Messerschmitt Me 163

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Messerschmitt Me 163 Komet
Me 163 ukořistěný Spojenci v roce 1945
Typ: záchytný raketový stíhací letoun
Výrobce: Messerschmitt AG
Konstruktér: Alexander Lippisch
První let: 13. srpen 1941
Hlavní uživatel: Luftwaffe
Výroba: sériově 1944-1945
Vyrobeno: 320

Messerchmitt Me 163 Komet byl prvním operačně nasazeným bezocasým letounem poháněným raketovým motorem. Jednalo se o jednu z nejpozoruhodnějších leteckých konstrukcí druhé světové války.

Obsah

[editovat] Vývoj

Konstruktérem letounu Me 163 byl profesor Alexander Lippisch, který se bezocasými leteckými konstrukcemi zabýval od dvacátých let 20. století.

Práce na prvním prototypu byly zahájeny v létě 1940. Konstrukce probíhala u letecké firmy Messerschmitt AG pod označením Me 163. Po úspěšných zkouškách bezmotorového letu na jaře 1941 se uskutečnil 13. 8. 1941 první let s raketovým pohonem. 2. 10. 1941 dosáhl tovární zkušební pilot Heini Dittmar na prototypu Me 163 A V3 rychlosti 1004 km.h-1, což byl tehdy nový světový rychlostní rekord.

Odhazovací podvozek Me 163
Odhazovací podvozek Me 163

Po příznivých výsledcích zkoušek byla objednána výroba dalších prototypů a předsériové verze Me 163 B. Na nich probíhaly v létě 1943 letové zkoušky s různým vybavením včetně výzbroje. Po zranění Dittmara létal od roku 1943 s prototypy známý Messerschmittův tovární pilot Rudolf Opitz. Předsériová verze B-1 se montovala v továrně Messerschmitt v Řezně od konce roku 1943, Sériová výroba Me 163 B-1a byla zadána firmě Klemm Leichtflugzeugbau GmbH v Böblingenu. První sériové stroje vykazovaly ale značné množství závad, takže skutečná sériová výroba se rozběhla až od února 1944.

Letouny Messerchmitt Me 163 B byly bezocasé středoplošníky s šípovitými křídly, v jejichž kořenu byly uloženy dva kanóny MK 108 ráže 30 mm. Křídla měla dřevěnou konstrukci, poměrně robustní trup byl potom poloskořepinové konstrukce oválného průřezu vyrobený z lehkých slitin. V jeho přední části se nacházela pilotní kabina, generátor proudu a akumulátor, v prostřední palivová nádrž a vzadu raketový motor - u sériových strojů to byl typ HWK 109-509 A-2. Letoun byl vybavený pevnou přistávací lyžinou pod trupem a dvoukolovým vzletovým vozíkem, který se odhazoval po startu.

V létě 1944 byl rovněž navržen cvičný kluzák Me 163 S, určený k výcviku pilotů. Zároveň byla vyvíjena verze Me 163 C vybavená účinnějšími motory. Byly vyrobeny tři prototypy verze C, které byly ale všechny zničeny, aby je nezískali Sověti. Rovněž se pracovalo na vývoji verze D s prodlouženým trupem a dalšími modifikacemi, která byla základem modelu vedeného později jako Me 263.

[editovat] Bojové nasazení

Jednotkou, která byla jako první vyzbrojena letouny Me 163 B, bylo speciálně vytvořené zkuševní výcvikové Erprobungskommando 16 pod vedením zkušeného letce Wolfganga Späta. V září byl zahájen výcvik pilotů na tomto typu. První bojový let na Me 163 B provedl Major Späte 13.května 1944.

V té době se začala formovat nová bojová jednotka JG 400 vyzbrojená Komety. 16. srpna se její piloti střetli s americkými bombardéry a zaznamenali první dva sestřely, ale zároveň i první ztráty. Začaly se také ukazovat komplikace, se kterými se piloti těchto strojů v boji museli potýkat. Aby je nedostihli nepřátelští stihači, museli piloti Kometů nalétavat na bombardéry s rychlostním rozdílem okolo 500 km.h-1, a na vlastní útok měli jen přibližně 2,5 sekundy.

Na jaře byla na Me 163 experimentálně použita nová vícehlavňová zbraň na principu pancéřové pěsti střílející kolmo vzhůru a spouštěná automaticky v okamžiku průletu pod cílem. Němcům se takto podařilo sestřelit jeden americký B-17.

Celkově skupina I./JG 400, která byla jedinou operačně nasazenou jednotkou Me 163, zaznamenala 9 vzdušných vítězství a 14 vlastních ztracených strojů, z toho pouze 5 v boji.

[editovat] Vyrobené stroje

Me 163 v muzeu v Berlíně
Me 163 v muzeu v Berlíně

Celkově bylo vyrobeno 320 letounů Me 163 různých variant, z toho 279 předáno Luftwaffe. Několik se jich na konci války podařilo ukořistit vítězným mocnostem, u nichž byly podrobovány technickému zkoumání a testům. Dodnes se zachovalo asi 10 kusů těchto neobvyklých strojů.

[editovat] Specifikace (Me 163 B-1)

[editovat] Technické údaje

  • Posádka: 1 pilot
  • Délka: 5,70 m
  • Rozpětí: 9,33 m
  • Výška: 2,75 m
  • Plocha křídel: 18,5 m²
  • Plošné zatížení: 213 kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 1905 kg
  • Vzletová hmotnost : 3950 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 4310 kg
  • Pohonná jednotka: 1x raketový motor Walter HWK 109-509 A-2
  • Výkon pohonné jednotky: regulovatelný tah 1 - 17 kN

[editovat] Výkony

  • Maximální rychlost: 960 km/h ve výšce 3000 m
  • Dolet: 40 km (8 min)
  • Dostup: 12 100 m
  • Stoupavost: 3666 m/min
  • Poměr tah/hmotnost:

[editovat] Výzbroj

  • 2x 30mm kanón MK 108 (60 nábojů/zbraň) v kořenech křídla
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:


Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 | Ar 68 | Do 335 | Fw 190 | Ta 152 | Ta 154 | He 51 | He 112 | He 162 | He 219 | Bf 109 | Bf 110 | Me 163 | Me 210 | Me 262 | Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 | Do 17 | Do 23 | Do 217 | Do 335 | Fw 200 | He 111 | He 115 | He 177 | Ju 86 | Ju 88 | Ju 188 | Ju 388
Hydroplány a létající čluny
Ar 95 | Ar 196 | Ar 231 | Bv 138 | Ha 139 | Bv 222 | Do 15 | Do 18 | Do 24 | Do 26 | He 59 | He 60 | He 114 | He 115
Průzkumné letouny
Ar 95 | Ar 196 | Ar 234 | Do 17 | Do 215 | Fi 167 | Fw 189 | He 45 | He 46 | He 70 | He 170 | Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 | DFS 230 | Go 242 | Go 244 | Ju G 38 | Ju 52 | Ju 90 | Ju 252 | Ju 352 | Ju 290 | Ju 390 | Ka 430 | Me 321 | Me 323 | Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 | Ar 69 | Ar 79 | Ar 96 | Bü 131 | Bü 133 | Bü 180 | Bü 181 | Bü 182 | Fi 156 | Fw 44 | Fw 56 | Fw 58 | Ju F 13 | Ju W 34 | He 72 | Kl 31 | Kl 32 | Kl 35 | Bf 108 | Fh 104
Bitevní letouny Vrtulníky a vírníky
Ar 66 | Go 145 | He 45 | He 50 | Hs 123 | Hs 129 | Ju 87 Fa 223 | Fa 330 | Fl 265 | Fl 282
Experimentální a specializované letouny Malosériové letouny
DFS 39 | DFS 193 | DFS 194 | Fw 47 | Fi 158 | Ju 49 | He 116 | He 119 | He 176 | He 178 | Me 261 Ar 240 | Bv 141 | Fw 187 | He 100 (He 113)
Prototypy a projekty
Ao 225 | Ar 77 | Ar 80 | Ar 81 | Ar 195 | Ar 197 | Ar 198 | Ar 199 | Ar 340 | Ar 396 | Ba 349 | Bv 40 | Ha 137 | Ha 140 | Bv 142 | Bv 144 | Bv 155 | Bv 238 | Do 19 | DFS 228 | DFS 346 | Fi 98 | Fi 99 | Fi 256 | Fw 57 | Fw 159 | Ta 183 | Fw 191 | He 118 | He 280 | Ho 229 | Ju 85 | Ju 89 | Ju 187 | Ju 288 | Hs 122 | Hs 124 | Hs 125 | Hs 127 | Hs 128 | Hs 130 | Hs 132 | Ju 322 | Bf 161 | Bf 162 | Me 263 | Me 264 | Me 309 | Me 509 | Me 609 | Me P. 1101
Bezpilotní letouny a řízené střely
Bv 143 | Bv 246 | Fi 103 | Hs 117 | Hs 293 | Hs 295 | Hs 296 | Hs 297 | Hs 298