Malá Fatra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malá Fatra je pohoří v severozápadní části Slovenska.
[editovat] Geologická charakteristika
Je to hrásťové pohoří, které bylo vyzdviženo mohutnými tektonickými pohyby v průběhu třetihor a čtvrtohor. Skládá se z krystalických hornin (břidlice, ruly) a sedimentů (vápence, křemence, dolomity).
[editovat] Geografická charakteristika
Hluboké údolí Váhu dělí pohoří na dvě části:
- Severní Kriváňská Fatra, s nejvyšším vrcholem Veľký Kriváň (1709 m n.m.), skalními štíty a několika soutěskami (nejznámější Vrátná Dolina) v roce 1967 byla vyhlášena CHKO a v roce 1988 Národním parkem Malá Fatra o rozloze 226 km².
- Jižní Lúčanská Fatra je na východě ohraničená Turcem, na západě Rajčiankou a na severu Váhem. Je tvořena žilnými a hlubinnými vyvřelinami mladšího paleozoika (karbonu) granodiority a křemennými diority, které postupně krystalizovaly a vyzdvihovaly se až do dnešní podoby. Nejvyšší vrchol, Veľká lúka (1476 m n.m.) je na rozdíl od Kriváně oblý kopec, také nazývaný Martinské hole. Pod ním je lyžařský areál, jediný v Lúčanské Fatře. Přes celý hřeben, od Kľaku na jihu až na Minčol na severu vede hřebenová cesta, z níž je krásný výhled na okolní hory a je mimochodem téměř jediná známka toho, že tam kdy vkročila lidská noha.
Porost tvoří v nižších polohách bučiny, výše s příměsí smrku a jedle a v nejvyšších partiích kosodřevina.

