Koncentrační tábory při československých uranových dolech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tábory pro nesvobodné pracovní síly při uranových dolech uranový důl na území České republiky Česká republika začali zřizovat Němci během 2. svět. války v prostoru Jáchymov. V těchto táborech se nacházeli francouzští a později sovětští váleční zajatci. "Považuje-li stát dobývání radia v zájmu německého národa za bezpodmínečně nutné, pak jest pro to zásadně používati sil, které při předčasné smrti neznamenají pro německý národ žádnou ztrátu…!"[chybí zdroj] Nejvyšší počet zajatců - 115 pochází z února 1945.

Po konci války lze na našem území rozlišit tři základní typy táborů pro nesvobodné pracovní síly v místech produkce uranové rudy.

  • zajatecké tábory pro německé válečné zajatce 1946 - 1950

zřízeny v prostoru Jáchymov a Příbram, kde se nacházel tzv. trestní tábor pro zbývající tábory - celkem 9 táborů vnitřní režim táborů spadal pod sovětskou správu, ostrahu zajišťovala čs. strana - celkem zde pobývalo cca 5 tisíc německých válečných zajatců

  • tábory nucené práce zřízené podle zákona 247/48 Sb. 1949-1951

zřízeny v prostoru Jáchymov a Příbram celkem 5 táborů nejedná se o klasické vězeňské zařízení - táborech byli tzv. chovanci, kteří zde byli max. 2 roky. Jedny z doporučených důvodů, pro které byly přikázány první osoby do TNP: stýká se s cizinou, jeho sestra je rakouskou státní příslušnicí, nemá kladný poměr ke zřízení, poslouchá cizí rozhlas, nesouhlasil se znárodněním, šířil nepravdivé zprávy, majitel, přepychové vily, majitel domu, stýká se s reakcionáři, hazardní hráč, vyhýbá se práci, manželka byla proti znárodnění[chybí zdroj] - celkem zde pobývalo cca 5 tisíc chovanců

  • nápravně pracovní tábory

zřízeny v prostoru Jáchymov, Slavkov a Příbram celkem 18 táborů na ostraze se do listopadu 1954 podílel útvar SNB Jeřáb, dále pak Vnitřní stráž MV v těchto táborech byli kromě politických vězňů i kriminální, retribuční aj.

Tábory byly naprosto samostatnou jednotkou, proto tam musely být zabezpečeny všechny nezbytné činnosti a služby. V táboře byl velitelský barák s kancelářemi a světnicemi starších tábora, byly tu strážní věže (špačkárny) a další zařízení sloužící k ostraze lágru. Dále se zde nacházely sklady (oděvní a proviantní), kůlny, ve kterých se skladoval otop, prádelna, prasečník, latrína, kuchyně, kantýna, kulturák, korekce, izolace a samozřejmě i obytné baráky. V něm (obytném baráku) bylo asi deset světnic, ve kterých bydlelo v průměru dvacet muklů. Osazenstvo baráku spalo na palandách. Kromě postele směl mít každý mukl ještě kartonovou krabici, ve které měl veškeré své „bohatství“. V místnosti se kromě postelí nacházela ještě kamna, která se používala jen v obzvláště mrazivých dnech a nocích, neboť nebylo dostatek otopu. Do roku 1951 dochází k jisté schizofrenní situaci, kdy za vnitřní režim tábora zodpovídá ministerstvo spravedlnosti (vězeňská služba) a vnější ochranu tábora má na starosti ministerstvo národní bezpečnosti (útvar SNB – Jeřáb). Tato poněkud nestandardní situace končí dnem 1. 7. 1951, od kterého za NPT zodpovídá MNB. Právě v této době začíná pro potrestané pracující na uranu nejhorší období plné strádání, ponižování, trápení, mučení, absolutní degradace lidské bytosti, které se lišilo tábor od tábora v závislosti na období a veliteli. Toto období končí na podzim roku 1954, kdy přebírá ostrahu táborů Vnitřní stráž ministerstva vnitra a poměry v NPT se částečně uklidňují. Vězni pracovali v podstatě zadarmo, nicméně Jáchymovské doly platily za jejich práci táboru stejně, jako by stejnou práci vykonal civilní zamestnanec (po stržení peněz za stravu, ubytování, ostrahu…) potrestaným mnoho peněz nezbylo. Objektivně vzato - práce potrestaných vyšla Jáchymovské doly dráž něž civilní zaměstanec - podnik např. financoval tábory.

Na podkladě tajné smlouvy z listopadu 1945 nechala československá vláda ve velkém těžit a vyvážet uranovou rudu do SSSR. Za účelem zrychlení a zvýšení dodávek byly z počátku nasazováni Němci vyjmutí z odsunu. Když tato opatření ani celostátní nábory horníků nedostačovaly, by nasazeni němečtí váleční zajatci z východní fronty dovezeni na naše území ze SSSR. Od roku 1949 nebylo dále možno zajatce nasazovat a tak byly nahrazeni tisícovkami politických vězňů, tehdy označovaných jako „třídní nepřátelé“. V roce 1953 bylo na Jáchymovsku v celkem patnácti táborech vězněno 12 000 politických vězňů. Dalších přibližně 3 500 vězňů bylo vězněno v létech 1953-1959 v příbramských táborech Vojna a Bytíz.

Celkem prošlo uranovými galejemi přes 70 000 politických vězňů. Byli přitom trvale vystaveni nelidským podmínkám, které spolu s radioaktivním zářením a vdechováním žulového prachu zanechaly u většiny z nich trvalé následky. Mnozí zemřeli na rakovinu plic.

Udává se, že minimálně 31 muklů (MUKL- muž určený k likvidaci) bylo zastřeleno při pokusu o útěk a 439 zemřelo v důsledku různých nehod. Tyto informace ovšem pocházejí z větší od samotné ostrahy a správy táborů, kterou nikdo nekontroloval a která tak mohla příčinu smrti určovat zcela libovolně, bez jakéhokoliv vztahu k realitě. Pokud vezmeme byť i jen částečně v potaz svědectví stovek vězňů, je zřejmé, že kolonka příčina smrti v kartotékách založených správou táborů nemá absolutně žádný význam. Jakékoliv zastřelení bylo zastřelení na útěku - pokud nebylo zařazeno mezi nehody nebo přirozená úmrtí např. na infarkt. Ubití vězně k smrti bylo též nejspíše nehodou.

Celkem bylo do SSSR vyvezeno 98 000 tun uranové rudy. Ruda byla vyvezena zdarma bez nároku na úhradu, což stát dotoval částkou 38 miliard Kčs.

Obsah

[editovat] Seznam dolů

Vězeňské tábory uranových dolů měly svá jména:

  • Bytíz na Příbramsku
  • Nikolaj
  • Vojna
  • Vykmanov I blizko Jáchymova
  • Vykmanov II blizko Jáchymova
  • Mariánská blizko Jáchymova
  • Ležnice u Horního Slavkova


[editovat] Nápravně pracovní tábory zřízené při uranových dolech

název tábora krycí označení oblast zřízení zrušení
Vykmanov I. C Jáchymov 1.3.1949
Mariánská B Jáchymov 4.6.1949 1.4.1960
Prokop T Slavkov 2.7.1949 14.5.1955
Eliáš I N Jáchymov 29.7.1949 koncem roku 1951
Rovnost P Jáchymov 15.9.1949 1.6.1961
Svornost K Jáchymov 4.12.1949 29.10.1954
Ležnice O Slavkov 26.1.1950 22.8.1955
Ústřední D Jáchymov 4.2.1950 12.12.1954
Bratrství M Jáchymov 21.2.1950 12.6.1954
Eliáš II N Jáchymov 8.12.1950 1.4.1959
Vykmanov II L Jáchymov do února 1951 26.5.1956
Svatopluk V Slavkov únor-duben 1951 14.5.1955
Vršek E Slavkov červen-srpen 1951 30.3.1957
Vojna U Příbram do 20.7.1951 1.6.1961
XII X Slavkov srpen-září 1951 9.8.1954
Nikolaj A Jáchymov říjen-listopad 1951 1.7.1958

[editovat] Zdroje

[editovat] Externí zdroje

Uranové doly v Československu po roce 1945

[editovat] Použitá literatura

  • Zdeněk F. Šedivý: Uranový gulag, MOBA 2005 (2. doplněné vydání), ISBN 80-243-1822-9