Pestrý týden

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


Pestrý týden patřil k nejlepším ilustrovaným časopisům, které vycházely v období první a druhé československé republiky a během Protektorátu Čechy a Morava. Po celou dobu existence (2. listopadu 192628. dubna 1945) si udržoval vysoký standard psaného i obrazového zpravodajství. Díky němu se prosadili špičkoví fotoreportéři třicátých let jako Karel Hájek, Václav Jírů nebo Ladislav Sitenský. Týdeník Pestrý týden vydávaly a tiskly Grafické závody Václav Neubert a synové, které měly sídlo na pražském Smíchově. V průběhu necelých dvaceti let existence Pestrého týdne vyšlo 963 běžných čísel.

Obsah

[editovat] Počátky

Redakční kruh v prvních letech tvořili: novinářka Milena Jesenská, grafik Vratislav Hugo Brunner, malíř, básník a zakládající člen Devětsilu Adolf Hoffmeister a vydavatel Karel Neubert. Tato skupina redaktorů usilovala o vytvoření intelektuálního magazínu. Koncem dvacátých let tuto redakci střídá skupina okolo Jaromíra Johna, která přinesla přeměnu Pestrého týdne z elitní revue na obrazový celorodinný týdeník pro střední vrstvy. Díky tomuto novému zaměření se Pestrý týden v krátké době stal periodikem tištěným ve statisícovém nákladu. Dokázal se natrvalo prosadit ve značné konkurenci prvorepublikových periodik (např. Pražský ilustrovaný zpravodaj, Letem světem-Rozkvět, Světozor, Ahoj, Star, Světový zdroj zábavy, Eva či List českých paní a dívek).

[editovat] Vrcholné období

Vrcholným obdobím Pestrého týdne byly ročníky 1938-1939. Tehdy se Pestrý týden kvalitativně postavil na úroveň světových obrazových týdeníků své doby. Ve vypjaté atmosféře, kdy dějiny převracely svět naruby, otiskoval tento časopis snímky naprosté špičky reportážních fotografů z českých zemí, a to v míře v konkurenčních listech nevídané.

[editovat] Protektorát

Od roku 1940 se Pestrý týden stává oficiálním listem Radosti ze života – odnože jediného společensko-politického hnutí v protektorátu – Národního souručenství. Protektorátní období je pro časopis časem pozvolného kvalitativního úpadku. Postupně se Pestrý týden rozchází s pojmem zpravodajský list a až na výjimku z Německa dodávaných - ideologicky překroucených - aktualit píše o tématech časově neurčitých.

[editovat] Zánik

Pestrý týden přestal vycházet těsně před vypuknutím pražského povstání v roce 1945. Během necelého měsíce zformovali bývalí redaktoři Pestrého týdne nový zpravodajský týdeník, který nazvali Svět v obrazech.

[editovat] Významní fotografové, kteří spolupracovali s Pestrým týdnem

  • Pavel Altschul
  • Erich Auerbach
  • Jaroslav Balzar
  • Emil Ladislav Berka
  • Rudolf Brunner-Dvořák
  • Karel Čapek
  • Karel Drbohlav
  • František Drtikol
  • Josef Ehm
  • Jaroslav Fabinger
  • Emil Fafek
  • Jaromír Funke
  • Alexandr Hackenschmied
  • Karel Hájek
  • Miroslav Hák
  • Josef Hanka
  • Tibor Honty
  • Václav Chochola
  • František Illek
  • Jiří Jeníček
  • Václav Jírů
  • Přemysl Koblic
  • Fred Kramer
  • Jan Langhans
  • Karel Ludwig
  • Jan Lukas
  • Jindřich Marco
  • Alexandr Paul
  • Karel Plicka
  • Jan Posselt
  • Jaroslav Rössler
  • Ladislav Sitenský
  • Jan Václav Staněk
  • Oldřich Straka
  • Willi Ströminger
  • Josef Sudek
  • Bohumil Šťastný
  • Zdeněk Tmej
  • Jindřich Vaněk
  • Eugen Wiškovský

[editovat] Vnější odkaz

[editovat] Zdroj

Vilgus, Petr: Pestrý týden, 2. listopadu 1926–28. dubna 1945 : Vznik, existence a zánik nejlepšího ilustrovaného týdeníku první a druhé Československé republiky a období Protektorátu Čechy a Morava, Praha-Opava 2001, ISBN 80-238-7874-3.