Franz von Papen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Franz von Papen před norimberským tribunálem (1945/46)
Franz von Papen před norimberským tribunálem (1945/46)

Franz Joseph Hermann Michael Maria von Papen (29. října 18792. května 1969) byl německý křesťansky orientovaný politik a diplomat, v rané fázi své politické kariéry spojený s katolickou stranou Zentrum.

V roce 1932 zastával úřad německého kancléře (jmenován byl proti vůli své strany a přijal je, i když přislíbil opak, což vedlo k jeho vyloučení). V roce 1933 vyjednal za Hitlerovu vládu Říšský konkordát a souhlas strany Zentrum se Zmocňovacím zákonem. Dle svých vlastních slov se domníval, že politicky nezkušeného Hitlera jako vicekancléř ukočíruje a že ten se znemožní tak, že brzy padne. Hitler se jej a jeho spolupracovníků však poté velice rychle zbavil. Posléze působil Papen jako německý velvyslanec v Rakousku.

Během druhé světové války vedl diplomatickou misi Německa v Turecku, kde pomohl tamnějšímu nunciovi Angelu Giuseppu Roncalimu se záchranou židovských uprchlíků před repatriací zpět do Německa. Po válce byl souzen Norimberským tribunálem, který jej zprostil obžaloby. V 50. letech se neúspěšně pokoušel o návrat do politiky. Byl čestným papežským komořím Pia XI. a Jana XXIII.

[editovat] Papenova vláda, červen až listopad 1932

  • Franz von Papen – kancléř
  • Konstantin von Neurath – ministr zahraničí
  • Wilhelm von Gayl – ministr vnitra
  • Lutz Graf Schwerin von Krosigk – ministr financí
  • Hermann Warmbold – ministr ekonomiky
  • Hugo Schäffer – ministr práce
  • Franz Gürtner – ministr spravedlnosti
  • Kurt von Schleicher – ministr obrany
  • Paul Eltz von Rübenach – ministr pošt a dopravy

Změny

  • 29. října 1932 – Franz Bracht a Johannes Popitz rozšířili vládu jako ministři bez portfeje