Labe
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Labe | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||||
Labe (německy Elbe) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Česka, protéká Německem a ústí do Severního moře. Je to jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu).
Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok.
Obsah |
[editovat] Zeměpisná charakteristika
- nadmořská výška pramene - 1387 m
- velikost povodí - 144 055 km² (v Česku 51 394 km²)
- délka toku - 1 154 km (v Česku 358,3 km)
- levé přítoky v Česku - Bílé Labe, Malé Labe, Úpa, Metuje, Orlice, Loučná, Chrudimka, Doubrava, Výrovka, Vltava, Ohře, Modla, Bílina
- pravé přítoky v Česku - Cidlina, Mrlina, Vlkava, Jizera, Pšovka, Liběchovka, Ploučnice, Kamenice
- levé přítoky v Německu - Biela, Rybný potok, Prießnitz, Weißeritz, Triebisch, Mulda, Sála, Ohre…
- pravé přítoky v Německu - Křinice, Lachsbach, Wesenitz, Müglitz, Schwarze Elster, Havola …
- významná města na Labi - Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Hostinné, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Čelákovice, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Neratovice, Mělník, Štětí, Roudnice nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín, Bad Schandau, Pirna, Drážďany, Lutherstadt Wittenberg, Dessau, Magdeburg, Hamburg, Cuxhaven
- velkoplošná chráněná území přírody podél českého toku Labe - Krkonošský národní park, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, Národní park České Švýcarsko
[editovat] Popis toku
[editovat] Popis české části toku
Labe pramení v nadmořské výšce 1387 metrů v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu. Mezi městy Špindlerův Mlýn a Vrchlabí protéká úzkou Labskou soutěskou, víceméně jižním směrem. Od Vrchlabí po Jaroměř je charakter krajiny podhorský a řeka teče směrem jihovýchodním. Významnějšími přítoky na tomto horním toku jsou jen Bílé Labe, Malé Labe, Čistá a Pilníkovský potok (všechny levostranné). Nedaleko Dvora Králové nad Labem se nachází vodní přehrada Les Království, pozoruhodná zejména stylovým stavebním provedením.
V Jaroměři se ve výšce 250 m.n.m. do Labe zleva vlévá řeka Úpa a nedaleko pod ní, u Josefova, řeka Metuje. U Jaroměře se údolí řeky výrazně rozšiřuje a až po soutok s Ohří u Litoměřic se obecně nazývá Polabím. Dalšími levými přítoky jsou Orlice v Hradci Králové (ve městě pozoruhodná vodní elektrárna s mostem a oblíbené Jiráskovy sady s přeneseným roubeným kostelíkem z východního Slovenska), Loučná u Sezemic nedaleko Kunětické hory a Chrudimka v Pardubicích. Od Jaroměře do Pardubic sleduje tok řeky Labe obecně jižní směr. V Pardubicích se řeka stáčí k západu a tímto směrem pokračuje až do Kolína, kde opět mění směr k severozápadu. Tímto směrem se pak obecně ubírá až k Ústí nad Labem.
Od Chvaletic, kde je významný přístav, sloužící dovozu paliva pro místní uhelnou elektrárnu, je řeka výrazně regulována. Mezi Pardubicemi a Mělníkem též přibírá několik menších levostranných přítoků: Doubravu u Záboří nad Labem; Klejnárku u Starého Kolína; Výrovku nedaleko Nymburka; a Výmolu před Čelákovicemi. Prvním významným pravostranným přítokem Labe je řeka Cidlina. U tohoto soutoku se nalézá národní přírodní rezervace Libický luh, jež představuje největší souvislý komplex úvalového lužního lesa v Čechách (410 ha).
V Nymburce se do Labe zprava vlévá říčka Mrlina, jež kolem centra města tvoří oblouk připomínající vodní příkop a jež chránila zdejší původní slovanskou osadu Ústí (Usk). Při soutoku s pravostrannou Jizerou poblíž staré Boleslavi se prostírají rozsáhlé lesy, v nichž leží i jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu, vodárenský komplex Káraný, v provozu od roku 1911. Kromě soutoku Labe s Vltavou se v okolí Mělníka vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky Pšovka (protéká Kokořínským dolem a tvoří osu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko) a Liběchovka. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s rozsáhlými luhy.
Širé a úrodné Polabí uzavírá soutok Labe s Ohří proti Litoměřicím. Od Lovosic se Labe noří do hlubokého kaňonu, zvaného Česká brána (Porta Bohemica), jež prochází napříč Českým středohořím. V Ústí nad Labem řeka přibírá levostranný přítok Bílinu; v Děčíně zprava Ploučnici a v Hřensku zprava Kamenici. Poměrně úzkým a sevřeným údolím pak pokračuje až ke státní hranici s Německem u Hřenska, jež je nejníže položeným bodem Čech (115 metrů nad mořem). Území České republiky Labe opouští hlubokou roklí tvořenou Labskými pískovci.
[editovat] Popis německé části toku
[editovat] Fauna
Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména losos, vydra říční a bobr evropský. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. potápka malá, volavka popelavá, volavka bílá, kormorán velký, ledňáček říční, břehule říční, kulík říční a morčák velký.
[editovat] Etymologie
Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý [1]. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky [2].
Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.
[editovat] Související články
- Seznam mostů přes Labe v Čechách
- Seznam labských přívozů v Čechách
- Osobní vodní doprava na Labi
- Vodní doprava v Česku
- Voroplavba, Vaziště
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Fotogalerie
|
Labe nedaleko pevnosti Königstein v Německu |

