Francouzská jižní území

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Territoire des Terres australes et antarctiques françaises
Teritorium Francouzské jižní a antarktické země

Vlajka Francouzských jižních území Znak Francouzských jižních území vlajka znak

Poloha Francouzských jižních území ve světě
Rozloha 7829 km² (176. na světě)
z toho 0 % vody
Počet obyvatel 0 (194. na světě, 2006)
Hustota zalidnění 0 / km² (194. na světě)
Jazyk francouzština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství
Nejvyšší bod Mont Ross na Îles Kerguelen (1850 m n. m.)
Hlavní město Martin-de-Viviès na Île Amsterdam
Státní zřízení francouzské zámořské území
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Jacques Chirac
Prefekt Michel Champon
Hymna Marseillaise
Vznik 1955 (zabráno Francií)
Měna Euro (EUR)
ISO 3166-1 260 ATF TF
MPZ F
Doména .tf
Telefon
Časové pásmo UTC +5

Francouzská jižní území (též Francouzská jižní a antarktická území, francouzsky Terres australes et antarctiques françaises, zkratka TAAF) je úřední název pro skupinu vulkanických ostrovů v jižním Indickém oceánu, jižně od Afriky a zhruba stejně daleko od Afriky, Antarktidy a Austrálie. TAAF nelze zaměňovat s Francouzskou Antarktidou.

Obsah

[editovat] Geografie

Teritorium se skládá z několika souostroví roztroušených v Indickém oceánu na ploše asi 400 000 km² kolem 43°00′00" j. š., 67°00′00" v. d. Nejdále na západ leží souostroví Crozet (Îles Crozet). Jeho západní výspa, Ostrov Sviní (Île aux Cochons, 46°06′00" j. š., 50°13′59" v. d.), se nachází 2300 km jihovýchodně od pobřeží Jižní Afriky a 2200 km jižně od Madagaskaru. 1460 km východně od Ostrova Sviní leží největší ostrov teritoria, Kerguelen (49°15′00" j. š., 69°10′00" v. d.), spolu s několika menšími ostrovy stejnojmenného souostroví. Pobřeží Antarktidy je odsud 2200 km na jih; „pouhých“ 500 km na jihovýchod pak leží australský Heardův ostrov. Nejsevernější a nejvýchodnější částí teritoria je skupina ostrovů kolem Île Amsterdam (37°49′59" j. š., 77°33′00" v. d.), 1440 km severovýchodně od Kerguelenu, 3500 km západně od pobřeží Austrálie a 5100 km jižně od pobřeží Indie.

Do teritoria bývá někdy zařazován i Francií nárokovaný díl Antarktidy, tzv. Adélina země (Terre Adélie), pojmenovaná francouzským objevitelem Julesem Dumontem d'Urville podle jeho ženy. Toto území o rozloze asi 432 000 km² sem nicméně nepatří od roku 1959, kdy byla podepsána Antarktická smlouva a zúčastněné státy pozastavily své územní nároky v Antarktidě.

Ostrovy Amsterdam a Saint-Paul jsou vyhaslé sopky. Nejvyšším bodem teritoria je vrchol Mont Ross na Kerguelenu (1850 m). Na žádném z ostrovů není letiště ani přístav, pouze kotviště na moři.

Území nemá původní obyvatele, střídají se na něm však posádky výzkumných stanic.

[editovat] Správní členění

Francouzská jižní území jsou zámořským územím (francouzsky territoire d'outre-mer) Francie od roku 1955. Původně je měl na starosti administrateur supérieur (nejvyšší správce) v Paříži, ale od prosince 2004 je spravuje prefekt v Saint-Pierre na Réunionu. Hlavní základnou na ostrovech je Martin-de-Viviès na Île Amsterdam.

Teritorium je rozděleno na tři (čtyři) okresy (districts). Čtvrtý okres, Adélina země, není součástí teritoria z mezinárodně-právního hlediska, nicméně fakticky funguje jako správní jednotka pro francouzské základny v Antarktidě:

  • Îles Saint Paul et Amsterdam, 61 km², hlavní středisko Martin-de-Viviès
  • Archipel Crozet, 505 km², hlavní středisko Alfred-Faure
  • Archipel Kerguelen, 7215 km², hlavní středisko Port-aux-Français
  • Terre Adélie, 432 000 km², hlavní středisko Dumont d'Urville

Přednosta každého okresu má podobné pravomoci jako francouzský starosta (včetně zaznamenávání narození a úmrtí a pravomocí policejního důstojníka).

Protože teritorium nemá trvalé osídlení, nemá ani volenou samosprávu nebo volené zástupce ve francouzském parlamentu.

V roce 2005 se začalo zvažovat přiřazení francouzských „Roztroušených ostrovů“ v Indickém oceánu (jde o oddělené skupiny atolů kolem Madagaskaru) pod TAAF. Prefekt TAAF už dostal tyto ostrovy na starost.

[editovat] Hospodářství

Přírodní zdroje teritoria se omezují na ryby a korýše. Veškerá ekonomická aktivita spočívá v obsluze meteorologických a geofyzikálních výzkumných stanic a rybářských flotil.

Hlavními lovenými druhy jsou ledovkovitá ryba Dissostichus eleginoides a mořští raci. Často zde pytlačí cizí lodě, francouzské námořnictvo proto provádí namátkové hlídky a posádky pytlačících lodí zatýká. Mnohé případy pak končí vysokými pokutami a/nebo zabavením lodi. Dříve Francie prodávala cizím rybářům licence, ale kvůli nadměrnému drancování je nyní rybolov omezen na několik společností z Réunionu.

Loď Marion Dufresne, která zajišťuje zásobování ostrovů, může pojmout omezený počet platících turistů, kteří na ní mohou ostrovy navštívit.

[editovat] Externí odkazy

mapa Afriky
Státy a území v Africe
AlžírskoAngolaBeninBotswanaBurkina FasoBurundiČadDemokratická republika KongoDžibutskoEgyptEritreaEtiopieGabonGambieGhanaGuineaGuinea-BissauJihoafrická republikaKamerunKapverdyKeňaKomoryKongoLesothoLibérieLibyeMadagaskarMalawiMaliMarokoMauriciusMauritánieMosambikNamibieNigerNigériePobřeží slonovinyRovníková GuineaRwandaSenegalSeychelySierra LeoneSomálskoStředoafrická republikaSúdánSvatý Tomáš a Princův ostrovSvazijskoTanzanieTogoTuniskoUgandaZambieZimbabwe
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Západní Sahara (MA)