Rusínština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Rusínština (Русиньскы) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
| Počet mluvčích: |
610 000 |
||
| Klasifikace: | |||
| Písmo: | Cyrilice | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | není | ||
| ISO 639-2: |
|
||
| SIL: | RUE | ||
| Wikipedie | |||
| není | |||
Rusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Hovoří jím také komunity rusínských vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v srbské autonomní oblasti Vojvodina, kde je od roku 1974 jedním ze šesti úředních jazyků.
Spíše než o jednotný jazyk jde o skupinu nářečí, jak bývá běžné u obyvatel odlehlých horských oblastí, kteří navíc nedisponují vlastním státem s jednotným úředním jazykem a sdělovacími prostředky. Vědci ani místní obyvatelé nejsou zajedno v tom, zda rusínská nářečí jsou pouze zvláštní variantou ukrajinštiny či zda jde o samostatný jazyk.
Oblast leží na rozhraní západoslovanského a východoslovanského prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě slovenských a polských vlivů lze pozorovat i maďarské, německé a rumunské. V 19. století i zde probíhalo národní obrození, jehož cílem bylo zformování spisovného slovanského jazyka pro karpatské obyvatelstvo. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné ukrajinštiny, ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi církevní slovanštiny a ruštiny či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen.
V roce 1945 byla Podkarpatská Rus připojena k Sovětskému svazu a oficiální místa prohlásila Rusíny za Ukrajince. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného Československa a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním Slovensku. Menšinové školství i tisk používaly spisovnou ukrajinštinu. Rusíni se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem.
V současnosti se údajně obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní Zakarpatské oblasti na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince[chybí zdroj]. Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V Prešově se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny.
Rusínské kmeny jsou Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (= Hajnalé).
[editovat] Abeceda a výslovnost
Rusínština se píše cyrilicí, jugoslávští panonští Rusíni občas používají i latinku. Kromě písmen ukrajinské abecedy obsahuje i další, která najdeme v ruštině: má třeba všechna tři I (і, и, ы) i ukrajinské „JI“ (ї); má ukrajinské є i е, ale i ruské ё („JO“). г se čte „h“ jako v ukrajinštině, jako ukrajinština má i přídavné písmeno pro „g“, které se píše ґ (zejména v cizích slovech jako етноґрафія (etnografie)).
[editovat] Ukázka textu
Rusínské dialekty se dělí na dvě velké skupiny - karpatské (Polsko, Rumunsko, Slovensko a Ukrajina) a panonské (Srbsko a Chorvatsko). Karpatské dialekty se velmi podobají na ukrajinštinu, panonské jsou nejvíc podobné šarišským dialektem slovenštiny. Kodifikovaná na Slovensku lemkovsko-prešovská rusínština zaznamenala určitý slovenský vliv a má ve svém slovníku některé slovenská slova jako „slovenský“, „volič“, „spoločenský“ apod.
Úryvek v panonské rusínštine:
Toho roku še odbulo už druhe stretnuce haburčanoh po pohodzenju, htorih u Valalskim urjadu-hiži, u Haburi 8. julija 2006. roku, na rodnej hrudi privital starosta valalu M. Juščik. Ščiri slova, podzekovnosc, piha i hordosc pre dobri hlas o svojim valalu, vitanja dluho njevidzenej rodzini, zdohadovanja na davni časi, na Haburu, na rodzinu i tradiciju, mali svojo mesto nje ljem na stretnucoh rodzini, alje i na calej dvodnjovej kulturno-umetnjickej i sportovej prohrami htora še odvivala pod nazvu: "Habura špiva i športuje".
Úryvek v nejzápadnějším lemkovsko-prešovském dialekte kodifikovaném na Slovensku:
Того року ся одбыла уж друга стріча габурскых родаків, котрых на Сельскім уряді в Габурі 8. юла 2006, на роднім ґрунті привитав староста села М. Ющік. Слова до душы, подякы і гордости за шыріня доброго хыру о своїм селі, витаня довго невидженых родаків, споминаня на давны часы, на Габуру, на родину і традіції мали свій простор нелем на стрічі родаків але і на цілій двадньовій културно-сполоченьскій і шпортовій акції, яка ся одбывала під назвом: «Габура співає і шпортує.»
Úryvek v lemkovsko-gorlickém dialekte kodifikovaném v Polsku:
Того року одбыла ся уж друга стрича габурскых родаків, котрых на Сільському уряді в Габурі 8. липця 2006, на ридни земли привитав староста села М. Ющік. Щиры слова подякы і гордости за шыриня доброй славы свого села, витаня медже довго невидженыма родаками, спомин давных часив, Габури, родини і традициї были не лем на стричи родаків, але і на цілим дводньовим культурно–суспільним і спортовим сьвяті, яке ся одбыло під назвом «Габура співає і спортує».
Na porovnání, ukrajinština:
Цього року відбулася друга зустріч габурських земляків, котрих на Сільському уряді в Габурі 8 липня 2006 року, на рідній землі привітав староста села М. Ющік. Слова до душі, подяки й гордості за поширення доброї слави про своє село, вітання довго не бачених земляків, спомин давніх часів, Габури, родини і традицій мали місце не лише на зустрічі земляків але й на всій дводенній культурно-суспільній і спортивній акції, яка відбувалася під назвою: «Габура співає і спортує»
Na porovnání, ruština:
В этом году состоялась вторая встреча габурских земляков, которых на Сельском совете в Габуре 8 июля 2006, на родной земле приветствовал староста села М. Ющик. Душевные слова, благодарность и гордость за распространение хорошей репутации села, приветствие земляков, которых давно не видели, воспоминания старых времён, семьи и традиций имели место не только на встрече земляков, но и на всей двухдневной культурно-общественной акции, которая состоялась под названием: «Габура поёт и занимается спортом»
Když porovnáme texty, vidíme, že panonská rusínština má málo společného s ukrajinštinou na rozdíl od lemkovského dialektu v kterém zas vidíme slovenský vliv – slova „родак“, „хыр“, „невидженых“, „сполоченьскій“.
[editovat] Externí odkazy
- Rusíni Slovenska
- Слава Ісусу Хрісту любы сестры i братя Русины!
- Kulturně-společenská rusínská organizace „Taras Ševčenko“ z Djurdjeva, Jugoslávie
- Stránka panonských Rusinů
| Slovanské jazyky |
|---|
| Západoslovanské: česko-slovenské (čeština | slovenština | knaanština) | lužickosrbské (hornolužická srbština | dolnolužická srbština) | lechické (polština | pomořanština (kašubština | slovinčtina) | polabština) |
| Jihoslovanské: západní (srbochorvatština (chorvatština | srbština | bosenština | černohorština) | slovinština) | východní (makedonština | bulharština | staroslověnština) |
| Východoslovanské: běloruština | ukrajinština | rusínština | ruština |

