D'Hondtova metoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

D'Hondtova metoda je termín označující jeden ze způsobů přerozdělování mandátů politickým stranám ve volbách. Používá se v Argentině, Belgii, Bulharsku, Česku, Finsku, Chile, Chorvatsku, Izraeli, Japonsku, Kolumbii, Maďarsku, Makedonii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Skotsku, Slovinsku, Španělsku, Turecku a Walesu; v některých zemích Evropské unie se používá také při volbách do Evropského parlamentu. Metoda je pojmenována po belgickém matematikovi Victoru D'Hondtovi. D'Hondtova metoda, na rozdíl od jiných metod, mírně zvýhodňuje velké strany.

Obsah

[editovat] Způsob výpočtu

Vzorec pro postupné podíly je \frac{P}{m+1}

  • P značí celkový počet hlasů, který strana obdržela v dané oblasti
  • m značí počet mandátů, které již strana v dané oblasti získala (základní hodnota je 0 pro všechny kandidující strany)

Všechny strany, které prošly požadovaným kvórem, postupují do přerozdělování mandátů. V prvním kole je volební výsledek všech stran vydělen číslem 1 (při modifikacích D'Hondtovy metody ale například číslem 1,42), mandát tedy získává strana s nejvyšším počtem obdržených hlasů. Do druhého kola je její volební výsledek vydělen dalším přirozeným číslem v posloupnosti, tedy 2, číselná hodnota u ostatních stran se nemění. Mandát zísává opět strana s nejvyšší číselnou hodnotou ze všech stran v druhém kole, tzn. mandát může získat i strana, která získala první mandát. Výpočet číselných hodnot kandidujících stran z volebních výsledků probíhá dle uvedeného vzorce pro každé kolo, mandát vždy získává strana s nejvyšší číselnou hodnotou v daném kole. Takto se postupuje až do přerozdělení všech mandátů přidělených pro danou oblast.

D'Hondtova metoda přerozděluje všechny mandáty v prvním skrutiniu.

[editovat] Příklad výpočtu

Přerozdělení mandátů v Libereckém kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z roku 2006 (v tabulce jsou zobrazeny strany, které prošly kvórem – zisk 5 % z celkového počtu hlasů na území celé České republiky). V Libereckém kraji bylo přerozdělováno 8 mandátů.

ODS ČSSD KSČM SZ KDU-ČSL
Počet získaných hlasů 83 647 63 181 24 823 20 646 9 131
1. mandát 83 647 63 181 24 823 20 646 9 131
2. mandát 41 824 63 181 24 823 20 646 9 131
3. mandát 41 824 31 591 24 823 20 646 9 131
4. mandát 27 882 31 591 24 823 20 646 9 131
5. mandát 27 882 21 060 24 823 20 646 9 131
6. mandát 20 912 21 060 24 823 20 646 9 131
7. mandát 20 912 21 060 12 412 20 646 9 131
8. mandát 20 912 15 785 12 412 20 646 9 131
Získané mandáty 4 3 1 0 0

Zdroj: Český statistický úřad

[editovat] Paradoxy přepočítávání hlasů (nejen dle D'Hondta)

Po zveřejnění výsledků voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 se v Česku začalo hovořit o paradoxech přepočtu hlasů na mandáty. Například v Libereckém kraji Stranu zelených volilo 9,58 % a nezískala ani jeden mandát. V Moravskoslezském kraji stejná strana obdržela 4,34 % a po přepočtení hlasů získala jedno poslanecké místo.

V celé republice získala KDU-ČSL 7,22 % hlasů a 13 poslaneckých mandátů, Stranu zelených volilo o 0,93 % méně voličů a obdržela jen 6 mandátů. Nepoměr mezi procentním ziskem a počtem mandátů byl důvodem pro napadení výsledků voleb jedním z krajských lídrů SZ - Petrem Pávkem.

Tyto nepravidelnosti však byly jen z malé části způsobeny D'Hondtovou metodou, větší roli zde hrál tzv. přirozený práh. Strana totiž musí v příslušném volebním kraji získat pro zisk křesla přinejmenším (přibližně) takový podíl hlasů, jaký odpovídá podílu odpovídajícímu volenému počtu poslanců. Příklad: pro zisk mandátu ve volebním kraji, kde se volí jen 5 poslanců, musí získat 1/5 čili 20 % hlasů. KDU-ČSL tak byla oproti Straně zelených zvýhodněna, neboť při přibližně stejném počtu hlasů odevzdaných pro obě strany v celém Česku se její voliči z velké části soustřeďují v několika krajích.

Rovněž 5 % klauzule mírně posiluje účinky D'Hondtovy metody, protože tzv. propadlé hlasy se při přidělování mandátů nepočítají, což dále zvětšuje poměr mezi slabými a silnými stranami, ve prospěch stran silných, a tedy i účinky D'Hondtovy metody. Příklad: při 33,3 % zisku příslušné strany při podílu propadlých hasů 0 % získala vlastně příslušná strana 1/3 hlasů počítaných pro přepočítávání mandátů. Pokud 50 % hlasů patřilo stranám pod 5 % klauzulí (tedy propadlé hlasy) a zisk strany je 33,3 %, vlastně příslušná strana získala 33,3 procentních bodů z 50 procentních bodů, čili 2/3 hlasů pro přepočítávání mandátů.

[editovat] Podívejte se také na