Savoia-Marchetti SM.79

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Savoia-Marchetti SM.79 Sparviero
SM.79 193. perutě při náletu na Maltu v roce 1941
Typ: bombardér
Výrobce: Savoia-Marchetti
První let: 8. října 1934
Vyřazen: 1952
Hlavní uživatel: Itálie
Výroba: 1935 - 1945
Vyrobeno: asi 1330

Savoia-Marchetti SM.79 Sparviero (Krahujec) byl italský trojmotorový střední bombardér používaný během druhé světové války.

Obsah

[editovat] Vývoj a prototyp

Prototyp SM.79 postavený na základě o něco většího SM.81 Pipistrello vzlétl poprvé na konci roku 1934 jako civilní dopravní letoun pro tříčlennou posádku a osm cestujících. Důvodem vzniku nového dopravního letounu byla snaha Itálie zúčastnit se v roce 1934 prestižního závodu dopravních letadel z Londýna do Austrálie tzv. MacRobertson Air Race [1]. Prototyp s imatrikulací I-MAGO sice nebyl připraven včas a závodu se nezúčastnil, ale vznikl tak stroj s velmi zajímavými výkony. Poté, co do něj byly zabudovány výkonnější motory, ustanovil stroj v roce 1935 pod označením SM.79P několik světových rekordů a po opětovném zvýšení výkonu motorů následovaly v roce 1936 další rekordy. Druhý prototyp byl na základě rozpoznaných rezerv ve výkonu postaven už jako bombardér. Vývoj původně zamýšleného dopravního letounu ale neustal a po určitých změnách v konstrukci vyústil v roce 1937 v samostatný typ SM.83 [1].

[editovat] Nasazení

Savoia Marchetti SM.79
Savoia Marchetti SM.79

Po vojskových zkouškách typu obdržela Regia Aeronautica první kusy série SM.79-I, které byly nasazeny i ve Španělské občanské válce. Jugoslávie si objednala 45 kusů SM.79. Když Itálie vstoupila do druhé světové války, mělo její vojenské letectvo k dispozici kolem 600 strojů Sparviero. Ty byly nasazeny na všech válčištích, na kterých Itálie bojovala, a to jako bombardovací, průzkumné, transportní a torpédonosné letouny.

V roce 1936 vyvinutá dvoumotorová verze byla exportována do Rumunska, Brazílie a Iráku.

Experimenty s bezpilotní verzí naplněnou výbušninami a proměněnou tak v primitivní protilodní řízenou střelu ztroskotaly na problémech s dálkovým řízením.

SM.79 byl s přibližně 1330 vyrobenými kusy jedním z nejlepších italských bombardérů druhé světové války. K charakteristickým znakům jeho konstrukce patřil hřbetní „hrb“, který umožňoval snadnou identifikaci typu.

[editovat] Technický popis

SM.79 byl pětimístný dolnoplošník smíšené konstrukce. Trup z ocelových trubek byl v přední části pokryt duralem a v zadní části potažen plátnem. Křídla byla celodřevěná. Ocasní plochy byly vzpěrové a podvozek záďového typu zatahovací.

[editovat] Verze

SM.79 v letové formaci někdy mezi roky 1940 a 1942
SM.79 v letové formaci někdy mezi roky 1940 a 1942
  • SM.79-I: první série bombardovací verze lišící se od prototypů břišní gondolou a změnami v kokpitu
  • SM.79-II: od října 1939 vyráběná torpédonosná verze s výkonnějšími motory
  • SM.79-III: zdokonalená verze SM.79-II bez břišní gondoly a se změněnou výzbrojí, vyráběná v malé sérii od konce roku 1943, od ní byl odvozen SM.579
  • SM.79B: dvoumotorová exportní verze SM.79-I, 3 kusy prodány do Brazílie, 4 kusy do Iráku a 24 kusů do Rumunska
  • SM.79C: verze s motory Piaggio P.XI RC.40 a bez „břišních“ a hřbetních kulometů, od roku 1937
  • SM.79K: exportní verze pro Jugoslávii, stejná jako SM.79C
  • SM.79JR: exportní verze pro Rumunsko, stejná jako SM.79B, ale s dvěma motory Junkers Jumo 211 Da, dodáno 24 kusů, dalších 16 vyrobil IAR v licenci
  • SM.79T: verze pro dálkové tratě stejná jako SM.79C, ale s motory Alfa Romeo 126 RC.34 a většími nádržemi

[editovat] Specifikace (SM.79-II)

[editovat] Technické údaje

  • Posádka: 5
  • Délka: 16,20 m
  • Rozpětí: 21,20 m
  • Výška: 4,10 m
  • Plocha křídel: 61,00 m²
  • Plošné zatížení: kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 7 610 kg
  • Vzletová hmotnost : 11 325 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 12 500 kg
  • Pohonná jednotka: 3x 14válcový dvouhvězdicový motor Piaggio P.XI RC.40
  • Výkon pohonné jednotky: 746 kW (1000 k) ve výšce 4000 m

[editovat] Výkony

  • Maximální rychlost: 434 km/h ve výšce 3000 m
  • Cestovní rychlost: 320 km/h
  • Dolet: 1990 km (s dvěma torpédy)
  • Dostup: 7000 m
  • Stoupavost: 4300 m / 10,5 min
  • Poměr výkon/hmotnost: kW/kg

[editovat] Výzbroj

  • 3x kulomet ráže 12,7 mm
  • 2x kulomet ráže 7,7 mm
  • 2x 450mm torpédo s 200kg bojovými hlavicemi

[editovat] Reference

  1. 1,0 1,1 Václav Němeček, Pavel Týc: Třímotorová dopravní letadla, Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1981, vydání 2. (doplněné), str. 82
  • Tento článek nebo jeho část je založena na překladu článku Savoia-Marchetti SM.79 z německé Wikipedie.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


Italské vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Fiat CR.32 | Fiat CR.42 | Fiat G.50 | Fiat G.55 | MC.200 | MC.202 | MC.205 | Re.2000 | Re.2002 | Re.2005 | CVF.5 | IMAM Ro. 57
Bombardovací letouny
SM. 79 | SM. 81 | SM. 82 | SM. 84 | Breda Ba.65 | Breda Ba.88 | Fiat BR.20M | Fiat CMASA RS. 14 | Piaggio P.108
Transportní letouny
Caproni Ca.133 | SM. 73 | SM. 74