Lesné
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Lesné | |
|---|---|
| charakter sídla: | malá vesnice |
| obyvatel: | 10 |
| domů: | 35 |
| PSČ: | 407 56 |
| součást obce: | Jiřetín pod Jedlovou |
| okres: | Děčín |
| historická země: | Čechy |
| katastrální území: | Rozhled |
| katastrální výměra: | 3,98 km² |
| zeměpisná šířka: | 50°51'59” s. š. |
| zeměpisná délka: | 14°35'20” v. d. |
| nadmořská výška: | 420-470 m |
Lesné, (něm. Innozenzidorf), rekreační osada, nachází se v nejsevernější části České republiky leží na severní straně Lužických hor na severních svazích Jedlovského hřbetu, v jižní části Šluknovského výběžku v údolí Lesenského potoka, z větší části leží v Jiřetíně pod Jedlovou, menší část spadá pod Dolní Podluží. Prochází jí silnice I. třídy číslo 9 spojující Šluknovský výběžek se vnitrozemím. Osadou Lesné prochází linie lužického zlomu. Polní cesta Jiřetína pod Jedlovou míjí vpravo žulový lom, nedaleko vlevo je ale bývalý lom na pískovec.
Obsah |
[editovat] Historie
Nejstarší doklad o osídlení na místě nynější osady Lesné se vztahuje ke mlýnu, kterému se říkalo Lesní mlýn (něm. Puschmühle), který byl počítán ke vsi Rozhled. Toponymum v této podobě je doloženo k 27. dubnu 1695. Ke 24. prosinci 1711 je mezi svědky křtu uváděn šedesátiletý Adam Müller z Innocenzidorfu „Inocentzidörffl“. Ten samý člověk se však spolu se svou manželkou Magdalenou ve stejné knize uvádí mezi 8.lednem 1698 a naposledy 18. dubna 1701 „aussn Glassendorf“, osady počítané též k Rozhledu. Zdá se, že tato dominikální osada, vyměřená nedaleko mlýna, vznikla na místech posledního umístění dlouho hledané sklářské osady něm. Glassendorf, a to buďto v tomto roce nebo nedlouho předtím. Nový název byl zvolen na počest papeže Innocence XI. (1676–1689) nebo Innocence XII. (1691–1700), jejím zakladatelem. Tím byl majitel rumburského panství Anton Friedrich z Lichtensteinu, který byl v letech 1687- 1694 vyslancem císaře Leopolda I. u papežské kurie. Po polovině 18. století zde stálo 21 domů. Ve vsi byl mlýn „na nestálé vodě“. Tři lidé pracovali jako přadláci, ale u dvou se jako zdroj obživy uvádí žebrota. Celkem 13 obyvatel získávalo svůj denní chléb nádenickou prací. Vypomáhali si předením, pěstováním lnu a dobytka. O třicet let později zde stálo již 27 domů a tento počet byl zjištěn ještě v roce 1831, kdy zde žilo 195 obyvatel, kteří se většinou živili jako dřevorubci. Obci se tehdy obyčejně říkalo „něm. Buschdörfel“.
V roce 1805 byla přes osadu do Stožeckého sedla postavena současná silnice.
K Lesnímu mlýnu (byl využíván jako pila a tírna lnu, dnes penzion) se váží místní zkazky (např. pověst o vodníkovi), banda Jana Karáska tu při přepadu mlýna v 1938 spáchala jednu ze svých vražd, henleinovci tu měli skladiště zbraní, v roce 1942 tu město Česká Lípa zřídilo školu v přírodě a v roce 1946 dětskou zotavovnu, využívanou i dětmi z Řecka.
Po stavbě silnice vznikly zájezdní hostince, např. penzion Starý Stožec má letopočet 1803, v bývalém Rytířském dvoře nad zazděným vchodem do bývalé maštale letopočet 1807. Od poloviny 19. století se víska stávala místem střeleckých soutěží a slavností i cílem výletů obyvatel průmyslového podhůří; bývalo tu šest hostinců (většinou s ubytováním) a přípotoční lázně.
Po druhé světové válce byla v Lesné služebna finanční stráže.
V roce 1949 se začalo jednat o integraci Tolštýna, osady včetně jeho osad Lesné, Rozhled a Jedlová, kde se nikdy nepodařilo dosáhnout ani sedminy předválečného stavu obyvatel. Na schůzi rady 9. července 1949 předseda přečetl zápis ze schůze pléna MNV v Jiřetíně, ve kterém bylo jednáno o sloučení obce Tolštýna s Jiřetínem. Název sloučených obcí – Jiřetín pod Tolštýnem. Integraci předcházela slavnostní schůze pléna MNV na Tolštýně dne 9. května 1949. Ke sloučení byla úředně stanovena platnost od 1. října 1949 , převedení administrativy trvalo do konce roku.
Dnešní osada Lesné se ještě v roce 1945 i úředních dokladech nazývala Innocenzidorf. Její české jméno Lesné bylo vytvořeno počeštěním první části alternativní varianty dosavadního úředního názvu Innocenzendorf, který zněl Buschdörfel. Teprve po sloučení rumburského okresu s děčínským (1960) se začalo být důsledně používáno pomnožného tvaru první pádu „Lesné“, neboť osadu bylo nutno odlišit od druhé, ležící nedaleko Děčína, která po válce namísto toponyma něm. Hortau dostalo jméno Lesná.
[editovat] Současnost
Dnes vede osadou Lesné velmi frekventovaná silnice I/9, jsou zde v provozu čtyři restaurace a čtyři noční kluby. Zbytek domů jsou převážně rekreační chalupy. Díky silnici číslo 9 má osada Lesné velice dobré autobusové spojení se zbytkem republiky, vedou přes ní autobusové linky do ze Šluknovského výběžku do Prahy a Liberce.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel a počtu domů
| rok | počet obyvatel | počet domů |
| 1787 | 27 | |
| 1831 | 195 | 27 |
| 1843 | 245 | 28 |
| 1850 | 264 | 28 |
| 1869 | 277 | 34 |
| 1880 | 314 | 36 |
| 1890 | 311 | 34 |
| 1900 | 294 | 35 |
| 1910 | 288 | 35 |
| 1921 | 225 | 35 |
| 1930 | 250 | 35 |
| 1950 | 63 | 36 |
| 1961* | 53 | |
| 1970 | 12 | 3 |
| 1980 | 13 | 8 |
| 1991 | 7 | 4 |
| 1997 | 5 |
- Od roku 1961 obyvatelstvo hlášené k trvalému pobytu a počet trvale obydlených domů.
[editovat] Okolí
Lesné leží v severní části CHKO Lužické hory, v údolí Lesenského potoka, sousedí s Dolním Podlužím na severu, s Jiřetínem pod Jedlovou na severozápadě a s osadou Rozhled na západě. Asi 1 km jižně od Lesného leží zřícenina hradu Tolštejn, který byl roku 1642 zničen švédskými vojsky. Směrem na východ a jih jsou hluboké lesy.
[editovat] Externí odkazy
- Podrobný popis osady Lesné
- Historické fotografie osady Lesné
- Další historické fotografie osady Lesné
[editovat] Reference
[editovat] Literatura
- SMETANA, Jan. Jiřetín pod Jedlovou. Jiřetín pod Jedlovou: Obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998. ISBN 80-238-2811-8.
| Obec Jiřetín pod Jedlovou | |
|---|---|
|
Jedlová | Jiřetín pod Jedlovou | Lesné | Rozhled |
|

