Komořany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Komořany (rozcestník).
Komořany
(část obce a katastrální území)


základní data
kód katastrálního území:
kraj a obec: hlavní město Praha
připojení k Praze: 1968
součást městského obvodu: Praha 4
součást městské části: Praha 12
správní obvod (pověřený úřad): Praha 12
počet územně technických jednotek: 1
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 2,08 km²
obyvatel: 1 869 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 899 obyv./ km²
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
poštovní směrovací číslo: 143 00

Komořany jsou katastrální území Prahy, administrativně spadající pod Prahu 12.

[editovat] Historie

Komořany jsou připomínány poprvé k roku 1088 jako osada, která patřila vyšehradské kapitule. Další záznamy naznačují, že vlastníky Komořan (či jejich částí) byly královská komora (za Václava II. před r. 1304 a za Jiřího z Poděbrad před r. 1470), soukromé osoby (například scholastikus Dobeš od r. 1332 či Václav Šturm z Hyršfeldu, který připojoval ke svému jménu doplněk „seděním na Komořanech“ – po r.1589), ale zejména zbraslavský klášter, kterému patřila nejen ves Komořánky vzniklá před r.1436, ale i další majetek – např. jeden dvůr (darovaný Václavem II. r. 1304). Od roku 1638 se stávají dědičným vlastnictvím zbraslavského kláštera snad celé Komořany. V roce 1785 však byl zbraslavský klášter zrušen a Komořany připadly náboženskému fondu, který prodal komořanský dvůr, zámek a ovčín o 40 let později knížeti Oettingen-Wallersteinovi. V roce 1866 kupuje tento komořanský majetek (poplužní dvůr, ovčín a zámek) rytíř z Albertů.

Mezitím totiž byla vymezena katastrální obec Komořany a její obyvatelé v polovině 19. století vytvořili společnou politickou obec s Točnou. Proto jsou v Malém Ottově slovníku z r.1904 zmiňovány Komořany jen jako zámeček u vsi Točná. Samostatnou obcí se staly Komořany až po 2. světové válce, ale již v roce 1964 byly spojeny s obcí Modřany a s nimi byly připojeny k Praze 4 k 1.1. 1968. V té době žilo v Komořanech 1107 obyvatel ve 133 domech. V roce 1990 se staly Komořany součástí městské části Praha-Modřany, která se v roce 1994 stala městskou částí Praha 12.

[editovat] Etymologie

K r. 1088 doložen tvar „Comoraz“. Původně „ves komořanů - lidí bydlících na pozemcích královské či vrchnostenské komory“ (komora = "majetek, důchod, příjmy").

Dnes jsou Komořany známé zejména svým zámečkem (bývalou tvrzí), jehož část je sídlem Českého hydrometeorologického ústavu.

Komořany jsou na městskou hromadnou dopravu napojeny autobusovou linkou 165 a 205. Mají i železniční zastávku Praha-Komořany, která byla otevřena v roce 1997 na trati z Prahy do Vraného nad Vltavou.

znak hlavního města Prahy Praha – hlavní město České republiky
Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18 | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.