Aškelon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Aškelon
אשקלון
Sarkofág v Aškelonu
poloha
souřadnice: 31° 40' 00" s. š., 34° 34' 60" v. d.
kontinent: Asie
stát: Izrael
region:

Jižní (IL-D)

nadmořská výška: 33 m. n. m.
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 55 km²
počet obyvatel: 105 100
hustota zalidnění: 1 911 obyv. / km²
správa města
primátor: Roni Mahatzri
oficiální web: http://www.ashkelon.muni.il

Aškelon (hebrejsky אשקלון‎, arabsky عسقلا‎, latinsky Ascalon) je jihoizraelské přístavní město na západním okraji Negevské pouště. V roce 2004 měl 105 100 obyvatel.

[editovat] Historie

Aškelon byl již ve starověku jedním z nejvýznamnějších přístavů v Kanaánu a také jedním z pěti měst označovaných jako filištínské pentapolis (zbývající čtyři byla města Ašdod, Ekron, Gat a Gaza). Historie Aškelonu sahá až do doby bronzové (cca 2000-1500 př. Kr.), kdy se z něj stalo prosperující město. V této době město obývali původní Kananejci, kteří byli okolo roku 1150 př. Kr. vytlačeni Filištíny, Aškelon se posléze stal jedním z pěti zmíněných filištínských měst soupeřících s Izraelity v Judském království. V roce 604 bylo město vypleněno a zničeno babylónským králem Nabukadnezarem II., čímž skončilo filištínské období.

Díky své strategické pozici byl Aškelon brzy obnoven a stal se významným helénským přístavem. Zde se také narodil Herodes Veliký, který město po mnoha stránkách zvelebil; Aškelon vzkvétal po celou dobu římské i byzantské vlády.

V období křížových výprav byl Aškelon významná pevnost (křižáci jej nazývali latinským názvem Ascalon). Přestože byli egyptští Fátimovci poraženi křižáky v Bitvě u Ascalonu (1099), město mělo natolik dobrou obranu, že se ho křižáckým vojskům podařilo dobýt až v roce 1153 pod vedením Balduina III. V roce 1187 se města zmocnil Saladin a nechal ho srovnat se zemí, aby se již nemohlo vrátit do rukou křižákům. Později na tomto místě nechal zbudovat pevnost Richard Lví srdce; město bylo však v roce 1270 opětovně zničeno Mamlúky.

Ve středověku je Aškelon popisován jako větší arabská vesnice al-Majdal, do roku 1848 se rozrostl na město s 11 000 obyvateli; byl proslavený zejména svým rozsáhlým tkalcovským průmyslem.

[editovat] Moderní město

Krátce po izraelském vyhlášení nezávislosti město začal okupovat Egypt. Izraelský generál Jigal Allon nařídil vyhnání arabského obyvatelstva, jeho podřízení však rozkaz neplnili a Arabové ve městě zůstali v oddělené oblasti. Vláda následně rozhodla, že Arabové mohou být vystěhováni, ale pouze se svým souhlasem. Současně vláda zavedla pozitivní motivační prvky jako výhodný směnný kurz, ale také negativní motivaci v podobě nočních přepadů a kontrol; v důsledku těchto opatření se většina Arabů rozhodla odejít, byli převezeni do uprchlických táborů v pásmu Gazy. Repopulace města izraelskými přistěhovalci začala v roce 1949, do prosince tohoto roku počet židovských obyvatel vrostl na 2 500. V průběhu roku 1949 se město přejmenovalo z původního al-Majdal na Migdal Gaza, posléze na Migdal Gad a krátce potom na Migdal Aškelon. Název Aškelon dostalo město v roce 1953.

V současnosti je Aškelon prosperující město s nově vybudovaným sportovním komplexem a kulturním domem, v roce 2005 se zde otevřela největší světová odsolovací stanice s kapacitou 320 000 m³ odsolené vody na den, což odpovídá 5 – 6 % izraelské potřeby sladké vody. [1] Na jižním okraji města se nachází archeologický park s ruinami starověkých staveb.

[editovat] Reference

  1. http://www.water-technology.net/projects/israel/


Izraelská vlajka
Jižní distrikt
Města Arad · Ašdod · Aškelon · Beerševa · Dimona · Ejlat · Kirjat Gat · Kirjat Mal'aki · Netivot · Ofakim · Rahat · Sderot
Místní rady Ar'ara BaNegev · Chura · Jeruham · Kuseife · Lakje · Lehavim · Mejtar · Micpe Ramon · Omer · Segev Šalom · Tel Ševa