Diskuse:Andrologie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ANDROLOGIE - muž je také jenom člověk.
MUDr. Vladimír Kubíček, CSc.
V obecném povědomí existuje pojem "mužné chování". Stěžovat si na bolest, na zdravotní potíže, na to, že něco nefunguje, není považováno za "mužné". Každá žena, která o sebe dbá, má svého gynekologa. Obor, který pečuje o mužské zdraví - andrologie, se u nás právě vytváří. Objevují se také nové možnosti léčby.
Velmi dobré je vědět, že není třeba stydět se za mužské potíže. Není za co se stydět.
S určitými potížemi se během svého života setká každý muž. Někdo s menšími a přechodnými, někdo s většími, dlouhodobějšími. Někdo dříve, někdo později.
O jaké problémy jde ?
Jsou to:
I. potíže, které muži bezprostředně vadí, a chce je proto
co nejdříve řešit:
- Sexuální potíže:
Poruchy erekce, kdy penis je měkkčí, doba erekce je krátká, nejde opakovat styk během jednoho večera.
Snížení vzrušivosti, snížení pocitu vnímání zrakových a dotekových sexuálních podnětů, snížení chuti ke styku.
Poruchy ejakulace (výronu semene). Většinou se ejakulace dostavuje příliš brzy, často v kombinaci s potížemi s erekcí. Někdy je problém s dosažením vyvrcholení a výronu spermatu
Neúplný, nedostatečný pocit orgasmu. Častější bývá u žen, objevuje se ale i u mužů. Chybí pocit uvolnění, pocit příjemného uspokojení, muž má někdy jenom pocit „že už to má za sebou“.
Všechny tyto potíže mohou nepříznivě ovlivnit partnerské vztahy.
- Celkové potíže:
Pocit únavy, podrážděnosti, mrzutosti ovlivňuje negativně vztahy mezi nejbližšími lidmi, v rodině i v profesionálním životě. Zvýšená únavnost bývá někdy provázena pocity smutku, zbytečnosti, deprese. Společenské (komunikační) problémy mohou být následkem výše uvedených potíží, ale může se k nim přidat i snížená odolnost k psychické i tělesné zátěži, snížená schopnost učit se něčemu novému a komunikovat (spolupracovat) s ostatními lidmi.
II. problémy, které se vyvíjí skrytě:
Zpočátku muži bezprostředně nemusí vadit, protože o nich neví. Pokud se projeví, tak ale obvykle nepříjemně a závažně. Jdou často v nepříjemném "tandemu" v kombinaci se sexuálními a celkovými potížemi.
Jde o:
Arteriosklerózu - kornatění cév. V podobě postihující srdeční cévy je nejčastější příčinou úmrtí mužů. Cévní postižení se ale týká celého organizmu včetně mozku a pohlavních orgánů.
Osteoporózu – řídnutí kostí, s následky nejčastěji v podobě zlomenin krčku stehenní kosti, páteře či žeber i po někdy nevelkých pádech, které tak mohou skončit invaliditou.
Snížení funkcí nervové soustavy s poklesem schopnosti učení, tvořivého myšlení, paměti.
Snížení tvorby bílkovin v játrech, včetně protilátek proti mikrobům (imunoglobulinů).
Snížení tvorby červených krvinek při nedostatku hormonu,který reguluje jejich tvorbu (erytropoetinu).
Pokles tvorby spermií a hormonů ve varlatech s poruchami plodnosti, sexuálními i celkovými potížemi. Porucha tvorby hormonů může být v pozadí všech zmíněných problémů.
Potíže s prostatou – vůbec nejsou omezené jen na starší věk.
Obecně se má za to, že potíže s erekcí, s prostatou a sexuální problémy vůbec se týkají jen starších mužů, potíže s plodností jen mladších mužů. Jakoby starší muž už na uspokojivý sexuální život neměl právo, má ovšem "právo" mít potíže. Toto "právo mít potíže" je zase často odpíráno mladším mužům,´jakoby mladší věk byl automaticky spojen se stoprocentním zdravím.
Muž je mužem celý život, i když má právě potíže.
"Mužské potíže" se mohou objevit v jakémkoli věku.
Při léčbě potíží je nutno znát jejich příčiny. Může jich být několik najednou (například hormonální a cévní), a často jsou dovršeny nejistotou, nepříjemnými psychickými pocity a ostychem.
Příčiny potíží je možné zjistit a léčit.
Toto je důležitá, povzbudivá informace, úkol pro medicínu. Vyšetření u odborného lékaře se dnes není nutné obávat. Cílem vyšetření je zjistit příčinu potíží u konkrétního muže, a podle výsledků pak zahájit léčbu. Jak vyšetřovací, tak léčebné postupy se řídí pravidly minimální invazivnosti, tj. co nejmenšího zatížení a co největšího přínosu pro pacienta. Léčba má být pacientovi "ušitá na míru". Vyšetření a léčbě je třeba v zájmu dobrého výsledku věnovat dostatek času a trpělivosti.
Porucha erekce, sexuální potíže, nebo impotence ?
Impotence je slovo, které zní všem mužům hrozivě. Znamená ve svém základním latinském významu neschopnost. Neschopnost zplodit potomka(impotentia generandi),či neschopnost pohlavního styku(impotentia coeundi). Patří sem i neschopnost orgasmu(anorgasmia a pocitu uspokojení z pohlavního života(impotentia satisfactionis). Přesněji a česky tyto "pánské problémy" vystihují termíny mužská neplodnost, porucha ztopoření a chybějící prožitek vyvrcholení. Velmi častý je předčasný výron spermatu - eiaculatio praecox a malá chuť k sexuálnímu styku - snížené libido.
Každý muž, bez ohledu na věk, je někdy nepříjemně překvapen problémem s erekcí. Neexistuje muž, kterému by tyto problémy nevryly vrásku do čela, zejména pokud se objevují častěji a s rostoucí intenzitou. Určité problémy s erekcí má podle rozsáhlých průzkumů ve věku kolem 40 let 30 až 40 % mužů. S věkem procento stoupá, kolem 70. roku života má potíže již asi 67 % mužů. Tyto údaje jsou statistické, u konkrétního muže se potíže mohou objevit v jakémkoli věku.
Asi jen 10 % mužů s potížemi se dostaví k lékaři. Téměř vždy se sebezapřením, zaťatými zuby, někdy proto, že je k návštěvě přiměla partnerka, nebo proto,že potíže překročily únosnou mez. Správných informací o těchto potížích bylo donedávna jako šafránu. Informace jsou však to hlavní, co při rozhodování člověk potřebuje.
Potíže s erekcí nejsou někdy vůbec považovány za onemocnění, a když už, tak ne za onemocnění závažné. Hlavně těmi, kteří je nemají. Dokážou výrazně ztrpčovat život, snížit jeho kvalitu.
Co je normální ?
Objevuje se také otázka "normality" sexuálního života. Je normální erekce trvající jednu minutu, nebo minut třicet? Je normální mít pohlavní styk jednou denně nebo jednou za měsíc? Třikát za den, nebo třikrát do roka? Na tyto otázky nelze odpovědět univerzálně. Každý člověk má svůj sexuální život, daný geneticky, výchovou a vlivy z okolí, které na něj působí. Pro dobrý pocit ze sexuálního života je třeba najít svůj "styl" a sladit jej se stylem partnerky. Pak může být pro jeden pár normální sexuální styk třikrát denně třicet minut a pro druhý třikrát měsíčně tři minuty. Budou-li oba partneři spokojeni, je stav optimální.
Většinou muže vede k návštěvě odborného lékaře to, že se jeho dosud vyhovující sexuální život neuspokojivě mění. Klesá frekvence styků, k dosažení erekce je třeba silnějších podnětů a delšího času, zkracuje se doba erekce, která není dostatečně rigidní(tvrdá), po ejakulaci trvá dlouhou dobu, než nastane nová erekce, nebo další erekce nenastane vůbec.
S těmito potížemijde ruku v ruce snižující se uspokojení partnerky až partnerský konflikt. Častější selhání pak vyvolává očekávání potíží příštích, vzniká bludný kruh selhání - obava ze selhání, a problém je na světě.
U části mužů mladšího věku se stav může vyvíjet poněkud jinak.
Obvyklé "začátečnické potíže" (dostatečně tvrdá, ale krátká erekce, předčasná ejakulace) se nedaří překonat, trvají příliš dlouho a mohou způsobit třeba i opakované ztroskotání vznikajícího partnerského vztahu. Pak přivedou muže k lékaři pochyby - "jsem vůbec normální, mohu své problémy sám nějak ovlivnit ?"
Jakmile se dostaví pocit, že potíže muž sám nezvládá, není vhodné váhat, vyšetření u odborného lékaře dokáže dnes velmi dobře zjistit příčinu potíží a ukázat směr jejich vyřešení. Každému však může pomoci něco jiného,a každý muž také může mít o optimálním řešení trochu jinou představu. Hovoříme o tzv. "personal tailoring" – což je anglický termín, znamenající ušití diagnostického a léčebného postupu na míru konkrétnímu pacientovi.
Návštěvy u lékaře se není nutno obávat. Na pacienta nečekají žádné nepříjemné nebo bolestivé zážitky. Nejvíce nepříjemným vyšetřením je odběr krve ze žíly na předloktí ke stanovení hladin pohlavních hormonů.
Zbytnění a rakovina prostaty.
Prostata je žláza, umístěná pod močovým měchýřem. Obklopuje ze všech stran močovou trubici, tvar má podobný jako mandarinka. Představme si mandarinku, kterou uprostřed prochází měkká hadička. Pokud se mandarinka zvětší (naroste), zmáčkne hadičku. Zmáčknutou hadičkou špatně proudí tekutina – v případě prostaty je to moč. Zde se dostáváme ke klasickým „prostatickým“ potížím: muži se zvětšenou prostatou obtížně močí. Proud moči je pomalý, na začátku močení se musí chvíli čekat, než se rozběhne, musí se někdy zatlačit, ke konci proud už neproudí, končí ukapáváním, které se špatně odhaduje. Když je málo času, jsou často mokré spodky nebo i kalhoty. Pokud to muž neřeší, tak se nevyprazdňuje dobře močový měchýř. Zůstává v něm i po vymočení trochu moči, v ní se snadnou uchytí infekce, začíná pálení při močení. A pokud se ani tohle neřeší, může se objevit zánět močových cest s teplotou, řezavkou, bolestí v ledvinách, krvavou močí a s následkem poškozením funkce ledvin.
Někdo prostydne na procházce, na rybách nebo si jen poleží na jarní louce, a může se dočkat náhlé zástavy moči. Prochlazení může vést k dekompenzaci dosud jen mírně „zlobivé“ prostaty. Muž, který se nemůže vymočit, potřebuje zavedení močového katetru. Je to možné provést šetrně, v místním znecitlivění močové trubice účinným gelem (Instillagel), a úleva je ohromná. Pak je třeba řešit příčinu.
Část mužů si při zbytnění prostaty všimne menšího tlaku tekutiny při výronu semene a snížení vrcholu pocitu při orgasmu. U někoho nejsou močové potíže vůbec výrazné, převažují potíže s erekcí, pálení v močové trubici po výronu spermatu a sexuální problémy.
To všechno může způsobit zbytnění (hyperplázie) prostaty, která se objevuje u naprosté většiny mužů v druhé polovině života. U někoho dříve – už po 35. roce (vzpomeneme na hladiny mužských hormonů), u někoho později – až po šedesátce. Stupeň postižení je také různý, takže někdo vystačí s tabletkami i po šedesátce, a někdo musí jít na operaci už po čtyřicítce.
K čemu je dobrá žláza, která způsobuje potíže často obávané a nepříjemné ?
Její funkce je nutná k výživě a vytváření prostředí pro spermie – má nezastupitelnou roli ve hře o plodnost muže. V prostatě se vytváří asi 80 % objemu semene. Pro přirozené oplodnění je tekutina z prostaty nenahraditelná, i když spermie neobsahuje.
Kromě žlazové tkáně je prostata také orgánem svalovým, a zajišťuje tak ejakulaci. Stah prostatické svaloviny vystřikuje tekutinu do močové trubice, subjektivně jej muž vnímá jako jednu z pulzací, kterými začíná jeho ejakulace a vyvrcholení. Po operacích prostaty sperma někdy nevystřikuje ven v močové trubice, ale odtéká do močového měchýře (retrográdní ejakulace). Pocit vyvrcholení se může po operaci prostaty změnit, podobně jako síla a počet pulzací při ejakulaci. Zbytnění prostaty lze dnes řešit množstvím kvalitních léků. Pokud léky nestačí, jsou k dispozici operace od postupů klasických až po nejmodernější technologie. Všechny mají své místo a každému pacientovi může vyhovovat jiný postup. Volba řešení je otázkou odborného lékaře – urologa, vždy po domluvě s pacientem a vysvětlení léčebných možností. V souvislosti s pohlavními funkcemi je důležité říci, že v oblasti prostaty se v organizmu muže spojují močové a pohlavní cesty. Pohled úzce zaměřený na močení, někdy s přehlížením pohlavních funkcí, není optimální. Prostata je pohlavní žláza, její stav ovlivňuje sexuální život a plodnost muže. Při poruchách močení způsobených onemocněním prostaty se na to občas nemyslí tak, jak by si mužský organizmus zasloužil.
Nádor (rakovina) prostaty.
Příznaky mohou být podobné či zcela stejné jako u zbytnění. Častěji se objevuje jako první příznak krvácení do moči, ale první známky tohoto onemocnění mohou být velmi individuální. Na rozdíl od zbytnění jde o nemoc, která ohrožuje život pacienta. Tak jako u všech rakovinných nádorů může neléčená rakovina prostaty zkrátit život někdy velmi rychle, jindy může „pospávat“ a růst pomalu. Rakovina je autonomní, lze říci, že se její chování nedá předpovídat, pokud je neovlivňuje člověk. Rakovinu prostaty je naštěstí možné ovlivnit účinnými léčebnými postupy, a pokud se zjistí včas, je možné postiženého muže zcela vyléčit. Většinou s tím, že se operací odstraní celá prostata a po operaci nastanou určité změny močení a sexuálních funkcí. Tyto změny se dají opět ovlivnit, ale léčení není nikdy krátkodobé. Někdy není snadné ani pro pacienta, ani pro lékaře.
Pokud se podaří zjistit rakovinu prostaty zjistit včas, daří se vyléčit nebo „udržet na uzdě“ tak, aby nezkracovala život a nezhoršovala jeho kvalitu. Proto existují screeningové programy pro muže po 45. roce života. Měly by být součástí léčby mužů se sexuálními problémy. Jak bylo uvedeno výše, u části mužů se při onemocnění prostaty sexuální potíže objevují dříve než potíže močové.
Základním vyšetřením, které by muž po 45. roce života měl podstoupit každý rok, je pohmatové vyšetření prostaty – lékař vyšetřuje prostatu prstem v rukavici přes konečník. Pokud je toto vyšetření kombinováno s vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA celkový, volný a výpočet procenta poměru celkového a volného antigenu) v krvi, můžeme říci, že pro včasnou detekci nádorového onemocnění bylo učineno vše potřebné. Pokud se zjistí podezření na nádor, je třeba provést biopsii – píchnout jehlou do prostaty pod ultrazvukovou kontrolou. Drobná částečka tkáně, která zůstane v jehle se vyšetřuje histologicky. Vyšetření rozliší tkáň normální, zbytnělou nebo rakovinnou.
Včasná a správná léčba rakoviny prostaty může výrazně prodloužit život, uchovat normální močové a sexuální funkce, a proto se všude ve vyspělých zemích klade důraz na preventivní pravidelné roční prohlídky mužů po 45. roce.
Co může muž udělat pro svoji prostatu ?
Žláza potřebuje pravidelně vyprázdnit. Udržuje se tím rovnováha mezi tekutinou, která se v prostatě vytváří, a tekutinou, která odchází ven. Ejakulace by měla být asi dvaktát týdně, častěji nevadí. Vadí nepravidelnost – např ejakulace několikrát za víkend, přes týden vůbec ne. Rozdíl mezi ejakulací při styku a při autostimulaci (masturbaci) prostata příliš nerozezná.
Prostatě nesvědčí chlad, dlouhé sezení bez pohybu, nárazy a mechanické podráždění rozkroku. Jízdy na kole, na koni a nárazy do rozkroku při krossových sportech poškozují tkáň prostaty, problémy se pak projevují dříve a intenzivněji.
Aerobní sporty spojené se zvýšením cirkulace krve v pánvi, jako je běh, plavání či chůze v měkkém terénu s nerovnoměrným výškovým profilem prostatě velmi svědčí.
Prostatě nesvědčí dráždivě pokrmy a nápoje, obsahující látky, které se vylučují do moči. Prostatický sekret koncentruje některé aromatické látky – například česnek nebo ananas. Po požití většího množství těchto látek je po nich cítit sperma.
Prospěšná pro organizmus i pro prostatu jako prevence rakoviny jsou rajčata. Obsahují antioxidant lykopen, který se z nich lépe uvolňuje po uvaření než zasyrova. Pokud někdo jí pravidelně pokrmy z tepelně upravených rajských jablíček, prospívá tím své prostatě i celkovému zdravotnímu stavu.
Poruchy výronu spermatu - ejakulace:
Potíže s výronem spermatu se mohou a nemusí objevovat současně s potížemi erektilními (poruchami ztopoření penisu). Nejčastější je předčasná ejakulace, méně často potíže s dosažením ejakulace či chybějící ejakulace (anejakulace).
Předčasný výron spermatu (eiaculatio praecox).
Předčasná ejakulace se může dostavit ještě před zavedením penisu do pochvy (při předehře), nebo těsně po zavedení při prvních pohybech při styku. Pro určení stupně závažnosti poruchy jsou důležité časové údaje:
- ejakulace před zavedením penisu do pochvy (ante portas – „před branami“) - ejakulace do jedné minuty po zavedení penisu do pochvy, - ejakulace po jedné minutě od zavedení penisu do pochvy, do 5 až 10 minut. - ejakulace po 5 – 10 minutách, bez uspokojení partnerky. Zde je podstatný nesoulad, chybějící souhra mezi partnery. Problém se také nazývá reltivně předčasná ejakulace.
Předčasný výron semene někdy způsobuje velké zklamání obou partnerů, zejména pokud se problém opakuje téměř při každém styku.
Někdy pomůže snížení citlivosti penisu použití prezervativu, případně v kombinaci se znecitlivujícím gelem, kterým se před nasazením prezervativu potře žalud penisu. Použití gelu bez prezervativu není vhodné, protože gel může snížit citlivost pohlavních orgánů partnerky a její uspokojení ze styku zhoršit. Gel by měl být vždy z lékárny, neměl by se kupovat v sex shopech či na objednávku z inzerátů.
Podobně jako u poruch erekce má také předčasný výron spermatu své příčiny, které lze zjistit vyšetřením u odborného lékaře. Příčinou může být hormonální porucha, vrozená vývojová vada pohlavních orgánů, porucha jejich funkce nebo porucha funkce jejich řídících center. Stejně jako erekce i ejakulace je řízena z mozkových regulačních oblastí. Zjištění příčiny porchy ejakulace u konkrétního pacienta je základem úspěchu při léčbě. Pak se dá předčasná ejakulace účinně a cíleně léčit. Snahou léčby je obnovení normálních sexuálních funkcí a dosažení takové délky styku do ejakulace, která umožní uspokojení obou partnerů. Vyšetření nejsou bolestivá, ale někdy zaberou více času, podobně jako léčba příčiny problému. Pomoc partnerky je velmi důležitá. Důležitá je také souhra obou partnerů. Délka uspokojujícího styku je individuální - u některého páru dojde k uspokojení obou partnerů během několika minut, u jiného páru je třeba styku delšího - opět je léčbu nutné "ušít na míru". Často je předčasný výron spermatu kombinován s poruchou erekce, protože řízení těchto sexuálních funkcí má v organizmu společná nervová centra, která se navzájem ovlivňují.
Opožděný výron spermatu (eiaculatio retardata).
Někteří muži mají potíže s dosažením vyvrcholení a výronu spermatu i při dobré erekci, nebo dochází k vyvrcholení bez výronu spermatu. Tyto problémy je nutno řešit se znalostí příčin potíží po potřebném vyšetření u odborného lékaře. Problémy mohou být způsobeny potuchou nervové či hormonální regulace, také však potížemi v oblasti svaloviny pánve a onemocněním prostaty.
Mužské reprodukční zdraví a problém neplodnosti
Mužskou neplodností se zabývá několik oborů. Medicínský obor andrologie se zabývá mužským pohlavním zdravím a celkovým zdravotním stavem, který souvisí s funkcemi pohlavních orgánů. Správná funkce varlat, správná tvorba spermií a hormonů jsou jedním z hlavních zájmů andrologie. Na početí dítěte má správná tvorba spermií stejný vliv jako tvorba vajíčka. Hledání příčin problémů s plodností jen na straně ženy patří mezi pověry, které mají velmi tuhý kořínek. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je příčina neplodnosti páru na straně ženy je pouze ve 25% případů. Mužský faktor samotný je za neplodnost odpovědný ve 33% a postižení obou partnerů najednou se vyskytuje ve 20%. Příčinu neplodnosti se při základním vyšetření nepodaří zjistit asi u 15 % párů. Při podrobném vyšetření této skupiny převažuje postižení muže. Mužský faktor se tedy podílí na neplodnosti páru nejméně v 53%. Při problémech s plodností je první vyšetření tradičně gynekologické. Současně by mělo být provedeno základní andrologické vyšetření muže, a to vyšetření spermatu. Častou chybou je to, že při pozitivním gynekologickém nálezu se vyšetření muže opomine, vždyť jednu příčinu neplodnosti již známe. Výskyt současného postižení muže a ženy je však, jak výše uvedeno, relativně značný. Mnohé současné studie dokazují pomalou, ale setrvalou tendenci ke snižování kvality mužského ejakulátu během posledních čtyř desetiletí. Za příčinu je považován zvýšený výskyt a tedy i účinek umělých estrogenů (ženských pohlavních hormonů) v prostředí i v organizmu muže. Jde zde také o látky estrogenům jen vzdáleně podobné, syntetické, které ale mohou velmi účinně nepříznivý vliv estrogenů na mužský organizmus napodobovat. Co se při oplození děje, jaká je úloha vajíčka a spermie ? Každý přibližně 14. den menstruačního cyklu proniká jedno ztenčenou částí stěny vaječníku, je unášeno řasinkami vejcovodu směrem k děloze a "očekává" svoji spermii. K oplodnění musí dojít do 24 hodin po ovulaci. Spermie obvykle v ženských pohlavních cestách žijí až 72 hodin. Při ejakulaci jich do vaginy vstupují za normálních okolností až stovky milionů. Pokud proběhne styk v téže době jako ovulace, pak část z nich putuje vstříc vajíčku, ale jen jedna z nich do něj může vstoupit a oplodnit jej. Spermie nemá vůbec snadnou cestu. Musí putovat z pochvy do dělohy a vejcovodem k vajíčku a tuto vzdálenost musí urazit během několika hodin. Musí být odolná vůči spermicidnímu účinku kyselého prostředí vaginy a plout proti proudu tekutin, které směřují z dělohy a vejcovodů směrem ven. Není proto překvapující, že mortalita spermií je enormně vysoká. Množství spermií je důležité také proto, že k průniku spermie do vajíčka je nutné dostatečné množství velmi důležitého enzymu z hlaviček spermií - akrozinu. Teprve tisíce spermií (50 000), které dosáhnou okolí vajíčka, jej poskytují dostatečné množství. Jaká by měla být "úspěšná spermie" ? Jednoduše - ta nejlepší. Pro úspěch oplodnění je správná stavba spermie "parametrem" o nejvyšší důležitosti. V každém ejakulátu je totiž velké množství spermií s abnormální stavbou. Normální spermie má pravidelnou, oválnou hlavičku, přímo nasedající střední část - "krček" bez rozšíření či zalomení, a dlouhý, štíhlý, rovný bičík. Za normální je považováno sperma, které má alespoň 30% spermií s normální stavbou.Z předchozích řádek však vyplývá, že zdárný průběh oplodnění je "kolektivní zásluhou", a proto záleží na mnoha faktorech z okolí potenciálního "favorita". Spermie jsou totiž jen malou částí z objemu tekutiny, která je ejakulována. Proto také z množství ejakulátu (či spermatu, česky semene) nelze usuzovat na plodnost muže. Spermie představují jen 5-15 objemových procent ejakulátu, zbytek je tvořen tekutinou produkovanou v prostatě, semenných váčcích a Cowperových žlázkách. Tyto žlázy a jejich sekrety jsou pro spermie velmi důležitým zdrojem tekutého prostředí, které má optimální stupeň zásaditosti (na rozdíl od kyselé sekrece vaginální), jsou zdrojem minerálů (např. zinku) a energie (fruktózy), které spermie nezbytně potřebují k životu a zejména k aktivnímu pohybu směrem k vajíčku. Nadměrný objem ejakulátu znamená pro spermie vždy "zředění" a riziko rychlejšího opuštění pochvy po styku. Optimální objem ejakulátu je mezi 2 až 5 mililitry. Jaký má být správný vzhled spermatu? Normální sperma (ejakulát) je barvy perlově až šedavě opalescentní, homogenní (stejnorodé), a po ejakulaci se během několika desítek vteřin sráží (koaguluje), aby po několika minutách zkapalnělo. Při pokojové teplotě by mělo zkapalnět nejdéle do jedné hodiny. Mohou v něm být přítomna gelová zrna, která nezkapalní. Nemělo by být průhledné, zakalené, či zabarvené do hněda či do červena. Při delší přestávce od poslední ejakulace může být lehce světle žluté (vanilková barva), nikoli však okrové. Vůně ejakulátu má připomínat kaštanový květ. Po zkapalnění má být hustota ejakulátu taková, aby volně odkapával v drobných kapkách, při nabrání tekutina nesmí vytvářet vlákna. Aby spermie dorazila k vajíčku, je pro její poslání velmi důležitá schopnost pohybu. Je logické, že nejlepší šanci na oplodnění mají spermie pohybující se nejrychleji, tj. rovně a rychle, jako šíp. Touto rychlostí (stupeň a) by se mělo pohybovat alespoň 25% spermií. Poněkud pomaleji se pohybují spermie, které připomínají pohybem hada - hbitou užovku (stupeň b). Zachovávají sice dobře směr pohybu a jejich pohyb je hbitý, ale jejich dráha je meandrovitá, a tak za časový úsek urazí kratší vzdálenost, přičemž spotřebují více energie. Mělo by jich být také alespoň 25% z celkového počtu spermií. Skupiny a) + b) jsou označovány jako spermie s progresivní pohyblivostí. Měly by si tuto pohyblivost uchovat po dobu nejméně jedné hodiny od ejakulace - ovšem v laboratorních podmínkách tj. v lahvičce. V organizmu ženy by se měly pohybovat podstatně déle. Skupina spermií, pohybující se rychlostí c) se sice pohybuje, ale neprogresivně, to znamená, že pohyb spermií nesměřuje k určitému cíli. Poslední skupina je označována d), a jsou v ní zastoupeny spermie, které se nepohybují vůbec. Spermie nesmí navzájem tvořit shluky, protože to jim zamezuje v účinném pohybu. Větší než 10% shlukování spermií může svědčit pro imunitní poruchu, přítomnost antispermatických protilátek. Jak jsme již výše zmínili, k tomu, aby spermie mohla oplodit vajíčko, potřebuje pomoc svých kolegů, a musí jich být skutečně dostatek. Za normální je považována koncentrace spermií nad 20 miliónů na jeden mililitr, a celkové množství spermií v ejakulátu nad 40 miliónů. V každém ejakulátu jsou také přítomny buňky, které se uvolnily z výstelky vývodných pohlavních cest muže, a bílé krvinky. Pokud je více než jeden milion na mililitr bílých krvinek, je nutno pátrat po případné infekci. Spermatologické vyšetření To, zda ejakulát a spermie jsou v pořádku, je možné zjistit vyšetřením spermatu. Při tomto vyšetření se zjišťují zejména výše popsané náležitosti spermií, ale pokud nejsou základní parametry v pořádku, je nutné další, podrobnější vyšetření, zaměřené na zjištění příčiny abnormality. Před vyšetřením je zapotřebí konstantní doba pohlavní zdrženlivosti, optimálně 4 - 5 dnů. Vzorek spermatu má být získán masturbací, nikoli přerušením styku. Není možné k odběru použít běžné kondomy, neboť obsahují látky, které zabíjí spermie. Nejlepší je okamžité zpracování čerstvého ejakulátu, odebraného v laboratoři. Pokud muž není schopen v prostorách laboratoře dosáhnout ejakulace, je možný odběr v domácím prostředí, přesně podle pokynů. Nádoba s ejakulátem musí být transportována bez přístupu světla, při tělesné teplotě, a nejdéle po dobu 60 minut. Při poruchách mužské plodnosti jsou nutná opakovaná vyšetření.
Spermiogram, tj. základní vyšetření spermatu, při němž je hodnocen objem, pH (zásaditost), počet a procento pohyblivých spermií provádí často laboratorní pracoviště poliklinik a nemocnic (podobně jako např. krevní obraz). Podrobné vyšetření spermatu s hodnocením stupně pohyblivosti, stavby spermií a funkční testy provádí specializovaná pracoviště andrologická, pracoviště reprodukční medicíny a pracoviště výzkumná. Pracoviště asistované reprodukce často hodnotí sperma jen z pohledu „použitelnosti“ k určité technice asistované reprodukce. Správný postup by měl být takový, že pokud se při základním vyšetření spermatu zjistí problém, mělo by být provedeno kompletní tzv. spermatologické vyšetření podle protokolu Světové zdravotnické organizace. Andrologická pracoviště, specializovaná na vyšetřování funkcí mužských pohlavních orgánů mají často k dispozici přesné analyzátory spermatu a také potřebné zkušenosti. O vyšetření může požádat muž sám, na doporučení svého ošetřujícího lékaře či gynekologa partnerky. Základní vyšetření spermatu je většinou hrazeno z prostředků veřejné zdravotní péče, specializovaná vyšetření většinou musí pacient hradit sám. Podle rozsahu a nákladnosti použitých metod se řídí ceny vyšetření, jsou většinou srovnatelné s cenami v západní Evropě.
Příčiny poruch plodnosti u mužů: Porucha plodnosti u muže může nastat z různých příčin. Obecně je lze rozdělit takto: 1.porucha tvorby spermií 2. porucha transportu spermií 3. poruchy sexuálních funkcí 4. kombinované poruchy. V minulosti byly velmi časté poruchy průchodnosti vývodných cest semenných po zánětech. Nyní, v době léčby zánětů antibiotiky jsou tyto příčiny zřídkavé. Většinou je problém ve tvorbě spermií, která může být poškozena poruchou prokrvení při křečové žíle šourkové (varikokéla), po operaci, zánětu či při poruše sestupu varlat, při poruchách hormonální regulace funkcí varlat nebo jako následek užívání některých léků. Zjištění příčiny je pro účinnou léčbu velmi důležité. Varlata mají dvě hlavní funkce – tvorbu spermií a tvorbu hormonů. Tyto funkce spolu úzce souvisí, a kromě plodnosti jsou varlata velmi důležitá pro celkové zdraví muže, protože mužské pohlavní hormony potřebují i další orgány: svaly, mozková tkáň, tkáň vyrábjící protilátky proti infekci, červené krvinky. Důležité jsou i funkce sexuální a ve druhé polovině života problémy s prostatou, močením a osteoporózou. Rizikové faktory vzniku mužských poruch plodnosti a jejich prevence: kromě kouření cigaret, vysoké teploty, chemických látek (těžké kovy, ogranofosfáty), mohou hrát roli i faktory fyzické zátěže - zejména sporty či jiná fyzická aktivita nadměrně zatěžující břišní svalstvo, která zhoršuje odtok žilní krve z pánevních orgánů (zdvihání činek, závaží ve fitness centrech). Podobně sporty, při nichž je nadměrně zatěžována oblast hráze (tj. rozkrok) – např. dlouhé jízdy na kole, terénní jízdy na kole, motocyklu i na koni. Prevence v dětství a správný vývoj pohlavních orgánů je důležitým úkolem pro dětské lékaře, ale také maminky samy by měly mít základní znalosti o tom, jak má vypadat pohlavní ústrojí malého chlapce a jak by se mělo správně vyvíjet od narození do doby dospívání. Jakou roli hraje věk muže je relativně častá otázka u mužů, kteří chtějí mít děti až po 45. roce života či později. Často jsou to tzv. „druhé děti“ , kdy muž již jednu generaci dětí vychoval a s novou partnerkou si přeje mít děti další. S věkem u člověka bohužel přichází často problémy zdravotní. U muže tedy nejde hlavně o věk (u ženy je věk podstatnější), u muže jde o zdravotní stav. Je-li muž v pořádku, může mít děti bez problémů někdy i po šedesátce. Pokud má nějaký zdravotní problém, mohou být potíže s plodností již ve věku mladém. Základním vyšetřením plodnosti u muže je vždy vyšetření spermatu, poté vyšetření hormonálního prostředí a podle výsledků pak vyšetření odborným lékařem, která jsou vedena cíleně podle výsledků předchozích testů. Každému muži, který přichází s problémem neplodnosti vysvětlujeme, že jsou dvě hlavní cesty, jak problém vyřešit. 1. obnovit plodnost a normální funkce pohlavních orgánů, což je řešení optimální, ale bohužel není možné u každého pacienta. Čím větší je šance na úspěch, tím více toto řešení podporujeme. 2. snažit se o umělé oplodnění za pomoci moderních metod asistované reprodukce. Ani zde není zaručen stoprocentní úspěch, procento úspěšnosti velmi záleží na zdravotním stavu obou partnerů, jejich odpovědi na léčbu a na zkušenostech pracoviště. Součástí poučení partnerského páru by měla být i tzv. predikce: tj. reálné zhodnocení všech možností a jejich naděje na úspěch, zhodnocení pozitivních a negativních stránek všech léčebných postupů, včetně časových a finančních faktorů. Výsledek této predikce se může velmi lišit u různých párů, a proto také neexistuje „univerzální řešení“ neplodnosti. V léčbě mužské neplodnosti pomáhá výkonná technika: mikrochirurgickými operacemi se daří obnovit průchodnost uzavřených mužských semenných cest a za pomoci speciálních digitálních mikrokamer se daří odběry spermií přímo z tkáně varlat, aby pak mohly být ultratenkou skleněnou jehlou pod mikroskopem vstříknuty do vajíčka po propíchnutí jeho obalu (IVF - ICSI). Technologie a přístroje však nejsou všemocné. Konečné slovo má mít nakonec vždy člověk a jeho zdravý rozum.
Ve hře je nejen současné i budoucí zdraví konkrétního muže a partnerského páru, ale i zdraví dětí, které se ještě nenarodily. Proto je nutné myslet i na genetické souvislosti, řada problémů je dědičných. Jinak nebude brzy problémem zdraví, ale spíš existence "pána tvorstva".

