Safvet-beg Bašagić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Safvet-beg Bašagić
Safvet-beg Bašagić

Safvet-beg Bašagič, bosensky/chorvatsky Safvet-beg Bašagić (6. května 1870 Nevesinje, Bosna a Hercegovina - 9. dubna 1934 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl bosenský a chorvatský bosňácký básník, novinář, překladatel, historik, politik a kulturní organizátor.

V roce 1882 se společně s rodinou přestěhoval do Sarajeva, kde letech 1885-1895 studoval gymnázium. Mezi lety 1895-1899 navštěvoval Vídeňskou univerzitu, obory orientální jazyky a historie. Psát poezii začal už za studií na gymnáziu, ale jeho prvotina Trofanda iz hercegovačke dubrave (Rané ovoce z hercegovského hájku) vyšla až v roce 1896 v Záhřebu. V této době píše i první eseje o bosenské historii. V roce 1900 zakládá společně s Edhemem Mulabdićem a Osmanem Nuri Hadžićem noviny Behar (květ).

V letech 1900-1906 byl profesorem arabského jazyka na sarajevském Velkém gymnáziu. V roce 1903 zosnoval klub Gajret (Pomoc), nedlouho poté kluby El-Kamer (Měsíc) a Muslimanski klub (Muslimský klub). V roce 1907 vydával noviny Ogledalo (Zrcadlo). O rok později se vrátil opět do Vídně, aby dokončil disertační práci na téma Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře, kterou předložil v roce 1910. Ve stejném roce byl jmenován za člena Bosenského saboru (Parlamentu), kde po smrti Ali-bega Firduse obsadil místo předsedy. Na tomto místě setrval až do pádu rakousko-uherské monarchie. Od roku 1919 pracoval jako správce Zemského muzea v Sarajevu. V roce 1927 byl penzionován.

V politické i literární činnosti se přikláněl k bosňácko-chorvatské vzájemnosti. Je označován za zakladatele a vůdčí osobností „bosňácko-muslimské renesance" - bosňáckého národního obrození.

[editovat] Dílo

Historické eseje:

  • Bošnjaci i Hercegovci u Islamskoj književnosti (1912; Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře)
  • Gazi Husrevbeg (1907; Biografie Gazi Husrev-bega)
  • Kratka uputa u prošlost Bosne i Hercegovine (1463-1850)(1900; Stručný úvod do minulosti Bosny a Hercegoviny)
  • Najstarija Turska vijest o Kosovskom boju (1924; Nejstarší turecká zvěst o Kosovském boji)
  • Znameniti Hrvati, Bošnjaci i Hercegovci u Turskoj carevini (1931; Významní Chorvati, Bosňáci a Hercegovci v Turecké říši)

Básnická tvorba:

  • Abdullah-paša (1900; rozsáhlá dramatická báseň o čtyřech dějstvích)
  • Izabrane pjesme (1913; Vybrané písně)
  • Misli i čuvstva (1905; Myšlenky a pocity)

Za svého života sbíral islámské rukopisy a tato jeho sbírka je dnes uložena v Univerzitní knihovně v Bratislavě. V digitalizované formě je dostupná na [www.ulib.sk]. Od roku 1997 je zařazena v programu UNESCO Paměť světa. Obsahuje 598 rukopisů a 365 tištěných knih z 16.- 19.století. Do fondů knihovny se dostala koupí v roce 1924 přímo od Bašagiče.

[editovat] Odkazy