Kreón
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kreón - (latinsky Creon) je postava, která se v řecké mytologii vyskytuje hned třikrát:
Obsah |
[editovat] Kreón z mýtů o Iásonovi
Byl synem Lykaithovým, stal se korinthským králem. Poskytl útočiště Iásonovi, který se zlatým rounem prchal z Kolchidy i se svou manželkou Médeiou. Po zradě Médei, krádeži rouna a vraždě Médeina bratra Apsyrta se jejich loď po dlouhé plavbě dostala až do rodného Iólku, kde vládl král Péliás. Ten odmítl předat vládu Iásonovi a Médeia ho pomocí kouzel a nevědomé pomoci jeho dcer připravila o život.
Nějaký čas žili všichni v poklidu, Médeia porodila dva syny. Iásón však stále bažil po moci a tak se chtěl oženit s Kreontovou dcerou Glaukou a tak získat nástupnická práva. Králův souhlas měl, ale tento plán nepřijala Médeia. Poslala Glauce nádherný plášť napuštěný smrtelným jedem. Zahubila tak Glauku, ale také jejího otce Kreonta, který se otrávil stejným jedem, když objímal umírající dceru.
Kreón, korinthský král, je znám především z mýtů o Argonautech. V některých verzích se však nevyskytuje, v jiných je jeho dcera nazývána Kreúsa nebo Kreútis.
Kreontova postava je zobrazována v Eurípidově tragédii Médeia (z roku 431 př. n. l.)
[editovat] Kreón z mýtů o Oidipovi
[editovat] Kreón z mýtů o Héraklovi
[editovat] Reference
- Publius Ovidius Naso, Proměny, Kniha VII.
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí.

