Borovice pyrenejská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

borovice (zobanitá) pyrenejská

„Zobanitá“ šiška borovice pyrenejské
„Zobanitá“ šiška borovice pyrenejské
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: pinofyty (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Sekce: Pinus
Podsekce: Pinus
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)
Rod: borovice (Pinus)
Podrod: Pinus
Binomické jméno
Pinus uncinata subsp. uncinata
Rajone, 1805

Borovice pyrenejská (Pinus uncinata subsp. uncinata) je poddruhem borovice zobanité, blízce příbuzná s borovicí blatkou vyskytující se i v Česku. Tento evropský druh dvoujehličné borovice se tu občas vyskytuje v parkových a zahradních výsadbách a arboretech.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Pinus uncinata Ramond in Lam. & DC., 1805
  • Pinus uncinata var. rostrata Antoine, 1840
  • Pinus montana subsp. uncinata var. rostrata Willkomm, 1872
  • Pinus mugo subsp. uncinata var. rostrata (Antoine) Domin, 1935
Borovice pyrenejská
Borovice pyrenejská

[editovat] Systematické členění

O taxonomické zařazení této borovice se vedou spory: jednak bývá označována jako poddruh borovice zobanité (Pinus uncinata), někteří dokonce tyto příbuzné druhy, borovici pyrenejskou a blatku, považují za poddruhy borovice kleče (Pinus mugo). V moderní literatuře převládá označení borovice pyrenejské jako poddruh borovice zobanité.

Systematické členění pojímající blatku jako poddruh borovice zobanité:

Pinus uncinata Ramond ex DC., 1805 – borovice zobanitá

U borovice zobanité se rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):

  • Pinus uncinata subsp. uncinata Rajone, 1805 – borovice zobanitá pyrenejská
  • Pinus uncinata subsp. uliginosa (Neumann ex Wimm.) Businský – borovice blatka

[editovat] Vzhled

Je to monokormní strom, 10-25m (30 m) vysoký s pravidelnou jehlancovitou úzkou korunou a rovným kmenem. Dříve byl považován za varietu agregátu Pinus mugo. Šišky jsou 2-7 cm dlouhé, kuželovité, extrémně zygomorfní (nesymetrické), výstředně stopkaté, pupek je excentrický. Apofýzy vyčnívají na volné straně více než na straně obrácené k větvi. Od blatky se odlišuje především rozdílnými ekologickými nároky (roste na rozdílných stanovištích). Na rozdíl od blatky má poněkud kratší a tmavší jehlice.

[editovat] Výskyt

Vyskytuje se v horách (Pyrenejích, západních Alpách a západním Švýcarsku) až do nadmořské výšky 2300 m s optimem 1500 – 2200 m.

V Česku se přirozeně nevyskytuje.

[editovat] Ekologie

Na rozdíl od borovice blatky roste na minerální půdě (vápence, metamorfované usazeniny) až k horní hranici lesa a dorůstá do větších výšek. V kontaktních zónách s borovicí lesní se vyskytují četné mezidruhové hybridy.

[editovat] Využití

Hospodářské využití není známé, v Česku bývá v poslední době hojně využívána pro svůj kompaktní habitus v okrasných zahradách a parkových výsadbách.

[editovat] Externí odkazy a literatura

BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.

KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J., Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.

PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.

POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
V jiných jazycích