Mahábhárata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mahábhárata je staroindický epos. Uváděná data vzniku se liší - tradiční datování se pohybuje kolem 3100 př. n. l. a moderní datování uvádí 6.-4. století př. n. l. Je to jedna z nejdelších básní na světě složená z 18 knih (parva) a 110 000 veršů. Její název vznikl ze dvou sanskrtských slov „mahá“ (velký) a „bhárata“ (pojmenování Indie odvozené od starobylého krále Bharaty).

Tradičně je Mahábhárata připisována mudrci Vjásovi.

Jádro příběhu se týká soupeření mezi dvěma polobožskými bratraneckými rody Pánduovců (pět bratrů -Judhištira, Bhíma, Ardžuna, Nakula a Sahadéva) a Kuruovců (100 bratrů, synů Dhrtaráštry) o vládu nad celým védským světem. Spor vrcholí bitvou na Kuruovském poli mezi rody a jejich spojenci. Bitva končí vítězstvím Pánduovců za pomoci Boha Kršny.

Báseň obsahuje četné filosofické názory starých Indů a příběhy z Purán. Součástí Mahábháraty je i báseň Bhagavadgíta (Zpěv vznešeného).

[editovat] Vydání v češtině

V češtině dosud neexistuje úplné vydání.

  • Mahábhárata aneb Velký boj. Podle staroindického orig. vypráví Vladimír Miltner. Albatros, Praha 1988. 377 stran. (převyprávění pro mládež)
  • Mahábhárata. R.K. Nárájana. Nakladatelství Gaudíja Vedánty 2001.
  • Mahábhárata - největší duchovní epos všech dob. Ze sanskritu přeložil Krišna Dharma. Praha, Bhaktivedanta Book Trust International 2002. 990 stran. ISBN 91-7149-456-1.