Doprava v Plzni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hlavní (dříve Gottwaldovo) nádraží
Hlavní (dříve Gottwaldovo) nádraží

Plzeň je jako krajské město velmi důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam tu mají meziměstské směry, a to z Prahy do Norimberku a ze Strakonic do Karlových Varů, či dalších měst v této trase. Samozřejmostí jsou i četná železniční nádraží a síť MHD, čítající tři druhy dopravy.

Obsah

[editovat] Silniční doprava

Díky již zmíněným směrům je Plzeň efektivně napojena na českou silniční i dálniční síť (Dálnice D5), která také i od roku 2006 město jižním směrem obchází. I na území Plzně se nacházejí mnohé rušné víceproudové silniční komunikace, které byly hlavně zatíženy v časech před výstavbou městského okruhu. Přesto se i v současné době počítá se stavbou dalších silničních komunikací (například severojižní průtah městem), proti tomu protestují některá občanská sdružení.

[editovat] Železniční doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Želeniční doprava v Plzni a v okolínaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Plzní prochází tzv. Třetí železniční koridor, tedy hlavní tepna železniční dopravy v Česku ve směru východzápad. Vzhledem k tomu, že Plzeň je město s velkými průmyslovými podniky (největší Škoda), má hlavní význam kromě dopravy osob také i doprava nákladní, vyváženy jsou hlavně dopravní prostředky a další stroje. Hlavní železniční tratě procházejí městem z východu na západ a na jih od jeho centra; hlavní nádraží je umístěno dále od centra u konce Americké třídy, v místě kde je dostupných mnoho spojů MHD. Kromě toho se na území Plzně nacházejí samozřejmě i další stanice, hlavně v dříve ku městu připojených obcích.

[editovat] Městská doprava

[editovat] Tramvajová

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová doprava v Plzninaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Pátěří sítě MHD je tramvajová síť; lze ji zařadit mezi menší, rozhodně však je vytížená (linka mezi Bory a Košutkou je dokonce nejvytíženější tramvajovou linkou v republice).

První tramvaje vyjely do plzeňských ulic již v roce 1899. Velkou zásluhu na tomto projektu měl český vynálezce František Křižík. Síť se postupně pomalu rozrůstala. Velké rozšiřování provozu probíhalo od 60. do 80. let minulého století, kdy se tramvají dočkaly také sídliště jako Světovar nebo Košutka. Od té doby k žádným větším změnám nedošlo.

[editovat] Trolejbusová doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Trolejbusová doprava v Plzninaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Plzeňské trolejbusy na konečné na jihu města
Plzeňské trolejbusy na konečné na jihu města

Tramvaje doplňují trolejbusy, zajišťují dopravní spojení do míst, kam nevedou koleje tramvají a kde by byla autobusová doprava nevhodná.

Provoz trolejbusové dopravy byl zahájen za druhé světové války v roce 1941. Jednalo se o trať na Doubravku, která byla záhy prodloužena ke hřbitovu. Další rozšiřování sítě nastalo po válce. V 70. letech byl z důvodu výstavby kapacitnější tramvajové tratě zrušen provoz na Košutku a Bolevec. Od té doby zůstává provoz téměř nezměněn (kratší prodloužení na Borech a Doudlevcích).

[editovat] Autobusová doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Plzninaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Kromě těchto dvou uvedených má Plzeň samozřejmě i síť městských autobusů; ty zajišťují hlavně tangenciální směry, spojení velmi vzdálených částí města a někdy i obcí za městem (to jsou již příměstské spoje). Zdejší autobusová síť má dlouhou historii, která se začala psát již na konci 20. let 20. století.