Květ
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Květ (anthos, flos) je orgán semenných rostlin (krytosemenné a nahosemenné rostliny), který jim slouží k pohlavnímu rozmnožování. Květy proto obsahují rostlinné reproduktivní orgány, jejichž konečnou funkcí je produkce semen, které představují následující generaci těchto rostlin.
Z morfologického hlediska je květ souborem přeměněných listů přisedajících na zkráceném stonku, které jsou během procesu evoluce přeměněny tak, aby mohli účelně a efektivně plnit svou funkci.
Skládá se obvykle z tyčinek, pestíku a obalů květních (okvětí nebo kalicha a koruny).
Soubor většího množství květů se nazývá květenství.
Nejmenší květ má Wolffia (asi 0,5 mm), největší Rafflesia (až 1 metr velký). Ze středoevropských druhů má největší květ asi leknín (až přes 10 cm). Nejdelší květ má pak jednoznačně ocún jesenní (s podzemní částí trubky až 0,5 metru).
[editovat] Vnitřní stavba květu
Květ může obsahovat buď dva, barevně či tvarově rozlišené květní obaly, které pak nazýváme kalichem a korunou, nebo jeden nerozlišený květní obal, nazývaný okvětí.
Okvětí (perigon) označuje lístky tvořící obal květů a vyrůstající na květním lůžku bez rozlišení na kalich a korunu. Jsou buď v jednom nebo ve dvou, řidčeji ve více kruzích, které jsou tvarem a barvou stejné.
Kalich (calyx) je vnější obal květní. Skládá se z květních lístků buď volných (pryskyřník) nebo srostlých (bobovité).
Koruna (corolla) je vnitřní obal květní, zpravidla nezelený, bílý nebo barevný, jemnější než kalich. Většinou je opadavý a skládá se z volných či srostlých korunních lístků.
Květy mohou být oboupohlavné (monoklinické) - například divizna velkokvětá, nebo jednopohlavné (diklinické), dělící se na samčí a samičí - ořešák královský. Tzv. mnohomanželné rostliny nesou květy jedno- i oboupohlavné (např. jasan ztepilý).
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Reisenauer R. et al.: CO JE CO? (1) Příručka pro každý den. Pressfoto - vydavatelství ČTK, Praha, 1982
- Lexikon pro mladé a začínající zahrádkáře

