Kamejka modronachová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Kamejnice modronachová |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Margarospermum purpurocaeruleum L., 1839 |
Kamejnice modronachová, též kamejka modronachová (Margarospermum purpurocaeruleum) je vytrvalá bylina z čeledi brutnákovitých, patřící mezi ohrožené druhy rostlin ČR.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Lithospermum purpurocaeruleum Linné, 1753 – kamejka modronachová
- Rhytispermum purpurocaeruleum (Linné, 1753) Link, 1829 – (kamejka modronachová)
- Buglossoides purpurocaerulea (Linné, 1753) I. M. Johnston, 1954
- Aegonychon purpurocaeruleum (Linné, 1753) Holub, 1973 – kamejnička modronachová
- Lithospermum purpurascens Gueldenstedt, 1787 – (kamejka nachová)
- Lithospermum lucanum N. Terracciano, 1907
- Lithospermum violaceum Lamarck, 1779 (nom. illeg.)
- Lithospermum longiflorum Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
- Lithospermum repens Stokes, 1812 (nom. illeg.)
- Aegonychon repens (Stokes, 1812) S. F. Gray, 1821 (nom. illeg.)
- Lithospermum repens Bubani, 1897 (nom. illeg.)
- Poznámka
- Česká jména synonym uvedená v závorce jsou vytvořena nově pouze pro potřeby Wikipedie.
[editovat] Popis
Kamejka modronachová je vytrvalá 20-60 cm vysoká rostlina vyrůstající z plazivého oddenku. Kvetoucí lodyhy jsou přímé, nevětvené, dole přitisklé, nahoře odstále chlupaté. Nekvetoucí lodyhy jsou poléhavé. Listy jsou kopinaté, úzce eliptické, dolní krátce řapíkaté, horní přisedlé. Květ má asi 10 mm v průměru, zprvu je červenofialový, po opylení modrý.
[editovat] Areál rozšíření
Vyskytuje se hlavně v jižní a střední Evropě, na jihu Velké Britanie a Belgie, jižní části Ukrajiny a Ruska, dále se vyskytuje v Zakavkazí, Malé Asii a v severním Íránu.
V Česku roste především v teplých oblastech na Křivoklátsku, v Českém středohoří, okolí Prahy, části Polabí a Povltaví, Moravském krasu, Středomoravských Karpatech a v lesích Bílých Karpat.
[editovat] Stanoviště
Roste v řídkých lesích, pod keři, na okrajích lesů a na křovinatých stráních. Jde o lesostepní, až polovýslunný druh.
[editovat] Použití
V zahradách a parcích se občas používá jako podrostová rostlina pod stromy a keře nebo ve velkých skalkách.
Sušená droga se odedávna používala v lidovém léčitelství pod názvem Herba lithospermi repentis.
[editovat] Literatura
Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. S. 186-188.

