Mexický muralismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
muralismus je malířské hnutí v Mexiku, lze ho chápat jako latinskoamerický směr, avantgardní umělecký výraz, jev spjatý s revolucí v Mexiku probíhající v období vlády prezidenta Álvara Obregóna. Staví na mexickém vlastenectví a vyzdvihuje povstalecké hrdiny a bojovníky za národní požadavky, poukazuje i na indiánskou minulost. Vznik muralismu je spojen s uveřejněním manifestu Sociální, politické a estetické prohlášení(1922). Muralismus se zaměřuje na vnitřní i vnější výzdobu veřejných budov monumentálními nástěnnými malbami, zobrazovány jsou náměty z předkolumbovského Mexika, z osvobozeneckého hnutí i ze soudobého života země. Hlavní představitelé jsou Diego Rivera, José Clemente Orozco a David Alfaro Siqueiros. Druhou generaci muralistů rozvíjející mexický národní muralismus tvořili Rufino Tamayo, Carlos Chávez, Jorge González Camarena a další.

