Místní církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Místní církev (lat. Ecclesiae particulares) je pojem z oblasti katolické teologie a kanonického práva. Označuje se tak jakákoliv samostatně konstituované církevní společenství, které je součástí katolické církve (ve smyslu církve sjednocené s Římem). Obvykle je definováno na základě určitého územního rozsahu, vliv může mít ovšem i určitá tradice či ritus. V Kodexu kanonického práva pojednává o místních církvích ODDÍL 2 (SECTIO 2), zahrnující kánony 368-374.

V kán. 368 se praví:

  • Místními církvemi, v nichž a z nichž je jedna a jediná katolická církev, jsou především diecéze, jimž, pokud není zřejmý opak, jsou na roveň postaveny: územní prelatura a územní opatství, apoštolský vikariát a apoštolská prefektura a natrvalo zřízená apoštolská administratura.

Podle kán. 373 přísluší zřizovat místní církve pouze papeži.

[editovat] Reference