Bitva v Bismarckově moři
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bitva v Bismarckově moři | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Druhá světová válka | |||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Masatomi Kimura | George C. Kenney | ||||||||||
| Síla | |||||||||||
| 8 torpédoborců, 8 transportních lodí a 100 letadel | 39 těžkých bombardérů, 41 středních bombardérů, 34 lehkých bombardérů a 54 stíhaček | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| 4 torpédoborce, 8 transportních lodí, 20 letadel a 5 000 mrtvých | 2 bombardéry a 3 stíhačky | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Bitva v Bismarckově moři byla jednou z námořních bitev druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a spojeneckým námořnictvem. Odehrála se 2.-4. března 1943 v Bismarckově moři.
Po pádu Guadalcanalu a pozic na severním pobřeží Papuy museli Japonci vytvořit v jihozápadním Pacifiku obranou linii. Hlavnímy opěrnými body se měl stát Rabaul na Nové Británii, Munda na Nové Georgii a Lae na severovýchodě Nové Guinei. K posílení Lae vyplul z Rabaulu před půlnocí 28. února konvoj pod velením kontradmirála Kimury, který převážel část 51. divize. Konvoj se skládal z 8 torpédoborců (Širajuki, Jukikaze, Asagumo, Arašio, Tokicukaze, Uranami, Šikinami a jeden další) a 8 transportních lodí. Ke krytí konvoje mělo být připraveno 200 letadel.
Japonský konvoj byl poprvé zpozorován 1. března po 16. hodině bombardérem B-24. 2. března zaútočila na konvoj skupina těžkých bombardérů (12 B-17 a 17 B-26). Podařilo se jim potopit transportní loď Kjokusei Maru a 2 další poškodit. Asi 950 vojáků, které původně přepravovala potopená loď bylo torpédoborci Jukikaze a Asagumo dopraveno do Lae. Oba torpédoborce se poté vrátily ke konvoji. 3. března po desáté hodině začal další útok na konvoj, kterého se tentokrát zúčastnily i střední a lehké bombardéry. Přes odpor japonských stíhaček Zeke bylo odpoledne 4 torpédoborce a 7 transportních lodí z konvoje potopeno, nebo se potápěly. Torpédoborce Jukikaze, Asagumo, Uranami, Šikinami se pokusily vylovit část trosečníků, které pak dopravily do Lae a odpluly zpět do Rabaulu. V noci došlo k útoku amerických torpédových člunů a ráno 4.března letadla potopily poslední dva torpédoborce, které se ještě držely na hladině. Poté už jen torpédové čluny střílely po trosečnících a potápěly záchrané čluny.
Americká letecká převaha v oblasti vedla k tomu, že Japonci Lae nadále zásobovaly pouze pomocí nákladních lodic a nočních plaveb ponorek.
[editovat] Literatura
- Miloš Hubáček, Ofenzíva v Pacifiku. Panorama (1987).
- Ivan Hrbek, Jaroslav Hrbek. Námořní válka vrcholí. Naše vojsko (1995).ISBN 80-206-0443-X

