Doba římská na území České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jako doba římská se v české archeologii vymezuje období let 50 nebo 30 př. n. l. až 350 nebo 380 n. l., kdy bylo území České republiky obýváno především germánskými kmeny. Počátek doby římské je určen odchodem keltského obyvatelstva a zároveň počátkem pronikání prvních germánských skupin. O konci doby římské se uvažuje někdy v 2. polovině 4. století, kdy začaly etnické pohyby, které se charakterizují jako doba stěhování národů. Pro celé období doby římské je charakteristickým prvkem interakce, konflikty a vzájemné ovlivňování mezi kmeny na území barbarika a římskou říší.

Po celé období doby římské na českém území žily kmeny Markomanů, na Moravě společně s Kvády. V mladší době římské přišlo ze středního Polabí nové obyvatelstvo, které proniklo až na Severní Moravu.

Obsah

[editovat] Sídliště

Největší počet sídlišť pochází ze starších stupňů doby římské. Později, pravděpodobně v závislosti na odlivu obyvatelstva, se jejich počet snižuje. Na Moravě je zjištěných sídlišť zřetelně menší počet, prozkoumané není žádné. Osady většinou stály na mírných svazích obrácených k jihu nebo jihovýchodu, obvykle v blízkosti vodního toku. Obytné objekty byly zahloubené (zemnice a polozemnice), pro většinu je typická kompozice šesti kůlů, které podpíraly střechu. Otázkou zůstává přítomnost a množství i funkce obecně špatně zachytitelných nadzemních objektů. Dále se v rámci sídlišť zachytily zásobní jámy, hliníky, odpadní jímky apod. a také studny (Ratenice na Nymbursku).

[editovat] Pohřebiště

Typickým germánským způsobem nakládání s mrtvými na českém území je žárový ritus. Již od plaňanského horizontu začala vznikat rozsáhlá pohřebiště (Stehelčeves, Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Tišice, Lužec nad Vltavou, Opočno u Loun, Pňov, Přešťovice, Kostelec na Hané), která začala být zkoumána již v 19. století. Hroby byly jak popelnicové, tak jámové. Důležitým archeologickým pramenem se staly milodary, které byly do hrobu přiloženy k spáleným ostatkům mrtvého (často samy prošly žárem hranice a jsou proto nalézány v neúplném či zdeformovaném stavu). Mohlo se jednat o zbraně, bronzové nádoby, keramiku, spony (ty jsou důležitou chronologickou pomůckou), kovové součásti opasků, důležitým indikátorem vztahů k ostatním kulturám, resp. římské říši je přítomnost importů.

Vedle těchto pohřebišť se vyskytují ve starší době římské osamoceně či v malých skupinkách i kostrové hroby tzv. lübsowského typu.

Vedle žárových hrobů se někdy v mladších stupních doby římské vyskytují tzv. vrstvové hroby (resp. rozptylové loučky), které jsou chápány jako projevy vlivu przeworské kultury. Od poloviny 3. století se vlivem příchod nového obyvatelstva z Polabí objevují i kostrové kroby, zpočátku ojediněle a s bohatou výbavou, později vznikají celá pohřebiště.

[editovat] Chronologické členění doby římské

Základní chronologické členění doby římské na území Česka vychází z periodizace H. J. Eggerse (1955):

  • A pozdní doba laténská 50/30 – 0
  • B1 starší doba římská 0 – 50
  • B2 starší doba římská 50 – 150
  • C1 mladší doba římská 150 – 200
  • C2 mladší doba římská 200 – 300
  • C3 mladší doba římská 300 – 350

[editovat] Pozdní doba laténská A

Někdy v 2. polovině 1. století př. n. l. (spíše až od 30. let) začali na od Keltů uvolněné území pronikat první germánské skupiny, pravděpodobně především z Durynska. V tomto období tzv. plaňanského horizontu se vytvořilo první stálé, i když relativně řídké, germánské osídlení především ve středních, východních, severozápadních a jižních Čechách. Ojedinělé doklady pocházejí i ze západních Čech. V severních Čechách se v té době udržely ještě kulturně smíšená kobylská skupina. Na východní Moravě zasahovala na území ČR púchovská kultura a zdá se, že se v omezené míře rozšiřovala i przeworská kultura, ohledně germánského osídlení na Moravě v této době existuje příliš málo znalostí, než aby se dalo něco usuzovat.

[editovat] Starší stupeň starší doby římské B1

Krátce před přelomem letopočtu do Česka přišla nová a mnohem silnější migrační vlna, která je spojována s kmenem Markomanů. Jejich vůdce, Marobud, na novém území rychle vytvořil říši (odtud horizont Marobudovy říše), která ovšem trvala jen pouze do roku 18 n. l., kdy byl Marobud nucen odejít do exilu v Raveně. V tomto období vznikla velká a bohatá žárová pohřebiště Dobřichov-Pičhora (okr. Kolín) a v Třebusicích (okr. Kladno), kde se předpokládají být pohřbeni příslušníci Marobudovy družiny. Na Moravě se v této době vedle Markomanů usazují Kvádové.

Po zániku Marobudovy říše do stupně B1 spadá i horizont tzv. klasických spon s očky, kdy část populace odešla do Podunají (Vaniovo království), naopak ještě pokračují některá velká pohřebiště.

[editovat] Mladší stupeň starší doby římské B2

Po pádu Marobudovy říše se české území dostalo do určité izolace, což se projevilo jak zmenšeným množstvím importů, tak chudšími pohřby. Až v mladší fázi B2 je znovu zaznamenáno větší množství importů, v této době vzniká i významné pohřebiště v Lužci nad Vltavou. Na Moravě se až v této době vytváří pevnější sídelní struktura s výraznějším zahušťěním v jižních oblastech.

[editovat] Starší stupeň mladší doby římské C1

Do tohoto stupně spadá tzv. horizont markomanských válek, kdy se část českého území opět dostala do zorného pole římského politického zájmu. Především na jižní Moravě jsou z této doby doloženy významné archeologické lokality, v čele s Mušovem (Mušov IV, V a VI), kde bylo zachyceno několik římských vojenských táborů. V této době jsou silněji zachyceny vlivy z Polska, z oblasti przeworské kultury, i v Čechách.

[editovat] Střední stupeň mladší doby římské C2

V 1. polovině 3. století se dále projevují vlivy przeworské kultury (např. na pohřebišti v Lužci nad Vltavou), vznikla i nová pohřebiště, např. v Dobřichově–Třebické, Plotišti nad Labem či Pňově. Zdá se, že v tomto období stoupá význam východních kvádských oblastí v Pováží, oblasti Čech a Moravy zůstávaly spíše na periférii. Na konci tohoto stupně ze středního Polabí přichází nové obyvatelstvo hlavně do severozápadních Čech, dokladem tohoto jsou nově založená žárová pohřebiště (např. Opočno u Loun). Tyto skupiny se o něco později dostaly až na Moravu, kde je jejich výskyt zařazen do tzv. kostelecké skupiny. V 2. polovině 3. století se objevují prvé kostrové hroby, doloženy jsou především bohaté ženské (Soběsuky, Prosmyky ve východních Čechách).

[editovat] Mladší stupeň mladší doby římské C3 (pozdní doba římská)

Na konci doby římské se dále pohřbívá chudě na žárových pohřebištích, jen výjimečně se nachází i milodary. Ve středních a severozápadních Čechách se objevují kostrová pohřebiště vlivem průniků z labsko-germánského kulturního okruhu. Ze severu nadále pronikají vlivy pozdní przeworské kultury (dobrodzieňská skupina). Na Moravě se na samém konci doby římské formuje tzv. zlechovský typ.

[editovat] Antičtí autoři, jejichž díla obsahují zmínky o Germánech

[editovat] Literatura

  • Droberjar, E. 1999: Od plaňanských pohárů k vinařické skupině. Kulturní a chronologické vztahy na území Čech v době římské a v časné době stěhování národů. Sborník Národního muzea v Praze. Řada A–Historie 53, č. 1–2, 53–58.
  • Droberjar, E. 2000: Příběh o Marobudovi a jeho říši. Praha.
  • Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
  • Pleiner, R. a kol. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha.
  • Podborský, V. 1992: Pravěké dějiny Moravy. Brno.