Klimatická geomorfologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Klimatická geomorfologie se zabývá změnami zemského povrchu závislých na podnebí určité oblasti. Na podnebí je závislá intenzita zvětrávání (fyzikálního a chemického), transportu i akumulace materiálu. Geomorfologické pochody závisí i na nadmořské výšce. Klimatická geomorfologie například pomohla odhalit změny odolností hornin v závislosti na podnebí.

Obsah

[editovat] Změny závislé na podnebí

[editovat] Intenzita chemického zvětrávání

Chemické zvětrávání probíha ve větší míře v místech, kde je dostatečná vlhkost. Voda s příměsemi má vliv především na vápenec. To popisuje tato rovnice:

CaCO3 + H2O + CO2 --> Ca(HCO3)2

(reakce probíhá i zpětně)

Vlhké přímořské podnebí tedy podporuje chemické zvětrávání a vznik rozsáhlých krasových oblastí, kterými jsou známy např. Jihovýchodní Čína, Vietnam, Thajsko, z Evropy: Balkánský poloostrov nebo jih Francie.

[editovat] Intenzita fyzikálního zvětrávání

Fyzikální zvětrávání převládá nad chemickým v suchých a chladných oblastech. V těchto oblastech tak převládá tzv. „mrazové zvětrávání“ a vznikají zde tvary s ostrými hranami.

[editovat] Typy transportu materiálu

  • V mírném podnebí probíhá odnos prostřednictvím řek.
  • V zaledněných oblastech díky ledovcům.
  • V tropech převládá transport spláchnutím do nějakého koryta při občasných intenzivních deštích.
  • V nějakých střídavě vlhkých oblastech při povodních.