Holešovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Holešovice
(část obce a katastrální území)

Holešovice – znak Holešovice – vlajka historický znak historická vlajka

základní data
kód katastrálního území: 730122
kraj a obec: hlavní město Praha
připojení k Praze: 1884
součást městského obvodu: {{{městské obvody}}}
součást městské části: Praha 7 a Praha 1
správní obvod (pověřený úřad): {{{správní obvody}}}
počet územně technických jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 17
katastrální výměra: 4,69 km²
obyvatel: 35 111 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 7 481 obyv./ km²
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
poštovní směrovací číslo:

Holešovice jsou pražskou čtvrtí. Téměř celé území náleží k městské části Praha 7, ale nepatrná část na jihozápadě náleží k městské části Praha 1. Leží v tzv. Pražském meandru Vltavy na jejím levém břehu.

Obsah

[editovat] Historie

Holešovický přístav v roce 2007
Holešovický přístav v roce 2007

První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228 v osobě jistého vladyky Bohumila z Holešovic. Původně nevelká zemědělská osada v místech dnešního Nádraží Holešovice se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední jatky (dnes Pražská tržnice), Bubenské nádraží, plynárna a v roce 1891 areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, tramvajové dráhy Letná - Výstaviště). Na břehu, naproti Libni byl vybudován přístav. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí Bubny a v roce 1884 byly Holešovice-Bubny jako sedmá městská část připojeny k Praze. Roku 1930 byl otevřen Libeňský most, který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti. Významnou událostí byla výstavba Veletržního paláce na konci 30. let, a na svou dobu moderní stavba budovy Elektrických podniků z roku 1927.

Komín holešovického pivovaru, na přelomu let 2006-7 zbořen kvůli nové výstavbě
Komín holešovického pivovaru, na přelomu let 2006-7 zbořen kvůli nové výstavbě

Teprve roku 1960 dochází k oficiálnímu přejmenování Holešovic-Bubnů na dnešní Holešovice. Čtvrť rozdělila výstavba magistrály vedené mezi dnešním Hlávkovým mostem a mostem Barikádníků, což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení hluku a znečištění. V roce 1984 bylo do Holešovic dovedeno metro - byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi Vltavská a Nádraží Holešovice. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce odvádějící nákladní dopravu z centra města přes Holešovičky a Libeň (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél Vítkova).

Povodeň v srpnu 2002 zaplavila větší část Holešovic. Knihovnu na Ortenově náměstí, která měla ve sklepě depozitář vzácných tisků Městské knihovny, zalila do výše cca 1 metru; v ulici Komunardů bylo nutné zbourat dva staticky poškozené domy.

Vývoj počtu obyvatel
Holešovic
Rok Počet obyvatel Pořadí[1]
1869 3 094 12
1880 17 357 6
1890 22 131 6
1900 30 814 6
1910 39 727 5
1921 46 335 5
1930 59 150 5
1950 60 945 6
1961 63 809 4
1970 56 960 3
1980 46 489 7
1991 38 300 8
2001 34 143 8

Výhodná poloha Holešovic v tzv. širším centru vedla v poslední době k výstavbě administrativních budov, případně i bytových komplexů: rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Kovo u Libeňského mostu a naproti ní výstavba komplexu Maják - Lighthouse jako první krok k zástavbě území přístavu ([1]); rekonstrukce areálu bývalého měšťanského pivovaru.

[editovat] Zajímavá místa

Nejvýznamnějším areálem v Holešovicích je Výstaviště (dříve Park kultury a oddechu Julia Fučíka), které bylo postaveno na kraji parku Stromovka pro Zemskou výstavu v roce 1891. Nachází se v něm mj. muzikálové divadlo Pyramida (další muzikálové divadlo Spirála vzniklo na západním okraji Pražské tržnice) a na jeho okraji T-Mobile arena. (Architekt Zdeněk Lukeš uvádí [2] [3], že celý areál Výstaviště leží v katastru Bubenče, ale obecné mínění tomu odporuje.) Veletržní palác dnes slouží pro sbírky moderního umění Národní galerie.

Na Strossmayerově náměstí stojí pseudogotický kostel svatého Antonína z Padovy.

[editovat] Doprava

Holešovice jsou obslouženy dvěma již zmíněnými stanicemi metra a tramvajemi: nejdůležitější přestupní stanice jsou Vltavská (odkud vede trať přes Hlávkův most na Těšnov) a nad ní Strossmayerovo náměstí (na Letnou a po nábřeží kpt. Jaroše). Koleje tvoří okruh kolem většiny území Holešovic, dále se z něj oddělují tratě do Tróje po tramvajovém mostě a do Libně po Libeňském. Na okraji Stromovky u stanice Výstaviště leží smyčka; v 80. a 90. letech byla využívána jen pro rezervní vozy, při výlukách atp., od října 2003 je zde konečná linky 5. Nedávný návrh prodloužit koleje ke Šlechtově restauraci se setkal s negativní reakcí obyvatel.

U stanice metra Nádraží Holešovice jsou stanoviště autobusů: do prodloužení metra do Kobylis a silného utlumení provozu to byla nejdůležitější konečná linek MHD na sever města. Na území Holešovic je jediná další autobusová zastávka Jankovcova, kterou dříve část autobusů projížděla a nyní je ve večerních hodinách na znamení. (Do otevření metra a tohoto stanoviště byla linka 112 do zoo vedena z centra Holešovic, ze zastávky Osadní, resp. ulice Mladé gardy - dnes Tusarova). Odděleně, severněji za Jankovcovou ulicí leží i nádraží autobusů PID do oblasti Kralup a Neratovic, respektive dálkových směrem na severozápad Čech [4]. Je situováno tak, že odjíždějící autobusy musejí překonat magistrálu nadjezdem a najet na ni okruhem přes Ortenovo náměstí a křižovatku s Plynární.

V železniční dopravě je nejvýznamnější nádraží Praha-Holešovice pro mezinárodní expresy z Německa přes Kralupy nad Vltavou a Děčín, které dále pokračují po přeložce buď na Hlavní nádraží, nebo přes Libeň dále na východ republiky. Lokální dopravě po Negrelliho viaduktu na Masarykovo nádraží slouží nádraží Praha-Bubny (na jednokolejce křižující úrovňově Bubenskou ulici a vedoucí na nádraží Praha-Dejvice a do Kladna) a zastávka Praha-Holešovice (vybavená pouze přístřešky, nádražní budova byla v 80. letech zbořena) na původní kralupské trati.

[editovat] Poznámky a reference

  1. Pořadí mezi katastrálními územími dnešní Prahy

[editovat] Externí odkazy

znak hlavního města Prahy Praha – hlavní město České republiky
Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18 | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.
V jiných jazycích