Karlovarský program
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karlovarský program je program (požadavky na československou vládu), který vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech 24. dubna 1938.
Obsahoval 8 bodů a vycházel z jeho porady s Adolfem Hitlerem 28. března v Berlíně.
[editovat] Body programu
- Nastolení úplné rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem.
- Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právní osoby za účelem zachování tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
- Stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení.
- Vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkají zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny.
- Ustavení zákonných ochranných opatření pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo území souvisle osídlená sudetskými Němci.
- Odstranění křivd spáchaných na sudetských Němcích od roku 1918 a náhradu škod, které těmito škodami vznikly.
- Uznání a realizaci zásady, podle níž v německých oblastech měli pracovat němečtí veřejní zaměstnanci.
- Plná svoboda přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru.
Tyto požadavky československá vláda pod tlakem událostí 5. září 1938 v podstatě přijala, když předložila „Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek.“ S tímto souhlasil jak britský vyjednavač lord Runciman, tak vyjednavači SdP. Avšak cílem Hitlera ani Henleina nebylo řešení sudetoněmecké národnostní otázky, ale rozbití Československa a jeho úplné ovládnutí. Proto už za pouhé dva dny přišla ostravská provokace, poté přerušení jednání ze strany Henleina a rozhlasový projev Hitlera, který vyprovokoval ozbrojený puč sudetských Němců v Československu.

