Irská republikánská armáda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Podívejte se prosím na relevantní diskusi na diskusní stránce. |
Irská republikánská armáda (zkratka IRA, anglicky Irish Republican Army) je militantní organizace působící současně převážně v Severním Irsku.
[editovat] Vznik a vývoj organizace
Po vítězství irské politické strany Sinn Féin v obecných volbách do Britského parlamentu v roce 1918, se poslanci této strany namísto zasedání v Britském parlamentu ve Westminster rozhodli pro vytvoření nezávislé irské samosprávy - Dáil Éireann. Tento akt je v přímé souvislosti s tzv. Velikonočním povstáním v roce 1916 kdy byla vyhlášena nezávislá Irská Republika, ovšem zatím bez uznání jakéhokoli jiného státu.
IRA (Irská Republikánská Armáda) vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek tzv. Irských Dobrovolníků za účelem vojenského zaštítění výše zmíněné jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské Republiky. V letech 1919 až 1921 je IRA nejaktivnější organizací v irské válce za nezávislost proti britské nadvládě.
[editovat] První rozkol
Po událostech roku 1921, kdy Britská vláda nabízí Irské samosprávě tzv. Anglo-Irskou dohodu zahrnující změnu statutu Irska na stát vně Britského Společenství (Commonwealth), se IRA štěpí na Armádu Svobodného Irského Státu (Irish Free State), tj. officiální vojenskou sílu nově vzniknuvšího státu a frakci, jež je proti Brity nabízené dohodě fungující i nadále pod jménem IRA. Důvodem pro tento rozkol je neochota části republikánů spokojit se s nabízenými podmínkami, jež kupříkladu nezajišťovaly naprostou suverenitu nového státu, jelikož státy vně Britského Společenství byli nadále v podřízené pozici vůči Britské koruně, symbolizované přinejmenším tím, že hlavou všech státu Britského společenství zůstával i nadále britský monarcha. Součástí dohod z prosince roku 1921, je i vznik Severního Irska, tj. odtržení 6ti hrabství z 9 tvořící tradiční severoirskou provincii Ulster a vytvoření území, jež zůstává součástí Spojeného Království. Tento fakt je pro mnoho členů původní IRA nepřijatelný a je považován za zradu republikánských ideálů. Frakce původní IRA tedy nadále pokračuje ve vojenských akcích, tentokráte však namířených také proti svým bývalým spolubojovníkům nyní působícím v armádě Svobodného Irského Státu.
Období mezi 1922 do roku 1923 je obdobím Irské Občanské Války vedené mezi IRA a armádou Svobodného Irského Státu. V tomto konfliktu jsou zbytky republikánské IRA koncem roku 1923 rozprášeny.
Rok 1969 přinesl rozdělení této strany na dvě frakce (linie) a to OIRA – tedy oficiální linii a provizorní (PIRA - prozatimní irská republikánská armáda). PIRA dále pokračovala v teroristických útocích, jakými byly bombové útoky, vraždy a vydírání, zaměřené na vládní britské činitele, politické a vojenské jednotky a zařízení. Působí na území Velké Británie, Severního Irska a Irské republiky a je jakýmsi ozbrojeným křídlem výše uvedené politické nacionální strany Sinn Féin. Údajně se měla stát součástí globální teroristické sítě. Je doložené její napojení na povstalce Revolučních ozbrojených sil (FERC) v Kolumbii. Udržuje kontakty a spolupráci s Kubou a Iránem.
Irská republikánská armáda byla v minulých letech oficiálně odzbrojena (dohoda byla uzavřena v pátek 10. dubna 1998 – prošla referendem v obou částech Irska) (dobrovolně se vzdala pod dozorem nezávislých pozorovatelů svého arzenálu) a ukončila svojí ozbrojenou činnost. Stala se částečně legální politickou silou. Za jejím rozhodnutí částečně stojí i členství zemí v EU, rozsáhle propouštění vězňů a příslib ústavních změn (došlo k podepsání dohody, která zarčuje, že jakmile vyjádří nadpoloviční většina obyvatel Severního Irska touhu připojit se k Irské republice, bude tak učiněno). Pro IRA tak skončil boj za osvobození Severního Irska po půl století bojů a atentátů.
V dnešních dnech je organizace podezřívána z kriminální činnosti, což se projevilo při jedné z největších bankovních loupežích v nedávné době na území Severního Irska.

