Bedla ostrošupinná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pozor, jed!
Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Bedla ostrošupinná

Bedla ostrošupinná
Bedla ostrošupinná
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae )
Rod: Bedla (Lepiota)
Binomické jméno
Lepiota aspera
(Pers.) Quél., 1886

Bedla ostrošupinná nazývaná též bedla drsná, bedla ostrolupenná, bedla ostrošupinatá nebo bedla vidlená (Lepiota aspera (Pers.) Quél. 1886) je nejedlá houba z čeledi pečárkovitých

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Agaricus acutesquamosus Weinm., 1824
  • Agaricus asper Pers., 1793
  • Agaricus elvensis Berk. & Broome, 1865
  • Agaricus friesii Lasch, 1828
  • Agaricus friesii subsp. acutesquamosus (Weinm.) Fr., (1874)
  • Agaricus mariae Klotzsch, 1832
  • Amanita aspera (Pers.) Pers., (1800) [1799]
  • Cystolepiota acutesquamosa (Weinm.) Bon, 1977
  • Cystolepiota aspera (Pers.) Bon, 1978
  • Cystolepiota friesii (Lasch) Bon, 1977
  • Echinoderma acutesquamosum (Weinm.) Bon, 1993
  • Echinoderma asperum (Pers.) Bon, 1991
  • Echinoderma friesii (Lasch) Bon, 1993
  • Lepiota acutesquamosa (Weinm.) P. Kumm., 1871
  • Lepiota acutesquamosa var. furcata Kühner, 1936
  • Lepiota aspera var. acutesquamosa (Weinm.) Singer, 1961
  • Lepiota friesii (Lasch) Quél., 1872
  • Lepiota friesii var. acutesquamosa (Weinm.) Quél., 1872


[editovat] Popis

Klobouk bedly ostrošupinné má průměr 5-12 cm. Tvar klobouku je nejdříve široce kuželovitý až zvoncovitý, později vyklenutý, rozložený až plochý, na okraji podvinutý, plstnatě ověšený, barvy krémové s tmavohnědými vzpřímenými šupinkami.

  • Lupeny jsou volné a husté, barvy bílé až krémové.
  • Prsten je blanitý nebo pavučinovitý, na okraji tmavohnědě vločkatý, jinak barvy krémové až skořicově hnědé.
  • Třeň válcovitý, vláknitý, na bázi ztloustlý, barvy krémové až světle hnědé na bázi tmavohnědě zrnitě šupinkatý.
  • Dužnina bílá, vůně nepříjemná - silná po strakoši nebo pestřeci.

[editovat] Výskyt

Roste v červenci až říjnu roztroušeně v humusu a opadu listnatých stromů, též v jehličnatých lesích, zahradách, parcích, na okrajích cest a ruderálních stanovištích bohatých na humus.

[editovat] Použití

Je to nejedlá či mírně jedovatá houba. Není příliš hojná, přesto by mohla být omylem použita k přípravě pokrmů. Její vůně po pestřeci a typické vzpřímené drobné ostny na klobouku upozorní na to, že jde o tuto nejedlou houbu.

[editovat] Reference

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 80.