Sobíňov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sobíňov
základní data
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0611 569518
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ061)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0611)
obec s rozšířenou působností: Chotěboř
pověřená obec: Chotěboř
historická země: Čechy
katastrální výměra: 6,04 km²
obyvatel: 651 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka: 49° 41’ 49’’
zeměpisná délka: 15° 46’ 15’’
nadmořská výška: 555 m
PSČ: 580 01 až 582 62
základní sídelní jednotky: 3
místní části: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Sobíňov 200
58262 Sobíňov
starosta: Ing. Ladislav Málek
E-mailová adresa

Obec Sobíňov se nachází v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 651 obyvatel.

Obsah

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1358, kdy je připomínán Ježek zvaný Kokot ze Sobíňova, který byl patronem kostela v Sopotech, dnešní součásti Sobíňova.

V roce 1373 je zmiňován Ondřej ze Sobíňova jako patron kostela v Běstvině. Po smrti jeho syna Jana byl statek převeden na Stoška z Dolan, který byl majitelem minimálně do roku 1405. Dále se předpokládá, že ves patřila pánům z Kunštátu, kteří v roce 1515 prodali celé panství Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. V roce 1538 prodali jeho dědicové ves Karlu z Valdštejna a na Skále. Jeho dcera Kateřina se provdala za Zachariáše z Hradce, který postavil renesanční část zámku v nedaleké Přibyslavi. V roce 1597 Jáchym Oldřich z Hradce prodal panství Zejdlicům ze Schönfeldu.

V roce 1623 byl majetek Rudolfa Zejdlice zabaven královskou komorou pro účast v protihabsburském povstání. Majetek pak koupil kardinál František, kníže z Ditrichsteina. Jeho potomci spravovali panství až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenských správ.

Za druhé světové války v okolí operovali partyzánské skupiny doplněné o místní dobrovolníky. Počátkem května 1945 došlo k nerovnému boji s Němci a na silnici mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou zemřelo přes 30 dobrovolníků.

[editovat] Sopoty

Dnešní součást Sobíňova, dříve osada německých horníků z Moravy, kteří dolovali stříbro. Název prý vznikl od soboty, během které horníci nesměli pracovat, aby se připravili na nedělní bohoslužbu. Jiné prameny uvádějí, že bohoslužba byla sloužena v sobotu. Kostel je poprvé připomínán roku 1358 a to je také první zmínka o Sopotech

Sopoty byly poutním místem, zejména díky obrazu blahoslavené Panny Marie, který sem při sňatku darovala Johana Teresie Kustošová ze Studence, která si brala Vikrora z Wollsteinů v roce 1652.

Kvůli velkému počtu poutníků byly Sopoty v roce 1697 převedeny z farnosti Přibyslav na dostupnější farnost Krucemburk. V sedmnáctém století za správy Ferdinanda z Ditrichsteinu zde o poutích vypomáhali i bosí augustiání z Nemeckého Brodu. Karel kníže z Ditrichsteina nechal v letech 1749 - 1752 kostel nákladně přestavět v barokním stylu.

Vikář Josef Varhánek zjistil, že jsou v Sopotech přechvávány a čteny protestantské knihy, které sem putovali ze Saska a ze Žitavy od příbuzných místních lidí a obchodníků. I díky tomu zde vzniklo v roce 1761 kaplanství a v roce 1860 farnost. V roce 1843 byla ke kostelu přistavěna věž.

[editovat] Markvartice

Osada, dnes patřící k Sobíňovu je poprvé připomínána roku 1242 jako o místě na Libické stezce. Listina Smila z Lichtenburka zde uvádí v roce 1257 jméno Benda z Markvartic, což by ukazovalo na existenci šlachtického sídla. To ale nebylo nikdy potvrzeno. V roce 1314 je v dochovaných dokumentech zmiňováno jméno Ulrika z Markvartic a roku 1415 Jana z Markvartic. Neexistuje ale důkaz o spojitosti s názvem obce. Obec je dále uváděna pouze jako ves.

[editovat] Hlína (dříve Nová Ves, či Huť)

Osada, dnešní součást Sobíňova. V obci se tavilo železo a koncem 16. století zde byl zřízen železářský podnik s dýmačkou a hamrem. V sedmnáctém století zde pak vznikla vysoká pec na dřevěné uhlí. Nedostatek dřeva v okolí vedl však k postupnému útlumu, k prodeji biskupovi Janu Vratislavovi a časem k úplnému zastavení výroby.

Mezi Hlínou a Sopotami se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy podél řeky Doubravy

[editovat] Slavní rodáci a občané

František Čech-Vyšata - cestovatel

[editovat] Pamětihodnosti

  • Pomník padlých 5. května 1945 mezi Žďírcem a Sobíňovem
  • Pomník 21 padlým z 5. května 1945 na hřbitově


Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod

BačkovBartoušovBěláBezděkovBojištěBoňkovBorekBřevniceČachotínČečkoviceČeská BěláČíhošťDlouhá VesDolní KrupáDolní MěstoDolní SokolovecDruhanovGolčův JeníkovHabryHavlíčkova BorováHavlíčkův BrodHerálecHeřmaniceHněvkoviceHorní KrupáHorní PasekaHradecHurtova LhotaChotěbořChrtníčChřenoviceJedláJeřišnoJilemJitkovKámenKamenná LhotaKlokočovKnykKochánovKojetínKoutyKozlovKožlíKraboroviceKrásná HoraKrátká VesKrucemburkKunemilKvětinovKyjovKyniceLányLedeč nad SázavouLeškoviceLeština u SvětléLibice nad DoubravouLípaLipnice nad SázavouLučiceMalčínMalečMichaloviceModlíkovNejepínNová Ves u ChotěbořeNová Ves u LeštinyNová Ves u SvětléOkrouhliceOkrouhličkaOlešenkaOlešnáOstrovOudoleňOvesná LhotaPavlovPodmoklanyPodmokyPohled • Pohleď • ProsíčkaPřibyslavPřísekaRadostínRozsochatecRušinovRybníčekSázavkaSedletínSkorkovSkryjeSkuhrovSlavětínSlavíkovSlavníčSloupnoSlužátkySobíňovStříbrné HorySvětlá nad SázavouŠlapanovŠtokyTisTrpišoviceUhelná PříbramÚhořilkaÚsobíVepříkovVeselý ŽďárVěžVěžniceVilémovVilémoviceVískaVlkanovVysokáZvěstoviceŽdírecŽdírec nad DoubravouŽižkovo Pole