Hřib bronzový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Hřib bronzový


Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: hřibotvaré (Boletales)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae )
Rod: Hřib (Boletus)
Binomické jméno
Boletus aereus
Sow.: Fr.

Hřib bronzový (Boletus aereus Bull. Ex Fr.)

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Boletus edulis f., subsp. (Fries) Konrad and Maublanc
  • Tubiporus aereus (Fries) Karsten
  • Boletus vaccinus Pers.
  • Tubiporus. edulis. ssp. Aereus
  • Dictyopus aereus

[editovat] Popis

  • Klobouk je veliký 5-20 cm, zbarvení je tmavě čokoládově hnědé až černohnědé, povrch je suchý, jemně sametový, později olysává a někdy políčkovitě rozpukává.
  • póry jsou bílé
  • zabarvení rourek se mění ve zralosti z bílé na zelenožluté s olivovým odstínem. Rourky jsou různě dlouhé, proto v dospělosti to vypadají jako hrbolkaté.
  • Třeň je 5-10 cm dlouhý a 2-4 cm tlustý, podstatně světlejší než klobouk a na povrchu má jemnou síťku. Barva je světlejší než barva klobouku.
  • Dužnina je bílá, pouze pod pokožkou klobouku lehce masově hnědavá, neměnlivá, na řezu někdy nepatrně zrůžoví. Je značně pevná a měkne teprve stářím.
  • Chuť má mírnou, za čerstva skoro nevoní, po usušení je vůně příjemně houbová.

[editovat] Výskyt

Teplomilný druh hřibů. Výskytuje se v květnu až říjnu v teplomilných listnatých lesích pod duby, habry a kaštanovníkem setým. Ve střední Evropě je většinou vzácný až velmi vzácný a dává zde přednost vápencovým půdám. U nás se vyskytuje málo v jižních Čechách, spíše na jižní Moravě. Hojnější je v jižní a jihovýchodní Evropě a jihovýchodní části Severní Ameriky.

[editovat] Možnost záměny

Hřibu bronzovému se zbarvením i zjevem podobá jedlý hřib borový. Ten má však tmavě červenohnědý, na okraji narůžovělý klobouk a roste již od května v borových lesích, vzácně též pod duby.

[editovat] Použití

Pro svou vzácnost nemá u nás velký význam, jinak spolu s hřibem borovým patří k nejlepším jedlým houbám vůbec.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

  • SVRČEK, M., VANČURA, B. Houby. Praha : ARTIA, 1987. S. 111.
V jiných jazycích