Literatura (z lat. litera = písmeno) je, v širším slova smyslu, souhrn všech psaných textů. Patří mezi ně literatura umělecká, naučná, technická, časopisecká, memoárová i soukromá korespondence. V užším slova smyslu se literaturou obvykle rozumí literatura umělecká, čili krásná literatura, beletrie.
Literatura je po výtvarném umění nejstarší lidskou uměleckou činností. Za vůbec první literární památku bývá označován Epos o Gilgamešovi (pocházející zhruba z poloviny třetího tisíciletí př. n. l., nejstarší přepis je zachován z doby kolem roku 2000 až 1700 př. n. l.).
Jako základ evropské literární tvorby bývá označováno archaické období
antického Řecka a na něj navazujícího
antického Říma. Do desátého století se evropská literární tvorba (až na řídké výjimky) soustředila na centrální území
Východní a do roku
467 i
Západořímské říše.
Nový zrod literatury je zaznamenán až s pozdním středověkem, nejvýrazněji od
10. století (v té době vznikala převážně literatura duchovní, později se z arabského světa dostaly přepisy
řeckých a
římských autorů, vznikala však také literatura světská, hlavně ve formě hrdinských písní). Pravého vrcholu však mohla dosáhnout až po
Gutenbergově vynálezu
knihtisku a po masovém rozšíření literatury a gramotnosti.
Renesance, baroko (později klasicismus, osvícenství a romantismus) již připravily podmínky pro vznik moderní a s ní i současné literatury.