Fenol
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Fenol | |
| Systematický název | Fenol |
| Další názvy | Kyselina karbolová, hydroxybenzen, benzenol |
| Registrační číslo CAS | 108-95-2 |
| Sumární vzorec | C6H6O |
| Molární hmotnost | 94,11 g/mol |
| Teplota tání | 40,5 °C |
| Teplota varu | 181,7 °C |
| Teplota vzplanutí | 79 °C |
| Teplota vznícení | 715 °C |
| Hustota | 1,07 g/cm3 |
| Disociační konstanta (pKa) | 9,95 |
| Rozpustnost ve vodě | 8,3 g/100 ml (20 °C) |
Fenol, dříve nazývaný kyselina karbolová, je za normálních podmínek bezbarvá pevná krystalická látka zapáchající po dehtu. Složení vystihuje vzorec C6H5OH, molekulu tvoří hydroxylová skupina napojená na uhlovodíkový zbytek z benzenu nazývaný fenyl. To znamená, že fenol je aromatická sloučenina.
Obsah |
[editovat] Výroba
Fenol se vyrábí částečnou oxidací benzenu nebo kyseliny benzoové kumenovou metodou nebo Raschigovým procesem. Lze jej také získat jako jeden z mnoha produktů při oxidaci uhlí.
[editovat] Vlastnosti
Rozpustnost fenolu ve vodě je omezená, má slabě kyselou reakci, v porovnání s alifatickými alkoholy vykazuje mnohem větší kyselost. Jeho schopnost odštěpovat vodíkový ion H+ je však velmi malá, ten se odštěpuje z hydroxylové skupiny, poté vzniká velmi rozpustný fenoxidový anion C6H5O-.
[editovat] Fenoly
- Podrobnější informace naleznete v článku Fenolynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Jako fenoly označujeme velkou skupinu látek, jejichž základem je právě aromatické jádro a hydroxylová skupina. Jedná se vlastně o skupinu alkoholů.
[editovat] Použití
Vzhledem ke svým antiseptickým účinkům se používá k výrobě různých antiseptik, používal jej již Joseph Lister., dále k výrobě léků, je počáteční surovinou při průmyslové výrobě aspirinu, herbicidů a syntetických pryskyřic, anpř. bakelitu.

