Most
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Most je druh stavby, jehož záměrem je překonat nějakou překážku, nejčastěji řeku nebo údolí.
Obsah |
[editovat] Historie
Prvními mosty byly nejspíše primitivní lávky z kmenů. Pokrok v technologiích umožnil stavět dřevěné mosty (případně s kamennými pilíři) nebo zavěšené lávky (Incká říše).
V římské říši znali klenbu, díky níž bylo možné stavět mosty z kamene. V blízkosti velkých měst se stavěly akvadukty (některé z těchto staveb stojí dodnes). Po pádu říše stavitelé v nástupnických státech navázali na římské znalosti. Románské mosty přímo vycházely z římských vzorů. Nástup gotiky a rozvoj mocných království konstrukci mostu zdokonalil. Mosty se stavěly s většími oblouky (z této doby pochází nejstarší mosty v ČR). S nástupem renesance došlo k další změně. V 16. století měly lehčí pilíře (Pont Neuf v Paříži), navíc již byly stavěny širší.
Velké změny ve stavbě mostů přinesla industrializace. Rozvoj železnice zvýšil poptávku po těchto stavbách, které musely být levnější a odolnější. Nejprve se stavěly ještě mosty dřevěné a viadukty z kamene a cihel. Postupně byla stále více využívána litina. Jakmile se však zdokonalila výroba oceli, mohly být stavěny mosty ocelové. Velká poptávka po železničních mostech vedla k tovární výrobě ze standardizovaných dílů (typicky příhradové nosníky).
V 19. století a 20. století dosáhla ocel takové pevnosti, že mohly být budovány mosty řetězové a lanové o velkých rozpětích.
Ve 20. století byl pro konstrukci mostů a viaduktů rozhodující beton, železobeton a předpjatý beton.
[editovat] Typy mostů
[editovat] Podle konstrukce
Prvními mosty byly nejspíše vhodně položené a dostatečně silné kmeny – most tohoto druhu je označován jako trám. Takový trám je namáhán současně tlakem (při horním povrchu) a tahem (při spodním povrchu). Střední část průřezu trámu je namáhána méně, proto se zde může ušetřit materiál. (Příkladem je traverza tvaru I nebo nerovnoměrné rozdělení výztuže v železobetonu). Trám se často kombinuje s ostatními konstrukcemi mostů pro zvýšení jejich tuhosti.
Z přírodních materiálů lze na vhodných místech postavit i lanový most, který vyžaduje pevné zakotvení na obou koncích. Lano mostu je namáháno výhradně tahem.
Třetí ze základních mostních konstrukcí je klenba (oblouk). V ideálním případě je klenba namáhána pouze tlakem, v praxi ovšem při nerovnoměrném zatížení nutně dojde i k namáhání tahem. Smělost (plochost) klenby se měří velikostí vodorovné síly (druhá mocnina rozpětí dělená vzepětím klenby, v metrech).
[editovat] Podle použitého materiálu
- dřevěné (trám, věšadlo, vzpěradlo)
- kamenné (klenba)
- ocelové (trám – příhradový nosník, klenba, lanový most)
- beton (klenba)
- železobeton (klenba, trám)
- předpjatý beton (trám)
[editovat] Podle účelu
- železniční
- silniční a dálniční
- lávky pro chodce a cyklisty
- pro průmyslové instalace (plynové lávky atd.)
- akvadukty
[editovat] Pohyblivé mosty
Pohyblivé mosty se staví většinou tam, kde by trvalý most byl překážkou (zejména pro lodní provoz).
- Otočný most má na jedné straně svislý otočný čep, podle kterého se most natočí po směru řeky.
- Sklápěcí most se buď celý nebo po polovinách sklopí do téměř svislé polohy podle vodorovného čepu na opěře nebo pilíři. Známým mostem tohoto typu je Tower Bridge v Londýně. Sklápěcí mosty jsou také velmi typické pro Holandsko.
[editovat] Známé mosty
[editovat] V České republice
- Karlův most
- Kamenný most v Písku
- Negrelliho viadukt
- Brněnský viadukt
- Barrandovský most
- Nuselský most
- Mariánský most v Ústí nad Labem
[editovat] Ve světě
- Avignonský most
- Brooklyn Bridge v New Yorku
- Forth Bridge ve Skotsku
- Golden Gate Bridge v San Francisku
- Galatský most
- Ironbridge v Anglii (nejstarší železný most)
- Most Akaši-Kaikjó
- Most přes Velký Belt
- Most SNP
- Pont Neuf
- Svinesundský most
- Viadukt Millau
- Viadukt v Millau
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (nakladatelství Libri)

