Ochtinská aragonitová jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vstupní areál do Ochtinské aragonitové jeskyně
Vstupní areál do Ochtinské aragonitové jeskyně
Detail výzdoby jeskyně
Detail výzdoby jeskyně

Ochtinská aragonitová jeskyně se nachází v Ochtinském kryptokrase na severozápadním svahu Hrádku v Revúcké vrchovině mezi Jelšavou a Štítnikom na Slovensku.

V roce 1995 byla Ochtínská aragonitová jeskyně zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO. Na seznamu je vedena jako součást přeshraniční položky „Jeskyně Aggteleckého krasu a Slovenského krasu“, kterou spolu sdílejí Slovensko a Maďarsko. Od roku 1996 je chráněna jako Národní přírodní památka.

Jeskyně se vytvořila v čočce prvohorních krystalických vápenců starých více než 400 miliónů let a ankeritů vzniklých hydrotermální přeměnou části vápenců. Vápencovou čočku téměř úplně ohraničují fylity, přičemž vápenec na povrch téměř nevystupuje. Jeskyně objevili náhodně v roce 1954 při ražení průzkumných geologických štol.

Jeskynní prostory dlouhé téměř 300 m vznikly prosakováním srážkových vod podél svislých tektonických poruch do podzemí, kde způsobily rozpouštění vápenců a oxidační zvětrávání ankeritů s tvorbou železitých okrů.

Jedinečnost Ochtínské aragonitové jeskyně spočívá v její aragonitové výzdobě. Aragonit se tvoří v uzavřených podzemních dutinách se stabilním mikroklimatem z vodních roztoků s vysokým podílem hořčíkových, manganových a železných iontů. Nejčastěji se tvoří na místech se vzlínající nebo pomalu prosakující vodou a nad vlhkými sedimenty, které pomalu uvolňují vlhkost.

V jeskyni se vyskytují tři generace aragonitových krystalů - nejstarší jsou mléčně zakalené útvary ledvinovitého tvaru a jejich zkorodované zbytky o stáří odhadovaném na 120 - 140 tisíc let s částečně rekrystalovaným aragonitem, který se částečně přeměnil na kalcit.

Nejvíce je zastoupená druhá generace aragonitových krystalů ve formě několik decimetrů dlouhých jehlic a zakřivených až spirálovitých heliktitů (o stáří asi 14 000 let) vytvářející vytvářejí trsovité nebo keříčkovité atraktivní útvary.

Nejmladší generace aragonitových krystalů se v současnosti tvoří na sedimentech a železitých okrech ve formě drobných (2 - 4 mm) vějířků.

V jeskyni je stabilní teplota vzduchu v rozmezí 7,6 - 8,4 °C a relativní vlhkost vzduch v rozmezí 95 - 99 %.

Jeskyně byly v roce 1972 zpřístupněny veřejnosti v délce 230 m. Vzhledem k tomu, že návštěvníci vydechují oxid uhličitý, který by mohl po kondenzaci vodních par narušit aragonitové krystaly je třeba regulovat počet návštěvníků v jednotlivých vstupech. Nejlepší možnost vstupu do jeskyní je proto v jarních a podzimních měsících.

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích