Motol
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Motol (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1922 |
| součást městského obvodu: | {{{městské obvody}}} |
| součást městské části: | Praha 5 |
| správní obvod (pověřený úřad): | {{{správní obvody}}} |
| počet územně technických jednotek: | |
| základní sídelní jednotky: | |
| katastrální výměra: | 3,20 km² |
| obyvatel: | 3 927 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 1 227 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| poštovní směrovací číslo: | |
Motol je čtvrť v Praze, nacházející se v údolí Motolského potoka na západě města. Administrativně spadá pod Prahu 5.
Obsah |
[editovat] Charakter čtvrti
V Motole se nenachází, na rozdíl od jiných pražských čtvrtí sídliště, nebo nějaká rozsáhlejší bytová zástavba. Kolem původní vesnice tak zůstaly louky, na nihž postupně vyrostla vozovna, hotel Golf, motolská nemocnice a malé sídliště Na Homolce, které je ovšem od Motola samotného poměrně daleko. Právě výše zmíněná nemocnice spolu s nedalekým krematoriem je pro celou čtvrť nejvýznamější. Podblíž krematoria se nachází přírodní památka Kalvárie v Motole.
Na Motolském potoku byla také zřízena soustava rybníků, některé z nich slouží v zimě k bruslení a v létě ke koupání. V areálu tramvajové vozovny byla také zřízena střední škola a učiliště.
[editovat] Historie
Vznik Motola se datuje někam do středověku. V 17. století částečně i zde probíhala Bitva na Bílé hoře, přešly tudy bojující armády. K Praze byla tehdy vesnice připojena roku 1922 při vzniku Velké Prahy, jako její okrajová část. V roce 1938 sem byla zavedena tramvajová doprava a vybudována vozovna, po válce nárůst dopravy si vynutil modernizaci Plzeňské ulice a její pozdější přemostění tangenciální komunikací Na Vidouli - Vypich. V 60. vznikla místní nemocnice, která byla na konci let osmdesátých rozšířena do dnešní podoby.
[editovat] Doprava
Motol je důležitý dopravní uzel pro přiléhající čtvrtě jako jsou Řepy a Jihozápadní město. Spoje autobusové kopírují ty silniční, linky autobusů vedou po čtyřproudých silnicích do okolních čtvrtí, do starého Motola jezdí ale minimum spojů. Nejpravděpodobnější varianta prodloužení trasy metra A předpokládá vedení trasy z Dejvické přes Motol do Řep a k letišti Ruzyň.

