Brno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brno
Celkový pohled na Brno
základní data
status: statutární město
NUTS 5: CZ0622 582786
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4): Brno-město (CZ0622)
historická země: Morava
katastrální výměra: 230,20 km²
obyvatel: 366,680 (31. prosince 2006)
zeměpisná šířka: 49° 12′ s. š.
zeměpisná délka: 16° 37′ v. d.
nadmořská výška: 200-479 m
PSČ: 602 00
základní sídelní jednotky: 278
místní části: 58
městské části / obvody: 29
katastrální území: 48
adresa magistrátu: Magistrát města Brna
Dominikánské nám. 1
601 67 Brno
Oficiální web magistrátu
E-mailová adresa
primátor: Roman Onderka

Oficiální web

Brno na mapě

Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je druhé největší město v Česku, historické hlavní město Moravy a správní středisko Jihomoravského kraje. V neposlední řadě je také statutárním městem ležící v jeho centrální části. Ve městě sídlí biskupství brněnské diecéze.

Je situováno na soutoku řek Svratky a Svitavy, na rozhraní nížiny (zemědělsky využívané), tolik typické pro Jižní Moravu a kopcovité krajiny (většinou zalesněné). Průměrná roční teplota tu dosahuje 9,4 °C, ročně naprší 505 mm srážek. Území Brna zároveň tvoří samostatný okres Brno-město a je také jedinou obcí ve správním obvodě Brno. Kvůli převládajícímu textilnímu průmyslu dostalo Brno označení rakouský (resp. moravský nebo český) Manchester.

Mimo městské jádro, tvořené původním Městem Brnem, je situována stavební památka vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná v listině UNESCO. Ve městě sídlí Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud České republiky, dále pak Nejvyšší státní zastupitelství, Úřad na ochranu hospodářské soutěže a Kancelář veřejného ochránce práv (tj. ombudsman).

Brno je také významným centrem vzdělání s 26 fakultami univerzit a vysokých škol. Od roku 1998 zde stojí první mešita v zemi.

Obsah


[editovat] Historie

[editovat] Nejstarší historie

V oblasti Brna žil již v dávných dobách člověk kromaňonský. První doklady slovanského osídlení pochází z 5.-7. století, v 8.-10. století se správním střediskem Velkomoravské říše staly Staré Zámky u brněnské městské části Líšně.

[editovat] Středověká historie

Někdy mezi lety 1021 a 1034 byl na kopci Petrově založen hrad Brno a kostel sv. Michala, z r. 1091 pochází první písemná zmínka v Kosmově kronice. Později, v roce 1243 bylo založeno město s královskými privilegiemi a názvem Brno. Založil je Václav I. a o 30 let později se objevily i první zmínky o hradě Špilberku a v roce 1349 se město stalo trvalým sídlem markrabat moravských. LP 1376 město dostalo rychtu a právo svoboně volit rychtáře. Husitské války se městem prohnaly v letech 1428 a 1430.

[editovat] Novověká historie

V roce 1641 se Brno stalo hlavním městem Moravy, o dva roky a o čtyri roky později bylo obléháno švédskými vojsky generála Torstensona. Téměř o sto let později, roku 1742, bylo Brno bez sebemenších úspěchů obléháno pruskými vojsky. Průmysl se začal rozvíjet již roku 1763, kdy byla založena první textilní manufaktura, za 14 let od založení první manufaktury bylo založeno i brněnské biskupství.

V roce 1805 městem prošly vojska Napolenona Bonaparteho, který zde nocoval i před důležitou bitvou u Slavkova. Rok 1839 bylo město spojeno s rakouskou Vídní železnicí, rok 1847 přinesl i telegrafní spojení. O rok dříve bylo zavedeno veřejné osvětlení plynovými lampami. V srpnu 1869 byl zahájen provoz koňské pouliční dráhy. Rok 1873 přinesl první vysokou školu v Brně, byl jí technický institut. V letech 1881 a 1882 bylo nově vybudované městské divadlo osvětleno jako první evropské divadlo elektrickými žárovkami T. A. Edisona, hned další rok bylo založeno první české knihkupectví Joži Barviče. Poslední rok 19. století přinesl založení Vysokého učení technického.

[editovat] Historie 20. století

Funkcionalistická vila Tugendhat z roku 1928 je brněnskou památkou na seznamu UNESCO.
Funkcionalistická vila Tugendhat z roku 1928 je brněnskou památkou na seznamu UNESCO.

Se zrodem první republiky bylo 6. listopadu 1918 převzato Brno do českých rukou, další rok 28. ledna vznikla Masarykova univerzita a později také vznikla Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Roku 1921 vzniklo tzv. Velké Brno; byly připojeny sousední obce, podobně jako tomu bylo o rok později i v Praha|Praze. Rozloha Brna tak vrostla o mnoho km². V roce 1930 byla postavena Vila Tugendhat, která je nyní zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO. 17. listopadu 1939 byly přepadeny vysoké školy v Brně nacisty a studenti odvlečeni do koncentračních táborů, později se z Kounicových kolejí stává věznice, kde jsou konány popravy a jsou odsud vypravovány transporty do vyhlazovacích táborů. Roku 1944 je Brno několikrát terčem náletů, 26. dubna 1945 je Brno konečně osvobozeno Rudou armádou od německých vojsk. Na konci května téhož roku jsou němci vysídleni z Brna a koná se tzv. Brněnský pochod smrti 20 tisíc moravských němců na rakouské území, při tomto odsunu zahynulo 1691 lidí, více viz Vysídlení Němců z Československa.

Rok 1958 odstartoval leteckou dopravu v Brně, bylo zbudováno mezinárodní letiště Brno-Tuřany, o sedm let později bylo zbudováno i nové divadlo, Janáčkova opera a v roce 1987 i závodní trať Masarykův okruh.

[editovat] Po sametové revoluci

Po sametové revoluci, přesněji 24. listopadu 1990 vstoupilo v platnost nové členění města na 29 městských částí. V brně byl také zřízen Ústavní soud. V roce 2002 byla zapsána vila Tugendhat do listiny UNESCO.

[editovat] Obyvatelstvo

Největší přírůstek obyvatel Brno zažilo v období let 1850 - 1919 (za průmyslové revoluce); až do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval. Od 50. let 20. století nastal opět nárůst a po sametové revoluci nastává opět mírný pokles. Ten kopíruje trend celé republiky; v Česku po roce 1989 začal počet obyvatel v téměř všech městech velmi klesat.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1389 a 2000
1389 1645 1850 1900 1919 1925 1937 1940 1950 1970 1990 2000
8 400 4 500 49 460 138 000 221 545 242 401 289 326 238 204 284 670 335 701 391 979 383 034

[editovat] Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Brněnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Brněnské hlavní nádraží
Brněnské hlavní nádraží

Brno je důležitou dopravní křižovatkou. Vedou sem dvě dálnice (Dálnice D1 a Dálnice D2), jedna rychlostní komunikace (R52), město má k dispozici mezinárodní letiště (Tuřany). Brněnský železniční uzel slouží pro směry například mezi Prahou a Bratislavou; vychází odsud též mnoho spojů na severní Moravu i do zbytku republiky.

Obyvatelům Brna slouží rovněž i rozsáhlý systém městské hromadné dopravy, který se skládá ze sítě tramvají, trolejbusů a autobusů. Uvažuje se též i o vybudování rychlodráhy, podpovrchové tramvaje či metra. Zdejší dopravní podnik též provozuje i lodní dopravu, a to na Brněnské přehradě. Díky nížinnému charakteru krajiny je rozšířená také cyklistika.

[editovat] Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Seznam obchodních center v Brně a Ekonomika Brnanaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

V Brně se nachází spousta firem a obchodních center. Nachází se zde Český technologický park, který je společným projektem britské firmy B&O a Města Brna. Dalším významným subjektem jsou Brněnské veletrhy a výstavy, kterým patří Brněnské výstaviště. Na jihu Brna se nachází obrovské obchodní komplexy Avion Shopping Park Brno, Futurum, Olympia. V Králově Poli se nachází Nákupní centrum Královo Pole, na ulici Vídeňská se nachází několik obchodních domů (Bauhaus, Interspar, Baumax a Brno Business Park. V centru města brna se nachází nákupní galerie Orlí, Velký Špalíček, obchodní centrum OMEGA, ...

[editovat] Průmysl

Mezi nejznámější firmy brněnské historie patří Zetor (světoznámý výrobce traktorů), dále pak Zbrojovka Brno (výrobce pušek), Královopolská (významná strojírna v Králově Poli), textilní provozy (např. Vlněna) a mnoho dalších podniků. Porevoluční doba přinesla krach většiny těchto tradičních firem, některé byly restrukturalizovány. Brno se přeorientovalo spíše na lehký průmysl, logistiku a služby, v současnosti v těchto odvětvích zažívá nebývalý rozvoj. Výrobní závody se soustředí především do nových průmyslových zón v Brně a okolí (Černovická terasa, Modřice, Šlapanice...), díky neutuchajícímu zájmu investorů se v okolí tuřanského letiště, kde mělo podle původních záměrů vzniknout evropské překladové letiště, připravuje největší průmyslová zóna v zemi.

[editovat] Správní členění

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Správní členění Brna prošlo vůbec nejsložitějším vývojem ze všech měst na území Česka. Od roku 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, dále pak znak a vlajku. V závorce jsou uvedena jednotlivá katastrální území:

  1. Bohunice [1] (Bohunice)
  2. Bosonohy [2] (Bosonohy)
  3. Bystrc [3] (Bystrc)
  4. Černovice [4] (Černovice)
  5. Chrlice [5] (Chrlice)
  6. Ivanovice [6] (Ivanovice)
  7. Jehnice [7] (Jehnice)
  8. Jih [8] (Komárov, Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Přízřenice, Trnitá (část))
  9. Jundrov [9] (Jundrov (část), Pisárky (část))
  10. Kníničky [10] (Kníničky)
  11. Kohoutovice [11] (Kohoutovice, Pisárky (část), Jundrov (část))
  12. Komín [12] (Komín)
  13. Královo Pole [13] (Černá Pole (část), Královo Pole, Ponava, Sadová))
  14. Líšeň [14] (Líšeň)
  15. Maloměřice a Obřany [15] (Maloměřice (část), Obřany)
  16. Medlánky [16] (Medlánky)
  17. Nový Lískovec [17] (Nový Lískovec)
  18. Ořešín [18] (Ořešín)
  19. Řečkovice a Mokrá Hora [19] (Mokrá Hora, Řečkovice)
  20. Brno-sever [20] (Černá Pole (část), Husovice, Lesná, Soběšice, Zábrdovice (část))
  21. Slatina [21] (Slatina)
  22. Starý Lískovec [22] (Starý Lískovec)
  23. Brno-střed [23] (Město Brno, Pisárky (část), Staré Brno, Stránice, Štýřice, Veveří, Trnitá (část), Zábrdovice (část))
  24. Tuřany [24] (Brněnské Ivanovice, Dvorska, Holásky, Tuřany)
  25. Útěchov [25] (Útěchov u Brna)
  26. Vinohrady [26] (Židenice (část), Maloměřice (část))
  27. Žabovřesky [27] (Žabovřesky)
  28. Žebětín [28] (Žebětín)
  29. Židenice [29] (Zábrdovice (část), Židenice (část))

[editovat] Významná místa v Brně

Náměstí Svobody je nezvýznamnější náměstí v Brně; náchází se v jeho samém středu
Náměstí Svobody je nezvýznamnější náměstí v Brně; náchází se v jeho samém středu

[editovat] Partnerská města

[editovat] Bibliografie

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Související články obsahuje:
 Portál Brno 
Statutární město Brno

Brno-Bohunice | Brno-Bosonohy | Brno-Bystrc | Brno-Černovice | Brno-Chrlice | Brno-Ivanovice | Brno-Jehnice | Brno-jih | Brno-Jundrov | Brno-Kníničky | Brno-Kohoutovice | Brno-Komín | Brno-Královo Pole | Brno-Líšeň | Brno-Maloměřice a Obřany | Brno-Medlánky | Brno-Nový Lískovec | Brno-Ořešín | Brno-Řečkovice a Mokrá Hora | Brno-sever | Brno-Slatina | Brno-Starý Lískovec | Brno-střed | Brno-Tuřany | Brno-Útěchov | Brno-Vinohrady | Brno-Žabovřesky | Brno-Žebětín | Brno-Židenice

Podrobnější informace naleznete v článku Členění Brnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

</noinclude>

obrysová mapka Česka
 
Česko (CZ)
Vlajka ČR
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní kraje (sídlo)
Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha
ZEMĚ: Čechy Vlajka Čech | Morava Vlajka Moravy | Slezsko Vlajka Slezska