Populace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Populace je soubor jedinců téhož druhu, nacházejících se v jednom určitém místě v jednom určitém čase. Termínu populace se užívá v ekologii, genetice a demografii. Obor ekologie, který se zabývá výzkumem populací, se nazývá populační ekologie (demekologie).

Příkladem populace v ekologickém slova smyslu může být např. soubor všech jedinců druhu sedmikráska chudobka (Bellis perennis) na jedné louce (konkrétní místo) v březnu 2005 (konkrétní čas). Příkladem z oblasti demografie pak lidská populace určitého státu (místo) k datu sčítání lidí (čas).

[editovat] Základní charakteristiky populace

  • Denzita, hustota populace (v demografii též užíván termín hustota zalidnění) – počet jedinců dané populace přepočtený na jednotku plochy (ha, km2) nebo objemu (litr, m3). Jednotek plochy se užívá u organismů suchozemských včetně člověka, jednotek objemu pak u organismů vodních, popř. některých půdních.
  • Porodnost, natalita – množství narozených jedinců v dané populaci za jednotku času (hodina, den, měsíc, rok – v demografii zpravidla užíván rok).
  • Úmrtnost, mortalita – množství zemřelých jedinců v dané populaci za jednotku času (hodina, den, měsíc, rok – v demografii zpravidla užíván rok).
  • Přirozený přírůstek – rozdíl mezi natalitou a mortalitou. V případě záporného přírůstku se někdy mluví o přirozeném úbytku.
  • Migrace – množství jedinců, kteří se za danou časovou jednotku buď přistěhovali (imigrace) z jiných populací do naší populace, nebo naopak odstěhovali (emigrace) z naší populace do jiných populací. Soubor lokálních populací vyměňujících si jedince migrací se nazývá metapopulace.
  • Rozmístění jedinců v prostoru, může být trojího typu:
    1. Pravidelné u organismů s vyvinutou teritorialitou, které mají stejné nebo alespoň podobně velké domovské okrsky, a vzdálenost mezi jednotlivými jedinci je tudíž podobná. Sem patří např. řada ptáků.
    2. Shlukovité u organismů s vyvinutou sociální strukturou, např. u eusociálního hmyzu – včely, mravenci, termiti, ale také u dalších sociálních organismů včetně lidí. Shlukovité rozmístění se vyskytuje i u nepohlavně se množících druhů, nebo druhů s malým šířením diaspor (např. trávy), kdy dceřinní jedinci se vyskytují nedaleko mateřského. V přírodě jde o nejčastější typ rozmístění.
    3. Náhodné, v přírodě poměrně vzácné. Vyskytuje se alespoň do jisté míry např. u některých druhů stromů v tropickém pralese a u některých organismů osídlujících iniciální sukcesní stadia (narušená místa).

[editovat] Konkrétní typy a modely populací

V jiných jazycích