Bitva u Nagyharsány

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva u Nagyharsány
Konflikt: Války mezi Turky a křesťany
{{{image}}}
{{{komentář}}}
Trvání: 12. srpen 1687
Místo: poblíž Nagyharsány
Výsledek: drtivé vítězství Habsburků
Casus belli: {{{příčina}}}
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Habsburkové Osmanská říše
Velitelé
Karel V. Lotrinský
Maxmilián II. Emanuel
velkovezír Sulejman paša
Síla
asi 50 000 mužů asi 60 000 mužů
Ztráty
{{{poznámky}}}

Bitva u Nagyharsány (12. srpen 1687) byla jednou z významných bitev válek mezi Osmanskou říší a impériem rakouských Habsburků. Odehrála se severně od Drávy a křesťanské vojsko vedené Karlem V. Lotrinským a Maxmiliánem II. Emanuelem v ní rozdrtilo tureckou armádu velkovezíra Sulejmana paši. Z propagandistických důvodů byla bitva pojmenována jako (druhá) bitva u Moháče (coby odčinění bitvy u Moháče z roku 1526), byť Moháč byl od bojiště poměrně daleko, přes 40 km. Z toho důvodu dává řada historiků přednost výše zmíněnému názvu. V bitvě se jakožto velitel jízdy vyznamenal generál Evžen Savojský.

[editovat] Literatura

  • Vít Vlnas: Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka, Ladislav Horáček - Paseka a Národní galerie v Praze 2001, str. 84 ISBN 80-7185-380-1
V jiných jazycích