Baleáry
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Comunitat Autònoma de les Illes Balears Comunidad Autónoma de las Illes Balears |
|||
|
|
|||
| hlavní a největší město | Palma de Mallorca | ||
|
rozloha |
17. v pořadí |
||
|
obyvatelstvo |
14. v pořadí |
||
| úřední jazyky | katalánština španělština |
||
| počet provincií | 1 | ||
| autonomní statut | 1. března 1983 | ||
| ISO 3166-2 | IB | ||
|
parlamentní zastoupení |
7 křesel |
||
| počet křesel regionálního parlamentu | 59 | ||
| předseda vlády | Jaume Matas Palou (PPIB) | ||
| Gobierno de las Illes Balears | |||
Baleáry, též Baleárské ostrovy (katalánsky Illes Balears, španělsky Islas Baleares) jsou soustroví na západě Středozemního moře. Politicky je to provincie a současně i jedno ze 17 autonomních společenství Španělska. Ostrovy se skládají ze dvou skupin: vlastních Baleár (zahrnujích ostrovy Mallorca, Menorca a několik dalších menších ostrovů a ostrůvků jako je Cabrera) a Pytyuských ostrovů (zahrnujících ostrovy Ibiza, Formentera a několik ostrůvků). Největším z těchto ostrovů je Mallorca. Souostroví je oblíbeným cílem mnoha turistů. Na ostrovech nejsou žádné významnější vodní toky, pouze několik krátkých říček. Při severním pobřeží ostrova Mallorca se nachází relativně vysoké pohoří, jehož nejvyšším vrcholem je Silla de Tordellas (1571 m). Jinak na ostrovech převažuje nížina.
Metropolí regionu, který tvořil součást středověkého Aragonského království, je Palma de Mallorca. Úředními jazyky jsou katalánština a španělština. Katalánský název Illes Balears je i součástí oficiálního španělského (kastilského) označení autonomního společenství.
Administrativně se region člení na tři ostrovní celky: Ibiza a Formentera, Mallorca, Menorca; z nichž každou spravuje vlastní ostrovní rada (Consell Insular).
Podívejte se také na přehled vlajek Baleárských ostrovů.
Obsah |
[editovat] Předsedové vlád
- Jeroni Albertí Picornell (UCD) 1978 - 1982
- Francesc Tutzó Bennasar (UCD) 1982 - 1983
- Gabriel Cañellas Fons (AP/PP) červen 1983 - 2. srpna 1995
- Cristòfor Soler i Cladera (PP) 2. srpna 1995 - 18. června 1996
- Jaume Matas Palou (PPIB) 18. června 1996 - 27. července 1999
- Francesc Antich i Oliver (PSOE) 27. července 1999 - 27. června 2003
- Jaume Matas Palou (PPIB) od 27. června 2003
[editovat] Historický přehled
[editovat] Baleáry ve starověku
Baleáry byly známé již Féničanům a Řekům. Později si je podrobilo Kartágo. Po zničení Kartága Římem byly ostrovy načas samostatné a staly se útočištěm pirátů. Roku 123 př. n. l. je pro Řím podrobil Quintus Caecilius Metellus Balearicus a poté se sem nastěhovala řada římských osadníků. V té době také došlo k založení měst Palma de Mallorca a Pollentia (dnešní Pollensa) a na Baleárech se začaly pěstovat olivy. V Pollense se dodnes zachoval například římský vodovod.
[editovat] Baleáry ve středověku a novověku
Pollentia je římské město, na jehož základech vzniklo následně město Alcúdia. Město Pollenca leží úplně jinde, více na severu ostrova.
[editovat] Externí odkazy
|
|
|
|---|---|
|
Autonomní společenství a jejich správní centra: Andalusie (Sevilla) | Aragonie (Zaragoza) | Asturie (Oviedo - Uviéu) | Baleáry (Palma de Mallorca) | Baskicko (Vitoria - Gasteiz) | Extremadura (Mérida) | Galicie (Santiago de Compostela) | Kanárské ostrovy (Santa Cruz de Tenerife) | Kantábrie (Santander) | Kastilie a León (Valladolid) | Kastilie-La Mancha (Toledo) | Katalánsko (Barcelona) | La Rioja (Logroño) | Madrid (Hlavní město Madrid) | Murcie (Murcia) | Navarra (Pamplona - Iruña) | Valencie (Valencie) Autonomní města: Ceuta | Melilla Pod přímou správou španělské ústřední vlády: Španělské severoafrické državy |
|


