Somálsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Soomaaliya الصومال (Al-Ṣūmāl) Somálsko |
|
|---|---|
| Rozloha | 637 657 km² (41. na světě) z toho 1,6 % vody |
| Počet obyvatel | 8 025 190 (87. na světě, 2003) |
| Hustota zalidnění | 12 / km² (198. na světě) |
| Jazyk | somálština, arabština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | islám |
| Nejvyšší bod | Shimbiris (2416 m n. m.) |
| Hlavní město | Mogadišo (Muqdisho, مقديشو, Muqdīshū) |
| Státní zřízení | anarchie |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Abdullahi Yusuf Ahmed (de jure - centrální vláda nefunguje) |
| Předseda vlády | Ali Mohamed Ghedi (de jure - centrální vláda nefunguje) |
| Hymna | Somaliyaay toosoo |
| Vznik | 1. července 1960 (nezávislost na Velké Británii a Itálii) |
| Měna | somálský šilink (SOS) |
| ISO 3166-1 | 706 SOM SO |
| MPZ | SP |
| Doména | .so |
| Telefon | +252 |
| Časové pásmo | UTC +3 |
Somálsko (Somálsky: Soomaaliya, Arabsky: الصومال aṣ-Ṣūmāl) úředně Somálská republika je de iure stát, který se nachází na Somálském poloostrově (známém také jako Africký roh) ve Východní Africe. Sousedními státy jsou Etiopie na západě, Džibutsko na severozápadě a Keňa na jihozápadě. Z východu zemi omývá Indický oceán a ze severu Adenský záliv. Somálský stát v současnosti existuje pouze formálně. Země nemá uznávanou vládu a je rozdělená na několik regionů, které jsou v rukou vlád mezinárodně neuznaných republik: Somaliland (na severozápadě země) a Puntland (na severu země), Prozatímní přechodné vlády (sídlící ve městě Baidoa), etiopské armády a místních klanů. Právě kvuli klanům zachvátil zemi chaos, když klanoví vůdci svrhli v roce 1991 diktátora Mohameda Siada Barreho. V zemi probíhá občanská válka.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Období před kolonizací
Somálsko bylo obýváno různými etnickými skupinami, z nichž nejpočetnější byli Somálské kmeny, které se v oblasti usadili již před 2500 lety. Kolem roku 900 n.l. pronikl do oblasti islám. V pozdním středověku vznikaly ze somálských měst městské státy a království, z nichž nejvýznamnějším byl Adalský sultanát. Etiopsko-somálské války z 15. století značně otočily vývoj Somálska ve Východní Africe. Etiopané byli poraženi somálským sultánem Ahmadem Gureyem z Adalu, a skončila tak etiopská okupace Somálska, která trvala celé století a začala krátká okupace Etiopie. Etiopii přišla na pomoc portugalská vojska, která zničila téměř celou armádu Adalského sultanátu (v bojích zemřel i sultán Ahmad Gurey). Krátce po smrti svého sultána se Adalský sultanát zhroutil. V pozdější době vznikaly další sultanáty, následníci městských států, jako sultanát Geledi a sultanát Hobyo.
[editovat] Po získání nezávislosti
Somálsko získalo nezávislost v roce 1960; předtím bylo rozděleno do dvou kolonií, britské a italské. V roce 1969 se vojenským převratem dostal k moci diktátor Maxamed Siyaad Barre, který pak zůstal u moci dalších 22 let, do roku 1991. Po válce s Etiopií v roce 1978 se začaly objevovat první opoziční skupiny. V čele jedné z nich, Hnutí za spásu Somálska, stál pozdější prozatímní prezident, Cabdullaahi Yuusuf Axmed.
Barre byl svržen v roce 1991, vítězní polní velitelé se pak ale pustili do sebe navzájem a začala občanská válka, která dodnes neskončila. Situaci se snažila uklidnit OSN vysláním mezinárodních sil koncem roku 1992. Situace však zůstala nestabilní, síly byly během roku 1995 kompletně staženy za pomoci americké armády (která byla součástí těchto sil).
V letech 2000–2004 byl prezidentem Přechodné národní vlády Somálska Cabdiqaasim Salaad Xasan. Přechodná vláda měla pod kontrolou jen části hlavního města Mogadišo, zbytek země zůstával v rukách polních velitelů. 10. října 2004 Xasana vystřídal Cabdullaahi Yuusuf Axmed, zvolený přechodným exilovým parlamentem v keňském Nairobi. I jeho vláda zůstala slabá a nepodařilo se jí získat skutečnou kontrolu nad Somálskem.
Na severozápadě se mezitím odtrhlo území zvané Somaliland, které vyhlásilo nezávislost a udržuje si politickou stabilitu, nezávislost však nebyla mezinárodně uznána. Další území, Puntland, na samé špičce Afrického rohu, vyhlásilo „dočasnou nezávislost“ s úmyslem vrátit se jako autonomní území, až bude fungovat centrální vláda. Na jihozápadě Somálska byl ustaven stát Jubaland, který rovněž vyhlásil nezávislost, vzápětí byl však pohlcen větším celkem Jihozápadní Somálsko, který se později dostal pod kontrolu Přechodné vlády.
Vlna tsunami v roce 2004 zasáhla i Somálsko a pravděpodobně způsobila šíření nebezpečného toxického odpadu zde umístěného, což pravděpodobně způsobuje zdravotní problémy obyvatel. Celkový rozsah katastrofy nebylo vzhledem k nestabilní situaci možné zjistit
V roce 2006 začal posilovat Svaz islámských soudů, který ovládl většinu jihozápadu země včetně Mogadiša a začal vést rozhovory s Přechodnou vládou o budoucím uspořádání země. Ty skončily neúspěšně a mezi oběma stranami se rozhořel vojenský konflikt. Koncem roku 2006 se v konfliktu na straně Přechodné vlády začala aktivně angažovat armáda Etiopie, což znamenalo zvrat v konfliktu. Svaz opustil Mogadišo a postupně byl donucen k ústupu ze všech větších měst na jihu země a přešel na partyzánský boj. Od 8. ledna 2007 se bojů proti Svazu účastní i Armáda Spojených států, která svaz podezřívá ze spolupráce s teroristickou sítí Al-Kájda.
[editovat] Správní členění
18 regionů (jednotné číslo gobolka)
- Awdal
- Banaadir
- Bakool
- Bari
- Bay
- Galguduud
- Gedo
- Hiiraan
- Jubbada Dhexe
- Jubbada Hoose
- Mudug
- Nugaal
- Sanaag
- Shabeellaha Dhexe
- Shabeellaha Hoose
- Sool
- Togdheer
- Woqooyi Galbeed
[editovat] Obyvatelstvo
Počet obyvatel je těžké odhadovat, poslední sčítání proběhlo v roce 1975. CIA factbook odhaduje 8,863,338, jiné odhady udávají až 15 miliónů. Asi 60% obyvatel není trvale usazeno a kočuje. Dalších 25 % jsou usedlí zemědělci žijící hlavně v jižní části země v okolí řek Jubba a Shebelle. Zbylých 15% žije ve městech, hlavně v Mogadišu. Občanská válka vyhnala do okolních státu i celého světa asi 1 milion obyvatel.
Zdravnotní péče je na nízké úrovni, novorozenecká úmrtnost dosahuje 10%, 5 let se nedožije 25% dětí. Průměrná délka života je asi 48 let. Naopak v porovnání s okolními státy je velmi nízká rozšířenost viru HIV (asi 2% populace)
Soukromé školství nahradilo předválečné nekvalitní státní školství, 80% obyvatel zůstává negramotných.
Většina obyvatel jsou sunnitští muslimové.
[editovat] Hospodářství
Vliv neexistence centrální vlády na hospodářství je nejasný, země stále patří mezi nejchudší státy světa s odhadovaným HDP 600 $ ročně na obyvatele. Nejvýznamnějším sektorem hospodářství zůstává zemědělství. Zásoby ropy v Puntlandu zůstávají kvůli nestabilní situaci nevyužité, nerozvíjí se silniční infrastruktura. Elektřinu dodávají jednotliví majitelé naftových generátorů. Prudký rozvoj zaznamenávaí telekomunikace, letecká doprava či bankovnictví.
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Západní Sahara (MA)
Mapy: 2°J - 12° S, 41°-51° V

