Nový Zéland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

New Zealand
Aotearoa
Nový Zéland

Vlajka Nového Zélandu Znak Nového Zélandu vlajka znak

Poloha Nového Zélandu ve světě
Rozloha 268 680 km² (73. na světě)
z toho 2,1 % vody
Počet obyvatel 4 035 461 (120. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění 14 / km² (193. na světě)
Jazyk angličtina, maorština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství křesťanství
Nejvyšší bod Mount Cook (3754 m n. m.)
Hlavní město Wellington
Státní zřízení konstituční monarchie
Podřízené celky {{{dělení}}}
Královna Alžběta II. z zastoupení guvernéra Ananda Satyananda
Předseda vlády Helen Clarková
Hymna God Defend New Zealand
Vznik 26. září 1907 (na Spojeném království)
Měna novozélandský dolar (NZD)
ISO 3166-1 554 NZL NZ
MPZ NZ
Doména .nz
Telefon +64
Časové pásmo UTC +12

Nový Zéland je stát v Tichém oceánu (Pacifiku). V jazyce původních obyvatel, Maorů, se nazývá zvuk Aotearoa, což se obvykle překládá jako Země dlouhého bílého oblaku (ao = oblak, tea = bílý, roa = dlouhý). Jméno Aotearoa původně označovalo pouze Severní ostrov. Starší maorské jméno pro Nový Zéland zní Niu Tireni, což má být zkomolený přepis anglického New Zealand.

Obsah

[editovat] Poloha a charakter území

Nový Zéland je poněkud izolován v oceánu a skládá se ze dvou hlavních ostrovů oddělených Cookovým průlivem (známých jednoduše jako Severní ostrov a Jižní ostrov) a četných menších ostrovů, dále pak z mnoha menších, například závislá území Cookovy ostrovy, Niue nebo Tokelau.

Oba hlavní ostrovy jsou převážně hornaté. Uprostřed Severního ostrova se zvedá vysočina sopečného původu s několika částečně činnými vulkány, horkými prameny a gejzíry. Jižnímu ostrovu dominují Novozélandské Alpy které se rozprostírají podél západního pobřeží a jejich hlavní hřeben je zaledněn s nejvyšší horou Mount Cook (3754 m). Dále je zde množství řek a krajin fjordů.

Australský kontinent je vzdálený skoro 2000 km na severozápad od hlavních ostrovů. Nejbližší pevninou na jihu je Antarktida. Na severu se nacházejí souostroví Nová Kaledonie, Fidži a Tonga. Nový Zéland leží v jižním Pacifiku ve vzdálenosti 2000 km na východ od Austrálie.

[editovat] Flora a fauna

[editovat] Flora

Nový Zéland má mírné oceánské podnebí, krajní Sever má podnebí subtropické. Roční období jsou proti Severní polokouli obrácená. Nejteplejší měsíce jsou leden a únor a nejchladnější červenec. Na Severním ostrově je průměrná teplota 18 °C a na Jižním 13 °C. Zimy jsou mírné. Převládající západní větry přinášejí celoročně bohaté srážky.

Velké části Nového Zélandu byly původně porostlé lesem nebo buší. Nyní převládají formy trsnatých trav na bažinatých plochách a pouze čtvrtina území je zalesněna. Stávající lesy jsou složené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale místy se vyskytují i palmy a stromovité kapradiny. Na Jižním ostrově jsou i lesy bukové.

Na Novém Zélandu bylo vyhlášeno celkem 14 Národních parků.

[editovat] Fauna

Před příchodem Evropanů na Novém Zélandu žily dva druhy netopýrů, velké množství hmyzu, ptáci, kteří jsou často nelétaví a několik druhů plazů – gekoni, scinkové a haterie. Typickými opeřenci Nového Zélandu jsou kiwiové, slípka takahe a papoušek kakaposový.

[editovat] Obyvatelstvo

Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, ti sem připluli během 9.-14. století. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75%). Druhou největší skupinu tvoří Maorové (15%). Negramotnost obyvatelstva je nízká, činí pouze 1%. Střední délka života mužů je 75,5 let, u žen 81,6 let.

[editovat] Největší města

  • Auckland – 1,3 mil. obyvatel
  • Wellington – 369 000 obyvatel (hlavní město)
  • Christchurch – 364 000 obyvatel
  • Hamilton – 186 000 obyvatel

[editovat] Hospodářství

Nejdůležitější složku hospodářství tvoří chov ovcí a skotu. Vyváží se maso, mléko, sýry a ovčí vlna. Ohledně chovu ovcí je Nový Zéland jedním z největších chovatelů ovcí na světě.

[editovat] Historie

Nový Zéland, lukrativní pro Spojené království zejména pro úrodnou půdu a mírné klima, byl prohlášen jako závislé území Nového Jižního Walesu pod britskou ochranou. K tomuto postoupení suverenity ovšem mohlo dojít až po vyjednávání s náčelníky domorodých Maorů, kteří především díky misionářským snahám byli uchráněni před vyhubením. Ve smlouvě z Waitangi z roku 1840 je Maorům, tvořícím 12 % populace, zaručená rasová rovnost, jež je také základem novozélandské národní identity. Hlavní zásluhu na pevném spojení Nového Zélandu s metropolí mají skotští přistěhovalci, kteří byli proti zabírání půdy drobných rolníků velkostatkáři v jejich mateřské zemi, přivedli však jejich novou zem k prosperitě a hrdosti na toto společenství. Statutu dominia dosáhl Nový Zéland v roce 1907.

Nový Zéland je členem britského Společenství národů.

[editovat] Regiony

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
  • Northland
  • Auckland
  • Waikato
  • Bay of Plenty
  • Gisborne
  • Hawke's Bay
  • Taranaki
  • Manawatu-Wanganui
  • Wellington
  • Marlborough
  • Nelson
  • Tasman
  • West Coast
  • Canterbury
  • Otago
  • Southland
  • Chatham Islands

[editovat] Zajímavosti

[editovat] Externí odkazy



 
Commonwealth (Společenství národů)
Vlajka Společenství národů
Řádné členské země: Antigua a Barbuda | Austrálie | Bahamy | Bangladéš | Barbados | Belize | Botswana | Brunej Darussalam | Dominika | Gambie | Ghana | Grenada | Guyana | Indie | Jamajka | Jihoafrická republika | Kamerun | Kanada | Keňa | Kiribati | Kypr | Lesotho | Malajsie | Malawi | Maledivy | Malta | Mauricius | Mozambik | Namibie | Nauru | Nigérie | Nový Zéland | Pákistán | Papua-Nová Guinea | Samoa | Seychely | Sierra Leone | Singapur | Spojené království | Sv. Kryštof a Nevis | Svatá Lucie | Sv. Vincenc a Grenadiny | Svazijsko | Šalamounovy ostrovy | Šrí Lanka | Tanzanie | Tonga | Trinidad a Tobago | Tuvalu | Uganda | Vanuatu | Zambie
Státy a území s nepřímým členstvím
Zámořská území (korunní kolonie): Anguilla | Bermudy | Britské antarktické území | Britské indickooceánské území | Britské Panenské ostrovy | Falklandy | Gibraltar | Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy | Kajmanské ostrovy | Montserrat | Pitcairnovy ostrovy | Svatá Helena | Turks a Caicos
Korunní závislá území: Guernsey | Jersey | Ostrov Man
Zvláštní status: Cookovy ostrovy | Niue
mapa Austrálie
Státy a území v AustráliiOceánii
AustrálieFidžiKiribatiMarshallovy ostrovyMikronésieNauruNový ZélandPalauPapua-Nová GuineaSamoaŠalamounovy ostrovyTongaTuvaluVanuatu
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americká Samoa (USA) • Cookovy ostrovy (NZ) • Francouzská Polynésie (F) • Guam (USA) • Havaj (USA) • Midway (USA) • Niue (NZ) • Norfolk (AUS) • Nová Kaledonie (F) • Pitcairnovy ostrovy (GB) • Severní Mariany (USA) • Tokelau (NZ) • Velikonoční ostrov/Rapa Nui (CL) • Wake (USA) • Wallis a Futuna (F)