Mikuláš I. Opavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Příbuzenstvo
otec
matka
manželka
Adelheid von Habsburg
syn
nevlastní bratr

Mikuláš Opavský (asi 125526. července 1318) byl synem Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu a zakladatelem vedlejší linie přemyslovského rodu (opavští Přemyslovci), která vydržela až do roku 1521 a jejímž posledním zástupcem byl ratibořický kníže Valentin Hrbatý.

V říjnu 1260 se pro něj otec snažil získat nástupnické právo. Odpověď papeže byla příznivá, uznává dědické nároky dětí českého krále, které jim Otakar bude ochotný poskytnout, a dokonce mu smějí říkat otče. Papežská bula ovšem měla dodatek, podle kterého se dědická práva nevztahovala na český trůn. Přemysl toto rozhodnutí přijal celkem snadno (umožňovalo mu to ospravedlnit rozvod s Markétou Babenberskou).

Mikuláš vyrůstal na pražském dvoře a otce doprovázel na jeho výpravách. V listopadu 1269 mu bylo vydělena opavská provincie, což znamenalo jistý zásah do tradičního rozdělení Moravy na tři úděly. Opavsko získalo svébytný statut, a to na úkor Olomoucka. V bitvě na Moravském poli (1278) bojoval po otcově boku a po prohrané bitvě strávil dva roky v uherském zajetí. Rudolf I. Habsburský, rival jeho otce, se ale nakonec stal Mikulášovým velkým zastáncem, když se dostal do sporu s královnou vdovou Kunhutou a Závišem z Falkenštejna. Vévoda se oženil - pravděpodobně - s Rudolfovou neteří, Adelheid von Habsburg (v Chebu v únoru 1285).

Po svém návratu ze zajetí úspěšně usiloval o navrácení opavského dědictví na úkor královny vdovy a Falkenštejna. V lednu 1289 (ve stejnou dobu, kdy byl uvězněn Falkenštejn) přišel v jeho doprovodu na pražský dvůr Kazimír Bytomský, první z polských velmožů, kteří složili lenní slib Václavovi II. Do českých dějin se Mikuláš Opavský nejvýrazněji zapsal tím, že nechal před hradem Hluboká popravit Záviše z Falkenštejna. Když získal Václav II. polskou korunu, stává se jeho nemanželský bratr starostou krakovským a „capitanus regni Poloniae“, Václavovým zástupcem v Polsku a de facto místokrálem. Polsko hospodářsky povznesl zavedením pražského groše.

Po zavraždění Václava III. (1306) se nesnažil získat českou korunu, ale udržet si pozici na Opavsku. Roku 1311 si na jeho území činil nároky vévoda vratislavský Boleslav, manžel Václavovy sestry Markéty Přemyslovny. Stavy na Opavsku se proti Mikulášovi vzbouřily. Mikuláš byl donucen ustoupit a uchýlil se Adelhaidou a dětmi Mikulášem, Václavem a Janem do Brna „dosti jsa chut na statky, ale bohat ctnostmi“. V brněnském klášteře také roku 1318 zemřel.

[editovat] Potomci

  • Mikuláš II. Opavský (*1288 -†1365)
  • Václav – (*po 1288 - † 5.3. 1367);1324 kanovníkem v Praze a Olomouci
  • Jan – (*po 1288 - †1325)

[editovat] Zjednodušený rodokmen opavských Přemyslovců

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích