3. konstantinopolský koncil
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 3. konstantinopolský koncil | |
| Kdy | 680-681 |
| Uznávají jej | katolická církev, pravoslaví |
| Předchozí koncil | 2. konstantinopolský koncil |
| Následující koncil | 2. nikajský koncil |
| Svolal jej | císař Konstantin IV. Pogonatos |
| Předsedal mu | Konstantin IV. Pogonatos |
| Účastníků | asi 300 |
| Diskutované otázky | monotheletismus |
| Dokumenty a prohlášení | odsouzení monotheletismu |
| Přehled ekum. koncilů | |
3. konstantinopolský koncil (7. listopadu 680 – 28. února 681) – svolal jej císař Konstantin IV. Pogonatos. Koncil obnovil jednotu východní a západní církve odsouzením monotheletismu (Kristus má jen jednu vůli), ke kterému se smířlivě choval i papež Honorius I. (625 – 638), rozhodnutím, že Kristus má vůle dvě. Závěry koncilu (odsouzení hereze i heretiků včetně Honoria) potvrdil papež sv. Lev II. (681 – 683), který odmítl Honoriovo odsouzení za herezi, ale za nedbalost - nepotlačení hereze.

