Druhá bitva u Syrty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Druhá bitva u Syrty | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Druhá světová válka | |||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Angelo Iachino | Philip Vian | ||||||||||
| Síla | |||||||||||
| 1 bitevní lod, 2 těžké křižníky, 1 lehký křižník a 8 torpédoborců | 4 lehké křižníky, 1 protiletadlový křižník a 18 torpédoborců | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| 0 (?) | 4 obchodní lodě potopeny, 3 lehké křižníky a 6 torpédoboreců poškozeno | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Druhá bitva u Syrty byla námořní bitvou druhé světové války ve Středozemním moři. Bitva se uskutečnila v noci 22. března 1941 v Syrtském zálivu mezi italským a spojeneckým námořnictvem.
Obsah |
[editovat] Spojenecké síly
Protože „únorový“ konvoj na Maltu skončil nezdarem a na ostrově začaly docházet potraviny, munice a palivo, byl Andrew Cunningham nucen vyslat konvoj další. Konvoj MW-10 vyplul z Alexandrie 20. března v tomto složení:
- konvoj tvořily britské lodě Breconshire, Clan Campbell, Pampas a norská loď Talabot.
- ochrana konvoje byla tvořena křižníkem HMS Carlisle a torpédoborci HMS Sikh, HMS Zulu, HMS Lively, HMS Hasty, HMS Hero a HMS Havock. Skupině velel námořní kapitán S. Micklethwait.
- vzdálená podpora byla tvořena křižníky HMS Dido, HMS Euryalus a HMS Cleopatra, torpédoborci HMS Jervis, HMS Kipling, HMS Kelvin a HMS Kingston. Skupině velel kontradmirál Philip Vian.
- průzkumná skupina 6 torpédoborců třídy Hunt, které vypluly o den dříve, aby pátraly po ponorkách mezi Alexandrií a Tobrukem a potom se přidaly ke konvoji. Původně jich bylo 7, ale torpédoborec HMS Heythrop byl torpédován ponorkou U-652.
- posila z Malty připlula 22. března, aby se připojila ke konvoji. Tvořil ji křižník HMS Penelope a torpédoborec HMS Legion.
[editovat] Italské síly
22. března ráno objevil britský konvoj německý letecký průzkum a z letišť na Krétě a z Kyrenaiky odstartovala letadla k útokům na konvoj, které trvaly až do večera. Také italské hladinové lodě vypluly.
- z Tarentu vyplula bitevní loď Littorio a torpédoborce Alfredo Oriani, Ascari, Aviere, Geniere, Grecale, Scirocco. Svazu velel admirál Iachino.
- z Messiny vypluly těžké křižníky Gorizia a Trento, lehký křižník Giovanni dalle Bande Nere a torpédoborce Alpino, Bersagliere, Fuciliere a Lanciere. Svazu velel viceadmirál Parona.
[editovat] Bitva
O vyplutí italských lodí se Vian dozvěděl od ponorky P-36. Reorganizoval svoje síly do šesti skupin, které měly operovat nezávisle a odrážet případné útoky na konvoj.
Ve 14:10 spatřil křižník Euryalus lodě Paronovi skupiny. Všechny britské lodě začaly vypouštět kouřovou clonu, konvoj se přesunul k jihu a ze severu ho chránily eskortní skupiny. Ve 14:36 začaly italské lodě palbu a britské se přidaly ve 14:56. Ani jedna strana nedosáhla žádného úspěchu.
Krátce po 15 hodině obrátil Parona k severu, aby vylákal britské lodě k Iachinově skupině. Britové ho však nenásledovali.
V 16:30 se oba italské svazy spojily a zamířily na jihozápad, aby konvoji odřízly cestu k Maltě.
V 16:40 na sebe oba nepřátelské svazy opět narazily. Britské lodě opět vypouštěly kouřovou clonu a ta spolu se špatnými klimatickými podmínkami ztěžovala oběmama stranám míření. V důsledku toho došlo pouze k několika úspěšným zásahům. Na italské straně byl zasažen křižník Giovanni dalle Bande Nere a bitevní loď Littorio, na které však nebyly způsobeny žádné škody. Na britské straně byly zasaženy křižníky Cleopatra a Euryalus a torpédoborce Kingston, Havock a Lively. Všem lodím se však podařilo doplout do přístavu.
Okolo 19:00 Iachino obrátil na sever a z obavy před nočním bojem odplul z bojiště. A to i přesto, že na Littoriu už byl nainstalován radar.
[editovat] Další akce
Po setmění opustila kvůli nedostatku paliva většina Vianova svazu konvoj a odplula zpět do Alexanrie. U konvoje zůstaly křižníky Carslile a Penelope, torpédoborce Legion, Havock, Kingston a 6 eskortních torpédoborců. Protože se konvoj zdržel bitvou a nestihl doplout na Maltu v noci, musel ráno očekávat letecké útoky. Nákladní lodě se proto rozptýlily, aby snížily riziko objevení. Luftwaffe však neponechala nic náhodě. Dopravní loď Clan Campbell byla potopena 50 mil jižně od Malty. Tanker Breconshire byl zasažen 8 mil od Malty, ale podařilo se mu doplout k Maltě a v zálivu Marsalokk najel na břeh. Zde se z něho dokonce podařilo vyčerpat část nákladu. Talabos a Pampas dopluly 23. března do přístavu. Během dalších náletů byly oba stejně jako tanker Breconshire potopeny.
[editovat] Závěr
Z celkového nákladu 26 000 tun se podařilo dopravit asi pětinu plus asi 1000 tun nafty z Breconshire. Během dalších náletů na Maltu byl potopen torpédoborec Legion a ponorka P39. Navíc torpédoborec HMS Southwold najel u Malty na minu.
Kapitán Vian byl krátce po této bitvě povýšen do šlechtického stavu.
Italové se z úspěchu dlouho neradovali. 24. března se v bouři potopily torpédoborce Scirocco a Lanciere.

