Bitva na Dagorladu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva na Dagorladu
Konflikt: Válka Posledního spojenectví
{{{image}}}
{{{komentář}}}
Trvání: 3434 Druhého věku
Místo: pláň Dagorlad
Výsledek: Vítězství Posledního spojenectví
Casus belli: {{{příčina}}}
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Poslední spojenectví elfů a lidí Mordor
Velitelé
Gil-galad, Elendil, Oropher†, Dúrin IV. Sauron
Síla
neurčený počet Elfů a Dúnadánů neurčený počet skřetů a Jižanů
Ztráty
značné (2/3 Silvanských elfů včetně Orophera) většina vojsk zničena
{{{poznámky}}}

Bitva na Dagorladu byla velkou bitvou odehrávající se ve Středozemi, zemi vymyšlené J. R. R. Tolkienem. V roce 3434 Druhého věku Středozemě se v ní střetla vojska Posledního spojenectví elfů a lidí vedená Elendilem a Gil-galadem a vojska skřetů a dalších nestvůr nakloněných k temnému pánovi, Sauronovi. Proběhla na pláni u severozápadních hranic země Mordor. Vojska Posledního spojenectví v ní vybojovala Pyrrhovo vítězství a získala možnost útoku na Barad-dûr pevnost temného pána.

Ve Třetím věku se pláň Dagorlad stala častým místem bitev mezi Gondorem a různými armádami z východu.

V sindarštině název Dagorlad znamená bitevní pláň. Ve filmové trilogii Pán prstenů je jméno tohoto místa zkomoleno na různých mapách na Dagorland.