Josef Knop
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Josef Knop, generál in memoriam
(30.ledna 1909 Žamberk - 1. dubna 1966 Ústí nad Orlicí).
Vystudoval reálné gymnázium v Kostelci nad Orlicí a rozhodl se pro vojenskou kariéru. Po roce základní vojenské služby se stal posluchačem Vojenské akademie v Hranicích. V červenci 1932 byl vyřazen jako poručík pěchoty. Službu nastoupil u hraničního praporu na Slovensku.
Po okupaci Československa a propuštění z činné služby v roce 1939 odešel do zahraničí. Účastnil se bojů ve Francii jako velitel kulometné roty pěšího pluku 2.
V Anglii prošel několika kurzy a velitelskými funkcemi. Když se naše vojenská jednotka v Sovětském svazu v roce 1943 rozšiřovala na armádní sbor, přihlásil se dobrovolně na východní frontu.
V Sovětském svazu vystřídal několik funkcí při výcviku nových jednotek. V karpatsko-dukelské operaci už velel 2. polnímu praporu 1. čs. brigády. Jeho průzkumná hlídka jako první vstoupila 6. října 1944 na naše území a na státní hranici vztyčila československou vlajku.
V bojích na Slovensku byl zástupcem velitele brigády a koncem dubna 1945 byl z fronty odvelen ke štábní rotě ministerstva národní obrany.
Po válce prošel několika funkcemi v různých posádkách. Absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze. Začátkem roku 1947 byl povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu. Po narození dcery Yvony obětoval svoji vojenskou kariéru. Aby byl blíže rodině, nastoupil do funkce velitele posádky v Žamberku.
Po únorových událostech roku 1948 nesouhlasil s novým politickým vývojem a svoje názory dával otevřeně najevo. Proto byl na jaře 1949 poslán na zvláštní dovolenou. Ve vykonstruovaném procesu byl 14. 12. 1949 odsouzen k trestu těžkého žaláře na doživotí a následně degradován na vojína.
Z vězení byl propuštěn na základě amnestie prezidenta republiky v květnu 1962. Pracoval jako závozník u ČSAD Žamberk a u geologického průzkumu Jáchymovských dolů. Útrapy fronty a vězení podlomily jeho zdravotní stav natolik, že zemřel v nemocnici v Ústí nad Orlicí ve věku pouhých 57 let.
Všechny snahy o obnovu procesu a rehabilitaci byly - i po roce 1968 - zamítnuty. Až v roce 1991 byl plně rehabilitován soudně a následně i vojensky - byla mu vrácena hodnost plukovníka generálního štábu in memoriam. Prezident rebubliky mu 9. 5. 1991 propůjčil řád M. R. Štefánika III. třídy a 10. 12. 1991 byl rozkazem prezidenta republiky jmenován do hodnosti generálmajora in memoriam.
Vyznamenání:
- 1940
- 1. Československý válečný kříž 1939 za boje ve Francii
- 1944
- pamětní medaile se štítkem F-VB
- pamětní medaile se štítkem SSSR
- 3. a 2. Československý válečný kříž 1939 a medaile Za chrabrost za boje o Duklu a Dukelský průsmyk
- 1945
- 5. a 4. Československý válečný kříž 1939 za boje o Prešov, Bardějov, Poprad, Levoču a Liptovský Mikuláš
- Řád Slovenského národního povstání II. třídy
- Řád Suvorova III. stupně
- 1947
- 2 × francouzský bronzový válečný kříž La Croix de Guerre avee Etoile de Bronze
- polský stříbrný kříž Krzyž srebrny orderu Virtuti Militari
- rumunský válečný kříž Coroane Romanici cu spade in gradul de "Ofiter" cu paglica de "Virture Militara"
- 1991
- Řád Milána Rastislava Štefánika III. třídy in memoriam
Literatura:
Kvapil, Oldřich: Bouře v Karpatech, 1. vydání Naše vojsko 1984, bez ISBN
Svědiroh, Pavel, kolektiv: Josef Knop - důstojník, na něhož jsme měli zapomenout, Odbor Klubu českých turistů Žamberk 1991, ISBN 80-900652-0-1
Klusáková-Svobodová, Zoe: O tom, co bylo, Mladá fronta, vydání první 2005, ISBN 80-204-1190-9

