Lotyšsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Latvijas Republika
Lotyšská republika

Vlajka Lotyšska Znak Lotyšska vlajka znak

Poloha Lotyšska ve světě
Rozloha 64 589 km² (121. na světě)
z toho 1,5 % vody
Počet obyvatel 2 302 700 (137. na světě, 2005)
Hustota zalidnění 35 / km² (159. na světě)
Jazyk lotyština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství luteránství, římskokatolické, pravoslaví
Nejvyšší bod Gaizinkalns (312 m n. m.)
Hlavní město Riga
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Vaira Vike-Freiberga
Předseda vlády Aigars Kalvītis
Hymna Dievs, svētī Latviju
Vznik 4. května 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)
Měna lat (LVL)
ISO 3166-1 428 LVA LV
MPZ LV
Doména .lv
Telefon 371
Časové pásmo UTC +2

Lotyšsko, lot.:zvuk Latvija, je prostřední ze tří pobaltských zemí. Hraničí s Litvou (délka hranic 588 km) na jihu, s Běloruskem (167 km) na jihovýchodě, s Ruskem (282 km) na východě a s Estonskem (343 km) na severu.

Obsah

[editovat] Dějiny

Lotyšsko vyhlásilo nezávislost na Rusku 30. listopadu 1918. Po vypuknutí druhé světové války bylo 17. června 1940 okupováno a posléze anektováno Sovětským svazem pod záminkou zvýšení obranyschopnosti SSSR. Během jednoho roku sovětské krutovlády před německou invazí byly desítky tisíc Lotyšů odvlečeny do sibiřských gulagů nebo povražděny. Němečtí vojáci byli proto na začátku války poměrně značnou částí obyvatelstva vítáni jako osvoboditelé, čehož po válce masivně zneužívala sovětská propaganda. Součástí Sovětského svazu jako Lotyšská sovětská socialistická republika zůstalo až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Lotyšsko, které bylo mezi světovými válkami zemědělskou velmocí vyvážející potraviny do mnoha zemí Evropy, bylo během sovětské okupace přeorientováno na průmyslovou výrobu a jeho ekonomická samostatnost byla vážně narušena. Okupace také zapříčinila soustavný příliv rusky hovořícího obyvatelstva, o kterém se lze domnívat, že byl součástí plánované rusifikace Pobaltí. Více než polovina obyvatel Lotyšska na konci sovětské okupace nemluvila lotyšsky.


Během současného období samostatnosti se Lotyšsko stalo v roce 2004 členem NATO a od 1. května 2004 jednou z deseti nových členských zemí EU.

[editovat] Obyvatelstvo

Asi 58,8 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. Významná je menšina tvořená Rusy (cca 28,7 %)[1], zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. Další národnostní menšiny představují Bělorusové, Ukrajinci, Poláci a Litevci. Ve městech žije zhruba 70 % populace, na venkově 30 %.

V zemi neexistuje žádné výrazně dominantní náboženství. Největší zastoupení (čísla se vztahují k roku 2003) mají luteráni (cca 556 000), následují římští katolíci (430 000) a pravoslavní (350 000).

Mapa Lotyšska
Mapa Lotyšska


[editovat] Přírodní podmínky

Povrch Lotyšska tvoří převážně nížina. Nejvyšším bodem je vrch Gaizinkalns ve Vidzemských pahorcích s nadmořskou výškou 311 metrů.

Vodstvo: Lotyšskem teče přes 12 000 řek (největší jsou Daugava, Lielupe, Gauja a Venta. V zemi se nachází přes 3000 jezer.

Vegetace: Značná část (údaje kolísají mezi 41 až 46 %) lotyšského území je pokryta borovicovými a smíšenými lesy.

[editovat] Externí odkazy

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Lotyšsko.
Vlajka Evropské unie
Vlajka NATO
mapa Evropy
Státy a území v Evropě
AlbánieAndorraBelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoIslandItálieLichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRuskoŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoUkrajinaVatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)