Podtatranská kotlina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Podtatranská kotlina je geomorfologický celek na severu Slovenska, je součastí provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty a Fatransko-tatranské oblasti. Patří mezi vysoce položené kotliny Slovenska.
Hraničí s následujícími geomorfologickými celky. Na severu jsou to Chočské vrchy, Tatry a Spišská Magura, na východě Levočské vrchy, na jihovýchodě Hornádská kotlina, na jihu Kozie chrbty a Nízké Tatry a na západě Veľká Fatra.
Člení sa na tři podcelky:
- Tatranské podhorie na severu
- Liptovská kotlina v západní části
- Popradská kotlina ve východní části.
Hranice mezi Liptovskou a Popradskou kotlinou je zároveň rozvodím mezi Černým mořem (Biely Váh) a Baltským mořem (řeka Poprad). Nejvyšším bodem je vrch Rakytovec (1 325,4 m n. m.) v Tatranském podhorí.

