Kinoautomat
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kinoautomat byl revoluční filmový projekt spojený s tzv. českou novou vlnou představený na Expu 1967 v Montrealu autora Radúze Činčery, scenáristy Pavla Juráčka a režisérů Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka.
Jeho základem byl zřejmě první interaktivní film na světě Člověk a jeho dům (nadabovaný pro tento účel do angličtiny), který sledoval osudy poněkud nešikovného pana Nováka (ztvárněného Miroslavem Horníčkem) a který mohli v klíčových okamžicích diváci ovlivňovat a rozhodovat o dalším vývoji na plátně. V těchto okamžicích vystupoval na pódium právě Miroslav Horníček a snažil se divákům vysvětlit humornou formou důležitost každého specifického rozhodnutí (přesto, že neuměl anglicky a všechny komentáře měl naučené jen foneticky!). Z projektu se stal díky geniálnímu nápadu a skvělé zábavě hit celé výstavy a jen díky zvůli komunistických úřadů nemohl být nasazen k promítání po světě.
V 90. letech film dvakrát uvedla Česká televize. Vysílala jej současně na obou programech ČT1 a ČT2, přičemž na každém kanálu běžela příslušná paralelní verze, takže diváci si vývoj filmu vybírali přepínáním programů ve stanovenou chvíli.
V roce 2006 byla Českým centrem v Londýně uvedena obnovená premiéra Kinoautomatu a zároveň bude vydáno DVD s tímto filmem a doprovodnou knihou.
[editovat] Další pokusy
V roce 1985 odvysílala Československá televize na principu kinoautomatu založený třináctidílný seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka ([1] na ČSFD) z prostředí hotelové kuchyně (scénář Jaroslav Dietl, režie František Filip). Každý díl byl několikrát přerušen a asi stovka diváků ve studiu pomocí zvláštních přístrojů volila, jak se má Josef Dvořák alias Svatopluk Kuřátko rozhodnout. I díky nemožnosti jiné volby měl tehdy pořad velký ohlas a tvůrci se rozhodli v dalších dílech zapojit do hlasování i diváky u obrazovek formou rozsvěcování žárovek – zpočátku televizní kamera snímala jedno pražské sídliště, později byla na energetickém dispečinku sledována výchylka ve spotřebě elektřiny v celé republice. Autor původního nápadu Radúz Činčera, který nebyl k práci na projektu v pozdější fázi přizván, se od tohoto – podle jeho vlastních slov velmi nepovedeného – seriálu distancoval.
V roce 1998 Česká televize seriál zopakovala, diváci u obrazovek tentokrát mohli hlasovat pomocí telefonních hovorů na audiotexovou linku.

