Ibráhím ibn Jákúb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ibráhím ibn Jákúb byl podle většiny historiků židovský nebo arabský kupec z Andalusie žijící v 10. století, který procestoval v letech 965 - 966 střední Evropu a navštívil také Prahu.

O svých cestách pořídil písemné pojednání, i když si při jeho tvorbě nečinil literární ambice; z díla se dodnes dochovaly pouze úryvky v pracích jiných autorů. Z pera Imrahíma ibn Jákúba pochází mimo jiné nejstarší známý popis Prahy a svědectví, že český kníže tehdy ovládal také Krakovsko: jmenuje totiž Boleslava I. jako vládce Prahy, Bohemie a Krakova, zatímco polský Měšek I. je pro něj králem severu.

Významný je také jeho popis tehdejších platidel - podle něj se na pražském tržišti směňovalo za 1 denár 10 šátečků (běžným platidlem byly tehdy plátěné šátečky - odtud také pochází české slovo platit). 1 denár pak měl stačit ke koupi množství pšenice nebo žita potřebného k obživě jednoho člověka na měsíc, nebo deseti slepic.

Podle českého historika Dušana Třeštíka nebyl Ibráhím ibn Jákúb kupcem, neboť na to měl prý příliš rozsáhlé vzdělání a rozhodně se nepohyboval po hlavních obchodních trasách. Třeštík jej považuje za diplomata, neoficiálního vyslance córdobského chalífy Abd ar-Rahmána III., který jel navštívit císaře Otu I. do Magdeburku.

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích