Ludwig Boltzmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ludwig Boltzmann
Ludwig Boltzmann
Ludwig Boltzmann a jeho spolupracovníci v Grazu 1887. (zleva vstoje) Nernst, Streintz, Arrhenius, Hiecke, (zleva vsede) Aulinger, Ettingshausen, Boltzmann, Klemenčič, Hausmanninger
Ludwig Boltzmann a jeho spolupracovníci v Grazu 1887. (zleva vstoje) Nernst, Streintz, Arrhenius, Hiecke, (zleva vsede) Aulinger, Ettingshausen, Boltzmann, Klemenčič, Hausmanninger

Ludwig Boltzmann (20. února 1844 Vídeň5. září 1906) byl rakouský fyzik, zakladatel statistické fyziky.

Narodil se na vídeňském předměstí Erdberg v rodině daňového úředníka. Studoval fyziku na univerzitě ve Vídni, Heidelbergu a v Berlíně. Roku 1866 získal doktorát a následující dva roky pracoval jako asistent profesora Josefa Stefana na univerzitě ve Vídni. V 25 letech se stal profesorem matematické fyziky na univerzitě ve Štýrském Hradci. Po smrti profesora Stefana se vrátil do Vídně a tady až do konce svého života vyučoval fyziku.

Zformuloval tzv. Boltzmannovo rozdělení, které umožňuje spočítat rozdělení molekul plynu, které se stalo důležiou součástí termodynamických výpočtů. Roku 1877 připojil Boltzmannovu konstantu k. Jeho slavná rovnice popisuje schopnost každého plynu zaujmout během doby stav rovnoměrně rozdělené energie. Jako první použil statickou metodu pro popis tepelného záření. Roku 1884 odvodil tzv. Stefanův-Boltzmannův zákon popisující část tepelného spektra těles.

Ke konci života trpěl depresemi, trápila ho slepota a silné astma. V roce 1906 se oběsil. Je pohřben ve Vídni.

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu