Přírodní park Kladecko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přírodní park Kladecko byl v roce 1990 vyhlášen klidovou oblastí. Mimo jiné zahrnuje přírodní rezervace Průchodnice a Rudka, a přírodní památky Skalky, Taramka, U nádrže a Na Kozénku. Na mnoha místech se vyskytují ohrožené a vzácné druhy rostlin a živočichů. Nectavským údolím sice vede silnice i železnice, ale obce na Kladecku mají stále svůj původní vrchovinný ráz a krajina není zasažena chatovou zástavbou.
Z minulosti je zde doložena stará obchodní cesta kolem Romže, což byla významná spojnice mezi Hanou a Malou Hanou. Zvláštním fenoménem jsou zaniklé středověké osady, o nichž existuje je málo historických zpráv. Jednou z nich je například osada Otín, která se podle pověsti propadla.
V regionu se rovněž dolovala železná ruda (hematit). Nejvýnosnější byly šachty sv. Trojice, sv. Kryštofa, sv. Bernarda a sv. Jana Nepomuckého. V Nectavském údolí byla v blízkosti třetího mlýna postavena vysoká pec. K tavení rudy se používalo dřevěné uhlí. Potok Nectávka měl ale v létě málo vody a v zimě zamrzal. Protože k pohonu zařízení bylo třeba množství vody, byla pec v provozu sotva pět měsíců v roce. V roce 1729 byl provoz zastaven. V Roudných lze stále nalézt značné kusy železné rudy, která často obsahuje i červený jaspis. V polovině 19. století byla otevřena šachta ve Volší, odkud se ruda vozila potahy do Vranové nebo do Blanska.
[editovat] Naučná stezka
Naučná stezka Přírodního parku Kladecko začíná u obce Šubířov, přibližuje se k obcím Kladky, Ludmírov, Dzbel a končí u zámku v Jesenci. Prochází jihozápadní částí přírodního parku, který je součástí Zábřežské vrchoviny. Nejvyšším místem parku je vrch Dzbel (604 m n.m.). Stezka je dlouhá asi 8 km a lze ji beze spěchu projít za tři hodiny. Na cestu se můžete vydat buď ze železniční zastávky Šubířov v Nectavském údolí nebo v Jesenci.
- Kladky - Obec Kladky se původně (německy) jmenovala Roma. Název Kladky je množné číslo od slova kladka = malá kláda. Osada vznikla na místě, kde byly káceny malé klády. K nejstarším dochovalým obydlím patří mlýn rodiny Konečných na Bělé z druhé poloviny 16. století.

