Gastroezofageální reflux
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gastroezofageální reflux je zpětný tok žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu. Zde dochází k dráždění sliznice jícnu.
Obsah |
[editovat] Projevy choroby
- Pálení žáhy
- Bolesti v oblasti žaludku a dolní části jícnu
- Zápach z úst
- Žaludeční šťávy v ústech
- kašel, chraptění, průduškové a plicní komplikace
[editovat] Vyšetření
Provádí se nalačno. Základem je vyšetření endoskopické (gastroskopie). V některých případech je nutné došetření pomocí rentgenu polknutím kontrastní látky. Při zvažování operace je nutné manometrické vyšetření svalobvé aktivity jícnu (peristaltiky) nebo i měření kyselosti v jícnu (pH metrie jícnu).
Odhalení vyžaduje vyšetření na gastroenterologii pomocí mikrokamery umístěné na trubičce vsunuté ústní dutinou až do žaludku a dvanáctníku. Vyšetření není bolestivé, protože je před ním umrtvena část hrtanu anesteziologickým sprejem. Je ale nepříjemné. Většinou se v jícnu nachází žaludeční šťávy a v žaludku je zvýšené množství žaludeční šťávy.
[editovat] Možné následky
Neléčená choroba může zhoršovat stav jícnu a tak vést k jeho zánětům, ke krvácení, případně až k jeho zúžení (stenozi) a zvýšeným rizikem vzniku zhoubného bujení. Při neléčené chorobě se může objevit i kašel, chraptění, průduškové a plicní komplikace. Působením žaludečních šťáv na sliznici jícnu může dojít k jejímu poškození, ke vzniku nejrůznějších zánětlivých onemocnění jícnu až k jejímu nevratnému poškození vyžadujícímu operativní zásah.
[editovat] Léčba
Konzervativní: vyžaduje restriktivní dietu, žádná tučná jídla, koření, cibuli, česnek, čerstvé pečivo. Nutná je i lepší životospráva, vzpřímená poloha po jídle, spaní v polosedě, omezení zvedání těžkých břemen a poloh, při kterých se může samospádem obsah žaludku vracet do jícnu. Léčí se léky z indikační skupinou kinetika (podporují peristaltiku střev a posun potravy ze žaludku, např. lék Cerucal) a léky na snižování agresivity žaludečních šťáv (např. lék Gasec). Léky neobnovují antirefluxní mechanismy mezi jícnem a žaludkem, mají zpravidla za cíl snížit tvorbu žaludečních kyselin a posílit peristaltický pohyb trávicího traktu v žádaném směru pasáže. Léčbu řídí gastroenterolog - endoskopista.
Chirurgická: v celkové narkóze je vhodná jenom pro menší část pacientů, u kterých není konzervativní léčbou dosaženo dostatečného efektu. Hlavním principem operace je vytvoření manžety (tj. řasy na žaludku, která je přišita kolem jícnu a funguje jako jednosměrný ventil). Cílem operace je odstranění samotné příčiny regurgitací (tj. obnovení antirefluxního mechanismu mezi jícnem a žaludkem). Podle přístupu do břišní dutiny lze rozlišovat operaci:
- klasicky břišním řezem
- laparoskopicky (miniinvazivně).
[editovat] Komplikace operace
Operace má rizika, která přináší celková anestezie při délce výkonu asi 2 hodiny, dále riziko krvácení, či proděravění dutého orgánu trávicího traktu. Laparoskopickou operaci lze dle potřeby kdykoliv v jejím průběhu převést na klasický, otevřený přístup. Pooperačně může přetrvávat krvácení, vzniknout krevní sraženinna v žilním systému (flebotromboza) s rizikem její vmetení do plic (plicní embolie), nebo může dojít k infekci v ráně, či jiné tělní soustavě. Mohou se také objevit pooperační komplikace jako např. bolesti, nadýmání, nemožnost si říhnout nebo zvracet.

