Jižní Korea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

대한 민국
(Daehan Minguk)

Vlajka Jižní Koreje Znak Jižní Koreje vlajka znak

Poloha Jižní Koreje ve světě
Rozloha 98 480 km² (109. na světě)
z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel 48 422 644 (25. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění 492 / km² (20. na světě)
Jazyk korejština (úřední), angličtina (všeobecně vyučována na školách)
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství bez náboženské příslušnosti 46 %, křesťané 26 %, buddhisté 26 %, konfuciáni 1 %, jiní 1 %
Nejvyšší bod Halla-san (1950 m n. m.)
Hlavní město Soul
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Hlava státu prezident No Mu-hjon (od 25. února 2003)
Hlava vlády premiérka Han Mjong-suk (od 24. března 2006)
Hymna Aegukga
Vznik 15. srpna 1945
(nezávislost na Japonsku)
Měna jihokorejský won (KRW)
ISO 3166-1 410 KOR KR
MPZ ROK
Doména .kr
Telefon +82
Časové pásmo UTC +9

Jižní Korea, úředním názvem Korejská republika (zvuk Tehan minguk), je stát ve východní Asii, zaujímající jižní polovinu Korejského poloostrova. Jeho sousedem je Severní Korea. V korejštině zní celý název Daehan Minguk (대한민국), ve zkrácené podobě Hanguk (한국 - jihokorejský společný název pro Severní a Jižní Koreu) nebo Namhan (남한 - Jižní Korea).

Obsah

[editovat] Historie

Na konci 2. světové války byla Korea rozdělena podél 38. rovnoběžky na severní část, jež byla okupována Sovětským svazem, a na jižní část, jež byla okupována Spojenými státy. Obě části založily vlastní vládu v roce 1948.

V červnu 1950 překročila vojska KLDR hraniční rovnoběžku a zahájila tak Korejskou válku. Spojenými státy a OSN podporovaný jih a komunistickým blokem zaštiťovaný sever se nakonec dostaly do slepé uličky a musely podepsat příměří v roce 1953, kdy byl Korejský poloostrov rozdělen demilitarizovanou zónou přibližne v oblasti původní demarkační linie.

Po válce byla autokratická vláda Syngmana Rheeho odstavena od moci studentskými povstáními a v roce 1960 byla ustanovena krátká doba občanské vlády. Avšak vojenský převrat vedený generálem Park Chung-hee v následujícím roce nastolil diktaturu, která trvala 18 let, během níž ekonomika prudce posílila. Park byl zavražděn v roce 1979 a dalším překvapivým převratem se zmocnil moci generál Chun Doo-hwan. Masivní studentské demonstrace na jaře roku 1980 měly za následek tvdý vojenský zákrok a masakr v Gwangju. Občanské nepokoje způsobily konec vojenské vlády a demokratické reformy postupně pokračovaly pod vládou Roh Tae-woo, Kim Young-sam a Kim Dae-jung.

V 90. letech se Jižní Korea stala jednou z velkých světových ekonomik. V roce 1996 se Jižní Korea připojila k OECD. Přestože národ velice ekonomicky strádal během Asijské finanční krize, Jižní Korea je dnes plně fungující moderní demokracií a jedním z asijských tygrů.

[editovat] Politika

[editovat] Otázka sjednocení

Otázka sjednocení země zůstává významným politickým tématem; přesto nebyla podepsána se Severem žádná mírová smlouva. V roce 2000 se konalo historicky první jednání mezi Severní a Jižní Koreou, přičemž Jih pokračuje v tzv. „sluneční politice“ směřující k dohodě. Od té doby pravidelné kontakty vedou k opatrnému oteplování vztahů.

Naproti tomu, průměrný obyvatel jižní Koreje si nějaké překotné sjednocení se Severem příliš nepřeje. Korejci si jsou vědomi situace, která nastala po pádu někdejšího východního Německa, a že by nutná ekonomická pomoc Severu po sjednocení značně zatěžovala státní rozpočet i kapsy daňových poplatníků.

Mladí korejci dnes již vidí sjednocení jako nemožné, tvrdí že díky 50leté izolaci mají dnes již severní korejci podstatně jiný jazyk, kulturu a zvyky a již jsou svébytným národem. Po více jak padesáti letech se i definitivně spřetrhávají poslední pouta rozdělených rodin a obě země dnes již spojuje hlavně společná historie.

[editovat] Spory

[editovat] Vnitrokorejské

Jeden z vnitrokorejských sporů se týká i pouhého pojmenování země. Jižní Korea používá pro obě země společný název Hanguk (한국, země lidu Han). Je-li potřeba rozlišit mezi jižní a severní částí, použije se pro Jižní Koreu název Namhan (남한, jižní Han) a pro KLDR Bukhan (북한, severní Han). V Severní Koreji je situace stejná, severokorejci používají starý historický název Čóson (조선), případně pro upřesnění Bukčóson (북조선) a Namčóson (남조선).

Když někdo v Jižní Koreji mluví o Koreji obecně a použije název Čóson, vše je zcela v pořádku, žádný problém nevznikne, dotyčný v nejhorším případě sklidí salvu smíchu. Naproti tomu, kdyby se v Severní Koreji někdo (lhostejno kdo) byť jen opovážil vyslovit slovo Hanguk, je zle, nastane trapné ticho a dotyčný se vystavuje riziku fyzické inzultace. Severokorejci tento název odmítají, protože naposledy byl pro zemi používán v krátkém období před nástupem japonské okupace.


[editovat] Mezinárodní

Kromě dlouhodobě napjaté situace na hranici se Severní Koreou je Jižní Korea obzvláště citlivá na jakékoli dění související s maličkým souostrovím Tokdo, které se nachází na strategickém místě asi na půli cesty mezi Koreou a Japonskem. Na ostrovy si dělají nárok obě země: Korea jej klasifikuje jako součást okresu Ullung, ležícího v provincii Severní Gjongsang; v Japonsku je pod názvem Takešima zařazen jako část města Okinošima, distrikt Oki, prefektura Šimane. Důvodem tohoto konfliktu je určitá nejednoznačnost japonských poválečných smluv.

[editovat] Geografie

Jižní Korea zaujímá jižní část Korejského poloostrova. Ze západu je omývána vodami Žlutého moře, na východě vodami Japonského moře. Zajímavostí je, že poválečná nevraživost vůči Japonsku se promítla i do geografických názvů: Korejci Žluté moře nazývají Západní Korejské moře, na východě se pak nachází Východní Korejské moře.

Terén je, obdobně jako v Severní Koreji, velmi hornatý (pohoří Diamantové hory), a většina půdy není obdělávatelná. Na jihozápadě a jihovýchodě země jsou nížiny, ty ale zaujímají jen 30% plochy země.

V blízkosti Korejského poloostrova je také asi 3 000 menších ostrovů a ostrůvků, z nichž největší je ostrov Čedžu (1 845 km^2), asi 100 km od jižního pobřeží. Na tomto ostrově se také nachází nejvyšší vrchol Jižní Koreje, vyhaslá sopka Halla-san (1 950 m.n.m.).

Podnebí je v jižní Koreji mírné. V létě nastává krátké období dešťů, zimy mohou být velmi tuhé. Průměrná lednová teplota v Soulu je od -7 ˚C do +1 ˚C, průměrná teplota v červenci je od 22 ˚C po 29 ˚C. Zimní teploty jsou vyšší na východním pobřeží. Většina srážek spadne v letním období dešťů.

[editovat] Hory

  • pohoří Diamantové hory

[editovat] Řeky

  • Hangang

[editovat] Nerostné bohatství

  • wolfram
  • železná ruda
  • tuha
  • zlato
  • černé uhlí

[editovat] Města a provincie

Jižní Korea se skládá z jednoho speciálního města, šesti metropolitních měst a devíti provincií.

[editovat] Speciální město

  • Soul (서울특별시; 서울特別市; Soul Tchukpjolši)

[editovat] Metropolitní města

  • Inčchon (인천광역시; 仁川廣域市; Inčchon kwangjokši)
  • Tegu (대구광역시; 大邱廣域市; Tegu kwangjokši)
  • Ulsan (울산광역시; 蔚山廣域市; Ulsan kwangjokši)
  • Pusan (부산광역시; 釜山廣域市; Pusan kwangjokši)
  • Kwangdžu (광주광역시; 光州廣域市; Kwangdžu kwangjokši)
  • Tedžon (대전광역시; 大田廣域市; Tedžon kwangjokši)

[editovat] Provincie

  • Kjonggi-do (경기도, 京畿道)
  • Kangwon-do (강원도, 江原道)
  • Kjongsangbuk-do (경상북도, 慶尙北道)
  • Kjongsangnam-do (경상남도, 慶尙南道)
  • Čollanam-do (전라남도, 全羅南道)
  • Čollabuk-do (전라북도, 全羅北道)
  • Čchungčchongnam-do (충청남도, 忠淸南道)
  • Čchungčchongbuk-do (충청북도, 忠淸北道)
  • Čedžu-do (제주도, 濟州道)

[editovat] Ekonomika

[editovat] Průmysl

  • strojírenský
    • automobilový (Hyundai, KIA, Ssang-Yong)
  • textilní
  • potravinářský
  • chemický
  • elektrotechnika (Samsung, LG)

[editovat] Externí odkazy

mapa Asie
Státy a území v Asii
AfghánistánArménieÁzerbájdžánBahrajnBangladéšBhútánBrunejČínská lidová republikaFilipínyGruzieIndieIndonésieIrákÍránIzraelJaponskoJemenJižní KoreaJordánskoKambodžaKatarKazachstánKuvajtKyprKyrgyzstánLaosLibanonMalajsieMaledivyMongolskoMyanmar (Barma) • NepálOmánPákistánPalestinaSaúdská ArábieSeverní KoreaSingapurSpojené arabské emirátySýrieŠrí LankaTádžikistánThajskoTchaj-wan (Čínská republika)TureckoTurkmenistánUzbekistánVietnamVýchodní Timor
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)

Mapy: 36 S, 128 V