Diskuse:Černobylská havárie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ten článek je pro ostudu a obsahuje většinou nesmysly. Elektrárna dostala nařízeno provést sadu pokusů týkající se chování reaktoru při selhání bezpečnostních systému a jeho ovládání v krizových podmínkách. Očekávalo se, že se přehřeje - zvýšení výkonu reaktoru bylo plánovanou částí pokusu (proti kterému odborníci z elektrárny na sovětské podmínky až nezvykle ostře protestovali). Zásadním problémem bylo selhání regulačních mechanismů řídících řetězovou reakci po přehřátí teaktoru, konkrétně roztavení posuvných mechanismů a dalších součástí grafitových tyčí, které se pak nedaly zasunout do reaktoru. Výbuch také nezpůsobila přímo štěpná reakce, ale sekundární příčiny zaviněné vysokým přehřátím reaktoru. Cinik
- Koukám, že tam jsou perličky - například "Protože foukal severní vítr (naštěstí pro Kyjev), radioaktivní mrak se vydal do Běloruska." Severní vítr fouká ze severu na jih, takže severní vítr nemohl foukat od Kyjeva na Bělorusko. --Luděk 15:17, 20. 5. 2005 (UTC)
Pokud se nekomu neco nelibi, necht to smaze ci upravi. --Jklamo 16:02, 20. 5. 2005 (UTC)
Obsah |
[editovat] Přehnaná korektnost
Nevím, kdo můj úvodní text opravoval, ale každopádně tp přehnal s korektností. Můžeme považovat Mannerheima za nejlepšího vojevůdce 20. století, můžeme zastávat názor, že bitva národů na polích Katalaunských je nejvýznamnější bitvou starověku. Ale formulace, že Černobylská havárie je považována za nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky, je nesmysl, protože ona za ni není považována, ona JE nejhorší jadernou havárií v historii jaderné energetiky, protože nemá žádnou konkurenci. Neexistuje žádná jiná havárie takového rozsahu a s tolika oběťmi. Neexistuje nic, co by se jí byť i jen vzdáleně blížilo. Takže to jdu opravit.Cinik 14:59, 21. 5. 2005 (UTC)
[editovat] Odstraněný text
Odstranil jsem text, který vyžaduje seriózní zpracování a ke kterému v článku dosud neexistuje odpovídající náhrada:
- Radioaktivní mrak nerespektoval hranice a vydal se přes hranice sovětského impéria do zbytku Evropy. Zde byly následky mnohem nižší, přesto však měření prokázala veliké nárůsty hodnoty radioaktivity v lidech, zvířatech i potravinách. Radioaktivita prostě zasáhla celou přírodu. Celou věc ještě zhoršil přístup sovětské vlády, která se k ostatním vládám chovala jako ke svým občanům – neposkytovala jim včasné a přesné informace a snažila se celou věc bagatelizovat. Nárůst radioaktivity sváděla na nehodu jedné anglické jaderné elektrárny, ta ovšem s únikem radioaktivity neměla nic společného.
Chtělo by to asi zapracovat některé informace z tohoto textu do nového odstavce o pohybu radioaktivního mraku po Evropě, reakci vlád jednotlivých Evropských států na nebezpečí, reakcích tisku v jednotlivých státech, dlouhodobém ovlivnění veřejného mínění v otázce jaderné energie. Tyto informace ani v rozsáhlém anglickém článku nejsou. --Beren 13:19, 26. 5. 2005 (UTC)
[editovat] Drobné opravy
Opravil jsem fúzi na štěpení, probíhá tam štěpná reakce, takže jsou to produkty štěpení (zmiňovaný xenon atd.) Jěště jsou tam další nepřesnosti, další úpravy budou následovat. --Nabla 10:28, 27. 9. 2005 (UTC)
- Přiznávám se, že jsem bez rozmyslu přeložil fission jako fúze. Děkuji za opravu. --Beren 11:46, 27. 9. 2005 (UTC)
[editovat] Několik technických připomínek
Podle jedné z verzí způsobil lavinový nárůst reakce mj. i konstrukce reaktoru - konkrétně jde o regulační tyče, které měly (z mechanických důvodů) špičky z grafitu. Přitom grafit funguje naopak - zpomaluje neutrony, které se pak mohou znovu zapojit do štěpné reakce. Zasunutí špiček tyčí do aktivní zóny tedy působilo jako rozbuška a prudce zhoršilo stav štěpné reakce.
Chybí srovnání s našimi elektrárnami : Jaslovské Bohunice a Dukovany "jedou" taky na uhlíku - tj. používají jako moderátor (zpomalovač netronů) grafit. Kvůli stejné koncepci v nich tedy _teoreticky_ hrozí podobné stavy. Zdůrazňuji slovo teoreticky, protože zásluhou modernějšího řídícímu systému (a inteligentnější obsluze) toto v praxi nehrozí. Na rozdíl od nich je Temelín postaven na vodě - tedy používá na zpomalování neutronů těžkou vodu. Tato koncepce zaručuje, že v případě narušení hermetičnosti sice unikne vysoce radioaktivní voda, ale následkem toho zmizí z aktivní zóny moderátor a reakce vyhasne. Proto je zde o několik řádů menší riziko havárie podobného rozsahu jako byl Černobyl. Sami si můžete udělat obrázek o inteligenci "rádobyekologů", kteří mohutně protestovali proti Temelínu a přitom jim nijak zvlášť nevadily Dukovany.
A nakonec největší námitka - bohužel je nefunkční odkaz http://www.a-newsreport.com/video/sarkofagus-d.avi (záběry zevnitř sarkofágu). Jestli někdo víte kte to video najít, opravte to prosím. --Wikipedista:BenesM
- Jaslovské Bohunice mají také reaktory VVER-440. Pouze reaktor před dvaceti lety odstaveného bloku V1 měl reaktor moderovaný těžkou vodou a chlazený CO2. Takže nikde řádný grafit. --Postrach 22:53, 20. 3. 2006 (UTC)
- A ještě drobnost: Temelín, Bohunice i Dukovany používají LEHKOU vodu. --Postrach 22:55, 20. 3. 2006 (UTC)

