Oxid boritý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid boritý | |
| Systematické jméno | oxid boritý |
| Registrační číslo CAS | 1303-86-2 |
| Empirický vzorec | B2O3 |
| Molární hmotnost | 69,64 g/mol |
| Teplota tání | 996 °C |
| Teplota varu | 2403 °C |
| Hustota | 2,46 g/cm3 |
| Index lomu | 1,61 |
Oxid boritý je bezbarvá nebo bílá amorfní nebo krystalická pevná látka bez zápachu.
Obsah |
[editovat] Příprava
Oxid boritý se sice dá připravit spalováním elementárního bóru v proudu kyslíku
- 4 B + 3 O2 → 2 B2O3,
ale v praxi se vždy připravuje žíháním čisté kyseliny borité, která tak ztrácí vodu a mění se na svůj anhydrid
- 2 H3BO3 → B2O3 + 3 H2O.
[editovat] Vlastnosti
V pevném skupenství je oxid boritý polymerní látka, tvořená vzájemně propojenou sítí kovalentně vázaných atomů boru a kyslíku. V případě amorfní (sklovité) modifikace je základní strukturní jednotkou šestičlenný oxoboranový cyklus (viz horní vzorec v infoboxu) tvaru rovinného šestiúhelníku. Krystalická forma krystaluje v trojklonné soustavě (prostorová grupa symetrie P31, elementární buňka a = 43,36 pm, c = 83,40 pm); elementární buňka krystalové mřížky obsahuje 6 atomů bóru a 9 atomů kyslíku. V plynné fázi je sloučenina pravděpodobně tvořena molekulami B4O6 s tricyklickým uspořádáním (viz spodní vzorec v infoboxu)
Látka je silně hygroskopická; ve vodě se snadno rozpouští za vzniku kyseliny borité
- B2O3 + 3 H2O → 2 H3BO3.
Z oxidu boritého je možno připravit elementární bór redukcí některými kovy, např. hořčíkem
- 2 B2O3 + 3 Mg → 4 B + 3 MgO.
Podobně se dá redukce na elementární bór provést sodíkem, draslíkem nebo hliníkem. Redukcí uhlíkem se čistý bór připravit nedá, neboť vyredukovaný prvek se s uhlíkem okamžitě slučuje za vzniku karbidu boru
- 2 B2O3 + 7 C → B4C + 6 CO.
Zahřívá-li se oxid boritý s uhlíkem za přítomnosti chlóru, vzniká chlorid boritý:
- B2O3 + 3 C + 3 Cl2 → 2 BCl3 + 3 CO.
Působením fluorovodíku na oxid boritý vzniká fluorid boritý
- B2O3 + 6 F2 → 2 BF3 + 3 H2O,
případně při nadbytku fluorovodíku vzniká kyselina tetrafluoroboritá
- B2O3 + 8 F2 → 2 HBF4 + 3 H2O.
[editovat] Použití
Oxid boritý má široké využití, zejména jako
- tavidlo při výrobě skla;
- součást směsí pro přípravu glazur porcelánových a keramických výrobků;
- surovina pro výrobu bóru, karbidu boru;
- chemická surovina pro výrobu dalších sloučenin bóru;
- aditivum při výrobě materiálu pro optická vlákna.
[editovat] Fyziologické působení
Oxid boritý není vysloveně jedovatý. Vzhledem k tomu, že s vodou reaguje za vzniku slabé kyseliny borité, může však ve větších dávkách způsobit podráždění sliznic nebo očí. Při požití ve větším množství může vyvolat nevolnost, žaludeční bolesti, zvracení, případně průjem.

