Herstal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Herstal

Symboly obce
Herstal – znak Herstal – vlajka
Znak Vlajka
Poloha
Poloha obce v arr. Lutych a v provincii Lutych Poloha provincie Lutych v Belgii
Zeměpisné údaje
Stát Belgie
Region Valonsko
Společenství Francouzské
Provincie Lutych
Arrondissement Lutych
Souřadnice 50° 39' s. š., 5° 37' v. d.
Rozloha 23,54 km²
Sociologické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
37 398 (1. 7. 2006)
47,57 %
52,43 %
1589 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
23,61 %
57,38 %
19,01 %
Cizinci 18,21 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 25,31 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 10 767 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Frédéric Daerden (PS)
Vládnoucí strany PS-EPH
Počet zastupitelů 33
Další informace
PSČ 4040, 4041, 4042
Telefonní předvolba 04
Oficiální web www.herstal.be

Herstal (valonsky Hesta) je frankofonní obec v Belgii. Leží na řece Máse ve valonské provincii Lutych. Má 37 398 obyvatel a rozkládá se na ploše 23,54 km² (údaje z 1. července 2006).

1. ledna 1977 byly k Herstalu v rámci politiky slučování obcí v Belgii připojeny obce Milmort, Vottem (kromě několika ulic připojených k Lutychu) a část bývalé obce Liers (druhá část se stala součástí Juprelle). Obec Herstal sousedí s městem Lutych a je součástí jeho aglomerace, která čítá přibližně 600 000 obyvatel.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Počátky a období Merovejců a Karlovců

Blízkost řeky Másy a dostatek surovin v této oblasti přitahovaly osadníky již od 5. tisíciletí př. n. l. Na konci období Římanů a na začátku období Merovejců se z osady stala pevnost, v té době známá jako Héristal. Řeku Másu zde protínala důležitá cesta z Tongerenu do Cách a převoz cestujících přes řeku z Herstalu do Jupille pravděpodobně zajišťovala pramice.

V 7. století se v Herstalu narodil Pipin Prostřední, majordomus Austrásie, Neustrie a Burgundska za merovejského krále Theudericha III. Pipin Prostřední si pravděpodobně vybral Herstal jako hlavní sídlo vzhledem k blízkosti velkých měst jako Tongeren, Maastricht a Lutych. V Herstalu se narodil i jeho syn Karel Martel a pravděpodobně i jeho pravnuk Karel Veliký, který zde žil přinejmenším patnáct let. Karel Veliký později přesunul své sídlo do Cách, a tak skončilo období slávy Herstalu coby hlavního města říše.

[editovat] Od pozdního středověku po současnost

Herstal se stal součástí vévodství Dolní Lotrinsko, které bylo na konci 12. století připojeno k Brabantskému vévodství. Navzdory blízkosti Lutychu se území Herstalu stalo součástí biskupství Lutych až roku 1740, kdy jej lutyšský kníže-biskup Georges-Louis de Berghes koupil od Fridricha II. Velikého.[1] V té době byl Herstal známý svými řemeslníky – výrobci keramiky, kováři a hodináři.

V 19. století Herstal prožíval období rozvoje průmyslu uhlí a oceli. Světový věhlas mu přineslo založení zbrojovky Fabrique Nationale (FN) roku 1889. Působilo zde také několik výrobců motocyklů. 7. srpna 1914, na začátku první světové války, v Herstalu německá armáda popravila 27 civilních obyvatel a zničila 10 domů.

Po druhé světové válce nastalo dlouhé období úpadku těžkého průmyslu, což vedlo k drastickému snížení počtu pracovních míst v těchto oblastech. Dnes se obci opět začíná dařit. Na jejím území působí 200 společností, např. Techspace, který vyrábí přesné součástky k raketám Ariane pro Evropskou kosmickou agenturu.

[editovat] Slavní obyvatelé

  • Pipin Prostřední, franský majordomus (635 nebo 640 – 714)
  • Karel Martel, franský majordomus (686 – 741)
  • Karel Veliký, franský král a první středověký římský císař (742 nebo 747 – 814, narození v Herstalu je sporné)
  • John Browning, americký konstruktér zbraní (1855 – 1926)

[editovat] Družba

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

  1. Histoire de la principauté de Liège, B. Dumoulin, J.L. Kupper, éd. priv., 2002, (ISBN 2708947753)
Pistole vyrobená ve Fabrique Nationale, zdobená uměleckou rytinou
Pistole vyrobená ve Fabrique Nationale, zdobená uměleckou rytinou
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Související články obsahuje:
 Portál Belgie 


Znak provincie Lutych
Obce v belgické provincii Lutych
Vlajka Belgie

Arrondissement Huy: Amay | Anthisnes | Burdinne | Clavier | Engis | Ferrières | Hamoir | Héron | Huy | Marchin | Modave | Nandrin | Ouffet | Tinlot | Verlaine | Villers-le-Bouillet | Wanze
Arrondissement Lutych: Ans | Awans | Aywaille | Bassenge | Beyne-Heusay | Blegny | Chaudfontaine | Comblain-au-Pont | Dalhem | Esneux | Flémalle | Fléron | Grâce-Hollogne | Herstal | Juprelle | Liège/Lutych | Neupré | Oupeye | Saint-Nicolas | Seraing | Soumagne | Sprimont | Trooz | Visé
Arrondissement Verviers:Amel | Aubel | Baelen | Büllingen | Burg-Reuland | Bütgenbach | Dison | Eupen | Herve | Jalhay | Kelmis | Lierneux | Limbourg | Lontzen | Malmedy | Olne | Pepinster | Plombières | Raeren | Sankt Vith | Spa | Stavelot | Stoumont | Theux | Thimister-Clermont | Trois-Ponts | Verviers | Waimes | Welkenraedt
Arrondissement Waremme: Berloz | Braives | Crisnée | Donceel | Faimes | Fexhe-le-Haut-Clocher | Geer | Hannut | Lincent | Oreye | Remicourt | Saint-Georges-sur-Meuse | Waremme | Wasseiges