Ginnungagap

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ginnungagap („zející hlubina“, „propast propasti“) byla v severské mytologii obrovská propast, která existovala před stvořením světa mezi Niflheimem a Múspellheimem.

Na severu Ginnungagapu byl Niflheim, země chladu, a na jihu Múspellheim, země ohně. Ve středu Niflheimu vyvěraly ze studny Hvergelmi řeky Élivágy ústící do Ginnungagapu. V propasti jejich vody zamrzaly a ta se tak plnila. Z jihu však zároveň sršely ohnivé jiskry a střet ledu s ohněm byl příčinou vzniku první bytosti, obra Ymiho. Poté, co Ódin a jeho bratři Ymiho zabili, odtáhli jeho tělo doprostřed Ginnungagapu a vytvořili z něj zemi.

[editovat] Podívejte se také na

Severská mytologie
Seznam bohů | Ásové | Vanové | Dísy | Obři | Elfové | Álfové | Valkýry | Einherjové | Norny | Ódin | Thór | Frey | Freya | Loki | Baldr | Týr | Yggdrasil | Ginnungagap | Ragnarök
Zdroje: Poetická Edda | Prozaická Edda | Ságy | Snorri Sturluson | Runy | Runové kameny | Staroseverština | Pravopis | Vliv severské mytologie
Společnost: Období Vikingů | Skaldi | Skaldská poezie | Kenning | Heiti | Čísla
Devět světů severské mytologie | Lidé, místa a věci