Jan Lohelius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan III. Lohelius (resp. Jan Lohel; 1549 - 2. listopadu 1622) byl katolický duchovní, premonstrát, opat Strahovského kláštera (1582-1622), 12. arcibiskup pražský a 27. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou (obojí 1612-1622).

Jan Lohel byl synem čeledína. Ve třinácti letech nastoupil jako pacholek do služeb premonstrátského kláštera v Teplé a v roce 1573 vstoupil do tohoto řádu. Po studiích na univerzitě v Praze se vrátil do Teplé, kde se stal v roce kazatelem a subpriorem. V roce 1978 se přesunul do Strahovského kláštera, kde se stal nejdříve převorem a posléze (1582) opatem. Jeho kariéra prudce stoupala, v roce 1587 se stal generálním vikářem premonstrátského řádu pro celou Svatou říši římskou a Polsko. V roce 1602 se stal pražským světícím biskupem. Vzhledem k nemoci arcibiskupa Karla z Lamberka byl fakticky on správcem arcidiecéze a 14. května 1612 jej papež Pavel V. jmenoval arcibiskupem koadjutorem s právem nástupnictví. Po smrti svého předchůdce (18. září téhož roku) se tak stal 12. arcibiskupem pražským.

Jako arcibiskup pracoval na postupném potlačování protestantismu a utrakvismu, v roce 1617 nechal zbořit kostel v Hrobě. Po propuknutí Českého stavovského povstání byl vypovězen z Čech, do Prahy se vrátil až po bitvě na Bílé hoře. V roce 1622 zakázal na území Českomoravské provincie podávat přijímání podobojí.

Předchůdce: 16121622 Nástupce:
Karel z Lamberka Jan Lohelius Arnošt Vojtěch z Harrachu
Předchůdce: 16121622 Nástupce:
Karel z Lamberka Jan Lohelius Arnošt Vojtěch z Harrachu
V jiných jazycích