Doprava v Berlíně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Berlín jako německé hlavní město má vybudovanou rozsáhlou dopravní infrastrukturu, sloužící jak městské, tak i dálkové dopravě.
Obsah |
[editovat] Silniční doprava
Berlín je napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován; vznikl však jen v západní části města a v blízké budoucnosti zřejmě jeho dobudování nebude zrealizováno.
Z okruhu (A10) vychází mnoho dálnic (A111, A113, A114, A115), tyto vedou do centra Berlína. Mnoho dalších pak z okruhu naopak vede na druhou stranu, tj. do dalších německých významných měst.
Kromě toho má též město díky poválečné přestavbě mnoho širokých, rovných a dlouhých ulic, což do jisté míry eliminuje dopravní zácpy.
[editovat] Železniční doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Železniční doprava v berlínské aglomeraci a Nádraží v Berlíněnaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Železniční spojení je uspokojivé; do města vede mnoho rychlíkových spojů a též i linek ICE. S dálkovou železniční dopravou je do značné míry propojen S-Bahn, berlínský systém městské železnice.
V hlavní městě Německa Berlíně až do roku 2006 bylo vždy mnoho nádraží, ale dominující hlavní, ústřední nádraží nikdy neexistovalo. Železniční spojení s německými městy a oblastmi přejímalo vždy více nádraží, která obstarávala spojení paprskovitě různými směry (a byla spolu spojena městskou dráhou S-Bahn).
Během rozdělení města v jistém smyslu roli hlavního nádraží převzalo nádraží Berlin Zoologischer Garten v Západním Berlíně a Ostbahnhof ve Východním Berlíně. Největší berlínské nádraží je Berlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v květnu 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je též považováno za největší nádraží Evropy.
Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen. Slavné a dříve velmi významné nádraží Berlin Zoologischer Garten (stejně jako Berlin Ostbahnhof) ztratilo po otevření nového hlavního nádraží svůj význam a slouží nyní pouze městské a regionální dopravě. Na železniční dopravu je též i velmi fixován S-Bahn, berlínský systém městské železnice.
[editovat] Letecká doprava
Berlín momentálně disponuje třemi letišti: Tempelhof, Tegel a Schönefeld. První dvě, ležící uvnitř města (v bývalém Západním Berlíně, s historií z blokády), mají být v budoucnosti uzavřena ve prospěch (dříve východoberlínského a po sjednocení méně využívaného) letiště Schönefeld, ležícího na jihovýchod od Berlína, které má být rozšířeno.
[editovat] Městská doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích [[]] a [[]]naleznete v článcích [[]], [[]] a [[]]naleznete v článcích Metro v Berlíně, S-Bahn v Berlíně, Tramvajová doprava v Berlíně a Městská autobusová doprava v Berlíně.
Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy; po sloučení obou částí města byla propojena (převážně tedy metro a autobusy) a dále rozšířena. Městskou dopravu zajišťují v Berlíně následující druhy dopravy:
- městská rychlodráha (S-Bahn nebo Stadtschnellbahn), sahající daleko za městské hranice (délka všech tratí 329 km, 164 stanic, z toho 32 na území Braniborska. S-Bahn též tvoří i okruh kolem celého centra města)
- metro, částečně nadzemní (délka sítě 144 km, 170 stanic)
- autobusová doprava (délka trasy 1271 km, 2730 stanic)
- tramvajová doprava, především v bývalých východních obvodech města (délka sítě 187 km, 377 stanic).
Hlavním dopravcem je společnost BVG; ve všech dopravních prostředcích platí jednotlivý tarifní systém, tj. lze mezi nimi přestupovat s jedinou jízdenkou.
[editovat] Lodní doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Lodní doprava v Berlíněnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Berlín je protkán sítí kanálů a průplavů; ty spojují řeky Havolu a Sprévu s dalšími a také i s vzdáleným Baltským a Severním mořem.
Největším berlínským přístavem je Westhafen ve čtvrti Mitte, jehož plocha činí 173 000 m². Přístav se rozkládá na křižovatce několika kanálů (Schifffahrtskanal, Westhafenkanal a Hohenzollernkanal). Lodě sem převážejí většinou těžké zboží a obilí. Dalšími významnými přístavy jsou Südhafen (rozloha 103 000 m² a Osthafen (57 500 m²).
[editovat] Ostatní
V posledních letech si získala velkou oblibu nejen mezi turisty i doprava něčím, co připomíná rikšu - jízdní kola, která pojmou mimo řidiče ještě dvě další osoby; jezdí zejména v centru (mimo zimních měsíců).

