Nabonid
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nabonid (akkadsky Nabú-na´id, "Nabú je veleben") byl poslední novobabylonský král z chaldejské dynastie, panující v letech 556–539 př. n. l. Jeho otec byl patrně náčelníkem aramejského kmenového svazu, matka Adad-guppi byla kněžkou boha Sína v syrském Charránu (Karrhy).
Nabonid, který nepocházel z královského rodu, zahájil svou kariéru u dvora králů Nabukadnezara II. a Neriglissara. Na trůn ho pravděpodobně dosadili příznivci z kněžských a úřednických kruhů. Pokračoval ve výbojích v syrském prostoru (554–553 př. n. l.), konkrétně v oblasti Chamátu a Edómu. Vzhledem k tomu, že podporoval rekonstrukci chrámů boha Sína v Charránu a Uru a deset let se zdržoval mimo Babylon na Arabském poloostrově (v hlavním městě ho zatím zastupoval syn Bél-šarra-usur), došlo k napětí mezi ním a mocným kněžstvem boha Marduka. Jeho postavení v Babylonii nalomil i dlouhotrvající hladomor spolu s celkovou ekonomickou krizí říše.
Nespokojenost obyvatelstva způsobila, že pro perského krále Kýra II. nebylo příliš složité najít v Nabonidově říši vrstvy, které si přály změnu a králův pád. Dne 29. října 539 př. n. l. tak mohla perská vojska bez boje obsadit Babylon, přičemž Nabonidův další osud je nejasný.
[editovat] Literatura
Beaulieu, P. A.: The reign of Nabonidus, King of Babylon. 556–539 b. c., New Haven 1989. ISBN 0-300-04314-7
[editovat] Externí odkaz
| Předchůdce: | 556–539 | Nástupce: |
| Lábaši-Marduk | Nabonid | — |

