Irák
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Irácká republika الجمهورية العراقية al-Džumhúríja al-Irakíja |
|
|---|---|
| Rozloha | 437 072 km² (57. na světě) z toho 1,1 % vody |
| Počet obyvatel | 24 683 313 (44. na světě, 2005) |
| Hustota zalidnění | 56 / km² (138. na světě) |
| Jazyk | arabština, kurdština |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | islám |
| Nejvyšší bod | Haji Ibrahim (3611 m n. m.) |
| Hlavní město | Bagdád (بغداد) |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Džalál Talabání (ﺟﻪﻻﻝ ﺗﺎﻟﻪﺑﺎﻧﻰ) |
| Předseda vlády | Džavad Maliki |
| Hymna | Mawtini (موطني) |
| Vznik | 1. října 1919 (nezávislost na Osmanské říši) |
| Měna | irácký dinár (IQD) |
| ISO 3166-1 | 368 IRQ IQ |
| MPZ | IRQ |
| Doména | .iq |
| Telefon | 964 |
| Časové pásmo | UTC +3 |
Irák, oficiálním názvem Irácká republika (
al-Džumhúríja al-Irakíja), je stát v jihozápadní Asii čili na Středním Východě. Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, na západě s Jordánskem, na severozápadě se Sýrií, na serveru s Tureckem a na východě s Íránem.
Obsah |
[editovat] Historie
Oblast mezi řekami Eufrat a Tigris byla kolébkou nejstarších civilizací. První městské státy zde začaly vznikat již 3450 př. n. l. První velkou říši vytvořil akkadský panovník Sargon někdy kolem 2300 př. n. l. Známý Babylon porazil roku 612 př. n. l. Asýrii. V roce 538 př. n. l. jej zase dobyli Peršané. Po porážce Peršanů Alexandrem Velikým v 4. stol. př. n. l. se Mezopotámie stala součástí řecké Seleukovské říše. Později byla oblast pod nadvládou Říma a ještě později Peršanů. V polovině 7. stol. n. l. ovládli tuto oblast muslimští Arabové.
V letech 750–1258 došlo k velkému rozkvětu a Bagdád se stal největším kulturním a obchodním centrem muslimského světa. Vpád Mongolů v roce 1258 znamenal postupné pustošení a úpadek země. Roku 1534 byla země připojena k Osmanské říši. Koncem 19. století se zde objevují Britové a Němci.
Od roku 1921 se země ocitla pod britským protektorátem. Formální nezávislost byla vyhlášena 3. října 1932. Během II. světové války, kdy se země přikláněla spíše k Německu, zemi opět okupovali Britové. V roce 1958 proběhl vojenský převrat. V roce 1967 se země zúčastnila arabsko-izraelské války. V roce 1979 se stal prezidentem Saddám Husajn. Po dlouhodobých sporech napadla země roku 1980 svého souseda Írán. Válka skončila po dlouhých osmi letech. Pro Irák však znamenala jen velké ztráty a dluhy. Kvůli bohatým ropným ložiskům napadl Saddám Husajn v srpnu 1990 Kuvajt. Na základě rozhodnutí OSN americká vojska, podporovaná Brity a řadou dalších zemí (včetně východoevropských), vytlačila Irák v únoru 1991 mimo území Kuvajtu. Na Irák bylo uvaleno přísné hospodářské embargo.
V roce 2003 po dlouhých diskusích a bez svolení OSN vtrhla americká vojska do Iráku s cílem zničit režim Saddáma Husajna a nastolit demokracii. Současný stav v zemi je mnohými pokládán za neuspokojivý a blízký občanské válce. Podle důvěryhodných zdrojů (Iraq Body Count) zemřelo už takřka 60 000 lidí a toto číslo se zvětšuje.
[editovat] Obyvatelstvo
Obyvatelsvo se dělí na tři hlavní skupiny šíity,sunity dohromady 80% a kurdy 15%.
[editovat] Správní členění
Irák je rozdělen na 18 provincií (governorátů), kurzívou uvedena hlavní města
- Bagdád (بغداد), Bagdád
- Saladdín (صلاح الدين), Sámarrá
- Dijála, Bá'kuba
- Wásit, Kút
- Majsán, 'Amára
- Basra (البصرة), Basra
- Dhíkár (ذي قار), Násiríja
- Mutanná, Samáwa
- Kádisíja (القادسية), Díváníja
- Babylón (بابل), Hilla
- Karbalá (كربلاء), Karbalá
- Nadžáf (النجف), Nadžáf
- Anbár (الأنبار), Ramádí
- Ninive (نينوى), Mosul
- Dahúk (دهوك), Dahúk
- Arbíl (أربيل), Arbíl
- Ta'mín, Kirkúk
- Sulajmáníja(السليمانية), Sulajmáníja
[editovat] Hospodářství
Základem místního hospodářství je těžba ropy. Od invaze z roku 2003 se zdejší petrochemický průmysl ještě zcela nevzpamatoval.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)


