Panoší Újezd
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Panoší Újezd | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020C 542211 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Rakovník (CZ020C) |
| obec s rozšířenou působností: | Rakovník |
| pověřená obec: | Rakovník |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,49 km² |
| obyvatel: | 270 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 2’ 7’’ |
| zeměpisná délka: | 13° 42’ 16’’ |
| nadmořská výška: | 400 m |
| PSČ: | 270 21 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Panoší Újezd 6 27021 Pavlíkov |
| starosta: | Mgr. Josef Heler |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Obec Panoší Újezd se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 270 obyvatel.
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, podle názvu obce se však dá předpokládat, že je ještě mnohem starší. Umístění v lokalitě kolem rakovnické kotliny nabízí domněnku, že obec byla osídlena již v pohanských dobách. Přívlastek Panoší získala obec podle manů, kteří zde dostávali půdu - újezdy, tj. území, které se dá za jeden den objet koňmo, za to byli povini vykonávat zbrojnošskou službu na nedalekém hradě Krakovci. Později jejich povinnosti převzal hrad Křivoklát. Panoší Újezd kvetl zejména za vlády Lucemburků. Místní kostel Nanebevzetí panny Marie je již od 14. století kostelem farním. Ten byl v roce 1718 zbořen a vznikl kostel nový, který bez úprav setrval do dnešní doby. Nutno dodat, že je v nepříliš dobrém stavu. Po husitských válkách velká ves téměř zanikla, vhodné klima způsobené vládou Jiříka z Poděbrad však způsobilo další populační explozi. Na přelomu 15. a 16. století vedl narůstající počet obyvatel k založení nové obce - Nového Újezda (ležel v místě současné vsi), který později dostal přívlastek Velký, neboť rozlohou brzy překonal svého staršího sourozence. Ke spojení obou vsí došlo až těsně před Druhou světovou válkou, roku 1937. Název pro společné sídlo dala starší z obou osad. Obcí procházela i důležitá stezka z Plzeňska do Prahy, která se zde křížila s Lounskou kupeckou stezkou. Podél ní vznikla řada barokních kapliček, jedna se v polích u obce dochovala až do sedmdesátých, kdy byla zbořena. V roce 1792 vzniká obecní kovárna, o dvanác let později obecní pastouška. V Panoším Újezdě byla i cihelna, neboť zdejší červenice a hlinky jsou pro pálení cihel vhodné, do dnešního dne se však nezachovala. První republika dala obci sokolovnu s kinosálem a v roce 1931 elektrifikaci. Z prvorepublikové výstavby je zajímavá vila Jindra, vystavěná nad někdejším Rybníčkem (zrušen při výstavbě fotbalového hřiště), která je dobrým příkladem pronikání architektonických trendů dvacátých let i do venkovské zástavby.
[editovat] Pamětihodnosti
| Města, městyse a obce okresu Rakovník |
|---|
|
Bdín • Branov • Břežany • Čistá • Děkov • Drahouš • Hořesedly • Hořovičky • Hracholusky • Hřebečníky • Hředle • Hvozd • Chrášťany • Janov • Jesenice • Kalivody • Karlova Ves • Kněževes • Kolešov • Kolešovice • Kounov • Kozojedy • Krakov • Krakovec • Kroučová • Krty • Krupá • Krušovice • Křivoklát • Lašovice • Lišany • Lubná • Lužná • Malinová • Městečko • Milostín • Milý • Mšec • Mšecké Žehrovice • Mutějovice • Nesuchyně • Nezabudice • Nové Strašecí • Nový Dům • Olešná • Oráčov • Panoší Újezd • Pavlíkov • Petrovice • Pochvalov • Přerubenice • Příčina • Přílepy • Pšovlky • Pustověty • Račice • Rakovník • Roztoky • Ruda • Rynholec • Řeřichy • Řevničov • Senec • Senomaty • Skryje • Slabce • Smilovice • Srbeč • Svojetín • Sýkořice • Šanov • Šípy • Švihov • Třeboc • Třtice • Václavy • Velká Buková • Velká Chmelištná • Všesulov • Všetaty • Zavidov • Zbečno • Žďár |

