Moravské hnutí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moravské hnutí někdy (často hanlivě) též moravismus či moravizmus je relativně slabá tendence části obyvatel Moravy a Slezska o obnovu samosprávy Moravy a Slezska a změnu státního uspořádání Česka. Pouze menšina z nich usiluje o odtržení obou zemí od České republiky.
V dnešní době existují skupiny lidí, kteří se cítí nespokojeni se současným uspořádáním státu. Jejich hlavním požadavkem je obnova Moravy jakožto správního celku (většinou ve spojení s českým Slezskem ve formě obnovené země Moravskoslezské). Názory na konkrétní podobu samosprávy nejsou nejsou zcela vyhraněné, většinou je odkazováno na podobu zemského upořádání z dob první republiky, ovšem ve formě federace spolkových zemí.
Argumentují hlavně tím, že vláda v Praze se zabývá výhradně hlavním městem a Čechami, na což východ země má doplácet; tedy podobně jako část Slováků na začátku 90. let. Drží je pocit vlastenectví, zakládají vlastní spolky i nacionalistické politické strany (ve volbách do FS roku 1992 relativně hodně hlasů získala strana Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko).
Hlásí se mimo jiné k odkazu Velké Moravy a za svůj jazyk považují moravské dialekty češtiny, které označují za moravštinu. Kritici však upozorňují na to, že tzv. Velká Morava byla spíš státním útvarem západních Slovanů a s dnešní Moravou měla společné pouze jméno a území. Stejně tak neexistuje moravský jazyk, neboť Morava je nářečně velmi různorodá.
V roce 2001 se při sčítání lidu k moravské národnosti přihlásilo 3,7 % obyvatel Česka, v roce 1991 to však bylo ještě 13,2 %. Povzbuzeni byli tehdy i snahou části politické reprezentace Slovenska o odtržení, rozdělení Československa však v očích části veřejnosti příznivce hnutí diskreditovalo, k poklesu jeho aktivity vedlo i kontroverzní chování některých jeho představitelů zvolených do vyšších funkcí. Sounáležitost s Moravou je silná především v Jihomoravském kraji, ale též v širší oblasti Jeseníků, nejnižší je kromě západního okraje moravské části Českomoravské vrchoviny v okolí Ostravy, Opavy, Karviné, Třince a Frýdku-Místku.
Obsah |
[editovat] Moravské politické strany
Od prosince 2005 jsou politicky nejaktivnější lidé, kteří se hlásí k myšlenkám moravského hnutí, součástí politické strany Moravané.
[editovat] Historická reminiscence
O protičeských náladách některých Moravanů se zmiňuje František Palacký. … Budeť pak snad také potřebí, ohraditi se i v tom, že zahrnuv do dějin „národu českého“ také Moravu, místních předce poměrův moravských nevšude v rovné míře šetřil sem. Jest tomu bohužel! tak, a nikomu více k lítosti nežli mně. Oumysl můj byl od jakživa, nerozlučovati co bůh spojil, a nedělati tam hrází, kde jich od přírody není; pevné zajisté mám o tom přesvědčení, že jsa rodem Moravan, jsme národem Čech. Ale pohříchu! jsou aneb byli aspoň také muží, dle kterýchžto smyslu vlastenectví moravské měloby tuším býti protičeským. Následkem takovéto mysli a snahy odjata mně již před léty sama možnost, poznati jaké prameny Morava v lůně svém chová. (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, Úvodní slovo, 1848)
[editovat] Podívejte se též na
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Výsledky voleb
- Výsledky voleb do Federálního shromáždění (sněmovna lidu) v roce 1992 v Jihomoravském kraji na stránkách ČSÚ
- Výsledky voleb do Federálního shromáždění (sněmovna lidu) v roce 1992 v Severomoravském kraji na stránkách ČSÚ
- Výsledky voleb do Federálního shromáždění (sněmovna národů) v roce 1992 v Jihomoravském kraji na stránkách ČSÚ
- Výsledky voleb do Federálního shromáždění (sněmovna národů) v roce 1992 v Severomoravském kraji na stránkách ČSÚ

