Setrvačník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Setrvačník je rotační zařízení pro akumulaci kinetické energie. Obvykle má tvar dutého nebo plného válce, případně kola s paprsky. Využívá se jeho momentu setrvačnosti

[editovat] Energie setrvačníku

Energie Ek vázaná v setrvačníku se vypočte ze vzorce pro otáčivý pohyb:

Ek = 1/2 J . ω2,

kde J je moment setrvačnosti tělesa vzhledem k ose otáčení, ω je úhlová rychlost, s kterou se těleso otáčí, případně

Ek = 2 . π2 . J . f2,

kde f frekvence otáčení v otáčkách za sekundu.


[editovat] Využití

  • Používá se často pro stabilizaci otáček strojů s nepravidelným chodem, jako jsou parní stroje nebo spalovací motory, ale třeba také gramofon.
  • Dalším významným způsobem uplatnění setrvačníků je využití jejich gyroskopického efektu k prostorové stabilizaci větších strojů (například družicových stanic, kosmických lodí, družic a sond),ale také udržení letu raket a kulek.
  • Tentýž efekt je základem mnoha leteckých přístrojů, jako je například umělý horizont nebo gyrokompas.
  • Za setrvačník lze považovat i hodinový nepokoj v hodinkách.
  • Známé je využití v hračkách pro pohon setrvačníkových autíček.
  • Byly prováděny pokusy se setrvačníky pro pohon autobusů a pro průmyslovou akumulaci elektřiny, ale tyto pokusy nikdy nevedly k širšímu využití.
  • Akumulace elektrické energie v setrvačníku používal například Niels Bohr při výrobě silných magnetických polí pro zkoumání vlastností elementárních částic ve dvacátých letech 20. století.