Albert Pražák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Prof. PhDr. Albert Pražák (11. června 1880 Chroustovice19. září 1956 Praha) byl český literární historik.

Do roku 1914 působil jako středoškolský profesor v Praze na gymnáziu Karla Sladkovského. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden a prošel srbskou a ruskou frontu. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě a od roku 1933 v Praze. Roku 1924 se stal členem české akademie věd a Královské společnosti nauk. Roku 1926 se podílel na založení Učené společnosti Šafaříkovi v Bratislavě, v této spolenosti působil jako generální sekretář. V květnu 1945 byl předsedou České národní rady.

[editovat] Dílo

  • Rukověť dějin české literatury (1912) – středoškolská učebnice
  • Obrozenecké tradice (1928)
  • Duch naší obrozenecké literatury (1938)
  • Dějiny spisovné slovenštiny po dobu Štúrovu
  • O národ
  • České obrození
  • Obrozenecká Bratislava
  • Literární Slovensko let padesátých až sedmdesátých
  • Vlast a národ v českém písemnictví
  • Míza stromu
  • Národ se bránil
  • Vrchlickému nablízku (1945) – vzpomínková kniha
  • Staročeská báseň o Alexandru Velikém (1945)

[editovat] Monografie

[editovat] Podívejte se také na

V jiných jazycích