Bratislava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hlavní město Bratislava | |||
|---|---|---|---|
|
|||
| heslo: | Bratislava Hlavné mesto Slovenskej republiky (dříve Prešporok/Prešporek, nem. Pressburg, maď. Pozsony, pol. Bratysława, rus. Братислава, lat. Posonium, gr. ve středověku Istropolis) |
||
| status: | hlavní město | ||
| Státní poznávací značka: | BA | ||
| poštovní směrovací číslo: | 800 00 - 899 00 | ||
| katastrální výměra: | 367,9 km² | ||
| obyvatel: | 425 459 (31. prosince 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 1 156 obyvatel/km² | ||
| zeměpisná šířka: | 48° 08' s. š. | ||
| zeměpisná délka: | 17° 06' v. d. | ||
| nadmořská výška: | 126 m. n m. - 514 m. n m. | ||
| adresa magistrátu: | Mestský úrad Bratislava, Primaciálne nám. 1, 814 99 Bratislava | ||
| primátor: | Ing. Andrej Ďurkovský (SDKÚ-DS,KDH) | ||
Bratislava je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejší Prešpurské župy.
Obsah |
[editovat] Název
Nejstarší známý název města je Braslavespurch (907). Další zachovaná pojmenování jsou Brezalauspurch, Poson (1002), Brezesburg (1042), Bosenburg (1045), Brecesburg (1048), Bresburc, Brezisburg, Preslawaspurch (1052); latinsky Posonium, řecky Istropolis, maďarsky Pozsony, německy Pressburg; z toho vznikla pojmenování Prešpurk či Prešporok. Slangově je označována jako Blava.
[editovat] Charakteristika města
Bratislava má 430 000 obyvatel (sčítání lidu v roce 2001), rozkládá se na obou březích Dunaje, v jihozápadní části Slovenska, při hranici s Maďarskem a Rakouskem. Je to jediné hlavní město na světě, které hraničí se dvěma státy zároveň.
Symbolem Bratislavy je hrad se čtyřmi věžemi v rozích a jedním nádvořím uprostřed, a architektonicky zajímavý Nový most, který vede přes Dunaj; celkem pak přes řeku vede 5 mostů.
[editovat] Historie
[editovat] Počátky vzniku města
Okolí Bratislavy bylo osídleno již v dobách Neolitu, souvislé osídlení je však datováno až z období let 400 př. n. l. až 50 př. n. l., tehdy tu žili Keltové a měli zde dokonce oppidum (opevněné sídliště) s vlastní mincovnou. Ty vyhnali později Římané; středem řeky poté procházela hranice jejich říše.
Po zániku Říma následovalo stěhování národů a do dnešní Bratislavy přišli Slované a také Avaři, předchůdci dnešních Maďarů. V 7. století se město stalo součástí Sámovy říše a později Nitranského knížectví. V 10. století bylo nakonec zaintegrováno pak do říše Velkomoravské.
[editovat] Uherské období
Po tomto období se nadvlády nad městem ujali na tisíc let Uhři; Bratislava se tak jako Poson či později Pozsony vyvíjela jako provinční uherské město. Od konce 13. století (1291) má Bratislava již městská práva, o století později získala i svůj vlastní erb. Velký nárůst jejího významu pro celé Uherské království však přišel spolu s vpádem Osmanů do Uherska. Budín totiž padl, a Osmanská říše jej zabrala. Důležité instituce tak musely být přesunuty právě do Bratislavy a ta se mezi lety 1536 – 1784 stala hlavním městem. Korunováno zde bylo několik králů a sídlil tu také i ostřihomský arcibiskup.
Při morové epidemii roku 1711 tu zahynulo 3860 lidí.
Během osvícenské vlády Marie Terezie došlo roku 1775 ke zbourání městských hradeb, o dalších osm let později pak Josef II. přikázal přestěhovat hlavní město Uherska zpátky do Budína a korunovační klenoty z hradu do Vídně. Význam celé Bratislavy tak velmi poklesl.
I napoleonské války zanechaly ve městě svojí stopu. Roku 1809 jej vojska Napoleona obléhala, o tři roky později pak vyhořel i hrad nad městem.
[editovat] Věk techniky
V polovině 19. století však i sem dorazil rozvoj techniky. Od roku 1840 bylo město se Svätým Jurem spojené koněspřežkou. Rozvíjejí se také buditelské aktivity mezi Slováky a město se stává centrem slovenského národního obrození. V roce 1891 pak vznikl první most přes Dunaj (Starý Most). V této době vzniká traké i elektrifikovaná tramvajová síť o rozchodu 1000 mm. V roce 1909 se zde rozjel i první trolejbus; jednalo se o jedno z prvních měst v Rakousko-Uhersku, kde byla zavedena trolejbusová doprava.
[editovat] Společný stát Čechů a Slováků
10. října 1918, v předvečer vzniku Československa, vzniká Slovenská národní rada s centrem právě v Bratislavě a působností ve městě a jeho okolí. 30. října, Martinskou deklerací, se připojily Horní Uhry k Čechám, Moravě a Slezsku a zrodilo se Československo. Současný název Bratislava je přijat o rok později; existovalo však také spoustu jiných návrhu (například Wilsonovo město).
Za první republiky se do relativně zaostalého města investovalo, vznikalo mnoho nových budov, přestěhovaly se sem některé úřady. Kolem roku 1927 tu žilo již 128 000 lidí, Bratislava byla označována jako jedno z velkoměst (tehdy se za velkoměsto považovalo každé sídlo nad 100 000 obyvatel). Ve stejný rok se stala také i městem zemským, hlavním městem Krajiny Slovenské.
Rozvoj města pokračoval ale i dále; v roce 1946, pouhý rok po válce, došlo k jeho rozšíření o tehdy samosprávné obce Devín, Dúbravka, Lamač, Petržalka, Prievoz, Rača a Vajnory.
V roce 1968 byla pak Bratislava ustanovena hlavním městem Slovenska v rámci socialistické federace. V druhé polovině 20. století došlo ve městě k rychlé výstavbě sídlišť, kterými jsou například Petržalka, Ružinov, Karlova Ves a jiné, postavily se moderní budovy (Slovenský rozhlas) apod. Roku 1971 se severní a východní hranice města opět posunuly a připojily se obce Čunovo, Devínska Nová Ves, Jarovce, Podunajské Biskupice, Rusovce, Vrakuňa a Záhorská Bystrica. Bratislava se stala druhým největším městem ČSSR a po rozpadu Československa pak hlavním městem nezávislého Slovenska.
[editovat] Dělení města
Bratislava se dělí na 5 okresů (jedná se o okresy řazené mezi celostátní) a ty dále na 17 městských částí.
| Bratislava I | Bratislava II | Bratislava III | Bratislava IV | Bratislava V | |
| Staré Mesto | Ružinov | Nové Mesto | Karlova Ves | Petržalka | |
| Vrakuňa | Rača | Dúbravka | Jarovce | ||
| Podunajské Biskupice | Vajnory | Lamač | Rusovce | ||
| Devín | Čunovo | ||||
| Devínska Nová Ves | |||||
| Záhorská Bystrica |
[editovat] Ekonomika
- Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Bratislavynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Bratislava spolu s Bratislavským krajem se řadí mezi nejbohatší oblasti celého Slovenska; průměrný HDP na obyvatele zde dosahuje 129 % průměru EU[1]; po Praze se jedná o druhý nejbohatší region zemí EU, které byly přijaté v roce 2004. Je zde nejnižší nezaměstnanost v republice a mnoho lidí ze zbytku země sem cestuje za prací. Sídlí tu velké množství významných firem, od telekomunikačních operátorů až po průmyslové podniky.
Na jih od města se nachází rafinerie Slovnaftu, která má pro celé Slovensko velký význam, nedaleko od řeky Moravy severozápadním směrem od centra se zase rozkládají závody Volkswagen Slovakia. V centru města se provozovny firem koncentrují v nových administrativních a obchodních komplexech (například Aupark, Polus City Center)
[editovat] Kultura
- Podrobnější informace naleznete v článku Kultura v Bratislavěnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Jako hlavní město je Bratislava domovem Slovenského národného divadla, hlavní scény v zemi. Divadlo sídlí v současné době ve třech budovách; hlavní historická se nachází na Hviezdoslavově náměstí v centru města (v současné době je zde opera a balet), plánuje se však přesun do nového objektu na břehu Dunaje (nová budova SND je již dlouhou dobu ve výstavbě).
Kromě národného však hlavní slovenská metropole má i jiné divadelní scény; jedná se například o divadla Astorka Korzo '90 či divadlo Aréna.
Nedaleko Nového mostu, na Vajanského nábřeží, se nachází také Slovenské národné múzeum. To se zabývá dějinami celého národa; na historii Bratislavy se specializuje Mestské múzeum v Bratislave (založené 1868). Existují i další muzea, jsou zasvěcená různým dalším oborům. Například u hlavního nádraží se nachází múzeum dopravy, v historickém jádru metropole lze nalézt ale i muzeum hodin, zbraní či farmaceutické. V Čuňovu je pak situováno nejnovější Múzeum moderného umenia. Některá muzea mají expozice o osobnostech, jako jsou například Ján Jesenský a Marek Dobeš. Pro zdejší židovskou komunitu má význam Múzeum židovskej kultúry, umístěné na Židovské ulici.
Na nábřeží v centru města sídlí v moderní budově z přelomu 60. a 70. let 20. století také Slovenská národná galéria, vrcholná slovenská instituce v oblasti uměleckých sbírek, existující již od roku 1948.
Hlavními události v hudbě bývají v Bratislavě, stejně jako i v jiných městech festivaly. Jedná se například o Bratislavské hudobné slávnosti, festival vážné hudby či Bratislavské jazzové dni, mezinárodní jazzový festival. V hlavním městě sídlí také i Slovenská filarmónia.
Mnoho obyvatel Bratislavy též navštěvuje kina; po roce 1989 se začaly rozvíjet tzv. multiplexy, tj velkokina s mnoha sály, které jsou většinou sočástí obchodních a kulturních center. Mezi takové lze zařadit například multikino v Polus City Centru na Vajnorské ulici, dále například například Palace Cinemas v centru Aupark. V hlavním městě se také nachází i jedno 3D IMAX kino. Ke starším kinům patří například Hviezda, Tatra, FK Mladosť, Kino Café a další.
[editovat] Věda
Ve vědě má kromě současných průmyslových závodů, které mají vlasní vývojová střediska, velkou roli zdejší univerzita. Avšak její technické zázemí je již zastaralé, očekávají se však výhledově investice z Evropské unie.
Bratislava jako jedna z mála evropských metropolí nemá vlastní observatoř či planetárium, a to i přesto, že na severu města jsou dobré podmínky na pozorování noční oblohy; nejbližší stavby tohoto typu se nacházejí desítky kilometrů daleko – observatoř v Modré, což je zhruba 30 km a planetárium v Hlohovci zhruba 70 km od hlavního města. Jediným zařízením, které tak může současným bratislavským astronomům sloužit je astronomický úsek PKO, kde se konají různé přednášky o astronomii a sledování noční oblohy.
[editovat] Doprava
- Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Bratislavěnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Bratislava je významnou dopravní křižovatkou; vedou sem tři dálnice (D1 (směr Nitra), D2 (směr Brno) a Dálnice M15 (směr Györ)), mnohé železniční spoje, na mezinárodním letišti M. R. Štefánika přistávají letadla z mnohých zemí i ze Slovenska. Na řece Dunaji existuje čilá říčná plavba, a to jak osobní, tak i nákladní.
V provozu je tramvajová síť (rozchod 1000 mm), trolejbusová i autobusová doprava. Dlouhou dobu se uvažovalo o stavbě metra, nyní je ale jeho stavba odložena. Vozový park tramvají, autobusů a trolejbusů částečně zastarává.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||
|
||||||||
|
|
|
|---|---|
|
Kraje a jejich správní centra: Banskobystrický kraj (Banská Bystrica) | Bratislavský kraj (Bratislava) | Košický kraj (Košice) | Nitranský kraj (Nitra) | Prešovský kraj (Prešov) | Trenčínský kraj (Trenčín) | Trnavský kraj (Trnava) | Žilinský kraj (Žilina) |
|

