Peníze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Moderní peníze z několika zemí.
Moderní peníze z několika zemí.

Peníze jsou takový statek, který v určité společnosti slouží jako běžně přijímaný prostředek směny (platidlo). V makroekonomii se jako peníze uvažují taková aktiva, která mají vysokou likviditu a nízkou míru rizika. Konkrétní peněžní jednotka daného státu se označuje měna.

Obsah

[editovat] Formy peněz

Peníze se vyskytují ve dvou různých formách:

Oběživo
Tzv. hotové peníze – tedy mince a bankovky.
Bezhotovostní peníze
Využívají se při bezhotovostním platebním styku. Jsou to tzv. deposita – tedy peníze, které jsou uloženy na účtech u peněžních ústavů.

Oběživo a bezhotovostní peníze představují peněžní oběh nebo také peněžní zásobu (nabídku peněz).

[editovat] Funkce peněz

prostředek směny
Peníze lze volně směňovat za zboží a služby. Umožňují oddělit nákup a prodej zboží. Nemusí existovat dvojí shoda potřeb, jako u barterového systému, tzn. že kupující nemusí mít zboží poptávané kupujícím.
jednotka zúčtování
Peníze slouží jako měřítko ceny zboží a služeb, lze jimi vyjádřit dluh.
uchovatel hodnoty
Peníze jsou zásoba kupní síly v čase, jsou jednou ze složek bohatství.

[editovat] Historický vývoj peněz

Hlavní článek: Historie peněz

Historické mince z období Římské říše.
Historické mince z období Římské říše.

Používání peněz tvoří snazší alternativu k historicky dříve používaným barterovým obchodům, kdy docházelo k přímé směně zboží.

První formou peněz se staly všeobecné ekvivalenty nebo také komoditní (zbožové) peníze, které byly různé pro různé části světa a různé epochy. Ve starověkém Babylóně to bylo obilí, v Číně mušličky, staří Slované používali plátno a i současné době se lze v některých věznicích setkat s používání cigaret jako platidla.

Ovšem v průběhu historie se jako nejvhodnější komodita pro tento účel ukázalo zlato. Bylo poměrně vzácné, dobře zpracovatelné, neomezeně trvanlivé a široce akceptované. Zlato bylo jako platidlo použitelné v jakémkoli stavu, ovšem z praktických důvodů se časem rozšířily mince, jejichž ražba měla potvrzovat ryzost a hmotnost daného kusu zlatého kovu.

Používání mincí se v průběhu věků stalo neefektivní pro manipulaci s většími částkami peněz a proto se začaly používat papírové peníze – bankovky. Hodnota těchto bankovek se odvozovala od množství zlata, které reprezentovala, bankovky byly tzv. kryté zlatem (representative money). V průběhu 20. století ekonomiky jednotlivých států upouštějí od používaní zlatého standardu a hodnota peněz je určována směnným kurzem mezi jednotlivými měnami, proto někdy bývají označované jako nekryté peníze (fiat money).

V současné době dochází k rozvoji bezhotovostního platebního styku a klesá používání bankovek a minci ve prospěch platebních karet.

[editovat] Světové finanční instituce

Po válce se diskutovalo o založení mezinárodních finančních institutů. Myšlenky: Keynes (centrální světová banka, mezinárodní clearingová unie, nová mezinárodní měna bancor) contra White (monetární instituce, která může stimulovat a finančními prostředky usměrňovat mezinárodní proud kapitálu).

[editovat] Reference

  • Holman, Robert: Makroekonomie, středně pokročilý kurz. C. H. Beck, Praha 2004, 1. vydání, ISBN 80-7179-764-2.

[editovat] Podívejte se také na

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova peníze.