Chomutov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Chomutov | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | statutární město |
| NUTS 5: | CZ0422 562971 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Chomutov (CZ0422) |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 29,26 km² |
| obyvatel: | 50 900 (2. 10. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 27′ 46″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 13° 24′ 40″ v. d. |
| nadmořská výška: | 340 m |
| PSČ: | 430 01 - 431 01 |
| základní sídelní jednotky: | 30 |
| místní části: | 1 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Chomutova Zborovská 4602 430 28 Chomutov Oficiální web magistrátu E-mailová adresa |
| primátor: | Ing. Ivana Řápková |
Město Chomutov, německy Komotau, ležící na severozápadě Čech v Ústeckém kraji, je od 1. července 2006 statutárním městem. Zaujímá plochu 29,26 km² a čítá 50 251 obyvatel (2003), čímž je dvacátým největším městem Česka, čtvrtým v Ústeckém kraji a největším v okrese Chomutov. PSČ 430 28.
Obsah |
[editovat] Poloha a přírodní podmínky
Město s historickým jádrem na levém břehu říčky Chomutovky v nadmořské výšce 340 m se rozkládá v Chomutovsko-teplické (mostecké) pánvi při úpatí Krušných hor. Terén je z větší části rovinatý, pouze okrajové čtvrti na severu a severovýchodě vystupují do svahů o několik desítek metrů. Na severovýchodě stavebně splývá s městem Jirkov.
[editovat] Dějiny města
První zmínka o Chomutově pochází z 29. března 1252, kdy Bedřich Načeradův z Chomutova daroval městečko řádu německých rytířů, kteří zde roku 1264 zřídili svou komendu. Množství německých osadníků, kteří přicházeli na jejich panství dalo vzniknout i dobovému českému úsloví „Všude lidé, v Chomutově Němci.“ Původní dřevěné hrazení bylo ve 2. polovině 14. století vystřídáno hradbami kamennými. |Roku 1396 udělil komtur Albrecht z Dubé městu pečeť se znakem. Němečtí rytíři drželi chomutovské panství do roku 1411, kdy jim je po bitvě u Grunwaldu král Václav IV. (s výjimkou patronátu nad kostely) odňal. 16. března 1421 byl Chomutov dobyt a vypleněn husity. Poté město střídalo šlechtické majitele; naposledy jimi byli Hasištejnští z Lobkovic, kteří ve městě jako na jednom z prvních míst v Čechách prosazovali tvrdou rekatolizaci (1589 zde byla založena jezuitská kolej). Roku 1591 se měšťané proti jezuitům vzbouřili a vyplenili jejich sídlo, za což byli dva z jejich vůdců popraveni, Po odsouzení Jiřího Popela st. z Lobkovic mu byl roku 1594 Chomutov Rudolfem II. zkonfiskován a protože se roku 1605 Chomutovští vykoupili z poddanství, byl Chomutov od té doby městem královským.
Od 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil kamenec, pozůstatkem tohoto dolování je nynější Kamencové jezero na východním okraji města. Na přelomu 50. a 60. let 18. století byly postavena císařská silnice spojující Chomutov s Prahou, podél níž se rozvinula zástavba i na pravém břehu Chomutovky. Třebaže Chomutov ležel při této důležité spojnici do Saska, rostl až do poloviny 19. století jen pozvolna. Obrat nastal až v 70. letech 19. století napojením na železniční tratě vedoucí podél Krušných hor a ku Praze. V této době byly u Chomutova otevřeny hnědouhelné doly a roku 1870 založeny železárny; které po roce 1887 prosluly jako Mannesmannovy válcovny trub; roku 1890 se zde poprvé na světě začaly vyrábět bezešvé ocelové trubky. K válcovnám, situovaným na východním okraji města přibyla roku 1917 jižně od Chomutova zbrojní pobočka kladenské Poldi, po válce přeorientovaná také na hutní výrobu. Roku 1928 byla k Chomutovu připojena Horní Ves (dnešní sz. část města). Po roce 1945 proveden odsun velké části Němců, kteří do té doby tvořili většinu obyvatel města. V 60. až 80. letech 20. století došlo k rozsáhlé přestavbě města, která se naštěstí výrazněji nedotkla půvabného historického jádra, které je od roku 1992 městskou památkovou zónou.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
- 1702 1 129
- 1811 2 967
- 1843 4 014
- 1869 8 183
- 1880 11 707
- 1900 19 813
- 1921 20 894 (z toho 1 869 čili 8,9 % české národnosti)
- 1930 33 001 (z toho 4 442 čili 13,5 % české národnosti)
- 1950 28 848
- 1970 39 905
- 1991 53 107
- 2003 50 251
[editovat] Pamětihodnosti města
Středem historického města je protáhlé, podloubím lemované, Náměstí 1. máje s barokním sloupem Nejsvětější Trojice od Ambrože Laurentise z roku 1697, obklopený sedmi sochami světců z let 1725-1732.
Při severozápadní straně náměstí stojí budova původní johanitské komendy (a později zámku), která je od roku 1607 městskou radnicí. K radnici přiléhá nejcennější stavba ve městě, raně gotický kostel sv. Kateřiny, dokončený roku 1281.
Na protější straně severní části náměstí stojí pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1518-1542 a v jeho sousedství 53 m vysoká Městská věž, zřízená po velkém požáru města v roce 1525, která dnes v letní sezóně slouží jako vyhlídka.
Při jižním konci náměstí stojí raně barokní kostel sv. Ignáce s dvojicí věží v severním průčelí, postavený pro jezuity Carlem Luragem v letech 1663-1671. K východní straně kostela přiléhá tzv. Špejchar, budova, z počátku 17. století, v níž měli jezuité původní kostel.Dnes slouží jako galerie. V jižním sousedství kostela sv. Ignáce se nachází Jezuitská kolej z přelomu 16. a 17. století, nyní sídlo Oblastního muzea.
Z gotických měšťanských domů stojí za zmínku zejména pozdně gotický dům č.p. 9, řečený Collinův při severovýchodním konci náměstí.
Kamencové jezero je vodní plocha v nadmořské výšce 337 m na severovýchodním okraji Chomutova, vzniklá někdy koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 1558 – 1785. S rozměry 240 na 676 m zaujímá rozlohu 16,3 ha, maximální hloubka je 3,25 m a objem 285 000 m³. Vysoký obsah (kolem 1 %) kamence ve vodě z Kamencového jezera činí malé „Mrtvé moře“, neboť zabraňuje růstu řas a sinic. Proto je také v letních měsících zdaleka vyhledávaným místem ke koupání.
Podkrušnohorský zoopark přiléhá ke Kamencovému jezeru ze severní strany. Jedná se o zoologickou zahradu, zaměřenou převážně na chov evropských a zvláště tuzemských divokých zvířat (vlk, zubr apod.), včetně mírně recesistického výběhu ropáka.
Bezručovo údolí je 13 km dlouhé a 200 m hluboké lesnaté údolí Chomutovky severozápadně od města, oblíbené výletní místo.
Vrch Strážiště (511 m) se zvedá nad severním okrajem Chomutova. Na vrcholu stojí hotel s vyhlídkovou věží.
[editovat] Osobnosti
- Ernst Fischer (1899–1972), rakouský spisovatel a komunistický politik, ministr kultury
- František Josef Gerstner (1756–1832), profesor matematiky a mechaniky
- Hans Goldmann (1899–1991), švýcarský oftalmolog, rektor univerzity v Bernu
- Erich Heller (1911–1990), britský filozof, esejista, profesor univerzity Northwestern v Evanstonu (Illinois, U.S.A.)
[editovat] Doprava
Městem procházejí silnice:
- č. 7 (Praha-Slaný-Louny-Chomutov-Hora Sv. Šebestiána)
- č. 13 (Karlovy Vary-Ostrov-Klášterec nad Ohří-Chomutov-Most-Teplice-Děčín-Nový Bor).
Železniční tratě spojené s Chomutovem jsou následující:
- č. 120 (Praha-Kladno-Žatec-Chomutov)
- č. 130 (Ústí nad Labem-Bílina-Most-Chomutov)
- č. 133 (Chomutov-Jirkov - dříve až do Litvínova)
- č. 137 (Chomutov-Vejprty-Bärenstein)
- č. 140 (Chomutov-Kadaň-Karlovy Vary-Sokolov-Cheb)
Městskou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1995 také trolejbusy. Provozovatelem 13 autobusových a 10 trolejbusových linek je Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova (akciová společnost na níž má podíl 75 % město Chomutov a 25 % město Jirkov).
[editovat] Externí odkazy
- http://www.chomutov-mesto.cz/ - oficiální stránky města
- http://portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/ - Úřad práce v Chomutově
- http://www.muzeum-cv.net/ - Oblastní muzeum v Chomutově
- http://www.zoopark.cz/ - Podkrušnohorský zoopark
- http://www.kamencovejezero.cz/ - rekreační areál Kamencové jezero
- http://www.vtchomutov.cz/historie.php?elang=cz - Válcovny trub Chomutov a.s.
| Města a obce okresu Chomutov |
|---|
|
Bílence • Blatno • Boleboř • Březno • Černovice • Domašín • Droužkovice • Hora Svatého Šebestiána • Hrušovany • Chbany • Chomutov • Jirkov • Kadaň • Kalek • Klášterec nad Ohří • Kovářská • Kryštofovy Hamry • Křimov • Libědice • Loučná pod Klínovcem • Málkov • Mašťov • Měděnec • Místo • Nezabylice • Okounov • Otvice • Perštejn • Pesvice • Pětipsy • Račetice • Radonice • Rokle • Spořice • Strupčice • Údlice • Vejprty • Veliká Ves • Vilémov • Vrskmaň • Všehrdy • Všestudy • Výsluní • Vysoká Pec |

