Kognitivní disonance
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nevědomá reakce mysli na rozpory mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním)a skutečným stavem věci. Podle Festingerova výzkumu z roku 1957 jedinec reaguje na napětí vyvolané dvěma vzájemně nekonzistentními postoji snahou o přidání, odstranění nebo změnu jeho kognitivních struktur. Důležité je, že tyto změny jsou obousměrné, tedy např. na základě svých postojů můžeme změnit své chování a na základě svého chování můžeme změnit své postoje.
Dochází k tomu proto, že lidé mají vrozenou tendenci jednat v souladu se svými postoji. Podle Aronsona je být čestný a upřímný součástí vnímání sama sebe (tzv. Self-konceptu).
[editovat] Festingerův experiment
Studenti měli vykonat extrémně náročné a namáhavé úkoly. Posléze měli jiným studentům popsat experiment jako velmi zajímavý. Některým za to byla slíbena odměna 1$, jiným 20$ (tenkrát nemalá částka). Cílem nebylo porovnat reakce jiných, ale vyvolání protichůdných postojů v nich samých. Studenti, kteří dostali za lež o experimentu 20$ neměli kognitivní disonanci příliš vysokou neboť jim odměna za lež tohoto druhu přišla dostatečná. Naopak studenti, kteří lhali a obdrželi pouze dolar měli sklony experiment hodnotit oproti kontrolní skupině (nelhala vůbec) a 20$ lhářům pozitivněji.
[editovat] Podmínky potřebné ke změně postoje
Jedinec musí vnímat negativní důsledky
- Např. když se studenti oslovení účastníky experimentu (kteří ho označili za zajímavý) předstírali, že nejsou pevně přesvědčeni o účasti a přesvědčil je až oni.
Jedinec musí přijmout osobní odpovědnost
- Musí vnímat, že rozhodnutí je na něm. Např. Ve Festingerově studii mohli účastníci lhaní odmítnout.
Jedinec nevnímá tlak okolí
- Není přítomna žádná výrazná odměna anebo hrozba a není tak pod normativním tlakem.
- Taktéž musí vědět, že rozhodnutí nepůjde jednoduše vzít zpět.
[editovat] Reference
- Hewstone Miles, Stroebe Wolfgang Sociální psychologie. Portál, s.r.o., 2006. ISBN 80-7367-092-5

