Běh na lyžích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Běžecký závod
Běžecký závod

Běh nebo chůze na lyžích je způsob dopravy použitelný v zasněženém terénu, zejména je-li chůze bez lyží nemožná nebo značně obtížná a pomalá. Používá se zejména v turistice a rekreačním sportu, ale také k praktické dopravě v horských oblastech mimo upravované silnice. Dnes se k chůzi a běhu na lyžích obvykle užívají speciální lyže, běžky, v minulosti se užívaly univerzální lyže pro chůzi i sjezd. Obdobnou praktickou funkci jako běžky zčásti plní i sněžnice, které však neumožňují skluz po sněhu, saně, sněžné skútry nebo rolby.

Běh na lyžích je také sportovní závodní lyžařská disciplína, ve které je cílem zdolat danou trať na lyžích v co nejkratším čase. První závody se uskutečnily v Norsku již v 17. století. Ve střední Evropě se první závody uskutečnily roku 1893. Na programu olympijských her se běžecké lyžování poprvé objevuje v roce 1924 v Chamonix ve formě závodu na 18 a 50 km a závodu sdruženého (dnes severská kombinace). Roku 1936 byl na program olympijských her přidán štafetový běh 4×10 km.

Obsah

[editovat] Techniky běhu

Technika běhu na lyžích (zejména závodní forma) se neustále vyvíjí. Nejvýraznějším pokrokem je ale vznik tzv. bruslení, které se v oficiální terminologii nazývá volný styl. Prvky bruslení se v běžeckém lyžování vyskytovaly od jeho počátků. Do obecného povědomí se však bruslení dostalo až v sedmdesátých letech, kdy bylo používáno při závodech na dlouhých rovinatých tratích v podobě jednostranného bruslení (jedna lyže jede ve stopě, druhá slouží k odrazu). Ve světovém poháru se technika bruslení poprvé objevila v sezóně 1980-1981, ale až v sezóně 1983-1984 první závodníci absolvovali závod světového poháru zcela bez stoupacích vosků. Na mistrovství světa 1984-1985 již všechna čelní umístění vybojovali závodníci používající bruslení. V následující sezóně (1985-1986) byly upraveny regule běžeckého lyžování a byly odděleny klasická technika a volná technika běhu na lyžích.

[editovat] Klasický styl

Běží se v připravené stopě s využitím techniky střídavého běhu a jízdy soupaž. Kromě těchto prvků je povoleno odšlapování (odraz jednou lyží) v zatáčce, odšlapování při přejíždění ze stopy do stopy a tzv. stromeček (lyže do "V" při překonávání prudkého stoupání), při kterém ale nesmí docházet ke skluzu.

[editovat] Volný styl

Ač ve svém původním významu zahrnuje větší spektrum technik, je v současné době vžitým termínem pro označení jízdy technikou bruslení. Dnes se používá oboustranné bruslení, kdy se lyžař střídavě odráží z obou lyží. Podle četnosti odpichů hůlkami se rozlišuje:

  • jednodobé bruslení - Na jeden odraz lyží připadá jeden odpich hůlkami. Používá se v rovinatých a mírně stoupajících úsecích (slangově jedna-jedna, anglicky označováno V1).
  • dvoudobé bruslení - Na dva odrazy lyží připadá jeden odpich hůlkami. Používá se ve stoupání nebo obecně obtížnějších partiích (slangově dva-jedna, anglicky označováno V2).
  • prosté bruslení - pohyb pouze odrazy lyží, bez odpichu hůlkami. Používá se zejména při sjezdech.

[editovat] Čeští běžci na lyžích

[editovat] Současní čeští reprezentanti

  • Helena Erbenová / SKP Jablonex Jablonec nad Nisou
  • Kateřina Neumannová / ASS Dukla Liberec
  • Kamila Rajdlová / ASS Dukla Liberec
  • Iva Janečková / SKP Jablonex Jablonec nad Nisou
  • Eva Nývltová / SKP Jablonex Jablonec nad Nisou
  • Lukáš Bauer / SKP Jablonex Jablonec nad Nisou
  • Martin Koukal / SKP Jablonex Jablonec nad Nisou
  • Dušan Kožíšek / ASS Dukla Liberec
  • Jiří Magál / ASS Dukla Liberec
  • Petr Michl / ASS Dukla Liberec
  • Milan Šperl / ASS Dukla Liberec

[editovat] Bývalí čeští reprezentanti

[editovat] Průkopníci českého lyžování

  • Jan Buchar

[editovat] Známé české závody

  • Zlatá lyže Závod světového poháru v běhu na lyžích pravidelně pořádaný v Novém Městě na Moravě
  • Jizerská padesátka Nejznámější český dálkový běh zařazený do do světové ligy dálkových běhů Worldloppet.
  • Krkonošská sedmdesátka
  • Šumavský skimaraton

[editovat] Historické sportovní události

[editovat] Podívejste se také na


[editovat] Externí odkazy