Dějiny Berlína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dějiny Berlína jsou daleko mladší než dějiny berlínského území. Již v šestém století př. n. l. se v prostoru dnešního Berlína sporadicky objevují první germánské kmeny (Semnoni, Suevové a Burgundové). K nim se od šestého století n. l. stále více přídružují Slované: jihovýchodně od Berlína Lužičtí Srbové (jejichž potomci dodnes žijí v Lužici) a zejména Havelané a Sprévané, kteří kolem roku 720 dosahují území dnešního Berlína. Další vlna osídlení germánskými kmeny se uskutečňuje od 12. století, a až z roku 1244 pochází první zmínka o sídlišti Berlín.

Růst Berlína byl zpočátku pomalý, i když město bylo v příštích stoletích často spojováno s okolními usedlostmi. Ještě roku 1648 měl Berlín jen 6000 obyvatel. Významu nabyl po roce 1701, kdy ho nový pruský král Bedřich I. (Friedrich I.) zvolil jako hlavní město Pruska. Přibližně v dnešní podobě existuje Berlín až od roku 1920, kdy došlo k poslednímu rozšíření jeho území; tehdy tak zvaný Velký Berlín měl 3,8 milionu obyvatel.

[editovat] Kronika

  • 1197: Špandov (dnes Spandau, část Berlína), bývalé slovanské sídliště, je zmíněn v historických pramenech
  • 1237: zmínka o sídlišti Cölln (dnes Neukölln, část Berlína; datum je někdy udáváno jako založení Berlína)
  • 1244: první zmínka o Berlíně
  • 1307: Berlín a Cölln se stávají jedním městem
  • 1471: Berlín se stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů
  • 1539: zavedení reformace v Berlíně
  • po 1641: několikeré rozšíření města o okolní usedlosti
  • po 1685: v Berlíně (a Braniborsku) se usídlují hugenoti
  • 1701: Bedřich I. (Friedrich I.) volí Berlín jako hlavní město Pruského království
  • po 1730: pronásledovaní protestanti z Čech se usídlují v Berlíně
  • 1848: Březnová revoluce (barikády a pouliční boje)
  • 1871: Berlín se stává hlavním městem nové Německé Říše
  • 1918, 9. listopadu: pod dojmem listopadové revoluce vyhlašují s odstupem jen několika hodin Philipp Scheidemann (SPD) a Karl Liebknecht (Spartakovci) republiku
  • 1919, 15. ledna: zavraždění Rosy Luxemburkové a Karla Liebknechta (po potlačení tzv. posvstání Spartakovců)
  • 1920: zákon o Velkém Berlíně (poslední velké rozšíření území města)
  • 1932: v listopadových volbách do říšského sněmu získává Hitlerova NSDAP v Berlíně 26 % hlasů
  • 1933, 30. ledna: říšský prezident Hindenburg jmenuje Hitlera kancléřem
  • 1933, 27. února: požár Říšského sněmu
  • 1936: olympijské hry v Berlíně
  • 1938, 9. listopadu: křišťálová noc – pronásledování židovského obyvatelstva, pálení synagog
  • 1944, 20. července: neúspěšný atentát na Hitlera, v Berlíně jsou popraveni první organizátoři atentátu (m. j. Graf von Stauffenberg)
  • 1945, 2. května: po tuhých bojích dobývá Rudá armáda Berlín (kapitulace berlínské posádky)
  • 1945, 17. května: vytvoření Kontrolní rady čtyř velmocí jako budoucího vládního orgánu Berlína; v Berlíně platí čtyřmocenský status
  • 1948, 23. června: počátek blokády západních sektorů města (do 12. května 1949), vzdušný most
  • 1949, 7. října: vyhlášení NDR s Východním Berlínem jako hlavním městem
  • 1953, 17. června: povstání pracujících ve Východním Berlině a NDR, vyhlášení výjimečného stavu a potlačení povstání
  • 1961, 13. srpna: stavba Berlínské zdi, faktické rozdělení města
  • 1963, 26. června: americký prezident J. F. Kennedy pronáší při návštěvě zdi větu „Ich bin ein Berliner“ („Jsem Berlíňan“)
  • 1967, 2. června: student Benno Ohnesorg je při protestech proti perskému panovníkovi R. Pahlavímu v Západním Berlíně zastřelen
  • 1968, 11. dubna: atentát na Rudi Dutschkeho (Západní Berlín)
  • 1971, 3. září: podepsání tzv. Čtyřmocenské smlouvy o Západním Berlíně mezi západními mocnostmi a SSSR (vstupuje v platnost o rok později)
  • 1971, 17. prosince: podepsání smlouvy o tranzitu mezi NDR a SRN, o tři dny později mezi Západním Berlínem a NDR o návštěvách obyvatel Západního Berlína v NDR
  • 1989, 9. listopadu: pád Berlínské zdi
  • 1990, 2. prosince: první společné volby do celoberlínského senátu

[editovat] Literatura

Cyril Buffet: Berlín. Edice Dějiny měst, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, ISBN 80-7106-314-2