Karol Sidon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karol Sidon, hebrejským jménem Efraim ben Alexander, (* 9. srpna 1942) je židovský rabín a spisovatel.

Studoval FAMU, poté pracoval jako scénárista, později jako redaktor Literárních listů. Po maturitě (1960) vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Poté krátce pracoval v Československém rozhlase, do roku 1968 byl dramaturgem ve studiu J. Trnky. V roce 1968 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů. Po jejich zrušení (1969) se stal ineditním autorem.

Karol Sidon podepsal Chartu 77. Roku 1978 obdržel exilovou cenu J. Koláře.

V roce 1983 se K. Sidon rozhodl emigrovat do Německa, kde konvertoval k judaismu a studoval judaistiku. S německým prostředím se nikdy nesžil a prakticky v Německu přestal publikovat. Roku 1992 se stal pražským a zemským rabínem.

[editovat] Dílo

  • Sen o mém otci, 1968
  • Sen o mně, 1970
  • Boží osten, 1975, knižně 1991, první část tohoto románu vyšla již v r. 1988 v nakladatelství Index pod názvem Dvě povídky o utopencích
  • Brány mrazu, 1977, novela vydaná r. 1988 v nakladatelství Index pod názvem Dvě povídky o utopencích
  • Dvě povídky o utopencích, 1988, první část románu Boží osten a novela Brány mrazu
  • Evangelium podle Josefa Flavia, 1974, knižně až 1991

[editovat] Drama

  • Zákon, 1968, tato hra vyhrála soutěž o nejlepší rozhlasovou hru roku 1968
  • Labyrint (cirkus podle Komenského), 1972
  • Latrína
  • Shapira, 1972, premiéra až 1990
  • Zpívej mi na cestu
  • Maringotka Zuzany Kočové

[editovat] Pro děti

  • Pohádky ze čtyř šuplíčků, 1979, publikoval pod jménem své manželky (Marcela Třebická)

Podle jeho scénářů natočil Juraj Jakubisko v roce 1969 filmy Zběhové a poutníci a Ptáčkové, sirotci a blázni.

V jiných jazycích