvatel, tj. 30% tehdejší populace Holešova). Tehdy se také stalo samostatnou administrativní jednotkou. "Židovský Holešov" (tzv. "Židovna") pak existoval až do roku 1919, kdy byla obě města spojena v jedno.

Židovská komunita zanikla během holocaustu. Po válce, kterou přežilo jen asi 9% obyvatel židovského původu, byla nakrátko obnovena náboženská obec, ale nakonec byli zbývající členové podřízeni ŽNO v Brně. Poslední příslušník zemřel v roce 1986. V současné době občanské sdružení OLAM - Společnost Judaica usiluje o obnovení židovské kulturní tradice ve městě i o obnovení náboženské obce. Členové sdružení v Holešově pořádají od roku 2001 Festival židovské kultury (od r. 2003 Týden židovské kultury) zahrnující přednášky, koncerty a promítání filmů s židovskou tématikou. Nedílnou součástí festivalu bývá také mezinárodní brigáda na židovském hřbitově.

Po zničení „Nové synagogy“ nacisty v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala „Šachova synagoga“. Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou Židé a Morava. Druhou judaistickou památkou je židovský hřbitov s nejstarším zachovaným náhrobkem z r. 1647. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabbatai ben Meir ha Kohena (1621-1663), zvaného Šach, kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V areálu hřbitova je i rekonstruovaná obřadní síň se seznamem obětí holocaustu a židovských vojáků padlých za 1. světové války.

[editovat] Části města

  • Holešov
  • Dobrotice
  • Količín
  • Tučapy
  • Všetuly
  • Žopy

[editovat] Externí odkazy


Města a obce okresu Kroměříž

Bařice-Velké TěšanyBezměrovBlaziceBořenoviceBrusnéBřestBystřice pod HostýnemCetechoviceDřínovHolešovHoněticeHorní LapačHošticeHulínChomýžChropyněChvalčovChvalnov-LískyJankoviceJarohněviceKarolínKomárnoKoryčanyKostelanyKostelec u HolešovaKroměřížKunkoviceKuroviceKvasiceKyseloviceLechoticeLitenčiceLoukovLubnáLudslaviceLutopecnyMartiniceMíškoviceMorkovice-SlížanyMrlínekNěmčiceNítkoviceNová DědinaOsíčkoPacetlukyPačlavicePočenice-TetěticePodhradní LhotaPrasklicePravčicePrusinovicePřílepyRajnochoviceRatajeRoštěníRoštínRusavaRymiceSkašticeSlavkov pod HostýnemSoběsukyStřílkyStřížoviceSulimovŠelešoviceTroubky-ZdislaviceTřeběticeUhřiceVěžkyVítoniceVrbkaZahnašoviceZáříčíZástřizlyZboroviceZdounkyZlobiceŽalkoviceŽeranovice

V jiných jazycích