Kabardsko-Balkarsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kabardsko-Balkarsko je republika Ruské federace v evropské části země, na severním okraji Kavkazu. Má rozlohu 12 500 km² (srovnatelné s Libanonem) a žije tu 770 000 obyvatel.

Кабардино-Балкарская Республика
Къэбэрдей-Балъкъэр Республикэ
Къабарты-Малкъар Республика
Kabardsko-balkarská republika
Vlajka Kabardsko-Balkarska Znak Kabardsko-Balkarska
Poloha Kabardsko-balkarské republiky na mapě Ruska

Obsah

[editovat] Přírodní poměry

Jih a západ území je vyplněn Kavkazem, na jihozápadě je nachází nejvyšší hora Kavkazu, Eľbrus měřící 5 633 m. Z Kavkazu vedou četná horská údolí s řekami Malka, Baksan, Čegem a Čerek do nížiny, z níž vytéká směrem na východ řeka Terek. V jejím okolí (na severu území) se rozkládá úrodná nížina.

[editovat] Historie

Kabardinci a Balkarové bojovali již v 15. století o svojí nezávislost. A to jak s Krymem, tak s osmanskou říší. Jejich vítězství zajistilo až připojení k ruské říši, což však uznalo Turecko až po dalších sto padesáti letech. Připojení k Rusku pro zemi znamenalo zavádění ruských zákonů, stěhování Rusů a tím oslabování národnostní celistvosti země. Proto došlo v 19. století k sérii povstání, hlavně rolníků. Mezi lety 1918 a 1920 také zde probíhala občanská válka. V roce 1921 byla vytvořena v rámci nové RSFSR Kabardinská AO, která se v roce 1936 změnila v Kabardinskou ASSR. Od roku 1991 používá zemička název Kabardinsko-balkarská republika. Ačkoliv se v sousedních republikách se objevili teroristé a islámští extremisté, zde byla situace klidná. Dne 14.10 2005 však zaútočila ozbrojená skupina asi 300 teroristů; došlo ke srážkám s místní policií. Město bylo obklíčeno speciálními jednotkami a armádou. Asi v 15 budovách státní správy a policie vypukl požár.

[editovat] Obyvatelstvo

Na rozdíl od jiných republik RF, zde si Kabardinci udrželi etnickou většinu (43 %), Rusů zde žije asi 34 %. a je tu také 8% menšina Balkarů. Většina obyvatel jsou pravoslavní.

[editovat] Ekonomika

V republice se těží a zpracovávají wolframové a molybdenové rudy (u města Tyrnyauz). Na to navazuje strojírenský průmysl (dnes ve všelijakém stavu). Dále je zastoupen průmysl potravinářský a stavebních hmot. V dobách SSSR se pěstovala vysokohorská turistika a budovalo se závlahové zemědělství v nížině Tereku.

[editovat] Doprava

Zemí prochází významná železniční trať vedoucí z Rostova na Donu do Machačkaly, procházejí téměř všemi kavkazskými republikami (Před Nalčikem se trať větví, a jedna z krátkých větví vede do města, druhá podél řeky Terek do Čečenska). Silniční síť je řídká, hlavně v horských oblastech. Hlavní silniční tah je Pjatigorsk - Naľčik - Vladikavkaz.

[editovat] Města

  • Naľčik (hlavní)
  • Barkan
  • Nartkala
  • Prochladnyj
  • Majskij
  • Tyrnyauz


 
Rusko – Россия – (RUS)
vlajka Ruska
Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) | Altajsko  (Gorno-Altajsk) | Baškortostán  (Ufa) | Burjatsko  (Ulan-Ude) | Čečensko  (Groznyj) | Čuvašsko  (Čeboksary) | Dagestán  (Machačkala) | Chakasko  (Abakan) | Ingušsko  (Magas) | Kabardsko‑Balkarsko  (Nalčik) | Kalmycko  (Elista) | Karačajevsko‑Čerkesko  (Čerkesk) | Karélie  (Petrozavodsk) | Komi  (Syktyvkar) | Marij El  (Joškar-Ola) | Mordvinsko  (Saransk) | Sacha  (Jakutsk) | Severní Osetie‑Alanie  (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva  (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský  (Barnaul) | Chabarovský  (Chabarovsk) | Krasnodarský  (Krasnodar) | Krasnojarský  (Krasnojarsk) | Permský  (Perm) | Přímořský  (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská  (Blagověščensk) | Archangelská  (Archangelsk) | Astrachaňská  (Astrachaň) | Belgorodská  (Belgorod) | Brjanská  (Brjansk) | Čeljabinská  (Čeljabinsk) | Čitská  (Čita) | Irkutská  (Irkutsk) | Ivanovská  (Ivanovo) | Jaroslavská  (Jaroslavl) | Kaliningradská  (Kaliningrad) | Kalužská  (Kaluga) | Kamčatská  (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Kemerovská  (Kemerovo) | Kirovská  (Kirov) | Kostromská  (Kostroma) | Kurganská  (Kurgansk) | Kurská  (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká  (Lipeck) | Magadanská  (Magadan) | Moskevská  (Moskva) | Murmanská  (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast  (Nižnij Novgorod) | Novgorodská  (Novgorod) | Novosibirská  (Novosibirsk) | Omská  (Omsk) | Orelská  (Orel) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská  (Penza) | Pskovská  (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň)  | Rostovská  (Rostov na Donu) | Sachalinská  (Sachalin) | Samarská  (Samara) | Saratovská  (Saratov) | Smolenská  (Smolensk) | Sverdlovská  (Jekatěrinburg) | Tambovská  (Tambov) | Tomská  (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská  (Ťumeň) | Uljanovská  (Uljanovsk) | Vladimirská  (Vladimir) | Volgogradská  (Volgograd) | Vologdská  (Vologda) | Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva | Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský  (Aginskoje) | Čukotský  (Anadyr) | Chanty‑Mansijský  (Jugra) | Jamalsko‑něnecký  (Salechard) |

Korjacký  (Palana) | Něnecký  (Narjan-Mar) | Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)