Eduard Nápravník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Eduard Nápravník
Eduard Francevič Nápravník
Eduard Francevič Nápravník
Narození   24. srpna 1839
Býšť u Hradce Králové, Česko
Úmrtí   23. listopadu 1916
Petrohrad, Rusko

Eduard (Francevič) Nápravník (24. srpna 1839 Býšť - 23. listopadu 1916 Petrohrad) byl významný hudební skladatel a dirigent Mariinského divadla v Petrohradě.

Obsah

[editovat] Život

Eduard Nápravník se narodil v rodině učitele v Býšti u Hradce Králové. Od mládí byl hudebně nadán a po smrti rodičů v roce 1853 začal na radu svého příbuzného studovat reálné gymnázium a varhanickou školu v Praze.

Již v 17 letech se stal učitelem hudebního ústavu Petra Maydla v Praze. Během svého učitelování se Eduard Nápravník účastnil veškerého hudebního života v Praze a vedle pedagogické činnosti též komponoval. Soukromě studoval komozici a instrumentaci u B. Kittla,

V roce 1861 obdržel nabídku místa kapelníka v soukromém orchestru knížete Jusupova v Petrohradě. Po dvouletém působení v této kapele náhodně zaskočil za klavíristu v orchestru carského Mariinského divadla a již v roce 1862, to je ve svých 23 letech se stává varhaníkem a pomocníkem kapelníka Mariinského divadla. V roce 1867 je potvrzen jako druhý kapelník a za necelé dva roky, tedy ve svých 30 letech je jmenován prvním kapelníkem.

Za svého padesátiletého působení v Marinském divadle nastudoval a uvedl 80 premiér, z toho 45 oper ruských a 35 cizích. Měl pověst znamenitého dirigenta a ruští skladatelé si jeho práce vysoce cenili. Prokázal znamenitý vkus při výběru novinek k nastudování. Pod jeho vedením divadlo uvádělo díla, která se záhy stala součástí světového repertáru. Uváděl na scénu opery Dargomyžského, Musorgského, Rimského-Korsakova i Čajkovského. Snažil dostat na scénu i české opery (Prodaná nevěsta, Dalibor), ale ty u ruského obecenstva neměly úspěch.

Kromě působení v opeře řídil koncerty Carské ruské hudební společnosti, Červeného kříže a Vlastenecké společnosti. V roce 1898 získal dědičný šlechtický titul, byl vyznamenán zlatou medailí a byl jmenován zasloužilým umělcem carských divadel.

V Rusku se i oženil. Vzal si zpěvačku carské opery Olgu Šreděrovou a děti již byly vychovány rusky. V Rusku je dodnes jeho dílo živé. Jeho opera Dubrovskij na text A. S. Puškina je trvalou součástí národního repertoáru.

Jako den úmrtí bylo zpravidla uváděno datum 10. listopadu. Ve skutečnosti zemřel 23. listopadu 1916 ve věku 77 let.

[editovat] Dílo

Před odchodem do Ruska komponoval skladby v typickém předsmetanovském duchu, tématicky pod vlivem snah národního obrození. Kromě několika chrámových skladeb to byly zejména písňové cykly na vlastenecké texty, sbory a řada klavírních skladeb.

V Rusku začal komponovat opery ve stylu Glinky a Čajkovského, které měly u ruského obecenstva velký úspěch. K dramatu A. K. Tolstého Don Žuan napsal dramatickou kantátu pro sóla, sbor a orchestr. Napsal čtyři symfonie a řadu orchestrálních skladeb, koncerty pro klavír a pro housle a orchestr a velké množství komorních skladeb.

[editovat] Opery

  • Nižegorodci (1869 Petrohrad)
  • Garold (1886 Petrohrad)
  • Dubrovskij (1895 Petrohrad)
  • Francesca da Rimini (1902 Petrohrad)
  • Salambo (nedokončeno)

[editovat] Orchestrální díla

  • Balady pro sóla a orchestr: Vojvoda, Kazak a Tamara (podle Lermontova)
  • Čtyři symfonie: (18601879)
  • Slavnostní předehra
  • Národní tance a pochody
  • Koncert a fantazie na ruské téma pro klavír a orchestr.¨
  • Fantazie a suita pro housle a orchestr

[editovat] Komorní hudba

  • Tři smyčcové kvartety (18731878)
  • Dva smyčcové kvintety (1897)
  • Klavírní kvartet a dvě klavírní tria
  • Houslové a klavírní sonáty
  • Dvě suity pro violoncello a klavír
  • Drobné skladby pro smyčcové nástroje a klavír

[editovat] Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí, díl druhý, Státní hudební vydavatelství Praha, 1965
  • Řada časopiseckých článků
  • Korespondence s předními ruskými skladateli v ruských sbornících.

[editovat] Externí odkazy