Religionistika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Religionistika je interdisciplinární vědou, která se zabývá konkrétními náboženstvími v jejich historické i současné podobě. Za základ religionistických bádání se považuje deskriptivní religionistika, jež někdy zasazuje zkoumané jevy do srovnávací perspektivy – komparativní religionistika. Religionistika zkoumá náboženství zvnějšku – jejím předmětem není transcendentní pravda, nýbrž popis a klasifikace forem náboženských projevů a prvků různých náboženství v jejich historickém kontextu. Religionistika se zabývá též hledisky dalších věd – sociologie, psychologie a okrajově též filozofie náboženství.
Jedním z problémů religionistiky jako vědy zůstává též definice samotného náboženství, a s tím spojený problém definice samotné religionistiky. Věda sama používá různých metod v závislosti na škole, která se jí věnuje; odtud pramení i jisté ideologické rozdíly mezi těmito přístupy v religionistice.
Vznik religionistiky jako vědy souvisí s dobou osvícenství, a to zvláště v Anglii, Nizozemí, Německu a Skandinávii. Na přelomu 19. a 20. století se religionistika vyčleňuje jako samostatný obor na univerzitách, nejprve na teologických fakultách. V posledních desetiletích se pak vyvinula v obor zcela nezávislý na teologii, a jako taková se povětšinou vyučuje na fakultách filozofických.
[editovat] Religionisté
- Friedrich Max Müller (1823-1900)
- Edward Burnett Tylor (1832-1917)
- James George Frazer (1854-1941)
- Nathan Söderblom (1866-1931)
- Wilhelm Schmidt (1868-1954)
- Rudolf Otto (1869-1937)
- Arnold van Gennep (1873-1957)
- Bronislaw Malinowski (1884-1942)
- Gerardus van der Leuuw (1890-1950)
- Friedrich Heiler (1892-1967)
- Joachim Wach (1898-1955)
- Edward Evan Evans-Pritchard (1902-1983)
- Mircea Eliade (1907-1986)
- Jacques D. J. Waardenburg (1930-)
- Vladimír Boublík
- Ivan Odilo Štampach
- Patrick Zandl (1974-)
- Volker Zotz (1956--)

