Hazmburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hazmburk
Zřícenina hradu Hazmburk dnes
Zřícenina hradu Hazmburk dnes
Pohoří České středohoří
Vrchol 556 m
Světadíl Evropa
Státy Česko
Horniny čedič
Poznámka výhled, hradní zřícenina

Hazmburk (německy Hasenburg, Zajíčí hrad, Zajícův hrad), někdy též Házmburk, nebo ve starších pramenech Hanžburek, je zdaleka viditelný čedičový vrch (418 m n. m.) a zřícenina gotického hradu u vsi Klapý, 3,5 km sz. od města Libochovice. Vrch samotný se také někdy označuje jako Klapý

Vrch je krajinnou dominantou dolního Poohří a konkuruje i hoře Říp.

Hrad byl sídlem rodu Zajíců od roku 1335 do roku 1558, kdy pozbyl významu, jako v té době i ostatní hrady. Po opuštění zpustl.

Zřícenina hradu se v době romantismu stala předmětem zájmu českých romantiků, jako například Karla Hynka Máchy nebo Svatopluka Čecha.

Obsah

[editovat] Historie hradu

[editovat] Prehistorie a pověsti

Čedičová skála pod Černou věží
Čedičová skála pod Černou věží

Archeologické vykopávky naznačují, že vrch byl obýván již v 5. tisíciletí před naším letopočtem, kdy ho využíval lid s vypíchanou keramikou, nicméně nemáme žádné důkazy o tom, že by byl obýván i vrchol. Z archeologických nálezů je dokázána existence hradiště na vrcholu ze starší doby železné.

Václav Hájek z Libočan uvádí, že hrad byl postaven roku 754 bratry Kalbojem a Veslavem z Košťálova. Tento údaj je ale nespolehlivý.

Podle pověsti v Dalimilově kronice byl vrchol opevněn už v době lucké války, kdy jej vlastnili Lučané — konkrétně bojovník Léva, proti kterým bojoval kníže Hostivít. Opevnění by v takovém případě stálo blízko hranice mezi územími ovládanými Přemyslovci a Lučany. Měl ho dát vystavit Vlastislav, aby mohl kontrolovat, co se děje v kraji směrem k Praze. Čechové hrad měli napadnout a Lučané se bránit vně jeho palisád. Když prohrávali a chtěli se vrátit do hradiště, jejich ženy na ně začaly křičet a naznačovat, že se běží schovat pod sukně. To mělo Lučany naštvat a pomoci jim k vítězství. Hradiště pak mělo být pojmenováno Klepý podle ženské hubatosti, klevety a klepům.

První písemná zmínka o vsi Klapý je z roku 1197, kdy její část daroval šlechtic Hroznata klášteru v Teplé. Roku 1237 pak král Václav I. daroval tomuto klášteru další část Klapého. Zbytek vsi klášter v témže roku odkoupil od šlechtice Smila Ronovce. Jelikož cena za tuto část byla 200 hřiven stříbra, máme dobrý důvod se domnívat, že obec byla v té době poměrně významná.

[editovat] Hrad Klepy

Obec Klapý na západě
Obec Klapý na západě
Obec Slatina od Černé věže na východě
Obec Slatina od Černé věže na východě

Hrad, jehož zbytky se dnes na vrcholu nacházejí, byl postaven zřejmě někdy kolem roku 1250, případně někdy v druhé polovině 13. století Lichtemburky. Žádná zakládací listina se ale nedochovala. V té době se nazýval Klepy. Že byl hrad postaven v této době, se odhaduje podle podobnosti s hradem Osekem. Podle jiné teorie byl hrad postaven až koncem 13. století a byl založen králem Václavem II..

Znalec českých hradů August Sedláček se tedy díky tomuto pojmenování hradu a starším pověstem o jeho původu domníval, že v době stavby hradu musela být ještě v paměti lidí starší opevnění. Těžko by si totiž Dalimil vymyslel takovouto pověst o názvu zcela nového hradu s úplně jinou historií. Kromě toho asi i Kosmas, který o historii hradu také psal, skutečně viděl rozvaliny hradu na vlastní oči.

Roku 1292 udělil Heiman z Lichtenburka nedalekým Libochovicům některá práva, což se dá také spojit se stavbou hradu.

V době, kdy blízká ves Klapý je již zmiňována v písemných pramenech, o hradě na vrchu nad ní se nepíše. Dá se tedy předpokládat, že v této době původní dřevěná stavba již zchátrala.

Kolem roku 1300 se stal majitelem panství Václav z Lichtenburka. Po jeho smrti ho jeho syn Hynek roku 1314 vyměnil za jiné statky s králem Janem Lucemburským.

[editovat] Zajícové z Hazmburka

Roku 1335, kdy král Jan Lucemburský prodal hrad, ves Klapý, tvrz a městečko Libochovice se čtyřmi dalšími vesnicemi Zbyňku Zajíci z Valdeka a na Žebráce. Ten ho přejmenoval na Hasenburg podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německy Hase znamená „zajíc“). Zbyněk začal používat jméno „z Hazmburka“ používat v roce 1337 (podle jiných pramenů 1341). Hazmburk se stal novým sídlem rodu Zajíců.

Po Zbyňkově smrti v roce 1368 vlastnil hrad jeho syn Vilém, který zde s jeho synovcem Mikulášem (synem Vilémova bratra Jana) sídlil jako loupeživý rytíř. Roku 1379 Mikuláš odešel do Budyně nad Ohří, a stal se tak zakladatelem budyňské větve rodu. V roce 1393 si Vilémovi synové (Zbyněk, Oldřich, Vilém (mladší), Mikuláš, Jaroslav a Jan) rozdělili hrad na šestiny. Roku 1400 odkoupil všechny podíly kromě Vilémova Oldřich. Jenže Oldřich 4. září 1415 zemřel a Vilém mladší tak získal celý hrad.

Během husitských válek byl hrad na straně katolíků. Házmburská vojska Viléma a jeho bratrance Mikuláše byli největší oporou katolíků a krále Zikmunda. Obyvatelé hradu roku 1424 pozorovali dobytí Libochovic Janem Žižkou. Husité neúspěšně obléhali i hrad. Podruhé se Husité o dobytí pokusili v roce 1429. Okolo roku 1431 Vilém zemřel a hradu se ujal jeho syn Zbyněk. Ten se zde téhož roku ubránil třetímu obléhání hradu. Kvůli jeho nedobytnosti se tehdy uvažovalo, že se zde uschovají kostelní poklady z chrámu sv. Víta. Jelikož Zbyněk Zajíc neměl potomka, přenechal v roce 1459 hrad svému strýci Mikuláši.

Někdy v této době byly na hradě Hazmburku provedeny poslední stavební úpravy.

Hazmburk z jihu. Viditelné dvě věže, Bílá vlevo, Černá vpravo. U bílé věže jsou nalevo zbytky opevnění vnitřního hradu. Zcela vpravo jsou zbytky opevnění dnes již zaniklého městečka v podhradí.
Hazmburk z jihu. Viditelné dvě věže, Bílá vlevo, Černá vpravo. U bílé věže jsou nalevo zbytky opevnění vnitřního hradu. Zcela vpravo jsou zbytky opevnění dnes již zaniklého městečka v podhradí.

Při vzpouře proti králi Jiřímu z Poděbrad stáli Hazmburkové na straně Matyáše Korvína. Jeho uherské vojsko roku 1469 na Hazmburku tábořilo a zpustošilo ho.

Hrady Hazmburk a Budyně byly obklíčeny synem krále Jiřího z Poděbrad Jindřichem a Mikulášem Střelou, aby zatkli Jana Zajíce (syna Mikuláše), kancléřem českého království. Jan uprchl, ale byl pronásledován.

Od té doby Zajícové sídlili hlavně v novém renesančním zámku v Budyni nad Ohří. Hrad tak postupně upadal. Po Mikulášovi byl vlastníkem hradu jeho synové Jan a Oldřich. Oldřich však roku 1473 zemřel. Na začátku 16. století převzal správu nad panstvím Janův vnuk Jan IV. z Hazmburka, syn Mikuláše II. z Hazmburka. ten však již trvale sídlil v Budyni. Po Janově smrti roku 1553 se posledním vlastníkem hradu z rodu Zajíců stal Kryštof Zajíc z Hazmburka. Ten jej roku 1558 prodal Lobkowiczům.

[editovat] Pustý hrad

Hrad Hazmburk na kresbě Karla Hynka Máchy (okolo roku  1833), pohled zhruba z Klapého
Hrad Hazmburk na kresbě Karla Hynka Máchy (okolo roku 1833), pohled zhruba z Klapého

Hrad byl roku 1558 jako neobydlený prodán Lobkowiczům. Od tohoto roku hrad patřil trvale k libochovickému zámku. V roce 1586 byl hrad poprvé označen jako „pustý“. Roku 1594 byl hrad zkonfiskován a do roku 1602 patřil králi, kdy ho i s libochovickým panstvím získal do doživotního užívání synovec bývalého polského krále Štěpána Bátoryho, vévoda sedmihradský.

V roce 1613 opuštěný hrad přešel spolu s celým panstvím do vlastnictví Šternberků. Do třicetileté války hrad nezasáhl, kdy byly Libochovice vypleněny. Roku 1676 se jeho majitelem stávají Dietrichsteinové. Od roku 1858 ho až do zestátnění roku 1945 vlastnili příbuzní Herbersteinové. Koncem 19. století se část vrchu třikrát sesula a uvolněná suť pobořila domy v obci Klapý (3. srpna 1882 bez škod na domech, 12. března 1898 (a několik týdnů poté) – zbořeno 32 domů včetně školy a 11. dubna 1900 – zbořeno 52 domů). Na začátku 20. století již z hradu zbyla jen zřícenina, jak ji známe dnes. K poslednímu menšímu sesuvu došlo 21. června 1939, naštěstí bez větších škod.

[editovat] Popis hradu

Hrad Hazmburk byl jeden z největších a nejpevnějších hradů své doby. Jelikož byl zároveň postaven na osamělém a vysokém kopci, byl prakticky nedobytný.

Zajícové hrad postupně přestavovali a rozšiřovali, aby byl pohodlným a důstojným sídlem rodu. V době své největší slávy za husitských válek měl protáhlý tvar od západu k východu a zabíral plochu asi 170 m × 30 m. Dominantou hradu byly dvě dodnes dochované věže. Hrad byl rozdělen na dvě části: vnitřní, horní a vnější, spodní.

Jádrem hradu byl patrový palác s dvěma dalšími palácovými budovami odděleném od předhradí příkopem s padacím můstkem a obaleným mohutnou a vysokou zdí s cimbuřím a ochozem, částečně dochovanou. Nádvoří bylo celé zastavěno kromě malé části kolem cisterny na vodu, která se dodnes dochovala. Cisterna má čtverhranný trychtýřovitý sběrač a lahvovitou spodní část. Všechny budovy jádra včetně Bílé věže byly z obranných důvodů přístupné jen z patra. Byly spojeny pavlačí a můstky. Hradby kolem věže byly obdélníkové se zaoblenými rohy.

[editovat] Věže hradu

Na hradě byly dvě věže. Hornímu hradu vévodí hranolová Bílá věž s cimbuřím. Je vysoká 26 m a je postavená ze světlého pískovce. Pravděpodobně byla obytná. K dolnímu hradu pak patří oválná Černá věž. Její průměr je 9 m, přičemž její zdi jsou dvoumetrové. Je vysoká 25 m a je postavená z tmavého čediče. Vypadá jako složená ze dvou částí, širší dole a užší nahoře. Věž byla přístupná pouze v úrovni prvního poschodí. Chodilo se do ní zřejmě po dřevěné pavlači.

[editovat] Podhradí

V době největšího rozkvětu hradu bylo na jižní straně kopce vystavěno městečko Podhradí. Bylo také obehnáno hradbami. Na severozápadním konci se zachovaly zbytky poměrně mohutné čtyřhranné věže. Stával zde i kostel sv. Mikuláše, který sloužil i jako hradní kaple. V jižní části byly hradby zpevněny ještě malou baštou.

Městečko sloužilo jako sídlo řemeslníků a obchodníků, kteří zásobovali početnou hradní posádku. Podhradí upadalo s tím, jak klesal význam hradu. V roce 1550 se již udává jako pusté.

[editovat] Přístupnost

Zřícenina je od 31. prosince 1996 částečně zrekonstruovaná a přístupná veřejnosti. Je možno i vystoupat na Bílou věž. Na Hazmburk se lze dostat ze tří stran: z Libochovic, Klapého nebo Slatiny. Ze Slatiny je cesta asi nejsnadnější. Nad obcí Klapý je placené parkoviště.

Pohled z Hazmburku k severu
Pohled z Hazmburku k severu

[editovat] Externí odkazy

V jiných jazycích