Banja Luka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Banja Luka Банја Лука |
|
|---|---|
| základní data | |
| Entita: | Republika srbská |
| Region: | Region Banja Luka |
| Administrativní dělení: | 4 obvody |
| Rozloha: | 1 232 km² |
| Počet obyvatel: | 220 000 (1999) |
| Hustota zalidnění: | 178,6 ob./km² |
| Etnické složení: | Srbové, Bosňáci |
| Náboženské složení: | pravoslavné, sunnitský islám, římskokatolické |
| Zeměpisná šířka: | 44°57' s. š. |
| Zeměpisná délka: | 17°11' v. d. |
| Nadmořská výška: | 164 m |
| Telefonní předvolba: | +387 |
| Poštovní kód: | |
| Starosta: | Dragoljub Davidović |
| Oficiální web | |
Banja Luka (cyrilicí srbsky/bosensky Бања Лука) je druhým největším městem Bosny a Hercegoviny. Dále je největším a de facto i hlavním městem jedné z autonomních entit - Republiky srbské (Rs) a geografického a historického regionu Bosenská krajina (Krajina).
Obsah |
[editovat] Poloha
Město se nachází 90 km jižně od soutoku řek Sávy a Vrbasu, resp.od hranice Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem, v severní části země. Protéká jím řeka Vrbas.
[editovat] Charakter města
Banja Luka je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem Republiky srbské. Počet obyvatel se pohybuje okolo 220 000. Po válce město zažívá mírný hospodářský růst, převážně díky zahraniční pomoci. Jedinou historickou památkou ve městě je středověká pevnost, nacházející se přímo v jeho centru, na břehu Vrbasu.
Vývoj počtu obyvatel:
- 1895: 13 566
- 1939: 32 000
- 1969: 75 000
- 1971: 158 736
- 1981: 183 618
- 1991: 195 139
- 1999: 220 000
- 2004: 220 000
[editovat] Historie
[editovat] středověk a turecká vláda
První zmínka o Banja Luce pochází z roku 1494 od Vladislava II, přesto nedaleko města již od 14. století sídlil klášter a celá oblast byla Slovany osídlena již od 6. století. Nedlouho po dobytí města Osmany se stalo sídlem nově ustaveného Bosenského vilájetu 1582. Začaly se budovat lázně (hamami), obchody (dućani), zájezdní hostince (hanovi) a mešity (džamije); město prosperovalo, a tudíž se i rozrůstalo. Přesto však do doby, než Banju Luku obsadilo Rakousko-Uhersko (1878) zde nedošlo k nějaké významnější modernizaci nebo industrializaci - existoval tu pouze telegraf (1866), pivovar, textilní závod a krátký úsek železnice do Dobrljinu (1873).
[editovat] Moderní doba
Po zisku města ve prospěch Rakousko-Uherska byly zmodernizovány školy, továrny a rozšířena železnice. Po první světové válce a vzniku Království SHS, později přejmenovaného Jugoslávii, se Banja Luka stala centrem Vrbaské bánoviny (1929). Za druhé světové války ji obsadili ustašovci, kteří všechny židy vyhnali do koncentračních táborů. Masakrováni byli i zdejší Srbové, pravoslavné kostely byly zbořeny. Osvobození přišlo 22. dubna 1945. V roce 1969 bylo město těžce poničeno zemětřesením, budova Titanik v centru města se zřítila k zemi a na jejím místě je dnes centrální náměstí. S opravou města pomohla celá Jugoslávie.
[editovat] Bosenská válka a doba po ní
Daytonskou mirovou dohodou z roku 1995 bylo stanoveno, že Banja Luka připadne Republice srbské. Během války (1992-1995) muselo z města odejít na 30 000 Chorvatů a bosenských Muslimů, do Banja Luky se zas nastěhovali Srbové z území Federace Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Během války došlo ke zničení velkého počtu staveb z doby osmanské nadvlády, mimo jiné všech šestnáct mešit, mezi kterými vynikala Ferhadija, zapsaná do seznamu UNESCO.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky města Banja Luky
- Průvodce Banja Lukou
- Banjalucké mezinárodní letiště
- O zemědělské reformě z roku 1918
|
|
||||
|---|---|---|---|---|

