Akční výbory Národní fronty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akční výbory Národní fronty, zkráceně AV NF, byly zvláštní mocensko - politické orgány, které vznikly v únoru roku 1948 (tzv. Vítězný únor) na výzvu Klementa Gottwalda, předsedy Komunistické strany Československa (KSČ). Jejich ústředním řídícím orgánem byl Ústřední akční výbor Národní fronty a celý systém sloužil komunistům jako nátlakový prostředek k převzetí moci v tehdejším Československu.
Jednalo se o skupiny politických aktivistů, převážně členů KSČ, dělnické organizace Revoluční odborové hnutí, Svazu československé mládeže a dalších přívrženců komunistické ideologie z jiných politických stran. Ačkoliv existence akčních výborů neměla žádný právní základ, pod velkým tlakem politické krize došlo k jejich vytváření v obcích, továrnách, vydavatelstvích, školách, na úřadech, ale i na ministerstvech a v parlamentu. Na všech těchto místech se akční výbory snažily uskutečňovat tzv. „očistu veřejného života“ a „potlačování reakce“. Vydávaly rozhodnutí a výzvy, kterými zbavovaly zaměstnání a funkcí politické odpůrce KSČ. Proti těmto rozhodnutím nebylo odvolání.
Akční výbory na pracovištích zanikly po splnění svého úkolu, tzn. po provedení tzv. prověrek a odstranění všech nepohodlných lidí, na úřadech v obcích, okresech a ve státní správě byly přejmenovány na Výbory Národní fronty a existovaly až do roku 1989 (Sametová revoluce) jako součást Národní fronty Čechů a Slováků.
Činnost akčních výborů byla zpětně zlegalizována 21. července 1948 zákonem č. 213 „o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů“ a tento zákon platil až do roku 2002, kdy byl zrušen zákonem 218/2002 Sb. (Služební zákon).

