Požerák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Požerák je typ vypouštěcího zařízení rybníka. Jde o svislou šachtu umístěnou v blízkosti hráze rybníka. Voda přepadá v horní části přes dlužovou stěnu na dno šachty, odkud odtéká výpustným potrubím skrz hráz do recipientu. Výpusť může být rovněž umístěna u dna, takový požerák umožňuje úplné vypuštění rybníka.

Dlužová stěna je tvořena na sebe vodorovně umístěnými fošnami (často bukovými či dubovými), u vyšších stěn je ve spodní části betonová, u dna bývá opatřena šoupětem. Výška dlužové stěny (počet dluží) stanovuje provozní výšku hladiny, kterou lze odebíráním a přidáváním dluží regulovat. Dvojitá dlužová stěna s meziprostorem vyplněným jílem omezuje ztráty vody protékající mezi dlužemi.

U otevřeného požeráku přepadá voda z hladiny, u uzavřeného odtéká voda ode dna. Kombinovaný požerák umožňuje vložením další stěny měnit, jaká voda bude odtékat. Požerák může být umístěn přímo v hrázi, nebo u paty hráze, v tom případě ho stačí postavit až po vybudování hráze. Materiálem pro výstavbu požeráku bývá beton, méně často kámen či kov. Dříve se na jejich stavbu používalo dřevo.

Pro dimenzování požeráku se používá rovnice přepadu. Šířku požeráku je nutno navrhnout takovou, aby nedošlo k zaklopení a tím k proniknutí vzduchu do výpustného potrubí.