Jan Skácel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Skácel (7. února 1922, Vnorovy7. listopadu 1989, Brno) byl český básník.

Studoval nejprve gymnázium v Břeclavi odkud přešel do Brna, kde roku 1941 odmaturoval. Po maturitě pracoval jako uvaděč v kině, ale ještě téhož roku byl vydán výnos o totálním nasazení jeho ročníku a tak byl nasazen na stavby v Rakousku

Po druhé světové válce vystudoval filosofii na Masarykově universitě. Od roku 1948 pracoval jako kulturní referent časopisu Rovnost odkud v r. 1954 přešel do literární redakce rozhlasu v Brně, zde zůstal až do r. 1963, kdy se stal šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK (Revue otevřené kultury).
V roce 1969 byl Host do domu zakázán a J. Skácel jako jeho šéfredaktor nesměl publikovat, v této době publikoval v samizdatu a exilové literatuře.

Od roku 1981 směla jeho díla znovu vycházet.

Jeho dílo bylo oceňované především v zahraničí, roku 1989 obdržel Petrarkovu cenu a cenu Vilenica 89. V roce 1992 byl in memoriam oceněn Zlatou plaketou za zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje a roku 2002 se stal čestným občanem Brna.

Obsah

[editovat] Dílo

Pro jeho tvorbu je příznačný silný vztah k Moravě. Jeho témata se často dotýkají morálky a problémů s ní spojených.

  • poezie jednoduchá i jazykově, úsporná, kratší básně
  • poezie inspirována moravským folklórem
  • důvěřuje v morální sílu (nezkaženého) moravského člověka
  • směřoval k menším básnickým formám, některé jen 4verší
  • poezie zpěvná, 60. léta – venkovské prostředí, venkov – místo sepětí člověka s přírodou, místo odproštění od moderního světa, chaosu
  • básník ticha a pokory, připomíná tvorbu Halase a Reynka
  • báseň je sice jednoduchá, ale obsahuje tajemství, které by mělo být podle Skácela součástí básně

[editovat] Básnické sbírky

  • Kolik příležitostí má růže1957 zabývá se tématy reality
  • Co zbylo z anděla1960
  • Hodina mezi psem a vlkem1962
  • Smuténka1965
  • Metličky1968
  • Dávné proso1981
  • Naděje s bukovými křídly1983
  • Odlévání do ztraceného vosku1984
  • Kdo pije potmě víno1988, poslední autorovo dílo
  • Noc s Věstonickou venuší – výbor jeho milostných veršů
  • A znovu láska1991
  • Stracholam1993 - výběr básní

[editovat] Próza

  • Jedenáctý bílý kůň1964
  • Třináctý černý kůň – posmrtně

[editovat] Pro děti

  • Jak šel brousek na vandr
  • Pohádka o velkém samovaru1961
  • Uspávanky - 1983 (cyklus rozměrnějších lyrických skladeb s epickými prvky, koncipovaný jako vyprávěnky dětem před spaním), ilustrace Oty Janečka
  • Kam odešly laně (na motivy pastelů Josefa Čapka - obrázky hrajících si dětí)
  • Proč ten ptáček z větve nespadne (na motivy pastelů Josefa Čapka - obrázky zvířat)

Na slova některých jeho básní složil Jiří Pavlica z Hradišťanu písně do alba O slunovratu, mj. známou píseň Modlitba za vodu.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Reference

  • Vladimír Prokop, Přehled české literatury 20. století
V jiných jazycích