Muzealita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Termín muzealita poprvé zformoval český muzeolog Zbyněk Z.Stránský ve svých muzeologických pracech ve 2.polovině 20.století. Značí paměťovou kulturní hodnotu skutečnosti, jisté autentické doložení této skutečnosti. Sbírkotvorná (akviziční) politika muzeí a galerií se specializuje právě na tento druh skutečnosti, jež má význam pro vzdělávání, výchovu a potěšení veřejnosti (viz. článek muzeum).

Muzealita může být určována několika aspekty:
např.:
1.aspekt autenticity - autentický "svědek" určité skutečnosti
2.aspekt representativity - v rámci pars pro toto
3.aspekt kreativity - informační a emocionální působení
4.aspekt evolucionality
5.aspekt spirituality - působící na vědomí, podvědomí, nevědomí...

Zdroj:
Stránský, Z.Z.: Úvod do muzeologie. Brno, 2000
Stránský, Z.Z.: Archeologie a muzeologie. Brno, 2005
Waidacher, F.: Príručka všeobecnej muzeologie. Bratislava, 1999
Maroevic, I.: Uvod do muzeologiju. Zagreb, 1997
Beneš, J.: Základy muzeologie. Opava, 1997