Langerhansovy ostrůvky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Langerhansovy ostrůvky (insulae pancreaticae) jsou morfologicky i funkčně odlišné oblasti slinivky břišní, jedná se o endokrinní část pankreatu. V dospělém pankreatu je jich rotroušeno okolo jednoho milionu a zaujímají 2-3% procenta hmotnosti pankreatu. Na rozdíl od zbytku slinivky, která produkuje trávicí enzymy do dvanáctníku, buňky Langerhansových ostrůvků produkují hormony do krve neboli endokrinně.

Od ostatní tkáně slinivky je každý ostrůvek oddělen tenkým vazivovým pouzdrem, mezi buňkami probíhají krevní sinusoidy, které zásobují ostrůvky velkým množstvím krve (kvůli endokrinní činnosti) na rozdíl od exokrinních tkání pankreatu.


V Langerhansově ostrůvcích se vyskytují 4 základní typy buňek:

  • A buňky (alfa) - produkují hormon glukagon. Jsou umístěny na periferii ostrůvků; objemové procento v ostrůvku je 15-20%.
  • B buňky (beta) - produkují hormon inzulín a řadu dalších peptidů. Jsou nejpočetnější, protože zaujímají cca 70-80 % objemu ostrůvku a tvoří jádro, neboli dřeň, Langerhansových ostrůvků.
  • D buňky (delta) - produkují somatostatin. Jsou umístěny na periferii ostrůvků; objemové procento v ostrůvku je 5-10%.
  • PP buňky - vylučující pankreatický polypeptid. Jsou umístěny na periferii ostrůvků; objemové procento v ostrůvku je 15-25%.

Buňky Langerhansových ostrůvků, které jsou zastoupeny méně jak v 1%:

  • D1 buňky - produkují vazoaktivní intesinální polypeptid
  • EC buňky - produkují substanci P a serotonin
  • G1 buňky - produkují gastrin (pouze v perinatálních (tj. vztahujících se k období okolo narození) ostrůvcích)


Narušení funkce Langerhansových ostrůvků

Autoimunním procesem těla proti B-buňkám pankreatu dochází k deficitu syntézy inzulínu, což vede ke vzniku cukrovky (diabetu mellitu) 1. typu.

[editovat] Odkazy

[editovat] Zdroje

Histologie - mikroskopická anatomie (FLV 2004)