Hora křížů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hora křížů
Hora křížů

Hora křížů, někdy také Křížový vrch, (litevsky Kryžių kalnas) je umělý pahorek, který se nachází severně od litevského města Šiauliai. Je na něm je postaveno tisíce křížů.

V místě stál podle archeologických nálezů z počátku 90. let 20. století v blízkosti dnešního pahorku ve 14. století hrad livonských rytířů. První kříže byli na místě vztyčeny v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831, které tam byly pohřbeny. Jako další byly na tomto místě pohřbeny oběti dalšího polského povstání, povstání lednového z roku 1863.

Na počátku 20. století bylo na místě přibližně 100 křížů a jejich počet díky domácím i zahraničním poutníkům neustále rostl. V době, kdy byla Litva součástí Sovětského svazu, se vládnoucí režim pokusil místo jako nežádoucí náboženský a národní symbol několikrát zlikvidovat. Kříže byly několikrát zničeny buldozery, poprvé v roce 1961, ale místní obyvatelé je vždy opět vztyčili. V době uvolnění politických poměrů po roce 1985 Sovětský svaz snahu o zničení tohoto místa vzdal.

V roce 1993 navštívil Kryžių kalnas papež Jan Pavel II., který místu věnoval dřevěnou sochu Krista. Dnes je Hora křížů cílem řady turistů i poutníků z celého světa, kteří na něj přinášení stále nové kříže. Většina z křížů je ze dřeva, některé jsou z kovu, plastu či kamene.

Hora křížů je jak křesťanským poutním místem, tak symbolem odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu