Obloha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

typická denní obloha
typická denní obloha
obloha za větrného oblačného počasí
obloha za větrného oblačného počasí
bouřková obloha
bouřková obloha
pohled na oblohu do zenitu
pohled na oblohu do zenitu
obloha při západu Slunce
obloha při západu Slunce

Obloha nebo také nebe je ta čast zemské atmosféry nebo vesmíru, která je viditelná z povrchu Země (nebo jiné planety). Někdy se říká, že ptáci, a letadla létají na obloze. Přesnější definice je obtížná. Při denním světle je obloha světle modrá, což je důsledkem rozptylu slunečního světla v ní. Nad Zemí není žádný modrý objekt, který bychom viděli. Naopak v noci je obloha černá a posetá hvězdami.

Světle modrá barva oblohy je důsledek rozptylu slunečního světla. Za slunečného počasí je díky Rayleighova rozptylu tmavší v zenitu a světlejší na horizontu. Při východu a západu Slunce červená a oranžoví a v noci je černá. Během dne, pokud není zataženo, je na obloze vidět Slunce. V noci je pak možno na obloze spatřit hvězdy, planety a Měsíc. (Měsíc lze vidět často i ve dne. Některé hvězdy a planety pak za výjimečných podmínek také.) Na obloze je možno spatřit mnoho přírodních jevů jako oblaka, duhu, polární záři nebo blesk.

V astronomii se jako obloha označuje nebeská sféra, což je zdánlivá plocha nad Zemí, kde se pohybují Slunce, hvězdy, planety a měsíce. Nebeská sféra je rozdělena na části nazývané souhvězdí.

[editovat] Obloha v náboženstvích

Obloha hraje silnou roli v mnoha náboženstvích. Někdy je stotožňována s nebem — místem posmrtného života, nebo je pokládána za místo, kde sídlí božstva. Pro Číňany se někdy rozdíl mezi nebem a bohem stírá.

[editovat] Bozi nebe