Davidova hvězda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako Davidova hvězda (hebrejsky מגן דוד, Magen David, „Davidův štít“) se označuje šesticípá hvězda, symbol židů a judaismu a také státu Izrael, na jehož vlajce se vyskytuje. Symbolizuje souhvězdí pod kterým se čeká na Mesiáše, a také šest pracovních dní kde střed znamená šabat. Symbol jako takový znamená rovnováhu.
V 30. a 40 letech 20. století v nacistickém Německu a Němci okupovaných územích (např. také v Protektorátu) museli Židé na veřejnosti nosit symbol žluté davidovy hvězdy s nápisem Jude jako symbol svého zostuzení režimem.
Symbol šesticípé hvězdy tvořené dvěma rovnostrannými trojúhelníky - hexagram - byl znám již ve starém Egyptě. Hexagram, jinak též Šalamounovo znamení nebo Šalamounova pečeť, je základním hermetickým symbolem života, popř. symbolem makrokosmu. Alchymisté jej používali pro znázornění principu odděluj a zhušťuj.
Davidův štít, nesprávně označovaný jako Davidova hvězda, sloužil jako židovský symbol již ve středověku a objevil se i na praporu pražských Židů r. 1354.
- Trojúhelník s vrcholem vzhůru značí oheň a mužskou energii.
- Trojúhelník opačně položený pak vodu a ženskou energii.
- Jejich základny symbolizují vzduch a zemi.


