Helena Illnerová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. RNDr. Helena Ilnerová, DrSc. (* 1937, Praha) je česká vědecká pracovnice, bývalá předsedkyně Akademie věd. Jako první na světě se svým týmem zjistila, že tvorba melatoninu v šišince mozkové je řízena biologickými hodinami v mozku.
[editovat] Život a výzkum
Helena Illnerová vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Promovala v roce 1961 a pak nastoupila jako aspirantka do Fyziologického ústavu Akademie věd. Tam se začala zabývat tématem tvorby močoviny v játrech potkana během jeho vývoje. Podařilo se jí získat zajímavé poznatky o enzymu močovinového cyklu a v roce 1966 se stala kandidátkou věd. Ve své vědecké práci se dál zabývala látkovou výměnou v šišince mladých potkanů. Chtěla zjistit, jak ovlivní otevření očí jejich další vývoj a produkci hormonů. Nečekaným výsledkem pokusu byl objev, že osvětlení potkanů v noci okamžitě mění hladinu některých biologicky účinných látek v šišince mozkové, zejména té, z níž se vytváří hormon melatonin. V roce 1969 odjela Helena Illnerová s rodinou na studijní cestu do USA, za rok se ale musela vrátit, protože nechtěla emigrovat. V Praze pak pokračovala ve studiu tvorby melatoninu v šišince mozkové a jako první na světě se svým týmem zjistila, že je řízena biologickými hodinami v mozku. Nasvěcováním bylo možno tyto hodiny ovlivňovat. Výsledkem dalších složitých pokusů bylo zjištění, že biologické hodiny savců jsou modelovány délkou dne, tedy roční dobou. V roce 1993 byla Helena Illnerová zvolena místopředsedkyní Akademie věd, v roce 2001 se stala její předsedkyní.
[editovat] Mimo vědeckou činnost
Má dvě děti, syna Jakuba (1966) a dceru Libuši (1967). V letech 1975 až 1985 založila a vedla turistický oddíl mládeže „Sluníčka“ u turistického oddílu Slavoj Praha. Vedle náročné práce v Akademii patří k jejim radostem péče o pět vnoučat.

