Peroxid vodíku
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Peroxid vodíku | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dihydrogen dioxid |
| Jiná jména | Hydrogen peroxid |
| Molekulový vzorec | H2O2 |
| Molární hmotnost | 34,0147 g/mol |
| Vzhled | Bledě modrá barva; v roztoku bezbarvý. |
| číslo CAS | 7722-84-1 |
| Vlastnosti | |
| Hustota a skupenství | 1,4 g/cm3, kapalina |
| Rozpustnost ve vodě | nekonečně mísitelný |
| Teplota tání | -11 °C (262,15 K) |
| Bod varu | 150,2 °C (423,35 K) |
| Disociační konstanta (pKa) | 11,65 |
| Viskozita | 1,245 cP při 20 °C |
| Struktura | |
| Tvar molekuly | Kovaletní vazby, speciální: tvar složeného papíru do úhlu 112° |
| Dipól moment | 2,26 D |
| Rizika | |
| Rizika | Oxidující, korozivní, 30 a více % vodný roztok je relativně snadno výbušný za vzniku velkého množství kyslíku |
| Teplota vzplanutí | Nehořlavý. |
| R/S věty | R: R5, R8, R20, R22, R35 S: S1, S2, S17, S26, S28, S36, S37, S39, S45 |
| RTECS | MX0900000 |
| Dodatková data | |
| Termodynamická data | Možná skupenství Pevné, plynné, kapalné |
| Příbuzné | |
| Příbuzné sloučeniny | voda ozón hydrazin peroxid sodný peroxid barnatý |
| Pokud není uvedeno jinak, data jsou udána pro standardní podmínky tj. 25°C (298,15K), 100kPa (750,064Torr) | |
Peroxid vodíku (H2O2) (triviálně kysličník) je čirá kapalina, o něco viskóznější než voda. Má silné oxidační ale i redukční vlastnosti a často se používá jako dezinfekce (3 % vodný roztok). Rovněž se často využívají jeho bělící účinky při odbarvování vlasů, v ponorkách je částí pohonného média torpéd. Peroxid vodíku je silnější kyselina než voda, poskytuje soli hydrogenperoxidy (HO2)- a peroxidy (O2)2-
[editovat] Příprava
Poprvé byl peroxid vodíku připraven v roce 1818 L. J. Thénardem reakcí kyseliny sírové s peroxidem barnatým a odpařením nadbytečné vody za sníženého tlaku dle rovnice:
BaO2 + H2SO4 → H2O2 + BaSO4
Nejdůležitější z peroxidů a výchozí složkou výše uvedené reakce je BaO2 vznikající při zahřívání BaO v kyslíkové atmosféře.
[editovat] Reakce
Rozklad: 2H2O2 → 2H2O + O2
Rozklad zpomaluje např. močovina, kyselina fosforečná; naopak jej urychluje oxid manganičitý, manganistan draselný, stříbro nebo platina.
Reakcí s acetonem vzniká třaskavá sloučenina s názvem peroxoaceton.

