Projekt Gutenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Projekt Gutenberg (anglicky Project Gutenberg, často se zkracuje na PG) je dobrovolnická snaha digitalizovat, archivovat a distribuovat kulturní díla. Byl založen v roce 1971 a je nejstarší digitální knihovnou. Většina děl jsou plné texty knih se statusem volného díla. Projekt se snaží zpřístupnit díla ze své sbírky tak svobodně, jak je to jen možné, a v otevřených formátech, které je možno používat téměř na každém počítači.

Obsah

[editovat] Historie

Projekt Gutenberg založil Michael Hart v roce 1971. Hart, student University of Illinois, dostal přístup k mainframu Xerox Sigma V na univerzitě. Díky tomu, že jeho přítel byl operátorem, dostal k dispozici účet s prakticky neomezeným množstvím výpočtového času; jeho hodnota od té doby dodnes se odhaduje mezi 100 000 a 100 000 000 USD[1]. Hart řekl, že se za tento dar chtěl odvděčit tím, že bude dělat něco, co bude hodno tak velké sumy.

Tento počítač byl shodou okolností jedním z 15 uzlů počítačové sítě, která se stala internetem. Hart věřil, že počítače se jednoho dne stanou dostupnými široké veřejnosti a rozhodl se svobodně zpřístupnit literární díla v elektronické podobě. Náhodou měl v batohu Deklaraci nezávislosti Spojených států a ta se stala prvním e-textem Projektu Gutenberg.

Projekt pojmenoval podle Johanna Gutenberga, německého tiskaře z 15. století a vynálezce knihtisku.

V polovině 90. let byla sídlem Projektu Gutenberg Illinois Benedictine College. K této snaze se postupně připojovali další dobrovolníci. Zprvu se texty přepisovaly ručně, později se rozšířilo používání scannerů a softwaru pro optické rozpoznávání textu (OCR).

Hart později uzavřel dohodu s Carnegie Mellon University, která souhlasila se správou financí projektu. Jak narůstal objem e-textů, začali dobrovolníci postupně přebírat každodenní úkoly, které Hart vykonával.

V roku 2000 založil Charles Franks projekt Distributed Proofreaders, který umožnil distribuci kontroly naskenovaných textů mezi množstvím dobrovolníků prostřednictvím internetu. Tato snaha v obrovské míře zvýšila množství a různorodost textů, které se přidávají do PG, a zjednodušila vkládání prvních příspěvků začínajícím dobrovolníkům.

Italský dobrovolník Pietro Di Miceli vytvořil první web Projektu Gutenberg a začal s vývojem online katalogu projektu. Po dobu desíti let, kdy toto vykonával, (1994-2004) web projektu vyhrál několik ocenění, často mu byla udělena označení „nejlepší na Webu“, což přispělo k popularitě projektu.

Začátkem roku 2004 vylepšený online katalog zjednodušil přístup k obsahu PG pro prohlížení, vyhledávání, přístup a odkazování na něj.

Projekt Gutenberg je v současnosti hostován na ibiblio na University of North Carolina v Chapel Hill.

[editovat] Záběr sbírky

V březnu 2006 měl Projekt Gutenberg ve své sbírce víc než 18 000 titulů, přičemž průměrně přibývá více než 50 nových titulů měsíčně. [2]

Jsou to většinou literární díla západní kulturní tradice. Mimo literárních forem jako romány, poezie, povídky a drama PG obsahuje i kuchařky, referenční díla a vydání periodik. Sbírka PG má také několik netextových děl jako zvukové soubory a soubory s hudebním zápisem.

Většina děl je v anglickém jazyce, ale také významné množství je v němčině, francouzštině, italštině, španělštině, holandštině, finštině a čínštině jako i rostoucí množství v jiných jazycích.

Vždy, když je to možné, jsou díla dostupné v čistě textovém formátu, většina za použití znakového kódovaní US-ASCII, ale často rozšířeného na ISO-8859-1. Jiné formáty se též vydávají, když je dobrovolníci zašlou, přičemž nejběžnější bývá HTML. Formáty, které nejsou snadno upravovatelné, jako PDF, se ve všeobecnosti nepovažují za vhodné v rámci cílů projektu, i když několik jich bylo přidáno do sbírky. Už roky probíhá diskuse o použití některého typu XML, ale vývoj je pomalý.

[editovat] Ideály

Michael Hart řekl v roce 2004: „Mise projektu Gutenberg je jednoduchá: 'Podporovat tvorbu a distribuci e-textů'“.[3]

Slogan projektu je „strhnout mříže neznalosti a nevzdělanosti“, takže někteří dobrovolníci šíří veřejnou vzdělanost a docenění literárního dědictví tak, jako to dělaly veřejné knihovny na začátku 20. století.

Projekt Gutenberg je mezinárodně decentralizovaný. Například neexistuje politika výběru, která díla budou přidána. Jednotliví dobrovolníci pracují na dílech, která je zajímají, a nebo která jsou dostupná.

Sbírka PG má uchovávat díla dlouhodobě tak, aby se nemohla ztratit při žádné místní nehodě. Ve snaze zabezpečit to se celá sbírka denně zálohuje a mirroruje na servery na různých místech.

[editovat] Autorská práva

Projekt Gutenberg důsledně ověřuje status svých e-textů podle autorského práva Spojených států amerických. Materiál se přidává do archívu PG jen poté, kdy dobrovolníci potvrdí, že se na dílo nevztahují autorské práva a tyto záznamy se uchovávají pro kontrolu do budoucnosti.

Na rozdíl od některých projektů digitálních knihoven si Projekt Gutenberg nenárokuje nová autorská práva na díla, která publikuje. Naopak, podporuje jejich volné šíření a distribuci.

Většina děl sbírky se distribuuje jako volné dílo ve smyslu autorského práva USA. Právní text, který provází každý e-text do jisté míry omezuje, co je možné dělat s textem (jako distribuce ve změněném tvaru nebo pro komerční účely) v případě, že je použita obchodní značka Projektu Gutenberg. Také je umožněno odstranit tuto hlavičku a samotný text používat jako volné dílo bez omezení.

Ve sbírce existuje též několik děl, která Projekt Gutenberg distribuuje s povolením autora. Tato podléhají omezením, která specifikoval držitel autorských práv.

V roce 1998 Sonny Bono Copyright Term Extension Act prodloužil trvání už existujících autorských práv retroaktivně o 20 let. To zabránilo Projektu Gutenberg přidat mnoho titulů, které by jinak ve Spojených státech byly považované za volné dílo.

[editovat] Kritika

Projekt Gutenberg bývá kritizován za nedostatek bibliografických informací ve svých e-textech: například neadekvátní podrobnosti o vydaní a nezveřejnění původně publikovaných předmluv a kritický aparát. Zlepšení v těchto oblastech je znatelné při porovnání starších textů s novějšími; většina e-textů zachovává informace o vydaní a předmluvy.

[editovat] Příbuzné projekty

Všechny příbuzné projekty jsou nezávislé organizace, které sdílí stejné ideály a bylo jim uděleno povolení používat obchodní značku Project Gutenberg. Často mají konkrétně národní a nebo lingvistické zaměření.

  • Project Gutenberg Australia hostuje množství textů, které jsou volným dílem podle Australského autorského práva, ale stále chráněné (a nebo v jiném stavu) ve Spojených státech; se zaměřením na australské spisovatele a knihy o Austrálii.
  • PG-EU je sesterský projekt pracujíci v souladu s autorským právem Evropské unie. Jedním z jeho cílů je zařadit do Projektu Gutenberg co největší množství jazyků. Pracuje v Unicode, aby bylo zabezpečené, že všechny abecedy jsou jednoduše a korektně reprezentovatelné.
  • Project Gutenberg of the Philippines [1] chce zpřístupnit co nejvíc knih co nejvíce lidem, se speciálním zaměřením na Filipíny a filipínské jazyky.
  • Project Gutenberg Europe [2] je projekt pod záštitou Project Rastko v Srbsku a Černé Hoře. Cílem je stát se Projektem Gutenberg pro celou Evropu. Začal zasílat svoje první díla roku 2005. Zabezpečuje na svých stránkách běh Distributed Proofreaders softwaru (odděleně od původního).
  • Project Gutenberg Luxembourg [3] publikuje vetšinou, ale ne výlučně, knihy psané v lucemburštině.
  • Project Gutenberg Consortia Center [4] je pobočka specializovaná na sbírku sbírek. Tyto nemají redaktorský dohled nebo konzistentní formátovaní hlavního Projektu Gutenberg. Obsahuje tematické sbírky jako i rozličné jazyky.
  • Projekti Lönnrot [5] je projekt započatý finskými dobrovolníky Projectu Gutenberg.

I když Projekt Gutenberg-DE dostal před roky povolení používat název Gutenberg, ne každý ho považuje za příbuzný projekt, z důvodů filozofických odlišností. Projekt Gutenberg-DE autorsky chrání svoje produkty a omezuje přístup na browsovatelné webové verze svých textů.

[editovat] Reference

  1. Hart, Michael (srpen 1992). "Gutenberg:The History and Philosophy of Project Gutenberg." URL navštíveno 2006-12-05.
  2. Podle GUTINDEX-2005 a GUTINDEX-2006 bylo za 62 týdnů od 5. ledna 2005 do 14. března 2006 zasláno do PG 3386 nových děl. V průměru tedy vychází 54,61 za týden.
  3. http://www.gutenberg.org/about/faq0

[editovat] Externí odkazy