Robinson Crusoe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Robinson Crusoe, námořník z Yorku, jeho život a neobyčejná dobrodružství je kniha od anglického autora Daniela Defoa.

[editovat] Děj

Příběh se odehrává v 18. století. Děj začíná ve chvíli, kdy se do anglického Yorku přistěhuje obchodník jménem Kreutznauer. Angličané jeho jméno neumějí vyslovit, a tak si ho poangličťují na Crusoe. Ten se brzy ožení a má třetího syna, který dostane jméno Robinson. Otec chce, aby vystudoval a stal se úředníkem, on však touží po kariéře námořníka. Chodí po krčmách a platí námořníkům pití za vyprávění historek z jejich cest. Když to zjistí jeho otec, vezme mu kapesné a nechá ho pracovat v rodinném obchodě. S Robinsonovým snem nesouhlasí, protože na moři mu zemřel nejstarší syn Jakub, a druhý, Tomáš, padl v bitvě se Španěly ve Francii u Dunkerque. Po čase si ale Robinson získá zpět otcovu přízeň a zastupuje ho dokonce na obchodní cestě v Hullu. Tam potká starého přítele ze školy, Martina, který mu nabídne, aby s ním a jeho otcem odjeli na lodi vezoucí obilí do Londýna. Neodolá a bez požehnání rodičů odplouvá. Zastihne je však bouřka a loď se potápí. Naštěstí se všichni zachrání a dorazí do Londýna. Robinson se chce dostat domů do Yorku, ale dostavník tam z Londýna jede jen jednou týdně a před hodinou odjel. Má sice peníze na zaplacení ubytování, jenže všechno prohraje s námořníky ve hře v kostky. Naštěstí potká kapitána Dubbleyho, který zaplatí jeho dluhy a ještě ho pozve na jeho loď. Vypráví mu o Guinei, kam má tato namířeno. Robinson je vyprávěním uchvácen a odplouvá s ním. Tato loď je ale přepadena piráty a Robinson je zajat a prodán do otroctví. Muley, pán kterému slouží si ho oblíbí a proto ho nepodezřívá, že by mohl plánovat útěk. Toho Robinson využije a uteče na portugalské lodi plující do Brazílie. Díky dalšímu ztroskotání lodi se však jako jediný přeživší ocitá na opuštěném ostrově. Je nucen naučit se zde přežít. Díky jeho houževnatosti, pracovitosti a tvrdohlavosti se mu to podaří. Obdělá kousek půdy, ochočí si několik zvířat, postaví krb a i jinak svůj nechtěný příbytek dále zdokonaluje. Jednoho dne narazí na stopy v písku. Patří lidojedům. Vysvobodí jejich oběť a podle dne této události nazve zachráněného Pátkem. Pátek je velice učenlivý a brzy se naučí anglicky. Jediné rozpory mezi nimi pramení z rozdílu v jejich vyznání. Po 28 letech, 2 měsících a 19 dnech Robinsonova pobytu na ostrově zakotví u břehu anglická loď, na které propukla vzpoura. Robinson kapitánovi pomůže vzbouřence porazit a za odměnu je i s Pátkem vzat na palubu a odvezen do Anglie. Vůdce povstání nechají na ostrově se vším, co zde Robinson zbudoval. V Anglii se shledává se svými příbuznými které opustil, ale vidí i mnoho negativních změn ve společnosti, například stoupl počet otroků. Po sedmi letech se vrací na ostrov aby našel velmi civilizovanou skupinu lidí.

[editovat] Rozbor díla

I přes nesporné prvky romantismu, jako exotické prostředí, je tato kniha zařena do počátku anglického realismu. Je to především kvůli přesnému popisování činností během Robinsonova pobytu na ostrově, dále díky popisu prostředí a hlavně realistickému vyobrazení společnosti, kde autor nešetří kritikou. Začátek knihy je typicky romantický, hlavní hrdina je nepochopen svým okolím a utíká k vymyšleným příběhům námořníků. Konec knihy, kdy se Robinson vrací domů a vidí změny ve společnosti, je však kriticky realistický.

Kniha je napsána v ich-formě, což od začátku naznačuje dobrý konec.

Jako základ příběhu sloužilo Danielu Defoeovi vyprávění o skotském námořníkovi Alexandru Selkirkovi, který byl roku 1705 za trest vysazen z lodi. Na ostrově v Tichém oceáně prožil 4 roky a 4 měsíce, než byl náhodou nalezen a dopraven zpět do Anglie.

Jednu z českých verzí tohoto díla převyprávěl Josef Věromír Pleva, který upravil některé části knihy. Například dobu pobytu o samotě zkrátil na deset let, jelikož při delší době by podle nových poznatků, které Defoe neměl, došlo k zešílení nebo ke zdivočení Robinsona. Rovněž při návratu se shledává s matkou, o které Pleva předpokládal, že byla poměrně mladá a mohla se dožít návratu svého syna. O Robinsonově obchodu s otroky Pleva nemluví a nepíše, protože podle jeho překladu byl Robinson velmi civilizovaným a humánním moderním člověkem, který neuznával otroctví a věřil v rovnost mezi lidmi. Tato verze je bohatě ilustrována Zdeňkem Burianem. Byla vydána roku 1963.

Podruhé byl Robinson přeložen roku 1975 Albertem Vyskočilem a Timotheusem Vodičkou a obrázky namaloval Adolf Born.