Morfoném

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Morfoném v lingvistice je množina fonémů, k jejichž střídání (alternaci) dochází v rámci morfému, nejčastěji při flexi a odvozování nových slov. Toto střídání fonémů/hlásek nevede ke změně významu morfému.

[editovat] Příklady

  • kň-{i, í}-{h, z, ž}-

Příklad ukazuje způsob morfonologické transkripce kmenového morfému, v jehož rámci dochází ke střídání fonémů v tvarech knih-a – kniz-e – kniž-ní – kníž-ka. V uvedeném příkladu dochází ke strídání hlásek v rámci dvou morfonémů. Střídání souhlásek na konci kmene je typické hlavně pro flektivní jazyky, jako je např. čeština.

  • sj–{u, ö}-ng-: sjunga – sjöng – sjungit

Příklad střídání kmenové samohlásky v různých tvarech švédského slova sjunga (zpívat). Tento jev se označuje jako střída (ablaut). Uvedený jev se typicky vyskytuje u silných sloves i v ostatních germánských jazycích. Dloužení kmenové samohlásky ve výše uvedeném příkladu z češtiny je rovněž střídou.

[editovat] Reference

  • Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny. Praha 2002. ISBN 80-7106-484-X.
  • Karlík P., Nekula M., Rusínová Z. (ed.) Příruční mluvnice češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1995. ISBN 80-7106-134-4.