Hekatoncheirové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hekatoncheirové - (latinsky Hecatonchires) neboli „Storucí“ byli v řecké mytologii hrozní padesátihlaví a storucí obři, zrození z bohyně země Gaie a jejího manžela Úrana.
Byli to tři bratři jménem Kottos, Briareós a Gyés a byli přímými sourozenci Titánů a předci Kyklopů. Byli prý zpupní a tak šerední, že se jejich otec na ně nemohl ani podívat. Proto je hned po narození svrhl do hlubin země s přísným zákazem vycházet ven.
Tímto chováním byla Gaia velmi nazlobená, takže přemluvila nejmladšího z Titánů Krona, aby otce za to potrestal a zbavil vlády. Kronos to udělal a prohlásil se vládcem, ovšem Hekatoncheirům to nepomohlo. Bál se jejich síly a proto je nepropustil. Museli si počkat až na Dia, Kronova nejmladšího syna, který později povstal proti vlastnímu otci.
Hekatoncheirové mu za to pomohli v boji proti Titánům a po jejich porážce a svržení do hlubin Tartaru se stali strážci jejich vězení.
[editovat] Odraz v umění
Ani antičtí ani moderní umělci se kupodivu ani nesnažili Hekatoncheiry vyobrazit, takže o jejich přesné podobě nemáme přesnou představu.
[editovat] Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

