Adaptogen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Termín adaptogen, který vytvořil ruský vědec Dr. Nikolaj Lazarev v roce 1947, označuje rostlinný produkt, který zvyšuje odolnost organismu proti stresovým situacím, jako je zranění, úzkost nebo tělesná únava. Lazarev vytvořil kriteria, podle kterých se posuzuje, zda rostlina patří mezi adaptogeny:

  1. Musí mít jen minimální nepříznivé působení na fyziologické funkce organismu.
  2. Musí zvyšovat odolnost organismu proti nepříznivým vlivům nikoliv specifickým účinkem, ale prostřednictvím široké škály fyzikálních, chemických a biochemických faktorů.
  3. Musí mít celkově normalizující účinek, zlepšující všechny stavy a nezhoršující žádný z nich.

Udává se, že adaptogenní rostlinné drogy jsou jedinečné oproti jiným látkám ve své schopnosti udržovat rovnováhu hormonů a imunitního systému. Pomáhají organismu udržovat optimální homeostázu. (Homeostáza je schopnost organismu udržovat stabilní vnitřní prostředí.)[1]

Mnohé adaptogenní rostliny byly známy již v tradiční čínské medicíně či indické ajurvédě. Příkladem rostlin s adaptogenním působením jsou všehoj ženšenový, eleuterokok ostnitý, klanopraška čínská, parcha saflorová, rozchodnice růžová aj.

[editovat] Poznámky

  1. Winston, David & Maimes, Steven. “ADAPTOGENS: Herbs for Strength, Stamina, and Stress Relief,” Healing Arts Press, 2007.

[editovat] Reference

  • Saleeby, J. P. Wonder Herbs: A Guide to Three Adaptogens, Xlibris, 2006. (Three chapters on adaptogens Rhodiola rosea, Eleuthero & Jiaogulan.)
  • Winston, David & Maimes, Steven. ADAPTOGENS: Herbs for Strength, Stamina, and Stress Relief, Healing Arts Press, 2007.
V jiných jazycích