Makrobiotika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Základní druhy |
|---|
| Lakto-ovo vegetariánství |
| Lakto vegetariánství |
| Ovo vegetariánství |
| Veganství |
| Méně časté praktiky |
| Frutariánství |
| Vitariánství |
| Syrové veganství |
| Makrobiotická strava |
| Přírodní hygiena |
| Částečné vegetariánství |
| Pesco-pollo vegetariánství |
| Pesco vegetariánství |
| Flexitariánství |
| Freeganství |
| Příbuzná témata |
| Vegetariánská kuchyně |
| Vegetariánství celosvětově |
| Seznam vegetariánů |
Makrobiotika (z řeckého macro = velký, dlouhý a bios = život) je životní styl a filozofie úzce spojený s dietním režimem. Slovo makrobiotika poprvé použil v roce 1796 německý lékař Christoph Wilhelm Hufeland ve své knize „Makrobiotik, oder die Kunst das menschliche Leben zu verlängern“ („Makrobiotika, nebo-li umění jak prodloužit lidský život)“.
Je to východní filosofické učení, založené na udržování rovnováhy mezi póly jin a jang.
Přísnější pohled pak zkoumá jídlo, ale i psychickou stránku člověka z hlediska pěti proměn energie. Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obiloviny - převážně vařená zrna, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje apod.
Obsah |
[editovat] Makrobiotické stravování
Běžné složení makrobiotické stravy je:
- 12% bílkovin
- 15% tuků
- 73% polysacharidů
- 0 % rafinovaného cukru.
Průměrné stravování populace:
- 12% bílkovin
- 42% tuků
- 22% polysacharidů
- 24% rafinovaného cukru
Odborníci na výživu v USA doporučují:
- 12% bílkovin
- 30% tuků
- 48% polysacharidů
- 10% rafinovaného cukru.
Společnost pro výživu v ČR doporučuje:
- bílkoviny: z doporučení nelze % přesně stanovit
- 30% tuků
- polysacharidy: z doporučení nelze % přesně stanovit
- 10% rafinovaného cukru
Základy o makrobiotice najdete v knihách od Michio Kushiho, či Jarmily Průchové.
Pokud zkombinujeme makrobiotiku a vegetariánství, jak to hodně makrobiotiků dělá, dostaneme veganství s používáním makrobiotických zásad. To je sice užitečné z hlediska kontroly příjmu všech důležitých prvků, ale rizika veganství z nedostatku esenciálních amiokyselin zůstávají.
[editovat] Názory odborníků
[editovat] prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc
- Rozděluje makrobiotiky do deseti skupin
- Nejmírnější stupně makrobiotiky uznává jako prospěšné
- Varuje ,že vyšší stupně mohou vyústit do karence
- Souhlasí s tím, že touto výživou lze preventivně předcházet např. rakovině tlustého střeva
[editovat] T. Collin Campbell M.S., Ph.D.
- Strava, která se skládá především z rostlinných zdrojů je všestranně a celkově mnohem zdravější než strava, která se opírá o živočišné produkty.
- Dětská strava s vysokým podílem tuků, bílkovin, kalorií a vápníku sice podporuje rychlý růst člověka, ale její vinou stoupá počtu případů rakoviny prsu u dospělých žen.
- Mléko a mléčné výrobky nechrání před osteoporózou (řídnutím kostí). Tělo může získávat dostatek vápníku z rostlinných zdrojů.
- Pro dostatečné zajištění množství železa v těle není nutná konzumace masa.
- Ideálně by měl jídelníček obsahovat 80 - 90% rostlinných potravin s co největší pestrostí.
[editovat] Společnost pro výživu doporučuje
- Snížení příjmu tuku a jednoduchého cukru
- Zvýšení příjmu vitamínů, vlákniny a minerálů
- Zvýšit příjem rostlinných bílkovin na úkor živočišných
- Zvýšit spotřebu zeleniny, ovoce a ořechů
- Zvýšit spotřebu celozrnných obilovin
- Zvýšit spotřebu ryb
Dokument sepsali:
- doc. Ing. Jana Dostálová, CSc.
- prof. MUDr. Stanislav Hrubý, DrSc.
- MUDr. Bohumil Turek, CSc.

