Alberto Ascari

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alberto Ascari (13. červenec 191826. květen 1955) byl italský pilot Formule 1.

Narodil se 13. července 1918 v Miláně. Jeho otec Antonio byl jedním z největších automobilových závodníků té doby. Často brával malého Alberta na závody, kterých se účastnil. Krátce před sedmými narozeninami svého syna Antonio Ascari zemřel. Bylo to při Grand Prix Francie v Montlehry. Od tohoto okamžiku Alberto toužil stát se automobilovým závodníkem jako jeho otec. Byl tak posedlý touto myšlenkou, že několikrát utekl ze školy a využil prvního momentu, aby si koupil motorku. Jeho prvním automobilovým závodem byla Mille Miglia, a vůz, který řídil bylo Ferrari. V roce 1940 si vzal milánskou dívku a měli spolu dvě děti. Děvče Patrizii, a chlapce pojmenovaného po dědečkovi, Antonio. V roce 1947 koupil Alberto vůz Maserati 4CLT/48 od rodiny Orsiniu. Sám dokázal sehnat 3 miliony lir a dalšími dvěma miliony mu pomohl kamarád Luigi Villoresi. Byl to ale velmi úspěšný tah a jak Ascari tak i Villoresi kralovali na tratích v severní Itálii. Ve svých úspěších pokračovali i následující rok, když triumfovali v San Remu. Alberto si vyzkoušel i Alfu 158 a dojel třetí v Grand Prix Francie.

Enzo Ferrari, skvělý kamarád a týmový partner Albertova otce, nabídl Ascarimu a Villoresimu místa ve svém týmu pro rok 1949. V tomto roce Ascari zvítězil v pěti Velkých cenách a také v Buenos Aires. V roce 1950 zvítězilo Ferrari v 9 Velkých cenách a v roce 1951 v šesti. Přesto hrálo druhé housle a nestačilo na Alfu Romeo. Ale již další sezóna byla ve znamení Ascari Ferrari. Ascari chyběl pouze na startu Velké ceny Švýcarska, protože pokoušel štěstí v 500 mil Indianapolis s 4,5 litrovým Ferrari. Ve všech následujících Velkých cenách byl scénář monotónní: Ascari zvítězil ve všech zbývajících a stal se tak mistrem světa. Je pravda, že na tratích chyběl Fangio, který se vážně zranil na trati v Monze, ale Ascari následující rok dokázal, že to nebyla náhoda a obhájil tak titul mistra světa i s velkou konkurencí ve vozech Maserati (Fangio, Gonzalez).

Rok 1954 byl značně frustrující pro dvojnásobného mistra světa z let 1952 a 1953. Na konci roku 1953 opustil Ferrari a podepsal smlouvu se společností Lancia, která poprvé ve své historii navrhla a postavila monopost pro Grand Prix. Vývoj šel pomalu a nasazení vozu se stále oddalovalo. V severní Itálii mezitím zavládlo zděšení po té, co Mercedes oznámil, že jeho nový revoluční prototyp je připraven a bude na startu Velké ceny Francie už v červenci. Prozatím Alberto, spolu s přítelem Luigim Villoresim, byl uvolněn od Lancie k Maserati. Tyto chlouby italského automobilového sportu byly jedinými konkurenty Fangia a Klinga na Mercedesech.

Po dvou chaotických závodech za volantem Maserati 250 F, byl Ascari velkoryse půjčen Ferrari na Velkou cenu Itálie. Alberto dokázal vybojovat druhou příčku v kvalifikaci a zajistil si tak start z první řady, čehož plně využil a až do 6 kola byl ve vedení. Závod se vyvíjel jako duel Ascariho s Mossem, který startoval na soukromém Maserati, ale v 49 kole musel Ascari odstoupil pro poruchu motoru. Nakonec se prosadilo rčení - když se dva perou třetí se směje, a tak zvítězil Fangio s Mercedesem, ale jen díky proražené nádrži na Mossově voze. Bylo více než jasné, že se musí něco podniknout, aby se přerušila nadvláda německých vozů a tak dvě hnědočervené Lancie byly rychle dokončené a mohly tak debutovat na posledním závodě sezóny ve Španělském Pedralbes. Ascari začal velmi působivě a první pozici na startu proměnil ve vedení a neustále svůj náskok zvyšoval. Ke zděšení všech v 9. kole Ascariho Lancia značně zpomalila a v dalším kole definitivně zastavila na okraji dráhy. Mezitím Villoresiho druhá Lancia dojezdila už ve čtvrtém kole a tak se premiéra nepovedla. I když v závodě zvítězil Hawthorn na Ferrari, Fangio si došel pro vavříny mistra světa a to především kvůli opožděnému nasazení vozů Lancia D 50.

Ačkoliv při Grand Prix Argentiny všechny vozy Lancia neviděly cílový šachovnicový prapor, již v dalších dvou závodech formule 1 triumfovaly. V týmu se sešli dvě superhvězdy od Ferrari, Ascari a Villoresi, které doplnil talentovaný mladíček Eugenio Castellotti Vraťme se však zpět na trať do Monte Carla

…Jede se 81 kolo závodu a Stirling Moss bezradně pohlíží na svůj kouřící Mercedes. Zkáza německého koncernu byla dokonána, již v polovině závodu musel odstoupit pro poruchu Fangio. Lancia tak vystřídala nadvládu Stříbrných šípů.

Mezitím Ascari hnal svou Lanciu ke Kasínu, aniž by tušil co se před malým okamžikem přihodilo Mossovi a že je vlastně ve vedení. Ve snaze přiblížit se Mossovi zajížděl jedno nejrychlejší kolo za druhým, při výjezdu z tunelu byl oslepen slunečními paprsky a následující šikana vymrštila jeho vůz přes balíky slámy do vody v přístavu. Závod vyhrál Trintignant na Ferrari, když se postupně musel dívat jak všichni jeho soupeři odstupují. Po hrůzostrašném saltu do přístavních vod, se Alberto Ascari zotavoval v nemocnici, jeho zranění nebyla nijak vážná, utrpěl pouze šok a zlomeninu nosu. O čtyři dny později už byl znovu na dráze v Monze, aby sledoval testování sportovního vozů Ferrari. Na tento den měl naplánovaný jen slavnostní oběd s manželkou, když se rozhodl z ničeho nic vyzkoušet Castellottiho Ferrari. Do vozu usedl jen v civilním oblečení a ve vypůjčené přilbě. Ve třetím kole jeho vůz z nezjištěných příčin vyjel ze zatáčky a dvakrát se převrátil. Ascari utrpěl četná zranění, kterým jen pár minut po té polehl.

Obsah

[editovat] Tituly

  • 1952 Mistr Světa (formule 1)
  • 1953 Mistr Světa (formule 1)

[editovat] Vítězství

  • 1948 Grand Prix San Remo
  • 1949 Grand Prix Buenos Aires
  • 1949 Grand Prix Švýcarska
  • 1949 Grand Prix Itálie
  • 1949 Grand Prix Peron
  • 1952 Grand Prix Syrakus
  • 1952 Grand Prix Pau
  • 1952 Grand Prix Marseilles
  • 1952 Grand Prix Commingues and La Baule
  • 1953 Grand Prix Pau
  • 1953 Grand Prix Bordeaux
  • 1954 Mille Miglia
  • 1955 Grand Prix Torino
  • 1955 Grand Prix Neapole

[editovat] Formule 1

  • 32 Grand Prix
  • 13 Vítězství
  • 17 Podium
  • 140,64 bodů
  • Žlutě jsou vítězství
  • Modře jsou 2. místa
  • Červeně 3. místa
  • Zeleně bodoval
Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Pořadí Body
1950 GB MON 500 ŠVÝ BEL FRA ITA * * 5.místo 11
1951 ŠVÝ 500 BEL FRA GB NĚM ITA ŠPA * 2.místo 28
1952 ŠVÝ 500 BEL FRA GB NĚM HOL ITA * Mistr 53,5
1953 ARG 500 HOL BEL FRA GB NĚM ŠVÝ ITA Mistr 47
1954 ARG 500 BEL FRA GB NĚM ŠVÝ ITA ŠPA 25.místo 2
1955 ARG MON 500 BEL HOL GB ITA * * ** 0

Vozy

[editovat] Vítězství v mistrovství světa


Formule 1 - Mistr světa
Předchůdce: 19521953 Nástupce:
Juan Manuel Fangio Alberto Ascari Juan Manuel Fangio


 
Mistři Světa Formule 1

1950 Giuseppe Farina | 1951 Juan Manuel Fangio | 1952 Alberto Ascari | 1953 Alberto Ascari | 1954 Juan Manuel Fangio | 1955 Juan Manuel Fangio | 1956 Juan Manuel Fangio | 1957 Juan Manuel Fangio | 1958 Mike Hawthort | 1959 Jack Brabham | 1960 Jack Brabham | 1961 Phil Hill | 1962 Graham Hill | 1963 Jim Clark | 1964 John Surtees | 1965 Jim Clark | 1966 Jack Brabham | 1967 Denny Hulme | 1968 Graham Hill | 1969 Jackie Stewart | 1970 Jochen Rindt | 1971 Jackie Stewart | 1972 Emerson Fittipaldi | 1973 Jackie Stewart | 1974 Emerson Fittipaldi | 1975 Niki Lauda | 1976 James Hunt | 1977 Niki Lauda | 1978 Mario Andretti | 1979 Jody Scheckter | 1980 Alan Jones | 1981 Nelson Piquet | 1982 Keke Rosberg | 1983 Nelson Piquet | 1984 Niki Lauda | 1985 Alain Prost | 1986 Alain Prost | 1987 Nelson Piquet | 1988 Ayrton Senna | 1989 Alain Prost | 1990 Ayrton Senna | 1991 Ayrton Senna | 1992 Nigel Mansell | 1993 Alain Prost | 1994 Michael Schumacher | 1995 Michael Schumacher | 1996 Damon Hill | 1997 Jacques Villeneuve | 1998 Mika Häkkinen | 1999 Mika Häkkinen | 2000 Michael Schumacher | 2001 Michael Schumacher | 2002 Michael Schumacher | 2003 Michael Schumacher | 2004 Michael Schumacher | 2005 Fernando Alonso | 2006 Fernando Alonso | 2007 [[]] | 2008 [[]] | 2009 [[]] |