Metro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o druhu dopravy. O hře pojednává článek Metro (hra).
Metro v Hamburku, stanice Hauptbahnhof Nord
Metro v Hamburku, stanice Hauptbahnhof Nord

Metro neboli podzemní dráha je druh kolejové dráhy a městské hromadné dopravy na ní provozované. Zpravidla aspoň část trasy, ale většinou celá, je vedena podzemními tunely. Vozy metra se tak mohou pohybovat zcela nezávisle na ostatních druzích dopravy. Slovem „metro“ se obvykle označuje nejen samotná dráha a její stavby a dopravní systém, ale i vlak užívaný k dopravě na ní („metro přijelo“).

Povrchové městské a příměstské železnice (rychlodráhy) se zpravidla za metro nepovažují a označují se jinými názvy, například v Paříži RER (Réseau Express Régional), v Německu S-Bahn.

Vozy metra jsou poháněny elektřinou, i když v počátcích byly prováděny pokusy i s pneumatickým, parním či animálním pohonem. Narozdíl od tramvají se však u metra obvykle nepoužívá k odběru elektrické energie vrchní sběrač (pantograf), ale elektrický proud je odebírán z boční napájecí kolejnice. Výhodou tohoto systému je možnost snížení výšky tunelu, ve kterém by jinak muselo být ještě v bezpečné výšce nad vozy soupravy umístěno trolejové vedení, zvýšení odolnosti proti poruchám a delší životnost napájecí kolejnice proti troleji. Nevýhodou naopak je, že tato kolejnice, která je trvale pod napětím, představuje nebezpečí pro lidi, kteří by se dostali do kolejiště, proto musí být i úseky metra vedené po povrchu odděleny od okolí zábranami znemožňujícími vstup do kolejiště.

Český zákon o drahách od roku 1994 řadí metro do kategorie speciálních železničních drah (pražské metro je zřejmě jedinou existující dráhou, která do této kategorie patří). Podle předchozího drážního zákona spadalo do kategorie „městské rychlodráhy“ a nepatřilo mezi železniční dráhy.

Obsah

[editovat] Historie metra

Název Metro je zkrácenina názvu Metropolitan Railway, tedy metropolitní železnice. Z tohoto označení přes francouzštinu a ruštinu proniklo i do češtiny. V některých jazycích se označuje jako podzemní dráha (např. německy U-Bahn).

Poprvé bylo metro postaveno v Londýně, a to jako podzemní spojnice dvou nádraží v roce 1863, mezi kterými jezdil parní vlak. Ke konci 19. století se už stavěly tratě elektrické s bočním přívodem proudu jak známe dnes, v 70. letech se začaly objevovat experimenty s metrem na pneumatikách (Marseille). Ke konci století se zase začínají zavádět i automatizované vozy, s jejich nasazením se uvažuje i v Praze po roce 2013.

Moskevské metro, stanice Arbatskaja
Moskevské metro, stanice Arbatskaja
První podzemní dráha na evropském kontinentu byla vybudována v Budapešti. Stanice Oktogon.
První podzemní dráha na evropském kontinentu byla vybudována v Budapešti. Stanice Oktogon.
Vídeňské metro
Vídeňské metro
Novosibirské metro
Novosibirské metro

[editovat] Zajímavosti

Nejstarší metro na světě
V tehdy dvoumilionovém Londýně byl 10. ledna 1863 zprovozněn první sedmikilometrový úsek metra (The Tube) mezi Bishops Road (dnes nádraží Paddington) a Farringdon Street.
Nejstarší v kontinentální Evropě
V Budapešti bylo metro dlouhé pět kilometrů otevřeno v roce 1896. O prvenství v kontinentální Evropě se maďarská metropole pře s řeckými Aténami, kde již od roku 1869 fungoval povrchový vlakový spoj na trase Atény-Pireus a od května 1895 zde mezi zastávkami Thissio a Omonia projížděl vlak tunelem.
Nejrozsáhlejší síť tratí
Celkovou největší délkou 408 kilometrů tratí disponuje nejstarší londýnské metro, z toho 135 kilometrů bylo vybudováno ražením tunelů a 32 kilometrů tvoří tunely hloubené.
Největší počet stanic
Pokud jde o počet stanic, nemá ve světě konkurenci metro v New Yorku; má celkem 469 stanic (z nich 277 v podzemí) na 22 trasách a síť 383 kilometrů tratí. Denně přepraví přes pět milionů cestujících.
Nejvytíženější systém
Moskevské metro, kde byl provoz zahájen v roce 1935, není sice největší, ale je nejvytíženější na světě: přepraví denně osm až devět milionů cestujících.
Nejmodernější v Evropě
Třetí na evropském žebříčku velikosti meter je Paříž, která v současnosti disponuje nejmodernější trasou v Evropě. Je jí linka číslo 14 otevřená v roce 1998, která měří sedm kilometrů.
Nejrychleji se rozšiřující
Jen o málo menší než pařížské metro je to v Madridu, kde se během čtyř let (19951999) rozšířila síť tratí ze 170 kilometrů až na 228, tedy o 58 kilometrů. V Praze se 6,4 kilometru dlouhý úsek metra mezi Českomoravskou a Černým Mostem stavěl sedm let.
Nejvýše umístěné
Nejvýše položenou stanicí na světě je konečná Alpin na Mittelallalinu ve Švýcarsku ve výšce 3456 metrů.
Nejkratší
Nejkratší metro na světě je v Istanbulu, jeho trasa měří 573 metrů. Nazývá se Tünel a vede od Zlatého rohu pod čtvrtí Karaköy. Ve skutečnosti se jedná o lanovou dráhu vedenou podzemím.
Nejmenší
Nejmenší metro je Glasgowské metro. Průměr tunelu je pouhých 11 stop (asi 3,3 m). Jediná okružní linka byla původně poháněná lanem
Nejdelší nástupiště
Nástupiště stanice podzemní dráhy State Street Center v obchodním centru Chicaga „The Stop“ je dlouhé 1066 metrů.
Nejrychlejší plánované metro
Swissmetro, vysokorychlostní metra létající ve vakuu na magnetickém polštáři pod Švýcarskem a Evropou.
Vesnické metro
Dorfbahn Serfaus je jednou ze dvou podzemních drah v Rakousku (tou druhou je Metro ve Vídni). Dorfbahn obsluhuje obec s tisícem obyvatel.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Seznamy

[editovat] Ostatní

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu