Apollo 1
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Apollo 1 - tragická nehoda na odpalovací rampě
Po prvních třech (nepilotovaných) letech programu Apollo (v chronologickém pořadí AS 201, AS 203 a AS 202) byl na 21. února 1967 plánován první pilotovaný let s kódovým označením AS 204.
Posádku tvořili
- Virgil Ivan "Gus" Grissom - velitel (příprava na 2. let do kosmu, předtím Gemini 3)
- Edward Higgins White, II - pilot (příprava na 2. let do kosmu, předtím Gemini 4)
- Roger Bruce Chaffee (příprava na 1. let do kosmu).
Dne 27. ledna 1967 se posádka připravovala uvnitř kabiny, nacházející se na vrcholu rakety Saturn 1B vztyčené na startovní rampě LC 34. V důsledku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila požár, při němž všichni tři astronauti zahynuli.
Na následky požáru v atmosféře naplněné kyslíkem zemřel roku 1961 také sovětský kosmonaut Valentin Bondarenko, když po ukončení lékařských testů jím odhozený kousek vaty namočený v ethanolu dopadnul na žhavou elektrickou desku. Tato nehoda ovšem byla Sovětským svazem dlouho tajena.
Po analýze příčin nehody došlo k přijetí řady opatření, z nichž nejvýznamnější bylo, že pro zmírnění rizika požáru byla napříště atmosféra velitelské kabiny Apollo v době, kdy raketa stojí na startovní rampě nebo se nachází v předorbitální fázi vzletu, tvořena směsí 60% kyslíku a 40% dusíku.
NASA rozhodla, že neuskutečněný tragický let AS 204 bude nadále nést označení Apollo 1 a následující let, t.j. 4. uskutečněný let programu Apollo, ponese označení Apollo 4. Žádnému letu tak nebylo přiřazeno označení Apollo 2 či Apollo 3.
Po nehodě byla raketa Saturn 1B sejmuta ze startovní rampy a po provedení údržby byla použita při letu Apollo 5.
Prvním uskutečněným pilotovaným letem programu Apollo byl let Apollo 7.

