Erató

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Simon Vouet: Érato
Simon Vouet: Érato

Erató (z řeckého έράν (eran), „milovat“) byla jedna z řeckých múz, dcera nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyny. Byla múzou milostného básnictví a milostních písní.

Bylo jich devět, takto k nim přináležela jednotlivá umění:

  • Kalliopé - epické básnictví; mívala voskové tabulky a rydlo
  • Euterpé - hudba; zobrazována jako dívka s flétnou
  • Erató - milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
  • Thaleia - veselé básnictví a komedie; mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
  • Melpomené - tragédie; mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
  • Terpsichoré - tanec; mívala lyru
  • Kleió - dějepisectví; mívala svitek rukopisu
  • Úrania - astronomie; mívala globus
  • Polyhymnia - hymnický a sborový zpěv; neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená

V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.

Všechny byly krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupovaly většinou ve sboru. Žily s bohy na Olympu, milovaly tanec a zpěv, který obveseloval bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim byl Apollón, ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim choval velice nerudně.

Erató bývá zobrazována jako jedna z nejkrásnějších múz, v ruce zpravidla drží lyru nebo kitharu.

Jedna z jejích nejznámějších soch – římská kopie helénistického originálu z asi 3. století př. n. l. – je ve Vatikánském muzeu.

[editovat] Reference

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu: