Božena (kněžna)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Božena Křesinová († po 1052) byla druhou manželkou Oldřicha a českou kněžnou.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| manžel | |
| syn | |
| vnuk | |
| vnuk | |
| vnuk | |
| vnuk | |
| vnuk | |
Letopisec Kosmas popisuje ve své Kronice české celý příběh setkání knížete s neurozenou ženou následovně: „Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže…“
Je možné, že se Kosmas podobně jako u jiných svých příběhů inspiroval reáliemi z ciziny: budoucí anglický král Vilém I. Dobyvatel byl synem normandského vévody Roberta a Arlette, pouhé dcery kožišníka. Jméno Křesiny, údajného Boženina prvního manžela, se podobá latinskému výrazu pro kožešníka – „crusinarius“.
Pokud byla Božena skutečnou historickou postavou, k jejímu setkání s Oldřichem mohlo dojít v roce 1001, tedy nedlouho před Oldřichovou emigrací z Čech. Odešel by tedy ze země nejen s matkou a bratrem, ale i těhotnou druhou manželkou (nebo tehdy jen milenkou). Skutečnost ale mohla být prostší. Zvyk doby byl takový, že pokud byla manželka panovníka neplodná, vybrala mu jednu ze svých dívek, v tomto případě tedy Boženu. Z dětí Oldřicha a Boženy víme jen o synu Břetislavovi.

