Církev bratrská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Církev bratrská je česká reformovaná a evangelikální církev, která vznikla roku 1892 sloučením Svobodné evangelické církve české (založena 1868) a Svobodné reformované církve (založena 1880). Její původní jméno znělo Svobodná církev reformovaná, v roce 1919 se přejmenovala na Jednotu českobratrskou a v roce 1967, po sloučení s několika dalšími menšími denominacemi, přijala současné jméno Církev bratrská.
Církev bratrská klade veliký důraz na Písmo a na angažovanost a zapojení laiků. Organizačně se člení na sbory, které mají značnou míru autonomie. Obecně závazné dokumenty vydává celocírkevní Konference kazatelů a zástupců sborů, která též volí na čtyři roky sedmičlennou Radu církve bratrské – svůj výkonný orgán. V čele Rady stojí předseda a tajemník, kteří ji reprezentují navenek. V současné době působí Církev bratrská v České republice a na Slovensku, formálně je přitom rozdělena na dvě samostatné církve, pro každý stát jednu.
Církev bratrská je členkou Mezinárodní federace svobodných evangelikálních církví, Světového reformovaného svazu, Konference evropských církví a Ekumenické rady církví. Provozuje nakladatelství Oliva a Evangelikální teologický seminář v Praze a vydává měsíčník Bratrská rodina. Krom toho je činná v charitativní oblasti.
V roce 2003 měla církev dle vlastních statistik v ČR 57 sborů a 11 samostatných kazatelských stanic, dohromady zahrnujících 9037 členů (včetně přípravných členů a dětí). Působilo zde 85 kazatelů. Na Slovensku existuje 12 sborů a 30 kazatelských stanic, k církvi se v roce 2003 hlásilo 2239 lidí, včetně dětí. Při sčítání lidu z roku 2001 se k ní přihlásilo 9 931 obyvatel, což představovalo pozoruhodný nárůst oproti sčítání z roku 1991 (k církvi se přihlásilo 2 759 obyvatel).

