Aramejské písmo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aramejské písmo vzniklo v první polovině 1. tisíciletí př. Kr. a nahradilo původní fénické písmo, kterým se aramejština zapisovala předtím. S rozšiřováním aramejštiny jako mezinárodního jazyka v celé oblasti (od 8. století př. Kr.; mimo jiné úřední jazyk perské říše a diplomatická řeč mezi všemi zeměmi úrodného půlměsíce) se rozšířilo i aramejské písmo a nahradilo jiné místní abecedy, mezi nimi i staré písmo hebrejské. K nahrazení mohlo dojít díky příbuznosti a značné podobnosti těchto semitských jazyků. Všechny tyto jazyky si však aramejské písmo více či méně přizpůsobily.
Aramejské písmo se však vyvíjelo i nadále. Jeho kurzivní podoba se stala syrským písmem a vedla též k vytvoření palmýrského a mandejského písma. Na jejich základech se pak vyvinulo dále písmo arabské, mongolské a další.
Dnes se aramejština píše buď hebrejskou abecedou (biblická aramejština, židovská novoaramejština a talmudická aramejština) nebo abecedou syrskou (syrština a křesťanské novoaramejské dialekty). Mandejština používá nadále mandejskou abecedu.
Stejně jako písma, která z aramejského vznikla, má aramejština znaky jen pro souhlásky (celkem 22), samohlásky se nevyznačují.
Co se týká podoby písma, pro značnou podobu aramejského a hebrejského písma odkazuji (zatím) na heslo hebrejské písmo
| Název | Forma | Hebrejský ekviv. | Výslovnost |
|---|---|---|---|
| Alef | א | bez výslovnosti; ā, ē | |
| Bet | ב | b, v | |
| Gimel | ג | g | |
| Dalet | ד | d | |
| He | ה | h | |
| Wáw | ו | w (anglické); ō, ū | |
| Zajin | ז | z | |
| Chet | ח | h, v dnešní výslovnosti ch | |
| Tet | ט | emfatické t | |
| Jod | י | j; ī, ē | |
| Kaf | ך / כ | k, ch | |
| Lamed | ל | l | |
| Mem | ם / מ | m | |
| Nun | ן / נ | n | |
| Samek | ס | s | |
| Ajin | ע | hrdelní nenapodobitelná hláska | |
| Pe | ף / פ | p, f | |
| Cade | ץ / צ | české c | |
| Qof | ק | q (hrdelní k) | |
| Reš | ר | r | |
| Sín/Šín | ש | obvykle š; v některých slovech s | |
| Taw | ת | t |

