Rozprava o metodě
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Rozprava o metodě, vrcholné dílo Reného Descarta, byla vydána roku 1637. Její první vydání bylo anonymní, protože Descartes měl obavy ze záporných reakcí na své revoluční názory, které v knize popsal; v době procesů s Galileem Galileim a dalších byly jeho obavy skutečně na místě. Původní úplný název knihy zní: Plán všeobecné vědy schopné povznést naši povahu na nejvyšší stupeň dokonalosti, potom Dioptrika, Meteory a Geometrie, Descartes se zde vyznává ze svých poznatků a své poutě za nimi. Ve spisech následujících po samotné Rozpravě pak čtenářům ukazuje, jak metodu využít v praxi.
Nejzásadnější pasáží knihy je kapitola, v níž autor formuluje zásady metody:
- Vyhnout se ukvapenosti, nepřijímat nikdy žádnou věc za pravdivou, dokud ji nemáme ověřenou; zjednodušeně:dvakrát měř, jednou řež(evidence)
- Rozdělovat otázky – zjednodušovat, až dojdeme ke snadnému řešení a pochopení(analýza)
- Postupovat od jednoduššímu ke složitějšímu; od stupně na stupeň, až k těm nejsložitějším(syntéza)
- Tvořit přehledy, abychom věděli, že jsme nic neopominuli
Descartes tedy chtěl najít metodu zajišťující co nejjistější poznání, sám tvrdí, že pokud bychom se všichni jeho navrženými pravidly řídili, svět by poznal skutečnou pravdu.
V dalších částech knih pak čtenář najde formulace několika zákl. filoz. principů, které doslova pohnuly světem, nejvýznamnější z nich je princip kauzality: nic se nemůže dít bez příčiny; do té doby se mnozí domnívali, že se věci řídí účelem, nikoli příčinou.
Rozprava vyvolala poměrně rozmanité reakce, výměny názorů a diskuze se o ní vedly po celé Evropě. Jejím důsledkem bylo např. zakázání Descartových přednášek v Holandsku či vyvolání soudního procesu proti němu.

