Kalifornie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|||||
| Přezdívka: The Golden State Česky: Zlatý stát |
|||||
![]() |
|||||
| Úřední jazyky | angličtina | ||||
| Hlavní město | Sacramento | ||||
| Největší město | Los Angeles | ||||
| Rozloha - Celkem - Z toho souš - Z toho vodstvo |
3. 410 000 km² 390 730 km² 19 270 km² (4,7 %) |
||||
| Obyvatelstvo - Obyvatel - Hustota zalidnění |
1. 35 278 768 (2005) 83,85/km² (12.) |
||||
| Počet okresů | 58 | ||||
| Časové pásmo | UTC-8/-7(letní čas) | ||||
| Souřadnice - Zeměpisná šířka - Zeměpisná délka |
32°30' s.š. - 42°0' s.š. 114°8' z.d. - 124°24' z.d. |
||||
| Nadmořská výška - Nejvyšší bod - Průměrná výška - Nejnižší bod |
4 421 m 884 m -86 m |
||||
| Guvernér | Arnold Schwarzenegger (R) | ||||
| Senátoři | Dianne Feinstein (D) Barbara Boxer (D) |
||||
| Oficiální zkratky - Oficiální (též poštovní) zkratka - Tradiční zkratka - ISO 3166-2 |
CA Calif. US-CA |
||||
| Přistoupení do unie | 9. září 1850 (31.) |
||||
| Oficiální web | www.ca.gov | ||||
Kalifornie, anglicky a španělsky California, je stát v USA. Patří k nejbohatším a nejlidnatějším členům federace. Má 33,9 milionu obyvatel a je po Aljašce a Texasu největším státem USA. Hlavním městem je Sacramento. Nejvýznamnějšími městy jsou San Francisco, Fresno, Los Angeles, San Diego a Long Beach. Na jihu hraničí s Mexikem, na východě s Nevadou, na severu s Oregonem, ze západu je ohraničena Tichým oceánem. Podnebí je suché a horké, vyskytují se častá zemětřesení - nejsilnější byla v roce 1906 a 1989. Průmyslově je nejdůležitější Los Angeles a Silicon Valley - mekka elektronického průmyslu. V Kalifornii se nachází i Hollywood. Guvernérem země je Arnold Schwarzenegger za Republikánskou stranu USA.
Obsah |
[editovat] Historie
Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu. Z této říše vzniklo Mexiko. V roce 1847 proběhla americko-mexická válka, po níž bylo území Kalifornie rozděleno mezi oba státy. Mexická, jižní část Kalifornie byla dále rozdělena na dva územní celky a americká, severní část Kalifornie byla ustanovena jako stát Kalifornie, který byl v roce 1850 připojen k Unii.
[editovat] Geografie
Západní část Kalifornie omývá Tichý oceán, na severu sousedí se státem Oregon. Východní hranici má společnou s Nevadou a na jihovýchodě leží Arizona. Na jihu sousedí s Mexikem. Kalifornie má velice úrodné centrální údolí, kde se daří zemědělství.Na východě státu jsou velké hory, kde je i pohoří Sierra Nevada a horké suché pouště. V Sierra Nevada je i slavný Yosemite národní park a hluboké sladkovodní jezero Lake Tahoe. Co do rozlohy se jedná o třetí největší stát USA.Většina velkých měst je soustředěna u Pacifického pobřeží, kde panuje příjemné středomořské podnebí.Na jihu leží velké slané jezero tzv. Salton moře a poušť Mojave. V severovýchodní části této pouště leží Údolí Smrti, kde je nejnižší bod na území Severoamerického kontinentu. Údolí smrti je i nejsušší místo na planetě.
Kalifornie je i známá výskytem častých a velice intenzivních zemětřesení. Známé je zemětřesení které postihlo v roce 1906 San Francisco.
- nejvyšší bod je 4 418 m nad mořem
- nejnižší bod je 86 m pod mořem
- průměrná nadmořská výška je 884 m
- šířka státu je 403 km
- délka státu je 1 240 km
[editovat] Ekonomika
Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA. Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie. HDP Kalifornie činí 1,4 bilionu dolarů. Po Japonsku, Číně, Německu a Velké Británii to je největší HDP na světě. Roční příjem na obyvatele je 47 000 dolarů (to je 3 916 dolarů měsíčně, v přepočtu 98 000 Kč). Roční příjem na hlavu patří mezi nejvyšší na světě.
Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Silicon Valley. V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě. Průměrný rozpočet filmu je 100 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles ve čtvrti Hollywood.
Nezaměstnanost je v Kalifornii poměrně velká a činí 6,75%. Je zde i špatné prostředí pro vznik středně velkých podniků, kvůli špatně koncipovanému zdanění. Proto zde profitují malé podniky soustředěné ve městech, zejména služby a obchody a potom velké podniky, zejména v Silicon Valley. Ač je ekonomika Kalifornie velmi rozvinutá, je zde mnoho lidí žijících na hranici chudoby a je zde mnoho bezdomovců. Zejména v okolí velkých měst, jako je Los Angeles. Ve větší míře jde o přistěhovalce z chudšího Mexika a Latinské Ameriky, kteří se jen velmi těžko uplatňují na trhu práce. To je způsobeno nejen rasovou diskriminací, ale i negramotností a složitou integrací těchto menšin do společnosti.
- Hlavní zemědělské produkty: ovoce, zelenina, chov dobytka, mléko a mléčné výrobky, víno
- Hlavní průmyslová odvětví: počítačový průmysl, filmový průmysl, letecký průmysl, těžba a zpracování nerostných surovin, zpracování potravin, chemický průmysl, textilní průmysl, strojní výroba, výroba elektrických strojů, turistika
[editovat] Demografie
S populací 35 278 768 obyvatel je Kalifornie nejlidnatější stát USA. Hustota zalidnění je 88 obyvatel na čtvereční kilometr. Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou běloši, následovaní Hispánci, černochy a asiaty. Kolem roku 2040 se patrně stanou nejpočetnější skupinou Hispánci. Hlavním důvodem je jednak vysoká porodnost této skupiny obyvatel, jednak emigrace z Mexika a Latinské Ameriky. Nejrozšířenější náboženství je římsko-katolické. Velkým problémem Kalifornie je kriminalita.Mnoho přistěhovalců z chudého Amerického jihu, či ilegálních imigrantů, se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti.To vede k nárůstu kriminality a spotřeby drog.V Los Angeles je mnoho čtvrtí (ghett) proslulých zločinem, prodejem drog a prostitucí.Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající Hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat.
- hlavní město: Sacramento (407 018 obyvatel)
- největší město: Los Angeles (3,694,820 obyvatel)
- další významná města: San Diego (1 223 400), San José (925 000), San Francisco (776 773), Fresno (427 652), Oakland (399 484), Santa Ana (337 977)
[editovat] Etnické skupiny
Rasové složení:[1]
- 60,9% Běloši (Nehispánští běloši 43,3% + beloši Hispánského původu 17,6%)
- 6,1% Černoši
- 0,7% Indiáni
- 12,4% Asiaté
- 0,4% Pacifičtí ostrované
- 16,4% Jiná rasa (Většinou Hispánského původu - Mesticové, atd.)
- 3,1% Dvě nebo více ras
Hispánci nebo Latinos, zároveň členy jedné z ras[2], tvořili 35,5% obyvatelstva.
[editovat] Poznámky
- ↑ Podle: United States Census Bureau, odhad z roku 2005
- ↑ Zároveň členy jedné z ras znamená, že neexistuje rasa „Hispánec“, ale existují osoby Hispánského původu. Tzn. běloši Hispánského původu, černoši Hispánského původu, atd.
|
|
|
|---|---|
| Státy | |
| Alabama | Aljaška | Arizona | Arkansas | Colorado | Connecticut | Delaware | Florida | Georgie | Havaj | Idaho | Illinois | Indiana | Iowa | Jižní Dakota | Jižní Karolína | Kalifornie | Kansas | Kentucky | Louisiana | Maine | Maryland | Massachusetts | Michigan | Minnesota | Mississippi | Missouri | Montana | Nebraska | Nevada | New Hampshire | New Jersey | New York | Nové Mexiko | Ohio | Oklahoma | Oregon | Pensylvánie | Rhode Island | Severní Dakota | Severní Karolína | Tennessee | Texas | Utah | Vermont | Virginie | Washington | Wisconsin | Wyoming | Západní Virginie | |
| Federální distrikt | |
| District of Columbia | |
| Autonomní ostrovní území | |
| Americká Samoa | Americké Panenské ostrovy | Guam | Portoriko | Severní Mariany | |
| Ostrovní území pod přímou správou vlády USA | |
| Menší odlehlé ostrovy USA: Bakerův ostrov | Howlandův ostrov | Jarvisův ostrov | Johnstonův atol | Kingmanův útes | Midwayské ostrovy | Navassa | atol Palmyra | Wake | |


