Rotační motor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Francouzský rotační motor Le Rhône 9C poháněl  Nieuport 24C1
Francouzský rotační motor Le Rhône 9C poháněl Nieuport 24C1
Německý rotační motor Oberursel UR.II poháněl slavný stíhací letoun Fokker Dr.I
Německý rotační motor Oberursel UR.II poháněl slavný stíhací letoun Fokker Dr.I

Rotační motor byl druh hvězdicového motoru, jehož kliková hřídel byla pevně uchycena do draku letounu a skříň s válci, spojená s vrtulí, rotovala.

Obsah

[editovat] Použití v letectví

[editovat] Výhody

Největší výhodou takového uspořádání bylo, že se celý motor choval jako setrvačník, a tím „uhlazoval“ svůj chod a snižoval vibrace. Vibrace představovaly v té době vážný problém u všech leteckých motorů a pro jejich snížení se k motorům musely přidávat těžké setrvačníky. Protože se rotační motory obešly bez těchto setrvačníků, byly lehčí než stejně výkonné motory s nerotujícími válci (tj. hlavně řadové motory).

Další výhodou bylo dobré chlazení vzduchem i při nízkých rychlostech a na zemi.

[editovat] Nevýhody

Největší nevýhoda rotačních motorů se projevila při požadavcích na zvyšování výkonu. S rostoucím výkonem rostla i hmotnost motoru, a tím pádem i gyroskopický moment, který způsoboval nestabilitu letounu a kladl velké nároky na pilotáž. Např. Sopwith Camel byl známý svou bleskurychlou zatáčkou doprava a velmi pomalou zatáčkou doleva – oboje byl praktický důsledek právě gyroskopického momentu. Ke konci 1. světové války se sice objevilo řešení, které gyroskopický moment snížilo – vrtule se otáčela na opačnou stranu než motor – ale tento systém byl nespolehlivý a poruchový. Po válce byly rotační motory vytlačeny motory hvězdicovými s pevnými válci.

Další nevýhodou rotačních motorů byla jejich vysoká spotřeba paliva ve srovnání s konkurenčními koncepcemi. To také výrazně přispělo k jejich ústupu modernějším, ekonomičtějším konstrukcím po první světové válce.

Rovněž požadavky na zvyšování otáček rotačních motorů se nedařilo plnit, protože i při mírném zvýšení otáček prudce vzrůstal odpor vzduchu, který brzdil rotující válce. Např. zvýšení z 1 200 ot./min. (typická hodnota na začátku války) na 1 400 ot./min. vedlo ke zvýšení odporu vzduchu o 36% – odpor se zvyšoval se čtvercem rychlosti.

[editovat] Použití v automobilismu

Rotační motory se okrajově používaly i pro pohon motocyklů a automobilů. Např. u německých závodních motocyklů Megola, vyráběných mezi lety 1921 a 1925, se montovaly do předního kola.

Termínem rotační motor je označován i Wankelův motor, který používá Mazda v některých svých automobilech. Označuje se tak proto, že u něj ke stlačování směsi neslouží píst, ale jakýsi rotor, tak proto.

[editovat] Externí odkazy