Božanov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Božanov | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0523 573914 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Náchod (CZ0523) |
| obec s rozšířenou působností: | Broumov |
| pověřená obec: | Broumov |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 19,2 km² |
| obyvatel: | 356 (28. 8. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 31’ 30’’ |
| zeměpisná délka: | 16° 21’ 25’’ |
| nadmořská výška: | 405 m |
| PSČ: | 549 74 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 2 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Božanov 110 54974 Božanov |
| starosta: | Karel Rejchrt |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Obec Božanov se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 356 obyvatel. Obec se rozkládá pod Broumovskými stěnami, na samé hranici s Polskou republikou. Dominantou obce a okolní krajiny je strmý vrch Koruna (769 m) v Broumovských stěnách, který poskytuje rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu (Szczeliniec) a Bor a za dobrého počasí i na Jeseníky.
Obsah |
[editovat] Historie
Podle některých badatelů, již v roce 1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového (ulicového) typu, která v pozdějších pramenech ze 14. a 15. století nesla podle zakladatele označení Berthelsdorf, v průběhu 17. století Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena "in originali" až listinou z 15.března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu "sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam". V první polovině 19. století patřila obec mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství.
[editovat] Benediktíni
kteří zde zavedli poměrně prosperující zemědělské a lesní hospodářství. Podle klášterního urbáře z r. 1406 byla poddanská ves Božanov sestavena z 27 lánů, když jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z r. 1677 lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny, zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově 51 selských statků v dědičném držení, 14 domů s polem a 3 mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna (rychta). Až do počátku 17. století zde existovala benediktinská fara, v průběhu třicetileté války byla místní farnost zrušena a Božanov byl přifařen k sousednímu kostelu v Martínkovicích. V r. 1743 zde byl vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v r. 1790 zde byla nově zřízena dřevěná školní budova. V r. 1784 byla v sousedství založena osada Studená (Kaltwasser), která byla původně samostatnou správní jednotkou. K datu 1833 vykázal Božanov 272 domů a 1660 obyvatel, o desetiletí později v r. 1843 evidoval stejný počet domů, ale více - 1724 - lidí. Navíc tehdy ještě samostatná osada Studená evidovala k r. 1833 - 13 domů a 93 obyvatel, k r. 1843 - 13 domů a 104 obyvatel. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem), ale ze statistického hlediska předčila i některá sídla v kategorii měst (např. Českou Skalici) nebo byla na jejich úrovni (např. Nové Město n. Met.).
[editovat] Samostatnost
Počínaje r. 1850 se Božanov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným úřadem, do jehož kompetence patřila i územní správa sousední osady Studená. Jinak prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení poddanství v r. 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile). Obec Božanov (spolu s osadou Studená) podle soudobých úředních statistik dlouhodobě stagnovala: r. 1850 - 1853, 1869 - 1855, 1880 - 1757, 1890 - 1662, 1900 - 1440, 1910 - 1340, 1921 - 1282 a 1930 - 1176 obyvatel převážně (cca 95 %) německé národnosti a r. 1869 - 309, 1880 - 327, 1890 - 314, 1900 - 306, 1910 - 310, 1921 - 292, 1930 - 305 trvale obydlených domů. Přesto se život v obci nadále rozvíjel běžným tempem. V r. 1875 zde byla postavena nová škola - kamenná budova, r. 1898 zde byla zřízena malá továrna na výrobu zemědělských strojů (fa Cölestin Ringel), v následujících letech (do r. 1938) bylo v Božanově evidováno celkem 38 drobných živností. Na přelomu let 1913 a 1914 byla do obce zavedena elektřina a v l. 1921 - 1922 byl zřízen obecní vodovod. Dále se v obci nacházely poštovní úřad, pobočka celnice a oddíl finanční stráže, spořitelna a záložna (Reifeisenka), chudobinec a školka. Působily zde spolky místních hasičů, válečných veteránů, myslivců, cvičenců a řada dalších odborových sdružení.
[editovat] Historicky následovalo
V říjnu 1938 zabrání Božanova spolu s celým Broumovskem pod správu německé říše. V květnu 1945 byl znovu navrácen pod správu Československé republiky a dle rozhodnutí vítězných mocností došlo k organizovanému odsunu místního německého obyvatelstva a ke konfiskaci jeho majetku. Obec byla nově osídlena českými přistěhovalci z vnitrozemí. Byla zde ustavena místní správní komise, v r. 1946 místní národní výbor. Zemědělskou činnost původního klášterního statku převzal státní statek Broumov, který zde zřídil výrobní jednotku. Počet obyvatel i domů se ale opět snížil: 1950 - 599 a 243, 1961 - 553 a 142, 1970 - 453 a 118, 1980 - 347 a 105, 1991 - 309 a 91. Po komunálních volbách 24. 11. 1990 zaniknul místní národní výbor a byl zde opět zřízen obecní úřad.
[editovat] Pamětihodnosti
- Kostel sv. Máři Magdalény postavený v letech 1735 – 40 (architekt Kilián Ignác Dientzenhofer), hřbitovní gotická brána ze 16. stol., kamenné plastiky a kříže
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Zemědělský dvůr a výklenková kaplička v horní části obce
- Mariánská studánka s poutní kaplí P. Marie (z r. 1890)
- Statky tzv. Broumovského typu
[editovat] Části obce
- Božanov
- Studená Voda

