Eliška Zhořelecká
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka |
Richardis Meklenburská
|
| manžel |
Antonín Brabantský
|
| manžel |
Jan III. Bavorský, Straubinsko-Holandský
|
| děd | |
| strýc | |
| teta | |
| nevlastní strýc | |
Eliška Zhořelecká (listopad 1390 – 2. srpna 1451) byla vládnoucí lucemburskou vévodkyní v letech 1411 až 1443 z rodu Lucemburků, jediná dcera vévody Jana Zhořeleckého, syna Karla IV., a švédské princezny Richardis Meklenburské.
Lucemburské vévodství Elišce odkázal roku 1411 (po smrti předchozího vládce Jošta Moravského) její strýc Zikmund Lucemburský, protože ho nebyl schopný vyplatit. 16. července 1409 se v Bruselu vdala za Antonína Brabantského, který ji ochraňoval před lucemburskou šlechtou až do své smrti v bitvě u Azincourtu roku 1415. Měli spolu dvě děti: Viléma (2. června 1410 – 10. července 1410) a dceru neznámého jména narozenou roku 1412.
V roce 1416 se objevily plány, že se s Eliškou ožení Vladislav II. Jagello. Vladislav se na tento svazek nedíval nadšeně a Eliška svou odpověď formula tak, že se jí “nechce do další svatby”. Eliščiným druhým manželem se stal Jan III. Bavorský. Toto manželství zůstalo bezdětné a Jan zemřel roku 1425. Po jeho smrti se dvojnásobná vdova ocitla v těžkých dluzích.
Roku 1441 uzavřela dohodu s burgundským vévodou Filipem III. Dobrým, která mu umožňovala okamžitě převzít administrativu Lucemburska a zdědit po její smrti vévodstí. Filip souhlasil, ale o dva roky později nařídil na její území noční útok a převzal území hned. Eliška byla ze země vypovězena.
| Předchůdce: | 1411–1441 | Nástupce: |
| Jošt Moravský | Eliška Zhořelecká | Filip III. Dobrý |

