Generalizovaná úzkostná porucha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Generalizovaná úzkostná porucha je úzkostná porucha charakteristická nadměrnými nekontrolovatelnými obavami a úzkostí, které se většinou týkají běžných denních záležitostí. Frekvence, trvání a intenzita je nepřiměřená zdroji obav a mívá vliv na každodenní život pacienta.
Lidé trpící Generalizovanou úzkostnou poruchou se obávají o své zaměstnání, finanční situaci a zdraví své i své rodiny. Mohou ale pociťovat obavy i ohledně méně závažných věcí jako jsou termíny schůzek a udržování pracoviště nebo domácnosti v čistotě. Příčinou vzniku bývá stresující nebo traumatická událost. Začíná zpravidla mezi 16 – 18 rokem a pokud se neléčí může trvat i celý život (intenzita přitom kolísá). Postižení se mohou stát závislí na benzodiazepinech nebo alkoholu.
Obsah |
[editovat] Diagnostická kritéria
- obavy týkající se několika věcí trvají po většinu dnů po dobu 6-ti měsíců
- jsou přítomny tři nebo více z následujících tělesných příznaků:
- nervozita
- neklid
- napětí
- podrážděnost
- snadná unavitelnost
- potíže s koncentrací
- vznětlivost
- přecitlivělost
- svalové napětí
- poruchy spánku
- popřípadě další tělesné příznaky úzkosti
- úzkost, obavy nebo fyzické příznaky závažně zasahují do každodenního života a nejsou způsobeny jinou poruchou
[editovat] Míra rozšíření
- celoživotní prevalence 15,1%
- vyskytuje se ve stejném poměru u mužů i u žen
[editovat] Léčba
Používá se jak psychoterapie a kognitivně behaviorální terapie tak farmakoterapie (Benzodiazepiny, antidepresiva SSRI a SNRI). V případě kognitivně behaviorální terapie může pacient například dostat „domácí úkol“ aby vypracoval katastrofický scénář týkající se situací kterých se obává. Zjistí tak, že jeho problémy by měly řešení i kdyby se onen katastrofický scénář naplnil. Tato terapie obvykle zahrnuje i osvojení sociálních dovedností které pacient ztratil. Pacient může mít problém říci ne, přijímat normálně kritiku, povzbudit ostatní, systematicky řešit problémy atd.

