Frakce Rudé armády

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Znak Frakce Rudé armády - červená hvězda a samopal Heckler & Koch MP5
Znak Frakce Rudé armády - červená hvězda a samopal Heckler & Koch MP5

Frakce Rudé armády (německy Rote Armee Fraktion zkratkou RAF) byla západoněmecká levicová teroristická skupina aktivní v letech 1970-1993. Sami se označovali jako komunistická městská partyzánská skupina. Skupinu založili v roce 1970 Andreas Baader, Gudrun Ensslinová, Horst Mahler, Ulrike Meinhofová, Irmgard Möllerová a další.

Obsah

[editovat] Původ

Původy skupiny lze najít ve studentském hnutí v západním Německou koncem 60.let. Pokojné protesty se změnily v nepokoje 2. června 1967, když Mohammad Rezá Pahlaví, íránský šách, navštívil Západní Berlín. Po dni prudkých protestů exilových Íránců podporovaných německými studenty, navštívil šách Berlínskou operu, kde se shromáždili demonstranti. Během demonstrací u budovy opery, byl německý student Benno Ohnesorg zastřelen policií. Reakci na to byl vnik několika radikálních skupin jako Hnutí 2. června či skupina okolo Andreasa Beedera.

Andreas Beeder jeho přítelkyně Gudrun Ensslinová, dále Thorwald Proll a Horst Söhnlein v protestu proti válce ve Vietnamu spáchali 2. dubna 1968 dva bombové útoky na obchodní domy ve Frankfurtu nad Mohanem. Krátce na to byli zatčeni. Poté co se odvolali byli v listopadu 1969 propuštěni, rozsudek však byl potvrzen a skupina až na Söhnleina, který ji opustil, utekla do ciziny. V dubnu 1970 byl dopaden Baader.

[editovat] Vznik RAF

Baadera často ve vězení navštěvovali právník Horst Mahler, sympatizující novinářka Ulrike Meinhofová a pod felešnou identitou i hledaná Gudrun Ensslinová, kteří plánovali Baaderův útěk. Baader navštivil 14. května 1970 studovnu Institutu pro sociální otázky, kde na něj čekala Ulrike Meinhofová a ozbrojená skupina, která přepadla ostrahu a Baader utekl.

Útěkem Baadera z vězení vznikla první generace RAF někdy označovaná jako „Skupina Baader-Meinhofová“. Několik měsíců trénovali v Jordánsku u palestinské organizace Fatah a pak letech 1970-1972 provedli sérii přepadení bank a bombových útoků. Byli zatčeni v roce 1972 a odsouzeni v roce 1977. Meinhofová se v cele oběsila 9. května 1976, spekuluje se, že důvodem byly spory a konflikty s ostatními z RAF především se Gudrun Ensslinovou, sice méně slavnou, ale ve skutečnosti vůdčí postavou RAF.

[editovat] Druhá generace

Právě v souvislosti s procesem proti členů RAF zvýšila aktivitu druhá generace RAF, mezi které patřili mimo jiné Christian Klar, Brigitte Mohnhauptová, Knut Folkerts a Günter Sonnenberg. V září 1977 unesli Hannse-Martina Schleyera, prezidenta Německého svazu zaměstnavatelů, a požadovali propuštění vězněných členů RAF. Ve stejnou dobu skupina arabských teroristů unesla letadlo společnosti Lufthansa na cestě z Mallorky a jejich požadavkem také bylo propuštění členů RAF a navíc dvou členů Lidové fronty pro osvobození Palestiny. Požadavkům nebylo vyhověno a letadlo bylo na letišti v Mogadišu osvobozeno speciální jednotkou. Následující den ráno byli ve svých celách nalezeni Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe mrtví, během noci spáchali sebevraždu. Unesený Schleyer byl zastřelen. Skupina pokračovala v útocích proti policejním a americký vojenským cílů. Počátkem 80. let skupinu odpustilo mnoho členů, kteří dostali novou identitu ve Východním Německu. Z hlavních osob byli v roce 1982 zatčeni Brigitte Mohnhauptová a Christian Klar.

[editovat] Třetí generace

Třetí generace RAF se v letech 1985-1993 zaměřila na atentáty. Mezi jejich oběti patří průmyslník Ernst Zimmermann, člen představenstva Siemensu Karl-Heinz Beckurts a vedoucí odboru na ministerstvu zahraničí Gerold von Braunmühl. Obětí posledního úspěšného atentátu RAF se 1. dubna 1991 stal Detlev Karsten Rohwedder, ředitel státní organizace Treuhand zodpovědné z privatizace východoněmeckých podniků. V březnu 1993 podnikla RAF bombový útok na stavbu nové věznice ve Weiterstadtu a krátce poté měli být na základě práce tajného agenta, který pronikl do RAF zatčeni Birgit Hogefeldová a Wolfgang Grams. Při zatýkání byl zabit jeden policista a Grams, který ho zastřelil údajně spáchal sebevraždu.

Podle faxu zaslaného agentuře Reuters 20. dubna 1998 byla RAF rozpuštěna.

[editovat] Externí odkazy