Diskuse:Fyzika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nevim, jestli se da Kopernik oznacit za fyzika. Davam to jenom k posouzeni. --Luděk 07:06, 6. 8. 2004 (UTC)

IMHO jistě dá, ale asi by to chtělo vyrobit separátní stránku Seznam fyziků, na kterou ten seznam přesunout a odtud ji jenom odkazovat. Stejně tak bych Koperníka přesunul z kategorie fyzika do nějaké kategorie fyzikové, nebo tak něco.
Snad hlavně astronom, ne? V hesle taky stojí "astronom, matematik, právník, stratég a lékař"... obvykle se to do fyziky v užším smyslu nepočítá. --Malýčtenář 11:26, 6. 8. 2004 (UTC)
Také bych se přimlouval za astronoma, v této oblasti jeho dílo a objevy žijí dodnes.Karel
Jistěže je to astronom, ale imho AstronomovéFyzikové, takže na otázku, zda se Kopernik dá označit za fyzika, jasně odpovídám ano. Takže pokud bude nějaký seznam astronomů, pak do něj Kopernik určitě patří. Pokud nebude, pak jistě patří alespoň do seznamu fyziků. --Mormegil 07:29, 9. 8. 2004 (UTC)
Mám identický názor. -- Vít Zvánovec 08:26, 9. 8. 2004 (UTC)
Ne zcela, i když to k tomu svádí. Astronom se zajímá hlavně o polohy nebeských těles a úkazů. Jejich vysvětlení pak bývá doménou astrofyziky a mechaniky. Ale ta hranice je velmi nejasná, to je pravda. V případě Koperníka je to snad ještě rozlišitelné. Miraceti 02:26, 2. 1. 2005 (UTC)

Taktéž souhlas. Zkusím připravit stránku pro astronomy podobnou jako pro fyziky. --Postrach 09:39, 30. 9. 2004 (UTC)

[editovat] Chemie vs. fyzika

Z čeho vychází chemie kromě fyziky, když z fyziky vychází jen částečně? Miraceti 02:37, 2. 1. 2005 (UTC)

Z experimetu. ;-) --Wikimol 15:15, 2. 1. 2005 (UTC)
Ty experimenty jsou ale v principu fyzikální. Mozna by se sluselo napsat, ze Chemie vychazi prevazne z fyziky. On to neni jen tak nejaky kec, i kdyz verim, ze spousta chemiku bude tvrdit opak. U biologie uz je to trosku slozitejsi, nebot fyzikalni soubory jsou zde uz velmi komplikovane a je nutno zapojit predevsim empirii. U chemie tohle ale s postupem doby a rozvojem vypocetni techniky prestava byt pravda. Miraceti 17:48, 2. 1. 2005 (UTC)

[editovat] Historie

V druhé polovině 20. století byla představena sjednocená kvantová teorie pole, přičemž zásadní úlohu při jejím hledání měl Richard Feynman. Tato teorie sjednotila elektromagnetismus se slabou a silnou interakcí. Rozvinuty byly také teorie o vzniku Vesmíru, které vycházejí z hypotézy Velkého třesku. Zde za všechny vědce jmenujme George Gamowa. Od 80. let se vrcholná fyzika snaží propracovat teorii strun, která má potenciál sjednotit dva pilíře moderní fyziky: kvantovou teorii pole a obecnou teorii relativity, které jsou vzájemně neslučitelné. Nicméně teorie strun ještě není zcela bezvýhradně uznávanou teorií.

Toto se sice zdá hezké a přirozené, ale není to pravda. Kvantová teorie pole se rozvíjela souběžně s "běžnou" kvantovou mechanikou, pole je fyzikální systém "jako každý jiný" a tak se přirozeně pánové jako Dirac dali do jeho kvantování. Feynman se podílel na kvantové elektodynamice, ale přestože je mediálně velmi známý a oblíbený, nebyla jeho úloha taková jako třeba Einsteinova u OTR a je nutné jmenovat i další. (např. Schwingera) Část o strunách je čirá strunařská propaganda, Wikipedie se musí držet NPOV. Bezvýhradně uznávanou teorií - mám dojem, že podle části kritiků to vlastně ani není fyzikální teorie (nedostatek testovatelných předpovědí). --Wikimol 15:49, 2. 1. 2005 (UTC)
KTP byla velkym skokem kupredu, protoze vyzaduje o rad dalsi zobecneni nez jen kvantova mechanika. Navic musime pocitat se sjednocenim interakci, ktere z ni pozdeji vyplynulo. Feynman za KTP dostal Nobelovu cenu. Uvadet vsechny vedce nema v tomto clanku smysl, Feynman byl beze sporu nejvetsim poeinsteinovskym fyzikem.
Pokud bych nekoho z tohoto prehledu vyradil, tak nejvic by si to asi zaslouzil Schrödinger, ktery je znam predevsim kvuli sve zparchantele rovnici, o ktere i on sam vedel, ze je spatne.
Strunova teorie je nejsilnejsim trendem ve fyzice za poslednich dvacet let. Je to teorie, kterou dneska teoreticka fyzika zije. I fyzici, kteri vyvijeji alternativni teorie se s ni srovnavaji a neupiraji ji zasluhy. Myslim, ze uz jen zpetna predpoved gravitace a naznaky podobnosti mezi singularitou a castici ji radi mezi teorie, ktere je nutno zminit. Ano, Feynman ji v osmdesatych letech jako teroii zpochybnoval. Jenze od te doby uplynulo spousta vody a dve strunove revoluce. NPOV to jiste neni. Jiste, muzeme ji vynechat, ale proc potom neskoncit uz u Galilea? Miraceti 17:41, 2. 1. 2005 (UTC)