Bhútán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bhútánské království Druggjakhab |
|
|---|---|
|
|
|
| Rozloha | 47 000 km² (132. na světě) z toho zanedbatelné % vody |
| Počet obyvatel | 2 232 291 (141. na světě, odhad 2005) |
| Hustota zalidnění | 47 / km² (154. na světě) |
| Jazyk | dzongkhä (úřední), tibetské dialekty (bumthangkhä, šarčhopkhä), nepálské dialekty, ásámština, angličtina |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | tibetský buddhismus 72%, hinduisté 25%, muslimové |
| Nejvyšší bod | Kula Kangri (7553 m n. m.) |
| Hlavní město | Thimphu |
| Státní zřízení | monarchie |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Hlava státu | král Džigme Khesar Namgjal Wangčhug (od 17. prosince 2006) |
| Hlava vlády | předseda rady ministrů Lyonpo Yeshey ZIMBA (od 20. srpna 2004) |
| Hymna | Bhútánská hymna |
| Vznik | 8. srpna 1949 (nezávislost na Indii) |
| Měna | bhútánský ngultrum (BTN) |
| ISO 3166-1 | 064 BTN BT |
| MPZ | BHT |
| Doména | .bt |
| Telefon | +975 |
| Časové pásmo | UTC +6 |
Bhútán je stát v Asii. Jeho sousedy jsou Indie a Čína.
Obsah |
[editovat] Poloha a charakter území
Bhútán je typickým příkladem hornaté země. Skoro 50 % rozlohy se nachází v nadmořské výšce přes 3 000 m n. m. Nejvyšší horou této malé země je Kulagangri, která je vysoká 7 554 m n. m. Ve výškách nad 4 500 m n. m. leží trvale sníh a vyskytují se zde horské ledovce. Říční síť země je hustě rozvinutá, nejdůležitějšími řekami jsou Amo, Kuri, Manas a Sankosh (nejdelší řeka země dlouhá 190 km). Lesy pokrývají více než 55% rozlohy země. V jižní části země jsou monzunové lesy, ve vyšších polohách jsou lesy smíšené, složené z borovic, jedlí, dubů a pěnišníků. V lesích svůj domov nachází mnoho savců, mimo jiné tygři, sloni a jakové.
[editovat] Podnebí
Na většině území převládá chladné a suché vysokohorské podnebí, na jihu ale převládá subtropické klima vlhkého monzunového typu. Období dešťů trvá od dubna (či od května) do září až října. Průměrně v Bhútánu ročně spadne 1 500 až 3 000 mm srážek. V hlavním městě země Thimphu je průměrná teplota v lednu 0 °C a úhrn srážek 15 mm, v červenci pak 15 °C a 373 mm.
[editovat] Hospodářství
Bhútán patří k nejchudším zemím světa. Zemědělství je obživou pro 93 % Bhútánců v produktivním věku, ale přitom orná půda zaujímá pouhých 8 % rozlohy státu, pastviny pak dalších 6 %. Tuto situaci navíc komplikuje zde stále přetrvávající feudální systém, majiteli většiny těchto půd jsou lámaistické kláštery a velkostatkáři. Pěstuje se hlavně rýže, pšenice, ječmen, proso, kukuřice, brambory, juta, pohanka, bavlna, luštěniny a tabák. Na jihu je rozvinuté sadařství. Kočovníci pasou koně, ovce, jaky, muly a kozy, dále se chovají prasata a skot. Celkem rozvinuté je lesnictví. Těží se hlavně týkové dřevo, lak, šelak a vosk.
V Bhútánu se těží černé uhlí, vápenec, mramor, sádrovec a grafit. Teprve v 70. letech zde vznikaly první průmyslové závody: textilní, zpracovávající ovoce, vodní elektrárny, cementárny, sirkárny a pily. Dlouhou tradici zde mají umělecká řemesla jako tkalcovství, řezbářství, výroba ručních zbraní a kovových předmětů. Zatím nepříliš velkou, ale čím dál tím více významnější roli hraje cestovní ruch. Hranice byly cizincům otevřeny až v roce 1974. Značné příjmy do státní pokladny přináší vývoz elektrické energie do Indie. Ale i tak je bhútánské hospodářství značně závislé na zahraniční pomoci.
[editovat] Historie země
Počátky dějin Bhútánu jsou obestřeny tajemstvím. Historikové se domnívají, že zhruba od 9. století území postupně osidlovaly kmeny, které přicházely z Tibetu. V 11. století zde vytvořily vlastní stát. V 17. století se Bhútán stal knížectvím, které bylo závislé na Tibetu, později jej ovládli Číňané. V té době se v Bhútánu objevil nový sjednotitel, Namgjal, který zkonsolidoval celé území a zavedl právní řád. Také vynikal častými nájezdy a únosy obyvatel na území tehdejší Indie. Po smrti tohoto pro Bhútán výjimečného vládce se říše po mnohá staletí zmítala v kmenových rozbrojích. V roce 1772 se rozhořel spor s Východoindickou společností, který i přes mír uzavřený v roce 1777 vedl k vyvlastnění osmnácti údolí (v roce 1865) a hlavních dopravních cest. Tím byla země fakticky anektována Velkou Británií. Kmenové boje pokračovaly až do 19. století, kdy se k moci dostal po vítězné bitvě v roce 1885 Ugjan Wangčhug, který byl posléze, v roce 1907, jmenován světskými velmoži a vysokými lámy dědičným králem. Roku 1910 se Bhútán stal britským protektorátem. V roce 1949 kontrolu nad zahraniční a obrannou politikou země převzala Indie. Otroctví v Bhútánu bylo zrušeno až v roce 1956. Od roku 1971 je Bhútán členem OSN. V zemi je zakázána činnost politických stran, jediná bhútánská politická strana Bhútánský národní kongres sídlí v exilu v Indii. V letech 1990 - 1999 zde platil zákaz sledování zahraničních televizních stanic. Až v roce 2000 byl zpřístupněn internet. Od roku 2004 je v zemi zakázán prodej tabáku a platí zde zákaz kouření.
[editovat] Státní svátky
| Datum | Český název | Místní název | Poznámka |
|---|---|---|---|
| (lunární) | Den obětování | ||
| (lunární) | Lunární Nový rok | Losay | |
| 2. května | Narození krále | ||
| (lunární) | Narození Shabdrunga | Shabdrung Kuchoe | |
| (lunární) | Výročí narození třetího krále | ||
| 2. června | Den korunovace | ||
| (lunární) | Buddhova Parinirvana | ||
| (lunární) | Buddhovo první kázání | ||
| (lunární) | Výročí úmrtí třetího krále | ||
| (lunární) | Narození Guru Rinpoche | ||
| (lunární) | Požehnaný den deště | Poslední den monzunové sezóny | |
| (lunární) | Dashaim | ||
| (lunární) | Den sestoupení Buddhy | ||
| 17. prosince | Národní den | ||
| 21. prosince | Zimní slunovrat |
[editovat] Administrativní členění
Bhútán je rozdělen do 18 distriktů:
Bumthang, Chhukha, Chirang, Dagana, Geylegphug, Ha, Lhuntshi, Mongar, Paro, Pemagatsel, Punakha, Samchi, Samdrup Jongkhar, Shemgang, Tashigang, Thimphu, Tongsa, Wangdi Phodrang
[editovat] Členství v mezin. organizacích
AsDB, BIMSTEC, CP, FAO, G-77, IBRD, ICAO, IDA, IFAD, IFC, IMF, Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO (zpravodaj), ITU, NAM, OPCW, SAARC, SACEP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WToO, WTO (pozorovatel)
[editovat] Národní shromáždění Bhútánu
V roce 1907 byla zahájena nová bhútánské historie. 17.prosince téhož roku bylo vytvořeno spoustu nových institucí a nastoupil na trůn nový bhútánský král Jigme Dorji Wangchuck.
Král Jigme Dorji Wangchuck otevřel celou zemi okolnímu světu. Jedním z jeho vizionářských cílů bylo založení v roce 1953 Tshogdu (Národního shromáždění Bhútánu).
Vznik této instituce byl velmi sporadický, lidé nebyli připraveni na zavedení poradních orgánů krále.
Jeho hlavním úkolem bylo:
- diskuze o národních zájmech
- podpora národní prosperity
- rozvoj politického uvědomění
Činnost Národního shromáždění Bhútánu je regulována Procedurálními směrnicemi Národního shromáždění. Řízení a procedurální správa shromáždění jsou velmi unikátní.
Veškeré dění je provázeno zvykovými a tradičními postupy. Je zde zachováván zvláštní bonton královského dvora.
Přestože je Dzongkha národním jazykem Bhútánu, jednací řečí používanou v Národním shromáždění Bhútánu jsou Dzongkha a Nepali.
Organizace úřadu:
- Mluvčí - zaujímá nejvyšší místo.
- Zástupce mluvčího.
- Tajemník.
- Administrativní a finanční část.
- Část legislativního vývoje.
- Oddělení informační služby.
- Oddělení zahraniční politiky.
[editovat] Externí odkazy
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Mapy: 27° 27' S, 90° 30' V

