Kalevala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kalevala je tzv. karelo-finský národní epos sestavený Eliasem Lönnrotem z ústní slovesnosti Finů a Karelů. Dílo obsahující 22 795 veršů je rozděleno do padesáti „run“ čili kapitol.

Lönnrot podnikl během svého života několik cest, převážně do oblasti Karélie, při kterých sbíral ústní poezii. První z nich uskutečnil již v roce 1828 a jeho dílo vyvrcholilo roku 1833 vydáním takzvané „Pra-Kalevaly“, několika děl, které se posléze staly základem samotné Kalevaly. Jedná se o básně Lemminkäinen, Väinämöinen a svatební písně. Roku 1835 vyšla tzv. Stará Kalevala, která obsahovala jen 32 run a 12078 veršů a přepracované vydání nazvané Nová Kalevala vyšlo roku 1849. Kalevala začíná finským mýtem o stvoření světa a končí příchodem Krista.

Do češtiny byla Kalevala přeložena již roku 1894 Josefem Holečkem.

28. února je ve Finsku slaven svátek - Den Kalevaly.

[editovat] Postavy

V rozsáhlém díle vystupuje mnoho postav, přičemž nejvýznamějšími jsou hrdinové napůl božských schopností, zejména Väinämöinen, kovář Ilmarinen, Kullervo a Lemminkäinen.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy