Druhé vojenské mapování
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhé vojenské mapování – „Františkovo“ – proběhlo v letech 1806 až 1866 na území Rakouska-Uherska. Měřítko mapování bylo 1:28 800. Popud k mapování dal císař František II.
V Čechách a na Moravě se mapovalo na podkladě trigonometrických katastrálních sítí budované v letech 1806–1811, někdy se také uvádí, že se jednalo o vojenskou triangulaci, neboť de facto sloužilo, jak pro vznikající katastrální mapy tak pro vojenské mapování. Výchozím bodem sítě byla věž svatého Štěpána ve Vídni, tedy alespoň pro Moravu. Pro Čechy byl výchozím bodem Gusterberg v Horních Rakousech.
Roku 1816 začalo katastrální mapování. Získané katastrální mapy v měřítku 1:2 880 sloužily jako podklad pro vojenské mapování (1819–1858). V Čechách se mapovalo v letech 1842–1852. Na Moravě a ve Slezsku v letech 1836–1840.
Topografové používali metodu měřičského stolu, některé vzdálenosti se krokovaly. Jeden topograf zmapoval za letní období kolem 690 km².
Čechy byly rozděleny do 267 sekcí, Morava a Slezsko do 146 sekcí. Sekce tvoří čtverce. Mapové listy jsou též čtvercové. Nejčastěji se uvádí délka strany mapového listu 527 mm, což odpovídá 2 rakouským mílím (15,17 km).
Mapy byly lavírované v 11 barvách. Zveřejněny byly pouze odvozené zmenšeniny. Byly to Speciální mapa Království českého (36 listů, vydáno 1847–1860, měřítko 1:144 000), Speciální mapa Markrabství moravského a části Vévodství slezského (19 listů, 1844, 1:144 000), Generální mapa Království českého (1876) 1:288 000 a Schedova generální mapa (1856–1868) 1:576 000, z té pak byla odvozena v letech 1873–1876 Generální mapa Střední Evropy 1:300 000.
[editovat] Obsah mapy
Byly zaznamenány cesty, zděné budovy, kamenné mosty. Z přírodních prvků to byly pole, louky a pastviny, lesy, rybníky a toky. Výškové poměry jsou vyjádřeny Lehmannovými šrafami. Zakresleny a zaznamenány byly také nadmořské výšky bodů použité trigonometrické sítě.

