Jan Zajíc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Zajíc (3. červenec 1950 Vítkov25. únor 1969 Praha) byl český student jenž spáchal po vzoru Jana Palacha sebevraždu na protest proti okupaci Československa vojsky armád Varšavské smlouvy.

Narodil se ve Vítkově v rodině drogisty a učitelky. Od roku 1965 studoval na Střední průmyslové škole železniční v Šumperku. Během studia se zajímal živě o literaturu i poezii, sám se pokoušel psát básně. Během období Pražského jara s nadšením podporoval uvolnění ve společnosti.

Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce v dlažbě před Národním muzeem
Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce v dlažbě před Národním muzeem

Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Palacha následovat. V den výročí komunistického převratu 25. února 1948 se vydal vlakem do Prahy. V horní části Václavského náměstí se toho dne asi v půl druhé odpoledne v průjezdu domu čp. 39 polil benzínovým čističem, vypil kyselinu a zapálil se. Už se mu však nepodařilo z průjezdu vyběhnout na náměstí, po několika krocích upadl na zem a vzápětí zemřel.

Státní bezpečnost zamezila tomu aby byl Zajíc pohřben v Praze v obavě z dalších demonstrací podobně jako v případě Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova kde byl 2. března 1969 pohřben.

Až po sametové revoluci byl na ploše náměstí před Národním muzeem zřízen prostý pomník na Palachovu a Zajícovu památku. V rodném Vítkově po něm bylo pojmenováno náměstí.

V jiných jazycích