Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

as-Súfí (Azofi) při pozorovaní.
as-Súfí (Azofi) při pozorovaní.

Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí (* 7. prosinec 903, Rajj (?) – † 25. květen 986, Muhára (?)) byl perský astronom.

[editovat] Jméno

Varianty jeho jména jsou Abd ar-Rahmán as-Súfí Rází, Abd ar-Rahmán Abú al-Husajn nebo jednoduché as-Súfí (al-Súfí), v západním světě v latinské podobě Azofi.

[editovat] Život

Žil na dvoře perského emíra jménem Adududdaula v dnešním Isfahánu. Věnoval se překladům a rozširovaní řeckých knih týkajících se astronomie, hlavně Almagestu Klaudia Ptolemaia. Upravil v ní záznam hvězd a sám se zaobíral jasnosností a stanovením odhadů hvězdných velikostí. Jeho hodnoty se často lišili od hodnot uvedených v Almagestu.

Azofiho dílo
Azofiho dílo

[editovat] Dílo

Ve své práci Kniha stálic (Kitáb al-Kawatib, plným názvem Kitáb al-Kawatib at-Tábit al-Musawwar - Kniha o souhvězdích stálých hvězd), publikovaném v roce 964, zapsal i hvězdokupu IC 2391 (Omikron Velorum), Collinder 399, všiml si i obláčku v Andromedě (dnešní galaxie M31) a mnohé další. Poznal dokonce i Velký Magellanův oblak, přestože je viditelný až z Jemenu, a ne z Isfahánu. Evropanům nebyl tento objekt známy až do Magalhãesových objevných plaveb.

Zabýval se též spojením tradičních arabských jmén hvězd a souhvězdí s řeckými souhvězdími, mnohé z nich vůbec nesouvisely nebo se navzájem překrývaly. Zpozoroval, že rovina ekliptiky je vzhledem k nebeskému rovníku odkloněna a přesneji vypočítal délku tropického roku. Popisoval hvězdy jejich polohou, barvou a hvězdnou velikostí. Takto popsal každé tehdy známé souhvězdí. Souhvězdí zobrazoval vždy dvojitě: tak, jak jsou viditelné ze Země a jak by je bylo vidět z „opačné“ strany oblohy. Psal též o astrolábu. As-Súfího práce v Evropě nebyly známé, a tak se stalo, že galaxii M31 znovuobjevil Simon Marius pomocí teleskopu v roce 1612.

Jeho jméno v latinské podobě (Azofi) nese jeden z kráterů na Měsíci.