Letovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Letovice | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0621 581917 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
| okres (NUTS 4): | Blansko (CZ0621) |
| obec s rozšířenou působností: | Boskovice |
| pověřená obec: | Letovice |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 51,01 km² |
| obyvatel: | 6799 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49°32'49.53" s. š. |
| zeměpisná délka: | 16°34'24.86" v. d. |
| nadmořská výška: | 330 m |
| PSČ: | 679 61 |
| základní sídelní jednotky: | 32 |
| místní části: | 17 |
| katastrální území: | 20 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Letovice Masarykovo nám. 19 679 61 Letovice |
| starosta: | Mgr. Radek Procházka |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Letovice jsou 7000-ové město v severní části okresu Blansko, ležící přibližně na půli cesty mezi Svitavami a Brnem. Leží na březích řeky Svitavy a Křetínky.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Město
- Mladší doba kamenná – První známky osídlení údolí, kde se nyní rozkládají Letovice patří do období Neolitu. Jedná se o provrtané kamenné mlaty.
- Doba bronzová – Z období doby bronzové byly vykopány bronzové předměty lužické kultury. Jedná se o kopí a sekyrku s dutinkou a ouškem.
- Doba železná – Z doby halštatské nejsou žádné důkazy o osídlení Kelty. Ani z období laténského , kdy začala expanze germánských kmenů, nebyly nalezeny žádné známky trvalého osídlení.
- Doba římská – Bylo nalezeno několik mincí, které podporují teorii obchodního spojení přes Malou Hanou. Našli se mince z období císaře Trajána (vládl 98 – 117 n.l.), císaře Aureliána (vládl 270 – 275 n.l.) a císaře Konstantina I. (vládl 306 – 337 n.l.).
- Doba stěhování národů – Kolem 6. století se zde začali usazovat první Slované, což potvrzuje nález pískovcové sošky a hlavy bůžka v roce 1840.
- Středověk
- 1145 - rok první zmínky o Letovicích. Jde o listinu Oty III z Olomouce. Psalo se v ní o darování části mostného klášteru v Litomyšli. Později bylo zjištěno, že se jedná o padělek z 13. století. Název Letovice je zde uváděn ve tvaru Lethowicz.
- 1241 - Letovice byly vypleněny Tatary, kteří táhli od Olomouce.
- Ve 2. polovině 14. století vznikla v Letovicích sbírka přísloví a sentencí (stručná a výstižná myšlenka), jejímž autorem byl Jan z Letovic.
- 1399 - dobití hradu Heraldem z Kunštátu.
- 1424 - husité dobili hrad a vypálili celé město.
- V průběhu 15. století byl v Letovicích přeložen z latiny do staročeštiny cestopis Marca Pola Milion. Tento překlad použil Václav Hanku jako zdroj staročeštiny, kterou posléze využil při padělělání Rukopisu zelenohorského.
- Novověk
- 1645 – město a hrad dobili Švédové.
- 1648 - město bylo vypáleno Švédy.
- 1674 - i po více než 20 letech po skončení třicetileté války jsou dvě třetiny domů ve městě prázdné.
- 1754 - byla založena plátenická manufaktura, která se do konce 18. století stala největší na Moravě.
- 1782 - Josef II. udělil městu trh na vlnu.
- 1848 – Letovice byly zařazeny pod správu okresu Boskovice.
- 1. leden1849 - zprovoznění trati Brno – Česká Třebová.
- Moderní dějiny
- 1906 - byla postavena budova měšťanské školy
- 13. listopad 1936 - městys Letovice je povýšen na město.
- noc z 20. na 21. září 1941 - proběhl útok na hotel Lamplota u koupaliště. Tuto akci provedla odbojová skupina "Za svobodu". Za tuto akci bylo mnoho lidí vězněno a popraveno.
- 1960 – Letovice se staly součástí okresu Blansko.
- 26. listopad1989 – bylo sepsáno “Prohlášení Občanské fóra v Letovicích”, pod které se podepsalo 269 letovických občanů.
[editovat] Majitelé panství
- rod pánů z Letovic 1203? - 1446
- rod pánů z Lomnice 1446 – 1505 - polovina panství
- rod pánů z Boskovic 1446 – 1544 – do roku 1505 vlastnili polovinu panství, poté celé
- rod pánů z Herdeku 1544 - 1613
- rod pánů z Thurnu 1613 – 1654
- Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna 1654 – 1664
- hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová 1664 – 1666
- hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová 1666 -1668
- rod pánů z Pohronce 1668 – 1711
- hrabě Karel z Roggendorfu 1711 – 1724
- rod pánů z Blümegenu 1724 – 1820
- rod pánů Kálnoky z Körës Pataku 1820 - 1945
| Český statistický úřad | 2001 | |
|---|---|---|
| Obyvatelstva celkem | 6640 | |
| Věřících | 3675 | |
| církev římskokatolická | 3134 | |
| českobratrská církev evangelická | 241 | |
| církev českosl. husitská | 15 | |
| pravoslavná církev | 5 | |
| Svědkové Jehovovi | 4 | |
| Nezjištěné vyznání | 746 | |
| Bez vyznání | 2219 | |
[editovat] Náboženství
Letovice bývaly střediskem arcikněžství, dnes patří k děkanství boskovskému. Součástí letovického arcikněžství byl i Literátský sbor, kterých bylo na celé Moravě kolem 20. Ten se zabýval především chrámovým zpěvem, náboženstvím a dobročinností. První zmínka o něm pochází z roku 1596, ale doba založení je neznámá. Zrušen byl roku 1783 dvorním dekretem Josefa II.. Když se stali majiteli Letovic pánové z Boskovic, začali na svých panstvích šířit učení Jednoty bratrské na úkor katolíků. Za vlády Herdeků bylo v Letovicích prosazováno Luteránství a na panství vznikaly náboženské třenice. V tomto období již byla většina obyvatel evangelíky. I během 30. leté války a po ní, kdy byli majiteli panství katoličtí Thurnové, zůstala většina obyvatel evangelíky. Proto byli několikát povoláni jesuité a do konce 17. století přestoupila většina obyvatel na katolickou víru. Jesuité Letovice navštívili na 8 dní ještě v září 1759. I přesto zůstávala malá část obyvatel Letovic, od středověku až dodnes, vyznání protestantského. Jsou mezi nimi členové Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské a Církve bratrské. V 70. letech 20. století si členové Církve bratrské postavili novou modlitebnu.
[editovat] Kroj
Popis kroje na Letovicku pochází od sběratele lidové slovesnosti Miroslava Dukáta, jenž sbíral místní pověsti, pohádky a zvyky. Všeobecně se kroj nosil do roku 1848, avšak starší lidé kroj nosili i poté. Sváteční kroje se nosily především v neděli, do kostela, k muzice či při přespolních cestách.
- mužský
- sváteční – krátké žluté kalhoty po kolena ("koženice"), kolem kapes vyšívané, u kolen zavázené řemínky, které od kolenou dolů visely jako pentle. Naškrobená košile s širokými růkávy a nabíraným límečkem, tmavá jednořadá vesta s velkými kulatými knoflíky, jenž se zapínaly až ke krku a kolem krku uvázaný barevný šátek. O svátcích a v neděli se nosil šátek hedvábný, ve všední dny bavlněný. Kolem pasu vyšívaný (vyšito i jméno majitele), široký kožený opasek, jenž byl uvnitř dutý (na nošení peněz). Na nohách nosili punčochy po kolena (mimo léto) a "naviksované" (naleštěné) holínky. Na hlavě se nosil široký plstěný klobouk s širokou pentlí, v zimě pak beranice.
- všední – dlouhé soukenné kalhoty, nebo staré koženice a soukenná košile
- ženský
- sváteční - dlouhá lněná sukně "kanafaska", několik spodniček, barevné bavlněné punčochy a nízké zdobené střevíce s přezkou. Dále plátěná a naškrobená lněná košile (kordulka), která se oblékala přes hlavu, s baňatými krajkami obroubenými rukávy po lokty. Okolo krku řasnatý krajkový věnec a korále. Kordulka byla hluboce vystřižená a zapínala se na na knoflíčky nebo šňůrky. Za špatného počasí se oblékala "marinka". Živůtek byl stejně jako u kordulky hluboce vystřižen a měla dlouhé úzké rukávy. Zapínala se na knoflíky a přiléhala k tělu. Při chladnějším počasí se oblékal kabátek (fěrtoch či špenzl). Ten byl po okrajích lemován pentlí a na ramenou měl široké baňaté rukávy. V zimě s nosil ještě krátký kožíšek. Na hlavě se nosil květovaný šátek.
- všední – plátěná sukně, košile a zástěra
[editovat] Nářečí
Aktivně nářečí již téměř nikdo nepoužívá s výjimkou některých starších lidí, kteří jím ale mluví také jen v soukromí, či se svými vrstevníky. Jedná se o nářečí vzniklé vlivem nářečí hanáckého (Jede z Olomóca staró Škodó ...) a českého (silnica, mlíko, spíchat jako spěchat ...). U mladší generace se již spíše vyskytují jen výrazy pocházející z nářečí českého.
[editovat] Geografie a klima
[editovat] Poloha
Letovice se nachází 47 km severně od Brna a 27 km jižně od Svitav. Jedná se o rozhraní Malé Hané, Českotřebovské, Moravskotřebovké a Nedvědické vrchoviny.
- Malá Haná – její součástí je Letovická kotlina, jejíž nejvyšší bod je vrchol Strážnice (443 m n.m.). Nejvyšším bodem Malé Hané je vrchol Nad Amerikou (558 m n.m.).
- Českotřebovská vrchovina – její součástí je i nejvyšší kopec v okolí Letovic Vlkov, který má výšku 599 m n.m..
- Moravskotřebovská pahorkatina – na Letovicko zasahuje jen okrajově a zastupuje ji pouze kopec Na vrších (590 mn.m.).
- Nedvědická vrchovina – spadá do ní údolí řeky Křetínky, jenž tvoří severní hranici mezi ní a Českotřebovskou vrchovinou. Řeka Svitava tvoří její výhodní hranici mezi ní a Malou Hanou.
[editovat] Klimatické poměry
ČR patří do oblasti mírného podnebného pásu. Letovice se nacházejí na přechodu klimatických oblastí MT3 a MT7, které se dájí charakterizovat jako mírně teplé, mírně vlhké s mírnou zimou. Počasí také ovlivňuje převládající směr větrů. Západní či jihozápadní vítr přináší v létě dešť a chladno. Zimu naopak zmírňuje. Vítr východní či severovýchodní přinese teplé a slunečné léto. V zimě naopak tuhé mrazy.
| Klimatická oblast | MT3 | |
|---|---|---|
| Počet dnů s teplotou nad 10o | 120 - 140 | |
| Počet letních dnů | 20 - 30 | |
| Počet mrazových dnů | 130 - 160 | |
| Počet ledových dnů | 40 - 50 | |
| Průměrná teplota v lednu v oC | -3 až -4 | |
| Průměrná teplota v červenci v oC | 16 - 17 | |
| Průměrná teplota v dubnu v oC | 6 - 7 | |
| Průměrná teplota v říjnu v v oC | 6 - 7 | |
| Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 110 - 120 | |
| Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) | 350 - 450 | |
| Srážkový úhrn v zimním období (mm) | 250 - 300 | |
| Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 - 100 | |
| Počet dnů jasných | 40 - 50 | |
| Počet dnů zamračených | 120 - 150 | |
| Klimatická oblast | MT7 | |
|---|---|---|
| Počet dnů s teplotou nad 10o | 140 - 160 | |
| Počet letních dnů | 30 - 40 | |
| Počet mrazových dnů | 110 - 130 | |
| Počet ledových dnů | 40 - 50 | |
| Průměrná teplota v lednu v oC | -2 až -3 | |
| Průměrná teplota v červenci v oC | 16 - 17 | |
| Průměrná teplota v dubnu v oC | 6 - 7 | |
| Průměrná teplota v říjnu v v oC | 7 - 8 | |
| Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 100 - 120 | |
| Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) | 400 - 450 | |
| Srážkový úhrn v zimním období (mm) | 250 - 300 | |
| Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 - 80 | |
| Počet dnů jasných | 40 - 50 | |
| Počet dnů zamračených | 120 - 150 | |
[editovat] Vodstvo
Letovice patří do povodí řeky Svitavy, která patří k úmoří Černého moře. Zásobování pitnou vodou zajišťuje vodovod z Vlkova, Písečné a z Poříčí. Březovský vodovod, který Letovicemi také prochází zásobuje především Brno.
[editovat] Svitava
Řeka Svitava pramení na svazích Javornického hřebenu u obce Javorník v nadmořské výšce 465 m n.m., odkud protéká přes Svitavy, Letovice, Blansko až do Brna, kde se vlévá do řeky Svratky. Má celkovou délku 97km a patří do povodí Dunaje.
[editovat] Křetínka
Řeka pramení v Třebovském mezihoří 150 m severně od obce Stašov v nadmořské výšce 645 m n.m. Protéká pod hradem Svojanov, dále přes Bohuňov, Křetín až do Letovic, kde se vlévá u podniku Tylex do řeky Svitavy. Její celková délka je 29 km. V letech 1972 – 1976 na ní byla vybudována vodní nádrž Letovice.
[editovat] Kladorubka
Řeka pramení za bývalými lázněmi Andělka. V roce 1964 na ní byla započata stavba Letovického rybníka o ploše 3,5 ha a hloubce 5,5 m, jenž slouží k rybolovu a rekreaci. U Letovických strojíren se vlévá do Svitavy.
[editovat] Vodní nádrž Letovice
Hlavní význam této přehrady je zabránit povodním a dolňovat stav řeky Svitavy, která měla velký úbytek vody po výstavbě březnovského vodovodu v roce 1911 – 1912 a vybudování jeho druhé větve v letech 1972 – 1975 (plánována byla již v roce 1929). První úvahy o stavbě přehrady pocházejí již z roku 1911. Počítalo se s kamennou hrází a objemem 5,8 miliónů m3. Studie z roku 1929 již uvažovala o 11 miliónech m3 a vodní elektrárně na úpatí hráze. Vlastní realizace projektu započala v dubnu 1972 a skončila 31. prosince 1976. Uvedení do plného provozu se konalo 1. října 1979. Přehrada nyní kromě výše uvedených důvodů slouží i k rekreaci a rybolovu. Místní ji nazývají Křetínka.
- Údaje:
- Délka hráze: 123 m
- Výška hráze: 28,5 m
- Šířka koruny hráze: 5 m
- Celkový objem násypu hráze: 186 000m3
- Max délka nádrže: 4,7 km
- Max. šířka nádrže: 397 m
- Max. hloubka nádrže: 27,3 m
- Plocha: 104,6 ha
- Objem: 11 570 000 m3
- Výkon turbíny: 100 kW
- Úplné vypuštění přehrady: 24,5 dne
- Celkové náklady na stavbu: 127 263 000 kčs
[editovat] Památky a turistické zajímavosti
[editovat] Keltský skanzen Isarno
Skupinka přátel živé historie Bacrie založila v bývalém lomu, poblíž hráze vodní nádrže Letovice, keltský skanzen Isarno. Název Isarno je odvozen od starého keltského názvu pro železo. Naléza se tu například kovárna z doby bronzové, hospůdka (pivo Kvasar, víno, medovina ...) a další stavby. Po areálu se volně pohybují prasata, kozy, ovce, psi i kočky. Pro zájemce je i možnost projížďky na koni.
[editovat] Vodárenská věž
Je stále funkční, stavebně technickou památkou. Měří 20 m a je součástí I. březovského vodovodu z roku 1911.
[editovat] Kostel sv Prokopa
Původně gotický kostel sv. Prokopa byl postavený v letech 1370 až 1380, a později byl několikrát přestavován. Před kostelem se nachází fara, o níž je první zmínka již v roce 1353. Uvnitř kostela jsou cenné historické náhrobky majitelů letovického panství.
[editovat] Klášter Milosrdných bratří
Klášter Milosrdných bratři v Letovicích byl postaven z daru 24 000 zl. od Jindřicha Kajetána Blümegena, jenž chtěl, aby součástí kláštera byla i nemocnice. Stavitelem barokního kláštera byl řeholní bratr Longinus Traub z Vídně. Práce započaly 26. dubna 1751 a dokončeny byly roku 1784. Klášterní kostel sv. Václava je vyzdoben malbami od letovického malíře Jana Daňka z roku 1930 a vybaven novými varhany od letovického rodáka Františka Čapka z toku 1917. Pod kostelem je klášterní krypta. Dále je v klášteře lékárna s bohatými freskami a původním vybavením z roku 1760. Nyní v klášteře sídlí nemocnice pro starší a dlouhodobě nemocné pacienty.
[editovat] Zámek Letovice
Původně dřevěná tvrz ze 14. století byla později přestavěna na kamenný hrad, chráněný třemi bránami s padacími mosty. Hrad byl později přestaven na zámek. Současnou podobu získal zámek Letovice v 30. letech 19. století, kdy byl v majetku rodu Kálnoky.
[editovat] Zámecký park Letovice
Zámecký park Letovice má rozlohu 27,6 ha. Jedná se o kulturní památku a zvláště chráněné území. Je to rozsáhlý přírodně krajinářský park s romanticko – gotickou úpravou.
[editovat] Městská správa
| VOLBY 2006 | POČET HLASŮ | POČET MANDÁTŮ |
|---|---|---|
| Občanská iniciativa, SNK | 13 800 | 5 |
| ODS | 10 329 | 4 |
| ČSSD | 9 618 | 4 |
| KSČM | 9 164 | 3 |
| KDU-ČSL | 7 025 | 3 |
| Sdružení nestraníků | 3 691 | 1 |
| Nestraníci | 2 955 | 1 |
Při volbách do městského zastupitelstva 20. října a 21.října 2006 byla volební účast 53,95%. Pro funkční období 2006 – 2010 byli do 21-členného zastupitelstva zvoleni zástupci 7 politických subjektů. Na 1. zasedání Zastupitelstva města Letovice pak byla zvolena 7-členná rada ve složení:
- Mgr. Radek Procházka - starosta (Občanská iniciativa, SNK)
- Vladimír Stejskal - místostarosta (ODS)
- Bohuslav Kuda - místostarosta (KDU-ČSL)
- Michal Bula (Občanská iniciativa, SNK)
- JUDr. Jan Královec (KDU-ČSL)
- Karel Synek (ODS)
- RNDr. Petr Janoušek (ODS)
[editovat] Městské části
Letovice mají 17 městských částí. Jsou to:
- Babolky – Název vznikl od slova „babulky“, což bylo označení místních pro housata. K Letovicím připojeny v roce 1976.
- Dolní Smržov - „Dolní“ podle polohy a „Smržov“ podle houby, která zde byla velmi hojná. K Letovicím připojen v roce 1986.
- Chlum – Obec leží na úpatí kopce Vlkov (599 m.n.m.) , nejvyššího bodu Letovic, jenž má protažený hřbet. Takový kopec se někdy označuje jako chlum. K Letovicím připojen v roce 1976.
- Jasinov – Název pochází od slova jas nebo jeseň. K Letovicím se připojil v roce 1986.
- Kladoruby – První zmínka o obci pochází z roku 1295. Název se odvozuje od zaměstnání místních lidí - „klády rubali“. Nalézá se zde také areál bývalých lázní Andělka s parkovou úpravou. K Letovicím připojeny v roce 1986.
- Klevetov - K Letovicím se připojil v roce 1968.
- Kochov – První zmínka o obci pochází z roku 1274. Roku 1848 většina obce vyhořela. Název odvozen od jména Koch. K Letovicím připojen 1980.
- Letovice – Jsou dvě verze původu názvu:
- Jelikož jsou Letovice v údolí, tak zde vydrželo teplejší počasí déle a zima byla mírnější - „léta více“.
- Druhá a méně pravděpodobná verze je, že název je odvozen od náčelníka Leta, který měl být majitelem letovského panství.
- Lhota – K Letovicím připojena 1952. Je to nejběžnější název v ČR. Původ názvu se odvozuje od:
- praslovanského označení úlevy nebo svobody
- od slova lhůta - za to, že se obyvatelé usadili na méně úrodné lesní či močálovité půdě, byli osvobozeni na 10 až 18 let od všech povinností a daní.
- Meziříčko – Název vznikl od toho, že se obec nalézá mezi dvěma řekami. Těmi jsou Svitava (dříve Březová) a Křetínka (dříve Svitavice). První zmínka pochází z roku 1407. K Letovicím připojeno 1976.
- Novičí – Název se odvozuje od toho, že tato obec byla založena později než ostatní – je novější. K Letovicím připojeno 1976.
- Podolí – Označení vyplynulo z polohy v údolí (dol, dolina). K Letovicím připojeno 1986.
- Slatinka – Název vznikl pravděpodobně podle místa, na kterém byla obec vystavěna – „slatina“ = močál. K Letovicím připojena 1960.
- Třebětín - Název odvozen od jména Třebata. K Letovicím připojen 1960.
- Zábludov - Název odvozen od jména Záblud. K Letovicím připojen 1980.
- Zboněk - První zmínka o obci pochází z roku 1201. V úrovni řeky Svitavy je zde nejnižší bod Letovic - 318 m.n.m.. Název odvozen od jména Zbyněk. K Letovicím připojen 1968.
[editovat] Starostové
Seznam starostů Letovic od roku 1848 do současnosti, jak jsou uvedeni na pamětní desce v budově radnice.
| OBDOBÍ | JMÉNO | |
|---|---|---|
| 1848 – 1856 | Kašpar Kašparides | |
| 1856 – 1867 | Hynek Háder | |
| 1867 – 1876 | Jan Biegner | |
| 1876 – 1879 | František Jeřábek | |
| 1879 – 1884 | Jan Pivnička | |
| 1884 – 1889 | Hynek Háder | |
| 1889 – 1894 | Jan Pivnička | |
| 1894 – 1910 | Karel Synek | |
| 1910 - 1911 | Karel Chládek | |
| 1911 – 1918 | Josef Biegner (úřadující radní) | |
| 1918 – 1919 | MUDr. Josef Daníček | |
| 1919 – 1920 | Josef Macháček | |
| 1920 – 1924 | František Štorek (úřadující první náměstek) | |
| 1924 – 1928 | Josef Petr | |
| 1928 – 1932 | Jeňko Plevač | |
| OBDOBÍ | JMÉNO | |
|---|---|---|
| 1932 – 1939 | František Pelíšek | |
| 1939 – 1945 | František Chmelař (městský komisař) | |
| 1945 – 1945 | Jaroslav Skoupý | |
| 1945 – 1951 | František Kalina | |
| 1951 – 1952 | František Šimek | |
| 1952 – 1964 | Jaroslav Dvořáček | |
| 1964 – 1976 | Antonín Konopáč | |
| 1976 – 1980 | Aleš Šoch | |
| 1980 – 1989 | František Adam | |
| 1989 – 1990 | Miloslav Bursa (zastupující místopředseda) | |
| 1990 – 1992 | Ing. Zdeněk Kolár | |
| 1993 – 1994 | Bohuslav Kuda | |
| 1994 – 2006 | Josef Novotný | |
| 2006 – 2010 | Mgr. Radek Procházka | |
[editovat] Mikroregion Letovicko
Mikroregion Letovicko byl založen 18. května 2000. Jeho účelem je podpořit projekty, jenž přesahují svým rozsahem a významem jednotlivé obce. Je v něm združeno 15 obcí. Jsou to Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Letovice, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vísky a Vranová. Mikroregion Letovicko zabírá plochu 103 km2 , což představuje 10,6 % plochy okresu Blansko. Má 9 600 obyvatel, což je cca 9% obyvatelstva okresu Blansko. Průměrnou hustotou zalidnění zde činí 96 obyvatel na 1 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem (132 obyvatel na 1 km2).
[editovat] Doprava
Již v minulosti procházela Letovicemi důležitá dopravní cesta. Jednalo se o tzv. “trstenickou stezku” vedoucí z Brna přes Černou Horu a Svitávku do Letovic, odkud pokračovala přes Bystré a Poličku do Polabí. Nyní Letovicemi prochází důležitá silniční a železniční komunikace. Jedná se o:
- mezinárodní silnice E461 – Vede po trase Svitavy – Brno – Mikulov a Vídeň. Na území ČR má délku 127,714 km. Začíná na křižovatce silnic I/35 a I/43, jenž tvoří součást mezinárodní silnice E442. V Letovicích se na ni napojují silnice 2. třídy číslo 365 a 368. Až do Brna vede E461 po silnici první třídy I/43. Z Brna pokračuje po rychlostní silnici R52 a od Pohořelic silnicí první třídy I/52 až k hraničnímu přechodu Mikulov.
- železniční koridor Brno - Česká Třebová – Přípravné práce na 91 km dlouhém koridoru začali v roce 1842. Vlatní stavba začala roku 1843 a provoz na ní byl zahájen 1. ledna 1849. Po vzniku samostatného Českoslovenka roku 1918 došlo ke zdvoukolejňování stávající tratě. V roce 1996 započala elektrifikace tratě, která byla úspěšně dokončena 24. ledna 1999.
[editovat] Školství
Ve městě existují:
- tři mateřské školy – na ulici Komenského 671/11, Čapkova 802/10 a Třebětínská 28/19.
- Základní škola Letovice – Jedna budova se nalézá na ulici Tyršova 23/1023 a druhý, nověji postavený areál na ulici Komenského 5.
- Základní umělecká škola Letovice – Škola vznikla 1. října 1952. Vystřídala několik prostor a nyní sídlí na Masarykově náměstí 29. ZUŠ má výtvarné, klavírní a taneční oddělení. Působí na ní dětský pěvecký sbor "Sluníčko", dechový orchestr, mažoretky a houslový soubor.
- Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Masarykova škola práce - Budova školy byla slavnostně otevřena 23. srpna 1931. V důsledku zvyšujícího se počtu žáků byla budova školy několikrát přestavována a rozšiřována. Probíhá zde výuka tří maturitních, tří učňovských a jednoho nástavbového oboru.
- Biskupské gymnázium Letovice – Právně vzniklo 27.9.1991, ale výuka započala až 1.9. 1993. Gymnázium je humanitního zaměření s výukou zaměřenou na výuku angličtiny, němčiny a latiny.
[editovat] Sport
Letovice nabízejí několik možností sportovního vyžití. Posilovnu v centru města nebo sportovní halu (24x42m) s přilehlými volejbalovými kurty (včetně plážového volejbalu). Dále letní koupaliště s tobogánem, u jehož areálu je minigolf a 7 venkovních antukových tenisových dvorců. Hrát je možné i v zimě, jelikož od 14. října do 11. dubna je nad dvěma kurty velká nafukovací hala.
V Letovicích je i několik sportovních klubů:
- Letecký klub Letovice – Vznikl 11. července 1997. Zasloužil se o vybudování letiště Letovice, jenž umožňuje provoz letadel spadajících do kompetence Letecké amatérské asociace. Letiště bylo úspěšně zaregistrováno 1. října 1999.
- Aikido Letovice - oddíl japonského bojového umění Aikido.
- TJ Sokol Letovice - zahrnuje volejbal, florbal, kulturistika, tenisový oddíl, jachetní oddíl ...
- Orel – křesťanská sportovní organizace
- AFK Letovice – Amatérský fotbalový klub Letovice hraje 1. B třídu skupinu A. Hřiště je vybaveno automatickou závlahou a má kapacitou 2500 lidí.
[editovat] Průmysl a zemědelství
Zemědělství se zaměřuje především na pícninářství, pěstování méně náročných plodin a chov skotu. Průmysl v Letovicích je textilní, keramický, strojírenský a kamenický. Mezi nejvýznamnější firmy patří:
- Tylex - výrobce záclon, krajek, tylů, voálů, technických síťovin a 3D textilií
- Letovické strojírny s.r.o. - výroba, montáž a prodej strojních součástí a celků, včetně jejich povrchové úpravy.
- Letoplast - výroba součástí z plastů pro výrobní spotřebu.
- Keramika Letovice s.r.o. - výroba a prodej kachlí, kachlových doplňků, šamotových vyzdívek, plátků, hlíny s šamotových komínových vložek.
- Alfachem s.r.o. - výroba a prodej mycích a čistících prostředků.
- Českomoravská textilní s.r.o. - výroba bytového textilu
- Kamenoprůmysl Komárek s.r.o. - výroba je především zaměřena na oblast stavebnictví, ale i na hřbitovní a církevní architekturu.
[editovat] Významní rodáci
- Josef Brauner (23. prosince 1863 - 19. července 1942 ) – 1. července 1895 nastoupil jako konstruktér firmy Deimler - Motoren – Gesselschaft, kde mimo jiné zkonstruoval motor pro automobil typ 35 HP, či vedl konstrukci vozu Mercedes model 1904. V roce 1908 firmu opouští a odchází do Berlína, kde se nadále věnuje konstrukci automobilů. Za svou práci obdržel v roce 1918 Kříž za zásluhy.
- Hubert Lamplota (17. března 1877 - 7. října 1958) – velký patriot a mecenáš Letovic. Podařilo se mu z chudých poměrů vypracovat až na brněnského velkoprůmyslníka. 16. dubna 1932 byl jmenován Čestným občanem Letovic. V době hospodářské krize vytvářel pro místní obyvatele pracovní příležitosti stavbou areálu koupaliště. Při příležitosti povýšení Letovic na město (13. listopadu 1936 ) , nechal pro MěÚ zhotovit stříbrné pečetidlo, vykládané drahokami. Po roce 1948 mu byl znárodněn veškerý majetek.
- Josef Novák (6. března 1912 – 2. června 1940) – vyučil se truhlářem. Poté absolvoval Školu leteckého dorostu v Prostějově (1931 - 1933), byl jmenován - polním pilotem (1934), stíhacím pilotem (1936) a nočním pilotem (1937). Po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde měsíc sloužil u 1. pěšího pluku Cizinecké legie, následně absolvoval pilotní kurz (francouzský pilotní diplom získal 16. prosince 1939). Dne 2. června 1940 se při zkušebním letu s Dewoitine D.520 dostal do vývrtky a zřítil se. Je pohřben na čekoslovenském vojenském hřbitově Neuville-La Targette u Arrasu. Josef Novák byl vyznamenán československým válečným křížem 1939, československou medailí Za chrabrost před nepřitelem a pamětní medaili československé armády v zahraničí s bronzovým štítkem "F" (příslušnost k vojenské jednotce ve Francii). V roce 1991 byl povýšen in memoriam do hodnosti plukovník.
- Emanuel Janoušek (29. září 1875 – 15. listopadu 1939) – spolupodílel se na zřízení (1905) Průmyslové školy pokračovací v Letovicích. Zúčastnil se1. světové války. Byl hlavním iniciátorem založení Masarykovy školy (výuka začala 1.září 1931), kde se posléze stal prvním ředitelem. Spolupodílel se na Almanachu městyse Letovic a byl autorem knihy Pamětí města Letovic, jehož druhý díl již nestihl dokončit.
- Jan Daněk (1894-1961) – malíř a restaurátor - pracoval na výzdobě a restauraci kostelů ve Zlíně, Letovicích, Starém Svojanově, Hrabyni či Bílém Újezdu.
- Ing.arch. Bedřich Rozehnal, DrSc. (2. června 1902 – 11. června 1984) – architekt, který projektoval především nemocnice a zdravotnická zařízení. Projektoval např. Zdravotní středisko ČKD Blansko (1950); Nemocnici v Novém Městě na Moravě (1937-1940); prosekturu, chirurgický a interní pavilon nemocnice v Hodoníně; dětskou nemocnice v Brně Černých Polích – jeho nejznámější projekt (1947 - 1948). Působil také jako profesor architektury na Vysoké škole technické v Brně.
- páter Eduard Bígner (1843 - 20. Ledna 1923) – Používal své klášterní jméno Josef, které dostal v klášteře řádu trapistů v Bosně. Roku 1864 se stal misionářem v Africe, kde se později potkal s Dr. Emilem Holubem, kterému zachránil život. Pochován je v Emauzích.
[editovat] Reference
- Milan Illa a Alexander Hugo Kálnoky, Historie rodo Kálnoky. K&B tisk s.r.o., Letovice, 2000.
- RNDr. Marta Makovská a Mgr. Rostislav Mrázek, Letovice a okolí 2. díl. Základní škola Letovice, Letovice, 1996.
- Milan Illa a Radek Jurnečka, Letovice Farní kostel sv. Prokopa. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
- Milan Illa, Letovice Milosrdní bratři. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
- Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
- Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
- Ing. František Mlateček, Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Artron Boskovice, Boskovice, 2000. ISBN 80-238-6959-0
- Slavomír Brodesser, Staletími podél řeky Svitavy. MTZ – Tiskárna Lipník a.s., Brno, 2005. ISBN 80-7028-217-7
- redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966. ISBN 001511329
- František Krchňák, Zvony v Letovicích a okolí. JIH sazba a tisk, Brno, 1999.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Neoficiální stránky města
- Městského kulturní středisko Letovice
- Český statistický úřad - Brno
- Keltský skanzen Isarno
- Festival 3+1 v Letovicích
- Tip na výlet
- Architekt Bedřich Rozehnal
- Historie železničních koridorů
- SOŠ a SOU Masarykova škola práce
- Biskupské gymnázium Letovice
- Základní umělecká škola Letovice
- Základní škola Letovice
- Historie podniku Tylex
- Mikroregion Letovicko
| Město Letovice | |
|---|---|
|
Babolky | Dolní Smržov | Chlum | Jasinov | Kladoruby | Klevetov | Kněževísko | Kochov | Letovice | Lhota | Meziříčko | Novičí | Podolí | Slatinka | Třebětín | Zábludov | Zboněk |
|

