Ježek západní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ježek západní
Stupeň ohrožení: Nižší riziko
Stupeň ohrožení v Česku: Ohrožený
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ježek západní |
||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Erinaceus europaeus Linné, 1758 |
Ježek západní (Erinaceus europaeus, Linné, 1758) je ohroženým druhem hmyzožravců ČR. V poslední době jeho stavy klesají zejména pod vlivem automobilového provozu. Žije pouze v západní části ČR (naším územím probíhá hranice jeho areálu). V textu Bernské konvence je ježek západní uveden v seznamu chráněných druhů.
Obsah |
[editovat] Popis
Ježka západního rozeznáme od podobného ježka východního podle větší tmavé skvrny na hlavě kolem očí, takzvaných brýlí, a pravidelně pruhovaných, jakoby učesaných bodlin. Bodliny měří 2 až 3 centimetry. Na styku areálů obou druhů však dochází ke křížení a vzniklí jedinci mohou mít znaky obou druhů.
[editovat] Rozšíření a početnost
Ježek západní žije v celé západní Evropě kromě jižní části Pyrenejského a celého Apeninského poloostrova. Vyskytuje se také v jižní Skandinávii, jižním Finsku a v severozápadních oblastech evropské části Ruska. Východní hranice jeho rozšíření ve střední Evropě probíhá západní částí Polska, Moravou a severním Rakouskem, kde se stáčí na západ podle severního úpatí Alp až do jižní Francie. V Alpách se tento druh nevyskytuje.
V ČR obývá Čechy a západní část Moravy (přibližně až po spojnici měst Opava-Hranice-Olomouc-Brno-Znojmo). V současné době je méně hojný a početnost jeho populací má klesající tendenci. Nejčastější je v nížinách a středních polohách, vyskytuje se však až do výšek 1100 m n. m.
[editovat] Stanoviště
Nejčastěji se zdržuje v listnatých a smíšených lesích, také na okrajích jehličnatých porostů. Vyhledává zbytky roztroušené zeleně v bezlesé zemědělské krajině, křovinatá místa, meze, okraje silnic a cest, železniční náspy, ale také zahrady, městské parky a vilové čtvrti.
[editovat] Biologie
Ježek si z trávy, listí a mechu staví nadzemní hnízda, která jsou ukryta u paty keřů a stromů, mezi kořeny a kameny, v dutinách pařezů nebo v husté vegetaci. Přes den setrvává v hnízdě, potravu loví v noci. Řídí se hlavně čichem a sluchem, méně již zrakem.
[editovat] Potrava
Požírá zejména hmyz a ostatní bezobratlé živočichy (také žížaly) a loví i drobné obratlovce. Na jaře sebere příležitostně i ptačí vejce. Požírá také rostlinné části. Velikost revíru dospělých samců je asi 45 ha, u samic je to jen asi 20 ha. Ježek žije samotářsky, pouze v době rozmnožování samci vyhledávají samice. Zimu přespává ve větším zimním hnízdě, podle počasí od září až října do konce března až dubna.
[editovat] Rozmnožování
Rozmnožuje se od dubna do srpna. Samice je březí 31 až 35 dní a rodí nejčastěji 4 až 6 mláďat jednou za sezónu. Mláďata jsou slepá a ostny mají ukryté v kůži. Ostny se vychlipují teprve za několik hodin a několik dnů se pak prodlužují. Zprvu jsou bílé, později dostávají charakteristické tmavé zbarvení. Mláďata otevírají oči za 2 týdny a za 3 týdny opouštějí hnízdo. Samice je kojí 4 až 6 týdnů. Úmrtnost mláďat je vysoká, do stáří 1 roku jich dvě třetiny zahynou (zejména přes zimu). Letní úmrtnost populace činí až 20 % a je způsobena především provozem aut na silnicích. V přírodě se ježek dožívá maximálně 6 až 7 let, průměrně však jen 2 až 3 let.
[editovat] Význam pro člověka
Ježek je hmyzožravec a pro člověka má ten význam, že ničí množství ,,škodlivého" hmyzu.
[editovat] Ochrana
Pro udržení populací ježka západního je nutno zachovat v zemědělské krajině zbytky rozptýlené zeleně, křovinatá místa a jiné podobné biotopy. Je potřebná osvěta mezi řidiči motorových vozidel, neboť po zajíci je ježek druhou nejhojnější obětí silničního provozu. Ochránci přírody a stanice pro handicapované živočichy se snaží snížit přirozenou úmrtnost ježků tím, že chovají přes zimu malá mláďata (s menší hmotností než 700 g) v zajetí a na jaře je opět vypouštějí do volné přírody.
[editovat] Externí odkazy
- BARUŠ, V., Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR, SZN Praha 1989. ISBN 80-209-0060-8. Str. 66
- hlasová ukázka
- mapa rozšíření v ČR
- obrázky ježka západního

