Hekaté

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hekaté je řecká bohyně patronka cest, křižovatek, porodů, mládeže, vládkyně tajemných sil (později silnější důraz) a měsíce a noci a podsvětí.

Bohyně Hekaté byla ctěna původně v maloasijské Kárii. U Řeků si podržela rysy všemocné bohyně, ochránkyně jezdců, rybářů, pastýřů a matek, a jako podsvětní božstvo se stala bohyní strašidel a kouzel. Tato druhá funkce v 5. stol. př. n. l. daleko převládla a Hekaté pak mohla být ztotožněna s Persefonou, staly se vládkyní mrtvých. Místem jejího působení byly cesty, kde se proháněla za noci v doprovodu černých psů. Hekaté se stala též ochránkyní žen, a bývala proto ztotožňována s Artemidou (neboť podobně jako ona pomáhala při porodu) a s Isidou. Za helénismu byla hlavním božstvem kouzelnic (a magie); nakonec se změnila v mocnou vládkyni démonů. Až do konce starověku byla proslulá její mystéria na Aigíně.

Hekaté měla také přezdívku Trivia - trojcestná, ochranitelka cest.

Obsah

[editovat] Atributy, zobrazení

Hekaté je zobrazována ve třech podobách – panna, žena, stařena. Jejím emblémovým zvířetem had. Mezi atributy patří pochodeň.

[editovat] Oběti a rituály

Oběti jí byly kladeny na rozcestích, a proto snad bývá zobrazována v trojtělé podobě. Její obraz stával před každým domem jako apotropaion. Byly obětováni psi, černé ovce a med.


[editovat] Božský původ a vztahy k ostatním bohům

Dcera Titána Persea a Asterie, podle některých tradic matka Skylly. Hekaté jediná bojovala ve válce s Giganty na straně nejvyššího boha Dia, dokonce zabila Giganta Klytia rozpálenými kameny. Za to jí Zeus povýšil mezi bohy, dal moc na zemi (paní porodu), na nebesích (paní měsíce) i v říši stínů.


[editovat] Literární prameny

Hésiodos - Theogonia

[editovat] Mýty

V jedné variaci mýtu o Persefoně, Hekaté byla prostředníkem mezi Hádem a Démétér.

[editovat] Specifické kulty

V Thesálii existoval kult měsíce, přístupný pouze ženám. Zde byla uctívána jako bohyně štěstí byla jako dárkyně štěstí a bohatství.


[editovat] Podívejte se také na