Abakus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rekonstrukce římského abaku. Národní knihovna v Paříži
Rekonstrukce římského abaku. Národní knihovna v Paříži

Abakus je kuličkové počitadlo pracující s římskými číslicemi. U starověkých Egypťanů deska se svislými čarami, po nichž se oběma směry posunovalo počítacími kaménky (latinsky calculi). Ze starořímské říše se zachovala jeho zdokonalená podoba: na pravoúhlé hliněné, či bronzové destičce se posunuje v rovnobežných drážkách 9 počítacích kuliček (nebo jedna větší a čtyři malé). Kromě těchto řad pro každou z římských číslic : I(1), V(5), X(10), L(50), C(100), D(500), M(1000), tu ještě někdy byla řada pro dvanáctiny (unciae), resp. statisíce a miliony.

Pomocí Abakusu bylo možno bez potíží sečítat nebo odečítat i veliká čísla nebo např. vypočítávat průřezy potrubím. Pro písemné počítání byly však tyto římské číselné znaky nepoužitelné.

[editovat] Příklad

Kupujete od obchodníka olej (cena 10), chléb (5) a pergamen (17). Obchodník tak postupně přesune na pravou stranu:

  • 1 kuličku ve žlábku X (za olej),
  • 1 kuličku ve žlábku V (chleba),
  • po 1 kuličce ve žlábcích X a V a 2 kuličky ve žlábku I (pergamen).

Váš konečný účet tedy bude: 2*10 + 2*5 + 2*1 = 32.