Monarchie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Monarchie neboli jedinovláda je forma vlády, kdy moc, ať už formálně nebo fakticky, má monarcha – panovník. Opakem monarchie je republika.

[editovat] Druhy

  • absolutní, v níž má panovník neomezenou moc
  • konstituční, v níž je moc monarchy omezována ústavou. O moc se panovník dělí s parlamentem.
  • parlamentní, v niž je panovník pouze formální hlavou státu a exekutivní moc má premiér.

V t(h)eokracii má hlava světské moci sakrální charakter. Monarcha má různé tituly. Takovým panovníkem může být císař, král, velkovévoda, vévoda, kníže, v Rusku car nebo v arabských zemích sultán, kalif, emír, příp chán. Co se týká státního zřízení, může to být demokracie i diktatura.

Monarchie jako forma vlády vznikla ve starověku a ve velké míře přetrvala ještě do minulých staletí. V 19. a zejména 20. století se mnoho monarchií „západního světa“ změnilo na republiku. V Evropě se většina absolutních monarchií změnila nejprve na konstituční, později na parlamentní. V dnešní době je to jediná forma monarchie, která existuje na území Evropy, s výjimkou Vatikánu, kde monarchou je papež. Rovněž poslední změny v Lichtenštejnsku směřují tímto směrem. V ostatních oblastech světa ještě dnes existují diktátorské režimy a theokratické monarchie.

[editovat] Podívejte se též na

Monarchie