Jan Sarkander
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sv. Jan Sarkander (20. prosince 1576 Skočov (polsky: Skoczów) – 17. března 1620 Olomouc) byl moravský katolický kněz. Interpretace jeho působení je dodnes kontroverzním tématem.
Od r. 1589 pobýval v Příboře.
Od r. 1592 studoval filosofii na latinské škole Olomouci a od r. 1600 filozofii v Praze, kde se roku 1603 stal doktorem filosofie, poté od r. 1604 studoval teologii ve Štýrském Hradci. Roku 1607 přijímá nižší svěcení v Kroměříži. Roku 1609 se stal v Brně jáhnem a katolickým knězem. Od r. 1609 byl farářem v Uničově, 1611 farářem v Charvátech, 1612 farářem ve Zdounkách, 1615 farářem v Boskovicích. Roku 1616 byl farářem v Holešově, kde se stal zpovědníkem Ladislava Popela z Lobkovic. Podílel se na násilné likvidaci sborů Jednoty bratrské a násilné rekatolizaci vůbec. Sarkander jako farář v Holešově vedl dlouhé majetkoprávní spory se sousedním evangelickým pánem Václavem Bítovským z Bítova.
Když Lobkovic přechodně ztratil vliv (1619), Sarkanderovi přátelé poradili, aby uprchl. Jan Sarkander se následně vydal na pouť do Čenstochové (Częstochowy) a přechodně pobýval v Krakově. V listopadu 1619 se vrátil na Moravu.
Kozáci ve službách polského katolického krále vtrhli v únoru roku 1620 na Moravu, což bylo doprovázeno značným drancováním. Prakticky bezbranný Holešov ovšem zůstal ušetřen poté, co jim Sarkander vyšel vstříc, v čele procesí, za zpěvu nábožných písní, s monstrancí (ozdobná schránka na vystavování a uctívání hostie) v rukou. Kozáci se zastavili, přidali se ke zpěvu a zase odtáhli. (Zda v čele procesí šel skutečně Jan Sarkander není historicky doloženo.) Převážně evangelické okolí bylo přitom vypleněno a zvlášť velké škody utrpěl majetek pana Bitovského.
Poté co moc získali moravští protestantští stavové sympatizující s českým stavovským povstáním, ocitl se Sarkander ve velkém nebezpečí - byl touto stranou podezřívan, že v Czestochowé z pověření Lobkovice dojednal pomoc císaři Ferdinandovi, kterého nechtěli moravští stavové uznat. Shodou okolností byl sudím právě Václav Bítovský z Bítova. Po zatčení byl čtyři týdny vyslýchán právem útrpným v městském vězení s mučírnou na místě dnešní Sarkandrovy kaple v Olomouci. Byl nucen k prozrazení, o čem v Polsku jednal, kdo pozval cizí vojska do země a co mu svěřil Popel z Lobkovic. Sarkander obvinění, že domlouval vpád polského vojska nebo vedl tajná jednání v Polsku odmítal a co mu svěřil Popel z Lobkovic rovněž odmítl prozradit, protože by to znamenalo prozrazení zpovědního tajemství. Byl čtyřikrát mučen (očití svědkové vypovídali, že otáčel listy breviáře jazykem, nemohouc tak činit rukama) a na následky zemřel v žaláři. Poslední historická bádání, došla k závěru, že Sarkander byl mučen neprávem, neboť pomoc Ferdinandovi v Polsku zjednali přímo císařovi pověřenci (hrabě Althan a Druget Homonnay).
Jeho soudce, Václav Bítovský z Bítova byl po porážce stavovského povstání na Moravě pohnán před soud, který Sarkanderovu smrt vyhodnotil jako brutální vraždu a nechal jej popravit.
Umučení kněze vyvolalo okamžitě značné pobouření. Jeho kult jako mučedníka se poměrně brzy rozšířil nejen na Moravě, ale i v Polsku a v Čechách. Dne 15. září 1859 ho papež Pius IX. blahořečil, a 21. května 1995 byl v Olomouci papežem Janem Pavlem II. svatořečen současně se Zdislavou z Lemberka. Kanonizace Jana Sarkandera byla ve své době kontroverzním tématem a nemalá část veřejnosti se stavěla proti ní. Proti kanonizaci se dosti ostře postavili též evangelíci a byla vnímána jako krok proti ekumenickému hnutí.
[editovat] Reference
- František Hrubý: Kněz Jan Sarkander - moravský mučedník doby bělohorské a jeho legenda. In ČČH 1939, pp. 236 - 271, 445 - 478.
[editovat] Externí odkazy
- Jan Sarkander – Patron zpovědního tajemství – podle Vera Schauber, Hanns Michael Schindler: Rok se svatými, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 1994
- Kázání na stránkách Katolík revue – ultrakonzervantivními katolickými kruhy je Jan Sarkander vnímán jako symbol pravé tradice a jeho svatořečení jako významné vítězství v boji proti zhoubnému ekumenismu.

