Ekonomika Malty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hospodářství Malty – a tím i životní úroveň - dosáhlo v posledním období, především v devadesátých letech 20. století, jistých pokroků a lze ho označit jako relativně stabilní a mírně prosperující.
Obsah |
[editovat] Přehled
| Podíl sektorů na HDP (v %, 2001) |
| Podíl zaměstnaných podle sektorů (v %, 2001) |
Maltské hospodářství se vyznačuje vysokým nedostatkem přírodních zdrojů (především žádné fosilní zdroje, nedostatek spodní vody) a suchým klimatickým podnebím. Celkově je maltské hospodářství závislé na zahraničním obchodu (včetně turistického ruchu).
Z deseti nových členských států Evropské unie patří Malta k nejvyspělejším. Výše HDP (hrubého domácího produktu) na obyvatele v běžných cenách (2001: 10.300 €, 2002: cca. 11.000 €) je ve srovnání s ostatními novými členy Evropské unie relativně vysoká (cca. 135 % průměru, po Kypru na druhém místě), ale nižší vzhledem k Evropské unii (cca. 69 % průměru, tedy asi o 7 % více než Česká republika).
Pod tlakem Evropské unie byla Malta v posledních letech donucena přestrukturovat své hospodářství, především v těchto oblastech:
- celková liberalizace hospodářství, zejména snížení objemu veřejného sektoru (2001: 35 % pracujících) ve prospěch soukromého
- odbourávání státních subvencí, dirigismu a intervencionizmu (jejichž důsledkem bylo v minulosti zkreslování některých hospodářských ukazatelů)
- stabilizace veřejných financí, především zmenšení deficitu státního rozpočtu (1998 11 % HDP, 2003 ještě 9,7 % HDP) a hrubé státní zadluženosti (2003 73,6 % HDP - na konci října 2004 činil 1 miliardu 340 miliónů maltských lir ( zhruba 3 miliardy 95 miliónů €).
V různých zprávách Evropské unie posledních let byly výsledky reformních snah maltské vlády hodnoceny sice rozdílně, ale mnohdy pozitivně:
- HDP dosáhl roku 2000 objemu 4,66 miliard € (2001: 4 miliardy €) při růstu o 6,4 % (2001: -1,2 %, jako výjimečný výkyv ?); růst HDP se poté stabilizoval, avšak v r. 2003 opět HDP poklesl reálně o 1,7 % (na 1712,2 miliónů Lm).
- Nezaměstnanost kolísá mezi 6,7 % (2001), 7,8 % (2003) a 8,4 % v září 2004 a je tedy zhruba poloviční než nezaměstnanost deseti nových členských zemí; lehký vzrůst (s výjimkou roku 2000) je připisován reformám veřejného sektoru.
- Inflace kolísá mezi 2,4 % a 2,9 % po roce 2000.
[editovat] Jednotlivé sektory
[editovat] Zemědělství
| Míra soběstačnosti (1999 v %) | |||
| zelenina | 89 | hovězí | 12 |
| brambory | 56 | vepřové | 77 |
| ovoce | 34 | drůbež | 83 |
| mléko | 51 | vejce | 91 |
Hlavní ostrov Malta je nejen intenzívně zastaven, ale nemá žádných větších nebo souvislých zelených ploch. Zemědělství má proto na menším ostrově Gozo poněkud větší význam, kde i situace v zásobování vodou na zavlažování je v letním období příznivější. Gozo kryje i jistý podíl potřeby zeleniny pro celý stát.
Zemědělská plocha činí jen 38 % plochy celkové, v sektoru je zaměstnáno kolem 2 % pracujících. V průměru zabírají zemědělské usedlosti plochu 1 hektaru. Mimo skutečnost, že zabírání další plochy pro zemědělskou výrobu nepřichází v úvahu, je budoucnost maltského zemědělství ovlivněna i stárnutím pracovní síly (42,6 % pracujících je starší 60 let).
V popředí stojí rostlinná výroba (s podílem přes 80 % na celkovém objemu zemědělské výroby), zde pak především zelenina (96.200 tun 2001), dále brambory a ovoce. Zejména v letních měsících kryje Malta velkou část potřeby dovozem.
[editovat] Průmysl
Sektor je charakterizován malými výrobními jednotkami (v průměru 11 zaměstnanců na podnik). Malta se v minulosti různými daňovými úlevami cílevědomě ucházela o usídlení zahraničních firem, současně na Maltě existuje kolem 250 zahraničních podniků, vyrábějících z velké části pro vývoz.
K význačným odvětvím patří strojírenství, elektronika (především komponenty do mobilních telefonů, televizorů, počítačů), textil a oblečení, chemické a farmaceutické výrobky, dopravní zařízení, stavba a oprava lodí.
[editovat] Služby
Vysoký podíl tohoto sektoru na HDP je ovlivněn i velkým významem turistického ruchu. Zatímco podíl služeb na tvorbě HDP obnáší stabilně kolem 70 procent, klesá podíl zaměstnaných v tomto sektoru (z 71,5 procent 1997 na 66 procent 2001).
Důležitým faktorem je obchod. Malta je nejen význačným obchodním střediskem ve Středomoří, ale má i pátou největší obchodní flotilu na světě (celková tonáž 28 milionu tun).
[editovat] Vybraná odvětví
Turistický ruch: Maltu v současné době navštěvuje přes jeden milion turistů ročně (1985: kolem půl milionu, 2000: 1,2 milionu), tedy třikrát tolik, než má Malta obyvatel, se stoupající tendencí. Turistika se na HDP podílí zhruba 35 procenty. Největší počet turistů pochází z Velké Británie, Německa a Itálie.
Rybolov (2001: 841 tun živé váhy, se stagnující tentencí): celková tonáž rybářské flotily činí zhruba 18.000 tun, nízký výlovek je vyrovnáván pěstováním ryb v umělých nádržích v zálivech (akvakultura, 2001: 1235 tun).
Energetika: jistých úspěchů bylo dosaženo i v oblasti zásobování vodou a elektrickým proudem. Obé bylo do konce osmdesátých let 20. století katastrofální, voda se někdy musela dovážet cisternovými loděmi z Itálie (a její používání v bazénech bylo zakázané). Po vybudování nové elektrárny a moderních odsolovacích zařízení na mořskou vodu v osmdesátých a hlavně v devadesátých letech je dnes situace stabilní. Malta však dováží 100 procent zdrojů na výrobu elektrického proudu.
Situace dopravy na Maltě je diktována skutečností, že – nehledě na lodní spojení mezi Maltou a Gozem a zahraniční lety – se jedná výlučně o silniční dopravu. Silniční síť je přitom stále zastaralá, během turistické sezony pak situace nabývá katastrofálních stavů. (Jediná železnice, kterou Britové roku 1883 mezi Vallettou a Mdinou postavili, něco přes 10 km, byla roku 1931 zrušena.)
K typickým místním výrobkům patří i keramika a sklo, krajky, filigrány ze stříbra a zlata, různé bronzové předměty.
[editovat] Zahraniční obchod
V zahraničním obchodě připadá 60 až 70 procent vývozu a dovozu na Německo, Francii, Itálii, USA a Velkou Británii. Orientace na Evropskou unii, která se zde podílí dobře 50 procenty, je již po dlouhou dobu jednoznačná. Objem obchodu s Českou republikou je prozatím nízký, Malta je známa jako dovozce osobních automobilů značky Škoda.
Malta se tradičně vyznačuje obchodním deficitem (kolem 19 % HDP za rok 2001). Tento schodek je částečně vyrovnáván pozitivní bilancí služeb (cestovní ruch). Jako jediná z deseti nových členských zemí se Malta vyznačuje negativní bilancí v oblasti zahraničních přímých investic (kolem -10 % HDP roku 2002).
Ve vývozu Malty hrají velkou roli strojírenské výrobky, elektronika, textil a oblečení, Dále je třeba uvést i stavbu resp. opravy lodí.
Dovoz Malty je diktován podmínkami ostrova: významnou položkou jsou zemědělské výrobky (rostlinné i živočišné výroby a další potraviny), fosilní zdroje, dále chemické a strojírenské výrobky.
[editovat] Měna
Úřední měnou zůstává pro příští léta i po vstupu do Evropské unie maltská lira, mezinárodní zkratka Lm (také MTL), dělící se na 100 centů. Kurs Lm se pohybuje kolem 1 Lm = 73,6 Kč = 2,33 € (střední kurs, květen 2004).
- V mnoha případech lze platit i v dalších měnách: € (euro), US$ (americký dolar), £ (britská libra).
[editovat] Hospodářství v číslech za rok 2001
- Metodická poznámka
- Při srovnávání následujících číselných údajů lze rychle zjistit, že jiné prameny uvádějí čísla, která (částečně) velice silně odporují zde zveřejněným číselným údajům (to se týká např. i údajů Statistického úřadu Maltské republiky). Důvodem je mimo jiné i rozdílná klasifikace resp. definice patřičných kategorií. Pro srovnatelnost čísel mezi sebou i pro srovnatelnost čísel s údaji pro jiné státy Evropské unie zde byla použita výlučně čísla z různých pramenů Evropské unie. Navíc jsou zde v rámci srovnatelnosti uvedena jen čísla za rok 2001, i když v některých případech je možno najít i údaje pro pozdější období.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
[editovat] Externí odkazy
- Statistický úřad Republiky Malta (anglicky)
- Portál Evropské unie (česky)
Albánie • Andorra • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Závislá území či neuznávané státy: Faerské ostrovy • Gibraltar • Kosovo • Podněsteří

