Brno-jih
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Brno-jih | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | městská část / městský obvod statutárního města Brna |
| kraj: | Jihomoravský |
| okres: | Brno-město |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 12,77 km² |
| obyvatel: | 9 061 (18. prosince 2006) |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| PSČ: | 602 00 - 619 00 |
| základních sídelních jednotek: | 18 |
| místních částí: | 5 |
| celých katastrálních území: | 4 |
| částí katastrálních území (ÚTJ): | 1 |
| adresa úřadu: | Mariánské nám. 13 Brno 61700 |
| starosta: | Mgr. Josef Haluza |
Brno-jih je od 24. listopadu 1990 jedna z 29 městských částí statutárního města Brna. Rozkládá se na jihu města po obou březích řeky Svratky, do níž se zde vlévá řeka Svitava, a zahrnuje celá katastrální území Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Komárov a Přízřenice, a část katastrálního území Trnitá, a má rozlohu 1277 ha. Sídlo úřadu městské části je v Komárově.
Obsah |
[editovat] Sousedící městské části a obce
Městská část Brno-jih hraničí na jihu a jihovýchodě s městem Modřicemi, na západě s obcí Moravany a městskou částí Brno-Bohunice, na severu s městskou části Brno-střed, na východě s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Tuřany.
[editovat] Charakteristika městské části
Území městské části je v podstatě velkou průmyslovou zónou, kterou prochází několik důležitých dopravních tepen. Jedná se především o dálnice D1 a D2, a rychlostní komunikaci E461. Nachází se zde také obchodní centra Futurum a AVION SHOPPING PARK - BRNO, i řada jiných obchodů jako je Baumax či Europamöbel. Jižně od dálnice D1 se zde však nachází i plochy nezastavěné zemědělské půdy. Dopravní spojení se středem města i s jinými městskými částmi zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajových linek č. 2, 6, 9 a 12, a několika autobusových a trolejbusových linek.
[editovat] Historický přehled
K Brnu bylo území městské části připojeno ve třech fázích. 6. července 1850 byla k Brnu připojena čtvrť Trnitá, jejíž katastr v té době zahrnoval také severozápadní část současného katastru Komárova. 16. dubna 1919 následovalo připojení obcí Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Komárova, a Přízřenic, a nakonec 1. července 1960 také severovýchodní část katastru obce Moravany, označovaná jako Nové Moravany (toto území bylo později začleněno do katastru Horních Heršpic). Do roku 1945 mělo území městské části převážně zemědělský charakter, poté zde nastal rozvoj průmyslu, jehož negativní vliv na životní prostředí městské části se projevil hlavně v 70. a 80. letech. V letech 1966 - 1969 se i území této městské části dotkla rozsáhlá katastrální reforma Brna. Do té doby například patřila nejvýchodnější nezastavěná část katastru Komárova k historické obci Černovice, naopak část komárovského katastru se nacházela i na pravém břehu řeky Svitavy (dnes součást katastrálního území městské části Brno-Černovice). Od 1. srpna 1976 do 23. listopadu 1990 bylo celé území moderní městské části Brno-jih začleněno do tehdejšího městského obvodu Brno IV. 24. listopadu 1990 pak dochází ke vzniku novodobé městské části Brno-jih. Od 90. let zde také dochází k postupné obnově a zlepšování dopravní infrastruktury, životního prostředí, rozšiřování a budování sportovišť, a opravám školních budov.
[editovat] Externí odkazy
| Související články obsahuje: |
| Statutární město Brno | |
|---|---|
|
Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice
|
|
</noinclude>

