Džoser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Džoser
Necerichet (Horovo jméno), Tosorthos (řecky)
Socha faraona Džosera
Socha faraona Džosera
Doba vlády 2690/2640–2670/2620 př. n. l.
Rodné jméno
<
D45
r
Y1
S12
>

Džoser nebu

Horovo jméno
G5
R8 D21
F32

Image:srxtail2.GIF
Jméno obou paní
G16 R8 D21
F32

Necerichet

Zlatý Hor
G8 N33
S12
Matka Nimaat Hapi
Zemřel (a) 2670/2620 př. n. l.
Hrobka stupňovitá pyramida v Sakkáře
Džoserova pyramida
Džoserova pyramida

Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“), pravděpodobně druhý panovník 3. dynastie v Egyptě v době Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až podstatně později), řecky 'Tosorthos. Vládl přibližně v letech 2690/2640–2670/2620 př. n. l. Je možné, že vládu získal uzurpací.

Obsah

[editovat] Vláda

Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický despota. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Magháře). Na obranu jižních hranic Egypta dal vybudovat zeď u prvního nilského kataraktu za Asuánem. Přenesl královské sídlo z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města ležícího na rozhraní Horního a Dolního Egypta. Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.

Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už navyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Ptolemaiovské desky (tzv. hladová stéla), jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.

[editovat] Džoserova pyramida

Džoser si během své vlády nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev). Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel. Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex) – leží na ploše měřící 15 ha. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.

Imhotep dal odvést písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

  • Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, Praha 1997.
Předchůdce: 2690/2640–2670/2620 Nástupce:
Sanacht Džoser Sechemchet