Plzeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plzeň
Plzeň z kopce na Mikulce
základní data
status: statutární město
NUTS 5: CZ0323 554791
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Plzeň-město (CZ0323)
historická země: Čechy
katastrální výměra: 137,65 km²
obyvatel: 163 392 (31. prosince 2006)
zeměpisná šířka: 49° 44' 53" s. š.
zeměpisná délka: 13° 22' 27" v. d.
nadmořská výška: 293–452 m m
PSČ: 301 00
základní sídelní jednotky: 104
místní části: 31
městské části / obvody: 10
katastrální území: 23
adresa magistrátu: Magistrát města Plzně
nám. Republiky 1
306 32 Plzeň
Oficiální web magistrátu
E-mailová adresa
primátor: Ing. Pavel Rödl (od 2006)

Oficiální web

Plzeň na mapě
Velká synagoga
Velká synagoga
Plzeňský znak bez štítonoše
Plzeňský znak bez štítonoše
Památník osvobození města americkou armádou
Památník osvobození města americkou armádou

Plzeň (něm. Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje, ležící na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úslavy a Úhlavy. Má 166 274 obyvatel.

Do 31. prosince 2006 bylo území Plzně totožné s okresem Plzeň-město. Ve městě sídlí biskupství plzeňské diecéze.

Plzeň je vyhlášená pivovarnictvím, spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje Pilsner nebo Pils podle německého jména města Pilsen. Pivovar Plzeňský Prazdroj, a.s., podnik skupiny SABMiller, vaří tradiční hořké plzeňské pivo pod značkou Pilsner Urquell (dříve Prazdroj), a dále celorepublikově rozšířený Gambrinus, Kozel a vařil i téměř neznámý Primus.

Se jménem města jsou spojeny také Škodovy závody.

Obsah

[editovat] Historie

První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem.

Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.

Brzy se Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře.

Vystavěny kostely sv. Bartoloměje ve středu náměstí, Františkánský na jihovýchodě opevnění, Dominikánský (nedochovaný do dnešních dnů) na severozápadě, špitální kostel sv. Máří Magdalény z roku 1320.

Na samém počátku husitských válek měli kališníci ve městě velký vliv, ale po odchodu Jana Žižky na Tábor se Plzeň stala hlavní baštou katolické strany. Třikrát byla neúspěšně obléhána Prokopem Holým a podílela se na odporu proti Jiříkovi z Poděbrad.

Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla 14311561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církev v Čechách.

První česká tištěná kniha – Kronika Trojánská – byla roku 1468 vytištěna na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova. Na tomto místě fungovala do roku 1533 jediná česká tiskárna.

Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno. Bavůrek ze Švamberka byl popraven na Plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů a roku 1507 spoustu požárů.

Na devět měsíců se stala Plzeň hlavním městem říše a sídlem vlády, když se zde císař Rudolf II. ukryl před morovou epidemií na přelomu let 1599 a 1600. Sídlil v tzv. Císařském domě sousedícím s Radnicí na nám. Republiky.

Během třicetileté války hospodářství i kultura upadala. Až roku 1618 byla poprvé dobyta stavovským vojskem knížete Mansfelda.

Švédské obléhání bylo neúspěšné v letech 1637 i 1648.

V 19. století nechal purkmistr Martin Kopecký (18281850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady.

Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru (později Prazdroj) a 5. října 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. V roce 1859 Emil Škoda převzal Škodovy závody a František Křižík zavedl svůj vynález obloukovou lampu jako pouliční osvětlení. V roce 1869 byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (PAP, pivo Gambrinus). Na konci 19. století se Plzeň stala kolébkou české secese.

Od počátku 20. století je Plzeň druhým největším městem v Čechách a čtvrtým v České republice.

Za druhé světové války byly plzeňské Škodovy závody významnou zbrojovkou zásobující německé armády. I přesto Plzeň kupodivu delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až 20. prosince 1944, při kterém byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, vojensky zbytečným náletem 25. dubna 1945.

Plzeň a západní Čechy byly osvobozeny americkými jednotkami vedenými generálem Pattonem 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Slavný je jeho výrok, že když už, tak to Američané mají vzít až do Moskvy. Dnes na osvobození Plzně upomíná Patton Memorial PilsenPamátník americké armády 1945 řešený jako stálé muzeum.

Plzeň se také zapsala do do historie bojů proti komunistické totalitě. 1. června 1953 došlo v Plzni k prvnímu (neutajitelnému) protirežimnímu masovému vystoupení v celém sovětském bloku (t.zv. východoněmecké červnové povstání vypuklo až o dva týdny později 17. 6. 1953). V roce 1963 (po 10 letech) o tom referovala Rada svobodného Československa takto:

„Rozhořčený lid vyprovokovaný měnovou reformou vyšel do ulic, odstranil všechny symboly rudého režimu, vztyčil československou a americkou vlajku a provolával slávu T.G. Masarykovi, Edvardovi Benešovi a generálu Dwight Eisenhowerovi. Režim poslal proti lidem policii, vojsko a milici, ale ti se přidali na stranu vzbouřenců. Teprve zvláštním policejním oddílům s bodáky a tanky se podařilo obnovit komunistický pořádek. Řada dělníků a poručík Fencl, který se s vojenským oddílem přidal na plzeňském náměstí na stranu vzbouřenců, byla komunisty popravena. Tím však režim odpor lidu nezlikvidoval. Stalinské éře bylo už zcela odzvoněno…“

[editovat] Historické památky

Katedrála svatého Bartoloměje
Katedrála svatého Bartoloměje

Náměstí a okolní ulice na půdorysu gotického jádra jsou dnes městskou památkovou rezervací, na území města je ještě několik dalších vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón.

[editovat] Další významné stavby

[editovat] Přírodní zajímavosti

Na území města se nachází několik památných stromů: duby u Velkého rybníka, koterovská lípa, Körnerův dub, lípy u Mže, topol bílý v Lochotínské ulici, smrk – Troják v Lánech a alej Kilometrovka.

[editovat] Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Plzninaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Plzeň je jako krajské město velmi důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam tu mají meziměstské směry, a to z Prahy do Norimberku a ze Strakonic do Karlových Varů, či dalších měst v této trase. Samozřejmostí jsou i četná železniční nádraží a síť MHD, čítající tři druhy dopravy.

[editovat] Slavné osobnosti

Narodili se zde
Studovali
Podnikali

[editovat] Území města Plzně

Tato část je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ji rozšíříte.

Současnou rozlohu má Plzeň od 1. ledna 2003, kdy se k ní připojily dosud samostatné obce Lhota a Malesice, které se zároveň staly novými městskými obvody.

[editovat] Současnost

Letecký pohled na Plzeň
Letecký pohled na Plzeň

V současné době je Plzeň moderním průmyslovým městem, kde sídlí:

[editovat] Partnerská města

Plzeň má následující partnerská města:

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu
Statutární město Plzeň

Plzeň 1 | Plzeň 2-Slovany | Plzeň 3 | Plzeň 4 | Plzeň 5-Křimice | Plzeň 6-Litice | Plzeň 7-Radčice | Plzeň 8-Černice | Plzeň 9-Malesice | Plzeň 10-Lhota


Města a obce okresu Plzeň-město

DýšinaChrástChváleniceKyšiceLetkovLhůtaLosináMokroušeNezbavěticeNezvěsticePlzeňStarý PlzenecŠťáhlavyŠtěnovický BorekTymákov


obrysová mapka Česka
 
Česko (CZ)
Vlajka ČR
Samosprávné kraje (sídlo)
hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín)
Územní kraje (sídlo)
Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha
ZEMĚ: Čechy Vlajka Čech | Morava Vlajka Moravy | Slezsko Vlajka Slezska