Ladislav II. Popel z Lobkovic
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav II. Popel z Lobkovic (1502 - 18. prosince 1584) byl příslušníkem chlumecké větve Popelů z Lobkovic, vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Po nástupu Habsburků spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem Karla V. a Ferdinanda I. ve vojenském tažení proti Turkům v roce 1532. V roce 1534 se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce 1536 se stal královským radou a komořím a roku 1542 dvorním maršálkem Království českého. Spolu s Ferdinandem I. se účastnil tažení proti Janu Fridrichovi a vojskům šmalkaldského spolku. Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku 1547 a Ferdinand jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků Kašpara Pluha z Rabštejna.
Od roku 1548 zastával funkci presidenta rady nad apelacemi, od roku 1549 byl také přísedícím komorního soudu. Svůj post presidenta apelačního soudu opustil, aby se mohl stát nejvyšším zemským hofmistrem v Čechách, současně byl jmenován královským místodržícím. Také byl pověřován i jinými úkoly, například v roce 1573 stál v čele poselstva českého zemského sněmu do Varšavy, jehož úkolem bylo doporučit pro volbu za polského krále syna Maxmiliána II. arcivévodu Arnošta.
Ladislav II. Popel z Lobkovic také stál na počátku hospodářského a politického vzestupu chlumecké větve lobkovického rodu. Rozšířil panství Chlumec, získal hrabství v Horní Falci. Na svých statcích podporoval rozvoj řemesel.

