Slovensko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slovensko
Slovenská republika

Vlajka Slovenska Znak Slovenska vlajka znak

Poloha Slovenska ve světě
Rozloha 48 845 km² (126. na světě)
z toho zanedbatelně % vody
Počet obyvatel 5 422 366 (103. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění 103 / km² (89. na světě)
Jazyk slovenština, maďarština (regionální), rusínština, čeština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství Katolíci (60,3 %), Protestanti (7,9%)
Nejvyšší bod Gerlachovský štít (2 655 m n. m.)
Hlavní město Bratislava
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Ivan Gašparovič
Premiér Robert Fico
Hymna Nad Tatrou sa blýska
Vznik 1. ledna 1993 (rozdělením Československa)
Měna Slovenská koruna (SKK)
ISO 3166-1 703 SVK SK
MPZ SK
Doména .sk
Telefon 421
Časové pásmo UTC +1

Slovensko (Slovenská republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s Českem (252 km) a Rakouskem (91 km) na západě, s Maďarskem (677 km) na jihu, s Ukrajinou (97 km) na východě a s Polskem (444 km) na severu. Slovensko je členskou zemí Evropské unie.

Obsah

[editovat] Stručná historie

Hlavní článek: Dějiny Slovenska

Prvním státním útvarem na jeho území bylo Vanniovo království, kterého byla větší část území několik let součástí v 1. století. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla pod nadvládou nomádských Avarů. V 7. století se stala součástí tzv. Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary, Slované, kde pokročil rozpad kmenových vztahů, vytvořili samostatné Moravské knížectví a Nitranské knížectví (od konce 8. století), po roce 833 následovala integrace obou knížectví do státního celku Velká Morava, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (bitva u Bratislavy) Slovensko postupně obsazují Maďaři na téměř tisíc let.

Až do roku 1918 tak bylo součástí Uherského království (tzv. Horní Uhry) v kterém do začátku 12. století tvořilo jeho součást opět Nitranské knížectví (Nitransko). Po bitvě u Moháče v 1526 nastoupil Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí Habsburské monarchie. Po osmanské expanzi se území bývalého Uherska v 16. a 17. století dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska, dnešní Burgenland a západní Chorvatsko) (tzv. Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem tohoto habsburského státu. Bratislava se stala hlavním (15361784/1848), korunovačním (15631830) městem a sídlem sněmu (1542–1848) Královského Uherska. Trnava se pak následně stala sídlem ostřihomského arcibiskupa, čili centrálním městem uherské římskokatolické církve.

Observatoř Skalnaté pleso
Observatoř Skalnaté pleso

Za revoluce v letech 1848–1849 se Slováci přidali na stranu Rakušanů, aby se oddělili od Uherska jako samostatná část Rakouské monarchie. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku maďarizace čelili Slováci po rakousko-uherském vyrovnaní v letech 1867-1918, kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování na svém území.

Mezi lety 1918–1939 se stalo součástí nově vzniklé Československé republiky a vymanilo se z vlivu Budapešti. V dobách druhé světové války (19391945) získalo formální samostatnost (tzv. Slovenský štát, oficiálně Slovenská republika), fakticky však bylo satelitem nacistického Německa. V roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání (SNP) proti fašistickému ľuďáckému režimu.

V období let 1945–1992 se země navrátila k Československu, nyní již socialistickému. Snaha o federaci vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí (slovenský sněm a vláda), po komunistickém převratu roku 1948 byly všechny otázky řešené na půdě komunistické strany. Ze západní poloviny země byl zároveň zahájen masivní plán industrializace Slovenska. Od 1. ledna 1969 na základě zákona o česko-slovenské federaci byla ustavena Slovenská socialistická republika (SSR), která spolu s Českou socialistickou republikou (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku (ČSSR. Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 došlo k demokratizaci života v Československu a i ze Slovenska se začaly ozývat hlasy pro větší autonomii, ba i samostatnost.

Zjara 1990 došlo v politickém názvu Československa nejprve k nahrazení přívlastku „socialistická“ atributem „federativní“ (ČSFR), o necelý měsíc později přijat jazykově i věcně nepříliš vhodný název Česká a Slovenská federativní republika (spor se jmenoval Pomlčková válka). K 1. lednu 1993 přestává ČSFR existovat a Slovensko (polit. název Slovenská republika) i Česko (polit. název Česká republika) se stávají novými samostatnými státy.

Dne 29. března 2004 se Slovensko stává členem Severoatlantické aliance (NATO) a dne 1. května 2004 členem Evropské unie.

[editovat] Administrativní rozdělení

Slovenské kraje
Slovenské kraje
Slovenské okresy
Slovenské okresy

Slovensko je od roku 1996 rozděleno na osm samosprávných krajů, které jsou pojmenované podle svých center:

[editovat] Obyvatelstvo

[editovat] Národnosti

Staronový most Márie Valérie spojuje slovenské Štúrovo a maďarský Ostřihom. Většina obyvatel jižního Slovenska je maďarské národnosti.
Staronový most Márie Valérie spojuje slovenské Štúrovo a maďarský Ostřihom. Většina obyvatel jižního Slovenska je maďarské národnosti.

Obyvatelé jsou většinou Slováci (86 %), ale na území Slovenska žijí i Maďaři (10 %, především při hranicích s Maďarskem), Romové (1,7 %), menšími menšinami jsou Češi, Rusíni a Ukrajinci, Němci a Poláci.

Podíl Romů je podle posledního sčítání 1,7 %, ale podle rozhovorů s komunálními představiteli a starosty až 5,6 %. Je třeba si tedy uvědomit, že v případě uvedení 5,6 % je třeba snížit výše uvedené procento Slováků a Maďarů celkově o 4 procentní body.

Jazyky menšin mohou být používány ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20 %. V praxi se to týká stovek maďarských, několika rusínských/ukrajinských a jedné německé obce.

[editovat] Národnostní spory

Tato část je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ji rozšíříte.

[editovat] Náboženství

Slovenská ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání. Podíl vyznání je následující:

  • římští katolíci (68,9 %)
  • bez vyznání (13 %)
  • evangelíci (6,9 %)
  • řečtí katolíci (4,1 %)
  • reformovaní (2,0 %)
  • pravoslavní (0,9 %)

[editovat] Slovenská kultura

Tato část je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ji rozšíříte.

[editovat] Slovenská věda

Tato část je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ji rozšíříte.

[editovat] Slovenský sport

  • plavání – Martina Moravcová (mistryně světa a Evropy, olympijská medailistka)
  • lední hokej – mistři světa z roku 2002
  • snowboarding – Radoslav Židek (první slovenský medailista ze zimní olympiády v éře samostatného Slovenska)


[editovat] Související články

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Slovensko.


 
Slovensko – Slovensko – (SK)

Kraje a jejich správní centra: Banskobystrický kraj (Banská Bystrica) | Bratislavský kraj (Bratislava) | Košický kraj (Košice) | Nitranský kraj (Nitra) | Prešovský kraj (Prešov) | Trenčínský kraj (Trenčín) | Trnavský kraj (Trnava) | Žilinský kraj (Žilina)

Vlajka Evropské unie
Vlajka NATO
mapa Evropy
Státy a území v Evropě
AlbánieAndorraBelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoIslandItálieLichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRuskoŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoUkrajinaVatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)


Československo – administrativní dělení (1918–1992) Vlajka Československa

19181948 (země)

   

Země Česká • Země Moravskoslezská (od 1. prosince 1928; předtím Morava a Slezsko; Protektorát 193945) • Země Slovenská • Země Podkarpatoruská (do roku 1939)

19491960 (kraje)

   

Banskobystrický kraj • Bratislavský kraj • Brněnský kraj • Českobudějovický kraj • Gottwaldovský kraj • Jihlavský kraj • Karlovarský kraj • Královéhradecký kraj • Košický kraj • Liberecký kraj • Nitranský kraj • Olomoucký kraj • Ostravský kraj •  Plzeňský kraj • Pražský kraj • Prešovský kraj • Pardubický kraj • Ústecký kraj • Žilinský kraj

19601992 (kraje)*

   

Jihočeský kraj • Severočeský kraj • Středočeský kraj • Východočeský kraj • Západočeský kraj • Jihomoravský kraj • Severomoravský kraj • Západoslovenský kraj • Středoslovenský kraj • Východoslovenský kraj (*od roku 1969 v rámci republik)

19691992 (republiky)

   

Česká socialistická republika (ČSR) • Slovenská socialistická republika (SSR)
Česká republika (ČR) (od 6. března 1990) • Slovenská republika (SR) (od 1. března 1990)