Helfenburk u Bavorova
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Helfenburk je zřícenina hradu asi 5,5 km od Bavorova. Nachází se na skalnatém vrchu Malošín v nadmořské výšce 683 m. Mezi obcemi Koječín a Štětín po asfaltové cestě vede cesta až na hrad. Modrá turistická značka. V sezoně se vybírá vstupné.
Obsah |
[editovat] Historie
V roce 1355 jej postavili Rožmberkové na ochranu nedalekého města Bavorov. Jednalo se o čtyři bratry - Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka. Povolení k stavbě dostali od Karla IV., šlo o ocenění jejich dobrých služeb. Doprovázeli Karla IV. na jeho korunovační cestě do Říma. 1381 udělili výsady svobod měštanům města Bavorova.
Po smrti Jana 1389 a posléze i po smrti Oldřicha , přešel hrad do vlastnictví jeho syna Jindřicha. Ten patřil k odpůrcům vlády krále Václava IV., byl členem jednoty panské. Král se mu snažil v mezích možností škodit, údajně i za pomoci Jana Žižky [chybí zdroj].
Po jeho smrti měl hrad v držení jeho syn Oldřich. Byl velmi mlád a jeho poručníkem byl Čeněk z Vartemberka. Ten se později obrátil na katolickou víru a v tomto duchu jej vychovával. Po potupné porážce před Táborem , kdy nechal na svých panstvích pochytat husitské kněze, je nechal uvěznit na svých hradech. Na Helfenburku prokazetelně dva zemřeli.
Po jeho smrti vládl syn Jindřich a posléze Jan. Oba dva měli neustále potíže kvůli zadluženosti, o tu se postaral jejich otec, díky válečným nákladům. Hrad byl zastaven Přeškovi z Čestic. Ve smlouvě byl dodatek o volném vstupu do hradu od bývalých majitelů. Po jeho smrti byl hrad opět vyplacen.
1468 až 1472 bylo v okolí hradu nepokojno. Docházelo k sousedským sporům mezi Rožmberky a městy Písek, Sušice a Vodňany. Hrad nedoznal velké úhony, ale těmito spory trpěly okolní vesnice.
Po smrti Jana z Rožmberka a po smrti jeho syna Jindřicha se vlády ujal Vok. Společně se svým poručníkem Bohuslavem ze Švamberka.
Zadlužený hrad prodal dvěma bratrům. Jednalo se o Václava Vlčka z Čenova a jeho bratra Zikmunda Vlčka z Čenova.
Václav Vlček byl původně prostý hejtman, který válčil v Uhrách a v Polsku , va službách krále získal mimořádné vojenské znalosti a dosáhl hodnosti polního hejtmana. Byl považován za vynikajícího vojevůdce a specialistu na obranu. Zesílil obranyschopnost hradu, nechal vybudovat tři okrouhlé bašty se střílnami. 1473-1483.
Byl ale silným a nevítaným sousedem pro Rožmberky a tak ti zapůjčili peníze Jindřichu Pryšenkovi na koupi hradu a ten jej zakoupil 1489. Po jeho smrti se hrad znovu vrátil do rukou Rožmberků. Roku 1499 jim jeho syn hrad prodal zpět.
Roku 1593 docházelo ke sporům o dědictví, protože Petr Rožmberk, stejně tak jako jeho bratři umírá bezdětný.
Zajímavostí tohoto hradu je, že v roce 1515 až 1518 byl pukrabím na hradě tak lakotný člověk, který vyhnal veškerou hradní čeleď a byl úplně samotný sám na hradě. Jmenoval se Želízko z Tourova.
Roku 1551 Vilém Vok k hradu i část okolního panství a celkově zvelebil hrad. Helfenburk patřil k chudším hradům, podle rožmberského inventáře. Bylo v něm celkově velmi málo nábytku a nádobí, ale tento počet vynahrazovala rozsáhlá hradní výzbroj, ať už se jednalo o zbroje či zbraně. Stejně tak byl i nedostatek služebnictva. Ale po přesídlení na Kratochvíli dochází k úplnému opuštění hradu.
V roce 1592 po smrti Viléma Voka jeho dědic Petr Vok prodal celý hrad městu Bavorov. Po Bílé hoře jim byl zkonfiskován, přestože se město snažilo o jeho zpětné získání, nevedlo se jim.
V té době je již označován jako pustý. Hrad byl tedy využíván více než 200 let. Později jej měly ve vlastnictví jiné rody, např. Eggenbergové a později Schwarzenbergové až do roku 1922 a pak je majetkem státu.
[editovat] Popis hradu
Hrad se tyčil na vymýceném kopci, nyní je částečně schovaný v lese. Před vlastním hradem bylo opevněné městečko. Hrad má skoro kruhový půdorys. Vstup do hradu je po mostě přes hluboké a do skály vylámané příkopy a obestavěné venkovní hradby. Vstup první branou vedl přes padací most.
Zvláštností Helfenburku je, že má skoro přesně za sebou postupně seřazené tři brány.
Vlevo, přímo na skále je postavena velká věž. Měří 18 metrů, má kruhový tvar a průměr je 10 metrů. Dá se z ní úspěšně bránit nejen hlavní vchod, ale dá se přehlédnout poměrně velká část hradu a všechny tři brány. Býval zde byt věžného.Vstup byl po dřevěném můstku z hradeb nebo po schodech. V současnosti slouží jako vyhlídka. Probíhá zde nákladná rekonstrukce a zastřešení věže.
Z ní jsou vidět kruhové bašty, které nechal postavit Vlček z Čenova. Druhá brána byla uzavírána železným hřebenem. Celé dolní druhé nádvoří je uzavřeno hradbami a má nepravidelný tvar.
Třetí brána vede do vlastního hradu. Tato brána se uzavírala pouze vraty se závorou. Dvůr před hradem byl plný hospodářských dřevěných stavení. Cihlová stavení patří k nejmladším na hradě a pocházela z 15. století.
Studna po levé straně sloužila jako rezervoár na dešťovou vodu nebo se voda donášela z podhradí. Má hloubu okolo deseti metrů , ale je postupně zanášena.
Vlastní hradní palác měl své hradby, nyní jsou to rozvaliny před hradem. po kterých se chodí. Palác byl podsklepený a měl dvě poschodí. Podle některých teorií měl dokonce tři poschodí. To poslední patro bylo dřevěné. Palác má dvě jádra, jedná se v podstatě o dva hrady postupně spojené. Má obdéníkový tvar.
Jeho výška je vyšší než výška vlastních hradeb.V rozích paláce je vidět solidní kamenická práce, ostatní kamenická výzdoba posloužila v 16. století jako stavební materiál a byla rozebrána.
Severní část hradu, ta která se nedala přehlédnout z velké věže , byla zesílena postavením menší okrouhlé věže. Je na místě spojení třech hradeb, má výšku 15 metrů a v současné době slouží jako turistická rozhledna.
[editovat] Pověsti
V 17. století byl Hefenbuk novým domovem pro různé ztracené existence a bezdomovce. Byl zde nalezen chlapec, který byl zarostlý jako opice a živil se sběrem lesních plodů a kořínků. Po dlouhém úsilí se jej podařilo zcivilizovat.
Podle další pověsti v lese před branou hradu bydlel poustevník.
Podle další pověsti se přímo pod velkou věží ukrývá poklad. Ten se dá najít pouze na Velký pátek. O to se pokusil chalupník z nedalekého Koječína. Když začal kopat, zjevil se mu vousatý skřítek , ale on se polekal a utekl pryč. A bylo po pokladu.
Další pověst vypráví o dudákovi. Ten si oblíbil černé malé kotě. Když byl dudák doma, kotě také. Ale jakmi-le dudák odešel za výdělkem, kotě se ztrácelo neznámo kam. Jednou se dudák ve špatné náladě vracel nocí domů. Poblíž Helfenburku mu zastoupil cestu černě oblečený muž a požádal ho, zda si nechce něco přivydělat a zahrát jeho kamarádům. Dudák jej následoval , až na hrad a hrál. Ale bál se podívat, komu vlastně hraje a kdo ho platí. Až po delším čase se odvážil a viděl, že hraje k tanci kocourům. A ten, který ho na hrad přivedl, byl jeho malé černé koťátko. Dudák byl přesvedčen, že viděl samotné čerty.
[editovat] Současnost
Hrad chátral až do 30. let 20. století. Tehdy se dostal do rukou turistů (KČT), kteří se postarali o opravu a zpřístupnění hradu. Nyní je hrad ve vlastnictví města Bavorov. Ve 20. století byly jeho hradby a budovy částečně obnoveny. V roce 1977 byla jižní strážní věž upravena na rozhlednu - z vysoké válcové věže je pěkný výhled do okolí (na Písecké hory s Velkým Mehelníkem, JE Temelín, Vodňany, Novohradské hory, Blanský les s vrcholem Kleť i na šumavské hory Chlum, Libín, Bobík, Boubín a v pozadí Plechý, na severu jsou 50 km vzdálené Brdy). V jarních a letních měsících je objekt využíván k různým kulturním akcím.
[editovat] Externí odkazy
==Použité prameny: A.Sedláček Hrady, zámky a tvrze české. Díl VII. Tomáš Durdík a kol. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků.

