Linia Hutnicza Szerokotorowa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Linia Hutnicza Szerokotorowa (LHS) (v překladu Hutnická širokorozchodná trať) je jednokolejná trať o rozchodu 1520 mm. Tato trať o délce 394,65 km spojuje síť ukrajinských železnic z ukrajinsko-polské hranice (hraničním bodem je most přes řeku Bug) u Hrubieszówa se Sławkówem na hranici Slezského a Malopolského vojvodství. Původní název této trati byl Linia Hutniczo-Siarkowa (čili Hutnicko-sírová trať) a vedle stavby trati Centralna Magistrala Kolejowa se jednalo o jednu z nějvětších železničních staveb v Polsku 70. let 20. století.
Obsah |
[editovat] Výstavba
V 70. letech přestala normálněrozchodná železniční trať Medyka - Przemyśl - Tarnów - Jaworzno Szczakowa kapacitně postačovat pro dopravu železné rudy pro hutnický kombinát Huta Katowice. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové trati z hranic se Sovětským svazem až do Huty Katowice, ovšem s širokým rozchodem, čímž odpadla zdlouhavá a finančně náročná překládka mezi vozy různých rozchodů. Vedle železné rudy měla být přepravováno také uhlí a síra z Polska do Sovětského svazu. Celá trať byla dána do provozu 30. listopadu 1979.
[editovat] Vývoj přepravy
Po dostavbě postupně narůstal objem přeprav, přičemž rekordního objemu bylo dosaženo v roce 1984 - 9,93 mil. tun. V dalších letech přepravy postupně klesaly, přičemž nejnižších objemů bylo dosaženo v 90. letech. Po roce 2000 se objem přepravy začal postupně zvedat v důsledku zvýšené potřeby železné rudy pro rostoucí výrobu Huty Katowice, stále více se však prosazují i jiné komodity, např. zemní plyn, kontejnery aj.
[editovat] Provozovatelé
Od počátku provozu byly provozovatelem dráhy i drážní dopravy státní železnice Polskie Koleje Państwowe (PKP). V rámci transformace PKP na holding Grupa PKP převzala 1. července 2001 provozování dráhy i drážní dopravy k tomu účelu založená firma PKP Linia Hutnicza Szerokotorowa.
Soupravy s rudou byly v konečné stanici Sławków Południowy předávány lokomotivám Huty Katowice, které je odvážely k vykládce na širokorozchodné části vlečky hutě. Situace se dodnes nezměnila, ovšem vlečková dopravy v rámci hutě byla vyčleněna do dceřinné společnosti Przedsiębiorstwo Usług Kolejowych KOLPREM.
Kolem trati a zejména v koncovém Sławkówě pak postupně různé logistické firmy budují překladiště různých komodit.
[editovat] Lokomotivy
Základem parku lokomotiv provozovaných na LHS jsou odpočátku výkonné šestinápravové stroje řady ST44 (u nás řada 781), které jsou provozovány zpravidla ve dvojicích. V roce 2005 pak byly remotorizovány první dva stroje této řady s použitím motorů řady Caterpillar.
Doplňkovou řadou jsou lokomotivy SM48, které jsou nasazovány především na posun, případně na postrky.
[editovat] Trasa LHS
| Č. na mapě | Místo | Druh dopravny |
|---|---|---|
| 1 | Most na řece Bug | Železniční hraniční bod mezi Polskem a Ukrajinou |
| 2 | Hrubieszów | stanice |
| - | Werbkowice Zachodnie | výhybna |
| - | Miączyn | výhybna |
| - | Jarosławiec | stanoviště pro obsluhu krycích návěstidel |
| 3 | Zamość Bortatycze | stanice |
| - | Zawada | stanoviště pro obsluhu krycích návěstidel |
| - | Szczebrzeszyn | stanice |
| - | Zwierzyniec Towarowy | výhybna |
| 4 | Biłgoraj | výhybna |
| - | Huta Deręgowska | výhybna |
| 5 | Nisko | město u trati, nejedná se o dopravnu |
| - | Puszcza | výhybna |
| - | Drozdów | výhybna |
| 6 | Wola Baranowska | stanice |
| - | Niekrasów | výhybna |
| 7 | Staszów | výhybna |
| 8 | Grzybów | výhybna |
| - | Raczyce | výhybna |
| - | Gołuchów | stanice |
| - | Łączyn | výhybna |
| 9 | Sędziszów | stanice |
| 10 | Kępie | výhybna |
| 11 | Zarzecze | výhybna |
| - | Jaroszowiec Olkuski | stanoviště pro obsluhu krycích návěstidel |
| - | Bukowno | výhybna |
| 12 | Sławków Południowy | stanice |
[editovat] Externí odkazy
- Internetowa Strona Linii Hutniczej Szerokotorowej (neoficiální stránky LHS)
- PKP LINIA HUTNICZA SZEROKOTOROWA (oficiální stránky)
- Řada ST44-2 PKP LHS (fotografie lokomotiv ST44 na LHS)
- Řada SM48 PKP LHS (fotografie lokomotiv SM48 na LHS)

