Chvála bláznivosti
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chvála bláznivosti, v dřívějším překladu Chvála bláznovství, je vrcholné dílo holandského humanisty Erasma Rotterdamského z roku 1509, který vytvořil geniální satiru na poměry ve společnosti. Hlavním poselstvím knihy je autorova domněnka, kterou čtenáři předává skrz vypravěčku, bohyni Bláznivost, že všechno štěstí v životě pochází výhradně od bláznivosti. V celé knize pak spisovatel tuto svou teorii dále rozvíjí, jednotlivé kapitoly pak věnuje určitým okruhům lidí, např. hráčům, zamilovaným atp. Bohyně nám také v textu představuje sebe samu, pochází z ostrova Blaženost (paralela s Morovou Utopií), kde nikdo nepracuje a kde se žije v naprosto ideální společnosti. Poukazuje též na nejšťastnější stádia v lidském životě, za něž považuje bezstarostné dětsvtí a stáří, kdy už na nic nemyslíme.
Chvála bláznivosti byla sepsána v domě Thomase Mora, 1. část knihy je dokonce tomuto spisovateli, filozofu a autorovu příteli věnována; můžeme zde také vysledovat shodné prvky mezi Utopií a tímto textem.
Kniha byla do češtiny přeložena nejprve ve 14. století Řehořem Hrubým z Jelení, v roce 1912 pak Rudolfem Mejstříkem. Existují dvě verze překladu knihy, její druhý název je Chvála bláznovství. Ten je však považován za chybný, jelikož antropomorfní bohyně byla ženského rodu.

