Bělehrad
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bělehrad (sr.
Београд, Beograd) je hlavním městem Srbska. Mezi lety 1918–1992 byl také hlavním městem velké Jugoslávie. Žije zde 1,5 milionu obyvatel, město leží na soutoku řek Dunaj a Sáva.
Obsah |
[editovat] Historie
V dobách Keltů tu existovala osada; poté, co se Bělehradu zmocnili Římané, dali mu název Singidunum, měli zde také přístav svojí flotily. Od 6. století město patřilo Byzancii, po stěhování národů a jejím úpadku se sem nastěhovali Slované. V roce 1284 poprve se stal hlavním městem Srbska. V letech 1316-1402 zase to bylo uherským městem. V roce 1402 zase se stal hlaním městem posledního srbského státu v Středověku - Despotovina Srbija/ Деспотовина Србија( v pravoslavní Církvě, despot je stejně což je v zapadní Evropy král). To bylo období rozkětu Srbska, alé a Bělehradu. Srbsko, po Česku, bylo největším vyrobcem stříbra v Evropě. Je to období husitských válek a tak se Srbsko stalo prvním vyrobcem stříbra, což umožnilo srbském králu Stefanu Lazareviću/ Стефану Лазаревићу udělat z Belehrada jedné z největších kulturních a hospodařských měst Evropy. Tomu jěšte „pomohl“ a najezd Turků. Mnozi vysoce vzdělaní lidí z Byzantii, Bulharska, Řecka a Makedonii, utěkli do Bělehradu. V takové skutečností, město se stalo jednotným kulturním centrem, ne jen ve Vychodní ale v celé Evropy. Jedný z nejvyznamejších takových lidí byl Bulhar, Konstantin Filozof/ Константин Филозоф. On byl osobním životopiscem králu Stefanu. Sám král Stefan také psal. Král napsal první renesační dílo v srbské literatury - sonetní věnec Slovo ljubve/Слово љубве ( Slovo lásky). V 15. století tu byla pohraniční pevnost Uherska, kterou však roku 1521 po několika neúspěšných pokusech dobyli Turci. V letech 1688–1690, 1717–1739 a 1789–1791 ho drželi Rakušané, od roku 1806 je hlavním městem Srbska; přesto až do roku 1867 tu byla stále přítomná turecká vojenská posádka. Od roku 1918 byl pak hlavním městem Království SHS, v roce 1929 Jugoslávie. Za druhé světové války byl obsazen nacistickým Německem, osvobodili ho v říjnu 1944 juhoslavská narodní armada a Rudá armáda. V roce 1999 byl bombardován vojsky NATO.
[editovat] Charakter města
Jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel má Bělehrad dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu. Jsou zde zastoupena téměř všechna odvětví průmyslu, také je zde i mezinárodní letištěNikola Tesla a velký přístav na Dunaji. Město má také mnoho vysokých škol a dvě univerzity (1863, 1975). Z Bělehradu vedou dálnice do Záhřebu, Subotice a do Skopje.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
|
|
|||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||

