Jožka Jabůrková
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jožka Jabůrková (16. duben 1896 Vítkovice − 31. červenec 1942 Ravensbrück) byla československou levicovou novinářkou a spisovatelkou. Od roku 1931 byla pražskou zastupitelkou za KSČ. Těsně po vzniku Protektorátu byla zatčena nacisty a uvězněna v Koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla nakonec i umučena.
Narodila se jako nemanželská dcera švadleně Anežce Řehořové. Matka, která ji vychovávala v katolickém duchu záhy zemřela a zaanechala svou dceru ve skrovných poměrech, jež Jožku Jabůrkovou ovlivnily na zbytek jejího života. Za první světové války pracovala ve Vítkovických železárnách a později ve vítkovické nemocnici. Po válce se odstěhovala do Prahy, kde se zapojila do sociálnědemokratického a později komunistického dění.
Od mládí pracovala v tělovýchovném hnutí, vstoupila do řad sociálně demokratické mládeže a do Dělnické tělovýchovné jednoty. Byla cvičitelkou, náčelnicí a vychovatelkou. Podílela se na organizaci významné maninské spartakiády v roce 1921 a byla funkcionářkou Federace proletářské tělovychovy. Po léta se usilovně věnovala práci mezi ženami a mládeží. Využívala pro ni své literární nadání, stala se vedoucí redaktorkou ženského časopisu Rozsévačka. Psala o životě v Praze, o zájmech a problémech žen, poukazovala na možnost řešení nezamestnanosti, věnovala se potřebám dětí. Dotýkala se všech hlavních sociálních otázek i nebezpečí války. Pod jejím vedením Rozsévačka organizovala akce ve prospěch trpících děti ve Španělsku i na pomoc německým antifašistům prchajícím do Československa.
V roce 1931 byla zvolena do ústředního zastupitelstva hl. m. Prahy na kandidátce KSČ. Své hluboké sociální cítění projevovala i zde. Žádala zřizování jeslí, mateřských škol, stravoven a hřišť, účinnou zdravotní péči pro děti dělníků a nezaměstnaných, vybudování levných moderních bytů pro sociálně slabé rodiny. Stavěla se důsledně proti projevům fašismu a upozorňovala na jeho nebezpečí. Usilovala o vytvoření jednotné národní protifašistické fronty. V noci z 15. na 16. března 1939 byla však zatčena a později uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla jedna z prvních českých vězeňkyň.
Hned na počátku navázala kontakty s antifašistkami různých zemí, hlavně pak německými, které byly v táboře vězněny již po řadu let. Pomáhala jak mohla, pracovala mezi ženami do poslední chvíle svého života. V rámci možností se snažila ulehčit i utrpení otřesených lidických žen. Zemřela 31.7.1942, když byla nejdříve mučena a potom ponechána bez pomoci v táborovém vězení.
V roce 1965 byl odhalen její pomník v Praze-Košířích. V roce 1992 byl na žádost restituentky pozemku pod ním ležícího odstraněn a převezen do depozitáře Galerie hl. m. Prahy, kde setrval až do léta 2002 , kdy byla socha znovuodhalena na Olšanských hřbitovech.
[editovat] Externí odkazy
- Životopis Jožky Jabůrkové - ve formátu MS Word

