Dějiny Lichtenštejnska
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lichtenštejnské knížectví bylo požehnáno stálou, nepřerušovanou historií. Hranice Lichtenštejnska se od roku 1434 nezměnily. Tato oblast byla jako část Rhétie součástí římské říše i karolinské říše. Po zániku švébského vévodství roku 1268 se oblast dnešního Lichtenštejnska stala přímým podřízeným císaře. Středověké hrabství Vaduz bylo zformováno roku 1342. Třetí lichtenštejnský kníže, Jan Adam, zakoupil Vaduz roku 1712 (předtím roku 1699 hrabství Schellenberg). Tato území zformovala roku 1719 Lichtenštejnské knížectví. Lichtenštejnsko získalo roku 1806 nezávislost a připojilo se k Rýnskému spolku. Roku 1815 se připojilo k Německému spolku. Roku 1868 Lichtenštejnsko rozpustilo svou osmdesátičlenou armádu a vyhlásilo trvalou neutralitu, která trvá dodnes. Až do roku 1919 bylo Lichtenštejnsko blízké Rakousku, ale od té doby se orientuje spíše na Švýcarsko.
Albánie • Andorra • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Závislá území či neuznávané státy: Faerské ostrovy • Gibraltar • Kosovo • Podněsteří

