Přírodní památka Kočičí skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

PP Kočičí skály - Kočičí hrad
PP Kočičí skály - Kočičí hrad
PP Kočičí skály
PP Kočičí skály

Přírodní památka Kočičí skály se nachází v CHKO Broumovsko asi 2 km severozápadně od města Police nad Metují asi 17 km severně od okresního města Náchod, ev.č. 176. Správce CHKO Broumovsko.

  • Katastrální území: Žďár nad Metují
  • Výměra: 6, 08 ha
  • Nadmořská výška: 550 – 600 m
  • Datum vyhlášení 4.7. 1956

Důvodem ochrany území jsou pískovcové skalní útvary rozmanitých morfologických tvarů navazující na terén východního svahu vrchu Ostaš viz PR Ostaš.

Geologie - Kočičí skály jsou tvořeny svrchnoturonskými až koniackými křemennými kvádrovými pískovci. Jejich kra vlivem saxonské tektoniky poklesla podél Polického zlomu o 80 – 100 metrů, čímž jsou výrazně diferencovány od přilehlého masivu Ostaše (Ostaš – 700 m n. m. – Kočičí skály max. 603 m n. n. ).

Pískovcová kra Kočičích skal je ve směru SZ-JV asi 750 m dlouhá, příčně maximálně 300 m široká. Východní okraj je tvořen vysokým strukturním svahem, ve kterém jsou pískovce podél vertikálních puklin rozčleněné do 2 – 4 řad skalních kulis, strukturních hřbítků a izolovaných skalních věží, oddělených úzkými rozsedlinami a soutěskami. Pukliny a delší osy těchto skalních útvarů jsou protažené ve směru SZ-JV, shodně s linií Polického zlomu. Útvary jsou 20 – 25 m vysoké. Typickou soutěskou je tzv. Sluj českých bratří, zpřístupněná značenou turistickou stezkou. Severní část Kočičích skal (šíře až 300 m) je rozčleněna podél vertikálních puklin ve skalní město, zvané Dolní labyrint. Skalní tvary mají podobu skalních věží, pilířů, strukturních hřbítků i větších skalních skupin (např. Kočičí hrad), vzájemně oddělených pravoúhlou sítí hlubokých rozsedlin a soutěsek. Dna puklin, rozsedlin i jeskyní jsou vyplněna výhradně balvany a písčitými sedimenty, úpatí skalních masivů po celém obvodu Kočičích skal je tvořeno zvětralinovým pláštěm, složeným z balvanitých a písčitých osypů.

Květena - lesní porosty mají převážně charakter reliktního boru. Kromě borovice lesní je velkou měrou zastoupen smrk ztepilý, zejména v okrajových partiích a při úpatí skal, vtroušeně i jedle bělokorá. Dále se vyskytuje bříza, jeřáb ptačí a v keřovém patře krušina olšová. Bylinné patro tvoří především acidofilní druhy – metlička křivolaká (Avenella flexuosa), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris), černýš luční (Melampyrum pratense), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), na vlhčích místech ostřice šedavá (Carex canescens), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a některé druhy kapradin.

Zvířena - lokalita je vhodným biotopem pro četné druhy drobných pěvců, kteří tu nalézají i pestrou potravní nabídku. V CHÚ a zejména jeho ochranném pásmu se nacházejí desítky kupovitých hnízd lesních mravenců rodu Formica.

Krajinářsky nejzajímavější části Kočičích skal jsou zpřístupněné značenou turistickou cestou. Na řadu skalních věží vedou oblíbené horolezecké výstupové cesty. Značná intenzita turistické a horolezecké aktivity je příčinou výrazné devastace terénu tohoto malého chráněného území, zejména v oblasti Sluje českých bratří a Kočičího hradu.

[editovat] Reference

Koncepce ochrany přírody a krajiny Královehradeckého kraje (ve formátu .pdf)

[editovat] Externí odkazy