Jaroslav Řídký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jaroslav Řídký (25. srpna 1897, Liberec14. srpna 1956, Lázně Poděbrady) byl český hudební skladatel, dirigent a pedagog.

[editovat] Životopis

Narodil se ve Františkově v rodiné tesařského pomocníka Jana a posluhovačky Marie Řídkých. Hudebním základům se naučil víceméně jako samouk, hodiny hry na flétnu a housle dostával od kapelníka Aloise Hokeše. Po české obecné škole nastoupil na německou měšťanku, kde dozrálo jeho rozhodnutí stát se profesionálním hudebníkem. Protože neměl peníze na studium konzervatoře, získal první formální hudební vzdělání v kapele pěšího pluku v Josefově (1911). Z pluku zběhl, dva roky se toulal s divadelní společností, a pak byl na navštěvě své matky chycen a vojenským soudem poslán na několik měsíců do vězení. Na pražskou konzervatoř nastoupil v roce 1919, absolvoval ji v roce 1926. V té době již měl za sebou několik úspěšných kompozic a po dva roky hrál druhou harfu v České filharmonii. Profesorem konzervatoře se stal v roce 1929 a dva roky poté již byl členem České akademie věd a umění. Za druhé světové války se věnoval učitelské práci. Vrchol jeho tvorby představují padesátá léta a především jeho Koncert pro klavír a orchestr op. 46, za který dostal státní cenu (1954). Velikým úspěchem bylo také předvedení VII. symfonie op. 47 na Pražském jaru 1956. Zemřel krátce poté – 14. srpna.

Na hlavním schodišti liberecké radnice je jeho bysta od sochaře Stanislava Hanzlíka.

[editovat] Dílo

  • Violoncelová sonáta
  • Předehra A dur, op. 11
  • Serenáda pro smyčcový orchestr
  • 2. violoncelový koncert
  • Koncert pro klavír a orchestr op. 46
  • VII. symfonie op. 47

a jiné


[editovat] Webové stránky o skladateli

www.ridky.ic.cz

V jiných jazycích