Dušan Jurkovič
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dušan Samo Jurkovič (23. srpna 1868 Turá Lúka – 21. prosince 1947 Bratislava) byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf.
Dušan Samo Jurkovič byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil velice osobitý styl, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts.
V letech 1884-88 studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po návratu do Martina spolupracoval s lidovými tesaři z Oravy u stavitele Bully. Poté odešel pracovat na Vsetín, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. S Michalem Urbánkem navrhoval valašskou dědinu a další folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Od r. 1896 působil jako samostatný architekt v Brně. Za 1. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě.
[editovat] Dílo
- Libušín a Maměnka na Pustevnách
- lázeňské budovy a kolonáda v Luhačovicích
- budova restaurace v osadě Peklo u Nového Města nad Metují
- Rekonstrukce zámku v Novém Městě nad Metují
- vlastní vila v Brně-Žabovřeskách
- vila dr. Náhlovského v Praze-Bubenči
- Mohyla M. R. Štefánika na Bradle
- Kochovo sanatorium v Bratislavě
- Křížová cesta na Hostýně

