Eduard Bass

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt (1. ledna 18882. února 1946), byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař.

Roku 1910 vystoupil jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť. E. Bass byl spolutvůrce kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky.

V letech 19211942 působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik.

Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky.

Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko.

V letech 19211933 působil jako redaktor Lidových novin. Od roku 1933 byl šéfredaktorem Lidových novin, tuto činnost vykonával až do roku 1942, s obdobím po r. 1939 je spojen nucený odchod židů z LN, E. Bass s ním asi nesouhlasil, ale nepostavil se proti němu, ani nerezignoval na svoji funkci. Někteří kritici LN tohoto období naznačují, že aktivita propouštění byla větší než nutná – což E. Bass jako šéfredaktor mohl ovlivnit, jiní se domnívají, že E. Bass dělal, co bylo v jeho silách.

[editovat] Dílo

  • Jak se dělá kabaret?1917
  • Náhrdelník: Detektivní komedie o jednom aktu1917
  • Letáky, 1917-191920
  • Klapzubova jedenáctka1922, příběh otce, který má jedenáct synů, ze kterých vytvoří profesionální, neporazitelný fotbalový tým. Bass se zde humornou formou zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu.
  • To Arbes nenapsal, Vrchlický nezbásnil1930, literární parodie, které se setkaly s velkým ohlasem.
  • Umělci, mecenáši a jiná čeládka1930
  • Fanynka a jiné humoresky
  • Případ v čísle 128 a jiné historky
  • Šest děvčat Williamsonových
  • Potulky pražského reportéra
  • Holandský deníček
  • Divoký život Alexandra Staviského1934
  • Čtení o roce osmačtyřicátém1940
  • Potulky starou Prahou – vycházelo v letech 19211941
  • Cirkus Humberto – Cirk Umberto 1941, román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, … Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho činností u cirkusu.
  • Lidé v Maringotkách – Též Lidé z maringotek 1942, soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron.
  • Kázáníčka1946

[editovat] Posmrtně

  • Křižovatka u Prašné brány1947

Dále vyšla celá řada jeho povídek, nejedná se o výbory sestavené jím, ale o posmrtná vydání jeho většinou ještě nepublikované tvorby:

  • Povídky1956
  • Rozhlásky1957
  • Pražské a jiné historie1968
  • Na lodi za pohádkou1969
  • Kukátko1970, obsahuje:
  • Kukátko
  • Rozmarná vyprávění
  • Staropražské motivy
  • Postavy a siluety1971
  • Moje kronika: Vzpomínky a korespondence1985

Kromě toho vytvořil řadu rozhlásků, šansonů, skečů a kupletů – některé z nich zlidověly (např. Nešťastný šafářův dvoreček)

[editovat] Odkazy

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma