Pribylina (skanzen)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Muzeum Liptovské dědiny v podtatranské obci Pribylině je nejmladší skanzen (otevřen v roce 1991) na Slovensku. Nachází se nedaleko hlavní silnice z Liptovského Hrádku směrem na Podbanské a Štrbské Pleso.
Myšlenka na vznik skanzenu reprezentujícího svérázný region Liptov vznikla v době výstavby vodního díla Liptovská Mara, pod jehož hladinou měla zmizet celá řada vesnic se zachovalou původní zástavbou. Vybrané nejcennější památky byly tehdy v zátopové oblasti rozebrány a postupně přeneseny do Pribyliny. Budování skanzenu však silně vázlo a v roce 1991 byla dokončena jeho dílčí část - centrálně uspořádané sídlo s rynkem a charakterem městečka. Původní projekt předpokládal také typicky vesnickou uliční zástavbu s vodními stavbami a formu řetězového osídlení. Tento projekt v současných ekonomických podmínkách nebude asi nikdy realizován.
Skanzen v Pribylině se od ostatních skanzenů liší především v tom, že vedle obvyklých objektů roubené lidové architektury zde stojí také obydlí příslušníků vyšších vrstev reprezentované zděným goticko-renesančním záměčkem ze zatopené obce Pařížkovce, který představuje nejstarší zemanské sídlo na Liptově jehož vznik je datován do první třetiny 14. století a druhým objektem bydlení majetnějších vrstev společnosti - což je dřevěná zemanská kurie z obce Paludze z roku 1858.
Velmi neobvyklá pro skanzeny je také přítomnost velkého raně gotického kostela Panny Marie z obce Liptovská Mara tvořícího dominantu skanzenu. Tento objekt ze 13. století je věrnou kopií původního kostela ze zátopové oblasti do které byly zakomponovány některé původní prvky - kamenná ostění, žebrové klenby, původní malby a veškerý mobiliář.
Ve skanzenu se koná pravidelně řada zajímavých akcí zaměřených na folkór a historii regionu.
Do budoucna se připravuje přenesení části Povážské úzkorozchodné lesní železnice.

