Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
- Počátky:
- August Comte- Kurs positivní filosofie- poprvé pojmenoval vědu o společnosti, sociologii považuje za nástroj praktických změn.
- Herbert Spencer- organistický směr- vysvětlování soc. problémů na základě přírodních pravidel, především evoluce
- 2. pol. 19. století, počátek 20. st.:
- Emile Durkheim- přiblížení přírodním vědám. Zaměřil se na tři pojmy- dělba práce, naboženství a sebevražednost. Definice sciologie jako vědy o sociálních faktorech, tj. faktorech, které člověka ovlivňují, aniž by měl možnost se jim ubránit, jsou vnější a působí nátlakem, formují vědomí člověka (například reklama)
- Max Weber- Socialistický nominalismus- hledání podstaty sociálního jednání. Toto jednání má být smysluplné, vést k určitému cíli a být orientováno na druhé lidi.
- Karel Marx a Bedřich Engels- všímali si rozporů ve společnosti- třídy
- Jürgen Habermas - Věnuje se řadě oblastí z pomezí filozofie a sociologie. Jeho dílo lze označit pojmem praktická filozofie, tj. jedná se většinou o normativní úvahy o tom, co je a co má být.
- Proudy 20. století:
- Funkcionalistický- vysvětluje přetrvávání soc. institucí- budou trvat dokud budou mít úlohu ve společnosti
- Konfliktuální- přetrvávání soc. institucí z hlediska zájmů určitých skupin- význam podle vývoje konfliktu skupin
- Interpretativní-přetrvávání z hlediska jednání lidí