Achaltekinský kůň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Achaltekinský kůň (Achal-Teke) je velmi skromné, odolné a vytrvalé pouštní plemeno koně staré nejméně 3000 let. Byl vyšlechtěn v pouštních oázách Turkménie. Po roku 1921 se chov soustředil na severní svahy Kopetdagu v okolí Ašchabadu. Dnes se chová v Turkmenistánu, Kazachstánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Je to štíhlý kůň vysoký asi 154 cm (klisny 152 cm), obvod hrudi měří 167 cm, obvod holeně 18,9 cm. Má nápadně vysoko nasazený krk, je neovladatelný a ohnivý, má drobný ale tvrdý klus.
[editovat] Historie plemene
Tento kůň pochází z pouští Turkménie. Někdy se tvrdí, že je dokonce starším plemenem než arabský plnokrevník.
V minulosti se prý se tento kůň vychovával v jámách, kde na něho všichni, kromě jeho pána, házeli kamení a jen jeho pán se o něho staral a krmil ho, tím vychovávali koně věrné jen svému jezdci. Tak se koně naučili důvěřovat pouze jednomu člověku a bát se všech ostatních. To mohlo mít za následek někdy problematickou povahu tohoto plemene.
Roku 1935 absolvovali achaltekinští koně jízdu z Ašchabadu do Moskvy 4 128 km (960 km pouští) za 84 dní.
Achaltekinec Absent s jezdcem Filatovem zvítězil v drezuře na OH v Římě (1960), světový rekord ve skoku do dálky (8,78 m) drží achaltekinec Perepel.
[editovat] Charakteristka plemene
Je velice odolný vůči horku a vytrvalý. Výška se pohybuje kolem 154 cm (klisny 152 cm), mívá dlouhý hřbet i krk, plošší hrudní koš, méně klenutá žebra, velmi tenkou kůži a jemnou srst. Zbarvení může být hnědé, ryzé, nebo plavé, mělo by mít zlatavý nádech, vyskytují se bělouši.
Turkmeni je krmí stravou bohatou na bílkoviny, např. vojtěškou, hrudkami ovčího tuku, ...
Využití achaltekince je široké - od dostihů přes vytrvalostní ježdění až po parkury a drezuru.

