Lokomotivní parní stroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lokomotivní parní stroj je specializovaným druhem parního stroje. Základní uspořádání (válec s pístem pohánějící přes ojnici a kliku kolo) je sice stejné, ale proti například stabilním parním strojům musí mít některé zvláštní vlastnosti:

  • musí se rozjet z libovolné polohy
  • musí se vejít do průjezdného profilu trati.
  • musí produkovat relativně malé vibrace
  • musí sám spolehlivě fungovat v prostředí, kde dochází k rázům
  • musí zajistit pohon většího počtu náprav
  • musí umožňovat reverzaci chodu (chod tam i zpět)
  • musí efektivně fungovat v širokém rozsahu pracovních režimů i otáček (rozjezd, jízda pod různou zátěží, jízda výběhem)


Problém rozjezdu z místa se podařilo vyřešit hned na počátku: lokomotivní stroje byly vybaveny většinou dvěma (ale někdy i třemi a více) dvojčinnými stroji s klikami posunutými o 90 stupňů. Díky tomu neexistovala mrtvá poloha stroje. Nepříjemnou vlastností uspořádání se dvěma válci ale byla nemožnost vyvážit všechny oscilující hmoty a tím zlikvidovat vibrace. Pro relativně pomalé lokomotivy to nebyl problém a pozdější rychlíkové stroje byly kvůli tomu vyráběny v trojválcovém uspořádání (které již vyvážit lze).

Pohon většího počtu náprav zpočátku neexistoval, protože lokomotivy měly většinou poháněnou jen jednu nápravu. Při postupně se zvyšující zátěži byl tento požadavek řešen spřahováním dvojkolí pomocí soustavy spojnic. Protože ale tento způsob narážel na požadavek hladkého průjezdu oblouků, byly konstruovány nejrůznější druhy pojezdů

Reverzace a pracovní režimy stroje byla oblast, kterou konstruktéři řešili několik desítek let. Výsledkem jejich práce byly postupně se zdokonalující lokomotivní rozvody.

[editovat] Lokomotivní parní stroj s heusingerovým rozvodem

Soubor:Steam locomotive work.gif

  • 1. Kulisa
  • 2. Protiklika. Je nasazena na klikovém mechanismu ojnice, proti němu posunuta o 90°.
  • 3. Prodloužená šoupátková tyč. Změnou její polohy proti kulise lze měnit plnění válce a směr jízdy
  • 4. Předstihová páka. Skládá dohromady pohyb křižáku a prodloužené šoupátkové tyče pro získání předstihu plnění.
  • 5. Křižák.
  • 6. Šoupátková komora s pístovým šoupátkem. Pohyb je řízen pohybem předstihové páky
  • 7. Válec parního stroje s pístem
  • 8. Ovládací páka rozvodu. Strojvedoucí nastavuje polohu prodloužené šoupátkové tyče proti kulise a tím i parametry (plnění a směr jízdy) práce parního stroje