Puklice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Puklice | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0612 587745 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ061) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0612) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | Jihlava |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 10,92 km² |
| obyvatel: | 760 (2. 10. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 21' 39" s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 39' 03" v. d. |
| nadmořská výška: | 528 m |
| PSČ: | 588 31 |
| základní sídelní jednotky: | 3 |
| místní části: | 3 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Puklice Puklice 1 588 31 Puklice |
| starosta: | Mgr. Karel Tůma |
| Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa |
|
Puklice je obec ležící na Vysočině cca 7 km jihovýchodně od Jihlavy. Skládá se ze tří částí: Puklice, Studénky a Petrovice. Počet obyvatel v Puklicích se pohybuje okolo 600, ve Studénkách žije 150 lidí a v nejmenší části, v Petrovicích jsou k trvalému pobytu přihlášeni 3 lidé. Celkem se tedy počet obyvatel pohybuje na hranici 750.
Obsah |
[editovat] Historie
První zmínka o existenci Puklic a Petrovic je z roku 1318. Studénky jsou poprvé zmíněny v roce 1360. Obce Puklice a Petrovice byly spravovány biskupským kostelem v Olomouci. Tehdejší král Jan Lucemburský potvrdil v roce 1318 směnu Puklic a Petrovic Janovi z Řečice. Po jeho smrti svěřil král Jan roku 1327 obě vsi Jindřichu z Lipé, jehož rod žil v místním kraj přes sto let. Dalším v pořadí, komu obce náležely byl rod Beránků z Petrovic, kteří v roce 1521 prodávali puklické panství rodu Hordarů. Těm bylo panství v době pobělohorské kvůli účasti v odbojích českých stavů proti králi Ferdinandu II. ze tří čtvrtin zkonfiskováno. Po sirotcích Hordarových „vládl“ v Puklicích od roku 1673 Jakub Trümml a pak díky jeho dceři rod Waderbornů.
Roku 1731 zde panuje František Adam Grisl z Grislova a od roku 1749 jeho manželka, od roku 1770 jejich neteř se svojí rodinou. Roku 1807 kupuje panství Otto Skrbenský a v roce 1878 prodává jeho syn Otto Puklice hraběti Karlu z Blankensteina. Jeho syn Jan prodává v roce 1892 puklický velkostatek za 141 000 zlatých továrníkovi Miloslavu Peškovi. Posledním majitelem zámku i velkostatku je od roku 1917 Richard Fischmann, který spravuje panství až do roku 1942.
[editovat] Kulturní památky
[editovat] Kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích
[editovat] Hřbitov v Petrovicích
Tento hřbitov pochází z 16. století. Rozkládá se okolo kostela, je nepravidelného půdorysu a obepíná ho kamenná, cca 50 cm tlustá zídka.
[editovat] Zámek
[editovat] Kostel v Puklicích
Tato stavba je obdelníkového půdorysu, s obdelníkovou sakristií na straně a čtyřbokou věží v průčelí. Na každé straně kostela je pět oken. Nad vchodem je kruhový reliéf Krista (od prsou nahoru). V čele věže jsou tři okna umístěná nad sebou. Na vrchu věže je jedno užší patro na němž jsou umístěny hodiny. Podstřešní římsa nese čtyřbokou střechu ve tvaru stanu zakončenou makovicí a křížem.
[editovat] Kaplička u cesty do Studének
Kaplička stojí v zatáčce, zhruba na půli cesty z Puklic do Studének. Je šestibokého půdorysu. Uvnitř je původní cihlová dlažba, jinak zdivo je z kamenů a cihel. První zmínky o opravě této kaple jsou z roku 1728.
[editovat] Židovský hřbitov
Nachází se na kopci nad Puklicemi. Má nepravidelný tvar, je obehnán kamennou zdí vysokou cca 1,2 metru. Na zdejších náhrobcích jsou vyryté německé a hebrejské nápisy. Podle dostupných dokumentů by zde měl být kámen s letopočtem 1421, při kontrole všek nebyl nalezen.
[editovat] socha sv. Jana Nepomuckého
[editovat] Pomník obětem I. a II. světové války
Nachází se v dolní části obce před budovou současné Jednoty. Na zvýšené podezdívce je čtvercová základna se čtyřbokým soklem. Na přední straně se nachází československý znak, na stranách jsou jména obětí obou světových válek.
[editovat] Kaple ve Studénkách
Je na návsi Studének, má téměř čtvercový půdorys. Ve sníženině nad dveřmi je obdelníkový rámeček s letopočtem 1846. Na vršku střechy je malá zvonice, nad níž je kříž. Před kaplí je cca 2,5 m vysoký litinový kříž na jehož přední straně je vytesán německý nápis a letopočet 1868.
[editovat] Místní spolky
[editovat] Sbor dobrovolných hasičů Puklice
První ruční hasící stříkačku zakoupili v obci již roku 1878, ale až po velkém požáru roku 1883 byl založen hasičský sbor. Prvním velitelem byl Jan Kaut. Psal se rok 1912, když za 600 zlatých byla zakoupena další stříkačka. V roce 1928 se za 42 000 Kčs objevil první motorový přístroj na likvidaci požárů. Na jeho zakoupení se konala v Puklicích veřejná sbírka a použily se výtěžky z plesů. Roku 1911 si obec postavila hasičskou zbrojnici, která stála pod starou školou pravděpodobně až do roku 1948. Současná hasičárna je vedle sokolovny.
Hasiči se pravidelně účastní soutěží SDH, okrsek K. Vozába,a to jak muži tak ženy - ty se pravidelně umísťují na stupních vítězů.
-
- starosta SDH Puklice - Zdeněk Pavlíček ml.
- hospodář - Roman Trnka
- preventista - Vlastimil Štumar
SDH má asi 60 členů, nejstarším je Josef Kabelka, jenž je členem od roku 1951. Jediný přínos do pokladny je výtěžek z každoročního plesu. Pořádá se i zábava. To vše je v sále sokolovny. Do rozpočtu přispívá i OÚ.
[editovat] Sokol Puklice
V roce 1920 se 4 obyvatelé obce zúčastnili cvičitelského kurzu v Jihlavě a o rok později byla založena samostatná tělovýchovná jednota TJ SOKOL PUKLICE. Už v této době se mluvilo o stavbě sokolovny. K tomu však došlo 30.6. 1950, kdy sokolovna i s tehdy nějvětším sálem v okolí slavnostně otevřena. Do té doby se přes zimu cvičilo v sálech pohostinství a v zámku. Roku 1984 byla započata rekonstrukce celé budovy, která už byla značně opotřebená. Byla přistavěna i kotelna a kinosál. Celá generální oprava trvala čtyři roky.
Nyní sokolovnu využívá ZŠ Puklice, jejíž žáci sem přes zimu chodí cvičit v rámci tělocviku, ale také samotný Sokol. V zimním období se zde konají tréninky fotbalových mužstev, je tu ping-pong, florbal.
- starosta Sokolu je Martin Křišťál
| sport | kategorie | soutěž |
| fotbal | muži „A“ | I. B třída, skupina B |
| fotbal | muži „B“ | III. třída |
| fotbal | dorost | I. třída, skupina A |
| fotbal | starší žáci | okresní přebor |
| hokej | muži | okresní přebor |
| stolní tenis | muži „A“ | okresní přebor, I. třída |
| stolní tenis | muži „B“ | okresní přebor, I. třída |
| stolní tenis | muži „C“ | okresní přebor, II. třída |
[editovat] Myslivecké sdružení
[editovat] Český zahrádkářský svaz
[editovat] Český svaz chovatelů
Vždy o puklické pouti tento spolek pořádá výstavu domácího zvířectva. Na výstavě převažují slepice, holubi a králíci.
[editovat] Sbor dobrovolných hasičů Studénky
Ve Studénkách je SDH jediným místním spolkem, proto se zde říká: Kdo není hasič, jakoby ani nebyl. Hasiči připravují po celý rok nějakou tu „akci.“
-
- Začíná to masopustem. Každý rok se do masopustního průvodu připojuje víc a víc masek a jejich kvalita je pořád lepší.
- Asi za měsíc probíhá v místní hasičárně a zároveň hospodě Dětský karneval. Účastní se ho místní i přespolní děti.
- Následují velikonoce.
- Další akcí je Pálení čarodejnic.
- Za osm týdnů po velikonocích je ve Studénkách Pouť Svaté trojice. Vždy se říkalo, že co se nestihne do pouti, to už se do konce roku neudělá.
- Vše začíná páteční zábavou
- V sobotu jsou na programu turnaje jak na fotbalém, tak na nohejbalovém hřišti. Večer je další zábava.
- V neděli je v místní kapli bohoslužba. Pouť je zakončena třetí zábavou.
- Před prázdninami je ještě dětský den.
- Po prázdninách zbývá ještě pět „akcí.“ Výlov rybníka.
- každoroční zájezd
- Mikuláš
- valní hromada
- Silvestr
Stejně jako SDH Puklice se pravidelně učastní soutěží SDH v okrsku Karla Vozába. Též jako v Puklicích dosahují lepších výsledků ženy. -starostou SDH je Kamil Wondrák
[editovat] Pracovníci obce
[editovat] STAROSTOVÉ:
- 1849-1858 Otto Skrbenský
- 1858-1902 Jan Neubauer
- 1902-1905 Miloslav Peška
- 1905-1911 Jan Hrdlička
- 1911-1919 Jan Šuhaj
- 1919-1921 Karel Hrdlička
- 1922-1924 František Štejfa
- 1926-1936 František Pouzar
- 1936-1945 Ladislav Mareš
- rok 1945 Josef Hron
- 1945-1947 Karel Tesař
- 1947-1951 Karel Svoboda
- 1951-1952 Josef Tišl
- 1952-1954 Karel Špendlíček
- 1954-1960 František Vlček
- 1960-1970 Jan Šoller
- 1971-1986 Bohuslav Došek
- 1986-1995 Jaromír Novák
- 1995-2002 Ladislav Hos
- 2002- ??? Karel Tůma
[editovat] Místostarostové:
- 1945-1946 Jan Šuhaj
- 1946-1951 Karel Vostál
- 1951-1952 Josef Frolda
- 1952-1960 Tomáš Štefl
- 1960-1964 Alois Řezníček
- 1965-1970 Vladimír Pavlík
- 1971-1976 Tomáš Štefl
- 1976-1986 Josef Polák
- 1986-1995 Ladislav Hos
- 1994-1998 Zdeněk Tesař
- 1998-2002 Jaroslav Kumbár
- 2002-2006 Jiří Čírtek
- 2006-???? Jiří Partl
[editovat] Učetní:
- 1960-1962 Slavomíra Loskotová
- 1962-1989 Věra Musilová
- 1989-1995 Darja Vondráková
- 1995- ??? Dana Václavková
[editovat] „Pracovníci v terénu:“
- Václav Záškoda
- Tomáš Truhlář

