Ifigenie v Aulidě
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ifigenie v Aulidě (v originále Iphigenie en Aulide) je název opery Christopha Willibalda Glucka z roku 1774. Autorem libreta je Bailli Le Blanc.
Obsah |
[editovat] Hlavní postavy
- Klytaimnestra, královna (alt)
- Agamemnon, mykénský král (baryton)
- Ifigenie, jejich dcera (soprán)
- Achilles (tenor)
- Kalchas, věštec (bas)
- Artemis, bohyně (soprán)
- Arkas, velitel Agamemnonovy tělesné stráže (tenor)
[editovat] Obsah
Opera Ifigenie v Aulidě má tři dějství. Její děj je odvozen z antické pověsti, odehrává se před začátkem trojské války.
[editovat] První dějství
Král Agamemnon lamentuje ve vojenském táboře Řeků nad svým osudem - zatřelil kdysi posvátnou laň bohyně Artemis a aby si jí usmířil, slíbil jí obětovat svou dceru Ifigenii. Agamemnon posílá Arka do Mykén, aby lživými pověstmi o nevěře Ifigeniina snoubence Achilla odradil Klytaimnestru a Ifigenii od cesty do tábora. Arkas se ale cestou s oběma ženami mine, takže Ifigenie do tábora přece jen přijde.
[editovat] Druhé dějství
Ifigenie a Achilles se chystají vstoupit do chrámu k domnělému svatebnímu obřadu - ve skutečnosti má být Ifigenie obětována. Achilles to zjistí od Arka, rozčílí se a Agamemnona urazí. Ten se v hněvu nejprve chystá splnit slib a Ifigenii obětovat, ale nakonec zvítězí otcovská láska a Agamemnon tajně odesílá Klytaimnestru a Ifigenii zpět do Mykén.
[editovat] Třetí dějství
Dav obávající se hněvu bohyně Artemis zabrání Ifigenii v útěku a Ifigenie nakonec pod tlakem veřejného mínění souhlasí s obětí. Na mořském pobřeží u obětiště se strhne bitka, kterou vyvolá Achilles ve snaze osvobodit Ifigenii. V tu chvíli se na scéně objevuje Artemis, která se nechá obměkčit nezištností Ifigenie a nářkem její matky Klytaimnestry - slibuje podporu řeckému vojsku a Ifigenii neusmrtí, pouze nechá odnést pryč.

