Jindřich Šimon Baar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem24. října 1925 tamtéž) byl český katolický kněz a spisovatel, představitel realismu a tzv. venkovské prózy.

Studoval gymnázium v Domažlicích (18801888), poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné vsi.

[editovat] Dílo

Jeho díla měla větší úspěch u Čechů žijících v USA než v Čechách. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici (především na chodské).

  • Paní komisarka (1923) – o působení B. Němcové na Chodsku, 40. léta 19. století
  • Osmačtyřicátníci (1924)
  • Lůsy (1925)
  • Kanovník
  • Počtář
  • Jan Cimbura (1908)
  • Hanýžka a Martínek
  • Cestou křížovou
  • Farské historky
  • Rodnému kraji (1903)- verše
  • Poslední soud (1911)
  • Skřivánek a jiné povídky (1912)
  • Povídka Hanče (1917)
  • Chodské povídky a pohádky (1922) – shrnutí Baarovy folkloristické činnost
[[Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923-1934.]]

[editovat] Odkazy

V jiných jazycích