Běh na 400 m

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Běh na 400 metrů je dlouhým sprintem, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle, běžec musí spojit základní rychlost z 100m sprintu a běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při sprintu v zatáčce. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m), startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček, tak že závodník běžící po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou, náběhem do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovníh bloků. Světový rekord může být uznán pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je menší než 2 m/s.

Absolutním suverénem MS běhu na 400m je Michael Johnson, který získal 4 tituly mistra světa. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici extratřídy 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42.94 s. v roce 1995) Mezi ženami jsou Marie-José Pérec a Cathy Freeman se dvěma tituly, královnami 400m běhu.

Obsah

[editovat] Historie

Běh na 400 m vznikl z běhu na čtvrt míle, což je 440 yardů nebo 402,34 m. Běžci musí mít dobrou základní rychlost, musí být schopní skoordinovat rychlost a vytrvalost a musí se naučit ignorovat bolest, protože v důsledku kyslíkového dluhu se ve svalech tvoří kyselina mléčná. Běžci se dělí na dvě skupiny, ty co běhají 200m/400m a ty co běhají 400m/800m.

[editovat] Vývoj světového rekordu - muži

  • 47.8 Maxie LONG (USA) New York 29-09-00
  • 47.7 Ted MEREDITH (USA) Cambridge,US 27-05-16
  • 47.0 Emerson SPENCER (USA) Palo Alto 12-05-28
  • 46.4 Ben EASTMAN (USA) Palo Alto 26-03-32
  • 46.2 Bill CARR (USA) Los Angeles 05-08-32
  • 46.1 Archie WILLIAMS (USA) Chicago 19-06-36
  • 46.0 Rudolf HARBIG (Německo) Frankfurt 12-08-39
  • 46.0 Grover KLEMMER (USA) Philadelphia 29-06-41
  • 46.0 Herb McKENLEY (Jamaica) Berkeley, USA 05-06-48
  • 45.9 Herb McKENLEY (Jamaica) Milwaukee 02-07-48
  • 45.8 George RHODEN (Jamaica) Eskilstuna 22-08-50
  • 45.4 Lou JONES (USA) Mexico City 18-03-55
  • 45.2 Lou JONES (USA Los Angeles 30-06-56
  • 44.9 Otis DAVIS (USA) Rome 06-09-60
  • 44.9 Carl KAUFMANN (Německo) Rome 06-09-60
  • 44.9 Adolph PLUMMER (USA) Tempe 25-05-63
  • 44.9 Mike LARRABEE (USA) Los Angeles 12-09-64
  • 44.5 Tommie SMITH (USA) San Jose 20-05-67
  • 44.1 Larry JAMES (USA) Echo Summit 14-09-68
  • 43.8 Lee EVANS (USA) Mexico City 18-10-68
  • 43.86 Lee EVANS (USA) Mexico City 18-10-68
  • 43.29 Butch REYNOLDS (USA) Zurich 17-08-88
  • 43.18 Michael JOHNSON (USA) Seville 26-08-99



[editovat] Vývoj světového rekordu - ženy

  • 51.02 Marylin NEUFVILLE (Jam) Edinburgh 23-07-70
  • 50.98 Jelica PAVLICIC (Jugoslavie) 03-08-74
  • 50.78 Riitta SALIN (Finsko) 17-08-74
  • 50.14 Riitta SALIN (Finsko) Rome 04-09-74
  • 49.77 Christina BREHMER (Německo)Dresden 09-05-76
  • 49.75 Irena SZEWINSKA (Polsko) Bydgoszcz 22-06-76
  • 49.28 Irena SZEWINSKA (Polsko) Montreal 29-07-76
  • 49.19 Marita KOCH (DDR) Leipzig 02-07-78
  • 49.03 Marita KOCH (DDR) Potsdam 19-08-78
  • 48.94 Marita KOCH (DDR) Prague 31-08-78
  • 48.89 Marita KOCH (DDR) Potsdam 29-07-79
  • 48.60 Marita KOCH (DDR) Turin 04-08-79
  • 48.16 Marita KOCH (DDR) Athens 08-09-82
  • 47.99 Jarmilla KRATOCHVILOVA(Cze)Helsinki 10-08-83
  • 47.60 Marita KOCH (DDR) Canberra 06-10-85

Je vhodné dodat, že i o rekordu Marity Kochové panují poměrně značné pochybnosti, stran jejího možného užívání dopinkových prostředků. Objevují se i návrhy tento čas anulovat, čímž by se rekordmankou a zároveň jedinou ženou v historii s časem pod 48 sekund stala česká běžkyně Jarmila Kratochvílová (která již od roku 1983 drží SR na dvojnásobné trati)

[editovat] Olympijští vítězové

Rok Místo Muži Ženy
1896 Athény Thomas Burke Nestartovaly
1900 Paříž Maxwell Long Nestartovaly
1904 St.Louis Harry Hillman Nestartovaly
1908 Londýn Wyndham Halswelle Nestartovaly
1912 Stockholm Charles Reidpath Nestartovaly
1920 Antverpy Bevil Rudd Nestartovaly
1924 Paříž Eric Liddell Nestartovaly
1928 Amsterodam Ray Barbuti Nestartovaly
1932 Los Angeles William Carr Nestartovaly
1936 Berlín Archie Williams Nestartovaly
1948 Londýn Arthur Wint Nestartovaly
1952 Helsinky George Rhoden Nestartovaly
1956 Melbourne Charles Jenkins Nestartovaly
1960 Řím Otis Davis Nestartovaly
1964 Tokyo Mike Larrabee Betty Cuthbert
1968 Mexico City Lee Evans Colette Besson
1972 Mnichov Vince Matthews Monika Zehrt
1976 Montreal Alberto Juantorena Irena Szewinska
1980 Moskva Viktor Markin Marita Koch
1984 Los Angeles Alonzo Babers Valerie Brisco-Hooks
1988 Seoul Steve Lewis Olga Bryzgina
1992 Barcelona Quincy Watts Marie-José Pérec
1996 Atlanta Michael Johnson Marie-José Perec
2000 Sydney Michael Johnson Cathy Freeman
2004 Athény Jeremy Wariner Tonique Williams-Darling


[editovat] Mistři světa

Rok Místo Muži Ženy
1983 Helsinky Bert Cameron Jarmila Kratochvílová
1987 Řím Thomas Schönlebe Olga Bryzgina
1991 Tokyo Antonio Pettigrew Marie-José Pérec
1993 Stuttgard Michael Johnson Jearl Miles-Clark
1995 Göteborg Michael Johnson Marie-José Pérec
1997 Athény Michael Johnson Cathy Freeman
1999 Sevilla Michael Johnson Cathy Freeman
2001 Edmonton Avard Moncur Amy Mbacke Thiam
2003 Paříž Jerome Young Ana Guevara
2005 Helsinky Jeremy Wariner Tonique Williams-Darling


[editovat] Mistři světa v hale

Rok Místo Muži Ženy
1987 Indianapolis Antonio McKay Sabine Busch
1989 Budapešť Antonio McKay Helga Arendt
1991 Sevilla Devon Morris Diane Dixon
1993 Toronto Butch Reynolds Sandie Richards
1995 Barcelona Darnell Hall Irina Privalova
1997 Paříž Sunday Bada Jearl Miles-Clark
1999 Maebashi Jamie Baulch Grit Breuer
2001 Lisabon Daniel Caines Sandir Richards
2003 Birmingham Tyree Washington Natalya Nazarova
2004 Budapešť Alleyne Francique Natalya Nazarova
2005 Moskva Alleyne Francique Olesya Krasnomovets


[editovat] Mistři Evropy

Rok Místo Muži Ženy
1934 Turín Adolf Metzner Nestartovaly
1938 Paříž Godfrey Brown Nestartovaly
1946 Oslo Niels Holst Sřrensen Nestartovaly
1950 Brusel Derek Pugh Nestartovaly
1954 Bern Ardalion Ignatyev Nestartovaly
1958 Stockholm John Wrighton Marija Itkina
1962 Bělehrad Robbie Brightwell Marija Itkina
1966 Budapešť Stanislaw Gredzinski Anna Chmelkova
1969 Athény Jan Werner Nicole Duclos
1971 Helsinki David Jenkins Helga Seidler
1974 Řím Karl Honz Riitta Salin
1978 Praha Franz-Peter Hofmeister Marita Koch
1982 Athény Hartmut Weber Marita Koch
1986 Stuttgart Roger Black Marita Koch
1990 Split Roger Black Grit Breuer
1994 Helsinki Du'aine Ladejo Marie-José Pérec
1998 Budapešť Iwan Thomas Grit Breuer
2002 Mnichov Ingo Schultz Olesya Zykina


[editovat] Mistři Evropy v hale

Rok Místo Muži Ženy
1970 Vídeň Alexandr Bratchikov Marilyn Neufville
1971 Sofia Andrzej Badenski Vera Popkova
1972 Grenoble Georg Nückles Christel Frese
1973 Rotterdam Luciano Susanj Verona Bernard
1974 Göteborg Alfons Brydenbach Jelica Pavlicic
1975 Katowice Hermann Köhler Verona Elder
1976 Mnichov Janko Bratanov Rita Wilden
1977 San Sebastián Alfons Brydenbach Mariata Koch
1978 Milán Pietro Mennea Marina Sidorova
1979 Vídeň Karel Kolár Verona Elder
1980 Sindelfingen Nikolay Chernyetzkiy Elke Decker
1981 Grenoble Andreas Knebel Jarmila Kratochvilová
1982 Milán Pavel Konovalov Jarmila Kratochvilová
1983 Budapešť Jevgenij Lomtev Jarmila Kratochvilová
1984 Göteborg Sergey Lovatchev Taťána Kocembová
1985 Pireas Todd Bennett Sabine Busch
1986 Madrid Thomas Schönlebe Sabine Busch
1987 Liévin Todd Bennett Maria Pinigina
1988 Budapešť Jens Carlowitz Petra Müller
1989 Den Haag Cayetano Cornet Sally Gunnell
1990 Glasgow Norbert Dobeleit Marina Chmonina
1992 Janov Slobodan Brankovic Sandra Myers
1994 Paříž Du'aine Ladejo Svetlana Goncharenko
1996 Stockholm Du'aine Ladejo Grit Breuer
1998 Valencie Ruslan Marchenko Grit Breuer
2000 Gent Ilja Tsevontov Svetlana Pospelova
2002 Vídeň Marek Plawgo Natalya Antyukh
2005 Madrid David Gillick Svetlana Pospelova


[editovat] Externí odkazy