Jan Prokeš (politik)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Prokeš (28. května 1873 Černotín – 11. prosince 1935 Ostrava) byl v letech 1918–1935 starostou města Moravské Ostravy. Jeho otec, František Prokeš, byl obuvník, přivydělával si jako poštovní doručovatel a obecní sluha. Jeho syn, Jan Prokeš, získal jen základní školní vzdělání v jednotřídce v Černotíně a pětitřídní obecné škole v Hranicích. Pamětníci se shodují, že touha po vzdělání byla výrazným rysem jeho povahy.
Obuvníkem se sice vyučil, avšak roku 1894 odešel do Moravské Ostravy. V roce 1896 uzavřel sňatek s Julií Frydeckou z Moravské Ostravy, se kterou měl sedm dětí. V témže roce se stal předsedou Zemského spolku obuvnického, jehož byl předchozí dva roky jednatelem. Byl dobrým řečníkem, k čemuž kromě jeho vzdělání přispěl i příjemný hlas, přesvědčivost důvodů a sympatický zjev. U posluchačů měl velký úspěch, zpočátku zejména u horníků a dělníků z továren. V roce 1897 získal práci jako redaktor hornického listu Na zdar a později i sociálně-demokratického deníku Duch času. Roku 1898 stál u zrodu první dělnické tělovýchovné jednoty na Ostravsku. V letech 1896–1906 byl za své názory a články trestán peněžitými pokutami nebo i vězněn, a to v rozmezí jednoho dne až jednoho měsíce. V roce 1906 pak byl za sociální demokracii zvolen do Moravského zemského sněmu. O rok později se stal poslancem říšské rady.
Po začátku 1. světové války musel narukovat a do poslanecké lavice se vrátil až v roce 1917. Dne 14. října 1918 se stal členem Socialistické rady v Ostravě. Jako její zástupce o den později na protestním shromáždění občanů na dnešním náměstí Republiky požadoval vytvoření nového svobodného státu. Na konci října 1918 se stal předsedou Okresního národního výboru moravskoslezského.
V době vzniku samostatného českého státu, byl jmenován moravskoostravským správním komisařem. Vytvořil stotisícovou Velkou Ostravu sloučením sedmi ostravských obcí a 9. března 1925 se stal jejím starostou. Podpořil velkorysou výstavbu a rozsáhlou modernizaci komunální infrastruktury, byť za cenu masivního zadlužení. Ačkoliv se s jeho jménem pojí např. stavba krematoria či rekonstrukce ústředních jatek, nejdůležitějším a nejznámějším stavebním objektem jeho éry je Nová radnice, sídlo ostravského magistrátu a největší radniční budova v České republice. Svou pozornost zaměřoval na zlepšení městských komunikací, podporoval výstavbu nových školních, zdravotnických a kulturních zařízení. Soustavně se věnoval sociální a zdravotní péči, zejména pak péči o nezaměstnané a jejich rodiny.
Mezi jeho koníčky patřilo výtvarné umění a četba. Již od mládí byl náruživým čtenářem a během svého života vybudoval jednu z největších soukromých knihoven v Ostravě. V roce 1930 se podruhé oženil. Jeho manželkou se stala Němka Isidora Hartwigerová. Předsedou správní komise, vládním komisařem a posléze starostou Moravské Ostravy byl až do roku 1935, kdy se ze zdravotních důvodů vzdal další kandidatury. Zemřel po dlouhé nemoci 11. prosince 1935. Za jeho celoživotní zásluhy o rozvoj města mu Ostrava vystrojila velkolepý pohřeb. S oblíbeným starostou se přišlo rozloučit sto tisíc občanů.
Jan Prokeš je považován za jednu z nejvýraznějších osobností, jaká kdy stála v čele města Ostravy. Jeho zásluhy připomíná náměstí před Novou radnicí, které se na jeho počest nazývá Prokešovo. Po únoru 1948 byly veškeré vzpomínky na Prokeše úmyslně potlačovány – zmizely jeho busty a portréty. Až po sametové revoluci byla jeho památka obnovena a náměstí před Novou radnicí opět pojmenováno na Prokešovo.
| Související články obsahuje: |


