Jestřabí (okres Zlín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jestřabí
základní data
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0724 585319
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Zlín (CZ0724)
obec s rozšířenou působností: Valašské Klobouky
pověřená obec: Brumov-Bylnice
historická země: Morava
katastrální výměra: 3,89 km²
obyvatel: 310 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka: 49° 3’ 39’’
zeměpisná délka: 17° 57’ 4’’
nadmořská výška: 336 m
PSČ: 763 33
základní sídelní jednotky: 1
místní části: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Jestřabí 1
76333 Štítná nad Vláří
starosta: Ing. Pavel Šuráň
E-mailová adresa

Obec Jestřabí se nachází v okrese Zlín, kraj Zlínský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 310 obyvatel.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1503.

Města a obce okresu Zlín

BělovBiskupiceBohuslavice nad VláříBohuslavice u ZlínaBratřejovBrumov-BylniceBřezniceBřezováBřezůvkyDešnáDobrkoviceDolní LhotaDoubravyDrnoviceDržkováFryštákHalenkoviceHaluziceHorní LhotaHostišováHrobiceHřivínův ÚjezdHvozdnáJasennáJestřabíKaňoviceKarloviceKašavaKelníkyKomárovKřekovLhotaLhotskoLípaLipováLoučkaLudkoviceLuhačoviceLukovLukovečekLutoninaMachováMysločoviceNapajedlaNávojnáNedašovNedašova LhotaNeubuzOldřichoviceOstrataOtrokovicePetrůvkaPodhradíPodkopná LhotaPohořelicePotečPozloviceProvodovRackováRokytniceRudimovSazoviceSehradiceSlavičínSlopnéSlušoviceSpytihněvŠanovŠarovyŠtítná nad Vláří-PopovTečoviceTichovTlumačovTrnavaUbloÚjezdValašské KloboukyVelký OřechovVeseláVizoviceVlachova LhotaVlachoviceVlčkováVšeminaVysoké PoleZádveřice-RakováZlínŽlutava

Obec Jestřabí se nachází v severní části CHKO Bílé Karpaty a zároveň náleží do etnografické oblasti Valašska. Rozkládá se podél silnice vedoucí ze Slavičína do Brumova-Bylnice. Katastr obce má rozlohu 389 ha. Do roku 1976 k obci Jestřabí náležela také osada Kochavec. Při posledním sčítání lidu v r. 2001 žilo v Jestřabí 318 obyvatel. Jestřabí je poprvé uváděno v historických písemných pramenech roku 1503. Bylo dědičným manstvím hradu Brumova a zdejší manové zde měli tvrz. Z historických dokumentů se dovídáme pouze o jediném manu v Jestřabí, a to Janu Flajhovi (1527). Až do konce feudalismu (r.1848) náležela obec vždy k brumovskému panství a s ním měnila vždy svého majitele. Od roku 1850 je Jestřabí samostatnou obcí s vlastní samosprávou s výjimkou let 1976-1991, kdy byla integrována společně se Štítnou nad Vláří a Popovem. K 1.1.2003 byla začleněna pod pravomoce tzv. malého okresu ve Valašských Kloboukách. Školu děti navštěvují v sousední Štítné nad Vláří. V letech 1893 – 1974 mělo Jestřabí školu vlastní. V její budově se v současnosti nachází Mateřská škola. Jestřabí je přifařeno ke kostelu ve Štítné nad Vláří. K místním památkám patří kaple zasvěcená Panně Marii Svatohostýnské (1927), je to venkovská sakrální stavba, napodobující novorománský sloh. Na návsi, nedaleko kaple, je kamenný kříž z r.1906. Jsou zde tradiční organizace jako Sbor dobrovolných hasičů a Český červený kříž. V obci je obchod se smíšeným zbožím, hostinec a kulturní dům. Domácnosti vytápí své domy zemním plynem. Přes katastr obce je plánována cyklostezka na trase Luhačovice – Vlárský průsmyk. Nedaleko Jestřabí vede železniční dráha Brno – Vlárský průsmyk s nejbližší zastávkou v Popově. Obec je sdružená v Mikroregionu Jižní Valašsko. Spolupracuje na projektu Čistá voda pro Dunaj, v plánu je výstavba čističky odpadních vod. Charakter lesů na katastru obce Jestřabí je smíšený (dub, habr). Přibližně 2 km severozápadně od vesnice je Chráněné území „Pod vrchy“ (na k.ú. Bohuslavice), kde se nachází bohatá populace sněženky podsněžníku a dalších jarních rostlin. V obci je vysázeno několik pamětních lip (1918, 1968). Kolem Jestřabí protéká řeka Vlára a právě zde má zachována svůj přirozený meandrující charakter. Potok, pravostranný přítok Vláry, protékající obcí byl ve 40.- 60. letech zregulován – napřímen a sveden do kanalizace. V obci je vybudován veřejný vodovod. Od roku 2001 používá obec Jestřabí vlastní symboly obce – znak a prapor. Do dnešních dnů se dochovaly staré místní tradice – Masopustní obchůzka maškar, u nás nazývaná „fašanky“, Velikonoční zvyk „tragačování“ (klepání) je předáván z generace na generaci spolu s „tragači“.