Pleso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pleso je označení pro tatranské jezero ledovcového původu. V Polsku se označují staw, což je ale označení pro jakékoli jezírko.

Obsah

[editovat] Statistika a charakteristika

V slovenských Tatrách je 87 ples, v polských 48 ples, v Nízkých Tatrách 2 plesa. Z tatranských ples je asi 105 trvalých, ostatní mizí na jaře, nejpozději na podzim. Plocha všech 135 ples je téměř 3 km² a celkový objem je asi 12 mil. m³.

Největší a nejhlubší je na Slovensku Veľké Hincovo pleso (20,08 ha, 53 m), nejvýše položené stálé pleso je Modré pleso (2192 m.n. m), najvýše položené nestálé pleso je Baranie pliesko (2207 m.n.m.), nejníže položené na Slovensku jsou Rakytovské plesá (1307 m n.m.), nejníže položené v celých Tatrách jsou Toporowe stawy (1100 m n. m.) . Velká plesa jsou na polském území Tater, např. největší pleso celých Tater je Morskie oko (34,54 - 34,92 ha, hĺbka 50,8 m).

Teplota ples (kromě níže položených a mělkých) je i v létě na povrchu maximálně 15 °C. V zimě se na všech plesech vytváří ledová pokrývka tlustá okolo 50 cm. Jako poslední rozmrzají v září Zmrzlé, Zamrznuté či Ľadové pleso.

Přítoky ples jsou většinou podpovrchové, některé mají i povrchový přítok např. Popradské pleso. Některé mají i povrchový odtok.

[editovat] Vznik

Plesa vznikla během pleistocénního zalednění působením ledovců a po jejich ústupu. Tvoří vodní výplň pánví, které vyhloubily do dna dolin ledovce.

[editovat] Dělení

  • karová plesa – v nich voda vyplňuje ledovcový kar vyhloubený v kompaktním skalním dně doliny
  • hrazená plesa (morénová plesa) - vznikla po roztopení ledovce za jeho čelní, případně bočními morénami, které bránily vodě při odtoku
  • kombinace karového a hrazeného plesa
  • plesa vzniklá krasovou činností - jediné Tiché pleso (vzniklo zřícením stropu jeskyně)

[editovat] Zánik

Plesa postupně zanáší horninový materiál, který se do nich dostane při srážkách (příklad bývalého Lievikového plesa). Jinou možností je u níže položených ples zánik vegetací, nejčastěji rašelinou (příklad bývalého Slepého plesa). Další možnost je u morénových ples porušení těsnosti morény, za kterou se pleso nachází (příklad v minulosti asi největšího tatranského plesa, po kterém zůstala asi 60-hektarová pánev Christlovej s rašeliništi a jimi protékající Studený potok).

[editovat] Význam

Plesa zadržují vodu a vyrovnávají povrchový i podpovrchový odtok. Čistota vody je vysoká. Proto mají důležitý vodohospodářsky význam jako zásobárna vysoce kvalitní pitné vody.

[editovat] Podívejte se také na

V jiných jazycích