Brno-Černovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno-Černovice

Brno-Černovice – znak Brno-Černovice – vlajka znak vlajka

základní data
status: městská část / městský obvod statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 6,29 km²
obyvatel: 7 578 (18. prosince 2006)
zeměpisná šířka: 49° 11' 11.76′′ s.š.
zeměpisná délka: 16° 38' 12.76′′ v.d.
PSČ: 618 00
základních sídelních jednotek: 9
místních částí: 1
celých katastrálních území: 1
částí katastrálních území (ÚTJ): 0
adresa úřadu: Bolzanova 1
618 00 Brno
starosta: Ing. Jiří Hladík

Oficiální web
Oficiální web úřadu městské části / obvodu
E-mailová adresa

Brno-Černovice na mapě

Černovice (německy Czernowitz, později Tschernowitz) jsou historická obec, katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Černovice také městská část statutárního města Brna o rozloze 629,41 ha, rozkládající se na východním (levém) břehu řeky Svitavy.

Obsah

[editovat] Sousedící městské části

Městská část Brno-Černovice hraničí na východě s městskou částí Brno-Slatina, na severu s městskou částí Brno-Židenice, na západě s městskými částmi Brno-střed a Brno-jih, přičemž zde její západní hranice probíhá po západním (pravém) břehu řeky Svitavy (jak je ostatně patrné z územního plánu města Brna), na jihu pak hraničí s městskou částí Brno-Tuřany .

[editovat] Jméno

Název údajně souvisí s územím na kterém se čtvrť nachází, oblast byla kdysi bažinatá, dokládají to i názvy okolních čtvrtí, Slatina a Komárov. A Černovice by mohla být černá zem nebo vzduch černý hejny komárů.

[editovat] Současnost

Oblast původně zaměřená převážně zemědělsky a zahrádkářsky se v součastnosti na okrajích mění v průmyslovou. Příkladem může být i změna bývalého černovického letiště v mediálně známou průmyslovou oblast Černovické terasy. Rozporuplnost tohoto území dokládá vcelku blízké sousedství brněnské městské skládky Černovice a malého kousku původní přírodní krajiny Černovický Háječek.

[editovat] Historie

Městská část Brno-Černovice ještě jako samostatná obec vznikla před více než 700 lety. V roce 1645 při obléhání Brna švédskými vojsky byla obec značně poškozena. Skládá se z Nových Černovic a Starých Černovic. Původně samostatná obec Černovice se stala součástí Brna 16. dubna 1919. Až do rozsáhlé katastrální reformy Brna z let 1966 - 1969, kdy Černovice získaly svoje současné katastrální hranice, byly součástí jejich katastru i některé nezastavěné pozemky ležící na pravém břehu Svitavy východně od zástavby městské čtvrti Komárov, které jsou dnes součástí katastrálního území Komárova, a několik bloků na jihu dnešního katastru Židenic, což je patrné například z mapy z roku 1943 na tomto webu. Od 1. srpna 1976 do 23. listopadu 1990 pak byly Černovice součástí městského obvodu Brno IV. Od 24. listopadu 1990 jsou pod názvem Brno-Černovice jednou ze samosprávných městských částí Brna.

[editovat] Zajímavosti

Zajímavostí je psychiatrická léčebna postavená v letech 1861-1863 s osově komponovanými renesančními objekty, ležící v „zelené“ části této čtvrti. Právě díky této léčebně mají Černovice v Brně i okolí, podobnou pověst jako pražské Bohnice, které mají také „svoji“ psychiatrickou léčebnu.

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje:
 Portál Brno 
Statutární město Brno

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

</noinclude>

V jiných jazycích