Klausová synagoga
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klausová synagoga, se nachází u vstupu na Starý židovský hřbitov v Praze Josefově. Jedná se o renesanční budovu vystavěnou v letech 1689–94 na základech původní synagogy zničené roku 1689 požárem. Za jejím založení stál právě tehdejší představený původní synagogy Šalamoun Chališ Kohen. Název Klausové synagogy pochází z německého slova Klaus, které je přepisem latinského slova claustrum, což znamená „malou budovu“. Původně zde totiž byly tři menší stavby, jejichž výstavbu financoval starosta židovského ghetta Mordejai Maisel roku 1573. Jedna sloužila jako vlastní synagoga, ve druhé byla škola Talmudu, vedená Rabbi Löwem a ve třetí byla židovská rituální lázeň mikve. Dnešní podoba pochází z poslední velké rekonstrukce z 80. let 19. století. V synagoze je v současnosti umístěna stálá expozice Židovského muzea „Židovské zvyky a tradice“.
[editovat] Popis
Založena roku 1689 na místě původní synagogy z roku 1564. Roku 1696 zřízena třístupňová schrána na tóru za přispění Samuela Oppenheima. Původně uprostřed stávala čtvercová bima a sedadla po obvodu hlavní místnosti. Byli zde i místnosti pro Pražské pohřební bratrstvo Hevrah Kaddishah. V letech 1883–84 došlo k velké rekonstrukci a přestavbě, kdy hlavní loď byla prodloužena západním směrem. Uvnitř byla udělána štuková výzdoba, vně pak oprava fasád. Z této doby pochází i barevné vytráže v oknech. K menším rekonsturkcím došlo v letech 1960, 1979, 1982 a 1983, kdy byla zrekonstruována schrána na tóru. V roce 1984 zde Židovské muzeum instalovalo stálou „expozici starých hebrejských tisků a rukopisů“. Po převzetí Židovského muzea židovskou obcí v roce 1994 zde byla instalována expozice „Židovské zvyky a tradice“.
[editovat] Rabíni
Nejdůležitějšími rabíny byli Baruch Jeiteles, Eliezer Fleckeles, Samuel Kauder a Efraim Teweles.


