Savci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Savci |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Lev (Panthera leo)
|
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
|
|
||||||||
|
Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat, mají srst kromě řádů kytovci, luskouni a sirény a to, že jsou teplokrevní.
Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.
Savci jsou definováni jako všichni potomci nejstaršího společného předka živorodých a placentálních savců.
Obsah |
[editovat] Společné znaky savců
- mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C
- tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů, které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
- pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné
- naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty
- tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
- krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
- na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
- savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení …)
- z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky), tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
- s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnost a složitého chování savců
[editovat] Rychlost
- Lachtan
- 40 km/h
- Antilopa
- 95 km/h
- Lenochod
- 0,24 km/h
- Kočka
- 48 km/h
- Gepard
- 96 - 101 km/h (na úseku max. 400 m 112 km/h)
- Hyena
- 64km/h
- Delfín
- 26 km/h (max. 64 km/h)
- Závodní kůň
- 69 km/h
- Člověk (rekord)
- 36 km/h
[editovat] Fylogeneze savců
Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli z plazovitých savců větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů). Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. Multituberculata) mají blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve - vačnatci a placentálové. V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – Afrotheria (zahrnující řády sirény, damani, chobotnatci, Afrosoricida, bércouni a hrabáči) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev chudozubích, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu Boreoeutheria).
[editovat] Recentní řády
Srovnáno podle abecedy.
- damani (Hyracoidea)
- hlodavci (Rodentia)
- hmyzožravci (Insectivora)
- chobotnatci (Proboscidea)
- chudozubí (Edentaxa)
- kytovci (Cetacea)
- letouni (Chiroptera)
- letuchy (Dermoptera)
- lichokopytníci (Perissodactyla)
- luskouni (Photibota)
- primáti (Primates)
- ptakořitní (Monotremata)
- sirény (Sirenia)
- sudokopytníci (Artiodactyla)
- šelmy (Carnivora)
- tany (Scandentia)
- vačnatci (Marsupialia)
- zajíci (Lagomorpha)
[editovat] Externí odkazy

