Pruská armáda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pruská armáda (Preußische Armee) byla armáda Pruského království.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] 1. slezká válka
[editovat] 2. slezká válka
[editovat] Sedmiletá válka
Sedmiletá válka vypukla v roce 1756. Pruský král Fridrich II se obavál nepřátelské koalice v čele s Rakouskem, kde Marie Terezie se připravovala válku s Pruskem na získání Slezka o které přišla v 1. slezké válce. Prusko zaútočilo na Sasko, a zemi obsadilo protože Saská armáda kapitulovala v táboře u Pirny. Roku 1757 vrthla Pruská armáda do Čech a v bitvě u Štěrbohol porazila císařskou armádu vedenou Karlem Lotrinským. Následně Pruská armáda okupovala Prahu. Další císařská armáda postupovala pod vedením Dauna k Praze. Fridrich Veliký podcenil sílu císařského vojska a utkal se s ním v bitvě u Kolína, tu ovšem Fridrich prohrál a musel viklidit Prahu a ustoupit z Čech. V listopadu 1757 drtivě zvítězili Prusové vedeni králem Fridrichem II. nad spojenou Říšsko-francouskou armádou v bitvě u Rossbachu.
[editovat] Napoleonské války
Roku 1806 došlo k válce mezi Pruskem a Francií. Prusko se domnívalo že dokáže snadno porazit francouzkou armádu, jenže francouzká armáda měla modernější strategii. Pruská armáda dál používala lineární taktiku. Sebevědomí prusů utrpělo hned po bitvě u Saeefeldu kdy padl populární pruský princ Ludvík Ferdinand. Další pohromou byla bitva u Jeny kde Napoleon porazil část pruské armády, ovšem v té době došlo k dálší bitvě kde francouský III. sbor porazil pod vedením maršála Davouta pruskou hlavní armádu u které byl pruský král. Po bitvě došlo k velkému rozkladu pruské armády.
[editovat] Prusko-rakouská válka
Prusko-Rakouská válka vypukla v roce 1866. Rakousko muselo bojovat na dvou frontách proti Prusku a Itálii. Proti Prusku nasadilo Rakousko tzv. Severní armádu, které velel polní zbojmistr Ludwig von Benedek. Po boku Rakouska bojovalo Sasko. Prusko nasadilo proti Rakousku tři armády. 1. armádě velel princ Fridrich Karl, 2. armádu vedl princ Fridrich Vilém a tzv. Labskou armádu vedl generál Herwarth von Bittenfeld. Prusové těžili hlavně z moderní výzbroje. Dne 3. července 1866 došlo k bitvě u Sadové, kdy tzv. Labská armáda útočila na rakousko-saské pozice. Po příchodu 2. pruské armády nastal zlom a rakouští vojáci museli vyklidit klíčové pozice. Po pořážce u Sadové se část Rakouské armády přesunula k Vídni, aby bránila hlavní město.
[editovat] Prusko-francouzká válka
Válka začala v roce 1870, vyhlásila jí Francie Prusku. Druhé císařství ve Francii procházelo vnitřní krizí a čelní politici se domnívali že vítězná válka umlčí opozici. Na druhé straně pruský ministerský předseda Bismarck chtěl upevnit pouto mezi jihoněmeckými státy a Pruskem, domníval se že společná válka proti francouzům mu to umožní. Prusko použilo tři armády 1. armádu vedl generál Karl von Steinmetz, 2. armádu vedl princ Fridrich Karl a 3. armádě velel princ Fridrich Vilém. Francouzi zaujali obranné postavení po průlomu se francouzké armády stáhly, maršál Bazaine velel Lotrinské armádě, armáda byla obklíčena v pevnosti Mety. Alsaské armádě velel maršál Mac Mahon.

