Masopust

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Je navrženo sloučení tohoto článku nebo jeho části s článkem Karneval. (Diskuse)


Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Od Popeleční středy následuje postní období před Velikonocemi, proto se má opustit požívání masa (carni-val, maso-pust).

Masopust byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem obžerství, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

[editovat] Podívejte se také na