Alexandra Fjodorovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Soubor:Empress Alexandra Fyodorovna - 1907.JPG
Portrét Alexandry Fjodorovny z roku 1907


Alexandra Fjodorovna Hessenská rozená Alix princezna hessenská (6. června 1872 - 29. července 1918) byla poslední ruská carevna a manželka cara Mikuláše II. Po bolševické revoluci v Rusku v roce 1917 byla spolu s manželem a rodinou popravena ve vyhnanství.

Obsah

[editovat] Životopis

[editovat] Mládí

Soubor:Tuksenwed.jpg
Alexandra Fjodorovna a Mikuláš II. při korunovaci

Její babičkou z matčiny strany byla britská královna Viktorie, starší sestry se provdaly za britské, německé a ruské panovnické rodiny, nejmladší Alix si po matčině smrti vzala na vychování její britská babička. Jako dvanáctiletá odjela na svatbu své sestry Elly do Ruska a zde se poprvé setkala s šestnáctiletým carevičem Mikulášem, jenž se do ní prý zamiloval na první pohled. O deset let později se idylický příběh naplnil jejich sňatkem, který však proběhl v pochmurném prostředí státního smutku - tři týdny před svatbou zemřel car Alexandr III. a čerstvý novomanžel se stal zároveň i novým panovníkem.

[editovat] Dospělost

Prvních deset let vlády a manželství bylo vcelku šťastných a Rusko spělo pomocí reforem k evropským standardům. Svým dílem přispěla ke změnám i mladá carevna, která přes okázalou zbožnost nezapomněla na svou výchovu v liberalizujícím britském prostředí. Také carský rodinný život byl vcelku šťastný, po čtyřech cerách přišel v létě 1904 na svět následník trůnu, carevič Alexej. Štěstí rodičů však bylo zkaleno jak válkou a nastupující revoluční situací v Rusku, tak i dědičnou hessenskou chorobou, hemofilií, kterou vytoužený syn trpěl.

Od propuknutí synovy choroby se carevnin život zcela proměnil, fakticky se zajímala pouze o záchranu malého Alexeje a její zbožnost se stupňovala až k hysterii. Snažila se vyprosit si buď zázrak, nebo zázračného léčitele. Na scéně se objevil ruský mužik Rasputin. Dodnes panují rozpory v jeho hodnocení: šarlatán, pijan, sexuální zvrhlík, nebo zázračný léčitel?[chybí zdroj] V každém případě dokázal, pravděpodobně díky svým hypnotickým schopnostem, zastavit jak carevičovu zhoubnou chorobu, tak i carevninu hysterii.[chybí zdroj] Jeho působení na carském dvoře jakoby korespondovalo se skvělými výsledky společenského i ekonomického vývoje v Rusku, kde byla revoluce eliminována Stolypinovými reformami.

[editovat] Konec vlády a smrt

Roku 1913, při oslavách třístého výročí panování Romanovců, se zdálo, že před carskou rodinou i celým Ruskem leží perspektivní budoucnost. O rok později však přišla první světová válka a během dvou let byla elita ruské armády vybita na bojištích. Události se již hnaly mimo carskou rodinu a v únoru1917 svrhla únorová revoluce cara a nastolila republiku. Carská rodina byla nejprve internována v Carském Selu a došlo k jednání o jejím odjezdu do Velké Británie, v létě 1917 však odjela do vyhnanství na Sibiř. Ve městě Tobolsku ji zastihl listopadový bolševický převrat, a v dubnu a květnu 1918 odvezli bolševici nejprve cara s carevnou a potom i jejich děti do uralského města Jekatěrinburgu. V tomto městě se bývalý panovník stal figurkou ve hře bolševické tajné služby, nechvalně proslulé Čeky. Její provokatér nabídl carské rodině útěk z bolševické internace, když se označil za výrazného člena monarchistického spiknutí. Mikuláš mu uvěřil, čímž podepsal nad sebou i celou svou rodinou rozsudek smrti.

V úterý 15. července 1918 přišlo popravčí komando, odvedlo carskou rodinu do suterénu domu a zahájilo palbu. První zemřel Mikuláš, Alexandra Fjodorovna byla smrtelně zasažená jako druhá. Zemřela s vědomím, že nedokázala zachránit své děti. Přesto však k ní byl osud milosrdný, smrt nastala okamžitě, takže carevna již neviděla, jak bolševici dobili její dcery bajonety.[chybí zdroj] O deset dní později osvobodily Jekatěrinburg jednotky československých legií.[chybí zdroj] Příliš pozdě pro Alix a její rodinu.

[editovat] Literatura

  • ERICKSON, Carolly: Alexandra. Domino, Ostrava 2003. ISBN 80-7303-109-4.
  • KING, Greg: Poslední carevna: Život a doba poslední carevny Alexandry Fjodorovny. Melantrich, Praha 1997. ISBN 80-7023-259-5.
  • HERESCH, Elisabeth: Alexandra: tragédie poslední carevny. Knižní klub, Praha 1995. ISBN 80-7176-147-8.
  • IZAKOVIČ, Ivan: Rasputin a carevna. (historický román) Československý spisovatel, Praha 1988.
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu