Dokumentární film

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dokumentární film je druh filmu, jehož hlavním cílem je zprostředkování skutečnosti. Snímáním reality se vymezuje oproti filmu hranému. Užívá specifických technik natáčení – snímání volnou kamerou z ruky, skrytou kamerou, kontaktního snímání zvuku, improvizované reakce na probíhající událost – které někdy přejímají i jiné filmové žánry – fiktivní dokument / paradokument (např. Zelenkův Rok ďábla, Happyend) – či napodobují „dokumentární“ způsob snímání, aby zvýšily dojem autentičnosti. Dokumenty se někdy stanou nástrojem propagandy (Leni Riefenstahlová v nacistickém Německu) či manipulace, někdy jsou naopak důležitým svědectvím, manifestem, či druhem investigativní práce.


Obsah

[editovat] Český dokument

První české filmové pokusy uskutečnil architekt Jan Kříženecký v roce 1898 a natočil tak současně i první české filmy dokumentární.

[editovat] Autoři

[editovat] Festivaly

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Reference

  • Guy Gauthier: Dokumentární film, jiná kinematografie. AMU a Ji hlava, Praha, 2004. ISBN 80-7331-023-6
  • Antonín Navrátil: Cesty k pravdě či lži. 70 let československého dokumentárního filmu. AMU, Praha, 2002, ISBN 80-7331-909-8
  • Rudolf Adler: Cesta k filmovému dokumentu. AMU, Praha, 2001. ISBN 80-85883-72-4