Moldavsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Republica Moldova
Moldavská republika

Vlajka Moldavska Znak Moldavska vlajka znak

Poloha Moldavska ve světě
Rozloha 33 843 km² (135. na světě)
z toho 1,4 % vody
Počet obyvatel 3 938 679 (117. na světě, 2004)
Hustota zalidnění 116,4 / km²
Jazyk moldavština/rumunština, ruština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství Pravoslaví
Nejvyšší bod Dealul Bălăneşti (430 m n. m.)
Hlavní město Kišiněv
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Vladimir Voronin
Předseda vlády Vasile Tarlev
Hymna Limba noastră
Vznik 27. srpna 1991 (odtržením od SSSR)
Měna moldavský leu (MDL)
ISO 3166-1 498 MDA MD
MPZ MD
Doména .md
Telefon +373
Časové pásmo UTC +2
Mapa Moldavska
Mapa Moldavska
Mihai Eminescu, národní básník moldavský i rumunský
Mihai Eminescu, národní básník moldavský i rumunský

Moldavsko (Moldavská republika, rumunsky Republica Moldova) je východoevropský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Jeho hlavním městem je Chişinău (za doby SSSR nazývaný Kišiněv) se 662 000 obyvateli. Úředním jazykem je moldavština (resp. rumunština), užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států.

Na jihu Moldavska se nachází autonomní oblast Gagauzsko, kde žije obyvatelstvo turkického původu.

Obsah

[editovat] Historie

Území Moldavska zahrnuje převážnou část Besarábie, která bývala součástí historického knížectví Moldovy - Moldavska. Roku 1812 byla Besarábie připojena k Rusku, zatímco zbylé území Moldávie se později stalo součástí Rumunska.

Roku 1918 byla Besarábie připojena k Rumunsku, roku 1940 k SSSR, v roce 1941 znovu k Rumunsku.

Od roku 1944 do roku 1991 bylo Moldavsko trvalou součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Roku 1991 získala Moldavská SSR samostatnost jako Moldavsko.

V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem.

Součástí Moldavska je i Podněstří (Transnistrie), oblast východního břehu řeky Dněstr s převahou rusky mluvícího obyvatelstva. Podněstří bylo součástí SSSR již od 20. let 20. století, v roce 1992 vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.

[editovat] Administrativní dělení

Katedrála v Chişinău
Katedrála v Chişinău

Moldavsko je rozděleno na 32 okresů, tři městské autonomní celky (Chişinău, Bălţi a Bendera), dva částečně autonomní regiony (Gagauzsko a Podněstří).

Moldavské okresy:

1. Anenii Noi 2. Basarabeasca 3. Briceni 4. Cahul 5. Cantemir 6. Călăraşi 7. Căuşeni 8. Cimişlia 9. Criuleni 10. Donduşeni 11. Drochia 12. Dubăsari 13. Edineţ 14. Faleşti 15. Floreşti 16. Glodeni 17. Hînceşti 18. Ialoveni 19. Leova 20. Nisporeni 21. Ocniţa 22. Orhei 23. Rezina 24. Rîşcani 25. Sîngerei 26. Soroca 27. Străşeni 28. Şoldăneşti 29. Ştefan Voda 30. Taraclia 31. Teleneşti 32. Ungheni

[editovat] Obyvatelstvo

[editovat] národnostní složení (2004)

# Národnost Moldavská rep. % Podněsterská rep. % Moldavsko celkem %
1. Moldavané 2 564 849 75,8% 177 156 31,9% 2 742 005 69,6%
2. Ukrajinci 282 406 8,3% 159 940 28,8% 442 346 11,2%
3. Rusové 201 218 5,9% 168 270 30,3% 369 488 9,4%
4. Gagauzové 147 500 4,4% 11 107 2,0% 158 607 4,0%
5. Rumuni 73 276 2,2% chybí údaj -- 73 276 1,9%
6. Bulhaři 65 662 1,9% 11 107 2,0% 76 769 1,9%
7. ostatní 48 421 1,4% 27 767 5,0% 76 188 1,9%
8. celkem 3 383 332 100% 555 347 100% 3 938 679 100%

[editovat] Města

Přehled větších měst a jejich vylidňování po rozpadu Sovětského svazu podává tabulka:

# Město Obyvatel 1989 Obyvatel 2004/5
1. Chişinău 717 853 647 513
2. Tiraspol 181 639 158 069
3. Bălţi 157 068 122 778
4. Tighina 129 606 97 027
5. Cahul 60 766 35 481
6. Ungheni 42 624 35 157
7. Soroca 40 489 28 407
8. Orhei 42 225 25 680

[editovat] Moldavsko-české styky

Moldavská republika s účinností od 1. ledna 2007 zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Od 6. dubna 2006 se provádí přímo na hraničních přechodech registrace o pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost.[1]

  1. http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ID=5355

[editovat] Podívejte se též na

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Moldavsko.


 
Moldavsko - Moldova (MD)

Okresy Moldavska a jejich hlavní města:

Okres Anenii Noi (Anenii Noi) | Okres Basarabeasca (Basarabeasca) | Okres Briceni (Briceni) | Okres Cahul (Cahul) | Okres Cantemir (Cantemir) | Okres Călăraşi (Călăraşi) | Okres Căuşeni (Căuşeni) | Okres Cimişlia (Cimişlia) | Okres Criuleni (Criuleni) | Okres Donduşeni (Donduşeni) | Okres Drochia (Drochia) | Okres Dubăsari (Dubăsari) | Okres Edineţ (Edineţ) | Okres Faleşti (Faleşti) | Okres Floreşti (Floreşti) | Okres Glodeni (Glodeni) | Okres Hânceşti (Hânceşti) | Okres Ialoveni (Ialoveni) | Okres Leova (Leova) | Raionul Nisporeni (Nisporeni) | Okres Ocniţa (Ocniţa) | Okres Orhei (Orhei) | Okres Rezina (Rezina) | Okres Râşcani (Râşcani) | Okres Sângerei (Sângerei) | Okres Soroca (Soroca) | Okres Străşeni (Străşeni) | Okres Şoldăneştii (Şoldăneştii) | Okres Ştefan Vodă (Ştefan Vodă) | Okres Taraclia (Taraclia) | Okres Teleneşti (Teleneşti) | Okres Ungheni (Ungheni)

Autonomní celky: Kišiněv | Bălţi | Bendera

Částečně autonomní regiony: Gaugazsko (Komrat) | Podněstří (Tiraspol)

mapa Evropy
Státy a území v Evropě
AlbánieAndorraBelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoIslandItálieLichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRuskoŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoUkrajinaVatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
Vlajka Společenství nezávislých států