Přerovská hůra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Přerovská hůra | |
|---|---|
| Přerovská hůra | |
| Pohoří | Polabská nížina |
| Vrchol | 237 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | Česko |
| Horniny | slínovec |
| Poznámka | nádherný výhled do krajiny |
Významný krajinný prvek Přerovská hůra (v minulosti také Bílá hůra, Bílá hůrka nebo Bělice) je 237 metrů vysoký svědecký vrch – stolová vyvýšenina v jinak rovinaté Polabské nížině. Nalézá se severovýchodně od středočeské obce Přerov nad Labem. Tvoří dvojvrší se Semickou hůrou (231 m n.m.).
Nejde o jediný polabský svědecký vrch. Obdobný charakter má i vrch Chotuc (253 m n.m.) u Křince, Sadská (215 m n.m.) u stejnojmenné obce, Dřínovský vrch (247 m n.m.) u obce Zlosyň, Oškobrh (285 m n.m.) nebo Sekácká hůra (231 m n.m.).
Obsah |
[editovat] Geologie
Přerovská hůra je tvořena odolnými turonskými písčitými slínovci jizerských vrstev české křídové pánve. Pro geologa představuje užitečný studijní materiál, protože tu jsou jasně patrné jednotlivé geologické vrstvy a lze tak vysledovat složení podloží a pradávnou historii tohoto kraje.
[editovat] Flóra
Na její jižní stráni najdeme teplomilná luční společenstva s výskytem řady zajímavých rostlin, např. pcháč bezlodyžný, slézovec durynský, strdivka nící, kopretina chocholičnatá, šalvěj luční, krvavec menší nebo čistec přímý. Severní svah je zarostlý dubo-buko-habrovým lesem. Vrchol této stolové hory je rovinatý, v současnosti je zemědělsky využíván.
[editovat] Fauna
Jižní svah Přerovské hůry obývají mimo jiné tyto druhy mandelinek (čeleď Chrysomelidae): Criocerinae (kohoutek modrý), Clytrinae (Smaragdina affinis), Cryptocephalinae (Cryptocephalus chrysopus), Alticinae (dřepčík černý, dřepčík černonohý, Phyllotreta vittula, Aphtona euphorbiae, Aphtona venustula, Longitarsus anchusae, Longitarsus obliteratus, Longitarsus salviae, Chaetocnema hortensis, Dibolia timida), Hispinae (trnáč černý), Cassidinae (štítonoš skvrnitý, Cassida rubiginosa, Hyppocassida subferuginea).
[editovat] Historie a ochrana přírody
Uprostřed pole na vrcholu Přerovské hůry je lesem zarostlá rokle, ve které se zachovaly náznaky někdejšího osídlení. V době halštatské (starší doba železná – 850–450 před n.l.) zde stávalo keltské opevněné hradiště, které později využívali i Slované (6. – 7. století n.l.). Tak jako jiná keltská hradiště, i to na Přerovské hůře je občas vyhledáváno zájemci o keltskou historii a mystiku. Turisté ocení nádherný rozhled do polabské krajiny.
Hůra byla v roce 2005 vyhlášena významným krajinným prvkem, aby byla chráněna teplomilná rostlinná společenstva a četní zástupci bezobratlé fauny.

