Ptolemaios XIV. Kaisarion
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ptolemaios XIV. Kaisarion (Kaisarion = řecky malý Caesar; 23. červen 47 př. n. l. – srpen 30 př. n. l.) byl egyptský král z rodu Ptolemaiovců vládnoucí v letech 44–30 př. n. l. Byl synem slavných rodičů Kleopatry VII. a Gaia Iulia Caesara. Různé zdroje se liší v datu jeho narození, některé dokonce uvádějí, že se narodil až dva měsíce po Caesarově smrti, pravděpodobné však je, že jde o omyl.
Ptolemaios XIV. Kaisarion nebyl vůbec uveden v Caesarově závěti. Po smrti Kleopatřina druhého bratra Ptolemaia XIII. se stal spoluvládcem své matky Kleopatry VII. Pozdější milenec a manžel Kleopatry VII., Marcus Antonius, je roku 45 př. n. l. uznal za právoplatné a jediné vládce Egypta. Antonius svým třem dětem, které měl s Kleopatou, věnoval rozsáhlá římská území, což se nelíbilo Římu a byl to jeden z mnoha důvodů započetí války s Octavianem. Po porážce Kleopatry a Antonia v bitvě u Actia a jejich následné smrti v Egyptě nechal Octavianus Ptolemaia XIV. Kaisariona v roce 30 př. n. l. zavraždit. Kaisarionovi bylo tehdy zhruba 17 let. Jeho nevlastní sourozenci, syn a dvě dcery Marka Antonia a Kleopatry, byli odvezeni do Říma a vychováni Octavií, Antoniovou římskou manželkou.

