Komparace evoluční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Evoluční komparace je metoda pouzivana v religionostice, která je inspirovana exatními vědami a vychazi z toho, že relevantních výsledků lze dosáhnout pouze statistickým vyhodnocením četnosti paralel v různých náboženstvích.

Jejim tvůrcem je zakladatel kulturní antropologie Edward Burnett Taylor (1832 – 1917), který též založil Společnost pro srovnávací mytologii, která negovala pravidla onamistické komparace (Berlín).

Podle Taylora je na počátku psychická jednota lidí s universální schopnosti inovace, tedy vysvětlíme jednotlivé danosti zjištěním danosti. Nejdříve tedy nalezneme skupinu kulturních prvků, které jsou spaté svým významem. Toto nazýval „adhezí“ - prvky, které k sobě lnou v nezávislosti na čase. Po rozřazení prvků do skupin, se snaží vysvětlit jejich funkci (ve smyslu matematické funkce), tedy postihnout racionalitu a logiku k obecným zákonitostem lidského chování. Samozřejmě upozorňoval na to, že jeden prvek může mít několik funkcí. Věnoval pozornost hlavně společnostem, u kterých se mu nepodařilo adhezi potvrdit.

Z toho přístupu vyplývá hned několik věcí: jednak, že stejné adheze znamenají stejnou úroveň vývoje, a pokud neodpovídá historickému vývoji, jde o difusi, tedy vypůjčku z jiné kultury.

Problém této teorie je, že jako původní náboženství chápal Taylor animismus (to nemusí být nutně pravda).

Zatímco Taylorův přístup byl vývažený jeho nástupci se dělí na diachronní a synchronní:

[editovat] Ahistorická větev ( diachronní )

Typickým zástupcem je J. G. Frazer (18541941), kterému se podařilo komplikovanou metodiku zpopularizovat. Dokázal dobře odůvodnit požité metody, ale na druhou stranu je nedokázel důsledně dodržet. Z ahistorické větve se postupně vyvinula funkcionalistická antropologie (zakladatel Malinovski). Frazer svými knihami silně ovlivnil Eliadeho.

[editovat] Historická větev (synchronní)

Zástupcem historické větve je např. L. Frobentius (1873- 1938). Tato větev se držela předpokladu, že lidská kultura a její vývoj probíhá ve všech dobách a náboženství dle stejných zákonitostech, bez výjimky (takto striktní Taylor nebyl). Frazer klasifikoval „taxony geneticky“, to znamená že výsledné typy (taxony), určoval podle hisoticko-geogradikých areálů se shou s kulturní tradicí.

Z historické větve vzniká historická antropologie.

Dalším důležitým zástupcem historické větvě je W. Schmidth (18681954) používá stejnou metodiku, ale považuje za prvotní náboženství tzv. Pramonoteismus, na rozdíl od Taylora, který považoval za původní animismus.

[editovat] Další hesla