Jean Joseph Ange d'Hautpoul
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jean Joseph Ange d'Hautpoul byl francouzský generál doby Velké francouzské revoluce a především Prvního císařství. Narozen 13. května 1754 na zámku Salette (Cahuzac-sur Vére), zemřel 12. února 1807 na následky zranění utrpěného v bitvě u Eylau (Pruské Jílové, dnes Bagrationovsk, Kaliningradská enkláva Ruska).
[editovat] Život a kariera
Narozen v rodině předrevoluční langedocké šlechty, vstoupil jako dobrovolník do korsické legie r. 1769 ve věku 15 let. Pak roku 1777 přešel do Langedockého pluku. Tam slouží nejprve jako kadet (1777-1792) a přes svůj šlechtický původ se díky podpoře a intervenci svých vojáků stává nakonec plukovníkem. Je účastníkem památných bojů revolučních v letech 1794 a 1795 a velí kavalerii předvoje armády na Sambře a Meuse. 26.6.1794 bojuje u Fleurus. 4.června 1796 je povýšen na divizního generála ve funkci inspektora kavalerie. 18.dubna 1797 je účastníkem bvitvy u Neuwiedu. Jourdan se snažil přičíst mu podíl na neúspěchu u Stockachu (25.3.1799). D’Hautpoul je však zproštěn viny a významně se podílí na bojích u Engen, Biberachu a konečně u Hohenlinden 3.12.1800.
Proslavil se v bitvě u Slavkova brilantním provedením útoku na střed nepřátelské sestavy. Napoleonem je jmenován senátorem a obdržel stužku Čestné legie s vysokým důchodem. Jako jeden z nejuznávanějších velitelů těžkého jezdectva se vyznamenal v tažení 1806-1807. V čele kyrysnické divize provádí rozhodující útok v bitvě u Jeny. Den před bitvou u Eylau vede u Hoffu s naprostým úspěchem útok na ruské vojsko v silné obranné posici. Jaký dojem tato ataka vyvolala u očitého svědka dokládá citát z Pamětí barona Marbota : «Napoleon rozkázal, aby zaútočili strašliví kyrysníci generála d’Hautpoula, kteří přejeli most…a vrhli se na ruské řady s takovou rychlostí, že je doslova zadupali do země…pobili téměř zcela 8 ruských batalionů…. Nikdy neviděl jsem útok jízdy s tak dokonalým výsledkem.»
V bitvě u Eylau (8.2.1807) provedl v čele své 2. kyrysnické divize několik útoků a během památného Muratova útoku 12000 jezdců utrpěl komplikované střelné poranění kartáčem, kulkou z muškety a také bodákem na pravém stehnu.
Odmítl provedení amputace dolní končetiny i přes osobní intervenci slavného chirurga Larreye a umírá 4 dny po bitvě 12.2.1807. Napoleon zamýšlel povýšit generála D’Hautpoula do hodnosti maršála. Je pohřben ve Vornen. Jeho syn hrabě Alphonse Napoleon d’Hautpoul exhumoval ostatky, aby je převezl do Paříže. Generálovo srdce je uloženo v kryptě Invalidovny. Napoleon nechal jeho jméno vyrýt na Vítězném oblouku.

