Kyklady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kyklady (Κυκλάδες), též Kykladské ostrovy, je k Řecku patřící souostroví v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem. Hlavním městem je Ermoupolis na ostrově Sýros, největším ostrovem je Náxos. Souostroví tvoří jednu z prefektur Řecka. Kyklady patří k nejoblíbenějším turistickým oblastem Řecka.

[editovat] Geografie

Během antiky tvořily tyto ostrovy jakýsi kruh kolem posvátného ostrova Delos (kde se měla podle legendy narodit bohyně Artemis a její bratr Apollón), odtud vzniklo jejich jméno: řecké kykládes lze přeložit jako ostrovy v kruhu. Další ostrovy, nacházející se vně tohoto kruhu, pak dostaly jméno Sporády (řecky sporádes – roztroušené ostrovy).

Ke Kykladám patří 30 větších ostrovů a dále kolem 190 ostrůvků s celkovou rozlohou 2528 km². Skládají se především z ruly, břidlice a granitu. Byly-li dříve označovány za perlu Helady, tak se toto od římských dob změnilo: dnes jsou téměř zcela odlesněné, porost je mizivý, v důsledku toho trpí také nedostatkem vody, jejich povrch je holý a vyprahlý.

Z největších a nejznámějších ostrovů Kyklád je možno jmenovat následující: Délos, Mílos, Náxos, Mýkonos, Páros, Santorin (též Thíra, Théra), Sifnos, Síkinos a Sýros (podrobnější seznam viz v článku Řecké ostrovy).

Větší ostrovy mají malá letiště a lodní spojení s aténským přístavem Piréus, mezi většinou obydlených nebo turisticky zajímavých ostrovů existuje místní lodní doprava.

[editovat] Dějiny

V bronzové době zde existující kykladská kultura byla založena pravděpodobně národem Káriů z jihovýchodního pobřeží Turecka. Z této doby (od 3. tisíciletí př. n. l.) se zachovalo mnoho figurek a sošek.

Kolem 10. století př. n. l. bylo souostroví kolonizováno jónskými kmeny a vzkvétalo během příštích století, později pak došlo k úpadku a po 6. století př. n. l. zůstal významný pouze ostrov Delos. Ve 12. století n. l.zde vládli různí rytíři křížových výprav, kteří roku 1204 ostrovy věnovaly Benátkám.

[editovat] Podívejte se také na