Oppidum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oppidum (z lat. ob pedes - název pro obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) bylo protourbální opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida se nacházela v západní a střední Evropě v 2. a 1. století př. n. l. (tj. Laténské období C2 – D1).

Jedná se o označení, které užívali Římané, vlastní keltské slovo se nedochovalo, ve střední Evropě názvy těchto sídlišť končily na -dunom, -igium, -durum.

Obsah

[editovat] Prameny poznání

Oppida jsou z písemných pramenů známá hlavně díky Juliu Caesarovi, který se o nich zmiňuje ve svých Zápiscích o válce galské. Díky výraznému způsobu, jakým jejich pozůstatky ovlivňovaly reliéf krajiny, se stala oblíbeným cílem amatérských archeologů již v 19. století a archeologický zájem o ně neupadá dodnes. .

[editovat] Charakteristické znaky oppid a problematika jejich městského charakteru

Oppida se ohledně charakteristických znaků jako celek definují špatně. Především zde existovala značná rozličnost ve velikosti (od několika hektarů po 100 a více ha). Někteří vědci v souvislosti s velikostí uvažují o jakési hierarchii, kdy malá oppida spadala pod svrchovanost velkých center.

Dále se oppida liší způsobem výstavby a pravděpodobně existovaly rozdíly i ve společenských funkcích, které plnila. Pro většinu oppid je typická přítomnost středomořských importů.

Rozsáhlá diskuze probíhá ohledně městského charakteru oppid. Někteří odborníci je považují za první města ve střední a především západní Evropě, někteří naopak upozorňují, že se příliš neliší od halštatských hradišť 5. a 6. století. Skutečností je, že pro oppida je typický složitý půdorys (obvykle oddělená akropole od předhradí). Uvažuje se o plánovité vnitřní zástavbě, jsou doloženy ulice (štětování, vyjeté koleje), rozlehlá prostranství (snad se shromažďovací funkcí). V rámci oppid existovaly lehkými ploty oddělené dvorce, které se skládaly z obytných domů a hospodářských staveb.

Na oppidech je doložena intenzivní výrobní činnost. Nacházejí se zde kovářské dílny (ale chybí hutě), zpracovával se zde bronz, stříbro, zlato a sklo, vyráběla kvalitní tenkostěnná keramika. Důležitým prvkem je výroba mincí (na oppidech se často nacházejí celé depoty mincí, např. Hrazany).

[editovat] Opevnění

Hradby oppid byly stavěny různými způsoby. V Galii a vůbec západní Evropě byla nejběžnějším způsobem roštová konstrukce ze dřeva (spojovaná železnými hřeby), hliněný zásyp a vpředu kamenná líc. Tento typ se nazývá murus gallicus. Dalším typem hradby byla hradba, kdy se rošty opíraly o dřevěnou konstrukci, což bylo celkově méně náročné. Nejjednodušším typem hradby byl prostý sypaný val. Tento typ hradby je zároveň i nejmladší a je otázkou, proč k tomuto zjednodušení výstavby došlo.

Důrazným stavebním prvkem byla brána. Často jen prosté přerušení hradby, někdy byla vytvořena překrytím linie hradby. Nejtypičtější byla klešťovitá brána, jejíž ramena byla zalomena dovnitř.

[editovat] Funkce

Společenské funkce oppid je možné pouze odhadovat. Jednalo se pravděpodobně o opevněná strategická a výrobní střediska. Dle často nalézaných importů je možná jejich funkce jako obchodních center. Nejspíše to byly i správní a kultovní okrsky. Je otázkou, do jaké míry sloužila jako sídla společenské elity.


[editovat] Známá oppida v Evropě

[editovat] Oppida na území ČR

Oppida na českém území se vyskytují v jižní polovině Čech, většinou mimo agrární oblasti blíže surovinovým zdrojům. V nejúrodnějších oblastech vznikaly specializované obchodní a industriální okrsky, které těžily ze směnných kontaktů - emporia.

Na oppidech jsou doložené objekty stejného rázu jako na sídlištích, jen se v nich kvantitativně více odráží přítomnost specializované výroby, nalézáme i studny. Řemeslná produkce je jednou z hlavních charakteristik oppid. Nejstarším oppidem je Závist z počátku 2. století př. n. l.

Na Moravě leží v širší oblasti jantarové stezky.

Čechy

Morava