Falsafa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Falsafa je arabská středověká filosofie vycházející z řeckých systémů (novoplatonismu, aristotelismu, stoicismu). Zásluhu na jejím vzniku nesou překladatelské snahy hlavně syrských křesťanů. Falsafa dosáhla svého vrcholu v Iráku a Íránu během 9.-11. století, v Al-Andalúsu (Španělsko) během 11.-12. století.

Nejvýznačnějšími hlasately falsafy byli Al-Farábí a Avicenna (Ibn Síná).