Kamenné řady Kounov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tisíce kamenů vyrovnaných do stovky metrů dlouhých řad - přitom to nejsou žádné malé kamínky. Nedaleko Kounova (Rakovnicko) najdete zajímavé místo - včetně naučné stezky.

[editovat] Poloha

Kounov najdete snadno - 7km od obce Krupá. Tu pro změnu najdete na silnici Praha - Karlovy Vary. Kounovské kamenné řady v Kounově nehledejte, začněte na nádraží (zastávce) Mutějovice - ale pozor, nádraží nehledejte v Mutějovické vesnici, musíte pár kilometrů pokračovat z Mutějovic do kopce. Až při trošce štěstí (a žádném značení) narazíte na kýžené. U nádraží nechte auto (pokud jste dorazili autem) a rozhlédněte se - ukazatele zelené naučné stezky nebo žluté turistické značky uvidíte hned. V obou případech vás to dovede ke „Kounovským kamenným řadám“ - nějaké ty dva kilometry pěšky. Naučnou stezku doporučuji jako cestu tam - žlutou značku jako cestu zpět.

[editovat] Popis

Na kamenné řady upozornil poprvé v roce 1934 tamní učitel Patejdl. Jejich vznik je ovšem datován zhruba do období sedmého století před Kristem - tvoří je křemencové balvany a v současné době jsou rozmístěny v mlází i v lese. Velikostí jsou od 0.8 metru až několik metrů - tvoří dohromady 14 úplných řad, dlouhých od 400 do 350 metrů. A celkem jich je na dva a půl tisíce. Zajímavé je, že největší z nich, pojmenovaný Gibbon I. váží okolo šesti tun. Řady jsou poměrně přesně rovnoběžné, vzdálené 13 až 30 metrů a probíhají přesně od severu k jihu.

Původně se předpokládalo, že jde o geologický úkaz. Později ale bylo zjištěno, že celý kopec je složený ze zvětralé opuky, zatímco kameny jsou z křemence, původem mnohem staršího, než samotný kopec.

V minulosti se uvažovalo i o tom, že by snad mohlo jít o menhiry, což se ukázalo jako málo pravděpodobné - kameny tvořící kounovské řady jsou ploché a ze země vyčnívají minimálně. V jejich okolí se prý menhiry vyskytovaly, dnes je ale už nenajdete.

Dnešní kounovské řady jsou pozůstatkem minulosti - v osmdesátých letech se na nich pochopitelně podepsala hlavně lesní těžba - a to i přes to, že jde o chráněnou oblast (od roku 1976).

Co vedlo pradávné obyvatele k vytyčení více jak desítky kamenných řad z více jak 2 500 kamenů? Těžko říct, každopádně zrovna takové kameny najdete v místě vzdáleném třicet kilometrů, takže k otázce proč, připadá ještě otázka „jak“ a „že jim to za to stálo“. A pochopitelně, teorie jsou různé. Od označení závodních drah, parcelování lesa (pole), pravěkého kalendáře až po navigační systém pro UFO. Dnešní umístění kamenů uvnitř mlází, lesa a vzrůstajících stromů je navíc potřeba si odmyslet - a představit si něco takového, jako nabízí perokresba z www.kounov.cz

V roce 1987 byla otevřena i naučná stezka - má jedenáct zastávek a věnuje se v pár zastávkách právě kamenům. V těch ostatních osvětluje přírodu (zvířenu i květenu) a geologické poměry tamní lokality. Kounovské řady pak patří pod přírodní park Džbán (a mikroregion Poddžbánsko) vyhlášený v roce 1994 a tvořený tabulovou plošinou a v mnoha místech připomínající hory - zejména náhlými ostrými zlomy, evokujícími útesy nad (neexistujícím) mořem. Na jedné z náhorních plošin s názvem Na rovinách jsou kamenné řady. Samotné plošiny jsou přitom tvořeny pískovci a opukami (vzniklými v druhohorách), které byly ve třetihorách vyzdviženy a vznikla tabulová plošina.

Kounov na Mapách Atlasu, Seznamu a Centra (zde nevěřte v žádném případě momentu, kdy se na mapě objeví nápis „kamenné řady“ - ty kounovské nejsou u vrchu Špičák ale vedle hájovny Na rovinách).

[editovat] Externí odkazy

Zdroj : Průvodce na www.pooh.cz

Tento článek obsahuje materiál získaný pod licencí GFDL ze serveru Wikimapy.cz.