Dadaismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dadaismus, též Dada, byl avantgardní umělecký směr. Po expresionismu se stal velmi oblíbený dadaismus, tento směr vznikl ve Švýcarsku a mezi roky 19161923 byl velmi populární. Vznikl jako revolta skupiny umělců různých národností proti válečným hrůzám (část jeho představitelů se války osobně účastnila). Dadaismus byl prostředek jak vyjádřit, zmatek a strach z války, zároveň však toto hnutí nehledalo žádná východiska (východiskem byl nesmysl) a tak dada sklouzla až k nihilismu. Pro jeho díla je charakteristická úmyslná nerozumnost a odmítnutí převažujících standardů umění, propagovali totální anarchii v životě i v kultuře, absolutní svobodu tvorby a umění zbavené sociální funkce.

Podle dadaistů nebyl Dadaismus umělecký směr, ale jeho opak. Jelikož se umění zabývá estetikou, dadaismus ji ignoruje, dále se snažili, aby jejich díla neměla žádný význam - výklad jejich děl byl zcela závislý na divákovi. Tehdy běžné umění se snažilo působit na lidské city, dadaismus se snažil urážet.

Původ slova Dada je nejasný a existuje několik teorií na vznik tohoto slova:

  1. Jedná se o slovo bez jakéhokoli významu, které si prostě vymysleli.
  2. Slovo pochází od rumunských umělců (T. Tzary a Marcela Janca), kteří často používali slova „da, da“, znamenající „ano, ano“.
  3. Při vzniku hnutí, přemýšleli jak toto hnutí pojmenovat a tak náhodně zapíchli špendlík do francuzsko-německého slovníku - „Dada “ je ve francouzštině dětské slovo pro „houpacího koně“. Francouzština má také hovorový výraz „c'est mon dada“ znamenající „to je má záliba“.

Obsah

[editovat] Historie

Za počátek dadaismu bývá považováno datum 6. října 1916, kdy se v Zürichu v Kabaretu Voltaire sešla řada umělců a intelektuálů (velmi často emigrantů), kteří svými protiválečnými a pesimistickými postoji vytvořili toto hnutí. Velmi brzy se dadaismus dostal do USA a Německa, kde se rozvíjel nezávislým způsobem.

V roce 1917, byla otevřena galeria Dada a začal vycházet dadaistický časopis. V roce 1920 se centrem dadaismu stala Paříž. Po roce 1924 začal dadaismus plynule přecházet do surrealismu a tím se dadaismus stal jakýmsi zakladatelem moderního umění.

Kabaret Voltaire postupně upadal, až přestal fungovat úplně, v roce 2002 byl zabrán skupinou umělců, kteří prohlašovali, že jsou neo-dadaisté, po jejich soudním vystěhování zde bylo založeno muzeum dadaismu.

[editovat] Výtvarné umění

Ve výtvarném umění prosazovali, osvobození věcí z jejich obvyklých vztahů a následné položení věcí do nových, nečekaných a zcela nelogických vztahů. Jejich základními technikami byly tzv. objekt trouvé - tzn. nalezený objekt a ready made. Obě tyto techniky znamenají rozebrání nějakého předmětu na části a jeho případného složení (nebo použití takto vzniklých částí) do něčeho jiného, čímž vznikne nová dosud neznámá věc. Je zajímavé, že tyto techniky, které byly považovány za šokující a velice nekomerční, daly podněty např. reklamě, filmu ale i typografii a fotografii.

  • Hans Arp (Jean)
  • Hugo Ball
  • Arthur Cravan
  • Jean Crotti
  • Salvador Dalí
  • Marcel Duchamp
  • Max Ernst
  • George Grosz
  • Raoul Hausmann
  • Emmy Hennings
  • Marcel Janco
  • Vasilij Kandinskij
  • Francis Picabia
  • Man Ray
  • Hans Richter
  • Kurt Schwitters
  • Sophie Täuber

[editovat] Literatura

Dadaisté žádali zrušení všech literárních konvencí. Prosazovali návrat spontánnosti, která vedla k naivitě a jistému primitivismu a ve svých důsledcích k úplné destrukci jazyka.

[editovat] Světová literatura

Ve světové literatuře tento směr ovlivnil některé významné osobnosti, ale výrazné čistě dadaistické osobnosti se příliš neprosadily.

[editovat] Česká literatura

V české literatuře se tento směr neprosadil, ale ovlivnil skupinu kolem časopisu Devětsil, počátky poetismu a divadelní tvorbu J. Voskovce a J. Wericha.

[editovat] Externí odkazy