Kunhuta Přemyslovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kunhuta Přemyslovna (leden 126527. listopadu 1321), prvorozená dcera Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, byla mazovskou kněžnou a také abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Příbuzenstvo
otec
matka
manžel
Boleslav II. Mazovský
sestra
bratr

Otec si pro ni vyžádal dědické právo na české království od římského krále Richarda Cornwallského a tento stav trval až do narození mužského dědice v roce 1271. Ve dvanácti letech vstoupila do kláštera Na Františku – podle podmínek mírové smlouvy s novým německým králem Rudolfem I. Habsburským z roku 1276 se totiž měla vdát za jednoho z jeho synů (Hartmana), což odporovalo zájmům jejího otce.

Po smrti Anežky České převzala její úlohu v klášteře Na Františku a pečovala o nemocné. V roce 1291 se na bratrovu žádost vdala za pistovského knížete Boleslava II. Mazovského, kterému porodila tři děti: mazovskou kněžnu Eufrozinu (1292- asi 1328), knížete Václava (1293-1336) a jeptišku u sv. Jiří Perchtu (asi 1299- po 1311). V roce 1302 bylo nešťastné manželství na její žádost rozvedeno.

Kunhuta poté působila až do konce života jako abatyše v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě a v dobách po vymření Přemyslovců po meči často poskytovala útočiště své neteři Elišce Přemyslovně. Dá se říct, že osiřelou dívku hodně ovlivnila.

Právě Kunhutě můžeme poděkovat za Pasionál abatyše Kunhuty. Jako objednavatelka tohoto skvostného rukopisu se postavila po bok urozených mecenášek západní latinské Evropy. První text byl sepsán již okolo roku 1312 a celé dílo bylo dokončeno někdy okolo roku 1321, v době Kunhutiny smrti. Na tvorbě Pasionálu se podílel i významný dominikán a později inkvizitor Kolda z Koldic.

V jiných jazycích