Pelhřimov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pelhřimov | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | 547492 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ061) |
| okres (NUTS 4): | Pelhřimov (CZ0613) |
| obec s rozšířenou působností: | Pelhřimov |
| pověřená obec: | Pelhřimov |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 95,26 km² |
| obyvatel: | 16546 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 25’ 52’’ |
| zeměpisná délka: | 15° 13’ 7’’ |
| nadmořská výška: | 494 m |
| PSČ: | 393 01 až 394 62 |
| základní sídelní jednotky: | 40 |
| místní části: | 27 |
| katastrální území: | 24 |
| adresa městského úřadu: | Masarykovo náměstí 1 |
| starosta: | Leopold Bambula |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Pelhřimov je město na jihovýchodě Čech, a okresní město v kraji Vysočina. Dopravní křižovatka, turistické východiště na Českomoravskou vrchovinu. Středisko bramborářské oblasti. První zmínka o městě pochází z počátku 13. století. Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských arcibiskupů, od roku 1596 byl královským městem. Hospodářský rozvoj probíhal hlavně v 17. až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických manufaktur. Ve městě je vyhlášena městská památková rezervace - zbytky hradeb, dvě městské brány, gotický kostel sv.Víta ze zač. 14. století, zbarokizován v 18. století, dále se zde náchází zámek ze 16. století, pozdějí přestavěn na radnici.
[editovat] Historie
Pelhřimov-starobylé město, které je často nazýváno Branou Vysočiny, je centrem nejzápadnějšího výběžku Českomoravské vrchoviny, jednoho z geologicky nejstarších horstev Evropy.
Jeho historie sahá do 12.století. Tradice však klade jeho založení do let 1225-26 a za zakladatele považuje pražského biskupa Pelhřima, latinsky Pelegrina. Tomu odpovídá i městský znak s podobou poutníka v bráně uprostřed dvou věží.
Původní osada z 12. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova.Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna Vítkem z Hluboké v roce 1289.
Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a Křemešníka. V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel, např. soukenictví,plátenictví, tkalcovství, pernikářství, pivovarnictví. Od své vrchnosti – pražských biskupů – město získalo řadu práv, zejména velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka z roku 1406, které upravilo vztah města a vrchnosti.
V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany.
Po bitvě u Lipan město přešlo do držení Mikuláše Trčky z Lípy, z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde konaly 4 zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Jako místo sjezdů, kterých se účastnil i pozdější český král Jiří z Poděbrad, určuje tradice dům čp. 80 na náměstí.
V roce 1550 se stali novou vrchností Říčanští z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské.
Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou.Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád.
Z hlediska vývoje města mělo význam 19. století a to díky rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského. Svůj podíl mělo i otevření železniční trati v roce 1883.
[editovat] Muzea
- Muzeum Vysočiny Pelhřimov - Masarykovo náměstí 12
- Muzeum rekordů a kuriozit - Jihlavská brána, ulice Palackého
- Muzeum Lipských - Masarykovo náměstí 10

