Cínový mor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cínový mor je samovolný fyzikální proces, při kterém se kovový cín mění na práškovou šedou formu (rekrystalizace). Může vzniknout při vystavení kovu nízkým teplotám (už pod 13,2°C) a je „nakažlivý“ - přenáší se mezi předměty navzájem. Cínový mor ohrožuje především varhanní kov historických nástrojů a lze jej zastavit jen zahřátím materiálu nad 20°C a udržováním této teploty.
[editovat] Vysvětlení
Cín se za běžné teploty vyskytuje ve formě stabilní bíle modifikace krystalitů označované jako b - s krystaly ve čtverečné soustavě. Při jeho ochlazení pod 13,2°C se však stává stabilní šedá modifikace s krystaly v krychlové soustavě, označovaná a. Cín na tuto modifikaci postupně samovolně přechází. Rychlost přeměny krystalové mřížky z b na a závisí na teplotě, maxima dosahuje při cca -48°C. Modifikace a je velmi křehká a cínové předměty postižené touto přeměnou se postupně rozpadají na prášek. Cínový mor není chemický oxidační proces (koroze), jak je někdy mylně uváděno (nepomůže tedy proti němu žádný nátěr apod.).
[editovat] Historie
- Cínový mor mohl být jednou z příčin zkázy polární expedice Roberta Scotta v letech 1911-12.
- Podle některých teorií měl cínový mor podíl i na zkáze Napoleonovy armády v Rusku, kde vojákům upadaly cínové knoflíky z uniforem. Ty pak v mrazu nešly zapnout.
Obě výše zmíněné teorie mají své zastánce i odpůrce.
[editovat] Ochrana
Ochrana před cínovým morem spočívá v udržování předmětů v teplotách nad 13,2°C. Prevencí užívanou v současnosti je místo čistého cínu používat jeho slitiny s malým množstvím antimonu nebo bismutu, wkteré abrání rekrystalizaci. Stříbro, indium, a olovo mají ve větším množství podobný účinek.

