Hudební terminologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hudební terminologie je názvosloví, používané původně pouze v evropské hudbě, které však posléze proniklo do celého světa, protože především v oblasti zápisu hudby je aplikovatelné na většinu hudební produkce, ať již etnické či umělé. Pochází původně z latiny, která byla dlouho spojujícím jazykem Evropy. První zápisy hudebních skladeb byly záznamy duchovní a mši doprovázející hudby, kde latina byla dlouho (až do poloviny 20.století) liturgickou řečí. Prováděli je především erudovaní mniši, vytvářející kancionály. S rozvojem hudebního jazyka se v období renesance stala další a posléze co do počtu výrazů používanější řečí hudební terminologie italština, neboť v tomto poměrně dlouhém údobí byla Itálie centrem vývoje evropské hudby.

Hudební terminologie je komplexní složka, týkající se

  • vlastního zápisu hudební skladby
  • pojmů z oblasti hudební teorie
  • stylové a formální charakteristiky, pojmů z oblasti hudební historie, atd.

[editovat] Zápis hudební skladby

Záznam hudební skladby musí obsahovat deskripci následujících atributů hudebního jazyka. Jsou jimi:

  • záznam tónů do notové osnovy, tedy tzv.notace v užším slova smyslu,
  • záznam rytmu, tedy členění přirozeného hudebního pohybu do pravidelných úseků
  • záznam tempa, tedy rychlosti hudebního pohybu
  • zápis dynamických značek, tedy charakteristika síly, resp.hlasitosti hudby
  • charakteristika technického způsobu hry
  • charakteristika hudebního výrazu, tedy popis způsobu hry z hlediska myšlenkového či pocitového

[editovat] Příklady některých základních atributů hudebního zápisu

Notace: Klíče- označení, sloužící k určení hodnoty tónu v následujícím záznamu; Notová osnova- pětilinkový prostor, do které ho se zapisují: noty-celé, půlové, osminové, šestnáctinové, dvaatřicetinohé, atd., pomlky- přestávky ve hře, tzv. křížky a bé – zvýšení nebo snížení hraného tónu, takty - rytmické jednotky skladby a značky, charakterizující další atributy hry, tedy:

Dynamika: Forte - fortissimo - nahlas - velmi nahlas; Mezzoforte – středně silně; Piano - pianissimo - potichu - velmi potichu; Crescendo – zesilovat, Decrescendo, diminuendo – zeslabovat, atd.

Tempo: Pomalá tempa: Grave – těžce a pomalu; Largo – zeširoka, zdlouhavě; Adagio-zvolna, pohodlně; Lento – pomalu, rozvláčně, atd. Střední tempa: Andante – krokem, ale nikoli zdlouhavě; Moderato – mírně rychleji; Allegretto- trochu rychleji Rychlá tempa: Allegro – rychle; 'Presto – velmi rychle, Prestissimo – co nejrychleji Změny tempa:Ritardando, ritennuto – zpomalovat; Accelerando, allargando - zrychlovat

Popis techniky hry: Staccato – krátce, s odtrhem; Détaché – dlouze; Sforzando - náraz, prudký akcent, atd.

Hudební výraz: Attacamente – útočně; Feroce – ohnivě; Eccitante – vzrušeně, atd.