Džibutsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Džibutská republika جمهورية جيبوتي Jumhuriyaa Jibuti Džumhúríjat Džíbútíja République de Djibouti Gabuuti Doolat Jamhuuriyadda Jibuutiyeed |
|
|---|---|
|
|
|
| Rozloha | 23 000 km² (150. na světě) z toho zanedbatelné % vody |
| Počet obyvatel | 476 703 (165. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 21 / km² (188. na světě) |
| Jazyk | francouzština (úřední), arabština (úřední), somálština, afar |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | muslimové 94%, křesťané 6% |
| Nejvyšší bod | Moussa Ali (2028 m n. m.) |
| Hlavní město | Džíbútí |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Hlava státu | prezident Ismail Omar Guelleh (od 8. května 1999) |
| Hlava vlády | premiér Dileita Mohamed Dileita (od 4. března 2001) |
| Hymna | Džibutská hymna |
| Vznik | 27. června 1977 (nezávislost na Francii) |
| Měna | džibutský frank (DJF) |
| ISO 3166-1 | 262 DJI DJ |
| MPZ | |
| Doména | .dj |
| Telefon | 253 |
| Časové pásmo | UTC +3 |
Džibutsko je stát v Africe. Jeho sousedy jsou Eritrea, Etiopie, Somálsko.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Oblast dnešního Džibutska obývalo postupně několik různých kmenů. Naposled zemi ovládli Ísové a Afarové. Díky četným obchodním stykům s Araby přijaly tyto dva kmeny islám. V 19. století Francouzi nejprve koupili přístav Obock; v roce 1888 založili přístav Džibuti a ustavili nad ním protektorát. V roce 1896 vznikla kolonie Francouzské Somálsko. V letech 1940 až 1942 bylo území okupováno Itálií. Od roku 1946 bylo zámořským územím Francie; v roce 1967 byla rozšířena místní samospráva a území bylo přejmenováno na Francouzské pobřeží Afarů a Ísů. Samostatnost získalo Džibutsko 27. června 1977.
V 90. letech 20. století vyvolali Afarové občanskou válku, kterou se podařilo ukončit mírovou smlouvou v roce 1994.
[editovat] Politika
[editovat] Správní rozdělení
Džibutsko je rozděleno na 6 oblastí (včetně hlavního města) a dále na 15 distriktů.
Přehled jednotlivých oblastí:
- Ali Sabieh Region (Region d'Ali Sabieh)
- Arta Region (Region d'Arta)
- Dikhil Region (Region de Dikhil)
- Djibouti (město, Ville de Djibouti)
- Obock Region (Region d'Obock)
- Tadjourah Region (Region de Tadjourah)
[editovat] Zeměpis
[editovat] Hospodářství
Hospodářství Džibutska je založené na službách. Oblast služeb těží z polohy země a jejím významu coby zóně volného obchodu severovýchodní Afriky. Dvě třetiny obyvatel žijí v hlavním městě, zbytek tvoří kočovné kmeny žijící ve vnitrozemí.
Džibutsko funguje jako oblastní dopravní uzel i jako mezinárodní překladiště lodí a středisko zásobování. Země má nedostatečné přírodní zdroje a nerozvinutý průmysl. Je proto také silně závislá na zahraniční finanční pomoci a rozvojové spolupráci, které pomáhají udržet stabilní platební bilanci a zvětšují potenciál pro budoucí hospodářský růst. Míra nezaměstnanosti pohybující se mezi 40% a 50% představuje závažný problém. Inflace naopak není kvůli vázání džibutského franku k americkému dolaru nijak znepokojující.
[editovat] Obyvatelstvo
Asi polovinu obyvatelstva tvoří Ísové, též někdy nazývaní Somálci. Afarové tvoří asi 35% obyvatelstva. Dále jsou v zemi přítomné početné komunity Evropanů (zejména Italů a Francouzů), Arabů a Etiopanů. Pestrá národnostní skladba obyvatelstva na tomto malém území byla příčinou občanské války v 90. letech 20. století.
Kromě nepočetné evropské menšiny křesťanů jsou téměř všichni obyvatelé muslimové.
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Západní Sahara (MA)

