Carnotův cyklus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Carnotův cyklus popisuje práci ideálního tepelného stroje a vyvozuje jeho maximální teoretickou účinnost. Teoreticky jej poprvé popsal Nicolas Léonard Sadi Carnot, po němž je pojmenován.
Tepelnou účinnost stroje s Carnotovým cyklem lze vypočítat podle vzorce
kde T1 je teplota ohřívače a T2 teplota chladiče.
Carnotův cyklus se skládá ze 4 termodynamických dějů: Izotermická expanze (na obrázku A→B), adiabatická expanze (B→C), izotermická komprese (C→D), adiabatická komprese (D→A). Všechny čtyři děje jsou vratné a uvedou soustavu Carnotova stroje opět do výchozího termodynamického stavu, takže se jedná o děj kruhový.


