Sametová revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tribuna u sochy sv. Václava
Tribuna u sochy sv. Václava

Sametová revoluce“ (slovensky Nežná revolúcia) označuje období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého sovětského bloku a narůstající nespokojenost obyvatel.

Obsah

[editovat] Předehry

V letech 1988–89 se uskutečnilo několik do té doby v širší společnosti Československa, uzavřené vůči okolnímu světu a jeho dění, nemyslitelných protivládních demonstrací.

[editovat] 17. listopad 1989

  • Pamětní deska na Albertově
    Pamětní deska na Albertově
    V pátek 17. listopadu se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol při pietním aktu na paměť uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Setkání bylo organizováno SSM. Po skončení oficiální části se dav neplánovaně vydal do centra města. Na Národní třídě byla demonstrace natlačena do úzkého prostoru a rozehnána policií, která část demonstrujících zbila obušky.
    Pamětní deska na Národní třídě
    Pamětní deska na Národní třídě
  • 18. listopadu se po události předchozího dne v divadlech a na vysokých školách začaly organizovat stávkové výbory požadující vyšetření a potrestání osob zodpovědných za brutální zásah, zvláště když se rozšířila fáma o tom, že při zásahu údajně zemřel student Martin Šmíd. Přes víkend chodili lidé zapalovat svíčky na Národní třídu.
  • 19. listopadu bylo v pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum.
  • Od pondělí 20. listopadu se každý den konaly pokojné demonstrace. V ten den také přineslo první tištěné necenzurované informace oficiální Svobodné slovo (noviny Československé strany socialistické).
  • 25. listopadu Prezident republiky Gustáv Husák udělil amnestii těmto sedmi politickým vězňům: JUDr. Jánu Čarnogurskému, PhDr. Miroslavu Kusému, CSc., Jiřímu Rumlovi, Ing. Petru Uhlovi, Rudolfu Zemanovi, Ivanu Jirousovi, Ivanu Polanskému a amnestován byl taktéž šéfredaktor časopisu VOKNO František Stárek.
  • 25. listopadu demonstrovalo v Praze kolem 750 000 lidí, jen den předtím jich bylo kolem půl milionu.
  • 27. listopadu následovala dvouhodinová generální stávka.

Pod tlakem demonstrací a rozpadu ostatních komunistických režimů se octla i Komunistická strana Československa. Rostoucí nespokojenost občanů také přispěla k jejímu rozhodnutí vzdát se mocenského monopolu.

[editovat] Prosinec 1989

[editovat] 1990

V červnu 1990 proběhly od roku 1946 první demokratické volby, které vedly k nekomunistické vládě.

[editovat] Název

Název „sametová revoluce“ se od jednoho českého novináře dostal do zahraničních medií, aby se krátce poté rozšířil i v Československu.

[editovat] Gruzie

Jako „sametová revoluce“ bývá také označována „revoluce“ v Gruzii, která v roce 2003 vedla k pádu prezidenta Eduarda Ševarnadzeho.

[editovat] Viz též

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

[editovat] Externí odkazy