Erich Ludendorff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Erich Ludendorff
Erich Ludendorff

Erich Ludendorff (9.dubna 1865 Kruszewnia – 20. prosince 1937 Tutzing, Bavorsko) byl pruský a německý generál a politik.

Ludendorff byl již před 1. světovou válkou jedním z nejschopnějších generálů. Od roku 1895 byl důstojníkem generálního štábu, 19081912 šéf oddělení.

Za první světové války byl velitelem generálního štábu 8. armády ve Východním Prusku. V roce 1914 se spolu s Paulem von Hindenburgem proslavil vítězstvím nad ruskými vojsky v bitvě u Tannenbergu. Od roku 1916 začal prosazovat takzvanou totální válku.

Od roku 1916 stál spolu s maršálem von Hindenburgem v čele německé armády. Podporoval anexionistické plány (zejména na východě) a plány na přesídlení Slovanů. V únoru 1917 inicioval obnovení neomezené ponorkové války a taktéž měl velký podíl na pádu říšského kanceléře Theobalda von Bethmann-Hollweg a jeho jeho nahrazení exponentem vojenského velení von Hertlingem.

Po neúspěchu letní ofenzívy v roce 1918 ve Francii a zhroucení balkánské fronty požádal 29. září 1918 vládu, aby začala jednání o příměří, a doporučil parlamentarizaci Německa. Po oznámení tvrdých podmínek příměří usiloval o obnovení bojů. 26. října byl ze svého postu sesazen a posléze odcestoval do Švédska.

Po návratu do Německa byl politicky aktivní ve skupinách krajní nacionalistické pravice. V roce 1920 podpořil Kappův puč, posléze nějaký čas i Adolfa Hitlera, s nímž se zúčastnil i takzvaného pivního puče. V soudním procesu s pučisty byl však osvobozen. V letech 19241928 byl poslancem Reichstagu za různé pravicové strany. V prezidentských volbách v roce 1925 neúspěšně kandidoval na prezidenta. Pod vlivem své druhé manželky Mathilde, rozené Spießové, propagoval protikřesťanské a protižidovské názory a sám sebe viděl jako bojovníka za kulturu. Ke konci života už neměl zásadnější politický vliv. Byl spoluzakladatelem Tannenberského spolku a Spolku pro poznání Boha, esoterické společnosti existující dodnes.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

[editovat] Dílo

  • Moje válečné vzpomínky (1919)
  • Světová válka hrozí (1930, česky B. Kočí, Praha 1931)
  • Totální válka (1935)
  • Moje životní vzpomínky (1919-1937 - tři svazky)