Pavlov (okres Šumperk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pavlov
základní data
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0715 540609
kraj (NUTS 3): Olomoucký (CZ071)
okres (NUTS 4): Šumperk (CZ0715)
obec s rozšířenou působností: Mohelnice
pověřená obec: Mohelnice
historická země: Morava
katastrální výměra: 24,05 km²
obyvatel: 607 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka: 49° 44’ 25’’
zeměpisná délka: 16° 52’ 5’’
nadmořská výška: 347 m
PSČ: 789 85
základní sídelní jednotky: 7
místní části: 3
katastrální území: 7
adresa obecního úřadu: Pavlov 42
78985 Mohelnice
starosta: František Winkler
Oficiální web
E-mailová adresa

Obec Pavlov se nachází v okrese Šumperk, kraj Olomoucký. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 607 obyvatel.

[editovat] Části obce

Pavlov, Radnice, Lechovice, Svinov, Vacetín, Veselí, Zavadilka,

Historie

Obec Pavlov se nachází v kopcovité krajině mezi lesy, v nadmořské výšce uváděné průměrně třemi sty metry. Katastr původní obce se rozkládal na ploše 648 hektarů, ale pozdějším spojování s dalšími obcemi se stal tento údaj pouze historickým. Název je zjevně odvozen od osobního jména Pavel, i když na pečeti z roku 1790 má obec vyobrazeného páva, což je odvození zřejmě pouze zvukomalebné. Historické osídlení kraje předznamenávají pověsti o keltském obyvatelstvu, které si na nedalekém kopci zvaném Obersko postavilo svoje hradiště, neboli oppidum. Patří tedy Pavlov prokazatelně k nejstarším osídleným lokalitám nejen v našem regionu, ale i v celé Evropě. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355 s tím, že Pavlov patří líšnickému statku pánů z Kunštátu. Složité majetkové poměry zejména v pobělohorské době nám vypovídají o charakteru doby. Katastr byl mnohokrát dělen a prodáván či zastavován různým majitelům a dědicům, takže historie Pavlova je v tomto směru neobyčejně složitá. Roku 1490 patří Pavlov bouzovskému panství a v šestnáctém století se stal společně s obcí Lechovice součástí doubravického dominia olomouckých kartuziánů. Od roku 1742 jsou vedeny pozemkové knihy. Již počátkem devatenáctého století je v Pavlově škola, která byla zajímavá tím, že je označována jako utrakvistická. Znamenalo to, že se zde učilo podle potřeby českým nebo německým jazykem. Byl to zajisté vzácný případ a důkaz možnosti soužití obou těchto národností protože v té době zde žila více než polovina německých obyvatel. Jejich počet se na přelomu století snížil na pouhou šestinu a ve třicátých letech zde bylo Němců již jen několik. Tento národnostní vývoj je zajímavý a zcela protichůdný poněmčovacím trendům v jiných obcích v okolí. Proto také český Pavlov nebyl po Mnichovu přičleněn německé říši, ale stal se součástí takzvaného protektorátu. Roku 1848 se Pavlov stal samostatnou obcí a za dva roky nato k němu byly připojeny Lechovice. Obě obce byly přičleněny soudnímu okresu a farnímu úřadu v Mohelnici a správně patřily do Zábřeha. V té době se v katastru obce, v nedalekém Svinově těžil grafit. Ve třicátých letech 20. stol. jsou v Pavlově zaregistrováni tito živnostníci: Jan Mazurka - obchodník s dobytkem, Antonín Hedrych - řezník a hostinský, Adolf Fajt - hostinský, Alois Giebl a František Šnóbl - obuvníci, Adolf Fajt, Klement Jakša, rolníci Jan Koukal, Emilie Pechová, Klement Pros, Františka Šmerková, Antonín Unzeitig, Josef Vyjídáček a Josef Žák, obchodníci Kateřina Faltýnková, Rudolf Slouka a Vojtěch Jakša, Josef Vesels - starý materiál, Otýlie Vyjídáčková - švadlena, František Šmerk - trafikant, Josef Vyjídáček - truhlář, pojišťovací jednatelství Klement Pros a Rolnické mlékařské družstvo s.r.o. Dále byl v obci obchod, kovárna a kadeřnictví. V padesátých letech bylo založeno JZD, v šedesátých byl připojen k Pavlovu Svinov a Zavadilka a v sedmdesátých pak i Radnice a Veselí s Vacetínem.

Znak a prapor Pavlova Historicky nejstarším logem obce Pavlova je pečeť z roku 1790, která nese vyobrazení stojícího páva s nápisem P . P . VBCE . PAWLOWA . . : 1790. Tato unikátní heraldická figura byla snesena s pečetě do nového znaku obce. Šest modrých šesticípých hvězd symbolizuje šest připojených obcí: Lechovice, Radnici, Svinov, Vacetín, Veselí a Zavadilku. Štít znaku je zlatý, na něm je doprava kráčející modrý páv s rozvinutým chvostem o třinácti pérech, se zlatým okem a zlatými elipsami ok na pérech chvostu. V horní části štítu je řada šesti šesticípých modrých hvězd o výšce 1/8 výšky štítu postavených na hrotu. Prapor s poměrem stran 2 : 3 je zlatý, na něm je na střední ose doprava kráčející modrý páv s rozvinutým chvostem vepsaný do kruhu o průměru 11/16 výšky listu. V půlkruhu pod pávem je šest šesticípých modrých hvězd postavených na špici, vysokých 1/8 výšky listu. Autorem obou symbolů je Ctirad Štipl. V pátek dne 8. dubna roku 2005 převzal starosta František Winkler v budově parlamentu České republiky v Praze dekret nového znaku a praporu obce. Slavnostní akt předání symbolů provedl místopředseda parlamentu Jan Kasal a primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Pavlovské letopisy 1355 * první písemná zmínka o Pavlovu, který patřil líšnickému zboží, jehož majitelem byl Boček z Kunštátu (stalo se za vlády krále Karla IV.) 1381 * bratři Boček a Smil z Kunštátu se zřekli osmi hřiven ročního platu ze vsí Pavlova a Podolí ve prospěch vyšehorského kostela 1397 * Boček z Kunštátu a Líšnice dal zapsat do zemských desek šest a půl hřivny ročního platu z Pavlova kostelu ve Vyšehoří (Vyšehorkách) 1494 * Hanuš Haugvic z Biskupic kupuje Bouzov, Loštice, Líšnici, Pavlov, pustou ves Lechovice i s dvorem, zboží přináležející vyšehorské faře a několik dalších vsí; od těch dob se datuje společná historie Pavlova, Lechovic a Radnice 1545 * Václav Haugvic upravuje poddaným roboty 1547 * celé panství kupuje Prokop Podštátský z Prusínovic 1560 * Pavlov, Radnici a dvůr v Lechovicích kupuje Erazim Weyczinger z Weyczingu * na krátkou dobu (1569 -1574) drží Pavlov Vilém Bítovský ze Slavíkovic 1574 * Pavlov, Lechovice a Radnici kupuje Jindřich Podštátský z Prusínovic 1581 * Podštátský zastavuje tyto tři obce Janu Otíkovi st. z Oldřišova 1582 * všechny tři obce kupuje úředník mírovského panství Burián Drahanovský z Pěnčína 1643 * po švédském vpádu na Moravu zbylo v Pavlově je deset obyvatel 1717 * Pavlov a Lechovice připadají doubravickému panství, které je v majetku olomouckých kartuziánů 1742 * od tohoto roku jsou vedeny pozemkové knihy 1784 * v Pavlově je zřízena prozatímní filiální škola 1786 * bývalý kartuziánský statek v Doubravici je rozparcelován a jeho majitelem se stal Náboženský fond 1811 * obec Pavlov zažádala o zřízení samostatné školy 1816 * Náboženský fond prodal doubravický statek landhraběti z Fürstenberku * obec Pavlov si zřídila bez povolení školu a začala ji ihned stavět 1817 * dokončena stavba školy a pan učitel Cyril Jung začíná učit 1819 * stát konečně povolil Pavlovu zřídit a postavit školu a platit si učitele 1834 * Pavlov má 41 domů a 369 obyvatel 1848 * po zrušení patrimoniálního zřízení je Pavlov začleněn do soudního okresu Mohelnice a správního okresu Zábřeh 1850 * k Pavlovu se připojuje ves Lechovice 1853 * provizorní škola se stává školou definitivní 1865 * stavitel Antonín Sova z Mohelnice provádí přestavbu školy, která má 126 žáků 1870 * vyhořela celá obec až na pět domů a požáru podlehla i kaple s dřevěnou zvonicí 1877 * zahájena stavba nové (zděné) kaple 1889 * pavlovská škola je rozdělena na českou a německou 1894 * další přestavbu školy provedl mistr Zatloukal z Podolí 1895 * založen Sbor dobrovolných hasičů 1901 * založena Rolnická mlékárna 1905 * zahájena stavba silnice z Loštic přes Pavlov do Veselí 1911 * vyhořel statek č. 5 majitele Jana Kuby 1918 * ruší se německá část školy * vyhořela stavení čp. 44 a 42 * dokončena stavba kaple Cyrila a Metoděje 1919 * vyhořela usedlost Jana Koukala 1922 * založena organizace Sokol 1928 * (6. 5.) zasazeno pět pamětních lip (Rašínova, Štefánikova, Tyršova, Masarykova a Staňkova) * (16. 9.) požár zničil budovy č.p. 21 (Mazurka), 47 (Merta) a 48 (Lávička) * provedena elektrifikace obce, první světlo měl kovář Bedřich Rečka * zahájena stavba hřbitova pod Horkou (do té doby se pohřbívalo v Lošticích) * ustaveno Sdružení venkovské katolické omladiny 1929 * (16. 6.) pavlovští občané přivítali na hradě Bouzově pana presidenta Masaryka 1930 * 80. narozeniny TGM byly oslaveny lampiónovým průvodem spolků do Svinova * ze 420 zdejších usedlíků bylo jen 30 Němců 1931 * Vojtěch Jakše otevřel koloniál a byla vystavěna nová hasičská zbrojnice * založeno nové mlékařské družstvo 1932 * vysvěcen nový hřbitov * postavena nová hasičská zbrojnice 1933 * byla dobrá úroda * na podzim se objevila veliká záplava myší, které byly tráveny 1936 * (28. 12.) sloučení osady Lechovice s obcí Pavlovem * zahájena stavba silnice z Pavlova do Radnice * vysvěcen opravený kříž na návsi 1938 * zakoupena lékárnička a provedeno školení samaritánů * v obci vypukla epidemie slintavky * nařízen výcvik brané výchovy * po mnichovském diktátu se Pavlov stává součástí litovelského okresu * pavlovští si vymohli úpravu hranic mezi Německem a Česko-slovenskem ve svůj prospěch * dokončena stavba silnice z Pavlova do Radnice * v obci ustanovena četnická stanice a jednotka pohraniční stráže 1939 * Pavlov se stává součástí "Protektorátu" * obecní bubeník Vilém Hanus čte hlášení proti příkazu pouze česky * četnický strážmistr Piterna prchá do Francie a po válce se vrací jako voják západního odboje * Jaroslav Žouželka je na hranicích zadržen, uvězněn a po odpykání trestu byl odeslán do koncentračního tábora v Dachau, kde se dočkal konce války * Josef Fiala byl za útěk z totálního nasazení popraven a jeho matka, syn a tři dcery byly rovněž odsouzeny k smrti; na přímluvu hraběnky Dubské jim byl trest změněn na osm let vězení a všichni se po osvobození vrátili 1940 * do obce byl zaveden telefon * zavedeno pěstování řepky olejné 1945 * (9.5.) Emil Pros svolává zasedání národního výboru * proveden soupis majetku šesti německých občanů * odstraněny protitankové zátarasy na silnici Pavlov - Zavadilka a Pavlov - Loštice * proběhla sbírka na obnovu Javoříčka 1946 * ve staré mlékárně zřízena mateřská škola s poradnou pro těhotné ženy a kojence 1947 * obci byl přidělen les německých obyvatel a hraběte Dubského * v letních vedrech vyschly oba rybníky 1948 * zřízen obecní rozhlas * předsedou akčního výboru Národní fronty byl zvolen Jan Nepustil 1949 * zřízena autobusová linka Loštice - Pavlov - Radnice * ustaven přípravný výbor JZD 1950 * při žních vypomáhají samovazy z STS Mohelnice * 17 rolníků z Lechovic a šest z Pavlova založilo JZD; předsedou je Metoděj Opluštil 1951 * platné jsou pouze sňatky uzavřené na MNV * obec navštívil čtyřikrát pojízdný film a třikrát venkovské divadlo 1952 * pavlovský okrsek VB (veřejné bezpečnosti), který zahrnuje obce Pavlov, Radnice, Veselí, Bezděkov, Žadlovice, Vacetín a Svinov, vede strážmistr Josef Pospíšil * slečna Květa Haberlantová, cukrářka z Lechovic absolvovala jako první žena úspěšně kurz myslivosti a získala honební lístek 1953 * všechny obecní lesy byly zestátněny * proběhl "svod" hovězího dobytka do společného kravína * signalizátoři mandelinky bramborové nezjistili žádný její výskyt * (10. 5.) napadlo 20 cm sněhu, který se do večera rozpustil 1954 * po zrušení místní mlékárny se vozilo mléko do Palonína, po zrušení palonínské mlékárny do mohelnické a po jejím zrušení do Zábřeha * na prvomájový průvod se jezdilo do Loštic autobusem * svazáci z Bezděkova sehráli divadelní hru "Paličova dcera" * blesk zapálil střechu budovy čp. 48 1955 * občané málo navštěvují schůze * podél silnice od Zavadilky k Pavlovu byly vysázeny ořechy * předsedou JZD je Marie Laštůvková z Pavlova * v budově MNV je pro lékaře zřízena ošetřovna * putovní kino promítlo filmy Hudba z Marsu, Psohlavci a Vzbouření na vsi * hasičstvo se mění na požární ochranu * konal se maškarní bál 1956 * paní Amálie Mazurková z Radnice zemřela ve věku 95 let * na jednotku se v JZD vyplácelo 18.50 Kčs * obec si zakoupila vlastní filmovou promítačku * pavlovští požárníci vyhráli okrskovou soutěž 1957 * Markrabka se připojuje k Lošticím * v hostinci zřízena veřejná telefonní stanice * menšinové JZD se stává většinovým * JZD zakoupilo traktor Zetor A 25 * pavlovští hasiči vyhráli okresní soutěž * kroupy potloukly 90% obilí 1958 * povolování domácích porážek přechází z ONV na MNV * člen pražského Divadla Jiřího Wolkera, Jan Jílek z Lechovic uspořádal pro občany estrádu * ustanoven rozhlasový kroužek * pavlovští požárníci postoupili do krajské soutěže * na Skále byl odstřelen (tehdy) vzácný divočák * zbourána obecní pazderna, která stála u silnice na Zavadilku * 1959 * požárníci si zakoupili nákladní auto 1960 * k Pavlovu připojen Svinov a Zavadilka * v Pavlově postaven nový kravín a v Lechovicích kačárna * JZD si zakoupilo obilní kombajn, silážní kombajn, pásový traktor a mlátičku 1961 * pavlovská knihovna čítá 942 svazků * uskutečnil se zájezd na veletrh do Brna 1962 * (1. 12.) v Pavlově založen poštovní úřad * Jaroslav Veit nafilmoval děti při vycházce v přírodě 1963 * školní mládež sehrála divadlo "Honza králem" 1965 * JZD přešlo ze III. typu na IV., což znamenalo pouze peněžní odměňování 1967 * zavedena telefonní linka do Lechovic * v JZD dána do provozu čerpací stanice na pohonné hmoty 1968 * došlo k havárii vodovodu a obec byla čtyři měsíce bez vody * byla dokončena výstavba nových bytovek JZD 1969 * na Obersku proběhlo jednání o prohlášení této lokality za chráněné území * veřejné osvětlení bylo vybaveno výbojkami 1970 * mezi Pavlovem a Radnicí srazilo nákladní auto povoz Václava Mužíka - kůň musel být utracen * Emil Pros obdržel vládní vyznamenání "Vynikající pracovník zemědělství" * (13. 9.) konala se na Stříteži opět pouť * namísto zrušené prodejny masa dojíždí do obcí pojízdná prodejna 1971 * skupina zahraničních spisovatelů dětských her navštívila v Lechovicích dramatika Jana Jílka * spojuje se JZD Pavlov, Veselí a Radnice 1972 * došlo k zasypání horního rybníka * slavnostně otevřena prodejna smíšeného zboží * předseda MNV Jan Polách byl jmenován ředitelem ZDŠ v Mohelnici 1973 * přemnožili se divočáci, kteří působí v zemědělství velké škody 1974 * sloučena JZD Pavlov, Moravičany a Loštice * do důchodu odešel obvodní lékař MUDr. Karel Kukula 1975 * po 15 letech se na hřišti koná opět karneval * zemřel kronikář Miroslav Veit * na Dolečkách se uhnízdil vzácný dravec moták pilich 1976 * (16. 7.) I. sjezd rodáků obce Pavlova * k Pavlovu se připojuje Radnice, Veselí a Vacetín 1977 * bylo vykoupeno pohostinství Rudolfa Slouky * školu navštěvují děti ze Zavadilky; páté a vyšší ročníky dojíždějí do Loštic * soukromě hospodařící zemědělci (Bohumil Koukal, Antonín Škrabal a Emil Elbel) obdělávají dohromady 8 ha * v Trávníkách byla zastřelena zdivočelá jalovice zaběhlá z JZD Bouzov 1980 * zrušená pošta byla nahrazena poštou pojízdnou * Lechovice, Zavadilka a Svinov jsou úředně vedeny jako Pavlov 1983 * bouře s průtrží mračen poničila stavbu víceúčelové budovy 1985 * dokončena výstavba víceúčelového domu 1990 * starostou zvolen Zdeněk Fritscher * zbořen Konečných statek u rybníka 1992 * založeno myslivecké sdružení Pavlov - Radnice - Veselí 1993 * „Honební sdružení“ uspořádalo II. sjezd rodáků a výstavu o historii obce * byly zrušeny některé autobusové spoje z Loštic do Radnice * 20. července zemřela v Pavlově spisovatelka Žofie Hekelová 1994 * v obci je 212 domů a 556 obyvatel 1996 * v obci vzniká oddíl karate, založeno bylo cvičení pro ženy a fotbalisté hrají pod názvem DYNAMO PAVLOV * konalo se kácení máje, karneval, lidovecký ples a poslední leč * v obci umístěny kontejnery na tříděný odpad 1998 * (1. 1.) vzniká a. s. PALOMO * provedena řada stavebních úprav místních komunikací, kanalizace a veřejných budov (škola ve Veselí, pohostinství na Zavadilce) * založen oddíl hokeje a sálového fotbalu 1999 * (22. 1.) konal se 1. Obecní ples * zpracován Generel plynofikace obce * zahájeno vydávání Pavlovského zpravodaje * pro obec zakoupena fréza a traktor * myslivci pořádají pravidelně „Poslední leč“ a „Myslivecký haldamáš“ * vyhlášeny projekty „Vesnice naděje“ a „Rodlen - přírodní centrum“ * okresní úřad vyhlásil Rodlen za přírodní rezervaci 2000 * v Pavlově byl uspořádán „III. sjezd rodáků“ * zpracována urbanistická studie obce * provedena elektrifikace sportovního areálu * do života byla přivítána troje dvojčata * na obecním úřadě se sešli příznivci týmové počítačové hry s názvem QUAKE 2002 * výročí pětapadesátileté společné cesty životem oslavili manželé Dostálovi z Pavlova * 2003 * v soutěži Rama - Projekt Počítače školám získala ZŠ v Pavlově nové počítačové vybavení v hodnotě 100 000 Kč 2005 * Pavlov oslavil 650 let své historické existence

Pavlovské zajímavosti Stavební dominantou obce je kaple sv. Cyrila a Metoděje s charakteristickou věží viditelnou z dáli se všech směrů. K dalším památkám patří boží muka na cestě do Vlčic, vedle kaple stojící immaculata a kříž s postavami světic. Pavlovští starostové a předsedové NV 1826 - Vincenc Kuba * 1856 - Jan Klug * 1865 - Josef Vykydal (jeho jméno je na kříži na návsi) * 1883 - Jan Jakša * 1884 - Jan Kuba * 1892 - Alois Kunc (známý jako velký vlastenec) * 1904 až 1918 - Jan Koukal * 1918 až 1923 - František Mader * 1923 až 1926 - Klement Pros * 1926 až 1928 - Adolf Fait (hostinský) * 1928 až 1945 - Josef Žák * 1945 až 1946 - Emil Pros * 1946 až 1948 - Jan Fryčer * 1948 až 1951 - Josef Vyjídáček * 1951 až 1954 - Vlastimil Sládek * 1954 až 1959 - Vojtěch Zapletal (stal se předsedou JZD) * 1959 až 1960 - Vlastimil Sládek * 1960 až 1962 - Vojtěch Zapletal * 1962 až 1963 - Rudolf Kuba * 1963 až 1971 - František Jořenek * 1971 až 1976 - Jan Polách * 1976 až 1981 - Ladislav Navrátil * 1981 až 1990 - Rudolf Novák * 1990 až 1998 - Zdeněk Fritzscher * 1998 - František Winkler

Kaple Cyrila a Metoděje v Pavlově Na pavlovské návsi stávala dříve malá kaplička a dřevěná zvonice. Obě tyto stavby byly zničeny požárem v roce 1870 a roku 1877 bylo započato se stavbou nové kaple, která však byla pro nedostatek financí dokončena až roku 1918. Stavba tedy trvala skoro padesát let a na zdech rostla tráva a náletové dřeviny. Kaple je zasvěcena svatému Cyrilu a Metoději Unikátní varhany, zvony, funkční hodinový stroj odbíjí čtvrtě, oltářní obraz C a M, křížová cesta.

Pavlovský hřbitov Do roku 1932 neměl Pavlov vlastní hřbitov a pochovávalo se v Lošticích. Vlastní hřbitov se začal stavět v r. 1928 pod Horkou. Stavba byla dokončena a vysvěcena roku 1932, kdy zde byla pohřbena jako první paní Terezie Haberlantová. Hřbitovní výbor jí poskytl místo zdarma.

Boží muka v Pavlově Pověst uvádí, že boží muka byla postavena občany jako poděkování za to, že se nerozšířila morová epidemie, která způsobila smrt sedmi členů rodiny Jakšů. Podle jiné verze jsou boží muka postavena nad hrobem vojáků. Datace však v obou případech chybí.

Kříž u pavlovské kaple Kříž je obehnán železným zábradlím a znázorňuje kalvárii se sochami P. Marie a Maří Magdaleny. Na podstavci jsou reliéfy patronů země české Prokopa (s čertíkem), Cyrila a Metoděje. Na přední straně je nápis:"K uctění 1050 výročí svatého Metoděje". Na zadní straně nahoře je napsáno: "obnoveno v roce 1936" a poctím: "Pod praporem Páně, kříže Tvého, jistá obec štěstí svého. Postaveno L.P. 1864 s přispěním dobrodinců: Florian Lavička, Josef Vyjídaček, Josef Bíleka manželka Kateřina a z obecní kasy. Pod představeným obce: Josef Wykydal, Josef Kuba a Josef Honig."

Pavlovská škola Pavlov býval do zřízení prozatímní filiální školy přifařen do Loštic. Prozatímní filiální škola byl v Pavlově zřízena po roce 1784 a měla celkem 120 žáků. Učitelé docházeli z Loštic a vyučovali po soukromých domech. Jedním z nich bylo č.p. majitele Adolfa Faita - pozdější hospoda. V roce 1811 požádal Pavlov a okolní obce o zřízení samostatné školy. Protože se nic nedělo, zřídil si Pavlov roku 1816 bez jakéhokoliv povolení vlastní školu a hned začal se stavbou. Škola bylo dokončena v roce 1817 a tentýž rok zde začal učit domácí učitel lechovického myslivce Cyril Jung, který zde působil až do roku 1826. Tehdy jej vystřídal učitel Alois Sackla,který učil až do roku 1853, kdy se škola stala školou definitivní. Na učitelské platy přispíval Pavlov 58 zlatých, Lechovice 30, Radnice 28 a Zavadilka 14 zlatých. V roce 1865 měla škola již 126 žáků a její přestavbu provedl stavitel Antonín Sova z Mohelnice. Další přestavba pak proběhla v roce 1894 a tu provedl zednický mistr Zatloukal z Podolí. Pavlovskými učiteli byli Libor Šilberský (1901), František Vlček (1902), řídící Vaňourek (1903 - 1920), František Kelbich (1903 - 1907), Stanislav Makas (1907 - 1908), Ferdinand Němec (1908 - 1910), František Bednář (1910 - 1913), Josef Diviš (1913 - padl ve válce 1915), syn řídícího Vaňourka (1915 - 1920), řídící František Skopeček (1920 - 1927) a Antonín Kašpar. Mezi válkami zde působila řada mladých učitelů jako Oldřich Straka, Jaroslav Ambrož, Josef Hustý, Marie Turečková, Stanisav Vyplašil, Bohuslav Ošťádal, František Obr, Anežka Chudá, Bohumila Vavroušová, Josef Večeř, Antonín Nevím, František Špička a Marie Sedláčková.

Obersko - keltské oppidum Dle ústního podání sídlili na stříteži a na hradisku Obersko u Lechovic, strašní obři. Tito obyvatelé uctívali pohanské modly a popel svých zemřelých ukládali do popelnic, které jsou zde dodnes pod zemí nacházeny. Jednalo se zřejmě o keltské obyvatelstvo, které osídlilo Moravu ve 3. století před Kristem. Byli to první obyvatelé našeho kraje, o nichž máme informace z antických pramenů. Odtud také víme, že byli na tehdejší dobu vysokých postav a někteří dosahovali až 190 cm. V keltské době došlo k velkému rozvoji železářství a železo se stalo běžně používanou surovinou k výrobě domácích potřeb, zbraní a šperků. Keltové používali při výrobě nádob hrnčířský kruh a razili dokonce i vlastní zlaté mince zvané duhovky. Stavěli si velká opevněná hradiště, tzv. oppida, která byla hospodářským a mocenským střediskem kraje. Zbytky takového oppida jsou dodnes zřetelně patrny mezi Lechovicemi a Jeřmaní na kopci zvaném Obersko. Asi 100 let po Kristu byli Keltové vytlačeni germánskými kmeny, které do našich krajů pronikly od severu.

Pohledy na Bouzov Dominanta naší krajiny, nádherný hrad Bouzov, je znám po celém světě z pohlednic, turistických a historických publikací, obrázkových kalendářů a z řady pohádkových filmů. V našem regionu není malíře ani fotografa, který by alespoň jednou neobrátil svoji pozornost k této unikátní stavbě. Během putování mezi vesnicemi Pavlov, Lechovice, Radnice, Vacetín, Veselí, Svinov a Zavadilka se nám na mnoha místech z různých úhlů a vzdáleností otevřou nezapomenutelné pohledy na jeho romatické věže, hradby a paláce. Původně byl hrad majetkem pánů z Búzova a v 15. stol. zase pánů z Kunštátu, a proto bývá považován za rodiště jediného českého voleného krále Jiřího z Poděbrad. Pozdější majitelé byli v různé míře pány jednotlivých vsí, polí a lesů našeho regionu a v roce 1694 kupuje zadluženou zřícenu hradu Bouzova řád německých rytířů. Rekonstrukce a přestavba bouzovské zříceniny do dnešní podoby romantického gotického hradu proběhla na přelomu 19. a 20. století a vymyslel ji a částečně i zaplatil tehdejší velmistr řádu německých rytířů, doktor h.c. práv, filosofie a medicíny, arcivévoda Evžen Rakouský. Evžen byl navíc protektorem Centrální komise pro památkovou péči, Společnosti přátel hudby ve Vídni, mezinárodní nadace Mozarteum v Salzburgu, hudebního spolku v Innsbrucku, čestným presidentem spolku historických zbraní v Drážďanech, kurátorem Císařské akademie věd a čestným členem Rakouské akademie věd. Rekonstrukcí hradu Bouzova byl pověřen odborník na historické stavební slohy gotiky a renesance architekt Georg Josef rytíř Hauberrisser. Ten vyprojektoval nejen stavbu, ale do posledního detailu i vnitřní vybavení a zařízení a dal tak světu toto unikátní dílo evropské romantické architektury.

Literatura: 1727 * HISTORIA MIGLICENA ANNO 1727 COMPILATA - Andreas Ludwig Keller 1841 * GESCHICHTE ÜBER DEM HERRSCHAFT MÜRAUER SCHUTZE UNTERSTEHENDEN MUNIZIPALSTADT MÜGLITZ IN MÄHREN, OLMÜTZER KREISES VON IHREM ENTSTEHEN BIS ZUM BRANDE AM 21. MAY 1841 - Eugen Syručžek 1940 * GESCHICHTE DER STADT MÜGLITZ BIS ZUR HEIMKEHR INS REICH - Eduard Teichmann 1953 * Z NEJSTARŠÍCH DĚJIN MOHELNICKA - Doc. Dr. Ladislav Hosák 1953 * Z MINULOSTI MĚSTA MOHELNICE - František Hekele 1963 * PRAVĚK MOHELNICKA - Jindřich Nekvasil 1973 * MOHELNICE VČERA A DNES - Dr. Vladimír Goš (Pravěký a slovanský vývoj Mohelnice) - Dr. František Spurný CSc (Stručné dějiny Mohelnice do r. 1945) - Václav Křupka (Mohelnice od roku 1945) - Jan Hledík (Tělovýchova a sport v Mohelnici od r. 1945) - Oldřich Zdařil (Automotoklub Svazarm)

Pohádky a pověsti, Martin Strouhal (Fajrmón - hraniční kámen, Ohnivý pes - kříž u zatáčky, Ohnivé sudy - Obersko, Poslední kámen z královské cesty - Hamperk)

[editovat] Pamětihodnosti

  • Boží muka


Města a obce okresu Šumperk

BludovBohdíkovBohuslaviceBohutínBrannáBratrušovBrníčkoBušínDlouhomilovDolní StudénkyDrozdovDubickoHanušoviceHorní StudénkyHoštejnHraběšiceHrabišínHrabováHynčinaChromečJakuboviceJanoušovJedlíJestřebíJindřichovKamennáKlopinaKolšovKopřivnáKosovKrchlebyLesniceLeštinaLibinaLíšniceLošticeLoučná nad DesnouLukaviceMalá MoravaMaletínMírovMohelniceMoravičanyNemileNový MalínOlšanyOskavaPalonínPavlovPísařovPolicePostřelmovPostřelmůvekRájecRapotínRejcharticeRohleRovenskoRuda nad MoravouSobotínStaré MěstoStaveniceSudkovSvébohovŠléglovŠtítyŠumperkTřeštinaÚsovVelké LosinyVernířoviceVikanticeVikýřoviceVyšehoříZábřehZborovZvole