Honoré de Balzac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Honoré de Balzac
Honoré de Balzac

Honoré de Balzac [balzak], vlastním jménem Balsa (20. května 1799, Tours – 18. srpna 1850, Paříž), byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kritickorealistického románu. Napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou (např. Šagrénová kůže).

Pocházel ze selské rodiny, byl nejstarším synem statkáře, jenž v průběhu Francouzské revoluce zbohatl jako vojenský zásobovač. Honoré byl poslán do klášterní školy, nakonec se mu podařilo v Paříži vystudovat práva. Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal černé dobrodružné romány (pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin), které později zavrhl.

Celý jeho život byl provázen snahou dostat se do vyšší (aristokratické) společnosti, z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány na pokračování).

Když na tom byl finančně dobře, nakoupil akcie, ale zkrachoval. Byl poté nucen psát velmi intenzivně, aby zaplatil své dluhy. Psal vlastně pro výdělek (což v jeho době nebylo obvyklé) a výhradně v noci. Do dějin literatury vstoupil i jako legendární „dělník pera“, známý svou mimořádnou pracovitostí; kromě psaní románů působil takřka po celý tvůrčí život i jako novinář a kritik.

Roku 1833 se seznámil s paní Evelinou Hanskou-Rzewvskou, dcerou ruskopolského šlechtice (seznámili se roku 1833), se kterou se pár měsíců před svou smrtí oženil (14. května 1850) po smrti jejího manžela.

Několikrát se pokusil o sebevraždu.

[editovat] Dílo

Ve svých dílech projevil smysl pro detail, měl znalost prostředí i postav, které popisuje. Snažil se popsat všechny typy šlechticů a jejich životní situace. Vždy stál na jejich straně. Ve všech jeho románech jde o vystihnutí převládajících morálních vlastností.

Je autorem rozsáhlého cyklu, který nazval Lidská komedie (La Comédie humaine). Tento cyklus, zobrazující francouzskou společnost na počátku 19. století, obsahuje 97 románů a povídek, z nichž většina vyšla v časopisech i knižně. Předmluva k cyklu je manifestem realistického umění. Jádrem celého cyklu je volná trilogie románů Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán. V Otci Goriotovi jsou poprvé obsaženy všechny základní rysy balzakovského románu, v tomto románu vytvořil Balzac truchlivý příběh bohatého kupce, který nahromaděný majetek odkázal dcerám, jež ho opustily. Proto dožívá opuštěný a opovržený. Významnými postavami jsou i mladý Rastignac, jenž touží vyniknout a v honbě za penězi postupně ztrácí víru ve staré morální zásady, a bývalý galejník Vautrin, který mladého muže vyvádí z iluzí. Pokračování nazvané Ztracené iluze, označované často jako „nejbalzakovější“ román, je především příběhem venkovského básníka Luciena de Rubempré v Paříži, který se postupně stává bezcharakterním žurnalistou. Lesk a bída kurtizán uzavírá trilogii, román, popisující spjatost společenských špiček s podsvětím se vyznačuje napínavým, až dobrodružným dějem.

Některé z jeho románů a zejména povídek (inspirovaných poetikou středověkého romanopisce Rableaise) byly pokládány za nemravnou četbu.


  • Šuani (1829) - historický válečný román, který je mezníkem v jeho tvorbě; později jej zařadil do cyklu Lidská komedie.
  • Gobsteck (1830) - příběh hamižného podnikatele a spekulanta předznamenává balzakovskou metodu realistického románu.
  • Šagrénová kůže (Le Peau de chagrin, 1831) - román s pohádkově fantastickými prvky.
  • Třicetiletá (La Femme de trente ans, 1831-1832)
  • Ludvík Lambert (Louis Lambert, 1832)
  • Farář Tourský (Le curé de Tours, 1832) - zařazen do skupiny románů-studií z provinčního života.
  • Plukovník Chabert (Le Colonel Chabert, 1832)
  • Venkovský lékař (Le Médecin de campagne, 1833)
  • Evženie Grandetová (Eugénie Grandet, 1833) - jeden z vrcholných autorových románů, tragický příběh ubohé dcery bohatého a neuvěřitelně lakotného obchodníka Grandeta je zároveň znamenitým obrazem ˇfrancouzské měšťácké společnosti první poloviny 19. století.
  • Hledání absolutna (La Recherche de l´Absolu, 1834) - tento román autor zařadil do skupiny filosofických příběhů.
  • Otec Goriot (Le père Goriot, 1834) - realistický román, jehož hlavní postavou je starý pan Goriot, zprvu bohatý, spokojený a šťastný člověk. Nastěhuje se do penzionu paní Vauguerové, kam ho chodí navštěvovat jeho dvě dcery. Ty ho však nenavštěvují z lásky, ale ze zištných důvodů, což on nechce vidět. Dcery ho nakonec oberou o všechen majetek a on umírá opuštěn v chudobě. Celým dílem se prolíná taktéž příběh Evžena Rastignaca - studenta, který se snaží začlenit do Pařížské vyšší společnosti. Ctí otce Goriota a zároveň je zamilován do jeho dcery. Rastignac jako jediný setrvá u umírajícího Goritota, jeho vlastní dcery ho nechají napospas.
  • Usmířený Melmoth (Melmoth reconçilié, 1835) - v románu Balzac navazuje na anglický gotický román Poutník Melmoth od Charlese Mautrina.
  • Stará panna (La Vieille fille, 1836)
  • Mše ateistova (La messe de l´athée, 1836)
  • Kabinet starožitností (Le Cabinet des antiques, 1836)
  • Ztracené iluze(Illusions perdu, 1837-1843)
  • Lesk a bída kurtizán - (Splendeurs et miseres des courtisanes, 1838-1843). Román popisuje prostředí vznešené francouzské společnosti a pařížského podsvětí. Toto dílo vyznívá jako ostrá kritika francouzské buržoazie.
  • Temný příběh (Une ténébreuse affaire, 1841) - „politický“ román
  • Lilie v údolí (Les Lys dans la vellée, 1840)
  • Okresní múza (La Muse du départment, 1843)
  • Modesta Mignonová (Modest Mignon, 1843)
  • Venkované(Les Paysans, 1844)
  • Sestřenice Běta (La cousine Bete, 1846)
  • Bratranec Pons (Le cousin Pons, 1847)
  • Dopisy Cizince
  • Fyziologie manželství(1829)
  • Plukovník Chabert (1832)
  • Cesar Birotteau(1837)
  • Beatrice (1839)
  • Pierre Grasson (1840)
  • Vautrin (1840)
  • Uršula Mirouetová (1842)
  • Paměti dvou mladých manželek (1842)
  • Vstup do života Honorina (1844)

[editovat] Podívejte se též na

[editovat] Externí odkazy

Biografie, bibliografie (francouzsky)


40
Související články obsahuje:
Portál Literatura