Pieter Zeeman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pieter Zeeman
Pieter Zeeman
Nositel Nobelovy ceny

Pieter Zeeman (25. května 1865, Zonnemaire – 9. října 1943, Amsterdam) byl holandský fyzik. V roce 1902 obdržel společně s Hendrikem Lorentzem Nobelovu cenu za fyziku za výzkum vlivu magnetismu na záření. Pro astronomii má největší význam jeho objev rozdvojení spektrálních čar v magnetickém poli - tzv. Zeemanův jev.

Pieter Zeeman se narodil v rodině luteránského kněze. V roce 1885 nastupuje P. Zeeman na univerzitě v Leidenu. Jeho učiteli byli mj. výše zmiňovaný Lorentz a H. Kamerlingh - Onnes (Nobelova cena za fyziku 1913). Od roku 1890 působil Zeeman již jako Lorentzův asistent. Doktorát získává Zeeman roku 1893. Roku 1900 se stal profesorem Amsterodamské univerzity a současně ředitelem Amsterodamského fyzikálního ústavu. Úspěšnou kariéru korunoval zisk Nobelovy ceny (1902) a pak již mohl sbírat čestné doktoráty: mj. univerzita v Göttingenu, Oxfordu, Liege, Gwentu, Glasgow, Bruselu a Paříži. Byl také členem nebo čestným členem mnoha akademií.

Roku 1895 se oženil s Johannou Elizabeth Lebretovou, s níž měl syna a tři dcery. Pieter Zeeman zemřel po krátké nemoci 9. října 1943 v Amsterodamu.

[editovat] Objevy

Roku 1896 jev, při kterém po zapnutí vnějšího magnetického pole docházelo k tomu, že ostré spektrální čáry se štěpily na další spektrálních čary. Zeeman tento jev vysvětlil jako interakci mezi magnetickým polem a magnetickým dipólovým momentem. Zeemanův jev (jak byl později pojmenován) byl zpracován teoreticky jeho učitelem Lorentzem. Celá zmíněná práce byla vyvrcholením čtyřicetiletého snažení mnoha vědců, které tak bylo korunováno důkazem existence elektronů.

Mimo jiné Zeeman experimentálně zkoumal dvojitý lom světla v elektrickém poli a v roce 1917 na torzním kyvadlu potvrdil zvláštní vlastnost gravitace, že odchylky dráhy dané setrvačností, které vyvolává, jsou u všech těles stejné.



 
Nobelova cena za fyziku

1901Röntgen 02: LorentzZeeman 03: BecquerelP.CurieM.Curie 04: Rayleigh 05: Lenard 06: Thomson 07: Michelson 08: Lippmann 09: Marconi, Braun 1910van der Waals 11: Wien 12: Dalén 13: Kamerlingh Onnes 14: von Laue 15: W.L.Bragg, W.H.Bragg 17: Barkla 18: Planck 19: Stark 1920: Guillaume 21: Einstein 22: N.Bohr 23: Millikan 24: Siegbahn 25: FranckHertz 26: Perrin 27: ComptonWilson 28: Richardson 29: de Broglie 1930Raman 32: Heisenberg 33: SchrödingerDirac 34: neudělena 35: Chadwick 36: HessAnderson 37: Davisson, Thomson 38: Fermi 39: Lawrence 1940: neudělena 41: neudělena 42: neudělena 43: Stern 44: Rabi 45: Pauli 46: Bridgman 47: Appleton 48: Blackett 49: Jukawa 1950: Powell 51: Cockcroft, Walton 52: Bloch, Purcell 53: Zernike 54: BornBothe 55: Lamb, Kusch 56: Shockley, Bardeen, Brattain 57: Yang, T.D.Lee 58: Čerenkov, Frank, Tamm 59: Segrè, Chamberlain 1960: Glaser 61: Hofstadter, Mössbauer 62: Landau 63: Wigner, Goeppert‑Mayer, Jensen 64: Townes, Basov, Prochorov 65: Tomonaga, Schwinger, Feynman 66: Kastler 67: Bethe 68: Alvarez 69: Gell‑Mann 1970Alfvén, Néel 71: Gabor 72: Bardeen, Cooper, Schrieffer 73: Esaki, Giaever, Josephson 74: RyleHewish 75: A.Bohr, Mottelson, Rainwater 76: Richter, Ting 77: Anderson, Mott, van Vleck 78: Kapica, Penzias, Wilson 79: Glashow, SalamWeinberg 1980: Cronin, Fitch 81: Bloembergen, Schawlow, Siegbahn 82: Wilson 83: Chandrasekhar, Fowler 84: Carlo Rubbia, van der Meer 85: von Klitzing 86: RuskaBinnigRohrer 87: Bednorz, Müller 88: Lederman, SchwartzSteinberger 89: Ramsey, Dehmelt, Paul 1990: Friedman, Kendall, Taylor 91: de Gennes 92: Charpak 93: HulseTaylor 94: Brockhouse, Shull 95: Perl, Reines 96: D.Lee, Osheroff, Richardson 97: Chu, Cohen‑Tannoudji, Phillips 98: Laughlin, Störmer, Tsui 99: 't Hooft, Veltman 2000: Alferov, Kroemer, Kilby 01: Cornell, Ketterle, Wieman 02: Davis, Košiba, Giacconi 03: Abrikosov, Ginzburg, Leggett 04: Gross, Politzer, Wilczek 05: GlauberHallHänsch 06: MatherSmoot