Herstal
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
|
|
|
|
| Znak | Vlajka |
|
|
|
| Poloha obce v arr. Lutych a v provincii Lutych | Poloha provincie Lutych v Belgii |
|
|
|
| Stát | |
| Region | |
| Společenství | |
| Provincie | |
| Arrondissement | Lutych |
| Souřadnice | 50° 39' s. š., 5° 37' v. d. |
| Rozloha | 23,54 km² |
|
|
|
| Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění |
37 398 (1. 7. 2006) 47,57 % 52,43 % 1589 obyv./km² |
| Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více |
(1. 1. 2006) 23,61 % 57,38 % 19,01 % |
| Cizinci | 18,21 % (1. 7. 2006) |
|
|
|
| Míra nezaměstnanosti | 25,31 % (1. 1. 2006) |
| Průměrný roční příjem | 10 767 €/obyv. (2003) |
|
|
|
| Starosta | Frédéric Daerden (PS) |
| Vládnoucí strany | PS-EPH |
| Počet zastupitelů | 33 |
|
|
|
| PSČ | 4040, 4041, 4042 |
| Telefonní předvolba | 04 |
| Oficiální web | www.herstal.be |
Herstal (valonsky Hesta) je frankofonní obec v Belgii. Leží na řece Máse ve valonské provincii Lutych. Má 37 398 obyvatel a rozkládá se na ploše 23,54 km² (údaje z 1. července 2006).
1. ledna 1977 byly k Herstalu v rámci politiky slučování obcí v Belgii připojeny obce Milmort, Vottem (kromě několika ulic připojených k Lutychu) a část bývalé obce Liers (druhá část se stala součástí Juprelle). Obec Herstal sousedí s městem Lutych a je součástí jeho aglomerace, která čítá přibližně 600 000 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Počátky a období Merovejců a Karlovců
Blízkost řeky Másy a dostatek surovin v této oblasti přitahovaly osadníky již od 5. tisíciletí př. n. l. Na konci období Římanů a na začátku období Merovejců se z osady stala pevnost, v té době známá jako Héristal. Řeku Másu zde protínala důležitá cesta z Tongerenu do Cách a převoz cestujících přes řeku z Herstalu do Jupille pravděpodobně zajišťovala pramice.
V 7. století se v Herstalu narodil Pipin Prostřední, majordomus Austrásie, Neustrie a Burgundska za merovejského krále Theudericha III. Pipin Prostřední si pravděpodobně vybral Herstal jako hlavní sídlo vzhledem k blízkosti velkých měst jako Tongeren, Maastricht a Lutych. V Herstalu se narodil i jeho syn Karel Martel a pravděpodobně i jeho pravnuk Karel Veliký, který zde žil přinejmenším patnáct let. Karel Veliký později přesunul své sídlo do Cách, a tak skončilo období slávy Herstalu coby hlavního města říše.
[editovat] Od pozdního středověku po současnost
Herstal se stal součástí vévodství Dolní Lotrinsko, které bylo na konci 12. století připojeno k Brabantskému vévodství. Navzdory blízkosti Lutychu se území Herstalu stalo součástí biskupství Lutych až roku 1740, kdy jej lutyšský kníže-biskup Georges-Louis de Berghes koupil od Fridricha II. Velikého.[1] V té době byl Herstal známý svými řemeslníky – výrobci keramiky, kováři a hodináři.
V 19. století Herstal prožíval období rozvoje průmyslu uhlí a oceli. Světový věhlas mu přineslo založení zbrojovky Fabrique Nationale (FN) roku 1889. Působilo zde také několik výrobců motocyklů. 7. srpna 1914, na začátku první světové války, v Herstalu německá armáda popravila 27 civilních obyvatel a zničila 10 domů.
Po druhé světové válce nastalo dlouhé období úpadku těžkého průmyslu, což vedlo k drastickému snížení počtu pracovních míst v těchto oblastech. Dnes se obci opět začíná dařit. Na jejím území působí 200 společností, např. Techspace, který vyrábí přesné součástky k raketám Ariane pro Evropskou kosmickou agenturu.
[editovat] Slavní obyvatelé
- Pipin Prostřední, franský majordomus (635 nebo 640 – 714)
- Karel Martel, franský majordomus (686 – 741)
- Karel Veliký, franský král a první středověký římský císař (742 nebo 747 – 814, narození v Herstalu je sporné)
- John Browning, americký konstruktér zbraní (1855 – 1926)
[editovat] Družba
[editovat] Externí odkazy
- (fr)Oficiální stránky
- Tento článek nebo jeho část je založena na překladu článku Herstal z anglické Wikipedie.
[editovat] Reference
- ↑ Histoire de la principauté de Liège, B. Dumoulin, J.L. Kupper, éd. priv., 2002, (ISBN 2708947753)
| Související články obsahuje: |
| Obce v belgické provincii Lutych | ||
|---|---|---|
|
Arrondissement Huy: Amay | Anthisnes | Burdinne | Clavier | Engis | Ferrières | Hamoir | Héron | Huy | Marchin | Modave | Nandrin | Ouffet | Tinlot | Verlaine | Villers-le-Bouillet | Wanze |
||

