Kostel svatého Antonína z Padovy (Praha, Holešovice)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Farní kostel sv. Antonína z Padovy v Praze-Holešovicích se nachází na Strossmayerově náměstí. Tento pseudogotický katolický chrám byl postaven v letech 1908–1911 podle projektu architekta Františka Mikše.
Obsah |
[editovat] Historie
Na území dnešních Bubnů a Holešovic se od 13. století konaly bohoslužby v kostele sv. Kliementa. Na konci devatenáctého století však již jeho kapacita nedostačovala (Holešovice-Bubny měly asi 10 000 obyvatel), a proto došlo roku 1886 k založení Spolku pro vystavění chrámu Páně v Holešovicích, jenž prosazoval výstavbu nového kostela.
Základní kámen byl položen a posvěcen 25. října 1908, stavby probíhaly v letech 1908–1911, ale kostel byl vysvěcen až roku 1914 pražským kardinálem Lvem Skrbenským z Hříště.
Prvním farářem u sv. Antonína se stal arcibiskupský notář P. Silvestr Hrnčíř, jenž se zasadil o povýšení farní expozitury v Praze VII. na faru a pečlivě dbal o dokončení vytvarné výzdoby interiéru. Také se zasloužil o zachranu unikátního Českého betléma, který umístil do zvláštní kaple.
[editovat] Stavba
Tento trojlodní kostel má v západním průčelí dvě věže vybudované podle vzoru Týnského chrámu na Staroměstském náměstí. Uvnitř je křížová klenba nesená dvěma řadami pískovcových sloupů. Kostel má délku 51 m, výšku lodí 21 m, věže jsou vysoké 58 m (s hroty 63 m).[1]
[editovat] Zvony
26. října 1916 byly chrámové zvony rozbity a odevzdány k válečným účelům, zachován byl pouze nejmenší, čtyřicetikilogramový umíráček Rafael. Brzy po skončení první světové války byly však opatřeny u Heroldovy zvonařské firmy v Chomutově zcela nové zvony. 17. června 1926 pak byly světícím biskupem Antonínem Podlahou vysvěceny. Za druhé světové války byly zvony rovněž odevzdány, rekvírovány a odvezeny do Německa. Na místě tehdy zbyl jen poškozený historický zvon z kostela sv. Klimenta. Dnes je na věži tohoto kostela tzv. Zvon svobody, což byl dar amerického národa českému lidu z roku 1918. Na věž byl však vyvěšen až roku 1980.
[editovat] Slovanský betlém
V tomto kostele našel útočiště unikátní Český betlém, o jehož záchranu se zasloužil první místní farář P. Silvestr Hrnčíř. Toto díla Karla Stapfera bylo později rozšířeno, vybaveno velkým obrazem Domažlic a několika typických chodských stavení. Řezbář Václav Cvekl všechny figurky oblékl do chodských krojů. Později byly přidány i figurky dalších slovanských národů v národních krojích, a betlému se tak začalo říkat Slovanský, neboť jeho ústřední myšlenkou bylo slovanské sjednocení.
[editovat] Reference
- Kol.: Praha 7 křížem krážem, MILPO, Praha 2004, ISBN 80-903481-1-4, str. 22-23
- Eduard Škoda: Pražské svatyně, Nakladatelství Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 175-176

