Jan XXIII. (vzdoropapež)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan XXIII. (kolem 1370 – 22. listopadu 1419 ve Florencii), vlastním jménem Baldassare Cossa, byl vzdoropapež (1410–1415), následník Alexandra V., zvoleného pisánským koncilem.
Kardinál Cossa předsedal pisánskému koncilu (1409), jehož cílem bylo ukončení papežského chizmatu, který existoval již od roku 1378. Kardinálové sesadili dva dosavadní papeže, římského Řehoře XII. a avignonského Benedikta XIII. a novou hlavou církve zvolili Petra Philarga, který přijal jméno Alexandr V. Tím se však pouze schisma prohloubilo. Dosavadní papeži se totiž svého pontifikátu nevzdali, což vedlo ke vzniku trojpapežství.
V květnu 1410 Alexandr V. zemřel a jeho následovníkem se stal Cossa. Situace se nelíbila římskému králi Zikmundovi, který přiměl Jana XXIII., aby svolal nový koncil do Kostnice. Ten rozhodl o abdikaci všech tří papežů a jako nového papeže zvolil Ottu Colonnu, který přijal jméno Martin V. Jan XXIII. abdikovat odmítl a z Kostnice uprchl, ale byl dostižen Zikmundovými vojáky, uvězněn a sesazen.
Britský historik 18. století Edward Gibbon uvádí v knize Úpadek a pád římské říše, že Cossu obviňovali z pirátství, vražd, znásilnění, sodomie a incestu; za tehdejší politické situace však byla takováto obvinění protivníky často vznášena bez reálného podkladu.
Baldassare Cossa zemřel 22. listopadu 1419 ve Florencii smířen s církví; o něco dříve jej Martin V. jmenoval děkanem kardinálského sboru. Je uložen do nádherného sarkofágu ve florentském baptisteriu.
Neměl by být zaměňován s papežem Janem XXIII. (1958–1963). Fakt, že přes 500 let žádný papež nepřijal jméno Jan je pravděpodobně důsledkem kontroverzních činů a úlohy tohoto vzdoropapeže. Rozhodnutí papeže Jana XXIII. nepřijmout jméno Jan XXIV. je chápáno jako potvrzení toho, že Baldassare Cossa nebyl právoplatným papežem. Jan XXIII. si údajně zvolil jméno Jan mimo jiné i proto, aby je po 500 letech očistil.
[editovat] Související odkazy
- Pisánský koncil
- Kostnický koncil
- Papežské schizma

