Diskuse:Čechy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vážený Pastorie, na základě čeho hájíte názor, že "Až do roku 1918 a vzniku Československa se název běžně vztahoval vedle vlastního království na celé Česko, tedy všechny země Koruny, a měl tak fakticky dvojí význam. Tato tradiční dichotomie se částečně udržela dodnes, třebaže byla oficiálně odstraněna zavedením mírně pozměněného názvu Česko."?
Toto hulvátství se rozšiřuje až od zániku Československa, kdy náhle neexistuje společný zažitý název pro ČR. Kdykoliv v minulosti by se vám za takové použití slova Čechy přinejmenším vysmáli za totální neznalost, případně byste byl inzultován za urážku. Je to podobné, jako tvrdit, že Vídeň leží v Tyrolsku nebo namísto Německo použít "Bavorsko". Stejně tak dnešní hojně používané výroky: "překročil hranici mezi Čechami a Slovenskem", "po vzniku ČSR byla část území kolem Valtic předána Rakouskem Čechám", "Ostrava, třetí největší město v Čechách" a pod. Nezdají se moc nesmyslné, že? Pro lidi z Moravy a Slezska jsou ale navýsost urážlivé. Zkusme si tyto a podobné výroky obrátit: "Praha je hlavní město Moravy", "překročil hranici mezi Německem a Moravou", "Karlovy Vary, naše největší lázně, leží v západní části Moravy" a věřím, že dost lidí vyskočí až do stropu.
Čili shrnutí: Odstavec, na který se odkazuji, je alespoň co se týče časového určení lživý a naprosto neodpovídá skutečnosti. Proto trvám na upraveném znění:
"V poslední době, zvlášť po komunistické likvidaci Moravy v roce 1949, potvrzené v 90. letech pragocentrickou vládou, se mnoho Čechů snaží vztahovat název Čechy na celou Českou republiku. Tento nešvar se snaží odstranit nově zaváděný a dosud nevžitý název Česko."
- == Bohemie ==
Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) a Svaz vyhnanců (BdV) záměrně nepoužívá pro území zvané Böhmen českého označení „Čechy“, nýbrž v jazyce českém málo užívaného názvu „Bohemie“ (např. "v Bohemii a na Moravě" (v Čechách a na Moravě), "Protektorát Bohemie a Morava" (Protektorát Čechy a Morava) apod.). Důvodem je nepřesnost takovéhoto překladu (tj. Böhmen = Čechy), která má za následek u českého obyvatelstva chybnou interpretaci pojmu (R. Ascher, 2003, v: Jandl. H: (2003): Fakta sudetoněmecko-českých dějin, Bund der Vertriebenen, Landesverband Hessen e. V., Wiesbaden).
viz http://bruntal.net/image/200506291702_fakta02.jpg ve článku Hans Jandl: Fakta sudetoněmecko-českých dějin, URL: http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005062903
--
To bysme rovnou mohli říkat Bohemie, Moravie a bohemská/česká Silesie...
Velmi dobrý odkaz. Četl jsem to taky. Zde se jedná prostě o chybný překlad. Böhmen není překlad pro Čechy. Böhmen = Bohemie, Čechy = Tschechien n. die Tschechei. Jedná se stále o jedno a to samé území se dvěma různými názvy! Böhmisches Glas není české sklo, nýbrž "bohemské sklo". Německý výraz pro Tschechien jako Českou republiku je rovněž tak chybný, neboť se nevztahuje na Moravu a kus Slezska.
No, nechci hned měnit obsah článku, takže nejdřív přispívám do diskuse:
- Království České je použito ve dvou významech. IMHO druhý z nich, použitý pro seznam zemí, má být Země koruny české (nebo Země Koruny české nebo Země Koruny České ?), možná by stačilo jen Koruna Česká.
- V dobách, kdy Slezsko patřilo pod českou korunu, IMHO nikdy netvořilo jednotnou zemi - míněno ze správního pohledu. Správný termín je IMHO knížectví Slezská.
- V různých historických dobách patřily k Česku (jak dnes říkáme) i jiné země (Braniborsko, alpské země, Horní Falc apod.). Možná, že Čechy, Morava, Slezsko a obě Lužice tvoří tzv. korunní země. Ale možná že ne, nejsem si jist, zda Lužice a Slezsko patřily přímo ke koruně, nebo jen k českému státu.
Bob 06:31, 20. Srp 2003 (UTC)
- Uznávám - Království České je použito ve dvojím významu opravdu nešťastně. Souhlasím s užitím výrazu "země koruny Království českého" (tak to uvádí encyklopedie Universum)
- knížectví Slezská (nemám na to názor)
- slezko bylo součástí koruny
Pastorius 17:48, 20. Srp 2003 (UTC)
- Místo "země koruny Království českého" bych preferoval "země koruny české", což pociťuju jako vžitější, kratší a nijak neměnící význam. "Království české" bych používal pouze ve významu "Čechy", ale vystudovaný historik by třeba nesouhlasil.
--Dan Zeman 15:59, 15. Čer 2004 (UTC)
- Ad Slezsko. Spíše než sem by to patřilo do zatím pahýlovitého článku o Slezsku, ale teď nemám čas udělat ho pořádně. Slezsko bylo od roku 990 součástí Polska, ale během staletí se vytrvale drobilo. Od vlády Václava II. navíc jednotlivé části postupně měnily lenní vztah k polské koruně za lenní vztah ke koruně české. Ve 14. století už byla většina Slezska pod českou nadvládou, opravdu však zůstávalo rozdrobené. Sjednocovalo se vymíráním vládnoucích rodů, po němž příslušná panství připadla přímo českému králi. Centralizaci správy Slezska dovršil uherský král Matyáš Korvín - zastupoval ho vrchní hejtman, sídlem správy se stala Vratislav. Po prusko-rakouské válce připadla roku 1742 větší část Slezska i s hlavním městem Vratislaví Prusku. Zbytku se říkalo České Slezsko, později též Rakouské Slezsko. Dělilo se sice opět na panství (Opavsko, Těšínsko), ale dohromady mělo titul vévodství. V letech 1849-1918 tvořilo Slezské vévodství jednu z korunních zemí monarchie (5147 km2, sídlo Opava). Pramen: František Honzák, Bořek Neškudla, Marek Pečenka, František Stellner, Jitka Vlčková: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha 1997, ISBN 80-85983-30-3.
--Dan Zeman 20:10, 15. Čer 2004 (UTC)
[editovat] Čechy vs. Česko
Můžeme se dohodnout na jakékoliv úpravě, ale časové určení "do roku 1918" je naprostý nesmysl a lež
[editovat] Čechy versus Česko
Já byl dříve zastáncem názvu Česko, jakožto pojmenování České republiky, do té doby, než jsem se dozvěděl nová fakta. V roce 1777 byl poprvé užit název Česko, ovšem jakožto označení Čech. Čechy, Česko, Čechie či Bohemie jsou synonyma a nevztahují se v žádném případě na Moravu a Slezsko. Může být, že Morava s českým resp. moravským Slezskem jsou součástí dnešního českého státu, tedy České republiky, avšak nemůžeme tvrdit, že Morava a Slezsko jsou Čechy. Ne nadarmo tvrdí skalní Moraváci, že Morava a Slezsko nejsou žádné Česko. Mají totiž pravdu. Vytrvalou centralizací českého státu došlo k přenesení významu slova Česko z Čech na Českou republiku. Je směšné tvrdit, že třeba Zlín je východočeským městem. To mi přijde opravdu stejné jako tvrzení, že Liberec je severomoravským městem. Pokud někdo chce skutečně za každou cenu vydělovat význam slov Čechy a Česko, ať tedy pak najde rozdíl mezi dvojicí slov Rakousy - Rakousko, Bavory - Bavorsko, Španěly - Španělsko, Uhry - Uhersko apod. Problém jednoslovného názvu ČR asi spočívá v tom, že nikdy předtím takový název prostě neexistoval, alespoň ne neutrální název jako třeba Velká Británie či Belgie. A do toho všeho přichází názvy Böhmen, Bohemia atd. Toto starší označení Čech, používané dodnes v některých cizích jazycích, vnáší do celé problematiky neskutečný zmatek, jelikož Němci jsou dodnes přesvědčeni, že Böhmen, Mähren a Schlesien = Tschechien. Takovéto dělení je však Čechům (a vlastně i Moravákům) zcela cizí. --nepodepsaný LJM (podpis doplnil PaD ✉ 23:29, 20. 10. 2006 (UTC))
- Když se odkazuje na první použití slova v roce 1777, děje se to z důvodu argumentace proti novotvaru (slova uměle vytvořeného). Strejně jako Vy protestujete proti posunutí významu z 18. století, mě se nelíbí posun u jiných slov jako napříkad hacker. Pokud je jazyk živý, vyvíjí se. Dnes nikdo nebude používat název slohu gotika stejně hanlivě, jak toto označení vzniklo. Jezdíte po dálnici a nebo autostrádě? Pokud po dálnici, tak vás lituji, protože původní význam s autostrádou nemá co dělat. Argumentace dvojicemi slov je sice hezká, ale musím upozornit, že první slova z dvojic jsou slova archaická a vývojem jazyka se začala používat slova jiná (druhé z dovjic). Zatímco dovjice Čechy/Česko je dvojice slov současných. Pokud Vám vadí nepřesně definované názvy/více významů u jednotlivých slov, doporučuji pozornosti některý z umělých jayzků.--PaD ✉ 23:29, 20. 10. 2006 (UTC)
Slovo Česko je gramaticky správně utvořeno a pochází skutečně z konce 18. století, vyjadřuje však pouze synonymum k Čechám. Zavádění slova Česko pro Českou republiku je mimo jiné výsledkem politické likvidace Moravy v poválečných dějinách. Ruský výraz Čechija lze přeložit jako Čechy nebo Česko, polsky se Česko řekne Czechy, tudíž se jedná o jedno a to samé. Umělé zavádění slova Bohemia či Böhmen nemůže naší zemi nic přinést, spíše nadále ničí českou i moravskou identitu. Českou v tom smyslu, že českou zemi pak cizinci nazývají Bohemií, ač my Češi nejsme žádní Keltové, moravskou v tom smyslu, že zavedením slova Bohemie a jeho spojováním s Moravou, pak vzniká sice důvod pro cizojazyčné pojmenování Česka, ale s takovýmto dělením se tuzemské obyvatelstvo neidentifikuje. Přejděme k jiným příkladům: Anglie + Skotsko + Wales = Velká Británie; Valonsko a Flandry (Vlámsko) = Belgie; Bavorsko + Sasko + Hesensko + Přední Pomořansko + Duryňsko + atd. atd. = Německo; Srbsko + Černá Hora a další = dříve Jugoslávie; Rusko + Ukrajina + Kazachstán + Turkmenistán + Estonsko + atd. atd. = dříve Sovětský svaz a mohli bychom pokračovat. Čechy + Morava + Slezsko = Česko???? A proč ne třeba Moravsko anebo Čechomorávie??? A proč nemít nějaký jiný neutrální název? Někdo by mohl argumentovat tím, že Polsko se přeci skládá z Velkopolska, Malopolska, Haliče, Slezska, Sieradska, Pomařanska atd., že Rakousko se skládá z Horního Rakouska (Rakous), Dolního Rakouska (Rakous), Tyrolska, Korutan apod. JENOMŽE, ZDE SE UŽÍVÁ STÁLE STEJNÉHO KOŘENE SLOVA VE STEJNÉM VÝZNAMU, KDEŽTO U NÁS SE STRIKTNĚ VYDĚLUJÍ POJMY ČECHY A ČESKO, AČ PŮVODNĚ ZNAMENALY TOTÉŽ!!! Proč nutit Moravákům Česko, když ani Černohorci mluvící srbským jazykem se nepovažují a nepovažovali za součást Srbska????
(Bez podpisu 10:17, 21. 10. 2006 85.70.101.56)
Stop mlácení prázdné slámy. Wikipedie není diskusní fórum. Nic nového zde už nikdo říci nemůže. --Luděk 08:25, 21. 10. 2006 (UTC)

