Dolský mlýn
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolský mlýn leží v Národním parku České Švýcarsko poblíž soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, asi 700 m od Kamenické Stráně.
[editovat] Historie
První písemné zmínky o mlýnu pocházejí z roku 1515. Jednalo se o trojkolový mlýn, přičemž dvě kola poháněla mlecí zařízení a třetí pilu. Od roku 1696 do roku 1910 byl mlýn majetkem rodu Pohlů. Ti jej několikrát přestavovali, v roce 1727 barokně, později pak ještě v letech 1819 a 1845.
Vzhledem k tomu, že Kamenice byla využívána k splavování dřeva, nemohli majitelé v tomto období odvádět vodu do náhonu a tudíž nemohli mlít. Toto bylo majitelům kompenzováno právem vyrábět pivo a pálenku.
Mlýn byl po roce 1945 opuštěn a od té doby chátrá. Budova už je jen torzo z obvodových zdí. Po ostatních staveních zbyly už jen základy. Mlýn je možno ve své funkční podobě spatřit v pohádce Pyšná princezna, kde je záběr na celé stavení i s náhonem.
[editovat] Legenda
Legenda vypráví o tragédii, která se tu prý udála v 16. století.
Mlynářův syn odešel do světa na zkušenou. Když se po letech vracel, byl už z něj muž a jeho tvář zdobil plnovous. Nevracel se s prázdnou, nejen že na cestách dospěl v muže, stal se z něj navíc velký boháč. Cestou domů se zastavil v hospodě a vyprávěl sousedům o všem, co ho ve světě potkalo.
Navečer vyrazil k mlýnu, byla už tma a on chtěl své rodiče překvapit. Předpokládal, že v noci nebude poznán a tak se nechal ubytovat jako pocestný. Bohatě mlynáři za nocleh zaplatil a uložil se k spánku. Zlato však zaslepilo mlynářovi oči. Spícího pocestného společně se ženou zavraždili a okradli, tělo ještě v noci zakopali v lese.
Druhý den ráno přišel se sedlák zeptat zda-li mají radost ze shledání se synem. S vědomím, že zavraždili vlastního syna nemohli žít. Prý ještě téhož dne se mlynář oběsil a jeho žena skočila do náhonu.
A jak už to tak bývá, dodnes prý po okolí bloudí duch zavražděného mlynářova syna a čeká, až ho nějaká dobrá a poctivá duše vysvobodí.

