Rila
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rila (bulharsky Рила) je pohoří v jihozápadní části Bulharska a je součástí Rilsko-Rodopského masivu. Jeho nejvyšší vrchol Musala (2 925 m) je zároveň nejvyšší horou této země i celého Balkánského poloostrova. Je šestým nejvyšším pohořím Evropy (kde každé pohoří je zastoupeno pouze nejvyšším vrcholem) po Kavkazu, Alpách, Sieře Nevadě, Pyrenejích a hoře Etna.
Jméno Rila pochází z thráckého jazyka, kde znamená „hodně vodnaté pohoří“, podle ledovcových jezer (okolo 200) a minerálních pramenů v podhůří (Sapareva Baňa, Dolna Baňa, Kostenec, Baňa apod.). Pramení zde významné balkánské řeky, tekoucí do Černého i Egejského moře, jako Marica, Iskăr a Mesta.
Centrální část Rily o rozloze 810 km² je od 24. února 1992 chráněna jako Národní park Rila (Национален парк Рила).
Kulturně je Rila známá Rilským klášterem, který je nejstarší v Bulharsku a byl založen v 10. století svatým Ivanem Rilským.
Obsah |
[editovat] Geografie
Rila zaujímá plochu 2629 km² a střední nadmořská výška je 1487 m. Borovecké sedlo (1305 m) spojuje hlavní hřeben Musaly s hřebeny, které navazují na pohoří ihtamaská Sredna gora průsmykem Trajánova brána. Sedlo Jundola (1375 m) a Abrahámovo sedlo (1295 m) spojuje Rilu a Rodopy na východě, sedlo Predel (1140 m) ji odděluje od Pirinu, od Verily sedlo Klisura (1025 m).
[editovat] Geologie
Rila je součástí geologicky nejstaršího území Balkánu – Makedonsko-Tráckého masivu. Je tvořeno žulovými a rulovými skalami s kristalickými břidlicemi, vzniklé během prvohor (před 250 mil. let).Alpínský reliéf se zformoval později, během poslední doby ledové (před 10–12 tisíci lety), kdy sněžná čára byla ve výšce 2100 m nad mořem. Nad touto linií ledovce drasticky změnily původní reliéf – vytvořily hluboké kary ostré vrcholy, skalní věže, různá údolí, morény a další typické ledovcové útvary.
[editovat] Dělení Rily
- Východní Rila (Източна Рила) nebo hřeben Musaly je nejvyšší a nejdivočejší částí pohoří. Nachází se zde 12 z 18 vrcholů nad 2700 m – Musala, Jastrebec, Ireček, Deno, Mančo atd. Nalezneme zde jezera Musaly (Мусаленските езера, Musalenskite ezera) i Ledové jezero (Леденото езеро, Ledenoto ezero), které je svou výškou 2709 m nejvýše položeným jezerem Balkánu. Dále zde nalezneme Maričinite ezera a Ropališkite ezera. Pod touto částí leží turistické středisko Borovec.
- Střední Rila (Централна Рила) nebo hřeben Skakevce je nejmenší částí (desetina plochy), známou ledovcovými jezery – Ribni ezera, Džendemski ezera, Manastirska ezera. Leží zde i největší ledovcové jezero Balkánu – Smradlivo ezero (24 ha), stejně jako vrcholy Kanarata, Černa Poľana a Rilec. Hřeben Skakevce (vrcholy Malak Skakavec, Pčelina a Sveti Duh se tyčí samostatně mezi řekami Levi Iskar a Beli Iskar. Další známý hřeben tvoří vrchy Marinkovica a Vodnija čal, dosahující k lesní rezervaci Kobilino branišče.
- Severozápadní Rila (Северозападна Рила) zabírá čtvrtinu plochy pohoří. Nejvyšší vrchol je Maljovica (2730 m). Známých je Sedm Rilských jezer.
- Jihozápadní Rila (Югозападна Рила) zaujímá třetinu Rily. Nachází se zde nejstarší rezervace v Bulharsku. Na rozdíl od ostatních oblastí nemá alpínské vzevření.
[editovat] Podnebí
Klima je typicky horské se srážkami okolo 2000 mm, z čehož je 80 % sněhových.
Průměrná teplota v únoru na Musale je −11,6 °C, nejnižší naměřená −31,2 °C. Průměrná srpnová teplota je 5,4 °C, nejvyšší 18,7 °C.
[editovat] Vodstvo
V Rile pramení Iskăr, Marica a Mesta. Na svazích hor získávají mnoho přítoků – Beli, Levi, Prav a Cerni Iskăr, Bjala a Cerna Mesta, (řečiště) Beliška, Blagoevgradska Bistrica, Gradevska, Iztok a Rilska.
Nachází se zde největší horské jezero (Smradlivo ezero, 24 ha) i nejvýše položené (Ledenoto ezero, 2709 m) na Balkáně. Mimo Sedemte Rilski ezera zde najdeme Vapski, Grănčarski, Džendenski, Kazanski, Manastirski, Maričiny, Ribni, Ropališki, Skališky, Urdini a Černopoľanski ezera.
[editovat] Vrcholy v Rile
- Musala – 2925 m
- Malka Musala – 2902 m
- Ovčarec – 2768 m
- Goľam Kupen – 2731 m
- Malăovica – 2729 m
- Popova kapa — 2704 m
- Malka Malăovica – 2698 m
- Lopuški vrăh – 2698 m
- Lovnica – 2695 m
- Kanarata — 2691 m
- Orlovec – 2685 m
- Păstri slap (Aladža slap) – 2684 m
- Zlija zăb – 2678 m
- Eleni vrah — 2654 m
- Ravni vrăh (Ravni čal) – 2637 m
- Belmeken (Kolarov) – 2627 m
- Kamilata — 2621 m
- Goĺam Meči vrăh – 2618 m
- Dvuglav – 2605 m
- Goĺam Mermer (Mramorec) – 2598 m
- Dodov (Drušleviški) vrăh – 2597 m
- Kozi vrah – 2587 m
- Iglata — 2575 m
- Goĺam Mečit – 2568 m
- Ušite – 2560 m
- Ptiči vrăh (Ašiklar) – 2536 m
- Malak Mečit – 2535 m
- Jančov vrăh – 2481 m
- Malăk Meči vrăh – 2474 m
- Stražnik (Kurdžilăk) – 2469 m
- Budački kamăk – 2447 m
- Kukov vrăh – 2411 m
- Carev vrăh – 2376 m
- Damga (Ivan Vazov) – 2342 m
- Markov kamăk (Gorna Kadiica) – 2342 m
- Malka Popova kapa — 2180 m
- Treščenik – 2020 m
- Angelov vrăh
- Malăk Lopuški vrăh
- Malăk Mermer
[editovat] Historie
Na západě pohoří se v nadmořské výšce 1 147 m nalézá jeden z nejpopulárnějších turistických cílů Bulharska – Rilský klášter.
[editovat] Externí odkazy
- http://www.rilanationalpark.org - oficiální stránky Národního parku Rila (bulharsky/anglicky)

