Lázně Bohdaneč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lázně Bohdaneč
Renesanční radnice v Bohdanči

Lázně Bohdaneč – znak

znak

základní data
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0532 574767
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Pardubice (CZ0532)
obec s rozšířenou působností: Pardubice
pověřená obec: Lázně Bohdaneč
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,69 km²
obyvatel: 3280 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka: 50° 04’ 28’’
zeměpisná délka: 15° 40’ 44’’
nadmořská výška: 218 m
PSČ: 533 41
základní sídelní jednotky: 1
místní části: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Lázně Bohdaneč
Masarykovo nám. 1
533 41 Lázně Bohdaneč
starosta: Ing. Květoslava Jeníčková
Oficiální web
Oficiální web městského úřadu
E-mailová adresa
Lázně Bohdaneč na mapě

Město Lázně Bohdaneč se nachází asi 10 km západně od města Pardubice na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Hory a z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. Ve městě je registrováno asi 710 domů a asi 3300 obyvatel. Katastr města má rozlohu 2169 ha. PSČ je 533 41.

[editovat] Historie města

První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Zaznamenává spor mezi bohdanečským farářem a občanem Křížem, ktcrý vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska. Je však pravděpodobné, že osada vznikla mnohem dříve.

Ve čtrnáctém století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, kteří vlastnili vodní tvrz Blatník nedaleko Bohdanče. K držitelům tvrzc patřil i Albrecht z Blatníka, který ji v roce 1377 prodal s městečkem Bohdančem a osmi vesnicemi Janu z Orle, opatu Opatovického kláštera. Kupní smlouva byla potvrzena 23. května 1377 Karlem IV. Tvrz zanikla za husitských válek. Rovněž Opatovický klášter byl roku 1421 vypálen. Vypálil jej husitský hejtman Diviš Bořek z Miletína, po jehož smrti v roce 1438 pozůstalý majetek spravoval Jetřich, strýc Bořkových synů. Od něho jej převzal Soběslav, nejstarší Bořkův syn. Ten rozdělil dědictví mezi své čtyři bratry a sám si ponechal zboží kunětickohorské i s Bohdančem.

V roce 1464 získal zboží Jiří z Poděbrad, později jeho syn Jindřich, který je v roce 1488 zastavil Vilému Zubovi z Landštejna. Zadlužené panství koupil 8. ledna roku 1491 Vilém z Pernštejna za 33 tisíce kop grošů českých.

Vláda Viléma z Pernštejna znamenala pro Bohdaneč i pro celé panství dobu největšího rozkvětu. Pan Vilém byl mužem s politickým rozhledem, vynikajícím státníkem, především však znamenitým hospodářem, který dosáhl zejména v rybníkářství a pivovarnictví takových úspěchů, že se stal jedním z nejbohatších feudálů v Českém království. O jeho smyslu pro intenzivní hospodářství svědčí urbář a rybniční registr, které tehdy zavedl.

S jeho jménem jsou spojena privilegia, která udělil i Bohdanči. Roku 1491 to bylo právo na jarmark a koňský trh, téhož roku právo odúmrti, jímž se zříkal nároku na majetek občana, který neměl mužského potomka, majetek však musel zůstat v držbě poddaného pardubického panství. Od roku 1512 měli občané právo vybírat clo. Bohdanečští, přes první udělená privilegia, konali roboty až do roku 1509, kdy je Vilém z Pernštejna změnil za stálý plat. V této době je v urbářích zapsáno 57 osedlých s domem, 3 osedlí s domkem a 4 s chalupou. Lze předpokládat, že v uvedených 64 bohdanečských domech žilo počátkem šestnáctého století 400 až 550 obyvatel, převážně se zabývajících zemědělstvím.

Nejvýznamnějším počinem pana Viléma na pardubickém panství bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Svůj úřad tu měl fišmistr, což představovalo nejvyšší hodnost v tomto oboru. Významným dílem tohoto období bylo vybudování spádového vodovodu, jehož valná část byla funkční až do 19. století.

Po Vilémově smrti v roce 1521 se stal majitelem panství jeho syn Vojtěch, roku 1534 se ujímá správy panství Jan a hned po jeho smrti v roce 1548 nastupuje Jaroslav, poslední Pernštejn vlastnící Bohdaneč. Roku 1560 prodává celý svůj majetek na přání Ferdinanda I. české komoře pro arciknížete Maxmiliána, pozdějšího českého krále.

Za Rudolfa II., nástupce Maxmiliána, se o hospodářský pořádek starala královská komora. K tomuto účelu byl pořízen nový urbář, dokončený roku 1588. Rudolf II. potvrdil Bohdanči privilegia v plném znění a rovněž jeho nástupce Matyáš je potvrdil bez výhrad. Matyáš zemřel bez potomků, po něm zvolený Fridrich Falcký utekl po bitva na bělohorské bitvě z Čech a pardubické panství převzal Ferdinand II..

Vedoucí úředníci panství se podíleli na stavovském povstání a byli potrestáni. Bohdanečský fišmistr Ehrfrid Berbirsdorf, rytíř z Berbirsdorfu, byl přímým účastníkem pražské defenestrace v květnu roku 1618. Byl na něho vydán zatykač, ale on stačil včas emigrovat do Kladska. Trest konfiskace majetku přešel na obec, která však byla omilostněna. Berbirsdorf byl v nepřítomnosti odsouzen k smrti, ztrátě cti i majetku a jeho jméno přibito na šibenici. Bohdanečský purkmistr a konšelé přestoupili pod nátlakem na katolickou víru, a proto jim Ferdinand II. privilegia schválil s výhradou, že se týkají pouze měšťanů katolické víry.

17. století je obdobím vojenských konfliktů a městečko trpělo častým protahováním vojsk. Utrpení občanů pokračovalo za Marie Terezie ve válce o dědictví rakouské. Tehdy v roce 1744 přitáhl do Bohdanče pruský král Bedřich Veliký, který zde pobyl jeden týden. Bydlel na radnici, v zasedací síni dal odstranit kamna a místo nich postavil vlašský, až na zem sahající komín, tedy krb. Od stolu u okna zkoušel sílu svých pistolí na protějších dveřích. Tři otvory v pravém horním rohu vidíme ještě dnes. Když vojáci obdrželi zprávu, že se blíží jim nepřátelské chorvatské vojsko, nakvap město opustili a vzali s sebou městskou pokladnici.

V době sedmileté války (1758) táhla přes Bohdaneč císařská vojska. Vojáci, kteří se zde ubytovali, zavlekli do městečka úplavici a další nakažlivé nemoci. Opravdovou katastrofu však pro městečko znamenal oheň roku 1772, o kterém pamětní knihy hovoří jako o „velkém ohni 1772" a o kterém existují podrobné záznamy. Na Velikonoce toho roku, 12. dubna v osm hodin večer stál Bohdaneč v plamenech. Popelem lehlo 78 domů včetně radnice, fary, pivovaru a věže kostela Sv. Máří Magdaleny. Věž i některé domy zůstaly po celých 8 let ve stavu v jakém je oheň zanechal.

Počátkem devatenáctého století se všeobecně zhoršovaly životní podmínky obyvatelstva. Celková politická a hospodářská situace se odrazila i v kulturním životě národa. Nastala doba národního obrození, s nímž jsou v Bohdanči spojena jména učitele Josefa Steinmanna, vynikajícího hudebníka, a Josefa Jaroslava Langra. Ten, ač literát, byl členem komise, která dokázala, že nástroj adjunkta Kainze z Choltic usnadňující zorávání půdy, který byl na výstavě v Praze v roce 1832, je plagiát. Ruchadlo vynalezli bratranci Veverkové z Rybitví a pod jménem veverče ho v Bohdanči prodával obchodník a vlastenec Karel Podhajský.

Spojení městečka s okolním světem bylo v té době špatné. Silnice, spíše cesty, byly na Bohdanečsku bahnité, proto také postrachem formanů, přestože byly podkládány kládami a hatěmi. Bylo nezbytné přistoupit ke stavbě nových důkladných silnic. V roce 1829 byl stanoven rozvoj silniční sítě, v roce 1836 se stavěla silnice z Hradce Králové do Kutné Hory a v roce 1839 z Pardubic přes Bohdaneč do Chlumce nad Cidlinou.

Dalším utrpením pro městečko byla prusko-rakouská válka v roce 1866, kdy v městečku a jeho okolí bylo ubytováno vítězné pruské vojsko po bitvě u Hradce Králové – úředně bylo zjištěno, že zde bylo ubytováno 47 588 mužů a 38 619 koní.

[editovat] Památky ve městě a v blízkém okolí

  • Kostel Sv. Máří Magdalény - na místě původního gotického kostela byl v v 18. století postaven nový nový kostel podle plánů pražského architekta Tomáše Haffeneckera, v roce 1860 byla zvýšena věž podle návrhu stavitele Františka Schmoranze ze Slatiňan. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn.
  • Renesanční radnice vznikla v roce 1530 přestavbou tří domů na náměstí, renesanční podobu získala dostavěním podloubí a věžičky se zvonkem. V roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními prvky - přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí zakončené atikou.
  • Lázeňský pavilon Gočár - významná kubistická stavba postavená archtektem Josefem Gočárem v letech 1912 - 1913. Od tohoto architekta je ve městě ještě vodárenská věž na kopci Lužec.
  • Socha Svatého jana Nepomuckého na náměstí za kostelem pochází z roku 1733
  • Další socha Svatého jana Nepomuckého se nachází u mlýnů u silnice vedoucí do Chlumce nad Cidlinou je z roku 1729
  • Kuttnerova kaplička Nanebevzetí Panny Marie byla postavena začátkem 19. století.
  • V blízkém okolí města se nachází několik božích muk, z nichž nejstarší pocházejí z roku 1677.
  • Hřbitovní kaple postavená na kruhovém půdoryse koncem 18. století
  • Za městem teče Opatovický kanál - významné vodohospodářské dílo 16. století vystavěné na pokyn Viléma z Pernštejna k zásobování tehdejší soustavy rybníků budované v té době. Do dněšní doby se zachovala pouze menší část rybníků jako je například Velký Bohdanečský, který je spolu s rybníkem Matka vyhlášen jako národní přírodní rezervace a jako chráněná ptačí oblast soustavy Natura 2000. Opatovický kaná lemuje památná alej staletých dubů.
  • Lázeňský park byl zřízen počátkem 20. století v době vzniku lázní na rozloze 17 ha podle plánů Josefa Thomayera - vrchního zahradníka města Prahy. V parku se nacjází několik desítek velkých dubů a ostatních stromů.
  • Rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka
Města, městys a obce okresu Pardubice

BarchovBezděkovBorekBrlohBřehyBukovina nad LabemBukovina u PřeloučeBukovkaBýšťČasyČeperkaČepíČerná u BohdančeDašiceDolanyDolní RoveňDolní ŘediceDřítečDubanyHlavečníkHoliceHolotínHorní JeleníHorní ŘediceHrobiceCholticeChotečChrtníkyChvaleticeChvojenecChýšťJankoviceJaroslavJedousovJeníkoviceJezbořiceKasaliceKladruby nad LabemKojiceKostěniceKřičeňKuněticeLabské ChrčiceLány u DašicLázně BohdanečLibišanyLipolticeLitošiceMalé VýklekyMikuloviceMokošínMorašiceMoravanyNěmčiceNeratovOpatovice nad LabemOstřešanyOstřetínPardubicePlchPoběžovice u HolicPoběžovice u PřeloučePodůlšanyPravyPřeloučPřelovicePřepychyRábyRohovládova BěláRohozniceRokytnoRybitvíŘečany nad LabemSelmiceSemínSezemiceSlepoticeSopřečSovoluskySpojilSrchSrnojedyStaré HradištěStaré JesenčanyStaré ŽdániceStarý MateřovStéblováStojiceStrašovSvinčanySvojšiceTetovTrnávkaTrusnovTřebosiceTurkoviceUherskoÚhřetická LhotaÚjezd u PřeloučeÚjezd u SezemicUrbaniceValyVápnoVelinyVeselíVlčí HabřinaVolečVysoké ChvojnoVyšehněviceZdechoviceŽáraviceŽivanice

V jiných jazycích