Letovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letovice
centrum Letovic

Letovice – znak Letovice – vlajka znak vlajka

základní data
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0621 581917
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4): Blansko (CZ0621)
obec s rozšířenou působností: Boskovice
pověřená obec: Letovice
historická země: Morava
katastrální výměra: 51,01 km²
obyvatel: 6799 (2005)
zeměpisná šířka: 49°32'49.53" s. š.
zeměpisná délka: 16°34'24.86" v. d.
nadmořská výška: 330 m
PSČ: 679 61
základní sídelní jednotky: 32
místní části: 17
katastrální území: 20
adresa městského úřadu: Městský úřad Letovice
Masarykovo nám. 19
679 61 Letovice
starosta: Mgr. Radek Procházka
Oficiální web
E-mailová adresa

Letovice jsou 7000-ové město v severní části okresu Blansko, ležící přibližně na půli cesty mezi Svitavami a Brnem. Leží na březích řeky Svitavy a Křetínky.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Město

  • Mladší doba kamenná – První známky osídlení údolí, kde se nyní rozkládají Letovice patří do období Neolitu. Jedná se o provrtané kamenné mlaty.
  • Doba římská – Bylo nalezeno několik mincí, které podporují teorii obchodního spojení přes Malou Hanou. Našli se mince z období císaře Trajána (vládl 98 – 117 n.l.), císaře Aureliána (vládl 270 – 275 n.l.) a císaře Konstantina I. (vládl 306 – 337 n.l.).
  • Středověk
    • 1145 - rok první zmínky o Letovicích. Jde o listinu Oty III z Olomouce. Psalo se v ní o darování části mostného klášteru v Litomyšli. Později bylo zjištěno, že se jedná o padělek z 13. století. Název Letovice je zde uváděn ve tvaru Lethowicz.
    • 1241 - Letovice byly vypleněny Tatary, kteří táhli od Olomouce.
    • Ve 2. polovině 14. století vznikla v Letovicích sbírka přísloví a sentencí (stručná a výstižná myšlenka), jejímž autorem byl Jan z Letovic.
    • 1399 - dobití hradu Heraldem z Kunštátu.
    • 1424 - husité dobili hrad a vypálili celé město.
    • V průběhu 15. století byl v Letovicích přeložen z latiny do staročeštiny cestopis Marca Pola Milion. Tento překlad použil Václav Hanku jako zdroj staročeštiny, kterou posléze využil při padělělání Rukopisu zelenohorského.

[editovat] Majitelé panství

  • rod pánů z Letovic 1203? - 1446
  • rod pánů z Lomnice 1446 – 1505 - polovina panství
  • rod pánů z Boskovic 1446 – 1544 – do roku 1505 vlastnili polovinu panství, poté celé
  • rod pánů z Herdeku 1544 - 1613
  • rod pánů z Thurnu 1613 – 1654
  • Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna 1654 – 1664
  • hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová 1664 – 1666
  • hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová 1666 -1668
  • rod pánů z Pohronce 1668 – 1711
  • hrabě Karel z Roggendorfu 1711 – 1724
  • rod pánů z Blümegenu 1724 – 1820
  • rod pánů Kálnoky z Körës Pataku 1820 - 1945
Český statistický úřad 2001
Obyvatelstva celkem 6640
Věřících 3675
církev římskokatolická 3134
českobratrská církev evangelická 241
církev českosl. husitská 15
pravoslavná církev 5
Svědkové Jehovovi 4
Nezjištěné vyznání 746
Bez vyznání 2219

[editovat] Náboženství

Letovice bývaly střediskem arcikněžství, dnes patří k děkanství boskovskému. Součástí letovického arcikněžství byl i Literátský sbor, kterých bylo na celé Moravě kolem 20. Ten se zabýval především chrámovým zpěvem, náboženstvím a dobročinností. První zmínka o něm pochází z roku 1596, ale doba založení je neznámá. Zrušen byl roku 1783 dvorním dekretem Josefa II.. Když se stali majiteli Letovic pánové z Boskovic, začali na svých panstvích šířit učení Jednoty bratrské na úkor katolíků. Za vlády Herdeků bylo v Letovicích prosazováno Luteránství a na panství vznikaly náboženské třenice. V tomto období již byla většina obyvatel evangelíky. I během 30. leté války a po ní, kdy byli majiteli panství katoličtí Thurnové, zůstala většina obyvatel evangelíky. Proto byli několikát povoláni jesuité a do konce 17. století přestoupila většina obyvatel na katolickou víru. Jesuité Letovice navštívili na 8 dní ještě v září 1759. I přesto zůstávala malá část obyvatel Letovic, od středověku až dodnes, vyznání protestantského. Jsou mezi nimi členové Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské a Církve bratrské. V 70. letech 20. století si členové Církve bratrské postavili novou modlitebnu.

[editovat] Kroj

Děvče v kroji z Hané
Děvče v kroji z Hané

Popis kroje na Letovicku pochází od sběratele lidové slovesnosti Miroslava Dukáta, jenž sbíral místní pověsti, pohádky a zvyky. Všeobecně se kroj nosil do roku 1848, avšak starší lidé kroj nosili i poté. Sváteční kroje se nosily především v neděli, do kostela, k muzice či při přespolních cestách.

  • mužský
    • sváteční – krátké žluté kalhoty po kolena ("koženice"), kolem kapes vyšívané, u kolen zavázené řemínky, které od kolenou dolů visely jako pentle. Naškrobená košile s širokými růkávy a nabíraným límečkem, tmavá jednořadá vesta s velkými kulatými knoflíky, jenž se zapínaly až ke krku a kolem krku uvázaný barevný šátek. O svátcích a v neděli se nosil šátek hedvábný, ve všední dny bavlněný. Kolem pasu vyšívaný (vyšito i jméno majitele), široký kožený opasek, jenž byl uvnitř dutý (na nošení peněz). Na nohách nosili punčochy po kolena (mimo léto) a "naviksované" (naleštěné) holínky. Na hlavě se nosil široký plstěný klobouk s širokou pentlí, v zimě pak beranice.
    • všední – dlouhé soukenné kalhoty, nebo staré koženice a soukenná košile
  • ženský
    • sváteční - dlouhá lněná sukně "kanafaska", několik spodniček, barevné bavlněné punčochy a nízké zdobené střevíce s přezkou. Dále plátěná a naškrobená lněná košile (kordulka), která se oblékala přes hlavu, s baňatými krajkami obroubenými rukávy po lokty. Okolo krku řasnatý krajkový věnec a korále. Kordulka byla hluboce vystřižená a zapínala se na na knoflíčky nebo šňůrky. Za špatného počasí se oblékala "marinka". Živůtek byl stejně jako u kordulky hluboce vystřižen a měla dlouhé úzké rukávy. Zapínala se na knoflíky a přiléhala k tělu. Při chladnějším počasí se oblékal kabátek (fěrtoch či špenzl). Ten byl po okrajích lemován pentlí a na ramenou měl široké baňaté rukávy. V zimě s nosil ještě krátký kožíšek. Na hlavě se nosil květovaný šátek.
    • všední – plátěná sukně, košile a zástěra

[editovat] Nářečí

Aktivně nářečí již téměř nikdo nepoužívá s výjimkou některých starších lidí, kteří jím ale mluví také jen v soukromí, či se svými vrstevníky. Jedná se o nářečí vzniklé vlivem nářečí hanáckého (Jede z Olomóca staró Škodó ...) a českého (silnica, mlíko, spíchat jako spěchat ...). U mladší generace se již spíše vyskytují jen výrazy pocházející z nářečí českého.

[editovat] Geografie a klima

[editovat] Poloha

Letovice se nachází 47 km severně od Brna a 27 km jižně od Svitav. Jedná se o rozhraní Malé Hané, Českotřebovské, Moravskotřebovké a Nedvědické vrchoviny.

  • Malá Haná – její součástí je Letovická kotlina, jejíž nejvyšší bod je vrchol Strážnice (443 m n.m.). Nejvyšším bodem Malé Hané je vrchol Nad Amerikou (558 m n.m.).
  • Českotřebovská vrchovina – její součástí je i nejvyšší kopec v okolí Letovic Vlkov, který má výšku 599 m n.m..
  • Moravskotřebovská pahorkatina – na Letovicko zasahuje jen okrajově a zastupuje ji pouze kopec Na vrších (590 mn.m.).
  • Nedvědická vrchovina – spadá do ní údolí řeky Křetínky, jenž tvoří severní hranici mezi ní a Českotřebovskou vrchovinou. Řeka Svitava tvoří její výhodní hranici mezi ní a Malou Hanou.

[editovat] Klimatické poměry

ČR patří do oblasti mírného podnebného pásu. Letovice se nacházejí na přechodu klimatických oblastí MT3 a MT7, které se dájí charakterizovat jako mírně teplé, mírně vlhké s mírnou zimou. Počasí také ovlivňuje převládající směr větrů. Západní či jihozápadní vítr přináší v létě dešť a chladno. Zimu naopak zmírňuje. Vítr východní či severovýchodní přinese teplé a slunečné léto. V zimě naopak tuhé mrazy.


Klimatická oblast MT3
Počet dnů s teplotou nad 10o 120 - 140
Počet letních dnů 20 - 30
Počet mrazových dnů 130 - 160
Počet ledových dnů 40 - 50
Průměrná teplota v lednu v oC -3 až -4
Průměrná teplota v červenci v oC 16 - 17
Průměrná teplota v dubnu v oC 6 - 7
Průměrná teplota v říjnu v v oC 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 350 - 450
Srážkový úhrn v zimním období (mm) 250 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100
Počet dnů jasných 40 - 50
Počet dnů zamračených 120 - 150
Klimatická oblast MT7
Počet dnů s teplotou nad 10o 140 - 160
Počet letních dnů 30 - 40
Počet mrazových dnů 110 - 130
Počet ledových dnů 40 - 50
Průměrná teplota v lednu v oC -2 až -3
Průměrná teplota v červenci v oC 16 - 17
Průměrná teplota v dubnu v oC 6 - 7
Průměrná teplota v říjnu v v oC 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období (mm) 250 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 80
Počet dnů jasných 40 - 50
Počet dnů zamračených 120 - 150























[editovat] Vodstvo

Letovice patří do povodí řeky Svitavy, která patří k úmoří Černého moře. Zásobování pitnou vodou zajišťuje vodovod z Vlkova, Písečné a z Poříčí. Březovský vodovod, který Letovicemi také prochází zásobuje především Brno.

Soutok Svratky a Svitavy
Soutok Svratky a Svitavy

[editovat] Svitava

Řeka Svitava pramení na svazích Javornického hřebenu u obce Javorník v nadmořské výšce 465 m n.m., odkud protéká přes Svitavy, Letovice, Blansko až do Brna, kde se vlévá do řeky Svratky. Má celkovou délku 97km a patří do povodí Dunaje.

[editovat] Křetínka

Řeka pramení v Třebovském mezihoří 150 m severně od obce Stašov v nadmořské výšce 645 m n.m. Protéká pod hradem Svojanov, dále přes Bohuňov, Křetín až do Letovic, kde se vlévá u podniku Tylex do řeky Svitavy. Její celková délka je 29 km. V letech 19721976 na ní byla vybudována vodní nádrž Letovice.

[editovat] Kladorubka

Řeka pramení za bývalými lázněmi Andělka. V roce 1964 na ní byla započata stavba Letovického rybníka o ploše 3,5 ha a hloubce 5,5 m, jenž slouží k rybolovu a rekreaci. U Letovických strojíren se vlévá do Svitavy.

[editovat] Vodní nádrž Letovice

Hlavní význam této přehrady je zabránit povodním a dolňovat stav řeky Svitavy, která měla velký úbytek vody po výstavbě březnovského vodovodu v roce 19111912 a vybudování jeho druhé větve v letech 1972 – 1975 (plánována byla již v roce 1929). První úvahy o stavbě přehrady pocházejí již z roku 1911. Počítalo se s kamennou hrází a objemem 5,8 miliónů m3. Studie z roku 1929 již uvažovala o 11 miliónech m3 a vodní elektrárně na úpatí hráze. Vlastní realizace projektu započala v dubnu 1972 a skončila 31. prosince 1976. Uvedení do plného provozu se konalo 1. října 1979. Přehrada nyní kromě výše uvedených důvodů slouží i k rekreaci a rybolovu. Místní ji nazývají Křetínka.

  • Údaje:
    • Délka hráze: 123 m
    • Výška hráze: 28,5 m
    • Šířka koruny hráze: 5 m
    • Celkový objem násypu hráze: 186 000m3
    • Max délka nádrže: 4,7 km
    • Max. šířka nádrže: 397 m
    • Max. hloubka nádrže: 27,3 m
    • Plocha: 104,6 ha
    • Objem: 11 570 000 m3
    • Výkon turbíny: 100 kW
    • Úplné vypuštění přehrady: 24,5 dne
    • Celkové náklady na stavbu: 127 263 000 kčs

[editovat] Památky a turistické zajímavosti

[editovat] Keltský skanzen Isarno

kostel sv. Prokopa s farou
kostel sv. Prokopa s farou

Skupinka přátel živé historie Bacrie založila v bývalém lomu, poblíž hráze vodní nádrže Letovice, keltský skanzen Isarno. Název Isarno je odvozen od starého keltského názvu pro železo. Naléza se tu například kovárna z doby bronzové, hospůdka (pivo Kvasar, víno, medovina ...) a další stavby. Po areálu se volně pohybují prasata, kozy, ovce, psi i kočky. Pro zájemce je i možnost projížďky na koni.

[editovat] Vodárenská věž

Je stále funkční, stavebně technickou památkou. Měří 20 m a je součástí I. březovského vodovodu z roku 1911.

klášter Milosrdných Bratří
klášter Milosrdných Bratří

[editovat] Kostel sv Prokopa

Původně gotický kostel sv. Prokopa byl postavený v letech 13701380, a později byl několikrát přestavován. Před kostelem se nachází fara, o níž je první zmínka již v roce 1353. Uvnitř kostela jsou cenné historické náhrobky majitelů letovického panství.

[editovat] Klášter Milosrdných bratří

jezírko v letovickém parku
jezírko v letovickém parku

Klášter Milosrdných bratři v Letovicích byl postaven z daru 24 000 zl. od Jindřicha Kajetána Blümegena, jenž chtěl, aby součástí kláštera byla i nemocnice. Stavitelem barokního kláštera byl řeholní bratr Longinus Traub z Vídně. Práce započaly 26. dubna 1751 a dokončeny byly roku 1784. Klášterní kostel sv. Václava je vyzdoben malbami od letovického malíře Jana Daňka z roku 1930 a vybaven novými varhany od letovického rodáka Františka Čapka z toku 1917. Pod kostelem je klášterní krypta. Dále je v klášteře lékárna s bohatými freskami a původním vybavením z roku 1760. Nyní v klášteře sídlí nemocnice pro starší a dlouhodobě nemocné pacienty.

[editovat] Zámek Letovice

Původně dřevěná tvrz ze 14. století byla později přestavěna na kamenný hrad, chráněný třemi bránami s padacími mosty. Hrad byl později přestaven na zámek. Současnou podobu získal zámek Letovice v 30. letech 19. století, kdy byl v majetku rodu Kálnoky.

[editovat] Zámecký park Letovice

Zámecký park Letovice má rozlohu 27,6 ha. Jedná se o kulturní památku a zvláště chráněné území. Je to rozsáhlý přírodně krajinářský park s romanticko – gotickou úpravou.

[editovat] Městská správa

VOLBY 2006 POČET HLASŮ POČET MANDÁTŮ
Občanská iniciativa, SNK 13 800 5
ODS 10 329 4
ČSSD 9 618 4
KSČM 9 164 3
KDU-ČSL 7 025 3
Sdružení nestraníků 3 691 1
Nestraníci 2 955 1

Při volbách do městského zastupitelstva 20. října a 21.října 2006 byla volební účast 53,95%. Pro funkční období 2006 – 2010 byli do 21-členného zastupitelstva zvoleni zástupci 7 politických subjektů. Na 1. zasedání Zastupitelstva města Letovice pak byla zvolena 7-členná rada ve složení:

  • Mgr. Radek Procházka - starosta (Občanská iniciativa, SNK)
  • Vladimír Stejskal - místostarosta (ODS)
  • Bohuslav Kuda - místostarosta (KDU-ČSL)
  • Michal Bula (Občanská iniciativa, SNK)
  • JUDr. Jan Královec (KDU-ČSL)
  • Karel Synek (ODS)
  • RNDr. Petr Janoušek (ODS)

[editovat] Městské části

Letovice mají 17 městských částí. Jsou to:

  • Babolky – Název vznikl od slova „babulky“, což bylo označení místních pro housata. K Letovicím připojeny v roce 1976.
  • Dolní Smržov - „Dolní“ podle polohy a „Smržov“ podle houby, která zde byla velmi hojná. K Letovicím připojen v roce 1986.
  • Chlum – Obec leží na úpatí kopce Vlkov (599 m.n.m.) , nejvyššího bodu Letovic, jenž má protažený hřbet. Takový kopec se někdy označuje jako chlum. K Letovicím připojen v roce 1976.
  • Jasinov – Název pochází od slova jas nebo jeseň. K Letovicím se připojil v roce 1986.
  • Kladoruby – První zmínka o obci pochází z roku 1295. Název se odvozuje od zaměstnání místních lidí - „klády rubali“. Nalézá se zde také areál bývalých lázní Andělka s parkovou úpravou. K Letovicím připojeny v roce 1986.
  • Klevetov - K Letovicím se připojil v roce 1968.
  • Kněževísko – Obec, která byla ve vlastnictví kněze či knížete. K Letovicím připojeno 1980.
  • Kochov – První zmínka o obci pochází z roku 1274. Roku 1848 většina obce vyhořela. Název odvozen od jména Koch. K Letovicím připojen 1980.
  • Letovice – Jsou dvě verze původu názvu:
    • Jelikož jsou Letovice v údolí, tak zde vydrželo teplejší počasí déle a zima byla mírnější - „léta více“.
    • Druhá a méně pravděpodobná verze je, že název je odvozen od náčelníka Leta, který měl být majitelem letovského panství.
  • Lhota – K Letovicím připojena 1952. Je to nejběžnější název v ČR. Původ názvu se odvozuje od:
    • praslovanského označení úlevy nebo svobody
    • od slova lhůta - za to, že se obyvatelé usadili na méně úrodné lesní či močálovité půdě, byli osvobozeni na 10 až 18 let od všech povinností a daní.
  • Meziříčko – Název vznikl od toho, že se obec nalézá mezi dvěma řekami. Těmi jsou Svitava (dříve Březová) a Křetínka (dříve Svitavice). První zmínka pochází z roku 1407. K Letovicím připojeno 1976.
  • Novičí – Název se odvozuje od toho, že tato obec byla založena později než ostatní – je novější. K Letovicím připojeno 1976.
  • Podolí – Označení vyplynulo z polohy v údolí (dol, dolina). K Letovicím připojeno 1986.
  • Slatinka – Název vznikl pravděpodobně podle místa, na kterém byla obec vystavěna – „slatina“ = močál. K Letovicím připojena 1960.
  • Třebětín - Název odvozen od jména Třebata. K Letovicím připojen 1960.
  • Zábludov - Název odvozen od jména Záblud. K Letovicím připojen 1980.
  • Zboněk - První zmínka o obci pochází z roku 1201. V úrovni řeky Svitavy je zde nejnižší bod Letovic - 318 m.n.m.. Název odvozen od jména Zbyněk. K Letovicím připojen 1968.

[editovat] Starostové

Seznam starostů Letovic od roku 1848 do současnosti, jak jsou uvedeni na pamětní desce v budově radnice.

OBDOBÍ JMÉNO
1848 – 1856 Kašpar Kašparides
1856 – 1867 Hynek Háder
1867 – 1876 Jan Biegner
1876 – 1879 František Jeřábek
1879 – 1884 Jan Pivnička
1884 – 1889 Hynek Háder
1889 – 1894 Jan Pivnička
1894 – 1910 Karel Synek
1910 - 1911 Karel Chládek
1911 – 1918 Josef Biegner (úřadující radní)
1918 – 1919 MUDr. Josef Daníček
1919 – 1920 Josef Macháček
1920 – 1924 František Štorek (úřadující první náměstek)
1924 – 1928 Josef Petr
1928 – 1932 Jeňko Plevač
OBDOBÍ JMÉNO
1932 – 1939 František Pelíšek
1939 – 1945 František Chmelař (městský komisař)
1945 – 1945 Jaroslav Skoupý
1945 – 1951 František Kalina
1951 – 1952 František Šimek
1952 – 1964 Jaroslav Dvořáček
1964 – 1976 Antonín Konopáč
1976 – 1980 Aleš Šoch
1980 – 1989 František Adam
1989 – 1990 Miloslav Bursa (zastupující místopředseda)
1990 – 1992 Ing. Zdeněk Kolár
1993 – 1994 Bohuslav Kuda
1994 – 2006 Josef Novotný
2006 – 2010 Mgr. Radek Procházka
























[editovat] Mikroregion Letovicko

Mikroregion Letovicko byl založen 18. května 2000. Jeho účelem je podpořit projekty, jenž přesahují svým rozsahem a významem jednotlivé obce. Je v něm združeno 15 obcí. Jsou to Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Letovice, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vísky a Vranová. Mikroregion Letovicko zabírá plochu 103 km2 , což představuje 10,6 % plochy okresu Blansko. Má 9 600 obyvatel, což je cca 9% obyvatelstva okresu Blansko. Průměrnou hustotou zalidnění zde činí 96 obyvatel na 1 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem (132 obyvatel na 1 km2).

[editovat] Doprava

Již v minulosti procházela Letovicemi důležitá dopravní cesta. Jednalo se o tzv. “trstenickou stezku” vedoucí z Brna přes Černou Horu a Svitávku do Letovic, odkud pokračovala přes Bystré a Poličku do Polabí. Nyní Letovicemi prochází důležitá silniční a železniční komunikace. Jedná se o:

  • mezinárodní silnice E461 – Vede po trase Svitavy – Brno – Mikulov a Vídeň. Na území ČR má délku 127,714 km. Začíná na křižovatce silnic I/35 a I/43, jenž tvoří součást mezinárodní silnice E442. V Letovicích se na ni napojují silnice 2. třídy číslo 365 a 368. Až do Brna vede E461 po silnici první třídy I/43. Z Brna pokračuje po rychlostní silnici R52 a od Pohořelic silnicí první třídy I/52 až k hraničnímu přechodu Mikulov.

[editovat] Školství

Ve městě existují:

  • tři mateřské školy – na ulici Komenského 671/11, Čapkova 802/10 a Třebětínská 28/19.
  • Základní škola Letovice – Jedna budova se nalézá na ulici Tyršova 23/1023 a druhý, nověji postavený areál na ulici Komenského 5.
  • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Masarykova škola práce - Budova školy byla slavnostně otevřena 23. srpna 1931. V důsledku zvyšujícího se počtu žáků byla budova školy několikrát přestavována a rozšiřována. Probíhá zde výuka tří maturitních, tří učňovských a jednoho nástavbového oboru.
  • Biskupské gymnázium Letovice – Právně vzniklo 27.9.1991, ale výuka započala až 1.9. 1993. Gymnázium je humanitního zaměření s výukou zaměřenou na výuku angličtiny, němčiny a latiny.

[editovat] Sport

Letovice nabízejí několik možností sportovního vyžití. Posilovnu v centru města nebo sportovní halu (24x42m) s přilehlými volejbalovými kurty (včetně plážového volejbalu). Dále letní koupaliště s tobogánem, u jehož areálu je minigolf a 7 venkovních antukových tenisových dvorců. Hrát je možné i v zimě, jelikož od 14. října do 11. dubna je nad dvěma kurty velká nafukovací hala.

V Letovicích je i několik sportovních klubů:

[editovat] Průmysl a zemědelství

Zemědělství se zaměřuje především na pícninářství, pěstování méně náročných plodin a chov skotu. Průmysl v Letovicích je textilní, keramický, strojírenský a kamenický. Mezi nejvýznamnější firmy patří:

  • Tylex - výrobce záclon, krajek, tylů, voálů, technických síťovin a 3D textilií
  • Letovické strojírny s.r.o. - výroba, montáž a prodej strojních součástí a celků, včetně jejich povrchové úpravy.
  • Letoplast - výroba součástí z plastů pro výrobní spotřebu.
  • Keramika Letovice s.r.o. - výroba a prodej kachlí, kachlových doplňků, šamotových vyzdívek, plátků, hlíny s šamotových komínových vložek.
  • Alfachem s.r.o. - výroba a prodej mycích a čistících prostředků.
  • Českomoravská textilní s.r.o. - výroba bytového textilu
  • Kamenoprůmysl Komárek s.r.o. - výroba je především zaměřena na oblast stavebnictví, ale i na hřbitovní a církevní architekturu.


[editovat] Významní rodáci

  • Josef Brauner (23. prosince 1863 - 19. července 1942 ) – 1. července 1895 nastoupil jako konstruktér firmy Deimler - Motoren – Gesselschaft, kde mimo jiné zkonstruoval motor pro automobil typ 35 HP, či vedl konstrukci vozu Mercedes model 1904. V roce 1908 firmu opouští a odchází do Berlína, kde se nadále věnuje konstrukci automobilů. Za svou práci obdržel v roce 1918 Kříž za zásluhy.



Československý válečný kříž 1939
Československý válečný kříž 1939
  • Josef Novák (6. března 19122. června 1940) – vyučil se truhlářem. Poté absolvoval Školu leteckého dorostu v Prostějově (1931 - 1933), byl jmenován - polním pilotem (1934), stíhacím pilotem (1936) a nočním pilotem (1937). Po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde měsíc sloužil u 1. pěšího pluku Cizinecké legie, následně absolvoval pilotní kurz (francouzský pilotní diplom získal 16. prosince 1939). Dne 2. června 1940 se při zkušebním letu s Dewoitine D.520 dostal do vývrtky a zřítil se. Je pohřben na čekoslovenském vojenském hřbitově Neuville-La Targette u Arrasu. Josef Novák byl vyznamenán československým válečným křížem 1939, československou medailí Za chrabrost před nepřitelem a pamětní medaili československé armády v zahraničí s bronzovým štítkem "F" (příslušnost k vojenské jednotce ve Francii). V roce 1991 byl povýšen in memoriam do hodnosti plukovník.


  • Jan Bárta-Letovský (1821 - 1898) - redaktor prvních českých novin v USA.


  • Emanuel Janoušek (29. září 187515. listopadu 1939) – spolupodílel se na zřízení (1905) Průmyslové školy pokračovací v Letovicích. Zúčastnil se1. světové války. Byl hlavním iniciátorem založení Masarykovy školy (výuka začala 1.září 1931), kde se posléze stal prvním ředitelem. Spolupodílel se na Almanachu městyse Letovic a byl autorem knihy Pamětí města Letovic, jehož druhý díl již nestihl dokončit.




  • páter Eduard Bígner (1843 - 20. Ledna 1923) – Používal své klášterní jméno Josef, které dostal v klášteře řádu trapistů v Bosně. Roku 1864 se stal misionářem v Africe, kde se později potkal s Dr. Emilem Holubem, kterému zachránil život. Pochován je v Emauzích.


Panorama města Letovice


[editovat] Reference

  • Milan Illa a Alexander Hugo Kálnoky, Historie rodo Kálnoky. K&B tisk s.r.o., Letovice, 2000.
  • RNDr. Marta Makovská a Mgr. Rostislav Mrázek, Letovice a okolí 2. díl. Základní škola Letovice, Letovice, 1996.
  • Milan Illa a Radek Jurnečka, Letovice Farní kostel sv. Prokopa. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
  • Milan Illa, Letovice Milosrdní bratři. Martin Šmahel – Print, Letovice, 1999.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
  • Ing. František Mlateček, Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska. Artron Boskovice, Boskovice, 2000. ISBN 80-238-6959-0
  • Slavomír Brodesser, Staletími podél řeky Svitavy. MTZ – Tiskárna Lipník a.s., Brno, 2005. ISBN 80-7028-217-7
  • redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966. ISBN 001511329
  • František Krchňák, Zvony v Letovicích a okolí. JIH sazba a tisk, Brno, 1999.

[editovat] Externí odkazy

Město Letovice

Babolky | Dolní Smržov | Chlum | Jasinov | Kladoruby | Klevetov | Kněževísko | Kochov | Letovice | Lhota | Meziříčko | Novičí | Podolí | Slatinka | Třebětín | Zábludov | Zboněk

Města, městyse a obce okresu Blansko

AdamovBedřichovBenešovBlanskoBorotínBořitovBoskoviceBrťov-JenečBukovinaBukovinkaBýkoviceCetkoviceCrhovČerná HoraČernoviceDeštnáDlouhá LhotaDoubravice nad SvitavouDrnoviceHabrůvkaHodonínHolštejnHorní PoříčíHorní SmržovChrudichromyJabloňanyJedovniceKněževesKnínice u BoskovicKořenecKotvrdoviceKozárovKrasováKrhovKřetínKřtěnovKřtinyKulířovKunčina VesKuniceKuničkyKunštátLazinovLažanyLetoviceLhota RapotinaLhota u LysicLhota u OlešniceLipovecLipůvkaLoukaLuběLudíkovLysiceMakovMalá LhotaMalá RoudkaMíchovMiloniceNěmčiceNýrovOboraOkrouhláOlešniceOlomučanyOstrov u MacochyPaměticePetrovPetroviceProstřední PoříčíRájec-JestřebíRáječkoRoubaninaRozseč nad KunštátemRozsíčkaRudiceSebraniceSenetářovSkalice nad SvitavouSkrchovSloupSpešovStvolováSudiceSuchýSulíkovSvětláSvinošiceSvitávkaŠebetovŠebrov-KateřinaŠošůvkaŠtěchovTasoviceUhřiceÚjezd u BoskovicÚjezd u Černé HoryÚsobrnoÚstupValchovVanoviceVavřinecVážanyVelenovVelké OpatoviceVilémoviceVískyVoděradyVranováVysočanyZávistZbraslavecŽďárŽďárnáŽernovníkŽerůtky

V jiných jazycích