Mikronésie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o Federativních státech Mikronésie. O regionu pojednává článek Mikronésie (region).
Federated States of Micronesia
Federativní státy Mikronésie

Vlajka Mikronésie Znak Mikronésie vlajka znak

Poloha Mikronésie ve světě
Rozloha 702 km² (190. na světě)
z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel 108 105 (193. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění 154 / km² (68. na světě)
Jazyk angličtina (úřední) a další domorodé jazyky
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství římští katolíci 50%, protestanti 47%
Nejvyšší bod Dolohmwar (Totolom) (791 m n. m.)
Hlavní město Palikir
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Joseph J. Urusemal
Viceprezident Redley Killion
Hymna Patriots of Micronesia
Vznik 3. listopadu 1986 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Spojenými státy)
Měna americký dolar (USD)
ISO 3166-1 583 FSM FM
MPZ FSM
Doména .fm
Telefon +691
Časové pásmo UTC +10

Federativní státy Mikronésie jsou republikou, suverénním státem ve volném společenstí se Spojenými státy americkými, nacházejícím se severovýchodně od Papuy-Nové Guineje v Tichém oceánu.

Mironésie byla původně součástí Poručenského území Tichomořské ostrovy, poručenského území OSN pod správou USA. V roce 1979 se osamostatnila v rámci poručnického území a v roce 1986 získala nezávislost na základě Dohody o volném přidružení s USA.

Stát Mikronésie je součástí stejnojmenného regionu, který je tvořen stovkami malých ostrovů rozdělených do sedmi teritorií.

Obsah

[editovat] Historie

Mikronésie byla osídlena před více než 4 000 lety. Původní decentralizovaný rodový systém se vyvynul v ekonomicky a nábožensky centralizované impérium se sídlem na ostrově Yap.

V okolí Nan Madol, který se díky umístění na umělých ostrovech propojených sítí kanálů část nazývá Benátkami Pacifiku, který byl v době centralistické vlády Sadelurské dynastie v letech 5001500 opužíván obřadní a správní cenrtum žilo dle odhadů kolem 25 000 lidí. Po roce 1500 se centralistický systém vlády v oblasti Pohnpei rozpadl.

Pro Evropu objevili oblast dnešní Mikronésie Portugalci. V 16. století oblast ovládalo Španělsko. V roce 1899 byla podstoupena Německu a od roku 1914 Japonsku. Od roku 1949 byla pod správou OSN vykonávanou USA jako součást Poručenského území Tichomořské ostrovy.

Během druhé světové války zde byla umístěna větší část Japonské flotily. V roce 1944 během operace Hailstone byly Japonské síly zničeny.

10. května 1979 se čtyři oblasti Poručnického území Tichomořské ostrovy spojilo a vytvořilo současný státní celek. V roce 1986 uzavřela federace dohodu o volném přidružení k USA, která měnila dosavadní status v oblasti Mikronéské bezpečnosti z poručnictví na nezávislost.

Vlajka Mikronésie je modrá, protože jsou její ostrovy obklopeny mořem a její čtyři hvězdy prezetují členy federace.

[editovat] Geografie

Mapa Federativních států Mikronésie
Mapa Federativních států Mikronésie

Mirkonésie tvoří 607 ostrovů roztroušených v oblasti skoro 3 tisíc kilometrů. Čtyři střediska ostrovů Yap, Chuuk (do roku 1990 Truk), Pohnpei (do listopadu 1984 Ponape) a Kosrae jsou zároveň jednotlivými federativními státy. Hlavní město je Palikir na ostrově Pohnpei.

[editovat] Hlavní ostrovy Mikronésie

(od východu na západ)

  • Ngulu
  • Yap
  • Sorol
  • Fais
  • Eauripik
  • Woleai
  • Gaferut
  • Lamotrek
  • Pigailoe
  • Satawal
  • Pikelot
  • Pulusuk
  • Puluwat
  • Pulap
  • Ulul
  • Namonuito
  • Fayu
  • Truk
  • Hall
  • Murilo
  • Losap
  • Namoluk
  • Mortlockovy ostrovy
  • Satawan
  • Kapingamarangi
  • Nukuoro
  • Oroluk
  • Ngatik
  • Pakin
  • Mokil

[editovat] Hospodářství

Velký rozvoj zaznamenává zemědlství. Pěstují se zde banány, batáty, kokosové palmy, maniok, pepř a taro. Část obyvatel se zabývá rybolovem. Chov zde není příliš rozšířen, chovají se drůbež a prasata. Jedinou nerostnou surovinou, která se zde těží, jsou kvalitní fosfáty. Velké příjmy do státní pokladny plynou z ruk USA. Američané zde totiž mají své vojenské základny a platí za ně nájem.

[editovat] Obyvatelstvo

Původní obyvatelé Mikronésie jsou Mikronésané. Usadili se zde už před 4 000 lety. Byli to výborní mořeplavci a zabývali se rybolovem, zemědělstvím a tkalcovstvím, hrnčířstvím a pletením košů. Zakládali dokonce i rané státy. Střední délka života mužů v součastnosti činí 67,7 let, u žen 71,3 let.

[editovat] Největší města

  • Veno – 18 000 obyvatel
  • Kitti – 7 000 obyvatel
  • Tol – 5 000 obyvatel
  • Madolenihmv – 5 000 obyvatel
  • Kolonia – 5 000 obyvatel
  • Lelu – 5 000 obyvatel
  • Nett – 5 000 obyvatel
  • Palikir – 5 000 obyvatel (hlavní město)


[editovat] Reference


mapa Austrálie
Státy a území v AustráliiOceánii
AustrálieFidžiKiribatiMarshallovy ostrovyMikronésieNauruNový ZélandPalauPapua-Nová GuineaSamoaŠalamounovy ostrovyTongaTuvaluVanuatu
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americká Samoa (USA) • Cookovy ostrovy (NZ) • Francouzská Polynésie (F) • Guam (USA) • Havaj (USA) • Midway (USA) • Niue (NZ) • Norfolk (AUS) • Nová Kaledonie (F) • Pitcairnovy ostrovy (GB) • Severní Mariany (USA) • Tokelau (NZ) • Velikonoční ostrov/Rapa Nui (CL) • Wake (USA) • Wallis a Futuna (F)