Apačové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Apačové (Apache) je společný název pro několik kulturně spřízněných národností původních indiánských obyvatel Severní Ameriky, kteří hovoří jihoathabaskými jazyky. Původní význam slova Apač je nejasný, ale předpokládá se, že může pocházet z javapajského slova epač, což znamená lidé, ze zuňijského apaču ve významu nepřítel (což je ovšem také zuňijské označení pro Navahy), případně z blíže neurčeného kvečanského slova, které znamená bojující-muž. Apačové si sami říkají N'de, Dinë, Tinde, nebo Inde, tj. Lidé.
Apačové v minulosti sídlili v oblasti jihovýchodní Arizony a severozápadního Mexika, kam přišli společně s příbuznými Navahy ze severní Kanady někdy mezi lety 1200 a 1500. Hlavními apačskými kmeny byly Arivajpové (Arivaipa), Čirikavové (Chiricahua), Kojoterové (Coyotero), Faraone-Gilenové (Faraone Gileno), Ljanerové (Llanero), Meskalerové (Mescalero), Mimbrenové (Mimbreno), Mogoljonové (Mogollon), Naišové (Naisha), Čikunové (Tchikun) a Čišiové (Tchishi). Vyznačovali se velkou silou a bojovností a žili v neustálém nepřátelství s bělochy, kteří na jejich území pronikli na počátku 16. století. Jako všechny kmeny byli nakonec poraženi a zatlačeni do rezervací. Během vzájemných bojů americká armáda shledala, že Apačové jsou divokými bojovníky a zkušenými stratégy. Konečná kapitulace Apačů přišla v roce 1886, kdy byli Čirikavové deportováni na Floridu a do Alabamy, kde byli uvrženi do armádního vězení.
Apačové v současnosti žijí v Arizoně, Novém Mexiku a Oklahomě v počtu přibližně pěti až šesti tisíc osob. V roce 1982 potvrdil nejvyšší soud USA práva Apačů na daň z produkce ropy a zemního plynu na jejich území.
Slavným apačským náčelníkem z kmene Čirikavů byl vytrvalý bojovník proti bělošské invazi Geronimo (1829 - 1909).
[editovat] Apačové v kultuře
- Mnoha literárních i filmových zpracování se dočkal životní příběh náčelníka Geronima.
- Známým, ale zcela smyšleným Apačem je Vinnetou z kmene Meskalerů z románů Karla Maye.

