Němá barikáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Němá barikáda je povídkový soubor spisovatele Jana Drdy z roku 1946.

Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války (včetně heydrichiády, Pražského květnového povstání a osvobození) v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.

Soubor je uvozen citátem z Halasovy básně Zpěv úzkosti.

Povídkový soubor byl použit jako předloha ke stejnojmennému filmu režiséra Otakara Vávry, jenž měl premiéru v roce 1949.

Obsah

[editovat] Povídky

  • Třetí fronta
  • Včelař
  • Vyšší princip
  • Hlídač dynamitu
  • Vesnická historie
  • Nenávist
  • Padlý beze jména
  • Pancéřová pěst
  • Zákeřník
  • Až vstanou mrtví
  • Němá barikáda

[editovat] Včelař

Hlavní hrdina ukrýval v úlech rádio. Gestapo ji ale na udání našlo a zastřelili ho. Když umírá, chrání v sevřené ruce včelí královnu – jako symbol budoucnosti a naděje, kterou nacisti nikdy nezničí.

[editovat] Vyšší princip

„Vyšší princip“ je přezdívka středoškolského profesora latiny a řečtiny, třídního učitele septimy.

Příběh se odehrává během 2. světové války, krátce po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Tři maturanti gymnázia (František Havelka, Karel Moučka a Vlastimil Ryšánek) byli spolužákem udáni Gestapu a pro údajné schvalování atentátu zastřeleni. Profesor latiny při hovoru s třídou trvá na vyšším principu – možnosti vraždy tyrana.

Na motivy Drdovy povídky natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík stejnojmenný film.

[editovat] Hlídač dynamitu

Hlavním hrdinou povídky je starý havíř František Milec, hlídač důlního dynamitového skladiště, jenž spolu s pěti svými kolegy (Martínek, Jarda Jehně, Karas z Lažce, Petr Havránek z Doubí a Karnet) vyhodí do povětří během krátké doby za nacistické okupace 4 německé vojenské vlaky.

[editovat] Pancéřová pěst

Hlavním hrdinou povídky je 17letý Pepík Hošek (syn zámečníka), jenž během Pražského květnového povstání zneškodní pomocí pancéřové pěsti německý tank.