Motolice jaterní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Motolice jaterní |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Fasciola hepatica L., 1758 |
Motolice jaterní (Fasciola hepatica Linné, 1758) je 2 - 5 cm velký ploštěnec, parazitující ve žlučovodech ovcí, ale i dalších savců, včetně člověka. Tělo je lupenovitého tvaru, v přední části se nalézá ústní otvor. Příjem potravy obstarává svalnatý hltan, jenž se napojuje na složitě větvenou gastrovaskulární síť. Povrch je kryt vrstvou kutikuly, která chrání živočicha před působením trávicích tekutin hostitele. Vylučování obstarávají protonefridie. Jako všechny druhy motolic je i motolice kopinatá hermafrodit, má párová varlata a nepárový vaječník.
[editovat] Vývojový cyklus motolice
Oplozená vajíčka jsou vyplavována žlučovody a s výkaly opouštějí tělo. Pokud se dostanou do vody, mění se v obrvenou pohyblivou larvu miracidium, která musí během 24 hodin proniknout do plášťové dutiny plže plovatky malé. V jejím hepatopankreatu se mění ve vakovitou sporocystu. Rýhováním uvnitř sporocysty vzniká protáhle vakovitá larva redie, která se po čase mění v pohyblivou cerkárii. Ta opouští tělo mezihostitele, volně se pohybuje a encystuje se na zatopené nízké vegetaci - travinách. Po opadnutí vody jsou cerkárie spásány s travou hostiteli, např. ovcemi. V žaludku hostitele cysta praská a larva proniká do jater, kde dospívá.
[editovat] Literaura
- Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita - agronomická fakulta - katedra zoologie - Praha 2003

