Kozák červenající
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Kozák červenající |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Leccinum oxidabile |
Kozák červenající (Leccinum oxidabile ) je jedlá houba z čeledi hřibovitých
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Krombholziella oxydabilis (Sing.) Šut.
[editovat] Popis
- Klobouk má v průměru 40-150, v mládí je polokulovitý, poté zvoncovitý až klenutý. Zbarven je tmavohnědě až do okrova. Povrch je trochu vláknitý, suchý, ale za deště býva trochu slizký
- Rourky jsou 20-30 mm dlouhé, při třeni vykrojené, nejprve bělavé, později šedivé, na řezu trochu červenají.
- Póry sú drobné, okrúhle, rovnako sfarbené ako rúrky alebo trochu špinavšie; otlačením dostávajú ružovú farbu, ktorá sa napokon mení na hnedú.
- Třeň je 70-120 mm vysoký a 9-30 mm tlustý, válcovitý, nahoře ztenčený. Na třeni jsou drobné černé šupinky
- Dužnina je bílá na řezu se barví do červena.
- Chuť má mírnou a téměř nevoní
- Výtrusný prach je hnědý.
[editovat] Výskyt
Kozák červenající se vyskytuje pod břízami v chladnějších krajinách a v horách (až do výšky 1500 m n. m.) mírného pásma severní polokoule. Roste hlavně v severní a severovýchodní Evropě, na Sibiři, Dálném východě a v Severní Americe.
[editovat] Použití
Je to jedlá houba, avšak použití je v Česku pro svou velkou vzácnost skoro bezvýznamné.
[editovat] Možnost záměny
Podobá se běžnému kozáku březovému. Dále se dá zaměnit za Kozák šedozelený|kozáka šedozeleného, který má sivozelený klobouk a dolní část třeně zelenou a roste rovněž pod břízami a kozáka topolového má dužninu, která na řezu rovněž červená, ve vrcholu třeně a v jeho bázi je však šedofialová až namodralá, který roste výhradně pod topoly.
Všechny tyto druhy jsou jedlé a chutné.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- SVRČEK, M., VANČURA, B. Houby. Praha : ARTIA, 1987. S. 117.

