Milan Havlín
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milan Havlín (* 1928) je kanadský zahradní architekt českého původu.
Po únoru 1948 se spolu s kamarády, mezi kterými byla i jeho budoucí žena, zúčastnil na Vysočině odboje proti komunistům. Skupina byla, jako mnohé další, díky zradě odhalena a její členové odsouzeni, Milan Havlín k trestu smrti. Strávil ale „jen“ patnáct let v lágru Bytíz na Příbramsku, jeho žena dvanáct.
Po srpnu 1968 emigrovali přes Rakousko do Kanady, tam se naučili řečem a Milan Havlík diplomoval na Université de Montréal jako zahradní architekt. Stal se podnikatelem (v québeckém St-Bruno-de-Montarville) a profesorem na Institut de technologie agroalimentaire de St-Hyacinthe / Institute of Agricultural Technology of St. Hyacinthe u Montrealu.
Je po něm pojmenována Cena Milana Havlína (Prix Milan Havlin / Milan Havlin Prize), od roku 1979 udělovaná Québeckou asociací zahradních architektů (Association de Paysagistes Professionnels du Québec, APPQ). Za svou práci sám dostal několik cen (Nurseryman Association, Les Floralies Internationales de Paris et de Montréal, Prix Fréderich Todd).
V bytízském lágru začal, jako deník, psát svou autobiografii ve dvou částech, jejíž chronologicky druhá část vyšla v Kanadě, pod pseudonymem Petr Roman, a po listopadu 1989 i v Česku, kdy se dočkala vydání i část první.
Obsah |
[editovat] Citát
- „Když se Česko a Kanada utkají v hokeji, tak v každém případě vyhrajeme.“
(„Quand la Tchéquie et le Canada jouent l'un contre l'autre au hockey, nous sommes gagnants dans tous les cas.“)
[editovat] Bibliografie
- odborné publikace (ukázka v češtině: Principy čínských zahrad, Dům a zahrada, 10/98)
[editovat] Autobiografie
- Milan B. Havlín: Cesty do exilu, Atelier IM, Zlín 2007 (2006?)
„Kniha pojednává o všem, o čem jsem nemohl napsat za dob tvrdého komunismu při psaní mé prvné knihy Vlečen pod šibenici, vydané v Kanadě, kterou jsem tenkrát musel napsat pod pseudonymem Petr Roman, abych některé popisované osobnosti nevystavil nebezpečí pronásledování ze strany bdělých bolševiků.
Takže kniha Cesty do exilu se stala I. dílem a jejím pokračováním, tedy II. dílem, se tak stala kniha Vlečen pod šibenici.
Kniha byla napsána už v roce 1952 v uranových dolech na lágru Bytíz na Příbramsku a propašována civilním zaměstnancem Františkem Říhou a ukrývána dlouhé roky jednou z mých sestřenic. Tato mi předala celý originální rukopis teprve před několika roky. Popudem k jejímu vydání byl velký zájem ze strany mladých studentů, z nichž jedna studentka se rozhodla použít tento rukopis k napsání svojí seminární práce z dějepisu.“
(Milan Havlín, leden 2007)
- Petr Roman (pseudonym Milana Havlína): Vlečen pod šibenici, Québec 1989 / Atelier IM, Zlín 1996 / 2000, ISBN 80-85948-08-7 – autobiografie přibližuje politické represe čtyřicátých a padesátých let v Československu
(recenze od Jaroslava Blažkeho: Cenné svědectví na stránkách www.ceskaliteratura.cz 14.3.2001
[editovat] Externí odkazy
- Prix Milan Havlin / Milan Havlin Prize, Cena Milana Havlína na stránkách www.appq.org (Google: Prix Milan Havlin tamtéž)
- Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci: Neviditelné oběti komunismu – Osudy našich krajanů v zemi javorového listu (PDF), Studentský historický projekt na stránkách kanada.gfxs.cz

