Jungfraubahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jungfraubahn je úzkorozchodná ozubená dráha (rozchod kolejí činí 1000 mm), spojucící horu Jungfrau s horským průsmykem Kleine Scheidegg nedaleko švýcarského města Interlakenu.

Trať je elektrifikovaná, 9 km dlouhá; vlaky jezdí na proud s napětím 1125 V a jejich průměrná rychlost dosahuje 27 km/h. Na trati se nacházejí celkem čtyři stanice, dvě z nich jsou umístěny v traťovém tunelu (dlouhý 7122 m – tvoří 80 % celé trati), vyraženém do hor Eiger a Mönch; cestující se z nich však mohou skrz prosklenou stěnu dívat na okolní krajinu. Vrcholovou stanicí je potom Jungfraujoch, nejvýše položené železniční nádraží v Evropě v nadmořské výšce 3454 m. Celkové převýšení celé trati činí 1 393 m.

[editovat] Historie

Historie Jungfraubahn se začala psát někdy kolem roku 1860, tehdy existovalo již mnoho projektů na vybudování železniční trati na horu Jungfrau, vzhledem k finančním problémům se však ani jeden tehdy neuskutečnil. Až roku 1894 průmyslník Adolf Guyer-Zeller získal koncesi na vybudování ozubnicové dráhy, začínající v Kleine Scheideggu, nedaleko konečné dráhy Wengernalpbahn a pokračující dlouhým tunelem pod Eigerem a Mönchem k vrcholu hory Jungfrau. Výstavba trati začala roku 1896 a rychle pokračovala; první část trati do zastávky Eigergetscher byla otevřena již roku 1898. Současná podoba celého provozu však vznikla až o šestnáct let později, tak dlouho trvalo prorazit zbytek skály a položit koleje na ledovci. Do zastávky Jungfraujoch se jezdí od 1. srpna 1912.

[editovat] Externí stránky

Související články obsahuje:
 Portál Doprava