Podněstří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Република Молдовеняскэ Нистрянэ
(Republica Moldovenească Nistreană)
Приднестровская Молдавская Республика
(Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika)
Придністровська Молдавська Республіка
(Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika)
Podněsterská moldavská republika

Vlajka Podněsterska Znak Podněsterska vlajka znak

Poloha Podněsterska ve světě
Rozloha 4 163 km² (181. na světě)
z toho 2,35 % vody
Počet obyvatel 555 347 (159. na světě, 2004)
Hustota zalidnění 133 / km² (75. na světě)
Jazyk moldavština (psaná cyrilicí), ruština, ukrajinština
Národnostní složení {{{národnosti}}}
Náboženství pravoslaví (91 %), katolictví (4 %), judaismus (2 %)
Nejvyšší bod Podolskaja vozvyšennosť (Подольская возвышенность) (asi 180 m n. m.)
Hlavní město Tiraspol (Тираспол, Тирасполь)
Státní zřízení republika
Podřízené celky {{{dělení}}}
Prezident Igor Smirnov (Игор Смирнов)
Viceprezident Sergej Fiodorovič Leontiev (Сергей Фиодорович Леонтиев)
Hymna Podněsterská hymna
Vznik 2.9.1990 (prohlášena nezávislost na Moldavsku (nikým neuznáno))
Měna podněsterský rubl (bez kódu)
ISO 3166-1 498 MDA MD
MPZ MD
Doména .md
Telefon +3735
Časové pásmo UTC +2, letní +3

Podněstří (moldavsky Нистрене, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'є, také Podněstersko) je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska, ale nebyl nikým uznán. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.

Vozidla podněsterské pěchoty na mostu v Tiraspolu
Vozidla podněsterské pěchoty na mostu v Tiraspolu

[editovat] Charakteristika

Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území Moldavska, žije zde okolo 600 000 obyvatel. Centrální vláda v Kišiněvě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za diktaturu. Vláda z Tiraspolu si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal Interpol za zločiny spácháné v Rize počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku 2004, kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly v moldavštině.

Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti.

[editovat] Dějiny

Problém Podněstří je pro Moldavsko velmi ošemetný. Podněstří je totiž součástí nynějšího Moldavska, ke kterému historicky, kulturně ani jazykově nepatří. K Moldavsku bylo přičlěněno uměle během komunistické vlády. Podněstří původně náleželo k Ukrajině a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Existovalo vlastně jen jako důvod sovětské vlády pro připojení Besarábie k SSSR. Po připojení Besarábie však vytvořilo spolu s Moldavskem Moldavskou SSR. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 Rusů a mnoho Moldavanů mluvících rumunsky bylo posláno do pracovních táborů, hlavně na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo silně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi úřady v Kišiněvě a částí obyvatel Podněstří (hlavně rusky mluvící menšinou Rusů a Ukrajinců) začal v letech 1989-1990 a týkal se státního jazyka. Kišiněv chtěl zavést jako státní jazyk rumunštinu (která je psaná latinkou), to byl však problém pro menšiny z Podněstří hovořící rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauze z jižního Moldavska hovořící turecky.

V září 1990 se Dněsterská moldavská SSR (známá jako Podněstří) vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 vyhlásilo Moldavsko nezávislost na Sovětském svazu, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezavislost na Moldavsku.

[editovat] Externí odkazy

mapa Evropy
Státy a území v Evropě
AlbánieAndorraBelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoIslandItálieLichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRuskoŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoUkrajinaVatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)