Fortuna (planetka)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| (19) Fortuna |
|
|---|---|
Model planetky (19) Fortuna |
|
| Předběžné označení | A902 UG |
| Katalogové číslo | 19 |
| Název | Fortuna |
| Objevena | |
| Kdy | 22. srpna 1852 |
| Kde | Londýn |
| Kým | John Russell Hind |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) |
|
| Epocha | 2006-09-22 00:00:00,0 UTC 2454000,5 JD |
| Velká poloosa | 2,4414 AU 365 233 430 km |
| Excentricita | 0,1593 |
| Perihel | 2,0525 AU 307 044 100 km |
| Afel | 2,8304 AU 423 432 070 km |
| Perioda (oběžná doba) | 3,8148 roku 1393,352 dne |
| Střední denní pohyb | 0,2584°/den |
| Sklon dráhy k ekliptice | 1,5734° |
| Délka vzestupného uzlu | 211,3712° |
| Argument šířky perihelu | 181,9583° |
| Střední anomálie | 89.3523° |
| Průchod perihelem | 2005-10-11 03:57:07,4 UTC 2453654,6647 JD |
| Rotace tělesa | |
| Perioda rotace | 7,445 h |
| Severní pól | α=? δ=? |
| Sklon osy k rovině dráhy | ?° |
| Fyzikální vlastnosti | |
| Absolutní hvězdná velikost | 7,13 |
| Odhadovaný průměr | 220 (225×205±12) km |
| Albedo | 0,028±0,001 |
| Hmotnost | ~ 1,2×1019 kg |
| Střední hustota | ~ 2,0 g/cm3 |
| Gravitační parametr | ~ 0,80 km3/s2 |
| Zrychlení na povrchu | ~ 0,066 m/s2 ~ 6,7×10−3g |
| Úniková rychlost | ~ 120 m/s |
| Spektrální třída | C (G) |
(19) Fortuna je jednou z největších planetek v hlavním pásu planetek. Složením se podobá trpasličí planetě (1) Ceres; má tmavý povrch pokrytý jednoduchými uhlíkatými látkami.
[editovat] Historie
Objevil ji J. R. Hind, a to 22. srpna 1852 na londýnské soukromé hvězdárně George Bishopa. Pojmenoval ji po Fortuně, římské bohyni štěstí.
[editovat] Popis objektu
Tato planetka patří na základě spektroskopických průzkumů do skupiny C, tedy uhlíkatých objektů a to do podskupiny G, neboť v infračervené oblasti byly zjištěny spektrální pásy, odpovídající chemickým vazbám C—H. Dá se z toho usoudit, že její povrch obsahuje značné množství tholinu, vznikajícího fotolýzou uhlovodíků působením jednak slunečního ultrafialového záření, tak korpuskulárního kosmického záření. Další spektrální pásy ukazují na přítomnost hydratovaných křemičitanů a oxidů železa. Zdá se být prokázané, že se její povrch nejvíce blíží složení chondritických meteoritů třídy CM. Někteří astronomové tuto planetku dokonce spolu s (1) Ceres považují za mateřské těleso uhlíkatých chonditů (např. meteoritu Murchison).
V roce 1993 uskutečnil Hubbleův vesmírný dalekohled první podrobná pozorování. Bylo zjištěno, že planetka má v průměru asi 0,2 úhlové vteřiny a téměř kulovitý tvar. Pátrání po jejích družicích bylo bezvýsledné.
Několika pozorovaných zákrytů hvězd bylo též použito k upřesnění velikosti tohoto tělesa.
[editovat] Průzkum objektu
Tato planetka dosud nebyla zblízka zkoumána žádnou pozemskou sondou. V 90. létech 20. stol. ruští vědci ve spolupráci s německými ji navrhovali jako jeden z možných cílů kosmické mise s cílem odběru vzorků hornin vzhledem k tomu, že se pohybuje ve vnitřní části hlavního pásu planetek a protože představuje zřejmě charakteristického zástupce třídy objektů s málo přeměněným materiálem z doby formování Sluneční soustavy. Byla též na seznamu potencionálních cílů pozorování zblízka později zrušeného projektu sondy CRAF (Comet Rendezvous and Asteroid Fly-by).

