Diskuse:Jan Werich
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Já bych zde nerad šířil svoje názory na Wericha a toho co dělal za socialismu, ale opravdu by mě zajímalo, kde Werich vyjádřil k sovětské invazi postoj, který by komunistické vedení vedl k jeho opomíjení, nerad to říkám, ale Werich s režimem spolupracoval do takové míry, že to lze velmi těžko nazvat loajalitou, konečně jeho podpis anticharty (byl starý o nic mu nešlo - k podpisu nebyl nijak nucen, podepsal z přesvědčení) hovoří za své. Nicméně jsem schopen (v relativně krátké době) najít v dobovém tisku (řekněme 1969/1971) jeho vyjádření, která rozhodně důvod k opomíjení nedávala. Děkuji za odpověď Vrba 17:50, 27. 2. 2005 (UTC)
- Tohle je tedy zajímavé. Já sám nevím jak to bylo ale slyšel jsem že skutečně byl opomíjen a antichartu podepsal jen aby si přilepšil(popř. své vnučce)... Pokud je to tak jak říkáte, asi by přece jen bylo záhodno to pro čtenáře Wikipedie doložit citacemi, máte-li tu možnost. Li-sung 17:58, 27. 2. 2005 (UTC)
On tento názor šířil Horníček, ale v nějaké rozumné době to doložím, samozřejmě, že dobový tisk nemám u sebe doma, tento týden na to asi čas nebude, ale pak se na to vrhnu. Takový nepřímý důkaz je pořadí jak to umělci podepisovali. Jinak jeho filmografie z této doby (tj. r. 1969 - 1972) , nevím jestli je to vše, ale rozhodně, vzhledem k věku a nemoci, si nemyslím, že jeden celovečerní film/rok (divadelní role nechávám plavat), je perzekuce:
- Pan Tau a Claudie - 1970
- Muž, který rozdával smích
- Pan Tau a cesta kolem světa - 1972
- Hledá se pan Tau
Jinak myslím, že v r. 71 bylo druhé vydání Fimfára, ale to neberte vůbec v potaz, protože bych to musel ověřit a to teď nemohu. Vrba 20:08, 27. 2. 2005 (UTC)
- Začátkem 70. let ještě přece jen dobíhala setrvačnost Pražského jara, zvlášť u věcí s tak dlouhou výrobní lhůtou jako filmy; a uvažte také, že umělec Werichova kalibru by jistě radši dělal něco přinejmenším na způsob Až přijde kocour než nezávazné pohádky pro děti.
- Jinak co si přečíst aspoň třeba http://ihned.cz/3-15601500-werich-000000_d-ed a http://ihned.cz/index.php?p=000000_d&article[id]=15601310 ? Svůj postoj k sovětské invazi Werich vyjádřil nohama, a persekuce, když režim zatuhl, je nepopiratelná, i když s tou antichartou je to jen pozdní převyprávění historky, kterou (údajně) šířil sám; objektivní pravda asi zjistitelná není.
- (Mimochodem, kdo se na to cítí, en: verze je plná mimořádných blábolů.)
- --Malýčtenář 10:47, 28. 2. 2005 (UTC)
-
- Re: en: verze je plná mimořádných blábolů - ano, ale... na en verzi bych se příležitostně podíval, ale "hlídá" ji někdo, kterému příliš nerozumím, na můj vkus příliš ideologický :-( --Wiki-vr 10:57, 1. 3. 2005 (UTC)
Tak nevím, možná jsem pomalejší, ale že bych byl poloinformovaný (no budiž), ale jak jste mě tak rychle prokoukl, snažím se to maskovat?:-))
Rok 1972 byl setrvačnost? Nerad se pouštím do této debaty, ale ty filmy byly i vysílány a že by Husákovské vedení nezvládlo za 4 roky zakázat film, tím snad argumentovat nechcete, v tu dobu již byla situace zcela v klidu (z pohledu vedení). Vyjma to, že Werich natočil Až přijde kocour, natočil také Císařova pekaře a jiné filmy, myslíte, že do nich byl nucen, že byl nucen do podepsání všech dalších peticí atp., dobrá pak si můžeme rovnou říci je osud - všichni byli nuceni a vše je OK, já jsem se pouze ptal, kdy a jak byl J.W. perzekuován, z těch odkazů jsem pochopil, že ho chudáka pustili do Vídně a on se vrátil - tvrdá perzekuce (co by za to spousta neperzekuovaných dala), jinak je to přeci není důkaz perzekuce. Je zvláštní, že normální je, že v okamžiku, kdy dojde na nějakého oblíbence národa - stačí jeho slovo a nemusí se dokazovat, že to tak bylo, ale já mám dokazovat, že to tak nebylo. Pokud náhodou mám argument (anticharta, filmy) jsem poloinformovaný, pokud oskenuji článek z dobového tisku, stanu se neinformovaným??? A ještě jednou, to že J. W. pak netočil nebylo, protože by nemohl, ale proto že byl těžce nemocný a léčil se v místech určených těm privilegovaným.
Druhý odkaz mi píše, nebyl nalezen žádný článek (chyba není zcela jistě v mém prohlížeči).
Anticharta: Ne, pravda zjistitelná není, zůstavají fakta a tím je podpis perzekuovaného Wericha na předním místě tohoto dokumentu, mj. tam kde to podepsal nebyl text charty k dispozici. Protože jste nepřednesli jediný příklad, kdy a jak byl perzekuován (seznam zakázaných a nedoporučených autorů existuje i z této doby - myslíte si, že na něm J. W. figuruje?), prosím Vás o přednesení těchto argumentů. Děkuji Vrba 21:12, 28. 2. 2005 (UTC)
- Wericha dobře znali mí předci, tak si dovolím trochu přispět. Na rozdíl od Voskovce - oba byli po válce byli šokování, kam to doma spěje - nechtěl nikdy zůstat venku, stýskalo se mu. Jeden z mnoha (milionů:-). Ve Vídni v roce 1968 se na jednom ze setkání tehdejších čs. "elit" také v tom smyslu vyjádřil, že podruhé emigrovat už nemůže, že se vrací. Byl režimem sice zklamán, ale na druhou stranu se mu nikdy nehodlal jakkoliv postavit. Jeho podpis byl, bohužel, zcela v tradici těch ostatních - nemusel, ale co kdyby (mu to usnadnilo stáří). --Wiki-vr 22:26, 28. 2. 2005 (UTC)
Já tu nediskutuji o jeho morálních či hereckých kvalitách, já pouze tvrdím, že Werich za socialistického režimu nebyl perzekuován a chtěl jsem po těch kdo to tvrdí, aby to doložili. Mj. mám učebnici (pro SŠ) z r. 1973 a Werich je tam hodnocen velice pozitivně. Werich byl zcela jistě velká postava našeho divadla i filmu, tak proč z něj dělat ještě něco co nebyl.
Jinak osobně si myslím, neznal jsem ho, že v okamžiku, kdy (nediskutovaná 50. léta) byli odsuzováni a zakazováni jeho známí a on se jich nezastal (Nezval ho k tomu vyzval a sám se zastával i katolických spisovatelů, tvrzení v závorce je lehko dokazatelné a to jak ve smylu Nezvalových zastání, tak ve smyslu J.W. mlčení a IMHO i všeobecně známým faktem - nehodnotím konstatuji) morálně selhal, podpis anticharty bych mu již nezazlíval (věk). Omlouvám se, ale domnívám se, že jeho motivy byly zcela jiné a též se domnívám, že v socialismus upřímně věřil a že to nedělal z nějakého prospěchářství, ale protože věřil, že budujeme lepší svět a že chyby budou překonány (jako milióny dalších). Vzhledem k tomu jak dokázal jasně říci ne fašismu, nepochybuji o tom, že by to dokázal i socialismu. Tato tvrzení lze opřít i o jeho návštěvu SSSR, kdy jak sám později tvrdil nebylo za co utratit peníze a tudíž musel (při jeho inteligenci) vidět bídu (ve srovnání s tehdejším ČSR) přesto se socialismu zastával a o bídě pomlčel. Netvrdím, že to bylo něco mimořádného, podíváme-li se na francouzskou literaturu té doby je to to samé. Čili, můj osobní názor je, že Werich s režimem souhlasil (asi nesouhlasil s procesy, atp.), tedy věřil, že díky socialismu vznikne lepší svět. Pokud můj názor neodpovídá realitě, prosím Vás opravte mě. Pokud samozřejmě tvrdíte, jako člověk, který ho znal (osobně, či přes předky), že byl režimem zklamán musím to vzít jako fakt a dále o tom nebudu diskutovat, napsal jsem zde své dojmy, které jsem nabyl z literatury, nicméně osobní zkušenost je vždy přesnější. Vrba 23:43, 28. 2. 2005 (UTC)
- Ne, perzekuován určitě nebyl.
- A nechal se, poměrně ochotně, režimem využívat. Tady, podle mne, překročil hranici pasivity k "aktivitě". Socialismu říci ne neuměl, a ani nechtěl, vždyť ten ho živil. Ale také byl jeden z těch, co měli strach. To je jeho poválečný vývoj.
- Před válkou věřil v to, že je nutné věci změnit, tehdejší korupce byla sice menší než dnešní, ale na demokracii vysoká. Sympatizoval s levicí, tou nezabedněnou, ale kritizoval (asi ne veřejně). Vaše dojmy jsou, podle mého úsudku, docela přesné :-) --Wiki-vr 10:51, 1. 3. 2005 (UTC)
Druhý odkaz nefunguje, protože parser Wikipedie má problémy s hranatou závorkou v URL - musíte si ho okopírovat celý, na tom fungujícím kliknout na první nahoře nebo teda použijte http://vikend.ihned.cz/1-10000070-15596970-v00000_d-57 .
Jistě, k národnímu umělci Werichovi se režim choval relativně v rukavičkách, "jenom" ho nenechal pracovat tak, jak by chtěl a jak chtěli lidi. Nebo to chcete popírat? Chcete tvrdit, že lže, když líčí, jak jeho knížky šly do stoupy? V šedesátých letech vydal 36 titulů [1], v sedmdesátých čtyři [2] - z toho je jedna minipohádka z roku 1970, jedna nahrávka čtení pohádky z r. 1971, a pak nic až do neškodného pohádkového Fimfára roku 1977 a rok potom úprava Nestroye, ve 200 kusech v Dilii.
Pořádný velký životopis mu pořád nevyšel, ale i tak existuje dost knížek na to, že by se v nich mělo dát něco poměrně autoritativního najít - pokud by byl někdo bude ochotný se pustit do opravdové rešerše; jinak hádání podle pocitů nemá cenu. --Malýčtenář 12:32, 1. 3. 2005 (UTC)
- Ne, právě že nepopírám, možná jsem příliš zjednodušil. Nikdy jsem nechtěl říct, že lže. Ani by mě nepadlo jej soudit. Pro mne byl JW - který i v mé rodině byl, díky jeho charakteru, jednou z několika autorit - jedním z právě těch lidí, jejichž osud mě utvrdil v mém rozhodnutí z totality odejít. I on se musel zapřít (o tom je ta asi, jak to ted' čtu, ta má mladistvě formulovaná poznámka o překročení hranice pasivity). Já si tehdy v mládí urovnával nekonečné rozpory, které naplňovaly život lidí kolem mne. A abych uzavřel mé přiblížení se té době - myslím, že JW z toho vybruslil ještě čestně. Ale to všechno jsou dnes už jen vzpomínky na vzpomínky mých předků. --Wiki-vr 14:39, 1. 3. 2005 (UTC)
Přijde mi trochu divné, že devítiřádkový pahýl vyvolává psaní takovýchto románů. Nebylo by účelnější článek trochu rozšířit - snad se všichni shodneme, že Werich významnou postavou byl.--Jirka O. 15:27, 1. 3. 2005 (UTC)
Já tedy nevím, zda chci říci, že lže (asi spíše bych použil mírnějšího výrazu - zamlčuje některé skutečnosti, čímž vytváří nepřesný obraz pravdy :-))). Já v žádné případě nezpochybňuji, že byl Werich velkým hercem, ani velkou postavou filmu (lze jmenovat spoustu velkých postav filmu, jejichž chování se za totalitního režimu nevedlo k jejich zákazu), ale to neznamená, že budu souhlasit s něčím co není pravda, myslím si, že tu stále ještě funguje něco ve stylu - něco tady tvrdím, někdo se ptá kde jsem to vzal a nesouhlasí s tím, musím to nějak doložit, to že J. W. chtěl točit něco jiného je nedoložitelné, to že nebyl perzekuován je doložitelné snadno - čili J. W. byl velká postava našeho filmu, je nezpochybnitelné, že pro mnoho lidí je morální autoritou, asi se mu za socialismu spousta věcí nelíbila, nicméně nikdy je nevyjádřil nahlas (pokud ano je potřeba to nějak doložit), ale to vše přece neznamená, že byl perzekuován. Celé toto flame vzniklo, na základě toho, že jsem zpochybnil tvrzení, že J.W. byl po roce 1968 perzekuován, to jsem opřel o fakt, že v letech 1970/72 točil filmy (popř. seriály), které byly normálně vysílány, nebyl na sznamu zakázaných ani nijak omezených autorů. Je vcelku jedno proč, prostě nebyl - perzkuce je tam tedy neprávem, nebo ať je doložena. Vrba 15:22, 1. 3. 2005 (UTC)
PS: Ani S.K. Neumann nemohl vydat všechno a dokonce i Švorcové byly některé články zamítnuty, ale o perzekuci bych nehovořil (nechci je srovnávat)
Ah tak pro mě za mě tam třeba napiště že byl agentem rozvědky a na západ jezdil zjišťovat počty jaderných střel. Mě je to jedno. Li-sung 15:30, 1. 3. 2005 (UTC)
- en:Jan Werich: On December 31st, 1972 Jan Werich signed the pro-reform manifesto 2000 Words; immediately all his publications were withdrawn from bookshops. He was banned from public life for the next 5 years. In the end he succumbed to pressure from the communist authorities and in order to be able to work again, publicly proclaimed his full loyalty to the regime, even apologizing for signing 2000 Words.
- Egg ✉ 15:34, 30. 7. 2005 (UTC)
Mám pocit, že filmy typu Císařův Pekař je nejen třeba brát s nadsázkou, ale u Wericha, jehož smysl pro satiru všichni známe, dokonce s nadsázkou dvojí. Člověk tak mistrně ovládající svou mateřštinu si mohl dovolit vecpat do pohádky podobenství, které bez ohledu na režim napadalo jaderné zbrojení (vždyť oč jiného ve spoutání Golema, který měl být zneužit jako zbraň, vlastně šlo?). Slova písně jako "...a všichni dohromady uděláme moc..." mě nijak neurážejí, pokud si všímám mnohem rafinovanějších podobenství v celém filmu. Jistě, Werich byl orientován levicově, ano, možná byl - alespoň zpočátku - idealista, ale nelze se chytat každého slova, které nám "nápadně připomíná" náš díkybohu minulý režim, a nevšímat si všeho ostatního, co - jakkoliv nepřímočaře - vyplývá napovrch. Je třeba se dívat objektivně, ne pod prismatem antikomunismu či komunismu. Werich, alespoň podle mě, protože to nikomu nechci vnucovat, byl zkrátka svůj. A v zájmu rodiny (!!!) bych i já byl v jeho věku podepsal třeba dvě Anticharty - právě proto, že neměl co ztratit, narozdíl od jeho nejbližších.
Tož asi tak :-) Petusek
[editovat] Jen malá poznámka
v + W byli vždy levičáci. Dá se to vysledovat v jejich hrách i filmech. Museli před Hitlerem utéci kvůli jejich levicovým ale hlavně protifašistickým postojům. Pozor - nikdy nebyli komunisty. Po válce, když se vrátili, chtěli se vrátit ke svému pojetí divadla, ale publikum momentálně nebylo na jejich vlnu naladěno. Dilema pro ně nastalo hrozící komunistickou diktaturou. Voskovcovi bylo jasné, že musí emigrovat - komunismus s jeho pojetím levičáctví nekorespondoval. Werich byl ale podstatně více vázán na svou rodnou zemi a doufal, že to přece jen nebude tak zlé. Bylo. Werich rezignoval na nějaký odboj proti komunistickému režimu. Byl výkladní skříní "svobody slova", ale v kapesním vydání. Aby mohl hrát, byla jeho kritika režimu velmi krotká. Byla mu trpěna, poněvadž byly jasně patrné zásahy autocenzury. To, co mu dnes kritici vytýkají - prakticky kolaboraci s režimem - to jsme dělali všichni. Spisovatel může psát své knihy do šuplíků, ale herec nemůže do šuplíku nahrát roli - on s ní musí na jeviště nebo do filmu. A to Werich musel, byl to jeho život. Neodsuzuji ho. P.S. Prosím, abyste si před jméno Werich vždy dosadili oslovení PAN. Zaslouží si to.

