Hoplit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hoplit (Hoplon) znamená zbraň. Hoplité tvořili tradičně silný střed řeckých vojsk. V bitvách měli úlohu obránců lučištníků, jezdců a dalších. Důležitou roli hráli na přelomu 5. a 4. stol. př. n. l. v Peloponéské válce. Hoplité bojovali v uzavřených formacích, tzv. Phalanx, falangách. Boj ve falangách byl běžný už dříve. Líčil ho už Homér. Hoplité měli 6 m dlouhé kopí a malý štít. Zvětšením charakteristického hoplitského štítu se postupně změnil i způsob boje. Podle Homéra byla bitva vedena pružně vpřed a vzad. Vojsko se po útěku opět shromáždilo a přešlo do protiútoku. S velkým hoplitským štítem byl boj víc statický. Zatímco jedna strana byla na útěku, muselo vyvíjet aktivitu druhé křídlo vojska, protože mnoho bojovníků při útěku svůj velký těžký štít odhodilo. Jít znovu do bitvy bez štítu bylo nemyslitelné. Obě křídla společně tak byla houževnatější, ale i rychlejší, rozhodně také operativnější.

Doba trvání hoplitských štítů nebyla s určitostí zjištěna. Antické prameny hovoří pouze o "dlouhém období", které ale nikdy nebylo upřesněno.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu: