Bazalka vonná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Bazalka vonná

Bazalka vonná
Bazalka vonná
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod: Bazalka (Ocimum)
Binomické jméno
Ocimum basilicum
Linné, 1753


Bazalka vonná, někdy nazývaná též bazalka pravá (Ocimum basilicum) je jednoletá rostlina z čeledi hluchavkovitých.

Obsah

[editovat] Popis

  • Stonky bazalky jsou 20 až 40 cm vysoké.
  • Lodyha je bohatě větvená čtyřhranná až oblá.
  • Listy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté s eliptickou čepelí.
  • Květy jsou umístěny v chudých lichopřeslenech, kalich dvoupyský, bílý.
  • Kvete v VI až IX.

[editovat] Stanoviště

Bazalka vyžaduje slunné, teplé a chráněné polohy. Vyžaduje kypré, humózní a nepříliš suché půdy.

[editovat] Areál rozšíření

Původní areál byl pravděpodobně v Přední Indii. Bazalka se pěstuje již od starověku v jižní Evropě, do střední Evropy se dostala v 16. století, v ČR vzácně i zplaňuje.

[editovat] Použití

Jako koření se užívá kvetoucí nať a mladé listy – čerstvé i sušené. Existuje řada typů s listy zelenými, fialovými, květy bílými i narůžovělými. Podporuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání, křečím žaludku, při poruchách trávení po dlouhém užívání léků, proti nevolnostem, uvolňuje při nervovém podráždění.

Je základním kořením jihoevropské kuchyně, Indie a USA. Patří do rajčatových pokrmů, salátů, k těstovinám, do pizzy, fazolí, nakládaných okurek, bylinkových octů, do zeleniny, kuřat, mletého a skopového masa, k rybám, do směsí koření (Provensálské koření).

[editovat] Obsahové látky

kvetoucí bazalka
kvetoucí bazalka

Silice s hlavní složkou estragolem, flavonoidy, třísloviny, deriváty kyseliny kávové, vitamin C a další látky.