Opium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Surové opium
Surové opium

Opium (Latex papaveris, Opium crudum) je zaschlé a dosušené mléko (latex) získaný nařezáváním makovic máku setého.

Opium se skládá ze 75% z látek typických pro mléčné šťávy (zejména sliz, kaučuk, pryskyřice) a ze zbývajících zhruba 25% obsahuje pestrou směs asi 30 druhů alkaloidů, organických kyselin (např. kyselina mléčná, mekonová, opiánová.

Alkaloidů je v opiu přítomno okolo 30 druhů, které se dále člení na alkaloidy morfinového čili fenanthrenového typu (morfin, kodein, thebain), na alkaloidy benzylisochinolinového čili papaverinového typu (papaverin, narcein, noskapin a retikulin).

Z dalších typů alkaloidů obsahuje např. gnoskopin, hydrokotarnin, kodamin, kryptopin, lanthopin, laudanin, laudanidin, laudanosin, mekonin, narkotin, pseudomorfin, oxynakortin, papaveramin, protopin, aporhein, rhoeadin, porfyroxin, xanthalin, neopin, narkotolin a další.

Z jedné makovice lze získat asi 0,2 g opia.

[editovat] Historie opia

Opium patří mezi nejstarší známé rostlinné drogy. V minulosti nebylo používáno v náboženském kontextu, ale vždy jako lék nebo jako omamná droga - narkotikum. První recepty na léky s obsahem opia jsou zaznamenány v historických spisech ze starého Egypta, staré Číny, opium zmiňuje i Homér ve svém díle Odyssea v 9 stol. před Kristem.

V současné době se samotné opium jako droga používá zejména v zemích produkce (jihovýchodní Asie) a to ve formě kouření v různých dýmkách, případně se pojídá.

Hlavně se však dále zpracovává na heroin.

Legálně se z opia získávají ve farmaceutickém průmyslu jednotlivé alkaloidy, které slouží buď přímo jako lék ke tlumení bolesti (morfin) nebo jako vstupní suroviny pro syntéze dalších účinných látek.