Feromagnetismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Feromagnetismus je jev, kterým materiál může vykazovat spontánní magnetizaci a je jednou z nejsilnějších forem magnetismu. Je odpovědný za většinu magnetických reakcí vyskytujících se v každodenním životě a (včetně speciálního případu ferimagnetismu, níže) je základem pro všechny permanentní magnety (stejně jako pro kovy, které jsou znatelně k nim přitahovány).
Původně se termín „feromagnet“ používal pro jakýkoli materiál, který mohl vykázat spontánní magnetizaci: čistý magnetický moment za absence externího magnetického pole. Tato obecná definice se stále používá. Později byly ale identifikovány různé typy spontánní magnetizace, kde existuje víc než 1 magnetický iont na základní buňku materiálu, což vedlo k striktnější definici „feromagnetismu“, která se často používá na jeho odlišení od ferimagnetismu. Podrobněji, materiál je „feromagnetický“ v tomto užším smyslu jen když všechny jeho magnetické ionty přidají pozitivní příspěvek k čisté magnetizaci. Jestliže některé magnetické iony odebírají z čisté magnetizace (jsou-li částečně anti-uspořádány), pak je materiál „ferimagnetický“. Jsou-li ionty anti-uspořádány kompletně a tedy mají nulovou čistou magnetizaci, i přes magnetické uspořádání, pak je to antiferomagnet. Všechny tyto efekty uspořádání se vyskytují jen při teplotách pod určitou kritickou teplotou, nazývanou Curieho teplota (pro feromagnety a ferimagnety) nebo Néelova teplota (pro antiferomagnety).
[editovat] Doporučené články
- Antiferomagnetismus
- Diamagnetismus
- Ferimagnetismus
- Feromagnetická interakce
- Paramagnetismus

