Letecký zákon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letecký zákon v zákonodárství České republiky znamená implementaci mezinárodní Dohody o civilním letectví podle Chicagské dohody z roku 1944, kdy byl pod záštitou Spojených národů dohodnut statut vládní organizace OSN pod názvem Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

V současné právní úpravě ho tvoří zákon č. 49/1997 Sb. O civilním letectví a zákon č. 455/1991 Sb. O živnostenském podnikání. K zákonu byla vydána prováděcí vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., která byla změněna vyhláškou č. 101/199 Sb.

Vývoj leteckého zákona v československém a českém zákonodárství
platnost od platnost do:
1. 5. 2004 aktuální (zák. 49/1997 Sb.)
1. 1. 2003 30. 4. 2004
28. 6. 2002 31. 12. 2002
12. 6. 2000 27. 6. 2002
1. 11. 1999 11. 6. 2000
1. 4. 1997 31. 10. 1999
1. 3. 1947 (zák. 147/1947 Sb.)

Chicagská dohoda ze dne 7. 12. 1944 byla zařazena do Sbírky zákonů jako zákon č. 147/1947 Sb., který podepsal 25. 2. 1947 Dr. Edvard Beneš a Dr. Vladimír Clementis.

Samotná Dohoda jako Statut ICAO byla v rámci činnosti ICAO osmkrát doplněna. Současné znění Dohody má označení ICAO Document 7300/8. Proto členské státy ICAO v souladu s tím několikrát novelizovaly své zákony o civilním letectví.

Obsah

[editovat] Dodatky ICAO

Dodatky k Úmluvě (Annexes ICAO) č. 1 až 18 specifikují činnosti a normy v mezinárodním civilním letectví. V českém zákonodárství se aplikují jako vyhlášky Ministerstva dopravy, tzv. Letecké předpisy. Základní řada leteckých předpisů má označení L1 až L18.

[editovat] Související mezinárodní úmluvy

Letecký zákon doplňují mezinárodní úmluvy, které řeší některé další situace, které nastávají při mezinárodní letecké přepravě osob a zboží. Vyjmenovány jsou pouze ty úmluvy, ke kterým Česká republika přistoupila, ostatní úmluvy nejsou zmiňovány.

[editovat] Varšavská úmluva

Úmluva podepsaná 1929 ve Varšavě, zákon č. 243/1933 Sb. Jedná o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě a o odpovědnosti za škodu. Definuje se odpovědnost leteckého dopravce za přepravní škodu.

Obsahuje také požadavky na dopravní listiny:

  • letenku
  • průvodku na zavazadla
  • nákladní letecký list

Stanovuje se rozsah odpovědnosti dopravce, a to pevnými částkami, kde limit odškodnění je 1500 FRF Poincare (francouzský frank rovnající se svou hodnotou 65,5 mg zlata o ryzosti 900/1000). V roce 1975 stanoveno odškodnění namísto Poincare v SDR, aby nebylo závislé na kolísající ceně zlata.

[editovat] Římská úmluva

Úmluva podepsaná 1952 v Římě, zákon č. 49/1997 Sb. Jde o úmluvu o odškodňování škod způsobených provozem zahraničního letadla vůči třetím osobám nebo zemi. Podle této úmluvy musí každá osoba, která utrpí škodu na zemi, prokázat, že tato škoda byla způsobena letadlem za letu, anebo osobou nebo věcí, která vypadla z letadla za letu.

[editovat] Ženevská úmluva

Úmluva podepsána 1953 v Ženevě. Stanoví se mezinárodní pravidlo o uznávání práv k letadlům, aby se předešlo kolizím práva jednotlivých smluvních států.

Účelem je usnadnění financování nákupů letadel používaných v mezinárodní letecké dopravě pomocí úvěrů zajištěných zástavním nebo jiným právem.

Stanoví se, že veškeré zápisy týkající se jednoho letadla budou v jednom leteckém rejstříku, podle státní příslušnosti letadla. Tím se zamezilo dvojímu zápisu ve dvou státech.

[editovat] Tokijská úmluva

Tato úmluva byla podepsána 1963 v Tokiu pro „boj s nezákonnými činy proti civilnímu letectví“. Vyvolala to situace v 60. letech, kdy se rozmohly únosy dopravních letadel i s cestujícími.

Tato úmluva navazuje na Ženevskou úmluvu o volném moři z roku 1958, kde je definováno pirátství jako protiprávní akt násilí, spáchané posádkou nebo cestujícími lodi nebo letadla, namířený proti jiné lodi nebo letadlu, proti osobám nebo majetku.

[editovat] Haagská úmluva

Úmluva podepsaná v Haagu roku 1970 k „potlačení protiprávního zmocnění se letadel“. Tato úmluva postoupila dále než Tokijská úmluva. Únos letadla byl kvalifikován jako trestný čin a zavazuje smluvní státy, aby pro tyto zločiny byly vynášeny nejpřísnější tresty.

[editovat] Montrealská úmluva

Podepsána v Montrealu roku 1971, rozšířena 1988 a 1999. Od platnosti této úmluvy české právo zná specializované skutkové podstaty trestných činů ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku v úmyslu získat, nebo vykonávat nad ním kontrolu.

Jde o tyto trestné skutky:

  • násilný čin proti letadlu za letu, čímž je ohrožena jeho bezpečnost
  • zničení letadla za provozu nebo způsobení takové škody na letadle, že není schopné letu
  • umístění předmětu na palubě, který může letadlo nebo jeho část zničit a ohrozit jeho bezpečnost
  • poškození zařízení letadla, které naruší jeho bezpečný provoz
  • sdělení nepravdivé informace, čímž je narušena bezpečnost provozu (poplašná zpráva)

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

Boj proti terorismu