Nepál
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| नेपाल अधिराज्य Nepal Adhirajya |
|
|---|---|
| Rozloha | 140 797 km² (95. na světě) z toho 3 % vody |
| Počet obyvatel | 27 676 547 (41. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 197 / km² (57. na světě) |
| Jazyk | nepálština (úřední; hovoří jím 90 % populace), dále kolem 30 hlavních dialektů |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | hinduisté 86,2 %, buddhisté 7,8 %, muslimové 3,8 %, jiní 2,2 % |
| Nejvyšší bod | Mount Everest (8 850 m n. m.) |
| Hlavní město | Káthmándú |
| Státní zřízení | konstituční monarchie |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Hlava státu | král GJANÉNDRA Bír Bikram Šáh Déva (na trůn nastoupil 4. června 2001 po smrti svého synovce, krále jménem DIPÉNDRA Bir Bikram Šáh Déva) |
| Předseda vlády | premiér Girija Prasad KOIRALA (od 30.4.2006) |
| Hymna | Nepálská hymna |
| Vznik | 1768 (sjednoceno Prithví Nárájan Šáhem) |
| Měna | nepálská rupie (NPR) |
| ISO 3166-1 | 524 NPL NP |
| MPZ | NEP |
| Doména | .np |
| Telefon | +977 |
| Časové pásmo | UTC +5:45 |
Nepál (Nepálské království – Šrí Nepál Sarkár) je vnitrozemský stát ve střední části Himaláje, na severu má společnou hranici s Čínou (1 236 km) a na jihu s Indií (1 690 km). Rozloha 140 797 km2, 28 287 147 obyvatel (2006). Administrativně se člení na 14 oblastí (Bagmati, Bheri, Dhawalagiri, Gandaki, Janakpur, Karnali, Kosi, Lumbini, Mahakali, Mechi, Narayani, Rapti, Sagarmatha, Seti). Hlavní město Kathmandu (535 000 obyvatel).
Obsah |
[editovat] Geografie
Nejvyšší hřeben Himaláje s nejvyšší horou světa Mount Everest (8 850 m n.m.) tvoří severní hranici země s Čínou. Jižní část země naopak tvoří pahorkatiny a vysočina s úrodnými údolími. Kromě hlavního města jsou zde ještě z větších sídel ještě Patan (166 000 obyv.) a Bhadgaon (61 405 obyv.)
[editovat] Historie
Území dnešního Nepálu bylo postupně osidlováno tibetskými kmeny, které zde vytvářely vlastní knížectví. Ve 2. polovině 18. století si Nepál podmanili Gurkhové, kteří sem přišli z Indie a vytvořili zde království. V roce 1792 byla uzavřena smlouva mezi Nepálem a Anglickou východoindickou společností. 1815-1816 sem vpadla britská vojska a donutila Nepálské království postoupit Británii část svého území a kontrolu nad svou zahraniční politikou. V roce 1846 převzal moc v zemi na 105 let rod Rána, který podporoval britský vliv v zemi. V roce 1923 přiznala Británie Nepálu samostatnost. V obou světových válkách pomáhal Nepál Britské Indii. V roce 1950 byl lidovým povstáním svržen vládnoucí rod Ránů a obnovena moc staré královské dynastie.
[editovat] Obyvatelstvo
Obyvatelstvo tvoří mnoho kmenů, z nichž nejpočetnější jsou Gurkhové (15,5%). K hinduismu se hlásí 80,6% populace, k buddhismu 10,7%, islámu 4,2%. Nepálštinou mluví 47,8% obyvatel, pak je zde mnoho jiných jazyků, ale na úřadech a v obchodě lidé většinou ovládají angličtinu. Gramotnost je zde 48,6% (62,7% mužů a 34,9% žen). Porodnost 4,1 dětí na jednu ženu. Lidé se zde dožívají 60,18 let (muži 60,43 a ženy 59,91 let). Průměrný věk je 20,4 let.
[editovat] Státní zřízení
Nepál je parlamentní demokracie a konstituční monarchie. Král Gyanendra Bir Bikram Shah vládne od 4.6.2001.
[editovat] Ekonomika
Nepál patří mezi nejchudší a nejméně vyvinuté země světa. 31% populace žije pod hranicí chudoby. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 42%. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele tvoří 1 400 USD (2005). Zemědělství vyprodukuje 38% HDP, průmysl zpracovává především zemědělské výrobky (juta, cukr, tabák, obilí). Velké příjmy plynou z turistického ruchu. Ze země se vyváží koberce, textil, čaj, kožené zboží, obilí, naopak se dováží zlato, stroje, ropné produkty.
[editovat] Doprava
V zemi je 10 letišť s pevnou a 38 s nezpevněnou ranvejí, 59 km železnic, 8 573 km zpevněných a 7 332 km nezpevněných cest.
[editovat] Zajímavosti
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Mapy: 26°-30° S, 80°-88° V

