Alotropie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alotropie je vlastnost chemického prvku označující jeho schopnost vyskytovat se v několika různých strukturních formách, které mají odlišné fyzikální vlastnosti.

Příkladem alotropního prvku je uhlík, vyskytující se ve formě grafitu a diamantu nebo síra, která existuje ve formě kosočtverečných nebo jednoklonných krystalů.

U chemických sloučenin je obdobná vlastnost označována jako polymorfie.