Charkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Charkov
Харків

Charkov – znak

znak

Charkov na mapě
základní data
Stát: Ukrajina
Oblast: Charkovská
Administrativní dělení: 9 rajónů
Rozloha: 306,0 km²
Počet obyvatel: 1 463 174 (2006)
Hustota zalidnění: 4871,0 ob./km²
Etnické složení: Ukrajinci (cca 70 %), Rusové
Náboženské složení: Pravoslavné křesťanství
Zeměpisná šířka: 50° 00' s. š.
Zeměpisná délka: 36° 15' v. d.
Nadmořská výška: 152 m
Telefonní předvolba: +380 572
Poštovní kód: 61001
Starosta: Mychajlo Dobkin
Oficiální web

Charkov (ukrajinskou cyrilicí Харків, rusky Charkov, ruskou cyrilicí Харьков) je druhé největší město Ukrajiny (žije zde 1 463 000 obyvatel). Leží v severovýchodní části země poblíž hranic s Ruskem; je centrem Charkovské oblasti a také historického ukrajinského regionu Sloboda.

Obsah

[editovat] Historie

Chrám Sv. Dimitrije v Charkově na kolorované pohlednici z 19. století.
Chrám Sv. Dimitrije v Charkově na kolorované pohlednici z 19. století.

Pevnostní město Charkov bylo založeno ukrajinskými kozáky roku 1656; mělo bránit jižní hranice Ruské říše; během 18. století ztratilo svůj vojenský význam, v roce 1765 se však stalo hlavním městem ruské části Ukrajiny. Roku 1805 zde byla založena první univerzita na území dnešní Ukrajiny. Rychlý rozvoj nastal koncem 19. století: s příchodem železnice se z Charkova stalo důležité průmyslové a obchodní centrum. V začátcích Sovětského svazu byl Charkov hlavním městem Ukrajinské SSR (1917-1934).

Na počátku třicátých let donutil hladomor plno obyvatel z venkova se přemístit do měst, do Charkova především; mnoho nepřeživších obyvatel bylo tajně pohřbeno na jednom z městských hřbitovů.

Během II. světové války se Charkov stal jedním z hlavních bojišť. Město bylo nejprve dobyto německou armádou a jejich spojenci, následně Rudou armádou, poté dvakrát německou armádou a 23. srpna 1943 definitivně znovudobyto Rudou armádou. Okolo 70% města bylo zničeno a desetitisíce obyvatel zemřely. Po II. světové válce přišel Charkov o primát největšího města Ukrajiny.

[editovat] Obyvatelstvo

Rekonstruované hlavní nádraží.
Rekonstruované hlavní nádraží.
Chrám a památník Alexandra Něvského v Charkově.
Chrám a památník Alexandra Něvského v Charkově.

V roce 2006 měl Charkov 1 464 000 obyvatel s nadpoloviční většínou Ukrajinců. Po několik desítek let byl největším ukrajinský městem; nejrychleji rostl koncem 19. a začátkem 20. století. V roce 1926 měl 417 000 obyvatel; Ukrajinci tehdy tvořili 38 %, Rusové 38  %, Židé 19,5 %. Roku 1939 zde již žilo 833 000 osob. Pokles způsobený válkou byl rychle dohnán: v roce 1959 žilo v Charkově 953 000 lidí (Ukrajinci 48 %, Rusové 40 %, Židé 9 %). Podíl Rusů a Židů má klesající tendenci, naopak novými menšinami jsou Arméni a Vietnamci.

[editovat] Partnerská města

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Podívejte se také na

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:


 
Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti (область) a jejich správní centra:

Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Ivano-Frankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rivnenská oblast (Rivne) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol)

Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol