Jindřich II. Veliký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich II. Veliký či le Blond (1216 - 24. prosinec 1281, Mohuč) vzešel ze sňatku hraběnky Ermesindy (1186 - 1247), jediné dědičky namurského a lucemburského hraběte Jindřicha I. Slepého, s limburským vévodou Walramem (†1226), jejichž byl třetím synem.
Vládl od roku 1247, byl hrabětem lucemburským a z Laroche a markrabětem z Arlonu. Mezi lety 1256 a 1264 byl také hrabětem z Namur. Je pokládán za zakladatele dynastie Lucemburků a zároveň se zasloužil o rozmach rodové moci.
V roce 1240 se oženil s Markétou z Baru (1220–1275), se kterou měl šest dětí, mezi nimi Jindřicha III. Lucemburského.

