Petrovice u Karviné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Petrovice u Karviné
základní data
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0803 599077
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Karviná (CZ0803)
obec s rozšířenou působností: Karviná
pověřená obec: Karviná
historická země: Slezsko
katastrální výměra: 20,46 km²
obyvatel: 5499 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka: 49° 53’ 46’’
zeměpisná délka: 18° 32’ 38’’
nadmořská výška: 212 m
PSČ: 335 72 až 735 72
základní sídelní jednotky: 6
místní části: 4
katastrální území: 4
adresa obecního úřadu: Petrovice u Karviné 251
73572 Petrovice u Karviné
starosta: Ing. Petr Trojek
Oficiální web
E-mailová adresa

Obec Petrovice u Karviné (polsky Piotrowice koło Karwiny) se nachází v okrese Karviná, kraj Moravskoslezský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 5499 obyvatel. Značnou část obyvatel obce tvoří polská menšina.

[editovat] Části obce

  • Petrovice u Karviné
  • Dolní Marklovice
  • Prstná
  • Závada

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1305. Území dnešního Těšínského Slezska bylo postupně osídlováno od 6. století. Od konce 9. století patrně podléhalo Velkomoravské říši, po jejímž pádu nelze určit, kterému státnímu útvaru bylo podřízeno. Z tohoto období také pochází legenda o založení Těšína, která říká, že město založili tři synové polského knížete Leška III. na místě svého šťastného setkání u pramene, později nazvaného studna Tří bratří. Mělo se to přihodit v roce 810, tím by mělo město Těšín být jedním z nejstarších ve Slezsku. V první polovině 10. století se území zmocnili čeští Přemyslovci, v 11. století bylo území začleněno do organizace polského státu. Název Těšín vystupuje poprvé v bule papeže Hadriána z roku 1155. První zmínka o těšínském podhradí je z roku 1223 a kolem roku 1290 se Těšín stal hlavním městem těšínského knížectví, jednoho z více než deseti ve Slezsku. Vládl v něm místní rod Piastovců, který ve 14. století složil lenní hold českým králům.

První písemné zmínky o území dnešního města Karviná pochází z roku 1268, v roce 1290 založil těšínský kníže Měšek Rychvald a první dokumentovaná zmínka o Jablunkově pochází z roku 1435.

Významnou událostí v životě Těšínska bylo v 16. století přijetí protestantské víry těšínskými knížaty. Listina knížete Adama Václava z roku 1598 zakazovala vyznávat jinou víru než evangelickou. V roce 1592 se v Těšíně narodil Jiří Třanovský, protestantský kazatel, nazývaný slovanským Lutherem. V Těšíne se narodil také Melchior Grodziecki, pro svou mučednickou smrt v roce 1619 prohlášený katolickou církví za svatého. V roce 1609 se Adam Václav obrátil znovu na katolickou víru a vyhnal z Těšína protestantské duchovní. Úplná rekatolizace Těšínska začala v roce 1653 po smrti kněžny Alžběty Lukrécie, poslední těšínské kněžny z piastovského rodu. Těšínské knížectví přešlo do rukou Habsburků jako českých králů a ze soukromého majetku těšínských knížat se utvořila Těšínská komora se sídlem na těšínském zámku. Postavení těšínských protestantů se změnilo až v roce 1709, kdy dal císař Josef I. souhlas ke stavbě prvního evangelického kostela.

V roce 1742 bylo Těšínské Slezsko začleněno do provincie Rakouské Slezsko s hlavním městem Opavou. V roce 1805 se Těšín dokonce stal na několik dnů hlavním městem monarchie, kdy se zde přemístil celý císařský dvůr po prohrané válce s Napoleonem. Za první světové války sídlilo v Těšíně vrchní velitelství rakouské armády. Po zániku Rakouska – Uherska vedlo Polsko s Československem spor o Těšínské Slezsko, který vyvrcholil jeho rozdělením v roce 1920. Obě části Těšínska byly spojeny v říjnu 1938 a připojeny k tehdejšímu Polsku jako takzvané Záolží. Území zůstalo jednotné i za druhé světové války, ale stalo se přímou součástí Říše. Po válce byl znovu nastolen stav hranic z období před říjnem 1938.

© Ing. Marcel Skýva

[editovat] Pamětihodnosti

  • Sousoší Piety
  • Pomník čs. letců Bilky a Slatinského


Města a obce okresu Karviná

AlbrechticeBohumínČeský TěšínDětmaroviceDolní LutyněDoubravaHavířovHorní BludoviceHorní SucháChotěbuzKarvináOrlováPetrovice u KarvinéPetřvaldRychvaldStonavaTěrlicko

V jiných jazycích