Slzivka kořenující
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Slzivka kořenující |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Slzivka kořenující http://houby.humlak.cz/ autor Milan Novotný
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Hebeloma radicosum (Bull.) Ricken, 1911 |
Slzivka kořenující (Hebeloma radicosum (Bull.) Ricken 1911) je jedlá houba z čeledi pavučincovitých
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Dryophila radicosa (Bull.) Quél. 1886
- Myxocybe radicosa (Bull.) Fayod 1889
- Pholiota radicosa (Bull.); Kumm. 1871
- Agaricus radicosus Bull. 1783
- Slzivka kořenatá
[editovat] Popis
- Klobouk má 7 - 20 cm v průměru, v mládí je polokulovitý, později vyklenutý až plochý. Poivrch je tuhý, hladký, slizký, jemně tmavě šupinkatý, někdy dokonce až skvrnitý. Barvy od špinavě okrové po masově hnědou. Okraj je vždy světlejší a často ověnčen zbytky plachetky.
- Lupeny jsou husté, volné, barvy v mládí bledé, později žlutohnědé a ve stáří až kakaově hnědé.
- Prsten je výrazný, kožovitý, blanitý a dvojitý.
- Třeň je 10 - 20 cm vysoký, 1,5 - 3 cm tlustý, dole zduřelý a má výrazně vřetenovitý kořen. Barvy nahoře bílé, jinak našedlé, od báze hnědnoucí a pod prstenem šupinatý. Dlouhým kořenem se spojuje s kořeny dubů a jiných stromů, z nichž podhoubí z nich čerpá výživu
- Dužnina jebělavá
- Chuť mírné až nahořklá a vůně je hořkomandlová nebo po čerstvém perníku.
[editovat] Výskyt
Roste v červenci až říjnu dosti vzácně v listnatých, smíšených lesích a dubo-habrových lesích na nevápenatých půdách kolem pařezů a kmenů, někdy vyroste i z mechu. Upřednostňuje bohaté hlinité nebo jílovité půdy.
[editovat] Použití
Jedlá houba nevalné jakosti. V některých atlasech je uváděna jako nejedlá.

