Hrazany (Radíč)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hradiště Hrazany je keltské oppidum nacházející se ve Středočeském kraji 10 km severně od Sedlčan.
Obsah |
[editovat] Poloha
Oppidum Hrazany se nachází v okrese Příbram nedaleko Slapské přehrady nad soutokem Vltavy a Mastníku severně od osady Hrazany (část obce Radíč). Je tvořen dvěma vrchy Doubí (430 m n. m.) a Červenka (370 m n. m.) se sedlem které je od sebe odděluje.
[editovat] Historie
První významné historické osídlení před samotným vznikem oppida bylo přibližně v letech 550 – 460 před n. l. kdy zde bylo nevelké rozptýlené sídliště s dvorcovou zástavbou. Nejstarší fáze Hrazanského osídlení patrně lehla popelem, byla však rychle nahrazena novou dvorcovou výstavbou. Samotné oppidum vzniklo přibližně v 2 století před n. l. První palisádové opevnění obklopovalo prostor o velikosti 30 ha. Postupem času se rozšířily plochy spadající pod opevnění na 39 ha. Nejstarší období je spojováno s výstavbou nejstarší podoby brány A. Současně s ní byla budována starší hradba na Doubí a brána B a výstavba řady domů. Ke konci této stavební etapy je doložen požár a následné zničení větší části opevnění. K událostí mohlo dojít patrně na rozhraní 2. a 1. století před n. l. Následuje druhá přestavba v prostoru brány A a staví se také opevnění na vrchu Doubí, u brány B a na Akropoli. S přestavbou opevnění se také buduje dvorcová zástavby uvnitř opevněného areálu a dochází k strukturním změnám osídlení. Tato rozsáhlá stavební aktivita se odehrávala v průběhu devadesátých let posledního století před n. l. Polovina 1. století před n. l. byla ve znamení klidného období, vznikaly mladší dvorcové a terasové sídlištní zástavby, osídlení za opevněním které bylo již po celém obvodu oppida, tehdy zaujímalo celý areál. Ke konci osídlení byl vybudován zátaras u brány B, pravděpodobně v obavě před útokem Germánských kmenů. V této době je doložen požár který byl pouze lokální který neznamenal pro jeho obyvatele velké nebezpečí a zánik života a osídlení na oppidu. Oppidum leželo na důležité obchodní stezce spojující Podunají s Lincií, putovaly po ni karavany až z dalekého jihu, dalo by se říci že sloužilo jako strážní pevnost k ochraně pocestných a kupců kteří procházeli podél Vltavy k významným Keltským střediskům u nás (Stradonice, Závist ) nebo v Německu.
[editovat] Opevnění a zástavba
[editovat] Členění
Celý prostor je členěn na čtyři části:
- Předhradí na severním svahu Červenky s branou F, která sloužila jako první linie opevnění před samotnou hlavní vstupní branou do oppida (brána B).
- Vrchol Červenky s hlavní vstupní branou do oppida a obydlenými jižními a jihovýchodními svahy s bránou C.
- Sedlo mezi oběma vrchy nazývané střední úval kde byla především zástavba.
- Vrchol kopce Doubí a severní až severovýchodní svahy s bránami E a D.
[editovat] Konstrukce hradeb
Starší hradba je složena z kamenů a trámů a dosahovala šířky 5-6 m. Šikmo uložené trámy byly v tělese zatíženy a obloženy kameny. Ve starší fázi opevnění na vrchu Doubí zalištovala zadní stranu hlinitých násypů stěna z vodorovných trámů. V některých úsecích opevnění na svahu nad Vltavou byla pouze palisádová hradba v čele dosahovala šíře 1-2 m. Čelní zeď na vrchu Dubí byla postavena pod vrcholem na svahu před pobořené čelo starší hradby. Původně byla široká přibližně 10m a dosahovala patrně výšky 4-5 m. Relativně mělký a úzký příkop byl zaznamenán pouze před hradbou u severního předhradí kde byla první linie opevnění s bránou F a před opevněním na jižním svahu Doubí.
[editovat] Brány
Do oppida vedlo asi 6 bran které byly stavěny podle podobného modelu jako na ostatních Keltských osídleních v Čechách:
- Brána A - Byla západním vstupem směrem z Vltavského údolí. Byla postavena v místech, kde obvodové opevnění klesající z Doubí přechází do sedla. Tato brána prošla několika přestavbami. Nejstarší typ, který po 20 letech provozu zanikl požárem, měl asymetrická ramena s dřevěnými opevňovacími nástavbami a měla kamennou lícovou zeď, která tvořila severní rameno brány. Další přestavba souvisí s celkovou přestavbou obvodové fortifikace oppida. Nejmladší stavební fáze brány měla uličku chráněnou v délce přes 30 m palisádami, které končily uvnitř oppida věžovitou stavbou. Z důvodu velmi prudkému svahu zde nebyl vybudován příkop. Cesta která procházela branou směrovala po svahu dolů a pokračovala podél Vltavy.
- Brána B - Jednalo se o vstup do oppida ze severu, zde vstupovaly kupecké karavany a v její půdě dosud zůstaly hluboké vyježděné koleje od jejich vozu. Měla dovnitř obracena křídla vytvářející asi 6m uličku. Zadní strana hradby byla konstruována jako šikmý kamenný taras bez opěry dřevěné konstrukce a neuzavírala se dřevěnými vraty. Toho využily útočníci a zaútočily pávě na tuto bránu, která však byla na poslední chvíli mohutně zatarasena tramy a zasypána hlínou a při mohutném útoku, který ale neznamenal zánik oppida, shořela. Cesta která ji procházela vedla do brodu pří soutoku Vltavy s Mastníkem a dále na sever směrem k dalšímu keltskému hradišti nad Závistí.
- Brána C - Je situována na východní straně oppida nad údolím řeky Mastníku. Brána byla tvořena asymetricky zahnutými křidly a hradbami kamennou zdí ze zdejšího lomového kamene, opřenou a vyskládanou okolo čtyřhranné svislé dřevěné konstrukce která byla z části zapuštěná.
- Brána D - Byla zkoumána na jihovýchodním svahu Doubí. Ale dlouhodobým vlivem zemědělské činnosti byla značně poškozena. Předpokládá se že byla obdobného typu jako výše uvedené brány.
- Brána E - Byla situována před vrchol Dubí jako první linie opevnění. Tento obranný perimetr částečně zdvojen.
- Brána F - Byla postavena před branou B před vrcholem Červenka. Prozatím nebyla důkladně prozkoumána.
[editovat] Zástavba
Nacházely se zde jednak opevněné dvorce se čtverhrannými domy obvykle o 3 místnostech. V techto domech se nacházela ohniště, pícky na chleba, mlýnky na obili. Sídelní areály dvorců nebyly zcela pravidelně členěny a jejich vymezení bylo náhodné. Tyto domy měli kamenné podezdívky a doškové střechy. Dalším typem domů byli vesměs srubové obydlí vybudované na kamenných terasách. Terasu zpevňovaly čelní kamenné zídky, do kterých byly zapuštěny trámy. Prostory mezi trámy byly vypleteny proutím a vymazány hlínou. Některé domy měly dokonce i krytou pavlač. Tento druh výstavby je ojedinělý a kromě Hrazan se nenasel na žadném jiném oppidu. Volně stojící malé kůlové stavby byly často přistavovány k ohradám a fungovali jako skladiště. V sedle mezi oběma vrchy byly zaznamenány také studny. Byli zde zachyceny zbytky kovářských, kovoliteckých dílen a šperkařská dílna, tkalcovský stav dřevozpracující činnost a v neposlední řadě rýžování zlata z zlatonosného Jílovského pásma.
[editovat] Zánik
Zánik oppida nebyl tak dramatický jako u jiných Keltských osídlení v Středních Čechách, o to je záhadnější. Oppidum bylo v průběhu 2-1.stol př.n.l. několikrát dobýváno, ale neznamenalo to jeho zánik. K poklidnému opuštění došlo zhruba 20 let před přelomem letopočtu. Zda byly příčinou nemoci není pravděpodobné. Pravděpodobně z důvodů pronikání Germánských kmenů na naše území a zprávy o dobytí a vyplenění větších a opevněnějších sídel (Stradonice, Závist ) se obyvatelé rozhodli hradiště opustit. Tím se uzavřela jeho historie.
Později v severní části oppida na vrcholu Červenka byla ve 14.stol vybudována tvrz.

