Minsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Мінск
Minsk

Мінск – znak Мінск – vlajka znak vlajka

Мінск na mapě
základní data
Oblast: Minská
Město: Minsk
Administrativní dělení: 9 obvodů
Rozloha: 256 km²
Počet obyvatel: 1 800 000 (2007)
Hustota zalidnění: 7 030 ob./km²
Etnické složení: Bělorusové 79.3%, Rusové 15.7%, Ukrajinci 2.4%, Poláci 1.1%, Židé 0.6% (1999)
Zeměpisná šířka: 53°54′ sev. šířky
Zeměpisná délka: 27°33′ vých. délky
Nadmořská výška: 280.4 m
Telefonní předvolba: +375 17
Poštovní kód: 220001-22141
Starosta: Michail Pavlov
Oficiální web
Vítězné náměstí, centrum Minsku
Vítězné náměstí, centrum Minsku
Obchodní dům Belarus
Obchodní dům Belarus

Minsk (bělorusky: Мінск, Менск; rusky: Минск; polsky: Mińsk) je hlavní a největší město Běloruska. V Minsku žije na ploše 256 km2 1 800 000 lidí (2007). Město se administrativně dělí na 9 obvodů (rajónů). Hustota obyvatel činí asi 7 030 obyvatel na 1 km2! Město jakož celé Bělorusko je známé svým vyspělým průmyslem.

Obsah

[editovat] Charakter města

Minsk má 1,8 milionu obyvatel. Je sídelním městem Společenství nezávislých států. V rámci územního dělení Běloruska má zvláštní status a je centrem Minské oblasti (Мiнская вобласць) a Minského rajonu (Менскі раён). Minsk leží na řekách Svislač (Свіслач) a Njamiha (Няміга) na 53° 54' 8" s. š. a 27° 33' 41" v. d.

[editovat] Historie

[editovat] Středověk

První z zmínka o Minsku je z roku 1067. V roce 1326 se Minsk stal součástí Velkovévodství litevského a roku 1499 získal městská práva. Od roku 1569 byl hlavním městem Minského vojvodství v Polsko-Litevské unii (Rzeczpospolita Obojga Narodów). Na začátku 18. století jej zničili Švédové. Jako důsledek tzv. druhého dělení Polska byl roku 1793 anektován Ruskem.

[editovat] Sovětská éra

Po druhé světové válce, během níž jej okupovali tři roky Němci, byl sice Minsk přestavěn, ne však ale rekonstruován, jako jiná města. Ruiny staletých starých domů ustoupily stalinistické architektuře – objevily se tak velké bulváry a velkolepé budovy. Díky rozvoji průmyslu město zaznamenalo velký růst. Již v roce 1972 překročilo 1 milion obyvatel, o dalších čtrnáct let později to bylo 1,5 milionu. Noví obyvatelé Minsku byli většinou venkované z celého Běloruska, kteří se sem nastěhovali za prací. Pro ně tak vznikla velká panelová sídliště; město několikrát muselo posouvat své hranice.

V dubnu a květnu roku 1991 zde probíhaly masové demonstrace na podporu politických a ekonomických požadavků při přestavbě skomírajícího Sovětského svazu. Od prosince téhož roku zde sídlí koordinační orgány SNS.

[editovat] Nová doba

Během 90. let a po pádu SSSR se Minsk začal měnit. Stal se hlavním městem země, vznikla nové velvyslanectví, z budov bývalých úřadů SSR se staly úřady vládní. V 90. letech také došlo v zemi k ekonomické krizi, která město poznamenala. Muselo být zastaveno mnoho velkolepých projektů, objevila se nezaměstnanost. Od začátku 21. století však investic opět přibývá; staví se nové obytné domy, silnice i metro. Většinu těchto aktivit vykonává vláda, jelikož soukromý sektor není vzhledem k politické situaci dostatečně rozvinut a je omezován.



[editovat] Hospodářství

Město je stejně jako celé Bělorusko známé svým vyspělým průmyslem. Nejsilnějším odvětvím je zde strojírenství, chemický, kožedělný a papírenský průmysl! Také se tady vyrábí i pivo. K nejznámějším podnikům patří MAZ ( Minský automobilový závod ), MTZ ( Minský traktorový závod ) nebo BELAZ ( Běloruský automobilový závod ). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních, nákladních automobilů, autobusů nebo i tramvají, trolejbusů, zemědělské techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi.


[editovat] Vysoké školství

V dnešním Bělorusku mají asi 32 univerzit, z toho 12 se nachází právě v Minsku. Mezi nejznámější patří Běloruská státní technická univerzita nebo Běloruská státní univerzita.



[editovat] Doprava

K Minsku patří 1 mezinárodní a 1 vnitrostátní letiště. Dále zde jezdí metro, autobusy, trolejbusy a tramvaje. V městě zatím mají 20 stanic metra, avšak do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by měl činit 48 stanic! Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými a 70 trolejbusovými linkami. Počet tramvajových zastávek: 50 Počet trolejbusových zastávek: 330

Silnice, ale i dálnice jsou jak v městě, tak i v celé zemi ve velmi dobrém stavu.

[editovat] Podívejte se také na

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


 
Bělorusko – Беларусь (Belarus) – (BY)

Oblasti (вобласьць) a jejich správní centra:

Brestská oblast (Brest) | Homelská oblast (Homel) | Hrodenská oblast (Hrodna) | Mahilëvská oblast (Mahilëv) | Minská oblast (Hlavní město Minsk) | Vicebská oblast (Vicebsk)