Oxid vanadičný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oxid vanadičný
Oxid vanadičný
Molární hmotnost 181,881 g.mol-1
Teplota tání 690 °C
Teplota varu 1750 °C
Hustota 3,357 g.cm-3 (18 °C)

Vzorec oxidu vanadičného je V2O5. Je to nejdůležitější oxid vanadu. Připravuje se tepelným rozkladem metavanadičnanu amonného:

2NH4VO3 –––> V2O5 + 2NH3 + H2O

Oxid vanadičný má žlutočernou barvu. Taje při teplotě 660°C. Ve vodě je rozpustný velmi nepatrně, roztok reaguje slabě kysele.

Reakcí oxidu vanadičného s kyselinou chlorovodíkovou vzniká oxidochlorid vanadičný:

V2O5 + HCl –––> 2VOCl3 + 3H2O

Tento oxid je amfoterní, ve vodě se rozpouští pouze omezeně a vzniklý roztok reaguje kysele. Rozpouštění můžeme podpořit okyselením roztoku. Tím získáme světle žlutý kation dioxovanadičný (VO2)+. V roztocích alkalických hydroxidů jsou při vysokém pH přítomny orthovanadičnanové anionty VO43-.

[editovat] Využití

Oxid vanadičný má schopnost vratně uvolňovat kyslík, proto se velmi často používá v průmyslu jako katalyzátor. Katalyzuje např. redukce olefinů a aromatických uhlovodíků vodíkem. Nejdůležitější využití nachází při výrobě kyseliny sírové, kde oxiduje oxid siřičitý na oxid sírový.

V jiných jazycích