Révovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Révovité

Réva vinná
Réva vinná
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: řešetlákotvaré (Rhamnales)
Čeleď: révovité (Vitaceae)
Rody
  • Ampelocissus
  • Parthenocissus
  • Ampelopsis
  • Cissus
  • Tetrastigma
  • Rhoicissus
  • Plerisanthes
  • Clematicissus
  • Landukia
  • Vitis (Réva)

Rostliny v čeledi révovité (Vitaceae) jsou popínavé dřeviny (liány) mohutného růstu. Vyskytují se ve vlhkých lužních lesích i na suchých stanovištích na úbočích hor. Vyžadují dostatek přímého slunečního světla, dostatek vody (optimálně 600–800 mm srážek za rok), průměrnou roční teplotu minimálně kolem 9 °C a propustnou a záhřevnou půdu. Nejvýznamnějším představitelem je réva vinná (vitis vinifera), používaná pro výrobu vína.

Révovité se dělí na dvě podčeledi, Leeoideae a Vitoideae. Do podčeledi Vitoideae jsou zařazeny následující rody:

  • Ampelocissus
  • Parthenocissus
  • Ampelopsis
  • Cissus
  • Tetrastigma
  • Rhoicissus
  • Plerisanthes
  • Clematicissus
  • Landukia
  • Vitis (Réva)

[editovat] Literatura

  • Stanislav Musil, Josef Menšík: Vinařství, učební text pro zemědělské technické školy a zemědělské mistrovské školy. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1963.
  • Vilém Kraus, Václav Pubal, Miloslav Vávra, Antonín Vermouz, Jana Vignatiová, Metoděl Zemek, Alena Zimáková: Vinohradnictví, kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Nakladatelství Blok v Brně, 1973.