Hvězdovka červenavá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Hvězdovka červenavá |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hvězdovka červenavá http://houby.humlak.cz/ autor Radomil Knížek
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Geastrum rufescens Pers., 1801 |
Hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens Pers. 1801) je nejedlá houba z čeledi hvězdovkovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Geastrum schaefferi Vittad. [as 'Geaster'], 1842
- Geastrum vulgatum Vittad. [as 'Geaster'], 1842
[editovat] Popis
- Plodnice mají 2,5 až 5 centimetrů v průměru, v mládí jsou kulovité a ukryté v hlíně, barvy zprvu bělavé, pak okrové až červenohnědé, později rozpraskávající v 5 - 9 nestejných cípů.
- Vnější okrovka tvořící později cípy, které jsou zpočátku značně tlusté a ztuha dužnaté a až 10 cm dlouhé, později vysychají a jsou příčně rozpukané. Vnitřní povrch je smetanový, narůžovělý, vínový až hnědočervený. Na spodní části jsou hnědé, obalené zeminou.
- Krček je až do 0,5 cm
- Vnitřní okrovka (teřich) je umístěna na krčku a je o průměru 1 - 4 cm, nepravidelně kulovitá, plstnatá, hladká, barvy světle okrové až tabákově hnědé. Otvírá se brvitým neohraničeným, kuželovitým ústím.
- Výtrusný prach – barvy nahnědlé.
- Výtrusy jsou kulovité, jemně ostnaté, velikosti o průměru 4 - 5 µm.
[editovat] Výskyt
Roste v červenci až listopadu v jehličnatých lesích i listnatých lesích, dubohabrových hájích, kyselých doubravách, hadcové skalní sklepy, hlavně jejich serpentinová část v okrajových partiích kde přechází v borový les, ve smrkových monokulturách na půdách vápenatých, např. v karlštejnských smrčinách, tak také v druhotných smíšených lesích na půdách nevápenatých, parcích a alejích a na humózních písčitých půdách.
[editovat] Použití
Nejedlá houba.
[editovat] Možná záměna
Je možná záměna za rovněž nejedlou hvězdovku brvitou.
[editovat] Zajímavosti
Od všech ostatních druhů se liší červenými tóny na plodnici. Dosti často se vě větších množstvích vyskytuje na zbytcích jihomoravských a jihoslovenských stepí, které navazují na stepní nížinu severorakouskou a maďarskou.

