Maria Curie-Skłodowska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nositel Nobelovy ceny

Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava4. července 1934), počeštěně též Marie Curie-Sklodowská (a zvláště v zahraničí se uvádí opačné pořadí rodného a provdaného příjmení) byla významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie.

Maria Skłodowska-Curie
Maria Skłodowska-Curie

K jejím největším úspěchům patří:

Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.

Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem Curie za výzkumy radioaktivity a jejím objevitelem Henri Becquerelem, a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia.

[editovat] Život

V roce 1891 Skłodowska složila jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Přes den studovala a po večerech doučovala a vydělávala si tak tak živobytí. V roce 1893 získala licenciát a začala pracovat jako laborantka v průmyslové laboratoři Lippmanových závodů. Současně dále studovala na Sorbonně a druhý licenciát, z matematiky, získala v roce 1894.

V roce 1894 poznala také svého manžela Pierra Curie, který byl v té době doktorandem v laboratoři Henri Becquerela. Po Pierrově doktorátu se v roce 1895 vzali. Pierre byl bez vyznání a Maria byla nábožensky vlažná, proto měli občanský sňatek, což na nějaký čas vedlo k roztržce Marie s její polskou katolickou rodinou. Roku 1897 se jim narodila dcera Irène.

Pierre doporučil Marii Becquerelovi, který jí nabídl doktorandské studium pod svým vedením na zdánlivě neatraktivní a pracné téma - zjistit, proč je radioaktivita některých druhů uranové rudy mnohem vyšší, než by plynulo z podílu čistého uranu v rudě.

Maria, zpočátku s pomocí mladého chemika A. Debiernea, který dělal licenciát, začala obtížnou práci na dělení uranové rudy na jednotlivé chemické sloučeniny a hledala sloučeninu, která způsobovala vysokou radioaktivitu. Debiernea to brzy přestalo bavit a nahradil ho sám Pierre Curie. Výzkumy po čtyřech letech vedly nejprve k objevu polonia, jež Skłodowska pojmenovala po své vlasti, a posléze mnohem radioaktivnějšího radia (první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z Jáchymova). Výsledkem bylo také vyjasnění pravděpodobných příčin radioaktivity - jako efektu při rozpadu atomových jader. V roce 1903 jako první žena v historii získala titul doktora fyziky a ve stejném roce jí byla udělena Nobelova cena za fyziku.

Získání Nobelovy ceny Curieovy náhle proslavilo. Sorbonna Pierrovi přiznala místo profesora a souhlasila se založením vlastní laboratoře, ve které se Maria stala vedoucí výzkumu. Ve stejné době také porodila druhou dceru Evu (1904). 19. dubna 1906 Pierra přejel nákladní koňský povoz a Maria tak ztratila životního druha i spolupracovníka. Dne 13. května téhož roku se fakultní rada rozhodla zachovat katedru vytvořenou pro Pierra Curie a svěřila ji Skłodowské, spolu s řízením laboratoře. Tak Curie-Skłodowska poněkud vyšla ze stínu. Stala se první profesorkou Sorbonny.

Díky tomu, že manželé Curieovi ještě před Pierrovou smrtí odmítli dát si patentovat postup přípravy radia z rud, ochudili se o značné finanční prostředky použitelné např. pro výstavbu laboratoře - obtížné získávání peněz po velkou část jejich kariéry ztěžovalo a značně zpomalovalo výzkum.

Marie Sklodowska-Curie a Henri Poincaré v roce 1911
Marie Sklodowska-Curie a Henri Poincaré v roce 1911

V roce 1911 dostala svou druhou Nobelovu cenu (za chemii), díky které přesvědčila francouzskou vládu, aby vyčlenila prostředky na vytvoření nezávislého Ústavu pro radium (Institut du radium), který byl založen v roce 1914 a ve kterém se prováděly výzkumy z oblasti chemie, fyziky a lékařství. Tento ústav se stal líhní nositelů Nobelových cen – vyšli z něho ještě čtyři, mezi nimi i Mariina dcera Irène Joliot-Curie a její zeť Frédéric Joliot, kteří získali Nobelovu cenu za objevení uměle vyvolané radioaktivity.

Během 1. světové války se Curie-Skłodowska stala šéfem vojenské lékařské buňky, která se zabývala organizací polních rentgenografických stanic, které vyšetřily celkem více než 3 milióny případů zranění francouzských vojáků.

Po válce Curie-Skłodowska nadále vedla Ústav pro rádium v Paříži a zároveň cestovala po světě, kde její nadace pomáhala zakládat lékařské ústavy pro léčbu rakoviny. Absolovala také cestu po Spojených státech, kde převzala mnoho čestných titulů a také dostala od amerického prezidenta slavnostně gram radia pro výzkum a léčbu nemocných. V roce 1932 s pomocí polského prezidenta Moścického byl jeden z takovýchto institutů založen ve Varšavě. Prvním vedoucím se stala Mariina sestra Bronisława. U Marie Curie-Skłodowské na ústavu také dva roky studoval František Běhounek (v letech 1920-1922), který po návratu zkoumal radioaktivitu v jáchymovských dolech. V roce 1925 Marie Curie-Skłodowska sfárala do dolu Svornost v Jáchymově.

Maria Curie-Skłodowska zemřela 4. července 1934 v nemocnici Sallanches nedaleko Paříže na leukémii, která byla pravděpodobně způsobena radiací, se kterou pracovala.

V roce 1995 byla pro své zásluhy jako první žena pochována pod kopulí pařížského Panteonu.

[editovat] Reference

Dcera Eva (Ève) Curie(ová) napsala matčin životopis Madame Curie, který česky vyšel v letech 1938, 1946 a jako Paní Curieová 1959, 1964 (s Běhounkovým doslovem) a 1971.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu



 
Nobelova cena za fyziku

1901Röntgen 02: LorentzZeeman 03: BecquerelP.CurieM.Curie 04: Rayleigh 05: Lenard 06: Thomson 07: Michelson 08: Lippmann 09: Marconi, Braun 1910van der Waals 11: Wien 12: Dalén 13: Kamerlingh Onnes 14: von Laue 15: W.L.Bragg, W.H.Bragg 17: Barkla 18: Planck 19: Stark 1920: Guillaume 21: Einstein 22: N.Bohr 23: Millikan 24: Siegbahn 25: FranckHertz 26: Perrin 27: ComptonWilson 28: Richardson 29: de Broglie 1930Raman 32: Heisenberg 33: SchrödingerDirac 34: neudělena 35: Chadwick 36: HessAnderson 37: Davisson, Thomson 38: Fermi 39: Lawrence 1940: neudělena 41: neudělena 42: neudělena 43: Stern 44: Rabi 45: Pauli 46: Bridgman 47: Appleton 48: Blackett 49: Jukawa 1950: Powell 51: Cockcroft, Walton 52: Bloch, Purcell 53: Zernike 54: BornBothe 55: Lamb, Kusch 56: Shockley, Bardeen, Brattain 57: Yang, T.D.Lee 58: Čerenkov, Frank, Tamm 59: Segrè, Chamberlain 1960: Glaser 61: Hofstadter, Mössbauer 62: Landau 63: Wigner, Goeppert‑Mayer, Jensen 64: Townes, Basov, Prochorov 65: Tomonaga, Schwinger, Feynman 66: Kastler 67: Bethe 68: Alvarez 69: Gell‑Mann 1970Alfvén, Néel 71: Gabor 72: Bardeen, Cooper, Schrieffer 73: Esaki, Giaever, Josephson 74: RyleHewish 75: A.Bohr, Mottelson, Rainwater 76: Richter, Ting 77: Anderson, Mott, van Vleck 78: Kapica, Penzias, Wilson 79: Glashow, SalamWeinberg 1980: Cronin, Fitch 81: Bloembergen, Schawlow, Siegbahn 82: Wilson 83: Chandrasekhar, Fowler 84: Carlo Rubbia, van der Meer 85: von Klitzing 86: RuskaBinnigRohrer 87: Bednorz, Müller 88: Lederman, SchwartzSteinberger 89: Ramsey, Dehmelt, Paul 1990: Friedman, Kendall, Taylor 91: de Gennes 92: Charpak 93: HulseTaylor 94: Brockhouse, Shull 95: Perl, Reines 96: D.Lee, Osheroff, Richardson 97: Chu, Cohen‑Tannoudji, Phillips 98: Laughlin, Störmer, Tsui 99: 't Hooft, Veltman 2000: Alferov, Kroemer, Kilby 01: Cornell, Ketterle, Wieman 02: Davis, Košiba, Giacconi 03: Abrikosov, Ginzburg, Leggett 04: Gross, Politzer, Wilczek 05: GlauberHallHänsch 06: MatherSmoot