Kvazikrystal
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kvazikrystal je pevná látka, jehož strukturní jednotky (atomy, molekuly) nejsou uspořádané periodicky jako u tradičních krystalů, ale ani nejsou rozmístěny náhodně jako u amorfních materiálů. V uspořádání strukturních jednotek lze nalézt určitá pravidla, například rotační symetrie, které mohou být odhaleny pomocí elektronové nebo rentgenové difrakce. Mohou se vyskytovat prvky symetrie, které jsou u periodických struktur nemožné, např. pětičetná rotační osa symetrie.
Kvazikrystaly byly objeveny v roce 1984 (D. Shechtman, I. Blech, D. Gratias and J.W. Cahn; Physical Review Letters 53 (1984), 1951). V současnost je známo mnoho desítek kvazikrystalů. Je zajímavé, že často nemají nijak exotické složení (Al-Mn, Al-Cu-Fe, Ti2-Mn, Al4-Fe,…).
The International Union of Crystallography se na základě objevu kvazikrystalů rozhodla změnit tradiční definici krystalu jako periodické struktury. Nová definice zní: Krystal je jakákoli pevná látka, jejíž difrakční diagram je bodový (Acta Crystallographica A48 (1992), p. 928).
Velké nadšení, které kvazikrystaly mezi komunitou materiálových vědců vyvolaly, však již do značné míry opadlo. Ukazuje se, že kvazikrystaly nemají žádnou výjimečnou využitelnou vlastnost a jejich aplikace jsou zatím limitovány na několik spíše kuriozit, jako například kvazikrystalické povlaky na pánve.

