Bechyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bechyně
Bechyně počátkem 20. století, foto Šechtl a Voseček

Bechyně – znak Bechyně – vlajka znak vlajka

základní data
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0317 552054
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností: Tábor
pověřená obec: Bechyně
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,20 km²
obyvatel: 5 695 (2005)
zeměpisná šířka: 49° 17' 50" s.š.
zeměpisná délka: 14° 28' 15" v.d.
nadmořská výška: 406 m
PSČ: 391 65
základní sídelní jednotky: 10
místní části: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Bechyně
nám. T. G. Masaryka 2
391 65 Bechyně
starosta: Jaroslav Matějka
Oficiální web
Oficiální web městského úřadu
E-mailová adresa
Bechyně na mapě

Bechyně je město v jižních Čechách na řece Lužnici. Má necelých 6 000 obyvatel a je známo výrobou keramiky a lázněmi.

Bechyně patří k nejstarším správním centrům v Čechách. V místě původního slovanského sídliště, na vysokém ostrohu nad Lužnicí, je písemně doloženo osídlení už v roce 993. Panství vlastnili pražští biskupové až do roku 1268, kdy je koupil Přemysl Otakar II. a založil zde královský hrad. Město založil Jan Lucemburský kolem roku 1323, kdy nechal opevnit předhradí.

Nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové (1340-1398), na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele, a v 16. století Petr Vok z Rožmberka, za kterého byl původní gotický hrad přeměněn v reprezentační renesanční zámek a který se zde v roce 1580 oženil s Kateřinou z Ludanic.

Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno muzeum Vladimíra Preclíka.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, vznikl v roce 1491. V interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně.

Dominantou náměstí s řadou historických domů je děkanský kostel sv. Matěje. Kostel vznikl na přelomu 13. a 14. století a dnešní podobu získal po přestavbě v roce 1740.

Hřbitovní kostel sv. Michala s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve druhé polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Poblíž kostela sv. Michala upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov s náhrobky z druhé poloviny 17. století.

Místní lázně, jejichž tradice sahá do první poloviny 17. století, se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím přírodního léčebného zdroje - slatiny z nedalekých blat.

Keramická tradice města se píše od 16. století, kdy se ve městě rozvíjelo hrnčířství a kamnářství. Klasickou střešní krytinu „bechyňské háky“ lze ještě dnes spatřit na některých domech. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách.

Hasičské muzeum s unikátní sbírkou staré hasičské techniky bylo v roce 2001 přestěhováno z židovské synagogy do budovy muzea na náměstí Tomáše Garriguea Masaryka. V prostorách synagogy bylo k 1. červenci 2006 otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.

V roce 1903 vybudoval František Křižík první elektrifikovanou železnici v Rakousko-Uhersku na trati Tábor-Bechyně. Nostalgické vyhlídkové jízdy původní soupravy se konají v letní turistické sezóně.

V roce 1928 překlenul hluboké údolí Lužnice ve výšce 50 metrů nad řekou odvážným obloukem nový železobetonový most, nazývaný „Bechyňská duha“.

Na bohatou divadelní tradici města, kde se již v roce 1855 hrálo ochotnické divadlo, navazují divadelní přehlídky Kulturního domu. V Kulturním domě je i Galerie u Hrocha a Městská knihovna.

Město disponuje sportovním stadionem s dětským a plaveckým bazénem a je vyhledáváno vodáky (Lužnice s přítoky – říčka Smutná a Židova strouha) a turisty díky okolní přírodě.

V nedalekém okolí stojí zbytky hradu Dobronice. Lužnici u Stádlce překlenuje unikátní řetězový most, přenesený sem z Podolska při stavbě Orlické přehrady.

[editovat] Místní části

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

[editovat] Externí odkazy

Města, městys a obce okresu Tábor

Balkova LhotaBečiceBechyněBělečBorkoviceBorotínBradáčovBřezniceBudislavČernýšoviceDírnáDlouhá LhotaDobronice u BechyněDolní HořiceDolní HrachoviceDrahovDráchovDražiceDražičkyDrhoviceHaškovcova LhotaHlasivoHlavatceHodětínHodoniceChotěmiceChotovinyChoustníkChrbonínChýnovJedlanyJistebniceKatovKlenoviceKomárovKošiceKošínKrátošiceKrtovLibějiceLomMalšiceMažiceMeziříčíMeznáMladá VožiceMlýnyMyslkoviceNadějkovNasavrkyNemyšlNová Ves u ChýnovaNová Ves u Mladé VožiceOldřichovOpařanyPlaná nad LužnicíPohnánecPohnáníPojbukyPřehořovPsárovRadenínRaděticeRadimovice u TáboraRadimovice u ŽelčeRadkovRatajeRatibořské HoryRodnáRoudnáŘemíčovŘepečŘípecSedlečko u SoběslavěSezimovo ÚstíSkaliceSkopytceSkrýchov u MalšicSlapskoSlapySmilovy HorySoběslavStádlecSudoměřice u BechyněSudoměřice u TáboraSvinySvrabovŠebířovTáborTřebějiceTučapyTurovecÚstrašiceValVesceVeselí nad LužnicíViliceVlastibořVlčevesVlkovVodiceZadní StřítežZáhoříZálšíZhoř u Mladé VožiceZhoř u TáboraZlukovZvěroticeŽelečŽíšov

V jiných jazycích