Hrdlička zahradní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Hrdlička zahradní |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hrdlička zahradní
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Streptopelia decaocto Frivaldszky, 1838 |
Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) je pták velký asi jako holub domácí. Oproti hrdličce divoké je oněco větší a má též delší ocas. Je celá plavě hnědá s jedním černým proužkem na šíji. Má tmavé ruční letky a široký, bílý koncový proužek na ocase. Samice a samec se navzájem neliší, mláďata jsou jsou na spodní straně těla hnědší a mají nevýrazný nebo jim zcela chybí černý šíjní proužek.
Hlas - tříslabičné „gú-gúú-gug“ nebo hlučné „cheeh“.
Hnízdění - hojně hnízdí v zahradách a parcích v březnu až září dvakrát až čtyřikrát ročně. Hnízdo je plochá kupka větviček umístěná na stromech nebo budovách.
Samice snáší 2 bílá vejce, na kterých sedí oba rodiče po dobu 14 - 16 dnů a mláďata poté krmí též oba rodiče 14 - 20 dní na hnízdě a poté ještě asi 3 týdny je přikrmují.
Potrava - semena, bobule a části rostlin.
Rozšíření - Hrdlička zahradní je stálý pták. Žije ve městech a vesnicích, ale proniká také do blízké přírody, odkud vytlačuje hrdličku divokou. Není naším původním ptákem. Její vlastí bylo Turecko, odkud se k nám dostala ve 40. letech 20. století.
[editovat] Literatura
- Černý W. Ptáci. Praha: Artia, 1980.

