Politický systém Francie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Současný politický systém Francie je určen ústavou Páté republiky z roku 1958. Podle článku 1 ústavy ze 4. října 1958 je Francie nedělitelná, laicistická, demokratická a sociální republika.

Obsah

[editovat] Politické instituce

[editovat] Exekutiva

Politický systém Francie je založený na exekutivě, v níž jsou pravomoce rozděleny mezi vládu a prezidenta.

[editovat] Prezident

Prezident republiky je hlava státu a je volen lidem na 5 let (quinquennat, od roku 2002, před tím na 7 let, septennat. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh vládu. Je předseda Rady ministrů a dalších důležitých institucí a vrchní velitel ozbrojených sil. Z moci tohoto úřadu může rozhodnout o nasazení nukleárnch zbraní (force de frappe). Francouzský prezident má rovněž právo svolat referendum a jednou za rok rozpustit Národní shromáždění.

V případě výjimečného stavu mu přísluší rozsáhlé pravomoce, díky nimž může rozhodovat téměř neomezeně, nemá však v tomto období právo rozpustit Národní shromáždění, které je automaticky svoláno ihned po zavedení výjimečného stavu.

viz též: Seznam francouzských panovníků, Seznam prezidentů Francie

[editovat] Vláda

Vláda (cabinet, gouvernement) je přímo odpovědna parlamentu v otázkách správy a armády. Hlava vlády je její předseda. Premier vede vládu, je zodpovedný za obranu země a provádění zákonů. Po srozumění s prezidentem jmenuje vrchní úředníky civilních i vojenských úřadů.

[editovat] Spolupráce s parlamentem

Ve Francii má exekutiva vůči legislativě poměrně mnoho práv. Vláda totiž určuje body jednání parlamentu a všechny oblasti, v kterých má parlament zákonodárnou moc, jsou přímo dané ústavou a ve všech ostatních rozhoduje vláda neomezeně.

Vládu jmenuje prezident, ale parlament ji může svrhnout absolutní většinou hlasů, premier bývá proto vždy jmenován jen z řad parlamentní většiny. Pokud se stane, že premier a prezident patří do rozdílných politických táborů, nastává paradoxní situace zvaná "Cohabitation"

[editovat] Legislativa

Ve Francii přísluší zákonodárství parlamentu, který se od roku 1875 skládá ze dvou komor:

  • dolní komora (Národní shromáždění,Assemblée nationale), a
  • horní komora (Senát, Sénat).

Parlament kontroluje vládu a vypracovává a schvaluje zákony. Obě komory nejsou rovnocenné, při nejednotě rozhoduje Národní shromáždění. U sporných zákonů se může stát, že si je obě komory navzájem vracejí neschváleny (navette).

[editovat] Judikativa

Hlavní úloha soudnictví je ve Francii definována v ústavě. Podle článku 66 je justice „strážkyní osobní svobody“. Ve francouzském právu se rozlišují dvě základní větve:

  • správní právo (veřejné právo) pro spory mezi občany a státními úřady
  • běžné právo (občanské právo a trestní právo) pro spory mezi občany.

Trestné činy jsou souzeny podle typu závažnosti třemi různými instancemi:

  • Tribunal de police - přestupky
  • Tribunal correctionnel - provinění, přečiny
  • Cour d'assises - zločiny

[editovat] Politické strany

Extrémní levice

  • Ligue communiste révolutionnaire (LCR)
  • Lutte ouvrière (LO)
  • Parti des travailleurs

Levice

Pravice

Extrémní pravice

  • Front national (FN)

Ostatní

[editovat] Decentralizace

Administrativní dělení

[editovat] Politická kultura

Ve Francii je politická kultura označně vlivěna rozšířenou tendencí ke spontánnímu ptotestu.


[editovat] Externí odkazy