Sociální percepce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah

[editovat] Sociální percepce (Sociální vnímání)

To, jak vnímáme ostatní osoby, podléhá určitým zákonitostem. Máme tendenci uvažovat o ostatních v určitých kategoriích, stereotypech a schematech a velkou roli zde hrají různé efekty vnímání, ajko např. efekt prvního dojmu. Tyto mentální zkratky, nebo také heuristiky slouží jako "ekonomická opatření", která nám umožňují "udělat si o někom obrázek" bez dlouhých úvah a přispívají ke snadnější orientaci v sociálním prostředí. Rozeznáváme jich víc, například:

  • heuristika dostupnosti
  • heuristika reprezentativnosti
  • heuristika kotvení
  • heuristika simulace událostí v mysli

[editovat] Schemata

Velký vliv na vnímání skutečnosti mají tzv. schemata. Ta ovlivňují co a jak vnímáme, čeho si všímáme (selektivní pozornost a co si zapamatujeme selektivní paměť). Jsou jakýmisi membránami, které vytřídí přijímané informace na ty, které zapadají do stanoveného schematu a ostatní, které ignorujeme. Také se používá metafora kulturních čoček (Sandra Bem: Teorie kulturních čoček). Základní typy schémat jsou:

  1. skripty (scénáře)
  2. sociální role a sociální normy
  3. stereotypy
  4. implicitní teorie osobnosti

[editovat] Výzkum

Působení schémat na lidské vnímání experimentálně zjišťovali např. Brewer a Treyens v roce 1981, kdy měli respondenti za úkol zapamatovat si předměty, které byly v místnosti na obrázku. O této místnosti jim experimentátoři řekli, že je to pracovna vědce. Respondenti vnímali hlavně předměty, které očekávali ve vědecké pracovně (pracovní stůl, židle) a mnozí si zapamatovali i knihovnu, která na obrázku vůbec nebyla.

[editovat] Aplikace

S kategorizací pracuje např. Implicitní teorie osobnosti S. Asche. Tato teorie říká, že si tvoříme celkový obraz o osobnosti nějakého člověka jen na základě několika málo vlastností, které máme intuitivně spjaté s jinými. Přitom některé z těchto vlastností jsou pro tuto konstrukci významnější než jiné. Tato kategorizace funguje ve dvou rovinách:intelektuální a sociální, které vytváří Model struktury dojmu z osobnosti. Pokud tedy u někoho zjistíme vlastnosti z kvadrantu sociálně dobrý a intelektuálně dobrý, připíšeme mu i ostatní vlastnosti náležející tomuto kvadrantu. Osobnostní konstrukty jsou vytvářené během života na základě předchozí zkušenosti, a proto jsou pro každého člověka nutně trochu odlišné. To však znesnadňuje úlohu experimentátora, protože výzkum a užívané pojmy jsou již ovlivňovány jeho vlastními osobními konstrukty. Z tohoto důvodu G. Kelly začal v experimentech užívat svou teorii bipolárních konstruktů (tzn. jak lidé vnímají určité pojmy např. agresivní, na základě toho, jaké k nim přiřazují protiklady např. pasivní, nebo laskavý s použitím techniky repertoárové mřížky.

[editovat] Mentální zkratky (heuristiky)

Dalším faktorem ovlivňujícím naše vnímání druhých je efekt primarity, neboli první dojem. Jeden z prvních výzkumů této problematiky provedl S. E. Asche již v roce 1946. Zjistil, že na pořadí, v jakém se dozvíme jednotlivé údaje záleží, jak budeme na danou osobu, či věc pohlížet, a jak ji budeme hodnotit. První dojem má tak zásadní postavení, protože předurčuje způsob vnímání všech následujících informací. Člověk, který uvedene své představení slovy „omlouvám se, dnes jsem se nestihl dobře připravit“ zcitlivý posluchače na případné chyby a nedostatky, a a publikum si všimne i věcí, které by si normálně nevšimlo, nebo interpretovalo jinak.

[editovat] Stereotypy

Stereotypy fungují, tak, že osobu nevnímáme jako konkrétní, ale pohlížíme na ni jako na příslušníka určité skupiny např. rasy, etnika, pohlaví a hodnotíme její jednání podle toho, co od ní očekáváme.

[editovat] Reference

Hayesová, N. (2003). Základy sociální psychologie. Praha: Portál, s.r.o.