Himálaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pohled na Himálaje z ISS
Pohled na Himálaje z ISS
Pohoří Himálaj na družicovém snímku
Pohoří Himálaj na družicovém snímku
Jezera v Bhútanu
Jezera v Bhútanu
Z leva Annapurna IV (7 525 m), Annapurna II (7 939 m) a Lamjung Himal (6 932 m)
Z leva Annapurna IV (7 525 m), Annapurna II (7 939 m) a Lamjung Himal (6 932 m)

Himálaj (sanskrtem, hindsky i nepálsky हिमालय, Himālaya, čínsky 喜马拉雅山脉, pinyin Xǐmǎlāyǎ Shānmò, český přepis Si-ma-la-ja šan-mo) je název pro pohoříAsii, které odděluje Indický subkontinent od Tibetské náhorní roviny. V tomto pohoří se nachází deset ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa, takzvaných osmitisícovek. Nejvyšší horou Himálaje i světa je Mount Everest (8 848 m n.m). Pohoří zasahuje na území Pákistánu, Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu.

Název pochází ze sanskrtských slov hima (sníh) a álaja (obydlí); vykládá se jako Domov sněhu.

Obsah

[editovat] Pásma

Himálaje jsou složeny ze tří hlavních pásem, které se stupňovitě zvedají od jihu na sever:

  • Sivalik (900 - 1 200 m)
  • Malý Himálaj (3 000 - 4 000 m)
  • Velký Himálaj (6 000 m)

[editovat] Vznik

prvohorách byl jeden prakontinent Pangea. Tento kontinent se rozpadl vlivem zemského tepla, které se nahromadilo pod zemskou kůrou a Pangea se rozpadla na několik litosférických desek. Tyto desky se dále posouvaly a narážely do sebe. Když indická deska narazila na euroasijskou desku začala se pomalu zasouvat pod euroasijskou desku a tím ji také vrásnit a zvedat do výšky, takže se začal utvářet obrovský horský masiv Himalájí a Karákoramu. Jelikož mezi euroasijskou a indickou deskou, než do sebe narazily, bylo moře, při nárazu se začaly pomalu utvářet ostrovy, ty se zvětšovaly, moře mezi euroasijskou a indickou deskou pomalu mizelo, až zmizelo úplně, ale litosférická deska se nezastavila a stále pokračovala ve svém narážení do euroasijské desky a malé ostrůvky v moři se pomalu měnily v čím dál větší hory, až se z nich staly velehory. Tento proces trval milióny let a stále ještě trvá.

[editovat] Důkazy

To že kdysi bylo i na území Himalájí moře jde dost dobře dokázat. Na území Himalájí se vyskytuje velké množství zkamenělých mořských živočichů amonitů. A to i přes to, že nejbližší moře je Bengálský záliv. To svědčí o existenci moře na území dnešních velehor, ale moře tam muselo být před stvořením těchto hor. A jsou i další důkazy o existenci dávného moře v těchto neskutečných výškách. Po odškrábnutí vrstvičky naneseného zkamenělého bahna jde jasně a zřetelně pozorovat profil mořských vlnek otištěný ve zkamenělém písku. V tropických mořích se vyskytují také takzvané stromality. Tyto stromatolity se vytvářejí z řas, které zapadají pískem, jemným bahnem a tato směs se časem vytvrdí v pevný kamen. V Austrálii se i dnes vyskytují stromatolity. Ovšem v Himaláji jsou tyto stromatolity přetočeny takzvanou hlavou dolů. To je svědectví o tom, jak velikému tlaku jsou tyto kameny vystaveny, že je tato síla otočí naopak. Proces otáčení a ohýbání kamene musí ovšem probíhat velmi pomalu, jinak by se kámen polámal.

Pangong Tso největší jezero v Himálajích
Pangong Tso největší jezero v Himálajích

[editovat] Vodstvo

[editovat] Řeky

V Himálajích pramení tři ze světových hlavních říčních systémů: Indus, Ganga-Brahmaputra a Jang-c'-ťiang. Podle odhadu 750 miliónů žije v rozvodí himalájských řek.

[editovat] Jezera

V Himálajích se nalézají stovky jezer, většina z nich se nalézá do výšky 5 000 metrů. Největší jezero je Pangong Tso, které leží na hranicích mezi Indií a Tibetem. je situované ve výšce 4 600 metrů, je 8 km široké a téměř 134 km dlouhé. Jedno z nejvyšších jezer je Gurudogmar, ve výšce 5 148 metrů.

[editovat] Podívejte se také

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu