Antonín Vašíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Antonín Vašíček (28. listopadu 1903 Cetkovice16. listopadu 1966 Brno) byl český fyzik.

Narodil se 28. listopadu 1903 v Cetkovicích poblíž Moravské Třebové. V letech 19231927 studoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně kde získal doktorát a složil zkoušku učitelské způsobilosti. Pedagogické vzdělání si doplnil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v letech 1927 až 1929. Poté působil jako asistent na Vysokém učení technickém v Brně kde se roku 1935 habilitoval. Téhož roku přešel na gymnázium a přes deset let učil fyziku. Roku 1946 byl jmenován mimořádným profesorem technické fyziky na VUT a roku 1952 za řádným profesorem fyziky na Přírodovědecké fakultě MU. Zde byl vedoucím Katedry pevných látek až do své smrti. Působil také jako proděkan fakulty. Od školního roku 1958/1959 začal externě přednášet optiku tenkých vrstev na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Jeho zdejší působení trvalo tři roky.

Antonín Vašíček se zpočátku zabýval elektroosmózou. Později studoval tenké dielektrické i kovové vrstvy prostřednictvím polarizace odraženého monochromatického světla, což je dnes předmětem oboru zvaného elipsometrie. Jako profesor na gymnáziu si z vlastních prostředků a podle svých plánů postavil jeden z prvních elipsometrů na světě; za 2. světové války pracoval s přístrojem v ložnici bytu. Díky svým zkušenostem mohl Vašíček ihned po válce publikovat své výsledky z nového oboru, optiky tenkých vrstev; tak se stal vlastně jejím zakladatelem. Jeho přístroj byl poté v provozu ještě několik desítek let.

K výsledkům dlouholetého výzkumu A. Vašíčka patří mj. jeho průkopnické monografie Optika tenkých vrstev (1956, vyšla v anglickém překladu roku 1960) a Měření a vytváření tenkých vrstev v optice (1957). Vašíčkova elipsometrická metoda se uplatnila v 60. letech 20. století při výrobě tranzistorů a integrovaných obvodů. Zemřel 16. listopadu 1966 po krátké a těžké nemoci.

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích