Arnošt z Pardubic
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arnošt z Pardubic (25. březen 1297 – 30. červen 1364, Roudnice) byl prvním pražským arcibiskupem, pocházel z rodu pánů z Pardubic, který se odvozoval od Malovců. Narodil se jako nejstarší ze čtyř synů Arnošta z Hostinné a paní Adličky.
Arnošt prožil dětství v Kladsku, kde ho otec, zdejší královský purkrabí, dal učit svobodným uměním ve farní škole johanitů při kostele sv. Jana. Následovala církevní škola v Broumově, studia v Praze, a protože v hlavním českém městě ještě universita nebyla, vypravil se adept vysokoškolského vzdělání do Itálie. Zde se učil čtrnáct let v Bologni a Padově , jeho hlavní obor ovšem nebylo bohosloví, nýbrž práva. Právě v Itálii se seznámil s budoucím Karlem IV. Ještě jako student navštívil Avignon.
Po návratu do Čech (1339) se dal Arnošt vysvětit. Jako důvěrný kralevicův rádce se stal členem kapituly u svatého Víta a když 5. ledna 1343 zemřel pražský biskup Jan IV. z Dražic, stal se jeho nástupcem. Zanedlouho nato pověřuje Karel Arnošta poselstvím k papeži ohledně zřízení arcibiskupství. Po ročním biskupském působení současně s povýšením pražského stolce na metropolitní byl 30. dubna 1344 jmenován arcibiskupem. Podléhalo mu pak biskupství olomoucké a téhož roku založené biskupství litomyšlské. 2. září 1347 korunoval Karla českým králem
V roce 1349 vyhlásil provinciální statuta, církevní zákoník, který systematicky stanovil hlavní zásady církevního práva. vymezil kompetenci a způsob jednání biskupského soudu. Spiritualita prvého arcibiskupa byla blízká augustinianismu, mezi augustiniánskými kanovníky měl spolupracovníky a tomuto řádu založil kláštery v Kladsku, Jaroměři a Rokycanech.
Arnošt z Pardubic působil často jako diplomat ve službách Karla IV., zápisy se o něm zmiňují jako pohledném muži evropského rozhledu a dobrém řečníkovi. Arnošt se stal po založení pražské univerzity roku 1348 jejím kancléřem, stejně jako i jeho předhusitští nástupci. Zemřel roku 1364 v Roudnici a pohřben byl v Kladsku ve farním kostele sv. Jana.
[editovat] Literatura
- Zdeňka Hledíková, Jana Zachová, Život Arnošta z Pardubic podle Valentina Krautwalda (Das Leben des Ernst von Pardubitz erzählt von Valentin Krautwald), Pardubice 1997, ISBN 80-86046-25-7
- Vilém z Hasenburka, Vita venerabilis Arnesti primi archiepiscopi ecclesie Pragensis / Život ctihodného Arnošta, prvniho arcibiskupa kostele pražskeho (lateinisch u. tschechisch), neu hg. von Česká křesťanská akademie, Prag 1994, ISBN 80-85795-12-4
- Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon, Band VI, Bautz-Verlag, 1993
- Franz Albert, Das Testament des Erzbischofs Ernst von Pardubitz, in: Glatzer Heimatblätter 1928, 81-86
- J. Polc, Ernst vom Pardubitz, in: Ferdinand Seibt, Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, Bd. 3, 1978
- Arnestus von Pardubitz, Grafschaft Glatzer Buchring, Band 35
- V Chaloupecký, Arnošt z Pardubic, I. arcibiskup pražský, Prag 1946
- J.K. Vyskočil, Arnošt z Pardubic a jeho doba, Prag 1947
- V. Mede, Cesta české a moravské církve staletími, Prag 1982
- J. Kadlec, Přehled českých církevních dějin, 1, Rom 1987
- O. Lechner-U. Schütz, Mit den Heiligen durch das Jahr, Freiburg-Basel-Wien 1988
- J. Torsy, Der Große Namenstagskalender, 1997
- V. Schauber-H. M. Schindler, Heilige und Namenspatrone im Jahreslauf, Augsburg 1998
- Die Grafschaft Glatz, Der Herrgottswinkel Deutschlands, Band V, Lüdenscheid 1968
- Dehio-Handbuch der Kunstdenkmäler in Polen Schlesien, Deutscher Kunstverlag 2005, ISBN 3-422-03109-x
[editovat] Externí odkazy
| Předchůdce: | 1343-1364, arcibiskupem od 1344 |
Nástupce: |
| Jan IV. z Dražic | Arnošt z Pardubic | Jan Očko z Vlašimi |

