Komutátor (elektrotechnika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Princip činnosti jednoduchého komutátoru. Ukázka přepínání polarity během otačení rotoru.
Princip činnosti jednoduchého komutátoru. Ukázka přepínání polarity během otačení rotoru.

Komutátor je mechanický rotační usměrňovač u stejnosměrných strojů. Zajišťuje přepínání proudu do rotorových cívek tak, aby byla napájena vždy cívka pod aktivním pólem a byla dosažena co největší účinnost stroje.

Komutátor bývá částí stejnosměrných rotačních elektrických strojů (stejnosměrný motor, dynamo), ale i univerzálních motorků fungujících na stejnosměrný i střídavý proud (ve vrtačkách, mixérech atd.). Je umístěn na rotoru, skládá se z řady vzájemně izolovaných vodivých lamel, na něž doléhají kartáče (obvykle grafitové, nazývané proto uhlíky).

Komutátor jako poměrně složitá mechanická součást přenášející velké proudy je zdrojem poruch a elektromagnetického rušení. Vzhledem k jiskření mezi kartáči a komutátorem není vhodný do prostředí s možností výskytu vznětlivých plynů (např. doly).

Stejnosměrné stroje s komutátorem byly díky snadné regulaci prakticky nezbytnou součástí elektrických pohonů až téměř do konce 20. století. Pak ale umožnil vývoj levných polovodičů nahradit jeho funkci elektronikou. Dynamo pak bylo možno nahradit spolehlivějším a levnějším alternátorem a stejnosměrný motor asynchronním motorem s elektronickým řízením.

[editovat] Pdívejte se také na