Baleáry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Comunitat Autònoma de les Illes Balears
Comunidad Autónoma de las Illes Balears
Vlajka Baleárských ostrovů Znak Baleárských ostrovů

Baleáry na mapě Španělska

hlavní a největší město Palma de Mallorca

rozloha
 - km²
 - % Španělska

17. v pořadí
4 992 km²
1,0%

obyvatelstvo
 - souhrn (2003)
 - % Španělska
 - hustota zalidnění

14. v pořadí
916 968
2,2%
183,69/km²

úřední jazyky katalánština
španělština
počet provincií 1
autonomní statut 1. března 1983
ISO 3166-2 IB

parlamentní zastoupení
 - kongres
 - senát

7 křesel
1 křeslo

počet křesel regionálního parlamentu 59
předseda vlády Jaume Matas Palou (PPIB)
Gobierno de las Illes Balears
panoráma města Palma de Mallorca
panoráma města Palma de Mallorca

Baleáry, též Baleárské ostrovy (katalánsky Illes Balears, španělsky Islas Baleares) jsou soustroví na západě Středozemního moře. Politicky je to provincie a současně i jedno ze 17 autonomních společenství Španělska. Ostrovy se skládají ze dvou skupin: vlastních Baleár (zahrnujích ostrovy Mallorca, Menorca a několik dalších menších ostrovů a ostrůvků jako je Cabrera) a Pytyuských ostrovů (zahrnujících ostrovy Ibiza, Formentera a několik ostrůvků). Největším z těchto ostrovů je Mallorca. Souostroví je oblíbeným cílem mnoha turistů. Na ostrovech nejsou žádné významnější vodní toky, pouze několik krátkých říček. Při severním pobřeží ostrova Mallorca se nachází relativně vysoké pohoří, jehož nejvyšším vrcholem je Silla de Tordellas (1571 m). Jinak na ostrovech převažuje nížina.

Metropolí regionu, který tvořil součást středověkého Aragonského království, je Palma de Mallorca. Úředními jazyky jsou katalánština a španělština. Katalánský název Illes Balears je i součástí oficiálního španělského (kastilského) označení autonomního společenství.

Administrativně se region člení na tři ostrovní celky: Ibiza a Formentera, Mallorca, Menorca; z nichž každou spravuje vlastní ostrovní rada (Consell Insular).

Podívejte se také na přehled vlajek Baleárských ostrovů.

pohled z Formentorského mysu na Mallorce
pohled z Formentorského mysu na Mallorce


Obsah

[editovat] Předsedové vlád

[editovat] Historický přehled

[editovat] Baleáry ve starověku

Baleáry byly známé již Féničanům a Řekům. Později si je podrobilo Kartágo. Po zničení Kartága Římem byly ostrovy načas samostatné a staly se útočištěm pirátů. Roku 123 př. n. l. je pro Řím podrobil Quintus Caecilius Metellus Balearicus a poté se sem nastěhovala řada římských osadníků. V té době také došlo k založení měst Palma de Mallorca a Pollentia (dnešní Pollensa) a na Baleárech se začaly pěstovat olivy. V Pollense se dodnes zachoval například římský vodovod.

[editovat] Baleáry ve středověku a novověku

Pollentia je římské město, na jehož základech vzniklo následně město Alcúdia. Město Pollenca leží úplně jinde, více na severu ostrova.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


 
Španělsko – España – (E)

Autonomní společenství a jejich správní centra: Andalusie (Sevilla) | Aragonie (Zaragoza) | Asturie (Oviedo - Uviéu) | Baleáry (Palma de Mallorca) | Baskicko (Vitoria - Gasteiz) | Extremadura (Mérida) | Galicie (Santiago de Compostela) | Kanárské ostrovy (Santa Cruz de Tenerife) | Kantábrie (Santander) | Kastilie a León (Valladolid) | Kastilie-La Mancha (Toledo) | Katalánsko (Barcelona) | La Rioja (Logroño) | Madrid (Hlavní město Madrid) | Murcie (Murcia) | Navarra (Pamplona - Iruña) | Valencie (Valencie)

Autonomní města: Ceuta | Melilla

Pod přímou správou španělské ústřední vlády: Španělské severoafrické državy