Muchomůrka citrónová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pozor, jed!
Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Muchomůrka citronová

Muchomůrka citronová
Muchomůrka citronová
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Plutaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita citrina var. citrina
(Schaeff.) Pers, 1797

Muchomůrka citronová (Amanita citrina var. citrina (Schaeff.) Pers. 1797) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Amanita mappa (Batsch) Quel., 1838
  • Amanita citrina var. citrina Pers., 1797
  • Agaricus citrinus Schaeffer per Fries., 1762
  • Agaricus mappa (Fr.) 1783
  • Amanita bulbosa var. citrina (Schaeff.) Gillet, 1874
  • Amanita citrina var. mappa (Batsch) Pers., (1801)
  • Amanita mappa var. citrina (Gonn. & Rabenh.) Rea, 1922
  • Amanitina citrina (Pers.) E.-J. Gilbert, (1941)
  • Venenarius mappa (Batsch) Murrill, (1948)

[editovat] Popis

  • Klobouk muchomůrky citronové má v průměru 3-10 cm, v mládí má polokulovitý tvar, pak sklenutý až plochý. Zbarven je citronově až nazelenale žlutý, nepravidelně pokrytý bělavými nebo žlutohnědými bradavkami, na okraji nerýhovaný, po deštích hladký a lesklý.
  • Závoj je blanitý, nažloutlý. Prsten chabý, splihlý s bradavčitými útržky, citrónově zbarvený a hladký.
  • Lupeny jsou husté, trvalé čistě bílé až nažloutlé, volné.
  • Třeň je válcovitý, světle citrónově žlutý hladký, ukončený velkou polokulovitou hlízou, obalenou pevně přirostlou pochvou s nízkým, rovným, límečkovitým okrajem.
  • Dužnina je bílá, barva neměnná, chuť i vůně má po syrových bramborách.

[editovat] Výskyt

Roste hojně v červenci až listopadu v lesích všech typů. Roste dosti hojně ve skupinách nebo jednotlivě, upřednostňuje kyselé půdy.

Údaje o jedlosti muchomůrky citrónové se v různé literatuře liší, v některých knihách je uváděna i jako jedlá.

[editovat] Účinné látky

Qbsahuje ropuší jed bufotenin a deriváty indolu příbuzné serotoninu. Tyto látky se tepelnou úpravou částečně ruší. V žádném případě ji ovšem není možno doporučit ke sběru už jen pro snadnou záměnu se smrtelně jedovatými muchomůrkami. Objevuje se i bílá forma - var. alba, která má všechny znaky shodné s muchomůrkou citronovou, celá plodnice je však čistě bílá, pouze dolní část třeně bývá nažloutlá.

[editovat] Možnost záměny

Pozor na možnost záměny za smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou, u bílé formy za smrtelně jedovatou muchomůrku bílou, muchomůrku jízlivou či muchomůrku jarní (Amanita verna).

[editovat] Taxonomická poznámka

V minulosti byl rod Muchomůrka řazen do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).

[editovat] Reference

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 67.