Simo Häyhä

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Simo Häyhä (17. prosince 19061. dubna 2002), přezdívaný též Bílá smrt, byl finský voják, který během Zimní války působil jako odstřelovač. Je všeobecně považován za nejúspěšnějšího odstřelovače všech dob. Uznávané mezinárodní statistiky odstřelovačů mu přisuzují absolutní rekord v počtu zabitých nepřátel, který činí 505 rudoarmějců.


[editovat] Život a kariéra

Simo Häyhä se narodil v malém městečku Rautjärvi, ležícím na Karelské šíji poblíž hranic se Sovětským svazem (stav 19201940). Vojenskou službu nastoupil v roce 1925; pro jeho vynikající střelecké schopnosti (byl vášnivým lovcem) mu byla svěřena úloha odstřelovače, ve finských ozbrojených silách považovaná za přísně výběrový post. Finští odstřelovači byli v celosvětovém měřítku elitou.

Po mobilizaci v roce 1939 byl jakožto samostatně působící odstřelovač přidělen k 12. pěší divizi plukovníka Stevensona, dislokované v oblasti okolo řeky Kollaa. V této oblasti bojoval od samotného počátku bojů (30. listopad 1939) až po 6. březen 1940, kdy utrpěl těžké zranění po zásahu do obličeje tříštivou kulkou sovětského odstřelovače. Krátce po zranění upadl do komatu, ještě předtím ale stihl zastřelit nepřítele, který jej zranil.

Během tří měsíců svého působení s pomocí odstřelovačské pušky zklikvidoval 505 rudoarmějců (dle neoficiálních finských statistik 542). Sám však považoval tyto údaje za přehnané, navíc 219 z nich zabil pomocí samopalu Suomi a ti se do odstřelovačských statistik nezapočítávají. Krátce po konci Zimní války jej maršál Mannerheim povýšil z desátníka na nadporučíka, což představuje největší hodnostní skok v historii Finské armády. Žádného dalšího konfliktu se už nezúčastnil (zranění na něm zanechalo trvalé následky).

[editovat] Metody

Simo Häyhä používal obvykle pušku Mosin-Nagant M28 se železným hledím. Zpočátku ani jinou neměl, teprve v únoru 1940 mu byla Švédy darována klasická odstřelovačská puška Mauser s dalekohledem, nicméně i přesto dále upřednostňoval M28, se kterou dokázal spolehlivě zabíjet nepřátele na vzdálenost 400 metrů (za vhodných podmínek až 600 metrů). Mluvily pro ni dvě okolnosti: jednak její železné hledí neodráželo světlo, jednak střelec z ní měl menší (a tudíž méně nápadnou) siluetu než střelec používající pušku s dalekohledem, který musí trochu více zvednout hlavu. Vzhledem ke své drobné postavě si Häyhä většinou nelehal, ale spíše seděl v nějaké malé díře. Oblečen v bílém maskovacím oděvu operoval v zasněžené krajině při teplotách, které kolísaly od -10 do -40 °C. Když vyrážel na své výpravy do země nikoho a do nepřátelského týlu, často říkával, že odchází „lovit Rusy (stejně jako později ruští odstřelovači s oblibou tvrdili, že jdou „lovit Němce“).