Hugo Kapet
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hugo Kapet (* 939/940 – † 24. října 996 v Melunu) byl třetí západofranský/francouzský král z rodu Robertovců, dynastie, která se od jeho vlády nazývá Kapetovci. S ním počíná souvislá řada kapetovských panovníků na francouzském trůně.
Otcem Huga Kapeta byl nejmocnější velmož ve Francii Hugo Veliký († 956), vévoda Franků, který prakticky ovládal politickou situaci v zemi za posledních slabých Karlovců. Kapet se dostal na trůn volbou a jeho pozice zpočátku nebyla vůbec pevná, protože vládu si nárokoval i vévoda dolnolotrinský Karel, bratr krále Lothara a strýc Kapetova předchůdce Ludvíka V. I když se Kapetovi podařilo nakonec Karla zajmout a zbavit se tak nebezpečí, že by mohl bezprostředně ohrožovat jeho moc, řada současníků viděla v jeho královské volbě uzurpaci.
Moc nového krále byla v podstatě omezena na původní državy Robertovců mezi Paříží a Orléansem a skromné královské domény v okolí Remeše a Laonu, ale i zde bylo nutné počítat s místní šlechtou. Na území velkých královských leníků nemohl zasahovat vůbec, proto tu vystupoval jako „primus inter pares“, první mezi sobě rovnými. Aby zabezpečil trůn svým potomkům, nechal ještě za svého života korunovat králem syna Roberta – praxe, kterou po něm převzali všichni Kapetovci až po Filipa II.

