Semitské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah

Semitské jazyky je samostatná podskupina afroasijských jazyků. Z jazykového hlediska je celkem přesně vymezena a zahrnuje (živé i mrtvé) jazyky.

Název semitský pochází z biblického jména Šém, což byl jeden ze tří synů Noemových (Genesis 5,32). Z Noeho, jediného přeživšího po potopě, vzešli podle tohoto vyprávění všichni lidé, dělící se do tří skupin: Šém je praotcem Semitů, Cham praotcem Hamitů a Jafet praotcem těch, které dnes obecně označujeme obvykle jako Indoevropany. Poprvé tento termín použil pro jazyky spřízněné s hebrejštinou Ludwig Schlözer v Eichhornově „Repertoriu“.[1]

[editovat] Základní znaky

Semitské jazyky se odvozují díky své značné podobnosti často od tzv. protosemitského jazyka, jímž měli hovořit obyvatelé Předního Východu před roztříštěním na různé jazykové skupiny — tato teorie je dnes však již překonána a o protosemitštině se mluví jako spíše o skupině vzájemně si velmi podobných dialektů. Protosemité patrně sídlili na dnešním Arabském poloostrově. Jiní kladou jejich vlast do Etiopie.

Semitské jazyky vykazují tyto základní znaky:

  1. Zvuk semitských jazyků je poměrně „temný“, což je dáno tím, že laryngály ע ,ח ,ה ,א jsou v jiných jazycích vzácné, ח se jinde zřejmě vůbec nevyskytuje. Podobně je tomu u veláry ק.
  2. Základní význam slova je nesen konsonanty, vokály pak slouží jen k detailnějšímu určení významu. Dvojhlásky v pravém slova smyslu se nevyskytují.
  3. Kořen slova sestává ze tří konsonantů (radikálů) — změnou vokálů a přidáváním prefixů a sufixů pak vznikají jednotlivé tvary.
  4. Disponují širokou škálou tvarů sloves, díky níž jsou schopny vyjádřit i jemné nuance. Jde zejména o aktivum, pasivum, medium, reflexiv, intenziv, konativ, kauzativ.
  5. Rody rozlišují pouze dva — masculinum a femininum, čísla však tři — krom singuláru a plurálu také duál.
  6. Zájmena se vyskytují většinou jen jako sufixy, samostatně se vyskytují jen osobní zájmena v nominativu, popř. akusativu.
  7. Syntax je poměrně jednoduchý. Je postaven na používání genitivní vazby, kdy nejprve stojí řídící jméno ve statu constructu a na něj je navázáno řízené jméno ve statu absolutu. V mechanismu spojování vět převládá souřadnost, vztažné věty jsou pak navazovány mnohdy zase skrze genitivní spojení.

[editovat] Dělení

Níže uvedené dělení vytvořil Robert Hetzron roku 1976, později (1997) bylo doplněno dodatky (John Huehnergard) a je dnes nejvíce uznávaným, nicméně stále diskutovaným dělením.

Vymřelé jazyky jsou označeny †.

[editovat] Východosemitské jazyky

  • akkadština † — babylónština • asyrština
  • eblaitština †

[editovat] Západosemitské jazyky

(středosemitské jazyky)

[editovat] severozápadní semitské jazyky

  • amuritština †
  • ugaritština
  • kenaánské jazyky
  • aramejština
    • západní aramejština
      • nabatejština †
      • středozápadní aramejština — židovská středopalestinská aramejština † • samaritánština † • křesťanská palestinská aramejština †
      • západní novoaramejština
    • východní aramejština — biblická aramejština † • hatranská aramejština † • syrština • židovská středobabylonská aramejština † • chaldejská novoaramejština • asyrská novoaramejština • senajština • koy sanjaq surat • hertevinština • turojština • mlahsö † • mandejština • judeo-aramejština

[editovat] arabština

  • fusha (spisovný jazyk) — klasická arabština † • střední arabština (nepoužívaná) • moderní standardní arabština
  • dialekty moderní arabštiny
    • východní arabské dialekty
      • dialekty Arabského poloostrova — dhofarská arabština (Omán, Jemen) • hadramská arabština (Jemen) • hijazijská arabština (Saudská Arábie) • najdijská arabština (Saudská Arábie) • ománská arabština • san'ánská arabština (Jemen) • ta'izzijsko-adenská arabština (Jemen) • judeo-jemenská arabština
      • beduínské dialekty — východoegyptská beduínská arabština • poloostrovní beduínská arabština (Arabský poloostrov)
      • středoasijské dialekty — tajikijská arabština • uzbecká arabština
      • egyptské dialekty (Káhira a delta Nilu) — saidská arabština (horní Egypt)
      • dialekty Perského zálivu — baharnská arabština (Bahrajn) • arabština perského zálivu • shihhijská arabština (SAE)
      • levantanské dialekty
        • kyperská arabština (kypersko-maronitská arabština)
        • severolevantanská arabština (Libanon, Sýrie) — libanonská arabština
        • jiholevantanská arabština (Jordánsko, Palestina, Izrael) — palestinská arabština
      • irácká arabština - Irák
      • severomezopotámská arabština - severní Irák, Sýrie
      • judeo-irácká arabština
      • súdánská arabština
    • maghrebské arabské dialekty (západní arabština)
      • alžírská arabština
      • saharská arabština
      • shuwanská arabština - Čad
      • hasanijská arabština - Mauritánie a Sahara
      • libyjská arabština
      • judeo-tripolijská arabština - židovský dialekt v Libyi
      • andaluská arabština †, někdejší jazyk Pyrenejského poloostrova
      • sicilská arabština † — maltština (samostatný jazyk)
      • marocká arabština
      • judeo-marocká arabština
      • tuniská arabština
      • judeo-tuniská arabština
      • judeo-arabština - souhrné označení židovských dialektů arabštiny

[editovat] Jihosemitské jazyky

  • jihozápadní semitské jazyky
    • staré jihoarabské jazyky † — sabejština † • minejština † • qatabanština † • hadhramautština †
    • etiopské jazyky
      • severní etiopské jazyky — ge'ez † (stále však používaný při náboženských obřadech) • tigriňňa • tigré • dahlik
      • jižní etiopské jazyky
        • amharsko-argobbské jazyky — amharština (etiopský národní jazyk) • argobbština
        • harari-východní gurage
          • harari
          • východní gurage — seltština • zwayština • ulbarština • wolanština • inneqorština
        • skupina n — gafatština † • soddština • goggotština
        • skupina tt
          • mesmeština †
          • muherština
          • západní gurage
            • masqanština (CPWG)
              • vnitřní západní gurage — ezha • chaha • gura • gumer
              • vnější západní gurage — gyeto • ennemor • endegen
  • jihovýchodní semitské jazyky
    • batharština
    • harsuština
    • hobyotština
    • džibbalština — mehri • suqutri

[editovat] Odkazy

[editovat] Poznámky

  1. EICHHORN, J. G. Repertorium für biblische und morgenländische Literatur VIII. Lepzig, 1781. Str. 161.

[editovat] Bibliografie


Afroasijská jazyková rodina
berberské | čadské | egyptské | semitské | kušitské (bedža) | omotské