Kyjov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o městě v okrese Hodonín. Další významy jsou uvedeny v článku Kyjov (rozcestník).
Kyjov

Kyjov – znak

znak

základní data
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0625 586307
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0625)
obec s rozšířenou působností: Kyjov
pověřená obec: Kyjov
historická země: Morava
katastrální výměra: 29,88 km²
obyvatel: 11 970 (2007)
zeměpisná šířka: 49° 0' 49" s. š.
zeměpisná délka: 17° 07' 33" v. d.
nadmořská výška: 192 m
PSČ: 697 01
základní sídelní jednotky: 13
místní části: 4
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Město Kyjov
Masarykovo náměstí 30/1
69701 Kyjov 1
starosta: Mgr. František Lukl
Oficiální web
Oficiální web městského úřadu
E-mailová adresa
Kyjov na mapě

Kyjov (německy Gaya) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Město Kyjov se nachází asi 35 km západně od města Uherské Hradiště v okrese Hodonín na řece Kyjovka. Na sever od města je pohoří Chřiby. Město Kyjov se skládá ze čtyř místních částí - Kyjov, Boršov, Bohuslavice a Nětčice. Ve samotném městě žije více než 11 000 obyvatel. PSČ je 697 01.

Obsah

[editovat] Historie

V první písemné zmínce z roku 1126 se připomíná jako trhová ves, která byla darována klášteru Hradiště u Olomouce. V roce 1548 se vykoupilo z poddanství a bylo povýšeno na královské město. V husitském období se město hlásilo k utrakvismu a roku 1431 ho dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský, který zde nechal popravit mnoho zajatců. Během 17. století několikrát zničeno nájezdy, požáry a také postihnuto morem.

Kyjov je v současné době centrem folklorního regionu Dolňácka, ve kterém se lidové tradice dochovaly takřka v původním stavu. Život na Kyjovsku je promítnut i do největší slavnosti regionu Slováckého roku. Tento festival se pořádá pravidelně ve čtyřletém cyklu již od roku 1921 (nejbližší bude v létě 2007).

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

  • 1771 - 450
  • 1880 - 3351
  • 1900 - 3950
  • 1930 - 4505
  • 1950 - 5790
  • 1970 - 9894
  • 1980 - 12632
  • 1991 - 12920
  • 2001 - 12413
  • 2006 - 12003

[editovat] Sídliště

  • U Vodojemu - 1079 obyv.
  • Za Stadionem - 609 obyv.
  • Lidická - 434 obyv.
  • Zahradní - 389 obyv.
  • Švabinského - 200 obyv.

[editovat] Památky

  • Renesanční zámek z roku 1548, upravený v 18. století, 1911 vyzdobený sgrafity Jano Köhlera. Od roku 1928 zde sídlí městské muzeum.
  • Renesanční radnice na náměstí z let 15611562 postavena italskými staviteli. Věžní hodiny instaloval v roce 1903 místní hodinář Fr. Gonic, v roce 1930 byly vyměněny.
  • Mariánský sloup před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký kardinál František z Ditrichštejna jako dík městu za zachování věrnosti císaři Ferdinandovi II. během povstání českých stavů.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí z let 17131720. Oltářní obraz Antonína Maulpertsche.
  • Kaple sv. Martina nad zámkem byla do roku 1786 farním kostelem.
  • Kostel sv. Filipa a Jakuba v místní části Bohuslavice.
  • Kaple sv. Josefa Kalasanského zvaná také gymnazijní kaple na ulici Komenského z roku 1868.
  • Chudobinec Dominka Jurovského na ulici Jungmannova z let 1728-1739 sloužil jako útulek pro 12 chudých měšťanů. Nad vchodem je latinský chronogram (v překladu „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně“), který ukrývá datum 1739. Dnes je zde Základní umělecká škola.
  • Kaple sv. Rocha u silnice do Vlkoše z roku 1716. Postavena na nejvyšším bodě katastru města jako poděkování za ochranu před morem. Nad vchodem latinský chronogram „Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru“.

[editovat] Významné osobnosti

  • Václav Bzenecký starší (zem. 1575), kyjovský primátor.
  • Radola Gajda (1892-1948), československý generál a český fašistický politik. V Kyjově strávil dětství.
  • Ivan Jelínek (1909-2002), novinář, spisovatel, básník, kyjovský rodák.
  • Severin Joklík (1857-1915), lékař, starosta města.
  • Josef Klvaňa (1857-1919), první ředitel českého kyjovského gymnázia, přírodovědec, etnograf.
  • Jano Köhler (1873-1941), akademický malíř, freskami a sgrafity vyzdobil farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček.
  • Josef Kolmaš (1933), český sinolog a tibetolog, v Kyjově studoval na gymnáziu.
  • Jan Kučera (1875-1947), profesor zdejšího gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu.
  • Bohumil Sekla (1901-1987), profesor Univerzity Karlovy, zakladatel české lékařské genetiky, rodák z Bohuslavic.
  • Miroslav Skála (1924-1989), český spisovatel a novinář, v Kyjově studoval na gymnáziu.
  • Miroslav Tichý (1926), fotograf.
  • Joža Uprka (1861-1940), malíř slováckých žánrových obrazů, měl v Kyjově ateliér.
  • Jan Znoj (1905-1950), akademický sochař, rodák z Boršova, autor sochy Miroslava Tyrše u sokolovny.

[editovat] Literatura

  • Karel Hlavinka, O starém Kyjově, 1947
  • Rudolf Hurt a kolektiv, Kyjovsko, 1970
  • Jiří Dunděra, 33 životů, 2005

[editovat] Vnější odkazy

Město Kyjov

Bohuslavice | Boršov | Kyjov | Nětčice

Města a obce okresu Hodonín

ArchlebovBlatnice pod Svatým AntonínkemBlatničkaBukovanyBzenecČejčČejkoviceČeložniceDambořiceDolní BojanoviceDomanínDražůvkyDubňanyHodonínHovoranyHroznová LhotaHrubá VrbkaHýslyJavorníkJežovJosefovKarlínKelčanyKněždubKostelecKozojídkyKuželovKyjovLabutyLipovLoukaLovčiceLužiceMalá VrbkaMikulčiceMiloticeMoravanyMoravský PísekMouchniceMutěniceNásedloviceNechvalínNenkoviceNová LhotaNový PoddvorovOstrovánkyPetrovPrušánkyRadějovRatíškoviceRohatecSkalkaSkoroniceSobůlkyStarý PoddvorovStavěšiceStrážniceStrážoviceSudoměřiceSuchovSvatobořice-MistřínSyrovínŠardiceTasovTěmiceTerezínTvarožná LhotaUhřiceVacenoviceVelká nad VeličkouVeselí nad MoravouVěteřovVlkošVnorovyVracovVřesoviceŽádoviceŽarošiceŽdániceŽeleticeŽeraviceŽeraviny

V jiných jazycích