Malta (stavebnictví)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Malta je kašovitá směs několika látek, které po čase ztuhnou. Slouží ve stavebnictví jako spojovací materiál a omítková hmota. Skládá se z vody, písku, vápna a případně cementu.

Obsah

[editovat] Vápenná malta

Vápenná malta je směs hašeného vápna (Ca(OH)2) s vodou a pískem.

Užívá se především omítání zdí. Navlhčená zeď se pokryje několikacentimetrovou vrstvou malty, ta se nechá mírně oschnout a pak se dorovná „oříznutím“ pomocí latě.

V minulosti byl tento druh malty prakticky jediným druhem. Pomocí vápenné malty jsou postaveny prakticky všechny stavby středověku.

Vápenná malta se obvykle míchá v poměru 120-140 kg vápna (podle požadované pevnosti) na 1 m3 písku a 240 až 350 litrů vody.

[editovat] Tuhnutí vápenné malty

Při tuhnutí hašeného vápna v maltě dochází k jeho reakci se vzdušným oxidem uhličitým za vzniku původního uhličitanu vápenatého CaCO3:

Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O

[editovat] Vápeno-cementová malta

Od konce 19. století se používá ve stavebnictví vápeno-cementová malta. Její další složkou je cement, který po vytuhnutí dává maltě lepší mechanické vlastnosti. Používá se na namáhané části zdiva a vyzdívání komínových těles.

Vápenno-cementová malta se obvykle míchá v poměru 100-120 kg vápna a 50-120 kg cementu (podle požadované pevnosti) na 1 m3 písku a 240 až 350 litrů vody.

[editovat] Cementová malta

Cementová malta se obvykle míchá v poměru 250-450 kg cementu na 1 m3 písku a 240 až 350 litrů vody. Používá se na velmi namáhané zdivo, zejména cihelné.