Pensylvánská němčina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pensylvánská němčina (Pennsilfaanisch-Deitsch, Pennsilfaani-Deitsch)

Rozšíření:
Počet mluvčích:

150 000 – 200 000

Klasifikace:
Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor:

není stanoven

Úřední jazyk: není úředním
Kódy
ISO 639-1: není
ISO 639-2:
gem (B) pdc (T)
SIL: PDC
Wikipedie
pdc.wikipedia.org

Pensylvánská němčina (též pensylvánská holandština) je varianta němčiny používaná v Severní Americe asi 200 000 lidmi. Je to jazyk potomků německy mluvících imigrantů, kteří přišli do Pensylvánie počátkem 18. století.

Mluví jím 150 000 – 250 000 lidí převážně v Pensylvánii Ohiu, Indianě a v Ontariu. V současné době tvoří většinu mluvčích Amišové nebo Mennonité.

Nesprávné označení pensylvánská holandština vychází z anglického Pennsylvania Dutch, kde slovo Dutch původně do 16. století označovalo všechny západogermánské jazyky, v Evropě (dnes označuje nizozemštinu). Anglické „Dutch“ je příbuzné s německým „Deutsch“, nizozemským „Duits“ a pensylvánskoněmeckým „Deitsch“, což všechno znamená „německý“.


Germánské jazyky
Západogermánské:
Hornoněmecké: němčina | středoněmčina (západní (lucemburština | pensylvánská němčina) | východní) | hornoněmčina (alemánština (švábština |
bodamská alemánština | alsaština | alemán coloniero | švýcarská němčina) | rakousko-bavorština | severohornoněmčina | jidiš) | vilamovština
Dolnoněmecko-dolnofrancké: dolnofrancké (nizozemština | afrikánština) | dolnoněmčina
Anglofríské: anglické (angličtina | skotština | yolština) | fríské (západofríština | východofríština | severofríština)
Severogermánské: východní (švédština | dánština | starogotlandština) | západní (norština | islandština | nornština | faerština)
Východogermánské: burgundština | gótština | krymská gótština | vandalština