Bulhaři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bulhaři (bul. българи) jsou jihoslovanský národ, převážně žijící v Bulharsku (celkem 7 500 000), dále na Ukrajině (204 000), v Moldávii (88 000), Rusku (32 000), Srbsku a Černé Hoře (21 000). Jazykem je bulharština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Pomaci).

[editovat] O původu

Původní turkičtí Bulhaři (Protobulhaři) sídlili snad už kolem roku 500 severně od Azovského moře, kde založili vlastní stát, Velké Bulharsko. Po smrti jejich chána Kuvrata (651 nebo 660) došlo k oslabení státu, který podlehl sousedním turkickým Chazarům. Část bulharských kmenů zůstala v závislosti na Chazarech v původním prostoru, část se odebrala na sever po řece Volze až k soutoku s Kamou a vytvořila nový stát, Povolžské Bulharsko, který existoval až do 13. století, kdy byl podmaněn Tatary. Další skupina bulharských kmenů mířila směrem na západ. Zúčastnila se mocenského boje v Avarské říši, posléze uprchla do Bavorska, kde byla z velké části povražděna. Pod vedením chána Asparucha se Bulhaři dostali na Balkán, kde s tamními dle tradice sedmi slovanskými kmeny uzavřeli spojenectví proti Byzanci. Slovanské kmeny na toto území (do římské provincie Moesia) přišli již začátkem 7. století. Zde se smísili s původními obyvateli (keltskými a tráckými kmeny), ale i se zbytky germánských kmenů.

Roku 681 byl sjednán mezi Byzantinci a Bulhary mír, čímž se otevřela cesta ke vzniku první bulharské říše. Slovanské etnikum postupně Bulhary asimilovalo, došlo ke splynutí v jeden celek.

[editovat] Podívejte se též na

  • Dějiny Bulharska