Chronologie dějin starověkého Říma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Toto je chronologie událostí z dějin starověkého Říma počínající založením města až do vpádu Langobardů do Itálie.

Obsah

[editovat] Království

[editovat] 8. století př. n. l.

[editovat] 7. století př. n. l.

  • 659 – Zničení města Alba Longa
  • 616 – Počátek vlády Etrusků v Římě

[editovat] 6. století př. n. l.

  • 578-534 – Vláda krále Servia Tullia
  • 509 – Vyhnání Tarquinia Superba, zrod římské republiky

[editovat] Republika

[editovat] 5. století př. n. l.

[editovat] 4. století př. n. l.

  • 396 – Římané vedení konzulem Marcem Furiem Camillem po desetiletém obléhání dobývají a ničí etruské město Veje
  • 387Galové poráží římské vojsko v bitvě u řeky Allie; vydrancování Říma Galy
  • 375-371 – Období anarchie, nejsou zvoleni žádní magistráti
  • 366 – Zvolen první plebejský konzul Lucius Sextius Sextinus
  • 343-341 – První samnitská válka
  • 340-338 – Druhá latinská válka
  • 326-304 – Druhá samnitská válka
  • 321 – Římané poraženi Samnity v Kaudijské soutěsce
  • 312 – Appius Claudius Cauces cenzorem, stavba via Appia
  • 305 – Bitva u Boviana: Římané porážejí Samnity, tím končí samnitský odpor
  • 304 – Po skončení druhé samnitské války zakládají Římané mnoho nových kolonií a získávají kontrolu nad většinou střední a jižní Itálie

[editovat] 3. století př. n. l.

[editovat] 2. století př. n. l.

[editovat] 1. století př. n. l.

  • 90-88 – Spojenecká válka
  • 88 – Vůdce strany optimátů, Sulla, dobývá Řím, začátek občanských válek
  • 88-84První mithridatická válka
  • 82 – Sulla se z východu vrací do Říma a masakruje máriovce (populáry)
  • 82-72 – Sertorius, poslední máriovský vojevůdce, vede odboj v Hispánii
  • 74-63Třetí mithridatická válka
  • 73-71 – Spartakovo povstání
  • 63 – Po vítězství nad Mithridatem reorganizuje Pompeius východ: vznik provincie Sýrie
  • 63 – Během Ciceronova konzulátu dochází ke Catilinově spiknutí
  • 60 – Pompeius, Crassus a Caesar uzavírají triumvirát
  • 59 – Caesar konzulem
  • 58-51 – Caesar dobývá Galii (galské války)
  • 53 – Crassus zabit Parthy v bitvě u Karrh
  • 49-45 – Caesar překračuje Rubikon a začíná tak válku s Pompeiem
  • 48 – Caesar vítězí v bitvě u Farsalu, Pompeius zavražděn v Egyptě
  • 44 – Caesar se stává doživotním diktátorem, 15. března je však v senátu zavražděn
  • 43 – Znovu propuká občanská válka, Octavianus, Marcus Antonius a Lepidus uzavírají druhý triumvirát
  • 42 – Triumvirové porážejí Bruta a Cassia v bitvě u Filipp
  • 36 – Octavius vítězí nad Sextem Pompeiem, Lepidovo vojsko přechází k Octaviovi
  • 31 – V námořní bitvě u Actia Octavius poráží Marca Antonia a egyptskou královnu Kleopatru
  • 30 – Marcus Antonius a Kleopatra páchají sebevraždu, Egypt se stává římskou provincií
  • 27 – Definitivní zánik republiky, Octavius (Augustus) se stává principem

[editovat] Císařství

[editovat] 1. století

[editovat] 2. století

[editovat] 3. století

  • 208-211 – Septimiova tažení na severu Británie – Kaledonské války
  • 211-217Caracalla císařem
  • 212Constitutio Antoniniana, římské občanství je uděleno všem obyvatelům říše
  • 217-218Macrinus císařem
  • 218-222Elagabalus císařem
  • 222-235Alexander Severus císařem
  • 231-233 – Tažení proti Sásánovcům
  • 235-238Maximinus Thrax císařem
  • 238 – Po zavraždění Maximina Thráka upadá říše do vnitřních zmatků, období vlády vojenských císařů
  • 244-249Philippus Arabs císařem
  • 249-251Decius císařem
  • 251 – Decius poražen a zabit Knivou, králem Gótů
  • 253-260Valerianus a jeho syn Gallienus 253-268 vládnou říši
  • 257Frankové vpadají do Galie a Hispánie, Alamani napadají Itálii, ale jsou poraženi Milána
  • 258 – Gótové útočí na města v Malé Asie
  • 260 – Valerianus je zajat Peršany v Edesse
  • 260-274 – Galské císařství: Postumus se prohlašuje císařem v Galii, od říše odpadá také Hispánie a Británie
  • 268-270Claudius II. císařem
  • 269 – Palmyřané okupují Sýrii a Egypt, Claudius poráží Góty v bitvě u Naissu
  • 270-275Aurelianus císařem
  • 272 – Provincie Dácie je opuštěna
  • 272-273 – Aurelianus poráží Zenobii a obsazuje Palmyru, po následném povstání je město srovnáno se zemí
  • 274 – Aurelianus poráží Tetrica a připojuje k říši odpadlé západní provincie
  • 276-282Probus císařem
  • 284-305Diocletianus císařem
  • 285 – Diocletianus povyšuje Maximiana 285-305 na císaře a svěřuje mu západní polovinu říše
  • 293 – Dioclatianus a Maximianus určují Constantia Chlora a Galeria za své spolucísaře v hodnosti caesarů

[editovat] 4. století

  • 303 – Diocletianus nařizuje pronásledování křesťanů
  • 305 – Diocletianus a Maximianus abdikují, Constantius a Galerius se stávají císaři
  • 306-337Konstantin Veliký se stává císařem, poté co jeho otec, Constantius, umírá v Eburacu
  • 312 – Konstantin poráží a zabijí Maxentia v bitvě u Milvijského mostu
  • 313 – Konstantin vydává Milánský edikt, legalizace křesťanství
  • 318 – Exkomunikace mnicha Areia z církve
  • 324 – Konstantin poráží Licinia a stává se jediným vládcem celé říše
  • 325Ekumenický koncil ve městě Nikaia
  • 330 – Konstantin přesouvá své sídlo do Konstantinopole
  • 337 – Konstantin umírá v Nikomedii, jeko synové Constantinus II. 337-340, Constantius II. 337-361 a Constans 337-350 si rozdělují vládu nad říší
  • 340 – Constantinus II. vpadá do Itálie. U Aquileie je však poražen a zabit Constantem
  • 350-353Magnentius si uzurpuje moc na západě, Constans je chycen na útěku a zavražděn
  • 353 – Constantius poráží Magnentia a stává se jediným vládcem říše
  • 355 – Constantius ustavuje svého bratrance Juliana caesarem v Galii
  • 357 – Julianus poráží Franky v bitvě u Argentorata (dnešní Štrasburk)
  • 360 – Constantius bojující na východě s Peršany žádá Juliana, aby mu na poslal část svých legií, vojáci se ale vzbouří a provolají Juliana augustem
  • 361 – Constantius umírá přirozenou smrtí a jmenuje Juliana 361-363 svým nástupcem
  • 363 – Julianus umírá během svého tažení do Persie
  • 363-364Jovianus císařem
  • 364-375Valentinianus I. se stává císařem a prohlašuje svého bratra Valenta za svého spolucísaře 364-378
  • 376 – Gótové jsou vytlačeni Huny ze svých sídlišť a se svolením římské vlády překračují Dunaj, brzy se však vzbouří
  • 378Bitva u Adrianopole, Valens je poražen a zabit Góty, římská armáda rozdrcena
  • 378-395Theodosius I. císařem
  • 382 – Gótové jsou usazeni v Moesii jako federáti
  • 395 – Theodosius umírá a zanechává říši svým dvěma synům, Arcadiovi na východě 395-408 a Honoriovi na západě 395-423, impérium je tak definitivně rozděleno

[editovat] 5. století

[editovat] 6. století

  • 527-565Justinián I. císařem
  • 533 – Východořímský vojevůdce Belisar poráží Vandaly a vyvrací jejich říši v severní Africe
  • 535 – Belisar podniká invazi do Itálie
  • 552Narses poráží Ostrogóty v bitvě u Busta Gallorum, Itálie je získána zpět pro říši
  • 568Langobardi vpadají do Itálie a dobývají na Byzantincích většinu země

[editovat] Podívejte se také na