Karel Hynek Mácha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karel Hynek Mácha
'
Narození   16. listopadu 1810
Praha
Úmrtí   6. listopadu 1836
Litoměřice

Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha6. listopadu 1836 Litoměřice) byl český básník, největší představitel českého romantismu.

Obsah

[editovat] Život

socha Karla Hynka Máchy v Petřínském parku
socha Karla Hynka Máchy v Petřínském parku

[editovat] Rodina

Narodil se 16. listopadu roku 1810 v Praze na Malé Straně v rodině, kde matka pocházela z hudební rodiny a otec byl mlynářský pomocník, jenž přišel do Prahy z venkova.

[editovat] Studia

V letech 18241830 studoval na městském gymnáziu (německém), doma mluvili česky. Po maturitě začal studovat filozofii v Praze, vystudoval práva (r. 1836) a nastoupil jako advokátní praktikant u soudu v Litoměřicích.

[editovat] Pozdější život

Jelikož se stýkal s polskými revolucionáři a pomáhal jim, měl poměrně často problémy s policií. Byl obdivovatel Velké francouzské revoluce. Působil jako herec v kajetánském divadle. Jeho velkým koníčkem bylo cestování po hradech. Zamiloval se do Marinky Štichové, ta však zemřela. Po její smrti je Máchova tvorba obzvlášť tragická. Poté se v kajetánském divadle seznámil s Eleonorou Šomkovou. Po tom co se jim narodil syn se Mácha rychle chystá ke svatbě. Umírá však 6. listopadu roku 1836, pohřeb měl o dva dny později v den své plánované svatby. Jeho pohřeb byl velice skromný. Zemřel na následky podchlazení z hašení požáru. V úmrtním listě stálo, že příčinou smrti byl zápal plic, ale je možné, že Mácha ve skutečnosti zemřel na tyfus nebo úplavici [1].

[editovat] Inspirace

Mácha už jako student hltal vše co mu přišlo pod ruku, od rytířských románů až po Shakespeara. Ve svých dílech se nechal inspirovat především těmito autory:

Jako další faktor v jeho dílech vyskytuje především příroda. Mácha jako dobrodruh se rád potuloval po kraji a např. v Máji se mu inspirací stala krajina okolo hradu Bezděz.

[editovat] Dílo

První básně psal německy, pak psal oběma jazyky a nakonec tvořil pouze v češtině.

  • Německé verše:
    • Versuche des Ignac Macha
    • Hoffnung
  • Česká poezie:
    • Svatý Ivan
    • Na hřbitově
    • Hrobka králů a knížat českých

[editovat] Próza

  • Krkonošská pouť
  • Večer na Bezdězu
  • Obrazy ze života mého – soubor povídek s autobiografickými prvky
  • Kat – měla to být tetralogie o hradech (Křivoklad, Valdek, Karlův Týn, Vyšehrad), stihl pouze první díl. Román. Děj se odehrává v době vlády Václava IV. Kat je přítelem a nevlastním bratrem Václava IV. Cítí se uražen, že není králem on.
  • Klášter Sázavský – pokus o román – nedokončen
  • Večer na Bezdězu – lyrizovaná próza, není zde důležitý děj, ale zachycení myšlenkových stavů autora.
  • Márinka – lyrická povídka o velice krásné dívka, která žije se svým otcem – slepým houslistou, který je žebrák. Márinka je pro básníka ideál krásy – brzy umírá. Povídka o jeho lásce.

[editovat] Drama

  • Bratři
  • Král Fridrich
  • Bratrovrah
  • Boleslav

[editovat] Lyrickoepické povídky

  • Mnich
  • Návrat
  • Cikáni – próza, nemá samostatný děj, chtěl zde vyjádřit smutek a rozčarování ze života. Vybírá si postavy, které trpí.
  • Máj – (1836) Máchovo nejznámější dílo (bylo přeloženo do mnoha jazyků). Z počátku Máj nebyl přijat, dílo bylo považováno za málo vlastenecké, báseň byla pochopena teprve při dalších vydáních. Májovci Máj pokládali za přelomovou báseň.
Jedná se o lyrickoepickou báseň s nerozvinutým dějem, obsahuje 4 zpěvy a 2 intermezza. Hlavním hrdinou je Vilém, který zavraždí svůdce své milé, který je zároveň jeho otcem, to ale Vilém nevěděl. Je odsouzen jako otcovrah k trestu smrti. Jarmila očekává Viléma (vůdce loupežníků), když se dozvídá o jeho odsouzení páchá sebevraždu skokem do jezera. Mácha se snažil zachytit pocity odsouzeného, přírodu. Obviňuje společnost, za to že ho dohnala k vraždě. Máj je jazykově velmi bohatý, jsou zde použity netradiční obraty, výrazy a přirovnání, zvukomalba, volná asociace myšlenek.

[editovat] Podívejte se též na

40
Související články obsahuje:
Portál Literatura

[editovat] Externí odkazy

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem: