Kyrgyzstán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Кыргыз Республикасы
(Kyrgyz Respublikasy)
Киргизская республика
(Kirgizskaja respublika)

Vlajka Kyrgyzstánu Znak Kyrgyzstánu vlajka znak

Poloha Kyrgyzstánu ve světě
Rozloha 198 500 km² (86. na světě)
z toho 4 % vody
Počet obyvatel 5 146 281 (111. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění 26 / km² (181. na světě)
Jazyk kyrgyzština (úřední), ruština (úřední)
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství muslimové 75%, ruští pravoslavní 20%, jiní 5%
Nejvyšší bod Pik Pobedy (7439 m n. m.)
Hlavní město Biškek
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Kurmanbek Bakijev
Předseda vlády Azim Isabekov
Hymna Ak möngülüü aska (Vysoké hory)
Vznik 31. srpna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu)
Měna som (KGS)
ISO 3166-1 417 KGZ KG
MPZ KS
Doména .kg
Telefon +996
Časové pásmo UTC +5

Kyrgyzstán (Kirgizie) je stát ve Střední Asii.

Jeho sousedy jsou Čína, Tádžikistán, Uzbekistán a Kazachstán.

Hlavním městem je Biškek, dřívější název Frunze (před VŘSR Pišpek).

[editovat] Podnebí

Podnebí Kyrgyzstánu je ovlivněné polohou země, která má ze všech států světa největší vzdálenost od moře a také značnou nadmořskou výškou. Více než 94% rozlohy státu leží v nadmořské výšce nad 1000 m. n. m. a 40% území ve výšce nad 3000 metrů. Podnebí je typicky kontinentální s vysokými rozdíly zimních a letních teplot. Velké výkyvy teplot jsou patrné i v létě během jednoho dne. Pouze na pobřeží jezera Issyk-kul je klima podobné přímořským oblastem. Jaro bývá krátké, s častými opakujícími se mrazíky. V závislosti na nadmořské výšce začíná jaro v březnu, dubnu, nebo v květnu. Nejvyšší teploty vzduchu jsou v Čujské a Ferganské nížině v červenci (44°C). I ve vysokých horách dosahují letní maxima přes 20°C. Nejnižší teploty bývají v lednu a dosahují hodnot přes –40°C. V Biškeku je i nejvyšší absolutní roční teplotní rozdíl teplot v Kyrgyzstánu, který dosahuje 76°C (max. 41,6°C; min. –34,4°C). V Narynu je maximální roční výkyv teplot 71,6°C, v Oši 64,6°C, na meteorologické stanici Ťan-Šan 64,3°C. Množství atmosférických srážek v Kyrgyzstánu je velice nerovnoměrné. Zatímco na některých místech dosahuje roční množství srážek 1000–1500 mm, na jiných je to pouze 100–150 mm. Velké množství srážek spadne na západních, jihozápadních a severozápadních stranách hor, které jsou na cestě vlhkých vzdušných proudů jdoucích ze severozápadu. Na jihozápadních svazích Ferganského hřbetu je roční množství srážek vyšší než 1000 mm. Ke srážkově chudým místům patří Čujská a Talaská nížina (250–500 mm). Nejmenší množství srážek spadne na západním pobřeží jezera Issyk-kul (v Balykči 100–140 mm) a jižní části Ferganské nížiny (Batken – 156 mm). Množství srážek je velice rozdílné i mezi jednotlivými roky – nejvyšší rozdíly jsou v jižním Kyrgyzstánu (od 110 mm do 580 mm ročně). Kyrgyzstán má velké vodní bohatství, na kterém jsou závislé i další státy (Uzbekistán a částečně i Kazachstán). Největší kyrgyzská řeka Naryn (535 km) s plochou povodí 53 700 km2 se vlévá do Syrdarji a pak do Aralského moře. Právě k úmoří Aralského moře patří největší část Kyrgyzstánu (76,6%), další části patří do povodí řeky Tarym, úmoří jezera Issyk-kul a kazašského jezera Balchaš. Podél řeky Naryn, je obrovský potenciál pro rozvoj vodních elektráren – elektrická energie představuje kyrgyzskou hlavní vývozní komoditu. Jezer a přehradních nádrží je v Kyrgyzstánu kolem 750 (jejich celková plocha dosahuje 6 836 km2, což je 3,4% rozlohy země). Velikost přes 1 km2 má 16 jezer a 11 vodních nádrží.

[editovat] Politika

V únoru a březnu 2005 zde proběhla revoluce namířená proti místnímu autoritativnímu režimu prezidenta Askara Akajeva. Díky revoluci se dostal k moci Kurmanbek Bakijev, jehož úřad byl později potvrzen v prezidentských volbách. Den, kdy proběhla v Kyrgyzstánu „revoluce“ byl vyhlášen státním svátkem. Ukazuje se, že nový režim stávající problémy rozhodně neodstranil. Stále zůstává nevyřešeno, nakolik byla revoluce spontánní a nakolik ovlivněna (místními strukturami, zahraničím).

Vzhledem k velice omezeným možnostem k získání stabilní práce je v Kyrgyzstánu velmi častá pracovní migrace, především do Ruska.


mapa Asie
Státy a území v Asii
AfghánistánArménieÁzerbájdžánBahrajnBangladéšBhútánBrunejČínská lidová republikaFilipínyGruzieIndieIndonésieIrákÍránIzraelJaponskoJemenJižní KoreaJordánskoKambodžaKatarKazachstánKuvajtKyprKyrgyzstánLaosLibanonMalajsieMaledivyMongolskoMyanmar (Barma) • NepálOmánPákistánPalestinaSaúdská ArábieSeverní KoreaSingapurSpojené arabské emirátySýrieŠrí LankaTádžikistánThajskoTchaj-wan (Čínská republika)TureckoTurkmenistánUzbekistánVietnamVýchodní Timor
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)

Vlajka Společenství nezávislých států