Bouřlivé výšiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bouřlivé výšiny (nebo také Na větrné hůrce, angl. Wuthering Heights) je jediným románem Emily Brontëové. Román vyšel pod mužským pseudonymem Ellis Bell v roce 1847.

Emily Brontëová zemřela krátce po vydání románu, který nesklidil v době vydání výrazný úspěch a nějakou dobu byl dokonce považován za rané a nezralé dílo Charlotty Brontëové. Hodnota díla začala být rozpoznávána až ve 20. století a dnes jsou Bouřlivé výšiny považovány za jedno z nejvýznamnějších děl anglické literatury.


Emily Brontëová žila se svou rodinou ve značné izolaci od kulturního dění své doby, a přestože se autorka inspirovala básněmi Williama Cowpera, Roberta Burnse, Waltera Scotta, Dorothy Wordsworthové a George Gordon Byrona, vytvořila značně originální dílo, které šokovalo viktoriánskou společnost svým nekonvenčním přístupem ke křesťanství, pojetí dobra a zla a stoickému postoji bez odsouzení činů hlavních postav.

Obsah

[editovat] Děj


Bouřlivé výšiny je román, který z velké části tvoří několik vyprávění složitě chronologicky komponující děj mezi lety 1770-1803. Lockwood je gentleman z Londýna unavený společností, který si v Yorkshiru pronajme dům zvaný Thrushcross Grange. Majitelem domu je Heathcliff, který přebývá v nedaleké vzdálenosti v usedlosti zvané Bouřlivé výšiny. Spolu s Heathcliffem se Lockwood v neutěšené domácnosti seznámí z mladou Cathie Heatcliffovou a Hareton Earnshawem. Zaujat skupinou tak nesourodých lidí, dozví se z vyprávění služebné Nelly Deanové historii dvou rodů, která začíná kolem roku 1770:

V té době starý Earnshaw, otec Hindleyho a Catherine přivedl na Bouřlivé výšiny z Liverpoolu malého cikánského opuštěného chlapce, kterého nazvali Heathcliffem (podle jeho záliby toulat se po okolní krajině, heath=vřes(oviště), cliff=útes, skála). Heathcliff si rychle získal přátelství asi stejně staré Catherine, ale Hindley se vůči Heatcliffovi od počátku choval povýšenecky a vztah se rychle přeměnil ve vzájemnou otevřenou nenávist. O Heathcliffa se částečně starala tehdy ještě mladá Nelly. Po smrti starého Earnshawa se Heathciffova situace rychle zhoršila: z postavení rovnocenného Catherine nebo Hindleymu byl Hindleym, teď pánem domu, odsunut do pozice sluhy a pacholka, což těžce nesl a často byl navíc týrán i ponižován. Hindley si již na pohřeb svého otce přivedl mladou ženu Frances, která mu porodila syna Haretona, ale krátce poté zemřela na tuberkulózu (někdy se zde hledá spojitost s úmrtím Emily Brontë na tuberkulózu), což její manžel těžce nesl. V této době se Catherine sblížila i s dětmi z rodiny na Thrushcross Grange p. Lintona – Isabelle a Edgarem. Její pouto s Heathcliffem i přes novou známost, která by jí měla být společensky přijatelnější a bližší, zůstalo i nadále stejně pevné.

O několik let později z Catherine vyrostla v mladou ženu nevypočitatelné povahy, kterou jen stěží skrývala pod masku konvenčních mravů. Přestože se otevřeně přiznála k lásce k Heathcliffovi, podvolila se splečenských konvencím a vlastní ctižádostivosti a vybrala si za budoucího muže Edgara Lintona, ať již proto, že by tím mohla pomoci dostat se Heathcliffovi z poníženého postavení v domácnosti svého bratra, tak i proto,aby sobě zajistila přijatelné společenské postavení (což by bylo při sňatku s Heatcliffem vyloučeno). Zrazený Heathcliff toho samého dne, kdy Catherine svolila k sňatku s Edgarem odešel z domova a po tři roky o něm nikdo neslyšel. Po třech letech se vrátil – krátce po svatbě Catherine s Edgarem, ne už jako pacholek a nuzák, ale jako gentleman určitého společenského postavení a zajištění. Catherine ho nadšeně přijala, ale situace se časem zkomplikovala, když se Heatcliff ubytoval na Bouřlivých výšinách u Hindona, po smrti své ženy propadlého alkoholu a když se do Heatcliffa zamilovala Edgarova sestra Isabella. Po zuřivé hádce s Edgarem a Catherine, s sebou Heathcliff odvedl Isabellu, která se za něj provdala. Catherine zatím podlehla dalšímu záchvatu nemoci – ještě před svou smrtí ale porodila dítě – malou Cathie.

Manželství Isabelle s Heathcliffem trvalo jen krátce – Heathcliff Isabelle otevřeně týral a mstil se za příkoří, které se mu od její rodiny dostalo. Isabelle se nakonec podařilo uprchnout a později porodit chlapce Lintona.

O nějakých třináct let později Isabella umřela a mladý Linton byl přivezen na Thrushcross Grange. Na neduživého chlapce vznesl nárok Heathcliff a odvedl si ho na Bouřlivé výšiny (Větrnou hůrku) i přesto, že se netajil svým odporem k slabému i slabošskému chlapci. Přestože se Edgar Lindon snažil mladou Cathie celá léta držet v nevědomosti o existenci Heathcliffa a Bouřlivých výšin, Cathie se náhodou seznámila s Lintonem a mezi mladými lidmi vzniklo pouto, které přerostlo v náklonost především ze strany Cathie (Linton byl příliš sobecký než aby byl takového citu v plném jeho významu schopný), která měla do značné míry příchuť soucitu.

Heathcliff tohoto využil a Cathie vylákal na Bouřlivé výšiny (v době, kdy mladý Edgar prakticky umíral) a donutil oba mladé lidi ke sňatku, který v podstatě znamenal, že Heathcliff ovládl i majetek Edgara Lindona. Linton krátce po sňatku zemřel a Cathie zůstala uvězněna v nehostinném hospodářství s Heathcliffem (kterého se bála), Haretonem (kterým pohrdala), starým Josefem a Nelly. Přestože Hareton byl celý svůj život držen Heatcliffem v poníženém postavení a nedostalo se mu žádného vzdělání, dobrý povahový základ jej přes počáteční odpor k jejímu výsměchu sblížil s Cathie, která ho začala učit číst a psát. Vzniká (teď již v současně s vyprávěním) mezi nimi láska, které snad ani Heathcliff příliš nebrání, neboť se už příliš ve své osamocenosti a týrání se vzdálil od tohoto světa. Po jeho záhadné smrti nic nebrání mladým lidem, aby uzavřeli sňatek.

[editovat] Postavy

Hlavním motivem knihy je bezesporu láska mezi Catherine a Heatcliffem. je ovšem jen těžké se rozhodnout, zda autorka chtěla, aby čtenář hlavní dvě postavy přijal jako romantické hrdiny, jejichž láska překonává společenské zábrany a konvenční morálku a nebo jestli je má čtenář odsoudit jako lidi, kteří si vzájemně i ostatním svojí nezřízenou vášní zničí život. Toto je rys, který (nejen) ve své době čtenáře značně znepokojoval a způsobil, že dílo nebylo ještě dlouho po svém vzniku uznáváno.


Typickým rysem románu je nestandartní zacházení s charakterem postav. Brontëová velmi zajímavě přiděluje vlastnosti, které v té době (a někdy dosud) byly automaticky považované za ženské a naopak, svým postavám bez ohledu na jejich pohlaví. Např. mladá Cathie ve srovnání s Lintonem je tím silnějším, energetičtějším a samostatnějším z páru. Linton je popsán jako jemný, pasivní (a to i během dvoření).

Manželství mezi Cathie a Haretonem je do značné míry ozvěnou vztahu mezi Catherine a Heathcliffem. Obě ženy byly vzdělanější a na společenském žebříčku výše postavené. Pro oba muže je typická jako charakteristika přirozená inteligence.

Obě rodiny Earnshaw a Linton představují protiklad. Zatímco Earnhaw jsou symbolem určité přírodní (a duchovní) divokosti, Lintonovi symbolizují hmotnou společnost.


Nejkomplikovanější postavou příběhu je Heathcliff. Částečně stylizovaný jako romantický hrdina, tak jak ho čtenář očekává, tmavý, inteligentní, chladný. Nicméně také krutý a necitelný vůči svému okolí. Čtenář do konce příběhu očekává, kdy odhodí svou zápornou masku a ukáže se ve své pravé citlivé podobě, kdy se ukáže, že veškeré jeho necitelné krutosti byly vyvolané jeho nešťastnou láskou ke Catherine. Autorka tuto masku nestrhne ani na konci a očekávaný romantický hrdina tak zůstává zahalen a klišé romantické literatury nenaplněno.


[editovat] Chronologické vystavění příběhu

Celý příběh je chronologicky sofistikovaně vystaven. Do děje čtenář vstupuje spolu s Lockwoodem v době, kdy mladá Cathie žije na Bouřlivých výšinách s Heathcliffem a Haretonem, aniž by zakrývala svůj odpor k oběma. Díky Nelly se dozví celý příběh od přivedení Hearhcliffa do Bouřlivých výšin až po bod, kde začíná kniha. Pak odjíždí do Londýna a po roce se náhodou ocitá v kraji a navštíví Bouřlivé výšiny již po smrti Heathcliffa a pozoruje štěstí mladých lidí. Nelly ho opět seznámí s událostmi, které se staly během posledního roku. Díky tomuto vystavení příběhu (které je doplněno ještě dopisy, deníkovými zápisy a kratšími vyprávěními dalších postav), je Lockwood pouze okrajová postava, je to Nelly, která nese většinu příběhu a dokresluje ho svými komentáři.


[editovat] Role přírody

Důležitou roli v knize hraje krajina, ve kterém se příběh odehrává. Jedná se yorkshirská vřesoviště, která jsou byť v beletricky pojatém příběhu vykreslena silně básnicky a dodává příběhu romantický nádech. Značná role přírody a vůbec místní tradice knihu rozšiřuje o baladický rozměr. Autorka na začátku knihy nepopisuje krajinu, ve které se lidé pohybují, nicméně z mluvy jednajících postav je zřejmé, že příroda okolo a podnebí v jejich životě hraje důležitou roli. Zároveň nástinem drsné přírody a nepřívětivého počasí podrthuje drsné charaktery lidí žijících zde. Bouřlivé výšiny tak jsou pevně zasazeny do svého okolí a nemohly by existovat nikdě jinde.

[editovat] Překlady do češtiny

[editovat] Trivia

Postava Hindleyho, staršího bratra Cathie, který se po smrti své ženy propadá vlivem alkoholu stále níž a níž, byl částečně inspirován bratrem Branwellem Emily Brontë, který měl podobný osud jako tato románová postava.