Chorvatsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Chorvatská republika Republika Hrvatska |
|
|---|---|
|
|
|
| Rozloha | 56 542 km² (123. na světě) z toho 0,01 % vody |
| Počet obyvatel | 4 496 248 (119. na světě, 2003) |
| Hustota zalidnění | 83 / km² (116. na světě) |
| Jazyk | chorvatština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | římsko-katolické 90 %, ortodoxní 4,44%, islám 1,3% |
| Nejvyšší bod | Dinara (1830 m n. m.) |
| Hlavní město | Záhřeb (Zagreb) |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Stjepan Mesić |
| Předseda vlády | Ivo Sanader |
| Hymna | Lijepa naša domovino |
| Vznik | vyhlášeno 25. června 1991 (rozpad Jugoslávie) |
| Měna | kuna (100 lipa) (HRK) |
| ISO 3166-1 | 191 HRV HR |
| MPZ | HR |
| Doména | .hr |
| Telefon | 385 |
| Časové pásmo | UTC +1 |
Chorvatsko je evropská země, která se geograficky nachází na pomezí Střední a Jihovýchodní Evropy. Hlavním městem je Záhřeb.
Obsah |
[editovat] Historická území
Moderní Chorvatsko se skládá z užšího Chorvatska s Chorvatským Přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) (přirozeným centrem je Záhřeb a na Chorvatském Přímoří pak Rijeka), Dalmácie bez Kotoru ale s územím bývalé republiky Dubrovník), Slavonie na východě země (od řeky Ilovy na východ, ke Slavonii však historicky náleží také Sremský okruh v dnešní Srbské autonomní oblasti Vojvodině), přirozeným centrem je Osijek, z většiny bývalého markrabství Istrie, tj. Istrijského poloostrova na západě Chorvatska, centrem je město Pula. Dále pak k Chorvatsku patří ještě také Rijeka a původně uherské oblasti Mezimuří a jižní části Baranje. Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku dnešního Chorvatska, který obsahuje kromě chorvatského šachovnicového štítu též znaky Slavonie (kuna), Dalmácie (tři korunované lví hlavy), Istrie (koza), Dubrovníku (barevné pruhy) a užšího Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).
[editovat] Historie
Hlavní článek: Historie Chorvatska
V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku illyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Během 2. - 1. století př. n. l. vytvořili Římané na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou Illyricum, která zahrnula také toto území. Od 7.století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Prvním chorvatským králem byl Tomislav I. z dynastie Trpimírovců. Roku 1102 bylo chorvatské království spojeno personální unií s uherským státem. někteří historici se však domnívají, že šlo spíše o anexi.
Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nerozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do EU, který by se mohl uskutečnit roku 2009.
[editovat] Administrativní dělení
Hlavní článek: Administrativní dělení Chorvatska
Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10-20) které mají postavení českých obcí.
- Záhřebská župa (1)
- Bjelovarsko-bilogorská župa (7)
- Brodsko-posávská župa (12)
- Dubrovnicko-neretvanská župa (19)
- Istrijská župa (18)
- Karlovacká župa (4)
- Koprivnicko-križevecká župa (6)
- Krapinsko-zagorská župa (2)
- Licko-senjská župa (9)
- Mezimuřská župa (20)
- Osijecko-baranjská župa (14)
- Požežsko-slavonská župa (11)
- Přímořsko-gorskokotarská župa (8)
- Sisacko-moslavinská župa (3)
- Splitsko-dalmatská župa (17)
- Šibenicko-kninská župa (15)
- Varaždinská župa (5)
- Viroviticko-podrávská župa (10)
- Vukovarsko-sremská župa (16)
- Zadarská župa (13)
[editovat] Turistická místa
Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- www.hr – Chorvatský informační portál
- www.vlada.hr – Oficiální stránky chorvatské vlády
- cz.croatia.hr – Informace pro turisty
- Croatia Map
- Podrobná mapa, webkamery, itinerář
- Počasí v chorvatsku - webkamery, radarové snímky, diagramy
- Chorvatský hydrometeorologický ústav
- Chorvatsko - info
|
|
|
|---|---|
|
Župy (Županije) Chorvatska (a jejich správní centra) : Město Záhřeb |Záhřebská župa | Bjelovarsko-bilogorská župa (Bjelovar) | Brodsko-posávská župa (Slavonski Brod) | Dubrovnicko-neretvanská župa (Dubrovnik)| Istrijská župa (Pazin) | Karlovacká župa (Karlovac) | Koprivnicko-križevecká župa (Koprivnica) | Krapinsko-zagorská župa (Krapina) | Licko-senjská župa (Gospić) | Mezimuřská župa (Čakovec) | Osijecko-baranjská župa (Osijek) | Požežsko-slavonská župa (Požega) | Přímořsko-gorskokotarská župa (Rijeka) | Sisacko-moslavinská župa (Sisak) | Splitsko-dalmatská župa (Split) | Šibenicko-kninská župa (Šibenik)| Varaždinská župa (Varaždin)| Viroviticko-podrávská župa (Virovitica) | Vukovarsko-sremská župa (Vukovar) | Zadarská župa (Zadar) |
|
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
Mapy: 42°-47° S, 13°-19° V


