Populární hudba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Údržba Wikipedie
Informace pro toho, kdo šablonu Urgentně upravit vložil: vyhledejte, prosíme, v historii článku autora tohoto textu a na jeho diskusní stránku vložte šablonu {{Urgentně upravit autor|Populární hudba}}

Populární hudba je vlastně druh moderního obchodního podnikání a je šířena za účelem zisku.


[editovat] Vznik a vývoj populární hudby

Populární hudba začala vznikat po objevení Ameriky roku 1492 a po jejím následném osídlení.

Převážně na severu Ameriky však začali brzy docházet pracovní síly. Indiáni - původní američtí obyvatelé - si na těžkou práci velmi těžko zvykali a tak začali Evropané hledat pracovníky jinde - v Africe. Afričtí obyvatelé byli převáženi na lodích do Nového světa a tam byli nuceni k práci. Vzniklo tedy otroctví a bylo zrušeno teprve roku 1863 tehdejším prezidentem USA, Abrahamem Lincolnem.

Při dlouhých úmorných pracích si Černoši na polích zpívali, tak jak byli zvyklí ve své rodné zemi. Hudba měla především výrazný rytmus a mnohdy byla formulována i jako otázka a odpověď. Vznikly první písně, ukolébavky a pracovní písně, tzv. worksongs.

Afričanům nezbývalo nic jiného, než se novému životu přizpůsobit, stále si však zachovávali vzpomínky na rodnou zem, písně a víru ve které byli vychováni, přestože je Evropané brali na křesťanské bohoslužby a snažili se, aby přešli na jejich víru. Biblické příběhy, které si Afričané při bohoslužbách zapamatovali si pak upravili tak, aby si neodporovali s jejich vírou a začaly tak vznikat duchovní sborové písně - spirituály.

Dalším černošským hudebním projevem byl Blues (začal se vyvýjet teprve po zrušení otroctví). Blues je vlastně píseň, ve které se černoch vyzpívává ze všech těžkostí: rasové diskriminace, nedostatku jeho základních práv a svobod, osobních i citových nejistot a nezdarů.

Zpěváci se brzy začali černošským Blues inspirovat a parodovali ho v kabaretech či varieté - minstrelská představaní. Důležitým nástrojem při těchto představeních bylo Banjo a později se z banja přešlo na piano, kdy levá ruka drží stále stejný rytmus a pravá hraje synkopovanou melodii (synkopy jsou rytmické útvary, které vznikají přesunutím přízvuku z těžké doby na lehkou) - tzv. Ragtime.

V té době se velmi často hrávali písně S. C. Fostera (zakladatel americké populární hudby; nejznámější píseň Zuzana) a Scotta Joplina.

Ragtime se hrál nejvíc v Chicagu a Sain Louis. Ragtime už nehráli jen jednotlivci na piano, ale celé kapely - synkopické orchestry.

Černí obyvatelé Ameriky se začali dostávat do měst. A začali se seznamovat s novými hudebními nástroji. Město New Orleans se tehdy stalo prvním centrem jejich hudby. Ale to už mluvíme o prvním Jazzu a to je zase trochu jiný příběh.