Nový Zéland
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| New Zealand Aotearoa Nový Zéland |
|
|---|---|
| Rozloha | 268 680 km² (73. na světě) z toho 2,1 % vody |
| Počet obyvatel | 4 035 461 (120. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 14 / km² (193. na světě) |
| Jazyk | angličtina, maorština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | křesťanství |
| Nejvyšší bod | Mount Cook (3754 m n. m.) |
| Hlavní město | Wellington |
| Státní zřízení | konstituční monarchie |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Královna | Alžběta II. z zastoupení guvernéra Ananda Satyananda |
| Předseda vlády | Helen Clarková |
| Hymna | God Defend New Zealand |
| Vznik | 26. září 1907 (na Spojeném království) |
| Měna | novozélandský dolar (NZD) |
| ISO 3166-1 | 554 NZL NZ |
| MPZ | NZ |
| Doména | .nz |
| Telefon | +64 |
| Časové pásmo | UTC +12 |
Nový Zéland je stát v Tichém oceánu (Pacifiku). V jazyce původních obyvatel, Maorů, se nazývá
Aotearoa, což se obvykle překládá jako Země dlouhého bílého oblaku (ao = oblak, tea = bílý, roa = dlouhý). Jméno Aotearoa původně označovalo pouze Severní ostrov. Starší maorské jméno pro Nový Zéland zní Niu Tireni, což má být zkomolený přepis anglického New Zealand.
Obsah |
[editovat] Poloha a charakter území
Nový Zéland je poněkud izolován v oceánu a skládá se ze dvou hlavních ostrovů oddělených Cookovým průlivem (známých jednoduše jako Severní ostrov a Jižní ostrov) a četných menších ostrovů, dále pak z mnoha menších, například závislá území Cookovy ostrovy, Niue nebo Tokelau.
Oba hlavní ostrovy jsou převážně hornaté. Uprostřed Severního ostrova se zvedá vysočina sopečného původu s několika částečně činnými vulkány, horkými prameny a gejzíry. Jižnímu ostrovu dominují Novozélandské Alpy které se rozprostírají podél západního pobřeží a jejich hlavní hřeben je zaledněn s nejvyšší horou Mount Cook (3754 m). Dále je zde množství řek a krajin fjordů.
Australský kontinent je vzdálený skoro 2000 km na severozápad od hlavních ostrovů. Nejbližší pevninou na jihu je Antarktida. Na severu se nacházejí souostroví Nová Kaledonie, Fidži a Tonga. Nový Zéland leží v jižním Pacifiku ve vzdálenosti 2000 km na východ od Austrálie.
[editovat] Flora a fauna
[editovat] Flora
Nový Zéland má mírné oceánské podnebí, krajní Sever má podnebí subtropické. Roční období jsou proti Severní polokouli obrácená. Nejteplejší měsíce jsou leden a únor a nejchladnější červenec. Na Severním ostrově je průměrná teplota 18 °C a na Jižním 13 °C. Zimy jsou mírné. Převládající západní větry přinášejí celoročně bohaté srážky.
Velké části Nového Zélandu byly původně porostlé lesem nebo buší. Nyní převládají formy trsnatých trav na bažinatých plochách a pouze čtvrtina území je zalesněna. Stávající lesy jsou složené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale místy se vyskytují i palmy a stromovité kapradiny. Na Jižním ostrově jsou i lesy bukové.
Na Novém Zélandu bylo vyhlášeno celkem 14 Národních parků.
[editovat] Fauna
Před příchodem Evropanů na Novém Zélandu žily dva druhy netopýrů, velké množství hmyzu, ptáci, kteří jsou často nelétaví a několik druhů plazů – gekoni, scinkové a haterie. Typickými opeřenci Nového Zélandu jsou kiwiové, slípka takahe a papoušek kakaposový.
[editovat] Obyvatelstvo
Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, ti sem připluli během 9.-14. století. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75%). Druhou největší skupinu tvoří Maorové (15%). Negramotnost obyvatelstva je nízká, činí pouze 1%. Střední délka života mužů je 75,5 let, u žen 81,6 let.
[editovat] Největší města
- Auckland – 1,3 mil. obyvatel
- Wellington – 369 000 obyvatel (hlavní město)
- Christchurch – 364 000 obyvatel
- Hamilton – 186 000 obyvatel
[editovat] Hospodářství
Nejdůležitější složku hospodářství tvoří chov ovcí a skotu. Vyváží se maso, mléko, sýry a ovčí vlna. Ohledně chovu ovcí je Nový Zéland jedním z největších chovatelů ovcí na světě.
[editovat] Historie
Nový Zéland, lukrativní pro Spojené království zejména pro úrodnou půdu a mírné klima, byl prohlášen jako závislé území Nového Jižního Walesu pod britskou ochranou. K tomuto postoupení suverenity ovšem mohlo dojít až po vyjednávání s náčelníky domorodých Maorů, kteří především díky misionářským snahám byli uchráněni před vyhubením. Ve smlouvě z Waitangi z roku 1840 je Maorům, tvořícím 12 % populace, zaručená rasová rovnost, jež je také základem novozélandské národní identity. Hlavní zásluhu na pevném spojení Nového Zélandu s metropolí mají skotští přistěhovalci, kteří byli proti zabírání půdy drobných rolníků velkostatkáři v jejich mateřské zemi, přivedli však jejich novou zem k prosperitě a hrdosti na toto společenství. Statutu dominia dosáhl Nový Zéland v roce 1907.
Nový Zéland je členem britského Společenství národů.
[editovat] Regiony
- Northland
- Auckland
- Waikato
- Bay of Plenty
- Gisborne
- Hawke's Bay
- Taranaki
- Manawatu-Wanganui
- Wellington
- Marlborough
- Nelson
- Tasman
- West Coast
- Canterbury
- Otago
- Southland
- Chatham Islands
[editovat] Zajímavosti
- Na jižním ostrově se natáčela trilogie Pán prstenů.
- Název Nového Zélandu v maorštině zní Aotearoa.
- Otočíme-li obrys Nového Zélandu, dostaneme „druhou botu do páru k Apeninskému poloostrovu.“
- Novozelándská ragbyová reprezentace (All Blacks) je považována za nejprestižnější a nejlepší tým světa.
- Jeden z kopců má název Taumatawhakatangihangakoauauotamateaturipukakapikimaungahoronukupokaiwhenuakitanatahu, který jej dostal až do knihy rekordů.
- Na ostrovech nenajdete jediného hada.
[editovat] Externí odkazy
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americká Samoa (USA) • Cookovy ostrovy (NZ) • Francouzská Polynésie (F) • Guam (USA) • Havaj (USA) • Midway (USA) • Niue (NZ) • Norfolk (AUS) • Nová Kaledonie (F) • Pitcairnovy ostrovy (GB) • Severní Mariany (USA) • Tokelau (NZ) • Velikonoční ostrov/Rapa Nui (CL) • Wake (USA) • Wallis a Futuna (F)
Mapy: 34°-47° J, 166°-178° V

