Otrokovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Otrokovice | |
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | {{{NUTS5}}} |
| kraj (NUTS 3): | Zlínský ({{{NUTS3}}}) |
| okres (NUTS 4): | Zlín ({{{NUTS4}}}) |
| obec s rozšířenou působností: | Otrokovice |
| pověřená obec: | Otrokovice |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 19,61 km² |
| obyvatel: | 18 708 |
| zeměpisná šířka: | 49°12’ |
| zeměpisná délka: | 17°32’ |
| nadmořská výška: | {{{nad.výš}}} m |
| PSČ: | 765 02 |
| základní sídelní jednotky: | 18 |
| místní části: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Otrokovice nám. 3. května 1340 765 02 Otrokovice |
| starosta: | MVDr. Stanislav Mišák |
| Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa |
|
Otrokovice jsou moravské město, ve Zlínském kraji, 20 000 obyvatel. Leží na rozhraní tří moravských národopisných regionů - Slovácka, Valašska a Hané. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. Avšak nejsprávnější je jeho přiřazení k Hané, neboť původní obce, z nichž město vyrostlo, byly hanácké. Leží na soutoku řek Moravy a Dřevnice. Tvoří je městské části, někdejší samostatné vesnice, Otrokovice a Kvítkovice.
[editovat] Historie
Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybníkářství.
V 19. století patřili Otrokovice a Kvítkovice do oblasti východní Hané. Jednalo se o poslední hanácké obce neboť sousední Malenovice již do Hané nepatřili. Podle soupisu obyvatel měli roku 1843 Otrokovice 804 obyvatel a Kvítkovice 363. V roce 1841 byla vybudována železniční trať tehdy pojmenovaná jako Severní dráha císaře Ferdinanda vedoucí z Vídně přes Břeclav a Ostravsko do Bochni v dnešním Polsku. Ale železniční zastávka byla zřízena v Otrokovicích až v roce 1882.
Ve 30. letech 20. století došlo k významné události. Průmyslový koncern Baťa ze Zlína vybudoval, severně od Otrokovic, pro své zaměstnance, novou čtvrť. Dostala název Baťov a jednalo se de facto o novou, samostatnou obec pod přímou kontrolou koncernu Baťa. Dnes tato městská čtvrť nese název Bahňák, ale původní název Baťov se neoficiálně stále používá. Především zásluhou koncernu Baťa a vzniku Baťova počet obyvatel, ve 30. letech 20. století, stoupl na čtyřnásobek, z 2000 na 8000 (v roce 1938).
Ke spojení Otrokovic a Kvítkovic došlo v roce 1960. Roku 1964 byli Otrokovice povýšeny na město.
V 70. a 80. letech 20. století došlo k dalšímu výraznému zásahu do života města. V důsledku mohutné bytové výstavby opět výrazně stoupl počet obyvatel. Tentokrát na více než dvojnásobek. Z Otrokovic se stalo 20-tisícové město. Tato změna zároveň znamenala faktickou likvidaci původních Otrokovic. Nové paneláky se stavěli přímo v centru města - na území bývalé vesnice Otrokovice. Tradiční zástavba byla, z větší části, „srovnána se zemí“ a namísto ní vyrostlo centrální sídliště. Dnes tato část města nese název Střed. V nových panelácích pak našli bydlení původní obyvatelé i nově příchozí.
Naproti tomu Kvítkovice si do dnešních dnů zachovali svoji identitu připomínající venkovskou pospolitost.
[editovat] Části z nichž město vzniklo
Otrokovice - původně vesnice. Podle ní má dnešní město svůj název.
Kvítkovice - původně vesnice. Dnes městská část s vlastním katastrálním územím
Baťov - původně obec pod správou koncernu Baťa. Nemá vlastní katastrální území a leží na katastrálním území Otrokovice. Dnes se tato lokalita nazývá Bahňák.
[editovat] Průmysl
Nachází se zde závod na výrobu pneumatik Barum Continental.

