Dinosauři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Dinosauři

Kostra triceratopse
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Nadřád: Dinosauři (Dinosauria)
Řády

Dinosauři (z řec. deinos sauros – „strašný ještěr“, někdy překládáno „hrozný plaz“) jsou skupinou živočichů z třídy plazů, která dominovala živočišné říši přes 160 miliónů let v období druhohor. Objevili se ve středním triasu asi před 235 mil. let a vyhynuli před 65 miliony lety na konci křídy. Poslední dobou se však objevuje názor, že někteří dinosauři mohli přežít i několik milionů let do starších třetihor (paleocénu) a vymřít až před zhruba 60 miliony let. Veškeré informace o dinosaurech dnes máme nicméně pouze ze zachovaných fosílií. Ptáci jsou ve skutečnosti pokračovatelé evoluční linie dinosaurů, jak v posledních dvaceti letech dokázali intenzivní výzkumy. Podle některých paleontologů (Robert T. Bakker, John Ostrom, Jacques Gauthier ad.) jsou pak ptáci přímo malí, agilní dinosauři (důkazem pro tuto teorii je třeba objev opeřených dinosaurů v oblasti Liao-ning). Proto navrhli vyčlenit dinosaury úplně ze třídy Reptilia (plazi) a zahrnout je společně s ptáky do nové třídy Dinosauria. Dnes již je však důležitější kladistika nežli přesné určování taxonomických kategorií, proto se touto problematikou zabývá jen málokdo.

Obsah

[editovat] Typické znaky dinosaurů

Dinosauři patří mezi diapsidní živočichy - mají dva spánkové otvory na upevnění žvýkacích svalů. Dalším typickým znakem, který odlišuje dinosaury od ostatních plazů je postavení končetin. U plazů jsou končetiny postaveny směrem do stran (např. krokodýli), zatímco dinosauří končetiny směřují přímo pod tělo (jako u savců). Přední končetiny byly obvykle kratší než zadní. Další významný znak je zvláštní stavba zadních končetin. Stehenní kost byla opatřena kulovitou hlavicí, která zapadala do pánevní jamky a umožňovala svislé umístění končetiny. Kost lýtková (fibula) byla na vnější straně mnohem tenčí než kost holenní (tibia) na straně vnitřní. Dinosauří měli zuby zasazeny v jamkách, podobně jako krokodýli, u plazů vyrůstají zuby přímo z čelistní kosti. Dinosauři měli různý počet obratlů, které byly mnohdy duté. Žebra byla připojena dvěma kloubními hlavicemi. Stejně jako ostatní plazi byli dinosauři vejcorodí (přestože se již objevily teorie o živorodosti některých druhů). Jejich vejce ale nebyla kožovitá, jako u krokodýlů a želv, ale měla pevnou skořápku inkrustovanou minerálními látkami, podobně jako vejce dnešních ptáků. Povrch těla byl pokryt šupinatou kůží. U některých druhů, zejména velkých býložravců, se vyvinuly mohutné kostěné pláty. Existovali také četní opeření dinosauři, ze kterých se později, někdy během jurského období vyvinuli ptáci. V současnosti známe kolem desítky druhů malých dravých teropodů s pernatým integumentem (pokryvem těla), všechny pocházejí z oblasti Liao-ning v Číně.

[editovat] Rozměry

Dinosauři ze skupiny Sauropoda představovali největší suchozemské živočichy všech dob. Někteří zřejmě mohli dosáhnout délky až kolem 50 metrů (tedy o 20 metrů více, než dosahují největší velryby!) a hmotnosti přes 100 tun. Zatím největším dobře známým dinosaurem je rod Argentinosaurus, u něhož se předpokládá hmotnost 75-90 tun. Vážil tedy asi tolik, jako 15 dospělých slonů. Podobně velký byl i Puertasaurus. Některé izolované obrovské kosti naznačují existenci ještě větších dinosaurů (viz např. Amphicoelias - pravost Copeova nálezu je sporná, neboť jediný nalezený obratel byl ztracen). Na druhou stranu však existovali i velmi drobní dinosauři (např. Microraptor nebo Epidendrosaurus, který je však často řazen k Avialae, tedy již k „ptačím dinosaurům“ do čeledi Scansoriopterygidae), kteří dosahovali velikostí jen v řádu desítek centimetrů.

Největší draví dinosauři (teropodi) představují zároveň největší suchozemské dravce všech dob. Dlouhou dobu držel primát rekordního predátora známý severoamerický Tyrannosaurus, v 90. letech minulého století ho však překonal argentinský obr Giganotosaurus, který měřil 14 metrů a vážil kolem 8 tun. Ani tento teropod však zřejmě nebyl největší, jak potvrzují nedávné nálezy. Dnes je držitelem velikostního primátu mezi teropody Spinosaurus.

[editovat] Inteligence

Pravděpodobně nejinteligentnějším dinosaurem byl druh Troodon formosus ze svrchní křídy Kanady, jehož encefalizační kvocient (EQ - vyjadřující poměrnou velikost mozku k stejně těžkému krokodýlovi) činil až 6,5. Troodon byl tak zřejmě stejně inteligentní jako dnešní šelmy a ptáci (a mnohem inteligentnější než dnešní plazi). Nedávno byl však změřen objem mozkovny jiného malého svrchnokřídového teropoda druhu Bambiraptor feinbergi (objeven v roce 1995 v Montaně, USA). Výsledek odpovídá téměř dvojnásobku hodnoty u troodonta (EQ 12,5 - 13,8). Navíc bylo zjištěno, že tento dinosaurus používal "vratiprst" a mohl tedy možná manipulovat s předměty. Většina dinosaurů (především býložravých) však zřejmě vysoké inteligence nedosahovala.

[editovat] Objevení dinosaurů

Kosti dinosaurů již prokazatelně znali staří Číňané kolem roku 300 n. l. V některých oblastech Číny byly (a dosud jsou) tyto fosílie tak četné, že je místní mudrci a lékaři roztloukali na prach a používali údajně jako prostředek na mužskou potenci. Představa o počtu takto zničených cenných pozůstatků pravěku je potom téměř děsivá. Staří Číňané věřili, že velké kosti patřili drakům a dali jim jméno konglong ("hrozný drak"). Také původní obyvatelé Severní Ameriky se již před mnoha stovkami (a možná tisíci) let setkávali s fosilními kostmi velkých vymřelých zvířat, včetně kostí dinosaurů (především na severozápadě USA a na západě Kanady). V Evropě byly velké kosti dinosaurů (ale i mamutů, jeskynních medvědů apod.) považovány za pozůstatky zvířat žijících před biblickou potopou.

První kvalitní písemná zmínka o dinosauří fosílii však pochází až z raně novověké Anglie a datuje se k roku 1676 (jiný údaj hovoří o roku 1677), jde však zatím jen o zobrazení bez odborného popisu (autorem byl tehdejší ředitel Ashmolean museum Robert Plot a jednalo se o část stehenní kosti teropoda megalosaura).

Prvním vědeckým názvem, přisouzeným fosílii dinosaura, byl taxon Rutellum excavatum, který použil Plotův nástupce ve funkci ředitele muzea, Edward Lhuyd roku 1699 k popisu zubu sauropoda cetiosaura (o skutečném zvířeti však neměl správnou představu). Prvním opravdu vědecky popsaným dinosaurem byl tak opět Megalosaurus, popsaný roku 1824, avšak o dinosaury propukl zájem teprve po objevu jiného dinosaura, Iguanodonta. V květnu roku 1822 nalezl doktor a nadšený paleontolog amatér, Gideon Mantell, v oblasti Tilgate Forest v jihoanglickém hrabství Sussex kus pískovce se zkamenělým zubem. Zub jej nadchl a tak pátral po dalších pozůstatcích záhadného živočicha. Měl štěstí a objevil další fosílie patřící stejnému druhu. Doktor Mantell dospěl k závěru, že se jednalo o obrovitého plaza a co víc, z tvaru a opotřebování zubů usoudil, že to byl o býložravec (býložravý plaz - to byla pro tehdejší biology věc nepředstavitelná). Nález doktora Mantella nebyl přijat vědci z Geologické společnosti v Londýně. Tvrdili, že se jedná o zub ryby, případně savce z diluvia. Byl dokonce varován profesorem oxfordské univerzity, Williamem Bucklandem, aby netvrdil, že nálezy pochází z pískovcových lomů oblasti Tilgate Forest, protože „v žádném případě nemohou být tak staré“. Sám Buckland popsal v roce 1824 z fosilních pozůstatků jež měl k dispozici (část čelisti, pánve, lopatky zadní nohy a několik obratlů) megalosaura (použil pouze rodové jméno). Popsal jej jako obrovitého dravého ještěra, přestože si všiml, že zuby jsou, podobně jako u krokodýlů, zasazeny v jamkách. Megalosaurus byl bez problémů akceptován vědeckou veřejností (a stal se prvním formálně popsaným dinosaurem). Ale Gideon Mantell svůj boj nevzdával. Vydal se do Londýna, aby nalezené zuby porovnal se zuby v muzejních sbírkách plazů. Nenalezl ovšem nic podobného tomu, co měl v ruce. Shodou náhod se v muzeu potkal se Samuelem Stutchburym, který se zabýval studiem leguánů. Fosilní zub byl nápadně podobný zubům leguána. To byl pro Mantella konečný impuls a tak roku 1825 popsal býložravého plaza pod jménem Iguanodon („leguání zub“). Tentokrát se mu už dostalo patřičného uznání. Do roku 1852 (kdy umírá G. Mantell) bylo známo již devět druhů vymřelých gigantických plazů, kteří se výrazně odlišovali od současných plazů. Proto Sir Richard Owen, první ředitel Britského muzea přírodních věd, navrhl, aby byli zařazeni do samostatné skupiny nazvané Dinosauria („strašný ještěr“).

[editovat] Počet dinosaurů

Počátkem roku 2007 je známo již přes 600 platných rodů (a kolem 1000 druhů) dinosaurů, přičemž je jisté, že zdaleka nejde o konečná čísla. V roce 2006 byla publikována studie, podle které známe jen 527 platných rodů a celkem jich existovalo asi 1844. Tento odhad je však velmi pochybný (nemluvě o zarážející "přesnosti"). Podle většiny odhadů odborníků totiž neznáme více než pětinu všech kdysi existujících rodů. Dinosaurů nejspíše existovaly celé desetitisíce rodů. Zajímavé jsou počty George Olshevského, který uvádí až 220 000 druhů (nikoli rodů). Olshevsky vychází z toho, že každých 4,5 milionu let se v průměru vymění jedna megafauna o 6000 druhů. Během 165 milionů let se tedy vystřídalo celkem asi 220 000 druhů (165 000 000 / 4 500 000 = 37 * 6000 = 220 000). Společně s ptáky (kteří patří mezi dinosaury do podřádu Theropoda) roste celkový počet známých rodů na zhruba 10 000 (z toho 9,300 tvoří dnešní ptáci). Další tisíce rodů by pak tvořili fosilní ptáci.

[editovat] Zbarvení dinosaurů

Shuvuuia, dinosaurus, jež zcela jistě oplýval barvami
Shuvuuia, dinosaurus, jež zcela jistě oplýval barvami

Vzhled hraje v životě zvířete velkou roli. Je nejen důležitou součástí sexuálního výběru, ale často slouží i jako ochrana proti predátorům, po případě jako maskovací úbor lovců. Dinosauři byli zpočátku představováni, jako šedí tvorové bez jakýchkoli výrazných barevných znaků. Nicméně není důvod tento názor považovat za prokazatelný fakt. Stejně jako i dnešní fauna, byli zcela jistě i dinosauři barevnými živočichy. Vzhledem ke skutečnosti, že se nikdy nedozvíme, jakými barvami tito diapsidní živočichové oplývali, lze na toto téma pouze spekulovat. Různorodost zbarvení záležela na způsobu života daného druhu. Zvíře žijící v lesích se z důvodu maskování jistě lišilo od tvorů obývajících volná prostranství. Pestrost byla určitě výhodou i během námluv, kdy si samice vybraly jedince, kteří je nejvíce imponovali.

[editovat] Český nález

V roce 2003 byl objeven také první český dinosaurus známý podle kosterních pozůstatků (předtím byla u nás objevena pouze fosilní tříprstá stopa malého dravého dinosaura z lomu „Děvět křížů“ u Červeného Kostelce).

[editovat] Rodokmen dinosaurů

Dnes již převládá kladistické řazení, nicméně pro potřeby Wikipedie zůstává zachována klasická systematika

Nadřád Dinosauria (=dinosauři; Owen, 1842) zahrnuje dva řády - Saurischia (=plazopánví; Seeley, 1887) a Ornithischia (=ptakopánví; Seeley 1888). Do těchto dvou řádů jsou dinosauři řazeni na základě stavby pánve.

Řád Saurischia zahrnuje dva podřády - Theropoda, mezi které patří všichni masožraví dinosauři; a Sauropodomorpha, mezi které patří sauropodi (Sauropoda), největší suchozemští živočichové všech dob a prosauropodi (Prosauropoda), jejich předkové.

Řád Ornithischia zahrnuje tři podřády - Thyreophora, mezi které patří všichni obrnění dinosauři; Marginocephalia, mezi které patří pachycephalosauři (Pachycephalosauria), dinosauři s tlustými lebkami a ceratopsové (Ceratopsia), dinosauři s fascinujícími límci; a Ornithopoda, mezi které patří veleúspěšní iguanodontovití (Iguanodontidae), hypsilophodontovití (Hypsilophodontidae) a hadrosaurovití (Hadrosauridae), dinosauři schopní žvýkat potravu.

Znamení kříže (†) je použito u taxonů jejichž jedinci už vymřeli.

[editovat] Řád Saurischia

  • Podřád Theropoda
  • †Infrařád Herrerasauria
    • †Nadčeleď Coelophysoidea
    • †Infrařád Ceratosauria
      • †Čeleď Abelisauridae
    • (nedefinováno) Tetanurae
      • †Nadčeleď Megalosauroidea
      • †Infrařád Carnosauria
      • Infrařád Coelurosauria
        • †Čeleď Coeluridae
        • †Nadčeleď Tyrannosauroidea
        • †(nedefinováno) Ornithomimosauria
        • (nedefinováno) Maniraptora
          • †(nedefinováno) Oviraptoriformes
            • †(nedefinováno) Therizinosauria
            • †(nedefinováno) Oviraptorosauria
          • †(nedefinováno) Deinonychosauria
            • †Čeleď Troodontidae
            • †Čeleď Dromaeosauridae
          • Třída Aves (ptáci)
  • †Podřád Sauropodomorpha
    • Thecodontosaurus
    • †Infrařád Prosauropoda = Plateosauria
    • †Infrařád Sauropoda
      • †Nadčeleď Diplodocoidea
      • †Nadčeleď Titanosauriformes
        • †Čeleď Brachiosauridae
        • †(nedefinováno) Titanosauria

[editovat] Řád Ornithischia

  • †Podřád Thyreophora
    • †Infrařád Stegosauria
    • †Infrařád Ankylosauria
  • †(nedefinováno) Cerapoda
    • †(nedefinováno) Heterodontosauriformes
      • †Čeleď Heterodontosauridae
      • †Podřád Marginocephalia
        • †Infrařád Pachycephalosauria
        • †Infrařád Ceratopsia
          • †Čeleď Psittacosauridae
          • †Čeleď Protoceratopsidae
          • †Čeleď Ceratopsidae
    • †Podřád Ornithopoda
      • †Čeleď Hypsilophodontidae
      • †Infrařád Iguanodontia
        • †Čeleď Iguanodontidae
        • †Čeleď Hadrosauridae

[editovat] Proč dinosauři vymřeli?

Otázka masového vymírání na konci druhohor je téma, ke kterému se vědci často a rádi vracejí. Teorií na téma proč dinosauři vymřeli je celá řada. Některé jsou podpořeny plnohodnotnými důkazy, jiné jsou spíše úsměvné a zakládají se na spekulacích. K takovým může patřit myšlenka, že za vyhynutí dinosaurů je odpovědná nějaká zvláštní nemoc, téměř pandemie, která vyhubila veliké množství tehdejší fauny. Vědci však zatím nemají žádné důkazy, že by se v minulosti něco takového přihodilo. Byly sice nalezeny pozůstatky nemocných jedinců, kteří na svojí nemoc pravděpodobně zemřeli, avšak často se doba úmrtí neshoduje s dobou vyhynutí zbylých druhů.

Další, ne příliš populární a uznávanou teorií (či opět raději spekulací), je ta o „samozničení“. Tvrdí, že během dlouhých miliónů let evoluce se dinosauři vyvinuli do takových tvarů, až nebyli schopní dál přežít. Jenže to nijak neodpovídá přírodnímu výběru, dle nějž přežije ten nejsilnější, nejlépe přizpůsobený. Proč by evoluce vytvořila živočichy neschopné života? Vědci, kteří zastávali/zastávají tuto teorii, poukazují, jakožto důkaz, na skupiny pachycefalosaurů, ankylosaurů, ceratopsidů a jiných, bizarně vyhlížejících živočichů z konce křídového období.

Tato teorie se nezdá být příliš pravděpodobná už jen proto, že dinosauři nebyli jedinými tvory, kteří tehdy vymizeli (ptakoještěři, mořští plazi,...), a kteří zdaleka nemuseli vypadat až tak bizarně. Ba naopak je jasné, že tyto „bizarnosti“ byly veledůležitým aspektem pohlavního výběru, což dokazuje skutečnost, že během vývoje docházelo ke zvětšování a vývoji těchto „ozdob“, a nikoli ke ztrátě, popřípadě redukci.

Stygimoloch, pachycefalosaur z konce křídy
Stygimoloch, pachycefalosaur z konce křídy

Snad nejvíc uznávanou a rozšířenou teorií je ta o katastrofě způsobené dopadem vesmírného tělesa na Zem. Tato teorie vznikla v osmdesátých letech dvacátého století, kdy dva američtí vědci, Luis a Walter Alvarezovi, poukázali na obrovské množství iridia nacházejícího se v sedimentech z rozhraní K-T. Podle jejich teorie dopadl na Zemi zhruba před 66,4 mil. let (některé údaje však hovoří spíše o 65 milionech let) gigantický asteroid o průměru přesahujícím 10 km. Tato teorie měla však jeden drobný „nedostatek“. Pokud by na Zem spadl asteroid (a způsobil takovou katastrofu), někde by přece musel být nějaký kráter nebo alespoň pozůstatky po něm. Důkaz přišel v devadesátých letech. U mexického poloostrova Yucatan, objevili geologové pozůstatky po obrovském kráteru (Chicxulub) a dokonce se shodovala i přibližná doba dopadu.

Jak se ovšem zdá, tak onen vesmírný posel ve formě chicxulubského asteroidu nebyl jediným prorokem brzkého konce nadvlády druhohorních plazů. Výzkumy z Deccan Plateau v Indii podpořily někdejší domněnky, že na vyhynutí dinosaurů nesou vinu masivní vulkanické výlevy. Deccan Plateau, neboli Dekánská plošina, je geologický masiv vulkanického původu vzniklý zřejmě během pouhých 30000 let vulkanické aktivity. Francouzka Anne-Lise Chenet se svými kolegy zkoumala tento vulkanický masiv a dospěla k závěru, že na konci křídového období vulkán vychrlil velké množství lávy a prachu, které značně přispělo k zániku dinosaurů. Někteří vědci podporující tuto skutečnost se domnívali, že za ony výlevy byl vlastně odpovědný asteroid. Respektive, že na konci křídy se na zem zřítilo více jeho úlomků, a jeden z nich, Šiva, dopadl na Dekánskou plošinu a odstartoval tak vulkanický proces. Podle dalších teorií mohly vulkanickou činnost mimo místo dopadu způsobit i zemětřesné vlny, způsobené pádem asteroidu. Tuto teorii však Chenet se svým týmem zpochybnila, když zjistili, že vytvoření vrstvy iridia v Chicxulubu mělo své místo někdy v polovině dekánských výlevů.

Takže viníkem celé katastrofy byla zřejmě řada událostí, které proběhly v relativně krátkém, a jak se zdá, geologicky velice aktivním časovém úseku.

[editovat] Reference

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu