Minerál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dolomit (Rumunsko)
Dolomit (Rumunsko)

Minerál (nerost) je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako produkt geologických procesů. Některé definice rozšířují přírodní výskyt jako produkt přírodních procesů na Zemi nebo na jiném kosmickém tělese (pak výjimka ad 3 není potřeba).

V přírodě je známo kolem 4300 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 5 dalších. Častý výskyt se dá přiřknout jen cca 300 minerálům a pro tvorbu hornin je významných jen několik desítek.


Některé výjimky definici minerálu porušují, přesto jsou ale za minerály tradičně pokládány.

Za minerály se tedy považují mimo jiné i:

  • Rtuť (která je za normálních podmínek kapalná)
  • Některé amorfní látky (např. opály)
  • Látky pocházející z jiných kosmických těles (Měsíc, Mars, meteority)
  • Biogenní materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana).

Naopak se za minerály nepovažují:

  • Voda v kapalném stavu (led je obvykle řazen mezi minerály), atmosférické plyny atd.
  • Ropa a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí)
  • Antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály
  • Látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za nerosty považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách důlních děl atd.
  • Biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),
  • Směsi minerálů
  • Horniny. Jsou to obvykle mechanické směsi různých minerálů (např. žuly se skládají z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny tvořené jen jedním minerálem (např. mramor se skládá pouze ze zrn kalcitu)

Obsah

[editovat] Členění minerálů z hlediska hornictví

Nerosty se z hlediska hornictví člení na vyhrazené nerosty a nevyhrazené nerosty.

Vyhrazenými nerosty jsou podle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona,

  • a) radioaktivní nerosty,
  • b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny,
  • c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
  • d) magnezit,
  • e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny,
  • f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,
  • g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit,
  • h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů,
  • i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin,
  • j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
  • k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit,
  • l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením,
  • m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
  • n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).

Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.

V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Literatura

  • Anthony a kol.: Handbook of Mineralogy. Mineral Data Publishing, Tucson, Arizona.
  • J. H. Bernard, R. Rost a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia Praha ISBN 80-200-0360-6
  • Čuchrov a kol.: Mineraly, spravočnik. (1960) Tom I: Samorodnyje elementy, Intermetalličeskije Sojedinenija. Karbidy, nitridy, fosfidy. Arsenidy, antimonidy, vismutidy. Suľfidy. Selenidy. Telluridy. Izdatělstvo Akademii nauk SSSR, Moskva.
    • (1963): Tom II, vyp. 1: Galogenidy
    • (1965): Tom II, vyp. 2: Prostyje okisly.
    • (1967): Tom II, vyp. 3: Složnyje okisly, titanaty, niobaty, tantalaty, antimonaty, girdookisly.
    • (1972): Tom III, vyp. 1: Silikaty s odinočnymi i sdvojennymi kremnekislerodnymi tetraedrami.
    • (1981): Tom III, vyp. 2: Silikaty s linejnymi trochčlennymi gruppami, koľcami i cepočkami kremnekislerodnych tetraedrov. Nauka, Moskva.
    • (1981): Tom III, vyp. 3: Silikaty s lentami kremnekislerodnych tetraedrov.
    • Smoľjaninova a kol. (1992): Tom IV, vyp. 1: Silikaty se strukturoj, perechodnoj ot cepočečnoj k sloistoj: sliostyje silikaty (kaolinovyje mineraly, serpentinity, pirofillit, taľk, sljudy. Akademkniga, Moskva. ISBN 5-02-003245-X
    • Smoľjaninova a kol. (1992): Tom IV, vyp. 2: Sloistyje silikaty (smektity, chlority, smešanoslojnyje): sloistyje silikaty so složnymi tetraedričeskimi silikaty. ISBN 5-02-002899-1
    • Bokij a kol. (1996): Tom IV, vyp. 3: Silikaty, dopolnenija k tomam 3 i 4. Nauka, Moskva. ISBN 5-02-003649-8

[editovat] Externí odkazy

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova minerál.
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu: