Kaple svatého Kříže (Opava)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaple svatého Kříže (Opava) byla založena knížetem Přemkem I. Opavským v roce 1394 jako zádušní svatyně. Kaple je jedinečným dokladem gotické cihlové architektury, je postavena na jen výjímečně užívaném půdorysu oktogonu. Inspirací snad byl kostel sv. Karla v Praze, založený Karlem IV.
Spodní část kaple je vybudována z lomového kamene a je od horní části z režných cihel oddělena kamennou římsou. To je další zvláštnost. Je možné, že spodní část byla omítnuta bílou vápennou omítkou a s horní neomítnutou částí z červených cihel (vazáky byly glazované). Barevnost stavby by tak symbolizovala barvy erbu opavských Přemyslovců. Oktogon doplňují nárožní pilíře kterým uvnitř stavby tvoří protějšek dvojité výběžky žeber hvězdicové klenby, o níž se neví zda byla realizována. Dnes je prostor kryt dřevěným stropem. Kaple má dva profilované portály, několik nepravidelně rozložených oken se špaletami a další zazděné prostory. Těmi se pravděpodobně vstupovalo do dnes již neexistující sakristie a věže. Z té se pak asi vstupovalo na dřevěnou tribunu, z níž vévoda s nejbližšími sledovali bohoslužbu.
Na pěti stěnách je částečně zachován cyklus fresek. Malby představují po stránce slohové i ikonografické významný článek ve vývoji moravské monumentální malby. Zobrazují patnáct znamení před Posledním soudem. V době třicetileté války sloužila kaple k protestantským bohoslužbám švédského vojska. Odtud lidový, dodnes používaný název Švédská kaple.

