Luteránství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Luteráni či luteránské církve jsou protestantským křesťanským vyznáním, které vychází z odkazu Martina Luthera a protestantské reformace. Luteráni bývají někdy označováni jako evangelíci.


Obsah

[editovat] Označení

Lutherova růže - symbol luteránství
Lutherova růže - symbol luteránství

Označení „luteráni“ je původně polemickým označením ze strany katolíků, kteří tak označovali protestanty coby heretiky (srov. Johann Eck, Adversus Lutheranos et alios hostes Ecclesiae, 1520). Později však tímto pojmem označují luteráni sami sebe a vymezují se jím vůči katolíkům i proti reformovaným církvím. Církve a sbory se často označují jako „luterské“ církve či sbory.

[editovat] Teologie

[editovat] Bible a vyznání víry

Bible je v luterské teologii označována jako norma normans (normativní norma), luterská vyznání víry pak jako norma normata (normovaná norma, tj. norma normovaná Biblí). Autoritu v luterských církvích tedy tvoří především Písma Starého a Nového zákona, s výjimkou apokryfů ovšem.

Mezi vyznání víry patří:

Formuli svornosti neuznávají všechny luterské církve, proto se rozlišuje mezi konkordačními a nekonkordačními luterskými církvemi.

[editovat] Sola gratia, sola fide, sola scriptura, solus Christus

Krátké latinské formule vyjadřují stručně luterskou víru:

  1. Sola gratia – Luteráni věří, že spása je člověku darována pouhou boží milostí, nikoli na základě lidského jednání.
  2. Sola fide – Luteráni věří, že víra jediná vede k ospravedlnění u Boha.
  3. Sola scriptura – Luteráni věří, že Bible je základem a měřítkem života křesťana a nauky církve.
  4. Solus Christus – Luteráni věří, že samotná osoba, dílo a nauka Ježíše Krista je základem víry a vykoupení člověka.

[editovat] Zákon a evangelium

Zásada rozlišení zákona a evangelia (discrimen legis et evangelii) je klíčovou nejen v teologii luterské, ale obecně v protestantské. Doplňuje reformační zásady uvozené slovem „sola“ v oblasti hermeneutiky. Zákonem se rozumí ta část Božího zjevení, v níž jsou obsaženy Boží příkazy, usvědčení z hříchu a tresty za hřích. Evangeliem je ta část Božího zjevení, která člověku, který zhřešil a propadl odsouzení zákona, sděluje, že má věřit, že Kristus sám odpykal a splatil veškerý hřích, a tak pro hříšníka bez jakékoli jeho vlastní zásluhy získal odpuštění hříchu, spravedlnost a věčný život. Formule svornosti nazývá rozlišení zákona a evangelia „jedinečně skvělým paprskem poznání“ (čl. 5).


Luteráni odmítají úctu vůči Panně Marii, která je obvyklá v katolické církvi, papežství a hierarchické uspořádání církve. V některých luterských církvích se zachovává biskupské svěcení v apoštolské posloupnosti.

[editovat] Bohoslužba

V evangelické bohoslužbě má ústřední místo kázání. Luterské církve praktikují křest malých dětí, neodmítají však křest ani v pozdějším věku. Večeře Páně se slaví pravidelně. Přítomnost Krista při Večeři Páně luteráni chápou jako přítomnost reálnou. V některých luterských církvích se Večeře Páně mohou účastnit i děti.

[editovat] Organizace církví

Luterské církve jsou synodální a episkopální. V čele synody stojí synodní senior. V čele církve stojí biskup či biskupka, resp. superintendent.

[editovat] Luterství v České republice

V České republice působí tyto luterské církve:

  • Slezská církev evangelická augsburského vyznání (SCEAV) - zachovává kontinuitu od 16. století; v současné organizační podobě existuje od roku 1923
  • Luterská evangelická církev a. v. v České republice (LECAV) - vznikla roku 1995 odštěpením od SCEAV
  • Evangelická církev augsburského vyznání v České republice (ECAV) - vznikla roku 1993; původně tvořena sborem slovenské Evangelické církve augsburského vyznání v Praze (zal. r. 1947)

Zatímco SCEAV a LECAV působí zejména na Těšínsku v Moravskoslezském kraji, ECAV vedle Slováků sdružuje Čechy v Praze, Plzni a Brně a anglickojazyčné luterány v Praze.

K luterství, jakožto k jednomu ze svých oficiálních zdrojů, se hlásí i největší protestantská církev v ČR Českobratrská církev evangelická.

[editovat] Denominační svazy

Naprostá většina luterských církví (celkem 140) je sdružena ve Světovém luterském svazu (LWF). Členské církve jsou tvořeny asi 66,21 milióny věřících (2005). Menšina luterských církví, převážně konzervativních a konfesně vyhraněných, je sdružena v Mezinárodní luterské radě (ILC). Některé malé luterské církve nenáleží do žádných denominačních svazů.

[editovat] Ekumenismus

Luterské církve jsou členy Světové rady církví. Luterské církve mají společenství s ostatními evangelickými církvemi v Evropě. Mnoho luterských církví spolupracuje v Evangelické alianci.

Z poslední doby má zásadní význam společné prohlášení k nauce o ospravedlnění mezi Světovým luterským svazem a Apoštolským stolcem, kde luterské církve a katolická církev docházejí ke shodě v základní nauce o ospravedlnění (více viz Sola fide).

[editovat] Významní luteráni

[editovat] Související odkazy

{{{3}}}
Související články obsahuje:
Portál Křesťanství