Bismarck (bitevní loď)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitevní loď Bismarck |
|
| Základní údaje | |
|---|---|
| Objednána: | 16. 11. 1935 |
| Zahájení stavby: | 1. 7. 1936 |
| Spuštěna na vodu: | 14. 2. 1939 |
| Aktivní od: | 24. 8. 1940 |
| Osud: | potopena 27. 5. 1941 |
| Technicko-taktická data | |
| Výtlak: | 41 700t standardně; 50 900t plně naložena |
| Délka: | 241,5 m na čáře ponoru 251 m celkem |
| Šířka: | 36 m |
| Ponor: | 9,3 m standartně 10,2 m plně naložena |
| Pohon: | 12 Wagnerových kotlů na přehřátou páru 3 turbíny Blohm & Voss s převodem 3 třílisté lodní šrouby, 4,7 m v průměru 150 170 hp (110 MW) |
| Rychlost: | 30,1 uzlů (54 km/h) při zkouškách |
| Dosah: | 9 280 námořních mil (17 200 km) při 16 uzlech (30 km/h) |
| Posádka: | 2 092 |
| Výzbroj: | 8 x 380 mm (15 palců) (4×2) 12 x 150 mm (5.9 palce) (6×2) 16 x 105 mm (4.1 palce) (4×2) 16 x 37 mm (8×2) 20 x 20 mm (20 x 1) |
| Letadla: | 4x Arado Ar 196 s jedním oboustranným katapultem |
Po říšském kancléři Bismarckovi bylo pojmenováno několik lodí:
- 1871 - válečná korveta o výtlaku 2860 tun
- 1891 - parník
- 1892 - záchranná veslice německé společnosti DGzRS
- 1897 - obrněný křižník o výtlaku 11461 tun
- 1914 - parník třídy Imperator (přejmenovaný později na Majestic)
- 1939 - bitevní loď o výtlaku 41700 tun
Největšího věhlasu dosáhla bezpochyby poslední jmenovaná. Ta byla svého času jednou z největších a nejmocnějších bitevních lodí světa. Jejím kapitánem byl Ernst Lindemann a role kmotry se ujala Bismarckova vnučka Dorothea von Löwenfeld.
Obsah |
[editovat] Stavba lodi
Bitevní loď Bismarck je dílem hamburské firmy Blohm&Voss. Práce na ní byly zahájeny 1. července roku 1936. Při spouštění na vodu 14. února 1939 byl přítomen i Adolf Hitler, který toužil po ovládnutí Atlantiku a zničení spojeneckých zásobovacích konvojů. Bismarck byl do výzbroje německé Kriegsmarine zařazen 24. srpna 1940. Náklady na stavbu se vyšplhaly téměř na dvě stě milonů říšských marek. Její posádku tvořilo zhruba 2000 mužů.
Sesterskou lodí Bismarcku byla bitevní loď Tirpitz o výtlaku asi 50 000 tun, největší německá bitevní loď za druhé světové války.
Oficiálně udávaný výtlak Bismarcku i Tirpitzu činil 35000 tun; to byl maximální povolený výtlak v souladu s německo-britskou dohodou z 28. července 1935.
[editovat] Jediná plavba
18. května 1941 vyplul Bismarck z Gdyně poblíž Gdaňsku a společně s těžkým křižníkem Prinz Eugen zamířil k norským břehům, odkud se měl přesunout do Atlantiku.
Průzkumníci RAF zahlédli dvě velké německé lodě při doplňování paliva v norském Bergen fjordu. Informace bala okamžitě předána do hlavního stanu námořnictva. Britské velení bylo možností, že by německé bitevní lodě operovaly ve vodách severního Atlantiku velmi znepokojeno. Životně důležité trasy zásobovacích lodí by byly ohroženy. Byla vyhlášena rozsáhlá pátrací akce, která vedla k úspěchu, ale to už byly německé lodě na cestě do cílové oblasti. Proti nim vyslalo britské velení bitevní křižník HMS Hood a bitevní loď HMS Prince of Wales a další lodě obdržely rozkaz vydat se k místu možného střetu.
24. května 1941 došlo k bitvě. HMS Hood byla potopena, HMS Prince of Wales poškozena a zahnána na útěk. Bitevní loď Bismarck byla poškozena a uniklo z ní asi tisíc tun paliva. Bylo rozhodnuto, že Bismarck se oddělí od Prinze Eugena a vydá se do St. Nazaire ve Francii. Tou dobou měl Bismarck před pronásledovateli značný náskok a zdálo se, že unikne. Rozhodla letadlová loď Ark Royal. Večer 26. května bylo kormidlo Bismarcku poškozeno náletem torpédových letounů Swordfish. Kormidlo se zaseklo v jedné poloze, loď se točila v kruzích a nemohla uniknout do bezpečí francouzského přístavu. 27. května byl Bismarck dostižen britskými bitevními loděmi HMS King George V a HMS Rodney, křižníky HMS Norfolk a HMS Dorsetshire a několika torpédoborci. Názory na to, kdo vlastně Bismarck potopil, se různí. Některé zdroje uvádějí, že loď se potopila po zásahu několika torpédy vystřelenými z křižníků HMS Norfolk a HMS Dorsetshire. Jiné zdroje však uvádějí, že po hodinu a půl trvající bitvě byl Bismarck natolik poškozen, že byl vydán rozkaz k otevření dnových ventilů a odpálení náloží, aby loď nepadla do rukou Spojenců.
HMS Dorsetshire a torpédoborec HMS Maori vzaly na palubu 110 námořníků a lodního kocoura Oscara. Poté se Britové stáhli kvůli obavám z možného ponorkového útoku. Ve vodě zůstalo asi pět set trosečníků. O několik hodin později nalezla ponorka U 74 pod velením kapitána Kentrata tři přeživší muže na voru. 29. května zachránila meteorologická loď Sachsenwald další dva členy posádky Bismarcku. Z 2092 mužů na palubě tedy přežilo pouhých 115.
[editovat] Nález vraku
V červnu 1989 byl vrak Bismarcku nalezen oceánografem Robertem Ballardem v hloubce 4800 metrů. Pořízené fotografie ukazují, že trup lodi téměř nebyl poškozen. Rovněž expedice Jamese Camerona naznačuje, že příčinou potopení lodi bylo spíše odpálení náloží a otevření ventilů než zásah torpédy. V celém trupu byly napočítány pouze čtyři průstřely.
[editovat] Související články
- bitva v Dánském průlivu
- hon na Bismarcka
[editovat] Externí odkazy
- Informace o lodích třídy Bismarck (anglicky)
- Loď Bismarck (anglicky)
- Posádka Bismarcku (německy, anglicky)
- Hon na Bismarck (česky)

