Diskuse:Vernamova šifra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Preventivně upozorňuju, že i když má článek některé části shodné s [1], nejde o copyvio. Autorem obou textů jsem já. :-) --Egg 11:50, 17. 10. 2005 (UTC)

[editovat] Nejen náhodný

Myslím, že podmínkám spolehlivosti chybí ještě jedna: chaotičnost klíče. Náhodnost je určitě důležitá, ale u velmi krátkých zpráv (zvláště ve dvojkové soustavě) nelze zanedbat možnost klíče sestávajícího se zcela náhodně např. ze samých jedniček, což by útočníkovi usnadnilo práci.

Teoreticky si sice stále nemůže být jist, protože fakt, že posun všech znaků o právě jedno místo dává smysl, může být také náhodný, a skutečná zpráva je třeba jiná. Ovšem pokud nebude vědět, že byla použita právě Vernamova šifra, zcela jistě tuto variantu použije.

Další podmínkou by také mohla být určitá minimální délka zprávy a tím i klíče. Čím delší zpráva, tím menší pravděpodobnost nechaotického klíče.

Jan.Kamenicek 23:33, 5. 3. 2006 (UTC)

Nikoliv. Práci mu to nijak neusnadní. On totiž neví, co má hledat. Když vyzkouší všechny klíče, dostane všechny řetězce o délce klíče, ale neví, který z nich je ten pravý. Takže je správný výsledek KAREL PŘIJDE V DESET a nebo ZAÚTOČÍME NA OSTRAVU a nebo dokonce BABIČKA JE V LÁZNÍCH? On neví, jestli byl použit zrovna ten jednoduchý klíč nebo nějaký složitý. Je to úplně jedno. Ta nejistota není teoretická, ta je naprosto zásadní. --Miraceti 23:40, 5. 3. 2006 (UTC)
Rozumím, ale myslím, že to platí pouze pro útočníka, který ví, že byla použita Vernamova náhodná šifra. U ostatních, kteří budou hledat systematickou šifru, se velmi zvyšuje pravděpodobnost, že použijí právě tuto jednoduchou verzi, kterou (byť mylně) nebudou považovat za náhodnou.
Má-li před sebou šifru LBSFM RSJKEF W 21 a všimne si, že posun o všech znaků právě o jeden zpět vytvoří KAREL PRIJDE V 10, zatímco ostatní varianty jsou dosti složité, je velmi pravděpodobné, že ji upřednostní, a proto by se jí šifrant měl vyhnout. Jan.Kamenicek 23:58, 5. 3. 2006 (UTC)