Orebité
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Orebité je označení pro východočeskou skupinu husitů pojmenovanou podle kopce Oreb nad městečkem Třebechovice pod Orebem, na kterém se shromažďovali. Centrem svazu bylo královnino město Hradec Králové. Ostatní velká východočeská města se k husitům nepřidala, takže si hlavní slovo zpočátku ponechala šlechta. Jejím nejvýznamnějším představitelem byl Hynek Krušina z Lichtenburka. Ten ale husitství využíval hlavně k naplnění vlastních kapes. Například po smrti Václava IV. využil následné bezvládí jen k tomu, aby vyhnal okolo sídlící kněze a zabavil jejich majetek.
Další významní orebité pocházeli z rodu pánů z Poděbrad a Kunštátu, nejpočetnější ale byli nižší šlechtici, například Jan Hertvík z Rušinova a Beneš Mokrovouský z Hustiřadu. Mezi orebity, na rozdíl od dalších husitských skupin, neměli kněží prakticky žádnou moc, stejně tak je nerozvracely žádné kacířské sekty, jako adamité a další.
Svým náboženským cítěním orebité zpočátku připomínali umírněné pražany, nevěřícího protivníka ale chtěli zlikvidovat silou zbraní, podobně jako radikální táborité, postupně se však radikalizovali.
V roce 1423 se velitelem orebitů stává Jan Žižka z Trocnova. Po jeho smrti v roce 1424 u Přibyslavi se přejmenovali na sirotky

