Mluvnický rod v různých jazycích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hlavní článek: Rod (gramatika)


V mnoha jazycích se rozlišuje mluvnický rod, který ovlivňuje skloňování jmen, následně případně i tvary sloves. Podobně jako v češtině se v mnoha jazycích rozlišuje rod mužský, ženský a střední. Rody často souvisí s pohlavím, životností či neživotností aj. Rod mluvnický nemusí v jazycích odpovídat rodu přirozenému – např. v češtině mohou být neživé věci nejen rodu středního, ale i mužského nebo ženského. V mnoha jazycích se však tento systém rodů od českého liší.

V indoevropských jazycích se původně ve všech rozlišoval rod mužský, ženský a střední. V mnoha románských jazycích však dnes neexistuje rod střední. V některých severogermánských jazycích, např. ve švédštině, ženský rod splynul s mužským, takto vzniklý rod nazýváme společný – v jeho rámci pak u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla rozlišujeme podrod mužský, ženský a věcný (pro věci, které nejsou rodu středního). V angličtině zanikl systém mluvnických rodů, zachovalo se pouze rozlišení přirozeného rodu u osobních zájmen ve 3. osobě jednotného čísla.

Mnohé jazyky kategorii mluvnického rodu vůbec neznají, a to ani u osobních zájmen. Typickým případem jsou ugrofinské jazyky, jako je finština nebo maďarština.

V některých jazycích se rozlišují jména do více než tří rodových kategorií.

Obsah

[editovat] Jazyky bez mluvnických rodů

  • Afrikánština
  • Arménština
  • Baskičtina
  • Bengálština
  • Bislama
  • Bugis
  • Barmština
  • Cebuano
  • Střední Yup'ik
  • Čínština
  • Chol
  • Angličtina (Angličtina má u zájmen ve třetí osobě jednotného čísla systém přirozených rodů (he, she, it), ale nemá mluvnické rody.)
  • Estonština
  • Esperanto (Esperanto rozlišuje rodem zájmena ve třetí osobě a příponu označující ženský rod. )
  • Finština
  • Gruzínština
  • Guaraní
  • Havajština
  • Maďarština
  • Ido (Ido má mužský infix -ul a ženský infix -in pro živé bytosti. Tyto infixy jsou volitelné a používají se, jen pokud je to nutné pro zamezení záměnám. Kromě toho mají osobní zájmena v jednotném i množném čísle tvary pro rod mužský, ženský a střední.)
  • Ilocano
  • Indonézština
  • Interlingua
  • Japonština
  • Kannada
  • Khmerština
  • Korejština
  • Laoština
  • Lojban
  • Malgaština
  • Malajština
  • Malayalam
  • Makasar
  • Mandar
  • Papiamentu
  • Perština
  • Nahuatl
  • Pirahã
  • Kečua
  • Quenya
  • Sindarin
  • Sinhálština
  • Laponské jazyky
  • Tagalog
  • Telugu
  • Tlingit
  • Thajština
  • Tok Pisin
  • Toki Pona
  • Tulu
  • Turečtina
  • Tzotzil
  • Tzeltal
  • Vietnamština
  • Yoruba

[editovat] Jazyky se dvěma mluvnickými rody

[editovat] Mužský a ženský rod

[editovat] Společný a střední rod

[editovat] Životný a neživotný rod

  • Sumerština
  • Hittite
  • Mnohé jazyky původních amerických obyvatel, např. Navajo

[editovat] Jazyky se třemi mluvnickými rody

[editovat] Mužský, ženský a střední rod

[editovat] Tři rody s jiným systémem rozdělení

  • Klingonština (umělý jazyk ze světa Star Treku; schopní mluvit, části těla a ostatní)

[editovat] Jazyky s více než třemi mluvnickými rody

Některé slovanské jazyky, jako čeština a ruština, rozlišují mužský rod životný a neživotný. Polština rozlišuje životný a neživotný mužský rod v jednotném čísle a v množném čísle rod mužský osobní a ostatní.

Švédština ve společném rodě u osobních zájmen třetí osoby jednotného čísla podrod mužský (han), ženský (hon) a věcný (den), ve středním rodě má zájmeno det.


[editovat] Více než tři rody včetně označení míry