Ivan Blatný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Skupina 42 (1942–48) |
| Básníci |
|---|
|
| Malíři |
|
| Sochař |
| Fotograf |
|
| Teoretici |
|
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
Ivan Blatný (21. prosince 1919 Brno – 5. srpna 1990 Colchester, Spojené království) byl český básník, člen Skupiny 42.
V roce 1928 se zúčastnil literární soutěže v Lidových novinách.
S rodiči poměrně hodně cestoval. V roce 1935 osiřel a dále ho vychovávala babička, s literaturou mu pomáhal Vítězslav Nezval.
Ivan Blatný vystudoval gymnázium, brzy poté začal studovat Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně obor čeština – němčina (ještě ovládal esperanto). Po uzavření vysokých škol vedl optický podnik, který zdědil po dědovi, v této době také přispíval do několika literárních časopisů.
Po osvobození vstoupil do KSČ, ale v roku 1948 byl v tříčlenné oficiální delegaci Syndikátu československých spisovatelů (nahradil Jana Čepa) do Londýna, odkud se již nevrátil.
Zajímavé je, že poštou vrátil průkaz KSČ i Syndikátu československých spisovatelů. V Londýně promluvil v českém vysílání londýnského rozhlasu o potlačování kultury a svobody tvorby v Československu. Poté byl I. Blatný označen za zrádce, zbaven majetku a občanských práv a stal se zakázaným básníkem.
Ivan Blatný život v exilu nesl velmi těžce, zhoršila se mu jeho psychická choroba (stihomam, myslel si, že ho chce unést KGB). Spolupracoval s BBC a Svobodnou Evropou.
V roce 1954 byl trvale umístěn v psychiatrické léčebně (Claubury Hospital v Essexu, 1967 ústav v Ipswichi, 1984 Clacton on Sea, kde zemřel) s diagnózou paranoidní schizofrenie.
Roku 1977 se seznámil se zdravotní sestrou Frances Meachamovou, která poslala jeho tvorbu do Kanady do nakladatelství 68 Publishers (Škvorecký), kde vyšel výbor jeho tvorby.
V roce 1990 poslal Václavu Havlovi děkovný dopis.
Zemřel na rozedmu plic, jeho popel byl v roce 1991 převezen do Brna, kde je pohřben.
Obsah |
[editovat] Dílo
[editovat] Poezie
- Paní Jitřenka – 1940
- Melancholické procházky – 1941
- Tento večer – 1945
- Hledání přítomného času – 1947
- Stará bydliště – 1979 vydalo nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu; v Česku v r. 1992; výbor z díla psaného po r. 1948
- Pomocná škola Bixley – samizdat 1982, se změnami v Torontu 1987, oficiálně Česku v r. 1994
[editovat] Próza
- Hra na povídku – společně s J. Ortenem
- Druhá hra na povídku – společně s J. Ortenem
[editovat] Pro děti
Dále se zachovalo velké množství nezpracovaných rukopisů.

