Náboženská společnost českých unitářů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

České unitářství vzniklo nedlouho po vyhlášení samostatné Československé republiky, 9.4.1922, kdy Norbert Fabián Čapek založil Pražskou obec Svobodného bratrství. Unitáři u nás byli uznáni a zaregistrováni v roce 1930 jako Náboženská společnost unitářů československých.

[editovat] Unitářství

Unitářství je dnes v mnohých ohledech podobné ostatním náboženstvím, má dávnou tradici, hrdiny a mučedníky, známé průkopnické osobnosti ve vědě i jiných oblastech a také organizační systém pro své aktivity. Nabízí duchovní, teologické a filosofické myšlenky a spisy, snaží se pomoci člověku vést lepší život v lásce, moudrosti, pokoře a naději.

Narozdíl od jiných náboženských proudů o sobě netvrdí, že bylo založeno na základě zjevení, zázraku nebo nadpřirozené zkušenosti. Neexistuje zde žádné “vyznání víry” ve smyslu kréda nebo dogmata, žádná kniha, chápaná jako jediné a jedinečné svaté písmo. Při shromážděních se využívá literatura, poezie, náboženské texty různých tradic a kultur, z minulosti i ze současnosti. Důležitá je inspirace, povzbuzení, předání radosti a moudrost.

Respektování a rozvíjení plurality názorů, důraz na toleranci a snášenlivost jsou pravděpodobně jedním z nejzřetelnějších znaků, kterými se unitářství liší od tzv. tradičních náboženství.


[editovat] Unitářské principy

V dubnu 2004 přijak sněm NSČU následující principy:

  • svoboda svědomí a přesvědčení
  • tolerance a porozumění druhým
  • používání kritického rozumu i v náboženství
  • harmonický rozvoj osobnosti
  • soucítění, rovnost a spravedlnost v mezilidských vztazích
  • úcta k životu a přírodě
  • pomoc druhým a sociální odpovědnost
  • respektování hodnoty a důstojnosti každého člověka
  • demokratický způsob rozhodování

[editovat] Odkazy