Kurdové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kurdové jsou íránský kmen z Blízkého východu. Žijí v odlehlých oblastech dnešního Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu. Jsou spřízněni s Peršany a jinými íránskými kmeny v jeho okolí. Jazykově jsou s nimi nejvíce spřízněni Beltčukové. Dnešní kultura a mytologie Kurdů je pevně zakořeněna právě s íránskou kmenovou kulturou. Kurdština patří k severozápadní skupině íránských jazyků, které spadají k indoevropské větvi.

[editovat] Příchod Kurdů

Kurdské kmeny přišly v již v prehistorické době. Dle hrubých odhadů se dá usoudit, že se tak stalo v druhém tisíciletí před naším letopočtem. V této době přišel na Blízký východ indoevropský kmen Árijců. Íránská náhorní plošina se tak stala velmi důležitými hranicemi mezi Blízkým východem a střední Asií; popř. indickým subkontinentem. Stejně tak sloužilo toto území i jako dočasné útočiště pro tehdy nově přicházející kmeny z východu. Dá se předpokládat, že se Kurdové, kteří jsem přišli s přistěhovaleckou vlnou indoevropských Árijců, promíchali s obyvatelstvem, které již na tomto území žilo.

Kolem jasného původu Kurdů se vede několik vědeckých debat a teorií. Při čemž je nutno dodat, že vzhledem k osidlovacímu procesu, který trval celá staletí, nejsou žádné řádné důkazy.

1. Jsou to potomci Huritů, kteří založili Mitanskou říši (v 2. tis. p.o.l). Jelikož Hurité byli často přezdíváni též Churité či Kurité, lze usoudit, že se od nich též odvodilo jméno kurdského kmene. Je také zajímavé, že území huritských kmenů se témeř dokonale pokrývá s kurdským územím. Na druhou stranu je nutno dodat, že Hurité nemluvili žádnou z indovropských řečí.

2. Jsou to potomci Skytů. Xenophon psal v jeho Anabází o jistém kmeni Kurdučů. Na druhou stranu většina vědců a archeologů tuto teorii vyvrací, jelikož území, kde Kurdučukové žili bylo na dnešní Ukrajině a v Bělorusku.

3. Vyvinuli se z kmene Medernů. Také většina dnešních Kurdů se považuje za potomky Medernů. Toto mínění se pak ještě více posílilo tím, že staromedernské slovo „kur/kurd“ je výrazem pro slovo „silný“. I v dnešní době se dá toto slovo i s jeho původním významem nalézt v jednom z kurdských dialektů. Kurdký archeolog prof. Syies tvrdí, že Mederové jsou kurdskými kmeny, které sousedily s asyrskou říší. Toto by též odpovídalo, jelikož patří k indoevropské jazykové větvi a původem jsou Árijci. V momentální době se mnoho vědců snaží tuto teorii podpořit ještě tím, že hledají v základy kurdštiny v řeči starých Mederů.

Do dnešních dnů neexistuje žádná řádná hranice Kurdistánu. Státy, ve kterých Kurdové žijí, se všemožně snaží obhájit, že je nesmyslné, aby se vůbec nějaké vyměření kurdského území konalo. Slovem Kurdistán byla označována provincie v Perské říši, které vládl turecký kmen Seldžuků. Toto trvalo od 11. do 13. st., kdy pak Seldčukové převzali moc nad velkou částí Blízkého východu. Kurdistán pak existoval ještě jednou a to v 19. st. jako provincie v Osmanské říši, tato provincie byla ale nakonec během vládních reforem opět brzy zrušena.