Arlon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Arlon

Střechy arlonských domů s kostelem sv. Martina v pozadí
Symboly obce
Arlon – znak Arlon – vlajka
Znak Vlajka
Poloha
Poloha Arlonu v provincii Lucembursko Poloha provincie Lucembursko v Belgii
Zeměpisné údaje
Stát Belgie
Region Valonsko
Společenství Francouzské
Provincie Lucembursko
Arrondissement Arlon
Souřadnice 49° 41' s. š., 05° 49' v. d.
Rozloha 118,64 km²
Sociologické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
26 438 (1. 7. 2006)
49,70 %
50,30 %
223 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
24,75 %
60,39 %
14,86 %
Cizinci 9,38 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 10,60 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 14 500 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Raymond Biren (cdH)
Vládnoucí strany cdH – PS
Počet zastupitelů 29
Další informace
PSČ 6700, 6704, 6706
Telefonní předvolba 063
Oficiální web www.arlon.be

Město Arlon (nizozemsky Aarlen, německy a lucembursky Arel) leží na jihovýchodě Belgie 185 kilometrů od hlavního města Bruselu blízko hranic s Lucemburským velkovévodstvím. Je správním centrem valonské provincie Lucembursko. Jeho rozloha činí přibližně 119 km² a počet obyvatel je 25 986 (podle údajů z 1. července 2005). Arlonem prochází železniční koridor ve směru Brusel-Lucemburk-Štrasburk. Ve městě pramení řeka Semois.

Obsah

[editovat] Historie

Arlon, stejně jako Tournai a Tongeren, patří mezi nejstarší belgická města. Když v polovině 1. století př. n. l. dobyl Julius Caesar Galii, patrně již v údolí řeky Semois na místě Arlonu existovala keltská vesnice. Z období římské nadvlády pocházejí četné archeologické vykopávky, které vypovídají o tom, že se v té době město rozvíjelo a byly v něm zřízeny termální lázně. Římané město nazývali Orolaunum. Na konci 3. století římské impérium čelilo útokům germánských kmenů. Z toho důvodu bylo na kopci nad údolím vybudováno opevnění, kam se uchýlili obyvatelé města.

Ve středověku patřil Arlon Limburskému vévodství a roku 1226 se stal součástí Lucemburského hrabství. Kvůli požáru roku 1785 se v centru města nedochovaly středověké památky.

Roku 1793 došlo k bitvě u Arlonu, ve které Francouzi zvítězili nad rakouskými vojsky.

Během obou světových válek byl Arlon okupován Němci.

Roku 2004 proběhl v Arlonu soudní proces s pedofilem Markem Dutrouxem.

[editovat] Významné budovy

  • Kostel sv. Donáta (L'église Saint-Donat) ze 17. století
  • Kostel sv. Martina (L'église Saint-Martin), vybudován v neogotickém stylu v letech 1907-1914
  • Nejstarší synagoga v Belgii, otevřená v roce 1865
  • Radnice, postavená v letech 1842-1843
  • Bývalý Justiční palác (L'Ancien Palais de Justice), postaven v letech 1864-1866

[editovat] Družba

Arlon má družbu s těmito městy:

[editovat] Významní rodáci

  • Johann Kaspar Basselet von La Rosée, bavorský generál (1710-1795)
  • Godefroid Kurth, historik (1847-1916)

[editovat] Demografický vývoj


  • Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
  • 1977: připojení obcí Autelbas, Bonnert, Guirsch, Heinsch a Toernich

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Související články obsahuje:
 Portál Belgie 


Vlajka provincie Lucembursko
Obce v belgické provincii Lucembursko
Vlajka Belgie

Arrondissement Arlon: Arlon | Attert | Aubange | Martelange | Messancy
Arrondissement Bastogne: Bastogne | Bertogne | Fauvillers | Gouvy | Houffalize | Sainte-Ode | Vaux-sur-Sûre | Vielsalm
Arrondissement Marche-en-Famenne: Durbuy | Erezée | Hotton | La Roche-en-Ardenne | Manhay | Marche-en-Famenne | Nassogne | Rendeux | Tenneville
Arrondissement Neufchâteau: Bertrix | Bouillon | Daverdisse | Herbeumont | Léglise | Libin | Libramont-Chevigny | Neufchâteau | Paliseul | Saint-Hubert | Tellin | Wellin
Arrondissement Virton: Chiny | Étalle | Florenville | Habay | Meix-devant-Virton | Musson | Rouvroy | Saint-Léger | Tintigny | Virton


 
Belgie - Koninkrijk België - Royaume de Belgique (B)

Provincie vlámského regionu a jejich správní centra:

Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Leuven) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Brugge)

Provincie valonského regionu a jejich správní centra:

Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucembursko (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre)

Bruselský region (Brusel)