Kamenice (okres Praha-východ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kamenice

Kamenice – znak

znak

základní data
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0209 538299
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Praha-východ (CZ0209)
obec s rozšířenou působností: Říčany
pověřená obec: Kamenice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 17,36 km²
obyvatel: 3298 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka: 49° 54' 8"
zeměpisná délka: 14° 34' 49"
nadmořská výška: 368 m
PSČ: 251 64 až 251 68
základní sídelní jednotky: 11
místní části: 10
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Ringhofferovo nám. 434
25168 Kamenice
starosta: Alena Dziadkiewiczová
Oficiální web
E-mailová adresa

Kamenice je obec ležící ve středních Čechách, v okrese Praha-východ.

Je to obec s pověřeným obecním úřadem, správní obvod zahrnuje obce: Kamenice, Kostelec u Křížku, Křížkový Újezdec, Radějovice a Sulice.

Obsah

[editovat] Základní údaje

  • Počet obyvatel: 3298 (3. 7. 2006)
  • Rozloha: 17.36 km2, tři katastrální území pojmenovaná podle historických obcí Těptín, Ládví a Štiřín
  • Poloha: Dvacet kilometrů jihovýchodně od centra Prahy, šest kilometrů od dálnice D1, sjezd Všechromy
  • Osady: Těptín, Skuheř, Kamenice, Nová Hospoda, Olešovice, Struhařov, Štiřín, Všedobrovice, Ládví a Ládvec.

[editovat] Historie

Ve středověku byla Kamenice vladyckým zbožím s tvrzí, která stála na místě dnešního kamenického zámku. Založení tvrze samotné není historicky doloženo. Jako první z majitelů tvrze se připomíná r. 1266 vladyka Ratmír z Kamenice. Z 11. století pocházejí doklady o rodu Ťepťoviců z Těptína.

V 15. století náležela kamenická tvrz obci Novému Městu pražskému a až do roku 1763 se zde vystřídalo více majitelů, mezi jinými Lobkovicové, Pavel Michna z Vacínova, Arnošt z Valdštejna a další. Od roku 1763 se Kamenice téměř na sto let stala oblíbeným letním sídlem pražských biskupů, kteří upravili panské sídlo do podoby zámku. Z roku 1417 pocházejí první zmínky o štiřínské tvrzi. Majitelé, šlechtické rody, arcibiskupové a jiní se zde střídali poměrně v krátkých intervalech až do roku 1751, kdy sídlo zakoupila rodina hrabat Salm-Reifferscheidů, za jejichž vlastnictví byl objekt přestavěn na vznosné, pozdně barokní sídlo s čestným dvorem a reprezentativním zahradním průčelím otevřeným do upraveného parku.

Od roku 1820 začal na Kamenicku hospodařit rod Ringhofferů, který zde zřídil ve starém mlýně měděný hamr. Tento krok byl počátkem velkých změn, ke kterým v celé oblasti následně došlo a které do krajiny, až dosud převážně zemědělské, přinesly nový výrobní a průmyslový ruch. V roce 1860 zakoupil pražský průmyslník František Ringhoffer kamenický zámek, který nechal další majitel z rodiny Ringhofferů, baron František Ringhoffer, v létech 1875 - 1880 přestavět podle návrhu architekta J. Stibrala v reprezentativní sídlo ve stylu novoanglické gotiky. Okolní krajina počala být postupně přetvářena ve velký lesopark.

V roce 1870 koupil František Ringhoffer i štiřínský zámek, jenž pak byl v letech 1900 - 1905 rekonstruován opět podle návrhu architekta J. Stibrala do dnešní podoby. Okolní park byl rozšířen v přírodně krajinářském stylu až na 12 hektarů, jehož součastí byly i rozsáhlé skleníky. Ke štiřínskému zámku patřil lihovar, pivovar, ovčín a cihelna.

Do r. 1890 se rozšířil ve zdejším kraji majetek rodiny Ringhofferů o Kamenici, Štiřín, Kostelec u Křížku, Velké Popovice a Lojovice až na 2 950 hektarů.

V roce 1945 byl majetek rodiny Ringhofferů zkonfiskován. V letech 1945 - 1947 se uskutečnila na zámcích ve Štiříně, Kamenici, Olešovicích, Lojovicích a v penziónu Ládví akce na záchranu dětí ruzných národností z německých koncentračních táborů a z českých internačních táborů. Při této akci, jejímž iniciátorem byl Přemysl Pitter, bylo zachráněno 810 dětí. Tuto humanitární akci, na které se podílela i celá řada místních obyvatel, připomíná pamětní deska umístěná na budově štiřínského zámku, jež byla slavnostně odhalena v roce 1995 u příležitosti světového kulturního výročí UNESCO.

Kamenický zámek je dnes v soukromém majetku, zámek Štiřín patří České republice a spravuje ho ministertsvo zahraničních věcí. V letech 1990 - 1994 byl zámek celkově renovován a upraven na hotel a jako první v České republice byl přijat do Asociace evropských zámeckých hotelů a restaurací. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce a dostavba hospodářského dvora zámku. Zámeček v Olešovicích slouží jako zvláštní internátní škola pro děti od 6 do 18 let.

Z dalších významných staveb je nuto uvést kapli sv. Františka Serafinského, původně raně gotickou, pocházející již ze 14. století, v roce 1898 přestavěnou podle návrhu architekta J. Stibrala. Před kaplí na bývalém hřbitově je tesaný kříž z Ukřižovaným z roku 1810.

Ze středověké tvrze se zachovala jen šestiboká bašta, která byla při poslední rekonstrukci r. 1897 upravena na pseudogotický pavilonek.

[editovat] Příroda

Obec se rozkládá na okraji souvislého pásma hornopožárských lesů. Z přírodního hlediska se obec nachází v Benešovské pahorkatině s nejvyšším vrcholem Vlková (521 m n.m.). Území je značně členité s charakteristickými údolími podél vodních toků, na nichž se nachází řada rybníků (Štiřínský, Struhařovský, Mlýnský, Dvorský a další). Téměř polovinu území tvoří lesy, půdy převažují hlinitopísčité, méně úrodné; hydrologicky spadá území do povodí Sázavy, kam vody odvádí Kamenický potok. Specifický výraz dodávají obci lipové a kaštanové aleje, které lemují řadu komunikací a pěšin.

Jsou to právě přírodní podmínky doplněné blízkostí Prahy, které činí z Kamenicka a z obce samotné přitažlivou a zajímavou oblast využívanou pro rekreaci a sport a v poslední době stále více a více pro bydlení v pěkném a zdravém prostředí.

[editovat] Chráněná území

Přírodní park Hornopožárský les je rozsáhlý lesní komplex mezi Jílovým, Krhanicemi a Kamenicí (Těptínem), s četnými lomy a skalami, 3km od hradu Zbořený Kostelec. Jeho součástí jsou:

  • Grybla - bukové a dubové porosty, pozůstatek tvrziště.
  • Kněží hora - četné skupiny balvanů, některé s mísovitými prohlubněmi, způsobenými působením vody. Dříve byly považovány za pozůstatky pohanských obětišť.
  • Horní Požáry - lovecký zámeček následníka trůnu a vášnivého lovce Františka Ferdinanda d'Este (nepřístupný).
  • Panská skála - posezení s vyhlídkou.
  • Prosečnice - lomy na sázavskou porfyrickou žulu; léčebny.
  • Vlčí rokle - romantická rokle poblíž žulových lomů, zaplněná až dvoumetrovými balvany.
  • Kostelecké lesy mezi Sázavou a Kamenickým potokem; v části je vyhlášena přírodní rezervace Čížov.
  • Kamenité, hluboko zaříznuté údolí Kamenického (dříve Kamenného) potoka. Ten pramení u Křížkového Újezdce, protéká přes štiřínské a kamenické rybníky a pod hradem Zbořený Kostelec se vlévá do Sázavy. Nejkrásnější část potoka je právě úsek mezi hradem a Kamenicí, kde potok teče mezi balvany a skalami. Na této trase můžeme nalézt spoustu přírodních zajímavostí i pozůstatků lidské činnosti. Celý tok potoka byl původně regulován kamennými břehy a ostatně na celé trase můžeme nalézt stopy po novějších aktivitách rodu Ringhofferů, kteří zdejší krajinu proměnili v rozsáhlý lesopark s množstvím staveb, stromořadí a drobných krajinotvorných prvků i pozůstatky středověké. Několik set metrů od hradu se nachází část mlýnského náhonu a nepatrné zbytky vodního mlýna, zmiňovaného r. 1443. Před Kamenicí roste skupina smrků ztepilých, starých asi 190 let.

[editovat] Hospodářství

Průmyslová tradice obce je rovněž spojena se jménem rodiny Ringhofferů. Josef Ringhoffer proměnil zdejší mlýn v měděný hamr a začal zde vyrábět měděné kotle. Postupně se výroba rozšířila o válcovnu měděných plechů, rour, tažených tyčí, lokomotivních topenišť apod. V roce 1916 vystřídala Ringhofferovu obchodní společnost Měďárna Čechy. V roce 1968 se stal tento provoz samostatným národním podnikem s názvem Strojmetal Kamenice. Pod touto značkou pracuje podnik dodnes, po jeho privatizaci v roce 1998 na bázi akciové společnosti. Hlavním sortimentem jsou zápustkové výkovky z neželezných kovů (především hliník) pro automobilový průmysl.

Kromě tohoto největšího podniku působí v obci řada dalších, zaměřených na různé činnosti (stavebnictví, elektro, balící materiály, maloobchod apod.).

Dnes představuje Kamenice dynamicky se rozvíjející se obec využívající své přírodní podmínky a blízkost Prahy. Trend směřuje k rozvoji drobného podnikání a služeb, k výstavbě moderního bydlení v přírodním prostředí. Obec nabízí celou řadu sportovních a rekreačních aktivit - koupání, golf, minigolf, tenis, vhodné terény pro pěší turistiku a cykloturistiku, projížďky na koních, stejně jako možnost ubytování.

[editovat] Kultura

Památky:

  • Areál zámku Kamenice. Tento areál je tvořen samotnou budovou zámku, okolním parkem, altánem, kaplí sv. Františka Serafinského, opěrnými zdmi, bránou, plocením a křížem. V období 1949 - 1997 sloužil areál jako základní škola, v roce 1998 byl obcí prodán do soukromého vlastnictví. Vlastníkem Kaple je katolická církev, konkrétně římsko-katolická farnost Kostelec u Křížků. V kapli probíhají sobotní bohoslužby. Kromě kaple je areál dnes uzavřený a nepřístupný.
  • Areál zámku Štiřín. Největší a nejlépe udržovaná památka v obci je tvořena samostatným zámkem se zámeckou kaplí, udržovaným parkem využívaným jako golfové hřiště a hospodářským dvorem, který prochází rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Zámek nabízí hotelovou kapacitu, gastronomické a sportovní zázemí. Upravená a provozovaná část areálu patří dnes k nejlépe udržovaným zámeckým areálům v České republice. Na zámku se pořádá řada společenských a kulturních podniků, konferencí apod. Při zámku působí Nadace Štiřín, jejímž prezidentem je houslový virtuóz Josef Suk. Čestným členem je i potomek rodiny Ringhofferů, pan Emanuel Ringhoffer.
  • Hrobka rodiny Ringhofferů. Areál je v majetku rodiny Ringhofferovy. Toto architektonicky a sochařsky cenné dílo je situováno pod Zaječím vrchem a je spojeno stromořadím s areálem zámku Kamenice. Areál je ohraničen zachovalou kamennou zdí, vstup do areálu tvoří kovaná vrata vsazená mezi dva hranolové pilíře zakončené kamennými kříži. Samotná hrobka je tvořena půlkruhovou zdí s kovanými mísami, uprostřed je socha ukřižovaného Krista od J. V. Myslbeka. V dolní části hrobky je obdélná kovová deska s rodovým znakem Ringhofferů.

[editovat] Doprava

Dopravní dostupnost: Pražská integrovaná doprava - linky 334, 335, 337, 339, 369 z Prahy (stanice metra C Budějovická), linka 461 ze Strančic (napojení na České dráhy)

[editovat] Externí odkazy

Města, městyse a obce okresu Praha-východ

BabiceBašťBorekBořanoviceBrandýs nad Labem-Stará BoleslavBrázdimBřezíČelákoviceČerné VoděradyČestliceDobročoviceDobřejoviceDoubekDřevčiceDřísyHerinkHlavenecHoroušanyHovorčoviceHrusiceHusinecJenštejnJevanyJirnyKalištěKameniceKáranýKlecanyKlíčanyKlokočnáKonětopyKonojedyKostelec nad Černými LesyKostelec u KřížkůKostelní HlavnoKozojedyKřenekKřeniceKřížkový ÚjezdecKuniceKvětniceLázně Toušeň • Lhota • LíbezniceLouňoviceMásloviceMěšiceMirošoviceMnichoviceModleticeMochovMratínMukařovNehvizdyNová VesNový VestecNučiceNupakyOdolena VodaOleškaOndřejovOplanyPanenské BřežanyPětihostyPetříkovPodolankaPoleradyPopovičkyPrusicePředbojPřezleticeRadějoviceRadoniceŘíčanySedlecSenohrabySibřinaSluhySlušticeStrančiceStruhařovStříbrná SkaliceSudovo HlavnoSuliceSvémysliceSvěticeSvojeticeŠestajoviceŠkvorecŠtíhliceTehovTehovecÚvalyVeleňVeliká VesVelké PopoviceVětrušiceVlkančiceVodochodyVšestaryVyšehořoviceVýžerkyVyžlovkaZápyZárybyZdibyZelenečZlatáZlonínZvánovice