Anna Maria Tilschová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anna Maria Tilschová (1873 Praha - 1957) byla česká prozaička, představitelka mladší vlny české realistické až naturalistické prózy počátku dvacátého století.
Narodila se v Praze, v prostředí tzv. měšťanské generace. Její literární orientace byla ovlivněna realistickým hnutím a náměty čerpala zejména z osobních zkušeností. Určujícím zážitkem byla sebevražda jejího manžela a později i jejího bratra.
Ve své tvorbě chtěla zachytit proces rozkladu rodinných vztahů v měšťanské společnosti, pocit prázdnoty života a další příznaky krize měšťanského světa. Její tvorba se blíží naturalismu. Romány se vyznačují podrobným vylíčením prostředí a psychologickými studiemi postav. Největším přínosem A. M. Tilschové je tematické obohacení české literatury, zejména o obraz pražské společnosti.
[editovat] Dílo
- Alma mater (rodový román), 1933
- Černá dáma a tři povídky, 1924
- Dědicové, 1924
- Fany, 1915
- Haldy, 1927
- Hoře z lásky
- Hříšnice a jiná próza, 1918
- Matky a dcery
- Na horách, 1905
- Návrat
- Orlí hnízdo (rodový román), 1942
- Sedmnáct povídek, 1904
- Stará rodina, 1916
- Synové, 1918
- Tři kříže
- U Modrého kohouta
- Vykoupení, 1923

