Kazaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pěší zóna, Baumanova ulice
Pěší zóna, Baumanova ulice
Pohled na centrum města; v dáli je vidět mešita, nejvyšší budova místního kremlu
Pohled na centrum města; v dáli je vidět mešita, nejvyšší budova místního kremlu
Stará pohlednice kazaňského kremlu
Stará pohlednice kazaňského kremlu

Kazaň (tatarsky Qazan) je město v evropské části Ruské federaci na řece Volze. Má 1 200 000 obyvatel (2006) a je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Kazaň v době vlastní nezávislosti

Kazaň založili údajně Povolžští Bulhaři, ačkoliv se o tom spekuluje a to v době někdy mezi 11. a 13. stoletím. Jeden z nejstarších nálezů v Kazani byla česká mince z jedenáctého století z zobrazením svatého Václava, kterou našli během vykopávání na Kazaňském hradu. Svoje mince v Kazani začali razit až v roce 1408. Z této doby pochází první stavby v dnešním Kazaňském hradu. V této době mělo město význam jako zastávka obchodníků na cestě ze Skandinávie do dnešního Íránu. Vznikl zde bazar, který se stal centrem obchodu v celé oblasti; hlavně s nábytkem. Po zničení Zlaté hordy v 15. století se zde postupně zformoval Kazaňský chanát, který bohatl. Jeho centrum - Kazaň velmi prosperovalo. Opravila se citadela opevnění se také posílilo. V roce 1487 se Rusové pokoušeli Kazaň dobýt, ale neúspěšně.

[editovat] Kazaň v době ruského carství

Ivan Hrozný ji úspěšně k Rusku připojil. Byl ustanoven nový správce města - Alexandr Gorbatyj Šujski, za jehož vlády byli mnozí Tataři zabiti, obráceni násilně ke křesťanství a nakonec vystěhováni na místo 50 km pryč od města. V Kazani samotné byly zbořeny všechny mešity a paláce, patřící Tatarům. O několik dalších let později, roku 1579 navíc vypukl velký požár. Po něm byl opět obnovený Kazaňský chanát, tentokrát už i s pomocí samotných Rusů. Roku 1612 byla ale jeho nezávislost zrušena, a to Kuzmou Mininem, ruským nacionalistou. Toto období pro nás zůstává zatím nejasné, není o něm mnoho informací. V roce 1708 byl Kazaňský chanát zrušen celý a přeměněn na gubernii. To se událo v době Petra Velikého. Po jeho návštěvě se v Kazani začaly vyrábět lodě pro Kaspickou flotilu. Na konci 18. století, roku 1774 vypuklo povstání pohraničníků a rolníků vedené donským kozákem Jemeljanem Pugačevem; naštěstí rychle potom bylo město během vlády Kateřiny Veliké obnoveno. Byl povolen islám, přesto však diskriminace proti Tatarům neskončila. Na začátku 19. století tak už v Kazaňské státní univerzitě mohli tisknout Korán a začal rozvoj města. Ke sklonku předminulého století se stalo město průmyslovým centrem středovolžské oblasti, kam se stěhovali lidé za prací. Roku 1875 dosáhla města koňská železnice a roku 1899 elektrická tramvaj. Pravomoci Tatarů po revoluci v roce 1905 neustále rostly, získali kulturní autonomii a město se stalo kulturním centrem. Začaly se objevovat první noviny v tatarštině a vzniklo tatarské divadlo.

[editovat] Kazaň v době SSSR a současnosti

Po revoluci a občanské válce mezi lety 1917 a 1919 bolševická moc zde ustanovila Tatarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku. Tehdy zde žilo cca 200 000 lidí, byl to střed náboženských aktivit v celé oblasti. V rámci komunistického protináboženského boje tak byla uzavřena a zničena většina kostelů a mešit, stejně jako v celém SSSR. Během 2. světové války sem, jako i do jiných měst v Povolží a v okolí Uralu, byly přestěhovány závody na válečnou výrobu (výroba tanků a letadel). Město rychle rostlo; zatímco pětisettisícovou hranici překonalo až v 50. letech, o zhruba dalších třicet let později se Kazaň stává již městem milionovým. Na jeho okraji vyrostlo mnoho panelových sídlišť. Po pádu sovětského impéria se v Kazani opět začala rozvíjet tatarská kultura, stavěly se nové mešity a kostely. Centrum města prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2005 byla otevřena největší ruská mešita na kazaňském kremlu k výročí tisíciletí založení města; místní hrad je symbolem státnosti celého Tatarstánu. K tomuto výročí bylo též i otevřeno snavnostně nové metro.

[editovat] Obyvatelstvo

  • 1550 – 50 000
  • 1708 – 40 000
  • 1830 – 43 900
  • 1839 – 51 600
  • 1859 – 60 600
  • 1862 – 63 100
  • 1883 – 140 000
  • 1897 – 130 000
  • 1917 – 206 600
  • 1926 – 179 000
  • 1939 – 398 000
  • 1959 – 667 000
  • 1979 – 989 000
  • 1989 – 1 094 400
  • 1997 – 1 076 000
  • 2000 – 1 089 500
  • 2002 – 1 153 000
  • 2006 – 1 200 000

[editovat] Významné stavby

  • Kazaňský hrad (zapsaný v UNESCO)
  • Kazaňská státní univerzita
  • mešita Qol-Şarif
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

[editovat] Externí odkazy


 
Rusko – Россия – (RUS)
vlajka Ruska
Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) | Altajsko  (Gorno-Altajsk) | Baškortostán  (Ufa) | Burjatsko  (Ulan-Ude) | Čečensko  (Groznyj) | Čuvašsko  (Čeboksary) | Dagestán  (Machačkala) | Chakasko  (Abakan) | Ingušsko  (Magas) | Kabardsko‑Balkarsko  (Nalčik) | Kalmycko  (Elista) | Karačajevsko‑Čerkesko  (Čerkesk) | Karélie  (Petrozavodsk) | Komi  (Syktyvkar) | Marij El  (Joškar-Ola) | Mordvinsko  (Saransk) | Sacha  (Jakutsk) | Severní Osetie‑Alanie  (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva  (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský  (Barnaul) | Chabarovský  (Chabarovsk) | Krasnodarský  (Krasnodar) | Krasnojarský  (Krasnojarsk) | Permský  (Perm) | Přímořský  (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská  (Blagověščensk) | Archangelská  (Archangelsk) | Astrachaňská  (Astrachaň) | Belgorodská  (Belgorod) | Brjanská  (Brjansk) | Čeljabinská  (Čeljabinsk) | Čitská  (Čita) | Irkutská  (Irkutsk) | Ivanovská  (Ivanovo) | Jaroslavská  (Jaroslavl) | Kaliningradská  (Kaliningrad) | Kalužská  (Kaluga) | Kamčatská  (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Kemerovská  (Kemerovo) | Kirovská  (Kirov) | Kostromská  (Kostroma) | Kurganská  (Kurgansk) | Kurská  (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká  (Lipeck) | Magadanská  (Magadan) | Moskevská  (Moskva) | Murmanská  (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast  (Nižnij Novgorod) | Novgorodská  (Novgorod) | Novosibirská  (Novosibirsk) | Omská  (Omsk) | Orelská  (Orel) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská  (Penza) | Pskovská  (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň)  | Rostovská  (Rostov na Donu) | Sachalinská  (Sachalin) | Samarská  (Samara) | Saratovská  (Saratov) | Smolenská  (Smolensk) | Sverdlovská  (Jekatěrinburg) | Tambovská  (Tambov) | Tomská  (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská  (Ťumeň) | Uljanovská  (Uljanovsk) | Vladimirská  (Vladimir) | Volgogradská  (Volgograd) | Vologdská  (Vologda) | Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva | Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský  (Aginskoje) | Čukotský  (Anadyr) | Chanty‑Mansijský  (Jugra) | Jamalsko‑něnecký  (Salechard) |

Korjacký  (Palana) | Něnecký  (Narjan-Mar) | Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)