Imhotep
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Imhotep varianty hieroglyfického zápisu |
|||||
jjm-htp |
|||||
jjm-htp |
|||||
jjm-htp |
Imhotep - („Ten, který přichází v míru“ nebo „Vítaný“), egyptský vezír, kněz, architekt a mudrc z doby kolem roku 2650 př. n. l., podle mínění některých egyptologů syn panovníka Džosera. Řecký přepis jména je Imúthés.
Obsah |
[editovat] Historie
To, že skutečně žil a nejde jen o mýtickou postavu, dokazuje podstavec Džoserovy sochy, na němž je zapsáno jeho jméno spolu s tituly: „Strážce pečeti (=kancléř) krále Dolního Egypta, první po králi Dolního Egypta, správce velikého paláce, dědičný pán (=princ), největší z velekněží v Iunu, Imhotep, stavitel, sochař, zhotovitel kamenných váz“. Jeho jméno je uvedeno také na několika kamenných nádobách nalezených v podzemí Džoserovy pyramidy. Dalším dokladem Imhotepovy historicity je nápis tuší na obvodní zdi nedokončeného pyramidového komplexu Džoserova nástupce Sechemcheta.
Tradicí nejpozději z doby kolem roku 2000 př. n. l. je Imhotepovi připisováno autorství nejstarší tzv. Knihy moudrých rad do života, tj. v Egyptě velmi oblíbeného veršovaného literálního útvaru s didaktickým zaměřením (dnes jsou tyto skladby označovány jako egyptská naučení), takže je nejstarším známým egyptským mudrcem a spolu s dalšími (např. Hardžedefem nebo Ptahhotepem) byl součástí historické paměti Egypťanů nepřetržitě po celý starověk. Žádný z doposud objevených textů tohoto druhu ovšem nelze Imhotepovi připsat.
Viditelným projevem Imhotepovy činnosti je Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře, vůbec první stavba svého druhu na světě. Podle výše uvedeného nápisu lze usoudit, že jeho dílem byla i nedokončená pyramida Džoserova nástupce Sechemcheta.
[editovat] Imhotep jako bůh
Po smrti byl Imhotep zbožštěn - náznaky jeho božského statutu lze vysledovat v době 19. dynastie, zbožštěn byl v Pozdní době. Byl prohlášen za syna boha Ptaha a bohyně Sachmety, s nimiž vytvořil mennoferskou triádu (nahradil v ní boha Nefertuma), místo Sachmety je někdy jako jeho matka zmiňována pozemská žena Chereduanch. Pro umocnění Imhotepova božství ovšem i jí mohl být přičítán božský původ - mohla být považována za dceru boha Banebdžedeta.
Nejdůležitějším centrem Imhotepova kultu byl Mennofer, resp. dnešní Sakkára, kde byl v období 26. dynastie (kolem roku 600 př. n. l.) kromě jiných památek rekonstruován Imhotepem postavený Džoserův pyramidový komplex a nad zdejší údajnou Imhotepovou hrobkou byla zbudována svatyně. Vystupoval jako bůh písařů, písemnictví a vzdělanosti.
Za Ptolemaiovců se Imhotepův kult rozšířil po celém Egyptě. Jeho svatyně v Sakkáře (nazývaná Asklépeion) se v této době stala pro celé Středomoří jedním z míst zázračných uzdravení: bůh Imhotep zde lidem prostřednictvím snu sděloval návod, jak dosáhnout uzdravení. V řeckém prostředí této doby proto Imhotepa ztotožňovali s řeckým bohem Asklépiem, jak dokládá řecky píšící egyptský kněz Manehto zpracovávající pro řecké panovníky egyptskou historii: „Džoser vládl dvacet devět let, za jeho vlády byl Imhotep, jehož Egypťané staví na roveň Asklépiovi pro jeho lékařskou zdatnost a jeho vynález stavění z otesaného kamene, a také pro výtečnost jeho spisů“. Imhotep této doby byl především bohem léčení. Za svého pomocníka jej speciálně pokládali bezdětní manželé toužící po početí syna. Podle mínění egyptologa Erika Hornunga Imhotep na konci ptolemaiovského období získal v Mennoferu větší úctu než zde od počátku historické doby uctívaný starobylý bůh Ptah.
V oblasti Vesetu, kde hlavní centrum jeho uctívání bylo v tehdy už dávno nefunkčním zádušním chrámu panovnice Hatšepsut v dnešním Dér el Bahrí, tvořil Imhotep kultickou dvojici s Amenhotepem, synem Hapuovým.
[editovat] Ikonografie
Způsob Imhotepova zobrazování se ustálil krátce po vzniku jeho kultu v době 26. dynastie. Jde o drobnější bronzové sošky muže sedícího na židli s rozvinutým papyrovým svitkem (s vyrytým Imhotepovým jménem) v rukou jako symbolem moudrosti a vzdělanosti, oděného do dlouhé kněžské suknice a s hlavou holou nebo krytou přiléhavou pokrývkou ikonograficky odkazující na jeho božského otce Ptaha. Podle Hornunga měla Imhotepova ikonografie důstojného starce vliv na pozdější představu Herma Trismegista.
[editovat] Reference
- Bárta M.: Imhotep, stavitel nejstarší pyramidy na světě, In: Pražské egyptologické studie, suplementa, Praha 2003
- Ray J.: Ve stínu pyramid, Albatros, Praha 2003, kap. 1






