Novosibirsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Novosibirsk
Новосибирск

Novosibirsk – znak Novosibirsk – vlajka znak vlajka

Novosibirsk na mapě
základní data
Oblast: Novosibirská
Okruh: Novosibirsk
Administrativní dělení: 10 městských obvodů (rajonů)
Rozloha: 500,2 km²
Počet obyvatel: 1 397 tisíc (2006)
Hustota zalidnění: 3143 ob./km²
Zeměpisná šířka: 55° 02' s. š.
Zeměpisná délka: 82° 55' v. d.
Nadmořská výška: 150 m
Telefonní předvolba: (+7) 383
Poštovní kód: 630 xxx
Starosta: Vladimir Gorodeckij
Oficiální web

Novosibirsk je s 1 397 tisíc (2006) obyvateli největší město Sibiře a třetí největší město Ruské federace. Leží na řece Ob a na severu Novosibirské vodní nádrže. Novosibirsk je správním střediskem Novosibirské oblasti, jakož i celého Sibiřského federálního okruhu.

Obsah

[editovat] Historie

Novosibirsk byl založen roku 1893 při stavbě transsibiřské magistrály, na město byl povýšen roku 1903. Tři desetiletí neslo město název Novonikolajevsk na počest cara Mikuláše II., k přejmenování na Novosibirsk došlo roku 1925. Do roku 1917 Novonikolajevsk byl pouze obchodním a průmyslovým centrem. Zejména se rozvíjel zpracovatelský průmysl a mlýny.

17. dubna 1917 se Novonikolajevsk stal se okresním městem Tomské gubernie. V tu dobu ve městě žilo 107 129 osob (58 987 žen a 48 142 mužů).

23. prosince 1917 byla v Novonikolajevsku a přilehlém okrese nastolena sovětská moc, udržela se však jen do 26. května 1918, kdy Novonikolajevsk ovládli bílí – za nich se obnovila práce městské dumy. Bílí, v jejichž čele stál na Sibiři admirál Kolčak, drželi Novonikolajevsk až do 17. prosince 1919, kdy vládu ve městě definitivně převzali bolševici.

[editovat] Průmysl a služby

Na jihu Novosibirska se nachází městečko Akademgorodok, kde leží jedna z nejznámějších ruských univerzit, Novosibirská státní univerzita. V Akademgorodku je také sibiřská pobočka Ruské akademie věd.

Ve městě je 19 kin,divadla, muzea a budova opery a baletu. Průmysl je zastoupen strojírenstvím a metalurgickými závody.

Novosibirsk disponuje celkem asi 24 univerzitami, z nichž je 15 státních a 9 soukromých.

[editovat] Doprava

Novosibirsk - Hlavní nádraží (Novosibirsk-Glavnyj)
Novosibirsk - Hlavní nádraží (Novosibirsk-Glavnyj)

Novosibirsk má vlastní systém městské dopravy. V roce 1985 zde byla otevřena první linka metra. Protože bylo město založeno při stavbě železnice, má i dobré vlakové spojení. V Novosibirsku jsou dvě letiště: Tolmačjovo (Ob') a Severnyj. Z Tolmačjovo létají linky jak do Ruska, tak i do Evropy (Bulharsko, Německo, Turecko a Ukrajina) a Asie (Arménie, Ázerbájdžán, Čína, Jižní Korea, Kazachstán, Kyrgyzstán, Spojené arabské emiráty, Tádžikistán, Thajsko a Uzbekistán). Toto letiště je také centrálou aerolinií S7. Letiště Severnyj slouží pouze pro vnitrostátní dopravu.

V Novosibirsku jsou čtyři železniční nádraží: Novosibirsk-Glavnyj, Novosibirsk-Zapadnyj, Novosibirsk-Južnyj a Novosibirsk-Vostočnyj.

K místní novosibirské dopravě kromě metra patří i autobusová, trolejbusová a tramvajová doprava.

[editovat] Administrativní dělení

Novosibirsk
Novosibirsk

Novosibirsk se dělí na 10 městských obvodů (rajónů):

Obvod Počet obyvatel (2002) Rozloha (km²) Hustota zalidnění (ob./km²)
Central'nyj 72 000 6,4 11 250
Dzeržinskij 156 400 36,7 4 262
Kalininskij 174 000 41 4 244
Kirovskij 169 800 52 3 265
Leninskij 273 200 70,3 3 886
Oktjabr'skij 176 600 57,6 3 066
Pervomajskij 71 700 69,3 1 035
Sovetskij 131 300 76,4 1 719
Zael'covskij 137 600 83 1 658
Železnodorožnyj 63 000 7,5 8 400

[editovat] Sport

[editovat] Lední hokej

Lední hokej je nejoblíbenějším sportem v Novosibirsku. Nejdůležitějším klubem je HK Sibir Novosibirsk. Hraje v Superlize (D-1) od roku 2002. Domácí aréna je Ledový palác Sportu „Sibir“ s kapacitou 7 800 diváků.

[editovat] Fotbal

Nejdůležitějším klubem je FK Sibir Novosibirsk. Od roku 2006 hraje ve první lize (D-2). Dříve hrál pod názvem FK Čkalovec-1936 Novosibirsk.

Druhým významným klubem je FK Čkalovec Novosibirsk, který byl založen v roce 2004. Od roku 2006 hraje ve druhé lize (D-3).

[editovat] Basketbal

Mužský klub – BK Sibirtelekom-Lokomotiv Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

Ženský klub – BK Dinamo-Energija Novosibirsk. Hraje v Superlize „A“ (D-1).

[editovat] Bandy

HK Sibselmaš Novosibirsk – ruský mistr v sezóně 1994/1995. Nyní hraje ve Vyšší lize (D-1).

[editovat] Obyvatelstvo

Podle všeruské dopisování obyvatelstva v roce 2002 [1]:

Obyvatelstvo: 1 425 508

Národnostní obsah:

Národnost %
Rusové 93,8
Ukrajinci 1,3
Němci 0,9
Tataři 0,8
Arméni 0,4
Ázerbájdžánci 0,4
Bělorusi 0,3
Židé 0,2
Kazachi 0,2
Tádžiki 0,2
Korejeci 0,1
Cikáni 0,1
Jazidi 0,1
Čuvaši 0,1
Uzbeki 0,1
Jiné 1,0

[editovat] Externí odkazy


 
Rusko – Россия – (RUS)
vlajka Ruska
Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) | Altajsko  (Gorno-Altajsk) | Baškortostán  (Ufa) | Burjatsko  (Ulan-Ude) | Čečensko  (Groznyj) | Čuvašsko  (Čeboksary) | Dagestán  (Machačkala) | Chakasko  (Abakan) | Ingušsko  (Magas) | Kabardsko‑Balkarsko  (Nalčik) | Kalmycko  (Elista) | Karačajevsko‑Čerkesko  (Čerkesk) | Karélie  (Petrozavodsk) | Komi  (Syktyvkar) | Marij El  (Joškar-Ola) | Mordvinsko  (Saransk) | Sacha  (Jakutsk) | Severní Osetie‑Alanie  (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva  (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský  (Barnaul) | Chabarovský  (Chabarovsk) | Krasnodarský  (Krasnodar) | Krasnojarský  (Krasnojarsk) | Permský  (Perm) | Přímořský  (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská  (Blagověščensk) | Archangelská  (Archangelsk) | Astrachaňská  (Astrachaň) | Belgorodská  (Belgorod) | Brjanská  (Brjansk) | Čeljabinská  (Čeljabinsk) | Čitská  (Čita) | Irkutská  (Irkutsk) | Ivanovská  (Ivanovo) | Jaroslavská  (Jaroslavl) | Kaliningradská  (Kaliningrad) | Kalužská  (Kaluga) | Kamčatská  (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Kemerovská  (Kemerovo) | Kirovská  (Kirov) | Kostromská  (Kostroma) | Kurganská  (Kurgansk) | Kurská  (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká  (Lipeck) | Magadanská  (Magadan) | Moskevská  (Moskva) | Murmanská  (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast  (Nižnij Novgorod) | Novgorodská  (Novgorod) | Novosibirská  (Novosibirsk) | Omská  (Omsk) | Orelská  (Orel) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská  (Penza) | Pskovská  (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň)  | Rostovská  (Rostov na Donu) | Sachalinská  (Sachalin) | Samarská  (Samara) | Saratovská  (Saratov) | Smolenská  (Smolensk) | Sverdlovská  (Jekatěrinburg) | Tambovská  (Tambov) | Tomská  (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská  (Ťumeň) | Uljanovská  (Uljanovsk) | Vladimirská  (Vladimir) | Volgogradská  (Volgograd) | Vologdská  (Vologda) | Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva | Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský  (Aginskoje) | Čukotský  (Anadyr) | Chanty‑Mansijský  (Jugra) | Jamalsko‑něnecký  (Salechard) |

Korjacký  (Palana) | Něnecký  (Narjan-Mar) | Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)