Guy de Maupassant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Guy de Maupassant
Guy de Maupassant

[editovat] Guy de Maupassant


  • Guy de Maupassant byl francouzský spisovatel, žurnalista a dramatik. Narodil se r. v rodině venkovské šlechty na zámku v Miromesnilu u Dieppe 5. srpna 1850. Studoval práva a jako prostý voják se zúčastnil prusko-francouzské války. Po prusko-francouzské válce odešel do Paříže, kde přijal místo úředníka na ministerstvu námořnictví a kolonií. Během války zachránil svého pozdějšího přítele a rádce, kterým se stal Gustave Flaubert, díky kterému později vyměnil bídné místo v ministerstvu námořnictví za lepší a nezávislejší místo v ministerstvu školství. Po mimořádném úspěchu protiválečné knihy Kulička (1880) se věnoval už jen literatuře a žurnalistice. Zbohatl, měl vlastní jachtu a velmi cestoval. V dospělosti začal trpět depresemi, které vyústily v chorobu, jež měla své kořeny částečně v dědičnosti. Koncem 80. let tedy u něj vypukla duševní choroba, kterou zdědil po matce. Po pokusu o sebevraždu (1892) se ocitá v léčebném ústavu pro duševně choré v Passy u Paříže kde roku 1893 umírá. Příznaky své choroby popsal v několika povídkách a navštěvoval přednášky slavného psychiatra Charcota. Tento velikán francouzské literatury se snažil žít ve víru dění a tak se seznámil s mnoha významnými francouzskými i cizími spisovateli.

Guy de Maupassant je autorem šesti románů a několika desítek novel a povídek. Zejména povídky přinesly Maupassantovi velký úspěch. Pro jejich rozmanité náměty z normandského venkova či městského prostředí a vypravěčský talent. Pro románovou tvorbu je typické zaměření na měšťanskou a aristokratickou vrstvu. Asi nejslavnější román Miláček (Bel-Ami, 1885)) popisuje mladého cílevědomého muže, který se po příchodu do Paříže vyšvihne až do šlechtických kruhů. V dílech Silná jako smrt a Naše srdce jsou tentokrát hlavními postavami ženy. Hlavním tématem je milostný vztah mezi umělcem a ženou z vysokých poměrů.

Témeř všechny významné okamžiky autorova života se vtiskují do jeho tvorby. V novele Dědictví vstupujeme do úřednického prostředí samotného ministerstva námořnictva, v Miláčkovi se dokonce stylizoval do hlavní postavy Georgese Duroye a své částé pobyty v lázních mohl uplatnil v románu Mont-Oriol.

[editovat] Romány

  • Miláček (Bel-Ami), 1885 - Asi nejslavnější Mupassantův román z prostředí vyšší společnosti Paříže 2. pol. 19. stol.Prostředí se kterým se setkáváme v Maupassantově Miláčkovi nám líčí život "vyšší společnosti", jejich dýchánky, klepy, milence či milenky, dny všedního života. Celý příběh se točí kolem novinářství, okolo prostředí novin La vie francaise, vlivného francouzského politického plátku.

- děj:

Mladý muž pan Duroy se živí v Paříži bezvýznamnou prací, až se naskytne výborná příležitost, kdy se prostřednictvím svého bývalého starého přítele Forestiera stává začínajícím novinářem málo významného listu La vie francaise. Jeho novinářské krůčky nejsou zprvu úspěšné, zato u žen mu jeho duchaplnost a pohotovost přináší úspěchy. Brzy se stává milencem paní de Marelle, která mu dopomůže k lepšímu postavení a seznámí ho s vysokou společností, ale Duroy, kterého pro jeho úspěchy u žen přezdili na Miláčka, má vyšší cíle. Stává se důvěrným přítelem Forestierovy ženy Madeleine, která mu pomáhá svým bystrým slohem v práci a když její muž umírá, stává se Miláček jejím manželem. A ani po svatbě se nepřestává stýkat s paní de Marelle. Díky své inteligentní ženě se stává vůdčí osobností, tentokrát už významných novin La vie francaise. Svou prací získává důležitost a stává se nepostradatelným společníkem ve společnosti. Miláček ví o své oblibě u žen a snaží se toho využít ve svůj prospěch. Stane se tajným nápadníkem pomalu vadnoucí ženy svého ředitele Waltera. Paní Walterová k němu vzplane vášnivou láskou, ale ta Miláčka brzy omrzí. Paní Walterová je však neodbytná, pro Miláčka se stává nechtěnou přítěží. Pan Walter zbohatne z alžírských zdrojů a stává se milionářem, a tím tedy velmi váženým mužem. Miláček přemýšlí, jak se dostat k tomuto pohádkovému bohatství, jedinou cestu vidí ve sňatku s mladou a naivní dcerou pana Waltera Suzanne, která ho platonicky miluje. Aby se rozvedl, vyčká na příležitost, kdy přistihne svou ženu při nevěře. Po rozvodu unese Suzanne, neboť jen tak přinutí jejího bohatého otce a hysterickou paní Walterovou, která miláčka stále miluje, aby mu dovolil sňatek se Suzanne. Podaří se mu dosáhnout svého cíle a miláček se stává mužem bohaté nevěsty, a to i přes slzy její zmučené matky. Koná se velkolepá svatba.

- ukázka:

"Pomaloučku sestupoval mezi řadami diváků po stupních vysokého schodiště. Ale neviděl je, jeho myšlenky se vrátily zpět a před očima, oslněnýma jasným sluncem, vznášel se mu obraz paní de Marelle, jak si před zrcadlem načesává krátké kadeře na skráních, rozcuchané, kdykoliv vstala z postele."

- další romány:

Příběh jednoho života; Mont-Oriol; Petr a Jan; Silná jako smrt; Naše srdce

[editovat] Povídky

  • Kulička (Boule de suif), 1880 - Asi nepopulárnější Maupassantova povídka z prostředí prusko-francouzské války. Ústřední postavou je prostitutka Kulička, která odjíždí v dostavníku s „počestnými“ spolucestujícími do bezpečí.

- děj:

Děj se odehrává ve Francii po Prusko-francouzské válce, kdy byla Francie poražena. Po celé Francii se potulují zbytky německých vojsk a ničí vše co jim přijde do cesty. Jednoho mrazivého zimního rána se tři bohaté a vážené manželské páry setkávají v dostavníku do Le Havre, aby se vyhnuly nebezpečí, které skýtali Němci. Společně s nimi cestu sdílí také dvě jeptišky, demokrat Cornudet a prostitutka Kulička, kterou bohaté paničky opovrhují. Po cestě kočár zapadá v závějích a doba cesty se neustále prodlužuje. Po cestě nikde nemohou narazit na nějaký hostinec a všichni mají hlad, když najednou kulička vytáhne koš plný jídla a začne jíst. Její spolucestující se na ni závistivě dívají, protože oni nemají ani trochu jídla. Kulička se s nimi podělí. Večer dostavník zastaví skupinka pruských vojáku a všichni cestující jsou nuceni strávit noc v jakémsi hotýlku, kde je ubytován i německý důstojník, který si ještě ten večer Kuličku vyžádal, ale Kulička ho odmítla, protože to je Prušák a ona se cítí jako vlastenka. Ráno zakázal důstojník zapřáhnout koně a vyjet, takže jsou všichni nuceni nadále zůstat v hotýlku. Večer se situace znova opakuje - důstojník si zase vyžádá Kuličku, která ho opět odmítne. Ráno je znova zakázán odjezd. Po několika dnech se situace vyhrotí, protože se cestující chtějí dostát do Le Havru a nakonec se jim pod psychickým nátlakem podaří Kuličku přemluvit, aby se podvolila důstojníkovi. Následující ráno jsou koně zapřaženi a je povolen odjezd. Cestující nasedají do dostavníku. Po cestě si začnou cestující vybalovat jídlo a jíst. Kulička se na ně jen dívá, protože všechno jídlo zapomněla v hotýlku a nikdo se s ní nepodělí, protože s ní zase opovrhují, protože to je jen prostitutka. Příběh končí tím, že se Kulička rozbrečí.Je to povídka především o charakteru postav.

  • Slečna Fifi ( Mademoiselle Fifi), 1882 - Opět z prusko-fracouzské války, zobrazuje barbarské chování pruských vojáků.

- děj:

Děj povídky je opět zasazen do období francouzsko-pruské války. Prušáci obsadili zámek Uville v Normandii. Slečna Fifi je přezdívka pruského markýze Wilhelma Eyrika, který je velmi arogantní a nadevše rád ničí, trápí a zabíjí. Svou přezdívku si vysloužil podle pohrdavé francouzské věty "fi, fi, donc", kterou často používá. Vojáci jsou ve vesnici pod zámkem dobře přijati, jediná známka odporu je pouze fakt, že farář odmítl zvonit, dokud se cizinci ve vesnici zdržují. Vojáci se na zámečku ale nudí, a proto si nechají z Paříže dovézt několik nevěstek pro obveselení. Fifi dostal malou židovku Rachel, ke které se po celý večer choval velmi hrubě. S vínem ale stoupala do hlavy vojákům i nesmyslná hrdost a pýcha. Fifi začal řečnit o tom, že jim patří všechny francouzské ženy, a zbytek vojáků se chvíli chvástal s ním. Rozzuřená Rachel zabodla do markýzova hrudníku dezertní nožík, vyskočila oknem a zmizela v lese. Prušáci ji nenašli. Druhý den vyzváněly při markýzově pohřbu vesele zvony. To Rachel se schovala ve zvonici, kam jí farář nosil tajně jídlo, a svůj úkryt opustila, až když vojáci odešli ze zámku.

  • U Tellierů ( Maison Tellier), - Povídka kritizuje předsudky společnosti. Autor k tomu využil kontrastní příklad prostitutek, které přesto, že jsou všeobecně označovány za špínu společnosti, bývají paradoxně mravně mnohem čistší než jejich spoluobčané. Vyzdvihuje se zde národní hrdost, která ať už sebevíc potlačovaná v období války, stále byla schována hluboko v duši okupovaného národa.Styl a sloh povídky je střídmý a jednoduchý, přesto ale věty říkají více, než je v nich napsáno. Jedná se o pravý realistický obraz soudobé francouzské společnosti.

- děj:

Vypráví o nevěstinci zvaném "U Tellierů", jež vlastní oblíbená madam. Má celkem pět svěřenkyň, se kterými má velmi blízký vztah a vůbec celý nevěstinec řídí, jakoby to byl dívčí penzionát. Jednoho dne odjíždí madam na venkov na první svaté přijímání dcery svého bratra a bere s sebou i svých pět zaměstnankyň. Na vesnici je všichni obdivují a bratrova rodina se ze všech sil snaží, aby zámožná a bezdětná madam vše odkázala jejich dcerce. Prostitutky jsou velmi pohnuté celým svatým ceremoniálem a vrací se zpět do města ve velmi dobré náladě. Nezvykle vřele se ten den chovají i ke svým hostům.

- další povídky:

Povídky sluky; Ve svitu luny; Miss Harietová; Povídky dne a noci; Pan Parent; Malá Roquová; Levá ruka; Marná krása; …

- divadelní hry:

Příběh ze starých časů; Divadelní zkouška; …

- cestopisy:

Na slunci; Na vodě; …

Maupassantova tvorba je naplněna kritikou všech vrstev společnosti. Zejména té nejvyšší - titulované, proto právem bývá někdy označován za kritika mravů.