Slovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slovník je nejčastěji abecedně řazený seznam slovní zásoby, vysvětlující slova z různých hledisek. Sestavováním slovníků se zabývá lingvistická disciplína zvaná lexikografie.

Ve většině slovníků jsou slova zachycena pouze ve svém základním tvaru, tzv. lemmatu.

Slovníky se vyskytují tradičně nejčastěji v knižní podobě (např. Slovník spisovné češtiny). V poslední době se však objevují i digitální slovníky, dostupné na CD nebo na internetu, např. Wikcionář (český otevřený slovník) nebo anglický dictionary.com.

[editovat] Typy slovníků

Podle rozsahu se slovníky často dělí na:

  • slovníky malé, kapesní (do 10 000 hesel)
  • slovníky střední (50 000 až 60 000 hesel)
  • slovníky velké (nad 60 000 hesel)

Podle typu se rozdělují na:

  • slovníky výkladové (jednojazyčné)

Jsou napsány celé v jednom jazyce, u každého slova lze nalézt informace ve stejném jazyku, dále je lze rozdělit na:

  • slovníky současného jazyka (významové, pravopisné, frazeologické, slovníky synonym, slovníky cizích slov atd.)
  • slovníky jednotlivých historických období a slovníky etymologické
  • slovníky popisující slovní zásobu profesních skupin
  • speciální speciální (retrográdní, frekvenční, valenční atd.)
  • slovníky překladové (vícejazyčné)

Slouží pro překlad z jednoho jazyka do druhého, ke slovům jednoho jazyka obsahují jeho překlad v druhém jazyce, často i s výslovností, komentářemi, frázemi, nebo jinými doprovodnými informacemi. Některé větší překladové slovníky obsahují i druhou část, ve kterém jsou slova pro zpětný překlad z druhého jazyka do prvního. Tyto slovníky mohou být i specializované, například se omezovat jen na odborné termíny z některé oblasti.

[editovat] Reference