Emma Goldmanová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emma Goldmanová (27. června 1869, Kaunas, Litva – 14. května 1940, Toronto, Kanada) byla americká anarchistka a mírová aktivistka litevského původu.
Narodila se v židovské rodině v Litvě. Když jí bylo třináct, rodina se z důvodu politických represí po zavraždění cara Alexandra II. přestěhovala do Petrohradu.
V roce 1885 emigrovala s nevlastní sestrou Helenou do Ameriky, kde se rychle skontaktovala s ruskými exulanty a anarchisty.
Nekompromisně prosazovala právo každého jedince na sebeurčení a ze začátku se hlásila k násilí jako prostředku politického boje proti vykořisťování a utlačování. Později se od tohto postoje distancovala.
V letech 1895-96 absolvovala ve Vídni kurz pro porodní báby. Po návratu do USA nadále bojovala za svobodu projevu a začala propagovat ideál „svobodné lásky“, což znamenalo, že základem byla vzájemná úcta mezi partnery, ne model maloměšťácké rodiny.
Goldmanová vydávala časopis Mother Earth (Matka Zem) a publikovala knihu Anarchism and Other Essays (Anarchizmus a jiné eseje, 1911). Zasazovala se za zveřejňování informací o kontrole porodnosti.
V průběhu první světové války protestovala proti nucenému odvodu mužů, za co se v roce 1917 dostala na dva roky do vězení s přítelem Alexanderem Berkmanem. Po návratu z vězení byli oba deportováni do Ruska, kde jejich počáteční sympatie k bolševikům vystřídalo poznání skutečnosti, že jejich cíle se v revolučním Rusku nedají realizovat.
V následujících letech žila v Německu, Francii, Anglii, Švédsku a v Kanadě.
Po Berkmanově sebevražde v roce 1936 zaujala Goldmanovou Španělská občanská válka, proto odešla do Katalánska a odtud do Londýna propagovat republikánské Španělsko. Zároveň uspořádala v Kanade sbírku.
V roce 1940 umírá v Torontu ve věku nedožitých 71 let na mozkovou příhodu.

