Břevnov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Břevnov (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | 729582 |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1922 |
| součást městského obvodu: | Praha 6 a Praha 5 |
| součást městské části: | Praha 6 a Praha 5 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 6 a Praha 5 |
| počet územně technických jednotek: | 2 |
| základní sídelní jednotky: | 15 |
| katastrální výměra: | 5,25 km² |
| obyvatel: | 24 482 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 4 663 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | 50˚05' N |
| zeměpisná délka: | 14˚21' E |
| poštovní směrovací číslo: | 162 00, 169 00 |
Břevnov je historická obec, městská čtvrť a katastrální území Prahy, náležející téměř celé k městské části Praha 6, ale nepatrnou částí zasahuje i do městské části Praha 5. Na území Břevnova pramení potok Brusnice. V současné době je v Břevnově evidováno 148 ulic. 47,2% obyvatel je mužů, 52.8% žen. 89.5% obyvatel je starší 15ti let.
Obsah |
[editovat] Historie
Břevnov je prvně zmiňován již v 10. století. Nejvýznamnější historickou budovou a centrem vzdělanosti je břevnovský klášter. 27. dubna roku 1907 pak byl Františkem Josefem I. povýšen na město. Součástí hlavního města Prahy se stal roku 1922, kdy spolu s Libocí a Střešovicemi tvořil Prahu XVIII.
[editovat] Zajímavé stavby
Kromě břevnovského kláštera nalezneme na území Břevnova i další pozoruhodné stavby nebo komplexy staveb. V severozápadním výběžku Břevnova se nachází budova Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR postavená v letech 1960-1964 podle projektu Karla Pragera. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitel Otto Wichterle, jemuž je věnován pomník před budovou.
Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patří Ladronka. Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou například Kajetánka, Šleiferka, Spiritka nebo Petynka.
Díky historickým souvislostem vešel ve známost hostinec U Kaštanu, kde byla roku 1878 založena Českoslovanská sociálně demokratická strana. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v ní kulturní centrum Kaštan provozované Unijazzem.
Osobitou stavbou je Hotel Pyramida na Dlabačově, původně Dům rekreace ROH, postavený v letech 1980-1985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových.
Z ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelné Strahovské stadiony, za zmínku stojí Stadion Evžena Rošického a zejména Velký strahovský stadion.
Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patří Ústřední vojenská nemocnice, známá také jako „Střešovická nemocnice“. Její stavba byla započata v roce 1936 a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století.
[editovat] Doprava
Na území Břevnova se nenachází žádná ze zastávek pražského metra. Nejbližsími stanicemi metra tak jsou Hradčanská a Dejvická na trase A. Po plánovaném prodloužení trasy A by se na území Břevnova měla nacházet stanice Petřiny. V Břevnově jezdí tramvajové linky 1, 2, 15, 18, 22, 23, 25, 56 a 57. Hlavní trasy tramvají vedou ulicemi Na Petřinách (konečná zastávka Petřiny, linky 1, 2, 18 a 56) a Bělohorská (konečné zastávky Malovanka, Vypich a Bílá Hora, linky 15, 22, 23, 25 a 57). Hlavními ulicemi jsou Patočkova, Bělohorská a Na Petřinách.
[editovat] Osobnosti spojené s Břevnovem
- Jan Anastáz Opasek, (1913-1999), prozatím poslední arciopat břevnovského kláštera
- Jan Patočka, (1907-1977), filosof
- Otto Rothmayer, (1892-1966), architekt, žák Josipa Plečnika
- Jaroslav Seifert, (1901-1986), básník
[editovat] Externí odkazy
- Sdružení Tejnka, bojující za záchranu starého Břevnova
- Břevnovský klášter
- Kulturní dům Kaštan - scéna Unijazzu
- Ústav makromolekulární chemie AV ČR


