Muslim Magomajev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Muslim Magomajev (ázebájdžánsky: Müslüm Məhəmməd oğlu Maqomayev, rusky: Муслим Магометович Магомаев, * 17. srpna 1942 v Baku) je ázerbájdžánský a ruský zpěvák populární hudby.

Obsah

[editovat] Životopis

Magomajev se narodil v Baku v divadelní rodině, jeho praotcem byl ázerbájdžánský hudební skladatel Muslim Magomajev, jehož jméno nese ázerbájdžánská filharmonie. Jeho otec scénograf zemřel už v roce 1945 na frontě druhé světové války. Magomajev vystudoval hudební školu při konzervatoři v Baku – obor klavír a skladba a později absolvoval samotnou konzervatoř v oboru zpěv pod vedením Š. Mamedovové.

V té době ale už byl známý po celém Sovětském svazu, když s výjimečným úspěchem vystoupil v roce 1962 na závěrečném koncertu přehlídky ázerbájdžánského umění ve Sjezdovém paláci v moskevském Kremlu. V listopadu následujícího roku 1963 vystoupil na svém prvním sólovém koncertu a stal se také sólistou Achundovova ázerbájdžánského divadla opery a baletu v Baku.

Jeho operní hvězda měla raketový vzestup – v letech 1964 a 1965 hostoval s úspěchem na scéně milánské La Scaly, ale po návratu odmítl angažmá v moskevském Velkém divadle. V letech 1966 a 1969 si získal i pařížské publikum v divadle Olympia. Dostal tam dokonce nabídku na roční angažmá, ale nedostal z Kremlu povolení k jejímu přijetí. Po návratu do Sovětského svazu nesměl půl roku vystupovat, než ho pozval tehdejší šéf KGB Jurij Andropov k vystoupení na koncertu k výročí KGB.

Magomajev opouští operní scény a věnuje se populární hudbě a estrádním vystoupením. Říká o tom: „Našel jsem tam svobodu. Tam se snažíš, aby dnes píseň zněla jinak než včera – to je velká radost!“[1] V roce 1969 získává první cenu na festivalu populárních písní v Sopotech a Zlatou desku v Cannes.

V roce 1971 je oceněn titulem národní umělec Sovětského svazu. Magomajev zpívá před vyprodanými stadiony, pořádá zájezdní turné po celé zemi a opakovaně vystupuje v televizi.

V roce 1980 zpíval některé z písní na slavnostním zahájení a zakončení letních olympijských her v Moskvě včetně písně na rozloučenou s maskotem her Míšou (До свидания, Миша).

[editovat] Dílo

[editovat] Opera

Mezi nejslavnější role, které Magomajev nastudoval, patřili Figaro v Lazebníku sevilském, Scarpia v Tosce, Mefisto ve Faustovi nebo Oněgin v Evženu Oněginovi. Disponoval zvučným barytonem, charismatickým vzhledem a slušným hereckým nadáním.

[editovat] Populární hudba

I když Magomajev i na koncertech zpíval operní árie, ruské romansy nebo populární italské canzony, nastudoval také množství populárních písní.

Magomajev vystupoval také v několika filmech, např. ve filmu Nizami, Zpívá Muslim Magomajev (Поет Муслим Магомаев) nebo Moskva v notách (Москва в нотах), všude ale nikoli v roli, ale jako zpěvák Magomajev. Odmítl také roli Vronského ve filmu režiséra Alexandra Zarchiho podle románu Anna Karenina.

Sám Magomajev složil nejméně dvacet písní a hudbu k několika filmům.

Jeho oblíbeným pěvcem byl italský tenorista Mario Lanza, o kterém napsal i několik knih.

Podle diskografie na jeho osobních webových stránkách[2] vyšlo v minulosti nejméně 45 dlouhohrajících desek a 15 kompaktních disků.

I když některé jeho písně bývají označovány za jeho osobní vyznání – např. Melodie (Мелодия), Svatba (Свадьба) nebo Nechvátej (Не спеши) – sám odmítl nějakou takovou vybrat.

[editovat] Soukromý život

Manželkou Muslima Magomajeva je zpěvačka Tamara Siňavskaja. Žije v Moskvě. Jeho zálibou je také malování.

V roce 1997 po něm a jeho manželce Ruská astronomická společnost pojmenovala dvě planetky ve Sluneční soustavě.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

[editovat] Poznámky

  1. Широка страна моя родная! (Široká moje rodná zem), rozhovor s Magomajevem z listu Izvěstija
  2. Diskografie Muslima Magomajeva