Sojuz-Apollo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Apollo-Sojuz Test Projekt
Kosmické lodě mise
Apollo-Soyuz
Údaje o misi (Sojuz)
Jméno mise:: Sojuz 19
Volací znak: Союз (Sojuz - „Union“)
Počet členů
posádky:
2
Start: 15. července, 1975
12:20:00 UTC
Bajkonur
Apogeum: 231 km
Perigeum: 218 km
Oběžná doba: 88.92 min
Sklon dráhy: 51.76˚
Přistání: 21. července, 1975
10:50:00 UTC
57° N 67° E
Trvání: 5 d 22 h 30 min 54 s
Počet obletů
Země:
96
Hmotnost: Sojuz 6,790 kg
Znak mise
Znak mise Apollo-Sojuz
Údaje o misi (Apollo)
Jméno mise: Apollo 18
Volací znak: Apollo
Počet členů
posádky:
3
Start: 15. července, 1975
19:50:00 UTC
Kennedyho vesmírné středisko
LC-39B
Apogeum: 231 km
Perigeum: 217 km
Oběžná doba: 88.91 min
Sklon dráhy: 51.75˚
Přistání: 24. července, 1975
21:18:00 UTC
21°52′ 162. š., 45°W′ {{{8}}}. d.
Trvání: 9 d 1 h 28 min 24 s
Počet obletů
Země:
148
Hmotnost: CSM 14,768 kg
DM 2,012 kg
Snímek posádky
portrét členů mise Sojuz-Apollo (L-R: Slayton, Stafford, Brand, Leonov, Kubasov)
portrét členů mise Sojuz-Apollo (L-R: Slayton, Stafford, Brand, Leonov, Kubasov)
Posádka mise Sojuz-Apollo


Program Sojuz-Apollo nebo také Apollo-Sojuz Test Project byl první společný let Spojených států amerických a Sovětského svazu. Program ukončil éru vesmírného závodu o dobytí Měsíce a začal slibovat mezinárodní spolupráci v kosmických programech.

Obsah

[editovat] Apollo

Kosmická loď Apollo a spojovací modul určený pro připojení Sojuzu, umístěný místo lunárního modulu vystartovala na raketě Saturn IB.

[editovat] posádka

  • Thomas Stafford (letěl na on Gemini 6A, Gemini 9A, Apollo 10 a Sojuz-Apollo) - velitel
  • Vance Brand (letěl Apollo-Soyuz, STS-5, STS-41-B, & STS-35) - pilot velitelého modulu
  • Donald Slayton (letěl Apollo-Soyuz) - pilot spojovacího modulu

[editovat] Sojuz

Kosmická loď Sojuz vybavená speciálním androgynním stykovacím zařízením.

[editovat] posádka


[editovat] Průběh letu

Z kosmodromu Bajkonur vystartoval 15. července 1975 Sojuz 19 12:20 světového času, Apollo startuje Mysu Canaveral přesně ve 19:50 světového času. Raketa Saturn IB po startu zamíří k Sojuzy a 17. července 1975 16:12:30 světového času je spojovací manévr je úspěšně dokončen asi o šest minut dříve než se očekávalo. Po spojení vesmírných lodí probíhali především formální akce jako například výměna vlaječek mezi posádkami, podepisování dokumentů a televizní přenosy, ale také předání semínek, které byly později zasazeny ve dvou zemích. Apollo se 19. července odpoutává od Sojuzu a jeho úkolem je udělat umělé zatmění slunce pozorovatelné ze Sojuzu. Apollo se vzdálí od Sojuzu asi 200 metrů a po pořízení snímků sluneční koróny sovětskými kosmonauty se opět vrací zpět spojit se Sojuzem. Další experiment, která měl zjistit koncentraci atomového kyslíku a dusíku v kosmickém prostoru prováděla posádka Apolla, která vysílala ultrafialové paprsky k Sojuzu, na kterém bylo umístěno speciální zrcadlo. Apollo, které se vzdaluje od Sojuzu zachycuje paprsky a po provedení experimentu přistává 21. července 21:18 na pevnině Sojuz. Apollo přistává 24. července ve 21:18 na mořskou hladinu. Mise byla velkým technickým i politickým úspěchem. Jediný vážnější problém se stal díky chybě posádky Apolla při přípravě na přistání, která způsobila tvrdé přistání a unikání škodlivého plynu do kabiny. Naštěstí nebyl nikdo zraněn.

[editovat] Zajímavosti

Program Sojuz-Apollo byl částečně inspirován filmem z roku 1968 Marooned, ve kterém je posádka Apolla zachráněna ruskou kosmickou lodí. I když bylo vybavení vyvinuté pro Apollo-Sojuz Test Project pouze na jedno použití, dovolil NASA udržet pilotované lety po skončení letů na Měsíc a k vesmírné stanici Skylab. Protože Saturn 1B a velitelský modul Apolla zbyly po zrušení dalších letů na Měsíc, byl Apollo-Sojuz Test Project jedním z nejlacinějších pilotovaných vesmírných programů který kdy byl uskutečněn.

Pro spojení obou lodí byl třeba speciální spojovací modul, který sloužil především jako přechodová komora mezi loděmi, naplněnými odlišnou atmosférou o odlišných tlacích. Lodě Sojuz byly naplněny směsí dusíku a kyslíku při běžném tlaku, lodě apollo používaly atmosféru čistého kyslíku o sníženém tlaku. Spojovací modul také zajistil kompatibilitu spojovacích uzlů.

[editovat] Znak mise

Znak mise Apollo-Sojuz Test Project nosila americká posádka modrým plátem vlevo, aby se četla Apollo-Sojuz a sovětská posádka červeným plátem v pravo, aby se četla Sojuz-Apollo.

[editovat] Externí odkazy



Předchůdce: 15. července – 24. července 1975 Nástupce:
Skylab
Skylab 4
Sojuz-Apollo STS-1
Program Sojuz
Předchůdce: 15. července – 21. července 1975 Nástupce:
Sojuz 18 Sojuz-Apollo Sojuz 20


Pilotované vesmírné programy vlády USA
Současné: Space Shuttle | ISS (mezinárodní) | Orion (projekt)
Ukončené: Mercury | X-15 (suborbitální) | Gemini | Apollo | Skylab | Sojuz-Apollo (se SSSR) | Shuttle-Mir (s Ruskem)
Zrušené: MISS | Projekt Orion | X-20 Dyna-Soar | Manned Orbiting Laboratory | Freedom (nyní ISS) | Orbital Space Plane

 

Sovětské a ruské vládní pilotované vesmírné programy
Současné: Sojuz | ISS (společný) | Kliper (projekt)
Ukončené: Vostok | Voschod | Saljut | Sojuz-Apollo (společný) | Mir
Zrušené: Zond (měsíční Sojuz) | raketa N-1 | Spiral | Almaz (začleněný do programu Saljut) | Buran