Skokan skřehotavý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Skokan skřehotavý |
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Skokan skřehotavý - samička
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Rana ridibunda Pallas, 1771 |
Skokan skřehotavý (Rana ridibunda, Pallas, 1771) je kriticky ohrožený druh žab vyskytujících se v Česku, žije zde v nížinných oblastech, které jsou však nejvíce ovlivněny činností člověka. Je velmi úzce vázán na vodu. Jeho početnost v poslední době výrazně klesá. V textu Bernské konvence je zařazen v seznamu chráněných druhů.
Obsah |
[editovat] Velikost
Průměrná délka těla je 12 cm, vzácně až 17 cm.
[editovat] Zbarvení
Zbarvení hřbetní části těla je temně zelené, olivově zelené, nebo hnědavé, obvykle s tmavými nepravidelnými skvrnami. Středem hřbetu se obvykle táhne jasně zelený pruh. Břicho je bělavé, s tmavými skvrnami, nebo tmavě mramorované. Dolní část stehen má tmavě zelenou nebo hnědou barvu.
[editovat] Rozšíření a početnost
Skokan skřehotavý obývá rozsáhlý areál. Na západě Evropy je rozšířen až k Rýnu, na severu k pobřeží Baltského moře. Nežije v severní části střední Evropy. Na východ zasahuje k hornímu toku Uralu a do Zakaspicka. Žije na Balkáně a v Přední i Střední Asii.
V Česku leží uvnitř areálu rozšíření druhu, tato žába však zde žije pouze v nížinách nejteplejších oblastí, je rozšířena ostrůvkovitě a její početnost výrazně klesá. Populace žijící v nadmořské výšce vyšší než 300 m jsou zcela ojedinělé.
[editovat] Stanoviště
Druh je vázán na vodu - zdržuje se buď přímo v ní, nebo v její nejtěsnější blízkosti. Žije v rybnících, kanálech a v hlubších tůních. Vodní nádrže, ve kterých stoupá znečištění vody, se stávají pro život a rozmnožování skokana nevhodnými.
[editovat] Biologie
Skokan skřehotavý přečkává zimu zahrabán do bahna na dně vod, jen výjimečně v úkrytech na suché zemi. V teplých vodách může zimovat na povrchu dna, ale může být i celoročně aktivní. Na jaře se probouzí v závislosti na teplotě vody většinou v březnu, někdy až v dubnu. Páření a rozmnožování probíhá v květnu až červnu. Samice klade až 12 000 (i více) vajíček v chomáčích, které klesají pod vodu a ulpívají na ponořených rostlinách. Samci se ozývají silným hlasem, v době rozmnožování v daleko slyšitelných žabích koncertech. Pulci se vyvíjejí 3 až 4 měsíce, ve výjimečných případech se může vývoj protáhnout do příštího jara. Pohlavně dospívá skokan skřehotavý ve třetím roce života. Každý rok se některé dospělé samice nezúčastňují rozmnožování.
[editovat] Potrava
Pulci se živí především řasovými nárosty a jinou rostlinnou potravou, dospělci vodním i suchozemským hmyzem a jinými bezobratlými. Žáby se však mohou živit i drobnými obratlovci, především obojživelníky a jejich vývojovými stadii a drobnými rybkami. Běžný je také kanibalismus
[editovat] Hodnota druhu
Jeho přímý význam pro člověka je nepatrný. V některých specifických případech, např. na plůdkových rybníčcích, může tato žába způsobovat malé škody, stává se to však velmi zřídka. Skokan skřehotavý, stejně jako ostatní dva druhy vodních skokanů vyskytujících se v Česku, je důležitou složkou vodních a mokřadních ekosystémů. Má také význam bioindikační, neboť je velmi citlivý na negativní vlivy, zejména na eutrofizaci vody, změnu pH, regulaci toků a vysoušení krajiny. Snižování jeho početnosti ukazuje na nevyvážené a narušené přírodní prostředí.
[editovat] Ochrana
Skokan skřehotavý je ze všech obojživelníků Česka nejvíc vázán na vodu. Jeho ochrana proto znamená zachovat dostatečný počet vodních nádrží a mokřin a chránit je před znečištěním.

