Rorýs velký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Rorýs velký |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Mapa výskytu rorýse velkého
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Apus melba L., 1758 |
Rorýs velký (Apus melba, synonymum Tachymarptis melba) je pták znatelně větší než rorýs obecný. Zbarven je šedohnědě s hnědou hrudní páskou, hrdlo a břicho je bílé. Samec a samice se navzájem neliší, mladí jedinci mají světlé okraje per.
Hlas - v letu hlasitý trylek „dyrrdyrrdyrr“.
Rozšíření - areál vyskytu je ve Středomoří od Pyrenejského poloostrova po Malou Asii. V Česku byl zastižen pouze několikrát, pravděpodobně se jednalo o zatoulance.
Hnízdění - hnízdí ve skalnatých horách a pod střechmi městských budov jižně od Alp. Hnízdí pospolitě v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je kupka slepených stébel, srsti a peří.
Samice snáší 2 - 3 bílá vejce na kterých sedí sama po dobu 18 - 20 dnů a mláďata poté krmí též oba rodiče až po dobu 50 dnů.
Potrava - létající hmyz.
Rorýs velký je tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá počátkem dubna a odlétá koncem srpna.

