Planetární prstenec (sci-fi)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Planetární prstenec ve sci-fi literatuře označuje umělé lidské dílo, které bude v budoucnosti obepínat celou planetu. Bude sloužit jako orbitální stanice s obrovským užitkovým prostorem.

Logickým pokračováním po dostavbě orbitálního výtahu (orbitálních věží) je zahájení stavby kompletního prstence, který by spojil všechny čtyři předpokládané původní orbitální věže a jež obepne Zemi v rovníkové části. Takto vzniklí prstenec umožní získat hromné prostory ve stavu beztíže. Doba velkých orbitálních stanic pomine, jelikož již nebudou potřebné. Veškeré potřeby plně pokryjí obrovské prostory na prstenci. Možnost vystěhování lidstva do beztížného stavu se sama nabízí, čímž by se nesmírně ulevilo pozemskému ekosystému, jelikož kde nejsou lidé, není poškození.

[editovat] Teorie

Prvně byla myšlenka na planetární prstenec vyřčena G. Poljakovem, jež své myšlenky formuloval v článku „Ožerelje Zemli“ (Kosmické korále okolo Země), který byl otištěn v časopise Těchnika moloděži číslo 4 z roku 1977 na stranách 41-43. V tomto krátkém pojednání popisuje autor podrobné pojednání poslední vize spojeného prstence, jež by obklopoval planetu. Čtenáři předložil mnoho technických nápadů a řešení, kterak si se stavbou poradit. Sám Poljakov chápe stavbu prstence jako logické pokračování po dostavě orbitálních věží, které budou spojovat orbitu s povrchem planety.


[editovat] Materiál

Materiál na stavbu planetárního prstence bude nejspíše stejný jako ten, který se využije na stavbu orbitálních věží. Bude se tedy jednat nejspíše o karbonylové sloučeniny, jež vzniknou „vypěstováním“ v beztížném stavu, kde tyto látky získávají supervlastnosti, které jsou potřebné pro takto megalomanské stavby. Spotřeba materiálu bude obrovská, jelikož si musíme uvědomit, že musíme postavit nejméně prstenec o poloměru 6 378 kilometrů (o mnoho více, jelikož toto je poloměr Země). Laciná možnost, kterak získat toliko potřebný stavební materiál za minimální náklady, je použití asteroidů, jež by se dopravovaly k naší planetě, kde by byly následně „rozebrány“ a předělány na uhlíkaté materiály. Mnoho asteroidů je totiž tvořeno převážně uhlíkato-chondritů a bazalitů. Horniny, které jsou tvořeny uhlíkem. Přeměna by tedy neměla býti nijak „složitá“.

V nedávné době se skutečně podařilo objevit materiál, který by se dal na stavbu Prstence využít. V roce 1990 se podařilo skupině chemiků na Riceově univerzitě v Houstonu připravit trubicovou formu C60, která má mnohem větší pevnost v tahu než diamant. Podle vedoucího týmu dr. Smalleye se jedná o nejpevnější materiál, který se dá vyrobit. (Roku 1996 byl za tento objev odměněn Nobelovou cenou za chemii.) Nová (třetí) forma uhlíku se nazývá buckim-sterfulleren neboli zkráceně fulleren, jenž se značí zkratkou C60. Je tedy docela možné, že se dočkáme stavby prstence za několik desítek let a ne za tisíce, jak se domnívají dnešní sci-fi autoři.

[editovat] Konstrukce

Při konstrukci planetárního prstence by se začínalo stavět od jednotlivých věží. Prvotní spojení věží jen slabým lankem by umožnilo udržování přesného směru. Následně by se započalo od orbitálních konců stavět. Nejprve by se udělala pomocí lanek hrubá konstrukce, jež by pak byla prokládána ohromnými bloky, které by začaly rychle tvořit první kilometry prstence. Stejný postup by se udržoval až do kompletního dostavění. Následně by se prstenec mohl začat zabydlovat (i když by se patrně zabydlovaly již postavené části mnohem dříve).

Prstenec by měl obsahovat protimeteorickou obranu, aby nebyl poškozen dopadem většího asteroidu/meteoritu. Dále by měl obsahovat dokonalý systém uzavíracích sekcí, aby při případné srážce se dala postižená oblast uzavřít. Při obrovských rozměrech se bude muset také vybudovat dokonalý transportní systém, jež by umožnil se během několika hodin dostat na jakékoliv místo na prstenci. Osobně se také domnívám, že by měl býti vybaven i stabilizačními tryskami. Je pravda, že v libračních bodech by měl setrvávat navždy, ale při případné kolizi by se mohl vychýlit, což by pak bez trysek znamenalo katastrofu. Srážka prstence s planetou by byla zajisté velice zajímavá podívaná. Rozsáhlé výrobní, obytné a zemědělské kapacity jsou samozřejmostí.