Ropucha krátkonohá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Ropucha krátkonohá |
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ropucha krátkonohá
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Bufo calamita Laurenti, 1768 |
Ropucha krátkonohá (Bufo calamita, Laurenti, 1768) je kriticky ohroženým druhem žab ČR. Ropucha krátkonohá je ohrožena především mizením drobných vodních nádrží, ve kterých se rozmnožuje. Vyskytuje se řídce pouze na části území republiky a dosahuje u nás hranice svého areálu. Je to naše nejvzácnější žába. V Bernské konvenci je ropucha krátkonohá zařazena mezi druhy přísně chráněné.
Obsah |
[editovat] Velikost
- Délka 5 - 6 cm
[editovat] Zbarvení
Svrchní strana těla je zbarvena hnědavě až žlutošedě, většinou s nepravidelnými zelenavými nebo olivovými skvrnami. Důležitým určovacím znakem je podélný úzký pásek na hřbetě. Kvůli krátkým zadním nohám neskáče, ale pohybuje se rychlým pobíháním.
[editovat] Rozšíření a početnost
Ropucha krátkonohá má poměrně velký areál rozšíření v západní Evropě. Žije na Pyrenejském poloostrově, ve Francii a v oblasti severně od Alp a Tater. Na severu zasahuje do jižního Švédska a k Finskému zálivu, který tvoří východní hranici jejího areálu. Žije také na Britských ostrovech. ČR leží na východní hranici areálu. Ropucha krátkonohá žije pouze v Čechách, na Moravě a Slovensku zjištěna nebyla. Nejvýchodnějšími oblastmi jejího výskytu u nás jsou Třeboňsko a okolí Hradce Králové.
[editovat] Stanoviště
Obývá biotopy s lehkými a písčitými půdami v blízkosti vodních nádrží. Zřídka ji lze zastihnout i v polích nebo zahradách. K rozmnožování vyhledává rybníky, zatopené pískovny nebo i malé periodické tůňky a louže. Její stavy se mohou kriticky snížit právě rušením, popř. znečištěním těchto vodních biotopů.
[editovat] Biologie
Ve vodě se ropucha krátkonohá objevuje záhy zjara, nejčastěji v březnu a dubnu. Samice klade 3000 až 10 000 vajíček v rosolovitých šňůrách, umístěných mezi rostlinami nebo předměty ve vodě. Samci se v době rozmnožování ozývají silným, daleko slyšitelným hlasem. Pulci se vyvíjejí jen velmi krátkou dobu - jeden až dva měsíce. Proto může ropucha krátkonohá využít k rozmnožování i velmi malých, rychle vysychajících louží. Na suchu je aktivní v noci, přes den se často zahrabává do vlhkého písku. Dobře běhá a může urazit i značné vzdálenosti. Pohlavní dospělosti dosahuje ve třetím roce života nebo i později.
[editovat] Potrava
Pulci se živí řasovými porosty ve vodě, dospělci hmyzem a jeho larvami, pavouky, slimáky a jinými bezobratlými živočichy.
[editovat] Hodnota druhu
Ropucha krátkonohá se způsobem života a potravní specializací podobá ostatním dvěma druhům našich ropuch. Je to užitečný živočich a významný článek ekosystémů v okolí vod.
[editovat] Ochrana
Je to vzácný druh, který u nás dosahuje hranice svého areálu, a je proto zvláště citlivý na různé negativní vlivy. Největším nebezpečím pro ropuchu krátkonohou je vysušování krajiny a regulace vodních toků, které vedou k poklesu hladiny spodní vody, a tím k zániku drobných periodických inundačních tůní. Nepříznivě působí také zavážení různých vodních nádrží, jako jsou např. zatopené pískovny. Negativní vliv má i znečišťování vody a nadměrná chemizace v zemědělství a lesnictví. Ochrana spočívá především v zachování vhodných biotopů a v přísné ochraně vod, ve kterých se druh prokazatelně rozmnožuje.

