Dispozitivní právní norma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dispozitivní právní norma je taková právní norma, od jejíž dispozice je možné se odchýlit.
Dispozitivní právní normy jsou typické zejména pro soukromé právo. Umožňují účastníkům právního vztahu určitou volnost v uspořádání vzájemných práv a povinností dohodu. Obvykle se v takové normě objevuje formulace typu „není-li dohodnuto jinak…“. Jinými slovy stanovuje pravidlo, které však nemusí platit v případě že se strany práv a povinností vyplývajících z normy dohodnou jinak. Opakem dispozitivní normy je norma kogentní.

