Pantheon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Římský Panteon
Římský Panteon

Pantheon je chrám v Římě, zasvěcený všem bohům.

Chrám nechal postavit Marcus Agrippa v roce 27 př. n. l. Dnešní podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy, který jej dal po požáru v roce 123 přestavět. Centrem chrámu je ohromná aula o stejném průměru a výšce 43 m zakrytá polokulovitou klenbou, v jejímž středu je otvor o průměru 9 m. Autor přestavby není znám. Kupole a strop předsíně byly pokryty bronzovými pozlacenými reliéfy, které nechal odstranit papež Urban VIII. Bernini je použil pro ohromný baldachýn v Bazilice sv. Petra.

Od roku 1609 fungoval jako kostel zasvěcený Panně Marii (S. Maria dei Martiri), dnes je zde národní mauzoleum (je zde pohřben např. Rafael).

V přeneseném významu znamená pantheon jakýsi soubor všech bohů uznávaných či uctívaných v určité společnosti. Postupně toto slovo získalo i význam místa odpočinku velkých osobností určitého národa – mauzolea (např. Panthéon de Paris).

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu