Hasselt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
|
|
|
|
| Znak | Vlajka |
|
|
|
| Poloha Hasseltu v provincii Limburk | Poloha provincie Limburk v Belgii |
|
|
|
| Stát | |
| Region | |
| Společenství | |
| Provincie | |
| Arrondissement | Hasselt |
| Souřadnice | 50° 55' s. š., 05° 20' v. d. |
| Rozloha | 102,24 km² |
|
|
|
| Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění |
70 236 (1. 7. 2006) 48,85 % 51,15 % 687 obyv./km² |
| Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více |
(1. 1. 2006) 19,16 % 62,45 % 18,39 % |
| Cizinci | 4,12 % (1. 7. 2006) |
|
|
|
| Míra nezaměstnanosti | 9,90 % (1. 1. 2006) |
| Průměrný roční příjem | 14 549 €/obyv. (2003) |
|
|
|
| Starosta | Herman Reynders (SP.A) |
| Vládnoucí strany | Pro Hasselt (sp.a, Groen!), CD&V/N-VA, VLD |
| Počet zastupitelů | 41 |
|
|
|
| PSČ | 3500, 3501, 3510, 3511, 3512 |
| Telefonní předvolba | 011 |
| Oficiální web | www.hasselt.be |
Hasselt je město v Belgii. Je správním centrem provincie Limburk ve Vlámském regionu. Nachází se mezi oblastmi Kempen a Haspengouw v euroregionu Mása-Rýn ve vzdálenosti přibližně 75 km od Bruselu. Městem protéká řeka Demer a prochází jím Albertův kanál.
Dne 1. července 2006 žilo v Hasseltu 70 236 obyvatel. Rozloha města činí 102,24 km² a hustota zalidnění je 687 obyvatel na km².
Obsah |
[editovat] Historie
Hasselt byl založen v 7. století na Helbeeku, přítoku řeky Demer. Název města pochází ze slova Hasaluth, které znamená lískový háj. Hasselt byl jedním z větších měst hrabství Loon, jehož hranice se přibližně shodovaly s hranicemi dnešní belgické provincie Limburk. Roku 1165 město získalo svůj název a posléze mu byla udělena městská listina. Statut města oficiálně potvrdil roku 1232 hrabě Arnold IV.
Hasselt měl výhodnou polohu – nacházel se na křižovatce obchodních cest a zároveň v blízkosti hraběcího hradu a nedaleko opatství Herkenrode v Kuringenu. Díky tomu se kolem roku 1200 stal hlavním městem hrabství (do té doby jím byl Borgloon) a nejdůležitějším obchodním centrem v okolí. Roku 1366 bylo hrabství Loon připojeno k biskupství Lutych, které bylo po politické stránce knížectvím. Roku 1794 bylo knížectví anektováno Francií a stalo se součástí departementu Meuse-Inférieure. Jako hlavní město departementu byl určen Maastricht a Hasselt byl jednou ze tří podprefektur. V letech 1815–1830 Belgie patřila ke Spojenému království nizozemskému a území bývalého hrabství Loon bylo součástí provincie Limburk. Název Loon se přestal používat. Roku 1830 získala Belgie nezávislost na Nizozemsku a roku 1839, kdy byly definitivně stanoveny hranice mezi oběma státy, se stal Hasselt hlavním městem belgické provincie Limburk.
Po ekonomické stránce Hasseltu pomohlo vybudování Albertova kanálu v letech 1930–1939, které bylo důležitým impulsem k rozvoji průmyslu ve městě.
Roku 1967 byla belgická provincie Limburk vyjmuta z diecéze Lutych a Hasselt se stal sídlem diecéze Hasselt.
[editovat] Doprava
Hasselt je dopravním uzlem, ve kterém se sbíhají důležité dopravní tepny. Má dobré železniční spojení s Lutychem, Genkem, Antverpami, Lovaní a Bruselem. Z hlediska silniční dopravy je nejdůležitější silnice E313, která spojuje Antverpy a Lutych. Hasselt má dva silniční okruhy. Velký okruh slouží k průjezdu městem a malý okruh, označovaný jako Zelený bulvár (Groene Boulevard), slouží k omezení počtu aut v centru města, které je z velké části pěší zónou. Autobusová doprava je ve městě od 1. července 1997 zdarma.
[editovat] Turistické atrakce
- Náměstí Grote Markt
- Sint-Quintinuskathedraal – Katedrála sv. Kvintina
- Opatství Herkenrode
- Japanse Tuin – Japonská zahrada
- Nationaal Jenevermuseum – Národní muzeum jeneveru (tradiční jalovcové pálenky)
[editovat] Družba
Hasselt má družbu s následujícími městy:
Detmold (Německo) od roku 1976
Sittard (Nizozemsko) od roku 1980
Itami (Japonsko) od roku 1985
Mountain View (Kalifornie, USA) od roku 1987
[editovat] Vývoj počtu obyvatel

- Zdroj:NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
- 1977: připojení obcí Kermt, Kuringen, Sint-Lambrechts-Herk, Stevoort a Wimmertingen (+62,33 km² a 22 309 obyvatel)
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
| Související články obsahuje: |
- Oficiální stránka města v nizozemštině, francouzštině, angličtině a němčině
- Informace o Hasseltu na stránkách www.trabel.be (v angličtině)
- Informace o vlajce Hasseltu v angličtině
- Informace o Hasseltu (zejména o dopravě) v angličtině
| Obce v belgické provincii Limburg | ||
|---|---|---|
|
Arrondissement Hasselt: As | Beringen | Diepenbeek | Genk | Gingelom | Halen | Ham | Hasselt | Herk-de-Stad | Heusden-Zolder | Leopoldsburg | Lummen | Nieuwerkerken | Opglabbeek | Sint-Truiden | Tessenderlo | Zonhoven | Zutendaal |
||
|
|
|
|---|---|
|
Provincie vlámského regionu a jejich správní centra: Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Leuven) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Brugge) |
|
|
Provincie valonského regionu a jejich správní centra: Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucembursko (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre) |
|

