Arthur Holly Compton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nositel Nobelovy ceny
schéma Comptonova efektu
schéma Comptonova efektu

Arthur Holly Compton (*10. září, 1892 Wooster, Ohio, USA; 15. březen 1962) americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (1927, společně s Charlesem Wilsonem, jenž je objevitelem mlžné komory.) za výzkum rozptylu fotonu na volných elektronech, absolvent Wooster College a univerzity v Princetonu, přednášel na univerzitě v Minnesotě, 2 roky byl výzkumným pracovníkem společnosti Westinghouse. Od roku 1920 profesorem a vedoucím fyzikálního oddělení na univerzitě v St. Louis. od roku 1923 profesor fyziky na univerzitě v Chicagu, dále ředitel laboratoře, v níž byl zprovozněn první jaderný reaktor na světě (Enrico Fermi, 1942). A. H. Compton se též podílel na konstrukci první atomové bomby. V letech 1945 - 1953 rektor univerzity ve Washingtonu, po roce 1954 coby profesor filozofie.

[editovat] Výzkum

Měsíční kráter Compton, 55.3° s. š. /103.8° v. d.
Měsíční kráter Compton, 55.3° s. š. /103.8° v. d.

A. H. Compton se zabýval výzkumem rentgenových paprsků. Od roku 1918 experimentálně a teoreticky zkoumal jejich rozptyl. Roku 1922 nalezl úhlovou závislost změny vlnové délky vysoce energetického fotonu při rozptylu na elektronech (vlnová délka rentgenových paprsků se při průchodu grafitovým práškem rozptylem změnila), čímž podal experimentální důkaz, že elektromagnetické záření má jak vlnovou, tak částicovou povahu. Na počest svého objevitele se tomuto rozptylu říká Comptonův jev. O tzv. inversní Comptonův jev se jedná v případě, že foton získá od elektronu energii. Ten je jedním ze základních mechanismů, kterým mohou fotony ve vesmíru získat obrovské energie.

A. H. Compton se dále zabýval výzkumem kosmického záření, odrazem, polarizací a spektrálními vlastnostmi RTG záření. Objevil totální reflexe rentgenových paprsků a jejich ohyb na mřížkách. Toto zjištění dovolilo vypracovat přímou metodu měření vlnové délky RTG paprsků. V roce 1941 se v pozici vedoucího přísně utajovaného projektu pokoušel o výpočet umístění uranu uvnitř grafitu nutnému k rozvinutí řetězové reakce. Mimo to se účastnil konstrukce prvního jaderného reaktoru a projektu atomové bomby.

[editovat] Postoj k atomové bombě

A. H. Compton nabyl přesvědčení, že USA jsou povinovány učinit všechna opatření, aby se jaderné zbraně nedostaly do rukou totalitních režimů. Roku 1946 v práci Morální význam atomové bomby (the Moral Meaning of the Atomic Bomb) sepsal doporučení, jak uchovat mír. Zde m. j. uvedl, že od nynějška je možné světovou politiku ovládat zbraněmi, jež zajistí mír a zabrání válce. Letectvo vybavené atomovými bombami je nutné rozmístit všude ve světě a to rychle, neboť americký monopol na atomové bomby a ovládání světového míru bude trvat jen krátce. Je povinností USA se všemožně přičinit o prosazení příslušné světové politiky.

[editovat] Externí linky



 
Nobelova cena za fyziku

1901Röntgen 02: LorentzZeeman 03: BecquerelP.CurieM.Curie 04: Rayleigh 05: Lenard 06: Thomson 07: Michelson 08: Lippmann 09: Marconi, Braun 1910van der Waals 11: Wien 12: Dalén 13: Kamerlingh Onnes 14: von Laue 15: W.L.Bragg, W.H.Bragg 17: Barkla 18: Planck 19: Stark 1920: Guillaume 21: Einstein 22: N.Bohr 23: Millikan 24: Siegbahn 25: FranckHertz 26: Perrin 27: ComptonWilson 28: Richardson 29: de Broglie 1930Raman 32: Heisenberg 33: SchrödingerDirac 34: neudělena 35: Chadwick 36: HessAnderson 37: Davisson, Thomson 38: Fermi 39: Lawrence 1940: neudělena 41: neudělena 42: neudělena 43: Stern 44: Rabi 45: Pauli 46: Bridgman 47: Appleton 48: Blackett 49: Jukawa 1950: Powell 51: Cockcroft, Walton 52: Bloch, Purcell 53: Zernike 54: BornBothe 55: Lamb, Kusch 56: Shockley, Bardeen, Brattain 57: Yang, T.D.Lee 58: Čerenkov, Frank, Tamm 59: Segrè, Chamberlain 1960: Glaser 61: Hofstadter, Mössbauer 62: Landau 63: Wigner, Goeppert‑Mayer, Jensen 64: Townes, Basov, Prochorov 65: Tomonaga, Schwinger, Feynman 66: Kastler 67: Bethe 68: Alvarez 69: Gell‑Mann 1970Alfvén, Néel 71: Gabor 72: Bardeen, Cooper, Schrieffer 73: Esaki, Giaever, Josephson 74: RyleHewish 75: A.Bohr, Mottelson, Rainwater 76: Richter, Ting 77: Anderson, Mott, van Vleck 78: Kapica, Penzias, Wilson 79: Glashow, SalamWeinberg 1980: Cronin, Fitch 81: Bloembergen, Schawlow, Siegbahn 82: Wilson 83: Chandrasekhar, Fowler 84: Carlo Rubbia, van der Meer 85: von Klitzing 86: RuskaBinnigRohrer 87: Bednorz, Müller 88: Lederman, SchwartzSteinberger 89: Ramsey, Dehmelt, Paul 1990: Friedman, Kendall, Taylor 91: de Gennes 92: Charpak 93: HulseTaylor 94: Brockhouse, Shull 95: Perl, Reines 96: D.Lee, Osheroff, Richardson 97: Chu, Cohen‑Tannoudji, Phillips 98: Laughlin, Störmer, Tsui 99: 't Hooft, Veltman 2000: Alferov, Kroemer, Kilby 01: Cornell, Ketterle, Wieman 02: Davis, Košiba, Giacconi 03: Abrikosov, Ginzburg, Leggett 04: Gross, Politzer, Wilczek 05: GlauberHallHänsch 06: MatherSmoot