Friedrich Schiller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Friedrich Schiller (1794)
Friedrich Schiller (1794)

Johann Christoph Friedrich von Schiller [šil(e)r] (10. listopadu 1759 Marbach am Neckar – 9. května 1805 Výmar) byl německý spisovatel, básník, dramatik a překladatel.

Pocházel z městečka Marbach ve Wittenbergské knížectví, které ve své době bylo vzorem despocie. Základem Wittenbegského knížectví byla armáda, verbovali se zde vojáci, kteří byli prodáváni. Jeho otec byl protestantský lékař. Proto studoval vojenskou akademii ve Wittenbergu – studovali tam i lékaři. Vládla tam tvrdá disciplína (inspirace pro hru proti tyranii – Loupežníci) studoval medicínu, po vystudování nastoupil jako vojenský lékař.

V roce 1871 napsal svou první tragedii: Loupežníci. Stal se jedním z významných představitelů romantismu i hnutí Sturm und Drang. Hru Loupežníci nemohl uvést doma, proto ji uvedl v roce 1871 v Mannheimu, kde byl šéfem Dahlberg. Wittenbergský kníže se o hře dozvěděl a zakázal mu psát cokoli co se nezabývá medicínou, proto Schiller odešel do Mannheimu kde v letech 17831784 pracoval jako dramaturg. Zde napsal hru Úklady a láska. Z této hry měl Dahlberg strach a proto Schiller znovu odchází - tentokrát do Drážďan. Je autorem knihy: Divadlo jako mravní instituce, ve které zformuloval ideál národního uvědomění jako prostředku budování národa. Tuto ideu v Čechách prosazoval obrozenec Šedivý.

Hry, které patří ke Sturm und Drang:

LOUPEŽNÍCI Hra vznikala tři roky. Základní motiv je rozpracován jako spor dvou bratrů o dívku na pozadí historických událostí v českých lesích. Má hluboký politický podtext, proto měl Schiller problémy ve Wittenberku. V myšlenkách se neustále vrací boj proti tyranii. Tato hra je známa jako ideový prapor Sturmerů. Svým námětem jednou z nejúspěšnějších her, oblíbená i ve Francii. Na jejím základě vznikají „loupežnické hry“. Námět vzal Schiller od svého učitele Schumanna.

FIESCO Hlavní postavou je dóže Andrea Dória, proti němuž se spikne skupina republikánů. Středověké náměty jsou obrazem dobových konfliktů. Hrabě Fiesco se v první části sám uchopí moci, stane se tyranem, v druhé se smíří, ve třetí na jeho místo nastupuje jiný, jde o cyklus.

ÚKLADY A LÁSKY Narozdíl od shakespearovských loupežníků navazuje na Lessinga a měšťanské drama, zabývá se otázkami společnosti, společenské pravdy v rodinném prostředí.

V druhé polovině 80. let 18. století opouští Mannheim. Druhou polovinu 80. let prožil v Drážďanech. Pro divadlo to bylo téměř bezvýznamné období, ale vznikl Don Carlos.

  • DON CARLOS – Zvláštní, některé motivy sturmerské, zároveň hledání vyřešení konfliktů. Dvě linie, vztah k markýzově matce, v pozadí politický kontext. Odpor Carlose k otci – už se objevilo v Loupežnících. Postavy vystupují s různými osvícenskými, nebo neosvícenskými záležitostmi – dlouhé monology.

Koncem 80. let odjíždí do Jeny – kontakt s Goethem – ten ve Výmaru. Začíná bohatá jeho bohatá tvorba:

  • Trilogie o Valdštejnovi
  • Nevěsta messinská – návrat k antice
  • Vilém Tell

Každá hra je experiment. Dochází k rozpadu tradiční klasicistické formy dramatu. Každou hru píše jako návrat k určité formě z minulosti.

Kniha Studie o naivním a sentimentálním básnictví – Schiller rozlišil dvojí rovinu básnictví a dramatu, naivní, sentimentální

- TRILOGIE O VALDŠTEJNOVI o Jakým způsobem lze historii – fakta, která zná z pramenů zobrazit na jevišti. o Trilogie začíná Valdštejnovým táborem, kde se vůbec nic neděje – dokumentární záběr – vojáci pijou, hrajou, vypravujou, tlustý kapucín vyhlašuje kázání, vojáci ho vyženou – v běžném dramatu např. u Shakespeara je to pozadí – tady je to celá hra, která má připravovat další části – z prostředí vyrůstají motivy, které zobrazil ve druhé části – z vídně přijíždí císařský rozkaz. Valdštejn mám moc nad armádou, odmítá rozkazy, hrozí demisí, rozhoduje se, zda zachová věrnost císaři, nebo ne. Už v prostředí tábora začínají vystupovat jednotlivé dramatické postavy o Valdštejnovy monology. Valdštejn je postava, která se nedokáže rozhodnout a má na to moc. Jakoby počátek – tábor - stahoval Valdštejna na dno. Mravní otázka – má zradit, nebo se odevzdat tyranovi. o Postava Valdštejna první veliká Schillerova postava, odcizení má mravní povahu. Chtěl zobrazit člověka, který se stává zrádcem proti své vůli. o Valdštejnův tábor se hrál samostatně - hry se hrály postupně ve Wiemarském divadle. o V 19. st. Velká role při inscenování. Meiningenští uvádí tuto hru – mohl zdokumentovat Valdštejnský tábor – pro Meiningenské bylo důležité, aby všichni vojáci měli autentické kostýmy – i to co z hlediště nebylo vidět.

- MARIE STUARTOVNA o Schiller je v finančně zajištěn. Ze hry je vidět jeho klid. Zápas Marie a Alžběty jako zápas katolické a protestantské církve. Královnou skotska, vychovaná ve Francii. Dramatičnost, která je ve Valdštějnovi v jedné osobě – já proti já, se zde oddělily – dvě osoby – Marie, Alžběta, oblíbená hra u hereček – argument proti argumentu. Smrt Stuartovny – dlouho chápána jako obět, Alžběta negativní – v Schillerově hře dojde poprvé k vyrovnání těchto dvou.

- PANNA ORLEÁNSKÁ o Postava Jany v té době dost známá, ale jinak než dnes – (v Shakespearovi v Jindřichu VI. – zobrazena jako děvka a čarodějnice, která zvítězila pomocí satana.) Ve Francii se vyskytuje nejprve v eposech – zobrazena ještě v horším světle, než ji zobrazil shakespeare – děvka, která se dostala do rukou kněžích a ti s ní manipulovali. o Schillerova hra je první rehabilitací Jany, která je brána negativně, všichni němci, kteří ji brali jako čarodějnici proti tomu brojili, nechtěli to do Wiemarského divadla – stejně to tam hráli. o Z Jany z Arku se stala populární lidová hra

Ze všech her, které napsal Schiller byla Jana nejideálnější postavou, Schiller ji měl nejradši

Kategorie zázračnosti, pokouší se o hledání moderní tragičnosti. Panna orleánská obrazem poslušnosti.

- NEVĚSTA MESSINSKÁ o Další experiment, jako každá jeho hra o Pokus zrekonstruovat antickou tragédii i s chórem o 1803 dokončena, původní název: Bratři nepřátelé o Udělal chybu, že nahradil mýtus historií lidí – známý mýtus si vymyslel: Kníže Mesiny má dva syny Caesara a Manuela – po smrti otce občanské války, oba milují jednu ženu. Je to příběh, není to mýtus. o Druhá chyba – zavedl chór, ten představují bojovníci – dva polosbory – každý u jednoho bratra – chyba chór má být nestranný – lituje, přihlíží – nepochopení smyslu hry. Bratři bojují o sestru Beatrice, všechno končí rozpoznáním – jsou tři sourozenci – Schillera zajímala fatalita – totální fatalita, které se člověk nemůže bránit. Je pramenem k OSUDOVÉ TRAGEDII, kterou milovali diváci. o Dramatici se často snaží vyrovnat antice – dramatickému ideálu.

- VILÉM TELL 1783 o Inspirována Ceasarem od Shakespeara, po Janě tvoří další mýtus. o Goethe ze hry nadšen. o Jednou z nejpopulárnějších her celého devatenáctého století. o Střelec Vilém tell na rozkaz krutého starosty musí rozstřelit šípem jablko na hlavě. o Námět dříve už několikrát ve Švýcarsku zpracován, v 16. st. Schiller čerpá z kroniky. o Námět dodal Goethe. o Je to lidová hra – nechtěl z toho udělat tragedii

Hlednání duchovní alternativy smíření k tomu, co se stalo ve Francii, v Německu. Brecht neměl rád díla Schillera – litoval zemi, která potřebuje hrdiny – Schiller je dodával.

Legenda něco mezi mýtem a příběhem – typicky žánr přitahující preromantiky

V posledních letech života onemocněl, Goethe za ním dojížděl, napsal ješte tragédii: - DMITRIJ SAMOZVANEC - Období proruské

Projekty o maltézských rytířích, chtěl napsat hru o pirátech o námořnících – jsme v době rozpadu klasicistické poetiky – otevírají se různé možnosti žánrů

V roce 1791 onemocněl tuberkulózou, léčil se mj. v Karlových Varech.

Od r. 1799 žil ve Výmaru.

Obsah

[editovat] Dílo

Počátek jeho tvorby je pod vlivem skupiny Sturm und Drang. Jeho tvorba je velmi patetická. Psal jak lyriku a epiku, tak i drama.

Podílel se na vydávání časopisu Die Horen a později také na Musealmanachu.

[editovat] Drama

  • Loupežníci
    • Slavné dílo. Děj: svobodomyslný a temperamentní Karel Moor díky intrikám svého bratra ztratí vše, odchází od otce a zakládá loupežnickou bandu, protože se chce pomstít. Osvobodí otce ze zajetí, ale ten zemře žalem. Loupežníci se mu vymknou z rukou a stanou se obyčejnými zločinci. Je pak dokonce nucen zabít svoji bývalou lásku. Opouští bandu a vydává se soudu.
  • Úklady a láska
  • Vilém Tell
  • Panna Orleánská

Tragédie:

  • Don Carlos
  • Marie Stuartovna

[editovat] Poezie

Balady:

  • Rukojmí
  • Óda na radost – její text je použit v Beethovenově 9. symfonii
  • Valdštýn – trilogie, děj se odehrává v západních Čechách

[editovat] Ostatní

Dále se zachovala korespondence J. W. Goethem.

Dílo F. Schillera bylo často překládáno do češtiny.