Podmokelský poklad
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako podmokelský poklad je označován depot velkého množství zlatých keltských mincí (duhovek), nalezený 12. června (někdy se uvádí i 11. června) 1771 ve břehu potoka u vsi Podmokly na Rokycansku. Celkové množství mincí se vzhledem k okolnostem nálezu nepodařilo s přesností určit. Dle písemných zpráv bylo zachyceno asi 4 200 mincí, celkem se odhaduje nejméně 5 000 mincí o váze 30 - 40 kg. Poklad byl uložen v bronzové nádobě spolu s nákrčníkem. Poklad pochází asi z poloviny 1. století př. n. l.
Velká část pokladu, kterou si mezi sebe rozchvátili místní obyvatelé, nakonec přišla do majetku knížete Karla Egona z Fürstenberka. Ten velkou část nechal roztavit a použít na ražbu dukátů, malá část zůstala uložená v knížecí sbírce na zámku v Donaueschingen a část se jako dar ocitla v různých soukromých i institučních sbírkách.
[editovat] Literatura
- Sklenář, Karel 2000: Archeologie a pohanský věk. Praha, 42-50.

