Ischia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o italském ostrově. Další významy jsou uvedeny v článku Ischia (rozcestník).
Ostrov Ischia, nedaleko Neapole
Ostrov Ischia, nedaleko Neapole

Ischia je italský ostrov v Neapolském zálivu. Původem sopečný ostrov má téměř 47 km2 a žije zde asi 60 000 obyvatel.

Obsah

[editovat] Geografie

Ischia je osmým největším ostrovem Itálie a největším ostrovem v Neapolském zálivu. Ostrov má téměř kruhový tvar, od východu k západu je široký asi 10 km, od severu k jihu 7 km. Leží na severním okraji zálivu, od neapolského přístavu je vzdálen asi 33 km. Na severovýchodě sousedí s ostrovy Procida a Vivara, na jihu zálivu se nachází jiný známý ostrov – Capri.

Ostrov je vulkanického původu. Je součástí tzv. Flegrejských polí, kam patří i Neapol, Vesuv, Pozzuoli a Solfatara. Povrch ostrova je převážně hornatý, největší hora ostrova je Empomeo s výškou 789 m n. m. Ostrov je v zemských hlubinách propojen s 35 km vzdáleným Vesuvem a dodnes se sopečná činnost na ostrově v různých formách výrazně projevuje. Na ostrově se nachází celá řada pozůstatků různých vulkánů. Poslední erupce na ostrově nastala v roce 1302, 28. července 1883 usmrtilo zemětřesení v Casamicciole více než 2 tisíce lidí. Pod povrchem ostrova se dodnes nachází žhavé magma a nedá se vyloučit obnovení plné sopečné aktivity i v budoucnu.

[editovat] Historie

Aragonský hrad v Ischia Ponte
Aragonský hrad v Ischia Ponte

První zdokumentovaná přítomnost člověka na ostrově se datuje do roku 3500 před naším letopočtem. Během 7. století před naším letopočtem osídlili ostrov Řekové z ostrova Eubea. Zde se usadili pod mysem Monto Vico (dnes Lacco Ameno) a založili osadu nazývanou Phitakusae. Odtud také Řekové podnikali dobyvačné výpravy na italskou pevninu. Byli to právě Řekové, kteří založili na italské pevnině města Cuma a Neapol po té, co je v 6. století před n. l. donutila erupce sopky Monte Rotaro usídlit se na protějším pobřeží italské Kampánie.

V 5. století před n. l. dobyli ostrov Syrakusané a od roku 82 před n. l. ovládali ostrov Římané. To už se ostrov nazýval Aenearia. Římané začali využívat bohaté termální prameny k léčebným účelům. V roce 29 př. n. l. vyměnil císař Augustus s Neapolským královstvím ostrov Ischia za nedaleký ostrov Capri. V následujících staletích se ostrov stával opakovaně cílem nájezdů Gotů, Langobardů, Vandalů a Normanů.

V roce 813 byl ostrov v dopise Karla Velikého papeži Lvu III. ostrov prvně zmíněn jako „ostrov“ (insula). Toto latinské slovo se postupně měnilo na Insula, Ischla, Iscia až na konečný současný název Ischia.

V roce 1263 připadla Ischia i Neapol francouzskému rodu Anjou a od roku 1441 tuto dynastii vystřídal španělský král Alfonso I. Aragonský. V 15. století nechal Alfonso vybudovat na ostrůvku u pobřeží Ischia Ponte aragonský hrad a spojil ostrůvek mostem s pevninou. Za španělské nadvlády zužovaly ostrov až do 16. století nestálé nájezdy pirátů. Na pobřeží bylo postaveno velké množství obranných věží. V 17. století se mnoho obyvatel ostrova stalo obětí morové epidemie.

Za napoleonských válek získali Neapolské království i Ischii francouzští Burboni. Ti zřídili na Ischii svou královskou rezidenci a vybudovali přístav Ischia Ponte. V roce 1806 způsobili ostrovu velké škody Britové, kteří se ho neúspěšně pokoušeli obsadit. Burboni vládli na ostrově až do roku 1860, kdy se ostrov stal součástí italského království.

[editovat] Klima

Na ostrově je typické středomořské podnebí. Průměrná zimní teplota je 10 stupňů, v létě 23 stupňů. Nejteplejší měsíc je srpen, kdy průměrná teplota dosahuje 29 stupňů.

[editovat] Termální lázně

Sopečný původ se na ostrově projevuje v mnoha různých formách. Jsou to především termální prameny, fumaroly – přírodní vývěry horké páry, přírodní sauny a horké písky.

Na ostrově se nachází mnohé termální lázně, které se věnují aplikaci různých produktů především v oblasti revmatologie, gynekologie, traumatologie, dermatologie a výrobě kosmetických přípravků.

Minerální a termální koupele

Na ostrově vyvěrá více než 100 pramenů o různé teplotě, je zde nespočetné množství míst (vany a bazény), které umožňují koupání v minerální a termální vodě o různé teplotě. Od 37 až do 39 stupňů.

Bahenní zábaly

Jako materiál pro různé bahenní zábaly se používá vulkanická hlína, která se před použitím nechává zrát 8 měsíců v nádržích s minerální vodou. V některých místech má bahno radioaktivní účinky. Je bohaté na minerální soli, aplikuje se horké.

Další možností aplikace termálních vod jsou inhalace a aerosoly.

[editovat] Termální parky

Pro ostrov Ischia jsou charakteristické termální lázně. Obvykle se jedná o kombinaci tzv. římské sauny, různých bazénů s termální vodou a bazénů s mořskou vodou nebo písečných pláží, bohaté subtropické zeleně a zajímavé architektury. Zahrady jsou otevřené od dubna do října.

Termální parky na ostrově
  • Poseidonovy zahrady
  • Termální park Negombo
  • Termální park Castiglione
  • Afroditiny a Apollonovy zahrady
  • Tropical park
  • Eden park

[editovat] Důležitá centra na ostrově

Hlavním průmyslovým odvětvím na ostrově je turismus. Turisté využívají mořské pláže, termální parky, ostatní projevy vulkanické aktivity ostrova a bohatou a úrodnou sopečnou půdu.

Ostrov je rozdělen mezi 6 obcí, jsou to: Ischia, Casamicciola Terme, Lacco Ameno, Forio, Serrara Fontana a Barano d'Ischia.

[editovat] Ischia

Má 16 000 obyvatel a je to hlavní město ostrova. Je rozdělené do dvou částí Ischia Porto a Ischia Ponte. Ischia Porto je především největší přístav na ostrově, obchodní, společenské a administrativní centrum ostrova. Přístav byl původně zaplaveným sopečným kráterem. V roce 1854 byl kanálem propojen s mořem.

Ischia Ponte je původní rybářská vesnice, která se do jisté míry zachovává svůj původní charakter. Nachází se zde starší historická část s aragonským hradem, katedrálou, mořským muzeem aj.

[editovat] Casamicciola Terme

Pravděpodobně na tomto místě stály nejstarší lázně na ostrově. Zdejší vulkanické radioaktivní alkalicko-bikarbonátové prameny se používají k léčebným účelům i dnes. Město bylo zcela zničeno při zemětřesení v roce 1883. Dnes je vyhledáváním místem dovolené významných hudebníků a spisovatelů. Ve městě je přístav, který spojuje ostrov trajektovou dopravu s Neapolí.

[editovat] Lacco Ameno

Na tomto místě, na úpatí hory Monte Vico založili Řekové svou první osadu na ostrově. Symbolem je skála zvaná Fungo (houba). Původní lávová vyvřelina byla opracována mořským příbojem a větrem do tvaru houby.

[editovat] Forio

Obec s asi 8000 tisíci obyvateli na západním pobřeží ostrova. V okolí jsou velké písčité pláže. 80 % vína vyrobeného na ostrově pochází odtud. V tomto městě se nachází nejvíce kostelů z celého ostrova. V kostele Sant Maria del Soccorso se natáčela část filmu Nebožtíci přejí lásce.

[editovat] Serrana Fontana

Je nejvýše položenou obcí na ostrově. Leží na úpatí hory Monte Epomeo ve výšce 452 m n. m. Nedaleko je nejjižnější výběžek ostrova – Sant'Angelo na kterém se nachází malý přístav. Výběžek Punta Sant'Angelo, který je s ostrovem spojen 100 m dlouhou písčitou pláží patří ke známým dominantám ostrova. Na vrcholu výběžku jsou trosky věže, která byla zničena v roce 1809 admirálem Nelsonem při obléhání ostrova Angličany.

[editovat] Doprava na ostrově

Ostrov není velký. Obvod měří asi 39 km a všechna hlavní centra ostrova spojuje jediná silnice. Dvě hlavní linky se pohybují po této silnici buď ve směru, nebo proti směru hodinových ručiček. Doprava je pravidelná, velmi častá a většina zastávek i autobusů je vybavena informačním systémem – monitorem, který informuje cestující o poloze autobusu, zastávkách a čase, kdy přijede další spoj.

S pevninou je ostrov spojen trajektovou dopravou. Trajekty nejčastěji odjíždějí z přístavu v Casamicciole a končí v neapolském přístavu nebo přístavu Pozzuoli. Z ostrova je také přímé spojení na nedaleký ostrov Capri.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu