Ernst Jandl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ernst Jandl (1. srpna 1925 Vídeň – 9. června 2000 Vídeň) byl rakouský básník, dramatik a spisovatel. Je známý mimo jiné díky svým zvláštním humoristickým slovním hříčkám v oblasti experimentální lyriky a díky tvorbě neologismů.
Obsah |
[editovat] Život
Ernst Jandl vystudoval gymnasium (1943) a poté narukoval do armády, koncem roku 1944 se stal americkým válečným zajatcem (vězněn v Anglii). Po svém propuštění (1946) se vrátil do Rakouska, kde vystudoval germanistiku a anglistiku ve Vídni (Promoval 1950). Krátce před promocí složil zkoušku pro učitele (1949). Od roku 1950 pracoval jako učitel na několika gymnasiích. Zajímavostí je, že krátce působil i na Schule für Dichtung (Škola pro básnictví) ve Vídni. Poté ještě působil jako pedagog v Anglii.
Roku 1953 se spřátelil se svou pozdější družkou Friederike Mayröcker, která se výrazně podílela na větší části jeho díla. Zhruba v tomto období začal úzce spolupracovat s tzv. vídeňskou skupinou, tato spolupráce mu přinesla mnoho kontaktů na umělecký svět a i díky ní později pracoval na mnoha místech (Německo, USA, …)
Roku 1973 se stal spoluzakladatelem Grazer Autorenversammlung, a od roku 1975 byl jeho víceprezidentem. Roku 1983 se stal prezidentem této organizace a byl jím až do roku 1987.
Od roku 1981 byl členem Německé akademie pro jazyk a poezii v Darmstadtu.
[editovat] Dílo
Jandl se proslavil svými slovními hříčkami, je považován za jednho z předních zástupců německy psané experimentální lyriky. V Rakousku mu byla často vyčítána jeho silná vazba na německou literaturu.
Navíc jeho umění nespočívá pouze v tvorbě, ale také v přednesu básní. Natočil značné množství desek obsahujících jeho slovní a zvukové experimentů, které jsou často doprovázeny zpěvem a jazzem. K Jandlovým nejznámějším básním patří sbírka básní Laut und Luise, Schtzngrmm, Ottos mops (k této básni mu byl vzorem jeho pes, vypráví zde příběh o páníčkovi, paničce a psíčkovi, kde se zachází pouze s vokálem O) Kneiernzuck a Lichtung.
Většina Jandlových děl působí jen při ústním přednesu, neboť sám Jandl kladl důraz na to, aby byly přednášeny.
Pod vlivem konkrétní poezie a dadaismu se Jandl zabýval experimentálním básnictvím.
Jeho první básnické pokusy byly uveřejněny v roce 1952 v časopise Neue Wege (Nové cesty).
- Aus der Fremde
- Das Öffnen und Schliessen des Mundes
- Der gelbe Hund
- Die Bearbeitung der Mütze
- Die Rampe
- Die schöne Kunst des Schreibens
- Dingfest
- Fünf Mann Menschen
- Für alle
- Gesammelte Werke, Band 1–3
- Idyllen
- Kernwissen
- Mletpantem
- My right hand – my writing – hand – my handwriting
- Selbstporträt des Schachspielers als trinkende Uhr
- Serienfuss
- Sprechblasen
[editovat] Česky vydané výbory
- Mletpantem, 1989, vybrali, uspořádali a přeložili Josef Hiršal a Bohumila Grögerová
- Rozvrzaný mandl, 1999, vybrali a přeložili Josef Hiršal a Bohumila Grögerová
- E. Jandl, F. Mayröckerová: Experimentální hry, 2005, překložili Jiří Adámek, Zuzana Augustová, Jiří Brynda, Barbora Klípová, Věra Koubová a Martina Musilová
[editovat] Ceny
- 1969 rozhlasová hra Hörspiel der Kriegsblinden (Rozhlasová hra válečně slepých) spolu s Friedericke Mayröcker
- 1974 Cena Georga Trakla
- 1976 Cena města Vídně za literaturu
- 1978 Rakouská státní cena
- 1980 Müllheimer Dramatikerpreis za „aus der fremde“ (Z cizoty)
- 1982 Cena Antona Wildganse
- 1984 Cena Georga Büchnera
- 1984 Velká rakouská státní cena za literaturu
- 1985 Cena německé kritiky za desku „bis eulen?“
- 1988 Deutscher Kleinkunstpreis – Německá cena malého umění
- 1989 Frankfurter Höspielpreis – Frankfurtská cena za rozhlasovou hru
- 1990 Cena Petera Huchela za knihu „idyllen“ (Idyly)
- 1993 Cena Kleista
- 1995 Cena Friedricha Hölderlina

