Makrobiotika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Typické vegetariánské suroviny
Vegetariánství

Základní druhy
Lakto-ovo vegetariánství
Lakto vegetariánství
Ovo vegetariánství
Veganství
Méně časté praktiky
Frutariánství
Vitariánství
Syrové veganství
Makrobiotická strava
Přírodní hygiena
Částečné vegetariánství
Pesco-pollo vegetariánství
Pesco vegetariánství
Flexitariánství
Freeganství
Příbuzná témata
Vegetariánská kuchyně
Vegetariánství celosvětově
Seznam vegetariánů

Makrobiotika (z řeckého macro = velký, dlouhý a bios = život) je životní styl a filozofie úzce spojený s dietním režimem. Slovo makrobiotika poprvé použil v roce 1796 německý lékař Christoph Wilhelm Hufeland ve své knize „Makrobiotik, oder die Kunst das menschliche Leben zu verlängern“ („Makrobiotika, nebo-li umění jak prodloužit lidský život)“.

Je to východní filosofické učení, založené na udržování rovnováhy mezi póly jin a jang.

Přísnější pohled pak zkoumá jídlo, ale i psychickou stránku člověka z hlediska pěti proměn energie. Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obiloviny - převážně vařená zrna, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje apod.


Obsah

[editovat] Makrobiotické stravování

Běžné složení makrobiotické stravy je:

Průměrné stravování populace:

  • 12% bílkovin
  • 42% tuků
  • 22% polysacharidů
  • 24% rafinovaného cukru

Odborníci na výživu v USA doporučují:

  • 12% bílkovin
  • 30% tuků
  • 48% polysacharidů
  • 10% rafinovaného cukru.

Společnost pro výživu v ČR doporučuje:

  • bílkoviny: z doporučení nelze % přesně stanovit
  • 30% tuků
  • polysacharidy: z doporučení nelze % přesně stanovit
  • 10% rafinovaného cukru

Základy o makrobiotice najdete v knihách od Michio Kushiho, či Jarmily Průchové.

Pokud zkombinujeme makrobiotiku a vegetariánství, jak to hodně makrobiotiků dělá, dostaneme veganství s používáním makrobiotických zásad. To je sice užitečné z hlediska kontroly příjmu všech důležitých prvků, ale rizika veganství z nedostatku esenciálních amiokyselin zůstávají.

[editovat] Názory odborníků

[editovat] prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc

  • Rozděluje makrobiotiky do deseti skupin
  • Nejmírnější stupně makrobiotiky uznává jako prospěšné
  • Varuje ,že vyšší stupně mohou vyústit do karence
  • Souhlasí s tím, že touto výživou lze preventivně předcházet např. rakovině tlustého střeva

Odkaz na celý článek

[editovat] T. Collin Campbell M.S., Ph.D.

  • Strava, která se skládá především z rostlinných zdrojů je všestranně a celkově mnohem zdravější než strava, která se opírá o živočišné produkty.
  • Dětská strava s vysokým podílem tuků, bílkovin, kalorií a vápníku sice podporuje rychlý růst člověka, ale její vinou stoupá počtu případů rakoviny prsu u dospělých žen.
  • Mléko a mléčné výrobky nechrání před osteoporózou (řídnutím kostí). Tělo může získávat dostatek vápníku z rostlinných zdrojů.
  • Pro dostatečné zajištění množství železa v těle není nutná konzumace masa.
  • Ideálně by měl jídelníček obsahovat 80 - 90% rostlinných potravin s co největší pestrostí.

[editovat] Společnost pro výživu doporučuje

Dokument sepsali:

  • doc. Ing. Jana Dostálová, CSc.
  • prof. MUDr. Stanislav Hrubý, DrSc.
  • MUDr. Bohumil Turek, CSc.

Odkaz na celý článek

[editovat] Externí odkazy