Archetyp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Archetyp je ve starověké filosofii pravzor idejí nebo věcí. V psychologii znamená vzorec psychické percepce, v literatuře označuje původní znění textu.

[editovat] Archetyp v literárních vědách

Symbolický model, soustava myšlenek a představ, které se během historie neustále vrací nebo jsou trvale přítomny a působí se stejnou emocionální intenzitou. V literatuře existují archetypální postavy (např. Prospero nebo Don Quijote).

Tato část je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ji rozšíříte.

[editovat] Archetyp jako základní pojem Jungovy analytické psychologie

Shodné rysy mýtů a náboženských projevů v různých kulturách mají psychologický základ v archetypech. Někdy se archetypy dávají do souvislostí s vrozenými instinkty. Představují archaickou vrstvu vývoje lidského vědomí. V ní existují společné vzorce chápání skutečnosti, které vypovídají o psychickém fungování obrazivosti u všech příslušníků lidské rasy.

Pojem archetypu uvádí C. G. Jung především v kontextu kolektivního nevědomí. Představuje symbolickou ideji, která není reflektována vědomím, ale pramení z nevědomí a nemůže být tudíž pojmově uchopena. Přesto se významně podílí na utváření psychické reality osobnosti. K jednotlivým archetypům se můžeme vztahovat jen přes symbolické manifestace, samy o sobě nejsou totožné se svými obrazy.

Při procesu individuace, kdy dochází ke sjednocování vědomé a nevědomé části psýché, se člověk vyrovnává s existencí těchto hlubších vrstev osobnosti. Sny nebo fantazie u moderního člověka umožňují setkání s archetypy nevědomí a nahrazují tak funkci mýtů. Pro přístup k nevědomým obsahům použil Jung vedle výkladu snů také metodu aktivní imaginace. Archetypy mají autonomní povahu. V případě duševní poruchy, například neurózy, dochází podle analytické psychologie k inflaci nevědomí projevené převažujícím archetypem. U schizofrenie se jedná o personalizaci archetypu. Dochází též k přenosu (projekci) archetypu na druhé osoby nebo předměty a tím k jejich zmagičtění. Archetypy nemají jednoznačnou interpretaci a stejně tak nejdou hodnotit kladně ani záporně.

C. G. Jung trval na vědecké ověřitelnosti konceptu archetypu, a to na základě shromažděného empirického materiálu.

[editovat] Důležité hlubinně psychologické archetypy a jejich charakteristika

  • Archetyp života – příroda afektů, spontánní nálady a impulsy
  • Archetyp smyslu - vše předpokládá smysl, v každém chaosu je přítomný kosmos.

Dvojice archetypů života a smyslu tvoří podmínky psychické skutečnosti.

  • Moudrý stařec (senex) – zaměřenost psychiky na cíl (teleologie) předpokládá centrální osobnost
  • Dítě (puer) – božské dítě, zárodek psychické celosti se středem v Bytostném Já (Self, něm. Das Selbst)
  • Stín – osobní nevědomí coby vlastní stín, nejjednodušší setkání s vlastním nevědomím při projekci do jiných osob a věcí
  • Persona - část osobnosti identifikovaná s , která přistupuje k sociálním interakcím, sociální maska.
  • Anima – V mužské psychice nevědomě přítomný ženský protipól. Určuje neuvědomovanou atmosféru mužského jednání
  • Animus – racionalizuje ženské vědomí, orientuje se navenek a kompenzuje citovou angažovanost
  • Matka - zdroj života a plodnosti. Zároveň předstvuje duševní život ve veškeré mnohotvárnosti.
  • Otec - u Junga není nijak významně tento archetyp rozpracován, avšak podle následovníků hlubinné psychologie se bez něj neobejdeme při zkoumání maskulinní společnosti. Patří k duchovnímu principu psýché a má mnohou reprezentaci v náboženských symbolech (Bůh Otec)
  • Kore/Panna - Dcera Matky Země působí jako činitel při rozvoji zárodku (puer) Self. Je ženskou silou, která uvádí na scénu hrdinu, který povstává z dítěte. Pro rozvoj Self vládne proměňující sílou.
  • Hrdina - musí vykonat nebezpečné úkoly, zápasit s monstry, projít porážkou, pádem do hlubiny a následným znovuzrozením. Archetyp předstvuje cestu lidského vědomí, cesty přes překážky jsou nevyhnutelné fáze dospívání individua.
  • Archetypy proměny – kategorie symbolů a archetypů, které mají původ v procesu individuace, kdy se psychická energie (libido) sjednocuje okolo jednoho psychického středu - Self