Ramanův jev
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ramanův jev nebo též Ramanův rozptyl je jev vznikající při interakci mezi fotony a částicemi určité látky, kdy rozptýlené záření má jinou vlnovou délku (resp. energii fotonů) než dopadající záření.
Je-li dopadající energie fotonů rovna E0, pak záření rozptýlené prostřednictvím Ramanova rozptylu má energii fotonů rovnou
kde ε odpovídá energetickému rozdílu kvantových hladin dané látky. Znaménko + přitom odpovídá ztrátě energie v látce (tzv. Stokesův rozptyl); naopak, znaménko - odpovídá předání kvanta energie látce (tzv. anti-Stokesův rozptyl). Podle hodnot ε lze pak usuzovat na fyzikální vlastnosti dané látky.
Za objev tohoto jevu obdržel v roce 1930 sir Chandrasekhara Venkata Raman Nobelovu cenu za fyziku.

