Kryosféra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Termín „kryosféra“ má své počátky v řeckém slově kryos, které označuje námrazu nebo ledový chlad. Označuje veškerý povrch planety Země, kde se voda nachází v pevném skupenství a zahrnuje mořský led, jezerní led, led na tekoucí vodě, sněhovou pokrývku, ledovce, ledové čepičky, ledové příkrovy a také trvale zmrzlou zem ( např. permafrost). Kryosféra je nedílnou součástí celosvětového klimatického systému, s jehož ostatními prvky ( atmosféra, hydrosféra, litosféra) je svázána mnohými pojítky, které často nabývají podoby zpětných vazeb. Mezi tyto vlivy patří působení na povrch Země, toky vlhkosti, a díky tomu také na celou atmosférickou a oceánickou cirkulaci. Díky těmto vlivům patří změny kryosféry mezi hlavní příčiny globální změny klimatu.
[editovat] Kryosféra
Jak už bylo popsáno v úvodu, zmrzlá voda se na Zemi vyskytuje v různých podobách. Doba, po kterou tyto podsystémy kryosféry zůstávají v pevném skupenství se ale velice liší. Sníh na pevnině a led na sladké vodě se většinou vyskytují pouze sezónně. Také většina mořského ledu se vyskytuje jen po část roku, nebo po několik chladnějších let, stále se vysyktuje jen v nejchladnějších oblastech Arktidy. Led v ledovcích ale může zůstat zmrzlý i přes 100 tis. a odhaduje se, že led ve východní Antarktidě může být starý skoro 1 milion let.
Většina celosvětového množství ledu se nachází v Antarktidě, zejména v ledovém příkrovu Východní Antarktidy. Pokud jde ale o rozlohu, zabírá v zimě na severní polokouli sníh a led větší oblast, která tvoří v lednu tvoří průměrně 23 procent zemského povrchu severní polokoule. Velká plošná rozloha a důležité klimatické role sněhu a ledu určují, že pozorování a modelování rozlohy sněhu a ledu, jejich tloušťky a fyzických vlastností je velmi důležité pro klimatický výzkum.
Existuje mnoho základních fyzických vlastností sněhu a ledu, které ovlivňují výměny energie mezi povrchem a atmosférou. Sníh a led mají velmi velkou odrazivost ( albedo) - až 90 procent.

