Politický systém Francie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Současný politický systém Francie je určen ústavou Páté republiky z roku 1958. Podle článku 1 ústavy ze 4. října 1958 je Francie nedělitelná, laicistická, demokratická a sociální republika.
Obsah |
[editovat] Politické instituce
[editovat] Exekutiva
Politický systém Francie je založený na exekutivě, v níž jsou pravomoce rozděleny mezi vládu a prezidenta.
[editovat] Prezident
Prezident republiky je hlava státu a je volen lidem na 5 let (quinquennat, od roku 2002, před tím na 7 let, septennat. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh vládu. Je předseda Rady ministrů a dalších důležitých institucí a vrchní velitel ozbrojených sil. Z moci tohoto úřadu může rozhodnout o nasazení nukleárnch zbraní (force de frappe). Francouzský prezident má rovněž právo svolat referendum a jednou za rok rozpustit Národní shromáždění.
V případě výjimečného stavu mu přísluší rozsáhlé pravomoce, díky nimž může rozhodovat téměř neomezeně, nemá však v tomto období právo rozpustit Národní shromáždění, které je automaticky svoláno ihned po zavedení výjimečného stavu.
viz též: Seznam francouzských panovníků, Seznam prezidentů Francie
[editovat] Vláda
Vláda (cabinet, gouvernement) je přímo odpovědna parlamentu v otázkách správy a armády. Hlava vlády je její předseda. Premier vede vládu, je zodpovedný za obranu země a provádění zákonů. Po srozumění s prezidentem jmenuje vrchní úředníky civilních i vojenských úřadů.
[editovat] Spolupráce s parlamentem
Ve Francii má exekutiva vůči legislativě poměrně mnoho práv. Vláda totiž určuje body jednání parlamentu a všechny oblasti, v kterých má parlament zákonodárnou moc, jsou přímo dané ústavou a ve všech ostatních rozhoduje vláda neomezeně.
Vládu jmenuje prezident, ale parlament ji může svrhnout absolutní většinou hlasů, premier bývá proto vždy jmenován jen z řad parlamentní většiny. Pokud se stane, že premier a prezident patří do rozdílných politických táborů, nastává paradoxní situace zvaná "Cohabitation"
[editovat] Legislativa
Ve Francii přísluší zákonodárství parlamentu, který se od roku 1875 skládá ze dvou komor:
- dolní komora (Národní shromáždění,Assemblée nationale), a
- horní komora (Senát, Sénat).
Parlament kontroluje vládu a vypracovává a schvaluje zákony. Obě komory nejsou rovnocenné, při nejednotě rozhoduje Národní shromáždění. U sporných zákonů se může stát, že si je obě komory navzájem vracejí neschváleny (navette).
[editovat] Judikativa
Hlavní úloha soudnictví je ve Francii definována v ústavě. Podle článku 66 je justice „strážkyní osobní svobody“. Ve francouzském právu se rozlišují dvě základní větve:
- správní právo (veřejné právo) pro spory mezi občany a státními úřady
- běžné právo (občanské právo a trestní právo) pro spory mezi občany.
Trestné činy jsou souzeny podle typu závažnosti třemi různými instancemi:
- Tribunal de police - přestupky
- Tribunal correctionnel - provinění, přečiny
- Cour d'assises - zločiny
[editovat] Politické strany
Extrémní levice
- Ligue communiste révolutionnaire (LCR)
- Lutte ouvrière (LO)
- Parti des travailleurs
Levice
- Parti communiste français (PCF) (Komunistická strana)
- Parti socialiste français (PS) (Socialistická strana)
- Parti radical de gauche (PRG)
- Les Verts (Zelení)
- Génération ecologie
- Mouvement écologiste indépendant
Pravice
- Union pour un mouvement populaire (UMP) (následník Rassemblement pour la république, RPR)
- Démocratie libérale, spojen s UMP
- Union pour la démocratie française (UDF) (Force démocrate), částečně spojen s UMP
- Mouvement pour la France (MPF)
- Rassemblement pour la France (RPF)
Extrémní pravice
- Front national (FN)
Ostatní
[editovat] Decentralizace
Administrativní dělení
[editovat] Politická kultura
Ve Francii je politická kultura označně vlivěna rozšířenou tendencí ke spontánnímu ptotestu.
[editovat] Externí odkazy

