Depo Hostivař (stanice metra v Praze)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vstup do stanice Depo Hostivař
Vstup do stanice Depo Hostivař
Vestibul a nástupiště Depo Hostivař
Vestibul a nástupiště Depo Hostivař

Depo Hostivař je konečná stanice na lince A pražského metra, umístěná ve stejnojmenném depu, po němž je pojmenována. Je důležitým přestupním bodem mezi metrem a autobusovými linkami do jihovýchodních částí Prahy (hlavně Dolní Měcholupy a Uhříněves) a obcí v blízkosti Prahy (např. Říčany a Kostelec nad Černými lesy).

[editovat] Charakteristika

Stanice je neobvyklé koncepce, nachází se přímo v areálu depa metra, zabírá jeho dvě západní koleje. Mezi nimi bylo dobudováno ostrovní nástupiště, které je v celé síti metra vůbec nejužší a vzniklo ze zastaralé myčky vozů. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou. Výstup je jeden s velmi malým vestibulem, vede severním směrem k terminálu příměstských autobusových linek. Právě jako přestupní mezi metrem a autobusovou dopravou byla stanice Depo Hostivař zamýšlena a je to její hlavní účel. Součástí komplexu je i záchytné parkoviště P+R.

Výstavba stanice byla zahájena v červenci roku 2004, probíhala za provozu depa. Stanice byla pro veřejnost zprovozněna 26. května 2006 v 15.30 h; související změny v povrchové dopravě byly zavedeny 28. května. Během výstavby bylo nutné přestavět část kolejiště před depem (tzv. zhlaví) a upravit jednu halu, která nyní slouží jako vlastní stanice. Po nějakou dobu tak pro linku metra A muselo vypravovat vlaky Depo Kačerov. Celkové náklady na výstavbu komplexu včetně autobusového terminálu a záchytného parkoviště jsou uváděny kolem 1,3 miliardy korun, z toho na samotnou stanici metra 860 milionů .

Tato konečná stanice je od předchozí stanice Skalka (dřívější konečné) vzdálena 1020 m. Část této trati přes zhlaví depa je jediným nekrytým úsekem pražského metra s přepravou cestujících.

V blízkosti stanice metra se uvažuje o vybudování stanice městské železnice Praha-Malešice.

[editovat] Kritika

Schválení projektu výstavby stanice v depu bylo častokrát kritizováno. Hlavním argumentem kritiky bylo, že se stanice nachází ve velmi řídce obydlené oblasti a že se tím pádem nejedná o návratnou nebo výhodnou investici. Zastánci výstavby argumenty vyvracejí tím, že slouží prvořadě pro přestup z příměstské dopravy, čímž ušetří mnoho kilometrů z tras příměstských autobusových linek vedoucích ke stanici metra Skalka, a rovněž je zde vhodnější umístění záchytného parkoviště. Dalším argumentem bylo, že zavedení přepravy v úseku je levnější, protože využívá již vybudované trati.

Protože provozní poměry v depu neumožňují stejnou dopravní kapacitu, jakou má zbytek trati, zajíždí v pracovní den do této stanice pouze polovina vlaků, ostatní jsou ukončeny ve stanici Skalka. Tím došlo ke zhoršení návaznosti mezi spoji metra a autobusových linek.

Předmětem připomínek byl i místopisně nesprávný název stanice. Celá stanice i depo metra jsou totiž umístěny v katastrálním území Strašnic. Hranice území Hostivaře, v němž z větší části leží dílenské, administrativní a garážovací objekty pro autobusy a tramvaje areálu Dopravního podniku, je od stanice metra vzdálená asi 300 metrů. Vžitý název objektu byl nakonec použit pro název stanice přes nesouhlas městské části Praha 10.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


← směr Dejvická Metro v Prazelinka A směr Depo Hostivař
Skalka Depo Hostivař '
Dejvická bezbariérový přístupHradčanskáMalostranskáStaroměstskáMůstek BMuzeum C bezbariérový přístupNáměstí MíruJiřího z PoděbradFloraŽelivskéhoStrašnická bezbariérový přístupSkalka bezbariérový přístupDepo Hostivař bezbariérový přístup
V jiných jazycích