Martináč hrušňový
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Martináč hrušňový |
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Martináč hrušňový http://www.leps.it/ Autor Paolo Mazzei
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Saturnia pyri Denis & Schiffermüller, 1775 |
Martináč hrušňový (Saturnia pyri, Denis & Schiffermüller, 1775) je největší středoevropský noční motýl z čeledi martináčovitých.
Obsah |
[editovat] Popis
Plochou křídel je to největší motýl, který se ve střední Evropě vyskytuje (jiné starší jméno zní paví oko velké). Stejně jako martináč habrový se i tento druh vyznačuje čtyřmi velmi velkými oky, která však mají jen slabě naznačený oční stín. Nepřehlédnutelné je kromě velikosti také široké tmavé hnědočerné vnější pole křídel, které je ostře ohraničené od žlutobílého až slabě narůžovělého lemu. Na špičce předních křídel je vytvořena úzká červená linie, jejíž průběh připomíná zaoblené písmeno „W". V rozpětí křídel dosahuje motýl u větších samiček až 15 cm. Samečci jsou trochu menší. Sameček má hřebenitá, samička nitkovitá tykadla.
[editovat] Areál rozšíření
Vyskytuje se na území jižní Evropy, Malé a Střední Asie i severní Afriky. V Česku se vyskytuje na jihu Moravy a ve středním Polabí. V jižní Evropě velmi rozšířený a hojný.
[editovat] Stanoviště
Ovocné sady a zahrady. Motýli létají v noci a přitom někdy jako netopýři krouží kolem světel. Ve dne odpočívají pod ochranou křovin nebo jednoduše ve stínu pod přesahujícími střechami na drsných stěnách chalup.
[editovat] Rozmnožování
Samička klade vajíčka na listy a na větévky ovocných stromů. Housenky najdeme je na hrušních, na jabloních, na třešních i na dalších stromech. Jsou krásně světle zelené, po straně těla mají žlutozelený proužek. Na každém článku vyrůstají modravé bradavky s dlouhými chloupky. Housenky dorůstají délky až přes 10 cm. Zdržují se zpravidla v korunách ovocných stromů. Housenky spřádají velké tmavohnědé kokony a zachyvují je na kmeny stromů, mezi rozsochy větví apod. Po vylíhnutí vylézají motýli do výšky jednoho až dvou metrů po kmeni a čekají na zpevnění křídel. Druh přezimuje jako kukla.

