Secesní architektura
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Tento článek je součástí edice článků o Historii architektury. |
| Neolitická architektura |
| Architektura starověkého Egypta |
| Sumerská architektura |
| Antická architektura |
| Architektura starověkého Řecka |
| Architektura starověkého Říma |
| Raně křesťanská architektura |
| Byzantská architektura |
| Předrománská architektura |
| Islámská architektura |
| Románská architektura |
| Gotická architektura |
| Renesanční architektura |
| Barokní architektura |
| Klasicistní architektura |
| Architektura romantismu |
| Secesní architektura |
| Moderní architektura |
| Postmoderní architektura |
| Související články |
| Editovat tuto šablonu |
Secesní architektura je architektonický směr objevující se v 80. letech 19. století v Anglii. Cílem bylo vytvořit nový styl, oproštěný od do té doby převládajícího historismu. Hlavními znaky secesních staveb jsou křivka a rostlinný ornament.
Obsah |
[editovat] Významní představitelé
- Arts and Crafts
- William Richard Lethaby
- Charles Robert Ashbee
- Hector Guimard
- Victor Horta
- Paul Hankar
- Hermann Obrist
- Ernesto Basile
- Giuseppe Brega
- Antoni Gaudí
- Lluis Domènech i Montaner
- Fjodor Osipovič Šechtěl
- Josef Fanta
- Jan Kotěra
- Dušan Jurkovič
[editovat] Významné stavby
- dům ing. Tassela v Rue de Turin Brusel (arch. Victor Horta)
- vila Ruggeri Pesar Itálie (arch. Giuseppe Brega)
[editovat] Významné secesní stavby v ČR
- Hlavní nádraží (Wilsonovo) v Praze od Josefa Fanty (1901–1909)
- Obecní dům v Praze od Antonína Balšánka a Osvalda Polívky (1905–1911)
- Peterkův dům Praha 1 (arch. Jan Kotěra)
- Bílkova vila v Praze-Hradčanech od Františka Bílka z roku 1911
- Dům spolku Hlahol od Josefa Fanty z roku 1903 na Masarykově nábřeží v Praze
- Paláce Topič a Praha od Osvalda Polívky na Národní třídě v Praze
- Grand hotel Evropa (Václavské nám. 25) v Praze (1903–1905)
- Peterkův dům od Jana Kotěry na Václavském náměstí v Praze
- Hotel Central (Hybernská ul. 10, čp. 1001) v Praze podle plánů B. Ohmanna (kolem roku 1900)
- Národní dům v Prostějově od architekta Jana Kotěry (1905–-1907)
- měšťanské domy stavitele Karla Bubly v Plzni – Dominikánská ul. 7 (čp. 283), domy v Hálkově ulici
- Vila Primavesi od Franze von Krausse v Olomouci (1905)
- Divadlo od Antonína Balšánka v Pardubicích
- starokatolický kostel od Josefa Zascheho v Jablonci nad Nisou
- lázeňské domy od Dušana Jurkoviče a sanatorium Smetana od Emila Králíka v Luhačovicích
- Mohyla míru na Slavkovském bojišti (na návrší u obce Prace u Brna) podle návrhu Josefa Fanty z roku 1912
- secesní přístavba hotelu Grand (Benešova ul.) v Brně (kolem roku 1900)

