Diskuse:Severní Moravské Horácko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Přesnost

Google nezná oblast "Severní Moravské Horácko", viz [1]. Je nutné doložit, že se opravdu jedná o uznávanou folklórní či jinou oblast. Spíš mám dojem, že jde o uměle kreovaný termín. --Luděk 14:46, 17. 3. 2007 (UTC)

[editovat] Odpověď:

Možná Google takový termín nezná, nicméně etnografové s ním běžně pracují. Protože Horácko je územně velmi rozsáhlé, liší se i povaha lidové kultury v jednotlivých částech. Severní a Jižní Horácko dělí bývalý Jihlavský jazykový ostrov, který zachovává mnohé archauické prvky (kroj, skřípkařská muzika...), severní Horácko má pak návaznost na Poličsko, Hlinecko a Polensko- Přibyslavsko, kdežto Jižní Horácko má už některé prvky společné s jihočeskou oblastí.

několik argumentů:

V architektuře : tzv. Horácký dům (ok. Žďáru a Nového Města) proti tzv. dyjskooslavskému domu (ok. Dačic, Telče, Slavonic, Třebíče, Vel. Meziříčí a Jihlavy) (srv. příslušná hesla in: V. Frolec-V. Vařeka: Encyklopedie Lidová architektura, Praha 1983.)

Schéma mapy podle Fr. Trávníčka na přebalu Písniček a popěvků ze severu Horácka (všimněte si prosím i názvu, jde zde zase o "severní Horácko"), Žďár nad Sáz. 2003

Moravské Horácko má rovněž více okrsků, které se v mnoha případech úzce přiklánějí svým charakterem k sousedním okrskům českým, jak lze pozorovat zvláště na lidové písni, tanci a hudbě. (srov. Telečsko, Třešťsko a Dačicko, dříve moravské, později novým správním zřízením odtržené od Jihomoravského kraje a přičleněné ke kraji Jihočeskému.) Např. lze hledat úzké vazby v severní části Horácka mezi Žďárskem, Novoměstskem, Jimramovskem a Bystřickem nad Pernštejnem na jedné straně a Poličskem, Hlineckem (...) (in : Z. Jelínková: Lidové tance z čech, Moravy a Slezska V. Moravské Horácko, Strážnice 1997, s. 3.) Některé (rozuměj tance jpk.k) jsou nazývány podle obsahu taneční písně (např. severohorácké mateníky slepice, medvěd, rak, zelí (...). K Telečsku, Dačicku ap. patří tanešní kola nápěvového typu jihočeského, (...)

 (tamtéž s. 6)

Sem patří i konešně i (...) tanec Turků před domem se šavlemi a šátečky v rukou (severní Horácko - Novoměstsko, Jimramovsko, Bystřicko a české Hlinecko)

 (tamtéž s. 8)

Tradice ostatkových obchúzek byla živá zvláště na severním Horácku

 (tamtéž s. 9)

Po dvou svazcích Tanců ze Žďárska, a po jednom svazku Lidových tanců z Nedvědicka, Olešnicka a Kunštátska přistupuje Ústav lidové kultury Strážnice k vydání rovněž dvousvazkové práce Lidové tance z Bystřicka a Pernštejnska. (...) tak se dostává do rukou souborů (...) taneční materiál ze severní části moravského Horácka.

 (Z. Jelínková: Tance z  Bystřicka a Pernštejnska, Strážnice 1992, s. 1)

Fr. Trávníček odděluje Horácko od Podhorácka čarou, jež postupuje od severu k jihu. (...) Vlastní Horácko se pak podle různořečí dělí na další tři části. Na severnější, sahající od Olešnice až k Jihlavě a zabírající Bystřicko, Novoměstsko a Žďársko, na východní s hranicí Předín, (...), a na západní kolem Telče, Třeště a Dačic.

(in Bohuslav Pernica: Rok na Moravském Horácku a Podhorácku, Havl. Brod 1951, s. 5n.)

Jižní část moravského Horácka, kraj kolem Telče a Slavonic, vyplňují nyní stavení zděná, (...) Staré dřevěné domy nalézáme jenom v severním cípu, v okrsku mezi Žďárem, Novým Městem a Bystřicí pod Pernštejnem; byl to výběžek domu poličského, sahal až po Velké Meziříčí.

 (in: V. Menzl: Lidová architektura v Československu, Praha, 1980, s. 295)

Na existenci tšchto motivů má vliv i jiná zvláštnost jihozápadního Horácka, svatební prapory.

 (in: M. Ludvíková: Moravská lidová výšivka, Brno 1986, s. 159)

dále, když mluví M. Ludvíková o bílé výšivce : Na severu Horácka, v radostínském okruhu, je kompozice hlavní výšivky nejvolnější,

 (tamtéž s. 184)

Úprava účesu z mnohapramenných copů "pantú", v jehož kompozici existovaly regionální rozdíly, výrazné zejména mezi severní a jižní částí Horácka a jihlavskou oblastí.

 (V. Svobodová: O lidovém kroji na moravském Horácku, Nové Město na Moravě, 1977, s. 14)

...práce se opírá o starší prameny osvědčených pracovníků z jižního Horácka (...)

 (M. Ludvíková v recenzi na přebalu J. Mátlová- Divoká: Horácký kroj z Telečska, Dačicka a Třešťska, Jihlava 1983)

V severní části moravského Horácka byly textilie vyšívány rostlinnými vzory s výšivkou typologicky příbuznou motivúm na oděvních plachtách. (...) Jsou specifické (rozuměj: svatební praporce jpk.k) pouze pro část našeho regionu, a to zvláště pro jižní území českého a moravského Horácka.

 (Zdena Marková: Horácká lidová výšivka, Žďár nad Sáz. 1988, s. 6n.)

Vedle těchto obecně rozšířených oděvních součástí mají na jižním Horácku zastoupení bílé plátěné půlky (...)

 (tamtéž s. 8)

Na severním Horácku byly motivy drobnější, (...)vzory z jižní a jihovýchodní části měly přehlednou stavbu (...)

 (tamtéž s. 10)

dále jsou přílohy: Výšivka na oděvních plachtách - A severní část MORAVSKÉHO HORÁCKA, B jižní část MORAVSKÉHO HORÁCKA