Klášter Rosa coeli
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter Rosa coeli (Růže nebes) se nachází na východním okraji historického jádra Dolních Kounic. V současné době je ve stavu zříceniny, která je však veřejně přístupná.
[editovat] Dějiny
Klášter založil v roce 1181 Vilém z Pulína z rodu Kouniců jako pokání za poničený církevní majetek v Rakousku, kam podnikal vojenské vpády. Klášter byl osídlen jeptiškami premonstrátského řádu z českých Louňovic. Do čela kláštera byl postaven probošt. O původní podobě stavby kláštera není nic známo, ve 30. letech 14. století byla (za probošta Rulanda) zahájena stavba klášterního kostela a přilehlého konventu v gotickém slohu, která byla ukončena ve třetí čtvrtině století. Za husitských válek byl klášter vypálen a kvůli jeho obnově musel po válce klášter rozprodat část pozemkového majetku. Začátkem 16. století se klášter dostal do krize: probošt Göschl přestoupil na luteránskou víru a oženil se s jednou z jeptišek. Olomoucký biskup Stanislav Pavlovský zjistil při vizitaci neřestný a pohoršlivý život jeptišek. Konec klášterního života způsobilo přepadení za Göschlova nástupce Jana, při němž bylo jeho osazenstvo povražděno.
Pustý klášter pak byl ponechán vlastnímu osudu, než jej r. 1537 král a markrabě Ferdinand I. klášter prodal místokancléři Českého království Jiřímu Žabkovi z Limberka, který v opraveném klášterním kostele nechal zřídit rodinnou hrobku. Klášter ještě několikrát změnil majitele, po Třicetileté válce jej získali Dietrichštejnové. Od nich r. 1698 premonstráti (Strahovský klášter v Praze) získali zpět a pokusili se jej obnovit. Požár v r. 1703 však zničil novou střechu kostela a po něm již bylo rozhodnuto klášter neopravovat a premonstráti jej opět prodali Dietrichštejnům. Od té doby se klášterní areál nachází ve stavu, v jakém je dnes. V roce 1926 vznikl Komitét pro záchranu památek v Dolních Kounicích, který podnítil základní zabezpečovací a restaurátorské práce, v nichž po druhé světové válce pokračovalo Krajské středisko státní památkové péče v Brně. Dnes areál vlastní Brněnské biskupství, využívá je město Dolní Kounice k pořádání různých výstav a jiných kulturních akcí.
[editovat] Klášterní areál
Hlavní součástí stavby je jednolodní klášterní kostel s neomítnutými stěnami a nezasklenými okny, který nemá střechu; v jeho jihozápadním nároží je věžička s vnitřním schodištěm krytá jehlancovou cihelnou střechou. Příčná loď (transept) je zhruba v polovině hlavní lodi. Sakristie je mezi východní stěnou jižního ramene transeptu a jižní stranou, má čtyři pole křížové klenby opřená o střední sloup. Na severní straně lodi přiléhá ke kostelu dvoupatrová křížová chodba s dvaceti poli křížové klenby kolem rajského dvora. K severní straně transeptu příléhá kapitulní síň, do níž je vchod z křížové chodby. Tato místnost je nejlépe zachovanou částí stavby. Jako samostatná stavba stojí v těsném severním sousedství barokní budova konventu z dob strahovského držení kláštera, ta je však veřejně nepřístupná (je v ní soukromý byt).
Do areálu kláštera se vstupuje na západním průčelí hlavní lodi gotickým bohatě zdobeným portálem. V horní části oblouku nad vraty je reliéf Krista žehnajícího pravicí a v levici držící knihu života. Po stranách jeho hlavy jsou pak písmena alfa a omega, ve spodní části nad vraty je pak hlava muže a ženy. Z vrcholu oblouku vybíhá trojúhelníkový štít (vimperk) vyplněný kružbovým trojlistem a zakončeným kamennou kyticí.

