Amatérská jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Amatérská jeskyně leží v severní části CHKO Moravský kras pod Ostrovskou plošinou mezi kaňon Pustého a Suchého žlebu severně od města Brna nedaleko od okresního města Blansko.

Amatérská jeskyně je nejdelším jeskyním systémem v České republice, s délkou zmapovaných prostor dosahujících téměř 35 km. Jeskyně je v podzemí protékána aktivními toky Bílé vody a Punkvy (dříve Sloupeského potoka), které se v podzemí stékají. Jeskyně je tvořena Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi s propadáním Punkvy, jeskyní Novou Rasovnou s propadáním Bílé vody, jeskyněmi Piková dáma, Spirálka, C 13, Starou a Novou Amatérskou jeskyní, propastí Macochou a ve vývěrové části pak Punkevními jeskyněmi.

[editovat] Historie jeskynního systému

O nalezení rozsáhlých jeskyních prostor pod Ostrovskou plošinou se snažíl již na počátku 20 století Karel Absolon, který objevil, prozkoumal a zpřístupnil Punkevní jeskyně a propast Macochu. Ještě dříve byly prozkoumány Sloupsko-šošůvské jeskyně s propadáním Punkvy. V padesátých letech byly poblíž Nové Rasovny prozkoumány jeskyně Piková dáma, Spirálka, Třináctka v jejichž dolních patrech byl objeven aktivní tok Bílé vody.

Dne 18.1.1969 byla objevena Stará Amatérská jeskyně ze šachty kopané na dně Cigánského závrtu. Její objev se stal pouze předzvěstí objevu Nové Amatérské jeskyně. Toto se událo 16.8.1969 po překonání Povodňového sifonu na konci Povodňové chodby. Během dalšího průzkumu se stala tragédie, kdy při náhlé povodni dne 29.8.1970 zahynuli Milan Šlechta a ing. Marko Zahradníček. Od roku 1971 byl prováděn další průzkum a během této doby bylo vytypováno místo, které se nachází nejblíže Pustému žlebu a do něhož byla v roce 1973 proražena štola, která vyřešila bezpečný vchod do Nové Amatérské jeskyně.

V současné době probíhá podrobné mapování jeskynního systému a potápěčský průzkum nejnižších pater a neprostupných sifonů oddělujících jednotlivé části jeskyně. Největším úspěchem jeskynářů z poslední doby je proplutí mezi Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi a Amatérskou jeskyní potápěčem Janem Sirotkem na konci roku 2005.

[editovat] Stará a Nová Amatérská jeskyně

Starou Amatérskou jeskyni tvoří Přítoková chodba, aktivní řečiště Bílé vody a Povodňová chodba. Povodňová chodba odvádí vody potoka Bílé vody přes Povodňový sifon do Nové Amatérské jeskyně v době vysokých průtoků.

Nová Amatérská jeskyně je směrem od ponorů tvořena dvěma větvemi. Spodní jeskynní partie Sloupsko-Šošůvských jeskyní pokračují v Amatérské jeskyni jako Sloupský koridor a tytéž partie od Staré Amatérské jeskyně přecházejí v chodbu Samoty a Diaklasovou chodbu. Obě tyto větve se spojují v dómu U homole, odkud pokračuje mohutná Rozlehlá chodba, která je povodňovým řečištěm Bílé vody. Přímým pokračováním Rozlehlé chodby je Macošský koridor. Za vysokých vodních stavů však Bílá voda protéká ve stejné úrovni méně mohutnou chodbou do Bludiště Milana Šlechty. Macošský koridor, nejdelší chodba Amatérské jeskyně, končí dómem Ráztoka, kde se dělí na Západní macošskou větev a Východní macošskou větev. Západní macošská větev se u Absolonova dómu dělí na Javorovou chodbu a spojovací chodbu vedoucí přes Bahnitá jezera na aktivní tok Punkvy. Východní macošská větev pokračuje z dómu Ráztoka Stupňovitou chodbou do nižší jeskynní úrovně, kde se napojuje na aktivní řečiště Punkvy zakončené 420m dlouhým Předmacošským sifonem.

[editovat] Externí odkazy

Informace o jeskyni na stránkách jeskyňářské skupiny Plánivy. Historie a mapy jeskyně

Ukázky z publikace Amatérská jeskyně - 30. let od objevu největšího jeskynního systému v ČR z roku 2000