Elektromagnet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Elektromagnet je cívka s jádrem z magneticky měkké oceli, používaná k vytváření dočasného magnetického pole. Princip spočívá v přeměně energie elektromagnetického pole na energii mechanickou. Magnetická síla zde vzniká při průchodu elektrického proudu vinutím cívky na ocelovém jádře, které přitahuje pohyblivou část - kotvu. Magnetické pole elektromagnetu je tím silnější,čím větší proud prochází cívkou a čím má cívka více závitů. Elektromagnet se používá např.v elektrickém zvonku, v jističi nebo v elektromagnetickém relé.

W_{mech} = F \cdot lmechanická energie

W_{mag} = \frac {B H}{2} – energie magnetického pole

F = \frac{B H}{2l} – vznik magnetické síly