Bedřich (kníže)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich († 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže z rodu Přemyslovců od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25. března 1189.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| manželka | |
Král Vladislav II. si zajistil podporu šlechty a na sklonku roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu svému synovi Bedřichovi. V českých zemích ovšem platilo ještě v té době nástupnické právo seniorátu, proto nebyl Bedřich dle tohoto práva právoplatným nástupcem svého otce. O nejvyšší post v zemi se tak hlásili synové Soběslava I. – na Přimdě vězněný Soběslav (II.), Oldřich a Václava. Oporu našli u císaře Fridricha I. Barbarossy, který v září 1173 zbavil Bedřicha moci a za českého knížete určil Oldřicha. Ten však předal otěže moci staršímu bratrovi Soběslavovi, vládnoucímu s knížecím titulem.
V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha I. Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. V následujícím desetiletí došlo v zemi k hluboké vnitropolitické krizi. Nejprve došlo v lednu 1179 mezi Bedřichem a Soběslavem k bitvám u Loděnice (u Berouna) a v Praze Na bojišti, ze kterých vyšel vítězně Bedřich. Na Moravě mezitím posiloval moc Konrád II. Ota z linie znojemských Přemyslovců, jemuž se podařilo spojit moravské úděly v jeden celek.
Roku 1182 povstala proti Bedřichovi šlechta a moravský údělník byl zvolen vládcem i v Praze. Bedřich našel spojence v německém císaři, který zřídil Markrabství moravské a udělil jej Konrádu II. Otovi v léno. Vzniklo tak společné dynastické soustátí. Spory mezi Čechami a Moravou vyvrcholily r. 1185 bitvou u Loděnic (u Mor. Krumlova), v níž se značnými ztrátami vyhráli Češi, respektive Bedřich. Na jednání v Kníně v létě 1186 Konrád II. Ota uznal Bedřichovu svrchovanost, bylo mu slíbeno nástupnictví v Praze a zrušením lenní závislosti Moravy na Říši se znovu sjednotilo přemyslovské panství.
V březnu 1187 vyvrcholily rozpory Bedřicha s jeho bratrancem – pražským biskupem Jindřichem Břetislavem. Císař jmenoval biskupa říšským knížetem, což znamenalo přímou podřízenost německému panovníkovi. Stát se tak rozpadl na České knížectví, Moravské markrabství a pražské biskupství.
25. března 1189 Bedřich zemřel, nahradil jej Konrád II. Ota a Čechy s Moravou byly opět sjednoceny.
[editovat] Rodina
V r. 1157 se oženil s Alžbětou Uherskou, dcerou Gézy II. a Eufroziny Kyjevské, měli spolu několik dětí:
- Vratislav († 1180)
- Žofie (* před 1176 - † 24. 5. 1195), manžel (23. 4. 1186) Albrecht Míšeňský (1158 - † 1195)
- Helena (v Byzancii převzala jméno Eirene) , manžel (1164) Petr Koménovec (Petraliphas Komnenos)
- Olga († po 21. 7. 1163 , v dětství)
- Markéta († po 28. 7. 1183 , v dětství)
- Ludmila (asi r. 1170 - † 4. 8. 1240), 1. manžel (25. 7. 1189) Albrecht z Bogenu († 1198), 2. manžel (1204) Ludvík Bavorský (* 1173 - † 1231)
| Předchůdce: | 1172–1173 | Nástupce: |
| Vladislav II. | Bedřich (kníže) | Soběslav II. |
| Předchůdce: | 1178–1189 | Nástupce: |
| Soběslav II. | Bedřich (kníže) | Konrád II. Ota |

