Nazaret
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Nazaret נצרת |
|
|---|---|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| kontinent: | Asie |
| stát: | Izrael |
| region: |
Severní (IL-Z) |
| nadmořská výška: | 350 m. n. m. |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 14,2 km² |
| počet obyvatel: | 70 000 |
| hustota zalidnění: | 4 930 obyv. / km² |
| správa města | |
| primátor: | Ramiz Jaraisi |
| oficiální web: | http://www.nazareth.muni.il |
Nazaret (hebrejsky נצרת, arabsky الناصرة) je starobylé město v historické zemi Galilea, je také hlavním městem izraelského Severního distriktu. Podle Nového zákona zde v mládí žil Ježíš Kristus, město je tedy významným křesťanským poutním místem.
Spolu s městem Nazaret Ilit (Horní Nazaret) měl Nazaret v roce 2005 120 000 obyvatel; v Nazaret Ilit (celkem 44 000 obyvatel) žijí převážně Židé, samotný Nazaret (přes 70 000 obyvatel) obývají především Arabové, z nichž 35-40 % jsou křesťané a 60-65 % muslimové. Obě města jsou však samostatná a mají oddělenou správu.
Nazaret se nachází 25 km od Galilejského jezera a 9 km od hory Tábor.
[editovat] Historie
Archeologické výzkumy prokázaly, že v tomto místě existovaly lidské osady již před 9 000 lety. Starý zákon, Talmud či ostatní relevantní historické spisy se však o městě nezmiňují; Nazaret není obsažen ani v seznamu 45 galilejských měst od Flavia Josefa. Postavení města v rámci Galileje i celé Judey bylo tehdy nevýznamné. Někteří historikové dokonce tvrdí, že z důvodů neexistujících písemných zmínek Nazaret neexistoval až do 1. století n. l.
Podle Nového zákona byl Nazaret domovem Josefa s Marií a místem, kde archanděl Gabriel oznámil Marii, že porodí Ježíše. Zde také podle Nového zákona Ježíš prožil dětství a mládí. Počet obyvatel Nazaretu za Kristových dob je v současnosti neznámý, odhady se pohybují od 480 do 2 000 obyvatel.
První nebiblickou zmínku učinil až okolo roku 200 n. l. Sextus Julius Africanus (citovaný v Eusebiově díle Církevní dějiny), který poukázal na judskou vesnici „Nazara“.
V roce 637 dobyli Palestinu muslimové, což vedlo k první křížové výpravě o čtyři století později. Roku 1099 dobyl Galileu normanský rytíř Tankred a z Nazaretu učinil její hlavní město. Po Saladinově vítězství v Bitvě u Hattínu v roce 1187 se město znovu dostalo pod nadvládu muslimů, která byla v rozmezí let 1229 – 1263 přerušena v důsledku šesté křížové výpravy. V roce 1263 však město dobyl sultán Baibars a nařídil zničení všech křesťanských budov a vyhnání křesťanského obyvatelstva, které se do města mohlo vrátit až v roce 1620.
[editovat] Moderní dějiny
V plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 měl být Nazaret v nejsevernější části Palestinského státu. Ve Válce o nezávislost nejprve arabská vojska vstoupila na území budoucího Izraele, Nazaret kapituloval po izraelském protiútoku 16. července 1948. Ben Dunkelman, velitel 7. brigády, dostal rozkaz k vysídlení arabského obyvatelstva Nazaretu, rozkazu ale neuposlechl. Na rozdíl od ostatních měst tedy v Nazaretu zůstalo původní nežidovské obyvatelstvo. Většina obyvatel byli arabští křesťané, po přílivu muslimských uprchlíků z okolních měst a vesnic začali ve městě začali převažovat muslimové.
[editovat] Moderní město
V Nazaretu se nachází množství křesťanských poutních míst, mimo jiné:
- Bazilika Zvěstování stojící na místě, kde archanděl Gabriel sdělil Marii, že porodí Ježíše
- pravoslavný kostel Svatého Gabriela
- řeckokatolický kostel stojící na místě bývalé synagogy z římských dob, kde se modlil Ježíš
- místo, kde měl svatý Josef svou dílnu
- jeskyně Svaté rodiny v kostele Sv. Josefa
- Kána Galilejská, místo prvního zázraku, kde Ježíš při svatební hostině proměnil vodu ve víno
- na blízké hoře Tábor se nachází chrám Proměnění, místo zjevení proroků Elijáše a Mojžíše apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi
Nazaret je dnes jedno z nejvýznamnějších center izraelských Arabů. Staré město se skládá především z úzkých uliček, nachází se zde také arabský trh. V bezprostřední blízkosti baziliky Zvěstování se plánovala stavba velké mešity, což mělo za následek kritiku z křesťanských kruhů včetně papeže Jana Pavla II. Plánování mešity se oficiálně zastavilo v roce 2002.

