Apartheid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Apartheid je výraz označující zejména rasistickou politiku takzvaného odděleného soužití obyvatel různých ras. Výraz pochází z holandštiny a znamená oddělení či odloučení. První doložené užití tohoto slova pochází z projevu Jana Smutse z roku 1917.

[editovat] Apartheid v Jihoafrické republice

pláž je "jen pro bílé"
pláž je "jen pro bílé"

V Jihoafrické republice byl apartheid oficiální státní politikou v letech 19481990, i když již dříve byla tato politika uplatňována. Projevoval se oddělením dopravních prostředků pro bělošské a takzvané „barevné“ obyvatele. Černošské obyvatelstvo nemělo přístup do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic a jiných zařízení a veřejně přístupných míst určených bělochům.

Nemocnice a školy určené původnímu obyvatelstvu byly podstatně méně vybaveny než ty, které směli využívat běloši.

Na přibližně 13% území Jihoafrické unie (pozdější JAR) byly zřízeny takzvané bantustany - černošské rezervace s určitou mírou samosprávy. Bantustany jihoafrická vláda zřizovala jako „nezávislé“ (ovšem mezinárodně nikým neuznané) státy s vlastním „občanstvím“, aby jejich obyvatelstvo mohla zbavit jihoafrické státní příslušnosti a učinit z nich bezprávné dělníky, dojíždějící za prací do zbytku JAR. Jihoafrické vojsko však tuto „suverenitu“ stejně příliš nerespektovalo a zasahovalo kdykoliv se v rámci bantustanu jevily známky odporu vůči ústřední vládě.

21. března 1960, se shromáždilo 20000 černošských demonstrantů v Sharpeville aby vyjádřili nesouhlas s novým zákonem nařizujícím černochům, aby u sebe nosili tzv. Dompas, identifikační průkazy s otisky prstů, údaji o zaměstnavateli, povolenky ke vstupu do určitých oblastí aj. 69 stávkujících bylo zastřeleno, 180 zraněno.

V reakci na tuto událost byl zakázán Africký národní kongres a Panafrický kongres. Zároveň však v roce 1962 Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci 1761 odsuzující jihoafrickou politiku apartheidu a vyzývající členské země OSN k přerušení obchodních a vojenských styků s JAR.

Rostoucí mezinárodní tlak přiměl JAR politiku apartheidu v 80. letech zmírňovat. Frederik Willem de Klerk, jihoafrický prezident od roku 1989, ihned po nástupu do úřadu apartheid odsoudil, nechal z vězení propustit Nelsona Mandelu, uvězněného roku 1964 na doživotí a umožnil obnovení politické činnosti ANK. Kvůli politické nestabilitě a násilným srážkám na počátku 90. let ovšem zemřelo více osob než v předchozích 42 letech. Nástupem N. Mandely do prezidentského úřadu v roce 1994 byl jihoafrický apartheid definitivně odstraněn. 15. dubna 2003 prezident Thabo Mbeki přislíbil rozdělit 660 milionů randů jako odškodnění 22000 občanům, kteří byli vězněni, mučeni či ztratili z důvodu apartheidu své příbuzné. Nutno ovšem podotknout, že od roku 1994, tedy od pádu apartheidu jsou denně brutálně vražděni příslušníci bílé menšiny bez ohledu na věk a to zejména v oblastech Mpumalanga, Gauteng a Limpopo. Seznam datovaný ke konci roku 2000 uvádí téměř 2000 zavražděných bělochů. (Podle Boere Vry Heid - boerevolksupport@seznam.cz).