Relikviář
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Relikviář je schránka na relikvie.
Relikviáře mohou mít podobu od malých schránek až po velké bohatě zdobené truhly. Příkladem velkého bohatě zdobeného relikviáře je například Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou. Relikviář měl devóční význam díky tomu, že uchovával ostatky a proto lidé věřili, že má v sobě jakousi posvátnou sílu. Dotýkali se relikviářů, aby například měli štěstí.
- není určen pro čtení - nádoba či knižní vazba (přezdobená) pro uchovávání ostatků svatých - (kosti, vlasy, nehty, Turínské plátno – zahalen Ježíš…) - 7.-11.stol. nástup ORNAMENTŮ - živočichové nebo rostliny (motivy), které dále přecházejí do abstraktní geometrie
Ostrovní tvorba: - Evangeliář z KELSU – pol 8.stol. (Book of Kels) - Evangeliář z DARROW - Evangeliář z LINDAYS
- protikladem je tvorba z Franské říše (Karel Veliký) - bez geometrické abstrakce - Karolínské období, znovuobnovení římské říše, návrat k antice - Evangeliář KARLA VELIKÉHO - STRAHOVSKÝ evangeliář - spisy APOŠTOLŮ - Relikviář KARLA VELIKÉHO - Relikviář KARLA HOLÉHO
- v 9.-10. stol. vzniká nová technika ilustrace PEROKRESBA - do té doby všechny ilustrace malovány temperami - kreslí se lineárně předtím se kreslilo plošně
- SKRIPTORIA - dílny písařů (mnichů) v klášterech, kteří píši kodexi

