Muchomůrka bílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Muchomůrka bílá

Muchomůrka bílá http://houby.humlak.cz/ autor Stanislav Jirásek
Muchomůrka bílá http://houby.humlak.cz/ autor Stanislav Jirásek
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita phalloides var alba
(Vitt.) Gilb
Pozor, prudký jed!

Muchomůrka bílá (Amanita phalloides var alba (Vitt.) Gilb) je smrtelně jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Jedná se o bíle zbarvený poddruh muchomůrky zelené

Obsah

[editovat] Taxonomie

V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).

[editovat] Popis

Všemi znaky se téměř shoduje s muchomůrkou zelenou, jen klobouk bývá méně polokulovitý až skoro plochý. Liší se však čistě bílou barvou celé plodnice a bílou dužninou. Jen na středu klobouku se mohou objevit naokrovělé skvrny. Třeň (noha) je dole kyjovitě ztlustlý, vyrůstá z pochvy.

Dužnina voní méně nasládle.

[editovat] Výskyt

Roste ve stejné době a na stejných místech jako muchomůrka zelená. Oblast přirozeného výskytu zahrnuje celý mírný pás Evropy a Asie. Zavlečena však byla (patrně se sazenicemi stromků) i do Severní Ameriky a Austrálie.

[editovat] Účinné látky a otrava

  • Více podrobností o účinných látkách a otravě lze nalézt v článku muchomůrka zelená.

Muchomůrka bílá je smrtelně jedovatá a velmi nebezpečná. Obsahuje stejné jedy jako muchomůrka zelená, stejný je i průběh otravy. Zvýšené riziko spočívá v tom, že je snáze zaměnitelná za bílé žampiony nebo za bedly.

[editovat] Možnost záměny

Pozor na možnost záměny za jedlý žampion ovčí, žampion hlíznatý, nebo za jedlé bedly jako bedla odřená, nebo bedla zardělá. Důležitým rozlišovacím znakem od žampionů je barva lupenů, která je u muchomůrky bílé vždy bílá a u žámpionů se lupeny zbarvují do hněda. Od bedel i žampionů se rozlišuje tím, že vyrůstá z pochvy, která tvoří okolo třeně zřetelný prstenec.

Velmi podobná muchomůrce bílé je muchomůrka jarní (Amanita verna). Je drobnější a voní po dřevě. V Česku roste výjimečně na jihu Moravy. Mladé plodnice, které jsou uzavřené v plachetce lze zaměnit za některé pýchavky nebo pošvatky.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

[editovat] Literatura

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 64.


Smrtelně jedovaté houby ČR

muchomůrka bílá | muchomůrka jízlivá | muchomůrka zelená | pavučinec plyšový | vláknice Patouillardova | závojenka jarní | závojenka olovová