Den

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah

Den je jednotka času, jejíž přesný význam závisí na kontextu.

[editovat] Obecně

Den je doba mezi východem a západem Slunce, ohraničená soumrakem.

[editovat] Historie dělení dne

Okamžik půlnoci (stejně jako okamžik poledne) je pouze teoretický, byl stanoven až v novověku v důsledku rozvoje vědy. V minulosti byl rytmus dne určován světlem a tmou.

Den se dělil na horae inaequales („hodiny nestejnoměrné“). Den (v užším slova smyslu) byl rozdělen na 12 hodin, na stejný počet hodin byla rozdělena i noc. Protože délka dne a noci v průběhu roku kolísá, kolísala i délka denní a noční hodiny. Při zimním slunovratu např. hodina dne = 30 min, hodina noci 90 min.

Jednotlivé předěly dne pak byly: matutinum (rozbřesk), hora prima (východ slunce), h. tercia (uprostřed dopolodne), h. sexta (poledne), h. nona (uprostřed odpoledne), vespera (hodina před západem slunce), completorium (krátce po západu slunce).

Dělení dne dle horae equales („hodiny stejnoměrné“) se prosadilo až na konci středověku. Krom námi dnes používaného způsobu, kdy den dělíme od půlnoci do půlnoci na 24 hodin (tzv. německý čas), existovalo 24 hodin, které se počítaly od západu slunce do západu (tzv. italský nebo český čas). Druhý způsob byl však zatlačen, protože západ slunce byl pohyblivý (v rámci dvou dnů sice jen nepatrně, v delším časovém úseku však o několik hodin).

[editovat] Astronomický význam

Jako den se označuje doba jednoho otočení planety Země kolem své osy. Rozlišuje se tzv. hvězdný den, kdy se otočení sleduje relativně vůči hvězdnému pozadí a sluneční den, kdy se otočení sleduje relativně vůči Slunci. Jelikož se Země současně s otáčením kolem své osy pohybuje i kolem Slunce, je hvězdný den o cca čtyři minuty kratší (tento rozdíl za rok dá dohromady jeden den, tzn. jedno otočení kolem osy, ke kterému došlo jedním oběhem kolem Slunce).

Sluneční den trvá přesně 24 hodin, hvězdný den trvá 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy.

Kvůli slapovému zpomalování se délka dne velice zvolna prodlužuje (rotace Země se zpomaluje). V době vzniku Země trvalo jedno otočení kolem osy asi 23 hodin. Délka dne je v současné době 86 400,002 sekund a prodlužuje se o cca 2 milisekundy za století.

[editovat] Občanský význam

Jako den se označuje období 24 hodin mezi dvěma půlnocemi místního času, tzn. od 0:00 do 23:59. Takový den má právě 86 400 sekund, v případě přidání přestupné sekundy 86 401 s (teoreticky je možné též přestupnou sekundu ubrat, tzn. den o 86 399 s, ale taková situace je nepravděpodobná a dosud k ní nedošlo).

Den také označuje protiklad noci, dobu od východu do západu Slunce. V průměru je den delší než noc, což je způsobeno dvěma faktory: jednak Slunce není bodový zdroj světla, ale má rozměr cca 32 úhlových minut, jednak zemská atmosféra láme světlo, takže i v době, kdy už je celé Slunce pod obzorem, dopadá na krajinu jeho rozptýlené světlo. Tyto jevy způsobují, že skutečný soumrak nastává až v době, kdy je střed Slunce cca 50 úhlových minut pod horizontem. Odpovídající čas závisí na zeměpisné poloze a roční době, ale minimálně se jedná o přibližně 7 minut.

[editovat] Soustava SI

V soustavě SI je den vedlejší jednotkou času, značí se písmenem d.

1 d = 24 h = 1440 min = 86400 s

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Bibliografie

  • HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-x. s. 99-118