Itálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Repubblica Italiana
Italská republika

Vlajka Itálie Znak Itálie vlajka znak

Poloha Itálie ve světě
Rozloha 301 203 km² (71. na světě)
z toho 2,04 % vody
Počet obyvatel 57 715 625 (23. na světě, 2003)
Hustota zalidnění 194 / km² (55. na světě)
Jazyk italština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství katolické
Nejvyšší bod Mont Blanc (Monte Bianco) de Courmayeur (4748 m n. m.)
Hlavní město Řím
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Giorgio Napolitano (od 15. 5. 2006)
Předseda vlády Romano Prodi (od 17. 5. 2006)
Hymna Fratelli d'Italia
Vznik 17. března 1861 (sjednocení městských států)
Měna euro (EUR)
ISO 3166-1 380 ITA IT
MPZ I
Doména .it
Telefon 39
Časové pásmo UTC +1

Itálie je země ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově.

Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva městské státy: Vatikán (3,2 km) a San Marino (39 km). Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Iónské moře a ze západu Tyrhénské moře. Celková délka pobřeží je 7600 km. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Itálie je členskou zemí Evropské unie a NATO.

Obsah

[editovat] Přírodní podmínky

[editovat] Vodstvo a členění státu

Pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché. Celková délka pobřeží je asi 7600 km. Povrch převážně hornatý. Dominují Západní a Východní Alpy, na severu přesahující 4000 m n.m. včetně nejvyšší hory Monte Bianco (Mont Blanc). V nich jsou častá jezera (Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como) vzniklá ústupem pleistocenních ledovců. Celý Apeninský a Kalabrijský poloostrov (Calabria) a největší středomořský ostrov Sicílii (Sicilia) vyplňuje pohoří Apeniny dosahující téměř 3000 m n.m. Pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní. Častá jsou zemětřesení a erupce sopek Vesuv (Vesuvio), Etna (nejvyšší činná sopka Evropy, 3323 m n.m.) a sopek v souostroví Lipari. Hospodářsky významná je Pádská nížina v okolí řeky Pád (Po). Druhým největším ostrovem Středozemního moře je Sardinie (Sardegna).

[editovat] Seznam geografických útvarů

řeky: Pád, Tibera (Tevere), Arno, Ofanto, Sineto

[editovat] Podnebí

Alpy leží v mírném pásu s rozdíly mezi vrcholy hor a údolími. Pádská nížina má chladný vnitrozemský charakter. Zbytek území leží v subtropickém středomořském pásu s typickým horkým suchým létem a mírnou zimou bohatou na srážky.

[editovat] Obyvatelstvo

S téměř 60 milióny obyvatel podobně jako Velká Británie a Francie patří Itálie k nejlidnatějším státům Evropy a je nejlidnatější z celé jižní Evropy. Hustota zalidnění je průměrná (190 obyv./km²). Přirozený přírůstek je v současnosti mírně stagnující. Střední délka života je u žen 80,5 a u mužů 74,1 let.

[editovat] Města

Urbanizace dosahuje 67%. V Itálii je mnoho měst s více než sto tisíci obyvateli. Všechna velká italská města se potýkají s rychlým úbytkem obyvatel. Tabulka ukazuje počet obyvatel v tisících u deseti nejlidnatějších italských měst.

[editovat] Nejlidnatější města

[editovat] Náboženství a etnika

V Itálii má největší podíl katolické obyvatelstvo (85-90%). Je to dáno historií a velký vliv má i samotný Vatikán a osobnost papeže (v současnosti Němec Benedikt XVI.). Ostatní obyvatelé jsou většinou ateisté a jen malá část tvořená především přistěhovalci vyznává islám. Převažující národnost je italská (94%), avšak někteří Italové pocházejí z jiného národa a mají jiný mateřský jazyk. Týká se to Sardů na Sardinii, hovořících sardsky, Rétororománců u východních hranic se Švýcarskem, hovořících rétororománsky, Němců na severu u hranic s Rakouskem, hovořících německy a Provensálců na západě u hranic s Francií, hovořících francouzsky. Přistěhovalci pocházejí především z bývalých kolonií Libye, Somálska, Etiopie a Albánie, ale i z Maroka.

[editovat] Správa

Území státu se člení na 20 krajů (regione) a ty dále na 109 okresů/provincií (provincia) a dále na obce, které jsou seskupeny v oblasti pod jednu větší zvanou comuna. Poslanecká sněmovna má 630 členů, senát 326, z toho 10 na doživotí (bývalí prezidenti a jiní ústavní činitelé). V Evropském parlamentu připadá Itálii 78 křesel a v Radě EU celkem 29 hlasů. Italské vlády obvykle netrvají déle než dva roky ne kvůli ústavnímu systému, nýbrž díky místní roztříštěné politické scéně.

[editovat] Hospodářství

Itálie je vysoce rozvinutý průmyslově-zemědělský stát, nejrozvinutější v jižní Evropě. Uvnitř samotného státu je velký rozdíl mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem, což zapřičiňuje i separatistické tendence na severu především v Lombardii (Milán). Převažuje export. Měnou je euro.

[editovat] Zemědělství

Na celkovém hrubém národním produktu se podílí jen asi 1%, ale je v něm zaměstnáno téměř 6% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Orná půda zabírá 41,6% území, lesy 22,4% a louky a pastviny asi 15%. Je rozdíl mezi zemědělstvím na severu a na jihu. Na severu se uplatňuje privátní intezifikované, zatímco na jihu latifundie.

Pěstují se tyto plodiny: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, sója, slunečnice, olivy, citrusy, jablka, hrušky, broskve, luštěniny, tabák, vinná réva a zelenina. Itálie vyniká ve sklizni vinné révy a výrobě vína. Sklizeň okolo 9 000 tun ročně je největší na světě a výroba okolo 57 000 hektolitrů vína je srovnatelná jen s produkcí Francie.

Chovají se tato zvířata: skot, ovce, prasata, drůbež, koně, osli, kozy a bourci morušoví. Velmi významný je též rybolov. Významnými zemědělskými oblastmi jsou Pádská nížina, Apulie, Toskánsko, Sicílie a Kampánie.

[editovat] Průmysl

Itálie má malé zásoby paliv. Téměř veškerá se dovážejí. Naopak velký potenciál mají v energetice vodní zdroje. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod. Zemní plyn se v malé míře těží na severu Jaderského moře, na jihu Apenin a na Sicílii. Ropa v ještě menší míře na jihu Sicílie. Stojí zde čtyři jaderné elektrárny, v Alpách mnoho vodních, poblíž Livorna dokonce jedna geotermická, přesto převažují tepelné. V malé míře se těží i asfalt a hnědé uhlí, přesto je Itálie v současnosti na třetím místě v Evropě ve výrobě oceli. V Itálii jsou významná ložiska mramoru, pyritu, kamenné a draselné soli, síry a rtuti.

Itálie je známa strojírenstvím, především dopravním. Známá je společnost FIAT Holding (FIAT, Iveco, Ferrari, Lancia, Alfa Romeo, Masseratti a společnosti vyrábějící zemědělské stroje a vlaky). Itálie je pátá na světě ve stavbě lodí (0,777 BRT v roce 1999).

Dalšími odvětvími jsou průmysl elektrotechnický, chemický, textilní, papírenský, potravinářský a průmysl stavebních hmot. Itálie je po Číně a Hongkongu třetí největší vývozce (28 mld. USD) a sedmý největší dovozce textilních výrobků (15 mld. USD). V potravinářství je významná produkce vína, cukru, masa, mléka, sýrů, těstovin, vlny a rybích výrobků.

[editovat] Doprava

Dopravní síť je hustá a kvalitní. Je zde celkem 6 500 km dálnic spojujících všechny oblasti země. Itálie má velkou námořní a leteckou flotilu (státní aerolinie Alitalia jsou členem SkyTeam stejně jako ČSA). Významné námořní přístavy jsou Janov, Livorno, Neapol, Salerno, Reggio di Calabria, Palermo, Tarent (Taranto), Bari, Ancona a Terst (Trieste). Velká letiště jsou Roma-Fiumicino-Leonardo da Vinci, Milano-Malpensa a Palermo-Falcone. Do Itálie vede z Alžírska přes Tunisko plynovod.

[editovat] Cestovní ruch

Itálie je jedním z turisty nejnavštěvovanějších států světa. Turisty sem lákají antické a středověké renesanční památky (Řím, Florencie, Benátky, Pisa), pláže (prakticky celé pobřeží, Bibione, Rimini; Gardské jezero), hory (Alpy, Cortina d’Ampezzo) i venkov (Umbrie, Toskánsko). Lákadly jsou i lázně a různé filmové a hudební festivaly (Benátky, Sanremo). V Itálii se po Španělsku nachází nejvíce kulturních památek zapsaných na seznamu UNESCO.

[editovat] Historie

Itálie vznikla roku 1861 spojením městských států na poloostrově. Po první světové válce se v Itálii chopili moci fašisté v čele s Benito Mussolinim. Během druhé světové války se Itálie přidala na stranu hitlerovského Německa, což nakonec vedlo k porážce Itálie. Království bylo v roce 1946 nahrazeno republikou. Itálie je zakládajícím členem EU a NATO.

[editovat] Starověk a středověk

Již ve starověku zde existovalo mnoho městských států, částečně založených v rámci řecké kolonizace a také, hlavně v severní části, pak města Etrusků. V 8. století př. n. l. pak se konsoliduje z několika osad nové město, Řím, které neustálým růstem určuje dění na Apeninském poloostrově (a nejen na něm) po více než tisíc let. Římská říše se rozpadá a definitivně zaniká roku 476 n. l. Sám Řím zůstává centrem křesťanství i po tomto zhroucení, kdy je Apeninský poloostrov ovládnut barbary.

[editovat] Novověk

Až do roku 1861 existovalo na Apeninském poloostrově více městských států. Tyto státy byly sjednoceny králem Viktorem Emanuelem. V První světové válce bojovala Itálie na straně Dohody od roku 1915, po válce připojila území Jižního Tyrolska, přístav Terst a mohla si ponechat Dodekaneské ostrovy. Přesto byla italská veřejnost nespokojena s výsledky války. V roce 1922 se stal předsedou vlády Benito Mussolini po pochodu na Řím. Mussolini vytvořil fašistickou diktaturu. Postupně ovládl zemi. Roku 1929 se mu podařilo dojednat vyrovnání s papežem ohledně rozsahu papežského státu.

Fašistická Itálie vedla výbojnou politiku a v roce 1939 obsadila Albánii. Dne 28. října 1940 zaútočila italská vojska také na Řecko. Mussoliniho spojenectví s hitlerovským Německem za druhé světové války vedlo nakonec k porážce Itálie v roce 1943. Království bylo v roce 1946 nahrazeno demokratickou republikou.

Itálie se stala zakládajícím členem NATO a Evropského hospodářského společenství, v současné době je jedním z ekonomicky nejsilnějších zemí Evropy a světa; její ekonomická výkonnost však klesá.

[editovat] Administrativní rozdělení

Itálie se dělí na 20 oblastí, z toho 5 má autonomní status:

Region Hlavní město Obyvatel (2001)
Abruzzo L'Aquila 1 262 392
Apulie (Puglia) Bari 4 020 707
Basilicata Potenza 597 768
Benátsko (Veneto) Benátky (Venezia) 4 527 694
Kampánie (Campania) Neapol (Napoli) 5 701 931
Emilia-Romagna Bologna 3 983 346
Friuli-Venezia Giulia Terst (Trieste) 1 183 764
Kalábrie (Calabria) Catanzaro 2 011 466
Lazio Řím (Roma) 5 112 413
Ligurie (Liguria) Janov (Genova) 1 571 783
Lombardie (Lombardia) Milán (Milano) 9 032 554\
Marche Ancona 1 470 581
Molise Campobasso 320 601
Piemont (Piemonte) Turín (Torino) 4 214 677
Sardinie (Sardegna) Cagliari 1 631 880
Sicílie (Sicilia) Palermo 4 968 991
Toskánsko (Toscana) Florencie (Firenze) 3 497 806
Trentino-Alto Adige Trident (Trento) 940 016
Umbrie (Umbria) Perugia 825 826
Valle d'Aosta Aosta 119 548

Oblasti se dále (až od roku 2009) dělí na celkem 109 provincií.

[editovat] Podívejte se též na

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Itálie.
{{{3}}}
Související články obsahuje:
Portál Itálie

[editovat] Externí odkazy


 
Itálie – Italia – (I)

OBLASTI (a jejich hlavní města): Abruzzo (L'Aquila) | Apulie (Puglia) (Bari) | Basilicata (Potenza) | Benátsko (Veneto) (Benátky) | Emilia-Romagna (Bologna) | Kalábrie (Calabria) (Catanzaro) | Kampánie (Campania) (Neapol) | Lazio (Hlavní město Řím) | Ligurie (Liguria) (Janov) | Lombardie (Lombardia) (Milán) | Marche (Ancona) | Molise (Campobasso) | Piemont (Piemonte) (Turín) | Toskánsko (Toscana) (Florencie) | Umbrie (Umbria) (Perugia) |

AUTONOMNÍ OBLASTI: Friuli-Venezia Giulia (Terst) | Sardinie (Sardegna) (Cagliari) | Sicílie (Sicilia) (Palermo) | Trentino-Alto Adige/Trentino-Südtirol (Trento) | Valle d'Aosta/Vallée d'Aoste (Aosta) |

PROVINCIE: Agrigento | Alessandria | Ancona | L'Aquila | Aosta* | Arezzo | Ascoli Piceno | Asti | Avellino | Bari | Barletta-Andria-Trani | Belluno | Benevento | Bergamo | Biella | Bologna | Bolzano | Brescia | Brindisi | Cagliari | Caltanissetta | Campobasso | Carbonia-Iglesias | Caserta | Catania | Catanzaro | Chieti | Como | Cosenza | Cremona | Crotone | Cuneo | Enna | Fermo | Ferrara | Firenze | Foggia | Forlì-Cesena | Frosinone | Genova | Gorizia | Grosseto | Imperia | Isernia | Latina | Lecce | Lecco | Livorno | Lodi | Lucca | Macerata | Mantova | Massa-Carrara | Matera | Medio Campidano | Messina | Milano | Modena | Monza e Brianza | Napoli | Novara | Nuoro | Ogliastra | Olbia-Tempio | Oristano | Padova | Palermo | Parma | Pavia | Perugia | Pesaro e Urbino | Pescara | Piacenza | Pisa | Pistoia | Pordenone | Potenza | Prato | Ragusa | Ravenna | Reggio Calabria | Reggio Emilia | Rieti | Rimini | Roma | Rovigo | Salerno | Sassari | Savona | Siena | Siracusa | Sondrio | La Spezia | Taranto | Teramo | Terni | Torino | Trapani | Trento | Treviso | Trieste | Udine | Varese | Venezia | Verona | Vibo Valentia | Verbano Cusio Ossola | Vercelli | Vicenza | Viterbo

* Oblast Valle d'Aosta se nerozděluje na žádné provincie, správní funkce vykonává oblast.
Vlajka Evropské unie
Vlajka NATO
mapa Evropy
Státy a území v Evropě
AlbánieAndorraBelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoIslandItálieLichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRuskoŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoUkrajinaVatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)

V jiných jazycích