Berounka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Berounka
Tok řeky Berounky pod Tetínem.
Délka 139,1 km
Plocha 8 861 km²
Průtok u ústí 36 m³/s
Světadíl Evropa
Zdrojnice
Mže a Radbuza v Plzni, Česká republika
Ústí
do VltavyPraze-Lahovicích
Protéká
městy Beroun, Řevnice, Dobřichovice a Černošice
V povodí
Česko
Hydrologické pořadí
1-10-04-002
Zákruta Berounky u Zbečna
Zákruta Berounky u Zbečna

Berounka je novodobý název středního a dolního toku řeky Mže, levobřežní největší přítok Vltavy. Prameny zdrojnic se nacházejí v pohořích Český les a Šumava.

Obsah

[editovat] Pojmenování řeky

Původně se celý tok řeky nazýval Mže. Takzvaná Berounka vznikla v 17. století, kdy byl úsek řeky na berounském panství nazýván tehdy obvyklým způsobem jako řeka berounských. Podle Otova slovníku naučného se na konci 17. století začal užívat název Berounka pro dolní tok, poprvé je uváděna plzeňským kronikářem J. Tanerem jako tok za městem Berounem. V 18. století používali někteří autoři název Berounky nesprávně i pro střední tok od Plzně, Berounka postupně vznikala na soutoku Mže a Rakovnického potoka, později se její začátek posunul na soutok se Střelou a ještě později na soutok s Úslavou. Ottův slovník z roku 1908 přesto uváděl Mži jako řeku ústící do Vltavy.

V současnosti vzniká Berounka soutokem Mže s Radbuzou v samém centru Plzně. Plzeňští radní z iniciativy historika Jana Anderleho rozhodli 7. září 2006 o přejmenování Berounky zpět na původní název na území města, zároveň chtějí jednat s vedením Plzeňského kraje o jejím přejmenování na celém území kraje a usilovat o naprosté vymazání Berounky z map. Rozhodnutí však zatím nic nemění na oficiálním názvu, který je stanoven vyhláškou ministerstva zemědělství.

[editovat] Popis toku

Berounka protéká Plzeňskou kotlinou a následně přírodním parkem Horní Berounka. V Berounské kotlině dále přijímá zprava Litavku. Pod městem Beroun vytváří Berounka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami. U Lahovic se vlévá do Vltavy. Berounka je řekou se silně kolísavými vodními stavy, téměř celý tok je splavný i pro otevřené sportovní lodě a využívaný ke koupání.

Nejnavštěvovanější jsou úseky v CHKO Křivoklátsko a Český kras, zejména Vodácká naučná stezka Berounka.

[editovat] Přítoky

levý/pravý, k ústí

  • Bolevecký potok (L)
  • Úslava (P)
  • Hrádecký potok (P)
  • Drahotínský potok (L)
  • Klabava (P)
  • Točnický potok (L)
  • Lužnice (potok) (P)
  • Korečný potok (P)
  • Dírecký potok (P)
  • Darovský potok (L)
  • Malá Radná (P)
  • Velká Radná (P)
  • Třemošná (L)
  • Olešenský potok (P)
  • Střela (L)
  • Rožský potok (L)
  • Radnický potok (P)
  • Brodeslavský potok (L)
  • Všehrdský potok (Černíkovský) (L)
  • Radubice (P)
  • Dolanský potok (L)
  • Seč (P)
  • Chříčský potok (L)
  • Lubná (P)
  • Podmokelský potok (P)
  • Javornice (L)
  • Modřejovický potok (L)
  • Sádecký potok (L)
  • Zbirožský potok (P)
  • Skryjský potok (P)
  • Úpořský potok (P)
  • Tyterský potok (L)
  • Klučná (P)
  • Rakovnický potok (L)
  • Štíhlice (L)
  • Klíčava (L)
  • Žloukava (P)
  • Vuznice (L)
  • Habrový potok (P)
  • Žlubinecký potok (L)
  • Litavka (P)
  • Kačák (L)
  • Karlický potok (L)
  • Švarcava (L)
  • Radotínský potok

[editovat] Vodní režim

Nejvyšších průtoků dosahuje na jaře.

[editovat] Fotogalerie

[editovat] Vodácká tábořiště

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy