Král Lávra (báseň)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Král Lávra od spisovatele Karla Havlíčka Borovského je báseň na motivy irské lidové pověsti.
Báseň je o jednom Irském králi, který byl velice oblíbený a chytrý. Jen jedna věc na něm byla divná, a to že se nechával holit a stříhat jednou do roka a pokaždé nechal holiče, který ho stříhal popravit. Jednoho osudného dne si tuto zakázku vylosoval mladý Kukulín. Když odvedl svou práci, byl poslán na popraviště. Pak se to dozvěděla jeho matka a šla žádat krále o milost. Královi bylo staré matky líto, tak udělil Kukulínovi milost, pod podmínkou, že si nechá tajemství pro sebe a bude ho stříhat až do smrti. Kukulín s radostí souhlasí, ale po čase ho začne trápit ,že to nemůže nikomu říct. Matka si všimla jeho smutku tak mu řekla ať jde do lesa k poustevníkovi pro radu. Poustevník mu poradil, ať to co ho trápí našeptá do jedné staré vrby, a že se mu uleví. Kukulín to ještě ten den udělal. Za čas král uspořádal velikou hostinu, a když tam šli hudebníci kolem staré vrby, basista si všimnul, že ztratil kolíček od basy, tak si uřízl nový ze staré vrby. Na hostině basa začala hrát sama. „Král Lávra má oslí uši král je ušatec…“ Když to všichni zjistili, tak král své uši přestal schovávat a lidé ho měli rádi ještě víc.

