Fagaraš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Fagaraš, pohled z hory Moldoveanu
Fagaraš, pohled z hory Moldoveanu

Fagaraš (rumunsky Făgăraş) je nejvyšším a nejrozlehlejším pohořím Rumunska. Hlavní hřeben je vzdušnou čarou dlouhý přibližně 70 km, který v délce 60 km prakticky neklesne pod hranici 2000 metrů nad mořem (výjimkou je sedlo Zarnei ve východní části pohoří ve výšce 1923 metrů). Nachází se zde nejvyšší rumunský vrchol Moldoveanu (2544 m n. m.) a několik dalších vrcholů, které jsou nejvyšší v Rumunsku: Negoiu (2535 m), Viştea Mare (2527 m) a další. V horách je 8 vrcholů vyšších než 2500 metrů a nejvyšší Moldoveanu je 16. nejvyšší vrchol v Karpatech.

Hlavní hřeben se táhne od východu k západu. Hory jsou ohraničené řekou Olt na západě, Fagarašskou depresí na severu, pohořím Piatra Craiului na východě a proláklinami Arefu, Brădetu, Câmpulung a Jiblea na jihu. Na jihu hor se také nachází několik menších horských celků, které se často začleňují do Fagaraše. Největší a nejvýznamnější je masiv Iezer Păpuşa (nejvyšší vrchol Roşu 2469 metrů) a například masiv Cozia (1668 metrů) a další. Šířka celého pohoří je asi 40 kilometrů a zabírá plochu 3000 km čtverečních.

Fagaraš na mapě Rumunska
Fagaraš na mapě Rumunska

Skrz pohoří prochází transfagarašská silnice, která vystoupá až do výšky 2030 metrů a hlavní hřeben protíná tunelem. U ústí tunelu se na severní straně nachází jezero Bâlea a několik hotelů. Stoupá sem lanovka. Hory jsou značně modelovány ledovcem, ale žádný se zde nenachází. Zvláštností je strmost severních dolin a pozvolnost jižních. Severní doliny jsou také více modelovány zmíněnými ledovci. Je jich také mnohem víc – na severní straně hřebene se nachází přibližně 25 dolin, zatímco na jižní pouze 8. Jižní doliny jsou také až šestkrát delší, dosahují délky až 30 kilometrů a jsou značně opuštěné a divoké.

V horách se nachází 96 ples a několik přehrad. Největší pleso je zmíněné Bâlea (4,65 ha), nejhlubší je Podragu (16 metrů) a nejvýše položené je Lac Mioarelor (2282 m. n. m.). Další významná plesa jsou: Avrig, Urlea, Capra a Călcun. Z přehrad je nejdůležitější Vidraru, která je 11 km dlouhá a jeho břehy dosahují délky 60 km a celé je obepíná silnice. Hráz je 160 metrů vysoká a je v ní elektrárna.


Obsah

[editovat] Klima

Sami domorodci Fagaraši přezdívají „Deštivé hory“ a lze říci, že je to naprosto výstižné. Mohutná horská hradba zachytává vlhkost a pohoří je velmi bohaté na srážky. Zima trvá až 7 měsíců a léto pouhé dva. Na hřebeni je průměrná roční teplota −2 °C.


[editovat] Geologie

Počátky vzniku těchto hor můžeme hledat v období křídy, ke konci druhohor. Vesměs se jedná o pohoří skládající se z krystalických břidlic. Především z chloritových, sericitových a také z rul (hlavně na jihu pohoří). Některé části jsou z dolomitu, největší oblast je v západní části hřebene, kde začíná samotný holý hřeben v oblasti kopce Chica Pietrelor a dále uprostřed hřebene. Tady dokonce vzniklo vápencové skalní okno Fereastra Zmeilor (Dračí okno). Tato vápencová část se nachází v okolí sedla Portiţa Arpaşului a v dolině Caprei.


[editovat] Sport

Pohoří se stává v poslední době populární pro letní, ale i zimní sporty. Oblíbený je přechod hřebene, který zabere při příznivých podmínkách asi týden a zavede návštěvníky do krásné přírody. V poslední době se ovšem stává až moc populární a často je na hlavním hřebeni příliš mnoho lidí. Pro milovníky samoty a divočiny jsou mnohem lákavější jižní doliny nebo pohoří Iezer Păpuşa, kde lze i několik dní putovat bez setkání s člověkem. V zimě lze v horách lyžovat, platí to hlavně pro okolí jezera Bâlea, jinde jde o skutečné dobrodružství a provozovat lze jen skialpinismus. Zimní přechod hřebene je obdivuhodný sportovní výkon. Nebezpečí hrozí zvláště tehdy, když se pokazí počasí.


[editovat] Fauna a flóra

Fagaraš je nesmírně živé pohoří a setkat se s živou přírodou není žádný problém. Lesy jsou převážně bukové a především původní karpatské, dalšími dřevinami jsou smrky, borovice, duby, jalovce, kosodřevina a olše. V alpínském stupni rostou zvonky, šafrán a hořce, početné jsou rovněž různé mechy a raritou jsou silenky (existují i fagarašské endemity). Zvířata ve fagaraši potkáte zcela určitě. Horní části tvoří pastviny pro ovce a koně (tato stáda jsou hlídána zuřivými psy), z divoké zvěře není problém potkat kamzíky, divoká prasata a medvědy. Dále zde žijí vlci, rysi, jeleni, orli a další horská zvěř. Setkat se můžeme i se zmijí obecnou a potoky jsou plné pstruhů.

V jiných jazycích