Muchomůrka tygrovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka tygrovaná
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita pantherina
(Dc.: Fr.) Krombh.
Pozor, prudký jed!

Muchomůrka tygrovaná (resp. Muchomůrka panterová, Amanita pantherina (Dc.: Fr.) Krombh.) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých

Obsah

[editovat] Taxonomie

V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).

[editovat] Popis

  • Klobouk má v průměru 4-10 cm, v mládí je polokulovitý, pak sklenutý až plochý. Zbarven je šedohnědě nebo žlutavě hnědě. Povrch je na okraji dospělých plodnic zřetelně rýhovaný a je pokrytý bělavými útržky plachetky. Mnohdy jsou smyté deštěm.
  • Závoj je blanitý, bílý.
  • Prstenje chabý, splihlý, nerýhovaný.
  • Lupeny jsou husté a bílé.
  • Třeň je válcovitý, bílý, později rourkovitě dutý, zakončený drobnou kulovitou hlízou obalenou přirostlou pochvou s volnou nízkou obrubou, nad níž je několik úzkých prstenců.
  • Dužnina je bílá, na řezu barvu nemění
  • Bez chuti a vůně.

[editovat] Výskyt

Roste v červenci až říjnu v listnatých i jehličnatých lesích, častěji v teplejších oblastech. Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule. Ve vyšších polohách se objevuje forma muchomůrky tygrované s nerýhovaným okrajem klobouku.

Je to jedovatá muchomůrka. Muchomůrka tygrovaná je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může býti někdy i smrtelná. První příznaky otravy se projeví v rozmezí od 0,5 do 4 hodin.

[editovat] Možnost záměny

Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku růžovku, nebo za jedlou muchomůrku šedivku. Muchomůrka růžovka musí mít vždy na plodnici narůžovělý nádech (lupeny; hlíza, třeň). Šedivka má našedlé zbytky plachetky na klobouku, hladký okraj a velký rýhovaný prsten.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

[editovat] Literatura

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 62.