Karlův most
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice.
Obsah |
[editovat] Popis mostu
Most je 516 metrů dlouhý a téměř 10 metrů široký. Přesněji 9,40 až 9,50 m. Výška vozovky je 13 m nad normální hladinou. Je tvořen šestnácti oblouky. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Mostní pilíře nebyly zakotveny – pevná skála ležela příliš hluboko. Stály na dubových roštech, zatížených velkými mlýnskými kameny. Je ohraničen 2 věžemi. Na Malé Straně jsou to větší a menší Malostranská mostecká věž, na straně Starého Města pak Staroměstská mostecká věž. Staroměstská mostecká věž je často popisována jako jedna z nejúžasnějších světských gotických staveb na světě [chybí zdroj]. Most je ozdoben dvěma řadami 30 soch a sousoší.
[editovat] Konstrukce mostu
Jak již bylo řečeno dříve, most stojí na šestnácti pilířích, které nejsou pevně spojeny s podložím, ale stojí na dubových roštech. V současnosti jsou již dva pilíře zakotveny v betonovém sarkofágu. Většina pískovcových kvádrů nejen pilířů již v dnešní době není původních, tedy ze 14. a 15. století. Je to zapříčiněno několikerými opravami mostu. Nové kvádříky jsou šedé nemo jasně žluté. Původní kameny jsou pak na povrchu silně zerodované a nekteré z nich nesou na svém povrchu kamenické značky (pilíř v korytu Čertovky, třetí pílíř na strané Starého Města. Vnitřek pilířů je tvořen kamennou kostrou, zbytek je vyplněn půdou a odpadky.
[editovat] Vznik a vývoj
Mostu se původně říkalo jen Kamenný, nebo Pražský most. Jméno Karlův most získal až v roce 1870. Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 ze 2/3 při jarním tání ledů. Výstavba „Karlova mostu“ začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1400. Karlův most byl až do roku 1841 jediný most přes Vltavu v Praze a byl tak jediným spojníkem (kromě převozníků) mezi Starým Městem, Pražským hradem a jinými čtvrtěmi. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na obchodních cestách mezi východní a západní Evropou.
[editovat] Historie
Od pravěku lidé přecházeli řeku Vltavu v dnešním centru Prahy přes několik brodů. Jeden z nich se táhl od dnešní paty Mánesova mostu na Starém Městě (Náměstí Jana Palacha) šikmo na druhou stranu k dnešní Hegertově cihelně. Cesta vedoucí z řeky byla objevena při výstavbě stanice metra Malostranská [chybí zdroj]. Později byl na místě dnešního Karlova mostu postaven most dřevěný, který byl ale roku 1157 stržen povodní. Poté dal v letech 1160 - 1172 král Vladislav II. vybudovat první pražský kamenný most, který dostal jméno po králově manželce Juditě. Na svou dobu byl Juditin most jedinečný. V té době existovaly pouze mosty v Řezně a Drážďanech. Toto, v té době velkolepé technické dílo, zničila povodeň 3. února 1342.
Dne 9. července 1357, v 5:31 hodin ráno, položil Karel IV. základní kámen nového kamenného mostu, který stál asi 5 m proti proudu výše od místa zbořeného mostu Juditina. Stavbu započal Petr Parléř, kterému v té době bylo 24 let a přišel do Prahy z Gmündu. Zde už zůstal a v roce 1397 zemřel. Poté stavbu převzali jeho pokračovatelé a most byl v roce 1402 dokončen.
Mnohokrát byl ohrožován povodněmi, dokonce i v průběhu stavby. Bylo to v letech 1359, 1367, 1370, 1373 a 1374. Hodně ohrožen byl v roce 1432, kdy bylo zbořeno 5 pilířů. Most byl poté opravován až do roku 1503; tedy celých 71 let (!). Další špatné roky pro most byly 1655, 1784, 1845 a 1890 – vše opět vinou povodní. Války mostu moc neublížily.
Nejhorší byl pro most rok 1890, kdy byly zbořeny dva pilíře a tři klenby. Škodu způsobily dřevěné klády z horního toku Vltavy, které se o Karlův most zarazily a ten později jejich nápor nevydržel. Po dva roky nahrazovala zbořené části dřevěná konstrukce. Skoro se zdálo, že je s Karlovým mostem konec, ale přeci jen se ho podařilo v roce 1892 opravit.
Při opravě již byla použita nová metoda – pilíře se zakládaly na kesonech. Původní pilíře byly zpevněny menšími kesonovými věnci, spuštěnými kolem základů. Povodeň znamenala, že se z původní stavby zachovala pochopitelně jen část. Úsek nad Kampou a tři oblouky u Staroměstské mostecké věže. Při každé opravě byla zachována zásada dodržet původní vzhled mostu.
[editovat] Sochy a sousoší
- Podrobnější informace naleznete v článku Sochy a sousoší na Karlově mostěnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Původně byl most bez výzdoby. Později byl na něj umístěn kříž s Ježíšem Kristem a od 17. století bylo postupně na most umístěno celkem 30 převážně barokních soch a sousoší. Ty jsou postupně nahrazovány kopiemi.
[editovat] Doprava na mostě
Od roku 1883 jezdila na mostě koňka. V roce 1905 ji vystřídala elektrická tramvaj. Elektrický proud byl přes most veden mostovkou po specálních kolejnicích, které zkonstruoval František Křižík. To proto, aby nebyl narušen umělecký vzhled mostu trolejemi. Po třech letech se ukázalo, že těžké tramvaje most dosti porušují a tak byly nahrazeny v roce 1908 autobusy. Ty se však také neosvědčily. Následující rok byl autobusový provoz zrušen a byl obnoven až v roce 1932 autobusy na pneumatikách. Veřejná doprava zde fungovala až do 2. světové války. Automobilový provoz skončil v roce 1965 a od té doby slouží most jen pro pěší.
[editovat] Zajímavosti
- Císař a král Karel IV., jak již bylo uvedeno výše, položil základní kámen přesně 9. července 1357 v 5:31 hodin ráno. Bylo to z toho důvodu, že tomuto datu zrovna odpovídala příznivá konstalace hvězd, a dále ho určila také tehdy uznávaná magie - v tomto případě okultismus. Datum totiž odpovídá sledu lichých čísel od jedné do devíti a zpět. Tedy 1-3-5-7-9-7-5-3-1. První čtyři čísla jsou vyjádřením letopočtu (1357), další dvě devátého dne v měsíci červenci (9. 7.), a poslední tři vyjadřují čas. Tedy 5 hodin a 31 minut [chybí zdroj].
- Zajímavé také jsou i některé okolnosti kolem stavby. Karel IV. na stavbu často dohlížel a kontroloval, jestli je používán opravdu kvalitní materiál. Vápno mělo vylepšit přidání syrových vajec a mléka. Pražská vejce ale na stavbu nestačila a tak se dovážela také z venkova. V tomto docházelo i k nedorozuměním. Z Unhoště poslali vejce vařená, aby se cestou nerozbila. Dovozci z Velvar mléko cestou prodávali a pak ho ředili vodou. To už pak ovšem bylo na stavbu nepoužitelné, jelikož nebylo dostatečně tučné. Tak byly posílány zásilky másla, které prý občas skončily u purkmistra.
- Na mostě se v průběhu dějin odehrály i špatné věci. Václav IV. dal do řeky svrhnout zmučené tělo generálního vikáře Jana Nepomuckého, protože mu nechtěl vyzradit zpovědní tajemství královny. To je jedna z verzí okolností kolem Janovy smrti. Na místě údajného svržení Jana Nepomuckého z mostu se nachází v kamenném zábradlím malý kovový křížek.
- Na mostecké věži také dlouhou dobu trčely sťaté hlavy vůdců protihabsburského povstání, kteří byli popraveni 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.
[editovat] Rekonstrukce
V posledních letech se připravuje rozsáhlá rekonstrukce mostu. V roce 2006 byly první dva pilíře z malostranské strany ukotveny do betonových sarkofágů.
Předtím než samotná rekonstrukce začne, musí být udělán rozbor každého kamene. Most hodně trpí povětrnostními vlivy, turismem a také hodně utrpěl při povodni v roce 2002. Jedním z nejdůležitějších bodů před samotným započetím rekonstrukce je výběr nejkvalitnějšího pískovce.
[editovat] Literatura
[editovat] Externí odkazy
- Článek na Encyklopedii mostů
- Teoretický, laboratorní a terénní výzkum Karlova mostu
- Karlův most v přehledu stavebních proměn a katastrof (www.zastarouprahu.cz)

