Nová Evropa: Stanovisko slovanské
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nová Evropa, celým názvem Nová Evropa: Stanovisko slovanské je dílo Tomáše Garrigue Masaryka, prvního prezidenta ČSR v němž otevírá otázku postavení československého národa v Evropě.
Obsah |
[editovat] Masarykův pohled na 1. světovou válku
V díle Nová Evropa T. G. Masaryk předestírá, že vyvrcholením světové války musí být osamostatnění těch národů, které si přejí existovat v samostatném, národním státě a jsou utiskovány ve stávajících státech. To bude platit v první řadě o těch národech, které již dosáhly určitého minimálního stupně národněobrozeneckého procesu. Za naprosto nevyhnutelné pokládá vydělení těch národů, které jsou, coby majorita utiskovány minoritami ve státních útvarech vzešlých ze středověkého feudalismu a církevní nadvlády. Masaryk interpretuje první světovou válku jako střet dvou společenských zřízení – teokracie a demokracie. Světová válka tak proti sobě staví svět vzešlý ze středověkého feudálního zřízení a nadvlády církve a svět demokratický iniciovaný procesy náboženské reformace, sekularismu, emancipace obyvatelstva a obrození utlačovaných národů.
[editovat] Masarykova vize budoucí Evropy
Budoucnost evropského uspořádání vidí ve federaci demokratických států. "Skutečná federace národů nastane teprve, až národové budou volní a sami se spojí. K tomu směřuje vývoj Evropy… Vzniknou-li federace menších států, budou to federace svobodně založené, založené z opravdové potřeby národů, nikoli z cílů dynastických a imperialistických."
[editovat] Podívejte se též na
[editovat] Zdroj
- Masaryk, T.G.: Nová Evropa, stanovisko slovanské, Dubský Praha 1920

