Bitva u Varšavy (1920)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva u Waršavy
Konflikt: Rusko-polská válka

Trvání: 13.-25. srpen 1920
Místo: poblíž Varšavy
Výsledek: drtivé vítězství Poláků
Casus belli: {{{příčina}}}
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Polsko bolševické Rusko
Velitelé
Józef Piłsudski
Tadeusz Rozwadowski
Michail Tuchačevskij
Síla
113 000 mužů přes 175 000
(z toho 114 000 na počátku bitvy)
Ztráty
asi 37 000 přes 110 000
{{{poznámky}}}
Bitva u Varšavy - rozhodující okamžik. 3. a 4. armáda vedené osobně Piłsudským vyrážejí do útoku, hladce procházejí směšně slabým krytím levého křídla Tuchačevského vojsk a vyrážejí k severu, aby za pomoci Pruska a Baltu jeho příliš exponovanou armádu zcela obklíčili.
Bitva u Varšavy - rozhodující okamžik. 3. a 4. armáda vedené osobně Piłsudským vyrážejí do útoku, hladce procházejí směšně slabým krytím levého křídla Tuchačevského vojsk a vyrážejí k severu, aby za pomoci Pruska a Baltu jeho příliš exponovanou armádu zcela obklíčili.

Bitva u Varšavy (známá též jako Zázrak na Visle; 13.-25. srpen 1920) představovala rozhodující střetnutí rusko-polské války. Polská vojska v ní zničila severní uskupení Rudé armády útočící na Varšavu a zničila tak sen ruských bolševiků o spojení se s německými, maďarskými a francouzskými komunisty a ovládnutí Evropy. Je ironické, že porážce napomohl Stalin, který svévolně odebral Tuchačevskému Buďonného jízdní armádu, čímž kriticky oslabil jeho levé (jižní) křídlo, které se pak pod polským útokem rychle zhroutilo. Rudá armáda se z takto drtivé porážky už nevzpamatovala, po několika dalších porážkách (zejména zničující porážka na řece Němen) přistoupila na příměří a v roce 1921 Rusko uzavřelo s Polskem Rižský mír, v němž přijalo jeho územní požadavky týkající se západní Ukrajiny a západního Běloruska.

[editovat] Související články