Kongresy esperanta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
První esperantský sjezd se konal v roce 1905 v Boulogne sur Mer ve Francii. Zúčastnilo se jej na 700 esperantistů z 33 zemí a také Dr. Ludvík Lazar Zamenhof. Sjezd měl neobyčejný úspěch. Byly vyřešeny důležité problémy, jako deklarace o esperantu, byl založen Jazykový výbor a Organizační výbor.
[editovat] Buloňská deklarace
Buloňská deklarace určuje cíle esperantismu v pěti bodech:
- Esperantismus je snaha rozšířit po celém světě užívání neutrálního jazyka, ktery by sloužil pro dorozumívání lidí různých jazyků.
- Mezinárodním jazykem může být jen umělý jazyk; dokonale životaschopným se ukázal ve všech směrech jediný jazyk esperanto.
- Autor jazyka se výslovně vzdal jakýchkoliv osobních práv ohledně jazyka a odevzdal jej celému světu.
- Jediný základ, závazný provždy a všechny esperantisty je Fundamento de Esperanto.
- Esperantistou je každý člověk, který zná a užívá jazyk esperanta; zcela lhostejné pro jakykoliv cíl.
[editovat] Historie
Zdárny výsledek sjezdu položil základy k rozsáhlému rozkvětu hnutí. Následovaly další sjezdy. V roce 1906 v Ženevě, v roce 1907 v Cambridge, v roce 1908 v Drážďanech a 10. v Paříži, který se nekonal, protože vypukla válka. Na tento sjezd se přihlásilo téměř 4000 lidí. Hlavním vedoucím hnutí ve Francii se stal Louis de Beaufront (1858 až 1932). Byl autorem úspěšných učebnic, vydavatelem časopisu L'Espérantiste, tehdejšího nejlepšího, nejzajímavějšího a nejúčinnějšího orgánu hnutí. Beaufront založil Společnost pro propagaci esperanta, dovedl přinést do hnutí vlivné osobnosti, autority, podporovatele i svazy. Při propagaci Beaufront důsledně užíval moderních reklamních metod. Velmi autoritativně i diktátorsky projednával otázky jazykové a organizační, velmi důrazně bojoval proti jakýmkoliv reformám. A v roce 1907 anonymně předložil svůj projekt reforem v esperantu pod pseudonymem Ido a tak se stal hlavním vedoucím rozkolnického idistického hnutí.
Každoročně jsou pořádány manifestace esperantského hnutí. Jsou jedinečné pro užívání esperanta a pro posilování mezinárodní solidarity mezi esperantisty a pro rozvoj hnutí. Představenstvo UEA rozhoduje o místě a času na základě obdržených pozvání a po jednáních s dotyčnou zemí. Pozvání musí podepřít státní nebo městská instance nebo jiná významná organizace. Sjezd trvá osm dní – od soboty do soboty. Hlavní části sjezdu jsou: seznamovací večer, slavnostní zahájení, vyroční schůze, zasedání sekcí, zasedání výboru UEA, umělecké večery, kulturní večery, sjezdová universita, divadelní představení, mezinárodní ples, návštěva města, zájezdy, přijetí účastníků na radnici, přijetí zástupců na vyslanectvích atd. Zahájení jsou impozantně slavnostní, účastní se jich oficiální zástupci mnoha států, obvykle velvyslanci, zvláštní zplnomocněnci, ministři apod. Tyto sjezdy se pořádají vždy pod záštitou hlavy státu nebo ministerského předsedy dotyčné země.

