Kamejka modronachová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Kamejnice modronachová

Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida )
Řád: jirnicotvaré (Polemoniales)
Čeleď: brutnákovité (Boraginaceae)
Rod: kamejnice (Margarospermum)
Binomické jméno
Margarospermum purpurocaeruleum
L., 1839

Kamejnice modronachová, též kamejka modronachová (Margarospermum purpurocaeruleum) je vytrvalá bylina z čeledi brutnákovitých, patřící mezi ohrožené druhy rostlin ČR.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Lithospermum purpurocaeruleum Linné, 1753 – kamejka modronachová
  • Rhytispermum purpurocaeruleum (Linné, 1753) Link, 1829 – (kamejka modronachová)
  • Buglossoides purpurocaerulea (Linné, 1753) I. M. Johnston, 1954
  • Aegonychon purpurocaeruleum (Linné, 1753) Holub, 1973 – kamejnička modronachová
  • Lithospermum purpurascens Gueldenstedt, 1787 – (kamejka nachová)
  • Lithospermum lucanum N. Terracciano, 1907
  • Lithospermum violaceum Lamarck, 1779 (nom. illeg.)
  • Lithospermum longiflorum Salisbury, 1796 (nom. illeg.)
  • Lithospermum repens Stokes, 1812 (nom. illeg.)
  • Aegonychon repens (Stokes, 1812) S. F. Gray, 1821 (nom. illeg.)
  • Lithospermum repens Bubani, 1897 (nom. illeg.)
Poznámka
Česká jména synonym uvedená v závorce jsou vytvořena nově pouze pro potřeby Wikipedie.

[editovat] Popis

Kamejka modronachová je vytrvalá 20-60 cm vysoká rostlina vyrůstající z plazivého oddenku. Kvetoucí lodyhy jsou přímé, nevětvené, dole přitisklé, nahoře odstále chlupaté. Nekvetoucí lodyhy jsou poléhavé. Listy jsou kopinaté, úzce eliptické, dolní krátce řapíkaté, horní přisedlé. Květ má asi 10 mm v průměru, zprvu je červenofialový, po opylení modrý.

[editovat] Areál rozšíření

Vyskytuje se hlavně v jižní a střední Evropě, na jihu Velké Britanie a Belgie, jižní části Ukrajiny a Ruska, dále se vyskytuje v Zakavkazí, Malé Asii a v severním Íránu.

V Česku roste především v teplých oblastech na Křivoklátsku, v Českém středohoří, okolí Prahy, části Polabí a Povltaví, Moravském krasu, Středomoravských Karpatech a v lesích Bílých Karpat.

[editovat] Stanoviště

Roste v řídkých lesích, pod keři, na okrajích lesů a na křovinatých stráních. Jde o lesostepní, až polovýslunný druh.

[editovat] Použití

V zahradách a parcích se občas používá jako podrostová rostlina pod stromy a keře nebo ve velkých skalkách.

Sušená droga se odedávna používala v lidovém léčitelství pod názvem Herba lithospermi repentis.

[editovat] Literatura

Květena České republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. S. 186-188.

[editovat] Externí odkazy