Choustník (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o hradu. O obci pojednává článek Choustník.
Věž hradu Choustníka
Věž hradu Choustníka

Choustník je zřícenina rožmberského hradu ležící nad stejnojmennou obcí v okrese Tábor v Jihočeském kraji jihovýchodně od města Tábor. Jedná se o ukázku tzv. „ganerbenburgu“(dvojhradu, vícehradu), za jehož hradbami sídlilo několik samostatných majitelů.

Je snadné k němu najít cestu , jednak je velmi dobře vidět, vypíná se na zalesněném kopci a jednak je dobré turistické značení. Po zelené značce se jde na hrad asi jeden kilometr. Vstup se platí v sezoně , v ostatní dobu je volný. Je možnost výstupu na věž , po zaplacení vstupného , slouží jako rozhledna.

Obsah

[editovat] Historie hradu

Hrad založil Beneš z Choustníka v roce 1262. Zajímavostí je , že se jedná v podstatě o dva paláce. Tyto si postavili synové Pana Beneše. Každý měl svůj palác a měli společné obranné hradby pro případ napadení. Je to náš jediný dvouhrad v Čechách. Páni z Choustníka ho už roku 1322 vyměnili stejně jako ostatní majetek s Petrem z Rožmberka a získali tak Chlumec nad Cidlinou a (Choustníkovo) Hradiště. Za vlády Rožmberků byla posílena obranná funkce hradu a ten se stal opěrným bodem hranice rožmberského panství. V době husitských válek se stal vězením pro husitské kněze zajaté Oldřichem z Rožmberka. Petr Vok z Rožmberka prodal hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi roku 1596 Jiříku Homutovi z Harasova, od roku 1614 je hrad uváděn jako pustý. Panství přešlo na Homutovu dceru Zuzanu a její potomky, z kterých ho Heřman Václav Černín v roce 1674 postoupil panství svému věřiteli Janu Šporkovi. Odtud putovalo do vlastnictví dcery jeho synovce Marie Konstancie a jejího druhého manžela Karla Josefa Voračického z Paběnic (od roku 1706). V jeho rodině zůstal Choustník až do roku 1838. Své mládí v okolí hradu strávila hraběnka Eleonora Kounicová, mimo jiné příznivkyně Boženy Němcové. Roku 1948 byl Raolu Benjaminovi vyvlastněn.

[editovat] Současnost

Větší jižní palác má poměrně zachovalou čvercovou věž / v současnosti slouží jako rozhledna /, ve zdi je zřejmě okno od hradní kaple. Druhý , menší palác je přistavěn k hradbám. Hradby měly ochozy. Koncem husitských válek byla posílena obrana celého hradu.

Hrad byl vybaven baštami a střílnami. Okolo celého hradu vedly valy a příkopy. Uprostřed hradu, na nádvoří je hluboká hradní studna.

Zřícenina hradu Choustník je dnes zrestaurována a opět přístupná veřejnosti.

[editovat] Pověsti

Původ jména hradu i vesnice vysvětlují pověsti, z nichž jedna zní následovně: "Krásný a statečný panoš zamiloval se do dcery císaře Bedřicha Rudobradého. Princezna jeho lásku opětovala, ale císař jí nepřál. Milenci proto prchli a po dlouhé cestě usadili se v kraji táborském a vystavěli si hrad. Po čase zapomněl císař na svůj hněv a šel dceru hledat. Aby nebyl poznán, dal si své rezavé vousy ostříhati a přidělati vousy falešné. Šel a šel, až přišel v naše kraje a stanul před hradem, jehož neznal. Zaklepal na bránu a byl puštěn do hradu. Svou dceru poznal ihned, ale sám se dal poznati, až se přesvědčil, že jeho dcera je šťastna. Potom strhl falešné vousy a s dětmi se smířil. Od toho, že měl falešné vousy, nazván byl hrad fousáč - foustník a z toho vzniklo Foustník - Choustník."

Ke hradu se váží i další pověsti: Podle pověstí Pánové z Choustníka získali rodový znak žebřík do znaku odměnou za dobytí města Milána od Přemysla Otakara I. a zároveň získali tyto pozemky u Soběslavi. Byli jako první na hradbách Milána. Ještě jedna pověst se vztahuje k hradu. Jednou za rok se k hradní studni slétají čarodějnice z okolí a tropí své rejdy.

[editovat] Galerie

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích