Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století je prozaické dílo Svatopluka Čecha.
[editovat] Hlavní postavy
- Matěj Brouček
- Jan Domšík od Zvonu
[editovat] Děj
Pan Brouček se vrací domů z hospody na Vikárce, když zapadne do šachty, nikdo neslyší jeho volání o pomoc a tak se rozhodne jít podzemní chodbou k druhému konci. Když konečně dojde mokrý a unavený ke starým dveřím s rezavým klíčem, tak si oddychne. Neví však co jej čeká. Za dveřmi se nachází královský poklad, o němž nikdo neví. Jenže pan Brouček se dostane do Prahy v 15. století, do vrcholících bojů husitů proti králi Zikmundovi.
Ubytuje jej jeden z hlavních vůdců husitského povstání, Janek od Zvonu, kterému napovídá, že byl dlouhou dobu v cizině, a proto mluví trochu odlišnou řečí než on a proto je také jinak oblečen.
Jan se o něj postará – dá mu najíst, obleče jej do dobového oděvu a nechá ho u sebe bydlet. Ale na druhé straně musí pomoct husitům bojovat. On který je nevěřící a navíc nedržel zbraň v ruce! V prvním boji dělá, jako že je mrtvý, aby nemusel bojovat, všimne si jej však táborský kněz Václav a odvede jej do Žižkova tábora, ze kterého se mu opět podaří uniknout. Táborité jej však při úniku viděli, ale neměli čas jej stíhat, protože museli do rozhodující bitvy, pan Brouček vnikne do Prahy, dojde si pro své moderní šaty, přehodí přes ně husitský plášť a utíká k domu s pokladem krále Václava, aby se mohl vrátit do 19. století. Husité jej však chytí a považují za křižáckého špeha, a tak se jej rozhodnou upálit. Strčí jej do sudu a valí na hranici.
V tom nejhorším pana Broučka začne kdosi vytahovat ze sudu. Je to pan Wűrfel, hostinský z novodobé Prahy. Nalezení Broučka odůvodňuje tím, že si nejspíše spletl dveře a místo na ulici šel na dvorek, kde mají sud, do kterého stéká dešťová voda a tam v opilosti Matěj Brouček vlezl.
[editovat] Způsob psaní
K ještě lepšímu přiblížení středověké Prahy autor používá jazykových rozdílů mezi staročeštinou a současnou češtinou. V díle převažuje spisovná čeština a mluva 15. stol. Dílo je napsané jako satiristická alegorie.

