Epistémé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Epistémé (řec. έπιστήμη) je starořecký výraz označující vědění. Epistémé stojí ve filosofii v opozici k pojmu doxa (δόξα mínění), o kterém se prvně zmiňuje řecký filozof Parmenidés. Pro Platóna je epistémé pravé vědění, jehož předmětem je bytí, které je stálé a nepomíjivé (svět idejí). Prostředkem k pravému vědění je rozum, zatímco smysly jsou prostředkem světa pomíjivého doxa. Svět doxa je svět mínění ale týká se skutečných věcí, ale pravdivost těchto věcí je ve světě jiném (epistémé).

Francouzský myslitel Michel Foucault užívá pojmu epistémé k označení dějinné epochy, pro kterou je specifický určitý myšlenkový diskurz, jež určuje hranice našeho myšlení. Foucault rozlišuje 3 hlavní epistémé: renesance, osvícenství a romantismus.

[editovat] Související odkazy