P-47 Thunderbolt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

P-47 Thunderbolt
P-47D-25-RE v roce 2001
Typ: Stíhač, stíhací bombardér
Výrobce: Republic Aviation Company
Konstruktér: Alexander de Seversky
Alexander Kartveli
První let: 6. května 1941
Zaveden: 1942
Vyřazen: 1955 (národní letecká garda)
Hlavní uživatel: USAAF
Vyrobeno: 15 686
Cena za kus: 83 000 $ v roce 1945
Varianty: Republic XP-72

Republic P-47 Thunderbolt byl americký stíhací letoun, ve své době se stal největší a nejtěžší jednomístnou stíhačkou s pístovým motorem, a to platí dodnes. Během války se stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny P-38 a P-51). Přezdívalo se mu „Jug“ (Juggernaut).

Vyvinut byl z typu P-43 Lancer, který měl sice slabý motor a nedostatek vybavení, ale zaroveň měl silnou konstrukci. Stroj dostal tehdy nejsilnější motor R-2800 a výkonný turbokompresor, se kterým měl potřebný výkon i větších výškách, zamontování nebyl problém; už u typu P-43 se s ním počítalo. Jeho čtyřlistá vrtule měla průměr 3,71 m a tak musel být použit vysoký podvozek, který se musel zatahovat k trupu, aby bylo místo na výzboj pod křídly.

Letoun vzlétl poprvé v roce 1941 byl silně vyzbrojen a pancéřován (i nádrže), pro svou hmotnost se hodil spíš jako doprovod pro bombardéry nebo pro bitevní úkoly jako níčení pozemních cílu, než na souboje.

Roku 1942 začla sériová výroba a od dubna 1943 se stroje objevovaly nad Evropou; jejich počet stále stoupal. Letouny se časem vylepšovaly, hlavně jejich dolet. U verze P-47D byl odstraněn špatný výhled za letounem snížením hřbetu a zavedením kapkovitého krytu kabiny; této verze se vyrobilo nejvíc, přes 12 500 ks. Verze N měla kvůli doletu větší křídla, nasazena byla v Pacifiku.

Po válce letoun sloužil v mnoha zemích Jižní Ameriky, ve Francii, Itálii, Jugoslávii, Turecku apod. Během války v Koreji se uvažovalo o dalším zavedení do výroby.

Obsah

[editovat] Specifikace (P-47D)

Pozdější verze
Pozdější verze

[editovat] Technické údaje

[editovat] Výkony

  • Maximální rychlost: 685 km/h v 9 145 m
  • Dolet:
    • Bojový: 1 290 km
    • Přeletový: 2 900 km
  • Dostup: 13 100 m
  • Stoupavost: 15,9 m/s

[editovat] Výzbroj

  • 8 × kulomet Browning M2 ráže 12,7 mm
  • Do 907 kg pum
  • 10 × neřízená střela ráže 127 mm
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


Americké vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
A-20 | FR] | F2A | F4F | F4U | F6F | F7F | F8F | P-26 | P-35 | P-36| P-38 | P-39 | P-40 | P-47 | P-51 | P-61 | P-63 | P-80
Bombardovací a torpédové letouny
A-26 | B-17 | B-18 | B-24 | B-25 | B-26 | B-29 | B-32 | B-34 | B-37 | TBD | TBF | SBC | SB2A | SB2C | SB2U | SBD
Průzkumné a spojovací letouny Cvičné letouny
L-3| L-4 | PBY | OS2U | SOC PT-17 | T-6
Transportní letouny Vrtulníky
C-46 | C-47 | C-54 R-4
Experimentální letouny a prototypy
FL | F8B | TB2D | XF5F | XP-46 | XP-49 | XP-50 | XP-52 | XP-54 | XP-55 | XP-56 | XP-57 | XP-58 | P-59 | XP-62 | XP-67 | XP-68
XP-71 | P-75 | XP-76 | XP-77 | XP-79 | XP-81 | P-82 | XP-83 | AM | XB-19 | XB-27 | XB-28 | XB-30 | XB-31 | XB-33 | YB-35
XB-38 | XB-39 | YB-40 | XB-41 | XB-42 | XB-43 | XB-46 | XB-48 | XPB2M | TB2F | TBY