Jednocestná funkce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jednocestná funkce je taková funkce, kterou lze snadno vyčíslit, ale je velmi obtížné (prakticky nemožné) z výsledku funkce odvodit její vstup. Ze zadaného x tedy lze snadno získat f(x), avšak výpočet inverzní funkce, získání x při znalosti f(x), je prakticky neřešitelná úloha.
Na existenci jednocestných funkcí spoléhá velká část asymetrické kryptografie.
V současné době není matematicky dokázáno, zda jednocestné funkce vůbec existují. Důkaz existence by také znamenal, že P≠NP. (Naopak ani z důkazu nerovnosti těchto tříd složitosti existence jednocestných tříd nutně nevyplývá.)
[editovat] Možné jednocestné funkce
Mezi funkce, které jsou v současné době používány jako jednocestné funkce, patří například následující:
- Násobení: Součin dvou (i velmi velkých) čísel lze spočítat snadno; nejrychlejší známý algoritmus pro rozklad velkých čísel na prvočinitele (faktorizace) vyžaduje čas
, kde P je druhý největší prvočinitel faktorizovaného čísla. - Rabinova funkce: Lze dokázat, že zjišťování druhé odmocniny modulo N je výpočetně ekvivalentní faktorizaci čísla N. Druhá mocnina na konečném tělese je tedy kandidátem na jednocestnou funkci. (Viz též kvadratické reziduum.)
- Umocňování nad konečným tělesem: Výpočet diskrétního logaritmu se obecně pokládá za náročnou úlohu.
- Za další kandidáty se považují některé NP-úplné problémy jako např. problém batohu či subset sum.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- Marek Kumpošt: Hašovací funkce (bakalářská práce, Fakulta informatiky Masarykovy university, 2002)

