Lucius Sergius Catilina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lucius Sergius Catilina (108 př. Kr.62 př. Kr.), byl římský politik.

Cicero v senátu obžalovává Catilinu (obraz Cesara Maccariho)
Cicero v senátu obžalovává Catilinu (obraz Cesara Maccariho)

Catilina se stal v roce 68 př. Kr. přičiněním Sullových stoupenců prétorem. Po správě provincie Afrika byl obžalován z vydírání, takže se v roce 66 př. Kr. nemohl ucházet o konzulát. Nadto se Catilina údajně snažil pomocí spiknutí zvolené konzuly zavraždit a tak se dostat k moci. Členy spiknutí byli zejména zadlužení šlechtici, v podezření byli i Caesar a Crassus. Při volbách v roce 64 př. Kr. podlehl Catilina Ciceronovi a Antoniovi. Kandidoval ve volbách v roce Ciceronova konzulátu, tentokrát však vystupoval s požadavkem prominutí dluhů (tabulae novae), tím zastupoval také zájmy chudých vrstev. Ve volbách však neuspěl a poté vsadil na přípravu nového spiknutí, které organizoval jak v Římě, tak na venkově. Konzul Cicero se od svých donašečů dozvěděl o plánech a vojenských přípravách spiklenců a dosáhl svými dvěma řečmi toho, že Catilina odešel ke svému vojsku do Etrurie. Když Cicero získal důkazy od vyslanců Allobrogů, dal ty spiklence, kteří zůstali v Římě, zatknout a po jednání v Senátu popravit, třebaže se Caesar a někteří jiní vyslovovali pro jejich uvěznění. Počátkem roku 62 př. Kr. Catilina padl v čele svého vojska v blízkosti města Pistorie.

[editovat] Podívejte se též na