Britské listy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Britské listy (ISSN 1213-1792) jsou internetové publicistické periodikum. Jejich vydavatelem byl od roku 1996 do roku 2001 Jan Čulík, který je v 90. letech založil jako rubriku na Neviditelném psu Ondřeje Neffa. V roce 1999 se Britské listy osamostatnily a od roku 2001 je jejich vydavatelem Občanské sdružení Britské listy (OSBL).

Obsah

[editovat] Vydavatel a náplň listu

Jan Čulík [1] (*1952), který žije ve Skotsku a přednáší bohemistiku na University of Glasgow [2], zůstal šéfredaktorem listu.

Pražským redaktorem je Štěpán Kotrba [3] (*1963), člen Rady Českého rozhlasu, bývalý člen KSČM, nyní ČSSD (během členství v Radě ČRo je jeho stranické členství suspendováno).

Britské listy se prezentují jako deník, na rozdíl od běžných deníků však Britské listy nepřinášejí každodenní zpravodajství a nemají pravidelné rubriky. List lze považovat za analyticky a esejisticky orientované periodikum zaměřující se na témata, o nichž se podle úsudku redaktorů „v České republice nemluví“ a která přispějí ke „konfrontaci myšlenek mezi Západem a Českou republikou“.

Britské listy se snaží zprostředkovat pro české prostředí mezinárodní debatu na aktuální témata, shrnují argumentaci nejvýznamnějších, především anglosaských médií. Často citují britské liberální deníky Guardian a Independent, mnohdy i konzervativní Daily Telegraph, všímají si novinářské práce amerických listů Washington Post a New York Times.

Dále se Britské listy pokoušejí medializovat témata, jimž se česká periodika nevěnují, anebo se jim dle názoru listu věnují zkresleně. Zaujímají kritický přístup vůči českým sdělovacím prostředkům.

Britské listy také deklarují příslušnost k tradici britské a americké nezávislé žurnalistiky. Značné množství příspěvků tvoří komentáře kmenových autorů k aktuálnímu dění na tuzemské či zahraniční politické scéně.

Vsuvky do jednotlivých textů a diskusní charakter zveřejňovaných čtenářských reakcí charakterizují Britské listy podle některých názorů spíše jako diskusní klub nebo blog.

Mnoho čtenářů vítá subjektivní otevřenost Britských listů, jiní reagují zuřivě na mnohdy kontroverzní žurnalistiku (např. Ivan Gabal [4], k tomu analýza Bohumila Kartouse [5]). Ukázkou stylu Britských listů je např. příspěvek Jana Čulíka „Politická manipulace v České televizi: 'Takhle, já musím souhlasit s tím, co tady řekl kolega'“ (čtenost článku: 6948 čtenářů): [6].

K desátému výročí založení Britských listů byl zveřejněn přehled témat, která za deset let své existence v českém prostředí list otevřel: [7]. K nim patří otevření veřejné diskuse k otázce vybudování americké základny v České republice [8]

[editovat] Autoři

Britské listy poskytují prostor k vyjádření řadě českých i zahraničních osobností. Mezi ně patří například teolog Ivan Odilo Štampach, antropolog a žurnalista Fabiano Golgo, filozof popularizátor Martin Škabraha, politický filozof Milan Valach, literární novinář Štefan Švec, političtí komentátoři Bohumil Kartous a Jiří Pehe, senátor Zdeněk Bárta, senátor Egon T. Lánský, sociologové Karel Dolejší a Petr Sak, makroekonom Miloš Pick, filosof vědy Miloš Dokulil, politolog Oskar Krejčí, lidskoprávní aktivista Zdeněk Jemelík, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák, literární teoretik Jan Stern a spisovatelé Alexander Koenigsmark či Václav Dušek. Do první poloviny roku 2002 zde publikoval a fotografoval Tomáš Pecina, který se za kontroverzních okolností s OSBL rozešel na jaře 2002 (viz Jan Čulík [5], 7. 5. 2002; Fabiano Golgo a Jan Čulík [6], 12. 9. 2002). List publikuje kreslený humor Michaela Marčáka.

Celkem mají Britské listy více než 2000 autorů, mezi nimi však jmenují také J. V. Sládka či K. H. Máchu [9]. Pravidelně publikují klasickou i moderní poezii.

Britské listy nevyplácejí honoráře. Copyright jednotlivých textů zůstává v rukou autorů. Jejich totožnost musí být redakci známa.

[editovat] Financování

Každý měsíc přispívá na chod částkou cca. 20 000 – 40 000 Kč přibližně 120 čtenářů. List z ní financuje převážně základní výdaje a hardware serveru. Zprávy o hospodaření Občanského sdružení Britské listy jsou pravidelně zveřejňovány [10]. List se také nepříliš úspěšně snaží prodávat prostor pro reklamní bannery.

[editovat] Čtenost

Denní návštěvnost Britských listů je cca. 12 000 individuálních návštěvníků a 30 000 zhlédnutých stran. Návštěvnost měsíční je cca. 130 000 individuálních návštěvníků a 800 000 zhlédnutých stran. [11] (prosinec 2006, audit www.iaudit.info). Seznam nejčtenějších článků: [12].

Nejoblíbenější bývají v Britských listech texty na témata, jimž se mainstreamový tisk většinou nevěnuje, nebo se jim věnuje jen v omezené míře.

Nejčtenějším článkem Britských listů je článek Bushky Bryndové o rozporech kolem útoků z 11. září (vice než 60 000 čtenářů): „Pochybnosti o útocích z 11. září sílí“ [13]. Příspěvek lze podle některých považovat za jeden z příkladů konspiračních teorií [14]. Článek ale také obsahuje četné odkazy na informace z renomovaných západních zdrojů [15][16][17].

Podle názoru redakce nejzajímavější články vyšly v několika knižních výborech (Jak Češi myslí, 1999; Jak Češi jednají, 2000; (obojí: Millenium Publishers, Chomutov, V hlavních zprávách: Televize, 2001, nakladatelství ISV, Praha), posledním je titul Jak Češi bojují nakladatelství Libri, Praha, 2003 [18].


[editovat] Sociální profil čtenářů

V průběhu března 2007 požádaly Britské listy čtenáře o vyplnění sociodemografického dotazníku [19], více než 5 tisíc osob tak učinilo. Z výsledků [20] vyplývá, že typickým čtenářem Britských listů je vysokoškolsky vzdělaný (63%), spíše mladší muž s vyšším příjmem, žijící ve větším městě. Ženy tvoří pouze necelou pětinu všech čtenářů. Každý desatý čtenář Britských listů žije mimo Českou republiku.

Zajímavostí vyplynuvší z dotazníku je, že nejslabší čtenářskou skupinou Britských listů z lidí v produktivním věku jsou čtyřicátníci, kteří jsou zároveň nejsilnější čtenářskou skupinou deníku MF Dnes.

Někteří čtenáři na zveřejnění výsledků dotazníku reagovali poznámkou [21], že Britské listy čtou proto, "aby poznali způsob uvažovaní svého nepřítele".

[editovat] Kritiky a kontroverze

  • 20. 9. 2000 byla na základě stížnosti Jana Urbana Janu Čulíkovi udělena důtka Komise pro etiku Syndikátu novinářů České republiky za „poškození dobré pověsti žurnalisty“ Jaromíra Štětiny [22][23][24][25][26][27][28]. Ve svých článcích Čulík kritizoval Štětinovu „politickou zaujatost a aktivismus“. V původních materiálech k tomuto tématu spojil omylem tehdejší Štětinovo „Epicentrum“ s institucí „Epicentr“ ruského politika Grigorije Javlinského, nejspíše proto, že Štětina publikoval v českém tisku pochvalné články na adresu Javlinského. Tuto chybu Jan Čulík na webu posléze opravil, v kritice Jaromíra Štětiny za to, co považuje za aktivismus, neslučitelný s novinářskou prací, pokračoval.
  • 21. 7. 2002 Na nátlak Fabiana Golga byla zahájena diskuze ohledně tehdejších problémů s hospodařením Občanského sdružení Britské listy [29], tento spor se týkal správy finančních prostředků OSBL, Britské listy v tomto příspěvku mj. píší o zpronevěře půl milionu korun a neochotě Tomáše Peciny hospodaření vyúčtovat [30][31][32]. OSBL poté podalo na Pecinu trestní oznámení „pro podezření ze spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle par. 125 odst. 1. tr. zákona a též z trestného činu zpronevěry podle par. 248 odst. 1, 2, 3a trestního zákona, případně porušování povinnosti při správě cizího majetku dle par. 255 odst. 1, 2a trestního zákona.“ [33] Policie trestní oznámení odložila [34].
  • 7. 5. 2002 Kontroverzi s Pecinou předcházel spor Tomáše Peciny se Štěpánem Kotrbou, jehož jádrem podle Jana Čulíka „byly v posledních, předvolebních týdnech, materiály Štěpána Kotrby“ a „bylo nebezpečí, že publikací nekorigovaných takovýchto textů se zejména v předvolebním období Britské listy zdiskreditují jako „stranický orgán“ jediné politické strany“ [35].
  • 6. 2. 2007 Novinář Ivan Brezina odmítá [36] dále publikovat v Britských listech, na protest proti dle jeho názoru „neserioznímu, manipulativnímu a bulvárnímu přístupu BL k realitě“, kterého se Britské listy měly dopustit tím, že do jím připraveného článku [37] od kontroverzního vědce Freda Singera zařadily jako kontext o autorovi dle Breziny neseriozní a neověřené informace. Brezina dále tvrdí, že Britské listy odmítly publikovat jeho kritiku jejich editorské a redakční praxe. K tomu reakce [38] Jana Čulíka.
  • 28. 2. 2006 Jan Čulík prohlásil [39], že ukončil na základě údajného střetu zájmů spolupráci s publicistou a spisovatelem Filipem Sklenářem [40]. Sklenář tvrdí, že se jedná o pomluvu, a dokladuje své tvrzení odkazem na svědky a na jím pořízené screenshoty, které dle jeho tvrzení zobrazují emailovou korespondenci s Janem Čulíkem. [41]
  • Ostrou kritiku od některých čtenářů vyvolalo zrušení diskuzí pod příspěvky [42]. Redakce Britských listů se hájí, že nemá finanční prostředky na redigování internetových fór tak, jak to dělají mezinárodní média s dobrou pověstí, jako je například BBC, a že nemůže přijmout právní odpovědnost za případné pomluvy, zveřejňované na jejich serveru anonymy [43]. Tvrdí také, že se nepovažuje za neomylnou, a vítá připomínky, věcné opravy i kritiku do vlastních řad, kterou publikuje. List zpravidla publikuje příspěvky, které považuje za zajímavé, včetně těch které se k listu a k práci redakce staví velmi kriticky, např.: John Bok, „O malé české podlosti a dědictví bolševismu v Britských listech“[44], nebo článek „Komunismus je hnus!“ [45], či „Nejsem zamindrákovaný levičák“ [46].
  • Britské listy deklarují „kritický postoj vůči mocným“ a odmítají názor, že se jedná o list levicový, třebaže většina politických komentářů i analýz – ať už z pera Štěpána Kotrby či pravidelných dopisovatelů – je dle českých měřítek identifikovatelná jako stranící levé části politického spektra. Lze však argumentovat, že převaha „levicových“ příspěvků je důsledkem snahy listu publikovat názory, kterým v mainstreamových médiích není poskytován dostatečný prostor.
    27. 3./15. 4. 2006 Šéfredaktor Jan Čulík argumentuje, že v českém prostředí mnozí považují kritiku za „levicovost“ a že „konzervativní hodnoty“ které „zná z Británie“ jsou něco jiného než to, co se za ně považuje v ČR [47] a označuje Britské listy za „zastánce konzervativních hodnot“ [48].
    V České republice se šéfredaktor BL neúčastní voleb, protože to považuje pro novináře za nepřípustné, nepodporuje žádnou politickou stranu ani žádnou kauzu[chybí zdroj].
  • Vyčítána bývá vnímaná neserióznost v přístupu k čtenářským listům (zveřejňování bez uvědomění a následné agresivní, urážlivé redakční komentáře), nedostatečné korektury textů a občasné projevy bulvarizace a senzacechtivosti, které lze pozorovat v některých exaltovaně působících titulcích, např. příspěvek Štěpána Kotrby „Kdo konečně zastaví prolhané policejní grázly“ [49].
  • Některé odborné články na technická témata či jejich překlady jsou kritizovány jako nepřesné [50].
  • 5. 2. 2007 byl na webu Eretz.cz zveřejněn kritický článek [51] o tom, jak redaktor Britských listů Štěpán Kotrba zachází s autorskými právy a bez souhlasu a vědomí autorů kopíruje části jejich článků do článků svých. Kotrba reagoval vyjádřením [52], v kterém přiznal odpovědnost a slíbil nápravu.

[editovat] Reference

  1. Jan Čulík – o autorovi na Britských listech
  2. University of Glasgow – School of Modern Languages and Cultures (SMLC) – Slavonic Studies
  3. Štěpán Kotrba – o autorovi na Britských listech
  4. Ivan Gabal: Neobolševismus Jana Čulíka: Čulík jako Havlík, 3. 9. 2006
  5. Bohumil Kartous: Analýza manipulací Ivana Gabala: Dva v jednom, 6. 9. 2006
  6. Jan Čulík: Politická manipulace v České televizi: „Takhle, já musím souhlasit s tím, co tady řekl kolega“, 31. 8. 2006
  7. Britské listy: Brána pro nové myšlenky: Deset let Britských listů, 28. 7. 2006
  8. Téma BL: Americká protiraketová základna v České republice
  9. Britské listy: Autoři – seznam autorů
  10. Britské listy: Hospodaření OSBL za září 2006 – jedna ze zpráv
  11. Návštěvnost Britských listů – Britské listy konkurentem řadě médií
  12. Britské listy: Nejčtenější články vůbec – seznam nejčtenějších článků
  13. Bushka Bryndová: Pochybnosti o útocích z 11. září sílí, 18. 3. 2002
  14. viz např. anglická Wikipedie 9/11 conspiracy theories
  15. televize BBC o tom, že „američtí vyjednávači pracující pro ropné společnosti Afgáncům vyhrožovali, že je zasypou bombami, když nebudou souhlasit s projektem ropovodu přes Afghánistán“ [1]
  16. deník Guardian o návštěvě operativce CIA u bin Ladina dva měsíce před útoky z 11. září (zdroj: francouzská tajná služba) [2]
  17. deník Daily Telegraph o tom, že izraelská služba Mossad varovala CIA předem před útoky z 11. září 2001[3]
  18. Britské listy: Jak Češi bojují – Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů, 29. 12. 2003
  19. Dotazník k zjištění sociodemografické struktury čtenářstva Britských listů – Jací jsme?
  20. Bohumil Kartous - analýza výsledků čtenářského dotazníku – Britské listy mají prestižní čtenářskou obec
  21. Zdeněk Macíček - Čtu Britské listy, abych znal svého nepřítele
  22. Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Urban: Stížnost na Jana Čulíka
  23. Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Trapas nad trapas: To je překvapení! Syndikát novinářů se skutečně vyslovil ve prospěch pana lékárníka a odsoudil ponocného Francka
  24. Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Jaromír Štětina na otázky neodpovídá, namísto toho opakuje stále to samé
  25. Kontroverze Čulík vs Štětina – Jan Čulík: Dopis Syndikátu novinářů ČR: K stížnosti Jana Urbana
  26. Kontroverze Čulík vs ŠtětinaKomunikace mezi Čulíkem a Štětinou
  27. Kontroverze Čulík vs Štětina – Jaromír Štětina: Jane Čulíku, vystavujete se naprostému zesměšnění
  28. Kontroverze Čulík vs Štětina – Jaromír Štětina: Zatrpklost, sebevědomí, hypertrofovaná sebestřednost a zároveň zakomplexovanost soukromé domácí internetové stránky Jana Čulíka
  29. Fabiano Golgo: Chtěl jsem odhalit Pecinovo podivné chování už dávno, 12. 9. 2002
  30. Kontroverze Pecina vs BLVyjádření Tomáše Peciny, poslední reakce Jana Čulíka
  31. Kontroverze Pecina vs BLNaléhali jsme dlouho, avšak bezvýsledně. Nyní nelze reagovat jinak než podáním trestního oznámení
  32. Kontroverze Pecina vs BL2003 – Zpráva předsedy OSBL o činnosti a hospodaření OSBL
  33. Kontroverze Pecina vs BLBL podávají trestní oznámení na bývalého jednatele OSBL
  34. Kontroverze Pecina vs BLOdložení trestního oznámení na Tomáše Pecinu
  35. Kontroverze Pecina vs Kotrba – Jan Čulík: Spor mezi spolupracovníky Britských listů, 7. 5. 2002
  36. Kontroverze Brezina vs BL – Ivan Brezina: Ivan Brezina „už nebude psát pro Britské listy“, 6. 2. 2007
  37. Kontroverze Brezina vs BLNakonec to nebude tak strašné?, 5. 2. 2007
  38. Kontroverze Brezina vs BL – Jan Čulík: Ivan Brezina protestuje, 6. 2. 2007
  39. Kontroverze Sklenář vs Čulík - Jan Čulík: Střet zájmů Filipa Sklenáře, 28. 2. 2006
  40. Filip Sklenář, profil autora[4]
  41. Kontroverze Sklenář vs Čulík - Filip Sklenář: Jan Čulík vs. Filip Sklenář final, 14. 2. 2007
  42. Petr Štěpánek: Časy se mění a Britské listy s nimi, virtualy.cz
  43. „Pozn. red.: … Po šestileté zkušenosti jsme zrušili internetová diskusní fóra, protože na nich docházelo především k projevům nacismu a xenofobie, nevybíravým anonymním útokům na autory i na čtenáře. Skutečná diskuse o obsahu nemohla probíhat a neprobíhala. Nemůžeme také nést právní odpovědnost za veškerý vydaný obsah, tedy i za útoky anonymů na fórech, jak ukládá tiskový zákon vydavateli. Nemáme finanční prostředky na moderování internetové diskuse, aby byla „k něčemu“ - tak, jako to dělá např. BBC … Zajímavé reakce čtenářů zveřejňujeme …“, k příspěvku K článku Max Parkové: Britské listy – intelektuální pevnost, obehnaná vysokou zdí, 29. 3. 2005
  44. John Bok: O malé české podlosti a dědictví bolševismu v Britských listech, 23.8.2005
  45. Anonymové na Britských listech: Komunismus je hnus!, 27. 3. 2006
  46. Anonym na Britských listech: Nejsem zamindrákovaný levičák, 15.4.2006, s „pozn. JČ“
  47. Jan Čulík: Pravicovost, levicovost, kritičnost a bolševismus, 27. 3. 2006
  48. „Pozn. JČ: Asi skutečně nerozumím myšlení některých českých občanů … Opravdu nechápu, proč považují Britské listy za levicové. Britské listy zastávají ve skutečnosti konzervativní hodnoty.“, k příspěvku anonyma Nejsem zamindrákovaný levičák, 15. 4. 2006
  49. Štěpán Kotrba: Kdo už konečně zastaví prolhané policejní grázly?, 1. 11. 2006
  50. Spaste duši, roentgenové radary!, vucako.bloguje.cz, 26. 6. 2006
  51. Kontroverze Eretz.cz vs Kotrba – Scooolie: Jak Britské listy vykrádají články aneb kázání vody a pití vína
  52. Kontroverze Eretz.cz vs Kotrba – Štěpán Kotrba: Stanovisko ke kritice Britských listů

[editovat] Externí odkazy