Levi-Civitův symbol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V matematice, a zvlášť v tenzorovém počtu, se Levi-Civitův symbol, také nazývaný permutační symbol nebo antisymetrický symbol, definuje následovně:

Levi-Civitův symbol
Levi-Civitův symbol
\varepsilon_{ijk} =  \begin{cases} +1 & \mbox{je-li } (i,j,k) \mbox{ rovno } (1,2,3), (2,3,1) \mbox{ nebo } (3,1,2), \\ -1 & \mbox{je-li } (i,j,k) \mbox{ rovno } (3,2,1), (1,3,2) \mbox{ nebo } (2,1,3), \\ 0  & \mbox{jindy, tj.: }i=j \mbox{ nebo } j=k \mbox{ nebo } k=i, \end{cases}

tj. hodnota je 1 jestliže (i, j, k) je sudá permutace (1,2,3) a −1 jestliže je lichá.

Je pojmenován po italském matematikovi Civitovi. Používá se v mnoha oblastech matematiky a fyziky.

Například v algebře lze determinant 3×3 matice A napsat jako

\sum_{i,j,k=1}^3 \varepsilon_{ijk} a_{1i} a_{2j} a_{3k}

(a podobně pro čtvercové matice libovolné velikosti, viz níže)

a vektorový součin dvou vektorů lze napsat jako determinant:

\mathbf{a \times b} =   \begin{vmatrix}      \mathbf{e_1} & \mathbf{e_2} & \mathbf{e_3} \\     a_1 & a_2 & a_3 \\     b_1 & b_2 & b_3 \\   \end{vmatrix} = \sum_{i,j,k=1}^3 \varepsilon_{ijk} \mathbf{e_i} a_j b_k

nebo jednodušeji:

\mathbf{a \times b} = \mathbf{c},\ c_i = \sum_{j,k=1}^3 \varepsilon_{ijk} a_j b_k

Toto lze dále zjednodušit užitím Einsteinovy konvence.

Levi-Civitův symbol lze zobecnit na vyšší dimenze:

\varepsilon_{ijk\ell\dots} = \left\{ \begin{matrix} +1 & \mbox{je-li }(i,j,k,\ell,\dots) \mbox{ suda permutace} (1,2,3,4,\dots) \\ -1 & \mbox{je-li }(i,j,k,\ell,\dots) \mbox{ licha permutace } (1,2,3,4,\dots) \\ 0  & \mbox{jsou-li si 2 indexy rovny} \end{matrix} \right.

Tudíž je rovno znaménku permutace v případě permutace, a nule jindy.

Tenzor, jehož komponenty jsou dány symbolem Levi-Civita (tenzor kovariantního rozsahu n), se někdy nazývá permutační tenzor. Ve skutečnosti se jedná o pseudotenzor, protože dává záporné znaménko při ortogonální transformaci jakobiánova determinantu −1 (tj.rotace složené s odrazem). Protože Levi-Civitův symbol je pseudotenzor, výsledek vektorového součinu je pseudovektor, a ne vektor.

Levi-Civitův symbol má vztah ke Kroneckerovu delta. Ve třech dimenzích je vztah dán následujícími rovnicemi:

\varepsilon_{ijk}\varepsilon_{lmn} = \delta_{il}\delta_{jm}\delta_{kn} + \delta_{im}\delta_{jn}\delta_{kl} + \delta_{in}\delta_{jl}\delta_{km} - \delta_{il}\delta_{jn}\delta_{km} - \delta_{in}\delta_{jm}\delta_{kl} - \delta_{im}\delta_{jl}\delta_{kn}
\sum_{i=1}^3 \varepsilon_{ijk}\varepsilon_{imn} = \delta_{jm}\delta_{kn} - \delta_{jn}\delta_{km}
\sum_{i,j=1}^3 \varepsilon_{ijk}\varepsilon_{ijn} = 2\delta_{kn}

Navíc lze ukázat, že

\sum_{i,j,k,\dots=1}^n \varepsilon_{ijk\dots}\varepsilon_{ijk\dots} = n!

vždy platí v n dimenzích.

[editovat] Příklady

1. Determinant n\times n matice A = (aij) lze napsat jako

\det A = \varepsilon_{i_1\cdots i_n} a_{1i_1} \cdots a_{ni_n},

kde každé il se sečte přes 1,\ldots, n.

Ekvivalentně můžeme napsat

\det A = \frac{1}{n!} \varepsilon_{i_1\cdots i_n} \varepsilon_{j_1\cdots j_n} a_{i_1 j_1} \cdots a_{i_n j_n},

kde nyní každé il a každé jl se sečte přes 1,\ldots, n.

2. Jestliže A = (A1,A2,A3) a B = (B1,B2,B3) jsou vektory v R3, pak itá komponenta jejich vektorového součinu je rovna

(A\times B)^i = \varepsilon^{ijk} A^j B^k.

například první komponenta A\times B je A2B3A3B2. Z výše uvedeného výrazu pro vektorový součin je zřejmé, že A\times B = -B\times A. Dále jestliže C = (C1,C2,C3) je vektor, podobně jako A a B, pak trojčlenný skalární součin

A\cdot(B\times C) = \varepsilon^{ijk} A^i B^j C^k.

Z tohoto výrazu lze vidět, že trojčlenný skalární součin je antisymetrický vzhledem k výměně sousedních argumentů. Například A\cdot(B\times C)= -B\cdot(A\times C).

3. Předpokládejme, že F = (F1,F2,F3) je vektorové pole definované na nějaké otevřené množině R3 s katézskými souřadnicemi x = (x1,x2,x3). Pak itá komponenta rotace F se rovná

(\nabla \times F)^i(x) = \varepsilon^{ijk}\frac{\partial}{\partial x^j} F^k(x).

[editovat] Podívejte se také na