Aglutinační jazyk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony a přípony), které se přidávají ke kořenovému slovu. Patří do skupiny syntetických jazyků.
Aglutinační pochází z latinského agglutinare, což znamená slepit.
Ukázka skládání afixů ve svahilské větě.
| a- | na- | mw- | ona | „On ji vidí.“ |
| 3. os. j. č. | přít. průb. | obj. 3. os. j. č. | slov. |
Typicky aglutinační jsou následující jazyky: finština, maďarština, svahilština, turečtina, korejština, japonština a další.

