Kolektivní vina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, faktickou přesnost a případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. |
Princip kolektivní viny spočívá v provinění skupiny osob (společenství, obce, politické strany, národa, státu apod.), přičemž míra odpovědnosti a odpovědnost jednotlivců za činy celku bývá různá. Kolektivní vina je v moderním demokratickém státě z hlediska právního, ale i z hlediska morálního nepřípustná. Kolektivní vina je běžně uplatňována ve válce, naopak v době míru je uplatňován princip individuální viny.
[editovat] Příklady uplatnění kolektivní viny:
- Kolektivní vinu nesou žáci školní třídy, kde došlo ke krádeži. I když je zřejmé, že čin spáchal jednotlivec či úzká skupina žáků, bývá postižena celá třída.
- Společenství, organizace, obec učiní rozhodnutí, se kterým menšina nesouhlasí. Přesto i tato menšina nese následky tohoto rozhodnutí.
- Politická strana rozpoutá v zemi teror. I když je zřejmé, že s ním mnoho členů strany nemusí souhlasit, přesto jsou všichni spoluodpovědní za směr, kterým se strana ubírá.
- Stát či národ rozpoutá válku, se kterou nemusí všichni příslušníci tohoto národa souhlasit. Přesto za její následky nesou odpovědnost všichni.
Při posuzování kolektivní viny bývá zkoumána míra kolektivní odpovědnosti. Kolektivní odpovědnost vzniká na základě toho, že se společně na něčem podílíme. Každý občan státu (ale i člen politické strany, církve, spolku apod.) se nějakým způsobem (či mnoha způsoby) podílí na jeho existenci.
[editovat] Příklady míry kolektivní odpovědnosti:
- Ve školní třídě došlo ke krádeži. Nikdo se nepřiznal a je postižena celá třída. Jestliže o tom nikdo (kromě pachatele) nevěděl, nelze hovořit o kolektivní odpovědnosti.
- Genocidní režim vyvraždí celou obec jen proto, že několik málo jedinců podporuje odboj proti tomuto režimu. V tomto případě je míra kolektivní viny celé obce je velmi malá.
- Genocidní režim je zvolen ve svobodných volbách drtivou většinou obyvatel. V tomto případě je míra kolektivní viny tohoto obyvatelstva velmi vysoká.
V minulosti byl princip kolektivní viny uplatňován v daleko větší míře než v současnosti. To však neznamená, že v dnešní době zcela vymizel. Stále se objevují pokusy obvinit skupinu obyvatel za konání její části (např. teze: „Arabové jsou zodpovědní za teroristické útoky,“ "Srbové jsou zodpovědní za problém v Kosově," apod.). Přitom uplatňování principu kolektivní viny bylo a stále je podřízeno „vyšším cílům,“ kterým je např. udělení exemplárního trestu z toho důvodu, aby se nepřípustné jednání znovu neopakovalo, či zajištění bezpečnosti v určité oblasti.

