Ota II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ota II. (Miniatura z  "registrum gregorii", okolo 983)
Ota II. (Miniatura z "registrum gregorii", okolo 983)

'Ota II.(955-7.12. 983) římskoměmecký císař z rodu Liudolfovců, syn Oty I. Velikého. Za otcova života zvolen a korunován roku 961 za římskoněmeckého krále a roku 967 za císaře. Později se oženil z byzantskou princeznou Theofano. Po jeho nástupu vlády došlo v roce 973 k odbojnému hnutí v Lotrinsku, které podporovali západofranští Karlovci, došlo také ke vpádu Dánů. Jako velké nebezpečí pro císařovu vládu byl jeho spor s vévodou bavorským Jindřichem Svárlivým (951-995), vnukem Jindřicha I. Ptáčníka z rodu Liudolfovců. Vévoda požadoval ponechat ve Švábsku svou sestru jako vévodkyni-vdovu, záhy však vystoupil proti Otovi II.i se svými nároky na trůn.Podpořil ho český vévoda Boleslav II. a polský Meško I. Nakonec byl Jindřich Svárlivý zajat, potlačil neklid v Lotrinsku a prorazil dánské opevnění Danevirke, kde zřídil šlesvickou marku. Dánského krále Haralda Modrozuba přinutil k placení tributu. Ota II. v letech 975 a 976 válčil s Čechy, kteří zničili jeden z jeho dvou sborů u Plzně (Němci byli přepadeni při koupání)a sami vpadli dvakrát do říše. Roku 976 uprchl Jindřich Svárlivý za zajetí a spojil se poté s opozičními silami v říši, ale o rok později byl poražen a uvězněn. Český kníže se s císařem nakonec smířil. Ota II. rozdělil ohromné území spravované bavorskými vévody (roku 976 uděleny Korutany, Istrie, veronská a friaulská marka, udělení rakouské marky Babenberkům. Roku 980 obnovil centální moc v Itálii.Za bojů s Araby na jihu Itálie byl v červenci roku 982 poražen Araby u Crotone, kteří od roku 976 pronikali ze Sicílie na Pevninu. Zprávy o porážce vyvolaly povstání Luticů a Odobritů, kteří zlomili saské panství mezi Labem a Odrou.


Předchůdce: 973983 Nástupce:
Ota I. Ota II. Ota III.