Moravština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pojem moravština (moravský jazyk) se od středověku po dnešek užíval v různých významech. Označovala a označuje se tak podoba češtiny užívaná na Moravě. Teprve v novější době (od 19. století) se jím myslí i samostatný jazyk.
Označení jazyka na Moravě jako moravského se objevuje ve 14. století a souvisí s tím, že slovanští obyvatelé Moravy se považovali převážně za Moravany. V tomto smyslu se pojem moravský jazyk užíval i v dalších stoletích až do novověku a přežíval až do 19. století, i když si jeho uživatelé byli často vědomi, že jde o tentýž jazyk jako v Čechách a označení moravský a český i zaměňovali. Do konce 19. století lidé běžně udávali moravštinu jako „obcovací jazyk“ ve sčítání lidu a někteří lidé pociťovali jazykovou rozdílnost jako závažnou.
Starý význam slova moravština přestal být užíván v 19. století, kdy na Moravě zvítězilo české národní vědomí. Na začátku století byla veřejnost rozvířena činnost vzdělanců, která byla nepřesně zvána jako moravský jazykový separatismus. Iniciátoři tohoto úsilí byli rodáci z Čech, kteří přišli na Moravu, jimž zalíbila se tamější nářečí a kteří se rozhodli jejich prvky vnést do spisovné češtiny. Nesnažili se tedy o vytvoření nového jazyka, ale přesto se proti jejich činnosti postavil František Palacký, po jehož intervenci zásahy do češtiny ustaly.
Poslední fáze ve vývoji moravštiny nastala ve 2. polovině 20. století. Podnětem bylo zrušení moravské samosprávy v roce 1948 a zklamání z marných nadějí na její obnovení v roce 1968. Zřízení moravské federální země bylo odmítnuto s odůvodněním, že Moravané nejsou národ. Proto na Moravě vznikl názor, že Morava se dočká spravedlnosti v podobě obnovy samosprávy jedině tehdy, když bude stát na národním principu, a proto bude nutné vytvořit moravský jazyk jako nejdůležitější znak národa. Nenašel se však nikdo, kdo by byl schopen požadovaný moravský jazyk sestavit. Úsilí o jeho vytvoření pokračovalo i po roce 1989, ale zatím se nikdy nedostalo do uskutečnitelné podoby. V žádném sčítání lidu neuvedlo větší množství obyvatel moravštinu jako mateřskou řeč.
[editovat] Reference
- Moravský jazykový separatismus: zdroje, cíle, slovanský kontext. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica. Studia Moravica III. Olomouc 2005, s. 287–293.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- Otázka kodifikace spisovného moravského jazyka – novodobý pokus o moravštinu
- O Moravě pro Moravany – projekt konstruování nového spisovného jazyka

