Christiaan Barnard
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Christian Barnard(1922-2001) byl významný jihoafrický chirurg, který jako první provedl úspěšnou transplantaci srdce. Narodil se v Jihoafrické republice a poté vystudoval kardiochirurgii v USA. Později se znovu vrátil do vlasti a stal se profesorem chirurgie v Kapském městě.
[editovat] Život
V dobách jeho mládí vládl v Jihoafrické republice značný neklid, především kvůli častým válkám černých proti bílím. Barnardovi byli chudá búrská rodina. Adam Barnard, chudý kazatel Armády spásy, měl manželku Elizabeth, která se věnovala výchově svých čtyř synů. Tři z nich, Jan, Christian a Marius vystudovali vysokou školu, z toho Christian a Marius lékařskou fakultu v Kapském městě. Christian promoval v roce 1946 a byl potom praktickým lékařem v malém městě v okolí, posléze pracoval v nemocnici v Kapském městě. Později se dostal do USA a začal se věnovat kardiochirurgii. Po kratším období, které strávil v JAR se opět vrátil do Ameriky, kde konečně provedl slavnou operaci. Zemřel 2. září 2001 v Pafosu na ostrově Kypr.
[editovat] Chirurgie
V nemocnici v Kapském městě se začal věnovat vědecké práci a vymyslel nové způsoby léčby zánětu mozkových plen a střevních nemocí. Díky tomu se mu podařilo získat stipendium na dvouleté studium v Minneapolis v USA, kde se mohl konečně věnovat kardiochirurgii. Po návratu do Kapského města v roce 1958 provedl svoji první operaci srdce na černé pacientce. Vytvořil si chirurgický tým a úspěšně se věnoval transplantaci ledvin. Poté dostal další stipendium do Ameriky, tentokrát do Richmondu, kde už v roce 1966 promýšlel metodiku transplantace srdce. Po mnoha pokusech na psech ji úspěšně provedl na lidském pacientovi, který měl těžkou a nevyléčitelnou srdeční vadu.
[editovat] První transplantace srdce
O transplantacích srdce Barnard přemýšlel velmi dlouho, častým problémem byla však infekce. Postupně zlepšoval metodiku této operace a po několika pokusech se rozhodl konečně srdce transplantovat člověku. 3. prosince 1967 tedy transplantoval srdce Louisi Washkanskymu, který měl srdeční vadu a umíral na selhání. Srdce, které mu bylo voperováno, patřilo oběti autonehody. Transplantace se povedla, byla to velká senzace. Pacient však po 18 dnech zemřel na zápal plic. Barnard se nedal odradit a v operacích se rozhodl pokračovat. Další pacient, kterého Barnard operoval, žil po operaci 563 dní (přibližně 1 rok a 5 měsíců). V 70. letech byly navíc objeveny léky proti infekci, které ještě znásobily počet úspěšně provedených transplantací. Dnes je transplantace srdce krajní možností léčení těžkých postižení tohoto pro život nezbytného orgánu.

