Aškelon
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Aškelon אשקלון |
|
|---|---|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| kontinent: | Asie |
| stát: | Izrael |
| region: |
Jižní (IL-D) |
| nadmořská výška: | 33 m. n. m. |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 55 km² |
| počet obyvatel: | 105 100 |
| hustota zalidnění: | 1 911 obyv. / km² |
| správa města | |
| primátor: | Roni Mahatzri |
| oficiální web: | http://www.ashkelon.muni.il |
Aškelon (hebrejsky אשקלון, arabsky عسقلا, latinsky Ascalon) je jihoizraelské přístavní město na západním okraji Negevské pouště. V roce 2004 měl 105 100 obyvatel.
[editovat] Historie
Aškelon byl již ve starověku jedním z nejvýznamnějších přístavů v Kanaánu a také jedním z pěti měst označovaných jako filištínské pentapolis (zbývající čtyři byla města Ašdod, Ekron, Gat a Gaza). Historie Aškelonu sahá až do doby bronzové (cca 2000-1500 př. Kr.), kdy se z něj stalo prosperující město. V této době město obývali původní Kananejci, kteří byli okolo roku 1150 př. Kr. vytlačeni Filištíny, Aškelon se posléze stal jedním z pěti zmíněných filištínských měst soupeřících s Izraelity v Judském království. V roce 604 bylo město vypleněno a zničeno babylónským králem Nabukadnezarem II., čímž skončilo filištínské období.
Díky své strategické pozici byl Aškelon brzy obnoven a stal se významným helénským přístavem. Zde se také narodil Herodes Veliký, který město po mnoha stránkách zvelebil; Aškelon vzkvétal po celou dobu římské i byzantské vlády.
V období křížových výprav byl Aškelon významná pevnost (křižáci jej nazývali latinským názvem Ascalon). Přestože byli egyptští Fátimovci poraženi křižáky v Bitvě u Ascalonu (1099), město mělo natolik dobrou obranu, že se ho křižáckým vojskům podařilo dobýt až v roce 1153 pod vedením Balduina III. V roce 1187 se města zmocnil Saladin a nechal ho srovnat se zemí, aby se již nemohlo vrátit do rukou křižákům. Později na tomto místě nechal zbudovat pevnost Richard Lví srdce; město bylo však v roce 1270 opětovně zničeno Mamlúky.
Ve středověku je Aškelon popisován jako větší arabská vesnice al-Majdal, do roku 1848 se rozrostl na město s 11 000 obyvateli; byl proslavený zejména svým rozsáhlým tkalcovským průmyslem.
[editovat] Moderní město
Krátce po izraelském vyhlášení nezávislosti město začal okupovat Egypt. Izraelský generál Jigal Allon nařídil vyhnání arabského obyvatelstva, jeho podřízení však rozkaz neplnili a Arabové ve městě zůstali v oddělené oblasti. Vláda následně rozhodla, že Arabové mohou být vystěhováni, ale pouze se svým souhlasem. Současně vláda zavedla pozitivní motivační prvky jako výhodný směnný kurz, ale také negativní motivaci v podobě nočních přepadů a kontrol; v důsledku těchto opatření se většina Arabů rozhodla odejít, byli převezeni do uprchlických táborů v pásmu Gazy. Repopulace města izraelskými přistěhovalci začala v roce 1949, do prosince tohoto roku počet židovských obyvatel vrostl na 2 500. V průběhu roku 1949 se město přejmenovalo z původního al-Majdal na Migdal Gaza, posléze na Migdal Gad a krátce potom na Migdal Aškelon. Název Aškelon dostalo město v roce 1953.
V současnosti je Aškelon prosperující město s nově vybudovaným sportovním komplexem a kulturním domem, v roce 2005 se zde otevřela největší světová odsolovací stanice s kapacitou 320 000 m³ odsolené vody na den, což odpovídá 5 – 6 % izraelské potřeby sladké vody. [1] Na jižním okraji města se nachází archeologický park s ruinami starověkých staveb.
[editovat] Reference
| Jižní distrikt | ||
| Města | Arad · Ašdod · Aškelon · Beerševa · Dimona · Ejlat · Kirjat Gat · Kirjat Mal'aki · Netivot · Ofakim · Rahat · Sderot | |
| Místní rady | Ar'ara BaNegev · Chura · Jeruham · Kuseife · Lakje · Lehavim · Mejtar · Micpe Ramon · Omer · Segev Šalom · Tel Ševa | |

