Adiabatický děj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Adiabatický děj je termodynamický děj s ideálním plynem, při kterém nedochází k tepelné výměně mezi plynem a okolím.

Při adiabatickém ději se mění tlak, objem i teplota plynu.

Pro adiabatický děj lze odvodit Poissonův zákon:

p . Vκ = konst., neboli součin tlaku p a κ-mocniny objemu plynu V je při adiabatickém ději stálý. Exponent κ se nazývá Poissonova konstanta a její hodnota se rovná:

κ = cp / cV, kde cp je měrná tepelná kapacita při stálém tlaku, cV je měrná tepelná kapacita při stálém objemu.

Závislost tlaku na objemu plynu graficky vyjadřuje křivka adiabata:

Soubor:Adiabata.jpg

Při adiabatickém ději plyn koná práci W na úkor své vnitřní energie ΔU, nebo opačně práce W vykonaná na plynu způsobí zvýšení vnitřní energie ΔU plynu, z 1. termodynamického zákona plyne ΔU = -W. Aby plyn nestihl vyměnit žádné teplo s okolím, měl by adiabatický děj probíhat nekonečně rychle.

zpět - Fyzika - Termika

[editovat] Podívejte se též na