Papinův hrnec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

moderní tlakový hrnec
moderní tlakový hrnec

Papinův hrnec neboli tlakový hrnec je tlustostěnný hrnec, sloužící k vaření za vyššího tlaku, než je běžný atmosférický tlak. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty vaření (120 °C až 130 °C, teplota varu vody za normálního tlaku je asi 100 °C), a tím i rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, Denisu Papinovi.

[editovat] Konstrukce

Důležitou součástí hrnce je otvor uzavřený těžkou ale pohyblivou zátkou, která funguje jako pojistný ventil. Propouští přebytečnou páru a tak zamezuje nebezpečnému zvýšení tlaku, které by mohlo vést k roztržení hrnce a výbuchu. Pro zvýšení bezpečnosti má Papinův hrnec navíc tepelnou pojistku, která se při nebezpečném zvýšení teploty roztaví a uvolní páru z hrnce.

[editovat] Výhody

Při vaření v Papinově hrnci dochází k úsporám času a energie. I tužší plátky hovězího masa(z falešné svíčkové, nebo z pera) jsou měkké cca po 20–25 minutách, zatímco při dušení pod poklicí je nutno počítat až s hodinami a  předchozím naložením do oleje nebo loje. Drůbeží kostry ze současné velkoprodukce se rozvaří za 10 minut.

[editovat] Nevýhody

Zvýšený tlak při vaření v Papinově hrnci představuje jisté riziko. Většina negativních názorů vychází z dramatických zkušeností s vytržením pojistky při varu u starých, hliníkových hrnců z časů socialistických. Při náhlém poklesu tlaku dojde v přehřáté kapalině k bouřlivému varu, který může vyvrhnout vařený pokrm do okolí. Ani dnes není dobré do hrnce přidávat větší množství naťového koření (bazalky, majoránky, rozmarýny, tymiánu), aby se neucpaly otvory v pojistkách. Stejně tak není vhodné hrnec příliš naplnit, neboť hrozí velmi rychlý nárůst tlaku při vaření. Nedoporučují se ani příliš výhodné supermarketové výprodeje, kde hrozí riziko nižší kvality a bezpečnosti výrobků.