Rejsec černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rejsec černý
Stupeň ohrožení: Nižší riziko
Stupeň ohrožení v Česku: Kriticky ohrožený
Rejsec černý
Rejsec černý
Taxonomické zařazení
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hmyzožravci (Insectivora)
Čeleď: rejskovití (Soricidae )
Rod: Rejsec (Neomys)
Binomické jméno
Neomys anomalus
Cabrera, 1907


Rejsec černý (Neomys anomalus, Cabrera, 1907) je vzácný druh hmyzožravců ČR. Ojediněle se vyskytuje v nižších až středních polohách, a to na mokrých stanovištích u vod i mimo ně. Biotopy vhodné k jeho životu postupně zanikají vodohospodářskými úpravami. Početnost druhu je i na příhodných místech velmi nízká. V textu Bernské konvence je rejsec černý zařazen mezi chráněné druhy.

Obsah

[editovat] Rozměry

Hmotnost 8-17 g, délka 67-87 mm

[editovat] Popis

Má černobílé zbarvení srsti, přičemž jak tmavý hřbet, tak i světlé břicho mívají mnohdy stříbřitý nádech. Na první pohled tedy připomíná o něco menšího rejsce vodního, od něhož se liší jen nepříliš výraznými znaky

[editovat] Rozšíření a početnost

Rejsec černý je evropský druh, jehož areál rozšíření je velmi roztříštěný a ostrůvkovitý. Vyskytuje se ve středních a vyšších polohách Pyrenejského poloostrova, ve Francii, v Alpách, Německu, ČR, také v Polsku, Rumunsku, na Ukrajině a ve středních a jižních oblastech evropské části Ruska. Ostrůvkovitě se vyskytuje i v severní Jugoslávii, v Řecku a v Bulharsku.

V ČR se vyskytuje vzácně po celém území. Je častější v nižších a středních polohách, mimořádně vystupuje i do vyšších poloh, na Slovensku v Tatrách až do lesního pásma. Nejvyšší ojedinělé nálezy pocházejí z výšek až do 2000 m n. m. Podle dosavadních znalostí početnost tohoto druhu u nás směrem na východ vzrůstá. V nížinách Slovenska je místy hojnější než rejsec vodní.

[editovat] Stanoviště

Žije na březích stojatých i pomalu tekoucích vod, také kolem úzkých lesních nebo i lučních potůčků, zejména jsou-li na jejich březích bahnité náplavy. Zdržuje se také v bažinách a mokřinách, kde s oblibou vyhledává bahnitá místa a holé náplavy, na nichž hledá potravu. Není tak přísně vázán na vodu jako rejsec vodní; vyskytuje se také na vlhkých místech s bujným porostem bylin, někdy i daleko od vody. Zdá se, že holé náplavy nebo bahnitý substrát jsou pro jeho existencí velmi důležité.

[editovat] Biologie

Způsob jeho života není prozatím dostatečně známý. Za soumraku a v noci vyhledává potravu především na březích, náplavech a bahnech, jen v menší míře i ve vodě. Jako všichni rejsci je aktivní přes celou zimu, kdy hledá potravu v horních vrstvách půdy pod sněhem. Orientuje se především sluchem, čichem a hmatem, protože tyto smysly má velmi citlivé. Hnízdo si staví v březích a v dutinách mezi kameny nebo kořeny.

[editovat] Potrava

Konzumuje vodní a vlhkomilné druhy hmyzu, měkkýšů, červů a jiných bezobratlých a snad i menší žáby. V jeho podčelistních žlázách nebyl zjištěn jed jako u rejsce vodního.

[editovat] Rozmnožování

Rozmnožuje se od května do září, kdy samice rodí jednou až dvakrát 3 až 11 mlád'at. Samice jsou březí asi 3 týdny a kojí 4 až 5 týdnů. Mláďata dospívají pohlavně někdy již v roce svého zrození, většinou však až na jaře příštího roku. Dožívají se maximálně 15 až 19 měsíců. Značný podíl jedinců zmírá za nepříznivých podmínek během zimy; jen malou část zahubí sovy a drobné šelmy. Úbytek početnosti je způsoben hlavně melioračními pracemi, likvidací bažin a jiných zamokřených míst.

[editovat] Hodnota druhu

Rejsec černý je vzácný člen pobřežních a mokřadních společenstev.

[editovat] Ochrana

Spočívá v zachování mokřadních a pobřežních biotopů, pramenných míst, potoků a jiných vhodných stanovišť.

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích