Baškortostán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Baškortostán neboli Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002). Hlavním městem je Ufa.

Республика Башкортостан

Respublika Baškortostan
Башҡортостан Республикаһы
Başqortostan Respublikası

Poloha Baškortostánu na mapě Ruska

Obsah

[editovat] Poloha a přírodní podmínky

Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představuje zbrázděnými pahorkatinami Bugulmsko-belebejevská vrchovina a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.

[editovat] Obyvatelé

Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 39 %. Následují Tataři (28 %) a Baškirové (22 %) Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučuje rusky, tatarsky a baškirsky.

[editovat] Ekonomika

Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl je soustředěný hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.

[editovat] Doprava

Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva - Ufa - Magnitogorsk - Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižekamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě je také letiště.

[editovat] Města

Ufa, Leninova ulice
Ufa, Leninova ulice
  • Ufa (hlavní, 1 049 000 obyvatel)
  • Sterlitamak (266 000)
  • Salavat (157 000)
  • Něftěkamsk (114 000)
  • Kumertau
  • Išimbaj
  • Bajmak
  • Belebej
  • Okťabr'skij
  • Birsk
  • Beloreck

[editovat] Externí odkazy


 
Rusko – Россия – (RUS)
vlajka Ruska
Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) | Altajsko  (Gorno-Altajsk) | Baškortostán  (Ufa) | Burjatsko  (Ulan-Ude) | Čečensko  (Groznyj) | Čuvašsko  (Čeboksary) | Dagestán  (Machačkala) | Chakasko  (Abakan) | Ingušsko  (Magas) | Kabardsko‑Balkarsko  (Nalčik) | Kalmycko  (Elista) | Karačajevsko‑Čerkesko  (Čerkesk) | Karélie  (Petrozavodsk) | Komi  (Syktyvkar) | Marij El  (Joškar-Ola) | Mordvinsko  (Saransk) | Sacha  (Jakutsk) | Severní Osetie‑Alanie  (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva  (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský  (Barnaul) | Chabarovský  (Chabarovsk) | Krasnodarský  (Krasnodar) | Krasnojarský  (Krasnojarsk) | Permský  (Perm) | Přímořský  (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská  (Blagověščensk) | Archangelská  (Archangelsk) | Astrachaňská  (Astrachaň) | Belgorodská  (Belgorod) | Brjanská  (Brjansk) | Čeljabinská  (Čeljabinsk) | Čitská  (Čita) | Irkutská  (Irkutsk) | Ivanovská  (Ivanovo) | Jaroslavská  (Jaroslavl) | Kaliningradská  (Kaliningrad) | Kalužská  (Kaluga) | Kamčatská  (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Kemerovská  (Kemerovo) | Kirovská  (Kirov) | Kostromská  (Kostroma) | Kurganská  (Kurgansk) | Kurská  (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká  (Lipeck) | Magadanská  (Magadan) | Moskevská  (Moskva) | Murmanská  (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast  (Nižnij Novgorod) | Novgorodská  (Novgorod) | Novosibirská  (Novosibirsk) | Omská  (Omsk) | Orelská  (Orel) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská  (Penza) | Pskovská  (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň)  | Rostovská  (Rostov na Donu) | Sachalinská  (Sachalin) | Samarská  (Samara) | Saratovská  (Saratov) | Smolenská  (Smolensk) | Sverdlovská  (Jekatěrinburg) | Tambovská  (Tambov) | Tomská  (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská  (Ťumeň) | Uljanovská  (Uljanovsk) | Vladimirská  (Vladimir) | Volgogradská  (Volgograd) | Vologdská  (Vologda) | Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva | Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský  (Aginskoje) | Čukotský  (Anadyr) | Chanty‑Mansijský  (Jugra) | Jamalsko‑něnecký  (Salechard) |

Korjacký  (Palana) | Něnecký  (Narjan-Mar) | Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)