Roztoči
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Roztoči |
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
roztoč v domácím prachu
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
||||||||||
|
|
||||||||||
|
Roztoči (Acari) jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Obecně jsou velmi malí ( 0,080-1,00mm), některé druhy však dosahují délky až 20mm. Mezi pavoukovci jsou výjimeční také způsobem obživy - zatímco všechny ostatní řády se živý dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy a také parazity.
Věda, která se zabývá studiem roztočů, se nazývá akarologie.
Obsah |
[editovat] Popis
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Dosahují velikosti od 0,1 do 20mm. Jejich chelicery mohou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže u nich neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují však i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou - např. vlnovníkovci).
[editovat] Vývoj
Roztoči prodělávají nepřímý vývoj. Z vajíček se láhne larva, která má jen tři páry noh, zpravidla nemá vzdušnice a průduchy a dýchý celým povrchem těla. Po prvním svlečením se objevuje čtvrtý pár nohou a vzdušnice (pokud se vzdušnice vyskytují i u dospělců daného druhu). Roztoč se po prvním svleku označuje jako nymfa a může se svlékat ještě 1 - 2krát, takže mohou vznikat tři stupně nymf - protonymfa, deutonymfa a tritonymfa. U nymf se zpravidla ještě nevyskytuje pohlavní otvor, který se vytváří u dospělce až po svlečení posledního stupně nymfy. U několika druhů je známa partenogeneze nebo ovoviviparie.
[editovat] Význam
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů jak živočichů a rostlin, tak i člověka. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být též mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné - jedná se o půdotvorce, nebo dravce - přirozené bioregulátory.
[editovat] Na území Česka se vyskytují čtyři podřády
- Čmelíkovci - Mají stigmata při kyčlích druhého páru noh, nebo při předním okraji druhého páru noh. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle noh.
- Zástupci: Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), Kleštík včelí (Varroa destructor)
- Klíšťata - Stigmata jsou za čtvrtým párem noh, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života - sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jenž jsou rovněž v koncové části ozubené.
- Zástupci: Klíště obecné (Ixodes ricinus)
- Sametkovci - Kyčle noh jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla. Tento podřád je velmi různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:
- Vlnovníci (Tetrapodili) - pouze dva páry nohou, absence očí
- Roztočíci (Tarsonemini) - mají velmi nezřetelné gnathostomum
- Sametky (Prostigmata) - draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer
- Vodule (Hydrachnellae) - skupina roztočů žijících ve vodě
- Zákožkovci - Kyčle noh splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí. Dělí se na dvě skupiny:
- Sladokazi (Acarididae) - Dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma
- Pancířníci (Oribatei) - Silná sklerotizace těla, jedná se o užitečné půdotvorce.

