Chorvatsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chorvatská republika
Republika Hrvatska

Vlajka Chorvatska Znak Chorvatska vlajka znak

Poloha Chorvatska ve světě
Rozloha 56 542 km² (123. na světě)
z toho 0,01 % vody
Počet obyvatel 4 496 248 (119. na světě, 2003)
Hustota zalidnění 83 / km² (116. na světě)
Jazyk chorvatština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství římsko-katolické 90 %, ortodoxní 4,44%, islám 1,3%
Nejvyšší bod Dinara (1830 m n. m.)
Hlavní město Záhřeb (Zagreb)
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Stjepan Mesić
Předseda vlády Ivo Sanader
Hymna Lijepa naša domovino‬
Vznik vyhlášeno 25. června 1991 (rozpad Jugoslávie)
Měna kuna (100 lipa) (HRK)
ISO 3166-1 191 HRV HR
MPZ HR
Doména .hr
Telefon 385
Časové pásmo UTC +1

Chorvatsko je evropská země, která se geograficky nachází na pomezí Střední a Jihovýchodní Evropy. Hlavním městem je Záhřeb.

Obsah

[editovat] Historická území

Přístav ve městě Senj
Přístav ve městě Senj

Moderní Chorvatsko se skládá z užšího Chorvatska s Chorvatským Přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) (přirozeným centrem je Záhřeb a na Chorvatském Přímoří pak Rijeka), Dalmácie bez Kotoru ale s územím bývalé republiky Dubrovník), Slavonie na východě země (od řeky Ilovy na východ, ke Slavonii však historicky náleží také Sremský okruh v dnešní Srbské autonomní oblasti Vojvodině), přirozeným centrem je Osijek, z většiny bývalého markrabství Istrie, tj. Istrijského poloostrova na západě Chorvatska, centrem je město Pula. Dále pak k Chorvatsku patří ještě také Rijeka a původně uherské oblasti Mezimuří a jižní části Baranje. Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku dnešního Chorvatska, který obsahuje kromě chorvatského šachovnicového štítu též znaky Slavonie (kuna), Dalmácie (tři korunované lví hlavy), Istrie (koza), Dubrovníku (barevné pruhy) a užšího Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).

[editovat] Historie

Hlavní článek: Historie Chorvatska

Dubrovnik, město na seznamu světového dědictví UNESCO, jedno z nejvíce navštěvovaných v celém Chorvatsku
Dubrovnik, město na seznamu světového dědictví UNESCO, jedno z nejvíce navštěvovaných v celém Chorvatsku

V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. - 1. století př. n. l. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.

Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nerozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do EU, který by se mohl uskutečnit roku 2009.

[editovat] Administrativní dělení

Hlavní článek: Administrativní dělení Chorvatska

Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají postavení českých obcí.

[editovat] Turistická místa

Město Knin, ležící na jihu země
Město Knin, ležící na jihu země

Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Chorvatsko.



 
Chorvatsko – Hrvatska – (HR)

Župy (Županije) Chorvatska (a jejich správní centra) : Město Záhřeb |Záhřebská župa | Bjelovarsko-bilogorská župa (Bjelovar) | Brodsko-posávská župa (Slavonski Brod) | Dubrovnicko-neretvanská župa (Dubrovnik)| Istrijská župa (Pazin) | Karlovacká župa (Karlovac) | Koprivnicko-križevecká župa (Koprivnica) | Krapinsko-zagorská župa (Krapina) | Licko-senjská župa (Gospić) | Mezimuřská župa (Čakovec) | Osijecko-baranjská župa (Osijek) | Požežsko-slavonská župa (Požega) | Přímořsko-gorskokotarská župa (Rijeka) | Sisacko-moslavinská župa (Sisak) | Splitsko-dalmatská župa (Split) | Šibenicko-kninská župa (Šibenik)| Varaždinská župa (Varaždin)| Viroviticko-podrávská župa (Virovitica) | Vukovarsko-sremská župa (Vukovar) | Zadarská župa (Zadar)

mapa Evropy
Státy a území v Evropě
AlbánieAndorraBelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoIslandItálieLichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRuskoŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoUkrajinaVatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)