Pasivní radiolokátor Věra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pasivní systém Věra (Pasivní sledovací systém [PSS] Věra) je výrobek pardubické akciové společnosti ERA. Systém může jako nezávislý zdroj informací o vzdušné situaci plnit funkce kontrolního a záložního systému pro radarové systémy Řízení letového provozu (ŘLP).

Obsah

[editovat] Pracovní Systém

Rozmístěný systém se typicky skládá z centrálního stanoviště (obsahující vybavení k zpracování signálu a ESM přijímač) a dvě nebo tři boční stanoviště obsahující pouze ESM přijímač. Boční stanoviště přenášejí přijímané signály do centrálního stanoviště pomocí mikrovlných pojítek. Centrální jednotka používá zjištěnou přenosovou prodlevu k určení TDOA pulsů z každého stanoviště. Pulsní TDOA mezi jednou boční stanicí a střední centrálou lokalizuje cíl na hyperboloidu. Druhá boční stanice poskytuje druhý TDOA a tudíž i druhý hyperboloid. Průnik těchto dvou hyperboloidů umístí cíl na úsečku poskytující 2D souřadnice pozice cíle (bez výšky). Třetí boční stanice poskytuje třetí hyperboloid, který při průniku s úsečkou poskytnutou dvěma předchozími stanicemi, zobrazí plnou 3D pozici cíle. Tento proces je nazýván multilaterace. Výška cíle s transpondérem SSR mód C nebo S také může být zjištěna přímým dekódováním odezvy Mód C nebo S, což je normální princip provozu civilního systému VERA-AP.


[editovat] Přesnost systému

Přesnost systému je obecně lepší než mikrovlnný přehledový radar. Pracuje na principu rozkládání geometrie, spojité časové přesnosti středové jednotky, přijímaného pulsního vlnového pásma a odstupu signálu od šumu. Širší rozestup bočních stanic od středové jednotky poskytuje lepší přesnost, ale s následkem zmenšení plochy pokrytí. Typicky boční stanice jsou umístěny 15-40 km od středové jednotky. To poskytuje rozumný kompromis mezi plockou pokrytí a přesností.

Obecně je systém omezen linií dosahu, s normálním rozsahem 450 km - horizontem rádiových vln. Určování cílů v rozmezí sektoru přibližně 120 stupňů, ačkoli IFF a SSR cíle jsou určovány použitím odpovídající všesměrové antény a tudíž můžou být sledovány v 360 stupních. Až 200 cílů najednou může být automaticky stopováno a časový rozsah nastaven od 1 do 5 sekund.


[editovat] Použité vysílače

Stávající generace snímačů umí detekovat a sledovat pulsní emise kvůli možnosti měření času příjmu pulsů. Přijímače pracují v rozmezí 1-18 GHz a typicky využívají SSR (secondary surveillance radar) transpondéry, IFF (identify friend or foe) transpondéry, letecké radary, metereologické radary, TACAN (tactical air navigation) transpondéry, DME (distance measurement equipment) majáky, digitální komunikační signály a pulsní rušivé signály.

Některé zprávy podle tisku označují VERU a její předchůdkyně jako anti-neviditelné radary. To není pravdou a pravděpodobně toto vychází z ambiciózní české marketingové kampaně ze začátku devadesátých let. Protože technologie závisí na detekci vysokoenergetických pulsních emisích z cíle sledování není proto schopna rozpoznat jakoukoliv formu „neviditelného“(stealth) cíle, za podmínky, že cíl žádné emise neemituje. Tzv. neviditelné cíle jsou, z doličných důvodů, zkonstruovány k tomu, aby žádné vysokoenergetické signály v boji nepřenášeli. Přítomnost takového systému v boji však znemožňuje nepřiteli použití radarů a ECM systémů bez toho, aniž by byl detekován.

[editovat] Přehled Verzí

VERA je dodávána v množství verzí. VERA-AP je civilní dalekodosahová ATC (air traffic control) verze, která pouze využívá SSR transpondéry v pásmu 1030/1090 MHz. Vera-E je exportní verze vojenské verze systému ESM, která je taky označována jako VERA-S/M, což je národní mobilní verze. Navíc, systém VERA-P3D s kratším dosahem je prodávána jako vysoce přesný monitorovací systém pohybu letištních vozidel vybavených transpondéry. Výrobci také označují ESM vyměřovací systém jako BORAP.

[editovat] Historie

VERA je zatím poslední v dlouhé historii českých ESM-TDOA systémů. První systém vyvinutý československou armádou v roce 1963 byl znám jako PRP-1 KOPÁČ, který mohl sledovat 6 cílů. Po něm následovala KRTP-81 RAMONA (NATO krycí jméno SOFT BALL) z roku 1979, která mohla sledovat 20 cílů a KRTP-86 Tamara (NATO krycí jméno TRASH CAN) z roku 1987, která mohla sledovat zároveň 23 radarových cílů a 48 IFF cílů. Tyto systémy byly mnohokrát vyvezeny do bývalého Sovětského svazu a jiných států. Tito předchůdci a předchůdkyně byly vyráběny státním podnikem Tesla, který zbankrotoval po revoluci v roce 1989. Stěžejní inženýři z bývalé Tesly založili společnost ERA a.s. v Pardubicích, která produkuje současnou verzi lokátorů VERA.

[editovat] Reference

V jiných jazycích