Bořivoj I.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bořivoj I. (* mezi 852 a 855, † mezi 888 a 891) byl první historicky doložený český panovník a zároveň první panovník křesťanský. Podle Kosmovy kroniky byl Bořivoj Přemyslovec a syn bájného Hostivíta. Má se za to, že franské Fuldské letopisy o něm píší jako o knížeti Goriweiovi. Byl ženatý s Ludmilou (později svatou) z rodu Pšovanů nebo z kmene Srbů. Z tohoto manželství vzešlo několik dětí, z nichž jsou doloženi pouze jeho dva synové a následníci Spytihněv I. a Vratislav I.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| manželka | |
| syn | |
| syn | |
| vnuk | |
| vnuk | |
Postava Bořivoje je známa z několika historických nebo literárních pramenů. Účelem těchto pramenů nebylo vždy vykreslit minulost pravdivě, nýbrž ji přikrášlit ve prospěch autora, latinské církve, nebo soudobého vládce a případné mezery v událostech si doplňovala autorova fantasie, někdy inspirovaná jinými příběhy.
Bořivojovým sídlem byl původně Levý Hradec. Roku 872 podporoval velkomoravského knížete Svatopluka v jeho sporu s východofranckým králem Ludvíkem Němcem a obdržel od něj oblast středních Čech jako léno. Tím se stal oficiálně místodržícím velkomoravského vládce v Čechách, což mělo později vliv na vytvoření a uznání českého knížectví.
Podle Kristiánovy legendy přijal Bořivoj se svou ženou křest od arcibiskupa Metoděje. Datování křestu je problematické, nejčastěji se uvádí kolem roku 880. Je možné, že k popisovanému křestu vůbec nedošlo a popisovaná událost (pohan je nucen jíst ze země, a tak raději přijímá křest) je pouze opis jiného dobového zdroje, jak bylo v tehdejší literatuře zvykem.
Bořivoj nechal na Levém Hradci postavit první křesťanský kostel v Čechách, rotundu zasvěcenou svatému Klimentovi. Za jeho vlády se v Čechách začíná šířit křesťanství. U příležitosti křtu také Bořivoj uznal také Svatoplukovu svrchovanost nad českými zeměmi. Bořivojovo prosazování křesťanství vedlo až ke vzpouře českých velmožů a Bořivojovu krátkodobému vyhnanství, během něhož byl knížetem Strojmír, Čech žijící do té doby ve vyhnanství v Německu.
Je možné, že se Svatoplukovou pomocí Bořivoj povstání potlačil. Kristián naopak píše o tom, že Strojmíra svrhli sami Čechové a potom Bořivoje znovu z Moravy povolali. Poté dal Bořivoj postavit na ostrohu nad Vltavou další křesťanský kostelík, zasvěcený tentokrát Panně Marii. Stalo se tak na vrcholku Žiži, kde se odedávna konala kmenová shromáždění Čechů a obětovalo se pohanským bohům. Tady stál také kamenný knížecí stolec, na nějž byli obřadně usazováni noví vládcové, vybraní lidem kmene. Tímto způsobem vyjádřil kníže vítězství nad pohanskými povstalci, kteří se nechtěli podřídit jeho vládě. Dříve se historici domnívali, že sem poté Bořivoj přesídlil z Levého Hradce a začal se stavbou Pražského hradu. Dnes se to přisuzuje spíše Bořivojovu nástupci Spytihněvovi I. (viz například práce Dušana Třeštíka).
Bořivoj zemřel pravděpodobně v roce 889 nebo v roce 888, po něm převzal na krátkou dobu vládu velkomoravský kníže Svatopluk nebo manželka Ludmila a dále Bořivojův syn Spytihněv I.
Podle moderních teorií byl Bořivoj původem Moravan z Velké Moravy, nikoli původem Čech. Podle antropologických výzkumů ostatků sdílel s moravským knížetem Svatoplukem stejnou krevní skupinu a ojedinělou anomálii zvukovodu. Je tedy pravděpodobné, že byl Svatoplukův příbuzný, nejspíše bratranec (možná Rostislavův syn). V době vzniku literárních dokladů vládli na Moravě čeští panovníci katolického vyznání, a tak nebyl zájem propagovat příšlušnost prvního historického Přemyslovce k moravské dynastii (k Mojmírovcům) a k řeckému vyznání. Staroslověnská legenda o poustevníku Ivanovi výslovně uvádí, že Bořivoj byl řeckého vyznání.
| Předchůdce: | 867? – 889? | Nástupce: |
| — | Bořivoj I. | Spytihněv I. |

