Kukmák okázalý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Kukmák okázalý

Kukmák okázalý http://houby.humlak.cz/ autor Stanislav Jirásek
Kukmák okázalý http://houby.humlak.cz/ autor Stanislav Jirásek
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: Kukmák (Volvaria)
Binomické jméno
Volvariella gloiocephala
(DC.: Fr.) Boekhout et Enderle

Kukmák okázalý nazývaný též kukmák okázalý rýhovaný (Volvaria gloiocephala (DC.) Fr.) je jedlá houba z čeledi štítovkovitých.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Agaricus gloiocephalus DC., 1815
  • Agaricus speciosus Fr., 1818
  • Amanita speciosa Fr., 1818
  • Volvaria gloiocephala (Fr.) Gillet, 1876
  • Volvaria speciosa (Fr.) P. Kumm., 1871
  • Volvaria speciosa var. gloiocephala (DC.) R. Heim, (1936)
  • Volvariella gloiocephala (DC.) Wasser, 1988
  • Volvariella gloiocephala var. speciosa (Fr.) Bon, 1993
  • Volvariella speciosa (Fr.) Singer, (1951) [1949]
  • Volvariella speciosa f. gloiocephala (DC.) Courtec., 1984
  • Volvariella speciosa var. gloiocephala (DC.) Singer, (1951) [1949]

[editovat] Popis

  • Klobouk kukmáka okázalého má v průměru 6-12 cm. Tvar klobouku je nejprve zvoncovitý, potom rozložený až plochý na středu s malým hrbolkem. Zbarven je bělavě až šedavě. Povrch je slizký, za sucha lesklý, na okraji nerýhovaný. Mladé plodnice vězí v plachetce, z které zbývá v dospělosti na spodu třeně volná bílá pochva.
  • Závoj i prsten chybějí.
  • Lupeny jsou zprvu bílé, pak masově zbarvené.
  • Třeň je 9-22 cm vysoký, 0,7-1,5 cm tlustý, bílý, válcovitý, tuhý, plný, dole rozšířený v hlízu s volnou pochvou.
  • Dužnina je bílá, na řezu neměnná.
  • Chuť i vůně nevýrazná.
  • Výtrusný prach je růžový.

[editovat] Výskyt

Roste v květnu až červnu na místech silně pohnojených a humózních, v zahradách, v parcích, na hřbitovech, polích a podobně. Upřednostňuje piliny a bohatší vápenité půdy a neudržované plochy.

[editovat] Použití

Je to jedlá houba. Vyšlechtěné kmeny jsou ve velkém rozsahu pěstovány v zemích Dálného východu. Použití v kuchyni je všestranné, hodí se do všech houbových pokrmů ve směsích i samostatně. Svrčkův „Dausien's grosses Pilzbuch in Farbe“ jej ovšem výslovně označuje za nepoživatelný s poukazem, že dříve byl poisován dokonce jako jedovatý.

[editovat] Možnost záměny

Pozor na možnost záměny za některou jedovatou muchomůrku.

[editovat] Reference

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 70.
  • SVRČEK, Mirko Dausien's grosses Pilzbuch in Farbe. Praha : Artia, 1983. ISBN 3-7684-2343-3. S. 192.