Chmel otáčivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Chmel otáčivý

Chmel otáčivý
Chmel otáčivý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: kopřivotvaré (Urticales)
Čeleď: konopovité (Cannabaceae)
Rod: chmel (Humulus)
Druh: chmel otáčivý (Humulus lupulus)
Binomické jméno
Humulus lupulus
Linné, 1753

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Humulus americanus T. Nuttall, 1847
  • Humulus volubilis R. A. Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
  • Lupulus communis J. Gaertner, 1788 (nom. illeg.)
  • Lupulus humulus P. Miller, 1768
  • Lupulus scandens de Lamarck, 1779 (nom. illeg.)

[editovat] Vzhled

Lodyhy má 2 až 6 m dlouhé drsně chlupaté. Palisty jsou téměř srostlé, listy vstřícné, dlouze řapíkaté.

[editovat] Areál rozšíření

V současné době je rozšířen po celém mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zavlečen byl i do Jižní Ameriky (Chile) a do Austrálie.

Hlavními oblastmi pěstování chmele kromě České republiky jsou Německo, USA, Čína, Polsko, Velká Británie, Rusko, Ukrajina, Kanada a Austrálie.

[editovat] Použití

Chmel patří k velmi starým kulturním rostlinám. První údaje o pěstování chmele na území ČR jsou z roku 859.

Hlávky samičích květů (chmelové šištice) nebo extrakt z nich se používají v pivovarnictví při výrobě piva, obsahují totiž hořčiny (lupulin), které mu dodávají chuť a aroma. Jelikož květy ztrácejí po opylení na kvalitě, je třeba dbát na to, aby se ve chmelnici nevyskytovaly samčí rostliny.

Český chmel (pěstovaný v Polabí (Žatecko, Úštěcko) a na Hané (Tršicko)) patří k nejkvalitnějším na světě a občas bývá označován za zelené zlato.

Chmelnice vedle pole s obilím
Chmelnice vedle pole s obilím

Je to rostlina vytrvalá, na jednom místě vydrží 20 - 25 let.

Menší množství se využívá i ve farmaceutickém průmyslu, potravinářství a při výrobě kosmetických přípravků.

Mladé výhonky chmele se někdy užívají jako zelenina („chmelový chřest“).

[editovat] Literatura

Květena ČSR, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). Praha : Academia, 1988. S. 426-428. ISBN 80-200-0643-5.

[editovat] Externí odkazy