Kůlna (jeskyně)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kůlna je velká tunelovitá jeskyně, prorážející skalní ostroh Pustého žlebu 1 km jižně od obce Sloup v severní části Moravského krasu. Jeskyně je dnes součástí návštěvního okruhu veřejnosti přístupných Sloupsko-šošůvských jeskyní, s nimiž je propojena asi 25 m dlouhou štolou.

[editovat] Popis jeskyně

Jeskyně se otvírá k jihu do žlebu mohutným portálem 8,5 m vysokým a 40 m širokým. Portál vede do esovitě se stáčející chodby, dlouhé 92 m, stoupající celkem o 7 m k hornímu, severnímu vstupu. Ten je daleko méně nápadný, velikost severního portálu je jen 4 m na výšku a 10 m na šířku. Uprostřed této chodby je poklopem uzavřena šachta, vedoucí do spodních pater Kůlny, zvaných Křížovy jeskyně. Spodní patra Kůlny představují propasťovitý sytém, tvořený třemi propastmi s celkovou hloubkou 75 m pod dnem Kůlny a přilehlými chodbami o celkové délce asi 100 m.

Tvářnost tunelové chodby Kůlny byla výrazně narušena za 2. světové války, kdy bylo dno chodby vybetonováno a byla zde zřízena podzemní zbrojní továrna. Toto vybetonování bylo později částečně odstraněno a pokračovaly zde archeologické vykopávky do značné hloubky, jejichž pozůstatky dnes je možné vidět v jižní části jeskyně.

Vlastní jeskyně Kůlna byla průtokovou jeskyní, protékanou vodami tekoucími od Sloupu tehdejším Pustým žlebem. Spodní patra pak představují paleoponor těchto vod.

[editovat] Historie objevování a využívání jeskyně

Jeskyně Kůlna byla známa od nepaměti a byla využívána pravěkým člověkem jako sídliště. Jindřich Wankel zde v roce 1880 objevil stopy tohoto osídlení. Po něm zkoumal jeskyni v letech 1881 - 1885 a v r. 1891 také Martin Kříž. Při svých archeologických vykopávkách objevil v r. 1884 spodní patra jeskyně Kůlny, které jsou dnes po něm nazvány. Archeologické vykopávky prokázaly v jeskyni Kůlna významné osídlení v neolitu a mladém paleolitu.

Objevná šachta na spodní patra Kůlny byla dr. Křížem po objevu opět zaházena. Znovu byla otevřena Karlem Absolonem při jeho výzkumech ve Sloupě v r. 1902. Karel Absolon tehdy objevil většinu dnes známých Křížových jeskyní a zmapoval je. Štola byla poté opět zaházena a definitivně byla otevřena a zajištěna skružemi s poklopem až v r. 1950.

Po odstranění následků výstavby podzemní továrny se s překvapením zjistilo, že přes značné poškození výplní jeskyně archeologický význam jeskyně neklesl. Naopak, výzkumy, prováděné zde Moravským zemským muzeem od r. 1961, prokázaly osídlení i ve středním a starším paleolitu. Nejvýznamnějším objevem byl nález fragmentu horní čelisti a zubu neandertálce z doby před 120 000 lety.

V r. 1997 byla jeskyně nově proraženou štolou připojena k systému Sloupsko-šošůvských jeskyní, k nimž ostatně morfologicky patří, a stala se součástí jejich návštěvního okruhu.

[editovat] Externí odkazy