Jindřichovice pod Smrkem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jindřichovice pod Smrkem
Pohled na ves

Jindřichovice pod Smrkem – znak Jindřichovice pod Smrkem – vlajka znak vlajka

základní data
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0513 564133
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností: Frýdlant
pověřená obec: Nové Město pod Smrkem
historická země: Čechy
katastrální výměra: 19,13 km²
obyvatel: 624 (2005)
zeměpisná šířka: 50° 57' s.š.
zeměpisná délka: 15° 15' v. d.
nadmořská výška: 376 m
PSČ: 463 65
základní sídelní jednotky: 2
místní části: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Jindřichovice pod Smrkem
Jindřichovice pod Smrkem 245
Nové Město pod Smrkem
463 65
starosta: Ing. Petr Pávek
Oficiální web
Oficiální web obecního úřadu
E-mailová adresa
Jindřichovice pod Smrkem na mapě

Jindřichovice pod Smrkem (německy Heinersdorf an der Tafelfichte) je název obce ležící na severu Čech, v libereckém kraji, Okrese Liberec. Obec je jednou z nejznámějších vsí v oblasti frýdlantského výběžku, leží zhruba 15 km od Frýdlantu a 35 km od Liberce. Obcí protéká Jindřichovický potok.

Obec má železniční spojení s Frýdlantem, s tím má i spojení silniční. Do obce jezdí autobusy z Liberce (ČSAD Liberec).

Je zde základní škola, školka, pošta, knihovna (nejlepší v ČR roku 2003) a muzeum.

Obec je dnes známá zejména díky aktivitám svého starosty Ing. Petra Pávka. Během jeho úřadování byla v obci postavena dvojice větrných elektráren, kotelna na biomasu, byla vydána vyhláška zakazující do obce vstup úředníkům bez předchozího ohlášení a ve spolupráci s libereckou Technickou univerzitou bylo zřízeno Mezinárodní universitní a inovační centrum.

Obsah

[editovat] Historie

Okolní kraj vlastnil od roku 1278 rod Biberštejnů. Někdy během jejich správy vznikla v panství také nevelká víska o přibližně 15 chalupách obývaných převážně dřevorubci. První písemná zmínka o obci je z roku 1381, kdy je obec zmiňována jménem Heynrichsdorf ym gebirge gelegen. Ve druhé polovině 13. století byl v tehdejší obci postaven kostel sv. Jakuba v románském slohu.

Ruiny kostela sv. Jakuba
Ruiny kostela sv. Jakuba

21. března 1431 se ze spanilé jízdy od Baltu vracel oddíl husitských bojovníků pod vedením Jana Čapka ze Sán. Husité se o této osadě dozvěděli a rozhodli se zdejší obyvatele obrátit na svou víru. Ves zapálili a kostel pobořili, z tehdejších obyvatel přežili jen ti, kteří uprchli do okolních lesů. Tito uprchlíci založili novou osadu asi 1 km po proudu potoka. Ves zde založená se postupem času rozrůstala a dostala jméno Heinrichsdorf (Jindřichova ves). Roku 1600 měla 51 čísel popisných.

Největší rozmach zažila obec na začátku 20. století. Od 2. srpna 1902 mohli tamní obyvatelé využívat k dopravě železniční trať do českého vnitrozemí a hned roku 1903 se začalo s výstavbou přeshraniční trati do tehdejšího Friedebergu (dnes Mirsk). První vlak z tohoto místa dorazil do Jindřichovic 21. srpna 1904. V obci bylo v té době 349 domků, v nich žilo 2440 obyvatel (2525 v roce 1910). Obec byla v této době nazývána „Malá Vídeň“. Obyvatele obce a obcí okolních zaměstnávala především prosperující textilka E.Heintschel & spol.

Od konce první světové války Jindřichovice ztrácely na důležitosti a vzrůstající nespokojenosti obyvatel využili henleinovci k posílení svých pozic. Roku 1938 hlasovalo 1049 zdejších obyvatel pro připojení k Německu, proti byli pouze 4. Po skončení druhé světové války bylo odsunuto 551 Němců a přišlo 210 Čechů. Poválečný vývoj znamenal pro obec období úpadku. Textilní továrna se přeměnila na betonárku a poté na skladiště vlny, v šedesátých letech srovnala československá armáda se zemí veškeré momentálně nepoužívané stavby.

V roce 1960 se Jindřichovice rozšířily o Dětřichovec, 1.7.1980 byly připojeny k Novému Městu pod Smrkem, od kterého se odtrhly v roce 1990.

[editovat] Části obce

  • Jindřichovice pod Smrkem
  • Dětřichovec

[editovat] Zajímavosti a pamětihodnosti

  • Dvě větrné elektrárny o nominálním výkonu 2x600 kW dodávají od 17. května 2003 elektřinu do veřejné sítě.
  • Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí má ve sbírce řadu exponátů od velkých zemědělských strojů až po nádobí a nářadí denní potřeby používaných v minulosti.
  • Větrný mlýn ze 30. let 20. století je jedním z exponátů muzea.
  • Ruiny kostela sv. Jakuba

[editovat] Znak a prapor obce

12. července 1999 získala obec od předsedy parlamentu znak a prapor a na počest této události se tam pravidelně konají Jindřichovické dny. Na znaku obce se v horní části nacházejí smrkové větvičky symbolizující tu část názvu, která říká „pod Smrkem“, pod nimi je jelení paroh z erbu Biberštejnů. List praporu tvoří zelené karé nad žlutým čtvercovým polem a dva vodorovné pruhy: žlutý a zelený. V karé pak je žlutá smrková větvička, ve žlutém poli je červený, do kruhu stočený jelení paroh.

[editovat] Kontroverzní projekt větrných elektráren

Jindřichovické větrné elektrárny
Jindřichovické větrné elektrárny

20. srpna 2003 byla v Jindřichovicích zprovozněna farma ze dvou větrných elektráren, osazených jednotkami Enercon E-40/6.44 o celkovém nominálním výkonu 2x 600 kW. Projekt s investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) byl z významné části (53 miliónů Kč) financován Státním fondem životního prostředí formou nevratné dotace (27,9 miliónů) a nízkoúročené půjčky (24,8 miliónů). O přidělení dotace rozhodl osobně ministr ŽP Libor Ambrozek [1]. Náklady na vybudování farmy byly způsobeny potřebou vybudování základů, manipulačních ploch, přípojky do VN 22 kV a dopravy jeřábů.[2] [3]

Za roční období říjen 2003 až září 2004 byla celková výroba 1 234,4 MWh (viz graf), což představuje koeficient ročního využití 11,7 %.

[editovat] Kritika

Odvedená práce pro farmu VE Jindřichovice, data roku 2005. Graf je v měřítku nominální práce, odpovídající instalovanému výkonu
Odvedená práce pro farmu VE Jindřichovice, data roku 2005. Graf je v měřítku nominální práce, odpovídající instalovanému výkonu

Kritikové například porovnávají investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) s JE Temelín. Upozorňují také, že peníze vložené do budování farmy mohly inkasovat firmy, spojené s osobou starosty Jindřichovic Petra Pávka, který byl v době výstavby farmy i jednatelem dodavatelské firmy Resec a [1] a ředitelem a jednatelem generálního dodavatele stavby Agentury mikroregionálního rozvoje. Obec si od prodeje vyrobené energie slibovala vysoké příjmy do svého rozpočtu, ale dlouhodobě dosahované tržby nedosahují ani 20% tržeb, odpovídajících instalovanému výkonu (viz [4] a dále např [2], [3], (data o výrobě, původně dostupná na webech Resecu a Jindřichovic, roční produkce je sumarizována do grafu vedle textu))

[editovat] Reference

  • Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9
  1. Státní fond životního prostření: Rozhodnutí ministra ŽP
  2. Dalibor Skácel, Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem, www.tzb-info.cz, 26.8.2003
  3. Náklady výstavby, webové stránky Jindřichovic
  4. http://jindrichovice.cz/www/up.php?id=193&dir=pic Jediný momentálně dostupný graf výroby na webu Jindřichovic


Města a obce okresu Liberec

BíláBílý Kostel nad NisouBílý PotokBulovkaCetenovČernousyČeský DubČtveřínDětřichovDlouhý MostDolní ŘasniceFrýdlantHabarticeHejniceHeřmaniceHlaviceHodkovice nad MohelkouHorní ŘasniceHrádek nad NisouChotyněChrastavaJablonné v PodještědíJanovice v PodještědíJanův DůlJeřmaniceJindřichovice pod SmrkemKobylyKrásný LesKryštofovo ÚdolíKřižanyKunraticeLázně LibverdaLažanyLiberecMníšekNová VesNové Město pod SmrkemOldřichov v HájíchOsečnáPaceřicePěnčínPertolticeProseč pod JeštědemPříšoviceRadimoviceRaspenavaRynolticeSoběslaviceStráž nad NisouSvětlá pod JeštědemSvijanský ÚjezdSvijanySychrovŠimonoviceVišňováVlastibořiceVšelibiceZdislavaŽďárek

V jiných jazycích