Franz von Papen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz Joseph Hermann Michael Maria von Papen (29. října 1879 – 2. května 1969) byl německý křesťansky orientovaný politik a diplomat, v rané fázi své politické kariéry spojený s katolickou stranou Zentrum.
V roce 1932 zastával úřad německého kancléře (jmenován byl proti vůli své strany a přijal je, i když přislíbil opak, což vedlo k jeho vyloučení). V roce 1933 vyjednal za Hitlerovu vládu Říšský konkordát a souhlas strany Zentrum se Zmocňovacím zákonem. Dle svých vlastních slov se domníval, že politicky nezkušeného Hitlera jako vicekancléř ukočíruje a že ten se znemožní tak, že brzy padne. Hitler se jej a jeho spolupracovníků však poté velice rychle zbavil. Posléze působil Papen jako německý velvyslanec v Rakousku.
Během druhé světové války vedl diplomatickou misi Německa v Turecku, kde pomohl tamnějšímu nunciovi Angelu Giuseppu Roncalimu se záchranou židovských uprchlíků před repatriací zpět do Německa. Po válce byl souzen Norimberským tribunálem, který jej zprostil obžaloby. V 50. letech se neúspěšně pokoušel o návrat do politiky. Byl čestným papežským komořím Pia XI. a Jana XXIII.
[editovat] Papenova vláda, červen až listopad 1932
- Franz von Papen – kancléř
- Konstantin von Neurath – ministr zahraničí
- Wilhelm von Gayl – ministr vnitra
- Lutz Graf Schwerin von Krosigk – ministr financí
- Hermann Warmbold – ministr ekonomiky
- Hugo Schäffer – ministr práce
- Franz Gürtner – ministr spravedlnosti
- Kurt von Schleicher – ministr obrany
- Paul Eltz von Rübenach – ministr pošt a dopravy
Změny

