Křemenáč březový
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Křemenáč březový |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Křemenáč březový
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Leccinum versipelis (Bull.:St. Am.) S. F. Gray |
Křemenáč březový (Leccinum versipelis (Fr.) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.
Obsah |
[editovat] Popis
- Klobouk má v průměru 4-20 cm, nejdříve je polokulovitý s blanitým okrajem přitisknutým na třeň, pozdéji polštářovitý. Zbarven je žluto až hnědooranžově. Povrch je hladký, matný, suchý, jenmě plstnatý.
- Rourky jsou nejprve šedavé, pak šedohnědé.
- Póry jsou velmi drobné, okrouhlé, kouřově šedé, později až šedě hnědavé.
- Třeň je v mládí břichatý, dosti vysoký, později na bázi obyčejně ztluštělý, kyjovitý, na šedavém podkladě jsou význačné tmavě až černě třásnitě šupiny.
- Dužnina je bělavá, na řezu se zbarvuje do růžovofialova, je pevná až tvrdá, nesnadno zahnívá a málo červiví, na spodku třeně je živě modrozelená.
- Chuť i vůni má příjemnou, méně výraznou.
[editovat] Výskyt
Roste v přestávkách v červnu až říjnu, výhradně pod břízami v lesích všech typů, hájích i mimo les. Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule.
Křemenáč březový má mnoho lidových názvů jako červenáč, červeník, červený kozák, dragoun, kamenáč, křeměňák apod.
[editovat] Použití
Je jedlý. Zvláště mladé plodnice jsou velmi jemné. Výborně se uplatňuje v typických houbových pokrmech. Při krájení, vaření a smažení sice dužnina mění barvu, tmavne až černá, při sušení šedne, ale to nijak neubírá na jejich hodnotě. Také se hodí pro svou pevnou a masitou dužninu pro všechny konzervační způsoby včetně sušení.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 20.

