Diskuse:Pokračovací válka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
K šabloně Upravit - článek je zcela nutno rozdělit do sekcí.--Mince 11:26, 29. 9. 2006 (UTC)
[editovat] Neutralita
Tento článek, v podobě jak existuje do současné doby trpí závažnými vadami jak faktickými, jež jsem se snažil pokud možno napravit, tak v celkovém vyznění. Proto navrhuji aby byl přepracován. Už samotný název "Pokračovací válka" akcentuje pouze rétoriku méně významného z agresorů, německé natož sovětské prameny tak tuto válku neoznačují, přesto tu existuje snaha vytvářet dojem, že šlo o jakousi samostatnou válku, nesouvisející s druhou světovou válkou. Navrhuji přesunout pod název neutrálnější, např. "Finská fronta druhé světové války 1940-1944" nebo "Finská část východní fronty za druhé světové války" K dalším: v článek v dosavadní podobě postrádá jakýkoliv pramen na nějž by odkazoval a dle původního vyznění patrně zohledněny pouze prameny pocházející ze strany agresorů, zcela zapomínal na fakt, že Finsko poskytlo své území německým ozbrojeným silám, což je jasný akt agrese, a tudíž sovětské bombardování cílů na jeho území bylo zcela oprávněné, podobně jako např. nyní americké bombardování cílů Al Quaedy na území Somálska, zamlčení finské účasti při útoku s cílem přerušit murmanskou železnici v r. 1941, a vůbec celková snaha zamlčet propojenost agrese s ostatními součástmi operace Barbarossa v severních oblastech SSSR, tedy mj. onen předem připravený společný finsko-německý postup s cílem přerušit železnici Murmansk-Leningrad, finský podíl na blokádě Leningradu, atd. --Medvídek Pú 13:56, 22. 1. 2007 (UTC)
- Název Pokračovací válka je ve světě běžně užíván - v češtině, finštině, angličtině a dalších jazycích. Snažit se vymýšlet vlastní a šroubovitý název je proti duchu wikipedie. Nazývat Finsko agresorem je velice sporné de fakto byl agresorem SSSR. Finsko před zahájením války poskytlo své území oběma stranám (Němcům Laponsko a Alandy, sovětům Hanko a Petsamo). SSSR se navíc vůči němu dopouštěl řady kroků, které měly jednoznačně charakter válečného aktu - zabrání dolů v Petsamu a zabavení věškeré jejich produkce, nerespektování dohodnutých hranic z příměří v oblasti Enso, zasahování do finských prezidentských voleb, kde si diktoval, kdo může kandidovat atd. Po úpravách provedených Medvídkem Pú ale souhlasím, že článek již není neutrální. Cinik 14:17, 22. 1. 2007 (UTC)
Pokračovací válka ano - to je, ale vždy jako překlad finského pojmu. Na území Finska byla soustředěna německá vojska a ta zaútočila na sovětský svaz, což mu dávalo právo jejich útok opětovat. Finsko souhlasilo s poskytnutém území Hangö v mírové smlouvě 1940. Mimo jiné, útok na SSSR směrem na Murmansk byl společně připravován již od jara 1941 (nejpozději) a nelze tedy tvrdit, že Finsko bylo napadeno, spíše že taktisovalo a sovětskou odvetu si vzalo za záminuku, aby se mohlo presentpvat jako obět agrese. Naopka, po mých úpravách se snaží zohlednit stanoviska obou stran. Mimo jiné ciniku, celkem tě obdivuji - umístit vedle článku mapu jasně zobrazující německé divise a současně se o nich nezmínit v textu, chce velkou dávku "schopností" --Medvídek Pú 14:29, 22. 1. 2007 (UTC)
- V textu určitě zmínky o německých divizích jsou. Jinak nechápu, proč zmiňujete fakt, že Finsko bylo vojenskou agresí přinuceno poskytnout SSSR základny Hanko a Petsamo, jako něco relevantního - faktem prostě je, že poskytlo své území oběma stranám a do války se samo zapojilo, až SSSR napadl přímo je samé. Cinik 14:34, 22. 1. 2007 (UTC)
Vzhledem k faktickým chybám zaneseným Medvídkem Pú (zejména pokud jde o úvodní definici), dávám celkově zpochybněno. Cinik 14:42, 22. 1. 2007 (UTC)
Třeba o tom, že tam byly už od začátku bojů, resp. že začaly přicházet na území Finska už v druhém týdnu června, tam nebylo vůbec NIC. Zvláštní opominutí. Zmínka o tom, že Finové spolupracovali v útoku proti murmanské železnici, což podminovává teorii, že byli pouze napadeni zcela chyběla, a naopak tvrzeno že jejich válečným cílem bylo pouze získání předválečného území. Jde o to, že SSSR si oprávnění své síly tam udržovat vynutil, ale to právo z hlediska MPV měl(ať už si myslíme o situaci a metodách za niž je získal z morálního hlediska cokoli) ale pobyt německých sil ve Finsku se dál za dobrovolného souhlasu finské vlády, což z ní činí spojence Německa od počátku.--Medvídek Pú 14:43, 22. 1. 2007 (UTC)
Doufám, že někdo napraví nejhorší nesmysly které tam původně vepsal cinik, a budou doplněna fakta, kterým se snažil vyhnout, resp. přinejmenším ponmechán fakt, kdy do Finska přicházejí německá vojska a odkdy Finsko a Německo plánují společnou akci proti SSSR--Medvídek Pú 14:43, 22. 1. 2007 (UTC)
[editovat] Příčiny války
První dvě věty v odstavci Příčiny války a náhledy na ni:
- Válku zahájil útok Německa na Sovětský svaz, vedený i z území Finska. Záminkou Sovětskému svazu k útoku na Finsko byly zejména válečné akce Wehrmachtu v Laponsku, prováděné se souhlasem a za spolupráce finské vlády.
se mi zdají nešťastné.
Situace ve Finsku nebyla v ničem podobná té, která vládla ve střední Evropě, kde nepřítel byl jasný. Finové byli krátce po válce, ve které stáli přímo proti hrozbě kompletní likvidace. Nechtěli a nemohli si dovolit útok na SSSR. Barbarossa přišla pro Finy příliš brzo, i když si válku mezi Německem a SSSR mnozí Finové přáli, počítali s ní až o rok později. Útok Německa stál na pozadí Pokračovací války, nicméně nebyl přímo důvodem k válce mezi SSSR a Finskem, byla to spíš jen odjištěním pojistky granátu. Finové sice dovolovali přesuny německého vojska přes své území, ale stejné věci povolovali i SSSR. Po zahájení operace Barbarossa zakázali Finové Němcům útoky na SSSR ze svého území. Takže bojů nějak se týkajících finského území se zůčastnily jen (nepočítaje drobné přestřelky na hranicích) německé ponorky skryté v souostroví ve finských vodách, které položily minové pole napříč Finským zálivem, a německá letadla, která na jednom finském letišti v dnešním Kymmenlaaksu doplňovala palivo při zpátečním letu. Až do 25. června byl na finské hranici celkem klid. Tento den ale SSSR při velkém náletu napadl finská města, přičemž útočil na civilní cíle a letiště. Německé cíle nebyly zasaženy, což potvrzovaly i zprávy z britské ambasády. Až do 29. června byly finské jednotky v obranném postavení.
[editovat] Můj názor
Podle mě nemá moc smysl hodnotit (a Wikipedie hodnotit nemá), kdo byl původcem této války. Válka vznikla, protože obě strany a okolnosti si to přály. Finové cítili možnost získat zpět ztracená území a Stalin rozhodně nebyl smířen s tím, že se mu nepodařilo dosáhnout vytčeného cíle, a navíc byl drážděn německým zájmem o území, které se mělo stát sovětskou republikou. Byla to pokračovací válka pro obě strany, a tak se dneska nazývá skoro všude. Je jasné, že takovýto název se sovětské propagandě nelíbil. Bylo přeci mnohem hezčí hlásat, jak je SSSR napaden nepřáteli ze všech stran. Image hodného chudáka beránka ale dneska už tehdejší SSSR rozhodně nemá ve většině civilizovaného světa.
Finové celou tu dobu podle mě hráli podivnou hru na schovávanou. Na jednu stranu sami nechtěli válčit a spíš čekali, že teď budou bojovat jiní a oni tomu spíše pomůžou, než že by hráli nějakou důležitou roli. Nebylo to z nějaké vyčůranosti, ale z prostého faktu, že po Zimní válce, ve kterém zůstalo úplně samo, bylo Finsko velmi zničené a nedostávalo se ani lidí, natož techniky. Na druhou stranu chtěli zpátky ztracená území. A z jiného pohledu, ze SSSR měli Finové strach, ale praktiky nacistického Německa se jim také vůbec nelíbily. Je dokonce i obtížné říci, jestli oni sami hráli nějakou roli v diplomatické hře, nebo se jen vezli na vlně tehdejších událostí. Neřekl bych, že by si přáli být napadeni, nebo chtěli vystupovat jako napadení. Věděli, že buď budou napadeni bez jakéhokoliv důvodu, nebo budou muset novou válku zahájit sami. Vystupování jako napadení by jim při tehdejší situaci v Evropě nijak nepomohlo. Nikdo neměl zájem hájit nějakou zapomenutou zemi na severu. To si koneckonců Finové ověřili již během Zimní války.
Válka Finska proti SSSR stála opravdu dost mimo ostatní boje 2. sv. války už jenom kvůli návaznosti na Zimní válku, ale také kvůli velmi podivnému spojenectví Finska a Německa a v neposlední řadě průběhem této války. Otevření fronty na finské východní hranici byl spíš důsledek světového konfliktu, než nějaká jeho část.
Wikipedie by to měla všechno popsat a nesnažit se najít nějakou pravdu. --Miraceti ✉ 13:21, 9. 2. 2007 (UTC)

