Otrokovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Otrokovice

Otrokovice – znak

znak

základní data
status: město
NUTS 5 (obec): {{{NUTS5}}}
kraj (NUTS 3): Zlínský ({{{NUTS3}}})
okres (NUTS 4): Zlín ({{{NUTS4}}})
obec s rozšířenou působností: Otrokovice
pověřená obec: Otrokovice
historická země: Morava
katastrální výměra: 19,61 km²
obyvatel: 18 708
zeměpisná šířka: 49°12’
zeměpisná délka: 17°32’
nadmořská výška: {{{nad.výš}}} m
PSČ: 765 02
základní sídelní jednotky: 18
místní části: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Otrokovice
nám. 3. května 1340
765 02 Otrokovice
starosta: MVDr. Stanislav Mišák
Oficiální web
Oficiální web městského úřadu
E-mailová adresa


Otrokovice jsou moravské město, ve Zlínském kraji, 20 000 obyvatel. Leží na rozhraní tří moravských národopisných regionů - Slovácka, Valašska a Hané. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. Avšak nejsprávnější je jeho přiřazení k Hané, neboť původní obce, z nichž město vyrostlo, byly hanácké. Leží na soutoku řek Moravy a Dřevnice. Tvoří je městské části, někdejší samostatné vesnice, Otrokovice a Kvítkovice.

[editovat] Historie

Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybníkářství.

V 19. století patřili Otrokovice a Kvítkovice do oblasti východní Hané. Jednalo se o poslední hanácké obce neboť sousední Malenovice již do Hané nepatřili. Podle soupisu obyvatel měli roku 1843 Otrokovice 804 obyvatel a Kvítkovice 363. V roce 1841 byla vybudována železniční trať tehdy pojmenovaná jako Severní dráha císaře Ferdinanda vedoucí z Vídně přes Břeclav a Ostravsko do Bochni v dnešním Polsku. Ale železniční zastávka byla zřízena v Otrokovicích až v roce 1882.

Ve 30. letech 20. století došlo k významné události. Průmyslový koncern Baťa ze Zlína vybudoval, severně od Otrokovic, pro své zaměstnance, novou čtvrť. Dostala název Baťov a jednalo se de facto o novou, samostatnou obec pod přímou kontrolou koncernu Baťa. Dnes tato městská čtvrť nese název Bahňák, ale původní název Baťov se neoficiálně stále používá. Především zásluhou koncernu Baťa a vzniku Baťova počet obyvatel, ve 30. letech 20. století, stoupl na čtyřnásobek, z 2000 na 8000 (v roce 1938).

Ke spojení Otrokovic a Kvítkovic došlo v roce 1960. Roku 1964 byli Otrokovice povýšeny na město.

V 70. a 80. letech 20. století došlo k dalšímu výraznému zásahu do života města. V důsledku mohutné bytové výstavby opět výrazně stoupl počet obyvatel. Tentokrát na více než dvojnásobek. Z Otrokovic se stalo 20-tisícové město. Tato změna zároveň znamenala faktickou likvidaci původních Otrokovic. Nové paneláky se stavěli přímo v centru města - na území bývalé vesnice Otrokovice. Tradiční zástavba byla, z větší části, „srovnána se zemí“ a namísto ní vyrostlo centrální sídliště. Dnes tato část města nese název Střed. V nových panelácích pak našli bydlení původní obyvatelé i nově příchozí.

Naproti tomu Kvítkovice si do dnešních dnů zachovali svoji identitu připomínající venkovskou pospolitost.

[editovat] Části z nichž město vzniklo

Otrokovice - původně vesnice. Podle ní má dnešní město svůj název.

Kvítkovice - původně vesnice. Dnes městská část s vlastním katastrálním územím

Baťov - původně obec pod správou koncernu Baťa. Nemá vlastní katastrální území a leží na katastrálním území Otrokovice. Dnes se tato lokalita nazývá Bahňák.

[editovat] Průmysl

Nachází se zde závod na výrobu pneumatik Barum Continental.

socha Tomáše Bati v otrokovickém parku
socha Tomáše Bati v otrokovickém parku
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Města a obce okresu Zlín

BělovBiskupiceBohuslavice nad VláříBohuslavice u ZlínaBratřejovBrumov-BylniceBřezniceBřezováBřezůvkyDešnáDobrkoviceDolní LhotaDoubravyDrnoviceDržkováFryštákHalenkoviceHaluziceHorní LhotaHostišováHrobiceHřivínův ÚjezdHvozdnáJasennáJestřabíKaňoviceKarloviceKašavaKelníkyKomárovKřekovLhotaLhotskoLípaLipováLoučkaLudkoviceLuhačoviceLukovLukovečekLutoninaMachováMysločoviceNapajedlaNávojnáNedašovNedašova LhotaNeubuzOldřichoviceOstrataOtrokovicePetrůvkaPodhradíPodkopná LhotaPohořelicePotečPozloviceProvodovRackováRokytniceRudimovSazoviceSehradiceSlavičínSlopnéSlušoviceSpytihněvŠanovŠarovyŠtítná nad Vláří-PopovTečoviceTichovTlumačovTrnavaUbloÚjezdValašské KloboukyVelký OřechovVeseláVizoviceVlachova LhotaVlachoviceVlčkováVšeminaVysoké PoleZádveřice-RakováZlínŽlutava

V jiných jazycích