Borovice drobnokvětá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Borovice drobnokvětá |
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Borovice drobnokvětá
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Pinus parviflora Siebold et Zuccarini, 1842 |
Borovice drobnokvětá (Pinus parviflora) je asijský druh pětijehličné borovice, občas se i u nás vyskytující v parkových a zahradních výsadbách (vyskytuje se mnoho jejích okrasných kultivarů). Je menšího vzrůstu, s kratšími jehlicemi. V Japonsku je velmi oblíbená jako objekt pro pěstování pověstných bonsají.
Obsah |
[editovat] Synonyma
• Pinus heterophylla Presl, 1847
• Pinus cembra var. japonica Nelson, 1866
• Pinus pentaphylla Mayr., 1890
• Pinus himekomatsu Miyjabe et Kudo, 1921
[editovat] Taxonomické členění a rozdíly
Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):
• Pinus parviflora subsp. parviflora – křídlo semen (2 – 9 mm), nefunkční, ulpívající na šupině šišek
• Pinus parviflora subsp. pentaphylla (Mayr.) Businský, 1999 – delší (8 – 19 mm) a funkční křídlo semene, snadno oddělitelné od šupiny šišky, delší a tmavší jehlice (6 – 8 cm)
[editovat] Vzhled
Menší, 10-15(20)m vysoký strom. Koruna široce kuželovitá, s borkou dlouho hladkou, černošedou, později šupinatou. Větve široce rozložené, letorosty zelenohnědé, krátce chlupaté. Pupeny malé (5 mm), vejčité, zúžené, hnědožluté. Jehlice po 5, na konci větví chvostovitě nahloučené, 3-8 cm dlouhé, s bílými řadami průduchů, tenké a zakřivené. V našich podmínkách pouze 1 – 3 ročníky jehlic na větvích. Brzy plodí, šišky jednotlivě i ve skupinách, vodorovně odstávající a přisedlé, protáhlé, 5-10 x 3-4 cm. Plodní šupiny silné, kožovitě dřevnaté, červenohnědé, se štítky popelavými, kosočtverečnými a dovnitř ohnutým pupkem. Semena vejčitě elipsoidní, s tenkým (zakrnělým – viz taxonomie) křídlem.
[editovat] Výskyt
V horských polohách v Japonsku (Honšú a Hokkaidó) a v již. Koreji, u nás sporadicky v okrasných výsadbách, kde jde většinou okrasné kultivary.
[editovat] Ekologie
Tento druh je velmi variabilní a vyskytuje se v horách (1500 – 2500 m n. m.). Je odolná k mrazu a nenáročná na půdu, vyžaduje však více srážek . Roste velmi pomalu a snáší i částečné zastínění.
[editovat] Využití
Protože je pomalého růstu, má velmi husté dřevo, které se v Japonsku používalo k řezbářství. Její hlavní využití je v okrasných výsadbách jako parková dřevina a jak již bylo zmíněno, používá se pro bonsaje.
[editovat] Externí odkazy a literatura
BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J., Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

