Junkers Ju 52

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Junkers Ju 52 v typických barvách společnosti Lufthansa, fotografie z roku 2000.
Junkers Ju 52 v typických barvách společnosti Lufthansa, fotografie z roku 2000.
CASA 352, ve Španělsku licenčně vyráběný Ju 52. Fotografie z roku 2004.
CASA 352, ve Španělsku licenčně vyráběný Ju 52. Fotografie z roku 2004.
Dobová fotografie letounu Junkers Ju 52
Dobová fotografie letounu Junkers Ju 52

Junkers Ju 52/3m (přezdívaný často Tante Ju - Teta Ju) bylo třímotorové dopravní letadlo vyráběné v letech 1932-1945 německou firmou Junkers.

Obsah

[editovat] Vývoj

Junkers Ju 52 byl vyvinut šéfkonstruktérem Ernstem Zindelem jako nástupce úspěšných dopravních letadel Junkers W 33 a Junkers W 34. Jeho vývoj začal koncem 20. let jako zvětšená verze předchozích typů. Prototyp poprvé vzlétl v říjnu 1930, poháněný jedním motorem BMW VII (výkon 725 k/541 kW). Protože výkony s jedním motorem nesplnily očekávání, byla masově vyráběná verze Ju 52/3m poháněna třemi motory. Typ se vyráběl přibližně v 20 variantách lišících se převážně typem motoru. Vznikla však i varianta vybavená plováky. Celkem bylo v Německu postaveno 4 835 strojů, z toho 2 804 pro potřeby Luftwaffe. Další stroje vznikly ve vichistické Francii pod označením AAC.1 Toucan, kde jejich výroba pokračovala i po skončení války. Produkce typu probíhala do roku 1952 také ve Španělsku a to pod označením CASA 352/3m.

[editovat] Služba

V civilní službě bylo Ju 52 využíváno v 30. a 40. letech mnoha leteckými společnostmi včetně Swiss Airu a Lufthansy (pro přepravu osob i nákladu). Během druhé světové války Ju 52/3m používala německá Luftwaffe, hlavně jako transportní letadlo. Stroje byly nasazené ve všech bojových operacích německých výsadkových jednotek. Účastnily se také pokusu o letecký most, který zásoboval obklíčenou 6. armádu ve Stalingradu. Prakticky ve všech operacích utrpěl typ velké ztráty. V bitvě o Stalingrad bylo zničeno skoro 500 ks těchto strojů. Ve Španělské občanské válce sloužil také jako (druholiniový) bombardér.

Po druhé světové válce létaly Ju 52/3m až do poloviny 50. let na vnitrostátních linkách ve službách Československých aerolinií. Přestavbu jejich pěti strojů pro potřeby civilního dopravního letectví provedla továrna Letov.

[editovat] Technický popis

Junkers Ju 52/3m byl třímotorový samonosný dolnoplošník pro tří až čtyřčlennou posádku a 19 cestujících. Kovová kostra křídla, pevných i pohyblivých ocasních ploch a trupu, byla potažena typickým vlnitým duralovým plechem. Rovněž krycí plechy motorů byly duralové. Hvězdicové motory umístěné v gondolách a přední časti trupu poháněly kovové dvoulisté vrtule, bez měnitelného úhlu náběhu. Podvozek byl pevný.

[editovat] Specifikace (Junkers Ju 52/3m g7e)

[editovat] Technické údaje

  • Posádka: 3
  • Kapacita: 18 vojáků nebo 12 zraněných
  • Délka: 18,90 m
  • Rozpětí: 29,25 m
  • Výška: 4,5 m
  • Plocha křídel: 110,5 m²
  • Hmotnost (prázdný): 6 510 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 9 200 kg
  • Pohonná jednotka: 3× hvězdicový motor BMW 132T každý o výkonu 533 kW

[editovat] Výkony

  • Maximální rychlost: 265 km/h
  • Cestovní rychlost: 211 km/h
  • Dolet: 870 km
  • Dostup: 5 490 m
  • Stoupavost: 17 min do 3 050 km

[editovat] Výzbroj

  • 1 x 13 mm kulomet MG 131 ve hřbetní věži
  • 2 x kulomety MG 15 ráže 7,92 mm
  • do 455 kg pum
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 | Ar 68 | Do 335 | Fw 190 | Ta 152 | Ta 154 | He 51 | He 112 | He 162 | He 219 | Bf 109 | Bf 110 | Me 163 | Me 210 | Me 262 | Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 | Do 17 | Do 23 | Do 217 | Do 335 | Fw 200 | He 111 | He 115 | He 177 | Ju 86 | Ju 88 | Ju 188 | Ju 388
Hydroplány a létající čluny
Ar 95 | Ar 196 | Ar 231 | Bv 138 | Ha 139 | Bv 222 | Do 15 | Do 18 | Do 24 | Do 26 | He 59 | He 60 | He 114 | He 115
Průzkumné letouny
Ar 95 | Ar 196 | Ar 234 | Do 17 | Do 215 | Fi 167 | Fw 189 | He 45 | He 46 | He 70 | He 170 | Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 | DFS 230 | Go 242 | Go 244 | Ju G 38 | Ju 52 | Ju 90 | Ju 252 | Ju 352 | Ju 290 | Ju 390 | Ka 430 | Me 321 | Me 323 | Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 | Ar 69 | Ar 79 | Ar 96 | Bü 131 | Bü 133 | Bü 180 | Bü 181 | Bü 182 | Fi 156 | Fw 44 | Fw 56 | Fw 58 | Ju F 13 | Ju W 34 | He 72 | Kl 31 | Kl 32 | Kl 35 | Bf 108 | Fh 104
Bitevní letouny Vrtulníky a vírníky
Ar 66 | Go 145 | He 45 | He 50 | Hs 123 | Hs 129 | Ju 87 Fa 223 | Fa 330 | Fl 265 | Fl 282
Experimentální a specializované letouny Malosériové letouny
DFS 39 | DFS 193 | DFS 194 | Fw 47 | Fi 158 | Ju 49 | He 116 | He 119 | He 176 | He 178 | Me 261 Ar 240 | Bv 141 | Fw 187 | He 100 (He 113)
Prototypy a projekty
Ao 225 | Ar 77 | Ar 80 | Ar 81 | Ar 195 | Ar 197 | Ar 198 | Ar 199 | Ar 340 | Ar 396 | Ba 349 | Bv 40 | Ha 137 | Ha 140 | Bv 142 | Bv 144 | Bv 155 | Bv 238 | Do 19 | DFS 228 | DFS 346 | Fi 98 | Fi 99 | Fi 256 | Fw 57 | Fw 159 | Ta 183 | Fw 191 | He 118 | He 280 | Ho 229 | Ju 85 | Ju 89 | Ju 187 | Ju 288 | Hs 122 | Hs 124 | Hs 125 | Hs 127 | Hs 128 | Hs 130 | Hs 132 | Ju 322 | Bf 161 | Bf 162 | Me 263 | Me 264 | Me 309 | Me 509 | Me 609 | Me P. 1101
Bezpilotní letouny a řízené střely
Bv 143 | Bv 246 | Fi 103 | Hs 117 | Hs 293 | Hs 295 | Hs 296 | Hs 297 | Hs 298