Augusto Pinochet
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Generál Augusto José Ramón Pinochet Ugarte (25. listopadu 1915 – 10. prosince 2006) byl vůdcem chilské vojenské junty a později i prezidentem, vládnoucím Chile v letech 1973 až 1990. Protože od počátku své vlády Pinochet ovládal moc zákonodárnou a výkonnou, lze jej označit za diktátora. K moci se dostal během násilného převratu, který sesadil tehdejšího prezidenta Salvadora Allendeho, lékaře a marxistu, který byl prvním marxistickým prezidentem Chile, který prosazoval znárodňování a silnou orientaci na Sovětský svaz. Převrat ukončil období napjatých vztahů mezi Chile a USA, které se aktivně snažily zbavit Allendeho moci, a umožnil Pinochetovi realizovat hluboké neoliberální ekonomické reformy, ale také páchat porušování lidských práv příznivců bývalého presidenta.
11. září 1973 armádní jednotky vedené Pinochetem zaútočily na prezidentský palác a převzaly moc od prezidenta Allendeho, který byl později nalezen mrtvý (spáchal sebevraždu). Byla ustanovena junta vedená Pinochetem, která okamžitě pozastavila ústavu, rozpustila kongres, zavedla přísnou cenzuru, zakázala činnost levicově orientovaným politickým stranám, které tvořily Allendeho koalici a zastavila veškeré politické aktivity v zemi. Pinochetova junta rozpoutala kampaň teroru proti svým oponentům; přibližně 3000 Chilanů bylo popraveno nebo zmizelo, 27 000-30 000 lidí bylo uvězněno a často mučeno. Mnoho z těchto lidí bylo vypovězeno ze země a přijímáno v zahraničí (zejména v Argentině) jako političtí uprchlíci. Často byli pronásledování chilskou tajnou policií i mimo svou zemi v rámci tzv. Operace Kondor.
V roce 1978 souhlasilo v referendu 75% voličů s pokračováním Pinochetovy vlády a současným směřováním země. V roce 1980 byl schválena nová ústava, která nařizovala další prezidentské referendum s jedním kandidátem v roce 1988 a návrat k tradičnímu politickému zřízení v roce 1990. V referendu v roce 1988 podpořilo pouhých 45% voličů, což vyústilo v uspořádání vícekandidátské prezidentské volby v roce 1989. Nově zvolený prezident Patricio Aylwin převzal od Pinocheta moc v roce 1990, nicméně ten zůstal na svém postu vrchního velitele armády až do roku 1998, kdy získal doživotně křeslo v chilském senátu, což mu zajišťoval ústavní dodatek z roku 1980.
Obsah |
[editovat] Soud s Augustem Pinochetem
V roce 1998, stále jako vlivný muž v Chile, odcestoval Pinochet do Velké Británie, aby se podrobil léčení. Během jeho pobytu v Anglii na něj byl vydán zatykač španělským soudcem Baltasarem Garzónem. Pinochet byl více než rok držen v domácím vězení a poté propuštěn ze zdravotních důvodů. Po návratu do Chile rezignoval na své senátorské křeslo po rozhodnutí vrchního soudu, který konstatoval že trpí vaskulární demencí a nemůže být postaven před soud pro porušování lidských práv. Tato obvinění byla vznesena již několikrát před jeho zatčením; nikdy však nebyl souzen. V květnu 2004 chilský vrchní soud rozhodl, že Pinochet může být postaven před soud, a v prosinci toho roku byl následně obviněn z několika zločinů. Do své smrti přebýval v domácím vězení kvůli obvinění z porušování lidských práv při vojenské operaci Karavana smrti, kdy se odstraňovali jeho odpůrci, a také kvůli daňovým podvodům a zpronevěře státních fondů ve výši 27 miliónů dolarů (600 miliónů korun). 3. prosince roku 2006 byl po několikanásobném srdečním záchvatu převezen do vojenské nemocnice, kde 10. prosince zemřel.
[editovat] Stoupenci a odpůrci
Pinochetovi zastánci vyzdvihují jeho zásluhy za odvrácení hrozby komunismu, boj proti radikálním levicovým teroristickým skupinám a prosazení politiky volného trhu, což vedlo k ekonomickému růstu v zemi, který pokračoval až do 90. let 20. století. Jeho odpůrci jej obviňují ze zničení chilské demokracie, prosazování politiky represivního státu, uspokojování soukromých potřeb z pozice svého postavení a přijetí ekonomického modelu, který měl údajně zvýhodňovt bohaté a poškodit střední a nižší příjmové skupiny obyvatelstva. V současnosti i jeho zastánci přijímají jako fakt, že za jeho vlády došlo k pronásledování, tvrdému mučení (až na 30 000 osob, přesné údaje nejsou známy) a zabíjení tisíců lidí, kteří nesouhlasili s jeho politikou.
[editovat] Pinochet a Československo
Místopředseda československé vlády Waltr Komárek údajně pozval při návštěvě Chile v březnu 1990 Pinocheta na návštěvu Československa, Komárek to ovšem odmítá. Mezi české obdivovatele Pinocheta patřil i bývalý disident Václav Benda 1. Dnes je Augusto Pinochet obdivován hlavně v konzervativních kruzích.
[editovat] Podívejte se též na
[editovat] Články
- česky:
- Pinochetovy oběti dostanou odškodné - Novinky.cz
- Pavel Kohout: Liberální diktátor - MF Dnes
- Články o A.Pinochetovi v Lidových novinách
- Články o A.Pinochetovi v Britských listech
- Miroslav Zajíček: Ekonomický liberál - kdeže! stránky Liberálního institutu
- Aleš Tůma: Pinochet penze privatizoval, Paroubek příležitost propásl]
- D-Fens: Augusto Pinochet (+2006) - D-Fens
- Roman Skružný: Díky, generále - Litera scripta manet
- anglicky
-
- Pinochet´s Chile - anglicky
-
[editovat] Extérní odkazy
- Životopis online- česky
- Pinochetovy zločiny- anglicky
- Pinochet Real - španělsky

