Brno-Židenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno-Židenice

Brno-Židenice – znak

znak

základní data
status: městská část / městský obvod statutárního města Brna
kraj: Jihomoravský
okres: Brno-město
historická země: Morava
katastrální výměra: 3,03 km²
obyvatel: 21 304 (18. prosince 2006)
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
PSČ: 615 00 + 636 00
základních sídelních jednotek: 15
místních částí: 2
celých katastrálních území: 0
částí katastrálních území (ÚTJ): 2
adresa úřadu: Gajdošova 7
615 00 Brno
starosta: Ing. Roman Vašina (ODS)

Oficiální web
Oficiální web úřadu městské části / obvodu
E-mailová adresa

Brno-Židenice na mapě

Brno-Židenice je od 24. listopadu 1990 jedna z 29 městských částí statutárního města Brna. Zástavba městské části se rozkládá na levém (východním) břehu řeky Svitavy, a tvoří ji jihozápadní část katastrálního území Židenice, ohraničená na západě pravým (západním) břehem Svitavy, a východní část katastrálního území Zábrdovice ohraničená střídavě levým nebo naopak pro změnu pravým břehem Svitavy.

Obsah

[editovat] Sousedící městské části

Území městské části Brno-Židenice hraničí na západě s městskými částmi Brno-střed a Brno-sever, na severu s městskou částí Brno-Maloměřice a Obřany, na východě s městskými částmi Brno-Vinohrady a Brno-Líšeň, na jihovýchodě s městskou částí Brno-Slatina, a na jihu s městskou částí Brno-Černovice.

[editovat] Historické obce na území dnešní městské části

Území moderní městské části Brno-Židenice zahrnuje bývalé obce Židenice (střed a částečně i sever katastrálního území Židenice, a několik bloků na východě zdejší části katastrálního území Zábrdovice), Juliánov (jih katastrálního území Židenice), část Zábrdovic (většina zdejší části katastrálního území Zábrdovice, a západní část katastrálního území Židenice), malou část Černovic (jižní část katastrálního území Židenice východně od areálu firmy Alstom a jižně od areálu zdejšího židovského hřbitova), část území na severu městské části zase původně náleželo k Maloměřicím. Zástavba bývalých obcí Juliánova a Židenic je již několik desetiletí velice těsně srostlá.

[editovat] Charakteristika městské části

Území městské části Brno-Židenice, které má městský charakter, srpkovitě ohraničuje sousední městskou část Brno-Vinohrady, jejíž odsud dobře viditelná zástavba se vypíná nad Židenicemi na protáhlé vyvýšenině. Západní polovina městské části zhruba ohraničená trasou tzv. Velkého městského okruhu tvoří téměř úplná rovina. Naopak východně od této silnice se terén začíná zvedat. Východně od ulice Bělohorská se začíná zvedat Bílá Hora, severně od ní nedaleko budovy místní polikliniky se zase zvedá výše zmíněná "vinohradská". Na severozápadním svahu "vinohradské" vyvýšeniny při hranici s městskou částí Brno-Vinohrady se rozkládá i zdejší lesopark Akátky, který je jedním ze dvou lesoparků na území městské části Brno-Židenice. Druhý lesopark, rozkládající se Juliánovem na Bílé Hoře, nabízí vyhlídku na Brno. Oba lesoparky využívají zdejší občané k procházkám. Na území městské části se nacházejí i dvě sídliště: severněji položené sídliště v okolí Stará Osady, a rozsáhlejší Juliánov, ležící na jihovýchodě městské části. Na samém jihu městské části se v těsné blízkosti tramvajové trati linky číslo 8 rozkládá areál zdejšího židovského hřbitova.

Od počátku 90. let 20. století probíhá na území městské části intenzivní rekonstrukce bytů. Pod Bílou Horou poblíž Bělohorské ulice probíhá již několik let výstavba moderního komplexu bytových domů. Během posledních let dochází rovněž k rekonstrukci silnic, jejichž stav nebyl vždy zcela optimální.

[editovat] Doprava

Městskou částí prochází železniční trase ve směru Brno-Svitavy a nachází se zde i železniční nádraží. Díky svojí malé vzdálenosti od středu města má městská část velice hustou silniční síť, která ji umožňuje dobré dopravní spojení s okolními městskými částmi. Území městské části přetíná od severu k jihu částečně dvouproudová trasa tzv. velkého městského okruhu, která poskytuje spojení s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Maloměřice a Obřany. Do městské části Brno-Černovice se lze však dostat i z ulice Životského. Další důležitou trasou je silnice I/642, která poskytuje dopravní spojení s městskou částí Brno-Vinohrady, do níž se lze dostat i po ulici Líšeňská a následnou odbočkou po ulici Křtinská. Přes okraj městské části Brno-Vinohrady se lze tudy dostat i do městské části Brno-Líšeň. Další důležitou trasou nabízející přímé spojení s městskou částí Brno-Líšeň je zde dvouproudová silnice v ulici Jedovnická, procházející okolo areálu brněnské spalovny. K této silnici se lze dostat po ulici Bělohorská. Pokud se neodbočí do ulice Jedovnická, lze pokračovat dále do městské části Brno-Slatina. Dopravní spojení s městskou částí Brno-sever umožňuje silnice v ulicích Bubeníčkova a Zábrdovická, která se nedaleko úřadu městské části napojuje na již zmíněnou trasu velkého městského okruhu.

Veřejné dopravní spojení s ostatními městskými částmi zde zajišťuje dopravní podnik města Brna, prostřednictvím tramvajových linek číslo 13 (směr Brno-Královo Pole a zpět), 8 (ve směru centrum - Líšeň), 2 (jede až do Modřic) a 3 (jede do Komína a někdy také do Bystrce), autobusových linek 45 (směr do Líšně nebo naopak do Lesné), 58 a 56 (směr Líšeň), 75 (do Slatiny nebo naopak do Obřan či dokonce do Bílovic nad Svitavou), 44 a 84 (okružní linky), 72 (směr do Přízřenic či Řečkovic), a trolejbusových linek 26 (na Vinohrady), 27 (na Staré Brno nebo naopak přes Vinohrady do Líšně), a nočních autobusových linek 97, 98 a 99. Veřejnou dopravu mimo Brno zajišťuje integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje.

[editovat] Ekonomika

Pravděpodobně nejvýznamnějším zdejším podnikem je v současné době Spalovna a komunální odpady Brno a.s. (SAKO). V zábrdovické části městské části se zde na břehu Svitavy rozkládá i rozsáhlý areál kdysi proslulé Zbrojovky Brno. Z obchodů má na území městské části nejsilnější pozici supermarket Kaufland, významná však zůstává i prodejna Albert na Staré osadě. Na severovýchodě městské části se pak nachází i obchodní centrum LeRK, nabízející podlahové krytiny či spotřební elektroniku.

[editovat] Zdravotnictví

Vedle několika ordinací privátních lékařů se na území městské částí nachází také poliklinika Židenice a Vojenská nemocnice Brno.

[editovat] Historický přehled

Do roku 1867 byly Židenice spolu s Juliánovem spravovány jako jedna obec, přičemž měl Juliánov svého radního. Kvůli problémům se správou dochází roku 1867 k osamostatnění Juliánova, jehož území však i nadále tvořilo součást katastrálního území Židenice. 16. dubna 1919 byly obě obce připojeny k Brnu, přičemž až do vzniku Protektorátu Čechy a Morava měly vlastní zastupitelstva. Na rozdíl od obou výše uvedených historických obcí byla zdejší část historických Zábrdovic součástí Brna již od 6. července 1850.

V šedesátých letech 20. století pak v rámci katastrální reformy dochází k výrazné úpravě hranic katastrálního území Židenice, jejichž katastrální hranice se od té doby nezměnily. K původnímu katastru byla připojena východní část katastrálního území Zábrdovice východně od železniční trasy Brno - Svitavy ohraničená Svitavskou strouhou, jihovýchodní část Zábrdovic severně od ulice Olomoucká, severní část katastrálního území Černovic v prostoru Jeronýmovy ulice a jižně od židovského hřbitova, jakož i malá část katastrálního území Maloměřice, jihovýchodně od železniční trasy Brno-Svitavy. Část katastru jižně od Stránské skály byla naopak připojena ke Slatině, zatímco malá část západně od železniční trasy Brno-Svitavy, s ulicemi Vaničkova, Krokova, Tomáškova, Šámalova, Kuldova, Krokova, zase k Zábrdovicím. Od 60. let do roku 1990 bylo celé katastrální území Židenice součástí městského obvodu Brno IV, zatímco Zábrdovice náležely od 60. let do roku 1990 k městskému obvodu Brno III.

V osmdesátých letech 20. století bylo v severní části židenického katastru vybudováno nové sídliště Vinohrady. 24. listopadu 1990 pak vzniká moderní městská část Židenice, přičemž se samostatnou městskou částí stalo i sídliště Vinohrady jako městská část Brno-Vinohrady.

[editovat] Významné osobnosti

  • Bohumil Hrabal - český spisovatel
  • Jan Gajdoš - vrcholový sportovec, činovník Sokola, odbojář a pedagog
  • PhDr. Zbyněk Mrkos - profesor brněnské konzervatoře a Janáčkovy akademie muzických umění

[editovat] Galerie

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje:
 Portál Brno 
Statutární město Brno

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

</noinclude>

V jiných jazycích