Hnědé uhlí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hnědé uhlí je druh méně kvalitního uhlí, používaný především jako palivo.
Hnědé uhlí je geologicky mladší než černé uhlí. Kromě uhlíku obsahuje velké množství příměsí - především různých popelovin a síry, obvykle také mnoho vody. Nejmladší a nejméně karbonizované hnědé uhlí se nazývá lignit.
Hnědé uhlí je ve střední Evropě velmi důležitou energetickou surovinou. Jeho spalováním se vyrábí elektřina v tepelných elektrárnách. V Česku je těženo především v podhůří Krušných hor - v sokolovské a mostecké pánvi. Těžba probíhá povrchovým způsobem, je zdrojem kontroverzí. Za 2. světové války se z hnědého uhlí vyráběl i benzín.
V České republice se ročně těží několik desítek milionů tun hnědého uhlí.
[editovat] Vlastnosti hnědého uhlí
- Výhřevnost 7 MJ/kg - 22 MJ/kg
- Spalné teplo 28 MJ/kg - 35 MJ/kg
- Obsah jaloviny: 2 - 10 % (v současné době i mnohem více)
- Obsah prchavých hořlavin (uhlovodíků) z hořlavých látek - 50 - 60 %
- obsah vody 5 - 40 %
- obsah síry 0,5 - 2 %
[editovat] Těžba hnědého uhlí na území České republiky
(v milionech tun za daný rok)
- 1880 … 6,3
- 1890 … 12,2
- 1900 … 17,6
- 1910 … 21,1
- …
- 1970 … 67
- 1980 … 87
- 1990 … 71
- 2000 … 50

