Lovaň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
|
|
|
|
| Znak | Vlajka |
|
|
|
| Poloha města v provincii Vlámský Brabant | Poloha provincie Vlámský Brabant v Belgii |
|
|
|
| Stát | |
| Region | |
| Společenství | |
| Provincie | |
| Arrondissement | Lovaň |
| Souřadnice | 50° 52' s. š., 4° 42' v. d. |
| Rozloha | 56,63 km² |
|
|
|
| Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění |
90 854 (1. 7. 2006) 49,43 % 50,57 % 1604 obyv./km² |
| Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více |
(1. 1. 2006) 19,59 % 63,45 % 16,95 % |
| Cizinci | 10,08 % (1. 7. 2006) |
|
|
|
| Míra nezaměstnanosti | 8,67 % (1. 1. 2006) |
| Průměrný roční příjem | 15 183 €/obyv. (2003) |
|
|
|
| Starosta | Louis Tobback (sp.a) |
| Vládnoucí strany | sp.a, CD&V, Spirit, N-VA |
| Počet zastupitelů | 45 |
|
|
|
| PSČ | 3000, 3001, 3010, 3012, 3018 |
| Telefonní předvolba | 016 |
| Oficiální web | www.leuven.be |
Lovaň (nizozemsky Leuven, francouzsky Louvain, německy Löwen, valonsky Lovin) je belgické univerzitní město. Je správním centrem provincie Vlámský Brabant ve Vlámském regionu. Lovaň má 89 910 obyvatel, z toho 44 331 mužů a 45 579 žen (podle údajů z 1. ledna 2005). Rozloha města činí 56,63 km² a hustota zalidnění je 1587,67 obyvatel na km².
Lovaň je sídlo nejstarší univerzity v Belgii, založené roku 1425. Kvůli sporům mezi vlámským a frankofonním obyvatelstvem byla univerzita roku 1968 rozdělena na vlámskou větev (Katholieke Universiteit Leuven, KUL), která zůstala v Lovani, a frankofonní větev (Univerité catholique de Louvain), která byla zřízena ve městě Louvain-la-Neuve, jež bylo založeno při té příležitosti v provincii Valonský Brabant.
Obsah |
[editovat] Historie
První zmínka o Lovani (pod názvem Loven) pochází z roku 891, kdy východofranský král a římský císař Arnulf porazil vikinské vojsko. Podle legendy tuto událost připomínají barvy města – dva červené pruhy s bílým uprostřed mají znázorňovat zakrvácené břehy řeky Dijle po bitvě.
Město mělo výhodnou polohu na řece Dijle v blízkosti pevnosti brabantských vévodů a v průběhu 11. – 14. stol. se stalo nejdůležitějším obchodním centrem vévodství. Tehdejší význam města coby centra soukenictví dokládá lovaňské lněné plátno, které je v textech z konce 14. stol. a z 15. stol. označováno jako lewyn (psáno také Leuwyn, Levyne, Lewan(e), Lovanium, Louvain).
V 15. století začalo další zlaté období lovaňských dějin, a to zejména díky založení univerzity Katholieke Universiteit Leuven (K. U. Leuven, Katolická univerzita Lovaň) roku 1425. Tato univerzita je nejstarší univerzitou v Nizozemí.
V 18. století význam Lovaně vzrostl díky prosperujícímu pivovaru, ze kterého později vznikla největší pivovarnická společnost na světě Interbrew, nedávno přejmenovaná na InBev. Pivovar Stella Artois, který patří InBevu, a hlavní kanceláře této společnosti mají převládají v severovýchodní části města mezi železničním nádražím a kanálem do Mechelenu.
Během obou světových válek město utrpělo výrazné škody, mimo jiné byla dvakrát zničena univerzitní knihovna. Po první světové válce knihovna prošla kompletní rekonstrukcí, která byla financována z amerického dobročinného fondu a německých válečných reparací. Během druhé světové války byla budova zničena požárem, a proto musela být opět podrobena rekonstrukci.
[editovat] Turistické cíle
- Radnice, postavená v letech 1439 – 1463 ve stylu brabantské pozdní gotiky
- Kostel sv. Petra (1425 – 1500)
- Kostel sv. Michala
- Univerzitní knihovna, dílo amerického architekta Whitneyho Warrena
[editovat] Fotogalerie
[editovat] Externí odkazy
| Související články obsahuje: |
- Oficiální stránka města Lovaň (Leuven) (nizozemsky)
- Katholieke Universiteit Leuven (nizozemsky, anglicky)
| Obce v belgické provincii Vlámský Brabant | ||
|---|---|---|
|
Arrondissement Halle-Vilvoorde: Affligem | Asse | Beersel | Bever | Dilbeek | Drogenbos | Galmaarden | Gooik | Grimbergen | Halle | Herne | Hoeilaart | Kampenhout | Kapelle-op-den-Bos | Kraainem | Lennik | Liedekerke | Linkebeek | Londerzeel | Machelen | Meise | Merchtem | Opwijk | Overijse | Pepingen | Roosdaal | Sint-Genesius-Rode | Sint-Pieters-Leeuw | Steenokkerzeel | Ternat | Vilvoorde | Wemmel | Wezembeek-Oppem | Zaventem | Zemst |
||
|
|
|
|---|---|
|
Provincie vlámského regionu a jejich správní centra: Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Leuven) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Brugge) |
|
|
Provincie valonského regionu a jejich správní centra: Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucembursko (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre) |
|

