Altajský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Altajský kraj, rusky: Алтайский край, je kraj Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Rozkládá se na horním toku řeky Ob v jižní části Sibiře, u hranice s Kazachstánem a s Čínou, dále sousedí s Novosibirskou oblastí, Kemerovskou oblastí a Altajskou republikou. Hlavním městem kraje je Barnaul.

Altajský kraj má rozlohu 167 800 km² a 2,82 mil. obyvatel. Národnostní složení: Rusové 90 %, Němci - 3,9 %, Ukrajinci - 2,9 %, Bělorusové - 0,4 %, Kazaši 0,4 % a další.

Poloha Altajského kraje na mapě Ruska

Obsah

[editovat] Hospodářství

V kraji se těží polymetalické rudy, rtuť a zlato. Ty se zpracovávají ve strojírenských a chemických závodech. Pěstují se obiloviny, cukrová řepa, len a slunečnice (hlavně v oblasti Kulundské stepi na západě kraje). V dopravě má velký význam řeka Ob, která je hlavní tepnou lodního provozu. Přes Barnaul vede důležitá železniční trať Astana - Barnaul - Novokuzněck a Semipalatinsk - Barnaul.

[editovat] Významná města

  • Alejsk
  • Barnaul (hlavní)
  • Bijsk
  • Kameň-na-Obi
  • Novoaltajsk
  • Rubcovsk
  • Slavgorod
  • Zarinsk

[editovat] Časové pásmo

Altajský kraj leží v novosibirském časovém pásmu (UTC+6, v létě UTC+7 hod).

[editovat] Externí odkazy


 
Rusko – Россия – (RUS)
vlajka Ruska
Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) | Altajsko  (Gorno-Altajsk) | Baškortostán  (Ufa) | Burjatsko  (Ulan-Ude) | Čečensko  (Groznyj) | Čuvašsko  (Čeboksary) | Dagestán  (Machačkala) | Chakasko  (Abakan) | Ingušsko  (Magas) | Kabardsko‑Balkarsko  (Nalčik) | Kalmycko  (Elista) | Karačajevsko‑Čerkesko  (Čerkesk) | Karélie  (Petrozavodsk) | Komi  (Syktyvkar) | Marij El  (Joškar-Ola) | Mordvinsko  (Saransk) | Sacha  (Jakutsk) | Severní Osetie‑Alanie  (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva  (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský  (Barnaul) | Chabarovský  (Chabarovsk) | Krasnodarský  (Krasnodar) | Krasnojarský  (Krasnojarsk) | Permský  (Perm) | Přímořský  (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská  (Blagověščensk) | Archangelská  (Archangelsk) | Astrachaňská  (Astrachaň) | Belgorodská  (Belgorod) | Brjanská  (Brjansk) | Čeljabinská  (Čeljabinsk) | Čitská  (Čita) | Irkutská  (Irkutsk) | Ivanovská  (Ivanovo) | Jaroslavská  (Jaroslavl) | Kaliningradská  (Kaliningrad) | Kalužská  (Kaluga) | Kamčatská  (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Kemerovská  (Kemerovo) | Kirovská  (Kirov) | Kostromská  (Kostroma) | Kurganská  (Kurgansk) | Kurská  (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká  (Lipeck) | Magadanská  (Magadan) | Moskevská  (Moskva) | Murmanská  (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast  (Nižnij Novgorod) | Novgorodská  (Novgorod) | Novosibirská  (Novosibirsk) | Omská  (Omsk) | Orelská  (Orel) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská  (Penza) | Pskovská  (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň)  | Rostovská  (Rostov na Donu) | Sachalinská  (Sachalin) | Samarská  (Samara) | Saratovská  (Saratov) | Smolenská  (Smolensk) | Sverdlovská  (Jekatěrinburg) | Tambovská  (Tambov) | Tomská  (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská  (Ťumeň) | Uljanovská  (Uljanovsk) | Vladimirská  (Vladimir) | Volgogradská  (Volgograd) | Vologdská  (Vologda) | Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva | Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský  (Aginskoje) | Čukotský  (Anadyr) | Chanty‑Mansijský  (Jugra) | Jamalsko‑něnecký  (Salechard) |

Korjacký  (Palana) | Něnecký  (Narjan-Mar) | Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)