Rakouské císařství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kaisertum Österreich
Rakouské císařství

Vlajka Rakouského císařství Znak Rakouského císařství vlajka znak

[[Soubor:|225px|Poloha]]
Rozloha 622 321 km²
Počet obyvatel 30 000 000 (1815)
Hustota zalidnění 48 / km²
Jazyk němčina (úřední), maďarština, čeština, italština, polština, slovenština, rusínština, jidiš, rumunština, chorvatština, slovinština
Náboženství převážně katolické
Nejvyšší bod Ortler (3905 m n.m.)
Státní zřízení monarchie
Hlavní město Vídeň
Poslední císař Franz Joseph I.
Hymna Gott erhalte unsern Kaiser
Vznik 1804 (římský císař František I. se prohlásil rakouským císařem)
Zánik 1867 (Rakousko-uherské vyrovnání)
Nástupnické státy Rakousko-Uhersko
Měna rakouský tolar
ISO 3166-1
MPZ
Internetová doména [[.]]
Telefonní předvolba
Časové pásmo UTC +1

Rakouské císařství je oficiosním názvem užívaným v období 11. srpna 180421. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Rakouská císařská koruna (původně koruna Rudolfa II.)
Rakouská císařská koruna (původně koruna Rudolfa II.)

Název vychází z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich), přijatého Františkem II., posledním císařem Svaté říše římské jako název habsbursko-lotrinského arcidomu — …den Titel und die Würde eines erblichen Kaisers von Österreich (als den Nahmen Unsers Erzhauses)… — nejednalo se tedy o zřízení nové dědičné monarchie a postavení jednotlivých států/panství/území zůstalo nezměněno. František II. tak chtěl chránit rodové zájmy v okamžiku, kdy se Napoleon nechal korunovat francouzským císařem.

Po dvou letech „dvojitého“ císařování se s ohledem na politický vývoj v Evropě (zejména vznik Rýnského spolku) František II./I. vzdal 6. srpna 1806 koruny Svaté říše římské, prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou a zbavil zbylé říšské stavy povinností vůči sobě jako římskému panovníkovi. Jeho vláda se tak formálně omezila pouze na rodové državy rakouské, království české a uherské.

Poněvadž nebylo z hlediska procesní ekonomie udržitelné vypočítávat všechna samostatná území pod panovníkovou vládou, začalo se původně dynastického titulu císaře rakouského poznenáhlu v praxi užívat i v teritoriálním smyslu císařství rakouského.

V důsledku výsledku prusko-rakouské války a selhání státní reformy bylo rakouské císařství v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.

[editovat] Území rakouského císařství


[editovat] Související odkazy