Babylon
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Babylón neboli Brána boží (Bab-ilu), bez diakritiky Babylon, řecky Βαβυλών, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel (znamená „zmatek“), bylo hlavní město jižní Mezopotámie. Jeho ruiny leží 88 kilometrů jižně od Bagdádu poblíž města al-Hillah u Eufratu.
[editovat] Historie
Babylón byl založen již v akkadském období, ale svůj největší význam získal až v starobabylónském období za Chammurabiho (1792 př. n. l. – 1750 př. n. l.). V roce 1570 př. n. l. přešla vláda nad městem od Amorejců ke Kassitům, kteří tak založili druhou (střední) babylónskou dynastii (1595 př. n. l. – 1157 př. n. l.). Během ní byl Babylón největší město na světě. Po jejich pádu nastalo období zmatků a politického vakua. Po většinu času byl Babylón pod asyrskou nadvládou. V letech 689 př. n. l. – 678 př. n. l. byl vypálený.
Novobabylónská říše byla založena v roce 626 př. n. l. s centrem v Babylónu. Byl zde jeden ze 7 divů světa: visuté zahrady Semiramidiny. V roce 539 př. n. l. město dobyl Peršan Kýros II. Veliký (Kuruš, 559 – 530), čímž vyvrátil novobabylónskou říši. Babylón se stal hlavním městem nejbohatší satrapie perské říše. V roce 331 př. n. l. Babylón dobyl Alexandr Veliký. Město ho velice překvapilo a vědom si jeho významu a polohy v rámci jeho nově vznikající říše, učinil z něj své budoucí sídlo. V roce 323 př. n. l. zde po návratu z tažení na východ zemřel. Po boji diadochů se město zpočátku stalo centrem seleukovského království (312 př. n. l. – 64 př. n. l.). Význam Babylónu skončil vybudováním Seleukeie na Tigridu. V roce 130 př. n. l. byl Babylón vypálen a obyvatelstvo odvlečeno do Médie. Vypálením Seleukeie v roce 165 n. l. končí v Mesopotámii helénismus. Při budování Bagdádu byl použit materiál z obou měst.
[editovat] Bible
Podle Gn 11, 1 – 9 se lidé rozhodli postavit věž až do nebe – Babylónskou věž (zřejmě se tím myslí zikkurat (ziggurat) Etemenanki). Bohu Hospodinovi se to nelíbilo, a proto rozhodl: „zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli“. Od té doby prý lidé hovoří různými jazyky. Moderní vědecké výzkumy prokázaly, že tato biblická teorie není pravdivá. Je založena na chybné etymologii. Sumerština, akkadština a egyptština jsou mnohem starší než babylónský zikkurat.
Na druhé straně není bez zajímavosti, že řada moderních výzkumů o původu jazyků vedou právě na území, kde se rozkládalo město Babylon. Možná bychom proto mohli říct, že předpoklad „zikkurat, který známe“ = "Babylónská věž zmíněná v Bibli", není správný.

