Mnetěš
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Mnetěš | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0423 565300 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Litoměřice (CZ0423) |
| obec s rozšířenou působností: | Roudnice nad Labem |
| pověřená obec: | Roudnice nad Labem |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,65 km² |
| obyvatel: | 490 (28. 8. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 21’ 46’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 16’ 36’’ |
| nadmořská výška: | 212 m |
| PSČ: | 413 01 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Mnetěš 28 41301 Roudnice nad Labem |
| starosta: | Zdeňka Tlustá |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Obec Mnetěš se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 490 obyvatel. Obec Mnetěš leží v nejjižnější části okresu Litoměřice v Ústeckém kraji v nadmořské výšce 212 m, na úpatí národní kulturní památky Říp. Tato kulturní památka patří do katastru obce. Svým katastrálním územím sousedí se Středočeským krajem. Je první obcí Ústeckého kraje na cestě z Prahy po silnici Praha-Teplice. V bezprostřední blízkosti obce vede dálnice D 8. Sjezd z dálnice do obce je směrem od Prahy v Nové Vsi , směrem od Lovosic v Roudnici n.L.Tyto sjezdy jsou v obou směrech cca 10 km od Mnetěše. Obcí prochází železní trať Vraňany-Libochovice. Střed obce tvoří náves s 2 rybníky, parkem a bývalým lobkowickým statkem. Na návsi je rovněž umístěna víceúčelová budova občanské vybavenosti, kde jsou v prvém poschodí umístěny kanceláře obecního úřadu, zasedací místnost a místní knihovna. V přízemí se nachází prodejna smíšeného zboží, prodejna masa, provozovna holičství a kadeřnictví a obecní mandl. V parku je umístěna požární zbrojnice sboru dobrovolných hasičů a nové dětské hřiště. Naproti parku je soukromý hostinec „ Podřipská hospůdka na zápraží “ s možností občerstvení. Na křižovatce ve středu obce je autobusová zastávka. V této části obce je soukromý hostinec " U Šebů "s možností občerstvení. V hostinci je kulturní sál hojně využívaný při pořádání tanečních zábav, plesů a jiných kulturních akcí. V severní části obce směrem k Řípu stojí budova školy, která plní svoji funkci nepřetržitě od jejího vybudování v r.1923. V současnosti je v přízemí budovy umístěna mateřská škola a v 1.poschodí malotřídní škola s 1.až 3. postupným ročníkem a školní družina. Na zahradě školy TJ Sokol zřídila víceúčelové asfaltové hřiště pro míčové hry. V parčíku před školou byl zbudován pomník obětem 1.a 2. světové války.
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1226. Obec Mnetěš -první písemná zmínka o obci se objevuje poprvé v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1226, kterou se potvrzuje vlastnicky převod několika usedlostí v obci "Mnetis" klášteru doksanskému. Založení Mnetěše se však datuje o více než 200 let dříve, přibližně do roku 998. Na památku svého vítězství nad německým císařem Lotharem u Chlumce dne 18.února 1126, nechal na vrcholku Říp kníže Soběslav postavit románskou rotundu zasvěcenou původně sv. Vojtěchu, později sv. Jiří. Obec dostala název po svém zakladateli Mnetěchovi. Název obce se v průběhu dějin několikrát měnil, až do roku 1922 byl úřední název obce Netěš, poté byl výnosem ministerstva vnitra změněn na dnešní název. V průběhu staletí se několikrát měnili i vlastníci obce. V roce 1603 se dostává obec do panství rodu Lobkowiczů, v jejichž majetku zůstává až do rozpadu feudálního zřízení. Z úpatí Řípu byl 5.dubna 1868 vyzvednut základní kámen pro stavbu Národního divadla a 10.května 1868 slavnostně převezen do Prahy. Při této příležitosti byl na Řípu uspořádán tábor lidu, kterého se zúčastnilo na dvacet tisíc lidí. Tábory lidu se na Řípu k různým příležitostem opakovaly. Poslední se uskutečnil 10.května 1968 za účasti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, pánů Dubčeka, Černíka, Smrkovského a dalších. Velký rozvoj obce nastává po 1.světové válce, kdy byla v obci postavena škola, založeny různé spolky jako Sokol, Dobromil, Dobrovolný svaz hasičů a Červený kříž. Při parcelaci Lobkowiczova dvora ve 20. letech získává mnoho zdejších občanů půdu nejen k zemědělské činnosti, ale i na parcely pro výstavbu nových domů. Dle sčítání lidu v r.1930 má obec 737 obyvatel a 160 domovních čísel. Po 2.světové válce dochází k značnému úbytku obyvatel. K dalšímu rozvoji obce dochází v 70. a 80. letech, kdy je v obci vybudována budova obecního úřadu s prodejnami a službami, zrekonstruován hostinec a kulturní sál, vybudováno nové sociální zařízení a ústřední topení v základní škole. V obci byly rovněž vybudovány nové komunikace s asfaltovým povrchem, dlážděné chodníky a vysazeny zelené pásy s okrasnými dřevinami. Byl vyčištěn místní rybník a proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení.
[editovat] Pamětihodnosti
- Rotunda svatého Jiří na vrcholu hory [[Říp]
Podřipsko - "Vidím zemi zaslíbenou, mlékem a strdím oplývající„. Každé malé dítě ví, že tato slova pronesl Praotec Čech, vystoupaje na památnou horu Říp. Takový ja malebný kraj, ve kterém se naše obec skrývá. Najdete zde i další zajímavé skvosty - od kulturních tradic až po historické objekty. Přijďte se k nám na Podřipsko podívat.
Hora Říp - je nejznámější a nejpamátnější hora naší země. Je to opravdový symbol českého národa. Jak praví Kosmas ve své kronice, právě na tuto horu vystoupil bájný praotec Čech a rozhodl, že zde bude žít jeho kmen a všichni jeho potomci. Stejně vypráví o něco mladší kronika Dalimilova a známá kronika Václava Hájka z Libočan. Tuto událost popisuje ve svých Starých pověstech českých i Alois Jirásek: “…hle, široširý kraj se před ním rozkládal do nedozírné dálky, až k modravým horám, rovný a volný…I zaradoval se praotec Čech nad utěšeným krajem a zamyslel se pak nad ním, jak tu bude jeho rodu i budoucím pokolením…" S Řípem lidé spojili i vypravování o mistru Janu Husovi. Prý Hus na Řípu kázal a jeho hlas zněl tak silně, že ho bylo slyšet až na vrchu Sovici daleko za řekou Labem.

