Semitské jazyky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsah |
Semitské jazyky je samostatná podskupina afroasijských jazyků. Z jazykového hlediska je celkem přesně vymezena a zahrnuje (živé i mrtvé) jazyky.
Název semitský pochází z biblického jména Šém, což byl jeden ze tří synů Noemových (Genesis 5,32). Z Noeho, jediného přeživšího po potopě, vzešli podle tohoto vyprávění všichni lidé, dělící se do tří skupin: Šém je praotcem Semitů, Cham praotcem Hamitů a Jafet praotcem těch, které dnes obecně označujeme obvykle jako Indoevropany. Poprvé tento termín použil pro jazyky spřízněné s hebrejštinou Ludwig Schlözer v Eichhornově „Repertoriu“.[1]
[editovat] Základní znaky
Semitské jazyky se odvozují díky své značné podobnosti často od tzv. protosemitského jazyka, jímž měli hovořit obyvatelé Předního Východu před roztříštěním na různé jazykové skupiny — tato teorie je dnes však již překonána a o protosemitštině se mluví jako spíše o skupině vzájemně si velmi podobných dialektů. Protosemité patrně sídlili na dnešním Arabském poloostrově. Jiní kladou jejich vlast do Etiopie.
Semitské jazyky vykazují tyto základní znaky:
- Zvuk semitských jazyků je poměrně „temný“, což je dáno tím, že laryngály ע ,ח ,ה ,א jsou v jiných jazycích vzácné, ח se jinde zřejmě vůbec nevyskytuje. Podobně je tomu u veláry ק.
- Základní význam slova je nesen konsonanty, vokály pak slouží jen k detailnějšímu určení významu. Dvojhlásky v pravém slova smyslu se nevyskytují.
- Kořen slova sestává ze tří konsonantů (radikálů) — změnou vokálů a přidáváním prefixů a sufixů pak vznikají jednotlivé tvary.
- Disponují širokou škálou tvarů sloves, díky níž jsou schopny vyjádřit i jemné nuance. Jde zejména o aktivum, pasivum, medium, reflexiv, intenziv, konativ, kauzativ.
- Rody rozlišují pouze dva — masculinum a femininum, čísla však tři — krom singuláru a plurálu také duál.
- Zájmena se vyskytují většinou jen jako sufixy, samostatně se vyskytují jen osobní zájmena v nominativu, popř. akusativu.
- Syntax je poměrně jednoduchý. Je postaven na používání genitivní vazby, kdy nejprve stojí řídící jméno ve statu constructu a na něj je navázáno řízené jméno ve statu absolutu. V mechanismu spojování vět převládá souřadnost, vztažné věty jsou pak navazovány mnohdy zase skrze genitivní spojení.
[editovat] Dělení
Níže uvedené dělení vytvořil Robert Hetzron roku 1976, později (1997) bylo doplněno dodatky (John Huehnergard) a je dnes nejvíce uznávaným, nicméně stále diskutovaným dělením.
Vymřelé jazyky jsou označeny †.
[editovat] Východosemitské jazyky
- akkadština † — babylónština • asyrština
- eblaitština †
[editovat] Západosemitské jazyky
(středosemitské jazyky)
[editovat] severozápadní semitské jazyky
- amuritština †
- ugaritština †
- kenaánské jazyky
- féničtina † — punština †
- amonitština †
- moabština †
- edomitština †
- hebrejština
- aramejština
- západní aramejština
- nabatejština †
- středozápadní aramejština — židovská středopalestinská aramejština † • samaritánština † • křesťanská palestinská aramejština †
- západní novoaramejština
- východní aramejština — biblická aramejština † • hatranská aramejština † • syrština • židovská středobabylonská aramejština † • chaldejská novoaramejština • asyrská novoaramejština • senajština • koy sanjaq surat • hertevinština • turojština • mlahsö † • mandejština • judeo-aramejština
- západní aramejština
[editovat] arabština
- fusha (spisovný jazyk) — klasická arabština † • střední arabština (nepoužívaná) • moderní standardní arabština
- dialekty moderní arabštiny
- východní arabské dialekty
- dialekty Arabského poloostrova — dhofarská arabština (Omán, Jemen) • hadramská arabština (Jemen) • hijazijská arabština (Saudská Arábie) • najdijská arabština (Saudská Arábie) • ománská arabština • san'ánská arabština (Jemen) • ta'izzijsko-adenská arabština (Jemen) • judeo-jemenská arabština
- beduínské dialekty — východoegyptská beduínská arabština • poloostrovní beduínská arabština (Arabský poloostrov)
- středoasijské dialekty — tajikijská arabština • uzbecká arabština
- egyptské dialekty (Káhira a delta Nilu) — saidská arabština (horní Egypt)
- dialekty Perského zálivu — baharnská arabština (Bahrajn) • arabština perského zálivu • shihhijská arabština (SAE)
- levantanské dialekty
- irácká arabština - Irák
- severomezopotámská arabština - severní Irák, Sýrie
- judeo-irácká arabština
- súdánská arabština
- maghrebské arabské dialekty (západní arabština)
- alžírská arabština
- saharská arabština
- shuwanská arabština - Čad
- hasanijská arabština - Mauritánie a Sahara
- libyjská arabština
- judeo-tripolijská arabština - židovský dialekt v Libyi
- andaluská arabština †, někdejší jazyk Pyrenejského poloostrova
- sicilská arabština † — maltština (samostatný jazyk)
- marocká arabština
- judeo-marocká arabština
- tuniská arabština
- judeo-tuniská arabština
- judeo-arabština - souhrné označení židovských dialektů arabštiny
- východní arabské dialekty
[editovat] Jihosemitské jazyky
- jihozápadní semitské jazyky
- staré jihoarabské jazyky † — sabejština † • minejština † • qatabanština † • hadhramautština †
- etiopské jazyky
- severní etiopské jazyky — ge'ez † (stále však používaný při náboženských obřadech) • tigriňňa • tigré • dahlik
- jižní etiopské jazyky
- amharsko-argobbské jazyky — amharština (etiopský národní jazyk) • argobbština
- harari-východní gurage
- harari
- východní gurage — seltština • zwayština • ulbarština • wolanština • inneqorština
- skupina n — gafatština † • soddština • goggotština
- skupina tt
- mesmeština †
- muherština
- západní gurage
- masqanština (CPWG)
- vnitřní západní gurage — ezha • chaha • gura • gumer
- vnější západní gurage — gyeto • ennemor • endegen
- masqanština (CPWG)
- jihovýchodní semitské jazyky
- batharština
- harsuština
- hobyotština
- džibbalština — mehri • suqutri
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
- ↑ EICHHORN, J. G. Repertorium für biblische und morgenländische Literatur VIII. Lepzig, 1781. Str. 161.
[editovat] Bibliografie
- MEYER, Rudolf. Hebräische Grammatik. Berlin, 1992. ISBN 3-11-013694-5.
| Afroasijská jazyková rodina |
|---|
| berberské | čadské | egyptské | semitské | kušitské (bedža) | omotské |

