Gloster Meteor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gloster Meteor
Gloster Meteor F.Mk.III.
Typ: Proudové stíhací letadlo
Výrobce: Gloster Aircraft Company
Konstruktér: George Carter
První let: 5. března 1943
Zaveden: 27. července 1944
Hlavní uživatel: Velká Británie (RAF)
Vyrobeno: 3900

Gloster Meteor byl prvním britským proudovým letounem, který sloužil koncem 2. světové války v RAF.

Obsah

[editovat] Vývoj

Velká Británie byla vedle Německa ve 40. letech nejdál ve výjoci proudového pohonu letadel, za což vděčí především konstruktéru Franku Whittleovi. Speciální zkušební letoun G.40 Squirt s motorem W.1 vzlétl již v květnu 1941. Jednalo se však pouze o experimentální stroj, který však dal základ vzniku proudových letadel. Vývojem vznikla celá řada motorů různých výrobců, která našla uplatnění až v poválečné době. Firma Gloster připravovala nový letoun, který byl později pojmenován jako Meteor, již od roku 1940. Od jara roku 1943 se zkoušely první prototypy a první stroje malé série po počtu 20 kusů F.Mk.I. létaly s motory Welland I. od firmy Rolls-Royce. Tyto stroje však létaly rychlostí pouze 656 km/h, takže nepřekonávaly nejlepší letouny s pístovými motory. Jimi vybavená 616. peruť byla bojově nasazena proti hrozbě letounových střel V-1 (Fi 103). Koncem roku 1944 obdržela tato peruť zmodernizovaný typ letounu F.Mk.III, který byl poháněn Motory Derwent s vyšším tahem. Tato letadla, která byla dodána v počtu 280 kusů, se mohla stát důstojným protivníkem Me-262, ale k případné konfrontaci nedošlo. Po 2. světové válce se rozběhla výroba dalších typů, přičemž došlo do roku 1954 k deseti modernizacím. Celkem bylo vyrobeno 3900 kusů.

[editovat] Užití

Proudové stíhací stroje Meteor byly poprvé užity ve 2. světové válce a jen shodou okolností se nestřetly s německými proudovými stíhačkami, jejichž význam bývá v literatuře přeceňován. Meteory spolu s americkými P-80 byly na dobré úrovni a v případě delšího pokračování války by došlo jistě ke konfrontaci s německými stroji. Gloster Meteor se ukázal jako nadějný stroj v poválečném období, kdy byl dodáván do států jako Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Dánsko, Egypt, Francie, Izrael, Nový Zéland, Švédsko a další. Byl použit v Korejské válce, kde s úspěchem bojoval proti sovětským proudovým letounům MiG-15.


[editovat] Technické údaje

Meteor Mk.III
Meteor Mk.III

[editovat] Gloster Meteor F.Mk.III

  • Osádka: 1 muž
  • Délka: 12,58 m
  • Rozpětí křídel: 13,11 m
  • Výška: 3,96 m
  • Plocha křídel: 34,74 m²
  • Motor: 2x Rolls-Royce W.2B/23C
  • Rychlost: 768 km/h
  • Dostup: 13 100 m
  • Dolet: 1610 km
  • Vlastní hmotnost: 4771 kg
  • Vzletová hmotnost: 6314 kg
  • Výzbroj: 4x kanón ráže 20 mm

[editovat] Gloster Meteor NF.Mk.11

Meteor Mk.VIII
Meteor Mk.VIII
  • Osádka: 1 muž
  • Délka: 14,78 m
  • Rozpětí křídel: 13,10 m
  • Výška: 3,96 m
  • Plocha křídel: 34,40 m²
  • Vlastní hmotnost: 6300 kg
  • Vzletová hmotnost: 8960 kg
  • Motor: 2x Rolls-Royce Derwent 8
  • Maximální rychlost: 931 km/h
  • Stoupavost: 28,20 m/s
  • Dostup: 13 400 m
  • Dolet: 1470 km
  • Výzbroj: 4x kanón ráže 20 mm, neřízené rakety

[editovat] Literatura

  • Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939-45/ Velká Británie - Německo


Vojenské letouny Britského společenství národů druhé světové války
Stíhací letouny
Firebrand | Roc | Defiant | Beaufighter | Blenheim | Mosquito | Firefly | Fulmar | Meteor | Gladiator | Hurricane | Tempest | Typhoon | Spitfire | Seafire | Whirlwind | Boomerang
Bombardovací a torpédové letouny
Battle | Blenheim | Beaufort | Hampden | Whitley | Wellington | Henley | Stirling | Halifax | Manchester | Lancaster | Skua | Barracuda | Albacore | Swordfish
Transportní letouny a kluzáky Průzkumné a spojovací letouny
Bombay | Albemarle | York | Hotspur | Hamilcar Sunderland | Lerwick | Walrus | Anson | Botha | Warwick
Lysander | Auster | Vincent | Proctor
Cvičné letouny Experimentální letouny a prototypy
Tutor | Magister | Tiger Moth | Oxford E.28/39 | MB 5 | Spearfish | Vampire