Setrvačník
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Setrvačník je rotační zařízení pro akumulaci kinetické energie. Obvykle má tvar dutého nebo plného válce, případně kola s paprsky. Využívá se jeho momentu setrvačnosti
[editovat] Energie setrvačníku
Energie Ek vázaná v setrvačníku se vypočte ze vzorce pro otáčivý pohyb:
- Ek = 1/2 J . ω2,
kde J je moment setrvačnosti tělesa vzhledem k ose otáčení, ω je úhlová rychlost, s kterou se těleso otáčí, případně
- Ek = 2 . π2 . J . f2,
kde f frekvence otáčení v otáčkách za sekundu.
[editovat] Využití
- Používá se často pro stabilizaci otáček strojů s nepravidelným chodem, jako jsou parní stroje nebo spalovací motory, ale třeba také gramofon.
- Dalším významným způsobem uplatnění setrvačníků je využití jejich gyroskopického efektu k prostorové stabilizaci větších strojů (například družicových stanic, kosmických lodí, družic a sond),ale také udržení letu raket a kulek.
- Tentýž efekt je základem mnoha leteckých přístrojů, jako je například umělý horizont nebo gyrokompas.
- Za setrvačník lze považovat i hodinový nepokoj v hodinkách.
- Známé je využití v hračkách pro pohon setrvačníkových autíček.
- Byly prováděny pokusy se setrvačníky pro pohon autobusů a pro průmyslovou akumulaci elektřiny, ale tyto pokusy nikdy nevedly k širšímu využití.
- Akumulace elektrické energie v setrvačníku používal například Niels Bohr při výrobě silných magnetických polí pro zkoumání vlastností elementárních částic ve dvacátých letech 20. století.

