Simargl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Simargl byl slovanský bůh nejasných funkcí. Patřil mezi božstva uctívaná východními Slovany (ruský okruh). Letopis - Povesti vremennych let - ho uvádějí jako člena kyjevského panteonu knížete Vladimíra, spolu s dalšími bohy, Perunem, Dažbogem, Chorsem, Stribogem a Mokoší.

Někteří badatelé se domnívají, že šlo o blíženecké božstvo obdobné indickým Ašvinům nebo řeckým Dioskúrům. Opírají se při tom o údaj v traktátu Slovo nekojego christoljubca, který zmiňuje jako hlavní božstva vedle Peruna a Mokoše dva bohy Sima a Rgla, a na základě etymologie předpokládají, že Sim mohl být bohem dobytka a Rgl potom bohem obilí. Ani toto, ani další hypotézy však dosud nebyly stoprocentně potvrzeny.