Křížová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bývalé brněnské Katastrální území Křížová se rozkládalo na severozápadě moderní městské části Brno-střed a jihu městské části Brno-Žabovřesky, a zahrnovalo původně většinu katastrálního území Stránice, část katastrálního území Pisárky severně od ulice Hlinky, část katastrálního území Staré Brno na jihu ohraničená ulicí Hlinky, areálem pivovaru Starobrno a Pivovarskou ulicí, včetně severozápadní části dnešního areálu nemocnice u Svaté Anny, ulice Sladová a většiny Pelicovy ulice, západní část katastrálního území Město Brno na jihozápadním, západním a severozápadním svahu kopce Špilberku, přibližně polovinu katastrálního území Veveří ohraničenou na východě dnešní ulicí Veveří, a okrajovou jižní část katastrálního území Žabovřesky. Na většině území se až do 19. století rozkládaly vinice. Součástí Brna se Křížová stala 6. července 1850. Koncem 80. let zde začala s rozvojem průmyslu vznikat zástavba tzv. „Úřednické čtvrti“, přejmenované od 17. června 1925 na Masarykovu čtvrť. Po vzniku Československa došlo k úpravě hranice s katastrálním územím Žabovřesky.
Při katastrální reformě Brna začátkem 40. let 20. století byla jihovýchodní část Křížové ohraničená dnešními ulicemi Úvoz a Gorkého začleněna do rozšířeného katastrálního území Špilberk, severozápadní část areálu nemocnice u Svaté Anny se zase stala součástí katastrálního území Staré Brno. Katastrální území Křížová bylo potom zrušeno ve druhé polovině 60. let 20. století při radikální katastrální reformě Brna a rozděleno mezi dnes existující katastrální území.
Dodnes lze v místech nad ulicí Rybkova na plotech zahrádek a v Pisárkách nad ulicí Lipová nalézt tabulky s evidenčním číslem a nápisem „kat. úz. Křížová“.

