Komory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Union des Comores
Udzima wa Komori
الاتحاد القمر
Komorský svaz

Vlajka Komor Znak Komor vlajka znak

Poloha Komor ve světě
Rozloha 2 170 km² (179. na světě)
z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel 671 247 (162. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění 309 / km² (35. na světě)
Jazyk arabština (úřední), francouzština (úřední), shikomoro, swahili a arabština)
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství sunnité muslimové 98%, římští katolíci 2%
Nejvyšší bod Le Kartala (2360 m n. m.)
Hlavní město Moroni
Státní zřízení federativní republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Ahmed Abdallah Mohamed Sambi
Prezident Ahmed Abdallah Mohamed Sambi
Hymna Udzima wa ya Masiwa
Vznik 6. července 1975 (nezávislost na Francii)
Měna komorský frank (KMF)
ISO 3166-1 174 COM KM
MPZ COM
Doména .km
Telefon +269
Časové pásmo UTC +3
Mapa Komor
Mapa Komor

Komory, oficiálně Komorský svaz (francouzsky Union des Comores, arabsky اتحاد القمر ), (do roku 2002 Islámská federativní republika Komory) je ostrovní federativní republika v Indickém oceáně, ležící na severním konci Mosambického průlivu mezi Mosambikem a Madagaskarem nedaleko pobřeží Východní Afriky. Stát se rozkládá na třech ze čtyř hlavních ostrovů vulkanických Komorských ostrovů, jimiž jsou Ngazidja (také zvaný Grande Comore), Mohéli a Anjouan. Součástí státu není čtvrtý ostrov Mayotte, jehož území si Komory nárokují, nicméně jeho obyvatelé v referendech konaných v letech 1974 a 1976 opakovaně hlasovali pro setrvání ve svazku s Francií. Název ostrovů pochází z arabského „al-qamar“, znamenajícího „měsíc“. Symbol měsíce je i součástí státní vlajky.

Obsah

[editovat] Dějiny

Do roku 1886 do 6. července 1975 byly Komory francouzskou državou spolu s ostrovem Mayotte, který je součástí Francie dodnes.

[editovat] Politický systém

Komory jsou pluralitní federativní prezidentskou republikou. Federace se skládá ze 3 autonomních ostrovů (Ngazidja, Mohéli a Anjouan), s výrazným stupněm autonomie. Hlavou státu i vlády je prezident, v jehož úřadě se postupně střídají prezidenti všech 3 autonomních ostrovů. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament složený z 33 poslanců. Funkce předsedy vlády byla zrušena. Politická situace je od získání nezávislosti na Francii nestabilní.

[editovat] Ekonomika

Převládá zemědělství, kterým se živí 80 % pracujících. Hlavními produkty jsou vonné esence, kopra, kokosové ořechy, vanilka a banány. Hlavním výrobkem zpracovatelského průmyslu jsou vonné destiláty pro kosmetiku. HDP dosahuje 370 mil. USD (odhad 1994). Hlavními obchodními partnery jsou Francie, Německo a USA.

[editovat] Reference

  • Information Please Almanac, Houghton Mifflin Company, Boston & New York, 1997


Mapa s členskými státy Africké unie
Vlajka Ligy arabských států
mapa Afriky
Státy a území v Africe
AlžírskoAngolaBeninBotswanaBurkina FasoBurundiČadDemokratická republika KongoDžibutskoEgyptEritreaEtiopieGabonGambieGhanaGuineaGuinea-BissauJihoafrická republikaKamerunKapverdyKeňaKomoryKongoLesothoLibérieLibyeMadagaskarMalawiMaliMarokoMauriciusMauritánieMosambikNamibieNigerNigériePobřeží slonovinyRovníková GuineaRwandaSenegalSeychelySierra LeoneSomálskoStředoafrická republikaSúdánSvatý Tomáš a Princův ostrovSvazijskoTanzanieTogoTuniskoUgandaZambieZimbabwe
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Západní Sahara (MA)