Košumberk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zřícenina hradu Košumberk se nachází na kopečku jihovýchodně od městečka Luže nad areálem Hamzovy léčebny.
[editovat] Historie hradu
Hrad byl založen koncem 13. století, v písemných pramenech se poprvé se připomíná roku 1318 v přídomku Ojíře z Košumberka. Nejstarší stavební fázi hradu reprezentuje na severozápadě hradního areálu mohutná oválná plášťová hradba vejčitého půdorysu podepřená na jihozápadní straně masivními opěráky. V této fázi své existence byl Košumberk typickým hradem s plášťovou zdí.
Během 14. století hrad několikrát změnil majitele, až jej v roce 1372 koupili od jakéhosi Diviše z Popovce bratři Diviš, Mstislav, Slavata a Ješek z Chlumu, příslušníci staročeského panského rodu, později známého jako Slavatové z Chlumu a Košumberka a Košumberk se stal na tři století jejich rodovým sídlem.
Za vlády Slavatů bylo jádro hradu obklopeno opevněným předhradím, jehož hradba byla zesílena nevelkými okrouhlými a čtverhrannými věžičkami a baštami. Vstupní strana byla zesílena trojúhelným předbráním jehož východní nároží zaujal dvoukřídlý objekt purkrabství postavený v renesančním slohu po roce 1544.
Gotická podoba hradu již zřejmě přestala postačovat zvýšeným nárokům panstva a tak po roce 1573 po požáru hradu začínají další renesanční přestavby na pohodlnější objekt.
Staré hradní jádro dostalo renesanční fasádu vrcholící štítovými vikýři, vstupní věž byla snížena na úroveň ostatních budov. Severovýchodně od jádra byl přistavěn rozsáhlý dvoukřídlý renesanční zámek.
Zámek se stal jednou z nejvýstavnějších staveb v celém Chrudimském kraji. I přes tyto úpravy si podržel charakter opevněného místa.
V období třicetileté války Košumberk pustnul, vrchnost vyčerpaly válečné náklady a navíc v letech 1639, 1643, 1645 a 1648 panstvím prošli Švédové.
Roku 1654 Jindřich Vilém, poslední Slavatovec zemřel a Košumberk zdědila jeho dcera Johanka Barbora a po její smrti o tři roky později prostřednictvím její matky Marie Maxmiliany (roz. Žďárské ze Žďáru) přešlo panství na jejího druhého manžela Františka Kryštofa Hýzrleho z Chodů. Ten však roku 1666 umírá a Marie hospodaří na panství sama.
Po své smrti roku 1690 odkázala část panství i s Košumberkem jezuitskému řádu. Ti měli svou rezidenci u nového poutního kostela na Chlumku a Košumberk neužívali. V roce 1769 se uvádí první patro jako neobyvatelné.
Roku 1920 se zřícenin ujalo Družstvo na záchranu hradu Košumberka, které se postaralo o konzervaci ruin a uspořádalo hradní muzeum v budově purkrabství. Od roku 1953 byl hrad státním majetkem, v devadesátých letech jej převzala do své péče obec Luže, která v budově purkrabství instalovala expozici věnovanou dějinám hradu a okolí.

