Hybridní jádro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hybridní jádro je jádro operačního systému, které kombinuje vlastnosti monolitického jádra a mikrojádra. Část kódu je přímo součástí jádra a sdílí jaderný paměťový prostor, zatímco jiná část je řešena formou samostatných procesů.

Příkladem hybridního jádra je Linux. Většina kódu je přímo v jádře, některé části - například ovladače některých souborových systémů (viz FUSE) - jsou v samostatných procesech.