Nebeská sféra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nebeská sféra nebo také světová sféra je myšlená koule nebo někdy jen polokoule, v jejímž středu stojí pozorovatel dívající se na noční oblohu a do které se promítá pohyb všech viditelný těles Vesmíru.

Téměř vše co se děje na noční obloze, je od od pozorovatele stojícího na Zemi velice daleko. Až na drobné výjimky (vizte paralaxa) nejsme schopni odhadnout, co je dál a co je blíž. Ani relativní svítivost objektů nepomůže. Zdá se pak, že Měsíc, hvězdy, komety, planety a další pozorovatelné úkazy nočního nebe nad námi visí všechny stejně daleko. Jakoby byly umístěny na kopuli, v jejímž středu stojíme a která nás obklopuje. Té se právě říká nebeská sféra.

Pro účely astronomie je definována jako nekonečně vzdálená sférická plocha. Promítat na ní, znamená vidět na obloze objekty, či myšlené pomocné křivky a body a odměřovat jejich vzájemné polohy většinou ve stupních (sférické souřadnice).

Pomocnými křivkami jsou nejčastěji ekvivalenty zemských poledníků a rovnoběžek, ale také mnohé další jako například ekliptika a nebeský rovník. Takové pomocné křivky vznikají nebo mohou vznikat průnikem nějaké roviny a nebeské sféry.

Pomocnými body jsou třeba nebeské póly, zenit nebo jarní a podzimní bod. Ty mohou vznikat průnikem přímky a nebeské sféry.

Protože hvězdy vůči sobě viditelně nemění svou polohu (proto se jim také říká stálice), můžeme předpokládat že onu pevnou a nekonečně vzdálenou nebeskou sféru představují ony. Lze například říci, že pozorovaná planeta se nám promítla na nebeskou sféru do souhvězdí Lva apod…

Poznámka: Na náčrtech, které slouží pro lepší pochopení pojmů jako nebeský rovník, ekliptika či jarní bod, se nebeská sféra nekreslí nekonečně rozměrná a je třeba s tím počítat.

[editovat] Podívejte se také na