Ekonomika Slovenska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ekonomika Slovenska patří mezi úspěšné ekonomiky zemí, jež v roce 2004 vstoupily do Evropské unie a v 90. letech 20. století zažily tranformaci z ekonomiky socialistického centrálního plánování na hospodářství volného trhu.

Obsah

[editovat] Vývoj slovenské ekonomiky od vzniku republiky

Když 1. ledna 1993 vzniklo samostatné Slovensko, jednalo se o zemi, v níž už plně probíhal proces transformace hospodářství. Země byla, stejně jako právě vzniknuvší Česko, též postižená nevhodnou a zcela neudržitelnou strukturou průmyslu, orientovanou hlavně na průmysl těžký (Východoslovenské železárny). Slovensko tvořilo zhruba dvacet procent průmyslové produkce celé federace.

V prvních letech nezávislosti však reformy zpomalily, především díky politice tehdejší vlády Vladimíra Mečiara, jež byla ze zahraničí kritizována a způsobila mírné zaostávání země v její integraci do mezinárodních struktur (NATO, EU). Objevila se hlavně korupce, jež zasáhla mnohé tehdejší privatizace a vzrostl státní dluh (převážně díky vysokým státním výdajům). Zatímco roku 1995 rostl slovenský hrubý domácí produkt o 6,5 % ročně; na konci 90. let, stejně jako v jiných zemích Střední Evropy, došlo k propadu; růst za rok 1999 činil již jen 1,3 %. Zěmě byla nedůvěryhodná pro mezinárodní organizace, které jí tak neposkytovaly žádné úvěry. Přesto po skončení Mečiarovy vlády byly celkové dluhy země nejnižší ze všech států v okolí.

Roku 1998 přišla však změna, vlády se ujala široká koalice stran, kterou spojoval odpor k praktikám předchozí vlády. Ekonomika se mírně stabilizovala, zvýšila se však inflace i nezaměstnanost. Růst HDP se pohyboval v této době kolem 4,4 % (nově se na růstu podílely již služby).

Tuto vládu nasledovala v letech 2002 - 2006 vláda pravicové čtyřkoalice tvořené stranami SDKÚ, KDH, SMK a ANO. Za její vlády, se opět zvýšil ekonomický růst (v roce 2006 v některých čtvrtletích až 9%; meziroční čísla se však pohybují někde mezi 6-8 %[1], od roku 1999 se průběžně zvyšují) a země vstoupila do Evropské unie i NATO. Zavedena byla též i velmi diskutovaná rovná daň (jejím hlavním výsledkem bylo snížení celkové daňové zátěže přímými danemi [2]) a objevili se někteří zahraniční investoři [3], z nichž mezi nejvýznamnější patří automobilky (např. Kia). Nezaměstnanost, jež dosahovala dvouciferných čísel začala rychle klesat [4]. Další novinkou byl také i nový zákon o obchodním rejstříku, podle něhož se do něj nová společnost může zapsat do pěti dnů (tedy další usnadnění soukromého podnikání). Daňová přiznání bylo možné podávat také i v elektronické podobě.

Ekonomický růst tak na Slovensku dosahuje sice nejvyšších čísel; velkým problémem však i nadále zůstávají velké rozdíly v životní úrovni jednotlivých regionů. V Bratislavě a Bratislavském kraji dosahuje HDP na obyvatele 120 % průměru EU, v regionech na východě republiky nejméně pak 36 %. Některé ekonomické reformy, jež odstartovaly velmi prudký růst a pokles nezaměstnanosti, jsou však levicovými stranami (SMER, HZDS) ostře kritizovány, především za to, že došlo ke snížení životní úrovně některých obyvatel, převážně chudších. V roce 2006 tak ve volbách zvítězila právě levice, kterou volil sever a východ republiky. Přestože slíbili zrušit rovnou daň, nakonec se k tomu vláda neodhodlala.

[editovat] Vývoj daňových sazeb

  • 1993: Zavedení nové daňové soustavy, v rámci ní byla zřízena daň z příjmu. Daň firmám byla stanovena na 45 %.
  • 1994: Umožněno umoření ztráty. Daň právnickým osobám klesla na 40 %.
  • 1998: Zavedení daňových úlev pro podporu investic.
  • 1999: Zavedení daňového úvěru na podporu investování; změna podmínek pro daňové úlevy dosud platné.
  • 2000: Daň pro firmy se snížila na 29 %, v zemědělství pak zavedena snížená sazba ve výši 15 %.
  • 2002: Daň z příjmu právnických osob snížena na 25 %.
  • 2004: Sjednocení všech sazeb daní na 19% sazbu – rovná daň.

[editovat] Struktura hospodářství

Tato část je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ji rozšíříte.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

Související články obsahuje:
 Portál Ekonomie 
  1. http://www.euroekonom.cz/grafy-html/hdp-sloven.html
  2. http://www.euroekonom.cz/grafy-html/dkvota-sk.html
  3. http://www.euroekonom.cz/grafy-html/prumysl-roky-sk.html
  4. http://www.euroekonom.cz/grafy-html/nezam-sk-roky.html
mapa Evropy
Ekonomika Evropy

Albánie • Andorra • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán

Závislá území či neuznávané státy: Faerské ostrovy • Gibraltar • Kosovo • Podněsteří