Německá doga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Německá doga
Německá doga
Německá doga
FCI - Standard č.144
Země původu: Německo
Klasifikace FCI
  • Skupina 2: Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
  • Sekce 2: Molossoidní plemena
Zbarvení:
  • plavá, harlekýn, černá, modrá
Výška: 71-76 cm
Váha: 46-54 kg

Německá doga je národním psem Německa. Dožívá se průměrně 10 let a dnes se chová jako společník a hlídač. Plemeno vzniklo pravděpodobně křížením mastifa a chrtů. Často trpí záněty kloubů a kostními nádory. Dříve byla doga chována za účelem lovení zvěře a také jako válečný pes.

[editovat] Historie

Do Evropy přivedl toto plemeno sarmantský kmen Alanů, který žil na území dnešního Ruska v Asii. Plemeno se tedy odvozuje od alaunta, který byl znám již ve 13. století. V Evropě převažovala dánská doga, postupně se ale německá doga stávala čím dál více oblíbenou.

[editovat] Popis těla

Doga má užší hlavu se středně velkýma očima a převislými pysky. Má poměrně dlouhý a elegantní krk, na kterém podle standardu nesmí být volná kůže. Hrudník německé dogy má tvar V a musí mít dobře klenutá žebra. Přední nohy zaujímají rovný postoj, zadní mají hubenější stehna, jsou však dobře osvalené. Ocas je dlouhý a postupně se zužuje, občas se objevují zranění na špičce ocasu. Doga má krátkou hustou a drsnou srst.

[editovat] Chování a nároky německé dogy

Štěně německé dogy v devíti týdnech
Štěně německé dogy v devíti týdnech

Plemeno je velmi přítulné, oddané svému pánovi a je to poměrně dobrý hlídač. I přes svou velikost je doga hodná k dětem a není divoká, proto je u dětí oblíbená. Je to pes, který se hodí do města a nepotřebuje pečovat o srst. Není náročná na množství pohybu, dobře se snáší s ostatními psy a může žít celoročně venku.