Diskuse:Vesmír
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kromě toho, že v tom článku zcela chybí informace např. z filosofie či náboženství, mám pochybnosti o přesnosti tam uváděných fakt. Zdá se mi, že se zde jako fakta prezentují dosud ne zcela prokázané názory. Opravdu už jsou otázky ohledně zrychlování rozpínání, temné hmoty atd. víceméně jasné? Článku by prospělo výrazné rozšíření (a reorganizace některých informací), ale na to si sám příliš netroufám, od absolvování čtyř(?)kreditové astrofyziky už jsem lecos zapomněl. ;-) Jelikož vím, že tu je kolem dost odborníků, rád to nechám na nich. --Mormegil ✉ 15:48, 12. 11. 2005 (UTC)
- Předělal jsem první dva odstavce. K odstranění šablony by bylo vhodné se podívat ještě na ty další. O věcech z filosofie či náboženství nemluvě. Výrazné rozšíření určitě ano - ale pozor na duplicity, existuje např. rozsáhlý článek Velký třesk. --Wikimol 18:39, 14. 11. 2005 (UTC)
- Zrychlování rozpínání se považuje za prokázáné. Množství temné hmoty a temné energie také. WMAP převrátil naše poznání Vesmíru vzhůru nohama. Samozřejmě, v měření může být vždy nějaká systematická chyba, ale nedá se s to předpokládat. Jsou ještě nějaké pochybnosti?
- Mimochodem, naměřené množství temné energie se od teoreticky vypočítané hodnoty z KTP liší o 120 řádů. Vznikly už i modely, které počítají s tím, že projevy temné energie jsou ve skutečnosti důsledky svinutých dimenzí, ale tohle se za prokázané určitě považovat ještě nedá.
- Jináč rozšiřování a úpravy jsou určitě vítány. Článek jsem jen tak prolétl, jestli tam není opravdu něco úplně mimo a podle mě není. --Miraceti ✉ 18:54, 14. 11. 2005 (UTC)
-
- Nebyl bych tak optimistický. Např. toto Největší část vesmíru tvoří temná energie (energie vakua), kterou můžeme díky Albertu Einsteinovi vypočítat. Pomocí vzorce E=mc² vypočítáváme hmotu, která náleží odhadované energii vakua. sice na první pohled není uplně mimo, ale znamená to asi toto Největší část energie másla tvoří tuky, jejichž hmotnost můžeme díky Blátotlačce Másložravé vypočítat. Pomocí vzorce 1kg=1000g vypočítáme hmotnost tuku, které odhadujeme ve čtvrtkilovce másla. To je skoro tak dobré, jako můj kondenzovaný popis reliktního záření: Toto tzv. reliktní záření je dosud pozorovatelné jako tzv. reliktní záření. :-) --Wikimol 19:16, 14. 11. 2005 (UTC)
Pozorovatelný vesmír má průměr 78 miliard světelných let? Já jsi myslím,že pro nás je pozorovatelný jen ten vesmír, odkud k nám mohlo doletět světlo, tedy o dost méně, viz např. http://objekty.astro.cz/galaxie/nase/universe.html. Zkrátka jsi myslím, že pro nás horizont je někde jinde --Mirek256 19:40, 14. 11. 2005 (UTC)
- Tak jednoduché to není. Vesmír expanduje. Představte si, že informace ("světlo") urazí 9j, pak se rázem všechny vzdálenosti zdesetinásobí, a pak doběhne 10j. Celkem bude horizont ve vzdálenosti 100j, ačkoli z rychlosti světla by plynulo 19j. --Wikimol 19:53, 14. 11. 2005 (UTC)
- Průměr pozorovatelného Vesmíru je dost zajímavý problém definice. Ono je důležité, co si pod tím průměrem představujeme. Těch 78 miliard světelných let je dvojnásobek vzdálenosti, ve které jsou nyní ty nejvzdálenější objekty, které pozoroujeme. Problém je, že my ty objekty vidíme, jak vypadaly před nějakými 10-12 mld lety. Za tu dobu se i Vesmír v jejich blízkosti rozepnul. Takže průměr není těch 20-24, ale 78. To číslo je vlastně spočítané díky poměrně přesnému měření zrychlování rozpínaní, přičemž se měří i to, jak se Vesmír rozpínal dříve. --Miraceti ✉ 20:10, 14. 11. 2005 (UTC)
[editovat] Metrika uzavřeného vesmíru.
2 2 2 ( R )4 2 ( Rr )2 2 2 2
ds = c dt - (------) dr - (------) ( dθ + sin θ dφ )
( R - r) ( R - r)
Zde s = délka, tedy ds je element délky,
c = rychlost světla ve vakuu, t = vlastní čas, tedy dt je element času, R = "poloměr vesmíru" tento pojem vysvětlím později, r,θ,φ jsou sférické souřadnice prostoru.
Tři závorky pod sebou považujte, prosím, za jednu velkou závorku. Já to jinak napsat neumím.
Vzorec předpokládá, že existuje číslo R takové, že svělo nikdy nepřekročí oblast o poloměru R. Tento požadavek je oprávněný, když připustíme, že na okraji vesmíru je Schwarzschieldova sféra. R můžeme tedy považovat za jakýsi "poloměr vesmíru" měřený ovšem jinou metrikou, než tou, která platí uvnitř Schwazschieldovy sféry. V této "jiné" metrice se náš vesmír bude jevit asi jako koule o poloměru R.
Jak jistě víte, vnitřek Schwarzschieldovy sféry může být libovolně řídký. V tom případě má tato sféra velký poloměr. Myslím si, že to je situace, která nastává pro celý vesmír. Jinými slovy pro jakkoliv nízkou hustotu hmoty ve vesmíru existuje polměr R, krerý ohraničuje všechnu hmotu uvnitř Schwarzschiedovou sférou. Světlo k této sféře letí stále stejou rychlostí a nikdy ji nedosáhne. Z tohoto pohledu je vyloučena existence otevřeného modelu vesmíru.
V uzavřeném modelu vesmíru se snadno vysvětlí proč je v noci tma. Mám za to, že se tím vysvětlí také proč se vesmír rozpíná přibližně kritickou rychlostí. Rozpínání je způsobeno stále probíhající deformací prostoru uvnitř Schwarzschieldovy sféry. Případné malé změny v rychlosti rozpínání nejsou vyloučeny. Také existenci kvasarů lze vysvětlit. Jsou to objekty nacházející se blízko této sféry měřeno ovšem naší "jinou" metrikou.
Einsteinova obecná teorie relativity je dnes již trochu zastaralá. Popisuje černou díru jako statický ojekt. Shwarzschieldovo vnější řešení Einteinových rovnic je jediné možné. Popisuje metriku protoru kolem černé díry jen zvenku. Ve skutečnosti je černá díra objekt dynamický, tj zakřivování prostoru kolem ní stále pokračuje a nikdy neskončí. To také platí pro oblast pod Schwarzschieldovou sférou.
Pro R jdoucí k nekonečnu a také pro r mnohem menší než R přechází výše uvedený vzorec na známý vzorec Eukleidovské metriky časoprostoru.
Prohlašuji, že tento vzorec jsem postuloval sám, bez použití odkazů z literatury. Myslím si, že už bude dávno znám. V tom případě uvítám Váš odkaz na příslušnou literaturu.
coupekl@seznam.cz
[editovat] Velikost vesmíru
Poznámka čtenáře - tvrzení, že současná velikost vesmíru by měla být 78 miliard světelných let by ale znamenalo, že by se vesmír musel rozpínat rychlostí v průměru až 3x převyšující rychlost světla.– Tento nepodepsaný komentář přidal/a 193.165.240.16 (diskuse • bloky) 11:24, 11. 3. 2007 SE(L)Č
Ještě bych to upřesnil.. Chyba je v tvrzení, že současná velikost POZOROVATELNÉHO vesmíru je 78 mld světelných let. To není správné. Pro nás POZOROVATELNÝ VESMÍR je opravdu veliký pouze oněch cca 13 mdl světelných let - NIKDO DOPOSUD NEVIDĚL nic staršího.
Dovolím si prohlásit, že je zde nějaká CHYBA.. Buď je vesmír starý 13 mld let, přičemž se rozpíná rychlostí světla a MY vidíme až na jeho konec. Nebo nevidíme až na jeho konec a on dosahuje ještě nějaké ty miliardy světelných let za místo, které ještě vidíme.. PAK ALE (vzhledem k tomu, že žádný hmotný bod ani žádné záření NEMŮŽE překročit rychlost světla) by to znamenalo, že se rozpíná již déle než oněch cca 13 mld let a že je tedy STARŠÍ). Pokud by se po celou dobu své existence rozpínal rychlostí světla, musel by být starý 78 mld let. Budeme-li trvat na tom, že je starý cca 13 mld let a přitom je velký 78 mld let, musel by se opravdu rozpínat rychlostí 3x převyšující rychlost světla a bylo by tedy na čase opravit onu základní hypotézu o rychlosti světla....– Tento nepodepsaný komentář přidal/a 193.165.240.16 (diskuse • bloky) 12:00, 11. 3. 2007 SE(L)Č
- Pokud pozorujeme událost ve vzdálenosti 10 miliard světelných let, jedná se o událost která se stala před 10 miliardami let na místě, které je nyní vzdáleno více než 10 miliard světelných let - i bez narušení rychlosti světla by nyní mohlo být i 20 miliard světelných let daleko.
- To ovšem nic nemění na tom, že stáří vesmíru a jeho velikost ukazuje, že vesmír expanduje rychleji než je rychlost světla. To ovšem není pro vědce žádná novinka nebo problém. Na anglické wiki se můžeš dočíst, že Because it is the metric defining distance that is changing rather than objects moving in space, this expansion (and the resultant movement apart of objects) is not restricted by the speed of light upper bound that results from special relativity. -- Hkmaly 11:16, 11. 3. 2007 (UTC)
Myslím si, že diskuse o velikosti vesmíru je bezpředmětná. Jeho velikost nemůžeme měřit metrikou, která platí uvnitř tohoto vesmíru. Vzhledem k této metrice je vesmír nekonečný. Spekulace o jeho velikosti jsou založeny na představě, že můžeme změřit okamžitou vzdálemost od nás k tělesu, které se od nás vzdaluje rychlostí světla. To není možné už z toho důvodu, že mezi námi a tímto tělesem je deformován vlastní čas v obou bodech měření a také vzdálemost. To vyplývá z Obecné teorie relativity, která nebyla dosud žádným nezvratným způsobem zpochybněna. – Tento příspěvek přidal(a) 83.208.187.56,13:52, 12. 3. 2007 SE(L)Č

