Dělostřelecká pevnost Hanička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dělostřelecká Tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936 - 1938 jako součást Československého opevnění.

Obsah

[editovat] Základní údaje

Zrozhodnutí ŘOP (řiditelství opevňovacích prací) byla tvrz umístěna jižně od kóty 994 Ernestinenberg (dnes 991,5 Anenský vrch) nad Rokytnicí v Orlických horách. Celkový počet objektů byl původně vypočítán na 4, ale postupem času se měnil od 8 až se zastavil na dnešních 6 jsou to objekty (R–S 76, R–S 77, R–S 78, R–S 79, R–S 79a, R–S 80) a dělostřelecká pozorovatelna R–S 91. Řiditelství opevňovacích prací na svých výkresech označilo Haničku krycím písmenem „H“. Pevnost nebyla označována pouze jako Hanička, ale také jínými názvy například v Denkschriftu označována jako Panské Pole - Herrenfeld. Celkový rozpočet tvrze v boji nebo při jejím stálém udržování nebyl nikdy vypočítán. Tvrz byla již 30. záři 1938 staveběn dokončena.

[editovat] Projekce a řízení výstavby

Projektantem tvrze byl kpt.žen.ing. Bedřich Kubec projektování pevnosti mu trvalo cca 1,5 roku. Výstavba spadala pod ženijní skupinové velitelství X. – Rokytnice v Orlických horách. Tvrz byla budována na podúseku 3/X (původně 10/III) jehož velitelem byl mjr.stav.ing. Rudolf Hušák. Stavby vedoucí pevnosti byl npor.stav.ing. Karel Beran. Ženijní vojsko také na stavbu přidělilo svého zřízence kpt.žen.ing. Bedřicha Kubece a ostatní příslušníky vojenského stavebního dozoru npor.stav.ing. Michaela Buriana, por.stav. Arnošta Kasnera a ppor.přes.sl.ing. Josefa Pdbrdského. ŘOP na stavbu přidělilo také své civilní zaměstnance a to tech.úř.ing. Karela Bártu,tech.úř. Josefa Botelu a tech.úř. Rudolfa Voštu.

[editovat] Firma a stavební práce

Soutěž na výstavbu pevnosti byla vypsána výnosem MNO (ministerstva národní obrany) čj. 3.213/Taj.hl.št. ŘOP 1936 současně s touto soutěží byla vypsána také soutěž na výstavbu pevnosti Bouda. Lhůta k dodání nabídek byla stanovena na 18. srpna 1936 v 9.00 hodin. Soutěže se zůčastnily firmy Kruliš, Hlava, Lanna, Velfík, Záruba-Pfeffermann, Konstruktiva. Vyhrála pouze jedna a to ing. Bedřich Hlava, úředně autorisovaný civilní inženýr stavební a stavitel, Praha II, Riegrovo nábřeží 14. Následně na to byla zadána stavba a to výnosem MNO čj. 4.069/Taj.hl.št. ŘOP 1936 z 28. 8. 1936. Zadávací částka výstavby činila 22 571 403,24 Kč. Pevnost měla být postavena za 24 měsíců a prvním stavebním dnem se stalo 14. září 1936. Původně bylo zadáno k výstavbě 5 objektů 6. dělostřelecký srub byl ještě na rýsovacým prkně a byl zadán později a to výnosem MNO čj. 27.791/Taj.hl.št. ŘOP 1937. Jeho zadávací částka byla 3 080 792, 80 Kč a díky tomu byla celková doba výstavby prodloužena o 3 měsíce do 1. 12. 1938. Oběkt byl ovšem vybetonován už 7. - 14.6. 1938. Ukončení betonáže prvního objektu bylo 28. srpna 1937 byl to oběkt R-S 77. Při výstavbě bylo na stavbě ke 30. 4. 1938 18 úředníků, 584 dělníků. Bohužel výstavba si vyžádala i své oběti a to byly:

  • Tacl Jan, dělník, 18. 2. 1937, šachta objektu R–S 76
  • Špinar Václav, dělník, 12. 5. 1937, mimo staveniště tvrze
  • Franc František, dělník, 29. 8. 1938, (30. 8. 1938 Rychnov nad Kněžnou), lom firmy

[editovat] Seznam všech zadaných objektů

  • R–S 76, 14. – 19. 9. 1937, 2 274m3
  • R–S 77, 23. – 28. 8. 1937, 2 173m3
  • R–S 79, 5. – 9.10., 15. – 22.11. 1937, 5 598m3
  • R–S 79a, 25. 4. – 4. 5. 1938, 4 300m3
  • R–S 80, 21. – 26.10. 1937, 1 997m3
  • R–S 91, 18. – 23. 9. 1937, 1 185m3

společně se stavbou tvrze byly betonovány také izolované pěchotní sruby:

  • R–S 75, 14. – 20. 7. 1937, 1 774m3
  • R–S 81, 2. – 6. 8. 1937, 1 151m3


[editovat] Osádka

Velitelem pevnosti byl jmenován mjr.pěch. Mikuláš Jaroslav Novák jeho plánovaná hodnost byla podplukovník generálního štábu. Jeho osádku mělo tvořit 426 můžů a měl to být Útvar zřízen dne 10. května 1938 (jako zvláštní útvar „H“, dnem 1. srpna 1938 přejmenován na VII. prapor hraničářského pluku 19). Zřizovací výnos tohoto útvru byl MNO čj. 11.020/Taj.hl.št. ŘOP 1938 z 27. 4.1938. Plánovaný válečný stav útvaru byl 27 důstojníků, 9 rotmistrů, 390 mužů. Velikost jednotky ubytované v podzemí na obranu intervalu byla jedna rota pěchoty. V míru měla být celá osádka ubytovaná v Mírových kasárnách Rokytnice v Orlických horách a to společně se III. praporem pluku.Jmenný seznam důstojníků tvrze v září 1938 a jejich funkční zařazení:

  • škpt.děl. Josef Škodík – velitel baterie R–S 79
  • por.děl. Jan Korba – 1.důstojník baterie R-S 79
  • por.pěch. Josef Chalupecký – velitel osádky
  • por.pěch. František Urban – velitel osádky
  • por.děl. Antonín Drahoš – pozorovatel

[editovat] Podívejte se také na