Percy Bysshe Shelley
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Percy Bysshe Shelley [persi biš šeli] (4. srpna 1792 – 8. července 1822), patří k nejvýznamnějším anglickým romantickým básníkům a je považován za autora nejlepších lyrických básní napsaných v anglickém jazyce. Nejvíce se proslavil svými básněmi Ozymandias, Óda na západní vítr, Skřivánkovi a Maska anarchie. Nicméně většinu jeho díla tvoří dlouhé vizionářské básně Alastor, Adonis, Vzpora Islámu, Odpoutaný Prométheus a nedokončená báseň Triumf života. Shelleyho nekonvenční životní styl a idealismus, společně s jeho skeptickým tónem z něj udělaly nechvalně proslulého a nejvíce nenáviděného muže své doby. Stal se idolem pro následující dvě nebo tři generace básníků (mezi nimi nejznámějších viktoriánských básníků Roberta Browninga, Alfreda Tennysona, Dante Gabriela Rossettiho, Algernona Charlese Swinburna, Williama Butlera Yeatse a dále pak básníků píšících v jiných jazycích, například Jibanananda Dase and Subramanya Bharathyho). Byl rovněž obdivován Karlem Marxem, Henrym Stephensem Saltem a Georgem Bernardem Shawem. Shelley, podobně jako jeho současníci John Keats a Lord Byron, předčasně zemřel. Jeho ženou byla Mary Wollstonecraft Shelley, autorka Frankensteina, ke kterému Shelley napsal v roce 1818 úvod.
[editovat] Život
Pocházel z nižší anglické šlechty. Po skončení studií v Etonu nastoupil na Oxfordskou universitu, odkud byl v roce 1811 vyloučen, především kvůli publikaci díla O nezbytnosti atheismu. Ve stejný rok se oženil s Harriet Westbrookovou, dcerou londýnského kavárníka. Kavárníci ostatně ovlivňovali jeho osud po celý život. S Harriet podnikl dvouletou cestu po Anglii a Irsku, během níž přednášel o politické a sociální nespravedlnosti. Mohl si to dovolit, zdědil totiž po svém dědečkovi značné jmění a titul baroneta. Vzdal se svého dědictví v prospěch malé roční renty. V roce 1813 publikuje Královnu Mab, dílo silně ovlivněné jeho atheismem. O rok později se rozpadá jeho manželství s Harriet a Shelley odjíždí z Anglie společně s Mary Wollstonecraft Godwin, dcerou společenského filosofa Williama Goodwina a pozdější autorkou Frankensteina, posledního z prozaických děl romantismu. Na cestě je doprovází i její mladší sestra Claire Clairmont. Mary se stává v roce 1816 jeho druhou manželkou, poté, co Harriet spáchala sebevraždu - utopila se v jezeře Serpentine v Hyde Parku.
Svými názory revoltujícími proti konzervativní anglické společnosti a jejím tradicím byl velice blízký G. G. Byronovi, se kterým se poprvé setkal v roce 1816 během společného pobytu ve Švýcarsku. První setkání bylo zpostředkováno Claire, tehdejší dočasnou konkubínou lorda Byrona. Přátelství ovlivnilo díla obou básníků. Shelley postupně opouští atheismus ve prospěch pantheistického světového názoru, a ovlivňuje zámožnějšího a společensky i čtenářsky úspěšnějšího lorda Byrona. Tráví s Byronem a jinými přáteli z uměleckého prostředí několik měsíců cestováním po Itálii. P. B. Shelley zahynul 8. července 1822 při potopení své šalupy Ariel v bouři, jež ho zastihla na cestě z Janova do Lericci. O přesných důvodech smrti existuje celá řada spekulací. Příboj vyplavil jeho tělo u Viareggia, kde byl na pláži zpopelněn a ostatky posléze převezeny do Říma, kde je pohřben na protestantském hřbitově pro cizince.
[editovat] Dílo
Psal lyriku přírodní, milostnou, politickou i sociální.
- Odpoutaný Prométheus – dramatická báseň o Prométheovi. Obdoba antické básně.
- Vzpoura Islámu
- Královna Mab
- Cenci
- Obrana básnictví
[editovat] Podívejte se také na

