Petrov (okres Hodonín)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Petrov | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0625 586480 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
| okres (NUTS 4): | Hodonín (CZ0625) |
| obec s rozšířenou působností: | Hodonín |
| pověřená obec: | Hodonín |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 11,77 km² |
| obyvatel: | 1 333 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 48° 52' 52" s. š. |
| zeměpisná délka: | 17° 16' 36" v. d. |
| nadmořská výška: | 171 m |
| PSČ: | 696 65 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Petrov Petrov č.p. 113 696 65 Petrov |
| starosta: | Ing. Ladislav Krůtil |
| Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa |
|
Petrov je vesnice v Jihomoravském kraji. Petrov leží zhruba tři kilometry jihozápadně od Strážnice, u hranice se Slovenskem.
Obsah |
[editovat] Obecní symboly
Znak Petrova tvoří červenomodrý štít se zlatým ramenem, který drží zlatý vinařský nůž. Vlevo nahoře je stříbrný vinný hrozen. Obecní prapor dříve tvořila také radlice. Od původního znaku se liší také pravým pruhem modré barvy, která symbolizuje řeku a říčku, které obcí protékají - Moravu a Radějovku.
[editovat] Slovácko
Slovácko je oblast v jihovýchodní části České republiky blízko hranic se Slovenskem. Pro svou nádhernou přírodu a udržování lidových tradic je Slovácko vyhledávaným cílem turistů. Zdejší lidé jsou pohostinní a dobrosrdeční, což přispívá k celkové pohodě, která na Slovácku vládne. Nabízí se množství lákadel od příjemného posezení ve vinném sklípku, vyhlášených koštů vína, lidových krojovaných slavností, hodů, jízd králů, návštěvy skanzenu spojeného s ukázkami lidových řemesel, projížďky Baťovým kanálem až po projížďku na kole po některé z nových cyklostezek. Nejsilnější zážitek zcela určitě nabízí posezení ve vinném sklepě spojený s degustací jedinečných vín a jiných místních specialit za doprovodu cimbálové hudby. Slovácko patří mezi nejteplejší oblasti České republiky s velkým počtem slunných dnů.
[editovat] Mikroregion Strážnicko
Mikroregion Strážnicko patří ke strážnické vinařské oblasti. Patří sem obce Strážnice, Petrov, Sudoměřice, Kozojídky, Hroznová Lhota, Tvarožná Lhota a Kněždub. Typické pro tuto oblast jsou především odrůdy bílého vína, z nichž můžeme jmenovat Muller Thurgau, Rulandské Bílé, Veltlínské Zelené, Ryzlink Vlašský. Nelze opomenout ani odrůdy červeného vína, jakými jsou Frankovka a Svatovavřinecké. Stále se zde vyskytuje také odrůda Frašták, která již není příliš známá. Nabízí však zcela nevšední zážitek díky své specifické a ojedinělé chuti. Vinice jsou vysázeny na těžších jílovitých půdách svahů Bílých Karpat, což významě přispívá k jedinečnosti zdejších vín. Obcemi mikroregionu Strážnicko vede Strážnická vinařská stezka.
[editovat] Obec Petrov
Petrov, který leží vedle Strážnice, je významná vinařská obec mikroregionu Strážnicko. Pyšní se vinnými sklepy nazývanými Plže, které byly v roce 1983 prohlášeny Památkovou rezervací lidové architektury. V areálu je přesně 63 vinných sklepů. Petrovská vína můžete ochutnat přímo v jednom z těchto vinných sklepů.
[editovat] Vinné sklepy Plže
První zmínky o Plžích jsou z doby 15. století. Nejstarší sklepy vznikly už ve století pátém. Sklepy, které až později začali sloužit jako vinné, stavěli sami obyvatelé obce ještě donedávna. V průměru mají sklepy délku asi 15 metrů, šířku tři metrů. Nad sklepem je hlína, která zajišťuje ve sklepě stálou teplotu a klima ideální pro uskladnění nejen vína, ale i jiných zemědělských plodin. Sklepy jsou typické kamennými stropy tvarovanými do klenby. Průčelí sklepů s typickým nebo lomeným obloukem bývá zdobené podezdívkou modré barvy a ornamenty vinné révy po stranách, nad okny a nad vchodem. Každé průčelí je specifické, tvořené jedinečnými tvary a oblouky. Vnitřní místnosti mají ve stěně větrací otvor. Chodby se svažují směrem dolů. Na začátku bývá lisovna, na konci místnost, kde se skladuje víno. První místnost často slouží také k posezení. Vinné sklepy v Plžích vytvářejí uličky, které se spojují ve 2 centra. Horní centrum je středovým bodem různých akcí, které se během roku v Plžích pořádají. Za zmínku stojí například Den Vinařů.
[editovat] Kostel Sv. Václava
Obec Petrov měl kostel s farou již počátkem 15. století. Nechal jej postavit Petr II. z Kravař a na Strážnicku. Petr II. z Kravař a na Strážnicku je také zakladatelem samotné obce Petrov. Osudy prvního kostela byly pohnuté nespočtem válečných tažení nejen Uhrů, proto se nám do dnešních dnů nedochoval. Po třicetileté válce a nájezdech Uher zůstala z kostela a fary jen zřícenina s věží. V této době byla zničena většina památek na tomto území mezi Uhry a Čechami. Za zmínku stojí, že Strážnicko bylo do roku 1620 převážně protestantské. Po bitvě na Bílé hoře došlo ke změnám i tu. V petrově nebyl zničen jen kostel, ale i modlitebna se hřbitovem na okraji obce v částech obce dříve označovaných jako Za sborem a Kostelnicko. Základní kámen nového kostela byl v květnu roku 1995 posvěcen samotným papežem Janem Pavlem II. Základní kámen pak položil arcibiskup olomoucký Jan Bosko Graubner. Slavnostní položení základního kamene proběhlo dne 28. září 1997. Byl to den svátku sv. Václava a dal vzniknout nové tradici v Petrově. V tento den se od roku 1997 každoročně slaví Svatováclavská církevní slavnost. Zvon v kostele sv. Václava v Petrově poprvé zazněl v roce 1999. Před započetím samotné stavby byla založena Nadace na výstavbu kaple sv. Václava v Petrově. Nadace byla 2. září 1993 zaregistrována na okresním úřadě v Hodoníně. Byla ustanovena správní rada, revizní rada a administrátorka. Administrátorkou byla ustanovena Anna Obrtlíková, ve správní radě byli: Stanislav Káčerek, František Zůbek, Josef Krůtil, Jan Šebesta, Josef Svoboda. V revizní radě byli: Josef Urbánek, Ing. Josef Jamný, František Klásek. V roce 1999 bylo složení kvůli zpřísnění zákona rozšířeno o Marii Hofmanovou,Ing.Ladislava Krůtila a Jana Mlýnka. Na kostel byly pořádány sbírky v Petrově, Sudoměřicích, Strážnici a jiných městech. Kostel sv. Václava vysvětil dne 30.září 2000 pan Josef Koštuřík.
[editovat] Cykloturistika
Strážnická cyklostezka je dlouhá 104 kilometrů a je značena modře. Modrá barva symbolizuje typickou barvu lidových krojů a starých stavení. Nechybí ani na vinných sklepech. Na Strážnicku se odedávna pěstovala vinná réva. Mezi významné památky patří vinné sklepy Plže v Petrově a Pod Starů horů v Blatnici. Strážnická vinařská stezka prochází krajinou mezi řekou Moravou a Bílými Karpaty. Stezky začíná v Sudoměřicích, kde je hraniční přechod na Slovensko. Rozdvojuje se ve Strážnici. Jedna odbočka vede na Veselí nad Moravou, druhá na Radějov směrem k Bílým Karpatům. Zde se také nachází rekreační oblast Lučina. Následuje prudké stoupání, kde na vrcholku kopce je nádherný výhled na celý kraj. Cesta pokračuje až do Blatničky. Strážnická vinařská stezka končí v Blatnici pod Sv. Antonínkem.
[editovat] Obrázková galerie
[editovat] Externí odkazy
- www.obec-petrov.cz – Oficiální stránky obce Petrov
- http://www.straznicko.cz/index.html – Mikroregion Strážnicko
- http://slovacko.turistik.cz – Turistické informace o Slovácku
| Města a obce okresu Hodonín |
|---|
|
Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny |

