Chiméra (mytologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chiméra - (latinsky Chimaira) je v řecké mytologii dcerou stohlavého obra Týfóna a Echidny, napůl ženy, napůl hada. Sama je fantastická nestvůra.

Chiméra měla zpředu podobu lva, vprostředku divoké kozy a zezadu draka. Její tři tlamy dštily oheň. Žila v rokli sopky, střežila vchod do podsvětí. Člověka okamžitě ucítila, vylezla ze svého doupěte a chrlila na něj oheň. O jejích konkrétních obětech není více známo, ví se ale, že ji zabil Bellerofontés, který přiletěl na okřídleném koni Pégasovi a Chiméru zasáhl několika smrtícími šípy z bezpečné výšky. První šíp ji jenom zranil, zaútočila na něj znovu ohněm svých tří tlam, bušila dračím ocasem, vysoko za ním vyskakovala až se země otřásala a skály pukaly. Bellerofón však dal na hrot svého kopí olovo, to se v plamenném chřtánu obludy roztavilo a spálilo jí vnitřnosti.

Sourozenci Chiméry byli:

  • Orthos - dvouhlavý pes
  • Kerberos - tříhlavý podsvětní pes
  • Sfinx - obluda se ženskou hlavou, lvím tělem a ptačími křídly
  • Hydra - obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami

Slovo chiméra zůstává i v novodobém slovníku jako synonymum přeludu, vidiny, klamné představy, něčeho nereálného.

[editovat] Odraz v umění

Chiméra, ač obludná, bývala často antickými umělci zobrazována. Nejznámější byla

  • bronzová socha Chiméra z Arezza, vynikající dílo etruského umělce z 5. stol. př. n. l. (v Archeologickém muzeu ve Florencii)

[editovat] Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu: