Příkop
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příkop je výrazná podlouhlá deprese (brázda) na zemském povrchu. Používá se v geografii pro označení hlubokých proláklin na mořském dně (např. Mariánský příkop), nebo pro (rozměrně mnohem menší) stavby zbudované člověkem.
[editovat] Odvodňovací příkopy
Příkopy zbudované člověk slouží zpravidla buďto pro odvodnění určitého prostoru, nebo jsou používány ve válečnictví jako opevňovací prvek.
[editovat] Příkop ve válečnictví
- Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Vodní příkop a Protitankový příkopnaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Ve válečnictví tvoří příkop překážku pro postup útočníka, ať už samostatně či (častěji) v kombinaci s dalšími obrannými prvky. Ve středověku příkopy vylepšovaly obranné možnosti hradu. V nejdomyšlenějších variantách se spojovaly například s padacím mostem a bylo je možno zaplavit. V suchých příkopech byly občas chovány šelmy (např. medvědi), to však zpravidla až později a jejich funkce byla spíše dekorativní, popřípadě mohly ještě sloužit jako hlídači. V moderním válečnictví se používá budování tzv. protitankových příkopů jakožto překážky pro nepřátelskou automobilovou techniku.

