Għar Dalam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o nalezišti na Maltě. O archeologické fázi pojednává článek Ghar Dalam (fáze).

Jeskyně Għar Dalam (psáno zjednodušeně také Ghar Dalam, česky „Jeskyně temna“), je jeskyně (a současně i museum) na jihovýchodním pobřeží ostrova Malta nedaleko sídliště Birzebbugia. Je známa jako naleziště prehistorických zvířecích koster a (z pozdější doby) keramiky prvních obyvatel ostrova.

Jeskyně, která byla prozkoumána již koncem 19. století, jde do hloubky asi 144 metrů (podle některých pramenů i dosti hlouběji) a obsahuje několik vrstev usazenin s nálezy. V nejstarších vrstvách byly nalezeny kosti dávno vyhynulých druhů jako miniaturní slon, hroch a další, o jejichž stáří existují různé, částečně si odporující údaje (stáří je odhadováno na 180 000 až 500 000 let [1]). Další vrstvy obsahují pozůstatky zvířat jako jelen a medvěd, jejichž stáří se odkaduje přibližně na 18 000 let. Nejmladší vrstva obsahuje vůbec první důkazy o lidských sídlištích ma ostrově z doby přibližně 5000 př. n. l (keramika a další objekty).

Systematicky a vědecky byla jeskyně poprvé prozkoumána roku 1885, zpřístupněna publiku byla však až roku 1933; během druhé světové války byla používána jako protiletecký kryt. Roku 1980 došlo k nenapravitelné ztrátě, když ze sousedícího muzea byly odcizeny různé objekty sbírky, mimo jiné i čtyři kly miniaturního slona a dětská lebka z neolitika.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Poznámky a reference

  1. 180000 let uvádí např. článek en:Għar Dalam v anglické Wikipedii, půl milionu let uvádí pak maltaexpo.com.
V jiných jazycích