Odilon Redon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Odilon Redon
Autoportrét
Autoportrét
Narození   22. dubna 1840
Bordeaux, Francie
Úmrtí   6. června 1916
Paříž, Francie


Odilon Redon, vlastním jménem Bertrand-Jean Redon, (22. dubna 1840, Bordeaux6. června 1916, Paříž) byl francouzský malíř, představitel symbolismu a dekadence ve výtvarném umění.

[editovat] Život

Redon začal malovat jako malé dítě a již v deseti letech byl vyznamenán ve školní soutěži. Jeho dětství bylo poznamenáno vážnou chorobou, epilepsií. Rodiče jeho chorobu těžko snášeli a malý Redon žil několik let odloučen od rodiny, což mělo patrně i vliv na zaměření jeho tvorby.

V patnácti letech začal s formálním studiem malířství, ale na otcovo naléhání přešel na architekturu. Neuspěl však u přijímacích zkoušek na pařížskou École des Beaux-Arts, takže plány stát se architektem vzaly za své. Později se však na této škole přece jen studoval, byl žákem Jeana-Léona Gerôma. Vrátil se do Bordeaux a věnoval se sochařství a grafickým technikám u Rodolphe Bresdina. Uměleckou kariéru však přerušila prusko-francouzská válka. V roce 1870 musel narukovat do armády.

Po skončení války se vrátil do Paříže a věnoval se téměř výhradně grafice. Pozornost veřejnosti a kritiků získal až v roce 1879, kdy vydal první album litografií „Dans le Rêve“ a proslulosti nabyl poněkud netradičním způsobem, když v roce 1884 vyšel velmi úspěšný román Joris-Karl Huysmanse nazvaný „A rebours“ (Naruby) pojednávající o dekadentním aristokratovi, který sbírá Redonovy kresby. Román je považován za bibli dekadence.

V roce 1890 začal pracovat s pastelem a olejem. Získal uznání nejen ve Francii (v roce 1903 byl jmenován Rytířem čestné legie), ale mimořádný úspěch měla i souborná výstava v New Yorku.

[editovat] Dílo

Múza na Pegasu (Paříž – soukromá sbírka)
Múza na Pegasu (Paříž – soukromá sbírka)

Odilon Redon je řazen k představitelům symbolismu a dekadence. On a jeho souputníci nejen ve výtvarném umění, ale zejména v literatuře, se vyznačovali vyznáváním kultu krásna, sklonem k slabosti a nemoci, líčením spletitých duševních pochodů, tvůrčím vyzdvižením snu a opojení a odmítnutím měšťáckých moralizujících norem kladených na umění. Vyhraňovali se proti naturalismu, vlasteneckému básnictví a expresionismu. Stali se tak předchůdci surrealismu.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu