Kamil Bednář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kamil Bednář (4. července 1912, Praha23. května 1972 Mělník) byl český básník a překladatel. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací (Bohuslav Březovský, Hanuš Bonn, I. Blatný, J. Kainar, Z. Urbánek a další). Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencí a ideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem níž se soustředily názory celé literární generace.

[editovat] Dílo

  • Kámen v dlažbě (1937)
  • Milenka modř (1939)
  • Kamenný pláč (1939)
  • Po všech svatbách světa
  • Bosé oblohy
  • Hladiny tůní
  • Duše orlů (1946)
  • Paměť bojovníků (1947)
  • Jim hostinou bylo (1948)
  • Dějiny srdce (1957)
V jiných jazycích