Sklářství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Formování skloviny
Formování skloviny

Sklářství je řemeslo a průmyslové odvětví zabývající se výrobou a zpracováním skla. Patří k nejstarším řemeslům, neboť k objevu skla došlo již kolem roku 3000 př.n.l.

[editovat] Historie sklářství v Čechách

Počátky českého sklářství spadají do 13. století. Archeologické průzkumy odhalily sklárny z druhé poloviny 13. století v pohraničních horách. Jednalo se o soustavu zpravidla tří pecí (v největší se při teplotách přes 1200°C tavilo sklo, zbylé pece byly pomocné) chráněnou jednoduchými dřevěnými přístřešky. Nejstarší sklárny pracovaly V Krušných horách, Lužických horách, na Šumavě a v dalších oblastech s dostatečnými zásobami dřeva, kterého sklárny spotřebovaly ohromné množství (k topení a k výrobě potaše), vody a dalších surovin (křemen a vápenec). Vyrábělo se především okenní a stolní sklo, jehož hlavními odběrateli se stala města, kláštery a šlechtická sídla.