Bitva u Malplaquet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva u Malplaquet
Konflikt: Války o španělské dědictví

Trvání: 11. září 1709
Místo: Malplaquet
Výsledek: lze hodnotit různě
Casus belli: {{{příčina}}}
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Protifrancouzská koalice Francie
Velitelé
Evžen Savojský
vévoda z Marlborough
Claude de Villars
Lois de Boufflers
Síla
asi 85000 - 110000 mužů asi 75000 - 90000 mužů
Ztráty
cca 20000 - 22000 10000 - 11000
{{{poznámky}}}

Bitva u Malplaquet (11. září 1709) představuje nejkrvavější bitvu válek o španělské dědictví a jednu z nejkrvavějších bitev 18. století. Odehrála se u města Malplaquet poblíž belgických hranic, kde se francouzská vojska vedená maršály Villarsem a Boufflersem pokusila zastavit postup spojeneckých vojsk Evžena Savojského a vévody z Marlborough na Paříž. Hodnocení výsledku bitvy je sporné, obě strany ji prohlásili za své vítězství. Spojenci ovládli bojiště a přiměli Francouze k ústupu, ovšem utrpěli větší ztráty a museli se vzdát tažení na Paříž i nadějí na brzké ukončení války. Navíc obrovské ztráty nerovnoměrně rozprostřené mezi spojenci (bezkonkurenčně nejvíce utrpěl holandský sbor) poněkud nahlodal pevnost jejich spojenectví a celkový masakr hodně vyděsil britské veřejné mínění. Nezanedbatelný je i fakt, že na francouzské straně bitva rozptýlila mýtus o neporazitelnosti tandemu Evžen-Marlborough. Ze strategického hlediska se tedy jednalo o jednoznačný úspěch Francie. Otázkou je také, nakolik ústup Francouzů vynucovala situace a nakolik se na něm podepsalo vážné zranění vrchního velitele francouzské armády, maršála Villarse.

[editovat] Literatura

Vít Vlnas: Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka, Ladislav Horáček - Paseka a Národní galerie v Praze 2001, ISBN 80-7185-380-1

u Zenty (1697) • u Chiari (1701) • přepad Cremony (1702) • u Luzzary (1702) • u Höchstädtu (1704) • u Cassana (1705) • u Turína (1706) • u Oudenaarde (1708) • u Malplaquet (1709) • u Petrovaradína (1716) • u Bělehradu (1717)