Občanství České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cestovní pas
Cestovní pas

Státní občanství České republiky vzniklo dne 1. ledna 1969 vznikem československé federace.Zánikem České a Slovenské Federativní Republiky zaniklo také československé státní občanství

Státní občanství České republiky a možnost jeho nabývání a pozbývání je řízeno zákonem 40/1993 Sb. Zákon vešel v platnost 1. ledna 1993 současně se vznikem samostatné České republiky.

Občanství se uděluje na principu ius sanguinis a je tedy závislé na občanství rodičů; skutečnost, že místo narození je Česká republika, k nabytí občanství neopravňuje automaticky.

Dvojité občanství je až na výjimky vyloučeno.

Obsah

[editovat] Zmínka v Ústavě

Ústava České republiky ve článku č. 12 v prvním odstavci odkazuje na příslušný zákon a ve druhém stanoví, že nikdo nesmí být zbaven proti své vůli státního občanství.

[editovat] Právní úprava

Nabývání státního občanství podle Zákona o státním občanství 40/1993 sb.:

  1. Narozením: pokud alespoň jeden z rodičů je českým občanem nebo jsou-li oba rodiče cizí občané a alespoň jeden z nich má trvalý pobyt v ČR a narodí se na území ČR.
  2. Osvojením (adopce) – pokud alespoň jeden osvojitel je českým občanem.
  3. Nalezením – pokud se neprokáže, že je dítě občanem jiného státu.
  4. Určením otcovství (paternika) – nemanželské dítě cizinky se stává občanem ČR, pokud je otec českého občanství
  5. Prohlášením – při rozdělení Československa (31. prosince 1992) se občané ČSFR mohli rozhodnout, do kterého státu budou náležet (jinak rozhodovalo místo narození); za děti do 15 let rozhodovali rodiče.
  6. Udělením – cizinec požádá o občanství a musí splnit tyto podmínky: nejméně 5 let legálního pobytu a prokázat, že pozbyde dosavadního občanství.

[editovat] Podívejte se též na

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem:

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích