Meteor (jev)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Meteor je jev v atmosféře, který vzniká průletem tělíska zemskou atmosférou. Projevuje se na noční obloze jako rychlý přelet svítícího objeku — padající hvězdy. Průměrne jasný meteor má jasnost přibližně 0 až 3 magnitudy. Ta odpovídá velikosti špendlíkové hlavičky (pro nejrychlejší meteoroidy kometárního původu) až po velikost malého míče (nejpomalší meteoroidy složené ze železa). Rychlost, jakou přeletí meteor atmosférou, je někde mezi 10 až 70 kilometry za sekundu. Kinetická energie částečky o hmotnosti 1 gram (kulička o průměru 1-2 milimetry) je stejná jako energie Trabantu drtícího objekt, do kterého vrazil (například stěna) rychlostí kolem 100 kilometrů v hodině! Většina meteoroidů/meteorů (podívej se na heslo meteoroid) se proto v atmosféře vypaří, teplota samotného tělíska dosahuje tisíce až desetitisice stupňů Celsia. Proces zániku meteoroidu se nazýva ablace.

Obsah

[editovat] Původ meteoroidů

Většina meteorů je kometárního původu, z materiálu velice křehkého. Jejich průměrná hustota je menší než hustota vody. Materiál, ze kterého se kometa skládá, je tak křehký, že jej možno drolit v rukou. Komety při oběhu kolem Slunce uvolňují ze svého povrchu jak molekuly plynů, tak částečky prachu o velikosti mikrometrů až několika centimetrů. Tyto částečky pokračují kolem Slunce po drahách velice podobných dráze komety. Postupem času, vlivem gravitačného působení planet a blízkých těles, se dráhy těchto částeček více a více liší od původní dráhy komety a částečky se od ní rychle vzdalují. Vytvoří tzv. meteorický proud, přičemž jeho tloušťka se mění od tenkého vlákna, až po široký roztažený proud bez jasného ohraničení. Meteoroidy si ale ještě dlouhou dobu (stovky až desetitisíce let) uchovávají velice podobné dráhy. Tvar tohoto útvaru je podoben toroidu (čím více rušeném gravitací planet, tím více zkrouceném), který s časem zvětšuje a rozplývá.

[editovat] Meteorické roje

Když meteorický proud protíná dráhu Země, dochází k přeletům meteoroidů tohoto proudu skrze atmosféru. Jelikož jsou dráhy meteoroidů jednoho proudu velice podobné, prolétají atmosférou prakticky rovnoběžně. To má za následek (vlivem perspektivy) zdání, že meteory vyletají z jednoho místa na obloze. Tomuto bodu se říká radiant. Meteorům vylétávajícím ze stejného radiantu (mající stejné dráhy v prostoru) se říká meteorický roj. Kometa, ze které pocházejí meteoroidy proudu, se nazývá mateřská kometa. Některé meteorické roje jsou velice aktivní, v okamihu když prolétá Země najhustššími částmi proudu, je možné vidět (pouze na tmavé obloze na venkově, ne v městě) i několik desítek meteorů za hodinu. Postupem času, jak mateřská kometa přestáva dodávat hmotu do meteorického proudu a jak se proud v prostoru rozšiřuje, klesá počet meteorů za hodinu. Naopak, stoupá doba činnosti roje. Mladé roje trvají někdy jen několik hodin (meteorické deště jen několik minut), meteory starého roje je možno pozorovat několik týdnů. Po jistém čase můžeme spatřit jenom jednotlivé meteory za noc, roj se stává nepozorovatelným v důsledku malého počtu meteorů.

[editovat] Sporadické meteory

Meteory, které nepatří žádnemu roji, se nazývají sporadické meteory. Můžou to být např. úlomky po srážkách nebeských těles, nebo mnohem častěji sporadické meteory patří velice slabým a starým meteorickým rojům, z kterých pozorujeme třeba jen několik meteorů za několik nocí. Při takto nízke frekvenci je nedokážeme rozeznat jako roj, protože jak klesá frekvence, tak se zvětšují rozdíly mezi drahami a jednotlivé roje se začínají prolínat až zmizí v sporadickém pozadí.

[editovat] Meteoroid

Dokud takovéto tělísko krouží sluneční soustavou, nazývá se meteoroid. Až při průletu atmosférou se z něj stává zářící meteor (meteor je to světlo, ne fyzické těleso).

[editovat] Jiné názvy

Starší název pro meteor je létavice. Básnici používají spojení padá hvězda, odtuď padající hvězda. Platí pověra, že když někdo vidí padat hvězdu, tak si může něco přát a přání se mu splní.

[editovat] Meteorit

Pokud celé těleso neshoří v atmosféře, pak zbytky, které dopadnou na povrch Země se nazývají meteority.

[editovat] Bolid

Velmi jasný meteor (jasnější než planeta Venuše) se nazývá bolid.

[editovat] Fotometeor

Fotometeor je meteor, v meteorologickém smyslu, který pozorujeme jako světelný jev v atmosféře. Fotometeory vznikají při refrakci (lomu), interferenci (křížení), reflexi (odrazu) a difrakci (ohybu) světla. K nejčastěji se vyskytujícím fotometeorům patří duha, halové jevy, korony a glórie, dále pak zrcadlení, chvění a scintilace.

[editovat] Pojem meteor v meteorologii

Slovo meteor označuje v meteorologii jakýkoliv jev v atmosféře. Například pro déšť či sníh se používá slovo hydrometeor.