John Dewey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

John Dewey
John Dewey
John Dewey, pedagog, filozof a psycholog
Narození   20. října 1859
Burlington, Vermont
Úmrtí   1. června 1952

John Dewey (* 20. října 1859, Burlington – 1. června 1952) byl americký filozof, psycholog a vzdělávací reformátor, jehož myšlenka byla velmi vlivná nejen ve Spojených státech, ale i po celém světě. Je považován jako jeden ze zakladatelů filozofie pragmatické školy (spolu s Charlesem Sandersem Peircemm a Williamsem Jamesem). Je také znám jako otec funkcionální psychologie.

John Dewey se narodil v Burlingtonu ve státě Vermont ve skromné rodině. V roce 1879 absolvoval Univerzitu ve Vermontu. Doktorát dostal na Kriegerově škole umění a vědy na Univerzitě Johna Hopkinse v roce 1884. Od roku 1904 byl profesorem filozofie na Kolombijské Univerzitě a Učitelské Akademii Kolumbijské Univerzity. Byl dlouhodobým členem Americké Federace Učitelů.

[editovat] Vzdělávací filozofie

Vychází z kritiky herbartovské staré školy. Konstatuje, že její těžiště leží mimo dítě. Pragmatická škola ve svých důsledcích znamená výrazný zásah do stávajícího školství. Základními ideovými pilíři pragmatické pedagogiky jsou:

  1. Dítě - žák se stává centrem, kolem kterého krouží veškerá výchova, učební prostředky, atd. Tuto tendenci pragmatické pedagogiky nelze chápat jako krajní pedocentrismus, ale v tom smyslu, že žák má aktivně pracovat, žít vlastním životem a zmocňovat se aktivně životních zkušeností. Tak jako u reformní pedagogiky je základním východiskem hluboké studium psychologie dítěte.
  2. Vyučovací proces pragmatická škola nechápe jako proces systematicky uspořádaných vědomostí, ale jako rozvíjení dětské zkušenosti. Dítě proto má mít kontakt se společenskou i fyzickou zkušeností, má ji znát. Tato zkušenost nemá být náhradou, jak ji prezentovala stará škola. Dítě má získávat vlastní aktivitou zkušenosti, tato činnost ho výrazně motivuje, vzbuzuje zájem a vyvolává problémy. Toto mu nemůže poskytnout tradiční škola, ani tradiční knihy. Zkušenosti žáci získávají v osobní činnosti.

V tomto pojetí buduje pracovní školy. Základní metodou k získávání poznatků je praktická činnost žáka a experimentace žáka. Žáci se učí tím, že ve škole řeší úlohy a problémové situace. Žák má totiž zkoušet, používat různých názorů, informací a řešení. Zároveň si má pamatovat otpimální řešení. Veškeré vyučování je praktická činnost žáků, učení činností.
Zárukou produktivity práce školy je zájem a aktivita. A ta se rozvíjí v pracovní činnosti žáka. Důsledky takto pojaté výuky jsou značné. Učitel se mění v poradce, učebnice v pracovní příručky.

[editovat] Díla

  • "The Reflex Arc Concept in Psychology" (1896)
  • My Pedagogic Creed (1897)
  • „The Postulate of Immediate Empiricism“ (1905)
  • Dewey, J.(1884). The new psychology. Andover Review,2,278-289[1]
  • Dewey, J.(1894). The ego as cause. Philosophical Review,3,337-341. [2]
  • "Democracy and Education" (1916)
  • How We Think (1910)
  • Reconstruction in Philosophy (1919)
  • Human Nature and Conduct (1922)
  • The Public and its Problems (1927)
  • The Quest for Certainty (1929)
  • Experience and Nature (1929)
  • Individualism Old and New (1930)
  • Art as Experience (1934)
  • A Common Faith (1934)
  • Liberalism and Social Action (1935)
  • Experience and Education (1938)
  • Logic: The Theory of Inquiry (1938)
  • Freedom and Culture (1939)
  • Knowing and the Known (1949) (With Arthur Bentley)

[editovat] Externí odkazy