Rorýs obecný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Rorýs obecný |
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Rorýs obecný
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Apus apus L., 1758 |
Rorýs obecný (Apus apus) je v letu velmi snadno poznatelný pták. Je celý černý a křídla má srpovitě prohnutá dozadu, takže připomínají bumerang. Ocas je mírně rozeklaný. Samec a samička se navzájem neliší, mláďata mají peří na hlavě a zádech světle lemované. Plachtí většinou ve skupině okolo výškových budov a paneláků. Vyskytuje se na jak okrajích měst tak v centrech. Původně hnízdíl ve skalách a v dutinách stromů, ale města mu nabídla jak hnízdní příležitosti tak potravu. Vybírá si díry ve zdech, krovy střech a místa pod římsami a trámy.
- Jako ostatní svištouni má zkrácenou ramenní část křídla a naopak prodlouženou ruční část. Celá letka má aerodynamický tvar a je pružná a pevná. Mají mohutně rozvinuté létací svaly, které se upínají na vysoký hřeben prsní kosti. Oč lepšími jsou letci o to hůře se pohybují po zemi. Mají krátké a slabé nohy, a proto neumí chodit ani poskakovat jako například kos černý (Turdus merula).
- Celým svým způsobem života je přizpůsoben pobytu ve vzduchu. Živí se aeroplanktonem (hmyz, pavouci) a pije za letu z vodní hladiny. Radarem bylo zjištěno, že také za letu spí. Vystoupá do výšky až 1 km a po dobu klesání na několik minut spí a odpočívá. Upadá do mikrospánku, ve kterém je jedna polovina mozku nečinná, ale druhá kontroluje jeho pohyb a okolí. Pobyt ve výškách také znamená vyšší počet červených krvinek a hemoglobinu. Zvláštním fyziologickým přizpůsobením svalů je jejich malá unavitelnost. Delší časový úsek bez pohybu létacích svalů ale nepřežívají, protože se svalovina nevratně poškozuje.
- Také namlouvání a páření probíhá ve vzduchu. Během námluv se samec a samička synchronizují ve svištivém letu a dokonce také v hlasovém projevu, takže se zdá, že pískání pochází jen od jednoho jedince.
- Hnízda si staví z rostlin a peří, které slepují slinami. V Číně se označují jako „vlaštovčí hnízda“ a jsou místní delikatesou. Samička do hnízda klade 1-4 vejce, ze kterých se přibližně po 22 dnech líhnou mláďata. V nepříznivých podmínkách rodiče snůšku zmenšují vyhozením vajíček z hnízda.
- Zajímavé je, že v období hladu jsou mláďata schopná zastavit svůj vývoj, utlumit metabolismus a snížit tělesnou teplotu a přečkat tak dva až tři týdny!
- Do České republiky přilétají až v průběhu května, protože táhnou až z daleké jižní Afriky. Odlétají také poměrně brzy a to na konci srpna.
Hlas - pronikavé, ostré „sríí srííí“ protáhlé a vícehlasé.
Rozšíření - Obývá velkou část Evropy, Malou a Střední Asii až po severní Himaláje a Mandžusko, vyskytuje se i v Severní Africe.


