Podněstří
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Република Молдовеняскэ Нистрянэ (Republica Moldovenească Nistreană) Приднестровская Молдавская Республика (Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika) Придністровська Молдавська Республіка (Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika) Podněsterská moldavská republika |
|
|---|---|
| Rozloha | 4 163 km² (181. na světě) z toho 2,35 % vody |
| Počet obyvatel | 555 347 (159. na světě, 2004) |
| Hustota zalidnění | 133 / km² (75. na světě) |
| Jazyk | moldavština (psaná cyrilicí), ruština, ukrajinština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | pravoslaví (91 %), katolictví (4 %), judaismus (2 %) |
| Nejvyšší bod | Podolskaja vozvyšennosť (Подольская возвышенность) (asi 180 m n. m.) |
| Hlavní město | Tiraspol (Тираспол, Тирасполь) |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Igor Smirnov (Игор Смирнов) |
| Viceprezident | Sergej Fiodorovič Leontiev (Сергей Фиодорович Леонтиев) |
| Hymna | Podněsterská hymna |
| Vznik | 2.9.1990 (prohlášena nezávislost na Moldavsku (nikým neuznáno)) |
| Měna | podněsterský rubl (bez kódu) |
| ISO 3166-1 | 498 MDA MD |
| MPZ | MD |
| Doména | .md |
| Telefon | +3735 |
| Časové pásmo | UTC +2, letní +3 |
Podněstří (moldavsky Нистрене, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'є, také Podněstersko) je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska, ale nebyl nikým uznán. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.
[editovat] Charakteristika
Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území Moldavska, žije zde okolo 600 000 obyvatel. Centrální vláda v Kišiněvě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za diktaturu. Vláda z Tiraspolu si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal Interpol za zločiny spácháné v Rize počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku 2004, kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly v moldavštině.
Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti.
[editovat] Dějiny
Problém Podněstří je pro Moldavsko velmi ošemetný. Podněstří je totiž součástí nynějšího Moldavska, ke kterému historicky, kulturně ani jazykově nepatří. K Moldavsku bylo přičlěněno uměle během komunistické vlády. Podněstří původně náleželo k Ukrajině a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Existovalo vlastně jen jako důvod sovětské vlády pro připojení Besarábie k SSSR. Po připojení Besarábie však vytvořilo spolu s Moldavskem Moldavskou SSR. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 Rusů a mnoho Moldavanů mluvících rumunsky bylo posláno do pracovních táborů, hlavně na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo silně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi úřady v Kišiněvě a částí obyvatel Podněstří (hlavně rusky mluvící menšinou Rusů a Ukrajinců) začal v letech 1989-1990 a týkal se státního jazyka. Kišiněv chtěl zavést jako státní jazyk rumunštinu (která je psaná latinkou), to byl však problém pro menšiny z Podněstří hovořící rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauze z jižního Moldavska hovořící turecky.
V září 1990 se Dněsterská moldavská SSR (známá jako Podněstří) vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 vyhlásilo Moldavsko nezávislost na Sovětském svazu, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezavislost na Moldavsku.
[editovat] Externí odkazy
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)

