Grenada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Grenada

Vlajka Grenady Znak Grenady vlajka znak

Poloha Grenady ve světě
Rozloha 344 km² (210. na světě)
z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel 89 502 (196. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění 260 / km² (46. na světě)
Jazyk angličtina (úřední), francouzština (nářečí)
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství římští katolíci 53%, anglikáni 13.8%, jiní protestanti 33.2%
Nejvyšší bod Mount Saint Catherine (840 m n. m.)
Hlavní město Saint George's
Státní zřízení konstituční monarchie
Podřízené celky {{{dělení}}}
Královna Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Danielem Williamsem
Předseda vlády Keith Mitchell
Hymna Hail Grenada
Vznik 7. února 1974 (nezávislost na Velké Británii)
Měna východokaribský dolar (XCD)
ISO 3166-1 308 GRD GD
MPZ WG
Doména .gd
Telefon +1
Časové pásmo UTC -4

Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách.

[editovat] Historie

Původní kmen Arawaků byl vyhnán bojovným kmenem Karibů. Ten zde sídlil v době připlutí Kryštofa Kolumba v roce 1498. Po neúspěšném pokusu Britů o osídlení ostrova ho v roce 1650 koupili od Karibů Francouzi. To však mělo za následek válčení s Kariby z Dominiky a Sv. Vincence. Po prohrané Sedmileté válce v roce 1762 opět připadla Británii (oficiálně uznáno 1783). V roce 1834 bylo otroctví postaveno mimo zákon. V letech 1958 až 1962 byla Grenada součástí federace Západní Indie. Přestože vlastní autonomii měla od roku 1967, nezávislost získala až 7. února 1974.

V roce 1979 proběhl převrat a moci se místo nepopulární vlády chopil populární levicový Maurice Bishop. Neuspořádání svobodných voleb, spolupráce s komunistickým blokem (hlavně Kubou a militarizace země začaly znepokojovat okolní státy, hlavně Trinidad a Tobago, Barbados, Dominiku a také Spojené státy, které se obávaly vzniku dalšího komunistického státu v Karibské oblasti.

V roce 1983 vyvrcholil boj o moc, ve kterém zvítězili skalní komunisté. Maurice Bishop byl nejprve v domácím vězení, 19. října byl pak popraven. O šest dní později zemi po krátkém boji obsadila armáda USA za spolupráce některých okolních zemí. Byly uspořádány volby. Po vytvoření nové proamerické vlády v prosinci se americká armáda ze země stáhla. USA invazi oficiálně zdůvodnily ochranou 600 amerických studentů na místní univerzitě.


Hurikán Ivan v roce 2004 zničil nebo poškodil 90 % domů.


[editovat] Geografie

Grenada se rozkládá na ostrově Grenada a jižní části souostroví Grenadiny, z nichž největší je Carriacou. Ostrovy jsou sopečného původu. Největší ostrov Grenada je pahorkatý (nejvyšší vrchol 840 m n. m.) s několika řekami. Podnebí je tropické (horko a vlhko), s častými hurikány.

[editovat] Hospodářství

Mezi hlavní ekonomické přínosy patří stavitelství, turistika a pěstování koření (muškát, zázvor, hřebíček).



 
Commonwealth (Společenství národů)
Vlajka Společenství národů
Řádné členské země: Antigua a Barbuda | Austrálie | Bahamy | Bangladéš | Barbados | Belize | Botswana | Brunej Darussalam | Dominika | Gambie | Ghana | Grenada | Guyana | Indie | Jamajka | Jihoafrická republika | Kamerun | Kanada | Keňa | Kiribati | Kypr | Lesotho | Malajsie | Malawi | Maledivy | Malta | Mauricius | Mozambik | Namibie | Nauru | Nigérie | Nový Zéland | Pákistán | Papua-Nová Guinea | Samoa | Seychely | Sierra Leone | Singapur | Spojené království | Sv. Kryštof a Nevis | Svatá Lucie | Sv. Vincenc a Grenadiny | Svazijsko | Šalamounovy ostrovy | Šrí Lanka | Tanzanie | Tonga | Trinidad a Tobago | Tuvalu | Uganda | Vanuatu | Zambie
Státy a území s nepřímým členstvím
Zámořská území (korunní kolonie): Anguilla | Bermudy | Britské antarktické území | Britské indickooceánské území | Britské Panenské ostrovy | Falklandy | Gibraltar | Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy | Kajmanské ostrovy | Montserrat | Pitcairnovy ostrovy | Svatá Helena | Turks a Caicos
Korunní závislá území: Guernsey | Jersey | Ostrov Man
Zvláštní status: Cookovy ostrovy | Niue
mapa Severní Ameriky