Kašmír
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kašmír je historické území a byvalé knížectví v Himalájích, dnes nárokované a spravované Indií, Pakistánem a částečně i Čínou.
Území se dnes dělí na indický spolkový stát Džammú a Kašmír, Azad Kashmir a Northern areas (spravované Pakistánem) a čínskou část Aksai Qin.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Raná historie zná město Srinagar jako obchodní středisko v předních Himalájích a křižovatku karavaních cest mezi přední, střední a jižní Asií. Srinagar a okolní oblast sehrála dále jistou roli při šíření buddhismu a hinduismu a při uplatňování odpovídajících mocenských zájmů. Od 13. století se zde prosazuje islám a stává se většinovým náboženstvím.
Roku 1819 obsazují Sikhové Kašmír a spojují ho s hinduistickým územím Džammú (zde lze hledat kořeny pro pozdější konflikty mezi Indií a Pakistánem). Roku 1846 se pak Kašmír stává součástí Britské východní Indie.
[editovat] Kašmírské údolí
Kašmír je původně název rozlehlého údolí (anglicky Vale of Kashmir, urdsky وادئ کشمیر, Vādī Kašmīr) jižně od nejzápadnějšího výběžku Himálaje. Vznikl zde stejnojmenný stát, k němuž byla postupně připojena okolní území Džammú, Ladákh aj. Dnes se tento stát nazývá Džammú a Kašmír.
Vlastní Kašmír odpovídá následujícím okresům státu Džammú a Kašmír: Anantnag, Pulwama, Budgam, Baramulla, Srinagar a Kupwara. Rozkládá se na ploše 15 898 km² a je velmi hustě zalidněn (přes 3,5 mil. obyvatel k roku 1991, zhruba 229 obyvatel na km²).

