Laterna magika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bodova nové scény Národního divadla, kde sídlí Laterna magika.
Bodova nové scény Národního divadla, kde sídlí Laterna magika.

Laterna magika se představila s obrovským mezinárodním ohlasem na světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu. U zrodu tohoto unikátního divadla stáli režisér Alfréd Radok a scénograf Josef Svoboda, kteří integrovali filmový obraz s výstupy živého herce nebo tanečníka. Po obrovském úspěchu v Bruselu bylo pro program Laterny magiky přebudováno kino Moskva v Paláci Adria v Praze a zhotoveny zájezdové soubory pro uspokojení poptávky po představení Lm ve světě. Československo získalo úspěchem LM vzácný exportní artikl, který významně reprezentoval zemi a její politický systém.

Po založení stálého souboru a pražské scény dále spolupracovala na rozvíjení principu spojení filmu a jevištní akce celá řada významných tvůrčích osobností – režisérů, choreografů, výtvarníků a hudebních skladatelů. Mimo jiné to byli například Evald Schorm, Miloš Forman, Jiří Trnka, Ján Kadár, Elmar Klos, Jiří Srnec, Jan Švankmajer, Juraj Jakubisko, a celá řada dalších. Za téměř 50 let fungování LM vzniklo více než třicet představení a různých experimentálních projektů včetně polyekránu a kinoautomatu s úspěchem uváděných nejen v Praze, ale také téměř po celém světě.

Laterna magika zachází se širokým spektrem prostředků, s jejichž užitím má vzhledem ke své bohaté historii pravděpodobně největší zkušenosti, neboť každé představení je založeno na jiném principu spojení jeviště a obrazu. Tato spojení probíhají převážně ve dvou rovinách: první vede osvědčenými triky přechodů z plátna na scénu, které jsou stále znovu přijímané a žádané a tvoří tak specifický a zažitý znak tohoto divadla. Druhý způsob spojení médií vede spíše k pojetí divadla jako tvarové a obrazové syntézy jevištní imaginace.