Metabolismus měkkýšů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Měkkýši patří mezi živočichy s nestálou tělesnou teplotou (studenokrevní, poikilotermní, ektotermní). Např. plzák Arion ater má při okolní teplotě 33,7 °C teplotu těla 21 °C.

Živočichové s nestálou tělesnou teplotou mají asi řádově nižší velikost metabolismu vztaženou na jednotku hmotnosti než teplokrevní. Metabolismus plžů je přímo úměrný tělesné hmotnosti. Spotřeba kyslíku závisí také na aklimatizaci. Jedinci aklimatizovaní na chlad spotřebovávají při stejné teplotě méně kyslíku.

metabolismus měkkýšů (podle různých zdrojů)
spotřeba kyslíku ml · g−1· hod−1 hmotnost poznámka
žížala obecná Lumbricus terrestris (pro srovnání) 0,037
hlemýžď zahradní Helix pomatia 0,02 10 g klidový metabolismus
škeble Anodonta sp. 0,00625 276,8 g zdroj: Hejtmánek 1856
moucha (pro srovnání) 0,14 0,2 g
malá štika Esox lucius (pro srovnání) 1,54942 68,8 g
člověk Homo sapiens (pro srovnání) 0,3 70 kg

Možná právě proto jsou měkkýši tak pomalí. Mají také pomalou činnost srdce.

metabolismus měkkýšů - indexy
A/C P/C R/C P/A R/A
Littorina irrorata 45 7 38 14 86
Scorbicularia plana 61 13 48 22 78


Specifická produkce (C) = produkce za den vztažená na jednotku biomasy.

Se zvětšováním velikosti těla a s prodlužující se délkou života C klesá. Produkce (P) = (C) * průměrná biomasa populace (B) * počet dní (t) . (P = C * B * t):

U krakatic se může přeměnit na tělesnou hmotnost až 50 % hmotnosti potravin (u savců asi 20 %).


Měkkýši v listnatém lese ve Velké Británii: hustota 1 g · m−2 půdy, respirace 12,6 kJ · m−2 · rok−1 (Duvigeneaud 1988, podle Satchell 1971)

Plži v lesní půdě pod buky v Dánsku: mul pH 6,1-5,8, počet 1 050 000 ha−1, biomasa 50,0 kg · ha−1, spotřeba kyslíku 240 l · ha−1 · den−1 mor pH 5,6-3,6, počet 520 000 ha−1, biomasa 32,4 kg · ha−1, spotřeba kyslíku 150 l · ha−1 · den−1 (Duvigeneaud 1988 str. 201, podle Bornebush, Russel 1950)

Zajímavé je, že proužkovaná forma keřovky plavé Fruticicola fruticum vydýchá za hodinu dvaapůlkrát více CO2 než její forma bez pásků. Látkové složení těl

Ústřice obsahují v prosinci maximum glykogenu, až 7,91 %, také obsahují hodně zinku, vitamínu B12 a vitamínu D. Roku 1963 se v severní Americe vylovilo 28 000 000 kg ústřic.

Mlži obsahují stejně železa jako libové maso (podle http://flairflow4.vscht.cz).

látkové složení měkkýšů
bílkoviny g / 100 g tuky g / 100 g glycidy g / 100 g kJ / 100 g
ústřice 7,8 až 9 1,2 až 1,5 3,8 až 4,8 240
slávky 12,3 2,1 2,0 304
hřebenatky 17,2 1,2 1,0 336
ušně 14,9 0,5 pod 0,1 258
mořští plži 11,7 1,4 pod 0,1 240
olihně 15,0 1,0 3,0 324
Měkkýši

červovci (Aplacophora) | chroustnatky (Polyplacophora) | přílipkovci (Monoplacophora) | † rostrokonchy (Rostroconchia)

mlži (Bivalvia) | kelnatky (Scaphopoda) | plži (Gastropoda) | hlavonožci (Cephalopoda)