Banja Luka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Banja Luka
Банја Лука
Banja Luka na mapě
základní data
Entita: Republika srbská
Region: Region Banja Luka
Administrativní dělení: 4 obvody
Rozloha: 1 232 km²
Počet obyvatel: 220 000 (1999)
Hustota zalidnění: 178,6 ob./km²
Etnické složení: Srbové, Bosňáci
Náboženské složení: pravoslavné, sunnitský islám, římskokatolické
Zeměpisná šířka: 44°57' s. š.
Zeměpisná délka: 17°11' v. d.
Nadmořská výška: 164 m
Telefonní předvolba: +387
Poštovní kód:
Starosta: Dragoljub Davidović
Oficiální web

Banja Luka (cyrilicí srbsky/bosensky Бања Лука) je druhým největším městem Bosny a Hercegoviny. Dále je největším a de facto i hlavním městem jedné z autonomních entit - Republiky srbské (Rs) a geografického a historického regionu Bosenská krajina (Krajina).

Obsah

[editovat] Poloha

Město se nachází 90 km jižně od soutoku řek Sávy a Vrbasu, resp.od hranice Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem, v severní části země. Protéká jím řeka Vrbas.

[editovat] Charakter města

Banja Luka je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem Republiky srbské. Počet obyvatel se pohybuje okolo 220 000. Po válce město zažívá mírný hospodářský růst, převážně díky zahraniční pomoci. Jedinou historickou památkou ve městě je středověká pevnost, nacházející se přímo v jeho centru, na břehu Vrbasu.

Vývoj počtu obyvatel:

[editovat] Historie

[editovat] středověk a turecká vláda

První zmínka o Banja Luce pochází z roku 1494 od Vladislava II, přesto nedaleko města již od 14. století sídlil klášter a celá oblast byla Slovany osídlena již od 6. století. Nedlouho po dobytí města Osmany se stalo sídlem nově ustaveného Bosenského vilájetu 1582. Začaly se budovat lázně (hamami), obchody (dućani), zájezdní hostince (hanovi) a mešity (džamije); město prosperovalo, a tudíž se i rozrůstalo. Přesto však do doby, než Banju Luku obsadilo Rakousko-Uhersko (1878) zde nedošlo k nějaké významnější modernizaci nebo industrializaci - existoval tu pouze telegraf (1866), pivovar, textilní závod a krátký úsek železnice do Dobrljinu (1873).

[editovat] Moderní doba

Po zisku města ve prospěch Rakousko-Uherska byly zmodernizovány školy, továrny a rozšířena železnice. Po první světové válce a vzniku Království SHS, později přejmenovaného Jugoslávii, se Banja Luka stala centrem Vrbaské bánoviny (1929). Za druhé světové války ji obsadili ustašovci, kteří všechny židy vyhnali do koncentračních táborů. Masakrováni byli i zdejší Srbové, pravoslavné kostely byly zbořeny. Osvobození přišlo 22. dubna 1945. V roce 1969 bylo město těžce poničeno zemětřesením, budova Titanik v centru města se zřítila k zemi a na jejím místě je dnes centrální náměstí. S opravou města pomohla celá Jugoslávie.

[editovat] Bosenská válka a doba po ní

Daytonskou mirovou dohodou z roku 1995 bylo stanoveno, že Banja Luka připadne Republice srbské. Během války (1992-1995) muselo z města odejít na 30 000 Chorvatů a bosenských Muslimů, do Banja Luky se zas nastěhovali Srbové z území Federace Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Během války došlo ke zničení velkého počtu staveb z doby osmanské nadvlády, mimo jiné všech šestnáct mešit, mezi kterými vynikala Ferhadija, zapsaná do seznamu UNESCO.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:


 
Bosna a Hercegovina – Bosna i Hercegovina, Босна и Херцеговина – (BIH)
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Federace Bosny a Hercegoviny | Republika srbská
Federální distrikt Bosny a Hercegoviny : Distrikt Brčko
Kantony Federace Bosny a Hercegoviny
Unsko-sanský kanton (Bihać) | Tuzlanský kanton (Tuzla) | Posavský kanton (Orašje) | Zenicko-dobojský kanton (Zenica) | Bosensko-podrinský kanton (Goražde) | Středobosenský kanton (Travnik) | Hercegovsko-neretvanský kanton (Mostar) | Západohercegovský kanton (Široki Brijeg) | Kanton Sarajevo (Sarajevo) | Hercegbosenský kanton (Livno)
Regiony Republiky srbské
Region Banja Luka (Banja Luka) | Region Bijeljina (Bijeljina) | Region Doboj (Doboj) | Region Foča (Foča) | Sarajevo - Romanija (Sarajevo) | Region Trebinje (Trebinje) | Region Vlasenica (Zvornik)