Gobi
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gobi (čínsky: 戈壁(沙漠) [Gēbì (Šāmò)] ; mongolsky: Говь [Gowi] ) je jedna z nejstarších a největších pouští světa, ale oproti ostatním suchým oblastem má několik nepravidelností, které jí od ostatních značně odlišují. Rozkládá se v severní Číně a jížním Mongolsku. Poušť je ohraničena pohořím Altaj a travnatými stepmi Mongolska na severu, Tibetskou náhorní plošinou na jihozápadě a Velkou Čínskou nížinou na jihovýchodě.
Obsah |
[editovat] Geografie
Gobi zaujímá 1 300 000 čtverečních kilometrů a řadí se tak mezi jednu z největších na světě. Další primát si Gobi drží vzhledem ke svému geografickému postavení, jelikož se jedná o nejseverněji položenou poušť na zemském povrchu. Do dnešního dne se jedná o velmi málo prozkoumanou část světa. Zabírá přibližně 30% plochy Mongolska a velké oblasti Číny. Rozkládá se v pánevné oblasti, která je situována do nadmořské výšky přes 1000 metrů, což se projevuje na teplotách zde panujících.
[editovat] Klima
Jedná se jednu z nejchladnějších pouští, kde se teploty mohou pohybovat mezi -40°C v zimě až po 40°C v létě.Průměrné srážky nepřesáhnou 76 mm vody za rok, což řadí poušť mezi jedny z nejsušších oblastí světa, což se projevuje na její obydlenosti, která se řadí na jednu z nejnižších na světě. I přes tyto extrémní parametry však nemůžeme na poušť Gobi pohlížet jako na nekonečné oblasti písečných dun (písečné oblasti zabírají maximálně 3% z celkové rozlohy), jelikož se rozprostírá na obrovském území, tak se zde setkáváme i s bohatou biodevirzitou mezi kterou nechybí hory, lesy či stepi.
[editovat] Historie vzniku
Historie vzniku pouště sahá hluboko do minulosti naší planety. Před 300 milióny let v karbonu byla Gobi mořským dnem, ale potom nastala horotvorná činnost, která měla za následek vyvrásnění pohoří Altaj či Ťan-šan. V další geologické etapě druhohorách se Gobi stala úrodnou oblastí, kterou v hojných počtech obývaly dinosauři, po kterých je nyní na poušti možno nalézt mnoho kosterních pozůstatků. Koncem křídy ale začalo docházet ke dramatickým klimatickým změnám, které měly za následek změnu srážkového režimu a jejich následnému zastavení, což se projevilo na druhotném vyschnutí řečišť a změně biotopu z bujné vegetace na trávu a keře.
[editovat] Fauna a flóra
Fauna a flora je i v pouštní oblasti bohatá. Mezi nejvýznamnější rostliny patří stepní tráva, tamaryšek, divoký tymián. Z říše živočišné máme možnosti potkat ovce argali, sněžného leoparda, kozorožce horského, gobijského medvěda, velmi vzácný druh koně Převalského a mnohé další. Díky bohatému životu a množství ojedinělých druhů byly velké části Gobi prohlášeny za národní parky (například Velká gobijská rezervace).
Poušť je nalezištěm uhlí, ropy, tyrkysu, achátu, křišťálu a dalších.
K poušti Gobi se vztahují i mnohé legendy a vyprávění o tajemném zvířeti, které se nazývá v místním nářečí Olgoj Chorchoj. Mělo by se údajně jednat o 1 až 1,5 metru dlouhého slepého červa, který by měl žít v písečných oblastech a měl by mít na svědomí i lidská úmrtí. Pro současné vědce je tento tvor velkou hádankou.
[editovat] Externí odkazy
- Článek Českého rozhlasu o rozšiřování pouště Gobi
- Olgoj chorchoj - článek o živočichovi, který údajně žije v poušti Gobi

