Jiří Čunek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Čunek (* 22. února 1959 Zlín) je politik KDU-ČSL. V letech 1998–2006 byl starostou Vsetína; po kontroverzním vystěhování romských rodin v říjnu 2006, jež ho proslavilo v médiích, se v rychlém sledu stal senátorem, jedním z nejpopulárnějších politiků, předsedou strany (9. prosince) a místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj (9. ledna 2007). Nedlouho poté ho policie obvinila z přijetí půlmilionového úplatku v roce 2002.
Obsah |
[editovat] Životopis
Jiří Čunek se v letech 1974-7 vyučil na středním odborném učilišti v Napajedlech. Při zaměstnání jako automechanik ve zlínských (tehdy gottwaldovských) Pozemních stavbách roku 1982 odmaturoval na SPŠ strojní v Gottwaldově. Nato nastoupil do Zbrojovky Vsetín, nejprve jako bezpečnostní technik, od roku 1993 vedoucí bezpečnosti práce. Do ČSL vstoupil roku 1990, na podzim 1994 byl zvolen do vsetínského zastupitelstva a tři měsíce působil jako místostarosta, poté byl členem bytové komise a předsedou okresní organizace KDU-ČSL.[1] Po volbách na podzim 1998 se stal starostou; od roku 2000 také zastupitelem Zlínského kraje. Tím, že Čunek nemá vysokoškolské vzdělání, údajně argumentovali někteří odpůrci jeho předsednictví[2].
Jeho manželka Pavla (* 28. dubna 1958[3], sňatek 1982) vystudovala Palackého univerzitu v Olomouci a má ve Vsetíně praxi zubní lékařky; mají 4 dcery, jejichž věk byl v roce 2006 uváděn jako 22, 20, 14 a 12 let[4] Čunkův bratranec (matky byly sestry) je herec Josef Polášek.[5] [6] Čunkův otec zemřel po autohavárii v roce 2006.[6] [7]
19. září 2006 zveřejnil Čunek v regionálním týdeníku Jalovec dopis své bývalé sekretářky Marcely Urbanové zaslaný jemu a dalším osobám, v němž ho obvinila z pracovní diskriminace a sexuálního obtěžování. Čunek to označil za mstu za propuštění, respektive pokus ovlivnit projednávání v radě města její žádosti o snížení nájmu za restauraci, a podal na ni trestní oznámení pro pomluvu a vydírání.[8] [9]
[editovat] Přestěhování romských rodin
Krátce před komunálními a senátními volbami v říjnu 2006 nechal Čunek přestěhovat 36 romských rodin tzv. „nepřizpůsobivých občanů“ (celkem asi 230 lidí) z chátrajícího pavlačového domu u vsetínské polikliniky, který byl vzápětí zbořen, do dvou domů smontovaných z obytných buněk s použitím financí ze Státního fondu rozvoje bydlení (polovina z celkových nákladů 40 milionů Kč) v místní části Poschlá. Kritikové to označují za tvorbu romského ghetta, zastánci projektu naopak poukazují na značně zvýšenou životní úroveň oproti původnímu domu, existenci samosprávy a působení nevládních organizací, především střediska Diakonie Českobratrské církve evangelické v místě.
Sedmi rodinám o asi 100 lidech, jimž podle rozhodnutí soudu nemuselo zajistit náhradní ubytování (zčásti i proto, že měli nájemní smlouvy na dobu určitou), město nabídlo starší rodinné domy mimo Zlínský kraj, na jejichž zakoupení jim poskytlo bezúročné půjčky na dobu až 20 let se splátkami kolem 2000 Kč měsíčně. Řada z nich uvádí, že plnou moc zástupcům, kteří uzavřeli kupní smlouvu za ně, podepsali pod hrozbou vystěhování na ulici a odebrání dětí, v časové tísni a aniž domy viděli; platby zahrnují „provize realitkám, jejichž služby si neobjednali, protože veškerá jednání o tom, kde a jaký dům zakoupit, vedla radnice“[10], do Vsetína, kde dlouhodobě žili a nyní do něj musejí obtížně dojíždět na úřady atp., se chtějí vrátit a někteří tak již učinili. Jejich přestěhování mimo Vsetín kritizovali členové romských organizací a další jako porušování lidských práv a místní samosprávy cílových obcí, jež nebyly o akci informovány, a krajští politici jako přesouvání problému na cizí úkor. Na Čunka bylo podáno přes 10 trestních oznámení; on obhajuje svůj postup tím, že zákon by umožňoval i vystěhování na ulici bez náhrady, ovšem uznává, že „jejich vina je menší než vina státu, [který] vlastně si tyto lidi vychoval“ a vzniklé sociální problémy by byly neúnosné („Navíc si uvědomme, jak by vypadalo město, kde by bloudilo 300 bezprizorních Romů.“[11]). Na domy dvou rodin vystěhovaných na Jesenicko podala vsetínská radnice počátkem prosince návrh na exekuci kvůli dřívějším dluhům za nájemné a penále.[12]
Jedna rodina vystěhovaná na Prostějovsko údajně za nájem nedlužila[13] a nejméně dvě vystěhované na Jesenicko platily nájem přes takzvaný institut zvláštního příjemce přímo ze sociálních dávek[14]. Čunek takový postup principiálně odmítá („způsob, který oba dva popisujete, je právě to je naprosto demotivační, abychom my jim brali ty sociální dávky neboli dávky na bydlení a proměňovali je za nájem. Ne, je potřeba udělat to, co jsme udělali my, teď jsme jim řekli, kdo nezaplatí nájem, protože na to od státu peníze dostává, bude vystěhován.“[15]; „Moji oponenti - třeba Kateřina Jacques či pan Horváth - namítají: vždyť můžeme těm lidem brát dávky a platit z nich dávky. To je naprostý omyl. Tím je špatně vychováváme: oni se přece musí naučit, že se platí nájem. Je potřeba vést je ke zodpovědnosti.“[16]).
Velkou kritiku a srovnávání s nacismem vyvolalo, když Čunek v pořadu TV Nova Na vlastní oči 1. listopadu řekl „já čistím jenom od vředů. To dělají lékaři taky.“ Čunek se hájil, že pouze reagoval na dotaz redaktorky „A nebojíte se toho, že to je ta špatná vstupenka do toho Senátu, tady čistič, Čunek čistič se bude říkat?“, respektive „Já bych i divákům chtěl říct, že jsem tento výrok nevymyslel já, ten vymyslel jeden z politických konkurentů, který ho napsal do novin“[17] a že vředem mínil sociální problém, který dům představoval, nikoli Romy jako takové. 2. listopadu ve zpravodajství České televize řekl: „Já především nevím za co teda, takže určitě, když nevím za co, tak se nikomu omlouvat nebudu,“ týž den v novinách vyšlých 3. listopadu „Co se týká čištění vředu, tak to si myslím stále. Neřekl jsem to vůči nějaké skupině lidí, ale obecně. Česká republika má řadu vředů, které je potřeba řešit a vyčistit je. Já si připadám jako lékař, který tyto vředy čistí. (…) Pan Kasal, pokud to řekl [že Čunkův postup je v rozporu se zásadami KDU-ČSL], tak se přidal k těm, kteří blábolí o problému, o němž nic nevědí“[18] a „Já tím vředem myslím problémy města. Ale to nejsou ti lidé ani ta komunita. Kdybych si to myslel, tak bychom jim nepostavili nové byty a nedali jim půjčky“[19]. Na celostátní konferenci KDU-ČSL 3. listopadu ukončil Čunek svůj proslov „Řekl jsem, že ten dům je vředem na tváři Vsetína. Teď už není“ a sklidil dlouhý aplaus[20]; konference poté schválila usnesení, že „odmítá mediální dezinformace směřující k diskreditaci senátora KDU-ČSL Jiřího Čunka v souvislosti s řešením romské problematiky ve Vsetíně“[21]. Později Čunek rétoriku zmírnil:
- Já se obávám, že už nebudu dále hrát s tím slovem vřed. Protože pro některé by to mohlo znít až příliš pejorativně. Tím slovem byl od začátku myšlen ten pavlačový dům a není třeba používat tak silného výrazu pro všechno.
- Takže vy v lidové straně vředy nemáte?
- Tak vřídky tam máme, to určitě. Problémky.
- Pojďme k těm vřídkům. Které byste vyčistil?
- Ale já bych ani nechtěl nic řezat, čistit. Nechtěl bych tam vystupovat proti něčemu, ale spíš něco řešit.[22]
Členové senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice po výjezdním zasedání ve Vsetíně 7. prosince nejprve prohlásili, že přestěhování Romů do Poschlé bylo v pořádku[23], ale po návštěvě domů vystěhovaných rodin na Jesenicku následující den ostře zkritizovali jejich stav, průběh stěhování provedeného spěšně v pozdních denních hodinách a uvedli, že tím vsetínská radnice zřejmě porušila lidská práva[24]: „Romové předem nevěděli, do čeho jdou. Nemohli si své domy prohlédnout a smlouvy podepisovali pod nátlakem. Byla zneužita jejich právní nevědomost, měli být mnohem více poučeni právníkem,“ řekl senátor Josef Pavlata.[12]
[editovat] Citáty
- „Do výbavy demokrata, a to nejen křesťanského, by neměly patřit nástroje, jako je vytváření ghett a deportace, proto svůj hlas Jiřímu Čunkovi nedám.“ – Miroslav Kalousek, předchozí předseda KDU-ČSL, rozhovor v Lidových novinách 22. listopadu 2006
- „Ten se mi jako chlap líbí, protože má v sobě rozhodnost. (…) Tenhle starosta sice pronesl nešťastnou větu o Romech, ale jinak dělá dobrou věc a měl odvahu odsunout neplatiče; dodržet zákony: Když platíš, sviť, a když neplatíš, tak nesviť, posléze nebydli.“ – Veronika Žilková, rozhovor v Magazínu MF DNES 23. listopadu 2006 (nepřesně citoval Ivan Lamper v rubrice Minulý týden Respektu 48/2006)
- „Pojetí světa, který pohrdá, uráží a nerespektuje důstojnost každého jedinečného lidského osudu, osobní svobodu, právo na úctu a toleranci, to už tady bylo. Výklad světa, v němž je jedna etnická skupina vředem, který je třeba odstraňovat, je zločinný. V případě člena politické strany, hlásící se ke křesťanství, je navíc tento výrok otřesný a šokující.“ – divadelník a publicista Břetislav Rychlík, který vyzval Jiřího Čunka k odchodu z veřejného života a podal na něj trestní oznámení
[editovat] Předsedou a ministrem
Po výrazném vítězství v senátních volbách v říjnu 2006 (ve druhém kole 71,3 % hlasů) Čunek 20. listopadu jako první oznámil kandidaturu na předsedu KDU-ČSL. V listopadu se dvakrát sešel s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem, za což byl ve straně kritizován; oba to označili za společenskou seznamovací schůzku, na níž nevedli žádná politická jednání. Na mimořádném sjezdu KDU-ČSL 9. prosince 2006 byl 182 hlasy z 312 delegátů (58 %) již v prvním kole zvolen předsedou strany, když o 100 hlasů porazil Vlastu Parkanovou. V děkovném projevu prohlásil, že odstoupí, pokud budou do předsednictva zvoleni „ti, kteří se podíleli na té krizi“ (tj. srpnovém vyjednávání KDU-ČSL o vládě s ČSSD a podporou KSČM), a doporučil kandidáty, kteří kromě Jiřího Carbola byli následně zvoleni. Oznámil, že po zvolení předsedou strany funkci starosty opustí; odstoupil až 23. února 2007 po předjednání své nástupkyně Květoslavy Othové (KDU-ČSL).[25]
Po svém zvolení Čunek na jednáních o vládě v druhém prosincovém týdnu nejprve tvrdil, že obnovená koalice ODS, KDU-ČSL a SZ nemůže při hlasování o důvěře stavět na podpoře několika přeběhlíků, ale „Musela by to být dohoda s celou sociální demokracií“[26]. Po několika dnech se tohoto požadavku vzdal[27], za což byl kritizován[28], a uzavřel koaliční smlouvu, podle níž byl 9. ledna 2007 jmenován místopředsedou a ministrem pro místní rozvoj druhé vlády Mirka Topolánka.
[editovat] Hodnocení v médiích
- „Nový šéf lidovců Jiří Čunek se v Praze a ve vysoké politice ještě moc neorientuje a Kalouska potřebuje jako průvodce.“ – Jan Macháček: Tlustý a Kalousek, inženýři financí Hospodářské noviny 19. ledna 2007
[editovat] Trestní stíhání
16. ledna 2007 požádala ostravská policie Senát, aby zbavil Čunka imunity před trestním stíháním[29]; po počátečním tajení detailů bylo zveřejněno, že je obviněn z přijetí půlmilionového úplatku od společnosti H&B REAL, jejímž prostřednictvím Vsetín prodával nájemníkům podnikové byty zkrachovalé Zbrojovky, v únoru 2002. Čunek, na nějž bylo podle jeho slov podáno celkem 16 trestních oznámení, oznámil, že bude s vydáním souhlasit, na jednání Senátu 7. února o to však výslovně nepožádal a byl vydán těsným poměrem 38 hlasů proti 26 s 8 zdrženími.[30]
Během ledna a začátkem února vydal Čunek několik prohlášení o původu peněz, které si uložil na účet vzápětí poté, co si realitní firma podobnou částku v hotovosti vybrala z banky. Za vágnost, nejednoznačnost a opožděnost těchto vysvětlení byl kritizován médii, opozicí i koaliční Stranou zelených; jeho popularita u veřejnosti prudce klesla. 10. února policie obvinila i ředitele H&B REAL Petra Hurtu.
[editovat] Reference
- ↑ Radek Kedroň: Čunek byl politik už dřív, Hospodářské noviny 12. 2. 2007
- ↑ Martin Weiss: Předseda bez diplomu – proč ne?, rubrika Úhel pohledu, Lidové noviny 28. listopadu 2006
- ↑ Jak žijeme, Magazín MF DNES 4. ledna 2007
- ↑ Dobrý manžel se hledá hůř než zubař, rozhovor v Lidových novinách 18. prosince 2006
- ↑ Piča mezi řádky, rozhovor v Reflexu 51-2/2006, 21. 12.
- ↑ 6,0 6,1 Polášek: Můj bratranec Čunek byl za blázna kvůli mně. Víkend MF DNES, 24. února 2007
- ↑ Co pro ně znamenal rok 2006, Právo 30. prosince 2006
- ↑ Sexuální skandál na Vsetínské radnici, ČT24.cz 27. září 2006
- ↑ Milan Šíma: Nevěřili, že to uděláme, rozhovor v Reflexu 46/2006, 16. listopadu 2006
- ↑ Pavel Čírtek: Jak vsetínští Romové kupovali domy, Právo 11. listopadu 2006, str. 16
- ↑ Odvety Romů se nebojím, říká Čunek, online rozhovor se čtenáři Aktuálně 6. listopadu 2006
- ↑ 12,0 12,1 Vsetín požádal o exekuce proti vystěhovaným Romům, iDNES 11. 12. 2006
- ↑ Vystěhovaní Romové na nájmu nic nedlužili, Mladá fronta DNES, regionální mutace Střední Morava, 4. listopadu 2006
- ↑ Části vystěhovalých Romů ze Vsetína prý nájem strhávali z dávek, ČTK 9. prosince 2006
- ↑ Otázky Václava Moravce 5. prosince 2006, část 7
- ↑ Jiří Čunek: Moje řešení bude úžasně fungovat, rozhovor pro Hospodářské noviny 10. listopadu 2006
- ↑ Před polednem o vystěhování Romů ze Vsetína, ČT24 3. listopadu; tiskem Mohu kandidovat jako nezávislý, Právo 4. listopadu 2006
- ↑ Kasal a další jen blábolí, Lidové noviny 3. listopadu 2006
- ↑ Byla to prasárna, slyšel Čunek od lidovců, MF DNES 3. listopadu 2006
- ↑ Lidovci tleskali Čunkovi za to, jak vyřízl vřed, MF DNES 4. listopadu 2006
- ↑ Usnesení 5. zasedání Celostátní konference KDU-ČSL, KDU.cz
- ↑ Michaela Jílková: Se slovem vřed už nebudu hrát, rozhovor v MF DNES 15. listopadu 2006
- ↑ Senátoři: Při stěhování Romů lidská práva porušena nebyla, iHNed.cz 7. 12. 2006
- ↑ Senát: Stěhování Romů zřejmě v pořádku nebylo, iHNed.cz 8. 12. 2006
- ↑ Čunek skončil se starostováním, Vsetín povede žena, iDNES 23. 2. 2007
- ↑ Lidovci mají nové vedení, Čunek neprosadil Carbola, ČTK 9. 12. 2006
- ↑ Čunek otočil. Zběhové jsou lepší než třetí pokus, iDNES 19. 12. 2006
- ↑ Jiří Pehe: Čunkova zkouška, Právo 18. 12. 2006
- ↑ Policie žádá Senát o vydání Jiřího Čunka, Euro Online 16. ledna 2007
- ↑ Rozhodnuto: Senátoři Čunka vydali policii, iDNES 7. 2. 2007
[editovat] Externí odkazy
- http://cunek.kdu.cz — oficiální webové stránky
- Vsetín a Romové na stránkách Romského informačního servisu — přehled zpravodajství převážně z ČTK
- Proč by Jiří Čunek (ne)měl být předsedou KDU-ČSL – WikiKomentář volně editovatelný čtenáři na webu Respektu od 3. prosince
- Erik Tabery: Křesťanští demokraté si vybrali své nebe – komentář k Čunkovu zvolení
| Předchůdce: | od 9. prosince 2006 | Nástupce: |
| Miroslav Kalousek / Jan Kasal (1. místopředseda, pověřen řízením) | Jiří Čunek |
| Předchůdce: | od 9. ledna 2007 | Nástupce: |
| Petr Gandalovič | Jiří Čunek |

