Schwarzschildova metrika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schwarzschildovo metrikaje nejobecnějším statickým, sféricky symetrickým, vakuovým řešením Einsteinových rovnic gravitace. Schwarzschildova metrika tedy popisuj prostoročas generovaný statickým (nerotujícím) kulovým objektem. Lze jej také použít pro vcelku obstojný popis pomalu rotujících objektů jako jsou hvězdy nebo planety. Svůj smysl však získává až při popisu kompaktních objektů typu neutronových hvězd anebo černých děr. I přesto, že je vetšina těchto relativistických objektů dnes považována za (často velmi rychle) rotující objekty, hodí se tato metrika pro maximální zjednodušení popisu fyzikálních procesů.
Černá díra, která by měla generovat schwarzschildův prostoročas je hmotnou koulí, která se neprojevuje žádnou rotací ani nábojem.
[editovat] Metrika
Schwarzschildova metrika zapsaná v Boyerových-Lindquistových souřadnicích má tvar
kde G je gravitační konstanta, M je interpretováno jako hmotnost centrálního objektu a
- Konstanta

se nazývá Schwarzschildův poloměr.
[editovat] Viz také
- Černá díra
- Kerrova metrika
- Reissner-Nordströmova metrika
- Kruskal-Szekeresovy souřadnice


