Hippolyt Římský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hippolyt či Hippolytus (asi 170 zřejmě na východě římské říše235 na Sardinii byl první vzdoropapež (od roku 217). Od roku 192 byl v Římě presbyterem. Byl žákem Ireneje z Lyonu a je považován za nejdůležitějšího církevního Otce Západu této doby. Církev jej považuje za svatého a jeho svátek slaví 13. srpna (východní církev 10. srpna).

Obsah

[editovat] Hippolytské schizma

Umučení svatého Hippolyta
Umučení svatého Hippolyta

K hippolytskému schizmatu došlo roku 217 v okamžiku, kdy římský biskup Kalixt I. umožnil druhé pokání pro hříchy sexuální povahy, ačkoli byly dosud smilstvo, vražda a odpad od víry považovány za smrtelné hříchy, které se církev neodvažovala promíjet. Hippolyt Kalixtovi mj. předhazoval, že nedostatečně brání církev proti sabellianismu, modalistického monarchianismu. Nakonec Hippolyt Kalixta obvinil z peněžní zpronevěry a dalších prohřešků a nechal se zvolit římským biskupem, za něhož ho uznávala skupina, která se držela rigidního učení zvláště v oblasti sexuální morálky.

Za vlády Maximina Thraxe došlo k novému pronásledování křesťanů a roku 235 byl Hippolyt spolu s právoplatným římským biskupem Pontianem poslán do dolů na Sardinii, kde oba zahynuli; oba dva církev uznává jako svaté, neboť během tohoto vyhnanství došlo ke smíření Hippolyta s církví a k ukončení schizmatu.

[editovat] Traditio apostolica a další díla

Hippolyt je autorem převážně řecky psaných komentářů ke knize Daniel a k Apokalypse, dogmatických a církevně právních pojednání a polemického spisu proti gnostikům (Vyvrácení všech herezí), které obviňuje z toho, že zastávají 32 herezí. Kromě toho Hippolyt stanovil výpočet data Velikonoc.

Nejznámějším Hippolytovým dílem je dnes Apoštolské podání známé více pod svým latinským názvem Traditio apostolica. Toto dílo vzniklo mezi lety 210 a 215 a umožňuje nám pohled do života církve své doby. Protože se původní řecký text ztratil, je dílo dostupné pouze v latinském, arabském, sahidském a etiopském podání, které však nejsou vždy zcela dochované a mezi sebou se někdy i výrazně liší. V Traditio nalézáme první záznam průběhu biskupského svěcení a nejstarší eucharistickou modlitbu, která se v moderní době dočkala nového užití, neboť její přepracování se stalo součástí liturgie vícero církví (např. tzv. 2. eucharistická modlitba užívaná římskokatolickou církví).

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Související odkazy

{{{3}}}
Související články obsahuje:
Portál Křesťanství