Racek bělohlavý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Racek bělohlavý
Stupeň ohrožení v Česku: Vyžadující další pozornost
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Racek bělohlavý |
||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Larus cachinnans Pallas, 1811 |
Racek bělohlavý (Larus cachinnans) je blízký příbuzný racka stříbřitého. Patří mezi velké racky s dlouhým zobákem. Dospělí jedinci mají šedá záda a křídla s černými špičkami letek. Nohy jsou žluté. Zobák je žlutý s červenou skvrnou na špici. Mladí jednici jsou převážně hnědí s tmavě skvrnitými zády.
Hlas - volání „aau--kja-kja-jak“, při vyrušení „gag-ag-ag“, varování opakované „kiou“.
Hnízdění - hnízdní areál zahruje stepní oblasti od jihovýchodní Evropy až po Mongolsko. Od druhé poloviny 20. století se šíří do Evropy. Hnízdí počátkem května jednou ročně. V ČR hnízdí na přelomu tisíciletí max 5 párů.
Potrava - především ryby, bezobratlí, měkkýši, vejce, drobní obratlovci a též odpadky na skládkách.
Racek bělohlavý je částečně tažný pták a přezimuje ve středomoří a na mořském pobřeží západní Evropy.

