Martin-Baker MB 5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Martin-Baker MB 5
Jediný postavený prototyp R2496
Typ: Stíhač
Výrobce: Martin-Baker Aircraft Ltd
První let: 23. května 1944
Vyrobeno: 1 prototyp

Martin-Baker MB 5 byl britský jednomotorový stíhací letoun vyvíjený za druhé světové války. Vznikl pouze jeden prototyp, přestože se jednalo o výkonný a pokrokový typ.

Obsah

[editovat] Vznik a vývoj

Martin-Baker MB 5 vycházel ze staršího typu MB 3, který vznikl podle podmínek specifikace F.18/39 Ministerstva letectví požadující stíhací letoun s příjemnými letovými vlastnostmi a maximální rychlostí vyšší než 400 mph (644 km/h). Letoun byl poháněn 24-válcovým motorem Napier Sabre II o výkonu 2300 hp a plánovaná výzbroj měla z šesti 20 mm kanónů Hispano v křídlech. První prototyp byl zalétán 31. srpna 1942, ale o dvanáct dní později byl ztracen při nouzovém přistání, kdy také zahynul kapitán Valentine Baker, pilot a spoluzakladatel firmy. Z výše uvedené specifikace nakonec vzešel vítězně Hawker Typhoon, ale firma Martin-Baker měla stále smlouvu s Ministerstvem letectví na dva další prototypy, a tak se rozhodla ve vývoji letounu pokračovat. Nejdříve se uvažovalo jen o výměně nevyzrálé pohonné jednotky za Rolls-Royce Griffon (takový letoun měl mít označení MB 4), ale nakonec bylo rozhodnuto o rozsáhlejší rekonstrukci, a tak byl původní druhý prototyp typu MB 3 dokončen na jaře 1944 v Denhamu jako prototyp MB 5 (R2496).

[editovat] Konstrukce

Letoun na první pohled připomínal americký P-51 Mustang, ale ve skutečnosti byl zcela jinou konstrukcí, která si většinu vlastností zachovala z typu MB 3. Základ trupu sestával z ocelových trubek a povrch byl tvořen snímatelnými plechovými panely; díky tomuto neobvyklému řešení byl zajištěn snadný přístup k všem přístrojům a částem letadla. V přídi byl zabudován kapalinou chlazený dvanáctiválec Rolls-Royce Griffon 83 o vzletovém výkonu 1900 hp pohánějící dvě třílisté protiběžné vrtule. Přívod vzduchu ke karburátoru se nacházel hned za nimi na spodní straně přídě. Vstup vzduchu pro chladič glykolu, mezichladič a chladič oleje byl na rozdíl od typu MB 3 umístěn pod trupem.

Pilot seděl v přehledně uspořádané kabině pod kapkovitým překrytem, který poskytoval výborný rozhled na všechny strany. Před a za kokpitem se nacházely nádrže paliva o objemu 318 l (70 Imp gal), resp. 591 l (130 Imp gal). V zadní části trupu se pak nacházely kyslíkové lahve. Ostruhové kolečko bylo mírně prodlouženo, jinak byl hlavní podvozek, jehož nohy se zatahovaly směrem k trupu, převzat z MB 3, stejně jako křídlo, v němž se teď měly nacházet čtyři 20 mm kanóny Hispano Mk. II se zásobou 200 střel na zbraň v pásových zásobnících. Zbraňové šachty byly zakryty velkými panely pro snadný přístup.

Prototyp byl zalétán s maketami zbraní 23. května 1944 v Harwell, přičemž hned úvodní letové zkoušky odhalily nedostatek směrové stability, a proto byla záhy instalována větší směrovka. S takto upraveným prototypem byly provedeny další lety, které prokázaly, že se jedná o vysoce výkonný letoun. Motor Griffon 83 dosahoval se 130 oktanovým benzínem a plnícím přetlakem 1,76 kg/cm2 (25 lb/sq in) výkonu 2340 hp, maximální rychlost činila 740 km/h (460 mph), což byl na polovinu roku 1944 velmi dobrý výkon (pro srovnání: tehdejší nejnovější stíhací letadla RAF, Supermarine Spitfire Mk. XIV a Hawker Tempest Mk. V, dosahovala max. rychlosti k 700 km/h). Letoun disponoval rovněž silnou výzbrojí a velkým doletem.

[editovat] Závěr

Piloti, kteří s ním létali chválili výkony letadla, příjemné řízení dobrý výhled z kokpitu a snadné pojíždění. Nezapomenutelnou se pak stala letecká přehlídka ve Farnborough v červnu 1946, kdy polský pilot Jan Zurakowski předvedl vystoupení právě na letounu Martin-Baker MB 5. Přes všechny kvality tohoto letadla, nebyla nikdy zahájena sériová výroba, dokonce ani nebyl dokončen druhý prototyp (R2500). Pravděpodobně se tak Ministerstvo letectví rozhodlo kvůli právě dokončovaných perspektivnějším proudových letounů.

Zkoušky s R2496 pokračovaly do roku 1947, kdy byl nakonec tento jediný postavený exemplář sešrotován. Firma Martin-Baker se po tomto obchodním neúspěchu přeorientovala na vývoj a výrobu vystřelovacích sedadel.

[editovat] Specifikace (F Mk. IX)

[editovat] Technické údaje

  • Posádka: 1 (pilot)
  • Délka: 11,3 m
  • Rozpětí: 10,67 m
  • Výška: 4,37 m
  • Plocha křídel: 24,4 m²
  • Prázdná hmotnost: 4192 kg
  • Vzletová hmotnost: 4994 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 5489 kg
  • Pohonná jednotka: 1x kapalinou chlazený dvanáctiválcový motor s válci do V Rolls-Royce Griffon 83, dvě třílisté protiběžné vrtule s konstantními otáčkami De Havilland o průměru 3,81 m
  • Výkon pohonné jednotky: vzletový: 1104 kW (1900 k); maximální: 1745 kW (2340 k)

[editovat] Výkony

  • Maximální rychlost: 740 km/h ve výšce 6100 m
  • Dolet: 1770 km
  • Dostup: 12 192 m
  • Stoupavost: 19,3 m/s

[editovat] Výzbroj

  • 4x kanón Hispano ráže 20 mm (200 nábojů na zbraň)

[editovat] Externí odkazy


Vojenské letouny Britského společenství národů druhé světové války
Stíhací letouny
Firebrand | Roc | Defiant | Beaufighter | Blenheim | Mosquito | Firefly | Fulmar | Meteor | Gladiator | Hurricane | Tempest | Typhoon | Spitfire | Seafire | Whirlwind | Boomerang
Bombardovací a torpédové letouny
Battle | Blenheim | Beaufort | Hampden | Whitley | Wellington | Henley | Stirling | Halifax | Manchester | Lancaster | Skua | Barracuda | Albacore | Swordfish
Transportní letouny a kluzáky Průzkumné a spojovací letouny
Bombay | Albemarle | York | Hotspur | Hamilcar Sunderland | Lerwick | Walrus | Anson | Botha | Warwick
Lysander | Auster | Vincent | Proctor
Cvičné letouny Experimentální letouny a prototypy
Tutor | Magister | Tiger Moth | Oxford E.28/39 | MB 5 | Spearfish | Vampire
V jiných jazycích