Bozkovské dolomitové jeskyně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bozkovské dolomitové jeskyně se nacházejí 1 km severně od obce Bozkov v Libereckém kraji, okres Semily. Tvoří je nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách a jako jediný je tvořen vápnitým dolomitem. Od roku 1999 jsou národní přírodní památkou.
Obsah |
[editovat] Historie
První jeskynní prostory byly objeveny r. 1947 po odstřelu vápence v místním malém lomu. Objevila se dutina z větší části zavalená kameny a hlínou. Místní nadšenci v čele s Josefem Kurfiřtem, Richardem Havlem a Josefem Dolenským zde začali postupně odkrývat nehluboko pod povrchem puklinové podzemní chodby a dutiny, po deseti letech se balvanitým závalem prokopali do části Staré jeskyně, kterou nazvali Bludiště, a 19. září 1957 objevili vstup do Jeskyně Překvapení, kde poprvé našli i krápníkovou výzdobu.
Na dalším výzkumu jeskyní u Bozkova pracovali speleologové Krasové sekce Národního muzea z Prahy pod vedením tehdy ještě studenta Františka Skřivánka a K. Valáška. Na základě předchozího geologického a geofyzikálního průzkumu objevili r. 1958 další část systému - Novou jeskyni s největším podzemním jezerem v Čechách ve 24 m dlouhém a 14 m vysokém Jezerním dómu.
Dr. Skřivánek vedl již jako zaměstnanec Státního ústavu ochrany přírody a krajiny další výzkum krasu, směřující k jeho zpřístupnění veřejnosti. Roku 1961 nebylo pochybnosti o jejich atraktivitě, a tak byla proražena přístupová štola mezi Starou a Novou jeskyní, hladina jezírka musela být pro možnost volného přístupu snížena o 5 metrů. Roku 1968 byly jeskyně zpřístupněny turistům.
[editovat] Geologie a výzdoba
Bozkovské jeskyně se nacházejí v Železnobrodské vrchovině v nadmořské výšce 425 až 485 metrů (vchod 452 m) na výměře 5,24 hektarů. Území je prostoupeno převážně přemněnými horninami (fylity, zelené břidlice) krkonošsko-jizerského krystalinika silurského stáří. Zde, na tektonické poruše při styku náhorní roviny s přilehlým údolním svahem Vraštilovského potoka vznikla čočka vápnitého a místy i křemitého dolomitu s křemitými a křemennými žilkami. Toto těleso je dlouhé 400 a široké 200 m, má mocnost až přes 100 m, na východě v místě bývalého lomu dolomit vystupuje k povrchu. Na západě na náhorní planině jsou horniny hluboce rozvětrány a přeměněny na pískovcové eluvium. Na povrchu nalézáme občas vývěry i závrty.
Jeskynní výzdoba je jedinečná. Z menší části ji tvoří klasické krápníky, unikátem však jsou excentrické vláknité a keříčkovité krápníky. Ze stěn a stropů vystupují křemenné římsy a lišty. Voda okyselená okolními horninami tu vytvořila voštinovité a síťovité struktury, krajkové ozdoby a police. Nejnižší části jsou vyplněny modrozelenou vodou průzračného podzemního jezera, které je největší v Čechách (plocha hladiny 320 m2, dle Sylabu pro průvodce).
[editovat] Flóra a fauna
Původní květnatá bučina s příměsí habru a javoru byla nahrazena převažujícím smrkem, modřínem a břízou. Lesní hospodářství musí zde mít především protierozní funkci, neboť podzemní prostory jsou blízko povrchu. Na jaře se hojně vyskytuje bledule jarní. V jeskyních byly objeveny hnízdiště netopýra ušatého (Plecotus auritus), velkého (Myotis myotis), černého (Barbestella barbastellus) a vrápence malého (Rhinolophus hipposideros).
[editovat] Prohlídková trasa
V dnešní době je zpřístupněno zhruba 500 m chodeb, celková trasa tak činí 1040 m (přesné údaje se v různých materiálech liší). Prohlídka trvá 40 minut, vnitřní teplota je trvale 7,6°C.
Návštěvníci přicházejí přes Kapli, procházejí Půlnoční jeskyní a Jeskyní za prahem , za křižovatkou pokračují do Souběžné chodby, Pirátské jeskyně, červeně osvětleného Pekla, za nímž se nachází ještě Vánoční jeskyně.Kolem Labutího jezírka pak projdou do Loupežnické jeskyně a Blátivou chodbou se vrátí na křižovatku. Umělou 50 m dlouhou štolou kolem Větrné jeskyně a okénka s průhledem na původní vchod do jeskyní se dostávají do Staré jeskyně s Bludištěm a Jeskyní překvapení, Listopadovou chodbou, prostorou u Sloních uší a chodbou zdobenou sintrovými vodopády „Rokokové panenky“, načež se štolou vracejí zpět na křižovatku a po schodech pokračují do Jezerního dómu, kde prohlídka končí (stav z r. 2000 dle popisu v [2] a plánku v [1]).
Návštěvníci mohou parkovat na severním okraji obce Bozkov na velkém parkovišti, příp. se mohou dostat přístupovou stezkou od železniční stanice Jesenný. Jeskyně jsou přístupné celoročně.
[editovat] Reference
[1] http://www.cesky-raj.cz/priroda/npr_bozkovj.htm
[2] http://www.novinky.cz/archiv/Index/Kultura/4763.html
[3] http://www.lisny.cz/index.php?menu=turist&akt=bozkov
[4] http://www.prague-info.cz/cz/ceska_republika/pamatky/bozkov_bozkovske_dolomitove_jeskyne/
[5] http://www.ceskyraj.holidaytour.cz/cesky-raj/prirodni-zajimavosti/bozkovske-dolomitove-jeskyne/
[6] http://www.hrady.cz/index.php?OID=1126

