Pedro I. Brazilský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

brazilský císař Pedro I.
brazilský císař Pedro I.

Pedro I. Brazilský (12. října 1798 palác Queluz u Lisabonu24. září 1834) byl v letech 1822 až 1831 brazilským císařem a v roce 1826 také nakrátko (jako Pedro IV.) králem portugalským.


Narodil se jako druhý nejstarší syn pozdějšího portugalského krále Jana VI. z rodu Braganza a Charlotty Španělské z rodu Bourbon. Dědicem svého otce se stal po smrti staršího bratra v červnu 1801.


[editovat] Velký útěk

V roce 1807 značně zesílil tlak silných evropských mocností na Portugalsko. Francie a Velká Británie již delší čas soupeřily o vliv na tento malý stát, a tak se situace nakonec vyhrotila do ostrého střetu, kdy Francouzi překročili hranice Portugalska a Velká Británie pro změnu zahájila blokádu přístavů. Po obsazení Lisabonu vojskem Napoleona Bonaparta uprchl v říjnu 1807 portugalský regent princ Jan spolu s asi 15 000 dvořany do tehdejšího portugalského místokrálovství Brazílie. V lednu 1808 tak poprvé v historii člen portugalské královské rodiny vkročil na půdu Nového světa – Ameriky. Brazílie byla prohlášena za hospodářsky rovnoprávnou s Portugalskem a dvůr záhy přesídlil do Rio de Janeira, které se stalo hlavním městem. Zde regent dále vládl místo duševně nemocné portugalské královny Marie I.

Pro Brazílii nastala doba kulturního a především hospodářského rozkvětu – přístavy se otevřely volnému obchodu, na pěstování bavlny a těžbu železné rudy byly poskytovány dotace. V roce 1815 vyhlásil Jan VI. Brazílii za rovnoprávné království pod portugalskou korunou.

[editovat] Císařství

Pedrova korunovace na císaře
Pedrova korunovace na císaře

Po Napoleonově pádu zasedla v Portugalsku prozatímní vláda, která v roce 1820 vyzvala krále Jana VI. k návratu. Ten byl po svém příjezdu nucen uznat novou ústavu, která nastolila konstituční monarchii. Králův syn Dom Pedro zůstal v Brazílii a převzal v ní regentství. V Lisabonu následně cortesy (lidové shromáždění) zrušily rovnoprávnost Portugalska a Brazílie a snažily se obnovit její koloniální status, což v Brazílii vedlo k hnutí za nezávislost, do jehož čela se postavil právě Dom Pedro, jenž byl vždy nakloněn liberálním myšlenkám. Dom Pedro nakonec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku a 12. října 1822 byl jako Pedro I. prohlášen císařem Brazílie. Již v roce 1831 byl ale donucen brazilským parlamentem k abdikaci a císařem se stal jeho teprve pětiletý syn Pedro II. Brazilský (1826-1891), který se ovšem vlády oficiálně ujal až v roce 1840, kdy byl prohlášen za plnoletého.

Druhý sňatek Pedrův s Amélií de Beauharnais
Druhý sňatek Pedrův s Amélií de Beauharnais

Pedro I. se dvakrát oženil. Jeho první manželkou byla od 13. května 1817 Marie Leopolda Rakouská (1797 - 1826), dcera rakouského císaře Františka. Podruhé se oženil v srpnu 1829 s Amélií de Beauharnais, vnučkou císařovny Josefíny.


Pedro byl kromě jiných dětí otcem portugalské královny Marie II. a císaře Pedra II. Obě tyto děti vzešly z jeho prvního sňatku s Marií Leopoldou Rakouskou.