Lichtenštejnsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Knížectví Lichtenštejn Fürstentum Liechtenstein |
|
|---|---|
| Rozloha | 160 km² (189. na světě) z toho polovina toku Rýna po celé západní hranici, neznámé % vody |
| Počet obyvatel | 32528 (187. na světě, 2004) |
| Hustota zalidnění | 203 / km² (37. na světě) |
| Jazyk | němčina |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | |
| Nejvyšší bod | Grauspitz (2599 m n. m.) |
| Hlavní město | Vaduz |
| Státní zřízení | konstituční monarchie |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Hlava státu | Hans-Adam II. |
| Předseda vlády | Otmar Hasler |
| Hymna | Na horním Rýnu (Oben am jungen Rhein) |
| Vznik | 1806 (Nezávislost) |
| Měna | Švýcarský frank (CHF) |
| ISO 3166-1 | 438 LIE LI |
| MPZ | FL |
| Doména | .li |
| Telefon | 423 (do roku 1999 se používal kód Švýcarska 41 75) |
| Časové pásmo | UTC +1 |
Lichtenštejnsko je malá země v Evropě, ležící na svazích předhůří Alp v údolí Alpského Rýna.
Nejvyšším bodem země je Grauspitz, 2599 m n. m. Mírné klima, díky chráněnému údolí, slunečnu a fénu (Föhn, foehn wind).
Bezprostředně sousedí se Švýcarskem, s kterým je úzce spojeno, a Rakouskem, ale významným sousedem je i nedaleké Německo.
Zajímavost: I s Lichtenštejnskem, stejně jako se Švýcarskem, měli Češi za Rakouska-Uherska, jako občani zemí tohoto mocnářství, v Alpách společnou hranici.
Obsah |
[editovat] Hospodářství
Celkový roční objem hospodářského produktu přes 3 miliardy USD.
Zpoloviny průmysl, vývoj, výroba a vývoz – přesné stroje, stroje, nástroje, vybavení (Hilti), automobilové komponenty (ThyssenKrupp Presta), zubařské vybavení a potřeby (Ivoclar Vivadent), zpracování potravin (Hilcona Schaan), elektronika (Unaxis Balzers). Vývoz – 1/5 USA, 1/6 Švýcarsko a 2/3 země EU, kde hlavním partnerem je Německo.
Druhou polovinu hospodářství tvoří služby, finanční sektor.
Zemědělství pod 1 %.
[editovat] Kultura, sport
Bohatství Lichtenštejnska podporuje pestrý kulturní a sportovní život.
Regionálně známé skupiny rocku a pop music. Mnohé spolky, pěstující lokální kulturu. Ve Vaduzu Zemské muzeum (Landesmuseum, nové otevřeno 2003), Muzeum umění (Kunstmuseum), Muzeum lyžařství (Skimuseum), Poštovní muzeum (Postmuseum). Dále mnohá moderní místní muzea. V Schaanu Divadlo na Kostelním náměstí (Theater am Kirchplatz). Ve Vaduzu nové divadlo Zámecký sklípek (Schlösslekeller, od roku 2003). Sochařství, malířství, moderní umění. Grafika, užité umění, design.
Fotbalové kluby a národní mužstvo jsou částí Švýcarského fotbalového svazu SFV a jeho ligy, až na vlastní každoroční účast na UEFA Cupu, kam se většinou kvalifikuje FC Vaduz. Národní mužstvo se pilně účastní kvalifikace světového a evropského mistrovství.
Doby slávy mnohých lyžařských vítězství Lichtenštejnska se zdají být minulostí. Ostatně obdobně je na tom Švýcarsko.
[editovat] Dějiny, politika
Lichtenštejnsko vzniklo sloučením panství Schellenbergu (Lichtenštejny koupeno 1699, dnes „Horní země“, Oberland) a hrabství Vaduzu (1712, dnes „Dolní země“, Unterland), a je od roku 1719 německým císařem uznané knížectví.
Od rozpadu středověké Německé říše roku 1806 suveréní stát v Rýnském svazku (Rheinbund), od roku 1815 samostatný stát ve svazku Německém. Do rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce s ním kulturně, hospodářsky a politicky propojeno.
Od té doby je úzce spojeno se Švýcarskem. Stejně jako ono pěstuje nízké daně, neutralitu a bankovní tajemství. Švýcarsko také zastupuje v zahraničí zájmy Lichtenštejnska, mimo Bernu, Berlína, Bruselu, Štrasburku, Vídni, Washingtonu, Ženevě a OSN v New Yorku, kde má Lichtenštejnsko vlastní zastoupení.
Státní zřízení je knížectví – ústavní dědičná monarchie. Současný kníže je od roku 1989 Hans Adam II. Lichtenštejnové žili především ve Vídni, odkud odešli před nacisty v roce 1938, kdy se knížectví se stalo jejich stálým sídlem.
Roku 2003 Hans-Adam II. prosadil, po kontroverzní veřejné debatě, rozšíření knížecích pravomocí, změnou ústavy přijaté v referendu. Zároveň ale vzniklo silné hnutí za demokratická práva občanů.
Jméno Lichtenštejnska pochází, dnes jako jediné země na světě, od šlechtického rodu, a jeho jméno zase od hradu Lichtenštejnu v Rakousku, na pokraji Vídeňského lesa, poprvé písemně zmíněného roku 1136. Lichtenštejnové jej opustili kolem roku 1300.
Lichtenštejnští a stopy jejich působení v českých zemích, zejména na Moravě – Adamov, Bejkovec, Bítovanky, Bludov, Borovné Krasonice, Hradiště, Chromeč, Kroměříž, Lednice (Eisgrub), Malenovice, Nové Meziříčsko, Pernštejn, Pohořelice, Slavětice, Slavonice, Studená, Telč, Valtice (Feldsberg), Zdenkov, a známé paláce a místa v Olomouci, Brně a Praze. Rozsáhlá rodinná hrobka Lichtenštejnů se nachází ve Vranově u Brna u tamního poutního kostela Narození Panny Marie.
[editovat] Podívejte se také na
Politický systém Lichtenštejnska
[editovat] Externí odkazy
- Portál Lichtenštejnska – anglicky | německy
- Knížectví – anglicky | německy
- Kunstmuseum (Dům umění)
- Landesmuseum (Zemské muzeum)
- Photos Liechtensten
- Lichtenštejnové a ČR: Hans-Adam II. odpovídá na otázky Ladislava Kahouna, únor 2004 – česky: Kahounův cirkus, Britské listy – anglicky: Kahounův cirkus, Britské listy
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)

