Přeslička zimní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
přeslička zimní |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Přeslička zimní
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Equisetum hyemale L., 1753 |
Přeslička zimní neboli cídivka zimní (Equisetum hyemale, syn.: Hippochaete hyemalis), nebo také cídivka přezimující je v ČR silně ohrožená rostlina z čeledi přesličkovitých (Equisetaceae), což je jediná recentní čeleď oddělení přesličky (Equisetophyta). Někteří autoři zastávají pojetí 1 recentního rodu přeslička (Equisetum), dělícího se do podrodů Equisetum a Hippochaete, toto pojetí zastává např. Kubát et al. (2002). Jiní autoři rozlišují 2 rody: přeslička (Equisetum) a cídivka (Hippochaete), např. Květena ČR. O rozdílech mezi těmito podrody či rody viz přeslička. Přeslička zimní je řazena do podrodu Hippochaete, pokud autor uznává Hippochaete jako rod, pak se tato rostlina jmenuje česky cídivka zimní.
Obsah |
[editovat] Popis
Přeslička zimní je vytrvalá, cca 30-100 cm vysoká rostlina. Stonek je relativně mohutný, přezimující a tmavě zelený, na rozdíl od většiny přesliček se nevětví, jen výjimečně se trochu naspodu větví. Stonek je žebrovaný, žebra na hřbetě mají mělkou karinální rýhu, která je lemovaná 2 řadami křemičitých hrbolků. Střední dutina stonku zabírá asi 2/3 - 9/10 průměru lodyhy. V uzlinách jsou pochvy, což je vlasně bočně srostlý přeslen listů. U přesličky zimní jsou pochvy téměř bez vrcholových zubů, neboť zuby velice brzy opadávají, pochvy jsou zelenavé až hnědavé, na dolním a horním okraji mají černý pruh. Spodní mohou být někdy celé černé a ve stáří se hvězdnicovitě štěpí. Na vrcholu lodyhy je solitérní, hrotitý výtrusnicový klas. O životním cyklu recentních přesliček viz článek přeslička.
[editovat] Rozšíření ve světě
Přeslička zimní roste v Evropě, Asii a v Severní Americe.
[editovat] Rozšíření v ČR
V ČR roste poměrně vzácně, zpravidla v kaňonovitých údolích řek, na březích vodních toků a zastíněných vlhkých písčitých půdách. Příklady lokalit:
- Modřanská rokle
- Čertova stěna-Luč
- Peklo (přírodní rezervace)
- údolí Říčky u Brna-Líšně
[editovat] Poznámka
Přeslička zimní se kříží s přesličkou větevnatou (Equisetum ramosissimum). Kříženec se jmenuje přeslička Mooreova (Equisetum × moorei), může se vyskytovat i nezávisle na rodičích a bývá někdy s přesličkou zimní zaměňován.
[editovat] Literatura
- Hrouda L. (1988), In Slavík et Hejný: Květena České Republiky, vol. 1.
- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha

