Philippe-Antoine d'Ornano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Philippe-Antoine d'Ornano
Philippe-Antoine d'Ornano

Hrabě Philippe-Antoine d'Ornano, původně Filippo Antonio Ornano (* 17. leden 1784 v Ajacciu; † 13. říjen 1863 ve Vincennes) byl francouzský generál, pair, maršál a guvernér Paláce invalidů v Paříži.

[editovat] Život

Ornano byl syn Lodovica Antonia Ornana (1744-1816) a Isabelly Marie Buonaparte (1749-1816) a tím bratranec Napoleona I. Sloužil 1799 a 1800 v Itálii a účasnil se expedice na Santo Domingo. V letech 1805-1808 sloužil ve Velké armádě a byl odvelen s 5. dragounským plukem do Španělska. 5.května r. 1811 byl přímo na bitevním poli u Fuentes de Onoro jmenován brigádním generálem. R. 1812 se účastnil ruské kampaně a vyznamenal se u Borodina (7.září 1812) a byl povýšen na divizního generála. V bitvě u Krasného (18.listopad 1812) byl těžce raněn a považován za mrtvého. Byl zachráněn náhodou svým pobočníkem Delabergem. V tažení r.1813 velel gardovým dragounům a po smrti maršála Bessierese velel celé gardové kavalerii. Od r.1816 byl hrabě d´Ornano ženat s ovdovělou hraběnkou Marií Walewskou, bývalou milenkou Napoleona I., ale hraběnka Marie hned následující rok umírá v šestinedělí. Jediný syn páru Rodolphe Auguste dˇOrnano vedl hraběcí větev rodu dále. Posledním prominentem rodiny byl Michel dˇOrnano (+1991), který byl dvakrát ministrem kultury Francie. R.1829 se Ornano vrátil do aktivní služby a byl jmenován inspektorem 2. a 4. divize v Tours. R.1832 se podílel na potlačení povstání ve Vendee a byl uveden do sněmovny pairů. R. 1848 obdržel velení 14. divize, ale funkce se ze zdravotních důvodů neujal a odešel do výslužby. Od r.1849 poslanec za Indre–et-Loire, pomáhal při státním převratu Napoleona III.. Byl prohlášen senátorem a vyznamenán velkokřížem Čestné legie. Po smrti Exelmanse byl zvolen velkokancléřem Čestné legie a poté 24. května 1853 se stává guvernérem pařížské Invalidovny. V den převozu ostatků Napoleona Prvního z Chapelle Saint-Jerome do Invalidovny (2. duben 1861) byl povýšen do hodnosti maršála Francie. O 18 měsíců později zemřel.

V jiných jazycích