Druhé francouzské císařství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhé francouzské císařství je francouzské císařství, které následovalo po druhé republice v roce 1852. Jeho hlavou byl Napoleon III. Bonaparte.
Obsah |
[editovat] Od druhé republiky k druhému císařství
Po revoluci v roce 1848 byla ve Francii nastolena republika. Do jejího čela byl zvolen vnuk Napoleona I. Bonaparte - Ludvík Bonaparte. Ten roku 1851 provedl státní převrat a nechal se uzákonit prezidentem na dalších 10 let. Již o rok později (tj. 1852) nechal hlasovat o vzniku císařství. Návrh byl schválen 97 % voličů. A tak vzniklo druhé císařství francouzské. Jeho hlavou byl dědičný císař Ludvík Bonaparte, který přijal jméno Napoleon III. Bonaparte.
[editovat] Styl vlády
Napoleon III. vládl zpočátku jako diktátor. Postupně však uvolňoval moc parlamentu a z Francie se stala konstituční monarchie.
[editovat] Hospodářský vzestup
Napoleon III. byl přesvědčen, že je třeba podporovat hospodářský růst, a tak nechal stavět železnice, kanály a přístavy. To přispělo k rozvoji obchodu a průmyslu. Napoleon se také rozhodl přestavět Paříž. Začal ji modernizovat a zkrášlovat, boural malé uličky a stavěl široké bulváry.
[editovat] Zahraniční politika
V zahraniční politice usilovala Francie o zvětšení území a zvýšení prestiže.
[editovat] Krymská válka
Krymská válka byla v letech 1853-1856, Francie bojovala spolu s Velkou Británií proti Rusku a získala jako odměnu území Nizzy a Savojska.Jeho velkým počinem bylo vybudování Suezského průplavu v roce 1869.
[editovat] Válka francouzsko-sardinsko-rakouská
Válka francouzsko-sardinsko-rakouská byla v roce 1859. Francie byla spojencem Sardinie, která se snažila o sjednocení Itálie. Cílem války bylo získat Lombardsko (rakouskou državu v Itálii). Rakousko bylo poraženo (prohra dokonce způsobila pád „Bachova absolutizmu“).
[editovat] Prusko-francouzká válka
Od 60. let 19. století hleděl Napoleon s obavami na vzrůstající moc Pruska. Nechal se proto v roce 1870 vlákat do války, kterou vyprovokoval pruský kancléř Otto von Bismarck. Na stranu Pruska se však přidala i většina německých států a tak byla válka sérií francouzkých porážek. V bitvě u Sedanu v roce 1870 byl dokonce Napoleon zajat. Dva dny na to vypukla ve Francii revoluce a byla vyhlášena třetí republika.
[editovat] Třetí republika
Vláda republiky se rozhodla pokračovat ve válce. Nebyla však schopna zvítězit a byla donucena podepsat mír. Mírové podmínky byly velice tvrdé: podstoupení Alsaska-Lotrinska a válečnou náhradu v astronomické výši 5 000 000 000 franků. Takto tvrdé podmínky míru vyvolali mezi Pařížany značný odpor, který vyvrcholil v povstání. Revoluční vláda - komuna - chtěla zavést sociálně rovný stát Paříž. Po dvou měsících však byla komuna rozehnána. Její porážka pak přinesla ustálení situace

