1984 (film z roku 1984)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

1984
Obrázek bohužel není k dispozici
Nineteen Eighty-Four
Žánr: drama, romantický, sci-fi, thriller
Režie: Michael Radford
Produkce: Simon Perry
Námět: George Orwell
Scénář: Michael Radford
Hrají: John Hurt
Richard Burton
Suzanna Hamilton
Cyril Cusack
Gregor Fisher
James Walker
Andrew Wilde
Hudba: Dominic Muldowney
Kamera: Roger Deakins
Střih: Rebecca Howard
Distribuce: Umbrella-Rosenblum Films Production
Premiéra: 14. říjen 1984
Délka: 113 minut
Jazyk: angličtina
Rozpočet:
Předchozí díl:
Následující díl:
Podrobnosti o filmu
na IMDb (anglicky)


1984 (v anglickém originále Nineteen Eighty-Four) je britská filmová adaptace slavného románu 1984 George Orwella, kterou natočil Michael Radford v roce 1984.

Obsah

[editovat] Děj

Winston Smith (John Hurt) pracuje jako nevýznamný úředníček na Ministerstvu pravdy totalitní říše Oceánie, kde se zabývá falšováním minulosti. Chodu společnosti se účastní víceméně apaticky, vnitřně se od tohoto světa distancoval a snaží se zbavit všudypřítomného dozoru státní moci. Tajně si píše deník, aby tak uchoval minulost a ochránil ji před svévolnou manipulací. Tuto svoji činnosti se mu podaří skrýt před Velkým bratrem, bedlivě sledujícím každého a všechno.

Režim zakazuje svobodu myšlení i jakékoliv osobní pocity. Winston Smith se přesto zamiluje do mladé disidentky Julie (Suzanna Hamilton). U zastavárníka Charringtona (Cyril Cusack) si Smith pronajme mísnost, která zdánlivě není střežena Velkým bratrem a Winstonovi a Julii pak slouží jako hnízdečko lásky. Zde poprvé prožívá Smith skutečně svobodné okamžiky.

Winston věří, že ve vzdělaném funkcionáři vládnoucí strany O'Brienovi (Richard Burton) nalezl sympatizanta hnutí odporu. Od O'Briena Winston dokonce získá knihu nenáviděného nepřítele státu Goldsteina. Winston se cítí stále jistěji, jenomže najednou je společně s Julií Charringtonem vyzrazen a vydán tajné policii. Jeho údajný přítel O'Brien ho podrobí krutému mučení kombinovanému s vymýváním mozku, kterým ho přesvědčí, že dvě a dvě může být pět a že Winston miluje Velkého bratra. Winston je propuštěn a slouží jako loutka pro propagandistické účely. Stejně dopadne i Julia, takže ačkoliv se opět setkají, společně pouze „litují“ svých prohřešků proti státu.

[editovat] V hlavních rolích

  • John Hurt - Winston Smith
  • Richard Burton - O'Brien
  • Suzanna Hamilton - Julia
  • Cyril Cusack - Charrington
  • Gregor Fisher - Parsons
  • James Walker - Syme
  • Andrew Wilde - Tillotson

[editovat] Natáčení

Snímek byl natáčen na stejných místech (Londýn), kam umístil děj příběhu Gerge Orwell, a dokonce v naprosto stejné době - v dubnučervnu 1984. Společnost Vrigin Films financující film plánovala, že k filmu použije hudbu dua Eurythmics (ženská půlka dua, Annie Lennox, se také mihla ve filmu). Michael Radford s tím však nesouhlasil a o hudbu se tak postaral skladatel Dominic Muldowney. V původním filmu tak zbyla od dua Eurythmics pouze píseň k závěrečným titulkům Julia. Na později vydaném DVD se pak neojevila ani ta. Přesto soundtrack vyšel, nese název For The Love Of Big Brother.

[editovat] Ocenění

  • Snímek byl nominován za výpravu na cenu BAFTA, kterou ale nakonec získal film Vražedná pole.
  • Na festivalu FANTASPORTO (Festival Internacional de Cinema do Porto) byl John Hurt odměněn cenou pro nejlepšího herce ve sci-fi snímku. 1984 sám byl nominován na nejlepší film.
  • Na festivalu ve Valladolidu byli John Hurt a Richard Burton oceněni jako nejlepší herci.

[editovat] Zajímavosti

  • Jedná se už o druhé filmové zpracování slavného Orwellova románu. Roku 1956 vznikl film 1984 režiséra Michaela Andersona. Na rok 2009 se pak plánuje další adaptace tohoto zřejmě nejslavnějšího antiutopistického díla. Kromě toho vznikla roku 1954 i britská televizní verze knihy.
  • Role O'Briena byla tou poslední pro Richarda Burtona, jemuž je také snímek věnován.
  • Film se nevyhnul protisovětským narážkám - např. vojáci Oceánie používají sovětské helmy, které jsou proti těm opravdovým pouze začerněny.

[editovat] Externí odkazy