Planá nad Lužnicí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Planá nad Lužnicí | |
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0317 552828 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Tábor (CZ0317) |
| obec s rozšířenou působností: | Tábor |
| pověřená obec: | Planá nad Lužnicí |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 21,42 km² |
| obyvatel: | 3227 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49°21'15.98" s. š. |
| zeměpisná délka: | 14°42'5.31" v. d. |
| nadmořská výška: | 395 m |
| PSČ: | 391 11 |
| základní sídelní jednotky: | 4 |
| místní části: | 3 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Planá nad Lužnicí 391 11 Planá nad Lužnicí |
| starosta: | František Chramosta |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Město Planá nad Lužnicí leží na severním okraji jižních Čech na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny, 83 km jižně od hlavního města Prahy, 60 km severně od Českých Budějovic (centra jižních Čech).
[editovat] Místní části
- Lhota Samoty
- Planá nad Lužnicí
- Strkov
[editovat] Historie města
První písemná historická zmínka je patrně v dopise biskupa Tobiáše z Bechyně z l. 1288- 9. V té době byla Planá součástí pražského biskupství. Ovšem již na přelomu století 13. a 14. patřila k panství Vítkovců z nedalekého Ústí. Jan z Ústí byl horlivým přívržencem Mistra Jana Husa (pobyt Husa na Kozím Hrádku). Po nástupu katolicky orientovaného Oldřicha je však město husity vypáleno, a tak i Planá se stává državou nově založeného husitského Tábora. Součástí táborského panství je pak Planá nepřetržitě 127 let až do r. 1547.
V pol. 16. stol. potrestal císař Ferdinand odbojná česká města a rozprodal jejich majetek. To se týkalo i Tábora, a tak Planou kupuje Vilém z Rožmberka. Ten zde r. 1553 nechal zbudovat dřevěný most přes Lužnici. Roku 1565 panství přebírá Petr Vok. Na jeho žádost udělil císař Rudolf II. Plané právo vybírat mýtné a clo na hlavní cestě. Pro velké dluhy Petra Voka je však obec znovu podstoupena Táboru.
Během třicetileté války byla obec velmi zpustošena, což dokazuje první soupis obyvatelstva z r. 1654. Planá čítá pouze 6 dvorů, 1 chalupníka a 5 domkařů.
Koncem 17. století získávají Planou Šternberkové a později páni z Lobkovic. Ti se stávají jejími majiteli po dobu téměř dvou set let. Roku 1666 je přestavěn pův. gotický kostel sv. Václava z r. 1357. V r. 1796 prochází kostel další obnovou. Z té doby pochází i plánská kostel. věž. Nad severním vchodem stojí vysoký reliéf sv. Václava z r. 1939 od J. V. Duška. Vnitřní výzdobu kostela tvoří oltářní obraz sv. Václava od J. Mathausera z r. 1900, obrazy od V. Myslivečka a novobarokní sochy a doplňky. Architektonicky cenná je jednopatrová fara z r. 1784 s bosovanými nárožími a krytou mansardovou střechou.
Významnou součástí Plané té doby byla i místní škola. Existovala pravděpodobně již v 17. stol., první písemná zmínka o počtu žáků se datuje k r. 1790. Přízemní stavba byla v r. 1830 nahrazena novou budovou.
Revoluční rok 1848 přinesl převratné změny i do Plané. Stala se samosprávnou obcí s osadami Strkov a Lhota Samoty. Dalším mezníkem pro rozvoj obce je stavba železnice do Prahy v r. 1869. Pro místní dopravu je však důležitá i prováděná voroplavba po řece Lužnici. Ta se provozovala až do roku 1946. Současně malebná řeka i neporušená zdejší příroda dává stále častěji podnět výletníkům nejen z Tábora, ale i Prahy.
Po vzniku samostatného Československa došlo v Plané ke značnému růstu společenského i kulturního života (Sokol, kino, knihovna, nová škola, elektrifikace, asfaltová silnice).
Přes průmyslový rozvoj (závod Silon, Madeta, Masokombinát, Vodní stavby) a ostatní civilizační změny stále plní Planá nad Lužnicí svoji funkci příjemné a vyhledávané rekreační oblasti.
[editovat] Odkazy
- Oficiální stránky obce
- Veřejná statistika na czso
- Další veřejná statistika na czso
- Informace o správním celku „Planá nad Lužnicí“ na MVCR
- Informace o správním celku „Lhota samoty“ na MVCR
- Informace o správním celku „Strkov“ na MVCR

