Sapfó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Antická busta Sapfó
Antická busta Sapfó

Sapfó řecky [attický dialekt] Σαπφω, [aiolský dialekt] Ψαπφα (mezi 630 př. n. l. a 612 př. n. l. – po roce 600 př. n. l.), byla starořecká básnířka z Mytilény na ostrově Lesbu, kulturním centru sedmého století př. Kr, vedla zde dívčí internátní školu. Říká se, že byla malá a snědá.

Sapfo se údajně narodila v Eresu (Eressos) na ostrově Lesbos v Egejském moři a v Mytileně (Mytilini) na stejném ostrově nejenom prožila většinu života. Pocházela z aristokratické rodiny, která se angažovala v politickém životě. Boje o moc ji roku 604 př. n. l. přiměly k útěku na Sicílii, odkud se vrátila na rodný ostrov krátce před svou smrtí.

S jejím životem je spojena řada legend, s jistotou lze tvrdit, že není pravdou, že z nešťastné lásky ke krásnému Faonovi skočila z Leukadské skály do moře, ačkoli je toto místo dodnes cílem mnoha turistických výprav. Sapfó vedla dívčí kroužek, který uctíval hudbou a poezií bohyni lásky Afroditu a devět Múz. Do obecného povědomí se Sapfo zapsala upřímnou a citovou náklonností ke členkám svého kroužku, která vyzařuje z dochovaných písní a básní. Jméno básnířčina rodiště (Lesbos) dodnes přežívá v poněkud expresivním označení ženské homosexuality - lesbická láska. Sapfó pravděpodobně nebyla vyhraněná lesbička což dosvědčuje i fakt, že byla matkou (otec je neznamý, což není neobvyklé). Doklady o kontaktu s opačným pohlavím lze najít i v literatuře, kde je jedna z Alkaiových básní, věnovaná právě jí.

Obsah

[editovat] Dílo

Sapfó byla představitelka tzv. sólové lyriky. Z jejího díla se zachovaly pouze zlomky milostné a svatební písně (Česky ve výboru Písně z Lesbu ). Pohybovala se mezi politicky aktivními a vzdělanými lidmi. Pro toto období je charakteristická závislost na pravidlech ústní (orální) poezie, ze které autoři čerpali náměty, větnou skladbu i literární pravidla. Její vliv na další řeckou milostnou lyriku byl poměrně velký a prakticky po celé trvání starořecké poezie se k její tvorbě řada básníků vracela. Je známo, že Sapfó skládala v aiolském nářečí řečtiny a že psala především elegie a hymny.

[editovat] Odkaz v literatuře

Sapfó byla již ve starověku označována jako „desátá Múza“. Je po ní pojmenovaná jedna z nojoblíbenějších metrických staveb verše tzv. sapfická strofa.

Sapfó ovlivnila výrazné osobnosti antické poezie římské (Catullus, Ovidius, Horatius) i básnictví epochy romantismu (F. G. Klopstock, J. Ch. F. Holderlin, F. Grillparzer, R. M. Rilke). Hru o Sapfo napsala roku 1821 francouská spisovatelka Madame de Stael.

[editovat] Podívejte se též na

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu