Geografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase. Označení se poprvé objevuje v 3. stol. př. n. l. v díle Geografíka sepsaném Eratosthenem z Kyrény. Geografie se dělí na fyzickou geografii, sociální geografii, regionální geografii a kartografii.

Obsah

[editovat] Geografické disciplíny

  • Fyzická geografie
  • Sociální geografie
  • Regionální geografie


[editovat] Fyzická geografie

[editovat] Sociální geografie

  • Geografie cestovního ruchu
  • Geografie dopravy
  • Geografie kultury
  • Geografie obyvatelstva a sídel
  • Geografie průmyslu
  • Geografie služeb
  • Geografie zemědělství
  • Behaviorální geografie
  • Ekonomická geografie
  • Historická geografie
  • Politická geografie
  • Regionální geografie

[editovat] Regionální geografie

[editovat] Kartografie

[editovat] Historie geografie

[editovat] Starověk

Geografie vznikla v hlubokém dávnověku v souvislosti s životně důležitými potřebami lidí - s lovem, rybolovem, kočovným chovem dobytka, primitivním zemědělstvím. K rozvíjení hospodářství bylo třeba znát místní podmínky - způsob života divokých zvířat, migrační cesty ryb, sezónní vývoj a produktivitu pastvin, úrodnost půd.

Geografie začala poznáváním okolní krajiny. Již lovci mamutů po sobě zanechali mapy - petroglyfy (řecky „petros“ - kámen; „glyfe“ - rytí, řezba) nejčastěji na skalách nad řekami.

Neolitický člověk vykonával i poměrně daleké pochody. Pomalu migroval po zemském povrchu, usazoval se na nových územích. S osídlováním regionů se specifickými životními podmínkami se formovaly etnické skupiny i rasové typy.

Starověké státy zahrnovaly - na svou dobu - obrovské masy lidí. Vytvářely velká sídla s vysokou kulturou stavebnictví, písemnictví, vědy i umění. Sdružovaly zástupce různých rasových typů i etnických skupin. Státníci se museli seznamovat s územími a národy, nejen se svými, ale i v jiných regionech. Realizovaly se dlouhé cesty i vojenská tažení, doprovázená vzájemným objevováním národů. Docházelo k plodnému sbližování kultur, k přebírání shromážděných poznatků i představ, návyků i vynálezů.

Víme o dalekých výpravách Egypťanů, Mínojců (obyvatelé Kréty), Foiničanů, Kartaginců, dávných indických mořeplavců aj. Kladly si vesměs praktické cíle - rozšiřování poznatků i zdrojů surovin - mědi, cínu, dřeva, pryskyřice, lnu, kůže, vosku, slonoviny - a potravin - obilí, datlí. Velký význam měly svazky se zeměmi, které oplývaly zlatem, stříbrem, drahokamy.

Už v antice - ve Starém Řecku a později v Římě - vznikaly významné geografické práce. Dlouhou dobu byly součástí filozofie, historie či medicíny.

Iónská škola je nejstarší známou řeckou filozofickou školou - z 6. stol. př. n. l. Jejím představitelům - Tháletovi (první filozof, matematik a astronom), Anaximandrovi, Anaximenovi aj. patří množství objevů - v matematice, astronomii, geografii. V rámci nerozčleněné iónské vědy se vytvářely mj. i prvky fyzickogeografických koncepcí, zárodky obecné zeměvědy.

Rozvoj mořeplavby a obchodu stimuloval vznik prvních geografických popisů - říkalo se jim gés periodos (objezdy země). Členily se na periply (periplous - obeplutí) - popisy pobřeží, praktické návody k navigaci podél mořských břehů; a periegezy - popis pevniny.

[editovat] Významní geografové starověku

[editovat] Chronologický přehled

  • 25. st.př.n.l. - Vznik mapy údolí Eufratu na hliněné destičce
  • 20. st.př.n.l. - Babylónský mýtus o stvoření světa a potopě
  • 6. st.př.n.l. - Filozofové iónské školy se začínají zabývat geografickými problémy
  • 6. st.př.n.l. - Logograf Hekataios z Milétu sestavuje první popis celého Řekům známého světa
  • 5. st.př.n.l. - Hérodotovo dílo Histories apodexis představuje svět rozdělený na zemědíly: Evropu, Asii a Libyi.
  • 5. st.př.n.l. - Hippokrates ve spisu Peri aeron, hydraton, topon poukazuje na souvislosti způsobu života a zdravotního stavu obyvatelstva s přírodním prostředím
  • 4. st.př.n.l. - Aristotelova Meteorologika je shrnutím soudobých poznatků obecné fyzické geografie
  • 3. st.př.n.l. - Erastothenes buduje základy samostatné vědy; píše Geografika hypomnemata
  • 2. st.př.n.l. - Kratés staví v pergamském Múseiu první glóbus
  • 1. st.př.n.l. - Strabónova sedmnáctisvazková Geografika je popisem soudobé ekumeny. Je jediným antickým geografickým dílem, jehož úplný text máme k dispozici.

[editovat] Středověk

Ve středověku geografie v evropských zemích prakticky zanikla. Dědictví antiky chránili, překládali a rozmnožovali především v arabském světě a dalších regionech Blízkého východu i Střední Asie.

Mapy raného středověku nejčastěji ilustrovaly Bibli. Země měla tvar obdélníků (podle Kosmy), oválu či kruhu rozčleněného na tři části. (Noe prý po potopě rozdělil Zemi mezi tři syny). Tyto mapy bývají nejčastěji orientovány na východ; uprostřed leží Jeruzalém; nechybí na nich označení ráje, mytické říše Magog (severně od Kavkazu - jejím vládcem byl údajně Noemův syn Gog), různé fantastické země - i příšery.

Charakteristické jsou rozsáhlé texty (legendy) na velmi schematických kresbách.

Ani v Evropě se vývoj vědy ve středověku úplně nezastavil. Po mnohá staletí tam probíhal složitý proces zemědělského využívání vnitřních rovin; orná půda se vytvářela i v nejodlehlejších koutech, velmi vzdálených od moře. Formoval se pevný svazek rolníků s půdou. Na vrcholech hor, ochraňujících přístupy do rozoraných rovin a údolí, vznikaly hrady a zámky feudálních rytířů. Při úpatích se vytvářela řemeslnická a obchodní sídla, v nichž bohatli středověcí měšťané.

Poznatky z geografie, potřebné při rozvíjení geografické dělby práce uvnitř antických států i mezi nimi, pečlivě shrnuté Strabónem a Ptolemaiem, byly středověkým vládcům Evropy po dlouhá staletí prakticky k ničemu.

Časem však vznikala potřeba rozšiřovat obchod. Začalo se obchodovat s východem, vytvářely se daleké a riskantní cesty.


[editovat] Významní geografové středověku


[editovat] Chronologický přehled


[editovat] Geografické pojmy

[editovat] Geografie v číslech

  • Sahara - rozloha: 7 820 000 km²
  • Gobi - rozloha: 900 000 km2
  • Kalahari - rozloha: 520 000 km2
  • Velká písečná poušť - 420 000 km2
  • Namib - rozloha: 125 000 km2
  • Rusko - rozloha: 17 075 200 km²
  • Praha - rozloha: 496 km2,1 186 000 obyvatel
  • Moskva - 10 450 000 obyvatel,rozloha: 1 085 km²
  • Puncak Jaya - 5 030 m.n.m.
  • Titicaca - 281 m hluboké,rozloha: 8 300 km²
  • Nil - 6 671 km dlouhý
  • Mississippi-Missouri - 6 212 km dlouhé
  • Etna - 3 350 m.n.m.
  • Hora sv. Heleny - 2 549 m.n.m.
  • Popocatepétl - 5 452 m.n.m.
  • Nevado del Ruiz - 5 400 m.n.m.

[editovat] Zeměpisné názvy - Toponyma

Zeměpisné názvy (Toponyma) - jsou to vlastní jména těch měst,světadílů,oceánů,apod.

Kontinenty planety Země:

  • Asie - je největší světadíl na světě,zároveň také nejlidnatější.V Asii najdeme mnoho států.Velmi vyspělý stát na tomto kontinentu je Hong Kong v Číně.Hlavní město Hong Kongu je Victoria.Najdeme tu také státy s malou rozlohou ale s velkým počtem obyvatel,např. Bangladéš.V tomto světadíle najdeme nejlidnatejší stát na světě.Ten stát se jmenuje Čína.Čína má asi 1,5 mld. obyvatel a počet se stále zvyšuje.Druhý nejlidnatější stát světa leží také v Asii,je to Indie s hlavním městem Nové Dillí.Indie má také miliardu obyvatel a počet se také zvyšuje.V budoucnosti Indie bude mít více obyvatel než Čína.Nachází se tu největší poloostrov na světě. Jmenuje se Arabský poloostrov.Na tomto poloostrově se nachází spousta států - Saúdská Arábie - je to největší stát na Arabském poloostrově.V Sáudské Arábii najdeme 3. největší poušť světa a jmenuje se Rub Al Chálí.Další státy tu jsou - Omán,Jemen,atd.Najdeme tady ovšem také největší záliv naší planety Bengálský záliv.V Asii mimochodem najdeme spoustu přírodních útvarů jako je např. nejhlubší jezero na světě Bajkal,největší jezero na planetě Kaspické moře,největší pohoří Himaláje s nejvyšší horou světa Mount Everest.V této oblasti najdeme také náhorní plošinu Tibet,která se nachází v Číně.Hlavní město Tibetu je Lhasa (tj. město v Číně).Dále také v Asii najdeme mimo jiné Aralské jezero,které se zmenšuje a Rudé moře,které se naopak zvětšuje.Každý rok se zvětší o 1 cm.V tomto moři najdeme nejvíce korálů.V Asii najdeme činné sopky na dálném východě.Tj. poloostrov Čukotka a Kamčatka.Tyto poloostrovy jsou ve východním Rusku.U Indie se nachází francouzský ostrov Martinique.Na tomto ostrově najdeme sopku jménem Mont Pelée.Je to nevelká sopka.Velmi známé sopečnými činnostmi je Filipinské souostroví.Jedna z těchto filipínských sopek se jmenuje Pinatubo.Ovšem je to také činná sopka.Dále v Asii je známá sopečnými činnostmi také Indonésie.Tam najdeme sopku jménem Galunggung.Po výbuchu této sopky spad popele v r. 1982 proměnil den v noc.Samozřejmě ovšem také se jedná o činnou sopku.Další indonéská sopka je Tambora.O této sopce se píše rok 1815.Po výbuchu sopky došlo k prudkým změnám podnebí.Dokonce se stalo i to,že v tom roce nebylo vůbec žádné léto.Velká sopka je také v Japonsku,která se jmenuje Fudžisan,je také největší horou Japonska,také se jedná o činnou sopku.Největší státy tu jsou: Rusko,Čína,Kazachstán,Indie,apod.Velmi známý ostrovní stát je tu Japonsko s hlavním městem Tokio.Tento stát se skládá ze 4 ostrovů - Honšú (je největší z japonských ostrovů,leží na něm hlavní město),Kjúšú,Šikoku,Hokkaidó.Jihovýchodní Asii tvoří velké souostroví s velkým počtem obyvatel Indonésie.
  • Amerika - je to 2. největší kontinent na světě.V systému dělení světadílů se Amerika dělí na Severní a Jižní.Střed Severní a Jižní Ameriky je střední Amerika,ale ta už kontinent není! V Severní Americe najdeme dva velmi vyspělé státy a to USA (nejvyspělejší stát světa) a Kanada.Tyto státy patří do G7 (sedm nejvyspělejších států světa).V Severní Americe známe přírodní útvary: dánský ostrov Grónsko s hlavním městem Nuuk - je to největší ostrov této zeměkoule,Apalačské pohoří,Skalnaté hory,Kordilery- (je to nejdelší pohoří na planetě) s nejvyšší horou Severní Ameriky Mt. Mc´Kinley,oblast velkých jezer- Hořejší jezero,Huronské jezero,Michiganské jezero,Erijské jezero,Ontario.Mezi Erijským a jezerem Ontario jsou Niagarské vodopády.Jsou na hranici mezi USA a Kanadou.USA také patří: Havajské ostrovy a Aljaška,u východní Severní Ameriky se nachází souostroví Bermudy (Bermundský trojúhelník) - tj. trojúhelník mezi Bermudami,Portorikem a Floridou.Na tomhle kontinentu najdeme známou sopku Hora sv. Heleny.Byla to původně klidná hora,ale pak se stala z ní nebezpečná sopka (vulkán).V Severní Americe na Havajských ostrovech najdeme spoustu činných sopek.Jednou z nich je sopka Kilauea.Láva ze sopky Kilauea nad horkou skvrnou se valí rychlostí až 100 km/h.Další Havajská sopka se jmenuje Pu´u O´o.Je to také činná sopka.Z tohoto vulkánu se láva hromadí v mnoha jezerech po výbuchu.V Mexiku se nachází sopka Popocatepétl.Ve střední Americe se nachází poloostrov Youcatán.Tento poloostrov je známý velkýma hadama.V Jižní Americe najdeme velký stát Brazílie.Mluví se tam portugalsky.Nejchudší stát Jižní Ameriky je Bolívie.Přírodní útvary v Jižní Americe jsou: Amazonský prales kde se nacházejí největší vodopády na světě Andělské vodopády,Andy s největší horou Jižní Ameriky Mt. Acocangua,poušť Atakama kde prý nepršelo 400 let,ekvádorské souostroví Galapágy významné obrovskými želvami,na jihu Jižní Ameriky jsou Falklandy (Ohňová země),jezero Titicaca (toto jezero je nejvýše položené na světě),atd.V Jižní Americe najdeme také sopky,jako např. v Kolumbii.V Kolumbii najdeme známou sopku Nevado del Ruiz.Největší sopka na světě se nachází v Jižní Americe.Přesněji na hranicích Argentiny a Chile.Vulkán se jmenuje Ojos del Salado.Los Angeles leží na Tichomořské desce a San Francisco na Severoamerické.Za milion let se tato města setkají.Desky se podsouvají.Nachází se v oblasti subdukce.Proto jsou tam častá zemětřesení.
  • Afrika - je 3. největší světadíl na světě.Na severu Afriku žijí Arabové.Na svou rozlohu má tento kontinent málo obyvatel,protože většinu severní části Afiriky tvoří největší poušť na světě Sahara.To není jediná poušť na tomto světadíle.Známe tu také jiné pouště jako jsou např. Namib v Namibii nebo Kalahari v Botswaně.V Africe najdeme státy: Egypt,Libye,Alžírsko,Tunisko,Maroko,Súdán - je to největší stát Afriky.Nejbohatší stát je tam JAR.V Jihoafrické republice se nachází největší zlatý důl na světě,který je hluboký 3977 m.Souostroví na severozápadní straně kontinentu se jmenuje Kapverdy s hlavním městem Praia.V této oblasti,akorát více na severu se nachází známé španělské souostroví Kanárské ostrovy.Na východní straně světadílu najdeme další 3 souostroví.První z nich se jmenuje Seychely.Pak je souostroví Komory s hlavním městem Moroni.Třetí známé souostroví tu najdeme jménem Mauricius s hlavním městem Port Louis.Největší africký ostrov se jmenuje Madagaskar.Hlavní město ostrova je Antananarivo. Tento ostrov má největší produkci vanilky na světě,která se expeduje do celého světa.Další příroda: Čadské jezero,Viktorino jezero,Tanganika,Malawi.V Africe se nacházejí Viktoriny vodopády.Největší hora tohoto kontinentu je Kilimandžáro.Pohoří: Dračí hory,Atlas,atd.Velmi špatně se na tom má Somálsko,tam vládne hlad.Afrika je oddělena od Evropy Gibraltarským průlivem.Gibraltar je kolonie britská.Ze západní strany Afriky najdeme velký záliv,který se jmenuje Guinejský záliv.V Africe najdeme několik hlavních sopek (3 - 4).Velká sopka v Africe se nachází v Tanzanii a jmenuje se Kilimandžáro.Je to zároveň největší hora kontinentu.
  • Antarktida - je to 4. největší kontinent naší planety.Tento světadíl je celý ledový.Dne 21.7.1983 tam byla naměřena na stanici Vostok nejnižší teplota na světě -89,2stC.Antarktida se nachází na Jižním pólu.Lidé tu za normálních podmínek nežijí.Žijí tu polární zvířata: polární medvěd,Kosatky,Mroži,Tuleni,apod.Na Antarktidě se nachází velké ledovce.Největší z nich je Mount Vinson.Na Antarktidě najdeme: Wilkesova země,Země Marie Byrdové,atd.V této oblasti jsou moře: Weddellovo moře,Rossovo moře,Davisovo moře,apod.Na Jižním pólu se nachází Antarktický poloostrov.
  • Austrálie a Oceánie - je to nejmenší kontinent planety Země. Hlavní město je Canberra a největší je Sydney.Tento kontinent je obklopen moři jaké jsou např. Tasmanovo moře,Timorské moře,Arafurské moře.Austrálie je také obklopena dvěma světovými oceány a to z východu Indickým oceánem a ze západu největší a to Tichým oceánem. Na severu Austrálie najdeme Yorkský poloostrov. Západně od Yorkského poloostrova se nachází Karpentarský záliv. V Austrálii se nachází největší kámen světa Airesova skála. Měří kolem dokola 10 km. Přírodní útvary Austrálie jsou: Velká písečná poušť, Austrálské Alpy s nejvyšší horou světadílu Mount Kosciusko (je to nevelká hora),Velký bariérový útes, Murray, Darling (jsou to vyschlé řeky), Eyreovo jezero, Velký austrálský záliv. V Austrálii málo prší.Austrálie - Austrálské společenství. Ostrovy jsou: Nový Zéland - tento ostrov se skládá ze dvou ostrovů a to ze Severního ostrova a z Jižního ostrova (na Jižním ostrově v Jižních Alpách se nachází nejvyšší hora Nového Zélandu Mount Cook).Hlavní město tohoto největšího austrálského ostrova je Wellington.Hlavní město se nachází na Severním ostrově.Na Novém Zélandě najdeme Skřítkův les.Další ostrovy jsou - Tasmánie, Klokaní ostrov, apod. Oceánie - Mikronésie, Melanésie, Polynésie. Oceánie jsou malé ostrovy v tichomoří. Např. Mikronésie, Nauru,Fidži,Šalamounovy ostrovy,Marshallovy ostrovy,Palau,atd.

[editovat] Sopky

  • Etna
  • Vesuv
  • Stromboli
  • Hekla
  • Fudžisan
  • Pinatubo
  • Mont Pelée
  • Krakatau
  • Tambora
  • Galunggung
  • Kilimandžáro
  • Hora sv. Heleny
  • Mount Rainier
  • Kilauea
  • Pu´u O o´
  • Popocatepétl
  • Cotopaxi
  • Ojos del Salado
  • Nevado del Ruiz

[editovat] Eroze

  • Fluviální eroze
  • Větrná eroze
  • Ledovcová (glaciální) eroze
  • Mořská eroze a pobřeží


[editovat] Podívejte se též na