Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Německá soc. dem. v ČSR
Logo: « logo »
Založena: 1919
Barvy: červená
Politické ideologie: Sociální demokracie /

Socialismus / Levý libralismus (frakce sjednocená kolem časopisu Sozialistische Aktion) / Volkssozialismus (30.léta) / Nacionalismus (radikálně v letech 1919-20, později spíše okrajově)

Členstvo: 120 000 (1921)

80 000 (přelom 20. a 30. let)

Partnerská strana:
ČSSD

Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (německy Deutsche sozial-demokratische Arbeiterpartei, tzv. německo-česká sociální demokracie) byla sudetoněmecká sociálně demokratická strana v období První republiky.

Obsah

[editovat] Historie strany

Na přelomu srpna a září 1919 byla založena sudetoněmecká sociálně demokratická strana, navazující na předválečné socialistické Zemské svazy v německo-českých oblastech. Vedení strany v čele s Josefem Seligerem bylo původně radikální politicky i sociálně, ČSR byla hodnocena jako výtvor dohodového imperialismu. V prvních parlamentních volbách obdržela DSAP téměř 590 000 hlasů, což činilo přes 43,5 % německých hlasů a 11,1 % všech československých hlasů a 31 mandátů. . Strana se tak stala třetím nejsilnějším subjektem na území celé země. I když strana dále trvala na negativním postoji k ČSR, zabránila ústavní krizi: umožnila vznik první vlády, když při hlasování o důvěře nové vládě opustili poslanci této strany sněmovnu a umožnili tak těsné zvolení. Stejně jako Česká sociální demokracie doplatila na rozkol ve straně. Komunistické křídlo opustilo stranu v lednu roku 1921, poté co prohrálo boj o vedení strany. Z tohoto proudu poté vznikla tzv. německá sekce KSČ, která se poté stala součástí sjednocené komunistické strany. Na to doplatila strana při druhých volbách roku 1925. Volební výsledek činil pouhých 6 % a 17 mandátů. V období Panské koalice se tedy dostaly všechny socialistické strany do opozice, což je přimělo k postupnému sbližování se. Ve dnech 28. a 29. října 1928 proběhl společný sjezd ČSSD všech národnost žijících na území ČSR. Tímto se strana zařadila mezi aktivistické strany a praktikovala politiku „Hradu“. Po třetích volbách (1929), kdy strana obdržela zisk 7 % a 21 mandátů, obsadil Ludwig Czech křeslo ministra sociální péče. Strana stála v opozici vůči rostoucímu německému nacionalismu, což jí ale přineslo naprostý pokles preferencí. Při čtvrtých volbách (1935) klesla na 3,6 % a 11 mandátů. Strana pokračovala ve své činnosti až do jara roku 1938, kdy obhajovala existenci ČSR jako “poslední demokratické bašty”.

[editovat] Volební výsledky

Volby
Procentuální vyjádření hlasů počet poslanců počet senátorů [1]
1920
11,1 %
31 [2]
16 [3]
1925
5,8 %
17 [4]
9 [5]
1929
7 %
21 [6]
11 [7]
1935
3,64 %
11 [8]
6 [9]

[editovat] Přehled získaných německých hlasů zdroj

Město
1920 1925 1929 1935
Pardubice
37 %
19 %
30 %
22 %
Hradec Králové
43 %
27 %
34 %
18 %
Mladá Boleslav
45 %
15 %
23 %
7 %
Česká Lípa
49 %
31 %
33 %
16 %
Louny
56 %
33 %
47 %
20 %
Karlovy Vary
51 %
34 %
40 %
18 %
Plzeň
44 %
31 %
34 %
16 %
České Budějovice
50 %
20 %
27 %
16 %
Jihlava
19 %
14 %
14 %
8 %
Brno
32 %
25 %
31 %
22 %
Olomouc
37 %
24 %
27 %
17 %
Ostrava
35 %
18 %
25 %
14 %

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích