Intolerance
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Intolerance je němý film z roku 1916, který režíroval americký režisér D. W. Griffith.
Režisérovým záměrem v tomtu filmu bylo postavit vedle sebe čtyři příběhy z různých událostí a různých čtyřech období, které by ilustrovaly „boj lásky v průběhu věků“: pád starověkého Babylónu, ukřižování Krista, Bartolomějská noc a kontrast společenských tříd v (z tehdejšího pohledu) soudobých Spojených státech. Jejich společným tématem je netolerance mezi lidmi.
Tyto události nejsou (jak bylo do té doby zvyklé) vypráveny postupně - Griffith přeskakuje z jednoho příběhu do druhého a často rovněž jsou napívané střihy unvitř jednotlivých částí. Po Zrození národa (1914), v jehož stínu Intolerance tak trochu stojí, je to Griffithův druhý celovečerní film s paralelní střihovou montáží. Griffith, průkopník střihové skladby, na těchto dvou filmech praktikuje postupy, které jsou až o dekádu později rozváděny jinými režisérskými individualitami světové kinematografie.
Film se ve své době, ač byl později označován za revoluční snímek v dějinách kinematografie, nedočkal úspěchu. Do tohoto projektu s bezprecedentní filmovou výpravou bylo ve své době investováno okolo dvou miliónů dolarů, ale náklady se nikdy nevrátily.
Snímek byl pro snažší pochopení a menší náklady rozdělen na dvě části: Pád Babylonu a Matka a zákon.
[editovat] Externí odkazy
- Intolerance - 1. část filmu na Google Video
- Intolerance - 2. část filmu na Google Video

