Křehutka sametová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Křehutka sametová |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Lacrymaria lacrymabunda (Bull.) Pat., 1887 |
Křehutka sametová nazývaná též pláčivka sametová(Lacrymaria lacrymabunda (Bull.) Pat, 1887) je jedlá houba z čeledi hnojníkovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agaricus areolatus Klotzsch, 1836
- Agaricus lacrymabundus Bull., 1785
- Agaricus lacrymabundus ß velutinus (Pers.) Fr., 1821
- Agaricus velutinus Pers., 1801
- Drosophila velutina (Pers.) Kühner & Romagn., 1953
- Hypholoma lacrymabundum (Bull.) Quél. [as 'lacrimabundum'], 1887
- Hypholoma velutinum (Pers.) P. Kumm., 1871
- Lacrymaria lacrymabunda f. gracillima J.E. Lange, 1939
- Lacrymaria lacrymabunda var. velutina (Pers.) J.E. Lange, 1939
- Lacrymaria velutina (Pers.) Konrad & Maubl., 1925
- Lacrymaria velutina f. gracillima anon.,
- Psathyra lacrymabunda (Bull.) P. Kumm., 1871
- Psathyrella lacrymabunda (Bull.) M.M. Moser [as 'lacrimabunda'], 1972
- Psathyrella velutina (Pers.) Singer, (1951) [1949]
- Psilocybe areolata (Klotzsch) Sacc., 1887
- Psilocybe cernua var. areolata (Klotzsch) Bres., (1931)
[editovat] Popis
- Klobouk křehutky sametové má průměr 3 - 10 cm. Tvar klobouku je v mládí zvoncovitý, později vyklenutý až plochý, většinou s nízkým hrbolem na středu. Okraj je v mládí zdoben bílými zbytky vela. Ve středu je plstnatý, dále je vláknitě šupinatý, okraj je vláknitý. Barvy rezavě hnědá až zlatohnědé.
- Lupeny jsou široce připojené, krémové, brzy však šedohnědé až černé s bělavě vločkatým ostřím. V mládí vylučují kapky tekutiny, která ve stáří zanechává černé skvrnky.
- Třeň je 5 - 10 cm vysoký, 0,5 - 1 cm tlustý, válcovitý, dole mírně ztloustlý. Barvy je špinavě žluté, rezavě hnědě vláknitě šupinatý až tygrovaný s pomíjivou prstenitou zónou.
- Dužnina je křehká, bělavá, nažloutlá až hnědavá
- Vůně i chuť nenápadná
[editovat] Výskyt
Roste v červnu až říjnu jednotlivě nebo ve skupinách v trávě na okrajích cest a ruderálních místech. Vzácně i na rozkládajícím se dřevě v lese i mimo les ve vlhčích místech. Vyskytuje se v mírném pásmu severní polokoule.
Jedlá houba.

