Dovolání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, jímž lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu.

Podané dovolání nemá odkladný účinek, tzn. předcházející rozhodnutí zůstává pravomocné. Dovolací soud však může, pokud k tomu shledá závažné důvody, odložit jeho vykonatelnost.

Řízení o dovolání má výrazně kasační charakter, dovolací soud až na výjimky nepřezkoumává skutková zjištění, neprovádí dokazování a rozhoduje jen na podkladě spisového materiálu, zpravidla bez jednání; dovolání buď zjednodušenou procedurou odmítne, zamítne (čímž v obou případech napadené rozhodnutí potvrdí) nebo mu vyhoví a napadené rozhodutí zruší. V takovém případě dovolací soud přikáže nižším soudům znovu věc v potřebném rozsahu projednat a rozhodnout. Velmi výjimečně dovolací soud sám rozhoduje rozsudkem; jím se řízení končí.

Přípustnost dovolání je striktně omezena výčtem přípustných dovolacích důvodů: typicky se jako dovolací důvody připouští tvrzené procesní vady v předchozím řízení nebo nesprávné hmotněprávní posouzení věci. Nesprávnost skutkových zjištění dovolacím důvodem však zásadně být nemůže.

O dovolání rozhoduje soud III. stupně, jímž je v České republice Nejvyšší soud. Ten většinu dovolání odmítá bez jednání.

Proti rozhodnutí dovolacího soudu nejsou přípustné žádné další opravné prostředky, lze proti němu brojit pouze ústavní stížností.

Dalšími mimořádnými opravnými prostředky jsou stížnost pro porušení zákona (dnes již jen v trestních věcech), návrh na obnovu řízení a v občanskoprávním řízení rovněž žaloba pro zmatečnost.

Řádným opravným prostředkem v civilním řízení je odvolání, v trestním řízení buď odvolání nebo stížnost.

[editovat] Podívejte se též na