Holešovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Holešovice (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | 730122 |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1884 |
| součást městského obvodu: | {{{městské obvody}}} |
| součást městské části: | Praha 7 a Praha 1 |
| správní obvod (pověřený úřad): | {{{správní obvody}}} |
| počet územně technických jednotek: | 2 |
| základní sídelní jednotky: | 17 |
| katastrální výměra: | 4,69 km² |
| obyvatel: | 35 111 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 7 481 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| poštovní směrovací číslo: | |
Holešovice jsou pražskou čtvrtí. Téměř celé území náleží k městské části Praha 7, ale nepatrná část na jihozápadě náleží k městské části Praha 1. Leží v tzv. Pražském meandru Vltavy na jejím levém břehu.
Obsah |
[editovat] Historie
První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228 v osobě jistého vladyky Bohumila z Holešovic. Původně nevelká zemědělská osada v místech dnešního Nádraží Holešovice se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední jatky (dnes Pražská tržnice), Bubenské nádraží, plynárna a v roce 1891 areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, tramvajové dráhy Letná - Výstaviště). Na břehu, naproti Libni byl vybudován přístav. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí Bubny a v roce 1884 byly Holešovice-Bubny jako sedmá městská část připojeny k Praze. Roku 1930 byl otevřen Libeňský most, který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti. Významnou událostí byla výstavba Veletržního paláce na konci 30. let, a na svou dobu moderní stavba budovy Elektrických podniků z roku 1927.
Teprve roku 1960 dochází k oficiálnímu přejmenování Holešovic-Bubnů na dnešní Holešovice. Čtvrť rozdělila výstavba magistrály vedené mezi dnešním Hlávkovým mostem a mostem Barikádníků, což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení hluku a znečištění. V roce 1984 bylo do Holešovic dovedeno metro - byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi Vltavská a Nádraží Holešovice. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce odvádějící nákladní dopravu z centra města přes Holešovičky a Libeň (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél Vítkova).
Povodeň v srpnu 2002 zaplavila větší část Holešovic. Knihovnu na Ortenově náměstí, která měla ve sklepě depozitář vzácných tisků Městské knihovny, zalila do výše cca 1 metru; v ulici Komunardů bylo nutné zbourat dva staticky poškozené domy.
| Vývoj počtu obyvatel Holešovic |
||
| Rok | Počet obyvatel | Pořadí[1] |
| 1869 | 3 094 | 12 |
| 1880 | 17 357 | 6 |
| 1890 | 22 131 | 6 |
| 1900 | 30 814 | 6 |
| 1910 | 39 727 | 5 |
| 1921 | 46 335 | 5 |
| 1930 | 59 150 | 5 |
| 1950 | 60 945 | 6 |
| 1961 | 63 809 | 4 |
| 1970 | 56 960 | 3 |
| 1980 | 46 489 | 7 |
| 1991 | 38 300 | 8 |
| 2001 | 34 143 | 8 |
Výhodná poloha Holešovic v tzv. širším centru vedla v poslední době k výstavbě administrativních budov, případně i bytových komplexů: rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Kovo u Libeňského mostu a naproti ní výstavba komplexu Maják - Lighthouse jako první krok k zástavbě území přístavu ([1]); rekonstrukce areálu bývalého měšťanského pivovaru.
[editovat] Zajímavá místa
Nejvýznamnějším areálem v Holešovicích je Výstaviště (dříve Park kultury a oddechu Julia Fučíka), které bylo postaveno na kraji parku Stromovka pro Zemskou výstavu v roce 1891. Nachází se v něm mj. muzikálové divadlo Pyramida (další muzikálové divadlo Spirála vzniklo na západním okraji Pražské tržnice) a na jeho okraji T-Mobile arena. (Architekt Zdeněk Lukeš uvádí [2] [3], že celý areál Výstaviště leží v katastru Bubenče, ale obecné mínění tomu odporuje.) Veletržní palác dnes slouží pro sbírky moderního umění Národní galerie.
Na Strossmayerově náměstí stojí pseudogotický kostel svatého Antonína z Padovy.
[editovat] Doprava
Holešovice jsou obslouženy dvěma již zmíněnými stanicemi metra a tramvajemi: nejdůležitější přestupní stanice jsou Vltavská (odkud vede trať přes Hlávkův most na Těšnov) a nad ní Strossmayerovo náměstí (na Letnou a po nábřeží kpt. Jaroše). Koleje tvoří okruh kolem většiny území Holešovic, dále se z něj oddělují tratě do Tróje po tramvajovém mostě a do Libně po Libeňském. Na okraji Stromovky u stanice Výstaviště leží smyčka; v 80. a 90. letech byla využívána jen pro rezervní vozy, při výlukách atp., od října 2003 je zde konečná linky 5. Nedávný návrh prodloužit koleje ke Šlechtově restauraci se setkal s negativní reakcí obyvatel.
U stanice metra Nádraží Holešovice jsou stanoviště autobusů: do prodloužení metra do Kobylis a silného utlumení provozu to byla nejdůležitější konečná linek MHD na sever města. Na území Holešovic je jediná další autobusová zastávka Jankovcova, kterou dříve část autobusů projížděla a nyní je ve večerních hodinách na znamení. (Do otevření metra a tohoto stanoviště byla linka 112 do zoo vedena z centra Holešovic, ze zastávky Osadní, resp. ulice Mladé gardy - dnes Tusarova). Odděleně, severněji za Jankovcovou ulicí leží i nádraží autobusů PID do oblasti Kralup a Neratovic, respektive dálkových směrem na severozápad Čech [4]. Je situováno tak, že odjíždějící autobusy musejí překonat magistrálu nadjezdem a najet na ni okruhem přes Ortenovo náměstí a křižovatku s Plynární.
V železniční dopravě je nejvýznamnější nádraží Praha-Holešovice pro mezinárodní expresy z Německa přes Kralupy nad Vltavou a Děčín, které dále pokračují po přeložce buď na Hlavní nádraží, nebo přes Libeň dále na východ republiky. Lokální dopravě po Negrelliho viaduktu na Masarykovo nádraží slouží nádraží Praha-Bubny (na jednokolejce křižující úrovňově Bubenskou ulici a vedoucí na nádraží Praha-Dejvice a do Kladna) a zastávka Praha-Holešovice (vybavená pouze přístřešky, nádražní budova byla v 80. letech zbořena) na původní kralupské trati.
[editovat] Poznámky a reference
- ↑ Pořadí mezi katastrálními územími dnešní Prahy
[editovat] Externí odkazy
- http://langweil.info/holesovice/ HOLEŠOVICE - povídání o holešovických ulicích a domech
- Místopisné informace na stránkách MVČR

