Obilniny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obilniny, někdy také nazývané obiloviny, jsou rostliny využívané pro svá semena (zrna). Slouží především k lidské výživě - celá (rýže) nebo se melou na mouku. Zrna se zkrmují a celé rostliny se využívají jako zelená píce. Nadzemní část se silážuje (kukuřice), zpracovává jako sláma (pšenice, ječmen) nebo se z ní vyrábí rohože, košíky, kartáče (čirok). Celosvětový podíl obilovin na lidské výživě je odhadován na 60 - 70 %.

Obsah

[editovat] Obiloviny

[editovat] Botanické zařazení

Obiloviny patří do čeledi lipnicovité (Poaceae), řádu lipnicokvěté (Poales). Jsou to jednoleté i víceleté byliny se svazčitým kořenovým systémem. Stonek nazývaný stéblo je složen z dlouhých dutých článků (internody) a kolének (nody), kde dochází k prodlužování, tedy růstu celé rostliny. Většina druhů vytváří několik odnoží. Pochva listů vyrůstající z kolének přechází v listovou čepel s rovnoběžnou žilnatinou. Na rozhraní pochvy a čepele vyrůstá jazýček a čepel je zakončena oušky. Tvar jazýčku a oušek může být rozlišovacím znakem některých obilovin (pšenice, ječmen, žito, oves). + květ

[editovat] Chemická charakteristika

[editovat] Růst obilovin

[editovat] Terminologie

  • Beri-beri - je nemoc způsobená jednostrannou výživou rýží.
  • Pelagra - je nemoc způsobená jednostrannou výživou kukuřicí.

[editovat] Agrotechnika

[editovat] Rozdělení

Obilniny rozdělujeme podle morfologických a fyziologických vlastností do dvou skupin:

 I. skupina  II. skupina
Rod:
Triticum - pšenice
Secale - žito
Hordeum - ječmen
Avena - oves
Mezidruhový kříženec:
Triticosecale - tritikale (žitovec)
Rod:
Zea - kukuřice
Panicum - proso
Sorghum - čirok
Oryza - rýže
Setaria - (druhy: čumíza, mohár)
Fagopyrum - pohanka
Charakteristické znaky:
  1. Na spodní straně obilky je podélná rýha.
  2. Při klíčení roste více zárodečných kořínků.
  3. Stéblo duté, jen kolénka vyplněna dření.
  4. V klásku nejvíce plodné dolní kvítky.
  5. Méně náročné na teplo, více na vodu.
  6. Existují ozimé i jarní formy.
  7. V době jarovizace vyžadují nižší teploty.
  8. Při fotoperiodické reakci vyžadují dlouhý světelný den.
  9. Počáteční vývin je rychlejší, vytvářejí odnože již po druhém až třetím listu.
  1. Obilka je bez rýhy.
  2. Při klíčení rosteí jeden zárodečný kořínek.
  3. Stéblo vyplněno dření.
  4. V klásku nejvíce plodné horní kvítky.
  5. Více náročné na teplo, méně na vodu.
  6. Existují pouze jarní formy.
  7. V době jarovizace vyžadují vyšší teploty.
  8. Při fotoperiodické reakci vyžadují krátký světelný den nebo jsou k délce dne neutrální.
  9. Počáteční vývin je pomalý, vytvářejí odnože po čtvrtém až osmém listu.

[editovat] Seznam obilovin

[editovat] Pseudoobiloviny

Jsou to rostliny z jiných čeledí než lipnicovité (Poaceae), které se ale přiřazují k této skupině díky stejnému hospodářskému využití a chemickému složení.

[editovat] Seznam pseudoobilovin

  • laskavec (Amaranthus)
  • merlík (Chenopodium)
  • pohanka (Fagopyrum)


[editovat] Literatura

  • Rychter, R., Ryant, P.: Výživa a hnojení obilnin. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, http://www.mendelu.cz