Hrabová (Ostrava)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hrabová | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | městská část / městský obvod statutárního města Ostravy |
| kraj: | Moravskoslezský |
| okres: | Ostrava-město |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 0,92 km² |
| obyvatel: | 3620 (01.01.2006) |
| zeměpisná šířka: | 49°46′32.07″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 18°16′50.36″ v. d. |
| PSČ: | 720 00 |
| základních sídelních jednotek: | ? |
| místních částí: | ? |
| celých katastrálních území: | ? |
| částí katastrálních území (ÚTJ): | ? |
| adresa úřadu: | Bažanova 4 720 00 Ostrava-Hrabová |
| starosta: | Mgr. Rostislav Naď |
|
Oficiální web |
|
Hrabová je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na jižní straně města. Obvodem protéká řeka Ostravice. Ke známým rodákům patří básník, publicista, překladatel a knihovník Vilém Závada. V Hrabové je pohřben spisovatel, disident a chartista Jaromír Šavrda.
Dominantou obvodu je renesanční dřevěný kostel sv. Kateřiny, který byl po požáru 2. dubna 2002 znovu obnoven v listopadu 2004. Původní kostel byl unikátní dřevěnou stavbou, ojedinělou i v evropském měřítku. Vznikl pravděpodobně v polovině 14. století, první písemnou zmínku však máme až z roku 1564. Dle pověsti stál původně v Metylovicích u Frýdku-Místku, ale Hrabovští se ho rozhodli odkoupit. Po požáru byl kostel znovu postaven, přičemž byly využity fragmenty původní stavby. Rovněž byly použity původní tesařské postupy – trámy do sebe zapadají natolik dokonale, že nemusely být použity hřebíky.
Samostatná obec vznikla v polovině 13. století. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1297 ze smlouvy mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem. V textu nalezneme nápis Grabowa, který odkazoval na velké množství habrů (lidově hrabů) v okolí vsi. Obyvatelé se živili zemědělstvím a především rybářstvím. Obecní rybníky se táhly od Paskova po Hrabůvku. Od 1. července 1941 byla připojena k Moravské Ostravě. V letech 1954–1960 obnovila svou samostatnost, poté se však definitivně stala součástí velké Ostravy. Původně měla ve znaku svatou Kateřinu s ozubeným kolem a mečem, v současnosti ve znaku najdeme kostel svaté Kateřiny a část ozubeného kola.
| Související články obsahuje: |
| Statutární město Ostrava | |
|---|---|
|
Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice |
|


