Hradec Králové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hradec Králové | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | statutární město |
| NUTS 5: | CZ0521 569810 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Hradec Králové (CZ052) |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 105,61 km² |
| obyvatel: | 94 694 (7. v ČR, 2005) |
| zeměpisná šířka: | 50° 12' 40" s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 50' 15" v. d. |
| nadmořská výška: | 235 m |
| PSČ: | 500 00 |
| základní sídelní jednotky: | 84 |
| místní části: | 21 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 21 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Hradce Králové Československé armády 408 502 00 Hradec Králové Oficiální web magistrátu E-mailová adresa |
| primátor: | Ing. Otakar Divíšek (ODS) |
![]() |
|
Hradec Králové (německy Königgrätz) je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s Orlicí. Ve městě sídlí biskupství královéhradecké diecéze.
Obsah |
[editovat] Správa města
- Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Magistrát města Hradec Králové a Primátor Hradce Královénaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
V čele magistrátu města sedí Otakar Divíšek, který toto místo převzal v roce 2002 od Oldřicha Vlasáka a obhájil jej již ve druhém volebním období. V radě města se kromě Občanské demokratické strany podílí i strana Volba pro město a Hradecký demokratický klub.
[editovat] Poloha a charakteristika
Pro své vhodné území bylo toto místo osídleno již v dobách prehistorických. Město Hradec Králové překročilo hranici sta tisíc obyvatel, ale kvůli úbytku obyvatel v celé České Republice znovu kleslo pod a nyní má kolem 95 tisíc obyvatel (údaj ČSÚ za rok 2005) Historické centrum města skrývá jedinečné panorama, kde se setkávají hned tři stavební slohy. Gotická katedrála Svatého Ducha, o několik metrů vedle renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. To vše na malé ploše Velkého náměstí.
Přestože je město v relativně ploché krajině (kromě Starého města), má nedaleko Orlické hory a NP Krkonoše. Poblíž města lze najít několik hradů s významnou historií. Také se v blízkosti nachází vesnička Libčany (nyní proslulá skládkou nebezpečného odpadu).
[editovat] Historie, zajímavosti a památky
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Hradce Královénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Historický střed města tvoří Velké náměstí. Významnými budovami zde jsou katedrála svatého Ducha, Bílá věž, radnice, biskupská rezidence, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a bývalá jezuitská kolej se Santiniho atriem. Setkávají se zde tři stavební slohy (gotická katedrála Svatého Ducha, o několik metrů vedle renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie).
Město je proslulé moderní výstavbou, a dokonce mu bylo přisouzeno označení Salon republiky. Počátky této intenzivní práce významných architektů patří Janu Kotěrovi, autorovi secesní budovy muzea. Po 1. světové válce se pak stává vůdčím architektem města Josef Gočár, jemuž vděčí za vznik mnoha staveb nové části města, mezi jinými budova Ředitelství drah na Ullrichově náměstí (dnes Magistrát města), úprava Masarykova náměstí s pomníkem prezidenta, komplex škol na Tylově nábřeží (dnešní Gymnázium J. K. Tyla a přilehlá základní škola), areál budov Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské, budova Magistrátu na třídě ČSA. O působení těchto architektů viz dále.
[editovat] Obyvatelstvo
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam částí obcí na území Hradce Králové podle počtu obyvatelnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
| Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1961 a 2001 | ||||
| 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
| 66 608 | 80 463 | 96 145 | 99 917 | 97 155 |
[editovat] Národnost
|
[editovat] Náboženské vyznání
|
|||||||||||||||||||||||||||||||
[editovat] Členění města
- Podrobnější informace naleznete v článku Členění Hradce Královénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Katastrální územíBřezhrad (výměra 279,93 ha) |
[editovat] Místní částiBřezhrad (PSČ: 50332) |
|||
[editovat] Doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Hradci Královénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Dálková autobusová doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Terminál hromadné dopravy Hradec Královénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Na rozdíl od sousedních Pardubic (železniční koridor), je Hradec Králové důležitým bodem v autobusové dopravě mezi Polskem a zbytkem České Republiky. Stejně jako jiná krajská města je důležitým dopravním uzlem ve svém regionu a kraji. Důležitá je pro kraj hlavně doprava mezi hlavním městem Prahou (kde bude vedena dálnicí D11) a sousedním bratrským městem Pardubic. Dodnes zde byla vedená doprava železniční tratí, ale magistrát přikládá vyšší důležitost právě autobusové dopravě která s novým terminálem hromadné dopravy bude mezi městy fungovat. Ta povede po Rašínově třídě v Hradci Králové dále rychlostní silnicí R37. Město Hradec Králové je pro svou polohu a díky Gočárovému okruhu známé také jako křižovatka republiky.
[editovat] Městská hromadná doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích [[]] a [[]]naleznete v článcích Dopravní podnik Hradce Králové, Trolejbusová doprava v Hradci Králové a Městská autobusová doprava v Hradci Královénaleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Každé město nad 50 000 obyvatel dozajista musí mít městskou hromadnou dopravu. Hradec Králové se svými téměř sto tisíci obyvateli není výjimkou. Denně přepraví několik desítek tisíc lidí po celém svém území i do přiléhajících obcí.
Po Hradci Králové jezdí 36 linek městské hromadné dopravy, z čehož je jedna noční autobusová linka, 6 rychlíkových a 5 školních. Zbytek (24 linek městské hromadné dopravy) jezdí obyčejné pravidelně jízdy podle jízdních řádů dopravního podniku města po celý den. O čísla linek MHD se dělí jak autobusová doprava, tak trolejbusy. Síť MHD je rozdělena do dvou tarifních pásem, první a druhé. To druhé zahrnuje však pouze obce Charbuzice, Předměřice nad Labem, Lochenice, Stěžery, Stěžírky a Vysokou nad Labem. Zbytek sítě MHD se nachází v tarifním pásmu jedna. Jízdenka je nepřestupná a pro jednotlivou jízdu stojí 12Kč.
Nově byl v Hradci Králové zaveden čipový odbavovací systém, díky čipové kartě. Tu si mohl zakoupit každý a to rovnou dvoudruhovou. Prvním druhem je časová. Ta uživateli zajistí dopravu na jeden měsíc, čtvrt roku nebo deset měsíců. Druhou je kuponová, kdy si do karty musíme zakoupit jízdenky u automatu či v kancelářích dopravního podniku. Při této variantě však je nutné označit každý nástup a výstup z dopravního prostředku u počítačového zařízení nad tzv. cvakátkama, které ještě slouží k obyčejným jízdenkám.
Určitě ani polovina obyvatel města však neví, že v Hradci Králové se zcela vážně plánovalo vybudovat i tramvajové řešení dopravy. Dokládá se o tom i několik fotografií, například ta v knize Fotoalbum města Hradec Králové 1918-1945 (Zikmund-Pospíšilová-Lenderová). Snímek z průvodu slavnosti položení základního kamene k jednomu z hradeckých kostelů. Fotografie má totiž na spodní částí takřka pod nohama průvodu koleje. Nebylo by to nic zvláštního, kdyby se nejednalo o Pražský most v centru města roku 1929.
[editovat] Železniční doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Hradec Králové hlavní nádražínaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Že krajské město není nijak zvláštním či důležitým uzlem železniční dopravy v Česku se smířili i ti nejzatvrzelejší vlastenci svého města, kteří si jej brání zuby nehty[chybí zdroj]. Na svém rozlehlém území má pouze 5 stanic – určitě tou největší a nejznámější je Hradec Králové hlavní nádraží, které dozajista nezaostává za žádným z jiných z vyspělejších železničních měst (to by ho jinak pardubičtí neokopírovali při stavbě svého[chybí zdroj], které však je vícekolejné). Dalším ještě vcelku obstojným nádražím typu maloměstského (podobné lze vidět například v Kroměříži, Rychnově nad Kněžnou či Třebechovicích pod Orebem) je Hradec Králové-Slezské Předměstí. Pak už v Hradci je jen Hradec Králové zastávka, ležící na kraji městské části Pouchov a Hradec Králové-Kukleny ve stejnojmenné městské části. Poslední stanicí na území města je Hradec Králové-Plotiště nad Labem.
[editovat] Automobilová doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích [[]] a [[]]naleznete v článcích Dálnice D11, Rychlostní silnice R35 a Rychlostní silnice R37naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Letecká doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Letiště Hradec Královénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Královéhradecké letiště je jakožto vojenské letiště používáno výhradně letadly soukromníků. Pořádá se zde několik akcí jako je například Hip Hop Kemp, Air Ambulance, Helicoptershow nebo z historie již přesunutý do Brna - Ciaf. Na plánech Královéhradeckých zastupitelů lze však najít dokumenty o plánovaném rozvoji letiště na civilní až do statusu mezinárodní letiště Hradec Králové.
[editovat] Média
[editovat] Školství
- Podrobnější informace naleznete v článku Školství v Hradci Královénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Město Hradec Králové je především univerzitní město. Právě hned dvě univerzity jsou součástí školství metropole východních Čech, Univerzita Hradec Králové a katedry Univerzity Karlovy. Dále jsou ve městě odborné školy jako SOŠ Veterinární nebo SŠ Aplikované kybernetiky, které jsou jedny z mála podobných škol v rámci celé republiky.
[editovat] Sport
- Podrobnější informace naleznete v článku Sport v Hradci Královénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Soutěže
[editovat] Sportoviště
|
[editovat] Sportovní kluby
|
||||||
[editovat] Významné osobnosti
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osobností Hradce Královénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
K nejvýznamnějším starostům města patřil František Ulrich, jehož zásluhou bylo město Hradec Králové ve 30. letech 20. století nazýváno „salónem republiky“. O toto honosné označení města se významně zasloužili i významní architekti Jan Kotěra a Josef Gočár.
Mezi další osobnosti spojené s historií města patří: Bohuslav Balbín, Václav Kliment Klicpera, Josef Chmela, Jaroslav Durych, František Cyril Kampelík, Václav František Červený, zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje, Antonín Petrof, zakladatel továrny na piana, a řada dalších.
Na královéhradeckém gymnáziu studovali například Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup, Alois Jirásek a na počátku 20. století i Karel Čapek nebo Emil Vachek.
[editovat] Významné akce
[editovat] Festivaly
- Truckfest je největší mezinárodní setkání autodopravců se spanilou projížďkou městem
- Jazz goes to town je nejprestižnější z tuzemských i evropských jazzových festivalů
- Hradecké Hudební Fórum je tradiční kulturní festivalový vrchol sezony
- Techfilm je jeden z nejkvalitnějších českých (československých) filmových festivalů
- Hip Hop Kemp je třídenní hip-hopový festival v ČR
- Gastro Hradec je mistrovství republiky kuchařů a cukrářů i přehlídka kuchařského a cukrářského umění,
- Divadlo evropských regionů je strhujícím vyvrcholením divadelní sezony - Hradecké mezinárodní fesitvaly
- Entrée k tanci - je festival taneční a pohybové tvorby
[editovat] Slavnosti
- Slavnosti bitvy u Hradce Králové 1866
- Slavnosti královny Elišky
[editovat] Partnerská města
Alessandria, Itálie
Arnhem, Nizozemsko
Banská Bystrica, Slovensko
Giessen, Německo
Kaštela, Chorvatsko
Metz, Francie
Wałbrzych, Polsko
Vratislav, Polsko
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
| Související články obsahuje: |
Oficiální stránka Magistrátu města Hradec Králové
Důkaz o tom, že se v Hradci Králové opravdu plánovala zavést tramvajová doprava.
Weblog salónu republiky, města pro život, Hradce Králové pro své občany.
Prohlídka města prostřednictvím fotografií vložených na internet.
| Statutární město Hradec Králové | |
|---|---|
|
Březhrad | Hradec Králové | Kukleny | Malšova Lhota | Malšovice | Moravské Předměstí | Nový Hradec Králové | Piletice | Plácky | Plačice | Plotiště nad Labem | Pouchov | Pražské Předměstí | Roudnička | Rusek | Slatina | Slezské Předměstí | Svinary | Svobodné Dvory | Třebeš | Věkoše
|
|
|
|
||
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní kraje (sídlo) | ||
| Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
| ZEMĚ: Čechy |
||


