Cerhenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cerhenice

Cerhenice – znak Cerhenice – vlajka znak vlajka

základní data
status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0204 533246
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kolín (CZ0204)
obec s rozšířenou působností: Kolín
pověřená obec: Pečky
historická země: Čechy
katastrální výměra: 10,63 km²
obyvatel: 1512 (leden 2007)
zeměpisná šířka: 50° 4' 15"
zeměpisná délka: 15° 4' 25"
nadmořská výška: 209 m
PSČ: 280 02 až 281 02
základní sídelní jednotky: 3
místní části: 2
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Školská 444
28102 Cerhenice
starosta: Marek Semerád
Oficiální web
E-mailová adresa

Cerhenice jsou městys ležící v okrese Kolín. Mají 1498 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1063 ha.

U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.

[editovat] Místní části

  • Cerhenice
  • Cerhýnky

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1295. Původní jméno obce bylo Crhynici, t. j. ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Původní archeologické vykopávky jsou z období osídlení kmeny Keltů. První písemná zmínka v kronikách se o Cerhenicích objevuje v r. 1295. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích 3 vladycké statky. Později tu byla zbudována tvrz, stávala na místě pivovaru, který byl postaven jako první v Čechách a možná i v Evropě, v roce 1118. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na městečko. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Ve třicetileté válce t.j. 1618-1648 byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a pobiti. Po skončení této války se obec pomalu zalidňovala. Kolem r. 1690 se staly Cerhenice majetkem Šternberků a v r. 1718 zde bylo 32 usedlostí. V r. 1758 prodal František ze Šternberka obec Marii Terezii. V r. 1778 byl vydán pod vlivem selských bouří rozkaz, aby všechna pole a luka ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. Robota byla nahrazena peněžitými dávkami a v r. 1781 bylo zrušeno nevolnictví. Neméně důležitou složkou života obce byla i místní škola. Vyučovalo se zde už v 16. st. a zřejmě i v době Pobělohorské, kdy veškeré školství v Čechách bylo v úpadku. Status městyse byl udělen 23. ledna 2007.

[editovat] Externí odkazy


Města, městyse a obce okresu Kolín

BarchoviceBečváryBělušiceBřežany IBřežany IIBýchoryCerheniceCírkviceČervené PečkyČeský BrodDobřichovDolní ChvatlinyDománoviceDoubravčiceDrahobudiceGruntaHorní KrutyHradešínChoťoviceChotuticeChrášťanyJestřabí LhotaKbelKlášterní SkaliceKlučovKolínKonároviceKořeniceKouřimKrakovanyKrupáKrychnovKřečhořKšelyLibeniceLibodřiceLipecLošanyMaloticeMasojedyMrzkyNebovidyNěmčiceNová Ves IOhařeOvčáryPašinkaPečkyPlaňanyPňov-PředhradíPolepyPolní ChrčicePolní VoděradyPoříčanyPřehvozdíPřistoupimPřišimasyRadimRadovesnice IRadovesnice IIRatbořRateniceRostoklatySkvrňovStarý KolínSvojšiceTatceTismiceToušiceTřebovleTři DvoryTuchorazTuklatyTýnec nad LabemUhlířská LhotaVeletovVelimVelký OsekVeltrubyViticeVolárnaVrátkovVrbčanyZalešanyZásmukyŽabonosyŽdániceŽehuňŽiželice