Kniha roku Lidových novin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kniha roku je literární cena, kterou každoročně uděluje deník Lidové noviny na základě hlasování vytipovaných pěti set „akademiků", složených ze spisovatelů, překladatelů, literárních kritiků, historiků a jiných. Ti nominují tři knihy, jež je za uplynulé dva roky nejvíce zaujaly.
Tradice tohoto literárního ocenění vznikla už roku 1928, současnou podobu a pravidla má však od roku 1991.
Jedná se o anketu se značně subjektivním zabarvením, což Lidové noviny neskrývají. Záměrně jdou tak trochu proti proudu ostatních cen, snaží se objevovat tituly, které byly v jiných soutěžích neprávem opomenuty.
[editovat] Vítězové od roku 1991
- 1991 – Václav Havel: Letní přemítání
- 1992 – Jan Zábrana: Celý život
- 1993 – Milan Kundera: Nesmrtelnost
- 1994 – Ivan Diviš: Teorie spolehlivosti
- 1995 – Vlastimil Třešňák: Klíč je pod rohožkou
- 1996 – Naděžda Mandelštamová: Dvě knihy vzpomínek
- 1997 – Josef Topol: Básně
- 1998 – Ivan Martin Jirous: Magorova summa
- 1999 – Ivan Landsmann: Pestré vrstvy a Stéphane Courtois a kol.: Černá kniha komunismu
- 2000 – Jiří Opelík a kol.: Lexikon české literatury a Oldřich Král a Karel Šiktanc (eds.): Tři nadání
- 2001 – Patrik Ouředník: Europeana
- 2002 – Petra Hůlová: Paměť mojí babičce
- 2003 – Pavel Juráček: Deník 1959-1974
- 2004 – Jan Balabán: Možná že odcházíme
- 2005 – Jáchym Topol: Kloktat dehet
- 2006 – Ivan Martin Jirous: Magorovy dopisy

