Farnost Fulnek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Farnost Fulnek | |
|---|---|
| Děkanát | Bílovec |
| Diecéze | Ostrava-Opava |
| Provincie | Morava |
| Farář | P. Mgr. Artur Cierlicki |
| Filiálky | |
| Děrné, Jerlochovice, Jestřabí,
Jílovec, Kostelec, Lukavec, Stachovice, Vrchy |
|
| Stav z roku 2006 | |
Římskokatolická farnost Fulnek zahrnuje území vlastního města Fulnek a dalších filiálních obcí; ne všechny tyto obce spadají pod město ve světské správě, stejně tak ne všechny obce spadající pod město náležejí k farnosti.
Obsah |
[editovat] Dějiny farnosti
Není známo, kdy farnost Fulnek vznikla, vůbec poprvé je doložena 26. února 1293 v listě pana Oldřicha z Lichtenburka, potomka mocného rodu Ronovců a vlastníka Fulnecka, jímž prodává fojtovi Štědronovi v Jílovci za 10 hřiven fojtství tamtéž. Svědky jsou mimo jiné Jerloch, farář v Jerlochovicích, a Mikuláš, farář v Děrném. Z listu se dovídáme, že Děrné a Jílovec jsou vsemi starého založení, Děrné a Jerlochovice mají vlastní fary, zatímco Kujavy (Clementis villa) byly založeny ještě žijícím fojtem Klimentem.[1] Dle dokumentu z roku 1377 víme, že faře fulnecké náležel tehdy nějaký majetek v Jerlochovicích (villa Gerlaci).[2]
Když roku 1389 Beneš z Kravař založil ve Fulneku augustiniánský klášter, daroval mu vsi Děrné (Tirnaviam) a Jílovec (Gylowecz).[3] Léta Páně 1391 Lacek z Kravař a jeho nejstarší syn Jan rozmnožili nadání kláštera darem vesnic Bílova a Staré Vsi.[4] Roku 1399 koupili augustiniáni od Lacka II. z Kravař ves Pustějov (Petrovicz). Léta Páně 1512 konvent odkoupil od Jana Nedvídka z Jakubčovic a jeho mladšího bratra ves Lukavec s pustou véskou Požahou.[5] Klášter však spravoval nejen obce vlastní, leč i některé ve vlastnictví zámku. Roku 1588 uzmul Jan starší Skrbenský klášteru fary a kostely v Jerlochovicích, Kujavách, Pohoři, Stachovicích a Vrchách a obsadil je heretickými evangelickými predikanty, dokonce i klášter silou přinutil již roku 1584 sehnat si ke kostelu také luterského predikanta. Po tuhém boji s proboštem kláštera byl však přinucen majetek roku 1594 vrátit.[6]
Roku 1784 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Z obcí, původně k němu přifařených, byla Slatina povýšena na farnost, Pohoř, Vrchy, Kujavy, Pustějov a Hladké Životice se staly lokáliemi, Bílov byl přifařen k Bílovci, Kletné k Suchdolu a při Fulneku zůstaly Stachovice, Děrné, Kostelec, Jerlochovice, Jestřabí, Jílovec, Moravské Vlkovice a Lukavec. Fulnecká fara byla podřízena děkanátu v Odrách.[7] Koncem 19. století nalézáme zmínky o děkanském kostele ve Fulneku, v oné době zde tedy bylo i děkanství.[8]
V současnosti jsou Hladké Životice i Kujavy samostatnými farnostmi, Moravské Vlkovice byly přifařeny k Vésce. Vrchy se nejprve staly samostatnou farností, roku 2005 byly ovšem opět přifařeny k Fulneku. Farnost dnes spadá pod děkanát v Bílovci.
[editovat] Dnešní členění farnosti
Pod fulneckou farnost spadají tato sídla (stav roku 2006):
- Fulnek (kostel Nejsvětější Trojice)
- Děrné (kostel sv. Petra a Pavla)
- Jerlochovice (kostel Nanebevzetí Panny Marie)
- Jestřabí (kaple sv. Jana Nepomuckého)
- Jílovec (kaple sv. Matouše[9])
- Kostelec (bez kostela či kaple)
- Lukavec (kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory)
- Stachovice (kostel sv. Kateřiny)
- Vrchy (kostel sv. Jiří)
[editovat] Faráři
{* 1293 — v Děrném Mikuláš (Nicolaus plebanus de Dirnavia), v Jerlochovicích Oradus (Oracus plebanus de villa Gerlati).[10]}
- 1332 — Mladota (Mladotha plebanus ecclesie parrochialis in Fulnek).[11]
- 1372 — František (Franciscus plebanus noster in Fulnek).[12]
- 1389–1784 — Fara spadala pod fulnecký augustiniánský klášter
- 1784–1790 — Dominik Ambrosoni[13]
- 1790–1821 — Josef Bauman
- 1821–1845 — Tomáš Seewald
- 1845–1854 — Ignác Habrid
- 1854–1872 — Jan Zohner
- 1872–1901 — Karel Boschovský
- 1901–1904 — František Heider
- 1904–1945 — František Xaver Ocásek
- 1945–1958 — P. Antonín Novotný
- 1958–1969 — P. Antonín Loprais
- 1969–1984 — P. Jan Hypolit Segeťa OFM Cap.[14]
- 1984–1990 — P. Mgr. Jiří Jan Vícha OFM Cap.
- 1990–1999 — P. Mgr. Rudolf Jiljí Friedl OFM Cap.
- 1999–2005 — P. Mgr. Rudolf Kopecký
- od 2005 — P. Mgr. Artur Daniel Cierlicki SAC[15]
[editovat] Kaplani
- od 2005 — P. Mgr. Józef Wojciech Gruba SAC
- Poznámky
- ↑ Dějiny kraje Holasovského čili Opavského, díl III., část I., str. 103.
- ↑ Historický místopis země Moravskoslezské, str. 688.
- ↑ Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 91, číslo 196.
- ↑ Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 29.
- ↑ Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 34.
- ↑ Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 857; Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 253–257; Historický místopis země Moravskoslezské, str. 689.
- ↑ Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, str. 150.
- ↑ Ottův slovník naučný, 9. díl, str. 765.
- ↑ Dle záznamů biskupství – město Fulnek uvádí sv. Floriána
- ↑ Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 24, číslo 16.
- ↑ Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 37, číslo 48.
- ↑ Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 59, číslo 108.
- ↑ Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, str. 150. Je zde uvedeno, že zemřel roku 1790; zda až do onoho roku farářoval, nevíme.
- ↑ OFM Cap. – Ordo Fratrum Minorum Capucinorum – Řád menších bratří kapucínů (Kapucíni).
- ↑ SAC – Societas Apostolatus Catholici – Společnost katolického apoštolátu (pallotini).
[editovat] Reference
- Peřinka, František Vácslav. Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté. In Sborník historického kroužku. Ročník XXXII. (1931). Praha: Družstvo Vlast, 1931. Str. 28–34, 112–123, 201–225, 252–263.
- Prasek, Vincenc. Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Edice Vlastivěda Slezská, díl III., část I. Opava: Jubilejní fond Vlastivědy Slezské, 1891. 196 stran. Str. 103.
- Hosák, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl., 1938. 1144 stran. Str. 688–689. Reprint ISBN 80-200-1225-7.
- Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, 1. vydání. Praha: Libri, 1996. 874 stran. ISBN 80-85983-13-3. Str. 857–858.
- Ottův slovník naučný. 9. díl. Praha: J. Otto, 1895. 1037 stran. Str. 765–766. Reprint ISBN 80-7203-137-6.
- Barciak, Antoni – Müller, Karel. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku. Díl I. 158 stran. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego, 2004. ISBN 83-88430-26-2. Str. 91, číslo 196.
- Oppl, St. V. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského. Fulnek na Moravě: Kryl a Scotti, 1928. 175 stran. Str. 36–47, 96–99, 136–157.

