Farnost Fulnek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Farnost Fulnek
Děkanát Bílovec
Diecéze Ostrava-Opava
Provincie Morava
Farář P. Mgr. Artur Cierlicki
Filiálky
Děrné, Jerlochovice, Jestřabí,

Jílovec, Kostelec, Lukavec,

Stachovice, Vrchy

Stav z roku 2006

Římskokatolická farnost Fulnek zahrnuje území vlastního města Fulnek a dalších filiálních obcí; ne všechny tyto obce spadají pod město ve světské správě, stejně tak ne všechny obce spadající pod město náležejí k farnosti.

Obsah

[editovat] Dějiny farnosti

Není známo, kdy farnost Fulnek vznikla, vůbec poprvé je doložena 26. února 1293 v listě pana Oldřicha z Lichtenburka, potomka mocného rodu Ronovců a vlastníka Fulnecka, jímž prodává fojtovi Štědronovi v Jílovci za 10 hřiven fojtství tamtéž. Svědky jsou mimo jiné Jerloch, farář v Jerlochovicích, a Mikuláš, farář v Děrném. Z listu se dovídáme, že Děrné a Jílovec jsou vsemi starého založení, Děrné a Jerlochovice mají vlastní fary, zatímco Kujavy (Clementis villa) byly založeny ještě žijícím fojtem Klimentem.[1] Dle dokumentu z roku 1377 víme, že faře fulnecké náležel tehdy nějaký majetek v Jerlochovicích (villa Gerlaci).[2]

Když roku 1389 Beneš z Kravař založil ve Fulneku augustiniánský klášter, daroval mu vsi Děrné (Tirnaviam) a Jílovec (Gylowecz).[3] Léta Páně 1391 Lacek z Kravař a jeho nejstarší syn Jan rozmnožili nadání kláštera darem vesnic Bílova a Staré Vsi.[4] Roku 1399 koupili augustiniáni od Lacka II. z Kravař ves Pustějov (Petrovicz). Léta Páně 1512 konvent odkoupil od Jana Nedvídka z Jakubčovic a jeho mladšího bratra ves Lukavec s pustou véskou Požahou.[5] Klášter však spravoval nejen obce vlastní, leč i některé ve vlastnictví zámku. Roku 1588 uzmul Jan starší Skrbenský klášteru fary a kostely v Jerlochovicích, Kujavách, Pohoři, Stachovicích a Vrchách a obsadil je heretickými evangelickými predikanty, dokonce i klášter silou přinutil již roku 1584 sehnat si ke kostelu také luterského predikanta. Po tuhém boji s proboštem kláštera byl však přinucen majetek roku 1594 vrátit.[6]

Roku 1784 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Z obcí, původně k němu přifařených, byla Slatina povýšena na farnost, Pohoř, Vrchy, Kujavy, Pustějov a Hladké Životice se staly lokáliemi, Bílov byl přifařen k Bílovci, Kletné k Suchdolu a při Fulneku zůstaly Stachovice, Děrné, Kostelec, Jerlochovice, Jestřabí, Jílovec, Moravské Vlkovice a Lukavec. Fulnecká fara byla podřízena děkanátuOdrách.[7] Koncem 19. století nalézáme zmínky o děkanském kostele ve Fulneku, v oné době zde tedy bylo i děkanství.[8]

V současnosti jsou Hladké Životice i Kujavy samostatnými farnostmi, Moravské Vlkovice byly přifařeny k Vésce. Vrchy se nejprve staly samostatnou farností, roku 2005 byly ovšem opět přifařeny k Fulneku. Farnost dnes spadá pod děkanát v Bílovci.

[editovat] Dnešní členění farnosti

Pod fulneckou farnost spadají tato sídla (stav roku 2006):

  • Fulnek (kostel Nejsvětější Trojice)
  • Děrné (kostel sv. Petra a Pavla)
  • Jerlochovice (kostel Nanebevzetí Panny Marie)
  • Jestřabí (kaple sv. Jana Nepomuckého)
  • Jílovec (kaple sv. Matouše[9])
  • Kostelec (bez kostela či kaple)
  • Lukavec (kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory)
  • Stachovice (kostel sv. Kateřiny)
  • Vrchy (kostel sv. Jiří)

[editovat] Faráři

{* 1293 — v Děrném Mikuláš (Nicolaus plebanus de Dirnavia), v Jerlochovicích Oradus (Oracus plebanus de villa Gerlati).[10]}

  • 1332 — Mladota (Mladotha plebanus ecclesie parrochialis in Fulnek).[11]
  • 1372 — František (Franciscus plebanus noster in Fulnek).[12]
  • 1389–1784 — Fara spadala pod fulnecký augustiniánský klášter
  • 1784–1790 — Dominik Ambrosoni[13]
  • 1790–1821 — Josef Bauman
  • 1821–1845 — Tomáš Seewald
  • 1845–1854 — Ignác Habrid
  • 1854–1872 — Jan Zohner
  • 1872–1901 — Karel Boschovský
  • 1901–1904 — František Heider
  • 1904–1945 — František Xaver Ocásek
  • 1945–1958 — P. Antonín Novotný
  • 1958–1969 — P. Antonín Loprais
  • 1969–1984 — P. Jan Hypolit Segeťa OFM Cap.[14]
  • 1984–1990 — P. Mgr. Jiří Jan Vícha OFM Cap.
  • 1990–1999 — P. Mgr. Rudolf Jiljí Friedl OFM Cap.
  • 1999–2005 — P. Mgr. Rudolf Kopecký
  • od 2005 — P. Mgr. Artur Daniel Cierlicki SAC[15]

[editovat] Kaplani

  • od 2005 — P. Mgr. Józef Wojciech Gruba SAC


Poznámky
  1. Dějiny kraje Holasovského čili Opavského, díl III., část I., str. 103.
  2. Historický místopis země Moravskoslezské, str. 688.
  3. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 91, číslo 196.
  4. Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 29.
  5. Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 34.
  6. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 857; Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté, str. 253–257; Historický místopis země Moravskoslezské, str. 689.
  7. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, str. 150.
  8. Ottův slovník naučný, 9. díl, str. 765.
  9. Dle záznamů biskupství – město Fulnek uvádí sv. Floriána
  10. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 24, číslo 16.
  11. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 37, číslo 48.
  12. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku, str. 59, číslo 108.
  13. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského, str. 150. Je zde uvedeno, že zemřel roku 1790; zda až do onoho roku farářoval, nevíme.
  14. OFM Cap. – Ordo Fratrum Minorum CapucinorumŘád menších bratří kapucínů (Kapucíni).
  15. SAC – Societas Apostolatus Catholici – Společnost katolického apoštolátu (pallotini).

[editovat] Reference

  • Peřinka, František Vácslav. Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté. In Sborník historického kroužku. Ročník XXXII. (1931). Praha: Družstvo Vlast, 1931. Str. 28–34, 112–123, 201–225, 252–263.
  • Prasek, Vincenc. Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Edice Vlastivěda Slezská, díl III., část I. Opava: Jubilejní fond Vlastivědy Slezské, 1891. 196 stran. Str. 103.
  • Hosák, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl., 1938. 1144 stran. Str. 688–689. Reprint ISBN 80-200-1225-7.
  • Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, 1. vydání. Praha: Libri, 1996. 874 stran. ISBN 80-85983-13-3. Str. 857–858.
  • Ottův slovník naučný. 9. díl. Praha: J. Otto, 1895. 1037 stran. Str. 765–766. Reprint ISBN 80-7203-137-6.
  • Barciak, Antoni – Müller, Karel. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku. Díl I. 158 stran. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego, 2004. ISBN 83-88430-26-2. Str. 91, číslo 196.
  • Oppl, St. V. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského. Fulnek na Moravě: Kryl a Scotti, 1928. 175 stran. Str. 36–47, 96–99, 136–157.

[editovat] Viz také

[editovat] Externí odkazy