Abú Bakr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Součást seriálu Islám |
| Víra a praktiky |
|
Jedinost Boha |
| Hlavní osobnosti |
|
Mohamed |
| Texty & zákony |
| Větve islámu |
|
Sunnité • Šíité • Súfismus |
| Sociopolitické aspekty |
|
Umění • Architektura |
| Podívejte se také na |
|
Slovníček islámských pojmů |
Abú Bakr (573! Mekka - 23. srpen 634 Medína) byl zámožný kupec z kmene Kurajšovců. Po smrti proroka Mohameda se stal prvním voleným chalífou, hlavou islámu. Islámské říši - chalífátu vládl od 9.června 632 do své smrti.
Obsah |
[editovat] Přítel Mohamedův
Abú Bakr byl Mohamedovým přítelem už v době jeho prvních zjevení a patřil do malé skupinky těch kteří už na počátku přijali prorokovo učení. Byl také otcem Áiši, nejmilejší Mohamedovy ženy. Doprovázel proroka při jeho přesídlení z Mekky do Medíny - (hidžře). V roce 631 vedl z pověření proroka muslimy při výroční pouti do Mekky.
[editovat] Chalífa
[editovat] Volba
Když Mohamed 8. června 632 zemřel, neexistovalo žádné pravidlo které by určovalo jeho nástupce. Nezanechal mužské potomky a tak si nárok na funkci vůdce muslimů činil vedle Abú Bakra také manžel jediné žijící prorokovy dcery Fátimy, Alí ibn Abí Tálib. V den prorokovy smrti se Medínské kmeny Aus a Chazradž sešly aby zvolily jeho nástupce. Umar ibn al-Chattáb, Abú Ubajda a Abú Bakr vedoucí muhádžiry získali na svou stranu kmen Aus. Abú Bakr promluvil na shromáždění za muhádžiry. Navrhl aby byl zvolen některý ze starých prorokových druhů z kmene Kurajšovců, kterého by respektovaly i další kmeny v té době už vyznávající islám. Na to Chazradžovci navrhli aby byli zvoleni vůdci dva. Nastalého zmatku využil Umar ibn al-Chattáb aby holdoval Abú Bakrovi jako novému vůdci muslimské obce. Přidali se k němu muhádžirové, kmen Aus a také členové dalších kmenů z okolí Medíny, kteří dorazili do města po zprávě o prorokově smrti. Chazradžovci se museli podvolit vůli většiny. Následující den přijal Abú Bakr oficiální hold a posléze i titul chalífa, tedy „náměstek“, „zástupce“ Mohamedův a vůdce islámské obce.
[editovat] Vláda
Volba prvního chalífy byla z hlediska rodícího se náboženství šťastná. Abú Bakr důsledně dbal zásad prorokova učení. Jako jeho tchán a jeden z prvních přívrženců byl obecně uznáván. Důležitou roli v jeho vládě hráli i Umar ibn al-Chattáb a Abú Ubajda. Po šesti měsících ho formálně uznal i Alí ibn Abí Tálib.
[editovat] Upevnění moci
První chalífa se ujal vlády v okamžiku kdy se rozhodovalo o budoucnosti nového náboženství. Řada kmenů v Arábii přijala islám pouze pod nátlakem. Tyto kmeny viděly v prorokově smrti příležitost zbavit se nevítané nadvlády a s ní i náboženské daně. Navíc se už za Mohamedova života vynořila řada dalších proroků, kteří se pokoušeli napodobit jeho politický úspěch. V této složité situaci vyslal Abú Bakr v duchu Mohamedovy výbojné politiky vojsko k hranicím Byzantské říše. To se vrátilo zpět v době kdy vzpoura odbojných kmenů dosáhla až k samotné Medíně. Její obyvatelstvo bylo však odhodláno bránit Mohamedovo učení. Pod vedením Chálida ibn al-Valída se jim podařilo útok odrazit a vzpouru potlačit. Rok po nástupu do úřadu ovládal chalífa opět celou Arábii.
[editovat] Výboje
Po sjednocení Arabského poloostrova se islámská expanze obrátila k hranicím sousedních říší byzantské a sásánovské. Prvním významějším výbojem byla výprava kmene Šajbán který vedl Muhathanná ibn Hárith do oblasti města Híry v Mezopotámii. Té se účastnilo také asi 500 chalífových mužů pod vedením Chálida ibn al-Valída. Spolu s dobrovolníky kteří se k výpravě přidali mělo muslimské vojsko 2000 - 3000 mužů. Byl to spíše loupežný nájezd většího rozsahu, který skončil vypleněním okolí Híry. Město samo se vykoupilo. Zájem chalífy byl však upřen spíše k byzantským územím v Sýrii a Palestině. Chtěl dokončit poslední válečný plán proroka Mohameda. Na podzim roku 633 vyslal do Palestiny tři vojenské oddíly. Dva vedené Jazídem ibn Abí Sufjánem a Šurahbílem ibn Hasanem postupovaly vnitrozemím přes Tabúk, třetí vedený Amrem ibn al-Ás podél pobřeží. Vítězství Jazídova oddílu nad byzantici umožnilo Arabům vyplenit jižní Palestinu. Na dobytí zdejších opevněných měst ovšem kočovnická armáda nestačila. Byzantská říše ale byla nucena reagovat a císařův bratr Theodóros vyrazil s vojskem na pomoc Jeruzalému. Chalífa vyslal posily z Medíny a nařídil Chálidu ibn al-Valídovi přesunout se z Mezopotámie do Sýrie. Ten odvážným pochodem překonal syrskou poušť a v dubnu 634 se objevil v okolí Damašku za zády Theodórova vojska. Poté se rychle přesunul k jihu, kde se spojil s ustupujícími arabskými vojsky, převzal velení a v červenci byzantince porazil u Adžnádajnu. Byzantská armáda ustoupila na sever a města ve vnitrozemí Palestiny se ocitla ve složité situaci.
Brzy poté chalífa Abú Bakr zemřel. Před svou smrtí žádal aby za jeho nástupce byl zvolen Umar ibn al-Chattáb, který také bez problémů převzal moc.
| Předchůdce: | 632–634 | Nástupce: |
| Mohamed | Abú Bakr | Umar ibn al-Chattáb |
[editovat] Reference
- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.

