Polyesterová vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

(mezinárodní zkratka: PES)

Obsah

[editovat] Historický vývoj

Polyestery jsou skupina polymerů, které obsahují esterovou funkční skupinu.

Přírodní polyester je znám asi od roku 1830 [1], první syntetický polyester se používal v 1. světové válce jako impregnační materiál. Vlákno ze syntetického polyesteru bylo vynalezeno v Anglii v roce 1941.

S vyrobenými cca. 25 miliony tun v roce 2005 je to v současné době ve světě (po bavlně) druhé nejpoužívanější textilní vlákno. Výroba polyesterových vláken v tzv. vyspělých zemích se však v posledních 30 letech postupně snižuje, k největším producentům dnes patří Čína a Indie. Západní Evropa dodávala v roce 2005 asi 1,3 miliony tun, v Plané nad Lužnicí vyrobili ještě v roce 1989 přes 500 tun, v posledních letech se Český statistický úřad o tomto druhu výroby vůbec nezmiňuje.

[editovat] Chemické složení

Polyesterové vlákno 400× zvětšené
Polyesterové vlákno 400× zvětšené

Vlákno je lineární makromolekula, jejíž hlavní řetězec -[-CO-O-]- sestává nejméně z 85 % z esteru vyrobeného polykondenzací.

[editovat] Výroba

[2] Základni surovinou je ropa, ze které se získává dimethyltereftalát a glykol. Polykondenzací obou sloučenin pak vzniká polyethylentereftalát.

Polyethylentereftalát se

a) přímo zvlákňuje (kontinuálni postup) nebo
b) zpracovává diskontinuálně: granulát – sušení – tavení – zvlákňování

Konečný výrobek je znám ve 3 formách: hedvábí, kabílek a stříž.

Hedvábí (filament) se vyrábí v jednoduché, hladké podobě nebo modifikované. Polyesterové vlákno je svým chemickým složením velmi vhodné k modifikaci, tedy úpravám příměsí chemických sloučenin a k zušlechtěni mechanickým nebo pneumatickým tvarováním.

Kabílek z polyesterových filamentů je surovina pro přádelny vlny, resp. přádelny dlouhých vláken. Zde se hedvábí řeže na konvertoru[3] na stapl, který se délkou i tvarem může přízpůsobit staplu vlny.

Stříže se dodávají v délce a ostatních vlastnostech přizpůsobených vláknům, se kterými se smíchávají při předení.

[editovat] Vlastnosti a použití polyesterových vláken.

Hedvábné vázanky: vlevo z PES, vpravo z přírodního hedvábí
Hedvábné vázanky: vlevo z PES, vpravo z přírodního hedvábí

Polyesterová vlákna mohou vyskytovat prakticky ve všech textilních výrobcích (s výjimkou punčoch a podšívkovin).

K nejdůležitějším kladným vlastnostem patří:

Vysoká odolnost na světle, vůči povětrnosti a mikroorganizmům (záclony)

Malá navlhavost (rychlé sušení)

Mnohé vlastnosti se dají snadno zlepšit chemickými nebo mechanickými procesy. Na příklad:

Zvýšenou orientací molekul se dá zvýšit pevnost (pneumatikové kordy [4], dopravní pásy, šicí nitě)

Přimícháním malého množství chemikálií se dá zlepšit

  • žmolkovitost (na úkor pevnosti),
  • afinita k barvivům (k barvení nemodifikovaných vláken: disperzní barviva)
  • sráživost, obloučkovitost

Omak a lesk velmi podobný přírodnímu hedvábí se dosahuje u vláken s neokroulým (např. trojúhelníkovým) průřezem.

Dutá polyesterová vlákna [5] [6] se používají jako alternativa k peří s tou výhodou, že se výrobky plněné tímto materiálem nechají prát.

Vzhled polyest. hedvábí podobný staplovým přízím se dosahuje mícháním vláken s rozdílým stupněm protažení a tvarování.

Mísením přírodních vláken s polyesterem se dosáhne v mnohém směru zlepšení užitných vlastností příze. Nejjemnější polyest. vlákno (mikrovlákno) se vyrábí se čvtrtinou tlouštky průměrné bavlny, tkaniny ze směsí s polyesterem jsou lehčí a méně mačkavé, pevnější a trvanlivější. Podobně je tomu u směsí polyester/vlna.

[editovat] Zacházení s výrobky z polyesterových vláken

Štítky na vyrobcích nesou často obchodní názvy, např.: Terylene, Diolen, Dacron, Trevira a podobně.

Bílé nebo světlé pletené osobní prádlo se smí prát ve vařící vodě. Kravaty, šály, šátky a jiné hedvábné tkaniny však jen ve vlažné lázni.

Mastné skvrny se smějí odstraňovat jen perchloretylenem nebo benzinem.

Žehlit se mohou tyto výrobky jen přes mokrý hadr při teplotách do 160°C.

U směsových tkanin z polyester/vlna smí teplota prací lázně jít jen do 30°C a u žehličky nesmí přesáhnout 150°C.

[editovat] Literatura

  • Hofer: Stoffe, ISBN 3-87150-365-5, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1992, str. 359 – 389
  • Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 184 - 190

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Reference

  1. http://de.wikipedia.org/wiki/Polyester
  2. http://www.cirfs.org/frames_03_09.htm
  3. http://skripta.ft.tul.cz/data/2006-09-22/11-34-49.pdf
  4. http://www.invista.com/ger_page_product_tirecord.shtml
  5. http://www.vollesprogramm.de/bekleidung/lexikon/frames.php3?content=lex_hohlfaser.htm
  6. http://www.uni-protokolle.de/nachrichten/id/44623/