Kostarika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| República de Costa Rica Kostarická republika |
|
|---|---|
| Rozloha | 51 100 km² (129. na světě) z toho 1 % vody |
| Počet obyvatel | 4 016 173 (121. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 79 / km² (118. na světě) |
| Jazyk | španělština (úřední), angličtina |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | římští katolíci 76.3%, evangelíci 13.7%, Svědkové Jehovovi 1.3%, jiní protestanti 0.7%, jiní 4.8%, none 3.2% |
| Nejvyšší bod | Cerro Chirripo (3810 m n. m.) |
| Hlavní město | San José |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Abel Pacheco (od 8. května 2002) |
| Viceprezidenti | první viceprezident Lineth Saborio (od 8. května 2002); druhý viceprezident Luis Fischman (od 8. května 2002) |
| Hymna | Kostarická hymna |
| Vznik | 15. září 1821 (nezávislost na Španělsku) |
| Měna | kostarický colón (CRC) |
| ISO 3166-1 | 188 CRI CR |
| MPZ | CR |
| Doména | .cr |
| Telefon | 506 |
| Časové pásmo | UTC -6 |
Kostarika je stát v Střední Americe. Jeho sousedy jsou Nikaragua, Panama. V prostředí politické nestability a nejistoty, či vojenských vlád v 90. letech je Kostarika světlá výjimka demokratické vlády v oblasti. Ze zákona je v zemi dáno, že každý občan (muž či žena) starší 18 let musí jít k volbám a jejich hlas skutečně rozhoduje, která strana bude vládnout. Demokratická vláda je u moci již od roku 1902 a jediná občanská válka v zemi jí postihla roku 1948, která trvala pouhé dva měsíce a jejím důsledkem bylo rozpuštění armády, následované změnou ústavy, která roku 1949 zakázala vytvořit státu armádu.
[editovat] Morfologie země
Páteří země jsou tři sopečná pohoří, která se táhnou souvisle od severozápadu k jihovýchodu celým územím státu. Nejvyšší horou Kostariky je 3 820 metrů vysoká hora Chirripó. Pohoří tak oddělují od sebe dvě nížiny, které se nacházejí na severu a na západě. V zemi je pánevní oblast zvána Centrální údolí, kde žije většina obyvatelstva země. Větší část nížin v okolí oceánu jsou pokryty mokřinami a bažinami. Více než třetina země je stále pokryta lesy.
[editovat] Hospodářství
Kostarika se stala první středoamerickou zemí, která začala vyvážet do světa banány a kávy, které i do dnešních dnů stále táhne kostarické hospodářství. (Vhodnou situaci nastartovala osvícená vláda v 19. století, která nabídla bezplatně půdu všem, kteří se zavázali pěstovat kávu na vývoz), což paradoxně ve 20. století přineslo zemi stabilitu. Není zde stejná situace jako v okolních zemí, kde většinu půdy vlastní pár nejbohatších statkářů. V 80. letech 20. století však byla země zasažena ekonomickou krizí spojenou s poklesem světových cen kávy a banánu, kterou následovala vysoká inflace, jež ještě více podlomila hospodářství země. Vláda vyhlásila úsporný program v roce 1989, který však nepřinesl plánované výsledky, ale i přes to se hospodářství dostalo roku 1996 do 6% růstu. Bohužel pro Kostariku neměl tento výsledek dlouhého trvání a následoval opětovný útlum, který byl podpořen vysokými veřejnými výdaji.
Země má velká ložiska bauxitu, síry a rud železa, což zajišťuje zemi do budoucna pozitivní vyhlídky na opětovný ekonomický růst. V dnešních dnech probíhá na území Kostariky pouze těžba zlata a stříbra. Horský ráz krajiny vytváří příhodné podmínky pro tvorbu hydro-elektráren. Země je dnes energeticky soběstačná. Horská krajina také láká turisty, kteří se začínají stávat důležitou složkou ekonomiky.
[editovat] Externí odkazy
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americké Panenské ostrovy (USA) • Anguilla (GB) • Aruba (NL) • Bermudy (GB) • Britské Panenské ostrovy (GB) • Grónsko (DK) • Guadeloupe (F) • Kajmanské ostrovy (GB) • Martinik (F) • Montserrat (GB) • Nizozemské Antily (NL) • Turks a Caicos (GB) • Portoriko (USA) • Saint Pierre a Miquelon (F)

