Akťubinská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Akťubinská oblast (kazašsky Ақтөбе облысы, rusky Актюбинская область) je oblast na západě Kazachstánu. Byla založena 10. března 1932 v rámci Kazašské ASSR. V letech 1962-64 byla součástí Západokazašského kraje. Má rozlohu 300 600 km². Má 678 900 (2005) obyvatel a nachází se v ní 7 měst a 4 sídla městského typu. Je rozdělena na 13 administrativních okresů. Hlavním městem je Akťubinsk.

Obsah

[editovat] Poloha

Oblast hraničí s šesti oblastmi Kazachstánu (Západokazašskou na severozápadě, Atyrauskou na západě, Mangystauskou na jihozápadě, Kostanajskou na severovýchodě, Karagandskou na východě a Kyzylordskou na jihovýchodě) na severu s Orenburskou oblastí Ruska a na jihu přes vysychající Aralské jezero s Karakalpackou republikou v Uzbekistánu.

Oblast leží mezí Přikaspickou nížinou na západě, plošinou Ustjurt na jihu, Turanskou nížinou na jihovýchodě a jižními výběžky Uralu na severu. Velkou část oblasti tvoří rovina o nadmořské výšce 100 – 200 m, rozčleněná dolinami řek. V prostřední části se nacházejí hory Mugodžary (nejvyšší bod hora Velký Bakty-baj - 657 m). Západní část oblasti vyplňuje Poduralská plošina, která na jihozápadě přechází do Přikaspické nížiny. Na jihovýchodě jsou masivní písečné duny (Přiaralské Karakumy, Velké, a Malé Barsuky). Na severovýchod oblasti zasahuje Turganská plošina členěná roklemi.

[editovat] Klima

Klima je ryze kontinentální s horkým, suchým létem a chladnou zimou. V létě jsou časté větry s vysokou teplotou vzduchu (suchověje - суховеи) a pylové bouře, v zimě chumelenice. Průměrná teplota v červenci na severozápadě je 22,5 °С na jihovýchodě 25 °С a v lednu -16 (na sevrozápadě) a -15,5 °С (na jihovýchodě). Množství srážek za rok je 300 mm na severozápadě a 125 až 200 mm uprostřed a na jihu.

[editovat] Vodstvo

Všechny řeky oblasti náleží k bezodtokému povodí Kaspického moře a nevelkých jezer. Největší řeky jsou Emba, přítoky Uralu Or a Ilek a dále Irgiz, Uil, Turgaj a Sagiz. Většina řek má málo vody, v létě vysychá nebo se rozpadají na oddělená jezírka. V oblasti se nachází více než 150 jezer, především mělkých a slaných. Některá z nich vysychají a mění se na slaniska (např. Šalkarteniz) a vodou se zaplňují pouze na jaře.

[editovat] Půdy a flóra

Severozápadní část oblasti je pokryta kavylem a pelyňkovo-travnatou stepí na černozemních a tmavě kaštanových půdách se skvrnami slanisek. V dolinách řek převládá luční rostlinstvo, háje topolů, osik, bříz a křoviny. Střední a severovýchodní část je pokryta travnato-pelyňkovou suchou suchou stepí na světle kaštanových a šedých mírně slaných půdách. Na jihu se rozkládájí pelyňkové slané pustiny a polopustiny na hnědých slaných půdách s písečnými dunami a slanisky.

[editovat] Fauna

Po celém území jsou zastoupeni hlodavci (pestrušky, sysli, frčci, tarbíčci) a savci (vlci a korsaci), žijí zde také antilopy (sajga tatarská, gazela perská).

[editovat] Externí zdroje

Velká sovětská encyklopedie – rusky

KazachstánҚазақстан • (KZ) – oblasti a jejich hlavní města

Akmolská oblast (Kokčetau) | Akťubinská oblast (Akťubinsk) | Almatinská oblast (Taldykorgan) | Atyrauská oblast (Atyrau) || Jihokazašská oblast (Šymkent) | Karagandská oblast (Karaganda) | Kostanajská oblast (Kostanaj) | Kyzylordská oblast (Kyzyl-Orda) | Mangystauská oblast (Aktau) | Pavlodarská oblast (Pavlodar) | Severokazašská oblast (Petropavlovsk) | Východokazašská oblast (Usť-Kamenogorsk) | Západokazašská oblast (Uralsk) Žambylská oblast (Taraz)
Samosprávná města: Almaty | Astana | Bajkonur