Chráněná krajinná oblast Kokořínsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko, vyhlášená roku 1976 a zaujímající rozlohu 271,57 km², patří k nejkrásnějším oblastem nejenom Mělnicka, ale celých Čech. Krajina má kaňonovitý charakter, v severní části přechází v pahorkatinu. Celá chráněná oblast se v minulosti nazývala výstižně - Polomené hory. Nejnavštěvovanější část území zaujímá přírodní rezervace Kokořínský důl, sledující kaňonovité údolí potoka Pšovky s množstvím postranních roklí. Dále jsou pro toto území typické pískovcové skály, z nichž mnohé vytvářejí rozličné tvary - skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy. Polomené hory podobně jako České středohoří vznikly koncem třetihor, kdy došlo k rozlomení reliéfu a proniknutí čedičového a znělcového magmatu k zemskému povrchu.

Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko sídlí ve městě Mělník, adresa je Česká 149, 276 01 Mělník. Město Mělník samotné ovšem leží již vně území CHKO, asi 7 km od její hranice.

CHKO Kokořínsko se skládá ze dvou od sebe oddělených oblastí - kokořínské a vlhoštské.

Maloplošná chráněná území CHKO Kokořínsko:

  • PR Kokořínský důl - jedno z největších maloplošných chráněných území v ČR, které tvoří jádro CHKO
  • PR Kostelecké bory
  • PR Mokřady dolní Liběchovky
  • PR Mokřady horní Liběchovky
  • PR Vlhošť
  • PP Černý důl
  • PP Deštenské pastviny
  • PP Husa
  • PP Kamenný vrch u Křenova
  • PP Krápník
  • PP Martinské stěny
  • PP Mrzínov
  • PP Na Oboře
  • PP Osinalické bučiny
  • PP Pod Hvězdou
  • PP Prameny Pšovky
  • PP Ronov
  • PP Stráně Hlubokého dolu
  • PP Stráně Truskavenského dolu
  • PP Střezivojický špičák - viz Střezivojice
  • PP Stříbrný vrch
  • PP Želízky

Mokřady Liběchovky a Pšovky jsou zapsány na seznam mezinárodně chráněných mokřadů podle Ramsarské úmluvy.

V třetihorách došlo na mnoha místech k průnikům sopečných vyvřelin (čedič, znělce, trachyty a jiné) které tvoří vrcholky v krajině. Působením erozních vlivů byla pískovcová tabule rozčleněna nejprve erozními rýhami a postupně hlubokými roklemi a údolími. Obnažené skalní stěny podléhají selektivnímu větrání za vzniku drobných reliéfních tvarů jako například voštiny, skalní římsy a lišty, skalní okna, výklenky a jeskyně, vzácněji škrapy. V pískovcích o nestejné odolnosti se objevují známé pokličky.

Údolí jsou většinou bezvodá, jedinými většími stálými toky jsou potoky Pšovka, Liběchovka a Dolský potok.

Botanicky je CHKO zajímavá především díky inverzním polohám, kdy v údolích rostou vlhkomilné a podhorské rostliny a na výše položených polohách potkáme spíše druhy teplomilné a suchomilné. Z ptáků v údolích hnízdí některé druhy sov a v poslední době se rozšířil krkavec velký.

Z hlediska lidové architektury je zde zachována řada malebných obcí s roubenými a hrázděnými domy. Mnohé výklenky v poměrně měkkém pískovci byly v minulých dobách upraveny ve skalní byty, které však již byly opuštěny a chátrají. Oblast je především využívána k chalupářské rekreaci.

Dominantou Kokořínska je hrad Kokořín.