Kirovohrad
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kirovohrad Кіровоград |
|
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| Stát: | Ukrajina |
| Oblast: | Kirovohradská |
| Administrativní dělení: | |
| Rozloha: | 103 km² |
| Počet obyvatel: | 239 400 (2004) |
| Hustota zalidnění: | 2,324 ob./km² |
| Etnické složení: | Ukrajinci, Rusové |
| Náboženské složení: | Pravoslavní |
| Zeměpisná šířka: | 48° 30′ s. š. |
| Zeměpisná délka: | 32° 16′ v. d. |
| Nadmořská výška: | 124 m |
| Telefonní předvolba: | +380 522 |
| Poštovní kód: | 25000-490 |
| Starosta: | Mykola Čihrin |
| Oficiální web | |
Kirovohrad (ukrajinsky: Кіровоград, rusky: Кировоград, v přepisu Kirovograd) je město na Ukrajině; leží mírně na jih od středu země na řece Inhul. Centrum Kirovohradské oblasti. Žije zde 239 400 obyvatel (stav z roku 2004).
Obsah |
[editovat] Historie
Historie Kirovohradu začíná založením pevnosti svaté Alžběty, která byla vybudována v roce 1754 na příkaz carevny Alžběty I. Petrovny. Pevnost hrála důležitou roli v nových zemích, které Rusko získalo po Bělehradské mírové smlouvě v roce 1739. V roce 1764 získala osada status centra provincie, roku 1784 se stala okresním městem. Přitom byla přejmenována na Jelizavetgrad. V 19. století náleželo město do Chersonské gubenie. Od roku 1939, kdy dostalo dnešní název, je centrem Kirovohradské oblasti.
Pevnost byla založena při křižovatce obchodních cest a stala se tak významným obchodním střediskem. Měla právo na trh čtyřikrát do roka. Tyto trhy navštěvovali obchodníci z celé Ruské říše a i jiných zemí (obzvláště z Řecka).
Kirovohrad (tehdy ještě Jelizavetgrad) se stal místem jednoho z prvních pogromů po smrti Alexandra II.
V Kirovohradě bylo založeno první divadlo na Ukrajině.
[editovat] Jména
Kirovohrad v průběhu své historie několikrát změnil jméno:
- 1784 — Jelizavethrad (ukr.Єлисаветград, rus.Елиcаветград - pojmenováno podle carevny Alžeběty (Jelizavety) I. Petrovny)
- 1924 — Zinovjevsk (Зінов'євськ, Зиновьевск - po Grigoriji Zinovjevovi)
- 1934 — Kirovo (Кірово, Кирово - po Sergeji Kirovovi)
- 1939 — Kirovohrad
[editovat] Slavní rodáci
- Olesja Dudnik — sovětská gymnastka
- Moses Gomberg — chemik
- Boris Hessen — historik vědy
- Andrej Kančelskis — rusko-ukrajinský fotbalista
- Arkadij Maslov — komunistický politik
- Heinrich Neuhaus — sovětský pianista a pedagog
- Afrikan Spir — novokantovský filosof
- Alexej Stepanovič Suetin — sovětský šachový velmistr a spisovatel
- Grigorij Zinovjev — bolševický revolucionář a komunistický politik
[editovat] Externí odkazy
- rks.kr.ua - Kirovohrad
- rks.kr.ua - Kirovohrad - denní zprávy (ukrajinsky a rusky)
- gorod.kr.ua - Portál o Kirovohradu (rusky)
|
|
||
|---|---|---|
|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Ivano-Frankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rivnenská oblast (Rivne) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
|
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
|
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |
||
Tento článek nebo jeho část je založena na překladu článku Kirovohrad z anglické Wikipedie.

