Mars Reconnaissance Orbiter
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 2005-029A - Mars Reconnaissance Orbiter | |
|---|---|
| Název objektu | Mars Reconnaissance Orbiter |
| COSPAR | 2005-029A |
| Katalogové číslo | 28788 |
| Start | 12. srpna 2005 |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | Atlas 5 Model 401 |
| Stav objektu | na oběžné dráze kolem Marsu |
| Zánik | ne |
| Provozovatel | USA, NASA – JPL |
| Výrobce | USA, Lockheed Martin Space Systems |
| Kategorie | planetární sonda |
| Hmotnost | 2180 kg |
Mars Reconnaissance Orbiter (zkráceně MRO) je planetární sonda určená k průzkumu planety Mars z oběžné dráhy. Byla vypuštěna 12. srpna 2005, v březnu 2006 dosáhla Marsu a stala se čtvrtou aktivní družicí Marsu (vedle sond Mars Express, Mars Odyssey a Mars Global Surveyor) a celkově šestou aktivní sondou (na Marsu jsou ještě dvě vozítka programu Mars Exploration Rover) u této planety.
[editovat] Přístroje a experimenty
- HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) - polychromatická kamera pracující ve viditelné oblasti spektra s vysokým rozlišením (30-60 cm/pixel)
- CTX (Context Camera) - monochromatická kamera s širokoúhlým objektivem a nízkým rozlišením (8 m/pixel) pro snímky větších území pro lokalizaci snímků z kamery HiRISE
- MARCI (Mars Color Imager) - širokoúhlá globální barevná kamera MARCI snímkující v viditelné a ultrafialové oblasti spektra pro pořizování synoptických snímků oblačnosti a sezonnéch změn povrchu, zejména polárních čepiček
- CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) - hyperspektrální zobrazující spektrometr pro informace o složení povrchu, zejména pro zjišťování přítomnosti minerálů obsahujících vodu
- MCS (Mars Climate Sounder) - radiometr pracující ve viditelné a infračervené oblasti spektra pro měření výškového profilu teplot, obsahu vodní páry a prachu v atmosféře a ledu nebo jinovatky na povrchu planety
- SHARAD (Shallow Radar) - radiolokátor pro zjišťování přítomnosti vodního ledu v hloubkách do 1 kilometru pod povrchem terénu
Provozního vybavení sondy bude využito k těmto experimentům:
- Gravity Field Investigation Package - experimenty pro výzkum gravitačního pole
- Atmospheric Structure Investigation Accelerometers - akcelerometry pro výzkum výškového profilu hustoty atmosféry během atmosférického brzdění
Dále sonda nese tři technické experimenty v rámci vývoje budoucích sond:
- Electra UHF Communications and Navigation Package - komunikační a navigační soubor pro přenos dat mezi Zemí a sondami na povrchu planety a pro jejich lokalizací
- Prototyp komunikačního zařízení pracujícího v pásmu 20 až 30 GHz.
- Optical Navigation Camera - optická navigační kamera pro určování polohy sondy pomocí snímků měsíců Phobos a Deimos.
[editovat] Průběh letu
Sonda byla vypuštěna z kosmodromu Kennedy Space Center na Floridě 12. srpna 2005 dvoustupňovou nosnou raketou Atlas 5 Model 4001. Pomocí šesti hydrazinových motorů byla 10. března 2006 navedena na silně excentrickou oběžnou dráhu kolem planety. Dne 24. března 2006 sonda pořídila první snímky povrchu Marsu kamerou HiRISE z výšky 2489 km s rozlišením 2,49 m/px. Poté nastala fáze brzdění s využitím atmosféry (tzv. aerobraking), která potrvá v období od března do listopadu 2006, než se dosáhne potřebné nižší dráhy. Teprve poté započne vlastní vědecký výzkum planety, přičemž základní vědecká mise je plánována do prosince 2008. Hlavním cílem bude snímkování povrchu s vysokým rozlišením, což umožní detailní naplánování dalších expedic automatických sond. V období od ledna 2009 do prosince 2010 bude sonda využívána jako retranslační družice pro zajišťování spojení s jinými sondami a automatickými laboratořemi na povrchu Marsu.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránka
- Článek na servru kosmo.cz
- Stránka v databázi kosmických sond spaceprobes.kosmo.cz
- Mars Reconnaissance Orbiter v encyklopedii SPACE-40
- NASA's New Mars Orbiter Returns Test Images - první snímky (angl.)

