Barevná teplota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Barevná teplota charakterizuje spektrum bílého světla. Světlo určité barevné teploty má barvu tepelného záření vydávané černým tělesem, zahřátým na tuto teplotu.

Znázornění spektra s barevnou teplotou

Barevná teplota se měří v kelvinech, následují příklady barevných teplot různých světelných zdrojů:

  • 1200 K: svíčka
  • 2800 K: žárovka, slunce při východu a západu
  • 3000 K: studiové osvětlení
  • 5000 K: obvyklé denní světlo, zářivky
  • 5500 K: fotografické blesky; toto je obvyklá barevná teplota používaná v profesionální fotografii
  • 6000 K: jasné polední světlo
  • 7000 K: lehce zamračená obloha
  • 8000 K: oblačno, mlhavo (mraky zabarvují světlo do modra)
  • 10 000 K: silně zamračená obloha nebo jen modré nebe bez slunce

Člověk své vnímání barev přizpůsobuje světlu – bílý papír vnímá jako bílý, i když je vlivem osvětlení zabarvený. Fotoaparáty a kamery se naproti tomu musí na barevnou teplotu nastavovat – moderní digitální fotoaparáty jsou též zpravidla schopny vyvážení bílé odhadnout automaticky, ale v některých situacích je výhodné prostředí napevno nastavit – často se tak dá předejít například oranžovému zabarvení snímků pořízených v žárovkovém osvětlení.

Filmový materiál je naproti tomu většinou kalibrován na denní světlo, a barevné tónování se upravuje buď speciálními filtry, nebo dodatečně při vyvolávání v laboratoři.

[editovat] Externí odkaz