Charles Messier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Portrét Charlesa Messiera.
Portrét Charlesa Messiera.

Charles Messier byl francouzský astronom žijící v 18. století, tvůrce katalogu mlhových vesmírných objektů.

Obsah

[editovat] Život

Messier se narodil 26. června roku 1730 ve francouzském městě Badonviller, které leží dvacet mil od Luneville. Narodil se jako desáté dítě ze dvanácti potomků drápa Nicolase Messiera a jeho ženy Francoise b. Grandblaise. Šest jeho bratrů a sester zemřelo ještě v dětství, na čemž se zajisté podepsaly skromné poměry, ve kterých rodina žila. Charlesovo otec zemřel roku 1741, když Charlesovi bylo 11 let a tak mladý Messier musel dokončit školu, aby rodina měla šanci na vylepšení svého živobytí.

Charles se začal zajímat o astronomii již ve věku 14 let, kdy měl možnost pozorovat průlet komety kolem Slunce. Jeho zájem byl pak ještě více prohlouben zatměním Slunce, které bylo pozorovatelné z města, ve kterém žil 25. července 1748. V říjnu roku 1751 odešel do Paříže, kde byl zaměstnán námořním astronomem Josephem Nicolasem Delislem (1688 - 1768), díky jeho skvělému jemnému písmu. Nový domov nalezl v Hôtel de Cluny, kde bydlel právě s Delislem. Jeho první prací bylo okopírování velké mapy Číny a vedle této aktivity, byl uveden do observatoře v Hôtel de Cluny Delislovo tajmeníkem Libourem, který Messiera přiměl, aby si vedl podrobné a přesné záznamy o svých pozorováních. Messierovo prvním dokumentovaným pozorováním se stal přechod Merkuru, který pozoroval 6. května 1753. Delisle sám pak Messiera přesvědčoval o důležitosti přesného pozorování a měření pozorovaných těles, bez kterých by pak Messier nebyl nikdy schopen svůj katalog úspěšně sestavit. Roku 1754 byl nepřetržitě zaměstnán v námořnictvu jako skladový námořnictva.

[editovat] Počátky katalogu

Hlavní článek o katalogu: Messierův katalog

Někdy v roce 1757 Charles Messier začal hledat Halleyovo kometu. Jeho první zpráva o M32, průvodci mlhoviny v Andromedě, se objevila ve stejném roce. Návrat Halleyovy komety byl očekáván následující rok, ale stále se jednalo pouze o vědeckou hypotézu. Sám Delisle vypočetl zdánlivou trasu komety a Messier vytvořil skvělý hvězdný graf její cesty, ale bohužel došlo k tomu, že se Delisle vy svých výpočtech spletl a tak se Messier během svých pozorování pokaždé díval na špatné místo. Je spíše žertem, že při pozorování dne 14. srpna roku 1758 objevil jinou kometu. V průběhu pozorování objevil jiný mlhavý objekt, který ze začátku také milně považoval za kometu a to dne 28. srpna 1758 v souhvězdí Býka (poději se ukázalo, že se jednalo o Krabí mlhovinu, která pak dostala v jeho katalogu první pořadové číslo M1 - jednalo se o pozůstatek supernovy, která explodovala roku 1054). Pečlivé proměření mlhoviny se pak odehrálo 12. září 1758.

Tabulka fotografií všech objektů v Messierově katalogu
Tabulka fotografií všech objektů v Messierově katalogu

Halleyova kometa byla nakonec objevena německým amatérským astronomem Johannem Georgem Palitzchem (1723 - 1788) v noci z 25. na 26. prosince. Messier jí nezávisle na tomto pozorování objevil 21 ledna 1759 o čtyři týdny později než německý astronom, když začal definitivně pochybovat o správnosti Delisleových výpočtech. Delisle samozřejmě nevěřil ve svojí chybu a tak pokračoval v pozorování a odmítal uznat objev jiných. Jelikož byl Charles Messier loajální zaměstnanec pokračoval v hledání komety podle zaměstnavatelovo rozkazů. Když pak konečně ohlásil svůj objev, nebyl ostatními francouzskými astronomy brán vážně, jelikož svůj objev ohlásil dne 1. dubna 1759 tedy na apríla.

V následujících dnech změnil Delisle postoj ke svému zaměstnanci Messierovi a nabádal ho, aby se pustil do svého vlastního pozorování. (Na druhou stranu určitě hrál svojí úlohu i vysoký věk Delislea, který se pomalu připravoval na odchod do důchodu.) Během dalších pozorování objevil Messier druhou svojí „mlhovinu“ M2 a to dne 11. září 1758, která byla již předtím objevena astronomem Jeanem Dominiquem Maraldi (1709 - 1788) již v roce 1746. Nejednalo se však o mlhovinu, ale přesněji o kulovou hvězdokupu. Následně pak pozoroval přechod Venuše (6. června 1761) a objevení saturnových prstenců. Pozoroval kometu 1762 Klinkenberg v květnu až červenci roku 1762 následující rok v říjnu objevil kometu 1763 Messier a pak ještě jednu 1764 Messier. Roku 1763 se objevily první zprávy o tom, že by Messier mohl být přijat do Královské vědecké akademie(Académie Royale des Sciences ), ale tyto zprávy se bohužel pro Messiera nenaplnily.

Třetím pozorovaným „mlhovinovým“ objektem se stala další kulová hvězdokupa M3, kterou Messier objevil 3. května 1764 v souhvězdí Honících psů, což ho podnítilo k systematickému prozkoumávání oblohy, při kterém tyto mlhavé obláčky vyhledával. Během následujícího roku objevil a katalogizoval prvních čtyřicet položek svého katalogu od M3 až po M40. (Pro sestavení svého prvého katalogu využil katalog Edmonda Halleye, přesněji jeho objevených 6 objektů).

V průběhu těchto let byl Messier v aktivní korespondenci s jinými významnými astronomi a akademiky z Británie, Německa i Ruska (například Frederick La Harpe). Kromě toho 21. května 1764 Charles Messier byl vybrán jako člen Akademie v Harlemu (Holandsko) a 6. prosince 1764 byl uveden jako zahraniční člen Královské společnosti v Londýně. Roku 1765 pak následovalo ocenění v Akademii v Auxerre.

Na začátku roku 1765 objevil hvězdokupu M41 a v témže roku odchazí konečně do důchodu Delisle a tak Charles Messier mohl pokračovat v pozorování z Hôtel de Cluny. 8. března 1766 objevil novou kometu, kterou znovuobjevil 8. dubna téhož roku. V roce 1767 se vypravil na jedinou svojí vojenskou cestu za účelem seřídit nové vojenské hodiny (navržené J. Le Royem). Strávil tak 3 a půl měsíce na palubě vojenské lodi L´Aurore se svým kolegou Alexadrem Guyem Pingré. Messier pořizoval astronomická pozorování a Pingré pak potřebné výpočty.

[editovat] První publikace

Roku 1769 se Messier musel rozhodnout publikovat první verzi svého katalogu a rozšířit počet objektů v něm o objekty M42 až M45 (Mlhovina v Orionu, hvězdokupa Jesličky a Plejády). Po objevu další komety (8. srpna 1769) zaslal podrobný popis trasy králi Pruska, který měl podobně jako Messier hluboký zájem o problematiku a Messier byl za objev odměněn dne 15. září 1769 členstvím v Německé akademii věd (a v dubnu stejného roku byl vybrán jako člen Královské Akademie Švédska ve Stockholmu). A konečně pak 30. června v roce 1770 byl zvolen v Paříži do Královské akademie věd své rodné země. 14. června objevil další kometu, která do historie vstoupila pod jménem Lexellova kometa. Nebyla tak pojmenována po objeviteli Charlesovi Messierovi, ale po matematikovi, který spočetl její dráhu Anders(u) Lexell(ovi), který působil na St. Petersburgské observatoři.

[editovat] Svatba

26. listopadu 1770 se ve věku 40 let Charles Messier oženil s Marií-Françoise de Vermauchampt(ovou) (37 let), po 15 letech známosti. 15. března 1772 se Messierovým narodil syn Antoine-Charles. Bohužel však Messierova manželka (23. března) i syn (26. března) brzy po porodu zemřeli.

10. ledna 1771 objevil Messier nejjasnější kometu roku. 16. února představil světu první verzi svého Katalogu mlhovin a hvězdokup s prvními 45 objekty. (Tedhy však katalog vycházel pod názvem Nebulae (Mlhovina), jelikož tehdy ještě Messier nevěděl, že existují galaxie a planetární mlhoviny.) Cílem katalogu bylo zachytit v seznamu všechny objekty, které by mohly být považovány za komety, ale které se nacházejí na stálých polohách na obloze. Každý objekt v jeho katalogu je označen písmenem M, jako Messier, a pořadovým číslem, například M1 - Krabí mlhovina, M45 - Plejády atd. V roce 1784 katalog již obsahuje jeho seznam 103 položek. Tři noci po prvním vydání katalogu objevil další tři mlhoviné objekty M46-M49. Jelikož však u objektů M47 a M48 udělal chybu v měření a tak byly ztraceny a znovuobjeveny na začátku dvacátého století. V tomto roce dále (jak už to tak bývá :-) objevil další kometu (již třináctou). Později tohoto roku 7. června objevil mlhovinu M62, u které však pouze přibližně změřil pozici a tak se do jeho katalogu dostal až po přesnějším změření v roce 1779. Roku 1771 se pan Messier stal oficiálně astronomem námořnictva, což mu garantovalo pravidelnou roční výplatu ve výši 1 700 franků (roku 1774 byla jeho výplata zvýšena na 2 000 franků).

Jean-Francois de Laharpe prohlásil (podle legendy), že kdyby nezemřela jeho žena, objevil by Messier další třináctou kometu a učinil by další důležité objevy, ale smrt manželky a dítěte ho od další práce na čas odtrhla (paradoxem se stalo to, že zmiňovaná kometa byla prý objevena panem Montaignem, kterého ale Messier neměl v lásce…). Pravdou ale je, že Montaugn objevil kometu týden před narozením dítěte a tak se skutečně jedná pouze o legendu, která se okolo Messiera datuje.

5. dubna roku 1772 přidal další hvězdokupu do svého katalogu a to tentokráte pod číslem M50 a v tomto roce byl dále zvolen členem Akademie v Bruselu (Belgie) a Královské akademie v Maďarsku. Během následujících let učinil Charles Messier řadu objevů a jeho katalog se tak postupně rozrůstal až do konečného čísla 103 položek, které katalog obsahoval v roce 1784.

[editovat] Úraz

Začátkem 80. let byla Messierova práce na rok přerušena nehodou, když Charles Messier 6. listopadu 1781 spadl do studeného sklepa přibližně 7,5 m hlubokého. Během pádu byl vážně zraněn a následná rekonvalescence trvalo skoro rok a k práci se vrátil přesně v čas, když stihl pozorovat přechod Merkuru 12. listopadu 1782. Během následujících měsíců se chtěl vrátit k pracem na katalogu, ale vzhledem k tomu, že neměl další úspěchy, vrátil se k hledání komet, kde se dočkal dalšího úspěchu, když objevil další kometu 7. ledna 1785, která dostala název 1785 I Messier-Méchain. Společně se pak stali úspěšnými hledači komet (například Messier objevil další kometu 26. listopadu 1788).

Ve Francii se pak začaly odehrávat důležité politické změny a to v podobě Francouzské revoluce, které připravila Messiera o jeho stálý příjem a důchod. Messier spolu s Méchainem založili roku 1795 Národní institut pro vědu a umění. Následovalo pro změnu další objevení komety a to tentokráte 12. dubna 1798. Poslední jím objevená kometa byla pozorována 12. července roku 1801. Dosáhl tak konečného skóre 20 komet, 13 objevil přímo sám a 7 objevil nezávisle na někom jiném. Roku 1806 se mu dostalo asi největšího životního ocenění, když mu ocenění osobně předal sám mocný císař Napoleon (předal mu ocenění Kříž čestné legie).

[editovat] Sklonek života

Kráter na Měsíci nesoucí jeho jméno.
Kráter na Měsíci nesoucí jeho jméno.

V roce 1815 Messier prodělal náhlou mozkovou příhodu, čili mrtvici, po které Charles Messier částečně ochrnul. Po částečném uzdravení se ještě jednou nebo dvakrát objevil na akademickém zasedání, ale jeho každodenní život se stal stále více obtížným. V noci z 11. na 12. dubna 1817 zemřel v 87 letech ve svém domě v Paříži a byl pohřben 14. dubna na hřbitově Pére Lachaise v Paříži.

Charles Messier byl po své smrti odměněn astronomickou společností za své celoživotní dílo pojmenováním kráteru na povrchu Měsíce, který se nalézá v Moři hojnosti. Také asteroid 7359 objeven v 16. ledna 1996 českým astronomem M. Tichým na observatoři Kleť, nese jeho jméno.

[editovat] Zdroj