Endoplazmatické retikulum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

endoplazmatické retikulum a další membránové buněčné struktury
endoplazmatické retikulum a další membránové buněčné struktury

Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, kterou můžeme najít v cytoplazmě drtivé většině eukaryotních buněk. Napojuje se na buněčné jádro a obvykle i na Golgiho aparát.

Endoplazmatické retikulum zvětšuje vnitřní povrch buňky, což má velký význam pro metabolické procesy. Rozlišujeme ER, na jehož vnějším povrchu jsou přisedlé ribozómy (drsné endoplazmatické retikulum), a ER bez ribozómů (hladké endoplazmatické retikulum).

[editovat] Drsné ER

Tento typ ER má význam především při syntéze strukturálních a enzymatických bílkovin. Ty jsou pak za pomoci ER a Golgiho komplexu transportovány do různých míst buňky.

[editovat] Hladké ER

Hladké ER propojuje drsné ER a GK a zajišťuje transport různých makromolekul mezi těmito dvěma systémy. Dále hraje významnou roli při syntéze lipidů, hormonů a v zabezpečovaní pohybu iontů vápníku ve svalových vláknech. Hladké ER v příčně pruhovaných svalových vláknech se nazýva sarkoplazmatické retikulum.

[editovat] Související články

Organely a struktury buňky
jádromitochondrieplastidycytoplazmatická membránaendoplazmatické retikulumGolgiho aparátlyzozomvakuolathylakoidcytoplazmacytoskelet • dělící vřeténko • centriola • ribozombuněčná stěna • bičík • peroxizominkluze