Dar slz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dar slz označuje v křesťanské mystice boží milost, které se dostává některým křesťanům. Slzy pak provází osobu každodenním životem, zváště pak během liturgických úkonů a modlitby. Tzv. darem slz byl obdařen např. Ignác z Loyoly.

Není to prolévání slz jen tak. Označuje se tím dar, který souvisí s prožíváním - vciťováním se do nemírného ponížení božího Syna - rozjímání jeho utrpení. Také jsou darem slz označovány ty stavy, které souvisí s lítostí nad vlastními hříchy, nebo nad zatvrzelostí hříšníků k té velké Lásce, která sebe samu vydala a možná pro ně zbytečně. Každopádně dar slz není zoufalstvím nad sebou samým ani nad ničím jiným, člověk mající milost prožívat bolest Lásky se neudrží a roní slzy nad netečností k této Lásce. Nad tím jak sám tu Lásku zranil a zradil - zrańuje a zrazuje…(Má Lásko na kříž přibitá i ranami mých hříchů… viz kancionál 301). Kromě již zmiňovaného Ignáce z Loyoly byl tímto darem obdařen i sv. František z Assisi, který údajně oslepl mimo jiné i proto, jak ronil slzy. Lidé,kteří obdrželi tento dar, ho zpravidla nevystavují na odiv, ale naopak. Pláčou ve své komůrce a přepadne-li je dar ve shromáždění, jsou pak zaskočeni. Berou to totiž jako velice intimní věc mezi nimi a jejich Pánem.