Jaderná elektrárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jaderná elektrárna Three Mile Island v USA, která se stala známou po své havárii.
Jaderná elektrárna Three Mile Island v USA, která se stala známou po své havárii.

Jaderná elektrárna (atomová elektrárna) je zařízení, sloužící k přeměně vazebné energie jader těžkých prvků na elektrickou energii. Skládá se obvykle z jaderného reaktoru, parní turbíny s elektrickým generátorem a z mnoha dalších pomocných provozů. V principu se jedná o parní elektrárnu, ve které se energie získaná jaderným reaktorem používá k výrobě páry v parogenerátoru. Tato pára pohání parní turbíny.

Obsah

[editovat] Schéma

Schéma nejběžnějšího typu jaderné elektrárny s tlakovodním reaktorem.
Schéma nejběžnějšího typu jaderné elektrárny s tlakovodním reaktorem.

Schéma nejběžnějšího typu jaderné elektrárny s tlakovodním reaktorem:

  • 1. Reaktorová hala, uzavřená v nepropustném kontejnmentu.
  • 2. Chladící věž
  • 3. Tlakovodní reaktor
  • 4. Řídící tyče
  • 5. Kompenzátor objemu
  • 6. Parogenerátor. V něm horká voda pod vysokým tlakem vyrábí páru v sekundárním okruhu
  • 8. Turbína - vysokotlaký a nízkotlaký stupeň
  • 9. Elektrický generátor
  • 10. Transformační stanice
  • 11. Kondenzátor sekundárního okruhu
  • 14. Přívod vzduchu do chladící věže
  • 15. Odvod teplého vzduchu a páry komínovým efektem
  • 16. Oběhové čerpadlo primárního okruhu
  • 17. Napájecí čerpadlo chladícího okruhu
  • 18. Primární okruh (voda pouze kapalná pod vysokým tlakem)
  • 19. Sekundární okruh (červeně značena pára, modře voda)
  • 20. oblaka vzniklá kondenzací vypařené chladící vody
  • 21. oběhové čerpadlo sekundárního okruhu

Současné jaderné elektrárny využívají jako palivo převážně obohacený uran, což je přírodní uran, v němž byl zvýšen obsah izotopu 235U z původních zhruba 0,5 % na 2 – 5 %.

[editovat] Historie

Úplně první reaktor byl spuštěn v USA, ten však sloužil prvotně k výrobě plutonia. První elektrárna byla postavena ve Velké Británii, i ta však nedodávala proud do sítě. První elektrárna, která dodávala proud do sítě, byla spuštěna až v roce 1954 v bývalém SSSR. Měla výkon 5000 kW, avšak po několika letech byla odstavena a sloužila pouze k výzkumným účelům.

[editovat] Protesty a útlum

Část obyvatelstva v některých vyspělých zemích protestuje proti jaderné energetice a tyto protesty nabyly na intenzitě v poslední čtvrtině 20. století a pak zvláště po černobylské katastrofě. Podstatou protestů jsou zejména poukazy na rizika spojená s provozem jaderných elektráren, jejich pořizovací cena a problémy s jaderným odpadem a těžbou paliva. Další nedořešenou otázkou je, zda v případě scénáře zastánců jaderné energetiky, existuje na Zemi dostatečné množství dostupného paliva.

V některých zemích existují díky soustavnému tlaku odpůrců jaderné energie plány na odklon od jaderného programu. Příkladem může být Rakousko, kde referendum v roce 1978 převahou 50,5 % hlasů rozhodlo o tom, že téměř hotová jaderná elektrárna Zwentendorf nebude uvedena do provozu a stát se od jaderné energie odkloní. Místo jaderné byla postavena klasická elektrárna Dürnrohr, která spaluje polské uhlí. Velké protesty, zvláště z rakouské strany, provázely i dostavbu české elektrárny Temelín. Německo má program útlumu jaderné energetiky, který schválila koaliční vláda sociálních demokratů a zelených.

[editovat] Stoupenci

Proti početným skupinám odpůrců „jaderné energie“ stojí taktéž početné skupiny stoupenců, kteří považují jadernou energetiku za jediné možné řešení hrozící energetické krize. Lze je rozdělit na dvě části: ta první vidí jaderné elektrárny jako jediné ekologicky přijatelné řešení energetických problémů pro příští století, ta druhá vidí toto řešení v rychlém vývinu fúzního reaktoru a jaderné elektrárny považuje za jediný přijatelný prostředek, kterým se dá překlenout přechodné období vývinu a zavádění tohoto nového zdroje energie.

[editovat] Stav ve světě

Ve světě pracuje v současné době (2005) v jaderných elektrárnách 440 energetických reaktorů, které vyrábějí přibližně 16 – 17 % světové produkce elektřiny (přibližně stejně jako vodní elektrárny). Dalších 30 reaktorů je ve výstavbě (zvláště v asijských zemích a Rusku) a některé země (například Finsko a USA) zvažují také jejich novou výstavbu.

Nejvíce energie z jaderných elektráren se vyrábí ve Francii (přes 60 %), Německu, USA, Japonsku a Rusku. V Rusku však přežívají staré jaderné elektrárny, některé z nich podobného typu jako Černobyl a se zastaralou technologií. K zastavení některých z nich je Rusko tlačeno mezinárodním společenstvím.

V Česku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny, které dohromady pokrývají přibližně 35 % jeho celkové spotřeby elektřiny:

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu: