Náměšťská obora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Náměšťská obora (též Kralická obora, přip. Obora Kralice) je přírodní rezervace ležící východně od města Náměšť nad Oslavou.

O oboře lze první zmínku najít až v roce 1629, kdy Karel starší ze Žerotína prodal panství svému švagrovi Albrechtovi z Valdštejna. Jak uvádí Dvorský (1908), v trhové smlouvě je uvedeno: „Pan Karel starší ze Žerotína prodává dědictví své vlastní, totiž hrad a městečko Náměšť … s dvorem poplužným, pivovarem, mlejnem, oborou, dvůr Velký pole řečený při oboře, atd…"

Nejpozději za Žerotínů tedy byl velký les okolo hradu náměšťského oplocen a v druhé polovině 16. stolet vzniká Náměšťská obora. S tím ostatně souhlasí tvrzení Wolfa (1976), který píše, že: „Největší dobou rozkvětu obor bylo 16. století.“

Náměšťská obora s největší pravděpodobností vznikla oplocením vzrostlého lesa. Již od počátku byl zřejmě v oboře chován daněk (daněk evropský). Wolf (1976) uvádí, že daněk byl v 16. a počátkem 17. století běžnou oborní zvěří.

Je nesporné, že daňčí zvěř byla na Náměšťsku známa již v 15. století. V knize Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček (kol. 1979) je uvedeno: „Ve sbírce otisků ve Státním oblastním archívu v Brně se dochoval otisk mohelenské pečeti, pocházející snad z poloviny 15. stolet. Pečeť má v průměru 34 mm. V pečetním poli je štít, dole zakulacený umístěný ve čtverci z jehož stran vyrůstá gotická architektura. Ve štítě je kosmý pruh, na něm sedí daněk.“

Daňčí zvěř tak sice na náměšťsku známa byla, šlo ovšem pouze o atraktivní exotickou zvěř, která se nevyskytovala ve větším množství. Daňčí obory počátkem 15. století v Českých zemích ještě nebyly, jak soudí Wolf (1976). Svědčí o tom i to, že když roku 1437 prodávali Václav a Jiří ze Strážnice Mstějovi ze Švamberka hrad Námešť se vším příslušenstvím, nebyla zmíněna obora, ale pouze „velký les okolo hradu náměščského“ jak uvádí Dvorský (1908).

Daňčí zvěř mohl na Náměšťsko dovézt Jan mladší z Meziříčí. Ten, jak napsal Dvorský (1908), „oddán byl vojenskému dobrodružnému životu a zdržoval se v Lombardii. Roku 1398 koupil s bratrem Jindřichem městečko Mohelno s příslušenstvím, načež z vlasti do Itálie opět se odebral, kde brzy nato zemřel.“ Historie městečka Mohelna je svým erbem zajímavá a je vhodné uvést historické podrobnosti. Dvorský (1908) uvádí: „Jindřich z Meziříčí, nemaje potomků, spolčil se roku 1399 s Lackem z Kravař.“ Lacek z Kravař Mohelno převzít nemohl, neboť jej násilím držel Prokopův přívrženec Leva z Náchoda až do roku 1409. Válkami zpustošený statek potom musel Lacek z Kravař dát mezi věřitele za dluhy po Jindřichovi z Meziříčí. Petr, řečený Gwezer (Jevíčský), koupil postupně od všech věřitelů podíly na Mohelně, jak píše Dvorský (1908).

Daněk ovšem zcela určitě nebyl jedinou zvěří v celé oboře, jak je tomu dnes. Wolf (1976) ve svém díle cituje Pavla Stránského ze Zapské Stránky, který ve svém díle líčí bohatství naší země na konci 16. stolet a napsal, že si král i četní šlechtici zřídili na vhodných místech svých statků nevšední rozsáhlé obory, pečlivě oplocené, aby v nich chovali ušlechtilejší druhy koní, kance, jeleny, srnce, jezevce, labutě, pávy, bažanty, koroptve a vyjmenované byly i ryby. Součástí obor byly i rybníky, které stejně jako obory sloužily jako zásobárna potravin.

Tím, že Náměšťská obora vznikla oplocením dospělého lesa, nebyly delší dobu aktuální otázky obnovy oborních porostů. Jistým problémem však určitě bylo doplňování a postupem času i obnovování porostů, které zvěř bez náležité ochrany znemožňovala. Každopádně staré porosty s mohutnými jedinci byly a jsou pro obory, včetně Náměšťské, charakteristické.

V souvislosti s odchovem zvěře v oborách je nutno vzpomenout fakt, že obory se zakládaly nejen pro to, že to bylo tehdy moderní a pohodlné pro lov, ale majitelé se tak vyvarovali škod způsobených zvěří na vlastním, ale i cizím majetku. Od druhé poloviny 18. století museli majitelé zvěře platit náhrady za škody na cizích pozemcích. Marie Terezie nařídila řádem z roku 1766 povinnou náhradu škod způsobených zvěří a v roce 1770 zakázala chov černé zvěře mimo obory (Wolf 1976). Výdaje za škody způsobené zvěří nebyly malé ani na Náměšťském panství.

Použitá literatura

  • Dvorský, F. (1908): Vlastivěda Moravská, Náměšťský okres. Musejní spolek v Brně, Brno
  • Kol., (1979): Znaky a pečeti jihomoravských měst a městeček. Blok, Brno
  • Wolf, Chroust, Kokeš, Lochman, (1976): Naše obory. SZN, Praha
  • Seidl, L. (2003): Kulturně historický vývoj obory v Náměšti nad Oslavou. Diplomová práce, MZLU v Brně