Heydrichiáda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heydrichiáda je souhrnný název represí uplatněných nacistickými okupanty během druhé světové války na celém území protektorátu Čechy a Morava po příchodu Reinharda Heydricha jako nového zastupujícího říšského protektora do Prahy 27. září 1941. Ten byl do protektorátu poslán s úkolem, aby zde potlačil sílící protinacistický odboj. Záhy bylo také vyhlášeno stanné právo a účastníci odboje (mj. vůdcové Obrany národa či činnovníci Sokola) byly masově zavírani a popravováni. Stanné právo bylo odvoláno až 19. ledna 1942 a současně byla jmenována nová protektorátní vláda v čele s Jaroslavem Krejčím (dosavadní předseda vlády Alois Eliáš byl Heydrichem zatčen pro spolupráci s odbojem a s Londýnskou vládou).
V užším smyslu (někdy také jako druhá heydrichiáda) je výraz používán pro represe uplatňované na území protektorátu po atentátu na Reinharda Heydricha. Ten zemřel 4. června 1942 na otravu krve následující zranění, která mu způsobili českoslovenští parašutisté – již v den atentátu je však vyhlášeno stanné právo (trvalo až do 3. července 1942). Jako odvetu za atentát na Heydricha okupační správa popravila několik tisíc osob, které se podle ní na útoku mohly podílet, pomáhaly parašutistům či jej alespoň schvalovaly (zhruba 540 z nich – včetně generála Aloise Eliáše – zastřelili na popravišti v pražských Kobylisích). Zároveň byly srovnány se zemí vesnice Lidice a Ležáky a jejich obyvatelé vybiti, odtransportováni do koncentračních táborů nebo dány do německých rodin na převýchovu (v případě dětí). Také byly na určitou dobu rozbity zbytky organizovaného domácího odboje.

