Náboženská společnost českých unitářů
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
České unitářství vzniklo nedlouho po vyhlášení samostatné Československé republiky, 9.4.1922, kdy Norbert Fabián Čapek založil Pražskou obec Svobodného bratrství. Unitáři u nás byli uznáni a zaregistrováni v roce 1930 jako Náboženská společnost unitářů československých.
[editovat] Unitářství
Unitářství je dnes v mnohých ohledech podobné ostatním náboženstvím, má dávnou tradici, hrdiny a mučedníky, známé průkopnické osobnosti ve vědě i jiných oblastech a také organizační systém pro své aktivity. Nabízí duchovní, teologické a filosofické myšlenky a spisy, snaží se pomoci člověku vést lepší život v lásce, moudrosti, pokoře a naději.
Narozdíl od jiných náboženských proudů o sobě netvrdí, že bylo založeno na základě zjevení, zázraku nebo nadpřirozené zkušenosti. Neexistuje zde žádné “vyznání víry” ve smyslu kréda nebo dogmata, žádná kniha, chápaná jako jediné a jedinečné svaté písmo. Při shromážděních se využívá literatura, poezie, náboženské texty různých tradic a kultur, z minulosti i ze současnosti. Důležitá je inspirace, povzbuzení, předání radosti a moudrost.
Respektování a rozvíjení plurality názorů, důraz na toleranci a snášenlivost jsou pravděpodobně jedním z nejzřetelnějších znaků, kterými se unitářství liší od tzv. tradičních náboženství.
[editovat] Unitářské principy
V dubnu 2004 přijak sněm NSČU následující principy:
- svoboda svědomí a přesvědčení
- tolerance a porozumění druhým
- používání kritického rozumu i v náboženství
- harmonický rozvoj osobnosti
- soucítění, rovnost a spravedlnost v mezilidských vztazích
- úcta k životu a přírodě
- pomoc druhým a sociální odpovědnost
- respektování hodnoty a důstojnosti každého člověka
- demokratický způsob rozhodování
[editovat] Odkazy
- http://www.unitaria.cz oficiální stránky NSČU

