Max Dvořák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Max Dvořák (4. června 1874, Roudnice nad Labem8. února 1921, Hrušovany nad Jevišovkou poblíž Znojma) byl rakouský historik umění, příslušník tzv. Vídeňské školy dějin umění narozený v Čechách. Žák a později asistent Franze Wickhoffa. Byl jedním z puristů. Jeho blízký přítel byl historik Josef Šusta. Na základě jeho teorií a výzkumu tvořil např. významný český architekt Kamil Hilbert. Působil dlouhou dobu jako profesor dějin umění na Vídeňské univerzitě. Nepochybně nejvýznamnější český historik umění vůbec.

[editovat] Dílo

  • Katechismus der Denkmalpflege (1916) (česky Katechismus památkové péče (1992))
  • Idealismus und Naturalismus in der gothischen Skulptur und Malerei (1918)
  • Das Rätsel der Kunst der Brüder van Eyck (1904)
  • Kunstgeschichte als Geistesgeschichte (1924) (česky: Dějiny umění jako projev ducha (1936))
  • Geschichte der italienischen Kunst im Zeitalter der Renaissance, 2 Vol. (1927-28) (česky: Italské umění (1946))
  • Gesammelte Aufsätze (1929)

[editovat] Podívejte se také na

  • Franz Wickhoff
  • Alois Riegl
  • Fritz Saxl

[editovat] Externí odkazy v angličtině

  • AEIOU – krátký popis, fotografie
V jiných jazycích