Ježíše Krista Krále

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slavnost Ježíše Krista Krále je dnem římskokatolického liturgického kalendáře, který připadá na poslední, tedy 34. neděli v liturgickém mezidobí.

Jedná se o svátek poměrně nový. Vyhlásil jej v roce 1925 ve své encyklice Quas primas papež Pius XI. z 11. prosince. Poprvé se tento svátek slavil na poslední říjnovou neděli roku 1926. Piux XI. chtěl tímto svátkem zdůraznit, že státní správa nemá podle nauky katolické církve právo rozhodovat o záležitostech, které přísluší Bohu – tj. především v oblasti etiky a důstojnosti člověka. Pius XI. s oslavou tohoto svátku spojil také každoroční zasvěcení lidstva Ježíšovu srdci (srov. Nejsvětější Srdce Ježíšovo).

Královský titul připisovaný Ježíši Kristu má svůj původ v evangeliích Nového zákona, kde je takto Ježíš na vícero místech představován jako dlouho očekávaný král Židů (mesiáš). Spolu s dalšími tituly (např. „Pán“) je označení „král“ vyjádřením vlády, kterou věřící křesťan přiznává Ježíši Kristu nad svým životem.

[editovat] Související odkazy


Liturgický rok
Advent Vánoce Liturgické mezidobí Půst Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí
Uvedení Páně do chrámu (Hromnice) Slavnost Nejsvětější Trojice Těla a Krve Páně Nejsvětější Srdce Ježíšovo Proměnění Páně Povýšení sv. Kříže Všech svatých Dušičky Ježíše Krista Krále
Český liturgický kalendář