Anna Jagellonská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| bratr | |
| manžel | |
| syn | |
| děd | |
Anna Jagellonská (23. července 1503 Praha – 27. ledna 1547 Praha) byla uherská, česká a římská královna, manželka Ferdinanda I., se kterým měla patnáct dětí.
Anna byla starší sestrou Ludvíka Jagellonského a první tři roky života dědičkou svého otce. Ludvík samozřejmě mohl zemřít a Anna se tak stala nástrojem mocenské politiky. Roku 1507 byli Ludvík i Anna uznáni dědici českého království pod podmínkou, že se naučí česky. Maxmilián I. Habsburský sjednal Annin sňatek se svým vnukem Ferdinandem, který proběhl v rakouském Linzi 26. května 1521.
Annin bratr Ludvík zemřel v bitvě u Moháče roku 1526 a Ferdinand nárokoval český a uherský trůn coby manžel nejblížší Ludvíkovy příbuzné. Českým králem byl zvolem 23. října toho roku. V Uhersku, jehož většinu zabral vítěz od Moháče Sulejman I., část šlechty podporovala Ferdinanda a část sedmihradského vévodu Jana Zápolského.
Anna spravovala českou zemi v době Ferdinandovy nepřítomnosti a zasloužila se o jisté získání sympatií pro Habsburky nebo opravu svatovítského chrámu po velkém požáru roku 1541. Ferdinand dal na její počest postavit Letohrádek královny Anny.
27. ledna 1547 Anna zemřela po porodu patnáctého dítěte, dcery Johany.

