Slzivka kořenující

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Slzivka kořenující

Slzivka kořenující http://houby.humlak.cz/ autor Milan Novotný
Slzivka kořenující http://houby.humlak.cz/ autor Milan Novotný
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Rod: slzivka (Hebeloma)
Binomické jméno
Hebeloma radicosum
(Bull.) Ricken, 1911

Slzivka kořenující (Hebeloma radicosum (Bull.) Ricken 1911) je jedlá houba z čeledi pavučincovitých

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Dryophila radicosa (Bull.) Quél. 1886
  • Myxocybe radicosa (Bull.) Fayod 1889
  • Pholiota radicosa (Bull.); Kumm. 1871
  • Agaricus radicosus Bull. 1783
  • Slzivka kořenatá

[editovat] Popis

  • Klobouk má 7 - 20 cm v průměru, v mládí je polokulovitý, později vyklenutý až plochý. Poivrch je tuhý, hladký, slizký, jemně tmavě šupinkatý, někdy dokonce až skvrnitý. Barvy od špinavě okrové po masově hnědou. Okraj je vždy světlejší a často ověnčen zbytky plachetky.
  • Lupeny jsou husté, volné, barvy v mládí bledé, později žlutohnědé a ve stáří až kakaově hnědé.
  • Prsten je výrazný, kožovitý, blanitý a dvojitý.
  • Třeň je 10 - 20 cm vysoký, 1,5 - 3 cm tlustý, dole zduřelý a má výrazně vřetenovitý kořen. Barvy nahoře bílé, jinak našedlé, od báze hnědnoucí a pod prstenem šupinatý. Dlouhým kořenem se spojuje s kořeny dubů a jiných stromů, z nichž podhoubí z nich čerpá výživu
  • Dužnina jebělavá
  • Chuť mírné až nahořklá a vůně je hořkomandlová nebo po čerstvém perníku.

[editovat] Výskyt

Roste v červenci až říjnu dosti vzácně v listnatých, smíšených lesích a dubo-habrových lesích na nevápenatých půdách kolem pařezů a kmenů, někdy vyroste i z mechu. Upřednostňuje bohaté hlinité nebo jílovité půdy.

[editovat] Použití

Jedlá houba nevalné jakosti. V některých atlasech je uváděna jako nejedlá.

[editovat] Externí odkazy