Republika Makedonie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Republika Makedonie Република Македонија Republika Makedonija |
|
|---|---|
| Rozloha | 25 713 km² (145. na světě) z toho zanedbatelné % vody |
| Počet obyvatel | 2 045,262 (140. na světě, 2003) |
| Hustota zalidnění | 81 / km² |
| Jazyk | makedonština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | pravoslaví, islám |
| Nejvyšší bod | Korab (2 764 m n. m.) |
| Hlavní město | Skopje |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Branko Crvenkovski |
| Předseda vlády | Nikola Gruevski |
| Hymna | Denes Nad Makedonija |
| Vznik | 8. září 1991 (Oddělení od Jugoslávie) |
| Měna | Makedonský dinár (MKD) |
| ISO 3166-1 | MK |
| MPZ | MK |
| Doména | .mk |
| Telefon | |
| Časové pásmo | UTC +1 |
Republika Makedonie (do OSN přijatá pod prozatímním názvem the former Yugoslav Republic of Macedonia, obvykle zkracováno jako FYROM [1] - bývalá jugoslávská republika Makedonie) je stát ležící na Balkáně.
Obsah |
[editovat] Poloha
Republika Makedonie sousedí se Srbskem na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Republika Makedonie zahrnuje severozápadní (38 %) část historické Makedonie. V minulosti se tato oblast označovala jako Vardarská Makedonie.
[editovat] Historie
[editovat] Období prvních Slovanů a Byzantské říše
Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.
[editovat] Období Osmanské říše
Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ni se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi jen 17 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku, bohužel to neuspělo, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo u určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu, ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko a Srbsko; to byl konec Makedonie jako jedné země.
[editovat] Období Jugoslávie
Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Republiky Makedonie v jejím rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Republiky Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost, avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.
[editovat] Konflikt mezi „slovanskými“ a „albánskými“ Makedonci
Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000 až 2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi slovanskými a albánskými Makedonci zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU. V listopadu 2005 se stala kandidátskou zemí EU.
[editovat] Současnost
Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a Evropské unie (rozhovory o vstupu mají začít v roce 2006). Republika Makedonie se od svého vzniku potýká s ostrým nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké) Makedonii.
[editovat] Podívejte se také na
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
Mapy: 41° 39' S, 21° 43' V

