Giovanni Pierluigi da Palestrina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Giovanni Pierluigi da Palestrina
Giovanni Pierluigi da Palestrina

Giovanni Pierluigi da Palestrina (kolem 1525 Palestrina – 2. únor 1594 Řím), byl italský hudební skladatel a varhaník.

Po ukončení studií (1544) působil jako varhaník v Palestrině. Pravděpodobně roku 1546 začal působit v Římě, kde v několika chrámech dělal varhaníka až do roku 1550. Roku 1550, kdy se papežem stal Julius III., byl jmenován maestro di cappella Cappella Gulia v Římě, kde se začal věnovat skladatelské činnosti. Od roku 1555 působil v chrámu svatého Jana Lateránského a od roku 1561 chrámu svaté Marie Maggiore

Roku 1577 byl papežem Řehořem XIII. pověřen reformovat Gregoriánský chorál podle pravidel Trentského koncilu.

[editovat] Dílo

Ve svém díle spojil hudební myšlenky, které byly populární v Římě s tzv. nizozemskou hudební školou, a tím vlastně vytvořil styl, který se nazývá po něm palestrinovský styl, nebo-li a capella (tj. zpěv bez doprovodu hudebních nástrojů). Jeho skladby prosluly klidem a vyvážeností. To z nich i díky přizpůsobení rytmu latině udělalo vzor katolické chrámové hudby na dlouhou dobu.

Rozsah jeho díla je obrovský, složil 158 mší, 250 motet, 68 ofertorií, dále pak několik hymnů a madrigalů.

[editovat] Nejznámější díla

  • Missa papae Marcelli, mše; z této mše vychází i opera Palestrina od Hanse Pfitznera
  • Stabat Mater