Listérie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Listérie

Listeria monocytogenes, zvětšeno  41 250 x
Listeria monocytogenes, zvětšeno 41 250 x
Vědecká klasifikace
Říše: bakterie (Bacteria)
Oddělení: Formicutes
Třída: Bacilli
Řád: Bacillales
Čeleď: Listeriaceae
Rod: listérie (Listeria)
Pirie, 1940
Typový druh
Listeria monocytogenes
Murray et al.
druhy

Listérie jsou grampozitivní tyčinky pojmenované na počest anglického chirurga Josepha Listera. Rod zahrnuje 6 druhů, z toho dva jsou patogenní pro zvířata a jeden, Listeria monocytogenes, je původcem infekce lidí i zvířat, listeriózy.

Obsah

[editovat] Nomenklatura

[editovat] Platné jméno

Listeria Pirie 1940

[editovat] Typový druh

Listeria monocytogenes (Murray et al. 1926) Pirie 1940

[editovat] Synonyma

Listerella Pirie 1927 (nom. rej. Opin 14)

[editovat] Popis

Listérie jsou pravidelné, krátké tyčinky o rozměrech asi 0,4-0,5 x 0,5-2,0 μm, ve starších kulturách, nebo rostou-li v R-fázi, ale tvoří vlákna dlouhá 6-20 μm. Netvoří pouzdro ani spory. Zajímavostí je, že exprese proteinů tvořících bičík je závislá na teplotě - listérie tvoří bičíky jen v teplotním rozmezí od 20 do 25 °C [1].

Listérie jsou mezofilní, jejich teplotní optimum leží mezi 25 až 37 °C, jsou ale odolné i vůči působení nižších teplot, přežívají mráz a jsou schopné se pomalu množit i při teplotě 4 °C.

[editovat] Výskyt

Listérie jsou odolné bakterie, vyskytují se v půdě, ve vodě, na rostlinách nebo i v silážích z nich vyrobených. Jsou to saprofyté a epifyté sliznic trávicího traktu živočichů, listérie, včetně patogenních druhů, byly nalezeny v alespoň 37 druzích savců, 17 druzích ptáků a také v rybách, korýších, mlžích nebo mouchách [2]. Některé studie naznačují, že až 10% lidské populace hostí ve střevech Listerii monocytogenes, aniž by se u nich projevily jakékoliv příznaky onemocnění [3].

[editovat] Původce onemocnění

Většina druhů listérií je neškodná. Potenciálně patogenní jsou druhy dva, Listeria monocytogenes, která způsobuje listeriózu lidí i zvířat, a Listeria ivanovii, která způsobuje listeriózu ovcí.

K nákaze dochází nejčastěji perorálně, požitím potraviny, která obsahovala infekční dávku listérii. Nakazí-li se listeriózou zdravý jedinec, nemoc probíhá bezpříznakově, nebo se objeví mírné, chřipku připomínající symptomy.

Zvláště u oslabených jedinců pak může vyvolat meningitidy nebo meningoencephalitidy, může dojít k septikémii nebo i ke smrti. Listérie také napadá plody v děloze - u těhotných a březích proto způsobuje potraty nebo porody mrtvých a málo životných, nemocných novorozenců.

[editovat] Literatura

  • Vařejka F., Mráz O., Smola J., Speciální veterinární mikrobiologie, Vydáno: Praha: Státní zemědělské nakladatelství (1989), ISBN 80-209-0042-X

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Citace

  1. Listeria ivanovii is capable of cell-to-cell spread involving actin polymerization.
  2. Listeria monocytogenes and Listeriosis
  3. USA/FDACFSAN - Bad bug book: Listeria monocytogenes
V jiných jazycích