Edvard Grieg
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edvard Hagerup Grieg (15. června 1843 – 4. září 1907) je považován za největšího norského skladatele.
Narodil se a většinu života prožil v Bergenu, jeho otec však byl Skot. Griegova matka byla inteligentní a kuturně zaměřená žena s velikým hudebním talentem. Na klavír učila hrát Edvarda již od jeho šesti let, navíc se u Griegů scházela hudbymilující společnost, a tak se již od brzkého dětství seznamoval s hudbou Mozarta či Chopina. Grieg studoval na konzervatoři v německém Lipsku a později u dánského skladatele Nielse W. Gadeho. Jeho dílo zaujalo např. skladatele Ference Liszta, se kterým se několikrát setkal a se kterým si dopisovali. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Přestože nevytvořil žádné rozsáhlé dílo jako například operu nebo symfonii, v oblasti drobných prací komorní hudby představuje výjimečný přínos. Dnes je však často nespravedlivě opomíjen, přestože některé jeho skladby, jako například Ve sluji krále hor nebo Ráno ze suity Peer Gynt, jsou velice často hrány a řadí se do zlatého fondu klasické hudby. Největší oblibu si Grieg získal u Norů, kteří ho velice uznávali a také jim byla jeho hudba nejbližší. Když v roce 1907 zemřel, jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí. Dnes je jeho popel, společně s popelem jeho ženy, uložen ve skále poblíž jeho domu.
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří:
- Koncert pro klavír a orchestr a moll
- Orchestrální suity Peer Gynt vybrané ze scénické hudby ke hře Henrika Ibsena
- Holbergova suita pro smyčcový orchestr
- Lyrické kusy pro klavír (10 sešitů)
- Smyčcový kvartet g-moll
- úpravy norských lidových písní pro čtyřruční klavír

