Muchomůrka slámožlutá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Muchomůrka slámožlutá |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Muchomůrka slámožlutá www.biolib.cz autor Miroslav Junek
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Amanita gemmata (Fr.) Gill |
Muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata, (Fr.) Gill) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých.
Obsah |
[editovat] Taxonomie
V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).
[editovat] Popis
- Klobouk má v průměru 3-10 cm, zprvu je polokulovitý, pak sklenutý až plochý, tence masitý. Zbarven je slámově žlutě až světle okrově, stářím vybledavá. Povrch je často pokryt řídkými bělavými útržky plachetky a má zřetelně rýhovaný okraj.
- Závoj je jemný, blanitý, bílý.
- Prsten je bílý, splihlý, chabý až pavučinovitý, umístěn v horní třetině. Ve stáří někdy mizí.
- Lupeny jsou husté, trvale čistě bílé, volné.
- Třeň je 6 - 10 cm dlouhý, 7 - 15 mm tlustý, válcovitý, bílý, hladký nebo jemně vločkatý, ukončený drobnou kulovitou hlízou, obalenou křehkou, nízkou, mizivou pochvou.
- Dužnina je bílá, neměnná, chuť nevýrazná.
- Výtrusný prach je bílý
[editovat] Výskyt
Roste nehojně v červnu až říjnu v lesích všech typů, zvláště však písčitých borech. Je to méně častý a méně známý druh jedovaté muchomůrky. Její plodnice jsou poměrně málo masité a rostou většinou jednotlivě a roztroušeně.
Ve starší literatuře je uváděna jako jedlá. Ovšem otravy po požití většího množství plodnic jsou známé a připomínají otravy muchomůrkou tygrovanou.
[editovat] Možnost záměny
Pozor na možnost zaměny za žlutě zbarvené holubinky, například za jedlou holubinku hlínožlutou. Záměna je možná i za jedovatou muchomůrku citronovou.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 67.

