Klasická archeologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Parthenón v Athénách - nejznámnější antický chrám
Parthenón v Athénách - nejznámnější antický chrám

Klasická archeologie je odvětví archeologie, studující hmotnou kulturu antického starověku. Těžiště bádání tak spočívá v poznávání všech aspektů života antických Řeků, Římanů a dalších národů, které se dostaly to kontaktu s těmito dvěma kulturami nebo které jimi byly v různé míře ovlivněny. Z toho vyplývá, že jde především o bezprostřední sousedy Řeků a Římanů a také další etnika, která např. obývala území Římské říše jako Etruskové, Thrákové, nebo územně sousedící Skythové, Iberové, Berbeři aj.

Zakladatelem oboru je německý historik umění a archeolog Johann Joachim Winckelmann. Jeho nejvýznamnějším dílem je kniha Geschichte der Kunst des Alterthums („Historie starověkého umění“), vydaná v roce 1764.

Obsah

[editovat] Klasická archeologie v ČR

V České republice se klasické archeologii věnuje několik pracovišť. Nejvýznamnějším z nich je Ústav pro klasickou archeologii Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tento ústav je v současnosti pod vedením doc. PhDr. Ivy Ondřejové, CSc. Jeho součástí jsou i expozice sádrových odlitků antických soch v Litomyšli a Hostinném.

[editovat] Klasickoarcheologické lokality na území ČR

Území ČR sice pravděpodobně nebylo přímou součástí římské říše (možná jen na několik let), ale dochované památky z Mušovska a jiných míst na Moravě svědčí o pobytu a akcích římského vojska proti germánským kmenům, a to hlavně v období tzv. markomanských válek (166 - 180) za vlády císaře Marka Aurelia (121 - 180, císař od roku 161).

[editovat] Významní klasičtí archeologové

[editovat] Externí odkazy