LGM-118

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Start rakety LGM-118
Start rakety LGM-118

LGM-118 je americká mezikontimentální balistická střela známá též pod jmény "Peacemaker" nebo "MX".

Obsah

[editovat] Historie

V roce 1966 se USAF začalo zabývat náhranou svýc starých raket LGM-30 Minuteman novým systémem včetně mobilní verze. Tomuto projektu bylo přiděleno kódové označení Weapons System 120A, ale vývoj byl v r. 1967 zrušen americkým kongresem.

V roce 1972 začaly designové práce na novém návrhu. Výsledkem tohoto programu, zvaného "Missile-X" )odtud zkratka "MX" měla být ICBM z vícenásobnými hlavicemi MIRV, která by mohla být odpalována z mobilních železničních ramp, upravených transportních letadel i ze starých statických sil pro rakety Minuteman. Kvůli nebezpečí prodlení byly ale zahájeny práce na ICBM poháněné pevnými palivy, ze které měla být později vyvinuta mobilní varianta.

V roce 1977 byly dokončeny návrhové práce, avšak kongres se vzepřel myšlence na využití statických sil Minutemanů (vyhodnocených jako příliš zranitelné) a dal letectvu roční odklad, aby mohla být dokončena mobilní varianta. USAF přišlo s návrhem vybudování 4600 mobilních lehkých úkrytů (MPS -Mobile Protective Shelters), do nichž by bylo ukryto 200 střel MX, přičemž ve zbylých úkrytech by byly makety - sovětská rozvědka by tak nevěděla, kde jsou skutečné rakety a kde makety. tento návrh byl schválen v r. 1979, přičemž bylo raketě projektu MX přiděleno označení MGM-118. všechny části rakety byly dokončeny do června 1982.

Projekt MPS byl ale v r. 1980 zrušen, a tak bylo na počátku roku 1983 rozhodnuto, že budou rakety peacemaker přeci jen umístěny v silech po raketách Minuteman.

Paradoxně tak došlo k situaci, kdy byl program zdržen o 6 let a byly promrhány velké finanční prostředky.

Rakety byl přejmenovány z MGM-118 (Mobile, Guided ground-to-ground Missile) na LGM-118 (silo-Launched, Guided ground-to-ground Missile) a umístěny do sil Minutemanů, přičemž byly doplněny menšími ale mobilními střelami MGM-134 Midgetman, který nesl jednu hlavici stejného typu jako Peacemaker.

17. června 1983 byl z Vandenberg AFB v Kalifornii úspěšně odpálen testovací exemplář LGM-118A, kerý uletěl 6700 km a poté úspěšně vypustil 6 cvičných hlavicemi na Kwajalein Missile Test Range v Pacifiku. Prvních 8 testovacích odpalů bylo provedeno z nadzemních ramp, zbylé již ze sil Minutemanů.

Sériová produkce se rozběhla v únoru 1984, v prosinci 1988 bylo všech 50 vyrobených peacemakerů ve svých silech.

V roce 1986 byl schválen „Peacekeeper Rail Garrison plan“, jehož výsledkem bylo vyrobení dalších 50 Peacemakerů, které byly umístěny na mobilní železniční podvozky, ale tento plán byl zrušen v r. 1991. Těmto raketám by bylo opět přiděleno označení MGM-118A.


[editovat] Technický popis

LGM-118A peacemaker je čtyřstupňová mezikontimentální balistická střela, která se skládá ze 3 částí:

  • boost system (první 3 stupně)
  • Post-Boost Vehicle (PBV)
  • Re-entry System

PBV Vehicle a Re-entry System tvoří 4. stupeň. PBV se odděluje ještě před opětovným vstupem do atmosféry.

Výzbroj tvoří 10 samostatně naváděných hlavic Avco MK 21, každá s nukleární hlavicí W87 o ekvivalentu 300kT TNT. První stupeň vyrobil Thiokol, druhý Aerojet, třetí Hercules a čtvrtý Rocketdyne. První 3 stupně jsou na tuhá paliva, čtvrtý pak na kapalná paliva s možností restartu.

Na peacemakeru byla poprvé na západě použita technologie studeného startu, při které je raketa ze sila vymrštěna plyny a zažehne se až ve vzduchu, čímž se předejde poškození sila. Raketa je před plnyny chráněna kanystry, které při vymrštění odpadnou, což vytváří charasteristický obraz.

LGM-118A je vybaven inerciální navigační jednotkou Rockwell Autonetics IRS (Inertial Reference Sphere), díky které doshuje (podle některých pozorovatelů) kruhové odchylky do 120 metrů, což umpžňuje použít LGM-118 k ničení bodových cílů vysoké dúležitosti jako jsou střediska velení.

[editovat] Specifikace

  • Délka 21.6 m
  • Průměr 2.34 m
  • Váha 87,75 tun
  • Rychlost 6 694,4 m.s-1
  • Dostup 800 km
  • Dosah 10900+ km
  • Pohon

-1. stupěň 2225 kN -2. stupěň 1225 kN -3. stupěň 290 kN -4. stupeň má pouze manévrovací motorky

  • Cena 70 mil. USD / kus

Podle různých pramenů je ve službě 50 - 100 kusů střel.

[editovat] Externí odkazy