Hřib dubový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Hřib dubový


Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: hřibotvaré (Boletales)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae )
Rod: Hřib (Boletus)
Binomické jméno
Boletus aestivalis
Paul.: Fr.

Hřib dubový (Boletus aestivalis Paul.: Fr.) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Boletus edulis f. reticulatus
  • Boletus edulis reticulatus
  • Tubiporus aestivalis

[editovat] Popis

  • Klobouk má v průměru 5-20 cm, v mládí polokulovitý, později vyklenutý až plochý. Zbarven je šedavě okrově nebo rezavohněděý, povrch je sametový až jemně plstnatý.
  • Rourky jsou vysoké, v mládí bílé, v dospělosti žlutozelené, kolem třeně vvkrojené.
  • Póry jsou drobné, okrouhlé stejně zbarvené jako rourky. Pomačkáním barvu nemění.
  • Třeň je 10 - 25 cm dlouhý, 2 - 7 cm tlustý, zprvu soudkovitý, pak kyjovitý, až válcovitý, většinou okrově šedohnědý, se zřetelnou bělavou síťkou s velkými oky, zejména na horní polovině.
  • Dužnina je bílá, neměnná, má velmi lahodnou chuť a příjemnou vůni po houbách.
  • Výtrusný prach olivově hnědý.

[editovat] Výskyt

Vyskytuje se velmi hojně od jara do podzimu v listnatých nebo smíšených lesích, zvláště v trávě pod duby, buky, lipami, někdy i mimo les. Vzácně roste i pod jehličnany. Vyskytuje se v severní Africe, celé Evropě, mírném pásmu Asie a v Severní Americe.

Nejčastěji se mu lidově říká dubák čí dubáček.

[editovat] Použití

Je jedlý a velmi chutný. Patří k nejhledanějším a nejlepším houbám, které v Česku rostou.

Použití v kuchyni je možné ve všech úpravách. Dobře se čistí, přepravuje, krájí, suší a konzervuje (včetně zmrazování). Snad jediná nevýhoda je, že ze všech „pravých hřibů„ nejvíc trpí „červivostí“.

[editovat] Možnost záměny

Možnost záměny je malá, největší je s nejedlým hřibem žlučníkem, s nímž má jako podobný znak nápadnou sítku na třeni, u žlučníku je však síťka tmavá. Další nebezpečí hrozí při sběru malých hříbečků, kterým není vidět pod klobouk protože pod stejnými stromy rostou i smrtelně jedovaté závojenky olovové, jejichž mladé plodnice mohou být zaměněny za mladé hřiby dubové.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 2.