Ifigenie v Tauridě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ifigenie v Tauridě (v originále Iphigenie en Tauride) je název opery Christopha Willibalda Glucka z roku 1779. Autorem libreta je Francesco Guillard.

Obsah

[editovat] Hlavní postavy

  • Ifigenie, velekněžka Artemidina (soprán)
  • Orestes, její bratr (baryton)
  • Pylades (tenor)
  • Artemis, bohyně (soprán)
  • Thoas, král Skythů (bas)

[editovat] Obsah

Opera Ifigenie v Tauridě má čtyři dějství. Její děj je odvozen z antické pověsti, odehrává se po skončení trojské války.

[editovat] První dějství

Ifigenie, velekněžka bohyně Artemis v jejím chrámu na skythském pobřeží, dostává rozkaz od Thoasa, podle kterého musí být obětován každý cizinec vyvržený na břeh - Thoas se totiž z věštby dozvěděl, že takový cizinec bude příčinou jeho smrti.

Prvními, koho má toto nařízení postihnout, jsou dva řečtí ztroskotanci - Ifigeniin bratr Orestes a jeho přítel Pylades.

[editovat] Druhé dějství

Uvnitř chrámu čekají oba Řekové na vykonání ortelu. Oresta navíc pronásledují Erinye za to, že při snaze pomstít svého otce zavraždil svou matku. Pylada odvede skythská stráž a osamělý Orestes pomalu propadá šílenství pod pečlivým vedením Erinyí.

[editovat] Třetí dějství

Vstup Ifigenie zahání zlé vidiny. Ifigenie a Orestes v sobě navzájem po dlouhých letech odloučení nepoznají sourozence. Orestes nicméně vypoví Ifigenii vše o osudech jejich rodičů a Ifigenie se rozhodne, že po jednom z Řeků pošle do Mykén zprávu o svém osudu. Volba padá na Pylada, neboť Orestes si přeje být obětován, aby se konečně zbavil Erinyí.

[editovat] Čtvrté dějství

Ve chvíli, kdy Ifigenie zvedá obětní nůž, vykřikne Orestes, že stejně kdysi zemřela i jeho sestra Ifigenie - tím se sourozenci poznají a oběť je přerušena. Thoas se však dozví, že jeden z Řeků (Pylades) uprchl a druhý rovněž ještě není mrtvý - rozhodne se proto zabít Oresta i Ifigenii. Do chrámu však na poslední chvíli vpadne Pylades s řeckými vojáry, zabije Thoase a osvobodí oba sourozence. Na závěr se zjevuje bohyně Artemis, odpouští Orestovi a Ifigenii povoluje ukončení činnosti velekněžky a návrat do Řecka.

[editovat] Podívejte se také na