Bohumil Říha
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohumil Říha (27. února 1907 Vyšetice u Tábora – 15. prosince 1987 Praha) byl český spisovatel.
Říha absolvoval učitelský ústav, poté byl učitelem na několika vesnických školách. Po roce 1945 se stal školním inspektorem a tajemníkem Svazu spisovatelů. V letech 1956–1967 působil jako ředitel Státního nakladatelství dětské knihy (později Albatros).
Byl také značně aktivní v IBBY (International Board on Books for Young People – Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu), díky této aktivitě obdržel Medaili Hanse Christiana Andersena.
[editovat] Dílo
Jeho dílo podporovalo socialistickou politiku, zvláště se angažoval v otázkách kolektivizace vesnice, kterou propagoval i v dětské tvorbě. Bohumil Říha byl považován za jeden z pilířů „pokrokové (tj. socialistické) české literatury“.
Za jeho nejkvalitnější tvorbu můžeme považovat historické romány z období českých dějin. Některé jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.
- Čech Země dokořán, 1950
- Dvě jara, 1952
- Venkovan, 1955 – první díl, 1958 – druhý díl
- Doktor Meluzin, 1973 zfilmováno pod názvem Dým bramborové natě
- Divný člověk
- O rezavém rváči a huňatém pánovi, 1971, tento název lidé používali jako metaforu na rok 1968
- Trilogie o vládě Jiřího z Poděbrad:
- Přede mnou poklekni, 1971
- Čekání na krále, 1977
- A zbyl jen meč, 1978
[editovat] Pro děti
Pracoval také na několika publikacích, určených pro výuku, např. čítankách a učebnicích nebo populárně naučné Dětské encyklopedii
- O lékaři Pingovi, 1941
- O třech penízcích, 1941
- Honzíkova cesta, 1954
- O letadélku Káněti, 1957
- Pět bohů táhne přes moře
- Jak vodníci udobřili sumce
- Dva kluci v palbě
- Velká obrázková knížka pro malé děti, 1959, psáno s M. Lukešovou
- Divoký koník Ryn

