Dějiny sociologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

  • Počátky:
    • August Comte- Kurs positivní filosofie- poprvé pojmenoval vědu o společnosti, sociologii považuje za nástroj praktických změn.
    • Herbert Spencer- organistický směr- vysvětlování soc. problémů na základě přírodních pravidel, především evoluce
  • 2. pol. 19. století, počátek 20. st.:
    • Emile Durkheim- přiblížení přírodním vědám. Zaměřil se na tři pojmy- dělba práce, naboženství a sebevražednost. Definice sciologie jako vědy o sociálních faktorech, tj. faktorech, které člověka ovlivňují, aniž by měl možnost se jim ubránit, jsou vnější a působí nátlakem, formují vědomí člověka (například reklama)
    • Max Weber- Socialistický nominalismus- hledání podstaty sociálního jednání. Toto jednání má být smysluplné, vést k určitému cíli a být orientováno na druhé lidi.
    • Karel Marx a Bedřich Engels- všímali si rozporů ve společnosti- třídy
    • Jürgen Habermas - Věnuje se řadě oblastí z pomezí filozofie a sociologie. Jeho dílo lze označit pojmem praktická filozofie, tj. jedná se většinou o normativní úvahy o tom, co je a co má být.
  • Proudy 20. století:
    • Funkcionalistický- vysvětluje přetrvávání soc. institucí- budou trvat dokud budou mít úlohu ve společnosti
    • Konfliktuální- přetrvávání soc. institucí z hlediska zájmů určitých skupin- význam podle vývoje konfliktu skupin
    • Interpretativní-přetrvávání z hlediska jednání lidí