Oppidum Třísov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oppidum Třísov
Oppidum Třísov

Oppidum Třísov je keltské opevněné hradiště. Jedná se o nejjižnější oppidum na území Čech. Leželo na Vltavské obchodní stezce, která vedla od Alp přes rakouské solné pole podél Vltavy kolem keltských oppid Nevězice, Hrazany, Závist do Podkrušnohoří a dále na germánská území.

Obsah

[editovat] Poloha

Hradiště se nachází v Jihočeském kraji jihozápadně od Českých Budějovic. Zhruba mezi vlakovou stanicí ve stejnojmenné obcí Třísov a zříceninou hradu Dívčí kámen nedaleko soutoku Vltavy s Křemžským potokem. Nejvyšší bod oppida se nachází v 551 metrech nad mořem. A od hladiny Vltavy je odděluje velmi příkrý 120 metrů vysoký sráz.

[editovat] Historie

Nejstarší doklady o osídlení území okolo Třísova pochází z doby bronzové (cca 2200–750 př. n. l.) a je reprezentováno nálezy keramických nádob, bronzových zbraní a šperků. Počátky keltského osídlení se datují do období 2.století př. n. l., kdy zde bylo vybudováno malé sídliště nad břehem Vltavy bez jakéhokoli opevnění. Postupem času se sídlo rozrůstalo a svůj největší rozkvět zaznamenalo okolo 1. století př. n. l., kdy celková fortifikovaná osídlená plocha zaujímala rozlohu přibližně 26 hektarů. Toto návrší bylo velmi vhodné pro vybudování hradiště nejen z důvodu dobré strategické polohy, ale i z důvodu naleziště grafitu a železné rudy. V době největšího rozkvětu byl Třísov důležitým regionálním centrem, ale netěšil se takové důležitosti jako ostatní oppida (Stradonice, Závist, Hrazany), hrál významnou roli v dálkovém obchodu i náboženském životě keltské společnosti. Jeho obyvatelé se spíše zaměřovali na řemeslnou výrobu než na zemědělskou činnost, z čehož se usuzuje že se museli být víceméně závislí na zemědělských osadách tvořících jeho zázemí.

[editovat] Opevnění a zástavba

Celé opevněné oppidum má dva vrcholky, na kterých byly vybudovány dvě akropole, severní a jižní. V severní akropoli byly nalezeny pozůstatky osmiboké svatyně, která měla půdorys tvořený kůlovými jamkami. Od okolního prostoru byla oddělena dřevěným hrazením. Výjimečnost tohoto místa odkládá i nález části bronzové pánve, která se na oppidu objevila jako import z Itálie. V sedle se pak nacházela různá hospodářská i obytná stavení.

[editovat] Opevnění

Celý areál byl obehnán opevněním a byl opatřen 2 vstupními bránami. Hlavní vstup do oppida byl situován na západní straně a druhý na východní, tato brána nebyla ale detailněji zkoumána. Nejmohutnější fortifikace byla vybudována na nejzranitelnějším místě, tedy na západní části. I dnes jsou patrné 2 linie mohutného valového opevnění. Typ fortifikace byl podobný jako u ostatních Keltských hradišť - sypaný s dřevěnou konstrukcí zpevněný, hlinito-kamenitý val opatřený čelní kamennou plentou. Kameny byly umístěny tak, že vytvářejí dojem mohutných kvádrů, zvyšujících odolnost celého valu, což byla velmi dobrá zbraň psychologické války.

Vnější i vnitřní hradba byla konstruována podobným způsobem. Základna o šířce asi 7 m byla zpevněna svislými trámy zapuštěnými do země, které jsou vzdálené asi 1,5 m od sebe. Na vrcholu opevnění byla umístěna dřevěná pasidáda. Před vnitřním valem vyhloubili Keltové příkop široký 5 m.

Možná nejzajímavějším obraným prvkem oppida je prostor mezi opevněními, který je vyplněn pravidelně se střídajícími hřbety a příkopy, které byly kolmé k opevnění. Jedná se zřejmě o zbytky zřícených zídek, které znemožňovaly případný boční pohyb útočníka v prostoru mezi oběma liniemi hradeb. Tato konstrukce je v Čechách zcela ojedinělá.

[editovat] Vstupní brány

Západní brána - skádala se ze dvou částí. Jedna byla brána ve vnitřním valu a druhá v vnějším. Vnitřní brána byla kamennou zídkou ukončený val, který se stáčel v pravém úhlu do vnitřní části oppida po obou stranách vstupu. Nad vzniklým prostorem se tyčila dřevěná věž s pravděpodobně dvoukřídlou bránou. Cesta uvnitř brány byla zpevněna valouny. Brána ve vnější části opevnění byla konstrukčně náročnější; do mezery ve valu, kterou brána tvořila, bylo šikmo zapuštěno valové těleso. Tato úprava zároveň ochraňovala jediný vodní pramen, který byl uvnitř oppida k dispozici.

Východní brána - byla pravděpodobně konstruována podobným způsobem jako vnitřní část západní brány, ale navíc zde byly předsunuty dva samostatné bastiony. Nebyla však důkladněji zkoumána, proto údaje o její konstrukci nejsou detailně známy.

[editovat] Zástavba

O obytné zástavbě se toho ví jen velmi málo. Podle nemnoha dochovaných fragmentu a nálezů osídlení ostatních keltských hradišť můžeme usuzovat, že na Třísově stávaly obytné stavby, polozemnice či stavby s kamennou podezdívkou, které byly situovány u opevnění. Nejvíce zde bylo hospodářských stavení s kůlovou konstrukcí o přibližných rozměrech 7-9 x 3-4 metrů

[editovat] Řemeslná výroba

Řemeslná výroba dosahovala na třísovském oppidu velmi dobré úrovně. Keramika se vyráběla na hrnčířském kruhu a pálila se v pecích na vertikálním typu roštu. Nejčastěji se vyráběly nádoby pro běžné použití či lahve na vodu, do kterých se přidával grafit, tzv. tuhová keramika, která byla hlavním vývozním artiklem a zároveň tvořila tři čtvrtiny nálezů keramických úlomku. Tuhová keramika také mohla sloužit jako nádoba pro transport drahocenné alpské soli. Z dochovaných nálezů je zřejmé, že nemalé zastoupení měly i luxusní dekorované hrnčířské výrobky, které byly technologickým i uměleckým skvostem tehdejší kultury.

Mimořádného rozvoje dosáhlo železářství. Vlastní výroba železa probíhala ve specializovaných dílnách zřejmě mimo vlastní areály oppid. Na oppidech však pracovali kováři, což dokazují nálezy velkého počtu kovářského náčiní, různé typy kování a zbraní (kopí, hroty šípů atd.) a nálezy předmětů denní potřeby (nůžky, břitvy, sekery, radlice, kosy atd.).

Denním chlebem obyvatel Třísova bylo i kovolitectví a zpracovávání barevných kovů, což dokládají nálezy spon, náramků a prstenů. Z bronzu se odlévaly různé sošky a plastiky. Na velmi dobré úrovni bylo i sklářství.

Z dochovaných nálezů importovaných výrobků a nejrůznějšího zboží lze usuzovat, že čilé obchodní styky nebyly pro tamější obyvatele cizí.

[editovat] Zánik

Zánik Třísova byl podobný jako u jeho severního souseda Hrazan. Obyvatelé oppidum opustili přelomu letopočtu a odnesli s sebou téměř všechen majetek. Důvodem byla expanze germánských kmenů na české území, kterému už nebyla tehdejší vyspělá keltská společnost schopna čelit a vydala se hledat nový domov směrem na východ. Tím se uzavřela historie třísovského oppida.

[editovat] Externí odkazy

Knihy

  • Rybová, Drda: Keltové v Čechách, Academia 1998