Mikulov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Mikulov | |
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0624 584649 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
| okres (NUTS 4): | Břeclav (CZ0624) |
| obec s rozšířenou působností: | Mikulov |
| pověřená obec: | Mikulov |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 45,34 km² |
| obyvatel: | 7624 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 48°48'20.01" s. š. |
| zeměpisná délka: | 16°38'16.06 v. d. |
| nadmořská výška: | 242 m |
| PSČ: | 692 01 |
| základní sídelní jednotky: | 17 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Městský úřad Mikulov Městský úřad, Náměstí 158/1 692 01 Mikulov |
| starosta: | Eduard Kulhavý |
| Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa |
|
| Vinařská obec Mikulov | |
|---|---|
| Vinařská oblast | Vinařská oblast Morava |
| Vinařská podoblast | podoblast mikulovská |
| Viniční tratě |
|
Mikulov (německy Nikolsburg) je město v okrese Břeclav mající cca 7 700 obyvatel. Původně slovanská osada založená v kotlině mezi třemi návršími (Zámecký vrch, Kozí vrch a Svatý kopeček) v podhradí důležitého pomezního hradu z 12. století, povýšená v roce 1410 na město. Mikulov byl v držení rodu Lichtenštejnů od roku 1229 do roku 1560 a poté přešel do držení rodu Ditrichštejnů, v jejichž majetku zůstal až do roku 1945. V 16. století byl Mikulov útočištěm pronásledované sekty novokřtěnců – habánů, kteří prosluli jako výteční lazebníci a řemeslníci (zejména hrnčíři – proslulá habánská keramika). Toleranci městské vrchnosti dokládala rovněž rozlehlost městské židovské obce, jež byla největší na Moravě a od poloviny 16. století do poloviny 19. století správním a duchovním centrem moravských židů a sídlem zemského rabína. Město se stalo mnohokrát obětí ničivých požárů nebo válek. S nástupem renesance se stalo ve druhé polovině 16. století významným centrem manýristické italsko-španělské kultury. Největšího rozmachu dosáhl Mikulov za doby kardinála Františka z Ditrichštejna, kdy se stává centrem Moravy. Později význam města klesá, zvláště po vybudování železnice z Vídně do Brna ve třicátých letech 19. století. Po roce 1945 byla odsunuta více než polovina německého obyvatelstva a v roce 1960 ztrácí Mikulov statut okresního města.
V roce 1982 bylo historické jádro Mikulova prohlášeno městskou památkovou rezervací (celkem 112 historických památek). Historické jádro města bylo vybudováno na svažitém terénu pod zámkem, zachovalo si doposud půdorys s pravoúhlým náměstím a pravidelnou uliční sítí. Ze tří stran bylo obklopeno hradbami budovanými od 14. století a podstatně zesílenými po roce 1520. Na čtvrté straně opevnění města navázalo na opevnění hradu. Do dnešní doby se zachovaly poměrně souvislé úseky městského opevnění.
[editovat] Pamětihodnosti města a okolí
- zámek Mikulov – původně pomezní český přemyslovský hrad z počátku 13. století patřil v té době k nejrozsáhlejším pevnostním stavbám. Z té doby zachována válcová věž s břitem a hradní palác. Hrad byl zpevńován ( v letech 1540–1550 byly vybudovány 4 mohutné půlkruhové bastiony v nárožích hradu). Velká přestavba na pohodlné renesanční sídlo byla zahájena počátkem 17. století (bastiony byly změněny na sály a v největším byl zřízen Sál předků s bohatou štukovou výzdobou). Dnešní podoba zámku pochází z barokní přestavby po požáru v roce 1719 podle plánů vídeňského architekta K. A. Oedtla (především zámecká průčelí a čestný dvůr). Na zámku po bitvě u Slavkova krátce pobyl 12. prosince 1805 Napoleon Bonaparte a započal zde vyjednávání o podmínkách míru. Kvůli počínající epidemii tyfu však město opustil a mír byl nakonec podepsán v Bratislavě.
Tragické vyvrcholení dějin zámku nastalo dne 22. dubna 1945, kdy nacisté v zámku plném válečné kořisti (především uměleckých děl) odpálili trhaviny, načež vyhořel až do základů. Po válce byla v letech 1951 - 1962 realizována rekonstrukce zámku podle architekta O. Oplatka.
- Zámecká zahrada byla založena v roce 1691. Při vstupu do zahrady je monumentální kovaná brána zámečnického mistra J. Fōorstera, uprostřed parku kamenná kašna se sousoším od I. Lengellachlera z roku 1733
- Proboštský kostel Sv. Václava – původně románský kostel zmiňovaný již v roce 1173 byl za husitských válek vypálen. Nynější kostel byl budován od 80. let 15. století, křížové klenby s bohatou štukovou výzdobou jsou již renesanční. Krytý most spojující kostel se zámkem byl zbudován na sklonku 18. století.
- Gotická hranolová městská věž stojící u kostela Sv. Václava vrcholí kamenným pozdně renesančním arkádovým ochozem vybudovaným po roce 1584.
- Sloup Nejsvětější Trojice od I. Langerlachlera z roku 1724.
- Ranně barokní piaristický klášter s kostelem Sv. Jana Křtitele z let 1666 – 1689 zbudovaný podle návrhů architekta A. Erny, interiér z 60. let 18. století. Celý klášterní areál byl po roce 1945 přestavěn pro školní účely.
- Ditrichštejnská hrobka – dolní části náměstí od poloviny 17. století dominoval klášterní komplex kapucínů s Loretou a kostelem Sv. Anny postavený podle projektu G. G. Tencally, u něhož bylo počátkem 18. století vyzdviženo monumentální dvouvěžové průčelí ve formě klasicizujícího římského baroka podle projektu J. B. Fischera z Erlachu.
- Věž na Kozím vrchu – zbudována koncem 15. století jako dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami a sloužící též jako prachárna. Patřila mezi tzv. předsunutá opevnění. Přístupná jako vyhlídka.
- Židovská čtvrť se rozkládala podle dnešní Husovy ulice a tvořilo ji 317 domů. Zachováno je 90 budov, z nichž nejvýznamnější je Horní synagoga jako jediný dochovaný příklad synagogy východního (polského) typu s aelmorem neseným čtyřmi sloupy uprostřed prostoru. Založena v roce 1550, přebudována v letech 1719 – 1723.
- Židovský hřbitov – pochází z poloviny 15. století a je na něm přes 4000 náhrobků z nichž nejstaší čitelný nese letopočet 1605.
- Svatý kopeček u Mikulova – charakteristická, ryze italská dominanta města na vrcholu vápencového kopce.
- V blízkém okolí Mikulova se nacházejí mnohé přírodní památky, přírodní rezervace a národní přírodní rezervace - viz PP Kočičí kámen, PP Kočičí skála, NPR Děvín, PR Růžový vrch
[editovat] Externí odkazy
| Města, městyse a obce okresu Břeclav |
|---|
|
Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí |

