Diecéze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Diecéze (lat. dioecesis) označuje správní jednotku

  1. starověké římské říše pro oblast finanční správy;
  2. církví s episkopální strukturou (katolická církev, pravoslaví, anglikánská církev apod.).

Tohoto pojmu (latinského, převzatého z řečtiny) se původně užívalo ve starověkém Římě pro označení oblastí finanční správy. Císař Diocletianus tímto názvem označil nově zřízené správní jednotky nadřazené provinciím.

V katolické církvi jsou nadřazenou jednotkou diecéze církevní provincie, podřazené pak vikariáty (na Moravě děkanáty) a farnosti. V jejím čele stojí sídelní biskup, který může mít k ruce pomocné biskupy. Nejstarší a historicky nejvýznamnější diecéze v provincii se obvykle nazývá arcidiecézí, v jejíž čele stojí arcibiskup, který zároveň zastává post metropolity – představeného provincie.

Obsah

[editovat] Diecéze na území Česka

[editovat] Česká provincie

[editovat] Moravská provincie

[editovat] Jiné církve

  • Pravoslavná církev má místo diecézí eparchie (biskupství), pražská a olomoucko-brněnská. V Praze sídlí arcibiskup.
  • Řeckokatolická církev na území Česka a Slovenska spadala historicky pod Lvovskou a pak pod Prešovskou diecézi. Od roku 1993 je na českém území zřízen samostatný exarchát podřízený přímo papeži.