Ludvík Salvátor Toskánský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík Salvátor (4. srpna 1847–12. října 1915) se narodil v italské Florencii. Pocházel z pobočné větve habsbursko-lotrinského rodu vládnoucího v Toskánském velkovévodství mezi léty 1737 do 1859.
Byl ve své době velmi významným cestovatelem, geografem, přírodovědcem, spisovatelem, za svou práci získal celou řadu mezinárodních ocenění a byl členem významných evropských vědeckých společností. Ludvík Salvátor napsal desítky vědeckých knih, ve kterých publikoval informace o přírodních poměrech, povětrnostních podmínkách, floře, fauně, kultuře a obyvatelích oblastí od Středomoří, přes Jadran a Severní moře, až po Jižní Ameriku a Austrálii.
Po napoleonských válkách si poslední vládnoucí toskánský velkovévoda Leopold II. zakoupil v roce 1860 panství Brandýs nad Labem, které od roku 1870 až do své smrti v roce 1915 spravoval Ludvík Salvátor.
V Přerově nad Labem založil po roce 1895 jedno z prvních etnografických muzeí v Evropě. Na tuto tradici navázal v roce 1967 skanzen Polabského národopisného muzea.

