Olivín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Olivín (peridot)
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4]
Identifikace
Barva žlutozelená až olivově
zelená, červenohnědá
Vzhled krystalu krystalovaný, zrnitý
Soustava kosočtverečná
Tvrdost 6,5 – 7
Lesk skelný, mastný
Štěpnost dokonalá
Index lomu 1,65 – 1,69
Vryp bílý
Hustota 3,3 g/cm³
Rozpustnost HNO3
Zrno olivínu v gabru pod zkříženými nikoly.
Zrno olivínu v gabru pod zkříženými nikoly.

Olivín (peridot) (Werner, 1789), chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4] je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2[SiO4] a fayalit – Fe2[SiO4].
Nazván podle olivově zeleného zbarvení.

Obsah

[editovat] Vznik

Vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec (peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin.

[editovat] Morfologie

Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.

[editovat] Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.

[editovat] Odrůdy

  • chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.

[editovat] Vysokotlaké modifikace olivínu

Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země.

[editovat] Podobné minerály

willemit, tefroit, chryzoberyl

[editovat] Výskyt

Hojný minerál

  • Česko – převážně v oblasti Kozákova, kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy o minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště na našem území jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.
  • Norsko
  • Brazílie
  • Pakistán
  • Nový Zéland
  • Egypt – ostrov Zebirget (St. John´s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.
  • Barma – v současnosti nejkvalitnější olivíny
  • a další.

[editovat] Využití

Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu: