Bihać
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bihać Бихаћ |
|
|---|---|
|
znak |
|
![]() |
|
| základní data | |
| entita: | Federace Bosny a Hercegoviny |
| kanton: | Unsko-sanský kanton |
| Administrativní dělení: | |
| Rozloha: | 689 km² |
| Počet obyvatel: | 80 302 (včetně opčiny) 45 995 (bez opčiny) (1991) |
| Hustota zalidnění: | ob./km² |
| Etnické složení: | 63,9 % muslimové, 17,4 % Srbové, 7,6 % Chorvati, 11,1 % ostatní |
| Náboženské složení: | islám, pravoslaví, římskokatolické křesťanství |
| Zeměpisná šířka: | 44.82° sev. šířky |
| Zeměpisná délka: | 15.87° vých. délky |
| Nadmořská výška: | m |
| Telefonní předvolba: | +1 |
| Poštovní kód: | |
| Starosta: | Hamdija Lipovača |
| Oficiální web | |
Bihać je město v Bosně a Hercegovině. Má 40 000 obyvatel a leží v Muslimsko-chorvatské federaci, v kantonu Una-Sana v opštině Bihać.
Obsah |
[editovat] Historie
Poprvé je město zmíněno v roce 1260, jako majetek chorvatské církve. O dva roky později se již stalo svobodným městem; a ním zůstalo až do období válek s Osmanskou říší. Celý region Una odolával Osmanům dlouho, až do roku 1463, kdy padla celá Bosna. Bihać se stal pro Turky tak nejzápadnější částí jejich území; později zde vznikl sandžak Bihać. Roku 1699 ale byl z důvodu neustálých válek s Rakouskem zrušen - město tak spadalo pod sandžak Bosna. Přesto ale Turci původní dělení opět obnovili, a to až v roce 1865, změna však nevydržela dlouho – o 13 let později byla celá Bosna obsazena Rakousko-Uherskem. Nová vláda způsobila velké změny – byly vybudovány školy a zničeny středovéké hradby – překážka moderního rozvoje. Bihać se tak začal rozrůstat; tento růst trval až do Velké hospodářské krize v roce 1928. Během 2. světové války se stal centrem protinacistického odboje, sídlilo zde vedení Titovy osvobozenecké armády. Mezi lety 1943 a 1945 se ho však zmocnili fašisté s cílem partyzány vypudit. O dalších 50 let později, během Bosenské války byl Bihać uchráněn útoků, ačkoliv ho Srbové obléhali celé tři roky. Dnes sem jezdí i turisté, obdivovat okolní krajinu.
[editovat] Obyvatelstvo
V roce 1991 (před válkou) zde žilo 66 % Bosňáků (bosenských Muslimů), 17 % Srbů a 6 % Chorvatů, zbytek tvořily jiné národnosti. Dnes zde žije Srbů jen minimálně, po válce se valná většina odstěhovala do Republiky Srbské.
[editovat] Průmysl
Ve městě sídlí pivovar Preminger, který je hlavně v Bosně velmi úspěšný.
- Nezaměstnanost: pohybuje se kolem 50 %.
[editovat] Externí odkazy
| Opčiny a města Unsko-sanského kantonu | |
|---|---|
|
Bihać | Bosanska Krupa | Bosanski Petrovac | Bužim | Cazin | Ključ | Sanski Most | Velika Kladuša |
|
|
|
||||
|---|---|---|---|---|


