Metoděj Vlach
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Metoděj Vlach (6. července 1887 Říkovice – 8. února 1952 Sezimovo Ústí) konstruktér a cestovatel, první český letec, který letěl letadlem vlastní konstrukce vyrobeným z místních materiálů.
Metoděj Vlach se narodil v rodině vzdělaného rolníka a pozdějšího říkovského starosty Františka Vlacha v čísle popisném 13 v Říkovicích u Přerova. Jeho matka, rozená Anna Obdržálková, pocházela z blízkého Břestu. Po absolvování obecné (Říkovice 1893–1902) a měšťanské školy (Hulín 1899–1902) navštěvoval v letech 1902 až 1904 průmyslovku v Přerově.
První místo získal v Kopřivnici jako montér při výrobě šoupátek pro lokomotivy. Často měnil místa, v roce 1905 pracoval v Mariboru, od roku 1907 ve Štýrském Hradci a od roku 1908 u firmy Laurint a Klement v Mladé Boleslavi, kde se vypracoval z montéra až na dílovedoucího v nástrojárně. Jeho kariéra pokračovala v Písku, kde od roku 1922 neúspěšně podnikal v menší továrně na hospodářské stroje. Roku 1924 nastupuje u firmy Wawerka v Lipníku nad Bečvou, kde zavedl výrobu soustruhu s rychlostní skříní a vlastním elektromotorem. Z tohoto místa odešel do strojíren v Orlové kde zdokonaloval cementářské stroje. Roku 1933 nastupuje u firmy Baťa jako konstruktér ve Zlíně a od roku 1941 jako ředitel strojíren v Sezimově Ústí.
V Mladé Boleslavi intenzivně pracoval na konstrukci letadel. Podle dochovaných záznamů jich sestavil hned několik. První z nich vzniklo v roce 1908, jednalo se o dvojplošník na lyžích. Letadlo nebylo dokončeno, protože Metoděj Vlach nesehnal vhodný motor. Všechny pokusy financoval ze svého montérského platu.
Druhé letadlo, rovněž dvojplošník s rozpětím sedm metrů o hmotnosti 350 kg, sestavil v roce 1909. Motor zakoupil u firmy Trojan a Négl v Kolíně, později jej však vyměnil za motor do osobních automobilů od Laurinta a Klementa. Vrtuli vyrobil osobně. Letadlo bylo schopné krátkých skoků mezi 30 a 50 metry. Pro delší lety chyběla dostatečná stabilita.
Třetí, nejúspěšnější, letadlo vzniklo v letech 1910 až 1912. Byl to celodřevěný jednoplošník o rozpětí deseti metrů, vážící 720 kg. Vrtule měla dva metry, výkon motoru dosahoval 28 kW. První veřejný let se konal 8. listopadu 1912. Po sedmdesátimetrovém rozjezdu se letadlo vzneslo a Vlach uskutečnil první let ve výši dvaceti metrů, který ten den ještě pětkrát zopakoval. Pokaždé letadlo uletělo 300 až 500 metrů. Rychlost dosáhla 100 km/h. Po šestém letu Vlach havaroval a lehce se zranil. Problém nebyl v letadle, které létalo velmi stabilně, jako spíše v nulových pilotních zkušenostech konstruktéra. Vlachovy pokusy ukončila první světová válka.
Kromě letectví se Metoděj Vlach věnoval i zlepšování závodních automobilů jako mechanik několika úspěšných závodníků.
Na rodném domě Metoděje Vlacha je od roku 1974 pamětní deska. V Mladé Boleslavi dnes působí nadace Metoděje Vlacha, jejíž členové se zabývají konstrukcí replik historických letadel. Sestrojili i funkční repliku Vlachova letadla s motorem ze Škody Favorit, která létá mnohem lépe, než podobná replika Kašparova Blériotu.
[editovat] Prameny
- David Papajík, Dějiny obce Říkovice, obec Říkovice 2004, ISBN 80-85600-90-0

