Bihać

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bihać
Бихаћ

Bihać – znak

znak

Bihać na mapě
základní data
entita: Federace Bosny a Hercegoviny
kanton: Unsko-sanský kanton
Administrativní dělení:
Rozloha: 689 km²
Počet obyvatel: 80 302 (včetně opčiny) 45 995 (bez opčiny) (1991)
Hustota zalidnění: ob./km²
Etnické složení: 63,9 % muslimové, 17,4 % Srbové, 7,6 % Chorvati, 11,1 % ostatní
Náboženské složení: islám, pravoslaví, římskokatolické křesťanství
Zeměpisná šířka: 44.82° sev. šířky
Zeměpisná délka: 15.87° vých. délky
Nadmořská výška:  m
Telefonní předvolba: +1
Poštovní kód:
Starosta: Hamdija Lipovača
Oficiální web

Bihać je město v Bosně a Hercegovině. Má 40 000 obyvatel a leží v Muslimsko-chorvatské federaci, v kantonu Una-Sana v opštině Bihać.

Obsah

[editovat] Historie

Poprvé je město zmíněno v roce 1260, jako majetek chorvatské církve. O dva roky později se již stalo svobodným městem; a ním zůstalo až do období válek s Osmanskou říší. Celý region Una odolával Osmanům dlouho, až do roku 1463, kdy padla celá Bosna. Bihać se stal pro Turky tak nejzápadnější částí jejich území; později zde vznikl sandžak Bihać. Roku 1699 ale byl z důvodu neustálých válek s Rakouskem zrušen - město tak spadalo pod sandžak Bosna. Přesto ale Turci původní dělení opět obnovili, a to až v roce 1865, změna však nevydržela dlouho – o 13 let později byla celá Bosna obsazena Rakousko-Uherskem. Nová vláda způsobila velké změny – byly vybudovány školy a zničeny středovéké hradby – překážka moderního rozvoje. Bihać se tak začal rozrůstat; tento růst trval až do Velké hospodářské krize v roce 1928. Během 2. světové války se stal centrem protinacistického odboje, sídlilo zde vedení Titovy osvobozenecké armády. Mezi lety 1943 a 1945 se ho však zmocnili fašisté s cílem partyzány vypudit. O dalších 50 let později, během Bosenské války byl Bihać uchráněn útoků, ačkoliv ho Srbové obléhali celé tři roky. Dnes sem jezdí i turisté, obdivovat okolní krajinu.

[editovat] Obyvatelstvo

V roce 1991 (před válkou) zde žilo 66 % Bosňáků (bosenských Muslimů), 17 % Srbů a 6 % Chorvatů, zbytek tvořily jiné národnosti. Dnes zde žije Srbů jen minimálně, po válce se valná většina odstěhovala do Republiky Srbské.

[editovat] Průmysl

Ve městě sídlí pivovar Preminger, který je hlavně v Bosně velmi úspěšný.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


Opčiny a města Unsko-sanského kantonu

Bihać | Bosanska Krupa | Bosanski Petrovac | Bužim | Cazin | Ključ | Sanski Most | Velika Kladuša



 
Bosna a Hercegovina – Bosna i Hercegovina, Босна и Херцеговина – (BIH)
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Federace Bosny a Hercegoviny | Republika srbská
Federální distrikt Bosny a Hercegoviny : Distrikt Brčko
Kantony Federace Bosny a Hercegoviny
Unsko-sanský kanton (Bihać) | Tuzlanský kanton (Tuzla) | Posavský kanton (Orašje) | Zenicko-dobojský kanton (Zenica) | Bosensko-podrinský kanton (Goražde) | Středobosenský kanton (Travnik) | Hercegovsko-neretvanský kanton (Mostar) | Západohercegovský kanton (Široki Brijeg) | Kanton Sarajevo (Sarajevo) | Hercegbosenský kanton (Livno)
Regiony Republiky srbské
Region Banja Luka (Banja Luka) | Region Bijeljina (Bijeljina) | Region Doboj (Doboj) | Region Foča (Foča) | Sarajevo - Romanija (Sarajevo) | Region Trebinje (Trebinje) | Region Vlasenica (Zvornik)