Prd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Prd je označení pro směs plynů zpravidla nevonící produkovanou v trávicím traktu a vypuzovanou rektem. Vypouštění plynu bývá doprovázeno charakteristickým zvukem, který se dá napodobit např. pevným přitisknutím rtů na vnitřní oblast lokte a táhlým fouknutím ústy. Jako mnoho dalších činností, které jsou spojené s vyměšováním, se i slovo prd používá v lidové mluvě v hanlivých konotacích - viz sprosté slovo.

[editovat] Vlastnosti

Pach prdu je dán sirovodíkem, který obsahuje síru. Mezi množstvím zkonzumované potravy obsahující síru a výsledným pachem je úměra. Potravinami způsobující obzvláště plynatost jsou: fazole, zelí, sýry a vejce, u lidí špatně trávících pak mléko a jeho blízké odvozeniny. Samotný sirovodík je však ve směsi plynů zastoupen méně než 1 procentem. Průměrný prd sestává z 59 % dusíku, 21 % vodíku, 9 % oxidu uhličitého, 7 % metanu a 4 % kyslíku. Tato směs je díky obsahu metanu a vodíku hořlavá, nicméně zastoupení těchto plynů silně záleží na bakteriích, které žijí ve střevě. Podpalování prdů není bezpečné a může dojít k nepříjemným popáleninám.

Další vlastnosti udávané v literatuře:

  • teplota plynů na počátku je 36,5 °C
  • rychlost úniku plynů je 3 m/s
  • průměrný člověk vytvoří přibližně půl litru prdů denně
  • většina lidí prdí cca 14krát denně

Plynatost po požití fazolí je dána vysokým obsahem oligosacharidů, které není schopno trávicí ústrojí (člověka) strávit. Jakmile se tyto cukry dostanou do střev, střevní bakterie při jejich rozkladu produkují velké množství plynu. Část výsledné směsi je však i z jiných zdrojů, např. oxid uhličitý pochází z reakce slin s žaludeční kyselinou.

[editovat] Lidové názvy

Prd je v lidové slovesnosti často nazýván i jinými výrazy jako jsou například: pšouk, duch Břuch.

[editovat] Literatura