Idempotence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jako idempotence se v matematice označuje vlastnost některých operací nezměnit své operandy.

U binární operace je idempotence vlastností určitého prvku množiny, který lze vynásobit sebou samým, aniž by se změnil (výsledkem je tedy opět původní prvek), tzn.

a \cdot a = a.

Speciálním případem idempotentního prvku je neutrální prvek. U násobení reálných čísel jsou jedinými idempotentními prvky 0 a 1.

U unární operace (užití určitého zobrazení) se o idempotenci hovoří v případě, že opakované užití této operace má stejný výsledek jako užití jediné, tzn.

f(f(x)) = f(x) pro všechna x.

Takovým příkladem idempotence je např. identita či konstantní funkce.