Ještěrka živorodá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Ještěrka živorodá

Ještěrka živorodá
Ještěrka živorodá
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: šupinatí (Squamata)
Podřád: ještěři (Sauria)
Čeleď: Ještěrkovití (Lacertidae)
Rod: Ještěrka (Zootoca)
Binomické jméno
Zootoca vivipara
Jacquin, 1787

Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara, synonymum Lacerta vivipara, Jacquin, 1787) je ohroženým druhem plazů ČR. Početnost populací ještěrky živorodé se snižuje v důsledku ubývání vhodných biotopů. V mnoha částech svého areálu, kde nejsou poškozeny původní biotopy, je tato ještěrka poměrně hojná. V textu Bernské konvence je zařazena do seznamu chráněných druhů.

Obsah

[editovat] Velikost

  • Průměrná délka 165 mm.

[editovat] Zbarvení

Ještěrky bývají velice variabilně zbarveny, většinou však na hřbetě v odstínech hnědočerné, hnědošedé a hnědočervené barvy, se světlými podélnými pruhy. Břišní partie bývají jednotněji zbarveny žlutavě, samci mají často břišní partie zbarveny výrazně červeně nebo žlutě s černým tipingem a to především v době páření. Mláďata jsou zbarvena hnědě nebo hnědočerně.

[editovat] Rozšíření a početnost

Ještěrka živorodá má největší areál ze všech suchozemských plazů. Je rozšířena na příhodných stanovištích ve velké části palearktické oblasti. Vyskytuje se od Irska, přes Evropu a Sibiř až po Sachalin. Na sever zasahuje vysoko za polární kruh. V Evropě nežije na Pyrenejském poloostrově a v jižní části Apeninského a Balkánského poloostrova. Chybí také na jižní Ukrajině, v jižním Povolží a na Kavkaze. V jižní části areálu se její výskyt omezuje na hory, kde vystupuje až do výše 2000 m n. m. V ČR je široce rozšířena, ale její areál není souvislý. Obývá především pohraniční hory, ale také Brdy, Českomoravskou vrchovinu. Na příhodných stanovištích byla nalezena izolovaně i v nižších polohách v Třeboňské pánvi, na Křivoklátsku, v Prachovských skalách, na Pardubicku a u Hradce Králové, na Olomoucku, v Ostravě. Na Slovensku obývá Malé Karpaty, Malou a Velkou Fatru, Nízké Tatry, Kremnícké pohoří a Slovenské rudohoří, ale také se vyskytuje na Žitném ostrově a ve Východoslovenské nížině. Slovenské nížinné lokality patří mezi nejníže položená místa výskytu (do 120 m n. m.). Populace z Východoslovenské nížiny byla popsána jako samostatný poddruh Lacerta vivipara pannonica, který však mnoha autory není uznáván.

[editovat] Stanoviště

Obývá chladnější a vlhčí lokality v jehličnatých i smíšených lesích, na rašeliništích a vřesovištích, na horských pasekách a loukách. Nevyhýbá se ani lidským stavením. Nížinné populace žijí v lužních lesích nebo na slatinných loukách. V současnosti je pozorováno, že jedinci z předhůří, kteří žijí v poněkud pozměněném, sušším prostředí, jsou vytlačováni silnějšími ještěrkami obecnými.

[editovat] Biologie

Ještěrka živorodá je jedním z nejotužilejších plazů. Zimuje v zemních úkrytech. Je aktivní od časného jara až do října, výjimečně i v listopadu. Páří se v květnu a červnu. V našich podmínkách se rozmnožuje vejcoživorodě, tzn., že oplozená vajíčka se vyvíjejí v těle samice a jsou kladena těsně před okamžikem, kdy vyvinutá mláďata opouštějí blanitý vaječný obal. Doba kladení je v červenci až srpnu, rodí se 2 až 15 mláďat. Ve vyšších polohách a u severnějších populací bývá mláďat méně. Ještěrky pohlavně dospívají ve 3. roce života.

[editovat] Potrava

Jejich potravu tvoří zejména pavouci, hmyz a měkkýši, ale i máloštětinatí červi a mnohonožky. Přirozenými nepřáteli ještěrek živorodých jsou malé šelmy a dravci. Dospělí jedinci, ale zejména mláďata, jsou důležitou složkou potravy mladých zmijí.

[editovat] Hodnota druhu

V zachovaných biocenózách při dostatečné početnosti populace tato ještěrka jako predátor reguluje množství drobných bezobratlých živočichů.

[editovat] Ochrana

Druh je ohrožen v pohraničních horských systémech Čech, které jsou postiženy průmyslovými imisemi. Reliktní nížinné populace, žijící na vlhkých biotopech, jsou ohroženy melioračními zásahy. Pro ochranu druhu je proto nutné zachovat dosud neporušené biotopy a stanoviště, stabilizovat hydrologické poměry a omezit nadměrné používání chemických látek v lesnictví.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu