Jakovlev Jak-9

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letadlo Jak-9
Jak-9
Typ: Stíhací a bombardovací letadlo
Výrobce:
Konstruktér: A. S. Jakovlev
První let: 1942
Zaveden: 1942
Hlavní uživatel: SSSR
Vyrobeno: 16 700

Letoun Jakovlev Jak-9 byl dalším článkem vývoje řady Jak-7. Jeho vznik byl umožněn pozitivním vývojem a úspěchy sovětského metalurgického průmyslu, který dodával od léta 1942 kvalitní materiály. Toto umožnilo leteckému průmyslu postupně upouštět od využívání tradičních kovových a dřevěných součástí a zdokonalovat technické parametry nových strojů.


Obsah

[editovat] Vývoj

Na letadle Jak-9 se pozitivně projevily materiálové změny. Konstrukce vycházející z Jaku-7 byla lehčí, což se projevilo na lepších vlastnostech letadla, na jeho doletu i na zvýšení užitečného nákladu. První prototypy vzlétly v roce 1942, poté byla ihned zahájena sériová výroba a na podzim se stroje zapojily do bojové činnosti. Na přelomu let 1942 - 1943 byla stíhačka dále zdokonalena. Byl instalován nový protitankový kanón 11-P-37 ráže 37 mm, což si vyžádalo posunutí kabiny Jaku-9 o 0,4 m dozadu. Později se montovaly i zbraně menší ráže, například dvacetimilimetrový kanón MPŠ-20, třiadvacetimilimetrový MP-23-VV či jen půlpalcový kulomet UBS. Naopak v roce 1944 byl do stíhačky instalován protitankový kanón ráže 45 mm. Mezi typy a obměnami byla i bombardovací verze Jak-9B, vyzbrojená jen kulomety, přičemž v trupu byla zkonstruována vnitřní pumovnice, v níž mohlo být zavěšeno až 400 kg pum.


[editovat] Bojové užití

Stíhací letadla Jak-9 poprvé zasáhla do vzdušných soubojů na stalingradskou frontou na podzim 1942. Pro Němce se tento stroj stal velice nepříjemným překvapením. Jaky-9 převyšovaly německé stíhačky Messerschmitt Bf 109 ve výškách do 4000 m o 10 až 30 km/h ve vodorovné rychlosti. Od 6000 m výše byly sovětské stroje sice o 40 až 60 km/h pomalejší, avšak boje na sovětské frontě se vedly v podstatně nižších hladinách, kde se mohla převaha Jaků-9 uplatnit lépe. Jak-9 se vyznačoval také vyšší rychlostí ve vertikálním manévru, tj. ve stoupavosti. Na 5 000 m vystoupal za 4 minuty 54 vteřin, zatímco Bf 109G 2 k tomu potřeboval 5 minut 18 vteřin. Typ Jak-9 byl velmi všestranný, používal se jako stíhací, dálkový stíhací a přepadový letoun, sloužil i jako stíhací bombardér, který se užíval pro boj s tanky. V roce 1944 byl uveden typ Jak-9DD, s nádržemi zvětšenými na 850 litrů, což dovolilo podnikat doprovodné lety dlouhé 2000 nebo až 2 200 km. Toho bylo využíváno např. při doprovodu amerických dálkových bombardovacích letadel, která si při mezipřistání doplňovala palivo na sovětských letištích. Úspěšné užití Jaku-9 však druhou světovou válkou ještě neskončilo. Tento letoun bojoval v padesátých letech v korejské válce a vedl si celkem obstojně i proti americkým proudovým stíhačkám.


Celkem bylo vyrobeno 16 700 strojů typu Jak-9.


[editovat] Technické údaje

Jak-9
Jak-9
  • Charakteristika: jednomístné stíhací letadlo s dlouhým doletem.
  • Pohonná jednotka: motor Klimov VK-105PF-2/3 o výkonu 925 kW.
  • Výzbroj: kanón ráže 20 mm střílející osou vrtule a kulomet ráže 12,70 mm nad motorem, případně dvě 100 kg pumy nebo šest raket ráže 82 mm na závěsnících pod křídlem, později různé obměny výzbroje
  • Rozpětí: 10,00 m
  • Délka: 8,55 m
  • Nosná plocha: 17,15 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2 565 kg
  • Vzletová hmotnost: 3 300 kg
  • Maximální rychlost: 590 km/h
  • Dostup: 10 000 m
  • Dolet: 1 330 km

[editovat] Technická data typu Jak-9U

  • Rozpětí: 10,00 m
  • Délka: 8,71 m
  • Nosná plocha: 17,15 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2 315 kg
  • Vzletová hmotnost: 3 170 kg
  • Maximální rychlost: 698 km/h
  • Dostup: 12 060 m
  • Dolet: 925 km

[editovat] Externí data


[editovat] Literatura

  • Zbyněk Válka, Stíhací letadla
  • Olaf Groehler, Letecká válka 1939–1945


Sovětské vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
I-15 | I-153 | I-16 | MiG-1 | MiG-3 | Jak-1 | Jak-3 | Jak-7 | Jak-9 | LaGG-1 | LaGG-3 | La-5 | La-7
Bombardovací letouny
R-5 | Su-2 | Jak-4 | SB-2 | Ar-2 | Pe-2 | Pe-4 | Pe-8 | Tu-2 | Il-4 | Jer-2 | TB-3 |
Bitevní letouny Transportní letouny a kluzáky Průzkumné a spojovací letouny Cvičné letouny
Il-2 | Il-10 Li-2 | Šče-2 | G-11 R-10 | Po-2 | MBR-2 | Be-4 | Š-7 UT-1 | UT-2
Experimentální letouny a prototypy
I-26 | I-28 | I-30 | I-180 | I-185 | I-250 | ITP | DIS | BI-1 | ANT-58