County Down

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

County Down je jedno z šesti hrabství Severního Irska též nazývaného Ulster: Antrim, Armagh, Down, Fermanagh, Londonderry a Tyrone.

Jeho rozloha je 2.448 km2 a počet obyvatelstva ca. 516.000 osob. Hlavním městem hrabství je sice Down Patrick (10.316 obyvatel), ale největším městem provincie Ulster je bezesporu Bangor (52.000 obyvatel). Dalšími městy County Down jsou: Banbridge, Comber, Dromore, Dundonald, Holywood, Newtownards a Newry.

Obsah

[editovat] Dějiny County Down

Dějiny irského hrabství County Down jsou prakticky součástí dějin Severního Irska, též nazývaného Ulster. Severní Irsko je jednou ze čtyrech irských provincií: Connacht, Munster, Leinster a Ulster a jejich minulost se de facto vzájemně prolíná.

Dějiny County Down začínají již v ranném středověku, ale chybí písemné materiály. Tato doba tedy přetrvává převážně v legendách, jejíž objektivitu nelze ani dokázat ani vyvrátit. Hlavní legendou je tzv. "Ulster Cycle" (volný překlad: "Staré pověsti Ulsterské", Jan Berwid-Buquoy, RFE, Vídeň 1972). Legenda se skláda z irských pověstí a metodou deskripce připomíná Aloise Jiráska. Dílo se dělí na čtyři části: Irish Mythology, Mythological Cycle, Fenian Cycle a Historical Cycle.

Skutečně historicky prokazatelná doba v County Down začíná až ve 12. století po normanské invazi do Irska, kdy se stává vládcem Ulsteru a tím County Down normanský baron De Courcy (zemřel 1219). Po něm nastupuje patrně jeho synovec(?) Hugh de Lacy (1176 - 1243), jehož zásluhou vznikají hrabství Antrim a County Down. Kolem 15. století se buduje v County Down celá řada hrádků a tvrzí o jejíž původu a majitelích se zacovávají pouze velice skromné záznamy.

V 19. století začíná relativně intenzivní industrializace Ulsteru (především loďařský průmysl) a Belfast se stává nikoli pouze největším městem County Down, nýbrž celého Irska a překonává tím Dublin. Posléze se v Belfast staví v roce 1911 do té doby největší dopravní loď na světě jménem "Titanic".

Dne 06.12. 1921, na základě tzv. "Anglo-Irské smlouvy" (Anglo-Irish Treaty) se ostrov dělí na Irish Free Staate (později Republic of Ireland) a Severní Irsko (Northern Ireland) jehož součástí je County Down. Ulster je připojen k Velké Británii (United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland).

[editovat] Zámky, hrádky a tvrze v County Down

V hrabství County Down se nalézají dva reprezentativní zámky (Bangor Castle a Hillsborough Castle), tak jako celá řada hrádků a tvrzí pocházejících z 12. až 15. století, ze kterých mezitím zbyly bohužel pouze ruiny. Některé z rozvalin byly znovu zrekostruovány a jsou dokonce - alespoň z části - obyvatelné.

[editovat] Bangorský zámek (Bangor Castle)

Bangorský zámek byl postaven až v 19. století, v roce 1852, Sirem Robertem Edwardem Wardem v alžbětínsko-jakobínské stylu. Budova má 35 komnat a hudební halu, kde se konají koncerty. Jinak slouží zámek již přes 100 let jako radnice (Town Hall).

[editovat] Hillsboroughský zámek (Hillsborough Castle)

Zámek byl vystavěn v 18. století Willsem Hillem markýzem z Downshiru a slouží jako oficiální rezidence britské královny Alžběty II. v Severním Irsku. V době, kdy královna není přítomna používají zámek i ostatní příslušníci královského rodu. Oficiální královskou rezidencí se stala budova až v roce 1920.

V roce 1922 prodává Arthur Wills markýz z Downshiru objekt britské vládě. V letech 1922 - 1972 byl zámek sídlem guvernéra pro Severní Irsko (Guvernor of Northern Ireland). Funkce guvernéra byla v Ulsteru zrušena v roce 1973.

[editovat] Hrádek Ardglass (Ardglass Castle)

Hrádek vznikl patrně v 15. století a v roce 1790 byl lordem Charlesem Fitzgeraldem rozšířen o jeho západní křídlo, které se neporušeno zachovala dodnes. Začátkem 19. století byl objekt opuštěn a začal rapidně chátrat. V roce 1911 koupil zdevastovaný objekt Francis Joseph Bigger, starožitník z Belfastu a začal s jeho rekonstrukcí. Pro vysoké finanční náklady se mu to ovšem podařilo pouze z části. Dnes se v obyvatelné části hrádku vybudovaly prostory "Ardglassovského golfového clubu".

V okolí Ardglassu je možno vidět ještě další zříceninu hrádku Cowd Castle a dvě bývalé tvrze Margaret's Castle a Jordan's Castle, které se rovněž nalézají v troskách.

[editovat] Audleyův hrádek (Audley's Castle)

Zbytek věže kameného hrádku z 15. století je možno objevit nedaleko Strangfordu. Objekt zakoupil v 16. století Sir John Audley, podle kterého se zbytek hrádku jmenuje dodnes.

[editovat] Tvrz Bright (Castle Bright)

Jedná se o bývalou tvrz nedaleko Belfastu postavenou v 15. století, pravděpodobně zemanem (yeoman) Johnem Berwickem (latinský záznam: Ioannes Bervicanus. V tehdejší irštině: Ionis Bervidck). Kamenná budova vynikala prostotou a jednoduchostí, měla však na tehdejší dobu, poměrně velká okna (proto asi Castle Bright = v češtině "Tvrz Světlá") a byla jednopatrová. Přízemí mělo dvě komnaty a první patro pouze jednu, neboť patrně zůstalo nedostavěné. Objekt byl opatřen rovněž věží se střílnami z broušeného pískovce.

V 17. století obýval tvrz zemanský rychtář Patrick Berwick, kde měl umístěn svůj rychtářský úřad (rychta). Jeden z jeho synů, Jacob Berwick sloužil, coby poddůstojník (1625), v irském Gordonově a Deverouxově pluku na Moravě. Později zakupuje statek v Sedlečku u Tábora a usazuje se v Jižních Čechách.

Berwickové opouštějí studený a nehostinný Castle Bright koncem 17. století a stěhují se do obce Moira (vesnice na hranicích mezi hrabstvím County Down a Antrim). V roce 1700 tam vystavěl zeman Edward Berwick novou reprezentativní tvrz nazvanou "Berwick Hall" (Moira - large village in County Down. Berwick Hall is a thatched yoman's house of 1700'. E.M. Jope).

Z původní tvrze Castle Bright se mimo východní zdi, sahající až do úrovně bývalé střechy, nezachovalo vůbec nic. Poté, co Berwickové objekt opustili, použilo obyvatelstvo přilehlých vesnic kamene z tvrze ke stavbě svých vesnických domků.

[editovat] Ostrov přistěhovalců?

Irsko a tím i hrabství County Down, sloužilo v minulosti pro vládnoucí britské kruhy jako "ostrov vyhnanců" (Isle of expellees). Hlavně v době náboženských sporů v 15. a 16. století museli převážně katolicky smýšlející obyvatelé opustit Anglii tak jako Skotsko a vystěhovat se do Irska. Později tam však odcházelo i mnoho Angličanů dobrovolně, neboť bylo možné kupovat v County Down levnou zemědělskou půdu a loďarský průmysl v Belfastu nabízel řadu možností jak pracovních příležitostí, tak investice anglického kapitálu. To je také důvod proč nalézáme v Severním Irsku takové množství anglických (Berwick, Black, Browner, Stephens, Wilde atd.) tak jako skotských (O'Connell, O'Brien, McCourt, Mac Gowan atd.) jmen.

[editovat] Osoby z County Down a jejich prapůvod, které nějakým způsobem vstoupily do dějin

Blakely, Colin (1930 - 1987), filmový a divadelní herec. Původem Angličan.
Brontë, Patrick (1777 - 1861), básník a teolog. Původem Ir.
Brontë, Charlotte (1861 - 1855), britská spisovatelka klasické románové literatury (pseudonym: "Currer Bell"). Dcera Patricka Brontëho. Původem Irka.
Brontë, Emily Jane (1818 - 1848), spisovatelka klasické anglické literatury (pseudonym: "Ellis Bell"). Sestra Charlotty. Původem Irka.
Brontë, Anne (1820 - 1849), britská spisovatelka a básnířka, nejmladší z rodiny Brontë (pseudonym: "Acton Bell"). Původem Irka.
Crozier, Francis (1796 - 1848), námořní důstojník Royal Navy a polární badatel. Původem Welšan.
Kennedy, Arthur (1809 - 1883), politik a britský koloniální hodnostář. Původem Ir.
Robert Stewart (1769 - 1822), 2. markýz z Londonderry, britský státník. Původem Angličan.

[editovat] Reference

  • Acta genealogica ac heraldica: "Zpravodaj GHSP", Praha 1980.
  • Archivní prameny severoirského hrabství County Down (City Hall Belfast, Council, heslo: "Ioanes Bervickanus")
  • Bardon, Jonathan: "Belfast - An Illustrated History", Belfast 1983.
  • Berwid-Buquoy, Jan: "Severoirské zápisky" (cenzurou zabavený rukopis), nakladatelství Mladá fronta, Praha 1967.
  • Jope, E.M.: "An Archaelogical survey of County Down", Belfast 1966.
  • Mathews, Thomas: "The O'Neill's of Ulster", Belfast 1907.