Královská obora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Královská obora
vyhlášení 1988
území Bubeneč (Praha 7)
nadmořská výška 178-220 m
výměra 104,55 ha
Potok protékající parkem
Potok protékající parkem
Ruina staré budovy z 19. století
Ruina staré budovy z 19. století
Tramvaj projíždějící po trati procházející okrajem Královské obory
Tramvaj projíždějící po trati procházející okrajem Královské obory
Planetárium, nacházející se v areálu Královské obory
Planetárium, nacházející se v areálu Královské obory
Maroldovo panorama
Maroldovo panorama

Přírodní památka Královská obora (známá také pod názvem Stromovka) se nachází v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav, a přilehlé svahy na jihu. Navazuje na plochu Výstaviště Praha.

[editovat] Historie

V 13. století byla v tomto místě založena v poloze jilmové doubravy v nivě Vltavy obora, kde se lovila zvěř. Předpokládá se, že Královská obora byla založena králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1268. Historická zmínka o Královské oboře (v Ovenci) se týká roku 1320, kdy ji Jan Lucemburský vyňal z majetku, který postupoval svatovítskému proboštství. V r. 1495 je na jižní náhorní hraně obory vystavěn královský lovecký letohrádek pro Vladislava Jagellonského.

V roce 1547 byl v oboře zřízem rybník a o 12 let později byla obora rozšířena. Po roce 1578 byl lovecký letohrádek v oboře renesančně přestavěn jako lodžiová vyhlídková stavba a v roce 1584 byly na příkaz Rudolfa II. provedeny parkové úpravy, vytvořeny další rybníky a proražena štola pro napájení nového Velkého rybníka, která přiváděla vltavskou vodu od Havírny (stavba na levém břehu několik metrů proti proudu od Štefánikova mostu) pod Letnou do středu Královské obory. Česká komora se zřejmě v této souvislosti odvděčuje panovníkovi tím, že zakupuje mlýn v Předním Ovenci a daruje jej Rudolfu II. - jde o dnešní Císařský mlýn na západním okraji Stromovky. Císařský mlýn je v letech 1589-90 přestavěn, jeho areál je rozšířen o arkádovou chodbu a lázeň s grottou, a navíc je zde vybudována brusírna drahých kamenů. V r. 1606 je k Císařskému mlýna přistavěna mohutná reprezentační brána. V roce 1679 však Císařský mlýn vyhořel. O deset let později (1689) je v Královské oboře poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana (pozdější Šlechtova restaurace).

Od roku 1804 je Královská obora zpřístupněna veřejnosti a je využívána jako park. Současné úpravy pocházejí z minulého století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů introdukovaných dřevin a zahradních kultivarů, což vytvořilo z Královské obory významné arboretum. V srpnu 2002 byla při povodni zaplavena vodou, což vedlo k částečnému poškození vegetace. V současné době Královské obora slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům.

V jiných jazycích