Cínový mor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cínový mor je samovolný fyzikální proces, při kterém se kovový cín mění na práškovou šedou formu (rekrystalizace). Může vzniknout při vystavení kovu nízkým teplotám (už pod 13,2°C) a je „nakažlivý“ - přenáší se mezi předměty navzájem. Cínový mor ohrožuje především varhanní kov historických nástrojů a lze jej zastavit jen zahřátím materiálu nad 20°C a udržováním této teploty.

[editovat] Vysvětlení

Cín se za běžné teploty vyskytuje ve formě stabilní bíle modifikace krystalitů označované jako b - s krystaly ve čtverečné soustavě. Při jeho ochlazení pod 13,2°C se však stává stabilní šedá modifikace s krystaly v krychlové soustavě, označovaná a. Cín na tuto modifikaci postupně samovolně přechází. Rychlost přeměny krystalové mřížky z b na a závisí na teplotě, maxima dosahuje při cca -48°C. Modifikace a je velmi křehká a cínové předměty postižené touto přeměnou se postupně rozpadají na prášek. Cínový mor není chemický oxidační proces (koroze), jak je někdy mylně uváděno (nepomůže tedy proti němu žádný nátěr apod.).


[editovat] Historie

  • Cínový mor mohl být jednou z příčin zkázy polární expedice Roberta Scotta v letech 1911-12.
  • Podle některých teorií měl cínový mor podíl i na zkáze Napoleonovy armády v Rusku, kde vojákům upadaly cínové knoflíky z uniforem. Ty pak v mrazu nešly zapnout.

Obě výše zmíněné teorie mají své zastánce i odpůrce.

[editovat] Ochrana

Ochrana před cínovým morem spočívá v udržování předmětů v teplotách nad 13,2°C. Prevencí užívanou v současnosti je místo čistého cínu používat jeho slitiny s malým množstvím antimonu nebo bismutu, wkteré abrání rekrystalizaci. Stříbro, indium, a olovo mají ve větším množství podobný účinek.

V jiných jazycích