Kasiterit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kasiterit
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SnO2
Identifikace
Barva hnědočerná, šedá, žlutá
Vzhled krystalu krátce sloupcovité krystaly
Soustava čtverečná
Tvrdost 6,5–7
Lesk kovový, diamantový
Štěpnost neštěpný
Index lomu  ??
Vryp bílý, žlutý
Hustota 6,8–7,1 g/cm³
Rozpustnost v kyselinách nerozpustný
Ostatní vede elektrický proud

Kasiterit (Beudant, 1832), chemický vzorec SnO2 (oxid cíničitý), je čtverečný minerál.
Název pochází z řeckého kassíteros – cín. Historický český název je cínovec. Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách.

Obsah

[editovat] Původ

Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních roztoků, které jsou doprovodným jevem vulkanické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolickém vzniku. Dále se druhotně hromadí v náplavech.

[editovat] Morfologie

Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty.

[editovat] Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový, průhlednost: průsvitný, neprůhledný, vryp .
  • Chemické vlastnosti: Složení: Sn 78,77 %, O 21,23 %, příměsi Fe, Zn, Mn a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví.

[editovat] Podobné minerály

sfalerit

[editovat] Parageneze

fluorit, topaz, wolframit, scheelit

[editovat] Získávání

Ekonomicky využitelná ložiska kasiteritu jsou vázaná na žulové pegmatity, dále pak na hydrotermální žíly, které doprovázejí vulkanické horniny a na vulkanoanosedimentární sulfidická ložiska. Dále se získává rýžováním z náplavů, což je také nejstarší způsob dobývání.

[editovat] Využití

Je to důležitá ruda pro výrobu cínu. Nejbohatší rudy mají obsah cínu až kolem 78%. Zajímavostí je, že cín je velmi měkký kov, kdežto kasiterit je poměrně tvrdý minerál. Výjimečně jako drahý kámen.

[editovat] Naleziště

Často se vyskytující minerál.

[editovat] Citace

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1. české vyd. Praha: AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.

[editovat] Podívejte se také

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu: