Muchomůrka slámožlutá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pozor, jed!
Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Muchomůrka slámožlutá

Muchomůrka slámožlutá www.biolib.cz autor Miroslav Junek
Muchomůrka slámožlutá www.biolib.cz autor Miroslav Junek
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita gemmata
(Fr.) Gill

Muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata, (Fr.) Gill) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých.

Obsah

[editovat] Taxonomie

V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).

[editovat] Popis

  • Klobouk má v průměru 3-10 cm, zprvu je polokulovitý, pak sklenutý až plochý, tence masitý. Zbarven je slámově žlutě až světle okrově, stářím vybledavá. Povrch je často pokryt řídkými bělavými útržky plachetky a má zřetelně rýhovaný okraj.
  • Závoj je jemný, blanitý, bílý.
  • Prsten je bílý, splihlý, chabý až pavučinovitý, umístěn v horní třetině. Ve stáří někdy mizí.
  • Lupeny jsou husté, trvale čistě bílé, volné.
  • Třeň je 6 - 10 cm dlouhý, 7 - 15 mm tlustý, válcovitý, bílý, hladký nebo jemně vločkatý, ukončený drobnou kulovitou hlízou, obalenou křehkou, nízkou, mizivou pochvou.
  • Dužnina je bílá, neměnná, chuť nevýrazná.
  • Výtrusný prach je bílý

[editovat] Výskyt

Roste nehojně v červnu až říjnu v lesích všech typů, zvláště však písčitých borech. Je to méně častý a méně známý druh jedovaté muchomůrky. Její plodnice jsou poměrně málo masité a rostou většinou jednotlivě a roztroušeně.

Ve starší literatuře je uváděna jako jedlá. Ovšem otravy po požití většího množství plodnic jsou známé a připomínají otravy muchomůrkou tygrovanou.

[editovat] Možnost záměny

Pozor na možnost zaměny za žlutě zbarvené holubinky, například za jedlou holubinku hlínožlutou. Záměna je možná i za jedovatou muchomůrku citronovou.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

  • SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 67.
V jiných jazycích