Osoblažsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Osoblažsko je region České republiky v západní části Moravskoslezského kraje v okrese Bruntál, kde tvoří výběžek českého území do území polského v severovýchodním cípu okresu. Osoblažsko je vymezeno dle administrativního hlediska na úrovní obcí, a to tak, aby byly zahrnuty všechny obce Osoblažského výběžku pokud možno jen s minimálním přesahem do „vnitrozemí“ okresu. Funkčně celá takto vymezená oblast spadá pod obec s rozšířenou působností Krnov. Do Osoblažska je řazeno deset obcí: Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Liptaň, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná a Vysoká. Stejně vymezené je i zájmové sdružení obcí Osoblažsko. Takto vymezená oblast se rozkládá na 167,2 km² a trvale zde bylo k 1. lednu 2006 přihlášeno k pobytu 4794 lidí. Hustota zalidnění vzhledem k relativně příhodným přírodním podmínkám tak je extrémně nízká - 29 obyv./km², což je přibližně poloviční hodnota hustoty zalidnění celého okresu Bruntál (63 obyv./km²) a méně než čtvrtinová hodnota hustoty zalidnění České republiky (130 obyv./km²). Pověřenou obcí východní části Osoblažska je obec subregionálního významu Osoblaha s 1134 obyvateli (2006, největší obec oblasti), zatímco katastry obcí Liptaň, Třemešná a Vysoká v západní části oblasti spadají pod pověřenou obec Město Albrechtice, které však leží mimo zájmové území.

Po prohrané (z rakouské strany) prusko-rakouské válce Osoblažsko zůstalo součástí Rakouska. Osoblažsko se tímto dějinným zvratem dostalo na samou periferii rakouské části Slezska. Další ránu Osoblažsku zasadily události, které se odehrály po 2. světové válce, kdy bylo odsunuto většinové obyvatelstvo německého původu. Naprostá většina původního obyvatelstva tedy byla odsunuta a oblast tak už nikdy ani zdaleka nedosáhla takového počtu obyvatel, který by odpovídal počtu obyvatel Osoblažska před druhou světovou válkou. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho periferního postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch.