Amenhotep, syn Hapuův
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Amenhotep, syn Hapuův - znám též pod jménem Huj, Manehto jej označuje jako Paapida (pořečtená verze egyptského přizviska sa Hapi - „syn Hapuův“). Vysoký hodnostář, královský písař a dohlížitel všech královských prací v Egyptě v době panovníka Amenhotepa III. (narodil se kolem roku 1430 př. n. l., dožil se asi 80 let). Po smrti mu byly prokazovány pocty blízké kultu panovníků, později byl považován za jednoho z bohů. Uctíván byl zejména v ptolemaiovské době.
Pocházel z města Hutheribu (řecky Athribis) v nilské deltě, kariéru zahájil jako vojenský písař. Nevíme přesně, jaký byl obsah titulu „dohlížitel všech královských prací“. Pokud je správné jeho chápání jako označení architekta, pak by Amenhotep, syn Hapuův zbudoval pro Amenhotepa III. všechny významné monumenty, zejména panovníkův zádušní chrám (dnes z něj zůstávájí jen dvě kolosální sochy označované jako tzv. Memnonovy kolosy), luxorský chrám a zásadní úpravy karnackého chrámu ve starověkém Vesetu.
Je jedinou známou soukromou osobou, o níž se ví, že jí byl už za života po vzoru panovníků vybudován chrám pro vlastní zádušní kult, a to v místě královské nekropole, a jejíž sochy byly vztyčeny v karnackém chrámu. Je proto nepochybné, že za svého života požíval velké vážnosti, o důvodech se však můžeme jen dohadovat. Provozování chrámu je doloženo ještě v době 21. dynastie.
Nejpozději v ptolemaiovské době byl Amenhotep, syn Hapuův uctíván jako božský mudrc a léčitel, jeho kult však měl pouze lokální význam a nerozšířil se mimo oblast Vesetu. Zde byl spojován do kultické dvojice s Imhotepem.
Amenhotepova ikonografie zůstala poměrně jednoduchá a nijak se nelišila od zobrazení, která vznikla za jeho života. Byl zobrazován jako písař sedící na rohoži s papyrovým svitkem v rukou.

