Arthur C. Clarke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Arthur C. Clarke
Arthur C. Clarke

Arthur Charles Clarke (* 16. prosince 1917, Minehead, Velká Británie) je britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazývání „Velká trojka science fiction“. Je předním představitelem hard science fiction a technického optimismu.

2001: Vesmírná odyssea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka, ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem s žádostí o román, ze kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spoluprácí v celé historii sci-fi filmů.

Clarke napsal také mnohé jiné knihy, včetně knih o Rámovi, pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru.

Clarke je vynálezce geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.

Dnes žije na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004.

Obsah

[editovat] Životopis

Clarke se narodil v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii ve farmářské rodině. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Takovéto americké časopisy se do Anglie dostávaly jako lodní balast. Jako žák Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu si nemohl dovolit pokračovat ve studiu a tak odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem. Setkal se s Walterem Gillingsem, vydavatelem časopisu Scientification, který mu otiskl dva články v letech 1938 a 1939 (jeden shrnoval soudobé poznatky o Sluneční soustavě, druhý se týkal možností letu raketou na Měsíc).

Během Druhé světové války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj však je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Takto mohl Clarke jen v roce 1962, kdy se jeho myšlenka uskutečnila, publikovat v časopise článek Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném času. Díky tomu je dnes známý jako vynálezce telekomunikační družice a na jeho počest je geostacionární oběžná dráha někdy nazývána Clarkova. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: Raketa a válka budoucnosti o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 19461948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College (získal červený diplom). V tomto roce mu John W. Campbell zaplatil 180 dolarů za povídku Rescue Party pro časopis Astouding Stories. V roce 1948 mu v časopise vychází jeho první větší dílo Proti pádu noci, později přepracované jako Město a hvězdy.

Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlon). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu Rajské fontány, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy, což zužitkoval v románu Konec dětství. Již před dlouhou dobou se od všelijakých pseudověd distancoval, dodnes však obhajuje výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

Od roku 1988 je upoután na kolečkové křeslo. V roce 1988 se začalo oficiálně mluvit o udělení rytířského titulu. To bylo pozdrženo během vyšetřování jeho obvinění z pedofilie vzneseného bulvárním časopisem The Sunday Mirror. Clarke byl očištěn od tohoto obvinění v roce 2000. Bohužel mu však jeho zdraví v této době neumožnilo odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Byl tedy odměněn rytířským titulem na ceremonii v Colombu. Je čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.

V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

[editovat] Dílo

[editovat] Vesmírná odysea

[editovat] Ráma

Do série ještě patří knihy Poslové Rámových světů a Noc dvojího úplňku, jejichž autorem je Gentry Lee.

[editovat] Jiné romány

  • Prelude to Space, 1951
  • Marťanské písky, Baronet 1998, ISBN 80-7214-132-5 (The Sands of Mars, 1951)
  • Islands in the Sky, 1952
  • Konec dětství, Laser 1992, ISBN 80-85601-06-0 (Childhood's End, 1953)
  • Světlo Země, Laser, 1992 (Earthlight, 1955)
  • Město a hvězdy, Laser 1992, ISBN 80-85601-11-7 (The City and the Stars, 1956)
  • Hluboké pastviny, Baronet 1997, ISBN 80-85890-99-2 (The Deep Range, 1957)
  • Měsíční prach, SNKLU, 1965 (A Fall of Moondust, 1961)
  • Ostrov delfínů, Mustang 1997, ISBN 80-7191-165-8 (Dolphin Island, 1963)
  • Sestupová dráha (Glide Path, 1963)
  • Impérium, Baronet 1996, ISBN 80-85890-66-6 (Imperial Earth, 1975)
  • Rajské fontány, Odeon 1982 (The Fountains of Paradise, 1979)
  • Zpěv vzdálené Země, Bonus Press, 1993, ISBN 80-85621-15-0 (The Songs of Distant Earth, 1986)
  • Kolébka, Baronet 1996 (Cradle, 1988) – spoluautor Gentry Lee
  • Proti pádu noci (Beyond the Fall of Night, 1990) – spoluautor Gregory Benford
  • Duch z Grand Banks, Polaris 1996, ISBN 80-8599-22-1 (The Ghost from the Grand Banks, 1990)
  • Kladivo boží (The Hammer of God, 1993)
  • Desátý stupeň (Richter 10, 1996) – spoluautor Mike McQuay
  • Spoušť (The Trigger, 1999) – spoluautor Michael P. Kube-McDowell
  • Svit vzdálených dní, Baronet 2001 (The Light of Other Days, 2000) – spoluautor Stephen Baxter
  • Oko času, Baronet 2005 (Time's Eye, 2004) – spoluautor Stephen Baxter
  • Sluneční bouře, Baronet 2006 (Sunstorm, 2005) – spoluautor Stephen Baxter

[editovat] Sbírky

  • Zpráva o třetí planetě, Práce 1982, ISBN 24-007-82
  • Hlídka, Knižní Klub 1994 (The Sentinel, 1983):
Záchranná výprava, Anděl strážný, Mez pevnosti, Hlídka, Jupiter V, Útočiště, Sluneční vítr, Setkání s medúzou a Zpěvy vzdálené Země
Konec dětství, Earthlight a 18 dalších
  • From the Ocean, From the Stars, 1962:
The City and the Stars, The Deep Range, The Other Side of the Sky
  • Tales of Ten Worlds, 1962
  • An Arthur C. Clarke Omnibus, 1965:
Konec dětství, Prelude to Space a Expedition to Earth
  • Prelude to Mars, 1965:
Prelude to Space, The Sands of Mars
  • The Lion of Comarre & Against the Fall of Night, 1968
  • An Arthur C. Clarke Second Omnibus, 1968:
A Fall of Moondust, Earthlight, The Sands of Mars
  • Of Time and Stars, 1972
  • The Wind from the Sun, 1972
  • The Best of Arthur C. Clarke, 1973
  • Four Great SF Novels, 1978:
Město a hvězdy, The Deep Range, Měsíční prach, Setkání s Rámou
  • More Than One Universe, 1991
  • The Collected Stories of Arthur C. Clarke, 2000

[editovat] Povídky a novely

[editovat] Nefantastické

  • The Exploration of Space, 1951
  • The Challenge of the Space Ship, 1959
  • Glide Path: To The Heart of Experimental Technology.In WWII!, 1963
  • Ztracené světy 2001, Eminent 2001, ISBN 80-7289-054-5 (Lost Worlds of 2001, 1972)
  • 1984: Spring a Choice of Futures, 1984
  • How the World was One: Beyond the Global Village, 1992
  • By Space Possesses: Essays on the Exploration of Space, 1993
  • Greetings, Carbon-Based Bipeds!: Collected Works 1934-1988, 1999
  • From Narnia to a Space Odyssey: The War of Letters Between Arthur C. Clarke and C.S. Leiws, 2003 – spoluautor C. S. Lewis

[editovat] Filmová zpracování

  • 2001: A Space Odyssey (1966) – viz výše
  • 2010: The Year We Make Contact (1984) – dle románu 2010: Druhá vesmírná odysea
  • Rendezvous with Rama (2009?) – dle románu Setkání s Rámou, film je ve stádiu příprav

[editovat] Ocenění

  • Cena Hugo (3 + 1 retro)
  • Cena Nebula (3)
    • 1973 – novela – Setkání s medůzou
    • 1974 – román – Setkání s Rámou
    • 1980 – román – Rajské fontány
  • Cena Locus (1)
    • 1974 – román – Setkání s Rámou
  • British SF
    • 1974Setkání s Rámou
  • Campbell Memorial Award
    • 1974 – román – Setkání s Rámou
  • Jupiter Award
    • 1974Setkání s Rámou

[editovat] Citáty

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma
  • Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.

[editovat] Viz také

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Zdroje

  • Neff, O., Olša, J.: Encyklopedie literatury science fiction. AFSF a H&H, Praha 1995. ISBN 80-85390-33-7