Homo neanderthalensis
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Homo neanderthalensis, někdy Homo sapiens neanderthalensis - předvěká forma člověka. Jeho ostatky byly vůbec prvními prozkoumanými se zveřejněnými výsledky.
První lebky neandrtálců byly objeveny v belgické lokalitě Engis roku 1829 a ve Forbesově lomu v Gibraltaru r. 1848. Tyto nálezy však byly uloženy v muzejích a proto je často za první lokalitu nálezu kosterních pozůstatků mylně považováno údolí Neanderthal nedaleko Düsseldorfu, ze kterého byl odvozen i název této vývojové větve.
V údolí Neanderthal objevil při jedné ze svých procházek profesor Carl Fuhlrott r. 1856 dělníky vyhazující při práci v kamenolomu zbytky lidské kostry. Opatrně nález co nejvíce zkompletoval a prozkoumal. Jeho závěr byl pro tehdejší svět šokující a nepřijatelný. „Fosilní předvěký člověk neexistuje!“ prohlašovaly vědecké autority té doby v čele s George Cuvierem. Až Darwinova teorie evoluční biologie r. 1859 a další nálezy daly nakonec za pravdu Fuhlrottovi. Dlouhodobým problémem bylo (a částečně ještě je), kam neanderthálce ve vývojovém stromu člověka řadit. Nejstarší formy tzv. časných neanderthálců žili na zemi prokazatelně v čase před cca 150 000 lety. Zdá se, že jde o vývojové potomky druhu homo steiheinmensis. Co víme dále vcelku bezpečně je, že neanderthálci se rozdvojili do dvou vývojových větví. Jedna se specializovala na drsné přírodní podmínky, jejich kostra značně zesílila a tito neanderthálci nakonec představují slepou vývojovou větev. Druhá vsadila na rozvoj inteligence a vědci ji dlouho považovali za článek sledu homo erectus - homo steinheimensis - homo neanderthalensis - homo sapiens sapiens.
V současnosti se zdá, že dokonce ani tito „rozumní“ neanderthálci nemusí být vůbec našimi přímými předky, nanejvýše část z nich asimilovala s úspěšnější vývojovou větví, kterou můžeme nazvat od homo steinheimensis k homo sapiens sapiens. Fakt je, že ačkoli obě vývojové větve neanderthálců žily vedle sebe a kromě nich zde byl zřejmě ještě nejméně jeden typ člověka, dokladů válek mezi těmito skupinami moc nemáme. Zřejmě žili v relativním klidu a míru vedle sebe, přičemž jedna větev neanderthálců zcela vyhynula, druhá byla částečně asimilována člověkem rozumným. Na čem se věda shoduje je, že před 40 000 lety zde již byl jediný druh člověka, člověk dnešního typu se všemi intelektovými předpoklady shodnými s našimi. Jen mu chyběly historické zkušenosti. A nepochybné je i to, že v tomto čase cca 50 000 - 40 000 let př. n. l. končí svoji existenci neanderthálci ve všech svých formách.

