Aragonie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Comunidad Autónoma de Aragón | |||
|
|||
| hlavní a největší město | Zaragoza | ||
|
rozloha |
4. v pořadí |
||
|
obyvatelstvo |
11. v pořadí |
||
| úřední jazyky | španělština | ||
| počet provincií | 3 | ||
| autonomní statut | 16. srpna 1982 | ||
| ISO 3166-2 | AR | ||
|
parlamentní zastoupení |
13 křesel |
||
| počet křesel regionálního parlamentu | 67 | ||
| předseda vlády | Marcelino Iglesias Ricou (PSOE) | ||
| Gobierno de Aragón | |||
Aragonie (španělsky Aragón), oficiálně Aragonské autonomní společenství, je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severu Španělska. Aragonie je pojmenována podle řeky Aragón - většina toku je na území autonomního společenství Navarra. Metropolí Aragonie, která bývala jádrem středověkého Aragonského království je město Zaragoza.
Obsah |
[editovat] Administrativní členění
Aragonie se od roku 1833 člení na 3 provincie: Huesca, Teruel, Zaragoza. Ty se dále člení na na 33 okresů (comarcas) s více než stovkou měst a obcí
[editovat] Geografie
Aragonie na severu hraničí s Francií, na západě s autonomními společenstvími Navarra, Kastilie a León, krátkým úsekem hranice i s autonomním společenstvím La Rioja; na jihozápadě s autonomním společenstvím Kastilie-La Mancha; na jihozápadě s autonomním společenstvím Valencií a na východě s autonomním společenstvím Katalánskem.
Na severu se rozkládá pohoří pyreneje, na západě a jihu Ibérské pohoří (Sistema Ibérico), zatímco ve střední části převažuje nížina, kterou protéká nejdůležitější řeka regionu - Ebro. K dalším řekám patří například Gallégo, již zmíněný levý přítok Ebra - Aragón, Cinca, Guadalope, Huerva, Allambra, Martín a další. V pyrenejích se nachází řada přehradních nádrží.
[editovat] Jazyky
Vedle španělštiny, která zde převažuje a je také úředním jazykem, se zde hovoří v některých pyrenejských údolích v provincii Huesca aragonsky, na východě Aragonie pak katalánsky.
[editovat] Města
- Zaragoza - Aragonská metropole a největší město regionu. Též metropole stejnojmenné provincie.
- Huesca - druhé největší město regionu a metropole stejnojmenné provincie.
- Teruel - třetí největší město regionu a metropole stejnojmenné provincie.
[editovat] Předsedové vlád Aragonie
- Juan Antonio Bolea Foradada (UCD) 9. dubna 1978 - 9. května 1981
- Gaspar Castellano y de Gastón (UCD) 9. května 1981 - 26. listopadu 1982
- José María Hernández de la Torre (UCD) 26. listopadu 1982 - 29. prosince 1982
- Juan Antonio de Andrés Rodríguez (UCD) 29. prosince1982 - 6. června 1983
- Santiago Marraco Solana (PSOE) 6. června 1983 - 3. srpna 1987
- Hipólito Gómez de las Roces (PAR) 3. srpna 1987 - 12. července 1991
- Emilio Eiroa García (PAR) 12. července 1991 - 17. září 1993
- José Marco Berges (PSOE) 17. září 1993 - 18. ledna 1995
- Ramón Tejedor Sanz (PSOE) 18. ledna 1995 - 11. července 1995
- Santiago Lanzuela Marina (PP) 11. července 1995 - 2. srpna 1999
- Marcelino Iglesias Ricou (PSOE) od 2. srpna 1999
[editovat] Externí odkazy
|
|
|
|---|---|
|
Autonomní společenství a jejich správní centra: Andalusie (Sevilla) | Aragonie (Zaragoza) | Asturie (Oviedo - Uviéu) | Baleáry (Palma de Mallorca) | Baskicko (Vitoria - Gasteiz) | Extremadura (Mérida) | Galicie (Santiago de Compostela) | Kanárské ostrovy (Santa Cruz de Tenerife) | Kantábrie (Santander) | Kastilie a León (Valladolid) | Kastilie-La Mancha (Toledo) | Katalánsko (Barcelona) | La Rioja (Logroño) | Madrid (Hlavní město Madrid) | Murcie (Murcia) | Navarra (Pamplona - Iruña) | Valencie (Valencie) Autonomní města: Ceuta | Melilla Pod přímou správou španělské ústřední vlády: Španělské severoafrické državy |
|


