Rakousko-uherská armáda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rakousko-uherská armáda (1867 - 1918) se skládala z armády a Zeměbrany v Předlitavsku a Honvédu v Uhrách. V roce 1867 bylo vyhlášeno vyrovnání. Rakousko se rozdělilo na dvě části: na Předlitavsko a Zalitavsko. K Vyrovnání došlo v důsledku porážky v roce 1866 od Pruska. Tehdy se také definitivně rozhodlo pro maloněmecké řešení bez Rakouska. I přes rozdělení zůstal ve společné armádě jako velící jazyk němčina.
[editovat] První světová válka
Dne 28. července 1914 vypukla První světová válka vyhlášením války ze strany Rakouska-Uherska Srbsku. Jako záminku pro válku si vzali srbskou odpověď na rakouské ultimátum, které následovalo po zabití arcivévody Františka Ferdinanda se ženou v Sarajevu na konci června 1914. Na srbské frontě velel generál Oskar Potiorek, kterému se ke konci roku 1914 podařilo nakrátko dobýt Bělehrad, ale vzápětí byl vytlačen srbskými vojsky a poražen v bitvě na řece Kolubaře. Dne 23. května 1915 vstoupila do války Itálie na straně Dohody. Vstupem Itálie vznikla nová fronta na jihu. V roce 1915 se podařilo Ústředním mocnostem dobýt Srbsko, čehož si ve Vídni velmi cenili.

