Albánská vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Národní vlajkaPoměr stran: 5:7
Soubor:FIAV normal.pngNárodní vlajka
Poměr stran: 5:7
Vlajka Albánie (1946–1992)
Soubor:FIAV historical.pngVlajka Albánie (1946–1992)
Vlajka Albánského království (1928–1939)
Soubor:FIAV historical.pngVlajka Albánského království (1928–1939)
Mírová námořní vlajkaPoměr stran: 2:3
Soubor:FIAV normal.pngMírová námořní vlajka
Poměr stran: 2:3
Válečná námořní vlajkaPoměr stran: 2:3
Soubor:FIAV normal.pngVálečná námořní vlajka
Poměr stran: 2:3

Vlajka Albánie má od 7. dubna 1992 podobu červeného obdélníka o poměru stran 5:7, na kterém je umístěn dvouhlavý orel černé barvy.

Poprvé byla tato podoba vlajky přijata na kongresu ve Vlorë, kde byla 28. listopadu 1912 vyhlášena nezávislost Albánie. Během vlády krále Zogu I. (19281939) byla nad orlem umístěna „Skanderbegova helma“, v dobách komunistické vlády (19461992) zlatě lemovaná červená hvězda.

Tradice vlajky vychází z dob albánského národního hrdiny Skanderbega, důstojníka otomanské armády, který začal boj Albánců za nezávislost. Rod Kastrioti užíval znak byzantského dvouhlavého orla.

Dne 3. listopadu 1443 během bitvy Turků s Maďary u Niše dezertoval Skanderbeg z armády a spolu se svým třistahlavým oddílem se dostal až do Albánie. Když 27. listopadu 1443 dobyl pevnost Kruja, zavlála nad hradbami červená standarta Kastriotů s dvouhlavým orlem. Následujícího dne Skanderbeg vyhlásil nezávislost Albánského knížectví se slovy „Nepřinesl jsem vám svobodu. Nalezl jsem ji zde mezi vámi.“

[editovat] Viz také

  • Albánie
  • Albánská hymna, Albánský znak