Herpes viry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Herpes viry

viry z čeledi herpesviridae
viry z čeledi herpesviridae
Baltimorská klasifikace virů
Skupina: Skupina I (dsDNA viry)
Čeleď: herpes viry (Herpesviridae)
podčeledě a druhy
  • Alphaherpesvirinae
  • Betaherpesvirinae
  • Gammaherpesvirinae
  • nezařazené druhy

Herpes viry (čeleď Herpesviridae, z řec. herpein, plazit se, plížit se) jsou obalené DNA viry, pro které je typické dlouhodobé přetrvávání, latence, v nakaženém organismu. Patří mezi nejrozšířenější viry v živočišné populaci a jsou původci širokého spektra nemocí lidí i zvířat.

Obsah

[editovat] Popis

Herpes viry jsou poměrně velké viry (120 - 220 nm) sférického tvaru. Jsou to obalené viry, obal tvořený lipoproteiny získávají pučením přes jadernou membránu infikované buňky. Z obalu ční do prostoru peplomery, které slouží k průniku do dalších buněk. Samotná bílkovinná kapsida viru má eikosahedrální symetrii a je tvořená 162 kapsomerami, které mají tvar protáhlých hranolů. Uvnitř kapsidy je stočená jediná molekula dvouvláknité, lineární DNA.

[editovat] Replikační cyklus

Herpes viry se replikují v jádře infikované buňky - po průniku cytoplasmatickou membránou se z virionu uvolní deoxyribonukleová kyselina, proniká do jádra a tam využije enzymů hostitelské buňky k replikaci vlastní DNA a k syntéze mRNA, která nese informaci o složení virových proteinů. Virové proteiny, přestože vznikly na ribozomech vně jádra, se do jádra vracejí a kompletují se s virovou DNA. Kapsidy pak pučí přes jadernou membránu, čímž získávají obal, hotové viriony se pak ve vakuolách nebo přes endoplasmatické retikulum dostávají vně buňky, kde mohou nakazit další buňky.

Virové proteiny jsou v jádře nakažené buňky vidět pod světelným mikroskopem jako tzv. virové inkluze.

[editovat] Latentní infekce

I po odeznění infekce, která nástává po průniku viru do organismu, virus sám přetrvává ve tkáních (nervová ganglia, žlázy, ledviny apod.) v latentním stavu. Při stresové situaci nebo při oslabení imunitního systému hostitele se viry aktivují a způsobí nové onemocnění. Některé herpesviry jsou schopné způsobit nádorovou trasformaci infikované buňky.

[editovat] Lidské herpesviry

Nejčastější nemoc způsobena herpesvirem je opar, jehož původcem je virus herpes simplex 1 a 2. Málo se ale ví, že herpes virus je původce nemocí, jako je infekční mononukleóza nebo Kaposiho sarkom.

[editovat] Seznam lidských herpesvirů

HHV = z ang. human herpes virus, lidský herpesvirus

  • HHV-1 = HSV-1: původce oparu na rtech
  • HHV-2 = HSV-2 : původce genitálního oparu
  • HHV-3 = VZV: původce planých neštovic (primární infekce) a pásového oparu (při reaktivaci)
  • HHV-4 = EBV: původce infekční mononukleózy, je schopná vyvolat nádorové bujení (Burkittův lymfom, Hodgkinův lymfom, posttransplantační lymfoproliferativní choroba, nazofaryngeální karcinom apod.)
  • HHV-5 = CMV : původce cytomegalové mononukleózy, zvětšení uzlin
  • HHV-6 = Roseolovirus: původce tzv. šesté nemoci starších kojenců a batolat, která se projevuje horečkou a růžovou skvrnitou vyrážkou
  • HHV-7 = druh blízce příbuzný HHV-6, také způsobuje šestou nemoc
  • HHV-8 = KSHV: způsobuje nádorové bujení, Kaposiho sarkom, u osob s oslabenou imunitou a zřejmě také Castlemanovu chorobu.

Člověk se může nakazit také B-virem, opičím herpesvirem, který infikuje makaky. Infekce člověka probíhá velmi prudce a u neléčených osob často končí smrtí.

[editovat] Systém herpesvirů

Podle délky replikačního cyklu, místech latence a vlastnostech virových částic se celá čeleď Herpesviridae rozděluje na tři podčeledi, Alphaherpesvirinae, Betaherpesvirinae a Gammaherpesvirinae.

[editovat] Literatura

  • Vařejka F., Mráz O., Smola J., Speciální veterinární mikrobiologie, Vydáno: Praha: Státní zemědělské nakladatelství (1989), ISBN 80-209-0042-X

[editovat] Externí odkazy