Kortikosteroidy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Kortikosteroidy
Jinými slovy steroidní hormony vznikající v buňkách kůry nadledvin, synthetisované z cholesterolu, též hormony kortikosteroidní nebo kortikoidní. Dělí se na dvě skupiny: glukokortikoidy (např. kortisol) regulují metabolismus cukrů a bílkovin, mineralokortikoidy (např. aldosteron) řídí v těle hospodaření s minerály a vodou. Sekrece kortikosteroidů je řízena adrenokortikotropním hormonem (ACTH) produkovaným adenohypofysou. Kortikosteroidy bývají někdy (nepříliš správně) nazývány i kortikoidy, synthetická analoga těchto hormonů. Užívají se při léčbě různých poruch imunity, především pro své protizánětlivé účinky. Kortikosteroidy jsou hormony produkované v nadledvinkách. V našem organismu vniká především cortisol a hydrocortison. Tyto hormony jsou řazeny do tzv. skupiny steroidů s výrazným protizánětlivým, antialergickým a imunitu ovlivňujícím účinkem. Jejich základní fyziologickou funkcí je regulace látkové výměny cukrů. Nepřímo ovlivňují i látkovou výměnu tuků a bílkovin. V medicíně jsou již několik desítek let používané syntetické látky s vystupňovaným protizánětlivým účinkem. Kortikosteroidy působí po celkovém podání (např. ústy nebo formou injekce) nebo i po podání lokálním, buď na sliznice nebo na kůži (viz též kortikosteroidní dermatologika).
Po aplikaci na sliznici mají výrazný protizánětlivý účinek, snižují překrvení a vedou ke snížení sekrece nosní sliznice. U neinfekčních onemocnění, např. u alergické rýmy mají účinek nejen léčebný, ale při včasném podání též účinek preventivní.
Vzhledem k jejich účinku na imunitu (mají tzv. imunosupresivní účinek a imunitu tedy snižují) jsou nevhodné u akutních i chronických infekcí a jejich lokální nebo celkové podání v takových případech je možné pouze na základě rozhodnutí lékaře. Po jejich aplikaci se mohou vzácně objevit projevy přecitlivělosti na přípravek (pálení v místě aplikace, podráždění nosní sliznice, kýchání, sucho v ústech). Dalšími možnými nežádoucími účinky jsou zarudnutí tváří, kožní vyrážka vzácně pak může dojít ke zhoršení nitroočního tlaku (u pacientů se zeleným zákalem), výjimečně může dojít (po dlouhodobé aplikaci) k proděravění nosní přepážky.

