Polymorfie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polymorfie je chemická vlastnost sloučenin, která umožňuje za změny tlaku a teploty soustavy k tomu, aby došlo k izomorfii, během které jsou některé prvky nahrazovány jinými. Jedná se o základ geotermometri a geobarometrie.
Využívá se pro chemické prvky, které jsou ve strukturní pozicí horninotvorných minerálů, která může být funkcí teploty a tlaku.
Jedna sloučenina tak během polymorfie vytváří jiné krystaly např: CaCO3 vytváří aragonit a kalcit a nebo podobně železo - hořčík se chová v pyroxenech, či granátech.

