Kořen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o části rostliny. Další významy jsou uvedeny v článku Kořen (rozcestník).
Primární a sekundární kořeny
Primární a sekundární kořeny
řez kořenovou špičkou
řez kořenovou špičkou

Kořen (radix) je podzemní orgán rostliny.

Kořenem čerpá rostlina z půdy vodu s rozpuštěnými minerálními živinami a upevňuje se v půdě. Druhotně se kořen uplatňuje i jako zásobní orgán, orgán vegetativního rozmnožování a při symbióze s jinými rostlinami. Na rozdíl od stonku není článkovaný, nemá listy ani zákonitě postavené pupeny, chlorofyl a průduchy. Kořen roste pozitivně geotropicky a negativně fototropicky.

Dorůstá vzrostným vrcholem, krytým čepičkou. Hned za nimi se u většiny rostlin nacházejí vlastní orgány, sloužící k sání vody. Jedná se o tzv. kořenové vlásky. Jejich životnost je poměrně krátká a jsou nahrazovány novými, nacházejícími se dále vpředu a to v důsledku pokračujícího růstu kořenů.

Na kořenech některých rostlin (motýlokvěté, olše, rakytník řešetlákový, voskovník obecný aj.) najdeme hlízovité a korálovité výrůstky, pravidelně vytvářené bakteriemi. Jsou tzv. kořenové hlízky, které slouží příjmu dusíku ze vzduchu, aby pak při rozpadu obohacovaly půdu vázaným dusíkem. U stromů jsou téměř všechny kořeny opředeny houbovou pletí, která přispívá k jejich výživě (podhoubí nebo-li mykorrhiza).

Typy kořene:

  • kořen hlavní (primární),
  • z něho vyrůstají kořeny postranní (sekundární), které se mohou dále větvit,
  • a kořeny přídatné (adventivní), vyrůstající kdekoliv na rostlině (u stromů z kmene, větví atd.).
  • kořen kůlový – kolmo dolů rostoucí kořen trvale předčí kořeny postranní co do síly (např. borovice)
  • kořeny srdčité – jestliže některé silné, šikmo dolů rostoucí kořeny, přebírají vedlejší úlohu ve vývoji zaostávajícího kořene hlavního (např. buk lesní)
  • kořeny ploché – rozvíjejí se a talířovitě rozprostírají ve vrchních vrstvách půdy (např. smrk)

Přeměny(metamorfózy) kořene:

  • hlízy, bulvy – je zesílená zásobní funkce
  • vzdušné kořeny – hlavně v tropických oblastech – vážou vzdušnou vlhkost např.: monstera
  • příčepivé kořeny – slouží k lepšímu přichycení k podkladu např.: břečťan
  • haustoria – odnímá hostiteli vodu a minerální látky např.: jmelí

Funkce kořene:

  1. nasává živiny
  2. upevňuje rostlinu v půdě
  3. vodí látky do rostliny
  4. rostlinu zásobuje
  5. slouží jako zásobárna živin

[editovat] Literatura

  • Reisenauer R. et al.: CO JE CO? (1) Příručka pro každý den. Pressfoto - vydavatelství ČTK, Praha, 1982
  • Encyklopedie CoJeCo: kořen
  • Prof. Dr. Gottfried Amann: Stromy a keře lesa, nakladatelství J. Steinbrener Vimperk, 1997