Písek (Malá Strana)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Písek (též Rybáře) - zaniklá ves v Praze (Malá Strana) na levém břehu Vltavy mezi Karlovým mostem a ulicí U železné lávky (u Klárova), kde byl kdysi přívoz, pokrývala svým územím větší část dnešních ulic Valdštejnské, Letenské a U lužického semináře (tam a v prostoru Vojanových sadů se rozkládala biskupská zahrada). Písecká brána stála kdysi mezi dnešním domem čp. 157 a Valdštejnským palácem. Mezi domy čp. 29 a 34 v dnešní Letenské ulici, kde probíhala hradební zeď, byla v hradbě malá branka. Proti ústí potoka Brusnice byl jako součást osady menší ostrov (v majetku pražského biskupství) se zahradou, kamennou věží a kostelíkem sv. Petra pobořeným povodní v roce 1273 (historicky první zpráva) uváděným v roce 1336 jako kostel farní (a se hřbitovem). Ostrov postupem času splynul s břehem. Valná část osady patřila podle historika Tomka ženskému benediktinskému svatojiřskému klášteru, který tu měl dvůr, a tak vzniklo na tomto území tzv. postranní právo svatojiřského kláštera.
V husitských bouřích byla osada pobořena a nová výstavba začala až po roce 1475. V husitské době zabralo majetek pražského arcibiskupství Staré Město, které tak získalo do svého vlastnictví vltavský břeh na sever od Karlova mostu, kde se usazovali pražští rybáři, kteří zde vytvořili zvláštní staroměstskou jurisdikci podléhající „úřadu most pražského“, a pro oblast dnešního Klárova a okolí se vžil název V rybářích. V nejsevernější části osady, proti přívozu, byly domy se zahradami, které jako konfiskát po Karlu Švihovském z Rýznburka, byly v r. 1622 darovány jezuitské koleji na Starém Městě. V letech 1624-30 byl na části osady Písek vybudován Valdštejnský palác. Podle berní ruly z r. 1653 náleželo v osadě Písku (Rybářích) k staroměstskému „právu rybářskému za vodou“ 28 domů, z nichž 3 byly deskové.
Po zrušení jezuitského řádu (1773) zanikl kostel sv. Petra v Rybářích (zbořen 1775), který stával před domem čp. 112 (U lužického semináře). V roce 1780 byla zrušena postranní práva a v roce 1784 byla osada spojena s Malou Stranou, aby s ní tvořila čtvrť spojeného města Prahy. Jméno osady se promítlo do pojmenování Písecké brány, která původně stála v oblasti Klárova, avšak při vybudování barokního systému opevnění Prahy byla nahrazena stejnojmennou branou vybudovanou na Brusce - v oblasti mezi hradčanským letohrádkem královny Anny (Belveder) a dnešní stanicí metra Hradčanská.
[editovat] Zdroj
• František Holec: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy, Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148

