Blín černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Blín černý

Blín černý
Blín černý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: krtičníkotvaré (Scrophulariales)
Čeleď: lilkovité (Solanaceae)
Rod: blín (Hyoscyamus)
Binomické jméno
Hyoscyamus niger
L., 1753
Pozor, prudký jed!

Blín černý (Hyoscyamus niger) je jednoletá až dvouletá jedovatá bylina z čeledi lilkovitých.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Hyoscarpus niger (Linné, 1753) Dulac, 1867 - blín černý
  • Hyoscyamus vulgaris Necker, 1762
  • Hyoscyamus officinarum Crantz, 1766
  • Hyoscyamus bohemicus F. W. Schmidt, 1794
  • Hyoscyamus pallidus von Waldstein et Kitaibel ex von Willdenow, 1809
  • Hyoscyamus agrestis Kitaibel ex Schultes, 1814
  • Hyoscyamus pictus Roth, 1821
  • Hyoscyamus auriculatus Tenore, 1824-1829
  • Hyoscyamus syspirensis C. Koch, 1849
  • Hyoscyamus persicus Boissier et Buhse, 1860
  • Hyoscyamus lethalis Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
  • Hyoscyamus vulgaris Bubani, 1897 (nom. illeg.)



[editovat] Vzhled

Jde o 20-90 cm vysokou, žláznatou a huňatou bylinu, která odpudivě páchne. Lodyha je přímá, téměř oblá a hustě olistěná.

Listy jsou střídavé, peřeně zubaté, na lodyze poloobjímavé, v přízemní růžici řapíkaté.

Kvete od června do října. Květy vyrůstají v úžlabí listenů, uspořádány jsou ve vijanech. Jsou pětičetné a téměř přisedlé. Kalich je válcovitě zvonkovitý, zvenčí žlaznatě chlupatý a sítnatě žilkovaný. Koruna je nálevkovitá (až 35 mm dlouhá), kalně nažloutlá, fialově sítnatá s ústím načervenale fialovým. Prašníky jsou jsou fialové.

Plodem je víčkatá tobolka s černohnědými, silně jedovatými semeny.

[editovat] Výskyt

Roste na rumištích, v příkopech a kolem cest nebo jako plevel na polích a zahradách, zejména pak v teplejších oblastech. Upřednostňuje sušší písčité až hlinité výživné půdy a slunná stanoviště.

[editovat] Rozšíření

Původní oblast výskytu je západní a střední Asie až po Mongolsko. Vyskytuje se též v mírném pásu Evropy po severní Anglii, jižní Skandinávii a jižní Finsko. Do Evropy byl zavlečen již ve starověku a v raném středověku. Později se díky člověku rozšířil jako invazní druh i do východní Asie, Severní Ameriky a Austrálie.

[editovat] Obsahové látky

Všechny části rostliny obsahují jedovaté alkaloidy a glykosidy. Obzvláště vysoké koncentrace se vyskytují v mohutném kořeni a semenech.

[editovat] Karboxylové kyseliny

[editovat] Aromatické kyseliny

  • kyselina tropová

[editovat] Aromatické laktony

  • kumarin
  • eskuletin
  • skopoletin

[editovat] Alkaloidy

[editovat] Glykosidy

  • hyoscypikrin

[editovat] Steroidy

  • β-sitosterol
  • daucosterol

[editovat] Otravy

Otravy jsou vzácné a velice nebezpečné, dochází k nim při záměně kořene za kořen vzácnější kořenové zeleniny nebo semen za zrnka máku. Příznaky otravy jsou podobné jako u rulíku zlomocného (hlavní jedy obou rostlin jsou stejné).

V případě příznaků je nutno okamžitě povolat lékaře. První pomocí je vyvolání zvracení a podávání živočišného uhlí.

[editovat] Použití

Ve farmakologii se využívá jako zdroj tropanových alkaloidů, i když se dnes pěstují za tím učelem jiné druhy téhož rodu se zvláště vysokým obsahem těchto látek (např. Hyoscyamus muticus). V minulosti a to již od starověku (Egypt, Řecko, Řím, Indie) patřil mezi léčivé byliny a to až do 19. století. Jako droga se užívaly se sušené listy (Folium hyosciami), semena (Semen hyosciami) a kořen (Radix hyosciami).

[editovat] Literatura

  • Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 2000. S. 252-253. ISBN 80-200-0306-1

[editovat] Externí odkazy