Exkomunikace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Exkomunikace, respektive vyobcování z církve nebo vyloučení z církve je jeden z nejtěžších trestů používaný církvemi.

Obsah

[editovat] Exkomunikace a katolická církev

Exkomunikace je společně s interdiktem nejtěžším trestem, jaký katolická církev zná.

Exkomunikovanému se zakazuje:

  • udělovat svátosti a svátostiny, přijímat svátosti,
  • posluhovat při mši či jakémkoliv jiném bohoslužebném úkolu,
  • zastávat jakýkoliv církevní úřad, službu, úkol, nebo konat úkony z moci úřední.

Rozlišuje se exkomunikace vyhlašovaná představeným a exkomunikace nastupující bez rozhodnutí představeného (tzv. automatická exkomunikace).

Zatímco první forma exkomunikace se vyskytuje v případech, kde je exkomunikace jen jedním z možných trestů a vzniká teprve poté, co je uložena, druhá forma nabývá platnosti okamžitě s vykonáním daného skutku, bez ohledu na to, zda vejde ve známost, nebo zůstane zatajen.

[editovat] Činy trestané automatickou exkomunikací

[editovat] Provinění, za něž může být ukládána exkomunikace

[editovat] Externí odkazy