Peří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Peří, (lat. pennae) je tělní pokryv ptáků a jako takové je základním charakteristickým znakem této třídy. Peří je složeno z jednotlivých per, což je kožní derivát tvořený zrohovatělou pokožkou.

Peří je pro ptáky naprosto nezbytné, je totiž účinným tepelným izolantem a umožňuje tak ptákům udržovat jejich vysokou tělesnou teplotu, také tvoří konturu ptačího těla, plochu křídel a ocasu a zároveň je velmi lehké - peří umožňuje ptákům let. Barva peří a opeření těla je také významným druhově specifickým znakem a u mnoha druhů patří rozdíly v barvě peří ke znakům pohlavního dimorfismu.

Obsah

[editovat] Typy peří

Opeření dospělých ptáků je dvouvrstevné - na povrchu se nachází vrstva krycího peří, pod ní je pak hluboká péřová vrstva tvořená prachovitým, prachovým, štětečkovitým nebo vlasovým peřím ,která má hlavně termoregulační funkci. Jednotlivé druhy peří se od sebe liší vzhledem, velikostí, stavbou i uspořádáním a jsou základními typy ptačího peří. Kromě těchto typů se u některých ptáků vyvinulo štětinovité peří, u tučnáků je krycí peří změněno do podoby tuhých šupin, u běžců zase došlo k redukci praporu obrysových per.

[editovat] Krycí peří

Krycí peří (lat. pennae contourae generales) tvoří vnější vrstvu ptačího opeření. Pokrývá celý povrch těla a určuje jeho obrys, na určitých částech těla také došlo ke specializaci krycích per v souvislosti s létáním. Krycí peří je tvořeno obrysovými pery s pevnými prapory.

Krycí peří na těle neroste rovnoměrně, ale ve skupinách nebo pruzích, která se označují jako pernice (lat. pterylae). Prostory mezi pernicemi se nazývají nažiny (lat. apterie), vyrůstá na nich jen vrstva prachového peří. I nažiny jsou však překryté krycím peřím z pernic.

[editovat] Specializovaná pera

topografie ptačího křídla - specializovaná pera:  1. ruční letky  2. velké ruční krovky  3. letky křídélka  4. předloketní letky  5. velké předloketní krovky  6. střední krovky  7. malé krovky  8. ramenní peruť
topografie ptačího křídla - specializovaná pera:
1. ruční letky
2. velké ruční krovky
3. letky křídélka
4. předloketní letky
5. velké předloketní krovky
6. střední krovky
7. malé krovky
8. ramenní peruť
rýdovací pera papouška
rýdovací pera papouška

S vývojem letu se některá obrysová pera funkčně specializovala: nejvýraznější je tato specializace na křídlech a na ocasu ptáka.

Na křídle rozeznáváme letky, pevná a dlouhá pera vyrůstající ze zadního okraje křídla. Letky dále dělíme na letky ruční, které vyrůstají z oblasti ruky (oblast metakarpu a hlavního prstu), letky předloketní a ramenní peruť. Z okraje křidélka pak vyrůstají letky křidélka. Zevní plocha křídel je pak kryta křídelními krovkami, které se dále rozdělují na velké, střední a malé.

Tuhá krycí pera, která vyrůstají z kostrče, se nazývají pera rýdovací. Mají funkci kormidla a tvoří ocas ptáka. Zhora překrývají rýdovací pera vrchní ocasní krovky, zespoda je podepírají spodní ocasní krovky.

[editovat] Vrstva prachového peří

Prachová pera nemají prapor a slouží jako tepelný izolant. Je vždy jednobarevné. U mláďat může být jediným typem peří, u dospělých tvoří spodní vrstvu, která je překrytá obrysovým peřím.

  • Prachovité peří (lat. semiplumae): prachovitá pera mají osten, ale netvoří prapor, větve jsou volné a nesoudržné. Vyrůstají na nažinách některých ptáků.
  • Prachové peří (lat. plumae): prachové peří vyrůstá na pernicích mezi brky obrysových per a také na nažinách. Pera nemají prapor ani osten. Jemné prachové peří na těle mláděte se nazývá neoptil.
  • Štětečkovité peří (lat. pennae penicilliformes): štětečkovitá pera jsou podobná prachovým.
  • Vlasové peří (lat. filoplumae): vlasové pero je tvořeno jen ostnem.
  • Štětinové peří (lat. setae): tvoří opeření hlavy, zvláště v okolí nozder, u kořene zobáku a také na očních víčkách.

[editovat] Přepeřování

Podrobnější informace naleznete v článku přepeřovánínaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Přepeřování je proces, při kterém vypadává staré peří a místo něj narůstají nová pera. Výměna peří je řízena hormonálně a periodicky se opakuje. Když výměně podléhají všechna pera, mluvíme o přepeřováním úplném, mění-li se peří jen na některých částech těla, jedná se o přepeřování částečné.

Přepeřování znamená pro ptáka oslabení a stres, při ztrátě většího množství letek také dočasnou ztrátu schopnosti létat.

[editovat] Barva peří

Peří je obarvené pigmenty, hlavně kombinací melaninů (černá, světlehnědá, červenohnědá) a lipochromů, lesk a hedvábný vzhled je výsledkem fyzikálně optických jevů na paprscích v praporu krycího peří.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Literatura

  • ČERNÝ, H. Anatomie domácích ptáků 1. vyd. v ČR. Brno: Metoda s.r.o., 2005, 447s. ISBN 80-239-4966-7.