Miletínská bažantnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní rezervace Miletínská bažantnice zahrnuje lesní celek s částí přilehlých luk nalézající se asi 1 km západně od městečka Miletín v okrese Jičín.

  • Katastrální území: Miletín
  • Výměra: 63, 64 ha
  • Nadmořská výška: 310 – 336 m
  • Datum vyhlášení 4.7. 1954

Rezervaci tvoří komplex různých biotopů. Základem je starý lesní porost lužního charakteru se zajímavou květenou, na který navazují zachovalé slatinné louky a několik rybníků. V roce 1999 byla lokalita rozšířena o další větší rybník s rákosinami, který je významnou ornitologickou lokalitou.

Geologie - Podkladem jsou jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčito-hlinitými fluviálnimi uloženinami.

Květena - Lesní porosty tvoří stará smíšená doubrava a olšina kolem rybníka Povolír. Značná část plochy rezervace je zalesněna náhradními smrkovými monokulturami. Rostlinstvo rezervace je velmi pestré. Většinu rezervace zaujímají lesní porosty - jejich část s přirozenou dřevinnou skladbou řadíme ke svazu Alnion incanae, část zaujímají smrkové monokultury. Na lesy navazují na jihu slatinné louky svazu Caricion davallianae, asociace Valeriano dioicae-Caricetum davallianae, několik rybníků s rákosinami (svaz Phragmition communis), lesní lemy (Trifolion medii) i ruderalizované plochy. Mezi lesní druhy patří např. kopytník evropský (Asarum europaeum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), konvalinka vonná (Convallaria majalis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), prvosenka jarní (Primula veris) a prvosenka vyšší (Primula elatior). Druhově bohaté jsou zbytky slatinných luk, kde dosud rostou upolín nejvyšší (Trollius altissimus), kuklík potoční (Geum rivale), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), pěchava slatinná (Sesleria caerulea), svízel severní (Galium boreale), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ostřice Davallova (Carex davalliana), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) aj. Některé za starých dubů roztroušeně rostoucích v lukách jsou, chráněny jako památné stromy. K bohatství květeny rezervace přispívá významnou měrou sedm rybníků. Z vodních rostlin stojí za zmínku např. rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) a leknín bílý (Nymphaea alba). Na dnech letněných rybníků se přechodně objevují vzácné druhy obnažených den – ostřice šáchorovitá (Carex bohemica), šáchor tmavý (Cyperus fuscus), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), šťovík přímořský (Rumex maritimus) aj.

Zvířena - Hnízdí zde kriticky ohrožený bukač velký (Botaurus stellaris). Vzácnými hnízdícími druhy jsou krahujec obecný (Accipiter nisus), moták pochop (Circus aeruginosus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus).

[editovat] Reference

Koncepce ochrany přírody a krajiny Královehradeckého kraje (ve formátu .pdf)