Odpojovač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Odpojovač je elektrický přístroj, který slouží k zapojování a odpojování nezatížených elektrických obvodů a k viditelnému odpojení elektrických zařízení od napájecího napětí. Na rozdíl od spínače neobsahuje zhášecí komoru, takže k odpojení nesmí dojít v situaci, kdy je obvod zatížen a odpojovačem protéká elektrický proud. Vlivem kapacitních proudů může dojít k elektrickému oblouku i při odpojování nezatíženého obvodu, nicméně s takovým obloukem konstrukce odpojovače počítá. Přípustné je i odpojování magnetizačního proudu nezatížených transformátorů.

Používá se například jako bezpečnostní pojistka při opravách vysokonapěťových zařízení, nebo k připojování a odpojování krátkých venkovních či kabelových vedení a menších transformátorů.

Odpojovač bývá často kombinován s uzemňovačem. Konstrukčně velmi podobným zařízením je přepojovač, který umožňuje spínat dva různé elektrické obvody.

[editovat] Externí odkazy