Slunečná stráň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní památka Slunečná stráň zahrnuje nacházející se v submontánním stupni v ochranném pásmu KRNAP, asi 800 m severozápadně od papírny v Dolním Maršově v okrese Trutnov.

Předmětem ochrany je rozsáhlý komplex slatinných a rašelinných luk s bohatou a dosud zachovalou mozaikou celostátně ohrožených rostlinných společenstev. Slouží k jejich ochraně a zároveň jako genetická banka pro záchranné transfery a pro pěstování ohrožených krkonošských druhů rostlin, zejména vstavačovitých. Chráněné území se rozkládá v rozsáhlé mělké prameništní pánvi zásobované převážně povrchovou vodou a odvodňované levostranným přítokem Úpy. V severní části lokality je uměle vytvořená vodní plocha.

Geologie - V podkladu nalezneme křemen-albitické sericitické fylity, částečně i krystalické vápence. Většina území je překryta deluviálními až fluviodeluviálními sedimenty polygenetického charakteru.

Květena - Vegetační kryt je tvořen pestrou mozaikou slatinných a rašelinných luk, v rámci Krkonoš zcela mimořádných. Vynikají především floristickým bohatstvím, ale také charakterem zachovalých rostlinných společenstev ze svazů Caricion fuscae, Cardamino Montion, Violion caninae a Polygero-Trisetion. Hojně se vyskytují některé zvláště chráněné druhy, např. prha arnika (Arnica montana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Vzácně zde rostou ostřice chabá (Carex flacca), pcháč potoční (Cirsium rivulare), svízelka sivá (Cruciata glabra), všivec ladní (Pedicularis sylvatica) a růže převislá (Rosa pendulina). Celkem bylo nalezeno přes 130 původních druhů cévnatých rostlin.

Zvířena - Zoologická inventarizace nebyla na tomto území provedena, náhodně však byly nalezeny vzácnější druhy hmyzu, např. kovolesklec jestřábníkový (Autographa bractea), dlouhososka Villa hothentote a krytohlav Cryptocephalus octopunctatus. V umělé vodní ploše se rozmnožují chráněné druhy obojživelníků – čolek horský (Triturus alpestris) a ropucha obecná (Bufo bufo).

Střední část Slunečné stráně byla od roku 1937 vedena a využívána jako louka. Okolní parcely byly využívány jako pastviny. Území nebylo příliš narušovanáno ani okolními vlivy (hnojení, splach z polí, turistika). Od počátku 80. let byla lokalita chráněna formou návrhu na vyhlášení chráněného uzemí. V roce 1985 pak přešla do užívání Správou KRNAP a postupně byl na jednotlivé plochy uplatňován cílený management vedoucí ke zlepšení jejich stavu. Zároveň bylo území opakovaně využíváno jako cílové k záchrannému transferu ohrožených druhů rostlin. Díky speciální péči zde dlouhodobě přežívají přesazené vstavače – prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris), bledule jarní (Leucojum vernum), ocún jesenní (Colchicum autumnale), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a další. Území tedy patří k plochám sloužícím k záchraně fytogenofondu Krkonoš.

[editovat] Reference

Koncepce ochrany přírody a krajiny Královehradeckého kraje (s. 147 a 148, ve formátu .pdf)