Povstání Bar Kochby
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Povstání Bar Kochby (též druhá židovská válka či třetí židovská válka] bylo druhé celožidovské povstání v povstání proti Římu v letech 132-135 pod vedením Šimona bar Kochby. Pramenů je velice málo, nejvýznamnějším jsou zápisy Diona Cassia o římských dějinách (kniha 69.)
Příčinou povstání bylo několik nařízení císaře Hadriána týkajících se přímo či nepřímo židů. Hadrián se rozhodl znovuvybudovat Jeruzalém, zničený v roce 70 Titovými legiemi za první židovské války. Co židy pobouřilo, byl Hadriánův záměr vybudovat Jeruzalém po vzoru pohanských města a především postavit na místě zničeného jeruzalémského chrámu chrám Jovův. Novým názvem města měl být Aelia Capitolina. Základní kámen byl položen v roce 131.
Nepokoje se přiostřily, když Hadrián zakázal mutilaci těl a kastrování. Sem byla však zahrnuta i obřízka, jeden z hlavních prvků židovského zákona.
V čelo povstání se postavil Šimon bar Kochba, který zásahem rabbiho Akiby získal podporu sanhedrinu. Povstání bylo velice silné a židovská rezistence byla ještě houževnatější než za první války v letech 66-70. Hadrián poslal proti povstalcům Sexta Julia Severa, který po třech letech (roku 135) krvavých střetů a mnoha ztrát povstání nakonec potlačil. Poslední baštou byla pevnost Betar.
Výsledky války byly pro židy hrozivé. Hadrián, přesvědčen, že příčinou všech nepokojů je židovské náboženství, je zakázal. Popravoval židovské učence a zakázal používání a vlastnění Tóry. V Aelii (tj. Jeruzalémě) postavil chrám se dvěma sochami, jednou Jovovou, druhou svou. Celou Judeu přejmenoval podle původních obyvatel a starých nepřátel židů na Palestinu, aby zahladil i sebemenší památku na židovské osídlení. Židům byl do Aelie vstup zakázán.
[editovat] Související odkazy

