Jestřáb lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jestřáb lesní
Jestřáb lesní
Jestřáb lesní
Taxonomické zařazení
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: Ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: Dravci (Accipitriformes)
Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae)
Rod: Krahujec (Accipiter)
Binomické jméno
Accipiter gentilis
Linné, 1758


Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) je dravec veliký jako káně lesní. Rozpětí křídel je asi 100 - 120 cm. Samec je menší než samice. V letu je podobný jako krahujec obecný, je však větší. Nohy jsou žluté s mohutnými spáry. Mladí jedinci jsou celkově hnědaví, na hrudi s podélným vzorem, jejich oční duhovka je hnědočervená, staří ptáci jsou popelavě šedí na hrudi mají příčný vlnkovaný vzor, oční duhovka je oranžová.

Hlas - na hnízdišti se ozývá pronikavým „kekekekekekekekekekekekekekekekekekekekekek“.

Rozšíření - Stálý pták vyskytující se v Evropě, Severní Americe, v severní a střední Asii i v Africe. V jednotlivých oblastech existují různé barevné rasy. V ČR hnízdí v posledních letech odhadem max 2800 párů s klesající tendencí výskytu.

Hnízdění - tok a stavba hnízda probíhá už od konce zimy, hnízdí v lesních porostech v březnu až červnu jednou ročně. Hnízdo z větví je umístěno vysoko v korunách stromů a je obloženo zelenými větvičkami. Samice snáší 2 - 4 oblá zelenobílá vejce na kterých sedí sama asi po dobu 36 dnů, mláďata poté krmí oba rodiče na hnízdě asi 38 dní, nějakou dobu ještě i po opuštění hnízda.

Potrava - převážně ptáci do velikosti kachny, méně i savci do velikosti králíka. Kořist loví obratně ve vzduchu nebo se na ni vrhá na zemi. Jestřáb lesní je typický lovec číhající v záloze na kořist, kterou překvapí náhlým útokem.

Jestřáb lesní je v Česku stálý pták, severní populace přetahují na zimu do jižnějších částí Evropy.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

[editovat] Externí odkazy