Bitva u Waterloo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Waterloo byla poslední a rozhodující bitvou napoleonských válek, ve které se střetla francouzská a spojenecká (britsko-nizozemsko-pruská) vojska. Bitva se odehrála 18. června 1815 poblíž Waterloo v dnešní Belgii. Porážka Francouzů měla za následek definitivní odstoupení Napoleona a zánik prvního francouzského císařství.
[editovat] Předehra bitvy
Roku 1815 Napoleon uprchl z vyhnanství na ostrově Elba a obnovil svoji armádu při tažení na Paříž. 15. června překročil hranice Belgie a vydal se směrem na Brusel. 16. června porazil pruská vojska, poté vyslal část své armády pod vedením maršála Grouchyho, aby zabránil spojení Prusů s britskými jednotkami pod vedením vévody z Wellingtonu. K rozhodující bitvě 19. století došlo 18. června 1815.
[editovat] Postavení vojsk
Arthur Wellesley, první vévoda z Wellingtonu si zvolil místo vhodné pro obranu tak, aby se Napoleonovy útočné vlny mohly rozbít o zámek Haugonmont a vesnice La Haye Sainte a Pappelote. Záměrně oslabil své levé křídlo doufaje, že mu zde na pomoc přijdou Prusové.
[editovat] Bitva
| Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Podívejte se prosím na relevantní diskusi na diskusní stránce. |
Bitvu zahájil Napoleonův bratr tlakem na zámek Haugonmont; chtěl tak mj. prokázat své vojenské schopnosti. Tento útok však stál mnoho obětí a cíle se mu nepodařilo dosáhnout. Jean-Baptiste Drouet vedl statečně, ale takticky nešťastně hlavní útok na střed britské sestavy který však také selhal. Neuspěl ani maršál Neuve jenž s jízdou zaútočil na La Haye Sainte. V bitvě poté šlo o čas, vzájemný poměr sil byl ještě poměrně vyrovnaný. Grouchymu se však nepodařilo zadržet postup pruských posil které se nyní rychle blížily k bojišti. Napoleon tehdy nasadil do boje svoji osobní gardu. Spojenečtí vojáci však už cítili svou převahu a vydali se jí naproti. Garda se zhroutila a Napoleon padl do zajetí; v důsledku porážky byl později doživotně internován na ostrově sv. Heleny.

