Ján Vojtaššák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ján Vojtaššák (14. listopadu 1877, Zákamenné – 4. srpna 1965, Říčany) byl římskokatolický biskup spišský (1921–1965).

Ján Vojtaššák pocházel z Oravy, z početné rolnické rodiny. Měl deset sourozenců. Studoval na gymnáziu v Trstenej a Ružomberku a od roku 1895 teologii v semináři při Spišské Kapitule. Na kněze byl vysvěcený 23. ledna 1901. Jako kněz působil na vícero místech, posléze se stal kapitulním vikářem a rektorem semináře.

[editovat] Biskup

Ján Vojtaššák byl jedním z třech slovenských biskupů, kteří byli jmenovaní roku 1920 v nové Československé republice v rámci nahrazení biskupů maďarské národnosti, kteří byli československou vládou vypovězeni ze země. 13. února 1921 jej pak slavnostně vysvětil papežský nuncius Clemente Micara. Ján Vojtaššák byl politicky aktivní, podporoval Andreje Hlinku a jeho snahy o slovenskou autonomii. Po vzniku Slovenského štátu roku 1939 byl místopředsedou Štátnej rady. Nepodporoval ji však bezvýhradně a postupem času se s ní dostal do konfliktu zejména ohledně deportací Židů, proti kterým opakovaně protestoval.

[editovat] Politické pronásledování

Během postupného osvobozování Československa se velice rychle dostal do konfliktu s československými orgány, které na Slovensku ovládli komunisté, kteří využili situace k omezování církevních struktur či jejich úplné likvidaci. Ján Vojtaššák se stavěl proti uzavírání církevních škol a brzy byl komunistickými předáky označen za jednoho z nejnebezpečnějších odpůrců. Již před únorem 1948 byl dvakrát zatčen a bez obvinění vězněn (květen-září 1945 a krátce v roce 1947), nepodařilo se ale najít nic, zač by mohl být souzen. Československá vláda požádala Svatý stolec o Vojtaššákovo odvolání, ten však odmítl s tím, že pro to není žádný důvod. Po únorovém převratu byl Vojtaššák nejprve internován ve své rezidenci (3. červen 1950) a posléze uvězněn (16. listopad téhož roku). 15. ledna 1951 byl souzen ve vykonstruovaném procesu spolu s biskupy Buzalkou a Gojdičem. Za „úklady proti republice, vyzvědačství, velezradu a vojenskou zradu“ byl odsouzen ke 24 letům těžkého žaláře a dalším trestům (rozsudek v plněm rozsahu zrušen v roce 1990). Byl vězněn ve Valdicích, Leopoldově a Ilavě. Pro nemoc mu byl trest přerušen (19561958), v říjnu 1963 pak mu byl zbytek trestu prominut. Krátce pobýval v Oravské Lesné, načež byl ze Slovenska vykázán. Zbytek života musel strávit v charitním domově v Senohradech u Prahy.

[editovat] Posmrtné pocty

Po Jánu Vojtaššákovi je pojmenovaný Kněžský seminář biskupa Jána Vojtaššáka ve Spišské Kapitule – Spišském Podhradí, na kterém on sám studoval.

V roku 1996 byl zahájen beatifikační proces Jána Vojtaššáka, k němuž přímo vyzval papež Jan Pavel II. při své návštěvě na Slovensku v roce 1995. Ján Chryzostom Korec se v homílii na bohoslužbách při příležitosti 35. výročí smrti biskupa Vojtaššáka v Zákamenném vyslovil pro jeho blahorečení a nazval ho „mučedníkem”. I mnoho slovenských věřících považuje biskupa Jána Vojtaššáka za osobu, která žila a zemřela v pověsti svatosti a jeho hrob je navštěvován četnými poutníky. Kritici Vojtaššáka upozorňují, že překážkou blahořeční může být jeho politická angažovanost za existence Slovenského štátu.

V jiných jazycích