Kráter
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kráter je prohlubeň (deprese) přibližně kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě (planet, měsíců a planetek). Krátery mají průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Největší krátery se nazývají pánve nebo (hlavně na Měsíci) moře (mare).
Krátery lze rozdělit, podle principu jejich vzniku, na několik skupin:
- Impaktní (meteoritické) krátery – vznikají vnějším zásahem – dopadem tělesa z kosmického prostoru.
- Sopečné krátery – jsou vytvářeny vnitřními silami tělesa – sopečnou činností.
- Prudkým výronem plynu či vody.

