Milena Jesenská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| manžel | |
| dcera |
Jana Krejcarová
|
Milena Jesenská (10. srpna 1896, Praha – 17. května 1944, koncentrační tábor Ravensbrück, Německo) byla česká novinářka, spisovatelka a překladatelka. S manželem Jaromírem Krejcarem měli dceru „Honzu“.
Obsah |
[editovat] Život
Milena se narodila v rodině pražského univerzitního profesora a chirurga Jana Jesenského a jeho ženy Mileny. Když bylo Mileně 16 let, zemřela jí matka a Milena zůstala se svým otcem, který byl na jednu stranu velmi přísný, na druhou stranu nad Milenou nedodržoval téměř žádný dohled, takže Milena vedla velmi volný život (mj. poprvé okusila drogy). Navštěvovala dívčí gymnázium Minerva, poté, na přání svého otce, studovala medicínu, které však zanechala po několika semestrech. Ve 20. letech se setkala s Ernstem Pollakem, který pracoval jako překladatel u jedné pražské banky. Proti vůli svého otce, který protestoval proti svatbě s německým Židem, se za něj provdala. V roce 1918 se s mužem přestěhovala do Vídně. S rodinou (částečně kvůli vzdorovitému sňatku) přerušila téměř všechny styky.
Manželství s Ernstem Pollakem, se záhy dostalo do krize. Jesenská, chtějíc získat na manželovi částečnou nezávislost, začala dávat hodiny češtiny. Mezi její žáky patřil např. rakouský spisovatel Hermann Broch. Překládala z němčiny pro české noviny a zpočátku působit externě přispívala do módních magazínů. Záhy začala dopisovala do řady českých novin, psala fejetony a překládala.
V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovalete Franze Kafky Der Heizer (Topič) a napsala autorovi, zda smí povídku přeložit. Tím začala jejich vzájemná korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí. Přátelství Mileny Jesenské a Franze Kafky bylo téměř výhradně korespondenční. Setkali se jen dvakrát, jednou na čtyři dny ve Vídni a později na den v pohraničním městě Gmünd. Próza Topič byla jejím prvním překladem Kafky do češtiny. Později přeložila do čestiny i Proces, Rozjímání a Ortel.
Kromě Franze Kafky se znala osobně i s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Čapkem či Ferdinandem Peroutkou.
V roce 1923 se pokusila o sebevraždu. Poté propadla kokainu, a později se snažila dostat ze závislosti na něm.
Krátce po Kafkově smrti se rozešla s Pollakem a odstěhovala se nejprve do Drážďan a nakonec zpět do Prahy, kde se podruhé provdala. Vzala si českého architekta Jaromíra Krejcara. Bylo nejšťastnější období jejího života. V roce 1928 se jim narodila dcera Jana „Honza“.
Trpěla revmatismem. Po narození dcery začala proti bolestem brát morfium, a stala se od něj závislá. Ztratila místo a znovu bojovala se závislostí.
Milena Jesenská se začala plně věnovat kariéře novinářky. Mimo Přítomnosti přispívala do deníku Tribuna, Národních listů, Lidových novin, magazínu Pestré listy, na konci dvacátých let byla krátce redaktorkou legendárního týdeníku Pestrý týden. V letech 1938 až 1939 přispívala do kulturního časopisu Přítomnost.
Jesenská začala být vážně nemocná (její zdravotní stav se výrazně zhoršil po porodu dcery) a stala se závislou na morfiu (závislosti se zbavila až v roce 1938).
Jesenská krátce sympatizovala s komunistickou stranou a tak psala i do novin Svět práce. Kvůli výhradám vůči stalinismu se v roce 1936 s KSČ rozešla.
Rozčarováním skončilo i její manželství s Jaromírem Krejcarem.
Po připojení Čech a Moravy k Třetí říši a se aktivně účastnila protinacistického odboje. Byla jednou z těch, kteří převáděli Židy přes hranice do Polska, od března 1939 do začátku války v září.
Zatčena byla v březnu 1940 a následujícího roku deportována „na převýchovu“ do koncentračního tábora Ravensbrück, kde pracovala na ošetřovně. Byla duchovní i morální oporou ostatním vězenkyním. Tam také potkala svou životní přítelkyni Margarete Buber-Neumannovou, rovněž bývalou novinářku. V Ravensbrücku zemřela v roce 1944.
V roce 1995 byla institucí Jad Vašem poctěna udělením ceny Spravedlivá mezi národy v Jeruzalémě.
Přestože Milena Jesenská byla významnou českou novinářkou a překladatelkou období první republiky, stala se celosvětově známá zpočátku jako přítelkyně Franze Kafky, vedle Felice Bauerové, Julie Vohryzkové.
Její tvorba – články, svědectví a reportáže o meziválečné střední Evropě, problematice jejích společností a jejích vztahů – se dočkala zaslouženého světového uznání až po druhé světové válce.
[editovat] Externí odkazy
- Milena Jesenská Fellowships for Journalists, Universita Vídeň, Institut humanitních věd – http://www.iwm.at
O Mileně Jesenské:
- Heslo v publikaci Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- http://literatura.kvalitne.cz/jesenska.htm
[editovat] Bibliografie
[editovat] Vlastní dílo
- Mileniny recepty, Pražská akciová tiskárna, 1925 (v témže roce dvě vydání)
- Cesta k jednoduchosti, 1926
- Člověk dělá šaty, 1927
posmrtná vydání článků, esejů a reportáží (většinou psaných pro časopis Přítomnost, 30. léta):
- Milena Jesenská zvenčí a zevnitř: antologie textů Mileny Jesenské, vydala Ludmila Hegnerová 1996
- Nad naše síly : Češi, Židé a Němci 1937-1939, Milena Jesenská, vydal Václav Burian 1997
z toho ukázky online:
Sudety 1938: byli jsme obětováni a máme tu několik tisíc živých padlých reportáž z časopisu Přítomnost 41, říjen 1938
Sudety 1938: jakési symbolické divadlo - Dopisy Mileny Jesenské, vydala Alena Wagnerová 1998
německy:
- Milena Jesenská. „Alle meine Artikel sind Liebesbriefe“ (Milena Jesenská. „Všechny mé články jsou milostné dopisy“), vydala Alena Wagnerová, Bollmann Verlag, Köln, 1994
- „Ich hätte zu antworten tagelang und nächtelang“ – Die Briefe von Milena („Mohla bych odpovídat dny a noci“ – Dopisy Mileny), vydala Alena Wagnerová (mj. Fischer Taschenbuch Verlag, Frankfurt am Main, 1999)
- „Alles ist Leben“ – Feuilletons und Reportagen 1919-1939 („Všechno je život“ – fejetony a reportáže 1919-1939), vydala Dorthea Rein, BtB bei Goldmann, 1999
Anglicky:
- The Journalism of Milena Jesenska: A Critical Voice in Interwar Central Europe (Žurnalismus Mileny Jesenské: Kritický hlas v meziválečné střední Evropě), přeložila a vydala Kathleen Hayes, New York: Berghahn Books, 2003
[editovat] Biografie, vzpomínky
- Milena Jesenská, Jana Černá, 1968
- Adresát Milena Jesenská, Jana Černá, 1996
- Milena Jesenská, Alena Wagnerová
anglicky:
- Milena, the Tragic Story of Kafka's Great Love (Milena, tragický příběh Kafkovy velké lásky), Margarete Buber-Neumann
- Kafka, Love and Courage: The Life of Milena Jesenska (Kafka, láska a odvaha: Život Mileny Jesenské), Mary Hockaday
- Kafka's Milena (Kafkova Milena), Jana Černá , Northwestern, 1993
francouzky:
- Vie de Milena (Život Mileny), Jana Černá, Le livre de poche, 1993
- Milena, Margarete Buber-Neumann, Seuil, Points, 1997
- Milena de Prague (Milena z Prahy), Mary Hockaday, Calman-Lévy, 1997
německy:
- Kafkas Freundin Milena (Kafkova příítelkyně Milena), Margarete Buber-Neumann, 1963
- Milena Jesenská: „Sterben allein ist zu wenig“ (Milena Jesenská: „Jenom umřít je málo“), Margarete Buber-Neumann, List, 2001
[editovat] Další
- Briefe an Milena (Dopisy Mileně), Franz Kafka
- The Loves of Franz Kafka (Lásky Franze Kafky), Nahum N. Glatzer, Schocken, 1986

