George Berkeley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Biskup George Berkeley
Biskup George Berkeley

George Berkeley (12. březen 1685, Thomastown – 14. leden 1753, Oxford) byl významný irský osvícenecký filozof, biskup v Cloyne (Irsko). Někdy je pokládán za zakladatele severoamerické filozofie.

[editovat] Dílo

Vycházel z principu Esse est percipi (Být znamená být vnímán). Podle Berkeleyho jsou tělesa kombinací našich počitků. Založil tzv. subjektivní idealismus (základem vnímání je objekt). Vnímání probíhá na základě smyslové zkušenosti. Berkeley patří spolu s Humem k velmi extrémnímu - a zároveň velmi podnětnému - křídlu empirické filosofie. Prvotním impulsem Berkeleyho filosofického přemítání bylo postupné narůstání vlivu materialistických nauk v celé Evropě a snaha vypořádat se s tímto podle Berkeleyho mimořádným nebezpečím. A protože podle něj základní oporou materialismu zůstává za všech okolností hmota, snaží se jí Berkeley z metafyzického konceptu světa škrtnout a spolu s ní škrtá i vnější svět. Nic co není ve vědomí dle něj neexistuje a hmotné věci jako stůl nebo kočár existují je díky vědomí a pouze v něm. Berkeley si byl vědom obtíží, které jeho systém přináší a proto postuluje tvz. ústřední vědomí - Boha, který ve svém vědomí garantuje existenci věcí, které nikdo v daném okamžiku nevnímá. V tomto duchu Berkeley odmítá i Lockovy primární vlastnosti a všechny vlastnosti bez rozdílu chápe jako sekundární tzn. vznikající až v našem vědomí.

  • Pojednání o zásadách lidského poznání