Marcus Manlius Capitolinus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Marcus Manlius Capitolinus byl konzul a patricij římské republiky (390 př.n.l.).

V době gallské války bránil v Římě Kapitol, který zůstal nedobyt (odtud získal přezdívku Capitolinus) ( 390 př.n.l.). Krátce po skončení gálské války těžce nesl úspěchy Marca Furia Camilla, který se zasloužil o vítezství nad Gally a kvůli svému pocitu nedocenění přešel Capitolinus od patricijů k plebejům.

Zastával se právních pří plebejů, které se týkaly dluhů způsobené válkou a obnovou zničeného Říma Gally. Sám vysvobozoval tyto dlužníky placením jejich dlužné častky, což mu přineslo velikou oblibu u plebejů.

Poté začal veřejně vystupovat proti senátu a obvinil je z toho, že se snaží zotročit plebeje. Ve stejné době kdy měl veliký vliv mezi plebeji je senatem předvolán k soudu a odsousen za pokus převratu k trestu smrti.

Podle historika Livia Marcus Manlius Capitolinus pouze využil plebeje k tomu, aby revolucí svrhl senát a nastolil královskou vládu.