Deska plošných spojů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V elektronice se desky plošných spojů (také DPS) používají pro mechanické připevnění a současně pro elektrické propojení elektronických součástek. Propojení součástek je realizováno pomocí vodivých cest vyleptaných na měděných deskách přilepených na nevodivém laminátovém podkladě. Samotné součástky jsou na DPS připájeny za své vývody pomocí cínu. V současnosti se při sériové výrobě používají především součástky pro plošnou montáž (SMT), při které je součástka připájena na stejnou stranu na kterou se montuje. U starší technologie se vývody součástek prostrkují dírkami a pájí se z druhé strany.

Plošný spoj
Plošný spoj

Desky plošných spojů v dnešní době umožňují výrobu levných a přitom dostatečně robustních elektronických zařízení.

Protože současné součástky mají desítky i stovky vývodů, nebylo by je možné dobře propojit na jednoduché desce plošných spojů. Proto byly vyvinuty dvoustranné DPS, u které mají měděnou desku z obou stran a následně vícevrstvé DPS, které vznikají slepením několika jednovrstvých DPS. U dvoustranných nebo vícevrstvých DPS se musí prokovovat průchody mezi vrstvami.

Protože ruční návrh plošných spojů by byl u složitějších obvodů extrémně časově náročný, přičemž by snadno mohlo docházet k chybám dále prodražujícím vývoj, používají se pro návrh systémy CAE, usnadňující vývoj. Vývojář nejprve vytvoří schéma zapojení ze kterého se vygeneruje seznam spojů (netlist). Jiný program (autorouter) může na základě tohoto netlistu vytvořit předlohu pro výrobu DPS.

[editovat] Viz také