Kunětická hora
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kunětická hora | |
|---|---|
| Pohoří | Polabí |
| Vrchol | 305 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | Česko |
| Horniny | znělec |
| Poznámka | výhled, hrad |
| Povodí | Labe |
Kunětická hora (305 m) je osamocený znělcový vrch 5,5 km severovýchodně od Pardubic. Pozoruhodný geologický útvar, vzniklý třetihorní horotvornou činností, se tyčí 82 m nad rovinatou krajinu a vytváří charakteristickou dominantu východočeského Polabí a Pardubicka. Ve středověku byl na vrcholu vystavěn stejnojmenný kamenný hrad.
[editovat] Historie hradu Kunětická hora
Z archeologických výzkumů vyplynulo, že hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století jako královský hrad a ve zmatcích na počátku 14. století asi zanikl. V roce 1421 se majetku opatovického kláštera, do kterého v té době Kunětická hora spadala, zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo, po němž se poprvé psal v roce 1423. V roce 1464 se Kunětická hora dostala do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho dědiců, kteří ji v roce 1491 prodali Vilémovi z Pernštejna.
Za Viléma z Pernštejna dochází v letech 1491–1548 k největším přestavbám hradu, který se přeměnil ve výstavné pozdněgotické sídlo. Ve čtyřkřídlém hradním paláci vznikly v té době hlavní společenské sály v prvním a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti v severním křídle.
Kunětická hora zaujímá v té době významné místo v dějinách hradních opevnění výstavbou mohutných zemních valů a kruhových rondelů sloužících k nasazení dělostřelectva.
V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené pardubické panství včetně Kunětické hory královské komoře. Hrad Kunětická hora měl strategický význam ještě za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 dobyt Švédy a vypálen. Hrad od té doby rychle podléhal chátrání, které ještě urychlila těžba kamene (znamenala likvidaci západní a jihozápadní části hradu).
Snaha o záchranu Kunětické hory vyvrcholila v roce 1919 kdy hrad zakoupil Pardubický muzejní spolek a v roce 1920 započal s rekonstrukčními pracemi podle projektů architekta Dušana Jurkoviče. K další obnově hradu se přistoupilo po druhé světové válce, kdy byla provedena celková stavební záchrana hradu.

