Jan Koula
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Koula (7. 2. 1855 – 18. 5. 1919) byl český architekt, výtvarník a etnograf.
Absolvoval vyšší reálku, pražskou techniku (obor architektura) a vídeňskou Akademii. Na pražské technice se stal profesorem architektonického a ornamentálního kreslení. Byl spoluzakladatelem Klubu za starou Prahu.
Vydal monografii Památky uměleckého průmyslu v Čechách (I. díl 1882, II. díl 1888). V l. 1892–1917 byl správcem národopisných a archeologických sbírek Národního muzea. Zveřejnil řadu článků o uměleckých památkách.
V architektuře se zprvu přikláněl k historismu, později spojoval prvky historické architektury s folklórem a secesí. Prosazoval pokračování Čechova mostu na letenské straně otevřeným průkopem.
Význačné realizace:
- úprava interiérů paláce Vojtěcha Lanny v Hybernské ul. čp. 1030 v Praze (1880)
- novorenesanční sokolovna v Českém Brodě (1884)
- Česká chalupa na Jubilejní výstavě v Praze (1891)
- Rychta na Národopisné výstavě v Praze (1895)
- novorenesanční Suchardova vila v Slavíčkově ul. čp. 151 v Praze-Bubenči (1895–96)
- vlastní rodinná vila v lidovém slohu v Slavíčkově ul. čp. 153 v Praze-Bubenči (1896)
- novorenesanční dům Adolfa Heyduka v Písku (1899)
- novobarokní dům v Pařížské tř. čp. 1073 v Praze (1902)
- dům na Staroměstském nám. čp. 608 v Praze (1904–05)
- úpravy Staroměstské radnice a sousedícího domu U minuty v Praze
- Čechův most v Praze (1906–08)
- úpravy Strakovy akademie v Praze
- pavilón Maroldova panoramatu Bitvy u Lipan v Královské oboře v Praze (1908)
- rekonstrukce historické renesanční radnice v Plzni (1907–12)

