Metro ve Stockholmu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Metro ve Stockholmu (švédsky Stockholm Tunelbana) je systém podzemní dráhy pod hlavním městem Švédska Stockholmem. Systém se skládá ze tří tras, na kterých je v provou pět linek (zelená, modrá a červená)
Některé části stockholmského metra jsou postaveny v tak neporušeném podloží, že po vytěžení prostoru pro podzemní dílo nebylo třeba obezdívky a skalní stěny mohly zůstat bez ochrany.
[editovat] Historie
První část zelené trasy byla otevřena v roce 1950. O pět let později přišli švédští umělci Siri Derkert a Vera Nilsson s návrhy na výzdobu právě budovaných dalších úseků metra. Nakonec předložili celkem dva návrhy a pro jeden z nich se vyslovily všechny politické síly ve městě. O rok později byla vypsána veřejná soutěž na úpravu hlavní přestupní stanice T-Centralen. Umístění uměleckých děl vzbudilo veliký ohlas a tak se pokračovalo ve stejném stylu i v dalších stanicích. Díky tomu se v celé síti nachází mnoho moderního umění.
První část červené trasy byla otevřena pro veřejnost v roce 1964 a jako poslední, modrá trasa, až roku 1976. Nejnovější prodloužení celé sítě s délkou nyní 143 km proběhlo roku 1994 a bylo na zelené lince. Ve stockholmském metru se jako v první síti tohoto typu na světě začaly distribuovat bezplatné noviny Metro, které jsou dnes známé ve všech velkých městech na světě.
[editovat] Linkové vedení
| Linka* | Úsek | Datum otevření | Délka | Počet stanic |
|---|---|---|---|---|
| 10 | Kungsträdgården – Hjulsta | 31. srpna 1975 | 15,1 km | 12 |
| 11 | Kungsträdgården – Akalla | 5. čevna 1977 | 15,6 km | 12 |
| 13 | Norsborg – Ropsten | 2. září 1967 | 26,6 km | 25 |
| 14 | Fruängen – Mörby C | 30. září 1973 | 19,5 km | 19 |
| 17 | Åkeshov* – Skarpnäck | 19. listopadu 1958 | 19,6 km | 24 |
| 18 | Alvik – Farsta strand | 24. listopadu 1957 | 18,4 km | 23 |
| 19 | Hässelby strand – Hagsätra | 9. září 1951 | 28,6 km | 35 |
| Celkem | 1. října 1950 | 143,4 km | 100 | |
* = jedná se o varianty červené, zelené a modré linky, podobající-se například pásmovému provozu v metru v Praze nebo v pařížském systému RER.
[editovat] Externí odkazy
| Související články obsahuje: |
- Stockholm Transport - Oficiální stránky anglicky
- Stockholm Transport - Oficiální stránky švédsky
- Stránky o síti metra (anglicky)
- Stockholm - na stránkách UrbanRail.net (anglicky)
- Fotografie nejmodernějšího vlaku Vagn 2000
- Fotogalerie stanic
- Fotogalerie na stránkách Metroweb:
| Metro: | Stockholm |
|---|---|
| Mětstská rychlodráha: | Malmö • Göteborg • Stockholm |
| Tramvajová doprava: | Göteborg • Lidingö • Norrköping • Stockholm |
| Trolejbusová doprava: | Landskrona |

